\id PHP PHP.TXT Philippiens1-4verif NT Solɑ 25-01-10 \h Filipu \mt1 Títɛlɛ́ kɛ Pɔɔli uu Filipu pikɔ́ n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Kirɛsi kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́, Mɑsetuwɑɑni ntɑɑi kɛ́mɛɛ kɛ Filipu kuyu ɑkú we. Uléécɑɑ icɑ́pinɛ foí yɛ iyɛ̃ kɛ Pɔɔli uu kei n kɑrii. Kukpɑniilee-i kɛ Pɔɔli uú pɛɛ Rɔm kuyu-i we lin u cɔ́ŋlɛ̃ tɛ úu fe ukɛ́ linyinɛ wɑ ukɛ́ kɔ nɛ Filipu pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ ripɑí nnyɑ. Uu pɛɛ́ n tɑ́lɛ̃ tɛ u yɛ́ fe uu upikɛicɔ tum pikɛ́ hɑ icɑ́pinɛ iyɛ̃ tiŋmɔ́ɔ́púsɛ pikɛ́ kɔ inkɔ́ kṍ. Kirisi pikɔ́ pɛɛ Filipu kuyu-i ń we pɔ́ɔ ihɛɛ Epɑfurotiti pɑpɔ rɛ ukɛ́ Pɔɔli pɑ. Pɔɔli uu rítɛlɛ́ ntí wɔ́lu uu u pɑ uú nɛ pi pɔɔnɛsɛ. Uu kɔ icélɑɑ pi pɑpɔ uu kɔ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ pi ŋmɔ́ɔ́púsɛ (4:10-20). \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Pɔɔli yɛ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ rɛ lɛ̃ kɑi u rincɔ́ŋ yɛ tíyɛsɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nn kɛ́yu sĩ (1:1-26). \iq1 2. Pɔɔli yɛ Kirisi pikɔ́ pɛɛ Filipu kuyu-i ń we ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ tɛ pikɛ́ nfɑtɛnɛ nɛ rinɔ́ɔ risɛ kɛ́mɛɛ iníŋí wɑ, pikɛ́ kɔ pimɛcirɛ n cɛpisɛlɛ̃ yɑrɛ kɛ Kirisi uu umɛcirɛ n kpísi uú nɛ rɔ́ li céési (1:27-2:18). \iq1 3. Utumɛ Pɔɔli yɛ Epɑfurotiti nɛ Timotee tum (2:19-30). \iq1 4. Tɔ Kirisi nyɑ́nilɛ rɛ uyɛ̃ kɑri yɛ́ fe ɑrí nɛ n tɑ́lɛ̃. Utumɛ Pɔɔli yɛ ɑsei rɔ́ lésɛlɛ lɛ̃ kuu kɛsoipipi rikɔkɔri kɑkɛ yɛ m mɑ́ ń tíyɛ uu pɛɛ́ nɛ Yeesu Kirisi ŋmɑnɛ n tɑ́lɛ̃ (3). Pɔɔli yɛ Kirisi pikɔ́ riŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ rɛ pikɛ́ mpɔ́ɔnɑrɛ kɛ́mɛɛ n we pin ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ iwelɛ nɛ pimɛcirɛ Uléécɑɑ ɑnipɛ-i wɑilɛ̃ (4). \ie \c 1 \s1 Iyɑ́hɑɑ \p \v 1 Tɔ́ɔ Pɔɔli nɛ Timotee, Kirisi Yeesu pikɛikɔ́. Pɛpɛɛ Yeesu nnyɑ Uléécɑɑ pikɔ́ m pɑnsɛ pin Filipu kuyu-i we nɛ pɛpɛɛ piicɑ́pinɛ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ nɛ pɛpɛɛ pi n lɛ́ni kɑri rítɛlɛ́ ntí wɔ́lu. \v 2 Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi pikɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ ɑpi kɔ nkíŋniŋɛ nɔ́ hɛ. \s1 Pɔɔli yɛ Kirisi pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ yɑ́ɑsi \p \v 3 Ḿpɑ́ píyei kɑm yɛ nɛn nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ m musí, ɑm nɔ̃́ nnyɑ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ. \v 4 Mpɔ́ɔnɑrɛ kɑm yɛ nɛ ḿpɑ́ píyei nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ yɑ́ɑsi. \v 5 Li we rɛ hɑ́i kɛ́korɑɑnɛ nɛ nɛni-mɛ kɑni nɛ́ lɛ́ni nɛn nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɔ́ɔ́núlɛ̃. \v 6 Nɛ nyulɛ rɛ ḿpɑ́ likɛ́ íye wɑ, Uléécɑɑ yɛɛ nní pikɛi sɔnɛ mpí nɔ́kɛnɛ́mɛɛ piwɑi n kórɑɑnɛ yɛ́ pi n nɔŋ́lɛ̃ hɑ́i nɛ kɛ́tɔ-pɔ. Lɛlɛɛ rɛ hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Kirisi Yeesu uu n sɔ́nti. \v 7 Simúŋɛ́ sɛ̃ kɑí nɛ sɑ́ rɛ kɛ́ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ m mɑ́. Nɛ mɛyɑ́nsei kɛtónɛ kɛcirɛ rinɛ́kíŋ kɛ́mɛɛ nɔ́ hɛɛlɛ̃. Likumúŋɛ́ rɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ yɛ Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ kuu nɛ́ ń nyísɛ kɛ́mɛɛ́ welɛ. Nɛ pɛɛ mɛkɛɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɛ kɔ́ɔ́núlɛnlɛ nɛn nkɛcɑ́ɑ́ tɔpu rɛ nkɛ́ iníŋí wɑ. \v 8 Uléécɑɑ ricuruu yɛ nyɑ́nilɛ rɛ lɛ̃ kɛ Kirisi Yeesu uu nɔ́ n lɑ mɛcɔ kɑm nɔ́ lɑ nɛ kɛfɑ kɛsɛ. \p \v 9 Nɛ yɛ inɛ́welɛ kɛ́mɛɛ Uléécɑɑ pisɛ rɛ nɔ́nnɛ́lɑ nkɛ́ n tɑɑ́lɛ̃ mɛsɛ́rɛ ɑni mɛnyuwɛ m mɑ́, ɑni yɛ nɛ ceru ɑni lisɔnɛ nɛ likópɛ kóólɛnɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. \v 10 Ani yɛ pɛɛ́ nɛ ńsɔnɛ túhɑɑnɛ. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, nɔ́ pɛɛ́ n kpɑ̃́iilɛnlɛ ɑ́ni yɛ́ ncɑɑi ńkɑ m mɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Kirisi uu n sɔ́nti. \v 11 Yeesu Kirisi yɛ́ tíyɛsɛ ɑni mɛwɑi sɔnɛ mɛyɑ̃́ wɑpisi ɑi Uléécɑɑ mɛyɔɔpi nɛ ipɑkɑrɛ kpɑ́sɛ. \s1 Utumɛ iwɛ yɛ tíyɛsɛlɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nn kɛ́yu n sĩ \p \v 12 Pinɛ́mɑ́rɛcɔ, nɛ lɑ rɛ ɑni kõ tɛ lɛlɛɛ nní nɛ́ n wɑ yɛ mɛníŋɛ lɛ́nlɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nń nɛ mɛyɑ̃́ kɔ́ɔ́nú. \v 13 Uyɔ́ɔpi pisɔ́ɔ́cɑ nnɛ́í nɛ ḿpɑ́ yei kɑpi nkpéni nyu rɛ Kirisi pikɛi nnyɑ kɑm kukpɑniilee-i we. \v 14 Upíimɑ yɛ pinɛ́mɑ́rɛcɔ Yeesu pikɔ́ mɛyɑ̃ pɛɛ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ nɛ́ n yɛ̃́ nkpéni ikɑri wɑisɛlɛ pin nɛ piripɔɔ Nléécɑɑsimɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃. \v 15 Mɛsei yɛ mɛ rɛ kufɑtoi kɛ picɔ ɑpí nɛ Kirisi nsímɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃ pikɛ́ nɛ nɛ́ n kɛŋɛnɛ nnyɑ. Amɑ́ kɛfɑ kɛsɛ kɛ picɔ pɔ́ɔ nɛ nsímɛ́ mmɛ̃ kɔ́ɔ́núlɛ̃. \v 16 Ńlɑ kɛ pɛ̃ ɑpi nɛ Kirisi nsímɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃ pin nyu rɛ pinɛ́kɛi pɛɛ rɛ kɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɛcɑ́ɑ́ ɑtɔpi n wɑi. \v 17 Amɑ́ íkɛŋɛnɛ kɛmúŋɛ́ kɛ pifoí pɛ̃ pɔ́ɔ nɛ Kirisi nsímɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃. Ái nfɑsimɛ́ sɔnɛ kɑpi múílɛ̃. Pi lɑlɛ pikɛ́ ɑkpɑnii nnyɛ́ kɛcɑ́ɑ́ íwɛ icɔ nɛ́ rikpɑ́sɛ. \p \v 18 Ńkɑ ńn ncɔ cɑɑi! Ḿpɑ́ pin n kpɑ́rɑ́lɛ̃ nɛ́ɛ in nɛ kɛfɑ kɛsɛ, Kirisi nsímɛ́ yɛ kɔ́ɔ́núlɛnlɛ. Tinɛ́pɔ́ɔ yɛ lɑ́ɑ́rúlɛ, mɛsɛ́rɛ kɑri yɛ́ kɔ n lɑ́ɑ́rú. \v 19 Li we rɛ nɔ́inɛ́welɛ nɛ Yeesu Kirisi Nfɑɑ mɛɛ nɛ́ n lɛ́ni nnyɑ, li yɛ́ tíyɛsɛ ɑm ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lelu. \v 20 Lɛ̃ kɑḿ nɛ nnɛ́nɑŋɛ nnɛ́í m mɛ̃́ tɛ likɛ́ wɑ lɛɛ rɛ isɛi íkɑ mpuri íi kɑpɛ nɛ́ li. Amɑ́ in nkpɔ nɛ́ɛ in kɔ nfɑ́ɑ, Kirisi ukɛ́ nɛni nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ inɛ́piŋɛ kɛ́mɛɛ ríyu yɛ̃. \v 21 Nɛn nfɑ́ɑ m mɑ́, Kirisi yɛɛ nnɛ́fɑ́ɑ, nɛn kɔ n kpu, nkpɔ nn kulɑ́ɑ nɛ́ wɑi. \v 22 Amɑ́ in tɛ li pisɛ rɛ kɛ́ nfɑ́ɑ m mɑ́ nɛn nɛ pinɛ́kɛi wɑi, ɑ́m yɛ́ nkpéni céri yo kɑm yɛ́ wɛ́ɛ. \v 23 Mmɛ́ nɛ mmɛ́ kɑḿ nɛ yɔɔnɛ. Nɛ kɑ́ipilɛ kɛ́ tɔ́mpɔ kɛ́ hɑ Kirisi kɛ́mɛɛ n we. Mɛnɛ́lɑ mɛɛ ḿpɑ́ yo n tɔ́ŋɑɑlɛ̃ yɛ mɛ̃. \v 24 Amɑ́ nɔ̃́ nnyɑ, li pisɛ mɛyíkíyiki rɛ kɛ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nfɑ́ɑ m mɑ́. \v 25 Ái céreisɛ. Nɛ nyulɛ rɛ nɛ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛkúrí n we nɛn nɔ́ lɛ́ni rɛ nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ nkɛ́ kɛ́yu n sĩ nɔn kɔ mpɔ́ɔnɑrɛ mɑ́. \v 26 Lɛ̃ nnyɑ, mɛnɛ́pɛɛpɔ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ yɛ́ tíyɛsɛ ɑi nɛ̃́ nnyɑ rikɔ́kɔri piwɑi nɔ́ kpɑ́ ɑní nɛ Kirisi Yeesu n tikilɛ̃. \s1 Ani n nɑ́ɑ́si rɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nkɛ́ kɛ́yu hɑ \p \v 27 Amɑ́ ɑni nsɛ kõ tɛ lɛ̃ kɛ Kirisi Nsímɛ́ Kɛcirɛ nn m pisɛ rɛ ɑni n we kɛ nɔ́inɛ́soi ii yɛ́ n nyísɛlɛ̃. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, nɛn pilóólú nɔ́ n kɑ nɛ́ɛ ḿpɑ́ nɛnsɑ́ nɔ́kɛnɛ́kúrí n we, kɛ́ n kómɛi pin símisi rɛ nɔ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛmúŋɛ́ kɛsɛ kpísilɛ ɑni kɛkɛmɛɛ iníŋí wɑi cɑ, nɔn tinɔ́ɔ risɛ mɑ́ nɔn nɑ́ɑ́si rɛ pisoi pikɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ yɔsí nɛ nfɑtɛnɛ. \v 28 Áni kɑpɛ tíyɛ nɔ́pinɛ́lɑ́ɑrɔ pikɛ́ linyinɛ kɛ́mɛɛ nɔ́kɛnɛ́wuu tɔisɛ. Lɛlɛɛ yɛ́ pi nyísɛ rɛ ncée mɛɛ yɛ usoi n fóm kɑpi tíkilɛ̃, ɑi kɔ nɔ̃́ nyísɛ rɛ ncée mɛɛ yɛ usoi riyu n lɔ kɑni tíkilɛ̃. Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kɑi léeri. \v 29 Li we rɛ Uléécɑɑ yɛ nfɑnɑrɛ nɔ́ nyísɛ rɛ ɑni Kirisi nɛ kɛfɑ tɛnɛ, ɑmɑ́ ɑni kɔ uyɛ̃ nnyɑ íwɛ le. \v 30 Asei kɛcɑ́ɑ́, tɔ́ nɛ nnɔ̃́ tɔ́ɔ nkpéni kɛsẽ́ nɑ́ɑ́si. Nɛ pɛɛ nɔ́inɛ́nípɛɛ-i nɑ́ɑ́silɛ. Nɔ kɔ nyulɛ rɛ nɛ nɛ welɛ nɛn nɑ́ɑ́si. \c 2 \s1 Lɛ̃ kɛ Kirisi uu umɛcirɛ rincɛ́pisɛ un kɔ nɛ uwɛ́ɛ́sɛ \p \v 1 Nɛ yɛ̃ tɛ Kirisi kɑní nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ yɛ ikɑri nɔ́ rikpɑ́sɛlɛ, unlɑ nn nɔ́ ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɔ́ pɛ́nɛlɛ̃, nɔn nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ lɑkɑɑnɛ nɔn kɔ íwɛ ténɑɑnɛ. \v 2 In lɛɛ ni mɛsei, ɑni rinɛ́pɔ́ɔ lɑrukusɛ mɛyɑ́nsei. Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ pisɛ rɛ ɑni ńsɔnɛ n kómɛinɛ, nɔn lɑkɑɑnɛ, nɔn kɛfɑ pɛ́nɛlɛ̃, nɔn kɛmúŋɛ́ kɛsɛ mɑ́. \v 3 Áni kɑpɛ yɛ linyinɛ íkɛŋɛnɛ nɛ mɛ́woo ipɑkɑrɛ nnyɑ wɑ, ɑmɑ́ ɑni yɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ ricɛpisɛ ɑní n kpíilɛ̃ tɛ picɔ yɛ nɔ́ felɛ. \v 4 Nɔ́ úkɑ úu kɑpɛ yɛ ukulɑɑ likɔ́ ŋmɑnɛ n wɛ́ɛ́si. Ani yɛ kɔ lɛlɛɛ yɛ́ picɔ n yóriyɛ wɛ́ɛ́si. \v 5 Ani kɛmúŋɛ́ kɛ̃ kɛ Kirisi Yeesu uú pɛɛ m mɑ́ kɛcɔ m mɑ́. \p \v 6 Ḿpɑ́ kɛ u nɛ Uléécɑɑ ɑpi kɛ́korɑɑnɛ-mɛ isoi n sɑ́, úu mmɛ̃ kpísi ukɛ́ nɛ pikɛi wɑ ukɛ́ nɛ umɛcirɛ Uléécɑɑ múŋɛisɛnɛ. \p \v 7 Amɑ́ uyɛ̃ yɛɛ ulikɔ́ nnɛ́í kuu m mɑ́ kɛpirɛ ritɔ, uu umɛcirɛ ilɑ́si tɑni uú n we yɑrɛ sisoipipi. \p \v 8 Kuu lɛ̃ umɛcirɛ n wɑisɛ uú n we yɑrɛ sisoipipi, uu pɛɛ umɛcirɛ cɛpisɛ uu Uléécɑɑ pɑkɑrɛ uú hɑ nɛ kpi. Hɑ́i kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kuu pɛɛ kɔ kpu. \p \v 9 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ pɔ́ɔ kɔ u ritɑɑ́sɛ uu kɛtónɛ kɛɛ ḿpɑ́ kɛ́ye n fe kɛcɑ́ɑ́ u tonsɛ uu kɔ rinyíri tɛɛ ḿpɑ́ ríye n fe u hɛ. \p \v 10 U lɛ̃ wɑlɛ rɛ kɛyómɛcɑɑ likɔ́ nnɛ́í nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nté likɔ́ nɛ kɛtẽ mɛtene likɔ́ likɛ́ yɛ lin tinyíri tɛ̃ n kõ tɛ Yeesu, likɛ́ ipɑkɑrɛ nɛ ɑnui kɛcɑ́ɑ́ riwulɑ. \p \v 11 Ḿpɑ́ usoi úye ukɛ́ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ ríyu wɑisɛ uu yóó rɛ Yeesu Kirisi yɛɛ Upíimɑ. \s1 Kirisi pikɔ́ pikɛ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ n kpɑ̃́iilɛ̃ \p \v 12 Lɛ̃ nnyɑ pinɛ́sɑ́nɛ lɑlɑ kɛcirɛ, yɑrɛ kɑní pɛɛ nní nɛ́ m pɑkɑrɛlɛ̃ pɛɛ́ uyɛ-i kɑḿ pɛɛ nɔ́kɛnɛ́kúrí ń we, ɑni kɔ nkpéni kɑ́m nní nɔ́kɛnɛ́kúrí ń we wɑ likɛ́ lɛ̃ tifɑɑu. Uléécɑɑ yɛ nɔ́rinɛ́yu lɔlɛ. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni píyulɑlɛ pɛ̃ kulɑ́ɑ wɑisɛ nɔn iwɑmɛ nɛ Uléécɑɑ riwurɛ kɛ́mɛɛ pikɛi wɑi. \v 13 Li we rɛ Uléécɑɑ yɛɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pikɛi wɑi uu tíyɛsɛ rɛ ɑni ŋmurɛi ɑni pikɛi n wɑi likɛ́ nɛ umɛlɑ n sɑ́. \p \v 14 Ani nɔ́pinɛ́kɛi nnɛ́í n wɑi iŋmúlɑɑ nɛ nsímɛ́ pipɑ́sɑinɛ ɑ́pi kɑpɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ n we. \v 15 Ani lɛ̃ n we ɑ́ni kɑpɛ nɛ ncɑɑi ńkɑ m mɑ́, ɑni kɔ n kpɑ̃́iilɛ̃ nɔn we yɑrɛ Uléécɑɑ sipipi nsí kɛcɑ́ɑ́ kɑ́pi ncɑɑi ńkɑ n nyɑ́ni. Kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ pisoi yɛ cɑɑilɛnlɛ pin kɔ isoi kópɛ le. Ani pikɛcɔpɛ n we yɑrɛ mɛtɛ́í nɔn kpɑ̃́iilɛ̃ yɑrɛ ɑwɑ́rɛpi, \v 16 tɛ nɔ nsímɛ́ mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ pi pɑlɛ̃ nnyɑ. Lɛ̃ nnyɑ, kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Kirisi uu n sɔ́nti, li yɛ́ hɑ nɔ̃́ nnyɑ rikɔ́kɔri nɛ́ n we. Lɛlɛɛ yɛ́ kɔ mɛsei nyísɛ rɛ pikɛi mpí kɑḿ nɛ nní n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃ ɑ́pi mɛ́woo wɑ. Nnɛ́pɔɔnɛ ńn mɛ́woo wɑ. \p \v 17 Nɔ́kɛnɛ́fɑ kɑní nɛ Uléécɑɑ n tɛnɛlɛ̃ yɛ we yɑrɛ inyɔ́ɔnsɛ kɑni u wɑ. Insɑ́ n kɛsi, pi yɛ́ nɛ́ kpu mɛnɛ́nyɛ ɑmɛ nɔ́inɛ́nyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kpɑ́pɔ. Ḿpɑ́ in lɛ̃ nɛ́ n wɑ, li nɛ́ lɑ́ɑ́rúlɛ, tɔ nɛ nnɔ̃́ tɔkɛ́ kɔ kɛsẽ́ mpɔ́ɔnɑrɛ m mɑ́. \v 18 Likɛ́ kɔ limɛcɔ nɔ́ n lɑ́ɑ́rú, tɔ́ nɛ nnɔ̃́ ɑri kɔ kɛsẽ́ mpɔ́ɔnɑrɛ m mɑ́. \s1 Pɔɔli yɛ Timotee nɛ Epɑfurotiti tũ \p \v 19 Nɛ tɑ́lɛ̃ tɛ Upíimɑ Yeesu un n ŋmurɛi, nɛ́ nfɑ́ɑni Timotee nɔ́kɛnɛ́mɛɛ tumpɔ kɛ́ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ nkɔ́ kṍ likɛ́ rinɛ́kíŋ niŋukusɛ. \v 20 Tɔ́ nɛ uyɛ̃ mɛcirɛ tɔ́ɔ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ músu. Úkɑ ucɔ úu mɛyíkíyiki nɛ kutu nɔ́ cɔ́lɛ̃. \v 21 Pilikɔ́ cirɛ kɛ pinnɛ́í ɑpí nɛ nɑ́ɑ́si, piukɑ úu Kirisi Yeesu kulɑɑ wɛ́ɛ́si. \v 22 Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ nyulɛ lɛ̃ kɛ Timotee uu n nyísɛ rɛ u ɑsei ute lɛ. U umɛcirɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ pikɛi kɛ́mɛɛ pɑlɛ. U kɛnɛ́mɛɛ kɛisilɛ yɑrɛ kɛ usoi uu yɛ nɛ usɑ́ɑ n kɛisi, tɔ́ nɛ uyɛ̃ ɑrí nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɔ́ɔ́nú. \v 23 Nɛ tɑ́lɛ̃ tɛ nɛn píyei n yɛ̃ lɛ̃ kɑḿ nɛ kɛ́tɔ n tɛnɛnɛ, nɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ u tumpɔ. \v 24 Nɛ kɔ nɛ Upíimɑ tɑ́lɛ̃ tɛ nɛ́ nfɑ́ɑni rinɛ́cúruu hɑpɔ ɑm nɔ́ lóólú. \p \v 25 Nɛ nyɑ́ni yɑrɛ nɛ́ urɔ́mɑ́rɛcɔ Epɑfurotiti nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pɛsɛpɔ. Tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔ́ɔ kɛisi tɔn Nsímɛ́ Kɛcirɛ inɑ́ɑ́ nɑ́ɑ́si. Nɔ pɛɛ kɛnɛ́mɛɛ u tummɛlɛ ɑni ḿpɑ́ yo u cɔnsɛ rɛ ukɛ́ nɛ nnɛ́cɔ́ŋ kɛ́mɛɛ nɛ́ comɛ. \v 26 Li mɛyíkíyiki ripɔ́ɔ u we rɛ ukɛ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í yɛ̃́. Kɑpi u n símisi rɛ nɔ ukufɔŋ kõ, li u ricɔ́ŋlɛ. \v 27 U mɛyíkíyiki kufɔ́ŋ finɛlɛ uu nkpɔ hɛirɛ. Amɑ́ Uléécɑɑ uu íwɛ u téni. Ticuruu ɑ́i umɛcirɛ kuu íwɛ tẽ́, u kɔ nɛ̃́ íwɛ ténlɛ rɛ nnɛ́pɔ́ɔcɑɑi ńn kɑpɛ n kpɑ́lɛ̃. \v 28 Lɛ̃ nnyɑ kɑm yɔ́ɔnɛ rɛ kɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ u pɛsɛpɔ nɔkɛ́ u yɛ̃ likɛ́ nɔ́ lɑrisi ɑi kɔ nɛ̃́ mpɔ́ɔcɑɑi hɑsu. \v 29 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́ nɛ Upíimɑ rinɔɔ risɛ kɛ́mɛɛ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ píimɑ kɛ́mɛɛ u yɔsí. Ani yɛ pisoi mpí nnɛ́í pɛɛ umɛcɔ ń we ríyu wɑisɛ. \v 30 Li we rɛ Kirisi pikɛi nnyɑ kuú pɛɛ kpinɛ. U nkpɔ yɔsilɛ ukɛ́ nɛ nɛ́ lɛ̃́ kei kɑ́ni yɛ́ n fe nɔkɛ́ nɛ́ lɛ̃́. \c 3 \s1 Lɛ̃ kɑpi yɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ ɑsei rintíki \p \v 1 Pimɑ́rɛcɔ, lɛ̃ nnyɑ likɛ́ nkpéni nɔ́ n lɑ́ɑ́rú rɛ nɔ nɛ Upíimɑ rinɔ́ɔ risɛ kɛ́mɛɛ́ we nnyɑ. Ái nɛ́ cɔ́ŋlɛ̃ tɛ kɛ́ mmɛ̃ kɑm piwɔ́lɛ nɔ́ m mɑsí piwɔ́lɛ nɔ́ rikpɑ́. Nɔ́nnɛ́sɔnɛ yɛ mu rɛ kɛ́ lɛ̃ piwɔ́lɛ nɔ́ rikpɑ́. \v 2 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ nɛ pikɛikɔ́ kpɑ́ɑ́ree tĩ. Pi sipɔpi nɛ ɑsele lɛ. Ái lɛ̃ kɑpi piké kɛcɑ́ɑ́ n céési lɛɛ piké yíkíyiki, \v 3 tɔ́ɔ mɛyíkíyiki kélɛ̃, ɑ́i pɛ̃. Tɔ́ɔ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ nɛ upikɛi wɑi. Ái kɛtónɛ kɛ̃ kɛ kunɛ́yu inyɛkii ii nɛ́ n hɛɛlɛ̃ kɑḿ nɛ tɑ́lɛ̃. Li rikɔ́kɔri rɔ́ welɛ rɛ tɔ rinɔ́ɔ risɛ kɛ́mɛɛ nɛ Kirisi Yeesu we. \v 4 Nɛ̃́ nɛ́ pɛɛ fe ɑḿ nɛ kɛtónɛ kɛ̃ kɛ kunɛ́yu inyɛkii ii nɛ́ n hɛɛlɛ̃ n tɑ́lɛ̃. In tɛ pinyinɛ yɛ músu rɛ pi yɛ́ fe ɑpí nɛ kɛtónɛ kɛ̃ kɛ pikuyu inyɛkii ii pi n hɛɛlɛ̃ n tɑ́lɛ̃, nɛ́ɛ yɛ́ pɛɛ́ lincee m mɑ́ ɑi ḿpɑ́ úye tɔ́su. \v 5 Pi nɛ́ mɑ́rilɛ ɑpi kɛyɑ́ɑ pɑ́hɑ-pɑhɑ tuŋɛ́ nɛ́ ké. Nɛ Isirɑyɛɛli ukɔ́ yíkíyiki lɛ, Pɛnyɑmɛɛ mpuri ukɔ́. Nɛ U-epiree lɛ, Pi-epiree pɛɛ kɔ nɛ́ mɑ́ri. Nɛ Pisuifi isé mɛtiki kɛ́mɛɛ Ufɑrisi lɛ. \v 6 Nɛ kɛ́yu toi kɑm yɛ pɛɛ́ nɛ Kirisi pikɔ́ n wéékusɛlɛ̃. Pisuifi isé pitiki kɛ́mɛɛ, ɑ́m pɛɛ ncɑɑi ńkɑ mɑ́ kɑpi yɛ́ nɛ nɛ́ n túhɑɑnɛ. \v 7 Lɛ̃ kɑḿ pɛɛ nní n kpíílɛ̃ tɛ kulɑ́ɑ likɔ́ kɑm kɔ nkpéni Kirisi nnyɑ nyɑ́ni rɛ kɛlólɛ́ yɛ kɛ. \v 8 Nɛ nkpéni ricuruu ḿpɑ́ yo kpíílɛnlɛ yɑrɛ likpɑ́rɑ́kɔɔ́. Unɛ́píimɑ Kirisi Yeesu kɑm mɛyíkíyiki n nyu yɛ nɛ́ tɔsí ḿpɑ́ yo. Uyɛ̃ nnyɑ, nɛ ŋmurɛilɛ ɑm ḿpɑ́ yo fómni. Kirisi ŋmɑnɛ yɛɛ kɛnɛ́mɛɛ ríyu mɑ́. Nɛ litɔ́rɔɔ nní nnɛ́í kpíílɛnlɛ yɑrɛ ɑyúi kɛ́ nɛ Kirisi n yɛ̃́ nnyɑ. \v 9 Nɛ lɑ rɛ tɔ nɛ Kirisi tɔkɛ́ rinɔ́ɔ risɛ m mɑ́. Ám ɑsei ute rɛ nɛ isé tíkilɛ̃ nnyɑ, ɑmɑ́ nɛ ɑsei ute lɛ rɛ nɛ Kirisi nɛ kɛfɑ tɛnɛ nnyɑ. Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kɑi léeri rɛ usoi ukɛ́ nɛ nfɑtɛnɛ ritɑ́ úu nɛ pɑnsɛ ɑsei ute. \v 10 Likɛi lisɛ lɛɛ ripɔ́ɔ nɛ́ ń we lɛɛ rɛ kɛ́ Kirisi ceri kɛ́ kɔ ńnɑŋɛ mmɛ mɛɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u n yukusɛ yɛ̃, kɛ́ uiwɛ icɔ li kɛ́ kɔ unkpɔ ncɔ kpu, \v 11 nɛn nɛ tɑ́lɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ nɛ́ yukusɛ. \s1 Lɛ̃ kɛ usoi uú nɛ pitulɛ n nɑ́ɑ́pɔ \p \v 12 Ám lɑ kɛ́ rɛ nɛ lɛ̃ kɑḿ nɛ pitulɛ n nɑ́ɑ́pɔ piyɛ́nɛ mɑsilɛ nɛ́ɛ nɛ pipɑnsɛ mɑsilɛ usoi nkó yɛɛ úu ncɑɑi ńkɑ m mɑ́. Amɑ́ likɛi lɛ̃ kɑḿ nɛ piyɔ́ɔ́ nɑ́ɑ́pɔ. Li we rɛ Kirisi Yeesu yɛ nɛ̃́ kɔ piyɔ́ɔ́ mɑsilɛ. \v 13 Pimɑ́rɛcɔ, ɑ́m tɛ nɛ inɛ́hɛ́ɛ́ piyɔ́ɔ́ mɑ́ɑ́lɛnlɛ, ɑmɑ́ likɛi lisɛ kɑm n wɑi yɛɛ rɛ nɛ lɛlɛɛ n tɔ́mpɔ pɑlɛilɛ nɛn pɛɛ lɛlɛɛ kɛ́yu-pɔ ń we nɛ pitulɛ nɑ́ɑ́pɔ. \v 14 Lɛ̃ nnyɑ, nɛ nɑ́ɑ́pɔ rɛ kɛ́ tu kɛ́ inɛ́hɛ́ɛ́ yɔsí. Uléécɑɑ yɛ rɔ́ séi rɛ tɔkɛ́ Kirisi Yeesu nɛ ritiki tɔkɛ́ hɑ kɛléécɑɑ-pɔ i yɔsí. \p \v 15 Tɔ́ mpí nnɛ́í tɔ́ɔ nní Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ m pelɑɑlɛ̃, tɔkɛ́ mɛnɛ́cɔ mmɛ́ m músu. In tɛ nɔ́kɛnɛ́múŋɛ́ yɛ linyinɛ kɛ́mɛɛ́ nɛ kɛnɛ́kɔ́ kóólɛlɛ̃, Uléécɑɑ yɛ́ tíyɛsɛ ɑni nsímɛ́sei kom. \v 16 Ḿpɑ́ lin íye n we, kei kɑri nkpéni nní n tu, li pisɛ rɛ tɔkɛ́ nsẽ́ tipɛ́nɛ tɔkɛ́ nɛ kɛ́yu n sĩ. \p \v 17 Pinɛ́mɑ́rɛcɔ, ɑni mɛnɛ́cɔ n wɑi. Nɛ lɛ̃ kɑni yɛ́ n sɔ́nɛ pinyísɛ nɔ́ mɑsilɛ ɑni yɛ́nu. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni pɛpɛɛ mɛnɛ́cɔ n sɔ́nɛ inípɛɛ n tɑpɑɑlɛ̃ nɔn nɛ sɔ́nɛ. \v 18 Mɛsɛ́rɛ kɑm nsímɛ́ mmú nɔ́ símisi. Mɛ́nini nɛ rikíŋ kɑm kɔ nkpéni nɛ pisímɛ́ nɔ́ n kpɑ́lɛ̃ tɛ pisoi mɛyɑ̃ pɛɛ pinsẽ kɛ́mɛɛ nyísɛlɛ̃ tɛ pi Kirisi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ pilɑɑrɔ lɛ. \v 19 Kɛlólɛ́ kɛ lipite pɛ̃ ɑpi yɛ́ nɛ kɛ́tɔ kpu. Piɑloi nyɛɛ piuleecɑɑ. Lɛlɛɛ yɛ́ pɛɛ isɛi pi n wɑ kɑpí nɛ mɛníŋɛ rikɔ́kɔri wɑi pin kɛtẽ nté likɔ́ ŋmɑnɛ kɛcɑ́ɑ́ músu. \v 20 Amɑ́ tɔ̃́ nɛ kɛléécɑɑ-pɔ kuyu pikɔ́ lɛ. Kei-pɔ kɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi kɑm m mɛ̃́ uu léerinɛ ukɛ́ Urɔ́yulɑlɛ. \v 21 Uyɛɛ irɔ́piŋɛ nnyí yɛɛ nní isɛi ń we consɛnɛ ikɛ́ nɛ uikɔ́ yɛɛ ríyu m mɑ́ mɛnyínɛ n we. Unnɑŋɛ mmɛ̃ kuú nɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ iyɔ́ɔpi n le kuú nɛ lɛ̃ wɑinɛ. \c 4 \p \v 1 Pinɛ́mɑ́rɛcɔ lɑlɑ, li ripɔ́ɔ nɛ́ welɛ rɛ kɛ́ piyɛ́nɛ nɔ́ rikpɑ́. Nɔ́ɔ nnɛ́pɔ́ɔnɑrɛ, nɔ́ɔ kɔ ríyu nɛ́ wɑisɛlɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ pinɛ́mɑ́rɛcɔ lɑlɑ, ɑni lɛ̃ n kɛŋɑɑlɛ̃, nɔ́inɛ́piŋɛ íi kɑpɛ nɔ́ nɛ Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ riyɔɔ. \s1 Pɔɔli yɛ Filipu pikɔ́ mɛsɔhɔ kpɑ́lɛ̃ \p \v 2 Nɔ̃́ Efotii nɛ Sɛntiki kɑm ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ tɛ ɑni rinɔ́ɔ risɛ m mɑ́ nɔn nɛ kɛsẽ́ Upíimɑ tikilɛ̃. \v 3 Pɔ̃́ unɛ́kɛicɔ kɛcirɛ yɛɛ kɛfɑ kɛsɛ nɛ n kɛisi kɑm pisɛ rɛ ɑ pi lɛ̃́. Kɛsẽ́ kɛ tɔ́ nɛ pɛ̃ nɛ Kelemɑɑ ɑri Nsímɛ́ Kɛcirɛ inɑ́ɑ́ nɑ́ɑsi nɛ pinɛ́kɛicɔ picɔ ɑnyiri nyɛɛ nfɑ́ɑ ritɛlɛ́ \f + \fr 4:3 \ft Nfɑ́ɑ ritɛlɛ́ yɛɛ rítɛlɛ́ tɛ-i kɛ Uléécɑɑ uu pɛpɛɛ Yeesu n tíkilɛ̃ ɑnyiri n wɔi (Mɛ́yɛnɛ 3.5).\f* kɛ́mɛɛ ń we. \p \v 4 Likɛ́ mɛsɛ́rɛ nɔ́ n lɑ́ɑ́rú rɛ nɔ̃́ nɛ Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ́ we. Am kɔ kpɑ́ rɛ likɛ́ mɛsɛ́rɛ nɔ́ n lɑ́ɑ́rú. \p \v 5 Ani tíyɛsɛ pisoi nnɛ́í pikɛ́ nɔ́nnɛ́nɑrɛ kɛcɑ́ɑ́ n nyu, Upíimɑ yɛ nnyɑ́ɑ̃ wɑimɛlɛ. \v 6 Áni kɑpɛ yɛ líkɑ nfɑsimɛ́ tónɛ. Amɑ́ ɑni yɛ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si ɑni lɛ̃ kɑi nɔ́ m pisɛ u pisɛ, ɑni yɛ kɔ u pɔɔnɛsɛ. \v 7 Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, Uléécɑɑ yɛ́ unkiŋniŋɛ kpísi uú nɛ nɔ́ɑnɛ́kíŋ nɛ nɔ́sinɛ́múŋɛ́ n yekeilɛ̃ nɔ́ nɛ Kirisi Yeesu kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ. Unkiŋniŋɛ mmɛ̃ yɛ lɛ̃ nnɛ́í kɛ usoi uu yɛ ḿ musí felɛ. \p \v 8 Pimɑ́rɛcɔ, ntɔ́rɔɔ kɑm yɛ́ nɔ́ m mɑɑ mɛɛ rɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ ɑsei likɔ́ nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ líyukɔɔ́ nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ nɛ n sɑ́ yɑrɛ kɑi m pisɛ nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ n cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́lɛ̃ nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ nɛ n sɑ́ rɛ pikɛ́ li n lɑ nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ nɛ kuŋmurɛi n sɑ́ nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ isoi sɔnɛ likɔ́ nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ kupɑkɑrɛ ń we likɛ́ nɔ́sinɛ́múŋɛ́ likɔ́. \v 9 Ani lɛ̃ kɑm nɔ́ n nyísɛ nɛ lɛ̃ kɑni kɛnɛ́mɛɛ n kpísi nɛ lɛ̃ kɑni n kṍ nɛ lɛ̃ kɑni nɛ́ n yɛ̃́ nɛn wɑi nɛ n yírɑɑnɛ. Kei kɛ Uléécɑɑ yɛɛ yɛ nkíŋniŋɛ n hɛ uu yɛ́ pɛɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n we. \s1 Pɔɔli yɛ Filipu kuyu pikɔ́ pɔɔnɛsɛ \p \v 10 Li tɔ́ nɛ Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ nɛ́ lɑ́ɑ́rúlɛ mɛyíkíyiki. Li nɛ́ lɑrisilɛ rɛ nɔ́ kɔ nkpéni ncée yɛ̃ ɑni kɛnɛ́cɑ́ɑ́ léisɛ. Ái rɛ nɔ pɛɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ pɑlɛilɛ̃, ɑmɑ́ ncée ńn pɛɛ́ we nɔkɛ́ nɛ nɛ́ n lɛ̃́. \v 11 Ái linyinɛ kɑḿ lɑ nnyɑ kɑm lɛ̃ símisi. Nɛ nyulɛ lɛ̃ kɑi yɛ́ nɛ́ n lɑ́ɑ́rú, ḿpɑ́ nɛn ń-ye kɛ́mɛɛ n we. \v 12 Ḿpɑ́ nɛnsɑ́ líkɑ m mɑ́ nɛ́ɛ lin mɛmɑ́ píimɑ-i kɑḿ we, nɛ mɛnɛ́círɛ pimúlú nyulɛ. Nɛ linnɛ́í nɛ ḿpɑ́ yei, nkṹ kɛ́mɛɛ nɛ ilɛpi kɛ́mɛɛ nyulɛ lɛ̃ kɑm yɛ́ n wɑ. Nɛn lilukɛ-lukɛ m mɑ́ nɛ́ɛ nkṹ nn nɛ́ n we nɛ́ɛ ḿpɑ́ yo in nɛ nɛ́ m pom nɛ́ɛ lin nɛ́ m pɑ́rílɛ̃, li nɛ nɛ́ sɑ́lɛ. \v 13 Uyɛɛ linnɑŋɛ nɛ́ n hɛ nnyɑ, ɑ́m yɛ́ líkɑ pɔɔnɛ. \v 14 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, kɑni nní inɛ́wɛ kɛ́mɛɛ nɛ́ n comɛ, li nyɑmlɛ. \p \v 15 Nɔ̃́ Filipu kuyu pikɔ́, nɔ́rinɛ́cúruu yɛ nyulɛ rɛ kɑri Nsímɛ́ Kɛcirɛ piyóó n kórɑɑnɛ nɛ Mɑsetuwɑɑni kɛteni-i yisilɛ. Nɔ́inɛ́cɑ́pinɛ mɛmɑ́ɑ́, íkɑ icɔ íi inɛ́hɛ́ɛ́ nɛ linɛ́lɑlɛ-lɑlɛ kɛ́mɛɛ nɛ́ lɛ̃́. Nɔ́mɛnɛ́círɛ nɔ́ɔ nɛ́ lɛ̃́. \v 16 Hɑ́i kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑḿ pɛɛ Tɛsɑloniki-pɔ ń we, nɔ pɛɛ mɛtɛ́ kɛsẽ lɛlɛɛ nɛ́ m pɑ́rílɛ̃ nɛ́ pɑ́ɑipɔlɛ. \v 17 Áɑi rɛ ihɛɛ kɑḿ lɑ nnyɑ kɑm lɛ̃ símisi. Nɛ lɑlɛ likɛ́ nɔ́ lɛ̃́ nɔ́linɛ́kɔ́ likɛ́ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ rifuu. \v 18 Nɛ lɑlɛ kɛ́ nɔ́ símisi rɛ nɛ lɛ̃ nnɛ́í kɑní nɛ Epɑfurotiti n tummɛ yɔsilɛ. Ái kusɑ piyɛ. Nɛ nkpéni lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ pɛɛ nɛ́ m pɑ́rílɛ̃ mɑ́lɛ ɑi fɑɑu ricuruu. Nɔ́inɛ́hɛɛ nnyí yɛ we yɑrɛ inyɔ́ɔnsɛ kɑpi tulɑɑli mɛcɔ ŋmɑɑsi, iɑnyɔ̃ kɛkpɑ́hɑ́pi kɛn Uléécɑɑ ńsɔnɛ lɑ́ɑ́rú uu kɔ i yɔ́su. \p \v 19 Unɛ́léécɑɑ úu líkɑ pɑɑlɛ̃. U mɛyɔ́ɔpi mɑ́lɛ. U yɛ́ nɛ Kirisi Yeesu ritiki uu lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ nɔ́ m pɑ́rílɛ̃ nɔ́ pɑ. \v 20 Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ ukɛ́ ḿpɑ́ píyei-pɔ mɛyɔ́ɔpi nɛ ipɑkɑrɛ n te. Amí. \s1 Iyɑ́hɑɑ tɔrɔɔ \p \v 21 Ani pɛpɛɛ Kirisi Yeesu nnyɑ Uléécɑɑ sipipi m pɑnsɛ nnɛ́í yɑ́ɑ́si. Pimɑ́rɛcɔ pɛɛ kɛnɛ́kúrí nté ń we yɛ nɔ́ yɑ́ɑ́si. \v 22 Uléécɑɑ sipipi tɔrɔɔ nnɛ́í sɛɛ nté ń we pɔ̃́ nɛ kɔ nɔ́ yɑ́ɑsi, ɑí nɛ tɔ́su pɛpɛɛ Sesɑɑ kɛyɔ-i n kɛisi. \v 23 Upíimɑ Yeesu Kirisi ukɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ.