\id MRK MRK.TXT Mɑrc1-16verif NT Solɑ 25-1-10 \h Mɑriki \mt1 Nsímɛ́ Kɛcirɛ ritɛlɛ́ kɛ Mɑriki uu n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Pisoi mɛyɑ̃ yɛ músu rɛ Mɑriki yɛɛ rítɛlɛ́ ntí wɔ́i. U kɔ pɛɛ Pɔɔli nɛ Piyɛɛ ukɛicɔ lɛ (UPM 12:25). Pɛ̃ kuu ńsɔnɛ písɛi uú nɛ Nsímɛ́ mmú wɔ́lu. Tɔ kɔ yɛ̃ tɛ u Yeesu rɔ́ nyísɛlɛ yɑrɛ Uléécɑɑ Kɛpipi (1:1). Mɛ́wɔlɛ kɛtɔ-pɔ, Rɔm usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ pɔ́ɔ hɑ́ɑ rɛ "Usoi nkó yɛ mɛsei Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ" (15:39). Ái rɛ ríyu kuú lɑ ukɛ́ yɛ̃́ nnyɑ kuu pírí pikɛi pɛ̃ wɑpisi, ɑmɑ́ u kɑlɛ ukɛ́ kɛisi ukɛ́ kɔ unfɑɑ kpísi ukɛ́ hɛ ukɛ́ pisoi ɑyu lɔ (10:45). Lɛ̃ nnyɑ kɛ Mɑriki uu Yeesu isoi nɛ unsẽ tɔ́ nyísɛ yɑrɛ unkpɔ isɔɔlú. Uɑyu mɛtɛŋni, kɑi n kpísi Kɑlilee kɛtẽ hɑ́i nɛ Yutee-pɔ yɛ nyísɛlɛ̃ tɛ Yerusɑlɛm-pɔ kuú hɑ n kpinɛ kɑí nɛ u sĩ. \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Yohɑni Úniwolɛ yɛ Yeesu nsímɛ́ riyóó uu kɔ míni u wolɛ (1:1-11). \iq1 2. Kunírilɑ̃ yɛ kucɛsi kóimɑ-i Yeesu peikɛɛ (1:12-13). \iq1 3. Yeesu yɛ sinyɑ́rũ nɛ símisi un kɔ Kɑlilee-pɔ mɛwɑisɑŋɑ wɑpisi (1:14-8:26). \iq1 4. Yeesu yɛ unkpɔ nɛ umɛyisɛ nsímɛ́ símisi, un kɔ upipirɛtiki símisi lɛ̃ kuu íwɛ n lenɛ. Uu kɔ pi mɑɑ rɛ piricuruu pikɛ́ pinfɑɑ kpísi pikɛ́ Yeesu mɛcɔ hɛ (8:27-10:52). \iq1 5. Yeesu yɛ Yerusɑlɛm kuyu-i lompɔ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi pitele u wɑi (11-13). \iq1 6. Yeesu yɛ íwɛ mɛyɑ̃́ lelɛ. Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ yɛ u tinlɛ rɛ pikɛ́ u kpu. Pi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑriilɛ ɑpi kɔ nhórɛ nnyinɛ kɛ́mɛɛ u wɑi (14-15). Yeesu uu nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi uu umɛcirɛ upipirɛtiki nyísɛ (16). \ie \c 1 \s1 Yohɑni Úniwolɛ yɛ Uléécɑɑ Nsímɛ́ yóólɛ̃ \r (Mɑtiyee 3:1-12; Luki 3:1-18; Yohɑni 1:19-28) \p \v 1 Nté kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃ lɛ̃ kɛ Yeesu Kirisi, Uléécɑɑ Kɛpipi Nsímɛ́ Kɛcirɛ nn n kóri. \v 2 Li ɑntepu Esɑyi ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Nɛ́ unɛ́tumɛ kɛpɔ́kpéẽ wɑisɛ \q1 ukɛ́ ncée pɔ́ nyɔ́ɔnsɛ. \q1 \v 3 Usoi rinɔɔ yɛ ri tɛɛ kucɛsi kóimɑ-i n yóólɛ̃ tɛ: \q1 Ani Upíimɑ ncee nyɔ́ɔnsɛ, \q1 ɑni usiceepi tɛ̃iisɛ. \p \v 4 Lɛ̃ kɑi wɑ Yohɑni uu kucɛsi kóimɑ-i pisoi míni wolɛ, un pi símisi rɛ: Ani mɛfinɛ consɛ, ɑni tíyɛsɛ kɛ́ míni nɔ́ wolɛ, Uléécɑɑ uu nɔ́ɑnɛ́kópɛ nɔ́ sɑ́rɛi. \v 5 Yutee kɛtẽ pikɔ́ nnɛ́í nɛ Yerusɑlɛm pikɔ́ nnɛ́í ɑpi ukɛmɛɛ́ n sɔ́nɑɑpɔ pin piɑkópɛ yɑ́mnɛntɛ, Yohɑni uu Yuritɛɛ nkoi kɛ́mɛɛ míni pi wolɛ. \p \v 6 Kuyooyoo nkpíí kɛtukɑnkɑ kɛ Yohɑni uú pɛɛ tɑnɑɑlɛ̃ un kɛkónɛpɑmpi kɛhɑlɛ-i tɛ́lɛ̃. Apɑ́ɑ́ni nɛ mɛtɛ̃́ kuú pɛɛ le \v 7 un yóólɛ̃ tɛ: Uyɛɛ nɛ̃́ mɛmɑ́ɑ́ n sɔ́nti yɛ ńnɑŋɛ nɛ̃́ felɛ. Inɛ́soi íi tu rɛ kɛ́ ripɛ kɛ́ ukunɛ́ɛ́ri nŋmɛ fénnɛ. \v 8 Míni kɛ nɛ́ɛ nɛ nɔ́ wólɛ, ɑmɑ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ uyɛ̃ uu yɛ́ nɛ nɔ́ wolɛ. \s1 Yohɑni yɛ Yeesu míni wolɛ \r (Mɑtiyee 3:13-17; Luki 3:21-22) \p \v 9 Yeesu uu pɛɛ Kɑlilee kuyu kunyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Nɑsɑrɛti leeri, Yohɑni uu Yuritɛɛ nkoi kɛ́mɛɛ míni u wolɛ. \v 10 Kɛ Yeesu uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ míni-i n léemɛ, uu kɛyómɛ yɛnu kɛn wúkulɛlɛ̃, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn ukɛcɑ́ɑ́ súiri yɑrɛ tilɔ́ɔlɑ̃. \v 11 Uu rinɔ́ɔ kɛyómɛcɑɑ-pɔ komti rɛ: Pɔ́ɔ Kɛnɛ́pipi lɑlɑ kɛcirɛ. Nɛ pɔ́ wɛ́ɛlɛ. \s1 Setɑni yɛ Yeesu peikɛɛ \p \v 12 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nń nɛ kucɛsi kóimɑ-pɔ Yeesu sĩ. \v 13 Uu kei n we hɑ́i nɛ siyɑ́ɑ ɑfɛɛnɑ. Kei kɛ Setɑni uu u peikɛɛ. Icɑrɛsɛɛ kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kuu yɛ n we, piléécɑɑtumɛ pin ukɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃. \s1 Yeesu yɛ pikpíntomɛ́cɔ́pii pinɑ sée \r (Mɑtiyee 4:18-22; Luki 5:1-11) \p \v 14 Kɑpi Yohɑni kukpɑniilee n tɑ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu Kɑlilee sĩ uu Uléécɑɑ Nsímɛ́ Kɛcirɛ n yóólɛ̃ \v 15 un símisi rɛ ituŋɛ yɛ tulɛ, Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ nyɑhɑimɛlɛ, ɑni mɛfinɛ consɛ ɑni Nsímɛ́ Kɛcirɛ ŋmurɛi. \p \v 16 Kɛ Yeesu uu Kɑlilee kupiyɛ mɛcɑ́ɑ n tíkilɛ̃, uu Simɔɔ nɛ uuwɑ̃ Antiree yɛnu pin ɑnyɛŋ́ fóm pin nɛ ikpíntomɛ́ cɔ́pii. Pi pɛɛ pikpíntomɛ́cɔ́pii lɛ. \v 17 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani nɛ́ ritiki, nɛ́ tíyɛsɛ ɑni pisoi pɛɛ yɛ́ nɛ́ rintíki wɛ́ɛ́si. \v 18 Api mɛsɛ nɛ mɛsɛ piɑnyɛŋ́ sɑ́ ɑpi u tiki. \v 19 Kɛ Yeesu uu nsẽ́ ń nɔŋ́lɛ̃, uú hɑ Sepetee sipipi Yɑkupu nɛ uuwɑ̃ Yohɑni yɛnu pin piɑnyɛŋ́ nyɔ́ɔnsɛ. \v 20 Yeesu uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ pi séi, ɑpi piusɑɑ Sepetee nɛ pikɛikɔ́ kúninɔi-i tíyɛ ɑpi u tiki. \s1 Unírihélɑɑ unyinɛ nsímɛ́ \r (Luki 4:31-37) \p \v 21 Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi Kɑpɛrinɑwum sĩ. Yeesu uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee loni uu pisoi picélɑɑ kɑ́pɑ́ɑ́. \v 22 Pírí kɛ umɛcélɑɑ ɑmɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ pisoi pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kutu u n cɔ́lɛ̃ we, likumúŋɛ́ rɛ umɛcélɑɑ nɛ isé picélɑɑ mɛcélɑɑ ɑ́mɛ sɑ́. Amɑ́ uyɛ̃ nɛ pɛɛ pisoi céésilɛ nɛ n-yɔ́ɔpinɑŋɛ. \v 23 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, usoi unyinɛ kɛ ɑníri ɑɑ m pɛkɛsi uu Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i lompɔ, uu pupɛi rɛ: \v 24 Ń-ye kɑɑ́ nɛ rɔ́ wɛ́ɛ́si, Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu? Pɔ kɑlɛ rɛ pɔkɛ́ rɔ́ nɑ̃́ɑ? Nɛ pɔ́ nyulɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ pɔ́ wɛ́ɛlɛ uu iyɑɑ yekei. \v 25 Yeesu uu kuníri kpɛ̃ sɛmni uu rinɔ́ɔ ku hɛ rɛ: A kei risɛ́ɛ́, ɑɑ usoi uyɛ-i lelu. \v 26 Kuníri kpɛ̃ ɑku usoi uyɛ̃ lémesi ɑku ukɛmɛɛ́ lelu kun pupukɛɛ. \v 27 Ai pinnɛ́í nnɔ́ɔ yipu ɑpí m písɛinɛ rɛ: Yoo nní? Icélɑɑ fɑlɛ inyinɛ yɛ nyi nɛ innɑŋɛ! Ḿpɑ́ ɑníri kuu rinɔ́ɔ hɛ, ɑ́ɑ yɛ ti rilɔ́ɔ́. \v 28 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ Yeesu nsímɛ́ nn Kɑlilee kɛtẽ nnɛ́í kɔ́ɔ́nú. \s1 Yeesu yɛ pitóikɔ́ kulúi pɔisɛ \r (Mɑtiyee 8:14-17; Luki 4:38-41) \p \v 29 Api Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i léeri ɑpí nɛ Simɔɔ nɛ Antiree kɛyɔ n tɔ́su, Yɑkupu nɛ Yohɑni pin tikilɛ̃. \v 30 Api Simɔɔ ulɔ́hɔ́ni lɛɛpɔ un finu nɛ kupiŋɛtoi. Kɛ Yeesu uu n tuipɔ, ɑpi unɔ́si uyɛ̃ nsímɛ́ u wɑi. \v 31 Yeesu uú nyɔsɔ́pɔ, uu ukunipɛ tini uu u yukusɛ. Kupiŋɛtoi ɑku mɛsɛ nɛ mɛsɛ tɛnɛ, uu yisi uu pikɛcɑ́ɑ́ pɑí. \p \v 32 Mɛtuŋɛlolɛ́-mɑɑ́, pisoi ɑpí nɛ pitóikɔ́ ncɔpuri nɛ pinírihélɑɑ Yeesu lɛɛpɔ. \v 33 Kuyu pikɔ́ nnɛ́í ɑpi kɛ́yɔ kɛ̃ tipoo yipu. \v 34 Yeesu uu pisoi mɛyɑ̃ itói ncɔpuri pɔisɛntɛ, uu kɔ ɑníri mɛyɑ̃ lɑkɑsɛ. Úu tíyɛsɛ ɑníri ɑkɛ́ rinɔ́ɔ mɑlɛ, kɛ ɑricuruu ɑɑ u nyu nnyɑ. \s1 Yeesu yɛ Kɑlilee kuyu kɔ́ɔ́núlɛ̃ \p \v 35 Kɑi n weesi, Yeesu uú nɛ kɛsinɛ tɔrɔɔ kɛ́yɔ lelu. Uu iyɑɑ sĩ uú hɑ kei umɛcirɛ kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si. \v 36 Simɔɔ nɛ upicɔ ɑpi pɛɛ piwɛ́lɑɑ u loni. \v 37 Kɑpi u n yɛ̃́ ɑpi u mɑɑ rɛ: Pisoi nnɛ́í pɛɛ pɔ́ wɛ́ɛ́si. \v 38 Amɑ́ Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Tɔkɛ́ kɛlõ féé hɑ, ɑyu ɑcɔ-i, li pisɛ rɛ kɛ́ kɔ kei Nléécɑɑsimɛ́ símisi, likumúŋɛ́ rɛ lɛlɛɛ nɛ nɛ́ kɑ. \v 39 Lɛ̃ kɑi wɑ Yeesu uu Kɑlilee kɛtẽ nnɛ́í kɔ́ɔ́nú un Pisuifi ɑyomɛyɑ́hɑɑlee-i Nléécɑɑsimɛ́ símisi un ɑníri lɑkɑsɛ. \s1 Yeesu yɛ uyɔ̃́ unyinɛ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 8:1-4; Luki 5:12-16) \p \v 40 Uyɔ̃́ unyinɛ uu Yeesu lɛɛpɔ uu ukɛyu-i wúlɑ uú nɛ u téni rɛ: Pɔn n lɑ, pɔ́ nɛ́ wolɛ ɑm funi. \v 41 Uicɔ ii Yeesu íwɛ wɑi hɑ́i, Yeesu uu pɛɛ kunípɛ sɑɑpɔ uu u cɑ, uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ u mɑɑ rɛ: Nɛ lɑ rɛ ɑ peí. \v 42 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, utisi uyɛ̃ kɛyɔ̃́ ɑkɛ tɛnɛ uu funi. \v 43 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ u cɛ́si uu u lɑkɑsɛ \v 44 un u kúrúrúsɛlɛ̃ tɛ: A ńsɔnɛ kutu ricɔ, kɑpɛ wɑ unyinɛ ukɛ́ mɛwɑi mɛ̃ kõ. Amɑ́ ɑ hɑ uyɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ mɛpɔ́círɛ nyísɛ ukɛ́ yɛ̃́ lɛ̃ kɑɑ ń we. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ɑɑ inyɔ́ɔnsɛ kɛ Moisi isé ii m pisɛ wɑi pɔkɛ́ nɛ ḿpɑ́ úye nyísɛ rɛ pɔ peí. \v 45 Amɑ́ utisi uyɛ̃ uu sĩ́ uu lɛ̃ nnɛ́í kɑi n wɑ ḿpɑ́ yei kɛ́ɛ́nkɛɛ. Lɛ̃ nnyɑ, Yeesu úu yɛ fe ukɛ́ umɛcirɛ riwúí-i pinyísɛ rikpɑ́, ɑmɑ́ iyɑɑ kuú le, kei kɛ úkɑ úu ń we. Pisoi pin ḿpɑ́ mɛ́ye léenti pin ukɛmɛɛ sɔ́nɑɑpɔ. \c 2 \s1 Yeesu yɛ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ kɛnyinɛ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 9:1-8; Luki 5:17-26) \p \v 1 Kɑi siyɑ́ɑ rinkɔ́ɔ́nú, Yeesu uu Kɑpɛrinɑwum-i pɛɛri. Pisoi ɑpi kóm tɛ kɛ́yɔ-i kuú we. \v 2 Api cɑ́pinɛpɔ mɑ́ḿ, kɛ́nɑcɔpɛ ɑ́kɛ nkpɑ́ni ripoo ricuruu-i we. Yeesu un Nsímɛ́ Kɛcirɛ pi céési. \v 3 Pinyinɛ ɑpí nɛ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ u weri kɛ pisoi pinɑ ɑpi n topori. \v 4 Amɑ́ ɑpi pɔɔnɛ pikɛ́ Yeesu kɛ nyísɛ, kɛ pisoi ɑpi kulúi ń tɔsí nnyɑ. Api kulee kpɛ-i kɛ Yeesu uu ń we piriyɛ, ɑpi kupólɛ kpɛ̃ kumúŋɛ́ kɛ Yeesu uu n nyɛnu kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ kɛ̃ cɛpisɛpɔ nɛ kɛrisɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́. \v 5 Kɛ Yeesu uu pinfɑtɛnɛ n yɛ̃́, uu kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ mɑɑ rɛ: Kɛnɛ́pipi, nɛ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi. \v 6 Isé picélɑɑ pinyinɛ pɛɛ kei n tṹ ɑpi pisifɑ-i túhɑɑnɛ rɛ: \v 7 Yo nnyɑ ŋmɑɑ kɛ usoi nkó uu nní lɛ̃ símisi? Uléécɑɑ kuu lɑ́misi. Wóo yɛ́ mpíí fe ukɛ́ ɑkópɛ sɑ́rɛi, Uléécɑɑ mɛmɑ́ɑ́? \v 8 Yeesu uu pinfɑsimɛ́ cérupɔ uu pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni nfɑsimɛ́ mmú mpuri mɑ́? \v 9 Kɛ́ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ ḿ mɑɑ rɛ: Nɛ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi yɛɛ pɔ́ɔ́lú nɛ́ɛ kɛ́ kɛ ḿ mɑɑ rɛ: A yisi ɑɑ ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ pílɛsi, ɑɑ sɔ́nɛ yɛɛ yɛ́ m pɔ́ɔ́lú? \v 10 Nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ céreisɛ rɛ Usoi Kɛpipi yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ kɛkɛ́ nɛ pisoi ɑkópɛ pi sɑ́rɛi. \v 11 Uu pɛɛ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ rinɔ́ɔ pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Nɛ́ɛ pɔ́ mɑ, ɑ yisi ɑɑ ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ pílɛsi ɑɑ́ kulu. \v 12 Utisi uyɛ̃ uu ḿpɑ́ úye inipɛɛ-i yisi uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ urisɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ sɑ́kɑɑ uú kulu. Ai pisoi mɑɑmɑ́ɑ́ci wɑi ɑpi Uléécɑɑ ríyu wɑisɛ pin mɑ́ikɛɛ rɛ: Ári píkɑi mɛwɑi mmɛ́ mɛcɔ yɛnɑɑlɛ̃. \s1 Yeesu yɛ Lefi sée rɛ ukɛ́ u ritiki \r (Mɑtiyee 9:9-13; Luki 5:27-32) \p \v 13 Kɛ Yeesu uu Kɑlilee kupiyɛ ritimɛ-mɛ̃ m pɛlɛ, pisoi kulúi ɑpi ukɛmɛɛ́ n sɔ́nɑɑpɔ un pi céési. \v 14 Kuu n tɔ́su, uu Alifee uŋmɑ́nɛ Lefi yɛnu un lɑmpoo kɛyɔ́ɔ́-i tṹ. Yeesu uu u mɑɑ rɛ: A nɛ́ ritiki. Lefi uu yisi uu u tiki. \v 15 Kɛ Yeesu uu Lefi kɛyɔ-i ilukɛ n le, u nɛ pilɑmpooyɔɔ́ mɛyɑ̃ nɛ pikópɛkɔɔ́ nɛ upipirɛtiki pɛɛ kɛsẽ́ li. Pisoi mɛyɑ̃ pɛɛ yɛ u n tikilɛ̃. \v 16 Kɛ isé picélɑɑ pɛɛ Pifɑrisi kulɑmɑɑsinɛlee-i ń we ɑpi Yeesu n yɛ̃́ un nɛ pisoi pɛ̃ mpuri ilukɛ le, ɑpi upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɛ Yeesu nɛ pilɑmpooyɔɔ́ nɛ pikópɛkɔɔ́ ɑpi kɛsẽ́ le? \v 17 Yeesu uu pinsímɛ́ kóm uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Ái pisoi pɛɛ isɑrɛ n lɑ́ɑ́rú nnyɑ kɛ upɔisɛ uú we, ɑmɑ́ pitóikɔ́ nnyɑ kuú we. Ái pisoi pɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃ piséi kɑḿ kɑ, ɑmɑ́ pikópɛkɔɔ́ nnyɑ kɑḿ kɑ. \s1 Yeesu yɛ ɑnɔ́ɔpɑhɑɑ nsímɛ́ wɑi \r (Mɑtiyee 9:14-17; Luki 5:33-39) \p \v 18 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɛ Yohɑni Úniwolɛ pipirɛtiki nɛ Pifɑrisi ɑpi ɑnɔ́ɔ pɑhɑɑlɛ̃, pisoi ɑpi pɛɛ́ hɑ Yeesu pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɛ Yohɑni Úniwolɛ pipirɛtiki nɛ Pifɑrisi ɑpi yɛ ɑnɔ́ɔ pɑɑsi, pɔ̃́ pikɔ́ ɑ́pi yɛ pɛɛ ɑ pɑɑsi? \v 19 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɔ músu rɛ usoi yɛ́ pisɔ́ɔnnɛ ɑnyɑ̃́ n wɑi upisɑnɛ ɑpi pɛɛ ɑnɔ́ɔ m pɑhɑɑlɛ̃ɛ? Aɑí, mmɛ̃ ńn we. Kumúŋɛ́ kpɛ̃ nnɛ́í kɛ unɔ́sikɔ́ uu ɑnyɑ̃́ n wɑi, ɑ́pi ɑnɔ́ɔ pɑɑsinɛ. \v 20 Amɑ́ kɛyɑ́ɑ yɛ wemɛ kɑpi yɛ́ unɔ́sikɔ́ pikɛcɔpɛ ń lesɛ. Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛn n tu, pi yɛ́ ɑnɔ́ɔ pɑɑsi. \p \v 21 Úkɑ úu yɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ fɑlɛ kɛpɑmpi nɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kpurɛ tɑ́pisi. Li yɛ kukpurɛ iŋmɛ túúnlɛ ɑi kupólɛ pérésɛ. \v 22 Úkɑ úu yɛ kɔ pítɑ pelẽ kukónɛnuŋ́ kpurɛ-i súũ, lin lɛ̃ n wɑ, pítɑ pɛ̃ nɛ yɛ ɑnúŋ́ tikpɑ́fúsɛlɛ, ɑi wɑi pítɑ nɛ liɑnúŋ́ yɛ mɛ́woo wɑ. Amɑ́ kunúŋ́ fɑlɛ-i kɑpi yɛ pítɑ pelẽ súũ. \s1 Yeesu yɛɛ kɛwéntɛyɑɑ ute \r (Mɑtiyee 12:1-8; Luki 6:1-5) \p \v 23 Kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ kɛnyinɛ kɛ Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi imúí inyinɛ kɛcɑrɛ-i sɔ́nɛ. Upipirɛtiki ɑpi pɛɛ ricéetimɛ mɛpipi n kpééni pin nɛ tɔ́su. \v 24 Pifɑrisi ɑpi pɛɛ Yeesu mɑɑ rɛ: A ripɑí mmɛ-i kɛ pipɔ́pirɛtiki ɑpi ń we. Yo nnyɑ kɛ pipɔ́pirɛtiki ɑpi lɛ̃ kɛ irɔ́sé ii kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ n yúlu wɑi? \v 25 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Áni lɛ̃ kɛ Tɑfiti uu n wɑ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ nkṹ nn u nɛ upikɔ́ m pɛkɛsi píkɑi kɛ́ɛ́nlɛɛ? \v 26 U Uléécɑɑ kɛyɔ lonlɛ, uu ɑkpɔ́nɔ́ kɑpi Uléécɑɑ n yekei tɑkɑi. Apiyɑtɑɑ yɛɛ yɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i Uléécɑɑ usinɑ. Irɔ́sé kɛ́mɛɛ, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ ŋmɑnɛ pɛɛ ncée mɑ́ rɛ pikɛ́ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛ̃ tɑkɑi. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, Tɑfiti nɛ upikɔ́ yɛ ɑ tɑkɑilɛ. \v 27 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Ái kɛwéntɛyɑɑ nnyɑ kɑpi usoi wɑ, ɑmɑ́ usoi nsɔnɛ nnyɑ kɑpi kɛwéntɛyɑɑ wɑ. \v 28 Lɛ̃ nnyɑ kɛ nɛ̃́ Usoi Kɛpipi ɑm kɛwéntɛyɑɑ ute. \c 3 \s1 Utisi uyɛɛ kunípɛ kópɛ m mɑ́ \r (Mɑtiyee 12:9-14; Luki 6:6-11) \p \v 1 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i pɛɛri. Utisi unyinɛ yɛ pɛɛ kei welɛ un kunípɛ kópɛ mɑ́. \v 2 Pɛpɛɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kei ń we, ɑpi kutu n cɔlɛ̃ tɛ Yeesu yɛ́ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ utisi uyɛ̃ pɔisɛɛ? Likumúŋɛ́ rɛ kɛwɑ́ɑ́nɑ́ kɑpi yɛ n wɛ́ɛ́si pikɛ́ nɛ Yeesu n tĩ́. \v 3 Yeesu uu unípɛkópɛkɔɔ́ uyɛ̃ mɑɑ rɛ: A yisi, ɑ nyɛrɛ ḿpɑ́ úye ukɛ́ pɔ́ yɛ̃́. \v 4 Yeesu uu pɛɛ pɛpɛɛ nní n nyɑ́nɛi pisɛ rɛ: Íye kɑi irɔ́sé kɛ́mɛɛ pisɛ? Li pisɛ rɛ tɔkɛ́ lisɔnɛ wɑ kɛwéntɛyɑɑ nɛ́ɛ likópɛ kɑi pisɛ rɛ tɔkɛ́ wɑ mɑ́? Li pisɛ rɛ tɔkɛ́ usoi nfɑɑ lɔ nɛ́ɛ li pisɛ rɛ tɔkɛ́ u kpu? Amɑ́ ɑ́pi ŋmurɛi pikɛ́ Yeesu rinɔ́ɔ yɔsí. \v 5 Yeesu uu pinnɛ́í nyɑ́nɛi, piicɔ ii kuwɔ́i u wɑi hɑ́i. Uripɔɔ ɑri cɑɑi, ɑtu kɑpi m mɑ́ nnyɑ. Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ u utisi uyɛ̃ mɑɑ rɛ: A kupɔ́nípɛ nɛ́ rituŋɑ́mɛ. Kuu yɛ́ kunípɛ rińtuŋɑ́pɔ, kunípɛ ɑku pélu. \v 6 Pifɑrisi ɑpi kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i léeri, pi nɛ pɛpɛɛ Erooti kɛmúŋɛ́ ń tíkilɛ̃ ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ cɑ́pinɛ pikɛ́ yɛ̃́ tɛ íye kɑpi yɛ́ wɑ pikɛ́ nɛ Yeesu kpu. \s1 Pisoi kulúi yɛ Yeesu-i sɔ́nɑɑpɔ \p \v 7 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu kei pi yɑ́, u nɛ upipirɛtiki ɑpi Kɑlilee kupiyɛ ritimɛ sĩ. Kɑlilee pikɔ́ mɛyɑ̃ pɛɛ pɛɛ u tikilɛ̃. \v 8 Yutee nɛ Yerusɑlɛm nɛ Itumee nɛ Yuritɛɛ mɛtɛ́ŋ́ nɛ Tiiri nɛ Sitɔɔ sitẽ pikɔ́ mɛyɑ̃ pɛɛ pɛɛ kɔ ukɛmɛɛ sɔ́nɑɑpɔ. Uliwɑiwɑi kɑpi n kṍ yɛɛ nɛ pi sɔ́nɑɑpɔ. \v 9 Yeesu uu pɛɛ upipirɛtiki mɑɑ rɛ pikɛ́ kúninɔi kunyinɛ u nyɔ́ɔnsɛ, pisoi ɑ́pi kɑpɛ u nyikii nnyɑ. \v 10 Ái líkɑ, kuu pisoi m pɔisɛntɛ mɛyɑ̃́ nnyɑ kɛ pitóikɔ́ tɔrɔɔ ɑpi yɔ́ɔnɛpɔ, ḿpɑ́ úye un nɑ́ɑ́si ukɛ́ u ricɑ. \v 11 Ḿpɑ́ kumúŋɛ́ kúye-i kɛ ɑníri ɑɑ u yɛ̃, ɑ yɛ u riwulɑlɛ, ɑn pupukɛɛ rɛ: Pɔ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ. \v 12 Yeesu uu rinɔ́ɔ ɑ hɛ nɛ ńnɑŋɛ rɛ: Áni kɑpɛ tíyɛsɛ unyinɛ ukɛ́ céri rɛ nɛ́ɛ úye. \s1 Yeesu yɛ pitumɛ kɛfi nɛ pitɛ́ wɛ́ɛ \r (Mɑtiyee 10:1-4; Luki 6:12-16) \p \v 13 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ riyɔ́pɛ tɑɑ́ uu pisoi pɛ̃ kuu ń lɑ séi ɑpi u tiki. \v 14 Uu pisoi kɛfi nɛ pitɛ́ wɛ́ɛ. U pi wɛ́ɛlɛ rɛ u nɛ pɛ̃ pikɛ́ n we ukɛ́ yɛ kɔ pi tũ pikɛ́ nɛ Nléécɑɑsimɛ́ rikɔ́ɔ́nú. \v 15 Uu kɔ ńnɑŋɛ pi hɛ pikɛ́ yɛ nɛ ɑníri lɑkɑsɛ. \v 16 Pisoi kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ kuu n lésɛ pɛɛ Simɔɔ kɛ Yeesu uu rinyíri n hɛ rɛ Piyɛɛ, \v 17 nɛ Sepetee sipipi Yɑkupu nɛ uuwɑ̃ Yohɑni kɛ Yeesu uu rinyíri n hɛ rɛ Pɔwɑnɛrɛkɛsɛ. Tinyíri tɛ̃ ɑsei rɛ ikónɛ pisɛnkɛɛ. \v 18 Nɛ Antiree nɛ Filipu nɛ Pɑtelemii nɛ Mɑtiyee nɛ Tomɑɑ, nɛ Alifee kɛpipi Yɑkupu, nɛ Tɑtee nɛ Simɔɔ yɛɛ pɛɛ ukuyu pimúlɛ́ kɛcɑ́ɑ́ n tɔpu, \v 19 nɛ Yutɑsi Isikɑriyɔɔti yɛɛ Yeesu n tĩ́ uu pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i wɑi. \s1 Yeesu pikɔ́ yɛ piwɛ́lɑɑ u hɑ \p \v 20 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu kɛ́yɔ-i pɛɛri. Pisoi ɑpi kɔ pikɑ́lɑɑ u kpɑ́, u nɛ upipirɛtiki ɑ́pi pɛɛ kɛ́yu yɛ̃ pikɛ́ ilukɛ li. \v 21 Kɛ Yeesu pikɔ́ ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑpi piwɛ́lɑɑ u sĩ pikɛ́ nɛ u kui pin músu rɛ li yɛ́ u m pɑnsɛlɛ. \s1 Yeesu yɛ pɛpɛɛ ukɛcɑ́ɑ́ nkópɛ n símisi rinɔ́ɔ pɛsɛ \r (Mɑtiyee 12:22-32; Luki 11:14-23; 12:10) \p \v 22 Uléécɑɑ isé picélɑɑ pɛɛ Yerusɑlɛm n léeri ɑpí m mɑ́ikɛɛ rɛ Pɛlisepulɛ kuu héesi. Api kɔ rɛ ɑníri uyɔɔpi nnɑŋɛ kuu yɛ nɛ ɑníri lɑkɑsɛ. \v 23 Yeesu uu pɛɛ pi séi uu kɛnyɑ́rũ pi mɑɑ rɛ: Íye kɛ Setɑni uu yɛ Setɑni lɑkɑsɛ mɑ́? \v 24 Kuyɔ́ɔpiyu kusɛ pisoi pin n tɔpu, kuyɔ́ɔpiyu kpɛɛ kpinɛ. \v 25 Lɛ̃ cirɛ kɛ́yɔ kɛsɛ pisoi pin n tɔpu, kɛ́yɔ kɛɛ kpinɛ. \v 26 In lɛɛ ni, Setɑni un nɛ uricuruu n tɔpu, pihɔ́ɔnɛnɛ pin ukuyɔɔpiyu-i n we, unnɑŋɛ ńn nɔŋ́nɛ. Amɑ́ mɛ́woo knn wɑinɛ. \p \v 27 Úye un n lɑ ukɛ́ unɑ́ŋɛ-nɑŋɛ kɛyɔ-i lõ ukɛ́ ulikɔ́ yɔsí, u yɛ unɑ́ŋɛ-nɑŋɛ uyɛ̃ íŋmɛ pɑɑsilɛ. Umɛpɑhɑɑ mɑɑ́ kuu yɛ́ fe uu lɛlɛɛ ukɛyɔ-i ń we nnɛ́í yɔ́su. \v 28 Asei kɑm nɔ́ símisi, ɑkópɛ nnɛ́í nɛ ɑlɛ̃́ yɛ kusɑ́rɛi welɛ. \v 29 Amɑ́ úye un Nfɑ́ɑsɔnɛ n lɑ́mɑɑnkɛɛ, ɑkópɛ nyɛ̃ ɑ́ɑ kusɑ́rɛi we, ɑtɛnɛcirɛ́ yɛ nyɛ. Mɛsɛ́rɛ kɑɑ yɛ́ u m pɔ́riilɛ̃. \p \v 30 Kɑpi Yeesu ḿ mɑɑ rɛ u ɑníri héesilɛ nnyɑ kuu mmú pi rihɑɑ. \s1 Yeesu uni nɛ upiwɑ̃ \r (Mɑtiyee 12:46-50; Luki 8:19-21) \p \v 31 Yeesu uni nɛ upiwɑ̃ ɑpi pɛɛ́ hɑpɔ, ɑpi kɛtɑhɑi nyɛrɛ, ɑpi usoi tumpɔ rɛ pikɛ́ u séemɛ. \v 32 Aí nɛ sɑ́ pisoi kulúi pin Yeesu kɑ́lɑɑlɛ̃. Api pɛɛ u mɑɑ rɛ: A nyɛrɛ nkɛ̃́, upɔ́ni nɛ pipɔ́wɑ̃́ yɛ pɔ́ wɛ́ɛ́si. \v 33 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Wóo unɛ́ni? Píye pɛɛ pinɛ́wɑ̃́? \v 34 Uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ pisoi pɛɛ nní u n kɑ́lɑɑlɛ̃ wérii uu rɛ: Unɛ́ni nɛ pinɛ́wɑ̃́ yɛ mpí. \v 35 Úye un Uléécɑɑ mɛlɑ n wɑi, uyɛɛ unɛ́wɑ̃́ nɛ́ɛ unɛ́yɛ́i nɛ́ɛ unɛ́ni. \c 4 \s1 Ulukɑɑ kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 13:1-9; Luki 8:4-8) \p \v 1 Kɛ Yeesu uu icélɑɑ Kɑlilee kupiyɛ ritimɛ-i n kpɑ́lɛ̃, pisoi kulúi ɑpi u kɑ́lisi ɑi tɔ́su uu mɛsɛ hɑ kúninɔi kɛcɑ́ɑ́ tonɛ. Míni kɛcɑ́ɑ́ kɛ kúninɔi kpɛ̃ ɑku tɔ́silɛ̃, pisoi pin mɛritimɛ nyɛnu. \v 2 Sinyɑ́rũ kuú nɛ icélɑɑ mɛyɑ̃ pi céesi. Uu icélɑɑ iyɛ̃ kɛ́mɛɛ pi mɑɑ rɛ: \v 3 Ani kutu ricɔ ɑni kóm! Utisi unyinɛ yɛɛ ilukɛpuri pifómɛ leemɛ. \v 4 Kuu n fóm, ilukɛpuri icɔ ii ricéetimɛ-i lólu, sinúipi ɑsi i le. \v 5 Icɔ ii kɛpɑrɛ kɛcɑ́ɑ́ kei kɛ ntɑɑi ńn m piyɛ lólu. Kɛ kɛtẽ ɑ́kɛ n címú nnyɑ, ipuri iyɛ̃ ii mɛsɛ nɛ mɛsɛ lɛlu. \v 6 Ntuŋɛ nn tɑpu. Kɛ iníŋí íi m pɑpisi nnyɑ, mɛlɛi ɑmɛ kóósi. \v 7 Icɔ ii sinípɛleépi kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ lóipɔ. Sinípɛleépi sɛ̃ ɑsi mɛlɛi hilɑ, ɑ́mɛ pɛɛ ɑpipi torɛsi. \v 8 Amɑ́ ipuri icɔ ii kɛtẽ sɔnɛ nɛ sɑ́, ii lɛlu ii pɑpisi ii kɔ ɑpipi torɛsi, iwéhe icɔ ɑfɛɛtɑɑni, icɔ kuwóó nɛ kɛfi, icɔ pílɛ. \v 9 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Úye un ukómɛ ukɛ́ kṍ. \s1 Yo nnyɑ kɛ Yeesu uú nɛ sinyɑ́rũ céési? \r (Mɑtiyee 13:10-17; Luki 8:9-10) \p \v 10 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ iyɑɑ n léepɔ, pɛpɛɛ nɛ u n kɔ́lɛ̃ nɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ ɑpi u pisɛ rɛ ukɛ́ sinyɑ́rũ sɛ̃ ɑsei pi símisi. \v 11 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi pɛsɛ rɛ: Nɔ̃́ nɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi nsímɛ́ mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ picére mɑsilɛ, ɑmɑ́ picɔ yɛ ḿpɑ́ yo kómɛilɛ yɑrɛ sinyɑ́rũ. \q1 \v 12 Pi yɛ n wiilɛnlɛ, ɑmɑ́ ɑ́pi kɔ pɛɛ nyɑ́ni. \q1 Pi yɛ kutu n cɔlɛnlɛ, ɑmɑ́ ɑ́pi kɔ pɛɛ kómɛi. \q1 Lɛlɛɛ rɛ ɑ́pi yɛ ŋmurɛi pikɛ́ piisoi consɛ, \q1 Uléécɑɑ ukɛ́ piɑkópɛ pi sɑ́rɛi. \s1 Yeesu yɛ ulukɑɑ kɛnyɑ́rũ ɑsei lesɛ uu símisi \r (Mɑtiyee 13:18-23; Luki 8:11-15) \p \v 13 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Áni kɛnyɑ́rũ kɛ̃ kõo? Nɔnsɑ́ kɛ n kõ, íye kɑni yɛ́ pɛɛ́ nɛ sitɔ́rɔɔ nsí nnɛ́í kṍ mɑ́? \v 14 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ kɛnyɑ́rũ kɛ̃ ɑsei pi lesɛ rɛ: Li nkpɑ́ni yɑrɛ nléécɑɑsimɛ́ kɛ utisi uyɛ̃ uu fóm. \v 15 Pisoi picɔ isoi yɛ ricéetimɛ tɛ̃ mɛcɔ welɛ. Pin nléécɑɑsimɛ́ n kõ, Setɑni uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ nléécɑɑsimɛ́ kɑpi pikɛmɛɛ n fṍ kpóupɔ. \v 16 Kɛpɑrɛtẽ kɛɛ we yɑrɛ pɛpɛɛ nléécɑɑsimɛ́ n kṍ ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ piɑkiŋ kɛ́mɛɛ n yɔ́su nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ. \v 17 Amɑ́ ɑ́pi yɛ tíyɛsɛ nkɛ́ pikɛmɛɛ iníŋí wɑ. Ńn yɛ pikɛmɛɛ nɑ́ŋɑi. Ncɔ́ŋ ń-ye nɛ́ɛ íwɛ íye in n kɑ nléécɑɑsimɛ́ nnyɑ, nfɑtɛnɛ nń nɛ pi kpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ. \v 18 Pisoi picɔ yɛ we yɑrɛ kɛtẽ kɛɛ sinípɛleépi m mɑ́. Pi yɛ nléécɑɑsimɛ́ kónlɛ, \v 19 ɑmɑ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ likɔ́ nfɑsimɛ́ nɛ lílɑlɑ lɛɛ rɔ́ n kírɑɑsɛntɛ nɛ mɛmɑ́ ɑi nléécɑɑsimɛ́ hílɑ, ńn yɛ pɛɛ kɛrɔ́mɛɛ líkɑ yoriyɛ. \v 20 Pisoi picɔ pin we yɑrɛ kɛtẽ sɔnɛ. Pi yɛ nléécɑɑsimɛ́ kónlɛ ɑpi n yɔ́su nn pikɛmɛɛ pelu nn linyinɛ yoriyɛ. Nléécɑɑsimɛ́ nn picɔ kɛ́mɛɛ nkɑ́ripi wɑi, nn picɔ kɛ́mɛɛ nɛ kumúŋɛ́ wɑi, nn picɔ kɛ́mɛɛ mɛyɑ̃́ wɑi. \s1 Kɛ́firɑ́ɑ kɛnyɑ́rũ \r (Luki 8:16-18) \p \v 21 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ pi pisɛ rɛ: Unyinɛ yɛɛ kɛ́firɑ́ɑ risɛ́lɛ uu kucɑ́ri kɛ kipi nɛ́ɛ uu ukɛfinɛ mɛtene kɛ pésu mɑ́? Nɛ́ntɛ kɛlõ cɑ́cɑ́ kɑpi yɛ kɛ ritɔsi ɑkɛ pɛɛ ḿpɑ́ úye n kpɑ̃́iilɛ̃? \v 22 Lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ pɛɛ m pékɑɑlɛ̃ ɑi kúyɛnɛ wɑi, lɛ̃ kɛ ḿpɑ́ úye úu pɛɛ kúyɛnɛ ń we ɑi mɛtɛ́í kɛ́mɛɛ léeri. \v 23 Úye un ukómɛ ukɛ́ kṍ. \v 24 Yeesu uu pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ nɛ lɛ̃ nnɛ́í kɑni n kómɛi. Kulũ kpɛ̃ kɑni yɛ nɛ ḿ musí kɛ Uléécɑɑ uú nɛ nɔ́ músunɛ. Ticuruu u yɛ́ kusɑ́ nɔ́ rikpɑ́. \v 25 Likumúŋɛ́ rɛ uyɛɛ m mɑ́ kɑpi yɛ pípɑ rikpɑ́ ɑmɑ́ úye unsɑ́ m mɑ́, ḿpɑ́ nkɑ́ripi ń-ye kuu mɑ́, pi n yɔ́sunɛ. \s1 Ilukɛpuri yɛɛ nɛ iricuruu n lɛ kɛnyɑ́rũ \p \v 26 Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ usoi unyinɛ yɛɛ ilukɛpuri ukɛcɑrɛ-i n fṍ. \v 27 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ḿpɑ́ un kɛsinɛ nɛ́ɛ kɛtúŋɛ́ n lɔni nɛ́ɛ un n nyɑ́ni, ilukɛpuri yɛ lɛlulɛ in pelu úu nyu lɛlɛɛ i m peisɛ. \v 28 Kɛtẽ ticuruu kɛɛ ilukɛ peisɛ. Kuhɛ́rɛ kpɛɛ yɛ mɛfoí pi, lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ ripipi ɑri tórɛsi, ɑri mɛtɔ́rɔɔ pelu. \v 29 Tin m pi, usoi uu ritɛ́hɛ múlú. Kúkpɑɑ kpɛɛ lɛ̃ tu. \s1 Mpuri yukɛ-yukɛ nnyinɛ kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 13:31-32, 34; Luki 13:18-19) \p \v 30 Yo kɑri yɛ́ kɔ nɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi múŋɛisɛnɛ? Kɛnyɑ́rũ kɛ́ye kɑri yɛ́ nɛ linsímɛ́ wɑ mɑ́? \v 31 Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ we yɑrɛ mpuri yukɛ-yukɛ nnyinɛ. Kɛlukɑɑ-i, mmɛ mɛɛ yɛ kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ ipuri kɛcɔpɛ nsíńsɑ́. \v 32 Amɑ́ mɛlukɑɑ-mɑɑ́, n yɛ lɛlɛ nn pɑpisi nn wɑi kuléé kpɛɛ kɛcɑrɛ-i ɑcɔ mpiyɛ n fe. Nkuléé yɛɛ ilésɛ kɛcirɛ wɑlɛ, sinúipi ɑsi ikɛcɑ́ɑ́ ɑyɑ́mɛ́ wɑpisi. \p \v 33 Sinyɑ́rũ nsí sicɔ kɛ Yeesu uu yɛ nɛ ḿpɑ́ úye céesi. Pɛpɛɛ kutu u n cɔ́lɛ̃ mɛkomɛ kuu yɛ ripɑí uú nɛ céési. \v 34 Úu yɛ píkɑi símisi kúu kɛnyɑ́rũ n wɑ, ɑmɑ́ lin u nɛ upipirɛtiki ŋmɑnɛ rin-yɑ́, ḿpɑ́ yo ɑsei kuu yɛ pi lesɛ. \s1 Yeesu yɛ mɛyɔ píimɑ mɛnyinɛ risɛ́ɛ́sɛ \r (Mɑtiyee 8:23-27; Luki 8:22-25) \p \v 35 Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ cirɛ nnyɔ́ɔ́, Yeesu uu upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Tɔkɛ́ míni kuwɛ́lɛ́ kucɔ-mɛ̃ hɑ. \v 36 Api risoiwuí yɑ́, upipirɛtiki ɑpi kúninɔi kpɛ-i kuú pɛɛ n tṹ nɛ n tɛ́ŋ́lɛ̃. Áninɔi ɑcɔ ɑn kɔ pikɛyúrí we. \v 37 Kei kɛ mɛyɔ píimɑ mɛnyinɛ ɑmɛ pipépɛ kori ɑ́niwɑlɛ́ ɑɑ kúninɔi-i n lééripɔ míni ɑmɛ pɛɛ ku n yipu. \v 38 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, Yeesu un kúninɔi kɛ́mɛɛ kɛpirɛ-pɔ we, un lɔni, tíyu tin tíyulɑɑ kɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑlɛ̃. Upipirɛtiki ɑpi pɛɛ u yóŋsɛ ɑpi u mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, pɔ sɛ́ɛ́lɛnlɛ tɔkɛ́ kpii? \v 39 Yeesu uu yɑ́kɑ-yɑkɑ uu kuyɔ cɛ́si uu míni mɑɑ rɛ: Sɛ́ɛ́, ɑ niŋɛsi. Kuyɔ ɑku kéu ɑi níŋɛsi. \v 40 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ upipirɛtiki pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɛ iwɑmɛ ii nɔ́ wɑ? Nɔn nɛ nfɑtɛnɛ mɑ́ɑ? \v 41 Amɑ́ ɑi iwɑmɛ píimɑ pi wɑi ɑpí m mɑ́ikɛɛnɛ rɛ: Usoi úye kɛcirɛ yɛ nkó kɑí nɛ kuyɔ nɛ míni ripɛ́nɛ lin u pɑkɑrɛlɛ̃? \c 5 \s1 Yeesu yɛ unírihélɑɑ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 8:28-34; Luki 8:26-39) \p \v 1 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ɑpi Kɑlilee kupiyɛ tɛ́ŋ́ ɑpi Kerɑsɑɑ kɛtẽ loni. \v 2 Kɛ Yeesu uu kúninɔi-i rincúlɑmɛ, uú nɛ usoi unyinɛ yɛɛ ɑkpíí-mɛ̃ n léeri sɑ́nɛ. Kunírilɑ̃ kunyinɛ kpɛɛ yɛ utisi uyɛ̃ m pɛkɛsi. \v 3 Akpíí-i kuu yɛ n sói. Usoi uyɛ̃ úu kupɑhɑɑ we. Ḿpɑ́ ɑkpɑnii, ɑ́pi yɛ fe pikɛ́ u pɑɑsi. \v 4 Mɛpehẽ kulúi kɑpi yɛ uɑnɑ nɛ nweni hɔpi ɑpi uɑnipɛ nɛ ɑkpɑnii pɑɑsi, ɑmɑ́ u yɛ ipehe iyɛ̃ nnɛ́í túúnlɛ. Úkɑ nnɑŋɛ ńn pɛɛ tulɑɑlɛ̃ nkɛ́ nɛ utisi uyɛ̃ tĩ. \v 5 Kɛtúŋɛ́ nɛ kɛsinɛ kuu yɛ ɑkpíí-i nɛ ɑkúú kɛcɑ́ɑ́ n kɔɔnii un pupukɛɛ, un umɛcirɛ itói wɑi nɛ ɑpɑrɛ. \v 6 Uu Yeesu kɛtɑɑ-pɔ yɛnu uu pɛɛ wurupɔ uú hɑ ukɛyu-i wúlɑ \v 7 uu pupɛi rɛ: Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ n tṹ Kɛpipi Yeesu, tɔ́ nɛ mpɔ̃́ nɛ ń-ye? Nɛ nɛ pɔ́ ténilɛ, nɛ Uléécɑɑ rinyiri, kɑpɛ íwɛ nɛ́ wɑ. \v 8 Yeesu yɛ kunírilɑ̃ kpɛ̃ tinɔ́ɔ hɛ rɛ kukɛ́ utisi uyɛ̃ kɛ́mɛɛ le. Lɛ̃ nnyɑ kɑku lɛ̃ mɑ́ikɛɛ. \v 9 Yeesu uu kɔ ku pisɛ rɛ: Íye kɑpi yɛ pɔ́ sée? Aku rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Pi yɛ nɛ́ sée rɛ kulúi, likumúŋɛ́ rɛ tɔ kulúi welɛ. \v 10 Akú nɛ Yeesu téni rɛ úu kɑpɛ ɑ lɑkɑsɛ ɑkɛ́ kuyu kɛtɔ rilɔ́ɔ́. \p \v 11 Kúfɔŋlee píimɑ kunyinɛ yɛ pɛɛ kei rikúuésɑɑ-i túkurilɛ. \v 12 Aníri ɑɑ pɛɛ́ nɛ Yeesu téni rɛ: A ncée rɔ́ hɛ tɔkɛ́ ɑ́fɔŋ nnyɛ́ lõ. \v 13 Yeesu uu ncée hɛ. Aníri ɑɑ utisi uyɛ-i léeri ɑɑ ɑ́fɔŋ loni. Kúfɔŋlee kpɛɛ tu yɑrɛ ɑ́fɔŋ ɑ́kotokú ɑtɛ́ (2.000). Áfɔŋ nyɛ̃ nnɛ́í ɑɑ wuru ɑɑ́ nɛ rikúú cɛ́pi ɑɑ́ hɑ nɛ mínimɑɑ-i kpúupɔ. \v 14 Pisoi pɛɛ pɛɛ ɑ n séni ɑpi wuru ɑpí hɑ nɛ nsímɛ́ kuyu nɛ siyupi kɔ́ɔ́nú. Pisoi ɑpi sĩ́ pikɛ́ lɛlɛɛ n wɑ yɛ̃. \v 15 Api Yeesu-i sĩ́ ɑpi utisi uyɛɛ pɛɛ ɑníri kulúi n héesi yɛnu un tũ nɛ ukɛyu cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ un kɔ lɑpɑɑlɛ̃ ńsɔnɛ, ɑi iwɑmɛ pi wɑi. \v 16 Pɛ̃ nnɛ́í inipɛɛ-i kɑi lɛ̃ n wɑpisi ɑpi lɛ̃ kɛ ɑníri ɑɑ́ nɛ utisi uyɛ-i ń le kɛɛnkɛɛ nɛ lɛ̃ kɑi ɑ́fɔŋ n wɑ. \v 17 Api pɛɛ Yeesu suúlusɛ rɛ ukɛ́ pikɛteni-i le. \v 18 Kɛ Yeesu uu kúninɔi-i n loni, utisi uyɛ̃ uu u suúlusɛ rɛ u yɛ́ u ritiki. \v 19 Yeesu úu ncée u hɛ, ɑmɑ́ u rinɔ́ɔ u hɛ rɛ: A kui ɑɑ pipɔ́kɔ́ lɛɛpɔ. Aɑ lɛ̃ kɛ Upíimɑ uu íwɛ pɔ́ n tẽ́ uu pɔ́ wɑi pi kɛɛnkɛɛ. \v 20 Utisi uu mɛsei pɛlɛ uú hɑ nɛ nsímɛ́ mmɛ̃ kɔ́ɔ́nú kuwɛ́lɛ́ kpɛ-mɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Ayu Kɛfi kɛtẽ. Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ yɛ n kṍ, nnɔ́ɔ kɑi yɛ pi yi. \s1 Yeesu yɛ Yɑirusi ukpére yukusɛ uu kɔ unɔ́si unyinɛ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 9:18-26; Luki 8:40-56) \p \v 21 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uú nɛ kúninɔi míni ritimɛ ricɔ tɛ́ŋ́. Pisoi kulúi ɑpi kɔ kei lɛ̃ u n kɑ́lɑɑlɛ̃. \v 22 Kei kɛ Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee uwɛ́ɛ́sɛ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yɑirusi uu Yeesu yɛ̃ uu uɑnɑ mɛtene wulɑ. \v 23 Uú nɛ Yeesu mɛyɑ́nsei téni, uu rɛ: Kɛnɛ́kpérepi yɛ kɛkpɔ tulɛ, ɑ kɑm, ɑɑ ɑnípɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑ likɛ́ kɛ yoriyɛ ɑ́kɛ kɑpɛ kpu. \v 24 Yeesu uú nɛ nsẽ́ u pɛ́nɛ. Pisoi kulúi pin u nyikii pin nɛ u tikilɛ̃. \p \v 25 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, unɔ́si unyinɛ kɛ mɛ́nyɛ ɑmɛ n foho hɑ́i iŋmɛ̃ kɛfi nɛ itɛ́-mɛ un kei we. \v 26 Pipɔisɛ mɛyɑ̃ kuu rikɑ ɑi u pelu, usiwóó nnɛ́í ɑsi kɔ itói iyɛ-i tɛnɛ, úu kɔ pɛɛ peí. Amɑ́ itói in nɑ́kíísɛlɛ̃. \v 27 Kuu nní Yeesu nsímɛ́ n kómɑɑlɛ̃, uu pɛɛ riwúí tɛ-i lompɔ uu kɛpirɛ-mɛ̃ Yeesu ilũ cɑ. \v 28 Likumúŋɛ́ rɛ u ukɛfɑ-i pisímɛ́ mɑsí rɛ: Ḿpɑ́ Yeesu ilũ ŋmɑnɛ kɑm fe ɑḿ cɑ, nɛ́ peí. \v 29 Kuu lɛ̃ tińcɑ, mɛ́nyɛ mɛɛ pɛɛ n foho ɑmɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ nyɛrɛ, uu pélu. \v 30 Yeesu uu cérupɔ rɛ unnɑŋɛ yɛ pikɛi yisilɛ. Uu riwúí tɛ̃ kɛcɔpɛ pɑnsɛ uu pisɛ rɛ: Wóo inɛ́lũ ticɑ? \v 31 Upipirɛtiki ɑpi rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Pɔ nyɑ́nilɛ rɛ pisoi yɛ pɔ́ nyíkiilɛ̃, ɑɑ kɔ pɛɛ́ m písɛi rɛ wóo pɔ́ ricɑɑ? \v 32 Yeesu uu uilúkɛ́ pɑí ukɛ́ uyɛɛ u rińcɑ yɛ̃. \v 33 Unɔ́si uyɛ̃ uu pitɛ́rii kɑ́pɑ́ɑ́ nɛ iwɑmɛ mɛpehẽ. U lɛlɛɛ n wɑ nyulɛ. Uu lɛ̃ nnyɑ Yeesu ɑnɑ mɛtene wulɑ uu ɑsei nnɛ́í u símisi. \v 34 Amɑ́ Yeesu pɔ́ɔ u mɑɑ rɛ: Unɛ́kpére, mpɔ́fɑtɛnɛ yɛ pɔ́ yóriyɛlɛ. A n ŋme nɛ nkíŋniŋɛ ipɔ́tói ikɛ́ tɛnɛ. \p \v 35 Úu kɑhɑnɛ nkpɑ́ni nsímɛ́ n tɛnɛ kɛ pisoi pɛɛ Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee uwɛ́ɛ́sɛ uyɛ̃ kɛyɔ-i n léeri ɑpí mɑɑ rɛ: Kɛpɔ́wɑ̃́ yɛ nkpɔ mɑsilɛ. Yo nnyɑ kɑɑ nkpɑ́ni Ucélɑɑ mɛ́woo cɔ́ŋlɛ̃? \v 36 Amɑ́ Yeesu úu nkpɑ́ni piɑnɔɔ nyɛ̃ kutu ricɔ, uu kuyómɛyɑ́hɑɑlee uwɛ́ɛ́sɛ mɑɑ rɛ: Kɛpɔ́wuu ɑ́kɛ kɑpɛ tɔ, mpɔ́kɔ́ yɛɛ rɛ ɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 37 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, úu úkɑ ncée hɛ rɛ ukɛ́ u sɑrũ, insɑ́ Piyɛɛ nɛ Yɑkupu nɛ Yɑkupu uwɑ̃ Yohɑni. \v 38 Kɑpi kuyómɛyɑ́hɑɑlee uwɛ́ɛ́sɛ uyɛ̃ kɛyɔ n tuipɔ, iwɔ́ɔ kɛ Yeesu uu kṍ. Pisoi yɛ pɛɛ ikpɔtu wɔ́riilɛ pin pupukɛɛ. \v 39 Uu lompɔ uu pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni iwɔ́ɔ likirɛlɛ̃ nɔn kɔ téni? Kɛkpérepi kɛ̃ ɑ́kɛ kpu ɑmɑ́ kɛ lɔnilɛ. \v 40 Api pɛɛ Yeesu n sɛ́nnyi. Yeesu uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ pi lesɛri. U nɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ usɑɑ nɛ kɛuni nɛ upipirɛtiki pitɑɑni pɛ̃ kuú pɛɛ n tɛ́si ɑpi kei kɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ ɑkɛ́ ń we lompɔ. \v 41 Uu kɛwɑ̃́ kunipɛ tini uu kɛ mɑɑ rɛ: Tɑlitɑ kum, li ɑsei rɛ kɛkpérepi, ɑ yisi, nɛ́ɛ rinɔ́ɔ pɔ́ hɛ. \p \v 42 Kɛkpérepi ɑkɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ yisi ɑkɛ nsẽ́ kɑ́pɑ́ɑ́. Aŋmɛ̃ kɛfi nɛ ɑtɛ́ kɑkɛ yɛ m mɑ́. Kɑpi mɛwɑi mɛ̃ lɛ̃ n yɛ̃́, ɑi ḿpɑ́ úye nnɔ́ɔ yipu. \v 43 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ pi kúrúrúsɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ tíyɛsɛ unyinɛ ukɛ́ céri. Uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ pikɛ́ kɛkpérepi kɛ̃ ilukɛ hɛ. \c 6 \s1 Nɑsɑrɛti pikɔ́ ɑ́pi Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ \r (Mɑtiyee 13:53-58; Luki 4:16-30) \p \v 1 Kɛ Yeesu uu kɛlõ kɛ-i n yisi uu kuyu kpɛ-i kuu iwɑ̃́ n li kɛ́mɛɛ sĩ́, upipirɛtiki ɑpi u tiki. \v 2 Kɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ ɑkɛ n tu, uu Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i lompɔ uu pisoi n céési. Nsímɛ́ nn nnɔ́ɔ pisoi píimɑ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kutu u n cɔ́lɛ̃ yipu. Apí m písɛinɛ rɛ: Yei kɛ nní yɛ nnɛ́í ɑi mpíí u léenti mɑ́? Mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɛ́ye mpuri kɑi nkó nní hɛ mɑ́? Íye kuú nɛ mɛwɑisɑŋɑ mmɛ́ mpuri wɑpisi mɑ́? \v 3 In nɛ Mɑɑri kɛpipi usɛ́rɛ́ɛ? Nɛ́ntɛ upiwɑ̃ pɛɛ Yɑkupu nɛ Yosee nɛ Yuuti nɛ Simɔɔ? Ái upiyɛi pɛɛ nní kɛrɔ́cɔpɛ wee? Nní nnɛ́í ɑi pi tɑpisi ɑ́pi nɛ Yeesu kɛfɑ tɛnɛ. \v 4 Yeesu uu pɛɛ rinɔ́ɔ pi pɛsɛ rɛ: Antepu kuyu cirɛ-i kɑpi yɛ u lómiisɛ. Umpuri pikɔ́ nɛ upiyɔkɔ́ pɛɛ ɑ́pi yɛ u wɑisɛ. \v 5 Yeesu úu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ fe ukɛ́ mɛwɑisɑŋɑ piwɑi rikpɑ́, insɑ́ pitóikɔ́ pinyinɛ kɛcɑ́ɑ́ kuu ɑnípɛ rinlɑ́ɑ uu pi pɔisɛ. \v 6 Ai Yeesu pírí wɑi kɑ́pi nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ. \s1 Yeesu yɛ pitumɛ kɛfi nɛ pitɛ́ túmɛi \r (Mɑtiyee 10:5-15; Luki 9:1-6) \p Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu ɑyu ɑcɔ nyɛɛ nɛ kei n kɔ́lɛ̃ kɛ́mɛɛ sĩ́ uu ɑpisoi nléécɑɑsimɛ́ céési. \v 7 Uu pɛɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ séi uu pi tum pitɛ́ pitɛ́, uu ńnɑŋɛ pi hɛ rɛ pikɛ́ ɑníri n lɑkɑsɛ. \v 8 Uu rinɔ́ɔ pi hɛ rɛ: Áni kɑpɛ kunɑɑpi mɛmɑ́ɑ́ líkɑ rimúlú yɑrɛ ilukɛ nɛ́ɛ kulɔ́ɔ nɛ́ɛ kɛwóó rɛ ncée kɑni nɛ sĩ. \v 9 Amɑ́ uu rɛ: Ani ɑnɛ́ɛ́ri mɛtɑnɛ mɛsɛ mɛsɛ tɑ́nti, ɑmɑ́ ɑ́ni kɑpɛ sitúkɑnkɑ sitɛ́ sitɛ́ tɑ́nti. \p \v 10 Uu pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔn kɛ́yɔ kɛ́ye-i n topilɛ, ɑni kei n tũ hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑni kuyu kpɛ̃ n yisinɛ. \v 11 Pisoi pin yei kusɑ́nɛ piyɔ́ɔ́ nɔ́ n yɛ̀ nɛ́ɛ kutu kɑ́pi nɔ́ ricɔ, nɔn n tɔ́su, ɑni nɔ́ɑnɛ́nɑ nkoŋo péi. Likɛ́ pi nyísɛ rɛ pi Uléécɑɑ nsímɛ́ pipɑkɑrɛ yɛ̀. \v 12 Pipirɛtiki pɛ̃ ɑpi ncée pɔlɔ ɑpi pisoi nléécɑɑsimɛ́ n símisi pin tee rɛ pikɛ́ pimɛfinɛ consɛ. \v 13 Aníri mɛyɑ̃ kɑpi lɑ́kɑsɛ, ɑpi pitóikɔ́ mɛyɑ̃ kɛcɑ́ɑ́ mɛ́kpɔ kɔɔni itói ii tɛnɛntɛ. \s1 Yohɑni Úniwolɛ nkpɔ \r (Mɑtiyee 14:1-12; Luki 9:7-9) \p \v 14 Lɛ̃ kɑi wɑ Yeesu rinyiri ɑri ḿpɑ́ yei kɔ́ɔ́nú, uyɔ́ɔpi Erooti uú nɛ Yeesu nnɛ̃́ kóm. Pisoi ɑpi pɛɛ́ n símɑɑnkɛɛ rɛ: Yohɑni Úniwolɛ yɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ, lɛ̃ nnyɑ kuu nní ńnɑŋɛ mɑ́ un mɛwɑisɑŋɑ wɑpisi. \v 15 Picɔ pin mɑ́ikɛɛ rɛ Elii lo. Picɔ pɔ̃́ tɛ mɛkɛɛ ɑntepuyɛ kɛcɔpɛ usɛ unyinɛ lo. \v 16 Amɑ́ kɛ Erooti uu lɛ̃ n kṍ, uu rɛ: Yohɑni uyɛ̃ tiyu kɑm n tíyɛsɛ ɑpi tɔ́lu yɛɛ yisi. \p \v 17 Likumúŋɛ́ rɛ Erooti ricuruu yɛɛ rinɔ́ɔ hɛ ɑpi Yohɑni pɑɑsi ɑpi kukpɑniilee-i sɑ́pɔ. Ái líkɑ nnyɑ kɛ Erooti uu lɛ̃ wɑ. Erooti yɛ pɛɛ uumɑɑ Filipu unɔsi Erootiyɑti yɔsilɛ. \v 18 Kɑi lɛ̃ n wɑ, Yohɑni uu pɛɛ u mɑɑ rɛ ɑ́i nɛ risɑ́ rɛ ukɛ́ uumɑɑ unɔsi yɔsí. \v 19 Erootiyɑti uu lɛ̃ nnyɑ Yohɑni ukɛfɑ-i wɑi uu ncée wɛ́ɛ́si ukɛ́ nɛ u kpu. Amɑ́ úu fe. \v 20 Kɛ Erooti uú pɛɛ Yohɑni m pɑkɑrɛlɛ̃ un kɔ nyu rɛ u ɑsei tikilɛnlɛ, uisoi in kɔ kɛcirɛ we nnyɑ, Erooti úu yɛ pɛɛ Yohɑni kɛcɑ́ɑ́ kṍ, un unsímɛ́ kutu n cɔlɛ̃ n yɛ u ricɔ́ŋlɛ, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃ u kɔ pɛɛ mpikomɛ lɑlɛ. \v 21 Amɑ́ kɛyɑ́ɑ sɔnɛ ɑkɛ Erootiyɑti leeri. Kɛ Erooti uu ukɛmɑrɛyɑɑ ɑnyɑ̃́ n wɑi, uu lɛ̃ nnyɑ sɔ́ɔ́ni uu ukuyu pinɑŋɛ-nɑŋɛ nɛ pisɔ́ɔ́cɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Kɑlilee kɛtẽ pisoi kɛcirɛ sélei. \v 22 Kei kɛ Erootiyɑti ukpére uu kɛnyɑ́nkɑlɛ-i lompɔ uu yésu ɑi Erooti nɛ upisɑnɛ nnɛ́í lɑrisi. Uyɔ́ɔpi Erooti uu ukpére uyɛ̃ mɑɑ rɛ: A lɛlɛɛ ripɔ́ɔ pɔ́ ń we nɛ́ we, kɛ́ pɔ́ li hɛ. \v 23 Ai wɑi uú hɑ nɛ wééri rɛ: Pɔn yo nɛ́ n we, nɛ́ pɔ́ li hɛ, ḿpɑ́ in kɛnɛ́yɔ́ɔpitẽ kuwɛ́lɛ́, nɛ́ pɔ́ hɛ. \v 24 Kɛ ukpére uyɛ̃ uu kɛkɑ́lɛ-i n léepɔ, uú hɑ úni pisɛ rɛ: Yo kɑm yɛ́ pisɛ? Uyɛ̃ uu u pɛsɛ rɛ: A Yohɑni Úniwolɛ riyu pisɛ. \v 25 Uu mɛkɛɛkɛɛ uyɔ́ɔpi-mɛ̃ pɛlɛ uu u mɑɑ rɛ: Nɛ lɑ rɛ ɑ nfɑ́ɑni Yohɑni Úniwolɛ riyu kɛcɑ́ripi-i nɛ́ ritɔsi. \v 26 Uyɔ́ɔpi ripɔɔ ɑri cɑɑi, ɑmɑ́ uɑwééri nɛ pisɑ́nɛ isɛi nnyɑ, ɑ́i kúyulɛ we. \v 27 Uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ uumɛ́rɛ́ usɛ yukusɛ rɛ ukɛ́ nɛ Yohɑni riyu u kɑm. Umɛ́rɛ́ uú hɑ uriyu tɔlu kukpɑniilee-i. \v 28 Uu ríyu kɛ́pɛlɛntɛ kɛcɑ́ɑ́ tɔ́si uú hɑ ukpére uyɛ̃ ti múísɛ, ukpére pɔ́ɔ úni ri pɑ. \v 29 Kɛ Yohɑni pipirɛtiki ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑpí weri ɑpi u kpísi ɑpí hɑ kulɛsi. \s1 Yeesu yɛ pisoi ɑ́kotokú ɑnupũ (5.000) kpínii \r (Mɑtiyee 14:13-21; Luki 9:10-17; Yohɑni 6:1-14) \p \v 30 Yeesu pitumɛ ɑpi Yeesu kɛyúrí cɑ́pinɛ, ɑpi lɛ̃ nɛ lɛ̃ kɑpi n wɑpisi nɛ lɛ̃ kɑpi pisoi n céesi u kɛɛnkɛɛ. \v 31 Pisoi pɛɛ Yeesu-i n sɔ́nɑɑpɔ nɛ pɛpɛɛ ukɛmɛɛ n léeri yɛ kulúi tɔsilɛ. U nɛ upipirɛtiki ɑ́pi yɛ pɛɛ nkpɑ́ni kɛ́yu yɛ̃ pikɛ́ ilukɛ li. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Yeesu uu pipirɛtiki mɑɑ rɛ: Tɔkɛ́ iyɑɑ le, kei kɛ pisoi ɑ́pi ń we ɑní hɑ nkɑ́ripi wéntɛ. \v 32 Api kúninɔi loni pikɛ́ kei kɛ úkɑ úu ń we hɑ. \v 33 Pisoi mɛyɑ̃ ɑpi pimɛtɔ́ŋɛ́ yɛ́nu ɑpi kɔ pi ceru. Ayu nyɛɛ nɛ pi n kɔ́lɛ̃ nnɛ́í pisoi ɑpi ntóó wɑi ɑpi kei kɑpi n sĩ́ pi fɔ́su. \p \v 34 Kɛ Yeesu uu kúninɔi-i n léemɛ, uu pisoi kulúi yɛnu ɑi íwɛ u wɑi rɛ pi pɛɛ we yɑrɛ isɛɛ yɛɛ íi usẽ́ m mɑ́ nnyɑ. Uu mɛsɛ picélɑɑ pi loni ɑi nɑ́ŋɑi hɑ́i. \v 35 Kɛ ituŋɛ ii n tɛnɛ, upipirɛtiki ɑpí nɛ u kɔ ɑpi uu mɑɑ rɛ: Líkɑ ɑ́i kɛlõ nkɛ́-i we. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ituŋɛ yɛ kɔ tɛnɛlɛ. \v 36 A pi mɑɑ rɛ pikɛ́ hɑ siyupi nɛ ɑyu nyɛɛ nɛ rɔ́ n kɔ́lɛ̃ kɛ́mɛɛ lilukɛ-lukɛ lɛ́ɛ́ri. \v 37 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Ani nɔ́rinɛ́cúruu lilukɛ-lukɛ pi hɛ. Api u pisɛ rɛ: Tɔ nkpéni sínlɛ tɔkɛ́ nwóóweni mɛpipi pílɛ pílɛ mɛtɛ́ nɛ ɑkpɔ́nɔ́ lɔ ɑri pi pɑ pikɛ́ li nɛ́ɛ? \v 38 Yeesu uu pi pisɛ rɛ: Akpɔ́nɔ́ ɑlɛ́ kɑni mɑ́? Ani hɑ ripɑí. Api písɛinɛ ɑpi limɛmɑ́ɑ́ Yeesu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Akpɔ́nɔ́ ɑnupũ nɛ ikpíntomɛ́ itɛ́. \v 39 Uu pɛɛ rinɔ́ɔ pi hɛ rɛ pikɛ́ mɛyúi pɛ́ni kɛcɑ́ɑ́ ɑwúí ɑwúí pi tonsɛ \v 40 ɑpi ɑnɑ́i ɑnɑ́i túnti, ɑcɔ pisoi pílɛ pílɛ, ɑcɔ kuwóó kuwóó. \v 41 Uu ɑkpɔ́nɔ́ ɑnupũ nɛ ikpíntomɛ́ itɛ́ iyɛ̃ kpísi, uu kɛyómɛ weríí, uu ilukɛ iyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ. Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ ɑkpɔ́nɔ́ kpɔ́kɔrinɛ uu upipirɛtiki pɑ rɛ pikɛ́ pisoi hɔɔnɛ. Uu kɔ ikpíntomɛ́ itɛ́ iyɛ̃ pinnɛ́í hɔ́ɔ́nɛ. \v 42 Api pinnɛ́í le ɑpi lɛpu. \v 43 Upipirɛtiki ɑpi ɑkpɔ́nɔ́ nɛ ikpíntomɛ́ keri cɑ́pinɛntɛ ɑi ɑnɛ́rɛ kɛfi nɛ ɑtɛ́ yipu. \v 44 Pɛpɛɛ ilukɛ iyɛ̃ n li kɛ́mɛɛ pitisi yɛ lelɛ ɑ́kotokú ɑnupũ (5.000). \s1 Yeesu yɛ míni kɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ \r (Mɑtiyee 14:22-33; Yohɑni 6:15-21) \p \v 45 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ mɛsɛ nɛ mɛsɛ upipirɛtiki rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ kúninɔi lõ pikɛ́ hɑ rikóitimɛ ricɔ-pɔ u m mɛ̃́, Petisɑyitɑ kuyu kuwɛ́ɛ́-mɛ̃, uyɛ̃ ukɛ́ pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i pisoi n kúúnsɛ. \v 46 Kuu pisoi rin-yɑ́, uu riyɔ́pɛ tɑɑ́ ukɛ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. \v 47 Kɑi nnyɔ́ɔ́ ń wɑ, kúninɔi kun mínimɑɑ kɛcɔpɛ we. Yeesu pɔ́ɔn umɛcirɛ kɛtẽ mmɛ́ we. \v 48 Uu yɛ́nu rɛ kúninɔi pitíkíí yɛ íwɛ pi wɑilɛ, likumúŋɛ́ rɛ mɛ̃ kɑpi n sĩ́ kɛ kuyɔ píimɑ kunyinɛ ɑku pépuri. Tiweeki kumúŋɛ́, uu pikuwɛ́lɛ́-mɛ̃ n sɔ́nɛpɔ míni kɛcɑ́ɑ́, un lɑ ukɛ́ pi rifɑɑu. \v 49 Kɑpi u n yɛ̃́ un míni kɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ, ɑpi músu rɛ kɛ́pirii-pirii kɛnyinɛ yɛ kɛ, ɑpi pipupukɛɛ loni. \v 50 Pinnɛ́í pɛɛ mɛyíkíyiki u yɛ̃ ɑi pi túítúísɛ. Yeesu uu pɛɛ rinɔ́ɔ pi mɑɑ rɛ: Iwɑmɛ íi kɑpɛ nɔ́ wɑ, nɛ̃́ ŋmɑɑ lo. \v 51 Uu limɛmɑ́ɑ́ kúninɔi-i pi lɛɛpɔ, kuyɔ ɑku kéu. Ai pírí pi wɑi hɑ́i \v 52 likumúŋɛ́ rɛ piɑkiŋ ntɑkɛ nnyɑ, ɑ́pi pɛɛ ɑkpɔ́nɔ́ mɛwɑisɑŋɑ mɛ̃ kõ. \s1 Yeesu yɛ Kenesɑrɛti kɛtẽ kɛ́mɛɛ pitóikɔ́ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 14:34-36) \p \v 53 Mɛtɛ́ŋ́-mɑɑ́ ɑpi Kenesɑrɛti kɛtẽ tulu, ɑpi rikóitimɛ pikuninɔi kɑrii. \v 54 Kɑpi kúninɔi-i n léemɛ, pisoi ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ Yeesu ceru. \v 55 Api kɛtẽ kɛ̃ nnɛ́í kɔ́ɔ́nú, ɑpí yɛ pin n kõ tɛ u yei we, ɑpi kei nnɛ́í nɛ ɑsɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kɛ́mɛɛ pitóikɔ́ u n sɔ́nɑɑpɔ. \v 56 Pi yɛ kɛ́yɑɑ́lɑ-i pitóikɔ́ nɑ́ŋɑisɛlɛ siyupi nɛ ɑyu nɛ ɑwosoo nyɛ-i kuu n sɔ́nɛ ɑpí nɛ u n téni rɛ ukɛ́ tíyɛsɛ pitóikɔ́ pikɛ́ ḿpɑ́ ukɛtukɑnkɑ nnɔɔ ricɑ. U yɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ u rińcɑ pɔisɛntɛlɛ. \c 7 \s1 Pifɑrisi nɛ pikpurɛ inyɛkii kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 15:1-9) \p \v 1 *Pifɑrisi nɛ *isé picélɑɑ pinyinɛ pɛɛ *Yerusɑlɛm n léeri ɑpi Yeesu kɛwúípi wɑi. \v 2 Api upipirɛtiki pinyinɛ yɛnu pin ilukɛ le nɛ ɑnípɛ kpɛrinkpɛkɔɔ́, ɑ́pi piɑnipɛ nɑlɛ yɑrɛ kɑi piinyɛkii kɛ́mɛɛ m pisɛ. \v 3 Kɛ Pifɑrisi nɛ *Pisuifi picɔ nnɛ́í ɑpi mɛyɑ́nsei pikpurɛ inyɛkii m múílɛ̃ nnyɑ, pinsɑ́ ńsɔnɛ n nɑlɛ, ɑ́pi yɛ li. \v 4 Pin kɔ kuyɑ́ɑ n leemɛ, pi yɛ piinyɛkii mɛnɑlɛ mɛ̃ nɑlɛlɛ ɑpi kɛlenɛ le. Pi nɛ pimɛkpurɛwɑi mɛyɑ̃ yɑrɛ nní piheehɛɛrɛ nɛ sicɑ́ripi nɛ ɑpɔ́ri pihɛɛrɛ múílɛnlɛ. \v 5 Pifɑrisi nɛ isé picélɑɑ ɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɛ pipɔ́pirɛtiki ɑ́pi pirɔ́kpurɛ inyɛkii tikilɛ̃ pin nɛ ɑnípɛ kpɛrinkpɛkɔɔ́ ilukɛ le? \v 6 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi pɛsɛ rɛ: Asei kɛ *ɑntepu *Esɑyi uu mɛkɛɛ-mɛ nɔ́nnɛ́símɛ́ yɛ́mmɛ. Nɔ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi pikɔ́ lɛ yɑrɛ kɛ Esɑyi uu n wɔ́i rɛ Uléécɑɑ yɛ mɑɑ rɛ: \q1 Nnɔ́ɔ-i ŋmɑnɛ kɛ pisoi mpí ɑpi ríyu nɛ́ wɑisɛlɛ̃, ɑmɑ́ ɑ́pi pɛɛ pisifɑ-i nɛ nɛ́ kɔ́lɛ̃. \q1 \v 7 Piiyɑ́hɑɑ yɛ likpɑ́rɑ́kɔɔ́ lɛ. \q1 Pi rinyɑlɛ pin sisoipipi inyɛkii kpísi \q1 pin céési yɑrɛ inɛ́kɔ́ yɛ nyi. \p \v 8 Uléécɑɑ isé kɑni kɛpirɛ ritɔ ɑni sisoipipi inyɛkii m múílɛ̃. \p \v 9 Uú nɔŋ́ tɛ: Ani riŋmɔ́ɔ́pú ɑni Uléécɑɑ isé kɛpirɛ tɔ ɑní nɛ nɔ́inɛ́nyɛ́kii picélɑɑ kɛ́yu mɑhɑni. \v 10 Ticuruu *Moisi yɛ mɛkɛɛ-mɛ mɑɑ rɛ: A upɔ́sɑ́ɑ nɛ upɔ́ni ríyu wɑisɛ. Uu kɔ rɛ úye un usɑ́ɑ nɛ́ɛ úni ɑnɔ́ɔ n wɑ, li pisɛ rɛ pikɛ́ liute kpu. \v 11 Amɑ́ nɔ̃́ nɛ yɛ rɛ: Usoi un usɑ́ɑ nɛ́ɛ úni m mɑɑ rɛ: Lɛ̃ kuú pɛɛ́ ń lɑ ukɛ́ nɛ u lɛ̃́ Uléécɑɑ hɛlɛ, \v 12 ɑ́ni yɛ liute riyɑ́ ukɛ́ linyinɛ licɔ piwɑi usɑ́ɑ nɛ́ɛ úni rikpɑ́. \v 13 Mɛ́wee mɛ̃ yɛɛ tíyɛsɛlɛ ɑni Uléécɑɑ Nsímɛ́ cɔ́kɔi nɛ nɔ́inɛ́nyɛ́kii isé kɑni n yekeilɛ̃. Mɛwɑi mɛ̃ mɛcɔ kɑni n wɑpisi yɛ kɔ piyɛlɛ. \s1 Lɛlɛɛ yɛ usoi mɛ́kpɛrinkpɛ n wɑisɛ \r (Mɑtiyee 15:10-20) \p \v 14 Yeesu uu limɛmɑ́ɑ́ pisoi picɑ́pinɛ kpɑ́ uu rɛ: Ani nɔ́nnɛ́nɛ́í kutu nɛ́ ricɔ ɑni kóm. \v 15 Litɑhɑikɔ́ líkɑ ɑ́i we lɛɛ yɛ́ lin usoi kɛ́mɛɛ n lõ, ɑi Uléécɑɑ inipɛɛ-i mɛ́kpɛrinkpɛ u wɑisɛ, ɑmɑ́ lɛlɛɛ usoi kɛ́mɛɛ n léenti lɛɛ yɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i mɛ́kpɛrinkpɛ u wɑisɛ. [ \v 16 Úye un ukómɛ ukɛ́ kṍ.] \p \v 17 Kɛ Yeesu uu pisoi pɛ̃ kɛcɔpɛ n yisi, u nɛ upirɛtiki ɑpi kɛ́yɔ loni ɑpi kɛnyɑ́rũ kɛ̃ ɑsei u pisɛ. \v 18 Uu rinɔ́ɔ pi pɛsɛ rɛ: Nɔ̃́ ticuruu ɑ́ni kɔ mɛsɔhɔ mɑ́ɑ? Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni nyu rɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ usoi kɛ́mɛɛ n léeripɔ ɑ́i yɛ́ fe likɛ́ Uléécɑɑ inipɛɛ-i mɛ́kpɛrinkpɛ u wɑisɛɛ? \v 19 Likumúŋɛ́ rɛ ɑ́i urikiŋ kɛ́mɛɛ kɑi léeripɔ, ɑmɑ́ kuloi-i le, uu kɔ pɛɛ́ cukú. Yeesu mɛmɑɑ mɛɛ nyísɛlɛ̃ tɛ ilukɛ nnɛ́í yɛ kulukɛ welɛ. \v 20 Uu pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ lɛlɛɛ usoi kɛ́mɛɛ n léenti lɛɛ yɛ mɛ́kpɛrinkpɛ u wɑisɛ. \v 21 Liriyíkí rɛ usoi kɛfɑ-i kɛ simúŋɛ́ kópɛ nfɑsimɛ́ nɛ iwɑ́sɑ́ nɛ piyɑɑ nɛ pisoikõ \v 22 nɛ ucɔ unɔsi nɛ́ɛ ucɔ ulɑ kuwɑ́ncɔ piwɑi nɛ mɛmɑ́ nnɑ́ɑ́pí nɛ rikpɑ́kɑ́rɑ́ nɛ piyɑɑlukɛ nɛ nturi nɛ inípɛɛ cɑɑ-cɑɑ nɛ picɔ ɑlɛ̃ nɛ rikɔ́kɔri nɛ píyuwɛ́lɑɑ ɑi léenti. \v 23 Nní nnɛ́í, usoi kɛfɑ-i kɛ nní nnɛ́í ɑi léenti, lɛlɛɛ yɛ kɔ mɛ́kpɛrinkpɛ u wɑisɛ. \s1 Kɑnɑɑ kuyu unɔsi unyinɛ nfɑtɛnɛ \r (Mɑtiyee 15:21-28) \p \v 24 Kɛ Yeesu uu kei n yisi, uu Tiiri kuyu kuwɛ́lɛ́-mɛ̃ sĩ. Uu kɛ́yɔ kɛnyinɛ-i tonɛ. Úu lɑ unyinɛ ukɛ́ u yɛ̃. Amɑ́ ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, úu fe ukɛ́ umɛcirɛ pesí. \v 25 Unɔ́si unyinɛ kɛwɑ̃ kɛɛ kuníri n héesi uu kóm pin Yeesu nsímɛ́ wɑi. Uu pɛɛ́ hɑ Yeesu kɛyu-i wúlɑ. \v 26 Unɔ́si uyɛɛ usɑ́nɛ lɛ, úu *Usuifi. Sirii kɛteni-i kɑpi u mɑri. U Fenisii ukɔ́ lɛ. Uú nɛ Yeesu téni rɛ ukɛ́ uukpére kuníri lɑkɑsɛ. \v 27 Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Ái nyɑḿ tɛ pikɛ́ siwɑ̃́ ilukɛ kpísi pikɛ́ sipɔpipi risɑ́. \v 28 Unɔ́si uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Mɛsei yɛ mɛ Sɑ́ɑ, ɑmɑ́ siwɑ̃́ sin pilukɛ m mɑsí, sipɔpipi yɛɛ lɛ̃ kɛ siwɑ̃́ ɑsi kɛteni-i m póroisɛ hínɛilɛ ɑsi le. \v 29 Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Tipɔ́nɔ́ɔ ntí nnyɑ, ɑ n ŋme, kuníri yɛ upɔ́kpére kɛ́mɛɛ léepɔlɛ. \v 30 Kuu kɛ́yɔ n kúi, uu kɛwɑ̃́ lɛɛpɔ kɛn nɛ kɛripɔɔ finu, kuníri kun tɔ́mpɔ. \s1 Yeesu yɛ utusuí yɛɛ úu ńsɔnɛ n símisi pɔisɛ \p \v 31 Yeesu uu limɛmɑ́ɑ́ Tiiri kɛtẽ yisi uu Sitɔɔ kuyu cɔpu, uu kuwɛ́lɛ́ kpɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Ayu Kɛfi kɛtẽ-mɛ̃ wɑlɑ́ uu Kɑlilee kupiyɛ-mɛ̃ pɛlɛ. \v 32 Api pɛɛ́ nɛ utusuí yɛɛ úu nsímɛ́ n fe ńsɔnɛ Yeesu weri. Apí nɛ u téni rɛ ukɛ́ ɑnípɛ ukɛcɑ́ɑ́ rilɑɑ. \v 33 Yeesu uú nɛ iyɑɑ u lelu, uú nɛ pisoi kɛtɑɑ wɑi uu usinipɛpi ɑtu-i u tɑmpɔ uu rilémpi kɛcɑ́ɑ́ mɛtɑ u tɛŋ́. \v 34 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ nfɑ́ɑ tɔ́ɔ́ri uu rɛ: Efɑɑtɑ, liɑsei rɛ: A tɑ́pilɛ. \v 35 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ uɑtu ɑɑ tɑ́pilɛ, tilémpi ɑri fénnɛ, uu nsímɛ́ loni ńsɔnɛ. \v 36 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ rinɔ́ɔ pi hɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ tíyɛsɛ unyinɛ ukɛ́ kṍ. Amɑ́ ḿpɑ́ Yeesu mɛmɑlɛ mɛ́ye kɛ pɛ̃ ɑpi nsímɛ́ piyóó ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃. \v 37 Pírí píimɑ kɑi mɛyɑ́nsei pi wɑ ɑpí m mɑ́ikɛɛ rɛ: Lɛ̃ nnɛ́í kuu n wɑ, ɑsɑɑ lo, ḿpɑ́ pitusuí, u yɛ pi komɛisɛlɛ, uu pɛ̃ ɑlempi nyɛɛ m pɑhɑɑlɛ̃ símɑɑsɛ. \c 8 \s1 Yeesu yɛ pisoi ɑ́kotokú ɑnɑ (4.000) kpínii \r (Mɑtiyee 15:32-39) \p \v 1 Pisoi kulúi ɑpi kɔ kumúŋɛ́ kpɛ-i picɑ́pinɛ kpɑ́ ńsɔnɛ ɑ́pi kɔ líkɑ mɑ́ pikɛ́ li. Yeesu uu upipirɛtiki séi uu pi mɑɑ rɛ: \v 2 Pisoi mpí icɔ yɛ íwɛ nɛ́ welɛ. Siyɑ́ɑ sitɑɑni yɛ nsí kɑpi nɛ́ tíkilɛ̃ ɑ́pi kɔ líkɑ mɑ́ pikɛ́ li. \v 3 Pimɛyɑ̃ yɛ kɛtɑɑ leerilɛ. Lɛ̃ nnyɑ, nɛn nkpéni nɛ nkṹ mmú pi m mɑɑ rɛ pikɛ́ kúi, pi yɛ́ hɑ nsẽ́ pɔɔnɛ. \v 4 Kei kɛ upipirɛtiki ɑpi rinɔ́ɔ u yɔsí rɛ: Yei kɑri yɛ́ pisoi píimɑ mpí nnɛ́í ilukɛ yɛ̃ kɛlõ kóimɑ nkɛ́-i? \v 5 Yeesu uu pi pisɛ rɛ: Akpɔ́nɔ́ ɑlɛ́ kɑni mɑ́? Api rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Asɛɛi. \v 6 Uu limɛmɑ́ɑ́ pisoi pɛ̃ tinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ kɛteni-i tonɛ, uu ɑkpɔ́nɔ́ ɑsɛɛi nyɛ̃ yɔ́su, uu ɑkɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ uu pɛɛ ɑ kpɔ́kɔrinɛ uu upipirɛtiki ɑ pɑ pikɛ́ hɔ́ɔ́nɛntɛ, ɑpi pisoi ɑ hɔɔnɛ. \v 7 Pi kɔ pɛɛ ikpíntomɛ́ inyinɛ mɑ́lɛ. Yeesu uu kɔ iyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ uu rɛ pikɛ́ kɔ iyɛ̃ hɔɔnɛ. \v 8 Api le ɑpi lɛpu, ɑpi ilukɛ pɔɔnɛ-pɔɔnɛ kɔ́ɔ́i ɑnɛ́rɛ ɑsɛɛi. \v 9 Pisoi pɛɛ tu yɑrɛ ɑ́kotokú ɑnɑ (4.000). Kɑpi ḿ mɑsí, Yeesu uu pɛɛ rɛ pikɛ́ kúi. \v 10 U nɛ upipirɛtiki ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ kúninɔi loni ɑpi Tɑlimɑnutɑ kɛtẽ sĩ. \s1 Pifɑrisi yɛ Yeesu pisɛ rɛ ukɛ́ mɛwɑisɑŋɑ wɑ \r (Mɑtiyee 16:1-4) \p \v 11 Pifɑrisi ɑpi Yeesu lɛɛpɔ ɑpí nɛ íkɛŋɛnɛ u kɑ́pɑ́ɑ́ ɑpi pɛɛ ripinɛ u wɑi rɛ ukɛ́ nyísɛ rɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kɛ unnɑŋɛ nn léeri. \v 12 Yeesu uu mɛyɑ̃́ nfɑ́ɑ tɔ́ɔ́ri, uu ukɛfɑ-i mɑɑ rɛ yo nnyɑ kɛ nfɑ́ɑni pisoi mpí ɑpi mɛwɑisɑŋɑ piyɛ́nɛ lɑ? Asei kɑm nɔ́ símisi, nfɑ́ɑni pisoi mpí ɑ́pi mɛwɑisɑŋɑ mɛ́kɑ yɛnunɛ. \v 13 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kei pi yɑ́ uu kúninɔi loni uu rikóitimɛ ricɔ sĩ. \s1 Pifɑrisi nɛ Erooti nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ \r (Mɑtiyee 16:5-12) \p \v 14 Upipirɛtiki yɛ pɛɛ ɑkpɔ́nɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pɑlɛilɛ. Kusɛ ŋmɑnɛ kɑpi múílɛ̃ kúninɔi-i. \v 15 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi hɛ rɛ: Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ ńsɔnɛ nɛ Pifɑrisi nɛ Erooti nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ. \v 16 Pipirɛtiki yɛ pimɛcɔpɛcirɛ símisi rɛ ɑ́pi ɑkpɔ́nɔ́ mɑ́. \v 17 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ n céri, uu pi pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑni mɑ́ikɛɛ rɛ ɑ́ni ɑkpɔ́nɔ́ mɑ́? Ái kɑhɑnɛ nɔ́ rikpɑ̃́ii nɛ́ɛ ɑ́ni kɑhɑnɛ n ceri? Nɔ́ɑnɛ́tu yɛ tɑkɑsilɛɛ? \v 18 Nɔ inípɛɛ mɑ́lɛ, ɑ́ni kɔ pɛɛ nyɑ́ni, nɔ ɑtu mɑ́lɛ ɑ́ni kɔ pɛɛ kómɛi. Áni léisɛɛ? \v 19 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑm ɑkpɔ́nɔ́ n kpɔ́kɔrinɛ ɑm pisoi ɑ́kotokú ɑnupũ (5.000) hɔɔnɛ, ɑnɛ́rɛ ɑlɛ́ kɑni ilukɛ tɔrɔɔ yípũ ɑní nɛ tɔ́mpɔ? Api u mɑɑ rɛ ɑnɛ́rɛ kɛfi nɛ ɑtɛ́. \v 20 Yeesu uu kɔ pi pisɛ rɛ: Kɑm ɑkpɔ́nɔ́ ɑsɛɛi pisoi ɑ́kotokú ɑnɑ (4.000) n kpɔ́kɔrinɛ ní, ɑnɛ́rɛ ɑlɛ́ kɑni ilukɛ tɔrɔɔ yi? Api rɛ: Asɛɛi. \v 21 Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ái kɑhɑnɛ nɔ́ n hemnɛɛ? \s1 Yeesu yɛ Petisɑyitɑ-pɔ unyíyɛ pɔisɛ \p \v 22 Kɛ Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi Petisɑyitɑ n tu, pisoi ɑpí nɛ unyíyɛ unyinɛ u lɛɛpɔ ɑpí nɛ u téni rɛ ukɛ́ u ricɑ. \v 23 Yeesu uu unyíyɛ kunípɛ tini uu u tɔrɔi uú nɛ kuyu ilúkɛ́ sĩ́ uu pɛɛ mɛtɑ inípɛɛ-i u wɑi, uu ɑnípɛ ukɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑ uu u pisɛ rɛ: Pɔ linyinɛ nyɑ́nii? \v 24 Unyíyɛ uú weríí uu rɛ: Nɛ pisoi nyɑ́nilɛ, ɑmɑ́ pi pɛɛ́ welɛ yɑrɛ ɑléé, pin sɔ́nɛ. \v 25 Yeesu uu uinipɛɛ pícɑ kpɑ́, kɛ unyíyɛ uu n nyɑ́nɛi tíkí-tíkí, uu pélu uu ḿpɑ́ yo n nyɑ́ni cɑ́í-cɑ́í. \v 26 Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ ukɛ́ kúi, ɑmɑ́ úu kɑpɛ kuyu lõ. \s1 Piyɛɛ yɛ yɑ́mnɛ rɛ Yeesu kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ \r (Mɑtiyee 16:13-20; Luki 9:18-21) \p \v 27 Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi Sesɑree Filipu siyupi kɛ́mɛɛ sĩ́. Uu ncée kɛ́mɛɛ pi pisɛ rɛ: Pisoi yɛ mɑ́ikɛɛ rɛ nɛ́ɛ úye? \v 28 Pi mɑ́ikɛɛ rɛ pɔ́ɔ Yohɑni yɛɛ míni pisoi ń wolɛ, picɔ rɛ pɔ́ɔ Elii, picɔ rɛ pɔ ɑntepuyɛ kɛcɔpɛ unyinɛ lɛ. \v 29 Yeesu uu pi pisɛ rɛ: Nɔ̃́ ni? Nɔ mpíí mɑ́ikɛɛ rɛ nɛ́ɛ wóo? Piyɛɛ uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu mɛkɛɛ-mɛ wɛ́ɛ. \v 30 Yeesu uu pi nyi rɛ ɑ́pi kɑpɛ linkɑ úkɑ símisi. \s1 Yeesu yɛ unkpɔ nɛ umɛyisɛ nsímɛ́ riyóó \r (Mɑtiyee 16:21-28; Luki 9:22-27) \p \v 31 Uu mɛncirɛ picélɑɑ pi koru rɛ li pisɛ rɛ Usoi Kɛpipi kɛkɛ́ mɛyɑ́nsei íwɛ li. Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ pikɛ́ kɛ ŋmɛriyɛ. Li kɔ pisɛ rɛ pikɛ́ kɛ kpu ɑkɛ kɔ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ yisi. \v 32 U símisilɛ ńsɔnɛ kpɑ̃́ii. Kei kɛ Piyɛɛ uu iyɑɑ u sée uu rɛ ɑ́i lɛ̃ kuu yɛ́ pɛɛ wɑ. \v 33 Yeesu uú ŋmɛɛlú uu upipirɛtiki pɑí uú nɛ Piyɛɛ cɛ́si rɛ: Setɑni, ɑ nɛ kɛtɑɑ nɛ́ wɑ, likumúŋɛ́ rɛ sipɔ́múŋɛ́ ɑ́si Uléécɑɑ sikɔ́, ɑmɑ́ sisoipipi sikɔ́ yɛ si. \p \v 34 Yeesu uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ pisoi nɛ upipirɛtiki séi uu pi mɑɑ rɛ: Uɑye un n lɑ ukɛ́ nɛ́ ritiki, ukɛ́ umɛcirɛ pípɑí riyɑ́, uu ukunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ yɑ \f + \fr 8:34 \ft Mɑt. 10:38\f* uu pɛɛ nɛ̃́ tiki. \v 35 Ái líkɑ nnyɑ, úye un n lɑ ukɛ́ unfɑɑ lɔ, u n fómnilɛ, ɑmɑ́ úye un unfɑɑ n fóm nɛ̃́ nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nnyɑ, liute yɛɛ yɛ́ unfɑɑ lɔ. \v 36 Usoi kulɑɑ yɛ kúye in tɛ u kɛtẽ nté mɛmɑ́ nnɛ́í yɛ̃́ uu pɛɛ kpi. \v 37 Linyinɛ yɛ we kɛ usoi uu yɛ́ n hɛ́ɛ́lɛ ukɛ́ nɛ unfɑɑ n lɔɔ? \v 38 Úye un nɛni inɛ́sɛi nɛ nnɛ́símɛ́ isɛi n wɑ, piwɑ́sɑ́nkɑí nɛ pikópɛkɔɔ́ mpí kɛcɔpɛ, Usoi Kɛpipi yɛ́ kɔ uisɛi wɑ, kɛn píyei m pɛɛri nɛ kɛusɑɑ mɛyɔɔpi nɛ piléécɑɑtumɛ. \c 9 \p \v 1 Uu pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Asei kɑm nɔ́ símisi, pinyinɛ yɛ nté welɛ pɛɛ yɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi n yɛ̃́ in nɛ innɑŋɛ wemɛ ɑpi kɛlenɛ kpíni. \s1 Yeesu ipiŋɛ yɛ consɛ \r (Mɑtiyee 17:1-13; Luki 9:28-36) \p \v 2 Siyɑ́ɑ sikpuulũ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu Piyɛɛ nɛ Yɑkupu nɛ Yohɑni kpísi ɑpí nɛ riyɔ́pɛ cɑ́cɑ́ rinyinɛ tɑɑ́ ɑpí hɑ kei pimɛcirɛ n we. Uipiŋɛ ii consɛ piinipɛɛ-i. \v 3 Uilũ ií n tɛ́lu, ii wɑ́rɑrɑ póí-póí, ntómɛ́ mmɛ̃ ńn ncɔ mɑ́ kɛtẽ nkɛ́ nɛ kɛnkinii. \v 4 Kei kɛ Elii nɛ Moisi ɑpi pɛɛ rikpɑ́fúmɛ, pi nɛ Yeesu pin yɔ́i. \v 5 Piyɛɛ uu pɛɛ Yeesu mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, li nyɑmlɛ rɛ tɔkɛ́ pɛɛ nté n we. Tɔ lɑ rɛ tɔkɛ́ sicɑ́ŋíípi sitɑɑni kɑrii, pɔ̃́ kɛsɛ, Moisi kɛsɛ, Elii kɛsɛ. \v 6 Piyɛɛ úu nkpɑ́ni nyu mmɛ̃ kuu yɛ́ pɛɛ ḿ mɑlɛ, likumúŋɛ́ rɛ iwɑmɛ yɛ u nɛ Yeesu pipirɛtiki tɔrɔɔ wɑlɛ hɑ́i. \v 7 Kuhopɛ kunyinɛ ɑkú weri ɑku pi hilɑ. Tinɔ́ɔ rinyinɛ ɑri kuhopɛ kpɛ-i léeri rɛ: Nkó yɛɛ Kɛnɛ́pipi lɑlɑ, ɑni kutu kɛ ricɔ. \v 8 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ ɑpi piilúkɛ́ nnɛ́í pɑ́ii, ɑmɑ́ ɑ́pi úkɑ yɛ̃, Yeesu yɛɛ pikɛkúrí ń we mɛmɑ́ɑ́. \v 9 Kɑpi riyɔ́pɛ n cɛ́pilɛ̃, Yeesu uu rinɔ́ɔ pi hɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ tíyɛsɛ unyinɛ ukɛ́ lɛ̃ kɑpi n yɛ̃́ kõ hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Usoi Kɛpipi ɑkɛ yɛ́ pikpɔkpɔ-i n yisi. \v 10 Api nsímɛ́ mmɛ̃ nyi, ɑmɑ́ ɑpi pimɛcɔpɛcirɛ m písɛinɛ rɛ yoo pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ mɛyisɛ? \p \v 11 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, upipirɛtiki ɑpi u pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɛ isé picélɑɑ ɑpi mɑ́ikɛɛ rɛ Elii yɛɛ pɛɛrinɛ likɛ́ kɛlenɛ kɛtẽ kɛtɔ tu? \v 12 Uu pi pɛsɛ rɛ: Mɛsei yɛ mɛ rɛ Elii yɛ pɛɛrinɛ kɛlenɛ ukɛ́ ḿpɑ́ yo nyɔ́ɔnsɛ. Yo nnyɑ kɑi mpíí wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ Usoi Kɛpipi yɛ íwɛ lenɛ mɛyɑ̃́ ɑpi kɛipuri yulu? \v 13 Amɑ́ nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ símisi rɛ Elii yɛ pipɛɛmɛ mɑsilɛ pisoi ɑpí nɛ u wɑi lɛ̃ kɑpi ń lɑ yɑrɛ kɑi ukɛcɑ́ɑ́ n wɔ́lɑɑmɛlɛ̃. \s1 Yeesu yɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ kɛ kuníri ɑku m pɛkɛsi pɔisɛ \r (Mɑtiyee 17:14-21; Luki 9:37-43ɑ) \p \v 14 Kɑpi pipirɛtiki tɔrɔɔ n nyɑhɑipɔ, ɑpi pisoi kulúi yɛnu pin kɛwúípi pi wɑilɛ̃, isé picélɑɑ pin nɛ pi kɛŋɛnɛ. \v 15 Kɛ pisoi ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ Yeesu n yɛ̃́, ɑi pi kɑikɑi, ɑpi pɛɛ n wúrunkɛɛpɔ pikɛ́ u yɑ́ɑ́si. \v 16 Yeesu uu upipirɛtiki pisɛ rɛ: Yoo mpíí nɔ́ nɛ pɛ̃ kɛŋɛnɛsɛ? \v 17 Utisi unyinɛ uu pɛɛ riwúí tɛ-i rinɔ́ɔ yɔ́ɔri rɛ: Sɑ́ɑ, kɛpɔ́mɛɛ́ kɑrí nɛ kɛnɛ́pipi kɑ. Kuníri kpɛɛ kɛ n lõ yɛ nsímɛ́ kɛ pɔɔnɛsɛlɛnlɛ. \v 18 Ḿpɑ́ yei kɑi kɛ yisi, ku yɛ kɛtẽ kɛ tɑlɛ ɑkɛ ɑtɑlɑlɑɑ́ léeri, kɛn ɑnĩ́ tɑkɑi, ipiŋɛ ii nɑ́nu. Aḿ nɛ pipɔ́pirɛtiki téni rɛ pikɛ́ kuníri kpɛ̃ lɑkɑsɛ, ɑmɑ́ ɑ́pi fe. \v 19 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɔ́ nfɑtɛnɛcirɛ́ pikɔ́ mpuri mmú, ituŋɛ ilɛ́ kɑm nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pitónɛ kpɑ́nɛ? Ituŋɛ ilɛ́ kɑm yɛ́ lɛ̃ nɛ nɔ́ n kɑhɑri? Ani nɛ kɛwɑ̃́ nɛ́ kɑm. \v 20 Apí nɛ kɛ u hɑpɔ. Kɛ kɛwɑ̃́ ɑkɛ Yeesu n yɛ̃́, kuníri ɑku kei nní kɛ lémesi, ɑkɛ kɛteni-i lólu ɑkɛ́ m pímiisɛ kɛn ɑtɑlɑlɑɑ́ léeri. \v 21 Yeesu uu kɛusɑɑ pisɛ rɛ: Píyei-mɛ kɑi yɛ nní kɛ wɑ? Uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Hɑ́i uiwɑ̃-mɛ le. \v 22 Mɛpehẽ kulúi kɛ kuníri kpɛ̃ ɑku yɛ nnɑ nɛ míni-i kɛ risɑ́pɔ kɛkɛ́ nɛ n kpu nnyɑ. Amɑ́ in tɛ pɔ́ fe ɑɑ linyinɛ wɑi, ɑ kɑm ɑɑ rɔ́ comɛ. A irɔ́wɛ ripɑí. \v 23 Yeesu uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: In tɛ pɔ́ fe nɛ́ɛ? Úye un nɛ ukɛfɑ Uléécɑɑ n tɛnɛ, úu líkɑ pɔɔnɛnɛ. \v 24 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, kɛwɑ̃́ kɛ̃ usɑɑ u pupɛi rɛ: Nɛ̃́ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ! Amɑ́ ɑ kɑm ɑ nɛ́ comɛ, nnɛ́fɑtɛnɛ ńn piyɛ. \p \v 25 Kɛ Yeesu uu risoiwuí n yɛ̃́ tin u kɑ́lɑɑri, uu kuníri semni rɛ: Pɔ̃́ kuníri kpɛ̃, pɔ́ɔ yɛ ɑtusuí usoi n wɑisɛ ɑɑ nsímɛ́ u pɔɔnɛsɛ, ɑ kɛwɑ̃́ kɛ-i le, kɑpɛ píkɑi kɛkɛmɛɛ pɛɛpɔ, nɛ́ɛ rinɔ́ɔ pɔ́ hɛ. \v 26 Akú lelu kun pupukɛɛ, kun kɔ kɛwɑ̃́ nɑnɛisɛlɛ̃. Kɛwɑ̃́ ɑkɛ́ n we yɑrɛ kɛ kpulɛ, pisoi mɛyɑ̃ ɑpi wɑisɛ rɛ kɛ kpulɛ. \v 27 Amɑ́ Yeesu uu kɛkunipɛ múlú uu kɛ yukusɛ, ɑkɛ yisi ɑkɛ nyɛrɛ. \v 28 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛ́yɔ n lõ, upipirɛtiki ɑpi pimpehencirɛ u pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑ́ri fe tɔkɛ́ kuníri nkú lɑ́kɑsɛ? \v 29 Uu pi mɑɑ rɛ: Kɛyómɛ mɛcirɛ kɛ usoi uu yɛ́ yɑ́ɑ́si uú nɛ kuníri nkú mpuri lɑkɑsɛ. \s1 Yeesu yɛ unkpɔ nɛ umɛyisɛ nsímɛ́ kpɑ́lɛ̃ \r (Mɑtiyee 17:22-23; Luki 9:43b-45) \p \v 30 Api kei yisi ɑpi Kɑlilee kɛtẽ tɛ́ŋ́. Yeesu úu pɛɛ́ lɑ pikɛ́ kei kuu ń we ceri. \v 31 Likumúŋɛ́ rɛ u yɛ pɛɛ upipirɛtiki céésilɛ uu yɛ pi mɑɑ rɛ: Pi Usoi Kɛpipi tininɛ ɑpi pisoi ɑnipɛ-i kɛ wɑi pikɛ́ kɛ kpu. Kɛmɛkpɔ-mɑɑ́, kɛ yɛ́ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. \v 32 Amɑ́ Yeesu pipirɛtiki ɑ́pi mɛyu mɛ̃ kõ. Iwɑmɛ íi kɔ ŋmurɛi pikɛ́ pisɛ. \s1 Wóo pipirɛtiki kɛcɔpɛ uwɛ́ɛ́sɛ? \r (Mɑtiyee 18:1-5; Luki 9:46-48) \p \v 33 Api Kɑpɛrinɑwum tulu. Kɑpi kɛ́yɔ n tu, Yeesu uu pi pisɛ rɛ: Yoo pɛɛ ncée kɛ́mɛɛ nɔ́ kɛ́ŋɛnɛsɛ? \v 34 Amɑ́ ɑpi sɛ́ɛ́ keu. Ái líkɑ nnyɑ, pi pɛɛ ncée kɛ́mɛɛ kɛ́ŋɛnɛ rɛ úye yɛɛ pikɛcɔpɛ uwɛ́ɛ́sɛ? \v 35 Yeesu uu pɛɛ́ tonɛ, uu upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ séi uu pi mɑɑ rɛ: Úye un n lɑ ukɛ́ ufoí, li pisɛ rɛ ukɛ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í utɔrɔɔ uu nɔ́nnɛ́nɛ́í ukɛikɔ́. \v 36 Uu kɛwɑ̃́ kɛnyinɛ kpísi uu pikɛcɔpɛ nyɛrɛsɛ, uu kɛ kpísi uu pɛ́kɛ́rí uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: \v 37 Úye un siwɑ̃́ nsí kɛcɔpɛ kɛ́ye kusɑ́nɛ n yɔsí nɛ̃́ nnyɑ, tinɛ́cúruu kuu kusɑ́nɛ yɔsí, úye un kɔ kusɑ́nɛ nɛ́ n yɔsí, ɑ́i rinɛ́cúruu kuú yɔsí, ɑmɑ́ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kuú yɔsí. \s1 Úye un kɛrɔ́cɑ́ɑ́ n kpɑ́lɛ̃, uyɛ̃ úu urɔ́lɑ́ɑrɔ \r (Luki 9:49-50) \p \v 38 Yohɑni uu u mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, tɔ unyinɛ yɛnlɛ un ɑníri lɑkɑsɛ nɛ ripɔ́nyíri nnɑŋɛ úu kɔ pɛɛ rɔ́ tíkilɛ̃. Kúu rɔ́ n tíkilɛ̃ nnyɑ, ɑrí nɛ u yulu. \v 39 Amɑ́ Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Áni kɑpɛ nɛ u yɛ̀, likumúŋɛ́ rɛ úkɑ úu we yɛɛ yɛ rinɛ́nyíri nɛ mɛwɑisɑŋɑ n wɑ uu kei nní cirɛ nnɛ́kópɛ símisi. \v 40 Úye un kɛrɔ́pirɛ n we uyɛ̃ úu urɔ́lɑ́ɑrɔ. \v 41 Kɑni nɛ̃́ Kirisi pikɔ́ nnyɑ, úye un kɔ rinɛ́nyíri nnyɑ míni nírɛ́-nirɛ́ nɔ́ n hɛ, ɑsei kɑm nɔ́ símisi, liute úu uihɛ́ɛ́ pɑɑnɛ. \s1 Akópɛ pikɑɑsɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 18:6-9; Luki 17:1-2) \p \v 42 Amɑ́ úye un siwɑ̃́ sɛɛ nɛ nní kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ kɛnyinɛ ɑkópɛ n wɑisɛ, li kutɔsi we pikɛ́ rinɑ́ipɑrɛ mulɛ-mulɛ ńŋmɛ wɑ ɑpi ripɔ́ɔ u lɛsi ɑpi mínimɑɑ-i u sɑ́pɔ. \v 43 In tɛ kupɔ́nípɛ kpɛɛ ɑkópɛ pɔ́ wɑisɛ, ɑ ku riké. Li kutɔsi we ɑ nfɑ́ɑ yɛ̃ nɛ kunípɛ keri nɛ kɑɑ yɛ́ ɑnípɛ kɛtɛ́ m mɑ́ ɑɑ́ nɛ nnɑ kpɔcirɛ́ kɛlõ loni, kei kɛ nnɑ ńn yɛ píkɑi n kpu. \v 44 [Kei kɛ ɑpɑpi nyɛɛ yɛ ipiŋɛ n li ɑ́ɑ yɛ n kpí, kei kɛ nnɑ ńn yɛ kɔ n kpu.] \v 45 In tɛ kupɔ́nɑ kpɛɛ ɑkópɛ pɔ́ wɑisɛ, ɑ ku riké, li kutɔsi we ɑ kúnɑ kusɛ m mɑ́ ɑɑ́ nɛ nfɑ́ɑ yɛnu nɛ kɑɑ yɛ́ ɑ́nɑ kɛtɛ́ m mɑ́ ɑpí nɛ nnɑ kpɔcirɛ́ kɛlõ kɛ́mɛɛ pɔ́ sɑ́pɔ, kei kɛ nnɑ ńn yɛ píkɑi n kpu. \v 46 [Kei kɛ ɑpɑpi nyɛɛ yɛ ipiŋɛ n li ɑ́ɑ yɛ n kpí, kei kɛ nnɑ ńn yɛ kɔ n kpu.] \v 47 In tɛ mɛpɔ́nípɛɛ mɛɛ ɑkópɛ pɔ́ wɑisɛ, ɑ mɛ lesɛ ɑɑ kɛtɑɑ-pɔ fómni. Li kutɔsi we pɔkɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ lõ nɛ mɛnípɛɛ mɛsɛ nɛ kɑɑ yɛ́ inípɛɛ itɛ́ m mɑ́ ɑpi pɛɛ nnɑ kpɔcirɛ́ kɛlõ kɛ́mɛɛ pɔ́ sɑ́pɔ, kei kɛ nnɑ ńn yɛ píkɑi n kpu. \v 48 Kei kɛ ɑpɑpi nyɛɛ yɛ ipiŋɛ n li ɑ́ɑ yɛ n kpí, kei kɛ nnɑ ńn yɛ kɔ n kpu. \v 49 Likumúŋɛ́ rɛ: Pisoi nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ kɑpi nnɑ kɔɔnunɛ yɑrɛ kɑpi yɛ nní ilukɛ kɛcɑ́ɑ́ nnyɑ́si n fulɛi. \p \v 50 Nnyɑ́si yɛ linyinɛ kɛcirɛ lɛ, ɑmɑ́ mmɛlõ mɛn n kpu, yo kɑpi yɛ nɛ n lɑrukusɛ? Ani nnyɑ́si mɛcɔ n lɑ́ɑ́rú, nkíŋniŋɛ nkɛ́ kɔ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ n we. \c 10 \s1 Utisi nɛ unɔ́si pitúunnɛ kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ \r (Mɑtiyee 19:1-12; Luki 16:18) \p \v 1 Yeesu uu ncée pɔlɔ uu Yutee kɛtẽ loni uu kɔ Yuritɛɛ rikoitimɛ ricɔ kuwɛ́lɛ́-mɛ̃ sĩ. Pisoi kulúi ɑpi kɔ pikɑ́lɑɑ u kpɑ́ uu kɔ pɛ̃ picélɑɑ loni yɑrɛ kuu yɛ n céesi. \v 2 Pifɑrisi pinyinɛ ɑpí nɛ u kɔ pikɛ́ nɛ ripinɛ u n wɑ nnyɑ, ɑpi u pisɛ rɛ in tɛ ncée yɛ we rɛ utisi ukɛ́ uunɔsi yɛ. \v 3 Uu rinɔ́ɔ pi pɛsɛ rɛ: Íye kɛ Moisi uu nɔ́ pisɛ rɛ ɑni wɑ? \v 4 Api rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Moisi yɛ utisi ncée hɛlɛ rɛ u yɛ́ fe uu pitúunnɛ ritɛlɛ́ unɔ́si wɔlu uu pɛɛ u yulu. \v 5 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ɑnɛ́kíŋ ntɑkɛ nnyɑ kɛ Moisi uu isé nnyí nɔ́ wɔ́i. \v 6 Amɑ́ ḿpɑ́ yo mɛwɑi kɛkorɑɑnɛ, Uléécɑɑ yɛ utisi nɛ unɔ́si wɑlɛ. \v 7 Lɛ̃ nnyɑ kɛ utisi uu usɑ́ɑ nɛ úni yisinɛ uu unɔ́si kpísi ɑpi pɛ́nɛ, \v 8 u nɛ uyɛ̃ ɑpi pɑnsɛ ipiŋɛ isɛ. Kɑi nní lɛ̃ n wɑ, ɑ́pi nkpéni pitɛ́, ɑmɑ́ piipiŋɛ yɛ isɛ lɛ. \v 9 Lɛ̃ nnyɑ usoi úu kɑpɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu rimpɛ́nɛ kóólɛnɛ. \v 10 Kɑpi kɛ́yɔ ń hɑ, Yeesu pipirɛtiki ɑpi kɔ nsímɛ́ mmɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ pipisɛ u kpɑ́. \v 11 Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Úye un uunɔsi n yɛ̀ un uféé n kpísi, u nɛ unɔ́si foí púnnɛlɛ, iwɑ́sɑ́nkɑí kuu lɛ̃ wɑ. \v 12 Unɔ́si un uulɑ n yɛ̀ un uféé n sɔ́ɔ̃, iwɑ́sɑ́nkɑí kuu lɛ̃ wɑ. \s1 Yeesu yɛ siwɑ̃́ tinɔ́ɔ sɔnɛ ritikisɛ \r (Mɑtiyee 19:13-15; Luki 18:15-17) \p \v 13 Pisoi ɑpí nɛ Yeesu siwɑ̃́ lɛɛpɔ rɛ ukɛ́ si ricɑ. Amɑ́ upipirɛtiki ɑpí nɛ pi cɛ́si. \v 14 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ n yɛ̃́, ɑ́i nɛ u risɑ́, uu pi mɑɑ rɛ: Ani riyɑ́ siwɑ̃́ sikɛ́ kɛnɛ́mɛɛ́ kɑm, ɑ́ni kɑpɛ si tɑ́pisi, likumúŋɛ́ rɛ mpí pɛɛ simɛcɔ ń we pɛɛ yɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ lõ. \v 15 Asei kɑm nɔ́ símisi, úye unsɑ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi n ŋmurɛi yɑrɛ kɛ kɛwɑ̃́ ɑkɛ yɛ n ŋmurɛi, úu uiyɔɔpi kɛ́mɛɛ loninɛ. \v 16 Uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ si sɑkɑɑ uu ɑnípɛ si lɑɑ uú nɛ rinɔ́ɔ sɔnɛ si tikisɛ. \s1 Uŋmɑ́nɛ mɑ́mɑ́ unyinɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 19:16-30; Luki 18:18-30) \p \v 17 Kɛ Yeesu uu ncée m pɔ́lɔlɛ̃, utisi unyinɛ uu u tulu nɛ ntóó, uú hɑ ukɛyu-i wúlɑ uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Sɑ́ɑ sɔnɛ, íye kɑm wɑinɛ kɛ́ nɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ̃́? \v 18 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑɑ nɛ́ sée rɛ Usɔnɛ? Úkɑ úu usɔnɛ, insɑ́ Uléécɑɑ mɛcirɛ. \v 19 Ḿpɑ́ likɛ́ íye wɑ, pɔ Uléécɑɑ isé nyulɛ rɛ: Kɑpɛ usoi kpu, kɑpɛ iwɑ́sɑ́ wɑ, kɑpɛ yɑ́ɑi, kɑpɛ nnɔ́ɔmɛ itɑnsei nyɛrɛ, kɑpɛ unyinɛ ncɑɑi ńkɑ wɑ, ɑ upɔ́sɑ́ɑ nɛ upɔ́ni ríyu wɑisɛ. \v 20 Uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Sɑ́ɑ, hɑ́i inɛ́wɑ̃́-mɛ kɑm lɛ̃ múílɛ̃. \v 21 Yeesu uu u nyɑ́nɛi nɛ ńlɑ, uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Likɛi lisɛ lɛɛ pɔ́ pɑ́rílɛ̃, ɑ n ŋme ɑ lɛ̃ nnɛ́í kɑɑ m mɑ́ yɑ́ɑ́, ɑɑ siwóó sɛ̃ píwɛkɔɔ́ hɔ́ɔ́nɛ, pɔ́ pɛɛ mɛmɑ́ yɛ̃́ kɛyómɛcɑɑ-pɔ. Pɔn lɛ̃ piwɑi m mɑsí, ɑɑ pɛɛ́ weri ɑɑ nɛ́ tíki. \v 22 Kɛ utisi uyɛ̃ uu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, kɛ ukunipɛ ɑku nní ḿ mulú nnyɑ, ukɛyu ɑkɛ cɔ́hɔnɛ uú nɛ mpɔ́ɔcɑɑi tɔ́mpɔ. \p \v 23 Yeesu uu upipirɛtiki pɛɛ u n kɑ́lɑɑlɛ̃ nyɑ́nɛi, uu pi mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ pilonɛ yɛ nɛ pimɑ́mɑ́ pɑ́ɑ́pú kpɑ! \v 24 Anɔ́ɔ nnyɛ́ ɑɑ Yeesu pipirɛtiki pírí wɑi. Amɑ́ Yeesu uu pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Sinɛ́pipi, ɑ tíyɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ pilonɛ yɛ pɔ́ɔ́lú kpɑ! \v 25 Kuyooyoo kun n lɑ kukɛ́ kɛhímpi kupolɛ-i lompɔ, li yɛ́ kutɔsi m purú nɛ kɛ umɑ́mɑ́ uu yɛ́ ń lɑ ukɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ n lompɔ. \v 26 Ai kɔ mɛyɑ́nsei pírí Yeesu pipirɛtiki kpɑ́, ɑpi pɛɛ́ m píseinɛ rɛ: In lɛɛ ni, wóo yɛ pɛɛ píyulɑlɛ yɛ̃? \v 27 Yeesu uu pi nyɑ́nɛi uu rɛ: Usoi kɛ́mɛɛ, lɛ̃ ɑ́i kuwɑi we, ɑmɑ́ ɑ́i Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ. Likumúŋɛ́ rɛ ḿpɑ́ yo yɛ kuwɑi welɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ. \v 28 Piyɛɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A ripɑí kɑri lirɔ́kɔ́ nnɛ́í n tíyɛ tɔn pɔ́ tikilɛ̃. \v 29 Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Asei kɑm nɔ́ símisi, úkɑ úu we yɛɛ yɛ́ nɛ̃́ nɛ Nsímɛ́ kɛcirɛ nnyɑ, kɛ́yɔ nɛ pimɑ́ɑ nɛ piwɑ̃́, nɛ piyɛ́i nɛ píni nɛ pisɑ́ɑ nɛ siwɑ̃́ nɛ sicɑrɛ n tíyɛ \v 30 úu yɛ́ pɛɛ nɛni mɛwee mmɛ́-i síyɔ nɛ pimɑ́ɑ nɛ piwɑ̃́ nɛ piyɛ́i nɛ píni nɛ siwɑ̃́ nɛ sicɑrɛ mɛpehẽ pílɛ n yɛ̃́. Úu yɛ́ kɔ Yeesu pitiki iwɛ pɑɑ. U yɛ́ kɔ ɑŋmɛ̃ nyɛɛ n wémɛ kɛ́mɛɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ̃́. \v 31 Pifoí mɛyɑ̃ yɛ́ pitɔ́rɔɔ pɑnsɛ, pitɔ́rɔɔ mɛyɑ̃ ɑpi pifoí. \s1 Yeesu yɛ mɛtɑ́ɑ́nũ unkpɔ nɛ umɛyisɛ nsímɛ́ símisi \r (Mɑtiyee 20:17-19; Luki 18:31-34) \p \v 32 Ncée kɛ́mɛɛ kɑpí pɛɛ́ we pin Yerusɑlɛm-mɛ̃ sĩ. Yeesu un pikɛkpeẽ sɔ́nɛ, upipirɛtiki pin kɛwuu pirɑlɛ̃, iwɑmɛ in pɛpɛɛ pi n tíkilɛ̃ we. Yeesu uu kɔ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ kpísi uu lɛlɛɛ u n lɛɛrinɛ pi símisi \v 33 uu rɛ: Nɔ nyɑ́nii, Yerusɑlɛm kɑri nní símpɔ pikɛ́ hɑ kei Usoi Kɛpipi tĩ pikɛ́ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑnipɛ-i wɑ, pɛ̃ pikɛ́ nɛ u túhɑɑnɛ ɑpi yekei rɛ pikɛ́ u kpu. Pi yɛ́ pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃ ɑnipɛ-i u wɑ. \v 34 Pi yɛ́ mɛ́woo u nyɑ́nɛi ɑpi ukɛcɑ́ɑ́ mɛtɑ tukɛ, ɑpi isɛ́í u fopii ɑpi pɛɛ u kopu. Amɑ́ siyɑ́ɑ sitɑɑni mɛmɑ́ɑ́, u yɛ́ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. \s1 Lɛ̃ kɛ Yɑkupu nɛ Yohɑni ɑpi Yeesu m pisɛ \r (Mɑtiyee 20:20-28) \p \v 35 Sepetee sipipi kɛtɛ́, Yɑkupu nɛ Yohɑni ɑpí nɛ Yeesu kɔ ɑpi u mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, tɔ lɑ rɛ ɑ lɛ̃ kɑri pɔ́ n welunɛ rɔ́ wɑ. \v 36 Uu pi mɑɑ rɛ: Yo kɑni mpíí lɑ rɛ kɛ́ nɔ́ wɑ? \v 37 Api u mɑɑ rɛ: Pɔn píyei ipɔ́yɔ́ɔpi kɛ́mɛɛ n tonɛ, tɔ lɑ rɛ ɑ tíyɛsɛ usɛ ukɛ́ kupɔ́lukɛ-lukɛ-mɛ̃ n tũ, ucɔ kupɔ́míi-mɛ̃. \v 38 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Áni nyu lɛ̃ kɑni nní n welu. Nɔ́ fe ɑni ntóósi kɛporipi kɑm n nírunɛ níruu? Nɛ́ɛ nɔ́ fe ɑni íwɛ tɑkɑi yɑrɛ kɑm i n tɑkɑinɛ? \v 39 Api rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Tɔ́ li fe. Yeesu uu rinɔ́ɔ pi pɛsɛ rɛ: Mɛsei yɛ mɛ rɛ nɔ́ ntóósi kɛporipi kɑm n nírunɛ n ntí, tɛ íwɛ kɑm n tɑkɑinɛ kɑni tɑkɑinɛ. \v 40 Amɑ́ in kunɛ́lukɛ-lukɛ nɛ́ɛ kunɛ́míi-mɛ̃ mɛtonɛ nkɔ́ mmú ɑ́i nɛ́ɛ yɛ́ tíyɛsɛ likɛ́ nɛ lɛ̃. Pɛ̃ nnyɑ kɛ sitónɛ sɛ̃ ɑsi n nyɔ́ɔnsɛlɛ̃ kuu si pɑnɛ. \p \v 41 Kɛ Yeesu pipirɛtiki kɛfi tɔrɔɔ ɑpi lɛ̃ n kṍ, piɑpɔɔ ɑɑ́ nɛ Yɑkupu nɛ Yohɑni cɑɑi. \v 42 Yeesu uu pɛɛ pi séi uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ nyulɛ rɛ pɛ̃ kɑpi n kpíilɛ̃ tɛ ɑyu piwɛ́ɛ́sɛ yɛ pinnɑŋɛ nɛ ɑ wéékusɛlɛnlɛ, pisoi kɛcirɛ pin pinnɑŋɛ ɑ nyísɛlɛ̃. \v 43 Amɑ́ ɑ́i li mɛcɔ kɑi nɔ̃́ kɛ́mɛɛ we. Uɑye un n lɑ ukɛ́ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ uwɛ́ɛ́sɛ, ukɛ́ pɑnsɛ nɔ́unɛ́kɛikɔ́. \v 44 Úye un kɔ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ ikpéẽ n lɑ, ukɛ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í ulɑsi. \v 45 Limɛcɔ kɛ Usoi Kɛpipi ɑ́kɛ kɑ rɛ pikɛ́ kɛ kɛisi, ɑmɑ́ kɛ kɑlɛ rɛ kɛkɛ́ picɔ kɛisi, ɑkɛ kɔ kɛnfɑɑ nɛ riwómɛ hɛ́ɛ́lɛ mɛyɑ̃́ mɛkɛ́ nɛ píyulɑlɛ ń yɛ̃́ nnyɑ. \s1 Yeesu yɛ unyíyɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Pɑtimee pɔisɛ \r (Mɑtiyee 20:29-34; Luki 18:35-43) \p \v 46 Api Yeriko tuipɔ. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yeesu nɛ upipirɛtiki nɛ risoiwuí ɑpi kuyu ń lelu, unyíyɛ unyinɛ yɛɛ n wélei kɑpi yɛ n sée rɛ Pɑtimee, Timee uŋmɑ́nɛ un ticéetimɛ tũ. \v 47 Uu kóm tɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu yɛɛ tɔ́su, uu sicɑ́ɑ́ilɑ kɑ́pɑ́ɑ́ rɛ: Tɑfiti kɛpipi, Yeesu, ɑ inɛ́wɛ ripɑí! \v 48 Mɛyɑ̃́ ɑmɛ nɛ u cɛ́si rɛ ukɛ́ risɛ́ɛ́, ɑmɑ́ uu mɛyɑ̃́ cɑ́sɛ rɛ: Tɑfiti kɛpipi, ɑ inɛ́wɛ ripɑí! \v 49 Yeesu uu nyɛrɛ uu rɛ: Ani u séemɛ. Api unyíyɛ séipɔ, pin u mɑ́ikɛɛ rɛ: A n kɑhɑri, ɑ yisi, u pɔ́ séilɛ. \v 50 Unyíyɛ uu ukɛtukɑnkɑ sɑ́ uu wɑ́kɑsi uu Yeesu-mɛ̃ sĩ, \v 51 Yeesu uu u pisɛ rɛ: Yo kɑɑ́ lɑ kɛ́ pɔ́ wɑ? Unyíyɛ uu rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, nɛ lɑ rɛ inɛ́nípɛɛ ikɛ́ yɛ yɛ̃. \v 52 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: A n ŋme, mpɔ́fɑtɛnɛ yɛ pɔ́ yóriyɛ. Mɛsɛ nɛ mɛsɛ inípɛɛ ii wúkulɛ uu Yeesu tiki. \c 11 \s1 Yeesu yɛ Yerusɑlɛm kuyu loni \r (Mɑtiyee 21:1-11; Luki 19:28-40; Yohɑni 12:12-19) \p \v 1 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi Yerusɑlɛm n nyɑhɑipɔ pin Pɛtifɑsee nɛ Petɑnii ɑyu kɛyúrí we, ɑléé nyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Olifiyee rikúú kuwɛ́lɛ́-mɛ̃, Yeesu uu upipirɛtiki pitɛ́ tum \v 2 un pi tee rɛ: Ani kuyu kpɛɛ nní nɔ́kɛnɛ́yu ń wepɔ kɛ́mɛɛ hɑ. Nɔn píyei n tuipɔ, nɔ́ kɛminɑɑpipi kɛnyinɛ lɛɛpɔ kɛn torɑɑlɛ̃. Usoi úkɑ úu kɛ tonɛlɛ̃. Ani kɛ fénnɛ ɑní nɛ nɛ́ kɛ weri. \v 3 Úye un nɔ́ m mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni lɛ̃ wɑi? Ani rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Upíimɑ yɛɛ kɛ lɑ. U yɛ́ mɛsɛ nɛ mɛsɛ nɔ́ riyɑ́ ɑní nɛ nté kɛ weri. \p \v 4 Api sĩ́ ɑpi kɛminɑɑpipi lɛɛpɔ ncée-i kɛn kɛtɑhɑi torɑɑlɛ̃ tinɔnɔɔ rinyinɛ kɛyúrí, ɑpi kɛ toriyɛ. \v 5 Pɛpɛɛ kei ń we pinyinɛ ɑpi pi mɑɑ rɛ: Yo kɑni kei wɑi? Yo nnyɑ kɑni kɛminɑɑpipi kɛ̃ toriyɛ? \v 6 Api rinɔ́ɔ yɔ́su yɑrɛ kɛ Yeesu uú pɛɛ ḿ mɑ. Api pi tíyɛ ɑpi tɔ́su. \v 7 Apí nɛ kɛminɑɑpipi kɛ̃ Yeesu sĩ ɑpi kɛkɛcɑ́ɑ́ piilũ lɑɑi, Yeesu uu kɛ tonɛ. \v 8 Pisoi mɛyɑ̃ ɑpi piilũ tɑ́ŋɛntɛ ncée kɛcɑ́ɑ́, picɔ ɑpi ɑpɛ́i kɑpi sicɑrɛ-i n kpɑ́si tɑ́ŋɛntɛ. \v 9 Pisoi pɛɛ Yeesu kɛyu n sɔ́nɛ nɛ pɛpɛɛ ukɛpirɛ n tíkilɛ̃ pin pupukɛɛ rɛ: \q1 Osɑnnɑ! Ani Uléécɑɑ uyɛɛ n sɔ́nti nɛ Upíimɑ rinyiri ritɑɑ́sɛ. \v 10 Uléécɑɑ ukɛ́ rinɔ́ɔ sɔnɛ uyɛɛ n sɔ́nti ukɛ́ urɔ́sɑ́ɑ Tɑfiti mɛcɔ \q1 iyɔ́ɔpi ń tonɛ ritikisɛ, Osɑnnɑ! Ani urinyiri kɛyómɛcɑɑ-pɔ ritɑɑ́sɛ. \p \v 11 Yeesu uu Yerusɑlɛm kuyu tulu, uu Uléécɑɑ kɛyɔ sĩ. Kɛ ituŋɛ ii n tɛnɛ nnyɑ, uu ḿpɑ́ yo pinyɑ́nɛi mɑ́su, u nɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ ɑpi Petɑnii tɔ́mpɔ. \s1 Yeesu yɛ kúfikiyee ɑnɔ́ɔ wɑ \r (Mɑtiyee 21:18-19) \p \v 12 Kɑi n weesi, Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi Petɑnii kuyu n leeri nkṹ nn Yeesu wɑi. \v 13 Uu kɛtɑɑ-pɔ kúfikiyee yɛnu nɛ mɛpɛ́i. Uu rɛ u yɛ́ hɑ ɑpipi wɛ́ɛ́si. Amɑ́ kuu n tuipɔ, mɛpɛ́i ŋmɑnɛ kuu lɛɛpɔ, likumúŋɛ́ rɛ ituŋɛ iyɛ-i kɛ ɑléé nyɛ̃ ɑɑ yɛ m pi íi kɑhɑnɛ n tu. \v 14 Yeesu uu pɛɛ ku mɑɑ rɛ: Úkɑ úu kɑpɛ píkɑi ripɔ́pipi pilukɛ rikpɑ́. Upipirɛtiki ɑpi ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ kom. \s1 Yeesu yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i pikpéensɛ lɑkɑsɛ \r (Mɑtiyee 21:12-17; Luki 19:45-48; Yohɑni 2:13-22) \p \v 15 Api lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ Yerusɑlɛm tulu, Yeesu uu Uléécɑɑ kɛyɔ loni. Uu pɛpɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i n yɑ́lisi nɛ pɛpɛɛ n lɛ́ɛ́ri pilɑ́kɑsɛ kɑ́pɑ́ɑ́, uu pɛpɛɛ siwóó n cɔhɔnɛ ɑtɑɑpili nɛ pilɔ́ɔlɑ̃yɑ́i situmpi lɑ́uli. \v 16 Úu tíyɛsɛ unyinɛ ukɛ́ nɛ ilũ inyinɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-mɛ̃ titiki. \v 17 Uu pi céési rɛ: Li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: Pi yɛ́ kɛnɛ́yɔ sée rɛ sitẽ nnɛ́í pisoi kɛyomɛyɑ́hɑɑyɔ. Amɑ́ nɔ̃́ nɛ kɛ ripɔ́lɔ́sɛlɛ piyɑɑlukɛ kuhorɛ. \v 18 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpi uɑnɔɔ nyɛ̃ kom, ɑpi ncée wɛ́ɛ́si pikɛ́ nɛ u kpu. Amɑ́ pin u wuru rɛ uicélɑɑ yɛ pɛɛ pisoi nnɛ́í pírí wɑ nnyɑ. \v 19 Kɑi nnyɔ́ɔ́ n wɑ, Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi kuyu lelu. \s1 Yeesu nɛ kúfikiyee kóimɑ \r (Mɑtiyee 21:20-22) \p \v 20 Kɑi n weesi pin tɔ́su, Yeesu pipirɛtiki ɑpi kúfikiyee kpɛ̃ yɛnu kɑku n kóosi nɛ iníŋí-pɔ. \v 21 Piyɛɛ uu lɛlɛɛ n wɑ léisɛ, uu Yeesu mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, ɑ ripɑí, kuléé kɑɑ ɑnɔ́ɔ n wɑ yɛ kóosilɛ. \v 22 Yeesu uu upipirɛtiki rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Ani nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ tɛnɛ. \v 23 Asei kɑm nɔ́ símisi: Úye un tikúú ntí m mɑɑ rɛ: A kei yisi ɑ hɑ mínimɑɑ-i ripɔlɔ, unsɑ́ ukɛfɑ-i n tíru, ɑmɑ́ un n wɑisɛ rɛ lɛ̃ kuu nní ḿ mɑ yɛ wɑinɛ, li yɛ́ mɛsei wɑ. \v 24 Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ tee rɛ: Ani yɛ wɑisɛ rɛ nɔ lɛ̃ nnɛ́í kɑni kɛyómɛyɑ́hɑɑ-i n welu piyɛ́nɛ mɑsilɛ, Uléécɑɑ yɛ́ kɔ nɔ́ li yɛnɛisɛ. \v 25 Nɔn kɔ píyei n nyɛnu nɔn kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si, nɔn nɛ unyinɛ nnyinɛ m mɑ́, ɑni u sɑ́rɛi, Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we ukɛ́ kɔ nɛ nɔ́rinɛ́cúruu ɑkópɛ nɔ́ n sɑ́rɛi nnyɑ. \v 26 [Amɑ́ nɔnsɑ́ yɛ ɑkópɛ n sɑ́rɛi, Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we úu kɔ nɔ́rinɛ́cúruu ɑkópɛ nɔ́ sɑ́rɛinɛ.] \s1 Yei kɛ Yeesu nnɑŋɛ nn léeri? \r (Mɑtiyee 21:23-27; Luki 20:1-8) \p \v 27 Api kɔ Yerusɑlɛm pihɑ́pɛ kpɑ́, kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yeesu uu Uléécɑɑ kɛyɔ-i n kɔɔnii, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi u lɛɛpɔ. \v 28 Api u mɑɑ rɛ: Ńnɑŋɛ ń-ye kɑɑ́ nɛ nní wɑi? Úye yɛɛ ńnɑŋɛ pɔ́ hɛ pɔkɛ́ nɛ nní n wɑi? \v 29 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Kɛ́ nsɛ nɔ́ pisɛ. Nɔn tinɔ́ɔ nɛ́ m pɛsɛ, nɛ́ pɛɛ nɔ́ símisi ńnɑŋɛ mmɛ̃ kɑḿ nɛ lɛ̃ n wɑi. \v 30 Uléécɑɑ nɛ́ɛ pisoi pɛɛ Yohɑni tummɛ rɛ ukɛ́ pisoi míni wolɛ? Ani rinɔ́ɔ nɛ́ pɛsɛ. \v 31 Api pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ n kɛŋɛnɛ rɛ: Tɔn m mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ, u yɛ́ mɑɑ rɛ: Kɑi pɛɛ íye wɑ kɑ́ni nɛ Yohɑni nsímɛ́ ŋmurɛi? \v 32 Tɔn m mɑɑ rɛ: Pisoi, ɑ́i yɛ́ wɑ. Pi pɛɛ kuyu pikɔ́ wurulɛ, likumúŋɛ́ rɛ pinnɛ́í yɛ pɛɛ Yohɑni kpíilɛnlɛ yɑrɛ ɑntepu kɛcirɛ. \v 33 Api Yeesu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Ári nyu, Yeesu pɔ́ɔ pi mɑɑ rɛ: Nɛ̃́ ɑ́m kɔ nɔ́ símisinɛ ńnɑŋɛ mmɛ̃ kɑḿ nɛ lɛ̃ n wɑi. \c 12 \s1 Pikɛikɔ́ pɛɛ rikpɑ́kɑ́rɑ́ m mɑ́ kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 21:33-46; Luki 20:9-19) \p \v 1 Yeesu uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ sinyɑ́rũ pi loni, uu rɛ: Utisi unyinɛ yɛɛ we, uu ɑléé nyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ fiinyi kɛcɑrɛ tɑmɛsi. Uu mmɛlɛ wɑi uú nɛ kɛ kɔ́ɔ́nú. Uu kɔ kɛcɑrɛ kɛ-i kuhórɛ túni uu kɛ́tɑcɛrii mɔm kei kɑpi yɛ́ pítɑ n cɛ́rii. Uu kɔ limɛmɑ́ɑ́ rikúsi cɑ́cɑ́ rinyinɛ mɔm uu pɛɛ pikɛikɔ́ wɛ́ɛ́si rɛ pikɛ́ kɛcɑrɛ kɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ u m pɑílɛ̃ ukɛ́ ncée hɑ ukɛ́ kɑm. \v 2 Kɑi ɑléépipi nyɛ̃ kutúũ n tu, uu ulɑ́si unyinɛ upikɛikɔ́ pɛ̃ kɛ́mɛɛ tumpɔ rɛ pikɛ́ ɑléépipi ɑnyinɛ u yɔ́ɔmɛ. \v 3 Api u tini ɑpi kɑ́ii, ɑpi mɛnípɛ ŋmɑnɛ u lɑkɑsɛ. \v 4 Uu kɔ ulɑ́si ucɔ pikɛmɛɛ tumpɔ, ɑpi uyɛ̃ tíyu kɛcɑ́ɑ́ kɑ́ii ɑpi u lɑ́misi. \v 5 Uu utumɛ tɑ́ɑ́nũ tum, ɑpi uyɛ̃ kopu. Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ pitumɛ mɛyɑ̃ túmɛipɔ, ɑpi picɔ kɑiinkɛɛ ɑpi kɔ picɔ kóni. \v 6 Ucɑrɛte uyɛ̃ uŋmɑ́nɛ lɑlɑ mɛcirɛ kɑí pɛɛ u pɔɔnɛ. Uu pɛɛ mɛtɔ́rɔɔ uyɛ̃ tumpɔ un tee rɛ: Pi yɛ́ unɛ́ŋmɑ́nɛ wuri. \v 7 Amɑ́ pikɛikɔ́ pɛ̃ ɑpi símɑɑnɛ rɛ: Nkó yɛɛ mɑsí usɑ́ɑ ikulɑnlũ nnɛ́í te. Ani kɑm tɔkɛ́ u kpu ɑri pɛɛ uikulɑnlũ iyɛ̃ n te. \v 8 Kuu n tuipɔ ɑpi u tini, ɑpi kópu ɑpi kɛcɑrɛ ilúkɛ́ u sɑ́. \p \v 9 Íye kɛ ucɑrɛte uu wɑinɛ? U werinɛ ukɛ́ pikɛikɔ́ pɛ̃ kṍ uu ɑléé nyɛ̃ picɔ pɑ. \v 10 Áni Uléécɑɑ Nsímɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ kɛ́ɛ́nlɛ̃ tɛ: \q1 Tipɑrɛ kɛ pimɔ́mɛ ɑpi n fóm tɛɛ pɑnsɛ ticírɛ-cirɛ \q1 tɛɛ kɛnui-i ń wee? \q1 \v 11 Upíimɑ yɛɛ lɛ̃ wɑ. Mɛwɑisɑŋɑ kuu rɔ́ n yɛ́nɛisɛ yɛ mɛ̃. \p \v 12 Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi céru rɛ pɛ̃ kɛ Yeesu kɛnyɑ́rũ ɑkɛ́ nɛ mɑ́nɛ. Api pɛɛ lɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ u n tĩ́ wɛ́ɛ́si, ɑmɑ́ risoiwuí ɑri iwɑmɛ pi wɑi. Api u tíyɛ ɑpi tɔ́su. \s1 Lɑmpoo kɑpi yɛ Rɔm uyɔɔpi píimɑ n hɛ́ɛlɛ \r (Mɑtiyee 22:15-22; Luki 20:20-26) \p \v 13 Api Yeesu kɛ́mɛɛ Pifɑrisi pinyinɛ nɛ pɛpɛɛ Erooti kɛpirɛ ń we tumpɔ rɛ pikɛ́ ripinɛ u wɑ ɑpí nɛ uɑnɔɔlempi cirɛ u tini. \v 14 Apí weri ɑpi Yeesu pisɛ rɛ: Sɑ́ɑ, tɔ yɛ̃ tɛ pɔ́ɔ ɑsei ute ɑ́ɑ kɔ úkɑ kɛwuu túúni. Likumúŋɛ́ rɛ ɑ́i pisoi mɛwee kɑɑ́ nɛ músu pɔn nɛ símisi. Pɔ yɛ kɔ Uléécɑɑ ncee pisoi céesilɛ nɛ ɑsei. Ncée yɛ we rɛ tɔkɛ́ yɛ Sesɑɑ lɑmpoo hɛ́ɛ́lɛɛ? Li pisɛ rɛ tɔkɛ́ yɛ hɛ́ɛ́lɛ nɛ́ɛ ɑ́ri kɑpɛ yɛ hɛ́ɛ́lɛ? \v 15 Yeesu yɛɛ pikɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi n nyu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Yo nnyɑ kɑni ripinɛ nɛ́ wɑi? Ani nɛ mɛwóópipi mɛnyinɛ nɛ́ kɑm kɛ́ mɛ yɛ̃. \v 16 Apí nɛ mɛnyinɛ u hɑpɔ. Yeesu uu pɛɛ pi pisɛ rɛ: Úye riyu nɛ úye rinyiri yɛɛ kɛwóó nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ we? Api rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ Sesɑɑ lo. \v 17 Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani Sesɑɑ likɔ́ Sesɑɑ pɑ, ɑni Uléécɑɑ likɔ́ Uléécɑɑ pɑ. Urinɔɔ mɛyɔ́ɔ́ ɑmɛ mɛyɑ̃́ nnɔ́ɔ pi yipu. \s1 Pisɑtusee nɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ mɛyisɛ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 22:23-33; Luki 20:27-40) \p \v 18 Pisɑtusee pɛɛ n tee rɛ pikpɔkpɔ ɑ́pi yɛ nkpɔ-i yisi, ɑpi Yeesu kɛ́mɛɛ sĩ́ ɑpi u pisɛ rɛ: \v 19 Sɑ́ɑ, lɛ̃ kɛ Moisi uu isé ń wɔ́i yɛ nní: Úye umɑɑ un n kpu uu unɔ́si tíyɛ úu nɛ kɛwɑ̃́, uuwɑ̃ yɛɛ yɛ́ unɔ́si uyɛ̃ kukúmɑnnɔsi kpísi uu umɑ́ɑ mpuri wɑi. \v 20 Pimɑ́rɛcɔ pisɛɛi pinyinɛ pɛɛ pɛɛ́ we. Ufoí uu unɔ́si kpísi uu kpi úu nɛ kɛwɑ̃́. \v 21 Ulírũ uu ukúmɑnnɔsi kpísi, uu kpi úu nɛ kɛwɑ̃́. Lɛ̃ mɛcɔ kɑi kɔ utɑ́ɑ́nũ titiki. \v 22 Pikɛsɛɛi kɛ̃, úkɑ úu kɛwɑ̃́ nɛ u mɑri. Pɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ unɔ́si uyɛ̃ pɔ́ɔ kɔ kpi. \v 23 Pikpɔkpɔ kɛyisɛyɑɑ kɛtúŋɛ́, pikɛcɔpɛ úye yɛɛ yɛ́ unɔ́si n te, likumúŋɛ́ rɛ pikɛsɛɛi kɑpi kunɔ́si u kpíkɛsi. \v 24 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ kɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ kírɑɑsɛntɛ: Áni Nléécɑɑsimɛ́ ɑsei kómɛi, ɑ́ni kɔ Uléécɑɑ nnɑŋɛ nyu. \v 25 Mɛseisei kɛ̃ kɛ pisoi ɑpi pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ n yisinɛ, pitisi ɑ́pi pinɔ́si kpíkɛsinɛ, pinɔ́si pɔ̃́ ɑ́pi kɔ pilɑ sɔ́ɔnkɛɛnɛ, ɑmɑ́ pimɛfinɛ yɛ́ n we yɑrɛ piléécɑɑtumɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ. \v 26 Yo nnyɑ kɑni tee rɛ pikpɔkpɔ ɑ́pi yɛ́ yisi? Áni kɛlõ kɛ-i kɑi Moisi ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ kuhííhíí kpɛɛ ń torɛ kɛ́mɛɛ we un nɛ Moisi símisi kɛɛnlɛ̃ɛ? Li kei wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ, Uléécɑɑ yɛ Moisi mɑɑ rɛ: Nɛ́ɛ Apirɑhɑm Uleecɑɑ nɛ Isɑɑki Uleecɑɑ nɛ Yɑkupu Uleecɑɑ. \v 27 Uléécɑɑ úu pikpɔkpɔ Uleecɑɑ, ɑmɑ́ u pinyɑ́nnyɑ̃́ Uleecɑɑ lɛ. Nɔ́nnɛ́púnnɛ yɛ piyɛlɛ. \s1 Isé iyɛɛ Uléécɑɑ isé kɛcɔpɛ icɔ n fe \r (Mɑtiyee 22:34-40; Luki 10:25-28) \p \v 28 Uléécɑɑ isé ucélɑɑ unyinɛ yɛɛ pɛɛ Pisɑtusee nɛ Yeesu ikɛŋɛnɛ n kṍ, uu yɛ́nu rɛ Yeesu yɛ rinɔ́ɔ pi yɔsilɛ ńsɔnɛ, uú nɛ u kɔ, uu u pisɛ rɛ: Isé nnɛ́í kɛ́mɛɛ íye yɛɛ imɑ́ɑ? \v 29 Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Isé mɑɑ yɛ nnyí: Isirɑyɛɛli, ɑ kutu ricɔ, Upíimɑ, Urɔ́léécɑɑ, Upíimɑ yɛ ucírɛníŋɛ lɛ. \v 30 A Upíimɑ, Upɔ́léécɑɑ n lɑ nɛ kɛpɔ́fɑ nnɛ́í, nɛ ipɔ́soi nnɛ́í nɛ kɛpɔ́múŋɛ́ nnɛ́í nɛ mpɔ́nɑŋɛ nnɛ́í kɔ. \v 31 Ilírũ yɛ nnyí: A upɔ́cɔ n lɑ yɑrɛ kɑɑ ripɔ́cúruu ń lɑ mɛcɔ. Isé íkɑ íi we yɛɛ nnyí n fe. \v 32 Isé ucélɑɑ uyɛ̃ uu u mɑɑ rɛ: Li nyɑmlɛ, sɑ́ɑ. Asei yɛ nyɛ kɑɑ́ mɑɑ rɛ Uléécɑɑ yɛ ucírɛníŋɛ lɛ úu kɔ ucɔ mɑ́. \v 33 Ḿpɑ́ úye ukɛ́ u n lɑ nɛ kɛfɑ nnɛ́í, nɛ mɛsɔhɔ nnɛ́í nɛ ńnɑŋɛ nnɛ́í kɔ. Ḿpɑ́ úye ukɛ́ kɔ uucɔ n lɑ yɑrɛ kuu uricuruu ń lɑ. Lɛ̃ nɛ isɛɛ kɑpi yɛ nɛ Uléécɑɑ n nyɔ́ɔnsɛ ɑpi tóroisɛ múkú-múkú nɛ inyɔ́ɔnsɛ icɔ nnɛ́í tɔsilɛ. \v 34 Kɛ Yeesu uu n yɛ̃́ tɛ mɛsɔhɔ kuú nɛ rinɔ́ɔ yɔsí, uu u mɑɑ rɛ: Pɔ mɛpɔ́círɛ ńsɔnɛ cɑ́pinɛlɛ. Áɑ nɛ Uléécɑɑ kuyɔɔpiyu kɛtɑɑ we. Úkɑ úu pɛɛ ikɑri piwɑi rikpɑ́ ukɛ́ nnyinɛ u pisɛ. \s1 Uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ nɛ Tɑfiti kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 22:41-46; Luki 20:41-44) \p \v 35 Yeesu yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i céésilɛ uu pi pisɛ rɛ: Íye kɛ isé picélɑɑ ɑpi yɛ́ fe ɑpí mɑɑ rɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ yɛ Tɑfiti kɛpipi lɛ. \v 36 Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ Tɑfiti ricuruu mɑɑsɛ rɛ: \q1 Upíimɑ yɛ Unɛ́píimɑ mɑɑ rɛ: \q1 A kunɛ́lukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tonɛ, \q1 hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑm yɛ́ pipɔ́lɑ́ɑrɔ kɛpɔ́nyɑ́lɛ-i n cɔ. \v 37 Tɑfiti ricuruu yɛɛ u sée rɛ "Upíimɑ". Íye kuu yɛ́ pɛɛ́ nɛ Tɑfiti kɛpipi? \s1 Yeesu yɛ rɛ pisoi pikɛ́ pimɛcirɛ nɛ isé picélɑɑ tĩ \r (Mɑtiyee 23:1-36; Luki 20:45-47) \p Pisoi kulúi yɛ pɛɛ kutu u cɔlɛnlɛ lin pi lɑ́ɑ́rú. \v 38 Uicélɑɑ kɛ́mɛɛ kuu pi símisi rɛ: Ani nɛ isé picélɑɑ nɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ. Pikɛ́ nɛ ɑtúkɑnkɑ cɑɑ-cɑɑ n kɔɔnii nɛ pisoi pikɛ́ pi n yɑ́hɑɑnkɛɛ ɑyɑ́ɑ kɛ́mɛɛ yɛɛ ripɔ́ɔ pi we. \v 39 Ayómɛyɑ́hɑɑlee sitonɛ foí nɛ kɛlukɛ kɛ́mɛɛ sitonɛ foí yɛɛ pilikɑ́ipi-kɑ́ipi. \v 40 Pi yɛ lɛ̃ kɛ pikúmɑnnɔsi ɑpi m mɑ́ nnɛ́í yɔ́ɔilɛ ɑpi yɛ pɛɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si mɛcɑ́ɑ yɑrɛ pi pisoi sɔnɛ lɛ. Uléécɑɑ yɛ́ nɛ pi túhɑɑnɛ uu íwɛ pi wɑi ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́. \s1 Ukúmɑnnɔsi ihɛɛ \r (Luki 21:1-4) \p \v 41 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ Uléécɑɑ kɛyɔ-i, kei kɑpi yɛ ihɛɛ n sɑriipɔ kɛyúrí tonɛ. Uu lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi siwóó n sɑriipɔ m pɑílɛ̃. Pimɑ́mɑ́ mɛyɑ̃ ɑpi mɛyɑ̃́ hɛkɛsi. \v 42 Ukúmɑnnɔsi unyinɛ pɔ́ɔ kɔ weri uu sitɑnkɑ́ sitɛ́ sɑ́pɔ. \v 43 Yeesu uu pɛɛ upipirɛtiki séi uu pi mɑɑ rɛ: Asei kɑm nɔ́ símisi, ukúmɑnnɔsi wɛkɔɔ́ nkó yɛ hɛlɛ ɑi ḿpɑ́ úye tɔ́su. \v 44 Likumúŋɛ́ rɛ mpí nnɛ́í, lɛ̃ kɑ́pi nɛ líkɑ n wɑi kɑpi hɛ, ɑmɑ́ uyɛ̃ pɔ̃́, ulikɔ́ kɛcirɛ, lɛ̃ kuu m mɑ́ nnɛ́í ukɛ́ nɛ ilukɛ n lɔ kuu hɛ. \c 13 \s1 Yeesu rɛ Uléécɑɑ kɛyɔ yɛ́ fori \r (Mɑtiyee 24:1-2; Luki 21:5-6) \p \v 1 Kɛ Yeesu uu Uléécɑɑ kɛyɔ-i n léeri, upirɛtiki usɛ uu u mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, ɑ ripɑí, kɛ́yɔ kɛcirɛ nɛ ɑpɑrɛ sɔnɛ-sɔnɛ, nɛ́ɛ yo? \v 2 Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Pɔ kɛ́yɔ píimɑ nkɛ́ nyɑ́nii? Li sɔ́nti likɛ́ wɑ ripɑrɛ ríkɑ ɑ́ri yɛ́ ricɔ kɛcɑ́ɑ́ n tɔsilɛ̃. Linnɛ́í mmú yɛ sɔ́ntilɛ likɛ́ fori tɛ́kɛ́-tɛ́kɛ́. \s1 Lɛlɛɛ n nyísɛ rɛ kɛtẽ yɛ kɛtɛnɛ tu \r (Mɑtiyee 24:3-14; Luki 21:7-19) \p \v 3 Uu Olifiyee rikúú kɛcɑ́ɑ́ tonɛ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛyu-mɛ̃. Piyɛɛ nɛ Yɑkupu nɛ Yohɑni nɛ Antiree mɛcirɛ nɛ uyɛ̃ pin we, ɑpi u pisɛ rɛ: \v 4 A rɔ́ símisi kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ lɛ̃ ɑi ń werinɛ. Yo yɛɛ rɔ́ nyísɛnɛ rɛ lɛ̃ nnɛ́í yɛ́ tɛnɛ? \p \v 5 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ ńsɔnɛ, ɑ́ni kɑpɛ tíyɛ unyinɛ ukɛ́ kuyúi nɔ́ tɑ̃. \v 6 Pisoi mɛyɑ̃́ yɛ́ sɔ́nɑɑmɛ usɛ usɛ nɛ rinɛ́nyíri, ḿpɑ́ úye uu yɛ mɑɑ rɛ nɛ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ kɑpi yɛ́ pisoi kulúi kuyúi tɑ̃. \v 7 Nɔn píyei n kõ tɛ ɑtɔpi yɛ nnyɑ́ɑ̃ nɛ kɛtɑɑ-pɔ wemɛ, ɑ́ni kɑpɛ nfɑsimɛ́ tónɛ, likumúŋɛ́ rɛ lɛlɛɛ sɔ́nti. Amɑ́ kɛ́tɔ ɑ́kɛ kɑhɑnɛ n tu. \v 8 Nsoipuri nnyinɛ yɛ́ yisi nn nsoipuri ncɔ nɛ tɔpu, kɛyɔ́ɔpitẽ ɑkɛ kɛyɔ́ɔpitẽ kɛcɔ nɛ tɔpu, kɛtẽ yɛ́ɛ́ silõ silõ yeŋesi, nkṹ yɛ́ kɔ wɑ. Limpɔlɛ yɛ́ n we yɑrɛ kɛ mɛmɑ́rɛnlõ ɑmɛ yɛ unɔ́si pikɛ́hɛ̃ n kórɑɑnɛ. \v 9 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ. Pi yɛ́ nɛ sitúhɑɑnɛ nɔ́ hɑ, ɑpí nɛ sipɔ́pí nɔ́ kɑ́ii ɑyómɛyɑ́hɑɑlee-i. Pi yɛ́ nɛ̃́ nnyɑ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ kɛ́mɛɛ nɛ pitúhɑɑnɛ kɛ́mɛɛ nɔ́ sɔ́nɛ. Nɔ́ kɔ pikɛyu-i inɛ́tɑnsei li. \v 10 Li pisɛ rɛ pikɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ isoipuri nnɛ́í riyóó kɛlenɛ. \v 11 Pin nɔ́ n tĩ ɑpí nɛ kɛtúhɑɑnɛ nɔ́ sĩ́, ɑ́ni kɑpɛ pírí tónɛ kɛlenɛ nɛ mmɛ̃ kɑni yɛ́ m mɑɑ, ɑmɑ́ ɑni mmɛ mɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i nɔ́ n kɑ mɑɑ, likumúŋɛ́ rɛ ɑ́i nɔ́ɔ símisi, ɑmɑ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ mu. \v 12 Usoi yɛ́ umɑ́ɑ nɛ́ɛ uwɑ̃́ tĩ uu tíyɛsɛ ɑpi u kopu. Pisɑ́ɑ yɛ́ kɔ limɛcɔ pisipipi wɑ. Siwɑ̃́ yɛ́ pisɑ́ɑ nɛ píni kɛcɑ́ɑ́ nyɛrɛ ɑsi tíyɛsɛ ɑpi pi kóni. \v 13 Tinɛ́nyíri nnyɑ, ḿpɑ́ úye yɛ nɔ́inɛ́puri yulunɛ, ɑmɑ́ úye un tinkɑ́hɑ́-kɑ́hɑ́ hɑ́i nɛ kɛ́tɔ-pɔ, Uléécɑɑ yɛ́ u yoriyɛ. \s1 Íwɛ píimɑ mɛkɑmɛ \r (Mɑtiyee 24:15-28; Luki 21:20-24) \p \v 14 Kumúŋɛ́ kunyinɛ yɛ́ kɑm ɑni ncɑɑi píimɑ mɛɛ yɛ n cɔ́kɔi yɛnu, kei kɑ́i nɛ n sɑ́ rɛ nkɛ́ n we. Úye un nsímɛ́ mmɛ̃ n kɛɛ̃, ukɛ́ musí ukɛ́ liɑsei kõ. Lin lɛ̃ n wɑ, pɛpɛɛ Yutee kɛtẽ kɛ́mɛɛ ń we pikɛ́ wuri ɑpi ɑyɔ́pɛ tɑɑ́. \v 15 Úye un kɛ́yɔ ipirɑɑ kɛcɑ́ɑ́ n we, úu kɑpɛ kɛ́yɔ-i ricɛpimɛ rɛ ukɛ́ linyinɛ kpísi. \v 16 Úye un kɔ kɛcɑrɛ-i n we, úu kɑpɛ kɛpirɛ pɛlɛ rɛ ukɛ́ hɑ ukɛtukɑnkɑ kpísi. \v 17 Íwɛ kɛ pifɑni nɛ pimɑ́rɛni ɑpí hɑ siyɑ́ɑ sɛ-i topori. \v 18 Ani kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, ɑ́i kɑpɛ nnyiyɛ kumúŋɛ́ kɑ. \v 19 Likumúŋɛ́ rɛ siyɑ́ɑ sɛɛ íwɛ píimɑ sikɔ́ lɛ. Kɛ Uléécɑɑ uú nɛ kɛtẽ n wɑ, ɑ́pi íwɛ iyɛ̃ icɔ yɛnɑɑlɛ̃, iicɔ íi kɔ píkɑi léeri. \v 20 Uléécɑɑ unsɑ́ pɛɛ siyɑ́ɑ sɛ̃ n hɑsi, úkɑ úu yɛ́ pɛɛ nfɑ́ɑ yɛ̃. Pɛ̃ kuu n tɛ́si uú n te nnyɑ kuu si hɑsi. \v 21 Úye un pɛɛ nɔ́ m mɑɑ rɛ: Ukirisi kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ yɛ nté nɛ́ɛ nté-pɔ welɛ, ɑ́ni kɑpɛ wɑisɛ. \v 22 Likumúŋɛ́ rɛ pikirisi nɔɔmɛ nɛ ɑntepuyɛ nɔɔmɛ yɛ leerinɛ. Pi yɛ́ɛ́ mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ wɑpisi pikɛ́ nɛ ḿpɑ́ pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú n te pɔisɛ. \v 23 Áni kɑpɛ lɔpilɛ, ḿpɑ́ yo kɑm nní mɛncirɛ nɔ́ símisi. \s1 Usoi Kɛpipi mɛkɑmɛ \r (Mɑtiyee 24:29-31; Luki 21:25-28) \p \v 24 Amɑ́ siyɑ́ɑ sɛ̃ kɛ́mɛɛ, íwɛ píimɑ iyɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛ \q1 ituŋɛ ií sɔmɑɑnɛ, iwɑ́rɛ ii mɛtɛ́í pɑɑ. \q1 \v 25 Awɑ́rɛpi ɑɑ kɛyómɛcɑɑ-pɔ poroiri, \q1 linɑ́ŋɛ-nɑŋɛ lɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we \q1 ɑi mɛyɑ̃́ yeŋesi. \q1 \v 26 Pi yɛ́ pɛɛ Usoi Kɛpipi yɛ̃ \q1 kɛn ɑhopɛ kɛcɑ́ɑ́ wemɛ nɛ kɛnnɑŋɛ nɛ kɛmɛyɔɔpi. \v 27 U yɛ́ pɛɛ upitumɛ pɛɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ-pɔ ń we ɑwɛ́lɛ́ nnɛ́í túmɛi ɑpi pɛ̃ kuu n wɛ́ɛkɛɛ kɛtẽ nkɛ́ nɛ kɛkɛtɔ-pɔ cɑ́pinɛ. \s1 Kúfikiyee kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ \r (Mɑtiyee 24:32-35; Luki 21:29-33) \p \v 28 Ani kúfikiyee kɛnyɑ́rũ icélɑɑ kutu ricɔ. Ku yɛ kun ilésɛ ŋmṹ n wɑiri, mɛpɛ́i mɛn n leeri, nɔ yɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ ceri rɛ kupii yɛ nyɑhɑimɛlɛ. \v 29 Limɛcɔ kɑí we, nɔn píyei likɛi nní mɛwɑi n yɛ̃, ɑni ceri rɛ Usoi Kɛpipi yɛ nyɑhɑimɛlɛ un tinɔnɔɔ nɛ kɔlɛ̃. \v 30 Asei kɑm nɔ́ símisi: Pisoi kunɑi nkú ɑ́ku tɔ́sunɛ kɛlenɛ nní nnɛ́í likɛ́ nɛ ń kɑm. \v 31 Kɛtẽ nɛ kɛyómɛ yɛ́ tɔsí, ɑmɑ́ ɑnɛ́nɔ́ɔ ɑ́ɑ mɛtɔ́ŋɛ́ mɑ́. \s1 Uléécɑɑ mɛcirɛ yɛɛ kɛtẽ kɛtɛnɛ ituŋɛ nyu \r (Mɑtiyee 24:36-44) \p \v 32 Amɑ́ in kɛtẽ mɛtɛnɛ nkɔ́, úkɑ úu likɛyɑɑ kɛ̃ nɛ́ɛ liituŋɛ iyɛ̃ nyu, ḿpɑ́ piléécɑɑtumɛ pɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we nɛ́ɛ Uléécɑɑ Kɛpipi ricuruu. Amɑ́ Usɑ́ɑ mɛcirɛ yɛɛ nyu. \v 33 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, ɑ́ni kɑpɛ ripɔ́ɔ fóm, (ɑni yɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si), likumúŋɛ́ rɛ ɑ́ni nyu píyei kɛ liituŋɛ ii yɛ́ kɑm. \v 34 Li yɛ́ n we yɑrɛ usoi yɛɛ ncée ń hɑ uu ukɛyɔ tíyɛ, uu upikɛikɔ́ ńnɑŋɛ hɛ, uu ḿpɑ́ úye pikɛi u múísɛ, uu rinɔnɔɔ umɛ́rɛ́ rinɔ́ɔ hɛ rɛ úu kɑpɛ ripɔ́ɔ fóm. \v 35 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ ripɔ́ɔ fóm, likumúŋɛ́ rɛ ɑ́ni nyu píyei kɛ úyɔsɑɑ uu pɛɛri, nnyɔ́ɔ́ nɛ́ɛ kɛsinɛ pele nɛ́ɛ mɛcɑ́nkooi nɛ́ɛ mmɑrɛ. \v 36 Ái kɑpɛ wɑ rɛ u mɛkɑ́ikɑi kɑ uu nɔ́ lɛɛri nnɔ̃ kɛ́mɛɛ. \v 37 Lɛ̃ kɑm nní nɔ́ n símisi, ḿpɑ́ úye kɑḿ nɛ mɑ́nɛ, ɑ́ni kɑpɛ ripɔ́ɔ fóm. \c 14 \s1 Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ yɛ kómɛinɛ rɛ pikɛ́ Yeesu tĩ \r (Mɑtiyee 26:1-5; Luki 22:1-2; Yohɑni 11:45-53) \p \v 1 Li riyɑ́lɛ siyɑ́ɑ sitɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ pikɛ́ nɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ nɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ ɑnyɑ̃́ li. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpi ncée n wɛ́ɛ́si kɑpi yɛ́ nɛ Yeesu n tĩ́ nɛ mɛsɔhɔ pikɛ́ u kpu. \v 2 Api símɑɑnɛ rɛ: Ái kɑpɛ ɑnyɑ̃́ kumúŋɛ́-i rɛ pisoi yɛ́ yisi ɑpi pitele wɑi nnyɑ. \s1 Unɔ́si unyinɛ yɛ Yeesu riyu kɛcɑ́ɑ́ tulɑɑli kɔɔnu \r (Mɑtiyee 26:6-13; Yohɑni 12:1-8) \p \v 3 Kɛ Yeesu uu Petɑnii kuyu-i uyɔ̃́ Simɔɔ kɛyɔ kɛ́mɛɛ ń we un ilukɛ le, unɔ́si unyinɛ uu lompɔ. Unɔ́si uyɛ̃ un kɛnúḿpi sɔnɛ kɛɛ tulɑɑli pɑpɛ-pɑpɛ yɛɛ nnɛ́í píimɑ m mɑ́ múílɛ̃. Uu kɛnúḿpi kɛ̃ foru uu tulɑɑli Yeesu riyu kɛcɑ́ɑ́ kɔɔni. \v 4 Mɛwɑi mɛ̃ ɑ́mɛ nɛ picɔ risɑ́, ɑpi pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ m mɑ́ikɛɛ rɛ: Linsɔnɛ yɛ ń-ye kuu nní tulɑɑli nkó n cɑɑi? \v 5 Tɔ́ pɛɛ fe ɑri u yɑ́i nɛ nnɛ́í píimɑ ɑri siwóó sɛ̃ píwɛkɔɔ́ hɛ. Apí nɛ unɔ́si uyɛ̃ wɔ́ɔ́si. \v 6 Amɑ́ Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Ani u riyɑ́. Yo nnyɑ kɑni u cɔ́ŋlɛ̃? Mɛwɑi sɔnɛ kuu nɛ́ wɑ. \v 7 Likumúŋɛ́ rɛ ḿpɑ́ píyei kɛ nɔ́ nɛ píwɛkɔɔ́ ɑní we, nɔ́ fe ɑni lisɔnɛ pi wɑi pɛɛ́ uyɛ-i kɑni ń lɑ, ɑmɑ́ nɛ̃́, ɑ́i ḿpɑ́ píyei kɑm yɛ́ nɛ nɔ́ n we. \v 8 Lɛ̃ kɛ unɔ́si nkó uu n fenɛ kuu wɑ. Inɛ́piŋɛ kuu mɛncirɛ tulɑɑli fṍ pikɛ́ kɛlenɛ nhórɛ i tɑ̃. \v 9 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ḿpɑ́ yei kɑpi kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ yóólɛ̃, pi yɛ́ɛ́ unɔ́si nkó mɛwɑi mmɛ́ símisi ɑpí nɛ u n léisɛlɛ̃. \s1 Yutɑsi yɛ wɛ́ɛ́silɛ pikɛ́ Yeesu tĩ \r (Mɑtiyee 26:14-16; Luki 22:3-6) \p \v 10 Yeesu pipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ kɛcɔpɛ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi Isikɑriyɔɔti uú hɑ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ lɛɛpɔ rɛ ukɛ́ Yeesu tĩ ukɛ́ pi rimúísɛ. \v 11 Nkíŋniŋɛ kɑpí nɛ kutu u ricɔ ɑpi rinɔ́ɔ yekei rɛ pi yɛ́ siwóó u hɛ. Yutɑsi uu icée sɔnɛ wɛ́ɛ́si ukɛ́ nɛ Yeesu piɑnipɛ-i n wɑ. \s1 Yeesu nɛ upipirɛtiki yɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ le \r (Mɑtiyee 26:17-25; Luki 22:7-14; 21-33; Yohɑni 13:21-30) \p \v 12 Kɛnyɑ̃́yɑɑ foí kɛ̃ kɑpi yɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ n li, kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑpi yɛ kɔ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ isɑŋ n kṍ, Yeesu pipirɛtiki ɑpi u pisɛ rɛ: Yei kɑɑ́ lɑ tɔkɛ́ hɑ ɑnyɑ̃́ ilukɛ pɔ́ wɑ? \v 13 Uu upipirɛtiki pitɛ́ tum uu pi mɑɑ rɛ: Ani kuyu-i hɑ, utisi unyinɛ yɛɛ kɛcɔ́rípi nɛ míni n topori yɛ́ nɛ nɔ́ risɑ́nɛ, ɑni u ritiki. \v 14 Un yei n lõ ɑni úyɔte mɑɑ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ yɛ pisɛ rɛ yei yɛ kulee kpɛ-i kɛ u nɛ upipirɛtiki ɑpi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ n lenɛ? \v 15 U yɛ́ kɛ́yɔ kɛcɑ́ɑ́ kulee mɑɑ kunyinɛ kɑpi ńsɔnɛ n nyɔ́ɔnsɛ nɔ́ nyísɛ. Ilũ kɑpi yɛ nɛ ɑnyɑ̃́ n li nnɛ́í yɛ kukɛmɛɛ́ welɛ. Kei kɑni yɛ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ wɑ. \v 16 Yeesu pipirɛtiki ɑpi tɔ́su ɑpi kuyu tulu, ɑpi ḿpɑ́ yo lɛɛpɔ yɑrɛ kɛ Yeesu uú pɛɛ pi ḿ mɑ, ɑpi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ wɑi. \v 17 Kɑi nnyɔ́ɔ́ n wɑ, Yeesu nɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ ɑpí weri. \v 18 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi ilukɛ n le, Yeesu uú mɑɑ rɛ: Asei kɑm nɔ́ símisi, nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ yɛɛ nɛ ilukɛ nɛ́ n le yɛ́ nɛ́ yɑ́ɑ́. \v 19 Piɑpɔɔ ɑɑ cɑɑi ɑpi pɛɛ usɛ usɛ u m písɛi rɛ: Yɑrɛ nɛ̃́ nɛ́ɛ? \v 20 Uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɔ́ kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ usɛ lo, tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔɔ ricɑ́ripi risɛ-i n le. \v 21 Usoi Kɛpipi yɛ tɔ́sulɛ yɑrɛ lɛ̃ kɑi kɛkɛcɑ́ɑ́ n wɔ́lɑɑmɛlɛ̃. Amɑ́ usoi nkó yɛɛ yɛ́ Usoi Kɛpipi n yɑ́ɑ́, íwɛ kɛ liute uu topori. Li kutɔsi we ɑ́pi kɑpɛ pɛɛ liute m mɑri. \s1 Yeesu nkpɔ nɛ umɛyisɛ piléisɛ inyɛkii \r (Mɑtiyee 26:26-30; Luki 22:14-20; Kɔrɛnti Foí, 11:23-25) \p \v 22 Kɑpi n le, Yeesu uu kukpɔ́nɔ́ kpísi, uu kukɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ uu limɛmɑ́ɑ́ ku kpɔkɔ́ri uu pi ku pɑ uu rɛ: Ani yɔsí, inɛ́piŋɛ yɛ nnyí. \v 23 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛpóripi kpísi uu kɛkɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ. Uu pi kɛ pɑ ɑpi pinnɛ́í níru. \v 24 Uu pi mɑɑ rɛ: Mɛnɛ́nyɛ yɛ mmɛ́, mɛ́nyɛ mɛmɛɛ pisoi mɛyɑ̃ nnyɑ kɔɔnu, Uléécɑɑ uú nɛ pi séi rɛ u nɛ pɛ̃ pikɛ́ kómɛinɛ. \v 25 Asei kɑm nɔ́ símisi, ɑ́m píkɑi ɑléépipi pitɑ mpí pinírɛ́ kpɑ́nɛ hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑm yɛ́ pifɑ́lɛ ń ntí Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ. \v 26 Kuu lɛ̃ pisímɛ́ pi ḿ mɑsí, ɑpi pɛɛ ipɑkɑrɛ siyomɛ n yom pin pɑkɑrɛntɛ ɑpi wɑi ɑpi Olifiyee rikúú sĩ́. \s1 Yeesu yɛ símisi rɛ Piyɛɛ yɛ́ kɛ́si rɛ úu u nyu \r (Mɑtiyee 26:31-35; Luki 22:31-34; Yohɑni 13:36-38) \p \v 27 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛpirɛ nɛ́ ritɔ, likumúŋɛ́ rɛ li Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Nɛ́ usɛɛsẽ́ kpu, \q1 isɑ́ŋ pɔ́ɔ kpíi. \v 28 Amɑ́ nɛn píyei nkpɔ kɛ́mɛɛ piyisɛ m mɑsí, nɛ́ hɑ Kɑlilee kɛtẽ-pɔ nɔ́ m mɛ̃́. \v 29 Piyɛɛ uu u mɑɑ rɛ: Ḿpɑ́ pinnɛ́í pin kɛpirɛ pɔ́ rintɔ, ɑ́i nɛ nɛ̃́. \v 30 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Asei kɑm pɔ́ símisi, nɛni kɛsinɛ nkɛ́ cirɛ icɑ̃́ ikɛ́ kɛlenɛ mɛtɛ́ n kooi, pɔ́ kɛ́si nnɔ́ɔ mɛtɑɑni rɛ ɑ́ɑ nɛ́ nyu. \v 31 Amɑ́ Piyɛɛ uú n kɛŋɑɑlɛ̃ tɛ: Ḿpɑ́ lin nkpɔ yɛ mu, tɔ́ nɛ mpɔ̃́ tɔkɛ́ kɛsẽ́ kpu, ɑ́m kuŋmɛriyɛ pɔ́ we. Pinnɛ́í ɑpi kɔ nsɛ mmɛ̃ m mɑ́ikɛɛ. \s1 Yeesu yɛ Kɛtisemɑnee-pɔ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si \r (Mɑtiyee 26:36-46; Luki 22:39-46) \p \v 32 Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛlõ kɛnyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Kɛtisemɑnee sĩ. Uu upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Ani nté n tũ, nɛ́ɛkɛ́ hɑ kɛyómɛ n yɑ́hɑɑpɔ. \v 33 Uú nɛ Piyɛɛ nɛ Yɑkupu nɛ Yohɑni pɛ́nɛ. Kei kɛ iwɑmɛ nɛ mpɔ́ɔcɑɑi yíkíyiki nn u tĩ. \v 34 Uu pi mɑɑ rɛ: Tinɛ́pɔ́ɔ yɛ cɑɑilɛnlɛ hɑ́i lin nɛ nkpɔ mɛnyínɛ we. Ani nté tonɛ ɑ́ni kɑpɛ lɔpilɛ. \v 35 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛyu-mɛ̃ nyɔsɔ́pɔ nkɑ́ripi, uu wúlɑ uu Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si rɛ lin íye n we, ɑ tíyɛsɛ ḿpɔlɛ ituŋɛ iyɛ̃ íi kɑpɛ kɑ. \v 36 Uu kɛyómɛ yɑ́ɑ́si rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, pɔ́ fe ɑɑ ḿpɑ́ yo wɑi, ɑ nɛ ntóósi kɛporipi nkɛ́ kɛtɑɑ nɛ́ wɑ. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, kɑpɛ mɛnɛ́pɔ́ɔlɑ wɑ, ɑmɑ́ ɑ mɛpɔ́kɔ́ wɑ. \v 37 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ upipirɛtiki-mɛ̃ pɛlɛ, uu pi lɛɛpɔ pin lɔni. Uu Piyɛɛ mɑɑ rɛ: Simɔɔ, pɔ lɔnilɛɛ? Áɑ nkpɑ́ni fe pɔkɛ́ n nyɑ́ni kɛnɑmpi kɛsɛɛ? \v 38 Ani n tũ nɔn nyɑ́ni nɔn kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, ɑ́ni kɑpɛ nɛ pipeikɛɛ kɛ́mɛɛ ń loó nnyɑ. Li kɛsoipipi ripɔ́ɔ we rɛ kɛkɛ́ yɛ lisɔnɛ wɑ, ɑmɑ́ kɛ pɛɛ rinɑ́rɛi mɑ́lɛ. \p \v 39 Uú nɛ kɛtɑɑ piwɑi pi kpɑ́, uú hɑ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, uu umɛwelɛ foí mɛ̃ mɛcɔ welu. \v 40 Uu pɛɛri uu kɔ pi lɛɛri pin lɔni, likumúŋɛ́ rɛ piinipɛɛ yɛ mulɛsilɛ. Ápi ceri mmɛ̃ kɑpi yɛ́ rinɔ́ɔ u n yɔsí. \v 41 Uu mɛtɑ́ɑ́nũ pɛɛri uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ́ntɛ nɔ nkpéni lɔnilɛ nɔn wéntɛlɛ̃? Li lɛ̃ tulɛ, ituŋɛ yɛ tulɛ, lɛɛ nní, pi Usoi Kɛpipi pikópɛkɔɔ́ ɑnipɛ-i wɑlɛ. \v 42 Ani yisi tɔkɛ́ tɔsí, uyɛɛ nɛ́ n yɑ́inɛ yɛ nyɑhɑimɛlɛ. \s1 Yeesu mɛtinɛ \r (Mɑtiyee 26:47-56; Luki 22:47-53; Yohɑni 18:3-12) \p \v 43 Yeesu úu kɑhɑnɛ nsímɛ́ n tɛnɛ kɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi nɛ risoiwuí ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ rikpɑ́fúmɛ, pin ɑtɛ́hɛ nɛ ɑpúnípi mulɛilɛ̃. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ yɛɛ pi tumpɔ. \v 44 Yutɑsi yɛɛ pɛɛ piɑnipɛ-i Yeesu n wɑinɛ, yɛ pɛɛ risoiwuí mɛsɔhɔ mɛ̃ kuú nɛ u ń tininɛ céesilɛ. U pɛɛ pi céesi rɛ: Nɛn hɑ úye rimpirɑ ɑm u yɑ́ɑ́si, uyɛɛ lo, ɑni u tĩ, ɑni u múlú ńsɔnɛ ɑní nɛ tɔ́su. \v 45 Kuu n tuipɔ uú nɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ Yeesu kɔ, uu rɛ: Sɑ́ɑ! Uu pɛɛ u pirɑ uu u yɑ́ɑ́si. \v 46 Pisoi pɛ̃ ɑpi Yeesu kɛcɑ́ɑ́ kunípɛ wɑi ɑpi u tini. \v 47 Kei kɛ Yeesu upirɛtiki usɛ uu risɑɑpɔ uu uritɛ́hɛ kpeéu, uu Uléécɑɑ usinɑ ukɛikɔ́ kutu seḿ. \v 48 Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su uu pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni pitínɛ nɛ́ kɑ nɛ ɑtɛ́hɛ nɛ ɑpúnípi yɑrɛ usoi kpɑ́ɑ́ree? \v 49 Ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɑm yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ n we, nɛn Uléécɑɑ kɛyɔ-i céési, ɑ́ni nɛ́ tĩ́. Amɑ́ lɛ̃ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑmɛlɛ̃ likɛ́ nɛ n wɑ nnyɑ kɑi lɛ̃ wɑi. \v 50 Yeesu pipirɛtiki nnɛ́í ɑpi u ŋmɛriyɛ ɑpi wuru. \v 51 Uŋmɑ́nɛ unyinɛ yɛ̀ɛ̀ pɛɛ Yeesu n tikilɛnlɛ un kusɑ́ŋɑ́ɑ́ ŋmɑnɛ yɑriilɛ̃. Api rɛ pikɛ́ u tĩ, \v 52 uu kusɑ́ŋɑ́ɑ́ tɔpíri uu mɛŋmɑnɛ wuru. \s1 Pi nɛ Yeesu kɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i hɑ \r (Mɑtiyee 26:57-68; Luki 22:54-55, 63-71; Yohɑni 18:13-14, 19-24) \p \v 53 Apí nɛ Yeesu Uléécɑɑ usinɑ kɛ́mɛɛ sĩ́. Kei kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpi pinnɛ́í cɑ́pinɛlɛ̃. \v 54 Piyɛɛ uu kɛtɑɑ-pɔ Yeesu n tikilɛ̃ hɑ́i nɛ Uléécɑɑ usinɑ kɛyɔcɔpɛ-pɔ. U nɛ pimɛ́rɛ́ ɑpi kei kɛsẽ́ n tũ un nnɑ wéni. \p \v 55 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pitúhɑɑnɛ píimɑ nnɛ́í ɑpi pisoi wɛ́ɛ́si pɛɛ yɛ́ Yeesu nɛ nsímɛ́ rinkpɑ́rɑ́. Pitúhɑɑnɛ pɛ̃ ɑ́pi nkópɛ ńkɑ yɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ u n kpu. \v 56 Likumúŋɛ́ rɛ mɛyɑ̃́ mɛɛ nɛ nsímɛ́ u kpɑrɑi, ɑmɑ́ mmɛ̃ kɑpi n símisi ńn ncée nsɛ ritiki. \v 57 Picɔ ɑpi yɛ yisi ɑpí nɛ u wɑ́ɑ́nɑ́ rɛ: \v 58 Tɔ kõ un tee rɛ: Nɛ̃́ nɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ nkɛ́ kɛ usoi kunipɛ ɑku n wɑ fori, ɑm siyɑ́ɑ sitɑɑni kɛcɔpɛ kɛféé mɔm kɛ usoi kunipɛ ɑ́ku yɛ́ n wɑ. \v 59 Ḿpɑ́ nɛ kei ricuruu, pinsímɛ́ ńn ncée nsɛ ritiki. \v 60 Uléécɑɑ usinɑ uu icɑ́pinɛ iyɛ̃ kɛcɔpɛ yisi uu Yeesu pisɛ rɛ: Áɑ rinɔ́ɔ ríkɑ yɔ́sunɛɛ? Mpɔ́kópɛ ń-ye kɛ pisoi mpí ɑpi nní símisi? \v 61 Yeesu uu sɛ́ɛ́, úu rinɔ́ɔ ríkɑ yɔsí. Uléécɑɑ usinɑ uu pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Pɔ́ɔ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ? Uléécɑɑ yɛɛ ipɑkɑrɛ n te Kɛpipii? \v 62 Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Nɛ́ɛ lo. Nɔ́ Usoi Kɛpipi yɛ̃ kɛn Uléécɑɑ, ńnɑŋɛ nnɛ́í ute kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tṹ. Nɔ́ kɔ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ɑhopɛ kɛ́mɛɛ u yɛ̃ un nɛ wemɛ. \v 63 Kei kɛ Uléécɑɑ usinɑ uu pɛɛ uricuruu ilũ kuu n tɑnɑɑlɛ̃ cɛ́ɛ́rii ɑi nyísɛ rɛ li u tóósilɛ hɑ́i uu rɛ: Píseérɑkɔɔ́ píye picɔ kɑri nkpéni wɛ́ɛ́si? \v 64 Nɔ konlɛ kuu Uléécɑɑ kɛcɑ́ɑ́ ɑnɔ́ɔ kópɛ n símisi. Íye kɑni músu? Pinnɛ́í ɑpí mɑɑ rɛ li nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ u kpu. \v 65 Picɔ ɑpi ukɛcɑ́ɑ́ mɛtɑ pitúkɛntɛ loni, ɑpi ukɛyu pɑɑsi ɑpi ɑkpini pinɛ́i u kɑ́pɑ́ɑ́ pin u tee rɛ: A uyɛɛ lɛ̃ pɔ́ n wɑi ŋmɔinu! Pimɛ́rɛ́ ɑpi u tini ɑpí nɛ sipɛsɛ u tɛ́pɛi. \s1 Piyɛɛ yɛ kɛsi rɛ úu Yeesu nyu \r (Mɑtiyee 26:69-75; Luki 22:56-62; Yohɑni 18:15-18, 25-27) \p \v 66 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Piyɛɛ uu mɛtene ripoo-i ń we, unɔ́si unyinɛ yɛɛ Uléécɑɑ usinɑ n kɛisi uú weri. \v 67 Uu Piyɛɛ yɛnu un nnɑ wéni, uu ukɛyu-i nyɑ́nɛi uu u mɑɑ rɛ: Pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu uyɛ̃ tikilɛnlɛ. \v 68 Uu kɛ́su rɛ: Ám nyu, ɑ́m mmɛ̃ kɑɑ ń lɑ pɔkɛ́ símisi kómɛi. Uu pɛɛ kei yisi uu kupookpɑŋɑ́-i sĩ́. \v 69 Unɔ́si uyɛ̃ uu piyɛ́nɛ u kpɑ́ uu pɛpɛɛ kei ń we mɑɑ rɛ: U pisoi pɛ̃ usɛ lɛ. \v 70 Piyɛɛ uu kɔ pikɛ́ŋɛ kpɑ́. Kɑi nkɑ́ripi rinkpɑ́sɛ, pɛpɛɛ kei ń we ɑpi pimɑ́ɑ u kpɑ́ rɛ: Mɛsei yɛ mɛ, pɔ pisoi pɛ̃ usɛ lɛ. Likumúŋɛ́ rɛ pɔ Kɑlilee ukɔ́ lɛ. \v 71 Uu kɛ́su ŋmɑɑ uú nɛ kɛtẽ kpɛɛni uu wééri rɛ: Nɛ Uléécɑɑ, ɑ́m usoi nkó nyu. \v 72 Icɑ̃́ ii mɛsɛ nɛ mɛsɛ mɛlírũ kooi, Piyɛɛ uu léisɛ rɛ Yeesu yɛ u mɑɑ rɛ: Icɑ̃́ ikɛ́ kɛlenɛ mɛtɛ́ n kooi, pɔ́ kɛ́si mɛtɑɑni rɛ ɑ́ɑ nɛ́ nyu. Kei kuu pɛɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ itu ripɛ. \c 15 \s1 Pi nɛ Yeesu Pilɑti kɛ́mɛɛ hɑ \r (Mɑtiyee 27:1-2, 11-14; Luki 23:1-5; Yohɑni 18:28-38) \p \v 1 Piwɛ́ɛ́sɛ nnɛ́í ɑpi mmɑrɛ mɑrɛ cɑ́pinɛ: pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ pitúhɑɑnɛ píimɑ nnɛ́í. Kei kɑpi pɛɛ Yeesu pɑɑsi ɑpí nɛ u tɔ́su ɑpi Pilɑti ɑnipɛ-i u wɑi. \v 2 Pilɑti uu u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ Pisuifi uyɔɔpii? Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Mmɛ̃ kɑɑ nní mɑ. \v 3 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpí nɛ nsímɛ́ mɛyɑ̃ u kpɑrɑi. \v 4 Pilɑti uu kɔ pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Áɑ rinɔ́ɔ yɔ́sunɛɛ? A ripɑí mmɛ̃ nɛ mmɛ̃ kɑpi kɛpɔ́cɑ́ɑ́ n símisi. \v 5 Yeesu úu rinɔ́ɔ ríkɑ piyɔ́ɔ́ rikpɑ́. Ai Pilɑti pírí wɑi. \s1 Pi túhɑɑnɛ ɑí tonɛ rɛ pikɛ́ Yeesu kpu \r (Mɑtiyee 27:1-2, 11-14; Luki 23:1-5; Yohɑni 18:28-38) \p \v 6 Ḿpɑ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ɑ́ye, Pilɑti yɛɛ pɛɛ ukpɑniikɔ́ uyɛ̃ kɛ pisoi ɑpi n wɛ́ɛ ɑkpɑnii tɔlɛ. \v 7 Utisi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Pɑrɑpɑsi yɛ kukpɑniilee-i welɛ nɛ pinyinɛ pɛɛ ɑ́pi pɛɛ uyɔ́ɔpi kɛcɑ́ɑ́ n kpɑ́lɛ̃. Pitele pinyinɛ-i kɑpi pɛɛ usoi kpu. \v 8 Tisoiwuí ɑri Pilɑti-mɛ̃ tɔ́mpɔ, ɑpi lɛ̃ kuu yɛ ḿpɑ́ ɑnyɑ̃́ ɑ́ye pi n wɑ pisɛ. \v 9 Pilɑti uu pi pisɛ rɛ: Nɔ́ lɑ kɛ́ Pisuifi uyɔɔpi ɑkpɑnii nɔ́ tɔɔ? \v 10 Likumúŋɛ́ rɛ Pilɑti yɛ ceri rɛ nfɑpɔlɛ nnyɑ kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi uɑnipɛ-i Yeesu wɑ. \v 11 Amɑ́ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi pisoi Pilɑti-i teriipɔ pikɛ́ u ricɔ́ŋ ukɛ́ nɛ Pɑrɑpɑsi ɑkpɑnii tɔ. \v 12 Pilɑti uu pipisɛ pi kpɑ́ rɛ: Íye kɑni mpíí lɑ ŋmɑɑ kɛ́ uyɛ̃ kɑni nní n sélei rɛ Pisuifi uyɔɔpi wɑ? \v 13 Api pipupɛi kpɑ́ rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii. \v 14 Pilɑti uu pi mɑɑ rɛ: Ncɑɑi ń-ye kuu mpíí wɑ? Api mɛyɑ̃́ pipupɛi kpɑ́ rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii. \v 15 Pilɑti uu risoiwuí mɛpɔɔlɑ tiki uu Pɑrɑpɑsi ɑkpɑnii tɔlu. Kɑpi Yeesu nɛ isɛ́í pikɑ́ii ḿ mɑsí, ɑpi pisoi ɑnipɛ-i u wɑi rɛ pikɛ́ hɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii. \s1 Pisɔ́ɔ́cɑ yɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ nyɑ́nɛi \r (Mɑtiyee 27:27-31; Yohɑni 19:2-3) \p \v 16 Pisɔ́ɔ́cɑ ɑpí nɛ kɛ́yɔcɔpɛ, kei kɑpi yɛ n túhɑɑnɛ u sĩ ɑpi pisɔ́ɔ́cɑ tɔrɔɔ nnɛ́í séi. \v 17 Api kuyɔ́ɔpikpɛlɛnku wɛɛ́ u tɑni ɑpi sinípɛleépi nɛ riyɔ́ɔpikɔŋ pɑrii ɑpi u kipisɛ. \v 18 Api pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ u yɑ́hɑɑnkɛɛ rɛ: Tɔ pɔ́ yɑ́ɑsi, Pisuifi uyɔɔpi. \v 19 Api ríyu kɛcɑ́ɑ́ nɛ kɛnɑɑpi u pepu ɑpi mɛtɑ ukɛcɑ́ɑ́ tukɛ, ɑpi ukɛyu-i ńsɔnɛ wulɑ ɑpi u yɑ́ɑ́si. \v 20 Kɑpi kɛcɑ́ɑ́ pinyɑ́nɛi u ḿ mɑsí, ɑpi kuyɔ́ɔpikpɛlɛnku wɛɛ́ kpɛ̃ u lɑpilɛ ɑpi uilũ pitɑnɛ u pɛsɛ ɑpí nɛ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pikɑrii u tɔ́mpɔ. \s1 Pi Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii \r (Mɑtiyee 27:32-44; Luki 23:26-43; Yohɑni 19:17-27) \p \v 21 Api ucéetɔŋɛ́ unyinɛ yɛɛ sicɑrɛ-mɛ̃ n lééri ńnɑŋɛ Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ cɔnsɛ. Pi yɛ utisi uyɛ̃ sée rɛ Simɔɔ, Sirɛɛni kuyu ukɔ́ lo. Uyɛɛ Alɛkisɑntiri nɛ Rufuusi usɑɑ. \v 22 Apí nɛ kɛlõ kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Kɔlikɔtɑ Yeesu sĩ. Kɔlikɔtɑ ɑsei rɛ Kúyu Koŋoo kɛlõ. \v 23 Api pítɑ kɑpí nɛ pitɛ kɑpi yɛ n sée rɛ miiri n cɔ́hɔnɛ u pɑ rɛ ukɛ́ n ntí, ɑmɑ́ úu n ntí. \v 24 Api kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii ɑpi uilũ hɔɔnɛ. Pi pɑŋɑilɛ ḿpɑ́ úye uú nɛ uikpíkɛ́kpikɛ́ céru. \v 25 Ituŋɛ in mɛsɛ ɑ́mɛ we kɛfi kumúŋɛ́ pepu kɑpi u kɑrii kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́. \v 26 Api lɛ̃ nnyɑ kɑpi Yeesu ń kpu wɔlu rɛ: Pisuifi uyɔɔpi. \v 27 U nɛ pisoi kpɑ́ɑ́ree pitɛ́ pinyinɛ kɑpi kɛsẽ́ kɑrii, ucɔ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃, ucɔ ukumii-mɛ̃. \v 28 [Lɛ̃ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ rintíki yɛ lɛ̃: Piwɑikópɛkɔɔ́ kunɑi-i kɑpi u wɑ.] \p \v 29 Picéetɔŋɛ́ ɑpi u lɑ́mɑɑnkɛɛ pin tíyu pɔuli pin mɑ́ikɛɛ rɛ: Yéee! Pɔ́ɔ yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ n fori ɑɑ siyɑ́ɑ sitɑɑni nɛ pimɔ́mɛ kɛ pɛsɛ, \v 30 ɑ ripɔ́cúruu yoriyɛ ɑɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súiri. \v 31 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ricuruu nɛ isé picélɑɑ ɑpi kɛcɑ́ɑ́ u nyɑ́nɛi pin pimɛcɔpɛcirɛ tee rɛ: U picɔ yóriyɛntɛlɛ ɑmɑ́ úu pɛɛ fe ukɛ́ uricuruu yoriyɛ. \v 32 Ukirisi, Isirɑyɛɛli uyɔɔpi ukɛ́ nkpéni kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súimɛ tɔkɛ́ yɛ̃́ ɑrí nɛ kɛfɑ tɛnɛ. U nɛ pɛ̃ kɑpi kɛsẽ́ n kɑrii pɔ́ɔ kɔ u lɑ́mɑɑnkɛɛ. \s1 Yeesu nkpɔ \r (Mɑtiyee 27:45-56; Luki 23:44-49; Yohɑni 19:28-30) \p \v 33 Ituŋɛ kɛcírɛ kumúŋɛ́, kuŋmɑhɑ ɑku kɛtẽ nnɛ́í cɔni hɑ́i nɛ ituŋɛ mɛtɑɑni kumúŋɛ́-pɔ. \v 34 Kɛtúŋɛ́ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ kpɛ-i, Yeesu uu kɛcɑ́ɑ́ilɑ píimɑ kɛnyinɛ súúni rɛ: Eloi, Eloi, lɑmɑ sɑpɑtɑni? Lɛlɛɛ rɛ Uléécɑɑ, Uléécɑɑ, yo nnyɑ kɑɑ nɛ́ ŋmɛriyɛ? \v 35 Pisoi pɛɛ kei n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpi lɛ̃ kom ɑpi rɛ: Ani ripɑí, Elii kuu nní sélei. \v 36 Kei kɛ pikɛcɔpɛ unyinɛ uu wuri uú hɑ pítɑ nyɛpɛ-nyɛpɛ pinyinɛ-i sinɛ́ɛ̃ fɛ uu kɛnɑɑpi tuhu uu u pɑ rɛ ukɛ́ n ntí un tee rɛ: Tɔkɛ́ yɛ̃́ nkɛ̃́, in tɛ Elii yɛ́ kɑm uu u súisɛri. \v 37 Amɑ́ Yeesu uu mɛyɑ̃́ kɛpupɛilɑ seḿ uu pɛɛ kpi. \p \v 38 Kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛ́mɛɛ n kénɛlɛ̃ ɑkú cɛɛ́rinɛ mɛtɛ́, kɛcɑ́ɑ́ nɛ mɛtene-pɔ. \v 39 Kɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ yɛɛ pɛɛ Yeesu kɛyu-i n nyɛnu uu unkpɔ mmɛ̃ n yɛ̃́ uu rɛ: Usoi nkó yɛ pɛɛ mɛsei Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ. \v 40 Pinɔ́si pinyinɛ yɛ kɔ pɛɛ welɛ pin kɛtɑɑ nyɑ́nɛi. Pinɔ́si pɛ̃ kɛcɔpɛ kɛ Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Mɑɑri Yɑkupu Síńsɑ́ nɛ Yosee uni nɛ Sɑlomee ɑpí pɛɛ we. \v 41 Kɛ Yeesu uú pɛɛ Kɑlilee-pɔ ń we, pinɔ́si pɛ̃ pɛɛ yɛ pɛɛ u n tikilɛ̃ pin u kɛisi. Pinɔ́si picɔ yɛ kɔ pɛɛ u tikilɛnlɛ ɑpí nɛ Yerusɑlɛm sĩ. \s1 Yeesu mɛkulɑɑ \r (Mɑtiyee 27:57-61; Luki 23:50-56; Yohɑni 19:38-42) \p \v 42-43 Nnyɔ́ɔ́ nn pitulɛ mɑsí kɛ Yosɛfi, Arimɑtee kuyu ukɔ́ uú kɑ. Yosɛfi yɛ pɛɛ pitúhɑɑnɛ pɛ̃ kɛ́mɛɛ usoi kɛcirɛ lɛ. Uyɛ̃ ticuruu yɛ kɔ pɛɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi mɛkɑmɛ mɛ́nlɛ. Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ ɑí nɛ sɑ́ ɑnyɑ̃́ isɔɔlú kɛyɑɑ yɛ kɛ, likɛ́ nɛ kóso weesi kɛwéntɛyɑɑ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Yosɛfi uu ikɑri wɑ uu Pilɑti kɛ́mɛɛ sĩ́ uú hɑ u pisɛ rɛ ukɛ́ Yeesu u pɑ. \v 44 Ai Pilɑti pírí wɑi kuú nɛ n kṍ tɛ Yeesu yɛ nkpɔ mɑsí. Uu Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ séi uu u pisɛ rɛ in tɛ li nɑ́ŋɑi kɛ Yeesu uú nɛ n kpu. \v 45 Kɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uu pisímɑɑ u ḿ mɑsí lɛ̃ kɑi ń we, Pilɑti uu ncée hɛ rɛ pikɛ́ Yeesu kpísi pikɛ́ Yosɛfi pɑ. \v 46 Uyɛ̃ uu kusɑ́ŋɑ́ɑ́ lɔlu uu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ Yeesu súisɛri uu kusɑ́ŋɑ́ɑ́ u pílɛsi uú hɑ rikpíí kɑpi kupɑrɛcɑŋɑɑ-i n wɑ kɛ́mɛɛ u yekei, uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ mɛpɑrɛ píimɑ mɛnyinɛ pímiisɛ uu rinɔnɔɔ fi. \v 47 Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Mɑɑri Yosee uni ɑpi kei kɑpi u n wɑipɔ n nyɑ́nɛi. \c 16 \s1 Yeesu yɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi \r (Mɑtiyee 28:1-8; Luki 24:1-12; Yohɑni 20:1-10) \p \v 1 Kɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ ɑkɛ ń tɔsí, Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nɛ Mɑɑri Yɑkupu uni nɛ Sɑlomee ɑpi tulɑɑli lɔlu pikɛ́ hɑ Yeesu yɑkɑsi. \v 2 Kɛwéntɛyɑɑ ukóso, ɑpi mɛkɛɛkɛɛ mɛtuŋɛleemɛ rikpíí sĩ́. \v 3 Api pimɛcɔpɛcirɛ písɛinɛ rɛ: Wóo yɛ́ hɑ ripɑrɛ tɛɛ rikpíí rinɔnɔɔ n fílɛ̃ tɔ́ pímiisɛ? \v 4 Kɑpi yɛ́ inípɛɛ rinsíkɑ, ɑpi yɛ́nu rɛ li mɛpɑrɛcɑŋɑɑ mɛ̃ pímiisɛlɛ. \v 5 Api rikpíí-i lompɔ ɑpi kɛŋmɑ́nɛpi kɛnyinɛ yɛnu kɛn kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ tũ kɛn kɛtúkɑnkɑ tomɛ́ tɑnɑɑlɛ̃, iwɑmɛ ii pi wɑi. \v 6 Akɛ pi mɑɑ rɛ: Iwɑmɛ íi kɑpɛ nɔ́ wɑ, nté Yeesu Nɑsɑrɛti kuyu ukɔ́ uyɛ̃ kɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n kɑrii kɑni wɛ́ɛ́si? U nkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ, úu nté we. Ani nyɑ́nii, kɛlõ nkɛ́-i kɑpi u finsɛ. \v 7 Amɑ́ ɑni hɑ Piyɛɛ nɛ upipirɛtiki tɔrɔɔ mɑɑ rɛ u yɛ́ hɑ Kɑlilee-pɔ pi m mɛ̃́, kei kɑpi yɛ́ hɑ u yɛ̃ yɑrɛ kuu pi n símɑɑlɛ̃. \v 8 Api rikpíí-i léeri ɑpi ntóó sɛ́ pin tɛrii nɛ iwɑmɛ, ɑmɑ́ ɑ́pi úkɑ ríkɑ mɑ nɛ iwɑmɛ mɛpehẽ. \s1 Yeesu yɛ umɛcirɛ Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri nyísɛ \r (Mɑtiyee 28:9-10; Yohɑni 20:11-18) \p \v 9 [Kɛ Yeesu uu kɛwéntɛyɑɑ ukóso mmɑrɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ n yisi, u tíyɛsɛlɛ Mɑɑri Mɑkitɑlɑ uu mɛfoí u yɛnu. Mɑɑri Mɑkitɑlɑ uyɛ̃ kɛ́mɛɛ kuú pɛɛ ɑníri ɑsɛɛi lɑkɑsɛ. \v 10 Mɑɑri Mɑkitɑlɑ uú hɑ nsímɛ́ mmɛ̃ pɛpɛɛ pɛɛ Yeesu rintíki símisi. Pɛ̃ pin kumúŋɛ́ kpɛ-i nkpɔ tũ pin kɔ ténesi. \v 11 Kɑpi n kṍ tɛ Yeesu yɛ nfɑ́ɑ mɑ́lɛ, tɛ Mɑɑri Mɑkitɑlɑ yɛ u yɛ̃, ɑ́pi nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \s1 Yeesu yɛ umɛcirɛ upipirɛtiki pitɛ́ nyísɛ \r (Luki 24:13-35) \p \v 12 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu mɛ́wee féé mɛcɔ kpísi uu tíyɛsɛ upipirɛtiki pitɛ́ pinyinɛ pɛɛ kɛcɑrɛ-mɛ̃ n sĩ́ ɑpi u yɛnu. \v 13 Pɛ̃ ticuruu ɑpí weri ɑpi picɔ nsímɛ́ mmɛ̃ símisi, picɔ pɛ̃ ɑpi kɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \s1 Yeesu yɛ umɛcirɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ usɛ nyísɛ \r (Mɑtiyee 28:16-20; Luki 24:36-49; Yohɑni 20:19-23; UPM 1:6-8) \p \v 14 Yeesu uu mɛtɔ́rɔɔ umɛcirɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ usɛ nyísɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi ilukɛ n le. Uú nɛ pinfɑtɛnɛ kucírɛ́ nɛ pinkiŋtɑkɛ pi cɛ́si, kɑ́pi pɛpɛɛ pɛɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ mɛyisɛ-mɑɑ́ u n yɛ̃́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ nnyɑ. \v 15 Uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ pi mɑɑ rɛ: Ani kɛtẽ nnɛ́í rikɔ́ɔ́nú ɑni pisoi nnɛ́í Nsímɛ́ Kɛcirɛ símisi. \v 16 Uléécɑɑ yɛ́ nkó yɛɛ nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ uu kɔ míni wolɛ yoriyɛ. Amɑ́ u yɛ́ nɛ nkó yɛɛ úu nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ túhɑɑnɛ ɑí nɛ u kpi. \v 17 Mɛwɑisɑŋɑ kɛ pɛpɛɛ nɛ kɛfɑ Uléécɑɑ n tɛnɛ ɑpi yɛ́ ń wɑpisi yɛ mmɛ́: Pi yɛ́ rinɛ́nyíri nɛ ɑníri lɑkɑsɛ, ɑpi mɛyu féé símisi. \v 18 Pin iwɑ́ɑ n cɔ́pii, íi yɛ́ líkɑ pi wɑ. Ḿpɑ́ pin kɔ linírɛ́-nirɛ́ lɛɛ yɛ́ n kpu n ntí, ɑ́i yɛ́ nkpɑ́ni líkɑ pi wɑi. Pi yɛ́ pitóikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ ɑnípɛ rilɑɑ, pitóikɔ́ pɛ̃ ɑpi pélu. \p \v 19 Kɛ Upíimɑ uu pisímɛ́ pi ḿ mɑsí, ɑi kɛyómɛcɑɑ-mɛ̃ u kpíípɔ uú hɑ Uléécɑɑ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tonɛ. \v 20 Upipirɛtiki ɑpi sĩ́ ɑpí hɑ ḿpɑ́ yei Nléécɑɑsimɛ́ símisi. Upíimɑ uu pikɛi pi n lɛ́ni, uu tíyɛ mɛwɑisɑŋɑ kɑpi n wɑpisi ɑmɛ pinsímɛ́ ɑsei n nyísɛ.]