\id COL di52.all F{evrier 1999 BJ Parakou B{enin \ide UTF-8 \h Kɔdɔɔsi \toc1 Pɔɔri wɑ̃̀ri dìì pɑ́tíri Kirisi kɔbɛ bɛ̀ɛ̀ bo Kɔdɔɔsi \toc2 Kɔdɔɔsi \mt1 Pɔɔri wɑ̃̀ri dìì pɑ́tíri Kirisi kɔbɛ bɛ̀ɛ̀ bo Kɔdɔɔsi \imt1 Di mpɑ́tíri tɔ tìì nɑ́ɑǹtì \ip Pɔɔri weè do wɑ̃̀ri di mpɑ́tíri Kɔdɔɔsi Kirisi kɔbɛ tĩ̀nnì, kɛ́ dì duɔ́ nTisiki nɛ̀ Onnɛsimmu kɛ̀ bɛ̀ bo dì kɔ̀tɛnɛ̀ Kɔdɔɔsi. Pɔɔri weè do í bɛ̀ nɑ̀kɛ́ Kuyie nnɑ́ɑǹtì. Bɛ ciɛ kou Epɑfɑdɑsi wèè do wɛ̃nnɛ́ Pɔɔri kɛ nɑ́ɑntɛ Kuyie nnɑ́ɑǹtì weè do tì mbɛ̀ nɑ̀kɛ́. \ip Bɛ̀ do kpetí dìì mɔ̀nnì Pɔɔri Odommu kɛ̀ Epɑfɑdɑsi kɔtoo kóò nɑ̀kɛ́ bɛsoùmbɛ̀ mɑbɛ̀ tɑnnímɛ̀ bɛ ciɛ Kirisi kɔbɛ tĩ̀nnì miɛkɛ kɛ bɛ̀ nɑ̀ɑ́ nkɛ tú: Kɑ̀ɑ dɔ́ kɛ́yĩ́ɛ̃́tɛ́ Kuyie nkɛ̀ kù dɑ dɛɛtɛ́ ɑ dò nkɛ́mbɑ́ɑ́ nkɛĩ́nkɛ̀ kó bɛkperíbɛ̀ mbɛ kɛ dɔɔrinɛ̀ ikuɔ́ mɑì kɛ́ndònnɛ̀ mucɑ̃mmù nɛ̀ ticìcìtì mɑtì mudiì ĩ́nkɛ̀.... Pɔɔri tì kèè dìì mɔ̀nnì kɛ pɑ̃̀nkɛɛ bɛ̀ dèntɛní Kuyie nduɔ̀mmɛ̀ mufòmmu nɛ̀ Yesu borɛ̀ mɑ́ɑ̀ ndi, kɛ́ bɛ̀ wɑ̃̀ri di mpɑ́tíri kɛ bo bɛ̀ tié mbɛ̀ dò nkɛ́ndòmmɛ̀ kɛ bɑ́ɑ́ tũnnɛ mufòmmu yɛimu. \is1 Di mpɑ́tíri nɑ́ɑǹtì duɔ́ kɛ dòmmɛ̀ \io1 1. Mudɔummu 1:1-8 \io1 2. Pɔɔri bɑ́ɑ́ ntì Kuyie mbɛ kpɛ́í 1:9-14 \io1 3. Kirisi bɑkɛ́mɛ̀ dɛmɔu 1:15-23 \io1 4. Ò bɛ̀ cɑu ntì bɛsoùmbɛ̀ kpɛ́í 1:24-2:2 \io1 5. Mufòmmu pɑ̀mmù nɛ̀ Kirisi ti kó mɛwɛ̃nnímɛ̀ miɛkɛ 3:1-4:6 \io1 6. Mɛcɑummɛ̀ 4:7-18 \c 1 \s1 Pɔɔri dɔummɛ̀ Kɔdɔɔsi kɔbɛ \p \v 1 Mí mPɔɔri Kuyie ntɑ̃ɑ̃tɛ́ wè, kɛ̀ n tu Yesu Kirisi kó ditɔ̃nnì nɛ̀ Timɔntee tíì di wɑ̃̀ri dipɑ́tíri díndi bɛ̀ɛ̀ bo Kɔdɔɔsi kɛ tɑ̃́ Yesu. \p \v 2 Ti cicɛ Kuyie ndi dɔɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ́ di duɔ́ ndiwɛ̀ì. \s1 Kuyie nti kuɔ́ mmɛsémmɛ̀ kɛ́ ti dɔ̀ɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ \p \v 3 Ti ɔ̃ nsɑ̃ntímu Kuyie nti Yiɛ̀ nYesu Kirisi cicɛ, koò bɑ̀ɑ́ nsɑ̃́ɑ̃̀ di kpɛ́í. \v 4 Kɛ yɛ̃́ ti kèèmɛ̀ di tɑ̃́ mɛ̀ɛ̀ botí Yesu Kirisi nɛ̀ di dɔ́mɛ̀ Kuyie nkɔbɛ bɛmɔu. \v 5 Nɛ̀ di kèè dìì yiè ndi Tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì tìì tu timɔ́mmɔnti, di bɑntɛ́mɛ̀ Kuyie ndi bɑɑnɛ̀ dɛ̀ kɛĩ́nkɛ̀ kɛ dɛ̀ bɑ̀ɑ. \v 6 Tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì pitírí kutenkù kumɔu ndi, dɛ̀ í tú di ciɛ mɑ́ɑ̀, kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ tì yíé nkɛ̀ bɛ borimɛ ceeri, di kɔ̃mɛ cèètɛmɛ̀ di tì kèè dìì mɔ̀nnì mɛketímɛ̀ kɛ bɑntɛ́ weti weti Kuyie nkó mɛsɑ̀ɑ̀. \v 7 Ti nɛ́po mɔ́mmuɔ Epɑfɑdɑsi nɛ̀ wè ti wɛ̃ nkɛ pĩ́ nKuyie ntɔ̃mmú, weè tì ndi nɑ̀kɛ́. Ò pĩ mmùù tɔ̃mmú di ciɛ mù tú musɑ̀ɑ̀mù mmu, Kirisi dɔ́ mù. \v 8 Weè ti nɑ̀kɛ́ Muyɑɑ́nsɑ̀ɑ̀mù di teé mmɛ̀ɛ̀ botí kɛ̀ di dɔ́ ditɔbɛ̀. \p \v 9 Dɛɛ̀ kpɛ́í nte nɛ̀ ti kèèmɛ̀ dɛ kó tinɑ́ɑǹtì, ti í yóu ti bo mbɑ́ɑ́mmɛ̀ Kuyie ndi kpɛ́í nkɛ tú kù di teennɛ̀ kɛ̀ di yĩ́ɛ̃́tɛ́ kù dɔ́ dɛ̀, kɛ̀ Muyɑɑ́nsɑ̀ɑ̀mù di duɔ́ mmɛciì nkɛ̀ di nyɛ̃́ di dɔɔri dɛ̀, \v 10 kɛ́ndɔɔri Kuyie ndɔ́ dɛ̀, dɛ̀ɛ̀ dɛ̀úkùnko ku yètìrì, kɛ́ndɔɔri ditɔbɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ dɔkɛɛ yĩ́ɛ̃́tɛ́ Kuyie. \v 11 M bɑ́ɑ́mmu Kuyie nkɛ tú kù di kpénkùnnɛ dɛmɔu dɛ miɛkɛ nɛ̀ ku wɛ̃rímú diɛmù kɛ̀ di nɑ kɛ́mmi nkɛ wɛ̃́ɛ̃̀rì. \v 12 Nsɑ̃ntínɛ̀ ti cicɛ Kuyie nkùù te kɛ̀ di mɑnnɛ̀ kɛ́wɛ̃nnɛ́nɛ̀ ku kɔbɛ bɛ̀ɛ̀ bo kuwenniku miɛkɛ, kɛ̀ kù yóó wɛ̃nnɛ́ kɛ́ di duɔ́ nkù bɑ̀ɑnɛ̀ dɛ̀ ku kɔbɛ. \v 13 Kuù ti fìetɛ dibiìnnì kóo kpɑ̀ɑ̀tì nɔu miɛkɛ, kɛ ti tɑnnɛ́ ku Birɛ kù dɔ́ dɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nkó dikpɑ̀ɑ̀tìyuu miɛkɛ, \v 14 wèè ti dontɛ́, kɛ ti cĩ̀ɛ̃́ nti yɛi. \s1 Kirisi weè tu oketiwè dɛmɔu dɛ miɛkɛ \p \v 15 Òmɔù bɑ́ɑ́ nɑ kɛ́yɑ̀ Kuyie, Kirisi weè ti bɛnkú kù dòmmɛ̀, weè tu Mpo kɛ bɑkɛ́ Kuyie ndɔ̀ɔ̀ dɛ̀ dɛmɔu. \v 16 Weè te dɛmɔu kɛ dɛ̀ dɔ̀ɔ̀, kɛĩ́nkɛ̀ kpɛrɛ nɛ̀ kɛtenkɛ̀ kpɛrɛ, ti wúó ndɛ̀ nɛ̀ ti í wúó ndɛ̀, bɛ̀ɛ̀ bɑkɛ́, bɛkótíbɛ̀, muwɛ̃rímú yɛmbɛ̀, bɛ̀ɛ̀ ni, kù dɛ̀ dɔ̀ɔ̀ dɛmɔu weè kpɛ́í. \v 17 Dɛmɔu dɛ̀ yóó dɔɔ̀ kòò bomu, weè te kɛ̀ dɛ̀ bo kòò dɛ̀ bɑkɛ́. \v 18 Weè tu diyuu, kòo kɔbɛ tú o kɔ̃̀ntì, kòò bɛ̀ duɔ́ mmufòmmu. Weè tu oketiwè wèè ku kɛ yɑ̃̀ńtɛ́, Kuyie mmɛ dɔ̀ɔ̀ kòò bo mbɑkɛ́ tipíìtì timɔu ndi, \v 19 kɛ yɛ̃́ Kuyie ndɔ́mɛ̀ kɛ́mbo ku Birɛ miɛkɛ nɛ̀ ku dòmmɛ̀ mɛmɔu ndi. \v 20 Kuù dɔ́ kɛ́tɑunnɛ̀ kumɑ́ɑ̀ dɛnɛnnɛ̀ dɛmɔu kɛĩ́nkɛ̀ kpɛrɛ nɛ̀ kɛtenkɛ̀ kpɛrɛ nɛ̀ ku Birɛ Yesu kó mukṹṹ nkudɑpɑ̃ɑ̃tí ĩ́nkɛ̀ te dɛmɔu kɛ̀ dɛ̀ nɑrikɛnɛ̀ Kuyie. \p \v 21 Díndi múnkɛ di do tú Kuyie nkpɑntídɛ̀ntɔbɛ̀ mbɛ kɛ̀ kù dɛ́tirìnɛ̀, kɛ̀ di yɛ̀mmɛ̀ sĩ̀ nkɛ̀ di dɔɔri mɛyɛi. \v 22 Di mmɔ̀nnì kɛ̀ ku Birɛ tùótɛ́ tinitikɔ̃̀ntì kɛ ku, kɛ̀ kù di tɑunnɛ̀ kumɑ́ɑ̀. Kɛ̀ di bo nɑ kɛ́nkɔri ku borɛ̀ kɛ wenni pɑ́íí, kɛ kpɑ mɛyɔ̃́ɔ̃̀ nkòò mɔù bɑ́ɑ́ nɑ kɛ di sɛi. \v 23 Ntɑ̃́nɛ̀ Kuyie nweti weti, kɛ̀ dɛ̀mɑrɛ̀ bɑ́ɑ́ di yɑtɛnɛ̀ ku kó kucɛ yoo di bɑɑ dɛ̀, Tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì di bɛnkɛ dɛ̀. Dɛ kó Tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì bɛ̀ tì nɑ̀kɛ́mu kutenkù kumɔu, mí mPɔɔri kɛ̀ n tì nɑ̀ɑ́. \s1 Kuyie nduɔ́ mmùù tɔ̃mmú Pɔɔri \p \v 24 Di mmɔ̀nnì dɛ̀ n nɑɑtimu kɛ̀ n fɛ̃́ũ̀rì di kpɛ́í. Kɛ̀ n sɔkɛ́ kɛ fɛ̃́ũ̀rì Kirisi fɛ̃̀ṹtɛ́mɛ̀ o kɔbɛ díndi bɛ̀ɛ̀ tu o kɔ̃̀ntì di kpɛ́í. \v 25 Kuyie nkuù n tɑ̃ɑ̃tɛ́ kɛ m pĩ̀ńnɛ́ Kirisi kɔbɛ cuokɛ̀ mutɔ̃mmú kɛ̀ m bo bɛ̀ nɑ̀kɛ́ ku nɑ́ɑǹtì pɑ́íí, kɛ́ tì mbɛ̀ tié. \v 26 Kuyie ndo tì mbɛ̀ sɔ̀nnɛnɛ̀mu, di mmɔ̀nnì kɛ̀ tì mbɛ̀ bɛnkɛ bɛmbɛ bɛ̀ɛ̀ tu ku kɔbɛ. \v 27 Kuyie nkuù dɔ́ kɛ́bɛnkɛ ku kó disɔ̀rì kpɛti tìì do sɔri, tìì tu: Kɛ̀ Kirisi bo di miɛkɛ di nyɛ̃́ kɛ dò ndi bo ò totɛ́nɛ̀ Kuyie nkó tikpetì. \v 28 Weè Kirisi kpɛ́í nkɛ ti nɑ́ɑ́mmɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ bɛmɔu, kɛ̀ bɛ̀ cɑú, kɛ bɛ̀ tiè nKuyie nnɑ́ɑǹtì ti yɛ̃́ kɛ̀ dɛ̀ mɑ̀mɛ̀, kɛ̀ dɛ̀ bo yie nkɛ̀ dí ntɑunɛ̀ Kirisi, kɛ́mbo tuɔkoo Kuyie mborɛ̀ kɛ dò mpɑ́íí. \v 29 Dɛɛ̀ te kɛ̀ ti pĩ́ ndɛ kó mutɔ̃mmú kɛ mɑù, Kirisi weè n duɔ́ nho kó muwɛ̃rímú diɛmù. \c 2 \p \v 1 N dɔ́ di yĩ́ɛ̃́tɛ́mu m mɑù mɛ̀ɛ̀ botí di kpɛ́í nnɛ̀ Dɑodisee kɔbɛ kpɛ́í nnɛ̀ Kirisi kɔbɛ tɔbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ í n yɛ̃́ bɛ kpɛ́í. \v 2 M bɑ́ɑ́mmu Kuyie nkɛ tú kùu yɑ́úkùnnɛ di kɔ̃̀ntì, kɛ̀ dí nwɛ̃ nkɛ dɔ́ ditɔbɛ̀, kɛ̀ kù di duɔ́ mmɛciì nkɛ̀ di dɔkɛ yĩ́ɛ̃́tɛ́ Kuyie nkó disɔ̀rì dìì tu Kirisi. \v 3 Weè tu mɛciì nnɛ̀ mɛyĩ́ɛ̃́tímɛ̀ kó disɔ̀rì. \p \v 4 N tì ndi nɑ̀kɛ́ kɛ̀ di bo nyɛ̃́mu kòò mɔù bɑ́ɑ́ di soutɛ́ nɛ̀ kununɑɑtí. \v 5 Bɑ́ kɛ̀ n yí di tɔ́kɛ́nɛ̀ n yɛ̀mmɛ̀ di bonɛ̀mu, kɛ̀ n wùó ndi kérí mɛ̀ɛ̀ botí Kuyie nkó kucɛ miɛkɛ kɛ̀ dɛ̀ wenni kɛ̀ di tɑ̃́ Kirisi kɛ̀ dɛ̀ n nɑɑti. \s1 Dɛɛ̀ bo ti teénnɛ̀ kɛ̀ tí nɑ iyɑ́ɑ̀bìsítié nyɛmbɛ̀ \p \v 6 Di yiemmu Yesu Kirisi kòò tu di Yiɛ̀, dí nhò tɑunɛ̀ weti weti. \v 7 Yóunɛ̀ kɛ̀ di cĩ̀ɛ̃ nfííkú o ĩ́nkɛ̀ teii kɛ̀ di tɑ̃́kùmɛ̀ɛ kpenkɛ kɛ̀ di ntũ ndi cɔutɛ́ ìì tié nkɛ́dɔkɛ nkù sɑ̃ntí sɑ̃́ɑ̃̀. \p \v 8 Ndɑkɛnɛ̀ kòò mɔù bɑ́ɑ́ di soutɛ́ nɛ̀ mɛniticiì nnɛ̀ mɛbɔɔyɛ̀mmɛ̀ kɛ́ di fétìnnɛ, dɛ kó tinɑ́ɑǹtì í tú Kirisi kpɛti, bɛnìtìbɛ̀ kpɛti nti. \v 9 Kuyie nkó mɛborimɛ mɛmɔu do bomu Kirisi miɛkɛ ò tùótɛ́ dìì mɔ̀nnì tinitikɔ̃̀ntì. \v 10 Kɛ̀ di ò tɑunɛ̀ di pɛ̀tɛ́mu dɛmɔu. Weè bɑkɛ́ bɛbɑɑtíbɛ̀ bɛmɔu nɛ̀ kɛĩ́nkɛ̀ kó bɛkperíbɛ̀ bɛmɔu. \p \v 11 Di wɛ̃nnɛ́nɛ̀ Kirisi kɛ̀ dɛɛ̀ tu di kó mucɑ̃mmù, dɛ̀ í tú bɛnìtìbɛ̀ kó mucɑ̃mmù Kirisi kó mucɑ̃mmù tu ò di dɛɛtɛ́nɛ̀mɛ̀ mɛdɔ́kùmɛ̀ yɛimɛ. \v 12 Dɛ̀ dò mbɛ̀ wè ndi wɛ̃nnɛ́nɛ̀mu kɛ kũnnɛ́ bɛ̀ di ɑ̃ɑ̃̀ dìì mɔ̀nnì bɑ̀tɛ́mmù, kɛ̀ di ò wɛ̃nnɛ́nɛ̀ kɛ yɑ̃̀ńtɛ́ di tɑ̃́ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nkɛ dò nKuyie mmɔ̀kɛ muwɛ̃rímú kɛ bo duɔ́ nkɛ̀ di yɑ̃́ntɛ́, kù duɔ́mmɛ̀ kɛ̀ Kirisi yɑ̃̀ńtɛ́. \v 13 Di yɛi mmɛɛ̀ do te kɛ̀ dí ntú bɛcíríbɛ̀ Kuyie nkó mufòmmu bíɛ́kɛ̀, di do í cɑ̃mmù, di do í yɛ̃́ Kuyie. Di mmɔ̀nnì nɛ̀ Kirisi kpɛ́í nkɛ̀ kù di kuɔ́ mmɛsémmɛ̀ kɛ di cĩ̀ɛ̃́ nkɛ duɔ́ nkɛ̀ di yɑ̃̀ńtɛ́. \v 14 Ikuɔ́ do yɛ̃ nti tú bɛyɛibɛ mbɛ, kɛ dò nKuyie nti kpetínnɛ́, kɛ̀ Kirisi kɔ̀tɛní kɛ̀ bɛ̀ ò bɑɑkɛ́ kudɑpɑ̃ɑ̃tí kòò kùɔ dɛ kó ikuɔ́. \v 15 Kirisi ku dìì mɔ̀nnì kudɑpɑ̃ɑ̃tí kɛ nɑmu muyɑɑ́ mmiɛkɛ kó bɛkperíbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ bɑkɛ́, kɛ bɛ̀ fɛ̀ìkùnnɛ kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ bɛmɔu yɑ̀ ò bɛ̀ nɑmɛ̀. \p \v 16 Kɛ̀ dɛ̀ dò mmɛmmɛ, di bɑ́ɑ́ yie nkòò mɔù di wɑ́tí di yo ndɛ̀ nɛ̀ di yɔ̃̀ ndɛ̀ ĩ́nkɛ̀, nɛ̀ yɛbɑɑ ndi bɑɑ̀ nyɛ̀, otɑ̃ɑ̃̀pɑ̀nwè kpɛyɛ yoo tɛom̀pùtɛ̀ kpɛyɛ. \v 17 Dɛndɛ kó dimɑ̀ɑ̀ do tú dɛ̀ɛ̀ kpɑɑní dɛ kó kufènkù nku, dɛmɔ́mmɔnnɛ tú Kirisi nwe. \v 18 Di bɑ́ɑ́ yie nkòò mɔù di soutɛ́ di í yɑu mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í ntidɔuǹtì, di í dɔú mmɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nKuyie ntɔ̃rɛ̀, di í kɛ̃́kùnko mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í ndimɑ́ɑ̀ kɛ bɛ̀ dònnɛ̀. Dɛ kó bɛnìtìbɛ̀ tu sifeí yɛmbɛ̀ mbɛ kɛ mɔkɛ mɛnitiyɛ̀mmɛ̀ dɛtetìrɛ̀ kɔ̃mɛ. \v 19 Bɛ̀ í tɑunɛ̀ Kirisi wèè tu diyuu. Dentɛnní Kirisi kɔbɛ tĩ̀nnì dòmmɛ̀ onìtì kó tikɔ̃̀ntì dòmmɛ̀ mmɛ, kɛ mɔkɛ itùòti nɛ̀ icĩɛ̃ nkɛ nɑmpú, kɛ kótírí Kuyie nkó kucɛ miɛkɛ kù dɔ́ mɛ̀ɛ̀ botí. \s1 Ti kunɛ̀mɛ̀ Kirisi koò wɛ̃nnɛ́nɛ̀ kɛ yɑ̃̀ńtɛ́ \p \v 20 Díndi bɛ̀ɛ̀ wɛ̃nnɛ́nɛ̀ Kirisi kɛ ku, kòò di dɛɛtɛ́nɛ̀ yɛbɔkɛ̀ kó tidɑɑtì. Dɛ̀ dòmmɛ kɛ̀ di yie nkɛ̀ kutenkù kɔbɛ wɛ̃̀tɛ kɛ di duɔ́ nyikuɔ́ ìì tu: \v 21 Bɑ́ɑ́ túótɛ́ diɛ, bɑ́ɑ́ dɛ́útɛ́ diɛ, bɑ́ɑ́ kɑ́ɑ́kɛ́ diɛ? \v 22 Dɛ kó ikuɔ́ tú bɛnìtìbɛ̀ kpɛyi nyi, ì yóó deèmu bɑ̀mbɑ̀. \v 23 Dɛ kó ikuɔ́ tú mɛciì nkpɛyi nyi bɑkɛ ɑ bo nkɛ̃́kùnkomɛ̀ ɑmɑ́ɑ̀, kɛ bɑ́ɑ́ nKuyie nkɛ fɛ̃́ũnko ɑ kɔ̃̀ntì, dɛ̀ nɛ́ í teénnɛ̀ kɛ dɛì mɛyɛ̀mmɛ̀ yɛimɛ, dɛ̀ teénnɛ̀ onìtì kɔ̃̀ntì nti. \c 3 \p \v 1 Di wɛ̃nnɛ́nɛ̀mu Kirisi kɛ ku kòò duɔ́ nkɛ̀ di yɑ̃̀ńtɛ́, ńwɑɑ̀nnɛ̀ Kuyie nkpɛrɛ dɛ̀ɛ̀ bo ò kɑ̀ri dɛ̀, Kuyie mbɑkù yoú. \v 2 Nwɑɑ̀nnɛ̀ kɛĩ́nkɛ̀ kpɛrɛ kɛ bɑ́ nduɔ̀ ndi yɛ̀mmɛ̀ kutenkù kpɛrɛ, \v 3 kɛ yɛ̃́ di kumɛ̀mu kɛ̀ di fòmmu pɑ̀mmù wɛ̃ńnɛ̀ Kirisi kɛ sɔri Kuyie mborɛ̀. \v 4 Kirisi wèè tu di fòmmu kó dikũ̀nnì, ò bo wɛ̃tɛní dìì yiè di bo nhò bonɛ̀, koò nwɛ̃ńnɛ̀ o kpetì miɛkɛ. \s1 Mɛborimɛ kótímɛ̀ nɛ̀ mɛpɑ̀mmɛ̀ kó tinɑ́ɑǹtì \p \v 5 Kuɔnɛ̀ kutenkù kó mɛyɛ̀mmɛ̀, mɛ̀ɛ̀ tu: Di bo ndɔuti dɔutinɛ̀mɛ̀ ditɔbɛ̀, di bo mbɛnkúmɛ̀ dimɑ́ɑ̀ kɛ yũɔ̃ mbɛnìtìbɛ̀ yɛ̀mmɛ̀, di bo mmɔkɛmɛ̀ iyɛntotí yɛiyi. Di bɑ́ ntú bɛ̀ɛ̀ í diɛ̀ ntikpɑ̀tì, dɛ̀ í cɑ̃́ɑ̃́nnɛ̀ mubɔɔféù. \v 6 Kuyie mbo bekɛ́nɛ̀ bɛ̀ɛ̀ yetɛ ku kpɛti kɛ dɔɔri mɛ kóò botí kɛ̀ dɛ̀ nyóù mɛdiɛ̀. \v 7 Di do dɔɔri mɛɛ̀ botí kɛ mɛyɛi ndi nɔ. \p \v 8 Di mmɔ̀nnì yóunɛ̀ kumiɛpíɛ́ nɛ̀ kuyonku nɛ̀ tidɔnnitì nɛ̀ yɛsɑ̃́ɑ̃̀mbɛ̀ nɛ̀ tinɑ́ɑnyɛiti. \v 9 Di bɑ́ nsoú nditɔbɛ̀, kɛ yɛ̃́ di dɑ̀tɛ́mɛ̀ di borimɛ kótímɛ̀ kɛ dootóo, \v 10 kɛ tùótɛ́ mɛborimɛ pɑ̀mmɛ̀ kɛ dɑ̀ɑ́tí kɛ́nɑɑ́ mbɛnitipɑ̀mbɛ̀. Kuyie ndo di dɔ̀ɔ̀ kɛ̀ dí ndòmmɛ̀, kɛ́mmɔkɛ Kuyie nkó mɛciì. \v 11 Mɛbɑtimɛ̀ tɛ̃́nkɛ í bo Sifu nɛ̀ wèe í tú Sifu bɛ cuokɛ̀, wèè cɑ̃ntɛ́ nɛ̀ wèè í cɑ̃ntɛ́, okpɑ́kpɑ̀rì nɛ̀ timútì kou, kudɑɑkù nɛ̀ wèè í tú kudɑɑkù bɛmɔu bɛ̀ tɑunnɛ̀ Kirisi nwe kòò bɛ̀ te. \p \v 12 Kuyie nkuù di dɔ́ kɛ di tɑ̃ɑ̃tɛ́ kɛ̀ di tú ku kɔbɛ. Di mmɔkɛnɛ̀ ditɔbɛ̀ mɛsémmɛ̀, kɛ́nnitì, kɛ́nkɛ̃́kùnko dimɑ́ɑ̀, kɛ́ntú bɛnitisɑ̀ɑ̀bɛ̀, kɛ nɔ nkɛ mi. \v 13 Mmɔkɛnɛ̀ mɛminnímɛ̀ nɛ̀ ditɔbɛ̀, kɛ́ncĩ́ɛ̃́nko ditɔbɛ̀, kòò mɔù yetɛ́nɛ̀ otɔù wèè ò cĩ̀ɛ̃́ Kirisi di cĩ̀ɛ̃́ mmɛ̀ɛ̀ botí. \v 14 Tìì dɔ̀kɛ tú tidiɛtì tiì tu di bo ndɔ́mɛ̀ ditɔbɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ́nɑ kɛ́nwɛ̃ nweti weti. \v 15 Kirisi kó diwɛ̀ì mbo di miɛkɛ. Kuyie ndi yu dìì kpɛ́í kɛ̀ di bo ńwɛ̃ nkɛ dò nhonìtì òmɑ́ɑ̀. Nsɑ̃ntínɛ̀ Kuyie kù di dɔɔri dɛ̀ɛ̀ kpɛ́í. \v 16 Kirisi kó tinɑ́ɑǹtì ḿbo di miɛkɛ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ̀ di nciì, kɛ tiè nditɔbɛ̀, kɛ yɑ́úkùnko ditɔbɛ̀ kɔ̃̀ntì, kɛ diè nKuyie nkó yɛsɑ̃ɑ̃ nnɛ̀ ku kó iyiɛ nkɛ kù sɑ̃ntí nɛ̀ Muyɑɑ́nsɑ̀ɑ̀mu di duɔ́ nyìì yiɛ, kɛ nkù sɑ̃ntí nɛ̀ di yɛ̀mmɛ̀ mɛmɔu. \v 17 Di dɔɔ̀rìmɛ̀ nɛ̀ di nɑ́ɑǹtì dɛ̀ mbɛnkú di túmɛ̀ Kirisi kɔbɛ, kɛ̀ di ndɔúnnɛ̀ ti cicɛ Kuyie mutɔ̃mmú Kirisi kpɛ́í. \s1 Bɛ̀ɛ̀ tu Kirisi kɔbɛ bɛ borimɛ dò nkɛ́ndòmmɛ̀ \p \v 18 Bɛnitipòbɛ̀, nyíénnɛ̀ di dɑɑbɛ̀ kpɛti, Kuyie nkɔbɛ dò nkɛ́ mmɛ ndɔɔri. \p \v 19 Bɛnitidɑɑbɛ̀, ndɔ́nɛ̀ di pobɛ̀, di miɛkɛ bɑ́ɑ́ sɔ̃́ntɛ́ kɛ́ mbɛ̀ cɔ̀ú nkɛ̀ di bɛ̀ kpɑ̀nnɛ̀. \p \v 20 Ibí, nyíénnɛ̀ di yɛmbɛ̀ kpɛti timɔu, Kuyie mmɛ ndɔ́. \p \v 21 Ibí yɛmbɛ̀, di bɑ́ɑ́ sɔ̃́ntɛ́ kɛ́nkpɑnnɛ̀ ibí, i yɛ̀mmɛ̀ yɑ̀ɑ̀ bo cɑɑ̀rɛ̀. \p \v 22 Díndi tidɑɑtì, nyíénnɛ̀ bɛ̀ɛ̀ di te bɛ kpɛti timɔu, dɛ̀ bɑ́ ntú bɛ̀ bo dìì mɔ̀nnì mɑ́ɑ̀ kɛ̀ dɛ̀ bo bɛ̀ nɑrikɛ, mpĩ́nnɛ̀ bɛ tɔ̃mmú nɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ mɛmɑ́ɑ̀ di dé mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nti Yiɛ̀. \v 23 Di dɔɔri dɛ̀ dɛmɔu, dí ndɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri nɛ̀ di yɛ̀mmɛ̀ mɛmɔu, kɛ́ ndò ndi pĩ́ nti Yiɛ̀ nkó mutɔ̃mmú, dɛ̀ bɑ́ ndò ndi pĩ́ mbɛnìtìbɛ̀ kɔ̃mu, \v 24 kɛ́nyɛ̃́ kɛ dò ndi bo wɛ̃nnɛ́nɛ̀ Kirisi kɛ́di o cicɛ kpɑ̀tì ò bɑ̀ɑnɛ̀ tì bɛ̀ɛ̀ tu o kɔbɛ. Kɛ yɛ̃́ weè tumɛ̀ di Yiɛ̀ ndimɔu di pĩ nwèè tɔ̃mmú. \v 25 Wèè mɛ ndɔ̀ɔ̀ri mɛyɛi, ò bo yɑ̀ mɛ kó tiyeti, Kuyie mborɛ̀ òmɔù í cɑ̃́ɑ̃́. \c 4 \p \v 1 Díndi tidɑɑtì yɛmbɛ̀, di nti pĩ mmɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ nyɛ̃́ wèè múnkɛ di te ò bomɛ̀ kɛĩ́nkɛ̀. \s1 Pɔɔri bɛ̀ dèntɛ tì \p \v 2 Mbɑ́ɑ́nnɛ̀ Kuyie nsɑ̃́ɑ̃̀ kɛ kù dɔunnɛ̀ mutɔ̃mmú kɛ bɑ́ɑ́ ɔɔ ndimɑ́ɑ̀. \v 3 Kɛ múnkɛ nkù bɑ̀ɑ́nnɛ̀ ti kpɛ́í, kɛ̀ kù ti pɑ̃ kucɛ kɛ̀ ti nɑ kɛ́nnɑ́ɑ́ Tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì bɛ̀ n kpetí tìì kpɛ́í. \v 4 Mbɑ́ɑ́nnɛ̀ ku kɛ̀ n nɑ kɛ́ ntì nɑ̀ɑ́ nweti weti, n dò nkɛ́ ntì nɑ̀ɑ́ mmɛ̀ɛ̀ botí. \p \v 5 Nyɛ̃́nɛ̀ di bo nfòù mɛ̀ɛ̀ botí bɛ̀ɛ̀ í tú Kirisi kɔbɛ bɛ cuokɛ̀. Kɛ̀ Kuyie nníí di pɑ̃ dɛ̀ mɛfíè, di bɑ́ɑ́ mɛ̀ fétìnnɛ, di nɑ́kɛ́ ku nɑ́ɑǹtì. \v 6 Di nɑ́ɑǹtì nnɑɑti kɛ́ndò mmukɔ́kúɔ́ nkɛ̀ bɛ̀ ntì dɔ́, kòò mɔù di bekɛ tìmɑtì di tì nhò tɛ̃̀ńnɛ́ weti weti. \s1 Mudɔummu \p \v 7 Ti kou Tisiki tu ti Yiɛ̀ nkóo tɔ̃ntì sɑ̀ɑ̀wè nwe kɛ̀ nh ò dɔ́, nɛ̀ we tíì wɛ̃ nkɛ pĩ́ mmutɔ̃mmú, ò bo kɔtoo dìì mɔ̀nnì, ò bo di nɑ́kɛ́ n kpɛti. \v 8 Nh ò tɔ̃nko kòò bo di nɑ́kɛ́ ti bo kɛ̀ dɛ̀ dòmmɛ̀ mmɛ, kɛ́yɑ́úkùnnɛ di kɔ̃̀ntì. \v 9 Onnɛsimmu ti kou sɑ̀ɑ̀wè nwe wèè tũ̀ nti Yiɛ̀ nweti weti, di ciɛ kou nwe, n we nɛínnɛ̀nko Tisiki kɛ̀ bɛ̀ bo di nɑ́kɛ́ ti bo kɛ̀ dɛ̀ dòmmɛ̀. \p \v 10 Adisitɑki nɛ̀ wè ti wɛ̃ nkɛ kpetí ò di dɔunko, kɛ̀ Mɑriki Bɑnnɑbɑɑsi tebitɛ di dɔunko. (N di nɑ̀kɛ́mu o kpɛ́í, kòò tùɔ̀koo dí ò cɔutɛ́ nɛ̀ diwɛ̀ì.) \v 11 Sesuɑ bɛ̀ tu wè Susituusi ò di dɔunko. Bɛtɑ̃ɑ̃ti bɛ̀ɛ̀ tu Sifubɛ bɛ̀ɛ̀ yie nYesu, kɛ̀ ti wɛ̃ nkɛ pĩ́ nKuyie nkpɑ̀ɑ̀tìyuu tɔ̃mmú, bɛɛ̀ yɑ́úkùnnɛ n kɔ̃̀ntì. \p \v 12 Epɑfɑdɑsi di ciɛ kou di dɔunko. Yesu Kirisi kóo tɔ̃ntì nwe, ò bɑ́ɑmmu Kuyie nsɑ̃́ɑ̃̀ di kpɛ́í nkɛ tú kù di kpénkùnnɛ kɛ̀ dí ńdò mpɑ́íí kɛ dɔɔri kù dɔ́mɛ̀. \v 13 M bo nɑ kɛ́ di nɑ́kɛ́ kɛ dɔ̀ ò mɑ̀ùmu mɛsɑ̀ɑ̀ ndi kpɛ́í, díndi Dɑodisee kɔbɛ nɛ̀ Yiedɑpodii kɔbɛ kpɛ́í. \v 14 Duku dòòtórì ti nɛ́po sɑ̀ù, nɛ̀ Demɑɑsi bɛ̀ di dɔunko. \p \v 15 Di dɔunko Kirisi kɔbɛ bɛ̀ɛ̀ bo Dɑodisee, kɛ́dɔunnɛ̀ Nɛnfɑɑ nɛ̀ Kirisi kɔbɛ bɛ̀ɛ̀ tiku o cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kɛ bɑ́ɑ́ nKuyie. \v 16 Kɛ̀ di kɑ̀ɑ ndɛ kó dipɑ́tíri kɛ dèè dí duɔ́ nDɑodisee kɔbɛ kɛ̀ bɛ̀ɛ kɑɑ, kɛ̀ bɛ̀ɛ di duɔnní bɛ kpɛri m bɛ̀ wɑ̃̀ri dì kɛ̀ di kɑɑ. \v 17 Di nɑ́kɛ́ Asipu kɛ dɔ̀ ò ndɑkɛ ti Yiɛ̀ nkó mutɔ̃mmú kpɛ́í, kɛ́ mmù pĩ mmɛsɑ̀ɑ̀. \p \v 18 Mí mPɔɔri míì di wɑ̃̀ri nɛ̀ n nɔ̀ùtɛ̀ mudɔummu muu, di bɑ́ɑ́ yɛ̃̀ mbɛ̀ n kpetímɛ̀. \p Kuyie nkó mɛsɑ̀ɑ̀ nni ndi bonɛ̀ dimɔu.