\id HEB \h Hebreos \toc1 Carta Hebreo Pøngøtoyata'm \toc2 Hebreos \toc3 He. \mt1 La Carta a Los Hebreos \mt2 Carta Hebreo Pøngøtoyata'm \c 1 \s1 Diosis tø o'nøtyamu'am ñe 'Yuneji'n \p \v 1 Ya'møcpø tiempo'omo Diosis chi'yaj tza'maṉvajcoyajpapø pøn qui'psocuy va'cø 'yo'nøyaj ndø peca jata tzu'ṉgutya'm. Ji'n tum nac 'yo'nøyaju y eyaseta'm 'yo'nøjaju. \v 2 Pero jøsi'cam yøṉ ultimota'mbø jama'omo Diosis cyø'vej ñe 'Yune va'cø tø o'nøtyamø. Je 'Yuneji'ṉ Diosis jyomejcu mumu ti aunque jut ijtupø, y ndø Janda Diosis chamdzi' aunque tiyø 'Yune. \v 3 Diosis 'Yune sø'ṉba Diosis myøja'ṉo'majcupit; y ndø Janda Dios jujchete, igual jetseti 'Yuneque't. Diosis 'Yune'is aunque ti chøcpa pyømiji'ṉ va'cø itø; yac itpa auṉque tiyø pømi'øyupø 'yoteji'ṉ. Oyu'cam ndø yac tzu'ṉatyam ndø coja, entonces po'cs aṉgui'mguy po'cscu'yomo tzajpomo, Diosis chø'na'ṉomo, va'cø myøja'ṉ aṉgui'mø. \s1 Diosis 'Yune masti myøja'ṉombø que ji'n angelesta'm \p \v 4 Más yac møja'ṉo'maj Diosis yøṉ 'Yune que ni ji'n angelesta'm; y chamdzi'u como erejencha cuenta más møja'ṉombø ñøyi que ji'n angelesta'm. \v 5 Porque ni jutipø angeles ja ñøjay nunca Diosis: \q1 Øjchøṉ mi Une. Yøti yaj quejpøjtzi que øjchøṉ mi ndø Janda. \m Cuando ndø Janda Dios nømu: “Øjchøṉ je'is Jyata”; ja ñømø o'ca angelesis jyatata'm. Y cuando nømu: “Øjchøṉ Une jicø”; ji'ndyet angeles o chame que 'yuneta'm. \v 6 Pero cuando Diosis cyø'vej vi'napø y myøja'ṉombø 'Yune nascøsi nømu: \q1 Tiene que va'cø cyøna'tzøjayaj ø ⁿUne mumu angelesista'm. \m \v 7 Diosis chamque'tu jujcheta'm chøcyaj angeles, nømu: \q1 Ndzøcyajpøjtzi angeles como savasepø; \q1 y angeles yosayajpapø'stzi ndzøcyajpa øjtzi como juctyøc nemase. \m \v 8 Pero cuando ndø Janda Diosis chamu jujchete 'Yune, ñøjayu: \q1 Mijtzømete Dios; mitz maṉba mi 'yaṉgui'mi mumu jamacøtoya. \q1 Maṉba mi 'yaṉgui'm vøjø, maṉba mi ndzøc vøjpø aṉgui'mguy. \q1 \v 9 Vøjpø aṉgui'mguy mi sunba aṉcø, y yatzitzoco'yajcuy ji'n mi suni; \q1 jetcøtoya mijchøṉ mi ndø Dios øjtzi. \q1 Øtz mi ⁿyaj casø'yøjtzi más que menos eyata'mbø pøn casøyajpase. \m \v 10 Y ndø Janda Diosis ñøjmacye'tu 'Yune: \q1 Mitz mi Ngyomite, chu'ṉgu'yomo mi ndzøctzo'tz myøjase nas, \q1 y mi ṉgø'ji'n mi ndzøc tzap. \q1 \v 11 Tzap y nas maṉba yajyaje, pero mitz mumu jama maṉba mi indi. \q1 Como tucu peca'ajpase, jetse mumu ijtuse tzap y mumu ijtuse nas maṉba peca'ajyajque'te. \q1 \v 12 Como tucu ndø pacsaṉne'cpase, y ndø tzacpa cuando peca'ajpa, jetse maṉba mi ṉgacpø'yaj tzap y nas. \q1 Pero mitz mumu jamase maṉba mi indi, \q1 nunca ji'n ma yaj mi nguenguy. \m \v 13 Diosis nunca ja ñøjay ni jutipø angeles: \q1 Po'cs ø ndzø'na'ṉomo va'cø mi 'yaṉgui'mø, \q1 hasta que øtz yac mochquecyajpøjtzi mi ṉgui'sayajpapø'is como si fuera mi ṉgøte'nøyajuse. \m \v 14 Nunca ja ñøjay ni jutipø angeles jetse, porque mumu angeles espirituta'mete yosyajpapø. Diosis cyø'vejyajpa angeles va'cø cyotzoṉyaj pøn maṉbapø cotzocyaje. \c 2 \s1 Ji'n vyøj va'cø ndø jajmbø que Diosis tø yaj cotzocpa \p \v 1 Por eso más syunba va'cø ndø jajmundzøctam ndø tumø tzocoy lo que ndø mandamuse, jana ndø ndocojaye. \v 2 Porque Diosis 'yote angelesis chajmayajuse, viyuṉbø tiyete. Y oyuse tuc vi'na, o'ca aunque i'is chøc yatzitzoco'yajcuy y ja cyøma'nøjayajø angelesis chajmayajuse, entonces Diosis yaj coja'aju ijtuse cyoja. \v 3 Entonces más peor yøti øtz ji'n ma tø cotzoque o'ca ji'n ndø cøma'nøy mismo ndø Comi'is chamuse. Porque mismo ndø Comi'is chamu maya'aṉbø cotzojcocuy; ji'n na's angelesisti chajmayaju. Ndø Comi'is chamdzo'tz vi'na, y myañajupø'is tø tzajmayajque'tpati jujche cham ndø Comi'is. \v 4 Y mismo Diosis yaj queju que viyuṉdzamyaju; porque tza'maṉvajcoyajpapø'is chøcyaju seña, y myøja'ṉomda'mbø tiyø, y milagro'ajcuy Diosis pyømiji'ṉ. Jetse yaj queju que viyuṉbø ti nø chajmayaju. Y Masanbø Espiritu Santo chi'yajque't Diosis tumdum pøn como jujche syunbase ñe'c Diosis. \s1 Jesucristo pønse o viti \p \v 5 Porque Diosis ja chamdzi'yaj angeles va'cø 'yaṉgui'myaj nascøsi cuando maṉba cyot jomepø aṉgui'mguy lo que ndø tzamdamupø. \v 6 Porque Diosis 'yote jachø'yuse it jachø'yupø que tum pø'nis ñøjay Dios: \q1 ¿Quién sabe ticøtoya mi jajmundzøcyajpa pønda'm, como pøn ji'n ti yoscuy? \q1 ¿Quién sabe ticøtoya mi ṉgüendatzøcyajpa pøn, como ti jana tita'mdite? \q1 \v 7 Usyta'm menospø mi ndzøcyaj pøn que angelesta'm. \q1 Pero jøsi'cam mi ndzi'yaj pøn myøja'ṉo'majcuy y mi yac vøcotzøcyajtøju. \q1 Y mi ⁿyac aṉgui'myaj mi ndzøjcupø ticøsi. \q1 \v 8 Mitz mi ndzajmayu que pøn maṉba covi'najø'aje mumu ticøsi. \m Así es que como Diosis yac aṉgui'myaj pøn mumuticøsi, ni ti ja it que ji'n 'yaṉgui'myajepøcøsi pønda'm. Pero ndø tzi'pa cuenta que ji'ndøc nø 'yaṉgui'myaj pøn mumu ticøsi yøti. \v 9 Pero ndø tzi'que'tpa cuenta que Diosis cyot Jesús usyta'm menospø que angeles. Pero porque oyu ancø is toya, y oyu ancø ca'e, por eso yøti yac møja'ṉo'maju y yac vøcotzøctøju. Jetse chøc Jesusis va'cø toyavini tø coca'tam mumu pøn Diosis vyø'ajcupit. \p \v 10 Aunque Diosis jyomejcu mumu tiyø y vyingøtoyati ijtu aunque tiyø, pero vøjpø ti chøjcu va'cø chac 'Yune va'cø toya'isø. Porque jetse ta'nemø chøjcu Jesusis ijtusena'ṉ pyena va'cø chøcø va'cø mus yaj cotzocyaj vøti pøn va'cø 'yune'ajyajø. Porque Jesús cotzocyajupø pø'nis vyindu'ṉajpapø va'cø ñømaṉyaj tzajpomo. \v 11 Porque cømasa'nø'yopapø y cyømasa'nøyajupø tumbøtit Jyata, por eso ndø Comi'is ji'n cyotza'aye va'cø myuqui'ajyaj cyømasa'nøyajupø. \v 12 Porque jachøyuse Diosis 'yote nømba: \q1 Øjtze mi Dios; ma'ṉbø ndzajmay ø ndøvø jujche mi ndzøcpa. \q1 Ma'ṉbø mi ⁿvajnay mi møja'ṉo'majcuy tu'myajpamø va'ṉjajmocuy tøvø. \m \v 13 También nømba: \q1 Muspøjtzi que Diosis maṉba cotzove. \m Y nømque'tpa: \q1 Yø'c ijtø øjtzi ø uneji'ṉ lo que Diosis ø tzi'yajupø. \p \v 14 Como tø øjta'm tø Diosis 'yuneta'm, tø sispø pønda'møṉø y tø nø'pinøtyamu; por eso jetseti Jesús sispø pø'naju y nø'pinøyupø pø'naju. Entonces ca'u va'cø yaj muspapø'is tø yaj ca'ø. Porque muspapø'is tø yaj ca' yatzi'ajcuyete. \v 15 Jetse mumu jama ndø na'tztambana'ṉ porque maṉba tø ca'tame y ji'na'ṉ tø ijtam vøjø. Pero Jesús ca'u va'cø tø yaj cotzoctamø va'cø jana ndø na'tztam ndø ca'cuy. \v 16 Porque viyuṉse Jesús ja minø va'cø cyotzoṉyaj angeles, sinø minu va'cø øtz tø cotzoṉdamø como Abraha'mis tø 'yuneta'm. \v 17 Por eso ijtuna'ṉ pyena va'cø pyø'naj como pyøndøvøse, como nascøspø ndø tøvøse va'cø itø mumu ticøsi, va'cø tø toya'ṉøtyamø, y va'cø chøc vøjø øtzcøtoya myøja'ṉombø pane'ajcuy Diosis vyi'naṉdøjqui: va'cø yac tzu'ṉay ndø coja va'cø tø pøjcøchoṉ Diosis. \v 18 Porque Jesús toya'isu cuando chøjquispana'ṉ yatzi'ajcu'is a ver o'ca muspa yaj cojapa'tø. Por eso cuando tø tzøjquisque'tpa yatzipø'is tø øjtzi, Jesusis muspa tø cotzoṉdamø porque chøjquisque'tpana'ṉ ñe'cø yatzipø'is. \c 3 \s1 Jesús mastit myøja'ṉombø que ji'n Moisés \p \v 1 Entonces ø mi va'ṉjajmocuy tøvøta'm, Diosis mi ṉgyøpiṉdamupø ñe'cøtoya, y mi ⁿvyejandyamupø va'cø maṉ mi ijtam ñe'cji'ṉ tzajpomo. Como jetse chøc Diosis, por eso tzi'tam cuenta mø'chøqui Jesús. Porque jic Jesús Diosis cyø'vejupø, y como jujche ndø va'ṉjajmoṉguy, Jesús pane covi'najøte. \v 2 Porque je'is chøjcu como cyø'veju'is syunbase; igual como ya'møcpø pøn Moisesis chøjcu vøjpø yoscuy mumu Diosis cyumgu'yomo. \v 3 Porque como chøjcupø'is tøc más vøjcotzøctøju que menos ji'n tøc, jetse Jesús más myøja'ṉombø que menos Moisés. \v 4 Porque aunque jujchepø tøc, pø'nis chøcpa; pero chøjcupø'is mumu tiyø, Diosisete. \v 5 Viyuṉse Moisés vøj o yose Diosis nascøspø cyumgu'yomo como ñu'cscuy, chamdzo'tzu lo que más claro tza'maṉvactøju jøsi'cam. \v 6 Pero como Jesús ji'ndyet ñu'cscuy, Diosis 'yunete, aṉgui'mba vøjø Diosis cyumgu'yomo. Y Diosis cyumguy tø øjta'mønø o'ca ndø tumø tzocoy ndø va'ṉjajmdamba y tø casøtyamba mientras ndø jo'ctamba vøjpø tiyø hasta que ndø pøjcøchoṉdamba. \s1 Diosis chøc sapøjcuy ñe' pyøngøtoya \p \v 7 Por eso u mi ndzac mi va'ṉjajmoṉguy. Porque Masanbø Espiritu Santo nømba: \q1 Yøti o'ca mi majnambya Diosis 'yote; \q1 \v 8 u jana mi ṉgøma'nøyø, como ya'møc chøcyajuse ja ijnømømø ya'møcpø pø'nista'm. \q1 Porque ja syun chøcyaj como øtz sunbase y tzøjquisyaj øjtzi a ver o'ca qui'syca'pøjtzi. \q1 \v 9 Porque jetse mi mbeca jata tzu'ṉgu'is tzøjquisyajøjtzi. \q1 Porque cuarenta ame isyaju jujche ndzøjcøjtzi, pero ja syun va'ṉjamyajøjtzi. \q1 \v 10 Por eso yaj qui'syca'yaj øjtzi jic pø'nis, \q1 y nø'møjtzi: “Puro tococuy qui'psyajpa choco'yomda'm, \q1 nunca ja o qui'psyaj vøjø, nunca ja syun cyønøctøyøyajø øtz sunbase”. \q1 \v 11 Por eso qui'syca øjtzi y viyuṉdza'møjtzi ø nøyiṉgøsi: \q1 “Nunca ji'n maṉ tøjcøyaje maṉbamøna'ṉø ndzi'yaj sapøjcuy”. \p \v 12 Entonces como jetse nøm Espiritu Santo, por eso øjtzø mi va'ṉjajmoṉguy tyøvø, tzøctam cuenda u mi nø'ijtam jetsepø qui'psocuy yatzipø; u mi jana va'ṉjamda Dios. O'ca ji'n mi va'ṉjamdame, maṉba mi jajmbø'tam quenbapø Dios. \v 13 Sino mientras ijtutøc hora, nay ña tzajmatyandøjø tumdum jama va'cø jana mi 'yaṉgøma'cøtyandøjø yatzipø tiji'ṉ. Porque o'ca mi aṉgøma'cøtyandøjpa yatzipø ti ji'ṉ, ji'nam ma mi sundam vøjpø tiyø. \v 14 Porque maṉba tø ijtam vøjø Cristoji'ṉ o'ca ndø va'ṉjamdzo'tzuse, jetse ndø tumøtzocoy ndø seguitzøcøpa hasta junche'ṉomo. \p \v 15 Pero yøti hora'am; porque it Diosis 'yote jachø'yuse: \q1 Yøti o'ca mi manba je'is 'yote; u mi jana ṉgøma'nøyø, \q1 como ya'møcpø hora'omo qui'sayajøjtzi cuando ja ijnømømøna'ṉ vityaju. \m \v 16 Porque mumu pøn Moisesis nøtzu'ṉyajupø Egipto nasomo, je'is o qui'sayaj Dios, porque ja cyøma'nøjayaju ti chajmayajupø. \v 17 Y cojapa'tyaju, yaj qui'syca'yaj Dios cuarenta ame; y jiṉ ca'yaju ni i ja ityømø. \v 18 Y mumu lo que ja vya'ṉjamyajøpø'is; jet ñøjmayaju Diosis ñe'c ñøyicøsi: “Nunca ji'n ma mi ndyøjcøtyam maṉbamøna'ṉ mi ndzi'tam sa'pøjcuy”. \v 19 Entonces ndø tzi'tamba cuenta que ja mus tøjcøyajø porque ja vya'ṉjamyaj Dios. \c 4 \p \v 1 Así es que como Diosis chamu que muspatøc tø sapøctam ñe'cji'ṉ, por eso tiene que va'cø ndø na'ndzø uytim it tø øjtzomda'm tumda'm ja it cuenta o'ca maṉba sapøcyaj Diosji'ṉ. \v 2 Porque igual como jic ya'møcta'mbø pønda'm tzajmayajtøj vøjpø ote, jetseti øtz tø tzajmatyandøjque'tu. Pues jicta'm tzajmayajtøju, pero ja ñøvø'ayajø porque ja vya'ṉjamyajø. \v 3 Pero tø øjtzi tø va'ṉjamdambapø'is muspa tø sapøctam Diosji'ṉ. Porque Dios nømu: \q1 Jetcøtoya qui'syca'øjtzi, ndza'møjtzi ø nøyiṉgøsi, \q1 nø'møjtzi que ni jujche ji'n ma sapøcyaj øtzji'ṉ. \m Jetse nøm Dios aunque cuando chøc yøṉ nas, jicsye'c tucpø' yoscuy. \v 4 Porque it jachø'yupø jujche chøc Diosis cu'yapya jama'omo, nømba: \q1 Cu'yapya jama'omo Dios sapøjcu, tujcumna'ṉ yoscuy. \m \v 5 Y itque'tuti Diosis 'yote jyaychø'yuse que nøm Dios: \q1 Ji'n maṉ syapøcyaj øtzji'ṉ. \m \v 6 De toda manera tiene que va'cø syapøcyaj vene'aṉbøn, porque oyupø tzajmayajtøj vi'na ja syapøcyajø porque ja cyøma'nøyajø. \v 7 Pero Diosis chamu eyapø jama; y yøtipø jamamete. Porque cøjtu'came je jama cuando ja syapøcyajø, jøsicam Diosis chajmayaj Israel pøn jujche maṉba tucnøm más jøsi'cam, porque Diosis chi' David qui'psocuy va'cø ñømø: \q1 Yøti o'ca mi manba Diosis 'yote, \q1 u mi jana ṉgøma'nøyø; cøma'nøyøti. \m \v 8 Porque o'ca Josue'is chi'yajuna'ṉ jic ya'møcpø Israel pønda'm sapøjcuy, entonces Diosis ja chamøna'ṉ eyaco jama va'cø tø sapøctamø. \v 9 Pero como jetse chamu, jetcøtoya manbatøc it masanbø sapøjcuy va'cø syapøcyaj vya'ṉjamyajpapø'is Dios. \v 10 Porque cuando tø sapøctamba, maṉba ndø tzactaṉgue't ndø yoscuy como Diosis chajcuse yoscuy. \v 11 Por eso hay que va'cø ndø penatzøc ndø vin va'cø mus tø sapøc Diosji'ṉ, va'cø jana tø tzø'y a'ṉgomo ji'n ndø cøma'nøyi aṉcø, como chøcyajuse ya'møcpø pø'nis. \p \v 12 Porque Diosis 'yote quenbapøte y pømi'øyupøte. Como metz vinbø espada tøjcøpyase jojmo ndø sismo, jetse cuando ndø manba Diosis 'yote, más jojmo tøjcøpya ndø tzoco'yomo ijtumø ndø espiritu y ndø qui'psocuy, suñi va'cø tø yac musø jujchepø pønda'møṉø. Tø yac muspa jujchepøte ndø qui'psocuy y tø yac muspa o'ca vøjø ji'n vyøjø ndø ngui'pscøpo'papø. \v 13 Diosis cyomuspa aunque ti ñe'c chøjcuse, ja it ni ti ji'n cyomusipø je'is. Je'is ispa y cyomuspa aunque tiyø, y je'is vyi'naṉdøjqui tiene que va'cø ndø andzo'ṉoya ijtu ancø ndø coja. \s1 Jesús myøja'ṉombø panete \p \v 14 Entonces it myøja'ṉombø ndø pane covi'najø, Diosis 'Yune Jesús, y jet tøjcøy tzajpomo Diosis vyi'naṉdøjqui. Por eso hay que va'cø mumu jama más ndø va'ṉjamø jana ndø jajmbø' nunca. \v 15 Yøṉ ndø møja'ṉombø pane covi'najø'is tø toya'ṉøtyamba porque tø mochita'mbøte. Y como tø tzøjquistøjpa va'cø jujche tø yac tocoya, ñe'c jetseti tzøjquistøjque't aunque ticøsi igual como tø øtzta'm, pero jet ja cyojapa'tø. \v 16 Por eso hay que jana na'tzcuy va'cø ndø o'nøtyam myøja'ṉ aṉgui'mbapø Dios porque je'is tø sundamba. Muspa ndø o'nøtyamø va'cø tø toya'ṉøtyamø y va'cø tø cotzoṉdamø ñe'c vyø'ajcupit cuando nømøme ndø sundamu'øc. \c 5 \p \v 1 Porque mumu myøṉa'nombø pane cøpiṉyajtøjpa pø'nomo, y cyotyajtøjpa va'cø cyø'oñaj pyøndøvø Diosis vyi'naṉdøjqui, va'cø pyøjcøchoṉyaj Diosis ñøyicøsi pø'nis syunchi'yajpapø tiyø, y va'cø yaj ca'yaj pø'nøcuy pø'nis cyojacøtoya. Y como je pane mochipø pønda'mdique't, de repente quecyajpa coja'omo. \v 2 Por eso muspa ñømaṉjay pasencia pyøndøvø ji'n myusyajepø'is ni tiyø y ityajupø'is cyoja. \v 3 Y como itque'tuti ñe cyoja, tiene que va'cø yaj ca' pø'nøcuy ñe cyojacøtoya, igual como para pyøndøvø'is cyojacøtoyata'm. \p \v 4 Ni i ji'n mus myøja'ṉo'maj ñe'cø va'cø yac pane'aj vyin, sino Diosis ñombratzøcpa pøn va'cø pyane'ajø, como ya'møc ñombratzøjcuse Aarón. \v 5 Jetsetique't Cristo'is ja myøja'ṉomse chøc vyin ñe'cø va'cø myøja'ṉombø pyane'ajø, sino Diosis yac pane'aju. Porque ñøjayu: \q1 Mitz øjchøṉ mi une. \q1 Yøti yaj quejpøjtzi que øjchøṉ mi ndø Janda. \m \v 6 Chamque'tpati emøc jachø'yuse Diosis 'yote: \q1 Mitz mi nchø'pya como panese mumu jamacøtoya, \q1 como jujche pyane'ajuse Melquisedec. \m \v 7 Y cuando Cristo yø'cna'ṉ it nascøsi, tumø chocoy 'yo'nøy Dios, muspapø'is yaj cotzoca va'cø jyana ca'ø. Pømi y vitøm nø'cø'mø cha'maṉgueju ti syunbase. Y Diosis cyøma'nøyu ti nø vya'cu, porque Cristo'is cyøna'tzøy Dios. \v 8 Aunque Diosis 'Yune, pero toya'isu y jetse 'yaṉmayu va'cø cyøma'nøyø. \v 9 Y yøti como ji'n chøjcay falta ni ti'is, por eso muspa tø yaj cotzoctam mumu jamacøtoya mumu ndø cøma'nøtyamba'is. \v 10 Porque Diosis cyojtu Cristo va'cø chø'y como myøja'ṉombø pane igual como Melquisedec myøja'ṉombø panete. \s1 Ji'n mus ndø tzac ndø va'njajmocuy \p \v 11 Pues ijtutøc vøti jetsepø aṉma'yocuy va'cø mi ndza'maṉvajcatyamø; pero ji'n mus omba ndza'maṉvactamø, porque ji'n mi omba ṉgøñøctøyøtyame. \v 12 Como vøti jamam mi aṉmajo'tyamu, sununa'ṉ va'cø mi isindzi'tam mi mbøndøvø; pero ji'ndøc mi mustam mi ne'ṉgø. Porque ijtutøc pyena va'cø mi 'yaṉmandyam mi ne'ṉgø más vi'napø Diosis 'yaṉmacho'tzcuy. Como ya'une'is 'yucpase leche y ji'ndøc mus cyu'tø camamda'mbø cu'tcuy, jetse mitz ji'ndøc mus mi ṉgønøctøyøy myøja'ṉombø musocuy. \v 13 Como 'yucpa'is leche ya'unese, aṉmacho'tzupø ji'n mus ti vøjø, ti ji'n vyøjø. \v 14 Pero como jujche pønbujtupø'sam cyu'tpa camambø cu'tcuy, jetsetique't yac yosu'sam qui'psocuy y 'yaṉmayupø'sam ti vøjø, ti ji'n vyøjø va'cø ndø tzøcø. \c 6 \p \v 1 Por eso hay que va'cø tzøjcaṉøyø hasta que ndø tzøcpa ta'nemø mumu Cristo'is 'yaṉma'yocuy, ji'ndye't va'cø ndø na's vøjø aṉmaycho'tza. Cuando ndø aṉmachøtzpa, ndø aṉmandyamba que vøjø va'cø tø qui'psvitu'tamø va'cø jana ndø tzøctocotyam ndø vin, sino va'cø ndø va'ṉjamdam Dios. \v 2 Ndø aṉmandyamba nø'yø'ocuy, y ndø aṉmandyamba ticøtoya ndø cotpa ndø cø' ndø va'ṉjajmocuy tøvø'is cyopajcosi mientras Dios nøm ndø o'nøyu, y jujche maṉba visa'yaje ca'yajupø, y como jujche Diosis maṉba cyøme'chaj mumu pøn cyojapit, y maṉba chamdzi'yaj itcuy mumu jamacøtoya. Como ndø mustambapø'am mumu jetseta'mbø tiyø, ji'ndyet pyena va'cø ndø aṉmandyam ji'n tumnac. \v 3 Sino que hay que va'cø ndø aṉmandyam lo que ji'ndøc ndø musipø va'cø tø aṉmatya'ndøjø. O'ca Diosis tø cotzoṉba, muspa tø aṉmatya'ndøjø. \p \v 4 Pero vamos a suponer que it pøn Diosis cyøsyø'ṉøjayu'am qui'psocuy, y je pøn tzi'tøju tzajpombø tiyø, y pyøjcøchoṉu'am Masanbø Espiritu Santo. \v 5 Y je pø'nis chi'u'am cuenta que vøco'nipøte Diosis 'yote, y 'yaṉjamu'am choco'yomo pømi'ajcuy maṉbapø ndø istame minbapø hora'omo. \v 6 Pues jetsepø pøn, o'ca chacpa vya'ṉjajmocuy, ni i'is ji'n mus yaj qui'psvitu'vøjøtzøcø, porque chajcu vya'ṉjajmocuy ñe'c choco'yomo. Es como que ñe'c nø yaj ca'vøjøtzøjcacye't cruzcøsi Diosis 'Yune y Diosis 'Yune yac tzøpya como cocha'ajaṉ vøti pø'nis vyi'naṉdøjqui. \v 7 Porque cuando vøti vuelta quecpa tuj y nasnuṉba tujis, entonces tzocpa ti ndø nijpa; y oyupø yose, je'is cyu'tpa lo que oyupø yosaye. Y Diosis cyømasa'nøpya jetsepø nas. Jetse Diosis cyømasa'ṉøpya pøn o'ca vya'ṉjamba mumu jamase. \v 8 Pero o'ca puro yach ta'nø puro apit itpa, ji'n ndø suni jetsepø nas, y jetsetique't Diosis ji'n pyøjcøchoṉ pøn o'ca chajcupø'is vya'ṉjajmocuy, y maṉba tocoye Diosis vyi'naṉdøjqui, y último pyoṉgajpø' tzacpa. \s1 O'ca ndø ⁿjo'cpa vøjpø tiyø, ji'n tø queque \p \v 9 Ø mi va'ṉjajmoṉguy tyøvøta'm mi sundambapø chøṉø, aunque jetse mi ndzajmatya'mbøjtzi, ni'aṉjamda'mbøjtzi que ji'n mi jyendzeta'm. Para mitzcøtoya it más vøjta'mbø tiyø, lo que ndø pøjcøchoṉba tø yaj cotzoctamu'camete. \v 10 Diosis aunque ti chøcpa vøjpø. Ji'n jyajmbø'i jujche mi ⁿyosaytamu porque mi sundamba ancø ñe'cø. Ji'n jyajmbø'i jujche mi ṉgotzoṉdamu mi va'ṉjajmonguy tøvø porque Diosis señe aṉcø, y nømdøc mi ṉgotzoṉdamu hasta como yøti. \v 11 Pero sunda'mbøjtzi tumdum pøn jajmecøs va'cø mi ijtamø, jajmundzøctam mø'chøqui vøjpø tiyø ñø mi ⁿjo'ctamupø hasta que mi mbøjcøchoṉdamba. \v 12 U mi ndzi' lugar mi ⁿvin va'cø mi jarga'najtamø. Sunda'mbøjtzi va'cø mi nø'ijtam qui'psocuy como pasencia'øyajupø y va'ṉjajmoyajpapø pø'nis ñø'tyajpase qui'psocuy. Porque jetseta'mbø pøn Diosis maṉba chi' vøjpø tiyø lo que chamuse. \p \v 13 Porque cuando Diosis chajmay Abraham ti maṉba chi', como ja itam ni i más myøja'ṉombø que ñe'cø va'cø chø'y como testigos, por eso ñe'cti testigosajque'tu. \v 14 Y ñøjayu: “Vøti maṉba mi ndzi' vøjpø itcuy, y maṉba mi yac sone'ajayaj mi ⁿune”. \v 15 Pues entonces con pasencia'ajcupit jyo'cu lo que chajmayuse Diosis hasta que chi'u. \v 16 Cuando pø'nis sunba va'cø yac va'ṉjamdøj vyin, chambøjcapya más myøja'ṉombø'is ñøyi. O'ca chambøjcapya más myøja'ṉombø'is ñøyi; yajpa onguipcuy, va'ṉjamdøjpa. \v 17 Je pøn maṉbapø chi'yaj vøjpø tiyø, Diosis nømna'ṉ syun yac musyaj viyuṉse que ji'n cyacpø 'yote, que maṉba chøqui chamuse. Por eso chambøc ñe' vyin que maṉba chi'yaje. \v 18 Jetse m'as seguro porque it metzcupyø tiyø Diosis ji'n cyacpø'ipø. Ji'n cyacpø' 'yote, y ji'n cyacpø' ñøyi. Cuando Dioscø'm ndø me'tzpa ndø cotzojcuy, jetcøs va'cø ndø pøjcøchoṉ vøjpø tiyø tø tzajmayuse; entonces como sevro ndø muspa que maṉba ndø pøjcøchoṉdam vøjpø tiyø; entonces contento tø itpa. \v 19 Como tum aja jø'mdzø'yupø, jetse tø øtz tø itque'tpa, nunca ji'n ndø jajmbø'i ndø va'ṉjajmoṉguy o'ca ndø cøcasøpya vøjpø tiyø maṉbapø tø tzi' Diosis. Entonces tø itpa como si fuera jø'mdzø'yupø tzajpombø Dioscøsi masanbø lugajromo. \v 20 Jen vindøjcøyu'am øtzcøtoya Jesús, myøja'ṉombø pane cuenta, y nunca ji'n yaj pyane'ajcuy. Como Melquisedecse, jetse Jesusis pyane'ajcuy. \c 7 \s1 Melquisedecsepø pane'ajcuy \p \v 1 Yøṉ Melquisedec Salem gumgu'yombø aṉgui'mbate; más myøja'ṉombø Diosis pyane. Je'is oy choṉ Abraham cuando Abraham nømna'ṉ vyitu'u oyumø quipcuy, cuando Abraha'mis o yaj ca'yaj nø ñøquipyajupø'is aṉgui'mba. Y Melquisedejquis cyømasa'nøyu Abraham. \v 2 Y Abraha'mis vye'ndzi'u Melquisedec usyti pyøjcupø quipcu'yomo. Y je ñøyi Melquisedec ndø nøjandyamba ndø onde'omo, vøjpø aṉgui'mbate. Y como cyumgu'is ñøyi Salem, je palabra Salem ndø nøjandyamba ndø onde'omo, vøj ijnømba. Por eso muspa tø nømø que jete aṉgui'mba je'is vøjø yac ijnømbapø. \v 3 Ja it Melquisedejquis jyata ni myama, ni jyatatzu'ṉguy, ni ji'ndyet pø'najupø y nunca ji'n cya'e; como Diosis 'Yunese, jetse minu; por eso nunca ji'n yaj je'is pyane'ajcuy. \p \v 4 Pues entonces tzøjcay cuenda jujche myøja'ṉombø yøṉ pøn. Hasta ndø janda tzu'ṉguy Abraha'mis usyti vye'ndzi'u tiyø pyøjcupø. \v 5 Y yøti Abraha'mis 'yune pane'ajyajpa, y ijtu aṉgui'mguy aunque i'is va'cø ñøve'n pane usta'm ñø'ityajupø. Mismo tyøvø'is ñøve'ñajpa pane lo que ñø'ityajupø; porque pane Abraha'mis 'yune y vye'ndzi'yaju'is Abraha'mis 'yuneta'mgue't. \v 6 Pero Melquisedec eyapøtite, ji'ndyet Levi'is 'yune. Melchisedejquis pyojcøchøṉ lo que Abraha'mis vye'ndzi'upø, y entonces 'yo'nøy Dios va'cø cyotzoṉ Abraham Diosis. Y je Abraham chajmayupø Diosis que maṉbapø chi' vøjpø tiyø. \v 7 Y ndø mustamba que más myøja'ṉombø'is cyømasa'nøpya menos myøja'ṉombø. Ni i ji'n nømi que ji'n jetse. \v 8 Entonces yøti Levi'is 'yune'is pyøjcøchoṉyajpa vye'ndzi'yajupø y Levi'is 'yune ca'yajpapø pønda'mete. Pero it Diosis 'yote jachøyupø que quenbati jicø Melchisedec pyøjcøchoṉupø'is lo que Abraha'mis vye'ndzi'upø. \v 9 Pues muspa tø nømø que yøti Levi'is 'yune'is pyøjcøchoṉyajpa ñøve'nupø, pero cuando Abraha'mis ñøve'nu Melquisedec, Levi'is por cuenta ñøve'ngue'tuti. \v 10 Porque Leví Abraha'mis 'yune y aunque ja itøtø'cna'ṉ Abraha'mis 'yune Leví, sino mapøtøc pø'naje, pero Abraha'mis vye'ndzi'ay Melchisedec 'yune Levi'is cuenda cuando Melquisedejquis choṉu. \p \v 11 Porque Levi'is 'yune pane'ajyaju y je'is chi'yaj aṉgui'mguy Israel pønda'm, pero ja vyøjom putyaj jetse. O'ca vyø'om putyajuna'ṉ Israel pøn je panecø'mø, ji'namna'ṉ pyena va'cø it eyapø pane como Melquisedecse, y ni ji'ndyet como Levi'is 'yune Aarón pane'ajuse. \v 12 Pero como cacpø'u pane'ajcuy, pyenate va'cø cyacpø'que't aṉgui'mguy. \v 13 Porque jicø pane nø chamupø, ndø Comite, y ndø Comi eyapø peca jata tzu'ṉgucyøspø, ji'ndyet Levicøspø. Y ndø Comi'is pyeca jata tzu'ṉgucøspø ni i más ja it yospa altarcø'mø como pane. \v 14 Porque aunque i'is myuspa que Judá ndø Comi'is ya'møcpø jata tzu'ṉguy. Pero Moisesis nunca ja chajmayø o'ca Judacøs maṉba tzu'ṉ pane. \p \v 15 Yøti claro ndø tzi'pa cuenta que minu ndø Comi pane cuenta, pero eyapøtite; ji'ndyet Levicøspø, siño Melquisedecsepø. \v 16 Ndø Comi ja pyane'aj oyuse aṉgui'm Moisés, que cuando ca'pa pane, 'yune pane'ajque'tpa, y chøcpa nascøspø pane'ajcuy. Sino ndø Comi pane'aju porque it pyømi va'cø cyen mumu jamacøtoya. \v 17 Porque it Diosis 'yote jachø'yupø que ndø Janda Diosis ñøjay Jesús: \q1 Igual como Melquisedec pane'ajuse, \q1 jetse mitz mbyane mumu jamacøtoya. \m \v 18 Porque viyuṉsye jic vi'napø aṉgui'mguy jachajcupø, yac tzu'ṉdøju porque mochi y ja yac yosyaj vøjø. \v 19 Porque Diosis vyi'naṉdøjqui jic aṉgui'mguy ja yos ndø sunbase. Pero en cambio yøti Diosis chøc más vøjpø tiyø tø øtzcøtoya, y jet va'cø ndø va'ṉjamø, vyøjom tø putpa, muspa tø vø'aj Diosji'n. \p \v 20 Y cuando Dios nømu que Jesús ma pane'aje, ñe'c ndø Janda'is chambøc vyin como testigos que jetse maṉba chøc viyuṉse. \v 21 Pero cuando pane'ajyaj eyata'mbø pøn, ja chamyajø Diosis ñøyicøs ni i'is o'ca maṉba pane'ajyaje. Pero Jesús pane'aju porque ñe'c Diosis chambøc vyin como testigos que jetse ma yac tuc ñe'cø, porque ndø Comi Jesús nøjatyøju: \q1 Ñe'c ndø Comi Diosis chambøc vyin como testigos, ji'n ma cyacpø' qui'psocuy; ñøjayu: “Igual como Melquisedec pane'ajuse, jetse mitz mbyane mumu jamacøtoya”. \v 22 Como ñe'c Diosis cham jetse, por eso Jesús tzø'y come encargado va'cø 'ya'm jujchøc tucpa jomepø contrato más vøjpø Diosis chøjcupø. \v 23 Y viyuṉse vi'na o yosyaj vøti pane. Porque como ca'yaju, ja mus chøcyaj yoscuy vøti ame. \v 24 Pero como yøṉ Jesús mumu jama ijtu, nunca ji'n cyacpø' pyane'ajcuy. \v 25 Por eso Jesusis muspa tø yaj cotzoc mumu jamacøtoya porque tø yac vø'ajpa Diosji'ṉ o'ca ndø sunba jetse. Porque jet quenba mumu jamacøtoya va'cø tø cø'ondamø Diosis vyi'nomo. \p \v 26 Entonces jetsepø myøja'ṉombø pane ndø sundamba, porque masanbøte, ja it ni yatzitzoco'yajcuy, ni ja it ni cyoja, ja myotapø coja'øyupø pønji'ṉda'm, ñømaṉdøju más møjipø tzajpomo. \v 27 Pero je eyata'mbø myøjaṉombø pane'is jyo'pit jyo'pit yaj ca'yajpana'ṉ pø'nøcuy para ñe cyojacøtoyata'm y jøsicam jetseti chøcyajque't eyata'mbø pø'nis cyojacøtoya. Pero ji'n pyena Jesusis va'cø chøc jetse. Porque Jesusis tumnactite chi'ocuyaj vyin va'cø cya'ø, ja cya'ø jana tumnac. \v 28 Porque aṉgui'mgu'yomo møja'ṉom pane'ajyajpana'ṉ pøn mochita'mbø. Pero más jøsi'cam Diosis chambøc vyin como testigos que ñe' 'Yune maṉba yac pane'aje, y je Diosis 'Yune sun vøjpø pane mumu jamacøtoya. \c 8 \s1 Jesusis yac tucpa jomepø contrato chamuse Diosis \p \v 1 Pues yøti más preciso va'cø mi mustamø mi ndzajmatyamupø; jet ma'ṉbø mi ndzajmatyam yøti. Pues más syunbapø va'cø mi mustamø o'ca it jetsepø myøja'ṉombø ndø paneta'm como mi ndzajmatyamuse øjtzi. Jic pane nimequepø myøja'ṉajcu'yomo nø pyo'csu tzajpomo Diosis chø'na'ṉomo. \v 2 Jic pane yøti tzajpomopø masandøjcomo yospa. Jiquete viyuṉsepø masandøc ñe'c ndø Comi'is chøjcupø, ji'ndyet pø'nis chøcyajepø. \v 3 Porque tumdum myøja'ṉombø pane cojtøju va'cø chi'ocuyaj Dioscøsi lo que nø ñu'cyajupø pø'nis, y va'cø yaj ca'ay pø'nøcuy Dioscøtoya. Por eso ijtu pyena Jesusis va'cø chi'ocuyajque't Dioscøsi ti jana tiyø. \v 4 Porque o'ca nascøsna'ṉ ijtu yøti, ji'na'ṉ pyane; porque ityajuti eyata'mbø nascøstambø pane chi'ocuyajpapø'is ti jana tiyø ñø'ijtuse aṉgui'mguy. \v 5 Pero jicø nascøsta'mbø pane'is na's chøjcaṉgøpujtøyajpa tzajpombø pane'ajcuy, pero ji'ndyet mero jicø. Y nascøspø masandøc tzajpombø'is cyene. Porque Diosis ñøjay Moisés cuando maṉbatøcna'ṉ chøc masandøc: “Tzøjcay cuenda mi isindzi'use Sinaí cotzøjcøsi, jetse va'cø mi ndzøjcøpujtøpyø'ø”. \v 6 Pero viyuṉete más vøjø y suñi yosapya Dios Jesusis que ji'n nascøspø pane'is yosapyase. Porque Jesusis tø cø'onba Diosis vyi'nomo más vøjpø contrato ijtuse, como chamuse Diosis que maṉba chøc más vøjpø tiyø tø øtzcøtoyata'm. \v 7 Entonces o'ca vø'ajuna'ṉ vi'napø contrato, ji'na'ṉ pyena va'cø chøcvøjøtzøc eyapø. \v 8 Pero Diosis isu que ja yaj coputyajø vi'napø contrato, y nømu que ji'n vyøjpø nø chøcyaj pø'nista'm. Jetse o tuqui como ijtuse jachø'yupø Diosis 'yote: \q1 Ndø Comi nømu: Eyaco jama ma'ṉbø ndzi' Israel pønda'm y Judá pønda'm jomepø contrato. \q1 \v 9 Ji'nam vi'nase como oyuse ndzi'yaj je'is pyeca jatata'm cuando øtz oy jindi nøputyaje Egipto nasomo. \q1 Porque øtz ndzi'use contrato ja chøcyajø; \q1 y jetse ⁿjajmbø'u tzacyajøjtzi jic pønda'm. \q1 \v 10 Por eso eyapø contrato ma'ṉbø ndzi'yaj Israel pøn cøjtu'cam jic jama; yøṉømete. \q1 Ma'ṉbø yac mijnayaj qui'psocuy va'cø jyajmutzøcyaj ø aṉgui'mguy; \q1 chococøs maṉba ityaj jachø'yupø. \q1 Entonces jic pø'nis maṉba va'ṉjamyajøjtzi y øtz maṉba ⁿune'ajyaje. \q1 \v 11 Y ni i'is ji'n maṉ 'yaṉmayaj tyøvø; \q1 ni i'is ji'n maṉ chajmayaj tyøvø va'cø cyomus ndø Comi. \q1 Porque jicsye'c aunque che'pø'is, møjapø'is, mumu maṉba comusyaj øjtzi y por eso ji'ndyet pyena va'cø chamusyajtøjø. \q1 \v 12 Porque ma'ṉbø ndoya'ṉøjayaj ji'n vyøjta'mbø chøqui, y ma'ṉbø ⁿjajmbø'jayaj cyoja y yatzitzoco'yajcuy. Jetse nøm ndø Comi. \m \v 13 Pues entonces como chamu que nø chi' jomepø contrato, entonces vi'napø ji'nam yose. \c 9 \s1 Tzojpombø masandøc y nascøspø masandøc \p \v 1 Entonces como vi'na ijtusena'ṉ aṉgui'mguy, ijtuna'ṉ aṉgui'mguy jujche va'cø cyøna'tzøyaj Dios, y ijtuna'ṉ nascøspø masandøc nacapø. \v 2 Y ijtuna'ṉ metzcuy cuarto. Y vinbatcuy cuarto'omo ijtuna'ṉ no'a po'cscuy, ijtuna'ṉ mesa, y mesacøs ijtuna'ṉ cyømasa'nøyupø pan. Jic cuarto ñøjayajpana'ṉ masanbø cuarto. \v 3 Y más jojmo tucu vo'tecøtu'maṉ ijtuna'ṉ eyapø cuarto ñøjayajpana'ṉ más masanbø cuarto. \v 4 Y je'tom ijtuna'ṉ masanbø mesa oropø yac jo'cøyajpapøcøs pomo, ijtuna'ṉ caja puro oro cønecsøyupø; je'tom cyotyajpana'ṉ Diosis cyontrato. Y caja'omo itque'tutina'ṉ oro tzica 'yaṉnecpapø'om maná cu'tcuy. Itque'tutina'ṉ caja'om Aaro'nis cyutacus oyupø cøvo'me, y itque'tutina'ṉ tza'ta'mbø tabla y jetcøs jachø'yuna'ṉ aṉgui'mguy. \v 5 Y cajacøs ityajuna'ṉ sø'ṉyajpapø angeles chøqui como seña que myøja'ṉombø Dios jen itpa, y cyømøṉdzøjcayajpana'ṉ syaji'ṉ caja'is 'yaṉmucsø yajpamøna'ṉe cyoja. Pero jetseta'mbø tiyø ji'n mus ndø cøyin ndzam yøti. \p \v 6 Entonces cuando vøjøtzøcyajtøjumna'ṉ jetse, tøjcøyajpana'ṉ pane tumdum jama vinbatcuy masanbø cuarto'omo va'cø chøcyaj cøna'tzø'yocuy. \v 7 Pero más masanbø cuarto'omo tøjcøpyana'ṉ más myøja'ṉombø pane tyumgø'y tumdum amepit. Ñøtøjcøpyana'ṉ copøn nø'pin va'cø cyoyojay ñe cyoja y eyata'mbø pø'nis cyojata'm. \v 8 Jetse tø yac mustamba Masanbø Espiritu Santo'is que ji'na'n mus tøjcøyaj aunque iyø más masanbø cuarto'omo mientras que ijtutøc vinbø masandøc nacapø. \v 9 Pues jetse jic masandøjcomo chøcyajuse señatite como jujche Cristo'is chøjcuse, y jetse it yøti. Chi'ocuyajpa chi'ocuy y yaj ca'ayajpa pø'nøcuy Dioscøtoya, pero ji'n ndø qui'psi seguro o'ca yaj ndø coja aunque ndø tzøc jetsepø cøna'tzø'ocuy. \v 10 Porque aṉgui'myajtøjuse, puro na's ndø siscøtoyapøtite. Aṉgui'myajtøju ti va'cø cyu'tyajø, 'yucyajø, jujche va'cø cyøtze'yaj vyin. Pero na's jetsena'ṉ aṉgui'myajtøjuse va'cø chøcyajø hasta que Diosis cyacpø'u jetspø aṉgui'mguy. \p \v 11 Pero yøti minu'am Cristo myøja'ṉombø panete y más vøjpø ti chøcpa tø øtzcøtoya; y jetse yøti it más vøjpø aṉgui'mguy. Porque Cristo yospa más myøja'ṉombø y más vøjpø masandøjcomo, ji'ndyet pø'nis chøjcupø'omo; porque ji'ndyet nascøspø. \v 12 Ni ji'ndyet chivu'is ñøpin ñøtøjcøjayu, ni ji'ndyet vacas une'is ñø'pin ñøtøjcøjayu; sino ñe' ñø'pin ñøtøjcøjay tumnac más masanbø cuarto'omo; jetse tø jupyujtamu mumu jamacøtoya. \v 13 Porque cyøyøjøyajpana'ṉ toro ñø'pinji'ṉ y chivu nø'pinji'ṉ pøn cøyu'cøyajupø ca'upøji'ṉ. Y poṉbø'yaj vacas une hasta que jamdi ma chø'y. Y je'is jyam ñuṉyaj nø'cømø y jetji'ṉ va'cø cyømasa'nøyajø cyøyøjøyajque'tpana'ṉ pøn va'cø cyøvajcøyajø, pero vingøstite. \v 14 Pero Cristo'is chi'ocuyaj vyin Dioscøsi jana cojapø; ji'n yajepø Espiritu'is cyotzoṉu. Ñe ñø'pinji'ṉ je'is tø yaj cøvajcøjapya ndø qui'psocuy va'cø ndø musø que ja it ndø coja. Entonces o'ca copø'nis ñø'pinis tø cøvacpa vingøsi, entonces más vøjpø tiyøte que Cristo'is ñø'pi'nis tø yaj cøvajcøjapya ndø tzocoy va'cø jana ndø tzøc tocoy ndø vin, sino va'cø ndø cøna'tzøy quenbapø Dios. \p \v 15 Y por jetcøtoya yøti Cristoji'ṉ tujcu jomepø contrato, porque Cristo o ca'e va'cø cyoyojayaj pø'nista'm cyoja chøcyajupø cuando ijtu'cna'ṉ vi'napø contrato. Por eso Cristo o ca'e va'cø mus pyøjcøchoṉyaj erejencha mumu jamacøtoya mumu pø'nis lo que Diosis vyejayajupø. Je erejencha Diosis chamdzi'upøte ya'møc. \v 16 Y o'ca aunque i'is chamdzi'u tzacpa i'is maṉba ñøtzø'y lo que ñø'ijtupø cuando ca'pa; entonces je'is ji'n pyøjcøchove hasta que ca'pa cyomi, jicsye'tøc pyøcpa. \v 17 Jetse lo que chamdzi'u tzajcupø, eyapø'is pyøjcapya solamete después que ca'pa'c vø'ne. Mientras que ijtutøc vø'ne, ji'n pyøqui. \v 18 Por eso también je vi'ṉapø contrato que Diosis chamdzi'upø, ja yosa hasta que jø'tu nø'pin. Entonces yospana'ṉ. \v 19 Porque cuando Moisesis chajmayaju mumu pøn aṉgui'mguy jujche va'cø chøcyajø; entonces myojtu vacas une'is ñø'pin, y chivu'is ñø'pinji'ṉ y nø'ji'ṉ y pyøjcu tzapas cøṉupø borrego'is pyøc y hisopo ta'nø; y jetji'ṉ cyøyøjøyaj mumu pøn. Y cyøyøjøcye'tuti aṉgui'mguy libru. \v 20 Y Moisés nømu: “Yøṉ nø'pin señate que nøm yosu contrato Diosis tø tzi'tamupø”. \v 21 Y jetseti cyøyøjøcye't nø'pinji'ṉ masandøc y mumu tiyø yosyajpapø cøna'tzø'yocu'yomo. \v 22 Y aṉgui'mocu'is chamba que casi mumu tiyø cøvajcøpya nø'pinji'ṉ, y o'ca ji'n jyøt nø'pin, ji'n tø cøtocoye. \s1 Ca'u Cristo va'cø tø yac tzu'ṉay ndø coja \p \v 23 Entonces nascøspø ti'is tzajpombø'is cyene ñø'ijtayu y je nascøspø tiene quena'ṉ va'cø yaj cøvajcøyø copøn nø'pinji'ṉ; pero mero tzajpombø'is syunba más vøjpø'is ñø'pin. \v 24 Cristo ja tyøjcøy pø'nis chøjcupø masandøjcomo, porque je masandøc chøcyaju na's va'cø chøjcaṉgøpujtøyajø mero vøjpø masandøc. Sino Cristo tøjcøy mero tzajpomo, y yøti jiṉdi ijtu Diosis vyi'naṉdøjqui va'cø 'yo'nøy Dios tø øtzcøtoyata'm. \v 25 Y ji'n chi'ocuyaj vyin vøti velta, na's tumnactite. Ji'n chøqui como chøcyajpase myøja'ṉombø pane'is. Porque myøja'ṉombø pane tumdum amepit tøjcøpya más masanbø cuarto'omo nø'pinji'ṉ lo que ji'ndyet je'is ñe. \v 26 Pero o'ca Cristo tumdum amepi'jna'ṉ tøjcopya tzajpomo ñe' nøpinji'ṉ, entonces vøtinacna'ṉ toya' isu desde que Diosis chøctzo'tz nasacopac. Pero ja chøc jetse, sino yøti cuando nøm tya'ṉbø'u'cam jyama, Cristo tumnacti chi'ocuyaj vyin ndø coja va'cø tø coca'ayø. \v 27 Y como tumdum pøn tumnacti tø ca'pa, pero jøsi'jcam maṉba tø cøme'tz Diosis ndø cojapit, \v 28 jetse tum nacti yaj ca'tøj Cristo va'cø yac tzu'ṉay vøti pø'nis cyojata'm. Pero maṉba vøcø mingue'te menajcøsi, pero ji'ndyet va'cø yac tzu'ṉay pø'nis cyojata'm, sino va'cø tø yaj cotzojcoctuctamø nø ndø ⁿjo'ctamu'is. \c 10 \p \v 1 Porque cuando yaj ca'yajpana'ṉ copøn como aṉgui'mdøjuse Moisés, jetse chøjcaṉgøpujtøyaju vøjpø tiyø maṉbapø tuc jøsijcam. Chøcyajpasena'ṉ vi'na, ji'ndyet mero vøjpø. Porque 'yamepit 'yamepit yaj ca'yajpana'ṉ pø'nøcuy cyojacøtoya porque Diosji'ṉna'ṉ sunba ityajø, pero nunca ja mus chi'yaj cuenta seguro o'ca ja itam cyoja. \v 2 Porque o'ca chi'yajøna'ṉ cuenta que ja itam cyoja, entonces ji'naṉ syeguitzøcyaje va'cø yaj ca'yaj copøn jetse cyøna'tzøyajupø'is Dios. \v 3 Cuando chøcyajpana'ṉ jetse, jyajmutzøcyajpana'ṉ cyoja 'yamepit 'yamepit. \v 4 Porque toro nø'pi'nis ni chivu nø'pi'nis nunca ji'n mus yac jøcøjay ndø coja. \p \v 5 Por eso cuando minu'c Cristo nascøsi, ñøjmay Jyata Dios: \q1 Copøn nø'pin y aunque ti tzi'ocuy ja mi sunø, \q1 sino mi ndø yac min como nascøsta'mbø pønse. \q1 \v 6 Cuando yaj ca'yajpa copøn y pyoṉbø'yajpa cyojacøtoya, entonces ja mi ñchø'y contento jetsepø tzi'tøjcu'is. \q1 \v 7 Jicsye'c nø'møjtzi: “Jatay Dios, yø'cø ijtøjtzi: jujche mi sunbase mijtzi, øtz listo'tzi va'cø ndzøcø; como ijtuse jacho'yupø libru'omo va'cø jujche ndzøc øjtzi”. \v 8 Entonces jetse nømu vi'na: “Ja mi sunø copøn nø'pin, ni tzi'ocuy, ni poṉbø'yajupø copøn va'cø mi yac tzu'ṉayaj cyoja. Ja mi ñchø'y contento jetse aunque ijtu aṉgui'mguy va'cø jetse chøcyajø”. \v 9 Jicsye'c nømgue'tu: “Jatay Dios, yø'cø ijtøjtzi; jujche mi sunbase mijtzi, øtz listo'tzi va'cø ndzøcø”. Jetse nømu va'cø yac jøcø vi'napø aṉgui'mguy y tzø'y jomepø. \v 10 Y jomepø'omo Jesucristo'is chøc Diosis syunbase, tø yac tzø'tyamu masanbø, porque tumnacti mumu jamacøtoya chi'ocuyaj vyin va'cø tø coca'atyam ndø coja. \p \v 11 Pero tumdum Israel pane te'ṉba y tumdum jama chøcpa pyane'ajcuy y vøti yaj ca'yajpa copøn vøti pø'nis cyojacøtoya. Pero jetse nunca ji'n cyøvajcøyaj cyojaji'ṉ. \v 12 Pero Cristo'is tumnacti chi'ocuyaj vyin va'cø tø coca'atyam ndø coja mumu jamacøtoya y después po'csu Diosis chø'na'ṉomo. \v 13 Y jeni nø jyo'cu hasta que yac mochi'ajyajtøjpa 'yenemigo y ni tim ji'nam musi'csye'ṉom chøcyajø como si fuera cyøte'nøyuse. \v 14 Porque tumnacti o chi'ocuyaj vyin va'cø tø yac masa'najtamø va'cø tø yac pujtam vyøjomo Diosis vyi'naṉdøjqui mumu jamacøtoya. \v 15 Porque jetseti tø tzajmacye'tpa Masanbø Espiritu Santo'is porque vi'na nømu: \q1 Yøcse nøm ndø Comi Dios: \v 16 Cuando cøjtu'cam jic jama, yø'csepø contrato ma'ṉbø ndzøc pønji'ṉ: \q1 Ma'ṉbø yac musyaj choco'yomo ø aṉgui'mguy \q1 y ma'ṉbø yac jajmutzøcyajø como si fuera jachø'yuse. \m \v 17 Y después Masanbø Espiritu Santo nømgue'tu: \q1 Øtz nunca ji'n maṉ ⁿjajmundzøjcayaje cyoja ni yatzitzoco'yajcuy. \m \v 18 Y yøti como ndø coja cøtocoyu'am, ji'nam pyena va'cø yaj ca'ayaj copøn ndø cojacøtoya como vi'nase. \s1 Hay que va'cø ndø to'møy Dios \p \v 19 Jetcøtoya ø mi ndøvøta'm, como jø'tu Jesusis ñø'pin øtzcøtoya, yøti jana na'tzcuy muspa tø tøjcøtyam Diosis vyi'naṉdøjqui como si fuera tø tøjcøpya más masanbø lugajromo. \v 20 Muspa tø tøjcøtyam jeni porque quenbapø'is tø aṉvajcatyamu jomepø tøjcøcuy. Ijtupøna'ṉ tucu vo'te va'cø jana tø tøjcøy más masanbø lugajromo y jet aṉvactøju'am cuando ca' Jesús. \v 21 Y yøti Jesús myøja'ṉombø ndø panete tø coquenbapø'is Diosis tø 'yuneta'm. \v 22 Por eso tø jajmundzøcta'i Dios vøjpø tzocoji'ṉ y jana na'tzcuy porque ndø va'ṉjamba viyuṉsye como si fuera tø to'møyuse; cøvajcøyupø ndø tzocoji'ṉ va'cø ndø musø que ja it ndø coja, como si fuera cøtze'upø ndø coṉñø vøjpø nø'ji'ṉ. \v 23 Ndø va'ṉjamda'i viyuṉsye y ndø tzamda'i que ndø mustamba que Diosis maṉba tø tzi'tam vøjpø itcuy, jana tø metzaṉgui'pstama'am. Porque Diosis chamu ti maṉba tø tzi'; y Diosis siempre chøcpa lo que chambase. \v 24 Hay que va'cø ndø qui'pstamø jujche muspa nay tø cotzoṉdandøjø y va'cø nay tø sundandøjø y va'cø ndø tzøctam vøjpø tiyø. \v 25 Como siempre va'cø tø tu'mdamø va'cø jana ndø jajmbø'tamø tu'mguy, como veneta'mbø'is jyajmbø'yajpase, ji'nam tu'myaje. En cambio hay que va'cø nay tø tzajmatyandøjø va'cø ndø tzøc vøjpø tiyø, y jet pyenate yøti porque nøm ñu'c jama va'cø min ndø Comi. \p \v 26 Porque o'ca ndø musu'am viyuṉsyepø tiyø y todavía ndø ngustopit ndø tzøjca'ṉøpya ndø coja ndø ne'ṉgø, entonces ja itam eyapa maṉba'is tø coca'ay ndø coja. \v 27 Ni ti más ja itø sino que va'cø tø na'ndzø cuando maṉba min jic jama cuando Diosis maṉba tø cøme'tztam ndø cojaji'ṉ, y qui'sca'pa maṉba poṉbø'yaj 'yenemigo juctyøjcomo. \v 28 O'ca pø'nis ja yaj copujtay Moisesis 'yaṉgui'mguy, y metzcuy tu'cay pø'nis isyaj que ja yaj coputø, y cyøtza'møyaj aṉgui'mbacøsi, entonces yaj ca'yaju jic pøn, ja tyoya'ṉøyajø. \v 29 Pero o'ca ja tyoya'ṉøyaj jete, entonces qui'pstam mi ne'ṉgø jujchepø más vøti castigø manba tzi'tøje tum pøn o'ca syaṉgonojcapya Diosis 'Yune, y cyomo'pya aunque tise Jesusis ñø'pin. Jet møja'ṉgojate porque Jesusis ñø'pinji'ṉ chøc Diosis contrato va'cø tø yac masa'najtamø, y jic pøn yac masa'najupøte jic nø'pinji'ṉ. Y también chøquipit cyonocpa jic pø'nis Espiritu Santo tø tzi'papø'is vøjpø tiyø ñe vyø'ajcupit. Por eso tiene que va'cø cyastigatzøctøj más vøti, que menos maṉba cyastigatzøcyaj ja yaj copujtapyapø'is Moisesis 'yaṉgui'mguy. \v 30 Porque ndø mustamba que ndø Comi nømu: “Ø ne'c ma'ṉbø ṉgastigatzøcyaje; ma'ṉbø ndzi'yaj cyoyoja”. Y emøc nømgue'tpa que ndø Comi'is manba cyøme'chaj ñe 'yune cyojaji'ṉ. \v 31 Por eso tø na'tzpa va'cø tø quec quenbapø Diosis cyø'omo. \p \v 32 Pero jajmutzøctamø como jujche tujcuse cøjtupø jama cuando jometøc nu'cu'øc sø'ṉgø mi ndzoco'yomda'm. Jicsye'c vøti mi ndzi' pømi va'cø mi ndondamø cuando mi istam toya mi ⁿyacsutzøctandøjumø. \v 33 Hay veces mi syijcayaju y mi ndyopo'o'nøyaju aunque i'is vyi'naṉdøjqui. Y mi ⁿyacsutzøcyaju y hay veces oyu mi mba'jtam mi ndøvø cuando jetse nø yacsutzøcyajtøjupø. \v 34 Porque mi ndoya'ṉøtyamu somyajtøjupø, y cuando mi ṉgyøpøctandøju mumu tiji'ṉ mi nø'ijtamupøji'ṉna'ṉ, mi ṉgyasøtyamu. Porque mi mustamba mi ne'ngø que mi nø'ijtam tzajpomo más vøjta'mbø tiyø ji'n yajepø nunca. \v 35 U mi i'nbø'tam mi ⁿvin, jajmutzøcta Dios. Y jetse maṉba mi mbøjcøchoṉdam vøjpø tiyø mø'chøqui como que mi ṉgoyoja. \v 36 Pero tiene que va'cø mi ndondam aunque tiyø pasencia'ajcupit, y va'cø mi ndzøctam como Diosis syunbase. Entonces maṉba mi mbøjcøchondam lo que Diosis mi nchamdzi'tamuse. \v 37 Porque it Diosis 'yote jachø'yopø, nømba: \q1 Jø'nøti maṉba mini maṉbapø mini, que ji'n maṉ ya'e. \q1 \v 38 Pues chøcpapø'is ø aṉgui'mguy maṉba quen vya'ṉjajmocupit, pero o'ca chacpa vya'ṉjajmocuy, øtz ji'n maṉ sun jetsepø. \v 39 Pero tø øtzta'm ji'n tø jetseta'm, uy ndø ndzactam ndø va'ṉjajmoṉguy, porque chacyajpapø'is maṉba tocoyaje. Pero ndø va'ṉjamdamba ndø Comi va'cø tø cotzoctamø va'cø tø quendam mumu jamacøtoya. \c 11 \s1 Va'ṉjajmoyajpapø pønda'm \p \v 1 Va'cø ndø va'ṉjamdamø, entonces ndø tumøtzocoy ndø ni'aṉjamdamba que maṉba ndø pøjcøchoṉdame nø ndø ⁿjo'ctamupø tiyø. Y ndø mustamba sevro que it ji'n ndø istamepø tiyø, pero ijtuti. \v 2 Ya'møcta'mbø pø'nis vya'ṉjamyaju y por eso vyø'møyaj Diosis. \p \v 3 Y tø øtz ndø va'ṉjamdaṉque'tpa Dios y jetcøtoya ndø mustamba que Diosis jyomec mumu tiyø ñe 'yotepit y jetse ji'n ndø isipø tiyø yac yosu va'cø jyomeca ndø istambapø tiyø. \p \v 4 Abejlis vya'ṉjam Dios y jetcøtoya chi'ocu'yaj Dios más vøjpø tiyø que ji'n Cai'nis chi'ocu'yajuse, y por eso Dios nømu que vøjpø pønete, y ñe'c Diosis pyøjcøchoṉu Abejlis chi'ocu'yajupø. Por eso aunque ca'u Abel, como si fuera nømdøc tø o'nøtyamu hasta como yøti porque vya'ṉjam Dios. \p \v 5 Y Dios vya'ṉjam Enojquis y jetcøtoya nømaṉdøj tzajpomo va'cø jana cya'ø, y ni jut ja cyeja, porque Diosis ñømaṉu tzajpomo. Y Diosis 'yote jachø'yupø nømba que antes que va'cø nømaṉdøjø, que Enojquis chøjcu Diosis syunuse y por eso Dios contento'aju. \v 6 Pero ni jutz nøm ji'n contento'aj Dios o'ca ji'n ndø va'ṉjajme. Porque o'ca maṉba ndø o'nøy Dios va'cø ndø va'c ti ndø sunba, tiene que va'cø ndø va'ṉjajmø que Dios ijtu y tø tzi'pa ndø sunbase o'ca ndø tumø tzocoy ndø jajmundzøcpa. \p \v 7 Dios vya'ṉjam Noe'is, y jetcøtoya cyøna'tzøyu y chøc møjapø barco va'cø cyotzocyaj yomoji'ṉ y 'yuneji'ṉda'm cuando jø'tpø'nømu. Porque Diosis chajmayu que maṉba toyapa'jnømi aunque ji'ndøc quejepø o'ca jetse maṉba tucnømi. Y jetse queju que ityaj cyoja vøti pø'nis porque ja vya'ṉjamyajø como Noe'is vya'ṉjamuse. Y porque vya'ṉjajmu ti chajmayu, por eso Diosis pyøjcøchoṉu como tø pøjcøchoṉbase o'ca ndø va'ṉjajmba. \p \v 8 Dios vya'ṉjam Abraha'mis y por eso cuando Diosis ñøjayu va'cø chu'ṉ cyumgu'yomo, entonces cyøma'nøyu y tzu'ṉu. Porque Diosis ñøjayu va'cø maṉ eyapø lugajromo chamdzi'yajupø ñe'c Diosis como erejencha. Abraha'mis cyøma'nøyu y tzu'ṉu aunque ji'na'ṉ myusi jujna'ṉ nø myaṉu. \v 9 Porque Abraha'mis vya'ṉjam Dios, o viti jic lugajromo Diosis chajmayupø que maṉba ñøtzø'y como ñe'se. Como ya'ipø pønse, jetse o viti, y copøn naca tøctzøqui'omo o ityaj 'yune Isaacji'n y vyiñoja Jacobji'ṉ. Je'is ñøtzø'yajque't mismo lugar chamudzi'use Diosis Abraham. \v 10 Porque Abraha'mis nømna'ṉ jyo'cu va'cø ñøc'ijtøyø vøj chøjcupø cumguy Diosis qui'pscøpo'upø y chøjcupø. \p \v 11 Jetsetique't Abraha'mis yomo Sara'is vya'ṉjam Dios y por eso Diosis chi' poder va'cø 'yunepa'tø cuando cøjtumna'ṉ 'yora va'cø is une, y jøsiti o is familia cuando tzamyomojcam. Porque vya'ṉjajmu que oyu'is chajmaye, maṉba chøqui chajmayuse. \v 12 Por eso cuando achpømna'ṉ y maṉbapøme ca'e, oy Abraha'mis 'yune. Y como ijtuse sone tzapcøspø matza, jetse oy sone'ajyaj 'yune josi'cam; y como majraṉvini vøti ityaj namcha', jetse o sone'ajyaj 'yune. \p \v 13 Mumu ji'quis vya'ṉjamyaju hasta ca'yaju'csye'ṉomo aunque ja pyøjcøchoṉyajø'ctøc Diosis chamdzi'yajupø tiyø. Pero ni'aṉjamyaju que ya'møtyøc maṉba pyøjcøchoṉyaje y vya'ṉjamyaju y cajsøyaju que maṉba pyøjcøchoṉyaje. Y nømyaju que eyaco cumguyomda'mbøte, na's nømdi vityaju yøc nascøsi. \v 14 Por que va'cø nømyaj jetse, suñi tø yac musyajpa que nø mye'chaj eyaco itcuy muspamø ityajø. \v 15 Y viyuṉsye o'cana'ṉ syunbana'ṉ jic itcuy chu'ṉyajumø va'cø vitu'yajø, muspatina'ṉ vitu'yaj jic itcu'yomo. \v 16 Pero ja syuñajøpømete. Pero más vøjpø syuñaju va'cø mye'chajø, tzajpombø itcuy nømna'ṉ syuñaju. Y como vyøjøtzøjcayaju'am cumguy, por eso Diosis ji'n cyotza'aje cuando mye'chajpa je cumguy, porque ja syuniti vya'ṉjamyajø. \p \v 17 Entonces Abraha'mis vya'ṉjam Dios, y por eso cuando chøjquisu Diosis o'ca chi'ocuyajpana'ṉ 'yune Isaac va'cø cya'ø, pues aunque tyøcstumø 'yune, chi'ocuyajuti. \v 18 Aunque Abraham tzajmatyøju que Isaacji'n maṉba vøti'ajyaj 'yune jøsijcam, chi'ocuyaju va'cø cya'; aunque o'ca jet ca'pa, ji'n jujche ma vøti'ajyaj 'yune. \v 19 Pero Abraha'mis ni'aṉjajmu que muspa yac visa Diosis ca'yajupø, y por cuenta Isaac ca'upømete y visa'u, porque cuando Abraha'mis chi'ocuyaju, qui'psu que maṉbana'ṉ ca'e, pero quenbapøte pyøjcøchoṉque'tu. \p \v 20 Isaajquis vya'ṉjamgue't Dios y jetcøtoya chajmayaj 'yune Jacob y Esaú que jøsi'cam maṉba pya'tyaj vøjpø tiyø. \v 21 Jacojbis vya'ṉjam Dios y por eso cuando ya mero nø cya'u'c, chamu que vøjpø tiyø maṉba pyøjcøchoṉyaj 'yune Jose'is metzcuy 'yune'is; cyøna'tzøy Dios tacuscøsi a'tzcøne'cu. \v 22 Jose'is vya'ṉjamque't Dios y por jetcøtoya cuando maṉbajcam ca'e, chajmayaju Israel pøn døvø que maṉba tzu'ṉyaj Egipto nasomo, y cuando tzu'ṉyajpa va'cø ñømajṉayaj ñe Jose'is pyac cuando ca'ujcam. \p \v 23 Y vya'ṉjamyajque't Dios Moisesis jyata'is, y por eso jetcøtoya cuando pø'naj Moisés, 'yaṉgøvø'ñaju tu'cay poya, porque chi'yaj cuenta que suñipø unete y ja ñachaj møja'ṉ aṉqui'mba, y por eso ja cyøma'nøjayaj je'is 'yaṉgui'mguy. \v 24 Y Moisesis vya'ṉjamgue'tuti Dios, y jetcøtoya cuando møja'aju, ja syunø va'cø ñøjatyøjø que aṉgui'mba Farao'nis 'yoco'une. \v 25 Más syunu va'cø is toya Diosis pyønji'ṉda'm que ji'n va'cø ñøtzi'ṉbø' cojapa'tcuy usyaṉ hora. \v 26 Ni'aṉjajmu que más vøjø aunque aṉgøsyijcøtyøjø y cø'o'nøtyøjø Cristocøtoya que ji'n va'cø ñø'it mumu Egipto nasombø ricu'ajcuy. Porque nømna'ṉ jyo'cu va'cø pyøjcøchoṉ más vøjpø cyoyoja jøsi'cam. Chøjcay cuenda que tzajpombø más vøjpø. \v 27 Como Moisesis vya'ṉjam Dios, jetcøtoya tzu'ṉu Egipto nasomo, ja ña'tzø aunque qui'syca' aṉgui'mba. Syeguitzøjcaṉøyu, ja vyitu'ø, como si fuera isu ji'n ndø isipø Dios. \p \v 28 Como vya'ṉjam Dios, Moisesis ñøcøtzø'tz pascua søṉ. Jicsye'øc yaj ca'yaj borrego y cyøyøjøyaj aṉdyuṉ sayamaye nø'pinji'ṉ va'cø jana yaj ca'yaj Israel pø'nis vyin jaya uneta'm yaj ca'opyapø angelesis. \v 29 Vya'ṉjamyajque't Dios Israel pø'nis, y jetcøtoya mar cujqui cøtyaju nascøsi; mar ñøjayajpapø Tzapas Mar. Y cuando chøjquisjo'yajque'tu Egipto soldado'is va'cø jyacyajø, sucsca'pø'yaj majromo. \p \v 30 Israel pø'nis vya'ṉjamyaj Dios y jetcøtoya ju'mbø'u Jericó cumgu'is ño'tze vyocøvitu'is cumguy, cuando cu'ya'y jama vitcøvitu'yaju'cam. \v 31 Y je møtzi yomo Rahajbis vya'ṉjam Dios y por eso ja cya'ø ji'n cyøma'nø'oyajepøji'ṉ, porque Rahajbis vøj pyøjcøchoṉyaju Israel pøn minu'is tyu'nisyaj nas. \p \v 32 Pero ji'n jujche mus mi ndza'maṉvacpø'jatyamø ti chøcyaj vya'ṉjamyajpapø'is, porque ji'nam tzi' tiempo va'cø ndzam ti chøc Gedeo'nis, ti chøc Barajquis, ti chøc Sanso'nis, ti chøc Jefte'is, ti chøjque't Davijdis, ti chøjque't Samuejlis, y tza'maṉvajcoyajpapø'is ti chøcyaj je'is. \v 33 Mumu je'is vya'ṉjamyaj Dios, y por eso jetcøtoya veneta'mbø'is møja cumguy oy ñøquipyaje y tyoñaju; veneta'mbø aṉgui'myaj vøpøpit. Veneta'mbø'is vya'ṉjamyaj Dios y por eso Diosis cyotzonyaju como oyuse vyinbøjayaje que maṉba cyotzoṉyaje. Veneta'mbø ni ti ja ñøtzøcyaj møjaca'ṉis. \v 34 Veneta'mbø ni ti ja ñøtzøcyaj pømi nembapø juctyøjquis, venetambø ni jutipø'is ja mus yaj ca'yajø espadaji'ṉ. Cuando vya'ṉjamyaj Dios mochita'mbø'is, entonces pømi'øyaju quipcu'yomo, ja ña'tze quipyajø; myacnøpoyaj emøta'mbø soldado. \v 35 Ityajuna'ṉ yomo oyupø'is ca'yaj tyøvø y visa'yajque'tuti, y vyøco pøjcøchoṉyajque'tuti. \p Ityajuna'ṉ eyapø vøtina'ṉ yac toya'isyajtøju, hasta que ca'yaju. Muspana'ṉ yaj cotzocyajø, pero ja syunaj ñe'cø; porque ni'aṉjamyaju que vale más va'cø cya'yajø y va'cø visa'yaj más vøjpø itcu'yomo. \v 36 Eyata'mbø cyøsijcøyajtøju y nacscøtzictzicvøyajtøju; y eyata'mbø vatyajtøju tø'ṉguji'ṉ y somyajtøju. \v 37 Eyata'mbø puṉga'yajtøj tza'ji'ṉ; eyapø vyøcjacyajtøju sierraji'ṉ, eyapø tzøcna'chajtøju va'cø jana vya'ṉjam Dios pero ja ña'chajø. Eyapø yaj ca'yajtøju espadaji'ṉ. Eyapø vitmaṉvitmaṉyaju vitca'møyajupø borrego nacaji'ṉ y chivu nacaji'ṉ, pobreta'mbøte, ja ityajøna'ṉ ni tiyø, yac toya'isyajtøjupø, yacsutzøcyajtøjupø; \v 38 aunque jicta'm vøti más vøjco'nita'm que ji'n eyata'mbø nascøspø pønseta'm. Yømøc teymøc vityaju ja ijnømømø tøtzønasomo y cotzøjcomse'ṉomo; o ityaj cotzøc aṉdyu'ṉomda'm, y nasacø'mbø tzatøjcomda'm. \v 39 Mumu jicø vøcotzøcyajtøju porque vya'ṉjamyaj Dios, pero ja pyøjcøchoṉyajøtøc lo que ti chajmayajupø Diosis ya'møcta'mbø pøn. \v 40 Porque Diosis cyoqui'psu va'cø tø tzi'tam más vøjpø tiyø tø øjtzi, parejo vyøjom va'cø tø pujtamø jicji'ṉda'm. \c 12 \s1 Ndø quengøpøcta'i Jesús \p \v 1 Y yøti tø øjtzi como si fuera tø vo'cøvitu'yajpa sone pø'nis tø isindzi'yajupø'is jujche va'cø tø va'ṉjajmoya; por eso como va'cø ndø tzac aunque tiyø tzømi, jetse hay que va'cø ndø tzac aunque tiyø ji'n tø yac tzøquipø'is vøjpø tiyø. Y tiene va'cø ndø tzactamø mumu yatzitzoco'yajcuy yøticøtoya tø yaj quecpapø'is. Como si fuera tø po'is qui'psispase, jetse con pasencia va'cø ndø tzøc como Diosis syunbase, jana ndø nindu'yaye. \v 2 Y ndø tzøcta'i cuenda mø'chøqui Jesús porque je'is ñøcøtzo'tzu ndø va'ṉjajmoṉguy; y je'is tø yac vø'ajoctujcapya ndø va'ṉjajmoṉguy. Jesusis tyon toya cruzcøsi, pero ja chøjcay cuenda aunque cyotza'ayajpapøna'ṉete jetse va'cø cya' yatzita'mbø pøn yaj ca'yajpase. Jesusis tyonu porque myusu que jøsi'cam maṉba casøyi, y yøti Diosis chø'naṉgø'mø po'csu aṉgui'mguy pocsucu'yomo. \p \v 3 Qui'pstamø jujche ñømaṉ pasencia ndø Comi'is cuando yac isyaj toya cojatzøquita'mbø pø'nis. Como je'is ñøman pasencia, muspa mi nømaṉdaṉgue't pasencia mijtzi va'cø jana mi i'nbø'tamø ni jana mi myaya'ndamø. \v 4 Nø mi ṉgoquiptam mi ⁿvin ndø tøvø'ajcuji'nda'm va'cø jana mi ṉgojapa'jtamø. Pero ni jutipø mijtzomda'm ja otøc yaj ca'tøji cuando mi yacsutzøctandøju ji'n mi ṉgyojapa'te ancø. \v 5 Parece que mi ⁿjajmbø'tamu'am mi nchajmatyamupø Diosis como 'yunese; nømu: \q1 Ø mi une, tzøjcay cuenda cuando ndø Comi'is mi ṉgyastigatzøcpa ticøtoya nø mi ṉgyastigatzøjcu. \q1 Y cuando mi ⁿ'yojnapya, u mi ⁿmyaya'u. \q1 \v 6 Porque o'ca tø sunba ndø Comi'is, tø castigatzøcpa; \q1 y o'ca tø pøjcøchoṉba 'yunese, como si fuera tø nacspa. \m \v 7 Entonces tiene que va'cø mi ndondamø cuando mi ṉgyastigatzøctamba ndø Comi'is. Porque cualquierapø jata'is tiene que va'cø ñacs 'yune o'ca ji'n cyøma'nøy 'yote. \v 8 Pero o'ca Diosis ji'n mi ṉgyastigatzøctame como si fuera une ndø nacspase, cuando ji'n mi 'yondemandame, entonces ji'ndyet mi mero je'is 'yune, eyapø'sti mi 'yune. \v 9 Como jujche ndø cøna'tzøtyam ndø janda nascøspø cuando tø nacstamu, jetseti más vøjø va'cø ndø cøna'tzøy ndø Janda tzajpombø va'cø tø quena. \v 10 Porque nascøspø ndø janda'is tø nacsyajpana'ṉ usa'n horati como ñe qui'psyajpase que vøjø, pero Diosis como si fuera tø nacspa va'cø tø it más vøjø, masanbø va'cø tø tzø'tyamø como ñe'c masanbøte. \v 11 Pues cuando nø tø castigatzøctøju'øc, misma hora ji'n tø it vøjø, tø maya'pa. Pero jøsicam cuando cøjtu'cam castigo, ndø tzøcpa más vøjpø tiyø y contento tø itpa. \s1 Tiene que va'cø ndø cøna'tzøy Diosis 'yote \p \v 12 Como cuando mochi'ajyajpa ndø cø' y ndø coso tiene que va'cø tø pømipøctamø, jetsetique't o'ca mochi mi va'ṉjajmoṉgutya'm tiene que va'cø mi mbyømipøctangue'ta. \v 13 Y seguitzøctamø viyuṉbø tu'ṉomo va'cø jana quecyaj ti jana va'ṉjajmoyajpapø, jetse cotzoṉdam maya'yajpapø va'cø pyømipøcyajø. \p \v 14 Qui'psta'm møchøqui va'cø mi ijtam vøjø mumu pønji'ṉ, y ijtam masanbø. Porque ni i'is ji'n ma is Dios o'ca ji'n it masanbø. \v 15 Tzøjcaytam cuenda mumu mijta'm va'cø mi nbøjcøchoṉdam Diosis mi nchi'tambapø tiyø ñe'c vyø'ajcupit, va'cø jana it ni ti qui'syca'cuy. Como cuando tumbø tacapya ta'nø'is ñøctøjcøpya vi'jcuy y yac taca'yajpø'pase mumu vi'jcuy, jetse tucpa pøn. O'ca tumbø pø'nis ñø'itpa yatzipø qui'psocuy y entonces mumu pøn jetseti tucpa, yatzi'ayajque'tpa qui'psocuy, pero u mi ndzøctam jetse. \v 16 Tzøctam cuenda ni i'is jana myøtzi nø'it yomo, y ni i'is jana cyonoc aunque tiyø Diosis ñe' como Esau'is cyonojcayuse. Porque Esau'is nøjay myuqui que jet muspa aṉgui'm ñe'c 'yatzi'is pyartecøsi na's tum nacti va'cø chi' vi'jcuy myuqui'is. \v 17 Y mi mustamba como jøsi'cam Esau'is syunjo'yu va'cø cyømasa'nøy jyata'is, pero jyata'is ja cyømasa'nøyø. Aunque cyøvo'uti'am, y mye'tzjo'yu jujche va'cø pyøcvitu'ø atzipø'is cuenda pero ja musam pyøcvitu'ø. \p \v 18 Porque mitz ja mi nu'ctam mismo cotzøjcø'mø nu'cumø Moisés. Jic cotzøc nascøspø cotzøctite. Pero nømna'ṉ ñemu jic cotzøc, yøjcajpø'nømu y pi'tzø'ajnømu y poy pømipø sava. \v 19 Y mu'nømu y myañaj møjipø ote; pero myañaju'is je ote vya'cayaju va'cø jyana o'nøyaja'm. \v 20 Porque ña'chaj ote y tzu'ṉyaju jiṉø, porque aṉgui'mdøju va'cø jana pi'quis cotzøc ni pø'nis ni copø'nis. Aunque i'is pi'quispa, aunque sea pø'nis, sea copø'nis, tiene que va'cø pyu'ṉga'tøjø tza'ji'ṉ, o si no, va'cø vyotztøjø votztøcji'ṉ. \v 21 Y como na'tzcupø ti nø tyujcu, nøm Moisés: “Vøti nø'ø na'tzcomø'nu hasta nø'ø søtøjtu”. \p \v 22 Pero yøti mitz ja mi nu'ctama'm jic cotzøjcø'mø, sino Sión gotzøjcø'mdi mi ñu'ctamu, ijtumø quenbapø Diosis cyumguy; tzajpombø Jerusalén gumguyete. Y jiṉ ityaj vøti angeles ji'n musi'csye'ṉom ndø maṉgopa'tø tu'myajupø va'cø cyøna'tzøyaj Dios. \v 23 Jiṉ ityajque'tu tu'myajupø Diosis 'yune ityajupø'is ñøyi jachø'yupø lista'om tzajpomo. Y jendi itque't Dios aunque i cyøme'tzpapø'is cyojaji'n. Jendi ityajque't vyø'om putyajupø pø'nis 'yespiritu vøjøtzøcyajupø. \v 24 Y jendi itque't Jesús tø cø'ondamupø'is va'cø tø tzøjcay jomepø contrato va'cø tø tzi'tam vøjpø tiyø. Jendi itque't Jesusis ñø'pin yøjpø'upø. Y je'is ñø'pin jyøtpø'u va'cø chøc vøjpø tiyø tø øtzcøtoyata'm. Abejlis ñø'pin jyøtpø'que'tu, pero ji'n tø yaj cotzoc je'is. \p \v 25 Tzøj cuenda va'cø mi ṉgøma'nøtyam nø mi ⁿ'yo'nøndyam Diosis. Porque o'ca jicø ja cyotzocyajø porque ja cyøma'nøyajø cuando nascøspø pø'nis 'yo'nøyaju; entonces cuando tzajpombø'is tø o'nøtyamba y ji'n ndø cøma'nøtyame, más peor ji'n ma tø cotzoctame. \v 26 Ya'møc cuando Dios vejvejneyu Sinaí cotzøjcøsi, mics nas. Pero yøti chamu'am que mati micsque't ijtuse nas y tzap. Nømu Dios: “Tum nactøc ma'ṉbø yac mics ijtuse nasacopac, pero ji'n na's san nasti ma micsi, mati micsque't tzap”. \v 27 Cuando nømu: “Tumnactøc”, jetse ndø cønøctøyøpa que mumu yajpapø tiyø lo que jyomejcupø Diosis maṉba yac jøcø'i, y maṉba tzø'y na's ji'n yajepø nuṉca. \v 28 Como Diosis tø tzi'tamba itcuy ñe'c aṉgui'mbamø que ni i'is ji'n musipø yajø, por eso hay que va'cø tø tzi' cuenta que Diosis chøcpa vøjø tø øtzcøtoya. Por eso muspa ndø yosay Dios como syunbase ñe'cø y va'cø ndø cøna'tzøy Dios y va'cø ndø na'ndzø. \v 29 Porque Dios ndø va'ṉjambapø juctyøcsepøte, pyoṉbø'papø'is aunque tiyø. \c 13 \s1 Syunbase Diosis va'cø tø itø \p \v 1 Nay syundandøjø como mi ndøvøse y jetse syeguitzøctamø. \v 2 De repente nu'cpa i'is ñu'cspa jejcuy muspa mi ndzi'tamø aunque ji'n ndø co'ispøquipø. Porque jetse jandumnac o tucnøm vi'na, øyu'is nu'cschi'yaj jejcuy ji'na'ṉ myusyaje iyete, y angelesna'ṉete. \p \v 3 Jamdamø va'cø mi ndoya'ṉøtyamø preso'omo somyajtøjupø como si fuera mi ne'c jen mi ijtaṉgue'tu tumø somdøjuse. Jamdamø va'cø mi ndoya'ṉøtyamø nø toya isyajupø, va'cø mi jajmø jujche nø tyoya'is jete como si fuera mi ne'c nø mi ndyoya'isuse. \p \v 4 Vøjpø tiyøte co'tøjcajcuy, y vøjø va'cø ñø'it yomo pø'nis, y va'cø ñø'it jyaya yomo'is. Pero Diosis maṉba cyastigatzøcyaj møtzi nø'ityajpa'is yomo y cøtzøjcø'yoyajpapø. \p \v 5 U mi aṉsundam tumin. Mi nø'ijtu'csye'ṉomo, jetji'ṉ sobrate va'cø mi it contento. Porque nøm Dios: “Nunca ji'n ma mi jajmbø'i, ni nunca ji'n ma mi ndzaque”. \v 6 Por eso jetcøtoya jana na'tzcuy muspa tø nømø: \q1 Cotzo'ṉbø ndø Comi'is; \q1 por eso ni jujchepø pøn ji'n ma na'ndzøjtzi o'ca ti sunba tzøjcayø. \p \v 7 Jajmutzøctam oyupø'is mi 'yaṉgui'mdame y oyupø'is mi ñchajmatyame Diosis 'yote. Jajmundzøtamø jujche o ityaj vøjø y tzøjcøpujtøtyamø jujche oyuse va'ṉjajmoyaj jicø. \p \v 8 Jesucristo'is mumu jamaseti chøcpa. Chøjcuse vi'na cøjtupø jama'omo, jetseti chøcpa yøti, y jetseti mumu jamacøtoya maṉba chøqui. \v 9 U mi mbøjcøchoṉdam eyata'mbø aṉma'yocuy nunca ji'n ndø mandamepø. Porque ji'ndyet cu'tcuji'n tø va'ṉjajmoy mø'chøqui ndø tzoco'yomo, sino Diosis vyø'ajcupit tø va'ṉjajmopya. Porque cyo'aṉjamyaju'is cu'tcuy nunca ji'n ityaj más vøjø jetse. \p \v 10 Pero para ndø cojacøtoya yaj ca'tøjupø eyapøtite, y pecapø masandøjcomo yosyajpapø jin mus tyumø'om cyøna'tzøyaj tø øtzji'ṉ. \v 11 Porque pecapø masandøjcomo yaj ca'yajpa copøn, y más myøja'ṉombø pane'is ñøtøjcøpya ñø'pin más masanbø lugajromo pø'nis cyojacøtoya, pero ca'upø copø'nis syis pyoṉbøjayajupø cumgu'acapoya. \v 12 Jetsetique't Jesús toya'isu y ca'u cumgu'acapoya; va'cø tø cømasa'nøtyamø ñe'c ñø'pinji'ṉ. \v 13 Por eso como Jesús nømaṉdøj cumgu'yacapoya, jetse tø øtz ndø tzacta'i pecapø cøna'tzø'ocuy, jetji'ṉ va'cø tø conoctandøjø como Jesús conoctøjuse. \v 14 Porque yøc nascøsi ja it ø ṉgumgutya'm ji'n yajepø, sino que ndø me'tztamba cumguy maṉbapøtøc iti. \v 15 Jetcøtoya como Jesusis tø cotzoṉbase, hay que va'cø ndø vøṉgøtzøctam Dios tumdum jama. Porque vale mas Dios va'cø ndø vøṉgotzøcø que menos pø'nøcuy va'cø ndø yaj ca'aye como cøna'tzø'ocuy. Hay que va'cø ndø nøjay Dios: “Yøscøtoya mi ndzøjcu mumu ti vøjø”. \v 16 Pero u mi jajmbø'tamø va'cø mi ndzøctam vøjpø tiyø, y mi nø'ijtamupø va'cø mi nøve'ndamø ja itø'is ñe. Porque jetse más syunba Diosis que menos pø'nøcuy va'cø ndø yaj ca'ayø como cøna'tzø'ocuy. \p \v 17 Cøma'nøtyam mi 'yaṉgui'mdambapø'is y tzøctamø je'is chamyajpapø tiyø. Porque jic aṉgui'myajpa pø'nis nø mi ṉgyoquendamu va'cø vyø'om mi mbyutjam Diosis cuentacøsi. Y jic aṉgui'myajpapø pø'nis tiene que va'cø ñøtzamyaj Diosis vyi'naṉdøjqui jujche mitz ndyu'ṉajtamu. Pero más vøjø o'ca mus cyøcasøyaj mitz ndzøctamu, porque o'ca tiene que va'cø ñømaya'yajø porque mitz ja mi ndzøctam vøjø, jetse ji'n vyøj mitzcøtoya. \p \v 18 O'nøtyam Dios va'cø cotzoṉda'møjtzi, porque øtz contento ijta'mbøjtzi porque ṉgui'psta'mbøjtzi que ndzøcta'mbøjtzi vøjø mustambacse'ṉo'mtzi. Porque siempre sun'bø ndzøctam más vøjpø tiyø tumdum jama. \v 19 Y más su'nbøjtzi va'cø mi ndø o'nøjay Dios øtzcøtoya va'cø cotzoṉdam Diosis va'cø pronto musø maṉ mi ndu'ndamø. \s1 Ultimota'mbø cømasa'nøcuy y yuschi'ocuy \p \v 20 Diosis tø yac itpa vøjø y je'is yac visa ndø Comi Jesucristo cuando ca'ujcam. Jiquete myøja'ṉombø cyoquenbapø'is tø øjtzi como borregose, porque je'is ñø'pinji'ṉ tujcu jomepø contrato ji'n yajepø nunca. Y como contratatzøjcuse, jetse yac visa' Cristo Diosis. \v 21 O'nøpyøjtzi Dios va'cø mi nchi'tam ta'nemøpø musocuy va'cø mus mi ndzøctam mumu vøjpø tiyø syunbase ñe'c Diosis; y va'cø yos Dios mi ndzoco'yomda'm va'ṉjamdamba ancø Jesucristo, va'cø mi ijtam como ñe'c syunbase. Hay que va'cø ndø vøṉgotzøctam Jesucristo mumu jamacøtoya. Amén. \p \v 22 Pero, ø mi va'ṉjajmoṉguy tøvøta'm, mi va'ṉgatyamba mi mbasencia'ajcuy va'cø mi ṉgøma'nøtyam yøṉ aṉgui'mocuy, porque mi ndzøjcatyamu'am yøṉ che'pø carta. \v 23 Y nø mi ndzajmatyamu que ndø va'ṉjajmocuy tøvø Timoteo sombø'tøju'am. Y o'ca minba jø'nø, jetji'ṉ ma'ṉbø mi ndu'ndame. \p \v 24 Tø yuschi'atyamø mumu mi 'yaṉgui'mdambapø'is mumu ndø va'ṉjajmocuy tøvøji'ṉ. Italia nasomda'mbø'is mi ṉgyø'vejatyaṉgue'tpati dyus. \p \v 25 O'nømbøjtzi Dios va'cø mi syunchi'tam vøjpø tiyø ñe' vyø'ajcupit. Amén.