\id JOS - Tucano (Colombia edition) NT+ [tuoC] -Colombia 2015 (DBL 2015) \h JOSUÉ \toc1 Josué \toc2 Josué \toc3 Jos \mt1 Josué \is1 Aꞌti pũrĩ aꞌtiro weero ojanoꞌpã nise niꞌi \ip Moisé wẽ́rĩ́ca beꞌro Õꞌacʉ̃ Josuére Israe curuacjãrãrẽ sʉꞌori nisetiacjʉre sõrõcʉ niwĩ. Josué cʉ̃ ojáca pũrĩ pʉaro dʉcawatiꞌi. Nimʉꞌtãrõ Israe curuacjãrã na Canaá diꞌta, Õꞌacʉ̃ narẽ oꞌogʉti níca diꞌtare sãjãa, tocjãrã meꞌrã aꞌmewẽjẽ, wapataꞌa, miiwapaꞌque niꞌi. (Capítulos 1–12) Beꞌrocjãrõ na Israe curarinʉcʉ̃ diꞌta dʉcawaaꞌque niꞌi. (Capítulos 13–22) Nitʉoro Josué cʉ̃ ucũtʉoꞌque, cʉ̃ masãrẽ werecasatʉoꞌque, tojo nicã cʉ̃ wẽrĩꞌque niꞌi. (Capítulos 23–24) \c 1 \s1 Õꞌacʉ̃ Josuére Israe curuacjãrã wiogʉ sãjãcã weeꞌque niꞌi \p \v 1 Beꞌro Moisé, Õꞌacʉ̃ dutisere daꞌracoꞌteꞌcʉ wẽ́rĩ́ca beꞌro, Õꞌacʉ̃ Josuére ucũcʉ niwĩ. Josué peꞌe Nun wãmetigʉ macʉ̃, tojo nicã Moisére weetamucoꞌteꞌcʉ nicʉ niwĩ. Õꞌacʉ̃ cʉ̃rẽ aꞌtiro ni ucũcʉ niwĩ: \p \v 2 “Moisé yʉꞌʉ dutisere weeꞌcʉ wẽrĩa waꞌami. Niꞌcãrõacãma mʉꞌʉ peꞌe nipeꞌtirã Israe curuacjãrãrẽ dia Jordã́rẽ sʉꞌori pẽꞌagʉ̃saꞌa majã. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ oꞌoatji diꞌtapʉ waꞌarãsaꞌa. \v 3 Yʉꞌʉ Moisére ‘Aꞌtiro weegʉti’ níꞌcaronojõta mʉsãrẽ weegʉsaꞌa. Yʉꞌʉ nipeꞌtiro mʉsã diꞌta sijatjo ejatuaro oꞌogʉti. \v 4 Diꞌta aꞌtocãꞌrõ yoaro oꞌogʉti. Yucʉ marĩrõpʉ, téé Líbano diꞌtapʉ nitʉorosaꞌa. Eꞌsaro peꞌe maa yoari maa Éufrates, nipeꞌtiro hitita masã ye diꞌta meꞌrã ninʉꞌcã, téé pajiri maa Mediterráneo nirõpʉ nitʉorosaꞌa. \v 5 Ne ãpẽrã mʉsã meꞌrã aꞌmewẽjẽrã põtẽosome. Moisé meꞌrã níꞌcaronojõta mejãrõta nigʉ̃saꞌa mʉꞌʉ meꞌrã quẽꞌrãrẽ tja. Ne mʉꞌʉrẽ cõꞌasome. \v 6 Tojo weegʉ wãcũtutuaya, uiro marĩrõ nisetiya. Na ñecʉ̃sʉmʉarẽ ‘Aꞌti diꞌtare oꞌogʉti’, niwʉ̃. Mʉꞌʉ narẽ sʉꞌori mia, na meꞌrã aꞌti diꞌtare miiwapa etigʉsaꞌa. \v 7 Tojo weegʉ yʉꞌʉ níꞌcaronojõ wãcũtutuanuꞌcũcãꞌña. Tojo nicã nipeꞌtise Moisé mʉsãrẽ dutise cũuꞌquere weepeꞌocãꞌña. Tojo weegʉ nipeꞌtise mʉꞌʉ weesetise añurõ waꞌarosaꞌa. \v 8 Yʉꞌʉ dutise cũuꞌquere masãrẽ buꞌenuꞌcũcãꞌña. Ñamirĩnʉcʉ̃, ʉmʉcori quẽꞌrãrẽ wãcũnʉrʉ̃nuꞌcũcãꞌña. Tere weecã, nipeꞌtise mʉꞌʉ weesetise queoro waꞌarosaꞌa. \v 9 Yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ aꞌtiro dutiapʉ. Ne mʉꞌʉrẽ mejẽcã waꞌacã uiticãꞌña. Wãcũtutua nisetiya. Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃, mʉꞌʉ wiogʉ, mʉꞌʉ meꞌrã ninuꞌcũcʉ̃saꞌa. Mʉꞌʉ noꞌo waꞌaro mʉꞌʉ meꞌrã waꞌagʉsaꞌa”, nicʉ niwĩ Õꞌacʉ̃. \s1 Josué Canaá diꞌtacjãrã meꞌrã cʉ̃ aꞌmewẽjẽatjere apoyuꞌque niꞌi \p \v 10 Beꞌro majã Josué Israe curuacjãrã wiorãrẽ aꞌtiro weeduticʉ niwĩ: \v 11 “Nipeꞌtiro masã cãrĩse uꞌturipʉ waꞌa weetjĩarã, narẽ ‘Baꞌase mʉsã miatjere apoyuya’, nirã waꞌaya. Marĩ iꞌtia nʉmʉ beꞌro dia Jordã́rẽ pẽꞌarãsaꞌa. Õꞌacʉ̃ oꞌoatji diꞌtare ñeꞌerã waꞌarãsaꞌa”, ni werecʉ niwĩ narẽ. \p \v 12 Rubén ya curuacjãrã, Gad ya curuacjãrã, tojo nicã deco meꞌrã Manasés ya curuacjãrã peꞌere Josué aꞌtiro ni ucũcʉ niwĩ: \p \v 13 —Wãcũña Moisé, Õꞌacʉ̃ ʉaro weecoꞌtegʉ, mʉsãrẽ dutiꞌquere: Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ “Sooato” nígʉ̃, aꞌti diꞌta, mʉsã nirĩ diꞌtare oꞌocʉ niwĩ. \v 14 Mʉsã nʉmosãnumiarẽ, mʉsã põꞌrãrẽ, mʉsã yarã ecarãrẽ aꞌto dia Jordã́ mujĩpũ mʉjãtiro peꞌe cũucãꞌña yujupʉ. Moisé mʉsãrẽ oꞌóca diꞌta niꞌi. Mʉsã nipeꞌtirã ʉmʉa pũrĩcã aꞌmewẽjẽtutuarã nirãnojõ mʉsã wãmo meꞌrã pẽꞌarãsaꞌa. Mʉsã acawererãrẽ aꞌmewẽjẽtamurã, na dʉporo ʉꞌmʉtãña. \v 15 Téé Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ soose oꞌoꞌcaronojõta na quẽꞌrãrẽ oꞌocãpʉ, mʉsã narẽ aꞌmewẽjẽtamuduꞌurãsaꞌa. Narẽ Õꞌacʉ̃ oꞌoatji diꞌtare ñeꞌéca beꞌropʉ, aꞌmewẽjẽtamutʉorãsaꞌa. Tojo weetuꞌajaca beꞌropʉ mʉsã ye diꞌta dia aꞌti pãꞌrẽ peꞌe dajatojatirãsaꞌa. Moisé mʉsãrẽ cũuꞌque diꞌtare miiwapa, sãjãqueꞌarãsaꞌa majã, nicʉ niwĩ. \p \v 16 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, na peꞌe aꞌtiro ni yʉꞌticãrã niwã: \p —Nipeꞌtise mʉꞌʉ dutisere weerãti. Noꞌo mʉꞌʉ waꞌadutiro waꞌarãti. \v 17 Ʉ̃sã Moisé dutiꞌquere queoro yʉꞌtiꞌcaronojõta mʉꞌʉ quẽꞌrãrẽ yʉꞌtirãti. Ʉ̃sã aꞌte diaꞌcʉ̃rẽ ʉaꞌa. Õꞌacʉ̃ Moisé meꞌrã niwĩ. Mejãrõta cʉ̃ meꞌrã níꞌcaronojõta mʉꞌʉ meꞌrã quẽꞌrãrẽ nicã ʉasãꞌa. \v 18 Noꞌo mʉꞌʉrẽ yʉꞌrʉnʉꞌcãgʉ̃nojõ, mʉꞌʉ dutiro weetigʉnojõ wẽjẽnoꞌgʉ̃sami. Mʉꞌʉ peꞌe wãcũtutua, nisetiya, nicãrã niwã Josuére. \c 2 \s1 Josué Jericópʉ ĩꞌaduꞌtiri masãrẽ oꞌóꞌque niꞌi \p \v 1 Beꞌro Josué pʉarã ʉmʉarẽ yaꞌyioropʉ Canaá diꞌtare, Jericópʉre ĩꞌaduꞌtirã waꞌaduticʉ niwĩ. Tojo weerã na Sitĩpʉ níꞌcãrã Jericópʉ waꞌacãrã niwã. Ti ñamirẽ na niꞌcõ ʉmʉarẽ aꞌmetãrãwapataꞌari masõ Rahab wãmetigo ya wiꞌipʉ sãjãa, tojacãꞌcãrã niwã. \v 2 Jericócjʉ̃ wiogʉ “Niꞌcãcã ñami Israe curuacjãrã marĩ ya diꞌtare ĩꞌaduꞌtirã aꞌtiapãrã” nisere tʉꞌobocacãꞌcʉ niwĩ. \v 3 Tojo weegʉ cʉ̃ yarã surarare co ya wiꞌipʉ oꞌócʉ niwĩ. Ti wiꞌipʉ waꞌa weetjĩarã, core aꞌtiro nicãrã niwã: “Na ʉmʉa mʉꞌʉ ya wiꞌipʉ nirãrẽ cõꞌawĩrõña. Na ĩꞌaduꞌtiri masã nima”, nicãrã niwã. \fig Pʉarã Israe curuacjãrã ĩꞌaduꞌtiri masã Rahab ya wiꞌipʉ sãjãaꞌque niꞌi|alt="2 spies with Rahab" src="CO00877B.TIF" size="col" ref="Jos 2.1-4" \fig* \p \v 4 Rahab peꞌe narẽ nʉotojaco niwõ. Na sẽrĩtiñaꞌcã, wiogʉ oꞌóꞌcãrãrẽ aꞌtiro yʉꞌtico niwõ: \p —Diacjʉ̃ta niꞌi. Mʉsã nírõnojõta aꞌti wiꞌita nimiama. Na “Tocjãrã nima” nisere masĩtiasʉ. \p \v 5 Mujĩpũ sãjãrĩ cura, aꞌti macã cja sopere biꞌatji dʉporoacã waꞌama. Diapeꞌe waꞌarã waꞌapã. Quero waꞌabaqueꞌoya. Apetero weerã narẽ ẽmʉejábosaꞌa, nico niwõ. \p \v 6 Co ya wiꞌi buꞌi opa sira nirõpʉ ñocãpũrĩ põꞌrã sĩꞌoꞌque weronojõ nise docapʉ narẽ nʉocũuco niwõ. \p \v 7 Co tojo nicã tʉorã, surara maata ti wiꞌipʉ wijaa, dia Jordã́ tiropʉ ĩꞌaduꞌtiri masãrẽ aꞌmarã waꞌamicãrã niwã. Na waꞌáca beꞌro maata ti macã cja sopere biꞌanoꞌcaro niwʉ̃. \v 8 Israe curuacjãrã cãrĩse dʉporo Rahab narẽ nʉoꞌcaropʉ mʉjãa, narẽ nico niwõ: \p \v 9 —Yʉꞌʉ masĩꞌi. Õꞌacʉ̃ mʉsã Israe curuacjãrãrẽ aꞌti diꞌtare oꞌotojacʉ niwĩ. Cʉ̃ aꞌti diꞌtacjãrãrẽ mʉsãrẽ uicã weecʉ niwĩ. Tojo weerã ʉ̃sã nipeꞌtirã uibutiasaꞌa. \v 10 Ʉ̃sã tʉꞌowʉ Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ Egiptopʉ níꞌcãrãrẽ miiwijaꞌquere. Maa sõꞌarĩ maarẽ acore mʉsãrẽ pẽꞌato nígʉ̃, dʉcawaanʉꞌcõ, boposãjãcã weecʉ niwĩ. Tojo nicã, pʉarã amorreo masã wiorã maa Jordã́ aꞌti pãꞌrẽ peꞌe nirã́ Og, tojo nicã Sehṍrẽ wẽjẽpeꞌocãrã niwʉ̃. \v 11 Tojo weerã ʉ̃sã pũrõ uise meꞌrã mʉsãrẽ ĩꞌaꞌa. Õꞌacʉ̃, mʉsã wiogʉ nipeꞌtiro ʉꞌmʉsepʉ, aꞌti nucũcãpʉre wiogʉ nimi. \v 12 Tojo weego mʉsãrẽ sẽrĩꞌi. Õꞌacʉ̃ wãme meꞌrã “Mʉꞌʉ acawererãrẽ añurõ weerãti”, niña. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ añurõ weetamuꞌcaronojõta weeya. “Diacjʉ̃ta tojo weerãti” nírã, \v 13 yʉꞌʉ pacʉsʉmʉarẽ, yʉꞌʉ maꞌmisʉmʉarẽ, yʉꞌʉ acawererã numiarẽ yʉꞌrʉweticã weeya, nico niwõ. \p \v 14 Na core aꞌtiro ni yʉꞌticãrã niwã: \p —Mʉꞌʉ nírõnojõta weerãti. Weeticãma, Õꞌacʉ̃ ʉ̃sãrẽ wẽjẽato. Mʉꞌʉ peꞌe marĩ niꞌcãrõacã ucũsere ne ãpẽrãrẽ wereticãꞌña. Tojo nicã, Õꞌacʉ̃ aꞌti diꞌtare oꞌocãpʉta, ʉ̃sã mʉꞌʉrẽ añurõ wiopesase meꞌrã, añurõ pajañaꞌa, weetamurãsaꞌa, nicãrã niwã. \p \v 15 Rahab ya wiꞌi, ti macã yeecãꞌmotaꞌaca tʉꞌrʉpʉ wãꞌñacaro niwʉ̃. Tojo weego narẽ ventana sopepʉ pũnʉꞌmo da meꞌrã duꞌudijoco niwõ. \v 16 Tojo weetoja, narẽ nico niwõ: \p —Mʉsãrẽ aꞌmarĩ masã bocari nírã, ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ waꞌaya. Noꞌo iꞌtia nʉmʉnojõ tojayá. Téé mʉsãrẽ aꞌmarĩ masã macãpʉ dajatojatica beꞌropʉ mʉsã acawererã tiro tojááya, nico niwõ. \p \v 17 Co tojo nicã tʉꞌorã, aꞌtiro ni yʉꞌticãrã niwã: \p —Mʉꞌʉ ʉ̃sãrẽ “Yʉꞌʉre tojo weeapa” níꞌcaronojõta weerãsaꞌa. \v 18 Ʉ̃sã aꞌti diꞌtare sãjã́ácãrẽ, sõꞌarĩ da pũnʉꞌmo da mʉꞌʉ ʉ̃sãrẽ duꞌudijoca dare ventana sopepʉ yoodijoya tja. Mʉꞌʉ ya wiꞌipʉ mʉꞌʉ pacʉ, mʉꞌʉ paco, mʉꞌʉ maꞌmisʉmʉa, nipeꞌtirã mʉꞌʉ acawererãrẽ neocũuña. \v 19 Noꞌo niꞌcʉ̃ cʉ̃ ʉaro wijaamaꞌagʉ̃nojõ cʉ̃ basu cʉ̃rẽ wẽjẽsere buꞌiritigʉsami. Ʉ̃sã buꞌiri moorãsaꞌa. Niꞌcʉ̃ ʉ̃sãnojõ mʉꞌʉ ya wiꞌipʉ nirãrẽ mejẽcã weecã pũrĩcãrẽ, ʉ̃sãta buꞌiritirãsaꞌa. \v 20 Mʉꞌʉ ãpẽrãrẽ werecãma, marĩ ucũꞌque wapamarĩrõsaꞌa, nicãrã niwã Rahare. \p \v 21 —Jaʉ. Mʉsã nírõnojõta tojota weegosaꞌa, ni yʉꞌtico niwõ. \p Beꞌro tojo nitojanʉꞌcõ, waꞌa waꞌacãrã niwã. Na waꞌáca beꞌro co na weedutiꞌcaronojõta weeco niwõ. Pũnʉꞌmo da, sõꞌarĩ dare ventana sopepʉ dʉꞌteõꞌodijoco niwõ. \fig Rahab Israe curuacjãrã ĩꞌaduꞌtiri masãrẽ co ya wiꞌipʉ pũnʉꞌmo dari meꞌrã duꞌudijoꞌque niꞌi|alt="Escaping from Jericho by rope" src="CO00879B.TIF" size="col" ref="Jos 2.17-21" \fig* \p \v 22 Beꞌro na pʉarã Israe curuacjãrã ĩꞌaduꞌtiri masã ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ duꞌticãrã niwã. Topʉre iꞌtia nʉmʉ tojacãrã niwã. Narẽ aꞌmarã, surara peꞌe nipeꞌtiropʉ aꞌmacũmí, ne bocaticãrã niwã. Tojo weerã Jericópʉ dajatojaa waꞌacãrã niwã. \v 23 Beꞌro ĩꞌaduꞌtiri masã ʉ̃rʉ̃pagʉpʉ níꞌcãrã dijaa, maarẽ pẽꞌaa, téé Josué tiropʉ dajacãrã niwã tja. Topʉ daja, cʉ̃rẽ nipeꞌtise narẽ waꞌaꞌquere werecãrã niwã. \v 24 Aꞌtiro ni werecãrã niwã: “Õꞌacʉ̃ marĩrẽ ‘Nipeꞌtise ti diꞌtare oꞌogʉti’, nitojami. Na masã ti diꞌtapʉ nirã́ marĩrẽ pũrõ uibutiarã weeama”, ni quetiwerecãrã niwã. \c 3 \s1 Israe curuacjãrã dia Jordã́rẽ pẽꞌaꞌque niꞌi \p \v 1 Ape nʉmʉ peꞌe, boꞌrequeꞌari cura Josué nipeꞌtirã Israe curuacjãrã meꞌrã Sitim wãmetiropʉ níꞌcãrã dia Jordã́pʉ buꞌatacãrã niwã. Na diare pẽꞌati dʉporo ti maa sumutopʉ tojaqueꞌacãrã niwã. \v 2 Iꞌtia nʉmʉ yʉꞌrʉ́ca beꞌro surara wiorã, nipeꞌtirã waꞌteropʉre waꞌa weetjĩarã, \v 3 aꞌtiro duticãrã niwã: “Mʉsã paꞌia, Leví ya curuacjãrã Õꞌacʉ̃ ‘Masã meꞌrã añurõ weegʉti’ níꞌquere cʉori acarore na miacã ĩꞌarã, na siro sirutuya. \v 4 Tojo weerã mʉsã waꞌarore masĩrãsaꞌa. Mʉsã ne niꞌcʉ̃ aꞌti maꞌapʉre waꞌañaꞌtisaꞌa. Ti acarore yoacurero, niꞌcã kilómetronojõ sirutuya. Pʉꞌtoacã tuꞌaticãꞌña”, ni werecãrã niwã. \p \v 5 Tere na wéréca beꞌro Josué aꞌtiro nicʉ niwĩ tja: “Ñamiacã Õꞌacʉ̃ cʉ̃ tutuasere ĩꞌarãsaꞌa. Tojo weerã mʉsã Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉ ñaꞌase marĩrã niato nírã, mʉsã ye suꞌtire coe, tojo nicã mʉsã ya upʉre uꞌacoecãꞌña”, nicʉ niwĩ Josué. \v 6 Paꞌia peꞌema aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Mʉsã paꞌia Õꞌacʉ̃ ‘Masã meꞌrã añurõ weegʉti’ níꞌquere cʉori acarore wʉa, masã nipeꞌtirã dʉporo maarẽ ʉꞌmʉtãpẽꞌarãsaꞌa.” \p Tojo weerã cʉ̃ dutiꞌcaronojõta ti acarore wʉa, masã dʉporo ʉꞌmʉtãcãrã niwã. \p \v 7 Beꞌro Õꞌacʉ̃ Josuére aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Niꞌcãcã meꞌrã nipeꞌtirã Israe curuacjãrãrẽ mʉꞌʉrẽ ãpẽrã yʉꞌrʉoro añurõ ĩꞌacã weenʉꞌcãgʉ̃ti. Tojo weerã Moisé meꞌrã níꞌcaronojõta yʉꞌʉ mʉꞌʉ meꞌrã nisere masĩrãsama. \v 8 Paꞌia yʉꞌʉ ‘Masã meꞌrã añurõ weegʉti’ cʉori acarore miarãrẽ aꞌtiro ni wereya: ‘Mʉsã dia Jordã́ sumutore etarã, ti maapʉre ñumuwija, tojanʉꞌcãña’ ”, nicʉ niwĩ Õꞌacʉ̃. \p \v 9 Beꞌro Josué masãrẽ pijio, nicʉ niwĩ: “Tʉꞌorã aꞌtia marĩrẽ Õꞌacʉ̃ nisere. \v 10 Aꞌtiro weemasĩrãsaꞌa ‘Õꞌacʉ̃ catigʉ marĩ meꞌrã ninuꞌcũmi’ nisere. Tojo nicã aꞌti diꞌtacjãrã cananeo masã, hitita masã, heveo masã, ferezeo masã, gergeseo masã, amorreo masã, jebuseo masãrẽ cõꞌapeꞌowãꞌcãgʉ̃sami. \v 11 Ĩꞌaña. Õꞌacʉ̃, nipeꞌtise diꞌta wiogʉ ya acarore mʉsã dʉporo dia Jordã́rẽ pẽꞌamʉꞌtãrõsaꞌa. \v 12 Tojo weerã mʉsã Israe curuacjãrã doce curari nirã́, te curarinʉcʉ̃ niꞌcʉ̃rẽ beseya. \v 13 Aꞌtiro waꞌarosaꞌa. Na paꞌia Õꞌacʉ̃ nipeꞌtise diꞌta wiogʉ ya acarore miarã, na diapʉ ñumuwijacã, te aco dʉcawatia waꞌarosaꞌa. Te aco nimiꞌque oꞌmabʉrosome. Pʉaperipʉta opa ditara weronojõ nicãꞌrõsaꞌa”, ni werecʉ niwĩ. \p \v 14 Tojo weerã Israe curuacjãrã dia Jordã́rẽ pẽꞌarã, na cãrĩꞌque uꞌturire wijacãrã niwã. Paꞌia Õꞌacʉ̃ “Masã meꞌrã añurõ weegʉti” níꞌquere cʉori acarore na dʉporo miamʉꞌtãcãrã niwã. \v 15 Titare masã otese dʉcatiri cura dia Jordã́ pajiro puꞌeeja, mirĩa waꞌacaro niwʉ̃. Tojo nimicã, paꞌia ti acarore miarã, Jordã́pʉ na dʉꞌpocãrĩ ti maarẽ ʉꞌtacũucãta, \v 16 te aco buꞌipʉ bʉrʉtiꞌque tojanʉꞌcãcaro niwʉ̃. Yoaropʉ niꞌcã macã Adã́ wãmetiri macãpʉ opa ditara biꞌa cãꞌmotaꞌaꞌro weronojõ waꞌacaro niwʉ̃. Adã́ Saretán wãmetiro pʉꞌtopʉ tojacaro niwʉ̃. Aco tosiropʉ tojaꞌque peꞌe Oꞌmabʉrotiri ditarapʉ wetibʉrʉdijacaro niwʉ̃. Tojo waꞌacã, na Israe curuacjãrã Jericó põtẽorõ pẽꞌacãrã niwã majã. \v 17 Na pẽꞌarĩ cura paꞌia Õꞌacʉ̃ ya acarore cʉorã peꞌe dia deco boporopʉ nʉꞌcãejacãꞌcãrã niwã. Téé nipeꞌtirã Israe curuacjãrã pẽꞌapeꞌtica beꞌropʉ pẽꞌacãrã niwã. Nipeꞌtirã Israe curuacjãrã boporopʉ pẽꞌacãrã niwã. \fig Josué Israe curuacjãrãrẽ dia Jordã́rẽ sʉꞌori pẽꞌaꞌque niꞌi|alt="Crossing the Jordan" src="CO00882B.TIF" size="col" ref="Jos 3.14-17" \fig* \c 4 \s1 Ʉ̃tãpaga docepagare dia Jordã́ cjasere miiꞌque niꞌi \p \v 1 Nipeꞌtirã dia Jordã́rẽ pẽꞌatáca beꞌro Õꞌacʉ̃ Josuére nicʉ niwĩ: \v 2 “Israe curuacjãrãrẽ te doce curarinʉcʉ̃ niꞌcʉ̃rẽ beseya. \v 3 Narẽ waꞌaduti weetjĩagʉ̃, paꞌia dia deco na nuꞌcũrõ tiropʉ docepaga ʉ̃tãpagare miicũudutiya. Mʉsã niꞌcãcã ñami cãrĩatjopʉ tepagare cũuña.” \p \v 4 Tojo weegʉ Josué doce ʉmʉarẽ cʉ̃ beseꞌcãrãrẽ pijio, \v 5 narẽ nicʉ niwĩ: “Mʉsã Jordã́ decopʉ, Õꞌacʉ̃ mʉsã wiogʉ ya acaro tiropʉ waꞌa, mʉsãnʉcʉ̃ ʉ̃tãpaga niꞌcãrẽpaga wʉarã waꞌaya. Tojo weerã mʉsã docepaga cʉorãsaꞌa. \v 6 Te tojo weesere mʉsã põꞌrã masãbajuarãpʉ, ‘Aꞌtepaga ¿deꞌro nisĩꞌrĩrõ weeti?’ nicã, mʉsã aꞌtiro ni yʉꞌtirãsaꞌa: \v 7 ‘Ʉ̃sã Õꞌacʉ̃ ya acarore dia Jordã́rẽ miipẽꞌacã, ne aco marĩrĩ maa waꞌawʉ. Aꞌtepaga Israe curuacjãrã doce curari ti maa Jordã́rẽ pẽꞌawʉ̃’, nisĩꞌrĩrõ weeꞌe, ni wereapa mʉsã põꞌrãrẽ”, nicʉ niwĩ. \p \v 8 Tojo weerã na Josué cʉ̃ weedutiꞌquere queoro weecãrã niwã. Na ʉ̃tãpaga docepaga Jordã́ decopʉ níꞌquepagare miiwʉacãrã niwã. Israe curuacjãrã te curarinʉcʉ̃ niꞌcʉ̃ niꞌcãrẽpaga miacãrã niwã. Õꞌacʉ̃ Josuére níꞌcaronojõta na cãrĩrõpʉ tepagare mia, cũucãrã niwã. \v 9 Apeyere tja Josué ti maa decopʉ paꞌia na Õꞌacʉ̃ ya acarore wʉanuꞌcũꞌcaropʉre apeyepaga docepaga cũucʉ niwĩ. Tepaga topʉ nidecotiꞌi yujupʉ. \p \v 10 Téé nipeꞌtise Õꞌacʉ̃ Josuére dutiꞌquere weepeꞌóca beꞌro, paꞌia ti maa decopʉ ti acarore wʉanuꞌcũcãrã niwã yujupʉ. Moisé Josuére weedutiꞌcaronojõta queoro weecãrã niwã. Masã peꞌe sojaro meꞌrã ti maarẽ pẽꞌacãrã niwã. \v 11 Nipeꞌtirã masã na pẽꞌaejanʉꞌcãca beꞌro paꞌia Õꞌacʉ̃ “Masã meꞌrã tojo weegʉti” níꞌquere cʉori acaro meꞌrã pẽꞌa, masã dʉporo nʉꞌcãejacãrã niwã. \v 12 Ʉmʉa Rubén ya curuacjãrã, Gad ya curuacjãrã, tojo nicã deco meꞌrã Manasés ya curuacjãrã na wãmo meꞌrã ãpẽrã Israe curuacjãrã dʉporo pẽꞌamʉꞌtãcãrã niwã. Tojo weerã Moisé cʉ̃ dutiꞌcaronojõta weecãrã niwã. \v 13 Pãjãrã cuarenta mil aꞌmewẽjẽrĩ masã añurõ wãmotirã nʉꞌcãejabʉrocãrã niwã. Jericó opa paꞌtiro nirõpʉ waꞌa, aꞌmewẽjẽrãtirã apoyucãrã niwã. Ti acaro topʉ niyucã, Õꞌacʉ̃ na meꞌrã nicʉ niwĩ. \p \v 14 Na tojo weeri nʉmʉrẽta nipeꞌtirã Israe curuacjãrã ĩꞌorõpʉ Õꞌacʉ̃ Josuére ãpẽrã yʉꞌrʉoro tojacã weecʉ niwĩ. Cʉ̃ catiri ʉmʉcore nipeꞌtirã masã Josuére wiopesase meꞌrã ĩꞌacãrã niwã. Moisére weeꞌcaronojõta cʉ̃ meꞌrã quẽꞌrãrẽ mejãrõta weecãrã niwã. \p \v 15 Tuꞌajanʉꞌcõ, Õꞌacʉ̃ Josuére aꞌtiro nicʉ niwĩ: \v 16 “Paꞌia, Õꞌacʉ̃ masã meꞌrã ‘Tojo weegʉti’ níꞌquere cʉori acarore cʉorãrẽ ti maa Jordã́pʉ nirãrẽ majãtidutiya.” \p \v 17 Tere tʉꞌogʉ, Josué paꞌiare “Majãtia”, nicʉ niwĩ. \v 18 Na cʉ̃ dutironojõta paꞌia Õꞌacʉ̃ ya acarore miimajãcãrã niwã. Nipeꞌtirã masã, paꞌia ti acaro meꞌrã pẽꞌáca beꞌro ti maa ne waropʉ níꞌcaronojõta oꞌmabʉrocaro niwʉ̃ tja. \p \v 19 Ʉꞌmʉtãrĩ mujĩpũrẽ, diez nʉmʉrĩ nirĩ nʉmʉrẽ, Israe curuacjãrã Jordã́pʉ níꞌcãrã majãa, Gilgal wãmetiropʉ cãrĩrã waꞌacãrã niwã. Gilgal, Jericó macã mujĩpũ mʉjãtiro peꞌe nicaro niwʉ̃. \v 20 Gilgapʉ Josué ʉ̃tãpagare docepaga Jordã́pʉ miiꞌquepagare cũucʉ niwĩ. \v 21 Josué Israe curuacjãrãrẽ aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Beꞌropʉ mʉsã pãrãmerã nituriarã na pacʉsʉmʉarẽ ‘¿Aꞌtepaga deꞌro nisĩꞌrĩrõ weeti?’ nicã, \v 22 narẽ wereya: ‘Israe curuacjãrã dia Jordã́rẽ pẽꞌarã, aco dʉcawaanʉꞌcõ, bopori maꞌapʉ pẽꞌawã’, nisĩꞌrĩrõ weeꞌe. \v 23 Õꞌacʉ̃ marĩ wiogʉ dia Jordã́rẽ maꞌa bopori maꞌa weewĩ. Téé ʉ̃sã pẽꞌapeꞌtíca beꞌropʉ tojo weeduꞌuwĩ. Õꞌacʉ̃ marĩ wiogʉ dʉporopʉ Maa sõꞌarĩ maarẽ weeꞌcaronojõta weewĩ. Ʉ̃sã ti maarẽ pẽꞌapeꞌtíca beꞌropʉ tojo bopori maꞌa weewĩ. \v 24 Nipeꞌtirocjãrã Õꞌacʉ̃ cʉ̃ tutuasere masĩato nígʉ̃, tojo nicã mʉsã Õꞌacʉ̃ marĩ wiogʉre wiopesase meꞌrã wãcũnuꞌcũcãꞌto nígʉ̃, tojo weewĩ”, ni wereya, nicʉ niwĩ Josué. \c 5 \s1 Gilgapʉ na nisetiꞌque niꞌi \p \v 1 Aꞌtiro wee Õꞌacʉ̃ dia Jordã́rẽ Israe curuacjãrãrẽ pẽꞌato nígʉ̃, boposãjãcã weecʉ niwĩ. Tere tʉꞌorã, nipeꞌtirã amorreo masã wiorã dia Jordã́ mujĩpũ sãjãrõ peꞌe nirã́ pũrõ ui, ʉcʉacãrã niwã. Tojo nicã, mejãrõta cananeo masã wiorã dia Mediterráneo sumutopʉ nirã́ uicãrã niwã. Tojo weerã “Na meꞌrã aꞌmewẽjẽrõʉaꞌa” ni, ne wãcũticãrã niwã. \p \v 2 Titare Õꞌacʉ̃ Josuére aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Mʉsã ʉ̃tãperi meꞌrã yejese pjĩrĩrẽ daꞌreya. Tuꞌajanʉꞌcõ, mʉsã todʉporopʉ weeꞌcaronojõta weeya tja. Mʉsã Israe curuacjãrã ʉmʉarẽ õꞌrẽcjʉ yapa caserore yejecõꞌaña”, nicʉ niwĩ. \p \v 3 Tere tʉꞌogʉ, Josué cʉ̃ yejecõꞌatje pjĩrĩrẽ daꞌrecʉ niwĩ. Te meꞌrã Israe curuacjãrã ʉmʉarẽ Aralot wãmetiro opa buꞌpa nirõpʉ na õꞌrẽcjʉ yapa caserore yejecõꞌacʉ niwĩ. \v 4 Nipeꞌtirã ʉmʉa Egiptopʉ wijaꞌcãrã, surara sãjãrĩ cʉ̃ꞌmanojõ cʉorã yucʉ marĩrõpʉ wẽrĩpeꞌtia waꞌacãrã niwã. \v 5 Na nipeꞌtirãpʉta na õꞌrẽcjʉ yapa caserore yejecõꞌanoꞌcãrã nicãrã niwã. Egiptopʉ wijaꞌcãrã pũrĩcã yucʉ marĩrõpʉ bajuaꞌcãrã yejecõꞌanoꞌña marĩcãrã niwã. \v 6 Õꞌacʉ̃ na ñecʉ̃sʉmʉarẽ “Mʉsã pãrãmerã nituriarãpʉre añuse diꞌtare oꞌogʉti”, nicʉ niwĩ. Te diꞌta añuse diꞌta nujãtuꞌque, apeye otese pĩꞌrĩse diꞌta nirõsaꞌa. Tojo nimicã, ʉmʉa surara sãjãrĩ cʉ̃ꞌmanojõ cʉorã Egiptopʉ wijaꞌcãrã peꞌe Õꞌacʉ̃ dutisere queoro weeticãrã niwã. Na tojo ñaꞌarõ weese buꞌiri Õꞌacʉ̃ “Diacjʉ̃ta na te diꞌtare ĩꞌasome”, ni ucũcʉ niwĩ. Tojo weerã na yucʉ marĩrõpʉ cuarenta cʉ̃ꞌmarĩ sijabaqueꞌaticãrã niwã. Téé na ʉmʉa wẽrĩpeꞌticãpʉ topʉre sijaduꞌucãrã niwã. \v 7 Na wẽrĩꞌcãrã põꞌrãrẽ Õꞌacʉ̃ narẽ põꞌrãti, dʉcayuꞌcãrãrẽ õꞌrẽcjʉ yapa caserore Josué yejecõꞌacʉ niwĩ. Na sijari curare yejecõꞌanoꞌña marĩcãrã niwã. \v 8 Na nipeꞌtirã yejecõꞌanoꞌca beꞌro na wiꞌseriacãpʉ te cãmirẽ sijorã, nicãꞌcãrã niwã. \v 9 Beꞌro Õꞌacʉ̃ Josuére aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Niꞌcãcã meꞌrã Egiptocjãrã dutise doca mʉsã bopoyoro níꞌquere wijataꞌacã weeꞌe.” Cʉ̃ tojo wééca beꞌro niyucã, to Gilgal wãmetisaꞌa.\f + \fr 5.9 \ft Hebreo ye meꞌrã Gilgal nirṍ “Tũrũmajãmidijaꞌa”, weronojõ bʉsʉsaꞌa.\f* Aꞌtiro nicãpʉ quẽꞌrãrẽ mejãrõta wãmetisaꞌa. \s1 Õꞌacʉ̃ masãrẽ Egiptopʉ miiwijaꞌquere wãcũrĩ bosenʉmʉ niꞌi \p \v 10 Israe curuacjãrã Gilgapʉ queꞌajácãrã niwã. Nimʉꞌtãrĩ mujĩpũ pʉa semana beꞌro opa paꞌtiro nirṍ Jericó põtẽorõpʉ mujĩpũ sãjãrĩ cura Õꞌacʉ̃ yʉꞌrʉari bosenʉmʉrẽ bosebaꞌacãrã niwã. \v 11 Ape nʉmʉ peꞌe Canaá diꞌta cjase cebada ʉ̃tẽꞌque, tojo nicã pã́ bʉcʉase marĩrõ baꞌacãrã niwã. \v 12 Ti nʉmʉ meꞌrã Õꞌacʉ̃ narẽ manárẽ\x + \xo 5.12 \xt Ex 16.31\x* tocãꞌrõta bʉrʉcã weetʉocʉ niwĩ. Ti cʉ̃ꞌmarẽ ti diꞌta cjasere baꞌacãrã niwã majã. \s1 Josué Õꞌacʉ̃ yarã surara wiogʉ meꞌrã ucũꞌque niꞌi \p \v 13 Niꞌcã nʉmʉ Josué Jericó pʉꞌto nígʉ̃, cʉ̃ diacjʉ̃ niꞌcʉ̃ masʉ̃ diꞌpjĩ ñosẽrĩ pjĩ meꞌrã sĩ́oejanʉꞌcãcã ĩꞌacʉ niwĩ. Josué cʉ̃ tiro waꞌa, sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ: \p —¿Mʉꞌʉ ʉ̃sã meꞌrãcjʉ̃ niti? ¿Niwetine? ¿Ʉ̃sãrẽ ĩꞌatuꞌtirã meꞌrãcjʉ̃ niti? nicʉ niwĩ. \p \v 14 Cʉ̃ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Ne niweꞌe. Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ yarã surara wiogʉ mʉsã tiropʉ aꞌtiapʉ, nicʉ niwĩ. \p Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Josué ẽjõpeose meꞌrã nucũcãpʉ paamuꞌrĩqueꞌacʉ niwĩ. \p —Wiogʉ, yʉꞌʉ, mʉꞌʉrẽ daꞌracoꞌtegʉ, ¿deꞌro weecã ʉasari? ni sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ. \p \v 15 Õꞌacʉ̃ yarã surara wiogʉ cʉ̃rẽ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Mʉꞌʉ sapature tuweeya. Mʉꞌʉ nuꞌcũrõ Õꞌacʉ̃ nirṍ niꞌi, nicʉ niwĩ. \p Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Josué cʉ̃ dutiꞌcaronojõta cʉ̃ sapature tuweecũucʉ niwĩ. \c 6 \s1 Israe curuacjãrã Jericópʉ na sãjãaꞌque niꞌi \p \v 1 Jericócjãrã Israe curuacjãrãrẽ pũrõ uicãrã niwã. Israe curuacjãrã sãjãrĩ nírã, ti macã cjase soperire añurõ biꞌapeꞌocãꞌcãrã niwã.\f + \fr 6.1 \ft Titare macãrĩ ʉ̃tã meꞌrã sãꞌrĩsãa, yeeꞌque tʉꞌrʉri nícũcaro niwʉ̃.\f* Tojo weerã ti macãrẽ ne niꞌcʉ̃ sãjãti, ne wijaticãrã niwã. \v 2 Na tojo weemicã, Õꞌacʉ̃ Josuére aꞌtiro ni werecʉ niwĩ: “Yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ Jericóre, tocjʉ̃ wiogʉre, tojo nicã tocjãrã surarare wiatojapʉ. \v 3 Tojo weerã mʉsã Israe curuacjãrã surara ʉmʉa wãmotirã aꞌtiro weerãsaꞌa. Mʉsã seis nʉmʉrĩ ti macãrẽ sʉtʉarãsaꞌa. Niꞌcã nʉmʉrẽ niꞌcãrẽtirita sʉtʉaya. \v 4 Ya acaro dʉporo siete paꞌia ʉꞌmʉtãrãsama. Nanʉcʉ̃ oveja ʉmʉa na putise capesaꞌrire cʉorãsama. Seis nʉmʉrĩ peꞌtíca beꞌro ape nʉmʉ peꞌe ti macãrẽ sietetiri sʉtʉarãsaꞌa majã. Mʉsã sʉtʉari cura paꞌia oveja ʉmʉa capesaꞌrire putirãsama. \v 5 Na ʉpʉtʉ puticã tʉꞌorã, mʉsã caricũrõ põtẽorõ caricũña. Mʉsã tojo caricũcã, ti macã cjase ʉ̃tã tʉꞌrʉri seꞌtedija peꞌtia waꞌarosaꞌa. Tojo waꞌari cura mʉsã maata ti macãpʉ sãjã́árãsaꞌa.” \p \v 6 Tojo wee Josué paꞌiare pijio, aꞌtiro ni werecʉ niwĩ: “Mʉsã Õꞌacʉ̃ ya acarore miiwãꞌcãña. Siete paꞌia ti acaro dʉporo oveja ʉmʉa capesaꞌri na putiatje meꞌrã waꞌayuato”, nicʉ niwĩ. \v 7 Surara peꞌere aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Waꞌaya. Ti macãrẽ beꞌtoanʉꞌcãña. Surara wãmotirã Õꞌacʉ̃ ya acaro dʉporo waꞌamʉꞌtãto”, nicʉ niwĩ. \p \v 8 Nipeꞌtirã Josué dutiꞌcaronojõta weecãrã niwã. Tojo weerã siete paꞌia ti acaro dʉporo capesaꞌrire putimʉꞌtãwãꞌcãcãrã niwã. \v 9 Aꞌmewẽjẽrĩ masã surara peꞌe paꞌia dʉporo ʉꞌmʉtãcãrã niwã. Ãpẽrã surara ti acaro siro peꞌe sirutucãrã niwã. Duꞌucũro marĩrõ paꞌia oveja capesaꞌrire putiwãꞌcãcãrã niwã. \v 10 Surara peꞌere Josué “Diꞌtamarĩrõ waꞌaya. Yʉꞌʉ caricũduticãpʉ, mʉsã tutuaro põtẽorõ caricũrãsaꞌa”, nicʉ niwĩ. \v 11 Josué paꞌiare ti acaro meꞌrã macãrẽ niꞌcãti sʉtʉabaqueꞌaduticʉ niwĩ. Tojo weetojanʉꞌcõ, na cãrĩꞌcaropʉta daja, naꞌitõꞌo, cãrĩcãrã niwã. \p \v 12 Ape nʉmʉ ñamiñaꞌcũrõ Josué wãꞌcã, cʉ̃ dutiꞌcaronojõta paꞌiare, surarare mejãrõta duticʉ niwĩ tja. Tojo weerã paꞌia Õꞌacʉ̃ ya acarore miiwãꞌcãcãrã niwã. \v 13 Na siete paꞌia ti acaro dʉporo sooro marĩrõ waꞌa, na putisere putisʉtʉacãrã niwã. Aꞌmewẽjẽrĩ masã surara peꞌe na dʉporo waꞌacãrã niwã. Ãpẽrã surara ti acaro siro peꞌe sirutucãrã niwã. Na sʉtʉari cura paꞌia ne putiduꞌuticãrã niwã. \v 14 Tojo weerã nimʉꞌtãrĩ nʉmʉ beꞌro cja nʉmʉrẽ apaturi ti macãrẽ sʉtʉanemocãrã niwã. Tojo sʉtʉatojanʉꞌcõ, dajacãrã niwã na cãrĩꞌcaropʉre tja. Seis nʉmʉrĩ mejãrõta weecãrã niwã. \fig Israe curuacjãrã surara, tojo nicã paꞌia Jericóre sʉtʉaꞌque niꞌi|alt="Israelites marching around Jericho" src="CO00884B.TIF" size="col" ref="Jos 6.6-14" \fig* \p \v 15 Beꞌro ape nʉmʉ siete nʉmʉrĩ nirĩ nʉmʉrẽ, ñamiñaꞌcũrõ wãꞌcã, na weeꞌcaronojõta ti macã Jericóre sʉtʉacãrã niwã tja. Ti nʉmʉrẽ majã sietetiri sʉtʉacãrã niwã. \v 16 Na sʉtʉatʉocã, paꞌia pũrõ puticã tʉꞌogʉ, Josué masãrẽ nicʉ niwĩ: “Pũrõ caricũña. Õꞌacʉ̃ marĩrẽ aꞌti macãrẽ oꞌotojami. \v 17 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ dutiꞌcaronojõta ti macã nipeꞌtise to nise meꞌrã cõꞌanoꞌrõsaꞌa. Rahab, ʉmʉa meꞌrã aꞌmetãrãwapataꞌari masõ, tojo nicã co ya wiꞌipʉ nirã́ diaꞌcʉ̃rẽ yʉꞌrʉonoꞌrõsaꞌa. Cóta marĩ ĩꞌaduꞌtirã oꞌoꞌcãrãrẽ nʉoco niwõ. \v 18 Mʉsã Õꞌacʉ̃ cʉ̃ cõꞌadutiꞌque to nisere ne miaticãꞌña. Mʉsã tojo weecãma, mʉsã ye buꞌiri Õꞌacʉ̃ Israe curuacjãrãrẽ ñaꞌabutiaro waꞌacã weebosami. \v 19 Nipeꞌtise ti macã cjase uru, plata, bronce, cõme meꞌrã weeꞌquea Õꞌacʉ̃ ye diaꞌcʉ̃ niꞌi. Õꞌacʉ̃ ya wiꞌi cjase nʉrõrõpʉ miicũunoꞌrõsaꞌa”, nicʉ niwĩ. \p \v 20 Paꞌia capesaꞌri meꞌrã puticãrã niwã. Tojo bʉsʉcã tʉꞌorã, masã niꞌcãrõ meꞌrã ʉpʉtʉ caricũcãrã niwã. Na tojo caricũcã, ti macã ʉ̃tã tʉꞌrʉ, na yee cãꞌmotaꞌamiꞌque seꞌtemadija waꞌacaro niwʉ̃. Tojo waꞌacã ĩꞌarã, surara ti macãrẽ diacjʉ̃ta omasãjã, miiwapa waꞌacãrã niwã. \v 21 Beꞌro ti macãcjãrã ʉmʉarẽ, numiarẽ, maꞌmapjiare, bʉcʉrãrẽ, na yarã ecarã meꞌrãta wẽjẽcõꞌacãꞌcãrã niwã. Nipeꞌtirãrẽ wẽjẽpeꞌocãrã niwã. \p \v 22 Josué pʉarã ʉmʉa todʉporo ti macãrẽ ĩꞌaduꞌtiꞌcãrãrẽ nicʉ niwĩ: “Mʉsã ʉmʉa meꞌrã aꞌmetãrãwapataꞌari masõ ya wiꞌipʉ waꞌa, core, co acawererãrẽ, na ye nipeꞌtise meꞌrã miiwĩrõrã waꞌaya. Mʉsã core ‘Tojo weerãti’ níꞌcaronojõta weeya”, nicʉ niwĩ. \v 23 Cʉ̃ tojo nisere tʉꞌo, ĩꞌaduꞌtiri masã Rahare, co pacʉsʉmʉarẽ, co acawererãrẽ miirã waꞌacãrã niwã. Narẽ Israe curuacjãrã nirṍ yʉꞌrʉropʉ cũucãrã niwã. \v 24 Beꞌro narẽ miiwĩrṍca beꞌro ti macã Jericóre ʉ̃jʉ̃acõꞌacãꞌcãrã niwã. Plata, uru, bronce, cõme meꞌrã weeꞌque peꞌere Õacʉ̃ wiꞌi cjasere nʉrõrõpʉ cũucãrã niwã. \v 25 Josué Rahab, co acawererã diaꞌcʉ̃rẽ wẽjẽticʉ niwĩ. Cóta Jericóre ĩꞌaduꞌtiri masã Josué oꞌóꞌcãrãrẽ nʉoco niwõ. Co narẽ weetamuꞌque meꞌrã yʉꞌrʉwetico niwõ. Tojo weerã Rahab, co acawererã Israe curuacjãrã meꞌrã nisetidecotima yujupʉ. \fig Jericó cja ʉ̃tã tʉꞌrʉ, na yee cãꞌmotaꞌamiꞌque seꞌtemadijaꞌque niꞌi|alt="Walls of Jer. Falling down" src="CO00888B.TIF" size="col" ref="Jos 6.16-21" \fig* \p \v 26 Beꞌro Josué “Ne apaturi aꞌti macãrẽ weeapoticãꞌto” nígʉ̃, aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Noꞌo niꞌcʉ̃ aꞌti macãrẽ weeaposĩꞌrĩgʉ̃nojõrẽ Õꞌacʉ̃ cʉ̃rẽ ñaꞌarõ waꞌacã weegʉsami. Cʉ̃ maꞌma macã weenʉꞌcãrĩ cura cʉ̃ macʉ̃ masã maꞌmi wẽrĩgʉ̃sami. Ti macã yeeꞌque tʉꞌrʉri cjase soperire õꞌorĩ cura cʉ̃ macʉ̃ dʉꞌsagʉ peꞌe wẽrĩgʉ̃sami tja”, nicʉ niwĩ. \p \v 27 Õꞌacʉ̃ Josuére weetamunuꞌcũcʉ niwĩ. Tojo weerã ti diꞌtacjãrã cʉ̃ añurõ weesetisere masĩpeꞌtia waꞌacãrã niwã. \c 7 \s1 Acã́ Õꞌacʉ̃rẽ yʉꞌrʉnʉꞌcãꞌque niꞌi \p \v 1 Israe curuacjãrã waꞌteropʉre niꞌcʉ̃ Acã́ wãmetigʉ Jericó cjasere Õꞌacʉ̃ cʉ̃ miadutitiꞌquere miacʉ niwĩ. Cʉ̃ Judá ya curuacjʉ̃, Carmi macʉ̃, Zabdi pãrãmi, Zera pãrãmi nituriagʉ nicʉ niwĩ. Cʉ̃ Õꞌacʉ̃ cõꞌadutiꞌquere miiꞌque buꞌiri nipeꞌtirã Israe curuacjãrã meꞌrã Õꞌacʉ̃ pũrõ uacʉ niwĩ. \p \v 2 Josué niꞌcãrẽrã surarare ape macã Hai wãmetiri macãpʉ oꞌócʉ niwĩ. Ti macã Betel mujĩpũ mʉjãtiro peꞌe, Bet-aven pʉꞌtopʉ tojacaro niwʉ̃. Narẽ oꞌógʉ, “Ti macãrẽ, tojo nicã to sumutopʉre ĩꞌaduꞌtirã waꞌaya”, nicʉ niwĩ. Tojo weerã na ti macãrẽ ĩꞌaduꞌtirã waꞌacãrã niwã. \v 3 Dajarã, Josuére werecãrã niwã: “Haipʉre pejetirãcã ʉmʉa niama. Tojo weerã nipeꞌtirã surara ti macãcjãrã meꞌrã aꞌmewẽjẽrã waꞌaticãꞌto. Pʉati mil, o iꞌtiati mil surara ticʉrãta waꞌacã añurõsaꞌa. Na meꞌrã ti macãcjãrãrẽ docaqueꞌacã weerãsama. Tojo weegʉ nipeꞌtirã surarare oꞌóticãꞌña”, nicãrã niwã. \p \v 4 Tojo weerã iꞌtiati mil surara diaꞌcʉ̃ aꞌmewẽjẽrã waꞌacãrã niwã. Haicjãrã peꞌe narẽ docaqueꞌacã weecãrã niwã. Tojo nicã, narẽ ui, duꞌtiwãꞌcãcã weecãrã niwã. \v 5 Israe curuacjãrãrẽ omasirutu wẽjẽcãrã niwã. Treinta y seis surara wẽjẽnoꞌcãrã niwã. Macã sãjãrĩ sope pʉꞌto, téé diꞌta seꞌteꞌcaro nitʉoropʉ narẽ sirutu wẽjẽcãꞌcãrã niwã. Tojo weerã Israe curuacjãrã bʉjaweti, ui wãcũtutuaticãrã niwã. \p \v 6 Josué, cʉ̃ bʉjawetisere ĩꞌogʉ̃, cʉ̃ sãñase suꞌtire wejetʉ̃ꞌrẽcʉ niwĩ. Téé naꞌiqueꞌari curapʉ, Õꞌacʉ̃ ya acaro tiropʉ paamuꞌrĩqueꞌacʉ niwĩ. Bʉcʉrã quẽꞌrã mejãrõta weecãrã niwã. Tojo nicã na dʉpopapʉre diꞌtare ṍrẽ́peocãrã niwã. \v 7 Tojo wee Josué Õꞌacʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —Õꞌacʉ̃, ¿deꞌro weegʉ mʉꞌʉ ʉ̃sãrẽ dia Jordã́rẽ miipẽꞌrõrĩ? Mʉꞌʉ amorreo masã ʉ̃sãrẽ wẽjẽcõꞌato nígʉ̃, ¿tojo weerine? Ʉ̃sã ti maa ape pãꞌrẽpʉ tojacã añuyʉꞌrʉabopã. \v 8 Wiogʉ, Israe curuacjãrã surara ʉ̃sãrẽ ĩꞌatuꞌtirãrẽ uirã, omamʉꞌtãma. Na tojo weecã ĩꞌagʉ̃, yʉꞌʉ ¿deꞌro ni werebosari narẽ? \v 9 Cananeo masã, ãpẽrã aꞌti diꞌtacjãrã ʉ̃sãrẽ tojo waꞌaꞌquere tʉꞌopeꞌticãꞌrãsama. Ʉ̃sã nipeꞌtirãrẽ wẽjẽrãsama. Ne niꞌcʉ̃ ʉ̃sã waꞌteropʉre tojasome. To pũrĩcãrẽ Õꞌacʉ̃, nipeꞌtirã aꞌti diꞌtacjãrã mʉꞌʉrẽ ñaꞌarõ wãcũrãsama, tojo nicã mʉꞌʉ wãmerẽ, nicʉ niwĩ Josué Õꞌacʉ̃rẽ. \p \v 10 Cʉ̃ tojo nisere tʉꞌogʉ, Õꞌacʉ̃ Josuére yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Wãꞌcãnʉꞌcãña. ¿Deꞌro weegʉ mʉꞌʉ nucũcãpʉ paamuꞌrĩqueꞌati? \v 11 Israe curuacjãrã yʉꞌʉ dutisere yʉꞌrʉnʉꞌcãma. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ “Weeticãꞌña” níꞌquere queoro weetiama. Yʉꞌʉ Jericó cjasere, yʉꞌʉ miidutitiꞌquere miama. “Ñaꞌa niꞌi”, ni masĩmirã, yajama. Tere miitoja, na ye apeyenojõ waꞌteropʉ nʉoama. \v 12 Tojo weerã Israe curuacjãrã na tojo weeꞌque wapa narẽ ĩꞌatuꞌtirãrẽ põtẽosome. Narẽ põtẽonʉꞌcã, aꞌmewẽjẽrõnojõ oꞌorã, mejõ peꞌe narẽ uiwãꞌcãrãsama. Na basu buꞌiri daꞌrenoꞌrãsama. Mʉsã yʉꞌʉ “Miaticãꞌña” níꞌquere maata cõꞌaticãma, ne mʉsã meꞌrã ninemosome majã. \v 13 Masãrẽ neocũu, narẽ weregʉ waꞌaya: “Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ aꞌtiro niami: ‘Mʉsã Israe curuacjãrã, yʉꞌʉ mʉsãrẽ “Miaticãꞌña” níꞌque mʉsã waꞌteropʉ niꞌi. Mʉsã tere cõꞌapeꞌoticãma, ne mʉsã meꞌrã aꞌmewẽjẽrãrẽ docaqueꞌacã weesome. Ñamiacãrẽ yʉꞌʉ ĩꞌorõpʉ nuꞌcũrãsaꞌa. Tojo weerã yʉꞌʉ ĩꞌorõpʉ ñaꞌase marĩrã niato nírã, mʉsã ye suꞌtire coe, mʉsã ya upʉre uꞌacoecãꞌña. Apoyuꞌcãrãpʉ nitojaya. \v 14 Yʉꞌʉ ĩꞌorõpʉ nipeꞌtirã mʉsã ye curarinʉcʉ̃ bajuyoropʉ ejanʉꞌcãña. Yʉꞌʉ beseri cura nipeꞌtise nisirutuse curarire besewéénoꞌrõsaꞌa. Nisiruturi curua yʉꞌʉ beséca curua niꞌcʉ̃ põꞌrã nise curari besewéénoꞌrõsaꞌa. Niꞌcʉ̃ põꞌrã yʉꞌʉ beséca curua na ʉmʉarẽ besenoꞌrõsaꞌa. \v 15 Yʉꞌʉ “Miaticãꞌña” níꞌquere cʉogʉ cʉ̃ acawererã meꞌrã, tojo nicã cʉ̃ cʉose nipeꞌtise meꞌrã ʉ̃jʉ̃acõꞌanoꞌgʉ̃sami. Cʉ̃ Israe curuacjãrãrẽ bopoyoro weeꞌque buꞌiri, tojo nicã yʉꞌʉ “Aꞌtiro weeya” níꞌquere yʉꞌrʉnʉꞌcãꞌque buꞌiri ʉ̃jʉ̃acõꞌanoꞌgʉ̃sami’ ”, nicʉ niwĩ Õꞌacʉ̃ Josuére. \s1 Acã́rẽ buꞌiri daꞌreꞌque niꞌi \p \v 16 Ape nʉmʉ ñamiñaꞌcũrõ Josué masãrẽ te curarinʉcʉ̃ wijatiduticʉ niwĩ. Tojo weeri curare Õꞌacʉ̃ Judá ya curuacjãrãrẽ ĩꞌocʉ niwĩ. \v 17 Beꞌro Josué ti curuacjãrãrẽ nisirutuse curarire wijatiduticʉ niwĩ. Õꞌacʉ̃ Zera ya curuare ĩꞌocʉ niwĩ. Ti curua waꞌterore Zabdi acawererãrẽ besecʉ niwĩ. \v 18 Zabdi acawererã ʉmʉarẽ ĩꞌobʉrocã, Acã́ wãmetigʉ besenoꞌcʉ niwĩ. Acã́ Carmi macʉ̃, Zabdi pãrãmi, Zera pãrãmi nituriagʉ, Judá ya curuacjʉ̃ nicʉ niwĩ. \p \v 19 Tojo weegʉ Josué cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —Mʉꞌʉ yʉꞌʉ macʉ̃ weronojõ nigʉ̃́ niꞌi. Õꞌacʉ̃, Israe curuacjãrã wiogʉre eꞌcatipeoya. Mʉꞌʉ weeꞌquere diacjʉ̃ wereya, nicʉ niwĩ. \p \v 20 Acã́ cʉ̃rẽ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Diacjʉ̃ta mʉꞌʉrẽ wereꞌe. Israe curuacjãrã wiogʉ Õꞌacʉ̃rẽ yʉꞌrʉnʉꞌcãwʉ̃. Aꞌtiro weewʉ. \v 21 Jericó cjase marĩ miiꞌque waꞌteropʉ niꞌcãrõ suꞌtiro añubutiaro Babiloniacjãrã wééca suꞌtirore ĩꞌawʉ̃. Tojo nicã plata cujiri doscientos cujiri, niꞌcãgʉ̃ uru meꞌrã weeꞌcʉre, niꞌcã kilo deco nʉcʉ̃cjʉre ʉaripeja, miicãꞌwʉ̃. Ya wiꞌi suꞌti caseri meꞌrã wééca wiꞌi poꞌpeapʉ yaacãꞌwʉ̃. Niyeru apeye docapʉ niꞌi, nicʉ niwĩ. \fig Israe curuacjʉ̃ Acã́ Jericó cjase cʉ̃ miaꞌquere yaaꞌque niꞌi|alt="Achan hiding goods" src="CO00889B.TIF" size="col" ref="Jos 7.1-2,20-22" \fig* \p \v 22 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Josué ãpẽrãrẽ Acã́ ya wiꞌipʉ waꞌaduticʉ niwĩ. Cʉ̃ ya wiꞌipʉ Acã́ mííca suꞌtirore, niyerure, urugʉre bocacãrã niwã. \v 23 Tere míí, Josuére, tojo nicã Israe curuacjãrãrẽ wiacãrã niwã. Õꞌacʉ̃ “Masã meꞌrã añurõ weegʉti” níꞌquere cʉori acaro põtẽorõpʉ cũucãrã niwã. \v 24 Beꞌro Josué, Israe curuacjãrã meꞌrã Acã́, Zera macʉ̃rẽ, niyeru cʉ̃ yajaꞌquere, suꞌtirore, urure, cʉ̃ põꞌrã ʉmʉarẽ, numiarẽ, cʉ̃ yarã ecarã wecʉare, burroare, ovejare, tojo nicã cʉ̃ ya wiꞌi suꞌti caseri meꞌrã wééca wiꞌire, nipeꞌtise cʉ̃ cʉosere na cãrĩrõ yʉꞌrʉro Acor wãmetiro paꞌtiropʉ miacãrã niwã. \p \v 25 Josué cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —¿Deꞌro weegʉ mʉꞌʉ marĩrẽ aꞌte bopoyoro buꞌiri daꞌreatjere weeati? Niꞌcãrõacã Õꞌacʉ̃ mʉꞌʉrẽ buꞌiri daꞌregʉsami, nicʉ niwĩ. \p Tojo nitoja, nipeꞌtirã Israe curuacjãrã ʉ̃tãperi meꞌrã cʉ̃rẽ, cʉ̃ yarã ecarãrẽ doquewẽjẽcãrã niwã. Beꞌro narẽ ʉ̃jʉ̃acõꞌacãrã niwã. \v 26 Na buꞌipʉ Josué ʉ̃tã mesãjo seepeocʉ niwĩ. Te meꞌrã Õꞌacʉ̃ na meꞌrã uaꞌque peꞌtia waꞌacaro niwʉ̃. Tojo weero ti paꞌtiro Acor wãmetidecotisaꞌa yujupʉ. \c 8 \s1 Israe curuacjãrã Haicjãrãrẽ docaqueꞌacã weeꞌque niꞌi \p \v 1 Tojo wééca beꞌro Õꞌacʉ̃ Josuére aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Ne uiticãꞌña. Wãcũtutuaya. Mʉꞌʉ yarã surara nipeꞌtirãrẽ neocũu, Haicjãrã meꞌrã aꞌmewẽjẽrã waꞌaya tja. Yʉꞌʉ Haicjãrã wiogʉre, tojo nicã ti macãcjãrãrẽ mʉsãrẽ wapataꞌacã weetamugʉ̃ti. Cʉ̃ ya macã, na ya diꞌta nimiꞌcaro mʉsã ye tojarosaꞌa. \v 2 Mʉꞌʉ Jericócjʉ̃ wiogʉre, ti macãcjãrãrẽ weeꞌcaronojõta Haicjãrãrẽ, na wiogʉ quẽꞌrãrẽ weegʉsaꞌa tja. Niꞌcãrõacãma na cʉose, na yarã ecarã mʉsã yarã tojarã́sama. Mʉsã aꞌtiro weeya. Macã sẽꞌema peꞌe niꞌcã curua mʉꞌʉ yarã surarare waꞌadutiya”, nicʉ niwĩ. \p \v 3 Tojo weegʉ Josué treinta mil surara añurõ aꞌmewẽjẽmasĩrãnojõrẽ ñamipʉre Haipʉre oꞌógʉ, \v 4 aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Mʉsã añurõ tʉꞌoya. Macã sẽꞌema peꞌe waꞌa, bajutiropʉ niña. Na meꞌrã aꞌmewẽjẽajã, tʉꞌomasĩ coꞌteya. \v 5 Ãpẽrã surara yʉꞌʉ meꞌrã bajuyoro peꞌe piꞌarãsama. Haicjãrã ʉ̃sãrẽ ĩꞌarã, ʉ̃sãrẽ wẽjẽrãtirã macãpʉ níꞌcãrã wijatirãsama. Na tojo weecã, ʉ̃sã todʉporopʉ weeꞌcaronojõta ui omarãsaꞌa. \v 6 Na peꞌe macãpʉ wija, ʉ̃sãrẽ siruturãsama. ‘Todʉporo weeꞌcaronojõ marĩrẽ uiwãꞌcãrã weema’, nirãsama. \v 7 Na tojo weecã ĩꞌarã, mʉsã macã sẽꞌema peꞌe níꞌcãrã macãpʉ sãjãaña. Sãjãa, ti macãcjãrã nipeꞌtirãrẽ wẽjẽpeꞌocãꞌña. Õꞌacʉ̃ mʉsã wiogʉ ti macãrẽ mʉsã ya macã tojacã weegʉsami. \v 8 Beꞌro Õꞌacʉ̃ dutiꞌcaronojõta ti macãrẽ ʉ̃jʉ̃acãꞌña. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ dutitojaꞌa”, nicʉ niwĩ Josué. \p \v 9 Tojo níca beꞌro Josué narẽ Betel, Hai waꞌteropʉ waꞌa, tojaduticʉ niwĩ. Hai mujĩpũ sãjãrõ peꞌe tojacaro niwʉ̃. Josué peꞌe cʉ̃ yarã masã meꞌrã ti ñamirẽ mejãrõpʉta yʉꞌrʉocʉ niwĩ. \v 10 Ape nʉmʉ ñamiñaꞌcũrõ cʉ̃ masãrẽ ĩꞌawãꞌcãcʉ niwĩ. Beꞌro Israe curuacjãrã wiorã meꞌrã sʉꞌori Haipʉ aꞌmewẽjẽgʉ̃ waꞌacʉ niwĩ. \v 11 Nipeꞌtirã surara cʉ̃ meꞌrã nirã́ ti macã põtẽorõpʉ etacãrã niwã. Eta, ti macã yʉꞌrʉropʉ tojaqueꞌacãrã niwã. To na nirṍ meꞌrã opa paꞌtiro nidijacaro niwʉ̃. \v 12 Josué niꞌcãmocʉsetiri mil surarare Betel, Hai waꞌteropʉ mujĩpũ sãjãrõ peꞌe nʉocũucʉ niwĩ. \v 13 Aꞌtiro wee surarare pʉa curua dʉcawaacãrã niwã. Niꞌcã curua ti macã mujĩpũ sãjãrõ peꞌe tojacãrã niwã. Ape curua ti macã yʉꞌrʉro peꞌe tojacãrã niwã. Ti ñamita Josué opa paꞌtiro nidijaro decopʉ tojacʉ niwĩ. \p \v 14 Haicjʉ̃ wiogʉ tojo waꞌacã ĩꞌagʉ̃, sojaro meꞌrã cʉ̃ yarã surara meꞌrã ti macãpʉ níꞌcãrã wija, dia Jordã́ cja paꞌtiropʉ Israe curuacjãrã meꞌrã aꞌmewẽjẽgʉ̃ waꞌacʉ niwĩ. “Ape curua Israe curuacjãrã ti macã sẽꞌema peꞌe duꞌtiapã” ni, masĩticʉ niwĩ. \v 15 Josué, cʉ̃ surara meꞌrã duꞌtirã weronojõ weesoocãrã niwã. Tojo weerã yucʉ marĩrõ nirĩ maꞌa peꞌe uiwãꞌcãcãrã niwã. \v 16 Tojo weerã nipeꞌtirã surara Haicjãrã na wiorã dutisere tʉꞌorã, Josuére siruturã, na ya macãrẽ wijawãꞌcãcãrã niwã. \v 17 Nipeꞌtirã ʉmʉa Haicjãrã, tojo nicã Betecjãrã Israe curuacjãrãrẽ siruturã, waꞌapeꞌtia waꞌacãrã niwã. Tojo weero ti macã coꞌtero marĩrõ tojacaro niwʉ̃. \p \v 18 Beꞌro Õꞌacʉ̃ Josuére nicʉ niwĩ: “Mʉꞌʉ ñosẽrĩ pjĩ meꞌrã ti macãrẽ sĩ́opuaya. Ti macãrẽ mʉꞌʉ ya macã tojacã weegʉti.” \p Tojo weegʉ surarare Josué ti pjĩ meꞌrã sĩ́opuatjĩagʉ̃, “Aꞌmewẽjẽrã waꞌaya”, nicʉ niwĩ. \v 19 Cʉ̃ tojo nicãta, surara na bajutiropʉ níꞌcãrã sojaro meꞌrã wijacãrã niwã. Ti macãpʉ omasãjã, pecameꞌe sĩꞌayoobaqueꞌocãrã niwã. \p \v 20 Haicjãrã surara majãmiñatõrõrã, na ya macãrẽ oꞌme mʉjãacã ĩꞌacãrã niwã. Israe curuacjãrã uiwãꞌcãmiꞌcãrã majãmitojati, na meꞌrã aꞌmewẽjẽrã aꞌticãrã niwã. Tojo weero ne aperopʉ narẽ duꞌtita basioticaro niwʉ̃. \v 21 Josué, nipeꞌtirã Israe curuacjãrã ti macã sẽꞌemapʉ duꞌtiꞌcãrã ti macãrẽ ʉ̃jʉ̃acõꞌacã ĩꞌarã, majãmitojaa, Haicjãrã meꞌrã aꞌmewẽjẽrã aꞌticãrã niwã. \v 22 Beꞌro ti macãrẽ sãjãaꞌcãrã wijaa, Haicjãrãrẽ cãꞌmotaꞌaqueꞌacãrã niwã. Tojo weerã na Haicjãrã Israe curuacjãrã pʉa curua decopʉ tojacãrã niwã. Israe curuacjãrã na nipeꞌtirãrẽ wẽjẽpeꞌocãꞌcãrã niwã. \v 23 Haicjãrã wiogʉ diaꞌcʉ̃rẽ wẽjẽticãrã niwã. Cʉ̃rẽ ñeꞌe, Josué tiropʉ miacãrã niwã. \p \v 24 Israe curuacjãrã na sirutuꞌcãrãrẽ wẽjẽpeꞌoca beꞌro na Haipʉ daja, dʉꞌsaꞌcãrãrẽ wẽjẽpeꞌocãꞌcãrã niwã tja. \v 25 Ti nʉmʉrẽ doce mil masã Haicjãrã ʉmʉa, numia wẽrĩcãrã niwã. \v 26 Josué peꞌe cʉ̃ ñosẽrĩ pjĩrẽ sĩ́opuanuꞌcũcʉ niwĩ. Téé na nipeꞌtirã Haicjãrãrẽ wẽjẽpeꞌoca beꞌropʉ duꞌudijocʉ niwĩ. \v 27 Beꞌro Õꞌacʉ̃ Josuére weedutiꞌcaronojõta Israe curuacjãrã ti macã cjase apeyenojõ, tojo nicã na yarã ecarã meꞌrã tojacãrã niwã. \p \v 28 Josué Haire ʉ̃jʉ̃acõꞌacã, te ʉ̃jʉ̃amoꞌaꞌque, tojo nicã ti macã cjase ʉ̃tãperiacã diaꞌcʉ̃ tojacaro niwʉ̃. Niꞌcãrõacãpʉ quẽꞌrãrẽ tojota bajudecotisaꞌa yujupʉ. \v 29 Haicjʉ̃ wiogʉre wẽjẽ́ca beꞌro yucʉgʉpʉ dʉꞌteyoocʉ niwĩ téé ñamicaꞌapʉ. Naꞌiqueꞌari cura cʉ̃rẽ miidijoduti, cʉ̃ upʉre macã sãjãarõpʉ cõꞌaduticʉ niwĩ. Beꞌro cʉ̃ buꞌi ʉ̃tãperi meꞌrã seebiꞌacũuduticʉ niwĩ. Aꞌtocaterore ti ʉ̃tãmesã cũñasaꞌa yujupʉ. \s1 Josué Ebal ʉ̃rʉ̃gʉ̃ wãmeticjʉpʉ Moisé dutise cũuꞌquere buꞌeꞌque niꞌi \p \v 30 Te beꞌro Josué ʉ̃rʉ̃gʉ̃ Ebal wãmeticjʉpʉ Israe curuacjãrã wiogʉ Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeorãtirã, waꞌicʉrãrẽ ʉ̃jʉ̃amorõpeorore niꞌcã mesã ʉ̃tã meꞌrã seeneocũucʉ niwĩ. \v 31 Cʉ̃ Moisé, Õꞌacʉ̃ dutisere weecoꞌtegʉ, Israe curuacjãrãrẽ dutiꞌcaronojõta daꞌreduticʉ niwĩ. Moisé cʉ̃ dutise cũuca turi ojaꞌcaronojõta ʉ̃tãpaga pááte, bopenoꞌña marĩsepaga meꞌrã tojo weecãrã niwã. Tojo weerã topʉ Israe curuacjãrã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeorã, waꞌicʉrãrẽ wẽjẽ ʉ̃jʉ̃amorõpeocãrã niwã. \v 32 Topʉ Israe curuacjãrã ĩꞌorõpʉ tepagapʉta tja Josué Õꞌacʉ̃ Moisére dutise cũuꞌquere ojaõꞌocʉ niwĩ. \v 33 Nipeꞌtirã masã Israe curuacjãrã, Israe curuacjãrã nitirã na meꞌrã sijarã, nipeꞌtirã bʉcʉrã, narẽ sʉꞌori nirĩ masã, tojo nicã beseri masã Õꞌacʉ̃ ya acaro tiro pʉaperi nʉꞌcãejacãrã niwã. Paꞌia Leví ya curuacjãrã ti acarore wʉawãꞌcãrã masã pãjãrã diacjʉ̃ peꞌe ejanʉꞌcãcãrã niwã. Õꞌacʉ̃ narẽ “Añurõ waꞌato” nisere tʉꞌorãtirã, ʉ̃rʉ̃gʉ̃ Gerizim wãmeticjʉ dʉꞌpocãpʉ deco meꞌrã masã nʉꞌcãejacãrã niwã. Ãpẽrã peꞌe ʉ̃rʉ̃gʉ̃ Ebal wãmeticjʉ dʉꞌpocãpʉ nʉꞌcãejacãrã niwã. Moisé ne waro dutinʉꞌcãꞌcaronojõta weecãrã niwã. \p \v 34 Beꞌro Josué nipeꞌtise Moisé cʉ̃ dutiꞌquenʉcʉ̃ buꞌeñocʉ niwĩ. “Añurõ waꞌarosaꞌa” níꞌquere, tojo nicã “Ñaꞌarõ waꞌarosaꞌa” níꞌquere buꞌecʉ niwĩ. \v 35 Ne niꞌcã uuro Moisé dutiꞌquere Josué buꞌeticã weeticʉ niwĩ. Nipeꞌtirã Israe curuacjãrã topʉ nerẽrãrẽ buꞌeñopeꞌocãꞌcʉ niwĩ. Dʉꞌaro marĩrõ numiarẽ, wĩꞌmarãrẽ, tojo nicã Israe curuacjãrã nitirã na meꞌrã nirã́ quẽꞌrãrẽ buꞌecʉ niwĩ. \c 9 \s1 Gabaṍcjãrã Israe curuacjãrãrẽ nisooꞌque niꞌi \p \v 1 Nipeꞌtirã wiorã dia Jordã́ mujĩpũ sãjãrõpʉ nirã́ Israe curuacjãrã na aꞌmewẽjẽ, wapataꞌaꞌquere tʉꞌocãrã niwã. Na hitita masã, amorreo masã, cananeo masã, ferezeo masã, heveo masã, tojo nicã jebuseo masã nicãrã niwã. Ʉ̃rʉ̃pagʉpʉ nirã́, opa buꞌpa nirõpʉ nirã́, maa pajiri maa Mediterráneo sumutopʉ nirã́ téé Líbanopʉ nirã́ nicãrã niwã. \v 2 Tojo weerã na Josué, Israe curuacjãrã meꞌrã aꞌmewẽjẽrã aꞌtirã, niꞌcãrõ meꞌrã nerẽcãrã niwã. \p \v 3 Tojo weemicã, heveo masã Gabaṍpʉ nirã́ peꞌe, Josué Jericó, tojo nicã Haipʉ weeꞌquere masĩcãrã niwã. \v 4 Tojo weerã Israe curuacjãrãrẽ aꞌtiro weesoocãrã niwã. Maꞌapʉ waꞌarã, na burro buꞌipʉ ajuri mejã, tojo nicã vino poseyeꞌque ajuri mejãmejã, tʉ̃ꞌrʉ̃ꞌque mejã, sereõꞌoꞌquere miacãrã niwã. \v 5 Tojo nicã suꞌti mejã, sapatu caseri tʉ̃ꞌrʉ̃ꞌque, sereõꞌoꞌquere sãñacãrã niwã. Maꞌapʉ waꞌarã, pã́ boposãaꞌque, butiwijaꞌquere miacãrã niwã. \v 6 Na Josué nirṍ Gilgapʉ ejarã, cʉ̃rẽ, tojo nicã Israe curuacjãrãrẽ aꞌtiro nicãrã niwã: \p —Yoarocjãrãpʉ aꞌtiꞌi. Tojo weerã mʉsã ʉ̃sã meꞌrã “Aꞌtiro weerãti”, ni apoya, nicãrã niwã. \p \v 7 Israe curuacjãrã heveo masãrẽ yʉꞌticãrã niwã: \p —Apetero weerã mʉsã ʉ̃sã pʉꞌtoacãcjãrã nisaꞌa. Tojo nicãma, mʉsã meꞌrã “Aꞌtiro weerãti”, nímasĩtisaꞌa. \p \v 8 Na peꞌe Josuére nicãrã niwã: \p —Ʉ̃sã mʉsãrẽ daꞌracoꞌterã nirãsaꞌa. \p Josué peꞌe narẽ sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ: \p —¿Noanojõ niti mʉsã? ¿Noꞌocjãrãpʉ aꞌtiati? nicʉ niwĩ. \p \v 9 —Ʉ̃sã yoarocjãrãpʉ aꞌtiꞌi. Ʉ̃sã mʉsã wiogʉ Õꞌacʉ̃ tutuasere tʉꞌoapʉ. Nipeꞌtise cʉ̃ Egiptopʉ weeꞌquere, \v 10 tojo nicã pʉarã amorreo masã wiorãrẽ maa Jordã́ si pãꞌrẽ peꞌe níꞌcãrãrẽ cʉ̃ weeꞌquere tʉꞌoapʉ. Na Sehón, Hesbón wiogʉ, tojo nicã Og, Basán wiogʉ nicãrã niwã. Og Astaropʉ macãticʉ niwĩ. \v 11 Tojo weerã ʉ̃sã wiorã, ʉ̃sã ya diꞌtacjãrã ʉ̃sãrẽ aꞌtopʉ aꞌtidutiama. “Mʉsã maꞌapʉ baꞌatjere mia, Israe curuacjãrã tiropʉ waꞌaya”, ni oꞌoáma. “Mʉsãrẽ daꞌracoꞌterã nirãsaꞌa. Tojo weerã ‘Aꞌtiro weerãti’ ni apoya”, ni dutioꞌoáma ʉ̃sãrẽ. \v 12 Ʉ̃sã mʉsã tiropʉ aꞌticã, aꞌte pã́ asibususepaga niwʉ̃. Niꞌcãrõacãma boposãaꞌque, butiwijaꞌque mejã niꞌi majã. \v 13 Tojo nicã aꞌte vino poseyeꞌque ajuri maꞌma ajuri níniꞌwʉ̃ yujupʉ. Niꞌcãrõacãma tʉ̃ꞌrʉ̃ꞌque niꞌi. Maꞌa yoaro meꞌrã tojo waꞌawʉ ʉ̃sã ye suꞌti, sapatu caseri quẽꞌrã, nicãrã niwã. \p \v 14 Tere tʉꞌorã, Israe curuacjãrã, Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌtimirã, Gabaṍcjãrã pã́ na cʉosere baꞌañaꞌcãrã niwã. \v 15 Tojo weegʉ Josué narẽ “Mʉsãrẽ coꞌte, wẽjẽsome”, ni apocʉ niwĩ. Ãpẽrã Israe curuacjãrã wiorã “Õꞌacʉ̃ wãme meꞌrã tojota weerãti”, nicãrã niwã. \p \v 16 Iꞌtia nʉmʉ na apóca beꞌro Israe curuacjãrã “Ãꞌrã marĩ tiropʉ etaꞌcãrã marĩ nirṍ pʉꞌtocjãrã niapãrã” nisere masĩcãrã niwã. \v 17 Tojo weerã na Gabaṍcjãrã masãrẽ aꞌmarã waꞌacãrã niwã. Iꞌtia nʉmʉ beꞌro na ye macãrĩpʉre ejacãrã niwã. Te macãrĩ Gabaṍ, Cafira, Beerot, tojo nicã Quiriat-jearim nicaro niwʉ̃. \v 18 Te macãrĩ pʉꞌtopʉ nimirã, tocjãrãrẽ wẽjẽticãrã niwã. Na wiorã Õꞌacʉ̃, Israe curuacjãrã wiogʉ wãme meꞌrã “Narẽ wẽjẽsome” ni apoꞌcãrã niyurã, narẽ wẽjẽmasĩticãrã niwã. \p Tojo weerã masã na wiorãrẽ ñaꞌarõ ucũcoꞌtecãrã niwã. \v 19 Wiorã peꞌe narẽ yʉꞌticãrã niwã: \p —Ʉ̃sã Õꞌacʉ̃, Israe curuacjãrã wiogʉ wãme meꞌrã, “Narẽ wẽjẽsome”, ni apotojapʉ. Tojo weerã niꞌcãrõacãma narẽ ne mejẽcã weemasĩtisaꞌa. \v 20 Na catinuꞌcũrãsama. Marĩ Õꞌacʉ̃ meꞌrã “Tojo weerãti” níꞌquere weeticãma, Õꞌacʉ̃ marĩ meꞌrã uagʉsami, nicãrã niwã. \p \v 21 Tojo weerã wiorã narẽ wẽjẽdutiticãrã niwã. Mejõ Israe curuacjãrãrẽ peca paawaꞌacoꞌterã, tojo nicã aco waacoꞌterã nicãrã niwã majã. Aꞌte meꞌrã na “Aꞌtiro weerãti” níꞌquere queoro weecãrã niwã. \p \v 22 Beꞌro Josué Gabaṍcjãrãrẽ pijio, narẽ sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ: \p —¿Deꞌro weerã mʉsã ʉ̃sã pʉꞌto nimirã, yoaropʉ aꞌtiapʉ, nisooati? \v 23 Aꞌte meꞌrã mʉsã Õꞌacʉ̃ ñaꞌarõ waꞌarosaꞌa níꞌque wapa tojarã́saꞌa. Tojo weerã mʉsã Õꞌacʉ̃ wiꞌi cjasenojõrẽ peca paawaꞌacoꞌterã, aco waacoꞌterã ninuꞌcũrãsaꞌa. \p \v 24 Gabaṍcjãrã Josuére yʉꞌticãrã niwã: \p —Õꞌacʉ̃ mʉꞌʉ wiogʉ Moisére “Aꞌti diꞌtare oꞌogʉti, tojo nicã aꞌto nirãrẽ cõꞌagʉ̃ti” níꞌquere tʉꞌowʉ. Tojo weerã “Na marĩrẽ wẽjẽbosama” ni uirã, tojo weeapʉ. \v 25 Ʉ̃sã mʉꞌʉ yarã niꞌi. Mʉꞌʉ noꞌo ʉ̃sãrẽ weesĩꞌrĩrõnojõ weeya, nicãrã niwã. \p \v 26 Tojo weegʉ Josué Israe curuacjãrãrẽ “Ãꞌrã Gabaṍcjãrãrẽ wẽjẽticãꞌña”, nicʉ niwĩ. \v 27 Tojo nimigʉ̃, ti nʉmʉta Gabaṍcjãrãrẽ Israe curuacjãrãrẽ peca paawaꞌacoꞌterã, aco waacoꞌterã tojacã weecʉ niwĩ. Tojo nicã, Õꞌacʉ̃ wiꞌi na ñubuepeoro cjasere Õꞌacʉ̃ cʉ̃ besenoꞌatjopʉ quẽꞌrãrẽ tojota weeduticʉ niwĩ. Aꞌtocateropʉre Gabaṍ masã te daꞌrasere cʉodecotisama yujupʉ. \c 10 \s1 Israe curuacjãrã amorreo masãrẽ docaqueꞌacã weeꞌque niꞌi \p \v 1 Wiogʉ Jerusalẽ́cjʉ̃ Adonisedec wãmetigʉ Israe curuacjãrã Haicjãrãrẽ docaqueꞌacã weeꞌquere tʉꞌocʉ niwĩ. Cʉ̃ “Jericóre, ti macã wiogʉre weeꞌcaronojõta Haicjãrãrẽ, na wiogʉre weeapʉ” nisere tʉꞌocʉ niwĩ. Tojo nicã Gabaṍcjãrã Israe curuacjãrã meꞌrã na ucũ aꞌmerĩ apoꞌquere tʉꞌocʉ niwĩ. \v 2 Tere tʉꞌogʉ, pũrõ uicʉ niwĩ. Gabaṍ, wiorã nirĩ macã, Hai nemorõ pajiri macã nicaro niwʉ̃. Na Gabaṍcjãrã ʉmʉa aꞌmewẽjẽtutuarã nicãrã niwã. \v 3 Tojo weegʉ Adonisedec baꞌparitise macãrĩcjãrã wiorãrẽ queti oꞌócʉ niwĩ. Na Hoham Hebrṍcjʉ̃, Piream Jarmucjʉ̃, Jafía Laquicjʉ̃, tojo nicã Debir Eglṍcjʉ̃ nicãrã niwã. \v 4 Narẽ aꞌtiro níoꞌocʉ niwĩ: “Gabaṍcjãrã Josué, tojo nicã Israe curuacjãrã meꞌrã apocãrã niama. Tojo weerã mʉsã, mʉsã yarã surara meꞌrã yʉꞌʉre Gabaṍcjãrã meꞌrã aꞌmewẽjẽcã weetamurã aꞌtia”, nicʉ niwĩ. \v 5 Tojo weerã na niꞌcãmocʉrã amorreo masã wiorã nerẽ, na yarã surara meꞌrã Gabaṍcjãrã meꞌrã aꞌmewẽjẽrã waꞌacãrã niwã. Na wiorã Jerusalẽ́cjʉ̃, Hebrṍcjʉ̃, Jarmucjʉ̃, Laquicjʉ̃, tojo nicã Eglṍcjʉ̃ nicãrã niwã. \p \v 6 Na tojo weecã ĩꞌarã, Gabaṍcjãrã Josué Gilgapʉ nigʉ̃rẽ queti oꞌócãrã niwã: “Ʉ̃sãrẽ, mʉsãrẽ daꞌracoꞌterãrẽ cõꞌawãꞌcãticãꞌña. Quero, ʉ̃sãrẽ weetamurã aꞌtia. Ʉ̃sãrẽ yʉꞌrʉorã aꞌtia. Nipeꞌtirã wiorã amorreo masã ʉ̃rʉ̃pagʉcjãrã ʉ̃sã meꞌrã aꞌmewẽjẽrãtirã nerẽcãrã niama”, ni queti oꞌócãrã niwã. \v 7 Tere tʉꞌogʉ, Josué nipeꞌtirã cʉ̃ yarã surara tutuarã meꞌrã Gilgapʉ wijaa, Gabaṍpʉ waꞌacãrã niwã. \v 8 Õꞌacʉ̃ cʉ̃rẽ aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Narẽ uiticãꞌña. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ aꞌmewẽjẽbosa, wapataꞌacã weegʉti. Ne niꞌcʉ̃ na meꞌrã nigʉ̃́ mʉꞌʉrẽ põtẽomasĩtisami”, nicʉ niwĩ. \p \v 9 Ñamipʉ Josué Gilgapʉ wija, waꞌaboꞌrea, amorreo masã ne masĩtiri cura na meꞌrã aꞌmewẽjẽnʉꞌcãcʉ niwĩ. \v 10 Õꞌacʉ̃ Israe curuacjãrãrẽ narẽ ʉcʉacã weecʉ niwĩ. Tojo weegʉ Josué Gabaṍpʉre pãjãrã amorreo masãrẽ wẽjẽcʉ niwĩ. Narẽ Bet-horón wãmetiri maꞌapʉ sirutu, téé yoaro apeye macãrĩpʉ Azeca, Maceda wãmetise macãrĩpʉ wẽjẽsirutuwãꞌcãcʉ niwĩ. \v 11 Apeyema tja na Bet-horón buꞌari maꞌapʉ uiwãꞌcãrĩ cura Õꞌacʉ̃ aꞌtiro weecʉ niwĩ. Acoro pejaro weronojõ narẽ yʉsʉase aco peri bʉꞌaꞌque peri paca bʉrʉcã weecʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo weeꞌque meꞌrã pãjãrã amorreo masã wẽrĩcãrã niwã. Israe curuacjãrã surara narẽ wẽjẽꞌcaro nemorõ pãjãrã wẽrĩcãrã niwã. \p \v 12 Õꞌacʉ̃ Israe curuacjãrã amorreo masãrẽ docaqueꞌacã wééca nʉmʉrẽ Josué Õꞌacʉ̃rẽ masã ĩꞌorõpʉ nicʉ niwĩ: \q1 “Mujĩpũ, Gabaṍ buꞌipʉ tojanʉꞌcãña. \q1 Mujĩpũ ñamicjʉ̃ peꞌe, Ajalón cja paꞌtiro buꞌipʉ tojanʉꞌcãña”. \q1 \v 13 Cʉ̃ tojo nicã, mujĩpũ ʉmʉcocjʉ̃, ñamicjʉ̃ téé narẽ ĩꞌatuꞌtirãrẽ wẽjẽcõꞌáca beꞌropʉ tojanʉꞌcãtʉocãrã niwã. \p Aꞌtere Justo wãmetiri turipʉ ojanoꞌwʉ̃. Tojo weegʉ mujĩpũ ʉmʉcocjʉ̃ ʉꞌmʉse decopʉ tojanʉꞌcãcʉ niwĩ. Niꞌcã nʉmʉ ejatuaro ne sãjãticʉ niwĩ. \v 14 Todʉporopʉ ti nʉmʉ weronojõ Õꞌacʉ̃ masʉ̃rẽ cʉ̃ tojo sẽrĩsere yʉꞌtíca nʉmʉ weronojõ waꞌaticaro niwʉ̃. Beꞌropʉ quẽꞌrãrẽ tojo waꞌaticaro niwʉ̃. Ti nʉmʉrẽta Õꞌacʉ̃ cʉ̃ tutuaro meꞌrã Israe curuacjãrãrẽ aꞌmewẽjẽtamucʉ niwĩ. \p \v 15 Beꞌro Josué na cãrĩrõ Gilgapʉ nipeꞌtirã Israe curuacjãrã meꞌrã dajatojaacʉ niwĩ. \v 16 Na niꞌcãmocʉse macãrĩcjãrã wiorã, ʉ̃tã tutipʉ Maceda nirĩ tutipʉ duꞌticãrã niwã. \v 17 Beꞌro ãpẽrã na niꞌcãmocʉrã wiorã Macedapʉ nirĩ tutipʉ duꞌtiꞌcãrãrẽ boca, Josuére werecãrã niwã. \v 18 Josué tere tʉꞌogʉ, aꞌtiro dutíoꞌocʉ niwĩ: “Ti tuti sãjãrĩ sopere ʉ̃tãpaga paca meꞌrã tũrũwãꞌcã, tuubiꞌaya. Tojo nicã, ti tutire masãrẽ coꞌtedutiya. \v 19 Mʉsã peꞌe aꞌtore ne tojatícãꞌña. Mʉsãrẽ ĩꞌatuꞌtirãrẽ sirutuya. Narẽ na ya macãpʉ dajacã weeticãꞌña. Õꞌacʉ̃ marĩ wiogʉ narẽ docaqueꞌacã weetojami”, nicʉ niwĩ. \p \v 20 Tojo weerã Josué, Israe curuacjãrã pãjãrã amorreo masãrẽ wẽjẽcãrã niwã. Pejetirã na wẽjẽdʉꞌaꞌcãrã na ye macãrĩpʉ dajacãrã niwã. \v 21 Nipeꞌtirã Israe curuacjãrã surara peꞌe narẽ sirutuꞌcãrã Josué cʉ̃ nirṍ Macedapʉ cãmi marĩrã dajapeꞌticãrã niwã. Topʉ nise macãrĩcjãrã ne cãꞌrõacã Israe curuacjãrãrẽ ñaꞌarõ ucũticãrã niwã. \p \v 22 Beꞌro Josué aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Ʉ̃tã tuti ne sãjãarõpʉ pão weetjĩarã, na niꞌcãmocʉrã wiorãrẽ miiwĩrõ, yʉꞌʉ tiropʉ miitia”, nicʉ niwĩ. \v 23 Tojo weerã niꞌcãmocʉrã wiorã Jerusalẽ́cjʉ̃, Hebrṍcjʉ̃, Jarmucjʉ̃, Laquicjʉ̃, tojo nicã Eglṍcjʉ̃rẽ miiwĩrõcãrã niwã. \v 24 Na wiorãrẽ Josué tiropʉ miiejáca beꞌro nipeꞌtirã Israe curuacjãrã ʉmʉarẽ pijiocʉ niwĩ. Surara wiorã cʉ̃ meꞌrã aꞌmewẽjẽtamuꞌcãrãrẽ aꞌtiro duticʉ niwĩ: “Mʉsã ãꞌrã wiorã wãmʉtare ʉꞌtacũurã aꞌtia.” Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, cʉ̃ dutironojõta weecãrã niwã. \p \v 25 Beꞌro Josué surara wiorãrẽ nicʉ niwĩ: “Wãcũtutuaya. Uiro marĩrõ nisetiya. Mʉsã narẽ weeꞌcaronojõta Õꞌacʉ̃ weegʉsami nipeꞌtirã mʉsãrẽ ĩꞌatuꞌtirãrẽ”, nicʉ niwĩ. \p \v 26 Cʉ̃ tojo nitoja, wiorãrẽ wẽjẽcʉ nimi. Beꞌro cʉ̃ yarã surarare na upʉre yucʉpagʉ niꞌcãmocʉsepagʉpʉ dʉꞌteyooduticʉ niwĩ. Topʉ yosanaꞌitõꞌocãrã niwã. \v 27 Beꞌro naꞌiqueꞌari cura narẽ miidijoduti, na duꞌtíca tutipʉ cõꞌaduticʉ niwĩ. Ti tuti sãjãrõrẽ ʉ̃tã pacasepaga meꞌrã biꞌacãrã niwã. Tepaga topʉ nidecotiꞌi yujupʉ. \s1 Apeye macãrĩcjãrãrẽ Josué aꞌmewẽjẽgʉ̃, cʉ̃ docaqueꞌacã weeꞌque niꞌi \p \v 28 Narẽ wẽjẽ́ca nʉmʉrẽta Josué Maceda wiogʉ, nipeꞌtirã ti macãpʉ nirãrẽ wẽjẽpeꞌocãꞌcʉ niwĩ. Ne niꞌcʉ̃ tocjʉ̃rẽ caticã weeticʉ niwĩ. Cʉ̃ Jericócjʉ̃ wiogʉre weeꞌcaronojõta Maceda wiogʉ quẽꞌrãrẽ weecʉ niwĩ. \p \v 29 Maceda macãpʉ níꞌcãrã Josué, tojo nicã nipeꞌtirã Israe curuacjãrã Libna wãmetiri macãpʉ waꞌacãrã niwã. Topʉ waꞌa, aꞌmewẽjẽrã waꞌacãrã niwã. \v 30 Õꞌacʉ̃ Israe curuacjãrãrẽ ti macãcjʉ̃ wiogʉre, cʉ̃ yarã masãrẽ na dutise doca cũucʉ niwĩ. Tocjãrã nipeꞌtirã masãrẽ Josué, cʉ̃ yarã surara meꞌrã wẽjẽcõꞌapeꞌocãꞌcʉ niwĩ. Ne niꞌcʉ̃ yʉꞌrʉwetiticʉ niwĩ. Libna macãcjʉ̃ wiogʉ Jericócjʉ̃ wiogʉre waꞌaꞌcaronojõta waꞌacaro niwʉ̃. \m ***** \p \v 40 Tojo weetjĩagʉ̃, Josué nipeꞌtiro ti diꞌtare ñeꞌepeꞌocãꞌcʉ niwĩ. Tere ñeꞌegʉ̃, ʉ̃rʉ̃pagʉ peje, Neguev yucʉ marĩbocureropʉ, tojo nicã opa paꞌtirojo nirṍ, opa buꞌpa nirõpʉ ñeꞌecʉ niwĩ. Topʉ nirã́ nipeꞌtirã wiorãrẽ docaqueꞌacã weecʉ niwĩ. Ne niꞌcʉ̃ wiogʉ catigʉ tojatícʉ niwĩ. Nipeꞌtirã masã wẽjẽnoꞌcãrã niwã. Aꞌtere Õꞌacʉ̃, Israe curuacjãrã wiogʉ, cʉ̃ weedutiꞌcaronojõta weecʉ niwĩ. \v 41 Titare Josué nipeꞌtirãrẽ nipeꞌtiropʉ docaqueꞌacã weecʉ niwĩ. Cades-barnea wãmetiro meꞌrã nʉꞌcã, téé Gazapʉ yapaticʉ niwĩ. Apero quẽꞌrãrẽ Gosén wãmetiro meꞌrã nʉꞌcã, téé Gabaṍpʉ yapaticʉ niwĩ. \v 42 Õꞌacʉ̃ Israe curuacjãrã wiogʉ cʉ̃ yarã masãrẽ maꞌígʉ̃, aꞌmewẽjẽbosacʉ niwĩ. Tojo weeyucã, Josué cʉ̃ aꞌmewẽjẽse meꞌrãta na nipeꞌtirã wiorã pãjãrãrẽ, tojo nicã te diꞌtare miiwapacã weecʉ niwĩ. \v 43 Beꞌro Josué cʉ̃ yarã surara meꞌrã Gilgal na níꞌcaropʉ dajatojaacʉ niwĩ. \c 11 \s1 Josué Hasocjʉ̃ wiogʉ Jabĩ́rẽ, ãpẽrã wiorã cʉ̃ meꞌrãcjãrãrẽ docaqueꞌacã weeꞌque niꞌi \p \v 1 “Tojo waꞌaporo” nise quetire tʉꞌogʉ, Jabín Hasor macã wiogʉ aꞌtiro weecʉ niwĩ. Jobab wãmetigʉ Madón macã wiogʉre, tojo nicã Simrón, Acsaf macãrĩcjãrã wiorãrẽ pijiocʉ niwĩ. \v 2 Apeyema wiorã ʉ̃rʉ̃pagʉ nortepʉ nirãrẽ pijiocʉ niwĩ. Tojo nicã, ditara Cineret\f + \fr 11.2 \ft Apetero ditara Cineret “Galilea” pisunoꞌcaro niwʉ̃.\f* siropʉ nirãrẽ pijiocʉ niwĩ. Ãpẽrãma opa paꞌtiro nídijaro nirã́ Dor mujĩpũ sãjãrõcjãrãrẽ pijiocʉ niwĩ. \v 3 Ãpẽrã mujĩpũ mʉjãtiro peꞌecjãrã cananeo masãrẽ, mujĩpũ sãjãrõ peꞌecjãrã cananeo masãrẽ, amorreo masãrẽ, hitita masãrẽ, ferezeo masãrẽ, jebuseo ʉ̃rʉ̃pagʉpʉ nirĩ masãrẽ, heveo masã ʉ̃rʉ̃gʉ̃ Hermón wãmeticjʉ nídijaro Mizpapʉ nirãrẽ pijiocʉ niwĩ. \v 4 Tojo weerã na wiorã na yarã surara meꞌrã aꞌmewẽjẽrã waꞌacãrã niwã. Na yarã cabayua pãjãrãrẽ, na aꞌmewẽjẽse cabayua wejesepawʉ meꞌrã waꞌacãrã niwã. Na pãjãrã waro nitjĩarã, nucũpori maa sumuto cjase weronojõ nicãrã niwã. \v 5 Beꞌro na Israe curuacjãrã meꞌrã aꞌmewẽjẽrã waꞌarãtirã, “Aꞌtiro weerã” ni, aꞌmerĩ apocãrã niwã. Tuꞌajanʉꞌcõ, niꞌcã curuajota aco nirṍ Merom tiropʉ queꞌaejacãrã niwã. \p \v 6 Na tojo weecã ĩꞌagʉ̃, Õꞌacʉ̃ peꞌe Josuére “Narẽ ne uiticãꞌña. Ñamiacã aꞌti orata na pãjãrãrẽ mʉsã wẽjẽpeꞌocã weegʉti. Mʉsã peꞌe na yarã cabayua dʉꞌpocãrĩ ʉꞌtacũuse wadarire dʉtesureapa. Tojo nicã na tũrũsepawʉ aꞌmewẽjẽsepawʉ cabayua na wejesere ʉ̃jʉ̃apa”, nicʉ niwĩ. \p \v 7 Tojo wee Josué, cʉ̃ yarã surara meꞌrã waꞌa weetjĩagʉ̃, narẽ ĩꞌatuꞌtirã masĩnoꞌña marĩrõ, aco nirṍ Merõpʉ na meꞌrã aꞌmewẽjẽnʉꞌcãcʉ niwĩ. \v 8 Õacʉ̃ peꞌe Israe curuacjãrãrẽ narẽ miiwapa waꞌacã weecʉ niwĩ. Na narẽ téé Sidṍ macãjopʉ, tojo nicã Misrefot-maim, apero opa paꞌtiro Mizpa mujĩpũ mʉjãtiropʉ narẽ sirututʉocãrã niwã. Ne niꞌcʉ̃ catiticʉ niwĩ. \v 9 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ dutiꞌcaronojõta Josué queoro weecʉ niwĩ. Tere wéégʉ, cʉ̃rẽ ĩꞌatuꞌtirã yarã cabayuare na dʉꞌpocãrĩ ʉꞌtacũuse wadarire dʉtecʉ niwĩ. Tojo nicã na tũrũsepawʉ aꞌmewẽjẽsepawʉre ʉ̃jʉ̃acʉ niwĩ. \p \v 10 Aꞌmewẽjẽgʉ̃ etaꞌcʉ cʉ̃ dajáca beꞌro Josué Hasor macãrẽ miiwapacʉ niwĩ. Titare cʉ̃ ya diꞌpjĩjo meꞌrã ti macãcjʉ̃ wiogʉre wẽjẽcʉ niwĩ. Ti macã Hasota apeye macãrĩ nemorõ nirĩ macã nicaro niwʉ̃. \v 11 Israe curuacjãrã nipeꞌtirã ti macãpʉ nirãrẽ wẽjẽpeꞌocãrã niwã. Ti macã Hasore mʉtõdijopeꞌo, ʉ̃jʉ̃acõꞌacãrã niwã. \v 12 Josué topʉ nise macãrĩ nipeꞌtise macãrĩrẽ na wiorã meꞌrãpʉta miiwapacʉ niwĩ. Wiorãrẽ diꞌpjĩjo meꞌrã wẽjẽcõꞌapeꞌocʉ niwĩ. Nipeꞌtirãrẽ, nipeꞌtisere mʉtõdijopeꞌocʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo weese meꞌrã Josué Moisé, Õꞌacʉ̃ dutisere weecoꞌtegʉ, cʉ̃ dutiꞌquere queoro weemeꞌrĩcãꞌcʉ niwĩ. \v 13 Israe curuacjãrã opa buꞌpapʉ nise macãrĩma ʉ̃jʉ̃aticãrã niwã. Hasor diaꞌcʉ̃rẽ ʉ̃jʉ̃acãrã niwã. \v 14 Te macãrĩpʉ nirãrẽ diꞌpjĩjo meꞌrã wẽjẽcõꞌacãrã niwã. Ne niꞌcʉ̃ catigʉ tojatícʉ niwĩ. Te macãrĩ cjase, na yarã ecarã, na ye apeyenojõ nimiꞌque Israe curuacjãrãrẽ tojacaro niwʉ̃. \v 15 Õꞌacʉ̃ Moisére dutiꞌcaronojõta Moisé peꞌe quẽꞌrã Josuére dutituriacʉ niwĩ. Ãꞌrĩ Josué pũrĩcã Õꞌacʉ̃ cʉ̃ Moisére dutiꞌque weeturiagʉ, te cʉ̃ dutise cũuꞌquere ne cãꞌrõ weꞌoticʉ niwĩ. Nipeꞌtisere añurõpʉ weedutipeꞌocʉ niwĩ. \p \v 16 Josué aꞌticʉse diꞌtare miiwapacʉ niwĩ. Nipeꞌtiro ʉ̃rʉ̃pagʉ nirõrẽ miiwapacʉ niwĩ. Nipeꞌtiro Neguere, tojo nicã nipeꞌtiro Gosẽ́rẽ, nipeꞌtiro opa paꞌtiro nirõrẽ, nipeꞌtiro Arabáre, tojo nicã Israe nipeꞌtiro ʉ̃rʉ̃pagʉ tiropʉ to opa paꞌtiro nirõrẽ ñeꞌepeꞌocʉ niwĩ. \m ***** \p \v 23 Todʉporopʉ Õꞌacʉ̃ Moisére dutíꞌcaronojõta Josué nipeꞌtiro Canaá diꞌtapʉ peje macãrĩrẽ miiwapacʉ niwĩ. Tuꞌajanʉꞌcõ, Josué ti diꞌtare Israe curaricjãrãrẽ dʉcawaacʉ niwĩ. Nanʉcʉ̃ na ye diꞌta tojato nígʉ̃, tojo weecʉ niwĩ. Beꞌro ti diꞌtapʉre ne aꞌmewẽjẽse marĩcaro niwʉ̃ majã. \c 12 \s1 Moisé dia Jordã́ mujĩpũ mʉjãtiro peꞌecjãrã wiorãrẽ docaqueꞌacã weeꞌque niꞌi \p \v 1 Moisé catícatero Israe curuacjãrã pʉarã wiorã dia Jordã́ mujĩpũ mʉjãtiro peꞌecjãrãrẽ docaqueꞌacã weetojacãrã niwã. Na ye diꞌta nimiꞌquere miiwapacãrã niwã. Te diꞌta dia Arnón wãmetiri maa meꞌrã nʉꞌcã, tojo nicã nipeꞌtiro dia Jordã́ sumuto nirĩ paꞌtiro, téé ʉ̃rʉ̃gʉ̃ Hermón wãmeticjʉpʉ nitʉocaro niwʉ̃. \v 2 Niꞌcʉ̃ wiogʉ Sehón amorreo masã wiogʉ nicʉ niwĩ. Cʉ̃ Hesbón wãmetiri macãpʉ niseticʉ niwĩ. Cʉ̃ dutiro Aroer wãmetiri macã meꞌrã nʉꞌcã, téé dia Arnón sumuto nicaro niwʉ̃. Tojo nicã, ti paꞌtiro deco meꞌrã nʉꞌcã, dia Jaboc meꞌrãpʉ nitʉocaro niwʉ̃. Dia Jaboc ape diꞌta amonita masã ya diꞌta sãjãrõpʉ nicaro niwʉ̃. Tojo nicã Galaad diꞌta deconojõ cʉ̃ dutiri diꞌta nicaro niwʉ̃. \v 3 Apeyema tja mujĩpũ mʉjãtiro dia Jordã́ paꞌtirore duticʉ niwĩ. Cineret\f + \fr 12.3 \ft Ĩꞌaña \xt Jos 11.2\ft docapʉ ojaꞌquere.\f* wãmetiri ditara meꞌrã dutinʉꞌcã, téé oꞌmabʉrotiri ditara meꞌrãpʉ duti yapatitʉocʉ niwĩ. Toó Bet-jesimot mujĩpũ sãjãrõ peꞌe toja, sur peꞌe téé Pisga wãmeticjʉ ʉ̃rʉ̃gʉ̃ dʉꞌpocã́pʉ dutitʉocʉ niwĩ. \p \v 4 Apĩ peꞌe Og wãmetigʉ Basán wãmetiro dutigʉ nicʉ niwĩ. Cʉ̃ refaíta masʉ̃\f + \fr 12.4 \ft Refaíta masã niꞌcã curua masã pacarã waro nicãrã niwã.\f* pejetirã dʉꞌsagʉ meꞌrãcjʉ̃ ninoꞌgʉ̃ nicʉ niwĩ. Cʉ̃ Astarot, tojo nicã Edrei wãmetise macãrĩpʉ niseticʉ niwĩ. \v 5 Og téé nortepʉ Hermón wãmeticjʉ ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ dutitʉocʉ niwĩ. Cʉ̃ Salca macãrẽ, nipeꞌtiro Basán wãmetirore duticʉ niwĩ. Téé ape diꞌta na taꞌaꞌcaro Gesur wãmetirore, tojo nicã Maaca wãmetirore, apero Galaad diꞌta decopʉ Sehón, Hesbón macã wiogʉ cʉ̃ dutiropʉre dutitʉocʉ niwĩ. \p \v 6 Moisé, tojo nicã Israe curuacjãrã ãꞌrã wiorã pʉarãrẽ aꞌmewẽjẽ docaqueꞌacã weecãrã niwã. Beꞌro Moisé te diꞌtare Rubén ya curuacjãrãrẽ, Gad ya curuacjãrãrẽ, tojo nicã Manasés ya curuacjãrã deco meꞌrã nirãrẽ na ye niatje diꞌtare dʉcawaacʉ niwĩ. \s1 Josué dia Jordã́ mujĩpũ sãjãrõ peꞌecjãrã wiorãrẽ docaqueꞌacã weeꞌque niꞌi \p \v 7 Aꞌticʉrã wiorãrẽ Josué Israe curuacjãrã meꞌrã dia Jordã́ mujĩpũ sãjãrõ peꞌecjãrã, to Baal-gad Líbano wãmetiri paꞌtiropʉ Halac wãmeticjʉ ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ, tigʉ Seipʉ ʉꞌmʉatuꞌajanʉꞌcõsaꞌa. Josué ãꞌrã wiorã ye diꞌta nimiꞌquere aꞌmewẽjẽ, wapataꞌa, Israe curuacjãrãrẽ te curarinʉcʉ̃rẽ te diꞌtare dʉcawaacʉ niwĩ. Te diꞌta na ye waro tojanuꞌcũcãꞌcaro niwʉ̃. \v 8 Ʉ̃rʉ̃pagʉ pijaro peꞌe, opapa nirṍ peꞌema, tojo nicã Jordã́ paꞌtiro peꞌema, opa tʉꞌrʉri nídijase coꞌari, yucʉ marĩrõ, masã marĩrõ Neguev cjase ãꞌrã masã ye diꞌta nicaro nimiwʉ̃: Hitita masã, amorreo masã, cananeo masã, ferezeo masã, heveo masã, tojo nicã jebuseo masã ye diꞌta nicaro nimiwʉ̃. \p \v 9 Wiorã aꞌmewẽjẽrã docaqueꞌaꞌcãrã aꞌticʉrã nicãrã niwã: Jericó wiogʉ, apĩ Hai, Betel macã pʉꞌto wiogʉ, \v 10 apĩ Jerusalẽ́ wiogʉ, apĩ Hebrṍ wiogʉ, \v 11 apĩ Jarmut wiogʉ, apĩ Laquis wiogʉ, \v 12 apĩ Eglón wiogʉ, apĩ Gezer wiogʉ, \v 13 apĩ Debir wiogʉ, apĩ Geder wiogʉ, \v 14 apĩ Horma wiogʉ, apĩ Arad wiogʉ, \v 15 apĩ Libna wiogʉ, apĩ Adulam wiogʉ, \v 16 apĩ Maceda wiogʉ, apĩ Betel wiogʉ, \v 17 apĩ Tapúa wiogʉ, apĩ Hefer wiogʉ, \v 18 apĩ Afec wiogʉ, apĩ Sarón wiogʉ, \v 19 apĩ Madón wiogʉ, apĩ Hazor wiogʉ, \v 20 apĩ Simron-merón wiogʉ, apĩ Acsaf wiogʉ, \v 21 apĩ Taanac wiogʉ, apĩ Meguido wiogʉ, \v 22 apĩ Cedes wiogʉ, apĩ Jocneam wiogʉ, ʉ̃rʉ̃gʉ̃ Carmelo dʉꞌpocãpʉ nigʉ̃́, \v 23 apĩ Dor wiogʉ, Dor majãrõcjʉ̃, apĩ Goim wiogʉ, Gilgal wãmetiri macãcjʉ̃, \v 24 apĩ Tirsa wiogʉ nicãrã niwã. Na wiorã nipeꞌtirã nírã treinta y uno nicãrã niwã. \c 13 \s1 Josué Canaá diꞌtare Israe doce curaricjãrãrẽ dʉcawaaꞌque niꞌi \p \v 1 Josué bʉcʉ waro ẽjã́cã, Õꞌacʉ̃ cʉ̃rẽ aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Mʉꞌʉ bʉcʉ waro niꞌi. Aꞌti diꞌtare mʉsã ñeꞌeatje peje dʉꞌsaꞌa yujupʉ. \m ***** \p \v 6 Israe curuacjãrã na ĩꞌorõpʉta sidonio masãrẽ cõꞌawĩrõgʉ̃ti. Tojo nicã, nipeꞌtirã masã to ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ nirãrẽ Líbano meꞌrã nʉꞌcã, téé Misrefot-maipʉ cõꞌawĩrõgʉ̃ti. Mʉꞌʉ peꞌe te diꞌta na waꞌaweꞌoꞌquere Israe curuacjãrãrẽ miiwapa, dʉcawaaya. Yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ dutiꞌcaronojõta weeya. \v 7 Tojo weegʉ nueve curari, tojo nicã Manasés ya curuacjãrã deco meꞌrã nirãrẽ nipeꞌtise diꞌtare dʉcawaaweꞌoya”, nicʉ niwĩ Õꞌacʉ̃. \s1 Josué Jordã́ mujĩpũ mʉjãtiro peꞌecjãrãrẽ diꞌta dʉcawaaꞌque niꞌi \p \v 8 Moisé Rubén ya curuacjãrãrẽ, Gad ya curuacjãrãrẽ, tojo nicã Manasés ya curuacjãrã deco meꞌrã nirãrẽ na niatji diꞌtare oꞌotojacʉ niwĩ. Te diꞌta dia Jordã́ mujĩpũ mʉjãtiro peꞌe nicaro niwʉ̃. \m ***** \p \v 14 Moisé Leví ya curuacjãrã peꞌema diꞌtare oꞌoticʉ niwĩ. Mejõ Õꞌacʉ̃ Moisére níꞌcaronojõta “Leví ya curuacjãrã ye niatje masã yʉꞌʉre ñubuepeorã, waꞌicʉrãrẽ wẽjẽ ʉ̃jʉ̃amorõpeose cjase nirõsaꞌa”, nicʉ niwĩ. \m ***** \c 14 \s1 Josué dia Jordã́ mujĩpũ sãjãrõ peꞌe cjase diꞌtare dʉcawaaꞌque niꞌi \p \v 1 Te diꞌtata Canaá diꞌta cjase nicaro niwʉ̃. Paꞌi Eleazar, Josué, Nun macʉ̃, tojo nicã nipeꞌtise curaricjãrã wiorã te diꞌtare dʉcawaacãrã niwã. Na Israe curuacjãrãrẽ dʉcawááca beꞌro na ye diꞌta tojacaro niwʉ̃. \v 2 Õꞌacʉ̃ Moisére diꞌtare dʉcawaadutiꞌcaronojõta níbocase meꞌrã te nueve curaricjãrãrẽ, ape deco meꞌrã nirĩ curua quẽꞌrãrẽ te diꞌtare dʉcawaacãrã niwã. \v 3-4 Moisé te diꞌtare mujĩpũ mʉjãtiro dia Jordã́pʉ na pʉa curuacjãrã Rubén, Gad, tojo nicã Manasés deco meꞌrã nirĩ curuacjãrãrẽ oꞌotojacʉ nimiwĩ. Tojo wééca beꞌro nimicã, José yarã peꞌe pʉa curuapʉ dʉcawaticãrã niwã. Na Manasés ya curua, tojo nicã Efraĩ́ ya curua nicãrã niwã. Paꞌia Leví ya curua peꞌema diꞌtare oꞌoticãrã niwã. Mejõ macãrĩrẽ, cãꞌrõ diꞌta nisenojõacãrẽ waꞌicʉrã na tá baꞌanuꞌcũatjo nirṍ ejatuaro oꞌocãrã niwã. \v 5 Õꞌacʉ̃ Moisére dutiꞌcaronojõta Israe curuacjãrã Canaá diꞌtare dʉcawaacãrã niwã. \fig |alt="Conquest, Division of Canaan HG" src="HG-Conquest Canaan.tif" size="span" loc="(Jos 14–15)" \fig* \s1 Caleb ya diꞌta cjase niꞌi \p \v 6 Judá ya curuacjãrã ʉmʉa Gilgapʉ Josué meꞌrã ucũrã waꞌacãrã niwã. Caleb, cenezeo masʉ̃, Jefone macʉ̃, Josuére aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Cades-barneapʉ Õꞌacʉ̃ Moisére níꞌquere wãcũña. Cʉ̃ marĩ pʉarã ye cjasere niwĩ. \v 7 Moisé yʉꞌʉ ti macãpʉ níꞌcʉre Canaá diꞌtare ĩꞌacusiagʉ oꞌócaterore cuarenta cʉ̃ꞌmarĩ cʉowʉ. Ĩꞌadajagʉ, yaꞌyioro marĩrõ diacjʉ̃ nise meꞌrã yʉꞌʉ ĩꞌaꞌquere cʉ̃rẽ werewʉ. \v 8 Yʉꞌʉ meꞌrã waꞌaꞌcãrã peꞌe masãrẽ uisãwã. Yʉꞌʉ pũrĩcã nipeꞌtise yʉꞌʉ wãcũ, ẽjõpeose meꞌrã Õꞌacʉ̃ ʉaro weewʉ. \v 9 Tojo weegʉ Moisé Õꞌacʉ̃ tʉꞌoropʉ yʉꞌʉre aꞌtiro niwĩ: ‘Mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ dutiro queoro weenuꞌcũwʉ̃. Tojo weegʉ Canaá diꞌtapʉ mʉꞌʉ ʉꞌtacũusijaꞌcaro ejatuaro mʉꞌʉ ye nirõsaꞌa. Tojo nicã mʉꞌʉ pãrãmerã nituriarã ye diꞌta nirõsaꞌa’, niwĩ. \v 10 Õꞌacʉ̃ Moisére tojo níꞌque cuarenta y cinco cʉ̃ꞌmarĩ yʉꞌrʉtojawʉ. Israe curuacjãrã marĩ yucʉ marĩrõpʉ sijácaterore tojo niwĩ. Cʉ̃ níꞌcaronojõta te cʉ̃ꞌmarĩrẽ yʉꞌʉre catise oꞌowĩ. Niꞌcãrõacã ochenta y cinco cʉ̃ꞌmarĩ cʉoꞌo. \v 11 Tojo nimigʉ̃, Moisé yʉꞌʉre aꞌti diꞌtare ĩꞌaduꞌtidutigʉ oꞌócatero weronojõ tutua niꞌi yujupʉ. Titare yʉꞌʉ aꞌmewẽjẽtutuaꞌcaro weronojõ mejãrõta tʉꞌoñaꞌa. \v 12 Tojo weegʉ niꞌcãrõacã opa buꞌpapijaro nirõrẽ, Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre oꞌogʉti níꞌque diꞌtare oꞌoya. Tita meꞌrã tocjãrã ye cjasere mʉꞌʉ tʉꞌowʉ. Masã pacarã Anac pãrãmerã nituriarã topʉ niwã. Tojo nicã, na ye macãrĩ pacase macãrĩ, añurõ biꞌa cãꞌmotaꞌaꞌque macãrĩ niwʉ̃. Tojo nimicã, Õꞌacʉ̃ cʉ̃ weetamurõ meꞌrã, cʉ̃ níꞌcaronojõ narẽ na ye macãrĩrẽ nʉrʉ̃wĩrõgʉ̃ti”, nicʉ niwĩ. \p \v 13 Tojo weegʉ, Josué Caleb, Jefone macʉ̃rẽ “Añurõ waꞌato” ni, Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩbosacʉ niwĩ. Beꞌro Hebrṍ macãrẽ cʉ̃rẽ, cʉ̃ pãrãmerã nituriarãrẽ oꞌocʉ niwĩ. \v 14 Ti nʉmʉ meꞌrã ti macã Hebrṍ Caleb, cʉ̃ pãrãmerã ya macã, aꞌtiro nicã quẽꞌrãrẽ nidecotiꞌi yujupʉ. Cʉ̃ Õꞌacʉ̃ Israe curuacjãrã wiogʉ dutisere queoro weemeꞌrĩꞌcʉ niyucã, tojo niwʉ̃. \v 15 Dʉporo cjase wãme Hebrṍ Quiriat-arba wãmeticaro nimiwʉ̃. Arba ãpẽrã Anac pajigʉjo pãrãmerã nituriarã yʉꞌrʉoro niyʉꞌrʉnʉꞌcãcʉ niwĩ. \p Aꞌte beꞌrore ti diꞌtapʉre ne aꞌmewẽjẽse marĩcaro niwʉ̃ majã. \c 15 \s1 Josué Judá ya curuacjãrãrẽ diꞌta oꞌoꞌque niꞌi \p \v 1 Níbocase meꞌrã Judá ya diꞌta sur nibʉrʉaropʉ bocaꞌque Edom diꞌta nitʉoropʉ, téé yucʉ marĩrõ, masã marĩrõ Zin wãmetiropʉ nitʉocaro niwʉ̃. \m ***** \s1 Caleb Hebrṍ, tojo nicã Debir macãrĩrẽ cʉ̃ miiwapaꞌque niꞌi \p \v 13 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ “Tojo weeya” níꞌcaronojõta Josué Caleb, Jefone macʉ̃rẽ niꞌcã diꞌta Judá ya curuacjãrãrẽ opa buꞌpapijaro níꞌcarore oꞌocʉ niwĩ. Cʉ̃ oꞌoꞌque diꞌta Quiriat-arba nicaro niwʉ̃. Beꞌro ti macãrẽ Hebrṍ pisucãrã niwã. Ti macã Anac pajigʉ, ʉꞌmʉagʉ̃jo pãrãmerã nituriarã niyʉꞌrʉnʉꞌcãrĩ macã nicaro niwʉ̃. \v 14 Hebrṍ macãpʉ níꞌcãrãrẽ Caleb iꞌtiarã Anac pãrãmerã nituriarãrẽ aperopʉ cõꞌaõꞌocʉ niwĩ. Na aꞌticʉrã nicãrã niwã: Sesai, Ahimán, tojo nicã Talmai nicãrã niwã. \v 15 Topʉ níꞌcʉta majãa, Debir macãcjãrã meꞌrã aꞌmewẽjẽgʉ̃ waꞌacʉ niwĩ. Ti macãta todʉporopʉre Quiriat-sefer wãmeticaro nimiwʉ̃. \v 16 Caleb aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Noꞌo niꞌcʉ̃ ʉmʉ Quiriat-sefer macãrẽ aꞌmewẽjẽ miiwapagʉre yʉꞌʉ macõ Acsare numisogʉti”, nicʉ niwĩ. \p \v 17 Tere cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Otoniel, Cenaz macʉ̃, Caleb acabiji macʉ̃ Quiriat-sefer macãrẽ aꞌmewẽjẽ, miiwapa waꞌacʉ niwĩ. Tuꞌajanʉꞌcõ, Caleb cʉ̃ macõ Acsare Otonierẽ numisocʉ niwĩ. \v 18 Co cʉ̃ tiropʉ etacã, Otoniel core “Diꞌta marĩ oteatjere sẽrĩña”, nicʉ niwĩ. Co peꞌe “Jaʉ”, ni yʉꞌtico niwõ. Acsa burro buꞌipʉ pesaꞌco dijacã, co pacʉ Caleb core sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ: \p —Macõ, ¿ñeꞌenojõrẽ mʉꞌʉ ʉati? \p \v 19 —Pacʉ, mʉꞌʉ yʉꞌʉre weetamuña. Neguev yucʉ marĩrõpʉ yʉꞌʉre diꞌta oꞌotojapʉ. Niꞌcãrõacãma majã aco wijase peri nise diꞌtare oꞌoya, nico niwõ. \p Tojo weetjĩagʉ̃, Caleb cʉ̃ macõrẽ ʉꞌmʉase buꞌpapʉre, tojo nicã buꞌaro aco wijase diꞌta nirõpʉre oꞌocʉ niwĩ. \m ***** \p \v 63 Judá ya curuacjãrã nituriarã peꞌe Jerusalẽ́pʉ nirã́ jebuseo masãrẽ cõꞌawĩrõmasĩticãrã niwã. Tojo weerã na niꞌcãrõacãpʉ quẽꞌrãrẽ Judá pãrãmerã nituriarã meꞌrã nidecotisama yujupʉ. \c 16 \m ***** \s1 Josué Manasés ya curuacjãrãrẽ, tojo nicã Efraĩ́ ya curuacjãrãrẽ diꞌta oꞌoꞌque niꞌi \p \v 4 José pãrãmerã nituriarã Manasés ya curuacjãrã, tojo nicã Efraĩ́ ya curuacjãrã narẽ oꞌoꞌque diꞌtare ñeꞌecãrã niwã. \m ***** \p \v 10 Efraĩ́ ya curuacjãrã peꞌe Gezer macãpʉ nirã́ cananeo masãrẽ cõꞌawĩrõticãrã niwã. Tojo weemirã, narẽ ʉpʉtʉ waro tutuaro daꞌrase dutipecãrã niwã. Niꞌcãrõacã quẽꞌrãrẽ na tiropʉta nidecotima yujupʉ. \c 17 \m ***** \s1 José pãrãmerã nituriarã na diꞌta ñeꞌeꞌque niꞌi \p \v 14 José pãrãmerã nituriarã Manasés ya curuacjãrã, tojo nicã Efraĩ́ ya curuacjãrã Josuére aꞌtiro nicãrã niwã: \p —¿Deꞌro weegʉ ʉ̃sãrẽ ʉ̃sã ye niatjere niꞌcã diꞌtacãta oꞌoati? Ʉ̃sãrẽ ejatuatʉꞌsaweꞌe. Õꞌacʉ̃ ʉ̃sãrẽ añurõ wéégʉ, pãjãrã masãputicã weeami, nicãrã niwã. \p \v 15 Na tojo nicã tʉꞌogʉ, Josué narẽ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Mʉsã pãjãrã niꞌi nírã, mʉsãrẽ oꞌóca diꞌta Efraĩ́, buꞌpapijaro nirṍ ejatuaticã, ferezeo masã, tojo nicã refaíta masã ya diꞌta yucʉpagʉ pejepagʉ nirõpʉ waꞌaya. Waꞌa, tere paa, ote, topʉ nisetiya, nicʉ niwĩ. \v 16 Na cʉ̃rẽ yʉꞌticãrã niwã: \p —Diacjʉ̃ta niꞌi. Aꞌte buꞌpapijaro nirṍ ʉ̃sãrẽ ejatuatisaꞌa. Mejõ cananeo masã opa paꞌtiro nirõpʉ nirã́ peꞌe pejepawʉ cabayua wejesepawʉ cõme meꞌrã weeꞌquepawʉre cʉoma. Bet-seã́pʉ nirã́, to sumuto nise nirã́, tojo nicã Jezreel opa paꞌtiro nirã́ quẽꞌrã mejãrõta cʉoma, nicãrã niwã. \p \v 17 Na tojo nicã tʉꞌogʉ, Josué José pãrãmerã nituriarã Efraĩ́, Manasés ya curuacjãrãrẽ nicʉ niwĩ: \p —Diacjʉ̃ta mʉsã pãjãrã, tutuarã niꞌi. Tojo weerã niꞌcã diꞌta diaꞌcʉ̃ cʉomasĩtisaꞌa. \v 18 Opa buꞌpapijaro, yucʉpagʉ peje nirṍ quẽꞌrã mʉsã ye nirõsaꞌa. Mʉsã tepagʉre paacõꞌa, noꞌocãꞌrõ mʉsã paacõꞌarõ põtẽorõ te mʉsã ye diꞌta nirõsaꞌa. Sõjã cananeo masã, cõme meꞌrã weeꞌquepawʉre cʉomicã, na tutuamicã, narẽ nʉrʉ̃stewĩrõmasĩrãsaꞌa, nicʉ niwĩ Josué. \c 18 \s1 Israe curuacjãrã diꞌta ñeꞌetiꞌcãrãrẽ dʉcawaaꞌque niꞌi \p \v 1 Israe curuacjãrã ti diꞌtacjãrãrẽ docaqueꞌacã wééca beꞌrore nipeꞌtirã Silo macãpʉ nerẽcãrã niwã. Topʉta Õꞌacʉ̃ wiꞌi, waꞌicʉrã caseri meꞌrã wééca wiꞌire apo, nerẽwʉacãrã niwã. Ti wiꞌi Õꞌacʉ̃rẽ na ẽjõpeo, ucũrĩ wiꞌi nicaro niwʉ̃. \v 2 Titare siete curari na diꞌta oꞌo, dʉcawaasere ñeꞌeticãrã niwã yujupʉ. \p \v 3 Tojo weegʉ Josué Israe curuacjãrãrẽ nicʉ niwĩ: “¿Noꞌocãꞌrõ yoacã te diꞌtare mʉsã ñeꞌerãtirã coꞌterãsari? Te diꞌta Õꞌacʉ̃ mʉsã ñecʉ̃sʉmʉa ẽjõpeogʉ mʉsãrẽ oꞌoꞌque niꞌi. \v 4 Te curarinʉcʉ̃ iꞌtiarã ʉmʉa bese, oꞌóya. Yʉꞌʉ narẽ na ye diꞌta ‘To nitʉoꞌo’, ni ĩꞌabesedutigʉ, oꞌógʉtigʉ weeꞌe. Na ĩꞌáca beꞌro ‘Tocãꞌrõ ʉ̃sã ye diꞌta nitʉopʉ’, ni ojarãsama. Tuꞌajanʉꞌcõ, dajatojatirã, \v 5 siete diꞌta dʉcawaanʉꞌcõato. Judá ya curuacjãrã ye diꞌta sur peꞌe tojarosaꞌa. José ya curuacjãrã nituriarã ye diꞌta peꞌe norte peꞌe tojarosaꞌa. \v 6 Mʉsã siete diꞌtare dʉcawááca beꞌro yʉꞌʉre te ojaꞌquere miitia. Beꞌro yʉꞌʉ marĩ wiogʉ Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉ bese, níbocase meꞌrã mʉsãrẽ ‘Topʉ tojarã́saꞌa’, ni cũugʉ̃saꞌa. \v 7 ‘Leví ya curuacjãrã pũrĩcã ne cãꞌrõ diꞌta ñeꞌesome’ nisere masĩtojasama. Te ñeꞌerõnojõ oꞌorã, náma Õꞌacʉ̃ ye cjasere daꞌratje nirõsaꞌa. Tojo nicã Gad, Rubén, deco meꞌrã nirã́ Manasés ya curuacjãrã pũrĩcã na ye diꞌta niatjere ñeꞌetojacãrã niwã. Na ye diꞌta Jordã́ mujĩpũ mʉjãtiro ape pãꞌrẽ peꞌe niꞌi. Moisé Õꞌacʉ̃ ʉaro weecoꞌtegʉ te diꞌtare narẽ oꞌotojacʉ niwĩ”, nicʉ niwĩ. \p \v 8 Na ʉmʉa te diꞌtare añurõ ĩꞌabese, “To niapʉ” ni, na aporã waꞌarãtirã weeri cura Josué peꞌe aꞌtiro weeduticʉ niwĩ: “Nipeꞌtiro aꞌti diꞌtare ĩꞌasijabiꞌarã waꞌa, ‘Aꞌtiro bajuri diꞌta niꞌi’, ni ojarã waꞌaya. Tuꞌajanʉꞌcõ, yʉꞌʉ tiropʉ tojatia. Beꞌro aꞌti macã Silopʉ Õꞌacʉ̃rẽ ‘¿Deꞌro wee aꞌti diꞌtare níbocase meꞌrã dʉcawaagʉsari?’, ni sẽrĩgʉ̃ti”, nicʉ niwĩ. \p \v 9 Tojo weerã na ʉmʉa Josué cʉ̃ weedutiꞌcaronojõta queoro weecãrã niwã. Na Silopʉ dajarã, ti diꞌtare na “To niapʉ” ni, na oja apoꞌquere miidajacãrã niwã. Macãrĩnʉcʉ̃rẽ “To niapʉ”, nicãrã niwã. Te na dʉcawaaꞌquere siete curari cjasere na ojaꞌquere miidajacãrã niwã. \v 10 Topʉre Josué Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉre “¿Noarẽ te diꞌta tojarosari?” ni, níbocase meꞌrã dʉcawaacʉ niwĩ. Tojo weegʉ Israe curuacjãrãrẽ na diꞌta niatjere nanʉcʉ̃ oꞌo, dʉcawaanʉꞌcõcʉ niwĩ. \s1 Josué Benjamí ya curuacjãrãrẽ diꞌta oꞌo, dʉcawaaꞌque niꞌi \p \v 11 Dʉcawaanʉꞌcõ, Benjamí ya curuacjãrã na nise curarinʉcʉ̃rẽ oꞌonʉꞌcãcʉ niwĩ. Õꞌacʉ̃ “Aꞌti diꞌta narẽ oꞌoya”, ni ĩꞌóca beꞌro na niatje diꞌtare oꞌocʉ niwĩ. Te diꞌta Judá ya curuacjãrã waꞌtero, tojo nicã José ya curuacjãrã waꞌtero tojacaro niwʉ̃. \m ***** \c 19 \s1 Simeó, Zabulṍ, Isacar, Aser, Neftalí, Dan na ye curarinʉcʉ̃cjãrãrẽ diꞌta oꞌo, dʉcawaaꞌque niꞌi \p \v 1 Benjamí ya curuacjãrã beꞌrore Simeó ya curuacjãrã na niatje diꞌtare oꞌocʉ niwĩ. Te curarinʉcʉ̃ oꞌonoꞌcãrã niwã. Te diꞌta Judá ya diꞌta waꞌteropʉ tojacaro niwʉ̃. \m ***** \p \v 10 Na pʉa curuacjãrã beꞌrore Zabulṍ ya curuacjãrã, na niatje diꞌtare oꞌocʉ niwĩ. Ti diꞌta téé Sarid wãmetiri macãpʉ nitʉocaro niwʉ̃. \m ***** \p \v 17 Na iꞌtia curua beꞌrore Isacar ya curuacjãrãrẽ, na niatje diꞌtare oꞌocʉ niwĩ. \m ***** \p \v 24 Te baꞌparitise curaricjãrã beꞌrore Aser ya curuacjãrãrẽ, na niatje diꞌtare oꞌocʉ niwĩ. \m ***** \p \v 32 Niꞌcãmocʉse curaricjãrã beꞌrore Neftalí ya curuacjãrãrẽ, na niatje diꞌtare oꞌocʉ niwĩ. \m ***** \p \v 40 Seis curaricjãrã beꞌrore Dan ya curuacjãrãrẽ, na niatje diꞌtare oꞌocʉ niwĩ. \m ***** \s1 Josué ya diꞌta cjase niꞌi \p \v 49-50 Beꞌro te diꞌtare etíca beꞌro, Israe curuacjãrã Õꞌacʉ̃ dutiꞌcaronojõta Josuére cʉ̃ niatji macãrẽ oꞌocãrã niwã. Ti macã cʉ̃ sẽrĩ́ca macã Timnat-sera, Efraĩ́ ya diꞌta opa buꞌpapijaropʉ nicaro niwʉ̃. Topʉ ti macãrẽ apaturi apo, niseticʉ niwĩ. \p \v 51 Aꞌtiro wee paꞌi Eleazar, Josué, tojo nicã nipeꞌtise curaricjãrã wiorã te diꞌtare dʉcawaanʉꞌcõcãrã niwã. Silopʉ Õꞌacʉ̃ wiꞌi, suꞌti caseri meꞌrã wééca wiꞌi sope pʉꞌtopʉ “Õꞌacʉ̃, ¿noanojõrẽ ti diꞌta tojarosari?” níbocaca beꞌropʉ eticãrã niwã. Tojo weero na etiꞌque queoro dʉcawaanʉꞌcõnoꞌcaro niwʉ̃. \c 20 \s1 Wãcũña marĩrõ apĩ masʉ̃rẽ wẽjẽ́ca beꞌro cʉ̃ duꞌti nisetiatje macãrĩ cjase niꞌi \p \v 1 Õꞌacʉ̃ Josuére aꞌtiro nicʉ niwĩ: \v 2 “Mʉꞌʉ Israe curuacjãrãrẽ mʉsã duꞌti nisetiatje macãrĩrẽ besedutiya. Yʉꞌʉ Moisére weedutiꞌcaronojõta weeya. \v 3 Tojo weeyucã, noꞌo wãcũña marĩrõ apĩrẽ wẽjẽgʉ̃nojõ te macãrĩpʉ duꞌtiwãꞌcãmasĩsami. Tojo weegʉ wẽjẽnoꞌcʉ acaweregʉ waro cʉ̃rẽ wẽjẽaꞌmerĩ nígʉ̃, topʉ duꞌti, nicãꞌmasĩsami. \v 4 Tojo wee masʉ̃ te macãrĩpʉ duꞌtiagʉnojõ ne sãjãrĩ sopepʉ etagʉ, tocjãrã bʉcʉrãrẽ ‘Tojo weeasʉ’, ni weregʉsami. Tojo wééca beꞌro bʉcʉrã ‘Aꞌto tojayá’, nirãsama. Tojo nicã, cʉ̃ nisetiatji wiꞌire cũurãsama. \v 5 Wẽjẽꞌcʉre wẽjẽaꞌmerĩ masʉ̃ cʉ̃rẽ ti macãpʉ sirutucãma, na bʉcʉrã cʉ̃rẽ nʉo cʉorãsama. Cʉ̃ uase, wãcũña marĩrõ ‘Tojo weeapʉ’ ni wéréca beꞌro niyucã, tojo waꞌarosaꞌa. \v 6 Na weresãnoꞌcʉ ti macãpʉ duꞌti, nicãꞌbosami téé nipeꞌtirã ti macãcjãrã masã nerẽ beséca beꞌro yʉꞌrʉwetigʉsami. Tojo nicã paꞌia wiogʉ cʉ̃ wẽrĩcãpʉ topʉ nitʉogʉsami. Aꞌtiro waꞌáca beꞌro cʉ̃, cʉ̃ ya wiꞌipʉ, cʉ̃ ya macã, cʉ̃ uiwijaca macãpʉ dajagʉsami tja”, nicʉ niwĩ. \p \v 7 Õꞌacʉ̃ Josuére tojo nicã tʉꞌorã, na duꞌti niatje macãrĩ Galileapʉ nirĩ macã Quedes wãmetiri macãrẽ besecãrã niwã. Ti macã Neftalí ye diꞌta ʉ̃rʉ̃pagʉ pijaropʉ tojacaro niwʉ̃. Ape macã Siquem Efraĩ́ ye diꞌta ʉ̃rʉ̃pagʉ pijaropʉ tojacaro niwʉ̃. Nitʉori macãpʉa majã Quiriat-arba nicaro niwʉ̃. Ti macãrẽta tja na Hebrṍ pisusama. Judá ye diꞌta ʉ̃rʉ̃pagʉ pijaropʉ tojacaro niwʉ̃. \v 8 Mujĩpũ mʉjãtiro dia Jordã́ siaquiji peꞌema iꞌtia macã na duꞌti niatje macãrĩrẽ besecãrã niwã. Nimʉꞌtãrĩ macã Beser nicaro niwʉ̃. Ti macã Rubén ye diꞌta opa buꞌpa, yucʉ marĩrõpʉ tojacaro niwʉ̃. Ape macã Ramot, Galaad na ninoꞌrõpʉ, Gad ye diꞌtapʉ tojacaro niwʉ̃. Nitʉori macãpʉa Golán nicaro niwʉ̃. Basán na ninoꞌrõpʉ Manasés ya curuacjãrã nirõpʉ tojacaro niwʉ̃. \v 9 Tojo weerã nipeꞌtirã Israe curuacjãrã, tojo nicã apesecjãrã na meꞌrã nirã́ noꞌo wãcũña marĩrõ wẽjẽgʉ̃nojõ te macãrĩpʉ duꞌtita basiocaro niwʉ̃. Na te macãrĩcjãrã pãjãrã nerẽ beseatji dʉporo tojo weeta basiocaro niwʉ̃. Tojo weeticãma, cʉ̃rẽ wẽjẽaꞌmebosama nírã, tojo weenoꞌcaro niwʉ̃. \c 21 \s1 Leví ya curuacjãrã ye macãrĩ cjase niꞌi \p \v 1-2 Leví ya curuacjãrã wiorã Silopʉ paꞌia wiogʉ Eleazar, Josué, ãpẽrã Israe curuacjãrã wiorã meꞌrã ucũrã waꞌacãrã niwã. Silo Canaá diꞌtapʉ nicaro niwʉ̃. Topʉ Leví ya curuacjãrã wiorã narẽ aꞌtiro nicãrã niwã: “Õꞌacʉ̃ Moisé meꞌrã ʉ̃sãrẽ ʉ̃sã niatje macãrĩrẽ oꞌoduticʉ niwĩ. Tojo nicã, diꞌta te macãrĩ sumutopʉ ʉ̃sã waꞌicʉrãrẽ eca nisetiatjere oꞌoduticʉ niwĩ”, nicãrã niwã. \v 3 Tojo nicã tʉꞌorã, Õꞌacʉ̃ cʉ̃ dutiꞌcaronojõta Israe curuacjãrã na ye diꞌta cʉoꞌquere Leví ya curuacjãrãrẽ queoro oꞌocãrã niwã. Tere oꞌorã, macãrĩ, tojo nicã cãpũpʉ na waꞌicʉrãrẽ eca nisetiatjere oꞌocãrã niwã. \m ***** \p \v 41 Tojo weerã Israe curuacjãrã ye diꞌtapʉre Leví ya curuacjãrã cuarenta y ocho macãrĩ, tojo nicã na cãpũpʉ waꞌicʉrãrẽ eca nisetiajere ñeꞌecãrã niwã. \v 42 Te macãrĩ nipeꞌtisepʉreta tja sumutopʉ waꞌicʉrã na eca nisetiatje diꞌta nibajaqueꞌacaro niwʉ̃. \p \v 43 Õꞌacʉ̃ nipeꞌtise na ñecʉ̃sʉmʉarẽ “Aꞌtiro oꞌogʉti” níꞌque diꞌtare queoro oꞌocʉ niwĩ. Tojo weerã na te diꞌtare ñeꞌe, topʉ niseticãrã niwã. \v 44 Tere wéégʉ, nipeꞌtise Õꞌacʉ̃ cʉ̃ “Weegʉti” níꞌquere queorota weecʉ niwĩ. Nipeꞌtiro ti diꞌtapʉ narẽ soose oꞌocʉ niwĩ. Õꞌacʉ̃ weetamurõ meꞌrã Israe curuacjãrã narẽ ĩꞌatuꞌtirãrẽ docaqueꞌacã weecʉ niwĩ. Tojo weerã Israe curuacjãrãrẽ ne mejẽcã weemasĩticãrã niwã. \v 45 Õꞌacʉ̃ nipeꞌtise cʉ̃ “Weegʉti” níꞌquere queorota weecʉ niwĩ. Ne niꞌcãrõ weedʉꞌa weeticʉ niwĩ; weepeꞌocãꞌcʉ niwĩ. \c 22 \s1 Rubén, Gad ye curaricjãrã, Manasés ye curaricjãrã deco meꞌrã nirã́ dia Jordã́ ape pãꞌrẽpʉ na dajatojaaꞌque niꞌi \p \v 1 Beꞌro ti diꞌtare etipeꞌotoja, Josué Rubén ya curuacjãrãrẽ, Gad ya curuacjãrãrẽ, tojo nicã Manasés ya curuacjãrã deco meꞌrã nirãrẽ piji, narẽ \v 2 nicʉ niwĩ: “Mʉsã nipeꞌtise Moisé, Õꞌacʉ̃ dutisere daꞌracoꞌtegʉ cʉ̃ dutiꞌquere queoro weeapʉ. Tojo nicã nipeꞌtise yʉꞌʉ mʉsãrẽ weedutiꞌquere weeapʉ. \v 3 Ne niꞌcãti mʉsã acawererã Israe curuacjãrãrẽ cõꞌawãꞌcã weetiapʉ. Narẽ weetamunuꞌcũcãꞌpʉ. Niꞌcãrõacã quẽꞌrãrẽ na meꞌrã ninuꞌcũꞌu yujupʉ. Tojo nicã nipeꞌtise Õꞌacʉ̃, mʉsã wiogʉ cʉ̃ dutisere añurõ weepeꞌoapʉ. \v 4 Niꞌcãrõacãma Õꞌacʉ̃ cʉ̃ ‘Tojo weegʉti’ níꞌquere queoro weeami. Tojo weegʉ mʉsã acawererãrẽ soocã weeami. Tojo weerã mʉsã ye diꞌta Moisé, Õꞌacʉ̃ dutisere daꞌracoꞌtegʉ, mʉsãrẽ oꞌoꞌque diꞌta, Jordã́ ape pãꞌrẽpʉ nisepʉ dajatojaaya majã. \v 5 Aꞌte diaꞌcʉ̃ mʉsã weecã ʉasaꞌa. Moisé cʉ̃ dutiꞌquere queoro weeya. Õꞌacʉ̃ marĩ wiogʉre maꞌi nisetiya. Cʉ̃rẽ sirutu, cʉ̃ dutisere queoro weeya. Nipeꞌtise mʉsã ẽjõpeose meꞌrã, mʉsã wãcũse meꞌrã cʉ̃ ʉaro weenuꞌcũcãꞌña”, nicʉ niwĩ Josué. \p \v 6 Narẽ werepeꞌotoja, “Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ añurõ weeato” ni, “Mʉsã ye wiꞌseripʉ dajatojaaya”, nicʉ niwĩ. \m ***** \p \v 9 Cʉ̃ tojo níca beꞌro Rubén ya curuacjãrã, Gad ya curuacjãrã, Manasés ya curuacjãrã deco meꞌrã nirã́ ãpẽrã Israe curuacjãrã Silopʉ nirã́, Canaá diꞌtapʉre aꞌmerĩ duꞌu, dʉcawati, na ya diꞌta Galaad, dia Jordã́ apese pãꞌrẽpʉ pẽꞌapeꞌtia waꞌacãrã niwã. Dʉporopʉ te diꞌta Õꞌacʉ̃ Moisé meꞌrã “Mʉsãrẽ oꞌogʉti” níꞌque diꞌta nicaro niwʉ̃. \m ***** \c 23 \s1 Josué masãrẽ cʉ̃ werecasatʉoꞌque niꞌi \p \v 1 Peje cʉ̃ꞌmarĩ Õꞌacʉ̃ Israe curuacjãrãrẽ narẽ ĩꞌatuꞌtirã meꞌrã aꞌmewẽjẽ, soo nisetica beꞌro yʉꞌrʉcaro niwʉ̃. Titare Josué bʉcʉ ẽjãgʉ̃, \v 2 nipeꞌtirã Israe curuacjãrã bʉcʉrãrẽ, wiorãrẽ, beseri masãrẽ pijionʉꞌcõ, narẽ werecasatʉocʉ niwĩ. Aꞌtiro nicʉ niwĩ: \p “Yʉꞌʉ bʉcʉ waro ẽjãꞌa. \v 3 Mʉsã nipeꞌtise Õꞌacʉ̃ aꞌti diꞌtacjãrã mʉsãrẽ ĩꞌatuꞌtirã weeꞌquere ĩꞌapã. Cʉ̃ta mʉsã ye niatjere aꞌmewẽjẽtamuwĩ. \v 4 Yʉꞌʉ mʉsã nipeꞌtirãrẽ to diꞌta níbocase meꞌrã nipeꞌtise curarire Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉ dʉcawaawʉ. Yʉꞌʉ mʉsã te diꞌtare aꞌmewẽjẽ wapataꞌaꞌquere dʉcawaawʉ. Tojo nicã apeye diꞌta aꞌmewẽjẽ wapataꞌanoꞌña marĩꞌque quẽꞌrãrẽ dʉcawaawʉ. Mujĩpũ mʉjãtiro dia Jordã́ meꞌrã nʉꞌcã, téé mujĩpũ sãjãrõ maajo Mediterráneo meꞌrãpʉ dʉcawaatʉowʉ. \v 5 Õꞌacʉ̃ masã te diꞌtapʉ nirãrẽ cõꞌawĩrõgʉ̃sami. Mʉsã peꞌe te diꞌtare miiwaparãsaꞌa. Õꞌacʉ̃ mʉsã wiogʉ cʉ̃ ‘Tojo weegʉti’ níꞌcaronojõta weegʉsami. \p \v 6 ”Tojo weerã wãcũtutuaya. Nipeꞌtise Moisé ojaꞌquere, cʉ̃ dutise cũuꞌquere queoro weemeꞌrĩcãꞌña. \v 7 Mʉsã ãpẽrã masã, cõꞌawĩrõnoꞌña marĩrã aꞌti diꞌtapʉ dʉꞌsarã meꞌrã ne aꞌmesʉꞌaticãꞌña. Na ẽjõpeorãrẽ Õꞌacʉ̃ nitirãrẽ ne cãꞌrõacã ẽjõpeo, ejaqueꞌaticãꞌña. Na wãmerẽ pisu, wãmepeoticãꞌña. \v 8 Õꞌacʉ̃ niꞌcʉ̃rẽta cʉ̃ ʉaro wee, ẽjõpeonuꞌcũcãꞌña. Mʉsã niꞌcãrõacã weronojõta tojota añurõ weeyapaticãꞌña. \v 9 Õꞌacʉ̃ peje curaricjãrãrẽ na tutuamicã, mʉsã ĩꞌorõpʉ cõꞌawĩrõwĩ. Aꞌtocateropʉ quẽꞌrãrẽ ne niꞌcã curua mʉsãrẽ aꞌmewẽjẽpõtẽoweꞌe. \v 10 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ níꞌcaronojõta mʉsãrẽ aꞌmewẽjẽtamuwĩ. Tojo weegʉ cʉ̃ weetamuse meꞌrã mʉsã meꞌrãcjʉ̃ niꞌcʉ̃ mil masãrẽ nʉrʉ̃stemasĩsami. \v 11 Tojo weerã mʉsã tʉꞌomasĩña. Õꞌacʉ̃ mʉsã wiogʉre queoro maꞌinuꞌcũcãꞌña. \v 12 Mʉsã Õꞌacʉ̃ dutisere yʉꞌrʉnʉꞌcã, na mʉsã waꞌteropʉ dʉꞌsarã meꞌrã aꞌmesʉꞌa, nʉmoticã pũrĩcãrẽ, \v 13 Õꞌacʉ̃ marĩ wiogʉ narẽ cõꞌanemosome majã. Na dʉꞌsarã mʉsãrẽ ñaꞌarõ waꞌacã weerãsama. Aꞌti diꞌta añurĩ diꞌta Õꞌacʉ̃ marĩrẽ oꞌóca diꞌtare ẽꞌmagʉ̃sami. Aꞌti diꞌtapʉre ninemosome majã. \p \v 14 ”Masã nipeꞌtirã wẽrĩwʉaronojõ cãꞌrõacã beꞌro yʉꞌʉ wẽrĩgʉ̃saꞌa. Mʉsã ẽjõpeose meꞌrã, mʉsã wãcũse meꞌrã Õꞌacʉ̃ cʉ̃ queoro weeꞌquere añurõ masĩꞌi. Ne niꞌcãrõ Õꞌacʉ̃ marĩ wiogʉ cʉ̃ ‘Añurõ weegʉti’ níꞌquere weeticã weetiwĩ. Nipeꞌtisere weepeꞌocãꞌwĩ. \v 15 Mʉsã cʉ̃rẽ yʉꞌrʉnʉꞌcãcã pũrĩcã, cʉ̃ mʉsãrẽ añurõ weeꞌcaro weronojõ mejãrõta peje ñaꞌase mʉsãrẽ waꞌacã weegʉsami. Ne niꞌcʉ̃ aꞌti diꞌta añurĩ diꞌta, marĩrẽ oꞌóca diꞌtapʉ tojasome. \v 16 Mʉsã Õꞌacʉ̃ marĩ wiogʉ meꞌrã apoꞌquere yʉꞌrʉnʉꞌcãcã, ãpẽrãnojõrẽ ejaqueꞌa ẽjõpeocã, Õꞌacʉ̃ mʉsã meꞌrã uagʉsami. Aꞌti diꞌta añurĩ diꞌta marĩrẽ oꞌóca diꞌtapʉ ninemosome majã”, nicʉ niwĩ Josué. \c 24 \s1 Josué cʉ̃ weretʉoꞌque niꞌi \p \v 1 Beꞌro Josué Siquẽpʉ nipeꞌtise curari Israe curuacjãrãrẽ neocʉ niwĩ. Bʉcʉrãrẽ, wiorãrẽ, beseri masãrẽ, masãrẽ sʉꞌori nirãrẽ pijineocʉ niwĩ. Na Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉ nerẽcãrã niwã. \v 2 Tuꞌajanʉꞌcõ, Josué narẽ nicʉ niwĩ: \p —Õꞌacʉ̃ marĩ Israe curuacjãrã wiogʉ aꞌtiro nimi: “Dʉporopʉre mʉsã ñecʉ̃sʉmʉa Taré, tojo nicã cʉ̃ põꞌrã Abrahã, Nacor dia Éufrates wãmetiri maa yʉꞌrʉropʉ nisetiwã. Topʉ nírã, ãpẽrãnojõrẽ ẽjõpeosetiwã. \v 3 Mʉsã ñecʉ̃ Abrahã ti maa yʉꞌrʉropʉ níꞌcʉre, mia weetjĩagʉ̃, nipeꞌtiro aꞌto Canaá diꞌtapʉ sʉꞌori sijawʉ. Cʉ̃rẽ pãjãrã masãputicã weewʉ. Cʉ̃ ne waro põꞌrãtigʉre Isaare oꞌowʉ. \v 4 Cʉ̃ Isaare tja cʉ̃ põꞌrã pʉarã Jacob, Esaúre oꞌowʉ. Esaúre diꞌta opa buꞌpapijaro Seir wãmetiri diꞌtare cũuwʉ̃. Jacob peꞌe cʉ̃ põꞌrã meꞌrã Egiptopʉ buꞌawã. \p \v 5 ”Beꞌro Moisére, Aarṍrẽ to Egiptopʉta oꞌówʉ. Yʉꞌʉ tutuaro meꞌrã weeꞌquere tocjãrã Egiptocjãrãrẽ ñaꞌarõ waꞌacã weewʉ. Tuꞌajanʉꞌcõ, mʉsãrẽ topʉ níꞌcãrãrẽ miiwijawʉ. \v 6 Mʉsã ñecʉ̃sʉmʉa Egiptopʉ wijacã, Egiptocjãrã na yarã cabayua meꞌrã, na cabayua wejesepawʉ meꞌrã narẽ wẽjẽsĩꞌrĩrã sirutuwã. Téé Maa sõꞌarĩ maa tiropʉ sirututʉowã. \v 7 Mʉsã ñecʉ̃sʉmʉa yʉꞌʉ weetamusere ʉarã, yʉꞌʉre sẽrĩwã. Na tojo weecã, yʉꞌʉ Egiptocjãrãrẽ cãꞌmotaꞌadutigʉ, Israe curuacjãrã, Egiptocjãrã decopʉ naꞌitĩꞌasere cũuwʉ̃. Tojo weerã Egiptocjãrã narẽ ĩꞌabocatiwã. Tojo nicã, Egiptocjãrã maarẽ pẽꞌarĩ curare, narẽ mirĩcã weewʉ. Mʉsã basu yʉꞌʉ Egiptocjãrãrẽ weeꞌquere ĩꞌamiwʉ̃ba. \p ”Mʉsã Egiptopʉ wijáca beꞌro peje cʉ̃ꞌmarĩ yucʉ marĩrõpʉre nicãꞌwʉ̃. \v 8 Beꞌro mʉsãrẽ amorreo masã ya diꞌta, dia Jordã́ mujĩpũ mʉjãtiropʉ miipẽꞌatiwʉ. Topʉ mʉsã meꞌrã aꞌmewẽjẽmiwã. Yʉꞌʉ peꞌe mʉsãrẽ narẽ docaqueꞌacã weewʉ. Tojo weerã na ye diꞌta nimiꞌquere mʉsã miiwapawʉ. \v 9 Beꞌro Balac, Zipor, moabita masã wiogʉ macʉ̃, mʉsã meꞌrã aꞌmewẽjẽsĩꞌrĩmiwĩ. Balac apĩ Balaã, Beor macʉ̃rẽ mʉsãrẽ dojadutigʉ pijidutiwĩ. \v 10 Yʉꞌʉ peꞌe Balaã mʉsãrẽ dojasĩꞌrĩcã, cãꞌmotaꞌawʉ. Mʉsãrẽ dojaronojõ oꞌogʉ, ‘Narẽ añurõ waꞌato’ ni, yʉꞌʉre sẽrĩwĩ. Tojo wee mʉsãrẽ yʉꞌrʉweticã weewʉ. \p \v 11 ”Beꞌro mʉsã dia Jordã́rẽ pẽꞌawʉ̃. Pẽꞌaa, Jericópʉ etawʉ. Ti macãcjãrã mʉsã meꞌrã aꞌmewẽjẽmiwã. Tojo nicã, ãpẽrã ti diꞌtacjãrã amorreo, ferezeo, cananeo, hitita, gergeseo, heveo, jebuseo masã mejãrõta mʉsã meꞌrã aꞌmewẽjẽwã. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ nipeꞌtirãrẽ docaqueꞌacã weewʉ. \v 12 Sõjã amorreo masã wiorã pʉarãrẽ mʉsã diꞌpjĩrĩ, bʉacatjẽ meꞌrã docaqueꞌacã weetiwʉ. Yʉꞌʉ peꞌe narẽ uise daꞌrewʉ. Tojo weerã mʉsã na tiropʉ etati dʉporo uiwãꞌcãtojawã. \v 13 Mʉsã diꞌtare daꞌratimicã, ãpẽrã na daꞌraꞌque diꞌtapʉre mʉsãrẽ oꞌowʉ. Tojo nicã macãrĩ mʉsã daꞌreꞌque mejẽtare oꞌowʉ. Mʉsã te macãrĩpʉ niseti, ʉꞌse weseri, tojo nicã olivo weseri mʉsã otetiꞌque dʉcare baꞌaꞌa”, ni werecʉ niwĩ Õꞌacʉ̃. \p \v 14 Beꞌro Josué aꞌtiro ninemocʉ niwĩ: \p —Tere wãcũrã, wiopesase meꞌrã, diacjʉ̃ nise meꞌrã, Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeo, cʉ̃ dutiro weeya. Õꞌacʉ̃ nitirãrẽ marĩ ñecʉ̃sʉmʉa dia Éufrates yʉꞌrʉropʉ, tojo nicã Egiptopʉ ẽjõpeoꞌcãrãrẽ ẽjõpeoduꞌu, cõꞌacãꞌña. Õꞌacʉ̃ diaꞌcʉ̃rẽ ẽjõpeoya. \v 15 Mʉsã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeo sirututʉꞌsatirã pũrĩcã, mʉsã basu ẽjõpeoajãrẽ beseya. Marĩ ñecʉ̃sʉmʉa Éufrates yʉꞌrʉropʉ ẽjõpeoꞌcãrãrẽ, o amorreo masã, aꞌti diꞌtapʉ nirã́ na ẽjõpeorãrẽ ẽjõpeosĩꞌrĩrã, narẽ beseya. Yʉꞌʉ pũrĩcã, ya wiꞌicjãrã quẽꞌrã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeo, cʉ̃ dutiro weerãsaꞌa, nicʉ niwĩ Josué. \p \v 16 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, masã aꞌtiro ni yʉꞌticãrã niwã: \p —Ʉ̃sã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeoduꞌusome. Ãpẽrã Õꞌacʉ̃ nitirã peꞌema ne ẽjõpeosirutusome. \v 17 Marĩ wiogʉ Õꞌacʉ̃ cʉ̃ta marĩrẽ, marĩ ñecʉ̃sʉmʉa Egiptopʉ ñaꞌarõ yʉꞌrʉꞌcãrãrẽ miiwijawĩ. Cʉ̃ta tja cʉ̃ tutuaro meꞌrã añuse cʉ̃ tutuasere weeĩꞌowĩ. Nipeꞌtiro ʉ̃sã maꞌapʉ aꞌtiꞌquere, peje macãrĩcjãrã waꞌteropʉ yʉꞌrʉꞌquere mejẽcã waꞌari nígʉ̃, coꞌtewĩ. \v 18 Cʉ̃ marĩ waꞌacã, nipeꞌtise macãrĩcjãrãrẽ cõꞌawĩrõcãꞌwĩ. Amorreo masã, aꞌti diꞌtacjãrãpʉreta tojo weewĩ. Ʉ̃sã quẽꞌrã mʉꞌʉ weronojõta Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeo, cʉ̃ dutiro weerãsaꞌa. Cʉ̃ta marĩ wiogʉ nimi, nicãrã niwã. \p \v 19 Na tojo nicã tʉꞌogʉ, Josué aꞌtiro nicʉ niwĩ: \p —Mʉsã Õꞌacʉ̃rẽ añurõ ẽjõpeo, sirutupõtẽosome. Cʉ̃ añugʉ̃ waro, ñaꞌase moogʉ̃ nimi. Cʉ̃ diaꞌcʉ̃rẽ marĩ ẽjõpeocã ʉami. Ãpẽrãnojõrẽ ẽjõpeocã, doesami. Mʉsã cʉ̃rẽ yʉꞌrʉnʉꞌcãcã, mʉsã ñaꞌarõ weesere nʉꞌcãsome. \v 20 Mʉsã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeoduꞌu, ãpẽrãrẽ ẽjõpeocã, cʉ̃ta mʉsãrẽ ñaꞌarõ waꞌacã weegʉsami. Mʉsãrẽ añurõ wééꞌcʉ nimigʉ̃, mʉsãrẽ cõꞌapeꞌogʉsami, nicʉ niwĩ Josué. \p \v 21 Masã Josuére aꞌtiro ni yʉꞌticãrã niwã: \p —Mʉꞌʉ tojo nírõnojõ waꞌasome. Ʉ̃sã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeo, cʉ̃ dutiro weerãti, nicãrã niwã. \p \v 22 Na tojo nisere tʉꞌogʉ, Josué nicʉ niwĩ: \p —Mʉsã basu nipeꞌtirã tʉꞌoropʉ “Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeo siruturãti”, niapʉ. \p Masã “Tojota niapʉ”, nicãrã niwã. \p \v 23 Josué narẽ aꞌtiro ninemocʉ niwĩ: \p —To pũrĩcãrẽ ãpẽrãnojõ mʉsã ẽjõpeo yeeꞌquere mʉsã waꞌteropʉ cʉosere cõꞌapeꞌocãꞌña. Õꞌacʉ̃ marĩ Israe curuacjãrã wiogʉre nipeꞌtise mʉsã añuse wãcũse meꞌrã ẽjõpeoya. \p \v 24 Masã Josuére aꞌtiro yʉꞌticãrã niwã tja: \p —Ʉ̃sã Õꞌacʉ̃ marĩ wiogʉre ẽjõpeo, siruturãti. Cʉ̃ dutiro weerãti, nicãrã niwã. \p \v 25 Ti nʉmʉta topʉ Siquẽpʉ Josué masã meꞌrã “Aꞌtiro weegʉti”, ni apocʉ niwĩ. Narẽ na weesetiatjere, narẽ dutiatjere cũucʉ niwĩ. \v 26 Tere Õꞌacʉ̃ dutise cʉori turipʉ ojaõꞌocʉ niwĩ. Tere ojatoja, niꞌcãgã ʉ̃tãgã pajicjare mii, yucʉgʉ encina wãmeticjʉ dʉꞌpocã Õꞌacʉ̃ “Masã meꞌrã tojo weegʉti” níꞌquere cʉori acaro tiropʉ nʉꞌcõcʉ niwĩ. \v 27 Nipeꞌtirã masãrẽ aꞌtiro nicʉ niwĩ: \p —Aꞌtiga ʉ̃tãgã nipeꞌtise Õꞌacʉ̃ marĩrẽ ucũꞌquere tʉꞌopeꞌoꞌcaro weronojõ aꞌtopʉ tojaꞌa. Tojo weerã mʉsã Õꞌacʉ̃ dutisere yʉꞌrʉnʉꞌcã, mʉsã queoro weetisere ĩꞌonoꞌrõsaꞌa, nicʉ niwĩ. \p \v 28 Tojo nitoja, Josué masãrẽ, na ye diꞌtapʉ nanʉcʉ̃rẽ dajatojaaduticʉ niwĩ. \s1 Josué cʉ̃ wẽrĩꞌque niꞌi \p \v 29 Cãꞌrõacã beꞌro Josué, Nun macʉ̃, Õꞌacʉ̃ dutisere daꞌracoꞌtegʉ, ciento diez cʉ̃ꞌmarĩ cʉogʉ, wẽrĩa waꞌacʉ niwĩ. \v 30 Cʉ̃ ya diꞌta Timnat-sera wãmetiri macãpʉ cʉ̃rẽ yaacãrã niwã. Ti macã buꞌpapijaro Efraĩ́, ʉ̃rʉ̃gʉ̃ Gaas wãmeticjʉ yʉꞌrʉropʉ nicaro niwʉ̃. \p \v 31 Josué catiri curare, Israe curuacjãrã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeo, cʉ̃ dutiro weecãrã niwã. Cʉ̃ wẽ́rĩ́ca beꞌro bʉcʉrã nipeꞌtise Õꞌacʉ̃ Israe curuacjãrãrẽ añurõ weeꞌquere masĩrã catiro põtẽorõ tojota Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeo, cʉ̃ dutiro añurõ weesirutucãrã niwã. \s1 Israe curuacjãrã José mijĩ õꞌarĩrẽ yaaꞌque niꞌi \p \v 32 José mijĩ cʉ̃ õꞌarĩ nimiꞌquere Siquẽpʉ yaacãrã niwã. Te õꞌarĩ Egiptopʉ Israe curuacjãrã na miitiꞌque nicaro niwʉ̃. Diꞌta José pacʉ mijĩ Jacob cʉ̃ duuꞌque diꞌta nicaro niwʉ̃. Ti diꞌta cien cujiri plata wãmetise cujiri Hamor põꞌrã ʉmʉarẽ duucʉ niwĩ. Hamor, Siquem pacʉ nicʉ niwĩ. Beꞌro ti diꞌta José pãrãmerã nituriarã ya diꞌta tojaturiacaro niwʉ̃. \s1 Eleazar cʉ̃ wẽrĩꞌque niꞌi \p \v 33 Beꞌro paꞌi Eleazar, Aarṍ macʉ̃ wẽrĩa waꞌacʉ niwĩ. Cʉ̃ wẽrĩcã, cʉ̃ macʉ̃ Finees ya diꞌtapʉ yaacãrã niwã. To Efraĩ́ ya diꞌta opa buꞌpapijaropʉ nicaro niwʉ̃.