\id 1TH - Tucano (Colombia edition) NT+ [tuoC] -Colombia 2015 (DBL 2015) \h 1 TESALONICENSES \toc1 Pablo Tesalónicacjãrãrẽ ojamʉꞌtãca pũrĩ niꞌi \toc2 1 Tesalonicenses \toc3 1Ts \mt1 Pablo Tesalónicacjãrãrẽ ojamʉꞌtãca pũrĩ niꞌi \is1 Aꞌti pũrĩ aꞌtiro weero ojanoꞌpã nise niꞌi \ip Pablo Tesalónica, Macedonia diꞌtapʉ nirĩ macãcjãrãrẽ ojacʉ niwĩ. Aꞌti pũrĩrẽ ojagʉ, Corintopʉ nicʉ niwĩ. Todʉporopʉre cʉ̃ basuta narẽ Jesucristo yere were, cʉ̃rẽ ẽjõpeori curuacjãrã sãjãcã weecʉ niwĩ. Cʉ̃ ẽjõpeocã wééca beꞌro Timoteo añuse quetití ejacã tʉꞌogʉ, maata narẽ aꞌti pũrĩrẽ ojacʉ niwĩ. Na añurõ weesere tʉꞌogʉ, Õꞌacʉ̃rẽ eꞌcatise oꞌocʉ niwĩ. Tojo nicã Jesucristore ẽjõpeosere weenemocã ʉasãgʉ̃ ojacʉ niwĩ. Na cʉ̃rẽ sẽrĩtiñaꞌquere yʉꞌtigʉ ojacʉ niwĩ. Cʉ̃ Jesucristo apaturi aꞌtiatjere ojacʉ niwĩ. \c 1 \s1 Pablo cʉ̃ meꞌrãcjãrã meꞌrã Tesalónicacjãrã Jesucristore ẽjõpeorãrẽ ojaꞌque niꞌi \p \v 1 Yʉꞌʉ Pablo, yʉꞌʉ meꞌrãcjãrã Silvano, Timoteo meꞌrã mʉsãrẽ aꞌti pũrĩrẽ ojaꞌa. Mʉsã Tesalónicacjãrãrẽ marĩ pacʉ Õꞌacʉ̃, marĩ wiogʉ Jesucristo yarãrẽ añudutise oꞌoꞌo. Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ añurõ weeato. Mʉsãrẽ ejerisãjãcã weeato. \s1 Pablo Tesalónicacjãrã na añurõ weesetisere tʉꞌogʉ Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩbosaꞌque niꞌi \p \v 2 Mʉsãrẽ ʉ̃sã ñubuesetirinʉcʉ̃ marĩ pacʉ Õꞌacʉ̃rẽ eꞌcatise oꞌonuꞌcũcãꞌa. \v 3 Cʉ̃rẽ ñubuerã, aꞌtiro niꞌi. “Õꞌacʉ̃, Tesalónicacjãrã mʉꞌʉ macʉ̃ Jesucristore ẽjõpeorã añurõ weesetisama. Na maꞌisere ĩꞌorã, ãpẽrãrẽ añurõ weetamusama. Jesucristo cʉ̃ apaturi aꞌtiatjere eꞌcatise meꞌrã yucuerã weesama. Tojo weerã cʉ̃rẽ ẽjõpeoduꞌutisama”, ni ñubueꞌe Õꞌacʉ̃rẽ. \p \v 4 Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ maꞌimi. Cʉ̃, yarã niato nígʉ̃ besecʉ niwĩ. Ʉ̃sã aꞌtere masĩꞌi. \v 5 Mʉsãrẽ Jesú ye quetire wererã, ʉ̃sã ye ʉseri meꞌrã diaꞌcʉ̃ weretiwʉ. Espíritu Santu tutuase meꞌrã werewʉ. Ʉ̃sã buꞌese diacjʉ̃ta niꞌi nírã, mʉsãrẽ buꞌewʉ. \p Mʉsã masĩsaꞌa. Ʉ̃sã topʉ nírã, mʉsãrẽ maꞌírã, añurõ weesetiwʉ. \v 6 Mʉsã ʉ̃sã weeꞌquere ĩꞌacũurã, ʉ̃sã weronojõta weeseticãrã niwʉ̃. Tere wéérã, Jesucristo weesetiꞌcaronojõta weecãrã niwʉ̃. Mʉsãrẽ Espíritu Santu eꞌcatise oꞌocã, ʉpʉtʉ piꞌetimirã, Jesucristo ye quetire ñeꞌewʉ̃. \v 7 Tojo weerã mʉsã Jesure ẽjõpeosere ĩꞌorã, añuse queose nipeꞌtirã ãpẽrã Jesure ẽjõpeorãrẽ oꞌocãrã niwʉ̃. Mʉsã ya diꞌta Macedoniacjãrãrẽ, tojo nicã ãpẽrã aꞌti diꞌta Acayacjãrãrẽ tojo weecãrã niwʉ̃. \v 8 Mʉsã meꞌrãta marĩ wiogʉ Jesú ye queti nipeꞌtiropʉ seꞌsa waꞌaꞌa. Macedonia, Acaya diaꞌcʉ̃ mejẽtare seꞌsaro weeweꞌe. Nipeꞌtirocjãrãpʉ mʉsã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeosere masĩpeꞌtitojama. Tojo weerã tere ãpẽrãrẽ wereweꞌe. \v 9 Mejõ na peꞌeta mʉsã weesetisere quetiwerema. Ʉ̃sã mʉsã tiropʉ nicã, mʉsã ʉ̃sãrẽ añurõ weeꞌquere werema. Apeyema, mʉsã queose yeeꞌcãrãrẽ ẽjõpeoduꞌuꞌquere werema. Tere duꞌu, niꞌcãrõacãrẽ Õꞌacʉ̃ catigʉ diacjʉ̃ nigʉ̃́ peꞌere ẽjõpeo, cʉ̃ ʉaro weeaporo. \v 10 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ macʉ̃ Jesú ʉꞌmʉsepʉ nigʉ̃rẽ, cʉ̃ apaturi aꞌtiatjere eꞌcatise meꞌrã yucuerã weeaporo. Aꞌtere ãpẽrã ʉ̃sãrẽ quetiwerema mʉsã weesetisere. Õꞌacʉ̃ cʉ̃ macʉ̃ wẽrĩꞌcʉpʉre masõcʉ niwĩ. Cʉ̃ Jesúta nimi marĩ ʉpʉtʉ buꞌiri bocaboꞌquere yʉꞌrʉoꞌcʉ. \c 2 \s1 Pablo Tesalónicapʉ cʉ̃ buꞌeꞌquere quetiwereꞌque niꞌi \p \v 1 Acawererã, mʉsã aꞌtere añurõ masĩsaꞌa. Ʉ̃sã Tesalónicapʉ sijarã, mejõ warota buꞌecusiaticãrã niwʉ̃. Ʉ̃sã buꞌesere tʉꞌorã, mʉsã pãjãrã Jesure ẽjõpeowʉ. \v 2 Ʉ̃sã mʉsã tiropʉ waꞌase dʉporo ʉ̃sã Filipopʉ niwʉ̃. Topʉ nicã, tocjãrã ʉ̃sãrẽ tãrã, ñaꞌarõ bujicãꞌwã. Mʉsã tere masĩsaꞌa. Mʉsã ya macãcjãrã quẽꞌrã ʉ̃sã weresere cãꞌmotaꞌasĩꞌrĩmiwã. Na tojo weemicã, Õꞌacʉ̃ ʉ̃sãrẽ añurõ wãcũtutuase oꞌowĩ. Tojo weerã cʉ̃ ye quetire uiro marĩrõ werewʉ. \v 3 Mʉsãrẽ Jesú ye quetire wererã, mejẽcã peꞌe weretiwʉ. Ñaꞌarõ weesĩꞌrĩrã, numiarẽ aꞌmetãrãsĩꞌrĩrã, weetaꞌsase meꞌrã weretiwʉ. \v 4 Õꞌacʉ̃ peꞌe ĩꞌabesetojagʉpʉ cʉ̃ ye queti weresere cũugʉ̃tigʉ ʉ̃sãrẽ besecʉ niwĩ. Masã ʉ̃sã meꞌrã eꞌcatiato nírã mejẽta cʉ̃ ye quetire werewʉ. Õꞌacʉ̃ peꞌere eꞌcatidutirã werewʉ. Õꞌacʉ̃ nimi nipeꞌtise marĩ wãcũsere masĩgʉ̃. \v 5 Ʉ̃sã topʉ nírã, ne niꞌcãti mʉsã yere ʉaripejarã, añurõ ucũtaꞌsa weretiwʉ. Mʉsã aꞌtere masĩsaꞌa. Õꞌacʉ̃ quẽꞌrã diacjʉ̃ta ʉ̃sã wãcũsere masĩsami. \p \v 6-7 Ʉ̃sã Jesú oꞌóꞌcãrã niꞌi. Tojo weerã “Ʉ̃sãrẽ wiorã weronojõ ĩꞌaña”, nímasĩbopã. Tojo nita basiomicã, ne niꞌcʉ̃rẽ nitiwʉ. Aꞌtiro peꞌe weewʉ. Niꞌcõ numio co macʉ̃rẽ coꞌte miꞌo masõsamo. Co weronojõ ʉ̃sã quẽꞌrã mʉsã tiropʉ nírã, mʉsãrẽ maꞌírã, tojota weewʉ. \v 8 Mʉsãrẽ maꞌírã, Õꞌacʉ̃ ye queti diaꞌcʉ̃rẽ weretiwʉ. Nipeꞌtise ʉ̃sã põtẽorõ weetamuta basiosere weetamuwʉ̃. Mʉsãrẽ ʉpʉtʉ maꞌicãti. \p \v 9 Ʉ̃sã topʉ nírã daꞌraꞌquere mʉsã wãcũsaꞌa. Mʉsãrẽ Õꞌacʉ̃ ye quetire wererã, peje caribose oꞌosĩꞌrĩtiwʉ. Tojo weerã ʉ̃sãrẽ aꞌmácaticãꞌto nírã ʉ̃sã basu daꞌrawʉ. Ñamirĩ, ʉmʉcori yóacãta ʉ̃sã baꞌatjere, ʉ̃sãrẽ dʉꞌsasenojõrẽ wapataꞌarã daꞌrawʉ. \p \v 10 Ʉ̃sã weesetiꞌquere mʉsã ĩꞌawʉ̃. Õꞌacʉ̃ quẽꞌrã masĩsami. Mʉsã Jesucristore ẽjõpeorã meꞌrã nírã, ʉ̃sã weesooro marĩrõ nisetiwʉ. Mejẽcã weetiwʉ. Õꞌacʉ̃ ʉaronojõ nisetiwʉ. Tojo weerã ãpẽrã ʉ̃sãrẽ “Na buꞌiri cʉoma” nirṍ marĩrõ nicãꞌwʉ̃. \v 11-12 Niꞌcʉ̃ cʉ̃ põꞌrãrẽ weronojõta ʉ̃sã quẽꞌrã mʉsãnʉcʉ̃rẽ werewʉ. Eꞌcatise, wãcũtutuasere mʉsãrẽ oꞌowʉ. Õꞌacʉ̃ põꞌrã weronojõta nisetidutiwʉ. Mʉsãrẽ Õꞌacʉ̃ cʉ̃ põꞌrã niato nígʉ̃ besesami. Tojo nicã mʉsãrẽ cʉ̃ meꞌrã cʉ̃ asistese nirõpʉ ninuꞌcũdutisami. \p \v 13 Apeye mʉsã ye cjasere weregʉti. Õꞌacʉ̃ ye quetire werecã, mʉsã “Õꞌacʉ̃ ye ucũse niꞌi” nírã, maata ẽjõpeowʉ. “Masã na ucũsere ẽjõpeobosaʉ”, nitiwʉ. Mʉsã tojo weesere wãcũrã, Õꞌacʉ̃rẽ eꞌcatise oꞌonuꞌcũcãꞌa. Ʉ̃sã mʉsãrẽ wereꞌque Õꞌacʉ̃ ucũse warota niwʉ̃. Te queti meꞌrãta Õꞌacʉ̃ cʉ̃ ʉaro weeato nígʉ̃ mʉsãrẽ siape meꞌrã dʉcayunuꞌcũgʉ̃ weemi. \p \v 14 Mʉsã Jesucristore ẽjõpeocã, mʉsã ya diꞌtacjãrã mʉsãrẽ piꞌetise oꞌocãrã niwã. Judea diꞌtapʉ quẽꞌrãrẽ na acawererã judío masã mʉsãrẽ waꞌaꞌcaronojõta Jesure ẽjõpeorãrẽ weecãrã niwã. \v 15 Judío masãta dʉporocjãrãpʉ quẽꞌrãrẽ Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masãrẽ wẽjẽcãrã niwã. Marĩ wiogʉ Jesure tojota weecãrã niwã. Ʉ̃sã quẽꞌrãrẽ mʉsã ya macãpʉ nicã, ʉ̃sãrẽ ʉatirã, cõꞌacãꞌwã. Tojo weegʉ Õꞌacʉ̃ na meꞌrã tʉꞌsatisami. Judío masã nipeꞌtirã Jesure ẽjõpeorã meꞌrã cumuca diaꞌcʉ̃ ʉacãꞌma. \v 16 Judío masã nitirãrẽ Õꞌacʉ̃ yʉꞌrʉocã ʉatima. Tojo weerã narẽ Jesú ye quetire werecã ʉasãtirã, aꞌtiro weewã. Ʉ̃sã narẽ weresere cãꞌmotaꞌasĩꞌrĩmiwã. Na ñaꞌarõ weese siape meꞌrã nemorõ weeꞌe. Tojo weerã na pajibutiaro buꞌiri cʉoma. Na yʉꞌrʉnʉꞌcãpose buꞌiri niꞌcãrõacãpʉta na Õꞌacʉ̃ buꞌiri daꞌresere bocarãsama. \s1 Pablo quẽꞌrã Tesalónicacjãrãrẽ ĩꞌarã waꞌasĩꞌrĩmiꞌque niꞌi \p \v 17 Ʉ̃sã mʉsã tiropʉre wijawãꞌcãtica beꞌroacã maata mʉsãrẽ ĩꞌasĩꞌrĩmicãti. Ʉ̃sã upʉ topʉ nitimicã, mʉsã tiropʉ diaꞌcʉ̃ ejeripõꞌrãtiwʉ. Topʉre ʉpʉtʉ waꞌasĩꞌrĩmiwʉ̃ tja. \v 18 Pejetiri yʉꞌʉ Pablo basu peꞌeta “Waꞌagʉti”, nimiwʉ̃. Ʉ̃sã topʉ waꞌasĩꞌrĩsetirinʉcʉ̃ wãtĩ ʉ̃sãrẽ cãꞌmotaꞌamʉjãwĩ. \v 19-20 Mʉsãta niꞌi ʉ̃sãrẽ eꞌcatise oꞌorã. Tojo weerã mʉsãrẽ pũrõ ĩꞌasĩꞌrĩsaꞌa. Marĩ wiogʉ Jesú cʉ̃ apaturi aꞌti turipʉ aꞌticã, cʉ̃rẽ wererãti mʉsã ye quetire. Aꞌtiro nirãti: “Ãꞌrãta nima ʉ̃sãrẽ eꞌcatise oꞌoꞌcãrã. Narẽ mejõ waro mʉꞌʉ ye quetire weretiwʉ. Na tere tʉꞌorã, mʉꞌʉrẽ añurõ ẽjõpeowã. Tojo weerã pũrõ eꞌcatiꞌi na meꞌrã”, nirãti cʉ̃rẽ. \c 3 \p \v 1-2 Mʉsã ye quetire tʉꞌosĩꞌrĩrã, põtẽoticãti. Tojo weerã mʉsã tiropʉ Timoteore ĩꞌadutirã oꞌówʉ. “Ʉ̃sã peꞌe Atenapʉ tojarãti”, niwʉ̃. Timoteo ʉ̃sã meꞌrãcjʉ̃ Jesú ye quetire werecusiatamugʉ̃ nimi. Cʉ̃ mʉsãrẽ Jesure nemorõ ẽjõpeocã weegʉsami nírã, oꞌówʉ. Tojo nicã wãcũtutuanemosere wereato nírã cʉ̃rẽ oꞌówʉ. \v 3-4 Ãpẽrã masã mʉsã Jesure ẽjõpeocã ĩꞌarã, ĩꞌatuꞌti, bujicãꞌsama. Na tojo weecã, Jesure ẽjõpeoduꞌuticãꞌto nírã Timoteore weredutirã oꞌówʉ. Ʉ̃sã topʉ nírã, mʉsãrẽ aꞌtere wereyutojawʉ. “Marĩ Jesure ẽjõpeorã, piꞌetinoꞌrõsaꞌa”, niwʉ̃. Ʉ̃sã níꞌcaronojõta marĩ nipeꞌtirãrẽ queoro waꞌaro weeꞌe. Mʉsã tere masĩsaꞌa. \v 5 Mʉsã Jesure ẽjõpeosere masĩsĩꞌrĩgʉ̃ põtẽoti, ¿deꞌro waꞌamiti narẽ? nígʉ̃, mʉsã ye quetire miitidutigʉ Timoteore oꞌówʉ. “Apetero weegʉ mʉsãrẽ wãtĩ Jesure ẽjõpeoduꞌucã weecãꞌpĩ”, nicãti. ¿Ʉ̃sã buꞌeꞌque ne wapamarĩpari? ni masĩsĩꞌrĩgʉ̃ cʉ̃rẽ oꞌówʉ. \s1 Tesalónicacjãrã ye quetire Timoteo quetití ejaꞌque niꞌi \p \v 6 Niꞌcãrõacãrẽ Timoteo mʉsã tiropʉ níꞌcʉ dajatojami aꞌtopʉre. Cʉ̃ mʉsã yere añuse quetití dajami. Aꞌtiro niami: “Na Jesure ẽjõpeonuꞌcũcãꞌma. Na basu añurõ aꞌmerĩ maꞌisetiama. Marĩrẽ maꞌise meꞌrã wãcũnuꞌcũcãꞌma. Marĩrẽ pũrõ ĩꞌasĩꞌrĩama marĩ narẽ ĩꞌasĩꞌrĩrõnojõta”, ni quetití dajami. \v 7 Mʉsã Jesure ẽjõpeose quetire tʉꞌorã ʉ̃sã piꞌetimirã, eꞌcatiꞌi. \v 8 Marĩ wiogʉ Jesure ẽjõpeonuꞌcũcã tʉꞌorã, yujupʉta ʉ̃sã ejerisãjãse cʉoꞌo. \v 9 Tojo weerã mʉsãrẽ wãcũrã, eꞌcatiyʉꞌrʉasaꞌa. Õꞌacʉ̃rẽ mʉsã ye cjasere ʉ̃sã ¿deꞌro wee eꞌcatise oꞌopõtẽobosaʉ? Basioweꞌe. \v 10 Ñamirĩ, ʉmʉcorita yóacã Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩnuꞌcũcãꞌa mʉsã tiropʉ waꞌasĩꞌrĩrã. Mʉsãrẽ Jesú yere wereyapadaꞌreosĩꞌrĩsaꞌa. \p \v 11 Ʉ̃sã marĩ pacʉ Õꞌacʉ̃rẽ, marĩ wiogʉ Jesure aꞌtiro sẽrĩꞌi. “Tesalónicacjãrã tiropʉ ʉ̃sãrẽ oꞌóya. \v 12 Nemorõ na basu aꞌmerĩ maꞌiseticã weeya. Nipeꞌtirã ãpẽrã quẽꞌrãrẽ maꞌicã weeya. Narẽ ʉ̃sã maꞌirõnojõta na quẽꞌrã ãpẽrãrẽ maꞌiato. \v 13 Õꞌacʉ̃, mʉꞌʉrẽ ẽjõpeoduꞌuticãꞌto. Mʉꞌʉ ʉaro weeato. Narẽ wãcũtutuacã weeya. Mʉꞌʉ narẽ tojo weecã, mʉꞌʉ ĩꞌorõpʉ buꞌiri marĩrã nirãsama. Tojo weerã Jesú apaturi aꞌti turipʉre cʉ̃ yarã meꞌrã aꞌticã, buꞌiri marĩrã nirãsama.” Aꞌtiro ni sẽrĩbosaꞌa mʉsã ye cjasere marĩ pacʉ Õꞌacʉ̃rẽ. \c 4 \s1 Pablo Jesure ẽjõpeorãrẽ Õꞌacʉ̃ tʉꞌsaronojõ weedutiꞌque niꞌi \p \v 1 Apeye mʉsã ye cjasere werenemosĩꞌrĩsaꞌa. Yʉꞌʉ basu dutise mejẽta niꞌi. Marĩ wiogʉ Jesú dutisere wereꞌe. Ʉ̃sã mʉsãrẽ dutiꞌcaronojõta Õꞌacʉ̃ tʉꞌsasenojõrẽ weeya. Mʉsã niꞌcãrõacãrẽ Õꞌacʉ̃ dutiꞌquere weerã weeꞌe. Siape meꞌrã nemorõ weenemoña. \v 2 Ʉ̃sã wereꞌquere mʉsã masĩsaꞌa. Aꞌtere wererã, Jesú marĩ wiogʉ cʉ̃ dutiro meꞌrã mʉsãrẽ werewʉ. \p \v 3 Õꞌacʉ̃ cʉ̃ ʉaro weecã tʉꞌsasami. Cʉ̃ yarã weronojõ weesetiya. Mʉsã nʉmosãnumia, mʉsã marãpʉsʉmʉa nitirãrẽ aꞌmetãrãticãꞌña. \v 4 Mʉsãnʉcʉ̃ wiopesase meꞌrã ñaꞌarõ weeĩꞌorõ marĩrõ omocã dʉꞌte, nʉmotibʉroya. Mʉsã tojo weecã ĩꞌarã, ãpẽrã “Añurõ weema”, nirãsama. \v 5 Õꞌacʉ̃rẽ masĩtirã numiarẽ ñaꞌarõ weesĩꞌrĩrã, ʉaripejasama. Mʉsã na weronojõ niticãꞌña. Mejõ wãcũtutuaya. \v 6 Ne apĩ nʉmorẽ aꞌmetãrãticãꞌña. Mʉsã apĩ nʉmorẽ aꞌmetãrãrã, co marãpʉre ñaꞌarõ weerã weesaꞌa. Õꞌacʉ̃ aꞌte ñaꞌase weerãrẽ buꞌiri daꞌregʉsami. Todʉporopʉ mʉsãrẽ weretojawʉ aꞌte nʉcʉ̃ĩꞌase quetire. \v 7 Õꞌacʉ̃ marĩrẽ ñaꞌasere weedutiticʉ niwĩ. Añuse peꞌere cʉ̃rẽ ẽjõpeorã weesetironojõ weeduticʉ niwĩ. \v 8 Noꞌo aꞌte buꞌesere teerãnojõ ʉ̃sãrẽ teerã mejẽta weesama. Õꞌacʉ̃ peꞌere teerã weesama. Õꞌacʉ̃ marĩrẽ cʉ̃ ʉaro weedutigʉ Espíritu Santure oꞌócʉ niwĩ. Tojo weerã cʉ̃ ʉaro weetirã, “Õꞌacʉ̃, mʉꞌʉrẽ ʉaweꞌe”, nirã weesama. \p \v 9 Mʉsã aꞌmerĩ maꞌisetise pũrĩcãrẽ wereweꞌe. Õꞌacʉ̃ cʉ̃ basu peꞌe Espíritu Santu meꞌrã mʉsãrẽ aꞌmerĩ maꞌidutitojacʉ niwĩ. \v 10 Mʉsã ya diꞌta Macedoniacjãrãrẽ nipeꞌtirã Jesure ẽjõpeorãrẽ maꞌisetirã, cʉ̃ dutiꞌcaronojõ weerã weeꞌe. Aꞌte peꞌema mʉsãrẽ weregʉti. Jesure ẽjõpeorãrẽ nemorõ maꞌinemoña. \v 11 Añurõ cumuca marĩrõ nisetiya. Ãpẽrãrẽ queti pooticãꞌña. Mʉsã ye nitisere, ãpẽrã ye cjasere ucja wãcũnʉrʉ̃ticãꞌña. Mʉsã ye peꞌere wãcũña. Mʉsã daꞌrase cʉosere añurõ daꞌrasetiya. Nijĩsijaticãꞌña. Todʉporopʉre mʉsã tiropʉ nírã, aꞌtere weretojawʉ. \v 12 Mʉsã tojo añurõ daꞌrarã, ãpẽrã aꞌmácanoꞌña marĩrãsaꞌa. Mʉsã basu daꞌrase meꞌrã catirãsaꞌa. Mʉsã tojo weecã ĩꞌarã, Jesure ẽjõpeotirã mʉsãrẽ añurõ wiopesase meꞌrã wãcũrãsama. \s1 Jesú apaturi aꞌti turipʉ aꞌtiatje queti niꞌi \p \v 13 Apeye tja weregʉti. Wẽrĩꞌcãrãpʉ deꞌro waꞌarãsari nisere mʉsãrẽ werecasanʉꞌcõsĩꞌrĩsaꞌa. Aꞌtere masĩrã, Jesure ẽjõpeorã na wẽrĩcã, pũrõ bʉjawetisome. Aꞌtiro niꞌi. Jesure ẽjõpeorã wẽrĩrã, cʉ̃ tiropʉ cʉ̃ meꞌrã ninuꞌcũcãꞌrãsama. Cʉ̃rẽ ẽjõpeotirã pũrĩcã cʉ̃ tiropʉ ne waꞌasome. Tojo weerã Jesure ẽjõpeotitjĩarã, na meꞌrãcjãrã, na acawererã wẽrĩcã, pũrõ bʉjawetisama. Mʉsã pũrĩcã Jesure ẽjõpeoꞌo. Tojo weerã na weronojõ bʉjawetiticãꞌña. \v 14 Marĩ aꞌtere ẽjõpeoꞌo. Jesú wẽrĩꞌcʉpʉ masãcʉ niwĩ. Cʉ̃ apaturi aꞌti turipʉ aꞌticã, cʉ̃rẽ ẽjõpeorã wẽrĩꞌcãrãrẽ Õꞌacʉ̃ cʉ̃ macʉ̃rẽ masõꞌcaronojõta masõgʉ̃sami. Masõtoja, cʉ̃ tiropʉ miagʉ̃sami. \p \v 15 Niꞌcãrõacãrẽ marĩ wiogʉ Jesú wereꞌquere mʉsãrẽ wereturiarã weeꞌe. Jesú aꞌti turipʉ apaturi aꞌticã, Jesure ẽjõpeorã cʉ̃rẽ põtẽrĩrã waꞌarãsama. Cʉ̃rẽ põtẽrĩrã, marĩ catirã ãpẽrã wẽrĩꞌcãrã dʉporo ʉꞌmʉtãwãꞌcãsome. \v 16 Aꞌtiro peꞌe waꞌarosaꞌa. Jesú cʉ̃ ucũse dutise meꞌrã ʉꞌmʉsepʉ aꞌtigʉsami. Õꞌacʉ̃rẽ werecoꞌterã wiogʉ ʉpʉtʉ ucũquejo, Õꞌacʉ̃ yaro putiro coronetare putigʉsami. Tojo waꞌacã, Jesure ẽjõpeorã wẽrĩꞌcãrã ape upʉ meꞌrã masãmʉꞌtãrãsama. \v 17 Na beꞌroacã marĩ Jesure ẽjõpeorã quẽꞌrã aꞌti nucũcãpʉ catirã oꞌmecururipʉ na meꞌrã mʉjãarãsaꞌa. Topʉ Jesure põtẽrĩrãsaꞌa. Tojo wee cʉ̃ meꞌrã ninuꞌcũcãꞌrãsaꞌa. \p \v 18 Mʉsã aꞌtere ãpẽrãrẽ wereturiaya. Tojo weerã mʉsã aꞌmerĩ wãcũtutuacã weerãsaꞌa. \c 5 \p \v 1 Di nʉmʉ, noꞌocátero nicã Jesú apaturi aꞌtigʉsari nisema masĩnoꞌña marĩꞌi. Tojo weerã mʉsãrẽ wereweꞌe. \v 2 Queose meꞌrã mʉsãrẽ weregʉti. Niꞌcʉ̃ yajari masʉ̃ ñamipʉ wãcũña marĩrõ yajagʉ aꞌtisami. Cʉ̃ weronojõta Jesú quẽꞌrã marĩ ne wãcũtiri cura aꞌtigʉsami. Mʉsã cʉ̃ wãcũña marĩrõ aꞌtiatjere masĩtojasaꞌa. \v 3 Jesure ẽjõpeotirã cʉ̃ apaturi aꞌtiatji dʉporoacã aꞌtiro wãcũrãsama. “Ʉ̃sã uiro marĩrõ añurõ nicãꞌa”, nirãsama. Aꞌtiro na wãcũcũñarĩ cura narẽ peje ñaꞌase waꞌarosaꞌa. Niꞌcõ nijĩpaco wãcũña marĩrõ wĩꞌmagʉ̃ wʉatji dʉporoacã pũrĩse piꞌetinʉꞌcãsamo. Na quẽꞌrã Jesure ẽjõpeotirã tojota wãcũña marĩrõ ʉpʉtʉ piꞌetirãsama. Ne niꞌcʉ̃ yʉꞌrʉwetisome. \v 4 Masã Jesure ẽjõpeotirã naꞌitĩꞌarõpʉ nirã́ weronojõ nisama. Na cʉ̃rẽ yʉꞌrʉnʉꞌcã, cʉ̃ ʉaro weetisama. Mʉsã pũrĩcã na weronojõ niweꞌe. Tojo weerã Jesú cʉ̃ apaturi aꞌti diꞌtapʉ aꞌticã, ĩꞌaʉcʉasome. Yajari masʉ̃rẽ ĩꞌamarĩarõ weronojõ waꞌasome. \v 5 Mʉsã ñaꞌase weesetiꞌquere Jesú acobojotojacʉ niwĩ. Tojo weerã boꞌreyuro, ʉmʉcopʉ nirã́ weronojõ niꞌi. Marĩ Jesú yarã ñaꞌase weeborãnojõ niweꞌe. Jesure ẽjõpeotirã peꞌe ñaꞌarõ weesetisama. Naꞌitĩꞌarõ, ñamipʉ nirã́ weronojõ nisama. \v 6 Marĩ cãrĩrã weronojõ niticãꞌrã. Jesú apaturi aꞌtiatjere wãcũtirã, cãrĩrã weronojõ nisama. Marĩ peꞌe cʉ̃ aꞌtiatjere añurõ tʉꞌomasĩse meꞌrã wãcũnʉrʉ̃rã. Ñaꞌase weesĩꞌrĩrã, wãcũtutuarã. \v 7 Ñamipʉ masã cãrĩma. Queꞌari masã ñamipʉta queꞌasama. \v 8 Marĩ peꞌe Jesú yarã ʉmʉcopʉ nirã́ weronojõ niꞌi. Tojo weerã marĩ weesere añurõ tʉꞌoñaꞌnʉꞌcõtojarãpʉ weesetirã. Queose meꞌrã weregʉti. Niꞌcʉ̃ surara aꞌmewẽjẽrõpʉ waꞌagʉ, cʉ̃ upʉre cãꞌmotaꞌagʉ cõmesuꞌtirore sãñasami. Cʉ̃ weronojõta marĩ wãtĩrẽ cãꞌmotaꞌarã Õꞌacʉ̃rẽ ẽjõpeonuꞌcũcãꞌrã. Ãpẽrãrẽ maꞌirã. Dʉpoare cãꞌmotaꞌarã cõmesapeare pesaro weronojõ Jesú cʉ̃ apaturi aꞌtiatjere, marĩ cʉ̃ meꞌrã ninuꞌcũatjere wãcũnʉrʉ̃rã. Marĩ tojo weecã, wãtĩ marĩrẽ ñaꞌarõ weemasĩtisami. \p \v 9 Õꞌacʉ̃ buꞌiri bocato nígʉ̃ mejẽta marĩrẽ besecʉ niwĩ. Mejõ marĩ buꞌiri cʉoboꞌcãrãrẽ marĩ wiogʉ Jesucristo meꞌrã yʉꞌrʉocʉ niwĩ. \v 10 Cʉ̃ meꞌrã ninuꞌcũcãꞌto nígʉ̃ marĩrẽ wẽrĩbosacʉ niwĩ. Tojo weerã cʉ̃ apaturi aꞌticã, cʉ̃rẽ ẽjõpeorã wẽrĩꞌcãrã, marĩ catirã cʉ̃ meꞌrã ninuꞌcũcãꞌrãsaꞌa. \v 11 Tere wãcũrã, mʉsã niꞌcãrõacã weesetironojõta ãpẽrãrẽ aꞌmerĩ weetamu, wãcũtutuacã weeya. \s1 Pablo Tesalónicacjãrãrẽ cʉ̃ werecasaꞌque niꞌi \p \v 12 Acawererã, mʉsãrẽ aꞌtiro weecã ʉasaꞌa. Õꞌacʉ̃ ye queti wererãrẽ, cʉ̃ beseꞌcãrãrẽ wiopesase meꞌrã ĩꞌaña. Õꞌacʉ̃ narẽ cʉ̃ ye quetire buꞌedutigʉ, mʉsãrẽ werecasadutigʉ cũucʉ niwĩ. \v 13 Na mʉsã deꞌro wee nisetiatjere wererã, ʉpʉtʉ daꞌrama. Tojo weerã maꞌise meꞌrã narẽ wãcũña. Aꞌmerĩ aꞌpepũrĩticãꞌña. Aꞌmerĩ añurõ nisetiya. \p \v 14 Apeye mʉsãrẽ werenemorãti. Nijĩsijarãrẽ daꞌradutiya. Wãcũqueꞌtirãrẽ wãcũtutuacã weeya. Õꞌacʉ̃ yere weetutuatirãrẽ weetamuña. Mʉsãrẽ mejẽcã waꞌacã, uayeticãꞌña. Nʉꞌcãña. \v 15 Mʉsãrẽ ãpẽrã ñaꞌarõ weecã, narẽ aꞌmeticãꞌña. Aꞌtiro peꞌe weeya. Mʉsã meꞌrãcjãrãrẽ, nipeꞌtirãrẽ añurõ weenuꞌcũcãꞌña. \p \v 16 Eꞌcatise meꞌrã ninuꞌcũcãꞌña. Bʉjawetiticãꞌña. \v 17 Mʉsã noꞌo nirṍ, noꞌo waꞌaro Õꞌacʉ̃rẽ wãcũ ñubuenuꞌcũcãꞌña. \v 18 Mʉsãrẽ ñaꞌarõ, añurõ waꞌacã quẽꞌrãrẽ, Õꞌacʉ̃rẽ eꞌcatise oꞌonuꞌcũcãꞌña. Aꞌte nipeꞌtisere Õꞌacʉ̃ marĩ Jesucristore ẽjõpeorãrẽ weecã ʉasami. \p \v 19 Espíritu Santu mʉsã wãcũsepʉre werecã, cãꞌmotaꞌaticãꞌña. Yʉꞌtiya cʉ̃ dutisere. \v 20 Õꞌacʉ̃ ye queti weresere tʉꞌorã, yabi bujicãꞌticãꞌña. \v 21 Aꞌtiro peꞌe weeya. Na weresere wãcũ, tʉꞌocasanʉꞌcõpeꞌocãꞌña. Añuse nicã, tere weeya. \v 22 Noꞌo ñaꞌase nisenojõrẽ weeticãꞌña. \p \v 23 Õꞌacʉ̃ ejerisãjãsere oꞌogʉ mʉsãrẽ aꞌtiro weeato. Siape meꞌrã añurõ, ñaꞌase marĩrõ, cʉ̃ ʉaro diaꞌcʉ̃ weecã weeato. Mʉsã ejeripõꞌrãrĩrẽ, mʉsã wãcũsere, nipeꞌtiro mʉsã upʉre coꞌteato. Cʉ̃ aꞌtiro weecã, marĩ wiogʉ Jesucristo apaturi aꞌtigʉ, mʉsãrẽ buꞌiri marĩrã bocaejagʉsami. \v 24 Õꞌacʉ̃ mʉsãrẽ beseꞌcʉ nipeꞌtise cʉ̃ “Weegʉti” níꞌquere queoro weegʉsami. Tojo weegʉ ʉ̃sã mʉsãrẽ sẽrĩbosasere yʉꞌtigʉsami. \v 25 Acawererã, ʉ̃sã quẽꞌrãrẽ Õꞌacʉ̃rẽ sẽrĩbosaya. \p \v 26 Nipeꞌtirã tocjãrã Jesure ẽjõpeorãrẽ maꞌise meꞌrã añudutiya. \p \v 27 Marĩ wiogʉ Jesú cʉ̃ dutiro meꞌrã aꞌti pũrĩrẽ nipeꞌtirã Jesure ẽjõpeorãrẽ buꞌeĩꞌodutiꞌi. \p \v 28 Jesucristo marĩ wiogʉ mʉsãrẽ añurõ weeato. \p Tocãꞌrõta ojaꞌa. \p Pablo