\id LUK - Tewa [tew] NT (North America Branch) (DBL 2014) 
\h LUKE 
\toc1 I Híwóˀdi Tun Jesus Christ-Ví̖ˀgeḏi Luke Itaˀnandiˀ 
\toc2 Luke 
\toc3 Lk 
\mt1 I Híwóˀdi Tun Jesus Christ-Ví̖ˀgeḏi Luke Itaˀnandiˀ 
\c 1  
\p  
\v 1-2 Híwóˀdi kꞌema Theophilus: Báyékí tꞌowa háa dínkoḏi waa dâytanan tꞌä̖hkí iˀ hä̖ä̖wí wáy wên nanbí tíˀûuwin páaḏéˀin páaḏé iweḏibo dâymûˀiˀ. I̖ˀgeḏá naˀin dítu̖ˀan, heḏi á̖yîngiḏi háa dâymûˀ waa dâytaˀnan.  
\v 3 Naa wáˀ hä̖ä̖wí páaḏé iweḏibo nakoḏipóeˀiˀ á̖yîngiḏi dónuwä̖, heḏi naa ochanpóe híwó namúuníˀin u̖gîˀ dótaˀnamíḏí nä́ˀi hä̖ä̖wí háa napóe waagi.  
\v 4 Naa gin waagi dáyˀoˀ heḏânho úkoḏihanginnáaníḏí iˀ hä̖ä̖wí Jesus-ví̖ˀgeḏi wóehá̖ˀandiˀ taˀgen namuuˀin. 
\s1 John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi naˀaypu̖yä̖gíˀo 
\p  
\v 5 Herod oe Judea nange natsonnä́n dihayḏi, wí owhaˀ Zecharias gin nakhá̖wä̖́ˀi naˀä́n. I-áḏí wây-á owhaˀ-áḏí wéˀge dívítꞌôemáa, indá Abijah-ví tꞌowa dimuu. Zechariah-ví kwee-á Elizabeth gin ûnkhá̖wä̖́, heḏi iˀ wáˀ wí owhaˀví ay ûnmuu.  
\v 6 Zechariah-áḏí iví kwee-áḏí inbí wówátsi taˀge dä̂nhon háa Jôesi Táḏá nadaˀ waagibá. Á̖yîngiḏi Jôesi Táḏáví tsontun dä̂nˀaˀgindoˀ heḏá háa Jôesi Táḏá natsonpóe waagibá dänˀan.  
\v 7 Hebo Elizabeth-á âypîˀ namuuḏi wíḏä́nˀayˀä́npí, heḏá nää-á kwijó-á sedó-á dapaa. 
\p  
\v 8 In Zechariah-ˀinbí thaa dínpóe dívítꞌôeˀa̖míḏí, heḏiho Zechariah-á Jôesi Táḏágîˀ iví owhaˀ tꞌôe iˀoˀ.  
\v 9 In owhaˀ dâykhá̖wä̖́whahóndeˀ dâydeˀmamíḏí toˀwí Nanbí Sedó Jôesiví méesate hayˀi pingewi íve iwe natsꞌú̖u̖níˀiˀ, iˀ saˀwó nasundiˀ hä̖ä̖wí iphahá̖a̖nú-íḏí. Heḏi nää Zechariah-ví khá̖wä̖́ ônwhahkêˀ, heḏiho natsꞌú̖.  
\v 10 Ee íve iˀe̖e̖yä̖ä̖ˀoˀ ihayḏibá oe jáˀwé báyékí tꞌowa-á dívíjûusuˀoˀ. 
\p  
\v 11 Tsíkhagipí iˀ mä́äsa koˀḏíngéḏí iˀ e̖e̖yä̖ä̖ nacháˀ diwe wí makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀi Jôesi Táḏáchariah-áḏí iví kwee-áḏí ḏí óesandiˀ nakwinuḏee.  
\v 12 Zechariah óepíhä̖ä̖ iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀ óemûˀḏi, heḏi khunwôedaˀḏi óemáa.  
\v 13 Hewänbo iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óetu̖ˀan, “Zechariah, wíˀunkhunwôedaˀípí. Jôesi Táḏáḏí uví jûusu wônsígíˀan. Elizabeth uví kwee úmuuˀi wí enúkáy iˀayya̖mí, heḏi John gin nâakhá̖yä̖́ˀní.  
\v 14 Owáy naˀaypu̖yä̖ ihayḏi báyékí híhchan uvîˀ úmúuní, heḏá báyékí wây-á tꞌowa wáˀ dihíhchanpúuwí.  
\v 15 I-á Jôesi Táḏáví heˀennin senäˀ diweḏiˀi namúuní. I-á wíˀûnkhâyˀä̖hpí iméenasu̖u̖wä̖́-íˀin háa wíyá hä̖ä̖wí naháapúuwíˀi-á, heḏi natsꞌanˀaypu̖yä̖ḏiboˀ iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ pín taˀgeḏi imáˀve-í.  
\v 16 Iˀḏá báyékí in Israel-win tꞌowa inbí Jôesi iˀ shánkí natsonjiˀi namuuˀivíˀpiyeˀ ovâywáymáˀí.  
\v 17 Uví ay-á iví píˀnä́ khóˀjé i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ imáˀve-í, Elijah-ḏi iví píˀnä́ khóˀjé óemáa waabá, heḏá Elijah waabá-á natu̖hkáy-í. I-á Nanbí Sedógîˀ napáaḏémú-í Nanbí Sedóví tun wóegé, heḏá táḏáˀindá ovâykhä̖ge̖ˀnamí inbí áyyä̖̂ä̖-á wíyá dâysígí-íḏí, heḏá in ditꞌôeyanhá̖hpíˀindá ánshaa-á ovaymä̂äní heḏânho in toˀwên inbí wówátsi taˀge dâyhonnin waaginbá dimúuníḏí. Iˀḏi in tꞌowa ovâykhâyˀa̖mí heḏânho iˀ shánkí natsonjiˀiˀ óesígíˀa̖míḏí” gin iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi Zechariah óetu̖ˀan. 
\p  
\v 18 Zechariah-ḏi i makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀ óetu̖ˀan, “Hebo hândiḏan taˀgendi dînhanginnáaní nä́ˀi untú̖ˀi napúuwíˀin? Naa ho sedó omuu, naví kwee-á wáˀ hânho kwijó dînmuu.”  
\v 19 Iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óetu̖ˀan, “Naa Gabriel-ân omuu. Naa hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí Jôesi Táḏáví núˀ owin. Iˀḏânkun naa dísan wíhéeˀá̖míḏí heḏá nä́ˀi híwó̖ˀdi tun wînmáˀíḏí.  
\v 20 Híwóˀ ótꞌôeyan. Híwó nanáˀ dihayḏi háa naa otú̖ waa napúuwí. Hewänbo u̖-á nä́ˀi wítu̖ˀandiˀ wíviwä̖yu̖píḏíhoˀ tunpîˀ unpúuwí, iˀ ay naˀaypu̖yä̖ píhay.” 
\p  
\v 21 Oe jáˀwé in tꞌowaḏi Zechariah waˀḏi óetsíkhaˀmáa, heḏi dívítu̖máa, “Heháaḏan thaa tꞌä̖hkí óehoˀ iˀ méesate íveḏi napee-íḏí?”  
\v 22 Heḏi napee ihayḏá wíˀûnhíˀkoḏipí, heḏihoˀ in tꞌowa dínhanginpóe wí hä̖ä̖wí ûnkeepóeˀiˀ iˀ méesate íve imûˀin. Tunpîˀ najoekandeeḏi iví mandiho ovâyhéeˀan. 
\p  
\v 23 Wí hä̖́yú̖ thaa naphaḏe ihayḏi iví owhaˀwi tꞌôe ûnboˀwandi ivíˀpiye iweehoˀ.  
\v 24 Wí hä̖́yú̖ jâaḏi naphaḏe ihayḏá Zechariah-ví kwee ûnsáhpóe, iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óetu̖ˀan waa, heḏi pꞌánú pꞌóe iví kꞌaygiḏi wínapeepí.  
\v 25 Heḏi natú̖, “Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí naagîˀ nä́ˀi dînˀan. Näbâa tꞌôeḏiwän naa-áḏí híwóˀdi namuu. Naa owôedaˀwän wíḏáyˀâyjohpíḏí, hewänbo nää-á naví wôedaˀ dînjâaˀan.” 
\s1 Mary óetu̖ˀan nasáhpúuwíˀin heḏá iví ay-á iˀ aywondi namúuníˀindá 
\p  
\v 26 Elizabeth sí pꞌóe nasâamuu ihayḏi Jôesi Táḏáḏí wí makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀi Gabriel gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ óesan i búˀay Nazareth gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye, oe Galilee nange nanáˀ diwe.  
\v 27 Wí khóhtsa̖a̖pîˀ aˀyú̖ Mary gin nakhá̖wä̖́ˀivíˀpiye Gabriel óesan. Mary-áḏí wí sen Joseph-áḏí dakhóhtsa̖a̖tunpä̖ˀän, heḏi Joseph-á David-ví ây iweḏiˀiˀbá namuu.  
\v 28 Heḏi Gabriel-di nä́ˀi sengitundi Mary óejay: “Híhchandibo unmúuní u̖ Jôesi Táḏáḏí hânho wóesígíˀiˀ. Jôesi Táḏá-á u̖-áḏí najiˀ.” 
\p  
\v 29 Mary nä́ˀin natꞌoe ihayḏi háa iˀánshaaˀa̖míˀin wíˀishaapí, heḏi napitú̖, “Hângúba nä́ˀi sengitun natundaˀ?”  
\v 30 Heḏi iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óetu̖ˀan, “Mary, wíˀunkhunwôedaˀípí. Jôesi Táḏáḏí wóesígíˀin wônkeekankhâymáa.  
\v 31 Ótꞌôeyan, u̖-á unsáhpúuwí, heḏi wí enúkáy biˀayya̖mí, i-á Jesus gin nâakhá̖yä̖́ˀní.  
\v 32 I-á báyékí hayˀi namúuní, heḏi iˀ shánkí kwꞌáyeˀi namuuˀiˀḏi óetu̖ˀâ̖a̖mí ‘Naví ay unmuu’ gin, heḏi Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏíbá tsondi hayˀi óesôege-í, iví hehä̖̂ä̖wi thehtáy pahpâa David-á tsondi hayˀi namuu waagibá.  
\v 33 Iˀḏá hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí in Israel tꞌowaví tsondi dínmúuní. Iví tsonkhuu-á háˀto hä̂nhay wänbo ûnhá̖a̖ní.” 
\p  
\v 34 Mary-ḏi iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀ óetsikaˀyan, “Hândiḏan nä́ˀi napúuwí waˀḏi wí sendáḏí wóˀthaapíḏí?”  
\v 35 Iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óetu̖ˀan, “Iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ úwá̖a̖ní, heḏi i shánkí kwꞌáyeˀi namuuˀiˀḏi iví pínnándí wóetä̖ä̖gé-í, heḏiho i ay shánkí yä̖ˀḏâaˀi biˀayyandiˀ Jôesi Táḏáví ay gin óetu̖ˀâ̖a̖mí.  
\v 36 Uví maatuˀi Elizabeth wáˀ sí pꞌóe nasâamuu tobá ho nakwijópaa wänboˀ, heḏi wí enúkáy iˀayya̖mí, tobáháa âypîˀ namuu gin tꞌowa diˀân wänboˀ.  
\v 37 Jôesi Táḏá-á hä̖ä̖ tꞌä̖hkí ûnkoḏi.”  
\v 38 Mary-ḏi óetu̖ˀan, “Naa Nanbí Sedó Jôesi Táaví tꞌôeˀiˀ omuu. Odaˀ hä̖ä̖ tꞌä̖hkí untú̖ˀi naa dînpúuwíˀin.” Ihayḏihoˀ i makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óejoeˀan. 
\s1 Mary oe Elizabeth-víˀpiye namää 
\p  
\v 39 Wí hä̖́yú̖ thaa ihayḏi Mary ikhâyˀandi wí búˀay iwepiye iwä̖́nähoˀ, iˀ búˀ-á oe Judea nange naˀokúnáˀ niˀge nakꞌóe.  
\v 40 Zechariah-ví tewhá iwepiye namää, heḏi natsꞌûndi Elizabeth óesengitu̖ˀan.  
\v 41 Elizabeth-á Mary-ví sengitun natꞌoe ihayḏi iˀ ay iví seephoge imáaˀiˀ iˀa̖ˀyä̖ˀnan. Elizabeth iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ pín taˀgeḏi imáaḏí kaygi natú̖,  
\v 42 “Jôesi Táḏáḏá u̖gîˀ híwóˀdi hä̖ä̖wí wônˀan, shánkí híwó wänbo tꞌä̖hkí in wéˀgen kwiyä̖ˀgîˀvíˀweḏi, heḏá wáˀ iˀ toˀwí úˀaypu̖yä̖gíˀoˀi híwóˀbá ônˀa̖mí.  
\v 43 U̖-á Nanbí Sedóví jíyá unmuu, heḏiho háaḏan nä́ˀi hä̖ä̖wí hayˀi naa dînpúuwí navîˀ unpu̖wä̖ˀä̖ä̖ḏi?  
\v 44 Ti úhanginná, unpówáḏí uví sengitun otꞌoe ihayḏiboˀ, nä́ˀi ay naví seephoge donmáaˀiˀ nahíhchanpóeḏí iˀa̖ˀyä̖ˀnan.  
\v 45 Heḏi híhchandi u̖-á unmúuní, gá Jôesi Táḏáví tun wóemä́giˀin úpuwagíˀo gin biwä̖yundeḏân.” 
\s1 Mary hânho híhchandi ihéeˀoˀ 
\p  
\v 46-47 Heḏi Mary natú̖, “Pín taˀgeḏi otú̖u̖ní Nanbí Sedó Jôesi Táḏá-á hayˀi namuuˀin, heḏi naví píˀnä́ khóˀjé-á hânho ohíhchan gá i-á naví aywondi dînmuuḏân.  
\v 48 Jôesi Táḏáḏí naa iví tꞌôeˀiˀ omuuˀi díˀánshaaˀan, tobá kwꞌáyeˀi wóˀmuupí wänboˀ, heḏi nää thaa iweḏi páaḏépiyá tꞌä̖hkí tꞌowa ditú̖u̖ní iˀḏá naagîˀ híwó dînˀannin.  
\v 49 Taˀgendi iˀ shánkí tsonkhuu imáaˀiˀḏá báyékí naagîˀ dînˀan. I-á yä̖ˀḏâaˀiḏa̖ˀ namuu.  
\v 50 Jôesi Táḏá-á in toˀwên iˀ óeˀaˀginninbíˀpiye nasehkanäpoeˀo, in ho diˀâypu̖yä̖ˀindá heḏá in diˀâypu̖yä̖gíˀoˀindá wáˀ.  
\v 51 Báyékí nakayḏi heˀendi hä̖ä̖wí iˀoˀ, heḏi in toˀwên inbí píˀnä́ khóˀjé dijêngiˀánshaamuuˀin tꞌä̖mäpiye ovâywáḏéndeˀ.  
\v 52 In toˀwên tsonkhuu dâymáaˀin waa dicha̖a̖ˀin áagépiye iˀḏi ovâywá̖véndeˀ, hewänbo in heˀennin dimuupíˀindá shánkí kwꞌáye ovâytegendeˀ.  
\v 53 In diha̖hséˀnindá híwóˀdi hä̖ä̖wí ovâymäˀ dishu̖ˀmúuníḏí, hewänbo in koḏitꞌowa dimuuˀindá hä̖ä̖wípíḏíbo-á ovâyjâatä̖ä̖ḏeˀ.  
\v 54-55 Háa nanbí hehä̖̂ä̖win thehtáy pahpáˀin ovâytu̖ˀan waa iˀoˀ. Naˀin Israel-ˀin iví tꞌôeˀin gimuuˀin díkhä̖geˀdoˀ, heḏi wíˀûnˀóḏepí hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí Abraham-dáḏí heḏá tꞌä̖hkí Abraham-bí ây iweḏiˀindáḏí ovâysehkanäˀâ̖a̖míḏí” gin Mary natú̖. 
\p  
\v 56 Heḏi Mary poje pꞌóe Elizabeth-víˀweboˀ iwóyí̖ˀ, heḏáháˀ ivíˀpiyá iweehoˀ. 
\s1 John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi naˀaypu̖yä̖ 
\p  
\v 57 Iˀ thaa Elizabeth iˀayya̖míḏí ûnpówá, heḏi wí enúkáy iˀayyan.  
\v 58 In toˀwên iví tsowa dithaaˀindá heḏá iví maatuˀindá dínhanginpóe Nanbí Sedó Jôesi Táḏá ivíˀpiye híwóˀdi namuuˀin, heḏá indá Elizabeth-áḏá dívíhíhchanmáa. 
\p  
\v 59 Wí jâaḏi naphaḏe ihayḏi in tꞌowa diwáyˀä̖ä̖, iˀ enúkáy in Huḏíyoví kꞌewe taaḏi óetaaˀa̖míḏí. Iví táḏá Zechariah waabá óekha̖yä̖ˀkhâymáa in tꞌowaḏi,  
\v 60 hewänbo iví jíyá ûntú̖, “Haˀwâagá joe. John gân âykhá̖yä̖́ˀní.”  
\v 61 Indi óetu̖ˀan, “Hewänbo wéˀi wí wänbo uví maatu tꞌowa haˀwâa wínakhá̖wä̖́pí.”  
\v 62 Heḏi inbí mandi iˀ ayví táḏá óehéeˀan óetsikaˀya̖míḏí hânnan i ay óekhá̖yä̖́ˀníˀin nadaˀ.  
\v 63 Iˀḏi wên hä̖ä̖wên ovâydaaˀan eeḏi ita̖ˀnamíḏí, heḏi wên phépháˀay ônˀandi ginnân itaˀnan: “John gin iví khá̖wä̖́ ûnmuu.” Tꞌä̖hkíḏíbo ovâyháaˀan.  
\v 64 Wesebo nahänjuḏeḏeeḏi nahíˀḏee, heḏi natû̖ˀ Jôesi Táḏá-á hayˀi namuuˀin.  
\v 65 Tꞌä̖hkí inbí tsowa dithaaˀin diˀánde hânnangú napóe, heḏá tꞌä̖hkí oe Judea nange naˀokúnáˀ niˀge dithaaˀindá i̖ˀgeḏi dívíhíˀmáa.  
\v 66 Tꞌä̖hkí ditꞌoeˀin nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi dívíˀánshaamáa, heḏi dívípitsikaˀmáa, “Háawi-angú nä́ˀi ay namúuní?” Heḏi taˀgendi Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí iví mange iˀ ay óemáa. 
\s1 Háawi John namúuní i̖ˀgeḏi Zechariah ihéeˀoˀ 
\p  
\v 67 John-bí táḏá Zechariah ûnmuuˀiˀ iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ pín taˀgeḏi imáaḏí wí Jôesi Táḏáví tukheˀbi waabá ihéeˀandi ginnân natú̖:  
\v 68 “Jaho gitú̖u̖ní Nanbí Sedó Jôesi Táḏá hayˀi namuuˀin, i-á Israel-ví Jôesi dínmuu, gá naˀin iví tꞌowa gimuuˀinbíˀpiye gínˀä̖ä̖ḏân díkhä̖geˀnamíḏí heḏá nanbí hä́nminbí mangeḏá dímaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏá.  
\v 69 Jôesi Táḏáḏá wí hânho kayˀi aywondi naˀin dímä́gi. David-á hä́nˀoe Jôesi Táḏáví tꞌôeˀi ûnmuu, heḏá nä́ˀi aywondi-á David-ví ây iweḏiˀiˀbá ûnmuu.  
\v 70 Jôesi Táḏáḏí dítꞌôeˀan gin ikhâymáaˀin, heḏi iˀ híˀ iví hä́nˀoeˀin yä̖ˀḏâaˀin tukheˀminbí sóphogeḏi dînsan.  
\v 71 Natú̖ naˀinbí hä́nminbíˀweḏi dînˀaywoení, in dítꞌayˀinbí mangeḏi díjâaˀa̖mí.  
\v 72 Natú̖ nanbí hehä̖̂ä̖win thehtáy pahpáˀinbíˀpiye nasehkanäpúuwí heḏá wáˀ in yä̖ˀḏâaˀin tun Abraham-dáḏí ikꞌûˀindá háˀto ûnˀôeḏe-í.  
\v 73-74 Jôesi Táḏáḏí iví tun taˀgendi Abraham óemä́gi nanbí hä́nminbí mangeḏi díwhahóníḏí, heḏânho gínkoeḏí-í khunwôedaˀginpíḏíboˀ iˀ âyˀaˀginmä̂äníḏí,  
\v 75 heḏânho gin ívíkanhondibo tꞌä̖hkí naˀinbí wówátsi thaa yä̖ˀḏâaˀin gimúuní, heḏá taˀgebo-á nanbí wówátsi-á âyhûuwí” gin Zechariah natú̖.  
\v 76 Ihayḏá i ay-á óetu̖ˀan, “Naví ay, u̖-á iˀ shánkí kwꞌáye naˀä́ndi namuuˀiví tukheˀbi gin wóetu̖ˀâ̖a̖mí. Heḏá u̖-á iˀ shánkí natsonjiˀiví páaḏé unmú-í in pꞌôe igîˀ mânkhâyˀa̖míḏí.  
\v 77 U̖ˀḏá iví tꞌowa ovâyhanginˀânnamí ovâyˀaywoeníˀin inbí tꞌaywó̖ˀdi-á dínˀowóˀyendi.  
\v 78 Nanbí Jôesi-á gin iˀa̖mí gá hânho nasehkanätꞌóeḏân, heḏiho iˀ toˀwí iˀ thanbí muwä̖thay waagiˀbá namuuˀiˀ oe kwꞌáyeḏi nanbíˀpiye nakä̖ˀä̖ä̖gíˀo,  
\v 79 heḏi in toˀwên in chuwa dâykhunwôedaˀḏi khun niˀge dimännindáho iˀḏi ovâykomä̂äní. Iˀḏáho naˀin díkhä̖geˀkhâymáa heḏânho ánshaaginpíḏíbo giyê̖e̖níḏí” gin Zechariah natú̖. 
\p  
\v 80 John nasôeḏi iví hangintan wáˀ ûnsôe, heḏi tíˀúugéḏí ihayḏá ahkónu-á nathaa, in Israel-ˀinbí jâa itsꞌantꞌôeˀan píhay. 
\c 2  
\s1 Háa Jesus naˀaypu̖yä̖ waa 
\p  
\v 1 John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi naˀaypu̖yä̖ iwáyḏíbá iˀ Rome-wi tsondi shánkí hayˀi Caesar Augustus gin nakhá̖wä̖́ˀiˀḏi tꞌä̖hkí tꞌowa iˀ nange itsonmáa eejewin ovâytꞌôephaḏe dívíkhá̖wä̖́taˀkwogihûuwíḏí.  
\v 2 Nää páaḏé in tꞌowa dívíkhá̖wä̖́taˀkwꞌóḏi Quirinius oe Syria nange natsondimuu ihayḏi.  
\v 3 Heḏiho tꞌä̖hkí tꞌowa inbí thehtáy pahpáˀinbí búˀpiye dimää dívíkhá̖wä̖́taˀkwꞌôeníḏí. 
\p  
\v 4 Joseph wáˀ ikhá̖wä̖́taˀkugihoˀ. I-á Galilee nange nanáˀ diweḏi Nazareth búˀayḏi napee, heḏi wíyá búˀay oe Judea nange Bethlehem gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye namää. Joseph-á David-ví ây iweḏiˀiˀbá namuu, heḏi David-á Bethlehem iwewi-á namuu, heḏiho Joseph iwepiye ûnpu̖hpóe.  
\v 5 Joseph-di Mary i-áḏíbá óehoˀ. Indá dakhóhtsa̖a̖tunpä̖ˀän, heḏi Mary-á nasâamuu.  
\v 6 Bethlehem dajiˀ ihayhä̖̂ä̖bá iˀ thaa napówá Mary iˀayya̖míḏí.  
\v 7 Heḏi iví páaḏéˀiˀ ay iˀayyan, heḏi aaˀây iwe óeˀánnankíḏí i hä̖ä̖panbí húuphébay iwe óekꞌûˀ, gá ee dívíwhoˀkwꞌóeˀóˀi tewhá iwe wínajâanáhpíḏân. 
\s1 In makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀindi in kꞌúwá á̖yí̖ˀnin ovâyhéeˀan 
\p  
\v 8 Iwáy búˀay tsowa wáy wên kꞌúwá á̖yí̖ˀnin dikwꞌó, indá khu̖ˀḏéeḏí oe ahkónu inbí kꞌúwá dâyˀá̖yînmáa.  
\v 9 Jôesi Táḏáḏí wí makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀ inbíˀpiye ovâysan, heḏi inbí páaḏépiye tsíkhagipí dínkwi̖nuḏee, heḏi Nanbí Sedó Jôesiví kohthayḏi ovâyˀánhógiḏi hânho dikhunwôedaˀpóe.  
\v 10 Heḏi iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi ovâytu̖ˀan, “Wíˀíkhunwôedaˀípí. Bítꞌôeyan, naaḏá híwóˀdi tun wâymáˀ, tꞌä̖hkí tꞌowa hânho ovâyhíhchannamíḏí.  
\v 11 Nää thaa oe David-ví búˀ wí aywondi ungîˀ naˀaypu̖yä̖. I-á iˀ toˀwí namuu Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, i-á iˀ shánkí natsonjiˀi namuu.  
\v 12 Heḏi nä́ˀin bînmúuní únhanginnáaníḏí háa wáytu̖ˀan waa taˀgen namuuˀin: Wí ay bînshaa-í aaˀây iwe naˀánmuuḏi, hä̖ä̖panbí húuphébay iwe nakꞌóeḏí.” 
\p  
\v 13 Tsíkhagipí iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀi-áḏí wây-á báyékí mákówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin dikeepóe. Tꞌä̖hkíḏíbo Jôesi Táḏáví̖ˀgeḏi híwó dívíhíˀmáaḏí ditû̖ˀ,  
\v 14 “Makówá kwꞌáayé tꞌä̖hkí ditú̖u̖ní Jôesi Táḏá-á hânho hayˀi namuuˀin, heḏi nä́ä oepáa kꞌayḏá in toˀwên Jôesi Táḏá óehíhchanmäˀindá ánshaaginpíḏíbo dikwoní.” 
\s1 In kꞌúwá á̖yí̖ˀnin Jesus óemúuníḏí dimää 
\p  
\v 15 In makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin makówápiye diwáypee ihayḏi in kꞌúwá á̖yí̖ˀnin wíˀnä́ táye dívítu̖máa, “Jaho Bethlehem-piye gimú-í nä́ˀin napóeˀin âymúuníḏí, i̖ˀgeḏi Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí naˀin díhanginˀânnan.”  
\v 16 Heḏiho dívíwä̖́nähoˀḏi Mary-á Joseph-á heḏá iˀ ay ee hä̖ä̖panbí húuphébay iwe nakꞌóeḏá ovâyshaa.  
\v 17 Iˀ ay óemûˀ ihayḏi háa in makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀindi iví̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan waa ditunjiˀ.  
\v 18 Tꞌä̖hkí in iwe dijiˀin ovâyháaˀan iˀ hä̖ä̖wí in kꞌúwá á̖yí̖ˀnindi ovâytꞌôeˀandi ditꞌoeḏi.  
\v 19 Mary-á nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí napóeˀi wíˀûnˀóḏepí, heḏi hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí i̖ˀgeḏi iˀánshaamáa.  
\v 20 In kꞌúwá á̖yí̖ˀnin inbí kꞌúwá dijiˀ iwepiye diwáymää, heḏi Jôesi Táḏá-á kwꞌáayéboˀ óemáaḏí ditû̖ˀ hânho hayˀi namuuˀin, gá nä́ˀiˀ hä̖ä̖wí dâymûˀi-á ditꞌoeˀi-á namuuḏân. Tä̖hkí háa i makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi ovâytu̖ˀan waagibá napóe. 
\s1 Jesus iˀ méesate hayˀi eepiye óehoˀ 
\p  
\v 21 Wí jâaḏi naphaḏe ihayḏi iˀ ay in Huḏíyoví kꞌewe taaḏi óetaaˀan, heḏi Jesus gin óekhá̖yä̖́ˀ. Nä́ˀin khá̖wä̖́-á iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óemä́gi waˀḏi iví jíyá ûnsáhpóepíḏíboˀ. 
\p  
\v 22 Heḏi ihayḏiho napóe dänˀa̖míḏí háa Moses itaˀnan waa, in Huḏíyo inbí khuu dínmuuḏi dínkhâyˀä̖ˀ dívíˀa̖míˀin wí ay naˀaypu̖yä̖ ihayḏi, heḏihoˀ iˀ ay oe Jerusalem-piye dä̂nhoˀ, iˀ méesate hayˀi iwe Jôesi Táḏá óetu̖ˀâ̖a̖míḏí, “Nanbí ay wímä̂äní.”  
\v 23 Gin dä̂nˀan gá nä́ˀin tsontun Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ûnkꞌóeḏân: 
\q1 Tꞌä̖́hkí in páaḏé diˀâypu̖yä̖ˀin eˀnûn áyyä̖̂ä̖-á Jôesi Táḏá óemä̂äní. 
\m  
\v 24 Heḏá wáˀ nataˀmuu in jíyáˀindá wíje kꞌoˀwee háa wíje tsíḏéˀây haˀwâagiˀin dâyhûuwí, heḏi nä́ˀin tsíḏé dâyhayḏi Jôesi Táḏá óemä̂äní. Heḏiho Mary-á wáˀ han ikhâymáa. 
\s1 Háa Simeon Jesus-ví̖ˀgeḏi natú̖ waa 
\p  
\v 25 Oe Jerusalem wí sen nathaa Simeon gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ. Iví wówátsi-á taˀge ihon, heḏá Jôesi Táḏáví khuu-á ônˀaˀgin. Natsíkha Jôesi Táḏáḏí in Israel-ˀin inbí tꞌôephaḏe iweḏi ovâywhahóeníḏí, heḏi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ i-áḏí najiˀ.  
\v 26 Iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏibá Simeon óehanginˀânnan wínachuwagíˀopíˀin iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí óemûˀpíḏíboˀ.  
\v 27 Iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi iˀ hayˀi méesate ee Simeon óetsꞌúḏe. Jesus-ví jíyá-áḏí táḏá-áḏí iˀ wáˀ óetsꞌúḏe, heḏânho indi igîˀ ônˀa̖míḏí háa nakhâyˀä̖ˀin Jôesi Táḏá natsonpóe waagibá.  
\v 28 Ditsꞌú̖ˀ dihayḏi Simeon-di iˀ ay óekêˀ, heḏi Jôesi Táḏá óekú̖ˀdaaˀandi ginnân natú̖:  
\v 29 “Nanbí Sedó Jôesi, näbâa hîn naa uví tꞌôeˀiˀ omuuˀi híhchandi díchuwamä́ä, uví tun bimä́gi waagibá.  
\v 30 Naa ohíhchan, gá nää-á naví tséeḏí iˀ aywondi u̖ˀḏi dînsandiˀ dópimûˀḏân.  
\v 31 Heḏi nä́ˀindá biˀan tꞌä̖hkí nangeˀin tꞌowa dâymúuníḏí.  
\v 32 Nä́ˀi aywondi-á wí ko waagibá namúuní uví pꞌôe in Huḏíyo dimuupíˀin ovâykeeya̖míḏí, heḏi iˀ namuuḏi uví tꞌowa Israel-ˀindá heˀennin dipúuwí.”  
\v 33 Gin Simeon iˀ ayví̖ˀgeḏi ihéeˀandi iˀ táḏá-á jíyá-á hânho ovä̂nháaˀan.  
\v 34 Heḏáháˀ Simeon-di Jôesi Táḏá óedaaˀan híwóˀdi thaa ovä̂nmä̂äníḏí, heḏá Mary-á óetu̖ˀan, “Wáy wên in Israel-ˀin iˀ óesígíkáyjí, heḏiho ovâyˀaywoení, hebo wây-á wêndá wíˀóesígíkáyjípí heḏiho dipeḏee-í. Iˀḏá tꞌä̖hkí tꞌowa háa Jôesi Táḏá nadaˀ waagi ovâykeeya̖mí, hewänbo in tꞌowaḏá óejoegikhâymáa,  
\v 35 heḏi báyékí tꞌowa háa inbí píˀnä́ khóˀjé diˀánshaamuu waa ovâykeeya̖mí. Heḏi u̖-á báyékí mäntꞌôephaḏekhâymáaḏí wí toˀwíḏí wí tsijó pháˀḏí uví pín wônjún waagibá uncha̖a̖-í.” 
\s1 Anna ikú̖ˀdaaˀan 
\p  
\v 36 Heḏá iwebá wí kwee Anna gin nakhá̖wä̖́ˀi wáˀ najiˀ, i-á wí Jôesi Táḏáví tukheˀbibá namuu. Nä́ˀi kwee-á Phanuel-ví aˀyú̖ ûnmuu, heḏi Asher-á iví hehä̖̂ä̖wi thehtáy pahpâa ûnmuu.  
\v 37 Tsé ihay pa̖a̖yo nakhóhtsa̖a̖ˀä́nwän, heḏi khávéntä̖ˀḏi jónu (84) pa̖a̖yo ûnná iví sen ûnchuu iweḏi. Hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí iˀ méesate hayˀi iwe najiˀ, heḏi hä̖́yä́nboˀ iha̖a̖ḏä́ˀoḏá ijûusuˀoḏá khu̖u̖-á thaa-á Jôesi Táḏá óeˀaˀginmäˀ.  
\v 38 Waˀḏi Simeon ihíˀmáa ihayḏibá iˀ kwee natsꞌú̖, heḏi iˀ aygîˀ Jôesi Táḏá óekú̖ˀdaaˀan, heḏá iví̖ˀgeḏá ovâytꞌôeˀan tꞌä̖hkí in Jerusalem-win ditsíkhakwꞌóˀnin Jôesi Táḏáḏí ovâymaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí. 
\s1 Joseph-áḏí Mary-áḏí oe Nazareth búˀaypiye dänweehoˀ 
\p  
\v 39 Joseph-áḏí Mary-áḏí dänˀan háa Nanbí Sedó Jôesiví tsontun diwe nakꞌóe waagibá, ihayḏáháˀ inbí búˀay Nazareth-piye dänweehoˀ, i-á Galilee nangá nakꞌóe.  
\v 40 Heḏi iˀ ay nasôˀḏi nakaypoeˀo heḏá báyékí hangintandá imáa, heḏá Jôesi Táḏáḏá báyékí óekhä̖geˀmáa. 
\s1 Jesus-di in há̖hkannin iˀ méesate hayˀi ee ovâyhéeˀan 
\p  
\v 41 Pa̖a̖yo pꞌóe waagi iˀ Passover shánkíˀeeḏi dínnáˀ dihayḏi, Jesus-ví jíyá-á táḏá-á oe Jerusalem-piye damääˀä̖.  
\v 42 Heḏiho Jesus tä̖ˀḏi wíje (12) pa̖a̖yoˀi namuu ihayḏi Jerusalem-piye dimää, hä̖̂ä̖ḏi waa dívíˀo waagibá.  
\v 43 Iˀ shánkíˀeeḏi dínkꞌeweˀ dihayḏi in tꞌowa dívíweehondi, Jesus-á Jerusalem-bo iwóyí̖ˀ. Hewänbo iví táḏá-á jíyá-á wíḏä́nhanginnáhpí iwe iwóyí̖ˀnin.  
\v 44 Indá daˀánde wây-á tꞌowa indáḏíbá dimännindáḏí najiˀin, heḏi wí thaa tꞌä̖hkí Jerusalem diweḏi damää. Ihayḏi inbí kꞌemaˀin deeje heḏá inbí maatuˀin deejá óenuwä̖,  
\v 45 hewänbo wíˀóeshaapíḏí Jerusalem-piye dänwáybun óenuuwä̖́-íḏí.  
\v 46 Wíje thaa naphaḏe ihayḏi iˀ méesate hayˀi ee in Huḏíyoví há̖hkannindáḏí óeshaa. Háa dívíhíˀmáaˀin iˀḏi ovâytꞌôeyande heḏáháˀ báyékí hä̖ä̖wí ovâytsikaˀmáa.  
\v 47 Iví hangintandá heḏá iví híˀ in há̖hkannin ovâytu̖máaˀiˀḏá tꞌä̖hkí tꞌowa ditꞌoeˀin ovâyháaˀan.  
\v 48 Iví táḏá-á jíyá-á wíḏä́nhanginnáhpí háa dänˀánshaaˀa̖míˀin. Iví jíyáḏí óetu̖ˀan, “Naví ay, háaḏan gin naˀin díˀan? Ti wíˀúhanginnáhpíˀan u̖ˀḏi báyékí á̖yîngi uví táḏá-áḏí naa-áḏí dímä́gi, heḏá tꞌä̖mäpiye wítu̖wä̖máa?”  
\v 49 Jesus-di ovä̂ntu̖ˀan, “Ti wíḏä́nhanginnáhpíˀan naa dînkhâyˀä̖ˀ naví Táḏáví tewhá ee ochaníˀin?”  
\v 50 Hewänbo háa ovä̂ntu̖ˀannin wíḏakaˀpówápí. 
\p  
\v 51 Iví táḏá-á jíyá-á indáḏíbá oe Nazareth-piye nawáymää, heḏi tꞌä̖hkí háa óetu̖ˀan waa iˀaˀgindoˀ. Iví jíyá nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí napóeˀi wíˀûnˀóḏéndepí.  
\v 52 Heḏi Jesus-á nasôemändi shánkí báyékí hangintandá ihóndeˀ, shánkí nasenpuwamän, heḏi Jôesi Táḏá-áḏí in tꞌowa-áḏí shánkí wänbo óesígí. 
\c 3  
\s1 John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiˀḏi Jôesiví tun in tꞌowa ovâytunphaḏendeˀ 
\p  
\v 1-2 Tiberius Caesar tꞌä̖hkí iˀ Rome-wi nange tä̖ˀḏi pꞌánú (15) pa̖a̖yoḏi natsonjiˀ ihayḏi, Zechariah-ví ay John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiˀ oe ahkónu najiˀ, heḏi Jôesi Táḏáḏí óetu̖ˀan iví híˀ ôntꞌôeˀa̖míḏí. Ihayhä̖̂ä̖bá Pontius Pilate Judea nangewi tunjó namuu, Herod-á oe Galilee nangá natsonnä́n, Herod-ví tíˀûu Philip-á oe Iturea nange heḏá Trachonitis nangá natsonnä́n, Lysanius-á oe Abilene nangá natsonnä́n, heḏá Annas-áḏí Caiaphas-áḏí owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá damuu.  
\v 3 Heḏi John tꞌä̖mäpiye Jordan pꞌoˀkꞌay tsowa i̖ˀge najiḏi in tꞌowa Jôesiví tun ovâytꞌôekanhon. Ovâytu̖máa, “Unbí tꞌaywóˀdi binjoeˀan heḏânho Jôesi Táḏáḏí wovâyˀowóejé-íḏí, heḏá naaḏá wâypꞌóˀpꞌoeˀa̖mí.”  
\v 4 Heḏi nä́ˀi háa John iˀo waa Jôesi Táḏáví tukheˀbiˀ Isaiah iví taˀnin diwe ho itaˀnan. Ginnân ûntaˀmuu: 
\q1 Wí toˀwí oe ahkon deeḏi ûntu̖hkwíntú̖u̖ní, 
\q2 ‘In pꞌôe binkhâyˀan iˀ shánkí natsonjiˀigîˀ. 
\q2 Hä̖ˀi pꞌôeˀây wáˀ igîˀ bintaˀgeˀan. 
\q1  
\v 5 Tꞌä̖hkí hége̖ˀây napiḏeḏee-í. 
\q2 Tꞌä̖hkí okú-á pꞌindá natayeḏipúuwí. 
\q1 Wáy namäägináˀ deejá nataˀgepúuwí, 
\q2 heḏi iˀ pꞌôe nabôebôenáˀdiˀ nataˀgepúuwí. 
\q1  
\v 6 Heḏi tꞌä̖hkí tꞌowa dâymúuní Jôesi Táḏáḏá tꞌowa ovâyˀaywondeˀin.’ 
\p  
\v 7 Hânho báyékí tꞌowa dimääˀä̖ John-di ovâypꞌóˀpꞌoeˀa̖míḏí. Iˀḏi ovâytu̖máa, “Un pä̖́ä̖yu̖ wí phaa iweḏi íshavemännin waaginbá ímuuˀin, toˀḏan wovâytu̖ˀan háa úvíˀa̖míˀin, heḏânho Jôesi Táḏáḏí wíwovâytuhchä̖ä̖nú-ípíḏí?  
\v 8 Híwó úvíˀâ̖a̖mí heḏânho nakeepúuwíḏí unbí tꞌaywóˀdi taˀgendi bînjoeˀannin. Wíˀíjêngitú̖u̖nípí, ‘Abraham-bí ây iweḏiˀinbá gimuu.’ Nä́ˀin wâytu̖ˀa̖mí, Jôesi Táḏá-á nadaˀḏáho ûnkoḏi nä́ˀi kꞌuu nä́äyé nakꞌwóˀdiḏi wây-á Abraham-bí ây ovâypaˀíḏí.  
\v 9 Nääho gin waagibá napoeˀo: Wí kꞌuuwée-á ho nakhâymuu wí tay púu núˀ óetsꞌâa-íḏí. Tꞌä̖hkí iˀ tay nabaypoeˀopîˀ-á óetsꞌâa-í, heḏi phaa iwe óechä̖ä̖nú-í.” 
\p  
\v 10 Heḏi in tꞌowaḏi óetsikaˀyan, “Hân gínkhâyˀä̖ˀ ívíˀa̖míˀin háa untú̖ waa wígínpúuwípíḏí?”  
\v 11 Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Gá ginnân: Wí toˀwí wíje kꞌéwéˀin to ûnkꞌóeḏáhoˀ, i-á ûnkhâyˀä̖ˀ wéhpêe wí toˀwí ûnkꞌóepîˀ óemä̂äníˀin. Heḏi wí toˀwí ûnkoegîˀbáˀyendi-áho ûnkhâyˀä̖ˀ wí toˀwí ûnkoegîˀkwꞌóhpîˀ óemä̂äníˀin.”  
\v 12 Wên tax phahsannin ivíˀpiye dimää ovâypꞌóˀpꞌoeˀa̖míḏí, heḏi ditsikapóe, “Há̖hkandiˀ, heyâa naˀindá, hân ívíˀa̖mí?”  
\v 13 Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Iˀ chä̖ˀ hä̖́yú̖ unbí tsonnindi wovâytu̖ˀan ihayḏa̖ˀmân bînwéˀgeˀa̖mí.”  
\v 14 Heḏá wên sundaḏo-á ditsikapóe, “Heyâa naˀindá, hândá ívíˀa̖mí?” Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Hä̖́yú̖ wovâywáˀâaˀiˀḏi bíhíhchannan. Tꞌowa wívînkaygiˀa̖mípí wíyá shánkí wovâymä̂äníḏí, heḏiháa in tꞌowa híwóhpí wíḏívíˀanpíḏáhoˀ, wíˀovâytu̖ˀâ̖a̖mípí híwóhpí dívíˀannin wí chä̖ˀ inbíˀweḏi bînhóeníḏí.” 
\p  
\v 15 In tꞌowa dichanpoeˀo wí hä̖ä̖wí hayˀi napuwagíˀo waagibá, heḏi John i pꞌóˀpꞌoekandiví̖ˀgeḏi báyékí dívíˀánshaamáa, tigúba i-ân namuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí.  
\v 16 Heḏi John-di tꞌä̖hkíḏíbo ovâytu̖ˀan, “Naaḏi pꞌoeḏiḏa̖ˀ wâypꞌóˀpꞌoeˀoˀ, hewänbo wí toˀwí naví shánkí tsonkhuu imáaˀi napowagíˀo, naa ihay híwóˀdi wóˀmuupí iví anto wänbo dônpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí. Iˀḏá wíyá piˀwí pꞌóˀpꞌoekan waagibá wovâymä̂äní. Wáy wên un iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wovâymä̂äní, wáy wêndá phaaḏá wovâytuhchä̖ä̖nú-í.  
\v 17 I-á nakhâymuu tꞌowa ovâyweejé-íḏí, wí toˀwí iˀ táhtân iˀ tákhowa iweḏi iwijende waagibá. Iˀ táhtân iwéˀgeˀan dihayḏi tebay iwe ikuu-í, hewänbo iˀ tákhowa-á wí phaa hä̂nhay wänbo naphahpa̖a̖ḏipîˀ iwe ichꞌâaní.”  
\v 18 Shánkí wíyá tun giˀbibá John-di kayˀindi in tꞌowa ovâyhéeˀan, Jôesi Táḏáví híwó̖ˀdi tun ovâytꞌôeˀoḏi. 
\p  
\v 19-20 Heḏá John-di Herod wáˀ óetu̖ˀan iˀ kwee Herodias-áḏí tꞌaywó iˀannin. Tobá Herodias-á Herod-ví tíˀûuví kwee ûnmuu wänboˀ ônkêˀ. Báyékí wíyá tꞌaywóˀdi-á Herod iˀan, heḏá wáˀ John óepansóge, heḏi nä́ˀin in shánkí pꞌä́ndíkîˀ iˀannin namuu. 
\s1 Jesus óepꞌóˀpꞌoeˀan 
\p  
\v 21 John-di tꞌä̖hkí in tꞌowa ovâypꞌóˀpꞌoeˀoˀ ihayḏi Jesus wáˀ óepꞌóˀpꞌoeˀan. Heḏi iwebá Jesus ijûusuˀoˀ ihayḏi makówá nakhuuḏee,  
\v 22 heḏi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wí kꞌoˀwee waagibá natúˀmuuḏi nawândi Jesus-vîˀḏi isóge, heḏá wí tun makówáḏí napeeḏi ginnân natú̖: “U̖-á naví ay wísígíˀi-ân unmuu. Hânho u̖ˀḏi ohíhchan.” 
\s1 Jesus-ví páaḏé kä̖ˀä̖ä̖ˀin tꞌowa ûnmuuˀin 
\p  
\v 23 Jesus-á maḏi powintä̖ (30) pa̖a̖yoˀi namuu páaḏé itsꞌanhá̖hkanjíyé ihayḏi. Tꞌowa-á diˀân i-á Joseph-ví ay namuuˀin. Joseph-á Heli-ví ay ûnmuu.  
\v 24 Heli-á Matthat-ví ay ûnmuu, Matthat-á Levi-ví ay ûnmuu, Levi-á Melchi-ví ay ûnmuu, Melchi-á Jannai-ví ay ûnmuu, Jannai-á Joseph-ví ay ûnmuu,  
\v 25 Joseph-á Mattathias-ví ay ûnmuu, Mattathias-á Amos-ví ay ûnmuu, Amos-á Nahum-bí ay ûnmuu, Nahum-dá Esli-ví ay ûnmuu, Esli-á Naggai-ví ay ûnmuu,  
\v 26 Naggai-á Maath-ví ay ûnmuu, Maath-á Mattathias-ví ay ûnmuu, Mattathias-á Semein-bí ay ûnmuu, Semein-dá Josech-ví ay ûnmuu, Josech-á Joda-ví ay ûnmuu,  
\v 27 Joda-á Joanan-bí ay ûnmuu, Joanan-dá Rhesa-ví ay ûnmuu, Rhesa-á Zerubbabel-ví ay ûnmuu, Zerubbabel-á Shealtiel-ví ay ûnmuu, Shealtiel-á Neri-ví ay ûnmuu,  
\v 28 Neri-á Melchi-ví ay ûnmuu, Melchi-á Addi-ví ay ûnmuu, Addi-á Cosam-bí ay ûnmuu, Cosam-dá Elmadam-bí ay ûnmuu, Elmadam-dá Er-ví ay ûnmuu,  
\v 29 Er-á Joshua-ví ay ûnmuu, Joshua-á Eliezer-ví ay ûnmuu, Eliezer-á Jorim-bí ay ûnmuu, Jorim-dá Matthat-ví ay ûnmuu, Matthat-dá Levi-ví ay ûnmuu,  
\v 30 Levi-á Simeon-bí ay ûnmuu, Simeon-dá Judah-ví ay ûnmuu, Judah-á Joseph-ví ay ûnmuu, Joseph-á Jonam-bí ay ûnmuu, Jonam-dá Eliakim-bí ay ûnmuu,  
\v 31 Eliakim-dá Melea-ví ay ûnmuu, Melea-á Menna-ví ay ûnmuu, Menna-á Mattatha-ví ay ûnmuu, Mattatha-á Nathan-bí ay ûnmuu, Nathan-dá David-ví ay ûnmuu,  
\v 32 David-á Jesse-ví ay ûnmuu, Jesse-á Obed-ví ay ûnmuu, Obed-á Boaz-ví ay ûnmuu, Boaz-á Salmon-bí ay ûnmuu, Salmon-dá Nahshon-bí ay ûnmuu,  
\v 33 Nahshon-dá Amminadab-ví ay ûnmuu, Amminadab-á Ram-bí ay ûnmuu, Ram-dá Hezron-bí ay ûnmuu, Hezron-dá Perez-ví ay ûnmuu, Perez-á Judah-ví ay ûnmuu,  
\v 34 Judah-á Jacob-ví ay ûnmuu, Jacob-á Isaac-ví ay ûnmuu, Isaac-á Abraham-bí ay ûnmuu, Abraham-dá Terah-ví ay ûnmuu, Terah-á Nahor-ví ay ûnmuu,  
\v 35 Nahor-á Serug-ví ay ûnmuu, Serug-á Reu-ví ay ûnmuu, Reu-á Peleg-ví ay ûnmuu, Peleg-á Eber-ví ay ûnmuu, Eber-á Shelah-ví ay ûnmuu,  
\v 36 Shelah-á Cainan-bí ay ûnmuu, Cainan-dá Arphaxad-ví ay ûnmuu, Arphaxad-á Shem-bí ay ûnmuu, Shem-dá Noah-ví ay ûnmuu, Noah-á Lamech-ví ay ûnmuu,  
\v 37 Lamech-á Methuselah-ví ay ûnmuu, Methuselah-á Enoch-ví ay ûnmuu, Enoch-á Jared-ví ay ûnmuu, Jared-á Mahalaleel-ví ay ûnmuu, Mahalaleel-á Cainan-bí ay ûnmuu,  
\v 38 Cainan-dá Enos-ví ay ûnmuu, Enos-á Seth-ví ay ûnmuu, Seth-dá Adam-bí ay ûnmuu, Adam-dá Jôesi Táḏáví ay ûnmuu. 
\c 4  
\s1 Penísendiḏi Jesus óetayindeˀ 
\p  
\v 1 Jesus iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ pín taˀgeḏi imáaḏí in Jordan pꞌoˀkꞌay nanáˀ diweḏi nawáymää, heḏi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ahkónupiye óehoˀ.  
\v 2 Iwe jónä́ntä̖ (40) thaa iˀ Penísendi ikhä̖ä̖ḏeˀ óetꞌaywóhkannamíḏí. Iˀ jónä́ntä̖ thaa tꞌä̖hkí hä̖́ä̖bo wíˀikꞌoepí, heḏi tꞌä̖hkí iˀ thaa naphaḏe ihayḏi ha̖a̖ḏi óemáa.  
\v 3 Heḏi Penísendiḏi óetu̖ˀan, “Jôesi Táḏáví ay unmuuḏáho nä́ˀi kꞌuu nä́we nakwꞌóˀdi nâajôení napávápaˀíḏí.”  
\v 4 Jesus-di óetu̖ˀan, “Joe, háˀto gin dáyˀa̖mí. Jôesi Táḏáví ta̖ˀnin diwe ûntû̖ˀ, 
\q1 Tꞌowa-á wíyá shánkí díntáy pávávíˀweḏi heḏânho in koḏi wówátsi dâymáˀve-íḏí.” 
\p  
\v 5 Heḏáháˀ iˀ Penísendiḏá owáy kwꞌáyepiye nanáˀ diwe Jesus óepiye, heḏi tꞌä̖hkí nange nä́ä oepáa kꞌayḏi wémûuḏiboˀ ônkeeyan,  
\v 6 heḏi óetu̖ˀan, “Naaḏi tꞌä̖hkí tsonkhuu tꞌä̖hkí nä́ˀi nan deeje wímä̂äní, inbí saˀwóˀdi hä̖ä̖wí wóegé. Nä́ˀi-á tꞌä̖hkí naví mange dînkwꞌóḏihoˀ, heḏi toˀwí naa odaˀi dómä̂äní.  
\v 7 Heḏânho naví páaḏépiye bidégeˀdisógeḏi díˀaˀginmä̂äníḏí, nä́ˀi tꞌä̖hkí uvîˀ úmúuní.”  
\v 8 Jesus-di óetu̖ˀan, “Joe, háˀto gin dáyˀa̖mí. Jôesi Táḏáví taˀnin diwá ginnân ûntaˀmuu: 
\q1 Jôesi Táḏá iˀ shánkí natsonjiˀiˀbá namuuḏi bînˀaˀginmä̂äní. 
\q2 I-á unbí Jôesi únmuu, heḏiho iˀḏa̖ˀmân bînˀaˀgeení.” 
\p  
\v 9 Ihayḏá Penísendiḏá Jesus-á oe Jerusalem-piye óehoˀ, heḏi iˀ méesate hayˀi shánkí natu̖ˀwän deeḏi óepiye, heḏi óetu̖ˀan, “Jôesi Táḏáví ay unmuuḏá nä́weḏi ókeˀtꞌave,  
\v 10 gá Jôesi Táḏáví taˀnin diwe gin nataˀmuuḏân: 
\q1 Jôesi Táḏá iví makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin itu̖ˀa̖mí wóeˀá̖yîngiˀa̖míḏí. 
\m  
\v 11 Heḏá gin wáˀ nataˀmuu: 
\q1 Indiḏânho inbí man diwe wóeyâ̖a̖-í heḏânho kꞌuu eeḏi wíviˀânchä̖ä̖nú-ípíḏí.” 
\m  
\v 12 Jesus-di óetu̖ˀan, “Joe, háa untú̖ waa háˀto dáyˀa̖mí, gá iví ta̖ˀnin diwebá ûntû̖ˀdân, 
\q1 Uví Jôesi iˀ shánkí natsonjiˀi namuuˀi wínâatayi̖ˀnípí nâamúuníḏí háa in natú̖ˀin iˀa̖míˀin háa joe.” 
\p  
\v 13 Tꞌä̖mäge háa Jesus óetꞌaywóhkannamíḏí Penísendi ikhä̖ä̖ ihayḏi Jesus-víˀweḏi ijâaˀan wíyá wáygéḏí puwahay. 
\s1 Jesus oe Nazareth búˀay óejoegiˀan 
\p  
\v 14 Iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏá Jesus báyékí pínnán óemä́gi, heḏi Galilee-piye iwáybun. Tꞌä̖mäpiye iˀ búˀ eeje tꞌä̖hkí tꞌowa Jesus-ví̖ˀgeḏi ditꞌoe,  
\v 15 heḏi tꞌä̖hkí Huḏíyoví méesate eeje iˀḏi ovâyhá̖ˀoˀ, heḏi tꞌä̖hkí tꞌowaḏi kwꞌáayéboˀ óemáa. 
\p  
\v 16 Jesus oe Nazareth búˀay napówá, nasôe iweˀi búˀ namuu. Iˀ kaykhanwówá thaa in Huḏíyoví méesateˀay ipiye namää, hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí iˀo waagibá. Iwí̖nú Jôesi Táḏáví ta̖ˀnin diweḏi in tꞌowa ovâytunnamíḏí,  
\v 17 heḏi indi in taˀnin Jôesi Táḏáví tukheˀbi Isaiah itaˀnannin ônˀan, heḏi imahsanusuuḏi nä́ˀi híˀ nataˀmuu iwe ishaa: 
\q1  
\v 18-19 Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ naa dînsan, heḏiho i-á naa-áḏí najiˀ, 
\q2 gá naa dídeˀmandân in sehkanäwó diwówájiˀin tꞌowa iví híwóˀdi tun dovâytꞌôeˀa̖míḏí. 
\q1 Iˀḏi naa dísan in pan dovâytꞌôeˀa̖míḏí dovâymahpä̖ḏikhâymáaˀin, 
\q2 in tsíˀtꞌaaˀindá inbí keetandá dâywáykáyjíḏí, 
\q1 in áagé diwha̖ˀvennindá dovâywáytaygé-íḏí, 
\q2 heḏá tꞌowa-á dovâytu̖ˀâ̖a̖míḏá ihayḏiho naná Nanbí Sedóḏí ovâykeeya̖míḏí hânho híwóˀdi namuuˀin. 
\p  
\v 20 Heḏáháˀ Jesus in taˀnin iwáymahsanu, heḏi iˀ méesate iwewi khä̖geˀdiˀ ônwáyˀandi isóge. Tꞌä̖hkí ee méesdiwówájiˀin tꞌowa iví híwóˀdi tun dovâytꞌôeˀa̖míḏí. 
\q1 Iˀḏi naa dísan in pan dovâytꞌôeˀa̖míḏí dovâymahpä̖ḏikhâymáaˀin, 
\q2 in tsíˀtꞌaaˀindá inbí keetandá dâywáykáyjíḏí, 
\q1 in áagé diwha̖ˀvennindá dovâywáytaygé-íḏí, 
\q2 heḏá tꞌowa-á dovâytate dikwꞌóˀnindi Jesus hânho óeḏamúndeˀ.  
\v 21 Ihayḏáháˀ Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi hä̖ä̖wí Jôesi Táḏáví taˀnin diwe nataˀmuuˀi-á ho napóe nää thaa ítꞌôeyankwꞌôndiboˀ.” 
\p  
\v 22 Tꞌä̖hkíḏíbo dichanpóe híwó ihéeˀannin. Tꞌä̖hkí ovâyháaˀan, gá saˀwóˀdi tundi ovâyhéeˀandân, heḏi ditû̖ˀ, “Háḏíḏan nä́ˀi hä̖ä̖wí ûnhanginná? Ti Joseph-ví ayḏa̖ˀmân wíˀûnmuupíˀan?”  
\v 23 Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Maḏi undi nä́ˀi tuní, 
\q2 heḏá tꞌowa-á dovâyt tꞌowa ditû̖ˀdi dítu̖ˀâ̖a̖mí, ‘Woekandi, páaḏé bipihehkháaˀa̖mí.’ Han ítú̖ḏáho unbí híˀ ginnân úntundaˀí: Un ítꞌoe háa ee Capernaum búˀay dáyˀannin, heḏiho nää-á nä́ä naví ówí̖nä́ wáˀ han waagibá naa dînkhâyˀä̖ˀ dáyˀa̖míˀin.  
\v 24 Hewänbo naaḏá taˀgendi wâytu̖ˀa̖mí, wí Jôesi Táḏáví tukheˀbiˀ-á iví nange iweho wíˀóesígíˀohpí.  
\v 25-26 Naaḏá wâytu̖ˀa̖mí háa báyékí pa̖a̖yo phaḏe taˀgendi napóeˀin, Jôesi Táḏáví tukheˀbiˀ Elijah nawówájiˀ ihayḏi. Pojeḏá píngé pa̖a̖yo wíˀikwa̖ˀnanpí, heḏiho tꞌä̖hkí iˀ nange wáy báyékí diha̖a̖póe. Heḏi tobá Israel-win kwiyä̖ˀ inbí senäˀ díntꞌahánnin báyékí diji wänboˀ, hä̖ˀin kwiyä̖ˀbíˀwepiye Jôesi Táḏáḏí Elijah óesaanívíˀweḏi oe Sidon búˀpiyân óesan, wí búˀ Zarephath gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye, wí kwee iví sen ûnchuuˀiˀ óekhä̖geˀnamíḏí.  
\v 27 Heḏá wáˀ Jôesi Táḏáví tukheˀbiˀ Elisha nawówájiˀ ihayhä̖̂ä̖, báyékí in Israel-win diphéetaymuu, heḏi wénä wänbo in wíḏiwówapí. Wí sen Naaman kin nakhá̖wä̖́ˀiḏa̖ˀmân nawówa, heḏi i-á Syria nangewi-ân namuu.”  
\v 28 In méesate ee dikwꞌóˀnin nä́ˀi ditꞌoe ihayḏi hânho ditꞌayyaapóe.  
\v 29 Tsíkhagipí dívíwí̖núḏí iˀ búˀḏí jáˀwépiye Jesus óechä̖nupiye. Iˀ búˀ-á okú wáhkí nakꞌóe, heḏi oe okú kwꞌáyepiye óepiye tꞌowá kꞌáygéḏí óekeˀtꞌâave-íḏí.  
\v 30 Hewänbo i-á inbí jáagé i̖ˀge naphaḏeḏiboˀ iweḏi namää. 
\s1 Jesus-di wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wí senbíˀweḏi óekhehpiye 
\p  
\v 31 Ihayḏá Jesus-á wíyá Galilee nangewi búˀay Capernaum gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye namää, heḏi iˀ Huḏíyoví kaykhanwówá thaa dínnáˀ dihayḏi in tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ.  
\v 32 In tꞌowa háa Jesus-di ovâyhá̖ˀannindi ovâyháaˀan, gá wí toˀwí báyékí tsonkhuu imáaˀi waagibá ihíˀmáaḏân.  
\v 33-34 Iwebá wí sen naˀä́n wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáaˀiˀ, heḏi itu̖wí̖nú, “Íviˀwän u̖ Jesus Nazareth-wiˀ, ánpí díˀan. Ti unˀä̖ä̖ dítꞌahá̖a̖nú-íḏí gáhân? Naa dînhanginná toˀwí unmuuˀin — u̖-á iˀ tꞌä̖hkí yä̖ˀḏâaˀiˀ unmuu, iˀ Jôesi Táḏáḏí wóesandiˀ.”  
\v 35 Jesus-di iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌayḏi óehéeˀandi óetu̖ˀan, “Hânda̖ˀdiboˀ, hä̖ˀi senbíˀweḏi ópeeve.” Iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi iˀ sen in tꞌowaví páaḏépiye óekanu, heḏi i senbíˀweḏi napee wíˀóewa̖ˀanpíḏíboˀ.  
\v 36 Tꞌä̖hkí dikwꞌóˀnin ovâyháaˀandi dívítu̖máa, “Jesus-ví híˀ-á hânho ûnkay. I-á báyékí tsonkhuu ûnkꞌóe in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ toˀwênbíˀweḏi ovâypeejôeníḏí, heḏiho dâyˀaˀgindoˀ.”  
\v 37 Heḏi tꞌä̖mäpiye tꞌä̖hkí in tꞌowa iwéngéwin iví̖ˀgeḏi dívíhíˀmáa. 
\s1 Jesus-di báyékí tꞌowa ovâyhehkháamä́gi 
\p  
\v 38 Jesus in Huḏíyo-ví méesate iweḏi napee, heḏi Simon-bí tewhá iwepiye namää. Simon-bí jahkwíjo ûnhayḏi hânho natsá̖wä̖pꞌíḏeˀ, heḏi Jesus igîˀ ônkhä̖ˀgeˀdaaˀan.  
\v 39 Heḏiho Jesus namääḏi iˀ kweeví whohte hânge iwí̖nú, heḏi iˀ tsá̖wä̖pꞌíḏe i kweeví túˀḏí napee-íḏí ijôn. Wesebo iˀ tsá̖wä̖pꞌíḏe ûnhándí iˀ kwee ishaa, heḏi ovâyhúujôn. 
\p  
\v 40 Nathantsuḏemän dihayḏi iˀ kaykhanwówá thaa ho naphaḏe, heḏi toˀwên wây-á dihayˀin dínkwꞌóˀnin Jesus-víˀpiye dâyhoˀ, tobá háawi inbí hay dínmuu wänboˀ, heḏi iví mandi ovâytä̖geḏi tꞌä̖hkí ovâyhehkháamä́gi.  
\v 41 In yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ báyékí tꞌowavíˀweḏi dínpee, heḏi dipeeˀä̖ḏi dívítu̖wí̖nú, “U̖-á Jôeso Táḏá-ví ay-ân unmuu.” Hewänbo iˀḏi tꞌayḏi ovâyhéeˀandi wíyá wíˀovâyhíˀmä́gipí, gá dínhanginnândân i-á nammu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, heḏi waˀḏi wínadaˀpí in tꞌowa dínhanginnáaníḏí toˀwí namuuˀin. 
\s1 Jesus in Huḏíyo-ví méesateˀây eeje in tꞌowa Jôesi Táḏáví tun ovâytꞌôeˀoˀ 
\p  
\v 42 Namuwä̖thay ihayḏi Jesus ee búˀḏí napee, heḏi wä̖́hä̖̂ä̖ tóebo wínathaapí iwepiye namää. In tꞌowaḏi óetu̖wä̖hoˀ, heḏi óeshaa ihayḏá dívíkhä̖ä̖ḏeˀ inbíˀweḏi wíˀijâaˀa̖mípíḏí.  
\v 43 Hewänbo iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Naa dînkhâyˀä̖ˀ iˀ wéˀgeˀi búˀây eejepiye omú-íˀin, heḏânho dovâytꞌôeˀa̖míḏí nä́ˀi híwóˀdi tun háḏíḏí Jôesi Táḏádí in tꞌowa ovâysígíhóndeˀ i̖ˀgeḏi. Hangîˀânkun naa dísan.”  
\v 44 Heḏiho Jôesi Táḏáví tun iˀ Huḏíyoví méesateˀây eeje in Huḏíyoví nange i̖ˀge tꞌä̖hkí ovâytꞌôekanhon. 
\c 5  
\s1 Jesus-di iví páaḏéˀin khä̖geˀnin ovâydeˀman 
\p  
\v 1 Wí thaa Jesus iˀ pꞌoekwîn Genessaret gin dâytu̖ˀoˀ iwe tsowa wáy nawin, heḏi báyékí in tꞌowa dívíchä̖numáa shánkí iví núˀpiye dívíhâ̖a̖ḏi-íḏí heḏânho shánkí híwó Jôesi Táḏáví híˀ ditꞌoe-íḏí.  
\v 2 Wíje kophé owáy pꞌoˀ kꞌáygé wáy daˀä́ndí imûˀ. In paawóˀindá wíyá wáygé dijiˀ inbí paˀakanuˀi dâyˀowêeḏi-íḏí.  
\v 3 Wí kophé-á Simon-bîˀ ûnmuu. Jesus iwe itógiḏi Simon óedaaˀan hây pꞌoe iwepiye ônhâ̖a̖ḏi-íḏí, heḏi iwáygé isógeḏi in tꞌowa ovâyhá̖ˀan. 
\p  
\v 4 Heḏi ovâyhíˀbowa ihayḏi Simon óetu̖ˀan, “Uví kophé oe shánkí nawä̖ˀän diwepiye mänha̖ḏi, heḏi unbí paˀakanuˀi binwhájé heḏânho bînpaawhahóeníḏí.”  
\v 5 Simon-di óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, khun tꞌä̖hkí hânho ívítꞌôeˀan, heḏi wêe wänbo paa wíˀâywhahkêˀpí. Hewänbo nää-á gin u̖ˀ untú̖ḏího iˀ paˀakanuˀi dówhaajé-í.”  
\v 6 Heḏi han dívíˀan dihayḏi báyékí paa dâywhahógi, heḏi inbí paˀakanuˀi dínsivekhâypóe.  
\v 7 Heḏiho dívímanwáḏáˀan inbí kꞌemaˀin iˀ wêe kophé iwe ditoˀonnin diˀä̖ä̖-íḏí ovâykhä̖geˀnamíḏí, heḏi indá dipówá ihayḏi in wíje kophé tꞌä̖hkí dínpꞌídepóeḏí báyékí dínpaakuˀundi ovâyˀu̖gekhâyˀan. 
\p  
\v 8 Simon Peter háa napóeˀin imûˀ ihayḏi Jesus-ví páaḏépiye idégeˀdisóge heḏi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, navíˀweḏi óha̖ḏi, naa-á tꞌaywóhkandiḏa̖ˀ omuu.”  
\v 9 Haˀwâa Peter natú̖ gá óeháaˀandân báyékí paa dâywhahógiḏi, heḏi tꞌä̖hkí in diho dívímanwáḏáˀan inbí kꞌemaˀin iˀ wêe kophé iwe ditoˀonnin diˀä̖ä̖-íḏí ovâykhä̖geˀnamíḏí, heḏi indá dipówá ihayḏi in wíje kophé tꞌä̖hkí dínpꞌídepóeḏí báyékí dínpaakuˀundi ovâyi-áḏí dijiˀin wáˀ ovâyháaˀan.  
\v 10 James-áḏí John-dáḏí hanbá dachanpóe. Nä́ˀin wíje senäˀdá Zebedee-ví ây damuu, heḏi indáḏí Simon-dáḏí wéˀge dä̂npaawóˀoˀ. Hebo Jesus-di Simon óetu̖ˀan, “Wíˀunkhunwôedaˀípí. Nää-á paa mänhóndeˀ, hewänbo nää iweḏi páaḏépiyá tꞌowa-ân naagîˀ dînkhonkhâymáa.”  
\v 11 Inbí kophé oe pꞌo kíngépiye dâywáyhá̖ḏiḏi hä̖ä̖wí dínkwꞌóˀdi tꞌä̖hkí dâyjoeˀan, heḏi Jesus óeyu̖u̖hoˀ. 
\s1 Jesus-di wí sen naphéetaymuuˀiˀ ônhehkháaˀan 
\p  
\v 12 Wí thaa ee nangebá wí búˀay iwe Jesus najiˀ, heḏi wí sen iví túˀ tꞌä̖hkí naphéetaymuuˀi Jesus-ví páaḏépiye idégeˀdisógeḏi ipꞌóˀtꞌä̖́ä̖, heḏi óekhä̖geˀdaaˀandi óetu̖ˀan, “Dînhanginná u̖-á úkoḏiˀin nä́ˀi phéetay dînjâaˀa̖míḏí, undaˀḏi.”  
\v 13 Heḏi Jesus ikhóhtä̖ä̖ḏi iví mandi iˀ sen óetä̖geḏi óetu̖ˀan, “Odaˀ-ákun wíhehkháamä̂äníḏí. Unhehkháapúuwí.” Wesebo iˀ senbí phéetay ûnhán.  
\v 14 Heḏi Jesus-di kayˀindi óetu̖ˀan, “Toˀwí wänbo háa úpóeˀin wínâatꞌôeˀa̖mípí. Moses-di wovâyjôn wí hä̖ä̖wí iˀ owhaˀvíˀpiye bînhûuwíˀin Jôesi Táḏá óemä̂äníḏí, heḏânho in tꞌowa ovâyhanginˀânnamíḏí íwówaˀin. Nää ópûn, haˀwâa óˀan.”  
\v 15 Hewänbo nää-á shánká báyékí tꞌowa Jesus-ví̖ˀgeḏi dínhanginpóe, heḏi báyékí tꞌowa tꞌä̖mäpha̖ˀgeḏi diˀä̖ä̖ḏi dívíwéˀgeˀan ôntꞌôeyaaníḏí heḏá iˀḏi ovâyhehkháamä̂äníḏá.  
\v 16 Hewänbo iˀḏi ovâyjoeˀandi oe ahkónupiye namää ijûusuˀa̖míḏí. 
\s1 Jesus-di wí sen ûnˀa̖ˀyä̖kankoḏipîˀ ônhehkháaˀan 
\p  
\v 17 Wí thaa wí tewhá iwe Jesus-di in tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ, heḏi wên Pharisees-áḏí heḏá wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí iví tsowa wáy dikwꞌó. Nä́ˀindá diˀä̖ä̖ iˀ búˀây eejeḏi oe Galilee nange Judea nangá nakwꞌóˀdiˀ, heḏá Jerusalem búˀ iweḏá. Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí Jesus báyékí kay óemä́gi in tꞌowa hehkháa ovâymä̂äníḏí.  
\v 18 Ihayḏibá wên senäˀ dipówá, indá wí sen ûnˀa̖ˀyä̖kankoḏipîˀ wên whohpa̖ˀay eeḏi nakꞌóeḏí óekán, heḏi dívíkhä̖ä̖ ívepiye óetsꞌûuḏe-íḏí heḏânho Jesus-ví páaḏépiye óekꞌúuwíḏí.  
\v 19 Hewänbo oe íve in tꞌowa dibáˀyendi háḏíḏí óetsꞌûuḏe-íˀin wíḏâyshaapí, heḏiho oe whaˀkꞌaypiye óepiye. I tekumu wáy wí dâyhá̖ḏiḏi dâykhóˀjéphohkíḏi, heḏi iˀ sen iví whohpa̖ˀay wóegé in tꞌowaví jâaḏi óewhaje Jesus-ví páaḏépiye.  
\v 20 Dâywä̖yu̖máaˀin Jesus-di ovâymûˀ ihayḏi iˀ sen óetu̖ˀan, “Kꞌema, uví tꞌaywóˀdi-á úˀowóˀjen.” 
\p  
\v 21 In Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí in Pharisees-áḏí dívítu̖máa, “To-an nä́ˀi namuu gân naˀándeˀ? Jôesi Táḏáḏa̖ˀmân ûnkoḏi tꞌaywóˀdi iˀowóejé-íḏí, wíyá toˀwí wänbo-á joe. Heḏiho nä́ˀi sen gin ihíˀmáaḏí Jôesi Táḏá óeˀaˀginhá̖núndeˀ.”  
\v 22 Jesus ûnhanginná háa diˀánshaamuuˀin, heḏi ovâytsikaˀyan, “Heháaḏan giˀbi ánshaa bînmáa?  
\v 23 Naa otú̖ḏá, ‘Uví tꞌaywóˀdi úˀowóˀjen,’ háa otú̖ḏá, ‘Ówí̖núḏá ójíyé,’ wéˀi-an shánkí wínabâapuˀwanpí heḏânho bînmúuníḏí háa taˀgendi dînkoḏiˀin háa joe?  
\v 24 Nää hä̖ä̖wí dókhâymáa wâykeeya̖míḏí naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ dînkꞌóeˀin nä́ä oepáa kꞌayḏi tꞌaywóˀdi dovâyˀowóejé-íḏí wáˀ.” Heḏáháˀ iˀ sen ûnˀa̖ˀyä̖kankoḏipîˀ-á óetu̖ˀan, “Naaḏi wítu̖máa, ówí̖nú, uví whohpa̖ˀay mänkeˀḏi uvíˀpiye unmú-í.”  
\v 25 Wesebo iˀ sen in tꞌowaví páaḏépiyeboˀ iwí̖nú, heḏi iví pa̖ˀay iwe ûnkꞌóeˀiˀ ikêˀḏi ivíˀpiye iweehoˀ, Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáaḏí namää.  
\v 26 In tꞌowa hânho ovâyháaˀan heḏá dikhunwôedaˀpóe. Heḏi indi wáˀ Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáaḏí ditú̖, “Nää thaa âymûˀ wí hä̖ä̖wí hä̂nhay wänbo âymûˀpîˀ.” 
\s1 Jesus-di Levi óetu̖ˀan i-áḏí namú-íˀin 
\p  
\v 27 Nä́ˀi tꞌä̖hkí napóe ihayḏi Jesus iˀ búˀay iweḏi namääḏi wí tax phahsandi Levi gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ óemûˀ iˀ phahsan chä̖ˀ dâywéˀgeˀoˀiˀ tehwáˀay ee naˀä́ndí. Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa-áḏí ókä̖ˀve.”  
\v 28 Levi iwí̖núḏí hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí ûnkwꞌóˀdi ijoeˀandi Jesus-áḏí namää. 
\p  
\v 29 Heḏi Levi-ḏi Jesus iví kꞌaygipiye óehoˀḏi ônshánkíˀeeḏipaa. Wây-á báyékí tax phahsannindá heḏá wây-á tꞌowa-á dikwꞌó indáḏí dívíhúujoḏi.  
\v 30 In Pharisees-áḏí heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí wíˀovâyhí̖ˀanpí Jesus-á nä́ˀin tꞌowa-áḏí ihúujoˀin, heḏiho Jesus-ví khä̖geˀnin ovâytsikaˀyan, “Heháaḏan nä́ˀin tax phahsannindáḏí heḏá nä́ˀin wéˀgen tꞌôeyanpíˀin dimuuˀindáḏí úvíhúujoˀ?”  
\v 31 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “In dihayˀinda̖ˀmân wí woekandi díntáy, in dihaypíˀindá joe.  
\v 32 Naa oˀä̖ä̖ in toˀwên tꞌaywóhkannin dimuuˀin dínhanginnáˀnin dovâytu̖ˀâ̖a̖míḏí inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀa̖míḏí, in toˀwên inbí wówátsi taˀge dâyhon gin diˀándeˀindá joe.” 
\s1 Jesus ha̖a̖ḏä́ i̖ˀgeḏi óetsikaˀyan 
\p  
\v 33 Wên tꞌowaḏi Jesus óetu̖ˀan, “John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví khä̖geˀnin ihayḏa̖ˀ dívíha̖a̖ḏä́ˀo heḏá báyékí dívíjûusuˀoˀ, in Pharisees-ví khä̖geˀnin wáˀ hanbá dívíˀoˀ. Heháaḏan uví khä̖geˀnin húukandáḏí su̖wä̖-áḏíḏa̖ˀ dívíˀoˀ?”  
\v 34 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Dínkhóhtsa̖a̖shánkíˀeeḏináˀ dihayḏi ti únkoḏi iˀ soyingiví kꞌemaˀin bînha̖a̖ḏä́kannamíˀin waˀḏi iˀ soyingi indáḏí najiḏiboˀ? Heḏân joe.  
\v 35 Hewänbo owáy hä̖̂ä̖ḏi iˀ soyingi inbíˀweḏi óekhuwakhâymáa, ihayḏânho dívíha̖a̖ḏä́ˀa̖mí.” \f + \fr 5:35 \ft Jesus wíˀbo iví̖ˀgeḏi ihíˀmáa. I-á iˀ soyingi waagiˀbá namuu, heḏi iví khä̖geˀnindá iˀ soyingiví kꞌemaˀin waaginbá-á dimuu.\f* 
\s1 Jesus-di ovâythayjoˀ in Huḏíyoví hayˀowáyḏíˀi khuu-á heḏá iví tsꞌa̖a̖bi khuu-á wíḏänwóndepíˀin 
\p  
\v 36 Jesus-di nä́ˀi há̖hkangîˀ híˀ wáˀ ovâytu̖ˀan: “Toˀwí wänbo wên to tsꞌa̖a̖min diweḏi wíˀisívéndepí wây-á to naphohcháˀnin diwe itꞌiˀkꞌúuwíḏí. Han waagi iˀandá, in to tsꞌa̖a̖min wí pho ûnchaní, heḏá in to tsꞌa̖a̖min diweḏiˀin tꞌihku-á wáˀ háˀto in to khannin deeḏi híwó nakeetꞌôení.  
\v 37 Heḏá wáˀ toˀwí wänbo wí méena tsꞌa̖a̖biˀ kꞌúwá khowa múu kayjee eeje wíˀikuuḏepí. Gin waagi iˀandá, iˀ méenaḏi iˀ múu óephuuḏi óepâave-í, heḏá iˀ méena nachaˀḏee-í heḏi iˀ múu-á óepeḏeeˀa̖mí.  
\v 38 Nakhâyˀä̖ˀ méena tsꞌa̖a̖bi-á wí kꞌúwá khowa múu tsꞌa̖a̖biˀ eeje óekuu-íˀin.  
\v 39 Heḏá tꞌowa-á páaḏé méena kayjee dâysu̖wä̖ḏá háˀto méena tsꞌa̖a̖bi-á disu̖wä̖daˀí. Ditú̖u̖ní, ‘Nä́ˀi méena kayjee-á shánkí híwóˀdi namuu’.” 
\c 6  
\s1 Jesus-á kaykhanwówá thaa wáˀ natsonjiˀ 
\p  
\v 1 Wí thaa, Huḏíyoví kaykhanwówá thaa nanáˀdiˀ, Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí wí táhtân nava i̖ˀge dimän, heḏi iví khä̖geˀnin dâytákꞌéthehon, heḏá inbí mandi dâyhuuˀandi iˀ táhtân dâykꞌoˀ.  
\v 2 Wên Pharisees-di ovâytu̖ˀan, “Kaykhanwówá thaa háa úvíˀo waagá nakhâ̖a̖kꞌóe. Heháaḏan haˀwâa úvíkanhon?”  
\v 3 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undá bîntunnanpíˀan háa David heḏá in senäˀ i-áḏí dijiˀindáḏí hä́nˀoe dívíˀannin diha̖hsên dihayḏi.  
\v 4 Jôesi Táḏáví tewhá ee David natsꞌûndi iˀ pává ee nasaaˀiˀ ihógi heḏi ikꞌoe, heḏá in senäˀ i-áḏí dijiˀindá wáˀ ovâymä́gi, tobá iˀ pává Jôesi Táḏágîˀ ûnwijesaa wänboˀ, heḏiho in owhaˀḏa̖ˀmân dínkꞌóe dâykꞌoˀíḏí.”  
\v 5 Jesus nä́ˀin wáˀ ovâytu̖ˀan: “Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi dînkꞌóe otú̖u̖níḏí háa tꞌowa kaykhanwówá thaa dínkoḏiˀin dívíˀa̖míḏí.” 
\s1 Kaykhanwówá thaa Jesus-di wí sen namantꞌaamuuˀiˀ ônhehkháaˀan 
\p  
\v 6 Wíyá kaykhanwówá thaa nanáˀ diwe Jesus wí Huḏíyoví méesateˀay ee natsꞌûndi in tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ. Wí sen iví koˀḏíngéḏíˀin man ûntꞌaamuuˀiˀ iwe naˀä́n.  
\v 7 Wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá wên Pharisees-á wáˀ dikwꞌó. Indi á̖yîngiḏi óemúnde tigúba kaykhanwówá thaa wí toˀwí hehkháa óemä̂äníˀin, heḏi gin iˀandáhoˀ ôntꞌeˀpꞌêeḏe-í.  
\v 8 Hewänbo Jesus ûnhanginná háa diˀánshaamuuˀin, heḏi iˀ sen namantꞌaamuuˀiˀ óetu̖ˀan, “Ówí̖núḏí nä́ä páaḏépiye ókä̖ˀve.”  
\v 9 Heḏáháˀ Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀin tsika wâytsikakhâymáa: Kaykhanwówá thaa wéˀi-an gínkꞌóe ívíˀa̖míḏí: Ti gínkhâyˀä̖ˀ wí toˀwí iví wówátsi âyˀaywoeníˀin háa âyháyjíˀin?”  
\v 10 Heḏi ibéeḏí wíˀínbo ovâymúndeˀ, heḏáháˀ iˀ sen óetu̖ˀan, “Ókhóhtä̖ä̖.” Heḏi ikhóhtä̖ä̖ḏi iví man ûnwówaḏi páaḏéḏí ûnmuu waagibá ûnpóe.  
\v 11 Hewänbo in dikwꞌóˀnin hânho ditꞌayḏi dívítu̖máa hânnangú Jesus dâyˀa̖míˀin. 
\s1 Jesus-di tä̖ˀḏi wíje senäˀ ovâydeˀman iví khä̖geˀnin dimúuníḏí 
\p  
\v 12 Ihayhä̖̂ä̖ḏihkí Jôesi Táḏávíˀpiye ijûusuˀan.  
\v 13 Nathay ihayḏi iví khä̖geˀnin ivíˀpiye itu̖hkánnan, heḏi in diweḏi tä̖ˀḏi wíje ovâydeˀmandi nä́ˀinbá ovâytu̖ˀan, “Undá naví tꞌôekhuwaˀin ímuu.” Ginnân dikhá̖wä̖́:  
\v 14-16 Simon (i-á Jesus-di Peter gin wáˀ óekhá̖wä̖́mä́gi), heḏá Andrew-á (i-á Simon-bí tíˀûu-á ûnmuu), heḏá James-á, John-dá, Philip-á, Bartholomew-á, Matthew-á, Thomas-á, heḏá wíyá wêe James-á (i-á Alpheus-ví ay ûnmuu), heḏá wíyá wêe Simon-dá (i-á “Iˀ Zealot namúˀdeˀiˀ” gin wáˀ óetu̖ˀoˀ\f + \fr 6:14-16 \ft In Zealot tꞌowa-á Israel nangegîˀ dívíhä́nboˀ in Rome-ˀin ovâykhehpeeyé-íḏí\f*), Judas-á (iví táḏá-á James gân ûnkhá̖wä̖́), heḏá Judas Iscariot-dá (i-á Jesus óeku̖hpekhâymáaˀi-á namuu). 
\s1 Jesus-di báyékí tꞌowa ovâyhehkháamä́gi 
\p  
\v 17 Okú kwꞌáyeḏi tꞌä̖hkíḏíbo diwá̖, heḏi Jesus nanantayeḏináˀ diwe iwí̖nú. Báyékí in óeyu̖u̖honnin i-áḏí dijiˀ heḏá báyékí wây-á tꞌowa-á wáˀ, indá diˀä̖ä̖ Jerusalem búˀḏí, heḏá wíyá wáygéḏá Judea nantaa búgeḏi, heḏá iˀ mâapꞌoe pꞌoˀ kꞌáygéwin búˀ Tyre-á Sidon-dá tsowaḏá wáˀ diˀä̖ä̖.  
\v 18 Nä́ˀin tꞌowa-á diˀä̖ä̖ Jesus ôntꞌôeyaaníḏí heḏá inbí hay ovâyjâaˀa̖míḏí. Heḏá in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâytꞌôephaḏekandoˀin wáˀ diˀä̖ä̖ḏi dihehkháapóe.  
\v 19 Tꞌä̖hkí in tꞌowa dívíkhä̖ä̖ḏeˀ óetä̖ä̖gé-íḏí, gá wí pínnán ûnpeeˀiˀḏi dihaywówaˀdân. 
\s1 Jesus-di in tꞌowa ovâytu̖ˀan toˀwên dimuu dâyhíhchanmáˀve-íˀindá heḏá híwóhpí dínpúuwíˀindá 
\p  
\v 20 Jesus ibéeḏí iví khä̖geˀnin imúndeḏi ovâytu̖ˀan, “Un sehkanäwó íwówájiˀin híhchan bînmáˀve-í, gá Jôesi Táḏáví tꞌowa ímuuḏân.  
\v 21 Un nää bînha̖hphaḏendeˀin híhchan bînmáˀve-í, gá íshu̖hpúuwíḏân. Un nää íséejiˀin híhchan bînmáˀve-í, gá híhchandi úvípꞌáhkaa-íḏân.  
\v 22 Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuḏi tꞌowaḏi wovâytꞌayḏá heḏá wovâyjoegimáaḏá heḏá tꞌä̖mäge unbí̖ˀgeḏi dívíhíˀmáaḏá heḏá tꞌaywóhkannin ímuu gin wovâytu̖máaḏá, híhchan bînmáˀve-í.  
\v 23 Gin waagi únpóeḏá íhíhcha̖a̖-í heḏá úvíhíhchanchä̖ä̖nú-í, gá in tꞌowaḏi han wovâyˀandibo Jôesi Táḏáḏí báyékí híwóˀdi hä̖ä̖wí oe makówá wovâymä̂äníḏân. Wíˀúnˀôeḏe-ípí nä́ˀin tꞌowaví hehä̖̂ä̖win thehtáy pahpáˀindi wáˀ in Jôesi Táḏáví tukheˀmin hanbá ovâyˀan. 
\p  
\v 24 “Hewänbo un nää íkoḏitꞌowamuuˀin tꞌôephaḏe únpúuwí, gá undá unbí híwóˀdi thaa ho únphaḏeḏân.  
\v 25 Un nää íshu̖ˀmuuˀin tꞌôephaḏe únpúuwí, gá undá íha̖a̖púuwíḏân. Un nää ípꞌâajiˀin tꞌôephaḏe únpúuwí, gá undá íboˀaapúuwíḏân heḏá íséeyê̖e̖ní.  
\v 26 Tꞌä̖hkí tꞌowa unbí̖ˀgeḏi híwó dívíhíˀmáaḏá tꞌôephaḏe únpúuwí. Háaḏí? Gá nä́ˀin tꞌowaví hehä̖̂ä̖win thehtáy pahpáˀin híwóˀbáho dívíhéeˀandân in hójoˀinbí̖ˀgeḏi ditú̖ˀin Jôesi Táḏáví tukheˀmin dimuuˀin.” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan dínkhâyˀä̖ˀ inbí hä́nmin ovâysígí-íˀin 
\p  
\v 27 “Hewänbo un naa dîntꞌôeyandeˀin naaḏi wâytu̖máa, unbí hä́nmin bînsígí-í, heḏá in wovâytꞌayˀindá híwóˀdá bînˀa̖mí.  
\v 28 Jôesi Táḏá bîndaaˀa̖mí wí hä̖ä̖wí híwóˀdi ovâyˀa̖míˀin in toˀwên híwóhpîˀ únpúuwíˀin didaˀin, heḏá in toˀwên unbíˀgeḏi wovâyjänäkíhéeˀoˀingîˀ ovâyjûusuˀa̖mí.  
\v 29 Wí toˀwíḏí wéhángéḏí wovâytsꞌemapháveḏi, oe wéhángéḏí wáˀ bîntsꞌemaphavemä̂äní. Wí toˀwíḏí unbí kꞌéwéˀin to wovâykêˀḏi, unbí to wáˀ wovâykáyjíḏí wívînkhâ̖a̖ˀa̖mípí.  
\v 30 Wí toˀwíḏí wí hä̖ä̖wí wovâydaaˀandi bînmä̂äní, heḏi wí toˀwíḏí wí hä̖ä̖wí únmuuˀi wovâykêˀḏá, wíyá wívîndaaˀa̖mípí.  
\v 31 Háa tꞌowaḏi un wovâyˀa̖míˀin ídaˀ waagibá, hanbá bînˀa̖mí. 
\p  
\v 32 “In toˀwên wovâysígíˀinda̖ˀmân bînsígíḏá, ti tꞌowa unbí̖ˀgeḏi ditú̖u̖ní híwó úvíˀoˀin? Heḏân joe. In tꞌaywóhkannindi wänbo wáˀ ovâysígí toˀwên in ovâysígíˀin.  
\v 33 Heḏi in toˀwên híwó wovâyˀoˀingîˀḏa̖ˀmân híwó bînˀoḏá, ti tꞌowa unbí̖ˀgeḏi ditú̖u̖ní híwó úvíˀoˀin? Heḏân joe. Tꞌaywóhkannin wänbo wáˀ híwó ovâyˀoˀ in toˀwên híwó in ovâyˀoˀin.  
\v 34 Heḏi in toˀwên wovâywáywáˀâa-íˀinda̖ˀmân bînchä̖ˀpíyémäḏá, ti híwó úvíˀo gin tꞌowa ditú̖u̖ní? Heḏân joe. Tꞌaywóhkannin wänbo wáˀ wây-á tꞌaywóhkannin dâychä̖ˀpíyémäˀ, dínhanginnândáho hä̖́yú̖ dívípíyémä́gi ihaybá ovâywáywáˀâa-íˀin.  
\v 35 Ginnân úvíˀa̖mí: Uví hä́nmin bînsígí-í, heḏá híwóˀdá bînˀa̖mí. Bînpíyémä̂äní hä̖ä̖wí, heḏi i̖ˀgeḏi wíˀúvíˀánshaaˀa̖mípí háa wíyá bînhóení háa joe. Gin waagi úvíˀandi, wíyá shánkí híwó bînhóení, heḏi taˀgendi iˀ shánkí kwꞌáye naˀä́ndiví ây ímuu gin tꞌowa ovâykeeya̖mí. Iˀḏá in toˀwên dikú̖ˀdaapoeˀoˀpíˀin wänboˀ in ditꞌaywóˀtꞌóeˀin wänbo-á híwó ovâyˀoˀ.  
\v 36 Únkhâyˀä̖ˀ tꞌowavíˀpiye ísehkanäpúuwíˀin, uví Táḏá Jôesi uvíˀpiye nasehkanäpoeˀo waagibá.” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan wây-á tꞌowa wíˀovâytꞌaywóˀdichä̖́nuˀbe-ípí 
\p  
\v 37 “Ihayḏa̖ˀ tꞌowa wívîntꞌaywóˀdichä̖́nuˀbe-ípí, heḏânho un wíwovâytꞌaywóˀdichä̖ä̖nú-ípíḏí. Ihayḏa̖ˀ wíˀítú̖ˀbe-ípí toˀwên dimuuˀin ovâytuhchä̖ä̖nú-íˀin, heḏânho wíwovâytuhchä̖ä̖nú-ípí. Wây-á tꞌowa bînˀowóejé-í heḏânho wovâyˀowóejé-íḏí.  
\v 38 In tꞌowa hä̖ä̖wí bînmä̂äní, heḏânho Jôesi Táaḏí un wáˀ wovâymä̂äní. Unbí tꞌún wovâypꞌíḏe waagibá únpúuwí, heḏáháˀ in tꞌún wovâytꞌä̖́ˀtꞌä̖́ˀnandá wovâywáḏáˀa̖mí shánkí báyékí únsaḏee-íḏí, pꞌéeḏí chꞌa̖ˀkí únsaḏee-í. Wây-á toˀwêngîˀ bîntaajo waagibáho wovâytaaya̖mí.” 
\p  
\v 39 Jesus-di nä́ˀi há̖hkangîˀ híˀ wáˀ ovâytu̖ˀan: “Wí tsíˀtꞌaaˀi-á wûnkoḏipí wíyá tsíˀtꞌaaˀiˀ óepahûuwíḏí. Gin iˀandá wíˀgíndíbo kwiˀónú dakeˀtꞌá̖a̖nípíˀan.  
\v 40 Wí toˀwí nahá̖hpoeˀoˀi-á iví há̖hkandiví shánkí wínahá̖hpí, hewänbo ho nahá̖hpóe ihayḏá iví há̖hkandi waagiˀbá namúuní. 
\p  
\v 41 “Heháaḏan iˀ phétä̖́ wíyá toˀwíví tsée ûntoˀondi bînmúndeˀ, heḏi in phé unbí tsée úntoˀonnindá wívînˀá̖yîngiˀohpí?  
\v 42 Wíˀúnkoḏipí bîntu̖ˀâ̖a̖míḏí, ‘Ókä̖ˀ kꞌema, hä̖ˀi phétä̖́ uví tsíˀḏí wînwhahkáyjí,’ gá wên phé uví tsíˀ útoˀondi híwó wíˀúnkeetꞌóepíḏân. Undá paa úvíjánúmáaˀin waaginbá ímuu. Páaḏé hä̖ˀin phé unbí tsíˀḏí binwhahkeˀ heḏânho híwó únkeetꞌôení wíyá toꞌwíví tsíˀḏí hä̖ˀin phétä̖́ bînwhahkáyjíḏí.” 
\s1 Iˀ bay napaˀi wên bay tay iwe 
\p  
\v 43 “Wên bay tay híwóˀnin deeḏi híwóhpîˀ bay wínapaˀpí, heḏi wên bay tay híwóhpíˀin namuuˀin deeḏi bay híwóˀdi namuuˀi wínapaˀpí.  
\v 44 Úhanginná háawin wên tay namuuˀin iˀ hä̖ä̖wí napayeḏee iweḏi. Figs-á phéˀyä́vi nawä̖́ä̖muu iweḏi wíˀóetháyˀépí, heḏá úuva-á wên tsígu iweḏi wíˀóetháyˀépí.  
\v 45 Heḏi hanbá wí toˀwí híwóˀdi namuuˀi-á híwó iˀoˀ, gá iví píˀnä́ khóˀjé báyékí híwóˀdi imáaḏân, heḏi wí toˀwí híwóhpîˀ namuuˀi-á híwóhpîˀ iˀoˀ, iví píˀnä́ khóˀjé-á híwóhpîˀ imáaḏí. Tꞌä̖hkí tꞌowa háa inbí píˀnä́ khóˀjé dâymáa waagibá dívíhéeˀoˀ.” 
\s1 Wáy wên in Jesus-ví híˀ ditꞌoeˀin nä́ˀi híˀ dâysígíˀa̖mí, wây-á wêndá joe 
\p  
\v 46 “Heháaḏan undi naa ihayḏa̖ˀ díkhá̖yä̖́ˀde ‘Nanbí tsondi pꞌóˀḏéḏîˀ’ gin, hewänbo háa naaḏi wâytu̖ˀan waa wíˀúvíˀohpí?  
\v 47 Toˀwên navíˀpiye diˀä̖ä̖ḏi naví híˀ ditꞌoeḏi dînˀaˀgindoḏá naaḏi wâythayya̖mí háawin dimuuˀin.  
\v 48 Indá wí sen wí tewhá ikꞌûˀi waaginbá dimuu, iví tepúgîˀ báyékí iphoyä̖ä̖ heḏá kꞌuuḏá itepútógi. Heḏi napꞌohsôe ihayḏi iˀ pꞌoeḏi iˀ tewhá óenán, hewänbo iˀ sen híwó ikꞌûˀḏiho iˀ tewhá wíˀóeˀa̖ˀyä̖ˀnanpí.  
\v 49 Hewänbo in toˀwên naví híˀ ditꞌoeḏi dînˀaˀgindopíˀindá wí sen itewhákꞌûˀḏi tepúpíḏíbo waaginbá dimuu, heḏi iˀ pꞌoˀkꞌay napꞌohsôe ihayḏi iˀ pꞌoeḏi iví tewhá hânho ônnándí wesebo tꞌä̖hkího ônpꞌonayu̖.” 
\c 7  
\s1 Jesus-di wí Rome-wi sundaḏoví tꞌôeˀi ônhehkháaˀan 
\p  
\v 1 Nä́ˀi tꞌä̖hkí Jesus-di in tꞌowa ûntꞌôeyanjiˀin ovâyhíˀbowa ihayḏiho iwáygéḏí oe Capernaum búˀaypiye namää.  
\v 2 Iwe wí sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀ najiˀ, i-á wí tꞌôeˀi ûnˀä́n hânho idaˀiˀ, heḏi nä́ˀi tꞌôeˀi-á nahayḏi chuwa kꞌáygé nakꞌóe.  
\v 3 Iˀ sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀ Jesus-ví̖ˀgeḏi natꞌoe ihayḏi wên Huḏíyo tsonnin ovâysan Jesus óedaaˀa̖míḏí naˀä̖ä̖-íḏí iví tꞌôeˀiˀ óehehkháamä̂äníḏí.  
\v 4 Jesus najiˀ iwe dipówá ihayḏi pín taˀgeḏi óekhä̖geˀdaaˀan. Óetu̖ˀan, “Nä́ˀi sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀ-á ihay híwóˀdi namuu nä́ˀi iˀgîˀ mânˀa̖míḏí,  
\v 5 gá iˀḏá tꞌä̖hkí nanbí tꞌowa dînsígíḏân, heḏá nanbí búˀwi méesateˀay dînkûˀ.” 
\p  
\v 6 Heḏiho Jesus indáḏí namää. Owáy iˀ sundaḏoví tewhá tsowa wáy dipowamän dihayhä̖̂ä̖ iˀḏi ivíˀweḏi wên kꞌemaˀin ovâysan Jesus óejay-íḏí, heḏi indi Jesus óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, wíyá á̖yîngi wíˀúyê̖e̖nípí, naa ihay híwóˀdi wóˀmuupí naví kꞌaygi untsꞌú̖u̖níḏí,  
\v 7 heḏá wáˀ ochanpóe naa ihay híwóˀdi wóˀmuupíˀin uvíˀpiye wänbo omú-íḏí. Naví tꞌôeˀi dînhehkháapúuwí gin untú̖ḏí, nahehkháapúuwí-ákun.  
\v 8 Nä́ˀindá naa dînhanginná, gá naa wáˀ hä̖ä̖wí díjôndi dóˀaˀgindoḏân, heḏi naaḏi wây-á sundaḏo dovâytsonmáa, heḏi dâyˀaˀgindoˀ. Wí sundaḏo ‘Ópûn’ gin dótu̖ˀandi, i-á namääˀä̖, heḏi wíyá wêe ‘Ókä̖ˀve’ gin dótu̖ˀandá, i-á naˀä̖ä̖ˀä̖. Naví pantꞌôeˀi ‘Haˀwâa óˀan’ gin dótu̖ˀandi, háa otú̖ waa iˀoˀ.”  
\v 9 Jesus óeháaˀan nä́ˀin natꞌoeḏi, heḏi ibéeḏí in tꞌowa ûnwóeˀä̖ˀin ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀin wâytu̖ˀa̖mí, hä̂nhay wänbo wí toˀwí báyékí wä̖yu̖ nä́ˀi sen waagi imáaˀi wíḏóshaapí, Israel iweˀin wänbo-á joe.”  
\v 10 Heḏi iˀ sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀví tewhá iwepiye in iví kꞌaygiˀin diˀä̖ä̖ˀin diwáymää, heḏi iˀ tꞌôeˀi nawówaḏi óeshaa. 
\s1 Jesus-di wí eˀnú óewáywówápaa 
\p  
\v 11 Wí hä̖́yú̖ thaa naphaḏe ihayḏi Jesus wí búˀay Nain gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye namää. Iví khä̖ge̖ˀnindá heḏá wây-á báyékí tꞌowa-á i-áḏíbá dimää.  
\v 12 Ee búˀ tehpaa phóḏi tsowa dimän dihayhä̖̂ä̖ wí eˀnú nachuuˀiˀ óekhä̖hkugihon. Iˀ eˀnú nachuuˀi-á wí kweeví wêeḏa̖ˀ ay ûnˀä́ndiˀ ûnmuu, heḏi iˀ kweeví sedó wáˀ ho ûnchuu. Báyékí iˀ búˀin tꞌowa iˀ jíyá-áḏí dijiˀ.  
\v 13 Nanbí Sedó Jesus-di iˀ kwee óemûˀ ihayḏi ivíˀpiye nasehkanäpóe, heḏi óetu̖ˀan, “Wívisíhtä̖ä̖-ípí.”  
\v 14 Heḏi ihá̖ḏiḏi iˀ peníphébay itä̖ge, heḏi in dâyhonnin dívíwóyí̖ˀ, heḏi Jesus natú̖, “Eˀnú, óshaa.”  
\v 15 Heḏi iˀ nachuuˀiˀ idaygisógeḏi ûnhíˀpaa, heḏi Jesus-di iˀ jíyá óetu̖ˀan, “Nä́ä uví eˀnú úˀä́n.”  
\v 16 Tꞌä̖hkíḏíbo dikhunwôedaˀpóe, heḏi Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáa. Ditú̖, “Wí Jôesi Táḏáví tukheˀbi hayˀi naˀä̖ä̖ naˀindáḏí nachaníḏí, Jôesi Táḏá-á naˀä̖ä̖ iví tꞌowa ikhä̖geˀnamíḏí.”  
\v 17 In Huḏíyoví nange tꞌä̖hkí heḏá iˀ nange bûu kꞌuwakí nakwꞌóˀdi-á in tꞌowa háa Jesus iˀannin ditꞌoe. 
\s1 John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiˀḏi Jesus óetsikaˀyan toˀwí namuuˀin 
\p  
\v 18 John i pꞌóˀpꞌoekandiví khä̖geˀnindi John óetu̖ˀan nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí napóe i̖ˀgeḏi.  
\v 19 Heḏi John-di wíje iví khä̖geˀnin ovä̂ntu̖hkánnan, heḏi Nanbí Sedó Jesus-víˀpiye ovä̂nsan óetu̖ˀa̖míḏí, “Hä́nˀoe ditû̖ˀ wí toˀwí Jôesi Táḏáḏí dînsankhâymáaˀin. Ti u̖-ân iˀ unmuu, háa wíyá toˀwí âynuuwä̖́-í?”  
\v 20 Jesus najiˀ iwe dapówá ihayḏi óetu̖ˀan, “John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiˀḏi naˀin dísan uvíˀpiye wên háawên wítsikaˀya̖míḏí,” heḏáháˀ John-bí tsika óetsikaˀyan.  
\v 21 Dapówá ihayhä̂äḏibá Jesus-di in tꞌowa tꞌä̖mäge dihayˀin hehkháa ovâymäˀ, heḏá yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á in ovâymáaˀinbíˀweḏi ovâykhehpiyendeˀ, heḏá ditsíˀtꞌaamuuˀindá inbí keetandá ovâymäˀ.  
\v 22 Heḏiho Jesus-di ovä̂ntu̖ˀan, “Jaho báwáypûn heḏi John dä̂ntu̖ˀâ̖a̖mí háa dä̂nmûˀ heḏá datꞌoe waagibá. In tsíˀtꞌaaˀin inbí keetan dâywáyhóndeˀ, in ditsiˀḏeeˀipíˀindá ditsiˀḏee, in diphéetaymuuˀindá diwówaˀ, diˀojetꞌaamuuˀindá ditꞌoeˀo, in dichuuˀindá diwáywówápoeˀo, heḏá Jôesi Táḏáví híwóˀdi tundá in sehkanäwó diwówájiˀin ovâytꞌôeˀoˀ.  
\v 23 Iˀ toˀwí iví wä̖yu̖ navíˀpiyeˀ wíˀûnhándepîˀ-á híhchan imáˀve-í.” 
\s1 Jesus híwó ihéeˀoˀ John iˀ pꞌóˀpꞌoekandiví̖ˀgeḏi 
\p  
\v 24 In John-bíˀweḏi daˀä̖ä̖ˀin dawáymää ihayḏi Jesus-di in báyékí tꞌowa i-áḏí dijiˀin ovâytsikaˀyan, “Ahkónupiye John ítꞌoe-íḏí ímää ihayḏi, hä̖ä̖-an íˀân bînmúníˀin? Ti wí toˀwí wên poesú waagibá wa̖a̖ḏi óepheḏemáaˀiˀ?  
\v 25 Heḏi hangîˀ wíˀímääpíḏí, hä̖ä̖-an handi bînmúuníḏí ímää? Ti wí toˀwí koḏitꞌowa waagi naˀaamuuˀiˀ? Ti wíˀúnhanginnáhpíˀan iowápoeˀo, heḏá Jôesi Táḏán saˀwóˀgí dívíˀawendeˀindá heḏá hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí dâymáaˀindá tsonninbí tewhá heˀendi eeje dithaa.  
\v 26 Heḏi wí toˀwí giˀbiˀ ípu̖wä̖määpíḏí hä̖ä̖-an handi ípu̖wä̖mää? Ti wí Jôesi Táḏáví tukheˀbi gáhân? Naaḏi wâytu̖ˀâ̖a̖mí John-dá wí Jôesi Táḏáví tukheˀbi namuu-ákun, hewänbo shánkí wänbo namuu.  
\v 27 John-nânkun namuu iˀ tꞌôekhuwaˀi Jôesi Táḏáví taˀnin diwe iví̖ˀgeḏi nataˀmuuˀiˀ. Jôesi Táḏáḏí iˀ toˀwí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí óehíˀmáaḏí óetu̖ˀan, 
\q1 Ótꞌôeyan, naaḏi wí naví tꞌôekhuwaˀiˀ uví páaḏé wînsankhâymáa. 
\q1 Iˀḏân in pꞌôe wônkhâyˀa̖mí unpówápíḏíboˀ.” 
\m  
\v 28 Heḏáháˀ Jesus natú̖, “Naaḏi wâytu̖máa, toˀwí wänbo nä́ä oepáa kꞌayḏi nää puwahay naˀaypu̖yä̖ˀi John-bí shánkí kwꞌáye wínamuupí. Hewänbo nää pha̖a̖piyeḏi in toˀwên Jôesi Táḏáví tun tꞌowa ovâytꞌôeˀoˀindáho John-bí shánkí kwꞌáye dimuu, tobá kwꞌáye dimuupíˀin waagin dimuu. 
\p  
\v 29 “Heḏi in tax phahsannindáḏí heḏá wây-á báyékí tꞌowa-áḏí John ôntꞌôeyan, heḏi John-di ovâypꞌóˀpꞌoeˀan. Gin dívíˀandá dâykeeyan dívíwä̖yundeˀin Jôesi Táḏá-á híwó iˀoˀin.  
\v 30 Hewänbo in Pharisees-á heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá wíḏihíjepí John-di ovâypꞌóˀpꞌoeˀa̖míḏí, heḏiho gindiḏi dâykeeyan dâyjoegiˀannin háa Jôesi Táḏá nadaˀ waa ingîˀ ovâyˀa̖míˀin. 
\p  
\v 31 “Hânnan otú̖u̖ní nä́ˀin nää diwówájiˀin tꞌowaví̖ˀgeḏi? Háawin tꞌowa-an dimuu? Hä̖ä̖ waagiˀinnan dimuu?  
\v 32 Gá áyyä̖̂ä̖ dimuu bûu pinge dikwꞌóˀnin waagiˀinnân dimuu, wáy wêndi in wéˀgen ovâytu̖wí̖núndeḏi, ‘Wâykhóhtsa̖a̖khaˀpúwhä̖ä̖ˀandi wíˀúvíjáḏéndepí, heḏá wâypeníkhaˀwandá wíˀúvísíhtä̖ä̖ḏepí.’  
\v 33 Ginnân otundaˀ: John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi napówá ihayḏi iha̖a̖ḏä́ˀan heḏá wíˀiméenasu̖wä̖pí, heḏiho un ítú̖, ‘Wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáa.’  
\v 34 Hewänbo naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ wéˀgen tꞌowa-áḏí dáyhúujo heḏá dósu̖wändeˀ, heḏiho ítú̖, ‘Binmúˀḏí, i-á naha̖ˀtꞌaa, heḏá su̖wä̖toˀi-ân namuu, heḏá hä̖ˀin tax phahsannindáḏí in wéˀgen tꞌaywóhkannindáḏí inbí kꞌema dínmuu.’  
\v 35 Hebo tobá gin ítû̖ˀ wänboˀ, in toˀwên Jôesi Táḏáḏí hangintan ovâymä́giˀindá ditû̖ˀ, ‘Taˀgendi Jôesi Táḏá báyékí ihangintanmáa’.” 
\s1 Wí kwee tꞌaywóhkandi namuuˀi Jesus-ví ân deeḏi ika̖ˀpꞌoeˀä̖yu̖ 
\p  
\v 36 Wí Pharisee Simon gin nakhá̖wä̖́ˀiˀḏi Jesus óehúutu̖ˀan, heḏiho iˀ Pharisee-ví tewhá iwepiye namääḏi ihúusóge.  
\v 37 Ee búˀbá wí kwee tꞌaywóhkandi namuuˀi nathaa. Nä́ˀi kwee-á Jesus iˀ Pharisee-víˀwe ihúujoˀin ûnhanginpóe ihayḏi iwepiye namää. Wên tsꞌä̖ˀin pꞌonbayˀay saˀwó nasundi ka̖ˀpꞌoe ûnkuˀunnin i-áḏí ihoˀ.  
\v 38 Jesus-ví ân núˀ idégeˀdisóge, heḏi isíhtä̖ä̖ḏeˀ. Iví tsíˀpꞌoe Jesus-ví ân deeḏi ûnjemuḏi iví whä̂ndi ôntꞌawe, heḏi óeˀânpꞌohtsä̖ˀ, heḏi iˀ ka̖ˀpꞌoe saˀwó nasundiḏá ân deeḏá ônˀeweḏáháˀ óeˀä̖yu̖.  
\v 39 Iˀ Pharisee Jesus óehúutu̖ˀandiˀ nä́ˀi imûˀ ihayḏi iˀánshaamáa, “Nä́ˀi sen taˀgendi Jôesi Táḏáví tukheˀbi namuuḏáhoˀ, ûnhanginnáaníwän nä́ˀi kwee óetä̖gendeˀiví̖ˀgeḏi toˀwí heḏá háawi namuuˀin, i-á tꞌaywóhkandi namuuḏi.” 
\p  
\v 40 Jesus-di Simon óetu̖ˀan, “Naa u̖-áḏí ohíˀdaˀ.” Simon-di Jesus óetu̖ˀan, “Heḏáho há̖hkandiˀ, hä̖ä̖-an naa dítu̖ˀa̖míˀin undaˀ?”  
\v 41 Jesus-di ginnân óetu̖ˀan: “Wíje senäˀ wí chä̖ˀ píyépä̖ˀi sen dachä̖ˀphaamuu. Iˀ wêe pꞌánä́n tä̖gintä̖ (500) kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀi naphaamuu, heḏi iˀ wêe-á pꞌánä́ntä̖-á (50).  
\v 42 Hewänbo wíḏä́nkoḏipí dänwáˀâa-íḏí, heḏiho wíˀgíndí iˀ daphaamuuˀiˀḏi ovä̂nˀowójé. Wéˀiḏan in wíje senäˀ diweḏi shánkí óesígí? Hân u̖-á unˀándeˀ?”  
\v 43 Simon-di Jesus óetu̖ˀan, “Gá iˀ shánkí báyékí ônˀowójéˀiˀḏân shánkí óesígí, gin naa oˀándeˀ.” “Taˀge untú̖” gin Jesus-di óetu̖ˀan.  
\v 44 Heḏi Jesus ibéeḏí iˀ kwee óemúndeˀ, heḏi Simon óetu̖ˀan, “Ti nä́ˀi kwee nâamúndeˀ? Naa uví kꞌaygi otsꞌûndi u̖ˀḏá wí pꞌoe wänbo wíḏímä́gipí naa dáyˀânˀowêeḏi-íḏí, hewänbo iˀḏá iví tsíˀpꞌoeḏi díˀânpꞌoeˀan, heḏá iví whä̂ndá dípꞌoepíḏi.  
\v 45 U̖ˀḏá wíḏípꞌohtsä̖ä̖pí uví kꞌaygi dísígíˀa̖míḏí, hewänbo iˀḏá otsꞌûn waagibo díˀânpꞌohtsä̖ḏi wíˀiwóyí̖ˀpí.  
\v 46 U̖ˀḏá wíḏípꞌóhka̖ˀanpí dînkeeya̖míḏí uví kꞌaygi díhéegíˀannin, hewänbo iˀḏá hä̖ˀi ka̖ˀpꞌoe saˀwó nasundiˀ naví ân deeḏi díˀä̖yu̖.  
\v 47 Heḏiho wítu̖ˀâ̖a̖mí, nä́ˀi kwee-á iví báyékí sígí ûnmuuḏi ikeejoˀ báyékí tꞌaywóˀdi ûnˀowóˀjennin, hewänbo wí toˀwí naˀándeḏi hínchä̖̂ä̖ḏa̖ˀ ûnˀowóˀjennin, i-á hínchä̖̂ä̖ḏa̖ˀ sígí imáa.”  
\v 48 Heḏáháˀ Jesus-di iˀ kwee óetu̖ˀan, “Uví tꞌaywóˀdi-á úˀowóˀjen.”  
\v 49 Wây-á i-áḏí dívíhúujoˀin dívíˀánshaamáa, “Háawi sennan nä́ˀi namuu? Natû̖ˀ tꞌaywóˀdi iˀowójénde wáˀ.”  
\v 50 Hewänbo Jesus-di iˀ kwee óetu̖ˀan, “Uví wä̖yu̖ úmuuḏiho wônˀowójé. Ánshaaginpíḏíboˀ ópûn.” 
\c 8  
\s1 Wên kwiyä̖ˀdi Jesus óeyu̖u̖hon 
\p  
\v 1 Iweḏi wí hä̖́yú̖ thaa iwe Jesus báyékí búˀây eejepiye namää, heḏi iˀ híwóˀdi tun ovâytꞌôekanhon háa Jôesi Táḏá nakhâymuu waa tꞌowa ovâysígíhóníḏí. Iví tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin wáˀ i-áḏíbá dijiˀ.  
\v 2-3 Wên kwiyä̖ˀ wáˀ Jesus-áḏí dijiˀ, indá Mary-á, Joanna-á heḏá Susanna-á dimuu. Nä́ˀin kwiyä̖ˀ dihaywän heḏá yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏá óemáawän, hewänbo Jesus-di hehkháa ovâymä́gi. Mary-á tꞌowaḏi óekhá̖yä̖́ˀdeˀ “Magdala búˀwi kwee” gin, heḏá Jesus-di tséḏí dijiˀin yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ivíˀweḏi ônkhehpiye. Joanna-ví sedó Chuza-á iˀ nanagewi tsondi Herod-ví kꞌaygi iwe ihä̖ä̖wíˀá̖yí̖ˀdoˀ. Wây-á báyékí kwiyä̖ˀ wáˀ Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí dimän, heḏi iˀ hä̖ä̖wí nä́ˀin kwiyä̖ˀ dínkwꞌóˀdi Jesus-á iví khä̖geˀnindá diyä̖́mu. 
\s1 Jesus-di wên há̖hkangíˀin óˀgéḏí koˀji i̖ˀgeḏi in tꞌowa ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 4 Tꞌowa báyékí búˀây eejeḏi Jesus-víˀpiye dimää, heḏi báyékí ditꞌowawéˀgepóe ihayḏi Jesus-di nä́ˀin há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovâytu̖ˀan:  
\v 5 “Wí koˀjikwoˀi namää iví koˀji wóegé, heḏi ee nava i̖ˀge ikoˀjiwáḏe. Wáy wí koˀji in pꞌôeˀay nava pínu nakꞌóe i̖ˀge najemu, heḏi tꞌowa diphaḏemändi iˀ koˀji kwꞌáayé dívíˀa̖hsaa, heḏi tsíḏé dívíshunwá̖veḏi iˀ koˀji dâykꞌoe.  
\v 6 Wíyá koˀji-á nakꞌuunáˀ deeḏá najemu, heḏi natsijópúpóe wänbo wínaˀomúnáhpíḏí natꞌaa.  
\v 7 Wíyá koˀji-á wä̖́ä̖ˀi phéˀyä̖́vi jâa-á najemu, heḏi iˀ phéˀyä̖́vi nasôeḏi óeˀánhógi.  
\v 8 Hewänbo wíyá koˀji-á híwóˀdi nan deeḏá najemu, heḏi tä̖gintä̖ (100) maˀkwꞌanukí shánkí napaa.” Gin Jesus-di ovâytu̖ˀan heḏáháˀ kayˀindi natú̖, “Toˀwên naví híˀ ditꞌoeˀindá híwó dívítꞌôeyaaníˀin dínkhâyˀä̖ˀ.” 
\p  
\v 9 Jesus-ví khä̖geˀnindi óetsikaˀyan hân nä́ˀin óˀgéḏí natundaˀin.  
\v 10 Heḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Jôesi Táḏáḏí wovâymä́gi íkaˀpóewíḏí háḏíḏí iˀḏi nää tꞌowa ovâysígíhóndeˀ i̖ˀgeḏi, hewänbo in wéˀgendá dovâyhá̖ˀoḏi óˀgéḏíḏa̖ˀ dovâytu̖máa, heḏânho wíḏikaˀpóewípíḏí. Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ginnân inbí̖ˀgeḏi nataˀmuu: 
\q1 Tobáháa dâymúnde wänbo wíḏínkeepoeˀopí, 
\q2 heḏá ditꞌoeˀo wänbo wíḏikaˀpóyaˀpí. 
\s1 Jesus-di iˀ koˀji i̖ˀgeḏi ovâythayyan 
\p  
\v 11 “Nä́ˀi híˀ iˀ koˀji i̖ˀgeḏi ginnân natundaˀ: Iˀ koˀji-á Jôesi Táḏáví tun waagiˀbá namuu.  
\v 12 Wáy wên tꞌowa iˀ nan nava pínu napꞌôeˀaymän niˀge nakâymuuˀi waaginbá dimuu. Jôesi Táḏáví tun ditꞌoe, hewänbo Penísendi naˀä̖ä̖ḏi iˀ tun inbí píˀnä́ khóˀjéḏí ovâywhahóndeˀ, heḏiho wíḏívíwä̖yundepíḏí háˀto ovâyˀaywoení.  
\v 13 Wây-á tꞌowa-á iˀ nan nakꞌuunáˀdi waaginbá-á dimuu. Jôesi Táḏáví tun ditꞌoeḏi híhchandi dâysígíˀoˀ, hewänbo wíḏipúumuupí waagibá dimuu. Hây tä̖hkíḏa̖ˀ dívíwä̖yundeˀ, hewänbo ovâytayindeˀ ihayḏá wíyá wíḏívíwä̖yundepí.  
\v 14 Wây-á tꞌowa-á iˀ wä̖́ä̖ˀi phéˀyä̖́vi nasaaˀi nan iwáygé wí koˀji najemuˀi waagiˀbá-á dimuu. Jôesi Táḏáví tun ditꞌoe, hewänbo báyékí hä̖ä̖wí nä́ä oepáa kꞌayḏiwiḏi ovâyˀá̖yîngimäˀ, dikoḏitꞌowamúuníˀindá didaˀ, heḏá háa dihíhchanpúuwí i̖ˀgeḏiḏa̖ˀ dívíˀánshaaˀoˀ. Heḏânho hanbá dínpoeˀo iˀ koˀji óeˀánhógiˀi waagibá, inbíˀweḏi hä̖́ä̖bo wínapayeḏeeˀipí waagibá napoeˀo.  
\v 15 Hewänbo wây-á tꞌowa-á iˀ híwóˀdi nan iwáygé wí koˀji najemuˀi waagiˀbá-á dimuu. Jôesi Táḏáví tun ditꞌoeḏi pín taˀgeḏi inbí píˀnä́ khóˀjé dâyhóndeˀ, heḏá híwóˀnin ánshaaˀin dimuuḏi wíḏâyjoeˀopí, heḏi dívíyä̖́ä̖ˀoḏibo híwóˀdi hä̖ä̖wí dívíˀoˀ.” 
\s1 Jesus-di wên phakó i̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 16 “Toˀwí wänbo wên phakó ikoˀankíḏí wí sä̖ˀwéḏí wíˀikaajopí háa whohte phoˀ wíˀitóeˀópí. Hewänbo wên phakóbay iwân ikéeˀí, heḏânho toˀwí íve natsꞌûndi iˀ ko imúuníḏí.  
\v 17 Heḏi hanbá hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nää nakaamuuˀi-áho owáy hä̖̂ä̖ḏibo nakeepúuwí, heḏá hä̖ä̖wí nää nakaˀpowamuupîˀ-áho owáy hä̖̂ä̖ḏibo nathaypúuwí nakaˀpowapúuwíḏí.  
\v 18 Heḏânho á̖yîngiḏi naví híˀ dîntꞌôeyanbe. Toˀwí itꞌôeyandeḏi naví híˀ dînkaˀpóyaˀdi-á shánkí wänbo óekaˀpowamä̂äní. Hewänbo toˀwí nakaˀpóyaˀpîˀ-á, tobá nakaˀpóyaˀ gin naˀánde wänboˀ, i hí̖yä̖̂ä̖ ho nakaˀpówáˀiˀ ônkaaya̖mí” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan. 
\s1 Jesus-ví jíyá-á tíˀûuwindá ûnpówá 
\p  
\v 19 Jesus-ví jíyá-áḏí iví tíˀûuwindáḏí ee Jesus naˀä́n diwepiye dimää, hewänbo báyékí ditꞌowajiḏi wíḏínkoḏipí iví tsowa dívíhâ̖a̖ḏi-íḏí.  
\v 20 Toˀwíḏí Jesus óetu̖ˀan, “Uví jíyá-áḏí uví tíˀûuwindáḏí oe jáˀwé diwin heḏi wóemúuníˀin didaˀ.”  
\v 21 Jesus-di in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “In toˀwên Jôesi Táḏáví tun dâytꞌôeyandeḏi dâyˀaˀgindoˀinnânho naví jíyá-á naví tíˀûuwindá dînmuu.” 
\s1 Jesus iˀ wa̖a̖ hânda̖ˀ iˀan 
\p  
\v 22 Wí thaa Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí wí kophé iwe dívítógi, heḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Jaho oe pꞌoekwí̖ˀ pꞌä̖́näpiye gimú-í.” Heḏiho iwepiye dimää.  
\v 23 Waˀ pꞌoe iwéngé dimän dihayhä̖̂ä̖ Jesus najókhá̖. Ihayḏibá wí wa̖a̖ hânho kayˀiˀ iˀ pꞌoekwíngé napówá, heḏi hânho napꞌoetꞌúkhú̖poeˀoḏi inbí kophé dínpꞌohkuuḏee heḏi ovâyˀu̖gekhâyˀan.  
\v 24 Jesus nakꞌóe iwepiye dimääḏi óejóhsan, heḏi óetu̖ˀan, “Nanbí tsondiˀ, dípꞌotꞌakha̖nukhâyˀoˀ.” Heḏi Jesus ishaaḏi kayˀindi iˀ wa̖a̖-á i heˀendi pꞌoetꞌúkhú̖-á ovä̂nhéeˀan, heḏi iˀ wa̖a̖ nawóyí̖ˀdee, iˀ pꞌoe-á nahángípóe.  
\v 25 Ihayḏá iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Heháaḏan wä̖yu̖píˀin ímuu?” In khä̖geˀnindá dikhunwôedaˀḏá ovâyháaˀan, heḏi dívípitu̖máa, “Háawi sennan nä́ˀi namuu? Wa̖a̖-á pꞌoe-á wänbo ijôndi óeˀaˀgindoˀ.” 
\s1 Jesus-di báyékí yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wí senbíˀweḏi ovâykhehpiye 
\p  
\v 26 Oe pꞌoekwí̖ˀ pꞌä̖́nä ee Gerasene-bí nange dipówá, owáy hánä pꞌoekwí̖ˀ pꞌä̖́näḏá Galilee-á naná.  
\v 27 Jesus owáy nange wáypiye iˀ kophé iweḏi nawá̖ˀ dihayḏi, wí sen iˀ búˀwi namuuˀi naˀä̖ä̖ óejay-íḏí. Nä́ˀi sendá yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáa, heḏá báyékí pa̖a̖yo aapíḏíboˀ ijíyéndeˀ, heḏi tewhá ee wínathaapí, hewänbo tꞌowápho eejân nathaa, dâypeníkhä̖ˀkwꞌóeˀó iwe.  
\v 28-29 Iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi iˀ sen hä̖́yä́nbo óekaygiˀan iˀa̖míḏí háa iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ nadaˀ waagi, heḏi tobáháa tꞌowaḏi iˀ sen wí pan waagibá kaḏénaḏi óemanwhiˀo heḏá óekwä̖́kꞌukhú̖whiˀo wänboˀ, ihayḏa̖ˀ iwhiˀtsꞌâˀḏi namaˀpꞌä́ndeˀ, heḏá iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi oe ahkónupiye óeshavekandoˀ. Jesus-di iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óejôn iˀ senbíˀweḏi napee-íḏí, heḏi iˀ sendi Jesus óemûˀḏi iví páaḏépiye idégeˀdisóge heḏi itu̖wí̖nú, “Heháaḏan u̖ˀḏi ánpí wíḏíˀohpí Jesus, u̖ Jôesi Táḏá iˀ shánkí kwꞌáye naˀä́ndiví ay unmuuˀiˀ? Naaḏi kayˀindi wídaˀmáa, wíḏítꞌôephaḏekannamípí.”  
\v 30 Jesus-di óetsikaˀyan, “Hân unkhá̖wä̖́?” Heḏi natú̖, “Gá ‘Báyékí’ gân.” Gin natú̖ gá báyékí yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáaḏân.  
\v 31 In yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi Jesus kayˀindi óedaaˀan oe péyégépiye wíˀovâysaanípí.  
\v 32 Iwe tsowa wáy okú wáhkí báyékí pehtsuḏe dihúujiˀ. In yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi Jesus kayˀindi óedaaˀan ovâymä̂äníḏí in pehtsuḏeví túˀ eeje dívítôeníḏí, heḏiho ovâymä́gi.  
\v 33 In yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ iˀ senbíˀweḏi dipeeḏi in pehtsuḏevíˀye dívítógi, heḏi in báyékí pehtsuḏe iˀ okú wáhkí oe áagépiye dívíˀä̖ä̖wá̖ve, heḏi iˀ pꞌoekwí̖ˀ diwe diwândi dívípꞌotꞌahá̖nú. 
\p  
\v 34 In pehtsuḏe á̖yí̖ˀnin háa napóeˀin dâymûˀḏi dijân, heḏi iwáy búˀ heḏá búˀḏí jáˀwé-á i̖ˀgeḏi dâytꞌôehoˀ,  
\v 35 heḏiho in tꞌowa dimää dâymúuníḏí. Oe Jesus naˀä́n diwe dipówá ihayḏá iˀ sen ivíˀweḏi in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ovâykhehpiyeˀi Jesus-ví ân núˀ naˀä́ndí dâyshaa. Nää-á naˀaamuu heḏá iví hangintandá imáa. Óemûˀ ihayḏi dikhunwôedaˀpóe.  
\v 36 Heḏi in tꞌowa háa napóeˀin dâymûˀindi in wéˀgen dipówáˀin ovâytu̖ˀan háḏíḏí iˀ sen ônhehkháaˀannin.  
\v 37 Heḏi in Gerasene-win tꞌowa heḏá in tsowa dithaaˀindá dikhunwôedaˀḏi Jesus óedaaˀan inbí nangeḏi ijâatä̖ä̖-íḏí. Heḏiho iˀ kophé iwe itógi pꞌoˀ pꞌä̖́näpiye nawáymú-íḏí.  
\v 38 Iˀ sen in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ivíˀweḏi ônjâaˀandiˀḏi Jesus pín taˀgeḏi óedaaˀan, “Naa u̖-áḏí dípunmä́ä.” Hewänbo Jesus-di óepunjôndi óetu̖ˀan,  
\v 39 “Uvíˀpiye ópûn, tꞌä̖hkí háa Jôesi Táḏáḏí u̖gîˀ wônˀannin ovâytꞌôeˀa̖mí.” Heḏiho namääḏi toˀwên tꞌä̖hkí ee búˀ ovâytu̖ˀan háa Jesus-di igîˀ ônˀannin. 
\s1 Jesus-di wí kwee ûnˀûnpꞌoepeeˀiˀ ônhehkháaˀan, heḏá wí aˀyú̖ nachuuˀi-á óewówápaa 
\p  
\v 40 Jesus oe pꞌoekwí̖ˀ pꞌä̖́näḏi nawáyˀä̖ä̖, heḏi napówá ihayḏi báyékí tꞌowa óetsíkhaˀmáaˀindi óesígíkêˀ.  
\v 41 Wí sen Jairus gin nakhá̖wä̖́ˀi naˀä̖ä̖, i-á in Huḏíyoví méesateˀaywi pꞌóˀḏéḏîˀ namuu, heḏi Jesus-ví páaḏépiye idégeˀdisógeḏi pín taˀgeḏi Jesus óedaaˀan iví tewhá ipiye namú-íḏí.  
\v 42 Iví wêe aˀyú̖ ûnˀä́ndiˀ ûnchuwamääˀä̖. Iˀ aˀyú̖-á maḏi tä̖ˀḏi wíje (12) pa̖a̖yoˀi namuu. 
\p Jesus iˀ táḏá-áḏí namääḏi in tꞌowa iví núˀ dívítꞌä̖́ˀtꞌä̖́ˀbóeḏímáa.  
\v 43 Wí kwee wáˀ ûnwóemän, i-á napꞌóehayḏi tä̖ˀḏi wíje (12) pa̖a̖yo iví ûnpꞌoe wíˀûnwóyí̖ˀdeeˀipí, heḏi toˀwí wänbo wíˀûnkoḏipí ônhehkháaˀa̖míḏí.  
\v 44 Nä́ˀi kwee-á Jesus-ví tíˀûupha̖ˀgeḏi naˀä̖ä̖ḏi iví kꞌéwéˀin toˀ kꞌáygéḏí ôntä̖ge, heḏi wesebo iví ûnpꞌoe ûnwóyí̖ˀdee.  
\v 45 Jesus natsikapóe, “Toˀḏan naa dítä̖ge?” Hewänbo tꞌä̖hkí ditú̖, “Naa-á joe.” Heḏá Peter-dá óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, báyékí tꞌowa dijiḏi nä́ä uví núˀpiye dívíkha̖ḏimáˀḏí wóetꞌä̖́ˀtꞌä̖́ˀchä̖numáa.”  
\v 46 Hewänbo Jesus natú̖, “Toˀwíḏáho dítä̖ge-ákun. Naa dînhanginná hehkháa pínnán navíˀweḏi dînpeeˀin.”  
\v 47 Iˀ kwee nää ûnhanginná háˀto ikaamáˀve-íˀin, heḏiho natha̖tha̖póeḏí naˀä̖ä̖ḏi Jesus-ví páaḏépiye idégeˀdisóge, heḏi in tꞌowaví páaḏépiyebo ithayyan háaḏí Jesus óetä̖geˀin heḏá háa wesebo-á nahewówaˀindá.  
\v 48 Jesus-di óetu̖ˀan, “Naví ay, uví wä̖yu̖ úmuuḏi unhewówa. Ánshaaginpíḏíboˀ ópûn.” 
\p  
\v 49 Waˀḏi ihíˀmáa ihayḏibo wí toˀwí iˀ méesatewi pꞌóˀḏédîˀví tewhá iweḏi napówá heḏi natú̖, “Jairus, uví ayú̖káy ho úchuu. Iˀ há̖hkandiˀ ánpí óˀan.”  
\v 50 Hewänbo Jesus nä́ˀi natꞌoeḏi Jairus óetu̖ˀan, “Wíˀunkhunwôedaˀípí. Biwänpiwä̖ä̖yú̖-í-á nawôewa-íˀin heḏiho nawôewa-í-ákun.”  
\v 51 I tewhá ee dipówá ihayḏi Peter-á John-dá James-á heḏá i ayú̖káyví táḏá-áḏí jíyá-áḏí Jesus-di ovâytsuḏemä́gi, wíyá toˀwí wänbo-á joe.  
\v 52 Iˀ ayú̖káy nachuuḏi tꞌä̖hkíḏíbo dívísíhtu̖wí̖núndeḏá dívípí̖hkhú̖mahpúuḏeˀ, hewänbo Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wíˀúvísíhtä̖ä̖-ípí. Wínachumuupí, nawänpijókha̖wä̖kꞌóe-á.”  
\v 53 Indi ônwänpipꞌáhkaa, dínhanginnândi iˀ ayú̖káy-á ho nachuuˀin.  
\v 54 Hewänbo Jesus-di iví man ônyâ̖ˀḏi kaygi óetu̖ˀan, “Óshaa ayú̖káy.”  
\v 55 I ayú̖káy nawáywówápóe, heḏi wesebo ishaa, heḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wí hä̖ä̖wí binmä́ä ikꞌoˀíḏí.”  
\v 56 Iˀ táḏá-á iˀ jíyá-á hânho ovä̂nháaˀan, hewänbo Jesus-di ovä̂nkhâ̖a̖kꞌûˀ toˀwí wänbo wíḏä̂nhanginˀânnamípíˀin háa napóeˀin. 
\c 9  
\s1 Jesus iví tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin isan iví tꞌôe dívíˀa̖míḏí 
\p  
\v 1 Jesus iví tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin iwéˀgeˀandi pínnán ovâymä́gi heḏá ovâykꞌûˀ in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpeeyé-íḏí, heḏá inbí hay-á ovâyjâaˀa̖míḏá.  
\v 2 Heḏáháˀ ovâypunjôn in tꞌowa ovâytu̖ˀa̖míḏí Jôesi Táḏávíˀpiye dívímä̂äníḏí, heḏá ovâyhehkháaˀa̖míḏí.  
\v 3 Ovâytu̖ˀan, “Hä̖ä̖wí wänbo wívînhûuwípí ímändi, wên uḏuphé wänbo joe, háa wí múu bînhä̖ä̖wíkuu-ígîˀ, háa wí koegîˀ, háa wí chä̖ˀ, háa wây-á wéhpêe to wänbo wívînhûuwípí.  
\v 4 Wí tewhá iwe wovâysígíˀan deebo úvíwóyí̖ˀní, wíyá wáypiye ímää píhay.  
\v 5 Hewänbo wáygé wíwovâysígíˀanpíˀwe, iweḏi ípeemän dihayḏi unbí anto iweḏi bînnaˀjeepêeḏi-í in tꞌowa dínhanginnáaníḏí híwó wíḏívíˀanpíˀin” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan.  
\v 6 Heḏiho iví khä̖geˀnin iweḏi dímääḏi iˀ búˀây i̖ˀge tꞌä̖hkí dívítsiˀhon. Jôesi Táḏáví híwó̖ˀdi tun in tꞌowa ovâytꞌôekanhon, heḏá in dihaymuuˀindá hehkháa ovâypä̖hon. 
\s1 Iˀ tsondi Herod Jesus-ví̖ˀgeḏi natꞌoe 
\p  
\v 7 Herod iˀ Galilee nangewi tsondi namuuˀi háa napuwamännin ûnhanginpóe, heḏi wíˀûnhanginnáhpí háa nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi iˀánshaaˀa̖míˀin, gá wáy wên tꞌowa Jesus-ví̖ˀgeḏi ditû̖ˀdân i-á John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi namuu nawáywówápóeˀiˀ,  
\v 8 heḏá wây-á ditû̖ˀ Elijah nawáykeepóeˀin, heḏá wáˀ wây-á ditû̖ˀ wénä wí in Jôesi Táḏáví hä́nˀoeˀin tukheˀmin nawáywówápóeˀin.  
\v 9 Herod natú̖, “Naa otsonpóe John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi óekꞌéˀtsꞌâa-íˀin. To-angú nä́ˀi sen namuu, iví̖ˀgeḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí otꞌoeˀoˀiˀ?” Heḏiho ikhä̖ä̖ḏe Jesus óemúuníˀin. 
\s1 Jesus-di in pꞌánú maapaasôn (5,000) senäˀdá in wéˀgen tꞌowa-á ovâyhúujôn 
\p  
\v 10 Jesus-ví tꞌôekhuwaˀin diwáypówá ihayḏi Jesus óetꞌôeˀan háa dívíˀannin tꞌä̖hkí. Heḏi oe Bethsaida búˀaypiye i-áḏí ovâyhoˀ wíˀbo dikwoníḏí.  
\v 11 Hewänbo in tꞌowa dínhanginpóe wáypiye namääˀin, heḏiho tꞌä̖hkíḏíbo ûnwóemää. Iˀḏá tꞌä̖hkí ovâysígíˀan, heḏi ovâyhéeˀan háa Jôesi Táḏá nakhâymuu waa tꞌowa ovâysígíhóeníḏí i̖ˀgeḏi, heḏá in toˀwên dínhehkháatáyˀindá hehkháa-á ovâymä́gi. 
\p  
\v 12 Nakinmän dihayḏi iví tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin ivíˀpiye ûnˀä̖ä̖ḏi óetu̖ˀan, “Nä́ˀin tꞌowa ovâypunjônbe iˀ búˀâypiye heḏá nava hä̖ä̖ tsowa nanân deejepiyá, wáygé dívíwhoˀkwꞌôeníˀin dâynuuwä̖́-íḏí heḏá dâykoegiˀhóeníḏá, gá nä̂äwá ahkonda̖ˀ nanândân.”  
\v 13 Hewänbo Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undânho bînhúujôení.” Indi óetu̖ˀan, “Naˀindá pꞌánú páváˀâyḏa̖ˀ heḏá wíje paˀâyḏa̖ˀbá âymáa. Tꞌä̖hkí nä́ˀin tꞌowagîˀ wígínkoegiˀsaapí, âykoegiˀkumäḏiḏa̖ˀmânhoˀ.” Gin ditú̖ gá in senäˀda̖ˀdibo pꞌánú maapaasôn (5,000) ihay dijiḏân.  
\v 14 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Bintu̖ˀan in tꞌowa pꞌánä́n tä̖gin (50’s) dívíwéˀgeˀa̖mí heḏá hä̖ä̖ nangá dívíkwꞌôení.”  
\v 15 Heḏiho iví khä̖geˀnin háa ovâytu̖ˀan waagi dívíˀandi tꞌä̖hkí in tꞌowa dívíkwꞌôení gin ovâytu̖ˀan.  
\v 16 Heḏi Jesus iˀ pꞌánú pává-á heḏá in wíje paa-á ihógi, heḏi makówápiye ibéeḏí ikú̖ˀdaaˀandi iˀ pává-á heḏá in paa-á iháve. Heḏáháˀ iví khä̖geˀnin ovâyˀan in tꞌowa ovâyphaaḏé-íḏí.  
\v 17 Tꞌä̖hkí in tꞌowa dívíhú̖u̖yandi dívíshu̖ˀan, heḏi in khä̖geˀnin tä̖ˀḏi wíje (12) tꞌún pꞌéeḏí iˀ naphaḏeˀi koegiˀ dâywéˀgeˀan. 
\s1 Peter natú̖ toˀwí Jesus taˀgendi namuuˀin 
\p  
\v 18 Wí thaa Jesus wíˀbo ijûusoˀoˀ. Iví khä̖geˀnin iwáy tsowa dijiˀ, heḏi ovâytsikaˀyan, “To-an naa omuu gân nä́ˀin tꞌowa ditû̖ˀ?”  
\v 19 Indi óetu̖ˀan, “Wên ditû̖ˀ John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi-ân unmuu. Wây-á wêndá ditû̖ˀ Elijah-ân unmuu, heḏá waˀḏi wáy wêndá ditû̖ˀ wí Jôesi Táḏáví hä́nˀoeˀi tukheˀbi nawáywówápóeˀi-ân unmuu.”  
\v 20 Heḏi ovâytsikaˀyan, “Heḏi undá, to-á naa-á omuu gân íˀándeˀ?” Peter-di óetu̖ˀan, “Gá iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, i-ân unmuu.”  
\v 21 Heḏi kayˀindi ovâykhâ̖a̖kꞌûˀ wíyá toˀwí wänbo wíḏâyhanginˀânnamípíḏí toˀwí namuuˀin,  
\v 22 heḏá wáˀ ovâytu̖ˀan, “Naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi taˀgendi báyékí dontꞌôephaḏekhâymáa. In Hudíyo tsonnin heḏá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá naa díjoegikhâymáa. Díkheˀkhâymáa, hewänbo iweḏi poje thaa iwe owáywówápuwagíˀo.” 
\s1 Háa tꞌowa dínkhâyˀä̖ˀ dívíˀa̖míˀin Jesus óeyu̖u̖hûuwíˀin didaˀḏi 
\p  
\v 23 Heḏáháˀ tꞌä̖hkí in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Toˀwên naa-áḏí dikä̖ˀä̖ä̖daˀindá wíḏínkhâyˀä̖hpí háa diwänpidaˀ waagi dívíˀa̖miˀin, hewänbo hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí inbí phéˀwin dâyhûuwí, heḏá naa-á díyu̖u̖hûuwí. \f + \fr 9:23 \ft Nä́ˀin natundaˀ, dikhâymúuní dâytꞌôephaaḏé-íḏí, Jesus in phéˀwin deeḏi itꞌôephaḏe waagibá.\f* 
\v 24 Toˀwên inbí wówátsi dâywänpiˀaywoeníˀin didin heḏá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏáˀindá inbí wówátsi dipeḏeegíˀo. Hewänbo toˀwên naagîˀ inbí wówátsi dívímä́giˀin, indá inbí wówátsi ditꞌanpúuwí.  
\v 25 Tobá wí toˀwí hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nä́ä oepáa kꞌayḏi nakwꞌóˀdi ihógi wänboˀ, iví wówátsi ipeḏeeˀandi tuhchä̖nu iwân napówáḏá wéˀinnan wên híwó nä́ˀi hä̖ä̖wíḏí óekhâymáa?  
\v 26 Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi saˀwóˀdi kohthay wóegé owáyˀä̖ˀ. Nä́ˀin kohthay-á navîˀ-áḏí naví Táḏávîˀ-áḏí in yä̖ˀḏâaˀin makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀinbîˀ-áḏí gínmuu. Heḏi toˀwên nää naa díwôedaˀin heḏá naví há̖hkan dînwôedaˀindá, owáy naa owáyˀä̖ä̖ ihayḏi naaḏi wáˀ in dovâywôedaˀí.  
\v 27 Taˀgendi wâytu̖máa, naa tsondi omuuˀin bînpu̖wä̖khâymáa, heḏi nä́ˀin napúuwí waˀḏi wáy wên nä́we íjiˀin íhánpíḏíboˀ.” 
\s1 Jesus háa ûncha̖a̖ waa ûnˀegópóe 
\p  
\v 28 Wí jâaḏi naphaḏe ihayḏi, Jesus-di tꞌä̖hkí nä́ˀi ovâytu̖ˀan diweḏi, Peter-á James-á John-dá oe pꞌin kwꞌáyepiye i-áḏí ovâyhoˀ ijûusuˀa̖míḏí.  
\v 29 Heḏi iwáygé ijûusuˀoˀ ihayḏi iví tsꞌay háa ûncha̖a̖ˀin piháa ûnkeepóe, heḏi iví aa tꞌä̖hkí tsꞌä̖ä̖ otsꞌáˀiˀ ûnpóe.  
\v 30-31 Tsíkhagipí wíje senäˀ kohthay jâaḏiḏi dakeepóe, indá Moses-á Elijah-á damuu, heḏi Jesus-áḏí dänhíˀmáa háa Jesus oe Jerusalem nachuwagíˀo i̖ˀgeḏi, Jôesi Táḏá iˀánshaamä́gi waagi.  
\v 32 Peter-áḏí in wéˀgendáḏá té̖e̖gîndi dijókha̖wä̖kwꞌó, hewänbo dijósaˀwo, heḏi Jesus iˀ kohthay jâaḏiḏi dâymûˀ, in wíje senäˀ i-áḏí dawinnindáḏí.  
\v 33 In wíje senäˀ Jesus-víˀweḏi dänjâakhâymáawän, heḏi Peter-di óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, híwó namuu nä́we gijiˀin. Jaho poje óhkhunteˀây âykwꞌôení, wêe u̖gîˀ, wíyá Moses-gîˀ-á, heḏá wíyá Elijah-gîˀ-á.” Hewänbo iˀánshaaˀanpíḏíbo natu̖hpee. 
\p  
\v 34 Gin natú̖ ihayḏibo wí okhúwá napówáḏí ovâyˀóhkhunnan, heḏi iˀ okhúwáḏí ovâyˀánhógiḏi dikhunwôedaˀpóe.  
\v 35 Heḏi nä́ˀi tun okhúwá jâaḏiḏi napee: “Nä́ˀi-ân naví ay dînmuu, i-ân dódeˀman. Iˀ bîntꞌôeyaaní.”  
\v 36 Iˀ tun nahán dihayḏi, Jesus wíˀbo najiˀ iví khä̖geˀnindáḏí. Nä́ˀin napóeˀin iví khä̖geˀnin inbí píˀnä́bo dâymáa, heḏi ihayḏi toˀwí wänbo wíḏâytꞌôeˀanpí háa iˀ thaa dâymûˀin, tíˀúugéḏânho dâyhanginˀânnan. 
\s1 Jesus-di wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wí enúkáyvíˀweḏi ônkhehpiye 
\p  
\v 37 Wíyá tháwä́n oe pꞌin kwꞌáyeḏi diwáywá̖ˀ dihayḏi báyékí tꞌowa Jesus ûnˀayjaymää,  
\v 38 heḏi in tꞌowa jâageḏi wí sendi kaygi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, kaygindi wídaˀmáa unˀä̖ä̖-íḏí naví eˀnú dînmúuníḏí. Iˀḏa̖ˀ dînˀeˀnúˀä́n.  
\v 39 Ginnân nä́ˀi ûnpoeˀo: Wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óekéndeḏáháˀ tsíkhagipí óetu̖hkwínkandoˀ, heḏi túˀ tꞌä̖hká natha̖tha̖poeˀoḏi sóphogeḏi nasóˀokhópeeˀi, heḏi óechä̖nundeḏi óeteetsá̖wä̖́ˀoˀ túˀ tꞌä̖hkí. Hây tä̖hkí wänbo nä́ˀi yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wíˀóejoeˀohpí.  
\v 40 Naaḏi uví khä̖geˀnin kaygindi dovâydaaˀan nä́ˀi pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óekhehpeeyé-íḏí, hewänbo wíḏínkoḏipí.”  
\v 41 Jesus natú̖, “Un nääwin tꞌowa-á wä̖yu̖píˀin ímuu heḏá piˀwên pꞌôe i̖ˀge ímän. Ti undáḏí hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí dáyyä̖́ä̖ˀa̖mí gáhân?” Heḏáháˀ iˀ táḏá óetu̖ˀan, “Uví enúkáy nä́äpiye mänmáˀ.”  
\v 42 Waˀ iˀ eˀnú naˀä̖ˀ ihayḏi iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óekanu heḏá óetha̖tha̖kannan. Jesus-di iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óetꞌeˀyan heḏi iˀ eˀnú óehehkháamä́gi, heḏi iˀ eˀnúví táḏá óetu̖ˀan, “Nä́we uví eˀnú úˀä́n.”  
\v 43 Toˀwên tꞌä̖hkí nä́ˀi Jôesi Táḏáví pínnán dâymûˀḏi ovâyháaˀandi ditû̖ˀ, “Tꞌä̖hkí Jesus ikanhondi-á wä̖yu̖píwóˀdi namuu.” 
\p Waˀḏi kin dívíhíˀmáaḏí Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan,  
\v 44 “Nä́ˀin wâytu̖hkankhâymáaˀin híwó bítꞌôeyan: Naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wây-á tꞌowaví mangepiye díkáaní.”  
\v 45 Iví khä̖geˀnin wíḏínhanginnáhpí háa nä́ˀi tun natundaˀin. Inbíˀweḏi waˀḏi in tun nakaamuu, heḏânho wíḏikaˀpówápí. Hewänbo diwôedaˀ óetsikaˀyâ̖a̖míḏí i̖ˀgeḏi. 
\s1 To-an iˀ shánkí hayˀi namuu? 
\p  
\v 46 Jesus-ví khä̖geˀnin dívítu̖hkanmáa wénä wí in diweḏi shánkí hayˀi namuu i̖ˀgeḏi.  
\v 47 Hewänbo Jesus ûnhanginná háa diˀánshaamuuˀin, heḏiho wí ay óekêˀḏi iví hângeḏi óewí̖nú,  
\v 48 heḏi ovâytu̖ˀan, “Toˀwíḏí naa dídaˀḏi nä́ˀi ay óesígíkéndeḏi, naa wáˀ dísígíkénde waabá iˀoˀ. Heḏi toˀwí naa dísígíkêˀiˀḏi iˀ toˀwí naa dísandi wáˀ óesígíkéndeˀ. Wí toˀwí un diweḏi shánkí hí̖yä̖̂ä̖ˀiˀ ipipaˀi-á taˀgendi hayˀi namuu.” 
\s1 Toˀwí Jesus-víˀpiye háa nacha̖a̖pîˀ-á ivíˀnäpiye napoeˀo 
\p  
\v 49 John-di Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, toéwí sen âymûˀ yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpiyendeḏi uví khá̖wä̖́ natû̖ˀdi, hewänbo âykhâ̖a̖ˀa̖míˀin gidaˀ, naˀin diweḏiˀi wínamuupíḏí.”  
\v 50 Hewänbo Jesus natú̖ “Toˀwí giˀbi wívînkhâ̖a̖ˀa̖mípí. Toˀwí unbíˀpiye háa nacha̖a̖pîˀ-á unbíˀnäpiyeˀiˀbá napoeˀo.” 
\s1 Wên Samaria-ˀin tꞌowaḏi Jesus wíˀóesígíkêˀpí 
\p  
\v 51 Iˀ thaa tsowa napowaˀä̖ˀ Jesus wíyá oe makówápiye napee-íḏí, heḏi kaygindi iˀánshaamä́gi oe Jerusalem-piye nawáymú-íḏí.  
\v 52 Heḏi wên senäˀ iví páaḏé ovâysan wáygé nachangíˀoˀin dâykhâyˀa̖míḏí. Wí Samaria-wi búˀay iwe dipówá,  
\v 53 hewänbo in tꞌowa wíḏidaˀpí óesígíkáyjíˀin, gá oe Jerusalem-piye naˀa̖hchândân.  
\v 54 Wíje iví khä̖geˀnin James-áḏí John-dáḏí damuuˀin háa óeˀan niˀgeḏi datꞌoe, heḏi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, ti undaˀ wí phaa ä́ntu̖hkánnamí makówáḏí nawa̖a̖níḏí tꞌä̖hkí nä́ˀin tꞌowa ovâyphahá̖a̖nú-íḏí?”  
\v 55 Hewänbo Jesus inbíˀpiye ibéeḏí ovä̂ntu̖ˀan, “Haˀwâagi wíḏänhéeˀa̖mípí.”  
\v 56 Iweḏi wíyá búˀaypiye dimää. 
\s1 Nabâapuˀwan taˀgendi Jesus óeyu̖u̖hûuwíḏí 
\p  
\v 57 Pꞌóegé dimän dihayḏi wí sendi Jesus óetu̖ˀan, “Wáy unmää eeje wänboˀ, naa eejepiyebá u̖-áḏí omú-í.”  
\v 58 Jesus-di óetu̖ˀan, “In déˀây nan deeḏi dínphohsaa dívíthaayé-íḏí, heḏá in tsíḏé-á dínyä̖́hsaa, hewänbo naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wáygé dáykaykhanwówáˀa̖mígîˀ wíḏînnáhpí.”  
\v 59 Jesus-di wíyá sen óetu̖ˀan, “Naa díyu̖u̖máˀí.” Hebo iˀ sendi óetu̖ˀan, “U̖-áḏí omääpíḏíbo díwáypunmä́ä naví táḏá dînchuu píhay heḏânho donkhä̖ˀkꞌúuwíḏí.”  
\v 60 Jesus-di óetu̖ˀan, “In dichumuuˀin waagin dimuuˀindá inbí tꞌowa dínchuuˀin ovâykhä̖ˀkwꞌôení. U̖-áho ópûn tꞌowa ovâytu̖ˀa̖míḏí Jôesi Táḏávíˀpiye dívímä̂äníˀin.”  
\v 61 Wíyá toˀwíḏí óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, naa odaˀ u̖-áḏí omú-íˀin. Hebo u̖-áḏí omääpíḏíbo dípunmä́ä naví kꞌaygiˀin dovâysengitu̖ˀâ̖a̖míḏí.”  
\v 62 Jesus-di óetu̖ˀan, “Han biˀandáho wíˀunchä̖ˀmuupí Jôesi Táḏágîˀ bitꞌôeˀa̖míḏí. Wí toˀwí iwhä̖ä̖ḏeḏi ihayḏa̖ˀ tíˀûupiye ibéeḏeˀi waagiˀbá unmuu.” 
\c 10  
\s1 Jesus-di tségíntä̖ˀḏi wíje (72) senäˀ ovâysan iví tꞌôe dívíˀa̖míḏí 
\p  
\v 1 Nä́ˀi naphaḏe ihayḏi Nanbí Sedó Jesus-di wây-á tségíntä̖ˀḏi wíje (72) senäˀdá ovâydeˀman, heḏá wíˀjengin ovâysan iví páaḏé dimú-íḏí, iˀ búˀây eeje heḏá ówînge eejá wáy namän deepiye tꞌä̖hkí.  
\v 2 Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Báyékí tꞌowa dijiˀ Jôesi Táḏágîˀ ovâywéˀgeˀa̖míḏí, tꞌowa dâyhä̖ä̖wéˀgeˀoˀ waabá, hebo tꞌôeˀindá hä̖́yú̖ wänbo wíḏijihpí. In tꞌowa-á Jôesi Táḏávíˀin ûnmuu, heḏiho ivíˀpiyeˀ úvíjûusuˀa̖mí wây-á tꞌôeˀin ovâysaaníḏí heḏânho báyékí nä́ˀin tꞌowa ônwéˀgeˀa̖míḏí.  
\v 3 Jaho bípûn, nää wên kꞌúwáˀây ímuu waaginbá naaḏi wâysandeˀ in toˀwên khunjó waaginbá dimuuˀin dijiˀ iwepiye.  
\v 4 Wívînchä̖ˀhûuwípí, wí múu bînhä̖ä̖wíkuu-ígîˀ wänbo-á joe, in íˀantomuuˀinda̖ˀdibo ímú-í. Wíˀúvíhayjêeˀa̖mípí hä̖ä̖ pꞌóegé tꞌowa bînjayˀin thaa tꞌä̖hkí bînhéeˀa̖míḏí.  
\v 5 Heḏi wáy wí tewhá ítsꞌú̖ˀ deewá, páaḏé in tꞌowa bînsengitu̖ˀâ̖a̖míḏí ginnân ítú̖u̖ní, ‘Jôesi Táaḏáho wovâykhä̖geˀnamí heḏânho nä́ä tewhá íthaaˀin ánshaaginpíḏíboˀ íkwoní.’  
\v 6 Wí toˀwí háa bîntu̖ˀan waa isígíˀi naˀä́ndáhoˀ, unbí sengitun i-áḏí ûnjoekandee-í, hewänbo toˀwí iwe naˀä́ndiˀ ha̖ˀbi namuupíḏá, unbí híˀ wíˀûnchä̖ˀpúuwípí.  
\v 7 Iˀ tewhá eebo úvíwóyí̖ˀní heḏá indáḏá úvíhú̖u̖ya̖mí, gá wí tꞌôeˀi-á iví wáˀâaho itꞌandân. Nä̂äwá hä̖ä̖wá oe-á wíyá tewhá eeje wíˀímú-ípí wovâyˀá̖yîngiˀa̖míḏí.  
\v 8 Heḏi wí búˀ iwe ítsꞌûndi wovâysígíˀandi, hä̖ä̖wí wovâysaaˀi bînkꞌoˀí.  
\v 9 In dihayˀin iˀ búˀ ee dikwꞌóˀnin bînhehkháamä̂äní, heḏi ovâytu̖ˀâ̖a̖mí, ‘Nää-á Jôesi Táḏáḏí wovâytu̖máa iví tꞌowa ímúuníḏí.’  
\v 10 Hebo wí búˀ ee ítsꞌûndi wovâysígíˀanpíḏá, ee búˀwi pꞌóegé i̖ˀge ímú-í heḏi ovâytu̖ˀâ̖a̖mí,  
\v 11 ‘Iˀ naˀjee unbí búˀwi nanbí anto eeje dîntsîndi wänbo ívípêeḏi-í wâykeeya̖míḏí híwó wíˀúvíˀohpíˀin ídaˀpíḏí Jôesi Táḏáví tꞌowa ímúuníḏí.’  
\v 12 Naaḏi wâytu̖máa, owáy iˀ thaa Jôesi Táḏáḏí tꞌowa háa híwó háa híwóhpí dívíˀannin ovâytu̖ˀan dihayḏi, giˀbi búˀwin tꞌowa shánkí dâytꞌôephaḏekhâymáa in Sodom búˀwin tꞌowavíˀweḏi.” 
\s1 Háa in búˀây Chorazin-dá Bethsaida-á Capernaum-dá dínpúuwíˀin 
\p  
\v 13 Heḏi Jesus nä́ˀin wáˀ natú̖, “In tꞌowa iˀ búˀay Chorazin gin dâytu̖ˀoˀ iweˀin tꞌôephaḏe dínpúuwí. In tꞌowa iˀ búˀay Bethsaida gin dâytu̖ˀoˀ iweˀindá wáˀ tꞌôephaḏe dínpúuwí. Pínnán tꞌôe-áho inbí jâa ovâyˀan, hebo inbí tꞌaywóˀdi wíḏívíjâaˀanpí. Nä́ˀi pínnán tꞌôebá in búˀ Tyre-áḏí Sidon-dáḏí gin dâytu̖ˀoˀ eeje hä́nˀoe ovâyˀandáhoˀ, in Tyre-ˀindá in Sidon-ˀindá wíḏívíhayjêeˀamípíwän kꞌoeˀi aa dívíˀaawé-íḏí, heḏá nûu ee-á dívíkwꞌôeníwän, dâykeeya̖míḏí inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀannin.  
\v 14 Heḏânho in Chorazin-windá in Bethsaida-windá shánká dâytꞌôephaḏekhâymáa in Tyre-windá heḏá Sidon-windá inbíˀweḏi owáy Jôesi Táḏáḏí tꞌowa háa híwó háa híwóhpí dívíˀannin ovâykeekwꞌóeˀó ihayḏi.  
\v 15 Maḏi in tꞌowa Capernaum búˀaywin diˀándeˀ oe makówápiye ovâytegekhâymáaˀin, hewänbo indá oe péyégépiyânho diwha̖vemän.” 
\p  
\v 16 Heḏáháˀ iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Toˀwên wovâytꞌôeyandeˀindáho naa wáˀ dîntꞌôeyande waagibá dívíˀoˀ. Heḏi toˀwên un wovâyjoegiˀannindáho naa wáˀ díjoegiˀoˀ, heḏi toˀwêndi naa díjoegiˀoḏá gindiḏi iˀ toˀwí naa dísandi wáˀ óejoegiˀoˀ.” 
\s1 In tségíntä̖ˀḏi wíje (72) Jesus-ví tꞌôeˀin diwáyˀä̖ä̖ 
\p  
\v 17 Tíˀúugéḏí in tségíntä̖ˀḏi wíje (72) senäˀ híhchangiḏi diwáyˀä̖ä̖, heḏi ditú̖, “Nanbí Sedó, in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wänbo naˀin díˀaˀgin, uví khä̖́wä̖́ wînkhá̖yä̖́ˀdi.”  
\v 18 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naaḏi wáˀ dómûˀ Satan iˀ Penísendi oe makówáḏí tsíkhagipí nakeˀtꞌândi, tsígówä̖́nú nawândi waabá.  
\v 19 Bítꞌôeyan, naaḏi wâykꞌûˀ yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ bîntꞌaaníḏí, wí pä̖́ä̖yu̖ háa wí tsꞌeˀkꞌâ̖a̖vîˀḏi úvíˀa̖hsaa waagibá, heḏá shánkí kay-á wâymä́gi in kay iˀ Penísendi unbí hä́nbiˀ únmuu imáaˀivíˀweḏi, heḏiho háˀto hä̖ä̖wíḏí wänbo wovâywa̖ˀa̖mí.  
\v 20 Hewänbo tobá in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wovâyˀaˀginnandi íhíhchan wänboˀ, únkhâyˀä̖ˀ shánkí íhíhcha̖a̖-íˀin unbí khá̖wä̖́ oe makówá úntaˀmuuḏi.” 
\p  
\v 21 Ihayḏibá iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi báyékí híhchan Jesus óemä́gi, heḏi Jesus natú̖, “Naví Táḏá, u̖-á oe makówá-áḏí heḏá nä́ä oepáa kꞌayḏá shánkí untsonjiˀiˀ unmuu. Heḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí naví khä̖geˀnin dâymûˀi-á in báyékí dínhanginnáˀninbíˀweḏá in dihá̖ˀinbíˀweḏá nâakaayan heḏânho wíḏâymúunípíḏí, heḏi nä́ˀin namuuḏi naaḏi wíkú̖ˀdaaˀoˀ. Naví Táḏá, gin biˀa̖míḏí wóehíhchanmä́gi.”  
\v 22 Heḏáháˀ in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Naví Táḏáḏí hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí naví mange dînjoeˀan. Tóebo taˀgendi wíˀûnhanginnáhpí toˀwí omuuˀin, naví Táḏáḏa̖ˀmân ûnhanginná. Heḏá tóebo-á wáˀ wíˀûntaˀgendihanginnáhpí toˀwí naví Táḏá dînmuuˀin, naa iví ay omuuˀiˀḏa̖ˀmân dînhanginná. Heḏá wáy wêndiḏáho óetaa-í, toˀwí namuuˀin naaḏi dovâykeeyandáhoˀ.” 
\p  
\v 23 Heḏi iví khä̖geˀninbíˀpiye ibéeḏí Jesus-di ovâytu̖ˀan inda̖ˀ ditꞌoe-íḏí, “Undá híhchan bînmáˀve-í nä́ˀi hä̖ä̖wí napóeˀi bînmúndeḏi.  
\v 24 Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, báyékí in hä́nˀoeˀin tsonnindá in Jôesi Táḏáví tukheˀmindá didaˀ dâymúuníˀin iˀ hä̖ä̖wí nää bînmúndeˀiˀ, hewänbo wíḏâymûˀpí, heḏá iˀ hä̖ä̖wí un ítꞌoeˀoˀindá didaˀ ditꞌoe-íˀin, hewänbo wíḏitꞌoepí.” 
\s1 Iˀ híwóˀdi Samaria-wi sen 
\p  
\v 25 Wí sen in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin diweḏiˀi namuuˀi Jesus-víˀwe napówá óetayi̖ˀníḏí, heḏi óetsikaˀyan, “Há̖hkandiˀ, hân dáyˀa̖mí in wówátsi nahándepíˀin donkáyjíḏí?”  
\v 26 Jesus-di óetsikaˀyan, “Hân natû̖ˀ iˀ tsontun Moses itaˀnandiˀ? Hä̖ä̖-an iwe nâatunnan?”  
\v 27 Iˀ sendi Jesus óetu̖ˀan, “Gá ginnân: 
\q1 Iˀ shánkí natsonjiˀiˀ unbí Jôesi únmuuˀiˀ undá únkhâyˀä̖ˀ pín taˀgeḏi bînsígí-íˀin, unbí píˀnä́ khóˀjé-á, unbi hâ̖a̖ iwá, unbí kay tꞌä̖hkíḏá, heḏá unbí ánshaaḏá.” 
\m Heḏá wáˀ natú̖, 
\q1 “Háa un wíˀbo úvípisígí waagibá, wéˀgen tꞌowa wáˀ bînsígíhûuwí.” 
\m  
\v 28 Jesus-di óetu̖ˀan, “Híwó bihéeˀan, heḏiho háa untú̖ waa biˀâ̖a̖mí, heḏânho wówátsi wóemä̂äní.” 
\p  
\v 29 Hewänbo in Huḏíyoví há̖hkandi nadaˀ ipikeeya̖míˀin híwóˀdi namuu waagibá, heḏiho Jesus óetsikaˀyan, “Wéˀin tꞌowa dovâysígí-í?”  
\v 30 Jesus-di ônthayya̖míḏí ginnân óetu̖ˀan: “Wí sen oe Jerusalem búˀ iweḏi iˀ búˀ Jericho iwepiye namän, heḏi wên sänmindi óeyâ̖ˀḏi iví aa óepꞌä̖́ḏi heḏi hânho óemahpúuḏí chuˀi waagibá óejoeˀan.  
\v 31 Heḏi ihayḏibá wí Huḏíyo owhaˀ-á ee pꞌóegá namän, heḏi iˀ sen óemûˀ iwe nakꞌóeḏí, heḏi pꞌôe pꞌä̖́näpiye naphaḏeḏi iweḏi namää.  
\v 32 Hây napóe ihayḏá hanbá napóe. Wíyá wêe sendá naˀä̖ä̖, i-á iˀ méesate hayˀiwi khä̖geˀdi namuu, hewänbo iˀ wáˀ pꞌôe pꞌä̖́näpiye naphaḏeḏi iweḏi namää.  
\v 33 Heḏi wí sen oe Samaria nangewi namuuˀiˀ oe pꞌóegé namän, heḏi iˀ sen nakꞌóe iwe núˀ napówá, heḏi óemûˀḏi ivíˀpiye nasehkanäpóe.  
\v 34 Heḏiho ee nakꞌóe iwepiye namääḏi iví tsaa eeje olive ka̖ˀpꞌoe-áḏí méena-áḏí ônˀeweḏi aaˀâyḏi ônwhiˀan, heḏáháˀ iví búdu eeḏi óeˀíˀkꞌûˀḏi wí whohkwo tewhá iwepiye óehoˀ, heḏi iwe óeˀá̖yîngiˀan.  
\v 35 Iˀ tháwä́ndá wíje thaa tꞌôeˀi chä̖ˀ iví chä̖ˀ múu iweḏi iwhahógiḏi iˀ whohkwo tewháwi pꞌóˀḏéḏîˀ ônˀandi óetu̖ˀan, ‘Nä́ˀi sen nâaˀá̖yîngiˀa̖mí, heḏi wíyá shánkí úchä̖ˀmuuḏáhoˀ owáy owáyˀä̖ä̖ ihayḏi wíwáˀâa-í.’ ”  
\v 36 Heḏi Jesus-di iˀ há̖hkandi óetsikaˀyan, “Hân unˀân, wéˀiḏan in poje iweḏi iˀ sen in sänmindi óeyâ̖ˀiˀ taˀgendi óeseegí?”  
\v 37 Iˀ há̖hkandiˀḏi Jesus óetu̖ˀan, “Gá iˀ nasehkanäpóeˀiˀḏân.” Jesus-di óetu̖ˀan, “Jaˀ ópûn, háa iˀan waa óˀan.” 
\s1 Mary-á Martha-á inbí tewhá iwe Jesus naˀáˀḏâajiˀ 
\p  
\v 38 Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí iweḏi dimääḏi wí búˀay iwe dipówá, heḏi wí kwee Martha gin nakhá̖wä̖́ˀiˀḏi ovâysígíˀandi iví tewhá eepiye ovâytsꞌúḏe.  
\v 39 Martha-á wí tíˀûu Mary gin nakhá̖wä̖́ˀi-á ûnˀä́n, heḏi i-á ee nange Jesus-ví ân núˀ isóge iví há̖hkan ôntꞌôeyaaníḏí.  
\v 40 Martha hânho najashapoeˀo báyékí tꞌôe ûnjiḏi ovâyhúujôeníḏí, heḏiho Jesus-víˀpiye namääḏi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, ti á̖yîngi wíwóemähpíˀan naví tíˀûuḏi wíˀbo díjoeˀandi iˀ koegîˀ dókhâyˀa̖míḏí? Nátu̖ˀan díkhä̖geˀnamíˀin.”  
\v 41 Jesus-di óetu̖ˀan, “Sehkanä Martha, u̖-á hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí i̖ˀgeḏi báyékí á̖yîngiḏi wóemáa,  
\v 42 hebo wí hä̖ä̖wíḏa̖ˀmânho taˀgendi natáy, heḏi Mary-áho iˀ ideˀman. Heḏi nä́ˀi shánkí híwóˀdi namuuˀiˀ ideˀmandi-á ivíˀweḏi háˀto óekwee-í.” 
\c 11  
\s1 Jesus-di iví khä̖geˀnin jûusu i̖ˀgeḏi ovâyhá̖ˀoˀ 
\p  
\v 1 Jesus-á wíyá wä̖́hä̖̂ä̖ ijûusuˀoˀ, heḏi ibowa ihayḏá wêe iví khä̖geˀdiˀḏi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, naˀin wáˀ díjûusuhá̖ˀan, John iví khä̖geˀnin ijûusuhá̖ˀan waabá.”  
\v 2 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Úvíjûusuˀandá gin waagi ítú̖u̖ní: Táḏá, uví khá̖wä̖́ wînˀaˀginnamí. Uví tsonkhuu wóegé ówhanbe naˀin dítsonnamíḏí.  
\v 3 Thamuwaagi iˀ húugîˀ gíntáyˀi dímä́ä.  
\v 4 Nanbí tꞌaywóˀdi dînˀowójé, in naˀinbíˀpiye dívítꞌaywóˀnannin âyˀowójénde waagibá. Heḏi wígínpúuwípí wä̖hphaḏe dítayi̖ˀníḏí.” 
\p  
\v 5 Heḏáháˀ Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Heyâagú khunpinuḏi wí kꞌemaví tewhá eepiye ímääḏi bîntu̖ˀandi, ‘Kꞌema, poje pává dípíyémä́ä.  
\v 6 Wíyá kꞌema nä́ngé naphaḏemändi nää navîˀ napówá, hebo naa hä̖́ä̖bo wíḏînsaapí dókoejôeníḏí.’  
\v 7 Heyâagú iˀḏi oe íveḏi wovâytu̖ˀandi, ‘Ánpí díˀan, in phóḏi-áho naphéhtoˀon heḏi naví áyyä̖̂ä̖-áḏí naa-áḏí giwhoˀkwꞌó, heḏiho naa wíḏînkoḏipí dáyshaa-íḏí hä̖ä̖wí wímä̂äníḏí.’  
\v 8 Naaḏi wâytu̖ˀâ̖a̖mí, tobá hä̖ä̖wí wíwovâymä̂änípí wänbo unbí kꞌema únwänpimuuḏiboˀ, ihayḏa̖ˀ bîndaˀmáaḏáhoˀ ishaa-í, heḏi hä̖ä̖wí úntáyˀi wovâymä̂äní.  
\v 9 Heḏi hanbá namuu úvíjûusuˀandi: Bîndaˀmáˀve-í hä̖ä̖wí, heḏiho bînhóení. Bîntu̖wä̖máˀve-í hä̖ä̖wí, heḏiho bînshaa-í. Bînpópóˀâ̖a̖mí, heḏiho in phóḏi-áho ungîˀ wovâyhuu-í.  
\v 10 Toˀwên ihayḏa̖ˀ dâydaˀmáaˀindáho dâyhóení, toˀwên ihayḏa̖ˀ dâytu̖wä̖máaˀindáho dâyshaa-í, heḏi toˀwên ihayḏa̖ˀ dâypópóˀoˀindáho in phóḏi ingîˀ ovâyhuu-í. 
\p  
\v 11-12 “Un táḏáˀin ímuuˀin, unbí eˀnúḏí wí paa wovâydaaˀandi ikꞌoˀíḏí, ti wí pä̖́ä̖yu̖ bînmä̂äní? Heḏiháa wí wáa wovâydaaˀandi ti wí tsꞌeˀkꞌâ̖a̖ bînmä̂äní? Joe, háˀtoˀ.  
\v 13 Tobá híwóhpíˀin ímuu wänbo undá únhanginná háḏíḏí híwóˀdi hä̖ä̖wí unbí áyyä̖̂ä̖ bînmä̂äníˀin. Heḏiho shánkí wänbo iˀ Táḏá oe makówá naˀä́ndiˀḏi in toˀwên óedaaˀannin iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ovâymä̂äní.” 
\s1 Ditú̖ Penísendiḏi Jesus óekhä̖geˀmáaˀin 
\p  
\v 14 Jesus-di wí sen tunpîˀvíˀweḏi wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ônkhehpiye. Iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ napee ihayḏi iˀ sen ûnhíˀkoḏi, heḏi in tꞌowa ovâyháaˀan.  
\v 15 Hewänbo wáy wêndáho ditú̖, “Iˀ Penísendi Beelzebul gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ, iˀ yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ví pꞌóˀḏéḏîˀ dínmuuˀiˀḏân Jesus óekhä̖geˀdo nä́ˀin yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpeeyé-íḏí.”  
\v 16 Heḏá wây-á wêndá didaˀ Jesus óetayi̖ˀníˀin, heḏiho óedaaˀan wên pínnán taa makówáḏí ovâykeeya̖míḏí, heḏânho dínhanginnáaníḏí háa Jôesi Táḏáḏí óesandiˀ namuuˀin háa joe.  
\v 17 Hewänbo háa dívíˀánshaamáaˀin Jesus-á ûnhanginná, heḏiho ovâytu̖ˀan, “Wí nangewin tꞌowa wíˀbo dívípihä́nboḏáhoˀ inbí nangeho dâypiháˀḏä̂nnamí. Heḏi tꞌowa inbí kꞌaygi ee wíˀbo dívípiyándeḏáhoˀ, iˀ kꞌaygá háˀto nakâypúuwí.  
\v 18 Heḏi hanbá Penísendi wíˀbo ipiyándeḏáho háˀto hä̖̂ä̖ḏi wänbo natsonyê̖e̖ní. Undi dítu̖ˀan Penísendiḏânho naa díkhä̖geˀmáa, heḏânho in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi dovâykhehpiyendeˀ.  
\v 19 Hewänbo handiḏi dovâykhehpiyendeḏáhoˀ, háḏíḏan unbí tꞌowaˀindi ovâykhehpiyendeˀ? Unbí tꞌowaho ditú̖u̖ní in taˀgen wíˀúvíhéeˀopíˀin.  
\v 20 Hewänbo Jôesi Táḏáví pínnándânho in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ dovâykhehpiyendeˀ, heḏi nä́ˀindiho únhanginná Jôesi Táḏáḏí naa dítsondisógeˀin.  
\v 21 Wí sen kayˀi tꞌä̖hkí iví kꞌuuphé hä̖ä̖wíḏí iví tewhá iˀá̖yîngiˀoḏi, tꞌä̖hkí iˀ hä̖ä̖wí ivîˀ ûnmuuˀiˀ híwó ûnkwꞌó.  
\v 22 Hewänbo wí toˀwí iví shánkí kayˀi namuuˀi naˀä̖ä̖ḏá iˀ sendáḏí iyâ̖a̖-íḏí, iˀ sen óetꞌaaní, heḏi tobá iˀ sen kwä̖́kꞌu hä́n aa natoˀon wänboˀ, heḏá naˀándeˀ nä́ˀi kwä̖́kꞌu aaḏi óekhä̖geˀnamíˀin, nä́ˀi wêe sen shánkí kayˀi namuuˀiˀḏi iˀ senbí hä̖ä̖wí ônhóení, heḏi iví kꞌemaˀindáḏí dívíweejé-í.  
\v 23 Toˀwí navíˀnäpiye namuupîˀ-á navíˀpiye háa nacha̖a̖, heḏi toˀwí in tꞌowa navíˀpiye ovâymáyä̖ˀpîˀ-áhoˀ ovâykhehpiyende waagibá iˀoˀ. 
\p  
\v 24 “Wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wí tꞌowavíˀweḏi napeeḏi oe ahkónupiye namändi wáy ithaayé-í iwe itu̖wä̖máa, heḏi ishaapíḏáho wíˀbo natû̖ˀ, ‘Wáy dójoeˀan diwepiyebá owáymú-í, iˀ toˀwívíˀpiye naví tewhá waagiˀbá dînmúˀdeˀiˀ.’  
\v 25 Heḏi nawáymää ihayḏá nä́ˀi toˀwíbá óeshaaḏeˀ, wí tewhá naˀaanândá napiˀḏindá waabá namuu.  
\v 26 Heḏáháˀ wíyá napeeḏi tsé ihay wây-á yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ iví shánkí yä̖ˀḏâapíˀin dimuuˀin ovâymáˀ, heḏi nä́ˀi toˀwívíˀpiyebá ovâyhon iwe dívíthaayé-íḏí, heḏiho nä́ˀi toˀwí-á shánkí pꞌä́ndíkîˀ-á napoeˀo páaḏéḏí namuuˀivíˀweḏi.” 
\s1 Háa taˀgendi gihíhchanpúuwíˀin 
\p  
\v 27 Gin Jesus natú̖ ihayḏá wí kwee oe tꞌowa jâaḏá kaygá natú̖, “Iˀ kwee wóeˀayyandiˀ heḏá wóetsä̖ä̖ˀandi-á híhchan imáa.”  
\v 28 Jesus natú̖, “Hebo shánkí dihíhchan in toˀwên Jôesi Táḏáví híˀ dâytꞌôeyandeˀin heḏá dâyˀaˀgindoˀindá.” 
\s1 In tꞌowa didaˀ Jesus wí pínnán tꞌôe iˀa̖míˀin 
\p  
\v 29 In tꞌowa Jesus-víˀwe shánkí diwéˀgepoeˀo, heḏi ovâytu̖ˀan, “Un nääwin tꞌowa-á yä̖ˀḏâapí unbí wówátsi bînhon. Ihayḏa̖ˀ wí pínnán taa bînmúuníḏí Ídaˀpoeˀo, hewänbo wêeḏa̖ˀ pínnán bînmúuní, i-á Jonah ikeeyandiˀ waagiˀbá namúuní.  
\v 30 Háa Jonah ûnpóeˀin namuuḏi in tꞌowa Ninevah búˀwin dínhanginná taˀgendi Jôesi Táḏáḏí óesannin, heḏi hanbá nää naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi háa dînpúuwíˀin namuuḏi in nääwin tꞌowa dínhanginnáaní taˀgendi Jôesi Táḏáḏí dísannin.  
\v 31 Heḏânho owáy iˀ thaa Jôesi Táḏáḏí tꞌowa háa híwó háa híwóhpí dívíˀannin ovâykeekwꞌóeˀó ihayḏi, iˀ kwee oe Sheba nange pꞌóˀḏéḏîˀ namúˀdeˀiˀ iˀa̖htuyeḏi un nääwin tꞌowaví wä̖yu̖pí wovâykeeya̖mí. Hä́nˀoe i-á kayi̖ˀ wä̖́hä̖̂ä̖wi nangeḏá naˀä̖ä̖ hä̖́yú̖ Solomon ûnhanginnáˀdiˀ ôntꞌôeyaaníḏí, hewänbo tobá naa Solomon-bí shánkí hayˀi omuu wänbo heḏá nä́we undáḏí oji wänboˀ, undi naa wíḏîntꞌôeyandepí.  
\v 32 Heḏá wáˀ owáy iˀ thaa Jôesi Táḏáḏí tꞌowa háa híwó háa híwóhpí dívíˀannin ovâykeekwꞌóeˀó ihayḏi, in tꞌowa iˀ búˀ Ninevah-win dívíˀa̖htuyeḏi un nääwin tꞌowaví wä̖yu̖pí wovâykeeya̖mí. Hä́nˀoe Jonah-ḏi Jôesi Táḏáví tun ovâytꞌôeˀoḏi hä̖ˀin Ninevah-win tꞌowa ditꞌoeḏi indá inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀan, hewänbo tobá naa Jonah-ví shánkí hayˀi omuu wänbo heḏá nä́we undáḏí oji wänboˀ, unbí tꞌaywóˀdi wívînjoeˀohpí.” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan iví híˀ ônjoegiˀoḏáhoˀ, wên ko wên tꞌún phoˀ dâykéeˀí waagibá dívíˀoˀ 
\p  
\v 33 “Toˀwí wänbo wên phakó ikoˀandi pho iwe wíˀikaakéeˀípí, háa wên tꞌún napekicháˀnin phoˀ wíˀikéeˀípí, hewänbo wên phakóki eeḏân ikéeˀí heḏânho toˀwên ditsꞌúyaˀnin iˀ ko dâymúuníḏí.  
\v 34 Tꞌowaví tsée-á wên phakó ingîˀ namuu, heḏi híwóˀnin tsée dínmuuḏáho in tséeḏá tꞌä̖hkí ovâykoˀ. Hewänbo híwóhpíˀin tsée dínmuuḏáhoˀ tꞌä̖hkí ovâyphahkhunjoˀ waagiˀbá dínpoeˀo.  
\v 35 Heḏânho úvíˀá̖yîngiˀa̖mí unbí tséeḏí in ko óetsuḏemä̂äníˀin, khun niˀge wíˀíyê̖e̖nípíḏí.  
\v 36 Wí toˀwí taˀgendi ûnkonândá heḏá wáygé wänbo wíˀûnphahkhunáhpíḏá, tꞌä̖hkího ûnkohkeenáaní, wên phakó ûnkohkay waagibá.” 
\s1 Jesus-di in Pharisees-áḏí in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí ovâytu̖ˀan tꞌôephaḏe dínpúuwíˀin 
\p  
\v 37 Jesus ihíˀbowa ihayḏá wí Pharisee-ḏá óehúutu̖ˀan, heḏiho iˀ Pharisee-ví tewhá eepiye datsꞌûndi Jesus ihúusóge.  
\v 38 Iˀ Pharisee óeháaˀan Jesus óemûˀḏi ihúusógeḏi waˀḏi imanˀowíḏipíḏíboˀ in Huḏíyoví khuu waagibá.  
\v 39 Heḏiho Nanbí Sedó Jesus-di óetu̖ˀan, “Naa dîntꞌôeyan, un Pharisees-á tꞌowa waaginbá ímuu inbí húugîˀ kꞌéḏé-á sä̖ˀwé woegiˀ-á jáˀwéḏíḏa̖ˀ dâyˀowíḏíndeˀin. Undá ídaˀ híwó íkeetꞌôeníˀin, hewänbo unbí píˀnä́ khóˀjé nakeetꞌóepí iwá ha̖ˀtꞌaaˀinda̖ˀ heḏá yä̖ˀḏâapíˀinda̖ˀ ímuu.  
\v 40 Un ánshaapíˀin, Jôesi Táḏá-á hä̖ä̖wí nakeetꞌóeˀiˀ ipaa. Ti iˀbá hä̖ä̖wí nakeetꞌóepîˀ wáˀ wíˀipaapíˀan?  
\v 41 Únkhâyˀä̖ˀ hä̖ä̖wí unbí sä̖ˀwé únsaaˀiˀ in sehkanäwó diwówájiˀin bînmä̂äníˀin, handiḏibo yä̖ˀḏâaˀin wówátsi bînhûuwí. 
\p  
\v 42 “Tꞌôephaḏe un Pharisees únpúuwí. Undá iˀ suˀtsꞌígíˀ-á tsímáháa-á heḏá wéˀgeˀi hä̖ä̖wí haˀwâagiˀiˀ bînpaye iweḏi tä̖ taa únkwꞌôndi Jôesi Táḏá wêe bînmäˀ, hewänbo tꞌowa-áho taˀge wívînˀohpí heḏá Jôesi Táḏá-á wívînsígípí. Hä̖ä̖wí bîntꞌandeḏi taˀgendi únkhâyˀä̖ˀ tä̖ taa únkwꞌôn diweḏi Jôesi Táḏá wêe bînmä̂äníˀin, hewänbo wíˀúnˀôeḏe-ípí nä́ˀi wéˀgeˀi híwóˀdi hä̖ä̖wí wáˀ úvíˀâ̖a̖míḏí.  
\v 43 Tꞌôephaḏe un Pharisees únpúuwí. Undá iˀ méesate páaḏépiye úvíkwꞌôeníˀin wovâyhí̖ˀan, heḏá oe bûu pinge wovâyhí̖ˀan tꞌowaḏi aˀgindi wovâysengitu̖ˀâ̖a̖míˀin.  
\v 44 Tꞌôephaḏe únpúuwí, gá undá wáy pení ovâykhä̖ˀkwꞌóḏi eeje nataamuupîˀ waaginbá ímuuḏân, tꞌowa dívíˀa̖hsahondi wíḏínhanginnáhpí iwe nakwꞌóˀnin.” \f + \fr 11:44 \ft In Huḏíyo wí penípho iwe dívíˀa̖hsaaḏá, dínkhâ̖a̖kꞌóe inbí méesate ee ditsꞌú̖u̖níˀin páaḏé dívíkhâyˀanpíḏíboˀ inbí khuu dínmuu waa.\f* 
\p  
\v 45 Wí Huḏíyoví khuu ovâyhá̖ˀoˀiˀḏi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, in Pharisees-bí̖ˀgeḏi haˀwâa bihéeˀoḏi naˀinbí̖ˀgeḏi wáˀ jänäkí bihéeˀoˀ.”  
\v 46 Jesus natú̖, “Tꞌôephaḏe un Huḏíyoví khuu bînhá̖ˀoˀin wáˀ únpúuwí. In tꞌowa kâyˀi hä̖ä̖wí dívíˀa̖míˀin bîntu̖ˀoˀ, hewänbo undá hây wänbo wívînkhä̖geˀdopí dâyˀa̖míḏí.  
\v 47-48 Tꞌôephaḏe únpúuwí, gá undá wáy in Jôesi Táḏáví tukheˀmin ovâykhä̖ˀkwꞌóḏi eeje bînkoḏiˀoḏân, inbá unbí hehä̖̂ä̖win thehtáy pahpáˀindi ovâyhá̖nú. Hewänbo han bînˀandi nakeepoeˀo únchanpóeˀin háa unbí páaḏé kä̖ˀä̖ä̖ˀin dívíˀannin híwó namuuˀin, gá indá in Jôesi Táḏáví tukheˀmin ovâyhá̖nú wänbo undá inbí penípho bînwänpikoḏiˀoḏân.  
\v 49 Heḏânho Jôesi Táḏá báyékí hangintan imáaḏí ginnân natú̖, ‘Naví tukheˀmindá heḏá naví tꞌôekhuwaˀindá in tꞌowavíˀpiye donsaaní, heḏi in tꞌowaḏi wáy wên in dovâysannin jänäkí ovâyˀa̖mí, wáy wêndá ovâyhá̖a̖nú-í.’  
\v 50 Heḏiho un tꞌowa nääwin wovâychä̖nukhâymáa in Jôesi Táḏáví tukheˀmin nä́ä oepáa kꞌayḏi nakhíˀjen dihayḏiboˀ ovâyhá̖núḏí.  
\v 51 Iˀ páaḏé óehayˀi-á Abel namuu, heḏi iˀ tíˀúugé óehayˀi-á Zechariah-á namuu, i-á iˀ méesate-á iˀ antâa jáˀwé nakꞌóeˀi-á inbí pinuḏi óehay. Naaḏi wâytu̖ˀâ̖a̖mí, undáho in tꞌä̖hkí ovâyhá̖núḏí taˀgendi wovâytuhchä̖nukhâymáa.  
\v 52 Un Huḏíyoví khuu bînhá̖ˀoˀin tꞌôephaḏe únpúuwí. In taˀgen namuuˀin bînkaajo waagibá úvíˀoˀ, in tꞌowa wíḏihá̖hpúuwípíḏí. Undáho wíˀíhá̖hpóepí, heḏi in wéˀgen tꞌowa dihá̖hpúuwíˀin didaˀindáho wívînmähpí dihá̖hpúuwíḏí.” 
\p  
\v 53 Jesus nä́ˀi Pharisee-ví tewhá iweḏi napee, heḏi iˀ thaa iweḏi páaḏépiye in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá in Pharisees-á hânho i-áḏí ditꞌayyaapóe, heḏá hânho-á dívíkhä̖ä̖ḏeˀ tꞌä̖mäge i̖ˀgeḏi óetsikaˀya̖míḏí.  
\v 54 Wên phay igîˀ nawhêe-íḏí ônkꞌúyaˀ waabá muuˀin bînkaajo waagibá úvíˀoˀ, in tꞌowa wíḏihá̖hpúuwípíḏí. Undáho wíˀíhá̖hpóepí, heḏi in wéˀgen tꞌowa dihá̖hpúudívíˀandi ditsíkha wên háawên híwóhpíˀin natu̖hpee-íḏí. 
\c 12  
\s1 Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan dívíˀá̖yîngiˀa̖míˀin 
\p  
\v 1-2 Ihayḏi báyékí maapaasôn (1,000’s) tꞌowa diwéˀgejiˀ, heḏi hânho dibáˀyendi dívíḏachä̖nuˀoˀ. Jesus-di in tꞌowa ovâyhéeˀan, hebo iví khä̖geˀnin páaḏé itu̖ˀan, “Úvíˀá̖yîngiˀa̖mí hä̖ˀin Pharisees waaginbá wíˀípúuwípíḏí, indá paa dívíjánúmáaˀin waaginbá dimuu. Iˀ híwóhpîˀ dívíˀoˀi-áho dínsôe-í oewáasee nä́ˀi oewáa iwe natoˀondi nasôˀ waagibá. Heḏi hanbá tꞌä̖hkí nää nakumukꞌóe wänbo nakumukhuuḏee-í, heḏá tꞌä̖hkí nää nakaakꞌóe wänbo óepeeyé-í napu̖ˀwä̖ä̖níḏí.  
\v 3 Heḏiho wên háawên phahkhun dee ítú̖ˀindáhoˀ, thaaḏi ditꞌoe-í, heḏi wên háawên toˀwíví oje phóge bînsänhéeˀandi in phóḏi natiˀḏindi, indáho whaˀkꞌayḏi dívítu̖wé̖e̖nú-í, tꞌä̖hkí ditꞌoe-íḏí.” 
\s1 Jôesi Táḏáḏa̖ˀmân âykhunwôedaˀí 
\p  
\v 4 “Naví kꞌemaˀin, wâytu̖ˀâ̖a̖mí, wívînkhunwôedaˀípí in toˀwên unbí túˀ dâyhá̖a̖nú-íḏí dínkoḏi wänbo shánkí wovâyˀa̖míḏí wíḏínkoḏipí.  
\v 5 Naaḏi wâythayya̖mí toˀwí namuuˀin iˀ bînkhunwôedaˀíˀiˀ: Jôesi Táḏá-ânho bînkhunwôedaˀí. I-á ûnkoḏi wovâyhá̖a̖nú-íḏí heḏá wáˀ ûnkꞌóe péyégépiye wovâysaaníḏí.  
\v 6 Pꞌánú tsꞌí̖ˀ tsíḏéˀây wíje thígí̖ˀdiḏibo ovâyku̖ˀchꞌáaḏepíˀan. Hewänbo tobá wä̖hphaḏe dichä̖ˀmuupí wänbo Jôesi Táḏáḏá wêe wänbo in diweḏi wíˀóeˀóḏéndepí.  
\v 7 Hewänbo undá Jôesi Táḏágîˀ báyékí tsíḏéví shánkí íchä̖ˀmuu. I-á ûnhanginná hä̖́yú̖ phó unbí pꞌóˀḏé únsaaˀin wänboˀ, heḏiho wíˀíkhunwôedaˀípí.” 
\s1 Jesus-víˀpiye ívíwä̖yundeḏáho gínkhâyˀä̖ˀ han gitú̖u̖níˀin 
\p  
\v 8 “Naaḏi wâytu̖ˀâ̖a̖mí, toˀwên in tꞌowaví páaḏépiye navíˀin dimuuˀin ditú̖ˀin, naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi wáˀ in Jôesi Táḏáví makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀinbí páaḏépiye otú̖u̖ní innân navíˀin dînmuuˀin.  
\v 9 Hewänbo toˀwên in tꞌowaví páaḏépiyebo ditú̖ˀin navíˀin wíḏimuupíˀin, naa wáˀ in Jôesi Táḏáví makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀinbí páaḏépiye otú̖u̖ní navíˀin wíḏînmuupíˀin.  
\v 10 Nakoḏi tꞌä̖hkí tꞌowa dínˀowóˀjayníḏí hä̖ä̖wí híwóhpí dívíhéeˀannin naví̖ˀgeḏi, naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀiˀ, hewänbo toˀwên jänäkí iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ví̖ˀgeḏi dívíhéeˀannindáho háˀto dínˀowóˀjayní. 
\p  
\v 11 “Owáy in méesate eejeˀin pꞌóˀḏéḏíˀinbíˀpiye háa in nangewin tsonninbíˀpiye wovâytunjóˀnamíḏí wovâyhoˀ ihayḏi, wíˀíˀá̖yîngi-ípí háa ítú̖u̖níˀin úvíˀaywoeníḏí, háa úvíhéeˀa̖míˀin wíwovâyˀá̖yîngimä̂änípí,  
\v 12 gá ihayḏáho iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi iˀ híˀ wovâymä̂äníḏân heḏânho híwó úvíhéeˀa̖míḏí” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan. 
\s1 Jesus-di iˀ koḏitꞌowa sen ánshaapîˀ namuuˀiví̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 13 Wí sen in tꞌowaví jâa najiˀiˀḏi Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, naví páˀḏây dîntu̖ˀan iˀ hä̖ä̖wí nanbí táḏáḏí naˀin dînjoeˀandi naa-áḏí iweejé-í.”  
\v 14 Hebo Jesus-di iˀ sen óetu̖ˀan, “Toˀwíḏí wänbo naa wíḏînkꞌûˀpí otú̖u̖níḏí háa unbí hä̖ä̖wí dänweejé-íˀin.”  
\v 15 Heḏáháˀ Jesus-di tꞌä̖hkí in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí úvíˀá̖yîngiˀa̖mí heḏânho ha̖ˀtꞌaaˀinda̖ˀ wíˀímúunípíḏí. Toˀwí wänbo híwóˀnin wówátsi wíˀimáapí báyékí hä̖ä̖wí ûnwänpikwꞌôndiboˀ.” 
\p  
\v 16 Heḏáháˀ nä́ˀin há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovâytu̖ˀan, “Wí koḏitꞌowa sen ûnnavakwꞌó, heḏi báyékí ûnpayeḏee.  
\v 17 Heḏiho ginnân naˀân: “Wä̖́hä̖̂ä̖ naví hä̖ä̖wí dînpaaˀi donkwꞌôení wíḏînnáhpí. Hân hîn dáyˀa̖mí?  
\v 18 Maˀ ginnân dáyˀa̖mí: Naví denkwoˀi tewhá dontsꞌáveḏi wíyá shánkí heˀendi donkwꞌôení, heḏiho ee naví táhtândá naví wéˀgeˀi hä̖ä̖wí-á dondenkwꞌôení.  
\v 19 Heḏáháˀ gindá opitú̖u̖ní: ‘Nää-áho báyékí híwóˀdi hä̖ä̖wí híwó hay pa̖a̖yogîˀ dîndenkwꞌóhoˀ, nää-áho wíyá wíḏáytꞌôeˀa̖mípí. Húukandá su̖wä̖-áḏá dáyˀa̖mí, heḏá naví wówátsi-á híhchandi donhûuwí.’  
\v 20 Hewänbo Jôesi Táḏáḏí iˀ sen óetu̖ˀan, ‘U̖ˀ ánshaapîˀ, nää khunbo uví wówátsi wînkekhâymáa. Ihayḏáho to-an hä̖ˀi hä̖ä̖wí u̖gîˀ mändenkwꞌóḏiˀiˀ ikhonkhâymáa?’ ”  
\v 21 Heḏi Jesus-di in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Haˀwâagiˀinnânkun in tꞌowa dimuu báyékí hä̖ä̖wí dâydenkwꞌóeˀóˀin hewänbo Jôesi Táḏá-á natû̖ˀ taˀgendi koḏitꞌowa wíḏimuupíˀin.” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi wíḏiˀá̖yîngi-ípí 
\p  
\v 22 Heḏáháˀ iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Heḏânkun wâytu̖máa, wä̖hphaḏe wíˀúvíˀánshaamáˀve-ípí iˀ koegîˀ úntáyḏí íwówáyê̖e̖níḏí, háa iˀ aa úntáyḏí unbí túˀgîˀ.  
\v 23 Unbí wówátsi-á shánkí únchä̖ˀmuu koegîˀḏa̖ˀbíˀweḏi, heḏá unbí túˀ-á aaḏa̖ˀbí shánkí únchä̖ˀmuu.  
\v 24 In odoví̖ˀgeḏi úvíˀánshaaˀa̖mí. Indá wíḏâykoˀjikopí, heḏá wíḏâyhä̖ä̖wéˀgeˀopí, heḏá wä̖́hä̖̂ä̖ dâyhä̖ä̖wídenkwꞌôeníˀi wänbo wíḏínnáhpí, hewänbo Jôesi Táaḏáho ovâyhúujómäˀ. Heḏi undá shánkí íchä̖ˀmuu nä́ˀin tsíḏévíˀweḏi.  
\v 25 Wénä wí wänbo háˀto unbí wówátsi wíyá wêe thaa wänbo bîntä̖ä̖-í íwänpiˀá̖yîngiḏiboˀ.  
\v 26 Hä̖ä̖wí hí̖yä̖̂ä̖ˀi haˀwâagiˀi wänbo háˀto úvíˀa̖mí, heḏiho háaḏan wíyá hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi úvíˀá̖yîngimäˀ?  
\v 27 Úvíˀánshaaˀa̖mí hä̖ˀi ahkónuwi póviˀây háa nakeetꞌóe waa. Wíḏívítꞌôeˀopí wíḏâypa̖ˀpꞌándepí wänboˀ, Jôesi Táḏá saˀwóˀdi aa waagi ovâymäˀ. Solomon-dá hânho hayˀi namúˀde wänboˀ iˀ póvi waabá saˀwó wíˀiˀawepí.  
\v 28 Jôesi Táa saˀwóˀdi aa waagi iˀ ahkónuwi phéˀyä̖́vigîˀ ônpaa, tobá nä́ˀi phéˀyä̖́vi-á wêe thaaḏa̖ˀ nasaa wänbo heḏá wíyá tháwä́ndáho tꞌowa dâyphaˀkwꞌôení dâyhä̖ä̖háaˀa̖míḏí, heḏiho un wáˀ shánkí híwó wänbo wovâyˀaawé-ípíˀan. Undá únkhâyˀä̖ˀ nä́ˀin úvíwä̖ä̖yú̖-íˀin, hewänbo hí̖yä̖̂ä̖ḏa̖ˀ wä̖yu̖ bînmáaˀin ímuu.  
\v 29 Ihayḏa̖ˀ wíˀítú̖ˀbe-ípí, ‘Hä̖ä̖-angú âykꞌoˀí, hä̖ä̖-angú âysu̖u̖wä̖́-í?’ Wä̖hphaḏe wíˀúvíˀánshaamáˀve-ípí i̖ˀgeḏi.  
\v 30 Tꞌä̖hkí tꞌowa Jôesi Táḏá óetaapíˀindá hânho dívíwänpikhä̖ä̖ḏe nä́ˀi hä̖ä̖wí dâyhóeníḏí, hebo unbí Táḏá oe makówá naˀä́ndi-á ho ûnhanginná undá úntáyˀin.  
\v 31 Undá shánkíḏí únkhâyˀä̖ˀ Jôesi Táḏáví tsonkhuu iˀpiye úvíkhä̖ä̖-íˀin, heḏi gin úvíˀandáho nä́ˀi hä̖ä̖wí úntáyˀi bînhóení. 
\p  
\v 32 “Wíˀíkhunwôedaˀípí tobá hí̖yä̖̂ä̖ḏi wên kꞌúwá waa íji wänboˀ. Unbí Táḏá makówáwi-áho nahíhchan oe makówápiye wovâyhûuwíḏí.  
\v 33 Hä̖ä̖wí únkwꞌóˀdiˀ bînku̖ˀchꞌâaní, heḏi iˀ chä̖ˀdá in sehkanäwó diwówájiˀindá bînmä̂äní. Gindiḏáho wí chä̖ˀmúu háˀto únwhéepúuwíˀiˀ waagibá bînmáˀve-í, heḏânho iˀ hä̖ä̖wí únchä̖ˀmuuˀi-á oe makówá úndenkwoḏee-í. Iwá hä̖ä̖wí unbîˀ únmuuˀi háˀto únhá̖a̖ní, háa wên sänmin wänbo háˀto dâytä̖ä̖gé-í, háa wên kha̖ˀnin wänbo háˀto dâyha̖ˀní.  
\v 34 Wä̖́hä̖̂ä̖ unbí hä̖ä̖wí únchä̖ˀmuuˀiˀ únkwꞌôn diwebá unbí píˀnä́ khóˀjé ídaˀí íkwoníˀin.” 
\s1 Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan dikhâymúuníˀin 
\p  
\v 35-36 “Wên tꞌôeˀin waabá únkhâyˀä̖ˀ ímúuníˀin, inbí pꞌóˀḏéḏîˀ wên khóhtsa̖a̖ shánkíˀeeḏi iweḏi iweemáˀíḏí dâytsíkhaˀmáaˀin. Indá dívítꞌôeˀa̖mígîˀ diˀaamuu, inbí phakó-á dínkomuu, heḏânho napówá ihayḏi oe phóḏi ipópóˀandi wese igîˀ dâyhuu-í.  
\v 37 Nä́ˀin tꞌôeˀin inbí pꞌóˀḏéḏîˀ dínpówá ihayḏi á̖yîngiḏi dikwꞌóˀnin ovâyshaaḏá híhchan dâymáˀve-í. Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, i-á ipiˀaawé-í ovâyhúukhâysaa-íḏí, heḏi ovâytu̖ˀâ̖a̖mí dívíkwꞌôení dívíhú̖u̖ya̖míḏí, heḏi hä̖ä̖wí ovâysaa-í.  
\v 38 Tobá khun pinuḏi háa shánkí hä̖̂ä̖ḏanho nanân wänbo naˀä̖ä̖ ihayḏi, dikhâymuuḏi ovâyshaaḏáho híhchan dâymáˀve-í.  
\v 39 Nä́ˀin taˀgendi únhanginnáaní: Wí toˀwí ûntewhákꞌóeˀi hä̖̂ä̖ḏi wí sänbiˀ iˀ tewhá eepiye naˀä̖ˀin ûnhanginnândáhoˀ, háˀto óemä̂äní in phóḏi ithâaníˀin háa wháphóḏi ihâave-íˀin natsꞌú̖u̖níḏí.  
\v 40 Heḏi un wáˀ íkhâymúuní, gá naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wáˀ hä̖̂ä̖ḏi nanân wänboˀ owáyˀä̖ḏân, dítsíkhaˀmáapí ihayḏi oˀä̖ˀ.” 
\p  
\v 41 Peter-di Jesus óetsikaˀyan, “Nanbí Sedó, ti naˀinda̖ˀmân nä́ˀi híˀ dítu̖máa, háa tꞌä̖hkí in wéˀgen tꞌowa wáˀ ovâytu̖máa?”  
\v 42 Jesus-di óetu̖ˀan, “Wí tꞌôeˀi hä̖ä̖wí nawóˀnáˀdiˀ híwó iˀoˀi heḏá híwóˀdi hangintan imáaˀi-á waaginbá únkhâyˀä̖ˀ ímúuníˀin. Giˀbi tꞌôeˀi-ânho iví pꞌóˀḏéḏîˀḏi óesôege-í iˀ tewhá ee in wéˀgen tꞌôeˀinbí tsondi dínmúuníḏí, heḏi inbí koegîˀ hä̖ä̖wí ovâymâ̖ḏân, dítsíkhaˀmáaääníḏí hä̖̂ä̖ḏi ihayḏi napóe ihayḏi.  
\v 43 Híhchan iˀ tꞌôeˀi imáˀve-í iví pꞌóˀḏéḏîˀḏi gin iˀoḏi óeshaaḏi ivîˀ iweemaa ihayḏi.  
\v 44 Taˀgendi wâytu̖ˀâ̖a̖mí, iˀ tewhá pꞌóˀḏéḏîˀḏi giˀbi tꞌôeˀi óesôege-í tꞌä̖hkí iví hä̖ä̖wí ônˀá̖yînmáˀve-íḏí.  
\v 45 Hebo iˀ tꞌôeˀi híwó iˀa̖mívíˀweḏi wíˀbo natú̖ḏáhoˀ, ‘Naví tsondi-á nahayjêepóe naˀä̖ä̖-íḏí,’ heḏiho in wéˀgen tꞌôeˀin kwiyä̖ˀdá senäˀdá ovâymahpúovâymâ̖ḏân, dítsíkhaˀmáauchä̖numáaḏá, heḏi i-á húukangîˀ-á su̖wä̖gîˀ-áḏíḏa̖ˀbá-á namuuḏá, heḏá naháapoeˀoḏá,  
\v 46 gin iˀandáhoˀ iví pꞌóˀḏéḏîˀ ûnwáyˀä̖ä̖-í óetsíkhaˀmáapíḏí, hä̖̂ä̖ḏi iˀ tꞌôeˀiˀ ûnhanginnáhpí ihayḏi, heḏi iˀ pꞌóˀḏéḏîˀ-á natsonpúuwí iˀ tꞌôeˀi hânho óetuhchä̖ä̖nú-íˀin, heḏá óesaaní in wéˀgen tꞌowa tꞌôeyanpíˀinda̖ˀ dimuuˀin dikwꞌôn diwepiye.  
\v 47 Wí tꞌôeˀi-á háa iví pꞌóˀḏéḏîˀ ûndaˀ waa ûnhanginnân wänbo hä̖́ä̖bo wíˀiˀanpíḏí, i-áho báyékí whä̖ḏiḏi óetuhchä̖ä̖nú-í.  
\v 48 Hewänbo wí tꞌôeˀi híwóhpí iˀandi gindiḏi ûnkhâyˀä̖ˀ whä̖ḏiḏi ótuhchä̖ä̖nú-íˀin, hewänbo háa iví pꞌóˀḏéḏîˀ ûndaˀin taˀgendi wíˀûnhanginnáhpíḏí, i-áho wä̖hphaḏe wíˀóetuhchä̖ä̖nú-ípí. Toˀwên tꞌä̖hkí báyékí ovâymä́giˀindáho báyékíbá dínkhâyˀä̖ˀ dâywáymä̂äníˀin, heḏi toˀwên inbí mange báyékí ovâykwꞌóḏiˀindáho báyékíbá dínkhâyˀä̖ˀ iweḏi dívíˀa̖míˀin.” 
\s1 Jesus natú̖ iˀ namuuḏi tꞌowa dívíwijekhâymáa 
\p  
\v 49 “Naa nä́ä oepáa kꞌayḏipiye oˀä̖ä̖ wí phaa waabá namuuˀi dómáˀíḏí, heḏi hânho odaˀ ho nakojeˀníˀin.  
\v 50 Naa dînkhâyˀä̖ˀ dontꞌôephaaḏé-íˀin, heḏi naví píˀnä́ khóˀjé hânho ochanpúuwí gin dînpóe píhay.  
\v 51 Hân íˀándeˀ? Ti tꞌowa dívíwóení naa nä́ä oepáa kꞌayḏipiye oˀä̖ä̖ḏiboˀ? Joe, tꞌowa-á dívíweejé-í.  
\v 52 Nää iweḏáho gin waagi namúuní: Maḏi pꞌánú tꞌowa wêe tewhá iwe dithaa, heḏi diwijeḏeeḏi wêegeˀin dipúuwí, wíjeḏiho wéˀge, pojeḏá wéˀgá, heḏi in wíjeḏiho in pojevíˀpiye háa dicha̖a̖-í, heḏá in pojeḏá in wíjevíˀpiyá.  
\v 53 Iˀ táḏá-áho iví eˀnúvíˀpiye háa nacha̖a̖-í heḏi iˀ eˀnú-áho iví táḏávíˀpiyá. Iˀ jíyá-áho iví aˀyú̖víˀpiye háa nacha̖a̖-í, heḏi iˀ aˀyú̖-á iví jíyávíˀpiyá. Iˀ jahkwíjo iví sâaˀivíˀpiye háa nacha̖a̖-í, heḏi iˀ sâaˀi-á iví jahkwíjovíˀpiyá.” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan híwóˀdi hangintan dâymáˀve-í tꞌä̖hkí hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi 
\p  
\v 54 Heḏáháˀ in báyékí tꞌowa iwe dikwꞌóˀnin ovâytu̖ˀan, “Wí okhúwá oe tsânpiyeḏi naˀä̖ḏi bînmûˀḏi, wese ítû̖ˀ ikwa̖hkhâymáaˀin, heḏi híwó ítû̖ˀ gá han napúuwíḏân.  
\v 55 Heḏi oe aakonpha̖ˀgeḏi wovâywa̖a̖námäˀdi, ítû̖ˀ hânho itsá̖wä̖khâymáaˀin, heḏi híwó ítû̖ˀ, gá han napúuwíḏân.  
\v 56 Undá paa dívíjánúmáaˀin waaginbá ímuu. Nä́ä oepáa kꞌayḏá heḏá makówá-á háa iˀ okhúwá-á wa̖a̖-á nakeetꞌóe waa bînmúndeḏi únhanginná háa nanáaníˀin, heḏi háaḏan handi wíˀúnkeepoeˀopí háa natundaˀin iˀ wéˀgeˀi hä̖ä̖wí nää nä́ˀi thaa eeje Jôesi Táḏá iˀoˀiˀ? 
\s1 Jôesi-áḏí híwóˀgí óˀan waˀḏi úkoḏiḏiboˀ 
\p  
\v 57 “Heḏi háaḏan unbo wíˀúvípiˀánshaaˀohpí únhanginnáaníḏí wéˀi wí hä̖ä̖wí híwóˀdi namuuˀin úvíˀa̖míḏí?  
\v 58 Heyâagú wí toˀwíḏí háawên wovâychä̖nundeḏi heḏá wovâytunjóˀdiwehondá, waˀ ímändiboˀ i-áḏí úvíkoḏiˀa̖mí heḏânho iˀḏi wovâymaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí heḏá iˀ tsondiví páaḏépiye wíwovâyhûuwípí. Eepiye wovâyhoˀḏáho maḏi iˀ tsondiḏáho iˀ pan á̖yí̖ˀdiví mangá wovâyjoeˀa̖mí heḏá iˀḏáho wovâypanhûuwí.  
\v 59 Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, gin únpóeḏáho háˀto wovâymaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í hä̖́yú̖ íphaamuu tꞌä̖hkí úvíwáˀâa píhay” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan. 
\c 13  
\s1 Jesus-di in tꞌowa ovâytu̖ˀan inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀanpíḏá dichuu-í 
\p  
\v 1 Ihayhä̖̂ä̖bá wên tꞌowa iwe dijiˀindá Jesus-á óetu̖ˀan háa wên Galilee nangewin dínpóeˀin. Ditú̖ iˀ méesate hayˀi ee Pilate-di nä́ˀin Galilee-ˀin ovâyhá̖nú waˀ dâyˀanimâahá̖núndeḏibo Jôesi Táḏá óemä̂äníḏí.  
\v 2 Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Heḏi hân íˀándeˀ? Ti hä̖ˀin Galilee-ˀin haˀwâa dínpóeḏíbo shánkí tꞌaywóhkannin dimuu in wéˀgen Galilee-winbíˀweḏi?  
\v 3 Joe, háˀtoˀ. Wâytu̖máa, undá wáˀ unbí tꞌaywóˀdi bînjoeˀanpíḏá íchuu-í.  
\v 4 Heḏi in tä̖ˀḏi kháve (18) tꞌowa oe Siloam tsowa ovâyhá̖núˀin iˀ tewhá tu̖ˀwändi dínkanuḏi, hândá inbí̖ˀgeḏi íˀándeˀ? Ti indá shánkí híwóhpí dívíˀoˀindá dimuuwän in wéˀgen tꞌowa oe Jerusalem búˀ dithaaˀinbíˀweḏi?  
\v 5 Joe, háˀtoˀ. Wâytu̖máa, undá wáˀ unbí tꞌaywóˀdi bînjoeˀanpíḏá íchuu-í.” 
\s1 Jesus-di wên fig tay i̖ˀgeḏi ovâyhéeˀan hä̖ä̖wí ovâyhá̖ˀa̖míḏí 
\p  
\v 6 Heḏáháˀ nä́ˀin há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovâytu̖ˀan: “Wên fig tay wí senbí nava iwe ûnchá, heḏi iˀ sen namää ihä̖ä̖pꞌaynuuwä̖́-íḏí, hebo hä̖́ä̖bo wíˀishaapí.  
\v 7 Heḏiho iví nava tꞌôeˀi itu̖ˀan, ‘Ótꞌôeyan, nää-áḏího poje pa̖a̖yoho oˀä̖ä̖ donhä̖ä̖pꞌaynuuwä̖́-íḏí nä́ˀin tay iwe, hewänbo waˀḏi hä̖́ä̖bo wíḏonshaapí. Nátsꞌaˀ, nawänpiḏachá.’  
\v 8 Hebo iˀ nava tꞌôeˀiˀḏi óetu̖ˀan, ‘Naví tsondiˀ, wíyá wêe pa̖a̖yowän nâasôemä̂äní, heḏi ee napúujiˀ i̖ˀge dónahpaa-í heḏá dósáˀkwꞌôení.  
\v 9 Heḏiho nää wíyá pa̖a̖yo nahä̖ä̖pꞌaypóeḏáhoˀ, híwó, hebo napaapíḏáho natsaaḏee-í.’ ” 
\s1 Kaykhanwówá thaa Jesus-di wí kwee napháygípóeḏí ônhehkháaˀan 
\p  
\v 10 Wí kaykhanwówá thaa Jesus-di in tꞌowa in Huḏíyoví méesateˀay ee ovâyhá̖ˀoˀ.  
\v 11 Wí kwee wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáaˀiˀ iwe najiˀ, heḏi tä̖ˀḏi kháve (18) pa̖a̖yo óehayˀan, heḏi naḏapháygípóeḏí wínataˀgepoeˀopí.  
\v 12 Jesus-di iˀ kwee óemûˀḏi óetu̖ˀan, “Kóˀôe, nä́ˀi hay wóemáaˀi wînjâaˀa̖mí.”  
\v 13 Heḏi iˀ kwee óetä̖geḏi wesebo nataˀgepóe, heḏi iˀḏi Jôesi Táḏá-á kwꞌáayéboˀ óemáa. 
\p  
\v 14 Hewänbo iˀ Huḏíyoví méesateˀay pꞌóˀḏéḏîˀ natꞌayjiˀ, kaykhanwówá thaa Jesus-di iˀ kwee óehehkháamä́giḏi, heḏiho in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Sí tꞌôe thaa naná jâaḏi waa, heḏi iweḏi wéˀi wí thaa wänbo íˀä̖ä̖-í wovâyhehkháamä̂äníḏí, iˀ kaykhanwówá thaa-á joe.”  
\v 15 Nanbí Sedó Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Un paa waaginbá úvíjánúmáaˀin ímuuˀin, ti kaykhanwówá thaa nanân wänbo toˀwíḏí wänbo un diweḏi unbí wáasí háa búdu wívînwhisuuḏepíˀan heḏânho phéhkhaa iweḏi napee-í bînpꞌoemä̂äníḏí?  
\v 16 Heḏi nä́we nä́ˀi kwee Abraham-bí ây iweḏiˀiˀbá namuuˀi najiˀ, i-á iˀ Penísendi Satan-di tä̖ˀḏi kháve (18) pa̖a̖yo óewhiˀan waagibá. Ti híwó wínamuupíˀan óemaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí kaykhanwówá thaa nanân wänboˀ?”  
\v 17 Heḏiho tꞌä̖hkí in óetunsúumáaˀin diwôedaˀpóe, heḏá tꞌä̖hkí in wéˀgen tꞌowa-á dihíhchanpóe, tꞌä̖hkí hä̖ä̖wí heˀendi híwó iˀandi. 
\s1 Jesus-di ovâyhéeˀan mustard koˀji i̖ˀgeḏi, heḏá oewáasee i̖ˀgeḏá Jôesi Táḏáví há̖hkan niˀgeḏi ovâyhá̖ˀa̖míḏí 
\p  
\v 18 Jesus-di wíyá ovâyhéeˀandi ovâytu̖ˀan, “Hân wâytu̖ˀa̖mí únhanginnáaníḏí háawin Jôesi Táḏáví há̖hkan ûnmuu waa. Háḏíḏan wâythayya̖mí hä̖ä̖ waagi namuuˀin? Gá ginnân:  
\v 19 Wí hínchä̖̂ä̖ˀi mustard koˀji wí sen ikêˀḏi iví nava iwe ikoeˀi waagiˀbá namuu. Natsijópúpóeḏí nasôeḏá wên tay napaa, heḏi in tsíḏé dívíshunwá̖ve iˀ waˀjáy khóe eeje dâyyä̖́hpaˀíḏí.” 
\p  
\v 20 Heḏá wíyá ovâytu̖ˀan, “Hân wâytu̖ˀâ̖a̖mí wâythayya̖míḏí hä̖ä̖ waagi Jôesi Táḏáví há̖hkan ûnmuuˀin?  
\v 21 Gá ginnân: Wí oewáasee wí kwee báyékí khändáḏí iwóndiˀ waagiˀbá namuu, heḏi nasôeḏi hanwaapíḏíboˀ iˀ oewáa tꞌä̖hkí napee.” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan in makówáwin phóḏi hí̖yä̖̂ä̖ saygiˀin namuu 
\p  
\v 22 Jesus oe Jerusalem búˀpiye namän, heḏi iˀ búˀây eeje ówînge eejá namändi tꞌowa ovâyhá̖hkanhon.  
\v 23 Heḏi wí toˀwíḏí óetsikaˀyan, “Nanbí Sedó, ti wí hí̖yä̖̂ä̖ḏi tꞌowaḏa̖ˀ ovâyˀaywoení?”  
\v 24 Jesus-di in iwe dijiˀin ovâytu̖ˀan, “In makówáwin phóḏi hí̖yä̖̂ä̖ saygiˀinda̖ˀ namuu, heḏiho hânho úvíkhä̖ä̖-í iwe ítsꞌú̖u̖níḏí. Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, báyékí un ítsuḏedaˀí, hebo háˀto únkoeḏí-í.  
\v 25 Jôesi Táḏá iˀ iweˀiˀ pꞌóˀḏéḏîˀ namuuˀi-áho in phóḏi itꞌêeḏi-í, heḏi un ho ítsꞌú̖hpíˀindá jáˀwébo-áho wovâyjoeˀa̖mí, heḏi bînpópóˀoḏi ítú̖u̖ní, ‘Nanbí Sedó, nä́ˀin phóḏi dînhuu heḏânho gitsꞌú̖u̖níḏí.’ Hewänbo i-á natú̖u̖ní, ‘Toˀwên ímuuˀin naa wíḏînhanginnáhpí.’  
\v 26 Heḏi undi bîntu̖ˀâ̖a̖mí, ‘U̖-áḏí ívíhú̖u̖yan, heḏi nanbí búˀ iwe u̖ˀḏi díhá̖ˀan.’  
\v 27 Hewänbo i-á natú̖u̖ní, ‘Wâytu̖ˀanpíˀan, toˀwên ímuuˀin naa wíḏînhanginnáhpí. Un yä̖ˀḏâapí tsiyekannin ímuuˀin, navíˀweḏi bíjâatä̖ä̖.’  
\v 28 Heḏi Abraham-dá Isaac-á Jacob-á heḏá tꞌä̖hkí in Jôesi Táḏáví tukheˀmindá oe makówá bînpu̖wä̖khâymáa, hebo undá jáˀwébo-á wovâyjoeˀa̖mí. Ihayḏiho ítꞌayḏi úvísíhtä̖ä̖khâymáaḏáháˀ úvíwä̖ˀtsꞌeekhâymáa.  
\v 29 Iwe tꞌowa-áho pꞌinpha̖ˀgeḏá tsânpha̖ˀgeḏá aakonpha̖ˀgeḏá thanpha̖ˀgeḏá diwéˀgepóewí, heḏi dínshánkíˀeeḏinân waabá dínpúuwí.  
\v 30 Heḏi ihayḏi wên toˀwên nää tíˀúugéˀin waa díncha̖a̖ˀindá pꞌóˀḏéḏíˀin dipúuwí, heḏi wên toˀwên pꞌóˀḏéḏíˀin dimuu gin diˀándeˀindáho tíˀúugéˀindáho dipúuwí.” 
\s1 Jesus hânho Jerusalem isígí, hebo in Jerusalem-ˀindá óejoegiˀan 
\p  
\v 31 Ihayhä̖̂ä̖bá wên Pharisees-á oe Jesus naˀä́n diwá dipówáḏí óetu̖ˀan, “Shánkí híwó nä́weḏi unmú-í, gá Herod iˀ pꞌóˀḏéḏîˀ namuuˀi wóeháyjíˀin nadaˀḏân.”  
\v 32 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Jaˀ bintu̖ˀan hä̖ˀi pꞌóséwhâa, wí hä̖́yú̖ thaawän tꞌowa dovâyhehkháamáˀve-í, in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á dovâykhehpíyeˀbe-í, heḏi ihayḏânho naa naví tꞌôe donboewá-í.  
\v 33 Hewänbo nää nä́ˀi thaa eeje waˀḏi oe Jerusalem búˀpiye omän. Wí Jôesi Táḏáví tukheˀbi óehayḏá, nakhâyˀä̖ˀ oe Jerusalem diweḏa̖ˀmânho ûnpúuwíˀin. 
\p  
\v 34 “Un tꞌowa oe Jerusalem-win, in Jôesi Táḏáví tukheˀmin bîndahá̖núndeˀ, heḏá in tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin Jôesi Táḏáḏí unbíˀpiye wovâysannindá bînkꞌusä̖yundeˀ. Hä̖́yä́nnanho odaˀ wâybaˀaaˀa̖míˀin, wí dee iví deeˀây ikꞌu̖ˀaanúˀhónde waabá, hewänbo undi wíḏímähpí.  
\v 35 Heḏânho wáy íthaa iwáho wí tayjee waabá únjoekandee-í. Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, háˀto wíyá undi dímúuní owáy iˀ thaa napówá píhay naví̖ˀgeḏi ítú̖ ihayḏi, ‘Jôesi Táḏáḏí híwó óeˀâ̖a̖mí iˀ toˀwí ônkꞌûˀiˀ naˀä̖ä̖-íḏí.’ ” 
\c 14  
\s1 Kaykhanwówá thaa Jesus-di wí sen iví túˀ ûnteemuuˀiˀ ônhehkháaˀan 
\p  
\v 1 Wí kaykhanwówá thaa Jesus wí pꞌóˀḏéḏîˀ Pharisee-ví tewhá eepiye namää ihú̖u̖ya̖míḏí, heḏi in tꞌowa dikwꞌóˀnindi hânho á̖yîngiḏi óemúndeˀ.  
\v 2 Wí sen iví núˀ naˀä́n, i-á iví túˀ tꞌä̖hkí hânho ûnteemuu.  
\v 3 Jesus-di in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá in Pharisees-á ovâytsikaˀyan, “Ti iˀ tsontundi naˀin dímäˀ wí toˀwí kaykhanwówá thaa nanân wänbo âyhehkháamä̂äníḏí háa joe?”  
\v 4 Hewänbo indá háabo wíḏitú̖hpí. Heḏiho Jesus-di iˀ sen óetä̖geḏi óehehkháamä́gi, heḏi iweḏi óesan.  
\v 5 Heḏáháˀ ovâytu̖ˀan, “Wénä wí un wí eˀnú háa wí wáasí úˀä́ndiˀ wí pꞌobúˀ iwe nakeˀtꞌândi, ti wesebo wímänwhahkáyjípíˀan tobá kaykhanwówá thaa nanân wänboˀ?”  
\v 6 Hebo háawin wên wänbo wíḏínhanginnáhpí óetu̖ˀa̖míḏí. 
\s1 Jesus-di ovâytu̖máa wíḏívípitaygé-ípí 
\p  
\v 7 Heḏi Jesus-di ovâymûˀ wáy wên ovâyhúutu̖ˀannin in shánkí kwꞌáyeˀinbí soge eeje dívíkwꞌóeˀóḏí, heḏiho nä́ˀi tumakhe ovâytu̖ˀan:  
\v 8 “Wí toˀwíḏí wí khóhtsa̖a̖ shánkíˀeeḏipiye wovâytu̖ˀandá, in kwꞌáyeˀin dimuuˀinbí soge eejá wíˀúvíkwꞌôenípí. Maḏi wây toˀwên unbí shánkí kwꞌáyeˀin dimuuˀin wáˀ ovâyhúutu̖ˀan,  
\v 9 heḏiho iˀ toˀwí in wéˀgendáḏí undáḏí un tꞌä̖hkí ihúutu̖ˀandiˀḏi wovâytu̖ˀâ̖a̖mí, ‘Un bíha̖ḏi, nä́ˀin wéˀgen senäˀ nä́we dívíkwꞌôení,’ heḏi íwôedaˀpóeḏí úvíkwꞌôení wáy in shánkí áagéˀin dívíkwꞌóeˀó eeje.  
\v 10 Hewänbo wovâyhúutu̖ˀandá gin úvíˀa̖mí: In shánkí heˀennin dimuupíˀinbí soge eeje úvíu̖ní, ‘Hä̖ˀindá hîn kwꞌáyeˀinnânkun dimuu.’  
\v 11 Toˀwên tꞌä̖hkí heˀennin dívípipaˀindáho hí̖ˀínnin ovâypaˀí, heḏá toˀwên hí̖ˀínnin dívípipaˀindáho heˀennindá ovâypaˀí.” 
\p  
\v 12 Heḏáháˀ Jesus-di nä́ˀi sen iˀ óehúutu̖ˀandiˀ óetu̖ˀan, “Wên shánkíˀeeḏi mänpaaḏi tobá hä̖̂ä̖ḏi nanân wänboˀ, wímänhúutu̖ˀâ̖a̖mípí uví kꞌemaˀinda̖ˀ, háa uví páˀḏâyˀindá tíˀûuwindá inda̖ˀ, háa uví maatuˀinda̖ˀ, háa uví ówí̖nn dimuupíˀinbí soge eeje úvíä́ˀin koḏitꞌowa dimuuˀinda̖ˀ. Indáho wóewáyhúutu̖ˀâ̖a̖mí, heḏi gindiḏiho wóewáˀâa-í.  
\v 13 Hewänbo wên shánkíˀeeḏi mänpaaḏá ovâyhúutu̖ˀâ̖a̖mí in sehkanäwó diwówájiˀindá, in dikhóhaymuuˀindá, in ditsiˀḏeeˀipíˀindá, heḏá ditsítꞌaamuuˀindá.  
\v 14 Gin biˀandáho báyékí unhíhchaaní. Indá háˀto dínkoeḏí-í wóewáywáˀâa-íḏí, hewänbo owáy in tꞌowa inbí wówátsi taˀge dâyhonnin diwáywówápóe ihayḏi Jôesi Táaḏáho wóewáywáˀâa-í.” 
\s1 Jesus-di wên shánkíˀeeḏi i̖ˀgeḏi ovâytu̖máaḏí hä̖ä̖wí ovâyhá̖ˀan 
\p  
\v 15 Wí toˀwí iˀ mä́äsa naˀä́ndiˀ nä́ˀi natꞌoeḏi Jesus óetu̖ˀan, “In toˀwên oe makówá dikwoníˀin híhchan dâymáˀve-í. Indá wí shánkíˀeeḏi nanáˀ diwe dikwꞌôn waabá dínpúuwí.”  
\v 16 Hebo Jesus-di óetu̖ˀan, “Wí sen wí hayˀi shánkíˀeeḏi ipaa heḏi báyékí tꞌowa ovâyhúutu̖ˀan.  
\v 17 Nahä̖ä̖wíkhâymuu ihayḏi iví tꞌôeˀiˀ itu̖ˀan, ‘In tꞌowa ovâytu̖ˀâ̖a̖mí, Bíkä̖ˀve, hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nakhâymuu.’  
\v 18 Heḏi tꞌä̖hkíḏíbo wíˀínbo diˀowójédaˀpóe. Wí wêe natú̖, ‘Naa wí nava dontsꞌankumä heḏiho omän donmúuníḏí. Nâatu̖ˀâ̖a̖mí dînˀowóejé-íḏí iˀ shánkíˀeeḏipiye wíḏînpu̖hkoḏipíḏí.’  
\v 19 Wíyá wêe-á natú̖, ‘Pꞌánú puˀwaˀin wéyu dontsꞌankumä heḏi omän dovâyjâyyé-íḏí, heḏiho nâatu̖ˀâ̖a̖mí dînˀowóejé-í iˀ shánkíˀeeḏipiye wíḏînpu̖hkoḏipíḏí.’  
\v 20 Heḏá wíyá wêe-á natú̖, ‘Naa dáytsꞌankhóˀyâ̖ˀ, heḏiho wíḏînkoḏipí omú-íḏí.’  
\v 21 Iˀ tꞌôeˀi nawáymääḏi iví pꞌóˀḏéḏîˀ itu̖ˀan háa ditú̖ˀin, heḏi iˀ pꞌóˀḏéḏîˀ natꞌayjaapóeḏí iˀ tꞌôeˀiˀ óetu̖ˀan, ‘Ówä̖́näkiˀ iˀ búˀwi pꞌóegé eeje iˀ pꞌôeˀây eejá ópûn, in sehkanäwó diwówájiˀindá in dikhóhaymuuˀindá ditsíˀtꞌaamuuˀindá heḏá in ditsiˀḏeeˀipíˀindá ovâymáˀí.’  
\v 22 Heḏiho iˀ tꞌôeˀi namää, heḏi nawáyˀä̖ä̖ḏi óetu̖ˀan, ‘Naví tsondiˀ, háa untú̖ waa naa dáyˀan, hewänbo waˀ wây-á tꞌowagîˀ najâaná.’  
\v 23 Heḏiho iví tꞌôeˀiˀ itu̖ˀan, ‘Ópûn oe pꞌóegé heˀendi-á hí̖ˀíndi-á oe búˀ jáˀwé eeje, heḏi kayˀindi in tꞌowa ovâytu̖ˀâ̖a̖mí naví tewhá eepiye diˀä̖ä̖-í heḏânho ditꞌowabáˀyayníḏí.  
\v 24 Wítu̖máa, in páaḏéḏí ovâyhúutu̖ˀannin diweḏi tóebo naví shánkíˀeeḏi koegiˀ háˀto ikꞌoˀí.’ ” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan nabâapuˀwan taˀgendi iví khä̖geˀnin dipúuwíḏi 
\p  
\v 25 Heḏi Jesus iweḏi namääḏi wây-á báyékí tꞌowaḏi óeyu̖u̖hoˀ, heḏi ibéeḏí ovâytu̖ˀan,  
\v 26 “Wí toˀwí navíˀpiye naˀä̖ä̖ḏáho naví khä̖geˀdi dînmúuníḏí, hewänbo naaho shánkí wíḏísígípíḏí iví táḏá-á jíyá-á inbíˀweḏi, háa iví kwee-á áyyä̖̂ä̖-á páˀḏâyˀindá tíˀûuwindá inbíˀweḏi, heḏá iví wówátsivíˀweḏi wänbo-á, háˀto taˀgendi naví khä̖geˀdi napúuwí.  
\v 27 Wí toˀwí iví phéˀwin ihonpíḏí heḏá naa díyu̖u̖honpíḏí, háˀto naví khä̖geˀdi napúuwí. \f + \fr 14:27 \ft Nä́ˀin natundaˀ, dikhâymúuní dâytꞌôephaaḏé-íḏí, Jesus in phéˀwin deeḏi itꞌôephaḏe waagibá.\f* 
\p  
\v 28 “Wí toˀwí wí tewhá hayˀi ikꞌúuwíˀin nadaˀḏá, hä̖́yú̖ chä̖ˀ ûntáyˀin páaḏé imaapaˀí heḏânho ûnhanginnáaníḏí háa ihay chä̖ˀ imáaˀin iboewá-íḏí háa joe.  
\v 29 Heḏi páaḏé imaapaapíḏí maḏi iví tepúḏa̖ˀmân iboewá-í, heḏi iˀ tewhá-á háˀto ûnkoeḏí-í iboewá-íḏí, heḏi in toˀwên gin ûnpoeˀoḏi dâymûˀindáho ônpꞌáhkáˀve-í,  
\v 30 heḏi ditú̖u̖ní, ‘Nä́ˀi sendá wí tewhá itsꞌanpáaḏékúyaˀ, hewänbo háˀto iboewá-í.’  
\v 31 Heḏá wí nangewi pꞌóˀḏéḏîˀ-á wétä̖ maapaasôn (20,000) sundaḏo ûnkwꞌóˀdi wíyá nangewi pꞌóˀḏéḏîˀ óeyâ̖a̖-íḏí namääḏá, heḏi nä́ˀi-á tä̖ maapaasônda̖ˀbá (10,000) ûnkwꞌó, waˀḏi dívíyâ̖ˀpíḏíboˀ iˀ tä̖ maapaasônda̖ˀ ûnkwꞌóˀdi-áho páaḏé iˀánshaaˀa̖mí heḏi ipitsikaˀyâ̖a̖mí háa natꞌanpúuwíˀin háa joe.  
\v 32 Heḏi natꞌanpúuwípíḏáhoˀ waˀ in wéˀgen kayi̖ˀ deeḏi diˀä̖ḏiboˀ iví tꞌôekhuwaˀin isaaní iˀ wêe pꞌóˀḏéḏîˀ óetsikaˀya̖míḏí háa dänˀa̖míˀin heḏânho dänyâ̖a̖-ípíḏí.  
\v 33 Heḏiho un wáˀ hanbá híwó úvíˀánshaaˀa̖mí. Unbí hä̖ä̖wí íjoekandaˀpíḏáho háˀto naví khä̖geˀnin ípúuwí.” 
\s1 Jesus natú̖ iví khä̖geˀnindá a̖a̖yä̖ä̖ waaginbá dimuu 
\p  
\v 34 “A̖a̖yä̖ä̖-á híwóˀdi namuu, hewänbo naˀá̖hhándáho háˀto wíyá á̖hsä̖ä̖ˀi napúuwí.  
\v 35 Nä́ˀi a̖a̖yä̖ä̖ naˀá̖hhándá wínachä̖ˀmuupí. Híwó wínamuupí óewóeníḏí nandáḏí háa nasátä̖́bóeḏíˀä́ndi-áḏí wänboˀ, i-á dâywänpichꞌáaḏeˀ. Tꞌä̖hkí naví híˀ ditꞌoeˀin dínkhâyˀä̖ˀ híwó dîntꞌôeyaaníˀin” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan. 
\c 15  
\s1 Jesus-di wí kꞌúwá napeḏeejiˀiví̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 1 Báyékí tax phahsannindáḏí heḏá wéˀgen tꞌowa tꞌôeyanpíˀin gin ovâytu̖máaˀindáḏí diˀä̖ä̖ˀä̖ Jesus-ví híˀ ôntꞌôeyaaníḏí.  
\v 2 In Pharisees-áḏí heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí háa napoeˀoˀin wíˀovâyhí̖ˀanpí, heḏiho ditú̖, “Nä́ˀi sendá hä̖ˀin tꞌaywóhkannin ovâysígíˀo heḏá inḏáḏá ihúujoˀ.” 
\p  
\v 3 Heḏiho Jesus-di in Pharisees nä́ˀi há̖hkangîˀ híˀ ovâytu̖ˀan:  
\v 4 “Wí sen tä̖gintä̖ (100) kꞌúwá ipamáaḏí, wí wêe ûnpeḏeeḏi hân iˀa̖mí? Gá in whä̖gintä̖ˀḏi whä̖nu (99) ee pꞌohtsaa búge dijiˀin ovâyjoeˀankíḏí namú-ípíˀan iˀ wêe napeḏeeˀiˀ óenuuwä̖́-íḏí ishaa píhay.  
\v 5 Heḏi ishaa ihayḏi hânho nahíhchanpóeḏí iví kꞌuuwoe eeḏi ikꞌúuwí,  
\v 6 heḏi ivíˀpiye ihoˀḏi tꞌä̖hkí iví kꞌemaˀindá iví ówí̖nä́ˀindá iví kꞌaygipiye itu̖hkánnamí, heḏi ovâytu̖ˀa̖mí, ‘Naa-áḏí úvíhíhchannamí, gá nää-á naví kꞌúwá dînpeḏeeˀi donshaaḏân.’ ”  
\v 7 Heḏáháˀ Jesus natú̖, “Naaḏi wâytu̖máa, oe makówá wáˀ ginbá namuu. Oe makówá dívíhíhchando wêe wänbo tꞌaywóhkandi namuuˀiˀ iví tꞌaywóˀdi ijoeˀan dihayḏi, hewänbo whä̖gintä̖ˀḏi whä̖nu (99) tꞌowa diˀándeˀin inbí wówátsi taˀge dâyhonninbí̖ˀgeḏá oe makówá wíḏívíhíhchandopí.” 
\s1 Wí kwee wí chä̖ˀ wáy ihoˀiví̖ˀgeḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 8 “Heḏi wí kwee tä̖ ihay kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀi chä̖ˀ ûnjiḏi wêe wáy ihoˀḏi, ikoˀa̖mípíˀan, heḏá iví tewhá ee tꞌä̖mäpiye iˀaaˀa̖mí iˀ chä̖ˀ inuuwä̖́-íḏí ishaa píhay.  
\v 9 Heḏi ishaa ihayḏá iví kꞌemaˀindáḏí heḏá iví ówí̖nä́ˀindáḏí iví kꞌaygipiye itu̖hkánnamí heḏi ovâytu̖ˀa̖mí, ‘Naa-áḏí úvíhíhchannamí, nää-á naví kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀi donwáyhoˀi donshaa.’ ”  
\v 10 Heḏáháˀ Jesus natú̖, “Naaḏi wâytu̖máa, hanbá oe makówá napoeˀo. Wêe wänbo tꞌaywóhkandiˀ iví tꞌaywóˀdi ijoeˀandá Jôesi Táḏáví makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin dívíhíhchandoˀ.” 
\s1 Jesus-di wí eˀnú napeḏeejiˀiví̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 11 Ihayḏáháˀ Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wí sen wíje eˀnûn ûnˀä́n.  
\v 12 Iˀ tíˀúugéˀiˀ eˀnú iví táḏá itu̖ˀan, ‘Táa, nää naa dímä́ä uví hä̖ä̖wí iweḏi iˀ dînˀä̖ˀiˀ.’ Heḏiho iˀ táḏá iˀ hä̖ä̖wí ûnkwꞌóˀdiˀ iví wíje eˀnûn ovä̂nwije.  
\v 13 Wíyá hä̖́yú̖ thaa naphaḏe ihayḏi nä́ˀi tíˀúugéˀiˀ eˀnú iví hä̖ä̖wí iku̖ˀchꞌáakíḏí iví táḏáví kꞌaygiḏi napee iˀ chä̖ˀ wóegé, heḏi wí nange kayi̖ˀ nanáˀ diwepiye namää, heḏi háa nawänpidaˀ waagi iví wówátsi ihondi iví chä̖ˀ tꞌä̖hkí iwänpihá̖nú.  
\v 14 Iví chä̖ˀ tꞌä̖hkí ihá̖nú ihayhä̖̂ä̖bá iˀ nange iwáygá hânho diha̖a̖póe, heḏiho hä̖ä̖wíḏí iví wówátsi iˀa̖míˀin wíˀûnkwꞌóhpí.  
\v 15 Heḏiho itꞌôenuuwä̖́-íḏí namää, heḏi wí sendi óetꞌôemä́giḏi owáy iví nava iwáygépiye óesan iví pehtsuḏe ovâyhúujôeníḏí.  
\v 16 Hânho nadaˀ iˀ hä̖ä̖wí pehtsuḏe dâykꞌoˀi wänbo ikꞌoˀíˀin nashu̖ˀmúuníḏí, khúnkhowa hä̖ä̖wí namuu wänboˀ, hebo toˀwíḏí wänbo koegîˀ wänbo wíˀóemä́gipí.  
\v 17 Heḏáháˀ wí thaa iví hangintan iwáykêˀḏi gin iˀánshaaˀan: Naví táḏáví tꞌôeˀin wänbo hä̖́yú̖ dívíshiví wówátsi iˀa̖míˀin wíˀû̖ˀa̖míˀin koegîˀ dínkwꞌó, heḏá shánkí wänbo-á dínkwꞌó, heḏi nä̂äwá naa-á oha̖hchuwamääˀä̖ḏá oˀä́n.  
\v 18 Naví táḏávíˀpiye omú-í heḏi dótu̖ˀâ̖a̖mí, Táa, naa dáytꞌaywóˀnan iˀ makówá naˀä́ndivíˀpiye, heḏá uvíˀpiyá.  
\v 19 Naa ihay híwóˀdi wóˀmuupí uví ay gin wíyá dítu̖ˀâ̖a̖míḏí, hewänbo uví tꞌôeˀi waagibá dímáˀve-í.’ 
\p  
\v 20 “Heḏiho iví táḏávíˀpiye namää, hewänbo waˀ kayi̖ˀdi naˀä̖ḏiboˀ iví táḏáḏí óemûˀ, heḏi iˀ táḏá iví eˀnúvíˀpiye nasehkanäpóeḏí iˀ eˀnúvíˀpiye iˀä̖ä̖ heḏi óebaˀaaˀandá óesígípꞌohtsä̖ä̖.  
\v 21 Heḏi iˀ eˀnú iví táḏá itu̖ˀan, ‘Táa, naa dáytꞌaywóˀnan iˀ makówá naˀä́ndivíˀpiye heḏá uvíˀpiyá. Naa ihay híwóˀdi wóˀmuupí uví ay gin wíyá dítu̖ˀâ̖a̖míḏí.’  
\v 22 Hewänbo iˀ táḏá iví tꞌôeˀin itu̖ˀan, ‘Bíwä̖́näsaḏi wên saˀwóˀnin kꞌéwéˀin to binmáˀ, heḏi bintoˀ, heḏá iví mankhú̖ eeḏá binmankhútoˀan, heḏá iví ân deeḏá binˀantoˀan.  
\v 23 Heḏá iˀ wáasíˀay âytûuˀoˀi binmáˀ âyháyjíḏí, heḏi âyshánkíˀeeḏipaˀí.  
\v 24 Nä́ˀi naví eˀnú-á nachuu waagibá ûnpóe, hewänbo nää nawáywówápóe. Napeḏee waagibá, hewänbo nää-á donwáyshaa.’ Heḏiho dâyshánkíˀeeḏipaa. 
\p  
\v 25 “Nä́ˀi tꞌä̖hkí napuwamän dihayḏi iˀ páaḏéˀi eˀnú owáy nava iwáygé najiˀ, heḏi iweḏi naˀä̖ḏi owáy tewhá tsowa wáy napowaˀä̖ˀ ihayḏi dâykhaˀwoḏá dâypúwhä̖ä̖ˀoḏá heḏá dívíjáḏéndeḏá natꞌoe.  
\v 26 Heḏiho wí tꞌôeˀi óetu̖hkánnandi óetsikaˀyan, ‘Hânnan napoeˀo?’  
\v 27 Iˀ tꞌôeˀiˀḏi óetu̖ˀan, ‘Uví tíˀûu-ân iwáyweekán, heḏiho unbí táḏá natsonpóe iˀ wáasíˀay âytûuˀoˀi dâyháyjíˀin, gá iví eˀnú bahpíbo ûnwáypówáḏân.’  
\v 28 Iˀ páaḏéˀi eˀnú nä́ˀi natꞌoeḏi natꞌayjaapóe, heḏi owáy tewhá ívepiye wínatsuḏehíjepí. Iví táḏá ûnpeeḏi óedaaˀan natsꞌú̖u̖níḏí.  
\v 29 Hewänbo iví táḏá itu̖ˀan, ‘Otꞌôeyan táḏá, naa báyékí pa̖a̖yo hânho u̖gîˀ dáytꞌôemáa, hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí háa untsonpóe waagi dáyˀaˀgindoˀ, hewänbo wí kꞌúwáˀay síˀjaaˀi wänbo wíḏímä́gipí naví kꞌemaˀindáḏí donshánkíˀeeḏipaˀíḏí.  
\v 30 Hewänbo nä́ˀi wêe eˀnú uvîˀ úmuuˀi-á hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nâamä́giˀiˀ ipeḏeeˀan. Iví chä̖ˀdá tꞌä̖hká ihá̖nú aˀyûn tꞌaywóhkannin dimuuˀindáḏí iwhoˀkꞌúwíḏí, heḏi nää iweekándá iˀ wáasíˀay âytûuˀoˀi-á iˀgîˀ-á mânhay.’  
\v 31 Iˀ táḏáḏí óetu̖ˀan, ‘Naví ay, u̖ hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí naa-áḏí unˀä́n, heḏi hä̖ä̖wí naa dînkwꞌóˀdi-á uvîˀ wáˀ úmuu.  
\v 32 Hewänbo gínkhâyˀä̖ˀ âyshánkíˀeepaˀíˀin heḏá gihíhcha̖a̖-íˀin. Nä́ˀi uví tíˀûu úmuuˀi nachuu waagibá, hewänbo nää-á nawáywówápóe, i-á napeḏeejiwän, hewänbo nää-á âywáyshaa.’ ” 
\c 16  
\s1 Jesus-di chä̖ˀ i̖ˀgeḏi ovayhéeˀan 
\p  
\v 1 Jesus-di iví tꞌôeˀin gin wáˀ ovâytu̖ˀan, “Wí koḏitꞌowa sen wí tꞌôeˀiˀ ûnˀä́n, heḏi iˀ sendi hä̖ä̖wí ûnkwꞌóˀdi tꞌä̖hkí iˀ tꞌôeˀiˀ óeˀá̖yînjoeˀan. Heḏi wí toˀwíḏí iˀ sen óetu̖ˀan, ‘Hä̖ˀi tꞌôeˀiˀ úˀä́ndiḏá uví hä̖ä̖wí wônwänpipeḏeeˀoˀ.’  
\v 2 Heḏiho iˀ koḏitꞌowa sen iví tꞌôeˀiˀ itu̖hkánnandi óetu̖ˀan, ‘Háa biˀoˀin naa dînhanginpóe. Nátaˀnan hä̖́yú̖ chä̖ˀ in tꞌowavíˀweḏi nâahógiˀin heḏá hä̖́yú̖-á nâahá̖núˀindá. Nää iweḏi naví hä̖ä̖wí dînˀá̖yînmáaˀi wíyá wúˀmúunípí.’  
\v 3 Iˀ tꞌôeˀi-á ginnân iˀánshaaˀan: ‘Naví tsondiḏá nää naví tꞌôe dínjâakankhâymáa. Hândá naa dáyˀa̖mí? Naa ihay wóˀkaypí nava tꞌôe dáyˀa̖míḏí, heḏá owôedaˀ ohä̖ä̖daˀyê̖e̖níḏí.  
\v 4 Nää-á dînhanginná háa dáyˀa̖míˀin, heḏânho owáy nä́ˀi tꞌôe dóˀoˀi dînjâaˀan dihayḏi hä̖ˀin tꞌowaḏi inbí kꞌaygi eeje dísígíˀa̖míḏí.’  
\v 5 Heḏiho wíˀín wíˀíngin in tꞌowa iví tsondi ûnphaamuuˀin ovâytu̖hkánnan, heḏi iˀ páaḏéˀi napówáˀiˀ óetsikaˀyan, ‘Hä̖́yú̖-an naví tsondi unphaamuu?’  
\v 6 Iˀ sendi óetu̖ˀan, ‘Gá tä̖gintä̖ (100) kwä̖́ä̖bay olive ka̖ˀpꞌoe-ân.’ Iˀ tꞌôeˀiˀḏi óetu̖ˀan, ‘Nä́ä uví phahsan taˀnin. Ówä̖́näkiˀ, ósoge heḏi náˀegóˀan pꞌánä́ntä̖ (50) kwä̖́ä̖bay gin natú̖u̖níḏí.’  
\v 7 Wíyá wêe sen napówáˀi-á óetu̖ˀan, ‘Heyâa u̖-á, hä̖́yú̖-á unphaamuu?’ Iˀ sen natú̖, ‘Wêe maapaasôn (1,000) múu táhtân.’ Iˀ tꞌôeˀiˀḏi iˀ sen óetu̖ˀan, ‘Nä́ä uví phahsan taˀnin. Náˀegóˀan khávén tä̖gintä̖ (800) gin natú̖u̖níḏí.’  
\v 8 Iˀ tꞌôeˀiví tsondi natú̖ nä́ˀi hójoˀi tꞌôeˀi híwóˀnin napꞌônbaymuu, gá híwó ipiˀá̖yîngiˀandân. Taˀgendi wâytu̖máa, in toˀwên Jôesi Táḏá dâytaapíˀin ívíwo dihá̖ in wéˀgen tꞌowa in waaginbá dimuuˀindáḏí híwó dívíkanhûuwíḏí heḏânho híwó dívípiˀá̖yîngiˀa̖míḏí, hebo Jôesi Táḏáví ây ûnmuuˀindá wáyjéḏí ihay wíḏihá̖hpí. 
\p  
\v 9 “Heḏiho unho naaḏi wâytu̖máa, tobá wáy wên tꞌowa híwóhpîˀḏi dâychä̖ˀhónde wänboˀ, undá únkhâyˀä̖ˀ tꞌowa bînkhä̖ˀgeˀnandi unbí chä̖ˀdibo bînkꞌemahóeníˀin, heḏânho owáy iˀ chä̖ˀ wíyá wínachä̖ˀmuupí ihayḏá, wí wháagé nahándepí iwe oe makówá wovâysígíhóení.  
\v 10 Wí toˀwí chä̖̂ä̖ḏa̖ˀ ônjoeˀandi híwó iˀá̖yîngikanhondi-á hä̖ä̖wí hehä̖́yú̖ˀi wáˀ híwó iˀá̖yîngikhâymáa, heḏi wí toˀwí chä̖̂ä̖ḏa̖ˀ ônjoeˀandi isä̖boˀi-á hä̖ä̖wí shánkí hehä̖́yú̖ˀi wáˀ isä̖ˀmamí.  
\v 11 Heḏiho nä́ˀi chä̖ˀ nä́ä oepáa kꞌayḏiwi nawänpimuuˀi híwó wívînˀá̖yîngiˀanpíḏá, háˀto iˀ hä̖ä̖wí taˀgendi nachä̖ˀmuuˀiˀ unbí mange wovâyjoeˀa̖mí.  
\v 12 Heḏi híwó iˀ hä̖ä̖wí wíyá toˀwívîˀ únmuuˀi bînˀá̖yîngiˀanpíḏá, háˀto wovâymä̂äní iˀ hä̖ä̖wí wovâypä̖khâymáawän. 
\p  
\v 13 “Wí tꞌôeˀi-á wíˀûnkoḏipí wíje tsonningîˀ híwó itꞌôemáˀve-íḏí. Iˀ wêe óetꞌay-í heḏá óejoegiˀa̖mí, iˀ wêe-á óesígí-í heḏá óeˀaˀgeení. Chä̖ˀgîˀḏa̖ˀ úvítꞌôemáaḏáhoˀ wíˀúnkoḏipí Jôesi Táḏágîˀ-á wáˀ úvítꞌôeˀa̖míḏí.” 
\s1 Jesus-di wên Pharisee tꞌowa ovâyhá̖ˀan 
\p  
\v 14 In Pharisees nä́ˀi híˀ tꞌä̖hkí ditꞌoeˀo, heḏi indi Jesus tꞌä̖mäge óetu̖máa, gá indá dichä̖ˀha̖ˀtꞌaaḏân.  
\v 15 Heḏiho Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undá ídaˀ tꞌowa diˀâ̖a̖níˀin unbí wówátsi taˀge bînhonnin, hewänbo Jôesi Táḏá-á ûnhanginná háa unbí píˀnä́ khóˀjé bînmáaˀin. Wáy wí hä̖ä̖wí in tꞌowa diˀánde shánkí híwóˀdi namuu, inbí ánshaa piháa dínmuuḏi, hebo Jôesi Táḏágîˀ-á nä́ˀi hä̖ä̖wí-á wíˀûnchä̖ˀmuupí. 
\p  
\v 16 “John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi napówá píhay iˀ tsontun Moses itaˀnandáḏí heḏá iˀ hä̖ä̖wí Jôesi Táḏáví tukheˀmin dâytaˀnandaḏí únkwꞌó wovâyhá̖ˀa̖míḏí. Hewänbo John napówá iweḏi iˀ híwóˀdi tun makówá i̖ˀgeḏi tꞌowa ovâytꞌôeˀoˀ, heḏi hânho báyékí tꞌowa iˀpiye dívíkhä̖ä̖ḏeˀ.  
\v 17 Shánkí wínabâapuˀwanpí makówá-á nä́ˀi oepáa kꞌayḏá nahá̖a̖níḏí, in shánkí hínchä̖̂ä̖ˀin híˀay Jôesi Táḏáví taˀnin diwe nakꞌóeˀin nahá̖a̖nívíˀweḏi.  
\v 18 Gá ginnân: Wí sen iví kwee ijoeˀandi wíyá kwee-áḏí ikhóˀyâ̖ˀḏá itꞌaywóˀdoˀ, heḏi wí sen wáˀ iˀ kwee óejoeˀandi-áḏí ikhóˀyâ̖ˀḏá itꞌaywóˀdoˀ.” 
\s1 Jesus-di wí koḏitꞌowa senbí̖ˀgeḏi wí sehkanäwó nawówájiˀi senbí̖ˀgeḏá ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 19 “Wí koḏitꞌowa sen saˀwó iˀawendeˀ aa báyékí nachä̖ˀmuuˀiˀḏi, heḏá thamu waagá hânho híwóˀdá ihúujoˀ.  
\v 20-21 Iví tewháwin phóḏi wáy wí sen sehkanäwó nawówájiˀi naha̖a̖peˀkꞌóe, i-á Lazarus gin nakhá̖wä̖́. Nadaˀ iˀ koegîˀtä̖́ iˀ koḏitꞌowa senbí mä́äsa iweḏi najemuˀiˀḏi iha̖wówáˀa̖míˀin. Túˀ tꞌä̖hkí naphéemuuḏi in tséḏí iˀ phée ônhä̖ˀtꞌaaḏeˀ.  
\v 22 Nä́ˀi sen sehkanäwó nawówájiˀi-á nachuu heḏi in makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀindi makówápiye óepiye, heḏi Abraham-bí hângebá óesóge. Iˀ koḏitꞌowa sen wáˀ nachuu, heḏi óekhä̖ˀkꞌûˀ.  
\v 23 Iˀ koḏitꞌowa sendá oe péyégé naˀä́ndí itꞌôephaḏendeˀ, heḏi ibéeḏí kayi̖ˀ diwe Abraham naˀä́ndí óemûˀ heḏá Lazarus-á wáˀ Abraham-bí hângebá naˀä́n.  
\v 24 Heḏi kaygi natú̖, ‘Táḏá Abraham, navíˀpiye ósehkanäpuwave. Lazarus nátu̖ˀan imankhú̖pꞌohtógikíḏí navíˀpiye naˀä̖ä̖-í, heḏi naví hän dînpꞌoeˀa̖mí dînˀoetꞌêepúuwíḏí. Naa nä́ä phaa iwe hânho dontꞌôephaḏendeˀ.’  
\v 25 Hewänbo Abraham-di óetu̖ˀan, ‘Naví ay, ti wíˀúˀánshaapíˀan waˀ unwówájiˀ ihayḏi hânho híwóˀdi hä̖ä̖wí úkwꞌóˀnin, hewänbo Lazarus-á híwóhpîˀ-á ûnkwꞌó. Hewänbo nää-á nä́we híwó iphaḏendeˀ, heḏi u̖-á mäntꞌôephaḏendeˀ.  
\v 26 Heḏá wáˀ wên heˀyin kôndá hä̖ä̖ pinuḏi nakꞌóe, in toˀwên nä́we dikwꞌóˀnin wíḏínkoḏipíḏí nä́näḏi hä̖näpiye diphaaḏé-íḏí, tobá didaˀ wänboˀ, heḏá wáˀ wínakoḏipí hä̖näḏi nä́näpiye diphaaḏé-íḏí.’  
\v 27 Iˀ koḏitꞌowa sen natú̖, ‘Heḏá nää kayˀindi wídaˀmáa táḏá Abraham, Lazarus nâasaaní naví táḏáví tewhá iwepiye.  
\v 28 Pꞌánú tíˀûuwin naa dînkwꞌó, heḏi Lazarus-di ovâytu̖ˀâ̖a̖mí naa dáyˀan waagi wíḏívíˀa̖mípí, heḏânho nä́we naa dontꞌôephaḏendeˀ iwebá wíḏipóewípíḏí.’  
\v 29 Hewänbo Abraham-di óetu̖ˀan, ‘Moses itaˀnannindáḏí in Jôesi Táḏáví tukheˀmin dâytaˀnannindáḏí dínkwꞌó. Háa hä̖ˀin dâytaˀnan waa uví tíˀûuwin dínkhâyˀä̖ˀ dâyˀaˀginnamíˀin.’  
\v 30 Iˀ koḏitꞌowa sen natú̖, ‘Joe, Táḏá Abraham, háˀto han dívíˀa̖mí. Hewänbo wí toˀwí dichuˀkwꞌóˀ diweḏi inbíˀpiye namääḏáhoˀ, indá dívíwä̖yu̖ḏi inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀa̖mí.’  
\v 31 Abraham-di óetu̖ˀan, ‘Moses-áḏí in Jôesi Táḏáví tukheˀmindáḏí ovâytꞌôeyanpíḏá, háˀto toˀwíḏí wänbo ovâywä̖yu̖kannamí, tobá chuwa iweḏi nawáywówápóe wänboˀ.’ ” 
\c 17  
\s1 Jesus-di tꞌaywóhkan niˀgeḏi ovâyhéeˀan 
\p  
\v 1 Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Taˀgendi tobá hä̖̂ä̖ḏi nanân wänbo hä̖ä̖wíḏí wänbo-á in tꞌowa tꞌaywóˀ diwe ovâytóeˀó, hewänbo toˀwí nä́ˀi tꞌaywóhkan ovâykeejoˀiˀ tꞌôephaḏe ûnpuwagíˀo.  
\v 2 Wí toˀwí gin ovâykeejoˀi-á shánkí híwó ûnpúuwí wí kꞌuu kháaˀiˀ iví kꞌáy eeḏi ônwhisógedi mâapꞌoe iwe óechä̖ä̖nú-íḏí, wêe wänbo nä́ˀin hí̖ˀínnin diweḏi óetꞌaywóhá̖ˀa̖mívíˀweḏi.  
\v 3 Úvíˀá̖yîngiˀa̖mí háa úvíˀo waagi. Unbí kꞌema itꞌaywóˀnandáho kaygindi bînkhâ̖a̖ˀa̖mí wíyá wíˀitꞌaywóˀnamípíḏí. Hewänbo iví tꞌaywóˀdigîˀ naˀowójédaˀpóeḏá bînˀowóejé-í.  
\v 4 Tobáháa uvíˀpiye tségín wí thaa itꞌaywóˀnan wänboˀ, tségín naˀowójédaˀä̖ä̖ḏi mânˀowóejé-í.” 
\s1 Jesus-di wä̖yu̖ i̖ˀgeḏi ovâyhéeˀan 
\p  
\v 5 Jesus-ví tꞌôekhuwaˀindi óetu̖ˀan, “Díkhä̖geˀnan heḏânho wíyá shánkí uvíˀpiye ívíwä̖ä̖yú̖-íḏí.”  
\v 6 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Unbí wä̖yu̖-á wí hânho hínchä̖̂ä̖ˀi tânˀayví hayˀiḏa̖ˀ únmúuní wänboˀ, únkoeḏí-í nä́ˀin tay hayˀin nä́we nacháˀnin bîntu̖ˀa̖míḏí, ‘Púu iweḏi ópúwhahkeˀḏi oe pꞌoekwíngé ókhä̖htoˀ,’ heḏi háa ítú̖ waagi iˀa̖mí.” 
\s1 Háa wí pantꞌôeˀiˀ ûnkhâyˀä̖ˀ waa iˀa̖míˀin 
\p  
\v 7 “Wí toˀwí wí pantꞌôeˀiˀ ûnˀä́ndí iwhä̖ä̖ḏeḏi háa ônkꞌúwáˀá̖yînmáaḏí, nava iweḏi iweetsꞌúḏeḏi, ti óetu̖ˀa̖mí, ‘Ósogeḏi wese óhú̖u̖yan’ gin? Heḏân joe.  
\v 8 Haˀwâa óetu̖ˀa̖mívíˀweḏi ginnân óetu̖ˀâ̖a̖mí: ‘Dînhúukhâyˀan, heḏá uví aa óˀegóˀandá díˀá̖yîngiˀan naa dáyhúubowa píhay, ihayḏânho bitsꞌanhú̖u̖ya̖mí u̖ˀ.’  
\v 9 Heḏi iˀ pantꞌôeˀi háa óejôn waa iˀan dihayḏi, ti óekú̖ˀdaaˀoˀ? Heḏân joe, i-á panda̖ˀ namuu.  
\v 10 Ungîˀ wáˀ hanwaagibá namuu. Iˀ hä̖ä̖wí wovâyjôndi bînbowa ihayḏá ítú̖u̖ní, ‘Wíḏíkú̖ˀdaaˀâ̖a̖mípí. Háa gínkhâyˀä̖ˀ waagiḏa̖ˀmân ívítsiyeˀan.’ ” 
\s1 Jesus-di tä̖ ihay senäˀ diphéetaymuuˀin inbí phée dínmuuˀi ovâyjâaˀan 
\p  
\v 11 Jesus oe Jerusalem-piye namän, heḏi Samaria-áḏí Galilee-áḏí inbí nantaa kíngé namän.  
\v 12 Wí búˀ tsowa napowamän dihayḏi tä̖ senäˀ diphéetaymuuˀindi óemûˀ, heḏi ivíˀweḏi kayi̖ˀ diwebo dívíwóyí̖ˀ,  
\v 13 heḏi Jesus kaygi óetu̖ˀan, “Jesus, há̖hkandiˀ, naˀinbíˀpiye ósehkanäpuwave.”  
\v 14 Jesus-di ovâymûˀḏi ovâytu̖ˀan, “Jaˀ bípûn iˀ méesate ipiye in owhaˀḏi wovâymúuníḏí íwówaˀin.” Heḏiho iweḏi dimää, heḏi waˀ pꞌóegé dimändibo diwówa.  
\v 15 Heḏi in senäˀ diwówaˀin diweḏi wêe iwáybun Jesus óekú̖ˀdaaˀa̖míḏí nawówaḏi, heḏi kaygi ihíˀmáaḏí Jôesi Táḏá-á kwꞌáayéboˀ óemáa.  
\v 16 Jesus-ví ân núˀ idégeˀdisógeḏi ipꞌóˀtꞌä̖́ä̖ḏí óekú̖ˀdaaˀan. Nä́ˀi sendá Samaria-wi namuu.  
\v 17 Jesus-di óetsikaˀyan, “Ti tä̖ ihay wíˀíwówapíˀan? Wáyho in wéˀgen whä̖nu?  
\v 18 Nä́ˀi piˀwí nangewi senda̖ˀmân ibun Jôesi Táḏá óekú̖ˀdaaˀa̖míḏí.”  
\v 19 Heḏáháˀ iˀ sen óetu̖ˀan, “Ówí̖núḏí ópûn, uví wä̖yu̖ úmuuḏiho unwówa.” 
\s1 Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan nawáyˀä̖ˀ i̖ˀgeḏi 
\p  
\v 20 Wên Pharisees-di Jesus óetsikaˀyan, “Hä̖̂ä̖ḏan Jôesi Táaḏí tꞌowa ovâytsonkhâymáa?” Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Iˀ hä̖ä̖wí bînmúndeˀiˀḏiḏa̖ˀ háˀto únhanginpúuwí Jôesi Táḏáḏí tꞌowa ovaytsonmáaˀin.  
\v 21 Heḏi toˀwí wänbo wíˀûnkhâyˀä̖hpí natú̖u̖níˀin oweḏaˀ háa wíyá wáygéḏa̖ˀ Jôesi Táḏáḏí tꞌowa ovâytsonmáaˀin, gá unbí jâa iwebo tꞌowa ovâytsonmáaḏân.” 
\p  
\v 22 Ihayḏáháˀ iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Owáy wí thaa naˀnáˀ dihayḏi un hânho ídaˀí dímúuníˀin naa, tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi wí hây tä̖hkí wänbo otsonjiḏi, hewänbo ihayḏi háˀto únkoeḏí-í.  
\v 23 Tꞌowaḏi naví̖ˀgeḏi wovâytu̖ˀa̖mí, ‘Hä̖we hîn najiˀ,’ háa ‘Nä́we hîn najiˀ.’ Hewänbo indáḏí wíˀímú-ípí.  
\v 24 Owáy naví thaa owáyˀä̖ä̖-íḏí dînpówá ihayḏi, tsígówä̖́nú hä̖ä̖ makówá nä́weḏá onähay namuwä̖poeˀo waagibá naa opóewí.  
\v 25 Hewänbo owáypówápíḏíbo páaḏé báyékí dontꞌôephaḏekhâymáa, heḏá in tꞌowa nää diwówájiˀindá díjoegikhâymáa. 
\p  
\v 26 “Heḏi naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀiˀ owáyˀä̖ä̖ ihayḏibá tꞌowa dívíˀâ̖a̖mí háa hä́nˀoˀa̖mí, ‘Hä̖we hîn najiˀ,’ háa ‘Nä́we hîn najiˀ.’ Hewänboe in tꞌowa dívíˀo waagibá Noah nawówájiˀ ihayḏi.  
\v 27 Iˀ thaa Noah iˀ kophé hayˀi ipaa-íḏí ikhâyˀan diweḏi iˀ wêe thaa ibowaḏi itógi píhay, in tꞌowa húukandáḏí su̖wä̖-áḏí dívíwänpiˀo heḏá dívíkhóˀyándeˀ. Ihayhä̖̂ä̖bá iˀ kwa̖ˀpꞌoe napówáḏí tꞌä̖hkí in wéˀgen tꞌowa ovâypꞌotꞌahá̖nú.  
\v 28 Heḏi hanwaagibá napóe Lot nawówájiˀ ihayḏi. Tꞌowa dívíwänpihúujoˀ, dâysu̖wändeˀ, dâyhä̖ä̖wíkumändeˀ heḏá dâyhä̖ä̖wíku̖ˀchꞌáaḏeˀ, dâykoˀ, heḏá dâytewhákwꞌóeˀó.  
\v 29 Hewänbo iˀ thaa Lot iˀ búˀ Sodom diweḏi napee ihayḏá wí phaa makówáḏí najemu, heḏá kꞌuu nakojeˀdi-á wáˀ kwan waagibá najemu, heḏi tꞌä̖hkí tꞌowa ovâyhá̖nú.  
\v 30 Haˀwâagibá dívíkanhûuwí owáy iˀ thaa naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀiˀ owáykeepóe ihayḏi. 
\p  
\v 31 “Ihay thaa-á wí toˀwí whaˀkꞌayḏi najiḏi nawândi wíˀûnkhâyˀä̖hpí iví tewhá ee natsꞌú̖u̖níˀin iví hä̖ä̖wí ee ûnkwꞌóˀdiˀ ihóeníḏí. Heḏi wí toˀwí nava iwe najiˀi-á wíˀûnkhâyˀä̖hpí iví tewhá iwepiye ibuuníḏí.  
\v 32 Wíˀúnˀôeḏe-ípí háa Lot-ví kwee ûnpóeˀin Sodom búˀpiye iwáybuuníḏí ibée ihayḏi.  
\v 33 Wí toˀwí iví wówátsi iˀgîˀḏa̖ˀ nadaˀḏi, iví wówátsibá iwänpipeḏeeˀa̖mí. Hewänbo wí toˀwí iví wówátsi in wéˀgengîˀ imä́giˀi-á iví wówátsibá iˀaywondeˀ.  
\v 34 Wâytu̖ˀa̖mí, owáy iˀ thaa naa owáyˀä̖ä̖-íḏí napówá ihayḏá wíje senäˀ wí íve dajóˀkꞌóeˀin diweḏi Jôesi Táḏáḏí wêe óekekhâymáa, iˀ wêe-á iwebo-á óejoekankhâymáa.  
\v 35 Wíje kwiyä̖ˀ dä̂nˀoˀtꞌaˀin diweḏi wêe óekekhâymáa, iˀ wêe-á iwebo-á óejoekankhâymáa.  
\v 36 Wíje senäˀdá nava iwá dajiˀin diweḏi wêe óekekhâymáa, iˀ wêe-á iwebo-á óejoekankhâymáa” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan. 
\p  
\v 37 Iví khä̖geˀnindi óetsikaˀyan, “Nanbí Sedó, wáygan nä́ˀi napuwagíˀo?” Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wáygé iˀ pení nakꞌóe iwânho in oeka̖wä̖ dívíwéˀgekhâymáa.” 
\c 18  
\s1 Jesus-di jûusu i̖ˀgeḏi ovâyhá̖ˀoˀ 
\p  
\v 1 Jesus-di wên há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovaytu̖ˀan ovâyhá̖ˀa̖míḏí dínkhâyˀä̖ˀ hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí dívíjûusuˀâ̖a̖míˀin heḏi wíḏívíjûusuwóyí̖ˀnípí.  
\v 2 Ginnân ovâytu̖ˀan: “Wí sen tson diwe naˀä́ndiˀ wí búˀ iwe nathaa, hewänbo Jôesi Táḏá wíˀóeˀaˀginmähpí, in tꞌowa wänbo-á wíˀovâyˀaˀginpí.  
\v 3 Iwáy búˀ iwáygébá wí kwee iví sen ûnchuuˀi nathaa, heḏi ihayḏa̖ˀ nä́ˀi tsondivíˀpiye nakhä̖geˀdaˀmääˀäḏi óetu̖ˀoˀ, ‘Díkhä̖geˀnan heḏânho iˀ toˀwí naa díhä̖ä̖wíkweeḏeˀi wíḏítꞌaanípíḏí.’  
\v 4-5 Thamuwaagi iˀ tsondivíˀwepiye nakhä̖geˀdaˀmääˀä̖, hewänbo wíˀôntꞌôeyandepí. Tꞌôeḏiwän iˀ sen natú̖, ‘Tobáháa Jôesi Táḏá dóˀaˀginmähpí wänboˀ, heḏá tꞌowa wáˀ dovâyˀaˀginpí wänboˀ, nä́ˀi kwee dókhä̖geˀnamí, gá dókhä̖geˀnanpíḏá ihayḏa̖ˀ naˀä̖ä̖ˀä̖ḏi naa báyékí díkayhá̖a̖nú-íḏân.’ ” 
\p  
\v 6 Ihayḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Ítꞌoe háa nä́ˀi híwóhpîˀ tsondi natú̖ˀin. Tobá híwóhpí namuu wänbo iˀ kwee óekhä̖geˀnan.  
\v 7 Hewänbo Jôesi Táaḏí shánkí wänbo in toˀwên ûndeˀmuuˀin ovâykhä̖geˀnamípíˀan, khu̖u̖-á thaa-á pín taˀgeḏi ivíˀpiye dívíjûusuˀoḏi. Ti thaa tꞌä̖hkí iˀḏi ovâytsíkhakannamí? Joe, háˀtoˀ.  
\v 8 Naaḏi wâytu̖máa, iˀḏá wesebo ovâykhä̖geˀnamí. Hewänbo owáy naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi omuuˀi nä́ä oepáa kꞌayḏipiye owáyˀä̖ä̖ ihayḏá, ti tꞌowa dovâyshaa-í waˀ navíˀpiye dívíwä̖yundeˀin?” 
\s1 Jesus-di wí Pharisee-ví̖ˀgeḏi heḏá wí tax phahsandiví̖ˀgeḏá ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 9 Wên tꞌowa diˀándeˀ inbí wówátsi taˀge dâyhonnin heḏiho wéˀgen tꞌowaví shánkí híwóˀnin dimuu. Heḏiho Jesus-di nä́ˀin há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovâytu̖ˀan:  
\v 10 “Wíje senäˀ iˀ méesate hayˀi ee datsꞌú̖ dänjûusuˀa̖míḏí, wí wêe sen Pharisee namuu, heḏá iˀ wêe-á tax phahsandi-á.  
\v 11 Iˀ Pharisee wíˀbo nawindi ginnân ijûusuˀan: ‘Jôesi Táa, naaḏi wíkú̖ˀdaaˀoˀ naa tꞌaywóhkandiˀ wóˀmuupíḏí wáy wên tꞌowa dimuu waagibá. Indá dihójo, heḏá sänmindá dimuu, inbí wówátsi-á taˀgeˀindá wíḏínmuupí, heḏá piˀwênbí kwiyä̖ˀdáḏá dívíwhohkwomáa. Heḏá wíkú̖ˀdaaˀo wáˀ hä̖ˀi tax phahsandiˀ owe nawindi waagiˀbá wänbo wóˀmuupíˀin.  
\v 12 Jâaḏi waa wáygín dáyha̖a̖ḏä́ˀoˀ, heḏá tꞌä̖hkí tä̖ hä̖ä̖wí dontꞌan diweḏá wêe-á wímäˀ.’  
\v 13 Hewänbo iˀ tax phahsandi-á hây kayi̖ˀ diwe wíˀbo nawindi nawôedaˀ makówápiye ibée-íḏí. Ipí̖hkhú̖mahpúuḏe nataachanpóeḏí itꞌaywóˀnandi, heḏi natú̖, ‘Jôesi Táa, navíˀpiye ósehkanäpuwave. Naa wí tꞌaywóhkandiḏa̖ˀmân omuu.’  
\v 14 Heḏi wíˀgín dänweehoˀ. Naaḏi wâytu̖ˀa̖mí, Jôesi Táḏáḏí nä́ˀi tax phahsandiví tꞌaywóˀdi ônˀowójé, iˀ Pharisee-vîˀ-á joe. Toˀwên tꞌä̖hkí heˀennin dívípipaˀindáho hí̖ˀínninda̖ˀbá ovâypaˀí, heḏá toˀwên hí̖ˀínnin dívípipaˀindáho heˀennindá ovâypaˀí.” 
\s1 Jesus-di in áyyä̖̂ä̖ ovâysígíhógi 
\p  
\v 15 Wên tꞌowa inbí hí̖ˀínnin áyyä̖̂ä̖ Jesus-víˀwe dâykán iˀḏi ovâytä̖ä̖gé-íḏí. Iví khä̖geˀnindi gin dâymûˀḏi in tꞌowa-á ovâytꞌeˀyandi ovâytu̖ˀan haˀwâa wíḏívíˀa̖mípí.  
\v 16 Hebo Jesus-di in táḏáˀin jíyáˀin ovâytu̖ˀan inbí áyyä̖̂ä̖ iví núˀpiye dâymáˀí, heḏi iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “In áyyä̖̂ä̖ navíˀpiye binkä̖ˀä̖ä̖mä́ä, wívînkhâ̖a̖ˀa̖mípí. Toˀwên nä́ˀin áyyä̖̂ä̖ waaginbá dimuuˀindá Jôesi Táḏávíˀin ûnmuu.  
\v 17 Taˀgendi wâytu̖máa, toˀwí Jôesi Táḏávîˀ wínapúuwípí wí hínchä̖̂ä̖ˀiˀ ay waagibá iwä̖yu̖píḏí.” 
\s1 Wí sen koḏitꞌowa namuuˀi Jesus-víˀpiye naˀä̖ä̖ 
\p  
\v 18 Wí kwꞌáyewi sen namuuˀiˀḏi Jesus óetsikaˀyan, “Híwóˀdi há̖hkandiˀ, hân dáyˀa̖mí heḏânho in wówátsi nahándepíˀin donkáyjíḏí?”  
\v 19 Jesus-di óetsikaˀyan, “Ti úhanginná háa untû̖ˀnin naa híwóˀdi gin dítu̖ˀoḏi? Jôesiḏa̖ˀmân híwóˀdi namuu, wíyá toˀwí-á joe.  
\v 20 Jôesi Táḏáví tsontun ho mântaa. I-á natú̖ wíyá toˀwíví kwee-áḏí háa sendáḏí wíˀúvíwhohkwomáˀve-ípí, wívîntꞌowatꞌahá̖a̖nú-ípí, wíˀúvísä̖ˀmamípí, tꞌowaví̖ˀgeḏi wíˀúvíhójoˀa̖mípí, unbí táḏá-á jíyá-á bînˀaˀginmáˀve-í.”  
\v 21 Iˀ sendi Jesus óetu̖ˀan, “Nä́ˀi tsontun tꞌä̖hkí dóˀaˀgin enúkáy omuuḏiboˀ.”  
\v 22 Jesus nä́ˀin natꞌoe ihayḏá iˀ sen óetu̖ˀan, “Waˀḏi wây-á háawên biˀa̖míˀin útáy. Hä̖́yú̖ úkwꞌóˀdi tꞌä̖hkí mänku̖ˀchꞌâaní, heḏi iˀ chä̖ˀ mänhógiˀiˀ in tꞌowa sehkanäwó diwówájiˀin ovâymä̂äní, heḏânho koḏitꞌowa unmúuní oe makówá. Heḏi nâaku̖ˀchꞌáaḏá ovâymä́giḏá naa-áḏí ókä̖ˀve.”  
\v 23 Nä́ˀin natꞌoe ihayḏi iˀ sen iví píˀnä́ khóˀjé báyékí nataachanpóe, gá báyékí hä̖ä̖wí ûnkwꞌôndân, heḏi wínaku̖chadaˀpí.  
\v 24 Jesus-di iˀ sen háa nacha̖a̖ waagi óemúndeḏi natú̖, “Báyékí kâyˀin namuu wí toˀwí nakoḏitꞌowamuuˀi háa Jôesi Táḏá natú̖ waa iˀa̖míḏí heḏânho ônˀaywoeníḏí.  
\v 25 Nabâapuˀwan wí kamä́yo wên agúusa tsípho i̖ˀge natsꞌú̖u̖níḏí, hewänbo shánkí nabâapuˀwan wí toˀwí koḏitꞌowa namuuˀi háa Jôesi Táḏá natú̖ waa iˀa̖míḏí heḏânho ônˀaywoeníḏí.”  
\v 26 In toˀwên nä́ˀi híˀ ditꞌoeˀindá ditsikapóe, “Gin namuuḏá to-an ûnkoḏi ûnˀaywondee-íḏí?”  
\v 27 Heḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Háa tꞌowa dínkoḏipíˀindá Jôesi Táḏá-áho ûnkoḏi.” 
\p  
\v 28 Peter-di Jesus óetu̖ˀan, “Naˀindá hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí gínkwꞌóˀdiˀ âyjoeˀan u̖-áḏí gimú-íḏí.”  
\v 29 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naaḏi taˀgendi wâytu̖máa, háa Jôesi Táḏá natú̖ waa ônˀaˀginnamíḏí wí toˀwí iví tewhá ijoeˀandi, háa iví kwee, háa iví tíˀûuwindá páˀḏâyˀindá, iví jíyá-á táḏá-á, háa iví ây-á ijoeˀandá,  
\v 30 i-á taˀgendi báyékí shánkí maˀkwꞌanukí ihóení waˀ nä́ä oepáa kꞌayḏi najiˀ ihayḏi, heḏá iví wówátsi nä́ä oepáa kꞌayḏi ûnboˀwan diˀan, “Naˀindá hä̖ä̖wí tꞌä̖hayḏá in wówátsi nahándepíˀindá imáˀve-í.” 
\s1 Powingîˀ Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan nachuwagíˀoˀin 
\p  
\v 31 Jesus iví tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnin wéhánäpiye ihoˀ, heḏi ovâytu̖ˀan, “Bítꞌôeyan, nää-á Jerusalem-piye gimän, heḏi eewá naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi dînpúuwí háa in Jôesi Táḏáví tukheˀmin naví̖ˀgeḏi dâytaˀnan waa.  
\v 32 Tꞌowaḏi in Huḏíyo dimuupíˀinbí mange díkáaní, heḏá indá dînpꞌáhkaakhâymáa, heḏá díjänäkíkhâymáa, heḏá díˀohphaykhâymáa.  
\v 33 Púwhí̖ˀdí díwhä̖ḏikhâymáa, heḏá díkheˀkhâymáa. Hewänbo iweḏi iˀ powageˀi thaa iwe owáywówápúuwí.”  
\v 34 Hewänbo Jesus-ví khä̖geˀnin nä́ˀi natú̖ˀi hä̖́ä̖bo wíḏikaˀpówápí. Háa ovâytu̖ˀandi-á wíḏínthaypóepí, heḏiho hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi ihíˀmáaˀin wíḏikaˀpówápí. 
\s1 Jesus-di wí sen natsíˀtꞌaamuuˀiˀ iví keetan óemä́gi 
\p  
\v 35 Jericho búˀ tsowa Jesus napowamän dihayhä̖̂ä̖, wí sen tsíˀtꞌaaˀi namuuˀiˀ owáy pꞌôe hángé wáy nahä̖ä̖daˀä́n.  
\v 36 Iˀ sen in báyékí tꞌowa diphaḏemännin natꞌoe, heḏi natsikapóe, “Hân napoeˀo?”  
\v 37 Indi óetu̖ˀan, “Jesus Nazareth-wi-ân naˀä̖ˀ.”  
\v 38 Heḏi iˀ sen itu̖wí̖nú, “Jesus, u̖ David-ví ây iweḏiˀiˀ unmuuˀiˀ, navíˀpiye ósehkanäpuwave.”  
\v 39 In ton Jesus-ví páaḏé dimännindá iˀ sen óetꞌeˀyandi óetu̖ˀan, “Hânda̖ˀdiboˀ.” Hewänbo iˀ sendá shánkí kaygá itu̖wí̖nú, “U̖ David-ví ây iweḏiˀiˀ unmuuˀiˀ, navíˀpiye ósehkanäpuwave.”  
\v 40 Jesus iwóyí̖ˀ, heḏi ovâytu̖ˀan iˀ sen ivíˀpiye óemáˀíˀin, heḏi Jesus-víˀwe napówá ihayḏi Jesus-di óetsikaˀyan,  
\v 41 “Hânnan wînˀa̖míˀinnan undaˀ?” Iˀ sendi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, naa odaˀ dînkeepúuwíˀin.”  
\v 42 Jesus-di óetu̖ˀan, “Uví keetan mänkeˀ. Uví wä̖yu̖ úmuuḏân unwówa.”  
\v 43 Wesebo iˀ sen ûnkeepóe, heḏi Jesus-áḏí namändi Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáa. Heḏi tꞌä̖hkí in tꞌowa dâymûˀin ditû̖ˀ Jôesi Táḏá-á hayˀi namuuˀin. 
\c 19  
\s1 Jesus oe Zaccheus-víˀpiye naˀáḏâamää 
\p  
\v 1 Jesus oe Jericho búˀpiye namää, heḏi i̖ˀge naphaḏemän dihayḏi  
\v 2 wí sen Zaccheus gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ iwáygé naˀä́n. I-á in tax phahsanninbí pꞌóˀḏéḏîˀ-ân namuu, heḏá koḏitꞌowa-á namuu.  
\v 3 Zaccheus-á ikhä̖ä̖ḏeˀ Jesus óemúuníḏí ûnhanginpúuwíḏí toˀwí namuuˀin, hewänbo hínchä̖̂ä̖ˀiḏa̖ˀ Zaccheus namuu heḏá báyékí ditꞌowajiˀ, heḏiho wíˀûnkeetꞌóepí.  
\v 4 Heḏiho in tꞌowaví páaḏé iˀä̖ä̖ḏi wên sycamore tay ee nacháˀnin kwꞌáye ituye, heḏânho Jesus naphaḏemändi óemúuníḏí.  
\v 5 Jesus in tay iwe napówáḏí kwꞌáye ibéeḏí Zaccheus óetu̖ˀan, “Zaccheus, ówä̖́näkiḏi ówhanbe, nää thaa uví kꞌaygi dáywóyí̖ˀkhâymáa.”  
\v 6 Zaccheus tay kwꞌáyeḏi iwä̖́näwá̖ve, heḏi híhchangiḏi Jesus iví kꞌaygipiye óehoˀ.  
\v 7 In tꞌowa nä́ˀin dâymûˀ ihayḏá tꞌayḏi ditû̖ˀ, “Nä́ˀi sendá wí tꞌaywóhkandiví tewhá iwepiye naˀáḏâamää.”  
\v 8 Hewänbo Zaccheus iwí̖núḏí Nanbí Sedó Jesus óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, iˀ hä̖ä̖wí naa dînkwꞌóˀ diweḏi píngé hay dówijekhâymáaḏáháˀ in sehkanäwó diwówájiˀin tꞌowa dovâypä̖khâymáa, heḏi wí toˀwí dósä̖ˀmandi-á jónä́n maˀkwꞌanukí dópä̖khâymáa.”  
\v 9 Jesus natú̖, “Nää thaa nä́ä kꞌaygiwiˀ ônˀaywon. Nä́ˀi sendá wáˀ Abraham-bí ây iweḏiˀiˀbá namuu.  
\v 10 Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀiˀ oˀä̖ä̖ in dipeḏeejiˀin dovâynuuwä̖́-íḏí heḏá dovâyˀaywoeníḏí.” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan dínkhâyˀä̖ˀ iˀ hä̖ä̖wí ovâymä́giˀiˀḏi híwó dívíˀa̖míˀin 
\p  
\v 11 Nää-á Jerusalem tsowa dipowamändi in tꞌowa diˀánde wesebo natsondisogeḏee-íˀin, heḏiho Jesus-di wây-á há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovâytu̖ˀan ovâythayya̖míḏí han wínapúuwípíˀin.  
\v 12 Ginnân ovâytu̖ˀan: “Wí sen kwꞌáyewi namuuˀiˀ ipikhâyˀowän wí nange kayi̖ˀ wä̖́hä̖̂ä̖ iwepiye namú-íḏí. Iwe iˀ tsondi shánkí pꞌóˀḏéḏîˀḏi nä́ˀi sen óetsondipakhâymáa heḏânho iví nangepiyebá nawáymú-íḏí natsonsogeḏee-íḏí.  
\v 13 Hewänbo waˀ iˀ wêe nangepiye namääpíḏíbo tä̖ ihay iví tꞌôeˀin itu̖hkánnandi wíˀínbo wí chä̖ˀ ovâyˀan, heḏi ovâytu̖ˀan, ‘Nä́ˀi chä̖ˀdi wí hä̖ä̖wí bînkuumä́-í, heḏáháˀ i-á bînku̖ˀchꞌâaní, heḏânho wíyá shánkí chä̖ˀ dîntꞌaaníḏí.’ Heḏáháˀ namää.  
\v 14 Hewänbo in tꞌowa iví nangeˀindá nä́ˀi sen óetꞌay, heḏi wên tꞌôekhuwaˀin iˀ namää iwepiye dâysan, iˀ tsondi pꞌóˀḏéḏîˀ óetu̖ˀa̖míḏí, ‘Nä́ˀi sendá wígidaˀpí nanbí tsondi gínmúuníˀin.’ 
\p  
\v 15 “Hewänbo óetsondisóge, heḏáháˀ iví nangepiyebá nawáymää. Heḏi iví tꞌôeˀin itu̖hkánnan, in ton ovâychä̖ˀannin, heḏânho imúuníḏí hä̖́yú̖ ônchä̖ˀtꞌannin.  
\v 16 Wí napówáḏí óetu̖ˀan, ‘Naví tsondiˀ, naa tä̖gin maˀkwꞌanukí chä̖ˀ dótꞌan u̖ˀḏi dînˀan diweḏi.’  
\v 17 Iˀ tꞌôeˀi óetu̖ˀan, ‘Híwó biˀan, u̖-á híwóˀdi tꞌôeˀi unmuu. Naa dînhanginná u̖-á háa úkhâyˀä̖ˀ waa biˀan hínchä̖̂ä̖ hä̖ä̖wíḏíboˀ. Heḏiho nää-á tä̖ búˀ eeje ovâytsonmáˀve-íḏí wísôege-í.’  
\v 18 Wíyá wêe tꞌôeˀi natsꞌú̖ˀdi-á natú̖, ‘Naví tsondiˀ, iˀ chä̖ˀ naa dînˀan diweḏi pꞌánú maˀkwꞌanukí chä̖ˀ dótꞌan.’  
\v 19 Iˀ tsondiḏi óetu̖ˀan, ‘U̖-á pꞌánú búˀ eeje wí tsondi wísôege-í.’  
\v 20 Ihayḏá wíyá tꞌôeˀi-á natsꞌú̖, heḏi natú̖, ‘Naví tsondiˀ, uví chä̖ˀ dînˀandi-á wên aa iwe dóˀánnan. Námúˀḏí, nä́we dómáa.  
\v 21 Wíkhunwôedaˀ, jänäkîˀ unmuuḏi. U̖-á hä̖ä̖wí uvîˀ úmuupîˀ nâahóndeˀ, heḏi wáy piˀwên tꞌowa dâykoe iwe nâahä̖ä̖wéˀgeˀoˀ.’  
\v 22 Iˀ tsondiḏi óetu̖ˀan, ‘U̖-á wí tꞌôeˀi háagîˀ wänbo unchä̖ˀmuupîˀ unmuu. Nää-á háa naví̖ˀgeḏi untú̖ waagi omúuní, heḏi wítuhchä̖nukhâymáa. Unchanpoeˀo naa jänäkîˀ sen omuuˀin, heḏân hä̖ä̖wí dînmuupîˀ dóhóndeˀ.  
\v 23 Háaḏan handi hä̖ˀi chä̖ˀ wínâahoˀpí wä̖́hä̖̂ä̖ dívíchä̖ˀpíyémäˀ iwepiye? Haˀwâa biˀandáho indá naví chä̖ˀ dînpíyémä̂äníwän, heḏi iweḏiho wíyá shankí dîntꞌaaníwän, heḏiho owáyˀä̖ä̖ ihayḏá shánkí báyékí dînchä̖ˀkwoníwän.’  
\v 24 Heḏáháˀ iˀ tsondiḏi in iwáygé diwinnindá ovâytu̖ˀan, ‘Iˀ chä̖ˀ bînkwee-í nä́ˀi sen, heḏi iˀ sen iˀ tä̖gin maˀkwꞌanukí chä̖ˀ itꞌandi bînmä̂äní.’  
\v 25 Hebo indi iˀ tsondi óetu̖ˀan, ‘Nanbí tsondiˀ, i-áho tä̖ ihay chä̖ˀ ho imáa.’  
\v 26 Iˀḏá ovâytu̖ˀan, ‘Naaḏi wâytu̖máa, wí toˀwí anbo toˀwí báyékí imáapîˀ-á, iˀ hínchä̖̂ä̖ imáaˀi wänbo óekwee-í.  
\v 27 Heḏi nää nä́we binmáˀ in tꞌowa naa dítꞌayḏi inbí tsondi omúuníˀin wíḏidaˀpíˀin, heḏi nä́ä naví páaḏépiyebo bintꞌahá̖a̖nú-í.’ ” 
\s1 Jesus oe Jerusalem búˀ natsꞌú̖, heḏi in tꞌowaḏi óesígíˀan 
\p  
\v 28 Jesus ihíˀbowa ihayḏi oe Jerusalem shánkí tsowapiye ihon.  
\v 29 Iˀ okú “Olive Okú” gin dâytu̖ˀoˀ iwe núˀ wáy nä́ˀin wíje búˀây daná, Bethpage-áḏí Bethany-áḏí. Iwáy tsowa wáy napowamän dihayhä̖̂ä̖ wíje iví khä̖geˀnin ovä̂nsan dapáaḏémú-íḏí.  
\v 30 Ovä̂ntu̖ˀan, “Jaho bápûn hä̖ˀi búˀay nanbí páaḏépiye nanân diwepiye, heḏi datsꞌú̖ˀ dihayḏá wí búduˀay tsꞌa̖a̖bi namuuˀi nawhiwindi dä̂nshaa-í, i-á waˀ wáymûu wänbo toˀwí wänbo wíˀiˀíhsógepí. Dä̂nwhihsuuḏi nä́we dä̂nmáˀí.  
\v 31 Heḏi toˀwíḏí wovä̂ntsikaˀyandáhoˀ, ‘Háaḏan dä̂nwhihsuuḏeˀ?’, ginnân dä̂ntu̖ˀâ̖a̖mí: ‘Gá Nanbí Sedó iˀ ûntáyḏân.’ ”  
\v 32 Heḏiho in wíje damääḏi dä̂nshaa háa Jesus-di ovä̂ntu̖ˀan waagibá.  
\v 33 Heḏi iˀ búduˀay dä̂nwhihsuuḏeˀ ihayḏi in tꞌowa inbí búduˀay dínmuuˀindi ovä̂ntsikaˀyan, “Heháaḏan dä̂nwhihsuuḏeˀ?”  
\v 34 Ovâytu̖ˀan, “Gá Nanbí Sedó iˀ ûntáyḏân.” 
\p  
\v 35 Heḏi iˀ búduˀay Jesus ônhoˀ, heḏáháˀ inbí kꞌéwéˀin to dänpꞌä̖́ḏiḏá iˀ búdu kꞌéwé ônpa̖ˀkꞌûˀ, heḏi Jesus óetege iˀíhsôege-íḏí.  
\v 36 Heḏi iwáy pꞌóegé wáy óeˀíhhon dihayḏá in tꞌowa inbí kꞌéwéˀi to dívípä̖ḏihondá oe teˀpꞌóegá ônpa̖ˀkwohon.  
\v 37 Jerusalem tsowa napowamän dihayḏi in pꞌôe owáy Olive Okú áagé wáypiyeˀ nawándeˀ iwáygé báyékí in tꞌowa Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin dijiˀ, heḏi híhchandi dívítu̖wí̖núndeḏi ditû̖ˀ Jôesi Táḏá-á hayˀi namuuˀin, iˀ báyékí pínnán tꞌôe ho dâymûˀi namuuḏi.  
\v 38 Jesus-ví̖ˀgeḏi kaygi ditû̖ˀ, “U̖-á tsondi hayˀiˀ unmuu.” “Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí wóesan heḏiho híwó wóeˀâ̖a̖mí.” “Hä̖ä̖ tꞌä̖hkí saˀwó namuu oe makówá, heḏá oe kwꞌáyebá ditú̖u̖ní Jôesi Táḏá-á hayˀi namuuˀin.”  
\v 39 Hewänbo wên Pharisees in tꞌowa-áḏí dijiˀindi Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, uví khä̖geˀnin ovâytu̖ˀan ditu̖há̖a̖níˀin.”  
\v 40 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naaḏi wâytu̖máa, hä̖ˀin hânda̖ˀdibo dijiḏá, háa ditû̖ˀ waa hä̖ˀi kꞌuu iwe nakwꞌóˀdi wänbo hanbá dívítu̖wé̖e̖nú-í.” 
\s1 Jesus Jerusalem imúndeḏi isíhtä̖ä̖ 
\p  
\v 41 Jesus oe Jerusalem búˀ shánkí tsowa namän dihayḏi, iˀ búˀ imûˀḏibo isíhtä̖ä̖,  
\v 42 heḏi natú̖, “Jerusalem, nääho hây uví tꞌowa wáˀ dínhanginnândi híhchandi inbí wówátsi dínmúuníˀin, hewänbo nää-á háˀto dínhanginpúuwí.  
\v 43 Wáy wí thaa nanáˀ dihayḏi in wóehä́nboˀindi uví tehpaa nuuge wônnanbóeḏíkwokhâymáa, dívítuuyé-íḏí oe búgepiye ditsꞌú̖u̖níḏí, heḏá wóebúgeˀandá tꞌä̖mäpha̖ˀgeḏá wóehä́nkhâymáa.  
\v 44 Uví tewhá tꞌä̖hkí wônnayu̖khâymáa, heḏá in tꞌowa uvíˀwe dithaaˀindá ovâykha̖nukhâymáa. Háˀto wí kꞌuu wänbo natehpaaˀä́ndí wônjoekankhâymáa. Nä́ˀi tꞌä̖hkí úpúuwí gá Jôesi uvíˀwe napówáḏân wônˀaywoeníḏí, hebo wíˀúhanginnáhpí naˀä̖ä̖ˀin.” 
\s1 Jesus iˀ méesate hayˀi iweḏi in dâyhä̖ä̖wíku̖ˀchꞌáaḏeˀin ovaykhehpiye 
\p  
\v 45 Ihayḏá Jesus oe méesate hayˀi eepiye namää, heḏi in tꞌowa dâyhä̖ä̖wíku̖ˀchꞌáaḏeˀin iweḏi ovâykhehpiye.  
\v 46 Ovâytu̖ˀan, “Jôesi Táḏáví taˀnin deewá nä́ˀin háa natú̖ˀin nataˀmuu: 
\q1 Naví tewhá-á jûusugîˀ-ân namuu, 
\m hewänbo undá iˀ bînˀegóˀan sänmin dívíwéˀgeˀa̖mígîˀ namúuníḏí.” 
\p  
\v 47 Thamuwaagi ee méesate hayˀi iwe Jesus-di in tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá, in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá, heḏá wây-á Huḏíyo pꞌóˀḏéḏíˀindá dâytu̖wä̖máa háḏíḏí óeháyjíˀin.  
\v 48 Hewänbo háa dívíˀa̖míˀin wíḏâyshaaḏepí, in tꞌowa háa natú̖ˀin tꞌä̖hkí hânho dívítꞌôeyandeḏi. 
\c 20  
\s1 Jesus óetsikaˀyan toˀḏan ônkꞌûˀ iví tꞌôe iˀa̖míḏí 
\p  
\v 1 Wí thaa Jesus-di iˀ méesate hayˀi ee in tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ heḏá Jôesi Táḏáví híwó̖ˀdi tun ovâytꞌôeˀoˀ. In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá, in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá wây-á Huḏíyo tsonnindá ûnpówá,  
\v 2 heḏi óetu̖ˀan, “Dítu̖ˀan, háawinnan uví tsonkhuu úmuu háa biˀo waa biˀa̖míḏí? Toˀḏan nä́ˀin taˀgen wônkꞌûˀ?”  
\v 3 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Nää-á naaḏá wáˀ wí hä̖ä̖wí wâytsikaˀya̖mí un.  
\v 4 Dítu̖ˀâ̖a̖mí, toˀḏan John ônkꞌûˀ tꞌowa ovâypꞌóˀpꞌoeˀa̖míḏí, ti Jôesi Táḏáḏí háa tꞌowaḏi?”  
\v 5 Heḏi wíˀnä́ táye dívítu̖máa, “Jôesi Táḏáḏí John ônkꞌûˀ gin gitú̖ḏáhoˀ, Jesus-di dítsikagíˀo, ‘Heḏi háaḏan handi wíˀúvíwä̖yu̖pí háa John natú̖ˀin?’  
\v 6 Hewänbo tꞌowaḏiḏa̖ˀ ônkꞌûˀ gin gitú̖ḏá, nä́ˀin tꞌowa nä́we dijiˀindá naˀin díkꞌusä̖ä̖yú̖-í díháyjíḏí, gá John-dá Jôesi Táḏáví tukheˀbi ûnmuuˀin dívíwä̖yundeḏân.”  
\v 7 Heḏiho indi Jesus óetu̖ˀan, “Naˀindá wígínhaginnáhpí toˀwíḏí ônkꞌûˀin.”  
\v 8 Heḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Heḏáhoˀ, naaḏi wänbo wáˀ wíwâytu̖ˀa̖mípí toˀwíḏí naa dînkꞌûˀin dóˀa̖míḏí nä́ˀi hä̖ä̖wí dóˀoˀiˀ.” 
\s1 Jesus-di in yä̖ˀḏâapíˀin úuva áaphä̖ä̖ á̖yí̖ˀninbí̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan 
\p  
\v 9 Ihayḏá Jesus-dá nä́ˀin há̖hkangíˀin óˀgéḏí in tꞌowa ovâytu̖ˀan: “Wí sen iˀúuvaˀáakhä̖hsaa, heḏáháˀ iˀ úuva nava-á wên senäˀ úuva áaphä̖ä̖ á̖yí̖ˀnin dimuuˀin ovâypíyémä́gi, heḏáháˀ wíyá piˀwí nangepiyá namää, heḏi báyékí pꞌóe iwe iwóyí̖ˀ.  
\v 10 Iˀ úuva napꞌeˀyin dihayḏi wí tꞌôeˀiˀ óesan iˀ nava iwepiye heḏânho in senäˀ dâynavapíyéˀannindi iˀ úuva nayä̖́muˀiˀ óemä̂äníḏí. Hewänbo indi iˀ tꞌôeˀi óewhä̖́ḏiḏáháˀ manda̖ˀdibo-á óewáybun.  
\v 11 Heḏi iˀ sendá wíyá tꞌôeˀi-á óesan, hewänbo indi iˀ wáˀ óewhä̖́ḏi heḏá jänäkí-á óeˀan, heḏi iˀ wáˀ manda̖ˀdibo-á óewáybun.  
\v 12 Ihayḏá iˀ powageˀi tꞌôeˀi-á óesan. Iˀ wáˀ óewa̖ˀan, heḏá nava iweḏá óechä̖nu.  
\v 13 Heḏiho iˀ sen iˀ nava ûnmuuˀi ginnân iˀánshaaˀan: ‘Hân hîn dáyˀa̖mí? Gá ginnân: Nää-á naví eˀnú donsígíˀi donsaaní. I-áho maḏânho óeˀaˀgeení.’  
\v 14 Hewänbo in dâynavapíyéˀannindi iˀ senbí eˀnú ûnˀä̖ḏi óemûˀ ihayḏá wéˀge dívíhéeˀandi ditú̖, ‘Nä́ˀi-ânkun namuu nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí ûnjoepuwagíˀoˀiˀ. Jaho âyháyjí heḏânho nä́ˀi hä̖ä̖wí nayä̖́muˀi-á gínmúuníḏí.’  
\v 15 Heḏiho iˀ nava iweḏi óepꞌégiḏi óehay.” 
\p Heḏi Jesus-di in tꞌowa ovâytsikaˀyan, “Hân iˀ nava ûnmuuˀiˀḏi in senäˀ dâynavapíyéˀannin ovâyˀa̖mí?  
\v 16 Gá namääḏá iˀḏá ovâyhá̖a̖nú-í, ihayḏá iˀ nava-á wây-á toˀwêndá ovâypíyémä̂äní.” In tꞌowa nä́ˀi ditꞌoe ihayḏá ditú̖, “Haˀwâa wínakhâyˀä̖hpí napúuwíˀin.”  
\v 17 Jesus-di tsíhtáye ovâymúndeḏi ovâytu̖ˀan, “Heḏi hân handi nä́ˀi Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ûntaˀmuuˀi natundaˀ?: 
\q1 Iˀ kꞌuu in tewhátehpaaˀin dâyjoegiˀandá 
\q2 nää shánkí natáyˀi kꞌuu tehpaa béˀḏí napóe. 
\m  
\v 18 Hä̖ˀi kꞌuu-á wí kꞌuu wí toˀwí eeḏi iˀânchä̖nuḏi nakaanú-íˀi waagiˀbá namuu, heḏi nä́ˀi toˀwí nakanuḏi iví túˀ ikhoejée-í heḏá ipóeˀa̖mí. Heḏi iˀ kꞌuubá ivîˀḏi ûnkeˀtꞌândáho óetꞌä̖́ä̖-í.” 
\p  
\v 19 In Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí heḏá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí dínhanginná Jesus nä́ˀi híˀ inbí̖ˀgeḏiho ihéeˀannin, heḏiho didaˀ wesebo Jesus óepankáyjíˀin, hewänbo in tꞌowa dâykhunwôedaˀmáaḏí wíˀóepankêˀpí. 
\s1 Tax wáˀâa i̖ˀgeḏi Jesus óetsikaˀyan 
\p  
\v 20 In Hudíyo tsonnindi á̖yîngiḏi Jesus óemúndeḏi didaˀ óekáyjíˀin híwó wíˀihíˀmáapíḏí, heḏânho in Rome-ˀinbí tunjó óemangekáaníḏí, nä́ˀi tunjó-á shánkí tsonkhuu imáaḏí. Heḏiho wên senäˀ kaaḏibo ovâywáˀâa Jesus hä̖ä̖wí óetsikaˀyâ̖a̖míḏí. Nä́ˀin senäˀdá hójoˀinda̖ˀ dimuu, hewänbo híwóˀnin dimuu waa dívíkhâymáa.  
\v 21 Heḏi nä́ˀin hójoˀin senäˀdi Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, naˀindá gínhanginná u̖-á taˀgeḏa̖ˀ bihéeˀo heḏá ovâyhá̖ˀoˀ, u̖ˀḏá tꞌä̖hkí tꞌowa-á handa̖ˀbá ovâymáa, heḏiho taˀgendá Jôesi Táḏáví khuu i̖ˀgeḏá ovâyhá̖ˀoˀ.  
\v 22 Dítu̖ˀan, hânnan nanbí tsontun gíntû̖ˀ, ti híwó namuu in Rome-winbí tsondi Caesar ây-tax-wáˀâa-íḏí háa joe?”  
\v 23 Hewänbo Jesus-á wesebo ûnhanginná háa inbí hójoˀi ánshaa dínmuuˀin, heḏiho ovâytu̖ˀan,  
\v 24 “Wí denarius chä̖ˀ dînkeeyan. Toví tsꞌay heḏá toví khá̖wä̖́-á eeḏi ûnkꞌóe?” Óetu̖ˀan, “Gá Caesar-víˀinnân.”  
\v 25 Heḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Heḏáhoˀ, hä̖ä̖wí Caesar-vîˀ ûnmuuˀi Caesar-bá binmä́ä, heḏi wáˀ hä̖ä̖wí Jôesi Táḏávîˀ ûnmuuˀi-á Jôesi Táḏá-á binmä́ä.”  
\v 26 Wíḏínkoḏipí wên piháawin híˀ óetu̖hkannamíḏí in tꞌoa ditꞌoe-íḏí, heḏi iví híˀḏí ovâyháaˀandi wíyá háabo wíˀóetu̖ˀanpí. 
\s1 In Sadducees-di Jesus óetsikaˀyan in dichuuˀin diwáywówápúuwí i̖ˀgeḏi 
\p  
\v 27 Wên Sadducee tꞌowa Jesus-víˀpiye diˀä̖ä̖ hä̖ä̖wí óetsikaˀya̖míḏí (In Sadducees-á dívíwä̖yundeˀ in tꞌowa dichuuˀin háˀto wíyá diwáywówápúuwíˀin.) Indi óetu̖ˀan,  
\v 28 “Há̖hkandiˀ, Moses nä́ˀin tsontun dîntaˀnan: Wí sen âypíḏíbo nachuuḏi iví kwee waˀ ûnwówájiḏá, i senbí tíˀûu ûnkhâyˀä̖ˀ iˀ kwee-áḏí ikhóˀyâ̖a̖-íˀin heḏânho dä̂nˀâykwꞌôeníḏí, iˀ páˀḏâyví khá̖wä̖́ ônhûuwíḏí.  
\v 29 Hebo ginnân napóe: Tsé ihay tíˀûuwin senäˀ dijiˀ. Iˀ shánkí páaḏéˀiˀ ikhóˀyâ̖ˀ, hebo âypíḏíbo nachuu.  
\v 30 Iˀ eeḏiˀi-á wáˀ iˀ kwee-áḏí ikhóˀyâ̖ˀ, heḏá nä́ˀi sen wáˀ âypíḏíbo-áho nachuu.  
\v 31 Ihayḏáháˀ iˀ powageˀi-á wáˀ hanbá ûnpóe. Heḏi handa̖ˀ tꞌä̖hkí in tséḏí dijiˀin tíˀûuwin dínpóe, tꞌä̖hkí wíˀínbo iˀ kwee-áḏí dívíkhóˀyâ̖ˀḏi dichuu dâyˀâykwꞌóḏipíḏíboˀ.  
\v 32 Tꞌä̖ˀgeḏá iˀ kwee-á wáˀ nachuu.  
\v 33 Nä́ˀin tsé ihay tíˀûuwinho i-áḏí dikhóhtsa̖a̖kwꞌônwän, heḏiho nää naˀin dítu̖ˀan, owáy tꞌowa wíyá diwáywówápóe ihayḏi, toˀwíví kwee-an ûnmúuní?” 
\p  
\v 34 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Kwiyä̖ˀdáḏí senäˀdáḏí dívíkhóˀyándeˀ waˀ nä́ä oepáa kꞌayḏi diwówájiˀ ihayḏiboˀ.  
\v 35 Hewänbo toˀwên Jôesi Táḏá natú̖ makówápiye dimännindá, in chuwa iweḏi ovâywáywówápakhâymáa heḏiho háˀto wíyá dichuu-í, heḏânho ihayḏi senäˀdá kwiyä̖ˀdá wíyá wíḏívíkhóhtsa̖a̖khâymáapí,  
\v 36 gá gindiḏi in makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin waaginbá dimúuníḏân. Heḏi Jôesi Táḏáví ây dimuu gá iˀḏá wíyá ovâywáywówápakhâymáaḏân.  
\v 37-38 Jôesi Táḏáḏí tꞌä̖hkí tꞌowa ivíˀin ûnmuuˀin ovâymúnde diwówájiˀin dimuu waagibá. Moses wänbo nä́ˀin híwó ithayyan iˀ wä̖́ä̖ˀi phéˀyä̖́vi nakojeˀ niˀgeḏi itaˀnan dihayḏi. Iwe natú̖ Nanbí Sedó Jôesi Táḏá-á Abraham-bí Jôesi namuu, heḏá Isaac-vîˀ-á heḏá Jacob-vîˀ-á, tobá nä́ˀin ho dichuu wänboˀ. Heḏiho dichuu wänbo taˀgendi diwówájiˀ gá Jôesi Táḏá-á in diwówájiˀinbí Jôesi-ân dínmuuḏân, in dichumuuˀinbîˀ-á joe.”  
\v 39 Wên in Huḏíyo-ví khuu dâyhá̖ˀoˀindi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, híwó bihéeˀan.”  
\v 40 Heḏi diwôedaˀ wíyá hä̖ä̖wí óetsikaˀya̖míḏí. 
\s1 To-an namuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí? 
\p  
\v 41 Heḏi Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Heháaḏan tꞌowa ditû̖ˀ iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí David-ví ây iweḏiˀiˀḏa̖ˀ ûnmuu?  
\v 42-43 Iˀ Psalms nataˀmuu iwe David-bo natú̖: 
\q1 Naví tsondi hayˀi Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí óetu̖ˀan, 
\q2 ‘Naví koˀḏíngéḏí ósoge, 
\q2 heḏi uví hä́nmin dovâytꞌaaní heḏá uví mangá wînkáaní.’ 
\m  
\v 44 Nä́ˀi toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí David-dibo iví tsondi hayˀi gin óetu̖ˀoˀ. Gin namuuḏá háḏíḏanho David-ví ây iweḏiˀiˀḏa̖ˀ ûnmúuní?” 
\s1 Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin waaginbá wíḏimúunípí 
\p  
\v 45 Waˀḏi tꞌä̖hkí in tꞌowaḏi Jesus ôntꞌôeyandeˀ ihayḏi iví khä̖geˀnin itu̖ˀan,  
\v 46 “Nä́ˀin tꞌowa Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin dimuuˀinbíˀweḏi bíˀá̖yîngiˀan. To whaaḏiˀindi ditoˀondi dijiˀ dâykeeya̖míḏí toˀwên dimuuˀin, heḏá hânho-á ovâyhí̖ˀan tꞌowaḏi aˀgindi ovâysengitu̖ˀâ̖a̖míˀin iˀ búˀ pinge i̖ˀge dijiḏi, heḏá wáˀ in Huḏíyoví méesate eeje heḏá nashánkíˀeeḏináˀ dihayḏá in tsonninbí soge eeḏi dívíkwꞌôeníˀin didaˀ.  
\v 47 Kwiyä̖ˀ inbí senäˀ dínchuuˀinbí tewhá ovâykweeḏeˀ, heḏáháˀ thaa tꞌä̖hkí dívíjûusuˀoḏi híwóˀnin dimuu waagi dívípiḏaˀoˀ. Gin dívíˀoḏi Jôesi Táḏáḏí shankí ovâytuhchä̖nukhâymáa.” 
\c 21  
\s1 Wí kwee iví sen ûnchuuˀi-á iví chä̖ˀ tꞌä̖hkí imä́gi 
\p  
\v 1 Jesus ipu̖wä̖béeḏeˀ iˀ hayˀi méesate iwe in tꞌowa dijiˀ i̖ˀge, heḏi in koḏitꞌowa dimuuˀin inbí chä̖ˀ dâykuuḏeḏi iˀ chä̖ˀ phébay iwe ovâymúndeˀ.  
\v 2 Heḏá wí kwee iví sen ûnchuuˀiˀ sehkanäwó nawówájiˀi wáˀ wíje chä̖ˀ pꞌíˀin itógiḏi óemûˀ.  
\v 3 Heḏi natú̖, “Taˀgendi wâytu̖ˀâ̖a̖mí, nä́ˀi kwee iví sen ûnchuuˀi sehkanäwó nawówájiˀi-á shánkí itógi tꞌä̖hkí in wéˀgen dâykuuˀinbíˀweḏi.  
\v 4 In wéˀgendáho inbí chä̖ˀ dínphaḏe iweḏi dívímä́gi, hewänbo nä́ˀi kwee-á báyékí ûnkwꞌóhpí wänbo tꞌä̖hkí iví wówátsi iˀa̖mígîˀ imáaˀiˀ itógi.” 
\s1 Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan iˀ méesate hayˀi-á tꞌowa dâynayu̖khâymáa 
\p  
\v 5 Wáy wên iví khä̖geˀnin iˀ méesate hayˀi i̖ˀgeḏi dívíhíˀmáa, heḏi ditû̖ˀ, “Saˀwó naná saˀwóˀdi kꞌuuḏi napaˀandiˀ namuuḏi heḏá iˀ hä̖ä̖wí ee nakwꞌóˀdiˀ in tꞌowaḏi Jôesi Táḏá óemä́giˀi namuuḏá.”  
\v 6 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Nää-áho nä́ˀi saˀwóˀdi hä̖ä̖wí bînmúndeˀ, hewänbo wáy wí thaa nanáˀ dihayḏi nä́ˀi méesate-á tꞌowa dâynayu̖khâymáa, heḏi wêe wänbo wí kꞌuu hä̖ˀi tehpaa iweḏi wínateˀḏeegíˀopí.” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan báyékí tꞌôephade naˀä̖ˀin 
\p  
\v 7 Indi óetsikaˀyan, “Há̖hkandiˀ, hä̂nhay-an nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi dítu̖ˀandiˀ napuwagíˀo? Háawin taa-an nakeepúuwí heḏânho gínhanginnáaníḏí hä̖̂ä̖ḏi natsꞌanpúuwíˀin?”  
\v 8 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Bíˀá̖yîngiˀan toˀwíḏí wänbo piháa wíwovâywä̖yu̖kannamípíḏí. Báyékí tꞌowa naví khá̖wä̖́ i̖ˀgeḏi dikä̖ˀä̖ä̖gíˀo, heḏi wíˀínbo ditú̖u̖ní innânho dimuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí. Heḏá wáˀ ditú̖u̖ní iˀ tꞌä̖ˀge thaa tsowa nanânhoˀ. Hewänbo inbíˀnäpiyá wíˀímú-ípí.  
\v 9 Heḏi tꞌowa-á inbí tsonnindáḏí háa wíyá nangewin tꞌowa-áḏí dívíhä́nboˀ i̖ˀgeḏi ítꞌoeḏá, báyékí wíˀúvíˀá̖yîngiˀa̖mípí. Nakhâyˀä̖ˀ nä́ˀi hä̖ä̖wí napúuwíˀin, hewänbo owáy napóe ihayḏá iˀ tꞌä̖ˀge thaa wesebo wínaˀä̖hpí.” 
\p  
\v 10 Heḏáháˀ ovâytu̖ˀan, “Tꞌowa wêe nangewin dívíhä́nkhâymáa wây-á tꞌowa wíyá wêe nangewindáḏí, heḏá nangewin tsonnindá wáˀ dívíhä́nkhâymáa.  
\v 11 Wáyjé tꞌä̖hkí nananˀa̖ˀyä̖puwagíˀo heḏá báyékí diha̖a̖puwagíˀo, heḏá báyékí tꞌowa-á ihayḏiḏa̖ˀbá dihaypóeḏá dichuwagíˀo, heḏá tꞌowa-á dâypu̖wä̖khâymáa wí taa heˀendi oe makówá nakeepoeˀoḏi báyékí ovâykhunwôedaˀa̖míˀiˀ.  
\v 12 Hewänbo gin napóepíḏíbo wovâypanhóení, heḏá unbí wä̖yu̖ únmuuḏibo jänäká wovâyˀa̖mí, heḏá in Huḏíyoví méesatewin pꞌóˀḏéḏíˀinbí mangá wovâyjoeˀa̖mí wovâytsondiwekáaníḏí, heḏá wovâypankwꞌôení, heḏá in nangewin pꞌóˀḏéḏíˀinbíˀpiye heḏá wéˀgen tsonninbíˀpiyá wovâyhûuwí. Nä́ˀi tꞌä̖hkí wovâyˀa̖mí navíˀin ímuuḏiboˀ.  
\v 13 Hewänbo nä́ˀi hä̖ä̖wí únpúuwíˀi namuuḏi únkoeḏí-í naví̖ˀgeḏi bîntꞌôeˀa̖míḏí.  
\v 14 Heḏiho waˀ napóepíḏíbo bíˀánshaamä́ä wíˀúvíjâyye-ípíˀin háa ítú̖u̖níˀin úvípiˀaywoeníḏí.  
\v 15 Naaḏi iˀ híˀ-á iˀ hangintandá wâymä̂äní, heḏânho toˀwên wänbo wovâytꞌeˀpꞌíḏéndeˀin háˀto dínkoeḏí-í dâykeeya̖míḏí háa ítú̖ waa taˀgen wínamuupíˀin, heḏá wíyá hä̖ä̖wí wänbo wíḏâymáˀve-ípí ditú̖u̖níḏí.  
\v 16 Unbí hä́nminbí mangepiye unbí jíyáˀindi táḏáˀindi wänbo wovâykáaní, háa unbí tíˀûuwindá páˀḏâyˀindá han wovâyˀa̖mí, háa unbí maatuˀindi háa unbí kꞌemaˀindi wänboˀ, heḏi wáy wên un wovâyhá̖a̖nú-í.  
\v 17 Heḏi báyékí tꞌowaḏáho wovâytꞌaykhâymáa navíˀin ímuuḏi.  
\v 18 Hewänbo Jôesi Táḏáḏí wovâyˀá̖yîngimáˀve-í, wí hây tä̖hkí wänbo háˀto iˀḏi wovâyjoeˀa̖mí.  
\v 19 Úvítꞌôephaḏeyä̖́ä̖ˀandáhoˀ in taˀgen wówátsi ítꞌanpúuwí.” 
\s1 Jesus-di ovaytu̖ˀan Jerusalem búˀ-á nanda̖ˀ dâyjoekankhâymáaˀin 
\p  
\v 20 “Hewänbo báyékí sundaḏo Jerusalem búˀ jáˀwé bûu kꞌúwákí dijiˀin bînmûˀ ihayḏi, únhanginnáaní hanwaapíḏíboˀ iˀ búˀ nanda̖ˀ dâyjoekankhâymáaˀin.  
\v 21 Heḏi ihayḏá in Judea nange dikwꞌóˀnin dínkhâyˀä̖ˀ oe okú eepiye dijáaníˀin, heḏá in toˀwên oe Jerusalem búˀ iwe dijiˀindáho iweḏáho dipee-í, heḏá in oe nava eeje dijiˀindáho oe búˀpiyá wíḏimú-ípí,  
\v 22 gá ihayhä̖̂ä̖báho Jôesi Táḏáḏí in tꞌowa Jerusalem-win ovâytuhchä̖nukhâymáaḏân, heḏi tꞌä̖hkí háa Jôesi Táḏáví taˀnin diwe nataˀmuuˀin iˀ thaa i̖ˀgeḏi napúuwí.  
\v 23 Owáy iˀ thaa napówá ihayḏá, sehkanä in kwiyä̖ˀ disâamuuˀin heḏá in dâyˀâytsä̖ä̖ˀoˀindá, gá ingîˀ-á nakâypúuwíḏân dijáaníḏí. Tꞌowa dâytꞌôephaḏegíˀo nä́ˀi nange i̖ˀge tꞌä̖hkí, heḏi Jôesi Táḏáḏáho in tꞌowa ovâytuhchä̖nugíˀo, indáḏí natꞌayḏi.  
\v 24 Wáy wên tsijópháˀḏí ovâyhá̖a̖nú-í, wây-á wêndá ovâypanhógiḏá báyékí wíyá piˀwáy nan deepiyá ovâyhûuwí. In Huḏíyo dimuupíˀin tꞌowaḏá in tꞌowa Jerusalem-win ovâytsonmáˀve-í owáy inbí thaa gin dívíˀa̖míḏí dínphaḏe píhay.” 
\s1 Iˀ toˀwí tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ naˀaypu̖yä̖ˀi naˀä̖ˀ 
\p  
\v 25 “Nä́ˀi taa-áho oe makówá gin nakeetꞌôení: Iˀ thandá pꞌóe-á agóyó-á piháa nakeepúuwí, heḏá nä́ä oepáa kꞌayḏá tꞌä̖hkí nangewin tꞌowa-á háa dívíˀa̖míˀin heḏá háa dívíˀánshaaˀa̖míˀin háˀto dínhanginnáaní, iˀ mâapꞌoe hânho nasaatû̖ˀdi heḏá iˀ heˀendi pꞌoetꞌúkhú̖ namuuḏá.  
\v 26 Tꞌowa-á hânho dikhunwôedaˀpuwagíˀoḏi dinagokhangíˀo, háa nä́ä oepáa kꞌayḏi tꞌä̖hkí napuwagíˀo i̖ˀgeḏi dívíˀánshaamáaḏí. Tꞌä̖hkí oe makówá nasaaˀi-á naˀa̖ˀyä̖púuwí.  
\v 27 Heḏi ihayḏi in tꞌowaḏi naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi dímúuní okhúwá jâa oˀä̖ḏi, pínnán kay wóegé heḏá kohthay wóegá oˀä̖ˀ.  
\v 28 Owáy nä́ˀi hä̖ä̖wí natsꞌanpuwamän dihayḏá wíyá wíˀúvípꞌóhwháyeˀbé-ípí, kwꞌáyepiye úvíbée-í, gá tsowa wovâyˀaywoeníḏí napuwamändân.” 
\s1 Jesus-di wên fig tay i̖ˀgeḏi ihéeˀan hä̖ä̖wí ovâyhá̖ˀamíḏí 
\p  
\v 29 Heḏáháˀ Jesus-di ginnân ovâytu̖ˀan wíyá ovâythayya̖míḏí: “Iˀ fig tay i̖ˀgeḏi heḏá wéˀgeˀi tay i̖ˀgeḏá bíˀánshaaˀan.  
\v 30 Natsꞌantsá̖wä̖́puwamän dihayḏi unbo bînmúndeḏi únhanginná nata̖ˀánpowaˀä̖ˀinpíˀan.  
\v 31 Heḏi gindiḏibá owáy nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi naaḏi wâytꞌôeˀan bînmûˀ ihayḏá únhanginnáaní ho púnúˀ naná naa owáyˀä̖ä̖-íˀin otsondisogeḏee-íḏí.  
\v 32 Taˀgendi wâytu̖máa, tꞌä̖hkí in nääwin tꞌowa háˀto dihá̖a̖ní waˀḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí páaḏé natsꞌanpoeˀopíḏíboˀ.  
\v 33 Makówá-á heḏá oepáa kꞌayḏá tꞌä̖hkí nakhangíˀo, hewänbo naví tundá háˀto dînhá̖a̖ní.” 
\s1 Jesus-di ovâytu̖ˀan dívíˀá̖yîngiˀa̖míˀin 
\p  
\v 34 Úvíˀa̖yîngiˀa̖mí hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi úvíˀánshaahondiˀ. Báyékí húukandá heḏá háapuwa-á wíˀúvíˀâ̖a̖mípí, heḏi wä̖hphaḏe wíˀúvíˀánshaamáˀve-ípí háa unbí wówátsigîˀ úvíˀa̖míˀin. Wáy iˀ thaa natꞌôephaḏepúuwíˀiˀ únpóewí waˀḏi únhanginpóepíḏíboˀ.  
\v 35 Ihayḏibá tꞌä̖mäpiye in nä́ä oepáa kꞌayḏi dithaaˀin wên phay iwe diwêegíˀo waagibá dínpúuwí.  
\v 36 Heḏiho hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí íkhâymúuníˀin únkhâyˀä̖ˀ, heḏá úvíjûusumáˀve-í heḏânho nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí napuwagíˀoˀi-á úvíyä̖́ä̖ˀa̖mí, heḏá owáy naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiví páaḏépiye íwin dihayḏi híwó únpúuwí” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan. 
\p  
\v 37-38 Ihayhä̖̂ä̖bá thamuwaa héḏéndí héˀḏibo tꞌowa dipóyaˀ ee hayˀi méesate iwe Jesus-ví híˀ ôntꞌôeyaaníḏí. Thaaḏá iˀḏi in tꞌowa iwe ovâyhá̖ˀoˀ, heḏá nakin dihayḏá iˀ búˀ iweḏi napeeˀi oe Olive Okú gin dâytu̖ˀoˀ iweboˀ iwhonwóyí̖ˀníḏí khu̖ˀḏéeḏí. 
\c 22  
\s1 Wên híˀ dâykꞌûˀ Jesus óekáyjíḏí 
\p  
\v 1 I shánkíˀeeḏi Passover gin dâytu̖ˀoˀi púnúˀ naná, iˀ oewáaseepîˀ pává dâykꞌoˀiˀ.  
\v 2 In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá háḏíḏí Jesus óeháyjíˀin dâytu̖wä̖máa, hewänbo kaaḏibo dívíˀa̖míˀin didaˀ, gá in tꞌowa-á dâykhunwôedaˀḏân. 
\p  
\v 3 Heḏá Satan iˀ Penísendi-á Judas-ví píˀnä́ khóˀjé-á ûntsꞌú̖. Judas-á Iscariot gin wáˀ óetu̖ˀoˀ, heḏi Jesus-ví tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnin diweḏiˀiˀbá namuu.  
\v 4 Heḏáháˀ namää in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in sundaḏo iˀ hayˀi méesate dâyˀá̖yí̖ˀdoˀinbí tsonnindá inbíˀpiye. Nadaˀ ovâyhéeˀa̖míˀin háḏíḏí Jesus óeku̖ˀpꞌâyní i̖ˀgeḏi, heḏânho inbí mange óekáaníḏí.  
\v 5 Indá dihíhchanpóeḏí Judas óetu̖ˀan chä̖ˀ óewáˀâa-íˀin,  
\v 6 heḏi i-á nahíjeḏiho itu̖wä̖máa háḏíḏí Jesus inbí mange óekáaníˀin in tꞌowa dínhanginnáhpíḏíboˀ. 
\s1 Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí dimän iˀ Passover shánkíˀeeḏi koegîˀ dâykꞌoˀíḏí 
\p  
\v 7 In Huḏíyoví shánkíˀeeḏi dínpówá iˀ oewáaseepîˀ pává dâykꞌoˀiˀ, heḏi ihay thaa-á naná in kꞌúwáˀây-á dâyhá̖núndeˀ, Passover koegîˀ gin dâytu̖ˀoˀi dâykꞌoˀíḏí.  
\v 8 Heḏi Jesus-di Peter-áḏí John-dáḏí ovä̂ntu̖ˀan, “Jaho iˀ hä̖ä̖wí binkhâyˀan iˀ Passover koegîˀ âykꞌoˀíḏí.”  
\v 9 Indiḏá óetsikaˀyan, “Wä̖́hä̖̂ä̖-an undaˀ gamú-íˀin ä́nkhâyˀa̖míḏí?”  
\v 10 Iˀḏi ovä̂ntu̖ˀan, “Gá ginnân: Oe Jerusalem búˀpiye bápûn, heḏi iwe datsꞌûndi wí sen wên pꞌonbay ihondiˀḏi wovä̂njay-í. I-áḏíbá damú-í heḏá iˀ tewhá ee natsꞌûndibá datsꞌú̖u̖ní,  
\v 11 heḏi iˀ sen iví tewhá ûnmuuˀi dä̂ntu̖ˀâ̖a̖mí, ‘Nanbí há̖hkandiˀḏi dítu̖ˀan wítsikaˀyâ̖a̖míḏí, Wéˀi íve eewan naví khä̖geˀnindáḏí nä́ˀi Passover koegîˀ âykꞌoˀí?’  
\v 12 Heḏi i sendi wí whaˀkꞌay íve hayˀi wovä̂nkeeya̖mí, hä̖ä̖ tꞌä̖hkí gíntáyˀi nakwꞌóˀdiˀ. Ee-áho iˀ koegîˀ-á dä̂nkhâyˀa̖mí.”  
\v 13 Heḏiho damääḏi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí dä̂nshaa Jesus natú̖ waagibá, heḏiho i Passover koegîˀ dä̂nkhâyˀan. 
\s1 Jesus-ví tꞌä̖ˀgeˀin kindiˀin húukan 
\p  
\v 14 Húukandi ihayḏi napóe ihayḏi Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí iˀ mä́äsa iwe dívíhúukwꞌóḏi,  
\v 15 heḏi ovâytu̖ˀan, “Hânho nä́ˀi Passover koegîˀ undáḏí okoedaˀ, waˀ ochuupíḏíboˀ.  
\v 16 Naaḏá wâytu̖máa, háˀto Passover koegîˀ wíyá dókꞌoˀí i taˀgendi Passover shánkíˀeeḏi napóe píhay, owáy otsondisogeḏee ihayḏi.”  
\v 17 Ihayḏáháˀ in kꞌéḏé méena nasaaˀin ikêˀḏi ikú̖ˀdaaˀandi ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀin binkeˀḏi wí binsú̖wä̖́ wíˀínboˀ.  
\v 18 Naaḏi wâytu̖máa, nää-á wíyá wíḏóméenasu̖u̖wä̖́-ípí hebo Jôesi Táḏáḏí dítsondisóge ihayḏáho wíyá méena waagibá dósu̖wä̖khâymáa.”  
\v 19 Heḏáháˀ wí pává-á ikêˀḏi Jôesi Táḏá óekú̖ˀdaaˀan, heḏáháˀ iháveḏá ovâymä́gi, heḏi ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi-á naví túˀ dînmuu, heḏi naví túˀ-á ungîˀ dáypä̖khâymáa. Nä́ˀi pává-á bînkꞌoˀí naví̖ˀgeḏi úvíˀánshaamáˀve-íḏí.”  
\v 20 Heḏi dívíkindihúubowaḏá in kꞌeḏe-á wíyá ovâyphaḏe heḏi ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi-á naví ûnpꞌoe dînmuu. Ungîˀ naví ûnpꞌoe donchaˀgíˀo, heḏi owáy gin dáyˀandiho Jôesi Táḏáví tsꞌa̖a̖bi tun imä́giˀi ho ûnpúuwí.  
\v 21 Nää bítꞌôeyan, iˀ toˀwí naa díku̖hpekhâymáaˀi-á nä́ä naví núˀ naˀä́n, heḏi iˀ mä́äsa eeḏi namankꞌóe.  
\v 22 Naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ ochuwagíˀo, Jôesi Táḏá hä́nˀoe natú̖ waagi, hewänbo nä́ˀi toˀwí díku̖hpekhâymáaˀi-á tꞌôephaḏe ûnpúuwí.”  
\v 23 Heḏáháˀ iví khä̖geˀnin dívítsikaˀmáa, “Wéˀi-angú naˀin diweḏi nä́ˀin natú̖ˀin ikhâymáa?” 
\s1 Jesus-ví khä̖geˀnin dívítu̖hä́nbo wéˀi-an in diweḏi shánkí hayˀi namuu i̖ˀgeḏi 
\p  
\v 24 Ihayḏáháˀ in khä̖geˀnin dívítu̖hkandoˀ wéˀi-an in diweḏi shánkí hayˀi namuu i̖ˀgeḏi.  
\v 25 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀin Huḏíyo dimuupíˀinbí tsonnindi ovâytsonmáa, heḏá didaˀ tꞌowa ditú̖u̖níˀin inbí̖ˀgeḏi, ‘Iˀḏá híwó naˀin díˀoˀ.’  
\v 26 Hewänbo ha̖ˀmindá wíˀímúunípí. Ginnân únkhâyˀä̖ˀ ímúuníˀin: Iˀ shánkí hayˀi namuuˀi-áho ûnkhâyˀä̖ˀ hí̖yä̖̂ä̖ˀi-áho ipipaˀíˀin, heḏi iˀ toˀwí itsonmáaˀi-áho khä̖geˀdiḏa̖ˀbáho ipipaˀí.  
\v 27 Wéˀi-an iˀ shankí hayˀi namuu, ti iˀ mä́äsa iwe nahúuˀä́ndiˀ háa iˀ tꞌôeˀiˀ ônkoegîˀmáyä̖ˀdiˀ? Iˀ mä́äsa nahúuˀä́ndi-á iˀ shánkí hayˀi namuupíˀan. Hewänbo naa undáḏí waˀ ojiˀ ihayḏibo wí tꞌôeˀi waagiˀbá omuu. 
\p  
\v 28 “Undá naa-áḏí úvíwóyí̖ˀ tobáháa dontꞌôephaḏende wänboˀ,  
\v 29 heḏiho naaḏá wâykꞌúuwí tsonnin ímúuníḏí, naví Táḏáḏí naa otsonyê̖e̖níḏí dînkꞌûˀ waagibá.  
\v 30 Heḏiho owáy otsonjiˀ ihayḏi undáho naví mä́äsa iwe naa-áḏí úvíhú̖u̖ya̖mí, heḏá tsonninbí púwéḏé eejá úvíkwꞌôení, heḏi in Israel-ˀin tä̖ˀḏi wêegeˀin tꞌowa ovâytu̖ˀâ̖a̖mí háa híwó háa híwóhpí dívíˀannin” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan. 
\s1 Jesus-di Peter óetu̖ˀan, “U̖-á powin untú̖u̖ní naa wíḏítaapíˀin.” 
\p  
\v 31 Heḏáháˀ Jesus-di Simon Peter óetu̖ˀan, “Simon, ótꞌôeyan: Iˀ Penísendi Satan nadaˀpóe un tꞌä̖hkí wovâyhóeníḏí heḏânho wovâytayi̖ˀníḏí, heḏi wí toˀwí itáhêejo waagibá wovâykhâymáa.  
\v 32 Hewänbo naaḏi wînjûusuˀan, heḏânho uví wä̖yu̖ wíˀúhá̖a̖nípíḏí. Heḏihoˀ owáy navíˀpiye biwáybun dihayḏi nä́ˀin uví tíˀûuwin páaḏéˀin úmuuˀin ovâykhä̖geˀnamí heḏânho inbí wä̖yu̖ navíˀpiye shánkí dínkaypúuwíḏí.”  
\v 33 Peter-di Jesus óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, naa okhâymuu u̖-áḏí dípansôege-íḏí heḏá díháyjíḏá.”  
\v 34 Jesus-di óetu̖ˀan, “Peter, nä́ˀin wítu̖ˀâ̖a̖mí: Nä́ˀi khun waˀ wí dee sen ikinpíḏíboˀ u̖-á powin untú̖u̖ní naa wíḏítaapíˀin.” 
\s1 Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan tsijó pháˀ dâykuumä́-íḏí 
\p  
\v 35 Ihayḏi Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, “Hä̂nhay wâysan dihayḏi naví híˀ in tꞌowa ovâytꞌôeˀa̖míḏí, chä̖ˀdá heḏá wí múu unbí hä̖ä̖wí bînkuu-ígîˀ-á heḏá wây-á anto-á wívînhoˀpí. Ihayḏi ti wí hä̖ä̖wí úntáywän?” Heḏi óetu̖ˀan, “Joe, hä̖́ä̖bo joe.”  
\v 36 Heḏáháˀ ovâytu̖ˀan, “Nää-á toˀwí ûnchä̖ˀkwꞌóˀdi-áho iví chä̖ˀ ihûuwí, heḏá wí múu-á ihä̖ä̖wíkuu-ígîˀ wáˀ, heḏi toˀwí wên tsijó pháˀ ûnkꞌóepîˀ-á iví kꞌéwéˀin to-á iku̖ˀpꞌâyní wên tsijó pháˀ ikuumä́-íḏí.  
\v 37 Naaḏi wâytu̖máa nakhâyˀä̖ˀ nä́ˀi tun Jôesi Táḏáví taˀnin diwe naví̖ˀgeḏi nataˀmuuˀi napúuwíˀin: 
\q1 Tꞌowa ditú̖u̖ní i-á wáˀ wí jänäkíkandi-ân namuu gin. 
\m Hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí naví̖ˀgeḏi nataˀmuuˀi-áho napuwagíˀo-ákun.”  
\v 38 Iví khä̖geˀnindi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, námúˀḏí, nä́we wíje tsijó pháˀ.” Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Hä̖hay.” 
\s1 Jesus oe Olive Okú gin dâytu̖ˀoˀ iwe ijûusuˀan 
\p  
\v 39 Ihayḏáháˀ Jesus iˀ búˀḏí napee heḏi oe Olive Okú gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye namää heḏá iví khä̖geˀnindá ûnwóemää. Iwáho hä̖́yä́n wänbo najiwän.  
\v 40 Iwe dipówá ihayḏá ovâytu̖ˀan, “Úvíjûusuˀa̖mí heḏânho wovâytayindeˀ ihayḏi híwóhpí wíˀúvíˀa̖mípíḏí.”  
\v 41 Heḏi ovâyjoeˀandi wí hây namää, wí kꞌuu bînsä̖ä̖yú-í iwehaybá, heḏi idégeˀdisógeḏi ginnân ijûusuˀan:  
\v 42 “Táḏá, undaˀḏáho in tꞌôephaḏe donkhâymáaˀin naa dînjâaˀa̖mí. Hewänbo háa u̖-á undaˀ waa tobá napúuwí, naa odaˀ waagá joe.”  
\v 43 Heḏi wí makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀi-á ivíˀwe ûnkwi̖nuḏee heḏi kay óemä́gi.  
\v 44 Heḏi hânho itꞌôephaḏendeḏi shánkí kayˀindi ijûusuˀan, heḏi hânho naseepꞌojaaḏeḏi iˀ seepꞌo-á wí ûnpꞌoetä̖́ heˀendi waagibá nange ûntä́ndeˀ.  
\v 45 Heḏáháˀ wáy ijûusuˀoˀ iweḏi iwí̖núḏí iví khä̖geˀnin dikwꞌôn diwepiye nawáymää. Indá hânho dikꞌáykháaḏá dikaykhanmuu, heḏiho dijókhá̖.  
\v 46 Heḏi ovâyjóhsandi ovâytu̖ˀan, “Heháaḏan íjókhá̖? Bíshaaḏi úvíjûusuˀa̖mí heḏânho wovâytayindeˀ ihayḏi híwóhpí wíˀúvíˀa̖mípí.” 
\s1 Jesus óepankêˀ 
\p  
\v 47 Waˀḏi ihíˀmáaḏíbo báyékí tꞌowa dipówá. Judas-di ovâypáaḏémáˀ, i-á wêe in tä̖ˀḏi wíje khä̖geˀnin diweḏiˀiˀbá namuu, heḏi Jesus nawin diwepiye namää óepꞌohtsä̖ä̖-íḏí.  
\v 48 Hewänbo Jesus-di óetu̖ˀan, “Judas, ti naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi dípꞌohtsä̖ä̖ nä́ˀin tꞌowaví mange díkáaníḏí?”  
\v 49 Háa Jesus óekhâymáaˀin iví khä̖geˀnin i-áḏí dijiˀin dâymûˀ, heḏi óetsikaˀyan, “Nanbí Sedó, ti nanbí tsijó pháˀḏí hä̖ˀin tꞌowa âyyâ̖a̖-í?”  
\v 50 Wí wêe iví khä̖geˀnin diweḏi iví tsijó pháˀḏí iˀ owhaˀ pꞌóˀḏéḏîˀví tꞌôeˀi pꞌóˀḏé óewhä̖́ḏi, heḏi iví koˀḏíngéḏíwin oje heˀyinboˀ ôntꞌó̖ˀtsꞌâˀ.  
\v 51 Hewänbo Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wíyá haˀwâa wíˀúvíˀa̖mípí,” heḏi iˀ senbí oje ônwáykíḏiḏi ûnwówa.  
\v 52 Nä́ˀin diˀä̖ä̖ˀin Jesus óekáyjíḏí in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá iˀ hayˀi méesatewin sundaḏoví tsonnindá heḏá wây-á Huḏíyoví tsonnindá dimuu. Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Heháaḏan unbí tsijó pháˀ wóegé unbí phé wóegá íˀä̖ä̖ naa díyâ̖a̖-íḏí wí jänäkíkandiˀ omuu waagibá?  
\v 53 Thamuwaagi iˀ méesate hayˀi ee naa undáḏí ojiˀ, heḏi wíḏípankêˀpí. Hewänbo nää-á ihayḏihoˀ un únná nä́ˀin úvíˀa̖míḏí, heḏá iˀ Penísendi-á ihayḏiho ûnná iví kay ikeeya̖míḏí, i-á wáy tꞌowa dínkhunnáˀ diwe natsonjiˀi-á namuu.” 
\s1 Peter-di ovâytu̖ˀan Jesus wíˀóetaapíˀin 
\p  
\v 54 Jesus óepankêˀḏi iˀ owhaˀ shánkí pꞌóˀḏéḏîˀví tewhá eepiyeˀ óehoˀ, heḏi óetsꞌúḏe. Waˀ óehon dihayḏi Peter-á tíˀúugá kayi̖ˀdiḏibo-á nawóemän.  
\v 55 Iˀ tewháví tehpaa búge wáy ho naphahteˀen, heḏi i̖ˀge wên tꞌowa dívíkwꞌóḏi. Peter-á inbí jâa isóge.  
\v 56 Iwe naˀä́ndí phaaḏi óekonámäˀ heḏi wí tꞌôeˀi aˀyú̖ḏí óeḏamúndeḏi natú̖, “Nä́ˀi sennânkun Jesus-áḏíbá najiwän.”  
\v 57 Hewänbo Peter natú̖, “Joe, naaḏá wíḏótaapí.”  
\v 58 Hây napóe ihayḏá wíyá toˀwíḏá Peter-á óemûˀḏá óetu̖ˀan, “In Jesus-víˀin diweḏi unmuu-ákun.” Hewänbo Peter-di óetu̖ˀan, “Joe, naa-á joe.”  
\v 59 Heḏi maˀ wí óḏa naphaḏe ihayḏá wíyá wêe-á kayˀindi natú̖, “Nä́ˀi sendá Galilee-wibá namuuḏi taˀgendi Jesus-áḏíbá najiwän.”  
\v 60 Hewänbo Peter-di óetu̖ˀan, “Naa wíḏînhanginnáhpí hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi bihíˀmáaˀin.” Waˀḏi ihíˀmáa ihayḏibo wí dee sen ikin.  
\v 61 Ihayḏibá tewhá íveḏi Nanbí Sedó Jesus ibéeḏí Peter óeḏamûˀ, heḏi Peter ûnˀánpówá háa Jesus-di óetu̖ˀan waa: “Thaˀdi héḏéndí waˀ iˀ dee sen ikinpíḏíboˀ, powin untú̖u̖ní naa wíḏítaapíˀin” gin ho óetu̖ˀan.  
\v 62 Heḏi Peter iˀ tehpaa jáˀwépiye napeeḏi hânho isíhtä̖ä̖. 
\s1 In sundaḏoḏi Jesus óejänäkíˀan 
\p  
\v 63 In senäˀ Jesus óeˀá̖yînmáaˀindi tꞌä̖mäge óetu̖máa heḏá óemahpúudeˀ.  
\v 64 Heḏá óetsíwhiˀandi óetu̖ˀan, “U̖-á úhanginná háa napuwagíˀoˀin waˀ napóepíḏíboˀ. Dítu̖ˀan, toˀḏan wóemahpúu?”  
\v 65 Heḏá wíyá shánkílilee-wibá namuuḏi taˀgendi Je tꞌä̖mäge háa óetu̖máa. 
\s1 In Huḏíyo tunjowaˀdi Jesus iví̖ˀgeḏi óetsikaˀmáa 
\p  
\v 66 Waˀḏéeḏí nanân dihayḏi in Huḏíyo tsonnindá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá dívíwéˀgeˀan, indá in Huḏíyoví tunjowaˀ dimuu, heḏi Jesus in tunjowaˀ wháagépiye óehoˀ,  
\v 67 heḏi óetsikaˀyan, “Ti taˀgendi u̖-ân unmuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí? Dítu̖ˀan.” Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Wâytu̖ˀan wänbo háˀto dînwä̖ä̖yú̖-í,  
\v 68 heḏi naaḏá undá hä̖ä̖wí wâytsikaˀyandá háˀto hä̖́ä̖bo dítꞌôeˀa̖mí.  
\v 69 Hewänbo nää iweḏi páaḏépiye naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi Jôesi Táḏáví koˀḏíngéḏí ochangíˀo, i-á tꞌä̖hkí kay imáaˀi namuu.”  
\v 70 Heḏáháˀ tꞌä̖hkíḏíbo óetsikaˀyan, “Ti untundaˀ u̖-ân Jôesi Táḏáví ay unmuuˀin?” Iˀḏi ovâytu̖ˀan, “Háa unbo ítú̖ waa.”  
\v 71 Heḏáháˀ dívítu̖ˀan, “Wây-á toˀwên wígíntáypí iví̖ˀgeḏi dítu̖ˀâ̖a̖míḏí. Iví sópho iweḏibo nä́ˀi tun gip itꞌoe.” 
\c 23  
\s1 Jesus oe Pilate-víˀpiye óehoˀ 
\p  
\v 1 Heḏi in tunjowaˀ tꞌä̖hkí dívíwí̖nú, heḏi indiho Jesus oe Pilate-víˀpiye óehoˀ.  
\v 2 Heḏi Pilate-víˀwe óekándí ôntꞌaywóˀdichä̖nundeḏi ditú̖, “Nä́ˀi sendá nanbí tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀ, heḏá iˀḏi ovâytu̖ˀan Caesar wíˀóe-tax-wáˀâa-ípí, heḏá wáˀ natú̖ i-á namuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, heḏânho natundaˀ wí tsondi hayˀibá namuuˀin.”  
\v 3 Pilate-di Jesus óetsikaˀyan, “Ti u̖-á in Huḏíyoví tsondi hayˀi unmuu?” Jesus-di óetu̖ˀan, “Háa u̖ˀbo untú̖ waa.”  
\v 4 Pilate-di in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀin heḏá in báyékí tꞌowa iwe diwinnindá ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi sendá naaḏi wên tꞌaywóˀnin wänbo wíḏônshaapí.”  
\v 5 Hewänbo indá kayˀindi Pilate óetu̖máa, “Iˀḏá iví há̖hkan ûnmuuˀiˀḏi nanbí tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀ. Oe Galilee nange iwe páaḏé gin itsꞌanˀan, iweḏá Judea nange i̖ˀgá tꞌä̖hká, heḏá nää-á nä̂äwá napówá hanbá iˀa̖míḏí.” 
\s1 Jesus oe Herod-víˀpiye óehoˀ 
\p  
\v 6 Pilate nä́ˀin natꞌoeḏi ovâytsikaˀyan, “Ti nä́ˀi sendá Galilee-wi namuu?”  
\v 7 Heḏi “hoi” gin ditú̖ ihayḏi Pilate-di Jesus oe Herod-víˀpiye óesan, gá Herod-dá oe Galilee pꞌóˀḏéḏîˀ namuuḏân, heḏi nää-á oe Jerusalem-dá naˀä́n.  
\v 8 Herod nahíhchanpóe Jesus óemûˀḏi. Gáhä̖̂ä̖ḏibo napu̖wä̖daˀ, iví̖ˀgeḏiho natꞌoeḏi, heḏiho nadaˀ Jesus-di wên pínnán ônˀa̖míḏí imúuníˀin.  
\v 9 Herod-di báyékí tsika óetsikaˀyan, hebo Jesus-dá háabo wíˀóetu̖ˀanpí.  
\v 10 In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá iwe diwindi kaygindi Jesus ônhíwóhpíchä̖nundeˀ.  
\v 11 Heḏi Herod-dáḏí in sundaḏo-áḏí tꞌä̖mäge Jesus óeˀoˀ, heḏáân, heḏi jänäkí-á i-áḏá dimuu. Herod-dá ovâytu̖ˀan wên saˀwóˀnin kꞌéwéˀin to Jesus óeˀaawé-í, heḏáháˀ Pilate-víˀpiye óewáysan.  
\v 12 Páaḏé ihayḏibo Herod-áḏí Pilate-áḏí hä́nmindá damuuwän, hebo ihay thaabá híwóˀnin kꞌemaˀindá dapóe. 
\s1 Jesus óekheˀkhâymáa, hewänbo Barabbas-á óemaˀpꞌä̖́ḏi 
\p  
\v 13 Pilate-di in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in wéˀgen Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí wây-á tꞌowa-áḏí ovâywéˀgetu̖ˀan,  
\v 14 heḏi ovâytu̖ˀan, “Undá nä́ˀi sen naví páaḏépiye dînmaa, heḏi dítu̖ˀan tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀdoˀin. Unbí páaḏépiyebo naaḏi iví̖ˀgeḏi dótsikaˀyan, hebo háawin tꞌaywóˀnin bînchä̖nunde wänbo wíḏônshaapí.  
\v 15 Herod-di wänbo-á háawin wên tꞌaywóˀnin wíˀônshaapí, heḏiho nanbíˀpiyebá óewáysan. Nä́ˀi sendá hä̖ä̖wí híwóhpí wíˀiˀanpí óeháyjíḏí.  
\v 16 Heḏiho otsonpúuwí púwhí̖ˀdí óewhä̖́ä̖níˀin heḏáháˀ dómaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í.” 
\p  
\v 17 Pa̖a̖yo pꞌóe waa iˀ Passover shánkíˀeeḏi nanáˀ dihayḏi Pilate-di wêe pan óemaˀpꞌä̖́ḏíndeˀ, heḏânho gin natú̖.  
\v 18 Hewänbo tꞌä̖hkí in tꞌowa dívítu̖wí̖nú, “Nä́ˀi sen náheˀ, heḏi Barabbas-á naˀingîˀ nâamaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í.”  
\v 19 (Barabbas-á oe pan diwe óesóge gá in tꞌowa iˀ búˀ iweˀin pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí ovâytsa̖a̖kannandân, heḏá iˀḏá ovâytꞌowatꞌahá̖nú.)  
\v 20 Hewänbo Pilate nadaˀ Jesus óemaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íˀin, heḏiho in tꞌowa wíyá ovâyhéeˀan.  
\v 21 Hebo indá ihayḏa̖ˀ dívítu̖wí̖núndeˀ, “Wên phéˀwin deeḏi nátꞌóhtä̖gekꞌuˀꞌꞌ”  
\v 22 Pilate-di powingeḏi ovâytu̖ˀan, “Háaḏan gin dóˀa̖mí? Háawin yä̖ˀḏâapíˀinnan iˀan? Naaḏi háawin tꞌaywóˀnin wänbo wíḏônshaapí óeháyjíḏí. Heḏiho otsonpúuwí púwhí̖ˀdí óewhä̖́ä̖níˀin heḏá dómaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-í.”  
\v 23 Hewänbo kaygindi iheˀjiḏiḏa̖ˀ ditû̖ˀ Pilate-dá Jesus phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌúuwíˀin, heḏi hânho dívítu̖wí̖núndeḏiho ditꞌanpóe.  
\v 24 Pilate nahíje háa óedaaˀan waa iˀa̖míḏí,  
\v 25 heḏiho Barabbas, iˀ sen in tsonnin ovâyyâ̖ˀiˀ heḏá ovâytꞌowatꞌahá̖núˀiˀ namuuˀiˀ óemaˀpꞌä̖́ḏi, hewänbo natsonpóe Jesus óeˀa̖míˀin háa didaˀ waa. 
\s1 Jesus oe Calvary-piye óehoˀ 
\p  
\v 26 Heḏáháˀ Jesus iweḏi óehoˀ. Dimän dihayḏá wí sen Cyrene nangewi namuuˀiˀ, Simon gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ, oe nava iweḏi iˀ búˀ eepiye naˀä̖ḏi óejay, heḏi in sundaḏoḏi in phéˀwin ivîˀḏi ônˀíˀkꞌûˀḏi Jesus-ví tíˀúugé óepu̖ˀnan.  
\v 27 Báyékí tꞌowa wáˀ Jesus ûnwóemän, heḏá wên kwiyä̖ˀ dimännindá hânho ditaachanpóeḏá dívípí̖hkhú̖mahpúuḏeˀ, heḏá háa iphaḏendeˀin namuuḏi diséejiˀ.  
\v 28 Jesus ibéeḏí ovâytu̖ˀan, “Un kwiyä̖ˀ Jerusalem-win, naa omuuḏi wíˀúvísíhtä̖ä̖-ípí, hewänbo ungîˀ-á unbí áyyä̖̂ä̖gîˀ-á úvísíhtä̖ä̖-í.  
\v 29 Wáy wí thaa nanáˀ dihayḏi tꞌowa ditú̖u̖ní ‘Híhchan dâymáˀve-í in dínkoḏipíˀin dívíˀâyya̖míḏí, heḏá in hä̂nhay wänbo dívíˀayyanpíˀindá wí ay wänbo dâyˀâytsä̖ä̖ˀanpíˀindá wáˀ híhchan dâymáˀve-í.’  
\v 30 Ihayḏáho in Jerusalem-ˀin tꞌowa didaˀí iˀ pꞌin inbîˀḏi nakaanú-íˀin heḏá iˀ okúḏá ovâykhä̖ˀkwꞌôeníˀindá.  
\v 31 Naa wên tay wówáˀin waagiˀbá omuuˀi híwóhpí dînpoeˀo. Hewänbo indá tay tꞌaaˀi waaginbá dimuuḏi shánkí pꞌä́ndíkí dínpuwagíˀo.” 
\p  
\v 32 Heḏá wây-á wíje senäˀdá Jesus-áḏíbá ovä̂nhon ovä̂nháyjíḏí. Nä́ˀin senäˀdá jänäkíkanninnân damuu. 
\s1 Jesus wên wíje sänminbí pinuḏi phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌûˀ 
\p  
\v 33 Heḏi wên okú iwe dipówá, “In pꞌóhkhú̖bay” gin dâytu̖ˀoˀ, heḏi Jesus phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌûˀ, heḏá in wíje jänäkíkannindá wáˀ hanbá ovä̂nˀan. Wêe Jesus-ví yä̖́ˀmä́ngéḏí óewí̖nú heḏá iˀ wêe-á iví koˀḏíngéḏá.  
\v 34 Heḏi Jesus natú̖, “Táḏá, ovâyˀowóejé-í, háa dívíˀoˀin wíḏínhanginnáhpíḏí.” In sundaḏo-á dívíˀáywan iví aa dívíweejé-íḏí.  
\v 35 In tꞌowa iví núˀ iwe diwindi óemúndeˀ, heḏá in Huḏíyo pꞌóˀḏéḏíˀindá tꞌä̖mägá óetu̖máa. Ditû̖ˀ, “Piˀwêndá iˀḏi ovâyˀaywon, heḏi i-á iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí óesógeˀiˀ namuuḏá, wíˀbo ipiˀaywoeníˀin ûnkhâyˀä̖ˀ.”  
\v 36 Heḏi in sundaḏoḏi wáˀ tꞌä̖mäge háa óeˀoˀ. Ivíˀpiye dimääḏi wí méena ojohayˀi-á ônpä̖htuye,  
\v 37 heḏi óetu̖ˀan, “In Huḏíyoví tsondi hayˀi unmuuḏá wíˀbo ópiˀaywon.”  
\v 38 Wên phépháˀay iví phéˀwin kwꞌáye natꞌiˀkꞌóe eeḏi ginnân nataˀmuu: “Nä́ˀi-á in Huḏíyoví tsondi hayˀi namuu.” 
\p  
\v 39 Wêe tꞌaywóhkandiˀ phéˀwin deeḏi nawhiˀwondiˀḏi óejänäkítu̖máaḏí, óetu̖ˀan, “Untú̖hpíˀan u̖-ân unmuu iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí. Heḏáho wíˀbo ópiˀaywon, heḏá naˀindá wáˀ dînˀaywoení.”  
\v 40 Hebo iˀ wêe natú̖, “Haˀwâa wívihéeˀa̖mípí. Ti Jôesi Táḏá oe makówá naˀä́ndiˀ wínâaˀaˀginpíˀan? Nä́ˀi sen óetuhchä̖nunde waagibá u̖ wáˀ wóetuhchä̖nundeˀ,  
\v 41 heḏi u̖-áḏí naa-áḏí dítuhchä̖nundeḏi híwó namuu, gá híwóhpí ä́nˀandi nanbí tuhchä̖nu-á gä́nˀä̖ä̖ḏân. Hebo nä́ˀi sendá háabo híwóhpîˀ wíˀiˀanpí.”  
\v 42 Heḏáháˀ Jesus óetu̖ˀan, “Jesus, owáy unpꞌóˀḏéḏîˀsogeḏeeḏi unwáyˀä̖ä̖ ihayḏi naa wíḏíˀóḏéˀnípí.”  
\v 43 Jesus-di óetu̖ˀan, “Nä́ˀin wítu̖ˀâ̖a̖mí, nää thaa-á owáy tꞌä̖hkí saˀwó nanáˀ diwe naa-áḏí unchaní.” 
\s1 Jesus nachuu 
\p  
\v 44 Taagepiye iwáypiye naná, hebo iˀ than namuwä̖hán, heḏi i̖ˀge tꞌä̖hkí nakhunpóe thíˀêeḏi poje puwahay.  
\v 45 Ihayhä̖̂ä̖bá in aa nakhaanáˀnin iˀ méesate hayˀi khóˀjé nawhiˀwonnindá pínu-á nasiveḏee.  
\v 46 Heḏáháˀ Jesus kaygi natú̖, “Táḏá, naa uví mange dáymäˀ, naví pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ dînkeˀ.” Heḏi gin natú̖ ihayḏiho tꞌä̖ˀgeḏi ihâ̖a̖ˀan.  
\v 47 Iˀ sundaḏo pꞌóˀḏeḏîˀ iwe nawindi háa napóeˀin imûˀḏi Jôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáa, heḏi natú̖, “Taˀgendi nä́ˀi sendá iví wówátsi taˀge ihon.”  
\v 48 In báyékí tꞌowa iwe dikꞌaapu̖wä̖winnin háa napóeˀin dâymûˀḏi inbíˀpiye dívíweehoˀ, heḏi inbí pí̖hkhú̖ dâymahpúuḏe ditaachanpóeḏí.  
\v 49 Hebo wáy wên kwiyä̖ˀ Galilee nange iweḏi Jesus-áḏí diˀä̖ä̖ˀin, heḏá wây-á tꞌowa iví kꞌemaˀin ûnmuuˀindá, kayi̖ˀ diwebo diwin dâymúndeḏi. 
\s1 Jesus óekhä̖ˀkꞌûˀ 
\p  
\v 50-51 Wí sen Joseph gin nakhá̖wä̖́ˀi wáˀ iwebá najiˀ, oe Judea nangewi búˀay iweˀi-ân namuu, Arimathea gin dâytu̖ˀoˀiˀ. I-á iví wówátsi taˀge ihon, heḏi natsíkhajiˀ Jôesi Táḏáḏí óesôege-íḏí iˀ toˀwí tꞌowa ovâyˀaywoeníˀiˀ. I-á wínachanpóepí híwóˀnin namuuˀin háa in Huḏíyo tunjowaˀ dívíˀánshaamä́giˀindá heḏá dívíˀannindá Jesus óeháyjí gin ditú̖ ihayḏi.  
\v 52 Heḏiho Jesus nachuu ihayḏi Joseph oe Pilate-víˀpiye namää óedaaˀa̖míḏí iˀ pení óemä̂äníḏí óekhä̖ˀkꞌúuwíḏí.  
\v 53 Heḏi óemä́giḏi in phéˀwin diweḏi óewá̖ve, heḏá wên híwóˀnin aa iwá óeˀánkꞌûˀ, heḏi wí khä̖hkugîˀ pho ee óekꞌûˀ, iˀ tꞌowáwi kꞌuu iwe dâytsꞌâˀiˀ, iwá waˀḏi tóebo wíˀóekhä̖ˀkꞌûˀpí.  
\v 54 Iˀ thaa-á in Huḏíyo dívíhä̖ä̖wíkhâyˀoˀ kaykhanwówá thaagîˀ, heḏi iˀ kaykhanwówá thaa-á ho napowaˀä̖ˀ.  
\v 55 In kwiyä̖ˀ Jesus-áḏí oe Galilee nangeḏi diˀä̖ä̖ˀindá Joseph-á ûnwóemää, heḏi háa Jesus oe tꞌowápho ee óekꞌûˀ waa dâymûˀ.  
\v 56 Heḏi inbíˀpiye diwáymää, heḏi wí saˀwó nasundi woe-áḏí ka̖ˀpꞌoe-áḏí dâykhâyˀan iˀ pení óeˀä̖ä̖yú̖-íḏí. Hebo wíyá tháwä́n iˀ kaykhanwówá thaa nanândi wíḏívítꞌôeˀanpí in Huḏíyoví khuu dínmuuḏi. 
\c 24  
\s1 Jesus wówáˀi napee 
\p  
\v 1 Wíyá tháwä́ndá Dumîngu naná, heḏi nathamupuwaˀä̖ˀ ihayḏi in kwiyä̖ˀ i penípho iwepiye diwáymää i saˀwó nasundi woe dâykhâyˀandi wóegé.  
\v 2 Iwe iˀ kꞌuu iˀ tꞌowápho iweḏi ho nahângemuuḏi dâymûˀ,  
\v 3 heḏiho ee ditsꞌú̖, hebo Nanbí Sedó Jesus natꞌahándi wíḏâyshaapí.  
\v 4 Iwe diwänpiwindi wíḏínhanginnáhpí háa dívíˀánshaaˀa̖míˀin. Ihayḏi tsíkhagipí wíje senäˀ waabá dä́ncha̖a̖ˀin inbí núˀ dakwi̖nuḏee, hânho otsꞌáˀiḏa̖ˀ daˀaˀwennin.  
\v 5 In kwiyä̖ˀ hânho dikhunwôedaˀḏi dívíwänpipꞌóˀtꞌá̖ä̖, heḏi in senäˀdi ovâytu̖ˀan, “Heháaḏan wí nawówájiˀiˀ in pení ovâykhä̖ˀkwꞌóeˀó ee bîntu̖wä̖máa?  
\v 6 Jesus-á nä́we wínakꞌóepí, i-á nawáywówápóe-á. Ti wíˀúnˀánshaapíˀan háa wovâytu̖ˀannin waˀ oe Galilee najiˀ ihayḏi?  
\v 7 Ginnân natú̖: ‘Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi-á in yä̖ˀḏâapíˀin tꞌowaví mange díkáaní. Heḏá phéˀwin deeḏá díkheˀkhâymáa, hewänbo iweḏi iˀ powageˀi thaa iwe owáywówápuwagíˀo.’ ” 
\p  
\v 8 Ihayḏi in kwiyä̖ˀ dínˀánpówá háa Jesus-di ovâytu̖ˀannin,  
\v 9 heḏi iweḏi dimääḏi in tä̖ˀḏi wêe Jesus-ví khä̖geˀnindá heḏá wây-á iví kꞌemaˀindá háa napóeˀin ovâytꞌôeˀan.  
\v 10 Nä́ˀinnân dimuu in kwiyä̖ˀ: Mary Magdalene-dá heḏá Joanna-á, heḏá wíyá Mary-á, James-ví jíyá ûnmuuˀiˀ, heḏá wây-á kwiyä̖ˀdá wáˀ indáḏí dijiˀ.  
\v 11 Hewänbo Jesus-ví khä̖geˀnin diˀân háa in kwiyä̖ˀdi ovâytu̖ˀan waa wä̖yu̖pîˀ híˀḏa̖ˀmân namuuˀin, heḏiho háa ditú̖ˀin wíḏívíwä̖yu̖pí.  
\v 12 Hewänbo Peter-á napeeḏi iˀ penípho iwepiye iˀä̖ä̖, heḏi itꞌä̖́ä̖ḏí itsíhkíḏi, heḏi wí aaḏa̖ˀ Jesus naˀánmúˀdeˀiˀ imûˀ, heḏi ivíˀpiye nawáymääḏi naˀándeˀ, “Hân hîn napóe?” 
\s1 In wíje oe Emmaus búˀaypiye damänninbíˀpiye Jesus ipikeeyan 
\p  
\v 13 Iˀ thaabá-á wíje Jesus-ví kꞌemaˀin wí búˀaypiye damän, iwá Emmaus gin dâytu̖ˀoˀ, i-á maḏi tsé ihay míya-á Jerusalem-di naná.  
\v 14-15 In wíje nä́ˀi háa napóe i̖ˀgeḏi wíˀbo dänhíˀmáa, heḏi däntsikaˀmáa “Háaḏangú nä́ˀi tꞌä̖hkí gin napóe?” Jesus-di ovä̂nkáa, heḏi indáḏíbá namää.  
\v 16 Hewänbo indá wíˀóetaapí, inbí tsée iweḏi dä́nkaapóeḏí.  
\v 17 Heḏi Jesus-di ovä̂ntsikaˀyan, “Hä̖ä̖ i̖ˀgeḏan hânho jashawóˀ dänhíˀmáa damändi?” In wíje däntsiˀwóyí̖ˀ heḏi daboˀaatsꞌaymuu,  
\v 18 heḏi iˀ wêe Cleophas gin nakhá̖wä̖́ˀiˀḏi óetu̖ˀan, “U̖ˀḏa̖ˀmân kavêe tꞌä̖hkí in oe Jerusalem diˀáḏâajiˀin diweḏi wíˀúhanginnáhpí háa nä́ˀi phaḏe thaa eeje napoeˀoˀin.”  
\v 19 Jesus-di ovä̂ntsikaˀyan, “Hân handi napoeˀo?” Óetu̖ˀan, “Gá Jesus oe Nazareth-wi háa ûnpóeˀinnân. I-á Jôesi Táḏáví tukheˀbi ûnmuu, heḏi Jôesi Táḏá-áḏí heḏá in tꞌowa-áḏí dâymûˀ iví híˀ-á iví tsiyekandá ûnkayˀin.  
\v 20 Nanbí owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá wây-á nanbí tsonnindá in Rome-winbí mange Jesus óekán heḏânho indá óetuhchä̖nuḏi óeháyjíḏí, heḏiho phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌûˀ.  
\v 21 Hewänbo naˀindá giˀân i-ân iˀ namuu naˀin Israel-ˀin dímahpä̖ḏikhâymáaˀiˀ. Heḏi nää thaa-á iˀ poje thaa-áho naná han napóe iweḏi.  
\v 22 Heḏá wáˀ wên kwiyä̖ˀ naˀinbíˀweḏi dimuuˀindi dítu̖ˀan wên háawên naˀin díháaˀannin. Héḏéndí héˀḏibo ee Jesus óekhä̖ˀkꞌûˀ iwáygé dijiˀ,  
\v 23 hewänbo wíˀóeshaapí. Diwáyˀä̖ä̖ḏi ditú̖ wên makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin inbíˀpiye dakeepóeḏí ovâytu̖ˀan Jesus-á nawówájiˀin.  
\v 24 Wáy wên naˀindáḏí dijiˀin iˀ penípho iwepiye dimää, heḏi háa in kwiyä̖ˀ ditú̖ waa dâymûˀ, hewänbo Jesus-á wíḏâymûˀpí” gin in wíjeḏi Jesus óetu̖ˀan. 
\p  
\v 25 Ihayḏáháˀ Jesus-di ovä̂ntu̖ˀan, “Undá ánshaapíˀin damuu, heḏá dawä̖yu̖kâymuuḏi tꞌä̖hkí háa in Jôesi Táḏáví tukheˀmin ditú̖ waa wíḏänwä̖yundepí.  
\v 26 Ditú̖hpíˀan iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí taˀgendi nä́ˀi hä̖ä̖wí itꞌôephaḏekhâymáaˀin, heḏáháˀ ên naˀin díháaˀannin. Héḏéshánkí tsondi hayˀi-á óepaˀí.”  
\v 27 Heḏi Jesus-di háa Jôesi Táḏáví taˀnin diwe iví̖ˀgeḏi natû̖ˀnin tꞌä̖hkí ovä̂nthayyan. Háa Moses natú̖ˀin páaḏé ovä̂ntu̖ˀan, iweḏáháˀ in Jôesi Táḏáví tukheˀmindá in wéˀgen taˀkannindá háa ditú̖ˀindá. 
\p  
\v 28 Iˀ búˀay dimän diwe tsowa dipowamän, heḏi Jesus-á waˀḏi wíyá wáypiye namän waagibá iˀan.  
\v 29 Hewänbo óepunmä̂äníˀin wíḏadaˀpí, heḏihoˀ óetu̖ˀan, “Naˀindáḏí ówóyí̖ˀ. Hä̖̂ä̖ḏanho napuwamän, nathaaphaḏemänhoˀ.” Heḏiho indáḏí iˀ tewhá ee natsꞌûndi iwóyí̖ˀ.  
\v 30 Indáḏí nahúuˀä́n dihayḏi iˀ pává ikêˀḏi ikú̖ˀdaaˀan, heḏá iháve, heḏá ovä̂nmä́gi.  
\v 31 Ihayḏibá datsíwaaḏee waa dapóe, heḏiho toˀwí namuuˀin dä̂ntaa, hewänbo wesebo wíyá wínakeepóepí.  
\v 32 Heḏi däntu̖máa, “Oe pꞌóegé gimän dihayḏi, Jôesi Táḏáví híˀ i̖ˀgeḏá dînthayjoḏi, nanbí pín kaygi gä́nˀa̖ˀyä̖póepíˀan.” 
\p  
\v 33 Wesebo oe Jerusalem-piye dawáymää, heḏi Jesus-ví tä̖ˀḏi wêe khä̖geˀnindáḏí heḏá wây-á wên diwéˀgekwꞌôndáḏí dä̂nshaa.  
\v 34 Nä́ˀin diwéˀgekwꞌóˀnindi ovä̂ntu̖ˀan, “Nanbí Sedó Jesus-á taˀgendi nawáywówápóe, heḏi Simon Peter-bíˀpiye nakeepóe.”  
\v 35 Ihayḏáháˀ in wíjeḏi ovâytu̖ˀan háa napóeˀin ee pꞌóegé damän dihayḏi, heḏá háḏíḏí Nanbí Sedó Jesus dä̂ntaaˀindá iˀ pává iháve ihayḏi. 
\s1 Jesus iví khä̖geˀninbíˀpiye ipikeeyan 
\p  
\v 36 Waˀḏi dänhíˀmáa ihayḏibo Jesus-á inbí páaḏépiyá nakwi̖nuḏee, heḏi ovâytu̖ˀan, “Ánshaaginpíḏíboˀ íkwoní.”  
\v 37 Hânho ovâypíhä̖ä̖ḏi diˀân wí pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-ân dínkeepóeˀin.  
\v 38 Hewänbo Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Heháaḏan íkhunwôedaˀ? Háaḏan íˀándeˀ maḏi naa taˀgendi wóˀmuupíˀin?  
\v 39 Naví mandá naví ândá dînmúˀḏí. Naa-ânkun omuu. Dítä̖ä̖gé-í, heḏânho únhanginnáaní wí pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wóˀmuupíˀin. Naa tûu-á phéhkhú̖-á omuu. Wí pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á haˀwâaˀi wínamuupí.”  
\v 40 Heḏi haˀwâa natú̖ ihayḏá iví mandá iví ândá ovâykeeyan.  
\v 41 Hânho dihíhchan wänbo ovâyháaˀan, heḏá kâyˀindá dínpoeˀo dívíwä̖ä̖yú̖-íḏí háa natú̖ˀin. Iˀḏi ovâytsikaˀyan, “Ti koegîˀ hä̖ä̖wí nä́ä únsaa?”  
\v 42-43 Heḏiho wí paa natseemuuˀiˀ óemä́gi, heḏi inbí páaḏépiyebo ikꞌoe. 
\p  
\v 44 Ihayḏáháˀ ovâytu̖ˀan, “Undáḏíbo waˀ ojiˀ ihayḏi naaḏi wâytu̖ˀan hä̖ä̖wí Jôesi Táḏáví taˀnin diwe natû̖ˀdi-áho nakhâyˀä̖ˀ napúuwíˀin, tꞌä̖hkí háa Moses itaˀnandi-á, Jôesi Táḏáví tukheˀmin ditú̖ˀi-á, heḏá iˀ Psalms gin dâytu̖ˀoˀ iwe nataˀmuuˀi-á.”  
\v 45 Heḏi ovâykhä̖geˀnan híwó dikaˀpóewíḏí háa Jôesi Táḏáví taˀnin diwe nataˀmuuˀin.  
\v 46 Ovâytu̖ˀan, “Nä́ˀi tundáho nataˀmuu: Iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí itꞌôephaaḏé-í nachuu píhay, hedi iweḏá iˀ powageˀi thaa iwá nawáywówápúuwí,  
\v 47 heḏi i-á natsonpúuwí páaḏé in Jerusalem-win heḏá iweḏá wéngé tꞌä̖hkíˀin tꞌowa-á ovâytu̖ˀâ̖a̖mí inbí tꞌaywóˀdi dâyjoeˀa̖mí heḏânho ovâyˀowóejé-íḏí, gin nataˀmuu.  
\v 48 Heḏi undá nä́ˀi hä̖ä̖wí bînmûˀ i̖ˀgeḏi tꞌowa bîntꞌôeˀa̖mí.  
\v 49 Heḏi nää iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ unbíˀpiye wâysaaní, i-á naví Táḏáḏí wovâytu̖ˀan wovâymä̂äníˀin. Hewänbo nä́ä Jerusalem-bo úvíwóyí̖ˀní unbí kay oe makówáḏí wovâymä́gi píhay.” 
\s1 Jesus oe makówápiye napee 
\p  
\v 50 Heḏáháˀ Jerusalem diweḏi ovâypiyeḏi iˀ búˀay Bethany gin dâytu̖ˀoˀ iwehay ovâyhoˀ, heḏi ikhóhtegeḏi Jôesi Táḏá óedaaˀan híwó ovâyˀa̖míḏí.  
\v 51 Waˀ gin iˀoḏiboˀ inbíˀweḏi iwijeḏi oe makówápiye napee.  
\v 52 Indá dívídégeˀdikwꞌóḏi óeˀaˀginmä̂äníḏí, heḏáháˀ oe Jerusalem-piyá hânho híhchandi diwáymää.  
\v 53 Oe méesate hayˀi eebo ihayḏa̖ˀ dimääˀä̖ heḏá ditû̖ˀ Jôesi Táḏá-á hayˀi namuuˀin.