\id 1PE di61.all F{evrier 1999 BJ Parakou B{enin \ide UTF-8 \h 1 Piɛri \toc1 Piɛri wɑ̃̀ri dìì pɑ́tíri diketirì \toc2 1 Piɛri \mt1 Piɛri wɑ̃̀ri dìì pɑ́tíri diketirì \imt1 Di mpɑ́tíri tɔ tìì nɑ́ɑǹtì \ip Piɛri pɑ́tíri ketirì nɑ̀ɑ́nnɛ̀ Kirisi kɔbɛ mbɛ bɛ̀ɛ̀ do cìɛ́tɛ́ kɛ́ mbo Asii tenkɛ̀ kubɑkù cɑ̃̀nku bíɛ́kɛ̀, Piɛri do yóó bɛ̀ wɑ̃̀ri dipɑ́tíri kɛ bo Odommu nwe. Ò do bɛ̀ wɑ̃̀ri kɛ bo yɑ́úkùnnɛ Kirisi kɔbɛ bɛ̀ɛ̀ bo mɛfɛ̃́ṹtímɛ̀ miɛkɛ bɛ kɔ̃̀ntì nti, kòo mbɛ̀ nɑ̀ɑ́ nkɛ tú Kirisi kumu kɛ yɑ̃̀ńtɛ́, kɛ ti dɔunnɛ̀ dinùù kɛ wɛ̃tiní. \is1 Di mpɑ́tíri nɑ́ɑǹtì duɔ́ kɛ dòmmɛ̀ \io1 1. Mudɔummu 1:1-2 \io1 2. Piɛri dèntɛmɛ̀ Kirisi kɔbɛ Kuyie mbɛ̀ dɛɛtɛ́mɛ̀ 1:3-12 \io1 3. Ò bɛ̀ tiémmɛ̀ kɛ tú bɛ̀ nfoù mufòmmu wennimu kɛ̀ bɛ fòmmu ndɛ́úkùnko Kuyie nyètìrì 1:13-2:10 \io1 4. Kirisi kou bo ndòmmɛ̀ mɛfɛ̃́ṹtímɛ̀ miɛkɛ 2:11-4:19 \io1 5. Kirisi kou dò nkɛ kɛ̃́kùnnɛ omɑ́ɑ̀ ndi, kɛ mpĩ́ mmutɔ̃mmú bɛtɔbɛ̀ kpɛ́í 5:1-11 \io1 6. Mudɔummu sɔmmu 5:12-14 \c 1 \s1 Mudɔummu \p \v 1 Mí mPiɛri Yesu Kirisi kó ditɔ̃nnì, míì wɑ̃̀ri dipɑ́tíri dii nKirisi kɔbɛ bɛ̀ɛ̀ cìɛ́tɛ́ kɛ bo Pɔ̃ɔ̃ nɛ̀ Kɑdɑsii nɛ̀ Kɑpɑdoosi nɛ̀ Asii nɛ̀ Bitinnii kó itempɛ̃ mmiɛkɛ. \v 2 Ti cicɛ Kuyie nkuù mɛ̀ dɔ́ kɛ di tɑ̃ɑ̃tɛ́ nɛ̀ dimɔ̀nnì, kɛ̀ di bo ntú ku kɔbɛ, kɛ̀ Muyɑɑ́nsɑ̀ɑ̀mù di cɑ̃̀ńnɛ́ kɛ̀ di bo nyíé nku kpɛti kɛ̀ Yesu Kirisi di ɔ̀útɛ́ nɛ̀ o yĩ̀ĩ̀. \p Kuyie ndi dɔɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ kɛ́ di duɔ́ ndiwɛ̀ì mmɛdiɛ̀! \s1 Kuyie nyóó duɔ́ ndɛ̀ ku kɔbɛ dɛ kó tinɑ́ɑǹtì \p \v 3 Ti sɑ̃ntímu Kuyie nti Yiɛ̀ nYesu Kirisi cicɛ, ò dɔ̀ɔ̀ mɛ̀ɛ̀ sɑ̀ɑ̀ nkpɛ́í nkɛ duɔ́ nkɛ̀ Yesu Kirisi yɑ̃̀ńtɛ́, kɛ̀ ti pɛ̀tɛ́ mufòmmu pɑ̀mmù, koò bɑ̀ɑnɛ̀ ti yɛ̀mmɛ̀ mɛmɔu. \v 4 Kɛ̀ diwɛ̀ì ti bo Kuyie nyóó duɔ́ ndɛ̀ ku kɔbɛ kɛĩ́nkɛ̀ dɛ kpɛ́í. Dɛ̀ í cɑɑri, dɛ̀ í sĩnni, dɛ̀ í ceeri. \v 5 Kuyie mbo teennɛ̀ díndi bɛ̀ɛ̀ kù tɑ̃́ kɛ̀ di tuɔkɛ diyiè sɔnni kɛ̀ kù di duɔ́ nkù sɔ̀ri dɛ̀. \p \v 6 Dɛ̀ tũ nní ndi nɑɑti bɑ́ kɛ̀ di fɛ̃́ũ̀rì kɛ ɑ́ɑ̀rì yɛmɔ̀rɛ̀ sɑ́m̀pɔ́ miɛkɛ. \v 7 Di yɛ̃́mu kɛ dò mbɛ̀ ɔ̃ ndɔ́ kɛ́wénkùnnɛ mɛsɔɔ kɛ́ mɛ̀ pũ̀ńnɛ́mu bɑ́ mɛ̀ í yóó mɛ mmɔntɛmɛ̀. Di tɑ̃́kùmɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́mu mɛsɔɔ, mɛfɛ̃́ṹtímɛ̀ nɛ̀ mɛhɑ́ɑ́rìmɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ di yɑ́ú kɛ̀ bo yɑ̀ di tɑ̃́ kɛ̀ dɛ̀ mɑ̀mɛ̀. Di yóó kpenkɛmu kɛ̀ Kuyie ndi sɑ̃ntɛ kɛ́ di dɛ́úkùnnɛ Yesu bo wɛ̃tɛní dìì yiè. \v 8 Di ò dɔ́mu bɑ́ di í mɛ nhò wùómmɛ̀, koò tɑ̃́ bɑ́ di í mɛ nhò yɑ̀mɛ̀, kɛ mɔkɛ kuyɛǹnɑɑtí diɛkù onìtì bɑ́ɑ́ nɑ kɛ́nɑ́kɛ́ kùù mɑ̀mɛ̀. \v 9 Kɛ yɛ̃́ weti weti kɛ dò ndi tɑ̃́ Kuyie nkɛ̀ kù yóó di dɛɛtɛ́ diyiè sɔnni yiè. \p \v 10-11 Kuyie mpɑ̃ɑ̃nɑ́ɑǹtì nɑ́ɑm̀bɛ̀ do nɑ̀kɛ́mu kù yóó dɛɛtɛ́mɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ kɛ̀ Muyɑɑ́nsɑ̀ɑ̀mù mbɛ̀ bonɛ̀ kɛ bɛ̀ bɛnkú Yesu yóó fɛ̃́ṹtɛ́ mɛ̀ɛ̀ botí kɛ̀ Kuyie nhò dɛ̀úkùnnɛ, kɛ̀ dɛɛ̀ nte kɛ̀ bɛ̀ɛ fiɛ́ yɛpɑ́tɛ kɛ bo yɑ̀ dìì mɔ̀nnì ndi nɛ̀ mɛ̀ɛ̀ botí nku dɛ̀ yóó dɔɔ̀mɛ̀. \v 12 Kuyie ndo bɛnkɛmu ku pɑ̃ɑ̃nɑ́ɑǹtì nɑ́ɑm̀bɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ nyɛ̃́ kɛ dò mbɛ̀ nɑ̀ɑ́ ntì í yóó dɔɔ̀ kɛ̀ bɛ̀ kpɑɑ́ fòù. Bɛ̀ tì nɑ̀kɛ́ díì kpɛ́í nkɛ, bɛ̀ɛ̀ nɑ́ɑntɛ Tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì kɛ̀ bɛ̀ tì ndi nɑ̀kɛ́ pɑ́íí nɛ̀ Muyɑɑ́nsɑ̀ɑ̀mù kó muwɛ̃rímú, kɛ̀ Kuyie ntɔ̃rɛ̀ dɔ́ kɛ́ tì yĩ̀ɛ̃́tɛ́. \s1 Ti bo nwennimɛ̀ pɑ́íí kɛ dònnɛ̀ ti cicɛ Kuyie \p \v 13 Nwɑ̃kɛ́nɛ̀ kɛ́mpĩ́ nKuyie ntɔ̃mmú kɛ́nnɔ nkɛ pĩĩ ndimɑ́ɑ̀, kɛ́mbɑɑnɛ̀ di yɛ̀mmɛ̀ mɛmɔu Yesu yóó wɛ̃tɛní kɛ di duɔ́ ndɛ̀. \v 14 Nyíénnɛ̀ Kuyie nkpɛti, bɑ́ ntũnnɛ kutenkù kuu nkó mɛborimɛ, di do í yɛ̃́ Kuyie nkɛ dòmmɛ̀. \v 15 Ndònnɛ̀ pɑ́íí di borimɛ mɛmɔu miɛkɛ, Kuyie nkùù di yu kù dòmmɛ̀. \v 16 Ti wɑ̃̀rimu kɛ tú: N dònnɛ̀ pɑ́íí mí nKuyie n dòmmɛ̀ pɑ́íí. \p \v 17 Di kù yu kɛ tú di cicɛ nwe, nyɛ̃́nɛ̀ kɛ dò nkù í bɑɑ̀tì òmɔù, kù yóó bekɛ́nɛ̀ bɑ́ wè o tɔ̃mmú dòmmɛ̀ mmɛ. Ndénɛ̀ ku di fòmmu mumɔu miɛkɛ kɛtenkɛ̀ kiɛ nyĩ́nkɛ̀. \v 18 Di yɛ̃́mu kɛ dò ndi do tũ ndi yɛmbɛ̀ kó mɛborimɛ yɛimɛ kɛ̀ Kuyie ndontɛ́ di wũɔ̃, kù nɛ́ í yɛ̀ dontɛ́ nɛ̀ mɛsɔɔ nyoo nɛ̀ idíítí dɛ̀ɛ̀ pɛ̃nkɛ́. \v 19 Kù yɛ̀ dontɛ́nɛ̀ Kirisi kó mukṹṹ mmu. Kirisi do mpɑ́íí nwe, kɛ dò ndipebii dìì kpɑ kuyɛ̀nkù kɛ kpɑ tɛsɔ̀ùtɛ̀, bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ kuɔ dì. \v 20 Kuyie nyóó ò tɑ̃ɑ̃tɛ́ kòo bo di dɛɛtɛ́ kɛ mu nyí dɔ̀ɔ̀ kutenkù, koò duɔnní yɛmɔ̀rɛ̀ sɔnyɛ kòò bo di dɔɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀. \v 21 Kɛ duɔ́ nkòo yɑ̃̀ńtɛ́, kɛ̀ kù ò dɛ̀úkùnnɛ, dɛɛ̀ te kɛ̀ ti tɑ̃́ Kuyie kɛ bɑɑ kù bo ti dɛɛtɛ́mɛ̀ diyiè sɔnni yiè. \p \v 22 Di yie ntimɔ́mmɔnti nti kɛ̀ tì di wèńkùnnɛ, kɛ̀ di bo nɑ kɛ́ndɔ́ ditɔbɛ̀. Ndɔ́nɛ̀ ditɔbɛ̀ mɛdiɛ̀ nnɛ̀ di yɛ̀mmɛ̀ mɛmɔu. \v 23 Di fòù mùù fòmmu í tú di yɛmbɛ̀ kɔ̃mu, mùù yóó deè. Tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì tìì bo sɑ̃́ɑ̃̀ kɛ duɔ̀ mmufòmmu tiì mù ndi duɔ́ nkɛ̀ mù yó mbo sɑ̃́ɑ̃̀. \v 24 Ti wɑ̃̀rimu kɛ tú: \q1 Onìtì dò ntimútì nti, \q1 kòo ɑ̃rimɛ dò mmumúpóó. \q1 Timútì ɔ̃ɔ̃ kpeímu kɛ̀ ti póó nyotɛ. \q1 \v 25 Ti Yiɛ̀ nKuyie nkó tinɑ́ɑǹtì tinti mɛ mbomu sɑ̃́ɑ̃̀. \m Tiì tu Tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì bɛ̀ di nɑ̀kɛ́ tì. \c 2 \s1 Kirisi kɔbɛ kó tinɑ́ɑǹtì \p \v 1 N kɔbɛ yóunɛ̀ mɛpómmɛ̀, mɛciìmmɛ̀, mɛyɛ̀mmɛ̀ mɛ̀dɛ́mɛ̀, ɑ bo ndɔ́mɛ̀ otɔù kpɛrɛ, nɛ̀ tinɑ́ɑnyɛiti. \v 2 Kuyie nnɑ́ɑǹtì wennimu: Ndɔ́nɛ̀ ti ibíbɛ́nní dɔ́ mɛ̀ɛ̀ botí mɛmiɛ̀, kɛ́nɑ kɛ́nkótírí Kuyie nkó kucɛ miɛkɛ. \v 3 Di yɑ̀ɑ́kɛ́mu kɛ yɑ̀ Kuyie nwennimɛ̀. \p \v 4 Dí tɔ́ɔ́nnɛ̀ dimɑ́ɑ̀ Kirisi wèè tu ditɑ̃́fòùrì Kuyie mpɛ́nsìrì dì kɛ dì tɑ̃ɑ̃tɛ́ kɛ bo pṹṹtɛ́nɛ̀ ku cĩ́ɛ̃̀tɛ̀, kɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ dì yetɛ. \v 5 Duɔ́nnɛ̀ dimɑ́ɑ̀ Kuyie nkɛ múnkɛɛ nɑɑ́ nyɛtɑ̃́kperɛ̀ kɛ̀ kù di mɑɑ́nɛ̀ ku cĩ́ɛ̃̀tɛ̀, kɛ̀ dí ntú Kuyie nkuɔ́ nìùbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ dò mpɑ́íí kɛ pĩ́ mmutɔ̃mmú kù dɔ́ mù. \v 6 Ti wɑ̃̀rimu kɛ tú: \q1 N tɑ̃ɑ̃tɛ́ ditɑ̃́sɑ̀ɑ̀rì ndi \q1 kɛ dɔu nSiyɔ̃ɔ̃ kɛ̀ dì tu dipũũ, \q1 wèè dì tɑ̃́ dɛ̀mɑrɛ̀ bɑ́ɑ́ ò nɑmpɛ. \m \v 7 Dɛ kó ditɑ̃́rì tu díndi bɛ̀ɛ̀ dì tɑ̃́ di kó disɑ̃nni ndi. Bɛ̀ɛ̀ dì yetɛ tì wɑ̃̀rimu bɛ kpɛ́í nkɛ tú: \q1 Bɛmɑribɛ̀ dootóo dìì tɑ̃́rì, \q1 diì nɑɑ́ ndipũũ kó ditɑ̃́rì mɔ́mmɔnni. \m \v 8 Titɛtì wɑ̃̀rimu kɛ tú: \q1 Weè tu ditɑ̃́rì bɛ̀ yó mbétírí dì, \q1 dipèrì dìì yó mbɛ̀ buɔ̀ \q1 bɛ̀ í tɑ̃́ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nho kpɛti. \m Bɛ̀ɛ̀ yetɛ o kpɛti bɛ̀ yó nduòmu, Kuyie nkuù mɛ nyɛ̃. \p \v 9 Díndi biɛ di tú Kuyie ntɑ̃ɑ̃tɛ́ bɛ̀mbɛ, Okpɑ̀ɑ̀tì kó ikuɔ́ nìùbɛ̀, kubotí kùù cɑ̃̀ɑ̃́, kubotí Kuyie ndontɛ́ kù. Kù di tɑ̃ɑ̃tɛ́ kɛ di dènnɛní dibiìnnì, kɛ di tɑnnɛ́ ku kó kuwenniku diɛkù kɛ̀ di bo nɑ́kɛ́ mutɔ̃mmú diɛmù kù pĩ mmù mmu di kpɛ́í. \v 10 Di do í tú Kuyie nkɔbɛ, di mmɔ̀nnì kɛ bɛ̀ nɑɑ́. Kuyie mu ndo í di cĩ̀ɛ̃́, di mmɔ̀nnì kɛ di cĩ̀ɛ̃́. \s1 Kirisi kɔbɛ borimɛ bo ndòmmɛ̀ \p \v 11 N kɔbɛ n dɔ́ bɛ̀, di pɔ̀ɔ̀nímu kɛ tú bɛpɔ̀ɔ̀bɛ̀ kɛtenkɛ̀ kiɛ ĩ́nkɛ̀, dɛɛ̀ te kɛ̀ n di tiè nkɛ tú: Di yóu mɛyɛ̀mmɛ̀ mɛ̀ɛ̀ dɔ́ mɛyɛi, mɛ̀ mɑ̀ùnɛ̀ di wɛ̃nnì ndi dìì dɔ́ Kuyie. \v 12 Di borimɛ nwenni, bɛ̀ɛ̀ í tũ nKuyie nkɛ̀ bɛ̀ di sɑ̃́ɑ̃́ mbɛ̀ɛ yɑ̀ mɛ̀ wennimɛ̀, kɛ dɛ́úkùnnɛ Kuyie nyètìrì ku beéntì yiè. \p \v 13 Di dɔ́ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nti Yiɛ̀, nyíénnɛ̀ bɛ̀ɛ̀ bɑkɛ́ bɛ kpɛti, okpɑ̀ɑ̀tì diɛwè \v 14 nɛ̀ o kó bɛtũ̀mbɛ̀, ò kɑ̀nnɛ bɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ tiè mbɛ̀ɛ̀ cɑ̀ɑ̀ri, kɛ sɑ̃ntí bɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀. \v 15 Kuyie ndɔ́ dí ndɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ, bɛ̀ɛ̀ í kù tũ̀ nkɛ̀ bɛ̀ bɑ́ɑ́ pɛ́tɛ́ tìmɑtì kɛ di wɑ́tí. \v 16 Kirisi di dènnɛmu ikuɔ́ miɛkɛ, bɛ̀ nɛ́ í yɛ̃ ndí ndɔɔri mɛyɛi di yɛ̀ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nyikuɔ́ miɛkɛ. Di borimɛ nwenni kɛ̀ di dɔɔri Kuyie ndɔ́mɛ̀. \v 17 Di bɑ́ɑ́ senkɛ̀rì òmɔù, ndɔ́nɛ̀ Kirisi kɔbɛ bɛmɔu, kɛ́ndé Kuyie, kɛ yíé nhokpɑ̀ɑ̀tì kpɛti. \s1 Kirisi fɛ̃̀ṹtɛ́mɛ̀ kɛ̀ ti dò nkɛ́fɛ̃́ṹtɛ́ \p \v 18 Díndi bɛtɔ̃mbɛ̀ nyíénnɛ̀ bɛ̀ɛ̀ di ni bɛ kpɛti kɛ bɛ̀ dé, kɛ̀ bɛ̀ wenni yoo bɛ̀ yóù. \v 19 Kuyie mbo di dɔɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ̀ bɛ̀ di fɛ̃́ũnko kɛ̀ di mi ndi dɔ́ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nkɛ yie nKuyie nkpɛti. \v 20 Kɑ̀ɑ dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi nkɛ fɛ̃́ũ̀rì dɛ̀ í mɔkɛ diyètìrì mɑrì, kɑ̀ɑ mɛ ndɔ̀ɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ fɛ̃́ṹrì kɛ mi, dɛ̀ tu Kuyie nkó mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ. \v 21 Kuyie ndi yu dɛɛ̀ kpɛ́í. Kirisi fɛ̃̀ṹtɛ́mu di kpɛ́í nkɛ̀ di dò nkɛ́tũnnɛ o cɛ kɛ́fɛ̃́ṹtɛ́. \v 22 Wè í dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi mmɑmɛ̀, ò mɛ nyí nɑ̀kɛ́ siyɑ́ɑ̀bìsí nɛ̀ ò bomɛ̀. \v 23 Kɛ̀ bɛ̀ nhò sɑ̃̀ɑ̃́, mbɑ́ wè í tɛ̃́nnìnko, koò fɛ̃́ũnko kòò cĩ̀ɛ̃́kɛ́, kɛ ɑ̃nnɛ́ dɛmɔu Kuyie nkùù bekù weti weti ku nɔ̀ùtɛ̀ miɛkɛ. \v 24 Weè cɔutɛ́ ti yɛi nkɛ tɔ, kɛ̀ bɛ̀ ò bɑɑkɛ́ kudɑpɑ̃ɑ̃tí kɛ̀ ti bo kú mɛyɛi mbíɛ́kɛ̀ kɛ́nfòù mufòmmu Kuyie ndɔ́ mù. Bɛ̀ we nkɔ̀utɛ kɛ̀ ti miɛtɛ́. \v 25 Bɛ̀ we nkɔ̀utɛ kɛ̀ Kuyie nti dɛɛtɛ́. Di do dò ntipìètì tìì feti tìnti, di mmɔ̀nnì kɛ wɛ̃̀tɛ di cɛ̃nti wèè bɑ̀ɑ di wɛ̃rɛ̀ o borɛ̀. \c 3 \s1 Bɛnitipòbɛ̀ nɛ̀ bɛ dɑɑ̀bɛ̀ bɛ̀ dò nkɛ́ndòmmɛ̀ \p \v 1 Díndi bɛnitipòbɛ̀ dí nyíé ndi dɑɑ̀bɛ̀ kpɛti dɛɛ̀ pɛ̃ɛ̃tɛ́ di bo mbɛ̀ nɑ̀ɑ́mmɛ̀ Kuyie nnɑ́ɑǹtì. Kɛ̀ bɛ̀mɑbɛ̀ bɛ miɛkɛ í tũ̀ nKuyie, di borimɛ nte kɛ̀ bɛ̀ɛ kù tũ̀nnɛ. \v 2 Kɛ yɛ̃́ bɛ̀ yóó yɑ̀mɛ̀ di borimɛ wennimɛ̀ kɛ̀ di bɛ̀ dé. \v 3 Di bɑ́ nsɑ̃rì kɛ pɑ̃ɑ̃tì tiyùtì kɛ do ntiyɑ̀ɑ̀tì idítíkperí kpɛti, yɛtootɔ̃rɛ idítíkperí kpɛyɛ, kɛ bo bɛnkɛ dimɑ́ɑ̀. \v 4 Di wenniku ntú kùù bo di miɛkɛ kùù í ceeri, di yɛ̀mmɛ̀ nwenni kɛ boo, Kuyie ndɔ́ kuù wenniku botí. \v 5 Dimɔ̀nnì kó bɛnitipòbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ do duɔ́ bɛ mɑ́ɑ̀ Kuyie nkɛ́ nkù bɑ̀ɑ bɛ̀ do mɛ ndò nkɛ yíé mbɛ dɑɑ̀bɛ̀ kpɛti. \v 6 Sɑrɑɑ do mɛ ndò kɛ yu o dɔù Abɑrɑhɑmmu kɛ tú o yiɛ̀. Kɛ̀ di dɔɔri mɛmmɛ di bo ntú o bí kɛ̀ bɑ́ nyĩɛ̃̀kù tìmɑtì. \p \v 7 Díndi bɛnitidɑɑbɛ̀ kɛ̀ dí mpĩ́ ndi pobɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ yɛ̃́ di wɛ̃rímú pɛ̃ɛ̃tɛ́mɛ̀ bɛ kɔ̃mu, kɛ́ mbɛ̀ dé kɛ yɛ̃́ di yóó wɛ̃nnɛ́mɛ̀ kɛ pɛ́tɛ́ mufòmmu mùù bo sɑ̃́ɑ̃̀. Kɛ̀ di dɔɔri mɛmmɛ dɛ̀mɑrɛ̀ bɑ́ɑ́ dítínnɛ́ di bɑ́ɑmmu. \s1 A bo ndɔɔrimɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ mbɑ́ kɛ̀ bɛ̀ dɑ fɛ̃́ũnko \p \v 8 Ǹwɛ̃ńnɛ̀ mɛyɛ̀mmɛ̀ mɛ̀mɑ́ɑ̀, dinùù dìmɑ́ɑ̀ kɛ́mmɔkɛ ditɔbɛ̀ kó mɛsémmɛ̀, kɛ dɔ́ ditɔbɛ̀ kɛ dò ntɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ tɛ̀mɑ́ɑ̀ kɔbɛ. Kɛ́ndɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ kɛ̃́kùnko dimɑ́ɑ̀. \v 9 Di bɑ́ nfɔku ditɔbɛ̀ mɛyɛi, kɛ̀ bɛ̀ dɑ sɑ̃̀ɑ̃́ nhɑ bɑ́ɑ́ tɛ̃́nnɛ́, ɑ petìnkɛɛ mɔɔ Kuyie nkó mɛsɑ̀ɑ̀ mmɛ bɛ kpɛ́í. Kuyie ndɔ́ di mmɛ ndɔɔri kɛ̀ kù di dɔɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀. \v 10 Tì wɑ̃̀rimu kɛ tú: \q1 Wèè dɔ́ kɛ́mbo kɛ̀ dɛ̀ ò nɑɑti, \q1 wèe yóu tinɑ́ɑnyɛiti nɛ̀ siyɑ́ɑ̀bìsí. \q1 \v 11 Kɛ yóu mɛyɛi kɛ́ndɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀, \q1 kɛ́nyetíróo kɛ dɔ́ kɛ́nnɑɑtinɛ̀ bɛnìtìbɛ̀ bɛmɔu. \q1 \v 12 Kɛ yɛ̃́ Kuyie nyɛ̃́mɛ̀ \q1 bɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri kù dɔ́mɛ̀ bɛ kpɛ́í nkɛ, \q1 kɛ cɔú bɛ kó mubɑ́ɑmmu, \q1 kɛ búútí bɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri mɛyɛi mbɛ kɔ̃mu. \p \v 13 Kɛ̀ di dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ nwe mbo di dɔɔ̀ mɛyɛi? \v 14 Bɑ́ kɛ̀ bɛ̀ di fɛ̃́ũnko di dɔɔri mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í mmɛsɑ̀ɑ̀ ndi bɑ́ nyĩɛ̃̀kù òmɔù, kɛ̀ di kɔ̃m̀bùɔ̀tì duò. Dɛ̀ ndi nɑɑti. \v 15 Ndénɛ̀ Kirisi di Yiɛ̀, kòò mɔù di bekɛ o kó kucɛ kpɛti dí ò nɑ̀kɛ́ diyɔɔ̀nnì kɛ bɑ́ɑ́ ò sènkɛ̀rì. \v 16 Ndɔɔrinɛ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ bɑ́ nyĩɛ̃̀kù, kɛ̀ ifɛii pĩ́ mbɛ̀ɛ̀ di wɑ́tìrì kɛ di sɑ̃́ɑ̃́, kɛ yɛ̃́ bɛ̀ í yóó yɑ̀mɛ̀ di dɔ̀ɔ̀ mɛ̀ɛ̀ yɛi. \v 17 Kɑ̀ɑ dɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ̀ Kuyie ndɔ́ ɑ fɛ̃́ṹtɛ́, dɛ̀ wennimu kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ ɑ bo dɔɔ̀mɛ̀ mɛyɛi nkɛ́fɛ̃́ṹtɛ́. \v 18 Kirisi fɛ̃̀ṹtɛ́mu ti yɛi nkpɛ́í, wenwe wèè kpɑ mɛyɛi nkɛ duɔ́ nhomɑ́ɑ̀ kucɛ mɛ̀mɑ́ɑ̀ kɛ̀ bɛ̀ ò kùɔ, ò mɛ ntúmɛ̀ onìtì kòò ku, kɛ yɑ̃̀ńtɛ́ kɛ yɛ̃́ ò tumɛ̀ Kuyie, kɛ bo ti niitɛ́ Kuyie mborɛ̀. \v 19 Ò ku dìì mɔ̀nnì kɛ́nɑ́kɛ́mu Kuyie nnɑ́ɑǹtì bɛcíríbɛ̀ bɛ̀ɛ̀ kpetí. \v 20 Bɛ̀ɛ̀ do yetɛ bɛ̀mbɛ Kuyie nkpɛti, Nɔwee bɑɑkù dìì mɔ̀nnì bɑ̀tóò kɛ̀ Kuyie mmi nkɛ bɛ̀ bɑ̀ɑ. Bɛnìtìbɛ̀ bɛ̀ni, bɛɛ̀ mɑ́ɑ̀ do tɑ bɑ̀tóò miɛkɛ kɛ́yentɛ́nɛ̀ mɛniɛ. \v 21 Dɛ kó mɛniɛ ndo dònnɛ̀ bɑ̀tɛ́mmù nwe bɛ̀ di ɑ̃ɑ̃̀ wè kòò di dɛɛrí, bɛ̀ ɔ̃ɔ̃ í nyóó ɑ̃nnɛ́ onìtì bɑ̀tɛ́mmù kɛ bo ɔ́útɛ́ o kɔ̃̀ntì kó mɛyɔ̃́ɔ̃̀, dɛ̀ bɛnkú Kuyie nhũtɛ́ mɛ̀mmɛ o yɛi nkòò wenkɛ. Kuyie mbo nɑ kɛ́ mɛ̀ dɔ̀ɔ̀ kɛ yɛ̃́ Kirisi kumɛ̀ kɛ yɑ̃̀ńtɛ́. \v 22 Di mmɔ̀nnì Yesu dèkɛ kɛĩ́nkɛ̀ nkɛ kɛ kɑri Kuyie mbɑkù yoú kɛ bɑkɛ́ Kuyie ntɔ̃rɛ̀ yɛmɔu nɛ̀ kɛĩ́nkɛ̀ kó bɛkperíbɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ ò dé. \c 4 \s1 A bo yóumɛ̀ mɛyɛi nkɛ́dɔɔ̀ Kuyie ndɔ́mɛ̀ \p \v 1 Kirisi fɛ̃̀ṹtɛ́mu! Nyɛ̃́nɛ̀ kɛ dò ndi múnkɛ yóó fɛ̃́ṹtɛ́, kɛ yɛ̃́ wèè fɛ̃́ũ̀rì ò yóumɛ̀ mɛyɛi. \v 2 Dɛɛ̀ te kɛ̀ ti dò nkɛ́ndɔɔri Kuyie ndɔ́mɛ̀ ti we yɛ̀ɛ̀ kpɑɑ́ yɛ miɛkɛ kɛ́yóu timɔ́mmɔmbɛ ti dɔ́mɛ̀. \v 3 Di do í tũ̀ ndìì mɔ̀nnì Kuyie nkɛ dɔɔri di dɔ́mɛ̀ mmɛ, kɛ dɔutinɛ̀ ditɔbɛ̀, kɛ tú tinɑɑyɑ̃̀ɑ̃̀tì, kɛ ɑ̃ɑ̃̀ yɛdikɛ́tontɛ́bɑɑ kɛ feu iwũɔ̃ yɛbɔkɛ̀ dɛ̀ɛ̀ tu mɛyɛi ndiɛmɛ̀. \v 4 Di mmɔ̀nnì kɛ dɛ̀ yóu, nɛ̀ bɛ̀ di do wɛ̃ nkɛ dɔɔri mɛyɛi kɛ̀ dɛ̀ bɛ̀ di, kɛ̀ bɛ̀ di sɑ̃́ɑ̃́ nkɛ di senku. \v 5 Kuyie nkùù yóó bekɛ́nɛ̀ bɛfòùbɛ̀ nɛ̀ bɛcíríbɛ̀ kù yóó bɛ̀ yietímu bɛ dɔɔ̀rìmɛ̀ dòmmɛ̀. \v 6 Dɛɛ̀ te kɛ̀ Kirisi nɑ̀kɛ́ Tinɑ́ɑǹsɑ̀ɑ̀tì bɛcíríbɛ̀, kɛ̀ Kuyie mbo bɛ̀ bekɛ́nɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ɛ pɛ́tɛ́ mufòmmu kù duɔ̀ mmù. \s1 Kuyie nti duɔ́mmɛ̀ ti tɔ̃mmú ti tɔ̃mmú \p \v 7 Kutenkù ɑutɛ́ kɛ bo deèmu, nciìnɛ̀, kɛ nyɛ̃́ kɛ bɑ́ɑ́ nKuyie. \v 8 Dɛ̀mɑrɛ̀ ketirɛ̀ tu: Di bo ndɔ́mɛ̀ ditɔbɛ̀, kɛ yɛ̃́ mɛdɔ́kùmɛ̀ dɑɑtimɛ̀ mɛyɛi mmɛsṹkùmɛ̀. \v 9 Ncɔúnɛ̀ Kirisi kɔbɛ di cɛ̃́ĩ nɛ̀ diwɛ̀ì. \v 10 Kuyie mpɑ̃mu bɑ́ wè dipɑ̃nnì, di nyɛ̀ pĩ̀ńnɛ̀ mutɔ̃mmú kɛ̀ dɛ̀ wenni, kɛ teennɛ̀ ditɔbɛ̀. \v 11 Kuyie nduɔ́ nwè kòò bo nnɑ́ɑ́ nku nɑ́ɑǹtì, wè nti nɑ̀ɑ́ mbɛtɔbɛ̀, kɛ̀ kù duɔ́ nwè kòò bo nteennɛ̀ bɛtɔbɛ̀ wè mbɛ̀ teennɛ̀ o wɛ̃rímú mumɔu Kuyie nhò duɔ́ mmù. Kɛ̀ Kuyie nyètìrìi dɛukɛ Yesu Kirisi kpɛ́í nwèè dɛu kɛ kpeńnì sɑ̃́ɑ̃̀. Kɛ̀ dɛ̀ mmɛ ndò. \s1 A bo nfɛ̃́ũ̀rìmɛ̀ Kirisi kpɛ́í nkɛ̀ dɛ̀ dɑ nɑɑti \p \v 12 N kɔbɛ n dɔ́ bɛ̀, kɛ̀ di fɛ̃́ũ̀rì mɛdiɛ̀ ndɛ̀ bɑ́ɑ́ di di, kɛ̀ di yɛ̀mmɛ̀ ndò ndɛ̀mɑrɛ̀ cɑ̀nnɛ̀. \v 13 Dɛ̀ petìnkɛ ndi nɑɑti Kirisi fɛ̃̀ṹtɛ́mɛ̀ kɛ̀ di múnkɛ fɛ̃́ũ̀rì, kòò bo wɛ̃tɛní kɛ̀ di yɑ̀ ò dɛumɛ̀ kɛ̀ diwɛ̀ì di pĩ́. \v 14 Kɛ̀ bɛ̀ di sɑ̃́ɑ̃́ ndi tú mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nKirisi kɔbɛ dɛ̀ ndi nɑɑti kɛ yɛ̃́ Muyɑɑ́nsɑ̀ɑ̀mù kó muwɛ̃rímú diɛmù di bonɛ̀mɛ̀. \v 15 Nyɛ̃́nɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ bɑ́ nfɛ̃́ũnko òmɔù kɛ tú ò kùɔ onìtì, yoo ò yùúkú, yoo ò dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi nyoo ò tɑ otɔù kpɛti miɛkɛ. \v 16 Kòò mɔù fɛ̃́ũ̀rì ò tu mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nKirisi kou, ifɛi bɑ́ nhò bo, ò petìnkɛɛ sɑ̃ntɛ Kuyie nhò tu mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nKirisi kou. \p \v 17 Kuyie mbeéntì tùɔ̀kɛmu kɛ̀ kù ketɛ́nɛ̀ ku kɔbɛ. Kɛ̀ Kuyie nketɛ́ kɛ bekùnɛ̀ tínti ku kɔbɛ dɛ̀ nɛ́ bo ndòmmɛ̀ bɛ̀ɛ̀ kù yetɛ? \v 18 Bɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri Kuyie ndɔ́mɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ fɛ̃̀ṹtɛ́ kɛ nɛ́ nɑ kɛ cootɛ́, bɛnitiyɛibɛ nɛ̀ bɛnitidɔnnibɛ̀ bo yĩ́mɛ kɛ́cootɛ́? \v 19 Bɛ̀ɛ̀ dɔ̀ɔ̀ri Kuyie ndɔ́mɛ̀ kɛ fɛ̃́ũ̀rì bɛ̀ nsɔkɛ́ kɛ dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ duɔ́ mbɛmɑ́ɑ̀ Kuyie nkùù bɛ̀ dɔ̀ɔ̀, kù bɛ́i ntì í ceeri, kù bɛ́immu kɛ tú kù í yóó bɛ̀ yóu. \c 5 \s1 Ti bo ndɑkɛmɛ̀ Kuyie nkɔbɛ kpɛ́í \p \v 1 Di mmɔ̀nnì n nɑ́ɑ́nnɛ̀ dímbɛ bɛwedɔunkótíbɛ̀, m múnkɛ we ntú kɛ yɑ̀ Kirisi fɛ̃̀ṹtɛ́mɛ̀, kɛ yóó ò wɛ̃nnɛ́nɛ̀ o kpetì miɛkɛ. \v 2 Ndɑkɛnɛ̀ Kuyie nkɔbɛ kù di duɔ́ mbɛ̀ kpɛ́í nkɛ́ mbɛ̀ pĩ́ mmɛsɑ̀ɑ̀ nnɛ̀ di yɛ̀mmɛ̀ mɛmɔu, dɛ̀ bɑ́ ntú nɛ̀ muwɛ̃rímú yoo di dɔ́ idíítí, dí mpĩ́ ndi dɔ́ mɛ̀ɛ̀ kpɛ́í nKuyie. \v 3 Di bɑ́ ndɔ́ kɛ́mbɑkɛ́ Kuyie ndi duɔ́ mbɛ̀, dí ntú bɛ̀ yó nwúó mbɛ̀ɛ̀ kó mɛborimɛ kɛ tũ. \v 4 Kòo cɛ̃nti diɛwè tùɔ̀kɛní dìì yiè wèe di cú ticuuti tikpetì tìì yó mbo sɑ̃́ɑ̃̀. \p \v 5 Díndi bɛbɛ́mbɛ̀, nyíénɛ̀ bɛkótíbɛ̀ kpɛti. Dimɔu kɛ̀ di nkɛ̃́nkùnko dimɑ́ɑ̀. Ti wɑ̃̀rimu kɛ tú: Kuyie nyetírí sifeí yɛmbɛ̀ kɛ dɔɔri mɛsɑ̀ɑ̀ mbɛ̀ɛ̀ kɛ̃́kùnko bɛmɑ́ɑ̀. \v 6 Kɛ̃́kùnnɛ dimɑ́ɑ̀ Kuyie nkperíkù ììkɛ̀, kɛ̀ ku mɔ̀nnì tùɔ̀kɛ kù di dɛ́úkùnnɛ. \v 7 Duɔ́nnɛ̀ ku di yɛntotí imɔu, kɛ yɛ̃́ kù dɑ̀kɛmɛ̀ di kpɛ́í. \p \v 8 Nyɛ̃́nɛ̀ kɛ́ndɑkɛ, di kpɑntídɛ̀ntɔù dibɔɔ̀ firìmu dicìrícìrì kɔ̃mɛ, kɛ ũntí kɛ wɑnti dì bo pĩ́ nwè. \v 9 Nfííkúnɛ̀ tei tei Kuyie nkó kucɛ kɛ́bɑɑo dibɔɔ̀. Nyɛ̃́nɛ̀ kɛ dò ndi kɔbɛ bɛ̀ɛ̀ bo tipíìtì timɔu bɛ̀ múnkɛ fɛ̃́ũ̀rì mɛɛ̀ botí. \v 10 Di yóó fɛ̃́ṹtɛ́mu yɛmɔ̀rɛ̀ sɑ́m̀pɔ́ miɛkɛ. Kuyie nkùù dɔ̀ɔ̀ri mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ di yu kɛ̀ di bo wɛ̃nnɛ́nɛ̀ Kirisi kɛ́mbo ku kpetì miɛkɛ sɑ̃́ɑ̃̀, kɛ̀ kù di wénkùnnɛ pɑ́íí, kɛ di kpénkùnnɛ, kɛ di fíí ndipũũ kperì ĩ́nkɛ̀. \v 11 Kuù kpeńnì sɑ̃́ɑ̃̀. Kɛ̀ dɛ̀ mɛ̀ ndò. \s1 Mucɑummu \p \v 12 Ti kou Sidifɛ̃ɛ̃ weè n teennɛ̀ kɛ̀ ti wɑ̃̀ri di mpɑ́tíri kɛ̀ m bo di nɑ́kɛ́ kɛ tú Kuyie ndi dɔ̀ɔ̀mu mɛsɑ̀ɑ̀ nweti weti kɛ yɑ́úkùnnɛ di kɔ̃̀ntì kɛ̀ di nfííkú teii kù kó kucɛ miɛkɛ. \p \v 13 Kirisi kɔbɛ Kuyie ntɑ̃ɑ̃tɛ́ bɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ bo Odommu nɛ̀ n kóo dɑpɑ̀ɑ̀ mMɑriki, bɛ̀ di dɔunko. \v 14 Díndi Kirisi kɔbɛ, ndɔúnnɛ̀ ditɔbɛ̀ nɛ̀ diwɛ̀ì. \p Díndi Kirisi kɔbɛ kunɑɑtí ndi bonɛ̀ dimɔu.