\id JHN - Tucano (Colombia edition) NT+ [tuoC] -Colombia 2015 (DBL 2015) \h SAN JUAN \toc1 Juã Jesucristo ye quetire ojaꞌque niꞌi \toc2 San Juan \toc3 Jn \mt1 Juã Jesucristo ye quetire ojaꞌque niꞌi \is1 Aꞌti pũrĩ aꞌtiro weero ojanoꞌpã nise niꞌi \ip Ãꞌrĩ judío masʉ̃ Zebedeo macʉ̃, Santiago acabiji nicʉ niwĩ. Cʉ̃ paco Salomé wãmetico niwõ. Co Jesú paco María maꞌmio nico niwõ. Tojo weegʉ Jesú Juã basucʉ nicʉ niwĩ. Ne waropʉre Juã waꞌi wẽjẽrĩ masʉ̃ nicʉ niwĩ. Ãꞌrĩta Jesú besecṹúꞌcãrã waꞌterore cʉ̃ ʉpʉtʉ maꞌigʉ̃ waro nicʉ niwĩ. Cʉ̃, cʉ̃ maꞌmi Santiago meꞌrã tojo waꞌabosaꞌa nirõ marĩrõ ĩꞌoduarã niyucã, Jesú narẽ Boanerges pisucʉ niwĩ. Tojo nígʉ̃, “Bʉpo Põꞌrã” weronojõ pũrĩrõ ucũꞌu nígʉ̃, tojo nicʉ niwĩ. Juã Jesú meꞌrã sijagʉ cʉ̃ buꞌegʉ nicʉ niwĩ. Juãta Pedro meꞌrã Jesú masã́ca beꞌro cʉ̃rẽ sĩosõrõcũuocapepʉ oꞌmawãꞌcãcaterore Pedro dʉporo ti pepʉre ejamʉꞌtãcʉ niwĩ. \ip Aꞌti pũrĩ judío masã nitirãrẽ ojaꞌcaro weronojõ ojanoꞌcaro niwʉ̃. Tojo nicã Jesú buꞌesere sirutuꞌcãrã cʉ̃ yere na daꞌraꞌquere añurõ waro ojanoꞌbutiacaro niwʉ̃. Aꞌti pũrĩ ẽjõpeose cjasere, maꞌise cjasere ucũyʉꞌrʉnʉꞌcãꞌa. Aꞌti pũrĩ Jesure ẽjõpeodutiro cʉ̃ weesetiꞌcaronojõta, cʉ̃ ucũꞌcaronojõta ojanoꞌo. \c 1 \s1 Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ cʉ̃ aꞌtiꞌque niꞌi \p \v 1 Ne waropʉta aꞌti turi weese dʉporo Õꞌacʉ̃ macʉ̃ cʉ̃ meꞌrã nitojacʉ niwĩ. Õꞌacʉ̃ nisetisere ĩꞌoacjʉ cʉ̃ quẽꞌrã Õꞌacʉ̃ta nicʉ niwĩ. \v 2 Ne waropʉ Õꞌacʉ̃ meꞌrã ni dʉꞌpocã́titojacʉ niwĩ. \v 3 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ macʉ̃ meꞌrã nipeꞌtisere weecʉ niwĩ. Nipeꞌtise cʉ̃ meꞌrã weenoꞌque niꞌi. \v 4 Õꞌacʉ̃ macʉ̃ catise peꞌtitise oꞌogʉ nimi. Tojo nicã aꞌti turicjãrãrẽ sĩꞌose weronojõ nimi. Cʉ̃ añusere, diacjʉ̃ cjasere ĩꞌomi. \v 5 Cʉ̃ aꞌti turicjãrã naꞌitĩꞌarõpʉ weronojõ nirãrẽ añusere cʉ̃ pacʉ ye cjasere ĩꞌogʉ̃ aꞌtigʉ weecʉ niwĩ. Naꞌitĩꞌase sĩꞌosere cãꞌmotaꞌamasĩtisaꞌa. Aꞌte weronojõ ñaꞌase cʉ̃rẽ põtẽoticaro niwʉ̃. \p \v 6 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ macʉ̃ aꞌtise dʉporo ʉmʉ niꞌcʉ̃rẽ oꞌómʉꞌtãcʉ niwĩ. Cʉ̃ yʉꞌʉ weronojõ Juã wãmetiwĩ. \v 7 Juã Õꞌacʉ̃ macʉ̃ aꞌti turicjãrãrẽ sĩꞌoweegʉ aꞌtiatjere ucũmʉꞌtãgʉ̃ niwĩ. Nipeꞌtirã Õꞌacʉ̃ macʉ̃rẽ ẽjõpeoato nígʉ̃ tojo weewĩ. \v 8 Cʉ̃ aꞌti turicjãrãrẽ sĩꞌoweegʉ waro nitiwĩ. Tojo weronojõ oꞌogʉ, sĩꞌoweegʉ aꞌtiacjʉ ye cjasere weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ aꞌticʉ niwĩ. \v 9 Titare sĩꞌogʉ̃́ waro Jesucristo aꞌti turipʉre bajuatojacʉ niwĩ. Cʉ̃́ta nipeꞌtirãrẽ Õꞌacʉ̃ ye cjasere ĩꞌocʉ niwĩ. \p \v 10 Maatapʉta Õꞌacʉ̃ cʉ̃ meꞌrã aꞌti diꞌtare weecʉ niwĩ. Cʉ̃ aꞌtopʉ nicã, cʉ̃ wééca diꞌtacjãrã nimirã, cʉ̃rẽ ĩꞌamasĩticãrã niwã. \v 11 Cʉ̃ ya diꞌtapʉ aꞌticʉ niwĩ. Tocjãrã cʉ̃ ya diꞌtacjãrã peꞌe cʉ̃rẽ ñeꞌetiwã. \v 12 Niꞌcãrẽrã cʉ̃rẽ ñeꞌe ẽjõpeowã. Nipeꞌtirã cʉ̃rẽ ẽjõpeorãrẽ Õꞌacʉ̃ põꞌrã sãjãcã weewĩ. \v 13 Õꞌacʉ̃ põꞌrã nise pacʉsʉmʉa põꞌrãtise weronojõ niweꞌe. Cʉ̃ macʉ̃rẽ ẽjõpeose meꞌrã peꞌe cʉ̃ põꞌrã ninoꞌo. \p \v 14 Õꞌacʉ̃ macʉ̃ Õꞌacʉ̃ nisetisere ĩꞌogʉ̃, aꞌti turipʉre aꞌticʉ niwĩ. Masʉ̃ ẽjãtjĩagʉ̃, ʉ̃sã meꞌrã niwĩ. Masãrẽ maꞌiyʉꞌrʉwĩ. Nipeꞌtise cʉ̃ ucũꞌque, tojo nicã cʉ̃ weeꞌque diacjʉ̃ niwʉ̃. Cʉ̃ Õꞌacʉ̃ weronojõ tutuayʉꞌrʉgʉ, añuyʉꞌrʉgʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo weesetisere ĩꞌawʉ̃. Cʉ̃ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ niꞌcʉ̃ta nimi. Tojo weegʉ cʉ̃ pacʉ weronojõ nimi. \v 15 Juã Õꞌacʉ̃ macʉ̃ ye quetire weregʉ, aꞌtiro niwĩ: \p —Ãꞌrĩta nimi yʉꞌʉ mʉsãrẽ ucũꞌcʉ. Aꞌtiro nimiwʉ̃ba: “Beꞌropʉ niꞌcʉ̃ aꞌtigʉsami. Cʉ̃ yʉꞌʉ bajuase dʉporopʉ nitojacʉ niwĩ. Tojo weegʉ cʉ̃ yʉꞌʉ nemorõ nimi”, niwĩ Juã. \p \v 16 Marĩ nipeꞌtirã cʉ̃ añuse oꞌosere ñeꞌeticã weeweꞌe. Nipeꞌtirã ñeꞌenuꞌcũcãꞌa. \v 17 Õꞌacʉ̃ dutise Moisé meꞌrã oꞌonoꞌcaro niwʉ̃. Jesucristo meꞌrã peꞌe Õꞌacʉ̃ marĩrẽ maꞌisere masĩnoꞌo. Tojo nicã diacjʉ̃ cjasere masĩnoꞌo. \v 18 Ne niꞌcʉ̃ Õꞌacʉ̃rẽ ĩꞌaticʉ niwĩ. Cʉ̃ macʉ̃ niꞌcʉ̃ta cʉ̃ meꞌrã ninuꞌcũgʉ̃ cʉ̃ pacʉre marĩrẽ masĩcã weewĩ. \s1 Juã masãrẽ wãmeyeri masʉ̃ Jesucristo ye cjasere wereꞌque niꞌi \r (Mt 3.3,11-12; Mr 1.2-3,7-8; Lc 3.4-6,15-17) \p \v 19 Jerusalẽ́cjãrã judío masã wiorã, paꞌiare Juã tiropʉ sẽrĩtiñaꞌdutirã oꞌócãrã niwã. Tojo nicã Leví ya curuacjãrãrẽ oꞌócãrã niwã. Na cʉ̃ tiropʉ etarã, “¿Ñamʉnojõ waro nibutiamiti mʉꞌʉ?” niwã cʉ̃rẽ. \p \v 20 Cʉ̃ narẽ diacjʉ̃ yʉꞌtiwĩ: \p —Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ Cristo mejẽta niꞌi. \p \v 21 Na cʉ̃rẽ apaturi sẽrĩtiñaꞌwã: \p —¿To pũrĩcãrẽ ñamʉnojõ niti? ¿Mʉꞌʉ todʉporocjʉ̃ Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ Elía mejẽta niti? \p Juã narẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Niweꞌe. \p Na cʉ̃rẽ apaturi sẽrĩtiñaꞌnemowã tja: \p —¿Mʉꞌʉ sõꞌonícʉ Õꞌacʉ̃ yere weremʉꞌtãrĩ masʉ̃, masã na “Aꞌtiacjʉ niapʉ” na níꞌcʉ mejẽta niti? \p Juã narẽ “Niweꞌe”, niwĩ. \p \v 22 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, cʉ̃rẽ “¿To pũrĩcãrẽ ñamʉnojõ niti mʉꞌʉ? Ʉ̃sã queoro mʉꞌʉ yʉꞌtisere miasĩꞌrĩsaꞌa ʉ̃sãrẽ oꞌóꞌcãrã tiropʉ. ¿Mʉꞌʉ basu deꞌro tʉꞌoñaꞌti mʉꞌʉ?” ni sẽrĩtiñaꞌwã. \p \v 23 Juã narẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Dʉporocjʉ̃ Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ Isaía wãmetigʉ níꞌcaronojõta “Niꞌcʉ̃ yucʉ marĩrõ, masã marĩrõpʉ caricũnuꞌcũbajaqueꞌatigʉsami” ninoꞌcʉ niꞌi. Isaía aꞌtiro nicʉ niwĩ: \q1 Marĩ wiogʉ aꞌtiatji maꞌarẽ apoyuya. \q1 Diacjʉ̃ca maꞌa, añurĩ maꞌa quẽꞌrã́rõ weronojõ weeyuya, ni ojacʉ niwĩ. \m Marĩ wiogʉ aꞌtiati dʉporo mʉsã nisetisere apoyuya, mʉsã wãcũsere dʉcayuya nígʉ̃, tojo nicʉ niwĩ. \p \v 24-25 Juãrẽ sẽrĩtiñaꞌcãrã, fariseo masã oꞌóꞌcãrã cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌnemowã tja: \p —To pũrĩcãrẽ mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ Cristo, o Elía o sõꞌonícʉ Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ nitimigʉ̃, ¿deꞌro weegʉ wãmeyeti? \p \v 26 Juã narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ aco meꞌrã wãmeyeꞌe. Apĩ niꞌcʉ̃ mʉsã waꞌteropʉre mʉsã ĩꞌamasĩtigʉ nimi. \v 27 Cʉ̃ yʉꞌʉ beꞌro werenʉꞌcãgʉ̃sami. Beꞌropʉ werenʉꞌcãꞌcʉ nimigʉ̃, yʉꞌʉ nemorõ niyʉꞌrʉnʉꞌcãmi. Yʉꞌʉ peꞌe mejõ nigʉ̃ waro niꞌi. Cʉ̃ ye sapature tuweemasĩtigʉ weronojõ cʉ̃rẽ ne niꞌcãrõwijimasĩtisaꞌa, niwĩ Juã. \p \v 28 Aꞌte Betania wãmetiro Jordã́ wãmetiri maa siaquijipʉ tojo waꞌawʉ. Topʉ Juã masãrẽ wãmeyewĩ. \s1 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ beseꞌcʉ masãrẽ yʉꞌrʉoatje niꞌi \p \v 29 Tojo waꞌáca beꞌro ape nʉmʉ peꞌe Juã Jesú aꞌticã ĩꞌawĩ. Cʉ̃rẽ ĩꞌagʉ̃, aꞌtiro niwĩ: \p —Ĩꞌaña, ãꞌrĩ nimi Õꞌacʉ̃ oꞌógʉ. Cʉ̃ oveja wĩꞌmagʉ̃ na wẽjẽ ʉ̃jʉ̃amorõpeogʉ weronojõ nimi. Cʉ̃ wẽrĩse meꞌrã aꞌti turicjãrã ñaꞌarõ weeꞌquere acobojogʉsami. \v 30 Yʉꞌʉ mʉsãrẽ todʉporopʉre aꞌtiro ucũgʉ̃, ãꞌrĩrẽta ucũwʉ̃. Aꞌtiro niwʉ̃: \p —Beꞌropʉ niꞌcʉ̃ aꞌtigʉsami. Cʉ̃ yʉꞌʉ bajuase dʉporopʉ nitojacʉ niwĩ. Tojo weegʉ cʉ̃ yʉꞌʉ nemorõ nimi. \v 31 Yʉꞌʉmarĩcã cʉ̃rẽ masĩticãti. Masĩtimigʉ̃, Israe curuacjãrã cʉ̃rẽ masĩato nígʉ̃ narẽ aco meꞌrã wãmeyegʉ aꞌtiwʉ, niwĩ Juã. \p \v 32 Juã ninemowĩ tja: \p —Cãrʉ̃ Espíritu Santu buja weronojõ bajugʉ dijati, ãꞌrĩ Jesú buꞌipʉ ejapejami. \v 33 Ne waro cʉ̃rẽ ne ĩꞌamasĩtiwʉ. Todʉporopʉ Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre aco meꞌrã wãmeyedutigʉ, aꞌtiro niwĩ: “Mʉꞌʉ Espíritu Santu dijati, niꞌcʉ̃pʉre ejapejacã ĩꞌagʉ̃saꞌa. Cʉ̃ masãrẽ Espíritu Santure oꞌoacjʉ nigʉ̃sami”, niwĩ Õꞌacʉ̃. \v 34 Aꞌte tojo waꞌacã, yʉꞌʉ cʉ̃rẽ ĩꞌamasĩwʉ̃. Tojo weegʉ mʉsãrẽ wereꞌe. Cʉ̃́ta nimi Õꞌacʉ̃ macʉ̃, ni werewĩ Juã. \s1 Ne waro Jesú buꞌerã ninʉꞌcãꞌque niꞌi \p \v 35 Tojo waꞌáca beꞌro ape nʉmʉ Juã cʉ̃ wãmeyewʉaropʉta niwĩ tja. Ʉ̃sã pʉarã, yʉꞌʉ, tojo nicã André Juã buꞌerã niwʉ̃. \v 36 Titare Jesú ʉ̃sã pʉꞌto yʉꞌrʉacã ĩꞌagʉ̃, Juã aꞌtiro niwĩ: \p —Ĩꞌaña, ãꞌrĩ nimi Õꞌacʉ̃ oꞌógʉ. Oveja wĩꞌmagʉ̃ weronojõ nimi. \p \v 37 Cʉ̃ tojo nisere tʉꞌorã, ʉ̃sã Juãrẽ sirutumiꞌcãrã Jesú peꞌere sirutunʉꞌcãwʉ̃. \v 38 Ʉ̃sã tojo weecã, Jesú ʉ̃sãrẽ majãmiĩꞌawĩ. \p —¿Ñeꞌenojõrẽ ʉati? niwĩ. \p Ʉ̃sã cʉ̃rẽ yʉꞌtiwʉ: \p —Rabbí ¿noꞌopʉ niati mʉꞌʉ? niwʉ̃. Rabbí, ʉ̃sã ye meꞌrã nírõ, “Ʉ̃sãrẽ buꞌegʉ” nisĩꞌrĩrõ weeꞌe. \p \v 39 Cʉ̃ ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Teꞌa. Ĩꞌarã aꞌtia, niwĩ. \p Ʉ̃sã cʉ̃ meꞌrã waꞌawʉ. Ñamicaꞌapʉ niyucã, cʉ̃ meꞌrã ninaꞌia waꞌawʉ. \p \v 40 André, yʉꞌʉ meꞌrã Jesure sirutugʉ, Simó Pedro acabiji niwĩ. \v 41 Cʉ̃, cʉ̃ maꞌmi Simórẽ maata aꞌmagʉ̃ waꞌawĩ. Cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —Mesías masãrẽ yʉꞌrʉoacjʉ, Õꞌacʉ̃ oꞌógʉti níꞌcʉre bocaejapʉ, nicʉ niwĩ. Mesías, Cristo Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ nisĩꞌrĩrõ weeꞌe. \p \v 42 André Simórẽ Jesú tiropʉ pijiejawĩ. Cʉ̃rẽ ĩꞌagʉ̃, Jesú aꞌtiro niwĩ: \p —Mʉꞌʉ Simó niꞌi, Joná macʉ̃. Beꞌro mʉꞌʉ Cefas wãmetigʉsaꞌa, niwĩ. Cefas, ʉ̃sã ye meꞌrã nírõ, Pedro “ʉ̃tãgã” nisĩꞌrĩrõ weeꞌe. \s1 Jesú Felipere, Natanaerẽ pijiꞌque niꞌi \p \v 43 Beꞌro cja nʉmʉ Jesú Galileapʉ waꞌasĩꞌrĩwĩ. Cʉ̃ topʉ waꞌase dʉporo Felipe wãmetigʉre bocaeja, niwĩ: \p —Teꞌa yʉꞌʉ meꞌrã. \p \v 44 Felipe Betsaida wãmetiri macãcjʉ̃ niwĩ. Pedro quẽꞌrã, André cʉ̃ acabiji meꞌrã ti macãcjãrãta niwã. \v 45 Felipe Jesú “Teꞌa” nicã tʉꞌogʉ, Natanaerẽ pijigʉ waꞌawĩ. Cʉ̃ tiropʉ ejagʉ, cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —Ʉ̃sã Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ, Moisé cʉ̃ ya pũrĩpʉ ojaꞌcʉre bocaejapʉ. Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masã quẽꞌrã cʉ̃rẽta ojacãrã niwã. Na ojaꞌcʉ Jesú Nazarecjʉ̃ José macʉ̃ na ninoꞌgʉ̃ niami. \p \v 46 Natanae cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —¿Mʉꞌʉ tʉꞌoñaꞌcã, Nazarepʉre añurã nibosari? \p Felipe cʉ̃rẽ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Teꞌa ĩꞌarã marĩ. \p \v 47 Jesú Natanae aꞌticã ĩꞌagʉ̃, cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Ãꞌrĩ nimi Israe curuacjʉ̃ waro. Õꞌacʉ̃ ʉaro queoro weegʉ́ nimi. Ne nisoose moomi. \p \v 48 Jesú tojo nicã tʉꞌogʉ, Natanae cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwĩ: \p —¿Deꞌro wee mʉꞌʉ yʉꞌʉre masĩti? \p Jesú Natanaerẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ Felipe pijise dʉporo ĩꞌatojapʉ. Mʉꞌʉ yucʉ higuera wãmeticjʉ docapʉ niapʉ. \p \v 49 Natanae cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Ʉ̃sãrẽ buꞌegʉ, mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ Israe curuacjãrã wiogʉ niꞌi. \p \v 50 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —¿Mʉꞌʉ “Higueragʉ docapʉ niapʉ” niseacãrẽ tʉꞌogʉ, yʉꞌʉre ẽjõpeoti? Beꞌropʉre mʉꞌʉ aꞌte nemorõ añuse waro ĩꞌagʉ̃saꞌa, niwĩ. \p \v 51 Jesú ninemowĩ: \p —Nirõta niꞌi. Beꞌropʉ mʉsã ʉꞌmʉse pãrĩcã ĩꞌarãsaꞌa. Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ niꞌi. Õꞌacʉ̃rẽ werecoꞌterã ʉꞌmʉsecjãrã yʉꞌʉ tiropʉ dijati, mʉjãamʉjãcã ĩꞌarãsaꞌa, niwĩ Jesú. \c 2 \s1 Jesú cʉ̃ tutuaro meꞌrã ĩꞌonʉꞌcãꞌque niꞌi \p \v 1 Iꞌtia nʉmʉ Felipere, Natanaerẽ Jesú pijíca beꞌro Galileapʉre Caná wãmetiri macãpʉ niꞌcʉ̃ omocã dʉꞌtewĩ. Cʉ̃rẽ bosenʉmʉ weepeowã. Jesú paco topʉ nico niwõ. \v 2 Ʉ̃sã quẽꞌrãrẽ Jesú meꞌrã pijiwã. \v 3 Na bosenʉmʉ weeri cura vino na sĩꞌrĩsere tojaqueꞌa waꞌawã. Tojo weego Jesú paco co macʉ̃rẽ niwõ: \p —Macʉ̃, vino peꞌtia waꞌapʉ. \p \v 4 Cʉ̃ core yʉꞌtiwĩ: \p —¿Deꞌro weeacjo yʉꞌʉre wereti? Yʉꞌʉ pacʉ cũuꞌque ejaweꞌe yʉꞌʉre yujupʉ, niwĩ. \p \v 5 Tojo nimicã, co peꞌe ti wiꞌi tĩacoꞌterãrẽ niwõ: \p —Nipeꞌtise cʉ̃ dutisenʉcʉ̃ queoro weeya. \p \v 6 Topʉ seisparʉ ʉ̃tã meꞌrã weeꞌqueparʉ niwʉ̃. Judío masã ñaꞌasere coerã aco poseyeseparʉ niwʉ̃. Niꞌcãrʉ̃rẽ aco cincuenta o setenta litro sãjãseparʉ niwʉ̃. \v 7 Jesú ti wiꞌi tĩacoꞌterãrẽ niwĩ: \p —Aꞌteparʉpʉ acore piosãaña. \p Na cʉ̃ dutironojõta weewã. Teparʉre añurõ piosãamuꞌmuõꞌowã. \v 8 Tojo wééca beꞌro Jesú narẽ niwĩ: \p —Cãꞌrõ bosenʉmʉ sʉꞌori weegʉ́ tiropʉ waamii, miaña, niwĩ. \p Na “Jaʉ” ni, miawã. \p \v 9 Ti bosenʉmʉ sʉꞌori weegʉ́ Jesú weesere masĩticʉ niwĩ. Topʉ tĩacoꞌterã diaꞌcʉ̃ aco níꞌquere cʉ̃ vino dʉcayuꞌquere masĩwã. Ti bosenʉmʉ sʉꞌori weegʉ́ tere sĩꞌrĩñaꞌgʉ̃, omocã dʉꞌteꞌcʉre pijio, niwĩ: \fig Jesú cʉ̃ tutuaro meꞌrã aco níꞌquere vino waꞌacã weeꞌque niꞌi|alt="Make 110 percent Servant filling waterpots as Jesus instructs" src="CN01667B.TIF" size="col" ref="Jn 2.1-11" \fig* \p \v 10 —Ne waro vino tĩarã, añusere tĩamʉꞌtãsama. Pajiro sĩꞌrĩ́ca beꞌropʉ mejõ nisema tĩabuꞌipeosama. Mʉꞌʉ añuse vino peꞌere beꞌropʉ tĩadutiapã. \p \v 11 Jesú aꞌtere Galilea wãmetiro Caná wãmetiri macãpʉ weewĩ. Aꞌte ne waro cʉ̃ tutuaro meꞌrã weeĩꞌonʉꞌcãꞌque niꞌi. Tere ĩꞌarã, ʉ̃sã cʉ̃ buꞌerã cʉ̃rẽ ẽjõpeowʉ. \p \v 12 Tojo waꞌáca beꞌro Jesú Capernau wãmetiri macãpʉ waꞌawĩ. Cʉ̃ paco, cʉ̃ acabijirã cʉ̃ meꞌrã waꞌawã. Ʉ̃sã cʉ̃ buꞌerã quẽꞌrã waꞌawʉ. Ti macãpʉre ʉ̃sã pejeti nʉmʉrĩ niwʉ̃. \s1 Jesú Õꞌacʉ̃ wiꞌipʉ nirãrẽ cõꞌawĩrõꞌque niꞌi \r (Mt 21.12-13; Mr 11.15-18; Lc 19.45-46) \p \v 13 Judío masã bosenʉmʉ Pascua wãmetiri bosenʉmʉ dʉporo niwʉ̃. Ti bosenʉmʉ na ñecʉ̃sʉmʉa Egiptopʉ níꞌcãrã wijaꞌquere wãcũrĩ bosenʉmʉ niwʉ̃. Ti bosenʉmʉ dʉporoacã Jesú Jerusalẽ́pʉ waꞌawĩ. \v 14 Topʉ etagʉ, Õꞌacʉ̃ wiꞌipʉ waꞌawĩ. Ti wiꞌipʉre waꞌicʉrã duarãrẽ ĩꞌawĩ. Na wecʉare, ovejare, tojo nicã bujare duawã. Na wẽjẽ, Õꞌacʉ̃rẽ ʉ̃jʉ̃amorõpeoajã niwã. Ãpẽrã quẽꞌrã apeye diꞌta cjasere niyeru dʉcayuri masã topʉ dujiwã. \v 15 Na tojo weecã ĩꞌagʉ̃, Jesú tãrãrĩ dare apowĩ. Ti da meꞌrã waꞌicʉrã duarãrẽ, na yarã ovejare, wecʉare tãrãnʉrʉ̃wĩrõpeꞌocãꞌwĩ. Niyeru dʉcayuri masã peꞌere niyerure ṍrẽ́stedijowĩ. Na ye mesarire tuuquecũupeꞌocãꞌwĩ. \v 16 Buja duarãrẽ niwĩ: \p —Ãꞌrãrẽ miiwijaaya. Yʉꞌʉ pacʉ ya wiꞌire duari wiꞌi weeticãꞌña. \p \v 17 Cʉ̃ tojo weecã ĩꞌarã, todʉporocjʉ̃ Davi cʉ̃ ojaꞌquere ʉ̃sã wãcũwʉ̃. Cʉ̃ aꞌtiro ojacʉ niwĩ: \q1 Õꞌacʉ̃, mʉꞌʉ ya wiꞌire maꞌiyʉꞌrʉmajãꞌa. \q1 Na mʉꞌʉ ya wiꞌire ñaꞌarõ weecã ĩꞌagʉ̃, pũrõ bʉjawetiꞌi, ni ojacʉ niwĩ. \p \v 18 Judío masã wiorã cʉ̃ cõꞌawĩrõcã ĩꞌarã, Jesure sẽrĩtiñaꞌwã: \p —¿Noanojõ dutiro meꞌrã mʉꞌʉ duari masãrẽ cõꞌawĩrõmasĩti? Mʉꞌʉ tojo weemasĩsere weeĩꞌose meꞌrã ĩꞌoña ʉ̃sãrẽ. \p \v 19 Jesú narẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Aꞌti wiꞌire cõꞌacãꞌña. Iꞌtia nʉmʉ beꞌro yʉꞌʉ apogʉti tja. \p \v 20 Wiorã cʉ̃rẽ niwã: \p —Basioweꞌe. Aꞌti wiꞌire wéérã, cuarenta y seis cʉ̃ꞌmarĩ yoogowã. ¿Mʉꞌʉ peꞌe iꞌtia nʉmʉ beꞌro tuꞌajanʉꞌcõgʉ̃sari tja? niwã. \p \v 21 Jesú ti wiꞌire ucũgʉ̃, cʉ̃ ya upʉre ucũgʉ̃ weewĩ. \v 22 Ʉ̃sã cʉ̃ ucũꞌquere cʉ̃ wẽrĩ masã́ca beꞌropʉ tʉꞌomasĩwʉ̃. Tere wãcũrã, cʉ̃ ucũꞌquere “Diacjʉ̃ta nipĩ”, ni ẽjõpeowʉ. Tojo nicã Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ cʉ̃rẽ ojaꞌque quẽꞌrãrẽ ẽjõpeowʉ. \s1 Jesú masã wãcũsere ĩꞌapeꞌocãꞌsami nise niꞌi \p \v 23 Pãjãrã Jerusalẽ́pʉ Pascua bosenʉmʉrẽ nerẽwã. Na Jesú tutuaro meꞌrã weeĩꞌosere ĩꞌawã. Tere ĩꞌarã, Õꞌacʉ̃ oꞌóꞌcʉ nimi nírã, cʉ̃rẽ ẽjõpeowã. \v 24-25 Jesú peꞌe narẽ ĩꞌamasĩpeꞌogʉ, ne ãpẽrã werero marĩrõ cʉ̃ basu masã na wãcũsere masĩpeꞌocãꞌwĩ. Tojo weegʉ cʉ̃ “Yʉꞌʉre ẽjõpeoma”, nitiwĩ. \c 3 \s1 Nicodemo Jesú meꞌrã ucũꞌque niꞌi \p \v 1 Niꞌcʉ̃ fariseo masʉ̃ Nicodemo wãmetigʉ niwĩ. Cʉ̃ ãpẽrã judío masã wiorã meꞌrã niwĩ. \v 2 Niꞌcã ñami Nicodemo Jesú tiropʉ ĩꞌagʉ̃ etawĩ. Jesure ucũwĩ: \p —Ʉ̃sãrẽ buꞌegʉ, Õꞌacʉ̃ mʉꞌʉ meꞌrã nimi. Tojo weegʉ cʉ̃ tutuaro oꞌoro meꞌrã mʉꞌʉ weeĩꞌomasĩꞌi. Mʉꞌʉ weeĩꞌoꞌquere ĩꞌarã, ʉ̃sã aꞌtiro masĩꞌi. Õꞌacʉ̃ ʉ̃sãrẽ buꞌedutigʉ mʉꞌʉrẽ oꞌópĩ. \p \v 3 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Mʉꞌʉrẽ nirõta nigʉ̃ti. Ne niꞌcʉ̃ ne waropʉ cʉ̃ bajuanʉꞌcãꞌcaro weronojõ bajuaapotigʉ, ne Õꞌacʉ̃ tiropʉ waꞌamasĩtisami. \p \v 4 Nicodemo cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwĩ: \p —¿Deꞌro basiobosari marĩ bʉcʉáca beꞌro apaturi majãmisãjãa, marĩ paco ya paapʉ bajuacã tja? Marĩ pacopʉre apaturi bajuamasĩtisaꞌa. \fig Jesú Nicodemo meꞌrã utamuꞌque niꞌi|alt="Make 120 percent Jesus and Nicodemus on roof top" src="CN01670B.tif" size="col" ref="Jn 3.1-21" \fig* \p \v 5 Jesú cʉ̃rẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Mʉꞌʉrẽ diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Ne aco meꞌrã wãmeyenoꞌtigʉ, tojo nicã Espíritu Santu dʉcayunoꞌtigʉ, Õꞌacʉ̃ tiropʉ sãjãamasĩtisami. \v 6 Masã põꞌrã masãta nima. Náta tja Espíritu Santu meꞌrã bajuaaporã, Õꞌacʉ̃ põꞌrã waꞌasama. \v 7 Yʉꞌʉ “Nipeꞌtirã ne waropʉ bajuanʉꞌcãꞌcaro weronojõ apaturi bajuaaporoʉaꞌa” nisere tʉꞌogʉ, tʉꞌomarĩaticãꞌña. \v 8 Espíritu Santu meꞌrã dʉcayusere ucũgʉ̃ weeꞌe. Espíritu Santu wĩꞌrõ weronojõ nimi. Wĩꞌrõ noꞌo ʉaro bʉsʉ wẽetuuwãꞌcãsaꞌa. Masĩnoꞌña marĩꞌi, ¿noꞌopʉ cjase aꞌtiapari? “Topʉ waꞌaro weeꞌe”, ninoꞌña marĩꞌi. Te weronojõ Espíritu Santu masãrẽ apaturi bajuaapocã weese ĩꞌanoꞌña marĩꞌi, niwĩ Jesú. \p \v 9 Nicodemo sẽrĩtiñaꞌwĩ tja: \p —¿Deꞌro wee Espíritu Santu meꞌrã bajuata basiosari? \p \v 10 Jesú cʉ̃rẽ yʉꞌtiwĩ: \p —¿Mʉꞌʉ Israe curuacjãrãrẽ Õꞌacʉ̃ ye cjasere buꞌegʉ nimigʉ̃, aꞌtere masĩweti? \v 11 Mʉꞌʉrẽ diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Ʉ̃sã masĩsere, ʉ̃sã ĩꞌaꞌquere mʉsãrẽ werewʉ. Mʉsã ẽjõpeoweꞌe. \v 12 Aꞌti nucũcã cjasere yʉꞌʉ ucũcã marĩcãrẽ, mʉsã ẽjõpeoweꞌe. Ʉꞌmʉse cjasere yʉꞌʉ werecãma, nemorõta yʉꞌʉre ẽjõpeotibosaꞌa. \p \v 13 »Ne niꞌcʉ̃ masʉ̃ ʉꞌmʉsepʉre waꞌañaꞌdijatiꞌcʉ marĩmi. Yʉꞌʉ niꞌcʉ̃ta ʉꞌmʉsepʉ níꞌcʉ dijatiwʉ. Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ ʉꞌmʉsecjʉ̃ niꞌi. Tojo weegʉ yʉꞌʉ ʉꞌmʉse cjasere masĩꞌi. \p \v 14 »Dʉporopʉ yucʉ marĩrõ, masã marĩrõpʉ Moisé aña queose na weeꞌcʉre ʉꞌmʉarõ yucʉgʉpʉ yoocʉ niwĩ. Moisé añarẽ weeꞌcaronojõta masã yʉꞌʉre ʉꞌmʉarõpʉ yoorãsama. \v 15 Nipeꞌtirã yʉꞌʉre ẽjõpeorã, pecameꞌepʉ waꞌasome. Õꞌacʉ̃ meꞌrã catinuꞌcũrãsama, niwĩ Jesú. \s1 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ macʉ̃ niꞌcʉ̃ nigʉ̃rẽ oꞌóꞌque niꞌi \p \v 16 Õꞌacʉ̃ aꞌti nucũcãcjãrãrẽ ʉpʉtʉ maꞌígʉ̃, cʉ̃ macʉ̃ niꞌcʉ̃ nigʉ̃rẽ oꞌócʉ niwĩ. Te meꞌrã nipeꞌtirã cʉ̃ macʉ̃rẽ ẽjõpeorã, pecameꞌepʉ waꞌasome. Na cʉ̃ meꞌrã catinuꞌcũcãꞌrãsama. \v 17 Õꞌacʉ̃ aꞌti turicjãrãrẽ buꞌiri daꞌregʉti nígʉ̃ mejẽta cʉ̃ macʉ̃rẽ oꞌócʉ niwĩ. Narẽ yʉꞌrʉogʉ peꞌe tojo weecʉ niwĩ. \p \v 18 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ macʉ̃rẽ ẽjõpeorãrẽ buꞌiri daꞌresome. Cʉ̃ macʉ̃ niꞌcʉ̃ nigʉ̃rẽ ẽjõpeoticã pũrĩcãrẽ, buꞌiri daꞌregʉsami. \v 19 Aꞌtiro niꞌi. Jesucristo sĩꞌose weronojõ nimi. Cʉ̃ Õꞌacʉ̃ yere ĩꞌogʉ̃ aꞌtiwĩ. Cʉ̃ aꞌticã, aꞌti nucũcãcjãrã cʉ̃rẽ ʉaticãrã niwã. Cʉ̃rẽ ʉaronojõ oꞌorã, ñaꞌarõ weese peꞌere ʉaripejayurã, naꞌitĩꞌarõpʉ nirã́ weronojõ nicãrã niwã. \v 20 Nipeꞌtirã ñaꞌarõ weerã́ Õꞌacʉ̃ macʉ̃rẽ ʉatima. Na ñaꞌarõ weesere bajurẽcã ʉatirã, cʉ̃ pʉꞌto nisĩꞌrĩtima. \v 21 Añurõ weerã́ peꞌe cʉ̃ pʉꞌto sirutuma. Na tojo weecã, nipeꞌtise na weesere “Õꞌacʉ̃ ʉaronojõ weema”, bajuyoropʉ ni masĩnoꞌo. \s1 Juã wãmeyeri masʉ̃ Jesú yere ucũꞌque niꞌi \p \v 22 Jesú Nicodemorẽ ucṹca beꞌro Judea wãmetiropʉ ʉ̃sãrẽ cʉ̃ buꞌerãrẽ sʉꞌori waꞌawĩ. Topʉre masãrẽ wãmeyerã, yoacurecãpʉta niwʉ̃. \v 23-24 Juã wãmeyeri masʉ̃ cʉ̃rẽ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ sõrõatji dʉporo cʉ̃ quẽꞌrã wãmeyegʉ weewĩ Enón wãmetiri macãpʉ. Enón Salim wãmetiro pʉꞌto niwʉ̃. Topʉre dia pajiri maa niwʉ̃. Masã cʉ̃ tiropʉ wãmeyedutirã waꞌawã. \p \v 25 Cʉ̃ tojo weeri cura niꞌcã nʉmʉ Juã buꞌesere siruturã niꞌcʉ̃ judío masʉ̃ meꞌrã dʉꞌsasowãꞌcõcãrã niwã. Judío masã coewʉasenojõ meꞌrã dʉꞌsasocãrã niwã. \p \v 26 Tojo waꞌáca beꞌro cʉ̃ buꞌerã Juãrẽ nicãrã niwã: \p —Ʉ̃sãrẽ buꞌegʉ, sõꞌonícatero Jordã́ siaquijipʉ mʉꞌʉ meꞌrã níꞌcʉ, ʉ̃sãrẽ mʉꞌʉ wereꞌcʉ niꞌcãrõacãrẽ cʉ̃ wãmeyegʉ weeami. Nipeꞌtirã cʉ̃rẽ siruturã weeama. \p \v 27 Juã narẽ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Õꞌacʉ̃ dutíticã, masã cʉ̃rẽ sirututibosama. \v 28 Mʉsã yʉꞌʉ wereꞌquere tʉꞌotojawʉ. Yʉꞌʉ “Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ mejẽta niꞌi”, niwʉ̃. Yʉꞌʉ cʉ̃ dʉporo oꞌóyumʉꞌtãꞌcʉ niꞌi. \v 29 Aꞌtiro peꞌe niꞌi. Niꞌcʉ̃ omocã dʉꞌtecã, cʉ̃ nʉmo cʉ̃ yago seꞌsaro nisamo. Cʉ̃ meꞌrãcjʉ̃ cʉ̃ dʉꞌtecã ĩꞌagʉ̃, eꞌcatitamusami. Jesú ãꞌrĩ omocã dʉꞌteꞌcʉ weronojõ nimi. Masã cʉ̃rẽ siruturã cʉ̃ nʉmo weronojõ nima. Tojo weegʉ yʉꞌʉ cʉ̃ meꞌrãcjʉ̃ masã cʉ̃rẽ sirutucã ĩꞌagʉ̃, eꞌcatitamuꞌu. \v 30 Masã ĩꞌorõpʉ cʉ̃ siape meꞌrã yʉꞌʉ buꞌipʉ waꞌagʉsami. Yʉꞌʉ peꞌe mejõ nigʉ̃ tojagʉ́saꞌa, nicʉ niwĩ Juã cʉ̃ buꞌerãrẽ. \s1 Õꞌacʉ̃ macʉ̃ ʉꞌmʉsecjʉ̃pʉ aꞌtiꞌque niꞌi \p \v 31 Juã cʉ̃ buꞌerãrẽ ninemocʉ niwĩ tja: \p —Jesú ʉꞌmʉsepʉ aꞌtiꞌcʉ nipeꞌtirã yʉꞌrʉoro nimi. Aꞌti diꞌtacjʉ̃ aꞌto cjasere ucũsami. Ʉꞌmʉsepʉ aꞌtiꞌcʉ peꞌe nipeꞌtirã yʉꞌrʉoro nimi. \v 32 Cʉ̃ ʉꞌmʉsepʉ ĩꞌaꞌquere, cʉ̃ tʉꞌoꞌquere ucũsami. Ne niꞌcʉ̃ cʉ̃ ucũsere ẽjõpeotisami. \v 33 Tojo nimicã, noꞌo niꞌcãrẽrã cʉ̃rẽ ẽjõpeoma. Na cʉ̃rẽ ẽjõpeorã, “Õꞌacʉ̃ diacjʉ̃ta ucũmi”, ni ĩꞌoma. \v 34 Õꞌacʉ̃ Jesucristore Espíritu Santure cʉoyʉꞌrʉmajãcã weecʉ niwĩ. Tojo weegʉ cʉ̃ pacʉ yere ucũmi. \v 35 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ macʉ̃rẽ maꞌígʉ̃, nipeꞌtisere, nipeꞌtirãrẽ dutimasĩsere oꞌocʉ niwĩ. \v 36 Cʉ̃ macʉ̃rẽ ẽjõpeorãnojõ catinuꞌcũsere cʉoma. Cʉ̃rẽ ẽjõpeosĩꞌrĩtirã peꞌe Õꞌacʉ̃ tiropʉ waꞌasome. Õꞌacʉ̃rẽ ʉpʉtʉ buꞌiri daꞌrenoꞌrãsama. \c 4 \s1 Jesú Samariacjõ meꞌrã ucũꞌque niꞌi \p \v 1-3 Pãjãrã masã Jesure sirutuwã. Juã wãmeyeri masʉ̃ yʉꞌrʉoro ʉ̃sã Jesú buꞌerã peꞌe masãrẽ wãmeyewʉ. Jesú cʉ̃ basu narẽ wãmeyetiwĩ. Aꞌte, pãjãrã masã sirutuse, wãmeyese quetire fariseo masã tʉꞌocãrã niwã. Te quetire tʉꞌoapã nígʉ̃, Jesú Judeapʉ níꞌcʉ Galileapʉ waꞌawĩ. \p \v 4 Topʉ waꞌagʉ, cʉ̃ Samaria diꞌtapʉ yʉꞌrʉwãꞌcãwĩ. \v 5 Ti diꞌtapʉre Sicar wãmetiri macãpʉ etawĩ. Ti macã pʉꞌto dʉporocjʉ̃ Jacob cʉ̃ macʉ̃ Joseré oꞌóca diꞌta niwʉ̃. \v 6 Topʉ aco waari pe Jacob cʉ̃ wééca pe niwʉ̃. Jesú to yʉꞌrʉagʉ, caributia waꞌawĩ. Tojo weegʉ dajaritero nicã ti pe sumutopʉ soogʉ ejanujãwĩ. \p \v 7-8 Cʉ̃ topʉ dujiri cura ʉ̃sã baꞌase duurã waꞌarã macãpʉ piꞌawʉ. Ʉ̃sã topʉ nirĩ cura niꞌcõ numio Samariacjõ ti pepʉre aco waago etaco niwõ. Jesú core nicʉ niwĩ: \p —Yʉꞌʉre aco tĩaña. \p \v 9 Co cʉ̃rẽ yʉꞌtico niwõ: \p —¿Deꞌro weegʉ mʉꞌʉ judío masʉ̃ nimigʉ̃, yʉꞌʉ Samariacjõrẽ aco sẽrĩti? nico niwõ. Titapʉre judío masã Samaria diꞌtacjãrã meꞌrã ne aꞌmesʉꞌaticũcãrã niwã. Te ye buꞌiri cʉ̃rẽ tojo nico niwõ. \p \v 10 Jesú nicʉ niwĩ: \p —Mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ masãrẽ oꞌosere masĩtisaꞌa. Yʉꞌʉ quẽꞌrãrẽ masĩtisaꞌa. Mʉꞌʉ masĩgõ pũrĩcã, yʉꞌʉre sẽrĩboapã. Mʉꞌʉ sẽrĩcã, yʉꞌʉ peꞌe aco catise oꞌose warore oꞌoboapã. \fig Jesure Samariacjõ aco tĩaꞌque niꞌi|alt="Make 110 percent Jesus at well, woman approaching" src="CN01673B.TIF" size="col" ref="Jn 4.1-26" \fig* \p \v 11 Co ninemoco niwõ tja: \p —¿Ñeꞌe meꞌrã mʉꞌʉ acore waamiibosari? Aꞌti pe ʉ̃ꞌcʉ̃a niꞌi. ¿Noꞌopʉ mʉꞌʉ aco catise oꞌosere bocabosari? \v 12 Marĩ ñecʉ̃ Jacob aꞌti pe cjasere sĩꞌrĩcʉ niwĩ. Cʉ̃ põꞌrã, cʉ̃ yarã ecarã quẽꞌrã sĩꞌrĩcãrã niwã. Cʉ̃ marĩrẽ aꞌti pere cũucʉ niwĩ. ¿Mʉꞌʉ peꞌe cʉ̃ nemorõ niti? \p \v 13 Cʉ̃ core yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Nipeꞌtirã aꞌti pe cjase acore sĩꞌrĩrã, apaturi acowʉorãsama. \v 14 Yʉꞌʉ oꞌose peꞌere sĩꞌrĩrã, ne acowʉosome. Napʉre na ye ejeripõꞌrãrĩpʉ aco oꞌmabʉronuꞌcũrõ weronojõ nirõsaꞌa. Na catinuꞌcũcãꞌrãsama. \p \v 15 Co cʉ̃rẽ nico niwõ: \p —To pũrĩcãrẽ yʉꞌʉre te acore oꞌoya. Mʉꞌʉ yʉꞌʉre oꞌocã, yʉꞌʉ acowʉosome. Tojo nicã aꞌti pepʉre aco waasĩꞌrĩgõ ĩꞌanuꞌcũsome, nico niwõ. \p \v 16 Jesú core nicʉ niwĩ: \p —Mʉꞌʉ marãpʉre pijigo waꞌaya. \p \v 17 Co cʉ̃rẽ yʉꞌtico niwõ: \p —Yʉꞌʉ marãpʉ marĩgõ niꞌi. \p Jesú core nicʉ niwĩ: \p —Mʉꞌʉ “Marãpʉ mooꞌo” nígõ, diacjʉ̃ta yʉꞌtiapʉ. \v 18 Mʉꞌʉ niꞌcãmocʉrã ʉmʉa meꞌrã marãpʉtiñaꞌco nimiwʉ̃. Niꞌcãrõacã mʉꞌʉ cʉogʉ mʉꞌʉ marãpʉ diacjʉ̃ nitimi. Mʉꞌʉ ucũse diacjʉ̃ta niꞌi. \p \v 19 Tojo nicã tʉꞌogo, Jesure nico niwõ: \p —Mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ nisaꞌa. \v 20 Ʉ̃sã ñecʉ̃sʉmʉa Samariacjãrã sicʉ ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeocãrã niwã. Mʉsã judío masã peꞌe “Jerusalẽ́pʉ Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeoroʉaꞌa”, ni wãcũꞌu, nico niwõ. \p \v 21 Jesú core nicʉ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ ucũsere tʉꞌoya. Cãꞌrõacã dʉꞌsaꞌa sicʉ ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ waꞌatimirã, Jerusalẽ́pʉ waꞌatimirã mʉsã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeoatjo. \v 22 Mʉsã Samariacjãrã mʉsã ẽjõpeosere añurõ tʉꞌomasĩtisaꞌa. Ʉ̃sã pũrĩcã ʉ̃sã ẽjõpeosere masĩꞌi. Aꞌtiro niꞌi. Masãrẽ yʉꞌrʉoacjʉ judío masʉ̃ nigʉ̃sami. \v 23 Ẽjõpeoritero etarosaꞌa. Aꞌtiro nicãrẽ nitojaꞌa. Masã Õꞌacʉ̃rẽ diacjʉ̃ta ẽjõpeorã na ye ejeripõꞌrãrĩpʉ ẽjõpeorãsama. Õꞌacʉ̃ cʉ̃rẽ ẽjõpeorãrẽ tojo ẽjõpeocã ʉasami. \v 24 Õꞌacʉ̃ bajutigʉ nimi. Cʉ̃rẽ ẽjõpeorã ejeripõꞌrãrĩpʉ diacjʉ̃ta ẽjõpeoroʉaꞌa. \p \v 25 Co cʉ̃rẽ nico niwõ: \p —Yʉꞌʉ masĩꞌi. Mesías, Õꞌacʉ̃ cʉ̃ beseꞌcʉ Cristo, aꞌtigʉsami. Cʉ̃ aꞌtigʉ, marĩrẽ nipeꞌtisere weregʉsami, nico niwõ. \p \v 26 Tojo nicã tʉꞌogʉ, core nibajũrẽcʉ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ mʉꞌʉ meꞌrã ucũgʉ̃ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉta niꞌi. \p \v 27 Na aꞌtiro nirĩ cura ʉ̃sã baꞌase duurã ejaꞌcãrã Jesú tiropʉre etawʉ. Ʉ̃sã Jesú numio meꞌrã ucũcã ĩꞌarã, ĩꞌamarĩa waꞌacãti. Ne niꞌcʉ̃pʉta cʉ̃rẽ “¿Ñeꞌenojõrẽ ʉago weeati? o ¿ñeꞌenojõ cjasere ucũrã weeati?” ni sẽrĩtiñaꞌmaꞌatiwʉ. \p \v 28 Ʉ̃sã na tiropʉ etacã ĩꞌagõ, co aco waatjʉre topʉta dʉpocã, macãpʉ waꞌa waꞌawõ. Topʉre etago, masãrẽ wereco niwõ: \p \v 29 —Mʉsã quẽꞌrã ĩꞌarã aꞌtia. Sõꞌo, niꞌcʉ̃ ʉmʉ niami. Cʉ̃ yʉꞌʉ deꞌro weeꞌquere masĩpeꞌocãꞌmi. Cʉ̃ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉta niapĩba, nico niwõ. \p \v 30 Beꞌro co tojo werecã tʉꞌorã, na Jesú tiropʉ ĩꞌarã aꞌticãrã niwã. \v 31 Na aꞌtiri cura ʉ̃sã Jesure baꞌase ecarã weemiwʉ̃. \p \v 32 Cʉ̃ ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ baꞌase cʉosere mʉsã masĩtisaꞌa. \p \v 33 Tojo nicã tʉꞌorã, ʉ̃sã cʉ̃ buꞌerã “¿Ãpẽrã cʉ̃rẽ baꞌase ecatojapari?” ni aꞌmerĩ sẽrĩtiñaꞌwʉ̃. \p \v 34 Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre oꞌówĩ. Yʉꞌʉ cʉ̃ ʉaro weegʉ weeꞌe. Cʉ̃ weedutiꞌquere weepeꞌogʉ, yʉꞌʉ baꞌagʉ weronojõ tʉꞌoñaꞌa. \v 35 Mʉsã aꞌtiro ni wãcũꞌu: “Baꞌparitise mujĩpũrĩ dʉꞌsaꞌa otese dʉcatiatjo.” Yʉꞌʉ peꞌe ĩꞌacãma, pupi ñairõpʉ weeꞌe. Jesú aꞌtiro ucũgʉ̃, masãrẽ ucũgʉ̃ weewĩ. Na cʉ̃ ucũsere ẽjõpeoatjo cãꞌrõ dʉꞌsaꞌa nígʉ̃, tojo niwĩ. \v 36 Oteꞌquere tʉ̃ꞌrẽrĩ masʉ̃ cʉ̃ daꞌraꞌque wapa wapeyenoꞌsami. Ãꞌrĩ daꞌragʉ weronojõ masãrẽ ẽjõpeocã weegʉ́ quẽꞌrãrẽ yʉꞌʉ wapayegʉsaꞌa. Ẽjõpeorã, na catinuꞌcũcãꞌrãsama. Ne waro weremʉꞌtãꞌcʉ, apĩ werenemoturiawãꞌcãgʉ̃ na weresere ẽjõpeocã ĩꞌarã, na pʉarãpʉta eꞌcatirãsama. \v 37 Masã ucũwʉaronojõpʉma aꞌtiro niꞌi: “Niꞌcʉ̃ ne waro otesami. Beꞌro te dʉcare miirĩ masʉ̃ apĩ nisami tja.” \v 38 Mʉsã yʉꞌʉ buꞌerã te weronojõ niꞌi. Ãpẽrã Õꞌacʉ̃ ye cjasere weremʉꞌtãcãrã niwã. Niꞌcãrõacãrẽ yʉꞌʉ mʉsãrẽ na weremʉꞌtãꞌquere werenemodutigʉ oꞌóꞌo. Mʉsã werese meꞌrã narẽ yarã waꞌacã weerãsaꞌa, niwĩ Jesú. \p \v 39 Samariacjõ co ya macãcjãrãrẽ aꞌtiro nico niwõ: \p —Sõꞌonícʉ nipeꞌtise yʉꞌʉ weeꞌquere masĩpeꞌocãꞌmi. Co tojo nicã tʉꞌorã, pãjãrã cʉ̃rẽ ẽjõpeowã. \v 40 Tojo weerã Jesú tiropʉ aꞌti, cʉ̃rẽ na tiropʉ tojadutiwã. Cʉ̃ na tiropʉre pʉa nʉmʉ tojaqueꞌawĩ. \v 41 Beꞌro Jesú cʉ̃ weresere tʉꞌorã, pãjãrã ẽjõpeonemowã. \v 42 Beꞌro numiorẽ niwã: \p —Ʉ̃sã mʉꞌʉ wereꞌque meꞌrã diaꞌcʉ̃ cʉ̃rẽ ẽjõpeoweꞌe. Ʉ̃sã basu cʉ̃ ucũsere tʉꞌoapʉ. Tojo weerã cʉ̃rẽ ẽjõpeoꞌo. Ʉ̃sã masĩꞌi. Diacjʉ̃ta niapã. Cʉ̃ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ aꞌti turicjãrã masãrẽ yʉꞌrʉogʉ nimi, niwã core. \s1 Jesú wiogʉ docacjʉ̃ macʉ̃rẽ yʉꞌrʉoꞌque niꞌi \p \v 43 Pʉa nʉmʉ Samariacjãrã meꞌrã níca beꞌro Jesú Galilea diꞌtapʉ waꞌawĩ. \v 44 Todʉporo aꞌtiro niwĩ Jesú: \p —Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masʉ̃rẽ cʉ̃ ya diꞌtacjãrã ẽjõpeotisama. \v 45 Tojo nimicã, cʉ̃ ya diꞌta Galileapʉ etacã, masã tocjãrã peꞌe cʉ̃rẽ añurõ ñeꞌewã. Na quẽꞌrã Jerusalẽ́pʉ judío masã bosenʉmʉ Pascua ĩꞌarã ejacãrã niwã. Topʉ Jesú cʉ̃ weeĩꞌoꞌquere ĩꞌacãrã niwã. Tojo weerã cʉ̃rẽ ẽjõpeowã. \p \v 46 Jesú Galileapʉ ejagʉ, Canápʉ aco níꞌquere cʉ̃ vino wééca macãpʉ apaturi dajawĩ. Ti macãpʉre niꞌcʉ̃ Galilea diꞌta wiogʉ docacjʉ̃ niwĩ. Cʉ̃, cʉ̃ macʉ̃ dutitigʉre Capernaupʉ cʉocʉ niwĩ. \v 47 Cʉ̃, Jesú Judeapʉ níꞌcʉ Galileapʉ etapʉ nise quetire tʉꞌogʉ, Jesú tiropʉ aꞌticʉ niwĩ. \p —Yʉꞌʉ macʉ̃rẽ yʉꞌrʉogʉ aꞌtia. Cʉ̃ wẽrĩse pʉꞌtoacãpʉ niami, niwĩ. \p \v 48 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Mʉsã yʉꞌʉ weeĩꞌoticãma, ẽjõpeoweꞌe. \p \v 49 Cʉ̃ dutitigʉ pacʉ peꞌe Jesure niwĩ: \p —Wiogʉ, pajañaꞌña. Teꞌa quero yʉꞌʉ macʉ̃ wẽrĩse dʉporo. \p \v 50 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Mʉꞌʉ ya wiꞌipʉ tojaagʉsaꞌa. Mʉꞌʉ macʉ̃ catisami, niwĩ. Cʉ̃ Jesú tojo nisere tʉꞌogʉ, cʉ̃ ya wiꞌipʉ tojaa waꞌawĩ. \v 51 Cʉ̃ dajagʉti weeri cura cʉ̃rẽ daꞌracoꞌterã maꞌapʉ põtẽrĩ, cʉ̃rẽ werecãrã niwã: \p —Mʉꞌʉ macʉ̃ catiami. \p \v 52 Na werecã, “¿Deꞌro nicã cʉ̃ añunʉꞌcãti?” ni sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ. Na “Ñamicaꞌa dajaritero beꞌro ujaque surunoꞌami”, nicãrã niwã. \p \v 53 Na werecã, cʉ̃ “Jesú yʉꞌʉre ti horata ‘Mʉꞌʉ macʉ̃ catisami’, niami”, nicʉ niwĩ. Tojo weerã nipeꞌtirã cʉ̃, cʉ̃ ya wiꞌicjãrã Jesure ẽjõpeocãrã niwã. \p \v 54 Ti diꞌta Galileapʉre aco níꞌquere vino cʉ̃ dʉcayúca beꞌro wiogʉ macʉ̃rẽ yʉꞌrʉogʉ, Jesú pʉati cʉ̃ tutuase meꞌrã weeĩꞌogʉ̃ weewĩ. Judea diꞌtapʉ níꞌcʉ dajagʉ, tere weewĩ. \c 5 \s1 Jesú sijamasĩtigʉre yʉꞌrʉoꞌque niꞌi \p \v 1 Wiogʉ docacjʉ̃ macʉ̃rẽ yʉꞌrʉóca beꞌro Jesú Jerusalẽ́pʉ judío masã bosenʉmʉ ĩꞌagʉ̃ majãmitojaawĩ tja. \v 2 Jerusalẽ́rẽ sãꞌrĩsãaca sãꞌrĩrõpʉre niꞌcã sope Oveja wãmetiri sope niwʉ̃. Ti sope pʉꞌto na uꞌarãtirã apóca pe niwʉ̃. Ti pe hebreo ye meꞌrã Betsaida wãmetiwʉ. Ti pe sumutopʉre niꞌcãmocʉse tucũrĩ tiꞌaya marĩse tucũrĩ niwʉ̃. \v 3-4 Te tucũrĩpʉ pãjãrã dutitirã nucũcãpʉ cũñawã. Caperi bajunoꞌtirã, opa cõꞌñerĩ sijarã, tojo nicã sijamasĩtirã niwã. Ti ditarapʉre wãcũña marĩrõ niꞌcãrẽtiri Õꞌacʉ̃rẽ werecoꞌtegʉ ʉꞌmʉsecjʉ̃ dijatamʉjãpʉ. Dijata, acore aꞌmeñaꞌcã weemʉjãpʉ. Cʉ̃ tojo wééca beꞌro ti pepʉ doqueñojãmʉꞌtãgʉ̃ yʉꞌrʉonoꞌpʉ. Tojo weerã na cʉ̃ yʉꞌrʉosere coꞌterã, topʉ cũñacãrã niwã. \v 5 Topʉre niꞌcʉ̃ dutitigʉ niwĩ. Treinta y ocho cʉ̃ꞌmarĩ waꞌacaro niwʉ̃ cʉ̃ dutitiwãꞌcõca beꞌro. \v 6 Jesú ti ditara tiropʉ yʉꞌrʉagʉ, topʉ cũñagʉ̃rẽ ĩꞌawĩ. Cʉ̃ yoacã dutiticã ĩꞌagʉ̃, cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwĩ: \p —¿Mʉꞌʉ yʉꞌrʉonoꞌsĩꞌrĩsari? niwĩ. \p \v 7 Cʉ̃ Jesure yʉꞌtiwĩ: \p —Wiogʉ, yʉꞌʉre ne weetamugʉ̃ marĩmi. Nipeꞌtisetiri aco aꞌmeñaꞌrĩ cura yʉꞌʉ ti pepʉ sãjãasĩꞌrĩcã, ãpẽrã yʉꞌʉ dʉporo sãjãamʉꞌtãmʉjãwã. \p \v 8 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Wãꞌcãnʉꞌcãña. Mʉꞌʉ cũñarõrẽ tuutũrẽ, waꞌagʉsaꞌa. \p \v 9 Cʉ̃ tojo nirĩ cura yʉꞌrʉonoꞌcʉpʉ tojawĩ. To beꞌro wãꞌcãnʉꞌcã, cʉ̃ cũñarõrẽ tuutũrẽ, sijanʉꞌcãwĩ. Cʉ̃rẽ yʉꞌrʉoca nʉmʉ sauru niwʉ̃. \v 10 Tojo weerã yʉꞌrʉonoꞌcʉ cʉ̃ cũñaꞌcarore oꞌmacã ĩꞌarã, judío masã wiorã cʉ̃rẽ nicãrã niwã: \p —¿Deꞌro weegʉti mʉꞌʉ niꞌcãcã marĩ soodutíca nʉmʉ sauru nimicã, mʉꞌʉ cũñarõrẽ oꞌmasijati? Marĩrẽ tojo weedutiweꞌe. \p \v 11 Cʉ̃ narẽ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Yʉꞌʉre yʉꞌrʉoꞌcʉ “Mʉꞌʉ cũñarõrẽ tuutũrẽ, oꞌmawãꞌcãgʉ̃saꞌa”, niami. \p \v 12 Na cʉ̃rẽ nicãrã niwã: \p —¿Noanojõ mʉꞌʉrẽ tojo weedutiati? \p \v 13 Cʉ̃ Jesure masĩticʉ niwĩ. Jesú sijamasĩtigʉre yʉꞌrʉóca beꞌro pãjãrã masã waꞌteropʉ morẽsuꞌuwãꞌcãwĩ. Tojo weegʉ cʉ̃rẽ ĩꞌamasĩticʉ niwĩ. \v 14 Beꞌro Jesú Õꞌacʉ̃ wiꞌipʉ cʉ̃rẽ bocaejagʉ, niwĩ: \p —Añurõ weeapa. Mʉꞌʉ yʉꞌrʉonoꞌcʉpʉ niꞌi. Apaturi ñaꞌarõ weenemoacʉpa. Mʉꞌʉ ñaꞌarõ weenemogʉ̃, nemorõ ñaꞌarõ yʉꞌrʉgʉsaꞌa, niwĩ. \p \v 15 Jesú tojo nicã tʉꞌogʉ, judío masã wiorãrẽ weregʉ waꞌacʉ niwĩ: \p —Yʉꞌʉre yʉꞌrʉoꞌcʉ Jesú wãmeticʉ niami. \p \v 16 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, judío masã wiorã Jesú cʉ̃ sauru nicã masãrẽ yʉꞌrʉoꞌque quetire masĩcãrã niwã. Tojo weerã cʉ̃ meꞌrã aꞌpepũrĩnʉꞌcã, cʉ̃rẽ wẽjẽsĩꞌrĩcãrã niwã. \p \v 17 Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ pacʉ daꞌranuꞌcũcãꞌmi. Yʉꞌʉ quẽꞌrã daꞌranuꞌcũcãꞌa, niwĩ Jesú. \p \v 18 Sauru nicã daꞌradutitisere Jesú yʉꞌrʉnʉꞌcãse buꞌiri wiorã cʉ̃rẽ wẽjẽsĩꞌrĩwã. Beꞌro cʉ̃ Õꞌacʉ̃rẽ “Yʉꞌʉ pacʉ nimi” nisere tʉꞌorã, nemorõ cʉ̃rẽ wẽjẽsĩꞌrĩwã. “Cʉ̃ tojo nígʉ̃, Õꞌacʉ̃rẽ niꞌcãrõwijigʉ weemi”, niwã. \s1 Jesucristo cʉ̃ ye quetire werese niꞌi \p \v 19 Jesú narẽ niwĩ: \p —Diacjʉ̃ mʉsãrẽ weregʉti. Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ yʉꞌʉ seꞌsaro apeyenojõ weemasĩweꞌe. Yʉꞌʉ pacʉ weesere ĩꞌaꞌa. Te diaꞌcʉ̃rẽ weeꞌe. Aꞌtiro niꞌi. Nipeꞌtise yʉꞌʉ pacʉ weesere yʉꞌʉ quẽꞌrã tere weeꞌe. \v 20 Yʉꞌʉre maꞌígʉ̃, yʉꞌʉ pacʉ nipeꞌtise cʉ̃ weesetisere ĩꞌomi. Niꞌcãrõacã sijamasĩtigʉre yʉꞌrʉoꞌque nemorõ beꞌropʉre weegʉsami. Mʉsã tere ĩꞌamarĩarãsaꞌa. \v 21 Yʉꞌʉ pacʉ masã wẽrĩꞌcãrãrẽ masõmi. Cʉ̃ weronojõ yʉꞌʉ quẽꞌrã yʉꞌʉ masõsĩꞌrĩrãrẽ masõgʉ̃saꞌa. \v 22-23 Yʉꞌʉ pacʉ masã weesetisere besetimi. Yʉꞌʉ peꞌere masãrẽ “Añurõ weema” o “Ñaꞌarõ weema” ni, besedutiwĩ. Nipeꞌtirã yʉꞌʉ pacʉre añurõ ucũma. Yʉꞌʉ quẽꞌrãrẽ añurõ ucũato nígʉ̃ yʉꞌʉre masãrẽ besedutimi. Yʉꞌʉre añurõ ucũtirã, yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ quẽꞌrãrẽ añurõ ucũtima. \p \v 24 »Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Yʉꞌʉ nisere tʉꞌorã, yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉre ẽjõpeorã catinuꞌcũsere cʉoma. Na buꞌiri daꞌrenoꞌsome. Na pecameꞌepʉ waꞌaboꞌcãrã yʉꞌrʉwetitojama. \v 25 Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti tja. Cãꞌrõacã dʉꞌsaꞌa Õꞌacʉ̃rẽ moorã yʉꞌʉre ẽjõpeoatjo. Na ẽjõpeoritero nitojaꞌa. Yʉꞌʉ ucũsere tʉꞌo, tere weerã́ catinuꞌcũcãꞌrãsama. \v 26 Yʉꞌʉ pacʉta masãrẽ catinuꞌcũsere oꞌomasĩmi. Cʉ̃́ta masãrẽ catinuꞌcũcã weedutigʉ yʉꞌʉre oꞌómi. \v 27 Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre masãrẽ besedutisere cũuwĩ. Yʉꞌʉ cʉ̃ macʉ̃ masã weronojõ upʉtigʉ nitjĩagʉ̃, masãrẽ beseꞌe. \v 28 Mʉsã aꞌtere tʉꞌorã, ʉcʉaticãꞌña. Niꞌcã nʉmʉ nipeꞌtirã wẽrĩꞌcãrã yʉꞌʉ ucũsere tʉꞌorãsama. \v 29 Tere tʉꞌorã, masãperipʉ níꞌcãrã masãpeꞌtiarãsama. Añurõ weesetiꞌcãrã catinuꞌcũajã masãrãsama. Ñaꞌarõ weeꞌcãrã peꞌe buꞌiri daꞌre bajurionoꞌajã masãrãsama, niwĩ Jesú. \s1 Jesucristo “Aꞌte ye buꞌiri yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ niꞌi” nise niꞌi \p \v 30 Jesú wiorãrẽ ninemowĩ tja: \p —Yʉꞌʉ basu, yʉꞌʉ seꞌsaro masãrẽ besemasĩtisaꞌa. Yʉꞌʉ pacʉ ʉaro, cʉ̃ dutironojõ yʉꞌʉ beseꞌe. Yʉꞌʉ ʉaro weesĩꞌrĩsere weeweꞌe. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ ʉaro weeꞌe. Tojo weegʉ yʉꞌʉ besese queoro niꞌi. \v 31 Yʉꞌʉ basu yʉꞌʉ weesere añurõ ucũcã, “Mʉꞌʉ ucũse wapamarĩꞌi”, nibosaꞌa. \v 32 Apĩ nimi yʉꞌʉ ucũsere “Añu niꞌi” nigʉ̃́. Cʉ̃ tojo nigʉ̃́ yʉꞌʉ pacʉ Õꞌacʉ̃ta nimi. Cʉ̃ yʉꞌʉre “Mʉꞌʉ weese añu niꞌi” nise pũrĩcã, wapatiꞌi. \v 33 Mʉsã Juã wãmeyeri masʉ̃pʉre yé cjasere sẽrĩtiñaꞌdutirã oꞌócãrã niwʉ̃. Cʉ̃ queoro yʉꞌticʉ niwĩ. \v 34 Yʉꞌʉ, yé cjasere masã añurõ ucũato nisere aꞌmagʉ̃ mejẽta weeꞌe. Mʉsã yʉꞌrʉcã ʉasãꞌa. Tojo weegʉ aꞌtiro ucũꞌu. \v 35 Juã sĩꞌomʉꞌtãgʉ̃ weronojõ niwĩ. Sĩꞌócjamarĩcã ʉ̃jʉ̃rõ, añurõ boꞌreyusaꞌa. Te boꞌreyuse weronojõ yé quetire añurõ ĩꞌowĩ. Mʉsã cʉ̃ ucũsere tʉꞌorã, yoaticã tere eꞌcatiwʉ. \v 36 Yʉꞌʉ weeĩꞌoꞌque Juã ucũꞌque nemorõ wapatiꞌi. Yʉꞌʉ pacʉ weedutiꞌque niꞌi. Tojo weese meꞌrã yʉꞌʉ pacʉ diacjʉ̃ta yʉꞌʉre oꞌówĩ nisere ĩꞌoꞌo. \v 37 Tojo nicã yé cjasere yʉꞌʉ pacʉ, yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ añurõ ucũmi. Mʉsã Õꞌacʉ̃ ucũsere tʉꞌoweꞌe. Cʉ̃ bajusere ĩꞌaweꞌe. \v 38 Tojo nicã yʉꞌʉre cʉ̃ oꞌóꞌcʉre ẽjõpeoweꞌe. Tojo weero cʉ̃ ucũse mʉsãrẽ sãjãweꞌe. \v 39 Mʉsã catinuꞌcũsere bocarãsaꞌa nírã, Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩrẽ wiopesase meꞌrã buꞌenuꞌcũcãꞌa. Mʉsã ti pũrĩ cjasere buꞌérã, yé quetireta buꞌeꞌe. \v 40 Mʉsã catinuꞌcũsere ʉamirã, yʉꞌʉre ẽjõpeosĩꞌrĩweꞌe. \p \v 41 »Masã yʉꞌʉre añurõ ucũcã ʉaweꞌe. \v 42 Yʉꞌʉ mʉsãrẽ ĩꞌamasĩꞌi. Mʉsã Õꞌacʉ̃rẽ maꞌiweꞌe. \v 43 Yʉꞌʉ, yʉꞌʉ pacʉ ʉaro aꞌtopʉre aꞌtiwʉ. Tojo weemicã, mʉsã yʉꞌʉre ʉaweꞌe. Apĩ cʉ̃ ʉaro aꞌtigʉ peꞌere mʉsã ʉarãsaꞌa. \v 44 Mʉsã basuta mʉsã weesere aꞌmerĩ “Añuꞌu”, nicũñaꞌa. Õꞌacʉ̃ niꞌcʉ̃ nigʉ̃́ “Añuꞌu” nise peꞌere aꞌmaweꞌe. Tojo weecũñarã, ¿deꞌro wee mʉsã yʉꞌʉre ẽjõpeobosaʉ? \v 45 Mʉsã “Cʉ̃ pacʉpʉre weresãgʉ̃sami”, ni wãcũticãꞌña. Mʉsã ẽjõpeoꞌcʉ Moiséta mʉsãrẽ weresãgʉ̃sami. Mʉsã aꞌtiro wãcũꞌu: “Moisé dutiꞌquere queoro weeꞌe. Tojo weerã ʉꞌmʉsepʉ waꞌarãsaꞌa”, ni wãcũꞌu. \v 46 Mʉsã cʉ̃ ojaꞌquere ẽjõpeorã pũrĩcã, yʉꞌʉ quẽꞌrãrẽ ẽjõpeobosaꞌa. Moisé cʉ̃ ojaꞌque, yé quetita niwʉ̃. \v 47 Cʉ̃ yʉꞌʉre ojaꞌquere ẽjõpeotirã, ¿deꞌro wee mʉsã yʉꞌʉ ucũsere ẽjõpeobosaʉ? niwĩ Jesú. \c 6 \s1 Jesú niꞌcãmocʉsetiri mil ʉmʉarẽ ecaꞌque niꞌi \r (Mt 14.13-21; Mr 6.30-44; Lc 9.10-17) \p \v 1 Jerusalẽ́pʉ sijamasĩtigʉre yʉꞌrʉóca beꞌro Jesú Galileapʉ dajatojaawĩ tja. Topʉ nígʉ̃, Galilea cja ditara ape pãꞌrẽpʉ pẽꞌawĩ. Ti ditarata Tiberia wãmetiwʉ. \v 2 Masã cʉ̃ weeĩꞌose meꞌrã dutitirãrẽ yʉꞌrʉocã ĩꞌarã, pãjãrã sirutuwã. \v 3 Ʉ̃sã ape pãꞌrẽpʉ pẽꞌatarã, ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ mʉjãa, dujiwʉ. \v 4 Titare judío masã bosenʉmʉ waꞌatjo Pascua cãꞌrõacã dʉꞌsawʉ. \v 5 Jesú pãjãrã masã cʉ̃rẽ sirutucã ĩꞌagʉ̃, Felipere niwĩ: \p —¿Noꞌopʉ marĩ na pãjãrãrẽ ecatjere baꞌase duurã waꞌarãsari? \p \v 6 Felipere ¿deꞌro yʉꞌtigʉsari? nígʉ̃, tojo sẽrĩtiñaꞌwĩ. Jesú peꞌe cʉ̃ weeatjere masĩyutojacʉ niwĩ. \v 7 Felipe cʉ̃rẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Ocho mujĩpũrĩ daꞌrase wapa narẽ marĩ pã́ duu ecacã, ne baꞌabocatisama. \p \v 8 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, ʉ̃sã meꞌrãcjʉ̃ André, Simó Pedro acabiji Jesure niwĩ: \p \v 9 —Aꞌtore niꞌcʉ̃ wĩꞌmagʉ̃ nimi. Cʉ̃ niꞌcãmocʉse pã́ cebada meꞌrã weeꞌquepagare cʉomi. Tojo nicã waꞌi pʉarã cʉomi. Aꞌte baꞌase ãꞌrã pãjãrãrẽ ne seꞌsasome, niwĩ. \p \v 10 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Jesú niwĩ: \p —Narẽ nipeꞌtirãrẽ dujidutiya. Na dujiro añurõ tátiwʉ. Tojo weerã nipeꞌtirã dujiwã. Niꞌcãmocʉsetiri mil ʉmʉa niwã. \v 11 Beꞌro Jesú pã́rẽ mii, Õꞌacʉ̃rẽ eꞌcatise oꞌowĩ. Tuꞌajanʉꞌcõ, ʉ̃sãrẽ oꞌowĩ. Beꞌro ʉ̃sã masã nipeꞌtirãrẽ dʉcawaawʉ. Mejãrõta waꞌi meꞌrã quẽꞌrãrẽ weewĩ. Ʉ̃sã na baꞌasĩꞌrĩrõ ejatuaro narẽ etiwʉ. \v 12 Na baꞌa yapíca beꞌro Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Na baꞌadʉꞌase cõꞌorĩ nígʉ̃, tere seesãaña, niwĩ. \p \v 13 Niꞌcãmocʉsepaga pã́ nimiꞌque ʉ̃sã baꞌadʉꞌaꞌquere seesãacãpʉma, doce piꞌseri muꞌmuse piꞌseri wijawʉ. \v 14 Masã Jesú tojo weecã ĩꞌarã, cʉ̃rẽ niwã: \p —“Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ aꞌtiacjʉ niapʉ” níꞌcʉ ãꞌrĩta nitʉꞌsami. \p \v 15 Na cʉ̃rẽ ʉpʉtʉ tutuaro meꞌrã miaa, wiogʉ sõrõsĩꞌrĩmiwã. Cʉ̃ peꞌe na tojo weesĩꞌrĩsere ĩꞌagʉ̃, cʉ̃ seꞌsaro nisĩꞌrĩgʉ̃ ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ mʉjãa waꞌawĩ. \s1 Jesú acopʉ sijawãꞌcãꞌque niꞌi \r (Mt 14.22-27; Mr 6.45-52) \p \v 16 Beꞌro naꞌiqueꞌawãꞌcãtiri cura ʉ̃sã ditarapʉ buꞌawʉ. \v 17 Buꞌata, Capernaupʉ waꞌarã yucʉsʉpʉ mʉjãsãjãa, ti ditarare pẽꞌanʉꞌcãwʉ̃. Naꞌinʉcʉ̃aca beꞌropʉ niwʉ̃. Jesú titare bajutiwĩ yujupʉ. \v 18 Ʉ̃sã pẽꞌarĩ cura wĩꞌrõ ʉpʉtʉ wẽetuuwãꞌcãtiwʉ. Tojo waꞌacã, pãꞌcõrĩ pacase wãꞌcãwʉ̃. \v 19 Ʉ̃sã yoaro niꞌcãmocʉse kilómetro waꞌáca beꞌro Jesú ʉ̃sã tiropʉ aꞌtigʉ, acopʉ sijawãꞌcãtiwĩ. Cʉ̃rẽ ĩꞌarã, ʉpʉtʉ ʉcʉawʉ. \v 20 Cʉ̃ ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ niꞌi. Uiticãꞌña, niwĩ. \p \v 21 Ʉ̃sã cʉ̃rẽ mʉjãsãjãdutiwʉ. Cʉ̃ sãjã́ca beꞌro ʉ̃sã waꞌaro ape pãꞌrẽpʉ maata ejabaqueꞌowʉ. \s1 Masã ditara sumutopʉ cõꞌoꞌcãrã Jesure aꞌmase niꞌi \p \v 22 Ape nʉmʉ masã ape pãꞌrẽpʉ tojaꞌcãrã nitʉopjʉ meꞌrã ʉ̃sã pẽꞌaꞌquere masĩcãrã niwã. Tojo nicã “Jesú cʉ̃ buꞌerã meꞌrã waꞌatiami”, nicãrã niwã. \v 23 Na tojo nicũñarĩ cura apeye yucʉsʉpawʉ etacaro niwʉ̃. Tepawʉ Jesú cʉ̃ pacʉre cʉ̃ eꞌcatise oꞌóca beꞌro ʉ̃sã baꞌaꞌcaropʉ etacaro niwʉ̃. Te Tiberia cjasepawʉ nicaro niwʉ̃. \v 24 Beꞌro masã ape pãꞌrẽpʉ tojaꞌcãrã Jesú, cʉ̃ buꞌerã marĩcã ĩꞌarã, aꞌtiro weecãrã niwã. Te yucʉsʉpawʉpʉ mʉjãsãjãa, Capernaupʉ Jesure aꞌmarã aꞌticãrã niwã. \s1 Jesú masãrẽ werese niꞌi \p \v 25 Na aꞌti pãꞌrẽpʉ pẽꞌajarã, Jesure bocaejarã, cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwã: \p —¿Wiogʉ, deꞌro nicã mʉꞌʉ pẽꞌajati aꞌtopʉre? \p \v 26 Jesú narẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Mʉsã pã́ baꞌa yapiꞌque ye buꞌiri yʉꞌʉre aꞌmaꞌa. Yʉꞌʉ tutuaro meꞌrã weeꞌque peꞌere ¿deꞌro nirõ weeati? ni tʉꞌomasĩtisaꞌa. \v 27 Mʉsã baꞌase diaꞌcʉ̃rẽ wapataꞌasĩꞌrĩrã, daꞌraticãꞌña. Te maata peꞌtise niꞌi. Apeye baꞌasere aꞌmaña. Te catinuꞌcũse oꞌose niꞌi. Tereta yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ mʉsãrẽ oꞌogʉsaꞌa. Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre cʉ̃ oꞌóꞌcʉ nisere mʉsãrẽ ĩꞌotojawĩ. \p \v 28 Na cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwã: \p —¿Deꞌro weerãsari ʉ̃sã Õꞌacʉ̃ weedutiꞌquere añurõ weeyapadaꞌreosĩꞌrĩrã? \p \v 29 Jesú narẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ weedutiꞌque aꞌtiro niꞌi. Yʉꞌʉre cʉ̃ oꞌóꞌcʉre ẽjõpeodutimi. \p \v 30 Na cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwã: \p —¿Ñeꞌenojõ meꞌrã ĩꞌogʉ̃sari ʉ̃sã mʉꞌʉrẽ ẽjõpeocã? ¿Deꞌro bajuse weegʉsari? \v 31 Marĩ ñecʉ̃sʉmʉa maná wãmetisere baꞌacãrã niwã. Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ nírõnojõta te baꞌase ʉꞌmʉse cjasere cʉ̃ oꞌoꞌque nicaro niwʉ̃, niwã Jesure. \p \v 32 Cʉ̃ narẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Moisé ʉꞌmʉse cjase baꞌasere oꞌoticʉ niwĩ narẽ. Yʉꞌʉ pacʉ peꞌe oꞌocʉ niwĩ. Cʉ̃́ta masãrẽ baꞌase ʉꞌmʉse cjase, diacjʉ̃ cjasere oꞌomi. \v 33 Baꞌase ʉꞌmʉse cjase ʉꞌmʉsepʉ dijatiꞌque niꞌi. Masãrẽ catinuꞌcũcã weeꞌe. \p \v 34 Na cʉ̃rẽ niwã: \p —Wiogʉ, te baꞌasere ʉ̃sãrẽ oꞌonuꞌcũcãꞌña. \p \v 35 Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉta baꞌase ʉꞌmʉse cjase niꞌi. Catinuꞌcũcã weeꞌe. Yʉꞌʉre ẽjõpeosirutugʉ ne ʉjaboasome. Ne acowʉosome. Aꞌtiro niꞌi. Baꞌa yapigʉ ʉjaboatimi. Sĩꞌrĩ yapigʉ acowʉotimi. Aꞌte weronojõ yʉꞌʉre ẽjõpeorã yapirã weronojõ añurõ tʉꞌoñaꞌnuꞌcũrãsama. \v 36 Yʉꞌʉ todʉporo níꞌcaronojõta yʉꞌʉre ĩꞌamirã, mʉsã ẽjõpeoweꞌe. \v 37 Nipeꞌtirã yʉꞌʉ pacʉ oꞌoꞌcãrã yʉꞌʉre ẽjõpeosama. Yʉꞌʉre na ẽjõpeocã, narẽ ñeꞌeticã weesome. \v 38 Ʉꞌmʉsepʉ níꞌcʉ yʉꞌʉ ʉaro weegʉ aꞌtitiwʉ. Yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ dutiro peꞌere weegʉ aꞌtiwʉ. \v 39 Cʉ̃ aꞌtiro ʉami. Cʉ̃ yʉꞌʉre oꞌoꞌcãrãrẽ bajuriocã ʉatimi. Na pecameꞌepʉ waꞌacã ʉatimi. Beꞌropʉ aꞌti ʉmʉco peꞌticã, yʉꞌʉ narẽ masõcã ʉasami. \v 40 Yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ aꞌtiro weecã ʉami. “Nipeꞌtirã yʉꞌʉre ẽjõpeorã catinuꞌcũcãꞌrãsama”, nimi. Yʉꞌʉ aꞌti ʉmʉco peꞌticã, narẽ masõgʉ̃saꞌa, niwĩ Jesú. \p \v 41 Jesú “Yʉꞌʉ ʉꞌmʉsepʉ dijatiꞌcʉ baꞌase weronojõ nigʉ̃́ niꞌi” nicã tʉꞌorã, judío masã wiorã cʉ̃ meꞌrã ua waꞌawã. \v 42 Aꞌtiro niwã: \p —¿Ãꞌrĩ tojo ucũgʉ̃, Jesú, José macʉ̃ mejẽta niti? Cʉ̃ pacʉre, cʉ̃ pacore marĩ masĩꞌi. ¿Deꞌro weegʉ cʉ̃ “Ʉꞌmʉsepʉ níꞌcʉ dijatiwʉ”, niti? \p \v 43 Na tojo nicã tʉꞌogʉ, Jesú niwĩ: \p —Yʉꞌʉre ucjaticãꞌña. \v 44 Ne niꞌcʉ̃ na ʉaro yʉꞌʉre sirutumasĩtisama. Yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ yʉꞌʉ pacʉ na yʉꞌʉre ẽjõpeocã ʉasãmi. Cʉ̃ ʉasãꞌcãrã diaꞌcʉ̃ sirutumasĩsama. Yʉꞌʉre siruturãrẽ aꞌti ʉmʉco peꞌticã, masõgʉ̃saꞌa. \v 45 Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masã aꞌtiro ojacãrã niwã: “Õꞌacʉ̃ nipeꞌtirãrẽ buꞌegʉsami.” Tojo weerã nipeꞌtirã yʉꞌʉ pacʉ weresere tʉꞌo ẽjõpeorã yʉꞌʉre siruturãsama. \p \v 46 »Ne niꞌcʉ̃ masʉ̃ Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉ pacʉre ĩꞌatimi. Yʉꞌʉ cʉ̃ meꞌrã níꞌcʉ diaꞌcʉ̃ ĩꞌawʉ̃. \v 47 Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Yʉꞌʉre ẽjõpeogʉ catinuꞌcũgʉ̃sami. \v 48 Yʉꞌʉ ʉꞌmʉse cjase baꞌase niꞌi. Catinuꞌcũsere oꞌoꞌo. \v 49 Mʉsã ñecʉ̃sʉmʉa yucʉ marĩrõ, masã marĩrõpʉ manárẽ baꞌacãrã niwã. Tere baꞌaꞌcãrã nimirã, wẽrĩa waꞌacãrã niwã. \v 50 Yʉꞌʉ peꞌe baꞌase ʉꞌmʉse cjase peꞌere ucũꞌu. Tere baꞌarã, catinuꞌcũcãꞌrãsama. \v 51 Te baꞌase ʉꞌmʉsepʉ dijatiꞌcʉ yʉꞌʉta niꞌi. Tere baꞌarã, catinuꞌcũcãꞌrãsama. Yʉꞌʉ baꞌase oꞌose yʉꞌʉ upʉ niꞌi. Yʉꞌʉ upʉre aꞌti ʉmʉcocjãrãrẽ catinuꞌcũdutigʉ oꞌogʉti, niwĩ Jesú. \p \v 52 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, judío masã wiorã aꞌmerĩ ucũwã: \p —¿Deꞌro wee marĩrẽ ãꞌrĩ cʉ̃ upʉre baꞌadutibosari? \p \v 53 Jesú narẽ niwĩ: \p —Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Mʉsã yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ yé upʉre baꞌatirã, yé díre sĩꞌrĩtirã, catinuꞌcũsome. \v 54 Yʉꞌʉ upʉre baꞌarã, yé díre sĩꞌrĩrã peꞌe catinuꞌcũcãꞌrãsama. Na wẽ́rĩ́ca beꞌro aꞌti turi peꞌticã, narẽ masõgʉ̃saꞌa. \v 55 Yé upʉ baꞌase waro niꞌi. Yé dí sĩꞌrĩse waro niꞌi. \v 56 Yé upʉre baꞌagʉ, yé díre sĩꞌrĩgʉ̃ yʉꞌʉ meꞌrã nimi. Yʉꞌʉ quẽꞌrã cʉ̃ meꞌrã niꞌi. \v 57 Yʉꞌʉ pacʉ catinuꞌcũgʉ̃ yʉꞌʉre oꞌówĩ. Yʉꞌʉ cʉ̃ meꞌrã catiꞌi. Tojo weegʉ yʉꞌʉ upʉ baꞌagʉre catinuꞌcũcã weegʉti. \v 58 Yʉꞌʉ ʉꞌmʉsepʉ cjase baꞌase dijatiꞌquere ucũꞌu. Aꞌte baꞌase maná mʉsã ñecʉ̃sʉmʉa baꞌaꞌque weronojõ niweꞌe. Na tere baꞌamirã, wẽrĩa waꞌacãrã niwã. Yé upʉre baꞌarã pũrĩcã catinuꞌcũcãꞌrãsama, niwĩ Jesú. \p \v 59 Jesú narẽ aꞌtere Capernaupʉ judío masã nerẽrĩ wiꞌipʉ buꞌewĩ. \s1 Masã Jesure sirutuduꞌuꞌque niꞌi \p \v 60 Jesure siruturi masã cʉ̃ buꞌesere tʉꞌorã, aꞌtiro niwã: \p —Cʉ̃ werese diasayʉꞌrʉaꞌa. ¿Noa tere tʉꞌomasĩpõtẽobosaʉ? \p \v 61 Tojo ucũsere tʉꞌogʉ, Jesú narẽ niwĩ: \p —¿Mʉsã yʉꞌʉ tojo ucũsere tʉꞌsatisari? \v 62 ¿Deꞌro waꞌabosari yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ apaturi todʉporo yʉꞌʉ níꞌcaropʉ mʉjãacã tja? Mʉsã tere ĩꞌarã, ¿deꞌro tʉꞌoñaꞌbosari? \v 63 Espíritu Santu catisere oꞌomi. Marĩ upʉ marĩrẽ catise oꞌoweꞌe. Yʉꞌʉ baꞌase, sĩꞌrĩsere ucũgʉ̃, poꞌpeapʉ ejeripõꞌrã cjasere ucũgʉ̃ weeꞌe. Yʉꞌʉ ucũsere ẽjõpeorã catinuꞌcũcãꞌrãsama. \v 64 Ãpẽrã mʉsã tiropʉre yʉꞌʉ weremicã, yʉꞌʉre ẽjõpeotima yujupʉ, niwĩ Jesú. \p Jesú cʉ̃rẽ ẽjõpeotiajãrẽ ne waropʉta masĩtojacʉ niwĩ. Tojo nicã cʉ̃rẽ ãpẽrãrẽ wẽjẽdutigʉ oꞌoacjʉ quẽꞌrãrẽ masĩtojawĩ. \p \v 65 Jesú masãrẽ niwĩ: \p —Tojo weegʉ yʉꞌʉ mʉsãrẽ mejẽpʉ níꞌcaronojõta ne niꞌcʉ̃ cʉ̃ ʉaro yʉꞌʉre sirutumasĩtisami. Yʉꞌʉ pacʉ oꞌonoꞌrã diaꞌcʉ̃ sirutumasĩsama, niwĩ Jesú. \p \v 66 Tita pãjãrã cʉ̃rẽ sirutumiꞌcãrã sirutuduꞌucãꞌwã. \v 67 Na tojo weecã ĩꞌagʉ̃, Jesú ʉ̃sã cʉ̃ buꞌerãrẽ sẽrĩtiñaꞌwĩ: \p —¿Mʉsã quẽꞌrã waꞌasĩꞌrĩsari? \p \v 68 Simó Pedro cʉ̃rẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Wiogʉ, ¿noa peꞌere sirutubosari? Mʉꞌʉ ucũse catinuꞌcũsere oꞌoꞌo. ¿Ʉ̃sã noꞌopʉ waꞌabosaʉ? \v 69 Ʉ̃sã mʉꞌʉrẽ ẽjõpeotojaꞌa. Ʉ̃sã masĩꞌi, mʉꞌʉ añugʉ̃ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉta niꞌi. \p \v 70 Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ mʉsã docere besewʉ. Yʉꞌʉ tojo wééca beꞌro nimicã, niꞌcʉ̃ mʉsã meꞌrãcjʉ̃ wãtĩ yagʉ nimi. \p \v 71 Jesú tojo nígʉ̃, Juda Iscariotere, Simó macʉ̃rẽ nigʉ̃ weewĩ. Juda ʉ̃sã meꞌrãcjʉ̃ nimiwĩ. Tojo nimigʉ̃, beꞌropʉre Jesure ĩꞌatuꞌtirãpʉre oꞌowĩ. \c 7 \s1 Jesure cʉ̃ acabijirã Judea diꞌtapʉ majãmitojadutiꞌque niꞌi \p \v 1 Jesú masãrẽ buꞌéca beꞌro Galileapʉ ĩꞌacusiawĩ. Cʉ̃ judío masã wẽjẽrĩ nígʉ̃, Judea diꞌtapʉre waꞌasĩꞌrĩtiwĩ. \v 2 Titare judío masã ñecʉ̃sʉmʉa wiꞌseriacã na weeꞌquere wãcũsiruturãtirã weewã. Tojo weerã ti bosenʉmʉ niatji dʉporoacã Jesú acabijirã cʉ̃rẽ niwã: \p \v 3 —Aꞌtopʉre tojaqueꞌaticãꞌña. Mʉꞌʉ buꞌesere siruturã tiro Judeapʉ tojaagʉsaꞌa. Topʉ napʉre weeĩꞌogʉ̃ waꞌaya. \v 4 Masã mʉꞌʉrẽ masĩcã ʉagʉ, yaꞌyioropʉ weeĩꞌoticãꞌrõʉaꞌa. Mʉꞌʉ tere weeĩꞌogʉ̃, nipeꞌtirã ĩꞌorõpʉ weeĩꞌogʉ̃ waꞌaya, niwã. \p \v 5 Cʉ̃ acabijirãpʉta cʉ̃rẽ ẽjõpeotiwã. \v 6 Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ noꞌo ʉaro waꞌamasĩtisaꞌa. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre cũuꞌque ejaweꞌe yujupʉ. Mʉsã pũrĩcãrẽ wioweꞌe; noꞌo ʉaro waꞌamasĩꞌi. \v 7 Aꞌti ʉmʉcocjãrã ñaꞌarõ weerã́ mʉsãrẽ ĩꞌatuꞌtitima. Na ñaꞌarõ nisetiꞌquere werecã, yʉꞌʉre ĩꞌatuꞌtima. \v 8 Mʉsã bosenʉmʉrẽ ĩꞌarã waꞌaya. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre cũuꞌcaro ejaweꞌe. Tojo weegʉ niꞌcãrõacãma yʉꞌʉa waꞌaweꞌe, niwĩ Jesú. \v 9 Tojo níca beꞌro Galileapʉta tojacãꞌwĩ. \s1 Jesú wiꞌseriacã weeri bosenʉmʉrẽ ĩꞌagʉ̃ waꞌaꞌque niꞌi \p \v 10 Cʉ̃ acabijirã Jerusalẽ́pʉ bosenʉmʉ ĩꞌarã waꞌawã. Beꞌropʉ Jesú quẽꞌrã cʉ̃ acabijirãrẽ sirutuwãꞌcãwĩ. Topʉre ne etagʉ, masã́ĩꞌotiwĩ. Cʉ̃rẽ masĩcã ʉatiwĩ. \v 11 Ti bosenʉmʉ nicã, judío masã wiorã Jesure aꞌmarã, “Sõꞌonícʉ waro ¿noꞌopʉ nisari?” nicãrã niwã. \p \v 12 Jesure pãjãrã masã aꞌtiro nicãrã niwã. Ãpẽrã “Añugʉ̃ nimi”, nicãrã niwã. Ãpẽrã peꞌe “Nitimi, masãrẽ nisoogʉ ñaꞌagʉ̃ nimi”, nicãrã niwã. \p \v 13 Judío masã wiorãrẽ uirã, nipeꞌtirã tʉꞌoropʉ Jesú ye cjasere ucũtiwã. \p \v 14 Jerusalẽ́pʉ bosenʉmʉ decótiari cura Jesú Õꞌacʉ̃ wiꞌipʉ sãjãa, masãrẽ buꞌewĩ. \v 15 Cʉ̃ buꞌesere tʉꞌorã, judío masã wiorã tʉꞌomarĩawã. \p —Ãꞌrĩ buꞌetimigʉ̃, ¿deꞌro weegʉ tocãꞌrõ masĩti? niwã. \p \v 16 Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ buꞌese, yé mejẽta niꞌi. Yʉꞌʉ pacʉ, yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ ye niꞌi. \v 17 Noꞌo Õꞌacʉ̃ ʉaro weesĩꞌrĩgʉ̃nojõ yʉꞌʉ ucũsere “Diacjʉ̃ta niꞌi”, ni masĩgʉ̃sami. “Õꞌacʉ̃ dutiro buꞌemi. Cʉ̃ ʉaro buꞌetimi”, nigʉ̃sami. \v 18 Niꞌcʉ̃ cʉ̃ ʉaro ucũmaꞌagʉ̃ “Cʉ̃ añurõ ucũmeꞌrĩmi” nicã tʉꞌosĩꞌrĩsami. Apĩ Õꞌacʉ̃ ʉaro weregʉ peꞌe masã “Õꞌacʉ̃rẽ añuyʉꞌrʉami” nicã ʉasami. Cʉ̃ pũrĩcã nisooti, diacjʉ̃ ucũsami. \p \v 19 »Mʉsãrẽ Õꞌacʉ̃ dutiꞌquere Moisé oꞌocʉ niwĩ. Tojo weemicã, mʉsã ne niꞌcʉ̃ te dutisere weeweꞌe. ¿Deꞌro weerã mʉsã yʉꞌʉre wẽjẽsĩꞌrĩti? ni sẽrĩtiñaꞌwĩ. \p \v 20 Masã cʉ̃rẽ niwã: \p —¿Noa mʉꞌʉrẽ wẽjẽsĩꞌrĩti? Mʉꞌʉ wãtĩ sãjãnoꞌcʉ nisaꞌa. \p \v 21 Jesú narẽ niwĩ: \p —Sijamasĩtigʉre sauru nicã yʉꞌrʉocã ĩꞌaʉcʉatjĩarã, yʉꞌʉre wẽjẽsĩꞌrĩꞌi. \v 22 ¿Deꞌro weerã mʉsã ʉcʉati? Moisé mʉsãrẽ aꞌtiro duticʉ niwĩ: “Mʉsã põꞌrã ʉmʉarẽ niꞌcã semana bajuáca beꞌro na õꞌrẽcjʉ yapa caserore yejecõꞌaña”, nicʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo dutise dʉporo mʉsã ñecʉ̃sʉmʉa maata tojo weemʉjãtitojacãrã niwã. Apetero na sauru nicã bajuabosama. Na bajuáca beꞌro niꞌcã semana queoro sauruta nibosaꞌa tja. \v 23 Mʉsã Moisé dutiꞌquere queoro weesĩꞌrĩrã, sauru nimicã, na õꞌrẽcjʉ yapa caserore yejecõꞌasaꞌa. Tojo weemirã, yʉꞌʉ sauru nicã niꞌcʉ̃rẽ yʉꞌrʉocã ĩꞌarã, ¿yʉꞌʉ meꞌrã tʉꞌsaweti? \v 24 Buꞌicjase bajuyoropʉ cjase diaꞌcʉ̃rẽ ĩꞌabeseticãꞌña. Queoro ĩꞌatojarãpʉ beseya, niwĩ Jesú. \s1 Jesú cʉ̃ ʉꞌmʉsepʉ aꞌtiꞌquere ucũꞌque niꞌi \p \v 25 Jesú masãrẽ buꞌeri cura ãpẽrã Jerusalẽ́cjãrã niwã: \p —¿Ãꞌrĩta niti na wẽjẽsĩꞌrĩ wapagʉ́? \v 26 Cʉ̃ nipeꞌtirã ĩꞌorõpʉ buꞌegʉ weemi. Na cʉ̃rẽ ne mejẽcã nitiama. ¿Apetero weerã wiorã ãꞌrĩ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ cʉ̃ beseꞌcʉ nimi nisere ẽjõpeosari? \v 27 Ãꞌrĩ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ nitisami. Cʉ̃ ya macãrẽ marĩ masĩꞌi. Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ nicã pũrĩcãrẽ, marĩ cʉ̃ aꞌtiꞌcaropʉre masĩtiboapã, niwã. \p \v 28 Jesú cʉ̃ buꞌeri cura na tojo ni ucũcã tʉꞌogʉ, tutuaro narẽ niwĩ: \p —Mʉsã yʉꞌʉre masĩꞌi, nimiba. Tojo nicã yʉꞌʉ aꞌtiꞌcaropʉre masĩsaꞌa. Yʉꞌʉ ʉaro meꞌrã aꞌtitiwʉ. Yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ diacjʉ̃ weegʉ́ nimi. Mʉsã cʉ̃rẽ masĩweꞌe. \v 29 Yʉꞌʉ cʉ̃ tiropʉ níꞌcʉ niꞌi. Tojo weegʉ cʉ̃rẽ masĩꞌi, niwĩ Jesú. \p \v 30 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, cʉ̃rẽ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ miasĩꞌrĩmiwã. Õꞌacʉ̃ cũuꞌque ejatiyucã, cʉ̃rẽ miatiwã. \v 31 Masã pãjãrã cʉ̃rẽ ẽjõpeowã. Aꞌtiro niwã: \p —¿To pũrĩcãrẽ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ Cristo aꞌtigʉ, ãꞌrĩ weeĩꞌoꞌque nemorõ weegʉsari? niwã. \s1 Jesure buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ miasĩꞌrĩmiꞌque niꞌi \p \v 32 Fariseo masã “Ãꞌrĩ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ nimi” nisere tʉꞌocãrã niwã. Tojo weerã paꞌia wiorã meꞌrã Õꞌacʉ̃ wiꞌi coꞌterã surarare Jesure ñeꞌedutirã oꞌócãrã niwã. \v 33 Jesú peꞌe masãrẽ aꞌtiro niwĩ: \p —Yʉꞌʉ mʉsã meꞌrã yoaticã nigʉ̃saꞌa. Beꞌro yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ tiropʉ waꞌagʉti. \v 34 Yʉꞌʉre aꞌmasiruturã, mʉsã bocasome. Yʉꞌʉ waꞌaropʉre waꞌamasĩsome. \p \v 35 Judío masã wiorã aꞌmerĩ sẽrĩtiñaꞌwã: \p —Ãꞌrĩ yʉꞌʉre bocasome nígʉ̃, ¿noꞌopʉ waꞌagʉsari? ¿Cʉ̃ judío masã griego masã tiropʉ waꞌasteaꞌcãrãrẽ buꞌesijagʉ waꞌagʉsari? ¿Griego masã quẽꞌrãrẽ buꞌegʉsari? \v 36 Cʉ̃ tojo níꞌque ¿deꞌro nisĩꞌrĩrõ weeapari? ni aꞌmerĩ sẽrĩtiñaꞌwã. \s1 Acowʉose cjasere Jesú wereꞌque niꞌi \p \v 37 Jesú bosenʉmʉ na weeyapatiri nʉmʉ warore wãꞌcãnʉꞌcã, tutuaro meꞌrã niwĩ: \p —Acowʉorã, yʉꞌʉ tiropʉ aꞌti, sĩꞌrĩrã aꞌtia. \v 38 Tojo weerã yʉꞌʉre ẽjõpeocã, mʉsã ye ejeripõꞌrãrĩpʉ Espíritu Santu nigʉ̃sami. Cʉ̃ dia aco oꞌmabʉronuꞌcũrõ weronojõ nigʉ̃sami. Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ níꞌcaronojõta nirõsaꞌa, niwĩ Jesú. \p \v 39 Cʉ̃ aco oꞌmabʉronuꞌcũsere ucũgʉ̃, Espíritu Santure ucũgʉ̃ weewĩ. Cʉ̃́ta Jesure ẽjõpeorãpʉre sãjãacjʉ nigʉ̃sami nígʉ̃, tojo niwĩ. Titare Espíritu Santu cʉ̃ aꞌtise dʉporo niwʉ̃. Jesú cʉ̃ wẽrĩ masãmʉjãatiyucã, Espíritu Santu aꞌtitiwĩ yujupʉ. \s1 Masã na dʉcawatise niꞌi \p \v 40 Ãpẽrã Jesú ucũꞌquere tʉꞌorã, aꞌtiro niwã: \p —Diacjʉ̃ta niꞌi. Ãꞌrĩ “Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ aꞌtiacjʉ niapʉ” na níꞌcʉta nimi. \p \v 41 Ãpẽrã aꞌtiro niwã: \p —Ãꞌrĩ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ Cristo nimi, niwã. \p Ãpẽrã peꞌe “Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ deꞌro Galileacjʉ̃ nibosabe. \v 42 Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ aꞌtiro niwʉ̃: ‘Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ Davi weronojõ Belẽcjʉ̃́ nigʉ̃sami. Cʉ̃ pãrãmi nituriagʉpʉ nigʉ̃sami’, ni ojanoꞌwʉ̃”, niwã. \p \v 43 Jesure masã niꞌcãrõnojõ wãcũtiwã. Tojo weerã dʉcawatia waꞌawã. \v 44 Ãpẽrã cʉ̃rẽ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ miasĩꞌrĩwã. Tojo weesĩꞌrĩmirã, weetiwã. \s1 Judío masã wiorã Jesure ẽjõpeotiꞌque niꞌi \p \v 45 Õꞌacʉ̃ wiꞌi coꞌterã surara Jesure ñeꞌedutirã oꞌónoꞌcãrã aꞌtiro weewã. Na oꞌóꞌcãrã tiro fariseo masã, tojo nicã paꞌia wiorã tiropʉ majãmitojaawã. Topʉ na etacã, wiorã narẽ sẽrĩtiñaꞌcãrã niwã: \p —¿Deꞌro weerã Jesure ñeꞌe miititiati? nicãrã niwã. \p \v 46 Surara narẽ yʉꞌticãrã niwã: \p —Ne niꞌcʉ̃ cʉ̃ weronojõ ucũcã, tʉꞌotirã nicãti. \p \v 47 Fariseo masã narẽ nicãrã niwã: \p —¿Mʉsã quẽꞌrã cʉ̃ buꞌeꞌquere tʉꞌorã, ẽjõpeoati? ¿Nisoonoꞌati? \v 48 Añurõ tʉꞌomasĩña. Ne niꞌcʉ̃ wiogʉ, ne niꞌcʉ̃ fariseo masʉ̃ cʉ̃rẽ ẽjõpeotima. \v 49 Sõjã pãjãrã cʉ̃ weresere ẽjõpeorã, Õꞌacʉ̃ Moisére dutise cũuꞌquere masĩtibutiama. Õꞌacʉ̃ narẽ buꞌiri daꞌregʉsami, nicãrã niwã surarare. \p \v 50 Nicodemo ñamipʉ Jesure ĩꞌagʉ̃ ejaꞌcʉ fariseo masʉ̃ nicʉ niwĩ. Cʉ̃ meꞌrãcjãrã wiorãrẽ aꞌtiro nicʉ niwĩ: \p \v 51 —Marĩrẽ dutise aꞌtiro niꞌi: “Niꞌcʉ̃ cʉ̃ ñaꞌarõ weeꞌquere ĩꞌatojarãpʉ, buꞌiri daꞌreroʉaꞌa”, niꞌi, nicʉ niwĩ. \p \v 52 Na cʉ̃rẽ niwã: \p —¿Mʉꞌʉ quẽꞌrã Galileacjʉ̃ niti? Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ buꞌeya. Ne niꞌcʉ̃ Õꞌacʉ̃ ye quetire weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ Galileacjʉ̃ nitimi, nicãrã niwã. \s1 Ñaꞌarõ weegore weresãꞌque niꞌi \p \v 53 Nipeꞌtirã masã Jerusalẽ́pʉ bosenʉmʉ ejaꞌcãrã na ye wiꞌseripʉ dajatojaawã. \c 8 \p \v 1 Jesú peꞌe ʉ̃rʉ̃gʉ̃ Olivo wãmeticjʉpʉ waꞌawĩ. \v 2 Beꞌro ape nʉmʉ boꞌreacã Õꞌacʉ̃ wiꞌipʉ waꞌawĩ tja. Masã nipeꞌtirã cʉ̃ tiropʉ nerẽwãꞌcãtiwã. Cʉ̃ ejanujã, narẽ buꞌewĩ. \v 3 Cʉ̃ buꞌeri cura Moisé dutiꞌquere buꞌeri masã, tojo nicã fariseo masã Jesú tiropʉ etawã. Na niꞌcõ numio apĩ co marãpʉ nitigʉ meꞌrã ñaꞌarõ weemigõ tõꞌoꞌcore masã ĩꞌorõpʉ miiejawã. \p \v 4 Na Jesure niwã: \p —Wiogʉ, aꞌtigo co marãpʉ nitigʉ meꞌrã ñaꞌarõ weegore bocaejapʉ. \v 5 Moisé tojo weegonojõrẽ ʉ̃tãperi meꞌrã doquewẽjẽduticʉ niwĩ. ¿Mʉꞌʉ waro deꞌro niti? \p \v 6 ¿Deꞌro yʉꞌtigʉsari? nírã, cʉ̃rẽ tojo sẽrĩtiñaꞌwã. Na aꞌtiro wãcũwã: “Cʉ̃ mejẽcã yʉꞌticã, wiorãrẽ weresãrãsaꞌa”, ni wãcũwã. Na sẽrĩtiñaꞌcã tʉꞌogʉ, muꞌrĩqueꞌa, cʉ̃ omopica meꞌrã nucũcãpʉ ojawĩ. \v 7 Na cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌduꞌuticã ĩꞌagʉ̃, cʉ̃ wãꞌcãnʉꞌcã, narẽ niwĩ: \p —Mʉsã waꞌteropʉ noꞌo nigʉ̃́ ne niꞌcãti ñaꞌarõ weetigʉ, ʉ̃tãgã mii, core doquenʉꞌcãña. \p \v 8 Beꞌro muꞌrĩqueꞌa, ojanemowĩ tja. \v 9 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, na buꞌiritirã tʉꞌoñaꞌwã. Tojo weerã siape meꞌrã nipeꞌtirã uiwijapeꞌtia waꞌawã. Bʉcʉrã waro wijamʉꞌtãwã. Beꞌro ãpẽrã quẽꞌrã sirutuwijawã. Jesú niꞌcʉ̃ta co numio meꞌrã cõꞌonujãwĩ. \v 10 Cʉ̃ wãꞌcãnʉꞌcã, co niꞌcõrẽta ĩꞌagʉ̃, niwĩ: \p —Mʉꞌʉrẽ weresãrã waro ¿noꞌo waꞌati? Mʉꞌʉrẽ “Ʉ̃tã meꞌrã doquewẽjẽrõʉaꞌa”, ¿nitiati? \p \v 11 Co cʉ̃rẽ niwõ: \p —Nitiama. \p Jesú core niwĩ: \p —Yʉꞌʉ quẽꞌrã mʉꞌʉrẽ “Buꞌiri daꞌreroʉaꞌa”, niweꞌe. Waꞌagosaꞌa. Apaturi ñaꞌarõ weenemoticãꞌña, niwĩ. \s1 Jesú sĩꞌose weronojõ cʉ̃ nise niꞌi \p \v 12 Niꞌcãti Jesú masãrẽ buꞌégʉ, aꞌtiro niwĩ: \p —Yʉꞌʉ aꞌti nucũcãcjãrãrẽ sĩꞌose weronojõ niꞌi. Yʉꞌʉre siruturã naꞌitĩꞌarõpʉ nirã́ weronojõ nitima. Yʉꞌʉ na meꞌrã ninuꞌcũꞌu. Na deꞌro weeatjere ĩꞌoꞌo. Tojo weerã añurõ nisetimasĩma. \p \v 13 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, fariseo masã Jesure niwã: \p —Mʉꞌʉ basu mʉꞌʉ weesere ucũcã, mʉꞌʉ ucũse wapamarĩꞌi. \p \v 14 Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ basu yʉꞌʉ weesere ucũmicã, yʉꞌʉ ucũse wapatiꞌi. Yʉꞌʉ níꞌcaropʉ yʉꞌʉ dajatojaatjere masĩꞌi. Mʉsã pũrĩcã yʉꞌʉ níꞌcaro yʉꞌʉ dajatojaatjopʉre masĩweꞌe. \v 15 Mʉsã aꞌti ʉmʉcocjãrã wãcũse meꞌrã beseꞌe. Yʉꞌʉ pũrĩcã yʉꞌʉ seꞌsaro ne niꞌcʉ̃rẽ beseweꞌe. \v 16 Yʉꞌʉ besegʉ, queoro besebosaꞌa. Yʉꞌʉ ʉaro beseweꞌe. Yʉꞌʉ pacʉ, yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ meꞌrã beseꞌe. \v 17 Mʉsãrẽ dutise na ojaꞌque aꞌtiro niꞌi: “Pʉarã masã niꞌcãrõnojõ na ĩꞌaꞌquere weresãcã, ẽjõpeoroʉaꞌa.” \v 18 Yʉꞌʉ werese quẽꞌrã tojota niꞌi. Yʉꞌʉ, yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre oꞌoꞌcʉ meꞌrã yé cjasere añurõ ucũꞌu. Tojo weero yʉꞌʉ ucũse queoro niꞌi. \p \v 19 Na Jesure sẽrĩtiñaꞌwã: \p —To pũrĩcãrẽ ¿mʉꞌʉ pacʉ noꞌopʉ nisari? \p Jesú narẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Mʉsã yʉꞌʉre masĩweꞌe. Yʉꞌʉ pacʉ quẽꞌrãrẽ masĩtisaꞌa. Yʉꞌʉre masĩrã, cʉ̃ quẽꞌrãrẽ masĩboapã, niwĩ. \p \v 20 Jesú tojo ucũgʉ̃, Õꞌacʉ̃ wiꞌipʉ niwĩ. Masã niyeru oꞌorã na sãase acari tiropʉ niwĩ. Cʉ̃ topʉ nicã, cʉ̃ pacʉ cʉ̃rẽ cũuꞌque ejatiyucã, ne niꞌcʉ̃ cʉ̃rẽ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ miatiwã. \s1 Jesú “Yʉꞌʉ waꞌatjopʉre mʉsã waꞌasome” níꞌque niꞌi \p \v 21 Jesú judío masã wiorãrẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ waꞌagʉ weeꞌe. Yʉꞌʉ waꞌáca beꞌro mʉsã yʉꞌʉre aꞌmarãsaꞌa. Mʉsã acobojonoꞌña marĩrã wẽrĩrãsaꞌa. Yʉꞌʉ waꞌatjopʉre mʉsã waꞌamasĩsome. \p \v 22 Na aꞌmerĩ sẽrĩtiñaꞌwã: \p —¿Cʉ̃ basu wẽjẽ, wẽrĩgʉ̃sari? ¿Tojo weerã cʉ̃ waꞌatjopʉre marĩ waꞌamasĩtisari? \p \v 23 Jesú narẽ niwĩ: \p —Mʉsã aꞌti nucũcãcjãrã niꞌi. Yʉꞌʉ ʉꞌmʉsecjʉ̃ niꞌi. \v 24 Tojo weegʉ mʉsãrẽ todʉporo “Acobojonoꞌña marĩrã wẽrĩrãsaꞌa”, niapʉ. Mʉsã yʉꞌʉre “Cʉ̃́ta nimi”, ni ẽjõpeoweꞌe. Tojo weerã mʉsã acobojonoꞌña marĩrã wẽrĩrãsaꞌa. \p \v 25 Na Jesure sẽrĩtiñaꞌwã: \p —¿Noanojõ niti mʉꞌʉ? \p Jesú narẽ niwĩ: \p —Ne waropʉ mʉsãrẽ weretojamiwʉ̃. \v 26 Yʉꞌʉ peje waro mʉsãrẽ werese cʉoꞌo. Tojo nicã mʉsãrẽ buꞌiri daꞌreatje quẽꞌrãrẽ cʉoꞌo. Yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ diacjʉ̃ ucũmi. Cʉ̃ ucũꞌquere, yʉꞌʉ tʉꞌoꞌquere mʉsãrẽ aꞌti nucũcãcjãrãrẽ wereturiaꞌa, niwĩ Jesú. \p \v 27 Jesú tojo ucũgʉ̃, cʉ̃ pacʉ Õꞌacʉ̃rẽta ucũgʉ̃ weemiwĩ. Masã peꞌe cʉ̃ tojo ucũsere tʉꞌomasĩtiwã. \v 28 Tojo weegʉ Jesú narẽ niwĩ: \p —Mʉsã yʉꞌʉre ʉꞌmʉarõpʉ tuumorõnʉꞌcõrãpʉ, yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ nisere masĩrãsaꞌa. “Cʉ̃ ʉaro weetipĩ”, nirãsaꞌa. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre wereꞌque seꞌsarore mʉsãrẽ wereꞌe. \v 29 Yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ yʉꞌʉ meꞌrã nimi. Yʉꞌʉ cʉ̃ tʉꞌsase diaꞌcʉ̃rẽ weeꞌe. Tojo weegʉ yʉꞌʉre ne cõꞌawãꞌcãtimi. \p \v 30 Jesú tojo nicã tʉꞌorã, pãjãrã cʉ̃rẽ ẽjõpeowã. \s1 Õꞌacʉ̃ põꞌrã ye queti, apeye ñaꞌarõ weenuꞌcũrã ye queti niꞌi \p \v 31 Jesú judío masã cʉ̃rẽ ẽjõpeorãrẽ aꞌtiro niwĩ: \p —Mʉsã yʉꞌʉ buꞌesere yʉꞌtirã, yarã waro nirãsaꞌa. \v 32 Diacjʉ̃cjʉ̃rẽ masĩrãsaꞌa. Cʉ̃rẽ masĩrã, mʉsã ñaꞌarõ weesere dutigʉ doca nisome. \p \v 33 Na cʉ̃rẽ niwã: \p —¿Deꞌro weegʉ mʉꞌʉ “Ñaꞌarõ weesere dutigʉ doca nisome”, niti? Ʉ̃sã Abrahã pãrãmerã nituriarã niꞌi. Ʉ̃sã apĩ dutise doca nititojawʉ. \p \v 34 Jesú narẽ niwĩ: \p —Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Nipeꞌtirã ñaꞌarõ weerã́ na ñaꞌarõ weesere duꞌumasĩtirã, te doca niwãꞌñasama. \v 35 Niꞌcʉ̃ ãpẽrãrẽ daꞌracoꞌtegʉ cʉ̃ wiogʉ ya wiꞌicjʉ̃ waro nitimi. Ti wiꞌi wiogʉ macʉ̃ peꞌe ti wiꞌicjʉ̃ waro nimi. \v 36 Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ mʉsã ñaꞌarõ weese doca nimiꞌcãrãrẽ yʉꞌrʉweticã weegʉ aꞌtiwʉ. Tojo wééca beꞌro diacjʉ̃ta mʉsã yʉꞌrʉonoꞌcãrã nirãsaꞌa. \v 37 Yʉꞌʉ mʉsã Abrahã pãrãmerã nituriarã nisere masĩtojaꞌa. Tojo nimirã, mʉsã yʉꞌʉ ucũsere ẽjõpeosĩꞌrĩtisaꞌa. Tojo weerã yʉꞌʉre wẽjẽsĩꞌrĩsaꞌa. \v 38 Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre ĩꞌoꞌquere mʉsãrẽ wereꞌe. Mʉsã pũrĩcã mʉsã pacʉ dutiꞌquere weesaꞌa. \p \v 39 Na cʉ̃rẽ niwã: \p —Ʉ̃sã ñecʉ̃ Abrahã nimi. \p Jesú narẽ niwĩ: \p —Mʉsã Abrahã pãrãmerã waro niꞌi nírã, cʉ̃ weeꞌcaro weronojõ weebosaꞌa. \v 40 Diacjʉ̃ cjase yʉꞌʉ pacʉ buꞌeꞌquere weremicã, yʉꞌʉre wẽjẽsĩꞌrĩꞌi. Abrahã ne tojo weeticʉ niwĩ. \v 41 Mʉsã peꞌe mʉsã pacʉ weesenojõrẽ weesaꞌa, niwĩ Jesú. \p Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, na niwã: \p —Ʉ̃sã, pacʉ marĩrã, tojo bocaꞌcãrã weronojõ niweꞌe. Õꞌacʉ̃ niꞌcʉ̃ta ʉ̃sã pacʉ nimi. \p \v 42 Jesú narẽ niwĩ: \p —Mʉsã diacjʉ̃ta Õꞌacʉ̃ ʉ̃sã pacʉ nimi nírã, yʉꞌʉre ʉabosaꞌa. Yʉꞌʉ cʉ̃ meꞌrã níꞌcʉta aꞌtiwʉ. Yʉꞌʉ ʉaro aꞌtitiwʉ. Õꞌacʉ̃ta yʉꞌʉre oꞌówĩ. \v 43 ¿Deꞌro weerã mʉsã yʉꞌʉ ucũsere tʉꞌomasĩweti? Aꞌtiro niꞌi. Mʉsã yʉꞌʉ ucũsere tʉꞌo ẽjõpeosĩꞌrĩweꞌe. Tojo weerã tojo weeꞌe. \v 44 Mʉsã pacʉ wãtĩ nimi. Mʉsã cʉ̃ yarã niꞌi. Tojo weerã cʉ̃ ʉaro weesĩꞌrĩꞌi. Cʉ̃ ne waropʉta masãrẽ wẽjẽcõꞌagʉ̃ nitojacʉ niwĩ. Cʉ̃ ne cãꞌrõacã diacjʉ̃ cjasere weetimi. Ne niꞌcãti diacjʉ̃ ucũtisami. Cʉ̃ nisoogʉ nimi. Tojo weegʉ nisoose meꞌrãta ucũsami. Cʉ̃ nisoosepijatjĩagʉ̃, nisoose wiogʉ nimi. \v 45 Mʉsã peꞌe yʉꞌʉ diacjʉ̃ ucũse ye buꞌiri yʉꞌʉre ẽjõpeoweꞌe. \v 46 ¿Noanojõ yʉꞌʉre “Mʉꞌʉ ñaꞌa niꞌi”, nibosari? Yʉꞌʉ diacjʉ̃ ucũmicã, ¿deꞌro weerã yʉꞌʉre ẽjõpeoweti? \v 47 Õꞌacʉ̃ põꞌrã cʉ̃ ucũsere tʉꞌo yʉꞌtima. Mʉsã cʉ̃ yarã mejẽta niꞌi. Tojo weerã yʉꞌʉ ucũsere tʉꞌo ẽjõpeosĩꞌrĩweꞌe, niwĩ Jesú. \s1 Abrahã dʉporo Cristo nitojaꞌque niꞌi \p \v 48 Jesú tojo nicã tʉꞌorã, judío masã cʉ̃rẽ niwã: \p —Ʉ̃sã mʉꞌʉrẽ Samariacjʉ̃, wãtĩ sãjãnoꞌcʉ niꞌi nírã, diacjʉ̃ta niꞌi. \p \v 49 Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ wãtĩ sãjãnoꞌcʉ niweꞌe. Yʉꞌʉ weese meꞌrã yʉꞌʉ pacʉre masã añurõ ucũcã weeꞌe. Mʉsã peꞌe yʉꞌʉ weesere ĩꞌarã, “Ñaꞌarõ weegʉ weemi”, niꞌi. \v 50 Yʉꞌʉ, yé cjasere masã añurõ ucũato nisere aꞌmagʉ̃ mejẽta weeꞌe. Niꞌcʉ̃ nimi yʉꞌʉre añurõ ucũgʉ̃. Cʉ̃́ta besegʉsami. \v 51 Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Yʉꞌʉ ucũsere tʉꞌo ẽjõpeogʉ wẽrĩsome. \p \v 52 Na Jesure niwã: \p —Mʉꞌʉ “Yʉꞌʉ ucũsere tʉꞌo ẽjõpeogʉ wẽrĩsome” nise buꞌiri ʉ̃sã añurõ masĩꞌi. Mʉꞌʉ wãtĩ sãjãnoꞌcʉ niꞌi. Todʉporocjãrã nipeꞌtirã Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masã, tojo nicã Abrahã wẽrĩpeꞌtidija waꞌacãrã niwã. \v 53 ¿Mʉꞌʉ ʉ̃sã ñecʉ̃ Abrahã yʉꞌrʉoro niti? Cʉ̃, Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrã quẽꞌrã wẽrĩa waꞌacãrã niwã. Mʉꞌʉ waro ¿ñamʉnojõ niti tojo ni ucũgʉ̃? \p \v 54 Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ, yʉꞌʉ basu, niꞌcʉ̃ta añurõ ucũmeꞌrĩse wapamarĩꞌi. “Ʉ̃sã pacʉ Õꞌacʉ̃ nimi” mʉsã nigʉ̃́ta yʉꞌʉre añurõ ucũmi. \v 55 Mʉsã cʉ̃rẽ masĩtisaꞌa. Yʉꞌʉ pũrĩcã masĩꞌi. Yʉꞌʉ cʉ̃rẽ masĩweꞌe nígʉ̃, mʉsã weronojõ nisoosepijagʉ nibosaꞌa. Diacjʉ̃ta niꞌi. Yʉꞌʉ cʉ̃rẽ masĩꞌi. Cʉ̃ dutisere weeꞌe. \v 56 Mʉsã ñecʉ̃ Abrahã yʉꞌʉ aꞌti nucũcãpʉ aꞌtiatjere ẽjõpeogʉ, eꞌcatiyucʉ niwĩ. \p \v 57 Na cʉ̃rẽ niwã: \p —Mʉꞌʉ cincuenta cʉ̃ꞌmarĩ cʉotimigʉ̃, ¿Abrahãrẽ ĩꞌarĩ? \v 58 Jesú narẽ niwĩ: \p —Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Abrahã bajuase dʉporopʉ yʉꞌʉ nitojawʉ. \p \v 59 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, na ʉ̃tãperi meꞌrã doquewẽjẽsĩꞌrĩmiwã. Cʉ̃ peꞌe narẽ duꞌticãꞌwĩ. Beꞌro ti wiꞌi Õꞌacʉ̃ wiꞌipʉ níꞌcʉ na waꞌteropʉ wijaa waꞌawĩ. \c 9 \s1 Jesú caperi ĩꞌatigʉ bajuaꞌcʉre yʉꞌrʉoꞌque niꞌi \p \v 1 Jesú cʉ̃ yʉꞌrʉaro niꞌcʉ̃ ʉmʉ caperi ĩꞌatigʉre ĩꞌawĩ. Cʉ̃ wĩꞌmagʉ̃pʉta caperi ĩꞌatigʉ bajuacʉ niwĩ. \v 2 Cʉ̃rẽ ĩꞌarã, ʉ̃sã Jesure sẽrĩtiñaꞌwʉ̃: \p —Ʉ̃sãrẽ buꞌegʉ, ¿deꞌro weegʉ ãꞌrĩ caperi ĩꞌatigʉ bajuapari? ¿Noa ye buꞌiri nipari? ¿Cʉ̃ pacʉsʉmʉa ye buꞌiri o cʉ̃ ye buꞌiri? \p \v 3 Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Cʉ̃ ñaꞌarõ weeꞌque ye buꞌiri niweꞌe. Cʉ̃ pacʉsʉmʉa quẽꞌrã buꞌiri mooma. Cʉ̃ meꞌrã Õꞌacʉ̃ añurõ weesere ĩꞌosĩꞌrĩgʉ̃, cʉ̃rẽ tojo bajugʉ bajuacã weecʉ niwĩ. \v 4 Niꞌcãrõacã Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ cũuꞌquere weeroʉaꞌa nirĩtero niꞌi. Ñamipʉ marĩ daꞌramasĩtiro weronojõ beꞌropʉ cʉ̃ cũuꞌquere weeta basiotisaꞌa. \v 5 Yʉꞌʉ aꞌti ʉmʉcopʉ nirĩ cura masãrẽ sĩꞌose weronojõ niꞌi. Yʉꞌʉ narẽ Õꞌacʉ̃ yere masĩcã weeꞌe, niwĩ. \p \v 6 Jesú tojo níca beꞌro nucũcãpʉ ʉꞌsecore eꞌocũuwĩ. Beꞌro tere diꞌta morẽsuꞌuro ṍrẽ́mii, caperipʉ tuuwaꞌrewĩ. \v 7 Beꞌro cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Siloé wãmetiro na yééca ditarapʉ mʉꞌʉ caperire tuucoegʉ waꞌaya, niwĩ. Siloé “oꞌóꞌcʉ” nisĩꞌrĩrõ weesaꞌa. \p Beꞌro cʉ̃ topʉ waꞌa, cʉ̃ caperire tuucoecʉ niwĩ. Cʉ̃ majãmitojatigʉ, añurõ ĩꞌacʉ niwĩ. \v 8 Cʉ̃ ya wiꞌi pʉꞌtocjãrã, todʉporo cʉ̃ caperi ĩꞌatigʉ nicã ĩꞌaꞌcãrã aꞌtiro nicãrã niwã: \p —¿Ãꞌrĩ todʉporopʉ niyeru sẽrĩdujiꞌcʉta nimiba? \p \v 9 Niꞌcãrẽrã “Cʉ̃́ta nimi”, nicãrã niwã. \p Ãpẽrã peꞌe “Nitimi. Apĩ cʉ̃ weronojõ bajugʉ nimi”, nicãrã niwã. \p Cʉ̃ peꞌe “Yʉꞌʉta niꞌi”, nicʉ niwĩ. \p \v 10 Na cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌcãrã niwã: \p —¿Deꞌro weegʉ mʉꞌʉ niꞌcãrõacãrẽ añurõ ĩꞌati? \p \v 11 Narẽ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Sõꞌonícʉ Jesú wãmetigʉ diꞌta acotise meꞌrã yʉꞌʉ caperire tuuwaꞌre, Siloé ditarapʉ yʉꞌʉre coedutiami. Topʉ waꞌa, yʉꞌʉ coéca beꞌro ĩꞌanʉꞌcãpʉ. \p \v 12 Cʉ̃rẽ ninemocãrã niwã tja: \p —¿Noꞌopʉ niati cʉ̃? \p —Masĩtisaꞌa. Noꞌopʉ nígʉ̃ nisami, nicʉ niwĩ. \fig Jesú caperi ĩꞌatigʉre bajuaꞌcʉre yʉꞌrʉoꞌque niꞌi|alt="Make 120 percent Jesus touching blind man’s eyes" src="Cn01739B.tif" size="col" ref="Jn 9.1-12" \fig* \s1 Fariseo masã caperi ĩꞌatigʉ yʉꞌrʉonoꞌcʉre sẽrĩtiñaꞌque niꞌi \p \v 13 Beꞌro caperi bajunoꞌtiꞌcʉre fariseo masã tiropʉ miacãrã niwã. \v 14 Jesú cʉ̃rẽ yʉꞌrʉoca nʉmʉ sauru nicaro niwʉ̃. \v 15 Jesú caperi ĩꞌacã weeꞌcʉre fariseo masã sẽrĩtiñaꞌcãrã niwã: \p —¿Deꞌro weegʉ mʉꞌʉ añurõ ĩꞌati? \p Cʉ̃ narẽ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Niꞌcʉ̃ yʉꞌʉ caperire diꞌta acotise meꞌrã tuuwaꞌreami. Yʉꞌʉ coéca beꞌro añurõ ĩꞌanʉꞌcãpʉ. \p \v 16 Niꞌcãrẽrã cʉ̃rẽ aꞌtiro nicãrã niwã: \p —Marĩrẽ soodutíca nʉmʉrẽ aꞌtiro weegʉnojõ Õꞌacʉ̃ oꞌóꞌcʉ nitimi. Cʉ̃ marĩrẽ soodutíca nʉmʉrẽ ẽjõpeotisami. \p Ãpẽrã peꞌe aꞌtiro nicãrã niwã: \p —Cʉ̃ ñaꞌarõ weegʉnojõ nígʉ̃ pũrĩcã, aꞌte añusere weeĩꞌomasĩtiboapĩ, nicãrã niwã. Na mejẽcã diaꞌcʉ̃ wãcũcãrã niwã. \v 17 Beꞌro na caperi bajunoꞌtiꞌcʉre sẽrĩtiñaꞌcãrã niwã: \p —Mʉꞌʉ waro ¿deꞌro niti mʉꞌʉrẽ ĩꞌacã weeꞌcʉre? \p Cʉ̃ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Yʉꞌʉa, Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ nimi, niꞌi. \p \v 18 Judío masã wiorã todʉporopʉ cʉ̃ caperi ĩꞌatiꞌquere ẽjõpeosĩꞌrĩticãrã niwã. \v 19 Tojo weerã cʉ̃ pacʉsʉmʉarẽ pijio, sẽrĩtiñaꞌcãrã niwã: \p —¿Ãꞌrĩ mʉsã macʉ̃ niti? ¿Cʉ̃ wĩꞌmagʉ̃pʉta caperi ĩꞌatigʉ bajuari? ¿Deꞌro weegʉ cʉ̃ niꞌcãrõacãrẽ ĩꞌati? \p \v 20 Cʉ̃ pacʉsʉmʉa narẽ yʉꞌticãrã niwã: \p —Ʉ̃ʉ, ʉ̃sã macʉ̃ta nimi. Cʉ̃ caperi ĩꞌatigʉ bajuawĩ. Aꞌte diaꞌcʉ̃rẽ ʉ̃sã masĩꞌi. \v 21 Cʉ̃ niꞌcãrõacã ĩꞌasema masĩtisaꞌa. Cʉ̃rẽ ĩꞌacã weeꞌcʉ quẽꞌrãrẽ masĩtisaꞌa. Cʉ̃ basu yʉꞌtimasĩmi. Cʉ̃ wĩꞌmagʉ̃ mejẽta nimi. Cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌña, nicãrã niwã. \p \v 22 Cʉ̃ pacʉsʉmʉa uirã, tojo nicãrã niwã. Judío masã wiorã todʉporopʉ aꞌtiro nicãrã niwã: “Noꞌo Jesure ‘Õꞌacʉ̃ cʉ̃ oꞌóꞌcʉ nimi’ nigʉ̃nojõrẽ Õꞌacʉ̃ wiꞌipʉta cõꞌawĩrõnoꞌrõsaꞌa. Cʉ̃ marĩ meꞌrã nisetinemosome”, nicãrã niwã. \v 23 Tojo weerã marĩrẽ cõꞌarĩ ni uirã, “Cʉ̃ wĩꞌmagʉ̃ mejẽta nimi. Cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌña”, nicãrã niwã. \p \v 24 Judío masã wiorã caperi bajunoꞌtiꞌcʉre apaturi pijicãrã niwã tja. Cʉ̃rẽ “Õꞌacʉ̃ tʉꞌoropʉre diacjʉ̃ ucũña. Ʉ̃sã masĩꞌi, mʉꞌʉrẽ yʉꞌrʉoꞌcʉ ñaꞌagʉ̃ nimi”, nicãrã niwã. \p \v 25 Cʉ̃ narẽ nicʉ niwĩ: \p —Cʉ̃ ñaꞌagʉ̃ o añugʉ̃ nígʉ̃ nisami; cʉ̃rẽ yʉꞌʉ masĩtisaꞌa. Aꞌte diaꞌcʉ̃rẽ masĩꞌi. Todʉporopʉre yʉꞌʉ caperi bajunoꞌtiꞌcʉre yʉꞌrʉoami. Niꞌcãrõacãrẽ ĩꞌaꞌa. \p \v 26 Cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌnemocãrã niwã tja: \p —¿Noa mʉꞌʉrẽ tojo weeati? ¿Deꞌro wee mʉꞌʉrẽ ĩꞌacã weeati? \p \v 27 Cʉ̃ narẽ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Mʉsãrẽ weretojapʉ. Yʉꞌʉre ẽjõpeoweꞌe. ¿Deꞌro weerã mʉsã sẽrĩtiñaꞌnemoti tja? ¿Cʉ̃rẽ sirutusĩꞌrĩti? \p \v 28 Cʉ̃ tojo yʉꞌticã tʉꞌorã, cʉ̃rẽ tuꞌticãrã niwã: \p —Mʉꞌʉ cʉ̃rẽ sirutuya. Ʉ̃sã pũrĩcã Moisé dutisere siruturãti. \v 29 Ʉ̃sã masĩꞌi, Õꞌacʉ̃ Moisére ucũcʉ niwĩ. Cʉ̃ peꞌema “Tocjʉ̃pʉ nimi”, niña marĩꞌi. \p \v 30 Cʉ̃ narẽ nicʉ niwĩ: \p —Aꞌyóne. ¿Mʉsã yʉꞌʉre caperi ĩꞌacã weeꞌcʉre masĩweti? \v 31 Marĩ añurõ masĩꞌi, Õꞌacʉ̃ ñaꞌarãrẽ na sẽrĩsere yʉꞌtitisami. Cʉ̃rẽ ẽjõpeorã, cʉ̃ ʉaro weerã́ diaꞌcʉ̃rẽ yʉꞌtisami. \v 32 Ne niꞌcãti “Niꞌcʉ̃ wĩꞌmagʉ̃pʉta caperi ĩꞌatigʉ bajuaꞌcʉre ĩꞌacã weeapʉ” nicã tʉꞌonoꞌña marĩꞌi. \v 33 Cʉ̃ Õꞌacʉ̃ oꞌótiꞌcʉ nígʉ̃, yʉꞌʉre caperi ĩꞌacã weetiboapĩ. \p \v 34 Na cʉ̃rẽ nicãrã niwã: \p —¿Mʉꞌʉ ne waropʉta ñaꞌagʉ̃ bajuaꞌcʉ mijĩ ʉ̃sãrẽ weresĩꞌrĩti? Cʉ̃ na meꞌrã nisetimiꞌcʉre na meꞌrã ninemodutiticãrã niwã. \s1 Jesú masãrẽ “Caperi bajunoꞌtirã weronojõ nima” nise niꞌi \p \v 35 Jesú caperi bajunoꞌtiꞌcʉre na cõꞌawĩrõꞌquere tʉꞌowĩ. Tojo weegʉ cʉ̃rẽ bocaejagʉ, niwĩ: \p —¿Mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉre ẽjõpeoti? \p \v 36 Cʉ̃ Jesure yʉꞌtiwĩ: \p —Wiogʉ, ¿noanojõ niti cʉ̃? Yʉꞌʉ cʉ̃rẽ ẽjõpeosĩꞌrĩsaꞌa. Wereya. \p \v 37 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Mʉꞌʉ ĩꞌatojaꞌa. Yʉꞌʉ mʉꞌʉ meꞌrã ucũgʉ̃ta niꞌi. \p \v 38 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Jesú tiro ejaqueꞌa, cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Wiogʉ, mʉꞌʉrẽ ẽjõpeoꞌo. \p \v 39 Beꞌro Jesú niwĩ: \p —Yʉꞌʉ aꞌti turipʉre queoro besegʉ aꞌtiwʉ. Masã na ñaꞌarõ weesere masĩtima. Õꞌacʉ̃ masãrẽ yʉꞌrʉomi nise quẽꞌrãrẽ masĩtima. Tojo weerã caperi bajunoꞌtirã weronojõ nima. Aꞌtere masĩdutigʉ, ẽjõpeocã ʉagʉ aꞌtiwʉ. Ãpẽrã “Õꞌacʉ̃ ye quetire masĩꞌi”, ni wãcũsama. Náta caperi ĩꞌatirã weronojõ dojosama, niwĩ Jesú. \p \v 40 Tojo nicã tʉꞌorã, niꞌcãrẽrã fariseo masã cʉ̃ tiropʉ nirã́ aꞌtiro niwã: \p —¿Ʉ̃sã quẽꞌrã caperi bajunoꞌtirã weronojõta niti? \p \v 41 Jesú narẽ yʉꞌtiwĩ: \p —Caperi bajunoꞌtirã weronojõ nírã pũrĩcã, mʉsã buꞌiri moobosaꞌa. Mʉsã “Caperi bajunoꞌo”, nimiba. Tojo weerã buꞌiritirã niꞌi, niwĩ Jesú. \c 10 \s1 Jesú oveja coꞌtegʉ meꞌrã queose oꞌoꞌque niꞌi \p \v 1-2 Jesú masãrẽ buꞌégʉ, aꞌtiro queose werewĩ: \p —Diacjʉ̃ta mʉsãrẽ nigʉ̃ti. Niꞌcʉ̃ masʉ̃ oveja coꞌtegʉ na sãꞌrĩsãaca sopepʉre queoro sãjãasami. Ãpẽrã ovejare yajasĩꞌrĩrã peꞌe sope marĩrõpʉ sãjãasama. \v 3 Sopere coꞌtegʉ oveja coꞌtegʉre pãosõrõsami. Cʉ̃ sãjãacã, oveja cʉ̃ ucũsere tʉꞌomasĩsama. Cʉ̃ na ovejanʉcʉ̃rẽ na wãmerẽ pisusami. Cʉ̃ tojo weecã, cʉ̃ tiropʉ sirutuwijaasama. \v 4 Narẽ pijiwijaatojagʉ, na dʉporo ʉꞌmʉtãwãꞌcãsami. Cʉ̃ ucũsere tʉꞌomasĩrã, cʉ̃ beꞌro sirutuqueꞌasama. \v 5 Apĩpʉre na ĩꞌamasĩtigʉre sirututisama. Cʉ̃ ucũsere tʉꞌomasĩtirã, noꞌo ʉaro duꞌtistea waꞌasama, niwĩ Jesú. \p \v 6 Fariseo masã aꞌte cʉ̃ queose oꞌosere tʉꞌomasĩtiwã. \s1 Jesú oveja coꞌtemeꞌrĩgʉ̃ weronojõ nimi nise niꞌi \p \v 7 Na tʉꞌoticã ĩꞌagʉ̃, Jesú narẽ ninemowĩ tja: \p —Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Yʉꞌʉ oveja sãjãarĩ sope weronojõ niꞌi. \v 8-9 Oveja sopere sãjãarã weronojõ yʉꞌʉre sirutu ẽjõpeorã yʉꞌrʉonoꞌrãsama. Oveja weronojõ uiro marĩrõ nímasĩrãsama. Na ʉasere bocarãsama. Ãpẽrã yʉꞌʉ dʉporo aꞌtiꞌcãrã ñaꞌarã, ovejare yajari masã weronojõ nicãrã niwã. Tojo weerã oveja peꞌe na ucũsere tʉꞌomasĩtirã, narẽ sirututicãrã niwã. \p \v 10 »Ovejare yajari masã narẽ yaja, wẽjẽsĩꞌrĩsama. Yʉꞌʉ pũrĩcã narẽ catisere oꞌogʉ aꞌtiwʉ. Eꞌcatiyʉꞌrʉmajãto nígʉ̃, narẽ tojo weewʉ. \p \v 11 »Yʉꞌʉ ovejare añurõ coꞌtemeꞌrĩgʉ̃ weronojõ yʉꞌʉre ẽjõpeorãrẽ añurõ coꞌteꞌe. Añurõ coꞌtegʉ cʉ̃ yarã ovejare aꞌtiro weesami. Narẽ mejẽcã waꞌacã cãꞌmotaꞌagʉ wẽrĩmasĩsami. \v 12 Apĩ peꞌe cʉ̃ daꞌrase wapa wapataꞌase diaꞌcʉ̃rẽ wãcũsami. Cʉ̃ narẽ coꞌtegʉ waro nitigʉ yai aꞌticã, totá cõꞌanʉꞌcõ, waꞌa waꞌasami. Cʉ̃ yarã nitiyucã, tojo weesami. Yai aꞌti, narẽ ñeꞌe, nʉrʉ̃stepeꞌocãꞌsami. \v 13 Cʉ̃ wapataꞌase diaꞌcʉ̃rẽ wãcũgʉ̃, tojo weesami. Cʉ̃ yarã nitiyucã, ovejare wãcũnʉrʉ̃tisami. \p \v 14-15 »Yʉꞌʉ oveja añurõ coꞌtemeꞌrĩgʉ̃ weronojõ niꞌi. Aꞌtiro niꞌi. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre masĩmi. Yʉꞌʉ quẽꞌrã cʉ̃rẽ masĩꞌi. Te weronojõ yʉꞌʉ quẽꞌrã yarã ovejare masĩꞌi. Na quẽꞌrã yʉꞌʉre masĩma. Yʉꞌʉ na ye niatjere wẽrĩ, narẽ yʉꞌrʉogʉti. \v 16 Ãpẽrã quẽꞌrã judío masã nitimirã, yarã nima. Na quẽꞌrã neonoꞌo, yʉꞌʉre ẽjõpeosiruturãsama. Nipeꞌtirã yʉꞌʉre ẽjõpeorã niꞌcã curua nirãsama. Yʉꞌʉ niꞌcʉ̃ta narẽ coꞌtegʉ nigʉ̃saꞌa. \p \v 17-18 »Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre maꞌimi. Yʉꞌʉ masãrẽ wẽrĩ yʉꞌrʉoatje wapa tojo weemi. Ne niꞌcʉ̃ yʉꞌʉre wẽrĩcã weemasĩtisami; yʉꞌʉ ʉaro meꞌrã wẽrĩgʉ̃ti. Yʉꞌʉ wẽrĩmasĩꞌi. Beꞌro masãmasĩꞌi tja. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre aꞌtirota weedutiwĩ, niwĩ Jesú. \p \v 19 Judío masã cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, cʉ̃rẽ niꞌcãrõnojõ wãcũtiwã. \p \v 20 Niꞌcãrẽrã cʉ̃rẽ niwã: \p —¿Deꞌro weerã mʉsã cʉ̃rẽ tʉꞌoti? Maatigʉ weemi. Wãtĩ sãjãnoꞌcʉ nimi, niwã. \p \v 21 Ãpẽrã peꞌe “Wãtĩ sãjãnoꞌcʉ tojo ucũtibosami. Wãtĩ sãjãnoꞌcʉ caperi ĩꞌatigʉre ĩꞌacã weemasĩtisami”, niwã. \s1 Judío masã Jesure ʉatiꞌque niꞌi \p \v 22 Puꞌecʉ nirĩ cura Jerusalẽ́pʉ judío masã bosenʉmʉ weepeorã weewã. Dʉporocjãrã Õꞌacʉ̃ wiꞌire bosenʉmʉ weepeoꞌquere wãcũsiruturi nʉmʉ niwʉ̃. \v 23 Ti bosenʉmʉrẽ Jesú Õꞌacʉ̃ wiꞌipʉ waꞌawĩ. \v 24 Cʉ̃ Salomó wãmetiri tucũpʉ sãjãa yʉꞌrʉtẽrĩrĩ cura judío masã wiorã cʉ̃rẽ añurõ beꞌtoanʉꞌcã waꞌawã. Cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwã: \p —Mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ oꞌóꞌcʉ niꞌi nisere ne diacjʉ̃ wereweꞌe. ¿Deꞌro nicã mʉꞌʉ ʉ̃sãrẽ queoro weregʉsari? Mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ niꞌi nígʉ̃, diacjʉ̃ta ʉ̃sãrẽ wereya. \p \v 25 Jesú narẽ niwĩ: \p —Weremiwʉ̃. Yʉꞌʉre ẽjõpeotiwʉ. Yʉꞌʉ weeĩꞌose yʉꞌʉ pacʉ dutise meꞌrã yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ nisere mʉsãrẽ ĩꞌoꞌo. \v 26 Yʉꞌʉ mʉsãrẽ todʉporo níꞌcaronojõta yarã oveja niweꞌe. Tojo weerã yʉꞌʉre ẽjõpeoweꞌe. \v 27 Yarã oveja yʉꞌʉre ĩꞌamasĩma. Yʉꞌʉ quẽꞌrã narẽ ĩꞌamasĩꞌi. Na yʉꞌʉre ẽjõpeosirutuma. \v 28 Narẽ catinuꞌcũsere oꞌoꞌo. Na pecameꞌepʉ waꞌasome. Yʉꞌʉ narẽ coꞌtenuꞌcũcʉ̃ti. Ne niꞌcʉ̃, yarãrẽ yʉꞌʉre ẽꞌmamasĩsome. \v 29 Narẽ yʉꞌʉ pacʉ oꞌocʉ niwĩ. Cʉ̃ nipeꞌtirã nemorõ tutuagʉ nimi. Tojo weegʉ ne niꞌcʉ̃ yʉꞌʉ pacʉ cʉorãrẽ cʉ̃rẽ ẽꞌmamasĩsome. \v 30 Yʉꞌʉ pacʉ meꞌrã ʉ̃sã niꞌcʉ̃pʉta niꞌi, niwĩ Jesú. \p \v 31 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, judío masã ʉ̃tãperi meꞌrã cʉ̃rẽ doquewẽjẽsĩꞌrĩmiwã. \v 32 Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ pacʉ tutuase meꞌrã mʉsã ĩꞌorõpʉ peje añuse weeĩꞌowʉ̃. ¿Ñeꞌenojõ weese ye buꞌiri yʉꞌʉre doquewẽjẽsĩꞌrĩti? \p \v 33 Na Jesure niwã: \p —Mʉꞌʉ añurõ weese ye buꞌiri wẽjẽsome. Õꞌacʉ̃rẽ mʉꞌʉ ñaꞌarõ ucũse ye buꞌiri wẽjẽsĩꞌrĩsaꞌa. Mʉꞌʉ ʉmʉ nimigʉ̃, Õꞌacʉ̃ weronojõ nisĩꞌrĩꞌi. Te ye buꞌiri mʉꞌʉrẽ wẽjẽrãti, niwã. \p \v 34 Jesú narẽ niwĩ: \p —Mʉsã dutise waꞌteropʉre Õꞌacʉ̃ níꞌquere aꞌtiro ojanoꞌcaro niwʉ̃: “Mʉsã Õꞌacʉ̃ weronojõ niꞌi.” \v 35 Marĩ masĩꞌi. Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩ cjasere “Tojo nimaꞌacãrõ weeꞌe”, nita basioweꞌe. Õꞌacʉ̃ cʉ̃ dutise oꞌoꞌcãrãrẽ aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Mʉsã Õꞌacʉ̃ weronojõ niꞌi”, nicʉ niwĩ. \v 36 Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre besetjĩagʉ̃, aꞌti turipʉre oꞌówĩ. Tojo nimicã, “Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ niꞌi” níꞌque buꞌiri mʉsã peꞌe yʉꞌʉre “Õꞌacʉ̃rẽ ñaꞌarõ ucũami”, niapʉ. Tojo niweꞌe. \v 37 Yʉꞌʉ pacʉ dutiꞌcaronojõ weeticãma, yʉꞌʉre ẽjõpeoticãꞌña. \v 38 Cʉ̃ dutiꞌcaronojõ weecã pũrĩcãrẽ, yʉꞌʉre ẽjõpeotimirã, yʉꞌʉ weeĩꞌosere ẽjõpeoya. Mʉsã tere ẽjõpeorã, yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉpʉre nimi nisere masĩrãsaꞌa. Tojo nicã yʉꞌʉ, cʉ̃ meꞌrã niꞌcʉ̃ta niꞌi nisere masĩrãsaꞌa, niwĩ Jesú. \p \v 39 Na cʉ̃rẽ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ miasĩꞌrĩmiwã tja. Cʉ̃ peꞌe narẽ duꞌtiwãꞌcã waꞌawĩ. \p \v 40 Beꞌro Jesú Jordã́ siaquijipʉ pẽꞌawĩ. Topʉre Juã wãmeyeri masʉ̃ wãmeyecũꞌcaropʉ tojaqueꞌawĩ. \v 41 Pãjãrã Jesure ĩꞌarã etarã, aꞌtiro niwã: \p —Juã wãmeyeri masʉ̃ ucũgʉ̃, ne cãꞌrõ weeĩꞌotimigʉ̃, ãꞌrĩ cjasere diacjʉ̃ta ucũcũwĩ, niwã. \p \v 42 Topʉre pãjãrã Jesure ẽjõpeowã. \c 11 \s1 Lázaro cʉ̃ wẽrĩꞌque niꞌi \p \v 1 Jesú Jordã́ siaquijipʉ nirĩ cura Lázaro wãmetigʉ cʉ̃ ya macã Betaniapʉ dutitigʉ weecʉ niwĩ. Cʉ̃ maꞌmiosãnumia María, Marta na quẽꞌrã ti macãpʉta nicãrã niwã. \v 2 Co Maríata niwõ Jesure cʉ̃ dʉꞌpocãrĩpʉ ʉꞌmʉtise piopeo, co poari meꞌrã tuucoeꞌco. \v 3 Lázaro maꞌmiosãnumia cʉ̃ pũrõ nicã ĩꞌarã, ãpẽrã meꞌrã Jesure queti oꞌócãrã niwã: \p —Wiogʉ, mʉꞌʉ meꞌrãcjʉ̃ ʉpʉtʉ waro nimi, ni oꞌócãrã niwã. \p \v 4 Jesú te quetire tʉꞌogʉ, niwĩ: \p —Cʉ̃ dutitigʉ wẽrĩyapatidijasome. Cʉ̃ tojo wẽrĩse meꞌrã Õꞌacʉ̃ tutuasere ĩꞌanoꞌrõsaꞌa. Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ quẽꞌrãrẽ masã aꞌtiro nirãsama: “Cʉ̃ tutuagʉ nimi”, nirãsama, niwĩ. \p \v 5 Jesú narẽ maꞌimigʉ̃, maata waꞌatiwĩ. \v 6 Te quetire tʉꞌóca beꞌro pʉa nʉmʉ topʉre tojaqueꞌanemowĩ tja. \v 7 Beꞌro cʉ̃ ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Teꞌa Judeapʉ tja. \p \v 8 Ʉ̃sã cʉ̃rẽ niwʉ̃: \p —Ʉ̃sãrẽ buꞌegʉ, sõꞌonícatero tocjãrã judío masã ʉ̃tãperi meꞌrã mʉꞌʉrẽ doquewẽjẽsĩꞌrĩmiwã. ¿Mʉꞌʉ topʉ waꞌasĩꞌrĩsari tja? \p \v 9 Jesú yʉꞌʉ pacʉ daꞌrase cũuꞌquere queoro peꞌogʉsaꞌa; tojo weerã yʉꞌʉre wẽjẽsome yujupʉ nígʉ̃, queose meꞌrã aꞌtiro werewĩ: \p —Niꞌcã ʉmʉcore doce horari boꞌreyuꞌu. Marĩ ʉmʉcopʉ sijarã, bʉrʉqueꞌatisaꞌa. Aꞌti ʉmʉco boꞌreyucã, tojo weesaꞌa. \v 10 Naꞌitĩꞌarõpʉ sijarã pũrĩcã, na waꞌaro bajutise ye buꞌiri pʉꞌatuu, bʉrʉqueꞌasama. Na sĩꞌose marĩse ye buꞌiri tojo waꞌasama. \p \v 11 Beꞌro Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Marĩ meꞌrãcjʉ̃ Lázaro cãrĩa waꞌapʉ. Yʉꞌʉ cʉ̃rẽ wãꞌcõgʉ̃ waꞌagʉsaꞌa. \p \v 12 Ʉ̃sã cʉ̃rẽ niwʉ̃: \p —Wiogʉ, cʉ̃ cãrĩcã, añu nisaꞌa. Cʉ̃ cã́rĩ́ca beꞌro soo, yʉꞌrʉgʉsami. \p \v 13 Jesú Lázaro cãrĩa waꞌapʉ nígʉ̃, wẽrĩa waꞌapʉ nisĩꞌrĩgʉ̃ weecʉ nimiwĩ. Ʉ̃sã peꞌe cãrĩse warore wãcũcãti. \v 14 Ʉ̃sã tʉꞌoticã, Jesú ʉ̃sãrẽ diacjʉ̃ werewĩ: \p —Lázaro wẽrĩa waꞌapʉ. \v 15 Marĩ topʉ niticã, añuꞌu. Yʉꞌʉ eꞌcatiꞌi; añu nirõsaꞌa mʉsãrẽ. Totá mʉsã nemorõ ẽjõpeorãsaꞌa. Teꞌa marĩ cʉ̃rẽ ĩꞌarã, niwĩ. \p \v 16 Tomás “Sʉꞌrʉaꞌcʉ” na ninoꞌgʉ̃ ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Marĩ quẽꞌrã teꞌa. Jesure na wẽjẽcã, cʉ̃ meꞌrãta wẽrĩrã waꞌarã, niwĩ. \s1 Jesú wẽrĩꞌcãrãrẽ masõ, catise oꞌose niꞌi \p \v 17 Jesú Lázaro ya macãpʉ etagʉ, cʉ̃rẽ ʉ̃tã tutipʉ sĩosõrõcũuꞌquere tʉꞌowĩ. Cʉ̃rẽ tojo wééca beꞌro baꞌparitise nʉmʉrĩ yʉꞌrʉcaro niwʉ̃. \v 18 Lázaro ya macã Betania Jerusalẽ́ pʉꞌtoacã niwʉ̃. Pʉa kilómetro, ape kilómetro deco yoaro niwʉ̃. \v 19 Tojo weerã Jerusalẽ́cjãrã pãjãrã Marta, Maríare ĩꞌawãcũtutuato nírã na tiropʉ waꞌacãrã niwã. \v 20 Marta Jesú etasere tʉꞌogo, cʉ̃rẽ põtẽrĩgõ ejawõ. María peꞌe wiꞌipʉ tojaco niwõ. \v 21 Marta Jesú tiro etago, cʉ̃rẽ niwõ: \p —Wiogʉ, mʉꞌʉ aꞌtopʉ nicã, yʉꞌʉ acabiji wẽrĩtiboapĩ. \v 22 Yʉꞌʉ masĩꞌi, Õꞌacʉ̃ nipeꞌtise mʉꞌʉ sẽrĩsere oꞌosami, niwõ. \p \v 23 Jesú core niwĩ: \p —Mʉꞌʉ acabiji masãgʉ̃sami. \p \v 24 Co cʉ̃rẽ niwõ: \p —Yʉꞌʉ masĩꞌi, aꞌti ʉmʉco peꞌticã, nipeꞌtirã wẽrĩꞌcãrã masãrĩ curapʉ masãgʉ̃sami. \p \v 25 Jesú core niwĩ: \p —Yʉꞌʉ wẽrĩꞌcãrãrẽ masõ, catise oꞌogʉ niꞌi. Yʉꞌʉre ẽjõpeogʉ wẽrĩꞌcʉpʉ nimigʉ̃, catigʉsami tja. \v 26 Niꞌcãrõacãrẽ catirã yʉꞌʉre ẽjõpeorã wẽrĩrã, wẽrĩdojasome. ¿Mʉꞌʉ aꞌtere ẽjõpeoti? \p \v 27 Co cʉ̃rẽ niwõ: \p —Wiogʉ, mʉꞌʉrẽ ẽjõpeoꞌo. Mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ Cristo, Õꞌacʉ̃ macʉ̃ niꞌi. Mʉꞌʉ “Niꞌcʉ̃ masʉ̃ aꞌtiacjʉ niapʉ” níꞌcʉ niꞌi, niwõ. \s1 Lázaro masãpe pʉꞌto Jesú cʉ̃ utiꞌque niꞌi \p \v 28 Marta Jesú meꞌrã ucṹca beꞌro co acabijo Maríare pijigo waꞌawõ. Core ãpẽrã tʉꞌotiropʉ aꞌtiro nico niwõ: \p —Marĩrẽ buꞌegʉ etatojami. Mʉꞌʉrẽ pijidutiami. \p \v 29 Co tojo nicã tʉꞌogo, cʉ̃ tiropʉ maata aꞌtico niwõ. \v 30 Jesú Martare põtẽrĩꞌcaropʉta niwĩ. Macãpʉre piꞌatiwĩ yujupʉ. \v 31 María co ya wiꞌipʉre sojaro meꞌrã wijaatico niwõ. Tojo weecã ĩꞌarã, judío masã topʉ sijarã ejaꞌcãrã core sirutucãrã niwã. “Co acabiji masãpepʉ utigo waꞌago weesamo”, ni wãcũcãrã nimiwã. \p \v 32 Co peꞌe Jesú tiro etago, cʉ̃ ye dʉꞌpocãrĩ tiropʉ paamuꞌrĩqueꞌawõ. Cʉ̃rẽ niwõ: \p —Wiogʉ, mʉꞌʉ aꞌtopʉ nicã, yʉꞌʉ acabiji wẽrĩtiboapĩ. \p \v 33 Jesú co uticã ĩꞌagʉ̃, core sirutuꞌcãrã uticã ĩꞌagʉ̃, ʉpʉtʉ bʉjaweti, pajañaꞌwĩ. \v 34 Narẽ sẽrĩtiñaꞌwĩ: \p —¿Noꞌopʉ cʉ̃rẽ sĩosõrõcũurĩ? niwĩ. \p Na cʉ̃rẽ “Teꞌa ĩꞌarã”, niwã. \p \v 35 Topʉ waꞌagʉ, Jesú quẽꞌrã utiwĩ. \p \v 36 Cʉ̃ uticã ĩꞌarã, niꞌcãrẽrã judío masã niwã: \p —Ĩꞌaña. ¿Ʉpʉtʉta cʉ̃rẽ maꞌipari? niwã. \p \v 37 Ãpẽrã aꞌtiro niwã: \p —¿Ãꞌrĩ caperi ĩꞌatigʉre yʉꞌrʉoꞌcʉ Lázarore wẽrĩcã weetibopari? niwã. \s1 Jesú Lázarore wẽrĩꞌcʉpʉre masõꞌque niꞌi \p \v 38 Jesú pũrõ bʉjawetise meꞌrã Lázaro masãpepʉ waꞌawĩ. Ti masãpe ʉ̃tã tuti niwʉ̃. Ti tuti sope pʉꞌto ʉ̃tãgãjo meꞌrã cãꞌmotaꞌanoꞌwʉ̃. \fig Jesú Lázaro wẽrĩꞌcʉpʉre masõꞌque niꞌi|alt="Make 120 percent Rolling stone from Lazarus’ grave" src="CN01768B.TIF" size="col" ref="Jn 11.38-44" \fig* \p \v 39 Jesú narẽ niwĩ: \p —Tuupãoña. \p Marta cʉ̃rẽ niwõ: \p —Wiogʉ, ʉ̃rĩ nisami. Cʉ̃ wẽ́rĩ́ca beꞌro baꞌparitise nʉmʉrĩ yʉꞌrʉꞌʉ. \p \v 40 Jesú core niwĩ: \p —Mʉꞌʉrẽ weremiapʉ. “Yʉꞌʉre ẽjõpeogo, Õꞌacʉ̃ tutuasere ĩꞌagõsaꞌa”, nimiapʉ, niwĩ. \p \v 41 Beꞌro na ti tutire pãowã. Jesú ʉꞌmʉsepʉ ĩꞌamorõ, Õꞌacʉ̃rẽ niwĩ: \p —Pacʉ, yʉꞌʉ sẽrĩꞌquere mʉꞌʉ tʉꞌotojapʉ. Añuꞌu. \v 42 Yʉꞌʉ masĩꞌi, mʉꞌʉ yʉꞌʉre tʉꞌonuꞌcũcãꞌa. Ãꞌrã aꞌtopʉ nuꞌcũrã ye buꞌiri sẽrĩꞌi. Mʉꞌʉ yʉꞌʉre oꞌóꞌquere masĩato nígʉ̃, tojo weeꞌe. \p \v 43 Cʉ̃ tojo níca beꞌro pũrõ caricũwĩ: \p —Lázaro, wijaatia, niwĩ. \p \v 44 Tojo nicãta, cʉ̃ wijaatiwĩ. Cʉ̃ ye omocãrĩ, cʉ̃ ye dʉꞌpocãrĩrẽ suꞌti meꞌrã dʉꞌrenoꞌcʉ niwĩ. Cʉ̃ diapoa quẽꞌrã suꞌti casero meꞌrã omanoꞌcaro niwʉ̃. Tojo weegʉ Jesú narẽ niwĩ: \p —Cʉ̃rẽ pãa, duꞌuoꞌoya. \s1 Judío masã wiorã Jesure wẽjẽsĩꞌrĩꞌque niꞌi \r (Mt 26.1-5; Mr 14.1-2; Lc 22.1-2) \p \v 45 Pãjãrã judío masã María meꞌrã baꞌpatiwãꞌcãtiꞌcãrã cʉ̃ tojo weesere ĩꞌarã, Jesure ẽjõpeowã. \v 46 Ãpẽrã peꞌe ẽjõpeoronojõ nírã, cʉ̃ tojo weeꞌquere fariseo masãpʉre weresãrã waꞌawã. \v 47 Tojo weerã fariseo masã, tojo nicã paꞌia wiorã nerẽcãrã niwã. Na paꞌia wiogʉ cʉ̃ meꞌrãcjãrã nirõpʉ nerẽcãrã niwã. Aꞌtiro nicãrã niwã: \p —¿Deꞌro weerãsari marĩ? Jesú peje añuse weeĩꞌogʉ̃ weemi. \v 48 Marĩ cʉ̃rẽ cãꞌmotaꞌaticã, nipeꞌtirã cʉ̃rẽ ẽjõpeorãsama. Romano masã wiorã aꞌtirãsama. Aꞌti, marĩ wiorã nise, Õꞌacʉ̃ wiꞌi quẽꞌrãrẽ cõꞌarãsama. \p \v 49 Niꞌcʉ̃ na meꞌrãcjʉ̃ Caifá wãmetigʉ ti cʉ̃ꞌmarẽ paꞌia wiogʉ nicʉ niwĩ. Cʉ̃ narẽ nicʉ niwĩ: \p —Mʉsã ne tʉꞌomasĩweꞌe. \v 50 Nipeꞌtirã masã marĩ ya diꞌtacjãrã wẽrĩcã, ñaꞌa nibosaꞌa. Aꞌtiro weecã, añusaꞌa. Niꞌcʉ̃ nipeꞌtirã ye buꞌiri wẽrĩbosacã, marĩrẽ añurõsaꞌa, niwĩ. \p \v 51 Caifá cʉ̃ basu wãcũse meꞌrã tojo niticʉ niwĩ. Ti cʉ̃ꞌma cʉ̃ paꞌia wiogʉ nicã, Õꞌacʉ̃ cʉ̃rẽ tojo wãcũse oꞌocʉ niwĩ. Tojo nígʉ̃, Judea diꞌtacjãrãrẽ Jesú wẽrĩbosagʉsami nígʉ̃, tojo nicʉ niwĩ. \v 52 Jesú ti diꞌtacjãrã diaꞌcʉ̃rẽ wẽrĩbosaticʉ niwĩ. Nipeꞌtirã Õꞌacʉ̃ põꞌrã cʉ̃rẽ ẽjõpeoajãrẽ noꞌo apeye diꞌtapʉ nirã́ quẽꞌrãrẽ wẽrĩbosacʉ niwĩ. Niꞌcã curua weesĩꞌrĩgʉ̃ tojo weecʉ niwĩ. \v 53 Ti nʉmʉta na nerẽ ucṹca nʉmʉ meꞌrã na Jesure wẽjẽatjere wãcũyucãrã niwã. \p \v 54 Na wẽjẽsĩꞌrĩse ye buꞌiri Jesú judío masã ĩꞌorõpʉ sijatiwĩ. Judeapʉ níꞌcʉ wijawãꞌcãwĩ. Niꞌcã macã Efraĩ́ wãmetiri macã yucʉ marĩrõ pʉꞌto nirĩ macãpʉ waꞌawĩ. Ti macãpʉ ʉ̃sã tojawʉ. \p \v 55 Titare Pascua judío masã bosenʉmʉ waꞌatjo cãꞌrõacã dʉꞌsawʉ. Pãjãrã masã Jerusalẽ́pʉ waꞌacãrã niwã. Na ti bosenʉmʉ dʉporo na ñaꞌarõ weeꞌquere coeyurã waꞌacãrã niwã. \v 56 Jesure ĩꞌasĩꞌrĩrã aꞌmacusiacãrã niwã. Õꞌacʉ̃ wiꞌipʉ nírã, aꞌmerĩ sẽrĩtiñaꞌcãrã niwã: \p —Mʉsã tʉꞌoñaꞌcã, ¿apetero weegʉ cʉ̃ aꞌtigʉsari? \p \v 57 Fariseo masã, paꞌia wiorã masãrẽ aꞌtiro duticãrã niwã: \p —Mʉsã Jesú topʉ niapʉ nisere masĩrã, ʉ̃sãrẽ wereya. Na werecã, buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ Jesure miarãti nírã, tojo nicãrã niwã. \c 12 \s1 Jesure María ʉꞌmʉtise piopeoꞌque niꞌi \r (Mt 26.6-13; Mr 14.3-9) \p \v 1 Pascua bosenʉmʉ waꞌatjo seis nʉmʉrĩ dʉꞌsawʉ. Titare Jesú Efraĩ́pʉ níꞌcʉ Betania wãmetiri macãpʉ waꞌawĩ. Todʉporo ti macãpʉta Jesú Lázarore masõwĩ. \v 2 Tocjãrã Jesure bosenʉmʉ weepeowã. Marta baꞌasere etiwõ. Na pãjãrã waꞌterore Lázaro quẽꞌrã Jesú meꞌrã baꞌadujiwĩ. \v 3 Ʉ̃sã baꞌari cura María pajicja ʉꞌmʉticja nardo wãmetise wapabʉjʉsere poseticjare Jesú tiro miitiwõ. Miiti, cʉ̃ dʉꞌpocãrĩpʉ piopeowõ. Beꞌro co poari meꞌrã tuucoewõ. Ti wiꞌi nipeꞌtiropʉ ʉꞌmʉtiseꞌsa waꞌawʉ. \p \v 4 Co tojo weecã ĩꞌagʉ̃, Juda Iscariote ʉ̃sã meꞌrãcjʉ̃ beꞌropʉ Jesure ĩꞌatuꞌtirãrẽ oꞌoacjʉ aꞌtiro niwĩ: \p \v 5 —¿Deꞌro weego aꞌte ʉꞌmʉtisere duatiati? Tere duago, niꞌcã cʉ̃ꞌma daꞌrase wapa weronojõ wapataꞌaboapã. Te niyerure pajasecʉorãrẽ oꞌoboapã, niwĩ. \p \v 6 Cʉ̃ pajasecʉorãrẽ maꞌígʉ̃ mejẽta, tojo niwĩ. Yajasebʉcʉ niwĩ. Cʉ̃ ʉ̃sã niyerure coꞌtegʉ niwĩ. Ti ajuropʉ ʉ̃sã niyeru sãaꞌquere yajamʉjãcũwĩ. \v 7 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Co ʉaro weeato. Co yʉꞌʉre yaatjere wãcũgõ, tojo weeamo. \v 8 Mʉsã pajasecʉorãrẽ oꞌonuꞌcũmasĩrãsaꞌa. Beꞌropʉ yʉꞌʉ pũrĩcãrẽ oꞌomasĩsome. Yʉꞌʉ aꞌto nidojacjʉ niweꞌe, niwĩ Jesú. \s1 Judío masã wiorã Lázarore wẽjẽsĩꞌrĩꞌque niꞌi \p \v 9 Pãjãrã judío masã Jesú Betaniapʉ nise quetire tʉꞌocãrã niwã. Tojo weerã Jesure, cʉ̃ masõꞌcʉ Lázaro quẽꞌrãrẽ ĩꞌarã aꞌticãrã niwã. \v 10-11 Lázarore masõse ye buꞌiri pãjãrã judío masã Jesure ẽjõpeowã. Cʉ̃rẽ ẽjõpeorã, paꞌia wiorã dutise doca nimiꞌcãrã dʉcawatia waꞌawã. Na tojo weese ye buꞌiri paꞌia wiorã Jesure na wẽjẽsĩꞌrĩrõnojõta Lázaro quẽꞌrãrẽ wẽjẽsĩꞌrĩwã. \s1 Jesú Jerusalẽ́pʉ piꞌaꞌque niꞌi \r (Mt 21.1-11; Mr 11.1-11; Lc 19.28-40) \p \v 12 Pascua judío masã bosenʉmʉrẽ ĩꞌarã waꞌarã pãjãrã masã Jerusalẽ́pʉre waꞌacãrã niwã. Na etáca nʉmʉ ape nʉmʉ peꞌe Jesú waꞌatje quetire masĩcãrã niwã. \v 13 Tojo weerã pũrĩ opa querire dʉte, cʉ̃rẽ põtẽrĩrã aꞌticãrã niwã. Na aꞌtiro caricũwãꞌcãtiwã: \p —Marĩ wiogʉre eꞌcatise oꞌorã. Ãꞌrĩ Õꞌacʉ̃ oꞌóꞌcʉre añurõ waꞌato. Cʉ̃ marĩ Israe curuacjãrã wiogʉ nimi, niwã. \p \v 14 Jesú Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ nírõnojõta burrore ĩꞌagʉ̃, cʉ̃ buꞌipʉ mʉjãpejawĩ. Zacaría todʉporocjʉ̃ Õꞌacʉ̃ ye quetire weremʉꞌtãrĩ masʉ̃ aꞌtiro ojacʉ niwĩ: \q1 \v 15 Mʉsã Jerusalẽ́cjãrã, uiticãꞌña. \q1 Ĩꞌaña, mʉsã wiogʉ burro buꞌipʉ pesawãꞌcãtimi, ni ojacʉ niwĩ. \p \v 16 Aꞌte ojaꞌquere ʉ̃sã cʉ̃ buꞌerã ne waro “Jesú ye queti nisaꞌa”, niticãti. Beꞌro ʉꞌmʉse cʉ̃ mʉjã́áca beꞌropʉ ʉ̃sã masĩwʉ̃. “Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ níꞌcaronojõta cʉ̃rẽ queoro waꞌawʉ”, niwʉ̃. \p \v 17 Jesú Lázarore masõgʉ̃, cʉ̃ pijiwĩrõcã ĩꞌaꞌcãrã ãpẽrãrẽ wereturiacãrã niwã. \v 18 Tojo weerã cʉ̃ weeĩꞌoꞌquere ẽjõpeorã, Jesure põtẽrĩrã aꞌticãrã niwã. \v 19 Fariseo masã peꞌe tojo weecã ĩꞌarã, aꞌmerĩ nicãrã niwã: \p —¿Ĩꞌati mʉsã? Nipeꞌtirã cʉ̃ meꞌrã waꞌarã weema. ¿Marĩ deꞌro weebosaʉ? niwã. \s1 Griego masã Jesure ĩꞌasĩꞌrĩꞌque niꞌi \p \v 20 Jerusalẽ́pʉ Pascua bosenʉmʉ nicã, Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeorã nerẽꞌcãrã waꞌterore niꞌcãrẽrã griego masã niwã. \v 21 Na Jesure ĩꞌasĩꞌrĩrã Felipe tiro aꞌtiwã. Felipe Betsaida Galilea diꞌtapʉ nirĩ macãcjʉ̃ niwĩ. Na cʉ̃rẽ aꞌtiro niwã: \p —Jesure ĩꞌasĩꞌrĩsaꞌa. \p \v 22 Na tojo nicã tʉꞌogʉ, Felipe Andrére weregʉ waꞌawĩ. Beꞌro pʉarãpʉ waꞌa, Jesure wererã waꞌawã. \v 23 Na griego masã ĩꞌasĩꞌrĩsere tʉꞌogʉ, Jesú niwĩ: \p —Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ wẽrĩ masãmʉjãatjo cãꞌrõ dʉꞌsaꞌa. \v 24 Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Niꞌcʉ̃ otese capere otetibosami. Te oteticã, mejãrõta tojasaꞌa. Te peri otecã pũrĩcãrẽ, diꞌtapʉ boa waꞌasaꞌa. Beꞌro pĩꞌrĩ, pupi, peje dʉcatisaꞌa. Te peri weronojõ yʉꞌʉ wẽrĩgʉ̃saꞌa. Yʉꞌʉ wẽrĩse meꞌrã pãjãrã Õꞌacʉ̃ põꞌrã waꞌarãsama. \v 25 Noꞌo aꞌti ʉmʉcopʉre cʉ̃ catiri ʉmʉcore maꞌiyʉꞌrʉgʉ pecameꞌepʉ buꞌiri daꞌre bajurionoꞌgʉ̃sami. Noꞌo cʉ̃ catiri ʉmʉcore maꞌitigʉ peꞌe ʉꞌmʉsepʉ catinuꞌcũgʉ̃sami. \v 26 Yʉꞌʉ dutisere weesĩꞌrĩgʉ̃, yʉꞌʉre sirutuato. Cʉ̃ yʉꞌʉ niatjopʉre yʉꞌʉ meꞌrã nigʉ̃sami. Yʉꞌʉ dutisere weesirutugʉnojõrẽ yʉꞌʉ pacʉ añurõ weegʉsami, niwĩ Jesú. \s1 Jesú cʉ̃ wẽrĩatjere ucũꞌque niꞌi \p \v 27 Jesú niwĩ: \p —Niꞌcãrõacã yʉꞌʉ pũrõ bʉjawetiꞌi. ¿Deꞌro nigʉ̃sari? “Pacʉ, yʉꞌʉre ñaꞌarõ waꞌatjere yʉꞌrʉoya” ¿nigʉ̃sari? Nisome. Yʉꞌʉ tereta piꞌeti, wẽrĩgʉ̃ aꞌtiwʉ. \v 28 Pacʉ, mʉꞌʉ tutuasere ĩꞌoña, niwĩ Jesú. Cʉ̃ tojo níca beꞌro niꞌcʉ̃ ʉꞌmʉsepʉ ucũdijosere tʉꞌowʉ. Aꞌtiro niwĩ: \p —Yʉꞌʉ tutuasere ĩꞌotojawʉ. Ĩꞌonemogʉ̃ti tja, niwĩ. \p \v 29 Masã topʉ nirã́ cʉ̃ ucũꞌquere tʉꞌorã, “Bʉpo bʉsʉami”, niwã. Ãpẽrã “Õꞌacʉ̃rẽ werecoꞌtegʉ ʉꞌmʉsecjʉ̃ Jesure ucũami”, niwã. \p \v 30 Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉre tʉꞌodutigʉ mejẽta ucũami. Mʉsã peꞌere tʉꞌodutigʉ ucũami. \v 31 Niꞌcãrõacãrẽ Õꞌacʉ̃ aꞌti turicjãrãrẽ bese, buꞌiri daꞌregʉsami. Tojo nicã aꞌti turicjãrãrẽ dutigʉ wãtĩ cõꞌawĩrõnoꞌgʉ̃sami. \v 32 Apeye quẽꞌrãrẽ yʉꞌʉre na ʉꞌmʉarõpʉ tuumorõnʉꞌcõcã, nipeꞌtirãrẽ yʉꞌʉ tiropʉ aꞌticã weegʉti, niwĩ Jesú. \p \v 33 Tojo nígʉ̃, yʉꞌʉ curusapʉ wẽrĩgʉ̃saꞌa nígʉ̃, tojo niwĩ. \v 34 Masã tere tʉꞌorã, aꞌtiro niwã: \p —Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ na buꞌeĩꞌocã, aꞌtiro tʉꞌonoꞌwʉ̃: “Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ Cristo catinuꞌcũcʉ̃sami.” ¿Deꞌro weeacjʉ mʉꞌʉ peꞌe tja “Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ ʉꞌmʉarõpʉ tuumorõnʉꞌcõnoꞌgʉ̃sami”, niti? Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ ¿noanojõ niti? ni sẽrĩtiñaꞌwã. \p \v 35 Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ aꞌti nucũcãcjãrãrẽ sĩꞌose weronojõ niꞌi. Yʉꞌʉ masãrẽ Õꞌacʉ̃ yere añurõ masĩcã weeꞌe. Yoaticã mʉsã meꞌrã nigʉ̃saꞌa. Yʉꞌʉ aꞌtopʉ nirĩ curare mʉsã yʉꞌʉ buꞌesere ẽjõpeoya. Tojo weerã mʉsã wãcũña marĩrõ naꞌitĩꞌarõpʉ sijarã weronojõ waꞌasome. Yʉꞌʉre ẽjõpeotirã naꞌitĩꞌarõpʉ nirã́ weronojõ nima. Na weesere “Aꞌtiro peꞌe ʉaꞌa”, nímasĩtisama. \v 36 Yʉꞌʉ sĩꞌose weronojõ nigʉ̃́ mʉsã tiropʉ niꞌi. Yʉꞌʉ mʉsã tiropʉ nirĩ curare yʉꞌʉre ẽjõpeoya. Tojo weerã mʉsã quẽꞌrã sĩꞌorĩ masã weronojõ nirãsaꞌa. Õꞌacʉ̃ yere añurõ masĩrãsaꞌa. Ãpẽrã quẽꞌrãrẽ masĩcã weerãsaꞌa, niwĩ Jesú. \p Jesú narẽ tojo níca beꞌro duꞌtiwãꞌcã waꞌawĩ. \s1 Judío masã wiorã Jesure ẽjõpeotise niꞌi \p \v 37 Jesú peje weeĩꞌomicã, judío masã wiorã cʉ̃rẽ ẽjõpeotiwã. \v 38 Na ẽjõpeoticã, Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ Isaía ojaꞌcaronojõta queoro waꞌawʉ. \p Cʉ̃ aꞌtiro ojacʉ niwĩ: \q1 Niꞌcʉ̃nojõpʉta ʉ̃sã weresere tʉꞌotimi. \q1 Õꞌacʉ̃ tutuase meꞌrã weeĩꞌocã ĩꞌamirã, ne ẽjõpeotima, ni ojacʉ niwĩ Isaía. \p \v 39 Na ne ẽjõpeomasĩtiꞌque quẽꞌrãrẽ Isaía aperopʉ Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉre aꞌtiro ojacʉ niwĩ: \q1 \v 40 Õꞌacʉ̃ narẽ caperi bajutirã weronojõ weecʉ niwĩ. \q1 Cʉ̃ yere tʉꞌomasĩticã weecʉ niwĩ. \q1 Tojo weerã añurõ cʉ̃ weesere ĩꞌamirã, ĩꞌamasĩticãrã niwã. \q1 Cʉ̃ buꞌesere tʉꞌomirã, tʉꞌomasĩticãrã niwã. \q1 Cʉ̃ buꞌesere ẽjõpeorã, na ñaꞌarõ weeꞌquere duꞌu, acobojose sẽrĩbopã. \q1 Cʉ̃ narẽ yʉꞌrʉobopĩ, nicʉ niwĩ Isaía. \p \v 41 Isaía Jesú tutuasere, cʉ̃ asistesere ĩꞌagʉ̃, cʉ̃ ye cjasere tojo ucũcʉ niwĩ. \p \v 42 Pãjãrã judío masã Jesure ẽjõpeowã. Niꞌcãrẽrã wiorã waropʉta ẽjõpeowã. Fariseo masãrẽ uirã, bajuyoropʉ Jesure ẽjõpeosere ucũtiwã. Ʉ̃sãrẽ judío masã na nerẽrĩ wiꞌipʉ nirãrẽ cõꞌawĩrõrĩ nírã, tojo weewã. \v 43 Wiorã Jesure ẽjõpeomirã, masã peꞌere Õꞌacʉ̃ nemorõ añurõ wãcũcã ʉawã. \s1 Jesú masãrẽ besese cjasere ucũꞌque niꞌi \p \v 44 Jesú nipeꞌtirã tʉꞌoato nígʉ̃, tutuaro ucũwĩ: \p —Yʉꞌʉre ẽjõpeogʉ yʉꞌʉ seꞌsarore ẽjõpeotimi. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ quẽꞌrãrẽ ẽjõpeomi. \v 45 Yʉꞌʉre ĩꞌagʉ̃, yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ quẽꞌrãrẽ ĩꞌami. \v 46 Yʉꞌʉ sĩꞌose weronojõ niꞌi. Aꞌti nucũcãpʉre yʉꞌʉre ẽjõpeorã naꞌitĩꞌarõpʉ tojaticãꞌto nígʉ̃ aꞌtiwʉ. Na yʉꞌʉ buꞌesere masĩrãsama. Masĩrã, añurõ weerãsama. \v 47 Yʉꞌʉ buꞌesere tʉꞌomirã, tere weetirã, buꞌiri cʉorãsama. Yʉꞌʉ narẽ buꞌiri daꞌresome. Yʉꞌʉ buꞌiri daꞌregʉ aꞌtitiwʉ. Narẽ yʉꞌrʉogʉ aꞌtiwʉ. \v 48 Yʉꞌʉre ʉatirãnojõ, yʉꞌʉ buꞌeꞌquere weetirãnojõ Õꞌacʉ̃rẽ buꞌiri daꞌrenoꞌajãpʉ nitojama. Yʉꞌʉ buꞌeꞌquere weetise buꞌiri na aꞌti ʉmʉco peꞌticã, buꞌiri daꞌrenoꞌrãsama. \v 49 Yʉꞌʉ seꞌsaro yʉꞌʉ ʉaro buꞌeweꞌe. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ “Tojo ni buꞌeya” nirṍ buꞌeꞌe. \v 50 Yʉꞌʉ masĩꞌi, yʉꞌʉ pacʉ dutisere ẽjõpeorã catinuꞌcũcãꞌrãsama. Tojo weegʉ cʉ̃ buꞌedutiꞌcaronojõta masãrẽ buꞌeꞌe, niwĩ Jesú. \c 13 \s1 Jesú cʉ̃ buꞌerã ye dʉꞌpocãrĩrẽ coeꞌque niꞌi \p \v 1 Judío masã bosenʉmʉ Pascua waꞌatjo niꞌcã nʉmʉ dʉꞌsawʉ. Jesú cʉ̃ aꞌti turipʉ níꞌcʉ maata cʉ̃ pacʉ tiropʉ waꞌatjere masĩtojawĩ. Cʉ̃, cʉ̃ yarã aꞌti nucũcãcjãrãrẽ maꞌinuꞌcũcãꞌwĩ. Cʉ̃ wẽrĩse meꞌrã cʉ̃ ʉpʉtʉ maꞌisere ĩꞌowĩ. \p \v 2-4 Juda Iscariote, Simó macʉ̃rẽ wãtĩ aꞌtiro wãcũse oꞌocʉ niwĩ. Jesure ĩꞌatuꞌtirãpʉre oꞌoduticʉ niwĩ. Jesú peꞌe pũrĩcã cʉ̃ Õꞌacʉ̃ tiropʉ níꞌcʉ aꞌtiwʉ nisere masĩwĩ. Tojo nicã topʉ cʉ̃ dajatojaatjere, cʉ̃ pacʉ cʉ̃rẽ wiogʉ sõrõatje quẽꞌrãrẽ masĩwĩ. Aꞌtiro wéégʉ, ʉ̃sã baꞌadujiri cura Jesú wãꞌcãnʉꞌcã, cʉ̃ suꞌti buꞌicjãrõrẽ tuweecũuwĩ. Beꞌro marĩ ejerituwʉaropʉ tuucoeri caserore dʉꞌteõꞌowĩ. \v 5 Tuꞌajanʉꞌcõ, acore bapapʉ piosãawĩ. Te meꞌrã ʉ̃sã ye dʉꞌpocãrĩrẽ coenʉꞌcãwĩ. Beꞌro ti casero meꞌrã bopowĩ. \p \v 6 Cʉ̃ Simó Pedro ye dʉꞌpocãrĩrẽ coenʉꞌcãrĩ cura Pedro cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Wiogʉ, ¿yé dʉꞌpocãrĩrẽ coegʉsari? \p \v 7 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Niꞌcãrõacã yʉꞌʉ weesere mʉꞌʉ tʉꞌomasĩtisaꞌa. Beꞌropʉ masĩgʉ̃saꞌa. \p \v 8 Pedro cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Yé dʉꞌpocãrĩrẽ mʉꞌʉ ne coesome. \p Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ coeticã, mʉꞌʉ yʉꞌʉ meꞌrãcjʉ̃ nisome. \p \v 9 Simó Pedro cʉ̃rẽ niwĩ: \p —To pũrĩcãrẽ yé dʉꞌpocãrĩrẽ coegʉ, yé omocãrĩ, ya dʉpoa quẽꞌrãrẽ coeya. \fig Jesú cʉ̃ buꞌerãrẽ dʉꞌpocãrĩ coeꞌque niꞌi|alt="Make 110 percent Jesus washing Peter’s feet" src="cn01800B.tif" size="col" ref="Jn 13.1-20" \fig* \p \v 10 Jesú peꞌe cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Marĩ uꞌáca beꞌro apaturi uꞌaapoya marĩsaꞌa. Sijáca beꞌro dʉꞌpocãrĩ diaꞌcʉ̃rẽ tuucoenoꞌsaꞌa. Mʉsã ũꞌirĩ marĩrã weronojõ niꞌi. Tojo nimicã, niꞌcʉ̃ mʉsã waꞌteropʉre ñaꞌagʉ̃ ũꞌirĩtigʉ weronojõ nimi, niwĩ Jesú. \p \v 11 Jesú cʉ̃rẽ ĩꞌatuꞌtirãpʉre oꞌoacjʉre masĩtojawĩ. Tojo weegʉ tojo niwĩ. \p \v 12 Ʉ̃sã ye dʉꞌpocãrĩrẽ coéca beꞌro cʉ̃ buꞌicjãrõ suꞌtirore sãña, ejanujãwĩ tja. Ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —¿Mʉsã yʉꞌʉ weesere tʉꞌomasĩti? \v 13 Mʉsã yʉꞌʉre “Wiogʉ, ʉ̃sãrẽ buꞌegʉ” ni pisuꞌu. Tojota niꞌi mʉsã nírõnojõta. \v 14 Yʉꞌʉ mʉsã wiogʉ, mʉsãrẽ buꞌegʉ nimigʉ̃, mʉsã ye dʉꞌpocãrĩrẽ coeapʉ. Tojo weerã mʉsã quẽꞌrã mejãrõta weeya. \v 15 Mʉsãrẽ yʉꞌʉ weeꞌquere ĩꞌacũu, weesirutuato nígʉ̃ aꞌte queosere weeĩꞌoapʉ. Aꞌmerĩ añurõ weeya. \v 16 Mʉsãrẽ diacjʉ̃ weregʉti. Ne niꞌcʉ̃ daꞌracoꞌtegʉ “Yʉꞌʉ wiogʉ yʉꞌrʉoro niꞌi”, nímasĩtisami. Niꞌcʉ̃ oꞌónoꞌcʉ quẽꞌrã cʉ̃rẽ oꞌóꞌcʉ yʉꞌrʉoro nitisami. \v 17 Mʉsã yʉꞌʉ dʉꞌpocãrĩ coesere masĩrã, aꞌte yʉꞌʉ weeꞌquere wéérã, eꞌcatirãsaꞌa. \p \v 18 »Yʉꞌʉ mʉsã nipeꞌtirãpʉre ucũgʉ̃ weeweꞌe. Yʉꞌʉ beseꞌcãrãrẽ masĩꞌi. Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ nírõnojõta queoro waꞌarosaꞌa. Aꞌtiro ojanoꞌwʉ̃: “Yʉꞌʉ meꞌrã baꞌadujimigʉ̃, yʉꞌʉre aꞌpepũrĩmi”, ni ojanoꞌcaro niwʉ̃. \v 19 Yʉꞌʉ mʉsãrẽ wereyugʉ weeꞌe. Tojo weerã yʉꞌʉ níꞌque queoro waꞌacã, aꞌtiro nirãsaꞌa: “Diacjʉ̃ta Õꞌacʉ̃ oꞌóꞌcʉ nipĩ”, nirãsaꞌa. \v 20 Mʉsãrẽ queoro weregʉti. Yʉꞌʉ oꞌóꞌcãrã weresere tʉꞌo ẽjõpeorã, yʉꞌʉ quẽꞌrãrẽ ẽjõpeorãta weesama. Yʉꞌʉre ẽjõpeorã, yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ quẽꞌrãrẽ ẽjõpeosama, niwĩ Jesú. \s1 Jesú “Yʉꞌʉre ĩꞌatuꞌtirãpʉre Juda oꞌogʉsami” nise niꞌi \r (Mt 26.20-25; Mr 14.17-21; Lc 22.21-23) \p \v 21 Jesú ʉ̃sãrẽ wéréca beꞌro ʉpʉtʉ bʉjawetiwĩ. Tʉꞌota basiorota werewĩ: \p —Diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Niꞌcʉ̃ mʉsã waꞌteropʉ yʉꞌʉre ĩꞌatuꞌtirãrẽ oꞌogʉsami, niwĩ. \p \v 22 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, ʉ̃sã ¿noarẽ tojo nigʉ̃ weeti? nírã, mejõ aꞌmerĩ ĩꞌadujicãꞌwʉ̃. \v 23 Yʉꞌʉ Juã Jesú maꞌinoꞌgʉ̃ cʉ̃ pʉꞌto dujiwʉ. \v 24 Tojo weegʉ Simó Pedro Jesure sẽrĩtiñaꞌdutigʉ sĩ́opuawĩ. \v 25 Yʉꞌʉ cʉ̃ pʉꞌtoacã muꞌrĩwã, cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwʉ̃: \p —Wiogʉ, ¿noanojõ niti cʉ̃? \p \v 26 Jesú yʉꞌʉre niwĩ: \p —Yʉꞌʉ pã́ yosóoꞌonoꞌgʉ̃ nigʉ̃sami. Cʉ̃ tojo níca beꞌro Simó macʉ̃ Juda Iscariotere yosóoꞌowĩ. \v 27 Cʉ̃ tojo wééca beꞌro wãtĩ Judare sãjãacʉ niwĩ. Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Mʉꞌʉ weeatjere weebaqueꞌoya. \p \v 28 Ʉ̃sã nipeꞌtirã topʉ baꞌadujirã, cʉ̃ tojo nisere tʉꞌomasĩticãti. \v 29 Niꞌcãrẽrã aꞌtiro wãcũwʉ̃: “Juda cʉ̃ niyerure coꞌtegʉ niyucã, Jesú cʉ̃rẽ apeyenojõ bosenʉmʉ cjasere duudutigʉ weeapĩ, o pajasecʉorãrẽ niyeru oꞌodutigʉ oꞌodutiapĩ”, niwʉ̃. \v 30 Juda cʉ̃ pã́rẽ ñeꞌéca beꞌro ʉ̃sã tiropʉ níꞌcʉ wijaa waꞌawĩ. Cʉ̃ wijaari cura ñamipʉ niwʉ̃. \s1 Aꞌmerĩ maꞌidutise niꞌi \p \v 31 Juda waꞌáca beꞌro Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Niꞌcãrõacã yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉpʉre yʉꞌʉ tutuasere ĩꞌonoꞌrõsaꞌa. Õꞌacʉ̃ tutuase quẽꞌrã yʉꞌʉ meꞌrãta ĩꞌonoꞌrõsaꞌa. \v 32 Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ tutuasere ĩꞌocã, cʉ̃ quẽꞌrã yʉꞌʉ tutuasere maata ĩꞌogʉ̃sami. \v 33 Yʉꞌʉ meꞌrãcjãrã, cãꞌrõ mʉsã meꞌrã nitʉogʉsaꞌa. Mʉsã yʉꞌʉre aꞌmarãsaꞌa. Yʉꞌʉ judío masãrẽ todʉporopʉre níꞌcaronojõta mʉsãrẽ niꞌcãrõacã nigʉ̃ti. Yʉꞌʉ waꞌatjopʉre mʉsã waꞌamasĩtisaꞌa. \v 34 Mʉsãrẽ apeye maꞌma dutise cũugʉ̃ti. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ maꞌirõnojõta aꞌmerĩ maꞌiña. \v 35 Mʉsã aꞌmerĩ maꞌicã, ãpẽrã nipeꞌtirã mʉsãrẽ yʉꞌʉ buꞌerã nisere masĩrãsama, niwĩ Jesú. \s1 Jesú Pedrore “Mʉꞌʉ yʉꞌʉre ‘Masĩweꞌe’ nigʉ̃saꞌa” níꞌque niꞌi \r (Mt 26.31-35; Mr 14.27-31; Lc 22.31-34) \p \v 36 Simó Pedro cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwĩ: \p —Wiogʉ, ¿noꞌopʉ waꞌagʉsari? \p Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Niꞌcãrõacã yʉꞌʉ waꞌatjopʉre mʉꞌʉ waꞌamasĩtisaꞌa. Beꞌropʉ yʉꞌʉre sirutugʉsaꞌa. \p \v 37 Pedro cʉ̃rẽ niwĩ tja: \p —Wiogʉ, ¿deꞌro weeacjʉ yʉꞌʉ mʉꞌʉ meꞌrã maata waꞌamasĩtisari? Yʉꞌʉ quẽꞌrã mʉꞌʉ meꞌrãta wẽrĩmasĩꞌi. \p \v 38 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —¿Nirõta yʉꞌʉ meꞌrã wẽrĩmasĩti? Mʉꞌʉrẽ diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Cãrẽꞌquẽ cʉ̃ uuati dʉporo yʉꞌʉre iꞌtiati “Cʉ̃rẽ masĩweꞌe”, nigʉ̃saꞌa, niwĩ Jesú. \c 14 \s1 Jesú “Yʉꞌʉre ẽjõpeorã yʉꞌrʉrãsaꞌa” níꞌque niꞌi \p \v 1 Jesú ʉ̃sãrẽ aꞌtiro niwĩ: \p —Mʉsã ʉpʉtʉ waro wãcũqueꞌtiticãꞌña. Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeoya. Tojo nicã yʉꞌʉ quẽꞌrãrẽ ẽjõpeoya. \v 2 Yʉꞌʉ pacʉ tiropʉ mʉsã niatje wiꞌseri peje niꞌi. Te marĩcãma, mʉsãrẽ wereboapã. Topʉ mʉsã niatjore apoyugʉ waꞌagʉ weeꞌe. \v 3 Mʉsã niatjore apóca beꞌro mʉsãrẽ miigʉ̃ aꞌtigʉti. Topʉre mʉsã quẽꞌrã ninuꞌcũcãꞌrãsaꞌa. \v 4 Mʉsã yʉꞌʉ waꞌatjore masĩsaꞌa. Yʉꞌʉ waꞌari maꞌa quẽꞌrãrẽ masĩsaꞌa, niwĩ Jesú. \p \v 5 Tomás cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Wiogʉ, mʉꞌʉ waꞌatjore masĩtisaꞌa. ¿Ʉ̃sã deꞌro wee masĩbosaʉ mʉꞌʉ waꞌari maꞌarẽ? \p \v 6 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ, yʉꞌʉ pacʉ tiropʉ waꞌari maꞌa weronojõ niꞌi. Yʉꞌʉ masãrẽ topʉ waꞌacã weegʉ́ niꞌi. Yʉꞌʉ masãrẽ diacjʉ̃ cjasere masĩcã weeꞌe. Narẽ catinuꞌcũcã weegʉ́ niꞌi. Yʉꞌʉre ẽjõpeorã diaꞌcʉ̃ yʉꞌʉ pacʉ tiropʉ waꞌarãsama. \v 7 Mʉsã yʉꞌʉre masĩrã, yʉꞌʉ pacʉ quẽꞌrãrẽ masĩbosaꞌa. Niꞌcãrõacã meꞌrã cʉ̃rẽ masĩꞌi. Mʉsã yʉꞌʉre ĩꞌarã, cʉ̃rẽ ĩꞌarã weronojõ niꞌi, niwĩ Jesú. \p \v 8 Felipe Jesure niwĩ: \p —Wiogʉ, mʉꞌʉ pacʉre ĩꞌoña ʉ̃sãrẽ. Cʉ̃rẽ ĩꞌase meꞌrã diaꞌcʉ̃ ʉ̃sãrẽ ejatuarosaꞌa. \p \v 9 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Felipe, yʉꞌʉ mʉsã meꞌrã yoacã niwʉ̃. ¿Yʉꞌʉre ĩꞌamasĩweti yujupʉ? Yʉꞌʉre ĩꞌagʉ̃ yʉꞌʉ pacʉ quẽꞌrãrẽ masĩmi. ¿Deꞌro weegʉ yʉꞌʉre “Mʉꞌʉ pacʉre ĩꞌoña”, niati? \v 10 ¿Yʉꞌʉ, yʉꞌʉ pacʉ meꞌrã pʉarã nimicã, niꞌcʉ̃pʉta niꞌi nisere ẽjõpeoweti? ¿Cʉ̃ yʉꞌʉpʉre nimi nise quẽꞌrãrẽ ẽjõpeoweti? Yʉꞌʉ ucũsere yʉꞌʉ seꞌsaro ucũweꞌe. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉpʉre nigʉ̃́ta cʉ̃ ʉaro ucũmi. Yʉꞌʉ weese quẽꞌrãrẽ yʉꞌʉ seꞌsaro weeweꞌe. Cʉ̃́ta cʉ̃ ʉaro weecã weemi. \v 11 Yʉꞌʉ, yʉꞌʉ pacʉ meꞌrã niꞌcʉ̃ta niꞌi nisere, cʉ̃ yʉꞌʉpʉre nisere ẽjõpeoya. Tere ẽjõpeotirã pũrĩcã, yʉꞌʉ weese peꞌere ĩꞌa ẽjõpeocureya. \v 12 Mʉsãrẽ diacjʉ̃ta weregʉti. Yʉꞌʉre ẽjõpeorã yʉꞌʉ weeꞌcaronojõta yʉꞌʉ weeꞌquere weesiruturãsama. Totá yʉꞌʉ pacʉ tiropʉ yʉꞌʉ waꞌacãma, aꞌte nemorõ weerãsama. \v 13 Mʉsã yʉꞌʉre ẽjõpeocã, nipeꞌtise mʉsã sẽrĩsere oꞌogʉsaꞌa. Te meꞌrã yʉꞌʉ pacʉ tutuasere masĩato nígʉ̃ tojo weegʉsaꞌa. \v 14 Yʉꞌʉre ẽjõpeorã, noꞌo mʉsã sẽrĩsere yʉꞌtigʉti. \s1 Jesú “Espíritu Santure oꞌógʉti” níꞌque niꞌi \p \v 15 »Mʉsã yʉꞌʉre maꞌírã, yʉꞌʉ dutisere weerãsaꞌa. \v 16 Mʉsãrẽ yʉꞌʉ pacʉre Espíritu Santure sẽrĩbosagʉti. Cʉ̃ mʉsãrẽ weetamuse meꞌrã wãcũtutuanuꞌcũcã weegʉsami. Mʉsã meꞌrã ninuꞌcũgʉ̃sami. \v 17 Espíritu Santu mʉsãrẽ queoro buꞌegʉsami. Ãpẽrã aꞌti nucũcãcjãrã yʉꞌʉre ẽjõpeotirã cʉ̃rẽ masĩtirãsama. Tojo weerã cʉ̃rẽ moorãsama. Mʉsã pũrĩcã cʉ̃rẽ masĩꞌi. Cʉ̃ mʉsã meꞌrã, mʉsãpʉre ninuꞌcũgʉ̃sami. \v 18 Yʉꞌʉ mʉsãrẽ cõꞌawãꞌcãsome. Mʉsã meꞌrã nigʉ̃ aꞌtigʉti tja. \v 19 Cãꞌrõacã beꞌro masã yʉꞌʉre ĩꞌasome. Mʉsã pũrĩcã ĩꞌarãsaꞌa. Yʉꞌʉ catinuꞌcũcãꞌa. Tojo weerã mʉsã quẽꞌrã catinuꞌcũcãꞌrãsaꞌa. \v 20 Yʉꞌʉ pacʉ mʉsãrẽ Espíritu Santure oꞌógʉsami. Tojo wééca beꞌro yʉꞌʉ pacʉ meꞌrã yʉꞌʉ nisere masĩrãsaꞌa. Tojo nicã mʉsã yʉꞌʉ meꞌrã nisere, yʉꞌʉ mʉsãpʉre nisere masĩrãsaꞌa. \v 21 Yʉꞌʉ dutisere weegʉ́ diacjʉ̃ta yʉꞌʉre maꞌisere ĩꞌosami. Yʉꞌʉre maigʉ̃rẽ yʉꞌʉ pacʉ quẽꞌrã maꞌigʉ̃sami. Yʉꞌʉ quẽꞌrã maꞌigʉ̃saꞌa. Cʉ̃rẽ yʉꞌʉ nisetisere ĩꞌogʉ̃saꞌa, niwĩ Jesú. \p \v 22 Apĩ Juda, Iscariote mejẽta Jesure niwĩ: \p —¿Wiogʉ, deꞌro weegʉ mʉꞌʉ nisetisere ʉ̃sã diaꞌcʉ̃rẽ ĩꞌogʉ̃sari? ¿Deꞌro weegʉ aꞌti turicjãrã mʉꞌʉrẽ ẽjõpeotirã quẽꞌrãrẽ ĩꞌoweti? \p \v 23 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉre maꞌigʉ̃ yʉꞌʉ dutisere weemi. Yʉꞌʉ pacʉ cʉ̃rẽ maꞌigʉ̃sami. Ʉ̃sã pʉarãpʉta cʉ̃ meꞌrã nirãsaꞌa. \v 24 Yʉꞌʉre maꞌitigʉ peꞌe yʉꞌʉ ucũsere weetimi. Yʉꞌʉ ucũse yé mejẽta niꞌi. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ cʉ̃ weredutise niꞌi. \p \v 25 »Yʉꞌʉ mʉsã meꞌrã nígʉ̃, aꞌte nipeꞌtisere wereꞌe. \v 26 Yʉꞌʉ sẽrĩcã, yʉꞌʉ pacʉ Espíritu Santure mʉsãrẽ oꞌógʉsami. Cʉ̃ mʉsãrẽ weetamu, wãcũtutuanuꞌcũcã weegʉsami. Nipeꞌtise mʉsãrẽ buꞌegʉsami. Nipeꞌtise yʉꞌʉ mʉsãrẽ buꞌeꞌquere apaturi wãcũcã weegʉsami. \p \v 27 »Yʉꞌʉ niꞌcãrõacã mʉsãrẽ weꞌeritiꞌi. Mʉsã ye ejeripõꞌrãrĩpʉ ejerisãjãse niato. Yʉꞌʉ ejerisãjãse meꞌrã mʉsãrẽ ejerisãjãcã weegʉti. Yʉꞌʉ ejerisãjãcã weese aꞌti nucũcã cjase weronojõ niweꞌe. Tojo weerã “Yʉꞌʉ waꞌagʉ weeꞌe” nisere tʉꞌorã, bʉjaweti, wãcũqueꞌtiticãꞌña. \v 28 Mʉsã “Yʉꞌʉ pacʉ tiropʉ waꞌagʉ weeꞌe” nicã tʉꞌotojapʉ. “Beꞌro yʉꞌʉ mʉsã meꞌrã nigʉ̃ aꞌtigʉti tja” nicã quẽꞌrãrẽ tʉꞌoapʉ. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉ yʉꞌrʉoro nimi. Mʉsã yʉꞌʉre cʉ̃ tiropʉ waꞌase quetire tʉꞌoapʉ. Tere tʉꞌorã, diacjʉ̃ta ẽjõpeorã pũrĩcã, eꞌcatiboapã. \v 29 Yʉꞌʉ mʉsãrẽ wereyugʉ weeapʉ. Tojo weerã yʉꞌʉ mʉsãrẽ wereyuꞌquere queoro waꞌacã, “Diacjʉ̃ta nipĩ”, nirãsaꞌa. \v 30 Wãtĩ aꞌti nucũcãcjãrãrẽ dutigʉ aꞌtitojami. Tojo weegʉ yʉꞌʉ yoaticã mʉsã meꞌrã ucũgʉ̃ti. Cʉ̃ yʉꞌʉre ne cãꞌrõ dutimasĩtimi. \v 31 Tojo waꞌarota weesasaꞌa. Yʉꞌʉ pacʉ cʉ̃ weedutiꞌquere weegʉti. Yʉꞌʉ tojo weecã, aꞌti nucũcãcjãrã yʉꞌʉ pacʉre yʉꞌʉ maꞌisere masĩrãsama. Teꞌa waꞌarã. Wãꞌcãnʉꞌcãña, niwĩ ʉ̃sãrẽ. \c 15 \s1 Jesú ʉꞌsegʉ meꞌrã masãrẽ queose wereꞌque niꞌi \p \v 1 Jesú queose meꞌrã ʉ̃sãrẽ aꞌtiro niwĩ: \p —Yʉꞌʉ ʉꞌsegʉ weronojõ niꞌi. Yʉꞌʉ pacʉ tigʉre coꞌtegʉ nimi. \v 2 Yʉꞌʉre ẽjõpeorã tigʉ cjase dʉpʉri nima. Õꞌacʉ̃ ʉꞌsegʉre ĩꞌanʉrʉ̃gʉ̃ weronojõ niyugʉ, dʉca marĩse dʉpʉrire dʉtecõꞌasami. Apeye dʉcatise dʉpʉrire añurõ dʉcatiato nígʉ̃ dʉteweenemosami. \v 3 Mʉsã dʉcatise dʉpʉri weronojõ niꞌi. Yʉꞌʉ buꞌeꞌquere ẽjõpeo, yʉꞌtiꞌi. Tojo weegʉ yʉꞌʉ pacʉ mʉsã ñaꞌarõ weeꞌquere cõꞌatojawĩ. Mʉsã acobojonoꞌcãrãpʉ nitojaꞌa. \v 4 Yʉꞌʉ mʉsãpʉre ninuꞌcũgʉ̃saꞌa. Mʉsã quẽꞌrã yʉꞌʉ meꞌrãcjãrã ninuꞌcũcãꞌña. Niꞌcã dʉpʉ yucʉgʉpʉ aꞌmesʉꞌatimirõ dʉcatitisaꞌa. Aꞌte weronojõ mʉsã yʉꞌʉ meꞌrã ninuꞌcũtirã, ne añurõ weemasĩsome. \p \v 5 »Yʉꞌʉ níꞌcaronojõta yʉꞌʉ ʉꞌsegʉ weronojõ niꞌi. Mʉsã tigʉ dʉpʉri niꞌi. Yʉꞌʉ meꞌrã ninuꞌcũgʉ̃, yʉꞌʉ quẽꞌrã cʉ̃pʉre nicã, cʉ̃ añurõ weemasĩsami. Mʉsã yʉꞌʉ meꞌrã ninuꞌcũtirã, ne añurõ weemasĩtisaꞌa. \v 6 Yʉꞌʉ meꞌrã ninuꞌcũtigʉ dʉtecõꞌaꞌque dʉpʉri weronojõ nimi. Te ñaiꞌque dʉpʉrire see, pecameꞌepʉ ʉ̃jʉ̃acõꞌanoꞌsaꞌa. \fig Ʉꞌsegʉ niꞌi|alt="Grape vine on trellis" src="HK00112B.TIF" size="col" ref="Jn 15.1-8" \fig* \p \v 7 »Mʉsã yʉꞌʉ meꞌrã ninuꞌcũrã, yʉꞌʉ buꞌesere wãcũrã, Õꞌacʉ̃rẽ mʉsã ʉasere sẽrĩña. Cʉ̃ yʉꞌtigʉsami. \v 8 Mʉsã añurõ wéérã, Õꞌacʉ̃ añuyʉꞌrʉami nisere ĩꞌorãsaꞌa. Tojo weerã diacjʉ̃ta mʉsã yʉꞌʉ buꞌerã nirãsaꞌa. \v 9 Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre maꞌirõnojõta yʉꞌʉ quẽꞌrã mʉsãrẽ maꞌiꞌi. Yʉꞌʉ meꞌrã ninuꞌcũña. Tojo weecã, mʉsãrẽ maꞌinuꞌcũgʉ̃saꞌa. \v 10 Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre cʉ̃ dutisere weecã, maꞌimi. Yʉꞌʉ quẽꞌrã yʉꞌʉ dutisere weecã, mʉsãrẽ maꞌigʉ̃saꞌa. \p \v 11 »Yʉꞌʉ eꞌcatironojõta mʉsãrẽ eꞌcatiato nígʉ̃ tojo ucũꞌu. Tojo weerã mʉsã eꞌcatiyʉꞌrʉarãsaꞌa. \v 12 Yʉꞌʉ dutise aꞌtiro niꞌi. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ maꞌirõnojõta aꞌmerĩ maꞌiña. \v 13 Niꞌcʉ̃ cʉ̃ meꞌrãcjãrãrẽ wẽrĩbosagʉ, narẽ maꞌiyʉꞌrʉasami. Wẽrĩbosase nemorõ maꞌita basioweꞌe. \v 14 Mʉsã yʉꞌʉ dutisere wéérã, yʉꞌʉ meꞌrãcjãrã niꞌi. \v 15 Yʉꞌʉ mʉsãrẽ “Yʉꞌʉre daꞌracoꞌterã nima”, nisome. Daꞌracoꞌterã na wiogʉ weesere masĩtisama. Mʉsã yʉꞌʉ meꞌrãcjãrã niꞌi. Tojo weegʉ yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉre níꞌquere werepeꞌocãꞌa. \v 16 Mʉsã yʉꞌʉre besetiwʉ. Yʉꞌʉ peꞌe mʉsãrẽ besewʉ. Añurõ weeato nígʉ̃ tojo weewʉ. Mʉsã añurõ weese peꞌtisome. Añurõ weecã, mʉsã yʉꞌʉre ẽjõpeocã, noꞌo Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩsenojõrẽ oꞌogʉsami. \v 17 Aꞌteta niꞌi yʉꞌʉ mʉsãrẽ dutise. Aꞌmerĩ maꞌiña, niwĩ. \s1 Jesú “Yʉꞌʉre ẽjõpeocã, ãpẽrã mʉsãrẽ ĩꞌatuꞌtirãsama” níꞌque niꞌi \p \v 18 Jesú ʉ̃sãrẽ aꞌtiro ninemowĩ: \p —Aꞌti nucũcãcjãrã yʉꞌʉre ẽjõpeotirã mʉsãrẽ ĩꞌatuꞌticã, yʉꞌʉre ĩꞌatuꞌtimʉꞌtãꞌquere wãcũña. \v 19 Mʉsã aꞌti nucũcãcjãrã waro nicãma, na meꞌrãcjãrãrẽ maꞌirõnojõta mʉsãrẽ maꞌibosama. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ na waꞌteropʉ nirãrẽ besewʉ. Mʉsã aꞌti nucũcãcjãrã weronojõ niweꞌe. Tojo weerã mʉsãrẽ ĩꞌatuꞌtima. \v 20 Yʉꞌʉ mʉsãrẽ níꞌquere wãcũña. Ne niꞌcʉ̃ daꞌracoꞌtegʉ “Yʉꞌʉ wiogʉ yʉꞌrʉoro niꞌi”, nímasĩtisami. Yʉꞌʉre ñaꞌarõ weema. Mʉsã quẽꞌrãrẽ mejãrõta ñaꞌarõ weerãsama. Noꞌo yʉꞌʉ buꞌesere tʉꞌorã, mʉsãrẽ tʉꞌorãsama. \v 21 Mʉsã yʉꞌʉre sirutucã ĩꞌarã, nipeꞌtise ñaꞌasere mʉsãrẽ weerãsama. Yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉre na masĩtise ye buꞌiri tojo weerãsama. \p \v 22 »Yʉꞌʉ aꞌti diꞌtapʉre narẽ weregʉ aꞌtiticãma, buꞌiri moobosama. Na niꞌcãrõacãrẽ buꞌiri cʉoma. “Ʉ̃sã buꞌiri mooꞌo”, nímasĩtisama. \v 23 Yʉꞌʉre ĩꞌatuꞌtirã yʉꞌʉ pacʉ quẽꞌrãrẽ ĩꞌatuꞌtima. \v 24 Ne niꞌcʉ̃ weetisere na tiropʉre peje weeĩꞌomiwʉ̃. Yʉꞌʉre masĩdutigʉ tojo weewʉ. Yʉꞌʉ weeĩꞌotica beꞌroma buꞌiri moobosama. Na yʉꞌʉ weeꞌquere ĩꞌawã. Tere ĩꞌamirã, yʉꞌʉre ĩꞌatuꞌtiwã. Yʉꞌʉ pacʉ quẽꞌrãrẽ ĩꞌatuꞌtiwã. \v 25 Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ nírõnojõta queoro waꞌaro weeꞌe. Aꞌtiro niꞌi: “Buꞌiri moomicã, yʉꞌʉre ĩꞌatuꞌtiwã”, ni ojanoꞌwʉ̃. \p \v 26 »Espíritu Santu diacjʉ̃ ucũgʉ̃, mʉsãrẽ weetamugʉ̃ aꞌtigʉsami. Ʉ̃sã yʉꞌʉ pacʉ meꞌrã cʉ̃rẽ oꞌórãsaꞌa. Cʉ̃ aꞌtigʉ, queoro yé cjasere mʉsãrẽ weregʉsami. \v 27 Mʉsã quẽꞌrã yé cjasere wererãsaꞌa. Mʉsã ne waropʉta yʉꞌʉ meꞌrã nitojawʉ. Tojo weerã wererãsaꞌa, niwĩ Jesú. \c 16 \p \v 1 Jesú ʉ̃sãrẽ ninemowĩ tja: \p —Yé buꞌiri ãpẽrã mʉsãrẽ ñaꞌarõ weerãsama nisere wereꞌe. Yʉꞌʉre ẽjõpeoduꞌuticãꞌto nígʉ̃ tojo wereꞌe. \v 2 Mʉsãrẽ judío masã nerẽwʉase wiꞌseripʉ nimiꞌcãrãrẽ cõꞌawĩrõrãsama. Noꞌo mʉsãrẽ wẽjẽcõꞌaca beꞌro aꞌtiro nirãsama. “Marĩ Õꞌacʉ̃ ʉaro weerã weeꞌe”, nirãsama. \v 3 Na yʉꞌʉ pacʉre, yʉꞌʉre masĩtiꞌque ye buꞌiri mʉsãrẽ ñaꞌarõ weerãsama. \v 4 Yʉꞌʉ wereyugʉ weeꞌe. Tojo weerã queoro te waꞌacã, mʉsã “Tojota niwĩ”, nirãsaꞌa. \s1 Espíritu Santu ye cjase niꞌi \p »Yʉꞌʉ mʉsã meꞌrã nígʉ̃, ne waropʉre maata aꞌtere weretiwʉ. \v 5-6 Niꞌcãrõacã yʉꞌʉre oꞌóꞌcʉ tiropʉ waꞌagʉ weeꞌe. Yʉꞌʉ tojo nicã tʉꞌorã, ne niꞌcʉ̃ yʉꞌʉre “¿Noꞌopʉ waꞌati?” ni sẽrĩtiñaꞌweꞌe. Mejõ bʉjawetiwioriticãꞌa. \v 7 Yʉꞌʉ mʉsãrẽ diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Yʉꞌʉ waꞌacã, mʉsãrẽ añu nirõsaꞌa. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ Espíritu Santure oꞌógʉsaꞌa. Yʉꞌʉ waꞌaticãma, cʉ̃ mʉsãrẽ weetamugʉ̃, mʉsã meꞌrã nigʉ̃ aꞌtitibosami. \p \v 8-11 »Espíritu Santu yʉꞌʉre ẽjõpeotirãrẽ aꞌtiro masĩcã weegʉsami. “Ʉ̃sã ñaꞌarã niꞌi”, ni tʉꞌoñaꞌcã weegʉsami. Apeye, yʉꞌʉ diacjʉ̃ weegʉ́ niꞌi nisere ĩꞌogʉ̃sami. Yʉꞌʉ pacʉ tiropʉ waꞌase meꞌrã tere ĩꞌogʉ̃sami. Yʉꞌʉ topʉ waꞌacã, yʉꞌʉre ĩꞌasome. Tojo nicã yʉꞌʉre ẽjõpeotirãrẽ Õꞌacʉ̃ buꞌiri daꞌreatjere ĩꞌogʉ̃sami. Aꞌtiro masĩrãsama: “Wãtĩ, aꞌti nucũcãcjãrãrẽ dutigʉ Õꞌacʉ̃rẽ buꞌiri daꞌrenoꞌacjʉ nitojami”, nirãsama. \p \v 12 »Yʉꞌʉ mʉsãrẽ peje werese cʉomiꞌi. Niꞌcãrõacãrẽ mʉsã tʉꞌomasĩtibosaꞌa. Tojo weegʉ wereweꞌe. \v 13 Espíritu Santu aꞌtigʉ, nipeꞌtisere queoro weregʉsami. Cʉ̃ diacjʉ̃ ucũgʉ̃ nimi. Cʉ̃ seꞌsaro ucũsome. Õꞌacʉ̃ ucũsere, cʉ̃ tʉꞌoꞌquere wereturiagʉsami. Beꞌropʉ waꞌatje quẽꞌrãrẽ mʉsãrẽ wereyugʉsami. \v 14 Espíritu Santu yʉꞌʉre añurõ ucũgʉ̃sami. Yé cjasere mʉsãrẽ masĩcã weegʉsami. \v 15 Nipeꞌtise yʉꞌʉ pacʉ cʉose yé niꞌi. Tojo weegʉ Espíritu Santu mʉsãrẽ yé quetire weregʉsami. \s1 Bʉjawetimiꞌcãrã eꞌcatirãsama nise niꞌi \p \v 16-17 »Cãꞌrõacã beꞌro mʉsã yʉꞌʉre ĩꞌanemosome. Beꞌro ĩꞌarãsaꞌa tja. Yʉꞌʉ pacʉ tiropʉ waꞌase ye buꞌiri tojo waꞌanírõsaꞌa, niwĩ Jesú. \p Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, ʉ̃sã niꞌcãrẽrã aꞌmerĩ ucũwʉ̃: \p —¿Deꞌro nisĩꞌrĩrõ weesari cʉ̃ tojo nise? \v 18 “Cãꞌrõacã beꞌro” cʉ̃ nise ¿deꞌro nisĩꞌrĩrõ weesari? Ñeꞌenojõrẽ ucũgʉ̃ ucũsamigʉ, masĩtisaꞌa, niwʉ̃. \p \v 19 Jesú ʉ̃sã tojo nisere masĩgʉ̃, ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ “Cãꞌrõacã beꞌro ĩꞌasome, beꞌro ĩꞌarãsaꞌa tja” níꞌquere ¿aꞌmerĩ sẽrĩtiñaꞌrã weeti? \v 20 Mʉsãrẽ diacjʉ̃ta weregʉti. Mʉsã uti, pũrõ bʉjawetirãsaꞌa. Aꞌti turicjãrã peꞌe eꞌcatirãsama. Mʉsã bʉjawetimiꞌcãrã beꞌro eꞌcatirãsaꞌa. \v 21 Aꞌtiro waꞌase weronojõ nirõsaꞌa. Niꞌcõ nijĩpaco co wĩꞌmagʉ̃ wʉase dʉporoacã pũrĩse tʉꞌoñaꞌsamo. Co wʉáca beꞌro co pũrĩse tʉꞌoñaꞌquere wãcũtisamo. Co macʉ̃ bajuase peꞌere ĩꞌagõ eꞌcatigo, tojo weesamo. \v 22 Co weronojõ mʉsã niꞌcãrõacã piꞌetiꞌi. Beꞌro yʉꞌʉ mʉsãrẽ ĩꞌagʉ̃ aꞌtigʉti tja. Yʉꞌʉ tojo weecã ĩꞌarã, mʉsã eꞌcatiyʉꞌrʉarãsaꞌa. Ãpẽrã mʉsãrẽ bʉjaweticã weemasĩtirãsama. \p \v 23 »Mʉsã tojo eꞌcatiri nʉmʉrẽ mʉsã tʉꞌotisere ne sẽrĩtiñaꞌsome majã. Diacjʉ̃ta mʉsãrẽ nigʉ̃ti. Mʉsã yʉꞌʉre ẽjõpeocã ĩꞌagʉ̃, nipeꞌtise mʉsã sẽrĩsere yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌtigʉsami. \v 24 Todʉporopʉ yʉꞌʉ tutuase meꞌrã yʉꞌʉ pacʉre ne sẽrĩtiwʉ. Niꞌcãrõacãrẽ mʉsã yʉꞌʉre ẽjõpeotjĩarã sẽrĩña. Mʉsã tojo weecã, cʉ̃ yʉꞌtigʉsami. Cʉ̃ yʉꞌticã, mʉsã eꞌcatiyʉꞌrʉarãsaꞌa. \s1 Jesú masãrẽ “Aꞌtiro weegʉti” níꞌque niꞌi \p \v 25 »Yʉꞌʉ mʉsãrẽ queose meꞌrã wereapʉ. Beꞌro queose marĩrõ diacjʉ̃ta yʉꞌʉ pacʉ ye quetire weregʉsaꞌa. \v 26 Espíritu Santu aꞌtíca beꞌro mʉsã yʉꞌʉre ẽjõpeotjĩarã, yʉꞌʉ pacʉre sẽrĩrãsaꞌa. Yʉꞌʉ tojo nígʉ̃, “Yʉꞌʉ pacʉre mʉsãrẽ sẽrĩbosagʉti”, nigʉ̃ mejẽta weeꞌe. Mʉsã basu sẽrĩrãsaꞌa. \v 27 Cʉ̃́ta mʉsãrẽ maꞌimi. Aꞌtiro niꞌi. Mʉsã yʉꞌʉre maꞌiꞌi. Tojo nicã mʉsã yʉꞌʉre “Õꞌacʉ̃ tiropʉ níꞌcʉ aꞌtipĩ”, ni ẽjõpeoꞌo. Tojo weegʉ Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ maꞌimi. \v 28 Yʉꞌʉ pacʉ meꞌrã níꞌcʉ yʉꞌʉ aꞌti nucũcãpʉre aꞌtiwʉ. Niꞌcãrõacã yʉꞌʉ aꞌtopʉ níꞌcʉ yʉꞌʉ pacʉ tiropʉ dajatojaagʉti tja. \p \v 29 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, ʉ̃sã cʉ̃rẽ niwʉ̃: \p —Niꞌcãrõacãrẽ mʉꞌʉ queose meꞌrã wereweꞌe. Diacjʉ̃ ucũcãꞌa. \v 30 Niꞌcãrõacã ʉ̃sã masĩꞌi. Mʉꞌʉ nipeꞌtisere masĩpeꞌocãꞌa. Noꞌo sẽrĩtiñaꞌse dʉporo masĩtojaꞌa. Tojo weerã mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ tiropʉ níꞌcʉ aꞌtipã nisere masĩꞌi. \p \v 31 Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —¿Mʉsã ẽjõpeoti majã? \v 32 Tojo ẽjõpeomirã, maata noꞌo mʉsã waꞌasĩꞌrĩrõ duꞌtistearãsaꞌa. Yʉꞌʉ niꞌcʉ̃ta tojagʉ́saꞌa. Niꞌcʉ̃ta niweꞌe, nígʉ̃ peꞌe. Yʉꞌʉ pacʉ yʉꞌʉ meꞌrã nimi. \v 33 Yʉꞌʉre ẽjõpeorã ejerisãjãse cʉoato nígʉ̃ aꞌte nipeꞌtisere mʉsãrẽ wereapʉ. Aꞌti nucũcãcjãrã mʉsãrẽ piꞌeticã weerãsama. Na tojo weemicã, wãcũtutuaya. Yʉꞌʉ aꞌti nucũcãcjãrã na ñaꞌarõ weesere docaqueꞌacã weetojawʉ. Tojo weerã yʉꞌʉre ẽjõpeorã wãcũtutuaya. \c 17 \s1 Jesú cʉ̃ buꞌerã ye niatjere cʉ̃ pacʉre sẽrĩbosaꞌque niꞌi \p \v 1 Jesú tojo níca beꞌro ĩꞌamorõ, aꞌtiro niwĩ: \p —Pacʉ, mʉꞌʉ yʉꞌʉre cũuꞌque ejaꞌa. Yʉꞌʉ mʉꞌʉ macʉ̃ nisere masãrẽ ĩꞌoña. Mʉꞌʉ tojo weecã, yʉꞌʉ masãrẽ mʉꞌʉ tutuasere, mʉꞌʉ añuyʉꞌrʉsere ĩꞌogʉ̃saꞌa. \v 2 Mʉꞌʉ yʉꞌʉre masã nipeꞌtirã wiogʉ sõrõwʉ̃. Nipeꞌtirã mʉꞌʉ oꞌoꞌcãrãrẽ catinuꞌcũcã weedutigʉ yʉꞌʉre sõrõwʉ̃. \v 3 Masã mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ niꞌcʉ̃ nigʉ̃rẽ, tojo nicã yʉꞌʉre mʉꞌʉ oꞌóꞌcʉre ẽjõpeorã catinuꞌcũcãꞌrãsama. \p \v 4 »Yʉꞌʉ aꞌti nucũcãpʉre mʉꞌʉ tutuasere, mʉꞌʉ añuyʉꞌrʉsere masãrẽ ĩꞌowʉ̃. Mʉꞌʉ yʉꞌʉre cũuꞌquere weepeꞌocãꞌwʉ̃. \v 5 Pacʉ, aꞌti nucũcã weese dʉporo yʉꞌʉ mʉꞌʉ meꞌrã niwʉ̃. Mʉꞌʉ meꞌrã nígʉ̃, mʉꞌʉ weronojõ nisetiwʉ. Niꞌcãrõacãrẽ mʉꞌʉ tiropʉ waꞌagʉ weeꞌe. Yʉꞌʉre mejãrõta weeya tja. \p \v 6 »Mʉꞌʉ ãꞌrãrẽ aꞌti nucũcãpʉ nirã́ waꞌterore besewʉ. Yʉꞌʉre narẽ oꞌogʉti nígʉ̃, tojo weecʉ niwʉ̃. Mʉꞌʉ nisetisere narẽ masĩcã weewʉ. Na mʉꞌʉ yarã nimiꞌcãrãrẽ yʉꞌʉre wiawʉ. Na mʉꞌʉ dutisere weewã. \v 7 Niꞌcãrõacã na masĩma, nipeꞌtise yʉꞌʉ cʉose mʉꞌʉ oꞌoꞌque niꞌi, nima. \v 8 Narẽ nipeꞌtise mʉꞌʉ weredutiꞌquere werewʉ. Na tere tʉꞌorã, ẽjõpeowã. Na diacjʉ̃ta yʉꞌʉ mʉꞌʉ tiropʉ aꞌtiꞌquere ẽjõpeowã. Tojo nicã mʉꞌʉ yʉꞌʉre oꞌóꞌquere ẽjõpeowã. \p \v 9 »Yʉꞌʉ na ye niatjere mʉꞌʉrẽ sẽrĩꞌi. Ãpẽrã yʉꞌʉre ẽjõpeotirã yema sẽrĩweꞌe. Yʉꞌʉre mʉꞌʉ oꞌoꞌcãrã mʉꞌʉ yarã nima. Tojo weegʉ mʉꞌʉrẽ sẽrĩꞌi. \v 10 Nipeꞌtirã mʉꞌʉ yarã, yarã nima. Yarã quẽꞌrã mʉꞌʉ yarã nima. Na yʉꞌʉre ẽjõpeo, yʉꞌʉ tutuagʉ nisere masãrẽ masĩcã weema. \p \v 11 »Yʉꞌʉ aꞌti nucũcãpʉ tojaqueꞌasome. Yʉꞌʉ buꞌerã pũrĩcã tojarã́sama. Yʉꞌʉ mʉꞌʉ tiropʉ waꞌagʉ weeꞌe. Pacʉ, añuyʉꞌrʉgʉ, mʉꞌʉ tutuase meꞌrã mʉꞌʉ yʉꞌʉre oꞌoꞌcãrãrẽ añurõ coꞌteya. Mʉꞌʉ tojo weecã, marĩ nírõnojõta na niꞌcãrõ meꞌrã nirãsama. \v 12 Aꞌti nucũcãpʉre yʉꞌʉre mʉꞌʉ oꞌoꞌcãrã meꞌrã nígʉ̃, mʉꞌʉ tutuase oꞌoꞌque meꞌrã narẽ coꞌtewʉ. Ne niꞌcʉ̃ bajuriotiwʉ. Niꞌcʉ̃ diaꞌcʉ̃ todʉporopʉ bajudutiꞌcʉ weronojõ níꞌcʉre bajuriowʉ. Mʉꞌʉ ye queti ojáca pũrĩpʉ nírõnojõta na ojaꞌque queoro waꞌaro weeꞌe. \p \v 13 »Niꞌcãrõacã yʉꞌʉ mʉꞌʉ tiropʉ waꞌagʉ weeꞌe. Yʉꞌʉ aꞌti nucũcãpʉ nígʉ̃, mʉꞌʉ ye quetire werewʉ. Tere tʉꞌorã, na yʉꞌʉ weronojõ eꞌcatiato nígʉ̃ werewʉ. \v 14 Mʉꞌʉ weredutiꞌquere narẽ wereturiawʉ. Na yʉꞌʉre ẽjõpeotjĩarã, yʉꞌʉ weronojõ nima. Aꞌti ʉmʉcocjãrã weronojõ wãcũtima. Tojo weerã na quẽꞌrãrẽ masã ĩꞌatuꞌtima. \v 15 “Narẽ, aꞌti nucũcãpʉ nirãrẽ mʉꞌʉ tiropʉ miaña”, nigʉ̃ mejẽta weeꞌe. Wãtĩ peꞌere cãꞌmotaꞌaya nígʉ̃, tojo niꞌi. \v 16 Yʉꞌʉ aꞌti ʉmʉcocjʉ̃ niweꞌe. Na quẽꞌrã yʉꞌʉre ẽjõpeorã aꞌti ʉmʉcocjãrã weronojõ wãcũsetitima. \v 17 Mʉꞌʉ ye queti diacjʉ̃ waro niꞌi. Te meꞌrã narẽ mʉꞌʉ ʉaro weeajã añurã waꞌacã weeya. \v 18 Yʉꞌʉre mʉꞌʉ ye quetire aꞌti nucũcãcjãrãrẽ weredutigʉ oꞌówʉ. Yʉꞌʉ quẽꞌrã yʉꞌʉ buꞌerãrẽ aꞌti nucũcãcjãrãrẽ weredutigʉ oꞌóꞌo. \v 19 Mʉꞌʉ ʉaronojõ na ye niatjere wẽrĩbosagʉti. Aꞌtiro yʉꞌʉ weecã, na quẽꞌrã mʉꞌʉ ʉaronojõ diacjʉ̃ta weerãsama. \p \v 20 »Yʉꞌʉ na diaꞌcʉ̃rẽ sẽrĩbosaweꞌe. Beꞌropʉ na buꞌesere tʉꞌo ẽjõpeoajã quẽꞌrãrẽ sẽrĩbosaꞌa. \v 21 Na marĩ meꞌrã niꞌcãrõ meꞌrã niato nígʉ̃ tojo weeꞌe. Pacʉ, yʉꞌʉ mʉꞌʉ meꞌrã nírõnojõ, mʉꞌʉ yʉꞌʉ meꞌrã nírõnojõ na quẽꞌrã niato. Tojo waꞌacã ĩꞌarã, aꞌti nucũcãcjãrã yʉꞌʉre mʉꞌʉ oꞌóꞌquere ẽjõpeorãsama. \v 22 Yʉꞌʉre mʉꞌʉ tutuase, añuyʉꞌrʉsere oꞌowʉ. Yʉꞌʉ quẽꞌrã yarãrẽ oꞌoturiawʉ. Narẽ niꞌcãrõ meꞌrã marĩ weronojõ niato nígʉ̃ tojo weewʉ. \v 23 Yʉꞌʉ napʉre niꞌi. Mʉꞌʉ peꞌe yʉꞌʉpʉre niꞌi. Tojo weerã na niꞌcãrõ meꞌrã nirãsama. Tojo waꞌacã ĩꞌarã, aꞌti nucũcãcjãrã mʉꞌʉ yʉꞌʉre oꞌóꞌquere masĩrãsama. Apeyere, mʉꞌʉ yʉꞌʉre maꞌirõnojõta “Marĩrẽ maꞌimi”, nirãsama. \p \v 24 »Aꞌti turi weese dʉporo mʉꞌʉ yʉꞌʉre maꞌiwʉ̃. Tojo weegʉ mʉꞌʉ nisetisere yʉꞌʉre oꞌowʉ. Pacʉ, mʉꞌʉ oꞌoꞌcãrãrẽ yʉꞌʉ meꞌrã nicã ʉasaꞌa. Narẽ yʉꞌʉ tutuasere ĩꞌadutigʉ tojo weeꞌe. \v 25 Pacʉ, mʉꞌʉ queoro weeꞌe. Aꞌti nucũcãcjãrã yʉꞌʉre ẽjõpeotirã mʉꞌʉrẽ masĩtima. Yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ masĩꞌi. Ãꞌrã yʉꞌʉ buꞌerã mʉꞌʉ yʉꞌʉre oꞌóꞌquere masĩma. \v 26 Mʉꞌʉ nisetisere narẽ masĩcã weewʉ. Tojo masĩcã weenuꞌcũcʉ̃ti. Mʉꞌʉ yʉꞌʉre maꞌirõnojõta na quẽꞌrãrẽ aꞌmerĩ maꞌidutigʉ tojo weeꞌe. Tojo nicã yʉꞌʉ na meꞌrã ninuꞌcũgʉ̃ti nígʉ̃, tojo weeꞌe, niwĩ Jesú. \c 18 \s1 Jesure surara na ñeꞌewãꞌcãꞌque niꞌi \r (Mt 26.47-56; Mr 14.43-50; Lc 22.47-53) \p \v 1 Jesú cʉ̃ pacʉre sẽrĩ́ca beꞌro ʉ̃sã Jerusalẽ́pʉre wijawʉ. Wija, Cedrón wãmetiri maarẽ pẽꞌawʉ̃. Ti maa siaquijipʉ na olivo oteꞌcaro niwʉ̃. Ʉ̃sã topʉ waꞌawʉ. \v 2 Juda Jesure ĩꞌatuꞌtirãrẽ oꞌori masʉ̃ quẽꞌrã te olivo nirõrẽ masĩwĩ. Jesú todʉporo pejetiri ʉ̃sãrẽ sʉꞌori sijawĩ. Tojo weegʉ masĩwĩ. \v 3 Ʉ̃sã topʉ nirĩ cura niꞌcã curua surara meꞌrã Juda etawĩ. Ãpẽrã quẽꞌrã niꞌcãrẽrã Õꞌacʉ̃ wiꞌi coꞌterã surara niwã. Paꞌia wiorã, fariseo masã oꞌónoꞌcãrã niwã. Na añurõ wãmotiwã. Sĩꞌose tuturi, sĩꞌosepa meꞌrã aꞌtiwã. \v 4 Jesú cʉ̃rẽ waꞌatjere masĩtojacʉ niwĩ. Tojo weegʉ “¿Noarẽ aꞌmati?” niwĩ. \p \v 5 Cʉ̃rẽ yʉꞌtiwã: \p —Jesú Nazarecjʉ̃rẽ aꞌmaꞌa, niwã. Jesú narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉta niꞌi. \p Juda Jesure ĩꞌatuꞌtirãrẽ oꞌori masʉ̃ na meꞌrã niwĩ. \v 6 Jesú “Yʉꞌʉta niꞌi” nicã tʉꞌorã, na uirã, dústi bʉꞌrʉqueꞌawã. \v 7 Jesú apaturi sẽrĩtiñaꞌwĩ tja: \p —¿Noarẽ aꞌmati? \p Cʉ̃rẽ yʉꞌtiwã: \p —Jesú Nazarecjʉ̃rẽ aꞌmaꞌa, niwã. \p \v 8 Jesú narẽ niwĩ: \p —Mʉsãrẽ weretojaꞌa, yʉꞌʉta niꞌi. To pũrĩcã yʉꞌʉre aꞌmarã, ãꞌrã yʉꞌʉ buꞌerãrẽ duꞌuoꞌoya. \p \v 9 Jesú cʉ̃ ucũꞌque queoro waꞌato nígʉ̃ tojo niwĩ. Cʉ̃ níꞌque aꞌtiro niwʉ̃: “Yʉꞌʉ pacʉ oꞌoꞌcãrãrẽ ne niꞌcʉ̃ bajuriotiwʉ”, niwʉ̃. \v 10 Cʉ̃ tojo níca beꞌro Simó Pedro cʉ̃ ya diꞌpjĩrẽ wejeweewĩ. Wejewee, paꞌia wiogʉre daꞌracoꞌtegʉ Malco wãmetigʉre diacjʉ̃ca oꞌmeperore dʉtepãꞌrẽwĩ. \v 11 Cʉ̃ tojo weecã ĩꞌagʉ̃, Jesú Pedrore niwĩ: \p —Mʉꞌʉ ya diꞌpjĩrẽ nʉrõña. Yʉꞌʉ pacʉ piꞌetidutiꞌcaronojõta piꞌetigʉti, niwĩ Jesú. \s1 Jesure Anás ya wiꞌipʉ miaꞌque niꞌi \r (Mt 26.57-58; Mr 14.53-54; Lc 22.54) \p \v 12-13 Surara, tojo nicã na wiogʉ, ãpẽrã paꞌia wiorã na oꞌóꞌcãrã Jesure dʉꞌte, Anás wãmetigʉ ya wiꞌipʉ miawã. Cʉ̃ Caifá mañecʉ̃ niwĩ. Caifá titare paꞌia wiogʉ niwĩ. \v 14 Cʉ̃́ta todʉporopʉre judío masãrẽ “Niꞌcʉ̃ nipeꞌtirã ye niatje wẽrĩbosacã, marĩrẽ añurõsaꞌa” níꞌcʉ niwĩ. \s1 Pedro Jesure “Masĩweꞌe” níꞌque niꞌi \r (Mt 26.69-70; Mr 14.66-68; Lc 22.55-57) \p \v 15 Na Jesure miacã, yʉꞌʉ Juã, tojo nicã Simó Pedro, ʉ̃sã pʉarã narẽ sirutuwãꞌcãwʉ̃. Paꞌia wiogʉ yʉꞌʉre ĩꞌamasĩwĩ. Tojo weegʉ yʉꞌʉ Jesú meꞌrã wiogʉ ya wiꞌi poꞌpeapʉ sãjãawʉ̃. \v 16 Pedro peꞌe sopepʉ tojanʉꞌcãwĩ. Cʉ̃ tojo weecã ĩꞌagʉ̃, yʉꞌʉ sope coꞌtego meꞌrã ucũ, cʉ̃rẽ pijisõrõwʉ̃. \v 17 Beꞌropʉ co Pedrore sẽrĩtiñaꞌwõ: \p —¿Mʉꞌʉ sĩꞌi meꞌrãcjʉ̃ mejẽta niti? \p Pedro core niwĩ: \p —Niweꞌe, niwĩ. \p \v 18 Pũrõ yʉsʉawʉ. Tojo weerã ti wiꞌi daꞌracoꞌterã, tojo nicã surara pecameꞌe wĩjãwã. Na ti meꞌe sumutopʉ sõꞌmanuꞌcũbʉrowã. Pedro quẽꞌrã na meꞌrã sõꞌmagʉ̃ waꞌawĩ. \s1 Paꞌia wiogʉ Jesure sẽrĩtiñaꞌque niꞌi \r (Mt 26.59-66; Mr 14.55-64; Lc 22.66-71) \p \v 19 Paꞌia wiogʉ Anás Jesure sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ: \p —¿Noanojõ niti mʉꞌʉ buꞌerã? ¿Ñeꞌenojõrẽ mʉꞌʉ buꞌeti narẽ? nicʉ niwĩ. \v 20 Jesú cʉ̃rẽ yʉꞌticʉ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ nipeꞌtirã tʉꞌoropʉ buꞌewʉ. Judío masã nerẽse wiꞌseripʉ, tojo nicã Õꞌacʉ̃ wiꞌi judío masã nerẽwʉaropʉ buꞌewʉ. Yaꞌyioropʉ buꞌetiwʉ. \v 21 ¿Deꞌro weegʉ yʉꞌʉre sẽrĩtiñaꞌti? Ãpẽrã yʉꞌʉre tʉꞌoꞌcãrãrẽ sẽrĩtiñaꞌña. Na masĩsama. Na mʉꞌʉrẽ wererãsama, nicʉ niwĩ Jesú. \p \v 22 Jesú tojo nicã tʉꞌogʉ, niꞌcʉ̃ Õꞌacʉ̃ wiꞌi coꞌtegʉ surara Jesú ya diapoare paacʉ niwĩ. Cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —¿Deꞌro weegʉ tojo yʉꞌtiti paꞌia wiogʉre? \p \v 23 Jesú cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ ñaꞌarõ níca beꞌro “Te buꞌiri paapʉ. Te ñaꞌa niꞌi”, niña. Añurõ níca beꞌroma ¿deꞌro weeacjʉ yʉꞌʉre paati? nicʉ niwĩ Jesú. \p \v 24 Beꞌro Anás Jesure dʉꞌtenoꞌcʉre tja paꞌia wiogʉ Caifá tiropʉ oꞌówĩ. \s1 Pedro nisoonemoꞌque niꞌi \r (Mt 26.71-75; Mr 14.69-72; Lc 22.58-62) \p \v 25 Tojo weeri cura Pedro pecameꞌe sumuto sõꞌmanuꞌcũwĩ. Topʉ nirã́ cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌwã: \p —¿Mʉꞌʉ sĩꞌi meꞌrãcjʉ̃ mejẽta niti? \p Pedro narẽ niwĩ: \p —Niweꞌe. \p \v 26 Beꞌro niꞌcʉ̃ paꞌia wiogʉre daꞌracoꞌtegʉ, Pedro cʉ̃ oꞌmepero dʉtepãꞌrẽꞌcʉ acaweregʉ Pedrore niwĩ: \p —Yʉꞌʉ mejẽpʉ mʉꞌʉrẽ olivo oteꞌcaropʉ cʉ̃ meꞌrã nicã ĩꞌapʉ. \p \v 27 Pedro apaturi nisoowĩ. Tojo níca beꞌro cãrẽꞌquẽ uuwĩ. \s1 Jesure Pilato romano masã wiogʉ tiropʉ na miaꞌque niꞌi \r (Mt 27.1-2,11-14; Mr 15.1-5; Lc 23.1-5) \p \v 28 Beꞌro Jesure Caifá ya wiꞌipʉ níꞌcʉre Pilato ya wiꞌipʉ miawã. Boꞌrearopʉ weewʉ. Judío masã wiorã ti wiꞌipʉre sãjãatiwã. Ti wiꞌipʉre sãjãarã, Pascua bosenʉmʉ baꞌawʉasere baꞌatibopã. Pilato judío masʉ̃ nitimi nise buꞌiri na buꞌiritirã tʉꞌoñaꞌbopã. Tojo weerã cʉ̃ ya wiꞌire sãjãatiwã. \v 29 Na sãjãaticã ĩꞌagʉ̃, Pilato na meꞌrã ucũgʉ̃ wijaatiwĩ. Narẽ niwĩ: \p —¿Mʉsã ãꞌrĩrẽ ñeꞌenojõ weresãrã weeti? \p \v 30 Na cʉ̃rẽ niwã: \p —Cʉ̃ ñaꞌarõ weeticãma, mʉꞌʉ tiro cʉ̃rẽ miititiboapã. \p \v 31 Na tojo yʉꞌticã tʉꞌogʉ, Pilato niwĩ: \p —Cʉ̃rẽ miaña. Mʉsãrẽ dutironojõta mʉsã basu beserã waꞌaya. \p Judío masã wiorã cʉ̃rẽ niwã: \p —Ʉ̃sã judío masã ne niꞌcʉ̃ masʉ̃rẽ “Wẽjẽña” nímasĩtisaꞌa, niwã. \p \v 32 Titapʉre romano masã wiogʉ masã ñaꞌarãrẽ na wẽjẽdutirãrẽ curusapʉ paabiꞌpecũcãrã niwã. Tojo weero Jesú todʉporo níꞌque queoro waꞌawʉ. Cʉ̃ “Yʉꞌʉre ʉꞌmʉarõpʉ tuumorõnʉꞌcõrãsama”, niwĩ. \v 33 Pilato Jesure piji, cʉ̃ ya wiꞌipʉ majãmisãjãawĩ. Jesure sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ: \p —¿Mʉꞌʉta niti judío masã wiogʉ? \p \v 34 Jesú yʉꞌticʉ niwĩ: \p —¿Mʉꞌʉ basu mʉꞌʉ wãcũrõ meꞌrã sẽrĩtiñaꞌti? o ¿ãpẽrã mʉꞌʉrẽ wereati? \p \v 35 Pilato cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —¿Deꞌro weegʉ yʉꞌʉ masĩbosaʉ? Yʉꞌʉ judío masʉ̃ mejẽta niꞌi. Aꞌtopʉre mʉꞌʉ ya diꞌtacjãrã judío masã, tojo nicã paꞌia wiorã mʉꞌʉrẽ miitiama. ¿Deꞌro weeati mʉꞌʉ? \p \v 36 Jesú nicʉ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ aꞌti nucũcãcjʉ̃ wiogʉ niweꞌe. Yʉꞌʉ tojo nicãma, judío masã wiorãrẽ oꞌodutitirã yʉꞌʉre siruturã aꞌmequẽboapã. Yʉꞌʉ apesecjʉ̃ wiogʉ niꞌi. \p \v 37 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Pilato nicʉ niwĩ: \p —¿To pũrĩcãrẽ mʉꞌʉ wiogʉ niti? \p Jesú cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —Mʉꞌʉ nírõnojõta yʉꞌʉ wiogʉ niꞌi. Yʉꞌʉ diacjʉ̃ cjasere weregʉ aꞌtopʉ aꞌti, bajuawʉ. Nipeꞌtirã diacjʉ̃ cjasere ʉarã, yʉꞌʉ ucũsere tʉꞌoma. \p \v 38 Pilato cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —¿Ñeꞌenojõ nirõ nisasaꞌa diacjʉ̃ cjase? nicʉ niwĩ. \s1 “Jesure wẽjẽrõʉaꞌa” níꞌque niꞌi \r (Mt 27.15-31; Mr 15.6-20; Lc 23.13-25) \p Pilato Jesure sẽrĩtiñaꞌca beꞌro judío masã wiorã meꞌrã ucũgʉ̃ wijaaticʉ niwĩ tja. Narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ cʉ̃rẽ ne buꞌiri bocatiasʉ. \v 39 Mʉsã weewʉase aꞌtiro niꞌi. Pascua bosenʉmʉ nicã buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ nigʉ̃rẽ yʉꞌʉre duꞌuwĩrõdutisaꞌa. ¿Mʉsã cʉ̃rẽ judío masã wiogʉre duꞌuwĩrõcã ʉasari? \p \v 40 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, na pũrõ caricũwã: \p —Cʉ̃rẽ ne duꞌuwĩrõticãꞌña. Barrabá peꞌere duꞌuwĩrõña, niwã. Barrabá ñaꞌarõ weeri masʉ̃ niwĩ. \c 19 \p \v 1 Masã “Barrabáre duꞌuwĩrõña” ni caricũcã tʉꞌogʉ, Pilato Jesure tãrãdutiwĩ. \v 2 Surara niꞌcã beꞌto pota meꞌrã wééca beꞌtore cʉ̃ dʉpoapʉre peocãrã niwã. Apero, niꞌcãrõ suꞌtiro wiogʉ sãñarõnojõ sõꞌa ñibocurerore sãacãrã niwã. \v 3 Beꞌro cʉ̃ pʉꞌto waꞌa, cʉ̃rẽ bujicãꞌrã, aꞌtiro nicãrã niwã: \p —Judío masã wiogʉre añurõ waꞌato. Tojo nírãta, cʉ̃ diapoare paamʉjãcãrã niwã. \p \v 4 Pilato poꞌpeapʉ níꞌcʉ wijaatiwĩ tja. Masãrẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ cʉ̃rẽ ne cãꞌrõacã buꞌiri bocatiasʉ. Tojo weegʉ mʉsã tiropʉ pijiwijaatigʉti. Mʉsã ĩꞌarãsaꞌa, niwĩ. \p \v 5 Beꞌro Jesú wijaatiwĩ. Cʉ̃ pota beꞌtore pesawĩ. Wiogʉ suꞌtiro surara oꞌoꞌcarore sãñawijaatiwĩ. Cʉ̃ wijaatáca beꞌro Pilato masãrẽ aꞌtiro niwĩ: \p —Ĩꞌaña. Ãꞌrĩ nimi. \p \v 6 Paꞌia wiorã, ãpẽrã Õꞌacʉ̃ wiꞌi coꞌterã surara cʉ̃rẽ ĩꞌarã, pũrõ caricũwã: \p —Cʉ̃rẽ curusapʉ paabiꞌpe wẽjẽña, ni caricũwã. \p Pilato narẽ niwĩ: \p —Mʉsã basu cʉ̃rẽ curusapʉ paabiꞌpe wẽjẽrã waꞌaya. Yʉꞌʉ cʉ̃rẽ ne cãꞌrõacã buꞌiri bocatisaꞌa, niwĩ. \p \v 7 Judío masã wiorã cʉ̃rẽ niwã: \p —Cʉ̃ “Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ macʉ̃ niꞌi”, niwĩ. Ʉ̃sãrẽ dutiꞌque tojo ucũgʉ̃nojõrẽ wẽjẽdutiꞌi, niwã. \p \v 8 Pilato cʉ̃ “Õꞌacʉ̃ macʉ̃ niꞌi” nisere tʉꞌogʉ, nemorõ uiwĩ. \v 9 Beꞌro Jesure pijisãjãa, cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ tja: \p —¿Noꞌocjʉ̃ niti mʉꞌʉ? \p Jesú cʉ̃rẽ ne yʉꞌtiticʉ niwĩ. \p \v 10 Cʉ̃ yʉꞌtiticã ĩꞌagʉ̃, Pilato cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —¿Deꞌro weegʉ yʉꞌʉre yʉꞌtiweti? ¿Mʉꞌʉ masĩweti? Yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ duꞌuwĩrõgʉ̃, duꞌuwĩrõmasĩꞌi. Wẽjẽdutigʉ quẽꞌrã, wẽjẽdutimasĩꞌi, nicʉ niwĩ. \p \v 11 Jesú cʉ̃rẽ nicʉ niwĩ: \p —Õꞌacʉ̃ mʉꞌʉrẽ cãꞌmotaꞌacã, mʉꞌʉ tojo weemasĩtiboapã. Tojo weegʉ yʉꞌʉre mʉꞌʉ tiropʉ oꞌoꞌcʉ mʉꞌʉ nemorõ buꞌiritimi, nicʉ niwĩ. \p \v 12 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Pilato Jesure “¿Deꞌro wee cʉ̃rẽ yʉꞌʉ duꞌuwĩrõgʉ̃sariba?” nicʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo weesĩꞌrĩcã ĩꞌarã, judío masã wiorã pũrõ caricũwã: \p —Mʉꞌʉ cʉ̃rẽ duꞌuwĩrõgʉ̃, romano masã wiogʉ meꞌrãcjʉ̃ nisome. Noꞌo niꞌcʉ̃ “Yʉꞌʉ judío masã wiogʉ waro niꞌi” nigʉ̃nojõ romano masã wiogʉre yʉꞌrʉnʉꞌcãgʉ̃ weemi. Cʉ̃ meꞌrãcjʉ̃ nitimi, ni caricũwã. \fig Pilato judío masãrẽ Jesure wẽjẽdutigʉ wiaꞌque niꞌi|alt="Make 80 percent Pilate, Jesus (with thorns) and angry crowd" src="cn01828B.tif" size="span" ref="Jn 19.1-16" \fig* \p \v 13 Na tojo nicã tʉꞌogʉ, Pilato Jesure na ʉ̃tã meꞌrã yééca papʉ pijiwijaadutiwĩ. Hebreo ye meꞌrã Gabata wãmetiwʉ. Topʉ Pilato masãrẽ besewʉawĩ. Tojo weegʉ cʉ̃ topʉ dujiwĩ. \v 14 Titare niꞌcã nʉmʉ dʉꞌsawʉ Pascua bosenʉmʉ waꞌatji dʉporo. Dajaritero waꞌtero niwʉ̃. Pilato topʉ dujigʉ, judío masã wiorãrẽ niwĩ: \p —Mʉsã wiogʉre ĩꞌaña. \p \v 15 Na caricũnemowã: \p —Cʉ̃rẽ wẽjẽña. Curusapʉ paabiꞌpe wẽjẽña, niwã. \p Pilato niwĩ: \p —Yʉꞌʉ mʉsã wiogʉre curusapʉ paabiꞌpe wẽjẽdutigʉsami, ¿ni wãcũmiti? \p Paꞌia wiorã cʉ̃rẽ niwã: \p —Ʉ̃sã wiogʉ niꞌcʉ̃ta romano masã wiogʉ waro nimi. \p \v 16 Na tojo nicã tʉꞌogʉ, Pilato surarare Jesure curusapʉ wẽjẽdutigʉ oꞌowĩ. Beꞌro na cʉ̃rẽ miawã. \s1 Na curusapʉ paabiꞌpeꞌque niꞌi \r (Mt 27.32-44; Mr 15.21-32; Lc 23.26-43) \p \v 17 Jesú na “Masã boaweeca dʉpoa” nirõpʉre waꞌagʉ, curusare wʉawãꞌcãwĩ. Hebreo ye meꞌrã Gólgota wãmetiwʉ. \v 18 Topʉ cʉ̃rẽ curusapʉ paabiꞌpewã. Ãpẽrã pʉarã quẽꞌrãrẽ tojota weewã. Jesure na deco nʉꞌcõwã. Ãpẽrã peꞌere, niꞌcʉ̃rẽ diacjʉ̃ peꞌe, apĩrẽ cũpe peꞌe nʉꞌcõwã. \v 19 Pilato Jesú dʉpoa buꞌi curusapʉ cʉ̃ ojaꞌquere õꞌodutiwĩ. Aꞌtiro ojanoꞌwʉ̃: “Jesú Nazarecjʉ̃ judío masã wiogʉ nimi.” \v 20 Te ojaꞌque hebreo ye, griego ye, latín ye meꞌrã niwʉ̃. Jesure paabiꞌpeꞌcaro macã pʉꞌto niwʉ̃. Tojo weerã pãjãrã judío masã tere buꞌewã. \v 21 Pilato ojaꞌquere buꞌerã, paꞌia wiorã cʉ̃rẽ nicãrã niwã: \p —Mʉꞌʉ “Judío masã wiogʉ nimi”, ni ojatiboapã. Aꞌtiro peꞌe ojaboapã. “Cʉ̃ ‘Judío masã wiogʉ niꞌi’, niami”, niboapã. \p \v 22 Pilato narẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ ojasĩꞌrĩꞌcaronojõ ojatojapʉ. Dʉcayusome majã. \p \v 23 Beꞌro baꞌparitirã surara Jesure paabiꞌpeꞌcãrã cʉ̃ ye suꞌtire seeneowã. Seeneo, nánʉcʉ̃ dʉcawaawã. Cʉ̃ ya suꞌtiro docacjãrõ deroaꞌmesʉꞌoya marĩwʉ̃. \v 24 Tojo weerã surara aꞌmerĩ niwã: \fig Jesú curusa wʉawãꞌcãꞌque niꞌi|alt="Make 80 percent Jesus carrying cross to left" src="CN01834B.TIF" size="span" ref="Jn 19.17; Mt 27.32-34; Mr 15.21-22; Lc 23.26-31" \fig* \p —Aꞌtore tʉ̃ꞌrẽticãꞌrã. Mejõ níbocaperã. ¿Noa aꞌtore wapataꞌarosarito? niwã. \p Na tojo weecã, Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ ojaꞌque queoro waꞌawʉ. Aꞌtiro ojanoꞌcaro niwʉ̃: “Yé suꞌtire dʉcawaawã. Tere níbocaperã wapataꞌawã.” Aꞌte níꞌcaronojõta surara weewã. \p \v 25 Jesú ya curusa pʉꞌto aꞌticʉrã numia niwã. Cʉ̃ paco, cʉ̃ mʉgõ María Cleofas nʉmo, tojo nicã María Magdalena niwã. \v 26 Jesú cʉ̃ pacore, tojo nicã yʉꞌʉ Juã cʉ̃ ʉpʉtʉ maꞌinoꞌgʉ̃ co tiro nuꞌcũcã ĩꞌagʉ̃, core niwĩ: \p —Maꞌu, ãꞌrĩ mʉꞌʉ macʉ̃ nimi. \p \v 27 Beꞌro yʉꞌʉre niwĩ: \p —Yʉꞌʉ pacore mʉꞌʉ paco weronojõ cʉoya. Toó tojamo mʉꞌʉ paco, niwĩ Jesú. \p To beꞌro core ya wiꞌipʉ miitojaawʉ. \s1 Jesú wẽrĩꞌque niꞌi \r (Mt 27.45-56; Mr 15.33-41; Lc 23.44-49) \p \v 28 Jesú cʉ̃ pacore coꞌtedutica beꞌro “Nipeꞌtise yʉꞌʉre weedutiꞌquere tuꞌajaꞌa”, niwĩ. Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ ojaꞌque waꞌato nígʉ̃ Jesú aꞌtiro niwĩ: \p —Acowʉosaꞌa. \p \v 29 Topʉ niꞌcãrʉ̃ vino piꞌase poseyetjʉ dujiwʉ. Tojo weerã surara niꞌcã siꞌtia mii ñamiowã. Ñamio, hisopo wãmetiri siti dʉpʉpʉ ti siꞌtiare dʉꞌreõꞌo sĩomorõwã Jesú tiropʉ. \v 30 Cʉ̃ tere sĩꞌrĩwĩ. Beꞌro niwĩ: \p —Nipeꞌtise tuꞌajatojaꞌa. \p Cʉ̃ tojo níca beꞌro cʉ̃ dʉpoa paamuꞌrĩyoja, wẽrĩa waꞌawĩ. \s1 Jesure na ñosẽꞌque niꞌi \p \v 31 Jesú cʉ̃ wẽrĩcaterore niꞌcã nʉmʉ Pascua bosenʉmʉ waꞌatjo dʉꞌsawʉ. Ti bosenʉmʉ sauru judío masãrẽ soodutíca nʉmʉ bosenʉmʉjo waro nicaro niwʉ̃. Ti nʉmʉrẽ wẽrĩꞌcãrã curusapʉ nicã judío masã wiorã ʉaticãrã niwã. Tojo weerã na Pilato tiropʉ waꞌa, cʉ̃ yarã surarare narẽ maata wẽrĩato nírã na ye ñecãrĩrẽ paanuꞌaduticãrã niwã. Beꞌro na upʉre miidijoo, aperopʉ miaduticãrã niwã. \v 32 Tojo weerã surara niꞌcʉ̃rẽ paanuꞌamʉꞌtãwã. Beꞌro apĩ quẽꞌrãrẽ tojota weewã. \v 33 Jesúma wẽrĩꞌcʉpʉre ĩꞌawã. Tojo weerã cʉ̃́ma paanuꞌatiwã. \p \v 34 Mejõ diaꞌcʉ̃ niꞌcʉ̃ surara Jesure paatipaꞌmapʉ ñosẽwĩ. Cʉ̃ tojo weecã, dí aco meꞌrã oꞌmabʉrowʉ. \v 35 Yʉꞌʉ aꞌtere ĩꞌawʉ̃. Diacjʉ̃ta niꞌi. Mʉsã quẽꞌrã aꞌtere ẽjõpeoato nígʉ̃ mʉsãrẽ wereꞌe. \v 36 Aꞌte Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ nírõnojõta waꞌato nírõ tojo waꞌawʉ. Aꞌtiro ojanoꞌwʉ̃: “Cʉ̃ ye õꞌarĩ ne niꞌcã õꞌa paanuꞌaña marĩrõsaꞌa.” \v 37 Apero Õꞌacʉ̃ ye queti ojaꞌcaro quẽꞌrãrẽ aꞌtiro niwʉ̃: “Na cãmidaꞌreꞌcʉpʉre ĩꞌarãsama”, ni ojanoꞌwʉ̃. \fig Jesú upʉre ʉ̃tã tutipʉ sĩosõrõcũuꞌque niꞌi|alt="Make 120 percent Carrying Jesus’ body to the tomb" src="cn01847B.tif" size="col" ref="Jn 19.38-42; Mt 27.57-61; Mr 15.42-47; Lc 23.50-56" \fig* \s1 Jesure na sĩosõrõcũuoꞌque niꞌi \r (Mt 27.57-61; Mr 15.42-47; Lc 23.50-56) \p \v 38 Jesú wẽ́rĩ́ca beꞌro José Arimatea wãmetiri macãcjʉ̃ Pilatore Jesú ya upʉre sẽrĩcʉ niwĩ. José Jesure ẽjõpeogʉ niwĩ. Cʉ̃ judío masã wiorãrẽ uigʉ, yaꞌyioropʉ ẽjõpeo niseticãꞌcʉ niwĩ. Pilato “Jaʉ, Jesú ya upʉre miaña”, nicã tʉꞌogʉ, cʉ̃ ya upʉre miidijowĩ. \v 39 Nicodemo todʉporo ñamipʉ Jesú meꞌrã ucũgʉ̃ ejaꞌcʉ quẽꞌrã peje treinta kilos ʉꞌmʉtisere miiejawĩ. Te ʉꞌmʉtise aꞌte niwʉ̃. Mirra áloe meꞌrã morẽꞌque niwʉ̃. \v 40 Na pʉarã José, Nicodemo suꞌtiro añurĩ casero ʉꞌmʉtise waꞌreꞌque caseri meꞌrã Jesú ya upʉre omawã. Judío masã wẽrĩꞌcãrãrẽ yaarã weewʉaronojõta weewã. \v 41 Jesure paabiꞌpeꞌcaro pʉꞌto otese oteꞌcaro niwʉ̃. Te oteꞌcaro deco niꞌcã masãpe na ʉ̃tãgãpʉ seꞌéca tuti niwʉ̃. Ti pe ne niꞌcãti wẽrĩꞌcãrãrẽ sĩosõrõcũunoꞌña marĩwʉ̃. \v 42 Topʉ Jesure miaa, ti pepʉ sĩosõrõcũuowã. Na tojo weeri cura mujĩpũ sãjãrĩ curapʉ niwʉ̃. Judío masã na daꞌradutitica nʉmʉ sãjãrõpʉ weewʉ. Tojo weerã ti pe pʉꞌtoacã niyucã, topʉ sĩosõrõcũuowã. \c 20 \s1 Jesú cʉ̃ masãꞌque niꞌi \r (Mt 28.1-10; Mr 16.1-8; Lc 24.1-12) \p \v 1 Soorinʉmʉ nicã boꞌrease dʉporo María Magdalena Jesú masãpepʉ waꞌaco niwõ. Ti pere biꞌacaga ʉ̃tãgã apesepʉ cũñacã ĩꞌaco niwõ. \v 2 Tojo weego ʉ̃sã tiropʉ omatojatico niwõ. Ʉ̃sãrẽ niwõ: \p —Marĩ wiogʉre apesepʉ miacãrã niama. ¿Noꞌopʉ miarã miasapã? \p \v 3 Co tojo nicã tʉꞌorã ʉ̃sã, Simó Pedro, yʉꞌʉ cʉ̃rẽ yaaꞌcaropʉ waꞌawʉ. \v 4 Ʉ̃sã topʉ waꞌarã, yʉꞌʉ Pedro nemorõ omamʉñawʉ̃. Tojo weegʉ yʉꞌʉ cʉ̃ dʉporo ejawʉ. \v 5 Topʉ eja, ti pepʉ muꞌrĩĩꞌasõrõwʉ̃. Topʉ cʉ̃rẽ omaꞌque caseri pesawʉ. \v 6 Beꞌropʉ Pedro bʉaejawĩ. Cʉ̃a diacjʉ̃ sãjãa waꞌawĩ. Cʉ̃ quẽꞌrã te suꞌtire ĩꞌawĩ. \v 7 Apero Jesure na diapoapʉ na omáca casero quẽꞌrã niwʉ̃. Apeye meꞌrã nitiwʉ. Aperopʉ tuupeꞌeca casero pesawʉ. \v 8 Yʉꞌʉ quẽꞌrã ti tutipʉre sãjãawʉ̃. Nipeꞌtise te caserire ĩꞌagʉ̃, ẽjõpeowʉ. \v 9 Ʉ̃sã Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩ cjasere Jesú wẽrĩꞌcʉpʉ masãgʉ̃sami nisere titare masĩtiwʉ. \v 10 Ʉ̃sã ti pere ĩꞌáca beꞌro ʉ̃sã ya wiꞌipʉ dajatojaawʉ. \s1 Jesú María Magdalenarẽ bajuaꞌque niꞌi \r (Mr 16.9-11) \p \v 11 María Magdalena peꞌe ti pe sumutopʉ utigo tojaqueꞌawõ. Co utigota, ti pepʉ yuꞌuĩꞌasõrõco niwõ. \v 12 Tojo ĩꞌasõrõgõ, pʉarã suꞌti butise sãñarã Õꞌacʉ̃rẽ werecoꞌterãrẽ ĩꞌaco niwõ. Na Jesure cũuꞌcaropʉ dujicãrã niwã. Niꞌcʉ̃ cʉ̃ dʉpoa níꞌcaropʉ, apĩ cʉ̃ dʉꞌpocãrĩ níꞌcaro peꞌe dujicãrã niwã. \v 13 Na core sẽrĩtiñaꞌcãrã niwã: \p —¿Deꞌro weego mʉꞌʉ utiti? \p Narẽ nico niwõ: \p —Yʉꞌʉ wiogʉre mia waꞌapã. ¿Noꞌopʉ miarã miasapã? \p \v 14 Co tojo níca beꞌro apero peꞌe majãmiĩꞌaco niwõ. Tojo weemigõ, Jesú co tiro nuꞌcũcã ĩꞌaco niwõ. “Jesúta nimi”, ni ĩꞌamasĩtico niwõ. \v 15 Jesú core sẽrĩtiñaꞌcʉ niwĩ: \p —¿Deꞌro weego mʉꞌʉ utigo weeti? ¿Noarẽ aꞌmati? nicʉ niwĩ. \p “Ãꞌrĩ oteꞌquere coꞌtegʉ nisami” ni wãcũgõ, aꞌtiro nico niwõ: \p —Mʉꞌʉ cʉ̃rẽ miaꞌcʉ, wereya. ¿Noꞌopʉ cũuati? Yʉꞌʉ cʉ̃rẽ miagõti, nico niwõ. \p \v 16 Jesú core “María”, nicʉ niwĩ. \p Co majãmiĩꞌaquejo, nico niwõ: \p —Rabboni. \p Hebreo ye meꞌrã “Yʉꞌʉre buꞌegʉ” nisĩꞌrĩrõ weeꞌe. \p \v 17 Jesú core nicʉ niwĩ: \p —Duꞌuya yʉꞌʉre. Yʉꞌʉ pacʉ tiropʉ mʉjãatiapʉ yujupʉ. Yʉꞌʉre ẽjõpeorãrẽ werego waꞌaya. “Aꞌtiro niami”, niña. “Cʉ̃, cʉ̃ pacʉ Õꞌacʉ̃ tiropʉ ‘Waꞌagʉ weeꞌe’, niami.” “ ‘Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉ pacʉ, tojo nicã mʉsã pacʉ nimi.’ Apeye quẽꞌrãrẽ ‘Yʉꞌʉ wiogʉ nimi. Tojo nicã mʉsã wiogʉ nimi’, niami”, niña, nicʉ niwĩ. \p \v 18 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogo, María Magdalena ʉ̃sã cʉ̃ buꞌerãrẽ werego etawõ. Co cʉ̃rẽ ĩꞌaꞌquere, cʉ̃ core níꞌquere werewõ. \fig Jesú María Magdalenarẽ bajuaꞌque niꞌi|alt="Make 120 percent Mary kneeling before risen Lord" src="CN01856B.TIF" size="col" ref="Jn 20.11-18; Mr 16.9-11" \fig* \s1 Jesú cʉ̃ buꞌerãrẽ bajuaꞌque niꞌi \r (Mt 28.16-20; Mr 16.14-18; Lc 24.36-49) \p \v 19 Tojo waꞌáca nʉmʉ soorinʉmʉ niwʉ̃. Ti nʉmʉ ñamipʉ ʉ̃sã cʉ̃ buꞌerã níꞌcãrã nerẽwʉ̃. Ʉ̃sã judío masã wiorãrẽ uirã, añurõ biꞌasãjã waꞌawʉ. Ʉ̃sã topʉ nirĩ cura Jesú ʉ̃sã decopʉ bajuawĩ. Ʉ̃sãrẽ añudutiwĩ: \p —Mʉsã ejeripõꞌrãrĩpʉ ejerisãjãse niato, niwĩ. \p \v 20 Cʉ̃ tojo níca beꞌro cʉ̃rẽ paabiꞌpeꞌquere, cʉ̃rẽ ñosẽꞌcarore ĩꞌowĩ. Ʉ̃sã cʉ̃rẽ ĩꞌarã, pũrõ eꞌcatiwʉ. \v 21 Cʉ̃ ʉ̃sãrẽ ninemowĩ tja: \p —Mʉsã eꞌcatise meꞌrã niña. Yʉꞌʉ pacʉ oꞌóꞌcaronojõta yʉꞌʉ quẽꞌrã yé quetire weredutigʉ mʉsãrẽ oꞌóꞌo. \p \v 22 Beꞌro cʉ̃ ʉ̃sãrẽ putipeo, niwĩ: \p —Mʉsã Espíritu Santure cʉoya. \v 23 Mʉsã ãpẽrã na ñaꞌarõ weeꞌquere acobojocã, na buꞌiri marĩrã tojarã́sama. Mʉsã narẽ acobojoticã, na acobojonoꞌtirãsama, niwĩ Jesú. \s1 Jesú Tomárẽ bajuase niꞌi \p \v 24 Tomás ʉ̃sã meꞌrãcjʉ̃ Jesú buꞌegʉ “Sʉꞌrʉaꞌcʉ” na ninoꞌgʉ̃ Jesú ʉ̃sã tiropʉ bajuácaterore marĩwĩ. \v 25 Beꞌro cʉ̃ dajacã, ʉ̃sã cʉ̃rẽ niwʉ̃: \p —Marĩ wiogʉre ĩꞌapʉ, niwʉ̃. \p Tomás peꞌe ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉ cʉ̃ omocãpʉ paabiꞌpeꞌque peripʉ sĩosõrõĩꞌatimigʉ̃, ẽjõpeosome. Tojo nicã cʉ̃rẽ ñosẽꞌcaropʉ ya omopicare sĩosõrõĩꞌatigʉ, ẽjõpeosome. Sĩosõrõĩꞌatojagʉpʉ, ẽjõpeogʉti, niwĩ. \p \v 26 Niꞌcã semana Jesú ʉ̃sãrẽ bajuáca beꞌro ʉ̃sã apaturi nerẽwʉ̃. Titare majã Tomás quẽꞌrã ʉ̃sã meꞌrã niwĩ. Ti wiꞌi cjase soperi biꞌacãꞌnoꞌwʉ̃. Tojo nimicã, Jesú ʉ̃sã decopʉ bajuawĩ. Ʉ̃sãrẽ añudutiwĩ: \p —Mʉsã ejeripõꞌrãrĩpʉ ejerisãjãse niato, niwĩ. \p \v 27 Beꞌro Tomárẽ niwĩ: \p —Ĩꞌaña yé omocãrĩrẽ. Mʉꞌʉ omopicare na yʉꞌʉre paabiꞌpeꞌque peripʉ sĩosõrõña. Yʉꞌʉre paatipaꞌmapʉ na ñosẽꞌcaropʉre mʉꞌʉ ya omopicare sĩosõrõña. Ẽjõpeose moogʉ̃ niticãꞌña. Yʉꞌʉre ẽjõpeoya. \p \v 28 Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Tomás niwĩ: \p —Jesú, yʉꞌʉ wiogʉ, mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ niꞌi. \p \v 29 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Tomás, mʉꞌʉ yʉꞌʉre ĩꞌatojagʉpʉ, ẽjõpeoꞌo. Yʉꞌʉre ĩꞌatimirã ẽjõpeocã peꞌere, nemorõ añuꞌu. \s1 Jesure ẽjõpeodutigʉ aꞌti pũrĩrẽ ojaꞌa nise niꞌi \p \v 30 Jesú ʉ̃sã ĩꞌorõpʉ peje apeyenojõ weeĩꞌowĩ. Te nipeꞌtise yʉꞌʉ aꞌti pũrĩpʉre ojaweꞌe. \v 31 Yʉꞌʉ aꞌti pũrĩpʉ Jesú niꞌcãrẽ cʉ̃ weeĩꞌoꞌquere ojaꞌa. Mʉsãrẽ Jesú Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ cʉ̃ macʉ̃ nimi nisere ẽjõpeodutigʉ ojaꞌa. Tojo nicã cʉ̃rẽ ẽjõpeorã catinuꞌcũato nígʉ̃ tojo weeꞌe. \c 21 \s1 Jesú apaturi cʉ̃ buꞌerãrẽ bajuaꞌque niꞌi \p \v 1 Beꞌro Jesú Tiberia wãmetiri ditara sumutopʉ ʉ̃sãrẽ apaturi bajuawĩ. Aꞌtiro waꞌawʉ. \v 2 Ʉ̃sã topʉre nirã́ aꞌticʉrã niwʉ̃: Simó Pedro, Tomás “Sʉꞌrʉaꞌcʉ” na nigʉ̃́, tojo nicã Natanae Galilea diꞌtacjʉ̃ Caná wãmetiri macãcjʉ̃. Ãpẽrã quẽꞌrã ʉ̃sã pʉarã Zebedeo põꞌrã niwʉ̃. Tojo nicã ãpẽrã pʉarã Jesú buꞌerã ninemowã. \p \v 3 Ʉ̃sã topʉ nirĩ cura Simó Pedro ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Waꞌi wẽjẽgʉ̃ waꞌagʉti. \p Ʉ̃sã cʉ̃rẽ niwʉ̃: \p —Ʉ̃sã quẽꞌrã waꞌarãti, niwʉ̃. \p Ʉ̃sã waꞌa, yucʉsʉpʉ mʉjãsãjãwʉ̃. Ti ñamirẽ waꞌi wẽjẽboꞌreamiwʉ̃. Ne wẽjẽticãti. \p \v 4 Boꞌrequeꞌawãꞌcãtiri cura Jesú ti ditara sumutopʉ bajuawĩ. Ʉ̃sã cʉ̃rẽ ĩꞌamasĩtiwʉ. \v 5 Cʉ̃ ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —¿Wẽjẽati? niwĩ. \p —Wẽjẽtiasʉ, niwʉ̃. \p \v 6 Ʉ̃sã tojo nicã tʉꞌogʉ, ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Diacjʉ̃ peꞌe doqueñoña mʉsã wejecʉre. Tojo weerã wẽjẽrãsaꞌa. Cʉ̃ dutironojõta weewʉ. Pãjãrã waro wẽjẽwʉ̃. Ne wejecʉre wãꞌcõticãti. \v 7 Tojo waꞌacã ĩꞌagʉ̃, yʉꞌʉ Jesú ʉpʉtʉ maꞌinoꞌgʉ̃ Pedrore niwʉ̃: \p —Marĩ wiogʉ nimi. \p Yʉꞌʉ tojo nicã tʉꞌogʉ, Simó Pedro suꞌtiro buꞌicjãrõrẽ wejesãñawĩ. Jesú tiropʉ waꞌagʉ, doqueñojãwĩ. \p \v 8 Ʉ̃sã peꞌe yucʉsʉ meꞌrã sumutopʉ waꞌire wejenʉjãwʉ̃. Ʉ̃sã cien metros yoaro decopʉ paꞌsawʉ. \v 9 Topʉ nʉjãtarã, pecameꞌe cʉ̃ wĩjã́ca meꞌerẽ ĩꞌawʉ̃. Ti meꞌepʉ niꞌcʉ̃ waꞌi pʉ̃ꞌonʉꞌcõnoꞌwʉ̃. Pã́ quẽꞌrã niwʉ̃. \v 10 Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Waꞌi mʉsã wẽjẽꞌcãrãrẽ miitia. \p \v 11 Cʉ̃ tojo nicã, Simó Pedro yucʉsʉpʉ mʉjãsãjãa, waꞌire wejemajãwĩ nucũporopʉ. Waꞌi pacarã ciento cincuenta y tres sãjãawã. Ticʉrã pãjãrã sãjãamicã, wejecʉ tʉ̃ꞌrʉ̃tiwʉ. \v 12 Jesú ʉ̃sãrẽ niwĩ: \p —Baꞌarã aꞌtia. \p Ʉ̃sã cʉ̃rẽ ĩꞌamasĩrã, ne niꞌcʉ̃pʉta “¿Noanojõ niti mʉꞌʉ?” ni sẽrĩtiñaꞌmaꞌatiwʉ. \v 13 Jesú pã́rẽ ʉ̃sãrẽ etiwĩ. Waꞌi quẽꞌrãrẽ etiwĩ. \p \v 14 Jesú masã́ca beꞌro pʉati ʉ̃sãrẽ bajuatojawĩ. Niꞌcãrõacã meꞌrã iꞌtiati waꞌaro weewʉ. \fig Jesú cʉ̃ buꞌerãrẽ bajuaꞌque niꞌi|alt="Make 80 percent Disciples pulling net to shore" src="CN01877B.TIF" size="span" ref="Jn 21.1-14" \fig* \s1 Jesú Simó Pedro meꞌrã ucũꞌque niꞌi \p \v 15 Ʉ̃sã baꞌáca beꞌro Jesú Simó Pedrore sẽrĩtiñaꞌwĩ: \p —¿Simó, Joná macʉ̃, mʉꞌʉ ãꞌrã yʉꞌrʉoro yʉꞌʉre maꞌiyʉꞌrʉnʉꞌcãti? \p Pedro cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Ʉ̃ʉ, wiogʉ, mʉꞌʉ masĩꞌi yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ maꞌisere. \p Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —To pũrĩcãrẽ yʉꞌʉre ẽjõpeorãrẽ coꞌteya. Narẽ buꞌeya. \p \v 16 Apaturi Pedrore sẽrĩtiñaꞌnemowĩ: \p —¿Simó, Joná macʉ̃, yʉꞌʉre maꞌiti? \p —Ʉ̃ʉ, mʉꞌʉ masĩꞌi yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ maꞌisere. \p Jesú niwĩ tja: \p —To pũrĩcãrẽ yarãrẽ buꞌeya. Narẽ coꞌteya. \p \v 17 Apaturi ninemowĩ tja: \p —¿Simó, Joná macʉ̃, yʉꞌʉre mʉꞌʉ maꞌiti? \p Jesú iꞌtiati cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌcã ĩꞌagʉ̃, Pedro pũrõ bʉjawetiwĩ. Cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Wiogʉ, nipeꞌtisere mʉꞌʉ masĩꞌi. Masĩꞌi yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ maꞌisere. \p Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —To pũrĩcãrẽ narẽ buꞌeya. Narẽ coꞌteya, niwĩ tja. \v 18 Mʉꞌʉrẽ diacjʉ̃ta nigʉ̃ti. Mʉꞌʉ maꞌmʉ nígʉ̃, mʉꞌʉ ʉaro suꞌtirore sãña, mʉꞌʉ noꞌo waꞌasĩꞌrĩrõ waꞌacũwʉ̃. Beꞌro mʉꞌʉ bʉcʉ ẽjãgʉ̃, mʉꞌʉ ye omocãrĩrẽ sĩomorõgʉ̃saꞌa. Apĩ mʉꞌʉrẽ suꞌti sãa, mʉꞌʉ waꞌasĩꞌrĩtiro miagʉ̃sami. \p \v 19 Jesú tojo nígʉ̃, Pedro cʉ̃ deꞌro waꞌa wẽrĩatjere nígʉ̃, tojo niwĩ. Cʉ̃ wẽrĩse meꞌrã masã Õꞌacʉ̃rẽ añurõ ucũrãsama nígʉ̃, tojo niwĩ. \p Beꞌro Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Yʉꞌʉre ẽjõpeosirutunuꞌcũcãꞌña. \s1 Jesú Juãrẽ maꞌiꞌque niꞌi \p \v 20 Beꞌro Pedro majãmiĩꞌagʉ̃, yʉꞌʉ na beꞌro sirutucã ĩꞌawĩ. Yʉꞌʉ Jesú maꞌinoꞌgʉ̃ niwʉ̃. Yʉꞌʉta todʉporo ʉ̃sã baꞌatʉocatero “¿Noa mʉꞌʉrẽ ĩꞌatuꞌtirãpʉre oꞌorosari?” ni sẽrĩtiñaꞌwʉ̃. \v 21 Pedro yʉꞌʉre ĩꞌagʉ̃, Jesure sẽrĩtiñaꞌwĩ: \p —Wiogʉ, ãꞌrĩ warore ¿deꞌro waꞌarosari? \p \v 22 Jesú cʉ̃rẽ niwĩ: \p —Cʉ̃ maata wẽrĩcã, mʉꞌʉ ye cjase mejẽta niꞌi. Cʉ̃ yʉꞌʉ apaturi aꞌtiri curapʉ catitʉocã quẽꞌrãrẽ mʉꞌʉ ye cjase mejẽta niꞌi. Wãcũnʉrʉ̃tigʉta. Mʉꞌʉ yʉꞌʉre sirutuya, niwĩ. \p \v 23 Jesú tojo níꞌquere tʉꞌorã, cʉ̃rẽ ẽjõpeorã yʉꞌʉre “Cʉ̃ ne wẽrĩsome” nise seꞌsa waꞌawʉ. Jesú yʉꞌʉre “Cʉ̃ wẽrĩsome”, nitiwĩ. Aꞌtiro peꞌe niwĩ: “Yʉꞌʉ apaturi aꞌtiri curapʉ catitʉocã, mʉꞌʉ ye cjase mejẽta niꞌi”, niwĩ Pedrore. \p \v 24 Yʉꞌʉ Juã niꞌi. Yʉꞌʉ ĩꞌaꞌquere ojaꞌa. Tojo weero “Diacjʉ̃ta niꞌi”, ni masĩnoꞌo. \p \v 25 Apeye Jesú weenemoꞌque peje niꞌi. Yʉꞌʉ tʉꞌoñaꞌcã, cʉ̃ weeꞌquenʉcʉ̃ ojacãma, peje pũrĩ waro yʉꞌrʉoquejocãꞌbosaꞌa.