\id LUK \h SAN LUCAS \toc2 SAN LUCAS \toc1 SAN LUCAS \mt1 San Lucas \c 1 \s1 Ti sliquebe \p \v 1-2 Ep ti buchꞌutic laj yaqꞌuic persa ta tsꞌibael scꞌoplal ti cꞌusitic icꞌot ta pasel ta jtojoltique jech chac cꞌu chaꞌal laj xchanubtasotic ti buchꞌutic laj yilic ta sliquebale, ti laj scolta sbaic ta yalel ti lequil achꞌ cꞌope. \v 3-4 Jaꞌ jech ti vuꞌun eque, naca sta xcholet laj jacꞌ lec talel scotol scꞌoplal ti cꞌu sꞌelan ilic talel ta sliquebe. Jech o xal un, Teófilo, ti lec xquil jbatique, lec ta xcaꞌi ti xcholet ta jtsꞌibabot tal ti cꞌusitic laj yichꞌ pasele, yo jech ta xanaꞌ lec ti jaꞌ melel ti cꞌu sꞌelan laj xa avichꞌ chanubtasele. \s1 Jun ángel laj yal ti ta xvocꞌ ti Juan jꞌacꞌ-ichꞌ-voꞌe \p \v 5 Cꞌalal tiqꞌuil to ox ta ajvalil ti Herodes ti ta Judea banomile, tey nacal jun pale, Zacarías ti sbie. Jaꞌ jmoj ta xꞌabtej schiꞌuc ti jvocꞌ Abías sbie. Ti yajnile, jaꞌ sbiinoj Elisabet. Jaꞌ snitilulic talel ti pale Aarone. \v 6 Ti schibalique lec xꞌilatic yuꞌun ti Diose. Jaꞌ ti laj spasbeic smantal ti Cajvaltic Diose. Jech o xal mu xuꞌ ta saꞌbat smulic yuꞌun ti yane. \v 7 Pero chꞌabal ti yalab snichꞌnabique. Yuꞌun mu snaꞌ xꞌalaj ti Elisabete. Jaꞌ jech xtoc meꞌel molic xa. \p \v 8 Ti pale Zacaríase, oy jun cꞌacꞌal ti jaꞌ icꞌot yorail ti ta xichꞌ ta sventa ti yabtele schiꞌuc ti schiꞌiltaque ti ta xtunic yuꞌun ti Diose. \v 9 Ti cꞌalal jech ta sqꞌuel yorailic ti paleetique, jaꞌ icꞌot ta stojol ti Zacaríase ti ta xchicꞌ pom ta templo yuꞌun ti Cajvaltic Diose ti jaꞌ jech onoꞌox liquem yuꞌunique. \v 10 Cꞌalal yacal ta xchicꞌ ti pome, scotolic ti cristianoetique tey ta scꞌoponic Dios ta yamaqꞌuil ti temploe. \v 11 Jaꞌ o tey laj yil ti Zacaríase, vaꞌal jun yajꞌángel ti Cajvaltique tey ta xocon altar chicꞌobil pom ti oy ta batsꞌi cꞌobe. \v 12 Ti Zacaríase cꞌalal laj yil ti ángele, mu stacꞌ aꞌyeluc cꞌusi ta spas. Yuꞌun toj echꞌem ixiꞌ ta jmec. \v 13 Ti ángele jech laj yal: \p ―Zacarías, mu xaxiꞌ. Yuꞌun ti Diose laj xa yaꞌi ti acꞌope. Ti avajnil Elisabete xlic xchiꞌin yol. Ta xavacꞌbe sbiin Juan. \v 14 Toj echꞌem noꞌox xamuyubaj yuꞌun. Xpatet avoꞌnton yuꞌun ti jech ta xvoqꞌue. Jaꞌ jech xtoc ep ti cristianoetique xmuyubajic ec ti cꞌalal ta xvoqꞌue. \v 15 Yuꞌun ti anichꞌone ep ta xtun ta stojol ti Diose. Cꞌalal mu to bu ta xvoqꞌue, ventainbil onoꞌox yuꞌun ti Chꞌul Espíritue. Mu snaꞌ xuchꞌ yaꞌlel uva ti pajuneb xae, mi jaꞌuc pox. \v 16 Ta sventa ti stuque, ep ti jꞌisraeletique ta sutic talel ta stojol ti Dios yuꞌunique. \v 17 Ti Juan taje, jaꞌ jbaꞌyej be yuꞌun ti Cajvaltique. Coꞌol yoꞌntonic, coꞌol xuꞌ yuꞌunic jech chac cꞌu chaꞌal ti jꞌalcꞌop Elíase. Ta scoꞌoltasbe yoꞌntonic ti totiletique schiꞌuc ti snichꞌnabique. Jaꞌ jech xtoc ta xchanubtas ta spasel cꞌusi lec ti buchꞌutic toyobbaique. Jaꞌ jech ta stuqꞌuibtasbe yoꞌntonic ti cristianoetique yoꞌ jech ta xichꞌic ta mucꞌ ti Cajvaltic ti cꞌalal ta xtale ―xi ti ángele. \p \v 18 Ti Zacaríase jech laj sjacꞌbe ti ángele: \p ―¿Cꞌusi xcut ta jnaꞌ mi melel ti jech ta xcꞌot ta jtojole? Yuꞌun ti vuꞌune toj molun xa. Jaꞌ jech ti cajnil eque ―xi. \p \v 19 Ti ángele jech laj stacꞌ: \p ―Vuꞌun Gabrielun. Yajtunelun ti Diose. Jaꞌ laj stacun talel yoꞌ tal calbot avaꞌi ti lequil aꞌyeje. \v 20 Pero ta scoj ti mu xachꞌun ti cꞌusi laj calbote, macal ta xcom ave. Mu xuꞌ ta xacꞌopoj. Scotol ti vaꞌi sꞌelan laj calbot liꞌe, ta onoꞌox xcꞌot ta pasel ti cꞌusi ora yoraile ―xi. \p \v 21 Jaꞌ jech xtoc ti cristianoetique vaꞌajtic ta smalaic ti cꞌusi ora ta xlocꞌ talel ti Zacaríase. Jaꞌ jech xtoc labal ta xaꞌiic ti jalij xa ta jmec ti mu xlocꞌ talel ta temploe. \v 22 Cꞌalal ilocꞌ talel ti Zacaríase, mu xa xuꞌ xcꞌopoj. Jech o xal jaꞌ o laj snaꞌic ti oy cꞌusi iꞌacꞌbat yil yuꞌun Dios ti ta temploe. Yuꞌun jaꞌ noꞌox ta spasolan señail ta scꞌob. Yuꞌun umaꞌ xa ilocꞌ talel. \p \v 23 Cꞌalal echꞌ scꞌacꞌalil ti cꞌu sjalil xtunilan ta templo ti Zacaríase, tey ibat ta sna. \v 24 Tsꞌacal to ti Elisabete lic xchiꞌin yol. Muꞌyuc xlocꞌ ta sna voꞌob u. Tey ta snopilan ta yoꞌnton: \v 25 “Ti jech laj spasbun ti Cajvaltic avi tana liꞌe, yoꞌ jech mu xa ta xilabanat yuꞌun ti cristianoetique”, xi. \s1 Jun ángel ta xal ti ta xvocꞌ ti Jesuse \p \v 26 Cꞌalal echꞌ xa ox vaquib ue, ti Diose laj stac batel ti ángel Gabriel ta jteclum Nazaret ti oy ta Galilea banomile. \v 27 Ti ángele itacat batel ta stojol jun tojol tseb ti jaꞌ María sbie. Ti stuque jacꞌbil xa yuꞌun jun vinic, José sbi, ti jaꞌ snitilul ti ajvalil Davide. \v 28 Ti ángele iꞌoch batel ti bu oye. Jech cꞌot yalbe: \p ―¿Mi liꞌ oyote ti voꞌot tꞌujbilot yuꞌun ti Diose, ti chiꞌinbilot yuꞌun ti Cajvaltic Diose? Toj echꞌem laj xa xcꞌuxubinot ti Diose. Jaꞌ mu sta ti yan antsetique ―xi. \p \v 29 Cꞌalal jech laj yil ti ángele, chꞌayal icꞌot yoꞌnton yuꞌun ti scꞌopojele. Tey lic sjacꞌbe cꞌusi smelol ti jech iꞌalbate. \v 30 Ti ángele jech itacꞌav: \p ―María, mu xaxiꞌ. Ti voꞌote laj xa ata ti lec xaꞌilat yuꞌun ti Diose. \v 31 Ti liꞌe xlic achiꞌin avol. Ta xꞌayan jun aquerem. Ta xavacꞌbe sbi Jesús. \v 32 Tsots yabtel ta xichꞌ. Yuꞌun jaꞌ Snichꞌon ti cuxul Dios ta vinajele. Ti Cajvaltic Diose ta xacꞌbe yabtel yoꞌ ta xcom ta Ajvalil jech chac cꞌu chaꞌal ti amolmucꞌtotic David ta voꞌnee. \v 33 Muꞌyuc spajeb ti yabtel ti ta sventain ti jꞌisraeletique. Staoj o yav sbatel osil ―xi. \p \v 34 Jech o xal ti Maríae jech lic sjacꞌbe ti ángele: \p ―¿Cꞌusi ta xcut ta xcꞌot ta pasel taje ti cꞌalal muꞌyuc to jmalale? ―xi. \p \v 35 Ti ángele jech itacꞌav: \p ―Ti Chꞌul Espíritue ta xtal ta atojol. Ti smucꞌul stsatsal ti Dios ti oy ta vinajele, ta svoliot jech chac cꞌu chaꞌal junuc toc. Jech o xal ti avol ti ta xavoqꞌuese chꞌul olol. Bisbil ta xcꞌot ta Snichꞌon ti Diose. \v 36 Jaꞌ jech ti avutsꞌ avalal, Elisabete, ta svoqꞌues yol ec. Manchuc mi meꞌel xa, manchuc mi oy bu iꞌalbat scꞌoplal ti mu snaꞌ xꞌalaje, pero oy xa svaquibal yual schiꞌuc ti yole. \v 37 Yuꞌun ti Diose, muꞌyuc cꞌusi ti mu xuꞌ yuꞌune ―xi. \p \v 38 Jech o xal ti Maríae jech itacꞌav: \p ―Jechuc. Acꞌo smosovinun ti Cajvale. Acꞌo spasbun ti Diose jech chac cꞌu chaꞌal ti laj avalbune ―xi. \p Jaꞌ o tey ibat ti ángele. \s1 Ti Maríae bat svuꞌlan ti Elisabete \p \v 39 Ti jech cꞌacꞌal taje, ti Maríae ibat ta anil ta jun jteclum ti oy ta svitsal Judea banomile. \v 40 Tey iꞌoch bal ta sna ti Zacaríase. Cꞌot scꞌopon ti Elisabete. \v 41 Cꞌalal icꞌoponat ti Elisabete, tey lic bacuc ti olol ta schꞌute. Ti stuque iventainat yuꞌun ti Chꞌul Espíritue. \v 42 Jech o xal un, tsots jech laj yal: \p ―Ti Diose toj echꞌem laj xcꞌuxubinot. Jaꞌ mu sta ti yan antsetique. Ti avole toj echꞌem yichꞌoj bendición. \v 43 ¿Buchꞌuun ti vuꞌune yoꞌ jech tal svuꞌlanun smeꞌ ti Cajvale? \v 44 Xmuyubaj noꞌox lic bacuc ti col ta jchꞌut ti cꞌalal vul acꞌoponune. \v 45 Toj yan noꞌox yutsil ti jech laj achꞌune. Yuꞌun ta onoꞌox xcꞌot ta pasel ti cꞌusi laj yalbot ti Cajvaltic Diose ―xi. \q1 \v 46 Jech o xal ti Maríae jech laj yal: Xmuyubaj xa coꞌnton yuꞌun ti Cajvaltic Dios ta xcaꞌie. \q1 \v 47 Xmuyubaj noꞌox coꞌnton ta stojol ti Diose, ti Cajcoltavaneje. \q1 \v 48 Yuꞌun ti Diose laj yichꞌun ta venta ti pobre yajmosovune. \q1 Scotol ti cristianoetic ti cꞌu yepal ti ta xꞌechꞌic liꞌ ta sba banomile ta xalic ti jcꞌoplal ti ximuyubaje. \q1 \v 49 Yuꞌun ti Diose, ti scotol xuꞌ yuꞌune, toj echꞌem lec ti cꞌusitic laj spasbune. \q1 Yuꞌun jaꞌ Chꞌul Dios. \q1 \v 50 Staoj yav ta xcꞌuxubin scotol ti buchꞌutic ta xiꞌtaique. \q1 \v 51 Laj xa yacꞌ ta ilel ti yabtel ti tsots xuꞌ yuꞌune. \q1 Laj xa stsal ti buchꞌutic toj toyobbaique. \q1 \v 52 Laj xa specꞌtsan ti buchꞌutic cajal xaꞌi sbaique. \q1 Yan ti buchꞌutic ta snijan sbaique toyesatic xa. \q1 \v 53 Ti buchꞌutic ta xviꞌnajique acꞌbatic ti cꞌusitic xtun yuꞌunique. \q1 Yan ti buchꞌutic jcꞌulejetique smeyoj scꞌobic iloqꞌuic batel. \q1 \v 54 Laj scolta ti slumal Israele, ti jaꞌ yajtunele. \q1 Muꞌyuc laj xchꞌay ta yoꞌnton ti jech cꞌux ta xaꞌie. \q1 \v 55 Yuꞌun jech onoꞌox yaloj ta stojol ti jtot jmeꞌtique, \q1 ta stojol ti Abrahame schiꞌuc ti yalab snichꞌnabtaque ti cꞌux ta xaꞌivan sbatel osile, \m xi ti Maríae. \p \v 56 Ti Maríae nopol van oxibuc u ijocꞌtsaj ta sna ti Elisabete. Tsꞌacal to un, isut batel ta sna stuc. \s1 Ivocꞌ ti Juan jꞌacꞌ-ichꞌ-voꞌe \p \v 57 Tsꞌacal to un, ista scꞌacꞌalil ti ta svoqꞌues yol ti Elisabete. Iꞌayan jun querem. \v 58 Cꞌalal laj yaꞌi ti slacꞌnataque schiꞌuc ti yutsꞌ yalaltac ti Elisabete, bat spatbeic yoꞌnton. Yuꞌun laj yaꞌiic ti icꞌuxubinat yuꞌun ti Cajvaltic Diose. \v 59 Cꞌalal yichꞌoj xa svaxaquibal cꞌacꞌale, bat yacꞌbeic yichꞌ circuncisión ti olole. Ti yutsꞌ yalaltaque ta scꞌanic ox ta xacꞌbe sbiin Zacarías jech chac cꞌu chaꞌal ti stote. \v 60 Pero ti smeꞌe jech laj yal: \p ―Moꞌoj, ta sbiin Juan ―xi. \p \v 61 Pero ti stuquique jech laj yalic: \p ―¿Cꞌu chaꞌal? Yuꞌun muꞌyuc jech abiic taje ―xiic. \p \v 62 Jech o xal ti stuquique laj spasic señail ta stojol ti stot ti olole yoꞌ jech ta snaꞌic cꞌusi ta xacꞌbe sbiin. \v 63 Ti totile laj scꞌan uni tenelteꞌ ti jech laj stsꞌibae: “Juan ta sbiin”, xi. Scotolic labal laj yaꞌiic ti jech taje. \v 64 Ta jech to yepal ijam ye ti Zacaríase. Tey lic yalbe slequilal ti Diose. \v 65 Ti jech taje, más to chꞌayal icꞌot yoꞌntonic scotol ti slacꞌnataque. Jaꞌ jech xtoc scotol ti jnaclejetic ti ta svitsal Judea banomile, jaꞌ ta xalic ti cꞌusi icꞌot ta pasele. \v 66 Scotol ti buchꞌutic laj yaꞌiique ta snopilan ta sjacꞌolanbe sbaic ta jujun tal: \p ―¿Cꞌusi ta xlic spas ti olol taje? ―xiic. \p Yuꞌun laj yaꞌiic ti ta melel acꞌbil bendición yuꞌun ti Cajvaltic Diose. \s1 Sqꞌuejimol ti Zacaríase \p \v 67 Ti stot ti neneꞌe, jaꞌ ti Zacaríase, noj ta yoꞌnton ti Chꞌul Espíritue. Jech lic cꞌopojuc ti cꞌu sꞌelan iꞌacꞌbat snaꞌ yuꞌun ti Diose: \q1 \v 68 Jun yutsil ti Dios yuꞌun ti jꞌisraeletique. \q1 Yuꞌun tal xa ta jtojoltic ti voꞌotic yalab snichꞌnabotique. Laj xa scoltaotic. \q1 \v 69 Yuꞌun ti Diose laj xa yacꞌbotic jun mucꞌul \q1 Jcoltavanej ti iꞌayan tal ta jun snitilul ti ajvalil Davide, ti jaꞌ yajtunel to oxe. \q1 \v 70 Yuꞌun jech onoꞌox yaloj ta sventa ti chꞌul jꞌalcꞌoptac ta voꞌnee: \q1 \v 71 Jaꞌ ta xispojotic ta yoc ta scꞌob ti cajcrontatic ti xtiꞌet sjolic ta jtojoltique. \q1 \v 72 Yaloj xtoc ti ta xcꞌuxubin ti jmolmucꞌtotique, \q1 ti muꞌyuc ta xchꞌay ta yoꞌnton ti schꞌul trate ti laj spase. \q1 \v 73 Ti jech liꞌe, jaꞌ icꞌot ta pasel ti trate ti jech onoꞌox albil ti jmolmucꞌtotic Abraham yuꞌun ti Diose, ti \q1 \v 74 ta onoꞌox xiscoltaotic loqꞌuel ta scꞌob \q1 ti cajcrontatique, yoꞌ jech mu ta xiꞌeluc ta xcacꞌ jbatic ta tunel. \q1 \v 75 Yuꞌun lecubtasbilotic, tuqꞌuibtasbilotic ta stojol ti jayib cꞌacꞌal cuxulotique. \q1 \v 76 Ti voꞌote, Nichꞌon, yajꞌalcꞌop ti cajal Dios ta xabiine. \q1 Yuꞌun ti voꞌote, jbaꞌyej be ta xabat yuꞌun ti Cajvaltique. Ta xameltsanbe batel beetic yuꞌun. \q1 \v 77 Ta xavacꞌbe snaꞌ ti yalab snichꞌnabe ti ta staic perdón yuꞌun ti smulique, \q1 yoꞌ jech ta staic ti coltaele. \q1 \v 78-79 Ta sventa ti oy scꞌuxul yutsil yoꞌnton ti Dios cuꞌuntique, \q1 jech o xal un, ta xacꞌbotic talel cꞌalal to toyol jun xojobal achꞌ cꞌacꞌal, \q1 yoꞌ ta xꞌacꞌbat saquilal osil ti buchꞌutic oyic ta icꞌal osile, \q1 ti oyic ta sqꞌueoval ti lajebale, \q1 yoꞌ ta xijyacꞌbotic quiltic batel sbelal ti lamajem coꞌntontique, \m xi ti Zecaríase. \p \v 80 Jech ti olole yantic xchꞌi batel. Jaꞌ jech xtoc yantic ta xꞌacꞌbat yip yoꞌnton yuꞌun ti Chꞌul Espíritue. Tey ibat nacluc ta xocol banomil. Tsꞌacal to un, laj yacꞌ sba ta ojtiquinel ta stojol ti jꞌisraeletique. \c 2 \s1 Ivocꞌ ti Jesuse \r (Mt 1:18‑25) \p \v 1 Cꞌalal jaꞌ o tiqꞌuil ta banquilal ajvalil ti Augusto Cesare, laj yal mantal ti acꞌo yichꞌ tsacbel sbiic ti cristianoetic ti cꞌu yepal oy ta sjoylej banomile. \v 2 Sba to velta ti jech lic ti tsacob biile. Jaꞌ o icꞌot ta pasel ti cꞌalal tiqꞌuil ta gobernador ti Cirenio ti oy ta Siriae. \v 3 Scotolic tsots scꞌoplal chba yacꞌ ta tsaquel sbiic ti bu oy ti steclumalique. \v 4 Jech o xal ti Josee ilocꞌ batel ti ta jteclum Nazaret ti oy ta Galileae. Ibat ta jteclum Belén ti bu ivocꞌ ti Davide ti oy ta Judeae. Yuꞌun ti Josee jaꞌ snitilul ti Davide. \v 5 Tey ibat ta Belén, ba yacꞌ ta tsaquel sbiic schiꞌuc ti Maríae, jaꞌ ti chapal xa scꞌoplal ti ta xicꞌ sbaique. Pero schiꞌuc xa ox ti yole. \v 6 Ti cꞌalal tey xa oyic ta jteclum Belene, jaꞌ o ista scꞌacꞌalil ti ta xvocꞌ yol ti Maríae. \v 7 Tey ivocꞌ ti sba yole. Laj svol ta uni pocꞌ. Tey ba xpuchꞌan ta yav sveꞌeb vacax. Jaꞌ ti muꞌyuc xocol laj staic ti bu ta xchꞌamunic ti nae. \s1 Ti ángeletique schiꞌuc ti jchabiejchijetique \p \v 8 Ti tey nopol ta Belene, oy jun chib jqꞌuelchijetic ti tey ta xꞌechꞌ yuꞌunic ti acꞌobale yoꞌ ta xchabi ti schijic ta osiltique. \v 9 Ta ora noꞌox laj yilic yajꞌángel ti Cajvaltique. Ti stuquique joyobtabilic icꞌotic ta yutsilal xojobal ti Cajvaltique. Ep ixiꞌic. \v 10 Pero ti ángele jech laj yal: \p ―Mu xaxiꞌic. Yuꞌun oy cꞌusi lec achꞌ tal calboxuc avaꞌiic, ti jaꞌ ta staic o smuyubajel yoꞌnton scotolique. \v 11 Yuꞌun ti liꞌe ivocꞌ xa jun Jcoltavanej avuꞌunic ta steclumal ti Davide, jaꞌ ti Cajvaltic Cristoe. \v 12 Ti señail ti ta xataic ti neneꞌe, tey volbil ta pocꞌ, puchꞌul ta sveꞌeb vacax ―xi. \p \v 13 Ta jliquel noꞌox jaꞌ o ivinaj talel ta vinajel ep yan schiꞌiltac ti ángele. Ti epal ángeletique jech ta xalbeic slequilal ti Diose: \q1 \v 14 ―Jun yutsil ti Dios ti oy ta vinajele. \q1 Acꞌo acꞌbatuc jun yoꞌnton ti cristianoetic liꞌ ta sba banomil ti buchꞌutic xmuyubajic ta stojole \m ―xiic. \p \v 15 Jech o xal un, cꞌalal sutic muyel ta vinajel ti ángeletique, ti jchabiejchijetique tey lic yalbe sbaic ta jujun tal: \p ―Batic un chaꞌe, ba jqꞌueltic ta Belén ti cꞌusi icꞌot ta pasele, ti jech laj yalbotic caꞌitic ti Cajvaltique ―xiic. \p \v 16 Tey ibatic ta anil. Tey laj staic ti Maríae, ti Josee, ti olole puchꞌul ta sveꞌeb vacax. \v 17 Cꞌalal laj yilic ti olole, tey laj yal sloꞌilic ti cꞌu sꞌelan iꞌalbatic yuꞌun ti ángele, scꞌoplal ti olole. \v 18 Scotol ti buchꞌu laj yaꞌiic ti cꞌu sꞌelan ta xalic ti jqꞌueljchijetique, chꞌayal icꞌot yoꞌntonic. \v 19 Pero ti Maríae mu xchꞌay ta yoꞌnton scotol taje. Tey onoꞌox ta snopilan. \v 20 Ti jqꞌuelchijetique xmuyubajic xa ta xalbeic slequilal Dios ti cꞌalal isutic batele. Yuꞌun scotol ti cꞌusi laj yaꞌiique, ti cꞌusi laj yilique, coꞌol icꞌot ta pasel jech chac cꞌu chaꞌal iꞌalbatique. \s1 Ti neneꞌ Jesuse iꞌacꞌat ta yoc ta scꞌob Dios tey ta templo \p \v 21 Cꞌalal yichꞌoj xa svaxaquibal (8) cꞌacꞌal ti olole, laj yacꞌbeic yichꞌ circuncisión. Tey laj yacꞌbeic sbi Jesús jech chac cꞌu chaꞌal iꞌalbat ti María yuꞌun ti ángel cꞌalal muꞌyuc to ox xlic xchiꞌine. \p \v 22 Cꞌalal itsꞌaqui scꞌacꞌalil ti ta xchabi sba ti Maríae jech chac cꞌu chaꞌal ta xal smantal ti Moisese, tey laj yiqꞌuic batel ti olol cꞌalal to jteclum Jerusalén, yoꞌ ta xba yacꞌbeic sventain ti Cajvaltic Diose. \v 23 Jaꞌ jech laj spasic taje, yuꞌun jech tsꞌibabil ta scꞌop ti Cajvaltic Diose: “Scotol ti ba olol ti jaꞌ querem xlaj vocꞌuque, jaꞌ xtun cuꞌun”, xi ti Cajvaltic Diose. \v 24 Jaꞌ yuꞌun un, jech ibatic, bat yacꞌbeic smoton ti Diose jech chac cꞌu chaꞌal tsꞌibabil ta smantale: “Acꞌo yichꞌel batel chaꞌcot toltora, mi moꞌoje, chaꞌcot paloma”, ti xie. \p \v 25 Ti jech taje, jaꞌ o tey nacal ta Jerusalén jun lequil vinic ti sbiinoj Simeone, ti jaꞌ xrioxinoj o ti Diose, ti smalaoj scoltaelic ti jꞌisraeletique. Ti Chꞌul Espíritue oy ta stojol ti Simeone. \v 26 Jaꞌ jech xtoc iꞌacꞌbat snaꞌ ti muꞌyuc to ta xcham ti mi mu ta xilbe sat ti Cristo ti ta xtacat talel yuꞌun ti Cajvaltic Diose. \v 27 Ti Simeone iꞌicꞌat batel ta templo yuꞌun ti Chꞌul Espíritue. Jaꞌ jech xtoc ti stot smeꞌ ti neneꞌ Jesuse yicꞌojic batel ta templo, yoꞌ jech ta spasic jech chac cꞌu chꞌal ta xal ti mantale. \v 28 Jech ti Simeone tey laj spet ti olole. Jech lic yalbe slequilal ti Diose: \q1 \v 29 Cꞌajval, xuꞌ xa jun coꞌnton ta xavacꞌ chamcun. \q1 Yuꞌun icꞌot xa ta pasel avuꞌun ti cꞌusi laj avalbe ti avajtunele. \q1 \v 30 Yuꞌun laj xa quil ta jsat ti Jcoltavaneje \q1 \v 31 ti laj atac talel ta stojol scotol ti cristianoetique. \q1 \v 32 Jaꞌ saquilal osil yuꞌunic ti maꞌuc jꞌisraeletique. \q1 Jaꞌ jech xtoc jaꞌ yichꞌel ta mucꞌ ti jꞌisraeletic ti jaꞌ anichꞌnabe, \m xi ti Simeone. \p \v 33 Ti Josee schiꞌuc ti smeꞌ ti Jesuse toj elom noꞌox laj yaꞌiic ti vaꞌi sꞌelan laj yal ti Simeón ta stojol ti olole. \v 34 Jech o xal ti Simeone laj yacꞌbe bendición ti olole. Tsꞌacal to jech laj yalbe ti Maríae, smeꞌ ti Jesuse: \p ―Qꞌuel avil, ti olol liꞌe jaꞌ sbainoj ti ep ta xbajic ti jꞌisraeletique. Mi moꞌoje, ta staic coltael. Jaꞌ señail svinajeb xtoc ti ep ta sbajique. \v 35 Jaꞌ yuꞌun un, jaꞌ jech ta xvinaj ti cꞌu sꞌelan ta snop ta yoꞌntonic ta jujun tale. Pero ti jech scotol taje, ti voꞌote, coꞌol sꞌelan cuchilu ta xtiꞌvan yipal ta avoꞌnton ―xi. \p \v 36 Jaꞌ jech xtoc tey oy jun ants, Ana sbi, ti jaꞌ ta xal ti cꞌusi ta xꞌacꞌbat snaꞌ yuꞌun ti Diose. Ti Anae jaꞌ yantsil nichꞌon ti Fanuele, ti jaꞌ snitilul ti Aser sbie. Yayil xa ti Anae. Tseb to ox ti imalije. Vucub jabil laj yicꞌ sbaic schiꞌuc ti smalale. Tsꞌacal to icham ti smalale \v 37 Yichꞌoj xa chanib yoꞌvinic (84) jabil ti comem ta meꞌonal antse. Tey onoꞌox oy ti ta temploe. Tey ta xtunilan yuꞌun ti Cajvaltic Dios ta cꞌacꞌal acꞌobale. Ta scomtsan yot. Ta sta ta cꞌoponel ti Diose. \v 38 Jaꞌ o tey icꞌot ti Anae. Tey laj yal: “Colaval”, xut ti Diose. Tsꞌacal to un, tey lic yalbe scꞌoplal ti neneꞌ Jesús ta stojol scotol ti tey ta Jerusalene, jaꞌ ti buchꞌutic smalaojic ti ta xcolique. \s1 Ti sutic tal ta Nazarete \p \v 39 Cꞌalal laj spasic scotol ti cꞌusi ta xal smantal ti Cajvaltic Diose, tsꞌacal to un, isutic batel ta steclumalic ta Nazaret ti oy ta Galilea banomile. \v 40 Ti Jesuse yantic jujun cꞌacꞌal ta xchꞌi. Lec tsots, lec bij ichꞌi talel, jaꞌ ti ta xꞌacꞌbat ep bendición yuꞌun ti Diose. \s1 Ti querem Jesuse oy ta templo \p \v 41 Ti stot smeꞌ ti Jesuse stalelic onoꞌox ti ta xbatic ta qꞌuin Colel jujun jabil ti tey ta Jerusalene. \v 42 Cꞌalal yichꞌoj xa lajcheb (12) jabil ti Jesuse, jmoj ibatic ta Jerusalén schiꞌuc ti stot smeꞌe, jaꞌ ti jech stalelic ti ta xbatic ta qꞌuine. \v 43 Cꞌalal laj ti qꞌuine, ti Josee schiꞌuc ti Maríae isutic batel ta snaic. Pero muꞌyuc laj sqꞌuelic mi tey schiꞌuquic batel ti Jesuse. Tey icom ta Jerusalén. \v 44 Cꞌalal oyic ta bee, jech o xal jech laj yal ta yoꞌntonic: “Tey nan bu nabal ta xtal ta stojol yan cristianoetic”, xiic. Jech o xal sjunul yoꞌntonic tey ixanavic jun cꞌacꞌal. Cꞌalal laj yilic ti chꞌabale, jaꞌ o tey lic sjaqꞌuic, lic saꞌic ta stojol ti yutsꞌ yalaltaque schiꞌuc ti buchꞌu xojtiquinique. \v 45 Pero muꞌyuc laj staic. Jech o xal sutic batel ta Jerusalén. Bat saꞌic tey. \p \v 46 Ta yoxibal to cꞌacꞌal tey laj staic ta templo. Tey chotolic schiꞌuc ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale. Tey ta xaꞌi ti cꞌusi ta xalique. Tey ta sjacꞌolan xtoc ti cꞌusi smelole. \v 47 Tey scotolic ta xchꞌay yoꞌntonic ta yaꞌyiel ti cꞌu sꞌelan ta xtacꞌave schiꞌuc ti cꞌu sꞌelan ti sbijile. \v 48 Cꞌalal laj yilic ti stot smeꞌe, chꞌayal icꞌot yoꞌntonic. Ti smeꞌe jech laj yal: \p ―Col, ¿cꞌu chaꞌal ti jech apasbuncutique? Ti vuꞌun schiꞌuc ti atote ep laj cat coꞌntoncutic ta saꞌelot ―xi. \p \v 49 Ti Jesuse jech itacꞌav: \p ―¿Cꞌu chaꞌal ta xasaꞌicun? ¿Mi mu xanaꞌic ti jaꞌ tsots scꞌoplal ta xcaꞌi ti ta jpasbe yabtel ti Jtote? ―xi. \p \v 50 Ti stot smeꞌe muꞌyuc laj yaꞌibeic smelol ti jech laj yale. \p \v 51 Jech o xal jmoj isutic batel ta Nazaret. Lec laj xchꞌunbe smantal ti stot smeꞌe. Pero ti smeꞌe mu xchꞌay ta yoꞌnton scotol ti cꞌusi iꞌalbate. \v 52 Cꞌalal ichꞌi xa tal ti Jesuse, oy sbijil. Lec ilbil yuꞌun ti Diose schiꞌuc scotol ti cristianoetique. \c 3 \s1 Ti Juan jꞌacꞌ-ichꞌvoꞌe ta xal ti lequil achꞌ cꞌop tey ta xocol banomile \r (Mt 3:1‑12; Mr 1:1‑8; Jn 1:19‑28) \p \v 1 Ti ta syoꞌlajunebal (15) xa ox jabil yochel ta ajvalil ti Tiberio César ti tey ta jteclum Romae, ti ta Judeae jaꞌ o ochem ta gobernador ti Poncio Pilatoe. Ti ta Galileae jaꞌ o ochem ta gobernador ti Herodese. Ti ta Itureae schiꞌuc ti Traconitee jaꞌ o ochem ta gobernador ti Felipee, ti jaꞌ yitsꞌin ti Herodese. Ti ta Abiliniae jaꞌ o ochem ta gobernador ti Lisaniase. \v 2 Ti ta jteclum Jerusalene jaꞌ o ochemic ta banquilal paleetic ti Anase schiꞌuc ti Caifase. Jaꞌ o yorail ti icꞌoponat yuꞌun Dios ti Juane, ti jaꞌ snichꞌon ti pale Zacaríase, ti oy ta xocol banomile. \v 3 Jech o xal ti Juane iꞌechꞌ ta scotol ti banomil ti nopol ta tiꞌ ucum Jordane. Ta xalbe yaꞌiic ti cristianoetique ti acꞌo yichꞌic ti voꞌe, ti acꞌo yictaic ti chopol yoꞌntonique, yoꞌ jech ta staic perdón yuꞌun ti smulique. \v 4 Ti jech taje, jaꞌ icꞌot ta pasel jech chac cꞌu chaꞌal laj stsꞌiba comel ti jꞌalcꞌop Isaíase: \q1 Oy buchꞌu tsots ta xcꞌopoj ta xocol banomil ti jech ta xale: “Jambeic tuqꞌuil be ti Cajvaltique. Meltsanbeic lec sbe. \q1 \v 5 Scotol ti yemeltique ta xichꞌ nojesel. \q1 Scotol ti bu slomol spulul ti vitsetique ta xichꞌ pasel ta parejo. \q1 Scotol ti beetic ti bu xotajtique ta xichꞌ tuqꞌuibtasel. \q1 Scotol ti be ti bu lomajtique ta xichꞌ pasel ta parejo. \q1 \v 6 Scotol ti cristianoetique ta xilic ti coltael ti ta xacꞌ ti Diose”, xi ti buchꞌu ta xꞌavane, \m xi ti scꞌop Diose. \p \v 7 Cꞌalal ta xloqꞌuic batel yoꞌ ta xichꞌic voꞌ yuꞌun ti Juane, jech ta xꞌalbatic: \p ―Snichꞌnab jtiꞌval chon, ¿buchꞌu laj yalboxuc avaꞌiic yoꞌ ta xapoj abaic yuꞌun ti tsots castigo ti nopol xa xtale? \v 8 Pasic ti cꞌusi leque yoꞌ ta xvinaj ti jelbil ti atalelique. Maꞌuc noꞌox ta xavalic: “Ti vuꞌuncutique snitiluluncutic Abraham”, ti xachiique. Yuꞌun ta xcalboxuc avaꞌiic, ti tonetic liꞌe xuꞌ ta xjoybij ta snitilul Abraham yuꞌun ti Diose. \v 9 Yuꞌun chapal xa ti eqꞌuele yoꞌ ta xichꞌ bojel ti teꞌetique. Scotol ti teꞌetic ti bu mu lecuc ti sate, ta xichꞌ bojel. Ta xichꞌ chiqꞌuel ta cꞌocꞌ ―xi. \p \v 10 Jech o xal ti cristianoetique jech laj sjacꞌbeic: \p ―¿Cꞌusi scꞌan ta jpascutic un chaꞌe? ―xiic. \p \v 11 Ti Juane jech itacꞌav: \p ―Ti buchꞌu oy chaꞌlic ti scꞌuꞌe, acꞌo yacꞌbe jlic ti buchꞌu chꞌabal yuꞌune. Ti buchꞌu oy sveꞌele, acꞌo xchꞌac yoꞌ ta xacꞌbe ti buchꞌu chꞌabal yuꞌune ―xi. \p \v 12 Jaꞌ jech xtoc tey italic jun chib ti jcꞌanpatantaqꞌuinetique yoꞌ ta scꞌanic ichꞌvoꞌ. Jech laj sjacꞌbeic ti Juane: \p ―Jchanubtasvanej, ¿cꞌusi scꞌan ta jpascutic ec? ―xiic. \p \v 13 Ti Juane jech laj stacꞌbe: \p ―Jaꞌ noꞌox xatsobic ti patan ti cꞌu yepal ta xal ti mantale ―xi. \p \v 14 Jaꞌ jech xtoc tey italic jun chib soldadoetic. Tey lic sjaqꞌuic: \p ―Ti vuꞌuncutique, ¿cꞌusi scꞌan ta jpascutic? ―xiic. \p Ti Juane jech itacꞌav: \p ―Mu xasibtasvanic. Mu me xajutbeic smul ti muꞌyuc cꞌusi spasojique. Mu xapojic ti cꞌusi oy yuꞌunique. Junuc avoꞌntonic ti cꞌu yepal ta xavichꞌic tojole ―xi. \p \v 15 Scotol ti cristianoetique ta xloꞌilaj yoꞌntonic, ta snopic: “Ti Juan leꞌe jaꞌ van ti Cristoe”, xiic. \v 16 Pero ti Juane jech laj yalbe scotol ti cristianoetique: \p ―Ti vuꞌune, voꞌ noꞌox ta xcacꞌ avichꞌic. Pero ti Buchꞌu ta to xtale, ta xacꞌboxuc avichꞌic ti Chꞌul Espíritue ti coꞌol sꞌelan cꞌoqꞌue. Ti stuque jaꞌ más tsots xuꞌ yuꞌun. Jaꞌ mu sta ti vuꞌune. Mi jaꞌuc xuꞌ cuꞌun sjitunbel ti yaqꞌuil xonobe, jaꞌ ti muꞌyuc jlequilale. \v 17 Yuꞌun stsacoj xa ti yicꞌaobil strigoe. Ta stꞌujbe loqꞌuel ti scꞌaꞌepale yoꞌ stuc xa ti trigo ta xcome. Ti trigo ti tꞌujbil xae ta sqꞌuej ta yavil. Yan ti scꞌaꞌepale ta xchicꞌ ta cꞌocꞌ ti bu mu xtube ―xi. \p \v 18 Jaꞌ jech sꞌelan laj yal ti Juane. Pero oy to ep yan laj sbijubtas ti cristianoetic ti cꞌalal ta xalbe ti lequil achꞌ cꞌope. \v 19 Jaꞌ jech xtoc ti Juane laj sjajanta ti ajvalil Herodese, ta scoj ti laj yicꞌ ti Herodíase, ti jaꞌ yajnil ti yitsꞌine, jaꞌ ti Felipee, schiꞌuc ti yan cꞌusi chopol laj xa spase. \v 20 Pero ti Herodese muꞌyuc laj yichꞌ ta mucꞌ ti cꞌusi iꞌalbate. Más to chopol lic spas. Laj sticꞌ ta chuquel ti Juane. \s1 Laj yichꞌ voꞌ ti Jesuse \r (Mt 3:13‑17; Mr 1:9‑11) \p \v 21 Cꞌalal mu to ta xcꞌot ta pasel taje, cꞌalal ta to xacꞌbe yichꞌ voꞌ cristianoetic ti Juane, jech ti Jesuse bat yichꞌ voꞌ ec. Cꞌalal tey ta sta ta cꞌoponel Dios ti Jesuse, jaꞌ o ijam ti vinajele. \v 22 Jaꞌ jech xtoc iyal talel ta vinajel ti Chꞌul Espíritu ta stojol ti Jesuse jech chac cꞌu chaꞌal junuc paloma. Jaꞌ o oy Buchꞌu ivinaj scꞌopojel ta vinajel ti jech ta xale: \p ―Voꞌot ti jcꞌuxubinbil Nichꞌonote. Ximuyubaj xa ta atojol ―xi. \s1 Ti smolmucꞌtotac ti Jesucristo ti laj echꞌuque \r (Mt 1:1‑17) \p \v 23 Ti Jesuse yichꞌoj nan lajuneb schaꞌvinic (30) jabil ti cꞌalal lic stsac ti yabtele. Ti stot ti Jesuse jaꞌ ti José ti xchunojique. Ti stot ti Josee jaꞌ ti Elie. \v 24 Ti stot ti Elie jaꞌ ti Matate. Ti stot ti Matate jaꞌ ti Levie. Ti stot ti Levie jaꞌ ti Melquie. Ti stot ti Melquie jaꞌ ti Janae. Ti stot ti Janae jaꞌ ti Josee. \v 25 Ti stot ti Josee jaꞌ ti Matatíase. Ti stot ti Matatíase jaꞌ ti Amose. Ti stot ti Amose jaꞌ ti Nahume. Ti stot ti Nahume jaꞌ ti Eslie. Ti stot ti Eslie jaꞌ ti Nagaie. \v 26 Ti stot ti Nagaie jaꞌ ti Maate. Ti stot ti Maate jaꞌ ti Matatíase. Ti stot ti Matatíase jaꞌ ti Semeie. Ti stot ti Semeie jaꞌ ti Josee. Ti stot ti Josee jaꞌ ti Judae. \v 27 Ti stot ti Judae jaꞌ ti Joanae. Ti stot ti Joanae jaꞌ ti Resae. Ti stot ti Resae jaꞌ ti Zorobabele. Ti stot ti Zorobabele jaꞌ ti Salatiele. Ti stot ti Salatiele jaꞌ ti Nerie. \v 28 Ti stot ti Nerie jaꞌ ti Melquie. Ti stot ti Melquie jaꞌ ti Adie. Ti stot ti Adie jaꞌ ti Cosame. Ti stot ti Cosame jaꞌ ti Elmodame. Ti stot ti Elmodame jaꞌ ti Ere. \v 29 Ti stot ti Ere jaꞌ ti Josuee. Ti stot ti Josuee jaꞌ ti Eliezere. Ti stot ti Eliezere jaꞌ ti Jorime. Ti stot ti Jorime jaꞌ ti Matate. \v 30 Ti stot ti Matate jaꞌ ti Levie. Ti stot ti Levie jaꞌ ti Simeone. Ti stot ti Simeone jaꞌ ti Judae. Ti stot ti Judae jaꞌ ti Josee. Ti stot ti Josee jaꞌ ti Jonane. Ti stot ti Jonane jaꞌ ti Eliaquime. \v 31 Ti stot ti Eliaquime jaꞌ ti Meleae. Ti stot ti Meleae jaꞌ ti Mainane. Ti stot ti Mainane jaꞌ ti Matatae. Ti stot ti Matatae jaꞌ ti Natane. \v 32 Ti stot ti Natane jaꞌ ti Davide. Ti stot ti Davide jaꞌ ti Isaie. Ti stot ti Isaie jaꞌ ti Obede. Ti stot ti Obede jaꞌ ti Booze. Ti stot ti Booze jaꞌ ti Salmone. Ti stot ti Salmone jaꞌ ti Naasone. \v 33 Ti stot ti Naasone jaꞌ ti Aminadabe. Ti stot ti Aminadabe jaꞌ ti Arame. Ti stot ti Arame jaꞌ ti Esrome. Ti stot ti Esrome jaꞌ ti Farese. Ti stot ti Farese jaꞌ ti Judae. \v 34 Ti stot ti Judae jaꞌ ti Jacobe. Ti stot ti Jacobe jaꞌ ti Isaaque. Ti stot ti Isaaque jaꞌ ti Abrahame. Ti stot ti Abrahame jaꞌ ti Taree. Ti stot ti Taree jaꞌ ti Nacore. \v 35 Ti stot ti Nacore jaꞌ Seruge. Ti stot ti Seruge jaꞌ ti Ragaue. Ti stot ti Ragaue jaꞌ ti Pelege. Ti stot ti Pelege jaꞌ ti Hebere. Ti stot ti Hebere jaꞌ ti Salae. \v 36 Ti stot ti Salae jaꞌ ti Cainane. Ti stot ti Cainane jaꞌ ti Arfaxade. Ti stot ti Arfaxade jaꞌ ti Seme. Ti stot ti Seme jaꞌ ti Noee. Ti stot ti Noee jaꞌ ti Lameque. \v 37 Ti stot ti Lameque jaꞌ ti Matusalene. Ti stot ti Matusalene jaꞌ ti Enoque. Ti stot ti Enoque jaꞌ ti Jarede. Ti stot ti Jarede jaꞌ ti Mahalaleele. Ti stot ti Mahalaleele jaꞌ ti Cainane. \v 38 Ti stot ti Cainane jaꞌ ti Enose. Ti stot ti Enose jaꞌ ti Sete. Ti stot ti Sete jaꞌ ti Adane. Ti stot ti Adane jaꞌ ti Diose. \c 4 \s1 Ti Jesuse ta xichꞌ lajeltsabel yoꞌnton yuꞌun ti pucuje \r (Mt 4:1‑11; Mr 1:12‑13) \p \v 1 Ti Jesuse noj ta yoꞌnton ti Chꞌul Espíritu ti cꞌalal ilocꞌ talel ta ucꞌum Jordane. Icꞌbil ibat yuꞌun ti Chꞌul Espíritu ta xocol banomile. \v 2 Tey ijalij chaꞌvinic (40) cꞌacꞌal, muꞌyuc iveꞌ. Tsꞌacal to lic yaꞌi viꞌnal. Jaꞌ o tey tal ti pucuje ta slajeltsabe yoꞌnton ti Jesuse. \v 3 Jech ti pucuje jech laj yal: \p ―Mi ta melel Snichꞌonot ti Diose, albo ti ton liꞌe ti acꞌo joybijuc ta pane ―xi. \p \v 4 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Ta xal ti tsꞌibabil ta scꞌop Diose: “Maꞌuc noꞌox ta pan ta xcuxi ti vinique. Jaꞌ ta xcuxi o ta jujubel ti scꞌop Diose”, ―xi. \p \v 5 Tsꞌacal to un, ti pucuje tey laj yicꞌ batel ta jun toyol vits. Ta jliquel noꞌox laj yacꞌbe yil scotol yutsilal ti lumetic ti oy ta sjoylej banomile. \v 6 Ti pucuje jech laj yal: \p ―Ta xcacꞌbot sventain ti lumetic ti jun yutsiquil ta xavile. Yuꞌun jaꞌ acꞌbilun ta coc ta jcꞌob scotol. Xuꞌ ta xcacꞌbe ti buchꞌu ta jcꞌan ta xcacꞌbee. \v 7 Ti mi ta xaquejan aba ta yichꞌelun ta muqꞌue, jaꞌ avuꞌun scotol ―xi. \p \v 8 Pero ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Chꞌaco aba ta jtojol, Pucuj. Yuꞌun ta xal ti tsꞌibabil ta scꞌop Diose: “Jaꞌ noꞌox ichꞌo ta mucꞌ ti Dios avuꞌune. Jaꞌ noꞌox acꞌo aba ta tunel yuꞌun”, ―xi. \p \v 9 Yan to velta ti pucuje tey laj yicꞌ muyel ta jol templo tey ta Jerusalene. Jech laj yal: \p ―Mi ta melel Snichꞌonot ti Diose, jipo aba yalel liꞌe. \v 10 Yuꞌun ti scꞌop Dios ti tsꞌibabile jech ta xal: \q1 Ti Diose ta xalbe mantal ti yajꞌángeltaque yoꞌ jech ta xchabiot. \q1 \v 11 Ta snitot yalel ta scꞌobic yoꞌ mu xyayij avoc ta ton, \m ―xi. \p \v 12 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Jech ta xal xtoc ti tsꞌibabil ta scꞌop Diose: “Mu xalajeltsabe yoꞌnton ti Dios avuꞌune”, ―xi. \p \v 13 Cꞌalal laj yil ti pucuj ti muꞌyuc xa cꞌusi jtosucal ti xuꞌ ta slajeltsabe yoꞌnton ti Jesuse, tey laj sqꞌuej sba batel cꞌuc sjalil. \s1 Ti Jesuse laj sliques yabtel ta Galilea banomil \r (Mt 4:12‑17; Mr 1:14‑15) \p \v 14 Ti Jesuse isut batel ta Galilea. Noj ta yoꞌnton smucꞌul stsatsal ti Chꞌul Espíritue. Buꞌyuc noꞌox ta xꞌalbat scꞌoplal ti Jesús ta sjoylejal ti lum teye. \p \v 15 Ti Jesuse ta xchanubtasvan ta jujun chꞌul na. Scotolic xmuyubajic noꞌox yuꞌun. \s1 Ti Jesuse oy ta Nazaret \r (Mt 13:53‑58; Mr 6:1‑6) \p \v 16 Jech o xal ti Jesuse ibat ta Nazaret jteclum ti bu ichꞌie. Iꞌoch batel ta chꞌul na ti cꞌalal scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale jech chac cꞌu chaꞌal ta spas onoꞌoxe. Tey ivaꞌi ta yavtael ti scꞌop Diose. \v 17 Jaꞌ iꞌacꞌbat sqꞌuel ti vun ti laj stsꞌiba comel ti jꞌalcꞌop Isaíase. Cꞌalal laj sjame, jaꞌ laj sta ti jech tsꞌibabile: \q1 \v 18 Ti Chꞌul Espíritu yuꞌun ti Cajvaltique liꞌ oy ta jtojole. \q1 Jaꞌ ti laj xa stꞌujun ti Diose yoꞌ ta xcalbe ti lequil achꞌ cꞌop ti buchꞌutic abol sbaique. \q1 Laj stacun talel yoꞌ jech ta jpoxtabe yoꞌntonic ti buchꞌutic oyic ta vul oꞌntone. \q1 Tal calbe yaꞌiic scolelic ti buchꞌutic chucajtique. \q1 Jaꞌ jech xtoc tal jambe sat ti maꞌsatetique. \q1 Tal cacꞌbe scoltaelic ti buchꞌutic ilbajinbilique. \q1 \v 19 Yuꞌun tal calbe yaꞌiic ti jaꞌ yorail ti ta staic ti cꞌuxubinel yuꞌun ti Cajvaltic Diose, \m xi ta xal ti scꞌop Dios ti bu laj yavta ti Jesuse. \p \v 20 Jech o xal ti Jesuse laj sbal ti vune. Laj yacꞌbe sutel ti buchꞌu ta xꞌabtej ta chꞌul nae. Tey lic chotluc. Scotol ti oyic ta chꞌul nae ta sqꞌuelolanic ta jmec ti Jesuse. \v 21 Ti stuque jech lic yal: \p ―Ta ora liꞌe cꞌot xa ta pasel ta atojolic ti cꞌusi tsꞌibabil ta scꞌop Dios ti laj cavtaboxuque ―xi. \p \v 22 Scotolic lec ta xalbeic scꞌoplal ti Jesuse. Jaꞌ jech xtoc elom laj yaꞌiic ti cꞌu sꞌelan ti scꞌope. Pero jech ta sjacꞌbe sbaic xtoc: \p ―¿Mi mu jaꞌuc snichꞌon ti José leꞌe? ―xiic. \p \v 23 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Oy nan ta avoꞌntonic ta xavalbeicun jech chac cꞌu chaꞌal xꞌale ti cꞌope: “Jpoxtavanej, poxtao aba tuc”, ti xie. Mi moꞌoje, jech ta xaval: “Ti cꞌusi laj caꞌicutic ti laj apas ta jteclum Capernaume, jaꞌ noꞌox jech paso liꞌ ta ateclumal atuque”, xachiic ―xi. \p \v 24 Ti Jesuse jech to laj yal batel: \p ―Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, muꞌyuc junucal jꞌalcꞌop ti ichꞌbil ta mucꞌ yuꞌun ti schiꞌiltac ti ta slumal stuque. \v 25 Jamal ta xcalboxuc avaꞌiic, liꞌ ta jlumaltic voꞌotic jꞌisraelotique oy ep meꞌonal antsetic ti cꞌalal cuxul to ox ti jꞌalcꞌop Elíase, ti cꞌalal muꞌyuc bu yacꞌ voꞌ oꞌlol schanibal jabile, ti mu noꞌox albajuc ti viꞌnal ta sjoylejal ti banomile. \v 26 Pero ti Elíase muꞌyuc bu itacat batel ta stojol mi jaꞌuc junuc ti meꞌonal antsetic ti liꞌ nacajtic ta Israele. Yuꞌun jaꞌ noꞌox itacat batel ti Elíase ta stojol jun jyanlum meꞌonal ants ti nacal ta jteclum Sareptae ti nopol ta xil sbaic schiꞌuc ti jteclum Sidone. \v 27 Jaꞌ jech xtoc ep ti jcꞌaꞌemalchameletic liꞌ ta slumal Israel ti cꞌalal jaꞌ o ochem to ox ta jꞌalcꞌop ti Eliseoe. Pero muꞌyuc bu ay scolta junuc ti jchameletique. Jaꞌ noꞌox laj scolta ti jun jyanlum vinic Naamán ti nacal ta Siria banomile ―xi. \p \v 28 Cꞌalal jech laj yaꞌiic taje, scotolic ti tey ta chꞌul nae icap sjolic ta jmec. \v 29 Jech o xal ivaꞌi scotolic. Laj sloqꞌuesic batel ta stiꞌ jteclum ti Jesuse. Laj yiqꞌuic batel xtoc cꞌalal to sjol jun vits yoꞌ jech ta sjipic yalel ti bu liclique ti by oy ti jteclume. \v 30 Pero ti Jesuse tey iꞌechꞌ batel ta oꞌlol. Tey ibat. \s1 Jun vinic ti uninbil yuꞌun ti pucuje \r (Mr 1:21‑28) \p \v 31 Jech o xal ti Jesuse tey ibat ta jteclum Capernaum ti oy ta Galilea banomile. Tey lic chanubtasvanuc ti cꞌalal jaꞌ o scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale. \v 32 Scotolic elom ta xaꞌiic ti cꞌu sꞌelan ta xchanubtasvane. Jaꞌ ti laj yacꞌ iluc ti tsots yichꞌoj ti yabtele. \p \v 33 Ti tey ta chꞌul nae oy jun vinic ti uninbil yuꞌun ti pucuje. Jech tsots iꞌavan: \p \v 34 ―Chꞌan utuncutic. ¿Cꞌu chaꞌal ti jech xtal aticꞌ aba ta jtojolcutic, Jesús ti liquemot talel ta Nazarete? ¿Mi yuꞌun tal avilbajinuncutic? Ti vuꞌune xacojtiquinot lec. Jnaꞌoj lec ti tꞌujbilot yuꞌun ti Diose ―xi. \p \v 35 Ti Jesuse laj sjajanta ti pucuje. Jech laj yalbe: \p ―Chꞌan chan. Ictao comel ti vinic liꞌe ―xi. \p Jech ti pucuje laj sjip ta lum ti vinique tey ta stojol ti cristianoetique. Tey ilocꞌ batel ta stojol ti vinique. Muꞌyuc xa cꞌusi chopol ipasbat. \v 36 Scotolic ixiꞌic. Jech ta xalolanbe sbaic: \p ―¿Cꞌusi xut ti vinic leꞌe ti ta stsatsal noꞌox scꞌop ta stac loqꞌuel ti pucuje, ti ta xchꞌunbat ti scꞌope? ―xiic. \p \v 37 Buꞌyuc noꞌox ta jujot ipucbat batel scꞌoplal ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse laj scoltabe smeꞌniꞌ ti Simón Pedroe \r (Mt 8:14‑15; Mr 1:29‑31) \p \v 38 Jech ti Jesuse ilocꞌ batel tey ta chꞌul na. Tey iꞌoch batel ta sna ti Simone. Smeꞌniꞌ ti Simone tsots ip ta xaꞌi cꞌocꞌ. Tey laj scꞌanbeic vocol ti Jesuse ti acꞌo scolta ti jchamele. \v 39 Ti Jesuse tey icuji batel ti bu puchꞌul ti jchamele. Laj spas loqꞌuel ta mantal ti cꞌoqꞌue. Ta ora noꞌox paj ti scꞌacꞌale. Tey lic malqꞌuinvanuc. \s1 Ti Jesuse laj scolta ep jchameletic \r (Mt 8:16‑17; Mr 1:32‑34) \p \v 40 Cꞌalal mal xa ti cꞌacꞌale, scotolic yicꞌojanic talel ta stojol Jesús ti yajchamelique ti cꞌusiuc noꞌox chamelal ta xaꞌiique. Jech ti stuque laj scajan scꞌob ta jujun tal. Jaꞌ jech colem icom scotolic. \v 41 Jaꞌ jech xtoc oy ep ti jchameletique ti uninbil yuꞌun ti pucuje. Jech ta xꞌavanic ti cꞌalal ta xloqꞌuic xa batele: \p ―Voꞌot Snichꞌonot ti Diose ―xiic. \p Pero ti Jesuse laj sjajanta ti pucujetique. Muꞌyuc bu laj yacꞌ cꞌopojuc. Yuꞌun ti pucujetique snaꞌojic onoꞌox ti jaꞌ ti Cristoe. \s1 Ti Jesuse ta xal ti lequil achꞌ cꞌop ta Galileae \r (Mr 1:35‑39) \p \v 42 Cꞌalal sacub xa ti osile, ti Jesuse ilocꞌ batel. Tey ibat ti bu stsꞌijlane. Pero ti cristianoetique tey lic saꞌic. Icꞌotic ti bu oye. Ta scꞌan ta spajes yaꞌiic yoꞌ jech mu xlocꞌ batel. \v 43 Pero ti Jesuse jech laj yal: \p ―Yuꞌun tsots scꞌoplal ta xibat ta yan parte ta yalel ti ventainel yuꞌun ti Diose. Yuꞌun jaꞌ cabtel ti jech tacbilun talele ―xi. \p \v 44 Jaꞌ jech ta xchanubtasvan echꞌel ta jujun chꞌul na ti tey ta Galileae. \c 5 \s1 Toj labal sba ti choy ti laj yichꞌ tsaquele \r (Mt 4:18‑22; Mr 1:16‑20) \p \v 1 Oy jun velta ti Jesuse tey oy ta tiꞌ nab Genesaret. Ep ta jmec ti cristianoetic ti tey icꞌot ta stojole. Snetꞌnetꞌ xa sbaic batel yoꞌ ta xaꞌiic ti lequil achꞌ cꞌop yuꞌun ti Diose. \v 2 Ti Jesuse laj yil ti oy chib barco xocajtic tey ta stiꞌil nabe. Jaꞌ ti loqꞌuemic batel ta barco ti jtsac-choyetique. Yuꞌun ta xchuqꞌuic ti stsacobil schoyique. \v 3 Ti Jesuse tey iꞌoch batel ta jun barco ti jaꞌ yuꞌun ti Simone. Tey laj yalbe yaꞌi ti acꞌo och ochuc batel jutuc más ta yut nabe. Ti Jesuse tey lic chotluc ta barco. Tey lic xchanubtas ti cristianoetic ti tey oyic ta tiꞌ nabe. \v 4 Cꞌalal laj cꞌopojuque, jech laj yalbe yaꞌi ti Simone: \p ―Xujic batel ti barco ti bu snatil ti nabe. Tey jipic yalel ti stsacobil achoyique yoꞌ jech ta xatsaquic ti choye ―xi. \p \v 5 Ti Simone jech itacꞌav: \p ―Jchanubtasvanej, sjunul acꞌobal liꞌabtejcutic. Mi jcotuc laj jtsaccutic ti choye. Pero ti jech ta xaval mantale, ta jchꞌun ti cꞌusi ta xavale ―xi. \p \v 6 Cꞌalal jech laj spasique, tey noj talel ta choy ti stsacobil schoyique. Scꞌan xa ta xjat yaꞌi. \v 7 Jech o xal laj svelcꞌobtaic ti schiꞌiltac ti oyic ta yan barcoe yoꞌ xtal coltavanicuc. Tey laj snojesic ta choy ti chaꞌcot barcoe. Scꞌan xa ti ta xmutꞌij yaꞌi ti sbarcoique. \v 8 Cꞌalal jech laj yil ti Simón Pedroe, tey laj squejan sba ta stojol ti Jesuse. Jech laj yal: \p ―Cajval, chꞌaco aba ta jtojol. Yuꞌun ti vuꞌune jsaꞌmulilun ―xi. \p \v 9 Yuꞌun ti Simone ta xiꞌ. Jaꞌ jech ta xiꞌic ti schiꞌiltac eque. Jaꞌ ti laj yilic ti toj ep laj stsaquic ti choye. \v 10 Jaꞌ jech xtoc ixiꞌic ti Jacobe, ti Juane, ti jaꞌ snichꞌnab ti Zebedeoe, ti jaꞌ schiꞌil sbaic ta abtel schiꞌuc ti Simone. Pero ti Jesuse jech laj yalbe ti Simone: \p ―Mu xaxiꞌ, Simón. Avi tana liꞌe, ta xcacꞌ yan avabtel ta yiqꞌuel talel cristianoetic ―xi. \p \v 11 Cꞌalal laj sloqꞌuesic batel ta tiꞌ nab ti sbarcoique, tey laj yictaic comel scotol. Bat xchiꞌinic ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse laj scolta jun jcꞌaꞌemalchamel \r (Mt 8:1‑4; Mr 1:40‑45) \p \v 12 Cꞌalal tey oy ta jun jteclum ti Jesuse, jaꞌ o tey icꞌot jun vinic ti tsacbil ta cꞌaꞌemal chamele. Cꞌalal laj yil ti Jesuse, tey lic spatan sba ta lumtic. Tey laj scꞌanbe vocol ti jech laj yale: \p ―Cajval, mi ta xacꞌane, xuꞌ ta xcol avuꞌun ti jchamele ―xi. \p \v 13 Jech ti Jesuse tey laj scajan scꞌob ta sba. Jech lic yalbe: \p ―Ta jcꞌan. Colem ta xacom ―xi. \p Cꞌalal jech laj yale, ta ora noꞌox sac chꞌay schamel ti vinique. \p \v 14 Ti Jesuse laj yalbe yaꞌi ti vinique ti mu me buchꞌu xalbe yaꞌie. Jech laj yal: \p ―Jaꞌ noꞌox batan, ba acꞌo aba ta ilel ta stojol ti palee. Ichꞌo batel ti matanal yuꞌun ti alecubtasele jech chac cꞌu chaꞌal ta xal smantal ti Moisese, yoꞌ jech ta snaꞌic scotolic ti colemot xa yuꞌun ti achamele ―xi. \p \v 15 Scꞌoplal ti Jesuse, yantic xpuc batel más. Jech o xal ep ti cristianoetique ta stsob sbaic ta stojol yoꞌ ta xaꞌibeic ti scꞌope, yoꞌ ta xcoltaatic yuꞌun ti schamelique. \v 16 Ti Jesuse tey ibat ti bu muꞌyuc ti cristianoetique yoꞌ ta sta ta cꞌoponel ti Diose. \s1 Ti Jesuse laj scolta jun mochꞌ \r (Mt 9:1‑8; Mr 2:1‑12) \p \v 17 Oy jun cꞌacꞌal ti ta xchanubtasvan ti Jesuse. Tey oy chotajtic jun chib jfariseoetic schiꞌuc jun chib jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale ti liquemic tal ta jujun jteclum ti tey ta Galileae, ti ta Judeae, schiꞌuc ti ta Jerusalene. Ti smucꞌul stsatsal ti Diose laj yacꞌ ta ilel ta stojol ti Jesuse yoꞌ ta scoles ti jchameletique. \v 18 Jaꞌ o talic viniquetic ti tey spoyojic talel ta stem jun vinic ti pasem ta mochꞌe. Ta scꞌan ta xꞌochic yaꞌiic batel yoꞌ ta xaqꞌuic ta stsꞌel ti Jesuse. \v 19 Pero muꞌyuc bu laj staic ti bu xuꞌ ta xꞌochic batele, jaꞌ ti noj ta cristianoetique. Jech o xal tey imuyic batel ta jol na. Laj sloqꞌuesic ti texae. Tey laj xchechic yalel ta chꞌojon schiꞌuc stem ti jchamele. Tey icꞌot ta oꞌlol ti cristianoetic yoꞌ bu oy ti Jesuse. \v 20 Ti Jesuse cꞌalal laj yil ti xchꞌunojic ti xuꞌ ta xcol ti jchamele, jech laj yalbe ti jchamele: \p ―Ti voꞌote, chꞌaybil xa ti amule ―xi. \p \v 21 Jech ti jfariseoetique, ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale tey lic snopic: “¿Buchꞌu ti vinic liꞌe ti chopol ta xcꞌopoj ta stojol ti Diose? Muꞌyuc buchꞌu xuꞌ ta xchꞌay jmultic, jaꞌ noꞌox stuc ti Diose”, xiic. \p \v 22 Pero ti Jesuse yiloj ti jech ta snopique. Jech o xal jech lic yal: \p ―¿Cꞌu chaꞌal jech ta xanopic ti voꞌoxuque? \v 23 ¿Cꞌusi ti más lec ta alele? ¿Mi jaꞌ ti acꞌbilot xa perdón ti xie? ¿Mi jaꞌ ti lican, vaꞌlan batel ti xie? \v 24 Lec chaꞌe, ti vuꞌun ti coꞌol jꞌelantique ta xcacꞌboxuc avilic ti quichꞌoj cabtel liꞌ ta sba banomile yoꞌ ta xcacꞌbe perdón yuꞌun smulic ti cristianoetique ―xi. \p Jech o xal ti Jesuse jech lic yalbe ti vinic ti pasem ta mochꞌe: \p ―Ta xcalbot avaꞌi, lican. Tsaco batel ti ateme. Batan ta ana ―xi. \p \v 25 Ta ora noꞌox ilic ti mochꞌ ta sba ta sat scotolique. Tey laj yichꞌ batel ti steme. Xmuyubaj xa ta stojol ti Dios cꞌalal ibat ta snae. \v 26 Scotolic toj chꞌayal icꞌot yoꞌntonic. Ta xalbeic slequilal ti Diose. Jaꞌ jech xtoc ta xiꞌel jech laj yalic: \p ―Jaꞌ to laj quiltic o ti toj yan yutsil icꞌot ta pasele ―xiic. \s1 Ti Jesuse: “Tsacliun batel”, xut ti Levie \r (Mt 9:9‑13; Mr 2:13‑17) \p \v 27 Tsꞌacal to ti Jesuse ilocꞌ batel. Jaꞌ o tey laj yil jun jcꞌanpatantaqꞌuin ti Leví sbie. Tey chotol ti bu ta stojic onoꞌox ti patane. Jech laj yalbe: \p ―Tsacliun batel ―xut. \p \v 28 Jech ti Levie tey ilic batel. Laj yicta comel scotol. Tey bat schiꞌuc ti Jesuse. \p \v 29 Tsꞌacal to ti Levie tey laj spas jun mucꞌul qꞌuin ta sna sventa ti Jesuse. Jaꞌ jech xtoc tey oy ep yan jcꞌanpatantaqꞌuinetic schiꞌuc yantic ti jmoj chotolic ta mexa schiꞌuque. \v 30 Pero ti jfariseoetique schiꞌuc ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale lic stsaquic ta cꞌop ti yajchancꞌoptac ti Jesuse. Jech laj yalic: \p ―¿Cꞌu chaꞌal ti jmoj ta xaveꞌic ta xavuchꞌic voꞌ schiꞌuc ti jcꞌanpatantaqꞌuinetique, schiꞌuc ti jsaꞌmuliletique? ―xiic. \p \v 31 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Mu scꞌanic jpoxtavanej ti buchꞌu lequique, ti muꞌyuc schamelique, jaꞌ noꞌox ti buchꞌu oy schamelique. \v 32 Ti vuꞌune maꞌuc tal quicꞌ ti buchꞌu lequique. Jaꞌ noꞌox tal quicꞌ ti jsaꞌmuliletique yoꞌ jech ta xicta ti schopolalique ―xi. \s1 Ti Jesuse ta xjacꞌbat sventa ti comtsanej vaje \r (Mt 9:14‑17; Mr 2:18‑22) \p \v 33 Jech o xal un, ti stuquique jech laj sjacꞌbeic ti Jesuse: \p ―Ti yajchancꞌoptac ti Juane schiꞌuc ti yajchancꞌoptac ti jfariseoetique mu noꞌox albajuc ta scomtsan ti yotique yoꞌ ta scꞌoponic ti Diose. Pero ti avajchancꞌoptaque, ¿cꞌu chaꞌal ti jaꞌ noꞌox veꞌel uchꞌom ta spasique? ―xiic. \p \v 34 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―¿Mi yuꞌun xuꞌ ta xavacꞌbe yicta yotic ti buchꞌutic icꞌbilic ta qꞌuel nupunel ti cꞌalal tey to xchiꞌinojic ti jnupunele? \v 35 Pero oy bu ta sta scꞌacꞌalil ti ta xꞌicꞌat batel ti jnupunel vinique. Jaꞌ to xlic yicta yotic umbi ―xi. \p \v 36 Jaꞌ jech xtoc lic yalbe yaꞌi jun babacꞌop ti jech ta xale: \p ―Muꞌyuc buchꞌu ta setic loqꞌuel jutebuc achꞌ cꞌuꞌil ti ta spaqꞌuic ta pocoꞌ cꞌuꞌile. Yan ti mi jech ta spase, ta xchꞌay ti achꞌ cꞌuꞌile. Jaꞌ jech xtoc ti juteb achꞌ cꞌuꞌile mu snupin o ti pocoꞌ cꞌuꞌile. \v 37 Jaꞌ jech xtoc muꞌyuc buchꞌu ti ta sticꞌ ochel ta spocoꞌ-avil ti achꞌ yaꞌlel uvae. Yan ti mi jech ta spase, cꞌalal ta xpajub ti yaꞌlel uvae, ta xtꞌom ti spocoꞌ-avile. Ta xchꞌay ti yaꞌlel uvae. Ta xchꞌay ti yavil xtoque. \v 38 Jech o xal un, ta scꞌan achꞌ ti yavile, achꞌ ti yaꞌlel uvae, yoꞌ lec ta xcom schibal. \v 39 Ti buchꞌu yuchꞌoj xa ti pasem yaꞌlel uvae, jaꞌ mu xa scꞌan xuchꞌ ti achꞌ yaꞌlel uvae. Yuꞌun jech ta xal: “Jaꞌ toj lec ti pasem xae”, xi ti vinique ―xi ti Jesuse. \c 6 \s1 Ti yajchancꞌoptac ti Jesuse ta sbulic trigo ta scꞌacꞌalil cuxob oꞌntonal \r (Mt 12:1‑8; Mr 2:23‑28) \p \v 1 Oy jun cꞌacꞌal ti jaꞌ scꞌacꞌalil cuxob oꞌntonale, jaꞌ o ti Jesuse schiꞌuc ti yajchancꞌoptaque tey ixanavic batel ti bu tsꞌunbil ti trigoe. Tey laj sbulic batel yoꞌ ta sjuꞌ xcꞌuxic ti sate. \v 2 Oy jun chib jfariseoetic jech lic sjaqꞌuic: \p ―¿Cꞌu yuꞌun jech ta xaꞌabtejic ti cꞌalal mu stacꞌ cꞌusi ta jpastic ta scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale? ―xiic. \p \v 3 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Ti voꞌoxuque, ¿mi mu avilojic ti scꞌop Dios ti oy cꞌusi laj spas ti Davide ti cꞌalal ta xviꞌnajic schiꞌuc ti schiꞌiltaque? \v 4 Iꞌoch batel ta templo yuꞌun ti Diose. Laj stam ti chꞌul pane. Tey laj slajesic schiꞌuc ti schiꞌiltaque. Pero ti chꞌul pan taje, jaꞌ noꞌox xuꞌ ta sveꞌic ti paleetique ―xi. \p \v 5 Ti Jesuse jech laj yal xtoc: \p ―Jaꞌ jech ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique, vuꞌun jventainoj ti scꞌacꞌalil cuxob oꞌntonale ―xi. \s1 Ti vinic ti pasem ta mochꞌ ti scꞌobe \r (Mt 12:9‑14; Mr 3:1‑6) \p \v 6 Ta yan xa cꞌacꞌal, ti jaꞌ o scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale, ti Jesuse iꞌoch batel ta chꞌul na. Tey lic chanubtasvanuc. Tey oy jun vinic ti pasem ta mochꞌ ti sbatsꞌi cꞌobe. \v 7 Ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale schiꞌuc ti jfariseoetique ta spaꞌiic ti Jesuse. Ta sqꞌuel yilic mi ta scolta jchameletic ti ta scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale yoꞌ jech xuꞌ ta saꞌbeic smul. \v 8 Pero ti Jesuse snaꞌoj xa ti jech ta snopique. Jech o xal jech lic yalbe ti vinic ti pasem ta mochꞌ ti scꞌobe: \p ―Lican. Laꞌ vaꞌlan liꞌ ta oꞌlole ―xut. \p Ti vinique tey tal vaꞌluc ta oꞌlol. \p \v 9 Jech o xal ti Jesuse jech laj yalbe ti yane: \p ―Ta jacꞌ jbeluc acꞌopic. ¿Cꞌusi scꞌan pasel ti ta scꞌacꞌalil cuxob oꞌntonale? ¿Mi jaꞌ ti cꞌusi leque? ¿Mi jaꞌ ti chopole? ¿Mi jaꞌ lec ti ta xijcoltavane? ¿Mi jaꞌ lec ti ta xijmilvane? ―xi. \p \v 10 Jech ti Jesuse xjoyet sjol lic sqꞌuel ti cꞌu yepal tey tsobolique. Jech laj yalbe ti vinique: \p ―Xachꞌo talel ti acꞌobe ―xut. \p Jech ti vinique laj xachꞌ ti scꞌobe. Lec xa icom. \p \v 11 Pero ti yantique toj echꞌem noꞌox isoc ti sjolique. Tey laj sjacꞌbe sbaic cꞌusi xuꞌ ta spasbeic ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse laj stꞌuj ti lajcheb yajchancꞌoptaque \r (Mt 10:1‑4; Mr 3:13‑19) \p \v 12 Tsꞌacal to un, oy bu jun cꞌacꞌal ibat ta jun vits ti Jesuse. Ba sta ta cꞌoponel ti Diose. Sjunul acꞌobal tey laj sta ta cꞌoponel ti Diose. \v 13 Cꞌalal sacub xae, laj yicꞌ talel ti yajchancꞌoptaque. Tey laj stꞌuj loqꞌuel lajchaꞌvoꞌ ti laj yacꞌbe yabtelic yoꞌ jech iꞌochic ta jcholcꞌopetic. \v 14 Ti sbitac ti lajchaꞌvoꞌique jaꞌic liꞌe: \q1 Ti Simone, ti jaꞌ Pedro iꞌacꞌbat sbie. \q1 Ti Andrese, ti jaꞌ schiꞌil ta voqꞌuel ti Simone. \q1 Ti Jacoboe \q1 Ti Juane \q1 Ti Felipee \q1 Ti Bartolomee \q1 \v 15 Ti Mateoe \q1 Ti Tomase \q1 Ti Jacoboe, ti jaꞌ snichꞌon ti Alfeoe. \q1 Ti Simone, ti jaꞌ tiqꞌuil to ox ta partido cananistae. \q1 \v 16 Ti Judase, ti jaꞌ schiꞌil ta voqꞌuel ti Jacoboe. \q1 Ti Judas Iscariotee, ti buchꞌu laj yacꞌ ta cꞌabal ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse ta xchanubtas epal cristianoetic \r (Mt 4:23‑25) \p \v 17 Ti Jesuse tey iyalic talel ta vits schiꞌuc ti yajchancꞌoptaque. Tey icꞌotic ta jun stenlej. Tey tsobol laj staic ep cristianoetic ti liquemic tal ta Jerusalene, ti liquemic tal ta yan jteclumetic ti oyic ta Judea banomile, ti liquemic tal ta tiꞌ nab ti nopol ta chib jteclum ti Tiro schiꞌuc ti Sidone. Yuꞌun tal yaꞌibeic scꞌop ti Jesuse. Jaꞌ jech xtoc ta scꞌanic ti acꞌo coluc ti schamelique. \v 18 Ti buchꞌutic ta xꞌilbajinatic yuꞌun ti pucuje icoltaatic ec. \v 19 Scotol ti cristianoetique ta scꞌan ta sta yaꞌiic ta piquel ti Jesuse. Jaꞌ ti ta xcol scotolic ta sventa ti smucꞌul stsatsale. \s1 Ti buchꞌu xmuyubaje, ti buchꞌu ta xat yoꞌntone \r (Mt 5:1‑12) \p \v 20 Jech ti Jesuse lic sqꞌuelbe sat ti yajchancꞌoptaque. Jech lic yal: \p ―Toj yan noꞌox yutsil ti voꞌoxuc meꞌonoxuque. Yuꞌun jaꞌ avuꞌunic ti ventainel yuꞌun ti Diose. \p \v 21 ’Toj yan noꞌox yutsil ti voꞌoxuc ti ta xavaꞌiic viꞌnale. Yuꞌun ta xataic ti jun avoꞌntonique. \p ’Toj yan noꞌox yutsil ti voꞌoxuc ti ta xaꞌoqꞌuique. Yuꞌun tsꞌacal to xlic muyubajanic. \p \v 22 ’Toj yan noꞌox yutsil ti voꞌoxuc ti cꞌalal crontainbiloxuque, ti cꞌalal tacbiloxuc loqꞌuele, ti cꞌalal ilbajinbiloxuque, ti cꞌalal bajbil abiic coꞌol sꞌelan chopoloxuc ta xaꞌilatic ta jventa ti coꞌol jꞌelantique. \v 23 Muyubajanic noꞌox. Patetuc noꞌox avoꞌntonic ti jech cꞌacꞌal taje. Yuꞌun ta xavichꞌic ti mucꞌ ta matanal ti oy ta vinajele. Yuꞌun jech onoꞌox laj spasic ti smolmucꞌtotic ti cristianoetic liꞌe, ti laj yilbajinic onoꞌox ti jꞌalcꞌopetique. \p \v 24 ’Pero toj abol abaic ti voꞌoxuc ti jcꞌulejoxuque. Yuꞌun laj xa ataic ti xamuyubajique. \p \v 25 ’Toj abol abaic ti voꞌoxuc ti muꞌyuc viꞌnal ta xavaꞌiic avi cꞌacꞌale. Yuꞌun xlic avaꞌiic viꞌnal. Toj abol abaic ti voꞌoxuc xatseꞌinic noꞌox avi cꞌacꞌale. Yuꞌun ta xlic ocꞌanic ta at oꞌnton. \p \v 26 ’Toj abol abaic ti voꞌoxuc ti lec albil acꞌoplalic avi liꞌe. Yuꞌun jech onoꞌox laj spasic ti smolmucꞌtotic ti cristianoetic liꞌe, ti lec icꞌopojic ta stojol ti chopol jꞌalcꞌopetique ―xi ti Jesuse. \s1 Ti jcrontainvaneje scꞌan cꞌuxubinel \r (Mt 5:38‑48; 7:12) \p \v 27 Ti Jesuse jech laj yal xtoc: \p ―Ti voꞌoxuc ti ta xavaꞌiic ti cꞌusi ta xcale, jech ta xcalboxuc avaꞌiic, cꞌuxubino avajcronta. Lec xapasic ta stojol ti buchꞌu xtiꞌet sjole. \v 28 Cꞌanbeic slequil Dios ti buchꞌutic chopol ta xcꞌopojic ta atojolique. Cꞌoponbeic Dios ta stojolic ti buchꞌutic ta xayilbajinoxuque. \v 29 Mi oy buchꞌu ta smajbot ti jot xocon asate, acꞌbo smaj ti jot xtoque. Mi oy buchꞌu ta spojbot batel ti acꞌuꞌe, acꞌo yichꞌ batel ti acoton xtoque. \v 30 Mi oy cꞌusi ta scꞌanboxuque, acꞌbeic batel. Mi oy buchꞌu ta spojbot ti cꞌusi oy avuꞌune, mu me xasaꞌ cꞌop. \v 31 Ti mi ta xacꞌan ti lec ti cꞌusi ta spasboxuc ti yane, lecuc me ti cꞌusi ta xapasic eque. \p \v 32 ’Ti mi jaꞌ noꞌox ta xacꞌuxubinic ti buchꞌutic ta xcꞌuxubinoxuque, ¿cꞌusi ti lec ti ta xapasique? Yuꞌun ti buchꞌutic toj chopolique cꞌux ta xaꞌi sbaic ec. \v 33 Ti mi jaꞌ noꞌox lec ta xapasic ta stojol ti buchꞌutic lec ta spasic ta atojolique, ¿cꞌusi ti lec ta xapasic taje? Yuꞌun ti buchꞌutic toj chopolique jech ta spasic ec. \v 34 Ti mi jaꞌ noꞌox ta xavacꞌbeic xchꞌamun ti buchꞌutic ta xavaꞌiic ti ta sutesbote, ¿cꞌusi lec ta xapasic? Yuꞌun ti buchꞌutic toj chopolique jaꞌ jech ta xacꞌbe sbaic ta chꞌom, yuꞌun ta xaꞌi ti ta sutesbe sbaique. \v 35 Pero ti voꞌoxuque jaꞌ ta scꞌan ti ta xacꞌuxubinic ti avajcrontaique. Lec xapasic ta stojol. Acꞌbeic xchꞌamun ti cꞌusi xtun yuꞌunique, manchuc mi mu ta sutesbot. Ti mi jech ta xapasique, jech smucꞌul ti amotonic ta xavichꞌique. Jaꞌ jech xtoc yalab snichꞌnaboxuc ti Dios ti oy ta vinajele. Yuꞌun ti Diose toj yan noꞌox yutsil yoꞌnton ta stojol ti buchꞌutic toj chopolique, ti mu snaꞌ xal colaval ti xiique. \v 36 Jechuc me scꞌuxul avoꞌntonic jech chac cꞌu chaꞌal ti Jtotic Dios ti oy scꞌuxul yoꞌntone. \s1 Mu xasaꞌbe smul ti yane \r (Mt 7:1‑5) \p \v 37 ’Mu xasaꞌbeic smul ti yane, yoꞌ jech mu xataic chapanel yuꞌun ti Diose. Mu xavacꞌbeic stoj smul ti yane. Jech ti Diose mu xacꞌ atoj amulic ec. Aqꞌuic perdón. Jech ti Diose ta xacꞌboxuc perdón ec. \v 38 Acꞌbeic me ti cꞌusitic xtun yuꞌun ti yane. Jech ti Diose ta xacꞌboxuc ec. Ti cꞌusitic ta xacꞌboxuque, jun yutsil, tsinbil lec, lec nojem ti sbisole. Ti cꞌu sꞌelan ta xapasic ta stojol ti yane, jaꞌ jech ta spas ti Dios ta atojolique ―xi ti Jesuse. \p \v 39 Ti Jesuse jech lic yal yan babacꞌop: \p ―¿Mi xuꞌ ta xtun jun maꞌsat ta yiqꞌuel batel ti yan maꞌsate? Ti mi jeche, ¿mi mu van jmojuc ta xbajic yalel ta lom chꞌen? \v 40 Ti buchꞌu ta xichꞌ chanubtasele, mu xcoꞌolaj schiꞌuc ti jchanubtasvanej yuꞌune. Jaꞌ to ti mi tsuts yuꞌun xchanele, jaꞌ to coꞌol ta xcꞌot jech chac cꞌu chaꞌal ti jchanubtasvanej yuꞌune. \v 41 ¿Cꞌusi xavut ti ta xavil ti uni juteb cꞌaꞌep ti oy ta sat ti avermanoe cꞌalal mu xavil ti tey oy ti schumanil cꞌaꞌep ta asate? \v 42 Ti mi mu xavaꞌi ti tey oy schumanil cꞌaꞌep ta asate, ¿cꞌusi xuꞌ ti ta xavalbe ti avermanoe: “Ta jloqꞌuesbot ti juteb cꞌaꞌep ti oy ta asate”, ti xachie? Jecheꞌ ta xapacꞌta aba. Jaꞌ lec, loqꞌueso baꞌyel ti schumanil cꞌaꞌep ta asate. Jaꞌ yuꞌun umbi, jaꞌ to xuꞌ ta xavil lec yoꞌ jech ta xaloqꞌuesbe ti uni juteb cꞌaꞌep ti oy ta sat ti avermanoe. \s1 Ta sat noꞌox ta ojtiquenel ti teꞌe \r (Mt 7:17‑20; 12:34‑35) \p \v 43 ’Scotol ti lequil teꞌetique mu xuꞌ ta xacꞌ chopol ti sate. Jaꞌ jech xtoc ti chopol teꞌetique mu xuꞌ ta xacꞌ lec ti sate. \v 44 Stacꞌ ojtiquinel ti jujutos teꞌe ti cꞌu sꞌelan ta xacꞌ ti sate. Mu xuꞌ ta xacꞌ icux ti chꞌix teꞌe. Jaꞌ jech xtoc mu xuꞌ ta xacꞌ uva ti steꞌel macome. \v 45 Ti lequil vinique, lec ti cꞌusi ta xale. Jaꞌ ti oy ta yoꞌnton ti leque. Ti chopol vinique, chopol ti cꞌusitic ta xalolane. Jaꞌ ti oy ta yoꞌnton ti chopole. Ti cꞌusitic ta xloqꞌuilan ta yeique, yuꞌun jaꞌ onoꞌox jech ta snop ti yoꞌntonique. \s1 Scꞌoplal ti sliqueb chib nae \r (Mt 7:24‑27) \p \v 46 ’¿Cꞌu yuꞌun ta xavalbeicun: “Cajval, Cajval”, xachiic ti cꞌalal muꞌyuc ta xapasic ti cꞌusi ta xcale? \v 47 Ti buchꞌu ta xiyaꞌibe ti cꞌusi ta xcalbee, ti ta spasbun ti cꞌusi ta xcalbee, ta xcalboxuc avaꞌiic ti cꞌu sꞌelan ti vinic taje. \v 48 Ti vinic taje coꞌol sꞌelan jech chac cꞌu chaꞌal jun vinic ti ta smeltsan ti snae. Pero baꞌyel laj sjombe lec nat ti yave. Tey lic stsacan lec ta ba ton ti yoc snae. Cꞌalal inoj talel ti ucꞌume, tey tsots ch-echꞌ spul ti nae. Pero muꞌyuc ibutqꞌuij yuꞌun. Jaꞌ ti lec tsacal ta ton ti sliquebe. \v 49 Pero ti buchꞌu ta xiyaꞌibe ti cꞌusi ta xcalbee, pero mi muꞌyuc ta spasbun ti cꞌusi ta xcalbee, coꞌol sꞌelan jech chac cꞌu chaꞌal jun vinic ti laj smeltsan ti sna ti ta ba lum noꞌoxe. Muꞌyuc laj yacꞌbe lec sliqueb. Cꞌalal inoj talel ti ucꞌume, tey tsots echꞌ spul ti nae. Ijin batel. Lilijem icom ta jꞌechꞌel ―xi ti Jesuse. \c 7 \s1 Ti Jesuse laj scoltabe ti yajꞌabtel ti banquilal soldado romanoe \r (Mt 8:5‑13) \p \v 1 Cꞌalal laj yoꞌnton ti Jesus ta scꞌoponel ti cristianoetique, tey ibat ta jteclum Capernaum. \v 2 Tey oy jun banquilal soldado romano ti oy jun yajꞌabtel ti toj lec scꞌanoje. Ti yajꞌabtele ip ta xaꞌi. Jutuc xa mu ta xcham. \v 3 Ti banquilal soldadoe, cꞌalal laj yaꞌibe scꞌoplal ti Jesuse, laj stac batel jun chib moletic yuꞌun ti jꞌisraeletique, yoꞌ jech ta scꞌanbeic vocol ti Jesuse, ti acꞌo taluc scoltabe ti yajꞌabtele. \v 4 Ti stuquique nopajic batel ta stojol ti Jesuse. Tey lic scꞌanbeic ep vocol ti jech laj yalbeique: \p ―Ti banquilal soldadoe ta scꞌan ti ta xacoltae. \v 5 Yuꞌun ti stuque toj lec ta xiscꞌuxubinotic ti voꞌotic jꞌisraelotique. Jech o xal laj yal mantal ti laj yacꞌ ta meltsanel ti jchꞌul nacutique ―xiic. \p \v 6 Jech ti Jesuse tey bat schiꞌuc ti jꞌicꞌvanejetique. Pero cꞌalal nopol xa scꞌan ta xcꞌotic ta nae, ti banquilal soldadoe laj stac talel jun chib schiꞌiltac ti jech tal yalbeic ti Jesuse: \p ―Cajval, mu xa xalubtsan aba. Yuꞌun jech laj yalbuncutic tal ti banquilal soldadoe: “Muꞌyuc jlequilal yoꞌ ta xaꞌoch ta jna. \v 7 Jech o xal muꞌyuc ay quicꞌot talel jtuc. Jaꞌ noꞌox alo mantal. Jech ti cajꞌabtele ta xcol. \v 8 Pasbilun ta mantal yuꞌun yan banquilal. Ti vuꞌun eque ta jpas ta mantal ti cajsoldadotaque. Mi ta xcalbe batan leꞌe, mi xcute, ta xbat. Laꞌ liꞌe, mi xcute, ta xtal. Ti cꞌusi ta xcalbe ti cajꞌabtele, ta spas”, xayut ―xiic. \p \v 9 Cꞌalal jech laj yaꞌi ti Jesuse, toj elom laj yaꞌi ti jech yoꞌnton ti vinique. Jech o xal lic sqꞌuel batel ti cristianoetic ti buchꞌutic schiꞌuc batele. Jech laj yal: \p ―Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, muꞌyuc buchꞌu junuc jech jtaoj ti voꞌoxuc jꞌisraelal cristianooxuque ti jech toj ep xchꞌunojicun jech chac cꞌu chaꞌal ti vinic taje ―xi. \p \v 10 Cꞌalal isutic batel ta na ti jun chib jtaquele, colem xa cꞌot staic ti jchamele. \s1 Ti Jesuse laj xchaꞌcuxesbe yol jun meꞌunal ants \p \v 11 Tsꞌacal to ti Jesuse schiꞌuc ti yajchancꞌoptaque, schiꞌuc ti yan epal cristianoetique ibatic ta jun jteclum ti jaꞌ Naín sbie. \v 12 Cꞌalal nopol xa scꞌan xcꞌot ta jteclume, laj yil ti poybil talel jun anima ti ta xba yichꞌ muquele, ti cꞌajomal jun yol ti meꞌunal antse. Tey xchiꞌinojic talel ep cristianoetic ti liquemic talel ta jteclume. \v 13 Cꞌalal laj yil ti Cajvaltique, tey icꞌuxubaj yoꞌnton yuꞌun ti meꞌunal antse. Jech laj yalbe: \p ―Mu xaꞌocꞌ ―xut. \p \v 14 Jech ti Jesuse inopaj batel. Tey lic scajan scꞌob ta sba ti scajonale. Ti jpoyivanejetique tey ivaꞌiic. Ti Jesuse jech laj yalbe ti animae: \p ―Querem, ta xcalbot avaꞌi, lican talel ―xut. \p \v 15 Jech ti buchꞌu chamem xa oxe lic chotluc, lic cꞌopojuc. Jech ti Jesuse laj yacꞌbe batel ti smeꞌe. \p \v 16 Cꞌalal jech laj yilique, scotolic tey lic xiꞌicuc. Jaꞌ jech xtoc tey lic yalbeic slequilal ti Dios ti jech laj yalique: \p ―Jun mucꞌ ta jꞌalcꞌop ivul ta jtojolcutic ―xiic. \p Jaꞌ jech ta xalic xtoc: \p ―Ti Diose tal xa scoltaotic ti yalab snichꞌnabotique ―xiic. \p \v 17 Sjoylej Judea ivinaj ti jech laj spas ti Jesuse. \s1 Ti yajtacbolaltac ti Juan jꞌacꞌ-ichꞌ-voꞌe \r (Mt 11:2‑19) \p \v 18 Ti Juane laj yaꞌi ti jech taje. Yuꞌun iꞌalbat yuꞌun ti yajchancꞌoptaque. Jech o xal laj yicꞌ talel chaꞌvoꞌ yajchancꞌop. \v 19 Laj stac batel ta stojol ti Jesuse yoꞌ ta sjacꞌbeic mi jaꞌ ta melel ti Cristo ti ta onoꞌox xtale, o mi ta to smalaic yan. \p \v 20 Jech ti yajtacbolaltac ti Juane tey inopajic batel ta stojol ti Jesuse. Jech cꞌot yalbeic: \p ―Ti Juan jꞌacꞌ-ichꞌ-voꞌe laj stacuncutic talel yoꞌ ta jacꞌbotcutic, ¿mi voꞌot ti Cristoot ti albil onoꞌox scꞌoplal ti ta xatale, o mi ta to jmalacutic yan? ―xiic. \p \v 21 Cꞌalal jech tey oyique, ti Jesuse jaꞌ o yacal ta scolta epal cristianoetic ti ep ta tos ti schamelique, ti buchꞌutic ta xꞌilbajinatic yuꞌun ti pucuje, schiꞌuc ti ta xjam satic ti maꞌsatetique. \v 22 Jech o xal ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Batanic, ba albeic yaꞌi ti Juane ti cꞌusi laj avaꞌiique, ti cꞌusi laj avilique: “Ti maꞌsatetique xilic xa. Ti coxovetique ta xanavic xa. Ti jcꞌaꞌemal-chameletique colic xa yuꞌun ti schamelique. Ti jmacal-chiquinetique jam xa schiquinic. Ti animaetique ichaꞌcuxesatic xa. Ti buchꞌutic abol sbaique ta xichꞌic albel scꞌoplal ti lequil coltaele. \v 23 Toj jun yutsil ti buchꞌu mu xchibaj yoꞌnton ta jtojole”, xavutic ti Juane ―xi. \p \v 24 Cꞌalal iloqꞌuic batel ti yajtacbolaltac ti Juane, jech ti Jesuse laj yalbe yaꞌi ti epal cristianoetic scꞌoplal ti Juane. Jech lic yal: \p ―¿Cꞌusi ay aqꞌuelic ti ta xocol banomile? ¿Mi jaꞌ jun aj ti xlaꞌet ta iqꞌue? \v 25 Ti mi maꞌuc une, ¿cꞌusi ay aqꞌuelic un chaꞌe? ¿Mi ay aqꞌuelic jun vinic ti jun yutsil ti scꞌuꞌe? Pero xanaꞌic lec ti voꞌoxuque, ti vinic ti buchꞌu jun yutsil ti scꞌuꞌe, jaꞌic noꞌox ti buchꞌutic xmuyubajic tey ta sna ti ajvaliletique. \v 26 Jaꞌ yuꞌun un, ¿cꞌusi ay aqꞌuelic ta melel? ¿Mi jaꞌ jun jꞌalcꞌop? Jech melel, jaꞌ ay aqꞌuelic jun jꞌalcꞌop ti más to jelavem yuꞌunic ti yan jꞌalcꞌopetique. \v 27 Ti Juane, jaꞌ ti jun ti ta xꞌalbat scꞌoplal ti tsꞌibabil ta scꞌop Diose: \q1 Ta jtacbot jelavel cajꞌabtel ta atojol yoꞌ jech ta smeltsan abe, \m ti xi scꞌoplale. \v 28 Ta xcalboxuc avaꞌiic, ti ta scotol ti cristianoetique, jaꞌ noꞌox stuc ti Juan jꞌacꞌ-ichꞌ-voꞌe ti más cajale. Manchuc mi jech scꞌoplal ti Juane, pero ti buchꞌu ta xacꞌ sba ta ventainel yuꞌun ti Diose, acꞌo mi peqꞌuel, jaꞌ más cajal ta xcꞌot. Jaꞌ mu sta ti Juane ―xi ti Jesuse. \p \v 29 Cꞌalal jech laj yaꞌiique, scotol ti cristianoetique schiꞌuc ti jcꞌanpatantaqꞌuinetique ti iꞌacꞌbatic yichꞌic voꞌ yuꞌun ti Juane, jaꞌ o ivul ta yoꞌntonic ti yan yutsil yoꞌnton ti Dios ta stojolique. \v 30 Pero ti jfariseoetique schiꞌuc ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale, ti muꞌyuc xꞌacꞌbat yichꞌic voꞌ yuꞌun ti Juane, laj sbajic ti cꞌusi ta scꞌan ta ox spas ti Dios ta stojolique. \v 31 Ti Cajvaltique jech laj yal: \p ―¿Cꞌu sꞌelan ta jcoꞌoltasbe stalel ti cristianoetic avi tana liꞌe? ¿Cꞌusi xcoꞌolajic o? \v 32 Coꞌol sꞌelan stalelic jech chac cꞌu chaꞌal ololetic ti ta xtajinic ta chꞌivit ti ta xavta ti jchop schiꞌilique: “Laj coqꞌuisancutic ti amae, pero ti voꞌoxuque muꞌyuc bu xaꞌacꞌotajic. Xmeꞌinaj xa liqꞌuejincutic, pero muꞌyuc bu xaꞌoqꞌuic”, xut sbaic. \v 33 Cꞌalal tal ti Juane, mu jmojuc stsobetic ta veꞌel ta uchꞌ voꞌ schiꞌuc ti yantique. Pero ti voꞌoxuque: “Ventainbil yuꞌun pucuj leꞌe”, xachiic. \v 34 Tsꞌacal to un, lital ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique. Laj avilic ti oy buchꞌutic laj jchiꞌin ta veꞌel ta uchꞌ voꞌe. Pero ti voꞌoxuque jech laj avalic ta jtojol: “Qꞌuel avil, toj echꞌem jveꞌel uchꞌ voꞌ. Lec xil sbaic schiꞌuc ti jsaꞌmuliletique schiꞌuc ti jcꞌanpatantaqꞌuinetique”, xachiic. \v 35 Yan ti sbijil Diose tey ta xvinaj ta stojol ti buchꞌutic oy sbijilique ―xi ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse oy ta sna ti Simone ti jaꞌ jfariseoe \p \v 36 Oy jun ta scotol ti jfariseoetique laj yicꞌ ta veꞌel ti Jesuse. Tey ibat ti Jesuse. Tey cꞌot chotluc ta mexa. \v 37 Ti ta jteclum taje, tey nacal jun chopol ants. Cꞌalal laj yaꞌi ti ta xbat veꞌuc ti Jesús ta sna ti jfariseoe, tey yichꞌoj cꞌotel jun jarru ti meltsanbil ta alabastro ton ti noj ta perfumee. \v 38 Xꞌocꞌolet xa laj squejan sba ta yoc ti Jesuse. Ta yaꞌlel sat lic spocbe yacan. Tsꞌacal to ta stsatsal sjol laj staquijesbe. Tey lic sbutsꞌ. Tey lic smalbe ti perfume ta yacan ti Jesuse. \v 39 Cꞌalal jech laj yil ti jfariseo ti yicꞌoj batel ti Jesuse, jech lic snop: “Ti jaꞌuc jun yajꞌalcꞌop Dios ti vinic liꞌe, ta melel ta xaꞌi ti ta xpocbat yoc yuꞌun jun jmulivajel ants ti jechuque”, xi. \v 40 Jech o xal ti Jesuse jech laj yalbe ti jfariseoe: \p ―Simón, oy cꞌusi ta xcalbot avaꞌi ―xi. \p Ti jfariseoe jech itacꞌav: \p ―Jchanubtasvanej, albun caꞌi ―xi. \p \v 41 Ti Jesuse jech lic yal: \p ―Oy chaꞌvoꞌ vinic ti oy yilic ta stojol jun vinic ti ta xacꞌ ta chꞌom ti staqꞌuine. Ti jun vinique oy yil voꞌob ciento (500) denario taqꞌuin. Ti jun vinic xtoque jaꞌ noꞌox lajuneb yoxvinic (50) denario taqꞌuin ti yile. \v 42 Ti chaꞌvoꞌ viniquetique mu xa xtoj yuꞌunic ti yilique. Jech o xal ti buchꞌu ta xacꞌ ta chꞌom ti staqꞌuine laj xchꞌaybe ti yil schaꞌvoꞌalique. Jech o xal albun caꞌi, ¿buchꞌu junucal más scꞌanoj ti yajval taqꞌuine? ―xi. \p \v 43 Ti Simone jech laj stacꞌ: \p ―Ti ta xcaꞌie, jaꞌ más ta xcꞌanvan ti buchꞌu ichꞌaybat ep yile ―xi. \p Ti Jesuse jech lic yal: \p ―Oy arazon jech aval avaꞌuc ―xi. \p \v 44 Jech ti Jesuse laj sqꞌuel batel ti antse. Jech lic yalbe ti Simone: \p ―¿Mi mu xavil ti ants liꞌe? Cꞌalal liꞌoch talel ta anae, muꞌyuc bu laj avacꞌbun voꞌ yoꞌ ta jpoc ti coque. Pero ti ants liꞌe, ta yaꞌlel sat laj spocbun ti coque. Jaꞌ jech xtoc laj staquijes ta stsatsal sjol. \v 45 Ti voꞌote muꞌyuc bu xabutsꞌun ti cꞌalal liꞌoch talel liꞌ ta anae. Pero ti ants liꞌe, ti cꞌalal liꞌoch talele, mu xlaj yoꞌnton ta sbutsꞌel ti cacane. \v 46 Ti voꞌote muꞌyuc bu laj avacꞌbun jutebuc aceite ta jol. Pero ti stuque laj smalbun ti perfume ta coque. \v 47 Jaꞌ yuꞌun un, ta xcalbot avaꞌi, ti jech toj ep cꞌuxun ta yoꞌnton ti ants liꞌe, jaꞌ svinajeb ti ta xaꞌi ti acꞌbil xa perdón yuꞌun ti ep smule. Pero ti buchꞌu jutuc noꞌox chꞌaybil ti smule, jutuc noꞌox ta svinajes scꞌuxul ti yoꞌntone ―xi. \p \v 48 Ti Jesuse jech lic yalbe ti antse: \p ―Scotol ti amule chꞌaybil xa ―xut. \p \v 49 Ti buchꞌutic icꞌbilique, ti jmoj chotajtic schiꞌuc ti Jesuse, jech lic yalbe sbaic: \p ―¿Buchꞌu van ti vinic liꞌe ti xuꞌ ta xacꞌ perdón yuꞌun ti mulile? ―xiic. \p \v 50 Pero ti Jesuse jech laj yalbe yaꞌi ti antse: \p ―Lacol xa, jaꞌ ti laj achꞌunune. Batan. Junuc avoꞌnton ―xut. \c 8 \s1 Ti antsetic ti laj scoltaic ti Jesuse \p \v 1 Tsꞌacal to ti Jesuse ixanav batel ta epal jteclumetic schiꞌuc ta bicꞌtal jteclumetic. Tey ta xalolan batel ti ventainel yuꞌun ti Diose. Tey xchiꞌinoj batel ti lajchaꞌvoꞌ yajtacbolaltaque. \v 2 Jaꞌ jech xtoc schiꞌuc batel jayibuc antsetic, jaꞌic ti buchꞌutic icoltaatic yuꞌun ti schamelique, schiꞌuc xtoc ti uninbilic to ox yuꞌun ti pucuje. Ta scotol ti antsetique, tey oy ti María Magdalenae, jaꞌ ti buchꞌu iloqꞌuesbat ti vucub pucuje. \v 3 Jaꞌ jech xtoc tey oy ti Juanae, yajnil ti Chuzae, ti jaꞌ jun vinic ti yichꞌoj ta sventa ti cꞌusi xꞌayan yuꞌun ti ajvalil Herodese. Jaꞌ jech xtoc tey oy ti Susanae schiꞌuc yan antsetic ti comon ta stsobic ti cꞌusitic oy yuꞌunique yoꞌ jech ta scoltaic ti Jesuse. \s1 Scꞌoplal ti jtsꞌunobajele \r (Mt 13:1‑9; Mr 4:1‑9) \p \v 4 Ep iloqꞌuic talel ti cristianoetic ti oyic ta jujun jteclume yoꞌ ta xba sqꞌuelic ti Jesuse. Cꞌalal ep xa stsoboj sbaique, tey lic chanubtasvanuc ta babacꞌop ti jech laj yal ti Jesuse: \p \v 5 ―Oy jun vinic bat svij ti stsꞌunobale. Cꞌalal yacal ta svij batele, oy jlom icꞌot ta be. Laj yichꞌ pechꞌel ta teqꞌuel. Jech xtoc tal ti mutetique. Laj stam slajesic. \v 6 Oy jlom icꞌot ta ba tontic. Cꞌalal ivocꞌ talel ti tsꞌunobale, tey laj taquijuc. Jaꞌ ti muꞌyuc yox ti slumale. \v 7 Oy jlom ti tsꞌunobale icꞌot ta chꞌixtic. Cꞌalal ichꞌi talel ti chꞌixetique, laj snetꞌ comel. \v 8 Pero jlom ti tsꞌunobale icꞌot ta lequil banomil. Lec ichꞌi talel. Lec laj yacꞌ sat. Oy jlom laj yacꞌ voꞌvinic (100) ta bej sat jujupets ti tsꞌunobaletique ―xi. \p Cꞌalal jech laj yal ti Jesús taje, tey tsots lic cꞌopojuc ti jech laj yal xtoque: \p ―Ti mi oy achiquinique, aꞌyic ―xi. \s1 Ti cꞌu chaꞌal ti jech ti babacꞌope \r (Mt 13:10‑17; Mr 4:10‑12) \p \v 9 Jech ti yajchancꞌoptaque lic sjacꞌbeic ti cꞌusi smelol ti babacꞌop taje. \v 10 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Ti voꞌoxuque, Dios ta xacꞌboxuc anaꞌic ti ventainel ti mucul to oxe. Pero ti yane, ta babacꞌop noꞌox ta xcalbe yaꞌiic yoꞌ jech mu xilic ti cꞌusi ta xilique, yoꞌ jech mu xaꞌiic ti cꞌusi ta xaꞌiique. \s1 Ti Jesuse ta xalbe smelol ti jtsꞌunobajele \r (Mt 13:18‑23; Mr 4:13‑20) \p \v 11 ’Jaꞌ jech smelol ti babacꞌope. Ti tsꞌunobale, jaꞌ smelol ti scꞌop Diose. \v 12 Ti tsꞌunobal ti icꞌot ta bee, jaꞌ smelol ti oy jlom cristianoetic ti ta xaꞌiic ti scꞌop Diose. Pero ital ti pucuj ta stojolique. Tal pojbaticuc loqꞌuel ta yoꞌntonic yoꞌ jech mu xchꞌunic, yoꞌ jech mu xcolic. \v 13 Ti tsꞌunobal ti icꞌot ta tontique, jaꞌ smelol ti oy jlom ti xmuyubajic ta xaꞌiic ti scꞌop Diose. Pero ta sventa ti muꞌyuc ayanem lec yibel ti scꞌop Dios ta yoꞌntonique, jech o xal ta xchꞌunic cꞌuc sjaliluc. Pero cꞌalal xtal ti lajeltsaele, ta xchibajic. \v 14 Ti tsꞌunobal ti icꞌot ta chꞌixtique, jaꞌ smelol ti oy jlom ti ta xaꞌiic ti scꞌop Diose. Pero staoj yav ti stalelique. Ta slubtsajic ta be yuꞌun ti sloꞌil yoꞌntonique, ti scꞌulejalique, ti cꞌusi ta scꞌanique. Jech o xal ta xchꞌay ta yoꞌntonic ti scꞌop Diose. \v 15 Pero ti tsꞌunobal ti icꞌot ta lequil banomile, jaꞌ smelol ti jlom ti ta sjunul yoꞌntonic ta xaꞌiic, ta xichꞌic ta mucꞌ ti scꞌop Diose. Staoj yav jun yoꞌntonic. Jech o xal lec ta xtunic batel. \s1 Ti lampara ti laj sbabacꞌopta ti Jesuse \r (Mr 4:21‑25) \p \v 16 ’Muꞌyuc buchꞌu junucal ti cꞌalal ta stsan ti lamparae, ti ta smacbe ti xojobale. O mi moꞌoje, ta xba sticꞌ ta yolon tem. Moꞌoj, mu jechuc. Ta scajanic lec ta toyol yoꞌ ta xacꞌ lec ti xojolbale, yoꞌ ta xilic lec ti buchꞌutic ta xꞌochic ta yut nae. \v 17 Muꞌyuc cꞌusi macal ta xcom ti mu xvinaje. Muꞌyuc cꞌusi ta mucul ti mu xichꞌ naꞌele. Ta xvinaj. \p \v 18 ’Jech o xal un, aꞌyic lec ti scꞌop Diose. Yuꞌun ti buchꞌu ta xaꞌie, ta xꞌacꞌbat snaꞌ más. Pero ti buchꞌu mu tsotsuc scꞌoplal ta xaꞌie, muꞌyuc cꞌusi ta xꞌacꞌbat snaꞌ. Cꞌajomal ta xpojbat loqꞌuel ti cꞌu yepal xchꞌunoje ―xi. \s1 Smeꞌ ti Jesuse schiꞌuc ti yitsꞌinabtaque \r (Mt 12:46‑50; Mr 3:31‑35) \p \v 19 Smeꞌ ti Jesuse schiꞌuc ti yitsꞌinabtaque tey icꞌotic ti bu oye. Pero mu xuꞌ xꞌochic batel. Yuꞌun toj ep ti cristianoetique. \v 20 Pero oy buchꞌu ba yalbe yaꞌi ti Jesuse: \p ―Ti ameꞌe schiꞌuc ti avitsꞌinabtaque tey oyic ta pana. Ta scꞌan ta scꞌoponot yaꞌiic ―xi. \p \v 21 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Ti buchꞌu ta xaꞌiic ti scꞌop Diose, ti ta spasic ti cꞌusi ta xale, jaꞌ jmeꞌ, jaꞌ quitsꞌinabtac ―xi. \s1 Ti Jesuse, paj yuꞌun ti iqꞌue schiꞌuc ti nabe \r (Mt 8:23‑27; Mr 4:35‑41) \p \v 22 Oy jun cꞌacꞌal ti Jesuse iꞌochic batel ta barco schiꞌuc ti yajchancꞌoptaque. Jech laj yal: \p ―Batic ta jot stiꞌil nab ―xi. \p Jech ibatic. \p \v 23 Cꞌalal tey ta xanavic batel ta barcoe, tey lic vayuc ti Jesuse. Ta jech to yepal tey lic tsots icꞌ. Scꞌan xa ta xnoj ta voꞌ ti barcoe. Xiꞌbal xa sba ti ta xmutꞌij yalele. \v 24 Jech o xal ti yajchancꞌoptaque ba stijic ti Jesuse. Jech laj yalic: \p ―Jchanubtasvanej, Jchanubtasvanej, ta xa xijmutꞌijotic ―xiic. \p Ti Jesuse tey ivaꞌi. Laj spajes ti iqꞌue, ti nabe. Paj scotol. Tsꞌijil icom ta jꞌechꞌel. \p \v 25 Ti Jesuse jech laj yalbe ti yajchancꞌoptaque: \p ―¿Bu ibat avuꞌunic ti achꞌunojicune? ―xi. \p Pero ti stuquique tey ixiꞌic. Chꞌayal icꞌot yoꞌntonic. Tey lic sjacꞌolanbe sbaic ta jujun tal: \p ―¿Buchꞌu van ti vinic liꞌe ti ta xchꞌunbat smantal yuꞌun ti iqꞌue, ti nabe? ―xiic. \s1 Ti vinic ti uninbil yuꞌun ti pucuj ti oy ta Gadarae \r (Mt 8:28‑34; Mr 5:1‑20) \p \v 26 Tsꞌacal to un, icꞌotic ta jot stiꞌil nab yelobal Galilea ti jaꞌ slumal Gadarae. \v 27 Cꞌalal yal ta barco ti Jesuse, jaꞌ o inopaj tal jun vinic ti liquem talel ta jteclume. Ti vinique oy xa ep scꞌacꞌalil ti ta xꞌilbajinat yuꞌun ti pucujetique. Muꞌyuc xa bu ta slap scꞌuꞌ. Muꞌyuc xa bu ta xnaqui ta sna. Jaꞌ xa noꞌox tey snainoj ti ba muquinale. \v 28 Cꞌalal laj yil ti Jesuse, tey laj squejan sba ta stojol. Tey lic avanuc: \p ―¿Cꞌu chaꞌal ta xtal aticꞌ aba ta jtojol, Jesús, Snichꞌonot ti cajal Diose? Ta jcꞌanbot vocol ti mu xavilbajinune ―xi. \p \v 29 Ti jech ta xal taje, yuꞌun ti Jesuse yacal xa ta spas loqꞌuel ta mantal ti chopol pucujetique, ti acꞌo locꞌuc batel ta stojol ti vinique. Ti pucujetique ep ta velta laj yilbajin ti vinique. Ti cristianoetique manchuc mi laj xchucbeic yoc scꞌob ta cadena taqꞌuin yoꞌ jech mu xjatav, pero ti stuque ta xtuchꞌ yuꞌun. Ti pucuje ta sjatviltas batel ta xocol banomil ti vinique. \v 30 Ti Jesuse jech laj sjacꞌ: \p ―¿Cꞌusi abi? ―xut. \p Ti stuque jech laj stacꞌ: \p ―Legión ti jbie ―xi. \p Jaꞌ jech laj yal ti vinique, jaꞌ ti toj ep ti pucujetic ti ochem ta yoꞌntone. \p \v 31 Ti pucujetique laj scꞌanbeic ti Jesuse ti mu xtacatic batel ta xaꞌabe. \v 32 Jech xtoc jaꞌ o tey oy ep chitometic xlamet ta saꞌ sveꞌelic ta vits. Jech ti pucujetique laj scꞌanbeic vocol ti Jesuse ti acꞌo yacꞌ ye yoꞌ ta sticꞌ sbaic ta chitometique. Ti Jesuse laj yacꞌ ye. \v 33 Jech ti pucujetique iloqꞌuic batel ta stojol ti vinique. Iꞌochic batel ta chitometic. Jech ti chitometique scotolic ba sjipan sbaic yalel ta barranco. Tsꞌajatic icꞌotic ta nab. Tey ijicꞌavic. \p \v 34 Ti jqꞌuelchitometique, cꞌalal laj yilic ti jech icꞌot ta pasele, ta xiꞌel xa ibatic ta anil. Bat yalic sloꞌilic ti ta jteclume schiꞌuc sjoylej ti steclumalique. \v 35 Jech ti cristianoetique iloqꞌuic batel, ba sqꞌuelic ti vaꞌi sꞌelan icꞌot ta pasele. Cꞌalal icꞌotic ti bu oy ti Jesuse, tey laj staic ti vinic ti buchꞌu loqꞌuesbat ti pucujetique. Tey xa chotol ta yoc ti Jesuse. Slapoj xa scꞌuꞌ. Lec xa ti sjole. Tuqꞌuineb xa. Pero ti cristianoetique tey to ta xiꞌic yuꞌun. \v 36 Ti buchꞌutic laj yilique, laj yalic ti cꞌu sꞌelan icol ti vinic ti uninbil to ox yuꞌun ti pucujetique. \v 37 Jech o xal ti cristianoetic ti nacalic ta Gadarae tey lic scꞌanbeic vocol ti Jesuse ti acꞌo locꞌuc batel teye. Yuꞌun ta xiꞌic ta jmec. Jech o xal ti Jesuse iꞌoch ta barco. Ibat. \v 38 Jech ti vinic ti buchꞌu iloqꞌesbat ti pucujetique lic scꞌanbe vocol ti Jesuse ti acꞌo xchiꞌin batele. Pero ti Jesuse laj yal ti acꞌo comuque. Jech laj yalbe: \p \v 39 ―Sutan batel ta ana. Ba alo scotol ti cꞌu sꞌelan laj spas ti Dios ta atojole ―xi. \p Jech ti vinique ibat. Tey laj yal sloꞌil ta sjunul jteclum ti cꞌu sꞌelan icoltaat yuꞌun ti Jesuse. \s1 Yantsil nichꞌon ti Jairoe schiꞌuc ti ants ti laj spicbe scꞌu ti Jesuse \r (Mt 9:18‑26; Mr 5:21‑43) \p \v 40 Cꞌalal isut batel ta jot stiꞌil nab ti Jesuse, xmuyubajic xa ti cristianoetic cꞌalal jech icꞌote. Jaꞌ ti scotolic tey ta smalaique. \v 41 Jaꞌ o tey icꞌot jun vinic ti Jairo sbie, ti jaꞌ jpasmantal yuꞌun ti chꞌul nae. Ti vinic taje laj squejan sba ta yoc ti Jesuse. Laj scꞌanbe vocol ti acꞌo batuc ta snae. \v 42 Yuꞌun cꞌajomal noꞌox jun oy ti stsebe, ti jaꞌ yichꞌoj xa lajcheb jabile, ti jutuc xa mu ta xchame. Cꞌalal ibat ti Jesuse, ep ti cristianoetic tsꞌacajtic batel ti snetꞌnetꞌ xa sbaique. \p \v 43 Ti ta scotol ti cristianoetique, oy tey jun ants ti oy xa slajchebal jabil ti ta xichꞌ svocol ti mu xmac ti yaꞌlele. Laj xa slajes scotol ti staqꞌuin yuꞌun ti jpoxtavanejetique. Pero mi junuc buchꞌu ipoxtaj yuꞌunic ti chamele. \v 44 Ti antse inopaj batel ta spat ti Jesuse. Ba spicbe ti stiꞌil scꞌuꞌe. Cꞌalal jech laj spase, ta ora noꞌox paj ti yaꞌlele. \p \v 45 Ti Jesuse jech laj sjacꞌ: \p ―¿Buchꞌu laj spicun? ―xi. \p Scotol laj yalic ti muꞌyuque. Ti Pedroe schiꞌuc ti schiꞌiltaque jech lic yal: \p ―Jchanubtasvanej, jaꞌ ti cristianoetic ti ta snetꞌote, ti ta stacoltaot ta jujote. Jech o xal, ¿cꞌu chaꞌal ta xajacꞌ: “Buchꞌu laj spicun”, ti xachie? ―xiic. \p \v 46 Pero ti Jesuse jech laj yal: \p ―Oy buchꞌu laj spicun. Yuꞌun laj caꞌi ti oy buchꞌu laj jcolta yuꞌun ti jmucꞌul jtsatsale ―xi. \p \v 47 Cꞌalal jech ivinaj ti antse, xnicnun xa ta xiꞌel tal squejan sba ta yoc ti Jesuse. Jamal laj yal ta sba ta sat scotol ti cristianoetique ti cꞌu chaꞌal laj spicbe scꞌuꞌ ti Jesuse, jech xtoc ti colem icom ta ora noꞌox yuꞌun ti schamele. \v 48 Ti Jesuse jech laj yalbe: \p ―Tseb, lacol xa yuꞌun laj achꞌunun. Junuc avoꞌnton, batan ―xut. \p \v 49 Yacal to ta xcꞌopoj ti Jesuse, cꞌalal jaꞌ o ivul jun vinic ti ilic tal ta sna ti Jairoe, jaꞌ ti jpasmantal yuꞌun ti chꞌul nae. Jech laj yalbe ti Jairoe: \p ―Ti avantsil nichꞌone cham xa. Chꞌan xa uto ti Jchanubtasvaneje ―xi. \p \v 50 Cꞌalal laj yaꞌi ti Jesuse, jech laj yal: \p ―Mu xaxiꞌ. Chꞌunun noꞌox. Jech ti atsebe ta xcol ―xi. \p \v 51 Cꞌalal icꞌotic ta nae, ti Jesuse mi jaꞌuc junuc oy buchꞌu laj yacꞌ ochuc batel ti bu oy ti tsebe. Jaꞌ noꞌox ochic batel ti Pedroe, ti Jacoboe, ti Juane, schiꞌuc ti stot smeꞌ ti tsebe. \v 52 Scotol ti cristianoetique tey xꞌavlajetic xa ta yoqꞌuitael ti tsebe. Pero ti Jesuse jech laj yal: \p ―Mu xaꞌoqꞌuic. Ti tsebe muꞌyuc chamem. Jaꞌ noꞌox ta xvay ―xi. \p \v 53 Pero tseꞌej noꞌox laj yaꞌiic. Yuꞌun snaꞌojic lec ti chamem xae. \v 54 Jech ti Jesuse tey laj snitbe scꞌob. Tsots lic yalbe: \p ―Tseb, lican talel ―xut. \p \v 55 Ti tsebe lic cuxiuc. Ta ora noꞌox lic vaꞌiuc. Ti Jesuse laj yal mantal ti acꞌo yaqꞌuic veꞌuque. \p \v 56 Ti stot smeꞌ ti tsebe chꞌayal icꞌot yoꞌntonic. Pero ti Jesuse laj yal mantal ti mu me buchꞌu xalbe yaꞌiic ti jech icꞌot ta pasele. \c 9 \s1 Ti Jesuse laj stac batel ti lajchaꞌvoꞌ yajchancꞌoptaque \r (Mt 10:5‑15; Mr 6:7‑13) \p \v 1 Ti Jesuse laj stsob ti lajchaꞌvoꞌ yajchancꞌoptaque. Laj yacꞌbe yabtelic, laj yacꞌbe stsatsalic ta sloqꞌuesel ti cꞌusiuc noꞌox pucujale, ta scolesel ti chameletique. \v 2 Laj stac batel ta yalel ti ventainel yuꞌun ti Diose, ta scolesel ti jchameletique. \v 3 Jech laj yal: \p ―Mu cꞌusi xavichꞌic batel sventa abeic, mi jaꞌuc anamteꞌic, mi jaꞌuc amoralic, mi jaꞌuc avotic, mi jaꞌuc ataqꞌuinic. Jlic noꞌox acꞌuꞌic xavichꞌic batel, mu me chaꞌlicuc. \v 4 Comanic tey ti buꞌyuc noꞌox na ta xacꞌotique jaꞌ to mi ta xaloqꞌuic batel teye. \v 5 Ti bu mu xaꞌichꞌatic ta muqꞌue, locꞌanic batel ti ta jteclum teye. Lilinic comel ti spucuquil avoquique. Jaꞌ señail ti iltabilic ta xcꞌot yuꞌun ti Diose ―xꞌutatic. \p \v 6 Jech o xal ti yajchancꞌoptaque iloqꞌuic batel. Ibatic ta bicꞌtal jteclumetic ta yalel ti lequil achꞌ cꞌop ti jaꞌ colebale. Jaꞌ jech xtoc ta scolesanic batel ti jchameletique. \s1 Icham ti Juan jꞌacꞌ-ichꞌ-voꞌe \r (Mt 14:1‑12; Mr 6:14‑29) \p \v 7 Scotol ti cꞌusi ta spas ti Jesuse laj yaꞌi ti ajvalil Herodese. Mu stacꞌ aꞌyeluc ta xaꞌi cꞌusi ta snop. Yuꞌun oy jlom ta xalic ti jaꞌ ichaꞌcuxi ti Juan ti ichame. \v 8 Ti yan xtoque ta xalic ti jaꞌ ti jꞌalcꞌop Elías ti ivul ta loqꞌuele. Ti yan xtoque ta xalic ti jaꞌ nan jun voꞌneal jꞌalcꞌop ti ichaꞌcuxie. \v 9 Jech o xal ti Herodese jech laj yal: \p ―Ti Juane, vuꞌun laj cal mantal ti laj yichꞌ cꞌocbel sjole. ¿Buchꞌu van taje ti ep ta xcaꞌibe ti scꞌoplale? ―xi. \p Jech o xal ti ajvalil Herodese ta scꞌan ta sqꞌuel yaꞌi. \s1 Ti Jesuse laj smalqꞌuin voꞌmil viniquetic \r (Mt 14:13‑21; Mr 6:30‑44; Jn 6:1‑14) \p \v 10 Cꞌalal isutic talel ti jcholcꞌopetique, lic yalbeic ti Jesuse ti cꞌusi laj spasique. Jech ti Jesuse laj yicꞌ batel ti bu stsꞌijlane, ti nopol ta jteclum Betsaidae. \v 11 Pero cꞌalal laj yaꞌiic ti cristianoetique, bat staic. Jech ti Jesuse muꞌyuc laj sbaj. Laj yalbe yaꞌiic ti ventainel yuꞌun ti Diose. Laj scolta ti jchameletique. \p \v 12 Cꞌalal ta xa xmal ti cꞌacꞌale, ti lajchaꞌvoꞌ jcholcꞌopetique inopajic batel ta stojol ti Jesuse. Jech cꞌot yalbeic: \p ―Taco xa batel scotol ti cristianoetique yoꞌ ta xba saꞌ bu ta xcux yoꞌntonic, yoꞌ xuꞌ ta xba saꞌ sveꞌelic ta jujun bicꞌtal lum ti bu nopol noꞌoxe. Yuꞌun ti liꞌ bu oyotique, muꞌyuc cꞌusi xꞌayan ―xiic. \p \v 13 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Acꞌbeic sveꞌel ti voꞌoxuque ―xi. \p Ti stuquique jech laj yalic: \p ―¿Cꞌusi ta xcutcutic ti cꞌajomal xa noꞌox voꞌbej pan schiꞌuc chaꞌcot choye? Jaꞌ noꞌox mi ta xba jmanbecutic tal sveꞌel ti cristianoetique ―xiic. \p \v 14 Yuꞌun nopol voꞌmiluc viniquetic ti tey tsobolique. Ti Jesuse jech laj yalbe ti yajchancꞌoptaque: \p ―Albeic yaꞌi ti acꞌo chotlicuc lajuneb yoxvinic (50) ta jujuvoqꞌue ―xi. \p \v 15 Jech laj spasic jech chac cꞌu chaꞌal iꞌalbatic. Tey ichotiic scotolic. \v 16 Jech ti Jesuse laj stsac ti voꞌbej pane schiꞌuc ti chaꞌcot choye. Laj stoy muyel sat ta vinajel. Tey laj yalbe vocol ti Diose. Tsꞌacal to lic xetꞌ ti choye, ti pane. Tey laj yacꞌbe batel ti yajchancꞌoptaque yoꞌ jech ta spucbeic batel ta scotol ti cristianoetique. \v 17 Scotolic inojic lec. Tsꞌacal to lic stsobic lajcheb moch ti scomelale. \s1 Ti Pedroe ta xal ti jaꞌ Cristo ti Jesuse \r (Mt 16:13‑19; Mr 8:27‑29) \p \v 18 Oy jun cꞌacꞌal ti Jesuse laj sqꞌuej sba batel ta scꞌoponel ti Diose. Jech laj sjacꞌbe ti yajchancꞌoptac ti tey schiꞌuque: \p ―¿Buchꞌuun ta xalic ti cristianoetic xanaꞌe? ―xut. \p \v 19 Jech itacꞌavic ti stuquique: \p ―Oy jlom ta xalic ti voꞌot la ti Juan jꞌacꞌ-ichꞌ-voꞌe. Ti jlom xtoque ta xalic ti voꞌot la ti Elíasote. Pero oy to jlom xtoc ta xalic ti voꞌot la jun voꞌneal jꞌalcꞌop ti ichaꞌcuxie ―xiic. \p \v 20 Ti Jesuse jech laj sjacꞌ: \p ―Ti voꞌoxuque, ¿buchꞌuun ti ta xanopique? ―xut. \p Ti Pedroe jech laj yal: \p ―Ti voꞌote jaꞌ ti Cristo ti talemot ta stojol ti Diose ―xi. \s1 Ti Jesuse ta xal ti ta xchame \r (Mt 16:20‑28; Mr 8:30‑9:1) \p \v 21 Pero ti Jesuse tsots laj scꞌubanbe ti mu me buchꞌu junucal xalbe yaꞌi ti jaꞌ Cristo ti stuque. \p \v 22 Ti stuque jech laj yal: \p ―Ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique ta xquichꞌ ep vocol. Ta xisbajicun ti moletique, ti banquilal paleetique, ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale. Ta xiyaqꞌuicun ta milel. Pero ta yoxibal cꞌacꞌal ta xichaꞌcuxi ―xi. \p \v 23 Tsꞌacal to jech laj yalbe scotol ti cristianoetique: \p ―Ti mi oy buchꞌu ta scꞌan ta xistsꞌacli batele, acꞌo me xtuchꞌ ta yoꞌnton ti scuxlejal stuque manchuc mi ta xichꞌ svocol. \v 24 Yuꞌun ti buchꞌu tsots scꞌoplal ta xaꞌi ti scuxlejale, jaꞌ ta xchꞌay. Pero ti buchꞌu mu tsotsuc ta xaꞌi ti scuxlejal ta jventae, jaꞌ ta sta. \v 25 ¿Cꞌusi bal o ti vinique ti mi jaꞌ noꞌox ta xyuꞌunin scotol ti sba banomile ti mi chꞌayel ta xbat ti stuque? \v 26 Ti mi oy buchꞌu ta xqꞌuexav ta jtojol schiꞌuc xtoc ta xqꞌuexav yuꞌun ti lequil achꞌ cꞌop cuꞌune, jaꞌ noꞌox jech ti vuꞌun eque, ti coꞌol jꞌelantique, ta xiqꞌuexav ta stojol cꞌalal ta xital ta ajvalil, schiꞌuc yutsilal ti Jtote, schiꞌuc ti chꞌul ángeletique. \v 27 Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, oy jlomoxuc liꞌe oy to mu ta xachamic jaꞌ to mi laj avilic ti ta xventainvan ti Diose ―xi. \s1 Ti Jesuse yanij ti cꞌu sꞌelan to oxe \r (Mt 17:1‑8; Mr 9:2‑8) \p \v 28 Echꞌem xa vaxaquib cꞌacꞌal ti vaꞌi sꞌelan laj yal ti Jesuse, imuy batel ta vits yoꞌ ta sta ta cꞌoponel ti Diose. Tey xchiꞌinoj batel ti Pedroe, ti Jacoboe, ti Juane. \v 29 Cꞌalal yacal ta sta ta cꞌoponel ti Diose, jaꞌ o lic yanijuc ti sate. Ti scꞌuꞌe toj sac icom. Lic xojobanuc. \v 30 Jaꞌ o tey ivinaj chaꞌvoꞌ viniquetic ti ta xloꞌilajic schiꞌuc ti Jesuse. Ti chaꞌvoꞌique jaꞌ ti Moisese, ti Elíase. \v 31 Tey joyobtabilic ta xojobal ti toj yan yutsile. Ti chaꞌvoꞌ viniquetique ta xalic ti ta xichꞌ svocol ti ta xichꞌ milel ti Jesús ta Jerusalene. \v 32 Manchuc mi xvay yaꞌiic ti Pedroe schiꞌuc ti schiꞌiltaque, pero ivicꞌ ti satique. Tey laj yilic ti yan yutsilal ti Jesuse schiꞌuc ti chaꞌvoꞌ viniquetic ti tey schiꞌuque. \v 33 Cꞌalal ta xa xchꞌac sbaic batel ti chaꞌvoꞌ viniquetic ta stojol ti Jesuse, ti Pedroe jech laj yal: \p ―Jchanubtasvanej, toj lec ti liꞌ oyotique. Ta jpascutic oxib axibal na, jun avuꞌun, jun yuꞌun ti Moisese, jun yuꞌun ti Elíase ―xi. \p Jech laj yal ti Pedroe, jaꞌ ti mu stacꞌ aꞌyeluc cꞌusi ta xale. \p \v 34 Cꞌalal jech yacal ta xcꞌopoje, jaꞌ o tal voliaticuc ta toc. Ep ixiꞌic ti jech volibilic ta toque. \v 35 Ti ta toque oy Buchꞌu icꞌopoj ti jech ta xale: \p ―Jaꞌ ti Jnichꞌon liꞌe ti toj cꞌux ta xcaꞌie. Aꞌyibeic ti scꞌopojele ―xi. \p \v 36 Cꞌalal ilaj cꞌopojuc ti Buchꞌu ta xcꞌopoj talele, jaꞌ o tey laj yilic ti stuc xa ti Jesuse. Ti stuquique muꞌyuc buchꞌu laj yalbeic yaꞌi ti cꞌusi laj yilique. Tsꞌijil icomic. \s1 Ti Jesuse laj scolta jun querem ti uninbil yuꞌun ti pucuje \r (Mt 17:14‑21; Mr 9:14‑29) \p \v 37 Ta yocꞌlomal cꞌalal iyalic talel ta vitse, ep cristianoetic ba snupic ta be ti Jesuse. \v 38 Oy jun vinic ta scotol ti cristianoetique ti tsots iꞌavan ti jech laj yale: \p ―Jchanubtasvanej, yuꞌun jun ti jnichꞌone, avocoluc coltabun. \v 39 Yuꞌun ta xꞌilbajinat yuꞌun ti pucuje. Cꞌalal ta xꞌilbajinate, tsots ta xꞌavan ta jmec. Ta xtubbat yicꞌ. Xvocan xa ye ta xcom. Ta xilbajin. Mu xcomtsanat. \v 40 Laj xa jcꞌanbe vocol ti avajchancꞌoptaque yoꞌ ta sloqꞌues ti pucuje. Pero muꞌyuc xuꞌ yuꞌunic ―xi. \p \v 41 Ti Jesuse jech itacꞌav: \p ―Jecheꞌoxuc. Muꞌyuc atuqꞌuilic. Ep xa cꞌacꞌal liꞌ oyun ta atojolic ti jtsꞌicojboxuque. Icꞌbun talel ti anichꞌone ―xi. \p \v 42 Cꞌalal tey inopaj talel ti quereme, ijipat ta lum yuꞌun ti pucuje. Tey itubbat yicꞌ yan velta. Pero ti Jesuse laj sjajanta ti pucuje. Laj scolta ti quereme. Laj yacꞌbe batel ti stote. \v 43 Scotolic chꞌayal icꞌot yoꞌntonic yuꞌun smucꞌul stsatsal ti Diose. \s1 Ti Jesuse ta xal yan velta ti ta xchame \r (Mt 17:22‑23; Mr 9:30‑32) \p Cꞌalal chꞌayal yoꞌnton scotolic yuꞌun ti cꞌusi ta spas ti Jesuse, jech laj yalbe ti yajchancꞌoptaque: \p \v 44 ―Aꞌyic lec liꞌe. Mu xachꞌay ta avoꞌntonic. Ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique ta xquichꞌ aqꞌuel ta cꞌabal ta stojol ti cristianoetique ―xi. \p \v 45 Muꞌyuc xaꞌibeic smelol ti yajchancꞌoptaque ti jech laj yale. Yuꞌun mu to ta xꞌacꞌbat snaꞌic ti smelole. Jaꞌ jech xtoc ta xiꞌic ta sjacꞌbeic smelol ti vaꞌi sꞌelan laj yale. \s1 Buchꞌu ti más banquilale \r (Mt 18:1‑5; Mr 9:33‑37) \p \v 46 Jech ti yajchancꞌoptaque lic svul sbaic buchꞌu ti más banquilal ta xcꞌot yuꞌunique. \v 47 Pero ti Jesuse laj snaꞌ ti jech ta snopique. Jech o xal laj yicꞌ talel jun chꞌin querem ti laj svaꞌan ta stsꞌele. \v 48 Jech laj yal: \p ―Buchꞌuuc noꞌox ti ta jventa vuꞌun ta xichꞌ ta mucꞌ ti olol liꞌe, ta xiyichꞌicun ta mucꞌ ec. Jaꞌ jech xtoc ta xichꞌic ta mucꞌ ti Buchꞌu laj stacun talele. Ti buchꞌu más peqꞌuel ta xacꞌ sba ta atojolique, jaꞌ más banquilal ta xcꞌot ―xi. \s1 Buchꞌuuc ti mu xcrontainvane jaꞌ jchiꞌiltic ta abtel \r (Mr 9:38‑40) \p \v 49 Jech laj yal ti Juane: \p ―Jchanubtasvanej, laj quilcutic jun vinic ti ta sloqꞌues pucuj ta sventa abie. Ti jech muꞌyuc liꞌ jchiꞌuctique, jech o xal laj jpajtsancutic ―xi. \p \v 50 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Mu xapajtsanic. Yuꞌun ti buchꞌu mu xiscrontainotique, jaꞌ jchiꞌiltic ta abtel ―xi. \s1 Ti Jesuse laj sjajanta ti Juane schiꞌuc ti Jacoboe \p \v 51 Cꞌalal poꞌot xa sta yorail ti ta xchaꞌsut muyel ta vinajel ti Jesuse, sjunul yoꞌnton ibat cꞌalal Jerusalén. \v 52 Laj stac jelavel yajtuneltac ta biqꞌuit jteclum ti oy ta Samaria banomile yoꞌ ta xba xchꞌamunic na. \v 53 Pero ti jsamariaetique laj yilic ti ta xbat onoꞌox ta Jerusalene. Jech o xal muꞌyuc xacꞌ ta chꞌom ti snaique. \v 54 Cꞌalal jech laj yilic ti yajchancꞌoptaque, jaꞌ ti Juane, ti Jacoboe, jech laj yalic: \p ―Cajval, ¿mi ta xacꞌan ti acꞌo jcꞌantic yaluc talel cꞌocꞌ ta vinajele yoꞌ jech ta xlajic scotolic jech chac cꞌu chaꞌal laj spas ti jꞌalcꞌop Elíase? ―xiic. \p \v 55 Jech ti Jesuse tey lic sqꞌuelbe sat ti chaꞌvoꞌique. Jech laj yalbe ti laj sjajantae: \p ―Ti voꞌoxuque mu xavaꞌiic buchꞌu schꞌulel avichꞌojic. \v 56 Yuꞌun ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique maꞌuc tal jchꞌaybe scuxlejalic ti cristianoetique. Jaꞌ tal jcolta ―xi. \p Jech o xal tey ibatic ta yan biqꞌuit jteclum. \s1 Ti buchꞌutic ta scꞌan ta stsꞌacliic batel ti Jesuse \r (Mt 8:19‑22) \p \v 57 Cꞌalal yacalic ta xanavic batel ta bee, jaꞌ o ital jun vinic ti jech laj yalbe ti Jesuse: \p ―Cajval, ta jcꞌan ta jchiꞌinot batel ti buꞌyuc noꞌox ta xabate ―xi. \p \v 58 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Ti vete oy schꞌenic. Ti mutetique oy stasic. Pero ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique mi jaꞌuc oy bu juteb ti xuꞌ ta jcux ti coꞌntone ―xi. \p \v 59 Ti Jesuse jech laj yalbe ti yane: \p ―Batic ―xut. \p Pero ti stuque jech laj yal: \p ―Cajval, acꞌbun to permiso ta jmuc baꞌyel ti jtote ―xi. \p \v 60 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Acꞌo smuc stuc yanimaic ti buchꞌu chamemic onoꞌoxe. Pero ti voꞌote, ba alo ti ventainel yuꞌun ti Diose ―xut. \p \v 61 Jech ti jun xtoque jech laj yal: \p ―Cajval, ta jcꞌan ta jchiꞌinot batel. Pero malaun jutuc. Yuꞌun ta to xba cal jba comel ta jna ―xi. \p \v 62 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Ti buchꞌu ta sqꞌuel svalopat ti yicꞌojbe batel yabtejeb ti vacaxe, mu xtun ta yabtelanel ti ventainel yuꞌun ti Diose ―xi. \c 10 \s1 Ti Jesuse ta stac batel ti lajuneb schanvinic ta voꞌ jꞌabteletique \p \v 1 Tsꞌacal to un, laj stꞌuj yan lajuneb schanvinic (70) ta voꞌ jꞌabteletic. Laj stacan jelavel ta chaꞌchaꞌvoꞌ yoꞌ ta xbatic ta jujun jteclum ti yoꞌ bu ta xꞌechꞌ onoꞌox ti stuque. \v 2 Jech laj yalbe: \p ―Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, ep ti tsꞌunobal ti ta scꞌan tsobele. Pero muꞌyuc ep ti jꞌabteletique. Jech o xal cꞌanbeic ti yajval tsꞌunobale ti acꞌo stac talel jꞌabteletic ta stsobel ti tsꞌunobale. \v 3 Qꞌuel avilic, coꞌol aꞌelanic jech chac cꞌu chaꞌal chijetic ta jtacoxuc batel ta stojol ti jtiꞌoval oqꞌuiletique. \v 4 Mu me xavichꞌic batel anutiꞌic, mi jaꞌuc yavil ataqꞌuinic. Mi jaꞌuc ta xavichꞌic batel chaꞌchop axonobic. Mu me teyuc noꞌox xchꞌayet avoꞌntonic ta loꞌil ta be. \v 5 Cꞌalal ta xaꞌochic ta jun nae, jech baꞌyel xavalic: “Ichꞌic spatobil avoꞌntonic ti jnaclejoxuc liꞌe”, xavutic. \v 6 Mi lec ta xaꞌiic ti spatobil yoꞌntonique, jaꞌ yuꞌun umbi, acꞌbeic comel. Pero mi mu lecuc ta xaꞌiique, mu me xavaqꞌuic comel ti spatobil yoꞌntonique. \v 7 Comanic ta sna ti bu ta scꞌanic ti spatobil yoꞌntonique. Jmoj xaveꞌic. Jmoj xalajesic ti cꞌusi oy yuꞌunique. Yuꞌun ti jꞌabteletique ta xichꞌ stojolic. Mu me jaꞌuc xapasic ti xalocꞌ xaꞌochic batel ta jujun nae. \v 8 Cꞌalal ta xacꞌotic ta jun jteclum ti bu ta xaꞌichꞌatic ta muqꞌue, lajesic ti cꞌusi ta xacꞌboxuque. \v 9 Colesic ti jchameletic ti tey oye. Albeic yaꞌi: “Liꞌ xa oy ta atojolic ti ventainel yuꞌun ti Diose”, utic. \v 10 Pero mi ta xacꞌotic ta jun jteclum ti bu mu xayichꞌic ta muqꞌue, locꞌanic batel ta calletic. Jech xavalic: \v 11 “Scotol ti spucuquil ti alumalic ti laj xa spac sba ta jxonobcutique, ta jlilincutic comel. Jaꞌ svinajeb ti iltabiloxuc yuꞌun ti Diose. Pero naꞌic me lec, ti ventainel yuꞌun ti Diose liꞌ xa oy ta atojolique”, utic. \v 12 Ta xcalboxuc avaꞌiic, cꞌalal ta sta yorail ti chapanele, toj tsots ta xichꞌ castigo ti jteclume. Jaꞌ mu sta ta xichꞌic castigo ti cristianoetic ti nacajtic to ox ta Sodoma jteclume. \s1 Ti jtoyobba cristianoetique \r (Mt 11:20‑24) \p \v 13 ’Abol aba, jteclum Corazín. Abol aba, jteclum Betsaida. Ati lajuc yilic ti cristianoetic ti nacajtic to ox ta Tiro schiꞌuc ti ta Sidón jteclume jech chac cꞌu chaꞌal ta xavilic avi liꞌe, voꞌne xa laj sjelta yoꞌntonic, laj slapic cꞌuꞌil sventa at oꞌnton, laj svijbe sbaic tan ti jechuque. \v 14 Ti cꞌalal ta sta yorail ti chapanele, toj echꞌem ta xavichꞌic castigo. Jaꞌ mu sta ta xichꞌic castigo ti buchꞌutic nacajtic to ox ta Tiro schiꞌuc ti ta Sidone. \v 15 Jaꞌ jech xtoc ti voꞌot eque, jteclum Capernaum, ta xanop ti ta xavichꞌ toyesel muyel cꞌalal to vinajel. Pero ¡bu xata ti jeche! Jaꞌ noꞌox ta xavichꞌ yalesel batel ta lajebal ti bu ticꞌajtic ti animaetique. \p \v 16 ’Ti buchꞌutic ta xayichꞌic ta muqꞌue, ta xiyichꞌic ta mucꞌ ec. Ti buchꞌutic ta xasbajique, ta xisbajic ec. Ti buchꞌutic ta xisbajique, ta sbajic ti Buchꞌu laj stacun talele ―xi ti Jesuse. \s1 Sutic talel ti lajuneb schanvinic ta voꞌe \p \v 17 Xmuyubajic xa isutic talel ti lajuneb schanvinic (70) ta voꞌe. Jech laj yalic: \p ―Cajval, cꞌalal ta pucujetic laj xchꞌun cuꞌuncutic taquel loqꞌuel ta aventa ―xiic. \p \v 18 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Jech, yuꞌun vuꞌun laj quil ti coꞌol sꞌelan leb chauc ti cꞌalal ijipat yalel talel ta vinajel ti banquilal pucuje. \v 19 Vuꞌun laj xa cacꞌboxuc atsatsalic yoꞌ xuꞌ avuꞌunic ta spechꞌel ta teqꞌuel ti chone schiꞌuc ti tseque, yoꞌ jech ta xatsalbeic scotol yip ti avajcrontaique. Mi jaꞌuc jutebuc ti cꞌusi xuꞌ ta spasboxuque. \v 20 Pero maꞌuc noꞌox xamuyubajic yuꞌun ti laj xchꞌunboxuc amantalic ti pucujetique. Jaꞌ muyubajanic yuꞌun ti tsacajtic abiic tey ta vinajele ―xi. \s1 Ti Nichꞌonile schiꞌuc ti Totile \r (Mt 11:25‑27; 13:16‑17) \p \v 21 Ta jech to yepal ti Jesuse xmuyubaj xa yuꞌun ti Chꞌul Espíritue. Jech lic yal: \p ―Yan avutsil, Tot, yajvalot vinajel banomil. Yuꞌun laj avacꞌbe snaꞌ scoltael ti buchꞌu muꞌyuc sbijilique. Jaꞌ muꞌyuc laj avacꞌbe snaꞌ scoltael ti buchꞌu oy sbijilique, ti jamal sba satic ti yalojique. Jech, yuꞌun jech laj acꞌan atuc, Tot. \p \v 22 ’Ti Jtote laj xa yacꞌbun ta coc ta jcꞌob scotol ti cꞌusitic oye. Muꞌyuc buchꞌu xiyojtiquin ti vuꞌun Nichꞌonilune. Jaꞌ noꞌox xiyojtiquin stuc ti Jtote. Jaꞌ jech xtoc muꞌyuc buchꞌu junucal ta xojtiquin ti Jtote. Jaꞌ noꞌox ti vuꞌun Nichꞌonilune. Jaꞌ jech xtoc ta xojtiquinic ti Jtote ti buchꞌutic ta xcacꞌbe yojtiquinique ―xi. \p \v 23 Ti Jesuse lic sqꞌuel batel ti yajchancꞌoptaque ti jech laj yalbee: \p ―Toj yan noꞌox yutsil ti ta xavilic ta asatic ti cꞌusi laj jpase. \v 24 Jech ta xcalboxuc avaꞌiic, yuꞌun ep ti jꞌalcꞌopetique schiꞌuc ti ajvaliletique ta scꞌan ta sqꞌuelic ox yaꞌiic jech chac cꞌu chaꞌal ta xavilique, pero muꞌyuc laj yilic. Jech xtoc ta scꞌan ta xaꞌiic ox jech chac cꞌu chaꞌal ti ta xavaꞌiique, pero muꞌyuc laj yaꞌiic ―xi. \s1 Scꞌoplal ti lequil jsamaria vinique \p \v 25 Oy jun banquilal jchanubtasvanej yuꞌun ti mantale bat scꞌopon ti Jesuse yoꞌ ta slajeltsabe yoꞌnton. Jech cꞌot sjacꞌbe: \p ―Jchanubtasvanej, ¿cꞌusi xuꞌ ta jpas yoꞌ ta jta ti jcuxlejal sbatel osile? ―xi. \p \v 26 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―¿Cꞌusi ti tsꞌibabil tey ta mantale? ¿Cꞌu sꞌelan chaqꞌuel? ―xi. \p \v 27 Ti jchanubtasvanej yuꞌun ti mantale jech itacꞌav: \p ―Cꞌano ti Cajval Dios avuꞌune ta sjunul avoꞌnton, ta sjunul achꞌichꞌel, ta scotol avip, ta scotol abijil. Jaꞌ jech xtoc cꞌuxubino ti achiꞌiltaque jech chac cꞌu chaꞌal ta xacꞌuxubin aba atuc ―xi. \p \v 28 Jech ti Jesuse jech laj yal: \p ―Lec ti jech laj ataqꞌue. Ti mi jech ta xapas taje, ta xata acuxlejal ―xut. \p \v 29 Pero ti jchanubtasvanej yuꞌun ti mantale, ti ta spoj sba yaꞌie yuꞌun ti cꞌusi laj yale, jech laj yalbe ti Jesuse: \p ―¿Buchꞌu ti jchiꞌile? ―xi. \p \v 30 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Oy jun vinic ta xyal batel ta sbelal Jerusalén. Ta xbat ta jteclum Jericó. Tey iꞌelcꞌanat yuꞌun jꞌeleqꞌuetic. Tey iꞌelcꞌanbat batel scotol ti cꞌusitic oy yuꞌune schiꞌuc scꞌuꞌ xtoc. Lec iꞌacꞌbat majel. Ijatavic ti jꞌeleqꞌuetique. Chamemtic xa sꞌelan laj yicta comel ti vinique. \v 31 Jaꞌ o tey echꞌ jun pale ti bu telel ti vinic ta bee. Cꞌalal laj yile, sqꞌuel noꞌox comel. \v 32 Jaꞌ jech xtoc tey icꞌot jun levita vinic ti bu telel ti vinique. Cꞌalal laj yile, sqꞌuel noꞌox comel xtoc. \v 33 Pero oy jun jyanlum vinic ti jaꞌ liquem tal ta Samaria banomile, tey ixanav bal ti bu telel ti vinique. Cꞌalal laj yile, icꞌuxubaj yoꞌnton yuꞌun. \v 34 Jech ti jyanlum vinique inopaj batel ta stojol ti vinique. Tey lic xpoxtabe ta aceite ta vino ti syayijemale. Tey laj spix ta pocꞌ. Tsꞌacal to laj scajan batel ta sba sburro. Tey laj yicꞌ batel ta chꞌom na. Tey laj xchabi. \v 35 Ta yocꞌlomal ti cꞌalal ta xa xlocꞌ batel ti jsamaria vinique, tey laj sloqꞌues chaꞌsep taqꞌuin. Laj yacꞌbe ti yajval nae. Jech laj yal: “Chabibun ti vinic liꞌe. Ti mi mu xlocꞌ o ti cꞌu yepal laj cacꞌbot comele, ta jtojbot cꞌalal ta xisut talel”, xi. \v 36 ¿Cꞌu sꞌelan laj avaꞌi? Ti oxib viniquetic ti laj jbabaꞌale, ¿buchꞌu junucal ti laj sbis ta schiꞌil ti vinic ti ilaj ta majel yuꞌun ti jꞌeleqꞌuetique? ―xut. \p \v 37 Ti jchanubtasvanej yuꞌun ti mantale jech laj yal: \p ―Jaꞌ ti buchꞌu ti icꞌuxubaj yoꞌnton ta stojole ―xi. \p Ti Jesuse jech laj yalbe: \p ―Batan, ba paso jech ec ―xi. \s1 Ti Jesuse oy ta sna ti Martae schiꞌuc ti Maríae \p \v 38 Cꞌalal jech ta xanav batel ti Jesuse, icꞌot ta jun biqꞌuit jteclum. Ti teye, tey nacal jun ants, jaꞌ Marta sbi. Laj yicꞌ ochel ta sna. \v 39 Ti Martae oy jun schiꞌil ta voqꞌuel ti jaꞌ María sbie. Ti Maríae sjunul yoꞌnton tal chotluc ta stojol ti Jesuse yoꞌ ta xaꞌi ti cꞌusi ta xale. \v 40 Pero ti Martae sujoj sba ta spasel ti cꞌusitic ta scꞌan pasele. Tey inopaj batel ti stojol ti Jesuse. Jech laj yalbe: \p ―Cajval, ¿mi mu xatucꞌulan ti jtuc tuc ictabilun ta abtel yuꞌun ti jchiꞌil ta voqꞌuele? Albo yaꞌi ti acꞌo tal scoltaune ―xi. \p \v 41 Pero ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Marta, Marta, jaꞌ noꞌox asujoj aba ti ep ti cꞌusi ta scꞌan pasele. \v 42 Pero oy jun ti cꞌusi tsots scꞌoplale. Ti Maríae laj xa stꞌuj ti bu más tsots scꞌoplale, ti muꞌyuc buchꞌu ta xpojbate ―xi. \c 11 \s1 Ti Jesuse ta xchanubtasvan ta scꞌoponel ti Diose \r (Mt 6:9‑15; 7:7‑11) \p \v 1 Oy jun cꞌacꞌal ti oy bu ta sta ta coponel Dios ti Jesuse. Ti cꞌalal laj yoꞌntone, jech laj yal jun yajchancꞌop: \p ―Cajval, chanubtasuncutic ta scꞌoponel ti Diose jech chac cꞌu chaꞌal laj xchanubtas yajchancꞌoptac ti Juane ―xi. \p \v 2 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Jech xavalic ti cꞌalal ta xataic ta cꞌoponel ti Diose: \q1 Jtotic Dios, tey oyot ta vinajel, ichꞌbiluc ta mucꞌ ti achꞌul bie. \q1 Laꞌ ventainuncutic. \q1 Cꞌotuc ta pasel ti cꞌusi ta scꞌan avoꞌnton liꞌ ta banomile jech chac cꞌu chaꞌal ta xichꞌ pasel tey ta vinajele. \q1 \v 3 Acꞌbuncutic ti jveꞌelcutic ti xtun cuꞌuncutic avi cꞌacꞌale. \q1 \v 4 Acꞌbuncutic perdón yuꞌun ti jmulcutique jech chac cꞌu chaꞌal ta xcacꞌbecutic perdón ti buchꞌu laj xa saꞌ smul ta jtojolcutique. \q1 Pojuncutic, mu me xavacꞌuncutic ta lajeltsael yuꞌun ti pucuje, xachiic, \m ―xi. \p \v 5 Ti Jesuse jech laj yal xtoc: \p ―Xcaltic noꞌox avaꞌi xtoc ti oy jun achiꞌil ti lec xavil abaic schiꞌuque ti ta xacꞌot ta sna ta oꞌlol acꞌobale. Jech ta xavalbe: “Chiꞌiltic, jqꞌuextic oxibuc apan. \v 6 Yuꞌun naca to ivul ta jna jun jchiꞌil ti ay ta xanobale. Pero muꞌyuc cꞌusi ta xcacꞌbe slajes”, ti xachie. \v 7 Xuꞌ nan ta xcaltic xtoc ti jech ta xtacꞌav tal ta yut snae: “Mu xatijbun jvayel. Yuꞌun macal lec ti stiꞌ jnae. Yuꞌun jchiꞌinojun ta vayel ti jnichꞌnabtaque. Mu xuꞌ ta xilic yoꞌ ta xcacꞌbot ti cꞌusi ta xacꞌane”, xayut. \v 8 Ta xcalboxuc avaꞌiic, acꞌo mi lec xavil abaic schiꞌuc, pero mu xlic yacꞌbot ti cꞌusi ta xtun avuꞌune. Pero ti tey noꞌox xavulvun ta jmeque, ta xtavan xaꞌi. Jech o xal ta onoꞌox xlic yacꞌbot ti cꞌusi ta xacꞌanbee. \v 9 Jaꞌ yuꞌun un, ta xcalboxuc avaꞌiic, cꞌanbeic ti Diose, ta xayacꞌboxuc. Saꞌolanic, ta xataic. Cꞌojilanic ti tiꞌ nae, ta xajambatic. \v 10 Yuꞌun ti buchꞌu ta scꞌane, ta xichꞌ. Ti buchꞌu ta saꞌe, ta sta. Ti buchꞌu ta stij ti tiꞌ nae, ta xjambat. \v 11 Ti voꞌoxuc totiloxuque, ¿mi ta xavacꞌbeic jbej ton ti cꞌalal pan ta scꞌanboxuc ti anichꞌonique? Jaꞌ jech xtoc, ¿mi ta xavacꞌbeic jcot chon ti cꞌalal choy ta scꞌanboxuque? \v 12 Jaꞌ jech xtoc, ¿mi ta xavacꞌbeic jcot tsec ti cꞌalal ta scꞌanboxuc ton alaqꞌue? \v 13 Manchuc mi jech chopoloxuc, pero xanaꞌic lec stꞌujel ti cꞌusi ta xavacꞌbeic ti anichꞌonique. Jaꞌuc xa van ti Atotic ti oy ta vinajele ta xacꞌbe ti Chꞌul Espíritu ti buchꞌu ta scꞌane ―xi ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse ta xꞌalbat ti yichꞌojbe stsatsal ti pucuje \r (Mt 12:22‑30; Mr 3:20‑27) \p \v 14 Ti Jesuse laj sloqꞌues jun chopol pucuj ti oy ta yoꞌnton jun vinic ti pasem ta umaꞌe. Cꞌalal ilocꞌ batel ti chopol pucuje, jech ti umaꞌe lic jamuc ti yee. Chꞌayal icꞌot yoꞌntonic ti cristianoetic ti jech laj spase. \v 15 Pero oy jlom jech laj yalic: \p ―Ti vinic liꞌe ta stac loqꞌuel ti chopol pucujetique jaꞌ ta stsatsal ti banquilal yuꞌunique, jaꞌ ti Beelzebue ―xiic. \p \v 16 Oy jlom xtoc ta scꞌan ta slajeltsabe yoꞌnton ti Jesuse. Jech o xal laj scꞌanbeic ti acꞌo yacꞌ iluc señail ta vinajele. \v 17 Pero ti Jesuse snaꞌoj ti jech ta snopique. Jech o xal jech laj yal: \p ―Buchꞌuuc noꞌox ajvalilal ti mi ta xlic xchꞌacan sbaique, ti mi xlic stsacan sbaic ta letoe, ta soques sba stuquic. Jaꞌ jech xtoc ti mi ta xchꞌac sbaic ti jchop nacleje, jaꞌ jech xtoc ta soques sba stuquic. \v 18 Jaꞌ jech xtoc ti pucuje, ti mi ta syanijes sba stuque, ti mi ta scrontain sba stuque, ¿cꞌusi xut ta xjalij ti stsatsale? Jaꞌ jech ta xcalboxuc avaꞌiic, yuꞌun ta xavalbeicun ti ta stsatsal ti Beelzebue ti jech ta jloqꞌues ti pucujetique. \v 19 Ti mi jaꞌ jeche, ¿buchꞌu van ta xcoltaat yuꞌun ti avinictac ti jech xuꞌ yuꞌunic ta sloqꞌuesel ti pucujetique? Jech o xal ti avinictaque ta svinajesboxuc ti toj chꞌayemoxuque. \v 20 Ta smucꞌul stsatsal ti Diose ti jech ta jloqꞌues ti chopol pucujetique. Liꞌe, jaꞌ ta xacꞌ ta naꞌel ti liꞌ xa oy ta atojolic ti ventainel yuꞌun ti Diose. \p \v 21 ’Cꞌalal oy jun tsatsal vinic ti lec xchapanoj sba schiꞌuc ti yabtejeb ti ta xchabi ti snae, scotol ti cꞌusi oy yuꞌune lec xchabioj. \v 22 Pero mi ta xtal jun vinic ti más to tsots xuꞌ yuꞌune, ta stsalat ti vinique. Jech xlic pojbatuc ti yabtejeb ti jaꞌ spatoj o yoꞌnton schiꞌuque. Ta xpojbat ti cꞌusitic oy yuꞌune. Ta xchꞌacbat batel. \p \v 23 ’Buchꞌuuc noꞌox ti mu lecuc ta xil ti cꞌusi ta jpase, jaꞌ ta xiscrontain. Jaꞌ jech xtoc ti buchꞌu mu xiscolta ta stsobele, jaꞌ noꞌox ta stani batel. \s1 Ti pucuje ta xchaꞌsut tal ti bu iloqꞌue \r (Mt 12:43‑45) \p \v 24 ’Cꞌalal ta xlocꞌ batel ti pucuj ta yoꞌnton jun vinique, ta xba xanavuc ta xocol banomil. Ta saꞌ ti bu ta xcux yoꞌntone. Pero cꞌalal ta xil ti muꞌyuc ta stae, jech xlic snop ta yoꞌnton: “Ta xichaꞌsut batel ta jna ti bu lilocꞌ talele”, xi. \v 25 Cꞌalal ta sut talele, xocol ta stabe yoꞌnton ti vinique, coꞌol sꞌelan jbej na ti lec mesbile, ti lec chꞌubabile. \v 26 Jech o xal ti pucuje ta xbat yicꞌ talel yan vucub schiꞌil ti más toj echꞌem chopole. Jaꞌ mu sta ti stuque. Scotolic ti pucujetique ta xꞌoch naclicuc ta yoꞌnton ti vinique. Jech ti vinique jaꞌ to toj echꞌem chopol ta xcom. Jaꞌ mu sta ti ta baꞌyele ―xi ti Jesuse. \s1 Ti batsꞌi patob oꞌntonale \p \v 27 Cꞌalal yacal jech ta xal ti Jesús ti vaꞌi sꞌelan taje, oy jun ants ta scotol ti cristianoetique ti jech iꞌavane: \p ―Yan noꞌox yutsil ti ants ti buchꞌu laj svoqꞌuesote, ti laj stsꞌitesote ―xi. \p \v 28 Pero ti Jesuse jech laj yal: \p ―Jaꞌ yan yutsilic ti buchꞌutic ta xaꞌiic ti cꞌusi ta xal ti Diose, ti ta xchꞌunique ―xi. \s1 Ti chopol cristianoetique ta scꞌanic señail \r (Mt 12:38‑42; Mr 8:12) \p \v 29 Cꞌalal yacal ta stsob sbaic talel ti cristianoetic ta stojol ti Jesuse, tey lic cꞌopojuc ti jech laj yale: \p ―Ti cristianoetic ta ora liꞌe toj chopolic. Ta scꞌanic señail ti oy cꞌusi ta xꞌacꞌbat yilique. Pero muꞌyuc cꞌusi ta xꞌacꞌbat yilic. Jaꞌ noꞌox ta xꞌacꞌbat yilic jech chac cꞌu chaꞌal icꞌot ta stojol ti jꞌalcꞌop Jonase. \v 30 Ti cꞌusi icꞌot ta stojol ti Jonase, jaꞌ señail laj yilic ti cristianoetic ti oyic ta Ninivee. Jaꞌ jech ti vuꞌun ti coꞌol jꞌelantique, ti cꞌusi ta xcꞌot ta jtojole, jaꞌ señail ta xilic ti cristianoetic avi liꞌe. \v 31 Ti scꞌacꞌalil ti chapanele, ti cꞌalal ta xichꞌ chapanel ti cristianoetic avi liꞌe, jech ti meꞌ ajvalil ti liquem talel ta xocon sloqꞌueb cꞌacꞌale ta svaꞌan sba ta xchapanel. Yuꞌun ti stuque ta namal banomil ilic talel ta yaꞌyiel sbijil ti ajvalil Salomone. Ti vuꞌun liꞌe, jaꞌ jelavem ti jcꞌoplale. Jaꞌ mu sta ti Salomone. \v 32 Jech xtoc ti buchꞌutic nacajtic to ox ta Ninive jteclume tey ta xlic vaꞌicuc ta chapanvanej ti cꞌalal ta xichꞌic chapanel ti cristianoetic avi liꞌe. Yuꞌun ti stuquique laj sjelta yoꞌntonic ti cꞌalal ay yal scꞌop Dios ti Jonase. Ti vuꞌun liꞌe, jaꞌ jelavem jcꞌoplal. Jaꞌ mu sta scꞌoplal ti Jonase. \s1 Ti lampara ti oy ta jtojoltique \r (Mt 5:15; 6:22‑23) \p \v 33 ’Mu yuꞌunuc ta jtsantic ti lampara ti chba cacꞌtic ta nacꞌaltique, o chba jticꞌtic ta yolon cajon. Moꞌoj, ta xcacꞌtic lec ta toyol yoꞌ ta xilic lec ti buchꞌu ta xꞌochic talel ta yut nae. \v 34 Ti asatique coꞌol sꞌelan lampara cꞌotem yuꞌun ti abecꞌtalique. Ti mi lec ti asatique, jech oy ta saquil osil sjunul ti abecꞌtalique. Pero ti mi chopol ti asatique, jech oy ta icꞌal osil sjunul ti abecꞌtalique. \v 35 Qꞌuelo me abaic, ti luz ti oy ta atojolique, mu me xjoybij ta icꞌal osil. \v 36 Ti mi sjunlejal abecꞌtal oy ta saquilal osile, ti mi muꞌyuc jutebuc oy icꞌal osile, scotol xavilic lec, coꞌol sꞌelan jun lampara ti ta xacꞌ xojobal ta atojole ―xi ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse laj svinajesbe smulic ti jfariseoetique schiꞌuc ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale \r (Mt 23:1‑36; Mr 12:38‑40; Lc 20:45‑47) \p \v 37 Cꞌalal laj yoꞌnton ta cꞌopojel ti Jesuse, jaꞌ o tal jun jfariseo vinic ti laj yicꞌ batel ta veꞌel ta snae. Ti Jesuse iꞌoch batel. Tey cꞌot chotluc ta mexa. \v 38 Ti jfariseoe toj labal laj yaꞌi ti cꞌalal laj yil ti mu laj yichꞌbe ta mucꞌ ti stalelique, ti ep ta velta ta spoc scꞌobic cꞌalal xlic veꞌicuque. \v 39 Pero ti Cajvaltique jech laj yal: \p ―Ti voꞌoxuque, jfariseoetic, lec ta xapocbeic spat ti avasuique schiꞌuc ti asetsique. Pero ti voꞌoxuque jaꞌ noꞌox nojem ta avoꞌntonic ta spasel ti chopole schiꞌuc ti elecꞌale. \v 40 Toj pimuneboxuc. ¿Mi mu xanaꞌic, ti Buchꞌu laj smeltsan ti spat xocone ti jaꞌ laj smeltsan xtoc ti yute? \v 41 Acꞌo sventain Dios ti yut avoꞌntonique. Jaꞌ yuꞌun umbi, jech lec ta xcom scotol. \p \v 42 ’Toj abol abaic ti voꞌoxuque, jfariseoetic. Jaꞌ noꞌox tsots scꞌoplal ta xavaꞌiic ti ta xaloqꞌuesic jujun ti ta lajlajunebe yoꞌ jech ta xavacꞌbeic ti Diose, ti tꞌul nichime, ti lulae, schiꞌuc scotol ti cꞌusitic ta xatsꞌunique. Pero muꞌyuc cꞌotem ta pasel avuꞌunic ti tucꞌ avoꞌntonique, ti oy scꞌuxul avoꞌntonic ta stojol ti Diose. Jaꞌ más tsots scꞌoplal ti jech ta scꞌan ta xapasique. Pero mu me xavictaic ta spasel ti yane. \p \v 43 ’Toj abol abaic ti voꞌoxuque, jfariseoetic. Jaꞌ noꞌox ta xacꞌanic ti ta xbat chotlanic ti bu ichꞌbil ta mucꞌ ti chotlebal ti ta jujun chꞌul naetique. Jaꞌ noꞌox ta xacꞌanic ichꞌbiloxuc ta mucꞌ, cꞌoponbiloxuc ti ta calletique. \p \v 44 ’Toj abol abaic ti voꞌoxuque, jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale, jfariseoetic. Jaꞌ noꞌox ta xapacꞌta abaic. Yuꞌun jech aꞌelanic jech chac cꞌu chaꞌal smuquinal ti animae, ti mu xvinaj ti cꞌusi tiqꞌuil ta yute. Cꞌalal ta xꞌechꞌ ti cristianoetic tey ta sbae, mu snaꞌ cꞌusi tey oy ta yolon ―xi ti Jesuse. \p \v 45 Oy jun jchanubtasvanej yuꞌun ti mantale ti jech laj yale: \p ―Jchanubtasvanej, ti jech ta xaval taje, chopol ta xcaꞌicutic ec ―xi. \p \v 46 Pero ti Jesuse jech laj yal: \p ―Toj abol abaic ti voꞌoxuque, jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale. Yuꞌun jaꞌ noꞌox ta xavacꞌbeic ep yicatsic ti cristianoetique ti mu xa xlic yuꞌunique. Mi jaꞌuc jutebuc sniꞌ acꞌobic ti ta xaticꞌ aba ta scoltaele. \p \v 47 ’Toj abol abaic ti voꞌoxuque. Ta xameltsanbe lec smuquinal ti jꞌalcꞌopetic ta voꞌnee ti jaꞌ laj smilic ti amolmucꞌtotique. \v 48 Jaꞌ jech ta xavaqꞌuic iluc ti jmoj avoꞌntonic ti cꞌu sꞌelan laj spasic ti amolmucꞌtotic ta voꞌnee. Ti stuquique laj smilic ti jꞌalcꞌopetic ta voꞌnee. Ti voꞌoxuque ta xameltsanbe lec ti smuquinale. \p \v 49 ’Ta sventa ti oy sbijil ti Diose, jech laj yal: “Ta jtac batel cajꞌalcꞌoptac, cajtacbolaltac ta stojolic. Oy jlom ta smilic. Oy jlom ta snutsic batel”, ti xie. \v 50 Jech o xal ti cristianoetic avi liꞌe ta xꞌichꞌbat yeic yuꞌun ti Diose ti jech ilajic ta milel ti jꞌalcꞌopetique ti lic onoꞌox talel ta sliquebal banomile. \v 51 Yuꞌun ilic onoꞌox talel ta stojol Abel. Ivul cꞌalal to ta Zacarías ti jaꞌ laj smilic ta stsꞌel ti altare. Jech o xal ta xcalboxuc avaꞌiic, ti Diose ta xichꞌbe ye ti cristianoetic avi liꞌe ti jech ilajic ti jꞌalcꞌopetic ta voꞌnee. \p \v 52 ’Toj abol abaic ti voꞌoxuque, jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale. Yuꞌun ti voꞌoxuque tey anacꞌojic, mu xavaqꞌuic ta ojtiquinel sbelal ti lequilale. Ti cꞌalal mu xaꞌochic ti voꞌoxuque, jaꞌ jech xtoc mu xavaqꞌuic ochuc ti buchꞌutic ta scꞌan ta xꞌoch yaꞌiic batele ―xi ti Jesuse. \p \v 53 Cꞌalal jech laj yoꞌnton ta yalel ti Jesuse, jech ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale, ti jfariseoetique icap sjolic ta stojol. Ep ta tos lic yilbajinic ta sjacꞌolanbel ti Jesuse. \v 54 Yuꞌun ta sqꞌuelic yaꞌiic mi oy cꞌusi chopol ta xlocꞌ ta ye yoꞌ jech ta xbaj ta cꞌocꞌ, yoꞌ jech ta saꞌbeic smul. \c 12 \s1 Ti Jesuse ta xal ti chopol ti buchꞌu ta spacꞌta sbae \p \v 1 Yantic ta stsobilan sbaic talel ep ta mil ti cristianoetique, ti mu sventaicuc mi ta stacoltaan sbaique. Ti Jesuse baꞌyel jech lic yalbe ti yajchancꞌoptaque: \p ―Bijanic me yuꞌun ti spajubtasobil spanic ti jfariseoetique. Ti vaꞌi sꞌelan ta xcale, jaꞌ ti jaꞌ noꞌox ta spacꞌta sbaique. \v 2 Yuꞌun muꞌyuc cꞌusi ta mucul ta xcom ti mu xvinaje. Muꞌyuc cꞌusi ta macal ta xcom ti mu xichꞌ aꞌyiele. \v 3 Jaꞌ yuꞌun un, scotol ti cꞌusi ta xavalic ta mucule, ta xichꞌ aꞌyiel ta jamal. Manchuc mi ta mucul ti cꞌusi ta xavalique, manchuc mi lec bajal ti tiꞌ nae, pero ta onoꞌox xvinaj scotol. \s1 Buchꞌu ti scꞌan xiꞌtael \r (Mt 10:26‑31) \p \v 4 ’Voꞌoxuc ti lec ta xquil jbatique, ta xcalboxuc avaꞌiic, mu me xaxiꞌic yuꞌun ti buchꞌutic jaꞌ noꞌox xuꞌ ta smilic ti abecꞌtalique. Yuꞌun jaꞌ noꞌox jech yepal xuꞌ yuꞌunic. \v 5 Pero ta xcalboxuc avaꞌiic ti buchꞌu ta scꞌan ti ta xaxiꞌtaique. Jaꞌ me xiꞌtaic ti Buchꞌu ti cꞌalal ta smiloxuque, ti xuꞌ yuꞌun ta xacꞌoxuc echꞌel cꞌalal to tojob mulil. Jaꞌ me xiꞌtaic taje. \p \v 6 ’¿Mi mu ta chaꞌsepuc uni taqꞌuin ta xichꞌ chonel voꞌcot ti uni mute? Pero ti Diose mu jcotuc ta xchꞌay ta yoꞌnton. \v 7 Ti voꞌoxuque ti jujubej ti stsatsal ajolique atbil yuꞌun ti Diose. Jech o xal mu me xaxiꞌic. Yuꞌun más tsots acꞌoplalic. Jaꞌ mu sta ti mutetique. \s1 Ti buchꞌutic jamal ta xalic scꞌoplal ti Jesuse \r (Mt 10:32‑33; 12:32; 10:19‑20) \p \v 8 ’Ta xcalboxuc avaꞌiic, buchꞌuuc noꞌox ti jamal ta xalic ti jaꞌ yuꞌunun ti Cristo ti xiic ta stojol ti cristianoetique, jaꞌ jech ti vuꞌun coꞌol jꞌelantic eque, jamal ta xcal ta stojol ti yajꞌángeltac ti Diose: “Jaꞌ cuꞌuntac leꞌe”, xichi. \v 9 Yan ti buchꞌutic ti ta xalic ti maꞌuc yuꞌunun ti Cristo ti xiic ta stojol ti cristianoetique, jaꞌ jech ti vuꞌun eque: “Maꞌuc cuꞌuntac leꞌe”, xichi ta stojol ti yajꞌángeltac ti Diose. \p \v 10 ’Buchꞌuuc noꞌox ti chopol ta xcꞌopojic ta jtojol ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique, xuꞌ ta xꞌacꞌbatic perdón. Yan ti buchꞌu chopol ta xcꞌopojic ta stojol ti Chꞌul Espíritue, mu xa xꞌacꞌbatic perdón. \p \v 11 ’Cꞌalal icꞌbil ta xabatic ta chꞌul nae, o mi ta stojol ti jchapanvanejetique, o mi ta stojol ti jꞌopisialetique, mu xavul avoꞌntonic ti cꞌu sꞌelan ta xatacꞌavique, ti cꞌu sꞌelan xuꞌ ta xavalique. \v 12 Yuꞌun ti cꞌalal ta sta yorail ti ta xacꞌopojique, jaꞌ ta xacꞌboxuc anaꞌic ti Chꞌul Espíritue ti cꞌusi xuꞌ ta xavalique ―xi ti Jesuse. \s1 Xiꞌbal sba ti cꞌulejale \p \v 13 Oy jun vinic ta scotol ti cristianoetique ti jech laj yalbe ti Jesuse: \p ―Jchanubtasvanej, albo yaꞌi ti jbanquile ti acꞌo xchꞌac ti jrextocutique ―xi. \p \v 14 Pero ti Jesuse jech laj yal: \p ―Chiꞌiltic, ¿buchꞌu laj svaꞌanun ta juez ta jchꞌac-osil avuꞌunic? ―xi. \p \v 15 Jech laj yal xtoc: \p ―Bijanic me, qꞌuelo me abaic yuꞌun ti scꞌupijel avoꞌntonique. Yuꞌun maꞌuc ta sta o scuxlejal ti vinic ti mi oy cꞌusi ep xꞌayan yuꞌune ―xi. \p \v 16 Ti Jesuse jech laj yal jun babacꞌop: \p ―Oy jun jcꞌulej vinic. Ti tey ta yosile toj lec ilocꞌ ti cꞌusitic laj stsꞌune. \v 17 Jech o xal ti jcꞌuleje jech lic snop: “¿Cꞌusi xuꞌ ta jpas? Muꞌyuc xa yavil ti bu xuꞌ ta jqꞌuej ti cꞌusi oy cuꞌune”, xi. \v 18 Jech vul ta yoꞌnton: “¡Aaah! vul xa ta jol ti cꞌusi ta jpase. Jaꞌ ta jlomes scotol ti yav quixim ti biqꞌuitique, yoꞌ ta jmeltsan yan más mucꞌtic. Tey ta jqꞌuej scotol ti cꞌusitic xꞌayan cuꞌune. \v 19 Jaꞌ yuꞌun un, jech ta xcalbe jba: Jcuxtic un coꞌnton. Yuꞌun ep ti cꞌusi oy qꞌuejel cuꞌuntic ta sventa jayib jabile. Muyubajcutic, veꞌcutic, cuchꞌtic voꞌ”, xi. \v 20 Pero ti Diose jech laj yal: “Toj bol vinicot. Yuꞌun ti acꞌobal tana liꞌe ta xacham. Jech ti cꞌusitic aqꞌuejoje, ¿buchꞌu van yuꞌun ta xcom?”, xi. \v 21 Jaꞌ jech ta xcꞌot ta stojol ti vinique ti buchꞌu ta sbusan ti scꞌulejal stuque, pero abol sba ta stojolal ti Diose ―xi. \s1 Ti Diose ta xchabi ti yalab snichꞌnabtaque \r (Mt 6:25‑34) \p \v 22 Tsꞌacal to ti Jesuse jech laj yalbe ti yajchancꞌoptaque: \p ―Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, mu me xavulilan avoꞌntonic cꞌusi ta xata aveꞌelic yoꞌ ta xacuxiic. Jaꞌ jech xtoc mu me xavulilan avoꞌntonic cꞌusi ta xata acꞌuꞌic. \v 23 Yuꞌun ti acuxlejalique jaꞌ tsots scꞌoplal. Jaꞌ mu sta ti aveꞌelique. Ti abecꞌtalique jaꞌ tsots scꞌoplal. Jaꞌ mu sta ti acꞌuꞌique. \v 24 Qꞌuelic lec ti joje. Mu snaꞌ stsꞌunobajic. Mu snaꞌ xcꞌajavic. Muꞌyuc yavil ti bu ta sqꞌuej ti sveꞌelique. Pero malqꞌuinbilic yuꞌun ti Diose. Ti voꞌoxuque jaꞌ más tsots acꞌoplalic. Jaꞌ mu sta ti mutetique. \v 25 ¿Cꞌusi bal o ti jech ep xvulvun avoꞌntonique? ¿Mi yuꞌun jaꞌ to tey xnatij acuxlejalic yuꞌun? \v 26 Ti mi muꞌyuc cꞌusi xuꞌ avuꞌun jutebuque, ¿cꞌu yuꞌun ta xavul avoꞌntonic ta saꞌel ti cꞌusitic yane? \p \v 27 ’Qꞌuelic lec cꞌu sꞌelan ta xchꞌi ti nichimetique. Mu snaꞌ xꞌabtejic. Mu snaꞌ xnaujic. Pero jaꞌ más jelavem yutsil ti nichime. Jaꞌ mu sta jech yutsil scꞌuꞌ laj slap ti ajvalil Salomone manchuc mi mu noꞌox albajuc ti scꞌulejale. \v 28 Ti mi jaꞌ jech ti Dios ta scꞌuꞌiltas ti nichim ti oy ta yaxaltique ti cꞌalal ocꞌom ta xichꞌ chiqꞌuel ta cꞌoqꞌue, ¡bu xata ti mu xascꞌuꞌiltasoxuc eque! ¡Cꞌu stu un! viniquetic, mu xachꞌunic. \v 29 Jech o xal ti voꞌoxuque altic ti xvulvun avoꞌntonic ta saꞌel ti cꞌusi ta xaveꞌique, ti cꞌusi ta xavuchꞌique. \v 30 Yuꞌun scotol ti cristianoetic liꞌ ta sba banomile, jaꞌ noꞌox stsꞌacliojic batel taje. Pero ti voꞌoxuque oy jun Atotic ti snaꞌoj lec scotol ti cꞌusitic xtun avuꞌunique. \v 31 Jaꞌ batuc avoꞌntonic yuꞌun ti ventainel yuꞌun ti Diose. Jech xtoc umbi, ta xaꞌacꞌbatic scotol ti cꞌusitic ta xtun avuꞌunique. \s1 Ti cꞌulejal sventa vinajele \r (Mt 6:19‑21) \p \v 32 ’Mu xaxiꞌic cuni chijtac. Muꞌyuc epoxuc ta melel. Pero ti Atotique xmuyubaj ta sventainoxuc. \v 33 Jech o xal chonic scotol ti cꞌusitic oy avuꞌunique. Ti stojole acꞌbeic ti buchꞌu meꞌonetique. Jaꞌ saꞌic ti cꞌusi mu snaꞌ xlaje, yoꞌ jech oy acꞌulejalic ta vinajel ti mu snaꞌ xlaje, ti bu mu xꞌoch ti jꞌeleqꞌue, ti mu snaꞌ xjochꞌine. \v 34 Ti bu oy ti acꞌulejalique, tey oy batem ti avoꞌntonique. \s1 Chaplucoxuc me \p \v 35 ’Chaplucoxuc me lec schiꞌuc ti alamparaic ti tsanale. \v 36 Jechuc aꞌelanic jech chac cꞌu chaꞌal jun jtunel ti chapal ta smala ti cꞌusi ora ta sut talel ta nupunel ti yajvale, yoꞌ jech ta sjam ta ora ti tiꞌ na ti cꞌalal ta stije. \v 37 Xmuyubaj noꞌox ti jꞌabteletic ti jech viquil satic ta xvul taaticuc yuꞌun ti yajvale. Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, jaꞌ stuc ti ajvalile ta xacꞌ chotluc ta mexa veꞌuc. \v 38 Manchuc mi ta xvul ta oꞌlol acꞌobal, mi ta tijil sacub, pero mi julavem ta xtaatique, xmuyubajic ti jꞌabteletic taje. \v 39 Naꞌic lec liꞌe, ati tauc snaꞌ ti yajval naꞌ ti cꞌusi ora ta xcꞌot ti jꞌeleqꞌue, mi jaꞌuc ta xvay. Mi jaꞌuc ta xacꞌ ta jamel ti snae yoꞌ ta xꞌelcꞌanbat ti cꞌusi oy yuꞌune. \v 40 Jechuc me chaplucoxuc ti voꞌoxuque. Yuꞌun ti cꞌalal maꞌuc yorail ta xanopique, jaꞌ o ta xisut tal ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique ―xi. \s1 Ti lequil jꞌabtele schiꞌuc ti chopol jꞌabtele \r (Mt 24:45‑51) \p \v 41 Ti Pedroe jech laj sjacꞌ: \p ―Cajval, ti babacꞌop ti vaꞌi sꞌelan laj avale, ¿mi jaꞌ noꞌox sventa vuꞌuncutic? ¿Mi jaꞌ sventa scotol ti cristianoetique? ―xi. \p \v 42 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Ti buchꞌu lequil jꞌabtele, ti oy sbijile, ta xꞌacꞌbat sventain comel sna ti yajvale, yoꞌ ta xacꞌbe sveꞌel ti schiꞌiltac ta abtel ti cꞌalal ta sta yorail ti ta xveꞌique. \v 43 Xmuyubaj noꞌox ti jꞌabtele ti cꞌalal yacal ta spas yabtel ta xvul taatuc yuꞌun ti yajvale. \v 44 Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, ti yajvale ta xacꞌbe sventain ti yajꞌabtele scotol ti cꞌusitic oy yuꞌune. \v 45 Pero mi jaꞌ jun chopol jꞌabtele, ta snop ti jal to scꞌan xtal ti yajvale. Jech o xal xlic yilbajin ti schiꞌiltac ta abtele. Tey chotol ta veꞌel, ta uchꞌ voꞌ schiꞌuc jyacubeletic. \v 46 Jaꞌ yuꞌun un, ti chopol jꞌabtele chꞌayal yoꞌnton ta xvul taatuc yuꞌun ti yajvale, jaꞌ ti mu snaꞌ cꞌusi ora ta xvule. Jech o xal un, tey ta xꞌacꞌbat yichꞌ tsots castigo yuꞌun ti ajvalile. Jech ta xichꞌ castigo jech chac cꞌu chaꞌal ta xichꞌic ti buchꞌutic jbajmantaletique. \p \v 47 ’Jech ti jꞌabtele ti mi snaꞌoj lec cꞌusi ta scꞌan pasbel ti yajvale, pero mi muꞌyuc ta xchapan sba, mi muꞌyuc ta xchꞌune, jaꞌ ep ta moj ta xꞌacꞌbat tsots castigo. \v 48 Pero ti jꞌabtele ti mu snaꞌ cꞌusi ta scꞌan pasbel ti yajvale, pero oy yan ti cꞌusi ta spase ti xuꞌ ta xichꞌ castigo yuꞌune, pero mu epuc ta moj ta xichꞌ. Yuꞌun ti buchꞌu ep ta xꞌacꞌbat sventain comele, ep ta xcꞌanbat cuenta. Jaꞌ jech xtoc ti buchꞌu muꞌyuc jaltabil ti cꞌusi ta sventaine, jaꞌ más ta xꞌichꞌbat ye. \s1 Ta sventa Jesús ti chaꞌchꞌac xil sbaic ti cristianoetique \r (Mt 10:34‑36) \p \v 49 ’Ti vuꞌune tal jtsanbe scꞌacꞌal ti banomile. ¡Jcꞌanuc xa caꞌi ti tilemuc xae! \v 50 Persa tey ta xiꞌechꞌ ta vocol. Yacalun xa batel ta vocol avi liꞌe yoꞌ jech ta xcꞌot ta tsutsel. \v 51 ¿Mi ta xachꞌunic ti tal jcoꞌoltasbe yoꞌnton ti cristianoetique? Ta xcalboxuc avaꞌiic ti moꞌoje. Lital yoꞌ jech xlic scrontain sbaic. \v 52 Yuꞌun alavi batele, ti voꞌob cristianoetic ta jbej nae, chaꞌchꞌac ti yoꞌntonique. Ti oxibique ta scrontainic ti chibe. Ti chibe ta scrontainic ti oxibique. \v 53 Ti totile ta scrontain ti snichꞌone. Ti nichꞌonile ta scrontain ti stote. Ti meꞌile ta scrontain ti stsebe. Ti tsebe ta scrontain ti smeꞌe. Ti meꞌalibale ta scrontain ti yalibe. Ti alibale ta scrontain ti smeꞌalibe ―xi ti Jesuse. \s1 Señail cꞌu sꞌelan ta xꞌechꞌ ti cꞌacꞌale \r (Mt 16:1‑4; Mr 8:11‑13) \p \v 54 Ti Jesuse jech laj yalbe xtoc ti cristianoetique: \p ―Ti voꞌoxuque cꞌalal ta xavilic ti ta xlic talel ti toc ta smaleb cꞌacꞌale, ta xavalic ti ta xtal voꞌe. Jaꞌ jech onoꞌox ta xcꞌot ta pasel. \v 55 Cꞌalal ta xavilic ti ta xtal icꞌ ta xocon smaleb cꞌacꞌale, ta xavalic ti ta xvaꞌi ti cꞌacꞌale. Jaꞌ jech onoꞌox ta xcꞌot ta pasel. \v 56 Ta xapacꞌta abaic. Xanaꞌic lec sqꞌuelel cꞌu sꞌelan ti vinajele, ti banomile. ¿Cꞌu chaꞌal mu xanaꞌic sqꞌuelel ti cꞌusi ta xcꞌot ta pasel ta atojolic avi liꞌe? \s1 Acꞌo persa slecubtasbel yoꞌnton ti avajcrontae \r (Mt 5:25‑26) \p \v 57 ’¿Cꞌu chaꞌal mu xanop atuquic ti cꞌusi lec ta pasele? \v 58 Ti mi oy buchꞌu chba yacꞌot ta yoc ta scꞌob ti jꞌopisialetique, cꞌalal jech ta xaxanavic batel ta bee, bicꞌtajeso aba, lajesbo yoꞌnton ta ora, yoꞌ mu xba yacꞌot ta stojol ti jueze. Yuꞌun ti mi lacꞌot xa ta stojol ti jueze, ta xacꞌot batel ta scꞌob ti mayole. Jech ti mayole chba sticꞌot ta chuquel. \v 59 Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, mu xaloqꞌuic talel ta jecheꞌ noꞌox, jaꞌ to ti mi laj atoj comel scotol ti amultaique ―xi. \c 13 \s1 Tsots scꞌoplal ti acꞌo jeltatic ti jtaleltique \p \v 1 Jaꞌ o yorail ti italic jun chib viniquetique, tal xchapbeic yaꞌi ti Jesuse ti cꞌu sꞌelan laj spas ti Pilatoe, ti laj smil jun chib viniquetic ti liquemic talel ta Galileae. Tey icapij schꞌichꞌelic schiꞌuc schꞌichꞌelic ti animaletic ti tey laj smilic ta sventa smoton ti Diose. \p \v 2 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Ti jech ilajic ta milel ti jgalilea viniquetique, ¿mi yuꞌun van ta xanopic ti jaꞌ más ep ti smulique? ¿Mi jaꞌ jutuc smulic ti yan schiꞌiltaque? \v 3 Ta xcalboxuc avaꞌiic ti mu jechuque. Yuꞌun mi mu xajelta avoꞌntonique, acotolic jech ta xcꞌot ta atojolic ec. \v 4 Ti vaxaclajunvoꞌ (18) ti ichamic ti cꞌalal ilom talel ti mucꞌ ta torre yuꞌun ti Siloee, ¿mi yuꞌun van ta xanopic ti jaꞌ más ep smulic ti jech ichamique? ¿Mi jaꞌ jutuc smulic ti yan cristianoetic ti nacajtic ta Jerusalene? \v 5 Ta xcalboxuc avaꞌiic ti mu jechuque. Mi mu xajelta avoꞌntonique, acotolic jech ta xcꞌot ta atojolic ec ―xi. \s1 Scꞌoplal ti icux ti chꞌabal sate \p \v 6 Ti Jesuse jech lic yal babacꞌop: \p ―Oy jun vinic ti stsꞌunoj jpets icux ta yosile, ba sqꞌuel mi ta xacꞌ ti sate. Pero mu jbejuc laj sta. \v 7 Jech o xal ti vinique jech laj yalbe ti yajchabiej-osile: “Qꞌuel avil, oy xa yoxibal jabil ti liꞌ xivaꞌvun ta sqꞌuelbel sat ti icux liꞌe. Pero muꞌyuc ta jtabe. Jech o xal tsꞌeto loqꞌuel. Jecheꞌ tey smacoj ti banomile”, xi. \v 8 Pero ti jchꞌabiej-osile jech laj stacꞌbe: “Cajval, comtsano to ti jabil liꞌe. Yuꞌun ta jlocꞌbe lec ti yoque. Ta xcacꞌbe lec scꞌaꞌal. \v 9 Ti mi jech ta jpase, ta nan xacꞌ sat. Yan ti mi mu xacꞌ ti jsate, jech xtoc umbi, tsꞌeto loqꞌuel”, xi ―xi ti Jesuse. \s1 Ti ta scꞌacꞌalil cuxob oꞌntonale, ti Jesuse laj scolta jun vujpat ants \p \v 10 Oy jun cꞌacꞌal ti jaꞌ o scꞌacꞌalil cuxob oꞌntonale, ti Jesuse ta xchanubtasvan ta jun chꞌul na. \v 11 Tey oy jun ants ti oy xa svaxaclajunebal (18) jabil ti vujqꞌuinbat spat yuꞌun ti pucuje. Jech o xal ti antse mu xuꞌ tucꞌ xvaꞌvun ta xanav. \v 12 Cꞌalal laj yil ti Jesuse, laj yicꞌ talel. Jech laj yalbe: \p ―Ants, colemot xa yuꞌun ti achamele ―xut. \p \v 13 Jech ti Jesuse laj scajan scꞌob ta sba ti antse. Ta ora noꞌox ituqꞌuib. Tey lic yalbe slequilal ti Diose. \v 14 Pero ti banquilal jpasmantal tey ta chꞌul nae icap sjol. Yuꞌun ti Jesuse laj scolta ti ants ta scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale. Ti banquilale jech laj yalbe ti cristianoetique: \p ―Jchiꞌiltac, oy vaquib cꞌacꞌal ti xuꞌ ta xijꞌabtejotique. Jech o xal jaꞌ o yorail ti xuꞌ ta xatal avacꞌ abaic ta poxtaele. Pero maꞌuc ti ta scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale ―xi. \p \v 15 Jech ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Ti voꞌoxuque ta xapacꞌta abaic. ¿Mi mu xajitunic ti avacaxique, ti aburroique yoꞌ jech ta xavacꞌbe voꞌ yuchꞌ ti cꞌalal jaꞌ o scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale? \v 16 Ti ants liꞌe, jaꞌ snitilul ti Abrahame. Oy xa svaxaclajunebal (18) jabil ti chucbil yuꞌun ti pucuje. ¿Mi jaꞌ mu stacꞌ ta jcolesbe ti schamel ta scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale? ―xi. \p \v 17 Cꞌalal jech laj yal ti Jesús taje, ti yajcrontae iqꞌuexavic scotolic. Pero scotol ti cristianoetique xmuyubajic xa ti jech laj yilic ti toj mucꞌ ti cꞌusi laj yacꞌ ta ilel ti Jesuse. \s1 Scꞌoplal ti becꞌ mostazae \r (Mt 13:31‑32; Mr 4:30‑32) \p \v 18 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―¿Cꞌusi xcoꞌolaj o ti ventainel yuꞌun ti Diose? ¿Cꞌu sꞌelan ta jcoꞌoltas o? \v 19 Coꞌol sꞌelan jech chac cꞌu chaꞌal ti becꞌ mostaza ti laj stsꞌun ta yosil ti vinique. Cꞌalal ta xchꞌie, jaꞌ más mucꞌ ta xbat ta scotol ti cꞌusitic yan tsꞌunobaletique. Jutuc xa mu jpetsuc ta teꞌ smucꞌul ta xbat. Jech o xal un, ti mutetique tey ta xtal spas stasic ta scꞌob cꞌobtac ―xi. \s1 Scꞌoplal ti spajubtasobil pane \r (Mt 13:33) \p \v 20 Jech laj yal xtoc ti Jesuse: \p ―¿Cꞌu sꞌelan ta jcoꞌoltas o ti ventainel yuꞌun ti Diose? \v 21 Coꞌol sꞌelan jech chac cꞌu chaꞌal ti juteb spajubtasobil pan ti ta scap ta oxib sbisol harina ti jun antse, yoꞌ jech ta xpajub scotol ti votsꞌbil harinae ―xi. \s1 Ti biqꞌuit tiꞌ nae \r (Mt 7:13‑14, 21‑23) \p \v 22 Cꞌalal ta xbat ta Jerusalene, ti Jesuse ta xꞌechꞌ chanubtasvanuc ta jujun jteclum schiꞌuc ta jujun bicꞌtal jteclum. \v 23 Oy buchꞌu ti jech laj sjaqꞌue: \p ―Cajval, ¿mi jutuc noꞌox ti buchꞌutic ta xcolique? ―xi. \p Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p \v 24 ―Aqꞌuic persa ochanic batel ti ta biqꞌuit tiꞌ nae. Yuꞌun ta xcalboxuc avaꞌiic, ep ti buchꞌutic ta scꞌan ta xꞌochic yaꞌiique, pero mu xuꞌ xꞌochic. \v 25 Yuꞌun ta sta yorail ti xlic smac tiꞌ na ti yajval nae. Jech o xal ti cꞌu avepalic ti oyoxuc ta spat ti tiꞌ nae xlic acꞌojilanic ti tiꞌ nae. Jech xlic avalic: “Cajval, jambuncutic”, xachiic. Pero ti stuque jech ta stacꞌboxuc: “Mu jnaꞌ bu liquemoxuc talel”, xayutic. \v 26 Jech ti voꞌoxuque jech xlic avalbeic: “Qꞌuel avil, jmoj lijveꞌotic, laj cuchꞌtic voꞌ. Ti ta scalleal jlumalcutic voꞌot laj achanubtasuncutic”, xachiic. \v 27 Pero ti stuque jech ta stacꞌboxuc: “Laj xa calboxuc avaꞌiic ti mu jnaꞌ bu liquemoxuc talele. Qꞌuejo abaic loqꞌuel liꞌ ta jtojole, yuꞌun acotolic laj xa apasic ti cꞌusitic chopole”, xayutic. \v 28 Tey ta xlic avoqꞌuita abaic. Tey xlic xcꞌuxetuc aveic cꞌalal ta xavilic ti Abrahame, ti Isaaque, ti Jacobe, schiꞌuc scotol ti jꞌalcꞌopetique ti ochemic xa ti bu ta xventainvan ti Diose. Pero ti voꞌoxuque jipbiloxuc loqꞌuel. \v 29 Yuꞌun ta xtalic ti cristianoetic ti ta xlic talel ta schanjotal ti banomile, yoꞌ ta xchotiic ta veꞌel ti bu ta xventainvan ti Diose. \v 30 Jaꞌ o yorail ti oy jlom cristianoetic ichꞌbilic ta mucꞌ avi liꞌe, pero jaꞌ mu ichꞌbiluc ta mucꞌ ta xcꞌotic. Oy jlom cristianoetic mu ichꞌbiluc ta mucꞌ avi liꞌe, pero jaꞌ ichꞌbilic ta mucꞌ ta xcꞌotic ―xi. \s1 Ti Jesuse ta xꞌocꞌ yuꞌun ti jteclum Jerusalene \r (Mt 23:37‑39) \p \v 31 Ti jech cꞌacꞌal taje, jaꞌ o tey icꞌotic jun chib jfariseoetic ti jech laj yalique: \p ―Locꞌan batel liꞌe. Yuꞌun ti ajvalil Herodese ta smilot yaꞌi ―xiic. \p \v 32 Pero ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Batanic, ba albeic yaꞌi ti mañoso vet taje: “Qꞌuel avil, ti tanae, ti ocꞌome ta to jloqꞌues ti pucujetique, ta to jcoles ti jchameletique. Jaꞌ to chaꞌej ta stsuts cuꞌun, xi”, utic. \v 33 Yuꞌun ta onoꞌox jtam batel ti jbe ti tanae, ti ocꞌome, ti chaꞌeje. Yuꞌun mu lecuc ti ta xlaj jun yajꞌalcꞌop Dios ti maꞌuc ta jteclum Jerusalene. \p \v 34 ’Jerusalén, Jerusalén, ti voꞌoxuque ta xamilic ti jꞌalcꞌopetique. Ta xapujbeic ton ti buchꞌutic tacbilic tal yuꞌun ti Diose. Ep ta velta ta jcꞌan ta jtsoboxuc caꞌi jech chac cꞌu chaꞌal ti meꞌ alacꞌ ti ta stsob ti yalab ta yolon xiqꞌue. Pero mu xacꞌanic. \v 35 Qꞌuel avilic, ti voꞌoxuque jipbil ta xcom ti anaique. Yuꞌun ta xcalboxuc avaꞌiic, mu xa bu ta xavilbun ti jsate, jaꞌ to ti mi ta sta yorail ti ta xavalique: “Toj yan noꞌox yutsil ti Buchꞌu tacbil tal yuꞌun ti Cajvaltic Diose”, ti mi xachiique ―xi ti Jesuse. \c 14 \s1 Ti Jesuse laj scolta jun vinic ti tsacbil ta sitale \p \v 1 Oy jun cꞌacꞌal ti jaꞌ o scꞌacꞌalil ti cuxob oꞌntonale, bat veꞌuc ti Jesús ta sna jun banquilal yuꞌun ti jfariseoetique. Jech xtoc ti yan jfariseoetique ta xpaꞌivanic. \v 2 Tey oy ta stojol xtoc jun vinic ti ip ta xaꞌi sitale. \v 3 Jech ti Jesuse lic sjacꞌbe ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale schiꞌuc ti jfariseoetique: \p ―¿Mi xuꞌ ta jcolestic jun jchamel ti ta scꞌacꞌalil cuxob oꞌntonale? ¿Mi mu xu? ―xi. \p \v 4 Jech ti stuquique tsꞌijil icomic. Ti Jesuse tey laj yicꞌ talel ti jchamele. Laj scoles. Laj yalbe ti acꞌo batuque. \v 5 Jech iꞌalbatic ti jfariseoetique: \p ―Ti mi oy buchꞌu junucal avuꞌunic ti ta xbaj ta jocꞌ ti aburroique, ti avacaxique, ¿mi muꞌyuc van chbat aloqꞌuesic talel ta ora noꞌox manchuc mi scꞌacꞌalil cuxob oꞌntonal? ―xi. \p \v 6 Pero muꞌyuc xtacꞌ yuꞌunic jbeluc. \s1 Ti buchꞌu icꞌbilic ta sqꞌuelel nupunele \p \v 7 Cꞌalal ti Jesús laj yil ti jqꞌuel-nupunel ti ta stꞌujic chotlebal ti ichꞌbilic ta mucꞌ tey ta mexae, jech lic bijubtasvanuc: \p \v 8 ―Mi oy buchꞌu ta xayiqꞌuic ta qꞌuel nupunele, mu me jaꞌuc chba achotan aba ta sliqueb chotlebal. Yuꞌun xuꞌ ta xcꞌot yan achiꞌil ti más ichꞌbil ta mucꞌ yuꞌun ti buchꞌu laj yicꞌot ta qꞌuine, ti jaꞌ mu sta ti voꞌote. \v 9 Ti buchꞌu laj yicꞌoxuc ta qꞌuine xuꞌ ti jech ta xalbote: “Chiꞌiltic, ictao comel ti bu chotolote. Acꞌo chotluc ti jun liꞌe”, xayut. Jech ti voꞌote ta qꞌuexlal xa ta xba chotlan ti ta slajeb xa chotlebal ti ta patile. \v 10 Cꞌalal ti mi oy buchꞌu ta xicꞌot ta qꞌuel nupunele, jaꞌ lec ti mi ta xachoti noꞌox ta patile. Cꞌalal ta xilot ti buchꞌu laj yicꞌote, xuꞌ ta xalbot: “Chiꞌiltic, jelavan talel liꞌ ta chotlebal ti jaꞌ ichꞌbil ta muqꞌue”, xayut. Jaꞌ jech ichꞌbilot ta mucꞌ ta xacꞌot yuꞌunic ti buchꞌutic tey chotajtic ta mexae. \v 11 Yuꞌun ti buchꞌu ta xacꞌ sba ta ichꞌel ta muqꞌue, jaꞌ ta xpecꞌtsanbat scꞌoplal. Yan ti buchꞌu biqꞌuit ta xacꞌ sbae, jaꞌ ta xꞌacꞌat ta ichꞌel ta mucꞌ ―xi. \p \v 12 Ti Jesuse jech laj yalbe ti vinic ti buchꞌu iꞌicꞌvane: \p ―Cꞌalal ti mi oy buchꞌu ta xavicꞌ ta veꞌele, mu me jaꞌuc noꞌox ta xavicꞌ ti buchꞌutic lec xavil aba achiꞌuque, ti avermanotaque, ti avutsꞌ avalaltaque, ti alacꞌna jcꞌulejique. Yuꞌun ti stuquique xuꞌ ta spacbot sutel. Jech ti voꞌote jaꞌ noꞌox jech yepal sqꞌuexol laj ata. \v 13 Cꞌalal ta xapas ti qꞌuine, jaꞌ lec icꞌo talel ta veꞌel ti buchꞌutic abol sbaique, ti mancoetique, ti coxovetique, ti maꞌsatetique. \v 14 Xamuyubaj ti jech ta xapase. Yuꞌun ti stuquique muꞌyuc sqꞌuexol yuꞌunic. Pero ti voꞌote ta xavichꞌbe sqꞌuexol ti cꞌalal ta xchaꞌcuxiic ti buchꞌutic lec yoꞌntonique ―xi. \s1 Smelol ti mucꞌ ta veꞌele \r (Mt 22:1‑10) \p \v 15 Cꞌalal jech laj yaꞌiic taje, oy jun ta scotol ti tey chotolic ta mexae jech laj yalbe ti Jesuse: \p ―Toj yan noꞌox yutsil ti buchꞌutic ta xꞌoch veꞌicuc ti bu ta xventainvan ti Diose ―xi. \p \v 16 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Oy jun vinic laj yacꞌ jun mucꞌul veꞌel. Laj yal mantal ti acꞌo yichꞌ iqꞌuel talel epal cristianoetique. \v 17 Cꞌalal yorail xa ti veꞌele, laj yalbe ti yajꞌabtele: “Batan, ba albo yaꞌiic ti buchꞌutic icꞌbilique, laꞌic la, yuꞌun chapajem xa scotol, xavut”, xi. \v 18 Scotol ti buchꞌutic icꞌbilique tey lic spac scꞌoplalic. Ti june jech laj yal: “Jaꞌ to noꞌox laj jman cosil. Tsots scꞌoplal chba jqꞌuel. Mu xuꞌ xibat. Ta xavil ti jtoyobbaile”, xi. \v 19 Ti yan xtoque jech laj yal: “Jaꞌ to noꞌox laj jman voꞌob par cajꞌabtel vacax. Ta jcꞌan jqꞌuel cꞌu sꞌelan ta xꞌabtej. Jech ta xavil ti jtoyobbaile”, xi. \v 20 Ti yan xtoque jech laj yal: “Jaꞌ to noꞌox linupun. Jech o xal mu cꞌusi xcut ta xibat”, xi. \v 21 Ti jꞌabtele cꞌot yalbe ti yajvale ti vaꞌi sꞌelan itacꞌavic ti cristianoetique. Jech o xal ti ajvalile toj chopol iyaꞌi. Jech laj yalbe ti yajꞌabtele: “Batan ta ora ta jteclum. Ba xanavan ta calletic, ta bicꞌtal beetic. Icꞌo talel ti buchꞌutic abol sbaique, ti coxovetique, ti maꞌsatetique, ti mancoetique”, xi. \v 22 Tsꞌacal to isutic talel ti jꞌabtele. Jech cꞌot yal: “Cajval, laj xa jpas jech chac cꞌu chaꞌal laj avale. Pero xocol to ti chotlebale”, xi. \v 23 Jech ti ajvalile jech laj yalbe ti yajꞌabtele: “Batan yan velta xtoc ta calletic ta jteclum, ta bicꞌtal beetic. Persa icꞌo talel ti cristianoetic ti tey ta xatae yoꞌ ta xnoj ti jnae. \v 24 Yuꞌun ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, scotol ti buchꞌu baꞌyel laj quiqꞌue mi junuc buchꞌu ta xveꞌ ta jnaꞌ”, xi ti ajvalile ―xi ti Jesuse. \s1 Vocol ta tsꞌacliel ti Cristoe \r (Mt 10:37‑38) \p \v 25 Ep ti cristianoetic ti tsꞌacajtic batel ta spat ti Jesuse. Ti Jesuse ijoybij. Jech laj yal: \p \v 26 ―Ti mi oy buchꞌu ta scꞌan ta xtal ta jtojole, pero mi mu xtuchꞌ ta yoꞌnton ti stote, ti smeꞌe, ti yajnile, ti snichꞌnabtaque, ti yermanotaque, ti yixleltaque, ti scuxlejal stuque, mu xuꞌ ta xcom ta cajchancꞌop. \v 27 Jaꞌ jech xtoc ti buchꞌu ta scꞌan ta xistsꞌacli batele, pero mi mu scꞌan xichꞌ svocol ta jventa ti vuꞌune, mu xuꞌ ta xcom ta cajchancꞌop. \v 28 Mi oy buchꞌu junucal avuꞌunic ti ta scꞌan ta smeltsan yaꞌi ti natil torree, ¿mi mu baꞌyeluc ta xchoti ta snopel cꞌu yepal ta xlaj yoꞌ jech ta xil mi stsuts o yuꞌun ti yabtele? \v 29 Yan ti mi ta jech noꞌox yepal ta xlic abtejuque, ta xlic sliquesbe ti yoque, tsꞌacal to mi mu stsuts yuꞌune, cꞌalal ta xilic ti muꞌyuc stsuts yuꞌune, ta xlic labanatuc. \v 30 Jech ta xꞌalbat: “Ti vinic leꞌe lic smeltsan ti torree. Pero muꞌyuc stsuts yuꞌun”, xi scꞌoplal. \v 31 Mi oy jun ajvalil ti ta spas leto schiꞌuc yan ajvalile, ¿mi mu baꞌyeluc ta xchoti ta snopel lec mi xuꞌ yuꞌun ta stsalel ti jtob ta mil (20,000) soldado yajcrontae ti cꞌalal lajunmil (10,000) noꞌox ti yajsoldado stuque? \v 32 Mi ta xaꞌi ti mu xuꞌ yuꞌune, cꞌalal jech nom to xtal ti yajcrontae, ta stac batel yajtuneltac ta scꞌanel ti acꞌo pajuc ti cꞌope. \v 33 Jech o xal un, buchꞌuuc noꞌox ti voꞌoxuque ti mu xtuchꞌ ta avoꞌntonic ti cꞌusi oy avuꞌunique, mu xuꞌ ta xacomic ta cajchancꞌoptac. \s1 Ti cꞌalal ta xchꞌay schiꞌil ti atsꞌame \r (Mt 5:13; Mr 9:50) \p \v 34 ’Ti atsꞌame toj tunel. Pero mi ta xchꞌay schiꞌile, ¿mi oy to cꞌusi ta xtun o? \v 35 Mi jaꞌuc ta xtun ta scꞌaꞌal banomil. Mi jaꞌuc ta xtun ti ta xichꞌ capel ti bu busul ti cꞌaꞌepe. Jaꞌ noꞌox taniel ta xbat. Ti buchꞌu oy schiquine, acꞌo yaꞌiic ―xi. \c 15 \s1 Scꞌoplal ti jchꞌayelchije \r (Mt 18:10‑14) \p \v 1 Scotol ti jcꞌanpatantaqꞌuinetique schiꞌuc ti jsaꞌmuliletique inopajic batel yoꞌ jech ta xaꞌiic ti cꞌusi ta xal ti Jesuse. \v 2 Pero ti jfariseoetique, ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale tey lic labanvanicuc. Jech laj yalic: \p ―Ti vinic leꞌe lec ta xaꞌi ta xicꞌ ta xchiꞌin ta veꞌel ti jsaꞌmuliletique ―xiic. \p \v 3 Jech ti Jesuse jech lic yalbe jun babacꞌop: \p \v 4 ―Mi oy buchꞌu junucal avuꞌunic ti oy voꞌvinic (100) ta cꞌot ti schije, ti mi chꞌay comel jcotuque, ¿mi mu teyuc lamal ta xicta comel ta yaxaltic ti yepale yoꞌ ta xba saꞌ tal ti jcot chꞌayeme? ¿Mi mu jechuc ta spas jaꞌ to ti mi laj sta talele? \v 5 Cꞌalal mi laj sta talele, xmuyubaj xa ta scajan talel ta snequeb. \v 6 Cꞌalal mi cꞌot ta snae, ta xba stsob talel ti schiꞌiltaque, ti slacꞌnataque. Jech ta xal: “Muyubajcutic. Yuꞌun laj xa jta ti jcot jchij ti chꞌayem to oxe”, xi. \v 7 Ta xcalboxuc avaꞌiic, jaꞌ noꞌox jech ec ti Dios ti oy ta vinajele xmuyubaj xa ti cꞌalal ta sjelta yoꞌnton ti jun jsaꞌmulile. Jaꞌ mu sta xmuyubaj yuꞌun ti balunlajuneb yoꞌvinic (99) ti buchꞌu lec onoꞌoxe, ti mu xa persauc ta sjelta ti yoꞌntonique. \s1 Scꞌoplal ti jsep chꞌayemal taqꞌuine \p \v 8 ’Qꞌuel avilic, mi oy jun ants ti oy lajunsep staqꞌuine, mi ta xchꞌay yuꞌun ti june, ¿mi mu xlic stsan ti slamparae, mi mu naca sta xlic smes ti yut snae jaꞌ to ti mi laj stae? \v 9 Cꞌalal mi laj stae, ta xicꞌ talel ti schiꞌiltaque, ti slacꞌnataque. Jech ta xal: “Muyubajcutic. Yuꞌun laj jta ti jsep taqꞌuin ti chꞌayem cuꞌune”, xi. \v 10 Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, jaꞌ noꞌox jech ec ti yajꞌángeltac ti Diose xmuyubajic xa ti cꞌalal ta sjelta yoꞌnton ti jun jsaꞌmulile ―xi. \s1 Ti jatvil quereme \p \v 11 Jech laj yal xtoc ti Jesuse: \p ―Oy jun vinic ti oy chaꞌvoꞌ snichꞌone. \v 12 Ti itsꞌinale jech laj yalbe ti stote: “Tot, acꞌbun ti jrexto ti cꞌu yepal ta onoꞌox xavacꞌbune”, xi. Jech ti totile lic xchꞌacbe ti snichꞌnab ti cꞌusi oy yuꞌune. \v 13 Ti itsꞌinale mu xa jaluc cꞌacꞌal ijalij. Lic xchon ti cꞌu yepal sparte ti iꞌacꞌbat yuꞌun ti stote. Ti stojole, ibat schiꞌuc cꞌalal to yan lum. Tey lic yixtolan ti staqꞌuine. Laj yacꞌbe sba ti cꞌusi xa scꞌan ti yoꞌntone. \v 14 Cꞌalal laj xa slajes scotol ti staqꞌuine, jaꞌ o ital tsots viꞌnal ti tey ta jteclume. Jech ti stuque lic yaꞌi viꞌnal. \v 15 Jech ti stuque ba saꞌ yabtel ta stojol jun vinic ti tey ta jteclume. Tsꞌacal to un, itacat batel ta sqꞌuelel chitom ta yosil ti ajvalile. \v 16 Ti stuque ta scꞌan ta snojes yaꞌi ti schꞌut yuꞌun sveꞌel ti chitome. Yuꞌun muꞌyuc buchꞌu xꞌacꞌbun ti sveꞌele. \v 17 Ti stuque jech lic snop ta yoꞌnton: “Jun yepal jꞌabteletic ta sna ti jtote, oy lec sveꞌelic. Sobra to yuꞌunic. Pero ti vuꞌun liꞌe ta xicham ta viꞌnal. \v 18 Ta xichaꞌsut batel ti bu oy ti jtote. Jech ta xcꞌot calbe: Tot, laj xa jta jmul ta stojol ti Diose. Laj xa jta jmul ta atojol ec. \v 19 Mu xa xtal yutsil ti ta xabisun ta anichꞌone. Bisun xa noꞌox jech chac cꞌu chaꞌal junuc avajꞌabtel, ta xcut cꞌotel”, xi. \v 20 Jech o xal un, lic stam batel ti sbee. Isut batel ta sna ti stote. \p ’Cꞌalal nom to scꞌan ta xcꞌote, laj yil ti totile. Icꞌuxubaj yoꞌnton yuꞌun. Ba snup ta be ta anil. Laj smey. Laj sbutsꞌ. \v 21 Ti nichꞌonile jech laj yal: “Tot, laj xa jta jmul ta stojol ti Diose, ta atojol ec. Mu xa xtal yutsil xabisun ta anichꞌon”, xut. \v 22 Pero ti totile jech laj yalbe ti yajꞌabteltaque: “Ba loqꞌuesic talel ta ora ti lequil cꞌuꞌile. Acꞌbeic slap ti jnichꞌone. Jaꞌ jech xtoc acꞌbeic ti yixtolal sniꞌ scꞌobe schiꞌuc xonob. \v 23 Nitic talel ti jubem chꞌin vacaxe. Milic. Ta jtiꞌtic. Yuꞌun ta jpastic qꞌuin. \v 24 Yuꞌun ti jnichꞌon liꞌe chamem xa ox, pero icuxi talel. Chꞌayem to ox, pero laj xa jtatic”, xi. Jech tey lic spasic ti qꞌuine. \p \v 25 ’Yan ti banquilal nichꞌonile oy ta yosil. Cꞌalal isut talele, cꞌalal nopol xa scꞌan ta xcꞌot ta nae, jaꞌ o laj yaꞌi ti musicae schiꞌuc ti acꞌote. \v 26 Ti stuque laj yicꞌ talel jun jꞌabtel. Laj sjacꞌbe ti cꞌusi ta spasique. \v 27 Ti jꞌabtele jech laj yal: “Yuꞌun isut xa talel ti avitsꞌine. Jech o xal ti atote laj yal mantal ti laj yichꞌ milel ti jun jubem chꞌin vacaxe. Yuꞌun lec ivul. Muꞌyuc cꞌusi laj spas”, xi. \v 28 Pero ti banquilal nichꞌonile icap sjol. Cꞌalal mu scꞌan xꞌoch batel ta nae, ilocꞌ talel ti totile. Tal scꞌanbe vocol ti acꞌo ochuc batele. \v 29 Ti stuque jech laj yalbe ti stote: “Ti voꞌote xanaꞌ ti ep xa jabil ti ta xitun avuꞌune. Muꞌyuc jtoy jba ta atojol. Pero mi jaꞌuc laj avacꞌbun mi jcotuc chivo yoꞌ ta jpascutic qꞌuin schiꞌuc ti buchꞌutic lec xquil jbacutic jchiꞌuque. \v 30 Avi tana un, cꞌalal vul ti anichꞌon ti laj yixtolanbot ta ants ti ataqꞌuine, laj amilbe ti jubem chꞌin vacaxe”, xi. \v 31 Jech ti totile jech laj yalbe: “Nichꞌon, scotol cꞌacꞌal liꞌ jchiꞌinojote. Scotol ti cꞌusi oy cuꞌune, jaꞌ avuꞌun. \v 32 Avi tana un, jech scꞌan ti jech ta jpastic ti qꞌuine. Muyubajcutic. Yuꞌun ti avitsꞌine chamem to ox, pero icuxi xa talel. Chꞌay to ox, pero laj xa jtatic”, xꞌutat ―xi ti Jesuse. \c 16 \s1 Scꞌoplal ti chopol jchabiej-osile \p \v 1 Ti Jesuse jech lic yalbe xtoc ti yajchancꞌoptaque: ―Oy jun jcꞌulej vinic. Oy jun yajꞌabtel ti yichꞌoj ta sventa ti cꞌusitic oy yuꞌune. Oy buchꞌu bat, ba yal ta stojol ti ajvalile ti ta xꞌixtolanbat yuꞌun ti yajꞌabtele ti cꞌusitic oy yuꞌune. \v 2 Jech o xal ti ajvalile laj stac ta iqꞌuel ti yajꞌabtele. Jech laj yalbe: “¿Cꞌu chaꞌal ti jech ta xcaꞌi acꞌoplal taje? Chapanbun talel scotol ti cꞌusitic avichꞌoj ta aventae. Yuꞌun mu xa xuꞌ ta xacom aventainbun ti cabtele”, xꞌutat. \v 3 Ti jꞌabtele jech lic snop: “¿Cꞌusi xuꞌ ta jpas taje? Yuꞌun ti cajvale ta xa xistuchꞌbun ti cabtele. Yuꞌun mu xa xuꞌ cuꞌun tsots ti abtele. Mi ta xba jcꞌan limoxnae, ta xiqꞌuexav. \v 4 ¡Aaah! laj xa jnaꞌ cꞌusi xuꞌ ta jpas yoꞌ xuꞌ ta xiyiqꞌuic ochel ta yut snaic ti cꞌalal chꞌabal xa ti cabtele”, xi. \v 5 Jech o xal un, ti jꞌabtele lic sta ta iqꞌuel ta jujun tal ti buchꞌutic oy yilic yuꞌun ti ajvalile. Jech ti buchꞌu baꞌyel icꞌote laj sjacꞌbe: “¿Cꞌu yepal avil yuꞌun ti cajvale?”, xut. \v 6 Ti stuque jech laj stacꞌ: “Oy voꞌvinic (100) barril aceite quil yuꞌun”, xi. Ti jꞌabtele jech laj yalbe: “Liꞌ oy svunal ti avile. Chotlan ta ora. Tsaco comel lajuneb yoxvinic (50) barril noꞌox”, xi. \v 7 Tsꞌacal to jech lic sjacꞌbe ti jun xtoque: “Ti voꞌote, ¿cꞌu yepal avil?”, xut. Ti stuque jech laj yal: “Oy voꞌvinic (100) ta bis trigo quil yuꞌun”, xi. Ti jꞌabtele jech laj yalbe: “Liꞌ oy svunal avil. Jaꞌ noꞌox tsaco chanvinic (80) ta bis”, xut. \v 8 Ti ajvalile laj yil ti echꞌem sbijil ti chopol yajꞌabtele, ti ta sta ti cꞌusi ta xtun yuꞌune. Yuꞌun ti cristianoetic liꞌ ta sba banomile toj lec snaꞌic cꞌu sꞌelan ta scolta sbaic ta jujun tal yoꞌ lec oyic. Jaꞌ mu sta ti buchꞌutic ti oyic ta saquilal osile. \p \v 9 ’Jech o xal jech ta xajcꞌubanboxuc, tunesic ti cꞌusi oy avuꞌunic liꞌ ta banomil ti snaꞌ xlaje yoꞌ jech ta xacoltavanic. Yuꞌun ti cꞌalal ta xlaj scꞌoplal ti cꞌusitic ta xatunesique, oy buchꞌu xmuyubaj xa ta xayicꞌoxuc ochel ta vinajel. \p \v 10 ’Ti buchꞌu ta slequil yoꞌnton ta stunes ti juteb cꞌusi oy yuꞌune, jaꞌ jech xtoc ta slequil yoꞌnton ta stunes ti ep cꞌusi oy yuꞌune. Yan ti buchꞌu muꞌyuc slequil yoꞌnton ta stunes ti juteb oy yuꞌune, jaꞌ jech xtoc umbi, muꞌyuc slequil yoꞌnton ta stunesel ti cꞌusi ep yuꞌune. \v 11 Mi mu ta slequiluc avoꞌntonic ta xatunesic ti cꞌusitic xꞌayan avuꞌunic liꞌ ta sba banomil ti snaꞌ xlaje, ¿buchꞌu ta xacꞌboxuc atunesic ti batsꞌi cꞌulejale? \v 12 Mi mu ta slequiluc avoꞌntonic ta stunesel ti maꞌuc avuꞌunique, ¿buchꞌu ta xayacꞌboxuc avichꞌic ti cꞌusi jaꞌ avuꞌun atuquique? \v 13 Muꞌyuc buchꞌu xuꞌ ta xꞌabtej ta chaꞌvoꞌ ajvalil. Yuꞌun ti june, lec ta xcꞌanat. Yan ti june, mu lecuc ta xcꞌanat. Ti june, lec ta xꞌabtej ta stojol. Yan ti june, ta stoy sba ta stojol. Jaꞌ jech ti voꞌoxuc eque, mu xuꞌ ta xavacꞌ abaic ta tunel yuꞌun ti Diose ti mi jaꞌ batem avoꞌntonic yuꞌun ti taqꞌuine ―xi. \p \v 14 Ti jfariseoetique, cꞌalal laj yaꞌiic ti jech laj yal ti Jesuse, tey lic slabanic. Yuꞌun jaꞌ noꞌox batem ta yoꞌntonic ta scꞌanel ti taqꞌuine. \v 15 Ti Jesuse jech laj yalbe: \p ―Ti voꞌoxuque ta xapacꞌta abaic. Yan noꞌox yutsil avoꞌntonic ta xavaqꞌuic iluc yilel ta stojol ti cristianoetique. Pero yiloj avoꞌntonic ti Dios ti cꞌu aꞌelanique, ti jaꞌ noꞌox ichꞌbiloxuc ta mucꞌ yuꞌun ti cristianoetique. Pero ti Diose ta sbajoxuc. \s1 Ti mantale schiꞌuc ti ventainel yuꞌun ti Diose \p \v 16 ’Cꞌalal mu to ox ta xvul ta loqꞌuel ti Juane, tey xa onoꞌox oy smantal ti Moisese schiꞌuc ti cꞌu sꞌelan ichanubtasvan ti jꞌalcꞌopetique. Pero cꞌalal jech itale, jaꞌ o tey lic yalbe scꞌoplal ti lequil cꞌope, ti jaꞌ ti ventainel yuꞌun ti Diose. Jech o xal ep ti buchꞌutic ta xaqꞌuic persa yoꞌ ta xꞌochique. \p \v 17 ’Scotol smantal ti Diose ta onoꞌox xcꞌot ta pasel. Mi jaꞌuc juteb stacꞌ chꞌayel. Más to xuꞌ ta stacꞌ chꞌayel ti vinajele, ti banomile. \s1 Ti Jesuse ta xalbe scꞌoplal ti bajobbaile \r (Mt 19:1‑12; Mr 10:1‑12) \p \v 18 ’Ti jun vinic ti ta sbaj sbaic schiꞌuc ti yajnile, ti mi chba yicꞌ yan antse, laj xa sta smul. Jaꞌ jech xtoc ti buchꞌu ta xicꞌ ti bajbil antse, laj xa sta smul ec. \s1 Ti jcꞌulej vinique schiꞌuc ti Lázaroe \p \v 19 ’Oy jun jcꞌulej vinic ti jun yutsiquil ti scꞌuꞌ ta slape. Jaꞌ jech xtoc jun yutsiquil ti sveꞌel ti ta slajese. Jaꞌ jech xtoc jujun cꞌacꞌal ta spas qꞌuin. \v 20 Oy jun vinic xtoc ti abol sbae, ti jaꞌ Lázaro sbie. Noj ta yayijemal chamel ti sbecꞌtale. Tey xchotet ta stiꞌ sna ti jcꞌuleje. \v 21 Ti pobre vinic taje ta scꞌan ta slajes yaꞌi ti cꞌusitic ta xbaj yalel ta smexa ti jcꞌuleje. Jaꞌ jech xtoc ta xtal lecꞌbatuc yuꞌun tsꞌiꞌ ti syayijemale. \v 22 Sta scꞌacꞌalil, icham ti pobre vinique. Icꞌat batel yuꞌun ángeletic yoꞌ jech chba xchiꞌin sbaic schiꞌuc ti Abraham ti oy ta lequilale. Jaꞌ jech xtoc ti jcꞌuleje icham ec. Laj yichꞌ muquel. \v 23 Cꞌalal ta xichꞌ svocol ti jcꞌulej tey ti bu ta xbat ti animaetique, laj stoy muyel sat. Tey laj yil ta nom ti Abrahame schiꞌuc ti Lázaroe. \v 24 Jech ti jcꞌuleje tey lic avanuc: “Totic Abraham, ichꞌun ta cꞌux. Albo yaꞌi ti Lázaroe ti acꞌo stsꞌaj talel jutebuc sniꞌ scꞌob ta voꞌ yoꞌ xtal sicubtasbun ti coqꞌue. Yuꞌun ta xquichꞌ ep vocol ti liꞌ ta cꞌoqꞌue”, xi. \v 25 Pero ti Abrahame jech laj yalbe: “Nichꞌon, vuleso ta avoꞌnton ti cꞌalal tey to ox oyot ta sba banomile, laj ata scotol ti cꞌusi ta scꞌan ti avoꞌntone. Ti Lázaro liꞌe toj abol sba iꞌechꞌ ta sba banomil. Ta ora ti stuque laj xa sta ti lequilal liꞌe. Yan ti voꞌote ta xavichꞌ avocol. \v 26 Jaꞌ jech xtoc, yuꞌun oy jun mucꞌ ta liquil chꞌen ta oꞌlol cuꞌuntic. Jech o xal, manchuc mi oy buchꞌu ta scꞌan ta xjelav talel ti bu oyote, mu xuꞌ. Jaꞌ jech xtoc, manchuc mi oy buchꞌu ta scꞌan ta xtal yaꞌi ti liꞌ bu oyuncutique, mu xuꞌ”, xi. \v 27 Jech o xal ti jcꞌuleje jech laj yal: “Chꞌul abolajan, Totic Abraham, taco batel ti Lázaro ta sna ti jtote. \v 28 Yuꞌun tey oy voꞌob jchiꞌil ta voqꞌuel. Ta jcꞌan ti acꞌo ba yalbe yaꞌi yoꞌ jech mu xtalic liꞌ ta tsots vocole”, xi. \v 29 Ti Abrahame jech laj yal: “Ti stuquique oy ta scꞌobic ti cꞌusitic tsꞌibabil yuꞌun ti Moisese schiꞌuc ti jꞌalcꞌopetique. Acꞌo xchꞌunic”, xi. \v 30 Ti jcꞌuleje jech itacꞌav: “Jech, Totic Abraham, pero mu xchꞌunic. Pero mi ta xilic ti oy buchꞌu ta xchaꞌcuxi batele, ta sjelta ti yoꞌntonique”, xi. \v 31 Pero ti Abrahame jech laj yal: “Mi mu scꞌan xchꞌunic ti cꞌusitic tsꞌibabil yuꞌun ti Moisese schiꞌuc ti jꞌalcꞌopetique, jaꞌ jech xtoc mu onoꞌox xchꞌunic, acꞌo mi oy buchꞌu ta xchaꞌcuxi batel”, xi ti Abrahame ―xi ti Jesuse. \c 17 \s1 Xiꞌbal sba ti bajel ta mulile \r (Mt 18:6‑7, 21‑22; Mr 9:42) \p \v 1 Ti Jesuse jech laj yalbe ti yajchancꞌoptaque: ―Oy onoꞌox cꞌusi ta sbajesatic ta mulil ti cristianoetique. Pero toj abol sba ti buchꞌu jaꞌ ta scoj ta syales ta mulil ti yane. \v 2 Ti buchꞌu jeche, jaꞌ lec ti chuc xi choꞌ ta snucꞌ, jip xi yalel ta nab yoꞌ jech mu xchanubtas ta sa mulil junuc ti ololetique. \p \v 3 ’Bijanic me. Mi oy jun achiꞌil ti laj saꞌ smul ta atojole, albo yaꞌi ta jamal. Mi ta sjelta ti yoꞌntone, acꞌbo perdón. \v 4 Manchuc mi ta saꞌ smul ta atojol vucub velta ta cꞌacꞌal, jaꞌ jech xtoc mi vucub velta ta xtal yalbot: “Mu xa bu ta jpas yan velta”, mi xie, acꞌbo perdón ―xi. \s1 Oy cꞌusi ta xcꞌot ta pasel ti mi jchꞌunojtique \p \v 5 Ti yajtacbolaltac ti Jesuse jech laj yalic: \p ―Coltauncutic ta xchꞌunelot más ―xiic. \p \v 6 Ti Cajvaltique jech laj yal: \p ―Ti achꞌunojicuc jutebuc ti xuꞌ yuꞌun ti Diose, acꞌo mi jech chac cꞌu chaꞌal smucꞌul ti sbecꞌ mostazae, xuꞌ ta xavalbeic ti jpets sicómoro teꞌ liꞌe: “Pitso aba loqꞌuel liꞌe, ba tsꞌuno aba ta nab”, mi xavutique, jech ti teꞌe ta xchꞌun. \s1 Ti cꞌusi tsots scꞌoplal ta spas ti jun jꞌabtele \p \v 7 ’Ti voꞌoxuque mi oy jun avajꞌabtel ti cꞌalal ta sut talel ta abtele, mi ta sqꞌuelel ti vacaxe, ¿mi yuꞌun van ta xavalbeic: “Laꞌ, ochan talel, chotlan, veꞌan”, mi xavutic? \v 8 Mu jechuc. Ti voꞌoxuque jech ta xavalbeic: “Chapano talel jveꞌel yuꞌun ta xiveꞌ ta xcuchꞌ voꞌ. Tsꞌacal to xuꞌ ta xaveꞌ ta xavuchꞌ voꞌ ti voꞌote”, xavutic. \v 9 ¿Mi yuꞌun van ta xavalbeic: “Colaval”, xavutic, cꞌalal laj spas ti cꞌusi laj avalbee? Mu jechuc. \v 10 Jaꞌ jechoxuc ec, cꞌalal mi laj apasic ti cꞌu sꞌelan yaloj ti Diose, ta scꞌan ti jech ta xavalbeique: “Muꞌyuc cꞌusi xituncutic o. Yuꞌun jaꞌ noꞌox jech yepal laj jpascutic ti cꞌu yepal laj caꞌi ti jaꞌ cabtelcutique”, xavutic ―xi ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse laj scolta lajuneb jcꞌaꞌemal-chamel \p \v 11 Cꞌalal jech ta xanav batel ta Jerusalén ti Jesuse, tey iꞌechꞌ batel ti bu stsꞌaquinoj sba yosilic ti Samaria banomile schiꞌuc ti Galileae. \v 12 Cꞌalal tey icꞌot ta jun biqꞌuit jteclume, jaꞌ o tey italic lajunvoꞌ (10) viniquetic ti tsacbilic ta cꞌaꞌemal chamele. Pero nom vaꞌajtic icomic. \p \v 13 Tey lic avanicuc: \p ―Jesús, Jchanubtasvanej, cꞌuxubinuncutic ―xiic. \p \v 14 Cꞌalal jech laj yil ti Jesuse, jech laj yal: \p ―Batanic, ba acꞌo abaic ta ilel ta stojol ti paleetique ―xi. \p Cꞌalal jech ta xanavic batele, jaꞌ o tey icol ti schamelique. \v 15 Oy buchꞌu jun yuꞌunic ti cꞌalal laj yil ti colem xae, isut talel. Tsots xꞌavet xa talel ta xalbe slequilal ti Diose. \v 16 Tey ivul squejan sba ta stojol ti Jesuse. Laj spatan sba cꞌalal to lum yoꞌ ta xalbe colaval. Ti vinic taje jaꞌ jun jsamaria. \v 17 Jech ti Jesuse jech laj yal: \p ―¿Mi mu lajunvoꞌicuc ti icol ti schamelique? ¿Bu oy ti yan balunebe? \v 18 ¿Mi cꞌajomal noꞌox stuc isut talel ti jyanlum vinique yoꞌ ta xalbe slequilal ti Diose? ―xi. \p \v 19 Jech lic yalbe ti vinique: \p ―Lican, batan. Colemot xa, yuꞌun laj achꞌunun ―xi. \s1 Cꞌu sꞌelan ta xvul ti ventainel yuꞌun ti Diose \r (Mt 24:23‑28, 36‑41) \p \v 20 Ti jfariseoetique laj sjacꞌbeic ti Jesuse cꞌusi ora ta xvul ti ventainel yuꞌun ti Diose. Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Cꞌalal ta xvul ta loqꞌuel ti ventainel yuꞌun ti Diose, mu xvinaj ta qꞌuelel. \v 21 Mu xuꞌ ta xalic ti liꞌ xa oye, ti leꞌ xa oye, ti xiique. Yuꞌun ti ventainel yuꞌun ti Diose liꞌ xa oy ta atojolique ―xi. \p \v 22 Jech laj yalbe yaꞌi ti yajchancꞌoptaque: \p ―Oy bu ta sta jun cꞌacꞌal ti ta xacꞌanic ti ta xaqꞌuelicun avaꞌi ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique. Pero mu xavilicun. \v 23 Oy buchꞌu jech ta xalic: “Liꞌ xa oye, leꞌ xa oye”, xiic. Pero mu me xabatic, mu me xatsꞌacliic batel ti buchꞌu jech ta xalic taje. \v 24 Yuꞌun cꞌalal ta sta scꞌacꞌalil ti ta xital ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique, coꞌol sꞌelan jech chac cꞌu chaꞌal ti sactselavel ti yan sꞌelan xjaplajet buꞌyuc noꞌox ta jujot vinajele. \v 25 Pero baꞌyel ep ta xquichꞌ vocol. Yuꞌun ta xisbajicun ti cristianoetic avi liꞌe. \v 26 Jech chac cꞌu chaꞌal laj spasic ti cristianoetic ti cꞌalal cuxul to ox ti Noee, jaꞌ noꞌox jech ta spasic ti cꞌalal ta xichaꞌsut talel ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique. \v 27 Yuꞌun ti stuquique jaꞌ noꞌox batem ta yoꞌntonic ti veꞌele, ti uchꞌ voꞌe, ti ta xicꞌan sbaique, ti ta xacꞌ ta nupunel ti yalab snichꞌnabique. Jaꞌ jech laj spasolanic o ti cristianoetique jaꞌ to ti cꞌalal iꞌoch batel ta barco ti Noee. Tal ti nojel ta voꞌe. Icham scotolic. \v 28 Jaꞌ jech icꞌot ta pasel xtoc ti cꞌalal cuxul to ox ti Lote. Yuꞌun ti cristianoetique jaꞌ noꞌox batem ta yoꞌntonic ta xveꞌic, ta xuchꞌic voꞌ, ta xmanolajic, ta xchonolajic, ta stsꞌunobajic, ta spas snaic. \v 29 Pero cꞌalal ilocꞌ batel ti Lot ti ta jteclum Sodomae, jaꞌ o iyal talel ti cꞌocꞌ schiꞌuc asufre ti ta vinajele. Tey imilatic scotolic. \v 30 Jaꞌ jech stalel yoꞌntonic ti cristianoetic ti cꞌalal ta sta yorail ti ta xichaꞌsut talele, ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique. \p \v 31 ’Ti jech cꞌacꞌal taje, mi oy buchꞌu muyem batel ta schaꞌcojal snae, mu xa me xyal batel ta sloqꞌuesel ti cꞌusitic oy yuꞌune. Jaꞌ jech xtoc mi oy buchꞌu batem ta yabtele, mu xa me sut talel ta sna. \v 32 Vuleso me ta avoꞌntonic ti cꞌu sꞌelan icꞌot ta pasel ta stojol yajnil ti Lote. \v 33 Ti buchꞌutic ta spoj yaꞌiic ti scuxleje, jaꞌ ta xchꞌay. Yan ti buchꞌutic mu spoj ti scuxleje, jaꞌ ta sta ti scuxlejale. \p \v 34 ’Jaꞌ o ta yacꞌobalil taje, ta xcalboxuc avaꞌiic ti oy buchꞌu chaꞌvoꞌ ti jmoj ta xvayic ta jun teme, jun ta xꞌicꞌat batel, jun ta scomtsanat. \v 35 Ti chaꞌvoꞌ antsetic ti jmoj ta xjuchꞌinajique, jun ta xꞌicꞌat batel, jun ta scomtsanat. \v 36 Ti chaꞌvoꞌ viniquetic ti jmoj ta xꞌabtejic ta yosilique, jun ta xꞌicꞌat batel, jun ta scomtsanat ―xi ti Jesuse. \p \v 37 Cꞌalal jech laj yaꞌiic ti yajchancꞌoptaque, jech lic sjaqꞌuic: \p ―¿Bu ta xcꞌot ta pasel ti vaꞌi sꞌelan taje, Cajval? ―xiic. \p Ti Jesuse jech laj stacꞌ: \p ―Ti bu oy ti animae, tey ta stsob sbaic batel ti xulemetique ―xi. \c 18 \s1 Scꞌoplal ti meꞌunal antse schiꞌuc ti jueze \p \v 1 Ti Jesuse jech laj xchanubtas ta babacꞌop ti yajchancꞌoptaque yoꞌ jech mu xlubtsajic ta stael ta cꞌoponel ti Diose. \v 2 Jech lic yal: \p ―Oy jun juez ta jun jteclum ti muꞌyuc cꞌusi bal o ta xaꞌi ti Diose. Muꞌyuc cꞌusi bal o ta xaꞌi ti cristianoetique. \v 3 Ti ta jteclum taje, oy tey jun meꞌunal ants ti ta xcꞌot scꞌan parte ta stojol ti jueze yuꞌun yajcronta. \v 4 Pero ti jueze ep cꞌacꞌal ti muꞌyuc laj xchapan ti antse. Tsꞌacal to lic snop: \v 5 “Acꞌo mi muꞌyuc cꞌusi bal o ta xcaꞌi ti Diose, acꞌo mi mu jventauc ti cristianoetique, pero taꞌlo xcaꞌi ti liꞌ xvaꞌvun ta jtojol ti antse. Jech o xal ta jchapan, ta jpoj yoꞌ jech mu liꞌuc noꞌox xvaꞌvune”, xi ti jueze ―xi ti Jesuse. \p \v 6 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Jaꞌ jech laj yal ti chopol juez taje. \v 7 Ti Diose, ¿mi mu van jechuc ta spoj ti buchꞌu tꞌujbilic yuꞌun ti cꞌacꞌal acꞌobal ta sta ta cꞌoponele? ¿Mi mu van ta xꞌichꞌbat ta mucꞌ ti scꞌope? \v 8 Ta xcalboxuc avaꞌiic, ta spojoxuc ta ora. Pero cꞌalal ta xichaꞌsut talel ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique, ¿mi staoj to yav yichꞌojic ta mucꞌ Dios ti cristianoetique? ―xi. \s1 Scꞌoplal ti jfariseoe schiꞌuc ti jcꞌanpatantaqꞌuine \p \v 9 Ti Jesuse jech laj yalbe babacꞌop ti buchꞌutic lequic ti yalojique, ti cꞌalal mu lecuc xilic ti yane: \p \v 10 ―Oy chib viniquetic ba staic ta cꞌoponel ti Dios ta temploe. Ti june jaꞌ jun jfariseo. Ti june jaꞌ jun jcꞌanpatantaqꞌuin. \v 11 Ti jfariseoe vaꞌal lic sta ta cꞌoponel ti Dios ti jech laj yale: “Colavalbun, Dios, ti mu jechuc jꞌelan jech chac cꞌu chaꞌal ti yane, ti ta xꞌelcꞌajique, ti muꞌyuc stuqꞌuil ti yoꞌntonique, ti ta xmulivajique. Mi jaꞌuc jutebuc jech coꞌnton jech chac cꞌu chaꞌal ti jcꞌanpatantaqꞌuin liꞌe. \v 12 Ti vuꞌune chib velta ta xquicta cot ti ta jujun xemunae. Jaꞌ jech xtoc jun ta xcacꞌbot ti ta lajlajuneb ti cꞌu yepal ta jpas canale”, xi. \v 13 Yan ti jcꞌanpatantaqꞌuine ta patil noꞌox tey nijil icom ta qꞌuexlal. Mi jaꞌuc jutebuc ta stoy muyel sat ta vinajel. Jaꞌ noꞌox tey laj smajolan ti stiꞌ yoꞌntone. Jech laj yal: “Dios, cꞌuxubinun, yuꞌun jsaꞌmulilun”, xi. \v 14 Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, cꞌalal isut batel ta sna ti jcꞌanpatantaqꞌuine, lec xa xꞌilat yuꞌun ti Diose. Yan ti jfariseoe muꞌyuc bu laj sta ti lec xꞌilat yuꞌun ti Diose. Yuꞌun ti buchꞌu cajal ta xacꞌ sbae, jaꞌ ta specꞌtsanat. Yan ti buchꞌu biqꞌuit ta xacꞌ sbae, jaꞌ ta xꞌacꞌat ta ichꞌel ta mucꞌ ―xi ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse ta xacꞌbe bendición ti ololetique \r (Mt 19:13‑15; Mr 10:13‑16) \p \v 15 Jaꞌ jech xtoc ti cristianoetique tey yicꞌojanic talel ololetic ta stojol ti Jesuse, yoꞌ acꞌo scajan scꞌob ta stojolic. Pero cꞌalal laj yilic ti yajchancꞌoptaque, tey laj spajesic ti buchꞌutic yicꞌojic talel ti ololetique. \v 16 Ti Jesuse laj yicꞌ talel ti yajchancꞌoptaque. Jech lic yalbe: \p ―Chꞌan utic ti ololetique, acꞌo taluc ta jtojol. Mu xamacbe yoꞌnton. Yuꞌun ti buchꞌu jech yoꞌntonic jech chac cꞌu chaꞌal ti ololetic liꞌe, jaꞌ yuꞌunic ti ventainel yuꞌun ti Diose. \v 17 Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, buchꞌuuc noꞌox ti mu jechuc yoꞌnton jech chac cꞌu chaꞌal yoꞌnton ti jun olole, mu xuꞌ ta xꞌoch ti bu ta xventainvan ti Diose ―xi. \s1 Ti jcꞌulej querem vinic ti laj scꞌopon ti Jesuse \r (Mt 19:16‑30; Mr 10:17‑31) \p \v 18 Oy jun banquilal yuꞌunic ti jꞌisraeletique jech laj sjacꞌbe ti Jesuse: \p ―Jlequil Jchanubtasvanej, ¿cꞌusi ta scꞌan ta jpas yoꞌ jech ta jta ti jcuxlejal sbatel osile? ―xi. \p \v 19 Ti Jesuse jech laj yalbe: \p ―¿Cꞌu chaꞌal ta xavalbun ti lecune? Muꞌyuc buchꞌu junucal ti lec yoꞌntone, cꞌajomal noꞌox ti Dios stuque. \v 20 Ti voꞌote anaꞌoj lec ti mantaletic ti jech ta xale: “Mu xamulivaj. Mu xamilvan. Mu xaꞌelcꞌaj. Mu xajutbe cꞌop yan. Ichꞌo ta mucꞌ atot ameꞌ”, ti xi ti mantale ―xi. \p \v 21 Ti vinique jech laj stacꞌbe: \p ―Ta jbicꞌtal onoꞌox laj jchꞌun talel scotol ti mantaletic taje ―xi. \p \v 22 Cꞌalal jech laj yaꞌi ti Jesús taje, jech laj yalbe: \p ―Jun xa noꞌox scꞌan ti cꞌusi ta xapase. Chono scotol ti cꞌusitic xꞌayan avuꞌune. Ti stojole, acꞌbo ti meꞌonetique. Jech xtoc umbi, oy acꞌulejal tey ta vinajel. Ti mi jech laj apase, laꞌ tsꞌacliun batel ―xi. \p \v 23 Cꞌalal jech laj yaꞌi ti vinic taje, och ta at oꞌnton. Yuꞌun toj cꞌulej. \v 24 Cꞌalal jech laj yil ti ta xat yoꞌntone, ti Jesuse jech laj yal: \p ―Ti jcꞌulejetique toj vocol ta xꞌoch ti bu ta xventainvan ti Diose. \v 25 Yuꞌun más to xuꞌ ta xjelav ta sat acuxa ti mucꞌ ta camelloe. Jaꞌ toj vocol ta xꞌoch batel ti jcꞌulej vinic ti bu ta xventainvan ti Diose ―xi. \p \v 26 Cꞌalal laj yaꞌiic ti jech laj yal ti Jesuse, ti cristianoetique jech lic yalic: \p ―Ti mi jech taje, ¿buchꞌu xa onoꞌox xuꞌ ta xcol? ―xiic. \p \v 27 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Ti cꞌusi mu xuꞌ yuꞌunic spasel ti viniquetique, ti Diose xuꞌ ta spas scotol ―xi. \p \v 28 Ti Pedroe jech laj yal: \p ―Cajval, ti vuꞌuncutique laj xa quictacutic comel scotol ti cꞌusitic oy cuꞌuncutique, yoꞌ ta jtsꞌacliotcutic batel ―xi. \p \v 29 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, buchꞌuuc noꞌox ti laj yicta ti snaique, ti stot smeꞌique, ti schiꞌiltac ta voqꞌuele, ti yajnilique, ti snichꞌnabique ta sventa ti ventainel yuꞌun ti Diose, \v 30 ta xichꞌic ep sqꞌuexol liꞌ ta sba banomile. Jech xtoc ti ta achꞌ banomil ti ta xtale, ta xichꞌic ti scuxlejalic sventa sbatel osile ―xi. \s1 Ti Jesuse ta xchaꞌal ti ta xchame \r (Mt 20:17‑19; Mr 10:32‑34) \p \v 31 Ti Jesuse laj yicꞌ loqꞌuel ti lajchaꞌvoꞌ yajchancꞌoptaque. Jech laj yal: \p ―Tana liꞌe, ta xijbatotic ta Jerusalén yoꞌ ta xcꞌot ta pasel ta jtojol ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique jech chac cꞌu chaꞌal laj stsꞌibaic comel ti jꞌalcꞌopetique. \v 32 Yuꞌun ta xiꞌacꞌat ta yoc ta scꞌob ti jyanlumetique. Ta xislabanic. Ta xiyutilanic. Ta xistubtaic. \v 33 Jaꞌ jech xtoc ta xismajicun. Tsꞌacal to ta xismilicun. Pero ta yoxibal cꞌacꞌal ta xichaꞌcuxi ―xi. \p \v 34 Pero ti stuquique muꞌyuc laj yaꞌiic ti jech taje. Mi jaꞌuc laj yaꞌibeic smelol ti jech iꞌalbatique. Yuꞌun mu xcꞌot ta yoꞌntonic. \s1 Ti Jesuse laj scolta jun maꞌsat ti oy ta Jericoe \r (Mt 20:29‑34; Mr 10:46‑52) \p \v 35 Ti Jesuse cꞌalal poꞌot xa scꞌan xcꞌot ta jteclum Jericoe, tey oy chotol ta tiꞌ be jun maꞌsat vinic ti ta scꞌan limoxnae. \v 36 Cꞌalal laj yaꞌi ti ep cristianoetic ta xꞌechꞌe, ti maꞌsate laj sjacꞌ: \p ―¿Cꞌusi ta xcꞌot ta pasel taje? ―xi. \p \v 37 Tey laj yalbeic: \p ―Jaꞌ ti Jesús ti liquem talel ta Nazarete liꞌ ta xꞌechꞌ ta bee ―xutic. \p \v 38 Jech ti maꞌsate lic avanuc: \p ―Jesús, Snichꞌonot David, cꞌuxubinun ―xi. \p \v 39 Ti buchꞌu jbaꞌbeic batele laj spajtsanic yoꞌ acꞌo chꞌaniuc. Pero ti stuque más to tsots iꞌavan: \p ―Snichꞌonot David, cꞌuxubinun ―xi. \p \v 40 Jech ti Jesuse tey ivaꞌi. Laj yal ti acꞌo yiqꞌuic talele. Cꞌalal tey xa oy ta stsꞌele, jech laj sjacꞌbe: \p \v 41 ―¿Cꞌusi ta xacꞌan ta jpasbot? ―xut. \p Ti maꞌsate jech laj stacꞌ: \p ―Cajval, ta jcꞌan ti ta xajambun ti jsate ―xi. \p \v 42 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Lec oy, jamuc ti asate, jaꞌ ti laj achꞌunune ―xut. \p \v 43 Ta ora noꞌox ijam ti sate. Tey laj stsꞌacli batel ti Jesuse. Tey xmuyubaj xa ta xalbe slequilal ti Diose. Scotol ti cristianoetique ti laj yilic ti ijam sat ti maꞌsate, jaꞌ jech laj yalbeic slequilal ti Dios eque. \c 19 \s1 Ti Jesuse schiꞌuc ti Zaqueoe \p \v 1 Ti Jesuse iꞌoch batel ti ta jteclum Jericoe. Jelavel ijelav. \v 2 Ti teye oy jun jcꞌulej vinic, Zaqueo sbi, ti jaꞌ banquilal yuꞌun ti jcꞌanpatantaqꞌuinetique. \v 3 Ti stuc taje ta scꞌan ta xojtiquin yaꞌi ti Jesuse. Pero mu sta ta qꞌuelel yuꞌun toj ep ti cristianoetique. Jaꞌ jech xtoc yuꞌun toj pecꞌpecꞌ ti Zaqueoe. \v 4 Jech ti stuque ijelav batel ta anil. Ba muyuc ta jpets sicómoro teꞌ yoꞌ jech ta xil ti bu ta xꞌechꞌ ti Jesuse. \v 5 Cꞌalal iꞌechꞌ ti Jesús ti bu oye, laj stoy muyel sat. Jech laj yal: \p ―Yalan talel ta anil, Zaqueo. Yuꞌun ti cꞌacꞌal liꞌe ta xicom ta ana ―xi. \p \v 6 Jech ti Zaqueoe iyal ta anil. Xmuyubaj xa laj yicꞌ batel ta sna ti Jesuse. \v 7 Cꞌalal jech laj yilic taje, scotolic xvulajetic xa liquel ta labanvanej ti ta xalic ti Jesuse ti ibat comuc ta sna jun jsaꞌmulile. \v 8 Tsꞌacal to un, ti Zaqueoe ivaꞌi. Jech laj yalbe ti Jesuse: \p ―Qꞌuel avil, Cajval, ti cꞌusitic xꞌayan cuꞌune ta xcacꞌbe oꞌloluc ti meꞌonetique. Mi oy buchꞌu laj jloꞌla ta scꞌanbel ti staqꞌuine, ta jsutesbe chanib velta más ―xi. \p \v 9 Ti Jesuse jech laj yalbe: \p ―Avi ti cꞌacꞌal liꞌe, vul xa ti coltael ti liꞌ ta jbej nae. Yuꞌun ti vinic liꞌ xtoque, jaꞌ snitilul ti Abrahame. \v 10 Yuꞌun ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique jaꞌ tal jsaꞌ, jaꞌ tal jcolta ti buchꞌutic chꞌayemique ―xi. \s1 Scꞌoplal ti lajunsep taqꞌuine \r (Mt 25:14‑30) \p \v 11 Cꞌalal jech tsꞌetel schiquin ti cristianoetic ta yaꞌyiel ti vaꞌi sꞌelan ta xal ti Jesuse, jech ti stuque jech laj yal jun babacꞌop, yuꞌun nopol xa batel ta Jerusalén. Yuꞌun ti cristianoetique ta snopic ti cꞌot xa yorail ti ta xa xꞌoch ta Ajvalil ti Buchꞌu tꞌujbil yuꞌun ti Diose. \v 12 Jech o xal jech laj yal: \p ―Oy jun snichꞌon ajvalil ti ibat ta namal banomile. Tsꞌacal to ta sut talel yoꞌ ta sventain ti yabtele. \v 13 Cꞌalal mu to ta xlocꞌ batele, laj stac ta iqꞌuel lajunvoꞌ yajꞌabtel. Tey laj yacꞌanbe comel ta jujun tal jujusep taqꞌuin ti ep yichꞌoje. Jech laj yal: “Bolomajanic me schiꞌuc ti jtaqꞌuine jaꞌ to ti mi lisut talele”, xi. \v 14 Ti cristianoetic ti tey nacajtique xtiꞌet sjolic yuꞌun ti vinique. Jech o xal laj staquic batel jun chib jꞌalmantal yoꞌ ta xcꞌot yalbeic ti ajvalile: “Mu jcꞌancutic ti jaꞌ ta xꞌoch ta ajvalil ta jlumalcutic ti vinic leꞌe”, xiic. \v 15 Pero acꞌbil xa yabtel ti ta xꞌoch ta ajvalile. Jech o xal isut talel ta slumal. Caꞌlal ivule, lic staan ta iqꞌuel ti yajꞌabteltac ti buchꞌutic laj yacꞌanbe comel ti staqꞌuine, yoꞌ ta snaꞌ cꞌu yepal laj spas canal ti taqꞌuin yuꞌunic ta jujun tale. \v 16 Ti buchꞌu baꞌyel icꞌot ta stojol ti ajvalile, jech laj yalbe: “Cajval, ti taqꞌuin ti laj avacꞌbun comele, ijolin cuꞌun lajuneb velta más”, xi. \v 17 Ti ajvalile jech laj stacꞌbe: “Lec oy. Jaꞌ jun lequil jꞌabtelot. Ti ta slequil avoꞌnton laj aventain ti jutebe, jech o xal ta xaꞌoch ta ajvalil cuꞌun ti ta xaventain lajuneb jteclume”, xi. \v 18 Tey ital ti jun xtoque. Jech vul yal: “Cajval, ti ataqꞌuin ti laj avacꞌbun comele, ijolin cuꞌun voꞌob velta más”, xi. \v 19 Jech laj stacꞌbe xtoc: “Jech ti voꞌot eque ta xaꞌoch ta ajvalil cuꞌun ti ta xaventain voꞌob jteclume”, xut. \v 20 Tsꞌacal to ital ti jun xtoque. Jech vul yal: “Cajval, liꞌ oy ti ataqꞌuine. Laj jqꞌuej. Laj jpix lec ta uni panyo. \v 21 Jech laj jpas, yuꞌun lixiꞌ avuꞌun, yuꞌun tsots vinicot. Ta xatsob ti tsꞌunobal ti bu moꞌcot laj atsꞌune. Jech xtoc ta xatsob ti tsꞌunobale ti bu moꞌcot laj avije”, xi. \v 22 Jech ti ajvalile jech laj yal: “Chopol jꞌabtelot, ta jchapanot yuꞌun ti acꞌop ti jech ta xavale. Yuꞌun anaꞌoj ti tsots vinicune, ti ta jtsob ti bu moꞌcun laj jtsꞌune, ta jtsob ti bu moꞌcun laj jvije. \v 23 Jech o xal, ¿cꞌu chaꞌal mu laj aticꞌ ta banco ti jtaqꞌuine yoꞌ jech ta xquichꞌbe schiꞌuc ti sjol cꞌalal ta xisut talel ta jnae?”, xi. \v 24 Ti ajvalile jech laj yalbe ti buchꞌu tey oyique: “Pojbeic ti taqꞌuin leꞌe. Acꞌbeic ti buchꞌu yichꞌoj lajunebe”, xi. \v 25 Pero ti jꞌabteletique jech laj yalic: “Cajval, pero oy xa yuꞌun lajuneb une”, xiic. \v 26 Pero ti ajvalile jech laj stacꞌ: “Ta xcalboxuc avaꞌiic, ti buchꞌu oy xa yuꞌune, ta to xꞌacꞌbat más. Yan ti buchꞌu muꞌyuc xjolin yuꞌune, ta xichꞌ pojbel ti juteb acꞌbile. \v 27 Jaꞌ jech xtoc ti jcrontae, jaꞌ ti buchꞌutic mu scꞌan ti ta xiꞌoch ta ajvalile, icꞌbeicun talel liꞌe. Milbeicun ta jsat”, xi ―xi ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse ta xꞌoch batel ta Jerusalén \r (Mt 21:1‑11; Mr 11:1‑11; Jn 12:12‑19) \p \v 28 Cꞌalal jech laj yoꞌnton ta yalel jech taje, ti Jesuse laj stam batel sbe cꞌalal to Jerusalén. \v 29 Cꞌalal jutuc xa scꞌan xcꞌot ti ta chib jteclum Betfagee schiꞌuc ti Betaniae ti nopol ta stsꞌel ti vits Olivose, tey laj stac jelavel chib yajchancꞌoptac. \v 30 Jech laj yalbe: \p ―Batanic ta biqꞌuit jteclum leꞌe. Cꞌalal ta xacꞌotique, tey chucul ta xataic jcot burro ti muꞌyuc to cajlebinbile. Jitunic. Icꞌbeicun talel. \v 31 Ti mi oy buchꞌu ta xasjacꞌbeic: “¿Cꞌu chaꞌal ta xajitunic?” mi xayutique, albo yaꞌiic: “Jaꞌ ta xtun yuꞌun ti Cajvaltique”, utic ―xi ti Jesuse. \p \v 32 Jech ti yajchancꞌoptaque ibatic. Jech laj staic scotol jech chac cꞌu chaꞌal iꞌalbatic yuꞌun ti Jesuse. \v 33 Cꞌalal jech ta xa sjitunic ti burroe, jech ti yajvale jech laj sjaqꞌuic: \p ―¿Cꞌu chaꞌal ta xajitunic ti burroe? ―xi. \p \v 34 Ti stuquique jech laj stacꞌbeic: \p ―Yuꞌun ta xtun yuꞌun ti Cajvaltique ―xiic. \p \v 35 Jech ti stuquique laj yiqꞌuic batel ti burro ta stojol ti Jesuse. Tey lic slamic ti scꞌuꞌic ta sba ti burroe. Tey laj scajanic muyel ti Jesuse. \v 36 Cꞌalal jech yacal ta xanav batel ti Jesuse, tey ta sqꞌuiananic batel ti scꞌuꞌic ta bee. \v 37 Cꞌalal nopajic xa yalel ta svitsal Olivose, scotolic ti jchꞌunolajeletic ti stsꞌacliojic batel ti Jesuse, xmuyubajic xa iꞌavanic. Lic yalbeic slequilal ti Diose. Yuꞌun laj yilic scotol ti smucꞌul stsatsal ti Jesuse. \v 38 Jech ta xalic: \p ―Yan yutsil ti Ajvalil tacbil talel yuꞌun ti Diose. Lec yoꞌnton ti Diose. Toj yan yutsil ti Dios ti oy ta vinajele ―xiic. \p \v 39 Oy jun chib jfariseoetic ti tey capalic schiꞌuc ti cristianoetique ti jech laj yalique: \p ―Jchanubtasvanej, pajtsano ti avajchancꞌoptaque ―xiic. \p \v 40 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, ti mi ta jpajtsane, jaꞌ xlic avanicuc ti tonetique ―xi. \p \v 41 Cꞌalal nopol xa scꞌan xcꞌot ta Jerusalene, cꞌalal jech laj yil ti jteclume, jech ti Jesuse ocꞌ ta stojol. \v 42 Jech laj yal: \p ―Ti cꞌacꞌal liꞌe, ti tauc xavaꞌiic jutebuc ti jaꞌ ta xacꞌboxuc scꞌuxobil avoꞌntonique, toj lec ti jechuque. Pero tana liꞌ une, macal ti asatique. Mu xavilic. \v 43 Ta sta scꞌacꞌalil ti ta xavichꞌ ilbajinel yuꞌun ti avajcrontaique. Ta sjoyobtaic ti jteclum liꞌe, yoꞌ jech macbiloxuc ta be ta jujot. \v 44 Lilijem ta xcom ta lum ti jteclum avuꞌunique. Mi jaꞌuc jbej ton cajal ta xcom ta sba ti yan tone. Milbil ta xacom acotolic. Jech ta xcꞌot ta pasel, yuꞌun muꞌyuc laj avichꞌic ta mucꞌ ti cꞌalal tal svuꞌlanoxuc ti Diose ―xi. \s1 Ti Jesuse ta xchꞌuba ti temploe \r (Mt 21:12‑17; Mr 11:15‑19; Jn 2:13‑22) \p \v 45 Jech ti Jesuse och batel ta templo. Tey laj snutsan loqꞌuel ti buchꞌutic ta xchonilajic, ta xmanolajic teye. \v 46 Ti stuque jech laj yal: \p ―Jech ta xal ti Dios ti tsꞌibabil ta scꞌope: “Ti jnae jaꞌ snail jtaobil ta cꞌoponel”, xi. Pero ti voꞌoxuque laj xa ajoybinic ta snail chꞌen jꞌeleqꞌuetic ―xi. \p \v 47 Ti Jesuse jujun cꞌacꞌal ta xchanubtasvan ti tey ta temploe. Pero ti banquilaletic yuꞌun ti paleetique, ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale, jech xtoc ti banquilal jpasmantal yuꞌun ti jteclume, tey ta saꞌolanic cꞌu sꞌelan xuꞌ ta xaqꞌuic ta milel ti Jesuse. \v 48 Pero mu staic cꞌusi xuꞌ ta xutic. Yuꞌun scotol ti cristianoetique tsꞌetel schiquinic ta xaꞌiic ti cꞌusi ta xal ti Jesuse. \c 20 \s1 Ti yabtel yichꞌoj ti Jesuse \r (Mt 21:23‑27; Mr 11:27‑33) \p \v 1 Oy jun cꞌacꞌal ti Jesuse ta xchanubtas ti cristianoetic tey ta temploe. Tey ta xalolan ti lequil achꞌ cꞌop ti jaꞌ colebale. Jaꞌ o tey icꞌotic ti banquilaletic yuꞌun ti paleetique, ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale, schiꞌuc ti moletique. \v 2 Jech laj yalic: \p ―Albuncutic, ¿cꞌusi avabtel avichꞌoj ti jech ta xapase? ¿Buchꞌu laj yacꞌbot avabtel? ―xiic. \p \v 3 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Jaꞌ jech ti vuꞌun eque, oy cꞌusi ta jcꞌan ta jacꞌboxuc jbeluc. Jaꞌ yuꞌun un, tacꞌbeicun. \v 4 ¿Buchꞌu laj stac talel ti Juane ti tal yacꞌ ichꞌ voꞌe? ¿Mi jaꞌ ti Diose? ¿Mi jaꞌ ti viniquetique? ―xi. \p \v 5 Ti stuquique jech lic yalolanbe sbaic: \p ―¿Cꞌusi ta xcaltic xanaꞌic? Ti mi ta xcalbetic ti jaꞌ tacbil talel yuꞌun Diose, ti mi xijchie, jech ta xistacꞌbotic talel: “¿Cꞌu chaꞌal muꞌyuc bu laj avichꞌic ta mucꞌ?”, xiyut umbi. \v 6 Pero ti mi ta xcalbetic ti jaꞌ tacbil talel yuꞌun ti viniquetique, ti mi xijchie, xuꞌ ta xismilotic ta ton scotol ti cristianoetique. Yuꞌun snaꞌojic lec ti jaꞌ icꞌopoj ta sventa Dios ti Juane ―xut sbaic. \p \v 7 Jech o xal ti stuquique laj yalic ti mu snaꞌic ti buchꞌu laj stac talel ti Juane ti tal yacꞌ ichꞌ voꞌe. \v 8 Ti Jesús une jech laj yal: \p ―Mi jaꞌuc ti vuꞌun eque, mu xcalboxuc avaꞌiic ti buchꞌu laj yacꞌbun cabtel ti jech ta jpase ―xi. \s1 Scꞌoplal ti chopol jꞌabteletique \r (Mt 21:33‑44; Mr 12:1‑11) \p \v 9 Tsꞌacal to ti Jesuse laj scꞌopon ti cristianoetique. Jech laj yalbe jun babacꞌop: \p ―Oy jun vinic ti laj stsꞌun uva ta yosile. Tsꞌacal to laj yacꞌ ta chꞌom ti yosil ta stojol jun chib jꞌabteletic. Jech ti yajval osile ibat ta nom. Jal ijocꞌtsaj. \v 10 Cꞌalal sta xa scꞌacꞌalil ti ta xichꞌ tuchꞌel ti sat uvae, ti yajval osile laj stac batel jun yajꞌabtel yoꞌ chba scꞌan ti cꞌu yepal ta xichꞌ ti slocꞌ yosile. Pero ti stuquique tey lic smajic. Muꞌyuc cꞌusi laj yacꞌbeic batel. \v 11 Tsꞌacal to ti yajval osile laj stac batel yan yajꞌabtel ta stojol ti jchꞌom-osiletique. Pero jaꞌ noꞌox jech laj yilbajinic, laj smajic. Muꞌyuc cꞌusi laj yacꞌbeic batel. \v 12 Jaꞌ jech xtoc ti yajval osile laj xchaꞌtac batel yan yajꞌabteltac. Pero ti jchom-osiletique tey laj syayijesic. Tey laj sjipic loqꞌuel ta pat moc. \p \v 13 ’Tsꞌacal to ti yajval osile jech lic snop: “¿Cꞌusi xuꞌ ta jpas? Jaꞌ lec ta jtac batel ti jcꞌanbil nichꞌone. Cꞌalal ta xilique, ta nan xichꞌic ta mucꞌ”, xi. \v 14 Pero ti jchꞌom-osiletique, cꞌalal laj yilique, tey lic yalbe sbaic ta jujun tal: “Leꞌe, jaꞌ ti buchꞌu ta xrextoin ti osile. Laꞌ jmiltic yoꞌ jech ta xcuꞌunintic ti osile”, xiic. \v 15 Jech ti jchꞌom-osiletique laj xjochic loqꞌuel ta yut ti osile. Tey bat smilic ta spat ―xi ti Jesuse. \p Jech ti Jesuse jech laj sjacꞌ: \p ―¿Cꞌusi van ta xcꞌot ta pasel ta stojolic yuꞌun ti yajval osil taje? \v 16 Ta xtal smil ti jchꞌom-osiletique. Ti yosile ta xacꞌ ta chꞌom ta yan ―xi. \p Cꞌalal jech laj yaꞌiic taje, jech laj yalic: \p ―Mu jechuc scꞌan ti Dios taje ―xiic. \p \v 17 Pero ti Jesuse lic sqꞌuelbe batel ti satique. Jech laj yal: \p ―¿Cꞌusi smelol ta xal ti jech tsꞌibabil ta scꞌop Diose? \q1 Ti ton ti bajbil yuꞌun ti jꞌabteletique, \q1 tsꞌacal to jaꞌ jtunel icom sventa sliqueb ti nae, \m ti xie. \v 18 Buchꞌuuc noꞌox ti ta xbaj ta sba ti ton taje, lilijem ta xcomic. Yan ti mi jaꞌ cajal ta xcꞌot ta sbaic ti tone, polvo ta xcomic ―xi. \s1 Scꞌoplal stojel ti patane \r (Mt 22:15‑22; Mr 12:13‑17) \p \v 19 Ti banquilal paleetique schiꞌuc ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale laj yaꞌiic ti jaꞌ scꞌoplal stuquic ti vaꞌi sꞌelan laj sbabaꞌal ti Jesuse. Jech o xal ta scꞌan ta stsaquic ox ta ora. Pero ixiꞌic yuꞌun ti cristianoetique. \v 20 Jech o xal ti stuquique laj staquic batel jpaꞌivanejetic ti lec yoꞌntonic yilele, yoꞌ jech ta sjacꞌbeic ti Jesuse mi oy cꞌusi jbeluc chopol ta xlocꞌ ta ye, yoꞌ jech xuꞌ ta xaqꞌuic batel ta scꞌob ti ajvalile. \v 21 Jech o xal ti stuquique jech laj sjaqꞌuic: \p ―Jchanubtasvanej, jnaꞌojcutic lec ti tucꞌ ta xachanubtasvane. Mu xanaꞌ ti yalel toyol avoꞌnton ta stojol ti cristianoetique. Yuꞌun jaꞌ noꞌox ta xachanubtasvan ta melel ti cꞌusi ta scꞌan ti Diose. \v 22 Jech o xal albun caꞌicutic, ¿mi lec ti ta jtojtic ti patan taqꞌuin ti ta xichꞌ ti ajvalil romanoe? ¿Mi moꞌoj? ―xutic. \p \v 23 Pero ti Jesuse laj snaꞌ ti chopol ta snop ta yoꞌntonique. Jech o xal ti stuque jech laj yal: \p ―¿Cꞌu chaꞌal ti ta xacꞌan ta xabajesicun avaꞌi ta cꞌoqꞌue? \v 24 Acꞌbun quil jsepuc taqꞌuin. ¿Buchꞌu sat, buchꞌu sbi ti liꞌ tsacale? ―xi. \p Ti stuquique jech laj staqꞌuic: \p ―Jaꞌ ti ajvalile ―xiic. \p \v 25 Jaꞌ yuꞌun un, ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Acꞌbeic ti cꞌusi jaꞌ yuꞌun ti ajvalile. Acꞌbeic Dios xtoc ti cꞌusi jaꞌ yuꞌun ti Diose ―xi. \p \v 26 Ti stuquique muꞌyuc xuꞌ yuꞌunic sbajesel ta cꞌocꞌ ti cꞌusi ta xal ti Jesús ta sba ta sat ti cristianoetique. Jaꞌ noꞌox chꞌayal icꞌot yoꞌntonic stuquic ti vaꞌi sꞌelan laj yal ti Jesuse. Jech o xal tey tsꞌijtsꞌajic. \s1 Laj sjaqꞌuic cꞌu sꞌelan ti chaꞌcuxesele \r (Mt 22:23‑33; Mr 12:18‑27) \p \v 27 Tsꞌacal to un, oy jlom jsaduceoetic bat sqꞌuelic ti Jesuse. Ti jsaduceoetique jaꞌ ti xchꞌunojic onoꞌox ti muꞌyuc bu ta xchaꞌcuxiic ti animaetique. Jech o xal jech laj yalbeic ti Jesuse: \p \v 28 ―Jchanubtasvanej, ti Moisese laj stsꞌiba comel ti mi oy jun vinic ti ta xicꞌ ti yajnile, ti mi chame, ti mi chꞌabal snichꞌon icome, jech o xal ti yitsꞌine ta scꞌan ti acꞌo yicꞌ ti meꞌunal antse, yoꞌ mu xchꞌay stsꞌunobal ti anima sbanquile. \v 29 Lec oy. Oy viniquetic ti vucubic ta voqꞌuele. Ti banquilale laj yicꞌ yajnil. Pero icham. Muꞌyuc snichꞌon icom. \v 30 Jech ti schibal itsꞌinale laj yicꞌ ti antse. Jaꞌ jech xtoc icham. Chꞌabal snichꞌon icom. \v 31 Jaꞌ jech laj spas ti yoxibale. Laj yicꞌ noxtoc ti antse. Jaꞌ jech laj spasic ti yan xtoque. Pero icham svucvoꞌalic, mi junuc inichꞌnajic. \v 32 Jaꞌ jech xtoc un, icham ti antse. \v 33 Jech o xal albun caꞌicutic, ti cꞌalal ta sta scꞌacꞌalil ti chaꞌcuxiele, ¿buchꞌu junucal yajnil ta xcom ti vucubic taje cꞌalal laj smalalin yucubal ti antse? ―xiic. \p \v 34 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Ti liꞌ ta sba banomile, ti viniquetique, ti antsetique ta xicꞌan sbaic. \v 35 Yan ti buchꞌutic ta xchaꞌcuxiique, ti xuꞌ ta xꞌochic batel ti ta yan banomile, ti teye mu xa yuꞌunuc ta xicꞌan sbaic. Mi jaꞌuc xa ta xaqꞌuic ta nupunel ti yalab snichꞌnabique. \v 36 Yuꞌun ti teye, muꞌyuc xa ta xchamic ti cristianoetique. Jaꞌ xa jech sꞌelan jech chac cꞌu chaꞌal ti ángeletique. Yalab snichꞌnab xa ti Diose. Jaꞌ ti ichaꞌcuxiic xae. \v 37 Jaꞌ noꞌox jech ta xacꞌ jnaꞌtic ti Moisese ti ta xchaꞌcuxi ti animaetique. Yuꞌun jech iꞌalbat yuꞌun Dios cꞌalal ta xtil ti jpets teꞌe: “Vuꞌun Diosun yuꞌun ti Abrahame, yuꞌun ti Isaaque, yuꞌun ti Jacobe”, ti xie. \v 38 Yuꞌun ti Diose, maꞌuc Dios yuꞌunic ti buchꞌutic chamemique. Jaꞌ Dios yuꞌunic ti buchꞌutic cuxajtique. Yuꞌun ta stojol ti Diose, scotol cuxulic ―xi ti Jesuse. \p \v 39 Jech o xal oy jun chib jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale jech laj yalic: \p ―Toj lec ti cꞌusi laj avale, Jchanubtasvanej ―xiic. \p \v 40 Jech o xal un, muꞌyuc xa cꞌusi más laj sjaqꞌuic. \s1 ¿Buchꞌu stot ti Cristoe? \r (Mt 22:41‑46; Mr 12:35‑37) \p \v 41 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―¿Cꞌu chaꞌal ta xalic, ti Cristoe jaꞌ snichꞌon ti Davide? \v 42 Yuꞌun ti Davide jech laj yal stuc ti tsꞌibabil ta svun Salmose: \q1 Ti Diose jech laj yalbe ti Cajvale. \q1 “Laꞌ chotlan ti jbatsꞌi cꞌob, \q1 \v 43 jaꞌ to mi ta sta yorail ti ta jtsalbot \q1 ti avajcrontae”, \m xꞌutat, xi ti Davide. \v 44 ¿Cꞌusi xut ti Cristo ti jaꞌ Snichꞌon ti Davide, cꞌalal ti David stuque, Cajval ti xute? ―xi ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse laj svinajesbe smul ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale \r (Mt 23:1‑36; Mr 12:38‑40; Lc 11:37‑54) \p \v 45 Scotol ti cristianoetique tsꞌetajtic schiquinic ta xaꞌiic ti cꞌalal jech laj yalbe yajchancꞌoptac ti Jesuse: \p \v 46 ―Bijanic me yuꞌun ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale. Yuꞌun ti stuquique toj lec ta xaꞌiic ti nat slapoj ti scꞌuꞌique. Jaꞌ noꞌox ta scꞌanic ti nupbilic ti ichꞌbilic ta mucꞌ ti ta chꞌivite. Ti ta chꞌul nae, jaꞌ ta saꞌic ti chotlebal ti bu ichꞌbil ta muqꞌue. Jaꞌ jech xtoc jaꞌ ta saꞌic ti bu lec chotlebal ti bu ta xꞌicꞌatic ta veꞌele. \v 47 Jaꞌ jech xtoc ta spojbeic snaic ti meꞌlal antsetique. Tsꞌacal to yoꞌ mu xvinajic ti cꞌusi chopol laj spasic ti yalojique, jal ta jmec ta staic ta cꞌoponel ti Diose. Ti stuquic taje tsots ta xichꞌic castigo ―xi ti Jesuse. \c 21 \s1 Ta xacꞌbe smoton Dios ti meꞌlal ants ti toj abol sbae \r (Mr 12:41‑44) \p \v 1 Ti Jesuse tey laj yil ta templo ti ta stiqꞌuic ochel staqꞌuinic ti jcꞌulejetic ta scaxail smoton ti Diose. \v 2 Jaꞌ jech xtoc laj yil jun meꞌlal ants ti toj abol sbae ti laj sticꞌ ochel chib biqꞌuit cobre ti taqꞌuine. \v 3 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, ti meꞌlal ants leꞌe ti abol sbae, jaꞌ más ep laj yacꞌ. Jaꞌ mu sta laj yacꞌ ti yane. \v 4 Yuꞌun ti yane jaꞌ noꞌox ta xaqꞌuic sobrail ti staqꞌuinique. Yan ti antse laj yacꞌ comel scotol ti yuni taqꞌuin ti jaꞌ smanobil yuni veꞌele ―xi. \s1 Ti Jesuse ta xal ti ta xlilij ti temploe \r (Mt 24:1‑2; Mr 13:1‑2) \p \v 5 Oy jlom ta xalbeic scꞌoplal ti temploe, ti toj jun yutsiquil ti stanale schiꞌuc ti yan ti cꞌusitic laj yichꞌ aqꞌuel ta matanale. Jech ti Jesuse jech laj yal: \p \v 6 ―Scotol ti vi sꞌelan ta xavilic liꞌe, ta sta yorail ti lilijem ta xcome. Mu jbejuc ton ti cajal ta xcom ta sba ti yan tone ―xi. \s1 Svinajeb ti cꞌalal poꞌot xa ta sta ti slajebal cꞌacꞌale \r (Mt 24:3‑28; Mr 13:3‑23) \p \v 7 Jech o xal tey lic sjacꞌbeic ti Jesuse: \p ―Jchanubtasvanej, ¿cꞌusi ora ta xcꞌot ta pasel taje? ¿Cꞌusi señail ti jech ta xcꞌot ta pasele? ―xiic. \p \v 8 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Bijanic me. Mu me xalajic ta loꞌlael. Yuꞌun ep ti buchꞌutic sbiinojic ti jbi ti jech ta xalique: “Vuꞌun ti Cristoune”, xiic. Oy yan ti jech ta xalique: “Jaꞌ xa me yorail ta xtal ti Cristoe”, xiic. Pero mu xatsꞌacliic batel. \v 9 Jaꞌ jech xtoc cꞌalal ta xavaꞌibeic scꞌoplal ti letoe, ti ta scrontain sbaic ti cristianoetique, mu xaxiꞌic yuꞌun. Yuꞌun baꞌyel jech ta xcꞌot ta pasel. Pero maꞌuc to yorail ti slajebal cꞌacꞌale ―xi. \p \v 10 Jech to laj yalolan batel ti Jesuse: \p ―Ti jun mucꞌ ta jteclume ta stsac sbaic ta leto schiꞌuc ti yan mucꞌ ta jteclume. Ti jun ajvalile ta stsac sbaic ta leto schiꞌuc ti yan ajvalile. \v 11 Ta xtal mucꞌ ta niquel. Ta xtal mucꞌ viꞌnal. Ta xlic chamel buꞌyuc noꞌox ta jujun lum. Jech xtoc ti ta vinajele oy ep ta tos ta xvinaj señail ti toj xiꞌbal sbae. \v 12 Cꞌalal mu to xcꞌot ta pasel taje, ta xanutsatic batel. Ta xavichꞌic aqꞌuel ta chapanel ta jujun chꞌul na. Ta xaticꞌatic ta chuquel. Icꞌbil ta xabatic ta stojol ti banquilal ajvaliletique schiꞌuc ti gobernadoretique ti vuꞌun ta jventae. \v 13 Jaꞌ o yorail ti jamal ta xavalbeicun ti jcꞌoplale. \v 14 Nopic me lec ti voꞌoxuque ti mu xacajnopic cꞌusi xuꞌ ta xavalic yoꞌ ta xapoj abaique. \v 15 Yuꞌun vuꞌun ta xcacꞌ ti abijilic ti cꞌu sꞌelan xuꞌ ta xatacꞌbeic ti avajcrontaique. Jech o xal mu xuꞌ ta stsaloxuc ta cꞌop. \v 16 Ti voꞌoxuque ta xaꞌacꞌatic batel ta cꞌabal yuꞌun ti atot ameꞌique, yuꞌun ti achiꞌiltac ta voquele, yuꞌun ti avutsꞌ avalaltaque, yuꞌun ti buchꞌutic lec xavil abaique. Oy jlom ti voꞌoxuque ta xalajic ta milel yuꞌunic. \v 17 Scotol ti cristianoetic liꞌ ta sba banomile xtiꞌet sjolic ta atojolic ta jventa. \v 18 Pero ti voꞌoxuque mi jaꞌuc jbej stsatsal ajolic ti ta xchꞌaye. \v 19 Mi staoj yav jun avoꞌntonic xacham xalajique, ta xavichꞌ acuxlejalic. \p \v 20 ’Cꞌalal ta xavilic ti jteclum Jerusalén ti joyobtabil ta soldadoetique, naꞌic me ti jaꞌ yorail ti ta xichꞌ lilinele. \v 21 Jech o xal un, ti buchꞌutic oyic ti liꞌ ta Judea banomile, acꞌo me jatavicuc batel ta vitsetic. Ti buchꞌutic ti ticꞌajtic liꞌ ta Jerusalene, acꞌo me loqꞌuicuc batel. Ti buchꞌutic loqꞌuemic batel ta yabtelique, mu xa me sutic talel ta jteclum. \v 22 Yuꞌun sta xa yorail ti castigoe. Jaꞌ xa cꞌot ta pasel jech chac cꞌu chaꞌal ti tsꞌibabil ta scꞌop Diose. \v 23 Ti jech cꞌacꞌal taje, toj abol sbaic ti antsetic ti buchꞌutic schiꞌuc ti yolique, o mi ta to xchuꞌun ti yolique. Yuꞌun mu noꞌox albajuc ta xtal ti vocol liꞌ ta banomile. Toj tsots ta jmec ti castigo ta xichꞌic ti cristianoetique. \v 24 Oy jlom ta xchamic ta leto. Ti jlom xtoque chucbil ta xbatic ta jujun yan lumetic. Ti jyanlumetique ta soquesic ti jteclum Jerusalén liꞌe jaꞌ to mi itsꞌaqui scꞌacꞌalil ti cꞌu sjalil ta xꞌacꞌbat spasique. \s1 Ti cꞌu sꞌelan ta xchaꞌsut talel ti Jesuse ti coꞌol jꞌelantique \r (Mt 24:29‑35, 42‑44; Mr 13:24‑37) \p \v 25 ’Jaꞌ jech xtoc jaꞌ o xlic vinajuc ti oy señail ti ta cꞌacꞌale, ti ta ue, ti ta cꞌanaletique. Ti cristianoetic liꞌ ta banomil ti oyic ta jujun lume, mu stacꞌ aꞌyeluc ta xaꞌiic yuꞌun ti xiꞌele. Yuꞌun ti tsots xjumumet ti mare, ti xvaꞌi xcꞌotij ti voꞌe. \v 26 Ti cristianoetique ta xyalic ta lum ta xiꞌel. Yuꞌun mu snaꞌic cꞌusi ta xcꞌot ta pasel ta sjunlej ti banomile. Jaꞌ jech xtoc ti cꞌusitic oy ta vinajele xlaj nicanicuc scotol. \v 27 Jaꞌ o tey ta xiyilicun ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique, ti ta xital ta ba toc schiꞌuc ti jmucꞌul jlequilale. \v 28 Cꞌalal xlic cꞌotuc ta pasel ti jech taje, tsotsanic me, toyo me ti asatique. Yuꞌun nopol xa scꞌan ti ta xataic ti acolelique ―xi. \p \v 29 Jaꞌ jech xtoc ti Jesuse lic yal yan babacꞌop jech chac cꞌu chaꞌal liꞌe: \p ―Qꞌuel avilic ti icuxe schiꞌuc ti cꞌusiuc noꞌox teꞌale. \v 30 Cꞌalal yacal ta xchꞌi tal ti achꞌ yanale, xanaꞌic lec ti poꞌot xa sta yorail ta xlic yaluc ti chaquiloꞌe. \v 31 Jaꞌ jech xtoc cꞌalal ta xavilic ti xlic cꞌotuc ta pasel ti vaꞌi sꞌelan laj cale, naꞌic me ti poꞌot xa sta yorail ti xlic ventainvanuc ti Diose. \p \v 32 ’Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, mu to ta xcham scotol ti cristianoetic liꞌe ti cꞌalal ta xcꞌot ta pasel scotol taje. \v 33 Ti banomile, ti vinajele xlaj scꞌoplal. Pero ti jcꞌope mu xlaj scꞌoplal. Ta onoꞌox xcꞌot ta pasel. \p \v 34 ’Bijanic me. Mu me xyijub avoꞌntonic yuꞌun ti yacubele, ti cꞌusitic yan ta xapasique, ti jaꞌ noꞌox xvulvun avoꞌntonic ti cꞌusi ta xavut abaic liꞌ ta sba banomile, yoꞌ jech mu chꞌayaluc avoꞌntonic xataatic ti jech cꞌacꞌal taje, \v 35 ti coꞌol sꞌelan jun petsꞌ ti ta stsacvane. Yuꞌun jaꞌ jech sꞌelan ta xcꞌot ta pasel ta stojol scotol ti cristianoetic ti oyic ta sjoylej banomil ti cꞌalal ta sta ti scꞌacꞌalile. \v 36 Jech o xal ti voꞌoxuque chaplucoxuc me. Taic me ta cꞌoponel scotol cꞌacꞌal ti Diose, yoꞌ jech xuꞌ ta xapoj abaic yuꞌun scotol ti cꞌusitic ta xcꞌot ta pasele, yoꞌ jech xuꞌ ta xcꞌot avaꞌan abaic ta jtojol ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique ―xi ti Jesuse. \p \v 37 Ti ta cꞌacꞌaltique ta xchanubtasvan ta templo ti Jesuse. Ti ta acꞌobaltique ta xbat ta vits ti jaꞌ Olivos sbie. \v 38 Scotol ti cristianoetique jujun sob icꞌloman ta xbatic ta templo yoꞌ ta xaꞌiic ti ta xchanubtasvan ti Jesuse. \c 22 \s1 Chapanbil xa scꞌoplal ti ta xichꞌ tsaquel ti Jesuse \r (Mt 26:1‑5, 14‑16; Mr 14:1‑2, 10‑11; Jn 11:45‑53) \p \v 1 Nopol xa scꞌan ti qꞌuin ti ta xichꞌ veꞌel ti pan ti chꞌabal yichꞌoj ti spajubtasobile, jaꞌ ti qꞌuin Colele. \v 2 Ti banquilal paleetique schiꞌuc ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale ta snopilan cꞌusi xuꞌ ta spasic yoꞌ ta xaqꞌuic ta milel ti Jesuse. Pero ta xiꞌic yuꞌun ti cristianoetique. \p \v 3 Jech ti pucuje tey iꞌoch ta yoꞌnton ti Judase, ti jaꞌ sbi xtoc ti Iscariotee, ti jaꞌ jun ta slajchaꞌvoꞌal jcholcꞌope. \v 4 Jech ti stuque bat scꞌopon ti banquilal paleetique schiꞌuc ti buchꞌutic tsots yabtelic yichꞌojic tey ta temploe. Tey laj yal ti cꞌu sꞌelan xuꞌ ta xacꞌ ta cꞌabal ti Jesuse. \v 5 Jech ti stuquique xmuyubajic xa. Jech o xal laj yalic ti ta xacꞌbeic taqꞌuine. \v 6 Jech ti Judase tey laj stsac ti taqꞌuine. Tey lic saꞌolan ti cꞌu sꞌelan xuꞌ ta xacꞌ ta cꞌabal ti Jesuse ti cꞌalal jaꞌ o chꞌabal ti cristianoetique. \s1 Snaꞌobil ti Cajvaltique \r (Mt 26:17‑29; Mr 14:12‑25; Jn 13:21‑30; 1 Co 11:23‑26) \p \v 7 Sta xa yorail ti qꞌuin ti ta sveꞌic ti pan ti chꞌabal yichꞌoj ti spajubtasobile. Jaꞌ jech xtoc jaꞌ o ti scꞌacꞌalil ti ta xichꞌ milel ti chij ti jaꞌ sventa smelol ti qꞌuin Colele. \v 8 Jech o xal ti Jesuse jech laj yalbe ti Pedroe, ti Juane: \p ―Batanic, ba chapanic ti veꞌlil sventa ti qꞌuin Colele ―xi. \p \v 9 Ti chaꞌvoꞌique jech laj sjacꞌbeic: \p ―¿Bu ta xacꞌan ti chba jchapancutique? ―xiic. \p \v 10 Ti Jesuse jech laj stacꞌ: \p ―Cꞌalal ta xaꞌochic batel ti ta jteclume, tey ta xanupic ta be jun vinic ti xcuchoj talel jbej qꞌuib voꞌe. Tijlanic batel ta spat cꞌalal to na ti bu ta xꞌoche. \v 11 Albeic yaꞌi ti yajval nae: “Ti Jchanubtasvaneje jech ta xayalbot: ¿Bu oy ti cuarto ti xuꞌ ta xiveꞌcutic schiꞌuc ti cajchancꞌoptac sventa ti qꞌuin Colele? xayut”, xavutic. \v 12 Ti yajval nae tey ta xacꞌ avilic jun mucꞌ ta cuarto ti oy ta schaꞌcojal nae ti chapanbil xae. Tey xameltsanic ti veꞌlile ―xi ti Jesuse. \p \v 13 Ti chaꞌvoꞌique tey ibatic. Tey laj staic scotol jech chac cꞌu chaꞌal iꞌalbatic yuꞌun ti Jesuse. Jech tey lic spasic ti veꞌlil sventa ti qꞌuin Colele. \p \v 14 Cꞌalal ista yorail ti veꞌebale, jech ti Jesuse schiꞌuc ti yajchancꞌoptaque lic chotlicuc ta mexa. \v 15 Jech ti Jesuse jech lic yal: \p ―Jech onoꞌox oy ta coꞌnton ti ta jcꞌan ti jmoj ta xijveꞌotic jcotoltic sventa ti qꞌuin Colele cꞌalal mu to ta xichame. \v 16 Yuꞌun ta xcalboxuc avaꞌiic, slajeb xa velta ti jech jmoj ta xijveꞌotique jaꞌ to ti mi cꞌot yorail ti ta jtsob jbatic ti bu ta xventainvan ti Diose ―xi. \p \v 17 Jech o xal un, ti Jesuse lic stsac ti sbisol yaꞌlel uvae. Tey laj yalbe vocol ti Diose. Jech laj yalbe ti yajchancꞌoptaque: \p ―Tsaquic liꞌe. Comon uchꞌic acotolic. \v 18 Yuꞌun ta xcalboxuc avaꞌiic, slajeb xa velta ti ta xcuchꞌ ti yaꞌlel uvae jaꞌ to mi sta yorail ti ta xventainvan ti Diose ―xi. \p \v 19 Tsꞌacal to xtoc un, lic stsac ti pane. Tey laj yalbe vocol ti Diose. Tey lic xetꞌ ti pane. Tey laj yacꞌbe batel ti yajchancꞌoptaque. Jech lic yal: \p ―Ti liꞌe, jaꞌ jbecꞌtal ti ta xichꞌ aqꞌuel ta milel ta sventa alequilalic ti voꞌoxuque. Jech me xapasolanic o. Yuꞌun jaꞌ jnaꞌobil ―xi. \p \v 20 Cꞌalal laj yoꞌntonic ta veꞌele, laj stsac xtoc ti sbisol yaꞌlel uvae. Jech lic yal: \p ―Ti yaꞌlel uva liꞌe, jaꞌ xa ti icꞌot ta pasel ti achꞌ trate ta sventa ti ta xmal ti jchꞌichꞌele, ti jaꞌ sventa alequilalic ti voꞌoxuque. \p \v 21 ’Ti vinic ti buchꞌu ta xiyacꞌ ta cꞌabale tijil scꞌob ta jcꞌob ti liꞌ ta mexae. \v 22 Ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique ta xcꞌot ta jtojol ti bu albil onoꞌoxe. Pero toj abol sba ti vinic ti buchꞌu ta xiyacꞌ ta cꞌabale ―xi. \p \v 23 Jech o xal ti yajchancꞌoptaque lic sjacꞌolanbe sbaic ta jujun tal: \p ―¿Buchꞌu van ti jꞌacꞌvanej ta cꞌabal taje? ―xiic. \s1 Ti yajchancꞌoptac ti Jesuse tey laj sjacꞌolanbe sbaic ti buchꞌu junucal yuꞌunic ti más ichꞌbil ta muqꞌue \p \v 24 Tsꞌacal to un, ti yajchancꞌoptaque tey lic sjacꞌolanbe sbaic ti buchꞌu junucal ti más ichꞌbil ta mucꞌ ta xcꞌot yuꞌunique. \v 25 Ti Jesuse jech laj yal: \p ―Ti ajvaliletic ti oy ta jujun lume lec ta xaꞌiic ti ta spasvanic ta mantale. Jaꞌ jech xtoc lec ta xaꞌiic ti lec ti ajvalil leꞌe, xi scꞌoplal yuꞌun ti yajꞌabteltaque. \v 26 Pero ti voꞌoxuque mu me jechuc xpasic ec. Ti buchꞌu ichꞌbil ta mucꞌ ta xcꞌot avuꞌunique, jaꞌ ta scꞌan ti biqꞌuit acꞌo yacꞌ sbae. Ti buchꞌu ta scꞌan ta spas mantale, jaꞌ ta scꞌan ti acꞌo yacꞌ sba ta tunele. \v 27 ¿Buchꞌu ti más cajal ti scꞌoplale? ¿Mi jaꞌ ti buchꞌu chotol ta smala sveꞌel ta mexae? ¿Mi jaꞌ ti buchꞌu ta xacꞌ ti veꞌlile? ¿Mi mu jaꞌuc van xanaꞌ ti buchꞌu smala sveꞌel ta mexae? Pero ti vuꞌune liꞌ oyun ta atojolique yoꞌ jech ta xitun avuꞌunic. \p \v 28 ’Ti voꞌoxuque tey onoꞌox oyoxuc ta jtojol cꞌalal lic quichꞌolan talel ti jvocole. \v 29 Jech o xal ta xcacꞌboxuc avabtelic ti ta xapas mantale jech chac cꞌu chaꞌal ti Jtot ti laj yacꞌbun cabtele ti ta jpas mantale. \v 30 Ti voꞌoxuque tey ta xaveꞌic, ta xavuchꞌic voꞌ ta jmexa ti bu ta jpas mantale. Jaꞌ jech xtoc tey ta xachotiic ta xchapanel ti lajchaꞌchop jꞌisraeletique ―xi ti Jesuse. \s1 Ti Jesuse ta xalbe ti Pedro ti ta xmucat ta yoꞌntone \r (Mt 26:31‑35; Mr 14:27‑31; Jn 13:36‑38) \p \v 31 Ti Cajvaltique jech laj yal xtoc: \p ―Simón, Simón, ti pucuje laj xa scꞌanbe ti Diose yoꞌ jech ta slilinoxuc jech chac cꞌu chaꞌal ti trigo ti ta xichꞌ icꞌale. \v 32 Pero ti vuꞌun eque laj xa jcꞌanbe vocol ti Dios ta atojole yoꞌ jech mu xchibaj avoꞌnton. Cꞌalal mi ayan yip ti avoꞌntone, coltao me ti avermanotaque yoꞌ ta stsatsub ti yoꞌntonique ―xi. \p \v 33 Ti Simone jech laj stacꞌ: \p ―Cajval, jchapanoj xa jba ta jchiꞌinot batel ta chuquel manchuc mi coꞌol ta xijlaj ta milel ―xi. \p \v 34 Ti Jesuse jech lic stacꞌbe: \p ―Pedro, ta xcalbot avaꞌi, ti tana liꞌe, cꞌalal mu to xlic ocꞌuc ti cotse, oxib xa ox velta laj xa aval ti mu xavojtiquinune ―xi. \s1 Ta xcꞌot xa yorail ti lajeltsaele \p \v 35 Ti Jesuse jech laj sjacꞌbe ti yajchancꞌoptaque: \p ―Ti cꞌalal laj jtacoxuc batele ti muꞌyuc laj avichꞌic batel ti anutiꞌique, ti yav ataqꞌuinique, ti yan axonobique, ¿mi oy cꞌusi vocol laj avaꞌiic? ―xi. \p Ti stuquique jech laj yalic: \p ―Muꞌyuc ―xiic. \p \v 36 Jech ti Jesuse jech laj yalbe: \p ―Avi tana liꞌe, mu xa jechuc. Ti buchꞌu oy ti snutiꞌique, ti buchꞌu oy yav ti staqꞌuinique, acꞌo yichꞌ batel. Jaꞌ jech xtoc ti buchꞌutic chꞌabal ti yespadae, acꞌo xchon jlicuc scꞌuꞌ yoꞌ ta sman. \v 37 Ta melel ta xcalboxuc avaꞌiic, ta persa ta xcꞌot ta pasel ta jtojol jech chac cꞌu chaꞌal ti tsꞌibabil ta scꞌop Diose: “Jsaꞌmulil vinic leꞌe”, ti xie. Yuꞌun scotol ti cꞌusi tsꞌibabil jcꞌoplal ti ta scꞌop Diose, persa ta onoꞌox xcꞌot ta pasel ―xi. \p \v 38 Ti yajchancꞌoptaque jech laj yalic: \p ―Cajval, liꞌ xa oy chib espada ―xiic. \p Ti Jesuse jech laj stacꞌ: \p ―Chꞌan xa utic taje ―xi. \s1 Ti Jesuse ta scꞌopon Dios tey ta Getsemaní \r (Mt 26:36‑46; Mr 14:32‑42) \p \v 39 Tsꞌacal to ilocꞌ batel ti Jesuse. Ibat ta vits Olivos, jaꞌ ti stalel onoꞌox ti tey ta xcꞌotilane. Ti yajchancꞌoptaque tey tsꞌacajtic batel. \v 40 Cꞌalal icꞌotique, ti Jesuse jech laj yal: \p ―Taic me ta cꞌoponel ti Diose yoꞌ mu xastsaloxuc ti pucuje ―xi. \p \v 41 Tsacal to ti Jesuse tey laj xchꞌac sba batel ta stojolic. Jech snatil ibat jech chac cꞌu chaꞌal ta jtentic jbej ton. Tey lic squejan sba yoꞌ ta sta ta cꞌoponel ti Diose. \v 42 Jech laj yal: \p ―Tot, ti mi ta xacꞌane, coltaun yoꞌ mu xcꞌot ta jtojol ti jvocole. Pero maꞌuc ti cꞌusi ta scꞌan ti coꞌntone. Jaꞌ ti cꞌusi ta xacꞌan atuque ―xi. \p \v 43 Jech o xal, jaꞌ o ital jun ángel ta vinajel, yoꞌ jech tal acꞌbatuc yip ti Jesuse. \v 44 Cꞌalal jech mu noꞌox albajuc ta xaꞌi ti vocole, más to tsots lic scꞌopon Dios ti Jesuse. Jech ti schiqꞌue coꞌol sꞌelan chꞌichꞌ ti mucꞌtic ta xbaj ta banomile. \p \v 45 Cꞌalal laj yoꞌnton ta scꞌoponel ti Diose, tey ibat ti bu icomic ti yajchancꞌoptaque. Vayemic cꞌot sta, yuꞌun tsalatic yuꞌun ti at oꞌntone. \v 46 Jech o xal ti Jesuse jech laj yal: \p ―¿Cꞌu chaꞌal ti ta xavayique? Licanic, taic me ta cꞌoponel ti Diose yoꞌ jech mu xastsaloxuc ti pucuje ―xi. \s1 Chucbil batel ti Jesuse \r (Mt 26:47‑56; Mr 14:43‑50; Jn 18:2‑11) \p \v 47 Yacal to ta xcꞌopoj ti Jesuse, cꞌalal jaꞌ o tey icꞌotic ti epal cristianoetique. Ti Judase, ti jaꞌ jun ta slajchaꞌvoꞌal ti yajchancꞌoptaque, jaꞌ jbaꞌbe talel yuꞌun ti cristianoetique. Tey inopaj batel ta stojol ti Jesuse yoꞌ ta sbutsꞌ. \v 48 Jech ti Jesuse jech laj yal: \p ―Judas, ¿mi ta jbutsꞌel noꞌox ta xavacꞌun ta cꞌabal ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique? ―xi. \p \v 49 Cꞌalal laj yilic ti buchꞌutic xchiꞌinojic ti Jesuse, jech laj sjaqꞌuic: \p ―Cajval, ¿mi ta xcacꞌbecutic espada? ―xiic. \p \v 50 Oy jun yuꞌunic laj sbojbe sbatsꞌi chiquin ti yajtunel ti banquilal yuꞌun ti paleetique. \v 51 Pero ti Jesuse jech laj yalbe: \p ―Chꞌan uto, xuꞌ xa ―xi. \p Jech ti Jesuse ba spicbe schiquin ti mosovile. Tey ilecub yuꞌun. \v 52 Tsꞌacal to ti Jesuse laj scꞌopon ti jtsavanejetique, jaꞌic ti banquilal paleetique, ti jꞌopisialetic yuꞌun ti temploe, ti moletique. Jech laj yalbe: \p ―¿Mi yuꞌun jꞌelecꞌun ta xavilic ti tal atsaquicun schiꞌuc avespadaic schiꞌuc ateꞌique? \v 53 Cꞌalal tey to ox oyun ta atojolic jujun cꞌacꞌal ta temploe, mi jaꞌuc jutebuc laj atsaquicun. Pero liꞌe, jaꞌ xa yorail ti xuꞌ ta xapasic ti cꞌusi ta scꞌan ti avoꞌntonique. Yuꞌun jaꞌ yorail ti xuꞌ ta spas ti cꞌusi scꞌan yoꞌnton ti buchꞌu yichꞌoj ta sventa ti icꞌal osile ―xi. \s1 Ti Pedroe ta xal ti mu xojtiquin ti Jesuse \r (Mt 26:57‑58, 69‑75; Mr 14:53‑54, 66‑72; Jn 18:12‑18, 25‑27) \p \v 54 Jech o xal ti jtsavanejetique laj xchuquic batel ti Jesuse. Tey laj yiqꞌuic batel ta sna ti banquilal yuꞌun ti paleetique. Ti Pedroe tey nomtic xtijet batel. \v 55 Cꞌalal icꞌotique, tey lic stsanic cꞌocꞌ ta oꞌlol amacꞌ. Tey lic sjoy sbaic ta cꞌatimol. Jaꞌ jech ti Pedro eque tey ba scap sba ta cꞌatimol ec. \v 56 Jech xtoc jaꞌ o ital jun mosovil ants. Cꞌalal laj yil ti tey chotol ta xcꞌatin ti Pedroe, tey lic sqꞌuel batel lec. Jech laj yal: \p ―Ti vinic leꞌe, jaꞌ schiꞌil ti buchꞌu tsacbil talele ―xi. \p \v 57 Pero ti Pedroe laj sjut cꞌop, jech laj yalbe ti antse: \p ―Ants, mu xcojtiquin taje ―xi. \p \v 58 Lec xa ox jliquel xtoc un, jaꞌ o ital jun vinic ti jech laj yale: \p ―Ti voꞌote jaꞌ achiꞌil abaic schiꞌuc ti vinic leꞌe ―xi. \p Ti Pedroe jech laj yal: \p ―¡Bu xata, Chiꞌiltic! muꞌcun ―xi. \p \v 59 Jun ora yechꞌel xtoc, jech lic yal jun vinic: \p ―Ta melel ti vinic leꞌe, jaꞌ schiꞌil sbaic schiꞌuc ti buchꞌu chucbil talele. Yuꞌun liquem talel ta Galilea ec ―xi. \p \v 60 Ti Pedroe jech laj yal: \p ―Chiꞌiltic, mu jnaꞌ ti cꞌusi ta xaval taje ―xi. \p Cꞌalal jech yacal ta xal ti Pedroe, jaꞌ o iꞌocꞌ ti cotse. \v 61 Jech ti Cajvaltique laj sjoybin batel sat. Tey laj sqꞌuel batel ti Pedroe. Jech ti Pedroe jaꞌ o ivul ta yoꞌnton ti jech onoꞌox iꞌalbat yuꞌun ti Cajvaltique: “Ti tana liꞌe, ti cꞌalal mu to xlic ocꞌuc ti cotse, oxib xa ox velta laj xa aval ti mu xavojtiquinune”, ti xie. \v 62 Jech o xal ti Pedroe ilocꞌ batel. Tey bat smil sba ta oqꞌuel. \s1 Ta slabanic ti Jesuse \r (Mt 26:67‑68; Mr 14:65) \p \v 63 Ti viniquetic ti ta xchabiic ti Jesuse lic slabanic, tey lic smajic. \v 64 Tey lic smacbeic sat ta pocꞌ. Tey laj smajbeic ti xocon sate. Jech lic yalbeic: \p ―Naꞌo caꞌitic, ¿buchꞌu laj smajot? ―xutic. \p \v 65 Ep ta tos cꞌusitic ta xalbeic ti Jesuse yoꞌ ta xilbajinic. \s1 Ti Jesuse oy ta stojol ti banquilal jchapanvanejetique \r (Mt 26:59‑66; Mr 14:55‑64; Jn 18:19‑24) \p \v 66 Ta yocꞌlomal ti cꞌalal sac xa ti osile, lic stsob sbaic ti moletic yuꞌun ti jꞌisraeletique schiꞌuc ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale, schiꞌuc ti banquilal paleetique. Laj yiqꞌuic echꞌel ti Jesús ta stojol ti banquilal jchapanvanejetique. Tey lic sjacꞌbeic. \p \v 67 ―Albun caꞌicutic, ¿mi voꞌot ti Cristoe? ―xutic. \p Ti stuque jech laj stacꞌ: \p ―Ti mi ta xcalbot ti vuꞌunune, mu xachꞌunic. \v 68 Ti mi oy cꞌusi ta jacꞌboxuque, mi jaꞌuc xtacꞌ avuꞌunic ec. Jaꞌ jech xtoc mu xacoltaicun batel. \v 69 Ti cꞌacꞌal tana liꞌe, jaꞌ sliquebal ti ta xba chotlucun ta xocon sbatsꞌi cꞌob Dios ti scotol xuꞌ yuꞌune, ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique ―xi. \p \v 70 Jech o xal scotolic jech lic sjaqꞌuic ta ora: \p ―Ati xcaltic un chaꞌe, voꞌot Snichꞌonot ti Diose ―xiic. \p Ti Jesuse jech laj stacꞌ: \p ―Vuꞌunun jech chac cꞌu chaꞌal ta xavalique ―xi. \p \v 71 Jech ti stuquique jech laj yalic: \p ―Mu xa persauc rextigo ta jcꞌantic. Laj xa caꞌitic ti jech laj yal ta ye stuque ―xiic. \c 23 \s1 Ti Jesuse oy ta stojol ti Pilatoe \r (Mt 27:1‑2, 11‑14; Mr 15:1‑5; Jn 18:28‑38) \p \v 1 Jech o xal scotolic ivaꞌiic. Tey laj yiqꞌuic batel ti Jesús ta stojol ti Pilatoe. \v 2 Tey lic sjutbeic ti smule. Jech laj yalic: \p ―Ti vinic liꞌe yacal ta soquesbe yoꞌnton ti jchiꞌilcutic laj jtacutique. Yuꞌun ta xalbe ti mu lecuc ti mi ta jtojcutic ti patan ti ta scꞌan ti ajvalil romanoe. Jaꞌ jech xtoc ta xalbe sba ti jaꞌ Cristoe, ti jaꞌ jun ajvalile ―xiic. \p \v 3 Jech ti Pilatoe jech laj sjacꞌ: \p ―¿Mi voꞌot ajvalilot yuꞌun ti jꞌisraeletique? ―xut. \p Ti Jesuse jech laj stacꞌ: \p ―Jaꞌ jech, jech chac cꞌu chaꞌal ta xavale ―xi. \p \v 4 Jech ti Pilatoe tey lic yalbe ti banquilal paleetique schiꞌuc ti cristianoetique: \p ―Mu jtabe jutebuc smul ti vinic liꞌe ―xi. \p \v 5 Ti stuquique más to tsots lic cꞌopojicuc: \p ―Oy smul. Yuꞌun soc xa yoꞌntonic ti jchiꞌilcutic ta Judeae ti cꞌu sꞌelan ta xchanubtasvane. Tey lic sliques talel ta Galilea. Avi tana un, liꞌ xa oy ta xchanubtasvan une ―xiic. \s1 Ti Jesuse oy ta stojol ti Herodese \p \v 6 Cꞌalal jech laj yꞌai ti Pilato taje, jech o xal lic sjacꞌbe mi ta melel ti jaꞌ liquem talel ta Galilea ti vinique. \v 7 Cꞌalal iꞌalbat ti jaꞌ liquem talel ta Galileae, jech o xal ti Pilatoe laj stac batel ta stojol ti Herodese, ti jaꞌ ajvalil ta Galileae, ti jaꞌ o yorail xtoc ti tey oy ta Jerusalén ti Herodese. \v 8 Ti Herodese cꞌalal laj yil ti Jesuse, xmuyubaj xa ta jmec. Yuꞌun voꞌne xa onoꞌox ta scꞌan ta sqꞌuel yaꞌi. Yuꞌun yaꞌbinojbe onoꞌox scꞌoplal. Jech o xal ti Herodese ta scꞌan ti acꞌo acꞌbatuc yil ti cꞌusi tsots xuꞌ yuꞌun ti Jesuse. \v 9 Ep ti cꞌusitic laj sjacꞌbee. Pero ti Jesuse muꞌyuc laj stacꞌ jbeluc. \v 10 Jaꞌ jech xtoc tey oyic ti banquilal paleetique schiꞌuc ti jchanubtasvanejetic yuꞌun ti mantale. Ep ta jmec laj saꞌbeic smul. \v 11 Jech ti Herodese schiꞌuc ti yajsoldadotaque muꞌyuc cꞌusi bal o laj yilic. Jaꞌ jech xtoc yoꞌ ta slabanic ti Jesuse, jun yutsil laj yacꞌbe slap scꞌuꞌ jech chac cꞌu chaꞌal ti ajvalile. Tsaꞌcal to un, ti Herodese laj stac batel yan velta ta stojol ti Pilatoe. \v 12 Manchuc mi scrontainoj to ox sbaic ti Herodese schiꞌuc ti Pilatoe, pero ti jech cꞌacꞌal taje, jaꞌ o yorail icomic lec ta amigo. \s1 Ti Jesuse chapal scꞌoplal ta xichꞌ milel \r (Mt 27:15‑26; Mr 15:6‑15; Jn 18:39‑19:16) \p \v 13 Jech o xal ti Pilatoe laj stsob scotol ti banquilal paleetique, ti jꞌopisialetique, schiꞌuc ti cristianoetique. \v 14 Jech laj yal: \p ―Ti voꞌoxuque laj avicꞌbeicun talel ti vinic liꞌe ti ta xavalic ti ta soquesbe yoꞌnton ti achiꞌilique. Pero avilojic lec ti laj xa jacꞌbe ti smule. Pero muꞌyuc bu laj jtabe ti voꞌoxuc ta xavalic ti oy ti smule. \v 15 Jaꞌ jech xtoc ti Herodese muꞌyuc bu laj stabe smul ec. Jech o xal laj stac sutel talel. Ti voꞌoxuque laj avilic ti muꞌyuc cꞌusi chopol laj spas ti yoꞌ xuꞌ ta xichꞌ milele. \v 16 Jaꞌ noꞌox ta jtsits. Tsꞌacal to ta jcolta batel ―xi. \p \v 17 Ti ta jujun qꞌuin Colele, ti Pilatoe ta scolta batel jun jchuquel ti buchꞌu ta scꞌan stꞌujic ti cristianoetique. \v 18 Pero scotol ti cristianoetique tsots lic avanicuc: \p ―Mu jcꞌancutic ti jaꞌ ta xacolta ti vinic liꞌe. Jaꞌ coltao ti Barrabase ―xiic. \p \v 19 Ti Barrabase iꞌoch ta chuquel ta scoj ti laj scrontain ti ajvalil ta Jerusalene. Jaꞌ jech xtoc jaꞌ jun jmilvanej. \v 20 Ti Pilatoe ta scꞌan ta scolta yaꞌi batel ti Jesuse. Jech o xal icꞌopoj yan velta ta stojol ti cristianoetique. \v 21 Pero ti stuquique más to tsots lic avanicuc: \p ―¡Jipano ta cruz! ¡Jipano ta cruz! ―xiic. \p \v 22 Ti Pilatoe ta yoxibal xa velta lic yal: \p ―¿Cꞌusi ti chopol laj spas ti vinic liꞌe? Ti vuꞌune muꞌyuc bu laj jtabe jutebuc smul yoꞌ jech ta xichꞌ milel. Jaꞌ noꞌox ta jtsits. Tsꞌacal to ta jcolta batel ―xi. \p \v 23 Pero ti cristianoetique tsots lic avanicuc ti acꞌo yichꞌ jipanel ta cruze. Ti jech ep iꞌavanic ti cristianoetique schiꞌuc ti banquilal paleetique, jech o xal laj xa staic ti jech ta scꞌanic onoꞌoxe. \v 24 Jech o xal ti Pilatoe laj xchꞌun ti jech ta scꞌanique. \v 25 Laj scolta batel ti Barrabase ti jaꞌ laj stꞌujique, ti buchꞌu tiqꞌuil ta chuquele, ti ta spojbe ox yabtel ti ajvalile, ti imilvane. Yan ti Jesuse laj yacꞌ ta milel jech chac cꞌu chaꞌal ta scꞌan ti yoꞌntonique. \s1 Laj yichꞌ jipanel ta cruz ti Jesuse \r (Mt 27:32‑44; Mr 15:21‑32; Jn 19:17‑27) \p \v 26 Cꞌalal yicꞌojic xa batel ta sjipanic ta cruz ti Jesuse, jaꞌ o tey laj snupic ta be jun vinic, Simón sbi, ti ta xtal ta Jerusalene, ti liquem tal ta Cirene banomile. Laj stsaquic ti Simone. Laj yacꞌbeic xcuch ti cruze. Tey tsꞌacal batel ta spat ti Jesuse. \p \v 27 Ep cristianoetic tsꞌacajtic batel schiꞌuc ep antsetic ti xꞌocꞌ xꞌavanic xa ta at oꞌnton yuꞌun ti Jesuse. \v 28 Pero ti Jesuse laj sqꞌuel ti antsetique. Jech laj yalbe: \p ―Antsetic ti voꞌoxuc liꞌ nacaloxuc ta Jerusalene, mu xavoqꞌuitaicun. Oqꞌuitao abaic atuquic schiꞌuc ti avalab anichꞌnabique. \v 29 Yuꞌun ta xcꞌot scꞌacꞌalil ti jech ta xavalique: “Yan yutsil ti antsetic ti buchꞌutic chꞌabal ti yolique, ti buchꞌutic muꞌyuc onoꞌox yilojic ti alajele”, xachiic. \v 30 Cꞌalal ta xavichꞌic avocolique, ti cristianoetique jech ta xalbeic ti vitsetique: “Loman talel ta jbacutic”, xutic. Jaꞌ jech xtoc jech ta xalbeic ti stselejaltique: “Nacꞌuncutic”, xutic. \v 31 Yuꞌun ti mi jech ta spasbeic ti jpets yaxal teꞌe. ¿Mi mu jechuc ta spasbeic xtoc ti taqui teꞌetique? ―xi ti Jesuse. \p \v 32 Jaꞌ jech xtoc un, ti soldadoetique yicꞌojic batel chaꞌvoꞌ vinic ti tsots smulique, yoꞌ jech jmoj ta xlajic ta milel schiꞌuc ti Jesuse. \v 33 Ti cꞌalal icꞌotic ta vits ti jaꞌ baquil jolal sbie, tey lic sjocꞌanic ta cruz ti Jesuse schiꞌuc ti chaꞌvoꞌ chopol viniquetique. Tey laj sjocꞌanic jun ta sbatsꞌi cꞌob, jun ta stsꞌet cꞌob ti Jesuse. \v 34 Cꞌalal ta xa sjocꞌanic ta cruze, ti Jesuse jech lic yal: \p ―Tot, acꞌbo perdón ti cristianoetic liꞌe. Yuꞌun mu snaꞌic ti cꞌusi ta spasique ―xi. \p Ti soldadoetique lic sqꞌuelic suerte yoꞌ ta xvinaj buchꞌu junucal ta xichꞌbeic scꞌuꞌ ti Jesuse. \v 35 Ti cristianoetique tey vaꞌajtic ta sqꞌuelic. Ti jꞌopisialetique tey laj slabanic ti Jesuse. Jech ta xalic: \p ―Laj scolta ti yane. Jech o xal un, acꞌo scolta sba stuc ec un, yoꞌ ta xvinaj mi jaꞌ ti Cristoe ti tꞌujbil yuꞌun ti Dios ta melele ―xiic. \p \v 36 Ti soldadoetic xtoque ta slabanic ti Jesuse. Inopajic batel ta stsꞌel, laj yacꞌbeic yuchꞌ chꞌail pox. \v 37 Jaꞌ jech ta xalbeic: \p ―Ti mi voꞌot ti ajvalilot yuꞌun ti jꞌisraeletique, coltao aba quic atuc un ―xutic. \p \v 38 Ti ta sjol scruzal ti Jesuse tey oy tsꞌibabil ta griego cꞌop, ta latin cꞌop, ta hebreo cꞌop ti jech ta xale: “Jaꞌ ajvalil yuꞌun ti jꞌisraeletique”, xi. \p \v 39 Oy jun ti ta schaꞌvoꞌal ti chopol viniquetic ti jipil ta cruze jech lic chopol cꞌopojuc ta stojol ti Jesuse: \p ―Mi voꞌot ti Cristoe, coltao aba quic atuc. Jaꞌ jech xtoc coltauncutic ec ―xi. \p \v 40 Pero ti jun xtoque lic sjajanta ti schiꞌile. Jech laj yalbe: \p ―¿Mi mu xanaꞌ xaxiꞌ yuꞌun ti Diose ti cꞌalal jmoj ta xquichꞌtic castigo schiꞌuque? \v 41 Ti voꞌotique jaꞌ tey xijtunotic o ti ta xquichꞌ ti jvocoltic liꞌe. Yuꞌun ta jtojtic ti cꞌusi laj jpastique. Pero ti vinic liꞌe muꞌyuc cꞌusi chopol spasoj ―xi. \p \v 42 Jech o xal jech laj yal: \p ―Jesús, mu xachꞌayun ta avoꞌnton ti cꞌalal xlic apas mantale ―xi. \p \v 43 Ti Jesuse jech laj stacꞌbe: \p ―Ta melel ta xcalbot avaꞌi, ti cꞌacꞌal liꞌe chba jchiꞌin jbatic ta lequilal ―xut. \s1 Icham ti Jesuse \r (Mt 27:45‑56; Mr 15:33‑41; Jn 19:28‑30) \p \v 44 Poꞌot xa nan batel ti oꞌlol cꞌacꞌale, cꞌalal icꞌ icom scotol ti banomile. Ta oxib to ora mal cꞌacꞌal isacub. \v 45 Imac sat ti cꞌacꞌale. Jech ti mucꞌ ta cortina ti jocꞌol ta yut temploe tey ijat ta oꞌlol. Pas ta chaꞌlic. \v 46 Jech ti Jesuse tsots lic avanuc: \p ―Tot, ta xcacꞌ ta avoc ta acꞌob ti jchꞌulele ―xi. \p \v 47 Ti jpasmantal yuꞌun ti romano soldadoetique, cꞌalal laj yil ti jech icꞌot ta pasele, lic lequil cꞌopojuc ta stojol ti Diose. Jech laj yal: \p ―Ta melel, ti vinic liꞌe chꞌabal ti smule ―xi. \p \v 48 Scotol ti cristianoetic ti tey laj yilic ti cꞌusi icꞌot ta pasele, tey smajolanic xa batel ti stiꞌ yoꞌntonique. \v 49 Scotol ti buchꞌutic ti lec xil sbaic schiꞌuc ti Jesuse, schiꞌuc ti antsetic ti buchꞌutic laj stsꞌacliic batel ti cꞌalal iꞌechꞌ tal ta Galilea banomile, nom vaꞌajtic icomic ta sqꞌuelel ti cꞌusi icꞌot ta pasele. \s1 Ti Jesuse laj yichꞌ muquel \r (Mt 27:57‑61; Mr 15:42‑47; Jn 19:38‑42) \p \v 50 Oy jun lequil vinic ti tucꞌ yoꞌntone, José sbi, ti jaꞌ liquem talel ta jteclum Arimatea ti tey ta Judea banomile, ti jaꞌ jun banquilal jchapanvanej yuꞌun ti jꞌisraeletique. \v 51 Ti José liꞌe smalaoj onoꞌox ti ventainel yuꞌun ti Diose. Jech o xal muꞌyuc laj scoꞌoltas sjolic schiꞌuc ti yan banquilal jchapanvanejetic ti jech laj spasique. \v 52 Jech ti Josee ibat ta stojol ti Pilatoe yoꞌ ta scꞌanbe sbecꞌtal ti Jesuse. \v 53 Cꞌalal laj syales tal ta cruz sbecꞌtal ti Jesuse, tey lic xpixbe ta jun mucꞌ ta saquil pocꞌ. Tsꞌacal to tey bat sticꞌ ta achꞌ muquinal ti jombil ta tone, ti muꞌyuc to buchꞌu tey mucbile. \v 54 Ti jech icham ti Jesuse, jaꞌ o xa smalel cꞌacꞌal ti ta xchapan sbaic yuꞌun ti cuxob oꞌntonale. \p \v 55 Ti antsetic ti jmoj liquemic talel ti ta Galilea schiꞌuc ti Jesuse, ba sqꞌuelic ti bu laj yichꞌ muquele. Jaꞌ jech xtoc laj sqꞌuelic lec comel ti bu laj yacꞌbeic comel sbecꞌtal ti Jesuse. \v 56 Cꞌalal isutic batel ta snaique, tey lic xchapanic ti aceite capal ta perfumee. Cꞌalal jech laj yoꞌntonique, tey lic xcux yoꞌntonic yuꞌun ti cuxob oꞌntonale jech chac cꞌu chaꞌal ta xal ti mantale. \c 24 \s1 Ichaꞌcuxi ti Jesuse \r (Mt 28:1‑10; Mr 16:1‑8; Jn 20:1‑10) \p \v 1 Sob xa ta sliquebal cꞌacꞌal ti xemunae, ti antsetique ichaꞌsutic batel ta muquinal ti bu mucul ti Jesuse. Yichꞌojic batel ti perfume ti xchapanojic xa onoꞌoxe. Jaꞌ jech xtoc oy yan antsetic tey xchiꞌinojic batel. \v 2 Cꞌalal icꞌotique, jaꞌ to laj yilic ti balchꞌunbil xa loqꞌuel ti mucꞌ ta ton ti jaꞌ smacoj ti tiꞌ muquinale. \v 3 Ti antsetique tey iꞌochic batel ta yut chꞌen. Pero muꞌyuc xa bu tey laj stabeic sbecꞌtal ti Cajvaltic Jesuse. \v 4 Cꞌalal jech laj yilic ti antsetique, ochemic ta xiꞌel ta jmec. Mu stacꞌ aꞌyeluc cꞌusi ta spasic. Jaꞌ o tey laj yilic vaꞌajtic ta stsꞌelic chaꞌvoꞌ vinic ti oy xojobal ti scꞌuꞌique. \v 5 Tey laj snijan sbaic ta banomil yuꞌun ti xiꞌele. Ti viniquetique jech lic yalic: \p ―¿Cꞌu chaꞌal liꞌ ta xasaꞌic ta muquinal ti Buchꞌu cuxul xae? \v 6 Muꞌyuc xa liꞌ oye. Yuꞌun ichaꞌcuxi xa. Vuleso ta avoꞌntonic ti jech onoꞌox laj yalboxuc ti cꞌalal tey to ox oy ta Galilea banomile. \v 7 Jech laj yal: “Ti vuꞌun coꞌol jꞌelantique baꞌyel ta xiꞌacꞌat batel ta scꞌob ti jsaꞌmuliletique, ti ta xisjipanic ta cruze. Pero ta yoxibal cꞌacꞌal ta xichaꞌcuxi”, ti xayutoxuque ―xiic. \p \v 8 Jech ti antsetique jaꞌ o tey ivul ta yoꞌntonic ti jech onoꞌox iꞌalbatic yuꞌun ti Jesuse. \v 9 Cꞌalal iloqꞌuic batel ta muquinale, scotol ti cꞌusi laj yilique, laj yaꞌiique tey cꞌot yalbeic yaꞌi ta stojol ti buluchvoꞌ jcholcꞌopetique schiꞌuc ti yan cristianoetic ti buchꞌutic tey oyique. \v 10 Ti antsetic ti buchꞌu yichꞌojic batel scꞌoplal ti Jesús ta stojol ti jcholcꞌopetique, jaꞌic ti María Magdalenae, ti Juanae, ti María ti jaꞌ smeꞌ ti Jacoboe, schiꞌuc ti yan antsetique. \v 11 Pero ti yajcholcꞌoptaque laj snopic ti ta sjutic ti antsetique. Jech o xal muꞌyuc laj xchꞌunic. \p \v 12 Yan ti Pedroe ilocꞌ batel ta anil cꞌalal to muquinal. Cꞌalal icꞌote, tey laj yil ti saquil poqꞌue ti maꞌuc xa tey ti bu oy to oxe. Jech o xal elom noꞌox laj yaꞌi isut batel ta na. \s1 Ti sbelal jteclum Emause \r (Mr 16:12‑13) \p \v 13 Ti jech cꞌacꞌal taje, jaꞌ o tey ta xanavic batel chaꞌvoꞌ viniquetic ti xchꞌunojic ti Jesuse, ti tey ta xbatic ta jteclum Emause. Ti jteclum Emause oy nan nopol oxib reva xil sbaic schiꞌuc ti Jerusalene. \v 14 Ti chaꞌvoꞌique tey ta sloꞌiltaic batel scotol ti cꞌusi icꞌot ta pasele. \v 15 Cꞌalal jech yacal ta xloꞌilajic batele, jaꞌ o tey inopaj ti Jesuse. Tey jmoj laj xchiꞌin sbaic batel ta xanobal. \v 16 Manchuc mi tey schiꞌuquic batel, pero macbil satic yoꞌ jech mu xojtiquinic ti Buchꞌue. \v 17 Jech ti Jesuse tey lic sjacꞌbe ti chaꞌvoꞌique: \p ―¿Cꞌusi ti aloꞌilic ti ta xavalic talel ta bee? ¿Cꞌu chaꞌal ti ta xavat avoꞌntonique? ―xi. \p \v 18 Jech itacꞌav ti june, ti jaꞌ Cleofas sbie: \p ―Ti cꞌusi icꞌot ta pasel ta Jerusalén ti volje chamjee, scotol cristianoetic snaꞌojic. ¿Mi voꞌot xa noꞌox van atuc jꞌechꞌelbeot ti muꞌyuc avaꞌbinoje? ―xi. \p \v 19 Jech o xal un, ti Jesuse jech lic sjacꞌ: \p ―¿Cꞌusi icꞌot ta pasel? ―xi. \p Ti stuquique jech lic yalic: \p ―Jaꞌ ti Jesús ta Nazarete, ti jaꞌ jun jꞌalcꞌop ti tsots xuꞌ yuꞌune, ti toj lec ichanubtasvan ta sba ta sat ti Diose, ta sba ta sat ti cristianoetic xtoque. \v 20 ¡Cꞌu stu un! ti banquilal paleetique schiꞌuc ti jchapanvanejetic cuꞌuntique laj yaqꞌuic ta scꞌob ti ajvalile yoꞌ jech laj yichꞌ milel ta cruz. \v 21 Jaꞌ jpatoj xa ox coꞌntoncutic yuꞌun, ti jaꞌ ta xispojotic ti voꞌotic jꞌisraelotique. Maꞌuc noꞌox scotol jech taje. Oy xa ta yoxibal cꞌacꞌal ti jech icꞌot ta pasele. \v 22 Jaꞌ jech xtoc oy jun chib antsetic ti jaꞌ jchiꞌilcutique lisibtascutic. Yuꞌun laj yalic ti ay sqꞌuelic ta sob icꞌluman nax ta muquinale. \v 23 Pero muꞌyuc xa la bu tey laj stabeic sbecꞌtal ti Jesuse. Jaꞌ noꞌox tey laj staic ángeletic ti laj yalic ti cuxul xae. \v 24 Tsꞌacal to jun chib jchiꞌilcutic bat sqꞌuelic ti muquinale. Jech sꞌelan laj staic jech chac cꞌu chaꞌal laj yalic ti antsetique. Pero ti Jesuse muꞌyuc bu laj yilic ―xiic. \p \v 25 Jech o xal ti Jesuse jech laj yal: \p ―Mu xavaꞌibeic smelol. Toj macal achiquinic. Toj vocol ta xachꞌunic scotol ti cꞌusi yaloj comel ti jꞌalcꞌopetique. \v 26 ¿Mi mu persauc ti baꞌyel ta xichꞌ svocol ti Cristoe cꞌalal mu to ta xichꞌ ti slequilale? ―xi. \p \v 27 Jech ti Jesuse lic yalbe smelol scꞌoplal stuc ti bu tsꞌibabil ta scꞌop Diose. Tey lic ta slibrotac ti Moisese. Jaꞌ jech sꞌelan xcholet laj yal batel ti cꞌu sꞌelan laj stsꞌiba comel ta slibroic ti jꞌalcꞌopetique. \p \v 28 Cꞌalal icꞌotic ta jteclum ti bu ta xbatic onoꞌoxe, ti Jesuse jelavel xa ox ta xjelav spas sba yilel. \v 29 Pero ti stuquique laj stsatsal pajtsanic. Jech laj yalbeic: \p ―Coman ta jtojolcutic. Yuꞌun bat xa ti cꞌacꞌale. Ta xa xꞌoch ti acꞌobale ―xutic. \p Jech o xal ti Jesuse iꞌoch batel. Tey icom schiꞌuc ti chaꞌvoꞌique. \v 30 Cꞌalal tey chotolic ta mexae, jech ti Jesuse tey laj stsac ti pane. Laj yalbe vocol ti Diose. Laj xetꞌ ti pane. Tey laj yacꞌbe ti chaꞌvoꞌique. \v 31 Cꞌalal jech laj spase, ta ora noꞌox ijam ti satique. Jaꞌ o laj yojtiquinic. Pero ti Jesuse tey isac chꞌay ta ora. \v 32 Jech ti chaꞌvoꞌique tey lic yalbe sbaic: \p ―Cꞌalal yacal ta xiyalbotic talel ta be smelol ti cꞌusi tsꞌibabil ta scꞌop Diose, ¿mi mu lajuc caꞌitic ta coꞌntonic ta melel ti jun yutsile? ―xiic. \p \v 33 Jech ti stuquique ta ora noꞌox isutic batel ta Jerusalén. Tey icꞌotic ti bu tsobol laj staic ti buluchvoꞌ jchancꞌopetique schiꞌuc ti yane. \v 34 Cꞌalal jech icꞌotique, ti buluchvoꞌ jchancꞌopetique jech lic yalic: \p ―Ta melel, ichaꞌcuxi ti Cajvaltique. Yuꞌun laj yil ti Simone ―xiic. \p \v 35 Jech ti chaꞌvoꞌique lic yalic ec ti cꞌu sꞌelan iꞌalbatic ta bee, ti cꞌu sꞌelan laj yojtiquinic ti Jesuse ti cꞌalal laj xetꞌ ti pane. \s1 Ti Jesuse laj yacꞌ sba iluc ta stojol ti yajchancꞌoptaque \r (Mt 28:16‑20; Mr 16:14‑18; Jn 20:19‑23) \p \v 36 Ti cꞌalal jech yacalic ta sloꞌiltaele, jaꞌ o icꞌot svaꞌan sba ta oꞌlol ti Jesuse. Jech lic yal: \p ―Junuc avoꞌntonic ―xi. \p \v 37 Ti stuquique toj xiꞌel icꞌotic. Yuꞌun xacꞌtoicuc noꞌox ti jaꞌ jun chꞌulelal ti laj yilique. \v 38 Pero ti Jesuse jech laj yal: \p ―¿Cꞌu chaꞌal ta xaxiꞌic? ¿Cꞌu chaꞌal xanaꞌetic to? \v 39 Qꞌuel avilic ti jcꞌobe schiꞌuc ti cacane. Muꞌyuc yanijemun. Piquicun. Qꞌuelicun. Yuꞌun ti jun chꞌulelale muꞌyuc sbecꞌtal muꞌyuc sbaquil jech chac cꞌu chaꞌal ta xavilicune ―xi. \p \v 40 Cꞌalal jech laj yal taje, tey laj yacꞌ ta ilel ti scꞌobe, ti yacane. \v 41 Pero ti stuquique mu to xchꞌunic. Yuꞌun chꞌayal cꞌot yoꞌntonic ti jech xmuyubajique. Jech ti Jesuse jech laj yal: \p ―¿Mi oy cꞌusi jutebuc jlajestic? ―xi. \p \v 42 Jech o xal un, tey laj yacꞌbeic juteb vobil choy schiꞌuc juteb ajapom. \v 43 Ti Jesuse tey laj stsac. Laj slajes ta sba ta satic ti yajchancꞌoptaque. \v 44 Tsꞌacal to jech lic yalbe: \p ―Ti cꞌusi icꞌot ta pasel ta jtojole, jaꞌ icꞌot ta pasel jech chac cꞌu chaꞌal laj calboxuc ti cꞌalal tey to ox jchiꞌucoxuque. Yuꞌun tsots scꞌoplal ta xcꞌot ta jtojol jech chac cꞌu chaꞌal tsꞌibabil ta mantal yuꞌun ti Moisese, schiꞌuc ti tsꞌibabil ta slibroic ti jꞌalcꞌopetique, schiꞌuc ti tsꞌibabil ta salmoetique ―xi. \p \v 45 Jech o xal un, tey ijambat yoꞌntonic yuꞌun ti Jesuse, yoꞌ jech ta xaꞌibeic smelol ti scꞌop Diose. \v 46 Jech lic yal: \p ―Yuꞌun jaꞌ jech tsꞌibabil ta scꞌop Dios ti ta persa ta onoꞌox xcham ti Cristoe. Jaꞌ jech xtoc ta persa ti ta onoꞌox xchaꞌcuxi ta yoxibal cꞌacꞌale. \v 47 Jaꞌ jech xtoc jaꞌ ta jventa ta xichꞌ alanbel yaꞌi scotol ti cristianoetique ti acꞌo sjelta yoꞌntonic yoꞌ jech ta staic perdón yuꞌun ti smulique. Pero baꞌyel liꞌ ta xlic ta Jerusalene. Jaꞌ jech ta xichꞌ albel batel sbejel banomil. \v 48 Voꞌoxuc rextigooxuc ti jech icꞌot xa ta pasel taje. \v 49 Pero malaic to un. Yuꞌun ta jtacboxuc talel ta atojolic ti oy cꞌusi yaloj onoꞌox ti Jtot ta xaqꞌue. Mu to xaloqꞌuic batel liꞌ ta jteclum Jerusalene jaꞌ to ti mi laj xa avichꞌic atsatsalic ti ta xlic talel ta vinajele ―xi. \s1 Ti Jesuse muy batel ta vinajel \r (Mr 16:19‑20) \p \v 50 Jech o xal ti Jesuse laj yicꞌ loqꞌuel ti yajchancꞌoptac ti tey ta jteclum Jerusalene. Ibatic ta Betania. Cꞌalal tey xa oyique, laj stoy ti scꞌobe, laj yacꞌbe bendición. \v 51 Cꞌalal jech laj yacꞌbe bendicione, jaꞌ o tey laj xchꞌac sba ta stojolic. Icꞌbil ibat ta vinajel. \v 52 Ti yajchancꞌoptaque cꞌalal laj yoꞌntonic ta yichꞌel ta muqꞌue, xmuyubajic xa isutic batel ta Jerusalén. \v 53 Scotol cꞌacꞌal oyic ta templo. Ta xichꞌic ta mucꞌ ti Diose. Jechuc.