\id EPH - Tucano (Colombia edition) NT+ [tuoC] -Colombia 2015 (DBL 2015) \h EFESIOS \toc1 Pablo Éfesocjãrãrẽ ojáca pũrĩ niꞌi \toc2 Efesios \toc3 Ef \mt1 Pablo Éfesocjãrãrẽ ojáca pũrĩ niꞌi \is1 Aꞌti pũrĩ aꞌtiro weero ojanoꞌpã nise niꞌi \ip Pablo aꞌti pũrĩrẽ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ nígʉ̃, ojacʉ niwĩ. Apetero weegʉ Romapʉ nígʉ̃, ojagʉ ojapĩ. \ip Aꞌti pũrĩrẽ Õꞌacʉ̃ cʉ̃ weesĩꞌrĩꞌcaronojõta cʉ̃ ʉaritero nicã, nipeꞌtirãrẽ, nipeꞌtisere Jesucristo doca tojacã weegʉsami nisere ojacʉ niwĩ. Tojo nicã judío masã, judío masã nitirãrẽ Jesucristo meꞌrã niꞌcã upʉta nima nisere ojacʉ niwĩ. Mʉsã weesetisere niꞌcã wiꞌicjãrã Õꞌacʉ̃ ya curuacjãrã weronojõ weeroʉaꞌa nisere ojacʉ niwĩ. Ñaꞌarõ weesere cãꞌmotaꞌaroʉaꞌa nisere ojacʉ niwĩ. \c 1 \s1 Pablo Jesucristore ẽjõpeori curuacjãrã Éfesopʉ nirãrẽ ojaꞌque niꞌi \p \v 1 Yʉꞌʉ Pablo Jesucristo besecṹúꞌcʉ niꞌi. Cʉ̃ yʉꞌʉre Õꞌacʉ̃ ʉaꞌcaronojõta cʉ̃ ye quetire weredutigʉ cũuwĩ. Mʉsã Õꞌacʉ̃ yarãrẽ, Éfesopʉ nirãrẽ añudutiꞌi. Mʉsã Jesucristore ẽjõpeonuꞌcũꞌu. \p \v 2 Mʉsãrẽ Õꞌacʉ̃ marĩ pacʉ, Jesucristo marĩ wiogʉ añurõ weeato. Mʉsãrẽ ejerisãjãcã weeato. \s1 Cristo meꞌrã Õꞌacʉ̃ marĩrẽ añurõ weeꞌque niꞌi \p \v 3 Õꞌacʉ̃, marĩ wiogʉ Jesucristo pacʉre eꞌcatise oꞌorã. Cristo yarã niyucã, Õꞌacʉ̃ marĩrẽ añurõ weecʉ niwĩ. Marĩrẽ maꞌígʉ̃, nipeꞌtise ʉꞌmʉsepʉ ejeripõꞌrã cjase añusere oꞌocʉ niwĩ. \p \v 4 Aꞌti turi weese dʉporo cʉ̃ marĩrẽ beseyutojacʉ niwĩ. Cristore ẽjõpeorã cʉ̃ yarã sãjãrã́sama ni wãcũgʉ̃, tojo besecʉ niwĩ. Marĩrẽ cʉ̃ ĩꞌorõpʉre añurã, buꞌiri moorã niato nígʉ̃ tojo weecʉ niwĩ. \v 5 Dʉporopʉ cʉ̃ marĩrẽ maꞌígʉ̃, cʉ̃ põꞌrã waꞌarãsama, nitojacʉ niwĩ. Jesucristore ẽjõpeoato nígʉ̃ marĩrẽ tojo weecʉ niwĩ. Tere wéégʉ, cʉ̃ weesĩꞌrĩꞌcaronojõta weecʉ niwĩ. \v 6 Cʉ̃ macʉ̃ cʉ̃ ʉpʉtʉ maꞌigʉ̃ meꞌrã marĩrẽ añurõ weecʉ niwĩ. Tojo weerã cʉ̃ marĩrẽ añurõ weeꞌquere wãcũrã, cʉ̃rẽ eꞌcatipeonuꞌcũꞌu. \v 7-8 Õꞌacʉ̃ marĩrẽ ʉpʉtʉ maꞌígʉ̃, cʉ̃ macʉ̃rẽ oꞌocʉ niwĩ. Cʉ̃ curusapʉ wẽrĩse meꞌrã, cʉ̃ ye dí oꞌmabʉrose meꞌrã marĩ ñaꞌarõ weeꞌque wapare wapayecʉ niwĩ. Te meꞌrã Õꞌacʉ̃ marĩ ñaꞌarõ weeꞌquere acobojocʉ niwĩ. Marĩrẽ añurõ wéégʉ, tojo weecʉ niwĩ. Cʉ̃ marĩrẽ añurõ weesere masĩato nígʉ̃ masĩsere, tʉꞌomasĩsere marĩrẽ oꞌoyʉꞌrʉmajãcʉ niwĩ. \v 9 Marĩrẽ cʉ̃ weesĩꞌrĩꞌque, todʉporo masĩnoꞌña marĩꞌquere masĩcã weecʉ niwĩ. Cʉ̃ Jesucristo wẽrĩse meꞌrã cʉ̃ yarãrẽ “Añurõ weetuꞌajanʉꞌcõgʉ̃ti” níꞌquere masĩcã weecʉ niwĩ. \v 10 Aꞌti ʉmʉco peꞌticã, nipeꞌtise Õꞌacʉ̃ “Aꞌtiro waꞌarosaꞌa” níꞌcaronojõta waꞌarosaꞌa. Tojo waꞌacã, cʉ̃ ʉaꞌcaronojõta weegʉsami. Aꞌtiro weegʉsami. Cʉ̃ nipeꞌtirã ʉꞌmʉsepʉ nirã́, aꞌti nucũcãpʉ nirãrẽ Cristore na dʉpoá sõrõgʉ̃sami. \p \v 11 Õꞌacʉ̃ marĩrẽ Jesucristo meꞌrã niꞌcãrõ meꞌrã nidutigʉ dʉporopʉ beseyucʉ niwĩ. Marĩrẽ cʉ̃ “Oꞌogʉti” níꞌquere ñeꞌedutigʉ tojo weecʉ niwĩ. Aꞌte nipeꞌtise cʉ̃ “Weegʉti” nise cʉ̃ wãcũyuꞌquepʉ niꞌi. Cʉ̃ nipeꞌtise añutʉꞌsaꞌa nisere weesami. \v 12 Cʉ̃ aꞌtiro wéégʉ, ʉ̃sã Cristore ẽjõpeomʉꞌtãrãrẽ añurõ weecã ʉagʉ besecʉ niwĩ. Ʉ̃sã añurõ weese meꞌrã masã cʉ̃ Õꞌacʉ̃ nise pacare añurõ wãcũato nígʉ̃ tojo besecʉ niwĩ. \v 13 Cristo curusapʉ wẽrĩꞌque meꞌrã mʉsã quẽꞌrã Õꞌacʉ̃ yarã waꞌawʉ. Mʉsã diacjʉ̃ cjase Cristo ye quetire tʉꞌorã, cʉ̃rẽ ẽjõpeowʉ. Cʉ̃ ye queti aꞌtiro niꞌi. Marĩ pecameꞌepʉ waꞌaboꞌcãrãrẽ yʉꞌrʉweticã weecʉ niwĩ. Cʉ̃rẽ ẽjõpeocã, Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ cʉ̃ yarã tojacã weecʉ niwĩ. Yarã nima nisere ĩꞌosĩꞌrĩgʉ̃, mʉsãrẽ Espíritu Santure oꞌócʉ niwĩ. Espíritu Santu Õꞌacʉ̃ “Mʉsãrẽ oꞌógʉti” níꞌcʉta nimi. \v 14 Õꞌacʉ̃ Espíritu Santure marĩrẽ oꞌotojacʉ niwĩ. Tojo weerã marĩ masĩꞌi. Diacjʉ̃ta nipeꞌtise cʉ̃ “Oꞌogʉti” níꞌquere oꞌogʉsami. Cʉ̃ oꞌoatjere yucuerã weeꞌe. Cʉ̃ yarã nipeꞌtirã ñaꞌarõ weeseti nimiꞌcãrãrẽ yʉꞌrʉwetipeꞌticã weegʉsami. Tojo wééca beꞌro cʉ̃ “Oꞌogʉti” níꞌquere oꞌogʉsami. Cʉ̃ tojo weecã ĩꞌarã, masã Õꞌacʉ̃rẽ “Añubutiagʉ nimi”, nirãsama. \s1 Pablo Éfesocjãrãrẽ sẽrĩbosase niꞌi \p \v 15-16 Yʉꞌʉ mʉsã añurõ weesere masĩꞌi. Mʉsã marĩ wiogʉ Jesure ẽjõpeoꞌo. Tojo nicã nipeꞌtirã Õꞌacʉ̃ yarãrẽ maꞌiꞌi. Mʉsã tojo weecã wãcũgʉ̃, yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩbosasetirinʉcʉ̃ cʉ̃rẽ eꞌcatise oꞌonuꞌcũꞌu. \v 17 Õꞌacʉ̃, marĩ wiogʉ Jesucristo pacʉ añubutiagʉ nimi. Cʉ̃rẽ mʉsã ye niatjere aꞌtiro sẽrĩbosaꞌa: “Õꞌacʉ̃, Espíritu Santu tʉꞌomasĩse oꞌoato narẽ. Mʉꞌʉ ye cjasere añurõ ĩꞌoato. Nemorõ mʉꞌʉrẽ masĩdutigʉ tojo weeato. \v 18 Õꞌacʉ̃, na tʉꞌoñaꞌrõpʉ mʉꞌʉ ye cjasere masĩcã weeya. Mʉꞌʉ narẽ añurõ weesĩꞌrĩgʉ̃ besecʉ niwʉ̃. Nipeꞌtirã mʉꞌʉ yarãrẽ añubutiasere oꞌogʉsaꞌa. Aꞌtere narẽ añurõ masĩcã weeya. \v 19-20 Mʉꞌʉ tutuayʉꞌrʉgʉ niꞌi. Mʉꞌʉ tutuase ne peꞌtisome. Te meꞌrã ʉ̃sã Jesucristore ẽjõpeorãrẽ dʉcayugʉ weeꞌe. Mʉꞌʉ tojo weesere narẽ masĩcã weeya”, ni sẽrĩbosaꞌa. Õꞌacʉ̃ tutuase aꞌtiro niꞌi. Cʉ̃, cʉ̃ tutuase meꞌrã Cristo wẽrĩꞌcʉpʉre masãcã weecʉ niwĩ. Cʉ̃ masãmʉjã́áca beꞌro cʉ̃rẽ cʉ̃ tiro ʉꞌmʉsepʉ wiogʉ dujiri cũmurõ diacjʉ̃ peꞌe dʉpocʉ niwĩ. Cʉ̃ tutuase meꞌrãta cʉ̃ ʉaronojõ marĩrẽ dʉcayugʉ weemi. \v 21 Õꞌacʉ̃ Cristore aꞌtiro weecʉ niwĩ. Nipeꞌtirã aꞌti nucũcãpʉ nirã́, ʉꞌmʉsepʉ nirã́, na wiorãrẽ, noꞌo ãpẽrãrẽ dutirãnojõrẽ na buꞌipʉ tojacã weecʉ niwĩ. Aꞌti ʉmʉcopʉ, ape ʉmʉcopʉre tojota weenuꞌcũcʉ̃sami. \v 22 Õꞌacʉ̃ nipeꞌtisere, nipeꞌtirãrẽ Cristo doca tojacã weecʉ niwĩ. Tojo nicã nipeꞌtirã Cristore ẽjõpeose cururicjãrã dʉpoá sõrõcʉ niwĩ. \v 23 Nipeꞌtirã cʉ̃rẽ ẽjõpeose cururicjãrã niꞌcã curua nima. Ti curuacjãrã cʉ̃ upʉ weronojõ nima. Tojo nicã Jesucristota nipeꞌtiropʉ nibiꞌacãꞌsami. Cʉ̃rẽ ẽjõpeose cururicjãrã cʉ̃ ʉaro weemasĩma. Tojo weero narẽ añurõ weemasĩse dʉꞌsaweꞌe. \c 2 \s1 Õꞌacʉ̃ marĩrẽ maꞌígʉ̃ yʉꞌrʉoꞌque niꞌi \p \v 1 Todʉporopʉ Cristore ẽjõpeose dʉporo mʉsã ñaꞌarõ weecãrã niwʉ̃. Mʉsã ñaꞌarõ weeꞌque buꞌiri Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉre wẽrĩꞌcãrã weronojõ nicãrã niwʉ̃. \v 2 Ãpẽrã aꞌti turicjãrã weronojõ ñaꞌarõ weenuꞌcũcãrã niwʉ̃. Wãtĩa wiogʉ ʉaronojõ weecãrã niwʉ̃. Cʉ̃ aꞌti turicjãrã Õꞌacʉ̃rẽ yʉꞌrʉnʉꞌcãrãrẽ dutigʉ nimi. \v 3 Todʉporo marĩ nipeꞌtirã tojota ñaꞌarõ weenuꞌcũwʉ̃. Ñaꞌarõ weesĩꞌrĩsere ʉaripejawʉ. Marĩ noꞌo ʉaro weesĩꞌrĩsenojõrẽ, ñaꞌarõ wãcũsenojõrẽ weewʉ. Tojo weerã marĩ quẽꞌrã Õꞌacʉ̃rẽ buꞌiri daꞌrenoꞌbopã. Ãpẽrãrẽ pecameꞌepʉ cõꞌa, buꞌiri daꞌrero weronojõ daꞌrenoꞌbopã. \v 4 Cʉ̃ peꞌe marĩrẽ ʉpʉtʉ maꞌígʉ̃, pajañaꞌse cʉoyʉꞌrʉawĩ. \v 5 Marĩ ñaꞌarõ weeꞌque buꞌiri Õꞌacʉ̃ marĩrẽ “Wẽrĩꞌcãrã weronojõ nima”, ni ĩꞌawĩ. Cristore ẽjõpeoca beꞌro marĩrẽ “Cristo meꞌrã niꞌcãrõ meꞌrã nima”, ni ĩꞌasami. Cʉ̃ Cristore masõꞌcaronojõta marĩ quẽꞌrãrẽ catise peꞌtitisere oꞌocʉ niwĩ. Tojo weegʉ Õꞌacʉ̃ marĩrẽ pajañaꞌgʉ̃, ñaꞌarã nimiꞌcãrãrẽ yʉꞌrʉocʉ niwĩ. \v 6 Õꞌacʉ̃ Jesucristore masõcʉ niwĩ. Cʉ̃rẽ masõꞌcaronojõta marĩ Jesucristo yarãrẽ masãmʉjãaꞌcãrã weronojõ weecʉ niwĩ. Jesucristo ʉꞌmʉsepʉ wiogʉ dujiri cũmurõ dujironojõta marĩrẽ cʉ̃ meꞌrãta tja ʉꞌmʉsepʉ dujiyutojarã weronojõ nicã weecʉ niwĩ. Ñaꞌarõ nisetise meꞌrã nisome majã. \v 7 Jesucristo cʉ̃ wẽrĩbosaꞌque meꞌrã marĩrẽ maꞌisere, cʉ̃ añubutiaro weesere ĩꞌocʉ niwĩ. Beꞌropʉ nipeꞌtirãrẽ tere masĩcã ʉagʉ tojo weecʉ niwĩ. \v 8 Aꞌtiro niꞌi. Marĩ Jesucristore ẽjõpeorã Õꞌacʉ̃ añurõ weese meꞌrã yʉꞌrʉwʉ. Te marĩ basu weeꞌque mejẽta niꞌi. Õꞌacʉ̃ peꞌe marĩrẽ yʉꞌrʉowĩ. \v 9 Marĩ añurõ weesere ĩꞌagʉ̃ mejẽta yʉꞌrʉowĩ. Tojo weegʉ ne niꞌcʉ̃ “Yʉꞌʉ añurõ weeꞌque wapa Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre yʉꞌrʉowĩ”, nita basioweꞌe. \v 10 Aꞌtiro niꞌi. Marĩ cʉ̃ weeꞌcãrã niꞌi. Jesucristo ya curuacjãrã nidutigʉ tojo weecʉ niwĩ. Dʉporopʉ marĩ añurõ weeatjere wãcũyutojacʉ niwĩ. Tere añurõ weedutigʉ marĩrẽ Jesucristo yarã waꞌacã weecʉ niwĩ. \s1 Marĩ Jesucristo meꞌrã añurõ nicãꞌa nise niꞌi \p \v 11 Mʉsã todʉporopʉ nisetiꞌquere wãcũña. Mʉsã judío masã niweꞌe. Tojo weerã judío masã õꞌrẽcjʉ yapa caserore yejecõꞌarã, aꞌtiro nisama mʉsãrẽ: “Na yejecõꞌanoꞌña marĩrã nima.” Na basu peꞌe “Ʉ̃sã yejecõꞌanoꞌcãrã Õꞌacʉ̃ yarã niꞌi”, nimisama. Mʉsã peꞌere “Õꞌacʉ̃ yarã nitima”, nisama. Tojo weese upʉpʉ weese diaꞌcʉ̃ niꞌi. Tojo weese masãrẽ Õꞌacʉ̃ yarã waꞌacã weeweꞌe. \v 12 Titapʉre mʉsã ẽjõpeose dʉporo Cristore moocãrã niwʉ̃. Mʉsã Õꞌacʉ̃ yarã Israe curuacjãrã meꞌrã niticãrã niwʉ̃. Õꞌacʉ̃ Israe curuacjãrãrẽ aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Narẽ añurõ weegʉti. Na wiogʉ nigʉ̃ti. Yarã nirãsama”, nicʉ niwĩ. Mʉsã peꞌere tojo niticʉ niwĩ. Mʉsã Õꞌacʉ̃ ʉ̃sãrẽ yʉꞌrʉogʉsami nisere masĩticãrã niwʉ̃. Õꞌacʉ̃rẽ moocãrã niwʉ̃. \v 13 Niꞌcãrõacã pũrĩcãrẽ mʉsã Jesucristore ẽjõpeorã niꞌi. Tojo weerã todʉporopʉ cʉ̃rẽ masĩtimiꞌcãrã cʉ̃ yarã waꞌacãrã niwʉ̃. Cristo cʉ̃ wẽrĩse, cʉ̃ dí oꞌmabʉrose meꞌrã mʉsãrẽ cʉ̃ yarã waꞌacã weecʉ niwĩ. \v 14 Cristo nimi marĩrẽ ejerisãjãsere oꞌogʉ. Cʉ̃́ta marĩrẽ judío masãrẽ, judío masã nitirãrẽ niꞌcã curuacjãrã waꞌacã weecʉ niwĩ. Marĩ aꞌmerĩ ĩꞌasĩꞌrĩtimiꞌquere duꞌucã weecʉ niwĩ. \v 15 Cʉ̃ wẽrĩse meꞌrã Moisé dutiꞌquere wéérã, ne niꞌcʉ̃ yʉꞌrʉwetimasĩtimi nisere masĩcã weecʉ niwĩ. Tojo weegʉ Cristo pʉa curua nimiꞌcãrãrẽ cʉ̃rẽ ẽjõpeocã ĩꞌagʉ̃, niꞌcã curuata weecʉ niwĩ. Tojo weese meꞌrã marĩrẽ añurõ niꞌcãrõ meꞌrã niseticã weecʉ niwĩ. \v 16 Cʉ̃ curusapʉ wẽrĩse meꞌrã marĩrẽ judío masãrẽ, judío masã nitirã meꞌrã aꞌmerĩ marĩ peꞌsutisere duꞌucã weecʉ niwĩ. Cʉ̃ wẽrĩse meꞌrãta tja marĩ pʉa curua nimiꞌcãrãrẽ niꞌcã curua weecʉ niwĩ. Tojo nicã te meꞌrãta Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉre marĩrẽ añurã waꞌacã weecʉ niwĩ. \p \v 17 Cristo aꞌti nucũcãpʉ aꞌtigʉ, “Õꞌacʉ̃ masã meꞌrã añurõ nisetisere apogʉ aꞌtiwʉ”, ni werecʉ niwĩ. Ʉ̃sã judío masã Õꞌacʉ̃ yere masĩꞌcãrãrẽ werecʉ niwĩ. Tojo nicã mʉsã quẽꞌrã judío masã nitirã, Õꞌacʉ̃ yere masĩtiꞌcãrãrẽ te quetire werecʉ niwĩ. \v 18 Aꞌtiro niꞌi. Jesucristo wẽrĩse meꞌrã marĩ judío masã, judío masã nitirã nipeꞌtirã marĩ pacʉ Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩmasĩꞌi. Cʉ̃rẽ ẽjõpeo, masĩta basioꞌo. Cʉ̃ tiropʉ waꞌamasĩꞌi. Espíritu Santu niꞌcʉ̃ nigʉ̃́ cʉ̃ weetamuse meꞌrã tojo weeta basioꞌo. \v 19 Tojo weerã mʉsã judío masã nitirã Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉre apesecjãrã sijari masã weronojõ niweꞌe. Õꞌacʉ̃rẽ masĩtirã weronojõ niweꞌe. Aꞌtiro peꞌe niꞌi. Judío masã Cristore ẽjõpeorã weronojõta Õꞌacʉ̃ ya curuacjãrã niꞌi. Nipeꞌtirã Cristore ẽjõpeorã meꞌrã niꞌcʉ̃ põꞌrã, Õꞌacʉ̃ põꞌrã niꞌi. \v 20 Marĩ nipeꞌtirã Jesucristore ẽjõpeorã niꞌcã wiꞌi yééca wiꞌijo weronojõ niꞌi. Ti wiꞌi yeenʉꞌcãꞌque aꞌtiro niꞌi. Jesucristo besecṹúꞌcãrã, tojo nicã Õꞌacʉ̃ weredutiꞌquere wereturiari masã mʉsãrẽ ne waro buꞌedʉꞌpocã́ticãrã niwã. Tere tʉꞌorã, ẽjõpeocãrã niwʉ̃. Na ne waro yeenʉꞌcãcaga ʉ̃tãgã weronojõ Jesucristo nimi. \v 21 Yeenʉꞌcãcaga ʉ̃tãgã meꞌrã nipeꞌtise ti wiꞌi cjase queoro ninuꞌcũcãꞌa. Nipeꞌtise apeye ʉ̃tãpaga tiga yeenʉꞌcãcaga ʉ̃tãgã meꞌrã yee aꞌmesʉꞌonoꞌo. Queoro tiga meꞌrã añurõ yeeturiamʉjãnoꞌo. Tojo weronojõ Cristo marĩ cʉ̃rẽ ẽjõpeocã, ãpẽrã todʉporo ẽjõpeorã meꞌrã añurõ aꞌmesʉꞌacã weemi. Ãpẽrã cʉ̃rẽ ẽjõpeowãꞌcãcã, cʉ̃́ta tja marĩ nipeꞌtirãrẽ niꞌcã curua, pajiri curua waꞌacã weemi. Ãpẽrã marĩ nipeꞌtirãrẽ ĩꞌarã, wiopesase meꞌrã “Õꞌacʉ̃ ya curua niꞌi”, nirãsama. \v 22 Mʉsã quẽꞌrã judío masã nitirã ãpẽrã Jesucristore ẽjõpeorã meꞌrã aꞌmesʉꞌa, Õꞌacʉ̃ ya curuacjãrã tojaꞌa. Õꞌacʉ̃ Espíritu Santu meꞌrã mʉsãpʉre nimi. \c 3 \s1 Pablo “Judío masã nitirãrẽ buꞌedutigʉ cũunoꞌwʉ̃” níꞌque niꞌi \p \v 1 Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ maꞌígʉ̃, añurõ weecʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo weesere wãcũgʉ̃, cʉ̃rẽ eꞌcatipeoꞌo. Yʉꞌʉ Pablo mʉsã judío masã nitirãrẽ Jesucristo ye quetire werese wapa, buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ niꞌi. \v 2 Mʉsã masĩsaꞌa, Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ pajañaꞌgʉ̃, añurõ weesĩꞌrĩgʉ̃, yʉꞌʉre aꞌtiro weredutiwĩ. Judío masã nitirã quẽꞌrãrẽ yʉꞌrʉomi nisere weredutiwĩ. \v 3 Õꞌacʉ̃ todʉporopʉ masĩnoꞌña marĩꞌque quetire yʉꞌʉre bajuyoropʉ ĩꞌowĩ. Tere “Judío masã nitirãrẽ añurõ weegʉti” níꞌquere yʉꞌʉre masĩcã weewĩ. Yʉꞌʉ mʉsãrẽ aꞌte dʉporo pejetipawa ojatojapʉ. \v 4 Mʉsã tere buꞌérã, yʉꞌʉre “Cristo ye queti, todʉporo masĩnoꞌña marĩꞌque quetire cʉ̃ masĩmi”, nirãsaꞌa. \v 5 Dʉporocjãrã Õꞌacʉ̃ judío masã nitirãrẽ ñeꞌegʉ̃sami nisere masĩticãrã niwã. Niꞌcãrõacã pũrĩcãrẽ Espíritu Santu meꞌrã cʉ̃ yarã, cʉ̃ besecṹúꞌcãrãrẽ weremi. Tojo nicã tere cʉ̃ weredutiꞌquere wereturiari masãrẽ weremi. \v 6 Te todʉporo masĩnoꞌña marĩꞌque queti aꞌtiro niꞌi. Judío masã nitirã Jesucristore ẽjõpeorã, judío masã weronojõ Õꞌacʉ̃ põꞌrã sãjãrã́sama. Na quẽꞌrã cʉ̃ oꞌoatjere ñeꞌerãsama. Na pʉa curua nimiꞌcãrã niꞌcã curua nirãsama. Õꞌacʉ̃ “Judío masãrẽ Jesucristo meꞌrã añurõ weegʉti”, nicʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo níꞌquere judío masã nitirã quẽꞌrãrẽ weegʉsami. \p \v 7 Aꞌte quetire Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre weredutigʉ cũuwĩ. Yʉꞌʉ ñaꞌagʉ̃ nimicã, yʉꞌʉre añurõ wéégʉ, cʉ̃ tutuaro meꞌrã tojo cũuwĩ. \v 8 Yʉꞌʉta mejõ nigʉ̃ waro nipeꞌtirã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeorã docapʉ tʉꞌoñaꞌa. Tojo nimicã, yʉꞌʉre añurõ weesĩꞌrĩgʉ̃, aꞌtiro weecʉ niwĩ. Judío masã nitirãrẽ cʉ̃ beseꞌcʉ Cristo ye añuse quetire weredutiwĩ. Te queti aꞌtiro niꞌi. Õꞌacʉ̃ Jesucristo meꞌrã añubutiasere marĩrẽ weemi. Te añusere marĩ wãcũpõtẽoweꞌe. \v 9 Apeyere Õꞌacʉ̃ nipeꞌtirã te queti todʉporocjãrã masĩtiꞌquere masĩato nígʉ̃ yʉꞌʉre oꞌówĩ. Cʉ̃ nipeꞌtisere weeꞌcʉ te quetire maata wereticʉ niwĩ. Te queti cʉ̃ ne waro wãcũyuꞌque aꞌtiro niꞌi. “Judío masã nitirã judío masã weronojõ Õꞌacʉ̃ põꞌrã nirãsama” níꞌque niꞌi. \v 10 Tojo weero niꞌcãrõacãrẽ Jesucristore ẽjõpeori curuacjãrã meꞌrã aꞌtiro waꞌaꞌa. Na peje cururi nimiꞌcãrã niꞌcã curua waꞌacã ĩꞌarã, ʉꞌmʉsecjãrã wiorã, tojo nicã wãtĩ yarã tutuarã aꞌtiro nisama: “Õꞌacʉ̃ masĩyʉꞌrʉami. Añubutiaro wãcũse cʉomi”, nisama. \v 11 Ne waropʉ Õꞌacʉ̃ “Tojota peje cururicjãrãrẽ niꞌcã curua waꞌacã weeyapatigʉti”, nicʉ niwĩ. Cʉ̃ níꞌcaronojõta Jesucristo marĩ wiogʉ meꞌrã queoro waꞌacã weecʉ niwĩ. \v 12 Cristo meꞌrã marĩ Õꞌacʉ̃rẽ masĩta basioꞌo. Jesucristore ẽjõpeotjĩarã, uiro marĩrõ “Marĩrẽ ñeꞌegʉ̃sami”, niꞌi. Cʉ̃rẽ sẽrĩmasĩꞌi. \v 13 Yʉꞌʉ mʉsãrẽ wereꞌque buꞌiri piꞌetiꞌi. Mʉsãrẽ aꞌtiro weecã ʉaꞌa. Yʉꞌʉ piꞌetisere wãcũrã, bʉjawetiticãꞌña. Piꞌetigʉ, Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ añurõ weeꞌquere ãpẽrãrẽ wãcũcã weeꞌe. \s1 Cristo masãrẽ maꞌisere masĩato nígʉ̃, Pablo sẽrĩbosase niꞌi \p \v 14 Õꞌacʉ̃, marĩ wiogʉ Jesucristo pacʉre eꞌcatipeoꞌo. Mʉsã judío masã nitirãrẽ añurõ weesere wãcũgʉ̃, tojo weeꞌe. \v 15 Õꞌacʉ̃ta pacʉ nimʉꞌtãꞌcʉ nimi. Cʉ̃ meꞌrã pacʉ nise nʉꞌcãꞌa. Cʉ̃ nipeꞌtise cururicjãrã ʉꞌmʉsepʉ nirã́, aꞌti nucũcãpʉ nirã́ niꞌcãrõ meꞌrã niseticã weecʉ niwĩ. \v 16 Marĩ pacʉre mʉsã ye niatjere sẽrĩbosaꞌa. Cʉ̃ añubutiagʉ, tutuayʉꞌrʉgʉ nimi. Cʉ̃ Espíritu Santu mʉsãrẽ wãcũtutuacã weegʉsami. \v 17 Mʉsã Cristore ẽjõpeo, nemorõ cʉ̃ meꞌrã añurõ niato nígʉ̃ sẽrĩbosaꞌa. Apeyema, mʉsã Cristore, tojo nicã ãpẽrãrẽ añurõ maꞌicã ʉagʉ sẽrĩbosaꞌa. \v 18 Mʉsã nipeꞌtirã Õꞌacʉ̃ yarã meꞌrã Jesucristo marĩrẽ maꞌiyʉꞌrʉnʉꞌcãsere masĩdutigʉ sẽrĩbosaꞌa. Cʉ̃ nipeꞌtirã masãrẽ ʉpʉtʉ waro maꞌimi. Wiorã, mejõ nirã, nipeꞌtirãpʉreta maꞌinuꞌcũcãꞌmi. Cʉ̃ maꞌise ne peꞌtisome. \v 19 Mʉsãrẽ cʉ̃ maꞌisere masĩdutigʉ sẽrĩbosaꞌa. Cʉ̃ maꞌisere wãcũpõtẽomasĩtisaꞌa. Te, cʉ̃ maꞌisere masĩrã, cʉ̃ weronojõ añurã, ñaꞌase moorã nirãsaꞌa. Tojo weerã Õꞌacʉ̃rẽ cʉoyʉꞌrʉarãsaꞌa. \p \v 20 Nipeꞌtirã “Õꞌacʉ̃rẽ añuyʉꞌrʉami”, niato. Cʉ̃ nipeꞌtise marĩ sẽrĩse yʉꞌrʉoro oꞌosami. Marĩ wãcũꞌque nemorõ oꞌomasĩsami. Cʉ̃ tutuaro meꞌrã marĩrẽ tojo weemasĩsami. \v 21 Tojo weerã Õꞌacʉ̃ marĩ Jesucristore ẽjõpeori curuacjãrãrẽ añurõ weecã ĩꞌarã, nipeꞌtirã Õꞌacʉ̃rẽ eꞌcatipeonuꞌcũcãꞌto. Tojo nicã Jesucristo masãpʉre weesere ĩꞌarã, tojota weeato. Aꞌtocaterocjãrã, beꞌrocjãrã quẽꞌrã tojota Õꞌacʉ̃rẽ eꞌcatipeonuꞌcũcãꞌto. \p Tojota waꞌarosaꞌa. \c 4 \s1 Jesucristore ẽjõpeorãrẽ niꞌcãrõ meꞌrã nisetidutiꞌque niꞌi \p \v 1 Yʉꞌʉ marĩ wiogʉ ye quetire werese wapa, buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ niꞌi. Õꞌacʉ̃ cʉ̃ tutuaro meꞌrã marĩrẽ añurõ weecʉ niwĩ. Tere wãcũgʉ̃, mʉsãrẽ aꞌtiro weecã ʉaꞌa. Mʉsã Õꞌacʉ̃ beseꞌcãrã weronojõta añurõ weesetiya. \v 2 Ne niꞌcʉ̃ “Ãpẽrã yʉꞌrʉoro niꞌi”, ni wãcũticãꞌña. Nituꞌtiro marĩrõ queoro weeya. Mʉsãrẽ ñaꞌarõ, mejẽcã weecã, wãcũtutuaya. Ãpẽrãrẽ maꞌírã, queoro weeticã ĩꞌarã, tojo tʉꞌoñaꞌcãꞌña. \v 3 Espíritu Santu mʉsãrẽ niꞌcãrõ meꞌrã niseticã weemi. Mʉsã niꞌcãrõ meꞌrã añurõ nisetirãti nírã, aꞌmerĩ acobojoya. Aꞌmerĩ añurõ wejepeo, cumuca marĩrõ niña. \v 4 Marĩ niꞌcã curuacjãrã niꞌi. Espíritu Santu niꞌcʉ̃ nigʉ̃́, marĩ nipeꞌtirãpʉre nimi. Õꞌacʉ̃ ʉꞌmʉsepʉ waꞌadutigʉ marĩ nipeꞌtirãrẽ beseyucʉ niwĩ. \v 5 Marĩ wiogʉ Jesucristo niꞌcʉ̃ta nimi. Marĩ nipeꞌtirã cʉ̃rẽ niꞌcãrõnojõ ẽjõpeoꞌo. Jesucristore sirutusere ĩꞌorã, marĩ nipeꞌtirã wãmeyenoꞌo. \v 6 Õꞌacʉ̃ marĩ pacʉ niꞌcʉ̃ta nimi. Cʉ̃ marĩ nipeꞌtirã wiogʉ nimi. Cʉ̃, cʉ̃ yarã meꞌrã cʉ̃ ye cjasere weemi. Cʉ̃ yarã nipeꞌtirãpʉre nimi. \p \v 7 Tojo nimicã, Cristo marĩrẽ, marĩnʉcʉ̃rẽ Espíritu Santu meꞌrã weemasĩsere oꞌocʉ niwĩ. \v 8 Tojo weero Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ ojaꞌcaronojõta niꞌi. Aꞌtiro ojanoꞌwʉ̃: \q1 Cʉ̃ ʉꞌmʉsepʉ mʉjãase dʉporo cʉ̃rẽ ĩꞌatuꞌtirãrẽ docaqueꞌacã weecʉ niwĩ. \q1 Cʉ̃ mʉjã́áca beꞌro masãrẽ Espíritu Santu meꞌrã weemasĩsere oꞌocʉ niwĩ. \p \v 9 Cʉ̃ ʉꞌmʉsepʉ mʉjãasere ucũrã, cʉ̃ topʉ mʉjãati dʉporo aꞌti diꞌtapʉ dijaticʉ niwĩ yujupʉ, nirã weeꞌe. Dijati, aꞌtopʉ nicʉ niwĩ. \v 10 Cʉ̃́ta tja aꞌti diꞌtapʉ níꞌcʉ ʉꞌmʉse añubutiaropʉ Õꞌacʉ̃ nirõpʉ mʉjãacʉ niwĩ. Tojo weegʉ nipeꞌtiropʉ dutimasĩmi. \v 11 Jesucristo cʉ̃ yarãrẽ, nánʉcʉ̃rẽ Espíritu Santu meꞌrã weemasĩsere oꞌocʉ niwĩ. Niꞌcãrẽrãrẽ besecṹú, cʉ̃ ye queti wererã sãjãcã weecʉ niwĩ. Ãpẽrãrẽ Õꞌacʉ̃ cʉ̃ ucũse tʉꞌoꞌquere wereturiarã sãjãcã weecʉ niwĩ. Ãpẽrãrẽ, cʉ̃ masãrẽ pecameꞌepʉ waꞌaboꞌcãrãrẽ yʉꞌrʉwetise quetire werecusiari masã sõrõcʉ niwĩ. Ãpẽrãrẽ, Jesucristore ẽjõpeorãrẽ sʉꞌori buꞌedutigʉ cũucʉ niwĩ. \v 12 Tojo wee cʉ̃ yarãrẽ cʉ̃ ye cjasere daꞌrato nígʉ̃ tojo weecʉ niwĩ. Cʉ̃ ya curuacjãrãrẽ cʉ̃ ʉaro weenemoato nígʉ̃ tojo weemasĩsere oꞌocʉ niwĩ. \v 13 Tere wee, marĩ aꞌmerĩ weetamurã, Õꞌacʉ̃ macʉ̃rẽ nemorõ ẽjõpeonemorãsaꞌa. Cʉ̃rẽ añurõ masĩrãsaꞌa. Tojo nicã Õꞌacʉ̃ ʉaronojõta queoro weemasĩnemorãsaꞌa. Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ Cristo nipeꞌtisere añurõ niseticʉ niwĩ. Marĩ cʉ̃rẽ ẽjõpeori curuacjãrã quẽꞌrã cʉ̃ weronojõta nisetirãsaꞌa. \v 14 Tojo weerã wĩꞌmarã weronojõ dʉcayumʉjãrã nisome. Nipeꞌtisetiri maꞌma buꞌesere tʉꞌorã, naꞌirõ dʉcayumʉjãsome. Nisoomeꞌrĩrĩ masã marĩrẽ mejẽcã ẽjõpeocã weesome. \v 15 Aꞌtiro peꞌe bʉcʉrã weronojõ weerãsaꞌa. Diacjʉ̃ aꞌmerĩ maꞌi, ucũrãsaꞌa. Siape meꞌrã diacjʉ̃ cjasere ẽjõpeotuꞌajanʉꞌcõrãsaꞌa. Tojo nicã, ãpẽrãrẽ wereyapadaꞌreorãsaꞌa. Nipeꞌtise noꞌo marĩ weesere Cristo meꞌrã nírã, cʉ̃ ʉaro weenemorãsaꞌa. Cʉ̃́ta nimi cʉ̃rẽ ẽjõpeori curuacjãrã dʉpoá. \v 16 Tojo dʉpoá nígʉ̃, marĩrẽ queoro aꞌmesʉꞌacã weemi. Marĩ upʉ peje dʉcawatimirõ, niꞌcã upʉta niꞌi. Aꞌte weronojõ marĩ cʉ̃rẽ ẽjõpeorãrẽ niꞌcã curuata cʉ̃ meꞌrã niꞌcãrõ meꞌrã nicã weemi. Marĩ ẽjõpeorãnʉcʉ̃ aꞌmerĩ weetamurã, siape meꞌrã weetamuwãꞌcã, aꞌmerĩ maꞌituꞌajanʉꞌcõrãsaꞌa. \s1 Jesucristo meꞌrã maꞌma weesetisere bocaꞌque niꞌi \p \v 17 Marĩ wiogʉ dutiro meꞌrã mʉsãrẽ aꞌtiro weedutiꞌi. Mʉsã Õꞌacʉ̃rẽ masĩtirã weronojõ weeticãꞌña. Todʉporopʉ weesetiꞌquenojõrẽ weeticãꞌña. Õꞌacʉ̃rẽ masĩtirã noꞌo ʉaro wãcũ, weemaꞌacãꞌsama. \v 18 Na tʉꞌomasĩtima. Naꞌitĩꞌarõpʉ nirã́ weronojõ nima. Õꞌacʉ̃ masãrẽ añurõ weesere masĩtima. Õꞌacʉ̃ yere wãcũsĩꞌrĩtirã, tʉꞌomasĩtirã weronojõ nima. Tojo weerã Õꞌacʉ̃ tiropʉ catinuꞌcũsome. \v 19 Na ñaꞌarõ weesetisere ne bopoyatima. Na noꞌo ʉaro ñaꞌarõ weebajaqueꞌatima. Na weetʉꞌsase, nipeꞌtise ñaꞌasere weema. Na weesere “¿Añumitito?” ni wãcũtima. \v 20 Mʉsã pũrĩcãrẽ Cristo Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ tojo weesere weedutiticʉ niwĩ. \v 21 Mʉsã queorota cʉ̃ ye quetire tʉꞌorã, masĩsaꞌa. Cʉ̃rẽ ẽjõpeorã weesetisere Jesú buꞌeꞌquere masĩsaꞌa. \v 22 Mʉsã todʉporopʉ weesetiꞌquema duꞌucãꞌña majã. Mʉsã “Ñaꞌarõ ʉaripejasere wéérã, eꞌcatirãsaꞌa”, ni wãcũmipã. Niweꞌe. Tojo weese mʉsãrẽ dojorẽpã. \v 23 Mʉsã mejẽcã wãcũsere dʉcayuroʉaꞌa. \v 24 Õꞌacʉ̃ ʉaronojõta maꞌma weesetisere weeya. Aꞌtiro wéérã, ãpẽrãrẽ mʉsã queoro weerãsaꞌa. Tojo nicã Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉre añurã nirãsaꞌa. \p \v 25 Tojo weerã aꞌmerĩ nisoosere duꞌucãꞌña. Marĩ nipeꞌtirã Jesucristore ẽjõpeori curuacjãrã niꞌi. Te ye buꞌiri aꞌmerĩ diacjʉ̃ ucũrõʉaꞌa. \p \v 26 Mʉsã uarã, ñaꞌarõ weeticãꞌña. Uanaꞌiaticãꞌña. \v 27 Wãtĩ mʉsãrẽ uadojacã weesĩꞌrĩsere cãꞌmotaꞌaya. \p \v 28 Todʉporopʉ yajapoꞌcʉ yajanemoticãꞌto majã. Yajaronojõ oꞌogʉ, daꞌrato. Tojo weegʉ cʉ̃ basu quẽꞌrã cʉogʉsami. Cʉ̃ daꞌraꞌque wapa meꞌrã pajasecʉorã quẽꞌrãrẽ weetamumasĩgʉ̃sami. \p \v 29 Ñaꞌasere ucũticãꞌña. Aꞌtiro peꞌe weeya. Añuse, noꞌo masãrẽ weetamusenojõ peꞌere ucũña. Tojo wéérã, mʉsã ucũse tʉꞌorãrẽ añurõ weerãsaꞌa. \v 30 Nipeꞌtise ñaꞌarõ weesere weeticãꞌña. Espíritu Santure bʉjaweticã weeticãꞌña. Õꞌacʉ̃ Espíritu Santure oꞌose meꞌrã mʉsã “Õꞌacʉ̃ yarã nima”, ninoꞌo. Tojo weerã mʉsã masĩꞌi, Jesucristo aꞌticãpʉ Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ añurõ yʉꞌrʉobutiagʉsami. \p \v 31 Nipeꞌtise aꞌmerĩ ñaꞌarõ tʉꞌoñaꞌsere, pũrĩrõ ucũsere, uayʉꞌrʉmajãsere, aꞌmetuꞌtise, uarã caricũsere, tojo nicã ãpẽrãrẽ ñaꞌarõ ucũse quẽꞌrãrẽ duꞌucãꞌña. Ne niꞌcʉ̃rẽ ĩꞌatuꞌtiticãꞌña. \v 32 Aꞌtiro peꞌe weeya. Aꞌmerĩ añurõ weetamu, pajañaꞌña. Õꞌacʉ̃ Cristo meꞌrã mʉsãrẽ acobojoꞌcaronojõta mʉsã quẽꞌrã aꞌmerĩ acobojoya. \c 5 \s1 “Õꞌacʉ̃ põꞌrãrẽ aꞌtiro nisetiroʉaꞌa” níꞌque niꞌi \p \v 1 Mʉsã Õꞌacʉ̃ põꞌrã cʉ̃ mairã niꞌi. Tojo weerã cʉ̃ weronojõ weeya. \v 2 Jesucristo marĩrẽ maꞌiꞌcaronojõta aꞌmerĩ maꞌinuꞌcũcãꞌña. Cʉ̃ marĩrẽ maꞌígʉ̃, wẽrĩbosacʉ niwĩ. Cʉ̃ wẽrĩbosaꞌque judío masã oveja wĩꞌmagʉ̃rẽ wẽjẽ, Õꞌacʉ̃rẽ ʉ̃jʉ̃amorõpeoꞌcaro weronojõ niꞌi. Õꞌacʉ̃ na ʉ̃jʉ̃amorõcã, tʉꞌsacʉ niwĩ. Te weronojõ Jesucristo marĩrẽ wẽrĩbosaꞌquere tʉꞌsacʉ niwĩ. \p \v 3 Mʉsã Õꞌacʉ̃ yarã nitojaꞌa. Tojo weerã mʉsã nʉmosãnumia nitirãrẽ, marãpʉsʉmʉa nitirãrẽ ne aꞌmetãrãbajaqueꞌatiticãꞌña. Nipeꞌtise noꞌo ñaꞌarõ weesere, ñaꞌarõ wãcũsere weeticãꞌña. Tojo nicã ãpẽrã yere ʉaripejaticãꞌña. Ne cãꞌrõ ñaꞌarõ weesere wãcũticãꞌña. \v 4 Ñaꞌasere ucũ bujicãꞌticãꞌña. Noꞌo ʉaro ucũmaꞌaticãꞌña. Tojo weese queoro niweꞌe. Tojo weronojõ oꞌorã, aꞌtiro peꞌe weeya. Õꞌacʉ̃ añurõ weesere aꞌmerĩ ucũ, cʉ̃rẽ eꞌcatise oꞌoya. \v 5 Mʉsã masĩtojasaꞌa. Noꞌo ʉaro aꞌmetãrãbajaqueꞌatirãnojõ Jesucristo yarã nitima. Õꞌacʉ̃ nirõpʉ waꞌasome. Mejãrõta tja ñaꞌasere weegʉ́, tojo nicã aꞌti ʉmʉco cjase ʉaripejayʉꞌrʉnʉꞌcãgʉ̃ quẽꞌrã cʉ̃ tiropʉ waꞌasome. Aꞌti ʉmʉco cjase ʉaripejayʉꞌrʉnʉꞌcãse Õꞌacʉ̃ mejẽtare ẽjõpeose niꞌi. \v 6 Tʉꞌomasĩña. Õꞌacʉ̃ te ñaꞌase weerãrẽ cʉ̃rẽ yʉꞌrʉnʉꞌcãrãrẽ pecameꞌepʉ buꞌiri daꞌregʉsami. Na ñaꞌarõ weesere “Añuse niꞌi”, nibosama. Na tojo ucũmaasoosere ne ẽjõpeoticãꞌña. \v 7 Õꞌacʉ̃rẽ yʉꞌrʉnʉꞌcãrãrẽ na ñaꞌarõ weesere ne cãꞌrõ buꞌipejatamuticãꞌña. \p \v 8 Mʉsã todʉporopʉre ñaꞌarõ weesetirã, naꞌitĩꞌarõpʉ weronojõ nicãrã niwʉ̃. Õꞌacʉ̃rẽ masĩticãrã niwʉ̃. Niꞌcãrõacã pũrĩcãrẽ marĩ wiogʉ yarã nírã, boꞌreyuropʉ nírã weronojõ niꞌi. Õꞌacʉ̃ ye cjasere masĩꞌi. Cʉ̃ yarã weronojõ weesetiya. \v 9 Marĩ boꞌreyuropʉ nírã, ãpẽrãrẽ añurõ weeꞌe. Tojo nicã weesoose marĩrõ Õꞌacʉ̃ ʉaronojõ queoro weeꞌe. \v 10 Nipeꞌtise mʉsã weesenojõrẽ “¿Marĩ wiogʉ eꞌcatigʉsari?” ni wãcũña. \v 11 Jesucristore ẽjõpeotirã naꞌitĩꞌarõpʉ nírã weronojõ nisama. Na noꞌo ʉaro weemaꞌasama. Mʉsã na weronojõ weeticãꞌña. Aꞌtiro peꞌe weeya. Na weesere “Ñaꞌase Õꞌacʉ̃ weedutitise niꞌi” ni, bajuyoropʉ ĩꞌoña. \v 12 Na yaꞌyioropʉ ñaꞌarõ weesere marĩ ucũcã, bopoyo niꞌi. \v 13 Boꞌreyuropʉre nipeꞌtise bajuꞌu. Marĩ na ñaꞌarõ weeꞌquere ñaꞌa niꞌi nírã, bajuyoropʉ ĩꞌoꞌo. Tojo weecã, na ñaꞌarõ weesere masĩsama. Masĩrã, na quẽꞌrã dʉcayubosama. \v 14 Tojo weero Jesucristore ẽjõpeotirãrẽ aꞌtiro ucũnoꞌo: \q1 Mʉꞌʉ cãrĩgʉ̃, tʉꞌomasĩtigʉ weronojõ niꞌi. \q1 Wãꞌcãña. \q1 Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉre wẽrĩꞌcʉ weronojõ niꞌi. \q1 Tojo nimigʉ̃, masãña. \q1 Tʉꞌomasĩña. \q1 Cristo Õꞌacʉ̃ beseꞌcʉ mʉsãrẽ boꞌreyuropʉ nirãrẽ weronojõ weegʉsami, ninoꞌo. \p \v 15 Tojo weerã mʉsã weesere añurõ wãcũcasanʉꞌcõña. Õꞌacʉ̃ yere masĩtirã weronojõ niticãꞌña. Cʉ̃ yere masĩrã weronojõ peꞌe añurõ niña. \v 16 Aꞌtiro nicã peje ñaꞌase niꞌi. Tojo nimicã, aꞌtiro weeya. Nipeꞌtise mʉsã weesetisetirinʉcʉ̃ Õꞌacʉ̃ ʉaro weeya. \v 17 Noꞌo ʉaro weemaꞌaticãꞌña. “¿Ñeꞌenojõ peꞌe Õꞌacʉ̃ ʉase niti?” ni wãcũña. \v 18 Queꞌaticãꞌña. Tojo weese yapatidijase niꞌi. Eꞌcatisĩꞌrĩrã, Espíritu Santure cʉoyʉꞌrʉmajã niña. \v 19 Õꞌacʉ̃ ye basasere, Salmo wãmetiri pũrĩpʉ ojaꞌquenojõrẽ aꞌmerĩ wereya. Marĩ wiogʉre ʉpʉtʉ eꞌcatipeose meꞌrã basapeoya. \v 20 Marĩ wiogʉ Jesucristore ẽjõpeorã, nipeꞌtisere Õꞌacʉ̃ marĩ pacʉre eꞌcatise oꞌonuꞌcũcãꞌña. \s1 Niꞌcã wiꞌicjãrã Jesucristore ẽjõpeorãrẽ dutise niꞌi \p \v 21 Cristore mʉsã ẽjõpeose buꞌiri wiopesase meꞌrã aꞌmerĩ ĩꞌaña. \p \v 22 Marãpʉtirãnumia, marĩ wiogʉre yʉꞌti ẽjõpeoronojõta mʉsã marãpʉsʉmʉarẽ yʉꞌti ẽjõpeoya. \v 23 Aꞌtiro niꞌi. Cristo cʉ̃rẽ ẽjõpeori curuacjãrã dʉpoá nimi. Tojo weronojõ marãpʉtigore co marãpʉ co wiogʉ weronojõ nimi. Apeye quẽꞌrãrẽ Cristota cʉ̃ ya curuacjãrãrẽ yʉꞌrʉogʉ nimi. Marĩ cʉ̃ ya upʉcjãrã niꞌi. \v 24 Marĩ cʉ̃ ya curuacjãrã cʉ̃ dutise doca niꞌi. Aꞌte weronojõ marãpʉtirãnumia quẽꞌrã nipeꞌtise na marãpʉsʉmʉa dutise doca nirõʉaꞌa. \p \v 25 Cristo cʉ̃ ya curuacjãrãrẽ maꞌígʉ̃, marĩ ye niatjere wẽrĩbosacʉ niwĩ. Cʉ̃ maꞌiꞌcaronojõta, nʉmotirã, mʉsã nʉmosãnumiarẽ maꞌiña. \v 26 Jesucristo cʉ̃ ya curuacjãrãrẽ cʉ̃ yarã nidutigʉ tojo wẽrĩbosacʉ niwĩ. Cʉ̃ ye quetire ẽjõpeocã, marĩ ñaꞌarõ weeꞌquere cõꞌa dʉcayucã weemi. Aco meꞌrã ũꞌirĩtisere coero weronojõ weemi. \v 27 Cʉ̃, cʉ̃ ya curuacjãrãrẽ añubutiarã cʉogʉti nígʉ̃, tojo weemi. Deꞌro nise ñaꞌase moorã, buꞌiri marĩrã waꞌacã weemi. \v 28 Jesucristo cʉ̃ ya curuacjãrãrẽ maꞌiꞌcaronojõta, mʉsã nʉmotirã, mʉsã nʉmosãnumiarẽ maꞌirõʉaꞌa. Mʉsã basu maꞌirõnojõta maꞌiña. Noꞌo cʉ̃ nʉmorẽ maigʉ̃nojõ cʉ̃ basu maꞌigʉ̃ weemi. \v 29 Aꞌtiro niꞌi. Ne niꞌcʉ̃ cʉ̃ upʉre maꞌiticã weetimi. Aꞌtiro peꞌe weemi. Añurõ baꞌa, cʉ̃ upʉre coꞌtemi. Cristo cʉ̃ ya curuacjãrãrẽ tojota weemi. Marĩrẽ maꞌígʉ̃, añurõ coꞌtemi. \v 30 Marĩ cʉ̃rẽ ẽjõpeori curuacjãrã cʉ̃ ya upʉ niꞌi. \v 31 Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩpʉ aꞌtiro ojanoꞌwʉ̃: \q1 Tojo weegʉ nʉmotigʉ cʉ̃ pacʉsʉmʉa meꞌrã níꞌcʉ narẽ wijagʉsami. \q1 Wija, cʉ̃ nʉmo meꞌrã nigʉ̃sami. \q1 Õꞌacʉ̃ ĩꞌorõpʉre na pʉarã niꞌcã upʉ nirãsama, ni ojanoꞌwʉ̃. \m \v 32 Te tʉꞌota basiotise paca niꞌi. Tojo nimicã, yʉꞌʉ peꞌe Cristo, tojo nicã cʉ̃rẽ ẽjõpeori curuacjãrãrẽ na niꞌcã upʉ nima nisere ucũꞌu. \v 33 Tojo nimigʉ̃, aꞌte quẽꞌrãrẽ nigʉ̃ti. Nʉmotirãnʉcʉ̃ mʉsã basu maꞌirõnojõta mʉsã nʉmosãnumiarẽ maꞌiña. Numia quẽꞌrã, mʉsã marãpʉsʉmʉarẽ añurõ yʉꞌti ẽjõpeoya. \c 6 \p \v 1 Wĩꞌmarã, maꞌmapjia, Jesucristore ẽjõpeorã mʉsã pacʉsʉmʉa dutisere añurõ yʉꞌtiya. Tojo weese añu niꞌi. \v 2-3 Dʉporopʉ Õꞌacʉ̃ Moisére cʉ̃ dutisere cũucʉ niwĩ. Niꞌcãrõ dutisere aꞌtiro nicʉ niwĩ: “Mʉsã aꞌtere yʉꞌticã, añurõ weegʉti”, nicʉ niwĩ. Aꞌtiro nicaro niwʉ̃: “Mʉsã pacʉ, mʉsã pacore ẽjõpeoya. Mʉsã tojo wéérã, eꞌcatirãsaꞌa. Aꞌti nucũcãpʉre yoacã catirãsaꞌa”, nicʉ niwĩ. \p \v 4 Pacʉsʉmʉa, mʉsã põꞌrãrẽ naꞌirõ tuꞌtiticãꞌña. Na uacã weeticãꞌña. Aꞌtiro peꞌe weeya. Queoro weesere buꞌemasõña. Na ñaꞌarõ weecã, “Tojo weeticãꞌña”, niña. Narẽ marĩ wiogʉre ẽjõpeocã, cʉ̃ ʉaronojõta weecã weeya. \p \v 5 Daꞌracoꞌteri masã, mʉsã wiorã na dutisere yʉꞌtiya. Jesucristore daꞌracoꞌterã weronojõ añurõ weesooro marĩrõ wiopesase meꞌrã narẽ ẽjõpeoya. \p \v 6 Na ĩꞌorõpʉre añurõ daꞌraya. Na ĩꞌatiropʉ quẽꞌrãrẽ mejãrõta weeya. Mʉsã wiorã ĩꞌorõpʉ diaꞌcʉ̃ añurõ daꞌrarã, nisoorã weebosaꞌa. Mʉsã wiorã “Añurõ daꞌrami”, ni wãcũdutirã weebosaꞌa. Tojo weeticãꞌña. Jesucristore daꞌracoꞌterã weronojõ Õꞌacʉ̃ ʉaronojõ añurõ tʉꞌsase meꞌrã daꞌraya. \v 7 Eꞌcatise meꞌrã Jesucristore daꞌrabosarã weronojõ tʉꞌoñaꞌña. Masã diaꞌcʉ̃rẽ daꞌrabosarã weronojõ tʉꞌoñaꞌticãꞌña. \v 8 Mʉsã masĩtojaꞌa, marĩ wiogʉ marĩnʉcʉ̃rẽ wapayegʉsami. Daꞌracoꞌteri masã, daꞌracoꞌtetirãrẽ mejãrõta marĩ añuse weeꞌcaro ejatuaro wapayegʉsami. Tojo weerã añurõ daꞌraya. \p \v 9 Dutiri masã, mʉsã quẽꞌrã mejãrõta mʉsãrẽ daꞌracoꞌterãrẽ añurõ weeya. Narẽ ñaꞌarõ tuunʉrʉ̃ticãꞌña. Wãcũña, mʉsã quẽꞌrã na weronojõ ʉꞌmʉsepʉre niꞌcʉ̃ wiogʉ cʉoꞌo. Cʉ̃ pũrĩcã nipeꞌtirã masãrẽ ne dʉcawaaro marĩrõ niꞌcãrõnojõ ĩꞌasami. \s1 Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeorã aꞌtiro weeroʉaꞌa nise niꞌi \p \v 10 Niꞌcãrõacãma aꞌtiro ojagʉti. Acawererã, mʉsã marĩ wiogʉ meꞌrã niꞌi. Tojo weerã cʉ̃ tutuayʉꞌrʉse meꞌrã wãcũtutuaya. \v 11 Wãtĩ mʉsãrẽ nisoomeꞌrĩcã, Õꞌacʉ̃ weetamuse meꞌrã cãꞌmotaꞌaya. Aꞌtiro weronojõ niꞌi. Niꞌcʉ̃ surara aꞌmewẽjẽrõpʉ waꞌagʉ, cʉ̃ upʉre cãꞌmotaꞌagʉ cõmesapeare, cõmesuꞌtirore sãñasami. Tojo weronojõ Õꞌacʉ̃ marĩrẽ tutuarã nidutigʉ oꞌosere cʉoya. Tere cʉorã, wãtĩ ñaꞌarõ weesere cãꞌmotaꞌamasĩrãsaꞌa. \v 12 Marĩ Õꞌacʉ̃ ʉaro weesĩꞌrĩrã, aꞌmequẽrã weronojõ niꞌi. Masã meꞌrã aꞌmequẽrõ weronojõ niweꞌe. Wãtĩa wiorã tutuarã meꞌrã aꞌmequẽꞌe. Wãtĩa aꞌti ʉmʉco cjase ñaꞌarõ weesere dutirã nima. Na pãjãrã bajutirã masãrẽ wãcũsepʉ ñaꞌarõ weedutirã niquẽsãsama. \v 13 Tojo weerã nipeꞌtise Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ tutuarã nidutigʉ oꞌosere cʉoya. Tere cʉorã, nipeꞌtisetirinʉcʉ̃ wãtĩ mʉsãrẽ ñaꞌarõ weeduticã, tutuarãsaꞌa. Mʉsã aꞌtiro wééca beꞌro wãcũtutuarã waro nirãsaꞌa. Tojo weerã surara aꞌmewẽjẽrõpʉ waꞌagʉ, nipeꞌtise cõmesuꞌtire wejesãñaꞌcaro weronojõ weerãsaꞌa. \v 14 Surara cʉ̃ yaro suꞌtiro buꞌi ejeritusami. Beꞌro cʉ̃ cutirore cãꞌmotaꞌagʉ cõmesuꞌtirore sãñasami. Aꞌte weronojõ mʉsã Õꞌacʉ̃ oꞌose meꞌrã tutuarã niña. Surara ejerituꞌcaro weronojõ Õꞌacʉ̃ ye ucũse diacjʉ̃ cjasere añurõ tʉꞌonʉrʉ̃ña. Surara cʉ̃ cutirore cãꞌmotaꞌasami. Cʉ̃ cãꞌmotaꞌaro weronojõ mʉsã quẽꞌrã aꞌtiro weeya. Wãtĩ ñaꞌarõ weesere cãꞌmotaꞌajã, Õꞌacʉ̃ weetamuse meꞌrã añurõ weeya. \v 15 Surara aꞌmewẽjẽgʉ̃ waꞌase dʉporo cʉ̃ dʉꞌpocãrĩrẽ cãꞌmotaꞌato nígʉ̃ sapature sãñasami. Cʉ̃ weronojõ mʉsã quẽꞌrã Jesucristo ye quetire wererãti nírã, wãcũyuya. Aꞌte queti aꞌtiro niꞌi. Jesucristo wẽrĩse meꞌrã Õꞌacʉ̃ masãrẽ yʉꞌrʉocʉ niwĩ. \v 16 Apeye quẽꞌrãrẽ upʉre cãꞌmotaꞌari paꞌmarẽ cʉosami. Cʉ̃ meꞌrã aꞌmewẽjẽrã, na bʉesepagʉ pecameꞌe meꞌrã cʉosere ti paꞌma meꞌrã cãꞌmotaꞌacjʉ tojo weesami. Aꞌte weronojõ wãtĩ mʉsãrẽ ñaꞌarõ weesĩꞌrĩsere cãꞌmotaꞌarã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeoya. Aꞌtiro niña: “Yʉꞌʉre añurõ yʉꞌrʉweticã weegʉsami”, ni ẽjõpeoya. \v 17 Surara cʉ̃ dʉpoare cãꞌmotaꞌasĩꞌrĩgʉ̃ cõmesapeare pesasami. Cʉ̃ weronojõ wãtĩ mʉsã wãcũsere dojorẽsĩꞌrĩcã, “Õꞌacʉ̃ yʉꞌrʉonoꞌcãrã niꞌi”, niña. Apeye quẽꞌrãrẽ surara aꞌmewẽjẽsĩꞌrĩgʉ̃ pajiri pjĩ diꞌpjĩjore miasami. Cʉ̃ weronojõ mʉsã quẽꞌrã Espíritu Santu oꞌóca pjĩrẽ cʉoya. Ti pjĩ Õꞌacʉ̃ ucũse nisĩꞌrĩrõ weeꞌe. Cʉ̃ ucũse meꞌrã wãtĩrẽ cãꞌmotaꞌamasĩꞌi. Tojo nicã nipeꞌtise ñaꞌasere cõꞌamasĩꞌi. \v 18 Nipeꞌtise ñaꞌasere, wãtĩarẽ cãꞌmotaꞌarã Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩnuꞌcũcãꞌña. Espíritu Santu weetamuse meꞌrã sẽrĩña. Tʉꞌomasĩse meꞌrã sẽrĩduꞌutirãta, nipeꞌtirã cʉ̃ yarãrẽ sẽrĩbosanuꞌcũcãꞌña. \v 19 Yʉꞌʉ quẽꞌrãrẽ sẽrĩbosaya. Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ yere weresetirinʉcʉ̃ cʉ̃ ucũsere yʉꞌʉre oꞌoato. “Uiro marĩrõ Jesucristo ye quetire masã masĩnoꞌña marĩꞌquere wereta basiocã weeato”, ni sẽrĩbosaya. \v 20 Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre aꞌte quetire weredutigʉ oꞌówĩ. Yʉꞌʉ cʉ̃rẽ dʉcayugʉ weronojõ niꞌi. Aꞌte quetire werese buꞌiri niꞌcãrõacãrẽ yʉꞌʉ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ niꞌi. Topʉ nimigʉ̃, yʉꞌʉre aꞌte quetire uiro marĩrõ wereato nírã, sẽrĩbosaya. \fig Wãtĩrẽ cãꞌmotaꞌarã, surara weronojõ wãmotidutiꞌque niꞌi|alt="Make 120 percent Soldier" src="WA04009b.tif" size="col" ref="Ef 6.10-20; 1Ts 5.8" \fig* \s1 Pablo añudutitʉoꞌque niꞌi \p \v 21 Tíquico marĩ acaweregʉ weronojõ nimi. Cʉ̃ yʉꞌʉ maꞌigʉ̃ nipeꞌtise yé quetire mʉsãrẽ weregʉ waꞌagʉsami. Cʉ̃ marĩ wiogʉ ye cjasere weetamugʉ̃ nimi. \v 22 Tojo weegʉ ʉ̃sã ye quetire weredutigʉ cʉ̃rẽ mʉsã tiropʉ oꞌóꞌo. Tojo oꞌócã, wãcũtutuarãsama nígʉ̃, tojo weeꞌe. \p \v 23 Õꞌacʉ̃ marĩ pacʉ, tojo nicã marĩ wiogʉ Jesucristo aꞌtiro weeato. Nipeꞌtirã mʉsã Jesucristore ẽjõpeorãrẽ ejerisãjãcã weeato. Ẽjõpeo, aꞌmerĩ maꞌinemocã weeato. \v 24 Õꞌacʉ̃ nipeꞌtirã Jesucristore maꞌinuꞌcũrãrẽ añurõ weeato. \p Tocãꞌrõta ojaꞌa. \p Pablo