\id TIT TIT.TXT Tite1-3verif NT Solɑ 25-01-10 \h Tiiti \mt1 Títɛlɛ́ kɛ Pɔɔli uu Tiiti n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Tiiti yɛ pɛɛ Kirisi ukɔ́ lɛ yɛɛ úu Pisuifi mpuri kɛ́mɛɛ n léeri. U pɛɛ Pɔɔli ukɛicɔ lɛ. U pɛɛ mɛyɑ̃́ nɑ́ɑ́silɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑí pɛɛ Pɔɔli nɛ Korɛnti pikɔ́ icɑ́pinɛ kɛcɔpɛ n cɑɑi. Míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɑpi yɛ n sée rɛ Kirɛɛti-i kuú pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Pɔɔli uu rítɛlɛ́ ntí u n wɔ́ipɔ we. Kei kuú pɛɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ yɛɛ kei ń we lɛ́ni, in nɛ imɛcirɛ nyɔ́ɔnsɛntɛ. \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Pɔɔli yɛ mɛ́wee sɔnɛ kɑi m pisɛ rɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ piwɛ́ɛ́sɛ pikɛ́ m mɑ́ Tiiti léisɛ (1:5-16). \iq1 2. U kɔ lɛ̃ kɛ u nɛ pisoi ɑnɑi mpehẽ mpehẽ nyɛɛ icɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ ń we ɑpi yɛ́ n tonɛ kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ u pɑ: piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pinɔ́si nɛ pitisi nɑŋɛ-nɑŋɛ nɛ pilɑ́si (2:1-15). \iq1 3. Utumɛ Pɔɔli yɛ pisoi ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ tɛ pikɛ́ isoi fɑlɛ iyɛ̃ kɛ Yeesu Kirisi uu Kirisi pikɔ́ n hɛ n le (3:1-11). \ie \c 1 \s1 Iyɑ́hɑɑ \p \v 1 Nɛ̃́ Pɔɔli, Uléécɑɑ ukɛikɔ́ nɛ Yeesu Kirisi utumɛ, nɛ́ɛ rítɛlɛ́ ntí wɔ́lu. \p Pi pikɛi nɛ́ rimúísɛ rɛ kɛ́ pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ piyómɛyɑ́hɑɑ tɑ̃ ɑm kɔ pirɔ́yómɛyɑ́hɑɑ ɑsei pi cereisɛ pikɛ́ nɛ kɛfɑ tɛnɛ ɑpi nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nu. \v 2 Ḿpɑ́ yo likɛ́ kɛlenɛ n kóri, Uléécɑɑ yɛ pɛɛ rinɔ́ɔ yekei rɛ u unfɑɑsɔnɛ rɔ́ hɛnɛ. Uléécɑɑ úu kɔ unɔ́ɔmɛ. \v 3 Kɛ likumúŋɛ́ ɑku n tu, uu n nyísɛ unsímɛ́ kuu nɛ́ rimúísɛ kɛ́mɛɛ. Nsímɛ́ mmɛ̃ kɑm kɔ nní kɔ́ɔ́núsɛlɛ̃ yɑrɛ lɛ̃ kɛ Urɔ́yulɑlɛ Uléécɑɑ uu m pisɛ. \p \v 4 Tiiti kɛnɛ́pipi sei, nfɑtɛnɛ mɛɛ rɔ́ m pɛ́nɛlɛ̃ kɛ́mɛɛ kɑm títɛlɛ́ ntí pɔ́ wɔ́ipɔ. Sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Urɔ́yulɑlɛ Kirisi Yeesu pikɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ pɔ́ nyísɛ ɑpi kɔ nkíŋniŋɛ pɔ́ hɛ. \s1 Pikɛi pɛ̃ kɛ Tiiti uu n wɑi Kirɛɛti-pɔ \p \v 5 Nɛ Kirɛɛti-pɔ pɔ́ tíyɛlɛ rɛ ɑ lɛlɛɛ piwɑi n tisɛlɛ̃ pinyɔ́ɔnsɛ tɛnɛsɛ ɑɑ ḿpɑ́ kuyu kúye-i Uléécɑɑ icɑ́pinɛ piwɛ́ɛ́sɛ tonsɛntɛ yɑrɛ kɑm pɔ́ m pisɛ. \v 6 Li pisɛ rɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ uwɛ́ɛ́sɛ ukɛ́ usoi uyɛ̃ kɑ́pi nɛ ncɑɑi ńkɑ nyu. Li pisɛ rɛ ukɛ́ unɔ́si usɛ ulɑ. Li kɔ pisɛ rɛ usiwɑ̃ sikɛ́ nfɑtɛnɛ m mɑ́, ɑ́pi kɑpɛ kɔ mɛ́woo mɛ́woo mɛwɑi nɛ si n wɔ́hɔsi, ɑ́si kɑpɛ kɔ ihɑ́ikusɛ m mɑ́. \v 7 Uléécɑɑ pikɛi kɛ uyɛɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ uu múílɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ kɑ́i nɛ mɛnyínɛ we rɛ pikɛ́ ncɑɑi nnyinɛ ukɛcɑ́ɑ́ yɛ̃́. Ái pisɛ rɛ ukɛ́ utelewɛ́lɑɑ nɛ́ɛ ukɛ́ kuwɔ́i m mɑ́ nɛ́ɛ ukɛ́ útɑnirɛ́ nɛ́ɛ uyɛɛ mɛkópɛ kɛwóó n wɛ́ɛ́si. \v 8 Li pisɛ rɛ ukɛ́ pisoi kusɑ́nɛ yɔsí ńsɔnɛ uu yɛ lisɔnɛ n wɑi. Li pisɛ rɛ ukɛ́ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ m mɑ́ un ɑsei tikilɛ̃, un Uléécɑɑ tíkilɛ̃ nɛ kɛfɑ kɛsɛ, uu yɛ kɔ umɛcirɛ pitínɛ fe. \v 9 Li pisɛ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ Nsímɛ́ rimúlú yɑrɛ lɛ̃ kɑpi n céesi. Lin lɛ̃ n wɑ, u yɛ́ fe uu picɔ céési nɛ ɑsei icélɑɑ. U yɛ́ kɔ fe uu pɛpɛɛ mɛkópɛ n céési ncɑɑi pi nyísɛ. \p \v 10 Likumúŋɛ́ rɛ pi kulúi welɛ, ɑí nɛ tɔ́su Pisuifi pɛɛ Yeesu ncee rintíki kunɑi kɛ́mɛɛ. Pi pitucirɛ́ lɛ pɛɛ pisoi n kírɑɑsɛntɛ nɛ piiniricélɑɑ. \v 11 A pi risɛ́ɛ́sɛ. Síyɔ nɛ siriyu kpɑ́rɑ́ɑ kɑpi cɔ́kɔi, pin lɛ̃ kɑ́i m pisɛ céési pikɛ́ nɛ mɛkópɛ siwóó n yɛ̃́ nnyɑ. \v 12 Piutɑrɛ usɛ, Kirɛɛti ukɔ́ yɛɛ mɑɑ rɛ: Kirɛɛti pikɔ́ yɛ mɛsɛ́rɛ pinɔ́ɔmɛ lɛ, pi isɛɛ kpɑ́kpɑ́rɑ́ lɛ, pi pikɑ́nkɔ́ lɛ pɛɛ pilukɛ ŋmɑnɛ nfɑsimɛ́ n wɑi. \v 13 Lɛ̃ kuu kɔ nní ḿ mɑ yɛ ɑsei lɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑi pisɛ rɛ ɑ pi cɛ́si ńsɔnɛ pikɛ́ nɛ nfɑtɛnɛ sɔnɛ n yɛ̃́. \v 14 Pikɛ́ kɔ Pisuifi siwómɛ́ nɛ pisoi pɛɛ ɑsei kɛpirɛ rińtɔ isé rin-yɑ́ nnyɑ. \v 15 Píkpɛrinkpɛcirɛ́ yɛ ḿpɑ́ yo nyɑ́nilɛ rɛ ɑ́i mɛ́kpɛrinkpɛ mɑ́. Píkpɛrinkpɛkɔɔ́ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃ pɔ́ɔn n nyɑ́ni rɛ ḿpɑ́ yo yɛ mɛ́kpɛrinkpɛ mɑ́lɛ, kɛ pimɛsɔhɔ nɛ pikɛmúŋɛ́ ɑkɛ mɛ́kpɛrinkpɛ m pɔ́riilɛnlɛ nnyɑ. \v 16 Pi símisilɛ yɑrɛ pi Uléécɑɑ nyulɛ, ɑmɑ́ pimɛwɑi ɑ́mɛ pɛɛ lɛ̃ nyísɛlɛ̃. Pimɛwee yɛ kunĩ́ welɛ, ɑ́pi yɛ picɔ nɛ nfɑsimɛ́ ripɛ́nɛ, ɑ́pi yɛ kɔ pikɛi sɔnɛ píkɑ wɑ. \c 2 \s1 Icélɑɑ kɛcirɛ \p \v 1 Amɑ́ pɔ́ɔkɛ́ lɛ̃ kɑi nɛ icélɑɑ kɛcirɛ mɛnyínɛ ń we céesi. \v 2 A pitisi wɛ́ɛ́sɛ mɑɑ rɛ pikɛ́ pimɛcirɛ tĩ ɑpi isoi sɔnɛ m mɑ́ pin nfɑsimɛ́ sɔnɛ mɑ́, pin kɔ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si nɛ kɛfɑ kɛsɛ, pin pisoicɔ nlɑ nɛ ísuúlu mɑ́ ńsɔnɛ. \p \v 3 A kɔ pinɔ́si wɛ́ɛ́sɛ símisi rɛ pikɛ́ n sɔ́nɛ yɑrɛ lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ Uléécɑɑ pisoi pikɛ́ n sɔ́nɛ. Ápi kɑpɛ iwɔ́hɔ́ m mɑ́, ɑ́pi kɑpɛ kɔ pítɑnirɛ́. Li pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ pisoi ńsɔnɛ mɛsɔhɔ rikpɑ́. \v 4 Kei kɑpi yɛ́ɛ́ nɛ pikpérefɑɑ céési rɛ pikɛ́ pipilɑ nɛ pisiwɑ̃ n lɑ. \v 5 Pikɛ́ kɔ nɛ pi céési rɛ pikɛ́ yɛ piriyu kɛcɑ́ɑ́ musí ɑpi yɛ kɛlenɛ linyinɛ wɑi, pikɛ́ kɔ isoi sɔnɛ m mɑ́, pikɛ́ piyɑlɛkɛi ńsɔnɛ n wɑi pin pipilɑ pɑkɑrɛlɛ̃, úkɑ úu kɑpɛ nɛ Uléécɑɑ nsímɛ́ kɛcɑ́ɑ́ nkópɛ ńkɑ ḿ mɑ nnyɑ. \p \v 6 Lɛ̃ cirɛ, ḿpɑ́ lin íye n we, ɑ yɛ pisoi riŋmɔ́ɔ́púsɛ rɛ pikɛ́ yɛ musí ɑpi kɛlenɛ linyinɛ wɑi. \v 7 Li pisɛ rɛ pɔ̃́ ticuruu pɔkɛ́ mɛwɑi sɔnɛ n wɑi pisoi pikɛ́ yɛ̃́. Nnɔ́ɔmɛ ńn kɑpɛ ipɔ́célɑɑ-i n we. Ái kɑpɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ ikɔ́. \v 8 A yɛ ɑnɔ́ɔ kɛcirɛ nyɛɛ ɑ́ɑ kúkɛŋɛ ń we rihɑɑ pipɔ́lɑ́ɑrɔ pikɛ́ nɛ isɛi n li kɑ́pi kɛrɔ́cɑ́ɑ́ nkópɛ ńkɑ n yɛ̃́ pikɛ́ ḿ mɑlɛ nnyɑ. \p \v 9 A pilɑ́si mɑɑ rɛ li pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ pipikɛisɑɑ pɑkɑrɛ, pin pimɛlɑ pi wɑi ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ. Ái pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ pinkɔ́ kɛ́si. \v 10 Ái kɔ pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ pi yɑ́ɑ́i. Amɑ́ li pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ ḿpɑ́ píyei piisoi sɔnɛ pi nyísɛ, pin pi tikilɛ̃ nɛ kɛfɑ kɛsɛ pikɛ́ nɛ ḿpɑ́ yo-i Urɔ́yulɑlɛ Uléécɑɑ icélɑɑ ríyu wɑisɛ. \p \v 11 Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ yɛɛ tíyɛsɛ kɛ pisoi nnɛ́í ɑpi yɛ̃́ tɛ u ípɛɛlɛ́ɛ pi nyísɛlɛ. Kei kɛ pisoi nnɛ́í piyulɑlɛ ɑpi yɛ́ fe ɑpi léeri. \v 12 Uipɛɛlɛ́ɛ yɛ rɔ́ nyísɛ rɛ tɔkɛ́ lɛlɛɛ ɑ́i Uléécɑɑ ń nyɑḿ nɛ kɛtẽ nté likɑ́ipi-kɑ́ipi kɛpirɛ ritɔ ɑri mɛrɔ́círɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ m múílɛ̃ tɔn ɑsei tikilɛ̃, tɔn isoi sɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ le. \v 13 Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ tɔkɛ́ mpɔ́ɔnɑrɛ kɛyɑɑ kɛ̃ m mɛ̃́ yɛ lɛ̃, kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Urɔ́léécɑɑ píimɑ nɛ Urɔ́yulɑlɛ, Kirisi Yeesu mɛyɔɔpi ɑmɛ nyísɛnɛ. \v 14 Tɔ̃́ nnyɑ kuu umɛcirɛ hɛ rɛ ukɛ́ likópɛ nnɛ́í ɑnipɛ-i rɔ́ ŋmɛ́hɛrɛɛsɛ uu rɔ́ pɔ́lɔ́sɛ umpuri kɛ uyɛ̃ uu n te, nkɛ́ n cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́lɛ̃ nn kɔ nɛ mɛwɑi sɔnɛ piwɑi ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃. \p \v 15 Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ pɔkɛ́ céési yɛ lɛ̃. A yɛ kɛ́yu kóósi ɑɑ́ nɛ pisoi itisi kpɑ́sɛ ɑɑ yɛ kɔ pincɑɑi pi nyísɛ. Kɑpɛ riyɑ́ unyinɛ ukɛ́ pɔ́ lómiisɛ. \c 3 \s1 Uléécɑɑ pisoi mɛfinɛ \p \v 1 A Uléécɑɑ pisoi léisɛ rɛ ɑ́i pisɛ rɛ pikɛ́ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ nɛ piyɔ́ɔpi pipɑkɑrɛ yɛ̀. Li pisɛ rɛ pikɛ́ pi m pɑkɑrɛlɛ̃, pikɛ́ kɔ mɛwɑi sɔnɛ piwɑi nɛ n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃. \v 2 Ápi kɑpɛ úkɑ nkópɛ n símisi, pikɛ́ isoi niŋɛ-niŋɛ m mɑ́, pi nɛ picɔ pikɛ́ mɛsɛ́rɛ n lɑ́ɑ́rúnɛ, ɑpi ḿpɑ́ úye nɛ isoi sɔnɛ n le. \v 3 Tɔ̃́ ticuruu ɑ́ri pɛɛ nyu kɑrí nɛ wɑi. Tɔ pɛɛ kupɑkɑrɛcirɛ́ mɑ́lɛ, tɔ pɛɛ ncée pɔlɛ. Lirɔ́kɑ́ipi-kɑ́ipi nɛ mɛrɔ́pɔ́ɔlɑ yɛ pɛɛ ilɑ́si rɔ́ tónsɛlɛnlɛ tɔn tikpɑ́kɑ́rɑ́ nɛ kufɑtoi mɑ́. Ári pɛɛ́ nyɑḿ. Tɔ pɛɛ picɔ ipuri yululɛ, pɛ̃ pin kɔ irɔ́kɔ́ yúlu. \v 4 Amɑ́ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Urɔ́yulɑlɛ Uléécɑɑ uu kusoi rɔ́ n wɑ uu kɔ unlɑ sisoipipi nyísɛ, \v 5 u rɔ́ yóriyɛlɛ, ɑ́i rɛ kɑri mɛwɑi kɛcirɛ n wɑ nnyɑ, ɑmɑ́ kuu íwɛ rɔ́ n tẽ́ nnyɑ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nnɑŋɛ kuú nɛ míni piwolɛ ritiki uú nɛ tirɔ́yu lɔlu rɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nkɛ́ tíyɛsɛ tɔkɛ́ isoi fɑlɛ yɛ̃ ɑri kɔ mɛfinɛ consɛ. \v 6 Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ yɛ nɛ Urɔ́yulɑlɛ Yeesu Kirisi ritikilɛ uú nɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ rɔ́ hɛ yɑrɛ u kɛrɔ́cɑ́ɑ́ n kɔɔnulɛ. \v 7 Uipɛɛlɛ́ɛ ikɛ́ nɛ tɔ́ ripɔ́lɔ́sɛ ɑsei pite Uléécɑɑ kɛyu-i, ɑri pɛɛ fe ɑri nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ kɑri m mɛ̃́ yɛnu. \v 8 Nsímɛ́sei yɛ mu. Nɛ lɑ rɛ ɑ nsímɛ́ mmú pisímɛ́ riŋmɔ́ɔ́púsɛ, pɛpɛɛ nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ n tɛnɛ pikɛ́ nɛ mɛwɑi sɔnɛ piwɑi kɛ́yu mɑhɑ̃ ńsɔnɛ. Lɛlɛɛ ń nyɑḿ, lin yɛ́ kɔ sisoipipi yoriyɛ yɛ lɛ̃. \v 9 Amɑ́ ɑ inírikɛŋɛnɛ nɛ pikúlɑ̃ ɑkɛɛntɛlɛ́ nkɔ́ nɛ pitele nɛ Moisi isé kɛcɑ́ɑ́ pipɑsɑinɛ kɑɑsɛ. Lɛ̃ nnɛ́í ɑ́i yɛ yoriyɛ, ɑ́i kɔ ríyu ríkɑ mɑ́. \v 10 A yɛ nɛ uyɛɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ-i pisoi n cɛ́ŋsɛ cɛ́si yɑrɛ mɛpehẽ mɛtɛ́. Liute unsɑ́ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ n kõ, ɑɑ́ nɛ u tɔlu. \v 11 Ái líkɑ nnyɑ, pɔ nyulɛ ńsɔnɛ rɛ usoi un lɛ̃ n we, li nyísɛlɛnlɛ rɛ u ncée kɛcirɛ pitíki yɛlɛ, ɑkópɛ nyɛ̃ kuu kɔ n wɑi ɑn nyísɛlɛ̃ tɛ u umɛcirɛ ɑkópɛ pɑlɛnlɛ. \s1 Icélɑɑ tɔrɔɔ \p \v 12 Nɛn píyei Aritemɑsi nɛ́ɛ Tisiiki kɛpɔ́mɛɛ n tumpɔ, ɑ riŋmɔ́ɔ́púmɛ ɑɑ́ weri ɑɑ Nikopolisi-i nɛ́ lɛɛri, likumúŋɛ́ rɛ nɛ rihɔ́ rɛ kei kɑm nnyiyɛ píimɑ kumúŋɛ́ tonɛnɛ. \v 13 A isé unyuwɛ Senɑsi nɛ Apoloosi kɛcɑ́ɑ́ ripɑí ńsɔnɛ líkɑ ɑ́i kɑpɛ pi ripɑ́rí kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi pincee n tɔ́su. \v 14 Li pisɛ rɛ pirɔ́kɔ́ ricuruu pikɛ́ mɛwɑi sɔnɛ piwɑi pinlɑ nɛ pinnɑŋɛ tɑ̃, ḿpɑ́ píyei lin yɛ úye mɛyíkíyiki rincɔ́ŋ, ɑpi liute yoriyɛ, ɑ́pi kɑpɛ mɛ́woo n we. \p \v 15 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kɛnɛ́mɛɛ ń we yɛ piiyɑ́hɑɑ nɔ́ pɑ́ɑipɔ. A pɛpɛɛ Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ pin kɔ pirɔ́sɑ́nɛ yɑ́ɑ́si. \p Uléécɑɑ ukɛ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í ípɛɛlɛ́ɛ nyísɛ!