\id MRK - Tewa [tew] NT (North America Branch) (DBL 2014) 
\h MARK 
\toc1 I Híwóˀdi Tun Jesus Christ-Ví̖ˀgeḏi Mark Itaˀnandiˀ 
\toc2 Mark 
\toc3 Mk 
\mt1 I Híwóˀdi Tun Jesus Christ-Ví̖ˀgeḏi Mark Itaˀnandiˀ 
\c 1  
\s1 John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiˀḏi Jôesiví tun in tꞌowa ovâytunphaḏendeˀ 
\p  
\v 1 Nä́ˀi-ân namuu iˀ híwóˀdi tun Jesus-ví̖ˀgeḏi, i-á namuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, iˀbá Jôesi Táḏáví ay ûnmuu.  
\v 2 Hä́nˀoe Jôesi Táḏáví tukheˀbiˀ, Isaiah gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ, itaˀnan háa Jôesi Táḏá iví ay itu̖ˀannin, ginnân: 
\q1  
\v 3 Ótꞌôeyanbe, naví tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀ uví páaḏé wînsankhâymáa. 
\q2 Iˀḏân u̖gîˀ in pꞌôe wônkhâyˀa̖mí. 
\q1 Oe ahkon deeḏi iˀ tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀi ûntu̖hkwíntú̖u̖ní, 
\q2 “In pꞌôe binkhâyˀan iˀ shánkí natsonjiˀigîˀ. 
\q2 Hä̖ˀi pꞌôeˀây-á wáˀ igîˀ bintaˀgeˀan.” 
\p  
\v 4 John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi-ân iˀ tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀi namuu. Oe ahkon deeḏi Jôesiví tun in tꞌowa ovâytꞌôekanhondi ovâytu̖máa, “Unbí tꞌaywóˀdi binjoeˀan, heḏânho Jôesi Táḏáḏí wovâyˀowóejé-íḏí, ihayḏânho naaḏi wâypꞌóˀpꞌoeˀa̖mí.”  
\v 5 Heḏi hânho báyékí tꞌowa Judea nangewin heḏá Jerusalem búˀwindá ee najiˀ iwepiye dimää, heḏi in toˀwên dívítꞌaywóˀdihä̖ä̖tsiˀannin in Jordan pꞌoˀkꞌay iwe ovâypꞌóˀpꞌoeˀan. 
\p  
\v 6 John-bí aa kamä́yo phóḏí ûnpaˀan, heḏá napújebaˀáamuu, heḏi khowi̖ˀdá heḏá thaawä̖́ä̖ á̖pꞌo ishaaˀi-á ikꞌoe.  
\v 7 Heḏi ginnân in tꞌowa ovâytu̖máa: “Wí toˀwí naví shánkí tsonan, heḏânho Jôesi Táḏáḏí wovâyˀowóejé-íḏí, ihayḏânho naaḏi wâypꞌóˀpꞌoeˀa̖míkhuu imáaˀi naví tíˀúugé napowagíˀo, heḏi naa ihay híwóˀdi wóˀmuupí dáytꞌä̖́ä̖-íḏí iví anto wänbo dônmaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí.  
\v 8 Naaḏá pꞌoeḏiḏa̖ˀ wâypꞌóˀpꞌoeˀoˀ, hewänbo iˀḏá iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wovâysankhâymáa wí pꞌóˀpꞌoekan waagibá.” 
\s1 Jesus óepꞌóˀpꞌoeˀan 
\p  
\v 9 Ihayhä̖̂ä̖bá Jesus oe Nazareth búˀḏí napówá, Galilee nantaa búgeḏi, heḏi in Jordan pꞌoˀkꞌay iwe John-di óepꞌóˀpꞌoeˀan.  
\v 10 Heḏi Jesus ee pꞌoe iweḏi natsꞌanpeeˀä̖ˀ ihayḏi, makówá nakhuuḏeemändi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wí kꞌoˀwee waagibá nawândi imûˀ, heḏi ivîˀḏi isóge.  
\v 11 Heḏi wí tun makówáḏí napeeḏi ginnân natú̖: “U̖-á naví ay wísígíˀi-ân unmuu. Hânho u̖ˀḏi ohíhchan.” 
\s1 Penísendi ikhä̖ä̖ḏe Jesus óehíwóhpíkannamíḏí 
\p  
\v 12 Ihayḏi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi Jesus ahkónupiye óehoˀ.  
\v 13 Jónä́ntä̖ (40) thaa iwe najiˀ, heḏi Satan iˀ Penísendi namuuˀiˀ ikhä̖ä̖ḏeˀ óehíwóhpíkannamíḏí. Ihayhä̖̂ä̖ḏi wíyá toˀwí i-áḏí wínaˀä́npí, in ahkónuwin animâa hä̖ä̖wênda̖ˀmân iwe dijiˀ, hewänbo in makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀindiho óekhä̖geˀnan. 
\s1 Jesus-di jónu paawóˀin ovâytu̖hkánnan i-áḏí dimú-íḏí 
\p  
\v 14-15 John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiˀ oe Judea óepansóge, heḏi tíˀúugéḏí Jesus oe Galilee-piye namää, Jôesi Táḏáví híwóˀdi tun in tꞌowa ovâytꞌôekanhondi. Ovâytu̖máa, “Nää-ânho híwóˀ diwe naná, Jôesi Táḏá nakhâymuu wovâysígíhóeníḏí. Unbí tꞌaywóˀdi binjoeˀan, heḏá nä́ˀi Jôesi Táḏáví híwóˀdi tun bíwä̖́yú̖.” 
\p  
\v 16 Iwáy Galilee pꞌoekwí̖ kíngé Jesus naphaḏemän dihayḏi, Simon-dá iví tíˀûu Andrew-áḏí dä̂npaˀakanundeḏi ovä̂nmûˀ, indá paawóˀin damuuḏi.  
\v 17 Heḏi ovä̂ntu̖ˀan, “Naa-áḏí bákä̖ˀve. Nää dä̂npaahóndeˀ, hewänbo naagîˀ dîntꞌowahóeníˀin wä̂nhá̖ˀa̖mí.”  
\v 18 Wesebo inbí paˀakanuˀi dä̂njoeˀandi i-áḏí damää. 
\p  
\v 19 Wíyá hây namää ihayḏi, James-áḏí iví tíˀûu John-dáḏí ovä̂nmûˀ, indá Zebedee-ví ây damuu. Inbí paˀakanuˀi dä̂nkoḏiˀoˀ inbí kophé iwe.  
\v 20 Heḏi ovä̂nmûˀḏi ovä̂ntu̖ˀan i-áḏí damú-íˀin, heḏi inbí táḏá Zebedee ee kophé iwe in tꞌôeˀindáḏí ovâyjoeˀandi i-áḏí damää. 
\s1 Jesus-di wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wí senbíˀweḏi óekhehpiye 
\p  
\v 21 Capernaum búˀay dipówá, heḏi iˀ kaykhanwówá thaa nanáˀ dihayḏi Huḏíyoví méesateˀay ee Jesus natsꞌú̖, heḏi in tꞌowa ovâyhá̖ˀan.  
\v 22 Háa Jesus-di ovâyhá̖ˀo waa ovâyháaˀan, gá in senäˀ in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin dívíhéeˀan waagibá wíˀihéeˀanpíḏân, hewänbo iˀḏá ovâyhá̖ˀan taˀgendi itsonkhuumáa waagi. 
\p  
\v 23 Ihayḏibá wí sen iˀ méesate ee natsꞌú̖, i-á wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáa, heḏi itu̖wí̖nú,  
\v 24 “Ánpí díˀan, u̖ˀ Jesus Nazareth búˀwiˀ. Ti unˀä̖ä̖ dítꞌahá̖a̖nú-íḏí gáhân? Naa dînhanginná toˀwí unmuuˀin. U̖-á iˀ tꞌä̖hkí yä̖ˀḏâaˀiˀ unmuu, iˀ Jôesi Táḏáḏí wóesandiˀ.”  
\v 25 Jesus-di iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óetꞌeˀyandi óetu̖ˀan, “Hânda̖ˀdiboˀ, nä́ˀi senbíˀweḏi ópeeve.”  
\v 26 Heḏi iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ itu̖wí̖núḏáháˀ iˀ sen óetha̖tha̖kannan ivíˀweḏi napeeˀä̖ḏi. 
\p  
\v 27 Tꞌä̖hkí in tꞌowa ovâyháaˀan, heḏi dívítu̖ˀan, “Hânnan namuu nä́ˀin? Wên tsꞌa̖a̖min há̖hkannân imáa, heḏá itsonkhuumáa waa iˀoˀ. In yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wänbo ovâytsonmáa, heḏi indi óeˀaˀgindoˀ.”  
\v 28 Heḏi oe Galilee nange i̖ˀge tꞌä̖hkí tꞌowa iví̖ˀgeḏi ditꞌoe. 
\s1 Jesus-di báyékí tꞌowa ovâyhehkháaˀan 
\p  
\v 29 Iˀ méesate iweḏi dipee, heḏi Jesus oe Simon-dá Andrew-áḏí inbí tewhá iwepiye namää. James-áḏí John-dáḏí wáˀ damää.  
\v 30 Dipówá ihayḏi Jesus óetu̖ˀan Simon-bí jahkwíjo ûntsá̖wä̖pꞌíḏehayˀin.  
\v 31 Heḏi iˀ kweeví whohte iwepiye namääḏi man diweḏi óeyâ̖ˀḏi óeshaa. Iˀ tsá̖wä̖pꞌíḏe wesebo ûnhán, heḏi ovâyhúujôn. 
\p  
\v 32 Nathantsꞌú̖ˀ dihayḏi iˀ kaykhanwówá thaa naphaḏe, heḏiho in tꞌowaḏi in dihayˀin tꞌä̖hkí heḏá in toˀwên yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâymáaˀindá wáy Jesus naˀä́n diwepiye ovâyhújaˀ.  
\v 33 In búˀwnmáa, heḏi indi óeˀaˀgindoˀ.in tꞌowa tꞌä̖hkí ee tewhá phóḏi dívíwéˀgeˀan.  
\v 34 Heḏi báyékí tꞌowa ovâyhehkháaˀan, tobá háawi inbí hay dínmuu wänboˀ, heḏá báyékí yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpiye. Hewänbo in pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wíˀovâyhíˀmä́gipí, gá toˀwí namuuˀin dínhanginnândân. 
\s1 Jesus wíˀbo ijûusuˀan 
\p  
\v 35 Waˀḏéeḏí Jesus ishaa, heḏi búˀḏí napeeḏi oe hânda̖ˀ nanáˀ diwepiye namää, heḏi iwe ijûusuˀan.  
\v 36 Simon-dá in wéˀgen i-áḏí dijiˀindáḏí dimää óenuuwä̖́-íḏí.  
\v 37 Heḏi óeshaa ihayḏi óetu̖ˀan, “Tꞌowa tꞌä̖hkíḏí wóetu̖wä̖máa.”  
\v 38 Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Jaho gimú-í oˀi wéˀgeˀi búˀ nä́we tsowa nanáˀ diwepiye, eeje wáˀ Jôesi Táḏáví tun dovâytꞌôeˀa̖míḏí. Hangîˀ-ânkun oˀä̖ä̖.” 
\p  
\v 39 Tꞌä̖hkí Galilee nange i̖ˀge Jesus namändi inbí méesate eeje Jôesi Táḏáví tun ovâytꞌôekanhon, heḏá in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpiyendeˀ. 
\s1 Jesus-di wí sen naphéetaymuuˀiˀ ônhehkháaˀan 
\p  
\v 40 Wí sen naphéetaymuuˀi Jesus-víˀpiye naˀä̖ä̖, heḏi idégeˀdisógeḏi pín taˀgeḏi nakhä̖geˀdaˀpóe. Óetu̖ˀan Jesus, “Dînhanginná u̖-á úkoḏiˀin nä́ˀi phéetay dînjâaˀa̖míḏí, undaˀḏi.”  
\v 41 Jesus ivíˀpiye hânho nasehkanäpóe, heḏi ikhóhtä̖ä̖ḏi iví mandi óetä̖ge, heḏi óetu̖ˀan, “Naa odaˀákun wînhehkháaˀa̖míˀin. Unhehkháapúuwí.”  
\v 42 Wesebo iˀ phéetay ûnhándí nahehkháapóe.  
\v 43-44 Heḏi Jesus-di óepunjôn, hewänbo páaḏé kaygindi óetu̖ˀan, “Óetꞌôeyan, toˀwí wänbo nä́ˀi úpóe i̖ˀgeḏi wínâatꞌôeˀa̖mípí. Moses itaˀnan Jôesi Táḏáví taˀnin diwe, únkhâyˀä̖ˀ wí hä̖ä̖wí iˀ owhaˀvíˀpiye bînhûuwíˀin Jôesi Táḏá óemä̂äníḏí, in tꞌowa ovâyhanginˀânnamíḏí íhehkháapóeˀin. Nää ópûn, haˀwâa óˀan.”  
\v 45 Hewänbo iˀ sen iweḏi namääḏi báyékí ihéeˀan niˀgeḏi, heḏá háa ûnpóeˀindá tꞌä̖mäpiye in tꞌowa ovâytꞌôeˀan. Háa iˀ sen iˀannin namuuḏi Jesus wíˀûnkoḏipí keeˀeeḏi iˀ búˀ natsꞌú̖u̖níḏí, heḏiho búˀḏí jáˀwébo wáy tóebo nathaapí iwe iwóyí̖ˀ. Hewänbo ee naˀä́n diwe in tꞌowa tꞌä̖mäpha̖ˀgeḏi dipóyaˀ. 
\c 2  
\s1 Jesus-di wí sen ûnˀa̖ˀyä̖kankoḏipîˀ ônhehkháaˀan 
\p  
\v 1 Wí hä̖́yú̖ thaa naphaḏe ihayḏi Jesus wíyá oe Capernaum-piye namää, heḏi ivîˀ naˀä́nnin in tꞌowa dínhanginpóe.  
\v 2 Báyékí tꞌowa iwe diwéˀgepóe, heḏiho wínajâanáhpí phóḏi núˀ wänbo joe, heḏi Jôesi Táḏáví tun ovâytꞌôeˀan.  
\v 3 Wây-á tꞌowa diˀä̖ä̖, heḏi in diweḏi jónu senäˀdi wí sen ûnˀa̖ˀyä̖kankoḏipîˀ whohpa̖ˀ kꞌéwéḏí óekán.  
\v 4 Hewänbo ditꞌowabáˀyendi wíḏínkoḏipí Jesus-ví núˀ óekáaníḏí, heḏiho whaˀkꞌaypiye dipeeḏi Jesus nawin dee taˀge dâyphohkíḏi, heḏi whohpa̖ˀ wóegé iˀ sen ûnˀa̖ˀyä̖kankoḏipîˀ oe áagépiye óewaje.  
\v 5 Dâywä̖yu̖máaˀin Jesus-di ovâymûˀ ihayḏi iˀ nahayˀiˀ óetu̖ˀan, “Naví ay, uví tꞌaywóˀdi úˀowóˀjen.” 
\p  
\v 6 Hewänbo wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin iwe dikwꞌóˀnin ginnân dívíˀánshaamáa:  
\v 7 “Háaḏan nä́ˀi sen gin ihíˀmáa? Jôesi Táḏáḏa̖ˀmân ûnkꞌóe tꞌaywóˀdi iˀowóejé-íḏí, heḏiho gin nä́ˀi sen ihíˀmáaḏí Jôesi Táḏá óeˀaˀginhá̖núndeˀ.” 
\p  
\v 8 Wesebo Jesus wíˀbo ûnhanginpóe háa kaaḏibo dívíˀánshaamáaˀin, heḏi ovâytu̖ˀan, “Heḏi háaḏan haˀwâa úvíˀánshaamáa?  
\v 9 Nä́ˀi sen ûnˀa̖ˀyä̖kankoḏipîˀ dótu̖ˀandá, ‘Uví tꞌaywóˀdi úˀowóˀjen,’ háa dótu̖ˀandá, ‘Uví whohpa̖ˀay mänkeˀḏi ójíyé,’ wéˀi-an shánkí wínabâapuˀwanpí heḏânho bînmúuníḏí háa taˀgendi dînkoḏiˀin háa joe?  
\v 10 Nää hä̖ä̖wí dókhâymáa wâykeeya̖míḏí naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi dînkꞌóeˀin nä́ä oepáa kꞌayḏi tꞌaywóˀdi dovâyˀowóejé-íḏí wáˀ.” Heḏáháˀ iˀ sen ûnˀa̖ˀyä̖kankoḏipîˀ óetu̖ˀan,  
\v 11 “Wítu̖máa, ówí̖nú, uví whohpa̖ˀay mänkeˀḏi uvíˀpiye unmú-í.”  
\v 12 Heḏi iˀ sen wesebo iwí̖nú, heḏi iví whohpa̖ˀ ikêˀḏi napee. Tꞌä̖hkíḏíbo óemûˀḏi ovâyháaˀandi ditú̖, “Wên hä̖ä̖wên giˀmin wáymûu wänbo wíˀâymûˀpí,” heḏi Jôesi Táḏá kwꞌáayébo óemáa. 
\s1 Jesus-di Levi óetu̖ˀan óeyu̖u̖hûuwíˀin 
\p  
\v 13 Jesus iˀ búˀḏí napeeḏi oe pꞌoekwí̖ kíngépiye wíyá namää. Báyékí tꞌowa ivíˀpiye dimää, heḏi ovâyhá̖ˀoˀ.  
\v 14 Heḏi Capernaum-piye nawáymän dihayḏi wí sen Levi gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ óemûˀ iˀ phahsan chä̖ˀ dâywéˀgeˀoˀi tewháˀay ee naˀä́ndí, i-á Alpheus-ví ay ûnmuu, heḏá tax phahsandi-ân namuu. Jesus-di Levi óetu̖ˀan, “Naa-áḏí ókä̖ˀve,” heḏi iwí̖núḏí Jesus-áḏí namää. 
\p  
\v 15 Báyékí wây-á tax phahsannin heḏá wây-á tꞌowa-á Jesus-áḏí dijiˀ, nä́ˀin wéˀgen tꞌowa in Pharisees-di ovâytu̖máa tꞌôeyanpíˀin gin. Wí thaa Levi-ví tewhá ee nä́ˀin tꞌowa Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí dívíhúujoˀ.  
\v 16 Heḏi wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin senäˀ, indá Pharisee tꞌowa iweḏiˀin dimuuˀindi Jesus óemûˀ nä́ˀin giˀmin tꞌowa-áḏí ihúujoḏi. Heḏi Jesus-ví khä̖geˀnin ovâytsikaˀyan, “Háaḏan nä́ˀin tax phahsannindáḏí heḏá nä́ˀin tꞌôeyanpíˀindáḏí ihúujoˀ?”  
\v 17 Jesus natꞌoeḏi ovâytu̖ˀan, “In dihayˀinda̖ˀmân wí woekandi díntáy, in dihaypíˀindá joe. Naa oˀä̖ä̖ in toˀwên tꞌaywóhkannin dimuuˀin dínhanginnáˀnin dovâytu̖ˀâ̖a̖míḏí inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀa̖míḏí, in toˀwên inbí wówátsi taˀge dâyhon gin diˀándeˀindá joe.” 
\s1 Jesus óetsikaˀyan ha̖a̖ḏä́ i̖ˀgeḏi 
\p  
\v 18 Ihayhä̖̂ä̖bá John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví khä̖geˀnindáḏí in Pharisee tꞌowaví khä̖geˀnindáḏí dívíha̖a̖ḏä́ˀoˀ, heḏi wên tꞌowa Jesus ûnpówáˀindi óetsikaˀyan, “Háaḏan John-bí khä̖geˀnindáḏí in Pharisees-víˀindáḏí dívíha̖a̖ḏä́ˀoˀ, uvîndá joe?”  
\v 19 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Dínkhóhtsa̖a̖shánkíˀeeḏináˀ dihayḏi, ti iˀ soyingiví kꞌemaˀin dívíha̖a̖ḏä́ˀo waˀḏi indáḏí najiḏiboˀ? Joe, háˀto haˀwâa dívíˀa̖mí waˀḏi indáḏí dínˀä́ndí.  
\v 20 Hewänbo owáy hä̖̂ä̖ḏi iˀ soyingi inbíˀweḏi óekhuwakhâymáa, ihayḏânho dívíha̖a̖ḏä́khâymáa.” \f + \fr 2:20 \ft Jesus wíˀbo iví̖ˀgeḏi ihíˀmáa. I-á iˀ soyingi waagiˀbá namuu, heḏi iví khä̖geˀnindá iˀ soyingiví kꞌemaˀin waaginbá-á dimuu. \f* 
\s1 Jesus-di ovâythayyan in Húḏíyoví hay owáyḏíˀi khuu-á heḏá iví tsꞌa̖a̖bi khuu-á wíḏänwóndepíˀin 
\p  
\v 21 “Toˀwí wänbo wên to khannin deeḏi wên aaˀay tsꞌa̖a̖min wíˀitꞌiˀkꞌúyaˀpí. Haˀwâagi iˀandá, dâyˀowíḏiḏi in aaˀay natꞌiˀkꞌóeˀin natsꞌú̖u̖ní, heḏá shánkí wänbo-á in to-á nasiveḏee-í.  
\v 22 Heḏi toˀwí wänbo wí úuva pꞌoe tsꞌa̖a̖bi wíˀikuuḏepí wí kꞌúwá khowa pꞌoemúu khandi eeje. Haˀwâagi iˀandá, iˀ úuva pꞌoe nakaypóeḏí nasôeḏi iˀ pꞌoemúu napání, heḏá iˀ méena-á nachaˀḏee-í. Úuva pꞌoe tsꞌa̖a̖bi-á pꞌoemúu tsꞌa̖a̖bi eejân ûnkuukhâyˀä̖ˀ.” 
\s1 Jesus óetsikaˀyan kaykhanwówá thaa i̖ˀgeḏi 
\p  
\v 23 Wí thaa, kaykhanwówá thaa nanáˀdiˀ, wí táhtân nava i̖ˀge Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí dimän, heḏi in khä̖geˀnin dâytákꞌéthehondi dâykoehon.  
\v 24 Heḏi in Pharisee tꞌowaḏi Jesus óetu̖ˀan, “Háaḏan uví khä̖geˀnin haˀwâa dívíˀoˀ? Háa dívíˀoˀin kaykhanwówá thaa nanáˀ diwe nakhâ̖a̖kꞌóe.” 
\p  
\v 25-26 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Hewänbo bîntunnanpíˀan háa David hä́nˀoe iˀannin, Abiathar naˀowhaˀpꞌóˀḏéḏîˀä́n dihayḏi. David-dá heḏá in senäˀ i-áḏí dijiˀindáḏí diha̖hsêndi wí hä̖ä̖wí dâykꞌoˀíˀin wíḏâymáapí, heḏiho Jôesi Táḏáví tewhá ee ditsꞌú̖, heḏi iˀ pává ee nasaaˀi David ihógiḏi ikꞌoe, heḏá in senäˀ i-áḏí dijiˀindá wáˀ ovâymä́gi, tobá iˀ pává Jôesi Táḏágîˀ ûnwijesaa wänboˀ, heḏiho in owhaˀḏa̖ˀmân dínkꞌóe dâykꞌoˀíḏí.  
\v 27 Jôesi Táḏáḏí tꞌowa ovâykhíjé iˀ kaykhanwówá thaa dâywänpiˀaˀgeeníḏá joe, hewänbo iˀ kaykhanwówá thaa-á tꞌowa ovâymä́gi ovâykhä̖geˀnamíḏí.  
\v 28 Heḏiho naa, tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi dînkꞌóe otú̖u̖níḏí háa tꞌowa kaykhanwówá thaa iwe wänbo dínkoḏiˀin dívíˀa̖míḏí.” 
\c 3  
\s1 Kaykhanwówá thaa iwe Jesus-di wí sen namantꞌaamuuˀiˀ ônhehkháaˀan 
\p  
\v 1 Jesus iˀ Huḏíyoví méesateˀay ee wíyá natsꞌú̖, heḏi wí sen wáyhángéḏí namantꞌaamuuˀiˀ iwe naˀä́n.  
\v 2 Heḏi in tꞌowaḏi Jesus á̖yîngiḏi óemúndeˀ, tigúba kaykhanwówá thaa iˀ sen ônhehkháaˀa̖mí, heḏi ônhehkháaˀandá ôntꞌeˀpꞌêeḏe-í.  
\v 3 Jesus-di iˀ sen namantꞌaamuuˀiˀ óetu̖ˀan, “Nä́ˀin tꞌowaví páaḏépiye ówí̖nú.” 
\p  
\v 4 Heḏáháˀ Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Kaykhanwówá thaa wéˀi-an gínkꞌóe ívíˀa̖míḏí: Ti wí toˀwí âykhä̖geˀnamí háa âywa̖ˀa̖mí? Ti gínkhâyˀä̖ˀ wí toˀwí iví wówátsi âyˀaywoeníˀin háa âyháyjíˀin?” Indá háabo wíḏitú̖hpí.  
\v 5 Heḏi Jesus ibéeḏí tyîngiḏi óemúndeˀ, tigúba kꞌaygi ovâymúndeˀ, gá wíḏisígítaachanpoeˀopíḏân, heḏi wíḏisehkanäpóepíḏí óewa̖ˀan. Heḏáháˀ iˀ sen óetu̖ˀan, “Ókhóhtä̖ä̖.” Heḏi ikhóhtä̖ä̖ḏi iví man ûnwówaḏi páaḏéḏí ûnmuu waagibá ûnpóe.  
\v 6 In Pharisee tꞌowa dipee, heḏi wesebo Herod-ví kꞌemaˀin ovâyhéeˀan wên híˀ dâykꞌúuwíḏí háḏíḏí Jesus óeháyjíˀin. 
\s1 Báyékí tꞌowa oe pꞌoekwí̖ kíngépiye Jesus-áḏí dimää 
\p  
\v 7 Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí iweḏi dívíjâaˀan, heḏi oe pꞌoekwíngépiye dimääḏi báyékí tꞌowa dínwóemää. Nä́ˀin tꞌowa diˀä̖ä̖ oe Galilee nangeḏi, Judea nangeḏá,  
\v 8 Jerusalem búˀḏá, Idumea nangeḏá, Jordan pꞌoˀ pꞌä̖́näḏá, heḏá Tyre búˀ Sidon búˀ tsowaḏá. Nä́ˀin tꞌowa-á háa iˀoˀ i̖ˀgeḏi ditꞌoeḏi ivíˀpiye dimää.  
\v 9 Heḏi Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan wí kophé ûnkhâychaníˀin, in báyékí tꞌowaḏi wíˀóetꞌä̖́ä̖máˀve-ípíḏí.  
\v 10 Báyékího ovâyhehkháaˀan, heḏiho nää-á tꞌä̖hkí in dihayˀin ivíˀpiye dívítꞌä̖́ˀtꞌä̖́ˀmáa óetä̖ä̖gé-íḏí.  
\v 11 Heḏi in tꞌowa in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâymáaˀindi óemûˀḏi iví páaḏépiye dívídégeˀdikwꞌóḏi, heḏi dívítu̖wí̖nú, “U̖-á Jôesi Táḏáví ay-ân unmuu.”  
\v 12 Hewänbo kayˀindi in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ovâykhâ̖a̖kꞌûˀ wíḏitú̖ˀbe-ípíḏí toˀwí namuuˀin. 
\s1 Jesus-di tä̖ˀḏi wíje senäˀ ovâydeˀman iví khä̖geˀnin dimúuníḏí 
\p  
\v 13 Jesus okú iˀpiye namää, heḏi in toˀwên nadaˀin ovâytu̖hkánnan, heḏi ee najiˀ iwepiye dimää.  
\v 14 In diweḏi tä̖ˀḏi wíje senäˀ ovâydeˀman i-áḏí dimú-íḏí, heḏá ovâypunjôeníḏí iví tun in tꞌowa ovâytunphaaḏé-íḏí.  
\v 15 Heḏá inbá ovâykꞌûˀ in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpeeyé-íḏí. 
\p  
\v 16-19 Ginnân in senäˀ dikhá̖wä̖́: Simon (i-á Jesus-di Peter gin wáˀ óekhá̖wä̖́mä́gi), James-á John-dá (nä́ˀindá Zebedee-ví ây ûnmuu, hewänbo Jesus-di ovä̂nkhá̖yä̖́ˀ Boanerges gin, heḏi nä́ˀin khá̖wä̖́ Boanerges-á Greek-ví tundi “Kwa̖hta̖a̖” gân namuu), Andrew-á, Philip-á, Bartholomew-á, Matthew-á, Thomas-á, James-á (i-á Alpheus-ví ay ûnmuu), Thaddeus-á, Simon-dá (i-á in Zealot tꞌowa iweḏiˀi namuuwän\f + \fr 3:16-19 \ft In Zealot tꞌowa-á Israel nangegîˀ dívíhä́nboˀ in Rome-ˀin ovâykhehpeeyé-íḏí\f*), heḏá Judas Iscariot-dá (i-á Jesus óeku̖hpekhâymáaˀi-á namuu). 
\s1 Ditú̖ Penísendiḏi Jesus óekhä̖geˀmáaˀin 
\p  
\v 20 Jesus wí tewhá ee natsꞌú̖, heḏi báyékí tꞌowa wíyá diwéˀgepóeḏí Jesus-á iví khä̖geˀnindá húu wänbo wíˀovâymähpí.  
\v 21 Heḏi iví maatuˀin háa ûnpoeˀoˀin dínhanginpóeḏí ûnkenmää. “Háḏée iví hangintan wíˀimáapí” gin ditû̖ˀ. 
\p  
\v 22 Wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin oe Jerusalem búˀḏí diˀä̖ä̖ˀin wáˀ ditû̖ˀ, “Jesus-á Penísendiḏi óemáa. In yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ví pꞌóˀḏéḏîˀ dínmuuˀiˀ, Beelzebul gin nakhá̖wä̖́ˀiˀḏân óekhä̖geˀmáa in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpeeyé-íḏí.”  
\v 23 Heḏi Jesus-di in tꞌowa ivíˀwe ovâywéˀgeˀandi nä́ˀi híˀ wên óˀgéḏíˀay waagiˀbá namuuˀiˀ ovâytu̖ˀan ovâyhá̖ˀa̖míḏí: “Háḏíḏan Satan iˀ Penísendi namuuˀiˀ ûnkoḏi wíˀbo ipikhehpeeyé-íḏí?  
\v 24 Ti wíˀúnhanginnáhpíˀan wí nangewin tꞌowa wíˀbo dívípihä́nboḏá, háˀto inbí nange dínkâypúuwí.  
\v 25 Heḏi tꞌowa inbí kꞌaygi ee wíˀbo dívípiyándeḏáhoˀ, háˀto híwó inbí kꞌaygi dínpúuwí.  
\v 26 Heḏi hanbá Satan iví khä̖geˀnindáḏí iyándeḏá, háˀto nakâypúuwí, hewänbo iwebo iví kay ûnhá̖a̖ní. 
\p  
\v 27 “Toˀwí wänbo wíˀûnkoḏipí wí sen nakayˀiví tewhá ee natsꞌú̖u̖níḏí iví hä̖ä̖wí ônsänhóeníḏí, páaḏé iˀ sen nakayˀiˀ óewhisógepíḏíboˀ. Óewhisógeḏiḏa̖ˀmânho ônsänhóení iví hä̖ä̖wí. 
\p  
\v 28 “Taˀgendi wâytu̖máa, nakoḏi ovâyˀowóejé-íḏí tꞌowaví tꞌaywóˀdi tꞌä̖hkí heḏá tꞌä̖hká inbí híˀḏí Jôesi Táḏá óeˀaˀginhá̖núndeˀi-á.  
\v 29 Hewänbo toˀwí iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ví̖ˀgeḏi aˀginkha̖nuḏi ihíˀmáaḏá, Jôesi Táḏáḏí háˀto hä̂nhay wänbo ônˀowóejé-í. Wên tꞌaywóˀnin iˀo háˀto hä̂nhay wänbo naˀowójéḏee-íˀin.”  
\v 30 Haˀwâagi Jesus ihéeˀan gá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin ditú̖ḏân, “I-á wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáa.” 
\s1 Jesus-ví jíyá-á tíˀûuwindá ûnpówá 
\p  
\v 31 Ihayhä̖̂ä̖bá Jesus-ví jíyá-á iví tíˀûuwindá iˀ tewhá wáy naˀä́n diwe dipówá, heḏi jáˀwé dívítsíkhawindi wí toˀwí Jesus ûntu̖hkántsꞌú̖.  
\v 32 Báyékí tꞌowa ee naˀä́n dee dikwꞌôn, heḏi óetu̖ˀan, “Uví jíyá-áḏí uví tíˀûuwindáḏí oe jáˀwé dijiˀ heḏi wóetu̖wä̖máa.”  
\v 33 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wây-á tꞌowa dijiˀ jíyá-á tíˀûuwindá waaginbá dimuuˀin naagîˀ.”  
\v 34 Heḏi in tꞌowa dibûukwꞌóˀnin ovâybéepu̖wä̖máaḏí natú̖, “Nä́ˀin wáˀ naví jíyá-á naví tíˀûuwindá dînmuu.  
\v 35 Toˀwên háa Jôesi Táḏá nadaˀ waa dívíˀoˀinnânho naví tíˀûuwindá naví jíyá-á dînmuu.” 
\s1 Jesus-di wên há̖hkangíˀin óˀgéḏí koˀji i̖ˀgeḏi in tꞌowa ovâytu̖ˀan 
\c 4  
\p  
\v 1 Jesus-di in tꞌowa oe pꞌoekwí̖ kíngé wíyá ovâyhá̖ˀoˀ, heḏi ee najiˀ iwe báyékí tꞌowa dívíwéˀgeˀandi wí kophé naˀä́n diwe itógiḏi isóge, heḏi tꞌä̖hkí in tꞌowa ee nange pꞌoekwí̖ kíngé dívíwóyí̖ˀ.  
\v 2 Iwe ovâyˀóˀgéḏíˀan báyékí hä̖ä̖wí ovâyhá̖ˀa̖míḏí. Wên óˀgéḏí ovâytu̖ˀannin ginnân namuu:  
\v 3 “Bítꞌôeyan. Wí koˀjikwoˀi namää iví koˀji wóegé, heḏi ee nava i̖ˀge ikoˀjiwáḏe.  
\v 4 Wáy wí koˀji in pꞌôeˀay nava pínu nakꞌóe i̖ˀge najemu, heḏi in tsíḏé dipówáḏí tꞌä̖hkí dâykꞌoe.  
\v 5 Wíyá koˀji-á nakꞌuunáˀ deeḏá najemu, báyékí wínanankwꞌóhpí iwe, heḏi wä̖hphaḏe wínanankꞌaanáhpíḏí iˀ nan nasúwáḏí wesebo natsijópúpóe.  
\v 6 Hewänbo iˀ than napee ihayḏi, tꞌä̖hkí natꞌaaḏi óephahá̖nú, ihay wínapúutsiyeḏipíḏí.  
\v 7 Wíyá koˀji-á wä̖́ä̖ˀi phéˀyä̖́vi jâa-á najemu, heḏi iˀ phéˀyä̖́vi nasôeḏi iˀ koˀji óeˀánhógiḏi hä̖́ä̖bo wínapaapí.  
\v 8 Hewänbo wíyá koˀji-á híwóˀdi nan diwá najemu, heḏi napeeḏi nasôe, heḏi wáy wí koˀji iweḏi powintä̖ maˀkwꞌanukí shánkí napaa, wíyá iweḏi sígíntä̖-á, heḏá wíyá iweḏá tä̖gintä̖-á.  
\v 9 Toˀwên naví híˀ ditꞌoeˀindá híwó dívítꞌôeyaaníˀin dínkhâyˀä̖ˀ.” 
\p  
\v 10 Jesus wíˀbo najiˀ ihayḏi, iví tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnindá heḏá in wéˀgen i-áḏí dijiˀindá oetsikaˀyan hânnan nä́ˀin óˀgéḏí natundaˀin.  
\v 11 Ovâythayyandi natú̖, “Jôesi Táḏáḏí wovâymä́gi íkaˀpóewíḏí háḏíḏí iˀḏi nää tꞌowa ovâysígíhóndeˀ i̖ˀgeḏi, hewänbo in wéˀgen tꞌowa dikaˀpowadaˀpíˀindáho dovâyhá̖ˀoḏi óˀgéḏíḏa̖ˀ dovâytu̖máa heḏânho wíḏikaˀpóewípíḏí.  
\v 12 Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ginnân inbí̖ˀgeḏi nataˀmuu: 
\q1 Tobáháa hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí dâymúnde wänbo 
\q2 wíḏínkeepoeˀopí, 
\q1 heḏá hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí ditꞌoeˀo 
\q2 hewänbo wíḏikaˀpóyaˀpí. 
\q1 Dínkeepoeˀoḏá heḏá dikaˀpóyaˀdá Jôesi Táḏávíˀpiye dívíbée-í heḏi iˀḏi ovâyˀowóejé-í.” 
\s1 Jesus-di ovâythayyan iˀ koˀji i̖ˀgeḏi 
\p  
\v 13 Heḏi Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Ti nä́ˀin há̖hkangíˀin óˀgéḏí iˀ koˀji i̖ˀgeḏi wíˀíkaˀpóyaˀpíˀan? Háḏíḏan iˀ wéˀgeˀi há̖hkangîˀ óˀgéḏí wâytu̖máaˀiˀ íkaˀpóewí?  
\v 14 Nä́ˀi koˀji iˀ sen ikoeˀi Jôesi Táḏáví tun waagiˀbá namuu.  
\v 15 Wí koˀji in pꞌôeˀay i̖ˀgepiye najemu nanankâymuu eeḏi, heḏi wên tꞌowa nä́ˀi nan waaginbá dimuu. Nä́ˀi Jôesi Táḏáví tun ditꞌoeḏi wesebo i Penísendi Satan naˀä̖ä̖ḏi inbíˀweḏi ovâyhóndeˀ.  
\v 16 Wíyá koˀji-á nakꞌuunáˀ deeḏá najemu, heḏi wây-á wên tꞌowa-á nä́ˀi wä̖hphaḏe kꞌaapîˀ nan waaginbá dimuu. Jôesi Táḏáví tun ditꞌoeḏi wesebo híhchandi dâysígíˀoˀ.  
\v 17 Hewänbo wíḏipúumuupí waaginbá dimuu. Pín taˀgeḏi wíḏívíwä̖yundepíḏí hây tä̖hkíḏa̖ˀ diyä̖́ä̖poeˀo. Dâytꞌôephaḏendeḏáháˀ tꞌowaḏá ovâywa̖ˀoˀ nä́ˀi Jôesi Táḏáví tun namuuḏi, heḏiho wesebo inbí wä̖yu̖ dínhándeˀ.  
\v 18 Wíyá koˀji-á wä̖́ä̖ˀi phéˀyä̖́vi jâa-á najemu, heḏi wây-á wên tꞌowa-á iˀ tun ditꞌoeḏi nä́ˀi nan waaginbá dimuu.  
\v 19 Báyékí hä̖ä̖wí nä́ä oepáa kꞌayḏiwiḏi ovâyˀá̖yîngimäˀ, heḏi hânho dâychä̖ˀsígíḏí in taˀgen namuu iweḏi dívíhângeˀoˀ, heḏá báyékí wíyá hä̖ä̖wí-á didaˀ, heḏiho iˀ koˀji óeˀánhógi waagibá dínpoeˀo, indá Jôesi Táḏáví híˀ dâyˀóḏé̖ˀdeḏi wên híwó wänbo wíˀovâyˀohpí.  
\v 20 Wíyá koˀji-á híwóˀdi nan deeḏá najemu, heḏi wây-á wên tꞌowa-á nä́ˀi híwóˀdi nan waaginbá-á dimuu. Jôesi Táḏáví tun ditꞌoeˀoḏi dâysígíˀoˀ, heḏi híwóˀdi hä̖ä̖wí dívíˀoˀ. Iˀ koˀji powintä̖ háa sígíntä̖ háa tä̖gintä̖ maˀkwꞌanukí shánkí napaa waagibá, nä́ˀin tꞌowa iweḏi wáy wên shánkí híwó dívíˀo wây-á wênbíˀweḏi.” 
\s1 Jesus-di wên phakó i̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 21 Heḏi wáˀ ovâytu̖ˀan, “Ti wên phakó bîntsꞌúyaˀ wên tꞌún napekicháˀnin phoˀ háa whohte phoˀ bînkêeníḏí? Joe, wên phakóbay-á dâykéeˀí wáy nakohkeetꞌôení iwepíˀan.  
\v 22 Heḏi hanbá tꞌä̖hkí hä̖ä̖wí nää nakaamuu wänbo nakeepúuwí, i dívíˀoˀ. Iˀ koˀji powintä̖ háa sígíntä̖ háa tä̖gintä̖ maˀkwꞌanukí shánkí napaa waagibá, nä́ˀin tꞌowa iweḏi wheḏi hä̖ä̖wí nää nakaˀpowamuupí wänbo-á nakaˀpowaḏee-í.  
\v 23 Toˀwên naví híˀ ditꞌoeˀindá dínkhâyˀä̖ˀ híwó dívítꞌôeyaaníˀin. 
\p  
\v 24 “Hewänbo á̖yîngiḏi bítꞌôeyanbe. Wí hí̖yä̖̂ä̖wän úvítꞌôeyandáhoˀ, wí hí̖yä̖̂ä̖wän íkaˀpóewí. Hewänbo híwó úvítꞌôeyandá híwó wáˀ íkaˀpóewí, heḏá shánká íhá̖hpúuwí.  
\v 25 Toˀwí nakaˀpówáˀi-á shánkí óekaˀpowamä̂äní. Hewänbo toˀwí híwó nakaˀpówápîˀ-á, iˀ waagibá, nä́ˀin tꞌowa iweḏi whí̖yä̖̂ä̖ nakaˀpówáˀiˀ ônkaaya̖mí.” 
\s1 Wíyá wí koˀji i̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 26 “Naaḏi wâythayya̖mí háa Jôesi Táḏáví há̖hkan ûnmuu waa. Ginnân waaginbá namuu: Wí sen nava iwe ikoˀjiwáḏe.  
\v 27 Khun waagi iˀ sen najókhá̖yä̖ˀ, heḏá héḏén waagá ishaaḏeˀ. Iˀ koˀji-á natsijópúpuwamändi nasôemän, hewänbo iˀ sen wíˀûnhanginnáhpí háaḏí gin napoeˀoˀin.  
\v 28 Iˀ nan diweḏi napipee. Páaḏé napee, heḏá natútoḏee, heḏá nakâypóe.  
\v 29 Heḏi nakâypóe ihayḏá iˀ táhtsaa tsijóḏí itsꞌâˀ, táhtsaa ihayḏi nanândi.” 
\s1 Mustard koˀji i̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 30 Jesus-di wíyá ovâytu̖ˀan, “Naaḏi wâytu̖hkankhâymáa háawin Jôesi Táḏáví há̖hkan ûnmuuˀin. Nä́ˀi há̖hkangîˀ híˀ wâytu̖ˀa̖mí wâythayya̖míḏí háa ûnwaḏeḏee-íˀin:  
\v 31 Ûnpúuwí háa wí mustard tân ûnpoeˀo waagibá. Nä́ˀi tândá shánkí hínchä̖̂ä̖ˀi namuu iˀ wéˀgeˀi koˀji tꞌä̖hkívíˀweḏi,  
\v 32 hewänbo óekoeḏi napee ihayḏi, shánkí nasôeˀo iˀ wéˀgeˀi nakoˀondivíˀweḏi. Heḏi nasôeḏi heˀendi nawaˀjáykhóepoeˀo, heḏá in tsíḏéˀây-á iˀ waˀjáykhóe eeḏá naˀóhkhunnáˀ deeḏi dâyyä̖́hpaˀ.” 
\p  
\v 33 In tꞌowa ovâyhá̖ˀoḏi báyékí há̖hkangîˀ óˀgéḏíˀây giˀbibá ovâytu̖ˀan, hä̖́yú̖ díntꞌôeyankoḏi ihay.  
\v 34 Giˀbi híˀḏíḏa̖ˀ nä́ˀin tꞌowa ovâyhá̖ˀan, hewänbo wíˀbo iví khä̖geˀnindáḏí najiˀ ihayḏi indáho iˀḏi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí ovâythayjoˀ. 
\s1 Jesus iˀ wa̖a̖ hânda̖ˀ iˀan 
\p  
\v 35 Iˀ thaabá nakin dihayḏi iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Jaho gimú-í oe pꞌoekwí̖ˀ pꞌä̖́näpiye.”  
\v 36 Heḏiho tꞌä̖hkí in tꞌowa ovâyjoeˀandi in tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnin iˀ kophé iwe dívítógiḏi indáḏí óehoˀ. Wây-á kophé wáˀ iwe dikwꞌó.  
\v 37 Heḏi wí wa̖a̖ hânho kayˀi napówá, heḏi iˀ kophé búge napꞌoˀtsꞌúyaˀdi napꞌohpiḏemän.  
\v 38 Iˀ kophé tíˀûupiye pꞌônwéḏé eeḏi Jesus najókha̖wä̖kꞌóe, heḏi iví khä̖geˀnindi óejóhsandi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, ti á̖yîngi wíwóemähpíˀan naˀin dípꞌotꞌakha̖nukhâyˀoˀ?” 
\p  
\v 39 Jesus ishaa, heḏi kaygindi óehéeˀan iˀ wa̖a̖, heḏá iˀ pꞌoekwîndá óetu̖ˀan, “Ánpí ókꞌuˀ.” Heḏi iˀ wa̖a̖ nahándí tꞌä̖hkí nahángípóe.  
\v 40 Heḏi Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Háaḏan íkhunwôedaˀ? Ti in wä̖yu̖ wívînmáapíˀan?”  
\v 41 In khä̖geˀnin hânho dikhunwôedaˀ, heḏi dívítu̖máa, “Háawi sennan nä́ˀi namuu? Wa̖a̖ḏi wänbo pꞌoeḏi wänbo-á óeˀaˀgindoˀ.” 
\c 5  
\s1 Jesus-di báyékí yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wí senbíˀweḏi ovâykhehpiye 
\p  
\v 1 Pꞌoekwí̖ˀ pꞌä̖́näpiye diphaḏeḏi in Gerasene-bí nange iwe dipówá.  
\v 2 Iˀ kophé iweḏi Jesus nawá̖ˀ dihayḏi, wí sen peníbégeḏi napee óejay-íḏí. Nä́ˀi sendá wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáa.  
\v 3 I-á tꞌowápho eeje nathaa, wáy dâypeníkhä̖ˀkwꞌóeˀó iwe. Óewhiˀowän, hebo wínawhisogeḏeeˀipí, kaḏénaḏi wänbo joe.  
\v 4 Hä̖́yä́nbo óekwä̖́kꞌukhú̖whiˀan, heḏá kaḏénaḏá óemanwhiˀan, hewänbo iˀ kaḏéna itä̖ä̖ḏi itsꞌándeˀ, iˀ kwä̖́kꞌukhú̖to-á ithándeˀ, heḏi nää toˀwí wänbo wíˀûnkoḏipí óesahá̖a̖nú-íḏí, ívíwo nakayḏi.  
\v 5 Khu̖u̖-á thaa-á penípho eeje heḏá okú i̖ˀgá najiḏi itu̖wí̖núndeˀ, heḏá kꞌuuḏá ipitsꞌándeˀ. 
\p  
\v 6 Heḏi Jesus kayi̖ˀ najiḏi óemûˀḏi ivíˀpiye iˀä̖ä̖, heḏi iví páaḏépiye idégeˀdisóge.  
\v 7-8 Jesus-di iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óetu̖ˀan, “Nä́ˀi senbíˀweḏi ópeeve.” Heḏi kaygi itu̖wí̖núḏí iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ natú̖, “Háaḏan ánpí wíḏíˀohpí, Jesus, u̖ Jôesi Táḏá iˀ shánkí kwꞌáye naˀä́ndiví ay unmuuˀiˀ? Naaḏi Jôesi Táḏáví páaḏépiye wídaˀmáa, wíḏítꞌôephaḏekannamípí.”  
\v 9 Jesus-di óetsikaˀyan, “Hânnan unkhá̖wä̖́?” “Gá Báyékí gân” gin natú̖ iˀ sen, “gá naˀindá báyékí gijiḏân.”  
\v 10 Heḏi kayˀindi iˀ sendi Jesus óedaˀmáa nä́ˀin yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wíˀovâysaanípí nä́ˀi nangeḏi. 
\p  
\v 11 Iwe tsowa wáy báyékí pehtsuḏe dihúujiˀ ee okú wáhkí,  
\v 12 heḏi in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi Jesus kayˀindi óedaaˀan, “Naˀin oˀin pehtsuḏeví̖ˀge dísân inbí túˀ eeje ívítôeníḏí.”  
\v 13 Háa didaˀpóeˀin Jesus-di ovâymä́gi, heḏiho in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ iˀ senbíˀweḏi dipeeḏi in pehtsuḏe eeje dívítógi. In pehtsuḏe-á oe wáhkíḏí pꞌoekwí̖ˀ diwepiye dívíˀä̖ä̖wá̖veḏi dívípꞌotꞌahá̖nú. Nä́ˀin pehtsuḏe maḏi wíje maapaasôn (2,000) ihay dijiˀ. 
\p  
\v 14 In dâypehtsuḏeˀá̖yînmáaˀin dishavemää, heḏi iwáy búˀ heḏá búˀḏí jáˀwé-á háa napóeˀin dâytꞌôehoˀ. Heḏiho in tꞌowa dâymúuníḏí dimää.  
\v 15 Jesus-víˀwe dipówá ihayḏi iˀ sen báyékí yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ivíˀweḏi ônkhehpiyeˀiˀ óemûˀ. Nää-á naˀaamuu heḏá iví hangintandá imáa. Óemûˀ ihayḏi dikhunwôedaˀpóe.  
\v 16 In tꞌowa háa napóeˀin dâymûˀindi in tꞌowa dipówáˀin ovâytu̖ˀan iˀ senbí̖ˀgeḏi háa óeˀannin, heḏá háa in pehtsuḏe dínpóeˀindá.  
\v 17 Ihayḏáháˀ in tꞌowaḏi hânho kayˀindi Jesus óedaaˀan inbí nangeḏi ijâatä̖ä̖-íḏí. 
\p  
\v 18 Jesus iˀ kophé iwe itohon dihayḏi, iˀ sen in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ivíˀweḏi ônkhehpiyeˀiˀḏi pín taˀgeḏi óedaaˀan, “U̖-áḏí dípunmä́ä.”  
\v 19 Hewänbo Jesus-di wíˀóepunmä́gipí. Óetu̖ˀan, “Uvíˀpiye ópûndi uví tꞌowa ovâytꞌôeˀa̖mí tꞌä̖hkí háa iˀ shánkí natsonjiˀiˀḏi u̖gîˀ wônˀannin, heḏá háa uvíˀpiye nasehkanäpóeˀindá.”  
\v 20 Heḏiho iˀ sen iˀ nange Tä̖ Búˀwi Nange gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye namää, heḏi háa Jesus-di ônˀannin ovâytꞌôeˀan. Tꞌä̖hkí in tꞌowa ditꞌoeˀin ovâyháaˀan. 
\s1 Jesus-di wí kwee ûnˀûnpꞌoepeeˀiˀ ônhehkháaˀan, heḏá wí aˀyú̖ nachuuˀi-á óewówápaa 
\p  
\v 21 Jesus iˀ kophé iweḏi pꞌoekwí̖ˀ pꞌä̖́näḏi nawáyˀä̖ä̖ ihayḏi, pꞌo kíngé wáy najiˀ iwe báyékí tꞌowa diwéˀgepóe.  
\v 22 Heḏi wí sen, Jairus gin nakhá̖wä̖́ˀi naˀä̖ä̖, i-á in Huḏíyoví méesateˀaywi pꞌóˀḏéḏîˀ namuu. Iˀḏi Jesus óemûˀḏi iví páaḏépiye idégeˀdisóge óekhä̖geˀdaaˀa̖míḏí,  
\v 23 heḏi pín taˀgeḏi óetu̖ˀan, “Naví ayú̖káy dînchuwamääˀä̖. Naví kꞌaygipiye unmú-í heḏi uví mandi nâatä̖ä̖gé-í, heḏânho nawôewa-í heḏá nawówáyê̖e̖ní.”  
\v 24 Heḏiho Jesus i-áḏí namää. 
\p Báyékí tꞌowa dä́nwóemää, heḏi indi Jesus óetꞌä̖́ˀtꞌä̖́ˀchä̖nuhon.  
\v 25 Wí kwee wáˀ ûnwóemän, i-á napꞌóehayḏi tä̖ˀḏi wíje (12) pa̖a̖yo iví ûnpꞌoe wíˀûnwóyí̖ˀdeeˀipí.  
\v 26 Ikhä̖geˀtu̖wä̖máaḏí iví hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí iku̖ˀchꞌáaḏáháˀ iví chä̖ˀdá ihá̖nú, hewänbo in woekannindi shánkí óewänpitꞌôephaḏekannan, heḏi óekhä̖geˀnamívíˀweḏi shánká nahaypóe.  
\v 27 Nä́ˀi kwee-á Jesus-ví̖ˀgeḏi natꞌoe, heḏiho iví tíˀûupha̖ˀgeḏi tꞌowa jâa natsꞌú̖ iví kꞌéwéˀin to ôntä̖ä̖gé-íḏí.  
\v 28 Ginnân iˀánshaamáa: “Jesus-ví kꞌéwéˀin to kꞌáygéḏí wän dôntä̖geḏibo owôewa-í.”  
\v 29 Heḏi ôntä̖geḏi wesebo iví ûnpꞌoe ûnwóyí̖ˀdee, heḏi iví túˀ iwe nataachanpóe iví ta̖wä̖ ûnhehkháapóeˀin. 
\p  
\v 30 Wesebo Jesus ûnhanginpóe iví pínnándí toˀwí nahehkháapóeˀin, heḏi in tꞌowa jâaḏi ibéeḏí natú̖, “Toˀḏan naví aa dîntä̖ge?”  
\v 31 Iví khä̖geˀnindi óetu̖ˀan, “Nä́ˀin báyékí tꞌowaḏi u̖ˀ wóetꞌä̖́ˀtꞌä̖́ˀchä̖numáaḏí ovâymúndepíˀan, heḏiho háaḏan untû̖ˀ, ‘Toˀḏan naa dítä̖ge?’ gin”  
\v 32 Hewänbo Jesus-á ibéemáa, toˀḏan óetä̖geˀin óemúuníḏí.  
\v 33 Iˀ kwee ûnhanginpóe háa ûnpóeˀin, heḏi nakhunwôedaˀpóeḏáháˀ natha̖tha̖póe, heḏi Jesus-víˀpiye namääḏi iví páaḏépiye idégeˀdisóge, heḏi óetu̖ˀan taˀgendi háa iˀannin.  
\v 34 Jesus-di óetu̖ˀan, “Naví ay, uví wä̖yu̖ úmuuḏi unhewówa. Ánshaaginpíḏíbo ópûn. Unhehkháamúuní-áhay.” 
\p  
\v 35 Waˀḏi ihíˀmáa ihayḏibo wên senäˀ iˀ méesatewi pꞌóˀḏéḏîˀvíˀweḏi dipówá, heḏi óetu̖ˀan, “Janbo Jesus-á ibéemáa, toˀḏan irus, iˀ há̖hkandi ánpí óˀan, uví ayú̖káy-á ho úchuu.”  
\v 36 Hewänbo Jesus-di háa ditû̖ˀ wänbo wíˀovâyˀá̖yîngiˀanpí, heḏi nä́ˀi tsondi óetu̖ˀan, “Wíˀunkhunwôedaˀípí, ówänpiwä̖́yú̖.”  
\v 37 Heḏi Peter-á James-á heḏá John-dá, James-ví tíˀûu ûnmuuˀiˀ, inda̖ˀ i-áḏí ovâypunmä́gi.  
\v 38 Iˀ tsondiví tewhá jáˀwé napówá ihayḏi hânho díntû̖ˀdi natꞌoe. Wáy wên diséejiˀ, wây-á wêndá dívísíhtu̖wí̖núndeˀ.  
\v 39 Heḏi natsꞌú̖ˀ dihayḏi ovâytu̖ˀan, “Háaḏan hânho úntû̖ˀ, háaḏan íséejiˀ? Iˀ ayú̖káy-á wínachuupí, nawänpijókha̖wä̖kꞌóe-á.”  
\v 40 In tꞌowaḏi ônwänpipꞌáhkaa. Heḏiho Jesus-di tꞌä̖hkí ovâykhehpiye, heḏi iˀ ayú̖káyví táḏá-á jíyá-á in poje khä̖geˀnindá i-áḏí ovâyhondi iˀ wêe íve iˀ ayú̖káy nakꞌóe ee ditsꞌú̖.  
\v 41 Iˀ ayú̖káyví man ônyâ̖ˀḏi Huḏíyoví tundi óetu̖ˀan, “Talitha kum.” (Nä́ˀi híˀ ginnân natundaˀ: “Óshaa ayú̖káy gân wítu̖máa.”)  
\v 42 Wesebo ishaaḏi ijíyé (i-á tä̖ˀḏi wíje pa̖a̖yo ihayˀi namuu), heḏi hânho ovâyháaˀan.  
\v 43 Jesus-di kayˀindi ovâykhâ̖a̖ˀan toˀwí wänbo wíḏâyhanginˀânnamípíˀin háa napóeˀin, heḏi ovâytu̖ˀan iˀ ayú̖káy óehúujôeníˀin. 
\c 6  
\s1 Oe Nazareth búˀ Jesus óejoegiˀan 
\p  
\v 1 Iweḏi Jesus napeeḏi iví khä̖geˀnindáḏí iví ówîngepiye namää.  
\v 2 Iˀ kaykhanwówá thaa napówá ihayḏi Huḏíyoví méesateˀay ee ovâyhá̖ˀoˀ, heḏi in báyékí tꞌowa iwe dikwꞌóˀnin dívítꞌôeyannin ovâyháaˀan, heḏi ditú̖, “Wä̖́hä̖̂ä̖-an nä́ˀi natû̖ˀdi tꞌä̖hkí ûnhanginpóe, heḏi toˀḏan óehangintanmä́gi? Háḏíḏan nä́ˀi pínnán tꞌôe iˀoˀ?  
\v 3 Ti i-á iˀ phéˀtꞌôeˀiˀḏa̖ˀ wínamuupíˀan, Mary-ví ay-á? Ti nä́ˀin senäˀ James-á Joses-á Judas-á Simon-dá iví tíˀûuwin wíˀûnmuupíˀan? Heḏá in kwiyä̖ˀ iví tíˀûuwin ûnmuuˀin wáˀ, ti naˀindáḏí wíḏijihpíˀan?” Gin in tꞌowa ditû̖ˀ gá i-áḏí híhchan wíḏínpóepíḏân. 
\p  
\v 4 Heḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wí Jôesi Táaví tukheˀbi-á wä̖́hä̖̂ä̖ wänbo tꞌä̖hkí óeˀaˀgin, hewänbo iví nange iwá joe, iví tꞌowa-áḏá joe, heḏá iví kꞌaygi wänbo-á joe.”  
\v 5 Heḏi wên hí̖yä̖̂ä̖ḏiḏa̖ˀ tꞌowavîˀḏi imankꞌûˀḏi hehkháa ovâymä́gi, hewänbo wíyá pínnán tꞌôe wänbo wíˀûnkoḏipí iˀa̖míḏí.  
\v 6 Inbí wä̖yu̖píḏí óeháaˀan. 
\s1 Jesus iví tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin isan iví tꞌôe dívíˀa̖míḏí 
\p Ee búˀây i̖ˀge Jesus namändi ovâyhá̖hkanhon.  
\v 7 Heḏá in tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin ivíˀpiye ovâywéˀgetu̖ˀandi wíˀjendi ovâypuwaˀan, heḏi iví tꞌôe dívíˀa̖míḏí ovâysan. Dimääpíḏíboˀ iˀḏi ovâykꞌûˀ in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ovâytꞌaaníḏí.  
\v 8 Ginnân ovâyjôn: “Ímän dihayḏi uḏuphéḏa̖ˀmân bînhûuwí, wíyá hä̖́ä̖bo-á joe — wí koegîˀ wänbo joe, heḏiháa wí múu bînhä̖ä̖wíkuu-ígîˀ wänbo joe, heḏiháa wí chä̖ˀ únmúhtoˀondi wänbo joe.  
\v 9 Unbí anto úntoˀonda̖ˀ bînhûuwí, heḏá wíje to-á wívînhûuwípí.”  
\v 10 Ovâytu̖ˀan wáˀ, “Wä̖́hä̖̂ä̖ ímää wänboˀ, wí tewhá ee wovâysígíˀandi eebo úvíwóyí̖ˀní, iˀ búˀḏí ímää píhay.  
\v 11 Hewänbo wä̖́hä̖̂ä̖ wovâysígíˀanpíḏá, heḏiháa wovâytꞌôeyanpíḏá, iweḏi ípeemän dihayḏi unbí anto iweḏi bînnaˀjeepêeḏi-í in tꞌowa dínhanginnáaníḏí híwó wíḏívíˀanpíˀin.” 
\p  
\v 12 Heḏiho iví khä̖geˀnin iweḏi dimääḏi in tꞌowa ovâytꞌôeˀan inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀa̖míḏí.  
\v 13 Báyékí yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpiye, heḏá báyékí tꞌowa dihayˀindá olive ka̖ˀpꞌoe-á ovâyˀä̖yu̖ḏi hehkháa ovâymä́gi. 
\s1 John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi óehay 
\p  
\v 14 Heḏi Herod iˀ nangewi tsondi namuuˀiˀ ûnhanginpóe háa napuwamännin, in tꞌowa tꞌä̖hkí Jesus-ví̖ˀgeḏi dívíhíˀmáaḏí. Wên ditû̖ˀ, “I-á John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi namuu nawáywówápóeˀiˀ, heḏân kavêe nä́ˀi pínnán tꞌôe iˀoˀ.”  
\v 15 Wây-á ditû̖ˀ, “Elijah-ân namuu.” Heḏá wây-á wêndá ditû̖ˀ, “In wéˀgen Jôesi Táḏáví tukheˀmin diweḏiˀi-ân namuu, in hä́nˀoeˀin tukheˀmin waagiˀbá namuu.” 
\p  
\v 16 Hewänbo Herod natꞌoe ihayḏi, i-á natú̖, “John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi-ân namuu, iˀ to otsonpóe óekꞌéˀtsꞌâa-íˀi-ân nawáywówápóe.”  
\v 17 Haˀwâa Herod natú̖ gá hä̂nhay natsonpóeḏân John óepankáyjíḏí heḏá pantewhá ee óewhisôege-íḏí. Iví kwee Herodias-gîˀ ginho iˀan. Nä́ˀinnânho napóe: Herod wí tíˀûu ûnˀä́n, Philip gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ, heḏi tobá Herodias-á Philip-ví kwee ûnmuu wänboˀ, Herod-di óekhóˀyâ̖ˀ.  
\v 18 Heḏi John-di Herod óetu̖máa, “Híwó wínamuupí uví tíˀûuví kwee mânkáyjíḏí.”  
\v 19 Heḏânho Herodias-di John óetꞌayḏi nadaˀ toˀwíḏí óeháyjíˀin, hewänbo wíˀûnkoḏipí,  
\v 20 gá Herod-di John óekhunwôedaˀḏân. Herod-dá ûnhanginná John iví wówátsi taˀge ihonnin heḏá yä̖ˀḏâaˀi-á namuu, heḏiho ônˀaywondeˀ. Herod óehí̖ˀan John-bí híˀ ôntôeyaaníḏí, hewänbo ôntꞌôeyandeḏi háa iˀánshaaˀa̖míˀin wíˀishaaḏepí. 
\p  
\v 21 Tꞌôeḏiwän híwó ûnpóe Herodias. Herod-ví aycha thaa ûnnândi ishánkíˀeeḏipaa, heḏi in tsonnindá in sundaḏo pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in koḏitꞌowa senäˀ Galilee-windá ovâyhúutu̖ˀan.  
\v 22 Heḏi Herodias-ví aˀyú̖ ûntsꞌûndi ovâyjáḏe, heḏi Herod-á in ovâyhúutu̖ˀannindá ovâyhí̖ˀan iví shaḏe. Heḏiho Herod-di iˀ aˀyú̖ óetu̖ˀan, “Dídaaˀan naa hä̖ä̖wí undaˀiˀ, heḏi naaḏi iˀ wímä̂äní.”  
\v 23 Iví tun imä́gi Jôesi Táḏáví páaḏépiye ginnân: “Hä̖ä̖wí undaˀpóeˀiˀ, naaḏáho wímä̂äní, naví nan wänbo píngé hayḏi wímä̂äní.”  
\v 24 Heḏi iˀ aˀyú̖ napeeḏi iví jíyá óetsikaˀyan, “Hä̖ä̖-an odaˀpúuwí?” Iví jíyáḏí óetu̖ˀan, “Gá John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví pꞌônnân undaˀpúuwí.”  
\v 25 Iˀ aˀyú̖ iwä̖́nähoˀḏi wesebo ee Herod naˀä́n dee natsꞌú̖, heḏi óetu̖ˀan: “Naa odaˀ wesebo dímä̂äníˀin wên sä̖ˀwé pháagîn diweḏi John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví pꞌôn.” 
\p  
\v 26 Herod natꞌoeḏi báyékí nachanpóe, hewänbo in senäˀ dikwꞌóˀninbí páaḏépiye iví tun imä́giˀin namuuḏibo wínadaˀpí “joe” gin óetu̖ˀa̖míˀin.  
\v 27 Heḏiho wí sundaḏo á̖yí̖ˀdiˀ óepunjôn John óekꞌéˀtsꞌâa-íḏí pan tewhá ee, iví pꞌôn ônkáyjíḏí.  
\v 28 Heḏi iˀ sundaḏo han iˀandi John-bí pꞌôn wên sä̖ˀwé pháagîn diweḏi ônmaa. Iˀ aˀyú̖ ônˀandáháˀ i aˀyú̖ḏá iví jíyá-á ônˀan.  
\v 29 John-ví khä̖geˀnin dínhanginpóe ihayḏi diˀä̖ä̖ iˀ pení dâykáyjíḏí, heḏi dâykhä̖ˀkꞌûˀ. 
\s1 Jesus in pꞌánú maapaasôn (5,000) senäˀdá in wéˀgen tꞌowa-á ovâyhúujôn 
\p  
\v 30 Jesus-ví tꞌôekhuwaˀin Jesus-víˀpiye diwáyˀä̖ä̖, heḏi tꞌä̖hkí háa dívíˀan waa heḏá hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí dâyhá̖ˀannindá óetꞌôeˀan.  
\v 31 Báyékí tꞌowa diˀä̖ä̖ˀä̖ḏá dimääˀä̖ḏá Jesus-á iví khä̖geˀnindá húu wänbo wíˀovâymähpí. Heḏiho Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Jaho gimú-í oe hânda̖ˀ nanáˀ diwepiye wíˀbo giyê̖e̖níḏí, heḏi owe ívíkaykhanwówáˀa̖mí.”  
\v 32 Heḏiho kophé iweḏi oe hânda̖ˀ nanáˀ diwepiye dimää. 
\p  
\v 33 Hewänbo dívíjâaˀandi báyékí tꞌowa iˀ búˀây i̖ˀgeˀindi ovâymûˀ, heḏi ovâytaa, heḏi oe pꞌoekwí̖ kíngé nangeḏibo dívíˀa̖ˀyu̖u̖ˀandi Jesus-ví páaḏébo dipówá.  
\v 34 Jesus iˀ kophé iweḏi nawha̖veˀä̖ḏi in báyékí tꞌowa ovâymûˀ, heḏi inbíˀpiye nasehkanäpóe gá wên kꞌúwá waagibá á̖yí̖ˀdipíḏíbo dijiḏân, heḏiho báyékí hä̖ä̖wí ovâyhá̖ˀan.  
\v 35 Nakinmän dihayḏi iví khä̖geˀnin ivíˀpiye diˀä̖ä̖ḏi óetu̖ˀan, “Nä́we naˀahkonná, heḏá nää-á nakinmän.  
\v 36 Nä́ˀin tꞌowa ovâypunjônbe iˀ nava hä̖ä̖ tsowa nanân deejepiye heḏá iˀ búˀây eejepiyá, dâyhä̖ä̖wíkuumä́-íḏí dívíhú̖u̖ya̖míḏí.”  
\v 37 Hewänbo Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undiḏânho bînhúujôení.” Indi óetu̖ˀan, “Háḏíḏan âyˀa̖mí? Ti undaˀ gimú-íˀin wáygín tä̖gintä̖ (200) thaa tꞌôe dívíˀandi wáˀâa âyhá̖a̖nú-íḏí koegîˀ âykuumä́-íḏí, heḏá âymä̂äní dâykꞌoˀíḏí?”  
\v 38 Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Hä̖́yú̖-an koegîˀ bînmáa? Ja binmúˀḏí.” Hä̖́yú̖ dâymáaˀin dínhanginpóe ihayḏi ditú̖, “Pꞌánú páváˀây heḏá wíje paˀây-á.” 
\p  
\v 39 Heḏi in tꞌowa tꞌä̖hkí ovâytu̖ˀan ee táa tsá̖wä̖́ eeḏi dívíbóeḏíkwꞌôení.  
\v 40 Heḏi dívíwhaaḏikwꞌóḏi tä̖gin tä̖gindá (100’s) heḏá pꞌánä́n tä̖gindá (50’s).  
\v 41 Jesus iˀ pꞌánú pává heḏá in wíje paa-á ihógi, heḏi makówápiye ibéeḏí ikú̖ˀdaaˀandi iˀ pává-á heḏá in paa-á iháve. Heḏáháˀ iví khä̖geˀnin ovâyˀan in tꞌowa ovâyphaaḏé-íḏí.  
\v 42 Tꞌä̖hkí in tꞌowa dívíhú̖u̖yandi dívíshu̖ˀan,  
\v 43 heḏi iví khä̖geˀnin tä̖ˀḏi wíje (12) tꞌún pꞌéeḏí iˀ dínphaḏeˀi pává heḏá paa-á dâywéˀgeˀan.  
\v 44 In senäˀda̖ˀbo dívíhú̖u̖yannin pꞌánú maapaasôn (5,000) ihay dijiˀ. 
\s1 Jesus pꞌoe kwꞌáayé najiˀ 
\p  
\v 45 Wesebo Jesus iví khä̖geˀnin ijôn iˀ kophé iwe dívítôeníḏí, heḏi ovâytu̖ˀan oe pꞌoekwí̖ˀ pꞌä̖́näpiye dipáaḏémú-íˀin, Bethsaida búˀay nanáˀ diwepiye. Hebo i-á iwebo iwóyí̖ˀ in tꞌowa ovâypunjôeníḏí.  
\v 46 Heḏi in tꞌowa ovâyjoeˀandi okú kwꞌáyepiye namää ijûusuˀa̖míḏí. 
\p  
\v 47 Nakhunpóe ihayḏi iˀ kophé oe pꞌoe pinuḏi namän, heḏi Jesus-á wíˀbo-á ee nan deeḏi najiˀ.  
\v 48 Hânho dívítꞌôekanhondi ovâymûˀ, iˀ wa̖a̖ḏi páaḏépiye wíˀovâypunmähpíḏí. Héḏénpiye nanáˀ dihayḏi pꞌoe kwꞌáayé najiˀ ovâykâaníḏí, heḏi ovâyphaḏekhâymáawän.  
\v 49 In khä̖geˀnindi pꞌoe kwꞌáayé najiḏi óemûˀ, heḏi wí pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ iˀ namuu gin diˀândi dívítu̖wí̖nú dikhunwôedaˀ waa,  
\v 50 gá tꞌä̖hkíḏí óemûˀḏi dívípíhä̖ä̖ḏân. Hewänbo wesebo ovâytu̖ˀan, “Unbí píˀnä́ khóˀjé íkaymúuní. Naa Jesus-ân omuu. Wíˀíkhunwôedaˀípí.”  
\v 51 Heḏi iˀ kophé iwe indáḏí ipitógi, heḏi iˀ wa̖a̖ nahán. Hânho ovâyháaˀan,  
\v 52 gá dikaˀpowakâymuuḏân. Waˀḏi wíḏikaˀpóyaˀpí taˀgendi toˀwí namuuˀin, tobá iˀ páváḏí wí pínnán tꞌôe iˀan wänbo. 
\s1 Oe Gennesaret nange Jesus-di in dihayˀin ovâyhehkháaˀan 
\p  
\v 53 Oe pꞌoˀ pꞌä̖́näpiye diphaḏeḏi Gennesaret nange dipówá, heḏi iˀ kophé dâywhisóge.  
\v 54 Iˀ kophé iweḏi dipee ihayḏi wesebo in tꞌowaḏi Jesus óetaa.  
\v 55 Wáygé najiˀin dínhanginpóe ihayḏi, in tꞌowa tꞌä̖hkí dívíˀa̖ˀyu̖u̖ˀan in dihayˀin inbí whohpa̖ˀ wóegé ovâykáaníḏí.  
\v 56 Wä̖́hä̖̂ä̖ Jesus namää wänboˀ, háa búˀây i̖ˀge, háa búˀ heˀendi i̖ˀge, heḏiháa búˀ jáˀwé iwe in tꞌowaḏi nä́ˀin dihayˀin bûu píngé iwe ovâykwꞌóeˀó, heḏá pín taˀgeḏi óedaaˀoˀ iví toˀ kꞌáygéḏí wän ôntä̖ä̖gé-íḏí, heḏi tꞌä̖hkí in óetä̖geˀin dihehkháapóe. 
\c 7  
\s1 In hä́nˀoeˀinbí há̖hkan 
\p  
\v 1 In Pharisee tꞌowa-á heḏá wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá Jerusalem-di diˀä̖ä̖ḏi Jesus-víˀwe dívíwéˀgeˀan.  
\v 2 Heḏi indi ovâymûˀ Jesus-ví khä̖geˀnin dívíhúujoḏi dívímanˀowíḏipíḏíboˀ in Huḏíyoví khuu waa. 
\p  
\v 3 Nä́ˀin Pharisees-á heḏá tꞌä̖hkí in wéˀgen Huḏíyo-á wíḏívíhúujopí páaḏé dívímanˀowíḏipíḏíboˀ, háa in hä́nˀoeˀin Huḏíyoví khuu dínmuu waagi.  
\v 4 Heḏi wáy dâyhä̖ä̖wíku̖ˀchꞌáaḏeˀ iweḏi diˀä̖ä̖ḏi wíḏívíhúujopí páaḏé gin dívímanˀowíḏipíḏíboˀ; heḏá báyékí ha̖ˀbi khuu-á dâyˀaˀgindoˀ. Inbí kꞌéḏé-á pꞌonbay-á sänbáy-á dâyˀowíḏínde háa namúuní waagi. Gin dínmuu inbí khuu. 
\p  
\v 5 Heḏi nä́ˀin Pharisees-á nä́ˀin Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá indi Jesus óetsikaˀyan, “Háaḏan uví khä̖geˀnin in hä́nˀoeˀin seˀdaaví khuu dâyˀaˀginnamívíˀweḏi, inbí húugîˀ dâykꞌoˀ waˀ dívímanˀowíḏipíḏíbo háa nakhâyˀä̖ˀ waagi?”  
\v 6-7 Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Un paa waaginbá úvíjánúmáaˀin ímuuˀin, hä́nˀoe híwó Isaiah-ḏi unbí̖ˀgeḏi itaˀnan háawin tꞌowa ímúuníˀin. Ginnân háa Jôesi Táḏá natú̖ˀin itaˀnan: 
\q1 Nä́ˀin tꞌowa híwó naví̖ˀgeḏi dívíhéeˀo sóphogeḏi, 
\q2 hewänbo inbí píˀnä́ḏá han wíḏícha̖a̖pí. 
\q1 Ditû̖ˀ naa díˀaˀgin, hewänbo wíḏínchä̖ˀmuupí, 
\q2 gá tꞌowaví híˀḏa̖ˀ dâyhá̖ˀoḏân, heḏá ditû̖ˀ inbí híˀ-á naví há̖hkan dînmuu. 
\m  
\v 8 Háa Jôesi Táḏá natsonpóeˀin bînjoegiˀoˀ, heḏi tꞌowaví khuu-á bînhóndeˀ. 
\p  
\v 9 “Íchanpóe hânho únhanginnân waa, háa Jôesi Táḏá natsonpóeˀin bînhângeˀoḏi unbí khuu bînˀaˀginnamíḏí.  
\v 10 Moses natú̖hpíˀan, 
\q1 Unbí táḏáˀin jíyáˀin bînˀaˀginnamí. 
\m Heḏá wáˀ natú̖, 
\q1 Toˀwí iví táḏáví̖ˀgeḏi háa iví jíyáví̖ˀgeḏi híwóhpí ihéeˀandi, i-á óeháyjí. 
\m  
\v 11-12 Hewänbo undá ginnân ítû̖ˀ: Wí toˀwí ûnˀä̖ˀ iví táḏá háa iví jíyá itu̖ˀâ̖a̖míˀin, ‘Naví hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi otû̖ˀ Korban gin.’ (Huḏíyoví tundá Korban natundaˀ, ‘Nä́ˀi hä̖ä̖wí-áho Jôesi Táḏá dómä́gi’ gin.) Heḏi tobá iˀ hä̖ä̖wíḏí iˀ táḏá háa iˀ jíyá óekhä̖geˀnamí wänboˀ, nä́ˀi toˀwí gin natú̖ˀi hä̖ä̖wí wänbo ingîˀ wívînkanmä̂änípí.  
\v 13 Báyékí hä̖ä̖wí haˀwâagi bînˀoˀ, heḏiho unbí khuu bînhá̖ˀoḏi Jôesi Táḏáví híˀ wíˀûnchä̖ˀmuupí waa bînkanmáa.” 
\s1 Iˀ hä̖ä̖wí Jôesi Táḏá natû̖ˀdi yä̖ˀḏâapîˀ namuuˀin 
\p  
\v 14 In tꞌowa wíyá ovâywéˀgeˀan dihayḏi, Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Tꞌä̖hkíḏíbo bítꞌôeyan, heḏânho íkaˀpóewí.  
\v 15 Háawi wí hä̖ä̖wí namuu wänbo tꞌowa dâykꞌoˀiˀḏá yä̖ˀḏâapíˀin wíḏipoeˀopí. Hewänbo hä̖ä̖wí híwóhpîˀ inbí píˀnä́ khóˀjé iweḏi dínpeeˀiˀḏáho yä̖ˀḏâapíˀin dipoeˀo.  
\v 16 Toˀwí nakaˀpowadaˀi-á ûnkhâyˀä̖ˀ itꞌôeyaaníˀin.” 
\p  
\v 17 In tꞌowa ovâyjoeˀan dihayḏi iví tewhá ee natsꞌú̖, heḏi iví khä̖geˀnindi óetsikaˀyan nä́ˀi híˀ hânnan natundaˀin.  
\v 18 Heḏi ovâytu̖ˀan, “Ti un wáˀ kaˀpowapíˀin ímuu? Ti wíˀúnhanginnáhpíˀan wí toˀwí yä̖ˀḏâapîˀ wínapoeˀopí wí hä̖ä̖wí iví jáˀwéḏí ûntsˀûndiḏi,  
\v 19 gá nä́ˀi hä̖ä̖wí wíˀûntsꞌúyaˀpíḏân iví píˀnä́ khóˀjé, hewänbo iví see iwáhoˀ, heḏi iví túˀ iweḏi ûnwänpiphaḏeˀ.” (Nä́ˀi ovâytu̖ˀandi Jesus-di ovâyhá̖ˀan tꞌä̖hkí koegîˀ-á híwóˀdi namuu óekꞌoˀígîˀ). 
\p  
\v 20 Heḏáháˀ ovâytu̖ˀan, “Hä̖ä̖wí wí toˀwíví píˀnä́ḏí ûnpeeˀiˀḏibâa yä̖ˀḏâapîˀ napoeˀo.  
\v 21-22 Híwóhpí ánshaa wí toˀwí iví píˀnä́ khóˀjé imáaḏí i-á nasändaˀ; natꞌowatꞌakha̖nudaˀ; wínakhóhtsa̖a̖ˀä́npí wänbo toˀwí-áḏí iwhohkumáa; háa tobá nakhóhtsa̖a̖ˀä́n wänboˀ, wíyá toˀwíví kwee-áḏí háa sendáḏí iwhohkumáa; hä̖ä̖wí wéˀgen tꞌowa dâymáaˀi-á nadaˀ; jänäkíkandi namuu; nahójo; háa nawänpidaˀ waagi iˀoˀ; nathúutꞌóe; tꞌowaví̖ˀgeḏi híwóhpí ihéeˀoˀ; icha̖a̖ˀoˀ; tꞌôeyanpîˀ namuu.  
\v 23 Nä́ˀi yä̖ˀḏâapîˀ hä̖ä̖wí wí toˀwíví píˀnä́ khóˀjé iweḏi ûnpeeḏi, iˀḏibâa yä̖ˀḏâapîˀ óepaˀ.” 
\s1 Wí kweeví wä̖yu̖ 
\p  
\v 24 Jesus iˀ nange ijoeˀandi Tyre búˀ tsowapiye namää, heḏi wí tewhá ee natsꞌú̖. Wínadaˀpí toˀwí wänbo ûnhanginnáaníˀin ee naˀä́nnin, hewänbo wíˀûnkoḏipí ikaaya̖míˀin.  
\v 25-26 Heḏi wí kwee Jesus-ví̖ˀgeḏi natꞌoeḏi wesebo ee naˀä́n deepiye namää. Nä́ˀi kwee-á Syrophoenicia-wi namuu, heḏiho koḏi Huḏíyo wínamuupí. Iví ayú̖káy wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ônmáa, heḏi Jesus-ví páaḏépiye idégeˀdisógeḏi kaygindi óedaaˀan iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ iví aˀyú̖víˀweḏi ônkhehpeeyé-íḏí.  
\v 27 Jesus-di iˀ kwee óetu̖ˀan, “Naa wíḏînkhâyˀä̖hpí in wéˀgen tꞌowa dovâykhä̖geˀnamíˀin, in Huḏíyo tꞌowa dovâykhä̖geˀnanpíḏíboˀ. U̖ˀ páaḏé wíkhä̖geˀnandá, in áyyä̖̂ä̖ví húugîˀ in tséˀây dovâymäˀ waagibá namúuní.”  
\v 28 Iˀ kweeḏi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, háa untú̖ waa taˀgen namuu. Hewänbo iˀ pávátä̖́ mä́äsa phoˀ in áyyä̖̂ä̖ dínjemuˀiˀ in tséˀây wänbo dâykꞌoˀ.”  
\v 29 Jesus-di óetu̖ˀan iˀ kwee, “Híwó untú̖ḏího naaḏi iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ uví ayú̖káyvíˀweḏi dônkhehpiye. Jaho uvíˀpiye ópûn.”  
\v 30 Heḏi iˀ kwee ivîˀ napówá ihayḏi, iˀ aˀyú̖ whohte eeḏi nakꞌóeḏí óemûˀ, heḏi iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ho ûnpee. 
\s1 Jesus-di wí sen tunpîˀ namuuˀiˀ ônhehkháaˀan 
\p  
\v 31 Tyre búˀḏí Jesus napeeḏi Sidon búˀ i̖ˀge naphaḏe, heḏá iweḏá Galilee pꞌoekwíngépiye nawáymää, iˀ nange Tä̖ Búˀ Nange gin dâytu̖ˀoˀ iwe.  
\v 32 Heḏi wí sen ojetꞌaaˀi namuuˀi heḏá tunpîˀ-á ônkán, heḏi pín taˀgeḏi óedaaˀan iˀ sen óetä̖ä̖gé-íḏí ônhehkháaˀa̖míḏí.  
\v 33 Jesus-di iˀ sen in tꞌowavíˀweḏi wíˀboˀ óejâaˀan, heḏi iví mankhú̖ iˀ senbí oje phóge itógi, heḏáháˀ imankhú̖sópꞌoˀandi iˀ senbí hän ôntä̖ge.  
\v 34 Heḏi makówápiye ibéeḏí kaygi ihâ̖a̖ˀan, heḏi iˀ sen óetu̖ˀan, “Ephatha” gin. (Nä́ˀi tun Ephatha-á “nakhuuḏee-í” gân natundaˀ Huḏíyoví tundi.)  
\v 35 Wesebo iˀ senbí ojepho ûnkhuuḏee, iví händá ûnjuḏeḏee, heḏi thayˀeeḏi ihéeˀan.  
\v 36 Heḏi Jesus-di in tꞌowa ovâykhâ̖a̖ˀan toˀwí wänbo wíḏâytꞌôeˀa̖mípíḏí, hewänbo indá shánkí ovâykhâ̖a̖ˀandá shánká dâytꞌôeˀan.  
\v 37 In tꞌowa ditꞌoeḏi hânho ovâyháaˀan, heḏi ditú̖, “Hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí híwó iˀoˀ. In ojetꞌaaˀin wänbo ditꞌoeˀo, in tunpíˀindá dívíhéeˀoˀ.” 
\c 8  
\s1 Jesus-di in jónu maapaasôn (4,000) tꞌowa ovâyhúujôn 
\p  
\v 1 Ihayhä̖̂ä̖bá wây-á báyékí tꞌowa diwéˀgepóe, heḏi hä̖ä̖wí wänbo dâykꞌoˀígîˀ wíḏâymáapí. Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀandi ovâytu̖ˀan,  
\v 2 “Naa nä́ˀin tꞌowavíˀpiye osehkanäpóe. Poje thaa naa-áḏí dijiˀ, heḏi nää-á hä̖ä̖wí koegîˀ wänbo wíḏínphaḏepí.  
\v 3 Heḏi diha̖hsêndibo inbíˀpiye dovâypunjôndá, wáy pꞌóegébo ha̖a̖ḏi dikaanú-í, wáy wên kayi̖ˀdi diˀä̖ä̖ḏi.”  
\v 4 Iví khä̖geˀnindi óetsikaˀyan, “Wä̖́hä̖̂ä̖-an nä́ä ahkon deeḏi wí koegîˀ âyhóení, nä́ˀin tꞌowa âyhúujôeníḏí?”  
\v 5 Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Hä̖́yú̖ pává-an bînmáa?” Ditú̖, “Tsé ihay.” 
\p  
\v 6 Jesus-di in tꞌowa ovâytu̖ˀan ee nange dívíkwꞌôení gin. Heḏáháˀ iˀ pává ihógiḏi ikú̖ˀdaaˀan, heḏi iháveḏi iví khä̖geˀnin ovâyˀan in tꞌowa ovâyphaaḏé-íḏí, heḏi han dívíˀan.  
\v 7 Wên hä̖́yú̖ paˀây wáˀ in khä̖geˀnin dâymáa, heḏi Jesus ikú̖ˀdaaˀandi in khä̖geˀnin ovâytu̖ˀan dâyphaaḏé-íˀin.  
\v 8 In tꞌowa dívíhú̖u̖yandi híwó dívíshu̖ˀan, heḏi in khä̖geˀnin tsé ihay tꞌún pꞌéeḏí iˀ dínphaḏeˀiˀ koegîˀ dâywéˀgeˀan.  
\v 9 Nä́ˀin tꞌowa dívíhú̖u̖yannin maḏi jónu maapaasôn (4,000) ihay dijiˀ.  
\v 10 Heḏi Jesus-di in tꞌowa ovâypunjôndi wesebo iˀ kophé iwe itógi iví khä̖geˀnindáḏí, heḏi Dalmanutha nangepiye dimää. 
\s1 In Pharisee tꞌowaḏi Jesus óedaaˀan wên pínnán tꞌôe iˀa̖míḏí 
\p  
\v 11 In Pharisee tꞌowa diˀä̖ä̖ heḏi Jesus óetu̖hä́nmáa. Óedaˀmáa wên taa makówáḏí ovâykeeya̖míḏí, gá óetayi̖ˀníˀin didaˀḏân.  
\v 12 Jesus kaygi ihâ̖a̖ˀandi ovâytu̖ˀan, “Háaḏan un nääwin tꞌowa wên taa bînmúuníˀin ídaˀ? Taˀgendi wâytu̖máa, un tꞌowa wí hä̖ä̖wí haˀwâagiˀi-á wíwâykeekankhâymáapí.”  
\v 13 Heḏi ovâyjoeˀandi wíyá iví kophé iwe itógi, heḏi iwáybun oe wáyhánäpiyebá. 
\s1 Jesus iví khä̖geˀnin ihéeˀan in Pharisee tꞌowa-á heḏá Herod-á inbí há̖hkan niˀgeḏi 
\p  
\v 14 Jesus-ví khä̖geˀnin dínˀóḏe dâypáváhûuwíḏí — wí wêe páváḏa̖ˀ iˀ kophé iwe indáḏí dâymaa.  
\v 15 Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Bíˀá̖yîngiˀan hä̖ˀin Pharisee-ví oewáaseeḏi, heḏá Herod-vîˀḏá.” \f + \fr 8:15 \ft Jesus “oewáasee” gin natú̖ḏí inbí há̖hkan niˀgeḏân ihíˀmáa, hewänbo in khä̖geˀnin wíḏikaˀpówápí.\f* 
\v 16 Heḏi in khä̖geˀnin wíˀnä́ táye dívítu̖ˀan, “Háaḏan gin natú̖? Gá maḏi wíˀâypávámaapíḏân.”  
\v 17 Háa ditû̖ˀnin Jesus ûnhanginpóe, heḏi ovâytsikaˀyan, “Háaḏan ítû̖ˀ wívînpávámaapíˀin? Ti háa otundaˀin waˀḏi wíˀúnhanginpoeˀopíˀan, heḏiháa waˀ wíˀíkaˀpóyaˀpíˀan? Ti íkaˀpowakâymuu?  
\v 18 Ítséemuu, heḏi háaḏan handi wíˀúnkeetꞌóepí? Heḏá íˀojemuu, heḏi háaḏan handi wíˀítꞌoeˀopí?  
\v 19 Ti wíˀúnˀánshaapíˀan háa dáyˀannin? Nä́ˀi pꞌánú pává in pꞌánú maapaasôn (5,000) tꞌowagîˀ dovâyháve ihayḏi, hä̖́yú̖ tꞌúnnan iˀ dínphaḏeˀi koegîˀ bînwéˀgeˀan?” Óetu̖ˀan, “Tä̖ˀḏi wíje (12) ihay.”  
\v 20 “Heḏá tsé ihay pává in jónu maapaasôngîˀ-á (4,000) dovâyháve ihayḏi, hä̖́yú̖ tꞌúnnan iˀ dínphaḏeˀi koegîˀ bînwêˀgeˀan?” Ditú̖, “Tsé ihay.”  
\v 21 Heḏi ovâytu̖ˀan, “Heḏi háaḏan waˀḏi wíˀíkaˀpóyaˀpí iˀ oewáasee i̖ˀgeḏi wâytu̖ˀandi?” 
\s1 Oe Bethsaida búˀay Jesus-di wí sen tsíˀtꞌaaˀi namuuˀiˀ ônhehkháaˀan 
\p  
\v 22 Oe Bethsaida búˀay dipówá, heḏi wên tꞌowaḏi wí sen tsíˀtꞌaaˀi namuuˀi Jesus-víˀwe óekán. Pín taˀgeḏi indi Jesus óedaaˀan nä́ˀi tsíˀtꞌaaˀiˀ óetä̖ä̖gé-íḏí ônhehkháaˀa̖míḏí.  
\v 23 Jesus-di iˀ tsíˀtꞌaaˀiˀ óepahkêˀ, heḏi oe búˀḏí jáˀwépiye óepahoˀḏi tsée eeḏi wí sóˀpꞌoeḏi óeˀä̖yu̖, heḏá iví mandá óetä̖geḏi óetsikaˀyan, “Ti hä̖ä̖wí úkeepoeˀo?”  
\v 24 Iˀ tsíˀtꞌaaˀiˀ ipu̖wä̖béeḏí natú̖, “Tꞌowa dijiḏi dovâymúndeˀ, hewänbo hä̖ä̖wí wí tay waagibá díncha̖a̖.”  
\v 25 Heḏi wíyá iˀ senbí tsée Jesus-di ôntä̖ge. Nää-á iˀ tsíˀtꞌaaˀi hânho ipu̖wä̖khä̖ä̖ḏi nawówa, heḏi wesebo hä̖ä̖ tꞌä̖hkí keeˀeeḏi ûnkeepóe.  
\v 26 Heḏi Jesus-di iˀ sen ivíˀpiye óepunjôndi óetu̖ˀan, “Hä̖ä̖ búˀ wíˀunwáytsꞌú̖u̖nípí.” 
\s1 Peter natú̖ toˀwí Jesus taˀgendi namuuˀin 
\p  
\v 27 Jesus iví khä̖geˀnindáḏí iˀ búˀây eeje Caesarea Philippi búˀ tsowa eejepiye namää. Dimän dihayḏi iví khä̖geˀnin itsikaˀyan, “To-an naa omuu gân nä́ˀin tꞌowa ditû̖ˀ?”  
\v 28 Óetu̖ˀan, “Wên ditû̖ˀ John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi-ân unmuu. Wây-a wêndá ditû̖ˀ Elijah-ân unmuu, heḏá waˀḏi wáyjé wêndá ditû̖ˀ wí Jôesi Táḏáví tukheˀmin diweḏiˀi-ân unmuu.”  
\v 29 Heḏi ovâytsikaˀyan, “Heḏi undá, to-á naa-á omuu gân íˀándeˀ?” Peter-di óetu̖ˀan, “Gá iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, i-ân unmuu.”  
\v 30 Heḏi kaygindi ovâykhâ̖a̖kꞌûˀ wíyá toˀwí wänbo wíḏâyhanginˀânnamípíḏí toˀwí namuuˀin. 
\s1 Jesus ihéeˀan itꞌôephaḏekhâymáa i̖ˀgeḏi heḏá nachuwagíˀo i̖ˀgeḏá 
\p  
\v 31 Heḏi ihayḏi háa ûnpuwagíˀo i̖ˀgeḏi ovâyhéeˀandi ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀin nakhâyˀä̖ˀ napúuwíˀin: Naa, tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi báyékí dontꞌôephaḏekhâymáa, heḏi in Huḏíyo tsonninḏáḏí in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí wéˀge naa díjoegikhâymáaḏá wíḏísígíkaykhâymáapí. Díkheˀkhâymáa, hewänbo poje thaa iwe owáywówápuwagíˀo.”  
\v 32 Nä́ˀi hä̖ä̖wí thayˀeeḏi ovâytu̖ˀan, heḏi Peter-di óehângeˀandi óetu̖ˀan, “Haˀwâa wíˀuntú̖u̖nípí.”  
\v 33 Jesus ibéeḏí in wéˀgen khä̖geˀnin ovâymúndeˀ, heḏi Peter óetꞌeˀyandi óetu̖ˀan, “Satan, Penísendiˀ, navíˀweḏi óha̖ḏi. U̖-á tꞌowa waabá biˀánshaamáa, Jôesi Táḏá iˀánshaaˀo waagá joe.” 
\s1 Háa tꞌowa dínkhâyˀä̖ˀ dívíˀa̖míˀin Jesus óeyu̖u̖hûuwíˀin didaˀḏi 
\p  
\v 34 Heḏáháˀ iví khä̖geˀnindá in wéˀgen tꞌowa tꞌä̖hká ovâywéˀgeˀandi ovâytu̖ˀan, “Toˀwên naa-áḏí dikä̖ˀä̖ä̖daˀindá wíḏínkhâyˀä̖hpí háa diwänpidaˀ waa dívíˀa̖míˀin, hewänbo inbí phéˀwin dâyhûuwí, heḏá naa-á díyu̖u̖hûuwí. \f + \fr 8:34 \ft Nä́ˀin natundaˀ, dikhâymúuní dâytꞌôephaaḏé-íḏí, Jesus in phéˀwin deeḏi itꞌôephaḏe waagibá.\f* 
\v 35 Toˀwên inbí wówátsi dâywänpiˀaywoeníˀin didaˀindá inbí wówátsi dipeḏeegíˀo. Hewänbo toˀwên inbí wówátsi naagîˀ heḏá Jôesi Táḏáví híwóˀdi tungîˀ-á dívímä́giˀin, indá inbí wówátsi ditꞌanpúuwí.  
\v 36 Tobá wí toˀwí hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nä́ä oepáa kꞌayḏi nakwꞌóˀdi ihógi wänboˀ, wéˀinnan wên híwó óekhâymáa iví wówátsi iwáyhoˀḏi?  
\v 37 Wí toˀwí wíˀûnkoḏipí hä̖ä̖wí wänbo imä̂äníḏí iví wówátsi nawáytꞌanpúuwíḏí.  
\v 38 In nääwin tꞌowa tꞌaywóhkannin dimuuˀin Jôesi Táḏá dâyjoegiˀan, wí kwee iví sen ijoegiˀan wíyá piˀwíví sendáḏí ithaayé-íḏí waagibá. Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi nä́ä oepáa kꞌayḏipiye owáyˀä̖ˀ, naví Táḏáví saˀwóˀdi kohthay wóegé heḏá in yä̖ˀḏâaˀin makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin wóegá oˀä̖ˀ. Heḏi toˀwên nää naa díwôedaˀin heḏá naví há̖hkandá dînwôedaˀindá, naaḏi wáˀ dovâywôedaˀkhâymáa owáy iˀ thaa owáyˀä̖ˀi napówá ihayḏi. 
\c 9  
\p  
\v 1 “Taˀgendi wâytu̖máa, Jôesi Táḏáḏí iví kay ûnmuuˀin wovâykeeya̖mí heḏi bînpu̖wä̖khâymáa naa tsondi omuuˀin. Nä́ˀin napúuwí waˀḏi wáy wên nä́we íjiˀin íhánpíḏíboˀ. 
\s1 Háa Jesus ûncha̖a̖ waa ûnˀegópóe 
\p  
\v 2 Sí thaa naphaḏe ihayḏi Jesus-di Peter-á James-á John-dá i-áḏí ovâyhoˀ, heḏi wên pꞌin tu̖wä̖ˀin kwꞌáyepiye wíˀbo dimää, heḏi inbí páaḏépiye Jesus háa ûncha̖a̖ˀin ûnˀegópóe.  
\v 3 Iví aa hânho tsꞌä̖ˀi ûnˀotsꞌápóe, tóebo háˀto iˀ aa ihay tsꞌä̖ˀi iˀowêeḏi-í.  
\v 4 Heḏi Moses-áḏí Elijah-áḏí tsíkhagipí dakeepóe, heḏi Jesus-áḏí dänhíˀmáa.  
\v 5 Peter-di Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, híwó namuu nä́we gikwꞌôndi. Jaho poje óhkhun tewháˀây âykꞌwôení, wêe u̖ˀgîˀ, wíyá Moses-gîˀ-á, heḏá wíyá Elijah-gîˀ-á.”  
\v 6 Moses-áḏí Elijah-áḏí dakeepóeḏí in khä̖geˀnin hânho ovâypíhä̖ä̖, heḏânho haˀwâa Peter natú̖, gá háa natú̖u̖níˀin wíˀûnhanginnáhpíḏân.  
\v 7 Heḏi wí okhúwá napówáḏí ovâyˀóhkhunnan, heḏi nä́ˀin tun okhúwá jâaḏiḏi napee: “Nä́ˀi-ân naví ay dînmuu donsígíˀiˀ. Iˀ bîntꞌôeyaaní.”  
\v 8 Wesebo i̖ˀge tꞌä̖hkí dívíbée, hewänbo Jesus-da̖ˀmân dâymûˀ, wíyá hä̖ä̖wí wänbo-ájoe. 
\s1 Jesus óetsikaˀyan Elijah nawáyˀä̖ˀ i̖ˀgeḏi 
\p  
\v 9 Oe pꞌin kwꞌáyeḏi diwha̖veˀä̖ˀ ihayḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Toˀwí wänbo hä̖ä̖wí bînmûˀin wívîntꞌôeˀa̖mípí, owáy naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ ochuuḏi wíyá owáywówápóe píhay.”  
\v 10 Iví tun ônˀaˀgin, hewänbo wíˀnä́ táye dívítsikaˀyan, “Hânnan namuu nä́ˀin tun, wíyá nawáywówápúuwí i̖ˀgeḏi?”  
\v 11 Heḏi Jesus óetu̖ˀan, “In Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin ditû̖ˀ, iˀ toˀwí Jôesi Táaḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí naˀä̖ä̖píḏíboˀ Elijah-á napowagíˀo. Háaḏan haˀwâa ditû̖ˀ?”  
\v 12 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi Elijah páaḏébo naˀä̖ä̖-íˀin nakhâyˀä̖ˀ-ákun, hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí ikhâyˀa̖míḏí. Heḏi hânnan nataˀmuu naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiví̖ˀgeḏi? Gá ginnân: Báyékí dontꞌôephaḏekhâymáa, heḏá tꞌowaḏá díjoegikhâymáa.  
\v 13 Hewänbo naaḏi wâytu̖máa, Elijah ho naˀä̖ä̖-ákun, heḏi híwóhpí óeˀan in tꞌowaḏi háa didaˀ waagi. Jôesi Táḏáví taˀnin diwe iví̖ˀgeḏi ûntaˀmuu háa óekhâymáaˀin.” \f + \fr 9:13 \ft “Elijah” gin Jesus natú̖ḏí, John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví̖ˀgeḏi ihíˀmáa.\f* 
\s1 Jesus-di wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wí enúkáyvíˀweḏi ônkhehpiye 
\p  
\v 14 Jesus-ví wéˀgen khä̖geˀnin dijiˀ iwe tsowa dipówá, heḏi báyékí tꞌowa bûukꞌúwákí diwindi dâymûˀ. Wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá in khä̖geˀnindá dívítu̖hä́nmáa.  
\v 15 In tꞌowaḏi Jesus óemûˀḏi ovâyháaˀan, heḏi ivíˀpiye dívíˀä̖ä̖ óesengitu̖ˀâ̖a̖míḏí.  
\v 16 Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Háaḏan úvítu̖hä́nmáa?”  
\v 17 Nä́ˀin tꞌowa jâageḏi wí sendi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, naví eˀnú wînmaa, i-á wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáaḏí wíˀûnhíˀkoḏipí.  
\v 18 Heḏi hä̖̂ä̖ḏi wänbo nä́ˀi pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ itꞌôeˀandi iˀ eˀnú oe nangepiye óekanundeˀ, heḏi iˀ eˀnú-á nasóˀokhópeeˀiḏá iwä̖pútsꞌîndoˀ, heḏá ta̖a̖suugiˀbo-á napoeˀo. Uví khä̖geˀnin dovâydaaˀan nä́ˀi pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ônkhehpeeyé-íḏí, hewänbo wíḏínkoḏipí.”  
\v 19 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Un tꞌowa-á wä̖yu̖píˀin ímuu. Hä̖̂ä̖ḏi puwahay-an undáḏí oyê̖e̖ní úvíwä̖ä̖yú̖-íḏí, hä̖̂ä̖ḏi puwahay-an undáḏí dáyyä̖́ä̖ˀa̖mí? Jaˀ iˀ enúkáy navíˀpiye binmáˀ.”  
\v 20 Heḏi óemaaḏi iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi Jesus óemûˀḏibo nä́ˀi enúkáy óetha̖tha̖kannan, heḏi iˀ eˀnú nakanuḏi ijánúmáa, heḏá nasóˀokhópeeˀi.  
\v 21 Jesus-di iˀ enúkáyví táḏá óetsikaˀyan, “Hä̖̂ä̖ḏi waabo-an gin ûnpoeˀo?” Iˀ táḏáḏí óetu̖ˀan, “Gá hí̖yä̖̂ä̖ˀi namuuḏibo-ân.  
\v 22 Heḏá hä̖́yä́n wänbo iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi phaa iwe heḏá pꞌoe eewá óechä̖nundeˀ óeháyjíḏí. Úkoḏiḏáho nanbíˀpiye dísehkanäˀan, háawin wên wänbo wên khä̖geˀ díˀan.”  
\v 23 Jesus-di óetu̖ˀan, “Háaḏan dítu̖máa, ‘Úkoḏiḏáhoˀ?’ Toˀwí iwä̖yundeˀi-á ûnkoḏi hä̖ä̖wí namûuge iˀa̖míḏí.”  
\v 24 Wesebo nä́ˀi enúkáyví táḏá kaygindi natú̖, “Naa dáywä̖yundeˀ, díkhä̖geˀnan wíyá shánkí dáywä̖ä̖yú̖-íḏí.” 
\p  
\v 25 Jesus-di wây-á báyékí tꞌowa a̖ˀyu̖u̖gi dívíkha̖ḏimáˀḏí ovâymûˀ, heḏi wesebo nä́ˀi yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óetꞌeˀyandi óetu̖ˀan, “U̖ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖, u̖ˀḏi tꞌowa ovâyˀojetꞌaaˀoˀiˀ, tunpíˀindá ovâypaˀiˀ, naaḏi wítu̖máa, nä́ˀi enúkáyvíˀweḏi ópeeve, heḏi wíyá wíˀuntsꞌú̖u̖nípí.”  
\v 26 Iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ itu̖wí̖núḏí nä́ˀi enúkáy óekanuḏi hânho óetha̖tha̖kannan, heḏáháˀ ivíˀweḏi ûnpee. Iˀ enúkáy wí pení waabá ûncha̖a̖, heḏiho in tꞌowaḏi óemûˀḏi ditú̖, “I-áho nachuu.”  
\v 27 Hewänbo Jesus-di iˀ enúkáyví man ônyâ̖ˀḏi óekwi̖nukhä̖geˀnandi iwí̖nú.  
\v 28 Heḏi Jesus wí tewhá ee natsꞌú̖, heḏi iví khä̖geˀnindi wíˀbo óetsikaˀyan, “Háaḏan naˀin wígínkoḏipí iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ âykhehpeeyé-íḏí?”  
\v 29 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Úvíjûusuˀoḏiḏa̖ˀmân únkoeḏí-í wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ giˀbibá bînkhehpeeyé-íḏí.” 
\s1 Jesus nachuwagíˀo i̖ˀgeḏi wíyá ihéeˀan 
\p  
\v 30 Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí iweḏi dimää heḏi Galilee nange i̖ˀge diphaḏe. Jesus wínadaˀpí toˀwí wänbo ûnhanginpúuwíˀin wä̖́hä̖̂ä̖ najiˀin, gá dimändibo iví khä̖geˀnin ovâyhá̖hkanhondân.  
\v 31 Ovâytu̖máa, “Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wây-á tꞌowaví mangepiye díkáaní. Indáho díkheˀkhâymáa, hewänbo poje thaa iwá wíyá owáywówápuwagíˀo.”  
\v 32 In khä̖geˀnin nä́ˀi hä̖ä̖wí Jesus-di ovâytu̖máaˀi wíḏikaˀpóyaˀpí, hewänbo diwôedaˀ óetsikaˀyâ̖a̖míḏí i̖ˀgeḏi. 
\s1 To-an iˀ shánkí hayˀi namuu? 
\p  
\v 33 Capernaum búˀay dipówá, heḏi wí tewhá ee ditsꞌú̖. Jesus-di in khä̖geˀnin ovâytsikaˀyan, “Oe pꞌóegé giˀä̖ḏi hä̖ä̖ i̖ˀgeḏan úvítu̖hä́nmáa?”  
\v 34 Indá hânda̖ˀ dikꞌwó, gá oe pꞌóegé dijiḏi wéˀi-angú in diweḏi iˀ shánkí hayˀi namuu i̖ˀgeḏi dívítu̖hä́nmáˀḏân.  
\v 35 Jesus isóge, heḏi nä́ˀin tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin ovâywéˀgeˀandi ovâytu̖ˀan, “Toˀwí iˀ pꞌóˀḏéḏîˀ namúuníˀin nadaˀḏá, i-á ûnkhâyˀä̖ˀ tíˀúugéˀi namúuníˀin, heḏá tꞌä̖hkíví khä̖geˀdi-á.”  
\v 36 Heḏi Jesus-di wí ay óepahkêˀḏi inbí páaḏépiye óehoˀ, heḏáháˀ nä́ˀi ay óebaˀaaˀandi ovâytu̖ˀan,  
\v 37 “Toˀwíḏí naa dídaˀḏi wí ay nä́ˀi ay waabá óesígíkéndeḏi, naa wáˀ dísígíkénde waabá iˀoˀ. Heḏi toˀwí naa dísígíkéndeˀiˀḏá naaḏa̖ˀbá wíḏísígíkéndepí, hewänbo iˀ toˀwí naa dísandiˀ wáˀ óesígíkéndeˀ.” 
\s1 Toˀwíḏí Jesus-víˀpiye háa nacha̖a̖pîˀ-á ivíˀnäpiye napoeˀo 
\p  
\v 38 John-di óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, tóewí sen âymûˀ yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpiyendeḏi uví khá̖wä̖́ natû̖ˀdi, heḏi âytu̖ˀan han wíˀiˀa̖mípíˀin, naˀin diweḏiˀi wínamuupíḏí.”  
\v 39 Hewänbo Jesus natú̖, “Toˀwí giˀbi wívînkhâ̖a̖ˀa̖mípí. Toˀwí namuuˀi naví khá̖wä̖́ natû̖ˀdi ipínnántꞌôeˀandi-á wesebo híwóhpí naví̖ˀgeḏi wíˀihéeˀa̖mípí.  
\v 40 Toˀwí nanbíˀpiye háa wínacha̖a̖pîˀ-á nanbíˀnäpiyebá napoeˀo.  
\v 41 Taˀgendi wâytu̖máa, toˀwí wí pꞌoe wänbo wovâysu̖wä̖jôndi, navíˀin ímuuˀin ûnhanginnândi, i-á Jôesi Táḏáḏí óewáˀâakhâymáa.” 
\s1 Jesus tꞌaywóˀdi i̖ˀgeḏi ihéeˀan 
\p  
\v 42 “Heḏi toˀwíḏí wêe wänbo nä́ˀin hí̖ˀínnin navíˀpiye dívíwä̖yundeˀin diweḏi óetꞌaywóhá̖ˀandá, shánkí híwó iˀ toˀwí ûnpúuwíwän waˀḏi han óehá̖ˀanpíḏíbo wí kꞌuu kháaˀi iví kꞌáy eeḏi ônwhisôege-íˀin heḏi mâapꞌoe iwe óechä̖ä̖nú-íˀin.  
\v 43 Heḏi wéhpêe mandi úvítꞌaywóˀdoḏá, shánkí híwó namuu bîntsꞌâa-íˀin, wíyá indi úvítꞌaywóˀnâamívíˀweḏi. Tobá wéhpêeḏa̖ˀ ímanmuu wänboˀ, shánkí híwó namuu wówátsi nahándepíˀin bînkáyjíḏí, péyégépiye ímú-ívíˀweḏi wíˀgín ímanmuuḏi.  
\v 44 Oe péyégá tꞌowa hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí dâytꞌôephaḏekhâymáa, heḏá iˀ phaa hä̂nhay wänbo napa̖a̖ˀa̖pîˀḏá ovâyphahkha̖nukhâymáa.  
\v 45 Heḏi wéhpêe ândi in taˀgeˀin pꞌóegéḏí wovâyhângeˀoḏá, shánkí híwó namuu bîntsꞌâa-íˀin wíyá indi úvítꞌaywóˀnâamívíˀweḏi. Tobá wéhpêeḏa̖ˀ íˀânmuu wänboˀ, shánkí híwó namuu wówátsi nahándepíˀin bînkáyjíḏí, péyégépiye wovâychä̖ä̖nú-ívíˀweḏi wíˀgín íˀânmuuḏi.  
\v 46 Oe péyégá tꞌowa hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí dâytꞌôephaḏekhâymáa, heḏá iˀ phaa hä̂nhay wänbo napa̖a̖ˀa̖pîˀḏá ovâyphahkha̖nukhâymáa.  
\v 47 Heḏi wéhpêe tséeḏí híwóhpí hä̖ä̖wí wovâypu̖wä̖ˀoḏá, shánkí híwó namuu bînwhahkáyjíˀin, wíyá indi úvítꞌaywóˀnâamívíˀweḏi. Tobá wéhpêeḏa̖ˀ ítséemuu wänboˀ, shánkí híwó namuu oe makówápiye ímú-íḏí, péyégépiye wovâychä̖ä̖nú-ívíˀweḏi wíˀgín ítséemuuḏi.  
\v 48 Oe péyégá tꞌowa hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí dâytꞌôephaḏekhâymáa, heḏá iˀ phaa hä̂nhay wänbo napa̖a̖ˀa̖pîˀḏá ovâyphahkha̖nukhâymáa. 
\p  
\v 49 “Toˀwên tꞌä̖hkí phaaḏi ovâyˀa̖a̖yä̖ä̖khâymáa. \f + \fr 9:49 \ft Nä́ˀi híˀ-á kâyˀi namuu gikaˀpóewíḏí. Wáy wên tꞌowa diˀánde ginnân natundaˀin: Hä́nˀoe in Huḏíyo dâyˀanimâahá̖núnde Jôesi Táḏá óemä̂äníḏí, heḏi dínkhâyˀä̖ˀ iˀ píví dâyˀa̖a̖yä̖ä̖ˀa̖míˀin wínahaˀḏä̂npúuwípíḏí. In tꞌowa Jôesi Táḏávíˀpiye dívípimä́giˀindá dâytꞌôephaaḏé-í, hä̖ä̖wí phaaḏi ovâyphahá̖nunde waagibá, hebo nä́ˀi tꞌôephaḏe namuuḏi shánkí híwóˀnin dimúuní.\f* 
\p  
\v 50 A̖a̖yä̖ä̖ híwóˀdi namuu, hewänbo iˀ a̖a̖yä̖ä̖ naˀá̖hhándáhoˀ, háˀto wíyá á̖hsä̖ä̖ˀi napúuwí. Undá únkhâyˀä̖ˀ a̖a̖yä̖ä̖ naˀá̖hhándepîˀ waaginbá ímúuníˀin, heḏi tsa̖a̖ginpíḏíbo wéˀge ítháaní.” 
\c 10  
\s1 Jesus khótsa̖a̖wije i̖ˀgeḏi óetsikaˀyan 
\p  
\v 1 Jesus iweḏi ijâaˀan, heḏi Judea nangepiye namääḏi Jordan pꞌoˀ pꞌä̖́näpiye naphaḏe. Iwe wây-á báyékí tꞌowa iví núˀ dívíwéˀgeˀan, heḏi hä̖̂ä̖ḏi waa iˀan waagi in wáˀ ovâyhá̖ˀan. 
\p  
\v 2 Heḏi wên Pharisee tꞌowa ûnpówáḏí óetsikaˀyan, “Ti híwó namuu wí sen nakhóhtsa̖a̖ˀä́ndiˀ iví kweevíˀweḏi ithaaweejé-íḏí? Hân iˀ tsontun natû̖ˀ?” Gin ditú̖ Jesus óetayi̖ˀníḏí, tigúba híwóhpí natu̖hpee-í.  
\v 3 Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Hân Moses-di wovâyjôn?”  
\v 4 Indi óetu̖ˀan, “Moses-di nä́ˀin tun dînjoeˀan: Wí sen wên khóhtsa̖a̖wije taˀnin itaˀnamí heḏi handiḏi iví kwee ijoeˀa̖mí.”  
\v 5 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Hewänbo Moses-di haˀwâagi wovâytaˀkꞌûˀ gá tꞌôeyanpíˀin ímuuḏân, unbí kwiyä̖ˀ bînwänpijoekanmáaḏíboˀ.  
\v 6 Hewänbo oe tsꞌanpáaḏé nanân diwe Jôesi Táḏáḏí sendáḏí kwee-áḏí ovä̂nkhíjé.  
\v 7 Heḏi natú̖ wí sen ikhóˀyâ̖ˀḏáhoˀ, iví táḏá-á iví jíyá-á ijoeˀa̖míˀin ûnkhâyˀä̖ˀ.  
\v 8 Heḏiho iˀ sendá iˀ kwee-á wêe tûu ûnpꞌoeḏa̖ˀ dapoeˀo, heḏiho wíje wíḏamuupí, wêeḏa̖ˀ damuu.  
\v 9 Heḏânho in toˀwên Jôesi Táḏáḏí ovä̂nwónnindá toˀwí wänbo wíˀûnkhâyˀä̖hpí ovä̂nweejé-íˀin.” 
\p  
\v 10 Iˀ tewhá ee diwáytsꞌûndi iví khä̖geˀnindi nä́ˀi híˀ i̖ˀgeḏi óetsikaˀyan.  
\v 11 Heḏi ovâytu̖ˀan, “Wí sen iví kwee ijoeˀandi wíyá kwee-áḏí ikhóˀyâ̖ˀḏá, iví kweevíˀpiye tꞌaywó iˀoˀ.  
\v 12 Iˀ kwee wáˀ, iví sen ijoeˀandi wíyá sendáḏí ikhóˀyâ̖ˀḏá, iví senbíˀpiye tꞌaywó iˀoˀ.” 
\s1 Jesus-di in hí̖ˀínnin ovâysígíhógi 
\p  
\v 13 Wên tꞌowa inbí áyyä̖̂ä̖ Jesus-víˀwe dâykán iˀḏi ovâytä̖ä̖gé-íḏí, heḏi iví khä̖geˀnindi in tꞌowa ovâytꞌeˀyandi ovâytu̖ˀan haˀwâa wíḏívíˀa̖mípí.  
\v 14 Heḏi Jesus-di in khä̖geˀnin háa dívíˀoˀin ovâymûˀḏi inbíˀpiye híhchan wínacha̖a̖pí, heḏi ovâytu̖ˀan, “In hí̖ˀínnin áyyä̖̂ä̖ navíˀpiye binkä̖ˀä̖ä̖mä́ä, wívînkhâ̖a̖ˀa̖mípí, gá toˀwên nä́ˀin áyyä̖̂ä̖ waaginbá dimuuˀindá Jôesi Táḏávíˀin ûmuuḏân.  
\v 15 Taˀgendi wâytu̖máa, toˀwí wänbo Jôesi Táḏávîˀ wínapúuwípí wí hínchä̖̂ä̖ˀiˀ ay waagibá iwä̖yu̖píḏí.”  
\v 16 Heḏáháˀ in áyyä̖̂ä̖ ovâybaˀaahógiḏi wíˀínbo ovâytä̖geḏi ingîˀ ovâyjûusuˀan. 
\s1 Wí sen koḏitꞌowa namuuˀiˀ Jesus-víˀpiye naˀä̖ä̖ 
\p  
\v 17 Pꞌóegé wíyá Jesus natsꞌanmän dihayḏi wí sen ivíˀweä̖ä̖ navíˀpiye binkä̖ˀä̖ä̖piye iˀä̖ä̖kán, heḏi idégeˀdisógeḏi óetu̖ˀan, “Híwóˀdi há̖hkandiˀ, hân dáyˀa̖mí heḏânho in wówátsi nahándepíˀin donkáyjíḏí?”  
\v 18 Jesus-di óetsikaˀyan, “Háaḏan naa híwóˀdi gin dítu̖ˀoˀ? Jôesi Táḏáḏa̖ˀmân híwóˀdi namuu, wíyá toˀwí-á joe.  
\v 19 Jôesi Táḏáví tsontun ho mântaa. I-á natú̖ wívîntꞌowatꞌahá̖a̖nú-ípí, wíyá toˀwíví kwee-áḏí háa sendáḏí wíˀúvíwhohkwomáˀve-ípí, wíˀúvísä̖ˀmamípí, tꞌowaví̖ˀgeḏi wíˀúvíhójoˀa̖mípí, hójo waagiḏibo tꞌowaví hä̖ä̖wí wívînhóenípí, unbí táḏá-á jíyá-á bînˀaˀginmáˀve-í.”  
\v 20 Óetu̖ˀan iˀ sendi, “Há̖hkandiˀ, naa enúkáy omuuḏiboˀ tꞌä̖hkí nä́ˀi tsontun dóˀaˀgin.”  
\v 21 Jesus-di sígíḏí taˀgebo óemúndeḏi óetu̖ˀan, “Waˀḏi wây-á háawên útáy biˀa̖míˀin. Jaho ópûn, hä̖ä̖wí úkwꞌóˀdi tꞌä̖hkí mänku̖ˀchꞌâaní, heḏi iˀ chä̖ˀ mänhógiˀiˀ in tꞌowa sehkanäwó diwówájiˀin ovâymä̂äní, heḏânho oe makówá koḏitꞌowa unmúuníḏí. Heḏi nâaku̖ˀchꞌáaḏá ovâymä́giḏá naa-áḏí ókä̖ˀve.”  
\v 22 Nä́ˀin natꞌoe ihayḏi iˀ sen naboˀaatsꞌaypóe, heḏi iví píˀnä́ khóˀjé ûnkháapóeḏí iweḏi namää, gá báyékí hä̖ä̖wí ûnkwꞌôndân heḏiho wínaku̖chadaˀpí. 
\p  
\v 23 Jesus ipu̖wä̖béemáa, heḏi iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Báyékí kâyˀin namuu wí toˀwí nakoḏitꞌowamuuˀi háa Jôesi Táḏá natú̖ waa dívíˀa̖míḏí heḏânho ovâyˀaywoeníḏí.”  
\v 24 Nä́ˀi híˀḏí in khä̖geˀnin ovâyháaˀan, hewänbo Jesus-di wíyá ovâytu̖ˀan, “Naví ây, ívíwo nabâapuˀwan wí toˀwí háa Jôesi Táḏá natú̖ waa iˀa̖míḏí heḏânho ônˀaywoeníḏí.  
\v 25 Nabâapuˀwan wí kamä́yo wên agúusa tsípho i̖ˀge natsꞌú̖u̖níḏí, hewänbo shánkí nabâapuˀwan wí toˀwí koḏitꞌowa namuuˀi háa Jôesi Táḏá natú̖ waa iˀa̖míḏí heḏânho ônˀaywoeníḏí.”  
\v 26 Näbâa shánkí ovâyháaˀan in khä̖geˀnin, heḏi wíˀnä́ táye dívítsikaˀyan, “Gin namuuḏá to-an ûnkoḏi ûnˀaywondee-íḏí?”  
\v 27 Jesus-di taˀgebo ovâymúndeḏi ovâytu̖ˀan, “Toˀwí wänbo wíˀbo wíˀûnkoḏipí. Jôesi Táḏáḏa̖ˀmân ûnkoḏi tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí. Jôesi Táḏá-á hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí ûnkoḏi iˀa̖míḏí.” 
\p  
\v 28 Peter-di óetu̖ˀan, “Úhanginná hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí âyjoeˀannin u̖-áḏí gimú-íḏí.”  
\v 29 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖máa, naa omuuḏibo heḏá Jôesi Táḏáví híwóˀdi tun ûnmuuḏibo-á, toˀwí ijoeˀandi iví tewhá, háa iví tíˀûuwindá páˀḏâyindá, háa iví táḏá-á jíyá-á, háa iví ây-á, háa iví nava-á,  
\v 30 i-á taˀgendi tä̖gintä̖ (100) maˀkwꞌanukí shánkí ihóení, tewhá-á, tíˀûuwindá páˀḏâyˀindá, jíyáˀindá, ây-á, nava-á — heḏá itꞌôephaḏekhâymáa iví wä̖yu̖ ûnmuuḏi. Tꞌä̖hkí nä́ˀi ihóení waˀ nä́ä oepáa kꞌayḏi nawówájiˀ ihayḏi, heḏá iví wówátsi nä́ä oepáa kꞌayḏi ûnboˀwan dihayḏá wówátsi nahándepíˀindá ikáyjí.  
\v 31 Hewänbo báyékí tꞌowa nää pꞌóˀḏéḏíˀin dimuu waa díncha̖a̖ˀindá tíˀúugéˀin dipúuwí; heḏi báyékí tꞌowa-á nää tíˀúugéˀin dimuu waa díncha̖a̖ˀindá pꞌóˀḏéḏíˀindá dipúuwí.” 
\s1 Powingîˀ Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan nachuwagíˀoˀin 
\p  
\v 32 In pꞌóegé dimän Jerusalem búˀpiye, heḏi iví khä̖geˀninbí páaḏé Jesus namän. In khä̖geˀnindá wíḏínhanginnáhpí háa dívíˀánshaaˀa̖míˀin, heḏá in wéˀgen tꞌowa iví tíˀúugé dimännindá dikhunwôedaˀ. In tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnin ivíˀpiye wíyá ovâyhângeˀan, heḏi háa ûnpúwágíˀoˀin ovâytu̖ˀan.  
\v 33 Natú̖, “Bítꞌôeyan, nää-á Jerusalem-piye gimän, heḏi naa, tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀiˀ tꞌowaḏi díkáaní in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá inbí mange. Indáho ditú̖u̖ní naa dînkhâyˀä̖ˀ ochuu-íˀin, heḏá in Huḏíyo dimuupíˀin tꞌowaví mangá díkáaní.  
\v 34 Nä́ˀindi dînpꞌáhkaakhâymáa, heḏá díˀohphaykhâymáa. Púwhí̖ˀdí díwhä̖ḏikhâymáa, heḏá díkheˀkhâymáa. Hewänbo poje thaa iwe owáywówápúuwí.” 
\s1 James-áḏí John-dáḏí hä̖ä̖wí dadaˀpóe 
\p  
\v 35 Ihayḏibá James-áḏí John-dáḏí Zebedee-ví ây damuuˀin Jesus-víˀpiye damää, heḏi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, naˀin hä̖ä̖wí gadapúuwí heḏi u̖ˀḏi dînˀa̖míˀin gadaˀ.”  
\v 36 Ovä̂ntsikaˀyan, “Hä̖ä̖-an dadaˀ wä̂nˀa̖míˀin?”  
\v 37 Óetu̖ˀan, “Owáy untsondisogeḏee ihayḏi, naˀin uví khóe gamúuníˀin gadaˀ, wêe koˀḏíngéḏí, wêe-á yä̖́ˀmä́ngéḏá.”  
\v 38 Jesus-di ovä̂ntu̖ˀan, “Undá wíḏä́nhanginnáhpí hä̖ä̖wí dadaˀin. Ti dä́nkoḏi dä̂ntꞌôephaaḏé-íḏí naa dontꞌôephaḏekhâymáa waabá? Heḏi naa hä̖ä̖wí kháaˀi donphaḏekhâymáa waabá, ti dä́nkoḏi dä̂nphaaḏé-íˀin?”  
\v 39 Óetu̖ˀan, “Gä́nkoḏi-ákun.” Jesus-di ovä̂ntu̖ˀan, “Taˀgendi undá wáˀ dä̂ntꞌôephaḏekhâymáa, heḏá hä̖ä̖wí kháaˀi dä̂nphaḏekhâymáa, naa dînpúuwí waabá.  
\v 40 Hewänbo naa wíḏînkꞌóepí naví khóe wä̂ndeˀmamíˀin koˀḏíngéḏá yä̖́ˀmä́ngéḏá. Jôesi Táḏáḏa̖ˀmân ûnkꞌóe ovâydeˀmamíḏí toˀwên ha̖ˀmin dimúuníḏí.” 
\p  
\v 41 In wéˀgen tä̖ khä̖geˀnin James-á John-dá inbí híˀ i̖ˀgeḏi dínhanginpóe ihayḏi inbíˀpiye ditꞌayyaapóe.  
\v 42 Heḏiho Jesus tꞌä̖hkí iví khä̖geˀnin iwéˀgeˀandi ovâytu̖ˀan, “Únhanginná in Huḏíyo dimuupíˀin tꞌowaví tsonnin hânho ditsontꞌóe, heḏá inbí tꞌowa-á ovâytsonmáˀve-íˀindá diwänpidaˀ.  
\v 43 Hewänbo undá wíˀúnkhâyˀä̖hpí ha̖ˀmin ímúuníˀin. Toˀwí un diweḏi hayˀi namúuníˀin nadaˀḏá, i-á unbí khä̖geˀdiḏa̖ˀ namúuníˀin ûnkhâyˀä̖ˀ.  
\v 44 Heḏi toˀwí pꞌóˀḏéḏîˀ namúuníˀin nadaˀḏá, i-á wí pantꞌôeˀi un tꞌä̖hkígîˀ waagiˀbá namúuníˀin ûnkhâyˀä̖ˀ.  
\v 45 Naa wänboˀ, tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi-á oˀä̖ä̖ tꞌowa dovâykhä̖geˀnamíḏí, indi naa díkhä̖geˀnamíḏá joe. Oˀä̖ä̖ ochuu-íḏí, heḏá naví wówátsi-á dáywáˀâa-íḏí tꞌä̖hkí tꞌowa dínkoeḏí-íḏí inbí tꞌaywóˀdi iweḏi dimaˀpꞌä́níḏí.” 
\s1 Jesus-di wí sen natsíˀtꞌaamuuˀiˀ iví keetan óemä́gi 
\p  
\v 46 Oe Jericho búˀ Jesus iví khä̖geˀnindáḏí báyékí tꞌowa-áḏí dipówá, heḏi iweḏi dipeemän dihayḏi wí sen tsíˀtꞌaaˀi namuuˀiˀ owáy pꞌôe hángé wáy nahä̖ä̖daˀä́n, i-á Bartimaeus gin nakhá̖wä̖́, Timaeus-ví ay ûnmuuˀiˀ.  
\v 47 Bartimaeus-á natꞌoe Jesus oe Nazareth búˀwi naˀä̖ˀin, heḏi itu̖wí̖nú, “Jesus, u̖ David-ví ây iweḏiˀiˀ unmuuˀiˀ, navíˀpiye ósehkanäpuwave.”  
\v 48 Báyékí tꞌowaḏi iˀ sen óetꞌeˀyandi óetu̖ˀan, “Hânda̖ˀdiboˀ.” Hewänbo i-á shánkí kaygá itu̖wí̖nú, “U̖ David-ví ây iweḏiˀiˀ unmuuˀiˀ, dísehkanäˀan.”  
\v 49 Jesus iwóyí̖ˀdí ovâytu̖ˀan, “Bintu̖ˀan naˀä̖ä̖-íḏí.” Indi iˀ tsíˀtꞌaaˀiˀ óetu̖ˀan, “Jesus-di wóetu̖hkánmáa. Ówí̖nú, óhíhchanpuwave.”  
\v 50 Iˀ sen iví kꞌéwéˀin to ipꞌä̖́ḏi, heḏi wesebo iwí̖núḏí Jesus-víˀpiye namää.  
\v 51 Jesus-di óetsikaˀyan, “Hânnan wînˀa̖míˀinnan undaˀ?” Iˀ sendi óetu̖ˀan, “Gá dînkeepúuwíˀinnân odaˀ, Nanbí sedó.”  
\v 52 Jesus-di óetu̖ˀan, “Ópûn, uví wä̖yu̖ úmuuḏânkun unwówa.” Heḏi wesebo iˀ sen ûnkeepóeḏí Jesus-áḏí namää. 
\c 11  
\s1 Jesus oe Jerusalem búˀ óesígíkêˀ 
\p  
\v 1 Jesus-á iví khä̖geˀnindáḏí Jerusalem búˀ tsowa dipówá. Iwe wí okú nakꞌóe “Olive Okú” gin dâytu̖ˀoˀ, heḏi nä́ˀi okú iwe núˀ wáy nä́ˀin wíje búˀây daná, Bethpage-áḏí Bethany-áḏí. Heḏi wíje iví khä̖geˀnin ovä̂nsan dapáaḏémú-íḏí.  
\v 2 Ovä̂ntu̖ˀan, “Jaho bápûn hä̖ˀi búˀay nanbí páaḏépiye nanân diwepiye, heḏi datsꞌú̖ˀ dihayḏá wí búduˀay dä̂nshaa-í nawhiwindi, i-á waˀ wáymûu wänbo toˀwí wänbo wíˀiˀíhsógepí. Dä̂nwhisuuḏi dä̂nmáˀí nä́we.  
\v 3 Heḏi toˀwíḏí wovä̂ntsikaˀyandáhoˀ, ‘Háaḏan haˀwâa dä̂nˀoˀ?’, ginnân dä̂ntu̖ˀa̖mí: ‘Gá Nanbí Sedó iˀ ûntáyḏân, heḏi hây napóeḏíbo wônwáymáˀí.’ ” 
\p  
\v 4 Damääḏi wí búduˀay pꞌôe hángé wên phóḏi núˀ nawhiwindi dä̂nshaa.  
\v 5 Heḏi dä̂nwhisuuḏeḏi in tꞌowa iwáygé diwinnindi ovä̂ntsikaˀyan, “Hânnan dänˀoˀ? Háaḏan hä̖ˀi búduˀay dä̂nwhisuuḏeˀ?”  
\v 6 In khä̖geˀnin háa Jesus-di ovä̂ntu̖ˀan waa datú̖, heḏiho ovä̂nmä́gi.  
\v 7 Iˀ búduˀay Jesus ônhoˀ, heḏi inbí kꞌéwéˀin to dänpꞌä̖́ḏiḏi iˀ búdu kꞌéwé ônpa̖ˀkꞌûˀ, heḏi Jesus iˀíhsóge.  
\v 8 Heḏi wáy Jesus óeˀíhon niˀge báyékí tꞌowa inbí kꞌéwéˀi to oe teˀpꞌóegé ônpa̖ˀkwohon, heḏi wây-á wéˀgendá dâytaykhóepa̖ˀkwohon, iˀ nava iwe dâytsꞌâˀiˀ.  
\v 9 Heḏi in toˀwên páaḏé dimännindá heḏá in tíˀúugé ûnwóeˀä̖ˀindá dívítu̖hkwi̖nuhon, “Wísígíkéndeˀ.” “Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí wóesan, heḏiho híwó wóeˀâ̖a̖mí.”  
\v 10 “Híwó úpúuwí gá untsondisogeḏee-íḏân, nanbí thehtáy pahpâa David natsondiˀä́n waagibá.” “Jôesi Táḏá oe makówá naˀä́ndi-á hayˀi namuu.” 
\p  
\v 11 Heḏi Jerusalem búˀpiye Jesus namääḏi iˀ méesate hayˀi ee natsꞌú̖, heḏi ibéemáaḏí hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí imúndeˀ. Hebo nathíˀêemändibo in tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnindáḏí oe Bethany búˀaypiye namää. 
\s1 In fig tay nabaymuupíˀin 
\p  
\v 12 Wíyá tháwä́n Bethany-ḏi dipee, heḏi Jesus naha̖hséhpóe.  
\v 13 Hây kayi̖ˀ diwe wên fig tay nachândi imûˀ nakaamuuḏi. Iwepiye namää imúuníḏí tigúba na-fig-muuˀin, hewänbo iwe napówá ihayḏi fig wänbo wíˀishaapí, waˀḏi na-fig-púuwí ihayḏi wínanáhpíḏí.  
\v 14 Heḏi Jesus-di in tay óetu̖ˀan, “Uvíˀweḏá toˀwí wänbo wíyá wíˀi-fig-kꞌoˀípí.” Iví khä̖geˀnin háa natú̖ˀin ditꞌoe. 
\s1 Jesus iˀ méesate hayˀi iweḏi in dâyhä̖ä̖wíku̖ˀcháaḏeˀin ovâykhehpiye 
\p  
\v 15 Jerusalem búˀpiye wíyá dimää, heḏi Jesus iˀ méesate hayˀi eepiye namää, heḏi in tꞌowa dâyhä̖ä̖wíku̖ˀchꞌáaḏeˀindáḏí in dâyhä̖ä̖wíkumändeˀindáḏí iweḏi ovâykhehpiye, heḏi in dâychä̖ˀegóˀoˀinbí mä́äsa-á heḏá in dâykꞌoˀweeku̖ˀchꞌáaḏeˀinbí púwéḏé-á ovâyjánú.  
\v 16 Heḏi toˀwí wänbo oe-á nä́ä-á ee méesate íve wíˀovâyphaḏemä́gipí inbí hä̖ä̖wí wóegé.  
\v 17 Heḏi in tꞌowa ovâyhá̖ˀandi ovâytu̖ˀan, “Jôesi Táḏá iví taˀnin diwe ginnân natú̖hpíˀan: 
\q1 Naví tewhá-á tꞌä̖hkí nangeˀin tꞌowa dívíjûusuˀa̖mígîˀ namuu, 
\m hewänbo undá bînˀegóˀandi sänmin dívíkaakwꞌôenígîˀ napóe.” 
\p  
\v 18 In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá háa natú̖ˀin ditꞌoe, heḏi iweḏi páaḏépiye háḏíḏí óeháyjíˀin dâytu̖wä̖máa, hewänbo óekhunwôedaˀ, iví híˀḏí in tꞌowa ovâyháaˀoḏi. 
\p  
\v 19 Nakin dihayḏi Jesus-á iví khä̖geˀnindáḏí ee búˀḏí dipee. 
\s1 Háa in fig tay iweḏi dihá̖hpóe waa 
\p  
\v 20 Héḏéndí napóe ihayḏi pꞌóegé dimändi in fig tay Jesus-di óehéeˀannindá púˀḏíbo natꞌaaḏi dâymûˀ.  
\v 21 Peter háa Jesus natú̖ˀin ûnˀánpówá, heḏi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, in tay untú̖ˀin háˀto híwó napúuwíˀin tꞌä̖hkí natꞌaa.”  
\v 22 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Bíwä̖́yú̖ Jôesi Táḏá-á hä̖ä̖ tꞌä̖hkí iˀa̖míˀin ûnkoḏi.  
\v 23 Taˀgendi wâytu̖máa, toˀwí nä́ˀin pꞌin itu̖ˀandi, ‘Ótégé, oe mâapꞌoe iwe ópichä̖́nú,’ heḏi háa natú̖ waa napúuwí gin iwä̖yundeḏá, ônˀa̖mí-ákun. Hewänbo pín taˀgeḏi iwä̖ä̖yú̖-íˀin ûnkhâyˀä̖ˀ.  
\v 24 Heḏân wâytu̖máa, úvíjûusuˀandi iˀ hä̖ä̖wí bîndaaˀandi taˀgendi bînhóeníˀin úvíwä̖yundeḏáhoˀ, heḏáho bînhóení-áheˀ.  
\v 25 Hewänbo hä̖̂ä̖ḏi úvíjûusuˀoˀ ihayḏi, toˀwívíˀpiye híwó wíˀícha̖a̖píḏí, i-á bînˀowóejé-í, heḏânho unbí Táḏá oe makówá naˀä́ndiˀḏi unbí tꞌaywóˀdi wáˀ wovâyˀowóejé-íḏí.  
\v 26 Heḏi wên tꞌowa bînˀowójépíḏá, Jôesi Táḏá oe makówá naˀä́ndiˀḏi háˀto unbí tꞌaywóˀdi wovâyˀowóejé-í.” 
\s1 Jesus óetsikaˀyan toˀḏan ônkꞌûˀ iví tꞌôe iˀa̖míḏí 
\p  
\v 27 Jerusalem búˀ diwáypówá ihayḏi iˀ méesate hayˀi ee natsꞌú̖. Iwe najiˀ ihayḏi in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá wây-á in Huḏíyoví tsonnindá ûnpówá.  
\v 28 Indi óetsikaˀyan, “Háawinnan uví tsonkhuu úmuu háa biˀo waa biˀa̖míḏí? Toˀḏan in taˀgen wônkꞌûˀ nä́ˀi hä̖ä̖wí nâaˀa̖míḏí?”  
\v 29 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Nää-á naaḏá wáˀ un wéhpêe tsika wâytsikaˀya̖mí, heḏi dítu̖ˀandá, naaḏá wâytu̖ˀâ̖a̖mí toˀwíḏí in taˀgen dînkꞌûˀin nä́ˀi hä̖ä̖wí dóˀa̖míḏí.  
\v 30 Dítu̖ˀan, toˀḏan John ônkꞌûˀ tꞌowa ovâypꞌóˀpꞌoeˀa̖míḏí, ti Jôesi Táḏáḏí háa tꞌowaḏi ônkꞌûˀ?”  
\v 31 Heḏi wíˀnä́ táye dívítu̖máa, “Jôesi Táḏáḏí John ônkꞌûˀ gin gitú̖ḏáhoˀ, Jesus-di dítsikagíˀo, ‘Heḏi háaḏan handi háa John natú̖ˀin wíˀúvíwä̖yu̖pí?’.  
\v 32 Hewänbo wígitú̖u̖nípí, ‘Tꞌowaḏiḏa̖ˀ ônkꞌûˀ’ gin.” (In tꞌowa dâykhunwôedaˀḏibo haˀwâa ditú̖, gá tꞌä̖hkí in tꞌowa dívíwä̖yundeḏân John-dá Jôesi Táḏáví tukheˀbi ûnmuuˀin.)  
\v 33 Heḏiho indi Jesus óetu̖ˀan, “Naˀindá wígínhanginnáhpí toˀwíḏí ônkꞌûˀin.” Heḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Heḏáhoˀ, naaḏi wänbo wáˀ wíwâytu̖ˀa̖mípí toˀwíḏí in taˀgen dînkꞌûˀin dóˀa̖míḏí nä́ˀi hä̖ä̖wí dóˀoˀiˀ.” 
\c 12  
\s1 Jesus-di in yä̖ˀḏâapíˀin úuva áaphä̖ä̖ á̖yí̖ˀninbí̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 1 Jesus-di in tsonnin nä́ˀi há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovâytu̖ˀan: “Wí sen iˀúuvaˀáakhä̖hsaa, heḏi iˀ nava iphéˀahkhaayan, iˀ kꞌuu iwá iphoyä̖ä̖ iˀ úuva ipꞌomapꞌee-ígîˀ, heḏi wí tewhá tu̖wä̖ˀi-á ikꞌûˀ iví nava iˀá̖yí̖ˀnamíḏí. Heḏáháˀ iˀ nava wên senäˀ úuva áaphä̖ä̖ á̖yí̖ˀnin dimuuˀin ovâypíyémä́giḏi wíyá piˀwí nangepiye namää.  
\v 2 Iˀ úuva napꞌeˀyin dihayḏiho wí tꞌôeˀiˀ iˀ nava iwepiye óesan heḏânho in senäˀ dâynavapíyéˀannindi iˀ úuva nayä̖́muˀiˀ óemä̂äníḏí.  
\v 3 Hewänbo indi iˀ tꞌôeˀiˀ óeyâ̖ˀḏi óewhä̖́ḏi, heḏi manda̖ˀdibo óewáybun.  
\v 4 Heḏi iˀ sendá wíyá tꞌôeˀi-á óesan. Indi i-á pꞌóˀḏá óewhä̖́ḏi, heḏá jänäkí-á óeˀan.  
\v 5 Heḏá wíyá tꞌôeˀi-á óesandi-á óehay. Heḏá wây-á wên tꞌôeˀindá ovâysan. Wáy wên in ovâywhä̖́ḏi, wây-á wêndá ovâyhá̖nú.  
\v 6 Heḏi iví ayḏa̖ˀ ûnjoekandee, iˀ isígíˀiˀ. Nä́ˀiho tꞌä̖ˀgeḏiho in dâynavapíyéˀanninbíˀwepiye óesan. Natú̖, ‘Maḏân naví ay-á dînˀaˀgeení.’  
\v 7 Hewänbo indá wéˀge dívíhéeˀandi ditú̖, ‘Nä́ˀi-ânkun namuu nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí ûnjoepuwagíˀoˀiˀ. Jaho âyháyjí, heḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí nayä̖́muˀi-á nanbîˀ-á gínmúuní.’  
\v 8 Heḏiho iˀ ay óeyâ̖ˀḏi óehay, heḏi iˀ nava iweḏi óepꞌégi.” 
\p  
\v 9 Heḏi Jesus-di in tꞌowa ovâytsikaˀyan, “Hân nä́ˀi nava ivîˀ ûnmuuˀiˀ iˀa̖mí? Gá namääḏá in senäˀ dâynavapíyéˀannin ovâyhá̖a̖nú-í, ihayḏá iˀ nava-á wây-á toˀwêndá ovâypíyémä̂äní.  
\v 10 Bîntunnanpíˀan nä́ˀi híˀ Jôesi Táḏáví taˀnin diwe nataˀmuuˀiˀ: 
\q1 Iˀ kꞌuu in tewhátehpaaˀin dâyjoegiˀandi-á, 
\q2 nää shánkí natáyˀi kꞌuu tehpaa béˀḏí napóe. 
\q1  
\v 11 Iˀ shánkí natsonjiˀi gin iˀan, 
\q2 heḏi naˀin âymûˀḏi díháaˀan.” 
\m  
\v 12 In Huḏíyoví tsonnin dínhanginná Jesus-á nä́ˀi híˀ inbí̖ˀgeḏiho ihéeˀannin, heḏi didaˀ óepankáyjíˀin, hewänbo in tꞌowa dâykhunwôedaˀmáaḏí wíˀóepankêˀpí, heḏi iweḏi dimää. 
\s1 Jesus tax wáˀâa i̖ˀgeḏi óetsikaˀyan 
\p  
\v 13 Tíˀúugéḏí in Huḏíyo tsonnindi wên Pharisee tꞌowa-á heḏá Herod-ví kꞌemaˀindá Jesus-víˀpiye ovâypunjôn hä̖ä̖wí óetsikaˀya̖míḏí. Didaˀ óekáyjíˀin híwó wíˀihíˀmáapíḏí.  
\v 14 Heḏi ûnpówáḏí óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, gínhanginná uví híˀ-á taˀgen úmuuˀin, u̖ˀḏá tꞌä̖hkí tꞌowa handa̖ˀbá ovâymáa, háa tꞌowa dínwänpicha̖a̖ waa háabo wíˀunmuupí, heḏiho taˀgendá Jôesi Táḏáví khuu i̖ˀgeḏá tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ. Dítu̖ˀan, hânnan nanbí tsontun gíntû̖ˀ? Ti híwó namuu in Rome-winbí tsondi Caesar ây-tax-wáˀâa-íḏí háa joe? Ti gínkhâyˀä̖ˀ âywáˀâa-íˀin háa joí óetsikaˀya̖míḏí. Didaˀ é?”  
\v 15 Hebo Jesus ûnhanginná gin óetsikaˀmáaḏí inbí ánshaaho taˀge wíḏâymáapíˀin, heḏiho ovâytu̖ˀan, “Háaḏan dítayindeˀ? Wí denarius chä̖ˀ dînmáˀ naa dómúuníḏí.”  
\v 16 Ônmaaḏi ovâytsikaˀyan, “Toˀví tsꞌay-an nä́ˀi chä̖ˀ eeḏi ûnkꞌóe, heḏá toˀví khá̖wä̖́-á?” Óetu̖ˀan, “Gá Caesar-víˀinnân.”  
\v 17 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Heḏáhoˀ, hä̖ä̖wí Caesar-vîˀ ûnmuuˀi Caesar-bá binmä́ä, heḏi wáˀ hä̖ä̖wí Jôesi Táḏávîˀ ûnmuuˀi-á Jôesi Táḏá-á binmä́ä.” Heḏi iví híˀḏí báyékí ovâyháaˀan. 
\s1 In Sadducees-di Jesus óetsikaˀyan in dichuuˀin diwáywówápúuwí i̖ˀgeḏi 
\p  
\v 18 Nä́ˀin Sadducee tꞌowa Jesus-víˀpiye diˀä̖ä̖, hä̖ä̖wí óetsikaˀya̖míḏí. (In Sadducees-á dívíwä̖yundeˀ in tꞌowa dichuuˀin háˀto wíyá diwówápúuwí.)  
\v 19 Indi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, Moses-di nä́ˀin tsontun dîntaˀnan: Wí sen âypíḏíbo nachuuḏi iví kwee waˀ ûnwówájiḏá, iˀ senbí tíˀûu ûnkhâyˀä̖ˀ iˀ kwee-áḏí ikhóˀyâ̖a̖-íˀin, heḏânho dä̂nˀâykwꞌôeníḏí iˀ páˀḏâyví khá̖wä̖́ ônhûuwíḏí.  
\v 20 Hebo ginnân napóe: Tsé ihay tíˀûuwin senäˀ dijiˀ. Iˀ shánkí páaḏéˀiˀ ikhóˀyâ̖ˀ, hebo âypíḏíbo nachuu.  
\v 21 Iˀ eeḏiˀi-á wáˀ iˀ kwee-áḏí ikhóˀyâ̖ˀ, heḏi nä́ˀi sen wáˀ âypíḏíbo-áho nachuu. Heḏi iˀ powageˀi-á hanbá ûnpóe.  
\v 22 Heḏi handa̖ˀ tꞌä̖hkí in tséḏí dijiˀin tíˀûuwin dínpóe, tꞌä̖hkí wíˀínbo iˀ kwee-áḏí dívíkhóˀyâ̖ˀḏi wêe wänbo wí ay wíḏâysógepí. Tꞌä̖ˀgeḏá iˀ kwee-á wáˀ nachuu.  
\v 23 Nä́ˀin tsé ihay tíˀûuwin iˀ kwee-áḏí dikhóhtsa̖a̖kwꞌônwän, heḏiho dítu̖ˀan, owáy tꞌowa wíyá diwáywówápóe ihayḏi, toˀwíví kwee-an ûnmúuní?” 
\p  
\v 24 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Gindiḏân ípeḏeekwꞌó, wíˀúnhanginnáhpíḏí Jôesi Táḏáví taˀnin háa ûntû̖ˀnin, heḏá wáˀ wíˀúnhanginnáhpí Jôesi Táḏá-á hânho nakayˀin.  
\v 25 Owáy in ditꞌahánnin tꞌowa diwáywówápóe ihayḏi, senäˀdá kwiyä̖ˀdá háˀto wíyá dívíkhóˀyâ̖a̖-í, gá gindiḏi in makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin waaginbá dimúuníḏân.  
\v 26 In tꞌowa dichuuˀin diwáywówápúuwí i̖ˀgeḏi dítsikaˀmáa, hewänbo bîntunnanpíˀan háa Moses-ví taˀnin diwe ûntaˀmuuˀin in wä̖́ä̖ˀi phéˀyä̖́vi nakojeˀ niˀgeḏi itaˀnan diwe. Ihayḏi Jôesi Táḏáḏí ginnân Moses óehéeˀan: 
\q1 Naa-ân omuu Jôesi Táḏá, 
\q2 Abraham-dá Isaac-á Jacob-á inbí Jôesi omuu. 
\m  
\v 27 Nä́ˀin senäˀ dichuu wänbo taˀgendi diwówájiˀ, gá Jôesi Táḏá-á in diwówájiˀinbí Jôesi dínmuuḏân, in dichumuuˀinbîˀ-á joe. Heḏânkun tꞌä̖hkí ípeḏeekwꞌó úvíwä̖yundeḏi in dichuuˀin háˀto diwáywówápúuwíˀin.” 
\s1 In shánkí kayˀin tsontun 
\p  
\v 28 Wí sen in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin diweḏiˀi natꞌoe dívíhíˀmáaḏí, heḏi Jesus-di híwóˀnin híˀ ovâymä́giˀin ûnhanginná, heḏiho Jesus-víˀpiye namääḏi óetsikaˀyan, “Wéˀinnan tꞌä̖hkí Jôesi Táḏáví tsontun diweḏi in shánkí kayˀin ûnmuu?”  
\v 29 Jesus-di óetu̖ˀan, “Nä́ˀinnân in shánkí kayˀin namuu: 
\q1 Un Israel tꞌowa bítꞌôeyan, 
\q2 Nanbí Jôesi iˀ shánkí natsonjiˀi namuuˀiˀ iˀ wêeḏa̖ˀ Jôesi naˀä́ndiˀ namuu, 
\q1  
\v 30 heḏi undá únkhâyˀä̖ˀ nä́ˀi shánkí natsonjiˀiˀ unbí Jôesi únmuuˀi-á pín taˀgeḏi bînsígí-íˀin, 
\q2 unbí píˀnä́ khóˀjé-á, unbí hâ̖a̖ iwá, unbí ánshaaḏá, heḏá unbí kay tꞌä̖hkíḏá. 
\m  
\v 31 Heḏi nä́ˀindá in eeḏiˀin tsontundá namuu: 
\q1 Háa un wíˀbo úvípisígí waagibá 
\q2 wéˀgen tꞌowa wáˀ bînsígíhûuwí. 
\m Wây-á tsontun nä́ˀin wíjeví shánkí hayˀin namuuˀin wínakꞌóepí.” 
\p  
\v 32 Nä́ˀi Huḏíyoví khuu ovâyhá̖ˀoˀiˀḏi Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, híwó bihéeˀan. In taˀgen namuu untú̖ waa, wêeḏa̖ˀ Jôesi naˀä́n, heḏi wíyá Jôesi-á wínaˀä́npí, iˀḏa̖ˀ.  
\v 33 Híwó namuu animâa âyhûuwíˀin oe méesate eepiye âyphamää-íḏí Jôesi Táḏá âymä̂äníḏí, heḏá wíyá hä̖ä̖wí-á âymä̂äníˀin. Hebo shánkí híwóˀnin namuu Jôesi âysígí-íˀin nanbí píˀnä́ khóˀjé-á, nanbí hangintandá, nanbí kay tꞌä̖hkíḏá, heḏá wáˀ wây-á tꞌowa-á âysígíhûuwíˀin ívípisígí waabá.”  
\v 34 Jesus ûnhanginná nä́ˀi sendi híwóˀdi híˀ óemä́giˀin heḏi óetu̖ˀan, “U̖-á hí̖yä̖̂ä̖ḏa̖ˀ útáy unkhâymúuníḏí Jôesi Táḏáví tsonkhuu mânsígíkáyjíḏí.” Heḏi iweḏi tꞌä̖hkíḏíbo diwôedaˀpóe Jesus wíyá hä̖ä̖wí óetsikaˀyâ̖a̖míḏí. 
\s1 Iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, toˀví ay-an ûnmuu? 
\p  
\v 35 Jesus-di iˀ méesate hayˀi ee ovâyhá̖ˀoḏi ovâytu̖ˀan, “Heháaḏan in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin ditû̖ˀ, iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí David-ví ây iweḏiˀiˀḏa̖ˀ ûnmuu?  
\v 36 Iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi David óehá̖ˀandi David-bo ginnân natú̖: 
\q1 Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí óetu̖ˀan naví tsondi hayˀiˀ, 
\q2 ‘Naví koˀḏíngéḏí ósoge, 
\q2 heḏi uví hä́nmin dovâytꞌaaní heḏá uví mange wînkáaní.’ 
\m  
\v 37 Nä́ˀi toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí David-dibo iví tsondi hayˀi gin óetu̖ˀoˀ. Gin namuuḏá háḏíḏanho David-ví ây iweḏiˀiˀḏa̖ˀmân ûnmúuní?” 
\s1 Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin waaginbá wíḏimúunípí 
\p In báyékí tꞌowa híhchangiḏi dívítꞌôeyande Jesus-di ovâyhá̖ˀoḏi.  
\v 38 Ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀin tꞌowa Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin dimuuˀinbíˀweḏi bíˀá̖yîngiˀan. To whaaḏiˀin ditoˀondi dijiˀ dâykeeya̖míḏí toˀwên dimuuˀin, heḏá ovâyhí̖ˀan tꞌowaḏi aˀgindi ovâysengitu̖ˀâ̖a̖míˀin iˀ búˀ pinge i̖ˀge dijiḏi,  
\v 39 heḏá wáˀ in Huḏíyoví méesate eeje heḏá nashánkíˀeeḏináˀ dihayḏá in tsonninbí soge eeḏi dívíkwꞌôeníˀin didaˀ.  
\v 40 Kwiyä̖ˀ inbí senäˀ dínchuuˀinbí tewhá ovâykweeḏeˀ, heḏáháˀ thaa tꞌä̖hkí dívíjûusuˀoḏi híwóˀnin dimuu waagi dívípiḏaˀoˀ. Gin dívíˀoḏi Jôesi Táḏáḏí shánkí ovâytuhchä̖nukhâymáa.” 
\s1 Wí kwee iví sen ûnchuuˀi-á iví chä̖ˀ tꞌä̖hkí Jôesi Táḏávíˀpiye imä́gi 
\p  
\v 41 Jesus iˀ méesate hayˀi íve iˀ chä̖ˀ phébay núˀ isógeḏi in tꞌowa inbí chä̖ˀ dâykuuḏeḏi ovâymúndeˀ. Báyékí in koḏitꞌowa dimuuˀindá báyékí dâychä̖ˀkuuḏeˀ.  
\v 42 Heḏi wí kwee iví sen ûnchuuˀi sehkanäwó nawówájiˀi-á napówáḏí wíje chä̖ˀ pꞌíˀin itógi, hí̖yä̖̂ä̖ḏa̖ˀ iˀ chä̖ˀ namuu.  
\v 43 Heḏi Jesus iví khä̖geˀnin iwéˀgeˀandi ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖ˀâ̖a̖mí, nä́ˀi kwee iví sen ûnchuuˀi sehkanäwó nawówáji wänbo iˀ chä̖ˀ phébay iwe shánkí itógi tꞌä̖hkí in wéˀgen dâykuuˀinbíˀweḏi.  
\v 44 In wéˀgendáho iˀ chä̖ˀ dínphaḏe iweḏi dívímä́gi, hewänbo nä́ˀi kwee-á báyékí ûnkwꞌóhpí wänbo hä̖́yú̖ imáaˀi tꞌä̖hkí itógi — iví wówátsi iˀa̖mígîˀ tꞌä̖hkí imä́gi.” 
\c 13  
\s1 Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan iˀ méesate hayˀi-á tꞌowa dâynayu̖khâymáa 
\p  
\v 1 Jesus iˀ méesate hayˀi iweḏi napeemän dihayḏi, wêe iví khä̖geˀnin diweḏiˀiˀḏi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, námúˀḏí nä́ˀi saˀwóˀdi tewhá nä́we nakwꞌóˀdiˀ, heḏá iˀ saˀwóˀdi kꞌuuḏi napaˀandi-á.”  
\v 2 Jesus-di óetu̖ˀan, “Nä́ˀi tewhá heˀendi nää nâamúndepíˀan. Hewänbo tꞌä̖hkí hä̖ˀi-á tꞌowa dâynayu̖khâymaa, heḏi wêe wänbo wí kꞌuu hä̖ˀi tehpaa iweḏi wínateˀḏeegíˀopí.” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan báyékí tꞌôephaḏe naˀä̖ˀin 
\p  
\v 3 Jesus iˀ okú “Olive Okú” gin dâytu̖ˀoˀ eeḏi napeeḏi wíˀbo isóge, heḏi pꞌohuuge onä pꞌä̖́näbo iˀ méesate hayˀi imúndeˀ. Heḏi Peter-á, James-á, John-dá, Andrew-á diˀä̖ä̖ḏi óetsikaˀyan,  
\v 4 “Ti dítu̖ˀâ̖a̖mí, hä̂nhay-an nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi dítu̖ˀandi napuwagíˀo? Hä̖ä̖-an nakeepúuwí heḏânho gínhanginnáaníḏí hä̖̂ä̖ḏi natsꞌanpúuwíˀin?” 
\p  
\v 5 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Bíˀá̖yîngiˀan toˀwíḏí wänbo piháa wíwovâywä̖yu̖ˀa̖mípíḏí.  
\v 6 Báyékí tꞌowa naví khá̖wä̖́ i̖ˀgeḏi dikä̖ˀä̖ä̖gíˀo, heḏi wíˀínbo ditú̖u̖ní innânho dimuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí. Gindiḏi báyékí tꞌowa inbí hójo ovâywä̖yu̖kankhâymáa.  
\v 7 Hewänbo tꞌowa tsowa dithaaˀin háa kayi̖ˀ dithaaˀin dívíhä́nboˀ i̖ˀgeḏi ítꞌoeḏá, wíwovâyˀá̖yîngimä̂änípí. Nakhâyˀä̖ˀ nä́ˀi hä̖ä̖wí napúuwíˀin, hewänbo owáy napóe ihayḏá iˀ tꞌä̖ˀgeˀi thaa waˀḏi wínaˀä̖hpí.  
\v 8 Tꞌowa wêe nangewin dívíhä́nkhâymáa wây-á tꞌowa wíyá wêe nangewindáḏí, heḏá nangewin tsonnindá wáˀ dívíhä́nkhâymáa. Wáyjé tꞌä̖hkí nananˀa̖ˀyä̖puwagíˀo, heḏá báyékí diha̖a̖puwagíˀo. Hewänbo nä́ˀi hä̖ä̖wí-á wí kwee páaḏé naˀejehay waagiˀbá namuu, waˀḏi shánkí napuwagíˀo. 
\p  
\v 9 Undá wíˀbo bíˀá̖yîngiˀan. Wovâypankhonkhâymáaḏá tunjó wháagépiyá wovâyhûuwí, heḏi iˀ Huḏíyoví méesate eeje wovâywhä̖ḏikhâymáa. Naa omuuḏi in nangewin pꞌóˀḏéḏíˀinbíˀpiye heḏá wéˀgen tsonninbíˀpiyá wovâyhûuwí, naví̖ˀgeḏi bîntꞌôeˀa̖míḏí.  
\v 10 Hewänbo waˀḏi iˀ tꞌä̖ˀgeˀi thaa napówápíḏíboˀ, Jôesi Táḏáví híwóˀdi tun tꞌä̖hkí nangeˀin tꞌowa ovâytꞌôeˀa̖míˀin nakhâyˀä̖ˀ.  
\v 11 Owáy wovâypanhógiḏi tunjó wháagé wovâykándí, waˀ ípówápíḏíbo wíwovâyˀá̖yîngimä̂änípí háa iwe ítú̖u̖níˀin, hewänbo ihayḏi iˀ híˀ Jôesi Táḏáḏí wovâte eeje wovâywhä̖ḏikhâymáa. Naa omuuḏi in nangewin pꞌóˀḏéḏíˀinbíˀpiye heḏá wéˀaymä́giˀi-áho ítú̖u̖ní. Undá wíˀbo wíˀúvípihíˀkhâymáapí, iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏân wovâykhä̖geˀkhâymáa bînhéeˀa̖míḏí.  
\v 12 Tꞌowa inbí tíˀûuwin páaḏéˀin inbí hä́nminbí mangepiye ovâykáaní ovâyhá̖a̖nú-íḏí, heḏi in táḏáˀindá hanbá inbí ây dâykhâymáa, heḏá in ây-á inbí táḏáˀin jíyáˀinbíˀpiye dívíhä́nsaaḏi tson diwe ovâykwohkhâymáa ovâyhá̖a̖nú-íḏí.  
\v 13 Báyékí tꞌowaḏi wovâytꞌaykhâḏéḏíˀinbíˀpiye heḏá wéˀymáa navíˀin íwänpimuuḏi, hewänbo in toˀwên dívítꞌôephaḏeyä̖́ä̖ˀannin dichuu píhay, indá ovâyˀaywoení.” 
\s1 Jesus-di iˀ Naháˀḏä̂nkantꞌóeˀiví̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 14 “Jôesi Táḏáví taˀnin diwe Daniel itaˀnan iˀ Naháˀḏä̂nkantꞌóeˀiví̖ˀgeḏi, iˀ Jôesi Táḏáḏí wänbo óetꞌayˀiˀ. (Bîntunnanpíˀan, heḏi únkhâyˀä̖ˀ íkaˀpóewíˀin.) Owáy ee ûnkhâyˀä̖hpíˀwe nawindi bînmûˀḏi, ihayḏáho un Judea nange íkwꞌóˀnin únkhâyˀä̖ˀ oe okú iˀpiye íjáaníˀin.  
\v 15 Heḏi wí toˀwí iví whaˀkꞌay iwe najiˀiˀ iweḏi nawândi wíˀûnkhâyˀä̖hpí ihayjêeˀa̖míˀin iˀ tewhá ee natsꞌú̖u̖níḏí wí hä̖ä̖wí wänbo ikáyjíḏí.  
\v 16 Heḏi toˀwí nava iwe najiˀi-á wíˀibuunípí iví kꞌéwéˀin to wänbo ikáyjíḏí.  
\v 17 Owáy iˀ thaa napówá ihayḏá, sehkanä in kwiyä̖ˀ disâamuuˀin heḏá in dâyˀâytsä̖ä̖ˀoˀindá, gá ingîˀ-á nakâypúuwíḏân dijáaníḏí.  
\v 18 Úvíjûusuˀa̖mí nä́ˀi hä̖ä̖wí teˀnúḏí wínapúuwípí,  
\v 19 gá báyékí tꞌôephaḏe naˀä̖ḏân. Jôesi Táḏá nä́ˀi nan oepáa ikhíjé waabo tꞌowa dâytꞌôephaḏendeˀ, hewänbo owáy iˀ thaa napówá ihayḏá shánkí báyékí dâytꞌôephaḏekhâymáa, heḏi háˀto wíyá haˀwâa dâytꞌôephaaḏé-í.  
\v 20 Hewänbo in toˀwên Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí ovâydeˀmannin dimuuḏihoˀ, in tꞌowa báyékí thaa wíˀovâytꞌôephaḏepä̖khâymáapí, gá imä́giḏá toˀwí wänbo háˀto nawówáyê̖e̖níḏân. 
\p  
\v 21 “Heḏi ihayḏá tꞌowa ditú̖ḏáhoˀ, ‘Binmúˀḏí, nä̂äwân najiˀ iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí,’ heḏiháa wây-á ditú̖ḏá, ‘Oe-ân najiˀ,’ háa ditú̖ waa wíˀúvíwä̖ä̖yú̖-ípí,  
\v 22 gá hójoˀin tꞌowa dikä̖ˀä̖ä̖gíˀoḏân heḏi wên ditú̖u̖ní innânho dimuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, heḏá wêndá ditú̖u̖ní Jôesi Táḏáví tukheˀmindá dimuu. Nä́ˀin hójoˀindá wên pínnán taa-á dâykeeya̖mí in tꞌowa ovâyháaˀa̖míḏí, heḏi inbí hójoḏibo in Jôesi Táḏáḏí ovâydeˀmannin in taˀgen namuuˀin diweḏi ovâyhângeˀa̖mí, ho nakoḏiḏi.  
\v 23 Undá bíˀá̖yîngiˀan. Wâytu̖máa hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí napúuwí i̖ˀgeḏi waˀ napóepíḏíboˀ.” 
\s1 Iˀ toˀwí tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ naˀaypu̖yä̖ˀi nawáyˀä̖ˀ 
\p  
\v 24 “Heḏi iˀ thaa nanáˀ dihayḏi hä̖ˀin tꞌôephaḏe nahán dihayḏi, iˀ than nakhunpuwagíˀo, iˀ pꞌóethay wänbo wínakeepúuwípí.  
\v 25 In agóyó-á makówáḏá dijaymú-í, heḏá tꞌä̖hkí oe makówá nasaaˀi-á naˀa̖ˀyä̖púuwí.  
\v 26 Heḏi ihayḏi in tꞌowaḏi naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀiˀ okhúwá jâa oˀä̖ḏi dímúuní, báyékí pínnán kay wóegé heḏá saˀwóˀdi kohthay wóegá oˀä̖ä̖-í.  
\v 27 Heḏi in makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin dovâypunjôení in dovâydeˀmannin ovâywéˀgeˀa̖míḏí pꞌinpiyeḏá tsânpiyeḏá aakonpiyeḏá thanpiyeḏá, wéngé tꞌä̖hkí nä́ä oepáa kꞌayḏi dikwꞌóˀnin deejeḏá ovâywéˀgeˀa̖mí.” 
\s1 Jesus-di wên fig tay i̖ˀgeḏi ihéeˀan hä̖ä̖wí ovâyhá̖ˀa̖míḏí 
\p  
\v 28 “Wên fig tay binmúˀḏí hä̖ä̖wí íhá̖hpúuwíḏí. Iˀ taykhóeˀây naˀohphuupoeˀoḏi natsꞌantsá̖wä̖́puwamän dihayḏi, únhanginná nata̖ˀánpowaˀä̖ˀinpíˀan.  
\v 29 Heḏi gindiḏibá owáy nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi wâytꞌôeˀan bînmûˀ ihayḏá únhanginnáaní púnúˀ nanáˀnin naa owáyˀä̖ä̖-íḏí, phóḏi núˀ owin waagi namúuní.  
\v 30 Taˀgendi wâytu̖máa, tꞌä̖hkí in nä́äwin tꞌowa háˀto dihá̖a̖ní waˀḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí páaḏé natsꞌanpoeˀopíḏíboˀ.  
\v 31 Makówá-á heḏá oepáa kꞌayḏá tꞌä̖hkí nakhangíˀo, hewänbo naví tundá háˀto dînhá̖a̖ní.” 
\s1 Hä̖̂ä̖ḏi Jesus nawáyˀä̖ˀin toˀwí wänbo wíˀûnhanginnáhpí 
\p  
\v 32 “Hewänbo hä̖̂ä̖ḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí napuwagíˀoˀin toˀwí wänbo taˀgendi wíˀûnhanginnáhpí. In makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin wänbo wíḏínhanginnáhpí, heḏá naa Jôesi Táḏáví ay omuuˀi wänbo-á wíḏînhanginnáhpí. Jôesi Táḏáḏa̖ˀmân ûnhanginná.  
\v 33 Heḏiho bíkhâyˀandá bíˀá̖yîngiˀan, hä̖̂ä̖ḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí napuwagíˀoˀin wíˀúnhanginnáhpíḏí.  
\v 34 Gin waagibá napúuwí: Wí sen iví tewhá ijoeˀandi wáy kayi̖ˀpiye namääḏi iví tꞌôeˀin ovâykꞌûˀ iví hä̖ä̖wí ônˀá̖yîngiˀa̖míḏí heḏá háa inbí tꞌôe dâyˀa̖míˀindá ovâyjôn, heḏi iˀ phóḏi á̖yí̖ˀdiˀ óetu̖ˀan nakhâymúuníḏí. In tꞌôeˀin wíḏínhanginnáhpí hä̖̂ä̖ḏi nä́ˀi sen nawáyˀä̖ˀin.  
\v 35 Nä́ˀi sen waagiˀbá naa omuu, heḏiho íkhâymúuní, wíˀúnhanginnáhpí hä̖̂ä̖ḏi owáyˀä̖ˀin — háḏéewáy kindi, háa khun pinuḏi, háa héḏénpiye, háa nathanpeeˀä̖ˀ ihayḏi.  
\v 36 Úvíˀá̖yîngiˀanpíḏá wáy tsíkhagipí opówáḏí íjóˀkwꞌôndibo wâyshaa-í.  
\v 37 Háa un wâytu̖ˀan waa, tꞌä̖hkí tꞌowa-ân hanbá dovâytu̖máa: Íkhâymúuníˀin únkhâyˀä̖ˀ.” 
\c 14  
\s1 Wên híˀ dâykꞌûˀ Jesus óekáyjíḏí 
\p  
\v 1 Waˀ wíje thaa ûntáy in Huḏíyoví shánkíˀeeḏi Passover gin dâytu̖ˀoˀi dínpóewíḏí, ihayḏi iˀ pává oewáaseepîˀ dâykꞌoˀ. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá dâytu̖wä̖máa háḏíḏí kaaḏibo Jesus óekáyjíˀin óeháyjíḏí.  
\v 2 Ditú̖, “Nää-á waˀḏi nä́ˀin shánkíˀeeḏi napoeˀoḏi wíˀívíˀa̖mípí. Haˀwâa ívíˀandá, wáy nä́ˀin tꞌowaḏi naˀin díyâ̖a̖-í.” 
\s1 Oe Bethany búˀay Jesus saˀwó nasundi ka̖ˀpꞌoe ônˀewe 
\p  
\v 3 Ihayhä̖̂ä̖ḏibá Jesus oe Bethany búˀay najiˀ, heḏi wí sen Simon gin nakhá̖wä̖́ˀivîˀ ihúuhoˀ, nä́ˀi sendá naphéetaymuuwän. Jesus nahúuˀä́n dihayḏi wí kwee wên pꞌonbayˀay imáaḏí natsꞌú̖, indá kꞌuu tsꞌä̖ˀiˀḏi ûnpaˀan heḏi wí ka̖ˀpꞌoe “nard” gin dâytu̖ˀoˀiˀ ûnkuˀun. Nä́ˀi ka̖ˀpꞌoe-á saˀwóˀgí nasun heḏá hânho-á nachä̖ˀmuu. Heḏi iˀ kwee in pꞌonbayˀay kꞌáy iháve, heḏi nä́ˀi ka̖ˀpꞌoe-á Jesus-ví pꞌóˀḏé ônˀewe.  
\v 4 Wên tꞌowa iwe dikwꞌóˀnin dâymûˀḏi ditꞌayjiˀ, heḏi wíˀnä́ táye dívítu̖máa, “Háaḏan nä́ˀi ka̖ˀpꞌoe-á ipeḏeeˀan?  
\v 5 Powin tä̖gintä̖ (300) thaa tꞌôe dívíˀandi wáˀâaḏi naku̖hchaḏee-íwän, háa maḏi shánkí wänboˀ, heḏi iˀ chä̖ˀ in sehkanäwó diwówájiˀin ovâymä̂äníwän.” Heḏi iˀ kwee-á hânho óetunsúuˀan.  
\v 6 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Iˀ kwee ánpí binˀan. Háaḏan bîntꞌaymáa? Híwóho saˀwóˀgí naa díˀan.  
\v 7 Hä̖̂ä̖ḏi wänbo in sehkanäwó diwówájiˀin tꞌowa undáḏí únkwoˀní, heḏiho hä̖̂ä̖ḏi wänbo nä́we hä̖ä̖wí híwó bînˀa̖míˀin ídaˀḏá, únkoḏi bînˀa̖míḏí. Hewänbo naa-á nä́we hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí undáḏí wíˀochangíˀopí.  
\v 8 Nä́ˀi kwee hä̖́yú̖ ûnkoḏi ihay iˀan. Waˀḏi in pení ovâykhä̖ˀkwꞌóḏipíḏíboˀ inbîˀḏi dâyka̖ˀpꞌoeˀewendeˀ, heḏi hanbá iˀḏi naa díˀan waˀḏi ochuupíḏíboˀ.  
\v 9 Taˀgendi wâytu̖máa, wä̖́hä̖̂ä̖ wänbo nä́ˀin Jôesi Táḏáví híwóˀdi tun ônphaḏendeˀ eeje nä́ä oepáa kꞌayḏi tꞌä̖hkí, háa nä́ˀi kwee iˀannin ovâytꞌôeˀa̖mí, iví̖ˀgeḏi dívíˀánshaaˀâ̖a̖míḏí.” 
\s1 Judas nahíje Jesus óeku̖ˀpꞌâyníḏí 
\p  
\v 10 Heḏi Judas Iscariot, wí in tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnin diweḏiˀi namuuˀiˀ, in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀinbíˀwepiye namää Jesus óeku̖ˀpꞌâyníḏí.  
\v 11 Heḏi nä́ˀin owhaˀ ditꞌoe ihayḏi tꞌä̖hkí dihíhchanpóe, heḏi inbí tun Judas óemä́gi chä̖ˀ óewáˀâa-íḏí. Heḏiho iweḏi Judas itu̖wä̖máa háḏíḏí Jesus inbí mange óekáaníˀin, hä̖̂ä̖ḏi ûnkoḏi ihayḏi. 
\s1 Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí dimän iˀ Passover shánkíˀeeḏi koegîˀ dâykꞌoˀíḏí 
\p  
\v 12 In Huḏíyo dínshánkíˀeeḏipoeˀo, iˀ oewáaseepîˀ pává dâykꞌoˀiˀ. Iˀ páaḏéˀi shánkíˀeeḏi thaa in kꞌúwáˀây dâyhá̖núndeˀ, Passover koegîˀ gin dâytu̖ˀoˀi dâykꞌoˀíḏí. Heḏi Jesus-ví khä̖geˀnindi óetsikaˀyan, “Wä̖́hä̖̂ä̖-an naˀin gimú-íˀin undaˀ hä̖ä̖wí âykhâyˀa̖míḏí iˀ Passover koegîˀ âykꞌoˀíḏí?”  
\v 13 Heḏi wíjeḏi in khä̖geˀnin ovä̂nsan dä̂nˀa̖míḏí. Ovä̂ntu̖ˀan, “Oe Jerusalem búˀpiye bápûn, heḏi wí sen wên pꞌonbay ihondiˀḏi wovä̂njay-í. I-áḏíbá damú-í.  
\v 14 Heḏi wáy i-á natsꞌûndá iˀ sen iví tewhá ûnmuuˀiˀ dä̂ntu̖ˀâ̖a̖mí, ‘Nanbí há̖hkandiˀḏi dítu̖ˀan wítsikaˀyâ̖a̖míḏí, Wéˀi íve-an naagîˀ dînmuu, eewân naví khä̖geˀnindáḏí nä́ˀi Passover koegîˀ âykꞌoˀí?’  
\v 15 Heḏi iˀ sendi wí whaˀkꞌay íve hayˀi wovä̂nkeeya̖mí, hä̖ä̖ tꞌä̖hkí gíntáyˀi nakwꞌôndi. Ee-áho iˀ koegîˀ dä̂nkhâyˀa̖mí.”  
\v 16 Heḏiho in khä̖geˀnin damääḏi iˀ búˀ iwe datsꞌú̖, heḏi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí háa Jesus natú̖ waagibá dä̂nshaa, heḏiho iˀ Passover koegîˀ dä̂nkhâyˀan. 
\p  
\v 17 Nakin dihayḏi Jesus-á iví khä̖geˀnindáḏí iˀ tewhá eepiye dimää.  
\v 18 Dihúukwꞌôn dihayḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi wâytu̖máa, wêe un naa-áḏí úvíhúujoˀin diweḏiˀiˀḏi naa díku̖hpekhâymáa.”  
\v 19 In khä̖geˀnin diháachanpóe, heḏi wíˀínbo óetu̖ˀan, “Ti naa-ân gin dáyˀa̖mí? Naa-á háˀtoˀ.”  
\v 20 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wêe un tä̖ˀḏi wíje iweḏi naa-áḏí iví pává nä́ˀi sä̖ä̖ iwe ipꞌohtôeníˀiˀ, iˀḏân díku̖hpekhâymáa.  
\v 21 Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ ochuwagíˀo, Jôesi Táḏáví taˀnin diwe nataˀmuu waagi. Hewänbo nä́ˀi toˀwí díku̖hpekhâymáaˀi-á tꞌôephaḏe ûnpúuwí. Shánkí híwó iˀ sen ûnpúuwíwän naˀaypu̖yä̖píḏí.” 
\s1 Jesus-ví tꞌä̖ˀgeˀin kindiˀin húukan 
\p  
\v 22 Dívíhúujoˀ ihayḏi Jesus wí pává ikêˀḏi Jôesi Táḏá óekú̖ˀdaaˀan, heḏáháˀ iháveḏá iví khä̖geˀnin ovâymä́gi, heḏi ovâytu̖ˀan, “Binhóˀgí, nä́ˀi-á naví túˀ dînmuu.”  
\v 23 Heḏáháˀ wên kꞌéḏé ikêˀḏi wíyá Jôesi Táḏá óekú̖ˀdaaˀandi ovâymä́gi, heḏi tꞌä̖hkíḏíbo wí dâysu̖wä̖.  
\v 24 Heḏi ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi-á naví ûnpꞌoe dînmuu. Naví ûnpꞌoe-á tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ donchaˀgíˀo, heḏi owáy gin naa dáyˀandiho Jôesi Táḏáví tun imä́giˀi ho ûnpúuwí.  
\v 25 Taˀgendi wâytu̖máa, háˀto wíyá dóméenasu̖u̖wä̖́-í owáy Jôesi Táḏáḏí naa dítsondisóge píhay, heḏi ihayḏá wíyá piˀwí méena waagibá dósu̖wä̖khâymáa.”  
\v 26 Heḏi dâyjûusukhaˀwandi iˀ tewhá iweḏi dipee, heḏi oe Olive Okú gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye dimää. 
\s1 Jesus-di Peter óetu̖ˀan, “U̖-á powin untú̖u̖ní naa wíḏítaapíˀin” 
\p  
\v 27 Dimändi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ûntaˀmuu háa iˀ natú̖ˀin, ginnân: 
\q1 ‘Naaḏi iˀ kꞌúwá á̖yí̖ˀdiˀ dóháyjí, 
\q2 heḏi in kꞌúwá dívíwaḏegíˀo. 
\m Haˀwâabá un únpuwagíˀo. Naa díkheˀkhâymáaḏáháˀ undá tꞌä̖hkíḏí díjoeˀandi úvíwaḏekhâymáa.  
\v 28 Heḏi owáy owáywówápóe ihayḏá Galilee nangepiye unbí páaḏé omän.”  
\v 29 Peter-di óetu̖ˀan, “Tobá tꞌä̖hkíḏí wóejoeˀan wänboˀ, naaḏá háˀtoˀ.”  
\v 30 Hewänbo Jesus-di óetu̖ˀan, “Nä́ˀin taˀgendi wítu̖ˀâ̖a̖mí: Nääaví taˀnin diwe ûntaˀmuu háa iˀ natú̖ˀin, ginnân: 
\q1 ‘Naaḏi iˀ kꞌúwá á̖yí̖ˀdiˀ dóháyjí, 
\q2 heḏi in kꞌúwá dívíwaḏegíˀo. 
\m Haˀwâabá un únpuwagíˀo. Naa díkheˀkhâymáaḏáháˀ undá tꞌä̖hkíḏí nä́ˀi khunboˀ, wí dee sen waˀḏi wáygín ikinpíḏíboˀ u̖-á powin untú̖u̖ní naa wíḏítaapíˀin.”  
\v 31 Hewänbo Peter-di shánkí kayˀindi óetu̖ˀan, “Tobá u̖-áḏí naa díhay wänboˀ, naa háˀto hä̂nhay wänbo otú̖u̖ní wíwítaapí gin.” Heḏi tꞌä̖hkí in wéˀgen khä̖geˀnin hanbá ditú̖. 
\s1 Jesus oe Gethsemane ijûusuˀan 
\p  
\v 32 Nä́ˀi tay jâa iwe dipówá, Gethsemane gin dâytu̖ˀoˀ, heḏi Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Nä́we bíkwꞌoˀ. Naaáaḏáháˀ undá tꞌä̖hkíḏí oˀä̖ä̖mú-í dáyjûusuˀa̖míḏí.”  
\v 33 Hewänbo Peter-á James-á heḏá John-dá i-áḏí ovâyhoˀ. Ihayḏi khunwôedaˀḏi óemáa heḏá iví píˀnä́ ûnkháapóe.  
\v 34 Heḏi ovâytu̖ˀan, “Naví píˀnä́ khóˀjé hânho otaachanpoeˀoḏi hä̖ä̖wí ochuu-í waa ocha̖a̖. Nä́webo úvítsíkhakwꞌôení heḏá á̖yîngiḏi bíkwoˀbe.”  
\v 35 Wíyá hây namääḏi iwe nange iseewhaaḏikꞌûˀ, heḏi ijûusuˀan nä́ˀin natsꞌanpuwagíˀoˀin wíˀûnpúuwípí, nakoḏiḏáhoˀ.  
\v 36 Ginnân ijûusuˀan: “Naví Táḏá, u̖-á hä̖ä̖ tꞌä̖hkí úkoḏi biˀa̖míḏí. In tꞌôephaḏe donkhâymáaˀin naa odaˀ dînjâaˀa̖míˀin. Hewänbo tobá napúuwí háa u̖-á undaˀ waa, háa naa odaˀ waagá joe.” 
\p  
\v 37 Heḏi in poje khä̖geˀnin dikwꞌôn diwepiye nawáymääḏi dijókha̖wä̖kwꞌôndi ovâymûˀ, heḏi ovâyjóhsandi Peter óetu̖ˀan, “Simon, háaḏan unjókhá̖? Ti wí hây tä̖hkí wänbo wíˀúkoḏipíˀan á̖yîngiḏi unchaníḏí?  
\v 38 Á̖yîngiḏḏi bíkwoˀbe heḏá bíjûusuˀan, heḏânho wovâytayindeˀ ihayḏi híwóhpí wíˀúvíˀa̖mípí. Pín taˀgeḏi híwó úvíˀa̖míˀin ídaˀ, hewänbo unbí túˀḏá wíˀíkaypí.” 
\p  
\v 39 Heḏáháˀ nawáymääḏi háa hä̂nhay ijûusuˀan waagibá wíyá ijûusuˀan.  
\v 40 Heḏi iví khä̖geˀninbíˀwepiye nawáyˀä̖ä̖ḏi wíyá ovâyjóhshaa, hânho dikayhándí, heḏi wíḏínhanginnáhpí háa óetu̖ˀa̖míˀin. 
\p  
\v 41 Heḏi powingîˀ ijûusuˀandi nawáyˀä̖ä̖ḏi ovâytu̖ˀan, “Ti waˀḏi íjóˀkwꞌó heḏá úvíkaykhanwówáˀoˀ? Hä̖hayḏa̖ˀdiboˀꞌꞌ Ihayḏiho naná. Nää-á toˀwíḏí in tꞌaywóhkanninbí mange díkáaní naa, tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀiˀ.  
\v 42 Bíwí̖nú, gimú-íhoˀ. Binmúˀḏí, iˀ díku̖ˀpꞌégiˀi ho napówá.” 
\s1 Jesus óepankêˀ 
\p  
\v 43 Waˀḏi ihíˀmáa ihayḏi Judas napówá, i-á wêe in tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnin diweḏiˀiˀbá namuu. Báyékí wây-á tꞌowa i-áḏí dijiˀ. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá in Huḏíyoví tsonnindá nä́ˀin tꞌowa ovâysan tsijó pháˀ-á phé-á wóegé.  
\v 44 Dipówápíḏíbo Judas, iˀ Jesus óeku̖ˀpꞌégiˀiˀḏi ho ovâytu̖ˀan in tꞌowa, “Iˀ sen dópꞌohtsä̖ä̖khâymáaˀi-áho iˀ namuu. Bînpankáyjí heḏi á̖yîngiḏi bînhûuwí.” 
\p  
\v 45 Heḏi Judas wesebo Jesus-víˀpiye namääḏi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ,” heḏi óepꞌohtsä̖ä̖,  
\v 46 heḏi in tꞌowaḏi Jesus óeyâ̖ˀḏi óepanhoˀ.  
\v 47 Wí Jesus-ví khä̖geˀdiˀ iwe núˀ nawindi iví tsijó pháˀ iwhahkêˀḏi iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀví tꞌôeˀiˀ pꞌóˀḏé óewhä̖́ḏi, heḏi iví oje heˀyinbo ôntꞌó̖ˀtsꞌâˀ.  
\v 48 Heḏi Jesus-di in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Háaḏan tsijó pháˀ-áḏí phé-áḏí íkhehpówá dípankáyjíḏí wí jänäkíkandiˀ omuu waabá?  
\v 49 Thamuwaagi iˀ méesate hayˀi ee naa undáḏí ojiˀ wâyhá̖ˀoḏi, heḏi wíḏípankêˀpí. Hewänbo nää-á gin úvíˀoˀ, háa Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ûntû̖ˀ waa napúuwíḏí.”  
\v 50 Heḏi tꞌä̖hkí iví khä̖geˀnindi óejoeˀandi dijân. 
\p  
\v 51-52 Wí eˀnú wáˀ wên aa tsꞌä̖ˀinda̖ˀ naˀaamuuḏi Jesus ûnwóejiˀ, heḏi in tꞌowaḏi óeyâ̖ˀ, hewänbo najândi in aaḏa̖ˀ dínjoepóe. 
\s1 In Huḏíyo tunjowaˀdi Jesus iví̖ˀgeḏi óetsikaˀmáa 
\p  
\v 53 Jesus iˀ owhaˀ shánkí pꞌóˀḏéḏîˀvíˀpiye óehoˀ. Eebá in wéˀgen pꞌóˀḏéḏíˀin owhaˀ-á, in tsonnindá, in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá dívíwéˀgeˀan.  
\v 54 Jesus óehon dihayḏi Peter-á tíˀúugá kayi̖ˀdiḏibo-á nawóemän, heḏi iˀ pꞌóˀḏéḏîˀ owhaˀví tewhá tehpaa búge natsꞌú̖, heḏi in sundaḏo á̖yí̖ˀnindáḏí isóge isúwáˀa̖míḏí ee naphaa iwe.  
\v 55 Oe íve in owhaˀ-áḏí heḏá in tunjowaˀ dimuuˀindáḏí dâytu̖wä̖máa wí toˀwí híwóhpí Jesus-ví̖ˀgeḏi ihéeˀa̖míḏí, heḏânho Jesus óeháyjíḏí, hewänbo wíḏâyshaapí.  
\v 56 Báyékí tꞌowa iví̖ˀgeḏi dívíhójoˀan, hewänbo handa̖ˀ wíḏitú̖hpí. 
\p  
\v 57-58 Ihayḏi wên hójoˀin dívíwí̖núḏí ginnân ditú̖: “Gitꞌoe natú̖ḏí, ‘Nä́ˀi méesate hayˀi tꞌowa dâytegeˀi dónayu̖khâymáa, heḏi poje thaa iwe wíyá méesate tꞌowa dâykꞌûˀpîˀ naa dótegegíˀo.’ ”  
\v 59 Hewänbo nä́ˀin tꞌowa wänbo wíˀínbo handa̖ˀ wíḏitû̖ˀpí. 
\p  
\v 60 Heḏáháˀ iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ in tꞌowa tꞌä̖hkíví páaḏépiye iwí̖núḏí Jesus óetsikaˀyan, “Ti háabo wíˀuntú̖u̖nípíˀan nä́ˀi hä̖ä̖wí indi wônchä̖nundeˀ i̖ˀgeḏi?”  
\v 61 Hebo Jesus-á tunginpí nawindi háabo wíˀóetu̖ˀanpí. Wíyá iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀḏi óetsikaˀyan, “Ti u̖-ân unmuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí? Ti u̖-ân iˀ âyˀaˀginmäˀiví ay unmuu?”  
\v 62 Jesus natú̖, “Naa-ânkun omuu, heḏi un tꞌä̖hkíḏí dípu̖wä̖khâymáa naa, tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ oˀä́ndí iˀ toˀwí tꞌä̖hkí kay imáaˀiví koˀḏíngéḏí. Heḏá makówáḏí okhúwá jâaḏi oˀä̖ḏi dípu̖wä̖khâymáa.” 
\p  
\v 63 Haˀwâagi Jesus natú̖ḏí iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀ iví kꞌéwéˀin to isíve, in tꞌowaḏi óemúuníḏí natꞌayˀin, heḏi natú̖, “Wây-á toˀwên wígíntáypí iví̖ˀgeḏi dívíhéeˀa̖míḏí.  
\v 64 Háa natú̖ˀin ítꞌoepíˀan. Natú̖ i-á Nanbí Sedó Jôesi Táḏá waagiˀbá namuu. Hânnan ídaˀ âyˀa̖míˀin?” Tꞌä̖hkíḏíbo ditú̖, “Gá óeháyjí-ân, híwóhpí âyshaaḏi.” 
\p  
\v 65 Heḏi wêndi Jesus óeˀohphay, heḏi óetsíwhiˀandi óemahpúuḏí óetu̖ˀan, “Dítu̖ˀan toˀḏan wóemahpúuˀin.” Heḏi in méesatewin sundaḏoḏi óeyâ̖ˀḏi hä̖́yä́nbo óemapháve. 
\s1 Peter-di ovâytu̖ˀan Jesus wíˀóetaapíˀin 
\p  
\v 66-67 Peter oe áagé iˀ tewhá tehpaa búgebo waˀḏi najiˀ, heḏi wí aˀyú̖ iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀví tꞌôeˀi namuuˀi Peter-víˀwe napówáḏí óemûˀ isúwáˀoḏi, heḏi óeḏamúndeḏi óetu̖ˀan, “U̖ˀ wáˀ Jesus Nazareth-wi-áḏí unjiwän.”  
\v 68 Hewänbo Peter natú̖, “Joe, naa-á joe. Naa wíˀokaˀpóyaˀpí hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi bihíˀmáaˀin.” Heḏi iweḏi napeeḏi in tehpaa phóḏi núˀpiye namää.  
\v 69 Iˀ aˀyú̖ḏí wíyá óemûˀ, heḏi in iwe diwinnin ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi sen in Jesus-víˀin diweḏiˀiˀbá namuu.”  
\v 70 Hebo Peter wíyá natú̖, “Naa-á joe.” Hây napóe ihayḏi in diwin diweḏi wí toˀwíḏí Peter óetu̖ˀan, “Taˀgendi u̖-á Galilee-wibá unmuuḏibo Jesus-áḏíbá unjiwän.”  
\v 71 Peter natú̖, “Jôesi Táḏáḏí dítuhchä̖ä̖nú-í taˀge dáyhíˀmáapíḏí. Hä̖ˀi sen iví̖ˀgeḏi úvíhíˀmáaˀi-á wíḏótaapí.”  
\v 72 Ihayḏibá wesebo wí dee sen ikin. Heḏi Peter ûnˀánpówá háa Jesus-di hä́nwaa óetu̖ˀannin: “Waˀ iˀ dee sen wáygín ikinpíḏíboˀ, u̖-á powin untú̖u̖ní naa wíḏítaapíˀin.” Heḏi Peter hânho isíhtä̖ä̖. 
\c 15  
\s1 Jesus-á Pilate-víˀpiye óetsondiwekán 
\p  
\v 1 Waˀḏéeḏí nanân dihayḏi in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá, in tsonnindá, in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá tꞌä̖hkí in tunjowaˀ dimuuˀindá dívíwéˀgeˀan háa dívíˀa̖mí i̖ˀgeḏi dívíhéeˀa̖míḏí. Heḏi Jesus óewhiˀandi iweḏi óehoˀḏi Pilate-ví mange óekán.  
\v 2 Pilate-di Jesus óetsikaˀyan, “Ti u̖-á in Huḏíyoví tsondi hayˀi unmuu?” Jesus-di óetu̖ˀan, “Háa u̖ˀbo untú̖ waa.”  
\v 3 Heḏi in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi báyékí híwóhpîˀ Jesus ônchä̖nundeˀ.  
\v 4 Heḏáháˀ Pilate-di wíyá óetsikaˀyan, “Ti háabo wíˀuntungíˀopíˀan? Ti nä́ˀi báyékí híwóhpîˀ u̖ˀ wônchä̖nundeḏi wíˀuntꞌoepíˀan?”  
\v 5 Hebo Jesus-á waˀḏi háabo wínatú̖hpí, heḏi Pilate óeháaˀan. 
\s1 Jesus óeháyjí, hewänbo Barabbas-á óemaˀpꞌä̖́ḏi 
\p  
\v 6 Pa̖a̖yo waagi nä́ˀi Passover shánkíˀeeḏi dínnân dihayḏi, wí wêe pan Pilate-di óemaˀpꞌä̖́ḏíndeˀ, toˀwí in tꞌowa didaˀiˀ.  
\v 7 Wí sen Barabbas gin nakhá̖wä̖́ˀi-áḏí wây-á senäˀdáḏí dipankwꞌó, indá iˀ búˀ iweˀin tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀnandi in pꞌóˀḏéḏíˀinbíˀpiye dívíhä́nsaa, heḏi ihayḏi dâytꞌowatꞌahá̖nú.  
\v 8 In tꞌowa Pilate-ví núˀpiye dívíhá̖ḏi óedaaˀa̖míḏí ovâyˀa̖míḏí pa̖a̖yo waa iˀo waa.  
\v 9 Pilate-di ovâytsikaˀyan, “Ti nä́ˀi Jesus wâymaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íˀin ídaˀ, un Huḏíyoví tsondi hayˀi únmuuˀiˀ?”  
\v 10 Haˀwâa Pilate natú̖ gá ûnhanginnândân in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi Jesus óethúumáaḏíbo ivíˀwe óemangekánnin.  
\v 11 Hewänbo in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi in tꞌowa báyékí ovâyhéeˀan Pilate óedaaˀa̖míḏí Barabbas-ân óemaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí, Jesus-á joe.  
\v 12 Heḏiho Pilate-di wíyá in tꞌowa ovâytsikaˀyan, “Heḏi hânnan dóˀa̖mí nä́ˀiˀ, iˀ bînkhá̖yä̖́ˀdeˀi Huḏíyoví tsondi hayˀi gin?”  
\v 13 In tꞌowa dívítu̖wí̖nú, “Wên phéˀwin deeḏi nátꞌóhtä̖gekꞌuˀꞌꞌ”  
\v 14 Pilate-di ovâytsikaˀyan, “Háaḏan gin dóˀa̖mí? Háawin tꞌaywóˀninnan iˀan?” Indá shánká dívítu̖wí̖nú, “Phéˀwin deeḏi nátꞌóhtä̖gekꞌuˀꞌꞌ”  
\v 15 Pilate nadaˀ in tꞌowa ovâyhíhchannamíˀin, heḏiho Barabbas óemaˀpꞌä̖́ḏi. Ihayḏá natsonpóe Jesus óewhä̖́ä̖níˀin, heḏi in sundaḏoví mange óejoeˀan phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌúuwíḏí. 
\s1 In sundaḏoḏi Jesus óejänäkíˀan 
\p  
\v 16 Páaḏé Jesus ee Pilate-ví tunjó tewhá tehpaa búge óetsꞌúḏe, heḏi in wéˀgen sundaḏo tꞌä̖hkí ovâywéˀgetu̖ˀan.  
\v 17 Heḏi wên pꞌí tsá̖a̖wä̖́ˀin kꞌéwéˀin to óetógi, tsondi hayˀiví aa waagiˀbá namuuˀin, heḏá wên wä̖́ä̖khän dâyˀophíḏéˀannindá óepꞌóhtógi.  
\v 18 Heḏi óejänäkísengitu̖ˀandi óetu̖ˀan, “Hân unˀä́n, Huḏíyoví tsondi hayˀi unmuuˀiˀ.”  
\v 19 Heḏi hä̖́yä́nbo pꞌóˀḏé óewhä̖ˀ wên phéḏí, heḏá óeˀohphayḏeˀ, heḏá dívídégeˀdikwꞌóeˀóḏí óeˀaˀgin waa-á dívíˀan.  
\v 20 Óesúugímáaḏí dívíbowa ihayḏi, in pꞌí tsá̖a̖wä̖́ˀin to óepꞌä̖́ḏiḏi ivîndá óewáytógi. Ihayḏáháˀ iweḏi óehoˀ phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌúuwíḏí. 
\s1 Jesus phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌûˀ 
\p  
\v 21 Ihayḏibá wí sen Simon gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ oe nava iweḏi iˀ búˀ eepiye naˀä̖ˀ. I-á Cyrene búˀwi namuu, heḏi Alexander-áḏí Rufus-áḏí iví ây ûnmuu. In sundaḏoḏi nä́ˀi sen óekaygiˀan Jesus-ví phéˀwin ônhûuwíḏí,  
\v 22 heḏi Jesus in okú Golgotha gin dâytu̖ˀoˀ iwe óehoˀ. (Nä́ˀin tun Golgotha-á “pꞌóhkhú̖bay” ginnân namuu.)  
\v 23 Heḏi wí méena-áḏí nä́ˀi woe myrrh gin dâytu̖ˀoˀi-áḏí dawóemuuˀiˀ óemä́gi, hewänbo wíˀisu̖wä̖pí.  
\v 24-25 Héḏéndí whä̖nu iwe naná phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌûˀ ihayḏi. In sundaḏo-á dívíˀáywan iví aa dívíweejé-íḏí.  
\v 26 Heḏi wên phépháˀay phéˀwin kwꞌáye dâytꞌíˀkꞌûˀ eeḏi hä̖ä̖wí dâytaˀnan in tꞌowa dínhanginnáaníḏí hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi óetuhchä̖nundeˀin. “In Huḏíyoví tsondi hayˀiˀ” gin dâytaˀnan.  
\v 27 Heḏi wên wíje sänmin wáˀ i-áḏí ovä̂ntꞌóhtä̖gekꞌûˀ, iˀ wêe koˀḏíngéḏí, iˀ wêe-á yä̖́ˀmä́ngéḏá.  
\v 28 Heḏiho gin napóe háa Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ûntaˀmuu waa: 
\q1 “I-á wáˀ wí jänäkíkandi-ân namuu” gin tꞌowa ditú̖u̖ní. 
\p  
\v 29 Heḏi in tꞌowa diphaḏeˀnin dívípꞌônwáḏáˀoˀ óeháachannamíḏí, heḏá tꞌä̖mägá óetu̖máa. Ditú̖, “U̖-ân nä́ˀi méesate hayˀi nâanayu̖khâymáawän, heḏi poje thaa iwebo wíyá nâakuhkhâymáawän.  
\v 30 Nää-á wíˀbo ópiˀaywon, hä̖ˀin phéˀwin diweḏi ówhanbe.”  
\v 31 In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí wáˀ Jesus ônpꞌáhkaaḏi ditû̖ˀ, “Wéˀgen tꞌowa-áho iˀḏi ovâyˀaywondeˀ, hewänbo wíˀbo-á ipiˀaywoeníḏí wíˀûnkoḏipí.  
\v 32 Nä́ˀi sendá iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí namuuḏáhoˀ, heḏá Israel nangewi tsondi hayˀi-á namuuḏáhoˀ, i-á ûnkhâyˀä̖ˀ hä̖ˀin phéˀwin diweḏi nawá̖a̖níˀin âymúuníḏí, heḏânho ivíˀpiye ívíwä̖ä̖yú̖-íḏí.” Heḏi in wíje i-áḏí phéˀwin deeḏi dawhiˀkꞌóeˀindá wáˀ óejänäkítu̖máa. 
\s1 Jesus nachuu 
\p  
\v 33 Taagepiye nanáˀ dihayḏi i̖ˀge tꞌä̖hkí nakhunpóe thíˀêeḏi poje puwahay.  
\v 34 Heḏi poje iwe napóe ihayḏi, kaygibo Jesus Huḏíyoví tundi natú̖, “Eloi, Eloi, lama sabachthani?” (Nä́ˀi híˀ-á ginnân namuu: Naví Jôesi, naví Jôesi, háaḏan díjoeˀan?)  
\v 35 Wên tꞌowa núˀ diwinnin háa natú̖ waa ditꞌoe, heḏi ditú̖, “Bítꞌôeyan, Elijah óekhá̖yä̖́ˀdeˀ.”  
\v 36 Wí toˀwí iˀä̖ä̖ wên hä̖ä̖wên napꞌohsaaḏeeˀin ikáyjíḏí, heḏi wí méena ojohayˀi iwe ipꞌohtógiḏi wên poesú hayˀin diweḏi ôntege ipꞌohú̖u̖níḏí, heḏi natú̖, “Âymúuní tigú Elijah naˀä̖ä̖-í nä́ˀin phéˀwin diweḏi óewâ̖a̖ve-íḏí.”  
\v 37 Heḏi Jesus kaygi itu̖wí̖núḏí tꞌä̖ˀgeḏi ihâ̖a̖ˀan. 
\p  
\v 38 Ihayḏibá in aa nakhaanáˀnin iˀ méesate hayˀi khóˀjé nawhiˀwonnin nasiveḏee, kwꞌáyeḏibo áagéhay pínu-á nasiveḏee.  
\v 39 Heḏi iˀ sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀ Jesus-ví páaḏépiye nawindi háḏíḏí Jesus nachuuˀin imûˀ, heḏi natú̖, “Taˀgendi nä́ˀi sendá Jôesi Táḏáví ay ûnmuu.” 
\p  
\v 40 Wên kwiyä̖ˀ wáˀ iwe dijiˀ, indá hây kayi̖ˀ diweḏi dâymúndeˀ. Nä́ˀin poje dikhá̖wä̖́ Salome-á, Mary-á (i-á Magdala búˀwi namuu), heḏá wíyá wêe Mary-á (i-á Joses-á heḏá James iˀ tíˀúugéˀi-á inbí jíyá dä́nmuu).  
\v 41 Nä́ˀin poje kwiyä̖ˀ Jesus-áḏí dimändi óekhä̖geˀmáa waˀḏi oe Galilee najiˀ ihayḏi, heḏi nä́ˀindá i-áḏí wây-á kwiyä̖ˀdáḏí Galilee-ḏi Jerusalem-piye wéˀge diˀä̖ä̖. 
\s1 Jesus tꞌowápho ee óetógi 
\p  
\v 42-43 Ihay thaa-á in Huḏíyo dívíkhâyˀoˀ, gá wíyá tháwä́ndá kaykhanwówá thaa nanáaníḏân. Heḏi nakinpuwamän dihayḏi wí sen Joseph gin nakhá̖wä̖́ˀi napówá, i-á Arimathea búˀwi namuu, in tunjowaˀ diweḏiˀiˀbá namuu heḏá naˀaˀginmuu, heḏi natsíkhajiˀ Jôesi Táḏáḏí óesôege-íḏí iˀ toˀwí tꞌowa ovâyˀaywoeníˀiˀ. Wesebo khunwôedaˀginpíḏí Pilate-víˀpiye namää iˀ pení óedaaˀa̖míḏí.  
\v 44 Jesus ho nachuuˀin Pilate natꞌoeḏi hânho óeháaˀan, heḏi in sundaḏoví pꞌóˀḏéḏîˀ óetsikaˀyan háa taˀgendi Jesus nachuuˀin háa joe.  
\v 45 Óetu̖ˀan nachuu-ákun, heḏiho Joseph iˀ pení óehûuwiˀin óemä́gi.  
\v 46 Heḏi Joseph wên aa tsꞌä̖ˀin ikumä, heḏi iˀ pení in phéˀwin diweḏi óewá̖veḏi in aaḏi óeˀánnan. Heḏáháˀ iˀ pení wí tꞌowápho dâykíḏi iwe óetógi, heḏi wí kꞌuu hayˀiˀ iˀ pho iwe itiḏisóge.  
\v 47 Mary Magdalene-dá, heḏá wíyá Mary, iˀ Joses-ví jíyá unmuuˀi-á, dä̂nmûˀ wáygé Jesus óekꞌûˀin. 
\c 16  
\s1 Jesus nawáywówápóe 
\p  
\v 1 Iˀ kaykhanwówá thaa naphaḏe ihayḏi Salome-á, Mary Magdalene-dá, heḏá wíyá Mary, i-á James-ví jíyá ûnmuuˀi-á, wí saˀwó nasundiˀ woe dâykumä, Jesus óeˀä̖ä̖yú̖-íḏí.  
\v 2 Dumîngu iwe héḏéndí héˀḏibo nathanpeeˀä̖ˀ ihayḏi, iˀ tꞌowápho eepiye dimää.  
\v 3 Waˀ dimän dihayḏi wíˀnä́ táye dívítsikaˀmáa, “Toˀḏan iˀ kꞌuu dînhângeˀa̖mí iˀ tꞌowápho iweḏi?” (Nä́ˀi kꞌuu-á ívíwo hayˀi namuu.)  
\v 4 Heḏi dívíbéeḏí iˀ kꞌuu ho nahângemuuḏi dâymûˀ.  
\v 5 Heḏiho ditsꞌú̖ ee tꞌowápho ee, heḏi wí eˀnú wên tsꞌä̖ˀin to whaaḏiˀin natoˀondi koˀḏíngéḏí naˀä́ndí óemûˀ, heḏi ovâypíhä̖ä̖.  
\v 6 Hebo iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Wíˀíkhunwôedaˀípí. Jesus oe Nazareth-wi bîntu̖wä̖máa, iˀ phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌûˀiˀ, hebo i-á nä́ä wínaˀä́npí, i-á nawáywówápóe. Binmúˀḏí hä̖ä̖ óekꞌûˀ iwe.  
\v 7 Bípûn, Peter-á in wéˀgen khä̖geˀnindá bîntu̖ˀâ̖a̖mí, ‘Jesus unbí páaḏé oe Galilee-piye namän, heḏi iwe bînmúuní, háa wovâytu̖ˀan waa.’ ”  
\v 8 Heḏi iˀ tꞌowápho iweḏi dipeeḏi dijân, ovâypíhä̖ä̖ḏi ditha̖tha̖poeˀo. Hânho dikhunwôedaˀḏi toˀwí wänbo háabo wíḏâytu̖ˀanpí. \f + \fr 16:8 \ft Nä́ˀi híˀ nä́ä 9-20 nataˀmuuˀi-á iˀ shánkí hehä̖́ä̖wi Mark-ví taˀdi gínkwꞌóˀ deeje wínataˀmuupí.\f* 
\s1 Mary Magdalene-di Jesus óemûˀ 
\p  
\v 9 Dumîngu nanáˀ diwe Jesus nawáywówápóe ihayḏi, Mary Magdalene-bíˀpiye páaḏé ipikeeyan. Nä́ˀi kwee-á namuu iˀ Jesus-di in tsé ihay yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ônkhehpiyeˀiˀ.  
\v 10 Heḏi Mary namääḏi Jesus-ví kꞌemaˀin diboˀaaḏi heḏá diséejiḏi ovâyshaa, heḏi háa ûnpóeˀin ovâytꞌôeˀan.  
\v 11 Hewänbo Jesus nawáywówápóeḏí Mary-ḏi óemûˀin ditꞌoeḏi wíḏívíwä̖yu̖pí. 
\s1 Wíjeḏi Jesus óemûˀ 
\p  
\v 12 Jesus piháa ûncha̖a̖ḏi wên wíjevíˀpiye ipikeeyan, indá Jerusalem búˀḏí iˀ nava iwepiye dapeemän.  
\v 13 In wíje iˀ búˀpiye dänwáybun, heḏi háa dä̂nmûˀ waa in wéˀgen Jesus-ví khä̖geˀnin ovâytꞌôeˀan, hewänbo wíḏívíwä̖yu̖pí. 
\s1 Jesus-ví tä̖ˀḏi wêe khä̖geˀnindi óemûˀ 
\p  
\v 14 Tíˀúugéḏí in tä̖ˀḏi wêe khä̖geˀnin dívíhúujoˀ ihayḏi Jesus inbíˀpiye wíyá ipikeeyan, heḏi wä̖yu̖píˀindá pꞌóhkâyˀindá dimuuḏi ovâytꞌeˀyan, in toˀwêndi nawáywówápóeˀin óemûˀin wíˀovâywä̖yundepíḏí.  
\v 15 Heḏáháˀ ovâytu̖ˀan, “Jaˀ nä́ä oepáa kꞌayḏi tꞌä̖hkí bípûn, heḏá tꞌowa tꞌä̖hká Jôesi Táḏáví híwóˀdi tun bîntunphaaḏé-í.  
\v 16 Tꞌä̖hkí toˀwên dívíwä̖yundeˀindá heḏá ovâypꞌóˀpꞌoeˀannindá ovâyˀaywoení. Hewänbo toˀwên dívíwä̖yundepíˀindá ovâytuhchä̖nukhâymáa.  
\v 17 In dívíwä̖yundeˀin naaḏi dovâykꞌúuwí nä́ˀi pínnán tꞌôe dâyˀa̖míḏí: In yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi dâykhehpeeyé-í, heḏá piháawi tundá dívíhéeˀa̖mí.  
\v 18 Diˀânpíḏíbo dâypä̖́ä̖yu̖hógiḏi, háa hä̖ä̖wí nakheˀtꞌóeˀi dâysu̖wä̖ḏi, háˀto háabo dipúuwí; heḏá inbí mandi in tꞌowa dihayˀindá ovâytä̖geḏi, indá dihehkháapúuwí.” 
\s1 Jesus makówápiye napee 
\p  
\v 19 Heḏi Jesus iˀ shánkí natsonjiˀiˀḏi ovâyhíˀbowa ihayḏi, makówápiye napee, heḏi Jôesi Táḏáví koˀḏíngéḏí isóge.  
\v 20 Iví khä̖geˀnin iweḏi dimää tꞌowa wä̖́hä̖̂ä̖ tꞌä̖hkí iví tun ovâytꞌôekanhûuwíḏí, heḏi Jôesi Táḏáḏí ovâykhä̖geˀnan, heḏi iˀ pínnán tꞌôe napoeˀoˀiˀḏi in tꞌowa ovâykeeyan taˀge dívíhíˀmáaˀin.