\id PRO di20.all Novembre 1998 BJ Parakou B{enin \ide UTF-8 \h Yɛkotinɔ̀ \toc1 Yɛkotinɔ̀ \toc2 YƐKOTINƆ̀ \mt1 Yɛkotinɔ̀ \imt1 Di mpɑ́tíri tɔ tìì nɑ́ɑǹtì \ip Yɛkotinɔ̀ kó dipɑ́tíri tu yɛkotinɔ̀ nyɛ yɛwè yɛmɔu kpɛyɛ bɛ̀ wɛ̃nnɛ́ wɛ̃nnɛ́mɛ̀. Dɛ kó dipɑ́tíri kó ditɑnyuu diɛrì tu: Mɛciì nkó diketirì tu ɑ bo ndémɛ̀ Kuyie, dɛ kó dipɑ́tíri í duɔ́ nKuyie nkó itié mmɑ́ɑ̀, di duɔ́mmu itié nhɑ bo yĩ́mɛ̀ kɑ̀ɑ fòmmu nwenni, kɑ̀ɑ nyɛ̃́ ɑ fòù mɛ̀ɛ̀ botí. \ip Yɛkotinɔ̀ pɛ́u bomu dɛ kó dipɑ́tíri miɛkɛ yɛ̀ɛ̀ nɑ̀ɑ́ ntɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kó mufòmmu kpɛ́í, nɛ̀ ɑ bo mpĩ́mmɛ̀ mutɔ̃mmú, ɑ bo mbomɛ̀ ɑ ɛì kɛ̀ dɛ̀ dɑ nɑɑti, ɑ bo mpĩ́mmɛ̀ ɑ mɑ́ɑ̀, kɛ nɑ́ɑ́ nhɑ bo kɛ̃́kùnnɛmɛ̀ ɑmɑ́ɑ̀, ɑ bo nnɔmmɛ̀ kɛ mi, kɛ bɑ́ nsenku bɛcĩ̀rìbɛ̀ nɛ̀ ɑ bo ndɔ́mɛ̀ ɑ kou tɔù. \is1 Di mpɑ́tíri nɑ́ɑǹtì duɔ́ kɛ dòmmɛ̀ \io1 1. Bɛ̀ sɑ̃ntɛmɛ̀ mɛciì 1-9 \io1 2. Sɑdomɔɔ kó yɛkotinɔ̀ 10-29 \io1 3. Akuu nɛ̀ Demmuyɛɛri bɛ̀ nɑ̀kɛ́ tìì nɑ́ɑǹtì 30 \io1 4. Yɛkotinɔ̀ sɔnyɛ 31 \c 1 \s1 Di mpɑ́tíri kó tinɑ́ɑǹtì yuu \p \v 1 Isidɑyɛɛribɛ kóo kpɑ̀ɑ̀tì Sɑdomɔɔ, Dɑfiti birɛ kó yɛkotinɔ̀. \p \v 2 Dɛ kó yɛkotinɔ̀ teénnɛ̀ onìtì nwe koò duɔ̀ mmɛborimɛ sɑ̀ɑ̀mɛ̀, koò ciìnko, koò teénnɛ̀ kòò bɑnní tinɑ́ɑǹkutintì. \v 3 Yɛkotinɔ̀ tiè nhonìtì nwe kɛ tũnni o borimɛ, kɛ̀ mɛ̀ wèńkú kɛ sɛ́ìrì, \v 4 kɛ duɔ̀ mbɛ̀ɛ̀ í dɑkɛ tidɑ̀ɑ̀tì, kɛ duɔ̀ mbɛbɛ́mbɛ̀ mɛyĩ́ɛ̃́tímɛ̀. \v 5 Wèè ciì wèe kémmú kɛ dɔkɛ ciitɛ́, wèè mɔ̀kɛ mɛyɛ̀mmɛ̀ kòò nɑ kɛ́nni omɑ́ɑ̀. \v 6 Kɛ̀ dɛ̀ɛ ò teennɛ̀ kòo nɑ kɛ́bɑntɛ́ yɛkotinɔ̀ cũmpuyɛ nɛ̀ yɛnɑ́ɑǹkutinyɛ̀ mɛciì nkpɛyɛ. \p \v 7 A bo ndémɛ̀ Kuyie ndɛɛ̀ tu mɛciì nkó diketirì. Bɛ̀ɛ̀ í dɔ́ itié nɛ̀ mɛciì mbɛ̀ tu tiyɛìntì nti. \s1 Ti bo ndɑkɛmɛ̀ bɛdɑpùnyɛibɛ kpɛ́í \p \v 8 M birɛ, nyo ɑ cicɛ dɑ nɑ́ɑ́ ntì kɛ́nyíé nhɑ yɔ̃ tié. \v 9 Dɛɛ̀ yó ndò nkusɑ̃rìkù fɛítòòdɑ́fɛ̀ kɔ̃mɛ ɑ yuu ĩ́nkɛ̀, kɛ́ndò mmɛdɛ̀ì nhɑ fɔ̃̀níí. \v 10 M birɛ bɛ̀ɛ̀ borimɛ í wenni kɛ̀ bɛ̀ dɔ́ kɛ dɑ yṹɔ̃́ nhɑ bɑ́ɑ́ yie. \v 11 Kɛ̀ bɛ̀ dɑ nɑ̀kɛ́ kɛ tú: Kɔtɛní kɛ̀ ti dintɛ́ bɛnìtìbɛ̀ kɛ́kuɔ, kɛ́díí mbɛ̀ɛ̀ í ti dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi nkɛ́kuɔ, \v 12 kɛ́ bɛ̀ pĩ̀ḿmú bɛfòùbɛ̀ kɛ́kuɔ mukṹṹ nhɔ̃ɔ̃ yĩ́mɛ̀, \v 13 kɛ́túókɛ́ bɛ kpɛrɛ dɛsɑ̀ɑ̀rɛ̀ dɛbotí dɛbotí kɛ́píɛ nti cɛ̃́ĩ, \v 14 kɑ̀ɑ nkɔkɛ́ ti miɛkɛ, kɛ̀ ti wɛ̃ ndidítítɔu dimɑ́ɑ̀. \v 15 M birɛ, ɑ bɑ́ɑ́ bɛ̀ nɛinɛ̀, ɑ bɑ́ɑ́ tũnnɛ bɛ kó icɛ. \v 16 Bɛ̀ bɛ̀ti mɛyɛi mmɛ kɛ ɔ̃ ndɔ́ mɛcɑ̃ɑ̃ kɛ bo kuɔ bɛnìtìbɛ̀. \v 17 Tɛnɔ̀tɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í nwúó mbɛ̀ dìí ndɛ̀ ticùɔ̀tì kɛ́do ti miɛkɛ. \v 18 Bɛmbɛ nɛ́ dii ticùɔ̀tì nti bɛmɔ́mmɔmbɛ, kɛ̀ tì yóó bɛ̀ pĩ́. \v 19 Dɛɛ̀ yóó tuɔkɛní bɛyóóbɛ̀, bɛ̀ɛ̀ yuuku, muyóò muù yóó bɛ̀ kònnɛ̀. \s1 Mɛciì nnɑ̀ɑ́ ntì bɛnìtìbɛ̀ \p \v 20 Mɛciì mmɛɛ̀ nɑ̀ɑ́ ndihɛì miɛkɛ, kɛ pĩɛ̃kù yɑɑ́rɛ̀ miɛkɛ, \v 21 kɛ bo yɛcɛmɑ́kɛ̀ kɛ yu bɛnìtìbɛ̀, kɛ cómmú dihɛì mɑ̀nku kɛ pĩɛ̃kù, \v 22 kɛ tú: Tifɑ̃ũtítì, dɛ̀ yó nkɑ̃́ɑ̃́kɛ́ dɛ kɛ̀ dí ciitɛ́? Sipɔɔ yɛmbɛ̀, dɛ̀ yó nkɑ̃́ɑ̃́kɛ́ dɛ kɛ̀ dí yóu bɛnìtìbɛ̀ mudɑɑ́? Tiyɛìntì, dɛ̀ yó nkɑ̃́ɑ̃́kɛ́ dɛ kɛ̀ di ciitɛ́? \v 23 Kéntɛ́nɛ̀ n tié kɛ́ceetɛ kɛ̀ n di duɔ́ nkó muyɑɑ́ kɛ̀ di keè n nɑ́ɑǹtì. \v 24 N di yumu bɑ́ di í yie, kɛ̀ n dɔ́ kɛ́ di teennɛ̀ kɛ̀ di í dɑkɛ. \v 25 Di yetɛmu n tié nyimɔu, kɛ sènkɛ̀rì n di nɑ́ɑ́ ntì. \v 26 Nɛ̀ dɛ kpɛ́í mɛyɛi mbo di tuɔkɛní dìì mɔ̀nnì m múnkɛ yó ndi dɑúmu, kɛ̀ kufɔ̃wɑɑ́ nní ndi bo kɛ̀ n dɑú. \v 27 Mɛyɛi nyóó di tuɔkɛ ndìì mɔ̀nnì kuyɑɑkù kɔ̃mɛ, kɛ̀ mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ di túótɛ́ tɛfɔ̀dɔ́ntɛ̀ tɛ̃mɛ̀, kɛ̀ kufɔ̃wɑɑ́ ndi pĩ́ nkɛ̀ di yɛ̀mmɛ̀ɛ cɑɑ̀rɛ̀. \v 28 Dɛ̀ mɔ̀nnì kɛ̀ di nni nyu kɛ̀ ǹ cĩ̀ɛ̃́kɛ́, kɛ̀ di n wɑmmú kɛ́mɔ́ntɛ́, \v 29 kɛ yɛ̃́ di í yiemmɛ̀ kɛ bo yĩ́ɛ̃́tɛ́ dɛ̀ɛ̀ wenni, di mɛ nyí dé Kuyie. \v 30 Di yetɛ n tié nyi, kɛ sènkɛ̀rì n nɑ́ɑǹtì timɔu. \v 31 Di yóó yɑ̀mu di borimɛ cɔ̃́ntimu kɛ́pɛ̃ n di tié. \v 32 Wèè yetɛ mɛciì ntifɑ̃ũtítì tiì ɔ̃ɔ̃ ò kùɔ, kɛ̀ kuyɛìnkù kùù yɛ̀mmɛ̀ dò ndɛ̀mɑrɛ̀ í kù dónnì kɛ̀ kùu feti. \v 33 Wèè mɛ nyie n kpɛti, ò bo mbonɛ̀ diwɛ̀ì, ò í yó nyĩɛ̃̀kù mɛyɛi. \c 2 \s1 Mɛciì mmɛɛ̀ ɔ̃ nkɑ̃nkɛ́ onìtì kɛ̀ mɛyɛi mbɑ́ɑ́ ò nìntɛ \p \v 1 M birɛ mpĩ́ ndɑ tiè ntì, \q1 ɑ bɑ́ɑ́ yɛ̃̀ n yɛ̃ nhɑ ndɔɔri dɛ̀, \q1 \v 2 kéntɛ́ mɛsɑ̀ɑ̀ mɛciì nkó tinɑ́ɑǹtì, \q1 kɛ́duɔ́ nhɑ yɛ̀mmɛ̀ kɛ́ tì bɑntɛ́. \q1 \v 3 Yú mɛciì nnɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ ndɑ teénnɛ̀. \q1 \v 4 Wɑmmú dɛ bɛ̀ wɑɑ̀mmɛ̀ idíítí, \q1 kɛ́ ndɛ̀ bɛ̀tì tikpɑ̀tì kɔ̃mɛ. \q1 \v 5 Dɛ mɔ̀nnì ndi ɑ yóó depɛmɛ̀ Kuyie nkɛ́nɑ kɛ́ kù yĩ̀ɛ̃́tɛ́, \q1 \v 6 kɛ yɛ̃́ Kuyie nkuù duɔ̀mmɛ̀ mɛciì, \q1 kuù ɔ̃ nte kòo nìtìi ciitɛ́ kɛ́bɑntɛ́ dɛ̀mɑrɛ̀. \q1 \v 7 Kuù dɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀ mbɛ̀ɛ̀ borimɛ wenni, \q1 kɛ kɑ̃nkɛ́ bɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri kù dɔ́mɛ̀. \q1 \v 8 Kuù kɑ̃nkɛ́ bɛ̀ɛ̀ dɔɔ̀rìmɛ̀ wenni, \q1 kɛ bɑɑ bɛ̀ɛ̀ kù duɔ́ mbɛmɑ́ɑ̀. \q1 \v 9 Kɑ̀ɑ kèḿmú n kpɛti ɑ bo bɑntɛ́ kucɛ sɑ̀ɑ̀kù \q1 kɛ́nɑ kɛ́dɔɔ̀ dɛ̀ɛ̀ sìɛ́. \q1 \v 10 Dɛ mɔ̀nnì ndi ɑ bo nciìmɛ̀, \q1 kɑ̀ɑ ciì ndɑ duɔ́ ndiwɛ̀ì. \q1 \v 11 Kɛ̀ mɛciì nni ndɑ kɑ̃nkɛ́, \q1 kɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ dɑ bɑɑ. \q1 \v 12 Dɛɛ̀ yó nte kɑ̀ɑ bɑ́ɑ́ dɔɔ̀ mɛyɛi, \q1 dɛɛ̀ yó ndɑ kɑ̃nkɛ́ siyɑ́ɑ̀bìsí yɛmbɛ̀, \q1 \v 13 nɛ̀ bɛ̀ɛ̀ yóu kucɛ sɑ̀ɑ̀kù kɛ tũ ndibiìnnì kɔku, \q1 \v 14 bɛ̀ɛ̀ kpɛ̀itinɛ̀ mɛyɛi, \q1 kɛ̀ dɛ̀ bɛ̀ nɑɑtinɛ̀ mɛyɛi, \q1 \v 15 kɛ̀ bɛ̀ tũ̀ nyicɛ ìì í wenni. \q1 \v 16 Mɛm̀mɛ ɑ bo nɑmɛ̀ kɛ́yentɛ́nɛ̀ onitipòkù \q1 wèè dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ o nùnɑɑtí, \q1 \v 17 wèè yetɛ o dɔù, \q1 kɛ bùtínnɛ́ ò dɔúnnɛ̀ dìì nùù Kuyie. \q1 \v 18 Wèè tũ̀ nho cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kó kucɛ \q1 ò kɔ̀ri mukṹṹ mborɛ̀ ndɛ. \q1 \v 19 Wèè kɔ̀tɛ o borɛ̀ ò ɔ̃ɔ̃ í nwɛ̃̀tɛní, \q1 ò tɛ̃́nkɛ ɔ̃ɔ̃ í mpɛ̀tɛ́ mufòmmu kó kucɛ. \q1 \v 20 Tɑ̃ɑ̃tɛ́ bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ kó kucɛ, \q1 kɛ́ntũ mbɛ̀ɛ̀ borimɛ wenni bɛ dɔɔ̀rìmɛ̀. \q1 \v 21 Kɛ yɛ̃́ bɛ̀ɛ̀ borimɛ wenni, \q1 bɛɛ̀ yó mbo dihɛì miɛkɛ. \q1 \v 22 Bɛ̀ nɛ́ yóó dennɛmu bɛnitiyonkubɛ dihɛì miɛkɛ, \q1 bɛ̀ yóó dɛitɛmu bɛ̀ɛ̀ borimɛ í wenni. \c 3 \s1 Ti bo nciìmɛ̀ kɛ dé Kuyie \p \v 1 M birɛ ɑ bɑ́ɑ́ yɛ̃̀ n dɑ tiè ntì, mpĩ́ n yɛ̃ nhɑ́ ndɔɔri tì. \v 2 N tié nyiì yó nte kɑ̀ɑ fòmmuu okɛ̀, kɑ̀ɑ nyo ndiwɛ̀ì. \v 3 Ndɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ kɛ́ntũ timɔ́mmɔnti, ɑ bɑ́ɑ́ yóu kɛ̀ dɛ̀ dɑ dɛ́tɛ́nɛ̀, ndɛ̀ dùúkú ɑ fɔ̃̀níí kɛ́ dɛ̀ wɑ̃̀ri ɑ yɛ̀mmɛ̀ miɛkɛ. \v 4 Kɑ̀ɑ dɔ̀ɔ̀ri mɛmmɛ Kuyie nnɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ dɛ̀ bo ndɑ dɔ́. \v 5 Bɑ́ nyĩkú ɑ ciì nyĩ́nkɛ̀, duɔ́ nhɑmɑ́ɑ̀ Kuyie nku. \v 6 Yóu kɛ̀ kuù ndɑ ni ɑ dɔɔ̀rìmɛ̀ mɛmɔu miɛkɛ, kɛ́nte kɑ̀ɑ dɔ̀ɔ̀ri dɛ̀ nyíé. \v 7 A yɛ̀mmɛ̀ bɑ́ ndò nhɑ ciì, ndé Kuyie nkɛ yóu mɛyɛi. \v 8 Dɛɛ̀ yó ntú ɑ kɔ̃̀ntì kó mutie, kɛ́ dɑ duɔ́ kukɔ̃ǹnɑɑtí. \v 9 Túótɛ́ ɑ mɔkɛ dɛ̀ kɛ́dɛ́úkùnnɛnɛ̀ Kuyie nyètìrì, duɔ́ nku ɑ diitì ketitì sɑ̀ɑ̀tì. \v 10 Mɛm̀mɛ tidiitì bo píɛmmɛ̀ ɑ buɔ, kɛ̀ mɛnɑɑ̀ mpíɛ nhɑ cèe kɛ́ncou. \v 11 M birɛ kɛ̀ Kuyie nyũ̀ɔ̃́ nhɑ toò ɑ bɑ́ɑ́ yetɛ, kɛ̀ kù dɑ kpɑnnɛ̀, ɑ kɔ̃m̀bùɔ̀tì bɑ́ɑ́ do. \v 12 Kɛ yɛ̃́ Kuyie nhɔ̃ɔ̃ yṹɔ̃́mmɛ̀ kù dɔ́ wè toò ndi, wèè dɔ́ o birɛ ò ɔ̃ɔ̃ yṹɔ̃́mmɛ̀ dɛ toò. \s1 Mɛciì nduɔ̀mɛ̀ diwɛ̀ì \p \v 13 Dɛ̀ nnɑɑti wèè pɛ̀tɛ́ mɛciì nnɛ̀ wèè mɔ̀ɔ̀tɛ mɛyɛ̀mmɛ̀. \v 14 Dɛ kó mucɔ̃́ntimu dɛumu kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ idíítí nɛ̀ mɛsɔɔ ndɛ kɔ̃mu. \v 15 Mɛciì nwennimu kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ mɛdɛ̀ì, dɛ̀mɑrɛ̀ í bo dɛ̀ɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́ mɛciì. \v 16 Mɛɛ̀ teénnɛ̀ onìtì kòo fòmmu mɔnni, koò duɔ̀ ntikpɑ̀tì nɛ̀ disɑ̃nni. \v 17 Mɛɛ̀ ò bɛnkú kucɛ sɑ̀ɑ̀kù, kòò kèrí kɛ í yĩɛ̃̀kù. \v 18 Mɛɛ̀ duɔ̀ mmufòmmu nɛ̀ diwɛ̀ì bɛ̀ɛ̀ mɛ̀ pikú sɑ̃́ɑ̃̀. \v 19 Nɛ̀ mɛciì mmɛ Kuyie ndɔ̀ɔ̀mɛ̀ kɛtenkɛ̀, nɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ mmɛ kù ɑ̃nnɛ́mɛ̀ kɛĩ́nkɛ̀. \v 20 Nɛ̀ mɛciì mmɛ kù duɔ́mmɛ̀ kɛ̀ mɛniɛ nyiɛ̀ní kɛtenkɛ̀ kɛ̀ fɛtɑɑfɛ̀ nìù. \s1 Kuyie nkɑ̃nkɛ́mɛ̀ wèè ciì \p \v 21 M birɛ, ntɑunnɛ̀ mɛciì nnɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀, bɑ́ɑ́ yóu kɛ̀ dɛ̀ dɑ dɛ́tɛ́nɛ̀. \v 22 Mɛɛ̀ yóó dɑ duɔ́ mufòmmu kɛ́ntú ɑ kó kusɑ̃rìkù. \v 23 Mɛm̀mɛ ɑ bo nkérímɛ̀ ɑ cɛ kɛ í yĩɛ̃̀kù, bɑ́ ɑ bɑ́ɑ́ bétɛ́. \v 24 Mɛm̀mɛ ɑ níí bo nduɔ́mɛ̀ ɑ yɛ̀mmɛ̀ dɔ́mɛ̀ kɛ í yĩɛ̃̀kù kɛ̀ dɛ̀ ndɑ nɑɑti. \v 25 A bɑ́ ndé dɛ̀mɑrɛ̀ bo dɑ dɛ́ɛ́tɛ́mɛ̀, nɛ̀ bɛnitiyɛibɛ bo dɑ pĩ́mmɛ̀. \v 26 Kɛ yɛ̃́ Kuyie nyó ndɑ kɑ̃nkɛ́mɛ̀mu kɛ dɛì mɛyɛi mmɛ̀ɛ̀ dɑ díí. \s1 Kuyie ndɔ̀ɔ̀rimɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nwèè dɔ́ o kou \p \v 27 Kòo mɔù dɔ́ ndɛ̀mɑrɛ̀, kɑ̀ɑ mɔ̀kɛ ɑ bɑ́ɑ́ yetɛ ɑ bo ò duɔ́mmɛ̀. \v 28 A bɑ́ɑ́ nɑ́kɛ́ ɑ kou kɛ dɔ̀: Kò nkɛ nɑɑ wɛ̃tɛní. Kɑ̀ɑ mɔ̀kɛ ɑ ò duɔ́ ndɛndɛ bɑ̀mbɑ̀. \v 29 Kɑ̀ɑ kou dɑ tɑ̃́, ɑ bɑ́ nwɑnti kóò dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi. \v 30 A bɑ́ɑ́ sɔ̃́ntɛ́ kɛ́kpɑnnɛ̀ òmɔù kòò í dɑ cɑ̀ɑ̀rɛ̀ mùmɑmù. \v 31 Bɑ́ ndɔ́ bɛnitiyɛibɛ kɛ́ntũ mbɛ borimɛ. \v 32 Kɛ yɛ̃́ Kuyie nyí dɔ́mɛ̀ bɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri mɛyɛi, kù nɑɑtinɛ̀ bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ mbɛ. \v 33 Kuyie ncɑ̀ɑ̀rimu bɛnitiyɛibɛ cɛ̃́ĩ, kɛ dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ mbɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri kù dɔ́mɛ̀ bɛ kpɛsi. \v 34 Kuyie nsènkumu bɛ̀ɛ̀ kù sènku, kɛ dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ mbɛ̀ɛ̀ kɛ̃́kùnko bɛmɑ́ɑ̀. \v 35 Kuyie nyóó sɑ̃ntɛmu mɛciì nyɛmbɛ̀ kɛ́fɛìkùnnɛ tiyɛìntì. \c 4 \s1 Mɛciì ndɛummɛ̀ dɛmɔu \p \v 1 M bí kéntɛ́nɛ̀ di cicɛ tié mmɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ́mɔɔtɛ mɛciì. \v 2 N di duɔ̀ nyitié sɑ̀ɑ̀yì nyi, di nyì pĩ́. \v 3 M múnkɛ do tú dɛbirɛ kɛ yíémmu n cicɛ nɑ́ɑǹtì kɛ̀ n yɔ̃ n dɔ́ mɛdiɛ̀. \v 4 Kɛ̀ n cicɛ n tiè nkɛ tú: M pĩ́ n dɑ nɑ́ɑ́ ntì kɛ tũ n tié kɛ́nfòù, \v 5 kɛ́mɔɔtɛ mɛciì nnɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀, ɑ bɑ́ɑ́ yɛ̃̀ n dɑ nɑ́ɑ́ ntì, ɑ mɛ mbɑ́ɑ́ tì yóu. \v 6 A bɑ́ɑ́ yóu mɛciì mmɛɛ̀ yóó dɑ teennɛ̀! Ndɔ́ mɛ kɛ̀ mɛ̀ ndɑ kɑ̃nkɛ́. \v 7 A bo mmɔkɛmɛ̀ mɛciì ndɛɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́ dɛmɔu. Dɛmɔu miɛkɛ ɑ dò nkɛ́wɑmmú mɛciì mmɛ. \v 8 Ndɔ́ mɛciì nkɛ̀ mɛ̀ dɑ dɛ́ùkùnnɛ, ɔrí mɛ kɛ̀ mɛ̀ ntú ɑ kó disɑ̃nni. \v 9 Mɛɛ̀ yó ntú ɑ sɑ̃rìkù sɑ̀ɑ̀kù, kɛ dò ndipìì sɑ̀ɑ̀rì. \s1 A bo kɛntɛ́mɛ̀ bɛnitiyɛibɛ kó mɛborimɛ \p \v 10 M birɛ, kéntɛ́ n dɑ nɑ́ɑ́ ntì kɛ́ ntì pĩ́ nkɑ̀ɑ fòmmu okɛ̀. \v 11 N dɑ bɛnkú ɑ bo yĩ́mɛ̀ mmɛ kɛ́pɛ́tɛ́ mɛciì, kɛ dɑ bɛnkú kucɛ sɑ̀ɑ̀kù. \v 12 Mɛm̀mɛ ɑ bo nkérímɛ̀ bɑ́ dɛ̀mɑrɛ̀ bɑ́ɑ́ dɑ dítínnɛ́, kɛ́ncokù kɛ bɑ́ɑ́ bétɛ́. \v 13 A bɑ́ɑ́ yetɛ itié, nyì pĩ, nyiì tu ɑ fòmmu. \v 14 Bɑ́ɑ́ tũnnɛ bɛnitiyɛibɛ borimɛ, bɑ́ɑ́ tũnnɛ bɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri mɛyɛi mbɛ kó kucɛ. \v 15 Bɑ́ɑ́ tũnnɛ bɛ cɛ, yóu ku, yentɛ́ ku kɛ́kɔ́ntɛ́. \v 16 Kɛ̀ bɛnitiyɛibɛ í dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi mbɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í nnɑ kɛ́duɔ́, kɛ̀ bɛ̀ í bɔ nhòmɔù bɛ̀ ɔ̃ nyié nkɛ́wúómmu. \v 17 Bɛ diì tu mɛyɛi, kɛ̀ bɛ nɑɑ̀ ntu kuyonku. \m \v 18 Bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ kó mɛborimɛ dònnɛ̀ kukṹnwentóo nku, kɛ ɔ̃ nwenkú kɛ̀ diyiè yɑ̀ɑ yɛnnɛ̀nní. \v 19 Kɛ̀ bɛyɛibɛ biɛ kɔ̃mɛ dònnɛ̀ dibiìnnì, bɛ̀ í wúó mbɛ̀ yóó bétɛ́ dɛ̀. \s1 Tì bo ntɑunɛ̀mɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ \p \v 20 M birɛ kéntɛ́ n nɑ́ɑǹtì kɛ́yie n tié. \v 21 A bɑ́ɑ́ ì yɛ̃̀, ɑ̃nnɛ́ i ɑ yɛ̀mmɛ̀ miɛkɛ. \v 22 Iì tu bɛ̀ɛ̀ ì yìé mbɛ fòmmu, iì bɛ̀ duɔ̀ nkukɔ̃ǹnɑɑtí. \v 23 Ndɑkɛ ɑ toti tì ɑ yɛ̀mmɛ̀, dɛɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́ dɛmɔu, kɛ yɛ̃́ ɑ yɛ̀mmɛ̀ mɛɛ̀ temɛ̀ ɑ fòmmu. \v 24 A bɑ́ nnɑ́ɑntɛ siyɑ́ɑ̀bìsí kɛ sountɛ. \v 25 Nwúó nhɑ ììkɛ̀ weti weti, kɛ bɑ́ nsĩ́ĩ́. \v 26 Totí ɑ yɛ̀mmɛ̀ ɑ yóó tũnnɛ kùù cɛ kpɛ́í, kɑ̀ɑ borimɛ mɛmɔu nwenni. \v 27 Bɑ́ɑ́ wɛ̃ɛ̃tɛ kucɑ̃̀nku yoo kuyoú, dɛ́tìnnɛ ɑmɑ́ɑ̀ mɛyɛi. \c 5 \s1 Ti bo ndɑkɛmɛ̀ bɛnitipòbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ bɛ kpɛ́í \p \v 1 M birɛ, kéntɛ́ n ciì, kɛ́tũnnɛ n yɛ̀mmɛ̀. \v 2 Mɛm̀mɛ n tié mbo dɑ teemmɛ̀ kɑ̀ɑ nyɛ̃́ ɑ nɑ́ɑ́ ntì. \v 3 Onitipòkù wèè dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ o nɑ́ɑǹtì wɛ̀ɛ̀ti mɛcekùɔ̀ kɔ̃mɛ mmɛ, kɛ yɔɔ̀ nkɛ dò mmɛkùɔ̀. \v 4 Kɛ nɛ́ ɔ̃ nyóó dentɛnɛ̀ kɛ tii kɛ dò mmɛdɔ̀mmɛ̀, kɛ kɔùrì kɛ dò ndisiè mɛnɑtimɛ̀ mɛ̀dɛ́mɛ̀ kpɛri. \v 5 O cɛ kɔrìnɛ̀ mukṹṹ mmu, kɛ tɑɑ̀nɛ̀ kudɔnkù. \v 6 Ò í tũ mmufòmmu kó kucɛ, ò fetimu bɑ́ ò í yɛ̃́. \v 7 M birɛ kéntɛ́ n nɑ́ɑǹtì, bɑ́ɑ́ yetɛ n tié, \v 8 kɛntɛ́ o cɛ, bɑ́ɑ́ nɑ o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀, \v 9 ɑ yɑ̀ɑ̀ bo fétìnnɛ ɑ sɑ̃nni, onitiyonkuwe yɑ̀ɑ̀ bo cɑkɛ ɑ fòmmu. \v 10 Kɛ̀ bɛpɔ̀ɔ̀bɛ̀ bɑ́ɑ́ di ɑ kpɛrɛ, kɑ̀ɑ fɛ̃̀ṹtɛ́ kɛ pɛ̀tɛ́ dɛ̀ɛ nɑɑ́ nhotɔù kpɛrɛ. \v 11 Kɑ̀ɑ dentɛnɛ̀ didɑbònnì ɑ fòmmu cɑ̀kɛ dìì mɔ̀nnì, \v 12 kɛ́ntú: Dɛ̀ yĩ́mɛ kɛ̀ n yetɛ itié, kɛ yetɛ bɛ̀ ǹ nɑ̀kɛ́ tì, \v 13 kɛ í kèńtɛ́ bɛ̀ɛ̀ m bɑkɛ́ bɛ kpɛti? Kɛ yetɛ bɛ̀ɛ̀ ǹ tié mbɛ kpɛti? \v 14 Ntɛ mí nkɛ kɑ̀ɑ́tɛ́ mɛyɛi bo n tuɔkɛnímɛ̀ n kɔbɛ cuokɛ̀ nɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ cuokɛ̀. \s1 A bo ndɔ́mɛ̀ ɑ pokù \p \v 15 A pokù dònnɛ̀ tɛbintɛ sɑ̀ɑ̀tɛ̀ ntɛ, ńyɔ̃ ntɛ kó mɛniɛ. \v 16 Bɑ́ɑ́ yóu kɛ̀ mɛ̀ mpũɔ̃̀ nyicɛkɔtí nɛ̀ kupììti, \v 17 m mmɛ̀ te ɑmɑ́ɑ̀, bɑ́ɑ́ mɛ̀ totɛ́nɛ̀ bɛpɔ̀ɔ̀bɛ̀. \v 18 Diwɛ̀ì ndɑ bonɛ̀ ɑ pokù ɑ tɑ̃ɑ̃tɛ́ wè, kɑ̀ɑ nhò pĩ mmɛsɑ̀ɑ̀. \v 19 A pokù wenni kɛ dò ntɛhontɛ̀ ntɛ, kɑ̀ɑ níí kɑ̀ɑ́kɛ́ o kɔ̃̀ntì dɛ̀ dɑ nɑrikɛ. Diwɛ̀ì nwe ndɑ bonɛ̀ sɑ̃́ɑ̃̀. \v 20 Bɑ mbo nte kɑ̀ɑ ndɔ́ onitipòkù wèè dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ kɛ́nkɑ́ɑ́ nho mɛ? \v 21 Kuyie nwùómmu bɑ́ wè o dɔɔ̀rìmɛ̀, kɛ yɛ̃́ ò tũ nkùù cɛ. \v 22 Ocɑɑ̀rìwè yɛi mmɛɛ̀ ò pĩĩ. Mɛ̀ ò pĩĩ ncɛ̃́ũ nwe timɑ́tì kɔ̃mɛ. \v 23 Wèè í nɔ nkɛ pĩĩ nhomɑ́ɑ̀, ò buɔ̀ nhomɑ́ɑ̀ ndi, koò yɛìntì ò kɔ̀ù. \c 6 \s1 A bɑ́ɑ́ cɔutɛ́mɛ̀ otɔù bɑ̀nnì \p \v 1 M birɛ, kɑ̀ɑ bɛ́i nkɛ yĩ ɑ bo yietí ɑ kou bɑ̀nnì kɛ potɛ́ ɑ nɔ̀ùtɛ̀ kɛtenkɛ̀, \v 2 kɑ̀ɑ fìtɛ́ ɑ nùù kɛ tɑnnɛ́ ɑmɑ́ɑ̀ tinɑ́ɑǹtì miɛkɛ. \v 3 Kɑ̀ɑ mɛ̀ dɔ̀ɔ̀ fɔ̃́ɔ̃̀ tiekɛ dibɑ̀nnì. Kɔtɛ kóò bɑ̀ńtɛ̀ mɛcɑ̃ɑ̃ nkòò dɑ yóu. \v 4 Bɑ́ ntú ɑ bo om̀pɛ̀, bɑ́ɑ́ yóu kɛ̀ inuɔ ndɑ pĩ́. \v 5 Dennɛ ɑmɑ́ɑ̀ tɛyúɔ́tɛ̀ ɔ̃ɔ̃ yentɛ́nɛ̀mɛ̀ opɑɑwɑɑ̀, tɛnɔ̀tɛ̀ ɔ̃ɔ̃ yentɛ́nɛ̀mɛ̀ ticùɔ̀tì. \s1 Ti bɑ́ ntúmɛ̀ bɛtɔ̃nnɛ́díébɛ̀ \p \v 6 Fɔ̃́ nhotɔ̃nnɛ́kótì, kɔtɛ sikɛ̃ṹ borɛ̀ kɛ́yɑ̀ sì dɔ̀ɔ̀rimɛ̀ kɛ́pɛ́tɛ́ mɛciì. \v 7 Sikɛ̃ṹ í mɔkɛ wèè sì bɑ̀ɑ, sì í mɔkɛ wèè sì bɛnkú mutɔ̃mmú, sì í mɔkɛ okpɑ̀ɑ̀tì, \v 8 kɛ nɛ́ ɔ̃ɔ̃ wɑɑ́ nsi diitì dididɛ̀ì mɔ̀nnì kɛ bo nyo. \v 9 Fɔ̃́ nhotɔ̃nnɛ́dékótì ɑ yó nduɔ́ kɛ́ítɛ́ ɔ̃̀mmɔ̀nnì? A yóó entɛ ɔ̃̀mmɔ̀nnì? \v 10 A yóó yĩ́ m bo duɔ́ sɑ́m̀pɔ́ nwe kɛ́ṹṹ nsɑ́m̀pɔ́, kɛ́om̀pɛ̀ sɑ́m̀pɔ́. \v 11 A bo n yóó dɑɑtɛ kɛ̀ tidɑwɑntì dɑ ĩkú, kɛ̀ mɛsémmɛ̀ dɑ pĩ nhoyúókù kɔ̃mɛ. \s1 Osoùntì kó mɛborimɛ \p \v 12 Wèè cèntì kɛ poti siyɑ́ɑ̀bìsí ò tu osĩ́ntɛ́nìtì nwe. \v 13 Kɛ ɔ̃ nkɑ̃míí inuɔ nkɛ nɑ́ɑ́nnɛ̀ o nɑɑ̀cɛ̀i kɛ fietì inɔ́mbí, \v 14 kɛ dɔ́ mɛyɛi nkɛ mɛ̀ wɑnti sɑ̃́ɑ̃̀, kɛ ce nyɛkpɑ̀rɛ̀. \v 15 Dɛɛ̀ te kɛ̀ mɛyɛi nhɔ̃ɔ̃ ò do dimɔ̀nnì dimɑ́ɑ̀, kóò potɛ́ bɑ́ ò bɑ́ɑ́ nɑ kɛ́yentɛ́ bìtì! \s1 Kuyie nyí dɔ́ dɛ̀ \p \v 16-19 Dɛnɛnnɛ̀ bo dɛ̀kuɔ̀ ndi Kuyie nyí dɔ́ dɛ̀, dɛ̀yiekɛ̀ ndi ketíkɛ kù í dɔ́ kɛ́yɑ̀ dɛ̀ fɛnɔ̀nfɛ̀, dɛɛ̀ tu: \q1 Tɛpɔ̀tɛ̀, \q1 siyɑ́ɑ̀bìsí, \q1 ɑ bo sɔ̃́ntɛ́mɛ̀ kɛ́kuɔ onìtì, \q1 iyɛntotí yɛiyi, \q1 wèè cɑ̃ɑ̃ mɛyɛi mmudɔɔ̀rìmù, \q1 ɑ bo nsoúmmɛ̀ kɛ nɑ́ɑ́ nhɑ í yɑ̀ dɛ̀, \q1 nɛ̀ ɑ bo ncemmɛ̀ yɛkpɑ̀rɛ̀ ɑ tebìí cuokɛ̀. \s1 Ti bo ndɑkɛmɛ̀ bɛnitipòbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ kpɛ́í \p \v 20 M birɛ, nyo ɑ cicɛ dɑ nɑ́ɑ́ ntì, bɑ́ɑ́ yetɛ ɑ yɔ̃ tié. \v 21 Ãnnɛ́ i ɑ yɛ̀mmɛ̀ miɛkɛ, kɛ́ nyì dùúkú ɑ fɔ̃̀níí kusɑ̃rìkù kɔ̃mɛ. \v 22 Iì yó ndɑ ni ɑ cèmmu, kɛ́ ndɑ bɑɑ ɑ duɔ́ dɛ̀, kɑ̀ɑ èntɛ ì ndɑ nɑ́ɑ́nnɛ̀. \v 23 A cicɛ nɛ̀ ɑ yɔ̃, bɛ tié ndò nfìtírɛ̀ ndɛ, kɛ tú kuwenniku, bɛ̀ dɑ kpɑnnɛ̀ kɛ dɑ bɛnkú mufòmmu cɛ nku. \v 24 Iì yó ndɑ kɑ̃nkɛ́ onitipòkù wèè dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ nɛ̀ otɔù pokù nùnɑɑtí. \v 25 A bɑ́ nyɑ́ɑ́ ndɛ kóo nitipòkù botí o wenniku kpɛ́í, bɑ́ɑ́ yie nkòò dɑ soutɛ́ nɛ̀ o nuɔ. \v 26 Onitipòkù wèè dɔù í bo kòò dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ o borɛ̀ ɑ kpɛrɛ ɔ̃ɔ̃ yɛ̀ sɑ́m̀pɔ́ nwe, wèè mɔ̀kɛ o dɔù kòò tɔ̀kɛ́nɛ̀ ò bo níntɛ́mɛ̀ ɑ fòmmu. \v 27 Òmɔù bo ɑ̃nnɛ́ muhɑ̃ɑ̃́ nho yɑɑ̀yɔ̀rɛ̀ miɛkɛ kòo yɑ̀ɑ̀tì bɑ́ɑ́ cɔ́útɑ́ɑ̀? \v 28 Onìtì bo nɑ kɛ́nkérí muhɑ̃ɑ̃́ miɛkɛ kɛ bɑ́ɑ́ cɔ́útɑ́ɑ̀? \v 29 Mɛɛ̀ botí nku ɑ bɑ́ɑ́ nɑ kɛ́kɑ́ɑ́kɛ́ ɑ kou pokù kɛ̀ bɛ̀ dɑ yóu. \v 30 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í ncĩ̀ɛ̃́ nwèè yùúkú kɛ bo kuɔ dikònnì dɔ̀mmɛ̀. \v 31 Kɛ̀ bɛ̀ ò yɑ̀ ò ɔ̃ɔ̃ yietí kucɛ mɛ̀yiekɛ̀ ndi, kɛ́duɔ́ nho kpɛrɛ dɛmɔu ò mɔ̀kɛ dɛ̀ o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀. \v 32 Wèè mɛ nduɔ́nɛ̀ otɔù pokù ò tu kuyɛìnkù nku, kɛ cɑ̀ɑ̀rɛ̀ o fòmmu. \v 33 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ ò puotímu kóo fɛ̀ìkùnnɛ bɑ́ dɛ kó ifɛi bɑ́ɑ́ deè. \v 34 Dɛ̀ ɔ̃ɔ̃ yonkɛ o dɔù nwe kòo miɛkɛɛ pɛikɛ kòò mpɛiri bɑ́ mmɛsémmɛ̀ bɑ́ɑ́ ò pĩ. \v 35 Ò ɔ̃ɔ̃ í ndɔ́ tiyeti mɑtì, bɑ́ kɛ̀ di dɔ́ dí ò cu kɛ̀ dɛ̀ nsũ ò bɑ́ɑ́ yie. \c 7 \s1 Onitipòkù wèè dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ ciitɛ́mɛ̀ odɑpɑ̀ɑ̀ \p \v 1 M birɛ nyo n nɑ́ɑǹtì, kɛ́nyíé n tié, \v 2 ndɔɔri ndɑ nɑ́ɑ́ ntì kɛ́nfòù. Ndɑkɛ n tié ǹkpɛ́í nhɑ nɔnnìtɛ̀ kɔ̃mɛ, \v 3 kɛ́ ntì pikú tei tei, kɛ́ tì wɑ̃̀ri ɑ yɛ̀mmɛ̀ miɛkɛ. \v 4 Ndɔ́ mɛciì kɛ dò nhɑ tɑ̃ũ̀, kɛ́ntɑunɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ kɛ dò nhɑ nɛ́po. \v 5 Mɛɛ̀ yó ndɑ kɑ̃nkɛ́ onitipòkù wèè dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ nɛ̀ otɔù pokù kó kunùnɑɑtí. \p \v 6 Diyiè mɑrì kɛ̀ nní mbo n cĩ́ɛ̃̀tɛ̀, kɛ síékɛ́ fenɛ́tì, \v 7 kɛ́yɑ̀ idɑpùmbí, ìì í yɛ̃́ dɛ̀mɑrɛ̀, i miɛkɛ kɛ̀ dɛ̀mɑrɛ̀ tu kuyɛìnkù. \v 8 Kɛ̀ dɛ̀ ncèntì dihɛì bɛnitipòbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ kó dikɑ̀rì, kɛ́tũnnɛ òmɔù cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kó kucɛ. \v 9 Kɛ sɔ̃́ ndɛ dò ndiúríkɛ̀pɑ̀nnì, kɛ yuotóo kɛ bo kɛ biiri. \v 10 Kòo ítɛ́ní kóò co kɛ bo ò ciitɛ́ kɛ sɑ̃̀ri onitipòkù wèè dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ o kɔ̃mɛ. \v 11 Kòo nɔ̀nfɛ̀ tònnì, kòo kɔ̃̀ntì yɑ̀ùti, bɑ́ ò í kɑrì o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀, \v 12 kɛ firì dihɛì, yɑɑ́rɛ̀bɛ̀ nɛ̀ sicɛ̃kɑɑ simɔu, kɛ wɑnti bɛnitidɑɑbɛ̀. \v 13 Kòo pĩ́ ndɛ kóo dɑpɑ̀ɑ̀, kóò ɔrí bɑ́ ò í dé, \v 14 kɛ dɔ̀: N sòò bɛ́i ndinùù mɑrì ndi Kuyie nyììkɛ̀ kɛ dì dɛ̀itɛ yíe. \v 15 Dɛɛ̀ te kɛ̀ n yɛ̀nní ɑ wɑmmù kɛ mɛ ndɑ yɑ̀. \v 16 M pitɛ́mu n dɔ́ù ĩ́nkɛ̀ tiyɑ̀ɑ̀tì kɛ dì sɑ̃̀ri Esibiti kó tiyɑɑ̀yɔ́ntì, \v 17 kɛ dì yɔɔrɛ tùdɑ̀ɑ̀ríbɛ̀ bɛbotí bɛbotí. \v 18 Kɔtɛní kɛ̀ tí nyié nkɛ yo nkunɑɑtí kɛ dɔɔri ti dɔ́mɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ɛ wentɛ́nɛ̀. \v 19 N dɔù ìtɛ́mu kɛ kɔ̀tɛ kupɔ̀ɔ̀kù dɛdɛ́tirɛ̀. \v 20 Ò tɔmu kudɔukù nɛ̀ idíítí ò í yóó konní kòo tɑ̃̀nkù pɑ̀nwè í yɛ̀nní. \v 21 Kòo ò kpɛ̀ntɛ̀ kpɛ̀ntɛ̀ nɛ̀ kunùnɑɑtí. \v 22-23 Dɛndɛ kòo ò tũ̀nnɛ, kɛ́ndò mbɛ̀ kɔ̀rinɛ̀ fɛ̀ɛ̀ nɑ̀ɑ̀fɛ̀ mukɔ̀ù, kɛ dò mbɛ̀ boú kuwɑ́ɑ́tíkù kɛ bo puotí, kɛ kù tɑ̃ kɛ tɑ ku dinni, kɛ dò ntɛnɔ̀tɛ̀ ɔ̃ ntɑtimɛ̀ nticùɔ̀tì kɛ dɔ́ mɛcɑ̃ɑ̃. Bɑ́ ò í yɛ̃́ kɛ tú dɛ̀ yóó kṹntɛ́ o fòmmu. \p \v 24 M birɛ kéntɛ́ n nɑ́ɑǹtì, kɛ́yie n yɛ̃ mmù. \v 25 A bɑ́ɑ́ yóu kɑ̀ɑ yɛ̀mmɛ̀ɛ kɔtɛ dɛ kóo nitipòkù botí bíɛ́kɛ̀ kòò dɑ soutɛ́, bɑ́ɑ́ tũnnɛ o cɛ. \v 26 Ò buɔ́ mbɛnìtìbɛ̀ pɛ́u ndi kɛ kùɔ bɛnitikperíbɛ̀. \v 27 O cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ tu mukṹṹ nkó kucɛ nku kùù kɔ̀rìnɛ̀ kudɔnkù. \c 8 \s1 Mɛciì nyumɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ \p \v 1 Mɛciì mɛɛ̀ yu, di í yoɑ̀? \q1 Mɛyɛ̀mmɛ̀ pĩɛ̃kù kɛ̀ di bɑɑ yoɑ̀? \q1 \v 2 Mɛ̀ bo ditennì ĩ́nkɛ̀ nkɛ, \q1 kɛ cómmú icɛyɑ̀tii, \q1 \v 3 bɛnìtìbɛ̀ pɛ̃nkù dɛ̀ yɛbòrìnɔ̀ \q1 kɛ nɑ́ɑ́ nkɛ tú: \q1 \v 4 Díndi bɛnìtìbɛ̀, n yu dí mbɛ, \q1 n nɑ́ɑ́nnɛ̀ dí mbɛ. \q1 \v 5 Díndi tidìɛ̀ntì wɑmmúnɛ̀ mɛciì, \q1 díndi tiyɛìntì mɔɔtɛnɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀. \q1 \v 6 Kéntɛ́nɛ̀ n yóó di nɑ́kɛ́ tì, \q1 n yóó di nɑ́kɛ́ weti weti nwe. \q1 \v 7 N nɑ́ɑ́ ntimɔ́mmɔnti nti, \q1 tiyɛiti í yiɛ̀ní n nùù. \q1 \v 8 N nɑ́ɑ́ ntinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì nti, \q1 n yí soú m mɛ nyí cií. \q1 \v 9 Wèè ciì weè yóó tì bɑntɛ́. \q1 Wèè yɛ̃́ dɛ̀mɑrɛ̀ kòo bɑntɛ́ tì tumɛ̀ timɔ́mmɔnti. \q1 \v 10 Ndɔ́nɛ̀ n tié nkɛ̀ dɛ̀ɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ idíítí. \q1 Ndɔ́nɛ̀ mɛciì kɛ̀ dɛ̀ɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ mɛsɔɔ nsɑ̀ɑ̀mɛ̀. \q1 \v 11 Mɛciì mpɛ̃ɛ̃tɛ́mu mɛdɛ̀ì, \q1 kusɑ̃rìkù mɑkù í mɛ̀ tùɔ̀kɛ. \s1 Mɛciì nnɑ̀ɑ́mmɛ̀ mɛ̀ tu wè \q1 \v 12 Mí mmɛciì n nɛitinɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ mmɛ, \q1 kɛ̀ n yóó dɔɔ̀ dɛ̀ n totí n yɛ̀mmɛ̀. \q1 \v 13 A bo ndémɛ̀ Kuyie dɛɛ̀ tu ɑ yetɛ mɛyɛi. \q1 N yí nɑɑtinɛ̀ sifeí yɛmbɛ̀, sipɔɔ yɛmbɛ̀ \q1 bɛ̀ɛ̀ borimɛ í wenni nɛ̀ bɛ̀ɛ̀ sountɛ. \q1 \v 14 Míì ɔ̃ɔ̃ tié nhonìtì kòo ciitɛ́. \q1 Míì tu mɛciì nkɛ duɔ̀ mmuwɛ̃rímú. \q1 \v 15 Míì te kɛ̀ bɛkpɑ̀ɑ̀tìdiɛbɛ̀ bɑkɛ́, \q1 kɛ̀ bɛbeéndiɛbɛ̀ bekù kɛ̀ dɛ̀ wenni. \q1 \v 16 Míì te kɛ̀ bɛkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ nɛ̀ bɛhɛikɛ̀nkótíbɛ̀ nɛ̀ \q1 kɛtenkɛ̀ ĩ́nkɛ̀ kó bɛbeémbɛ̀ bɛmɔu kɛ̀ bɛ̀ bɑkɛ́. \q1 \v 17 Bɛ̀ɛ̀ n dɔ́, m bɛ ndɔ́, \q1 bɛ̀ɛ̀ n wɑɑ̀, mbɛɛ̀ n yɑ̀u. \q1 \v 18 Míì te tikpɑ̀tì nɛ̀ disɑ̃nni, \q1 tikpɑ̀tì tìì í deu nɛ̀ mɛborimɛ sɑ̀ɑ̀mɛ̀. \q1 \v 19 M pɑ̃rɛ̀ wennimu kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ mɛsɔɔ nsɑ̀ɑ̀mɛ̀, \q1 kɛ̀ n cɔ̃́ntimu pɛ̃ɛ̃tɛ́ idíítí. \q1 \v 20 N kérí timɔ́mmɔnti kó kucɛ nku bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ tũ nkù, \q1 \v 21 kɛ dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ mbɛ̀ɛ̀ n dɔ́, \q1 kɛ bɛ̀ duɔ̀ ntikpɑ̀tì. \q1 \v 22 Kuyie nni ndɔ̀ɔ̀ kɛ̀ dɛ̀ mɔ̀ntɛmu, \q1 kù niitɛ́ kɛ́dɔɔ̀ mí nwe kɛ nɛ́ dɔɔ̀ dɛsɔnnɛ. \q1 \v 23 M bomu sɑ̃́ɑ̃̀, \q1 kutenkù mu nyí dɔ̀ɔ̀ kɛ̀ m bomu. \q1 \v 24 N yó mbo kɛ̀ dɑ̀mɛ́ɛ̀rìbɛ̀ nɛ̀ sibií kɛ̀ dɛ̀ mu nyí bo. \q1 \v 25 Yɛtɑ̃rɛ̀ nɛ̀ sitɑ̃ɑ̃́ dɛ̀ yóó dɔɔ̀ kɛ̀ m bomu. \q1 \v 26 N do bomu kɛ sɔ̃́ nKuyie mmu nyí dɔ̀ɔ̀ kɛtenkɛ̀ nɛ̀ kɛĩ́nkɛ̀, \q1 kù yóó dɔɔ̀ dɛnɛnnɛ̀ sɑ́m̀pɔ́rɛ̀ ketirɛ̀ kɛ̀ m bomu. \q1 \v 27 Kù yóó dɔɔ̀ kɛĩ́nkɛ̀ kɛ́ bo ɑ̃nnɛ́ tiwɛtì mɑ̀nku kɛ̀ m bomu. \q1 \v 28 Kɛ̀ kùu ɑ̃nnɛ́ yɛwɛtɛ̀ nɛ̀ sibií \q1 kɛ̀ mɛniɛ nní nyiɛ̀ní nɛ̀ muwɛ̃rímú. \q1 \v 29 N do bomu kɛ̀ kùu kéétɛ́ dɑ̀mɛ́ɛ̀rì mɑ̀nku kɛ dɔ̀: \q1 Mɛniɛ mbɑ́ mpɛ̃nkù, kɛ́ɑ̃nnɛ́ kɛtenkɛ̀. \q1 \v 30 N do bomu nɛ̀ ku kɛ̀ ti pĩ́ mmutɔ̃mmú yɛwe yɛmɔu, \q1 kɛ́ n kù duɔ̀ ndiwɛ̀ì, \q1 kɛ yɑ̃nku sɑ̃́ɑ̃̀ ku ììkɛ̀, \q1 \v 31 kɛ́nyɑ̃nku kɛtenkɛ̀ kù dɔ̀ɔ̀ kɛ̀ ĩ́nkɛ̀, \q1 kɛ̀ dɛ̀ n nɑɑtinɛ̀ bɛnìtìbɛ̀. \s1 Dɛ̀ bo nnɑɑtimɛ̀ wèè yie mmɛciì nkpɛti \q1 \v 32 Di mmɔ̀nnì m bí, keènɛ̀ n nɑ́ɑǹtì. \q1 Dɛ̀ nnɑɑti wèè yie n tié. \q1 \v 33 Di bɑ́ɑ́ yetɛ n tié, \q1 cɔutɛ́nɛ̀ i kɛ́ciitɛ́. \q1 \v 34 Dɛ̀ nnɑɑti bɛ̀ɛ̀ kèḿmú n tié, \q1 kɛ̀ ɔ̃ ncómmú m bòrìnùù kɛ tṹntí n cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ sɑ̃́ɑ̃̀. \q1 \v 35 Wèè m̀ pɛ̀tɛ́ ò pɛ̀tɛ́ mufòmmu mmu, \q1 kɛ pɛ̀tɛ́ Kuyie nkó mɛsɑ̀ɑ̀. \q1 \v 36 Wèè ǹ cɑ̀ɑ̀rɛ̀ ò cɑ̀ɑ̀rɛ̀ omɑ́ɑ̀ ndi, \q1 wèè n sènkɛ̀rì kòò dɔ́ mukṹṹ. \c 9 \s1 Mɛciì yumɛ̀ tiyɛìntì \p \v 1 Mɛciì mmɑɑ́ mɛ cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ ntɛ kɛ còńnɛ́ yɛsɑ̃ǹkɛ̀ yɛ̀yiekɛ̀, \v 2 kɛ kùɔ iwũɔ̃, kɛ kùɔ̀ti mɛnɑɑ̀ nkɛ còńnɛ́ tɑ́bùrì, \v 3 kɛ tɔ̃ mbɛnitipotɔ̃mbɛ̀ dihɛì, kɛ̀ bɛ̀ còḿmú dɛ̀ɛ̀ ikú kɛ yu, \v 4 kɛ tú: Díndi tiyɛìntì kɔtɛnní diɛ. Kɛ nɑ́ɑ́ ntidìɛ̀ntì kɛ tú: \v 5 Kɔtɛnní kɛ́di n diitì, kɛ́yɑ̃̀ n nɑɑ̀ n kùɔ̀ti mɛ̀. \v 6 Yóunɛ̀ tiyɛìntì kɛ́fòutɛ. Tũnnɛnɛ̀ mɛciì nkó kucɛ. \s1 Mɛciì nyiɛ̀ nɛ̀ tɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀ bɛ kó tinɑ́ɑǹtì \p \v 7 Kɑ̀ɑ tié ntɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀ nhò dɑ́ senkɛ̀rìmu, kɑ̀ɑ tié nhonitiyonkuwe ò dɑ sɑ̃́mmú. \v 8 Bɑ́ɑ́ tié ntɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀, ò yɑ̀ɑ̀ bo dɑ sĩntɛnɛ̀, tié nwèè ciì kòò ndɑ dɔ́. \v 9 Kɑ̀ɑ tié nwèè ciì ò dɔ̀kɛ ɔ̃ɔ̃ ciitɛ́mu, kɑ̀ɑ tié nhonitisɑ̀ɑ̀wè dɛ̀ɛ ò yìɛ́ mɛciì. \v 10 A bo ndémɛ̀ Kuyie ndɛɛ̀ tu mɛciì nkó diketirì, kɑ̀ɑ dɔ̀ɔ̀ri Kuyie ndɔ́mɛ̀ ɑ mɔɔtɛ mɛyɛ̀mmɛ̀. \v 11 Kɛ̀ mɛciì bɛ́i nkɛ dɔ̀: Mí mmɛciì m bo okùnnɛ ɑ fòmmu kó yɛwe kɛ̀ yɛ̀ɛ sṹṹ. \v 12 Kɑ̀ɑ ciì dɛ̀ tu ɑ kó mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ, kɑ̀ɑ tu tɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀ nhɑ pɛ́tɛ́ dɛ kó tiyeti ɑmɑ́ɑ̀. \s1 Tiyɛìntì yumɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ \p \v 13 Tiyɛìntì dònnɛ̀ onitipòkù nwe wèè wékɛtɛ kɛ yɛi nkɛ í yɛ̃́ dɛ̀mɑrɛ̀, \v 14 kɛ kɑri o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ bòrì, dihɛì ikú dɛ̀. \v 15 Kɛ yu bɛ̀ɛ̀ bɔkù kucɛ kɛ pɛ̃nkù, kɛ tú: \v 16 Díndi tiyɛìntì kɔtɛnní diɛ, kɛ nɑ́ɑ́ ntidìɛ̀ntì kɛ tú: \v 17 Mɛniɛ mmɛ̀ɛ̀ yùúkú mɛ̀ wɛ̀ɛ̀timu, kɛ̀ musɔ̀rìkɛ̀diì nɑɑti. \v 18 Bɛ̀ mɛ nyí yɛ̃́ kɛ tú bɛ̀ kɔ̀ri mukṹṹ mborɛ̀ ndɛ, kɛ̀ dɛ kóo nitipòkù yu bɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ tɑti kudɔnkù. \c 10 \s1 Yɛkotinɔ̀ yɛ̀ɛ̀ tukúnɛ̀ onìtì kó mufòmmu \p \v 1 Sɑdomɔɔ kotinɔ̀. Dɛbirɛ dɛ̀ɛ̀ ciì dɛ̀ nɑ́ríkùnko dɛ cicɛ yɛ̀mmɛ̀ mmɛ, dɛ̀ɛ̀ yɛi nkɛ̀ dɛ̀ cɑ̀ɑ̀ri dɛ yɔ̃ kɔ̃mɛ. \p \v 2 Mɛyɛi nkó tikpɑ̀tì í mɔkɛ mucɔ̃́ntimu, mɛborimɛ sɑ̀ɑ̀mɛ̀ kpɛti tiì duɔ̀ mmufòmmu. \p \v 3 Kuyie nhɔ̃ í nyóu kɛ̀ dikònnìi pĩ́ nwèè borimɛ wenni, kù mɛ nhɔ̃ í nduɔ́ nhonitiyɛiwe ò dɔ́ dɛ̀. \p \v 4 Wèè pĩ mmutɔ̃mmú nɛ̀ tikɔ̃nnɛ́yɑ̃ɑ̃ti ò nɑɑ̀ nfɛdɑwɑnfɛ̀ nfɛ, kɛ̀ wèè pĩ nnɛ̀ tikɔ̃nyɑuti kòò kpɑ̀rìku. \p \v 5 Wèè sɔ̀rì tidiitì dididɛ̀ì mɔ̀nnì ò ciìmu, wèè duɔ́ dididɛ̀ì mɔ̀nnì kòò yo nyifɛi. \p \v 6 Bɛ̀ɛ̀ borimɛ wenni bɛ̀ piɛti mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ, kɛ̀ bɛnitiyɛibɛ sɔrì bɛ yonku bɛ nɑ́ɑǹtì miɛkɛ. \p \v 7 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í nyɛ̃̀ nwèè borimɛ wenni o kpɛ́í, bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ yɛ̃̀ nhoyonkuwe nwe nɛ̀ o yètìròo. \p \v 8 Wèè ciì weè yìé ntinɑ́ɑǹtì, wèè nɑ́ɑntɛ tiyɛinnɑ́ɑǹtì kòò fieti. \p \v 9 Wèè dɔɔ̀rìmɛ̀ wenni ò ɔ̃ nkérí kɛ í yĩɛ̃̀kù, wèè kɔ̃mɛ í wenni kɛ̀ bɛ̀ ò yɑ̀u. \p \v 10 Wèè sɔ̀ri kɛ kɑ̃́mii inuɔ ò fɛ̃́ũnko bɛtɔbɛ̀ mbɛ, wèè nɑ̀ɑ́ tiyɛinnɑ́ɑǹtì kòò fieti. \p \v 11 Bɛ̀ɛ̀ borimɛ wenni bɛ̀ nɑ́ɑǹtì duɔ̀ mmufòmmu mmu, kɛ̀ bɛnitiyonkubɛ sɔrì bɛ yonku bɛ nɑ́ɑǹtì miɛkɛ. \p \v 12 Wèè nìí mbɛtɔbɛ̀ ò ce nyɛkpɑ̀rɛ̀ nyɛ, kɑ̀ɑ dɔ́ otɔù ɑ bɑ́ɑ́ yɑ̀ o yɛi. \p \v 13 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ bɑntɛ́ mɛciì nyiɛ̀ nho nɑ́ɑǹtì miɛkɛ nkɛ, kɛ̀ tiyɛ̃ĩti bo kuyɛìnkù kpɛ́í. \p \v 14 Mɛciì nyɛmbɛ̀ yɛ̀útí bɛmɑ́ɑ̀ ndi mɛciì, kɛ̀ bɛ̀ɛ̀ yɛi nkɛ̀ bɛ nɑ́ɑǹtì bɛ̀ buɔ̀ mmɛcɑ̃ɑ̃. \p \v 15 Tikpɑ̀tì yiɛ̀ nkpɑ̀tì ò kɑ̃nkɛ́ kuduotí kɔ̃mɛ mmɛ, kòo cĩ̀rì sémmɛ̀ ò kɔ̀ù. \p \v 16 Wèè borimɛ wenni o kó mucɔ̃́ntimu tú mufòmmu, kòo nitiyonkuwe yeti tú mɛyɛi. \p \v 17 Wèè yié nyitié nhò kèrí mufòmmu cɛ nku, wèè yetɛ itié nkòò fieti. \p \v 18 Wèè sɔ̀rì mɛpómmɛ̀ ò tu siyɑ́ɑ̀bìsí yiɛ̀ nwe, wèè wɑ́tìrì bɛtɔbɛ̀ kòò tu kuyɛìnkù. \p \v 19 Kɑ̀ɑ nùù tònnì ɑ ɔ̃ɔ̃ yetɛ́mu, wèè pĩ nho nùù ò ciìmu. \p \v 20 Wèè borimɛ wenni o nɑ́ɑǹtì dònnɛ̀ mɛsɔɔ nsɑ̀ɑ̀mɛ̀ mmɛ, onitiyonkuwe toti mɛ̀ɛ̀ yɛ̀mmɛ̀ í tú dɛ̀mɑrɛ̀. \p \v 21 Wèè borimɛ wenni o nɑ́ɑǹtì teénnɛ̀mu bɛnìtìbɛ̀ pɛ́u, kɛ̀ kuyɛìnkù kɔ̃ nku yɛìntì kpɛ́í. \p \v 22 Kuyie ndɔ̀ɔ̀ wè mɛsɑ̀ɑ̀ nweè kpɛrɛ yíé, wèè dɔ̀ɔ̀rinɛ̀ muwɛ̃rímú ò í yɛ́útí dɛ̀mɑrɛ̀. \p \v 23 Kuyɛìnkù borɛ̀ mɛyɛi nyí tú dɛ̀mɑrɛ̀, dɛ̀ ɔ̃ nkù dò ntikpɛìtì nti, wèè mɔ̀kɛ mɛyɛ̀mmɛ̀ kɛ̀ wenwe nɔnnɛ̀ mɛciì. \p \v 24 Onitiyonkuwe í dɔ́ dɛ̀, dɛɛ̀ ò tùɔ̀kùní, kɛ̀ wèè borimɛ wenni kòò piɛti ò dɔ́ dɛ̀. \p \v 25 Kɛ̀ kuyɑɑkù tùɔ̀kɛní kù ɔ̃ɔ̃ nɛinɛ̀mu onitiyonkuwe, wèè borimɛ wenni kòo nfííkú dipũũ kɔ̃mɛ. \p \v 26 Dèmmúrɛ̀ yɑ̃̀ríkú mɛ̀ɛ̀ botí yɛnìì, kuyukú tii mɛ̀ɛ̀ botí inuɔ, wèè duɔ́ nhotɔ̃nnɛ́díétì mutɔ̃mmú dɛ̀ ɔ̃ mmɛ nhò dò. \p \v 27 Wèè dé Kuyie nho bie nhɔ̃ɔ̃ yíɛ́mu, kòo nitiyonkuwe kpɛyɛ yɑɑtɛ. \p \v 28 Onitisɑ̀ù bɑ̀ɑ dɛ̀, dɛɛ̀ ò duɔ̀ ndiwɛ̀ì, onitiyonkuwe bɑ̀ɑ dɛ̀ í ò duɔ̀ dɛ̀mɑrɛ̀. \p \v 29 Kuyie nhɔ̃ nkɑ̃nkɛ́mu wèè dɔɔ̀rìmɛ̀ sìɛ́, wèè kɔ̃mɛ í sìɛ́ kòò duò. \p \v 30 Dɛ̀mɑrɛ̀ bɑ́ɑ́ nɑmpɛ wèè borimɛ wenni, bɛnitiyonkubɛ mɛ nyí yó nkpɑɑ́ dihɛì. \p \v 31 Wèè borimɛ wenni ò nɑ̀ɑ́nnɛ̀ mɛciì mmɛ, kɛ̀ siyɑ́ɑ̀bìsí yɛmbɛ̀ dò mbɛ̀ɛ kékɛ́ bɛ nɔ́ndiɛ́. \p \v 32 Wèè borimɛ wenni o nɑ́ɑǹtì teénnɛ̀mu, kòo nitiyonkuwe kpɛti kɔùrì. \c 11 \p \v 1 Kuyie nyí dɔ́ siyɑ́ɑ̀bìsí potɑmpeé, kù dɔ́ sìì beú sìnsi weti weti. \p \v 2 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í ndɑkɛ tɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀ nkpɛti, wèè í mɔkɛ tɛpɔ̀tɛ̀ ò ciìmu. \p \v 3 Wèè yɛ̀mmɛ̀ wenni o yɛ̀mmɛ̀ mɛɛ̀ ɔ̃ nhò ni, kɛ̀ mɛdɔɔ̀rìmɛ̀ yɛimɛ yiɛ̀ ndɔɔ̀rìmɛ̀ ò kɔ̀ù. \p \v 4 Idíítí í yóó dɑ teennɛ̀ Kuyie mbeéntì yiè, wèè borimɛ wenni weè yóó cootɛ́. \p \v 5 Onitisɑ̀ù dɔɔ̀rìmɛ̀ mɛɛ̀ píenko o cɛ kòo nitiyɛiwe yɛi nhò buɔ̀. \p \v 6 Onitisɑ̀ù dɔɔ̀rìmɛ̀ sɑ̀ɑ̀mɛ̀ mɛɛ̀ ò dɛɛrí, kòo nitiyɛiwe yɛi nho pĩĩ. \p \v 7 Onitiyɛiwe ɔ̃ɔ̃ kú kòò do bɑɑ dɛ̀ɛ yɛimmu kɛ́wɛ̃nnɛ́nɛ̀ o kpɑ̀tì ò do tɑ̃́ tì. \p \v 8 Wèè borimɛ wenni ò ɔ̃ɔ̃ yentɛ́nɛ̀mu mɛyɛi, nkòo nitiyɛiwee do mɛ miɛkɛ. \p \v 9 Bɛ̀ɛ̀ í dé Kuyie mbɛ nɑ́ɑǹtì kɔ̀ùmu, bɛ̀ɛ̀ dé Kuyie nkɛ̀ bɛ ciì mbɛ̀ dɛɛrí. \p \v 10 Kòo nitisɑ̀ù bo kɛ̀ dɛ̀ nɑɑti, dɛ̀ ɔ̃ nnɑɑtimu o ɛì kɔbɛ, kòo nitiyɛiwe ku o ɛì kɔbɛ nyɑ̃nku. \p \v 11 Bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ nɑ́ɑǹtì tiì dɛ̀úkùnko bɛ ɛì, kɛ̀ bɛnitiyɛibɛ kpɛti di buɔ̀. \p \v 12 Wèè nɑ̀ɑ́ ntinɑ́ɑnyɛiti otɔù ò í ciì, wèè ciì ò ɔ̃ ntì ncĩ̀ɛ̃́kɛ́mu. \p \v 13 Wèè wɑ́tìrì bɛtɔbɛ̀ ò dɑ́ɑnko disɔ̀rì kpɛti nti, wèè ciì ò ɔ̃ ntì sɔ̀rimu. \p \v 14 Kubotí kùù kpɑ bɛkótíbɛ̀ kù kɔ̃mmu, kùù kó bɛkótíbɛ̀ sũ kuù ɔ̃ nfòù. \p \v 15 Kɑ̀ɑ bɛ́i nkɛ tú ɑ bo yietí opɔ̀ɔ̀ kó dibɑ̀nnì, ɑ bo demmu, kɑ̀ɑ cĩ̀ɛ̃́kɛ́ dɛ̀ bo ndɑ nɑɑti. \p \v 16 Onitiposɑ̀ù nwe bɛ̀ nsɑ̃ntímɛ̀, wèè dɔ́ mutɔ̃mmú weè kpɑ̀rìku. \p \v 17 Kɑ̀ɑ dɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀ ɑ mɛ̀ dɔ̀ɔ̀ ɑmɑ́ɑ̀ ndi, kɑ̀ɑ dɔ̀ɔ̀ri mɛyɛi, ɑ cɑɑ̀ri ɑmɑ́ɑ̀ ndi. \p \v 18 Onitiyɛiwe kó mucɔ̃́ntimu tú siyɑ́ɑ̀bìsí kɔ̃mu mmu, wèè borimɛ wenni kòo kɔ̃mu tú mumɔ́mmɔmmu. \p \v 19 Wèè dɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀ nhò yó nfòùmu, wèè dɔ̀ɔ̀ri mɛyɛi kòo kú. \p \v 20 Kuyie nyí dɔ́ wèè ciintɛ, kù dɔ́ wèè dɔ̀ɔ̀ri wènwe timɔ́mmɔnti. \p \v 21 Bɛ̀ yóó kpetínnɛ́mu bɛnitiyɛibɛ, kɛ́coo mbɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ bɛmɔu. \p \v 22 Onitipòkù wèè wenni kɛ í ciì ò dònnɛ̀ mumɑ́mɑ́ɑ́ mɛsɔɔ kɔ̃mu mmu bɛ̀ tɔ̃nnɛ́ mù dɛfɔ̃̀nkùrɛ̀ ɔ̃nnì. \p \v 23 Onitisɑ̀ù wɑnti mɛsɑ̀ɑ̀ mɑ́ɑ̀ ndi, kòo nitiyɛiwe ce nhomɑ́ɑ̀ kɛmiɛkɛ. \p \v 24 Wèè pɑ̃ɑ̃ mmɛdiɛ̀ nweè kpɑ̀riku, wèè nɔ̀ùtɛ̀ pikú kòò cĩ̀tiri. \p \v 25 Wèè pɑ̃ɑ̃ mmɛdiɛ̀ bɛ̀ we mpɑ̃ɑ̃ mmɛdiɛ̀, wèè pɑ̃ɑ̃ mbɛtɔbɛ̀ mɛniɛ bɛ̀ yóó we pɑ̃ mɛniɛ. \p \v 26 Bɛ̀ sɑ̃̀ɑ̃́mmu wèè sɔ̀rì tidiitì, kɛ yɑ́rí wèè tì fiiti. \p \v 27 Wèè dɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀ mbɛ̀ we ndɔ́, kɛ̀ mɛyɛi ntuɔ̀kùní wèè dɔ̀ɔ̀ri mɛyɛi. \p \v 28 Wèè duɔ́ nhomɑ́ɑ̀ o kpɑ̀tì ò bo do, wèè borimɛ wenni kòò mbitírí. \p \v 29 Wèè ɑ̃ɑ̃̀ dikɔnkɔɔ̀nnì o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ ò í cɔ̃́ntí dɛ̀mɑrɛ̀, kuyɛìnkù nɑɑ̀ mmɛciì nyiɛ̀ nkó kudɑɑkù nku. \p \v 30 Onitisɑ̀ù dɔɔ̀rìmɛ̀ duɔ̀ mmufòmmu mmu. Wèè ciì kòò nɔ nkɛ yũɔ̃nní bɛtɔbɛ̀ o bíɛ́kɛ̀. \p \v 31 Wèè borimɛ wenni ò mɔ̀kɛmu mucɔ̃́ntimu kɛtenkɛ̀ ĩ́nkɛ̀, onitiyonkuwe nɛ̀ wèè dɔ̀ɔ̀ri mɛyɛi nkɛ̀ bɛ̀ mɔ̀kɛ bɛ kɔ̃mu mɛdiɛ̀. \c 12 \p \v 1 Wèè dɔ́ kɛ́ciitɛ́ weè yie nyitié, kuyɛìnkù kuù í kemmu itié. \p \v 2 Kuyie nhɔ̃ɔ̃ pɛ́nsìrì wèè dɔɔ̀rìmɛ̀ wenni wènwe, kɛ́bekɛ́nɛ̀ wèè yɛ̀mmɛ̀ í wenni. \p \v 3 Òmɔù ɔ̃ɔ̃ í nfìí nhomɑ́ɑ̀ nɛ̀ kuyonku, wèè dɔ̀ɔ̀ri Kuyie ndɔ́mɛ̀ weè ɔ̃ nfííkú. \p \v 4 Onitiposɑ̀ù duɔ̀ nho dɔù nwe kuyɛǹnɑɑtí, kòo yɛiwe do mmumɔmmú mùù cɑ̀ɑ́ nho dɔù. \p \v 5 Bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ kó mɛyɛ̀mmɛ̀ tu mɛsɑ̀ɑ̀mɛ̀ mmɛ, kɛ̀ bɛyɛibɛ kɔ̃mɛ tú mɛ̀ɛ̀ ɔ̃ ndɔ́ kɛ́ciitɛ́. \p \v 6 Bɛyɛibɛ nɑ́ɑǹtì tu didíiǹtɑ̃́rì ndi dìì kɔ̀ù, kɛ̀ bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ kpɛti tú tìì dɛɛrí bɛtɔbɛ̀ nɛ̀ mukṹṹ. \p \v 7 Kɛ̀ bɛnitiyɛibɛ do bɛ kpɛrɛ mɑrɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í nkpɑɑ́, bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ cɛ̃́ĩ siì ɔ̃ nfííkú teii. \p \v 8 Bɛ̀ sɑ̃ntí wèè ciì wènwe, kɛ sɑ̃́ɑ̃́ nkuyɛìnkù. \p \v 9 A bo mmɔkɛmɛ̀ otɔ̃ntì òmɑ́ɑ̀ dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo dɛ́úkùnnɛmɛ̀ ɑmɑ́ɑ̀ kɛ mɔ́ntɛ́ mudiì. \p \v 10 Onitisɑ̀ù ɔ̃ ndɑkɛmu o wũɔ̃ kpɛ́í, kòo yɛiwe miɛkɛ ì cɔ̀ú. \p \v 11 Wèè kuuti kupɑku weè mɔ̀kɛ tidiitì, wèè firì dɛtetìrɛ̀ ò í ciì. \p \v 12 Bɛnitiyɛibɛ dɔ́ mucɔ̃́ntimu yɛimu mmu, bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ bɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ cɔ̃ntɛ. \p \v 13 Onitiyɛiwe nɑ́ɑǹtì ò pĩĩ mmu, kòo sɑ̀ù ɔ̃ɔ̃ yɛ̀ bɑ́ tìì miɛkɛ. \p \v 14 Onìtì piɛti mɛsɑ̀ɑ̀ nho nɑ́ɑǹtì miɛkɛ nkɛ, bɛ̀ piɛti mɛ̀ɛ̀ botí mucɔ̃́ntimu mutɔ̃mmú miɛkɛ. \p \v 15 Kuyɛìnkù yɛ̀mmɛ̀ ɔ̃ ndo nkù dɔ̀ɔ̀ri dɛ̀ wennimu, wèè ciì kòò yìé nyitié. \p \v 16 Kuyɛìnkù kuù miɛkɛ cɔ́ú mmɛcɑ̃ɑ̃, wèè ciì kòò sɔ̀rì o miɛkɛ. \p \v 17 Wèè nɑ̀ɑ́ ntimɔ́mmɔnti weè tũ̀nni tinɑ́ɑǹtì, wèè nɑ̀ɑ́ nsiyɑ́ɑ̀bìsí kòò tì cɑ̀ɑ̀ri. \p \v 18 Wèè nùù yɑu o nɑ́ɑǹtì kɔ̀ùrìmu disiè kɔ̃mɛ, wèè ciì kòo nɑ́ɑǹtì miɛkùnko. \p \v 19 Timɔ́mmɔnti ɔ̃ mbomu sɑ̃́ɑ̃̀, kɛ̀ siyɑ́ɑ̀bìsí pɛ̃nkù mɛcɑ̃ɑ̃. \p \v 20 Bɛ̀ɛ̀ wɑnti mɛyɛi mbɛ̀ tu bɛniticiìmbɛ̀ mbɛ, bɛ̀ɛ̀ tiè nyitié nsɑ̀ɑ̀yì kɛ̀ bɛ̀ piɛti diwɛ̀ì. \p \v 21 Mɛyɛi mmɑmɛ̀ í tuɔ̀kùní bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀, mɛ̀ tùɔ̀kùní bɛyɛibɛ mbɛ. \p \v 22 Kuyie nyí dɔ́ siyɑ́ɑ̀bìsí yɛmbɛ̀, kù dɔ́ timɔ́mmɔnti yɛmbɛ̀ mbɛ. \p \v 23 Wèè ciì ò í pɔtì o ciì, kuyɛìnkù kuù bɛnkú ku yɛìntì. \p \v 24 Wèè dɔ́ mutɔ̃mmú weè nɑɑ̀ nhokpɑ̀ɑ̀tì, kòo tɔ̃nnɛ́díétì nɑɑ̀ nkudɑɑkù. \p \v 25 Iyɛntotí yɔku onìtì nwe kɛ̀ tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì ò kpénkùnko. \p \v 26 Onitisɑ̀ù bɛnkú o kou kucɛ sɑ̀ɑ̀kù nku, kòo nitiyɛiwe ò fétìnko. \p \v 27 Otɔ̃nnɛ́díétì í cɑ́ɑ́ nyiorimɑɑ, dɛ̀ɛ̀ wenni onìtì kpɛ́í dɛɛ̀ tu mutɔ̃mmú. \p \v 28 Wèè yìé nKuyie nkpɛti ò kèrí mufòmmu kó kucɛ nku, dɛ kó kucɛ í kɔrìnɛ̀ mukṹṹ mborɛ̀. \c 13 \p \v 1 Dɛbirɛ dɛ̀ɛ̀ ciì dɛɛ̀ yìé ndɛ cicɛ tié, dɛ̀ɛ̀ mɔ̀kɛ tɛfentɛ̀ dɛ̀ í yíé nhòmɔù kpɛti. \p \v 2 Onitisɑ̀ù nɑ́ɑǹtì ò pɛí mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ, kòo yɛiwe ɔ̃ nwɑnti kɛ́dɔɔ̀ mɛyɛi. \p \v 3 Wèè yɛ̃́ ò nɑ̀ɑ́ nkɛ tú mù weè kɑ̃nkɛ́ o fòmmu, wèè í yɛ̃́ ò nɑ̀ɑ́ nkɛ tú mù kòò cɑ̀ɑ̀ri o kɔ̃mu. \p \v 4 Otɔ̃nnɛ́díétì í pɛ́ú ò dɔ́ dɛ̀, wèè dɔ́ mutɔ̃mmú weè dɛ̀ piɛti. \p \v 5 Onitisɑ̀ù í dɔ́ siyɑ́ɑ̀bìsí, kòo nitiyɛiwe cɑɑ̀ri kɛ ɑ̃ɑ̃̀ omɑ́ɑ̀ ifɛi. \p \v 6 Wèè dɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ ɔ̃ nhò kɑ̃nkɛ́mu, kòo nitiyɛiwe yɛi nhò fétìnko. \p \v 7 Bɛ̀mɑbɛ̀ ɔ̃ ndɔɔri kɛ dò mbɛ̀ kpɑ̀ɑ̀tirì bɑ́ bɛ̀ nɛ́ í mɔkɛ dɛ̀mɑrɛ̀, kɛ̀ bɛtɔbɛ̀ ndɔɔri kɛ dò mbɛ̀ tu bɛcĩ̀rìbɛ̀ kɛ̀ nɛ́ mɔkɛ dɛmɔu. \p \v 8 Tikpɑ̀tì yiɛ̀ nhɔ̃ɔ̃ yietí mɔ̀nnì mɑrì kɛ́dɛɛtɛ́ o fòmmu, ocĩ̀rì yie í yĩɛ̃̀kù tìmɑtì. \p \v 9 Onitisɑ̀ù dònnɛ̀ fìtírɛ̀ dɛ̀ɛ̀ cɔ̀ú dɛ̀ndɛ, kòo yɛiwe dònnɛ̀ fìtírɛ̀ dɛ̀ɛ̀ ku. \p \v 10 Tɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀ nce nyɛkpɑ̀rɛ̀ nyɛ, wèè ciì kòò yìé nyitié. \p \v 11 Bɛ̀ wɑɑ́ ntìì kpɑ̀tì pɛ́u dimɔ̀nnì dimɑ́ɑ̀ tì dèu mɛcɑ̃ɑ̃ mmɛ, bɛ̀ wɑɑ̀ ntì sɑ́m̀pɔ́ sɑ́m̀pɔ́ tiì dɛ̀úkú. \p \v 12 Kɑ̀ɑ kèḿmú dɛ̀mɑrɛ̀ kɛ mɔntɛ́ dɛ̀ cɑ̀ɑ̀ri mɛyɛ̀mmɛ̀ mmɛ, kɑ̀ɑ dɔ́ dɛ̀mɑrɛ̀ kɛ dɛ̀ pɛ̀tɛ́, dɛ̀ duɔ̀ mufòmmu mmu. \p \v 13 Wèè yetɛ itié nhò bo yɑ̀ dɛ kó tiyeti, wèè yetɛ ikuɔ́ kòo yɑ̀ dɛ kó mucɔ̃́ntimu. \p \v 14 Mɛciì nyiɛ̀ nkó itié nyiì duɔ̀ mmufòmmu, kɛ dɛɛrí onìtì nɛ̀ dɛ̀ɛ̀ nɑ nhò tɔní mukṹṹ. \p \v 15 Bɛ̀ dému mɛciì nyiɛ̀, kòo nitiyɛiwe borimɛ yóù. \p \v 16 Mɛciì nyiɛ̀ nhɔ̃ɔ̃ totí o yɛ̀mmɛ̀ mmɛ kɛ́dɔɔ̀ tìmɑtì, kɛ̀ kuyɛìnkù bɛnkú ku yɛìntì. \p \v 17 Ditɔ̃nnì yɛiri wɑɑ̀ mɛyɛi mmɛ, kɛ̀ ditɔ̃nnì sɑ̀ɑ̀rì tì tũ̀nni. \p \v 18 Wèè yetɛ itié nhò yóó nɑɑ́ nfɛdɑwɑnfɛ̀ nfɛ kɛ̀ bɛ̀ɛ ò sènkɛ̀rì, wèè yie nyitié kɛ̀ bɛ̀ɛ ò sɑ̃ntɛ. \p \v 19 Kòo nìtì dɔ́ dɛ̀mɑrɛ̀ kɛ dɛ̀ pɛ̀tɛ́ dɛ̀ ɔ̃ nhò nɑɑtimu. Bɛnitiyɛibɛ biɛ í dɔ́ kɛ́yóu mɛyɛi. \p \v 20 Wèè nɛitinɛ̀ mɛciì nyɛmbɛ̀ ò ɔ̃ɔ̃ ciitɛ́mu, wèè nɛitinɛ̀ tiyɛìntì kòo nɑɑ́ nkuyɛìnkù. \p \v 21 Mɛyɛi ntũ̀ mbɛnitiyɛibɛ mbɛ, kɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ ntu bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ kó mucɔ̃́ntimu. \p \v 22 Mɛsɑ̀ɑ̀ nyiɛ̀ mbí ɔ̃ sɔɔtɛ́ o kpɛrɛ ndɛ, kòo nitiyɛiwe kpɛrɛ nɑɑ́ mbɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ kpɛrɛ. \p \v 23 Bɛcĩ̀rìbɛ̀ pɑɑ mpɛímu mɛsɑ̀ɑ̀, kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ kɔ̃ mbɛ̀ í wenni mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í. \p \v 24 Wèè í puotì o birɛ, ò í dɛ̀ dɔ́, wèè dɛ̀ dɔ́ weè dɛ̀ tiè. \p \v 25 Onitisɑ̀ù í mɔ́nnì ò yo mmù, onitiyɛiwe weè mɔ́nnì ò yo mmù. \c 14 \p \v 1 Onitipòkù wèè ciì weè mɑɑ̀ o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀, wèè yɛi nkòò tɛ̀ pùɔ̀nnɛ̀ o nɔu. \p \v 2 Wèè borimɛ wenni weè dé Kuyie, wèè borimɛ í wenni kòò kù sènku. \p \v 3 Kuyɛìnkù ɔ̃ nnɑ́ɑ́ tɛfentɛ̀ kó tinɑ́ɑǹtì nti, kɛ̀ mɛciì nyiɛ̀ nkpɛti ò kɑ̃nkù. \p \v 4 Inɑ̀ɑ̀kɛ ìì dùɔ̀ ì í borɛ̀, mùmɑmù ɔ̃ɔ̃ í nhɑ̃ yɛbuɔ, inɑɑkperí borɛ̀ tidiitì dɛ mbo. \p \v 5 Timɔ́mmɔnti yiɛ̀ nnɑ̀ɑ́ nhò yɑ̀ dɛ̀ndɛ, kɛ̀ siyɑ́ɑ̀bìsí yiɛ̀ nnɑ̀ɑ́ nhò í yɑ̀ dɛ̀. \p \v 6 Tɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀ nhɔ̃ɔ̃ wɑmmú mɛciì nkɛ mɔ́ntɛ́mu, wèè mɔ̀kɛ mɛyɛ̀mmɛ̀ kòo pɛ́tɛ́ mɛciì nfɑ̀ɑ̀rɛ̀. \p \v 7 Kɛntɛ́ kuyɛìnkù ɑ í yóó pɛ́tɛ́ mɛciì nkpɛti mɑtì ku borɛ̀. \p \v 8 Wèè ciì weè yɛ̃́ ò dɔ̀ɔ̀ri mɛ̀, kɛ̀ kuyɛìnkù yɛìntì tu kù bo nsoúmɛ̀. \p \v 9 Kɛ̀ kuyɛìnkù dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi ndɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í nkù dò mmɛ̀mɑmɛ̀, wèè borimɛ wenni weè piɛti Kuyie nkó mɛsɑ̀ɑ̀. \p \v 10 Onìtì weè ɔ̃ nyɛ̃́ o yɛǹcɑɑ̀rìmɛ̀ dòmmɛ̀ nɛ̀ o wɛ̀ì, otɔù bɑ́ɑ́ nɑ kɛ́nyɛ̃́ dɛ̀ ò dòmmɛ̀. \p \v 11 Bɛnitiyɛibɛ cɛ̃́ĩ yóó duómu kɛ̀ bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ kpɛsi ndɛ́úkú. \p \v 12 Mɔ̀nnì mɑrì onìtì yɛ̀mmɛ̀ ɔ̃ ndò nho borimɛ wennimu kɛ̀ mɛ̀ nɛ́ ò kɔ̀rinɛ̀ mukṹṹ. \p \v 13 Onìtì bo nɑ kɛ́sɔnnɛ o yɛǹcɑɑ̀rìmɛ̀ kɛ́ndɑú, kɛ̀ mudɑɑ́ nní nyóó deè kɛ̀ mɛyɛǹcɑɑ̀rìmɛ̀ feitɛ́. \p \v 14 Wèè borimɛ í wenni ò yóó yɑ̀mu dɛ kó tiyeti, wèè kɔ̃mɛ wenni kòo yeti ntú tisɑ̀ɑ̀tì. \p \v 15 Wèè í dɑkɛ weè yìé mbɛ̀ nɑɑ́ ntì timɔu, wèè dɑ̀kɛ kòò ɔ̃ɔ̃ totí o yɛ̀mmɛ̀. \p \v 16 Wèè ciì weè dé mɛyɛi nkɛ mɛ̀ kɛnní, kuyɛìnkù í yĩɛ̃̀kù dɛ̀mɑrɛ̀ kɛ mɔkɛ tɛfentɛ̀. \p \v 17 Wèè miɛkɛ cɑ̃ɑ̃ kɛ pɛ́íkú ò dɔ̀ɔ̀ri dɛyɛìnkpɛrɛ ndɛ. Kɛ̀ bɛ̀ sènku wèè yɛ̀mmɛ̀ í wenni. \p \v 18 Bɛ̀ɛ̀ í toti bɛ yɛ̀mmɛ̀ bɛ cɔ̃́ntimu tu tiyɛìntì, bɛ̀ɛ̀ totí bɛ yɛ̀mmɛ̀ kɛ̀ bɛ kɔ̃mu tú bɛ̀ bo yĩ́ɛ̃́tɛ́mɛ̀ dɛ̀mɑrɛ̀. \p \v 19 Bɛnitiyɛibɛ yóó nínkúmu bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ ììkɛ̀. Kɛ̀ bɛnitidɔnnibɛ̀ ndɑri bɛ̀ɛ̀ wetí bɛ kó yɛbòrɛ̀ kɛ dɔ́ kɛ́tɑ. \p \v 20 Kpɑnkpɛrɛ í mɔkɛ o nɛ́po, tikpɑ̀tì yiɛ̀ nyie nɛ́pobɛ̀ í sénní. \p \v 21 Wèè sènkɛ̀rì o kou ò dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi mmɛ, dɛ̀ nnɑɑti mɛsémmɛ̀ bonɛ̀ wè bɛcĩ̀rìbɛ̀. \p \v 22 Bɛ̀ɛ̀ wɑnti mɛyɛi mbɛ̀ fietimu, bɛ̀ɛ̀ wɑnti mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ̀ bɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri dɛ̀ɛ̀ wenni kɛ síɛ́. \p \v 23 Mutɔ̃mmú mumɔu mɔ̀kɛmu mucɔ̃́ntimu, kɑ̀ɑ mɛ mpoti dinùù mɑ́ɑ̀ dikònnì dɑ pĩ́. \p \v 24 Mɛciì nyɛmbɛ̀ cɔ̃́ntimu tu tikpɑ̀tì kɛ̀ tiyɛìntì yó ntú tiyɛìntì sɑ̃́ɑ̃̀. \p \v 25 Timɔ́mmɔnti yiɛ̀ nnɑ̀ɑ́ nho yɑ̀ dɛ̀ndɛ kɛ dɛɛrí bɛnìtìbɛ̀, kɛ̀ siyɑ́ɑ̀bìsí yiɛ̀ nnɑ̀ɑ́ nhò í yɑ̀ dɛ̀. \p \v 26 Wèè dé Kuyie nhò í yĩɛ̃̀kù tìmɑtì, kɛ̀ kù kɑ̃nkɛ́ o bí. \p \v 27 A bo ndémɛ̀ Kuyie ndɛɛ̀ duɔ̀ mmufòmmu, kɛ dɛɛrí onìtì nɛ̀ dɛ̀ɛ̀ nɑ nhò tɔní mukṹṹ. \p \v 28 Kòo kpɑ̀ɑ̀tì nìtìbɛ̀ sũ ò ɔ̃ ndɛumu, kɛ̀ bɛ̀ kɛ̃kɛ o kpɑ̀tìi do. \p \v 29 Wèè miɛkɛ í cɑ̃kɛ́ kɛ pɛ́íkú weè ciì, wèè kɔkɛ pɛ́íkú mɛcɑ̃ɑ̃ nkòò bɛnkú ò tumɛ̀ kuyɛìnkù. \p \v 30 Kuyɛǹnɑɑtí tú kukɔ̃ǹnɑɑtí nku, kɛ̀ mɛpómmɛ̀ tu mumɔmmú mùù cɑ̀ɑ́ ntikɔ̃̀ntì. \p \v 31 Wèè sènkɛ̀rì ocĩ̀rì ò sènkɛ̀rì Kuyie nku kùù ò dɔ̀ɔ̀, wèè mɔ̀kɛnɛ̀ ocĩ̀rì mɛsémmɛ̀ kòò dɛ̀úkùnko ku yètìrì. \p \v 32 Onitiyɛiwe yɛi mmɛɛ̀ ò buɔ̀, onitisɑ̀ù í yĩɛ̃̀kù tìmɑtì bɑ́ mukṹṹ. \p \v 33 Mɛyɛ̀mmɛ̀ yiɛ̀ weè mɔ̀kɛ mɛciì, kuyɛìnkù bɑ́ɑ́ nɑ kɛ́ mɛ̀ bɑntɛ́. \p \v 34 Kubotí kùù tɔ timɔ́mmɔnti kuù dɛ̀úkú, kɛ̀ mɛyɛi nhɑ̃ɑ̃̀ kubotí ifɛi. \p \v 35 Okpɑ̀ɑ̀tì sɑ̃ntí bɛtɔ̃mbɛ̀ bɛ̀ɛ ciì bɛ̀mbɛ, kòo miɛkɛ cɔ́ú mbɛ̀ɛ̀ ò ɑ̃ɑ̃̀ ifɛi. \c 15 \p \v 1 A bo tɛ̃́nnɛ́mɛ̀ otɔù tinɑ́ɑ́nnɑtì dɛ̀ bónkùnko kɛmiɛkɛ nkɛ, kɛ̀ tinɑ́ɑnyɛiti kɛ̀ íinko. \p \v 2 Mɛciì nyiɛ̀ nnɑ́ɑǹtì nɑɑtimu, kɛ̀ kuyɛìnkù nɑ́ɑntɛ ntiyɛìnnɑ́ɑǹtì. \p \v 3 Kuyie nwùómmu tipíìtì timɔu, kɛ wúó mbɛyɛibɛ nɛ̀ bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀. \p \v 4 Tinɑ́ɑǹnɑtì duɔ̀ mufòmmu mmu, kɛ̀ tinɑ́ɑnyɛiti kɔùrì mɛyɛ̀mmɛ̀. \p \v 5 Kuyɛìnkù kuù sènku ku cicɛ tié, wèè dɑ̀kɛ kòò ì yié. \p \v 6 Tikpɑ̀tì diɛtì bo onitisɑ̀ù cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ miɛkɛ nkɛ kòo nitiyɛiwe kó mucɔ̃́ntimu tú mɛyɛǹcɑɑ̀rìmɛ̀. \p \v 7 Mɛciì nyɛmbɛ̀ ntùònko mɛciì mmɛ, tiyɛìntì kpɛrɛ í mɛ ndò. \p \v 8 Kuyie nyí dɔ́ bɛnitiyɛibɛ pɑ̃rɛ̀, kù cɔú bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ kó mubɑ́ɑmmu mmu. \p \v 9 Kuyie nyí dɔ́ bɛnitiyɛibɛ borimɛ bìtì, kù dɔ́ bɛ̀ɛ̀ wɑnti bɛ̀mbɛ dɛ̀ɛ̀ wenni. \p \v 10 Fɛnɑsɑ̃́ɑ̃̀fɛ̀ bo wèè yóu kucɛ o kpɛ́í nkɛ, wèè yetɛ itié nhò yóó kúmu. \p \v 11 Kuyie nyɛ̃́mu kudɔnkù dòmmɛ̀, kù nɛ́ bɑ́ nyɛ̃́ onìtì yɛ̀mmɛ̀ mmɑɑ̀? \p \v 12 Tɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀ nyí dɔ́ bɛ̀ɛ ò kpɑnnɛ̀, ò í kɔrì mɛciì nyɛmbɛ̀ borɛ̀. \p \v 13 Kuyɛǹnɑɑtí cɑɑ́nnì kɛyììkɛ̀ nkɛ, kɑ̀ɑ yɛ̀mmɛ̀ cɑ̀ɑ̀rɛ̀ kɛ̀ɛ yɑ̃́tí kɛ́yɑ̃́tí. \p \v 14 Wèè mɔ̀kɛ mɛyɛ̀mmɛ̀ weè wɑnti mɛciì nkɛ́yĩ́ɛ̃́tɛ́ dɛ̀mɑrɛ̀, dɛ̀ ɔ̃ nnɑɑti kuyɛìnkù ku yɛìntì miɛkɛ nkɛ. \p \v 15 Yɛwe yɛmɔu tu mɛfɛ̃́ṹtímɛ̀ mmɛ osénnìwè borɛ̀, kɛ tú dibɑnni sɑ̃́ɑ̃̀ wèè yɛ̀mmɛ̀ nɑɑti o borɛ̀. \p \v 16 Kɑ̀ɑ kpɑ ɑ kpɛrɛ kɛ dé Kuyie ndɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo ndɛ̀ mɔ̀kɛmɛ̀ kɛ bonɛ̀ iyĩ̀ɛ̃̀kɛ. \p \v 17 Kɑ̀ɑ yo ntikũnfɑ̃ɑ̃̀tì kɛ bonɛ̀ diwɛ̀ì dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo nyommɛ̀ inɑɑmɑ̀ɑ mɛkùɔ̀ nkpɛyi kɛ bonɛ̀ yɛkpɑ̀rɛ̀. \p \v 18 Kɛmiɛkɛ yiɛ̀ nce nyɛkpɑ̀rɛ̀ nyɛ, wèè pĩĩ nhomɑ́ɑ̀ kòo yɛ̀ bónkùnko. \p \v 19 Otɔ̃nnɛ́díétì cɛ ɔ̃ ndɑ́ɑ́tí tipotì nti, kòo nitisɑ̀ù kɔku wenni. \p \v 20 Dɛbirɛ dɛ̀ɛ̀ ciì dɛ̀ nɑ́ríkùnko dɛ yɛmbɛ̀ yɛ̀mmɛ̀ mmɛ, kɛ̀ dɛ̀ɛ yɛi nkɛ̀ dɛ̀ bɛ̀ sènku. \p \v 21 Kɛ̀ kuyɛìnkù dɔ̀ɔ̀ri dɛyɛìnkpɛrɛ dɛ̀ ɔ̃ nkù nɑɑtimu, wèè toti o yɛ̀mmɛ̀ kòò dɔ̀ɔ̀ri dɛ̀ɛ̀ wenni. \p \v 22 Kòo nìtì í békú bɛtɔbɛ̀ mɛciì o kpɛrɛ bɑ́ɑ́ yie, kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ pɛ́u ò duɔ́ nyitié nwèe nɑ kɛ́ dɛ̀ dɔ̀ɔ̀. \p \v 23 Kòo nìtì nɔ nkɛ tɛ̃́nnìnko tinɑ́ɑǹtì dɛ̀ wennimu, kɛ nɑɑti ò bo bɛ́immɛ̀ tinɑ́ɑǹtì tìì wenni dɛ̀ dò nwèe tì bɛ́i ndìì mɔ̀nnì. \p \v 24 Onìtì wèè ciì ò tũ ndɛ ĩ́nkɛ̀ kó kucɛ nku mufòmmu kɔku, kɛ búútí kùù cuuti kudɔnkù. \p \v 25 Kuyie nhɔ̃ɔ̃ pɔntɛmu tɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀ ncĩ́ɛ̃̀tɛ̀, kɛ́nkɑ̃nkɛ́ okúpokù kó tɛbɑ̀tɛ̀. \p \v 26 Kuyie nyí dɔ́ mɛyɛ̀mmɛ̀ yɛimɛ, tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì nti kù dɔ́mɛ̀. \p \v 27 Wèè dɔ́ idíítí mɛdiɛ̀ nhò buɔ̀ nho cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ ntɛ, wèè í dɔ́ ticuuti kòò ɔ̃ nfòù kɛ́mɔntɛ. \p \v 28 Onitisɑ̀ù ɔ̃ɔ̃ totí o yɛ̀mmɛ̀ mmɛ kɛ nɛ́ nɑ kɛ́bɛ́i, kòo nitiyɛiwee sɔ̃́ntɛ́ kɛ́pĩɛ̃too tisĩ́ntɛ́nɑ́ɑǹtì. \p \v 29 Kuyie nyí dɔ́ bɛnitiyɛibɛ, kù kèḿmú bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ kó mubɑ́ɑmmu mmu. \p \v 30 Fɛnɔnsɑ̀ɑ̀fɛ̀ nɑ́ríkùnko mɛyɛ̀mmɛ̀ mmɛ, kɛ̀ tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì yɛ̀útí muwɛ̃rímú. \p \v 31 Bɛ̀ kpɑ̀nnɛ̀ wè o ɔ̃nnì kpɛ́í nkòò kèḿmú ò bo mɛciì nyɛmbɛ̀ kó fɛnɑfɛ miɛkɛ nkɛ. \p \v 32 Wèè yetɛ itié nwè í dɔ́ o ɔ̃nnì, wèè kemmu itié nkòò piɛti mɛciì. \p \v 33 A bo ndémɛ̀ Kuyie ndɛ̀ duɔ̀ mmɛciì mmɛ, kɑ̀ɑ dɔ́ kɛ́dɛukɛ, kɛ̃́kùnnɛ ɑmɑ́ɑ̀. \c 16 \s1 Kuyie mpĩ̀ḿmɛ̀ mutɔ̃mmú onìtì borimɛ miɛkɛ \p \v 1 Onìtì ɔ̃ɔ̃ nɑ́kɛ́ ò yóó dɔɔ̀ tìnti kɛ̀ Kuyie nkuù nɛ́ yɛ̃́ tìì yóó dɔɔ̀. \p \v 2 Onìtì yɛ̀mmɛ̀ ɔ̃ ndò nho dɔɔ̀rìmɛ̀ mɛmɔu wennimu, Kuyie nkuù nɛ́ yɛ̃́ bɑ́ wè o yɛ̀mmɛ̀. \p \v 3 A dɔ́ kɛ́dɔɔ̀ tì, duɔ́ nti Kuyie nhɑ bo yɑ̀ tì dɔ̀ɔ̀mɛ̀. \p \v 4 Kuyie ndɔ̀ɔ̀ bɑ́ dɛ̀ kɛ yɛ̃́mu kù dɛ̀ dɔ̀ɔ̀ mùù kpɛ́í, bɑ́ onitiyɛiwe kù ò dɔ̀ɔ̀ diyiè yɛiri kpɛ́í nkɛ. \p \v 5 Kuyie nyí dɔ́ sifeí yɛmbɛ̀ kù yóó bɛ̀ kpetínnɛ́mu. \p \v 6 Mɛsɑ̀ɑ̀ nnɛ̀ timɔ́mmɔnti dɛɛ̀ tũ̀nni mɛyɛi, kɑ̀ɑ dé Kuyie nhɑ ɔ̃ɔ̃ yóumu mɛyɛi. \p \v 7 Kɛ̀ Kuyie mpɛ́nsìrì onìtì borimɛ bɑ́ o dootitɔbɛ̀ bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ ò nɑrikɛnɛ̀mu. \p \v 8 Kɑ̀ɑ dɔ̀ɔ̀ri dɛ̀ɛ̀ wenni kɛ pɛ̀tɛ́ sɑ́m̀pɔ́ dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo dɔɔ̀mɛ̀ dɛ̀ɛ̀ í wenni kɛ́pɛ́tɛ́ mɛdiɛ̀. \p \v 9 Onìtì ɔ̃ nwúómmu ò yóó dɔɔ̀ tì kɛ̀ Kuyie nkuù nɛ́ nte kòò tì dɔ̀ɔ̀. \s1 Bɛkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ borimɛ dòmmɛ̀ \p \v 10 Okpɑ̀ɑ̀tì bekùnɛ̀ Kuyie nkó muwɛ̃rímú mmu ò ɔ̃ɔ̃ í nyetɛ́ o beéntì miɛkɛ. \p \v 11 Kuyie ndɔ́ tí mbeú kɛ̀ dɛ̀ wennimu, kuù ɑ̃nnɛ́ tɛbiètɛ̀ ti bo mbeú mɛ̀ɛ̀ botí. \p \v 12 Okpɑ̀ɑ̀tì í dɔ́ bɛ̀ɛ̀ dɔɔ̀rìmɛ̀ í wenni, wèè dɔ̀ɔ̀ri dɛ̀ɛ̀ wenni weè kpɑ̀tì ɔ̃ nfííkú. \p \v 13 Okpɑ̀ɑ̀tì dɔ́ wèè nɑ̀ɑ́ wènwe weti weti, kɛ dɔ́ wèè nɑ̀ɑ́ ntimɔ́mmɔnti. \p \v 14 Kòo kpɑ̀ɑ̀tì miɛkɛ pɛikɛ ò bo nɑ kɛ́kuɔ onìtì, mɛciì nyiɛ̀ nweè bo nɑ kɛ́bónkùnnɛ okpɑ̀ɑ̀tì miɛkɛ. \p \v 15 Okpɑ̀ɑ̀tì wɛ̀ì duɔ̀ mmufòmmu mmu, kòò dɔ̀ɔ̀ri mɛ̀ɛ̀ sɑ̀ɑ̀ ndò nfɛtɑboofɛ. \s1 Onìtì fòmmu miɛkɛ dɛ̀ɛ̀ tu dɛsɑ̀ɑ̀rɛ̀ \p \v 16 A bo mmɔkɛmɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo mmɔkɛmɛ̀ mɛsɔɔ, kɑ̀ɑ bo nciìmɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo mmɔkɛmɛ̀ idíítí. \p \v 17 Bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ yennínɛ̀mu mɛyɛi nkó kucɛ, wèè dɑ̀kɛ o borimɛ kpɛ́í nhò dɔ́ o fòmmu mmu. \p \v 18 Tɛpɔ̀tɛ̀ tɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ niitɛ́ kɛ́pĩ́ nhonìtì kóo cɑ̀kɛ, tɛfentɛ̀ tɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ niitɛ́ kɛ pĩ́ nhonìtì kòo do. \p \v 19 A bo nwɛ̃nnɛ́mɛ̀ bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ kɛ kpɑ ɑ kpɛrɛ dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo wɛ̃nnɛ́nɛ̀mɛ̀ sifeí yɛmbɛ̀ kɛ̀ dí totí bɛ̀ ɛí dɛ̀. \p \v 20 Kɑ̀ɑ totí ɑ yɛ̀mmɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ dɔ̀ɔ̀ dɛ̀mɑrɛ̀ ɑ bo yɑ̀ diwɛ̀ì, wèè duɔ́ nhomɑ́ɑ̀ Kuyie ndɛ̀ bo nhò nɑɑti. \p \v 21 Wèè nɑ̀ɑ́ ntinɑ́ɑǹtì tìì wenni bɛ̀ we ntú mɛciì nyiɛ̀, wèè nɑ̀ɑ́ ntinɑ́ɑnnɑtì bɛ̀ yìé nweè kpɛti. \p \v 22 Bɛ̀ɛ̀ mɔ̀kɛ mɛciì mɛ̀ bɛ̀ duɔ̀ mmufòmmu mmu, kɛ̀ kuyɛìnkù yɛìntì kù kɔ̀ù. \p \v 23 Mɛciì nyiɛ̀ nhɔ̃ɔ̃ totí o yɛ̀mmɛ̀ mmɛ kɛ bɛ́i nkɛ̀ bɛ̀ mɛ nyié nho nɑ́ɑǹtì. \p \v 24 Tinɑ́ɑǹnɑtì dònnɛ̀ mɛcekùɔ̀ mmɛ kɛ wɛɛti dinùù, kɛ duɔ̀ nkukɔ̃ǹnɑɑtí. \p \v 25 Onìtì yɛ̀mmɛ̀ ɔ̃ ndò nho borimɛ wennimu kɛ̀ mɛ̀ nɛ́ ò kɔ̀rinɛ̀ mukṹṹ. \p \v 26 Dikònnì diì ɔ̃ nte kòo nìtìi pĩ́ mmutɔ̃mmú, kɛ yɛ̃́ ò dɔ́mɛ̀ kɛ́di. \p \v 27 Onitiyɛiwe wɑɑ̀ mmɛyɛi mmɛ kòo nɑ́ɑǹtì tùɔ̀ mmuhɑ̃ɑ̃́ nkɔ̃mɛ. \p \v 28 Onitiyɛiwe wɑɑ̀ nyɛkpɑ̀rɛ̀ nyɛ, kòo nɑ́ɑntɔutì tɔ̃̀ũ̀ tinɛ́potì. \p \v 29 Onitiyonkuwe ciì mbɛnìtìbɛ̀ mbɛ kɛ bɛ̀ tɑnnìnko mɛyɛi nkó kucɛ. \p \v 30 Wèè ũ̀ṹ nkɛ mɑɑ́ nho bɛ̀nnì kɛ dɔ́ kɛ́dɔɔ̀ mɛyɛi, nhò mɛ̀ dɔ̀ɔ̀mu kɛ dèè. \p \v 31 Tiyùpɛ̀ítì tu kusɑ̃rìkù sɑ̀ɑ̀kù nku, kɛ yɛ̃́ mufòmmu okùmù tumɛ̀ bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ kó mucɔ̃́ntimu mmu. \p \v 32 Onitidɔ̀ù mɔ́mmuɔ ntú wèè nɔ nkɛ ĩkù o miɛkɛ, wèè nɔ nkɛ pĩĩ nhomɑ́ɑ̀ ò pɛ̃ɛ̃tɛ́mu wèè ɔ̃ɔ̃ kpɑ nkɛ́nɑ. \p \v 33 Onìtì ɔ̃ ntɑ̃ũ tɛ́tɛ́ kɛ bo yɑ̀ nɑnkɛ kpɛti nti, dɛmɔu dɛ̀ɛ̀ nɛ́ dɔɔri dɛ̀ bonní Kuyie mborɛ̀ ndɛ. \c 17 \p \v 1 Kɑ̀ɑ yo ntikũnfɑ̃ɑ̃̀tì kɛ bonɛ̀ diwɛ̀ì dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo nhɑ̃mɛ̀ imɑɑ mpìɛ́kɛ́ tɛ̀ɛ̀ cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kɛ bonɛ̀ yɛkpɑ̀rɛ̀. \p \v 2 Otɔ̃ntì wèè ciì ò ɔ̃ɔ̃ bɑɑtɛ́mu tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ birɛ dɛ̀ɛ̀ yetɛ ditoò, kɛ́wɛ̃nnɛ́nɛ̀ dɛ tebìí kɛ̀ bɛ̀ɛ totɛ́ dɛ cicɛ kpɛrɛ. \p \v 3 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ yɑ́ɑ́kɛ́ mɛsɔɔ nnɛ̀ timɑ́tì pɛ́ítì muhɑ̃ɑ̃́ mmiɛkɛ nkɛ, Kuyie nkuù mɛ nyɑ̀ú onìtì yɛ̀mmɛ̀ mmɛ. \p \v 4 Onìtì wèè dɔ́ mɛyɛi nhò kemmu inɔ́ndiɛ nyɛiyi yɛmbɛ̀ mbɛ, kɛ̀ siyɑ́ɑ̀bìsí yiɛ̀ nkenti siyɑ́ɑ̀bìsí. \p \v 5 Wèè dɑú ocĩ̀rì ò dɑú Kuyie nku kùù ò dɔ̀ɔ̀, kɛ̀ mɛyɛi ntùɔ̀kɛní otɔù kɑ̀ɑ ò dɑú ɑ bɑ́ɑ́ mɔ́ntɛ́ dɛ kó tiyeti. \p \v 6 Bɛkótíbɛ̀ kó diwɛ̀ì tu bɛ yɑɑ̀bí, kɛ̀ ibí kpɛri tú i cicɛ. \p \v 7 Kuyɛìnkù í yíénnɛ̀mɛ̀ tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì, siyɑ́ɑ̀bìsí yiɛ̀ nyí mɛ nyíénnɛ̀ ò bo mbɑkɛ́mɛ̀. \p \v 8 Bɛ̀mɑbɛ̀ yɛ̀mmɛ̀ dò nticuuti dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ ɔ̃ nte kɛ̀ bɛ̀ dɔ́ tìi dɔ̀ɔ̀. \p \v 9 Kɛ̀ bɛ̀ dɑ dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi nkɑ̀ɑ mɛ̀ yɛ̃̀ dí nnɑɑti, kɑ̀ɑ mɛ̀ mmɛ̀ dènniní sɑ̃́ɑ̃̀ dí nsĩ̀. \p \v 10 Kɑ̀ɑ kpɑnnɛ̀ wèè ciì dɛ̀ bo ò teennɛ̀ kɛ́pɛ̃ɛ̃tɛ́ ɑ bo puotímɛ̀ kuyɛìnkù dinɑsɑ̃́ũ̀ kucɛ tɛkɔ̀ùtɛ̀ (100). \p \v 11 Onitiyɛiwe ɔ̃ ndɔ́ mɛcɑɑ̀rìmɛ̀ mmɛ ò mɛ nyóó mɑ́ɑ́nɛ̀mu ditɔ̃nnì yɛiri. \p \v 12 Kɑ̀ɑ conɛ̀ kumuntũnkù kùù mɔ̀ńtɛ́ ku bí dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo conɛ̀mɛ̀ kuyɛìnkù nɛ̀ ku yɛìntì. \p \v 13 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ dɔɔ̀ wè mɛsɑ̀ɑ̀ nkòo dɔɔ̀ mɛyɛi, mɛyɛi nyí iiti o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀. \p \v 14 Kɑ̀ɑ ketɛ́ dikpɑ̀nnì ɑ kpɛ̃̀tɛ́ kukpɛ̃́roo nku, yĩ́ yúóó kɛ dikpɑ̀nnì mu nyí ketɛ́. \p \v 15 Kuyie nyí dɔ́ onìtìi cɑɑ̀rɛ̀ kɑ̀ɑ ò kòńnɛ́, kù mɛ nyí dɔ́ wè nnɑɑti kɑ̀ɑ dɔ̀ ò cɑ̀ɑ̀rɛ̀. \p \v 16 Kuyɛìnkù yóó dɔɔ̀nɛ̀ bɑ idíítí, kù bo ì dontɛ́nɛ̀ mɛciì mmɑɑ̀? Kù í mɔkɛ dɛ kó mɛyɛ̀mmɛ̀. \p \v 17 Onìtì ɑ nɛ́po ɔ̃ ndɑ dɔ́mu bɑ́ dìì mɔ̀nnì, kɑ̀ɑ kou dɑ teénnɛ̀ diyiè yɛiri. \p \v 18 Kuyɛìnkù kuù ɔ̃ɔ̃ bɛ́i nkɛ́potɛ́ ku nɔ̀ùtɛ̀ kɛtenkɛ̀ kɛ dɔ̀ kù bo yietí otɔù kó dibɑ̀nnì. \p \v 19 Wèè nɔnnɛ̀ yɛkpɑ̀rɛ̀ ò dɔ́ mɛyɛi mmɛ, wèè tɑ̃ omɑ́ɑ̀ ò dotimu. \p \v 20 Oniticiìntì bɑ́ɑ́ yɑ̀ diwɛ̀ì, kɛ̀ mɛyɛi mpĩĩ fɛnɔ́ndɛnyɛifɛ yiɛ̀. \p \v 21 Wèè pɛitɛ́ kuyɛìnkù ò ɔ̃ mbonɛ̀ mɛyɛǹcɑɑ̀rìmɛ̀ mmɛ, kuyɛìnkù cicɛ í mɔkɛ diwɛ̀ì mɑrì. \p \v 22 Kuyɛǹnɑɑtí tú mutie mmu, kɛ̀ mɛyɛǹcɑɑ̀rìmɛ̀ yɔ̀ku onìtì. \p \v 23 Onitiyɛiwe ɔ̃ɔ̃ cɔutɛ́ ticuuti disɔ̀rì ndi, kɛ́cɑkɛ tibeéntì. \p \v 24 Mɛciì nyiɛ̀ nhɔ̃ nwúó mmɛciì nkpɛrɛ ndɛ, kɛ̀ kuyɛìnkù wùó ndɛdɛ́tirɛ̀ kù í yóó nintɛ dɛ̀. \p \v 25 Kuyɛìnkù cicɛ ɔ̃ mbonɛ̀ mɛyɛǹcɑɑ̀rìmɛ̀ mmɛ, kɛ̀ ku yɔ̃ bonɛ̀ iyĩ̀ɛ̃̀kɛ. \p \v 26 Dɛ̀ í wenni ɑ bo duɔ́mmɛ̀ kɛ̀ wèè í cɑ̀ɑ̀rɛ̀ kòò yietí, dɛ̀ mɛ nyí wenni ɑ bo puotímɛ̀ bɛkótíbɛ̀ bɛ sɑ̀ɑ̀ nkpɛ́í. \p \v 27 Wèè í nɑ́ɑntɛ nɑ́ɑntɛ sɔ̃́ntíkɛ ò mɔ̀kɛ mɛyɛ̀mmɛ̀ mmɛ, wèè miɛkɛ í pɛ́íkú ò ciìmu. \p \v 28 Bɑ́ kuyɛìnkù kɛ̀ kù cĩ̀ɛ̃́kɛ́ bɛ̀ ɔ̃ nyɛ̃́ kɛ tú kù ciìmu, wèè pĩ nho nùù ò ciìmu. \c 18 \p \v 1 Tɛnɔutɛ̃ĩ̀tɛ̀ yiɛ̀ nhɔ̃ ncɑ̃́ɑ̃́ nhomɑ́ɑ̀ ndi, kɛ̀ bɛ̀ ò tié nho miɛkɛ pɛikɛ. \p \v 2 Kuyɛìnkù í wɑnti mɛciì, kù ɔ̃ ndɔ́ kɛ́bɛnkɛ ku yɛ̀mmɛ̀ dòmmɛ̀ mmɛ. \p \v 3 Kɑ̀ɑ yóù bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ dɑ senkɛ̀rìmu, kɑ̀ɑ dɔ̀ɔ̀ dɛ̀ɛ̀ í wenni ɑ di ifɛi. \p \v 4 Onìtì nɑ́ɑǹtì cũmpúrìmu kɛ dònnɛ̀ dɑ̀mɛ́ɛ̀rì, kɛ dò ndinɛ́bòrì kɛ pũɔ̃̀ nkɛ duɔ̀ mmɛciì. \p \v 5 Dɛ̀ í wenni ɑ bo kónnɛ́mɛ̀ wèè cɑ̀ɑ̀rɛ̀, kɛ́toú nwèè í cɑ̀ɑ̀rɛ̀ tinɑ́ɑǹtì. \p \v 6 Kuyɛìnkù nɑ́ɑǹtì wɑɑ̀ nyɛkpɑ̀rɛ̀ nyɛ, kɛ ce nyɛnɑcɛ̀kuutɛ. \p \v 7 Kuyɛìnkù nùù diì kù buɔ̀ nkɛ̀ ku nɑ́ɑǹtì kù pĩĩ timɑ́tì kɔ̃mɛ. \p \v 8 Onɑ́ɑntɔutì nɑ́ɑǹtì ɔ̃ ndò mmucekɔ̀yuo mmu, kɛ wɛɛti kɛ cuutoo tipɔutì miɛkɛ. \p \v 9 Wèè í pĩ́ nho tɔ̃mmú ò í cɑ̃́ɑ̃́nnɛ̀ wèè mù cɑ̀ɑ̀ri. \p \v 10 Kuyie nyètìrì kpeńnì kɛ dò nkuduotí kperíkù nku, bɛ̀ɛ̀ borimɛ wenni bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ sɔri kuù borɛ̀ kɛ bɑ́ nyĩɛ̃̀kù. \p \v 11 Tikpɑ̀tì yiɛ̀ nkpɑ̀tì tiì tu o kó disɔ̀rì, o yɛ̀mmɛ̀ dò ntiì ò kɑ̃nkɛ́ kuduotí kɔ̃mɛ. \p \v 12 Tɛpɔ̀tɛ̀ tɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ niitɛ́ní kɛ́cɑɑ̀rɛ̀ onìtì, wèè kɛ̃́kùnnɛ omɑ́ɑ̀ kòo dɛukɛ. \p \v 13 Wèè ɔ̃ɔ̃ tɛ̃́nnɛ́ tinɑ́ɑǹtì kɛ mu nyí tì kèè mɛsɑ̀ɑ̀ nhò yɛimmu kɛ ɑ̃ɑ̃̀ omɑ́ɑ̀ ifɛi. \p \v 14 Kɑ̀ɑ mɔ nkɑ̀ɑ yɛ̀mmɛ̀ cɑɑ́nnì dɛ̀ ɔ̃ɔ̃ dɑ teennɛ̀mu, kɑ̀ɑ yɛ̀mmɛ̀ mɛ ncɑ̀ɑ̀rɛ̀ bɑ mbo nɑ kɛ́ mɛ̀ cɑ́tinnɛ? \p \v 15 Mɛciì nyiɛ̀ nhɔ̃ nwɑnti kɛ yĩ́ɛ̃́tɛ́mu, wèè mɔ̀kɛ mɛyɛ̀mmɛ̀ kòò kemmu itié. \p \v 16 Ticuuti ɔ̃ɔ̃ kpetɛ́ onìtì nwe kucɛ, kòo nɑ kɛ́tuɔkɛ bɛnitidiɛbɛ̀ borɛ̀. \p \v 17 Wèè niitɛ́ kɛ beé nho kpɛti weè ɔ̃ ndò nhò nɑɑti, yóu kòo dootitɔù tuɔkɛní kɑ̀ɑ yɑ̀. \p \v 18 Kɛ̀ di tɑ̃ũ tɛ́tɛ́ dɛ̀ bo nɑ kɛ́pɑɑ ndikpɑ̀nnì, kɛ́pɑtɛ bɛkperíbɛ̀. \p \v 19 Bɛ̀ cɑ̀ɑ̀rɛ̀ wè ɔ̃ nkpeńnìmu kɛ́pɛ̃ɛ̃tɛ́ dihɛikperì, kɛ̀ yɛkpɑ̀rɛ̀ kpeńnì kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ dimɑ́tìkpetínnì. \p \v 20 Nɛ̀ onìtì nɑ́ɑǹtì miɛkɛ nkɛ ò piɛtimɛ̀ mudiì, o nùù diì te kòò yo. \p \v 21 Onìtì nɑ́ɑǹtì bo nte kòò nfòù yoo tì nte kòo kú, wèè nɔnnɛ̀ tinɑ́ɑǹtì ò yóó yɑ̀mu dɛ kó mucɔ̃́ntimu. \p \v 22 Wèè pɛ̀tɛ́ onitipòkù ò pɛ̀tɛ́ diwɛ̀ì ndi. Kuyie nkuù ò dɔ̀ɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀. \p \v 23 Ocĩ̀rì ɔ̃ nnɑ́ɑ́ nkɛ bɑ́ɑmmu kɛ̀ tikpɑ̀tì yiɛ̀ nni nnɑ́ɑ́ nkɛ̀ dɛ̀ kpeńnì. \p \v 24 Kòo nìtì nɛ́pobɛ̀ sũ dɛ̀ bo nɑ kɛ́ntú o kó mɛyɛi. A nɛ́po mɔ́mmuɔ nɛ́ pɛ̃ɛ̃tɛ́mu ɑ tebitɛ. \c 19 \p \v 1 Kɑ̀ɑ cĩ̀ĩnnì kɑ̀ɑ borimɛ wenni dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo ntúmɛ̀ kuyɛìnkù kɛ nɑ́ɑntɛ siyɑ́ɑ̀bìsí. \p \v 2 Kɑ̀ɑ í yɛ̃́ dɛ̀mɑrɛ̀ dɛ̀ í wenni, kɑ̀ɑ dɔ́ kɛ́dɔɔ̀ dɛ̀mɑrɛ̀ mɛcɑ̃ɑ̃ nhɑ ɔ̃ɔ̃ dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi mmɛ. \p \v 3 Onìtì yɛìntì tiì ɔ̃ nte kòo cɑɑ̀rɛ̀ o borimɛ, kòo miɛkɛ ncɔ́ú nKuyie. \p \v 4 Tikpɑ̀tì yiɛ̀ nnɛ́pobɛ̀ ɔ̃ nsṹũnkomu, kòo cĩ̀rì nɛ́pobɛ̀ɛ ò yɑ̀tɛnɛ̀. \p \v 5 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í ǹyóu wèè soú nkɛ nɑ́ɑ́ nwè í yɑ̀ dɛ̀, siyɑ́ɑ̀bìsí yiɛ̀ mmɛ nyí yóó yentɛ́nɛ̀ tiyɛ̃ĩti. \p \v 6 Bɛ̀ ɔ̃ nkpɛntimu wèè nìtì o ììkɛ̀, kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ bɛmɔu nɛ́po tu wèè pɑ̃ɑ̃. \p \v 7 Ocĩ̀rì tebìí ɔ̃ɔ̃ ò yetɛmu, kòo nɛ́pobɛ̀ɛ ò sĩ̀ntɛnɛ̀, kòò dɔ́ kɛ́ bɛ̀ bɛ́innɛ̀ ò bɑ́ɑ́ bɛ̀ yɑ̀. \p \v 8 Kɑ̀ɑ totí ɑ yɛ̀mmɛ̀ ɑ dɔ́ ɑmɑ́ɑ̀ ndi, wèè mɔ̀kɛ mɛciì nkòò pɛ́ú diwɛ̀ì. \p \v 9 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í nyóu wèè nɑ̀ɑ́ nwè í yɑ̀ dɛ̀, wèè nɑ̀ɑ́ nsiyɑ́ɑ̀bìsí ò fétìnko omɑ́ɑ̀ ndi. \p \v 10 Kuyɛìnkù í mɑnnɛ̀mɛ̀ kù bo mmɔkɛmɛ̀ dɛsɑ̀ɑ̀rɛ̀, kudɑɑkù í mɛ mmɑnnɛ̀ kù bo mbɑkɛ́mɛ̀ bɛkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀. \p \v 11 Wèè ciì weè nɔ nkɛ ĩku o miɛkɛ, ò bo yɛ̃̀mmɛ̀ bɛ̀ ò dɔ̀ɔ̀ mɛ̀ɛ̀ yɛi, dɛɛ̀ ɔ̃ ntú o kó diyètìrì. \p \v 12 Okpɑ̀ɑ̀tì nɑupíɛ́ dònnɛ̀ dicìrícìrì kó fɛũntìfɛ̀ nfɛ, kòo sɑ̀ɑ̀ mboo kɛ dònnɛ̀ tinɛ́mɑɑ̀ntì. \p \v 13 Dɛbirɛ dɛ̀ɛ̀ yɛi ndɛ̀ cɑ̀ɑ̀ri dɛ cicɛ yɛ̀mmɛ̀ mmɛ, onitipòkù wèè mɔ̀kɛ yɛkpɑ̀rɛ̀ kòò dònnɛ̀ dinɛ́sĩ̀mbɑ̀ù dìì dòú sɑ̃́ɑ̃̀. \p \v 14 Dɛbirɛ ɔ̃ɔ̃ tiekɛ dɛ cicɛ cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ ntɛ nɛ̀ o kpɛrɛ, Kuyie nkuù mɛ nhɔ̃ɔ̃ dɑ pɑ̃ onitipòkù wèè ciì. \p \v 15 Titɔ̃nnɛ́díétì mɔ̀kɛ munɔndɔmmú mmu, kɛ̀ tikɔ̃nnɛ́yɑ̃ɑ̃ti yiɛ̀ nkɔ̃nnɛ̀ dikònnì. \p \v 16 Wèè yie nyikuɔ́ ò ɔ̃ nfòùmu, wèè í dɑkɛ o borimɛ kpɛ́í nkòò kɔ̃. \p \v 17 Wèè pɑ̃ɑ̃ mbɛcĩ̀rìbɛ̀ ò pènni Kuyie nku, kɛ̀ kù nɑɑ yóó dɛ̀ nhò tɛ̃̀ńnɛ́. \p \v 18 Ntiè nhɑ birɛ ɑ kpɑɑ́ mɔkɛ dìì mɔ̀nnì mɛfíè, ɑ nɛ́ bɑ́ɑ́ dɛ̀ kùɔ nɛ̀ kɛmiɛkɛ. \p \v 19 Kɛmiɛkɛ diɛkɛ̀ yiɛ̀ nhɔ̃ɔ̃ pɛ́tɛ́mu dɛ kó tiyeti, kòò cɑ̀ɑ̀rɛ̀ ò dò nkɛ́yietímu, kɑ̀ɑ ò yóu ò nɑɑ yóó dɛ̀ yìɛ́mu. \p \v 20 Kéntɛ́ itié, cɔutɛ́ i kɛ́ciitɛ́. \p \v 21 Onìtì ɔ̃ nyɛ̃́mu o yɛ̀mmɛ̀ miɛkɛ ò yóó dɔɔ̀ tì, Kuyie ndɔ́ tì tiì nɛ́ ɔ̃ɔ̃ dɔ̀ɔ̀. \p \v 22 Wèè borimɛ wenni bɛ̀ we ndɔ́, ɑ bo ntúmɛ̀ ocĩ̀rì dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo ntúmɛ̀ oyɑ́ɑ̀bìsíkótì. \p \v 23 Kɑ̀ɑ dé Kuyie nhɑ pɛ́tɛ́ mufòmmu kɛ́di kunɑɑtí bɑ́ mɛyɛi mmɑmɛ̀ bɑ́ɑ́ dɑ tuɔkɛní. \p \v 24 Otɔ̃nnɛ́díétì ɔ̃ɔ̃ bɑɑ́ dicɑbuu miɛkɛ nkɛ, ò nɛ́ bɑ́ɑ́ nɑ kɛ́ɑ̃nnɛ́ muciɛ̀ o nùù. \p \v 25 Potɛ́ tɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀, kuyɛìnkù yóó ciitɛ́mu, kpɑnnɛ̀ wèè mɔ̀kɛ mɛyɛ̀mmɛ̀ kòo ciitɛ́. \p \v 26 Wèè cɑ̀ɑ̀ri o cicɛ kɛ bɛtì o yɔ̃, ò tu dɛbíyɛirɛ ndɛ dɛ̀ɛ̀ ɑ̃ɑ̃̀ ifɛi. \p \v 27 M birɛ, kɑ̀ɑ í kémmú bɛ̀ dɑ nɑ́ɑ́ ntì ɑ yetɛ mɛciì nkó itié nyi. \p \v 28 Siyɑ́ɑ̀bìsí yiɛ̀ nhɔ̃ɔ̃ soutɛ́mu kɛ́nɑ́kɛ́ wè í yɑ̀ dɛ̀ kɛ́cɑɑ̀rɛ̀ tibeéntì, kɛ̀ mɛyɛi nnɑɑti bɛnitiyɛibɛ. \p \v 29 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ fɛ̃́ũmmu sipɔɔ yɛmbɛ̀, kɛ́puotí tiyɛìntì. \c 20 \p \v 1 Mɛnɑɑ̀ ncií bɛnìtìbɛ̀ mbɛ, kɛ̀ mɛnɑkperímɛ̀ cɑ̀ɑ̀ri onìtì, wèè nɑɑ́ nkunɑɑyɑ̃̀ɑ̃̀kù wè í ciì. \p \v 2 Kòo kpɑ̀ɑ̀tì miɛkɛ pɛikɛ ò ɔ̃ɔ̃ í ncɑ̃́ɑ̃́nnɛ̀ dicìrícìrì dìì ũntí, wèè pɛ́íkùnnɛ okpɑ̀ɑ̀tì miɛkɛ ò dɔ́ kɛ́kṹntɛ́ o fòmmu mmu. \p \v 3 Kɑ̀ɑ í kpɑntì dɛ̀ tu diyètìrì ndi, wèè miɛkɛ pɛ́íkú mɛcɑ̃ɑ̃ nhò tu kuyɛìnkù nku. \p \v 4 Otɔ̃nnɛ́díétì wèè í kuuti diyɔ̃ɔ̃̀, ditenwɑɑ̀ ò bo ndɔ́ kɛ́kɔ̃ṹ kɛ́mɔ́ntɛ́. \p \v 5 Onìtì yɛ̀mmɛ̀ dò ntɛbintɛ tɛ̀ɛ̀ cũmpúrì tɛ̀ntɛ, mɛciì nyiɛ̀ weè bo nɑ kɛ́ mɛ̀ fei. \p \v 6 Bɛ̀ nɑ̀ɑ́mmu bɛnìtìbɛ̀ pɛ́u kó tinìtì kpɛ́í, dɛ̀ mɛ nyóùmu ɑ bo pɛ́tɛ́mɛ̀ onìtì mɔ́mmuɔ. \p \v 7 Kòo nìtì borimɛ wenni, kòò dɔ̀ɔ̀ri dɛ̀ɛ̀ wenni kɛ ku, o bí ɔ̃ɔ̃ di diwɛ̀ì ndi. \p \v 8 Kòo kpɑ̀ɑ̀tì kɑ̀ri dikpɑ̀ɑ̀tìkɑ̀rì kɛ bo bekɛ́ ò pɑ̃̀nkɛ ɔ̃ɔ̃ bɑntɛ́mu oyɛiwe. \p \v 9 We mbo nɑ kɛ dɔ̀ ò wèńkùnnɛ o yɛ̀mmɛ̀ kɛ tɛ̃́nkɛ í mɔkɛ mɛyɛi? \p \v 10 A bo mmɔkɛmɛ̀ sipotɑmpeé sìdɛ́sì kɛ̀ sì cɑ̃̀ɑ̃́ nkɑ̀ɑ yɛ̃́ ɑ sì beú dìì mɔ̀nnì Kuyie nyí mɛ̀ dɔ́. \p \v 11 Kɛ̀ dɛbirɛ borimɛ yó nwenni bɛ̀ pɑ̃̀nkɛ ɔ̃ɔ̃ mɛ̀ yɑ̀mu dɛ dɔɔ̀rìmɛ̀ miɛkɛ. \p \v 12 Yɛto yɛ̀ɛ̀ yonɛ̀, nɛ̀ inuɔ nyìì wùónnɛ̀ Kuyie nkuù dɛ̀ dɔ̀ɔ̀ dɛdɛ́. \p \v 13 Wèè nɔnnɛ̀ inuɔ nhò nɑɑ̀ nfɛdɑwɑnfɛ̀ nfɛ, wèè ènni mɛcɑ̃ɑ̃ nweè yo nkɛ sɑ̀nnɛ̀. \p \v 14 Odonti ɔ̃ ntú dɛ̀ í wenni, dɛ̀ í wenni nwe, kɛ̀ nɛ́ ítóo kɛ́sɑ̃ntɛ omɑ́ɑ̀. \p \v 15 Mɛsɔɔ nnɛ̀ mɛdɛ̀ì ndɛ̀ sũmu pɛ́u, mɛciì nkó tinɑ́ɑǹtì tiì nɛ́ wenni kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ dɛmɔu. \p \v 16 Kɑ̀ɑ í yɛ̃́ wèè dɑ mɔkɛnɛ̀ dibɑ̀nnì kòo tɔù yɛ̃ nhò bo dì yietí, cɔutɛ́ o yɑɑ̀bòrì kɛ̀ dì nduɔ́ ɑ borɛ̀ ɑ í ò yɛ̃́ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í. \p \v 17 Muyɑ́ɑ̀bìsídiì ɔ̃ nnɑɑtimu, kɛ nɛ́ dentɛ kɛ nɑɑ́ nyitɑ̃́ɑ̃́ ɑ nùù miɛkɛ. \p \v 18 Wèè kèḿmú itié nweè nɔ nkɛ dɔɔri dɛ̀mɑrɛ̀, kɑ̀ɑ yóó kɔtɛ dikpɑ̀nnì bɑɑtí mɛsɑ̀ɑ̀. \p \v 19 Wèè wɑ́tìrì bɛtɔbɛ̀ ò dɑ́ɑnko disɔ̀rì kpɛti nti, kɛntɛ́ wèè nùù yɑu. \p \v 20 Wèè sɑ̃̀ɑ̃́ nho cicɛ nɛ̀ o yɔ̃ o fòmmu bo ndònnɛ̀ wèè fìtírɛ̀ ku kɛyensɔ̀ùkɛ̀. \p \v 21 Kɑ̀ɑ wɑɑ̀ ntikpɑ̀tì mɛcɑ̃ɑ̃ mmɛcɑ̃ɑ̃ dikétɛ́mɔ̀nnì tì ɔ̃ɔ̃ í ndèntɛnɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀. \p \v 22 Bɑ́ ndɔ́ kɛ fɔ́ɔ́ mmɛyɛi mbɛ̀ dɑ dɔ̀ɔ̀ mɛ̀, bɔ́útɛ́ Kuyie nkɛ̀ kù dɑ dɛɛtɛ́. \p \v 23 Kuyie nyí dɔ́ sipotɑmpeé sìdɛ́sì tɛyɑ́ɑ̀bìsípotɑmpetɛ í wenni. \p \v 24 Kuyie nkuù ni onìtì nɑɑ̀cɛ̀i yɛtì dɛ̀, onìtì bo nɑ kɛ́nyɛ̃́ ò kɔ̀ri kɑ̀ɑ̀? \p \v 25 Dɛ̀ tu mɛyɛi mmɛ ɑ bo sɔ̃́ntɛ́ kɛ́bɛ́inkoomɛ̀ Kuyie nyììkɛ̀ kɛ dɔ̀ ɑ bo kù dɔ̀ɔ̀ dɛ̀mɑrɛ̀, kɑ̀ɑ yóó dɔúnnɛ̀ dinùù Kuyie, totí ɑ yɛ̀mmɛ̀. \p \v 26 Okpɑ̀ɑ̀tì wèè ciì ò ɔ̃ɔ̃ bɑtɛmu bɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri mɛyɛi nkɛ́ bɛ̀ kpetínnɛ́ bɑ́ mɛsémmɛ̀ bɑ́ mbɛ̀ nhò bonɛ̀. \p \v 27 Onìtì yɛ̀mmɛ̀ mɛɛ̀ dò nfìtírɛ̀ Kuyie nhò duɔ́ ndɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ bo nhò mí. \p \v 28 Okpɑ̀ɑ̀tì wèè tu onitisɑ̀ù kɛ dɔɔri timɔ́mmɔnti weè kpɑ̀tì fìíkú. \p \v 29 Muwɛ̃rímú muù tu odɑpɑ̀ɑ̀ nkó kusɑ̃rìkù, kɛ̀ tiyùpɛ́ítì tu odɑkótì kɔku. \p \v 30 Onitiyonkuwe kó mutie tú tiyɛ̃ĩti, kɛ̀ kupɑ̀ɑ̀ti tɑɑ̀ nhonìtì yɛ̀mmɛ̀. \c 21 \s1 Mɛciì nyiɛ̀ bo nfòù mɛ̀ɛ̀ botí \p \v 1 Okpɑ̀ɑ̀tì yɛ̀mmɛ̀ dònnɛ̀ mɛniɛ mmɛ kɛ pũɔ̃̀ Kuyie mmɛ̀ dɔ́nɛ̀ kɛ̀ɛ̀ bíɛ́kɛ̀. \p \v 2 Onìtì yɛ̀mmɛ̀ ɔ̃ ndò nho dɔɔ̀rìmɛ̀ wennimu Kuyie, kuù nɛ́ yɛ̃́ bɑ́ wè o yɛ̀mmɛ̀. \p \v 3 A bo ndɔɔrimɛ̀ dɛ̀ɛ̀ wenni kɛ síɛ́, Kuyie ndɛ ndɔ́, kɛ̀ dɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́ ɑ bo kù fìémɛ̀ iwũɔ̃. \p \v 4 Tɛpɔ̀tɛ̀ nɛ̀ tɛfentɛ̀ dɛɛ̀ feinko bɛnitiyɛibɛ kó mɛyɛi. \p \v 5 Wèè pĩ́ mmutɔ̃mmú nɛ̀ tikɔ̃nyɑuti weè piɛti tikpɑ̀tì, wèè dɔ́ mɛcɑ̃ɑ̃ nkòò nɑɑ̀ nfɛdɑwɑnfɛ̀. \p \v 6 Wèè wɑɑ̀ ntikpɑ̀tì nɛ̀ siyɑ́ɑ̀bìsí dɛ̀ í mɔkɛ mucɔ̃́ntimu dɛ̀ kɔ̀rìnɛ̀ mukṹṹ mmu. \p \v 7 Onitiyɛiwe yɛi mmɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ ò kùɔ kɛ yɛ̃́ ò yetɛmɛ̀ ò bo dɔɔ̀mɛ̀ dɛ̀ɛ̀ sìɛ́. \p \v 8 Onitiyɛiwe tũ nkùù cɛ í wenni, kòo nitisɑ̀ù borimɛ wenni. \p \v 9 A bo mbomɛ̀ difii kɛ kpɛ̃nkɛ́ dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo nhɑ̃nɛ̀mɛ̀ onitipòkù yɛkpɑ̀rɛ̀ yiɛ̀. \p \v 10 Onitiyɛiwe dɔ́ mɛyɛi mmɛ nɛ̀ o yɛ̀mmɛ̀ mɛmɔu ò ɔ̃ɔ̃ í ncĩ̀ɛ̃́ mbɑ́ o nɛ́po. \p \v 11 Kɑ̀ɑ puotí tɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀ nkuyɛìnkù ɔ̃ɔ̃ ciitɛ́mu, wèè mɔ̀kɛ mɛyɛ̀mmɛ̀ kòò yɛ̀útí mɛciì nnɛ̀ itié mbɛ̀ ò duɔ́ nyì miɛkɛ. \p \v 12 Kuyie ndɔ́ dɛ̀ɛ̀ wenni dɛ̀ndɛ, kù wùómmu dɛ̀ɛ̀ dɔɔri bɛnitiyɛibɛ cɛ̃́ĩ, kɛ bɛ̀ tɑnnìnko mɛyɛi mmiɛkɛ. \p \v 13 Kòo cĩ̀rì kuɔ̀ nkɑ̀ɑ cĩ̀ɛ̃́kɛ́, ɑ múnkɛ nɑɑ bo nkuɔ̀ nkɛ̀ bɛ̀ cĩ̀ɛ̃́kɛ́mu. \p \v 14 Disɔ̀rì kó dipɑ̃nnì bónkùnko kɛmiɛkɛ, kɛ̀ dipɑ̃nnì dìì bɑ̀ńnɛ́ kɛ cũɔ̃́ diyɔ̀rì kɛ̀ dì kɔ̀ù kɛmiɛkɛ diɛkɛ̀. \p \v 15 Onitisɑ̀ù ɔ̃ ndɔɔri ikuɔ́ yɛ̃mmɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ ò nɑɑtimu, kɛ dò nkuyonku onitiyɛiwe borɛ̀. \p \v 16 Onìtì wèè yóu mɛciì nkó kucɛ ò bo nɛinɛ̀ bɛcíríbɛ̀ bɑ̀mbɑ̀. \p \v 17 Wèè dɔ́ kutenkù kó diwɛ̀ì ò bɑ́ɑ́ mɔɔtɛ o kpɛrɛ, wèè dɔ́ mɛnɑɑ̀ nnɛ̀ imɑɑ nhò bɑ́ɑ́ kpɑrìkɛ̀. \p \v 18 Bɛnitiyɛibɛ bɛ̀ɛ̀ í mɔkɛ bɛ̀ tũ ndɛ̀ bɛ̀ bo yɑ̀ mɛyɛi, bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ í yóó yɑ̀ mɛ̀. \p \v 19 A bo nhɑ̃mɛ̀ tɛdɔntɛ̀ ĩ́nkɛ̀ dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo nhɑ̃nɛ̀mɛ̀ onitipòkù yɛkpɑ̀rɛ̀ yiɛ̀ nwèè miɛkɛ pɛ́íkú mɛcɑ̃ɑ̃. \p \v 20 Mɛciì nyiɛ̀ nweè mɔ̀kɛ tikpɑ̀tì nɛ̀ dɛsɑ̀ɑ̀rɛ̀ o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀, kɛ̀ kuyɛìnkù dɛ̀ cɑ̀ɑ̀ri dɛmɔu. \p \v 21 Wèè dɔ̀ɔ̀ri dɛ̀ɛ̀ sìɛ́ kɛ niti ò ɔ̃ nfòù kɛ́mɔntɛmu kɛ̀ bɛ̀ ò dɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀ nkoò dé. \p \v 22 Mɛciì nyiɛ̀ mbo nɑ kɛ́pi dihɛikperì bɛ̀ bɑ̀ɑ dì, kɛ́pɔntɛ bɛ yɛ̀mmɛ̀ do dò ndɛ̀ɛ̀ bɛ̀ kɑ̃nkɛ́. \p \v 23 Wèè yɛ̃́ ò nɑ̀ɑ́ nkɛ túmu weè yennínɛ̀ mɛyɛi. \p \v 24 Wèè mɔ̀kɛ tɛpɔ̀tɛ̀ nɛ̀ tɛfentɛ̀ ò ɔ̃ ndɑú bɛtɔbɛ̀ mbɛ kòo kpɛrɛ dɛmɔu tu tɛfentɛ̀ kpɛrɛ. \p \v 25 Otɔ̃nnɛ́díétì ɔ̃ ndɛ̀ yɑ̀ɑ́mmu dɛmɔu kɛ yɑ̀ɑ kúnɛ̀, kɛ yɛ̃́ o nɔ̀ùtɛ̀ í dɔ́mɛ̀ kɛ pĩ́ mmutɔ̃mmú. \p \v 26 Wenwe ɔ̃ ndɛ̀ dɔ́mu dɛmɔu, kòo nitisɑ̀ù yie níí pɑ̃ kɛ bɑ́ɑ́ súɔ́ ndɛ̀mɑrɛ̀ omɑ́ɑ̀. \p \v 27 Kuyie nyí dɔ́ bɛnitiyɛibɛ kó yɛpɑ̃rɛ̀, bɛ̀ yɛ̀ pɑ̃ɑ̃nnɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ yɛimɛ mmɛ. \p \v 28 Wèè soú nkɛ nɑ́ɑ́ nhò í yɑ̀ dɛ̀ ò í yóó nhɑ̃ kɛ bo. Wèè kèḿmú tinɑ́ɑǹtì weè mɔ̀kɛ ò nɑ̀ɑ́ ntì sɑ̃́ɑ̃̀. \p \v 29 Onitiyɛiwe ɔ̃ ntɑ̃́ omɑ́ɑ̀ ndi kòo nitisɑ̀ù tũ̀nni o fòmmu mɛsɑ̀ɑ̀. \p \v 30 Onìtì í mɔkɛ mɛciì mmɑmɛ̀ yoo mɛyɛ̀mmɛ̀ mɑmɛ̀ yoo iyɛntotí mɑì Kuyie mborɛ̀. \p \v 31 Bɛ̀ dɑɑti tɛsɑ̃ntɛ̀ yɛkɔ̃nkɛ dikpɑ̀nnì kpɛ́í nkɛ, Kuyie nkuù nɛ́ ɔ̃ nte kɑ̀ɑ nɑ ɑ dootitɔù. \c 22 \p \v 1 Kuyetìfeitóo tɔ̃ũnɛ̀mu tikpɑ̀tì, kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ dɑ dɔ́ dɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́ mɛsɔɔ nnɛ̀ idíítí. \p \v 2 Okpɑ̀ɑ̀tì nɛ̀ ocĩ̀rì dɛ̀ wɛ̃ḿmu, Kuyie nkuù bɛ̀ dɔ̀ɔ̀ bɛdɛ́. \p \v 3 Wèè dɑ̀kɛ ò ɔ̃ɔ̃ yɑní mɛyɛi nkɛ́sɔrimu. Wèè í dɑkɛ kòo nkéróo kɛ̀ mɛ̀ɛ ò pĩ́. \p \v 4 Wèè kɛ̃́kùnnɛ omɑ́ɑ̀ o kó mucɔ̃́ntimu tú ò bo ndémɛ̀ Kuyie, kɛ mɔkɛ o kpɛrɛ, kɛ mɔkɛ diyètìrì nɛ̀ mufòmmu. \p \v 5 Ipo nɛ̀ timɑ́tì dɛɛ̀ dìí onitiyɛiwe kó kucɛ miɛkɛ, wèè dɔ́ o fòmmu ò bɑ́ɑ́ kù tũ̀nnɛ. \p \v 6 Bɛnkɛ dɛbirɛ kucɛ sɑ̀ɑ̀kù dɛ̀ kpɑɑ́ bɛ ndìì mɔ̀nnì, dɛ̀ bo kótɛ́ dɛ̀ bɑ́ɑ́ kù yóu. \p \v 7 Tikpɑ̀tì yiɛ̀ nhɔ̃ mbɑkɛ́mu ocĩ̀rì kɛ̀ dibɑ̀nnì yiɛ̀ nnɑɑ̀ nho bɑnteu kó kudɑɑkù. \p \v 8 Wèè buɔtí dɛ̀ɛ̀ í wenni ò ɔ̃ɔ̃ kɔ̃ṹ mɛyɛi mmɛ, ò wɛ̃rímú ò do dɔɔri mmù mɛyɛi nkɛ̀ mùu deè. \p \v 9 Wèè nìti ò yɑ̀u mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ kɛ yɛ̃́ ò totírínɛ̀mɛ̀ bɛcĩ̀rìbɛ̀ o kpɛrɛ. \p \v 10 Bɛti tɛfentɛ̀ yiɛ̀ nkɛ̀ yɛkpɑ̀rɛ̀ nɛ̀ kutoweku nɛ̀ mɛsenkùmɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ɛ dèè. \p \v 11 Wèè dɔ́ timɔ́mmɔnti kɛ mɔkɛ tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì weè dɑ̀púnɛ̀ okpɑ̀ɑ̀tì. \p \v 12 Kuyie nkɑ̃nkɛ́mu mɛciì nyɛmbɛ̀, kɛ yetírí bɛnitiyɛibɛ nɑ́ɑǹtì. \p \v 13 Otɔ̃nnɛ́díétì ɔ̃ɔ̃ yĩ́ dicìrícìrì diì bo kucɛ, kòò yɛ̀roo dì bo ò pĩ. \p \v 14 Onitipòkù wèè dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ nɑ́ɑǹtì dò ndifɔ̃̀tìrì cũmpuri ndi, Kuyie nyetɛ wè weè ɔ̃ɔ̃ do di miɛkɛ. \p \v 15 Dɛbirɛ ɔ̃ mmɔkɛ mɛwɑ́ɑ́tɛ́yɛ̀mmɛ̀ mmɛ, kunɑsɑ̃́ɑ̃ kuù ɔ̃ɔ̃ mɛ̀ dɛ̀itɛ. \p \v 16 Wèè fɛ̃́ũnko ocĩ̀rì wè ò kpɑ̀rìkùnkomu, wèè pɑ̃ɑ̃ nhokpɑ̀ɑ̀tì ò cĩ̀rìkùnko omɑ́ɑ̀ ndi. \s1 Mɛciì nkó tinɑ́ɑǹtì \p \v 17 Kéntɛ́ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ́keè mɛciì nyiɛ̀ nkó tinɑ́ɑǹtì. Dɑɑtɛ n dɑ nɑ́ɑ́ ntì kpɛ́í kɛ̀ n dɑ tuo mmɛciì. \v 18 A mɛ̀ ɑ̃nnɛ́ ɑ yɛ̀mmɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ ndɑ nɑɑti kɑ̀ɑ mmɛ̀ yɛ̃ sɑ̃́ɑ̃̀. \v 19 N dɔ́ ɑ yié nhɑ Yiɛ̀ nKuyie nku, dɛɛ̀ te kɛ̀ n yóó tì ndɑ tié nyíe. \v 20 N dɑ wɑ̃̀ri itié nsipísìtɑ̃ɑ̃ti ndi nɛ̀ yɛtɑnnɔ̀ ɑ dò nkɛ́totí dɛ̀ɛ̀ ĩ́nkɛ̀ ɑ yɛ̀mmɛ̀ kɛ́bɑntɛ́ timɔ́mmɔnti. \v 21 Kɛ̀ bɛ̀ dɑ tɔ̃ nkɑ̀ɑ wɛ̃̀tɛní ɑ́ nɑ́kɛ́ timɔ́mmɔnti. \p \v 22 A bɑ́ɑ́ yɑ̀ ocĩ̀rì cĩ̀ĩnnìmɛ̀ kɛ́fietɛ o kpɛrɛ, ɑ bɑ́ɑ́ fɛ̃́ũ nhosénnìwè tibeéntì borɛ̀. \v 23 Kuyie nkuù yóó kpɑ̀ mbɛ kpɛ́í nkɛ́kuɔ bɛ̀ɛ̀ fèkɛ bɛ kpɛrɛ. \p \v 24 A bɑ́ nnɑɑtinɛ̀ kɛmiɛkɛ yiɛ̀, ɑ bɑ́ɑ́ nɛinɛ̀ onitiyonkuwe, \v 25 ɑ yɑ̀ɑ̀ bo bɛ̀ teetɛ́ kɛ́tɑ tìmɑtì miɛkɛ. \p \v 26 A bɑ́ɑ́ bɛ́i nkɛ́potɛ́ ɑ nɔ̀ùtɛ̀ kɛtenkɛ̀ kɛ dɔ̀ ɑ bo yietí otɔù kó dibɑ̀nnì. \v 27 Kɑ̀ɑ yĩ mɛmmɛ kɛ í nɑ kɛ yietí bɛ̀ bo fietɛ ɑ dɔ́ù. \p \v 28 A bɑ́ɑ́ tuo nhɑ yɛmbɛ̀ dɔú ndìì tɑ̃́rì bɛ bɑ̀tɛ̀ mɑ̀nku. \p \v 29 Kòo nìtì yɛ̃́ o tɔ̃mmú mɛsɑ̀ɑ̀ bɛkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ bɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ ò tùótɛ́ ò ɔ̃ɔ̃ í ntú sɔ̃́ntíkɛ kou. \c 23 \p \v 1 Kɑ̀ɑ wɛ̃ńnɛ̀ onitidiɛwè kɛ̀ di yo, ɑ́ dɔɔ̀ mɛyɔɔ̀mmɛ̀ nɛ̀ dɛ̀ɛ̀ ĩ̀ĩ́kú ɑ ììkɛ̀. \v 2 Bɑ́ kɑ̀ɑ pitiri dɛu, di kɛ kṹnnɛ́. \v 3 Bɑ́ nyɑ́ɑ́ mmudiì wennimɛ̀ kɛ́yĩɛ̃kɛ ɑ bo minnɛ́mɛ̀, kɛ̀ dɛ yɛ̀mmɛ̀ bɛ̀ dɔ́ kɛ dɑ díímu. \p \v 4 Bɑ́ mbɛtì tikpɑ̀tì, ketɛ́ kɛ bɑ́ ntoti ɑ yɛ̀mmɛ̀ dɛ bíɛ́kɛ̀. \v 5 A bo nkpɑɑ́ kɛ mu nyí yɑ̀ idíítí kɛ̀ ì pɛ̃ɛ̃tɛ́mu. Idíítí do nyì ɑ̃ ifìɛ̀ti nyi kɛ puù kɛ dɛ́tírí kɛĩ́nkɛ̀ fɛtúúfɛ̀ kɔ̃mɛ. \p \v 6 A bɑ́ɑ́ wɛ̃nnɛ́nɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ yɛimɛ yiɛ̀ nkɛ̀ di di o diì, bɑ́ ndɑkɛ o diitì wenniku kpɛ́í. \v 7 Ò yó ndɔɔri kɛ dò nhò dɑ dɔ́mu kɛ tú: Di kɛ́yɑ̃̀, kɛ nɛ́ dɑ dɔ́nɛ̀ mɛyɛi. \v 8 A bo dentɛnɛ̀ ɑ bo tì tɔ̃́mɛ̀, kɑ̀ɑ do nɑ́ɑ́ ntìì nɑ́ɑǹnɑtì yɛi dɛtetìrɛ̀. \p \v 9 Bɑ́ɑ́ nɑ́kɛ́ kuyɛìnkù ɑ kó tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì kù í yóó tì pɛ́nsìrì. \p \v 10 A bɑ́ɑ́ tuo tɛbɑ̀tɛ̀ mɑ̀nku kó ditɑ̃́rì, bɑ́ɑ́ tɑ dɛciribirɛ kpɛtɛ miɛkɛ. \v 11 Wèè kpɑ̀ mbɛ kpɛ́í nhò kpeńnìmu, weè yóó dɑ kpɑnnɛ̀ bɛ kpɛ́í. \p \v 12 Duɔ́ nhɑ yɛ̀mmɛ̀ bɛ̀ dɑ tié nyìì tié, kɛ́kéntɛ́ mɛsɑ̀ɑ̀ kɛ̀ bɛ̀ dɑ tuo mɛciì. \p \v 13 Bɑ́ɑ́ yóu ɑ bo puotímɛ̀ ɑ birɛ, kunɑsɑ̃́ɑ̃ í yóó dɛ̀ kùɔ. \v 14 Kunɑsɑ̃́ɑ̃ pètìnkɛ yóó dɛ̀ dɛɛtɛ́nɛ̀ mukṹṹ mmu. \s1 Onìtì tiémmɛ̀ o birɛ \p \v 15 M birɛ, kɑ̀ɑ ciì dɛ̀ yó nni nnɑɑtimu. \v 16 Dɛ̀ bo n nɑrikɛ mɛdiɛ̀ mmɔ́mmɔmmɛ kɛ̀ nsɑ̀ kɑ̀ɑ nɑɑ́ timɔ́mmɔnti. \p \v 17 A bɑ́ɑ́ teetɛ́ bɛnitiyɛibɛ, ndé Kuyie nsɑ̃́ɑ̃̀. \v 18 Mɛm̀mɛ dɛ̀ bo ndɑ nɑɑtimɛ̀ ɑ borimɛ miɛkɛ, kɑ̀ɑ yɑ̀ ɑ dɔ́ dɛ̀ dɛmɔu. \p \v 19 M birɛ, kéntɛ́ n yɛ̃ mmù kɛ́ciitɛ́, kɛ́tũnnɛ kucɛ kusɑ̀ɑ̀kù. \v 20 Bɑ́ nnɛitinɛ̀ bɛnɑɑ̀yɑ̃̀ɑ̃̀bɛ̀ nɛ̀ bɛmɑncɑ́ɑ̀mbɛ̀. \v 21 Bɛnɑɑyɑ̃̀ɑ̃̀bɛ̀ nɛ̀ bɛmɑncɑ́ɑ̀mbɛ̀ bɛ̀ tɑɑ̀ tidɑwɑntì miɛkɛ nkɛ, kɛ̀ tikɔ̃ncɛ̃́ɛ̃́tì yiɛ̀ ndɑɑti tiyɑɑ̀cítì. \p \v 22 Nkémmú ɑ cicɛ kpɛti kɛ yɛ̃́ weè dɑ temɛ̀. Bɑ́ɑ́ senkɛ̀rì ɑ yɔ̃ ò kòtɛ́ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í. \v 23 Wɑmmú timɔ́mmɔnti nɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ nɛ̀ itié nɛ̀ mɛciì, kɑ̀ɑ dɛ̀ mɔ̀ɔ̀tɛ, ɑ bɑ́ ndɛ̀ cɑ̀ɑ̀ri. \v 24 Kòo nìtì pɛitɛ́ onitisɑ̀ù dɛ̀ ɔ̃ nhò nɑɑtimu. Wèè pɛitɛ́ mɛciì nyiɛ̀ koò nyɑ̃̀nkunɛ̀ diwɛ̀ì. \v 25 Duɔ́ ndɛ kó kuyɛǹnɑɑtí ɑ cicɛ nɛ̀ ɑ yɔ̃ duɔ́ mbɛ dɛ kó diwɛ̀ì. \p \v 26 M birɛ, n duɔ́ nhɑ yɛ̀mmɛ̀ kɛ́ntũ n dòmmɛ̀ nɛ̀ diwɛ̀ì. \v 27 Nyɛ̃́ kɛ dò nhonitipòkù wèè dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ nɛ̀ otɔù pokù, bɛ̀ dònnɛ̀ difɔ̃̀tìrì cũmpuri ndi, tɛbintɛ tɛ̀ɛ̀ pɛ̃̀ṹ, \v 28 kɛ ɔ̃ ndíí bɛnìtìbɛ̀ bɛnitikɔ̀ùbɛ̀ kɔ̃mɛ kɛ cɑ̀kɛ bɛnìtìbɛ̀ pɛ́u fòmmu. \s1 Kunɑɑ̀yɑ̃̀kɛ́muɔ́nkù ɔ̃ ndòmmɛ̀ \p \v 29 Mɛsémmɛ̀ yiɛ̀ ntu we? We ntu idebìi yiɛ̀? We nkpɑ̀ntì sɑ̃́ɑ̃̀? We mbeeti o kpɛti bɛnìtìbɛ̀? We ncɔú tiyɛ̃ĩti dɛtetìrɛ̀? We nwùó tinɔnwũɔ̃tì? \v 30 Wèè ɔ̃ɔ̃ í nyìtɛ́ wènwe mɛnɑɑ̀ mborɛ̀, wèè nɔnnɛ̀ mɛnɑɑ̀ nkperímɛ̀. \v 31 A bɑ́ɑ́ yóu kɛ̀ mɛnɑɑ̀ nkó kuwũɔ̃kù dɑ soutɛ́ mɛ̀ mìɛtimɛ̀ fɛbòòfɛ̀ miɛkɛ. Mɛ̀ yó ntɑti ɑ níí kɛ wɛɛtimu, \v 32 kɛ nɛ́ tɑroo kɛ dɑ dɔntɛ́ fɛwɑ̀ɑ̀fɛ̀ kɔ̃mɛ, didɑutiri kɔ̃mɛ. \v 33 Kɑ̀ɑ nuɔ nkɔɔrɛ, kɑ̀ɑ yɛ̀mmɛ̀ɛ kɔkɛ́ nɛ̀ ɑ nɑ́ɑǹtì. \v 34 Kɑ̀ɑ ndò nhɑ duɔ́ dɑ̀mɛ́ɛ̀rì ĩ́nkɛ̀ kɛ kɑri bɑ̀tóò kó kudɔú ĩ́nkɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ sɑ̃̀nti kɛ dɑ kóònko. \v 35 Fɔ̃́ɔ̃̀ ɔ̃ nnɑ́ɑ́ nkɛ tú: Bɛ̀ m puotí kɛ n kɔ̀utɛ bɑ́ dɛ̀ í n yonkɛ, n ketɛ́ kɛ í dɑkɛ, kɛ̀ nh èntɛ dìì mɔ̀nnì m bo wɛ̃tɛ kɛ́yɑ̃̀. \c 24 \s1 Mɛciì nyiɛ̀ nɛ̀ onitiyɛiwe \p \v 1 Bɑ́ɑ́ teetɛ́ bɛnitiyɛibɛ, bɑ́ mbɛ̀ nɛitinɛ̀. \v 2 Bɛ̀ dɔ́ kɛ́ndɔɔri mɛyɛi mmɛ kɛ nɑ́ɑ́ mmɛɛ̀ kpɛti mɑ́ɑ̀. \p \v 3 Nɛ̀ mɛciì mmɛ bɛ̀ mɑɑ̀mɛ̀ tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀, mɛciì mmɛɛ̀ ɔ̃ nte kɛ̀ tɛ̀ nkpeńnì. \v 4 Nɛ̀ mɛciì mmɛ bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ píɛmmɛ̀ yɛbuɔ tikpɑ̀tì tisɑ̀ɑ̀tì tìì wenni. \p \v 5 Wèè ciì weè mɔ̀kɛ muwɛ̃rímú, wèè ciì weè kpetì dɛ̀úkú. \v 6 Wèè bɑ̀ɑ́tí mɛsɑ̀ɑ̀ nweè ɔ̃ɔ̃ nɑ mudoò, wèè mɔ̀kɛ bɛ̀ɛ̀ ò duɔ̀ nyitié nkɛ̀ bɛ̀ sũ weè nɔ ndikpɑ̀nnì. \p \v 7 Mɛciì nkó tinɑ́ɑǹtì pɛ̃ɛ̃tɛ́mu kuyɛìnkù wɛ̃rímú, dɛɛ̀ te kɛ̀ bɛ̀ tìí nkɛ nɑ́ɑ́ nkù ncĩ́ɛ̃́kɛ́. \p \v 8 Wèè wɑnti mɛyɛi nsɑ̃́ɑ̃̀ bɛ̀ we ntu mɛyɛi ncicɛ. \v 9 Kuyɛìnkù yɛntotí tú iyɛiyi nyi, bɛ̀ í dɔ́ kɛ́yɑ̀ tɛpɔ̀tɛ̀ yiɛ̀ fɛnɔ̀nfɛ̀. \p \v 10 Kɛ̀ mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ tùɔ̀kɛní kɑ̀ɑ bonkɛ ɑ do í kpeńnì. \p \v 11 Dɛɛtɛ́ bɛ̀ dɔ́ kɛ́kuɔ bɛ̀, bɛ̀ dɛ̀ri bɛ̀ kɛ kɔrinɛ̀ mukɔ̀ù, dɛɛtɛ́ bɛ. \v 12 Kɑ̀ɑ yĩ ɑ do í yɛ̃́, Kuyie nkuu wúómmu, kunku yɛ̃́mu ɑ yɛ̀mmɛ̀, kù dɑ wúómmu, kuù bekùnɛ̀ bɑ́ wè o tɔ̃mmú dòmmɛ̀. \p \v 13 M birɛ, nyo mmɛcekùɔ̀, mɛ̀ teénnɛ̀mu kɛ nɑɑti. \v 14 Nyɛ̃́ kɛ dò mmɛciì nwennimu ɑ fòmmu kpɛ́í kɑ̀ɑ mɛ̀ pɛ̀tɛ́ mɛborimɛ bɑ́ ndɑ yóunɛ̀, kɑ̀ɑ yɑ̀ ɑ dɔ́ dɛ̀. \p \v 15 Bɑ́ɑ́ dɔɔ̀ onitiyɛiwe kɔ̃mɛ kɛ́pɔntɛ onitisɑ̀ù cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ ò bo tɛ̀. \v 16 Onitisɑ̀ù bo nɑ kɛ́do kucɛ mɛ̀yiekɛ̀ kɛ bɑɑ nyiitimu, kòo nitiyɛiwe tɑ mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ miɛkɛ dɛ̀ dèèmu. \p \v 17 Kɑ̀ɑ dootitɔù do dɛ̀ bɑ́ɑ́ dɑ nɑrikɛ, kòò bètɛ́, diwɛ̀ì bɑ́ɑ́ dɑ pĩ́, \v 18 Kuyie nyɑ̀ɑ̀ borɛ̀ yɑ̀ kɛ̀ dɛ̀ɛ kù yonkɛ bɑ́ kù tɛ̃́nkɛ bɑ́ɑ́ ò dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi. \p \v 19 Bɑ́ nhɛ̃ɛ̃nnɛ̀ bɛnitiyɛibɛ, bɑ́ɑ́ teetɛ́ mɛyɛi ndɔɔ̀rìbɛ̀. \v 20 Bɛnitiyɛibɛ í bɑɑ dɛ̀mɑrɛ̀ dɛyììkɛ̀, bɛ fòmmu yóó kúmu fìtírɛ̀ kɔ̃mɛ. \p \v 21 M birɛ, ndé Kuyie nnɛ̀ okpɑ̀ɑ̀tì, bɑ́ɑ́ tɑunnɛ̀ bɛ̀ɛ̀ dɔ́ kɛ́ceetɛ dɛmɔu. \v 22 Mɛyɛi nyóó bɛ̀ tùɔ̀kɛnímu bɑ̀mbɑ̀, òmɔù mɛ nyí yɛ̃́ bɛ yɛ̃ĩti yó mmɑmɛ̀. \s1 Mɛciì nyiɛ̀ dò nkɛ́nnɑ́ɑ́ ntì \p \v 23 Ntɛ mɛciì nkó tinɑ́ɑǹtì tɛtì, dɛ̀ í wenni ɑ bo mbekùmɛ̀ kɛ mɔkɛ mɛbɑtimɛ̀. \v 24 Kòo beéntì mɔù kòńnɛ́ oyɛiwe, ibotí nɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ dɛ miɛkɛ ɔ̃ nhò pɛ́ìmu. \v 25 Kɑ̀ɑ kpɑnnɛ̀ oyɛiwe dɛ̀ wennimu, ò ɔ̃ɔ̃ pɛ́tɛ́ mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ kɛ́di diwɛ̀ì. \p \v 26 Kɑ̀ɑ tɛ̃̀ńnɛ́ otɔù timɔ́mmɔnti, dɛɛ̀ bɛnkú ɑ ò dɔ́mɛ̀. \p \v 27 Bɑ́ ntu ɑ bo mɑɑ́ tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kɛ í tũ̀ntɛ ɑ tɔ̃mmú ditowɑɑ̀ kɔ̃mu, kɛ í kùútí kupɑku. \p \v 28 Bɑ́ɑ́ sɔ̃́ntɛ́ kɛ́nnɑ́ɑ́ ɑ kou kpɛ́í ndɛtetìrɛ̀, ɑ dɔ́ kɛ́nɑɑ́ nsiyɑ́ɑ̀bìsí yiɛ̀ nweɑ̀? \v 29 Bɑ́ɑ́ yĩ́ ò n dɔ̀ɔ̀ miɛ nkɛ̀ m bo ò fɔ̀ɔ́, m bo ò tɛ̃̀ńnɛ́ ò n dɔ̀ɔ̀ tì. \s1 Otɔ̃nnɛ́díétì borimɛ \p \v 30 M pɛ̃ɛ̃tɛ́ diyiè mɑrì otɔ̃nnɛ́díétì mɔù pɑku, kuyɛìnkù mɑkù pɑku, \v 31 tisɑ̃mpotì nɛ̀ timúsĩ̀ntì kɛ̀ dɛ̀ dɑ̀ɑ́tí kupɑku, kuduotí kùù fitɛ́ o pɑku kɛ̀ kù do. \v 32 Kɛ̀ nní ndɛ̀ wùó nkɛ́totí n yɛ̀mmɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ m bɛnkɛ mɛciì mmɑmɛ̀: \v 33 Kɑ̀ɑ tu m bo duɔ́ sɑ́m̀pɔ́, m bo ṹṹnko sɑ́m̀pɔ́, kɛ́om̀pɛ̀ sɑ́m̀pɔ́, \v 34 ɑ bo nyóó dɑɑtɛ kɛ̀ tidɑwɑntì dɑ ĩkú, kɛ̀ dikònnì dɑ dɛ́ɛ́tɛ́ oyúókù kɔ̃mɛ. \c 25 \p \v 1 Ntɛ Sɑdomɔɔ kotinɔ̀ tɛyɛ̀ Sudɑɑ kóo kpɑ̀ɑ̀tì Esekiɑsi kɔbɛ wɑ̃̀ri yɛ̀. \s1 Yɛkotinɔ̀ yɛbotí yɛbotí \p \v 2 Dɛ̀ tu Kuyie nkó disɑ̃nni ndi kù bo sɔnnɛmɛ̀ dɛ̀mɑrɛ̀ kɛ tú bɛkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ kpɛri bɛ̀ bo wénnímɛ̀ dɛ̀mɑrɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀. \p \v 3 Ti í yɛ̃́ mɛ̀ɛ̀ botí kɛĩ́nkɛ̀ youtimɛ̀ mɑ̀mɛ̀, nɛ̀ kɛtenkɛ̀ cũmpumɛ mɑmɛ̀ ti í mɛ nyɛ̃́ bɛkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ yɛ̀mmɛ̀. \p \v 4 Ũtɛ́ mɛsɔɔ mɛyɔ̃́ɔ̃̀ nkɛ̀ mɛ̀ɛ wenkɛ, wèè dɔ̀ɔ̀ri tisɑ̃tì kòo nɑ kɛ mɛ̀ dɔ̀ɔ̀nɛ̀ dɛ̀mɑrɛ̀ sɑ̀ɑ̀rɛ̀. \v 5 Dɛitɛ onitiyɛiwe okpɑ̀ɑ̀tì tɑkɛ́ kɛ̀ timɔ́mmɔntii kpénkùnnɛ o kpɑ̀tì. \p \v 6 Bɑ́ ndɛ́úkùnko ɑmɑ́ɑ̀ okpɑ̀ɑ̀tì ììkɛ̀, bɑ́ mbeúnɛ̀ ɑmɑ́ɑ̀ bɛnitidiɛbɛ̀. \v 7 Bɛ̀ bo dɑ deemmɛ̀ dɛɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ bɛ̀ bo dɑ kɛ̃́kummɛ̀ onitidiɛwè ììkɛ̀. \p \v 8 Bɑ́ ncɑ̃ɑ̃ ɑ bo yúmɛ̀ tibeéntì kɛ̀ dɛ̀ yɛ̀mmɛ̀ ɑ yu wè bo beé nho kpɛti kɑ̀ɑ sĩntɛ. \p \v 9 Kɑ̀ɑ mɔ̀kɛnɛ̀ ɑ kou tìmɑtì ɑ ò yɑ̀ kɛ̀ dí tì tũ̀ntɛ, ɑ nɛ́ bɑ́ɑ́ nɑ́kɛ́ otɔù kó disɔ̀rì kpɛti, \v 10 ò yɑ̀ɑ̀ bo ti kèèmɛ̀ kɛ dɑ sɑ̃́mmú kɑ̀ɑ mɔ́ntɛ́ dɛ̀ yĩ́mɛ̀ kɛ̀ tì yɛ̀nní ɑ nùù. \p \v 11 Tinɑ́ɑǹtì tìì bɛ́i nkɛ wenni tì dònnɛ̀ kusɑ̃rìkù sɑ̀ɑ̀kù nku, bɛ̀ dɑ̀ri kù mɛsɔɔ nnɛ̀ timɑ́tì pɛ́ítì. \p \v 12 Mɛciì nyiɛ̀ mbɛ́i ntìì nɑ́ɑǹtì dònnɛ̀ mubiɛrìmɑ́mɑ́ɑ́ mmu nɛ̀ mɛsɔɔfĩmmɛ wèè tì yie nho borɛ̀. \p \v 13 Mɛnɛ́buo ndòmmɛ̀ kuyiìnkù mɔ̀nnì kɛ kpénkùnko onìtì, ditɔ̃nnì sɑ̀ɑ̀rì mɛ ndò nwèè dì tɔ̃ nho borɛ̀. \p \v 14 Wèè pɛ̀ɛ̀ri o kpɛrɛ ò dònnɛ̀ kuyɑɑkù nku nɛ̀ tiwɛticítì tìì í yóó ni. \p \v 15 Wèè mɔ̀kɛ mɛminnímɛ̀ ò bo nɑ kɛ́ceetɛ okpɑ̀ɑ̀tì yɛ̀mmɛ̀ kɛ̀ tinɑ́ɑǹnɑtì tɑɑ̀ onìtì nɛ̀ o kṹɔ̃̀o. \p \v 16 Kɑ̀ɑ yɑ̀ mɛcekùɔ̀ ndi kɛ́bennɛ́, kɑ̀ɑ tontɛ́ ɑ yɑ̀ɑ̀ bo mɛ̀ tɔ̃́. \v 17 Bɑ́ ncɑ̃ɑ̃ ɑ cɛ̃pɛɛtitɔù cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ ò yɑ̀ɑ̀ bo dɑ pɛ̃̀ nkɛ dɑ sĩntɛnɛ̀. \p \v 18 Onìtì wèè nɑ̀ɑ́ nhotɔù kó mɛyɛi nhò dònnɛ̀ didùrì ndi nɛ̀ disiè nɛ̀ dipencɔ̀ù. \p \v 19 Kɑ̀ɑ yɛ̀mmɛ̀ nɑɑtinɛ̀ onitiyɛiwe, mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ yiè, dɛ̀ ɔ̃ ndɑ dònnɛ̀ ɑ cɑ́ɑ́nnɛ̀ dinìnnì dìì keutɛ́ dìndi, kɛ cómmúnɛ̀ kutɑ̀ɑ̀ku kùù kpeutí. \p \v 20 Kɑ̀ɑ dìè mmɛyɛǹcɑɑ̀rìmɛ̀ yiɛ̀ ndɛ̀ dònnɛ̀ ɑ dɑ̀tɛ́ o yɑɑ̀bòrì ndi muséé mmɔ̀nnì, kɛ ɑ̃nnɛ́ o mɔnnɛ mɛtekɑ̃ɑ̃̀. \p \v 21 Kɛ̀ dikònnì bo ɑ dootitɔù, duɔ́ nwe kòo di, kɛ̀ sinɛ́yɛ̃ĩ ò bo, duɔ́ nwe kòo yɑ̃̀. \v 22 Kɑ̀ɑ dɔ̀ɔ̀ri mɛmmɛ ɑ cou yɛhɑ̃ɑ̃kũɔ̃ nyɛ o yuu ĩ́nkɛ̀, kɛ̀ Kuyie nyóó dɛ̀ ndɑ yietí. \p \v 23 Kubɑkù yoú kó kuyɑɑkù tɔuní fɛtɑɑfɛ̀ nfɛ, kɛ̀ siyɑ́ɑ̀bìsí ce nkɛmiɛkɛ. \p \v 24 A bo mbomɛ̀ difii kɛ kpɛ̃nkɛ́ dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀mu ɑ bo nhɑ̃nnɛ̀mɛ̀ onitipòkù yɛkpɑ̀rɛ̀ yiɛ̀. \p \v 25 Tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì tìì yɛ̀nní dɛdɛ́tirɛ̀ tì dònnɛ̀ mɛnɛ́buo mmɛ kɛ bónkùnko kuníí. \p \v 26 Onitisɑ̀ù wèè yóu kɛ̀ bɛyɛibɛ ò soutɛ́ ò dònnɛ̀ tɛbintɛ ntɛ yoo dinɛ́bòrì dìì kó mɛniɛ ncɑ̀kɛ. \p \v 27 Dɛ̀ í wenni ɑ bo dimɛ̀ mɛcekùɔ̀ mmɛdiɛ̀, yoo ɑ bo ndɔ́mɛ̀ disɑ̃nni mɛdiɛ̀. \p \v 28 Onìtì wèè í pĩĩ nho miɛkɛ ò dònnɛ̀ dihɛì dìì í bɑɑ dìndi dimɑ́ɑ̀. \c 26 \s1 Ti bo nfòùnɛ̀ mɛ̀ɛ̀ botí nɛ̀ tiyɛìntì \p \v 1 Kɛ̀ di duɔ́ nkuyɛìnkù diyetìdiɛrì, dɛ̀ dònnɛ̀ muséé mmu kuyiìnkù mɔ̀nnì kɛ dò fɛtɑɑfɛ̀ dididɛ̀ì mɔ̀nnì. \p \v 2 Inɔribí putì mɛ̀ɛ̀ botí nɛ̀ sikpɑ̃̀ncɛ́ndéi, mɛɛ̀ botí nku mɛyɛi mmɛ̀ɛ̀ í mɔkɛ mɛ̀ tukú nɛ̀ mù mɛ̀ í pĩĩmmɛ̀ òmɔù. \p \v 3 Didɑ́ù bo tɛsɑ̃ntɛ̀ kpɛ́í nkɛ kɛ̀ tisɑ̃mmɑ́ntì bo sɑ̃mmɑrímú kpɛ́í, kɛ̀ tɛdɑbɛɛtɛ̀ bo kuyɛìnkù ĩ́nkɛ̀ kpɛ́í. \p \v 4 A bɑ́ɑ́ tɛ̃́nnɛ́ kuyɛìnkù tiyɛìnnɑ́ɑǹtì, ɑ yɑ̀ɑ̀ bo kù nɑɑ́nnɛ̀. \v 5 Tɛ̃́nnɛ́ kuyɛìnkù dɛ̀ dò nhɑ kù tɛ̃̀ńnɛ́ tì ku yɛ̀mmɛ̀ yɑ̀ɑ̀ bo ndò nkù ciì. \p \v 6 Wèè tɔ̃ nkuyɛìnkù nɛ̀ tinɑ́ɑǹtì, ò kèkɛ́ o tɑ̀ɑ̀kɛ nyi kɛ wɑɑ̀ nhomɑ́ɑ̀ kunɑupíɛ́. \p \v 7 Kuhɔ̀ùkù tɑ̀ɑ̀kɛ dòmmɛ̀ kɛ kpɑ muwɛ̃rímú, kuyɛìnkù kó dikotinùù mɛ ndò. \p \v 8 Kɑ̀ɑ sɑ̃ntɛ kuyɛìnkù dɛ̀ dònnɛ̀ ɑ boú ditɑ̃́rì ndi mutɑ̃́ntɛ̀ndìtìmù. \p \v 9 Kupo ɔ̃ɔ̃ kṹṹ kunɑɑ̀yɑ̃̀kɛ́muɔ́nkù kɛ̀ dɛ̀ ndòmmɛ̀, dikotinùù mɛ ndò kuyɛìnkù nùù miɛkɛ. \p \v 10 Okpɑ̀ɑ̀tì wèè sɔ̃̀ńtɛ́ kɛ tóú tiyɛìntì mutɔ̃mmú, ò cɑ̀ɑ̀ri bɛnìtìbɛ̀ bɛmɔu ndi. \p \v 11 Tɛmɔtɛ̀ ɔ̃ɔ̃ tɔ̃́ mɛ̀ɛ̀ botí kɛ́wɛ̃tɛ kɛ́di, kuyɛìnkù mɛ nkónnì dɛyɛìnkpɛrɛ. \p \v 12 Kɑ̀ɑ yɑ̀ òmɔù kòo yɛ̀mmɛ̀ dò nhò ciì, ɑ nyɛ̃́ kɛ tú kuyɛìnkù kɔ̃mɛ ò tɔ̃ũnɛ̀mu. \s1 Otɔ̃nnɛ́díétì borimɛ tɛ̃mɛ̀ \p \v 13 Otɔ̃nnɛ́díétì weè ɔ̃ɔ̃ yĩ́ kɛ̀ n yɛ̀ dicìrícìrì bo m pĩ́ nkucɛ, kumuntũnkù kuù bo kucɛ. \p \v 14 Dicɑ̀ù firì di mɑ́tì ĩ́nkɛ̀ nkɛ, kòo tɔ̃nnɛ́díétì pènni o dɔ́ù ĩ́nkɛ̀. \p \v 15 Otɔ̃nnɛ́díétì ɔ̃ɔ̃ wɛ̃́ĩ́tɛ́ muciɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ɛ ò yonkɛmu ò bo mù kɔ̀tɛmmɛ̀ o nùù. \p \v 16 Otɔ̃nnɛ́díétì yɛ̀mmɛ̀ dò nhò ciìmu kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ mɛciì nyɛmbɛ̀ bɛ̀yiekɛ̀ bɛ̀ɛ̀ tɛ̃̀ńnìnko tinɑ́ɑǹtì kɛ̀ dɛ̀ wenni. \s1 Yɛkotinɔ̀ yɛbotí yɛbotí \p \v 17 Kɑ̀ɑ tɑ dikpɑ̀nnì dìì í tú ɑ kpɛri, dɛ̀ dònnɛ̀ tɛmɔtɛ̀ bo mpɛ̃nkɛ́mɛ̀ mmɛ kɑ̀ɑ pĩ́ ntɛ yóú. \p \v 18 Kuwɑ́ɑ́tíkù kuù bɔmmù yɛhɑ̃ɑ̃tĩrɛ, kɛ tɑ̃ũ ipie nkɛ kɔù. \v 19 Onìtì wèè soutɛ́ otɔù kɛ dèè kɛ tú ò do wɑ́ntí, o kpɛrɛ mɛ ndò. \p \v 20 Kɛ̀ idɛí dèè muhɑ̃ɑ̃́ nhɔ̃ɔ̃ kúmu, kɛ̀ bɛnɑ́ɑǹtɔubɛ̀ dèè yɛkpɑ̀rɛ̀ dèèmu. \p \v 21 Wèè ce nyɛkpɑ̀rɛ̀ ò dònnɛ̀ yɛkũɔ̃ nyɛ̀ɛ̀ cɔ̀ú nyɛ̀nyɛ muhɑ̃ɑ̃́, idɛí ìì cɔ̀ú mmuhɑ̃ɑ̃́. \p \v 22 Onɑ́ɑǹtɔutì nɑ́ɑǹtì dònnɛ̀ mucekɔ̀yuo mmu, kɛ wɛɛti kɛ cuutoo tipɔutì miɛkɛ. \p \v 23 Tinɑ́ɑǹnɑtì nɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ yɛimɛ, donnɛ̀ mɛsɔɔ sĩ̀mmɛ̀ mmɛ bɛ̀ dɑ̀rimɛ̀ tiyɑɑmɑtì ĩ́nkɛ̀. \p \v 24 Wèè mɔ̀kɛ mɛpómmɛ̀ ò ɔ̃ɔ̃ mɛ̀ sɔ̀nnɛ o miɛkɛ nkɛ kɛ́nnɑ́ɑ́ nsiyɑ́ɑ̀bìsí. \v 25 Kòò nɑ̀ɑ́ ntinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì ɑ bɑ́ɑ́ yie, kɛ yɛ̃́ tìì bo o yɛ̀mmɛ̀ miɛkɛ tì í wennimɛ̀. \v 26 Ò ɔ̃ɔ̃ nɑmu kɛ́sɔnnɛ o pómmɛ̀, kɛ̀ dɛ̀ nɛ́ mboní kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ bɛmɔuu bɑntɛ́ o yonku. \p \v 27 Wèè keù difɔ̃̀tìrì weè duò di miɛkɛ, kɛ̀ ditɑ̃́rì yɑ̃̀kù wèè dì bienko. \p \v 28 Kɑ̀ɑ nɑ̀ɑ́ nhotɔù kpɛ́í ndɛtetìrɛ̀ ɑ ò nìímmu, wèè mɔ̀kɛ mɛyɛ̀mmɛ̀ mɛ̀dɛ́mɛ̀ ò buɔ̀mmu. \c 27 \p \v 1 A yɛ̀mmɛ̀ bɑ́ nnɑɑtinɛ̀ nɑnkɛ, ɑ í yɛ̃́ tìì yóó tuɔkɛní yíe. \p \v 2 Yóu kɛ̀ bɛtɔbɛ̀ bɛɛ̀ dɑ sɑ̃ntɛ, bɑ́ nsɑ̃ntí ɑmɑ́ɑ̀. Opɔ̀ɔ̀ weè dɑ sɑ̃ntɛ dɛ̀ bɑ́ ntu ɑ mɔ́mmuɔ. \p \v 3 Ditɑ̃́rì cɛ̃́ɛ̃̀mu kɛ̀ mubirímú cɛ̃́ɛ̃̀, kɛ̀ kuyɛìnkù nɑupíɛ́ cɛ̃́ɛ̃̀ kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ mɛmmɛ. \p \v 4 Kuyonku sĩ̀mmu kɛ kunɑupíɛ́ yóù, we nnɛ́ bo dɑ́ɑ́tí kɛ́cómmú mɛpómmɛ̀ ììkɛ̀? \p \v 5 Kòo nìtì dɑ kpɑnnɛ̀ ɑ ììkɛ̀, dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ò bo ndɑ dɔ́mɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ sɔ̀ri. \p \v 6 Kɑ̀ɑ nɛ́po dɑ kpɑnnɛ̀ dɛ̀ tu ɑ kó mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ, kɑ̀ɑ dootitɔù dɑ ɔrí dɛ̀ tu ɑ kó mɛyɛi mmɛ. \p \v 7 Wèè di kɛ sɑ̀nnɛ̀ nweè nɑ̀ù mɛcekùɔ̀, dikònnì bo wè bɑ́ dɛ̀ɛ̀ tii dɛ̀ ɔ̃ nhò nɑɑtimu. \p \v 8 Wèè yɛ̀ o ɛì kɛ centì cèntì ò dònnɛ̀ tɛnɔ̀tɛ̀ ntɛ tɛ̀ɛ̀ dɛ̀tɛ́nɛ̀ tɛ yĩ́ɛ̃̀ntì. \p \v 9 Mɛkɔpempemmɛ̀ nɛ̀ tùdɑ̀ɑ̀rí dɛ̀ nɑɑti mɛyɛ̀mmɛ̀ mmɛ kɛ̀ kunɛ́ponɑɑtí pɛ̃ɛ̃tɛ́ ɑ bo ntɑ̃́mɛ̀ ɑmɑ́ɑ̀. \p \v 10 A bɑ́ɑ́ yóu ɑ nɛ́pobɛ̀, ɑ mɛ mbɑ́ɑ́ yóu ɑ cicɛ nɛ́pobɛ̀, kɛ̀ mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ dɑ tùɔ̀kɛ ɑ bɑ́ɑ́ kɔtɛ ɑ tebitɛ borɛ̀, ɑ cɛ̃pɛɛtitɔù tɔ̃ũnɛ̀mu ɑ tebitɛ tɛ̀ɛ̀ dɛ́tirì. \p \v 11 M birɛ, nciì kɛ́nɑ́ríkùnko n yɛ̀mmɛ̀, kɛ n níí nɑ kɛ́tɛ̃́nnɛ́ bɛ̀ɛ̀ n sènku tinɑ́ɑǹtì. \p \v 12 Mɛciì nyiɛ̀ nhɔ̃ɔ̃ yɑ̀ní mɛyɛi nkɛ́sɔrimu kɛ̀ kuyɛìnkù nkéróo kɛ̀ mɛ̀ɛ kù pĩ́. \p \v 13 Kɑ̀ɑ í yɛ̃́ wèè dɑ mɔkɛnɛ̀ dibɑ̀nnì kòo tɔù yɛ̃ nhò bo dì yietí, cɔutɛ́ o yɑɑ̀bòrì kɛ̀ dì nduɔ́ ɑ borɛ̀ ɑ í ò yɛ̃́ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í. \p \v 14 Kɑ̀ɑ dɔu nhɑ kou mɛkperímɛ̀ dikṹnweńnì, dɛ kó mudɔummu ɔ̃ ndò ndisɑ̃́ɑ̃̀nnì ndi o kpɛ́í. \p \v 15 Onitipòkù yɛkpɑ̀rɛ̀ yiɛ̀ dònnɛ̀ fɛtɑɑfɛ̀ ɔ̃ɔ̃ ni kɛ̀ yɛ̀ɛ̀ nɛ́sĩ̀mbɑkɛ̀ ndóú yɛ̀nyɛ sɑ̃́ɑ̃̀. \v 16 Wèè bo nɑ kɛ́pikú kuyɑɑkù yoo mɛkùɔ̀ mmɛ̀ɛ̀ yìɛ̀tɛ, weè bo nɑ kɛ́pĩ́ ndɛ kóo nitipòkù. \p \v 17 Timɑ́tì sɔ̃̀ṹmɛ̀ titɛtì, mɛɛ̀ botí nku onìtì tũ̀nnimɛ̀ otɔù yɛ̀mmɛ̀. \p \v 18 Wèè píenko mutie weè cɑ̀ɑ́ mmu bɛ. Wèè yɑ̀rí wèè ò bɑkɛ́ mutɔ̃mmú kòò piɛti mɛsɑ̀ɑ̀. \p \v 19 A ɔ̃ɔ̃ síékɛ́ mɛniɛ nkɛ́yɑ̀ mɛ̀ɛ̀ botí ɑ ììkɛ̀, otɔù ɔ̃ɔ̃ mɛ nyɑ̀ ɑ yɛ̀mmɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ɛ ò teennɛ̀. \p \v 20 Kudɔnkù í diɛ̀ mmɛ̀ɛ̀ botí bɛcíríbɛ̀, onìtì í mɛ ndiɛ̀ nhò dɔ́ dɛ̀. \p \v 21 Bɛ̀ yɑ́únɛ̀ muhɑ̃ɑ̃́ mmu mɛsɔɔ nnɛ̀ timɑ́tì pɛ́ítì, bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ bɑntɛ́ onìtì dòmmɛ̀ nɛ̀ bɛ̀ nɑ̀ɑ́ ntì nti o kpɛ́í. \p \v 22 Kɑ̀ɑ ti kuyɛìnkù dituò mɛdibii kɔ̃mɛ ɑ bɑ́ɑ́ nɑ kɛ kù yɑ̀tɛnɛ̀ ku yɛìntì. \p \v 23 Ndɑkɛ ɑ wũɔ̃ kpɛ́í nkɛ̀ ì tɑɑ̀. \v 24 Onìtì ɔ̃ɔ̃ í mmɔkɛmɛ̀ o kpɛrɛ sɑ̃́ɑ̃̀, tikpɑ̀tì ɔ̃ɔ̃ í mmɛ nsɔkɛ́ sɑ̃́ɑ̃̀. \v 25 Kɛ̀ timútì dèè kɛ̀ tipɑ̀ntì mu nyí yɛ̀nní, kɛ̃ĩ́ yɛtɑ̃rɛ̀ ĩ́nkɛ̀ kpɛti kɛ́nkémmúnɛ̀ tipɑ̀ntì bo yɛ̀nnímɛ̀. \v 26 Bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ kɛ̃ĩ́ tipecìtì kɛ́duɔkɛnɛ̀ tiyɑ̀ɑ̀tì nti, kɛ fítɛ́ yɛbɔdɑkɛ̀ kɛ́donnɛ̀ dɛpɑɑ. \v 27 A bɔmiɛ̀ nyó ndɑ sɑ̀nnɛ̀mu, kɑ̀ɑ piínɛ̀ ɑ cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ nɛ̀ ɑ tɔ̃mbɛ̀. \c 28 \p \v 1 Wèè dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi nhò ɔ̃ ncokùmu bɑ́ òmɔù í ò bɛ̀tì, wèè í dɔ̀ɔ̀ dɛ̀mɑrɛ̀ kòò mɔ̀kɛ dikɔ̃m̀bùɔ̀ dicìrícìrì kɔ̃mɛ. \p \v 2 Kɛ̀ dihɛì í wɛ̃ ndinùù bɛkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ bɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ sṹṹ, kòo kpɑ̀ɑ̀tì ciì kɛ yɛ̃́ dɛ̀mɑrɛ̀ weè kpɑ̀tì ɔ̃ɔ̃ mɔntɛ. \p \v 3 Fɛkpɑ̀ɑ̀tìdɑwɑnfɛ̀ fɛ̀ɛ̀ fɛ̃́ũnko bɛcĩ̀rìbɛ̀ fɛ̀ dònnɛ̀ fɛtɑɑfɛ̀ nfɛ fɛ̀ɛ̀ sũ̀ṹ nkɛ kùɔ tidiitì. \p \v 4 Bɛ̀ɛ̀ yetɛ Kuyie nkuɔ́ bɛ sɑ̃ntí bɛnitiyɛibɛ mbɛ, bɛ̀ɛ̀ ì yié nkɛ̀ bɛ̀ miɛkɛ pɛí bɛnitiyɛibɛ. \p \v 5 Bɛnitiyɛibɛ í yɛ̃́ dɛ̀ɛ̀ ci bɛ̀ɛ̀ dɔ́ Kuyie mbɛɛ̀ dɛ̀ yɛ̃́ dɛmɔu. \p \v 6 Kɑ̀ɑ kpɑ ɑ kpɛrɛ, kɑ̀ɑ borimɛ wenni dɛ̀ tɔ̃ũnɛ̀ ɑ bo mmɔkɛmɛ̀ tikpɑ̀tì kɛ̀ mɛ̀ sĩ̀. \p \v 7 Wèè yie nKuyie nkó ikuɔ́ ò tu dɛbísɑ̀ɑ̀rɛ̀ ndɛ, wèè nɛitinɛ̀ bɛ̀ɛ̀ borimɛ í wenni kòò ɑ̃ɑ̃̀ o cicɛ ifɛi. \p \v 8 Wèè pènni idíítí kɛ̀ bɛ̀ bo nhò yietì kɛ nɔnku, wèè nìti kɛ pɑ̃ɑ̃ bɛcĩ̀rìbɛ̀, weè ɔ̃ɔ̃ tiekɛ dɛ yiɛ̀ nkó tikpɑ̀tì. \p \v 9 Wèè í dɔ́ kɛ́keè Kuyie nkuɔ́, Kuyie nhɔ̃ɔ̃ í nkèè dɛ yiɛ̀ nkó mubɑ́ɑmmu. \p \v 10 Wèè fétìnko bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ ò bo do ò keú dìì fɔ̃̀tìrì miɛkɛ. Bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ biɛ mɛ mpɛ̀ú mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ. \p \v 11 Wèè mɔ̀kɛ o kpɛrɛ o yɛ̀mmɛ̀ ɔ̃ ndò nhò ciìmu, ocĩ̀rì wèè ciì kòò nɛ́ ò dɑú. \p \v 12 Kòo nitisɑ̀ù bɑɑtɛ́ dɛ̀ ɔ̃ nnɑɑtimu bɛnìtìbɛ̀, kòo yɛiwe bɑɑtɛ́ bɛ̀ nsɔtì. \p \v 13 Wèè sɔ̀rì o yɛi nhò í yɑu mɛsɑ̀ɑ̀ mmɑmɛ̀, wèè mɛ̀ dɑ́ɑ nkɛ mɛ̀ yóu, Kuyie nwe cĩ́ɛ̃nko. \p \v 14 Dɛ̀ nnɑɑti wèè dé ò bo dɔɔ̀mɛ̀ mɛyɛi, wèè to kpeńnì weè duò mɛyɛi mmiɛkɛ. \p \v 15 Onitiyonkuwe wèè bɑkɛ́ bɛcĩ̀rìbɛ̀ ò dònnɛ̀ dicìrícìrì ndi dìì pɛ̀ú, kumuntũnkù kùù dɔ́ kɛ́pĩ́. \p \v 16 Kukpɑ̀ɑ̀tìyɛìnkù fɛ̃́ũnko bɛnìtìbɛ̀ mbɛ, wèè í dɔ́ ticuuti kòo kpɑ̀tì mɔ̀nni. \p \v 17 Wèè kùɔ onìtì weè ɔ̃ ncooti kɛ bií tɑnnɛ̀ kufɔ̃ti bɑ́ bɛ̀ í ò còńnɛ́. \p \v 18 Wèè borimɛ wenni weè coorí, wèè tũ̀ nyicɛ ìdɛ́ì kòò duò. \p \v 19 Wèè kuuti kɛtenkɛ̀ weè yo nkɛ sɑ̀nnɛ̀, wèè sɔ̃̀ńtɛ́ kɛ bo kòò nsɑ̀nnɛ̀ tidɑwɑntì. \p \v 20 Onitisɑ̀ù weè piɛti mɛsɑ̀ɑ̀, wèè dɔ́ kɛ́kpɑrìkɛ̀ mɛcɑ̃ɑ̃ kɛ̀ mɛyɛi nhò tùɔ̀kù. \p \v 21 Dɛ̀ í wenni ɑ bo mbɑɑ̀tìmɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ nɛ̀ mɛmmɛ kòo nìtì ɔ̃ɔ̃ nɑ kɛ́dɔɔ̀ mɛyɛi mudiì sɑ́m̀pɔ́mù kpɛ́í. \p \v 22 Wèè dɔ́ kɛ́kpɑrìkɛ̀ mɛcɑ̃ɑ̃ nweè ɔ̃ mbɛtì tikpɑ̀tì bɑ́ ò í yɛ̃́ kɛ dò ntidɑwɑntì bo ò do. \p \v 23 Wèè nɑ̀kɛ́ onìtì o cɑɑ̀rìmɛ̀ bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ dentɛ kɛ we nsɑ̃ntɛ kɛ́pɛ̃ɛ̃tɛ́ wèè ò kpɛnti. \p \v 24 Wèè yùúkú o cicɛ nɛ̀ o yɔ̃ kɛ tú dɛ̀ í tú mɛyɛi, nhò í cɑ̃́ɑ̃́nnɛ̀ onitikɔ̀ùtì. \p \v 25 Onìtì wèè dɔ́ dɛmɔu ò ce nyɛkpɑ̀rɛ̀ nyɛ, wèè dɔ́ Kuyie nkòò mɔ̀kɛ dɛmɔu. \p \v 26 Wèè tɑ̃́ omɑ́ɑ̀ ò tu kuyɛìnkù nku, wèè ciì kòò coorí. \p \v 27 Wèè pɑ̃ɑ̃ mbɛcĩ̀rìbɛ̀ wè í mɔ́nnì dɛ̀mɑrɛ̀, wèè nɔ̀ùtɛ̀ tɛ̃̀ĩ̀ kòò yɑ̀u mɛyɛi. \p \v 28 Kòo nitiyɛiwe bɑɑtɛ́, bɛnìtìbɛ̀ ɔ̃ nsɔrìmu, kòò ku bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ɛ sṹṹ. \c 29 \p \v 1 Bɛ̀ tié nwè kòò yetɛ, ò bo do mɛcɑ̃ɑ̃ bɑ́ bɛ̀ bɑ́ɑ́ nɑ kóò tɑ̀ɑ. \p \v 2 Kɛ̀ bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ sũ dɛ̀ ɔ̃ nnɑɑtimu kubotí, kòo yɛiwe bɑɑtɛ́ dɛ̀ mbɛ̀ yóù. \p \v 3 Wèè ciì dɛ̀ ɔ̃ nnɑɑtimu o cicɛ, wèè kɔ̀rì bɛnitipòbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ borɛ̀ kòò cɑ̀ɑ̀ri o kpɛrɛ. \p \v 4 Okpɑ̀ɑ̀tì wèè bekù weti weti weè kpɑ̀tì ɔ̃ nfííkú, weè cɔú ticuuti kòò tì buɔ̀. \p \v 5 Wèè kpɛnti o kou ò dii omɑ́ɑ̀ ndi timɑ́tì. \p \v 6 Bɛnitiyɛibɛ yɛi ndò ntìmɑ́tì nti kɛ bɛ̀ pĩĩ, kɛ̀ bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ yɑ̃̀nku nɛ̀ diwɛ̀ì. \p \v 7 Onitisɑ̀ù yɛ̃́mu ocĩ̀rì kpɛ́í, oyɛiwe yie mɛ nyí mɔkɛ dɛ kó mɛyɛ̀mmɛ̀. \p \v 8 Sipɔɔ yɛmbɛ̀ bɛɛ̀ kònnìnko bɛnìtìbɛ̀, kɛ̀ bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ bónkùnko kunɑupíɛ́. \p \v 9 Kɛ̀ mɛciì nyiɛ̀ mmɔ̀kɛnɛ̀ kuyɛìnkù tìmɑtì, kòo miɛkɛ pɛikɛ yoo ò dɑú bɛ̀ í yóó nɑrikɛ. \p \v 10 Bɛnitikɔ̀ùbɛ̀ nìímmu onitisɑ̀ù, kɛ̀ bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ ò dɔ́. \p \v 11 Kuyɛìnkù kuù feinko ku yɛ̀mmɛ̀, kɛ̀ mɛciì nyiɛ̀ nyĩkú omɑ́ɑ̀. \p \v 12 Kòo kpɑ̀ɑ̀tì yié nsiyɑ́ɑ̀bìsí o tũ̀mbɛ̀ ɔ̃ɔ̃ nɑɑ́ mbɛyɛibɛ mbɛ. \p \v 13 Oyɛiwe nɛ̀ osénnìwè bɛ̀ wɛ̃ ndɛ̀ bo dɛ̀mɑ́ɑ̀ ndi, Kuyie nkuù kpetírí bɑ́ wè kó inuɔ. \p \v 14 Okpɑ̀ɑ̀tì wèè bekùnɛ̀ bɛcĩ̀rìbɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ wenni o kpɑ̀tì ɔ̃ nfííkúmu sɑ̃́ɑ̃̀. \p \v 15 Kunɑsɑ̃́ɑ̃ nɛ̀ itié ndɛɛ̀ duɔ̀ mmɛciì, bɛ̀ yóu dɛ̀ɛ̀ birɛ kɛ̀ dɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri dɛ̀ dɔ́mɛ̀ dɛ̀ ɑ̃ɑ̃̀ dɛ yɔ̃ nwe ifɛi. \p \v 16 Kɛ̀ bɛyɛibɛ sũ̀ṹ mmɛyɛi mmɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ sṹṹ, bɛ̀ nɛ́ yóó duómu, kɛ̀ bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ nwúó. \p \v 17 Tié nhɑ birɛ kɛ̀ dɛ̀ dɑ om̀pùnnɛ kɛ nɑ́ríkùnnɛ ɑ yɛ̀mmɛ̀. \p \v 18 Kɛ̀ Kuyie mpɑ̃ɑ̃nɑ́ɑǹtì nɑ́ɑm̀bɛ̀ í bo kubotí ɔ̃ɔ̃ í nyɛ̃́ kù co kɛ̀, dɛ̀ nnɑɑti wèè yié nKuyie nkuɔ́. \p \v 19 Bɛ̀ í tiè nkudɑɑkù nɛ̀ tinɑ́ɑǹtì, kù yóó keèmu kù mɛ mbɑ́ɑ́ yie. \p \v 20 Kɑ̀ɑ yɑ̀ wèè nɑ̀ɑ́ nkɛ í yɛ̃́ ò tu mù, ɑ nyɛ̃́ kɛ tú kuyɛìnkù kɔ̃mɛ ò tɔ̃ũnɛ̀mu. \p \v 21 Kɑ̀ɑ cùu nhotɔ̃ntì nɛ̀ o bíkɛ́mbɛ́ntì o yɛ̀mmɛ̀ ɔ̃ ndò nhò tu tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ birɛ ndɛ. \p \v 22 Kɛmiɛkɛ yiɛ̀ nce nyɛkpɑ̀rɛ̀ nyɛ kòo nitiyonkuwe dɔɔri mɛyɛi pɛ́u. \p \v 23 Tɛpɔ̀tɛ̀ kɛ̃́kùnkomu tɛ yiɛ̀, wèè kɛ̃́kùnko omɑ́ɑ̀ kòò piɛti diyètìrì. \p \v 24 Wèè wɛ̃ńnɛ̀ oyúókù ò cɑ̀ɑ̀ri omɑ́ɑ̀ ndi, ò yɛ̃́mu mɛyɛi mmɛ̀ɛ̀ ò bɑ̀ɑ, ò nɛ́ í dɔ́ kɛ́ mɛ̀ dɑ́ɑ. \p \v 25 Kɑ̀ɑ yɔ̀tɛ onìtì dɛ̀ tu didíiǹtɑ̃́rì ndi, wèè duɔ́ nhomɑ́ɑ̀ Kuyie, kù we nkɑ̃nkɛ́. \p \v 26 Bɑ́ wè ò ɔ̃ ndɔ́ kɛ́nnɑɑtinɛ̀ wèè ò bɑkɛ́ wènwe, Kuyie nkuù nɛ́ bekùnɛ̀ bɑ́ wè. \p \v 27 Bɛnitiyɛibɛ níímmu bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ kɛ̀ bɛsɑ̀ɑ̀bɛ̀ níí mbɛyɛibɛ. \c 30 \s1 Akuu kó tinɑ́ɑǹtì \p \v 1 Akuu Sɑkee birɛ nɑ̀kɛ́ tìì nɑ́ɑǹtì Itiyɛɛdi nɛ̀ Ukɑɑdi. \m \v 2 N tú kuyɛìnkù nku kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ bɛnìtìbɛ̀ bɛmɔu, n yí mɔkɛ mɛniticiì. \m \v 3 N yí mɔkɛ mɛciì n nɛ́ mɔkɛmu mɛciì mmɛ̀ɛ̀ bo nte kɛ̀ n yĩ́ɛ̃́tɛ́ Kuyie. \m \v 4 We ndèkɛ kɛĩ́nkɛ̀ kɛ wɛ̃̀tɛní? \m We mpikú kuyɑɑkù nɛ̀ o nɔ̀ùtɛ̀? \m We mpɔ̃ṹ mmɛniɛ nnɛ̀ kuyɑ̀ɑ̀kù? \m We nhɑ̃nnɛ́ itemmɑ̀nkɛ? \m Dɛ yiɛ̀ nyètìrì tu bɑ? \m O birɛ kpɛri tú bɑ? N nɑ́kɛ́ ti. \p \v 5 Kuyie nnɑ̀kɛ́ tì timɔu tu timɔ́mmɔnti nti, kuù kɑ̃nkɛ́ bɛ̀ɛ̀ bo ku bo dɛ̀ kudɔpìkù kɔ̃mɛ. \v 6 Bɑ́ɑ́ yíɛ́ tìmɑtì ku nɑ́ɑǹtì miɛkɛ, kù yɑ̀ɑ̀ bo dɑ kpetínnɛ́ kɛ́bɛnkɛ ɑ túmɛ̀ siyɑ́ɑ̀bìsí yiɛ̀. \p \v 7 Kuyie, n dɑ mɔ́ú dɛ̀mɑrɛ̀ dɛ̀dɛ́rɛ̀ ndɛ n fòmmu miɛkɛ, bɑ́ɑ́ dɛ̀ nni nyetɛnɛ̀. \v 8 N dɛ́tinnɛ̀ siyɑ́ɑ̀bìsí, nɛ̀ mɛciìmmɛ̀, ɑ bɑ́ɑ́ yóu kɛ̀ n dɔkɛ nɑɑ́ nfɛdɑwɑnfɛ̀ yoo n dɔkɛ kpɑrìkɛ̀, nni nduɔ̀ m bo nyo mù kɛ fòùnɛ̀. \v 9 Kɛ̀ n dɔ̀kɛ kpɑ̀rìkɛ̀ n yɑ̀ɑ̀ bo dɑ yetɛ kɛ dɔ̀: We ntu Kuyie? Kɛ̀ mmɛ n dɔ̀kɛ nɑɑ́ nfɛdɑwɑnfɛ̀ n yɑ̀ɑ̀ bo yúúkú kɛ́cɑkɛ ɑ yètìrì. \p \v 10 Bɑ́ nwɑ́tìrì otɔ̃ntì wèè ò duɔ́ mmutɔ̃mmú ò ììkɛ̀ ò yɑ̀ɑ̀ bo dɑ bɔntɛ́ kusĩ̀nkù kɑ̀ɑ tɔ mɛyɛi. \p \v 11 Bɛ̀mɑbɛ̀ bomu kɛ sɑ̃́ɑ̃́ mbɛ cicɛbɛ̀ bɑ́ bɛ̀ í nɑ́ɑ́ mbɛ yɔ̃bɛ̀ kó mɛsɑ̀ɑ̀. \p \v 12 Bɛ̀mɑbɛ̀ bomu kɛ̀ bɛ yɛ̀mmɛ̀ dò mbɛ̀ wenni kɛ̀ bɛ̀ nɛ́ ɑ̃ mɛyɔ̃́ɔ̃̀. \p \v 13 Kɛ̀ bɛtɔbɛ̀ bo kɛ senku bɛnìtìbɛ̀ kɛ bɛ̀ séenko inuɔ. \p \v 14 Bɛ̀mɑbɛ̀ bomu kɛ̀ bɛ nìì ndò ntiseuti, kɛ̀ bɛ yɛ̀ì ndò nyɛse, kɛ kɔù bɛsénnìbɛ̀, kɛ deu bɛcĩ̀rìbɛ̀. \s1 Dɛ̀ɛ̀ yóù mubɑntímù \p \v 15 Bɛ̀mɑbɛ̀ bomu kɛ ɔ̃ ntú: M pɑ̃, m pɑ̃. Bɛ̀ dònnɛ̀ inɑcɑ́kpɛi nyi kɛ yɑ̃ɑ̃́ mbɛtɔbɛ̀ yĩ̀ĩ̀, dɛ̀mɑrɛ̀ bo dɛ̀tɑ̃ɑ̃ti ndi dɛ̀ɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í nsɑ̀nnɛ̀, kɛ̀ dɛ nɑɑnnɛ̀ bo dɛ̀ɛ̀ í diɛ̀. \q1 \v 16 Kudɔnkù nɛ̀ tɛhɑ̃ũntɛ, \q1 nɛ̀ kɛtenkɛ̀ kɛ̀ɛ̀ í diɛ̀ mmɛniɛ, \q1 nɛ̀ muhɑ̃ɑ̃́ mmùù cɔ̀ú nkɛ í diɛ̀. \p \v 17 Kòo nìtì sɑ̃̀ɑ̃́ nho cicɛ, kɛ sènkɛ̀rì o yɔ̃, yɛbɑnkɛte yɛɛ̀ yóó dokɛ́ o nuɔ, kɛ̀ itúúkɛ́ ò cɑ̀ɑ́kɛ́. \p \v 18 Dɛ̀mɑrɛ̀ bo dɛ̀tɑ̃ɑ̃ti ndi dɛ̀ɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́ n ciì, dɛ̀nɑ̀ɑ̀ ndi ketíkɛ n yí nɑ kɛ bɑntɛ́ dɛ̀: \q1 \v 19 Fɛtúúfɛ̀ kó kucɛ kɛĩ́nkɛ̀, \q1 fɛwɑ̀ɑ̀fɛ̀ kɔku ditɑ̃́rì ĩ́nkɛ̀, \q1 bɑ̀tóò cɛ dɑ̀mɛ́ɛ̀rì miɛkɛ, \q1 dɛ̀ɛ̀ yũɔ̃ nhonitidɔ̀ù osɑpɑ̀ɑ̀ mbíɛ́kɛ̀. \p \v 20 Ntɛ onitipòkù wèè dɔuti dɔutinɛ̀ bɛnitidɑɑbɛ̀ o borimɛ dòmmɛ̀, ò ɔ̃ɔ̃ di kɛ́deè kɛ́ũtɛ́ o nùù ndi kɛ dɔ̀ ò í dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi mmɑmɛ̀. \p \v 21 Dɛ̀mɑrɛ̀ bo dɛ̀tɑ̃ɑ̃ti ndi bɛnìtìbɛ̀ kɔ̃m̀bùɔ̀tì duò dɛ̀ kɛ dò nkɛtenkɛ̀ ɔ̃ɔ̃ ɑɑ́mɛ̀, dɛ̀ bo dɛ̀nɑ̀ɑ̀ ndi ketíkɛ kɛtenkɛ̀ yĩ̀ɛ̃̀kù dɛ̀. \q1 \v 22 Kudɑɑkù bo nɑɑ́mmɛ̀ okpɑ̀ɑ̀tì \q1 nɛ̀ kuyɛìnkù kùù yo nkɛ sɑ̀nnɛ̀, \q1 \v 23 nɛ̀ tɛpodɔ̀ntɛ̀ bo nyeḿmɛ̀ \q1 nɛ̀ kunitipodɑɑkù bo cɔutɛ́mɛ̀ ocɛ̃́pokù fɔ̃̀tìrì. \p \v 24 Dɛsĩ́ntɛ́kpɛrɛ bo titɔ̃ntì tìnɑ̀ɑ̀ ndi kɛtenkɛ̀ ĩ́nkɛ̀, dɛ̀ɛ̀ kɛ̃ńnì kɛ̀ dɛ ciì nnɛ́ dɛu. \p \v 25 Sikɛ̃ṹ sìì kpɑ muwɛ̃rímú, kɛ nɛ́ ɔ̃ɔ̃ wɑɑ́ nsi diitì kudisɛ̃ĩkù mɔ̀nnì. \p \v 26 Nɛ̀ yɛyíì yɛ̀ɛ̀ kpɑ muwɛ̃rímú kɛ nɛ́ keù yɛ fɔ̃ti yɛtɑ̃rɛ̀ miɛkɛ. \p \v 27 Nɛ̀ fɛcofɛ fɛ̀ɛ̀ í mɔkɛ okpɑ̀ɑ̀tì kɛ ɔ̃ɔ̃ yɛ̀ yɛtĩ̀rɛ̀ yɛtĩ̀rɛ̀. \p \v 28 Nɛ̀ yɛmɔnkɛ ɑ bo nɑ kɛ́pĩ́ nyɛ̀ nɛ̀ ɑ nɔ̀ùtɛ̀ kɛ̀ yɛ̀ nɛ́ ɑ̃ sikpɑ̀ɑ̀tìcɛ̃́ĩ miɛkɛ. \p \v 29 Dɛnɛnnɛ̀ bo dɛ̀tɑ̃ɑ̃ti ndi, dɛ̀nɑ̀ɑ̀ ndi ketíkɛ dɛ̀ɛ̀ cèmmu wenni. \q1 \v 30 Dicìrícìrì dikpɑ́ɑ̀ kóo kpɑ̀ɑ̀tì dìì í dé òmɔù, \q1 \v 31 nɛ̀ tɛkpɑ̀rìsɑ̃ntɛ̀, \q1 nɛ̀ dibɔdɑɑ̀, \q1 nɛ̀ okpɑ̀ɑ̀tì wèè nɛínɛ̀ o ɑ̃ɑ̃pɔ̀mbɛ̀. \p \v 32 Kɑ̀ɑ mɔ̀kɛ tɛyɛinfentɛ̀ ntɛ kɛ fontí, kɛ bɑntɛ́, pĩ́ nhɑ nùù. \v 33 Kɑ̀ɑ pokɛ́ mɛnɑɑmiɛ̀ mɛnɑɑ̀nkùɔ̀ mɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ yɛ̀nní, kɑ̀ɑ potɛ́ diɔ̃nnì mɛyĩ̀ĩ̀ mɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ yɛ̀nní, kɑ̀ɑ miɛkɛ yɛ̀nní ɑ ɔ̃ɔ̃ cé nyɛkpɑ̀rɛ̀ nyɛ. \c 31 \s1 Bɛ̀ tiémmɛ̀ Demmuyɛɛri \p \v 1 Okpɑ̀ɑ̀tì Demmuyɛɛri yɔ̃ ò tié nyìì tié. \p \v 2 A tú m birɛ ndɛ, m birɛ mɔ́mmɔnnɛ, kéntɛ́ n tié. \v 3 Bɑ́ɑ́ yóu kɛ̀ bɛnitipòbɛ̀ɛ di ɑ wɛ̃rímú, bɑ́ɑ́ tũnnɛ bɛ̀ɛ̀ fétìnko bɛkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ bɛ kó kucɛ. \v 4 Demmuyɛɛri, bɛkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ nɛ̀ bɛ̀ɛ̀ bɑkɛ́ bɛ̀ í dò nkɛ́ nyɔ̃̀ mmɛnɑɑ̀ kperímɛ̀. \v 5 Bɛ̀ yɑ̀ɑ̀ bo muɔ́ nkɛ́yɛ̃̀ nyikuɔ́ kɛ fɛ̃́ũ mbɛsénnìbɛ̀. \v 6 Di níí duɔ́ mmɛnɑɑ̀ kperímɛ̀ wèè yóó kú, kɛ́duɔ́ mmɛnɑɑ̀ nwèè yɛ̀mmɛ̀ cɑ̀ɑ̀rɛ̀, \v 7 kòo yɑ̃̀ kɛ́yɛ̃̀ nho dɑwɑntì nɛ̀ o yɛǹcɑɑ̀rìmɛ̀. \v 8 Á nteénnɛ̀ bɛ̀ɛ̀ í nɔ ntinɑ́ɑǹtì nɛ̀ bɛ̀ bɔntóo bɛ̀. \v 9 Mbekù weti weti kɛ kommu bɛsénnìbɛ̀ nɛ̀ bɛcĩ̀rìbɛ̀. \s1 Onitiposɑ̀ù kó tinɑ́ɑǹtì \p \v 10 Wèè pɛ̀tɛ́ onitiposɑ̀ù ò pɛ̀tɛ́mu, dɛ kóo nitipòkù wennimu kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ mɛdɛ̀ì. \p \v 11 O dɔù ɔ̃ nhò tɑ̃́mu kòò dɔ̀ɔ̀ri bɛ kpɛrɛ kɛ̀ bɛ̀ cɔ̃̀ńtí. \p \v 12 Ò í dɔɔri o dɔù mɛyɛi ò ò dɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ o fòmmu mumɔu miɛkɛ. \p \v 13 Kɛ wɑɑ̀ tipɑ̀ɑ̀kóntì kɛ pĩ mmutɔ̃mmú nɛ̀ diwɛ̀ì. \p \v 14 Dɛ kóo nitipòkù dònnɛ̀ bɑ̀tóò kupotɑɑ́ nkou nwe kɛ wɑɑ̀nní o diitì dɛdɛ́tirɛ̀. \p \v 15 Ò ɔ̃ɔ̃ entɛ kɛ̀ dɛ̀ kpɑɑ́ uumu kòo bénnɛ́ kɛ́duɔ́ nho cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kɔbɛ, kɛ́duɔ́ mbɛtɔ̃mbɛ̀ mutɔ̃mmú. \p \v 16 Dɛ kóo nitipòkù weè ɔ̃ɔ̃ totí o yɛ̀mmɛ̀ kɛ́dontɛ́nɛ̀ o díítí kɛtenkɛ̀ kɛ́fííkú dɛtie ndɛ̀ɛ̀ pɛí. \p \v 17 Ò ɔ̃ mpĩ́ mmutɔ̃mmú nɛ̀ tikɔ̃nyɑuti nti ò ɔ̃ɔ̃ í nkɑri kɛ mmɛí o nɔu. \p \v 18 Ò ɔ̃ nwúó nho tɔ̃mmú kérímɛ̀ mmɛ kòo fìtírɛ̀ níí nyié nkɛ́cɔ́ú. \p \v 19 Tɛpɑ̀ɑ̀kondìtɛ̀ í yiɛ̀ o nɔu miɛkɛ, kòò dùɔ̀kù mupɑ̀ɑ̀kómmú. \p \v 20 Kɛ teénnɛ̀ bɛsénnìbɛ̀, kɛ niti kɛ pɑ̃ɑ̃ mbɛcĩ̀rìbɛ̀. \p \v 21 Ò í yĩɛ̃̀kù muséé, kɛ yɛ̃́ ò cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kɔbɛ bɛmɔu mɔ̀kɛmɛ̀ tiyɑɑ̀dɑ́ndɑ́tíntì. \p \v 22 Kòò dùɔ̀kù tiyɑɑ̀cɛ̃́ɛ̃́tì, kɛ dɑɑti tiyɑɑ̀kpetì wũɔ̃tì tìì dò ndɛ́ú dɛ́ú. \p \v 23 Kɛ̀ bɛ̀ dé o dɔù dihɛì miɛkɛ kòò kɔkɛ́ bɛkótíbɛ̀ kó ditĩ̀nnì. \p \v 24 Kòò dùɔ̀kù tiyɑ̀ɑ̀tì kɛ fiiti, kɛ fiitinɛ̀ inɑɑkũ̀ɔ̃ mbɛpotɑmbɛ̀. \p \v 25 Kɛ kpeńnì kɛ̀ bɛ̀ ò sɑ̃ntí, ò í yĩɛ̃̀kù nɑnkɛ. \p \v 26 Kɛ nɑ́ɑ́ mmɛciì nkó tinɑ́ɑǹtì, kɛ tiènnɛ̀ diwɛ̀ì. \p \v 27 Kɛ dɑkɛ o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kpɛ́í, ò í dé mutɔ̃mmú. \p \v 28 Kòo bí ò sɑ̃ntí kòo dɔù ò dɛ̀úkùnko. \p \v 29 Koò sɑ̃ntí kɛ tú: Bɛnitiposɑ̀ɑ̀bɛ̀ bomu kɑ̀ɑ nɛ́ bɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́ bɛmɔu. \p \v 30 Diwɛ̀ì pɛ̃nkùmu kɛ̀ kuwenniku deu, onitipòkù wèè dé Kuyie mbɛ̀ we nsɑ̃ntí. \p \v 31 Yietínɛ̀ we o tɔ̃mmú kɛ́ nhò sɑ̃ntí dihɛì dimɔu o tɔ̃mmú kpɛ́í.