\id 2PE - Tucano (Colombia edition) NT+ [tuoC] -Colombia 2015 (DBL 2015) \h 2 PEDRO \toc1 Pedro ape pũrĩ ojanemoca pũrĩ niꞌi \toc2 2 Pedro \toc3 2Pe \mt1 Pedro ape pũrĩ ojanemoca pũrĩ niꞌi \is1 Aꞌti pũrĩ aꞌtiro weero ojanoꞌpã nise niꞌi \ip Aꞌti pũrĩrẽ Pedro Asia diꞌtapʉ duꞌtistewãꞌcãꞌcãrãrẽ ojacʉ niwĩ tja. \ip Aꞌtiro ojacʉ niwĩ. Jesucristore ẽjõpeosere dojorẽrãrẽ, “Tojo niweꞌe” ni dʉcayusĩꞌrĩrãnojõrẽ tʉꞌomasĩdutigʉ ojacʉ niwĩ. \c 1 \s1 Pedro Jesucristore ẽjõpeorãrẽ ojaꞌque niꞌi \p \v 1 Yʉꞌʉ Simó Pedro Jesucristore daꞌrawãꞌñacoꞌtegʉ cʉ̃ besecṹúꞌcʉ mʉsãrẽ añudutiꞌi. Nipeꞌtirã ʉ̃sã weronojõ ẽjõpeorãrẽ aꞌti pũrĩrẽ ojaꞌa. Marĩ Jesucristore ẽjõpeose añuse waro niꞌi. Jesucristo marĩ wiogʉ marĩrẽ yʉꞌrʉogʉ cʉ̃rẽ ẽjõpeocã weecʉ niwĩ. Marĩrẽ niꞌcãrõnojõ cʉ̃ yarã waꞌacã weecʉ niwĩ. \v 2 Õꞌacʉ̃, tojo nicã marĩ wiogʉ Jesure masĩnemoña. Mʉsã tojo weecã, na añuse, ejerisãjãsere oꞌoyʉꞌrʉmajãrãsama. \s1 Jesucristore ẽjõpeorãrẽ “Aꞌtiro weeroʉaꞌa” nise niꞌi \p \v 3 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ macʉ̃ Jesucristore marĩrẽ masĩcã weecʉ niwĩ. Cʉ̃rẽ masĩrã, cʉ̃ tutuaro meꞌrã marĩ cʉ̃ ʉaro añurõ nisetimasĩrãsaꞌa. Jesucristo añuyʉꞌrʉagʉ, nipeꞌtise añurõ weegʉ́ marĩrẽ cʉ̃ yarã nidutigʉ pijicʉ niwĩ. \v 4 Aꞌtiro wéégʉ, cʉ̃ tutuaro meꞌrã marĩrẽ “Peje añurõ weegʉti”, nicʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo níꞌque añuse waro niꞌi. Wapatiyʉꞌrʉaꞌa. Cʉ̃ “Aꞌtiro weegʉti” nise meꞌrã marĩ cʉ̃ weronojõ nisetimasĩrãsaꞌa. Tojo nicã mʉsã aꞌti turi cjase ñaꞌase ʉaripejasere yʉꞌrʉwetirãsaꞌa. \v 5 Mʉsã Jesucristore ẽjõpeotojaꞌa. Mʉsã tutuaro põtẽorõ aꞌtere weenemopeoya. Wãcũtutua, añurõ nisetiya. Tojo nisetirã, Õꞌacʉ̃ yere tʉꞌomasĩnemoña. \v 6 Tʉꞌomasĩnemorã, mʉsã basu ñaꞌarõ weesĩꞌrĩrã, nʉꞌcãña. Nʉꞌcãrã, mejẽcã waꞌacã, ẽjõpeoduꞌuticãꞌña. Ẽjõpeoduꞌutirã, Õꞌacʉ̃rẽ queoro ẽjõpeo, cʉ̃ ʉaro weeya. \v 7 Cʉ̃ ʉaro wéérã, niꞌcʉ̃ põꞌrã weronojõ mʉsã basu aꞌmerĩ weetamuña. Aꞌmerĩ weetamurã, nipeꞌtirãrẽ maꞌiña. \p \v 8 Mʉsã aꞌtere siape meꞌrã nemorõ weeturiawãꞌcãrã, marĩ wiogʉ Jesucristore añurõ masĩrãsaꞌa. Cʉ̃ ʉaro weenemorãsaꞌa. “Mejõ waro cʉ̃rẽ ẽjõpeopã”, nisome. \v 9 Mʉsã tere tojo weetirã peꞌe, caperi ĩꞌaejatirã weronojõ nisaꞌa. Õꞌacʉ̃ yere ne masĩtisaꞌa. Mʉsã todʉporopʉ ñaꞌarõ weeꞌquere Jesucristo acobojoꞌquere wãcũtisaꞌa. \v 10 Yʉꞌʉ acawererã, mʉsã Õꞌacʉ̃ beseꞌcãrã niꞌi. Tojo weerã cʉ̃ beseꞌcãrã weronojõ nipeꞌtise mʉsã weepõtẽorõ añurõ nisetiya. Mʉsã tojo weerã Jesucristore ẽjõpeoduꞌusome. \v 11 Mʉsã añurõ weenuꞌcũrã, marĩ wiogʉ Jesucristo tiropʉ ejarãsaꞌa. Topʉ marĩrẽ yʉꞌrʉogʉ meꞌrã añurõ ninuꞌcũcãꞌrãsaꞌa. \p \v 12 Yʉꞌʉ wereꞌquere masĩtojasaꞌa. Tere masĩrã, duꞌucũurõ marĩrõ mʉsã tʉꞌoꞌquere añurõ weenuꞌcũrã weeꞌe. Mʉsã tere masĩmicã, acobojori nígʉ̃, werenuꞌcũcʉ̃ti. \v 13-14 Cãꞌrõacã dʉꞌsasaꞌa yʉꞌʉ wẽrĩatjo. Marĩ wiogʉ Jesucristo yʉꞌʉre weretojami. Tojo weegʉ yʉꞌʉ catiro ejatuaro yʉꞌʉ ucũꞌquere wãcũato nígʉ̃ wereꞌe. Yʉꞌʉ tojo werecã, “Añu nirõsaꞌa” ni wãcũgʉ̃, tojo wereꞌe. \v 15 Yʉꞌʉ wẽ́rĩ́ca beꞌro yʉꞌʉ wereꞌquere añurõ wãcũnuꞌcũcãꞌto nígʉ̃ yʉꞌʉ põtẽorõ añurõ weegʉti. \s1 Pedro Jesucristo ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ dʉcayucã ĩꞌaꞌque niꞌi \p \v 16 Marĩ wiogʉ Jesucristo apaturi aꞌti turipʉ tutuaro meꞌrã cʉ̃ aꞌtiatjere werenoꞌtojawʉ. Tere wererã, masã na weewʉaronojõ wãcũbajurẽꞌque mejẽtare werewʉ. Ʉ̃sã basu ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ Jesú cʉ̃ tutuasere ĩꞌawʉ̃. \v 17 Cʉ̃ pacʉ Õꞌacʉ̃ cʉ̃ tutuasere, cʉ̃ asistesere ĩꞌocã ĩꞌawʉ̃. Cʉ̃ tojo weeri cura ʉꞌmʉsepʉ ucũgʉ̃, aꞌtiro niwĩ: “Ãꞌrĩ yʉꞌʉ macʉ̃ yʉꞌʉ maꞌigʉ̃ nimi. Cʉ̃ meꞌrã eꞌcatiꞌi”, niwĩ. \v 18 Cʉ̃ tojo ucũdijosere ʉ̃sã tʉꞌowʉ. Titare marĩ wiogʉ meꞌrã ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ niwʉ̃. Cʉ̃ tigʉpʉ nígʉ̃ta asistewĩ. \p \v 19 Tojo waꞌase meꞌrã ʉ̃sã masĩwʉ̃. “Dʉporocjãrãpʉ Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masã diacjʉ̃ta ojapã Jesú ye cjasere”, niwʉ̃. Na ojaꞌque naꞌitĩꞌarõpʉ sĩꞌocã boꞌreyuse weronojõ niꞌi. Tere buꞌe, wãcũnʉrʉ̃ña. Tojo weerã marĩ Õꞌacʉ̃ ʉaro nisetimasĩrãsaꞌa. Téé Jesucristo apaturi aꞌticãpʉ tere buꞌe, wãcũnuꞌcũcãꞌña. Boꞌreamʉjãticã ñocõawʉ̃ mʉjãtaro weronojõ Jesucristo aꞌti nucũcãpʉ aꞌtigʉ, marĩ masĩtisere masĩcã weegʉsami. \v 20 Aꞌte pũrĩcãrẽ añurõ tʉꞌomasĩña. Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrã na “Tojo waꞌarosaꞌa” ni ojaꞌquere marĩ basu wãcũse meꞌrã “Tojo nisĩꞌrĩrõ weeꞌe”, nímasĩtisaꞌa. Espíritu Santu cʉ̃ weetamurõ meꞌrã peꞌe marĩ tere tʉꞌomasĩrãsaꞌa. \v 21 Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masãmarĩcã na ojaꞌquere na wãcũse meꞌrã diaꞌcʉ̃ dʉꞌpocã́titicãrã niwã. Aꞌtiro peꞌe weecãrã niwã. Na Espíritu Santu ĩꞌo, ojadutiro meꞌrã Õꞌacʉ̃ yere ojacãrã niwã. \c 2 \s1 Nisoose meꞌrã buꞌese cjase niꞌi \r (Jud 4-12) \p \v 1 Dʉporopʉre Israe curuacjãrã niꞌcãrẽrã “Ʉ̃sã Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrã niꞌi”, nisoocãrã niwã. Na tojo weeꞌcaro weronojõ mʉsã tiropʉ nirã́ quẽꞌrã mejãrõta weesiruturãsama. Nisoose meꞌrã diacjʉ̃ weronojõ buꞌerãsama. Tojo weerã mʉsã ẽjõpeosere dojorẽrãsama. Jesú na ñaꞌarõ weeꞌque buꞌiri wẽrĩ wapayeꞌcʉ peꞌere ʉasome. Na tojo weecã, Õꞌacʉ̃ wãcũña marĩrõ narẽ buꞌiri daꞌregʉsami. \v 2 Na numiarẽ aꞌmetãrãsetisere pãjãrã Jesure ẽjõpeorã ĩꞌacũurãsama. Na tojo weecã ĩꞌarã, Jesure ẽjõpeotirã peꞌe Jesú ye, diacjʉ̃ cjasere ñaꞌarõ ucũrãsama. \v 3 Niyerure ʉaripejarã, nisoose meꞌrã mʉsãrẽ buꞌerãsama. Na tojo weese wapa narẽ buꞌiri daꞌreatje niyutojasaꞌa. Ne yʉꞌrʉwetisome. Dʉporopʉ “Õꞌacʉ̃ narẽ buꞌiri daꞌrenoꞌrãsama”, nitojacʉ niwĩ. \p \v 4 Õꞌacʉ̃ dʉporopʉre ʉꞌmʉsecjãrã cʉ̃rẽ werecoꞌterã nimiꞌcãrãrẽ na ñaꞌarõ weecã, buꞌiri daꞌrecʉ niwĩ. Tojo weegʉ narẽ buꞌiri daꞌrero naꞌitĩꞌase tutiripʉ dʉꞌtecũucõꞌacʉ niwĩ. Beꞌro nipeꞌtirã masãrẽ beseatji nʉmʉ nicã, narẽ buꞌiri daꞌre bajuriogʉsami. \v 5 Noé cʉ̃ nícatero quẽꞌrãrẽ Õꞌacʉ̃ cʉ̃rẽ ẽjõpeotiꞌcãrãrẽ acobojoticʉ niwĩ. Acobojotigʉ, nipeꞌtirã masã ñaꞌarãrẽ miocõꞌacʉ niwĩ. Noé, cʉ̃ nʉmo, põꞌrã ʉmʉa iꞌtiarã, na nʉmosãnumia diaꞌcʉ̃rẽ yʉꞌrʉocʉ niwĩ. Noé masã wãcũsere dʉcayuduti, “Añurõ weeya”, ni werecʉ nimiwĩ. \v 6 Tojo nicã Õꞌacʉ̃ Sodoma, Gomorra wãmetise macãrĩcjãrã quẽꞌrãrẽ buꞌiri daꞌrecʉ niwĩ. Buꞌiri daꞌregʉ, ʉ̃jʉ̃ꞌque poꞌca diaꞌcʉ̃ cũñacã narẽ ʉ̃jʉ̃acõꞌabajuriocʉ niwĩ. Beꞌropʉre ñaꞌarõ weerãrẽ “Tojo waꞌarosaꞌa” ni masĩato nígʉ̃ tojo weecʉ niwĩ. \v 7 Narẽ buꞌiri daꞌregʉ, Lot añurõ weegʉ́ diaꞌcʉ̃rẽ yʉꞌrʉweticã weecʉ niwĩ. Lot Sodomacjʉ̃ ãpẽrã ti macãcjãrã na ñaꞌabutiase weecã ĩꞌagʉ̃, caributicʉ niwĩ. \v 8 Cʉ̃ añugʉ̃ nicʉ niwĩ. Na ñaꞌarã waꞌteropʉ nígʉ̃, ʉmʉcorinʉcʉ̃ na ñaꞌabutiase weecã ĩꞌagʉ̃, bʉjaweticʉ niwĩ. Tojo nicã na ñaꞌarõ ucũsere tʉꞌogʉ, bʉjawetinemopeocʉ niwĩ. \v 9 Õꞌacʉ̃ narẽ tojo weeꞌquere wãcũrã, aꞌtiro nímasĩꞌi. Õꞌacʉ̃ añurãrẽ ñaꞌarõ waꞌacã, yʉꞌrʉweticã weemasĩsami. Ñaꞌarã peꞌere cʉ̃ buꞌiri daꞌreatji nʉmʉ nicãpʉ buꞌiri daꞌreacjʉ dʉꞌtecũuyutojasami. \p \v 10 Masã ñaꞌase na upʉ cjase ʉaripeja weerãnojõrẽ Õꞌacʉ̃ buꞌiri daꞌreyʉꞌrʉnʉꞌcãgʉ̃sami. Tojo nicã Jesucristo cʉ̃ wiogʉ nisere na yʉꞌrʉnʉꞌcãrãnojõrẽ ʉpʉtʉ buꞌiri daꞌregʉsami. \p Sõꞌonícãrã mʉsãrẽ nisoosijari masã na ʉaro seꞌsaro, noꞌo ʉaro weemaꞌacusiasama. Uiro marĩrõ ʉꞌmʉsepʉ nirã́ ape turicjãrã tutuarãrẽ bujicãꞌsama. \v 11 Ʉꞌmʉsecjãrã Õꞌacʉ̃rẽ werecoꞌterã peꞌe nisoori masã yʉꞌrʉoro tutuayʉꞌrʉnʉꞌcãrã nima. Tojo nimirã, ñaꞌarã Õꞌacʉ̃rẽ werecoꞌterã nimiꞌcãrãrẽ Õꞌacʉ̃pʉre weresã, bujicãꞌtisama. \p \v 12 Nisoori masã waꞌicʉrã weronojõ tʉꞌomasĩtisama. Na tʉꞌomasĩtisere noꞌo ʉaro ucũmaꞌasama. Na tʉꞌoñaꞌrõbajuro tʉꞌoñaꞌsama. Waꞌicʉrã bajuáca beꞌro ñeꞌe wẽjẽcõꞌanoꞌajã weronojõ nisama. Na weronojõ na quẽꞌrã wẽrĩdijarãsama. \v 13 Ãpẽrãrẽ na ñaꞌarõ weeꞌque wapa na quẽꞌrã ñaꞌarõ weenoꞌrãsama. Ʉmʉco, bajuyoropʉ noꞌo ʉaro ñaꞌarõ weebajaqueꞌatitʉꞌsasama. Mʉsã bosenʉmʉrĩ weecã, na bopoyoro, ñaꞌabutiaro weerã weesama. Weetaꞌsase meꞌrã eꞌcatisama. \p \v 14 Numiarẽ ñaꞌarõ wãcũse meꞌrã diaꞌcʉ̃ ĩꞌasama. Na meꞌrã ñaꞌarõ weesĩꞌrĩsama. Ñaꞌarõ weesere caributitisama. Ẽjõpeotutuatirãrẽ na weronojõ ʉaripejacã weesama. Noꞌo na ĩꞌasenʉcʉ̃ ʉapoꞌcãrã niyurã, ʉanemocãꞌsama. Na buꞌiri daꞌrenoꞌajã nima. \v 15 Õꞌacʉ̃ ye, diacjʉ̃ cjasere duꞌurã, diacjʉ̃ nitise peꞌere sirutusama. Na dʉporocjʉ̃pʉ Balaã wãmetigʉ Beor macʉ̃ weronojõ weesama. Cʉ̃ Balaã ñaꞌarõ weese meꞌrã niyeru wapataꞌasĩꞌrĩcʉ niwĩ. \v 16 Cʉ̃ tojo weecã ĩꞌagõ, cʉ̃ yago burra cʉ̃rẽ tuꞌtico niwõ. Burra ucũmasĩtiꞌco nimigõ, Õꞌacʉ̃ cʉ̃ weetamurõ meꞌrã masã ucũrõ weronojõ Balaãrẽ tuꞌtico niwõ. Co tojo nise meꞌrã cʉ̃ weemaꞌasere duꞌucã weeco niwõ. \fig Õꞌacʉ̃rẽ werecoꞌtegʉ Balaãrẽ ucũꞌque niꞌi|alt="Make 120 percent Angel speaks to Balaam was" src="cn02104b.tif" size="col" ref="2Pe 2.15-16" \fig* \p \v 17 Nisoori masã aco wijase peri siꞌbiqueꞌaꞌcaro weronojõ nima. Te peri aco marĩrõ weronojõ na ñaꞌarãrẽ añuse ãpẽrãrẽ weetamuse marĩsaꞌa. Oꞌmecururi wĩꞌrõ meꞌrã tuuwãꞌcãrõ weronojõ nima. Noꞌo ʉaro weenuꞌcũma. Na niꞌcã́diacjʉ̃ta ucũtisama. Buꞌiri daꞌrenoꞌajã nitojama. Tojo weerã naꞌitĩꞌarõpʉ tojota ni bajudutirãsama. \v 18 Nisoori masã ucũse wapamarĩsaꞌa. Masĩbutiarã weronojõ nisoose meꞌrã buꞌesama. Aꞌtiro nisama. “Marĩ noꞌo ʉaro marĩ weetʉꞌsaronojõ weecã, añu niꞌi,” nisama. Tere nírã, na ñaꞌarõ weewʉase meꞌrã, tojo nicã na ñaꞌarõ ʉaripejase meꞌrã ãpẽrãrẽ dojorẽsama. Jesucristore ẽjõpeowãꞌcãrãrẽ, ñaꞌarõ weesere duꞌuwãꞌcãrãrẽ, apaturi na ñaꞌarõ weeꞌquere ʉaripejacã weesama tja. \v 19 Na aꞌtiro nisama: “Mʉsã ãpẽrã dutise doca niweꞌe. Tojo weerã mʉsã ʉaro weeya,” nimisama. Tojo nimirã, na basu ñaꞌasere weeduꞌumasĩtirã, ñaꞌase dutise doca niwãꞌñarã weronojõ nisama. Nipeꞌtise marĩ ñaꞌarõ weesere duꞌumasĩtise te doca niwãꞌñacoꞌtecã weeꞌe. \v 20 Marĩ wiogʉ Jesucristo marĩrẽ yʉꞌrʉogʉre ẽjõpeorã, aꞌti turi cjase ñaꞌasere yʉꞌrʉwetiwʉ. Tojo wééca beꞌro nimicã, apaturi ñaꞌasere weenemopeorãnojõ todʉporo níꞌcaro nemorõ ñaꞌarõ tojasama. \v 21 Diacjʉ̃ta narẽ Jesucristo yere, diacjʉ̃ cjasere masĩtiyʉꞌrʉocã, añubopã. Na Jesucristore ẽjõpeoca beꞌro añuse dutise, narẽ wereꞌquere duꞌurã, ñaꞌabutiaro weerã weema. \v 22 Na apaturi ñaꞌarõ weenemopeorã, masã na ucũwʉasenojõ weerã weema. Na aꞌtiro ucũwʉasama: “Diayi cʉ̃ etoacõꞌaca beꞌro apaturi cʉ̃ etoaꞌquere baꞌasami tja.” Apeye quẽꞌrã niꞌi: “Yesere uꞌóca beꞌro apaturi mejãrõta ũꞌirĩbʉjʉropʉ sĩꞌcõcũñasami tja.” Na Jesucristore ẽjõpeoca beꞌro ñaꞌarõ wéérã tja, te weronojõ nima. \c 3 \s1 Marĩ wiogʉ apaturi aꞌtiatje niꞌi \p \v 1 Yʉꞌʉ mairã, mʉsãrẽ niꞌcã pũrĩ ojatojawʉ. Todʉporoca pũrĩ, tojo nicã aꞌti pũrĩ meꞌrã mʉsãrẽ diacjʉ̃ wãcũato nígʉ̃ ojaꞌa. Mʉsã masĩꞌquere wãcũnuꞌcũdutigʉ werecasaꞌa. \v 2 Dʉporocjãrãpʉ Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masã añurã na ojaꞌquere wãcũña. Tojo nicã marĩ wiogʉ, marĩrẽ yʉꞌrʉogʉ dutisere wãcũña. Tere ʉ̃sã Jesucristo besecṹúꞌcãrã mʉsãrẽ wereturiawʉ. \p \v 3 Aꞌtere masĩmʉꞌtãña. Aꞌti ʉmʉco peꞌtiati dʉporo masã Õꞌacʉ̃ yere bujicãꞌrãsama. Noꞌo na ñaꞌarõ weesĩꞌrĩsere weerãsama. \v 4 Aꞌtiro nirãsama: “Jesucristo cʉ̃ ‘Aꞌtigʉti’ níꞌque ¿deꞌro waꞌamitito?” nirãsama. Aꞌtiro ni bujicãꞌrãsama. “Marĩ ñecʉ̃sʉmʉa wẽrĩdijapeꞌtiatojama. Aꞌti turi ne weenʉꞌcãꞌcaro weronojõ mejãrõta ninuꞌcũcãꞌa. Ne aꞌtisome”, ni wãcũsama. \v 5 Aꞌtiro waꞌaꞌque peꞌere wãcũsĩꞌrĩtisama. Dʉporopʉ Õꞌacʉ̃ cʉ̃ ucũse meꞌrã ʉꞌmʉse, aꞌti turi bajurẽcʉ niwĩ. Cʉ̃ dutiro meꞌrã diꞌta aco poꞌpeapʉ níꞌque bajuacaro niwʉ̃. Tojo nicã aco meꞌrã aꞌti turi cjase pĩꞌrĩ, bʉcʉacaro niwʉ̃. \v 6 Aco meꞌrãta tja Noé nícaterore Õꞌacʉ̃ aꞌti turire miocõꞌacʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo weeꞌque meꞌrã “Õꞌacʉ̃ aꞌti turire dʉcayutojacʉ niwĩ”, ni masĩnoꞌo. \v 7 Aꞌtocatero nisepʉa majã ʉꞌmʉse nise, aꞌti diꞌta cjase pecameꞌe ʉ̃jʉ̃acõꞌanoꞌatje niꞌi. Beꞌro Õꞌacʉ̃ cʉ̃ ucũse meꞌrãta ʉ̃jʉ̃apeꞌocãꞌgʉ̃sami. Cʉ̃ masãrẽ beseatji nʉmʉ nicã, ñaꞌarãrẽ buꞌiri daꞌregʉ ʉ̃jʉ̃acõꞌagʉ̃sami. \p \v 8 Yʉꞌʉ mairã, aꞌtere wãcũña. Marĩ tʉꞌoñaꞌcã peꞌema, mil cʉ̃ꞌmarĩ yoabutiaꞌa. Õꞌacʉ̃ peꞌere mil cʉ̃ꞌmarĩ niꞌcã nʉmʉ weronojõ nisaꞌa. Niꞌcã nʉmʉ quẽꞌrã cʉ̃rẽ mejãrõta mil cʉ̃ꞌmarĩ weronojõ nisaꞌa. Niꞌcãrõnojõ ĩꞌasami. \v 9 Marĩ wiogʉ cʉ̃ “Apaturi aꞌtigʉti” níꞌquere masã aꞌtiro wãcũsama: “Yoogoyʉꞌrʉami”, nisama. Na wãcũse diacjʉ̃ niweꞌe. Masãrẽ pajañaꞌgʉ̃, maata aꞌtitisami yujupʉ. Ne niꞌcʉ̃rẽ pecameꞌepʉ waꞌacã ʉatisami. Nipeꞌtirã na ñaꞌasere bʉjaweti dʉcayucã ʉasami. Tojo weegʉ aꞌtitisami yujupʉ. \p \v 10 Marĩ wiogʉ apaturi aꞌti nucũcãpʉ aꞌtiri nʉmʉ marĩ ne wãcũtiri nʉmʉ nirõsaꞌa. Niꞌcʉ̃ yajari masʉ̃ ñamipʉ wãcũña marĩrõ yajagʉ aꞌtigʉ weronojõ aꞌtigʉsami. Cʉ̃ dijatiri nʉmʉ aꞌtiro waꞌarosaꞌa. Pũrõ bʉsʉse meꞌrã nipeꞌtise ʉꞌmʉarõpʉ nise peꞌtia waꞌarosaꞌa. Nipeꞌtise ʉ̃jʉ̃peꞌtidija waꞌarosaꞌa. Aꞌti diꞌta cjase peꞌe quẽꞌrã, ʉ̃jʉ̃bajudutirosaꞌa. \p \v 11 “Nipeꞌtise ʉ̃jʉ̃peꞌtidija waꞌarosaꞌa” nisere tʉꞌo, ñaꞌarõ weesetisere duꞌu, Õꞌacʉ̃ ʉaro peꞌe añurõ weenuꞌcũrã. \v 12 Marĩ wiogʉ aꞌtiatjere eꞌcatise meꞌrã cʉ̃rẽ coꞌterã. Cʉ̃rẽ maata aꞌtidutirã, marĩ añurõ weepõtẽota basioro añurõ weerã. Cʉ̃ aꞌtiri nʉmʉ nicã, nipeꞌtise ʉꞌmʉarõ cjase ʉ̃jʉ̃peꞌtidijarosaꞌa. Nipeꞌtise aꞌti diꞌta cjase, ʉꞌmʉarõpʉ cjase sipipeꞌtirosaꞌa. \v 13 Marĩ peꞌe Õꞌacʉ̃ cʉ̃ “Ape maꞌma ʉꞌmʉse, maꞌma diꞌta weegʉti” níꞌquere coꞌteꞌe. Ti turipʉre nipeꞌtirã añuse diaꞌcʉ̃rẽ weerãsama. \p \v 14 Tojo weerã yʉꞌʉ mairã, cʉ̃ aꞌtisere coꞌterã, nipeꞌtise mʉsã weepõtẽorõ añurõ weeya. Aꞌtiro weecã, Jesú aꞌtigʉ, mʉsãrẽ añurã, buꞌiri moorã, añurõ ejeripõꞌrãtirãrẽ bocaejagʉsami. \v 15 Mʉsã aꞌtiro masĩña. Marĩ wiogʉ marĩrẽ pajañaꞌgʉ̃, marĩ yʉꞌrʉcã ʉasãgʉ̃ coꞌtewapamosami. Tojo weegʉ maata aꞌtitisami. Marĩ acaweregʉ Pablo marĩ maꞌigʉ̃ quẽꞌrã tojota mʉsãrẽ ojacʉ niwĩ. Õꞌacʉ̃ cʉ̃rẽ masĩse oꞌose meꞌrã tojo ojacʉ niwĩ. \v 16 Nipeꞌtise cʉ̃ ojaꞌque pũrĩnʉcʉ̃ Jesucristo apaturi aꞌtiatjere, tojo nicã marĩrẽ ñaꞌarõ weeticãꞌto nígʉ̃ ojasami. Apeye niꞌcãrẽ cʉ̃ ojaꞌque diasayʉꞌrʉaꞌa. Masĩtirã, tojo nicã ẽjõpeotutuatirã tere ãpẽrãrẽ weresuꞌriacãꞌsama. Na apeye Õꞌacʉ̃ ya pũrĩpʉ ojaꞌquere weresuꞌriaro weronojõ weesama. Tojo weerã buꞌiri daꞌrenoꞌrãsama. \p \v 17 Yʉꞌʉ mairã, yʉꞌʉ mʉsãrẽ na nisoorã weeatjere wereyutojapʉ. Mʉsã tojo weerã masĩtojaꞌa. Na ñaꞌarã mʉsãrẽ nisoori nírã, tʉꞌomasĩña. Tojo nicã mʉsãrẽ ẽjõpeotutuarã níꞌcãrãrẽ ẽjõpeoduꞌucã weeticãꞌto. \v 18 Marĩ wiogʉ Jesucristo marĩrẽ yʉꞌrʉogʉ peꞌere masĩnemoña. Cʉ̃ marĩrẽ maꞌimi nisere masĩrã, cʉ̃rẽ nemorõ ẽjõpeowãꞌcãña. Nipeꞌtirã niꞌcãrõacãrẽ, beꞌropʉ quẽꞌrãrẽ Jesucristore “Añuyʉꞌrʉami”, ninuꞌcũcãꞌrã. Tojota nirõʉaꞌa. \p Tocãꞌrõta ojaꞌa. \p Pedro