\id 2TI - Tucano (Colombia edition) NT+ [tuoC] -Colombia 2015 (DBL 2015) \h 2 TIMOTEO \toc1 Pablo Timoteore ape pũrĩ ojanemoꞌque niꞌi \toc2 2 Timoteo \toc3 2Ti \mt1 Pablo Timoteore ape pũrĩ ojanemoꞌque niꞌi \is1 Aꞌti pũrĩ aꞌtiro weero ojanoꞌpã nise niꞌi \ip Pablo Timoteore Romapʉ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ nígʉ̃, ojacʉ niwĩ. Cʉ̃ Timoteore ojamʉꞌtãca pũrĩrẽ aꞌtiro ojacʉ niwĩ: “Yʉꞌʉ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ nise wapa nipeꞌtiropʉ Jesucristo ye queti seꞌsaro weeꞌe”, ni ojacʉ niwĩ. Aꞌti pũrĩma ti pũrĩ weronojõ ojaticʉ niwĩ. Asia diꞌtacjãrã cʉ̃rẽ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ nicã, bopoyasãcãrã niwã. Tojo weegʉ nipeꞌtirã cõꞌawãꞌcãnoꞌcaro weronojõ tʉꞌoñaꞌcʉ niwĩ. Luca, tojo nicã Onesíforo ya wiꞌicjãrã diaꞌcʉ̃ cʉ̃rẽ wãcũtutuacã wéérã, buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ nigʉ̃rẽ bopoyasãticãrã niwã. Pablo “Niꞌcʉ̃ta nisaꞌa” ni tʉꞌoñaꞌgʉ̃, cʉ̃ meꞌrãcjãrã waro Timoteore, Marcore cʉ̃ tiropʉ pijiocʉ niwĩ. Troapʉ cʉ̃ cũuꞌque paperare, cʉ̃ yaro asibusurore miitidutigʉnojõta pijiocʉ niwĩ. Cʉ̃ “Maata wẽrĩgʉ̃saꞌa”, ni wãcũcʉ niwĩ. Aꞌti pũrĩ cʉ̃ ojatʉoca pũrĩ niꞌi. \c 1 \s1 Pablo Timoteore ojaꞌque niꞌi \p \v 1 Yʉꞌʉ Pablo Jesucristo besecṹúꞌcʉ niꞌi. Cʉ̃ yʉꞌʉre Õꞌacʉ̃ ʉaronojõta cʉ̃ ye quetire weredutigʉ oꞌówĩ. Aꞌte queti aꞌtiro niꞌi. Õꞌacʉ̃ “Jesucristore ẽjõpeorãrẽ catinuꞌcũcã weegʉti”, nicʉ niwĩ. Cʉ̃ níꞌcaronojõta yʉꞌʉre tere weredutigʉ oꞌówĩ. \p \v 2 Timoteo, mʉꞌʉrẽ yʉꞌʉ maigʉ̃rẽ ojaꞌa. Mʉꞌʉ Jesucristo ye quetire yʉꞌʉ werecã, añurõ ẽjõpeowʉ. Tojo weegʉ mʉꞌʉ yʉꞌʉ macʉ̃ weronojõ niꞌi. Õꞌacʉ̃ marĩ pacʉ, tojo nicã Jesucristo marĩ wiogʉ mʉꞌʉrẽ añurõ weeato. Pajañaꞌto. Mʉꞌʉrẽ ejerisãjãcã weeato. \s1 “Jesucristore ẽjõpeorã ãpẽrãrẽ aꞌtiro weeroʉaꞌa” nise niꞌi \p \v 3 Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩsetirinʉcʉ̃ mʉꞌʉrẽ wãcũꞌu. Mʉꞌʉrẽ wãcũgʉ̃, ñamipʉ, ʉmʉcopʉ Õꞌacʉ̃rẽ eꞌcatise oꞌoꞌo. Cʉ̃rẽ yʉꞌʉ ñecʉ̃sʉmʉa ẽjõpeosetiꞌcaronojõta ẽjõpeoꞌo. Yʉꞌʉ buꞌiri moogʉ̃ tʉꞌoñaꞌgʉ̃, cʉ̃rẽ ẽjõpeoꞌo. \v 4 Timoteo, mʉꞌʉrẽ pũrõ wãcũꞌu. Yʉꞌʉ mʉꞌʉ tiropʉ níꞌcʉ wijacã, mʉꞌʉ utiꞌquere wãcũnuꞌcũcãꞌa. Mʉꞌʉrẽ pũrõ ĩꞌasĩꞌrĩsaꞌa. Mʉꞌʉrẽ ĩꞌagʉ̃, eꞌcatigʉti nígʉ̃, tojo wãcũꞌu. \v 5 Mʉꞌʉ Jesucristore queoro ẽjõpeosere yʉꞌʉ wãcũꞌu. Mʉꞌʉ niꞌcãrõacã ẽjõpeosere mʉꞌʉ ñecõ Loida, tojo nicã mʉꞌʉ paco Eunice ẽjõpeomʉꞌtãwã. Mʉꞌʉ quẽꞌrã tereta ẽjõpeosirutugʉ weeꞌe. \p \v 6 Tojo weegʉ mʉꞌʉ aꞌtiro weecã ʉaꞌa. Õꞌacʉ̃ mʉꞌʉrẽ weedutiꞌquere tutuaro meꞌrã weenuꞌcũcãꞌña. Todʉporo yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ ñapeocã, Õꞌacʉ̃ mʉꞌʉrẽ añuse masĩsere oꞌowĩ. Tere nemorõ añurõ weenuꞌcũcãꞌña. \v 7 Õꞌacʉ̃ marĩrẽ Espíritu Santure oꞌówĩ. Cʉ̃rẽ oꞌógʉ, uidutigʉ mejẽta oꞌowĩ. Tojo oꞌogʉ, tutuase oꞌogʉre, maꞌise oꞌogʉre, queoro wãcũse oꞌogʉre oꞌowĩ. \v 8 Tojo weegʉ marĩ wiogʉ ye quetire weregʉ, bopoyaticãꞌña. Yʉꞌʉ quẽꞌrãrẽ Jesucristo ye queti buꞌese wapa, buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ yʉꞌʉ dujicã, bopoyasãticãꞌña. Aꞌtiro peꞌe weeya. Jesucristo ye quetire wereya. Tojo werese buꞌiri mʉꞌʉ quẽꞌrã ñaꞌarõ yʉꞌrʉgʉsaꞌa. Tojo waꞌacã ĩꞌagʉ̃, “Añurõsaꞌa”, niña. Õꞌacʉ̃ mʉꞌʉrẽ tutuaro oꞌoro põtẽorõ tojo weeya. \v 9 Õꞌacʉ̃ marĩrẽ pecameꞌepʉ waꞌaboꞌcãrãrẽ yʉꞌrʉweticã weewĩ. Cʉ̃ añurõ weecã ʉagʉ, cʉ̃ ʉaro weedutigʉ marĩrẽ besecʉ niwĩ. Marĩ añuse weesetisere ĩꞌagʉ̃ mejẽta besecʉ niwĩ. Cʉ̃ peꞌe marĩrẽ añurõ weesĩꞌrĩgʉ̃ besecʉ niwĩ. Aꞌtiro niꞌi. Õꞌacʉ̃ marĩrẽ maꞌígʉ̃, Jesucristo marĩrẽ yʉꞌrʉoatjere wãcũcʉ niwĩ. Tere aꞌti turi weese dʉporo wãcũtojacʉ niwĩ. \v 10 Aꞌtocateroma marĩrẽ yʉꞌrʉogʉ, Jesucristo aꞌtise meꞌrã cʉ̃ maꞌisere ĩꞌowĩ. Marĩ pecameꞌepʉ waꞌaboꞌcãrãrẽ yʉꞌrʉweticã weewĩ. Tojo nicã aꞌtiro masĩcã weewĩ. Marĩ cʉ̃ yʉꞌrʉose quetire tʉꞌo ẽjõpeorã, catinuꞌcũrãsaꞌa nisere masĩcã weewĩ. \p \v 11 Õꞌacʉ̃ te quetire yʉꞌʉre weredutiwĩ. Judío masã nitirãrẽ buꞌedutigʉ yʉꞌʉre besecṹúwĩ. \v 12 Te quetire werese buꞌiri yʉꞌʉ pũrõ piꞌetiꞌi. Tojo piꞌetimigʉ̃, bopoyaweꞌe. Yʉꞌʉ Jesucristore masĩꞌi. “Cʉ̃ níꞌquere queorota weegʉsami”, niꞌi. Cʉ̃ tutuagʉ nimi. Yʉꞌʉre te queti wereturiase cũuꞌquere añurõ coꞌteyapadaꞌreogʉsami. “Téé apaturi aꞌtigʉpʉ, coꞌtenuꞌcũgʉ̃sami”, niꞌi. Tojo weegʉ yʉꞌʉ ne bopoyaweꞌe. \p \v 13 Yʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ buꞌeꞌquere queoro buꞌewãꞌcãña. Añurõ ẽjõpeosetiya. Aꞌmerĩ maꞌiña. Marĩ Jesucristo meꞌrã nírã, tojo weemasĩꞌi. \v 14 Espíritu Santu marĩpʉre nimi. Cʉ̃ weetamuse meꞌrã Õꞌacʉ̃ mʉꞌʉrẽ weredutigʉ cũuꞌquere añurõ buꞌeya. \p \v 15 Mʉꞌʉ masĩtojaꞌa. Nipeꞌtirã Jesucristore ẽjõpeorã, Asiacjãrã yʉꞌʉre cõꞌawijapeꞌtia waꞌawã. Na waꞌtero níꞌcãrã quẽꞌrã Figelo, tojo nicã Hermógenes mejãrõta weewã. \v 16 Onesíforo pũrĩcã tojo weetiwĩ. Õꞌacʉ̃ cʉ̃rẽ, cʉ̃ ya wiꞌicjãrãrẽ pajañaꞌgʉ̃sami. Pejetiri Onesíforo yʉꞌʉre wãcũtutuacã weewĩ. Apeye quẽꞌrãrẽ yʉꞌʉ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ nimicã, yʉꞌʉre bopoyasãtiwĩ. \v 17 Aꞌtiro peꞌe weewĩ. Cʉ̃ Romapʉ ejagʉ, yʉꞌʉre ʉpʉtʉ aꞌmacʉ niwĩ. Téé bocagʉpʉ, aꞌmaduꞌuwĩ. \v 18 Marĩ wiogʉ masãrẽ beseatji nʉmʉ Onesíforore pajañaꞌto. Cʉ̃ marĩrẽ Éfesopʉ weetamuꞌquere mʉꞌʉ añurõ masĩsaꞌa. \c 2 \s1 Pablo Timoteore queoro weedutise niꞌi \p \v 1 Timoteo, mʉꞌʉ yʉꞌʉ macʉ̃ weronojõ nigʉ̃rẽ aꞌtiro nigʉ̃ti. Jesucristo mʉꞌʉrẽ añurõ weemi. Tojo weegʉ cʉ̃ weetamuse meꞌrã cʉ̃rẽ ẽjõpeonuꞌcũcãꞌña. \v 2 Yʉꞌʉ pãjãrã masã tʉꞌoropʉ buꞌeꞌquere wereturiaya. “Ãꞌrãta yʉꞌʉ buꞌesere ãpẽrãrẽ queoro wereturiatʉꞌsama” ni, mʉꞌʉ ĩꞌarãnojõrẽ wereya. \p \v 3 Mʉꞌʉ Jesucristo ye quetire werese buꞌiri mʉꞌʉrẽ ñaꞌarõ waꞌarosaꞌa. Ʉ̃sãrẽ waꞌaꞌcaro weronojõ waꞌarosaꞌa. Mʉꞌʉrẽ tojo waꞌacã, wãcũtutuaya. Surara weronojõ weeya. Cʉ̃rẽ mejẽcã waꞌacã, wãcũtutuasami. \v 4 Surara cʉ̃ wiogʉ dutise diaꞌcʉ̃rẽ weesami. Surara nitigʉ weronojõ weetisami. Tojo weegʉ mʉꞌʉ cʉ̃ weronojõ weeya. Jesucristo ye diaꞌcʉ̃rẽ weeya. \v 5 Apĩ quẽꞌrã omarĩ masʉ̃ cʉ̃ wiorã dutisenojõrẽ queoro weetigʉ, wapataꞌatisami. Na cʉ̃rẽ oꞌoboꞌquere oꞌotisama. Tojo weegʉ añuse bocasĩꞌrĩgʉ̃, Jesucristo dutiꞌquere queoro weeya. \v 6 Niꞌcʉ̃ wesepʉ añurõ daꞌragʉnojõ ti wese cjase dʉcatise meꞌrã dua wapataꞌamasĩsami. Mʉꞌʉ te weronojõ Õꞌacʉ̃ ye cjasere añurõ buꞌégʉ, te wapa mʉꞌʉ quẽꞌrã wapataꞌamasĩꞌi. \v 7 Yʉꞌʉ weresere wãcũnʉrʉ̃ña. Mʉꞌʉ tojo weecã, marĩ wiogʉ nipeꞌtisere mʉꞌʉrẽ masĩcã weegʉsami. \p \v 8 Jesucristore wãcũña. Cʉ̃ wẽrĩꞌcʉ nimigʉ̃, masãcʉ niwĩ. Cʉ̃́ta dʉporocjʉ̃ wiogʉ Davi pãrãmi nituriagʉ nimi. Yʉꞌʉ Jesucristo ye añuse quetire weregʉ, tereta werewʉ. \v 9 Aꞌte queti werese buꞌiri yʉꞌʉ piꞌetisaꞌa. Yʉꞌʉ ñaꞌarõ weegʉ́ weronojõ buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ niꞌi. Õꞌacʉ̃ ye queti pũrĩcã nipeꞌtiropʉ nibiꞌatojaꞌa. Yʉꞌʉre buꞌiri daꞌreri wiꞌipʉ biꞌadʉpoꞌque weronojõ niweꞌe. \v 10 Tojo weegʉ yʉꞌʉ piꞌetimigʉ̃, wãcũtutuaꞌa. Õꞌacʉ̃ beseꞌcãrãrẽ añurõ waꞌato nígʉ̃ tojo weeꞌe. Na quẽꞌrã marĩ weronojõ Jesucristore ẽjõpeorã, yʉꞌrʉonoꞌrãsama. Añubutiasere bocarãsama. Catinuꞌcũcãꞌrãsama. Tojo weegʉ nipeꞌtisere wãcũtutuaꞌa. \p \v 11 Aꞌtiro nise diacjʉ̃ta niꞌi: \q1 Marĩ Jesucristore ẽjõpeose buꞌiri ãpẽrã wẽjẽbosama. \q1 Na tojo wẽjẽcã, marĩ Jesucristo meꞌrã ʉꞌmʉsepʉ catinuꞌcũrãsaꞌa. \q1 \v 12 Marĩ piꞌetirã wãcũtutuarã, cʉ̃ wiogʉ nirõpʉ cʉ̃ meꞌrã wiorã nirãsaꞌa. \q1 “Cʉ̃rẽ masĩtisaꞌa” nicã, cʉ̃ quẽꞌrã marĩrẽ “Masĩweꞌe”, nigʉ̃sami. \q1 \v 13 Marĩ cʉ̃rẽ añurõ ẽjõpeotimicã, cʉ̃ peꞌe nipeꞌtise “Aꞌtiro weegʉti” níꞌquere queoro weenuꞌcũsami. \q1 Õꞌacʉ̃ ne niꞌcãti nisoomasĩtisami. \s1 Pablo Timoteore queoro buꞌedutise niꞌi \p \v 14 Mʉꞌʉ buꞌerãrẽ aꞌte dʉporo yʉꞌʉ ojaꞌquere wãcũdutiya. Ãpẽrã ucũsetirinʉcʉ̃ “Tojo mejẽta niꞌi”, nisama. Diacjʉ̃ marĩ wiogʉ tʉꞌoropʉ na tojo nisetisere duꞌudutiya. Te ucũse wapamarĩꞌi. Ãpẽrã wãcũsere dojorẽma. \v 15 Mʉꞌʉ peꞌe Õꞌacʉ̃ yere añurõ buꞌeya. Tojo nicã cʉ̃ yere queoro weeya. Mʉꞌʉ tojo weecã ĩꞌagʉ̃, mʉꞌʉrẽ “Añurõ weemi”, nigʉ̃sami. Queoro wéégʉ, mʉꞌʉ daꞌrasere bopoyasome. Diacjʉ̃ cjasere Jesucristo ye quetire queoro wereturiaya. \v 16 Aꞌti turi cjase diacjʉ̃ nitisere na ucũcã, ucũtamuticãꞌña. Aꞌtiro niꞌi. Tere ucũrã, nemorõ siape meꞌrã ñaꞌarã waꞌasama. \v 17 Na buꞌese marĩ upʉpʉ cãmi boaseꞌsaro weronojõ ãpẽrãrẽ pẽꞌrĩpejawãꞌcãsaꞌa. Ãꞌrã pʉarã Himeneo, Fileto te boase weronojõ masãrẽ buꞌérã, dojorẽma. \v 18 Ãꞌrã Õꞌacʉ̃ ye quetire queoro buꞌetima. Aꞌtiro nima: “Masã wẽrĩꞌcãrã masãtojacãrã niwã”, nima. Na tojo nicã tʉꞌorã, ãpẽrã “¿Ʉ̃sã deꞌro ẽjõpeorãsariba?” ni wãcũma. \v 19 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ ucũse cũuꞌque pũrĩcã tutuari wiꞌi yeenʉꞌcõꞌque weronojõ niꞌi. Cʉ̃ ye queti ne dʉcayuweꞌe. Aꞌtiro niꞌi. “Marĩ wiogʉ Jesucristo cʉ̃ yarãrẽ masĩsami.” Tojo nicã “Nipeꞌtirã ‘Jesucristo yarã niꞌi’, ni wãcũrã ñaꞌarõ weesere duꞌuato.” \p \v 20 Aꞌte queosere weregʉti. Niꞌcʉ̃ peje cʉogʉ ya wiꞌipʉre peje bapari nisaꞌa. Uru meꞌrã weeꞌque pari, plata meꞌrã weeꞌque pari nisaꞌa. Tojo nicã apeye yucʉ meꞌrã weeꞌque pari, diꞌi meꞌrã yeeꞌque pari nisaꞌa. Bosenʉmʉ nicã añuse parire na baꞌawʉaropʉ peosama. Apeye parire mejõ nirĩ nʉmʉ peosama. \v 21 Marĩ aꞌte weronojõ ñaꞌasere weetirã, bosenʉmʉ nicã añuse pari peose weronojõ nirãsaꞌa. Marĩ wiogʉ yarã waro nirãsaꞌa. Cʉ̃ nipeꞌtise añurõ weedutisere queoro weerãsaꞌa. \p \v 22 Tojo weegʉ mʉꞌʉ maꞌmapjia na ʉaripejasenojõrẽ weeticãꞌña. Queoro weeya. Jesucristore ẽjõpeoya. Masã quẽꞌrãrẽ maꞌiña. Tojo nicã aꞌmequẽse marĩrõ niña. Nipeꞌtirã queoro weerã́ Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeorã meꞌrã añurõ nicãꞌña. \v 23 Ãpẽrã tojo ucũmaꞌacã, na meꞌrã ucũtamuticãꞌña. Na tʉꞌomasĩtima. Mʉꞌʉ masĩꞌi, na tojo ucũrã na ʉaro aꞌmetuꞌtiyapatisama. \v 24 Mʉꞌʉ marĩ wiogʉre daꞌracoꞌtegʉ niꞌi. Ne aꞌmetuꞌtiticãꞌña. Aꞌtiro peꞌe weeya. Nipeꞌtirã meꞌrã añurõ niña. Narẽ añurõ buꞌe, na mʉꞌʉrẽ ñaꞌarõ weesĩꞌrĩcã, tojo tʉꞌoñaꞌcãꞌña. \v 25 Mʉꞌʉ buꞌesere tʉꞌosĩꞌrĩtirãrẽ añurõ pajañaꞌse meꞌrã narẽ “Aꞌtiro peꞌe añurõ weeya”, niña. Õꞌacʉ̃ na ñaꞌarõ weeꞌquere dʉcayugʉsami nígʉ̃, tojo niña. Na dʉcayurã, diacjʉ̃ cjasere ẽjõpeorãsama. \v 26 Mʉꞌʉ narẽ tere werecã, tʉꞌomasĩrãsama. Tojo weerã wãtĩ yarã, cʉ̃ dutiro weemiꞌcãrã yʉꞌrʉwetiwijarãsama. \c 3 \s1 “Aꞌti turi peꞌtise dʉporo dicʉse ñaꞌase wãꞌcãrõsaꞌa” níꞌque niꞌi \p \v 1 Mʉꞌʉ aꞌtere tʉꞌomasĩña. Aꞌti turi peꞌtise dʉporo peje ñaꞌase wãꞌcãrõsaꞌa. Aꞌtiro waꞌarosaꞌa. \v 2 Masã na ye cjase diaꞌcʉ̃rẽ ʉarãsama. Niyerure ʉaripejarãsama. “Ãpẽrã yʉꞌrʉoro añuyʉꞌrʉnʉꞌcãꞌa”, ni wãcũrãsama. Masĩbutiarã weronojõ ucũmaꞌarãsama. Õꞌacʉ̃rẽ ʉatirã, ñaꞌarõ cʉ̃rẽ ucũrãsama. Na pacʉsʉmʉarẽ yʉꞌrʉnʉꞌcãrãsama. Ãpẽrã narẽ añurõ weemicã, “Ʉ̃sãrẽ añurõ weeapʉ”, ne nisome. Narẽ eꞌcatise oꞌosome. Wiopesase meꞌrã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeosome. Marĩ ẽjõpeosetisere mejõ nisere weronojõ wãcũrãsama. \v 3 Ne ãpẽrãrẽ maꞌisome. Pajañaꞌse moorãsama. Ucjasepijarã nirãsama. Na noꞌo ʉaro ñaꞌarõ weesĩꞌrĩsere weerãsama. Ãpẽrãrẽ ñaꞌarõ piꞌeticã weerãsama. Ne cãꞌrõ añusere ʉasome. \v 4 Na meꞌrãcjãrã nimiꞌcãrãrẽ ñaꞌarõ weerãsama. Noꞌo ʉaro weemaꞌacãꞌrãsama. Na ʉpʉtʉ “Ãpẽrã yʉꞌrʉoro añuyʉꞌrʉnʉꞌcãꞌa”, ni wãcũrãsama. Õꞌacʉ̃ peꞌere wãcũrõnojõ oꞌorã, eꞌcati nisetisenojõ diaꞌcʉ̃rẽ wãcũrãsama. \v 5 Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeorã weronojõ weesoorãsama. Na weesetise meꞌrã peꞌe Õꞌacʉ̃ tutuasere “Tojo niweꞌe”, nirãsama. \p Nanojõ meꞌrã ne cãꞌrõ baꞌpatimaꞌaticãꞌña. \v 6 Na tojo weerãnojõ aꞌtiro weesama. Ucũmeꞌrĩse meꞌrã wiꞌseripʉ sãjãasama. Sãjãa, numia tiro todʉporo ñaꞌarõ weeꞌcãrã buꞌiritirã, wãcũtutuatirãrẽ nisoo dojorẽsama. Narẽ mejẽcã ẽjõpeocã weesama. Na numia nipeꞌtise ñaꞌarõ weesere ʉaripejasama. \v 7 Nipeꞌtise buꞌesere masĩsĩꞌrĩmirã, ne diacjʉ̃ cjasere masĩtuꞌajatisama. \v 8 Numiarẽ nisoori masã pʉarã Janes, Jambres weronojõ nima. Na dʉporopʉ Moisé nícateropʉre na Egiptocjãrã tʉꞌoñaꞌrĩ masã nicãrã niwã. Na Moisére ĩꞌatuꞌticãrã niwã. Diacjʉ̃ cjasere ne ʉaticãrã niwã. Na weronojõ ãꞌrã quẽꞌrã diacjʉ̃ cjasere ʉatima. Ñaꞌarõ wãcũpoꞌcãrã ne queoro ẽjõpeomasĩtima. \v 9 Na ucũmaꞌase maata peꞌtirosaꞌa. Nipeꞌtirã na ucũcã tʉꞌorã, “Tojo nimaꞌarã weema”, nirãsama. Moisére ʉatiꞌcãrã Janes, Jambrere weronojõ waꞌarosaꞌa. Titapʉre na nimaꞌasere masã masĩcãrã niwã. Mejãrõta tja ãꞌrã quẽꞌrãrẽ na nimaꞌasere masĩrãsama. \s1 Pablo Timoteore “Aꞌtiro weeya” cʉ̃ nitʉoꞌque niꞌi \p \v 10 Mʉꞌʉ pũrĩcã yʉꞌʉ buꞌese nipeꞌtisere añurõ masĩꞌi. Yʉꞌʉ weesetisere, yʉꞌʉ weesĩꞌrĩsere masĩꞌi. Tojo nicã yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeosere masĩꞌi. Ãpẽrã queoro weeticã, yʉꞌʉ tojo tʉꞌoñaꞌsere mʉꞌʉ masĩꞌi. Yʉꞌʉ maꞌisetisere, mejẽcã waꞌacã wãcũtutuasere mʉꞌʉ masĩꞌi. \v 11 Masã yʉꞌʉre ñaꞌarõ weecã, piꞌetiwʉ. Nipeꞌtise aꞌte macãrĩpʉ waꞌaꞌquere mʉꞌʉ masĩꞌi. Antioquíapʉ, Iconiopʉ, Listrapʉ yʉꞌʉ piꞌetiꞌquere mʉꞌʉ masĩꞌi. Piꞌetisetirinʉcʉ̃ marĩ wiogʉ yʉꞌʉre yʉꞌrʉweticã weewĩ. \v 12 Diacjʉ̃ta niꞌi. Jesucristore ẽjõpeorã nipeꞌtirãrẽ Õꞌacʉ̃ ʉaronojõ añurõ weesĩꞌrĩrãrẽ ãpẽrã ñaꞌarõ weerãsama. \v 13 Ñaꞌarĩ masã, tojo nicã nisoori masã nemorõ ñaꞌarõ weenemopeorãsama. Nisoonemowãꞌcãrãsama. Nisoorã nimirã, na quẽꞌrã nisoonoꞌo, ẽjõpeorãsama. \p \v 14 Mʉꞌʉ pũrĩcã mʉꞌʉrẽ buꞌeꞌquere queoro ẽjõpeonuꞌcũcãꞌña. Queoro weeya. Mʉꞌʉ tere “Diacjʉ̃ta niꞌi”, nisaꞌa. Mʉꞌʉ mʉꞌʉrẽ buꞌeꞌcãrãrẽ masĩꞌi. \v 15 Mʉꞌʉ wĩꞌmagʉ̃pʉta Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩ cjasere masĩnʉꞌcãwʉ̃. Tere buꞌégʉ, mʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ yere masĩwʉ̃. Masĩ, Jesucristore ẽjõpeose meꞌrã yʉꞌrʉonoꞌwʉ̃. \v 16 Õꞌacʉ̃ ye queti ojáca pũrĩ cjasere ojadutigʉ, cʉ̃ masĩse oꞌose meꞌrã ojaduticʉ niwĩ. Te ojaꞌquere buꞌérã, diacjʉ̃ nisere masĩnoꞌo. Marĩ ñaꞌarõ weeꞌque quẽꞌrãrẽ “Ñaꞌa niꞌi”, ninoꞌo. Marĩ ñaꞌarõ weeꞌquere dʉcayumasĩcã weeꞌe. Tere buꞌérã, queoro weenuꞌcũmasĩꞌi. \v 17 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ yarãrẽ nipeꞌtise añurõ weesere weemasĩato nígʉ̃ cʉ̃ ye cjasere ojaduticʉ niwĩ. \c 4 \p \v 1 Jesucristo nipeꞌtirã wiogʉ tutuaro meꞌrã aꞌtigʉsami. Aꞌtigʉ, masã catirãrẽ, wẽrĩꞌcãrãrẽ besegʉsami. Õꞌacʉ̃, tojo nicã Jesucristo tʉꞌoropʉre mʉꞌʉrẽ aꞌtiro weedutiꞌi. \v 2 Masãrẽ Õꞌacʉ̃ ye quetire wereya. Nipeꞌtisetiri masã tʉꞌosĩꞌrĩcã, wereya. Na tʉꞌosĩꞌrĩticã quẽꞌrãrẽ, werenuꞌcũcãꞌña. Mʉꞌʉ weresere tʉꞌorã, ẽjõpeorãsama. Na queoro weeticã, tuꞌtiya. “Aꞌtiro weeroʉaꞌa”, niña. Narẽ buꞌégʉ, queoro pajañaꞌse meꞌrã weremeꞌrĩcãꞌña. \v 3 Beꞌropʉre masã añuse buꞌesere ʉatirãsama. Tojo weegʉ aꞌtiro nicãrẽ queoro buꞌeweꞌoya. Beꞌropʉre aꞌtiro waꞌarosaꞌa. Na, na ʉaro weerãsama. Na tʉꞌotʉꞌsase diaꞌcʉ̃rẽ tʉꞌosĩꞌrĩrãsama. Tojo weerã tere buꞌeajã pãjãrãrẽ aꞌmarãsama. \v 4 Na diacjʉ̃ cjasere tʉꞌosome. Nipeꞌtise noꞌo weremaꞌase peꞌere tʉꞌorãsama. \v 5 Timoteo, mʉꞌʉ pũrĩcã queoro wãcũña. Mʉꞌʉ Jesucristo ye quetire werecã, masã mʉꞌʉrẽ ñaꞌarõ weerãsama. Na tojo weecã, wãcũtutuaya. Jesucristo masãrẽ yʉꞌrʉomi nise quetire duꞌucũurõ marĩrõ werenuꞌcũcãꞌña. Mʉꞌʉrẽ weedutiꞌquere weetuꞌajanʉꞌcõña. \p \v 6 Yʉꞌʉ wẽrĩatjo cãꞌrõ dʉꞌsaꞌa. Yʉꞌʉre masã Õꞌacʉ̃rẽ waꞌicʉrãrẽ ʉ̃jʉ̃amorõpeoꞌcaro weronojõ waꞌarotiro weeꞌe. Tojo weegʉ mʉꞌʉrẽ tojo dutiꞌi. \v 7 Yʉꞌʉ Jesucristo ye quetire weregʉ, nipeꞌtise yʉꞌʉ tutuaro põtẽorõ weewʉ. Nipeꞌtise Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre dutiꞌquere tuꞌajatojaꞌa. Ne cʉ̃rẽ ẽjõpeoduꞌuweꞌe. \v 8 Niꞌcãrõacãrẽ majã Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre añurõ weeꞌque wapa oꞌoatje dʉꞌsaꞌa. Marĩ wiogʉ Õꞌacʉ̃ masãrẽ beseatji nʉmʉ nicã, yʉꞌʉre oꞌogʉsami. Cʉ̃ masãrẽ queoro besemi. Yʉꞌʉ diaꞌcʉ̃rẽ oꞌosome. Nipeꞌtirã cʉ̃rẽ ẽjõpeorã cʉ̃ aꞌtiatjere ʉarãrẽ oꞌogʉsami. \s1 Pablo cʉ̃ ye cjasere wereꞌque niꞌi \p \v 9 Mʉꞌʉ põtẽorõ aꞌtita basioro yʉꞌʉ tiropʉ maatacure ĩꞌagʉ̃ aꞌtia. \v 10 Aꞌtiro niꞌi. Crescente wãmetigʉ Galacia wãmetiropʉ waꞌawĩ. Tojo nicã Tito Dalmaciapʉ waꞌawĩ. Demas pũrĩcã aꞌti turi cjasere nemorõ maꞌiyʉꞌrʉnʉꞌcãgʉ̃, yʉꞌʉre cõꞌawãꞌcã waꞌawĩ. Cʉ̃ Tesalónicapʉ waꞌawĩ. \v 11 Luca diaꞌcʉ̃ yʉꞌʉ meꞌrã nimi. Marcore aꞌmaña. Mʉꞌʉ meꞌrã aꞌtiato. Cʉ̃ yʉꞌʉre weetamusere ʉaꞌa. \v 12 Yʉꞌʉ Tíquicore Éfesopʉ oꞌówʉ. \v 13 Mʉꞌʉ aꞌtigʉ, yaro suꞌtiro asibusuro buꞌicjãrõrẽ miitia. To Troa wãmetiri macã Carpo ya wiꞌipʉ nisaꞌa. Yé papera tũrũrĩrẽ miitia. Waꞌicʉrã caseri meꞌrã ojaꞌque yé caserire acobojotibutiacãꞌña. \p \v 14 Alejandro cõme meꞌrã daꞌrari masʉ̃ yʉꞌʉre ñaꞌabutiaro weewĩ. Õꞌacʉ̃ marĩ wiogʉ cʉ̃ weeꞌcaro ejatuaro cʉ̃rẽ buꞌiri daꞌregʉsami. \v 15 Mʉꞌʉ pũrĩcã cʉ̃rẽ tʉꞌomasĩña. Cʉ̃ marĩ buꞌesere ne ʉatiyʉꞌrʉami. \p \v 16 Ne waro wiorã yʉꞌʉre sẽrĩtiñaꞌcã, ne niꞌcʉ̃ yʉꞌʉre weetamutiwĩ. Nipeꞌtirã yʉꞌʉre cõꞌawãꞌcã waꞌawã. Õꞌacʉ̃ na tojo weeꞌquere acobojocã ʉaꞌa. \v 17 Õꞌacʉ̃ pũrĩcã yʉꞌʉre weetamuwĩ. Yʉꞌʉre tutuase oꞌowĩ. Tojo weegʉ wiorãrẽ yʉꞌʉ aꞌtiro werewʉ. Jesucristo masã ñaꞌarõ nisetiꞌquere yʉꞌrʉomi nise quetire narẽ werepeꞌocãꞌwʉ̃. Nipeꞌtirã aꞌti ʉmʉcocjãrã judío masã nitirã te quetire tʉꞌoato nígʉ̃ tojo werewʉ. Apeye quẽꞌrãrẽ Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉre aꞌtiro weewĩ. Yaiwa baꞌanoꞌboꞌcʉre weronojõ wiose waꞌteropʉ nigʉ̃rẽ yʉꞌrʉweticã weewĩ. \v 18 Tojo nicã nipeꞌtise yʉꞌʉre beꞌropʉ ñaꞌarõ weeatjere yʉꞌrʉweticã weegʉsami. Ʉꞌmʉsepʉ cʉ̃ wiogʉ nirõpʉ yʉꞌʉre miagʉ̃sami. Masã Õꞌacʉ̃rẽ añurõ ucũnuꞌcũato. Tojota waꞌato. \s1 Pablo añudutitʉoꞌque niꞌi \p \v 19 Prisca, Aquila añuato. Tojo nicã Onesíforo ya wiꞌicjãrã quẽꞌrã añuato. \v 20 Erasto Corintopʉ tojaqueꞌawĩ. Trófimoma dutitigʉre Miletopʉ cõꞌawãꞌcãtiwʉ. \v 21 Mʉꞌʉ põtẽorõ aꞌtita basioro puꞌecʉ dʉporo aꞌtia. Eubulo, Pudente, Lino, Claudia, nipeꞌtirã marĩ acawererã mʉꞌʉrẽ añudutima. \p \v 22 Jesucristo marĩ wiogʉ mʉꞌʉ meꞌrã niato. Õꞌacʉ̃ mʉsã nipeꞌtirãrẽ añurõ weeato. \p Tocãꞌrõta ojaꞌa. \p Pablo