\id JAS di60.all F{evrier 1999 BJ Parakou B{enin \ide UTF-8 \h Isɑku \toc1 Isɑku wɑ̃̀ri dìì pɑ́tíri \toc2 Isɑku \mt1 Isɑku wɑ̃̀ri dìì pɑ́tíri \imt1 Di mpɑ́tíri tɔ tìì nɑ́ɑǹtì \ip Isɑku weè wɑ̃̀ri dɛ kó dipɑ́tíri kɛ duɔ́ nKirisi kɔbɛ itié mbɛ̀ dò nkɛ́tũnnɛ ì kɛ nɑ́ɑ́ nkɛ duɔ̀ mmɛdonnimɛ̀ yɛwe yɛmɔu kɔ̃mɛ Kirisi kou dò nkɛ́ntũmmɛ̀. \ip Kɛ̀ dɛ kó mɛdonnimɛ̀ bɛnkú ti bo ndòmmɛ̀ tidɑwɑntì miɛkɛ nɛ̀ tikpɑ̀tì miɛkɛ. Ti bo ndòmmɛ̀ mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ miɛkɛ, yoo dibɔɔ̀ kó mɛsoùmmɛ̀ miɛkɛ. Kòo bɛ̀ nɑ̀kɛ́ kuwedɔuncɛ mɔ́mmɔnku dò nkɛ́mbɛnkúmɛ̀ nɛ̀ ku dɔɔ̀rìmɛ̀ miɛkɛ nkɛ. Ti bo mbɑɑ̀tìmɛ̀ bɛnìtìbɛ̀, fɛnɔ́ndɛǹfɛ̀ kó mɛdòmmɛ̀, dɛ ĩ́nkɛ̀ kó mɛciì, yɛkpɑ̀rɛ̀ nɛ̀ tɛfentɛ̀, ɑ bo kɛ̃́kùnnɛmɛ̀ ɑmɑ́ɑ̀, mɛminnímɛ̀, mubɑ́ɑmmu. Dɛ kó dipɑ́tíri nɛ́ dɔkɛ ĩkú tìì ĩ́nkɛ̀ tiì tu: Ti bo mbɛnkúmɛ̀ ti tɑ̃́kùmɛ̀ nɛ̀ ti dɔɔ̀rìmɛ̀ miɛkɛ. \is1 Di mpɑ́tíri nɑ́ɑǹtì duɔ́ kɛ dòmmɛ̀ \io1 1. Mudɔummu 1:1 \io1 2. Mɛtɑ̃́kùmɛ̀ mɛ̀ɛ̀ ɔ̃ nfííkú mɛbennímɛ̀ miɛkɛ, nɛ̀ Kuyie nkuù duɔ́mmɛ̀ mɛciì 1:2-8 \io1 3. Fɛdɑwɑnfɛ̀ nɛ̀ okpɑ̀ɑ̀tì 1:9-11 \io1 4. Mɛbennímɛ̀ nɛ̀ mɛyɑ́ɑ̀mɛ̀ 1:12-18 \io1 5. A bo keèmɛ̀ kɛ́dɔɔ̀ tì yɛ̃mmɛ̀ 1:19-27 \io1 6. Ti bo ndɑkɛmɛ̀ kɛ bɑ́ mbɑɑ̀tì bɛnìtìbɛ̀ 2 \io1 7. Kirisi kou dòmmɛ̀ nkɛ́ndɑkɛ o nɔ́ndɛnfɛ̀ kpɛ́í 3:1-12 \io1 8. Kirisi kou dò nkɛ́ndòmmɛ̀ kutenkù kɔbɛ ììkɛ̀ 3:13-5:6 \io1 9. Itié nsɔnyi 5:7-20 \c 1 \s1 Mudɔummu \p \v 1 Mí nyIsɑku Kuyie nnɛ̀ ti Yiɛ̀ nYesu Kirisi bɛ kóo tɔ̃ntì, míì wɑ̃̀ri di mpɑ́tíri, kɛ dɔu nKuyie nkɔbɛ bɛ̀ɛ̀ cìɛ́tɛ́ kɛ bo tipíìtì timɔu. \s1 Ti bo mbɑ́ɑ́mmɛ̀ Kuyie nkɛ tɑ̃́ \p \v 2 N kɔbɛ kɛ̀ mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ di tùɔ̀kɛní dɛ̀ ndi nɑɑti. \v 3 Di yɛ̃́mu kɛ dò nkɛ mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ di sɔ̃̀ńtɛ́ kɛ̀ di kpɑɑ́ tɑ̃́ Kuyie, dɛ mɔ̀nnì ndi di ɔ̃ɔ̃ mɔɔtɛmɛ̀ mɛminnímɛ̀. \v 4 Yóunɛ̀ kɛ̀ di minnímɛ̀ɛ pĩ́ mmɛ tɔ̃mmú kɛ́tuɔkɛ mɛ mɑ̀nku kɛ̀ dí kpenkɛ Kuyie nkó kucɛ miɛkɛ kɛ̀ ku kpɛrɛ mɑrɛ̀ bɑ́ ndi dónnì. \v 5 Kɛ̀ mɛciì ndòńtɛ́ òmɔù, wèe mɛ̀ mɔɔ Kuyie, ku nɔ̀ùtɛ̀ yɑ̀ɑmmu kɛ̀ kù pɑ̃ɑ̃ nnɛ̀ diwɛ̀ì kù bo mɛ̀ nhò pɑ̃. \v 6 Ò bɑ́ mmɔ́ú kɛ yĩɛ̃̀kù, wè mmɔ́únɛ̀ o yɛ̀mmɛ̀ mɛmɔu, kòò yĩ̀ɛ̃̀kù ò dònnɛ̀ dɑ̀mɛ́ɛ̀rì kó yɛnɛ́fĩ̀nfĩ̀rɛ̀ nyɛ kuyɑɑkù tèmmù yɛ̀ tipíìtì timɔu. \v 7 Wèè mɔ̀ú kɛ yĩɛ̃̀kù o yɛ̀mmɛ̀ bɑ́ ndò nti Yiɛ̀ mbo ò pɑ̃ dɛ̀mɑrɛ̀. \v 8 Dɛ yiɛ̀ mbotí yɛ̀mmɛ̀ mɛɛ̀ sũ, ò í yɛ̃́ ò dɔ́ dɛ̀. \s1 Okpɑ̀ɑ̀tì nɛ̀ fɛdɑwɑnfɛ̀ dɛmɑ́ɑ̀ ndi Kuyie mborɛ̀ \p \v 9 Diwɛ̀ì mbo bɛ̀ɛ̀ kpɑ bɛ kpɛrɛ, kɛ yɛ̃́ Kuyie nyóó bɛ̀ dɛ́úkùnnɛmɛ̀. \v 10 Bɛ̀ɛ̀ mɔ̀kɛ bɛ kpɛrɛ bɛ̀ nyɛ̃́ kɛ dò mbɛ kpɑ̀tì í tú tìmɑtì Kuyie mborɛ̀, tì yóó pɛ̃ɛ̃tɛ́mu mutepóó nhɔ̃ɔ̃ yotɛ mɛ̀ɛ̀ botí. \v 11 Kuyie nhɔ̃ɔ̃ tuɔ mmɛ̀ɛ̀ botí mutepóó nkɛ̀ mùu mɔ́tɛ́ kɛ́yotɛ, mɛɛ̀ botí nku bɛ̀ yóó pɛ̃ɛ̃tɛ́mɛ̀ kɛ̀ bɛ kpɑ̀tìi deè. \s1 Mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ nɛ̀ mɛsoùmmɛ̀ dɛ kó tinɑ́ɑǹtì \p \v 12 Dɛ̀ nnɑɑti mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ sɔ̃̀ńkɛ́ wè kòò fìíkú tei tei, kɛ yɛ̃́ mɛ̀ yóó pɛ̃ɛ̃tɛ́mɛ̀ kɛ̀ Kuyie nhò yietí mufòmmu mùù bo sɑ̃́ɑ̃̀, Kuyie nyɛ̃ nkù yóó duɔ́ mmù bɛ̀ɛ̀ kù tɑ̃́. \v 13 Kɛ̀ mɛsoùmmɛ̀ sɔ̃̀ńkɛ́ òmɔù ò bɑ́ɑ́ yĩ́ Kuyie nkuù te, Kuyie nyí soú nhòmɔù nɛ̀ mɛyɛi, kù í soú nhòmɔù. \v 14 Onìtì ɔ̃ɔ̃ yɑ̀mu kɛ́yɑɑ nkɛ̀ dɛ̀ɛ ò tɑnnɛ́ mɛsoùmmɛ̀ miɛkɛ. \v 15 Mɛyɑ́ɑmmɛ̀ mɛɛ̀ ɔ̃ɔ̃ púó nkɛ́pɛitɛ́ mɛyɛi, kɛ̀ mɛyɛi mpúó nkɛ́pɛitɛ́ mukṹṹ. \p \v 16 N kɔbɛ díndi n dɔ́ bɛ̀, di bɑ́ nsoú ndimɑ́ɑ̀. \v 17 Kuyie mpɑ̃ɑ̃ nyɛ̀ɛ̀ pɑ̃rɛ̀ tu yɛsɑ̀ɑ̀yɛ̀ nyɛ kɛ wenni, kù í ceeri, kuù dɔ̀ɔ̀ kuwenniku, dibiìnnì í bo ku borɛ̀. \v 18 Kuù mɛ̀ dɔ́ kɛ duɔ̀ mmufòmmu nɛ̀ ku nɑ́ɑǹtì miɛkɛ, kɛ̀ ti bo ntú kù dɔ̀ɔ̀ dɛ̀ kó bɛketibɛ̀, bɛ̀ɛ̀ yóó kù dòntɛnɛ̀. \s1 Ti bo nkemmumɛ̀ Kuyie nɑ́ɑǹtì kɛ dɔɔri tì yɛ̃mmɛ̀ \p \v 19 Nyɛ̃́nɛ̀ kɛ níí nkémmú mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ bɑ́ ncɑ̃ɑ̃ tinɑ́ɑǹtì, di miɛkɛ bɑ́ ncɑ̃ɑ̃ kɛ pɛ́íkú. \v 20 Wèè mɔ̀kɛ kɛmiɛkɛ wè í dɔɔri Kuyie ndɔ́mɛ̀. \v 21 Nɛ̀ dɛ kpɛ́í nyóunɛ̀ dɛ̀ɛ̀ kó dimɑ̀ɑ̀ sĩ̀nkùnko onìtì nɛ̀ mɛborimɛ yɛimɛ, kɛ kɛ̃́kùnnɛ dimɑ́ɑ̀, kɛ́mpĩ́ nTinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì Kuyie mbuɔtí tì di yɛ̀mmɛ̀ miɛkɛ, tiì yóó di dɛɛtɛ́. \p \v 22 Ndɔɔrinɛ̀ Kuyie nnɑ́ɑǹtì yɛ̃mmɛ̀. Kɛ̀ di tì kemmu kɛ í dɔɔri tì yɛ̃mmɛ̀ di soú ndimɑ́ɑ̀ ndi. \v 23 Wèè kèḿmú Kuyie nnɑ́ɑǹtì kɛ í dɔɔri tì yɛ̃mmɛ̀ ò dònnɛ̀ wèè wèńtɛ́ wènwe tɛwéìtɛ̀ kɛ yɑ̀ ò dòmmɛ̀ pɑ́íí. \v 24 Kɛ ìtɛ́ kɛ yɛ̃̀nko dɛndɛ bɑ̀mbɑ̀ nhò do dòmmɛ̀. \v 25 Wèè mɛ nsìékɛ́ Kuyie nnɑ́ɑǹtì tɛwéìtɛ̀ kɔ̃mɛ tìì dɛɛrí, kɛ í tì yɛ̃̀ nkɛ ti tũ̀ nweti weti, kɛ dɔɔri tì yɛ̃mmɛ̀, Kuyie mbo ò dɔ̀ɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nho tɔ̃mmú mumɔu miɛkɛ. \p \v 26 Kòò mɔù yɛ̀mmɛ̀ dò nhò tu Kirisi kou kɛ í nɔ nkɛ pĩĩ nho nùù ò soú nhomɑ́ɑ̀ ndi kòo bɑ́ɑmmu tú dɛtetìrɛ̀. \v 27 Ti cicɛ Kuyie ndɔ́ wèè dɑ̀kɛ wènwe iciribí nɛ̀ bɛkúpobɛ̀ kpɛ́í nkɛ dɔɔri Kuyie ndɔ́mɛ̀ kɛ yóu kutenkù kó mɛyɛi mmɛmɔu. \c 2 \s1 Kirisi kɔbɛ í dòmmɛ̀ kɛ́mmɔkɛ mɛbɑtimɛ̀ \p \v 1 N kɔbɛ díndi bɛ̀ɛ̀ tũ̀ nti Yiɛ̀ nYesu Kirisi Kuyie ndɛ́úkùnnɛ wè, di bɑ́ mbɑɑ̀tì bɛnìtìbɛ̀. \v 2 Kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ bɛ̀dɛ́bɛ̀ tɑnní di tíkú dɛ̀, kòò mɔù tu odítíkpɑ̀ɑ̀tì, kɛ ṹ mumɑ́mɑ́ɑ́ mmùù díítí kpeńnì, kɛ dɑ́ɑ́tí tiyɑɑ̀sɑ̀ɑ̀tì, kòo cĩ̀rì dɑ̀ɑ́tí tiyɑɑ̀cítì. \v 3 Kɛ̀ di bɛnkɛ odítíkpɑ̀ɑ̀tì dikɑ̀rì sɑ̀ɑ̀rì kɛ yĩ: Kɑri diɛ ndikotikɑ̀rì. Kɛ nɑ̀kɛ́ ocĩ̀rì kɛ yĩ: Ncómmú dɛndɛ. Yoo di yĩ: Kɑroo kɛtenkɛ̀. \v 4 Kɛ̀ di dɔɔri mɛmmɛ di mɔkɛ mɛbɑtimɛ̀ mmɛ di cuokɛ̀, dɛ kó mɛyɛ̀mmɛ̀ í wenni. \p \v 5 N kɔbɛ díndi n dɔ́ bɛ̀, Kuyie ntɑ̃ɑ̃tɛ́ kutenkù kuu nkɔbɛ wúó mbɛ̀ mbɛ bɛcĩ̀rìbɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ bo nkù tɑ̃́ mɛdiɛ̀ kɛ́tɑ ku kpɑ̀ɑ̀tìyuu miɛkɛ kù yɛ̃ nkù yóó duɔ́ ndì bɛ̀ɛ̀ kù dɔ́. \v 6 Kɛ̀ di bɑɑ̀tì bɛnìtìbɛ̀ kɛ senku bɛcĩ̀rìbɛ̀, di í yɛ̃́ kɛ dò mbɛdítíkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ bɛɛ̀ di fɛ̃́ũnko, kɛ di kɔrìnɛ̀ bɛbeémbɛ̀ borɑ̀ɑ̀? \v 7 Bɛɛ̀ cɑ̀ɑ̀ri Kirisi yetìsɑ̀ɑ̀rì bɛ̀ yu dì kɛ di ɑ̃nnɛ́ bɑ̀tɛ́mmù. \p \v 8 Kɛ̀ di dɔ́ kɛ́ntũ nyikuɔ́ diɛyì, tì wɑ̃̀rimu kɛ tú: Ndɔ́ ɑ kou tɔù ɑ dɔ́ mɛ̀ɛ̀ botí ɑmɑ́ɑ̀. \v 9 Kɛ̀ di mɛ mbɑ̀ɑ̀tì bɛnìtìbɛ̀ di dɔɔri mɛyɛi mmɛ, di í tũ nyikuɔ́. \v 10 Kòò mɔù tũ nyikuɔ́ kɛ yetɛ́nɛ̀ ditɑnnùù dimɑ́ɑ̀, ò yetɛ́nɛ̀ ikuɔ́ imɔu ndi. \v 11 Kuyie nkùù yĩ ɑ bɑ́ɑ́ duɔ́nɛ̀ wèè í tú ɑ pokù yoo wèè í tú ɑ dɔù, kuù yĩ ɑ bɑ́ɑ́ kuɔ onìtì. Kɑ̀ɑ í duɔ́nɛ̀ wèè í tú ɑ pokù yoo wèè í tú ɑ dɔù kɛ kùɔ onìtì ɑ yetɛ́nɛ̀ ikuɔ́ imɔu ndi. \v 12 Kɛ̀ di nɑ́ɑ́ ntì yoo di dɔɔri dɛ̀ dí nyɛ̃́ kɛ̀ Kuyie nyóó di bekɛ́nɛ̀mu. \v 13 Wèè í kuɔ́ nhotɔù mɛsémmɛ̀, Kuyie mbɑ́ɑ́ mɛ̀ nhò kuɔ́. Wèè kuɔ́ nhotɔù mɛsémmɛ̀, Kuyie nyóó we nkuɔ́ mmɛsémmɛ̀ kòo yɛ̀ tibeéntì. \s1 A tɔ̃mmú muù bɛnkú ɑ tɑ̃́kùmɛ̀ \p \v 14 Kòo nìtì tu ò tɑ̃́ Kuyie nkɛ í dɔɔri dɛ̀mɑrɛ̀ dɛ̀ bo dɔɔ̀ bɑ? Dɛ kó mɛtɑ̃́kùmɛ̀ botí bo nɑ kóò dɛɛtɑ́ɑ̀? \v 15 Kɛ̀ dɛ̀ dò ndi tebitɛ yoo di tɑ̃ũ̀ mɔù kpɑ tiyɑ̀ɑ̀tì yoo mudiì. \v 16 Kɛ̀ di í ò duɔ́ ndɛ̀mɑrɛ̀, kɛ nɛ́ ò nɑ̀kɛ́ kɛ tú: Kɔtɛ kɛ̀ dɛ̀ nnɑɑti! Muséé nyí yóó dɑ pĩ́, ɑ í yóó mɔ́ntɛ́ ɑ bo di mù. Dɛ̀ bo ò teennɑ̀ɑ̀? \v 17 Mɛɛ̀ botí nku kòò mɔù tu ò tɑ̃́ Kuyie nkɛ í dɔɔ̀ri dɛ̀mɑrɛ̀ o bɑ́ɑmmu tú dɛtetìrɛ̀ ndɛ. \p \v 18 Onìtì bo nɑ kɛ dɔ̀ kɑ̀ɑ cɛ̃́nkɛ tɑ̃́ Kuyie nkɛ í dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ ndɛ̀ sɑ̀nnɛ̀mu, kɛ̀ mí n nɛ́ ò tɛ̃̀ńnɛ́ kɛ dɔ̀ kɑ̀ɑ tɑ̃́ Kuyie nkɛ dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ ndɛɛ̀ wenni, kɛ yɛ̃́ n dɔɔ̀rìmɛ̀ mɛɛ̀ bɛnkú n kù tɑ̃́mɛ̀. \v 19 Kɑ̀ɑ yɛ̃́ kɛ dò nKuyie mbo kumɑ́ɑ̀, dɛ̀ wennimu, yɛbɔkɛ̀ múnkɛ tì yɛ̃́mu kɛ̀ kufɔ̃wɑɑ́ nyɛ̀ bo kɛ̀ yɛ̀ kpeutí. \v 20 Kuyɛìnkù fɔ̃́, ɑ í yɛ̃́ kɛ dò nkɑ̀ɑ tɑ̃́ Kuyie nkɛ̀ í dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ ndɛ̀ tu dɛtetìrɛ̀ ndɑɑ̀? \v 21 Ti yɑ̀ɑ̀rì Abɑrɑhɑmmu do yiemmu Kuyie nhò nɑ̀kɛ́ tì kɛ ndɔ́ kɛ́féútɛ́ o birɛ Isɑki diwũɔ̃tɔ̀nnì ĩ́nkɛ̀, kɛ̀ kù dɔ̀ ò wenni. \v 22 A yɑ̀mu o tɑ̃́kùmɛ̀ nɛ̀ o dɔɔ̀rìmɛ̀ dɛ̀ do nɛímɛ̀mu, kòo dɔɔ̀rìmɛ̀ɛ bɛnkɛ ò tɑ̃́mɛ̀ Kuyie mmɛdiɛ̀. \v 23 Mɛmmɛ tì wɑ̃̀rimɛ̀ kɛ tú: Abɑrɑhɑmmu do tɑ̃́ Kuyie nku kɛ̀ kù dɔ̀ ò wetí, kóò yu kɛ dɔ̀ ku nɛ́po. \v 24 Di yɛ̃́mu kɛ dò nKuyie nhɔ̃ɔ̃ yĩ́ onìtì wetí o dɔɔ̀rìmɛ̀ kpɛ́í nkɛ, dɛ̀ í tú ò kù tɑ̃́mɛ̀ mɑ́ɑ̀. \p \v 25 Dɑhɑbu do tú onitipòkù wèè dɔuti dɔutinɛ̀ wènwe bɛnitidɑɑbɛ̀, kɛ́dɔɔ̀ Sifubɛ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ́ bɛ̀ bɛnkɛ kucɛ tɛkù kɛ̀ bɛ̀ɛ kò. Dɛɛ̀ do te kɛ̀ Kuyie ndɔ̀ ò wetí. \v 26 Kòo nìtì í weí ò kúmu. Mɛɛ̀ botí nku kòo nìtì tɑ̃́ Kuyie nkɛ í dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ nhò bɑ́ɑmmu kumu. \c 3 \s1 Fɛnɔ́ndɛǹfɛ̀ kó tinɑ́ɑǹtì \p \v 1 N kɔbɛ di bɑ́ ndɔ́ dimɔu di ntú bɛ̀ɛ̀ tiè mbɛnìtìbɛ̀ Kuyie nnɑ́ɑǹtì. Kuyie nyóó bekɛ́nɛ̀ tínti bɛ̀ɛ̀ nɑ̀ɑ́ mbɛ̀mbɛ ku nɑ́ɑǹtì kɛ̀ dɛ̀ nyóù kɛ́pɛ̃ɛ̃tɛ́ bɛtɔbɛ̀. \v 2 Timɔu ti ɔ̃ɔ̃ yetɛ́mu ti dɔɔ̀rìmɛ̀ miɛkɛ, kòò mɔù ɔ̃ nnɑ́ɑ́ nkɛ bɑ́ɑ́ yetɛ́ ò do mpɑ́íí nwe kɛ nɔ nkɛ pĩĩ nhomɑ́ɑ̀. \v 3 Ti ɔ̃ɔ̃ tɑ́ú ntimɑ́tì sisɛ̃ĩ́ nɔ̀ kɛ́nɑ kɛ́ nsì tũ̀nni ti sì dɔ́nɛ̀mɛ̀ mmɛ. \v 4 Wéntɛ́nɛ̀ bɑ̀tóò dɛu kɛ mɑmɛ̀ kɛ̀ ɔ̃ nkérí kɛ̀ kuyɑɑkperíkù ò tèmmù, kɛ̀ bɛ̀ ò pirìnɛ̀ dɛ̀ nɛ́ mɑ̀ sɑ́m̀pɔ́rɛ̀. \v 5 Fɛnɔ́ndɛǹfɛ̀ mɛ ndò ndinùù miɛkɛ, kɛ mɑ sɑ́m̀pɔ́ kɛ nɛ́ pɔtì fɛ yóó nɑmɛ̀ kɛ pĩ́ mmutɔ̃mmú diɛmù. \p Muhɑ̃ɑ̃́ nhɔ̃ mmɑ sɑ́m̀pɔ́ nwe kɛ́cɔ́útɛ́ ndikpɑ́ɑ̀ diɛrì. \v 6 Fɛnɔ́ndɛǹfɛ̀ bo dinùù miɛkɛ nkɛ kɛ pĩ́ mmutɔ̃mmú yɛimu mɛdiɛ̀, kɛ sĩnkùnko onìtì omɔu, kɛ tuɔ̀ nkɛ dò mmuhɑ̃ɑ̃́ nKuyie nyóó ɑ̃nnɛ́ bɛnitiyɛibɛ mùù miɛkɛ. \v 7 Onìtì bo nɑ kɛ́tũntɛ dɛkpɑ́kpɛrɛ dɛbotí dɛbotí nɛ̀ sinɔɔ nɛ̀ dɛbɑmbɑɑ̀nnɛ̀ nɛ̀ mɛniɛ mmiɛkɛ kpɛrɛ kɛ̀ dɛ̀ɛ yɔkɛ̀ kɛ́nɑɑ́ ntɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kpɛrɛ. \v 8 Òmɔù mɛ mbɑ́ɑ́ nɑ kɛ́tũntɛ fɛnɔ́ndɛǹfɛ̀, fɛ̀ tu fɛyɛifɛ nfɛ, kɛ píɛ́kɛ́ mɛdɔ̀mmɛ̀ mɛ̀ɛ̀ kɔ̀ù. \v 9 Ti ɔ̃ɔ̃ fɛ nsɑ̃ntɛnɛ̀ ti cicɛ Kuyie, kɛ́wɛ̃tɛ kɛ́ fɛ mbɔntɛ́nɛ̀ kusĩ̀nkù bɛnìtìbɛ̀ Kuyie ndɔ̀ɔ̀ bɛ̀ kɛ dònnɛ̀nɛ̀ kumɑ́ɑ̀. \v 10 N kɔbɛ dɛ̀ í dò ndinùù dìì pɑ̃ɑ̃ mmɛsɑ̀ɑ̀ ndiì wɛ̃tɛ kɛ́mbɔmmùnɛ̀ kusĩ̀nkù. \v 11 Mɛniɛ nnɑtimɛ̀ nɛ̀ mɛtiimɛ dɛ̀ bo nɑ kɛ́nyiɛ̀ní dinɛ́bòrì dimɑ́ɑ̀ miɛkɑɑ̀? \v 12 N kɔbɛ, mutie bɛ̀ tu mù fìkíè bo nɑ kɛ́pɛitɛ́ odìfíè kó yɛbɛɑ̀, yɑ́ɑ̀ mutie bɛ̀ tu mù fínyĩ̀ mù bo nɑ kɛ́pɛitɛ́ fìkíè kpɛyɛ? Mɛɛ̀ botí nku mɛniɛ mɛ̀ɛ̀ wɛ̀ɛ̀ti mɛ̀ bɑ́ɑ́ nɑmɛ̀ kɛ́yɛ̀nní dinɛ́bòrì tiiri miɛkɛ. \s1 Kɛĩ́nkɛ̀ kó mɛciì ndòmmɛ̀ \p \v 13 Di miɛkɛ kòò mɔù ciì, kɛ mɔkɛ mɛyɛ̀mmɛ̀, o borimɛ nɛ̀ o tɔ̃mmú dɛ̀ nwenni kòo nɑ́ɑǹtì nnɑɑti, kòo nyɔɔ̀. \v 14 Kɛ̀ di mɛ mmɔ̀kɛ mɛpómmɛ̀ kɛ u mɛdɔ̀mmɛ̀ kɛ ɛ̃ɛ̃nnɛ̀ ditɔbɛ̀, di nyɛ̃́ kɛ dò ndi toti tì di yɛ̀mmɛ̀ í tú timɔ́mmɔnti, di bɑ́ɑ́ bennɛ́ kɛ́mpɔtì. \v 15 Dɛ kó mɛciì mbotí í tú Kuyie nkɔ̃mɛ, kutenkù kɔ̃mɛ mmɛ, mɛnitikɔ̃mɛ, mɛbɔɔkɔ̃mɛ. \v 16 Mɛpómmɛ̀ nɛ̀ mɛhɛ̃ɛ̃mmɛ̀ dɛ borɛ̀, dikɔnkɔɔ̀nnì nɛ̀ mɛyɛi mmɛmɔu dɛ̀ dɛ mbo. \v 17 Wèè mɔ̀kɛ Kuyie nkó mɛciì nhò wennimu, kɛ mɔkɛ diwɛ̀ì, kòo yɛ̀mmɛ̀ yɔ̀ɔ̀ nkòo nìti, kɛ kuɔ̀ mbɛnìtìbɛ̀ mɛsémmɛ̀, wè í bɑɑ̀tì bɛnìtìbɛ̀, wè í mɔkɛ mɛyɛ̀mmɛ̀ mɛ̀dɛ́mɛ̀. \v 18 Bɛ̀ɛ̀ mɔ̀kɛ diwɛ̀ì bɛ̀ dì buɔtí tidibotì tɛ̃mɛ̀ mmɛ bɛ̀ kɔbɛ miɛkɛ kɛ̀ dì yóó pɛitɛ́ Kuyie ndɔ́mɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ɛ kɔ̃ṹ. \c 4 \s1 Mùù te kɛ̀ yɛkpɑ̀rɛ̀ bo \p \v 1 Dimɑ̀ù nɛ̀ yɛkpɑ̀rɛ̀ dɛ̀ɛ̀ bo di cuokɛ̀, dɛ̀ bonní dɛ? Dɛ̀ bonní di mɔ́mmɔmbɛ borɛ̀ ndɛ, kɛ yɛ̃́ di dɔ́mɛ̀ dɛ̀mɑrɛ̀ pɛ́u dɛ̀ɛ̀ í wenni kɛ kpɑ nsɑ̃́ɑ̃̀. \v 2 Di ɔ̃ ndɔ́ dɛ̀mɑrɛ̀ ndɛ kɛ mɔ́ntɛ́ kɛ́nkɔ̀ù ditɔbɛ̀. Kɛ ndɔ́ otɔù mɔ̀kɛ dɛ̀ kɛ mɔ́ntɛ́ kɛ́nkpɑ. Di ɔ̃ɔ̃ mɔ́ntɛ́ di í mɔɔ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nkɛ Kuyie. \v 3 Di mɔ́ú kɛ̀ kù í di pɑ̃ɑ̃ nkɛ yɛ̃́ di mɔ́únɛ̀ mɛ̀ɛ̀ yɛ̀mmɛ̀ í wennimɛ̀, di dɔ́ kɛ́ ndɛ̀ dɔ̀ɔ̀rinɛ̀ di dɔ́mɛ̀ mmɛ. \v 4 Díndi bɛ̀ɛ̀ tũ̀ nyicɛ ìdɛ́yì di í yɛ̃́ kɛ dò nkɛ̀ di dɔ́ kutenkù di tú Kuyie ndootitɔbɛ̀ mbɛɑ̀? \v 5 Di yɛ̀mmɛ̀ dò ntì sɔ̃̀ńtɛ́ kɛ wɑ̃̀rimu kɛ tú: Kuyie ndɔ́ kuù mɑ́ɑ̀ nte diwɛ̃nnì kù ɑ̃nnɛ́ dì onìtì miɛkɑɑ̀? \v 6 Kù dɔ́ kɛ́ ti dɔɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ pɛ́u. Tì wɑ̃̀rimu kɛ tú: Kuyie ndɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀ mbɛ̀ɛ̀ kɛ̃́kùnnɛ bɛmɑ́ɑ̀, kɛ yetírí sipɔɔ yɛmbɛ̀. \v 7 Duɔ́nnɛ̀ dimɑ́ɑ̀ Kuyie nkɛ́bɑɑo dibɔɔ̀ kɛ̀ dìi cokɛ́ kɛ́dɛ́tɛ́. \v 8 Tɔ́ɔ́nnɛ̀ dimɑ́ɑ̀ Kuyie nkɛ̀ kù di tɔ́ɔ́nnɛ̀. Díndi mɛyɛi nyɛmbɛ̀ wénkùnnɛ dimɑ́ɑ̀, díndi mɛyɛ̀mmɛ̀ mɛ̀dɛ́mɛ̀ yɛmbɛ̀ wénkùnnɛ di yɛ̀mmɛ̀. \v 9 Bɑntɛ́nɛ̀ di sémmɛ̀ kɛ̀ di yɛ̀mmɛ̀ɛ cɑɑ̀rɛ̀, kɛ̀ di yóu mudɑɑ́ nnɛ̀ diwɛ̀ì kɛ́nkuɔ̀. \v 10 Kɛ̃́kùnnɛ dimɑ́ɑ̀ Kuyie nyììkɛ̀ kɛ̀ kù di dɛ́úkùnnɛ. \s1 Kirisi kɔbɛ í dòmmɛ̀ kɛ́nnɑ́ɑntɛ bɛtɔbɛ̀ kpɛ́í \p \v 11 N kɔbɛ di bɑ́ nnɑ́ɑntɛ ditɔbɛ̀ kpɛ́í nkɛ wɑ́tìrì ditɔbɛ̀, wèè nɑ̀ɑ́ nhotɔù kpɛ́í nkoò wɑ́tìrì ò wɑ́tìrì ikuɔ́ nyi, wèè mɛ nwɑ́tìrì ikuɔ́ wè ì yetɛ́nɛ̀mu. \v 12 Kuyie nkuù mɑ́ɑ̀ ɑ̃nnɛ́ ikuɔ́, kɛ̀ kuù bekù, kɛ̀ kuù dɛ̀ì wèè nɑɑti nɛ̀ wèè sĩ̀. Fɔ̃́ nnɑ́kɛ ɑ tú we kɛ bekùnɛ̀ ɑ kou tɔù! \s1 Ti í dòmmɛ̀ kɛ́mmɔkɛ sifeí \p \v 13 N nɑ́ɑ́nnɛ̀ dímbɛ di mmɔ̀nnì díndi bɛ̀ɛ̀ tu: Yíe nyoo nɑnkɛ ti bo kɔtɛ di nhɛì kɛ́mmɔkɛ dibenni kɛ dɔɔri kupotɑɑ́ nkɛ pɛ́tɛ́ idíítí. \v 14 Di í yɛ̃́ tìì nɑɑ yóó di tuɔkɛní, di dònnɛ̀ mupɑ̃̀ɑ̃ mmu mùù ɔ̃ɔ̃ yɛnní kɛ́pɛ̃ɛ̃tóo bɑ̀mbɑ̀. \v 15 Di dò nkɛ níí nɑ nyĩ́: Kɛ̀ Kuyie ndɔ́ ti nfòù kɛ́dɔɔ̀ diɛ nyoo dɛtɛrɛ̀. \v 16 Kɛ̀ di nɛ́ mɔkɛ tɛfentɛ̀ kɛ tɑ̃́ dimɑ́ɑ̀, Kuyie nyí dɔ́ dɛ kó tɛfentɛ̀ botí. \v 17 Wèè yɛ̃́ mɛsɑ̀ɑ̀ nhò dò nkɛ́dɔɔ̀ mɛ̀, kɛ í mɛ̀ dɔ̀ɔ̀, ò dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi mmɛ. \c 5 \s1 Bɛdítíkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ bo ndɑkɛmɛ̀ \p \v 1 Díndi bɛdítíkpɑ̀ɑ̀tìbɛ̀ mɛyɛi mmɛ̀ɛ̀ yóó di tuɔkɛní mɛ̀ dɛumu. Nkuɔ̀nnɛ̀. \v 2 Di kpɑ̀tì pɑ̃̀ɑ̃̀kɛmu, kɛ̀ ditúù cɑ̀ɑ́kɛ́ di yɑ̀ɑ̀tì. \v 3 Yɛmɔ̀rɛ̀ sɔnyɛ nyɛ di wɑmmúmɛ̀ mɛsɔɔ nnɛ̀ idíítí kɛ còú nkɛ̀ dɛ̀ cɑ̀kɛ kɛ nɑɑ yóó di bekɛ́nɛ̀ kɛ́ di cɔ́u. \v 4 Di í yietí bɛ̀ɛ̀ kùútí di pɑɑ nnɛ̀ bɛ̀ɛ̀ dɛ̀ì di diitì. Kɛ̀ bɛ̀ kuɔ̀ nkɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie Mpɑkɛdɑɑ kèè bɛ dɑbùò. \v 5 Díndi dɔ̀ɔ̀mu di dɔ́mɛ̀ kɛtenkɛ̀ ĩ́nkɛ̀, kɛ di kɛ dùnnɛ kɛ bɑɑ di kó mukɔ̀ù yiè. \v 6 Díì bekɛ́nɛ̀ bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀ kɛ yɛ̃ mbɛ̀ í nɑɑti kɛ bɛ̀ kùɔ, bɑ́ bɛ̀ í di bɑ̀ɑo. \s1 Ti bo mmimmɛ̀ mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ miɛkɛ \p \v 7 N kɔbɛ mmińnɛ̀ kɛ bɑɑ ti Yiɛ̀ mbo wɛ̃tɛnímɛ̀, fɛtɑɑfɛ̀ ɔ̃ɔ̃ do kòo tenkútì mmi mmɛ̀ɛ̀ botí kɛ bɑɑ diyɔ̃ɔ̃̀ bo deèmɛ̀ kòo kɔ̃ṹ o diitì. \v 8 Mmińnɛ̀ kɛ fííkú tei tei, ti Yiɛ̀ nhɑutɛ́ kɛ bo wɛ̃tɛnímu. \p \v 9 N kɔbɛ di bɑ́ nnɑ́ɑ́ntɛ ditɔbɛ̀ kpɛ́í nKuyie nyɑ̀ɑ̀ bo di bekɛ́nɛ̀, obeéntì tùɔ̀kɛnímu kɛ cómmú dibòrì. \v 10 Dentɛnɛ̀ní Kuyie pɑ̃ɑ̃nɑ́ɑǹtì nɑ́ɑm̀bɛ̀ do nɑ́ɑntɛ ku nɑ́ɑǹtì, kɛ fɛ̃́ũ̀rì kɛ mi mmɛ̀ɛ̀ botí, dí mmɛ ndò. \v 11 Dɛ̀ nnɑɑti bɛ̀ɛ̀ do fɛ̃́ũ̀rì kɛ mi. Di kèèmu Isɔbu kó tinɑ́ɑǹtì kɛ yɑ̀ ò do mi nkɛ́tuɔkɛ kumɑ̀nku kɛ̀ Kuyie nhò dɔ̀ɔ̀ dɛ̀. Kɛ yɛ̃́ Kuyie nnitimɛ̀mu kɛ kuɔ̀ mmɛsémmɛ̀. \p \v 12 N kɔbɛ di nyɛ̃́ kɛ bɑ́ mpɑrìkunɛ̀ kɛĩ́nkɛ̀ yoo kɛtenkɛ̀ yoo dɛtɛrɛ̀ mɑrɛ̀, di kóò ɛ̃ɛ̃ ntú ɛ̃ɛ̃ kɛ̀ di kóò ɑ́ɑ̀ ntú ɑ́ɑ̀, kɛ̀ Kuyie mbɑ́ɑ́ di bekɛ́nɛ̀. \s1 Ti bo nyumɛ̀ bɛwedɔunkótíbɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ ti bɑ́ɑ́nnɛ̀ Kuyie \p \v 13 Di miɛkɛ kɛ̀ mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ sɔ̃̀ńtɛ́ òmɔù wèe bɑ́ntɛ̀ Kuyie, kɛ̀ wèè yɛ̀mmɛ̀ nɑɑti wè ndiè nkɛ kù sɑ̃ntí. \v 14 Kòò mɔù mɔ nwèe yu bɛwedɔunkótíbɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ɛ ò wɑɑrɛ mɛkùɔ̀ nnɛ̀ ti Yiɛ̀ nyètìrì kɛ́bɑ́ntɛ̀ Kuyie. \v 15 Kɛ̀ bɛ̀ bɑ̀ńtɛ̀ Kuyie nkɛ tɑ̃́, ti Yiɛ̀ nKuyie mbo miɛkùnnɛ omuɔnti, bɑ́ kòò dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi kùu mɛ̀ nhò cĩ̀ɛ̃́. \v 16 Ndɑ́ɑnkonɛ̀ ditɔbɛ̀ di yɛi, kɛ bɑ́ɑ́nnɛ̀ ditɔbɛ̀ Kuyie nkɛ miɛrí, wèè dɔ̀ɔri Kuyie ndɔ́mɛ̀ o kó mubɑ́ɑmmu kpeńnìmu mɛdiɛ̀. \v 17 Edii do tú onìtì nwe kɛ ti dònnɛ̀ kɛ bɑ́ntɛ̀ Kuyie nkɛ dɔ̀ fɛtɑɑfɛ̀ bɑ́ɑ́ ni, kɛ̀ fɛ̀ dɔ̀ yɛbie nyɛ̀tɑ̃ɑ̃ti nɛ̀ dikéè bɑ́ fɛ̀ í dùótɛ́ kɛtenkɛ̀. \v 18 Kòo wɛ̃tɛ kɛ́ kù bɑ̀ńtɛ̀ kɛ̀ fɛtɑɑfɛ̀ɛ ni kɛ̀ tidiitìi pɛitɛ́. \p \v 19 N kɔbɛ di miɛkɛ kòò mɔù dɛ̀tɛ́nɛ̀ Kuyie nkòo tɔù wɛ̃̀tɛ koò tɛ̃̀nnɛ́ní, \v 20 ò dɛɛtɛ́mu dɛ yiɛ̀ nkɛ yó nte kɛ̀ Kuyie ncĩ́ɛ̃́ mmɛyɛi mpɛ́u.