\id GAL - Tuyuca NT -Colombia 2004 (DBL -2013) \h Gálatas \toc1 Galacia Dita Macãrãrẽ Pablo jóaripũ \toc2 Gálatas \toc3 Gá \mt1 GALACIA DITA MACÃRÃRẼ \mt2 Pablo jóaripũ \c 1 \s1 Ãñuduticorigue \p \v 1-2 Yʉʉ Pablo mʉ́ã Galacia macãrãrẽ Jesuré padeoré põnarĩ macãrãrẽ jóaa. Niipetira yʉʉ menamacãrã wãmemena mʉ́ãrẽ ãñuduticoa. Yʉʉ Jesucristo cʉ̃ʉ̃yere wededutigʉ beserigʉ niiã. Yʉʉre basocá mee beserira niiwã; Jesucristo basiro cʉ̃ʉ̃ Pacʉmena beserira niiwã. Cõãmacʉ̃rã Jesucristo diarigʉpʉre masõrigʉ niiwĩ. \p \v 3 Cõãmacʉ̃ marĩ Pacʉ, teero biiri Jesucristo marĩ Õpʉ̃ mʉ́ãrẽ ãñuré ticoaro; ãñurõ niirecʉtiri tiiáro. \v 4 Cõãmacʉ̃ marĩ Pacʉ boosã́rirobirora Jesucristo marĩ ñañaré tiirére acabóaro jĩĩgʉ̃, diabosarigʉ niiwĩ. Marĩ cʉ̃ʉ̃ teero tiiríguemena atibʉ́reco macãrã ñañaré tiirucúrere tiidújãmasĩã. \v 5 Teero tiirá, Cõãmacʉ̃rẽ “mʉʉrã́ ʉpʉtí macʉ̃ peti niigʉ̃ tiia” jĩĩrucujããda. Teerora tiiáda. \s1 Cristore padeorémena dícʉ netõnénoãdacu \p \v 6 Cõãmacʉ̃ mʉ́ãrẽ beserigʉ niiwĩ, Cristo tiibosáremena mʉ́ãrẽ ãñurõ tiiáro jĩĩgʉ̃. Mʉ́ãpe cʉ̃ʉ̃ teero beserira niipacara, máata peti cʉ̃ʉ̃rẽ padeodújãrã tiiáyiro. Ãpẽrã́ buerépere nʉnʉrã́ tiiáyiro. Mʉ́ã teero tiirí tʉogʉ́, yʉʉpe tʉomaníjõãga. \v 7 Cʉ̃́ã bueré netõnére queti mee niiã. Cʉ̃́ã mʉ́ãrẽ wedewisiora tiiáyira; Cristoye quetire ñañodʉgára tiiáyira. \v 8 Ʉ̃sã mʉ́ãrẽ ãñuré queti Cõãmacʉ̃ basocáre netõnére quetire diamacʉ̃́ wedetoawʉ mée. Mʉ́ãrẽ merẽã wedegʉ́norẽ Cõãmacʉ̃ bayiró ñañarõ tiiáro. Sĩcʉ̃ ʉ̃sãno o ángele ʉ̃mʉã́sepʉ diiátiarigʉno merẽã wedericãrẽ, ñañarõ tiiáro. \v 9 Ʉ̃sã too sʉgueropʉ wederiguere yʉʉ mecʉ̃tígãrẽ wedenemoã sũcã: Netõnére queti mʉ́ã padeoríguere mʉ́ãrẽ merẽã wedewisiogʉnorẽ Cõãmacʉ̃ bayiró ñañarõ tiiáro. \p \v 10 Yʉʉ teeré jĩĩ jóagʉ, basocá yʉʉmena ʉseniãrõ jĩĩgʉ̃ mee jóaa; Cõãmacʉ̃pe yʉʉmena ʉseniãrõ jĩĩgʉ̃ jóaa. Yʉʉ too sʉgueropʉre “basocá yʉʉmena ʉseniãrõ” jĩĩ wãcũrucumiwʉ̃. Atitóre teero wãcũgʉ̃jã, Cristore padecoteri basocʉ mee niibocu. \s1 Cõãmacʉ̃ Pablore wededutigʉ cṹũrigue \p \v 11 Yáa wedera, yʉʉ mʉ́ãrẽ ateré masĩrĩ boogá: Yʉʉ netõnére queti wederé sĩquẽrã basocá wãcũre mee niiã. \v 12 Tee quetire basocá mee yʉʉre tʉomasĩ́rĩ tiiwá. Teero biiri basocá mee yʉʉre buewa. Jesucristo basiro tee quetire yʉʉre masĩrĩ tiirígʉ niiwĩ. \p \v 13 Yʉʉ too sʉgueropʉre niirecʉtiriguere mʉ́ã tʉojĩ́yu: Judíoa tiirécʉtirere nʉnʉgʉ̃́ niirucumiwʉ̃. Atecã́rẽ tʉojĩ́yu: Jesuré padeoré põnarĩ macãrãrẽ bayiró ñañarõ tiirí basocʉ niirucumiwʉ̃; Jesuré padeoráno manijã́ãrõ jĩĩgʉ̃, cʉ̃́ãrẽ cõãpetijãdʉgamiwʉ̃. \v 14 Yʉʉ mamʉ niigʉ̃, judíoa tiirécʉtirere ãñurõ tiinʉnʉ́serucumiwʉ̃. Ãpẽrã́ yʉʉ menamacãrã nemorṍ ʉ̃sã ñecʉ̃sʉ̃mʉã tiimʉ́ãatiriguere tii, netõnʉcã́rucumiwʉ̃. \v 15 Yʉʉ teero tiipacári, Cõãmacʉ̃ yʉʉ bauáadari sʉgueropʉ, cʉ̃ʉ̃ tiidutíadarere “tiigʉ́daqui” jĩĩtoatu niirigʉ niiwĩ. Yʉʉre ãñurõ tiigʉ́, beserigʉ niiwĩ. \v 16 Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃ macʉ̃rẽ yʉʉre “ẽñogʉ̃́da” jĩĩrí bʉreco jeari, ẽñowĩ́. Yʉʉre judíoa niihẽrãrẽ cʉ̃ʉ̃ macʉ̃ye quetire wederi boorígʉ niiwĩ. Teero tiigʉ́, ãpẽrãpʉ́re “¿yʉʉ deero tiigʉ́dari?” jĩĩ sãĩñágʉ̃ wáariwʉ. \v 17 Teero biiri Jerusalénpʉ Jesús yʉʉ sʉguero besesʉgueriracãrẽ ĩñagʉ̃ wáariwʉ. Teero tiiróno tiigʉ́, diamacʉ̃́ wáajõãwʉ̃ Arabia ditapʉ. Toopʉ́ niiãrigʉ Damascopʉ cãmepʉtʉ́aatiwʉ sũcã. \p \v 18 Itiácʉ̃ma siro Jerusalénpʉ Pedrore sicato ĩñagʉ̃ jeawʉ. Cʉ̃ʉ̃mena pʉa semana pʉtʉáwʉ. \v 19 Ãpẽrã́ Jesús cʉ̃ʉ̃yere wededutigʉ beserirare ĩñaritʉ. Santiago marĩ Õpʉ̃ bai dícʉre ĩñawʉ̃. \v 20 Yʉʉ mʉ́ãrẽ jóare niirṍ maquẽ niirõ tiia. Yʉʉ mʉ́ãrẽ jĩĩditogʉ mee tiia; Cõãmacʉ̃ teeré masĩqui. \p \v 21 Too síro Siria ditapʉ, teero biiri Cilicia ditapʉ wáawʉ. \v 22 Jesuré padeoré põnarĩ macãrã Judeapʉ niirã́ yʉʉre ĩñamasĩriwa ména. \v 23 Yée quetipʉ dícʉre tʉoyíra. “Marĩrẽ ‘ñañarõ tiigʉ́da’ jĩĩgʉ̃ nʉnʉrucúmirigʉ mecʉ̃tígãrẽ ‘Jesuré padeoyá’ jĩĩ wedewarucugʉ tiiáyigʉ; too sʉgueropʉre marĩ Jesuré padeodúri tiidʉgámirigʉra niiãyigʉ”, jĩĩriguere tʉoyíra. \v 24 Yʉʉ Jesuré padeorí tʉorá, Cõãmacʉ̃rẽ ʉsenire ticoyira. \c 2 \s1 Pablo Jesuyé maquẽrẽ dutirí basocamena wedeserigue \p \v 1 Catorce cʉ̃marĩ Jerusalénpʉ yʉʉ pʉtʉajeari siro, Bernabémena toopʉ́ wáawʉ sũcã. Ʉ̃sã menamacʉ̃ Titocãrẽ néewawʉ. \v 2 Cõãmacʉ̃ yʉʉre toopʉ́ wáari bootú niirigʉ niiwĩ. Teero tiigʉ́, wáawʉ. Toopʉ́ jea, basocá niipetiramena neãriwʉ; Jesuyé maquẽrẽ dutirí basocamena dícʉ neãwʉ̃. Judíoa niihẽrãrẽ netõnére queti yʉʉ wederiguere cʉ̃́ãrẽ wedewʉ. Yʉʉ sicatopʉ wedenʉcãriguere, yʉʉ mecʉ̃tígã wederére “¿deero jĩĩmiãdari cʉ̃́ã?” jĩĩgʉ̃ wedewʉ. “Mʉʉ wederé wapamaníã” jĩĩãrõ jĩĩgʉ̃, wedeñamiwʉ̃. \v 3 Cʉ̃́ã merẽã jĩĩriwa. Yʉʉ menamacʉ̃ Tito griegoayʉ niipacari, cʉ̃ʉ̃cãrẽ ʉ̃sã judíoa tiirucúrenorẽ tiidutíriwa. Cʉ̃ʉ̃rẽ “cõnerígʉ yapa macã caseróre widecõã́rõ booa” jĩĩriwa. \v 4 Ãpẽrã́ Jesuré padeorámena bapacʉtirira niiwã. “Ʉ̃sãcã Jesuré padeorá niiã” jĩĩdito, ĩñadutiri basoca niirira niiwã. Marĩ masĩã: Jesuré padeorémena netõnénoã. Cʉ̃́ãpe “marĩ ñecʉ̃sʉ̃mʉã dutimʉãatiriguere tiipetíheri, netõnénoña maniã” jĩĩwã. Teero tiirá, Jesuré padeorá tiirécʉtirere ĩñarã tiiríra niiwã, ʉ̃sã ñecʉ̃sʉ̃mʉã dutimʉãatiriguere tiidutíadara. \v 5 Cʉ̃́ã teero tiidutípacari, ʉ̃sã péerogã cʉ̃́ã tiidutírere “tiiró boocú” jĩĩriwʉ. “Jesuré padeorémena netõnénoãdacu” jĩĩré queti dícʉre wedea, mʉ́ã diamacʉ̃́ maquẽrẽ masĩãrõ jĩĩrã. \p \v 6 Jesuyé maquẽrẽ dutirí basoca “yʉʉ biiro buea” jĩĩrĩ tʉorá, merẽã jĩĩãmariwa. (“Jesuyé maquẽrẽ dutirí basoca niiĩya” jĩĩrã́ ãpẽrã́ nemorṍ niiriya, yʉʉ wãcũrĩ. Cõãmacʉ̃ marĩ niipetirare sĩcãrĩbíro ĩñaqui.) Cʉ̃́ã yʉʉre “atepé tiidutíya judíoa niihẽrãrẽ” jĩĩ wederiwa. \v 7 Teero wederono tiirá, ateré jĩĩwã: “Cõãmacʉ̃ mʉʉrẽ judíoa niihẽrãrẽ netõnére quetire wededutijĩyi. Pedrore judíoapere wededutirirobirora mʉʉrẽ cʉ̃́ãpere wededutijĩyi”, jĩĩwã. \v 8 Cõãmacʉ̃ Pedrore beserigʉ niiwĩ, judíoare wedearo jĩĩgʉ̃. Cʉ̃ʉ̃rã́ yʉʉcãrẽ beserigʉ niiwĩ, judíoa niihẽrãpere wedearo jĩĩgʉ̃. \p \v 9 Jerusalénpʉre Santiago, Pedro, teero biiri Juan Jesuyé maquẽrẽ dutirí basoca niiwã. Cʉ̃́ã yʉʉre jĩĩwã: “Cõãmacʉ̃ mʉʉrẽ judíoa niihẽrãrẽ wededuticojĩyi”, jĩĩwã. Teero tiirá, yʉʉ, teero biiri Bernabére ateré jĩĩwã: “Marĩ sĩcãrĩména padeadacu”, jĩĩwã. Cʉ̃́ã ʉ̃sãrẽ “Jesuyé quetire judíoa niihẽrãrẽ wedera wáaya” jĩĩwã. “Ʉ̃sãpe judíoare wedeada”, jĩĩwã. \v 10 “Bóaneõrãrẽ tiiápuya” jĩĩré dícʉre wededutiwa. Teerá niitoawʉ yʉʉ “ãñurõ tiigʉ́da” jĩĩ wãcũrigue. \s1 Pablo Pedrore tutirigue \p \v 11-14 Too síro yʉʉ Antioquíapʉ niirĩ, Pedro toopʉ́ jeawi. Cʉ̃ʉ̃ sicato jeaari sirogã, judíoa niihẽrãmena yaa, niijãmiwĩ. Too síro Santiago menamacãrã jeawa.\f + \fr 2:11-14 \ft Santiago Jerusalénpʉ niiyigʉ. Cʉ̃ʉ̃ menamacãrã toopʉ́ niiãrira Antioquíapʉ jeayira. Cʉ̃́ã judíoa niiyira. Santiago cʉ̃́ãrẽ ticocorijĩyi; masĩña maniã.\f* Pedro cʉ̃́ãrẽ cuirigʉ niiwĩ, “yʉʉ widecõã́noña manirã́mena yaaré quetire Jerusalén macãrãrẽ wedebocua” jĩĩgʉ̃. Teero tiigʉ́, judíoa niihẽrãmena yaadu, bapacʉtinemoriwi. Pedro menamacãrã judíoacã teerora tiiwá. Bernabépʉra teerora tiinʉnʉ́sejãwĩ. “Cõãmacʉ̃ niipetira Jesuré padeoráre sĩcãrĩbíro ĩñaqui” jĩĩrére wederira niipacara, cʉ̃́ã bueriguere tiiñámi, tiidújãwã. Cʉ̃́ã netõnére quetire masĩrã́ niipacara, tee queti diamacʉ̃́ maquẽrẽ tiihéri ĩñawʉ̃. Teero tiigʉ́, Pedrore paʉ basocá ĩñacoropʉ tutiwʉ. Cʉ̃ʉ̃rẽ jĩĩwʉ̃: “Mʉʉ judíoayʉ niipacʉ, judíoa niihẽrãmena yaamiãwʉ̃; cʉ̃́ã tiiróbiro tiirécʉtimiãwʉ̃. Mʉʉ teero tiiárigue ãñunimiãwʉ̃ ména. Mecʉ̃tígã ¿deero tiigʉ́ cʉ̃́ãmena yaari, bapacʉtiri tiii sáa? Mʉʉ buearirobiro tiiría. Teeména judíoa niihẽrãrẽ ‘judíoa tiiróbiro tiiyá’ jĩĩgʉ̃ tiiite. Mʉʉ teero tiiré ñañaniã”, jĩĩwʉ̃. \s1 Judíoa, judíoa niihẽrã padeorémena netõnénoãdacu \p \v 15 “Marĩ pʉarã́ bauárapʉra judíoa niitoarira niiwʉ̃. Judíoa niihẽrã Moisére dutiré cṹũriguere tiiríya. Teero tiirá, ‘ñañarã́ niiĩya’ jĩĩmiwʉ̃. \v 16 Marĩ tee dutirére masĩpacara, atepécãrẽ masĩã: Moisére dutiré cṹũriguere tiiránorẽ Cõãmacʉ̃ ‘ãñurã́rã niiĩya’ jĩĩ ĩñariqui; Jesucristore padeoránopere ‘ãñurã́rã niiĩya’ jĩĩ ĩñaqui. Teero tiirá, marĩ judíoacã Jesucristore padeóa, Cõãmacʉ̃ marĩrẽ ‘ãñurã́rã niiĩya’ jĩĩãrõ jĩĩrã. Moisére dutiré cṹũriguere ‘tiiáda sũcã’ jĩĩria. Ateména pʉtʉáa: Tee dutiré tiiráre Cõãmacʉ̃ ‘ãñurã́rã niiĩya’ jĩĩ ĩñariqui. \v 17 Marĩ ‘Cristomena dícʉ netõnénoãdacu’ jĩĩré quetire wederi, marĩya wedera judíoa marĩrẽ wedepatiadacua. Biiro jĩĩãdacua: ‘Mʉ́ã ñañaniã. Mʉ́ã marĩ ñecʉ̃sʉ̃mʉãrẽ dutiriguere tiiría. Mʉ́ã judíoa niihẽrãmena yaajĩrã, cʉ̃́ã tiiróbiro ñañaré tiirá niiã’, jĩĩãdacua marĩrẽ. Teero jĩĩrã, ‘Cristo ñañarõ sʉotígʉ tiii mʉ́ãrẽ’ jĩĩrã tiiádacua. Cʉ̃́ã teero jĩĩré diamacʉ̃́ mee niiãdacu. Cristo ñañarére sʉotíriqui. \v 18 ‘Marĩ ñecʉ̃sʉ̃mʉãrẽ dutirigue marĩrẽ netõrĩ́ tiirícu’, jĩĩ wedetoawʉ mée. Tee dutiriguere sʉotínemogʉ̃, yʉʉrá sʉo netõnʉcã́gʉ̃ niijãbocu. \v 19 Yʉʉ Moisére dutiré cṹũriguere tiipetídʉgapacʉ, tiipetímasĩriwʉ. Teeré tiigʉ́, ‘catiré petihére yʉʉ bʉarícu’ jĩĩ wãcũwʉ̃. Teeré wãcũãri siro, Cõãmacʉ̃mena ãñurõ niirecʉtirere bʉawʉ́. \v 20 Cristo curusapʉ diarirobirora yʉʉcã diagʉ tiiróbiro wáarigʉpʉ niigʉ̃ tiia.\f + \fr 2:20 \ft Diarira catirápʉ ñañaré tiirucúriguere tiimasĩ́ricua. Teero tiirá, marĩ Cristomena diarirabiro niijĩrã, cʉ̃ʉ̃ booré dícʉre tiidʉgáro booa.\f* Tee tiigʉ́, yʉʉ too sʉgueropʉ niirirobiro niiria sáa. Yʉʉ basiro tiidʉgárere tiiría; Cristo yʉʉmena niigʉ̃́ tiidutírere tiia. Cʉ̃ʉ̃ yʉʉre maĩrígʉ niiwĩ; yʉʉre diabosarigʉ niiwĩ. Yʉʉ mecʉ̃tígã Cõãmacʉ̃ macʉ̃rẽ padeó, cʉ̃ʉ̃ tiidutírere tiia. \v 21 Moisére dutiré cṹũrigue basocá tiipetíjããtã, Cõãmacʉ̃ ‘ãñurã́rã niiĩya’ jĩĩ ĩñaãtã, Cristo bʉ́ri peti diabojĩyi. Teero tiigʉ́, Cõãmacʉ̃ yʉʉre ãñurõ tiirére ‘bʉ́ri niiré niiã’ jĩĩria yʉʉ”, jĩĩwʉ̃ Pedrore. \c 3 \s1 Moisére dutiré cṹũrigue o Jesuré padeoré maquẽ \p \v 1 Mʉ́ã Galacia macãrã, tʉomasĩ́hẽrã tiiróbiro tiirá tiiáyiro. ¿Noã mʉ́ãrẽ jĩĩditocãmesãmirĩto apeyeré padeodutíra? Ʉ̃sã toopʉ́re niirã, mʉ́ãrẽ Jesucristo curusapʉ diabosarigue maquẽrẽ diamacʉ̃́ wedewʉ. Ãñurõ ʉ̃sã wederiguere tʉomíwʉ̃rã mʉ́ã. \v 2 Ate dícʉre mʉ́ãrẽ sãĩñágʉ̃da: ¿Mʉ́ã Moisére dutiré cṹũriguere tiinʉnʉ́sera, Espíritu Santore bʉarí? Bʉaríjĩyu. Jesucristoye quetire tʉo, padeorí, Espíritu Santo mʉ́ãmena niinʉcãjĩyi. \v 3 Mʉ́ã sicato Jesuré padeonʉcã́rã, Espíritu Santo tutuaremena mʉ́ã ñañaré tiiríguere wasoríra niiwʉ̃. Mʉ́ã biiro tiinʉcã́rira niipacara, mecʉ̃tígãrẽ mʉ́ã basiro tutuaremena “ãñurã́rã niiãdacu” ¿jĩĩ wãcũgari? ¿Mʉ́ãrẽ tʉomasĩ́re petijṍãĩ? \v 4 Jesuré mʉ́ã sicato padeonʉcã́rĩ, ãpẽrã́ mʉ́ãrẽ ñañarõ tiiríra niiwã. Mecʉ̃tígãrẽ cʉ̃ʉ̃rẽ padeodúra, “bʉ́ri peti ñañarõ netõjĩ́yu” ¿jĩĩrã tiii? Yʉʉ tʉgueñaãtã, bʉ́ri peti ñañarõ netõríjĩyu. \v 5 Cõãmacʉ̃ mʉ́ãrẽ Espíritu Santore ticodiocorigʉ niiwĩ. Cʉ̃ʉ̃ tutuaremena mʉ́ã watoapʉre pee tiiẽ́ñorigʉ niiwĩ. ¿Deero tiigʉ́ teero tiigári, mʉ́ã tʉgueñarĩ? Jesucristoye quetire mʉ́ã tʉo padeorí, teero tiiquí. Moisére dutiré cṹũriguere tiirípereja, teero tiiríboqui. \p \v 6 Marĩ ñecʉ̃ Abraham Cõãmacʉ̃rẽ padeoyígʉ. Teero tiigʉ́, Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃rẽ “ãñugʉ̃́rã niiĩ” jĩĩ ĩñayigʉ.\f + \fr 3:6 \ft Génesis 15.6.\f* \v 7 Teero tiirá, ateré masĩña: Cõãmacʉ̃rẽ padeorá niiĩya Abraham pãrãmerã niinʉnʉsera díamacʉ̃. \v 8 Judíoa niihẽrãcãrẽ Cõãmacʉ̃rẽ padeorí, “ãñurã́rã niiĩya” jĩĩ ĩñagʉ̃daqui. Tee maquẽrẽ wedenoã Cõãmacʉ̃ye queti jóaripũpʉre. Cõãmacʉ̃ tee queti, ãñuré quetire Abrahamrẽ wedesʉguerigʉ niiwĩ: “Mʉʉmena niipetire dita macãrãrẽ ãñurõ niiré maquẽrẽ ticogʉda”, jĩĩrigʉ niiwĩ.\f + \fr 3:8 \ft Génesis 12.3.\f* \v 9 Abraham Cõãmacʉ̃rẽ padeorígʉ niiwĩ. Teero tiigʉ́, Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃rẽ ãñurõ niiré maquẽrẽ ticorigʉ niiwĩ. Atitócãrẽ niipetira Cõãmacʉ̃rẽ padeoráre ãñurõ niiré maquẽrẽ ticoqui. \p \v 10 Ãpẽrã́ “Moisére dutiré cṹũriguere tiirá, netõnénoãdacu” jĩĩ wãcũmicua. Teero wãcũrã́rẽ Cõãmacʉ̃ ñañarõ netõrĩ́ tiigʉ́daqui. Cõãmacʉ̃ye queti jóaripũpʉ ate jóanoã: “Niipetire Moisére dutiré cṹũriguere tiipetíhegʉ ñañarõ netõgʉ̃́daqui”,\f + \fr 3:10 \ft Deuteronomio 27.26.\f* jĩĩ jóanoã. \v 11 Cõãmacʉ̃ye queti jóaripũpʉ ate jóanoã: “Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃rẽ padeogʉ́re ‘ãñugʉ̃́rã niiĩ’ jĩĩ ĩñaqui; cʉ̃ʉ̃rẽ catiré petihére ticogʉdaqui”,\f + \fr 3:11 \ft Habacuc 2.4.\f* jĩĩ jóanoã. Teero tiirá, marĩ masĩtoaa: Moisére dutiré cṹũriguere tiigʉ́re Cõãmacʉ̃ “ãñugʉ̃́rã niiĩ” jĩĩ ĩñariqui. \v 12 Tee dutirére tiigʉ́ Cõãmacʉ̃pere ĩñapeoriqui. Tee dutiré biirope jĩĩ jóanoã: “Niipetire tee dutirére tiipetígʉ catiré petihére bʉagʉ́daqui”,\f + \fr 3:12 \ft Levítico 18.5.\f* jĩĩ jóanoã. \p \v 13 Tee jĩĩpacari, ʉ̃sã judíoa teeré tiipetímasĩria. Teero tiirá, Cõãmacʉ̃ ñañarõ netõrĩ́ tiinóãdara niitoamiwʉ̃. Teero biiri ĩñagʉ̃, Cõãmacʉ̃ Cristopere marĩye wapa wapatíbosaro jĩĩgʉ̃, ñañarõ netõrĩ́ tiirígʉ niiwĩ. Cõãmacʉ̃ye queti jóaripũpʉ tee maquẽrẽ jóanoã: “Niipetira yucʉgʉpʉ siatúyorira Cõãmacʉ̃ ñañarõ netõrĩ́ tiirírapʉ niiĩya”,\f + \fr 3:13 \ft Deuteronomio 21.23.\f* jĩĩ jóanoã. \v 14 Jesucristo marĩye wapa diabosarigʉ niiwĩ. Teero tiigʉ́, cʉ̃ʉ̃rẽ padeorémena Cõãmacʉ̃ Abrahamrẽ “ãñugʉ̃́rã niiĩ” jĩĩrirobirora judíoa niihẽrãcãrẽ “ãñurã́rã niiĩya” jĩĩ ĩñagʉ̃daqui. Teero biiri Jesucristore marĩ padeorí ĩñagʉ̃, Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃ jĩĩrirobirora marĩrẽ Espíritu Santore ticoqui. \s1 Abrahamye maquẽ, Moiséye maquẽ \p \v 15 Yáa wedera, mecʉ̃tígãrẽ basocá cʉ̃́ã tiirucúremena mʉ́ãrẽ sicaró queorémena wedegʉda. Sĩcʉ̃ basocʉ́ ãpĩrẽ́ “biirora tiigʉ́da” jĩĩgʉ̃, queti beserí basocʉ pʉtopʉ wáa, paperapũpʉ cʉ̃ʉ̃ tiiádarere jóadutiqui. Ãñurõ jóaquẽnotoa, cʉ̃ʉ̃ wãme jóapeoqui. Too sírore ãpĩ tiipũpʉ jóariguere cosemasĩ́riqui; teero biiri jóanemomasĩriqui. \v 16 Cõãmacʉ̃ Abrahamrẽ “biiro tiigʉ́da” jĩĩrigue tee tiiróbirora niiã. Cõãmacʉ̃ Abrahamrẽ “mʉʉ pã́rãmi niinʉnʉsegʉmena niipetire dita macãrãrẽ ãñurõ niiré maquẽrẽ ticogʉda” jĩĩyigʉ. “Mʉʉ pã́rãmerã niinʉnʉsera paʉmena teeré ticogʉda”, jĩĩriyigʉ. Biirope jĩĩyigʉ: “Sĩcʉ̃menarã ticogʉda”, jĩĩyigʉ. Cõãmacʉ̃ teero jĩĩgʉ̃, Cristoyere wedesʉguegʉ tiiyígʉ. \v 17 Yʉʉ mʉ́ãrẽ jĩĩãrigue biiro jĩĩdʉgaro tiia: Cõãmacʉ̃ Abrahamrẽ “mʉʉ pã́rãmi niinʉnʉsegʉmena biiro tiigʉ́da” jĩĩ quẽnorí siro, cuatrocientos treinta cʉ̃marĩ siro Cõãmacʉ̃ Moisémena cʉ̃ʉ̃ dutiré cṹũyigʉ. Teeré cṹũgʉ̃, cʉ̃ʉ̃ too sʉgueropʉ Abrahamrẽ “biiro tiigʉ́da” jĩĩ quẽnoríguere acabóridojãqui. \v 18 Abraham Cõãmacʉ̃rẽ padeorí, wapaséro manirṍ Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃rẽ “ãñugʉ̃́rã niiĩ” jĩĩ ĩñayigʉ. Marĩcã Cõãmacʉ̃mena ãñurõ niidʉgara, Abraham padeorírobirora Cõãmacʉ̃rẽ padeoró booa. Marĩ Moisére dutiré cṹũriguere tiirémena Cõãmacʉ̃mena ãñurõ niimasĩricu. \p \v 19 Too docare ¿deero tiigʉ́ Cõãmacʉ̃ Moisémena tee dutirére cṹũyiri? Biiro niiã: Marĩrẽ “ñañarã́, netõnʉcã́repira niiã” jĩĩ tʉomasĩ́ãrõ jĩĩgʉ̃, cṹũyigʉ. Tee dutirémena niirucuwʉ, tée Jesucristo jearipʉ. Jesucristo jeari siro, cʉ̃ʉ̃mena Cõãmacʉ̃ “ãñurõ tiigʉ́da” jĩĩrigue diamacʉ̃́rã wáariro niiwʉ̃. Tee dutirére Cõãmacʉ̃ ángeleare wededuticoyigʉ Moisére. Moisépecã teeré tʉogʉ́, basocápʉre wedenetõnecoyigʉ. \v 20 Abrahampere Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃ ãñurõ tiiádarere ãpĩrẽ́ wededuticoriyigʉ; cʉ̃ʉ̃ basiro wedeyigʉ. Teero tiiró, Abrahamrẽ jĩĩriguepeja Moisére jĩĩrigue nemorṍ wapacʉtíyiro. \p \v 21 Too docare Cõãmacʉ̃ Abrahamrẽ “mʉʉ pã́rãmi niinʉnʉsegʉmena niipetire dita macãrãrẽ ãñurõ niiré maquẽrẽ ticogʉda” jĩĩyigʉ. Too síro Cõãmacʉ̃ Moisémena cʉ̃ʉ̃ dutirére cṹũyigʉ. Tee dutirére ticoriguemena Cõãmacʉ̃ Abrahamrẽ jĩĩriguere acabóriyigʉ. Tee dutirére basocá tiipetídʉgapacara, tiipetímasĩricua. Teero tiirá, catiré petihére bʉarícua. Tee dutirére tiipetímasĩãtã, Cõãmacʉ̃ cʉ̃́ãrẽ “ãñurã́rã niiĩya” jĩĩbojĩyi. \v 22 Teero jĩĩrõno tiigʉ́, Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃ye queti jóaripũpʉ ate jóari tiirígʉ niiwĩ: “Niipetira basocá ñañarére tiidúmasĩricua”, jĩĩ jóanoã. Teero tiigʉ́, Cõãmacʉ̃ Jesuré padeorá dícʉre ãñurõ niiré maquẽrẽ ticoqui. Cʉ̃́ãrẽ ãñuré ticori, Abrahamrẽ jĩĩriguebirora wáaa. \p \v 23 Jesuré padeoré maquẽrẽ tʉoádari sʉguero, ʉ̃sã Moisére dutiré cṹũriguemena niiwʉ̃. Tee dutirére yʉʉró niirõ tiirucúwʉ, tée Jesuré padeoré maquẽrẽ masĩrĩpʉ. \v 24 Tee dutirémena Cõãmacʉ̃ ʉ̃sãrẽ “ñañaré tiirá niiã” jĩĩ tʉomasĩ́dutigʉ cṹũyigʉ. Teeré tʉomasĩ́rã, Cristo jeari, cʉ̃ʉ̃rẽ padeonʉcã́wʉ̃. Cʉ̃ʉ̃rẽ padeorí, Cõãmacʉ̃ ʉ̃sãrẽ “ãñurã́rã niiĩya” jĩĩ ĩñamasĩqui. \v 25 Mecʉ̃tígãrẽ marĩ basocá Jesuré padeorápʉ niiã. Teero tiirá, Moisés dutirémena niiria sáa. \v 26 Mʉ́ã niipetira Jesucristore padeorémena Cõãmacʉ̃ põna niiã. \v 27 Teero tiirá, wãmeõtinorira niiwʉ̃. Mʉ́ã Jesuré padeorí, Cõãmacʉ̃ mʉ́ãrẽ cʉ̃ʉ̃ tiiróbiro niirecʉtiri tiirígʉ niiwĩ. \v 28 Cõãmacʉ̃ judíoare, judíoa niihẽrãrẽ sĩcãrĩbíro ĩñaqui. Dutiapenori basocare,\f + \fr 3:28 \ft Pecasãyemena: esclavos.\f* dutiapenoña manirã́rẽ sĩcãrĩbíro ĩñaqui. Teero biiri ʉ̃mʉã́rẽ, numiã́rẽ sĩcãrĩbíro ĩñaqui. Cõãmacʉ̃ mʉ́ã niipetira Jesucristore padeoráre sĩcãrĩbíro ĩñaqui. \v 29 Mʉ́ã Cristore padeorá niijĩrã, Abraham pãrãmerã niinʉnʉsera díamacʉ̃ niiã. Teero biiri Cõãmacʉ̃ Abrahamrẽ “ãñurõ niiré maquẽrẽ ticogʉda” jĩĩrirobirora mʉ́ãcãrẽ ticogʉdaqui. \c 4 \p \v 1 Mʉ́ãrẽ queorémena wedenemogʉ̃da. Sĩcʉ̃ wĩmagʉ̃rẽ cʉ̃ʉ̃ pacʉ cʉ̃ʉ̃ cʉorére cṹũqui. Cʉ̃ʉ̃ wĩmagʉ̃ masãtuajearipacʉ, cʉ̃ʉ̃ye niiãdarere ñeeriqui. Tee niipetire cʉ̃ʉ̃ye niipacari, padecoteri basocʉ tiiróbiro niiqui ména. \v 2 Ãpẽrã́ cʉ̃ʉ̃rẽ masõcua. Teero biiri ãpẽrã́ cʉ̃ʉ̃ye niiãdarecãrẽ ĩñanʉnʉsebosacua, tée cʉ̃ʉ̃ pacʉ “cʉ̃ʉ̃rẽ teeré ticowa” jĩĩ wederi bʉreco jearipʉ. \v 3 Teerora wáawʉ marĩcãrẽ. Wĩmarã niirã, marĩ Pacʉye “ticorijãña ména” jĩĩnorira tiiróbiro niiwʉ̃. Marĩ ñecʉ̃sʉ̃mʉã tiidutímʉãatiriguemena niiwʉ̃. \v 4 Cõãmacʉ̃pe cʉ̃ʉ̃ queorí bʉreco jeari, cʉ̃ʉ̃ macʉ̃rẽ ticodiocorigʉ niiwĩ. Numiṍpʉre bauári tiirígʉ niiwĩ. Cõãmacʉ̃ macʉ̃ marĩ tiiróbiro bauárigʉ niijĩgʉ̃, cʉ̃ʉ̃cã basocáye dutirémena niirigʉ niiwĩ. \v 5 Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃ macʉ̃rẽ bauári tiiyígʉ, marĩ Moisére dutiré cṹũriguemena niimirirare netõnéãrõ jĩĩgʉ̃. Marĩrẽ netõnéãri siro, Cõãmacʉ̃ marĩrẽ cʉ̃ʉ̃ põna wáari tiirígʉ niiwĩ. \v 6 Cõãmacʉ̃ marĩrẽ “yʉʉ põna niitoaya” jĩĩjĩgʉ̃, marĩpʉre cʉ̃ʉ̃ macʉ̃mena Espíritu Santore ticodiocorigʉ niiwĩ. Teero tiirá, Cõãmacʉ̃rẽ “Pacʉ” jĩĩmasĩã. \v 7 Cõãmacʉ̃ marĩrẽ tiibosáriguemena padecoteri basoca tiiróbiro niinemoria sáa; Cõãmacʉ̃ põna niitoaa. Cʉ̃ʉ̃ põna niijĩrã, niipetire marĩrẽ “ãñuré ticogʉda” jĩĩriguere cʉoa. \s1 Pablo bayiró wãcũpatirigue \p \v 8 Mʉ́ã too sʉgueropʉre Cõãmacʉ̃rẽ masĩhẽrã niimirira niiwʉ̃. “Cõãpõna” cʉ̃́ã jĩĩrã́rẽ padeomírira niiwʉ̃. Mʉ́ã padeoríra Cõãmacʉ̃biro niiriya. Mʉ́ã cʉ̃́ãrẽ yʉʉnʉnʉsera, dutiapenori basoca tiiróbiro niimirira niiwʉ̃. \v 9 Atitóre mʉ́ã Cõãmacʉ̃pere masĩtoaa sáa. Biirope jĩĩdʉgagʉ tiia: Cõãmacʉ̃pe mʉ́ãrẽ masĩsʉguetoajĩyi. Cʉ̃ʉ̃rẽ masĩpacara, ¿deero tiirá ãpẽrãyé dutirémena niidʉgara tiii sũcã? Cʉ̃́ã dutirémena catiré petihére bʉayá manicú. Dutirére yʉʉnʉnʉserano dutiapenori basoca tiiróbiro niiĩya. ¿Mʉ́ã dutiapenori basoca tiiróbiro niidʉgara tiii sũcã? \v 10 Mʉ́ã judíoa tiiróbiro cʉ̃́ã yeerisãre bʉrecoricõrõ, mama muĩpũrãcõrõ, bosebʉrecoricõrõ cʉ̃́ã tiirucúrenorẽ tiiáyiro. \v 11 ¿Yʉʉ mʉ́ãrẽ bʉ́ri peti wedeyiri? jĩĩgʉ̃, ñañarõ tʉgueñaga. \p \v 12 Yáa wedera, yʉʉ mʉ́ãmena niigʉ̃, judíoa tiirucúrere tiiẽ́ñoriwʉ. Mʉ́ãcãrẽ yʉʉ tiiróbirora boosã́ga. Too sʉgueropʉ yʉʉ mʉ́ãrẽ ĩñagʉ̃ jeari, yʉʉre ãñurõ bocawʉ. \v 13 Ateré wãcũña sũcã: Yʉʉ diarecʉtijĩgʉ̃, mʉ́ã pʉtore pʉtʉáwʉ. Toopʉ́ niijĩgʉ̃, mʉ́ãrẽ ãñuré quetire wedenʉcãwʉ̃. \v 14 Yʉʉ diarecʉtigʉ niipacari, yʉʉre bocarijã, cõãjã tiiríwʉ. Mʉ́ã “diarecʉtigʉ niiĩ” jĩĩ ĩñapacara, yʉʉre dooríwʉ. Biirope tiiwʉ́: Sĩcʉ̃ ángelere, Jesucristore tiiróbiro yʉʉre bocawʉ. \v 15 Mʉ́ã too sʉgueropʉ yʉʉmena ʉsenimirigue ¿deero wáari? Mʉ́ã tíatore yʉʉre maĩrã́, yʉʉre tiiápudʉgara, mʉ́ãye capearire odewe, yʉʉre sã́ãdʉgamiwʉ̃. \v 16 ¿Yʉʉ diamacʉ̃́ wederigue wapa yʉʉre ĩñatutira tiii? ¿Diamacʉ̃́ maquẽrẽ wederére tʉodʉgárigari? \p \v 17 Mʉ́ãrẽ merẽã buenetõri basocá “ʉ̃sã mʉ́ãrẽ bayiró tiiápudʉgaga” jĩĩpacara, tiiápudʉgaricua. Yʉʉ mʉ́ãrẽ bueriguere wãcũrijããrõ jĩĩrã, cʉ̃́ã buerépere “ãñunetõjõãã” jĩĩãrõ jĩĩrã, buecua. \v 18 Ãpẽrã́ mʉ́ãrẽ tiiápuri, ãñunicu, ãñuré maquẽ tiiápuatã. “Tiiápura tiia” jĩĩrã, teero tiiápurucujããrõ. Yʉʉ toopʉ́ niirĩ dícʉ tiiápuditorijããrõ. \v 19 Yʉʉ maĩrã́, mʉ́ãrẽ bayiró wãcũpatia. Sĩcõ niipacó coo macʉ̃rẽ apaadari sʉguerogã, ñañarõ pũniré tʉgueñaco. Coo tiiróbirora yʉʉcã mʉ́ãrẽ Cristore padeorí boosã́gʉ̃, bayiró ñañarõ netõã. Mʉ́ã Cristore ãñurõ yʉʉnʉnʉseripʉ, yeerisãgʉ̃da. \v 20 Yʉʉ mʉ́ã pʉtopʉ bayiró niidʉgamiga. Mʉ́ãmena wedesegʉ, yʉʉ mecʉ̃tígã jóaro tiiróbiro tutirémena wedeseribocu. Yʉʉ yoaropʉ niijĩgʉ̃, deero tiimasĩ́riga. \s1 Agar, Saraye queti \p \v 21 Mʉ́ã Moisére dutiré cṹũriguere tiidʉgámicu, Cõãmacʉ̃mena ãñurõ pʉtʉáada jĩĩrã. Tee dutirére mʉ́ã buepacara, ¿tʉomasĩ́rigari? \v 22 Moisés Abrahamyere biiro jóarigʉ niiwĩ: Abraham pʉarã́ ʉ̃mʉã põnacʉtíyigʉ. Sĩcʉ̃rẽ dutiapenori basocomena põnacʉtíyigʉ. Ãpĩpére cʉ̃ʉ̃ nʉmo díamacʉ̃mena põnacʉtíyigʉ. \v 23 Dutiapenori basoco ãpẽrã́ numiã́ tiiróbirora wĩmagʉ̃ bʉa, põnacʉtíyigo. Cõãmacʉ̃ Abrahamrẽ “mʉʉ nʉmo põnacʉtígodaco” jĩĩyigʉ. Coo põnamanígõ niimirigo niipaco, cʉ̃ʉ̃ jĩĩrirobirora wĩmagʉ̃ bʉa, põnacʉtíyigo. \p \v 24-25 Cʉ̃́ã pʉarã́ numiãrẽ wáariguemena ateré wedegʉda: Dutiapenori basocore wáarigue ʉ̃tãgʉ̃́ Sinaí wãmecʉtirigʉpʉre wáarigue tiiróbiro niiã.\f + \fr 4:24-25 \ft Sinaípʉ Cõãmacʉ̃ Moisére cʉ̃ʉ̃ dutirére cṹũyigʉ. Ĩñaña Éxodo 19 y 20. Tee dutirémena niirã́ tee dutirére dutiapenorã tiiróbiro niiĩya.\f* Agar dutiapenori basoco niiyigo. Teero tiigʉ́, coo macʉ̃cã dutiapenori basocʉ niirigʉ niiwĩ. Niipetira tii põna bauánʉnʉseracã dutiapenori basoca niicua. Ʉ̃tãgʉ̃́ Sinaí Arabia ditapʉ niicu. Toopʉ́ Cõãmacʉ̃ Moisére cʉ̃ʉ̃ dutirére cṹũrigʉ niiwĩ. Apeyeréja sũcã, atitó ãpẽrã́ Jerusalénpʉre Moisére dutiré cṹũriguere tiirá niicua. Niipetira tee dutirére tiiráno Agarya põna macãrã tiiróbiro dutiapenori basoca niiĩya. \v 26 Marĩ Jesuré padeorápeja dutiapenori basoca mee niiã. Jerusalén ʉ̃mʉã́sepʉ niirí macã macãrã niiã. Dutirémena niiria; Sara põnabiro niiã. \v 27 Cõãmacʉ̃ye queti jóaripũpʉ ate jóanoã: \q1 Mʉʉ numiṍ põnamanígõ, ʉseniña. \q1 Põnacʉtíadari sʉguerogã, pũnirénorẽ tʉgueñañaripaco, ʉseniremena acaribíya. \q1 Mʉʉ “põnamaníyo” jĩĩ, cõãnorigope too síropʉre mʉʉ pã́rãmerã paʉ niiãdacua. \q1 Mʉʉ apegó manʉcʉtigo nemorṍ pãrãmérã cʉogódacu,\f + \fr 4:27 \ft Isaías 54.1.\f* \m jĩĩ jóanoã. \p \v 28 Yáa wedera, Cõãmacʉ̃ Abrahamrẽ jĩĩrirobirora Isaac bauáyigʉ. Teerora Cõãmacʉ̃ “mʉʉ pã́rãmerã paʉ niiãdacua” jĩĩrirobirora marĩpʉcãrẽ Abraham põnabiro wáari tiiquí. \v 29 Tíatore Sara macʉ̃ Espíritu Santo tiiápuremena bauáyigʉ. Dutiapenori basoco macʉ̃ Ismael ĩñatutiremena cʉ̃ʉ̃rẽ nʉnʉrucúyigʉ. Atitócãrẽ teerora wáaa: Dutirémena niirã́ Jesuré padeoráre nʉnʉrucúcua. \v 30 Cõãmacʉ̃ye queti jóaripũpʉ Ismael, Isaaye maquẽrẽ ate jóanoã: “Dutiapenori basoco macʉ̃rẽ cʉ̃ʉ̃ pacʉ cʉorígue pʉtʉáricu. Sara macʉ̃pere pʉtʉácu. Teero tiiró, dutiapenori basoco coo macʉ̃menarã cõãjãña”,\f + \fr 4:30 \ft Génesis 21.10.\f* jĩĩ jóanoã. \v 31 Yáa wedera, ateména pʉtʉáa: Marĩ dutiapenori basoco pãrãmerã niinʉnʉserabiro niiria. Sara pãrãmerã niinʉnʉserabirope niiã sáa.\f + \fr 4:31 \ft Sara macʉ̃ cʉ̃ʉ̃ pacʉyere ñeeriro tiiróbirora marĩ Cõãmacʉ̃ cʉ̃ʉ̃ põnarë ticoadarere ñeeãdacu.\f* \c 5 \s1 Moisére dutiré cṹũriguemena niiria \p \v 1 Cristo marĩrẽ marĩ ñecʉ̃sʉ̃mʉã tiimʉ́ãatiriguemena niimirirare netõnérigʉ niiwĩ, dutiapenori basoca tiiróbiro niirijããrõ jĩĩgʉ̃. Teero tiirá, “Moisére dutiré cṹũriguere tiiyá” jĩĩrã́rẽ yʉʉrijãña. “Dutiapenori basoca tiiróbiro niiãda sũcã”, jĩĩrijãña. \p \v 2 Tʉgueñate. Yʉʉ Pablo mʉ́ãrẽ ateré jĩĩã: “Cõnerígʉ yapa macã caseróre widecõã́ña”, jĩĩ dutiráre mʉ́ã “jáʉ” jĩĩrã, Cristo mʉ́ãrẽ ãñurõ tiibosárigue “wapamaníã” jĩĩrãbiro tiirá tiia. \v 3 Mʉ́ãrẽ jĩĩnemogʉ̃da: “Widecõã́ña” jĩĩ dutiráre yʉʉgʉ́no niipetire Moisére dutiré cṹũriguere tiipetíjãrõ booa. \v 4 Mʉ́ã “Moisés dutirémena netõã́dacu” jĩĩrã, Cristore duurá tiia. Cʉ̃ʉ̃ maĩrémena mʉ́ãrẽ ãñuré ticoriguere tiidióra tiia. \v 5 Ʉ̃sãpeja Espíritu Santo tiiápuromena ateré wãcũã: Ʉ̃sã Jesuré padeorá niirĩ, Cõãmacʉ̃ ʉ̃sãrẽ “ãñurã́rã niiĩya” jĩĩgʉ̃daqui. Teero cʉ̃ʉ̃ jĩĩrére ʉseniremena yuea. \v 6 Marĩ Jesucristore padeorá ate masĩã: Widecõã́norira niirĩ, o widecõã́noña manirã́ niirĩcãrẽ, wapamaníã Cõãmacʉ̃rẽ. Jesuré padeorá niijĩrã, ãpẽrãrẽ́ maĩmasĩ́ã. Tee doca wapacʉtía. \p \v 7 Sicato mʉ́ã Jesuyére tʉorá, cʉ̃ʉ̃ye buerére ãñurõ nʉnʉrã́ tiimíwʉ̃. ¿Noã mʉ́ã diamacʉ̃́ maquẽrẽ nʉnʉmírirare wedemecʉ̃õmirĩto? \v 8 Teeré Cõãmacʉ̃rẽ díorijãña. Cʉ̃ʉ̃rã́ mʉ́ãrẽ Jesuré padeoáro jĩĩgʉ̃, beserigʉ niiwĩ. \v 9 Merẽã wederá pʉarã́gã niipacara, pã púuri tiiré tiiróbiro niicua. Pã púuri tiiré péerogã sã́ãpacari, pã tiiríbʉrʉapʉre sesapetijõãcu. Tee tiiróbiro Jesuré padeoráre ñañorã́ tiicúa. \v 10 Cʉ̃́ã teero tiirére yʉʉ wãcũpatiria. Mʉ́ãcã yʉʉ tiiróbiro Jesuré padeorá niiã. Teero tiirá, mʉ́ã, yʉʉ tʉgueñarĩ, yʉʉ tiiróbiro padeorucújããdacu. Cõãmacʉ̃ mʉ́ãrẽ ñañodʉgágʉnorẽ ñañarõ netõrĩ́ tiigʉ́daqui. \p \v 11 Yáa wedera, yʉʉ “widecõã́rõ booa” jĩĩré maquẽrẽ wederia. Ãpẽrã́ yʉʉre “tee maquẽrẽ wedei” jĩĩrã, jĩĩãmajãrã tiicúa. Yʉʉ tee maquẽrẽ wedeatã, judíoa yʉʉre ñañarõ tiiríbocua. Yʉʉ “Jesucristo curusapʉ diabosariguemena netõnénoãdacu” jĩĩré maquẽ dícʉre wedea. Tee maquẽrẽ yʉʉ wederé wapa yʉʉre ñañarõ tiiíya. \v 12 Mʉ́ãrẽ “widecõã́ña” jĩĩrã́no cʉ̃́ã basiro bayisãñúrõ widetári boomíga. \p \v 13 Yáa wedera, Cõãmacʉ̃ mʉ́ãrẽ dutiapenori basoca tiiróbiro niiãrõ jĩĩgʉ̃ mee beserigʉ niiwĩ. Mʉ́ã Moisés dutirémena niiria sáa. Teero tiirá, “marĩ booró ñañaré ʉgaripéarenorẽ tiiáda” jĩĩ wãcũrijãña. Teero wãcũrõno tiirá, cãmerĩ́ maĩrémena tiiápu, niirecʉtiya. \v 14 Marĩ niipetire Moisére dutiré cṹũriguere sicaró dutirómenarã pʉtʉámasĩã. Biiro niiã: “Mʉʉ basiro maĩrṍ tiiróbirora ãpẽrãcã́rẽ maĩñá”, jĩĩã. \v 15 Mʉ́ã basiro cãmerĩ́tutira, cãmerĩ́ ñañarõ jĩĩrã doca, wáicʉra tiiróbiro cãmerĩ́quẽcõãtõrã tiiádacu. Mʉ́ã basirora teeré tiirá, basocápetiadacu. Teero wáari jĩĩrã, tʉomasĩ́, niirecʉtiya. \s1 Espíritu Santo tiidutírere tiiró booa \p \v 16 Mʉ́ãrẽ biiro wedegʉda: Espíritu Santo mʉ́ãrẽ tiidutírobirora tiirucújãña. Mʉ́ã teero tiirucúra, ñañaré mʉ́ã ʉgaripéarere tiirícu. \v 17 Marĩ ñañaré ʉgaripéareno Espíritu Santo boosã́re mee niiã. Espíritu Santo boosã́repeja marĩ basiro ʉgaripéare mee niiã. Ate pʉaró cúasorobiro biicõãtõã. Teero tiirá, marĩ ñañaré tiidʉgári, Espíritu Santo “tiiríjãña” jĩĩqui. \v 18 Espíritu Santo tiidutírere marĩ tiirá, “Moisés dutirémena marĩ netõnénoãdacu” jĩĩ wãcũricu sáa. \p \v 19 Ñañaré ʉgaripéare maquẽrẽ masĩnotoaa. Teeré tiiráno ateré tiicúa: Cʉ̃́ã nʉmosã́numiã, cʉ̃́ã manʉsʉ̃mʉã niihẽrãrẽ ñeeapecua; ãpẽrãména cʉ̃́ã booró ñañarõ ñeeapecua; ateré tiirécʉtirano sĩcʉ̃ tʉomasĩ́hẽgʉ̃ tiiróbiro tiirécʉticua; \v 20 basocábiro bauráre, wáicʉrabiro bauráre weerirare padeocúa; sĩquẽrã yáiwa jĩĩditoremena tiiráno wãtĩã dutirémena tiirucúcua; ĩñatuticua; cãmerĩ́ ĩñadʉgaricua; ãpẽrãrẽ́ doecua; péerogã tiipacári, cúajãcua; cʉ̃́ã booré dícʉre tiidʉgácua; ãpẽrã́ ãñurõ wãcũrére tʉodʉgáricua; wáabatejõãrĩ tiicúa; \v 21 ãpẽrãyére ĩña, ʉgorepira niicua; basocáre sĩãcõã́cua; bʉ́recoricõrõ cũmucua; bosebʉreco niirĩ, cũmu, ãpẽrãrẽ́ acaribícua; teero biiri apeyé pee tee tiiróbiro bauré tiicúa. Mʉ́ãrẽ too sʉgueropʉ jĩĩrirobirora wedenemogʉ̃da sũcã: Teenó tiirécʉtirano Cõãmacʉ̃ dutiré marĩpʉre jeariguenorẽ bʉarícua. \p \v 22 Yucʉgʉ ãñurígʉno ãñuré dʉcacʉtia. Teero tiiróbiro Espíritu Santo ateré marĩ wãcũrépʉre witiatiri tiiquí: Cãmerĩ́ maĩcú; ʉsenire cʉocú; ãñurõ niirecʉtirere cʉocú; marĩrẽ merẽã wáari, potocṍrõ manirṍ niimasĩcu; ãpẽrãrẽ́ bóaneõ ĩñacu; cʉ̃́ãrẽ ãñurõ tiicú; “marĩ tiiáda” jĩĩrére queoró tiicú; \v 23 “ãpẽrã́ nemorṍ niiã”, jĩĩ tʉgueñaricu; ñañarõ wãcũ tiidʉgápacara, tiirícu. Sicaró dutiró tee maquẽrẽ “tiiríjãña” jĩĩ cãmotáro maniã. \v 24 Marĩ Jesucristore padeorá niijĩrã, ñañaré ʉgaripéamiriguere duujã́ã sáa. \v 25 Espíritu Santomena catiré petihére cʉoa. Teero tiirá, cʉ̃ʉ̃ tiidutírobirora tiirucújãrõ booa. \v 26 Marĩ “ãpẽrã́ nemorṍ niiã” jĩĩ tʉgueñarijããda. “Mʉʉ nemorṍ ãñurõ tiimasĩ́ã teeréja”, jĩĩrijããda. Cãmerĩ́ ʉgorijããda. \c 6 \s1 Cãmerĩ́ tiiápuya \p \v 1 Yáa wedera, sĩcʉ̃ Jesuré padeogʉ́ apetó ñañaré tiibóqui. Mʉ́ã Jesuré ãñurõ padeoráno cʉ̃ʉ̃ teero tiirí ĩñarã, tiiápuya. Ãñurõ bóaneõremena cʉ̃ʉ̃rẽ wedeya. “Mʉʉ ñañaré tiirére Cõãmacʉ̃ booríqui; teero tiigʉ́, wãcũpati, wasoyá”, jĩĩña. Mʉ́ãcã ñañaré tiirí jĩĩrã, wãcũtutuaya. \v 2 Mʉ́ãrẽ merẽã wáari, cãmerĩ́ ãñurõ tiiápuya. Teeré tiirá, Cristo dutirére queoró tiiádacu. \p \v 3 Apetó sĩcʉ̃ “yʉʉ ãpẽrã́ nemorṍ niiã” jĩĩ wãcũmiqui. Cʉ̃́ã nemorṍ niiripacʉ, bʉ́ri peti wãcũãmajãqui. Teero jĩĩ wãcũgʉ̃, cʉ̃ʉ̃ basirora jĩĩditogʉ tiiquí. \v 4 Marĩ basiro marĩ tiirére “¿ãñunigari?” jĩĩ wãcũãri siro, besero booa. Ãñurõ tiiári siro, “cʉ̃́ã nemorṍ ãñurõ tiiájĩyu” jĩĩ wãcũrijãña. Marĩ basiro tiiáriguepere ʉseni, niijãrõ booa. \v 5 Ãpĩ marĩ tiimasĩ́renorẽ tiimasĩ́riqui. Marĩpecã cʉ̃ʉ̃ tiimasĩ́renorẽ tiimasĩ́ricu. Marĩ basiro Cõãmacʉ̃ tiidutírere tiiró booa. \p \v 6 Mʉ́ãrẽ Jesuyé quetire bueré wapa cʉ̃́ãrẽ niyerumena, yaarémena, apeyenómena tiiápuro booa. \p \v 7 Mʉ́ã ateré masĩbocu: “Yʉʉ ñañaré tiirí, Cõãmacʉ̃ teero ĩñajãqui” jĩĩ wãcũgʉ̃no cʉ̃ʉ̃ basiro jĩĩditogʉ tiii. Queorémena wedegʉda: Sĩcʉ̃ oteri, cʉ̃ʉ̃ oterigue wii, dʉcacʉticu. \v 8 Sĩcʉ̃ ñañaré ʉgaripéarere tiigʉ́ ñañaré otegʉ́ tiiróbiro niiqui; ñañarére bʉagʉ́daqui. Ãpĩ Espíritu Santo boorére tiigʉ́pe ãñuré otegʉ́ tiiróbiro niiqui; catiré petihére bʉagʉ́daqui. \v 9 Teero tiirá, marĩ ãñurõ tiirére páasʉtirijãrõ booa. Marĩ páasʉtiheri, sĩcʉ̃ otegʉ́ cʉ̃ʉ̃ oterigue dʉca ãñurére seenéõgʉ̃ tiiróbiro niiãdacu; ãñurére bʉaádacu. \v 10 Teero tiirá, marĩ jeatuaro niipetirare ãñurõ tiiáda. Jesuré padeorápere nemosãñúrõ tiiápuada. \s1 Wedeyaponorigue \p \v 11 Ĩñaña. Yʉʉ basirora jóagʉ paca jóaremena mʉ́ãrẽ jóagʉ tiia.\f + \fr 6:11 \ft Ãpĩ jóabosajĩyi ména. Niituredaripʉre Pablo basiro jóajĩyi. Basocá teeré ĩñarã, “cʉ̃ʉ̃rã́ jóajĩyi” jĩĩmasĩjĩya.\f* \v 12 Mʉ́ãrẽ widecõã́dutira judíoamena ãñurõ pʉtʉáada jĩĩrã, teero tiidutícua. Cʉ̃́ã Jesucristo marĩrẽ curusapʉ diabosarigue queti dícʉre wedeatã, judíoa cʉ̃́ãrẽ tuti, ñañarõ tiibócua. Ñañarõ netõdʉgáhera, Jesucristoye maquẽrẽ, teero biiri widecõã́re maquẽrẽ buecua. \v 13 Cʉ̃́ã widecõã́norira niipacara, Moisére dutiré cṹũriguere tiipetíriya. Teeré tiipetíripacara, mʉ́ãrẽ widecõã́dutiayira. Biiro jĩĩ wedebatedʉgacua: “Ʉ̃sãrã́ Galacia dita macãrãrẽ widecõã́rĩ tiiwʉ́”, jĩĩdʉgacua. \v 14 Yʉʉ doca yʉʉ basiro tiiríguere wedebateridojãã; Jesucristo tiiríguepere wedebatea. Biiro jĩĩ wederucua: “Jesucristo marĩrẽ curusapʉ diabosarigʉ niiwĩ”, jĩĩ wedea. Teero tiigʉ́, atibʉ́reco macãrã cʉ̃́ã ĩña ʉgaripéarere “bʉ́ri niiré peti niiã” jĩĩ ĩñaã; teeré tiinemódʉgariga. Cʉ̃́ãpecã yʉʉ Cristoye quetire wederucurere “bʉ́ri niiré peti niiã” jĩĩcua; teeré tʉodʉgáricua.\f + \fr 6:14 \ft Pecasãyemena: “el mundo está muerto para mí y yo estoy muerto para el mundo”.\f* \v 15 Widecõã́norira niirĩ, o widecõã́noña manirã́ niirĩcãrẽ, Cõãmacʉ̃rẽ wapamaníã. Marĩ ñañaré tiirécʉtiriguere wasoré, teero biiri marĩ Jesuré padeoré doca wapacʉtía. \v 16 Niipetire yʉʉ wederére tiinʉnʉ́seranorẽ Cõãmacʉ̃ ãñurõ niirecʉtiri tiiáro; cʉ̃́ãrẽ bóaneõ ĩñaãrõ. Cʉ̃́ãrã Cõãmacʉ̃yara díamacʉ̃ niiĩya. \p \v 17 Yʉʉ Jesuyé quetire wederé wapa cʉ̃́ã yʉʉre tãnarígue cãmi tusaa. Tee cãmimena “yʉʉ Jesuré padecotegʉ niiã” jĩĩ ẽñoã. Teero tiirá, mecʉ̃ãmena sĩcʉ̃ yʉʉre potocṍnemorijããrõ. Teero biiri yʉʉ wederére wedemecʉ̃õrijããrõ. \p \v 18 Yáa wedera, marĩ Õpʉ̃ Jesucristo mʉ́ãrẽ ãñuré ticoaro. Teerora wáaaro. \p Nocõrõrã jóaa.