\id GAL \h Gálatas \toc1 Carta Chøjcayaj Galacia Nasomda'mbø Apøstol San Pablo'is \toc2 Gálatas \toc3 Gá. \mt1 La Carta a Los Gálatas \mt2 Carta Chøjcayaj Galacia Nasomda'mbø Apøstol San Pablo'is \c 1 \p \v 1 Øjchøṉø Pablo, øjchøṉ apostoles. Pero ji'n chøṉ pø'nis cyøpiṉupø, ni ji'ndyet chøṉ pø'nis cø'vejupø; sino Jesucristo'is cø'vejøjtzi y ndø Janda Diosis. Jic ndø Janda Dios yac visa'upø'is Cristo cuando ca'ujacam. \v 2 Mi jajyandyamba mijtzi yø'qui jen mi ndu'mdambapø'is ø mi va'ṉjajmoṉguy tøvø Galacia nasom mi ijtamupø'is. Øtz ijtamuse yø'qui mi va'ṉjajmocuy tyøvø'is nø mi ṉgø'vejatyam yuschi'ocuy. \v 3 O'nømbyøjtzi ndø janda Dios y ndø Comi Jesucristo más vøti va'cø mi ṉgyotzoṉdamø y va'cø mi yac ijtam mas vøjø. \v 4 Yøṉ Cristo'is chi'ocuyaj vyin va'cø cyoca'ay ndø cojata'm y va'cø tø yaj cotzoctamø. Tø yaj cotzoctamu jana tø vijtam tu'mbac parejø yatzita'mbø pønji'ṉ yøti ijnømuse nascøsi. Jetse syunu ndø Janda Diosis va'cø jetse tyucø. \v 5 ¡Ndø vøṉgøtzøcta' Dios ijtuse pø'nis mumu jamacøtoya! Amén. \s1 Ja it más eyapø Diosis 'yote jujche va'cø tø cotzoctamø \p \v 6 Nømaya'mbøjtzi porque prontoti nø mi ndzactam Dios. Aunque Diosis mi ⁿvyejandyamu va'cø mi ṉgyotzoctamø Cristo'is vyø'ajcupit, y nø mi ndzactamu. Y nø mi mbøjcøchoṉdamu eyapø va'ṉjajmocuy eyapø'is chambapø. Nømyajpa: Yøcse mi ṉgyotzoctamba. Pero ji'ndyet viyuṉbø. \v 7 Pero ja it más eyapø va'ṉjajmocuy va'cø jujche tø cotzoctamø. Pero it syunbapø'is mi nchøctocojatyam mi va'ṉjajmoṉguyta'm. Cristo'is vøjpø 'yote sunba cyacpøtocojayajø. \v 8 Pero o'ca aunque i'is mi ñchajmatyamba eyapø va'ṉjajmocuy jujche va'cø tø cotzoctamø ji'ndyet øtz mi ndzajmatyamuse, tiene que va'cø tyocoy Diosis vyi'naṉdøjqui. Aunque øtz tiene que va'cø tocotyamø, aunque tzajpombø angeles tiene que va'cø tyocoya, o'ca sunba cyacpøtocojay Cristo'is vøjpø 'yote. \v 9 Oyu'am mi ndzajmatyam vi'na, jetseti mi ndzajmatyaṉgue'tpa yøti: O'ca aunque i'is mi nchajmatyamba eyapø va'ṉjajmocuy jujche va'cø tø cotzoctamø, ji'ndyet mi mbøjcøchoṉdamuse; tiene que va'cø tyocoyaj Diosis vyi'naṉdøjqui. \p \v 10 Muspa mi nchi'tam cuenta que ji'nø ndzam jetse va'cø ñøjayaj pø'nis que vøjpø pøn chøṉø. Øtz su'nbøjtzi va'cø vøjpø pøn gotzøcø Diosis y ji'n pø'nis. O'ca sunbatøcna'ṉ øjtzi va'cø vøjpø pøn gotzøcyaj ø mbøndøvø'is, ji'na'ṉø Cristo'is ñu'cscuy. \s1 Jujche yoscho'tz Pablo Dioscø'mø \p \v 11 Pero viyuṉsepø tiyø mi ndzajmatyamba øjtzi, ø mi va'ṉjajmoṉguy tøvø. Mi ndzajmatyamba que vøjpø ote øtz mi ndza'maṉvajcatyambapø, ji'ndyet pø'nis qui'pscøpo'u. \v 12 Porque ji'nche pø'nis ø tzajmayupø, ni ji'nche pø'nis aṉmayupø, sino que Jesucristo'is yac musøjtzi. \p \v 13 Porque mi mandamu'am jujche øjtzi oyuse iti cuando va'ṉjambana'ṉtzi Israel pø'nis vya'ṉjajmocuy. Mi mustamba'm jujche øtz maya'aṉse ⁿyacsutzøcyajpana'ṉtzi tu'myajpapø Dioscø'mø. Maṉbana'ṉ ø ⁿocyajyaje. \v 14 Y más suñi ndzøjcapyana'ṉ øjtzi Israel pø'nis vya'ṉjajmocuy que ji'n vøti ø ame ndøvø'is ø ngumguy tøvø'is chøjcayajese Porque øtz más suñina'ṉ ndzøjcapya øjtzi ø mbeca jata tzu'ṉgu'is cyostumbre. \v 15 Pero Diosis cyøpi'ṉøjtzi antes que pø'najøjtzi, y veja'yøjtzi porque ñe'c su'nøjtzi. \v 16 Por eso cuando ñe' Diosis syunu'cyse'ṉomo, entonces yaj quejay øjtzi ñe' 'Yune va'cø ṉgomusayø, va'cø ndzamgøpucsøjtzi aunque jutpø pø'nomo. Entonces jisye'c ja mye'ndzøjtzi pøn tza'maṉvajcapyapø'stzi ti vøj ndzøcø. \v 17 Y ni ja mya'ṉøjtzi Jerusalén gumgu'yomo ityajumøna'ṉ más vi'nata'mbø apostoles que ji'n øjtzi. Pero ma'ṉøjtzi Arabia nasomo y jiṉø vitu'que'tøjtzi Damasco cumgu'yomo. \p \v 18 Y entonces cøjtu'cam tujtay ame o'yøjtzi Jerusalén gumgu'yomo va'cø maṉ ndu'n Pedro, y yøjta jama jamacøjtøjtzi jic Pedroji'ṉ. \v 19 Pero ja ⁿisøjtzi eyata'mbø apostoles más que ⁿisu ñe'c ndø Comi'is myuqui Jacobo. \v 20 Yøcse nø mi jajyandamuse, Diosis ispa que ji'n nø sujtzu. \p \v 21 Jøsi'jcam ma'ṉøjtzi Siria nasomo y Cilicia nasomo. \v 22 Pero Judea nasombø tu'myajpapø Cristo'is ñøyicøsi, je'is ji'na'ṉø ispøcyaj øjtzi, porque ja isyajøtø'cna'ṉ. \v 23 Unico myañaju que tzamdøju: Je vi'na oyu'is yacsutzøcyaje yøti chamgøpucspa va'ṉjajmocuy vi'na sunbapøna'ṉ yajø. \v 24 Y vyøcotzøcyaj Dios porque jetse yaj qui'psvitu'øjtzi. \c 2 \s1 Eyata'mbø apostolesis pyøjcøchoṉyaj Pablo \p \v 1 Entonces jøsi'cam cøjtu'cam catorce ame vøco maṉvøjøtzøjque't øjtzi Jerusalén gumgu'yomo Bernabéji'ṉ, y øtz nømaṉgue'tuti'tzi Tito. \v 2 Ma'ṉøjtzi porque yac musø Diosis que jetsena'ṉ sunba va'cø ndzøcø. Cuando ne'ti ijta'møjtzi ndø tøvøji'ṉ covi'najø cotzøcyajtøjupø, entonces ndza'maṉvajca'yøjtzi jic vøjpø ote øtz ndzamgøpucspase eyata'mbø pø'nomo lo que ji'ndyet Israel pønda'm. Jetse ndzøjcøjtzi va'cø jana yaj ø ⁿyosaṉ ndzøjcupø'tzi y mapøtø'c ndzøqui. \v 3 Pero ø nønduṉ Tito, aunque griego pønete, ja pyenatzøcyajø va'cø syeña'øtyøjø Israel pø'nis syeñaji'ṉ (aunque ijtuna'ṉ jiṉø sunupø'is yac seña'øyajtøjø). \v 4 Porque jiṉ ityajuna'ṉ nømyajpapøte que va'ṉjajmocuy tøvøta'mete pero ji'ndyet jicta'm. Nu'mnøtøjcøyajtøju va'cø cyøque'nøjayaj jujche libre tø ijtamba Cristo Jesusji'ṉ va'cø jana ndø tzøc jetsepø aṉgui'mguy. Sununa'ṉ penatzøcta'møjtzi va; cø ⁿyaj copujtam angui'mguy jetsepø. \v 5 Pero ni jujche ja nchøcta'møjtzi je'is syuñajpase ni chøtøn hora. Porque o'ca ndzøctambana'ṉ øjtzi je'is syunbase, ji'na'ṉ mus mi va'ṉjama'ṉøtyam viyuṉsyepø vøjpø ote. \p \v 6 Pero pø'nis cyomo'yajupø o'ca covi'najøta'mete, je'is ja chajmayajøjtzi ni ti jomepø. Pero aunque sea covi'najø'ajø, aunque ji'n cyovi'najø'aje, øtz nømba que ji'ndyet ni tiyø. Porque mumu pøn parejote Diosis vyi'naṉdøjqui. \v 7 Pero jic covi'najø'is ja chajmayajøjtzi ni tiyø jomepø, sino que chi'yaj cuenta que øtz tzamdzi'tøjøjtzi vøjpø ote va'cø ndzamgøpucs aunque jutipø pø'nomo, mientras Pedro tzamdzi'tøju vøjpø ote va'cø chamgøpucs Israel pø'nomo. \v 8 Porque cyotzoṉupø'is Pedro va'cø mus chamgøpucsoy vøjø Israel pø'nomo, mismo je'is cotzo'ṉøjtzi va'cø musø tzamgøpucsoy vøjø eyata'mbø pø'nomo. \v 9 Y como'yajtøjpana'ṉ Jacobo y Pedro y Juan o'ca más covi'najøta'mete. Cuando chi'yaj cuenta je'is que Diosis cotzo'ṉøjtzi jetse va'cø yosa, entonces nøcø'mitzta'møjtzi Bernabeji'ṉ va'cø myustøjø que vyø'møyaju øtz ndzøctambase. Vyø'møyaju que va'cø yosta'møjtzi aunque jujchepø pø'nomo, y ñe'c va'cø yosyajø Israel pø'nomo. \v 10 Único syuñaju va'cø jamda'møjtzi pobreta'mbø va'cø ṉgotzoṉdamø, y jetse øtz de por si na sunu ndzøjqueta. \s1 Pablo'is ñøjay Pedro que ji'n vyøj nø chøjcuse \p \v 11 Pero minu'c Pedro Antioquía cumgu'yomo, ⁿnøja'yøjtzi pø'nis vyi'naṉdøjqui que ji'na'ṉ vyøj nø chøjcuse. \v 12 Porque ja miñajø'ctøc Jerusalén cumgu'yombø pøn cyø'vejyajupø Jacobo'is, cu'tpana'ṉ Pedro ji'ndyet Israel pø'nomo. Pero cuando miñaju'cam jic pøn cyø'vejyajupø Jacobo'is, ca'ṉbø' Pedro, tzu'ṉ nø cyu'tupøji'ṉ. Jetse chøjcu porque ña'tzpana'ṉ cyoquipyajpapø'is costumbre va'cø syeña'øyaj vyin; porque nø cyu'tupøji'ṉ, ja syeña'øyajøpøte. \v 13 Entonces eyapø va'ṉjajmoyajpapø Israel pøn tzu'ṉyajque'tu, como Pedro'is chøjcuse, aunque myusyaju que muspana'ṉ cyu'tyaj nø cyu'tyajupøji'ṉ. Hasta Bernabé jetse tzu'ṉgue't jetji'ṉ ji'n vyøjpø qui'psocuyji'ṉ. \v 14 Pero cuando ⁿisøjtzi que ji'na'ṉ chøcyaj vøjpø ote viyuṉsye, entonces øtz ⁿnøja'yøjtzi Pedro mumu tu'myajupø'is vyi'naṉdøjqui: “Mitz mi Israel pønete, pero mi ndzøcpa como ji'ndyet Israel pø'nis chøcyajpase. Ji'n mi ⁿyaj coput Israel pø'nis cyostumbreta'm. Entonces ¿ti'ajcuy sunba mi mbenatzøcyaj aunque jutzpø pøn lo que ji'ndyet Israel pøn va'cø yaj coputyaj Israel pø'nis cyostumbreta'm?” \s1 Israel pøn cotzocyajpa vya'ṉjajmocupit \p \v 15 Viyuṉse tø øtz Israel pønda'mete porque jetseti pø'najta'ṉgue'tu como Israel pønse. Tø øtz ja it ndø coja como aunque ipø pø'nis ñe'se. \v 16 Pero ndø mustamba que ji'n tø vyø'om puti Diosis vyi'naṉdøjqui ndø ne' ndø tzøquiji'ṉ aunque ndø yaj copujtajo'pa Moisesis 'yaṉgui'mguy; sino vø'om tø putpa o'ca ndø va'ṉjamba Jesucristo. Jetcøtoya ndø va'ṉjamdamba Jesucristo va'cø vyøjom tø pujtamø porque ndø va'ṉjamdamba aṉcø Cristo, y ji'ndyet porque ndø yaj copujtapya aṉcø Moisesis 'yaṉgui'mguy. Porque ni i ja it yaj copujtapya'is Moisesis 'yaṉgui'mguy va'cø jetse vyøjom putø Diosis vyi'naṉdøjqui. \p \v 17 Pero tø øtz o'ca sunba pujtam vyøjom Diosis vyi'naṉdøjqui Cristoji'ṉ, y quejpa que todavía øtz cojatzøqui tø pønda'metque't; ji'ndyet Cristo'is tø tzi'pa qui'psocuy va'cø tø cojapa'tø. Pues Cristo'is ni jujche ji'n jetsepø qui'psocuy tø tzi'tamø. \v 18 En cambio ndø ne'c ndø tzøcpa ndø coja o'ca ndø ndzacpa ji'n vyøjpø costumbre, y jøsi'cam minba ndø vøco pøjcøchoṉgue'te. \v 19 Como ja mus ndzøjcay Moisesis 'yaṉgui'mguy, entonces ja ṉgui'psøjtzi ø'ca maṉba cotzoc jetse, y por eso ca'use tzø'yø aṉgui'mgu'is ñøyicøsi; pero en cambio quenbati'tzi Diosis ñøyicøsi. \v 20 Como si fuera tumø ma'møtyøjøjtzi cruzcøs Cristoji'ṉ va'cø ca'ø, pero quenbati'tzi. Pero ji'ndyet øtz quene yøti, sino Cristo quenba ø ndzoco'yomo. Y yøti mientras nascøspø pønse ijtøjtzi, va'ṉjambøjtzi Diosis 'Yune va'cø cotzo'ṉø. Je'is sungo'nøjtzi y chi'ocuyaj vyin va'cø coca'øjtzi. \v 21 Ji'nø suni va'cø jana ndø tzi' cuenta ti chøc Diosis tø øtzcøtoya ñe'c vyø'ajcupit. Porque o'ca vyøjomna'ṉ tø putpa aṉgui'mguy va'cø ndø yaj coputø, comequectina'ṉ ca' Cristo. \c 3 \s1 Tiene que va'cø ndø va'njam Cristo porque ja ndø yaj coput aṉgui'mguy \p \v 1 Mi ⁿjyovinda'mbøte Galacia pønda'm. ¿I'is mi 'yaṉgøma'cøtyamu va'cø jana mi ṉgøma'nøtyam viyuṉbø tiyø? Mi vi'naṉdøjquita'm ndza'maṉvajcøjtzi suñi jujche ma'møtyøjuse Jesucristo cruzcøsi, va'cø mi mustam suñi si fuera mi ne'c mi istamuse. \v 2 Yøṉdite su'ṉbøjtzi va'cø mi ndø tzajmatyamø: ¿Será que mi mbøjcøchoṉdamu Espíritu Santo porque mi ⁿyaj copujtamu aṉcø aṉgui'mguy? Pero ji'ndyet jetse. Sino mi mbøjcøchoṉdamu Espiritu Santo porque mi ṉgøma'nøndyamu aṉcø vøjpø ote y mi va'ṉjamdamu. \v 3 Mi ⁿjyovinda'mbøte. Como Espiritu Santo'is mi ṉgyotzoṉdamu va'cø mi va'ṉjajmoncho'tztamø, entonces ¿jutznømø muspa mi yac ta'nbø' mi va'ṉjajmoṉguy mi ne'ṉgø nascøspø qui'psocuji'ṉ? \v 4 ¿Será que comequecti mi istam toya sone ticøsi? Ojalá ji'n comequec. \v 5 Diosis mi ñchi'tamba Espiritu Santo y chøcpa milagro'ajcuy mi ⁿvi'naṉdøjquita'm. Tzi'tam cuenta o'ca jetse chøcpa porque mi ⁿyaj copujtamba aṉcø aṉgui'mguy, o si no porque mi va'ṉjamdamba aṉcø vøjpø ote mi ṉgøma'nøtyambapø. \p \v 6 Jetsetina'ṉ Abrahamgue't; Abraha'mis vya'ṉjam Dios y por eso Dios nømu: “Abraham vøj pujtu ø vi'naṉdøjqui porque vaṉja'mbøjtzi”. \v 7 Jetcøtoya mustamø que Abraham va'ṉjajmoyajpapø pø'nis pyeca jata tzu'ṉguyete. \v 8 Y it Diosis 'yote jachø'yupø que vi'na o chamdøji que Diosis maṉba pyøjcøchoṉyaje aunque iyø aunque ji'ndyet Israel pøn o'ca vya'ṉjamyajpa Dios. Jetseti Diosis vi'na o chajmay vøjpø ote Abraham, nømu: “Porque mitz øtz ma'ṉbø ndzi' yajya'mocuy, y jetcøtoya mumu nascøsta'mbø pønis maṉba pyøjcøchoṉyaj yajya'mocuy”. \v 9 Jetse Abraha'mis vya'ṉjam Dios y Diosis jetseti chi'yajque'tpa yajya'mocuy mumu vya'ṉjamyajpapø'is ñe'cø. \p \v 10 Pero mumu pøn cyomo'pyapø'is que maṉba yaj copujtay 'yaṉgui'mguy, jet tocoyajupøte Diosis vyi'naṉdøjqui. Porque yøcse it Diosis 'yote jachø'yuse: “Tocoyupøte Diosis vyi'naṉdøjqui mumu ji'n yaj copujtayepø'is ijtuse jachø'yupø aṉgui'mguy libru'omo”. \v 11 Pero ndø mustamba que ni i ji'n ma pyøjcøchoṉ Diosis porque yaj coputpa aṉcø aṉgui'mguy, porque jachø'yupøte: “Pøn Diosis pyøjcøchoṉu maṉba quene porque vya'ṉjamba”. \v 12 Pero muspa ndø cøme'tza jujche muspa ndø yaj coput Moisesis 'yaṉgui'mguy aunque ji'n ndø va'ṉjamdam Dios. Porque aṉgui'mguy nømba: “Yaj copujtapyapø'is aṉgui'mguy maṉba quene porque chøcpa aṉcø ijtuse aṉgui'mguy”. \p \v 13 Entonces aunque ja ndø yaj coput aṉgui'mguy, Cristo'is tø yaj cotzojcu va'cø jana tø yaj coja'ajtøjø. Ñe'c Cristo yaj coja'ajtøju tø øtzcøtoya, ja tyoya'ṉøtyøjø. Como it jachø'yuse Diosis 'yote: “Yaj coja'ajtøjupøte aunque iyø yaj ca'tøju cucyøsi”. \v 14 Jesucristo cruzcøsi ma'mgatøju, va'cø mus chi' yajya'mocuy Diosis aunque iyø aunque ji'ndyet Israel pøn; mismo yajya'mocuy chi'use Abraham, jet va'cø chi'yajque't aunque iyø. Jetse tujcu va'cø mus ndø pøjcøchoṉdam Espiritu Santo Diosis opø chame maṉba tø tzi' ndø va'ṉjamdamu aṉcø. \s1 Diosis vi'na chøc compromiso y jøsi'cam tzi'tøj Moisesis 'yangui'mguy \p \v 15 Ø mi va'ṉjamocuy tøvøta'm, maṉba ndzam jujche ndø tzøctambase tø pø'nis. Cuando ndø tzøctamba contrato, aunque pø'nis chøcyaju, o'ca acuerdo tzø'yajpa, ni i ji'n mus nømø que ji'n ø ndzøqui, ni ji'ṉ mus cyojtaṉøyø ni ti más. \v 16 Ahora pues Diosis chajmay Abraham ti maṉba chøqui ñe'c Abrahamgøtoya y 'yunecøtoya. Jachø'yupø Diosis 'yote ji'n ñømi: “mi unenda'm”, como que ityajuna'ṉ sone 'yune, sino que nømba: “mi ⁿune”; como que tumdi chajmapyapø 'yune. Y jic Abraha'mis 'yune nø chamupø Diosis, Cristote. \v 17 Pues yø'cse nø ndzam øjtzi: Diosis chøc contrato Abrahamji'ṉ y Cristoji'ṉ yaj queju que viyuṉ dzamu. Y cøjtu'cam cuatrocientos treinta ame chøjcumø contrato, entonces tzamdøj Moisesis 'yaṉgui'mguy. Pero ji'n mus yaj contrato jic aṉgui'mgu'is va'cø jana tyuc Diosis chamuse. \v 18 Porque o'ca ndø pøjcøchoṉbana'ṉ Diosis tø tzi'papø tiyø porque aṉgui'mguy ndø yaj coputpa aṉcø, entonces ji'naṉ ndø pøjcøchove porque Diosis chøjcu aṉcø compromiso. Pero Diosis syun chi' Abraham vøjpø tiyø porque jetse chøc compromiso ñe'c Diosis. \p \v 19 Entonces ma'ṉbø mi ndzajmatyame ticøtoya yospa aṉgui'mguy. Angui'mguy jøsicam tøjcøyu va'cø tø isindzi ndø coja hasta que min “'Yune” jutipøji'ṉ chøc compromiso Diosis. Y aṉgui'mguy angelesji'ṉ cojtøju je'is va'cø chi'ocu'yajyajø Moisesis cyø'omo va'cø chamgøjtayaj sone pøn. \v 20 Pero o'ca Diosis ñe'c tø tzajmapya aunque tiyø, ji'ndyet pyena eyapø'is va'cø tø tzamgøjtayø. Y jetse Diosis chi' compromiso tyumgø'i, ni i'is ja yaj cøjtayø. \s1 Ticøtoya Diosis cyø'vej aṉgui'mguy \p \v 21 ¿Entonces será que Diosis cyompromiso ji'n yac valetzøqui aṉgui'mgu'is? Valetzøcpati; porque o'ca tzi'tøjuna'ṉ aṉgui'mguy muspapø'is tø tzi' quenguy, entonces muspana'ṉ tø put vyøjom Diosis vyi'naṉdøjqui o'ca jic aṉgui'mguy ndø yaj coputpana'ṉ. \v 22 Pero it jachø'yuse Diosis 'yote que it mumu pø'nis cyoja y ji'n jutz nøm ndø tzac ndø coja ndø ne'ṉgø. Pero va'cø ndø va'ṉjajmø que ndø coja tø coca'atyamu Jesucristo'is, entonces muspa ndø pyøjcøchon Diosis tzajmayupø que manba tø tzi'i. \p \v 23 Pero cuando ja minø'ctøc hora va'cø ndø va'ṉjam Jesucristo, entonces Diosis 'yaṉgui'mgu'is tø nø'ijtamu como somdøjuse. Ijtuna'ṉ ndø coja, ni tina'ṉ ji'n mus ndø tzøctamø hasta que minu Cristo, ñe'c va'cø ndø va'ṉjamdamø. \v 24 Jetse pues como cuendatzøcpapø'is ñømaṉba une escuela'omo, jetse Diosis tø coquendambana'ṉ aṉgui'mgu'is ñøyicøsi como unese, hasta que tø nønu'ctam Cristocø'mø. Entonces ndø va'ṉjamdamba que ñe'c Cristo'is vyøjom tø nøpujtamba Diosis vyi'naṉdøjqui. \v 25 Pero como yøti ndø va'ṉjamdamba Cristo, ji'nam jetse tø coquendandøji aṉgui'mgu'is ñøyicøsi. \v 26 Porque mumu tø øjtzi Diosis tø 'yuneta'm porque ndø va'ṉjamdamba Cristo Jesús. \v 27 Porque mumu tø øtzta'm o'ca tø ñø'yøtyamu'am como seña que tø tyumøtzøctam Cristoji'ṉ, y entonces como si fuera je'is tyucu ndø mesaytambase, jetse ndø pøjcøchoṉdamba je'is qui'psocuy. \v 28 Yøti ni ti ji'n chøqui aunque Israel pøn, aunque griego pøn; aunque o'ca obligado nø yosupø, aunque ñe'c gyustopit nø yosupø, aunque pøn, aunque yomo, porque parejo tumbø tzocoy mi nø ijtamba Cristo Jesusj'ṉ. \v 29 Y como Cristo'ise mi ñe'nda'm, entonces Abraha'mis mi 'yuneta'mete; y maṉba mi mbøjcøchoṉdame yajya'mocuy Diosis cyomprometetzøjcuse va'cø chi' Abraham. \c 4 \p \v 1 Pero nø'mbøjtzi que tum une maṉbapø'is ñøtzø'yay jyata'is interés, mientras nømdøc myøja'aju'cse'ṉomo, como coyospa pønse aṉgui'mdøjpa, aunque aunque ticøsi jete vø'ne. \v 2 Y ijtu cuendatzøcyajpapø'is y ijtu 'yaṉgui'myajpapø'is hasta que ta'nba jutzø ame chajmayuse jyata'is. \v 3 Jetseti øtzta'mgue't, como che'pø une aṉmacho'chajpase nascøspø aṉma'yocuji'ṉ, jetse tø øtz tø ijtambana'ṉ aṉgui'mgu'yomo, tø aṉgui'mdzo'tztandøju. \v 4 Pero cuando nu'c 'yora, Diosis cyø'vej ñe' 'Yune, yac pø'naj yomocøsi, pø'naj va'cø chøc Israel pø'nis yaṉgui'mguy. \v 5 Minu va'cø tø yac libretzøctamø Moisesis 'yaṉgui'mgu'yomo tø ijtamupø, para va'cø tø pøjcøchoṉdam Diosis come ñe' 'yunese. \p \v 6 Entonces porque je'is mi 'yuneta'm, Diosis cyø'vej 'Yune'is 'Yespiritu mi ndzoco'yomoda'm y Espiritu'is mi yac onba. Mi ñømba: “¡Ay, øjtze mi Janda!” \v 7 Por eso ji'name mi ṉgyoyosepø, sino Diosise mi 'yune. Y como Diosis mi 'yune, entonces maṉba mi mbøjcøchoṉ Diosise ñe Cristoji'ṉ. \s1 Pablo'is cyømaya'yajpa Galacia nasom vya'ṉjamyajpapø'is Cristo \p \v 8 Pero vi'na cuando ji'ndøcna'ṉ mi ṉgomustam Dios, obligado mi va'ṉjamdamu comi chøquita'm lo que de por si na ji'ndyet Dios. \v 9 Pero yøti mi ṉgomustamba'am Dios, o más vøjø va'cø tø nømø que Diosis mi ṉgyomustamba mijtzi. Entonces ¿ti'ajcuy mi vindu'taṉgue'tpa jic mochipø va'ṉjajmocucyø'mø ji'n musipø'is tø yaj cotzoca? Jic va'ṉjajmocucyø'mø por obligadotimete mi ndzøctambana'ṉ costumbre. \v 10 Y yøti nømdøc mi ṉgo'aṉjamdamu jama, y poya, y aṉsøṉ, y ame. \v 11 Ṉgona'tzpøjtzi uytim suniti o ndzamgøpucs vøjpø ote mitzji'ṉda'm. \p \v 12 Ø mi va'ṉjajmoṉguy tøvø, mi va'ṉgatya'mbøjtzi mbasencia'ajcutya'm va'cø mi ndø tzøjcopujtøtyamø. Porque øtz ndzajcø ø ṉgostumbre va'cø mbøjcøchojṉay mi ne'nda'm. Ni ti ja mi ndø tzøjcatyamø. \v 13 Pero mi mustamba que porque ca'ena'ṉøjtzi, por eso nu'cø mitzcø'mda'm va'cø mi ndzamgøpucsatyam vøjpø ote. \v 14 Y tiene quena'ṉ va'cø ndona je ca'cuy øjtzi. Pero ja mi ndø menoschøctamø, ni ja mi ndø conoctamø, sino mi ndø pøjcøchoṉdamuti como si fuera Diosis 'yangeles mi mbøjcøchoṉdamuse, como Cristo Jesús mi mbøjcøchoṉdamuse. \v 15 Vøtina'ṉ mi ṉgyasøtyamu jicsye'c: ¿ti'ajcuy ji'n jetse mi ṉgyasøtyame yøti? Muspa ndzam que vøti mi ndø yac yamdamu, sunbana'ṉ mi ndø tzi'tam más vøjpø tiyø, como si fuera sununa'ṉ mi ndø tzi'tam mi vindøm o'ca muspana'ṉ mi nømbujtamø. \v 16 ¿Será que yøti nø mi ndø ṉgui'satyamu porque viyuṉsyepø tiyø nø mi ndzajmatyamu? \v 17 Jic eyapø pø'nis vøti mi syundamba, pero ji'ndyet vøjpø qui'psocuji'ṉ. Sino que ji'qui'is syuñajpa va'cø mi ndø tzacta'møjtzi y va'cø mi sundam jicta'm. \v 18 Viyuṉsye vøjø va'cø ndø suñaj ndø tovø, pero vøjpø qui'psocuji'ṉ. Jetse vøjø va'cø mi ndzøctamø mumu jama aunque ja itø'c øtz jeni mitzji'ṉda'm. \v 19 Ø mi unenda'm mijtzi, toya'ispase yomo cuando maṉba is une, jetse øtz vøcotoya'isque'tpøjtzi mitzcøtoya. Aunque øtz is toya, su'nbø mi yac nø'ijtay Cristo'is qui'psocuy. \v 20 Øtz sunbana'ṉ it mitzji'ṉda'm yøti, va'cø mus mi o'nøndyam eyati, porque ji'n ø mus ti muspa ndzøcø va'cø mi yac va'ṉjajmø ti ndza'mbøjtzi. \s1 Sara y Agar \p \v 21 Mijtzi syunbapø mi ndzøctam Moisesis 'yaṉgui'mguy, a ver o'ca mi ṉgønøctøyøtyamba viyuṉse jujche nømbase aṉgui'mguy. \v 22 Porque jachø'yupøte que Abraha'mis oy metzcuy 'yune, tum oy cyoyomocøsi y tum oy co'tøc yomocøsi. \v 23 Cyoyomocøsi pø'najupø, como mumu jama pyø'najnømbase, jetseti pø'naju. Pero co'tøc yomo'is 'yune milagropø min pø'naje Diosis chajmayuse que maṉba it 'yune. \v 24 Jic historia aṉma'yocuyete. Como ijtu metzcuy yomo, itque'tuti metzcuy contrato. Je coyomo Agar es como je contrato tzi'tøju Sinaí cotzøjcøsi. Jic contratocø'mø ityajupø'is por obligadoti chøcyajpa aṉgui'mguy, ji'ndame por gusto chøcyajepø. \v 25 Pues como Agajris por obligadoti o yosay Abraham, jetseti Sinaí cotzøjcøsi Arabia nasomo tzitøj aṉgui'mguy, por obligadoti va'cø chøcyajque'ta. Y jetsetique't yøti Jerusalén gumgu'yomda'mbø'is por obligadoti chøcyajque'tpa aṉgui'mguy. \v 26 Pero møjipø Jerusale'nomda'mbø gyustopit yosyajpapø, ji'nam yosyaj por obligado, y øtz jic cumgu'istimete tø 'yuneta'm. \v 27 Porque jachø'yupøte Diosis 'yote: \q1 Casøyø mi yomo'is ji'n mi 'yune'øyimbø'is; \q1 alegre veja mijtzi mi yomo'is nunca ja mus mi yac pø'naj une. \q1 Porque aunque mi nchajcu mi ⁿjaya'is, y ni ipø pø'nis ja mi nø'indø, más vøti maṉba it mi ⁿune que ji'n ijtupø'is jyaya. \p \v 28 Jetse pues ø mi va'ṉjamoṉguy tøvøta'm, como pø'najuse Abraha'mis 'yune Isaac Diosis chajmayuse, jetseti tø øtz tø Diosis 'yuneta'mgue't como chamuse Diosis. \v 29 Pero como tujcuse jic tiempo, jetseti yøti tujque'tpa. Porque jicsye'c pøn pø'najupø mumu jama tø pø'najpase, je'is yacsutzøjcu pøn pø'najupø Diosis 'Yespiritu'is pyømiji'n; y hasta como yøti jetseti chøcyajque'tpa. \v 30 Pero yø'cse it jachø'yuse Diosis 'yote: “Macput cyoyomo 'yuneji'ṉ, porque ji'n ma pyøjcøchojṉay ni ti erejencha cyoyomo'is 'yune'is; sino co'tøc yomo'is 'yune'is maṉba pyøjcøchojṉay erejencha”. \v 31 Jetseti tø øjtzi ø mi ndøvøta'm, tø øtz ji'ndyet como si fuera coyomo'is tø 'yunese, sino tø øjtzi como si fuera co'tøc yomo'is tø 'yunese. \c 5 \s1 Hay que librepø pønse va'cø tø ijtamø \p \v 1 Entonces como Cristo'is tø yac tzø'ytam libre va'cø ndø tzøc ndø ṉgustopit Diosis syunbase; por eso jetse sequitzøctamø va'cø mi ijtam libre. U'yam mi vindu'tam como mi ijtamusena'ṉ vi'na cuando por obligado mi ndzøctambana'ṉ Moisesis 'yaṉgui'mguy. \p \v 2 Tø cøma'nøtyamø; øjchøṉ Pablo, yøcse nø mi ndzajmatyamu yøti: O'ca mi yac seña'øtyandøjpa mi ⁿvin Israel pø'nis syeñaji'ṉ, entonces Cristo'is chøjcuse mitzcøtoyata'm, ji'n mi yac valetzøctame ni jujche. \v 3 Mi ndzamvøjøtzøjcatya'mbøjtzi mi syeña'øtyandøju'is mumu mitzta'm que it pyena va'cø mi yaj coputpø'jatyamø ijtuse Moisesis 'yaṉgui'mguy mumu. \v 4 O'ca mi ṉgomo'pya o'ca maṉbase mi yaj copujtay Moisesis yaṉgui'mguy va'cø vyø'om mi mbyuti Diosis vyi'naṉdøjqui, entonces tzø'pya como ni ti ji'n yoscusye Cristo'is chøjcuse mitzcøtoya, y ji'n mus mi mbøjcøchon lo que chøjcuse Diosis mitzcotoya ñe vyø'ajcupit. \v 5 Pero tø øjtzi tø cotzoṉdamba Espiritu Santo'is va'cø ndø mustamø y va'cø ndø ⁿjo'ctamø que vyøjom maṉba tø pujtame porque tø nømba maṉba tø yaj cotzoc Jesucristo'is. \v 6 Porque o'ca Jesucristoji'ṉ tø ijtu, o'ca tø seña'øtyøju Israel pø'nis syeñaji'ṉ, ji'ndyet ni tiyø; y o'ca ja tø syeña'øtyøjø, también ji'ndyet ni tiyø. Pero it pyena va'cø ndø va'ṉjajmø que Cristo'is tø yaj cotzocpa. Y o'ca jetse ndø va'ṉjamdamba viyuṉsye, entonces nay tø sundandøjque'tpa. \p \v 7 Vøjco'niti nømna'ṉ mi ndyu'ṉajtamu Diosis tyu'ṉomo. ¿I'is mi ya'inductamu va'cø jana mi ṉgøma'nøtyam viyuṉbø tiyø? \v 8 Pues mi ya'inductambapø'is ji'ndyet mi ⁿvyejandyamupø'is chi'yajuse qui'psocuy. \v 9 Como usy levadura'is ñøpoṉoṉba vøti harina ma'tze, jetse tumbø pø'nis chøctocopyø'pa mumu pøn. \v 10 Pues øtz ni'aṉja'mbøjtzi ndø Comi'is tø cotzoṉdambase que ji'n ma mi ṉgui'pstam eya. Pero jic nø mi nchøctocotyambapø'is, maṉbati cyo'aṉgøyi; ji'n importatzøqui ipø pønete. \p \v 11 Ø mi va'ṉjajmoṉguy tøvøta'm, o'ca ndzamgøpucspatøcna'ṉtzi va'cø tø seña'øtyandøjø, entonces ji'na'ṉø yacsutzøc ni i'is. Pero øtz ndzamgøpucspa que ji'ndyet pyena va'cø tø seña'øtyøjø, porque Cristo ca' cruzcøsi øtzcøtoya y sobrat jetse; por eso qui'sayajpøjtzi. \v 12 Pero jic nø mi jyorvatzøctambapø'is eyapø va'ṉjajmocucøtoya como sunba vyøcyaj vyin va'cø syeña'øyajø, ¿ti'ajcuy ji'n vyøc jacpø'yaj vyin vøti? \p \v 13 Porque mijtzi ø mi ndøvøta'm, Diosis mi vyejandyamu va'cø mus mi ndzøctam mi sunbase, pero u mi ṉgui'psu o'ca muspa mi ndzøctam yatzipø tiyø mi sisis syunbase, sino va'cø mi na ṉgotzoṉdaṉdøjø porque mi na syundandøjpa. \v 14 Porque mumu ijtuse aṉgui'mguy mi ⁿyaj coputpa o'ca mi ndzøcpa chambase yøṉ aṉgui'mgu'is: “Jujche mi ⁿvin mi sunbase, jetse sun mi ndøvø”. \v 15 Pero o'ca mi ṉgui'pstamba como si fuera mi na ṉgø'standøjpase, tzøctam cuenta jana mi na ⁿvicpø'tandøjø. \s1 Syunbapø sisis eyapøtite, syunbapø Espiritu Santo'is eyapøtite \p \v 16 Yøcse nø'mbøjtzi: tzøctamø syunbase Espiritu Santo'is y jetse ji'n ma mi ndzøc yatzipø tiyø mi sisis syunbase. \v 17 Porque ndø sisis syunbase, Espiritu Santo'is ji'n syuni; y Espiritu Santo'is syunbase, ji'n syun ndø sisis. Jetse metzcuy ndø nø'itpa qui'psocuy ndø tzoco'yomo; por eso yatzipø mi ṉgui'psocu'is mi ya'inducpa jana mi ndzøc vøjpø tiyø sunbase mi ndzøcø. \v 18 Pero o'ca Espiritu Santo'is mi isindzi'pa jujche va'cø mi ndzøcø, entonces ji'ndyet pena va'cø mi ndzøc pecapø jachø'upø aṉgui'mguy. \p \v 19 Ndø mustamba ti syunba chøc ndø sisis. Ndø sisis sunba va'cø tø cøtzøjcø'yoya, va'cø ndø møtzi nø'it yomo, møsyaṉda'mbø y tococutya'mbø tiyø va'cø ndø tzøcø, \v 20 va'cø ndø va'ṉjam comi chøqui, va'cø ndø tzøc brujo'ajcuy, va'co nay tø qui'satyandøjø, va'cø ndø ṉgøpo' qui'pcuy, va'cø ndø aṉsujnay ti ñø'it ndø tøvø'is, va'cø tø maṉba qui'syca'ø, na's vingøtoya va'cø ndø metz vøjpø tiyø, quipcupit va'cø tø ve'na, va'cø ndø aṉmay ji'n vyøjpø aṉma'yocuji'ṉ, \v 21 va'cø ndø qui'say ndø tøvø porque je'is ñø'ijtu aṉcø aunque tiyø, va'cø tø yaj ca'oya, va'cø tø no'ta, va'cø tø vejaṉgøtø nø tø no'tu'øc; va'cø ndø tzøc jetseta'mbø tiyø, jetemete yatzipø tiyø syunbase ndø sisis. Oyu'am mi ndzajmatyame y yøti nø mi ndzam vøjø tzøjcatyaṉgue'tu, que jetseta'mbø ti chøcyajpapø'is ji'n ma pyøjcøchoṉyaj ni tiyø Diosis itcu'yomo. \p \v 22 Pero Espiritu Santo'is tø tzi'pa qui'psocuy va'cø nay tø sundandøjø, va'ca tø casøyø, va'cø tø it contento, va'cø ndø nømaṉjay vøti hora pasencia ndø tøvø, va'cø ndø toya'ṉøy ndø tøvø; va'cø tø it como vøjpø pønse, suñi va'cø tø \v 23 humildepø pønse va'cø tø itø, va'cø ndø ya'induc ndø vin. Ja it ni ti aṉgui'mguy va'cø jana ndø tzøc jetseta'mbø tiyø. \v 24 Y tø øjtzi Cristo'is tø ñe'ta'm ndø nø'ijtamba qui'psocuy como si fuera ndø sis ca'u'am cruzcøsi, y como ca'upø'is ji'n syun ni tiyø, jetse ji'ndam ndø que'ñøyi ni ti yatzipø. \v 25 Pero como Espiritu Santo'is tø tzi'tamba quenguy; tiene que va'cø ndø tzøctamø Espiritu Santo'is tø tzi'tambase qui'psocuy. \p \v 26 Ji'n mus ndø møja'ṉgotzøc ndø vin, porque jetse nay tø tzojqui'syca'tandøjpa y nay tø aṉsujnatyandøjpa. \c 6 \s1 Va'cø nay tø nøcotzoṉdandøjø \p \v 1 Ø mi ndøvøta'm, o'ca aunque iyø mijtzomda'm quecpa coja'omo y cojapa'tpa, entonces ñø'ijtu'is qui'psocuy Espiritu Santo'is chi'pase, je'is muspa cyotzoṉyaj quejcupø pøn va'cø qui'psvitu'que'ta; pero humildepø qui'psocuji'ṉ; pero va'cø cuendatzøc vyin jana cye'c ñe'cø. \v 2 Nay mi ṉgotzoṉdandøjø cuando ji'n vyøjpø qui'psocu'is mi myolestatzøcpa como si fuera ja vyø'ajuse tzømi; y jetse mi ⁿyaj copujtamba Cristo'is 'yaṉgui'mguy. \p \v 3 Porque o'ca i'is como ijta'ṉøyuse cyomo'pya vyin aunque ni ti ji'n yoscuy, entonce ñe'ctit 'yaṉgøma'cøpya vyin. \v 4 Pero tumdum pø'nis tiene que va'cø chi' cuenta o'ca vøj nø chøjcu. Entonces o'ca ni'aṉjamba o'ca vøj nø chøjcu, contento maṉba iti porque vøjti nø chøc ñe'cø, y va'cø jana cuentatzøc eyapø o'ca más vøj nø chøc ñe'cø que ji'n je'is nø chøjcuse. \v 5 Porque tumdum pøn tiene que va'cø 'yaṉdzo'ṉoyajø ñe'c chøcyajuse. \v 6 O'ca pøn nø 'yaṉmatyøju Diosis 'yoteji'ṉ; entonces tiene que va'cø vye'ndzi aṉma'yopyapø vene'c ñø'ijtupø. \p \v 7 U mi yac aṉgøma'cøtyandøj mi ⁿvin. Dios ji'n mus ndø aṉgøma'cøyø. Lo que ti ñijpa pø'nis, jet maṉba cyosechatzøjque'te. \v 8 Como ndø cosechatzøcpase ndø nijpupø, jetse chøcpapø'is ji'n vyøjpø tiyø syisis syunbase, ñe' chøquipit maṉba pyøjchøchoṉ ji'n vyøjpø tiyø como si fuera cosechase. Mientras chøcpapø'is Espiritu Santo'is syunbase, je'is maṉba pyøjcøchoṉ Espiritu Santocøsi ji'n yajepø quenguy como cosechase. \v 9 Por eso uy ndø nindu'yaye va'cø ndø tzøc vøjpø, porque o'ca ji'n ndø nindu'yaye, cuando nu'cpa hora, maṉba ndø pøjcøchoṉdam vøjpø tiyø como cosechase. \v 10 Jetse pues cuando ndø nø'ijtu'c tiji'ṉ va'cø ndø cotzoṉ aunque iyø, muspa ndø cotzova; y más vøjø va'cø ndø cotzoṉ ndø va'ṉjajmoṉguy tøvø. \s1 Ultimopø cha'maṉvajcocuy y dyuschi'ocuy \p \v 11 Istamø jujche møjata'mbø letra nø ndzøjcu ø ne' ṉgø'ji'ṉ va'cø mi ⁿjajyandyamø. \v 12 Jic syuñajpapø'is va'cø mi syeña'øtyandøjø, jetse syuñajpa ñe'c va'cø chø'yaj vøjø pønji'ṉ. Ji'n syun va'cø yacsutzøcyajtøjø nø 'yaṉmayaju ancø que Cristo'is tø coca'tam cruzcøsi y sobrat na's jetse va'cø ndø va'ṉjajmø. Porque o'ca anmayajpana'ṉ que Cristo'is tø coca'tam cruzcøsi, maṉbana'ṉ qui'sayajtøji. \v 13 Pero jejta'm comequecti seña'øyajpa vyin; porque na ji'ndyet yaj coputyaj ijtuse aṉgui'mguy. Pero syunyajpa va'cø mi yac seña'øtyamø va'cø mus møja'ṉgotzøcyaj vyin porque mitz mi yac va'ṉjamyaj ñe'c 'yaṉma'yocuy. \v 14 Pero øtz nunca ji'n møja'ṉomgotzøc ø ⁿvin ni ticøsi. Na's porque ndø Comi Jesucristo'is yac ya'møjtzi hasta coca'ay ø ṉgoja cruzcøsi, jetcøs øtz møja'ṉgotzøcpa ø ⁿvin. Y por Cristopit ca'upø tise ṉgomo'pyøjtzi nascøstambø tiyø va'cø jana aṉsunø; y nascøsta'mbø'is como'yajpøjtzi como ca'upø pønse, ji'n ø suñaje. \v 15 Porque o'ca tø yaj cotzoctamu Jesucristo'is, entonces o'ca tø seña'øtyandøju, o'ca ja tyø seña'øtyandøjø, ni ti ji'n chøqui; sino va'cø tø jyome vitu'ø, jet más syunba. \v 16 Pues mumu mi ndzøctambapø'is yøṉ aṉma'yocuy, mitzta'm viyuṉsyepø mi Israel pønda'm Diosise mi ñe'tam, su'nbøjtzi va'cø mi yac ijtam contento Diosis y va'cø mi ndyoya'ṉøtyamø. \p \v 17 Desde yøti u mi ndø molestatzøctamø, porque ø ṉgoṉñacøsi ityajupø ø sas, jet señate que øtz ndø Comi Jesucristo'is choṉ cyoyospa. \p \v 18 Ø mi ndøvøta'm, o'nømbyøjtzi Dios mas vøti va'cø mi ngyotzondam mi ndzoco'yomo ndø Comi Jesucristo'is. Amén.