\id LUK LUK.TXT Luc1-24verif NT Solɑ 25-01-10 \h Luki \mt1 Nsímɛ́ Kɛcirɛ ritɛlɛ́ kɛ Luki uu n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Nsímɛ́ Kɛcirɛ ritɛlɛ́ nɛ Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi ritɛlɛ́ kɛ Luki uu wɔ́i. Pɛ̃ inipɛɛ-i kɛ Yeesu uu umɛwɑi n wɑpisi kɛ Luki uu písɛi ńsɔnɛ uu kɛlenɛ rítɛlɛ́ ntí uusɑnɛ Teofiili wɔlu rɛ ukɛ́ Yeesu icélɑɑ ɑsei kõ ńsɔnɛ (Luki 1:1-4). Luki yɛ pɛɛ Ukirɛki lɛ. U kɔ pɛɛ upɔisɛ píimɑ unyinɛ lɛ yɛɛ pɛɛ Pɔɔli n sɑ́rikɛɛ. Luki yɛ Yeesu nyísɛlɛ yɑrɛ Usoi Kɛpipi. Yeesu yɛ pɑnsɛlɛ kɛsoipipi uú nɛ sisoipipi íwɛ téni. U pɛɛ pisoi ipiŋɛ nɛ piɑmííri pɔisɛntɛlɛ. Tíyu 24 kɛ́mɛɛ kɛ isímɛ́ tɔrɔɔ yɛɛ ḿ mulú ii wɔ́lɑɑlɛ̃, iyɛ̃ kɛ pɛpɛɛ Yeesu mɛwɑi n yɛ̃́ ɑpi Luki rintɛ́ŋ́sɛ. Iyɛɛ nní Yeesu mɛyisɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ nɛ umɛkpɑ́fúmɛ upipirɛtiki nɛ pinɔ́si nɛ pipirɛtiki picɔ pɛɛ pɛɛ unkpɔ n téni kɛyu-i. Uu lɛ̃ nɛ lɛ̃ kɛ ɑ́tɛlɛ́ ɑɑ ukɛcɑ́ɑ́ ń símisi pi pérésɛ uu pɛɛ pi tum tɛ pikɛ́ hɑ ḿpɑ́ úye símisi rɛ uyɛɛ Úyulɑlɛ. \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Luki yɛ símisilɛ lɛ̃ kɛ Yeesu uu sisoipipi kɛ́mɛɛ n lompɔ (1:1-4:13). Umɛmɑrɛ nɛ ukɛleemɛ nkɔ́ mɛɛ kei we. \iq1 2. Upíimɑ yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ unfɑɑ nnɛ́í kɛ́mɛɛ sisoipipi wɛ́ɛ́silɛ. Luki yɛ símisilɛ lɛ̃ kuú nɛ pinɑ́rɛi nɛ píwɛkɔɔ́ nɛ pitóikɔ́ kutu rińcɔ (4:14-19:27). Sinyɑ́rũ kulúi kuu kpísi uú nɛ sisoipipi li céési: Uŋmɑ́nɛ yɛɛ m pɔ kɛnyɑ́rũ (15), Sɑmɑrii kɛtẽ usoi unyinɛ yɛɛ kusoi n nyu kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ (10:25-37). \iq1 3. Unkpɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nɛ umɛyisɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ kɛ Upíimɑ uú nɛ sisoipipi yoriyɛ (19:28–24). \ie \c 1 \s1 Luki yɛ Teofiili rítɛlɛ́ wɔ́i \p \v 1 Umɑ́rɛcɔ Teofiili, pisoi mɛyɑ̃ yɛ mɛwɑi mɛɛ kɛrɔ́cɔpɛ n wɑpisi nkɔ́ piwɔ́lɛ peenlɛ. \v 2 Pi mɛwɑi mɛ̃ nsímɛ́ tɔ́ ritɔ́sɛlɛ yɑrɛ lɛ̃ kɛ pɛpɛɛ kɛ́korɑɑnɛ-mɛ n yɛ̃́ pin nɛni nɛ Uléécɑɑ nsímɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃ ɑpi rɔ́ n n kɛ́ɛnkɛɛ. \v 3 Lɛ̃ nnyɑ kɛ rinɛ́cúruu ɑm ńsɔnɛ písɛi kɛ́ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ kɛ́korɑɑnɛ-mɛ n wɑ ceri, ɑi nɛ́ sɔnɛsi rɛ kɛ́ linkɔ́ pɔ̃́ umɑ́rɛcɔ Teofiili wɔi kélé-kélé. \v 4 Nɛ wɔlulɛ nɔkɛ́ nɛ n céri rɛ icélɑɑ kɑɑ n kṍ yɛ nsímɛ́sei lɛ. \s1 Uléécɑɑtumɛ yɛ símisi rɛ pi yɛ́ Yohɑni Úniwolɛ mɑri \p \v 5 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Erooti uú pɛɛ Yutee kɛtẽ uyɔɔpi kɛ Uléécɑɑ unyɔ́ɔnsɛ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Sɑkɑrii uú pɛɛ́ we. U pɛɛ Apiyɑ piléékɔɔ́ kunɑi ukɔ́ usɛ lɛ. Uunɔsi yɛ pɛɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ uwɛ́ɛ́sɛ Arɔɔ kɛpirɛ ukɔ́ lɛ. Pi yɛ u sée rɛ Elisɑpɛti. \v 6 Pikɛtɛ́ yɛ pɛɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i kɛcírɛ sɔ́nɛlɛ pin kɔ Upíimɑ isé nɛ uicélɑɑ nnɛ́í múílɛ̃ ńsɔnɛ. \v 7 Amɑ́ ɑ́pi pɛɛ kɛwɑ̃́ mɑ́, Elisɑpɛti yɛ pɛɛ unyɑpi lɛ. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, u nɛ ulɑ kɛtɛ́ yɛ pɛɛ kpurunulɛ. \p \v 8 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɑi Sɑkɑrii kunɑi mɛnyɔ́ɔnsɛ tu, uu pɛɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ Uléécɑɑ kɛyu-i upinyɔ́ɔnsɛkɛi n wɑi. \v 9 Lɛ̃ kɑi pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ inyɛkii-i m pisɛ kɑpi ritiki ɑpí nɛ Sɑkɑrii wɛ́ɛ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ kunyɔ́ɔnsɛlee lõ ukɛ́ tulɑɑli ŋmɑɑsi. \v 10 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi tulɑɑli n ŋmɑɑlɛ̃, pisoi riwúí yɛ pɛɛ cɑ́pinɛlɛnlɛ pin kɛtɑhɑi mmɛ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. \v 11 Upíimɑ uleecɑɑtumɛ unyinɛ uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ Sɑkɑrii kɛyu-i kpɑ́fúmɛ, uu kɛhúú kɛ-i kɑpi tulɑɑli n ŋmɑɑlɛ̃ kuwɛ́lɛ́ lukɛ-lukɛ-mɛ̃ nyɛrɛ. \v 12 Kɛ Sɑkɑrii uu u n yɛ̃́, uú túí-túí, iwɑmɛ ii u tini. \v 13 Amɑ́ Upíimɑ uléécɑɑtumɛ uu u mɑɑ rɛ: Sɑkɑrii, iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ. Uléécɑɑ yɛ ipɔ́welɛ konlɛ. Upɔ́nɔ́si Elisɑpɛti yɛ́ kɛwɑ́ntisi pɔ́ mɑ́ri ɑɑ rinyíri kɛ hɛ rɛ Yohɑni. \v 14 Mɛyíkíyiki kɑkɛ ripɔ́pɔ́ɔ lɑrukusɛnɛ. Pisoi mɛyɑ̃ ɑpɔɔ yɛ́ kɔ lɑrisi nɛ kɛpimɑrɛ. \v 15 Likumúŋɛ́ rɛ u yɛ́ kɑm uu Upíimɑ inipɛɛ-i wɑi usoi píimɑ unyinɛ. Fɛɛ̃́ nɛ pítɑ pomɛ-pomɛ píkɑ ɑ́pi unnɔɔ-i loninɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ́ mɛyɑ̃́ u n yipɑɑlɛnlɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi u n cuunsɛnɛ. \v 16 U yɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ mɛyɑ̃ pi-Uleecɑɑ, Upíimɑ-mɛ̃ pɛsɛmɛ. \v 17 U yɛ́ mɑsí Uléécɑɑ kɛyu-i n sɔ́nɛlɛ nɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nɛ ńnɑŋɛ kɛ Elii uú pɛɛ m mɑ́, uu pisɑ́ɑ nɛ pisiwɑ̃ nfɑsimɛ́ pɛ́nɛ, uu tíyɛsɛ pɛpɛɛ ɑsei pite mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ n hɑ́ikusɛ ɑpi pɛpɛɛ mɛ n tíkilɛ̃ kɛmúŋɛ́ ŋmurɛi. U lɛ̃ nnɛ́í wɑinɛ ukɛ́ nɛ nsoipuri mɛɛ Upíimɑ mɛkɑmɛ m mɛ̃́ n yɛ̃́ nnyɑ. \v 18 Amɑ́ Sɑkɑrii uu uléécɑɑtumɛ mɑɑ rɛ: Íye kɑm yɛ́ nɛ ceri rɛ ɑsei yɛ nyɛ? Likumúŋɛ́ rɛ nɛ kpurunulɛ, unɛ́nɔ́si ricuruu yɛ kɔ kpurunulɛ. \v 19 Uléécɑɑtumɛ uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Nɛ́ɛ Kɑpiriyɛɛli, Uléécɑɑ kɛyu-i kɑḿ we nɛn upikɛi wɑi. U nɛ́ tummɛlɛ rɛ kɛ́ ifɑɑci kɛcirɛ nnyí pɔ́ símisi. \v 20 Amɑ́ ɑ́ɑ nɛ nsímɛ́ kɑpi n yekei rɛ nkɛ́ kumúŋɛ́ kunyinɛ-i wɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑi yɛ́ ripɔ́lémpi pɑɑsi ɑ́ɑ yɛ́ fe pɔkɛ́ rinɔ́ɔ mɑlɛ hɑ́i nɛ kɛ̃ kɛ mɛwɑi mɛ̃ nnɛ́í ɑmɛ n wɑinɛ. \p \v 21 Kumúŋɛ́ kpɛ̃ nnɛ́í kɛ́mɛɛ, pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pin kɛtɑhɑi Sɑkɑrii mɛ̃́ yɛ pɛɛ pírí túnlɛ rɛ pi kunyɔ́ɔnsɛlee-i mɛyɑ̃́ nɑ́ŋɑi nnyɑ. \v 22 Amɑ́ kuu n léemɛ, úu fe ukɛ́ rinɔ́ɔ pi mɑlɛ. Pisoi ɑpi céru rɛ Uléécɑɑ yɛ linyinɛ u yɛnɛisɛlɛ kunyɔ́ɔnsɛlee-i. Anípɛ kuú nɛ pi símisi, tilémpi tin pɑhɑɑlɛ̃. \p \v 23 Kɛ Sɑkɑrii uu kumúŋɛ́ kpɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ pikɛi wɑ kɛtɔ n tu, uu ukɛyɔ pɛlɛ. \v 24 Kɑi rinkpɑ́sɛ, uunɔsi Elisɑpɛti uu fɑpisi, uu umɛcirɛ kɛ́yɔ-i pɛ́su hɑ́i nɛ iwɑ́rɛ inupũ kumúŋɛ́, un tee rɛ: \v 25 Lɛ̃ kɛ Upíimɑ uu nɛ̃́ n wɑ yɛ nní: Li nkpéni ripɔ́ɔ u wɑ rɛ ukɛ́ lɛlɛɛ pɛɛ pisoi kɛcɔpɛ inɛ́sɛi n tesɛ nɛ́ lesɛ. \s1 Uléécɑɑtumɛ yɛ símisi rɛ pi yɛ́ Yeesu mɑri \p \v 26 Iwɑ́rɛ kpúúlũ kɛ́mɛɛ, Uléécɑɑ uu uléécɑɑtumɛ Kɑpiriyɛɛli Kɑlilee kɛtẽ kuyu kunyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Nɑsɑrɛti kɛ́mɛɛ tum. \v 27 Ukpére unyinɛ yɛɛ úu utisi n nyu kɑpí pɛɛ Yosɛfi yɛlɛilɛ̃. Pi yɛ u sée rɛ Mɑɑri. Ukɛmɛɛ́ kɛ Uléécɑɑ uu u tũ. Yosɛfi yɛ pɛɛ uyɔ́ɔpi Tɑfiti kɛpirɛ ukɔ́ lɛ. \v 28 Uléécɑɑtumɛ uyɛ̃ uu Mɑɑri kɛyɔ-i lompɔ, uu u mɑɑ rɛ: Nɛ pɔ́ yɑ́ɑsi, Uléécɑɑ yɛ ípɛɛlɛ́ɛ pɔ́ nyísɛlɛ un kɛpɔ́pirɛ we. \v 29 Anɔ́ɔ nyɛ̃ ɑɑ Mɑɑri túí-túísɛ, un umɛcirɛ písɛi rɛ: Iyɑ́hɑɑ íye mpuri yɛ nnyí? \v 30 Uléécɑɑtumɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Mɑɑri, iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ, Uléécɑɑ yɛ uipɛɛlɛ́ɛ pɔ́ nyísɛlɛ. \v 31 Pɔ kómɛi, pɔ fɑpisinɛ ɑɑ kɛwɑ́ntisi mɑru, ɑɑ kɛ séi rɛ Yeesu. \v 32 Kɛ yɛ́ isoi wɑ ɑpi yɛ kɛ séi rɛ Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ Kɛpipi. Upíimɑ Uléécɑɑ yɛ́ tíyɛsɛ ɑkɛ usɑ́ɑyɑhɑ Tɑfiti iyɔɔpi tonɛ. \v 33 Kɛ yɛ́ Yɑkupu kɛpirɛ pikɔ́ kɛ́mɛɛ iyɔ́ɔpi tɛnɛcirɛ́ li. Kɛiyɔɔpi íi kɛ́tɔ mɑ́nɛ. \v 34 Mɑɑri uu uléécɑɑtumɛ mɑɑ rɛ: Íye kɑi yɛ́ lɛ̃ wɑ, ɑ́m utisi nyu? \v 35 Uléécɑɑtumɛ uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛ kɛpɔ́cɑ́ɑ́ súirinɛ, Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ uu unnyɛ́rɛ́ pɔ́ yɑ́rii. Lɛ̃ nnyɑ kɛwɑ̃́ kɛ̃ nɛ Uléécɑɑ kɛkɔ́ lɛ. Pi yɛ́ kɛ sée rɛ Uléécɑɑ Kɛpipi. \v 36 Upɔ́mɑ́rɛcɔ Elisɑpɛti kɑpí pɛɛ n sélei rɛ unyɑpi ricuruu yɛ nɛ riwɛ́ɛ́sɛ kɛwɑ́ntisi kɛfɑ mɑ́lɛ. Uiwɑrɛ kpúúlũ kɛ́mɛɛ kuu nní we. \v 37 Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ úu líkɑ kupɔɔnɛ we. \v 38 Kei kɛ Mɑɑri uu pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Nɛ Upíimɑ ukɛikɔ́ lɛ. Likɛ́ wɑ yɑrɛ kɑɑ nní ḿ mɑ. Uléécɑɑtumɛ uu pɛɛ u yɑ́ uu tɔ́mpɔ. \s1 Mɑɑri yɛ Elisɑpɛti pilóólú hɑ \p \v 39 Lisiyɑɑ sɛ-i, Mɑɑri uu mɛkɛɛkɛɛ Yutɑ kɛtẽ kɛɛ ɑkúú ḿ mɑ́ kuyu kunyinɛ ncee pɔlɔ. \v 40 Uu Sɑkɑrii kɛyɔ-i lompɔ uu Elisɑpɛti yɑ́ɑ́si. \v 41 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Elisɑpɛti uu Mɑɑri iyɑ́hɑɑ n kṍ, kɛwɑ̃́ ɑkɛ ukɛfɑ-i lémesi, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Elisɑpɛti yipu \v 42 uu pupɛi rɛ: Uléécɑɑ yɛ lisɔnɛ pɔ́ wɑlɛ ɑi tɔ́su pinɔ́si tɔrɔɔ nnɛ́í. Uléécɑɑ rinɔɔ sɔnɛ yɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ kɑɑ m mɑ́runɛ kɛcɑ́ɑ́ welɛ. \v 43 Nɛ́ɛ úye Unɛ́píimɑ uni ukɛ́ nɛ pilóólú nɛ́ ń kɑm? \v 44 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑm ipɔ́yɑ́hɑɑ n kṍ, kɛwɑ̃́ yɛ kɛnɛ́fɑ-i lémesilɛ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ. \v 45 Pɔ únɑrɛkomɛ lɛ, kɑɑ́ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ rɛ Upíimɑ yɛ lɛ̃ kuu ḿ mɑ ɑpi pɔ́ símisi wɑinɛ nnyɑ. \s1 Mɑɑri kɛyomɛ \p \v 46 Mɑɑri uu pɛɛ rɛ: \q1 Nɛ lɑ kɛ́ Upíimɑ rinyiri ritɑɑ́sɛ, \q1 \v 47 tinɛ́pɔ́ɔ ɑrí nɛ Uléécɑɑ, Unɛ́yulɑlɛ lɑrisi. \q1 \v 48 Likumúŋɛ́ rɛ u nɛ̃́ uukɛikɔ́ nɛɛ ɑ́m líkɑ n tulɑɑlɛ̃ íwɛ ténlɛ. \q1 Kɑí nɛ nɛni rimpɑ́, nsoipuri nnɛ́í yɛ́ nɛ́ mɑɑ rɛ únɑrɛkomɛ. \q1 \v 49 Uléécɑɑ ńnɑŋɛ nnɛ́í ute yɛ likɛi sɔnɛ kɛcirɛ nɛ́ wɑlɛ. \q1 Urinyiri nsɔnɛ yɛ nɛ mmpehẽ lɛ. \q1 \v 50 Uyɛɛ yɛ hɑ́i kɑí nɛ n wémɛ pɛpɛɛ u n wuru ɑnɑi íwɛ tẽ́. \q1 \v 51 Uu mɛwɑi nɑŋɛ-nɑŋɛ wɑpisi nɛ unnɑŋɛ, uu unnɑŋɛ nyísɛ pɛpɛɛ \q1 ɑkɔ́kɔri m mɑ́ ɑpi kpíi. \q1 \v 52 Uu piyɔ́ɔpi iyɔ́ɔpi-i lesɛ, \q1 uu pɛpɛɛ ɑ́pi líkɑ n tulɑɑlɛ̃ tɑɑ́sɛ. \q1 \v 53 Uu pɛpɛɛ nkṹ n tṹ nɛ lisɔnɛ lɛpɛisɛ, \q1 uu pimɑ́mɑ́ lɑ́kɑsɛ mɛnípɛ ŋmɑnɛ. \q1 \v 54 Uu upikɛikɔ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ picomɛ weri. \q1 \v 55 Úu pɑlɛi rɛ ukɛ́ Apirɑhɑm nɛ ukɛpirɛ pikɔ́ íwɛ tẽ́ \q1 hɑ́i nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ yɑrɛ kuú pɛɛ pirɔ́kpurɛ ḿ mɑ. \p \v 56 Mɑɑri nɛ Elisɑpɛti ɑpí tonɛ hɑ́i nɛ iwɑrɛ itɑɑni kumúŋɛ́, uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ ukɛyɔ pɛlɛ. \s1 Yohɑni Úniwolɛ kɛmɑrɛ nsímɛ́ \p \v 57 Kɛ Elisɑpɛti kɛmɑrɛ ɑkɛ n tu, uu kɛwɑ́ntisi mɑru. \v 58 Elisɑpɛti pipɛrɛcɔ nɛ upimɑrɛcɔ ɑpi kóm tɛ Upíimɑ yɛ íwɛ u tẽ́, ɑi Elisɑpɛti mɛcɔ pi lɑrisi. \v 59 Kɛyɑ́ɑ pɑ́hɑ-pɑhɑ tuŋɛ́, ɑpí nɛ kɛwɑ̃́ weri pikɛ́ kɛ riké, ɑpi músu rɛ pikɛ́ usɑ́ɑ rinyiri kɛ hɛ rɛ Sɑkɑrii. \v 60 Amɑ́ úni uu rɛ: Aɑi, pi yɛ kɛ sée rɛ Yohɑni. \v 61 Api u mɑɑ rɛ: Íye lɛ̃ mɑ́, úkɑ úu kɛpɔ́yɔ-i rinyíri tɛ̃ ticɔ mɑ́. \v 62 Api pɛɛ́ nɛ ɑnípɛ usɑ́ɑ pisɛ rɛ íye kuú lɑ pikɛ́ yɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ sée. \v 63 Sɑkɑrii uu pisɛ rɛ pikɛ́ kukpɑ́ncúkú u pɑ. Kɑpi ku u ḿ pɑ, uu kukɛcɑ́ɑ́ wɔ́lu rɛ: Kɛrinyiri tɛɛ Yohɑni. Ai pinnɛ́í nnɔ́ɔ yipu. \v 64 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, Sɑkɑrii rilempi ɑri fénnɛ, uu símisi uu Uléécɑɑ rinyiri tɑɑ́sɛ lin cɑ́lɛ̃. \v 65 Ai pɛɛ upipɛrɛcɔ nnɛ́í iwɑmɛ wɑi. Yutee kɛtẽ kɛɛ ɑkúú m mɑ́ nnɛ́í kɛ́mɛɛ, pisoi ɑpi mɛwɑi mɛ̃ nsímɛ́ nɛ n túntilɛ̃. \v 66 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ ifɑɑci iyɛ̃ n kṍ ɑpi ikɛcɑ́ɑ́ m músu pin pimɛcɔpɛcirɛ písɛinɛ rɛ: Íye kɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ ɑkɛ́ mɑsí nɛ tɛnɛnɛ? Asei kɛcɑ́ɑ́, Upíimɑ yɛ pɛɛ kɛkɛpirɛ welɛ. \s1 Sɑkɑrii yɛ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ \p \v 67 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn kɛwɑ̃́ usɑɑ Sɑkɑrii yipu, uu Uléécɑɑ rinyiri nɛ pisímɛ́ loni rɛ: \q1 \v 68 Upíimɑ, Isirɑyɛɛli pikɔ́ Uleecɑɑ rinyiri tikɛ́ n tɑɑ́lɛ̃ \q1 kuú nɛ upikɔ́ kutu rińcɔ uu piriyu lɔlu. \q1 \v 69 U uyóriyɛ yɛɛ ńnɑŋɛ m mɑ́ rɔ́ hɛlɛ \q1 uukɛikɔ́ Tɑfiti kɛyɔ kɛ́mɛɛ. \q1 \v 70 U pɛɛ hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ nsímɛ́ mmɛ̃ ɑntepuyɛ kuu n wɛ́ɛ símɑɑsɛlɛ. \q1 \v 71 U rinɔ́ɔ yekei rɛ u yɛ́ pirɔ́lɑ́ɑrɔ \q1 nɛ pɛpɛɛ irɔ́puri n yúlu ɑnipɛ-i rɔ́ ŋmɛ́hɛrɛɛsɛ. \q1 \v 72 Uléécɑɑ yɛ nfɑnɑrɛ pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ nyísɛlɛ, \q1 úu uricuruu rinɔ́ɔ kuu \q1 u nɛ pɛ̃ kɛcɔpɛ n yekei pɑlɛi. \q1 \v 73 Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ yɛ urɔ́sɑ́ɑyɑhɑ Apirɑhɑm wéeri rɛ \q1 \v 74 u yɛ́ pirɔ́lɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i rɔ́ lesɛ, \q1 uu tíyɛsɛ ɑ́ri yɛ́ nɛ iwɑmɛ u n yɑ́ɑ́si. \q1 \v 75 Ai tíyɛsɛ ɑrí n kpɑ̃́iilɛ̃ tɔn kɛcirɛ sɔ́nɛ uinipɛɛ-i hɑ́i nɛ \q1 ntɔ́fɑ́ɑ siyɑɑ kɛtɔ-pɔ. \q1 \v 76 Pɔ̃́ kɛnɛ́wɑ̃́, pi yɛ́ pɔ́ sée rɛ Uléécɑɑ yɛɛ \q1 ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ ɑntepu. \q1 Likumúŋɛ́ rɛ pɔ́ɔ yɛ́ Upíimɑ kɛkpeẽ wɑ ɑɑ ncée u nyɔ́ɔnsɛ, \q1 \v 77 ɑɑ upikɔ́ céreisɛ rɛ u yɛ́ piriyu lɔ uu piɑkópɛ pi sɑ́rɛi. \q1 \v 78 Uléécɑɑ nfɑnɑrɛ toi-toi nnyɑ, \q1 u nɛ umɛtɛ́í sɔ́ntilɛ ɑmɛ rɔ́ kpɑ̃́ii yɑrɛ ntuŋɛ \q1 \v 79 ukɛ́ pɛpɛɛ kuŋmɑhɑ-i nɛ pɛpɛɛ nkpɔ kuhorɛ-i ń we rikpɑ̃́iisɛ, \q1 uu ɑrɔ́nɑ nkíŋniŋɛ ncee tikisɛ. \p \v 80 Kɛwɑ̃́ kɛn pɑpisi, kɛmɛsɔhɔ mɛn kɔ pɑpisi. Uu ɑcɛsi kóimɑ-i n finu hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kuu upikɛi Isirɑyɛɛli pikɔ́ kɛcɔpɛ n kórɑɑnɛ. \c 2 \s1 Lɛ̃ kɑpi Yeesu Kirisi m mɑ́ri \r (Mɑtiyee 1:18-25) \p \v 1 Kɛtẽ nnɛ́í uyɔɔpi Okusiti uu kumúŋɛ́ kpɛ-i rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ kɛtẽ nnɛ́í pisoi kɛɛ̃. \v 2 Pikɛ́ɛ̃ pɛpɛɛ pifoí. Pi wɑlɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Kiriniisi uú pɛɛ Sirii kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ iyɔ́ɔpi n le. \v 3 Ḿpɑ́ úye uu ukuyu pikɛ́ɛ̃ sĩ. \v 4 Yosɛfi uu Kɑlilee kɛtẽ kɛ́mɛɛ Nɑsɑrɛti kuyu-i yisi uu Yutee kɛteni-i Tɑfiti kuyu kɑpi yɛ n sée rɛ Pɛtɛlɛhɛm sĩ. Kuyu kpɛ-i kɑpi uyɔ́ɔpi Tɑfiti mɑri. Yosɛfi ricuruu yɛ Tɑfiti kɛyɔ nɛ ukɛpirɛ ukɔ́ lɛ. \v 5 Uu kei pikɛ́ɛ̃ sĩ, u nɛ uunɔsi felei-felei Mɑɑri yɛɛ kɛfɑ m mɑ́. \v 6 Pin Pɛtɛlɛhɛm-i we, ukɛmɑrɛyɑɑ ɑkɛ tulu \v 7 uu ukɛwɑ̃ foí mɑ́ru kɛtisi, uu ɑsɑ́ŋɑ́ɑ́ kɛ yɑrii uu kuhɔpi kɛcɑ́ɑ́ kɛ finsɛ, kɑpi picéetɔŋɛ́ kulee-i kɛtónɛ m pɑɑ nnyɑ. \s1 Uléécɑɑtumɛ unyinɛ yɛ Pɛtɛlɛhɛm-pɔ rikpɑ́fúmɛ \p \v 8 Kɛlõ kɛsɛ kɛ-i kɛ pisɛɛsẽ́ pinyinɛ ɑpí pɛɛ kɛsinɛ we pin sicɑrɛ-i piisɛɛ kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃. \v 9 Upíimɑ uleecɑɑtumɛ uu pikɛyu-i kpɑ́fúmɛ, Upíimɑ mɛyɔɔpi ɑmɛ́ n tɛ́lu mɛn kɛkɑ́lɛ pi wɑilɛ̃. Iwɑmɛ ii pi wɑi mɛyɑ́nsei. \v 10 Uléécɑɑtumɛ uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Iwɑmɛ íi kɑpɛ nɔ́ wɑ. Nsímɛ́ sɔnɛ mɛɛ yɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ nnɛ́í ripɔɔ mɛyɑ̃́ n níŋukusɛ kɑḿ nɛ nɔ́ kɑ. \v 11 Nɛni kɛyɑɑ nkɛ́ kɑpi Tɑfiti kuyu-i Nɔ́unɛ́yulɑlɛ mɑri, uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ, Upíimɑ. \v 12 Lɛ̃ kɑni yɛ́ nɛ u n céri yɛ nní: Nɔ́ kɛwɑ̃́ fɛnfɛ̃í lɛɛpɔ kɑpi kusɑ́ŋɑ́ɑ́ ḿ pílɛsi ɑpi kuhɔpi kɛcɑ́ɑ́ finsɛ. \v 13 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, piléécɑɑtumɛ picɔ ɑpi ufoí nkó kɛcɑ́ɑ́ kpɑ́pɔ ɑpi kulúi wɑi, ɑpi pɛɛ Uléécɑɑ mɛyɔɔpi n yom tɛ \v 14 Uléécɑɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ipɑkɑrɛ te. Nkíŋniŋɛ nkɛ́ pɛ̃ kuu kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń lɑ kɛcɔpɛ n we. \s1 Pisɛɛsẽ́ yɛ Pɛtɛlɛhɛm sĩ \p \v 15 Kɛ piléécɑɑtumɛ ɑpi pi rin-yɑ́ ɑpi kɛyómɛcɑɑ-mɛ̃ pɛlɛ, pisɛɛsẽ́ ɑpi pɛɛ símɑɑnɛ rɛ: Tɔkɛ́ Pɛtɛlɛhɛm hɑ. Li pisɛ rɛ tɔkɛ́ lɛlɛɛ n wɑ kɛ Upíimɑ uu rɔ́ n céreisɛ yɛ̃. \v 16 Api kei mɛkɛɛkɛɛ sĩ ɑpí hɑ Mɑɑri nɛ Yosɛfi lɛɛpɔ, kɛwɑ̃́ kɛn kuhɔpi kɛ́mɛɛ finu. \v 17 Kɑpi kɛ n yɛ̃́, ɑpi lɛ̃ kɛ uléécɑɑtumɛ uu kɛwɑ̃́ kɛ̃ nsímɛ́ n símisi kɛɛnkɛɛ. \v 18 Lɛ̃ kɛ pisɛɛsẽ́ ɑpi n símisi ɑi pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kutu pi n cɔ́lɛ̃ pírí wɑi. \v 19 Mɑɑri uu mmɛ̃ nnɛ́í ukɛfɑ-i múlú un nkɛcɑ́ɑ́ músu ńsɔnɛ. \v 20 Pisɛɛsẽ́ ɑpi lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ nkúlɛcee pɔlɔ. Api Uléécɑɑ rinyiri tɑɑ́sɛ ɑpi umɛyɔɔpi n yom tɛ u tíyɛsɛ ɑpi kóm ɑpi kɔ yɛnu nnyɑ. Linnɛ́í yɛ wɑ yɑrɛ lɛ̃ kɛ uléécɑɑtumɛ uu pi n símisi. \s1 Pi Yeesu rinyíri hɛ \p \v 21 Siyɑ́ɑ sisɛɛi mɛmɑ́ɑ́, kɛwɑ̃́ kɛkéyɑɑ ɑkɛ tulu, ɑpi rinyíri kɛ hɛ rɛ Yeesu. Tinyíri tɛ̃ kɛ uléécɑɑtumɛ uu pi céesi Mɑɑri uu kɛlenɛ fɑpisi. \s1 Pi Yeesu Uléécɑɑ kɛyɔ-i nyísɛ \p \v 22 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ituŋɛ ii tulu rɛ pikɛ́ inyɛ́kii wɑ pikɛ́ nɛ pimɛcirɛ hɛɛrɛ yɑrɛ kɑi Moisi isé kɛ́mɛɛ m pisɛ, Mɑɑri nɛ Yosɛfi ɑpi pɛɛ́ nɛ kɛwɑ̃́ Yerusɑlɛm kuyu sĩ tɛ pikɛ́ Upíimɑ kɛ nyísɛ. \v 23 Likumúŋɛ́ rɛ li Upíimɑ isé kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Upíimɑ yɛɛ kɛwɑ́ntisi foí te. \v 24 Api kɔ inyɔ́ɔnsɛ kɛ isé isɛ iyɛ̃ ii m pisɛ wɑi: Sikpéékpeepi sitɛ́ nɛ́ɛ ɑlɔ́ɔlɑ̃ síńsɑ́ ɑtɛ́ kɑpi yɛ́ nɛ wɑ. \p \v 25 Utisi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Simeyɔɔ yɛ pɛɛ Yerusɑlɛm-i welɛ. Utisi uyɛ̃ yɛ pɛɛ usoi sɔnɛ lɛ un Uléécɑɑ riwurɛ mɑ́ un uyɛ̃ kɑí pɛɛ m pisɛ rɛ ukɛ́ Isirɑyɛɛli yoriyɛ mɛ̃́. Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ pɛɛ ukɛmɛɛ́ welɛ. \v 26 Uléécɑɑ uú nɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ tiki uú nɛ u símisi rɛ u yɛ́ uyɛ̃ kɛ Upíimɑ uu n wɛ́ɛ uu tumti nɛ uinipɛɛ yɛ̃ uu kɛlenɛ kpi. \v 27 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn tíyɛsɛ Simeyɔɔ uu Uléécɑɑ kɛyɔ sĩ. Kɛ Yeesu pikɔ́ ɑpí nɛ u n hɑ́pɔ pikɛ́ inyɛ́kii iyɛ̃ kɛ isé ii m pisɛ wɑ, \v 28 Simeyɔɔ uu u kpísi, uu Uléécɑɑ pɑkɑrɛ uu rɛ: \q1 \v 29 Upíimɑ, tipɔ́nɔ́ɔ kɑɑ n yekei yɛ nkpéni lilɛ. \q1 Pɔ́ fe ɑɑ nkpéni nɛ̃́ upɔ́kɛikɔ́ tíyɛ ɑm nkíŋniŋɛ-i kpi. \q1 \v 30 Likumúŋɛ́ rɛ nɛ nɛ inɛ́nípɛɛ pipɔ́yulɑlɛ yɛnlɛ. \q1 \v 31 Pɔ Uyóriyɛ kpíimɛlɛ ɑɑ isoipuri nnɛ́í kɛyu-i wɑi. \q1 \v 32 Uyɛɛ mɛtɛ́í mɛɛ yɛ́ n tíyɛsɛ kɛtẽ nnɛ́í ɑyu ɑɑ pɔ́ céru. \q1 Uyɛɛ yɛ́ tíyɛsɛ mpɔ́puri Isirɑyɛɛli rinyiri ɑrí tɑɑ́. \s1 Lɛ̃ kɛ Simeyɔɔ uu Yeesu kɛcɑ́ɑ́ n símisi \p \v 33 Yeesu usɑɑ nɛ uuni ɑpi pírí wɑi nɛ lɛ̃ kɛ Simeyɔɔ uu Yeesu kɛcɑ́ɑ́ n símisi. \v 34 Simeyɔɔ uu ɑnɔ́ɔ sɔnɛ pi tikisɛ, uu Yeesu uni Mɑɑri mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ yɛ kɛwɑ̃́ nkɛ́ wɛ́ɛ rɛ kɛkɛ́ tíyɛsɛ pisoi mɛyɑ̃ pikɛ́ loó, pimɛyɑ̃ pikɛ́ kɔ Isirɑyɛɛli-i yisi. Kɛkɛɛ Uléécɑɑ linyísɛ-nyísɛ lɛɛ yɛ́ pisoi nɛ Uléécɑɑ kɛcɔpɛ m pɑ́sɑisɛnɛ. \v 35 U yɛ́ lɛ̃ kɛ pisoi mɛyɑ̃ ɑpi risɛ́ɛ́ nɛ pisifɑ-i m músu yɑ́mnɛ. Amɑ́ pɔ̃́ kɛuni, pɔ́ ntóósi kõ yɑrɛ kɛtɛ́hɛ kɑpi pɔ́ tuhu. \s1 Antepu Aɑni kɛcɑ́ɑ́ nkɔ́ \p \v 36 Unɔ́si unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Aɑni yɛ kɔ pɛɛ́ welɛ. U ɑntepu lɛ. Fɑnuwɛɛli ukpére lo Asɛɛ kumɑrɛ-i. U pɛɛ kpurunulɛ ńsɔnɛ. Aŋmɛ̃ ɑsɛɛi kɛ u nɛ uulɑ pɛɛ n sɔ́ɔnnɛ unnɑŋɛ kɛ́mɛɛ ɑpi wɑ. \v 37 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, uu ikúmɑnnɔsi tonɛ uú hɑ nɛ ɑŋmɛ̃ kuwóó nɛ ɑfɛɛtɑɑni nɛ ɑnɑ tulu. Úu yɛ píkɑi Uléécɑɑ kɛyɔ riyɑ́, ɑmɑ́ kɛtúŋɛ́ nɛ kɛsinɛ kuu yɛ Uléécɑɑ pikɛi n wɑi un ɑnɔ́ɔ pɑɑsi un welu. \v 38 Uu kumúŋɛ́ kpɛ-i Uléécɑɑ kɛyɔ-i hɑpɔ uu Uléécɑɑ pipɑkɑrɛ loni. Uu pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ pɛɛ m mɛ̃́ tɛ Uléécɑɑ ukɛ́ Yerusɑlɛm riyu lɔ kɛwɑ̃́ kɛ̃ nsímɛ́ símisi. \s1 Nɑsɑrɛti kɛ́mɛɛ mɛpɛɛmɛ \p \v 39 Kɛ Yeesu pikɔ́ ɑpi lɛ̃ kɛ Upíimɑ isé ii m pisɛ rɛ pikɛ́ wɑ piwɑi ḿ mɑsí, ɑpí nɛ Kɑlilee u pɛlɛ, pikuyu Nɑsɑrɛti kɛ́mɛɛ. \v 40 Kɛwɑ̃́ ɑkɛ́ m pɑpisi kɛn kɔ ńnɑŋɛ kpɑ́lɛ̃. Mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ píimɑ kuú pɛɛ mɑ́, Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ in kɔ ukɛcɑ́ɑ́ we. \s1 Yeesu yɛ ɑŋmɛ̃ kɛfi nɛ ɑtɛ́ mɑ́ uú nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛ́mɛɛ lompɔ \p \v 41 Ḿpɑ́ kuŋmɛ̃ kúye-i, Yeesu usɑɑ nɛ uuni yɛ̀ɛ̀ pɛɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ hɑlɛ Yerusɑlɛm-pɔ. \v 42 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, Yeesu yɛ pɛɛ ɑŋmɛ̃ kɛfi nɛ ɑtɛ́ mɑ́lɛ. Usɑ́ɑ nɛ úni ɑpí nɛ u pɛ́nɛ ɑpi ɑnyɑ̃́ sĩ́ yɑrɛ kɑpi yɛ ń hɑ. \v 43 Kɛ ɑnyɑ̃́ ɑɑ n tɛnɛ, usɑ́ɑ nɛ úni ɑpi pɛlɛ, ɑmɑ́ Yeesu uu Yerusɑlɛm-i mɛ́suni, upikɔ́ ɑ́pi kɔ nkpɑ́ni céri. \v 44 Api músu rɛ Yeesu yɛ́ pipisencɔ pinyinɛ rintikilɛ, ɑpi sɔ́nɛ yɑrɛ kɛyɑ́ɑ kɛsɛ kumúŋɛ́, ɑpi pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ pipimɑrɛcɔ nɛ pipisɑnɛ kɛ́mɛɛ piwɛ́lɑɑ u sĩ. \v 45 Amɑ́ ɑ́pi u yɛ̃, ɑpi Yerusɑlɛm-mɛ̃ pɛlɛ pin piwɛ́lɑɑ u nɔŋ́lɛ̃. \v 46 Api kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ-i u yɛnu un isé picélɑɑ kɛcɔpɛ tũ un kutu pi cɔlɛ̃ un kɔ nsímɛ́ pi písɛi. \v 47 Pírí kɛ Yeesu mɛsɔhɔ nɛ uɑnɔɔ mɛyɔ́ɔ́i ɑi pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kutu u n cɔ́lɛ̃ wɑ. \v 48 Kɛ usɑ́ɑ nɛ úni ɑpi u n yɛ̃́, ɑi pírí pi wɑi, úni uu u mɑɑ rɛ: Kɛnɛ́wɑ̃́, yo nnyɑ kɑɑ lɛ̃ wɑ? Tɔ́ nɛ upɔ́sɑ́ɑ yɛ pɛɛ pɔ́ wɛ́ɛ́silɛ kɛrɔ́wuu kɛn túúni. \v 49 Uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Yo nnyɑ kɑni nɛ́ wɛ́ɛ́si? Áni nyu rɛ li pisɛ rɛ kɛ́ unɛ́sɑ́ɑ pikɛi wɑɑ? \v 50 Amɑ́ ɑ́pi lɛ̃ kuu pi ḿ mɑ ɑsei kõ. \p \v 51 Yeesu uu pi tiki ɑpi Nɑsɑrɛti pɛlɛ. U pɛɛ usɑ́ɑ nɛ úni pɑkɑrɛlɛnlɛ. Úni uu kɔ mɛwɑi mɛ̃ nnɛ́í ukɛfɑ-i n wɑilɛ̃. \v 52 Yeesu uú m pelu, umɛsɔhɔ mɛn kpɑ́lɛ̃ un kɔ isoi sɔnɛ le, Uléécɑɑ nɛ sisoipipi inipɛɛ-i, Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ in kɔ ukɛcɑ́ɑ́ we. \c 3 \s1 Yohɑni Úniwolɛ yɛ Uléécɑɑ Nsímɛ́ yóólɛ̃ \r (Mɑtiyee 3:1-12; Mɑriki 1:1-8; Yohɑni 1:19-28) \p \v 1-2 Kumúŋɛ́ kunyinɛ-i, Uléécɑɑ uu Sɑkɑrii uŋmɑ́nɛ Yohɑni kucɛsi kóimɑ-i rinɔ́ɔ mɑɑ. Rɔm uyɔɔpi píimɑ kɑpi yɛ n sée rɛ Tipɛɛ yɛ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i iyɔ́ɔpi kɛ́mɛɛ ɑŋmɛ̃ kɛfi nɛ ɑnupũ piwɑi mɑsilɛ. Pɔnsi Pilɑti yɛɛ pɛɛ Yutee kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃, Erooti pɔ́ɔn Kɑlilee kɛkɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃. Uumɑɑ Filipu yɛɛ pɛɛ Itumee nɛ Tɑrɑkoni sitẽ kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃, Lisɑniyɑ un Apitɛɛni kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃. Likumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Aɑni nɛ Kɑyifu ɑpí pɛɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ. \v 3 Yohɑni uu Yuritɛɛ ɑyu pikɔ́ɔ́nú loni un yóólɛ̃ tɛ: Ani mɛfinɛ consɛ, ɑni tíyɛsɛ pikɛ́ míni nɔ́ wolɛ Uléécɑɑ ukɛ́ nɔ́ɑnɛ́kópɛ nɔ́ sɑ́rɛi. \p \v 4 Ai wɑi yɑrɛ lɛ̃ kɛ ɑntepu Esɑyi uú pɛɛ uritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́i rɛ: \q1 Usoi rinɔɔ yɛ ri tɛɛ kucɛsi kóimɑ-i n yóólɛ̃ tɛ: \q1 Ani Upíimɑ ncee nyɔ́ɔnsɛ, \q1 ɑni uicee tɛ̃iisɛ ikɛ́ kɛcirɛ wɑ. \q1 \v 5 Ahórɛ-horɛ nnɛ́í yɛ sírunɛ, \q1 ɑkúú nɛ sikúúpi nnɛ́í ɑsi foru, \q1 icée sikɔ́ɔ́nú nnɛ́í ɑsi tɛ̃́ii, \q1 icée ɑhorɛ-horɛ nnɛ́í ɑɑ síru. \q1 \v 6 Ḿpɑ́ úye uu pɛɛ yɛ́nu rɛ Uléécɑɑ yɛ usoi riyu lɔlɛ. \p \v 7 Asoiwuí ɑɑ Yohɑni kɛ́mɛɛ n sɔ́nɑɑpɔ ukɛ́ míni pi wolɛ. Uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ ɑkpurii nnyɛ́! Wóo nɔ́ céesi rɛ nɔ́ fe ɑni Uléécɑɑ kɛtɑhɑi kɛɛ n tu kɑɑsɛ mɑ́? \v 8 Ani yɛ mɛwɑi mɛɛ n nyísɛlɛ̃ tɛ nɔ mɛfinɛ consɛ wɑ. Áni kɑpɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ m mɑ́ikɛɛ rɛ: Apirɑhɑm yɛɛ urɔ́sɑ́ɑyɑhɑ. Uléécɑɑ yɛ́ fe uu wɑisɛ ɑpɑrɛ nnyɛ́ nní ɑɑ pɑnsɛ Apirɑhɑm sipirɛ̃. \v 9 Isɔ isɔɔlu yɛ pilɛ ikɛ́ ɑléé sémni hɑ́i iníŋí-pɔ. Pi kuléé nkú kpɛɛ ɑ́ku ɑpipi sɔnɛ m mɑ́rɛi kénɛ ɑpi nnɑ-i sɑ́pɔ. \p \v 10 Asoiwuí ɑɑ pɛɛ u pisɛ rɛ: In lɛɛ ni, íye kɑi nkpéni pisɛ rɛ tɔkɛ́ wɑ? \v 11 Uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Úye un sitúkɑnkɑ sitɛ́ m mɑ́, li pisɛ rɛ ukɛ́ uyɛɛ úu m mɑ́ kɛsɛ hɛ, úye un kɔ ilukɛ m mɑ́, li pisɛ rɛ ukɛ́ uucɔ yɛɛ úu m mɑ́ hɛ. \p \v 12 Pilɑmpooyɔɔ́ ricuruu ɑpi símpɔ pikɛ́ míni pi wolɛ, ɑpi Yohɑni pisɛ rɛ: Urɔ́célɑɑ, íye kɑi pisɛ rɛ tɔ́ɔkɛ́ wɑ? \v 13 Uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Áni kɑpɛ yɛ lɛ̃ kɛ isé ii rinké rɛ pisoi pikɛ́ yɛ hɛ́ɛ́lɛ kɛcɑ́ɑ́ rilɑɑsɛ. \p \v 14 Pisɔ́ɔ́cɑ pɔ̃́ ticuruu ɑpi u pisɛ rɛ: Tɔ̃́ ní, íye kɑi pisɛ rɛ tɔkɛ́ wɑ? Uu pi mɑɑ rɛ: Áni kɑpɛ yɛ úkɑ siwóó yɔsí nɛ ńnɑŋɛ nɛ́ɛ ɑní nɛ nsímɛ́ liute wɑ́ɑ́nɑ́, ɑmɑ́ ɑni nɛ nɔ́inɛ́hɛ́ɛ́ ripɑ́. \p \v 15 Kuyu nnɛ́í yɛɛ pɛɛ tɑ́lɛ̃ tɛ lipíimɑ linyinɛ yɛ wɑinɛ. Ḿpɑ́ úye uu pɛɛ́ m músu rɛ nɛ́ɛ Yohɑni yɛɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. \v 16 Yohɑni uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Míni kɛ nɛ́ɛ nɛ nɔ́ wólɛ, ɑmɑ́ unyinɛ yɛɛ ńnɑŋɛ nɛ́ n fe yɛ sɔ́nti. Inɛ́soi íi tu rɛ kɛ́ uɑnɛ́ɛ́ri nŋmɛ fénnɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nɛ nnɑ kuu yɛ́ nɛ nɔ́ wolɛ. \v 17 U ukunipɛ-i kuhóólo kɑpi yɛ nɛ n cɑ́cɑi múílɛnlɛ ukɛ́ nɛ mɛpipi nɛ ɑcɔ́lɛ́ kóólɛnɛ. U mɛpipi risímɛ-i súúninɛ uu ɑyúi pɔ̃́ nnɑ mɛɛ ńn yɛ píkɑi n kpu kɛ́mɛɛ toroisɛ. \p \v 18 Yohɑni yɛ pɛɛ pisoi itisi kpɑriisɛlɛ un nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ pi símisi. \v 19 Erooti yɛ pɛɛ umɑ́rɛcɔ cirɛ unɔsi Erootiyɑti kpísilɛ uu kɔ mɛwɑi kópɛ mɛcɔ mɛyɑ̃ wɑpisi. Lɛ̃ nnɛ́í nnyɑ kɛ Yohɑni uú pɛɛ́ nɛ u cɛ́si. \v 20 Erooti uu kɔ mɛwɑi kópɛ mɛcɔ kpɑ́ uu Yohɑni kukpɑniilee wɑi. \s1 Yohɑni yɛ Yeesu míni wolɛ \r (Mɑtiyee 3:13-17; Mɑriki 1:9-11) \p \v 21 Kɑpi pisoi nnɛ́í míni piwólɛ ḿ mɑsí, ɑpi kɔ Yeesu ricuruu wolɛ. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kuu kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si, ɑi kɛyómɛ hɑ́nnɛ. \v 22 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn ukɛcɑ́ɑ́ súiri yɑrɛ rilɔ́ɔlɑ̃, pin ti nyɑ́ni nɛ inípɛɛ. Tinɔ́ɔ ɑri kɛyómɛcɑɑ-pɔ mɑɑri rɛ: Pɔ́ɔ Kɛnɛ́pipi lɑlɑ kɛcirɛ. Ám yɛ kɛpɔ́cɑ́ɑ́ kṍ. \s1 Yeesu Kirisi pikpurɛ ɑnyiri \r (Mɑtiyee 1:1-17) \p \v 23 Aŋmɛ̃ ɑfɛɛtɑɑni kumúŋɛ́ kɛ Yeesu uu mɑ́ uú nɛ upikɛi koru. Yɑrɛ kɑpí pɛɛ m músu, u pɛɛ Yosɛfi kɛpipi lɛ. Yosɛfi un Elii kɛpipi, \v 24 Elii un Mɑtɑti kɛpipi, Mɑtɑti un Lefi kɛpipi, Lefi un Mɛlisi kɛpipi, Mɛlisi un Yɑnɑyi kɛpipi, Yɑnɑyi un Yosɛfi kɛpipi, \v 25 Yosɛfi un Mɑtɑtiyɑsi kɛpipi, Mɑtɑtiyɑsi un Amosi kɛpipi, Amosi un Nɑhum kɛpipi, Nɑhum un Esili kɛpipi, Esili un Nɑkɑi kɛpipi, \v 26 Nɑkɑi un Mɑɑti kɛpipi, Mɑɑti un Mɑtɑtiyɑsi kɛpipi, Mɑtɑtiyɑsi un Simeyi kɛpipi, Simeyi un Yosee kɛpipi, Yosee un Yotɑ kɛpipi, \v 27 Yotɑ un Yowɑnɑɑ kɛpipi, Yowɑnɑɑ un Resɑ kɛpipi, Resɑ un Soropɑpɛɛli kɛpipi, Soropɑpɛɛli un Sɑlɑtiyɛɛli kɛpipi, Sɑlɑtiyɛɛli un Neri kɛpipi, \v 28 Neri un Mɛlisi kɛpipi, Mɛlisi un Ati kɛpipi, Ati un Kosɑm kɛpipi, Kosɑm un Elimɑtɑm kɛpipi, Elimɑtɑm un Eri kɛpipi, \v 29 Eri un Yosuwee kɛpipi, Yosuwee un Eliyesɛɛ kɛpipi, Eliyesɛɛ un Sorim kɛpipi, Sorim un Mɑtɑtɑ kɛpipi, Mɑtɑtɑ un Lefi kɛpipi, \v 30 Lefi un Simeyɔɔ kɛpipi, Simeyɔɔ un Yutɑ kɛpipi, Yutɑ un Yosɛfi kɛpipi Yosɛfi un Yonɑm kɛpipi, Yonɑm un Eliyɑkim kɛpipi, \v 31 Eliyɑkim un Meleyɑ kɛpipi, Meleyɑ un Menɑ kɛpipi, Menɑ un Mɑtɑtɑ kɛpipi, Mɑtɑtɑ un Nɑtɑɑ kɛpipi, Nɑtɑɑ un Tɑfiti kɛpipi, \v 32 Tɑfiti un Sese kɛpipi, Sese un Opɛti kɛpipi, Opɛti un Poosi kɛpipi, Poosi un Sɑlɑ kɛpipi, Sɑlɑ un Nɑsɔɔ kɛpipi, \v 33 Nɑsɔɔ un Aminɑtɑpi kɛpipi, Aminɑtɑpi un Atimɛɛ kɛpipi, Atimɛɛ un Esirɔm kɛpipi, Esirɔm un Fɑrɛsi kɛpipi, Fɑrɛsi un Yutɑ kɛpipi \v 34 Yutɑ un Yɑkupu kɛpipi, Yɑkupu un Isɑɑki kɛpipi, Isɑɑki un Apirɑhɑm kɛpipi, Apirɑhɑm un Terɑ kɛpipi, Terɑ un Nɑhɔɔ kɛpipi \v 35 Nɑhɔɔ un Seruki kɛpipi, Seruki un Rɑkɑu kɛpipi, Rɑkɑu un Fɑlɛki kɛpipi, Fɑlɛki un Epɛɛ kɛpipi, Epɛɛ un Sɑlɑ kɛpipi, \v 36 Sɑlɑ un Kenɑm kɛpipi, Kenɑm un Aripɑkisɑɑti kɛpipi, Aripɑkisɑɑti un Sɛm kɛpipi, Sɛm un Nowee kɛpipi, Nowee un Lemɛki kɛpipi, \v 37 Lemɛki un Mɑtusɑlɛm kɛpipi, Mɑtusɑlɛm un Enɔki kɛpipi, Enɔki un Yerɛti kɛpipi, Yerɛti un Mɑlɑleyɛɛli kɛpipi, Mɑlɑleyɛɛli un Kenɑɑ kɛpipi, \v 38 Kenɑɑ un Enɔɔsi kɛpipi, Enɔɔsi un Sɛɛti kɛpipi, Sɛɛti un Atɑm kɛpipi, Atɑm un Uléécɑɑ kɛpipi. \c 4 \s1 Setɑni yɛ Yeesu peikɛɛ \r (Mɑtiyee 4:1-11; Mɑriki 1:12-13) \p \v 1 Yeesu uu Yuritɛɛ nkoi-mɛ̃ n leeri Nfɑ́ɑsɔnɛ nn u yipɑɑlɛ̃. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn u kpísi nń nɛ kucɛsi kóimɑ-mɛ̃ sĩ. \v 2 Setɑni uú hɑ kei u peikɛɛ siyɑ́ɑ ɑfɛɛnɑ. Úu siyɑ́ɑ sɛ̃ kɛ́mɛɛ líkɑ li. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ nkṹ nn u wɑi. \v 3 Setɑni uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Pɔn Uléécɑɑ Kɛpipi, ɑ rinɔ́ɔ ripɑrɛ ntí hɛ rikɛ́ ripɔ́lɔ́ kukpɔ́nɔ́. \v 4 Yeesu uu rinɔ́ɔ ku yɔ́su rɛ: Li rítɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Ái ilukɛ ŋmɑnɛ yɛɛ yɛ usoi nfɑ́ɑ hɛ. \p \v 5 Setɑni uú nɛ kɛlõ cɑ́cɑ́ u sĩ, uu mɛyéne mɛsɛ kɛtẽ nnɛ́í ɑyɔɔpiyu u nyísɛntɛ \v 6 uu u mɑɑ rɛ: Nɛ́ ɑyɔ́ɔpiyu nnyɛ́ nnɑŋɛ nɛ ɑmmulɛ pɔ́ hɛ. Anɛ́nípɛ-i kɑpi lɛ̃ nnɛ́í wɑ, nɛ́ fe ɑḿ uyɛ̃ kɑm ń lɑ hɛ. \v 7 Pɔn nɛ́ rinwulɑ ɑɑ nɛ́ yɑ́ɑ́si, lɛ̃ nnɛ́í yɛ́ lipɔ́kɔ́ wɑ. \v 8 Yeesu uu rinɔ́ɔ ku yɔ́su rɛ: Li rítɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Upíimɑ mɛcirɛ kóló kɑí nɛ sɑ́ rɛ usoi ukɛ́ riwulɑ ukɛ́ yɑ́ɑ́si. \p \v 9 Kuníri ɑku lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ u kpɑ́ú nɛ Yerusɑlɛm-pɔ, ɑkú hɑ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛcɑ́ɑ́ u tɔsi, ɑku u mɑɑ rɛ: Pɔn Uléécɑɑ Kɛpipi, ɑ kɛcɑ́ɑ́ nkɛ́-i mɛpɔ́círɛ risɑ́pɔ. \v 10 Likumúŋɛ́ rɛ li rítɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Uléécɑɑ yɛ́ upitumɛ rinɔ́ɔ hɛ \q1 \v 11 Api pɔ́ yéu \q1 kupɔ́nɑ ɑ́ku kɑpɛ nɛ ripɑrɛ rinyinɛ rinkpɔ́u nnyɑ. \p \v 12 Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Li rítɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Kɑpɛ Upíimɑ Upɔ́léécɑɑ peikɛɛ pɔkɛ́ ukɛtɔ yɛ̃. \v 13 Kɛ Setɑni uu mɛ́wee mpehẽ mpehẽ nɛ Yeesu m peikɛɛ, uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ nɛ kɛtɑɑ u wɑi un nɛ kɛpolɛ kɛcɔ mɛ̃́. \s1 Yeesu yɛ upikɛi Kɑlilee kɛteni-i kórɑɑnɛ \r (Mɑtiyee 4:12-17; Mɑriki 1:14-15) \p \v 14 Yeesu uu Kɑlilee kɛtẽ pɛlɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nnɑŋɛ nn ukɛcɑ́ɑ́ we. Urinyiri ɑri kɛtẽ kɛ̃ nnɛ́í kɔ́ɔ́nú. \v 15 Uu ɑyómɛyɑ́hɑɑlee-i n céési, ḿpɑ́ úye un ríyu u wɑisɛ. \s1 Nɑsɑrɛti pikɔ́ yɛ Yeesu yɛ̀ \r (Mɑtiyee 13:53-68; Mɑriki 6:1-6) \p \v 16 Yeesu uu Nɑsɑrɛti-i kɑpí pɛɛ u rimmúlú uú hɑ nɛ pɑpisi pɛlɛ. Uu kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i loni yɑrɛ kuu yɛ n lõ mɛcɔ. Uu yisi rɛ ukɛ́ Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́ɛ̃. \v 17 Api ɑntepu Esɑyi ritɛlɛ́ u múísɛ. Uu ripínnɛ uu yɛ́nu kei kɑi n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 \v 18 Upíimɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛ kɛnɛ́mɛɛ welɛ. \q1 U nɛ́ wɛ́ɛlɛ rɛ [kɛ́ pɛpɛɛ nɛ \q1 mpɔ́ɔcɑɑi n tṹ ncɔ́ŋ pi lesɛ] kɛ́ kɔ píwɛkɔɔ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ \q1 riyóó, kɛ́ pikpɑniikɔ́ símisi rɛ pi yɛ́ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ pi lesɛ, \q1 ɑm kɔ pinyíyɛ símisi rɛ pi yɛ́ kɑm ɑpi yɛ yɛnu. \q1 Am pɛ̃ kɑpi íwɛ n wɑi ŋmɛ́hɛrɛɛsɛ \q1 \v 19 tɛ kɛ́ kuŋmɛ̃ kpɛ̃ kɛ Upíimɑ uu uipɛɛlɛ́ɛ n nyísɛnɛ \q1 nkɔ́ símisi. \p \v 20 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ rítɛlɛ́ pílɛsi uu ukɛikɔ́ ri múísɛ uú tonɛ. Pisoi pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i ń we ɑpi inípɛɛ u wii. \v 21 Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Nléécɑɑsimɛ́ mmú kɑni nní n kṍ, nɛni kɛ rinɔ́ɔ tɛ̃ ɑri li. \v 22 Anɔ́ɔ nyɛ̃ kɛ Yeesu uu m mɑ́ikɛɛ ɑɑ ḿpɑ́ úye loni, ɑi pírí pi wɑi kuú nɛ nsímɛ́ sɔnɛ mmú n símisi, ɑpi yɛ pɛɛ mɑɑ rɛ: In nɛ Yosɛfi Kɛpipii? \v 23 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ nyu rɛ nɔ́ kɛnyɑ́rũ kɛɛ n tee rɛ “Upɔisɛ, ɑ mɛpɔ́círɛ pɔisɛ” nɛ́ mɑlɛ. Nɔ́ kɔ nɛ́ mɑɑ rɛ: Tɔ konlɛ lɛ̃ nɛ lɛ̃ kɑɑ Kɑpɛrinɑwum-pɔ n wɑpisi. A kɔ limɛcɔ kupɔ́yu-i wɑpisi. \v 24 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kpɑ́ rɛ: Asei kɑm nɔ́ símisinɛ: Ápi yɛ ɑntepu úkɑ kusɑ́nɛ yɔsí ukuyu cirɛ-i. \v 25 Asei kɑm nɔ́ símisi, pikúmɑnnɔsi yɛ pɛɛ Elii kumúŋɛ́ piyɛlɛ Isirɑyɛɛli-i, kɛ nkpei nn n wɑ ɑŋmɛ̃ ɑtɑɑni nɛ kuwɛ́lɛ́ kumúŋɛ́, nkṹ píimɑ nn kuyu nnɛ́í loni. \v 26 Uléécɑɑ úu pikúmɑnnɔsi pɛ̃ unyinɛ kɛ́mɛɛ Elii tũ, insɑ́ uyɛɛ Sitɔɔ kɛtẽ kɛ́mɛɛ Sɑrɛpitɑ-pɔ ń we. \v 27 Piyɔ̃́ yɛ kɔ pɛɛ kulúi welɛ Isirɑyɛɛli-i ɑntepu Elisee kumúŋɛ́, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, piukɑ úu wolɛ ukɛ́ fũ, insɑ́ Sirii ukɔ́ Nɑɑmɑ mɛcirɛ. \p \v 28 Kɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i ń we ɑpi lɛ̃ n kṍ, kuwɔ́i ɑku pi wɑi. \v 29 Api yisi ɑpi u tɔrɔi ɑpí nɛ kuyu lelu, ɑpí nɛ rikúú tɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɛ pikuyu ɑku m mɔ́mɑɑlɛ̃ tɑɑ́ rɛ pikɛ́ hɑ kei-pɔ u rilɑ́umɛ. \v 30 Amɑ́ uu nnɑ́nnɑ́ri wɑi uu pikɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ tiki uu tɔ́mpɔ. \s1 Unírihélɑɑ unyinɛ nsímɛ́ \r (Mɑriki 1:21-28) \p \v 31 Yeesu uu pɛɛ Kɑlilee kɛtẽ kɛ́mɛɛ Kɑpɛrinɑwum-pɔ sĩ. Uu kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ pisoi Nléécɑɑsimɛ́ céési. \v 32 Umɛcélɑɑ yɛ pɛɛ pírí pi welɛ, liriyíkí rɛ u céésilɛ nɛ ńnɑŋɛ. \v 33 Kuyómɛyɑ́hɑɑlee kɛ́mɛɛ, unírihélɑɑ unyinɛ un we. Uu pipupukɛɛ kɑ́pɑ́ɑ́. \v 34 Ah! Ń-ye kɑɑ́ nɛ rɔ́ wɛ́ɛ́si, Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu? Pɔ kɑlɛ rɛ pɔkɛ́ rɔ́ nɑ̃́ɑ? Nɛ pɔ́ nyulɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ pɔ́ wɛ́ɛlɛ uu iyɑɑ yekei. \v 35 Yeesu uú nɛ ku cɛ́si uu ku mɑɑ rɛ: A risɛ́ɛ́ ɑɑ usoi uyɛ̃ kɛ́mɛɛ́ lelu. Kuníri ɑku pisoi kɛcɔpɛ kɛtẽ u tɑpu ɑku pɛɛ ukɛmɛɛ́ lelu ɑ́ku líkɑ u wɑ. \v 36 Ai pinnɛ́í nnɔ́ɔ yipu ɑpi pimɛcɔpɛcirɛ m mɑ́ikɛɛnɛ rɛ: kpí! Nsímɛ́ ń-ye mpuri yɛ mmú? Usoi nkó yɛ ɑníri rinɔ́ɔ hɛlɛ nɛ ńnɑŋɛ ɑɑ́ lelu. \v 37 Api Yeesu rinyiri nɛ kɛtẽ kɛ̃ nnɛ́í kɔ́ɔ́nú. \s1 Yeesu yɛ pitóikɔ́ kulúi pɔisɛ \r (Mɑtiyee 8:14-17; Mɑriki 1:29-34) \p \v 38 Yeesu uu Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i léeri uu Simɔɔ kɛyɔ sĩ, Simɔɔ ulɔ́hɔ́ni ipiŋɛ in mɛyɑ̃́ tolú lin u pɛkɛsi. Apí nɛ Yeesu téni rɛ ukɛ́ u pɔisɛ. \v 39 Uu ukɛcɑ́ɑ́ pɛ, uu kupiŋɛtoi rinɔ́ɔ hɛ nɛ kuwɔ́i, kupiŋɛtoi ɑku u kpɑ̃́ii, uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ yisi uu pikɛcɑ́ɑ́ pɑí. \p \v 40 Ituŋɛ mɛlólɛ́-mɑɑ́, pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ itói ncɔpuri pitoikɔ́ m mɑ́ ɑpí nɛ Yeesu pi lɛɛpɔ. Uu ḿpɑ́ úye kɛcɑ́ɑ́ ɑnípɛ lɑɑ uu pi péisɛ. \v 41 Aníri ɑɑ kɔ pisoi mɛyɑ̃ kɛ́mɛɛ́ lelu ɑn pupukɛɛ rɛ: Pɔ́ɔ Uléécɑɑ Kɛpipi. Amɑ́ Yeesu uú nɛ ɑ cɛ́si uu nsímɛ́ nɛ ɑ yulu, ɑníri ricuruu yɛ nyu rɛ Yeesu kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ. \s1 Yeesu yɛ Pisuifi ɑyomɛyɑ́hɑɑlee-i Nléécɑɑsimɛ́ yóólɛ̃ \r (Mɑriki 1:35-39) \p \v 42 Kɑi n weesi, Yeesu uu kuyu lelu uu kei kɛ úkɑ úu ń we sĩ. Tisoiwuí ɑri piwɛ́lɑɑ u loni. Kɑpi u n lɛɛpɔ, ɑpí n lɑ yɑrɛ ukɛ́ pikɛkúrí n we, úu kɑpɛ pi riyɑ́. \v 43 Amɑ́ Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Li pisɛ rɛ kɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi Nsímɛ́ Kɛcirɛ ɑyu ɑcɔ símisi. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu nɛ́ tummɛ. \v 44 Uu Kɑlilee Pisuifi ɑyomɛyɑ́hɑɑlee-i Nléécɑɑsimɛ́ n símisi. \c 5 \s1 Yeesu yɛ pipirɛtiki foí séi \r (Mɑtiyee 4:18-22; Mɑriki 1:16-20) \p \v 1 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɛ Yeesu uu Kenesɑrɛti kupiyɛ ritimɛ nyɛnu, pisoi pin u kɑ́lɑɑpɔ rɛ pikɛ́ Nléécɑɑsimɛ́ kutu ricɔ. \v 2 Uu ɑ́ninɔi ɑtɛ́ kuritimɛ yɛnu, pikpíntomɛ́cɔ́pii pin ɑkɛmɛɛ léemɛ ɑpi piɑnyɛŋ́ n hɛɛrɛ. \v 3 Yeesu uu kúninɔi kusɛ-i loni ɑí nɛ sɑ́ Simɔɔ kukɔ́. Uu u mɑɑ rɛ ukɛ́ nɛ nkɑ́ripi ritímɛ kɛtɑɑ wɑ. Yeesu uu kúninɔi kɛ́mɛɛ tonɛ uu risoiwuí icélɑɑ koru. \p \v 4 Kuu nsímɛ́ m mɑsí, uu Simɔɔ mɑɑ rɛ: A nɛ kúninɔi kɛcímɛ́-cimɛ́-mɛ̃ hɑ, nɔ́ nɛ pipɔ́séncɔ ɑni pɛɛ nɔ́ɑnɛ́nyɛŋ́ fóm ɑni ikpíntomɛ́ cɔ́pii. \v 5 Simɔɔ uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Sɑ́ɑ, kɛsinɛ nkɛ́ nnɛ́í kɑri kɛisi ɑ́ri kɔ pɛɛ líkɑ yɛ̃. Amɑ́ kɑi nní pɔ́ɔ rɛ kɛ́ ɑnyɛŋ́ fṍ, nɛ́ fṍ. \v 6 Api ɑnyɛŋ́ fóm ɑpi ikpíntomɛ́ pɑɑ́lɑ íi kumúŋɛ́ mɑ́, ɑnyɛŋ́ ticuruu ɑɑ́ n cɛ́ɛ́rii. \v 7 Api pipisencɔ pɛɛ kúninɔi kucɔ-i ń we séiri rɛ pikɛ́ pi lɛ̃́. Pɛ̃ ɑpí hɑpɔ ɑpi ɑ́ninɔi kɛtɛ́ ikpíntomɛ́ yipu, ɑ́ninɔi ricuruu ɑn lɑ ɑkɛ́ mirii. \v 8 Kɛ Simɔɔ Piyɛɛ uu lɛ̃ n yɛ̃́, uu Yeesu kɛyu-i wúlɑ uu rɛ: Upíimɑ, ɑ nɛ kɛtɑɑ nɛ́ wɑ, nɛ ukópɛkɔɔ́ lɛ! \v 9 Iwɑmɛ yɛ Simɔɔ nɛ pɛ̃ ticuruu pɛɛ ukɛkúrí ń we wɑlɛ, ikpíntomɛ́ píimɑ iyɛ̃ kɑpi kɛyɑ́ɑ kɛ̃ n cɔ́pii nnyɑ. \v 10 Lɛ̃ cirɛ kɑi kɔ Simɔɔ pisencɔ Yɑkupu nɛ Yohɑni nɛ Sepetee sipipi wɑ. Amɑ́ Yeesu uu Simɔɔ mɑɑ rɛ: Iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ. Kɑí nɛ nɛni rimpɑ́, nɛ́ tíyɛsɛ ɑɑ pisoi pɛɛ yɛ́ nɛ́ rintíki wɛ́ɛ́si. \v 11 Api pɛɛ piɑninɔi nɛ kɛtẽ-mɛ̃ sĩ, ɑpi ḿpɑ́ yo yɑ́ ɑpi Yeesu tiki. \s1 Yeesu yɛ uyɔ̃́ unyinɛ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 8:1-4; Mɑriki 1:40-45) \p \v 12 Kɛ Yeesu uu kuyu kunyinɛ-i ń we, utisi unyinɛ yɛɛ kɛyɔ̃́ m pɔ́ɔ́lú uú hɑpɔ. Kuu Yeesu n yɛ̃́, uu kɛteni-i pɑ uu kɛ́yu kɛtẽ tuhu uú nɛ u téni rɛ: Upíimɑ, pɔn n lɑ, pɔ́ nɛ́ wolɛ ɑm funi. \v 13 Yeesu uu kunípɛ sɑɑpɔ uu u cɑ uu rɛ: Nɛ lɑlɛ, ɑ peí! Kɛyɔ̃́ ɑkɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ tɛnɛ. \v 14 Yeesu uu rinɔ́ɔ u hɛ rɛ: Kɑpɛ úkɑ nsímɛ́ mmú símisi. Amɑ́ ɑ hɑ mɛpɔ́círɛ uyɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nyísɛ ukɛ́ yɛ̃́ lɛ̃ kɑɑ ń we, ɑɑ limɛmɑ́ɑ́ ihɛɛ hɛ ɑɑ́ nɛ mɛpɔ́círɛ nyɔ́ɔnsɛ yɑrɛ kɑi Moisi isé kɛ́mɛɛ m pisɛ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ yɛ̃́ tɛ pɔ peí. \v 15 Yeesu rinyiri ɑri pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kuyu n kɔ́ɔ́núlɛ̃ hɑ́i, ɑsoiwuí ɑɑ yɛ u kɑ́lisi ɑkɛ́ unsímɛ́ kutu ricɔ ukɛ́ kɔ nɛ ɑitoi ɑ pɔisɛ. \v 16 Amɑ́ Yeesu uu yɛ kei kɛ pisoi ɑ́pi ń we sĩ uú hɑ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. \s1 Yeesu yɛ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ kɛnyinɛ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 9:1-8; Mɑriki 2:1-12) \p \v 17 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɛ Yeesu uú we un pisoi céési. Pifɑrisi nɛ pɛpɛɛ isé n nyu pin ukɛkúrí tṹ. Kɑlilee nɛ Yutee sitẽ ɑyu-i nɛ Yerusɑlɛm kɑpi léenti. Upíimɑ nnɑŋɛ yɛ pɛɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ welɛ, un nɛ pisoi pɔisɛntɛ. \v 18 Pisoi pinyinɛ ɑpí hɑpɔ pin kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ risɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ wɑilɛ̃. Api wɛ́ɛ́si lɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ kɛ́yɔ kɛ-i n lompɔ pikɛ́ Yeesu kɛyu-i kɛ yekei. \v 19 Amɑ́ ɑ́pi ceri mɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ kɛ n lompɔ, kɛ pisoi ɑpi kulúi n tɔsí nnyɑ. Apí nɛ itúhɑɑ kɛcɑ́ɑ́ kɛ tɑɑ́, ɑpi itúhɑɑ péré, ɑpí nɛ risɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ tɛ̃ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛcɔpɛ Yeesu kɛyu-i cɛ́pisɛpɔ. \v 20 Kɛ Yeesu uu pinfɑtɛnɛ n yɛ̃́, uu utóikɔ́ mɑɑ rɛ: Nɛ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi. \v 21 Isé picélɑɑ nɛ Pifɑrisi ɑpi kɛmúŋɛ́ loni, pin tee rɛ: Usoi úye kɛcirɛ yɛ nkó un Uléécɑɑ lɑ́misi? Wóo yɛ́ fe ukɛ́ ɑkópɛ sɑ́rɛi? Uléécɑɑ mɛcirɛ yɛɛ yɛ́ fe. \v 22 Yeesu uu pinfɑsimɛ́ cérupɔ uu pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni nfɑsimɛ́ mmú mpuri mɑ́? \v 23 Anɔ́ɔ nnyɛ́ kɛtɛ́ kɛcɔpɛ, ríye tɛɛ fɑ́kú nɛ ricɔ. Kɛ usoi uu yɛ́ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ ḿ mɑɑ rɛ: Nɛ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi nɛ́ɛ kuu yɛ́ kɛ ḿ mɑɑ rɛ: A yisi ɑ sɔ́nɛ? \v 24 Nɛ lɑ pɔkɛ́ céri rɛ Usoi Kɛpipi yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ kɛkɛ́ nɛ pisoi ɑkópɛ pi sɑ́rɛi. Uu pɛɛ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ rinɔ́ɔ hɛ rɛ: A yisi ɑ ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ pílɛsi ɑɑ́ kulu. \v 25 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, usoi uu ḿpɑ́ úye kɛyu-i yisi uu risɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ tɛ̃ kɛ́mɛɛ kɑpí pɛɛ u n finsɛlɛ̃ sɑkɑɑ, uu nkúlɛcee pɔlɔ un Uléécɑɑ rinyiri tɑɑ́sɛlɛ̃. \v 26 Ai ḿpɑ́ úye nnɔ́ɔ yipu. Api Uléécɑɑ rinyiri tɑɑ́sɛ, iwɑmɛ ii pi súúni pin tee rɛ: Tɔ nɛni mɛwɑi kɛcirɛ yɛ̃! \s1 Yeesu yɛ Lefi sée rɛ ukɛ́ u ritiki \r (Mɑtiyee 9:9-13; Mɑriki 2:13-17) \p \v 27 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu léeri, uu ulɑmpooyɔɔ́ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Lefi yɛnu un lɑmpoo kɛyɔ́ɔ-i tṹ. Yeesu uu u mɑɑ rɛ: A nɛ́ ritiki. \v 28 Lefi uu yisi uu linnɛ́í yɑ́ uu u tiki. \v 29 Lefi uu limɛmɑ́ɑ́ ilukɛ kɛcirɛ ukɛyɔ-i u wɑi. Pilɑmpooyɔɔ́ mɛyɑ̃ nɛ pisoi picɔ pin kɛsẽ́ kɛlukɛ kɛ-i we. \v 30 Ái nɛ Pifɑrisi nɛ isé picélɑɑ risɑ́, ɑpi Yeesu pipirɛtiki mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɛ nɔ́ nɛ pilɑmpooyɔɔ́ nɛ pikópɛkɔɔ́ ɑni kɛsẽ́ le? \v 31 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Pisoi pɛɛ isɑrɛ n lɑ́ɑ́rú ɑ́pi upɔisɛ pisɛ, ɑmɑ́ pitóikɔ́ pɛɛ upɔisɛ pisɛ. \v 32 Ám kɑ rɛ kɛ́ pisoi pɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃ sée, ɑmɑ́ pikópɛkɔɔ́ nnyɑ kɑḿ kɑ rɛ pikɛ́ pimɛfinɛ consɛ. \s1 Yeesu yɛ ɑnɔ́ɔpɑhɑɑ nsímɛ́ wɑi \r (Mɑtiyee 9:14-17; Mɑriki 2:18-22) \p \v 33 Pisoi pinyinɛ ɑpi Yeesu mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɛ Yohɑni pipirɛtiki nɛ Pifɑrisi ɑpi yɛ ɑnɔ́ɔ pɑɑsi ɑpi yɛ kɔ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si ḿpɑ́ píyei. Amɑ́ pɔ̃́ pipirɛtiki pin le pin kɔ níru? \v 34 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɔ músu rɛ usoi yɛ́ unɔ́si kpísi un we, upisɑnɛ ɑpi pɛɛ ɑnɔ́ɔ pɑɑsii? Aɑi, mmɛ̃ ńn we. \v 35 Li yɛ́ kɑm ɑpi kumúŋɛ́ kunyinɛ-i unɔ́sikɔ́ uyɛ̃ pikɛcɔpɛ lesɛ ɑpí nɛ tɔ́mpɔ. Pɛɛ́ uyɛ-i kɑpi yɛ́ pɛɛ ɑnɔ́ɔ pɑɑsi. \p \v 36 Yeesu uu kɛnyɑ́rũ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Úkɑ úu yɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ fɑlɛ kɛpɑmpi nɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kpurɛ tɑ́pisi. Lin lɛ̃ n wɑ, kusɑ́ŋɑ́ɑ́ fɑlɛ kuu lɛ̃ ticɛɛ́ri, kɛpɑ́mpi kɛ̃ kuu n lésɛ ɑ́kɛ kɔ kukpurɛ kɛ́mɛɛ wɑinɛ. \v 37 Úkɑ úu yɛ pítɑ pelẽ kukónɛnuŋ́ kpurɛ-i súũ. Lin lɛ̃ n wɑ, pítɑ pɛ̃ nɛ yɛ ɑnúŋ́ tikpɑ́fúsɛlɛ, ɑi wɑi pítɑ nɛ liɑnúŋ́ yɛ mɛ́woo wɑ. \v 38 Amɑ́ ɑnúŋ́ fɑlɛ-i kɑpi yɛ pítɑ pelẽ súũ. \v 39 Úkɑ úu yɛ kɔ pítɑ fɑlɛ kɑ́ipi un pipelẽ pinírɛ́ m mɑsí. Pi yɛ rɛ pipelẽ pɛɛ pikɛcirɛ. \c 6 \s1 Yeesu yɛɛ kɛwéntɛyɑɑ ute \r (Mɑtiyee 12:1-8; Mɑriki 2:23-28) \p \v 1 Kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ kɛnyinɛ kɛ Yeesu uu kɛcɑrɛ kɛ́mɛɛ sɔ́nɛ un tɔ́su. Upipirɛtiki ɑpi mɛpipi n kpééni pin piɑnipɛ-i tɛkɛisɛ pin tɑkɑi. \v 2 Pifɑrisi pinyinɛ ɑpi pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni lɛ̃ kɛ isé ii ḿ mɑɑ rɛ pisoi ɑ́pi kɑpɛ yɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ wɑ wɑi? \v 3 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ ɑ́ni lɛ̃ kɛ Tɑfiti uu kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ nkṹ nn u nɛ upikɔ́ n wɑ kɛɛnlɛ̃, nɛ́ɛ yo? \v 4 U Uléécɑɑ kɛyɔ-i lonlɛ uu ɑkpɔ́nɔ́ kɑpi Uléécɑɑ n yekei kpísi uu le, uu kɔ upikɔ́ pɑ, lin kɔ nɛ irɔ́sé-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ŋmɑnɛ pɛɛ yɛ́ fe ɑpi ɑ le. \v 5 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɛ̃́, Usoi Kɛpipi, nɛ́ɛ kɛwéntɛyɑɑ ute. \s1 Utisi uyɛɛ kunípɛ kópɛ m mɑ́ \r (Mɑtiyee 12:9-14; Mɑriki 3:1-6) \p \v 6 Kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ kɛcɔ kɛnyinɛ, Yeesu uu kuyómɛyɑ́hɑɑlee kunyinɛ-i loni un pisoi céési. Uu kei utisi unyinɛ lɛɛpɔ nɛ kunípɛ lukɛ-lukɛ kópɛ. \v 7 Isé picélɑɑ nɛ Pifɑrisi ɑpi Yeesu kutu n cɔlɛ̃ pikɛ́ yɛ̃́ in tɛ u yɛ́ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ usoi pɔisɛ, likumúŋɛ́ rɛ pi pɛɛ kɛwɑ́ɑ́nɑ́ wɛ́ɛ́silɛ pikɛ́ nɛ ɑkópɛ u n lɑpɑɑsɛ. \v 8 Amɑ́ Yeesu yɛ pɛɛ pinfɑsimɛ́ cérilɛ. Uu unípɛkópɛkɔɔ́ mɑɑ rɛ: A yisi ɑ nyɛrɛ ḿpɑ́ úye ukɛ́ pɔ́ yɛ̃́. Utisi uu yisi uu nyɛrɛ. \v 9 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Nɛ nɔ́ pisɛ rɛ íye kɑi irɔ́sé kɛ́mɛɛ pisɛ? Li pisɛ rɛ tɔkɛ́ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ lisɔnɛ nɛ́ɛ likópɛ wɑ? Tɛ tɔkɛ́ usoi nfɑɑ lɔ nɛ́ɛ tɔkɛ́ u kpu? \v 10 Uu pinnɛ́í nyɑ́nɛi uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ usoi uyɛ̃ mɑɑ rɛ: A kupɔ́nípɛ rituŋɑ́mɛ. Uu kunípɛ tuŋɑ́pɔ, kunípɛ ɑku pélu. \v 11 Amɑ́ ɑi mpí pɔ̃́ tóósi ɑpi pimɛcɔpɛcirɛ n kɛŋɛnɛ pin lɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ Yeesu n wɑ tɑikɛɛ. \s1 Yeesu yɛ pitumɛ kɛfi nɛ pitɛ́ wɛ́ɛ \r (Mɑtiyee 10:1-4; Mɑriki 3:13-19) \p \v 12 Yeesu uu likumúŋɛ́ kpɛ-i kɛkúúpi tɑɑ́ rɛ ukɛ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Kɛsinɛ nnɛ́í kuu kei tonɛ un Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si. \v 13 Kɑi n weesi, uu upipirɛtiki séi, uu pikɛcɔpɛ kɛfi nɛ pitɛ́ wɛ́ɛ uu pi séi rɛ pitumɛ. \v 14 Pɛpɛɛ Simɔɔ kuu rinyíri n hɛ rɛ Piyɛɛ nɛ uyɛ̃ uwɑ̃ Antiree nɛ Yɑkupu nɛ Yohɑni nɛ Filipu nɛ Pɑtelemii \v 15 nɛ Mɑtiyee nɛ Tomɑɑ, nɛ Alifee kɛpipi Yɑkupu nɛ Simɔɔ yɛɛ ukuyu ń lɑ \v 16 nɛ Yɑkupu kɛpipi Yutɑsi Isikɑriyɔɔti yɛɛ ń kɑ uu kɛpirɛ Yeesu yɑ́i. \s1 Yeesu yɛ céésilɛ un kɔ itói pɔisɛ \r (Mɑtiyee 4:23-25; 5:1-12) \p \v 17 Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi kɛkúúpi cɛpimɛ ɑpi kutẽ mmɛ́ weri, kei kɛ upipirɛtiki mɛyɑ̃ ɑpi ń we. Yutee kɛtẽ nnɛ́í pisoi mɛyɑ̃ pin kɔ kei we, nɛ Yerusɑlɛm pikɔ́ nɛ Tiiri nɛ Sitɔɔ mɛnimɑɑ ritimɛ ɑyu pikɔ́. \v 18 Pi cɑ́pinɛmɛlɛ pikɛ́ Yeesu icélɑɑ kutu ricɔ, ɑpi kɔ piitoi pi pɔisɛ. Pɛ̃ kɛ ɑníri ɑɑ m pɛkɛsi ɑpi pélu. \v 19 Ḿpɑ́ úye uu nɑ́ɑ́si ukɛ́ u ricɑ, liriyíkí rɛ u pɛɛ ńnɑŋɛ nnyinɛ mɑ́lɛ un nɛ pinnɛ́í pɔisɛntɛ. \s1 Ńnɑrɛ nɛ píwɛlukɛ \p \v 20 Yeesu uu upipirɛtiki inípɛɛ wii uu rɛ: \q1 Nɔ́ mpí nɔ́ɔ nní íwɛ m mɑ́, nɔ pínɑrɛkomɛ lɛ. \q1 Nɔ́ɔ Uléécɑɑ iyɔɔpi te. \q1 \v 21 Nɔ́ mpí nɔ́ɔ nní nkṹ n tṹ, \q1 nɔ pínɑrɛkomɛ lɛ, nɔ kɛyɑ́ɑ lɛpunɛ. \q1 Nɔ́ mpí nɔ́ɔ nní n téni, nɔ kɛyɑ́ɑ sɛ́nnyinɛ. \q1 \v 22 In tɛ pisoi yɛ nɔ́inɛ́puri yulu, \q1 ɑpi nɔ́ lɑ́kɑsɛ, pin lɑ́misi pin \q1 kɔ nɔ́nnɛ́kópɛ símisi rɛ nɔ Usoi Kɛpipi nɛ kɛfɑ tɛnɛ nnyɑ, \q1 nɔ pínɑrɛkomɛ lɛ. \p \v 23 Tikpɑ́kɑ́rɑ́ tɛ̃ ticɔ kɛ pipisɑɑ ɑpí pɛɛ ɑntepuyɛ wɑ. In tɛ lɛlɛɛ nɔ́ lɛɛmɛ, nɔ́rinɛ́pɔ́ɔ rikɛ́ n lɑ́ɑ́rú, ɑni nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ cɔ, nɔ́inɛ́hɛɛ yɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ piyɛlɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́. \q1 \v 24 Amɑ́ nɔ́ mpí nɔ́ɔ nní ḿ mɑ́, íwɛ kɑni topori, \q1 nɔ nɔ́nnɛ́nɑrɛ pilukɛ mɑsilɛ. \q1 \v 25 Nɔ́ mpí nɔ́ɔ nɛni nní n lɛpɑɑlɛ̃, íwɛ kɑni topori, \q1 nkṹ yɛ sɔ́ntilɛ nkɛ́ nɔ́ wɑ. \q1 Nɔ́ mpí nɔ́ɔ nɛni nní n sɛ́nnyi, íwɛ kɑni topori, \q1 nɔ mpɔ́ɔcɑɑi-i loninɛ ɑni ténisi. \q1 \v 26 In tɛ ḿpɑ́ úye yɛ nɔ́nnɛ́sɔnɛ símisi, íwɛ kɑni topori, \q1 likumúŋɛ́ rɛ lɛ̃ kɛ pipisɑɑ ɑpí pɛɛ ɑntepuyɛ nɔɔmɛ wɑi. \s1 Ani nɔ́pinɛ́lɑ́ɑrɔ n lɑ \r (Mɑtiyee 5:38-48; 7:12ɑ) \p \v 27 Nɔ́ɔ nní kutu nɛ́ n cɔ́lɛ̃, nɛ nɔ́ símisilɛ rɛ ɑni nɔ́pinɛ́lɑ́ɑrɔ n lɑ, ɑni pɛpɛɛ nɔ́ n yúlu lisɔnɛ n wɑi, \v 28 ɑni pɛpɛɛ ɑwééri nɔ́ n wɑi ɑnɔ́ɔ sɔnɛ ritikisɛ, ɑni pɛpɛɛ íwɛ nɔ́ n wɑi kɛcɑ́ɑ́ n welu. \v 29 In tɛ usoi yɛ kumɔ́rí kusɛ-i kɛpɛsɛ pɔ́ tɔ, ɑ kutɔ́rɔɔ u rituŋɑ́, usoi un kupɔ́kpɛ́lɛnku pɔ́ n yɔsíé, ɑ tíyɛsɛ ukɛ́ kɔ kɛpɔ́túkɑnkɑ tene kpísi. \v 30 Ḿpɑ́ úye yɛɛ linyinɛ pɔ́ we ɑ li u hɛ, úye un kɔ lipɔ́kɔ́ linyinɛ pɔ́ n yɔsí, kɑpɛ li u korí. \v 31 Lɛ̃ kɑni ń lɑ picɔ pikɛ́ nɔ́ wɑ, ɑni yɛ limɛcɔ pi wɑ. \v 32 In tɛ pɛpɛɛ nɔ́ ń lɑ ŋmɑnɛ kɑní lɑ, ihɛ́ɛ́ íye icɔ kɑni pɛɛ mɛ̃́. Pikópɛkɔɔ́ ricuruu yɛ pɛpɛɛ pi ń lɑ lɑlɛ. \v 33 In tɛ pɛpɛɛ lisɔnɛ nɔ́ n wɑi ŋmɑnɛ kɑni yɛ lisɔnɛ wɑ, ihɛ́ɛ́ íye icɔ kɑni pɛɛ mɛ̃́? Pikópɛkɔɔ́ yɛ̀ɛ̀ kɔ lɛ̃ wɑlɛ. \v 34 In tɛ nɔ tɑ́lɛ̃ tɛ pɛ̃ kɑni n lonsɛ yɛ́ nɔ́ hɛ́ɛlɛ, ihɛ́ɛ́ íye icɔ kɑni pɛɛ mɛ̃́? Pikópɛkɔɔ́ ricuruu yɛ̀ɛ̀ pikópɛkɔɔ́ lonsɛlɛ pin tɑ́lɛ̃ tɛ pi yɛ́ lɛ̃ kɑpi n lonsɛ ritísí linyinɛ pi hɛ́ɛ́lɛ. \v 35 Amɑ́ nɔ́ɔkɛ́ nɔ́pinɛ́lɑ́ɑrɔ n lɑ, ɑni lisɔnɛ pi n wɑi. Áni kɑpɛ yɛ n tɑ́lɛ̃ tɛ pi yɛ́ nɔ́ hɛ́ɛ́lɛ ɑni kɛlenɛ pi lonsɛ. Nɔ́ ihɛ́ɛ́ kɛcirɛ yɛ̃ ɑni pɔ́lɔ́ Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ n tṹ sipipi, likumúŋɛ́ rɛ u pɛpɛɛ ɑ́pi rícere m mɑ́ nɛ pisoi kpɑ́kɑ́rɑ́ lɑlɛ. \v 36 Ani yɛ nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ íwɛ ténɑɑnɛ yɑrɛ kɛ Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ uu yɛ íwɛ nɔ́ n tẽ́ mɛcɔ. \s1 Ái we rɛ tɔkɛ́ yɛ picɔ ɑkópɛ m pɑlɛ̃ \r (Mɑtiyee 7:1-5) \p \v 37 Áni kɑpɛ yɛ picɔ ɑkópɛ m pɑlɛ̃, Uléécɑɑ úu kɑpɛ kɔ nɛ nɔ̃́ ɑkópɛ m pɑ́lɛ̃ nnyɑ. Áni kɑpɛ yɛ picɔ nɛ túhɑɑnɛ, Uléécɑɑ úu kɑpɛ nɛ nɔ̃́ n túhɑɑnɛ nnyɑ. Ani yɛ picɔ ɑkópɛ pi sɑ́rɛi, Uléécɑɑ uu nɔ́ɑnɛ́kɔ́ nɔ́ sɑ́rɛi. \v 38 Ani yɛ picɔ hɛ, Uléécɑɑ uu nɔ́ hɛ. Pi nɔ́ músunɛ ɑi yipu ɑí wurɛ ɑpi tíŋɑ-tiŋɑ ɑpi nɔ́ kópɔ. Kɛmúŋɛ́ kɛ̃ kɑni yɛ nɛ picɔ ḿ musí kɑpi kɔ nɛ nɔ̃́ músunɛ. Ái líkɑ nnyɑ, Uléécɑɑ yɛ músunɛ ɑi yipu uu tíŋɑ-tiŋɑ uu tírii uu nɔ́ kópɔ. Kulũ kpɛ̃ kɑni yɛ nɛ picɔ ḿ musí kucɔ kɛ Uléécɑɑ uu kɔ nɛ nɔ̃́ músunɛ. \p \v 39 Yeesu uu kɔ kɛnyɑ́rũ kpɑ́ rɛ: Unyíyɛ úu yɛ́ fe ukɛ́ unyíyɛcɔ tɔrɔi. Lin lɛ̃ n wɑ, pinnɛ́í yɛ hɑ kuhórɛ-i lóipɔnɛ. \v 40 Uyɛɛ pikɛi m peikɛɛ úu yɛ uyɛɛ pi u m peikɛɛsɛ n fe. Amɑ́ uyɛɛ pi m peikɛɛ un pikɛi n ceri ńsɔnɛ, u nɛ uyɛɛ pi u m peikɛɛsɛ yɛ́ n sɑ́. \v 41 Yo nnyɑ kɑɑ kɛyúipi kɛɛ upɔ́mɑ́rɛcɔ mɛnipɛɛ-i ń we nyɑ́ni ɑ́ɑ pɛɛ kɛnɑwɛlɛ́pi kɛɛ mɛpɔ́kɔ́-i ń we nyɑ́ni? \v 42 Íye kɑɑ yɛ́ fe ɑɑ upɔ́mɑ́rɛcɔ mɑɑ rɛ: Unɛ́mɑ́rɛcɔ, ɑ riyɑ́ kɛ́ kɛyúipi kɛɛ mɛpɔ́nípɛɛ-i ń we lesɛ, pɑ́ɑ pɛɛ kɛnɑwɛlɛ́pi kɛɛ mɛpɔ́nípɛɛ-i ń we lesɛ kɛlenɛ. A tíyɛ pɔ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi mɑ́ kpɑ! Kɛnɑwɛlɛ́pi kɛɛ mɛpɔ́nípɛɛ-i ń we kɑɑ yɛ́ mɛfoí lesɛ ɑɑ pɛɛ ńsɔnɛ n nyɑ́ni ɑɑ́ nɛ kɛyúipi kɛɛ ucɔ mɛnipɛɛ-i ń we lesɛ. \s1 Kuléé nɛ kuɑpipi kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ \r (Mɑtiyee 7:16-20; 12:33-35) \p \v 43 Kuléé kpɛɛ isɑrɛ n lɑ́ɑ́rú ɑ́ku yɛ ɑpipi kópɛ mɑri, kuléé toikɔ́ ɑ́ku yɛ kɔ ɑpipi sɔnɛ mɑri. \v 44 Pi yɛ ḿpɑ́ kuléé kúye nɛ kuɑpipi cerilɛ. Ápi yɛ sinípɛleépi kɛcɑ́ɑ́ ɑfiiki tɔ, ɑ́pi yɛ kɔ ɑhííhíí kɛcɑ́ɑ́ ɑrɛɛsɛɛ tɔ. \v 45 Lisɔnɛ kɛ usoi sɔnɛ uu yɛ ukɛfɑ-i lésɛmɛ, usoi kópɛ pɔ́ɔ likópɛ ukɛfɑ-i lésɛri, likumúŋɛ́ rɛ lɛlɛɛ usoi kɛfɑ-i n yipɑɑlɛ̃ kɛ nnɔ́ɔ nn yɛ símisi. \s1 Síyɔ sitɛ́ sinyinɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 7:24-27) \p \v 46 Yo nnyɑ kɑni nɛ́ sélei rɛ Upíimɑ, Upíimɑ ɑ́ni pɛɛ lɛ̃ kɑm nɔ́ n céesi wɑi? \v 47 Ani tíyɛ kɛ́ nɔ́ nyísɛ lɛ̃ kɛ uyɛɛ nnɛ́símɛ́ kutu n cɔ́lɛ̃ un nɛ n kɛisi uú nɛ mɛnyínɛ ń we. \v 48 Liute yɛ we yɑrɛ usoi yɛɛ kɛ́yɔ m mɔ́m uu túni ɑi cimisi uu kɛpɑrɛ tulu, uu kɛkɛcɑ́ɑ́ rikúi tɔsi. Kɛ ikói ii n yi ii wɑɑ, míni ɑmɛ kɛ fɛ, ɑmɑ́ ɑ́mɛ kɔ fe mɛkɛ́ kɛ ritiŋɑ-tiŋɑ, likumúŋɛ́ rɛ kɛ mɔmɑɑlɛnlɛ ńsɔnɛ. \v 49 Amɑ́ uyɛɛ nnɛ́símɛ́ kutu n cɔ́lɛ̃ úu pɛɛ́ nɛ n kɛisi yɛ we yɑrɛ usoi yɛɛ kɛ́yɔ m mɔ́m uu ntɑɑi purɛ-purɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛ tɔsi, rikúi ɑ́ri we. Kɛ ikói mɛni ɑmɛ kɛ rińfɛ, mɛsɛ nɛ mɛsɛ kɑkɛ tɔhɔ̃ ɑkɛ foru tɛ́kɛ́-tɛ́kɛ́. \c 7 \s1 Yeesu yɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ unyinɛ ukɛikɔ́ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 8:5-13) \p \v 1 Kɛ Yeesu uu pisoi pɛɛ u n kɑ́lɑɑlɛ̃ ifɑɑci piwɑi ḿ mɑsí, uu yisi uu Kɑpɛrinɑwum tɔ́mpɔ. \v 2 Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ unyinɛ yɛ pɛɛ ukɛikɔ́ unyinɛ mɑ́lɛ, úu yɛ uukɛikɔ́ uyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kṍ. Ukɛikɔ́ uyɛ̃ un pɔ́ɔ́lú, ticuruu un kɛkpɔ nyɑhɑi. \v 3 Kɛ usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uyɛ̃ uu n kṍ pin Yeesu nsímɛ́ símisi, uu Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ tum tɛ pikɛ́ hɑ u séemɛ ukɛ́ uukɛikɔ́ pɔisɛ. \v 4 Api Yeesu kɛ́mɛɛ tuipɔ ɑpí nɛ mɛyɑ̃́ u téni rɛ: Usoi uyɛɛ nɛ sɑ́ rɛ pɔkɛ́ u lɛ̃́. \v 5 U ntɔ́puri lɑlɛ ńsɔnɛ. Uyɛɛ kɔ kurɔ́yómɛyɑ́hɑɑlee mɔ̃. \v 6 Yeesu uu pɛɛ pi tikipɔ. Kuu kɛ́yɔ n nyɑhɑipɔ, usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uu upisɑnɛ tumpɔ rɛ pikɛ́ u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, kɑpɛ mɛpɔ́círɛ ricɔ́ŋ. Ám nɛ sɑ́ rɛ pɔkɛ́ kɛnɛ́yɔ lõ. \v 7 Nɛ rinɛ́cúruu yɛnlɛ rɛ ɑ́m tu rɛ kɛ́ kɛpɔ́mɛɛ hɑpɔ. Amɑ́ ɑ rinɔ́ɔ hɛ unɛ́kɛikɔ́ ukɛ́ peí. \v 8 Nɛ̃́ ticuruu yɛ piwɛ́ɛ́sɛ mɑ́lɛ nɛn pi pɑkɑrɛlɛ̃, nɛn kɔ pisɔ́ɔ́cɑ mɑ́ pɛɛ nɛ̃́ m pɑkɑrɛlɛ̃, nɛn piunyinɛ m mɑɑ rɛ ukɛ́ mɛ́ye hɑ, u yɛ hɑlɛ. Nɛn kɔ ucɔ m mɑɑ rɛ ukɛ́ kɑm, u yɛ kɑlɛ. Nɛn kɔ unɛ́kɛikɔ́ m mɑɑ rɛ ukɛ́ linyinɛ wɑ, u yɛ li wɑlɛ. \v 9 Kɛ Yeesu uu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uyɛ̃ isoi ii u sɔnɛsi. Uu pɑnsɛ uu pisoi kulúi pɛɛ u n tíkilɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ ḿpɑ́ Isirɑyɛɛli kɛ́mɛɛ, ɑ́m píkɑi nfɑtɛnɛ mmú ncɔ yɛnɑɑlɛ̃. \v 10 Pɛ̃ kuu n tũ ɑpi kɛ́yɔ-i pɛɛpɔ ɑpi ukɛikɔ́ uyɛ̃ lɛɛpɔ un isɑrɛ lɑ́ɑ́rú. \s1 Yeesu yɛ ukúmɑnnɔsi unyinɛ kɛwɑ̃ nfɑɑ pɛsɛmɛ \p \v 11 Kɑi kóso n weesi, Yeesu uu kuyu kunyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Nɑini sĩ. Upipirɛtiki nɛ risoiwuí tin u tikilɛ̃. \v 12 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kuu kuyu kɛpoo n nyɑhɑipɔ, uu yɛ́nu pin nɛ kɛsoikópɛ pikúlɑɑ tɔ́su. Ukúmɑnnɔsi unyinɛ kɛwɑ̃ cirɛníŋɛ kɑpi lɛ̃ nɛ tɔ́su. Kuyu pikɔ́ kulúi pin nɛ unɔ́si uyɛ̃ tũ. \v 13 Kɛ Yeesu uu u n yɛ̃́, íwɛ ii u wɑi uu u mɑɑ rɛ: Kɑpɛ tẽ́! \v 14 Yeesu uú nyɔsɔ́pɔ uu ɑsoikópɛmulɛ cɑ, pɛpɛɛ n topori ɑpi nyɛrɛ, Yeesu uu rɛ: Kɛŋmɑ́nɛpi, nɛ rinɔ́ɔ pɔ́ hɛ, ɑ yisi! \v 15 Kɛsoikópɛ ɑkɛ cɑ́ŋɑ́rɑ́ɑ́ ɑkɛ nsímɛ́ kɑ́pɑ́ɑ́. Yeesu uu kɛuni kɛ pɑ. \v 16 Iwɑmɛ ii pinnɛ́í loni ɑpi Uléécɑɑ rinyiri tɑɑ́sɛ pin tee rɛ: Antepu píimɑ yɛ kɛrɔ́cɔpɛ rikpɑ́fúmɛlɛ. Uléécɑɑ yɛ kɑlɛ ukɛ́ umpuri comɛ! \v 17 Nsímɛ́ mmɛ̃ nn Yutee kɛtẽ nnɛ́í nɛ kɛmɛkɔ sitẽ kɛ́mɛɛ kɔ́ɔ́nú rɛ lɛ̃ kɛ Yeesu uu wɑ. \s1 Yohɑni Úniwolɛ pitumɛ \r (Mɑtiyee 11:2-19) \p \v 18 Yohɑni pipirɛtiki ɑpi lɛ̃ nnɛ́í u símisi. Yohɑni uu pikɛcɔpɛ pitɛ́ séi, \v 19 uu Upíimɑ kɛ́mɛɛ pi tum tɛ pikɛ́ hɑ u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ usoi uyɛ̃ kɑpi mɛkɛɛ-mɛ n tee rɛ u sɔ́nti nɛ́ɛ unyinɛ ucɔ yɛ kɛpirɛ wemɛlɛ? \v 20 Kɑpi Yeesu kɛ́mɛɛ n tuipɔ, ɑpi u mɑɑ rɛ: Yohɑni Úniwolɛ yɛɛ rɔ́ tummɛ rɛ tɔkɛ́ pɔ́ pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ usoi uyɛ̃ kɑpi mɛkɛɛ-mɛ n tee rɛ u sɔ́nti nɛ́ɛ unyinɛ ucɔ yɛ kɛpirɛ wemɛlɛ? \v 21 Kumúŋɛ́ kpɛ̃ kɛ́mɛɛ, Yeesu un pisoi mɛyɑ̃ itói pɔisɛntɛ, un ɑníri pi pɛ́sɛi un pinyíyɛ mɛyɑ̃ inipɛɛ wúkulɛntɛ. \v 22 Uu pɛɛ Yohɑni pitumɛ mɑɑ rɛ: Ani mpɔ ɑni hɑ lɛ̃ kɑni n yɛ̃́ ɑni kɔ kom Yohɑni kɛɛnkɛɛ: Lɛlɛɛ rɛ pinyíyɛ yɛ nyɑ́nilɛ, síkɑnkɑ́lɑ́kɑ́ sin sɔ́nɛ, piyɔ̃́ pin wolɛ pin funi, pitusuí pin kómɛi, pikpɔkpɔ pin yisikɛɛ, piwɛ́kɔɔ́ pin kɔ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɛ pisoi ɑpi pi n yóólɛ̃ kómɛi. \v 23 Úye unsɑ́ nɛ̃́ nnyɑ n loó, liute yɛ únɑrɛkomɛ lɛ. \p \v 24 Kɛ Yohɑni pitumɛ ɑpi pitɔ́ŋɛ́ ḿ mɑsí, Yeesu uu Yohɑni nsímɛ́ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ n símisi rɛ: Yo kɑni kucɛsi kóimɑ-i piyɛ́nɛ hɑ? Kɛkpɑ́pi kɛ kuyɔ ɑku n fíkiisɛɛ, nɛ́ɛ yo? \v 25 Yɑrɛ yo kɑni pɛɛ piyɛ́nɛ hɑ? Usoi yɛɛ mɛlɑpɛ kɛcirɛ n lɑpɑɑlɛ̃ yɛɛ kei we, nɛ́ɛ yo? Amɑ́ siyɔ́ɔpiyɔ-i kɛ pɛpɛɛ ilũ nɛ́íkɔɔ́ n tɑ́nti pin isoi le ɑpí we. \v 26 Yɑrɛ yo kɛcirɛ ŋmɑɑ kɑni pɛɛ piyɛ́nɛ hɑ? Antepu unyinɛ, nɛ́ɛ yo? Amɑ́ ɑsei kɛcɑ́ɑ́ uyɛ̃ kɑni nní ń yɛ̃́ nɛ ɑntepu felɛ. \v 27 Likumúŋɛ́ rɛ Yohɑni nsímɛ́ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Unɛ́tumɛ yɛ nkó kɑm n tummɛ \q1 ukɛ́ nɛ kɛkpéẽ pɔ́ wɑ \q1 ukɛ́ mpɔ́cée nyɔ́ɔnsɛ. \p \v 28 Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Nɛ nɔ́ símisilɛ rɛ ɑ́pi unyinɛ mɑrɑɑlɛ̃ yɛɛ Yohɑni n fe, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pɛpɛɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ ń we kɛcɔpɛ uyɛɛ n fíílɛ̃ yɛ u felɛ. \v 29 Kuyu nnɛ́í nɛ pilɑmpooyɔɔ́ pɛɛ Yohɑni nsímɛ́ kutu rińcɔ ɑpi tíyɛsɛ uu míni pi wolɛ. Pi cerilɛ rɛ Uléécɑɑ yɛɛ ɑsei ute. \v 30 Kɛ Pifɑrisi nɛ pɛpɛɛ Uléécɑɑ isé n nyu ɑpi ń yɛ̀ rɛ Yohɑni úu kɑpɛ míni pi wolɛ, li nyísɛlɛ rɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pi ń lɑ kɑpi kɛpirɛ ritɔ. \p \v 31 Yeesu uu pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Úye kɑm yɛ́ nɛ nfɑ́ɑni pisoi múŋɛisɛnɛ? Úye kɑpí nɛ mɛnyínɛ we? \v 32 Pi nkpɑ́ni yɑrɛ siwɑ̃́ sɛɛ kɛ́yɑɑ́lɑ-i n tṹ, si nɛ sisicɔ sin séleinɛ ɑsi yɛ rɛ: \q1 Tɔ ɑsũ símisilɛ, ɑni yúlu ɑ́ni yesi, \q1 ɑri sikpɔyomɛ yom, ɑ́ni tẽ́. \p \v 33 Likumúŋɛ́ rɛ Yohɑni Úniwolɛ yɛ kɑlɛ úu yɛ ilukɛ li, úu yɛ kɔ pítɑ n ntí, ɑni rɛ u unírihélɑɑ lɛ. \v 34 Usoi Kɛpipi pɔ́ɔ weri kɛn le kɛn níru, ɑni kɔ rɛ: Ani usoi nkó nyɑ́nii, pilukɛ nɛ pítɑ nkɔ́ ŋmɑnɛ mɛɛ uyɛ̃ we. Ticuruu u kɔ pilɑmpooyɔɔ́ nɛ piwɑikópɛkɔɔ́ picɔ usɑnɛ lɛ. \v 35 Amɑ́ pɛpɛɛ u n ŋmurɛi yɛ nyísɛlɛnlɛ rɛ Uléécɑɑ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ yɛ mɛ. \s1 Yeesu yɛ Ufɑrisi Simɔɔ kɛyɔ-i we \p \v 36 Ufɑrisi unyinɛ uu Yeesu séi rɛ pikɛ́ kɛsẽ́ ilukɛ li. Yeesu uu usoi uyɛ̃ kɛyɔ sĩ uú tonɛ uu le. \v 37 Kuyu kpɛ̃ unɔsi unyinɛ yɛɛ mɛfinɛ kópɛ m mɑ́ un we. Kuu n kṍ tɛ Yeesu yɛ Ufɑrisi uyɛ̃ kɛyɔ-i we un ilukɛ le, uú nɛ kɛnúḿpi nɛ tulɑɑli mɛyipɛ sĩ \v 38 uu Yeesu kɛpirɛ nyɛrɛ, uɑnɑ-mɛ̃. Uú n téni uu Yeesu ɑnɑ mɛ́nini fɔlu, uu limɛmɑ́ɑ́ nɛ unnyúpi ɑ tinnɛntɛ, uu ɑ pirɑ uu tulɑɑli ɑkɛcɑ́ɑ́ kɔɔni. \v 39 Kɛ Ufɑrisi uyɛɛ Yeesu kusɑ́nɛ n wɑi uu lɛ̃ n yɛ̃́, uu ukɛfɑ-i n tee rɛ: Usoi nkó un pɛɛ mɛsei ɑntepu, u yɛ́ pɛɛ unɔ́si nkó yɛɛ nní u n cɑ́rii ceri rɛ wóo lo, u yɛ́ kɔ pɛɛ céri isoi íye mpuri kuu le. Unɔ́si lo yɛɛ mɛfinɛ kópɛ m mɑ́. \v 40 Yeesu uu pɛɛ Ufɑrisi rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Simɔɔ, nɛ nnyinɛ mɑ́lɛ kɛ́ pɔ́ mɑlɛ. Simɔɔ uu rinɔ́ɔ pɛsɛ rɛ: Sɑ́ɑ, ɑ mɑlɛ. \v 41 Yeesu uu rɛ: Pisoi pitɛ́ pɛɛ nɛ uwóólonsɛ riwómɛ mɑ́. Usɛ un nɛ riwómɛ u mɑ́ nwóóweni siwóó pílɛ pílɛ mɛnupũ, ucɔ pɔ́ɔn nɛ riwómɛ u mɑ́ nwóóweni mɛpipi kuwóó. \v 42 Pikɛtɛ́ kɛ̃ úkɑ úu kɔ pɛɛ fenɛ ukɛ́ uriwomɛ hɛ́ɛ́lɛ. Uwóólonsɛ uu pikɛtɛ́ sɑ́rɛi. Pikɛtɛ́ kɛ̃ kɛcɔpɛ úye yɛɛ yɛ́ mɛyɑ́nsei uwóólonsɛ uyɛ̃ n lɑ? \v 43 Simɔɔ uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Nɛ músu rɛ uyɛ̃ tiwomɛ tɛɛ m piyɛ yɛɛ yɛ́ mɛyɑ̃́ u n lɑ. Yeesu uu rɛ: Pɔ ɑlɑri mɑ́lɛ. \p \v 44 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ unɔ́si uyɛ̃-mɛ̃ pɑnsɛpɔ, uu Simɔɔ mɑɑ rɛ: Pɔ unɔ́si nkó yɛ̃́ɛ? Nɛ kɛpɔ́yɔ-i lommɛlɛ ɑ́ɑ míni nɛ́ hɛ rɛ kɛ́ ɑnɛ́nɑ rikɛ́, ɑmɑ́ uyɛ̃ nɛ ɑnɛ́nɑ umɛnini fɔilɛ uú nɛ unnyúpi ɑ tinnɛntɛ. \v 45 Áɑ nɛ́ ripirɑ rɛ kusɑ́nɛ kɑɑ nɛ́ yɔ́su, ɑmɑ́ kɑḿ nɛ n lommɛ kuu nní nɛ́ yɑ́hɑɑnkɛɛ uú nɛ ɑnɛ́nɑ tini. \v 46 Áɑ mɛ́kpɔ rinɛ́yu kɛcɑ́ɑ́ kɔɔnu \f + \fr 7:46 \ft Mɛ́kpɔ pikɔɔnu ríyu kɛcɑ́ɑ́: Kusɑ́nɛ piyɔ́ɔ́ yɛ pi Pisuifi kɛ́mɛɛ. Tíyu piwɑisɛ yɛ pi.\f*, ɑmɑ́ uyɛ̃ nɛ tulɑɑli ɑnɛ́nɑ kɛcɑ́ɑ́ kɔɔnulɛ. \v 47 Lɛ̃ nnyɑ kɑm pɔ́ tee rɛ: Ńlɑ píimɑ kuu nɛ́ ń nyísɛ yɛ nyísɛlɛ rɛ pi uɑkópɛ nnɛ́í u sɑ́rɛi. Amɑ́ uyɛ̃ kɑpi nkɑ́ripi n sɑ́rɛilɛ, nkɑ́ripi kuu yɛ unlɑ nyísɛ. \v 48 Yeesu uu pɛɛ unɔ́si uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɛ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi. \v 49 U nɛ pɛpɛɛ kɛsẽ́ n le ɑpi pisifɑ-i n símisi rɛ: Usoi úye mpuri lo yɛɛ ɑkópɛ n sɑ́rikɛɛ? \v 50 Yeesu uu pɛɛ unɔ́si uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Mpɔ́fɑtɛnɛ yɛ pɔ́ yóriyɛlɛ, ɑ n ŋme nɛ nkíŋniŋɛ. \c 8 \s1 Pinɔ́si pɛɛ pɛɛ Yeesu n tíkilɛ̃ \p \v 1 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛ Yeesu uu ɑyu mɑɑ nɛ ɑyu síńsɑ́ rikɔ́ɔ́nú un Uléécɑɑ iyɔɔpi Nsímɛ́ Kɛcirɛ yóólɛ̃. Upirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ \v 2 nɛ pinɔ́si pɛ̃ kuu ɑníri m pɛ́sɛi nɛ pɛ̃ kuu m pɔisɛntɛ pin u tikilɛ̃. Mɑɑri kɑpi n sélei rɛ Mɑkitɑlɑ ukɔ́ kɑpi ɑníri ɑsɛɛi m pɛsɛ nɛ \v 3 Cusɑ yɛɛ Erooti kɛyɔ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ unɔsi Yohɑnɑ nɛ Susɑɑni nɛ pinɔ́si mɛyɑ̃ pɛɛ pɛɛ pilikɔ́ nɛ Yeesu nɛ upipirɛtiki n lɛ́ni. \s1 Ulukɑɑ kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 13:1-9; Mɑriki 4:1-9) \p \v 4 Ayu kulúi kɛ́mɛɛ kɛ pisoi ɑpi yɛ pɛɛ léepɔ ɑpi Yeesu lɛɛpɔ. Kɛ pisoi ɑpi n cɑ́pinɛ, uu kɛnyɑ́rũ mɑɑ rɛ: \v 5 Utisi unyinɛ yɛɛ ilukɛpuri pifómɛ leepɔ, icɔ ii ricéetimɛ lólu ɑpi ikɛcɑ́ɑ́ cɔpisi sinúipi ɑsi i le. \v 6 Ilukɛpuri icɔ ii kɛpɑrɛ kɛcɑ́ɑ́ lólu. Kii n lɛ, ii kóósi, kɛ ńniŋɛ ńn ń we nnyɑ. \v 7 Icɔ ii sinípɛleépi kɛ́mɛɛ lóipɔ ii lɛlu, sinípɛleépi ɑsi mɛsɛ nɛ mɛsɛ i hilɑ. \v 8 Amɑ́ ilukɛpuri icɔ ií nɛ kɛtẽ sɔnɛ sɑ́, ii lɛlu ii pɑpisi ii mɑ́ru ńsɔnɛ. Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Ani kutu ricɔ ńsɔnɛ, úye un ukómɛ uu kóm. \s1 Yo nnyɑ kɛ Yeesu uú nɛ sinyɑ́rũ céési? \r (Mɑtiyee 13:10-17; Mɑriki 4:10-12) \p \v 9 Yeesu pipirɛtiki ɑpi kɛnyɑ́rũ kɛ̃ ɑsei u pisɛ. \v 10 Uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu uiyɔɔpi nsímɛ́ mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ cereisɛ, úu pɛ̃ cereisɛ. Amɑ́ picɔ yɛ ḿpɑ́ yo kómɛilɛ yɑrɛ sinyɑ́rũ likɛ́ wɑ rɛ pi ńsɔnɛ pɑílɛ̃ ɑmɑ́ ɑ́pi kɔ pɛɛ ńsɔnɛ nyɑ́ni, pin ńsɔnɛ kutu cɔlɛ̃ ɑ́pi kɔ pɛɛ ńsɔnɛ kómɛi. \s1 Yeesu yɛ ulukɑɑ kɛnyɑ́rũ ɑsei lesɛ uu símisi \r (Mɑtiyee 13:18-23; Mɑriki 4:13-20) \p \v 11 Kɛnyɑ́rũ kɛ̃ ɑsei yɛ nnyɛ́: Ilukɛpuri yɛɛ Nléécɑɑsimɛ́. \v 12 Pisoi pinyinɛ isoi yɛ ricéetimɛ tɛ̃ mɛcɔ welɛ. Pi yɛ konlɛ, ɑmɑ́ kuníri ɑkú weri ɑku nsímɛ́ mmɛ̃ pisifɑ-i lesɛ ɑ́pi kɑpɛ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ likɛ́ pi n yóriyɛ nnyɑ. \v 13 Picɔ yɛ kɛpɑrɛcɑɑ kɛ̃ mɛcɔ welɛ: Pi yɛ Nléécɑɑsimɛ́ kónlɛ ɑpi n yɔ́su nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ, ɑmɑ́ ɑ́pi yɛ n tíyɛ nkɛ́ pikɛmɛɛ iníŋí wɑ, ɑ́pi yɛ kɛfɑ tɛnɛ likɛ́ nɑ́ŋɑi. Ncɔ́ŋ nn n kɑ, ɑpi nfɑtɛnɛ yɑ́lɑlɑpɔ. \v 14 Ilukɛpuri iyɛɛ sinípɛleépi-i ń loó yɛ we yɑrɛ pɛpɛɛ yɛ n kṍ, ɑmɑ́ ɑpi tíyɛsɛ nfɑsimɛ́ nɛ mɛmɑ́ nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ lilɑlɑ ɑi n hilɑ ɑ́pi yɛ pɛɛ rikɑ́hɑ́kɑ́hɑ́ nɛ kɛ́tɔ-pɔ. \v 15 Ilukɛpuri iyɛɛ kɛtẽ sɔnɛ-i ń loó yɛ we yɑrɛ pɛpɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ kutu rińcɔ ɑpi pisifɑ-i n múlú, ɑpi n n tikilɛ̃ nɛ kɛfɑ kɛsɛ ɑpi ŋmɔ́ɔ́pú nn kulɑɑ pi wɑi. \s1 Kɛ́firɑ́ɑ kɛnyɑ́rũ \r (Mɑriki 4:21-25) \p \v 16 Yeesu uu rɛ: Úkɑ úu yɛ kɛ́firɑ́ɑ risɛ́ uu kucɑ́ri kɛ kipi nɛ́ɛ uu kɛfinɛ mɛtene kɛ pésu. Amɑ́ kɛlõ cɑ́cɑ́ kɑpi yɛ kɛ ritɔsi likɛ́ nɛ n wɑ rɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kɛ́yɔ-i n lompɔ yɛ mɛtɛ́í yɛ̃́. \v 17 Lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ pɛɛ m pékɑɑlɛ̃ ɑi kúyɛnɛ wɑi, lɛ̃ kɛ ḿpɑ́ úye úu pɛɛ kúyɛnɛ ń we ɑi mɛtɛ́í kɛ́mɛɛ léeri. \v 18 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ nɛ lɛ̃ kɑni yɛ nsímɛ́ n kṍ. Likumúŋɛ́ rɛ uyɛɛ m mɑ́ kɑpi yɛ pípɑ rikpɑ́, ɑmɑ́ úye unsɑ́ m mɑ́, nkɑ́ripi mmɛ̃ kuu m mɑ́ kɑpi u yɔ́sunɛ. \s1 Yeesu uni nɛ upiwɑ̃ \r (Mɑtiyee 12:46-50; Mɑriki 3:31-35) \p \v 19 Yeesu uni nɛ upiwɑ̃ ɑpí weri ɑpi u lɛɛri, ɑmɑ́ ɑ́pi fe pikɛ́ ukɛmɛɛ tuipɔ, kɛ pisoi ɑpi kulúi ń tɔsí nnyɑ. \v 20 Api pimɛkɑmɛ Yeesu símisi rɛ: Upɔ́ni nɛ pipɔ́wɑ̃́ yɛ kɛtɑhɑi nyɛnu pin lɑ pikɛ́ pɔ́ yɛ̃́. \v 21 Amɑ́ Yeesu uu pinnɛ́í mɑɑ rɛ: Unɛ́ni nɛ pinɛ́wɑ̃́ pɛɛ nní pɛpɛɛ Uléécɑɑ Nsímɛ́ kutu n cɔ́lɛ̃ pin lɛ̃ knn pi m pisɛ tikilɛ̃. \s1 Yeesu yɛ mɛyɔ píimɑ mɛnyinɛ risɛ́ɛ́sɛ \r (Mɑtiyee 8:23-27; Mɑriki 4:35-41) \p \v 22 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɛ Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi kúninɔi lõ uu pi mɑɑ rɛ: Tɔkɛ́ kupiyɛ kuwɛ́lɛ́ kucɔ-mɛ̃ hɑ. Api mɛ̃ tɛ́ŋ́. \v 23 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi n tɛ́ŋ́lɛ̃, Yeesu uu lɔpilɛ. Kuyɔ píimɑ kunyinɛ ɑku pipépɛ kɑ́pɑ́ɑ́. Míni ɑmɛ kúninɔi yipu lin nɛ nkpɔ pi wɛ́ɛ́si. \v 24 Pipirɛtiki ɑpi Yeesu lɛɛpɔ ɑpi u yóŋsɛ ɑpi u mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, Sɑ́ɑ, tɔ kpíninɛ! Yeesu uu yisi, uu kuyɔ nɛ ɑ́niwɑlɛ́ cɛ́si nɛ kuwɔ́i, ɑi níŋɛsi, ɑi sɛ́ɛ́ lɛ́kɛ́-lɛ́kɛ́. \v 25 Yeesu uu upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Yei yɛ nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ? Amɑ́ iwɑmɛ ii pi wɑi, ɑsɛkɛ́ uu kɔ nnɔ́ɔ pi yipu ɑpi pimɛcɔpɛcirɛ m mɑ́ikɛɛnɛ rɛ: Usoi úye mpuri yɛ nkó, ɑí nɛ kuyɔ nɛ míni pɛ́nɛ lin u pɑkɑrɛlɛ̃ un tinɔ́ɔ n hɛ. \s1 Yeesu yɛ unírihélɑɑ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 8:28-34; Mɑriki 5:1-20) \p \v 26 Api Kerɑsɑɑ pikɔ́ kɛtẽ kɛɛ kupiyɛ mɛtɛ́ŋ́ mɛcɔ ń we kɛn Kɑlilee kɛtẽ lorólɛ̃ loni. \v 27 Kɛ Yeesu uu kúninɔi-i rincúlɑmɛ, kuyu kpɛ̃ utisi unyinɛ uu u tɛ́pɛi. Hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ kúu yɛ ilũ tɑ̃, ɑníri ɑn u pɛkɛsi. Úu pɛɛ kɛ́yɔ mɑ́, ɑmɑ́ ɑkpíí kɛ́mɛɛ kuú pɛɛ sói. \v 28 Kuu Yeesu n yɛ̃́, uu pupɛi, uu uɑnui kɛcɑ́ɑ́ wúlɑ uu mɛyɑ̃́ mɑɑ rɛ: Tɔ́ nɛ mpɔ̃́ nɛ ń-ye, Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ Kɛpipi Yeesu? Nɛ nɛ pɔ́ ténilɛ rɛ kɑpɛ íwɛ nɛ́ wɑ. \v 29 Ái líkɑ nnyɑ kuu lɛ̃ mɑlɛ, Yeesu yɛ rinɔ́ɔ hɛ rɛ ɑníri ɑkɛ́ ukɛmɛɛ́ le. Li yɛ lin nɛ u n yisi, pi yɛ ɑ́nɑ nɛ ɑnípɛ ɑkpɑnii u pɑɑsilɛ, ɑmɑ́ uu ɑ túúni, ɑníri ɑɑ kucɛsi kóimɑ-mɛ̃ u kpɑ́ú. \v 30 Yeesu uu u pisɛ rɛ: Íye kɑpi yɛ pɔ́ sée? Uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Pi yɛ nɛ́ sée rɛ “kulúi”, likumúŋɛ́ rɛ ɑníri yɛ ukɛmɛɛ kulúi welɛ. \v 31 Aníri nyɛ̃ ɑɑ́ nɛ Yeesu téni rɛ úu kɑpɛ nkpɔ kuhorɛ-mɛ̃ ɑ rilɑ́upɔ. \p \v 32 Kúfɔŋlee píimɑ kunyinɛ kun tikúú kɛcɑ́ɑ́ we kun túkuri. Aníri ɑɑ́ nɛ Yeesu téni rɛ ukɛ́ tíyɛsɛ ɑkɛ́ ɑ́fɔŋ nyɛ̃-i lõ. Yeesu uu ncée ɑ hɛ. \v 33 Aníri ɑɑ pɛɛ usoi uyɛ-i lelu ɑɑ ɑ́fɔŋ loni. Áfɔŋ ɑɑ kɛkúúcɑɑ-pɔ ntóó sɛ́ ɑɑ́ hɑ míni-i sɛ́ɛ́. \v 34 Kɛ pisoi pɛɛ ɑ́fɔŋ n kpɑ́úlɛ̃ ɑpi lɛ̃ n yɛ̃́, ɑpi wuru ɑpí hɑ nɛ nsímɛ́ mmɛ̃ kuyu mɑɑ-i nɛ siyupi nnɛ́í-i kɔ́ɔ́nú. \v 35 Pisoi ɑpi léeri pikɛ́ lɛlɛɛ n wɑ yɛ̃. Api Yeesu kɛ́mɛɛ tuipɔ ɑpi lɛɛpɔ utisi uyɛ̃ un peí, un Yeesu ɑnɑ kɛyúrí tṹ un lɑpɑɑlɛ̃, nɛ ukɛyu cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. Iwɑmɛ ii pi wɑi. \v 36 Pɛ̃ nnɛ́í inipɛɛ-i kɑi lɛ̃ n wɑpisi ɑpi lɛ̃ kɛ ɑníri ɑɑ́ nɛ utisi uyɛ-i ń le kɛɛnkɛɛ. \v 37 Kerɑsɑɑ kɛtẽ pikɔ́ nnɛ́íé ɑpi Yeesu mɑɑ rɛ ukɛ́ pikuyu-i le, kɛ iwɑmɛ ii pi n wɑ nnyɑ. Yeesu uu kúninɔi yopoi ukɛ́ tɔ́mpɔ. \v 38 Utisi uyɛ̃ kɛ ɑníri ɑɑ n tíyɛ uú nɛ Yeesu téni rɛ ukɛ́ ncée u hɛ ukɛ́ u ritiki, ɑmɑ́ Yeesu uu u lɑkɑsɛ uu u mɑɑ rɛ: \v 39 A kupɔ́yu pɛlɛ ɑɑ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pɔ́ ń wɑ kɛɛnkɛɛ. Utisi uyɛ̃ uu sĩ́ uú hɑ kuyu nnɛ́í kɛ́mɛɛ lɛ̃ kɛ Yeesu uu u n wɑ símɑɑnkɛɛ. \s1 Yeesu yɛ Yɑirusi ukpére yukusɛ uu kɔ unɔ́si unyinɛ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 9:18-26; Mɑriki 5:21-43) \p \v 40 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yeesu uu kupiyɛ ritimɛ ricɔ-mɛ̃ n léemɛ un pɛɛri, pisoi pɛɛ pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi u tɛ́pɛi. Pi nnɛ́í yɛ pɛɛ u mɛ́nlɛ. \v 41 Utisi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yɑirusi uu pɛɛ́ weri. U pɛɛ ukuyu Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee uwɛ́ɛ́sɛ lɛ. Uu Yeesu ɑnɑ mɛtene wulɑ uú nɛ u téni rɛ ukɛ́ ukɛyɔ-i hɑ rɛ \v 42 ukɛwɑ̃ kpérepi cirɛníŋɛ kɛɛ m mɑ́ yɑrɛ ɑŋmɛ̃ kɛfi nɛ ɑtɛ́ yɛ lɑlɛ kɛkɛ́ kpu. \p Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yeesu uu kei n sĩ́, pisoi pin ɑwɛ́lɛ́ nnɛ́í u nyikii pin nɛ u tikilɛ̃. \v 43 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, unɔ́si unyinɛ kɛ mɛ́nyɛ ɑmɛ n léenti hɑ́i iŋmɛ̃ kɛfi nɛ itɛ́-mɛ un kei we. [Pipɔisɛ píimɑ nnɛ́í kuu rikɑ uu umɛmɑ́ nnɛ́í cɑɑi], ɑmɑ́ úkɑ úu fe ukɛ́ u pɔisɛ. \v 44 Uu Yeesu kɛpirɛ-mɛ̃ nyɔsɔ́pɔ uu ukɛtukɑnkɑ ritimɛ cɑ. Kuu lɛ̃ tińcɑ, mɛ́nyɛ mɛɛ n foho ɑmɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ nyɛrɛ. \v 45 Yeesu uu pisɛ rɛ: Wóo nɛ́ ricɑ? Api pinnɛ́í kɛ́ŋɛsi rɛ ɑ́pi u ricɑ. Piyɛɛ uu rɛ: Sɑ́ɑ, pisoi yɛ pɔ́ kɑ́lɑɑlɛnlɛ ɑwɛ́lɛ́ nnɛ́í. \v 46 Yeesu uú mɑɑ rɛ: Usoi yɛ nɛ́ ricɑlɛ. Liriyíkí rɛ nɛ ceri rɛ ńnɑŋɛ nnyinɛ yɛ kɛnɛ́mɛɛ́ lelɛ. \v 47 Unɔ́si uu yɛ́nu rɛ li u yɑ́mnɛlɛ. Uu Yeesu-i sĩ́ un tɛrii uu uɑnɑ mɛtene wulɑ. Uu ḿpɑ́ úye kɛyu-i lɛ̃ nnyɑ kuu Yeesu rińcɑ nɛ lɛ̃ kuu mɛsɛ nɛ mɛsɛ ḿ peí símisi. \v 48 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Unɛ́kpére, mpɔ́fɑtɛnɛ mɛɛ pɔ́ yóriyɛ. A n ŋme nɛ nkíŋniŋɛ. \p \v 49 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yeesu uu lɛ̃ n símisi, utumɛ un Yɑirusi kɛyɔ leeri uu Yɑirusi mɑɑ rɛ: Upɔ́kpére yɛ kpulɛ, kɑpɛ nkpɑ́ni urɔ́sɑ́ɑ pɛkɛsi. \v 50 Yeesu uu kóm, uu kuyómɛyɑ́hɑɑlee uwɛ́ɛ́sɛ Yɑirusi mɑɑ rɛ: Kɛpɔ́wuu ɑ́kɛ kɑpɛ tɔ, mpɔ́kɔ́ yɛɛ rɛ ɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. Upɔ́kpére yɛ pélunɛ. \v 51 Kɑpi kɛ́yɔ n tuipɔ, úu úkɑ ncée hɛ rɛ u nɛ uyɛ̃ pikɛ́ lompɔ, insɑ́ Piyɛɛ nɛ Yohɑni nɛ Yɑkupu nɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ usɑɑ nɛ kɛuni. \v 52 Ḿpɑ́ úye un téni kɛwɑ̃́ kɛ̃ nnyɑ. Yeesu uu pɛɛ́ mɑɑ rɛ: Áni kɑpɛ tẽ́, ɑ́kɛ kpu, kɛ lɔnilɛ. \v 53 Api u n sɛ́nnyi, likumúŋɛ́ rɛ pi nyu rɛ kɛkpérepi yɛ kpulɛ. \v 54 Yeesu uu kɛkunipɛ tini, uu mɛyɑ̃́ pupɛi rɛ: Kɛwɑ̃́, ɑ yisi! \v 55 Kɛwɑ̃́ nfɑɑ nn pɛɛri, ɑkɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ yisi. Yeesu uu rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ ilukɛ kɛ hɛ. \v 56 Ai kɛwɑ̃́ pikɔ́ nnɔ́ɔ yipu, ɑmɑ́ Yeesu uu rinɔ́ɔ pi hɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ lɛlɛɛ n wɑ úkɑ símisi. \c 9 \s1 Yeesu yɛ pitumɛ kɛfi nɛ pitɛ́ wɛ́ɛ \r (Mɑtiyee 10:5-15; Mɑriki 6:7-13) \p \v 1 Yeesu uu upitumɛ kɛfi nɛ pitɛ́ cɑ́pinɛ uu ńnɑŋɛ pi hɛ rɛ pikɛ́ ɑníri n fe ɑpi kɔ itói m pɔisɛntɛ. \v 2 Uu pɛɛ pi tum tɛ pikɛ́ hɑ Uléécɑɑ iyɔɔpi nsímɛ́ símisi ɑpi pitóikɔ́ pɔisɛntɛ. \v 3 Uu pi mɑɑ rɛ: Áni kɑpɛ linyinɛ rimúlú yɑrɛ kunɑɑpi nɛ́ɛ kulɔ́ɔ nɛ́ɛ ilukɛ nɛ́ɛ kɛwóó nɔkɛ́ nɛ ncée hɑ. Áni kɑpɛ sitúkɑnkɑ sitɛ́ sitɛ́ rimúlú. \v 4 Nɔn kɛ́yɔ kɛ́ye-i n topilɛ, ɑni kei n tũ hɑ́i nɛ nɔ́kɛnɛ́tɔ́ŋɛ́ tuŋɛ́. \v 5 Pin yei kusɑ́nɛ piyɔ́ɔ́ nɔ́ n yɛ̀, ɑni pikuyu le, ɑni nɔ́ɑnɛ́nɑ nkoŋo péi likɛ́ nyísɛ rɛ pi Uléécɑɑ pipɑkɑrɛ yɛlɛ. \v 6 Upitumɛ ɑpi tɔ́su, ɑpi ɑyu nnɛ́í kɛ́mɛɛ sɔ́nɛ ɑpi Nsímɛ́ Kɛcirɛ símisi pin ḿpɑ́ yei pitóikɔ́ pɔisɛntɛ. \s1 Erooti yɛ pírí tṹ \r (Mɑtiyee 14:1-12; Mɑriki 6:14-29) \p \v 7 Uyɔ́ɔpi Erooti uu lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ n wɑi nsímɛ́ kóm. Úu ceri lɛ̃ kuu yɛ́ m musí, likumúŋɛ́ rɛ pinyinɛ yɛ pɛɛ tee rɛ: Yohɑni Úniwolɛ yɛɛ pikpɔkpɔ-i yisi. \v 8 Picɔ pin tee rɛ: Elii yɛɛ leemɛ. Picɔ pin kɔ tee rɛ: Pɛɛ mɛkɛɛ ɑntepu unyinɛ yɛɛ nkpɔ-i yisi. \v 9 Amɑ́ Erooti uu rɛ: Nɛ tíyɛsɛlɛ ɑpi Yohɑni ríyu tɔlu. Usoi úye mpuri nsímɛ́ kɑm pɛɛ nní kómɛi mɑ́? Uú n wɛ́ɛ́si ukɛ́ Yeesu yɛ̃. \s1 Yeesu yɛ pisoi ɑ́kotokú ɑnupũ (5.000) kpínii \r (Mɑtiyee 14:13-21; Mɑriki 6:30-44; Yohɑni 6:1-14) \p \v 10 Pitumɛ ɑpi pɛɛri ɑpi lɛ̃ nɛ lɛ̃ kɑpi n wɑpisi Yeesu kɛɛnkɛɛ. Uú nɛ pimɛcirɛ iyɑɑ lelu kuyu kpɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Petisɑyitɑ kɛkúrí. \v 11 Amɑ́ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi kóm ɑpi u tiki. Yeesu uu Uléécɑɑ iyɔɔpi nsímɛ́ pi símisi uu kɔ pɛpɛɛ m pɔ́ɔ́lú pɔisɛntɛ. \v 12 Kɛ ituŋɛ ii n tɛnɛ, upitumɛ kɛfi nɛ pitɛ́ ɑpí nɛ u kɔ ɑpi u mɑɑ rɛ: A pisoi mɑɑ rɛ pikɛ́ hɑ ɑyu nɛ siyupi sɛɛ nɛ nní rɔ́ ń kɔ́lɛ̃ kɛ́mɛɛ ilukɛ nɛ sifinɛ wɛ́ɛ́si, likumúŋɛ́ rɛ kucɛsi kɛcɔpɛ kɑri nté we. \v 13 Amɑ́ Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Ani nɔ́rinɛ́cúruu lilukɛ-lukɛ pi hɛ. Api rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Akpɔ́nɔ́ ɑnupũ nɛ ikpíntomɛ́ itɛ́ ŋmɑnɛ kɑri nté mɑ́. Nɛ́ɛ pɔ lɑ rɛ tɔkɛ́ hɑ pisoi mpí nnɛ́í ilukɛ lɔ? \v 14 Pisoi ɑ́kotokú ɑnupũ (5.000) pɛɛ pɛɛ kei we. Yeesu uu upitumɛ mɑɑ rɛ: Ani pi tonsɛntɛ pisoi kuwóó kuwóó ɑnɑi. \v 15 Pitumɛ ɑpi lɛ̃ kuu pi n forii wɑi, ɑpi pisoi tonsɛntɛ. \v 16 Yeesu uu ɑkpɔ́nɔ́ ɑnupũ nɛ ikpíntomɛ́ itɛ́ kpísi, uu kɛyómɛ weríí, uu ilukɛ iyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ. Uu kpɔ́kɔrinɛ uu upitumɛ pɑ rɛ pikɛ́ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ hɔɔnɛ. \v 17 Pinnɛ́í ɑpi le ɑpi lɛpu. Upitumɛ ɑpi ɑkéri nyɛɛ m pɔɔnɛ cɑ́pinɛ ɑi ɑnɛ́rɛ kɛfi nɛ ɑtɛ́ yipu. \s1 Piyɛɛ yɛ yɑ́mnɛ rɛ Yeesu kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ \r (Mɑtiyee 16:13-19; Mɑriki 8:27-29) \p \v 18 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɛ Yeesu uu umɛcirɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, upipirɛtiki ɑpi u lɛɛpɔ, uu pi pisɛ rɛ: Pisoi yɛ mɑ́ikɛɛ rɛ nɛ́ɛ úye? \v 19 Api rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Pinyinɛ yɛ tee rɛ pɔ Yohɑni Úniwolɛ lɛ, picɔ rɛ pɔ Elii lɛ, picɔ pin kɔ tee rɛ pɔ pɛɛ mɛkɛɛ ɑntepu unyinɛ lɛ yɛɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ n yisi. \v 20 Yeesu uu pi pisɛ rɛ: Nɔ̃́ ní, nɔ mpíí rɛ nɛ́ɛ úye? Piyɛɛ uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Pɔ́ɔ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. \s1 Yeesu yɛ unkpɔ nɛ umɛyisɛ nsímɛ́ riyóó \r (Mɑtiyee 16:20-28; Mɑriki 8:30-9:1) \p \v 21 Yeesu uu pi nyi rɛ ɑ́pi kɑpɛ úkɑ nsímɛ́ mmɛ̃ símisi. \v 22 Uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Li pisɛ rɛ nɛ̃́ Usoi Kɛpipi kɛ́ mɛyɑ́nsei íwɛ li. Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ yɛ́ kɛ kɛsi. Li kɔ pisɛ rɛ pikɛ́ kɛ kpu ɑkɛ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ yisi. \p \v 23 Uu pɛɛ pinnɛ́í mɑɑ rɛ: Úye un n lɑ ukɛ́ nɛ́ ritiki, ukɛ́ umɛcirɛ pípɑí riyɑ́ uu ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye ukunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ n yɑlɛ̃, uu pɛɛ nɛ́ tíki. \v 24 Ái líkɑ nnyɑ, úye un n lɑ ukɛ́ unfɑɑ lɔ, u n fómnilɛ. Amɑ́ úye un nɛ̃́ nnyɑ unfɑɑ n fóm, liute yɛɛ yɛ́ unfɑɑ lɔ. \v 25 Usoi kulɑɑ yɛ kúye in tɛ u kɛtẽ nté likɔ́ nnɛ́í yɛ̃́, uu pɛɛ kpi nɛ́ɛ uu umɛcirɛ ɑ́sɑ́lɑ́ú tɑni. \v 26 Úye un nɛni inɛ́sɛi nɛ nnɛ́símɛ́ isɛi n wɑi, Usoi Kɛpipi yɛ́ kɔ uisɛi wɑ kɛn píyei kɛmɛyɔɔpi nɛ kɛusɑɑ nɛ piléécɑɑtumɛ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ mɛyɔɔpi-i m pɛɛri. \v 27 Asei kɑm nɔ́ símisi, pinyinɛ yɛ nté welɛ pɛɛ yɛ́ Uléécɑɑ mɛyɔɔpi n yɛ̃́ ɑpi kɛlenɛ kpíni. \s1 Yeesu ipiŋɛ yɛ consɛ \r (Mɑtiyee 17:1-8; Mɑriki 9:2-8) \p \v 28 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pisímɛ́ ḿ mɑsí, ɑi wɑi yɑrɛ siyɑ́ɑ sipɑhɑ kumúŋɛ́, uu Yohɑni nɛ Yɑkupu kpísi uú nɛ rikúú tɑɑ́ pikɛ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. \v 29 Kuu kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si, ukɛyu ɑkɛ mɛ́wee consɛ, uilũ ii wɑ́rɑrɑ póí-póí. \v 30-31 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, pisoi pitɛ́ pinyinɛ ɑpi Uléécɑɑ mɛyɔɔpi-i léeri, pi nɛ Yeesu pin yɔ́i. Pikɛi kɑi m pisɛ rɛ ukɛ́ wɑ nɛ unkpɔ Yerusɑlɛm-pɔ ifɑɑci kɑpi lɛ̃ wɑi. Pɛpɛɛ Moisi nɛ Elii. \v 32 Piyɛɛ nɛ upicɔ pin nɛ nnɔ̃ kɛtɑɑ tu, ɑmɑ́ ɑpi yɑ́kɑ-yɑkɑ ɑpi Yeesu mɛyɔɔpi nɛ pisoi pitɛ́ pɛɛ ukɛkúrí ń nyɛnu yɛnu. \v 33 Kɛ pisoi pɛ̃ ɑpi Yeesu rin-yɑ́, Piyɛɛ uu u mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, li nyɑmlɛ rɛ tɔkɛ́ nté n we. Tɔ lɑ rɛ tɔkɛ́ sicɑ́ŋíípi sitɑɑni kɑrii, pɔ̃́ kɛsɛ, Moisi kɛsɛ, Elii kɛsɛ. Úu nkpɑ́ni nyu mmɛ̃ kuu n símisi. \v 34 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kuu lɛ̃ n símisi, kuhopɛ kunyinɛ ɑkú weri ɑku pi hilɑ. Kɛ pipirɛtiki ɑpi ń yɛ̃́ kuhopɛ kun lɛ̃ pi hilɑlɛ̃, iwɑmɛ ii pi loni. \v 35 Tinɔ́ɔ rinyinɛ ɑri kuhopɛ kpɛ-i léeri rɛ: Nkó yɛɛ Kɛnɛ́pipi kɑm n wɛ́ɛ, ɑni kutu kɛ ricɔ! \v 36 Kɑpi rinɔ́ɔ tɛ̃ lɛ̃ n kómɛi Yeesu ŋmɑnɛ kɑpi pɛɛ nyɑ́ni. Pipirɛtiki ɑpi sɛ́ɛ́, ɑ́pi kumúŋɛ́ kpɛ-i úkɑ lɛ̃ kɑpi n yɛ̃́ símisi. \s1 Yeesu yɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ kɛ kuníri ɑku m pɛkɛsi pɔisɛ \r (Mɑtiyee 17:14-18; Mɑriki 9:14-27) \p \v 37 Kɑi kóso n weesi, ɑpi rikúú cɛ́pimɛ, risoiwuí píimɑ rinyinɛ ɑri Yeesu tɛ́pɛipɔ. \v 38 Utisi unyinɛ uu riwúí tɛ̃ kɛcɔpɛ sicɑ́ɑ́ilɑ kɑ́pɑ́ɑ́ rɛ: Sɑ́ɑ, nɛ nɛ pɔ́ téni rɛ ɑ kɛnɛ́wɑ̃́ kɛcɑ́ɑ́ ripɑí, kɛnɛ́círɛníŋɛ yɛ kɛ. \v 39 Kuníri kunyinɛ kpɛɛ yɛ kɛ yisi, ɑkɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ pipupukɛɛ loni, ɑku kɛ kpɑpɑmnisɛ mɛyɑ̃́, ɑku ɑtɑlɑlɑɑ́ kɛ wɔ́isɛ. Áku yɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ kɛ riyɑ́, ku yɛ íwɛ kɛ wɑlɛ kɛlenɛ. \v 40 Aḿ nɛ pipɔ́pirɛtiki téni rɛ pikɛ́ kuníri kpɛ̃ lɑkɑsɛ, ɑmɑ́ ɑ́pi fe. \v 41 Yeesu uu pɛɛ rɛ: Nɔ́ nfɑtɛnɛcirɛ́ nɛ pikpɑ́ɑ́ree mpuri mmú! Ituŋɛ ilɛ́ kɑm nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pitónɛ kpɑ́nɛ? Ituŋɛ ilɛ́ kɑm yɛ́ lɛ̃ nɛ nɔ́ n kɑhɑri? Ani nɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ nté nɛ́ kɑm. \v 42 Kɛ kɛwɑ̃́ ɑkɛ n nyɑhɑipɔ, kuníri ɑku kɛ pɛpirɛ ɑku kɛ lémesi mɛyɑ̃́. Amɑ́ Yeesu uú nɛ kuníri cɛ́si hɑ́i, uu kɛwɑ̃́ pɔisɛ uu kɛusɑɑ múísɛ. \v 43 Uléécɑɑ nnɑŋɛ píimɑ nn ḿpɑ́ úye pírí wɑi. \s1 Yeesu yɛ unkpɔ nsímɛ́ kpɑ́lɛ̃ \r (Mɑtiyee 17:22-23; Mɑriki 9:30-32) \p Yeesu mɛwɑi mɛ̃ mɛn kɔ lɛ̃ ḿpɑ́ úye pírí we, uu upipirɛtiki mɑɑ rɛ: \v 44 Ani nkpéni ɑsei nyɛ̃ kɑm ń lɑ kɛ́ nɔ́ símisi rimúlú ńsɔnɛ. Pi yɛ́ Usoi Kɛpipi pisoi ɑnipɛ-i wɑ pikɛ́ kɛ kpu. \v 45 Amɑ́ ɑ́pi nsímɛ́ mmɛ̃ kõ. Pi pi m pesilɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ n kõ, iwɑmɛ íi kɔ ŋmurɛi pikɛ́ nɛ Yeesu m pisɛ. \s1 Wóo pipirɛtiki kɛcɔpɛ uwɛ́ɛ́sɛ? \r (Mɑtiyee 18:1-5; Mɑriki 9:33-37) \p \v 46 Pipirɛtiki ɑpi pimɛcɔpɛcirɛ kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ n kɛŋɛnɛ pikɛ́ céri rɛ úye yɛɛ pikɛcɔpɛ uwɛ́ɛ́sɛ. \v 47 Yeesu uu pinfɑsimɛ́ céru. Uu pɛɛ kɛwɑ̃́ kɛnyinɛ kpísi uu ukɛkúrí nyɛrɛsɛ. \v 48 Uu pi mɑɑ rɛ: Úye un nɛ̃́ nnyɑ kɛwɑ̃́ nkɛ́ kusɑ́nɛ n yɔsí, tinɛ́cúruu kuu kusɑ́nɛ yɔsí. Úye un kɔ kusɑ́nɛ nɛ́ n yɔsí, uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kuu kɔ kusɑ́nɛ yɔsí. Likumúŋɛ́ rɛ úye un nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ usíńsɑ́, uyɛɛ uwɛ́ɛ́sɛ. \s1 Úye un kɛrɔ́cɑ́ɑ́ n kpɑ́lɛ̃, uyɛ̃ úu urɔ́lɑ́ɑrɔ \r (Mɑriki 9:38-40) \p \v 49 Yohɑni uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Sɑ́ɑ, tɔ unyinɛ yɛnlɛ yɛɛ ɑníri n lɑ́kɑsɛ nɛ ripɔ́nyíri nnɑŋɛ ɑrí n lɑ tɔkɛ́ nɛ u yɛ̀, kúu kɛrɔ́cɔpɛ ń we tɔn nɛ pɔ́ tíkilɛ̃ nnyɑ. \v 50 Amɑ́ Yeesu uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Áni kɑpɛ nɛ u yɛ̀, liriyíkí rɛ úye un nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n kpɑ́lɛ̃, uyɛ̃ úu nɔ́unɛ́lɑ́ɑrɔ. \s1 Sɑmɑrii kuyu kunyinɛ yɛ Yeesu piyɔ́ɔ́ yɛ̀ \p \v 51 Kɛ kumúŋɛ́ kpɛ̃ kɛ Yeesu uu kɛyómɛ-mɛ̃ ń tɑɑ́nɛ ɑku n tu, Yeesu uu hɔ́ rɛ ukɛ́ Yerusɑlɛm hɑ. \v 52 Uu pisoi pinyinɛ kɛkpéẽ tɔ́ŋsɛ, ɑpi Sɑmɑrii kuyu kunyinɛ sĩ tɛ pikɛ́ lɛ̃ nɛ lɛ̃ kɑi u m pisɛ u wɛ́ɛ́si ukɛ́ kɛlenɛ tuipɔ. \v 53 Amɑ́ kuyu kpɛ̃ pikɔ́ ɑ́pi ŋmurɛi pikɛ́ kusɑ́nɛ u yɔsí, kuu Yerusɑlɛm-mɛ̃ n símpɔ nnyɑ. \v 54 Kɛ upipirɛtiki Yɑkupu nɛ Yohɑni ɑpi lɛ̃ n yɛ̃́ ɑpi u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, pɔ lɑlɛ rɛ tɔkɛ́ nnɑ rinɔ́ɔ hɛ nkɛ́ pikɛcɑ́ɑ́ cuunu nkɛ́ pi torɛɛ? \v 55 Yeesu uu pikuwɛ́lɛ́-mɛ̃ pɑnsɛpɔ uú nɛ pi cɛ́si [uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Áni nyu kɛmúŋɛ́ kɛkɛɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ ń we. Usoi Kɛpipi ɑ́kɛ kɑ rɛ kɛkɛ́ pisoi fóm, ɑmɑ́ kɛ kɑlɛ rɛ kɛkɛ́ piɑyu lɔ]. \v 56 Api pɛɛ yisi ɑpi kuyu féé-mɛ̃ sĩ. \s1 Yeesu pitiki kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ \r (Mɑtiyee 8:19-22) \p \v 57 Pin ncée-i we kɛ utisi unyinɛ uu Yeesu mɑɑ rɛ: Nɛ pɔ́ tíkinɛ kei kɑɑ n símpɔnɛ nnɛ́í. \v 58 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Sisɑ́ŋɑ́ yɛ siɑlééri mɑ́lɛ, sinúipi sin siɑyɑ́mɛ́ mɑ́, ɑmɑ́ nɛ̃́, Usoi Kɛpipi ɑ́m tíkɑ mɑ́ kɑm yɛ́ ríyu n tɑmpɔ kɛ́ wéntɛ. \v 59 Uu usoi ucɔ mɑɑ rɛ: A nɛ́ ritiki. Amɑ́ usoi uu rɛ: Sɑ́ɑ, ɑ ncée nɛ́ hɛ kɛ́ hɑ unɛ́sɑ́ɑ kulɛsi kɛ́ pɛɛ kɛlenɛ pɔ́ ritiki. \v 60 Yeesu uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: A tíyɛ pikpɔkpɔ pikɛ́ pikpɔkpɔ kulɛsi, pɔ́ɔkɛ́ hɑ Uléécɑɑ iyɔɔpi nsímɛ́ símisi. \p \v 61 Usoi ucɔ uu u mɑɑ rɛ: Nɛ pɔ́ tíkinɛ Upíimɑ, ɑmɑ́ ɑ ncée nɛ́ hɛ kɛ́ hɑ mɛnɛ́tɔ́ŋɛ́ pinɛ́kɔ́ símisi. \v 62 Yeesu uu pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Uyɛɛ nɛ inɑ́ɑ n kɔ́lɔi un pɛɛ kɛpirɛ ŋmɛ́ɛ́ni úu nɛ sɑ́ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ ukɛikɔ́. \c 10 \s1 Yeesu yɛ pipirɛtiki kuwóó nɛ ɑfɛɛrɛ́ nɛ pitɛ́ tum \p \v 1 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Upíimɑ uu pisoi kuwóó nɛ ɑfɛɛrɛ́ wɛ́ɛ uu pitɛ́ pitɛ́ pi tum ɑyu nɛ silõ nnɛ́í kɛ́mɛɛ kɑi m pisɛ rɛ uricuruu ukɛ́ kɔ sɔ́nɛ. \v 2 Uu pi mɑɑ rɛ: Ilukɛ kɑpi ń kpɑsinɛ yɛ piyɛlɛ, ɑmɑ́ pikɛikɔ́ pɛɛ yɛ́ i n kpɑsi ɑ́pi piyɛ. Ani nɛ ucɑrɛte tẽ́ ukɛ́ pɛpɛɛ yɛ́ i n kpɑsi rikpɑ́. \v 3 Ani ncée kpísi! Nɛ nɔ́ tumlɛ rɛ ɑni isɑ́ŋ yɛɛ ɑ́kpɛ kɛcɔpɛ ń we mɛcɔ n sɔ́nɛ. \v 4 Áni kɑpɛ siwóó nɛ́ɛ kulɔ́ɔ nɛ́ɛ ɑnɛ́ɛ́ri rimúlú, ɑ́ni kɑpɛ ncée-i nyɛrɛ rɛ nɔkɛ́ unyinɛ yɑ́ɑ́si. \v 5 Nɔkɛ́ kɛlenɛ kɛ́yɔ kɛnyinɛ-i n lompɔ, ɑni yɛ mɑɑ rɛ: Nkíŋniŋɛ nkɛ́ kɛ́yɔ nkɛ́-i n we. \v 6 In tɛ nkíŋniŋɛ ukɔ́ unyinɛ yɛ kɛ́yɔ kɛ-i we, nɔ́nnɛ́kíŋniŋɛ yɛ́ u ritiki. Insɑ́ lɛ̃, nɔ́kɛnɛ́mɛɛ kɛ nɔ́nnɛ́kíŋniŋɛ nn pɛlɛnɛ. \v 7 Ani kɛ́yɔ kɛ-i tonɛ, ɑni lɛ̃ kɑpi kei nɔ́ n hɛ le ɑni níru, likumúŋɛ́ rɛ ukɛikɔ́ yɛ uihɛ́ɛ́ mɑ́lɛ. Áni kɑpɛ síyɔ n tɔrii. \v 8 Nɔn kuyu kúye-i n lompɔ pin kusɑ́nɛ nɔ́ n yɔ́su, pin yo nɔ́ m pɑ, ɑni li. \v 9 Ani pitóikɔ́ m pɔisɛntɛ, ɑni kuyu pikɔ́ mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ nɔ́ nyɑhɑimɛlɛ. \v 10 Amɑ́ nɔn kuyu kúye-i n lompɔ pin piyɔ́ɔ́ nɔ́ n yɛ̀, ɑni icée-i léepɔ ɑní mɑɑ rɛ: \v 11 Tɔ nɔ́kunɛ́yu nkoŋo mɛɛ ɑrɔ́nɑ riḿmɛɛlú nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ripéi. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑni ceri rɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ nɛ nɔ́ rikɔlɛ. \v 12 Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n sɔ́nti ukɛ́ nɛ pisoi n túhɑɑnɛ, Sotɔm pikɔ́ kɛ Uléécɑɑ uu nnɑ n ŋmɑɑsi iwɛ yɛ́ nɛ kuyu kpɛ̃ ikɔ́ kutɔsi wɑ. \s1 Ayu nyɛɛ ɑ́ɑ yɛ Yeesu nsímɛ́ ń ŋmurɛi \r (Mɑtiyee 11:20-24) \p \v 13 Nɔ̃́ Korɑsin pikɔ́, íwɛ kɑni topori. Nɔ̃́ Petisɑyitɑ pikɔ́, íwɛ kɑni topori! Likumúŋɛ́ rɛ mɛwɑisɑŋɑ kɑpi nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n wɑpisi mɛn pɛɛ Tiiri nɛ Sitɔɔ kɛ́mɛɛ n wɑ, ɑi nní ń we pin piɑkópɛ kɛpirɛ ritɔ ɑpi ɑ́fɔrɔnti tɑni ɑpi pimɛcirɛ nfúrɔ̃ kɔikɛɛ likɛ́ nyísɛ rɛ pi consɛ. \v 14 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Tiiri nɛ Sitɔɔ pikɔ́ iwɛ ii yɛ́ hɑ kɛtúhɑɑnɛ kɛ́mɛɛ́ nɛ nɔ́inɛ́kɔ́ kutɔsi wɑ. \v 15 Ńté nɔ̃́ Kɑpɛrinɑwum pikɔ́, nɔ músu rɛ kɛléécɑɑ-mɛ̃ kɑní tɑɑ́lɛ̃? Ái nkpɑ́ni lɛ̃. Amɑ́ kukúlɑ̃yu-i kɛ Uléécɑɑ uu kɛtẽ-mɛ̃ nɔ́ lɑ́upɔlɛ. \v 16 Uu upipirɛtiki pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Úye un kutu nɔ́ n cɔlɛ̃, nɛ̃́ kuu kutu cɔlɛ̃, úye un nɔ́ n yulu nɛ̃́ kuu yúlu. Úye un kɔ nɛ̃́ n yulu, uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kuu yúlu. \s1 Pisoi kuwóó nɛ ɑfɛɛrɛ́ nɛ pitɛ́ mɛpɛɛmɛ \p \v 17 Pisoi kuwóó nɛ ɑfɛɛrɛ́ pɛ̃ kɑpi n tũ ɑpi pɛɛri nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ, ɑpi rɛ: Sɑ́ɑ, ɑníri ricuruu yɛɛ rɔ́ pɑkɑrɛlɛ, tɔn tinɔ́ɔ ɑ n hɛ nɛ ripɔ́nyíri. \v 18 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɛ pɛɛ Setɑni yɛnlɛ un kɛyómɛcɑɑ-pɔ lóiri yɑrɛ kɛkónɛsɛípi. \v 19 Ani kutu ricɔ! Nɛ́ɛ ńnɑŋɛ nɔ́ hɛ rɛ nɔkɛ́ iwɑ́ɑ nɛ inɑ̃ kɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ ɑni ulɑ́ɑrɔ nnɑŋɛ nnɛ́í tɛ́kɛ́ɛ́ líkɑ ɑ́i yɛ́ kɔ nɔ́ wɑ. \v 20 Amɑ́ ɑ́i kɑpɛ nɔ́ n lɑ́ɑ́rú rɛ ɑníri yɛ nɔ́ wuru nnyɑ. Lɛlɛɛ yɛ́ nɔ́ n lɑ́ɑ́rú lɛɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ nɔ́ɑnɛ́nyíri uritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́i. \s1 Yeesu ripɔɔ yɛ lɑrisi \r (Mɑtiyee 11:25-27; 13:16-17) \p \v 21 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Yeesu rikiŋ niŋukusɛ uú mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, kɛtẽ nɛ kɛyómɛ Upiimɑ, nɛ pɔ́ pɑkɑrɛ rɛ pɔ tíyɛsɛ siwɑ̃́ síńsɑ́pi ɑsi nsímɛ́ mmɛ̃ kɑɑ pisɔhɔɔ nɛ pinyuwɛ ḿ pesí ɑsei kom. Pɔ́ɔ mpɔ́fɑnɑrɛ kɛ́mɛɛ lɑ rɛ likɛ́ lɛ̃ wɑ nnyɑ kɑi kɔ mɛsei lɛ̃ wɑ, Sɑ́ɑ. \v 22 Unɛ́sɑ́ɑ yɛ ḿpɑ́ yo nnɛ́í nɛ́ pɑlɛ. Úkɑ ucɔ úu nɛ́ nyu Unɛ́sɑ́ɑ mɛmɑ́ɑ́. Úkɑ ucɔ úu kɔ Unɛ́sɑ́ɑ nyu insɑ́ nɛ̃́ Ukɛpipi nɛ pɛ̃ kɑm n tíyɛsɛ ɑpi u ceru. \v 23 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ upipirɛtiki-mɛ̃ pɑnsɛpɔ uu pi mɑɑ rɛ: Pɛpɛɛ lɛ̃ kɑni nní n nyɑ́ni n nyɑ́ni yɛ pínɑrɛkomɛ lɛ. \v 24 Asei kɛcɑ́ɑ́, ɑntepuyɛ nɛ piyɔ́ɔpi mɛyɑ̃ yɛ kɑ́ipilɛ pikɛ́ lɛ̃ kɑni n yɛ̃́ yɛ̃, ɑmɑ́ ɑ́pi li yɛ̃, ɑpi kɑ́ipi rɛ pikɛ́ lɛ̃ kɑni nní n kṍ kõ, ɑmɑ́ ɑ́pi li kõ. \s1 Sɑmɑrii kɛtẽ usoi unyinɛ yɛɛ kusoi n nyu kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 25 Isé ucélɑɑ unyinɛ uu rinɔ́ɔ mɑɑ un lɑ ukɛ́ Yeesu ripinɛ wɑ, uu u pisɛ rɛ: Sɑ́ɑ, íye kɑi pisɛ rɛ kɛ́ wɑ kɛ́ nɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ n yɛ̃́? \v 26 Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Íye kɑi irɔ́sé kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃? Kɑɑ yɛ isé ritɛlɛ́ n kɛ́ɛ̃, íye kɑɑ yɛ mpíí i kõ. \v 27 Usoi uyɛ̃ uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: A Upíimɑ Upɔ́léécɑɑ n lɑ nɛ kɛpɔ́fɑ nnɛ́í, nɛ ipɔ́soi nnɛ́í, nɛ mpɔ́nɑŋɛ nnɛ́í nɛ kɛpɔ́múŋɛ́ nnɛ́í, ɑɑ kɔ upɔ́cɔ n lɑ yɑrɛ kɑɑ ripɔ́cúruu ń lɑ. \v 28 Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Pɔ ńsɔnɛ rinɔ́ɔ nɛ́ pɛsɛlɛ. A lɛ̃ titiki, pɔ́ nfɑ́ɑ yɛ̃. \v 29 Amɑ́ isé ucélɑɑ uu ɑlɑri n wɛ́ɛ́si uu lɛ̃ nnyɑ Yeesu pisɛ rɛ: Wóo unɛ́soicɔ? \v 30 Yeesu uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Utisi unyinɛ yɛɛ kɛyɑ́ɑ Yerusɑlɛm leeri un Yeriko-mɛ̃ cɛpilɛ̃, piyɑɑ ɑpi u tini ɑpi uilũ yɔ́su ɑpi u kpɑfui ɑpi itói u wɑi, ɑpi kɛteni-i u lɑlɛi hɛihɛi ɑpi tɔ́mpɔ. \v 31 Aí nɛ sɑ́ uyɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ unyinɛ un ncée mmɛ̃ tikilɛ̃. Kuu utisi uyɛ̃ n yɛ̃́, uu kɛ́ŋɛ́ɛ́ uu fɑ́ɑu. \v 32 Lefi ukɔ́ unyinɛ uu kɔ limɛcɔ kɛlõ kɛ-i tuipɔ, uu utisi uyɛ̃ yɛnu, uyɛ̃ uu kɔ kɛ́ŋɛ́ɛ́ uu fɑ́ɑu. \v 33 Amɑ́ Sɑmɑrii ukɔ́ unyinɛ yɛɛ ncée mmɛ̃ n tíkimɛlɛ̃ uu utóikɔ́ uyɛ̃ kɛlõ tuipɔ. Kuu u n yɛ̃́, ɑi mɛyíkíyiki íwɛ u wɑi. \v 34 Uú nyɔsɔ́pɔ uu mɛ́kpɔ nɛ fɛɛ̃́ uitoi kɛcɑ́ɑ́ kɔikɛɛ, uu i pɑhɑɑnkɛɛ. Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ ukɛminɑɑ kɛcɑ́ɑ́ u tonsɛ uú nɛ picéetɔŋɛ́ kɛyɔ kɛnyinɛ-i u sĩ uú hɑ kei ukɛcɑ́ɑ́ pɑí. \v 35 Kɑi n weesi, uu mɛwóópipi mɛtɛ́ lesɛ uu uyɛɛ picéetɔŋɛ́ kɛyɔ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ pɑ uu u mɑɑ rɛ: A usoi nkó kɛcɑ́ɑ́ ripɑí, nɛn hɑ píyei nté m pɛɛmɛ, nɛ́ riwómɛ tɛɛ n tisɛ pɔ́ hɛ́ɛ́lɛ. \v 36 Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Pisoi pitɑɑni mpí kɛcɔpɛ úye yɛɛ uyɛ̃ kɛ piyɑɑ ɑpi nní itói n wɑ usoicɔ? \v 37 Isé ucélɑɑ uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Uyɛɛ kusoi u n wɑ yɛɛ uusoicɔ. Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A n ŋme, ɑɑ yɛ limɛcɔ wɑi. \s1 Yeesu yɛ Mɑritɑ nɛ Mɑɑri kɛyɔ hɑ \p \v 38-39 Kɛ Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi pinsẽ ń nɔŋ́lɛ̃, ɑpi kuyu kunyinɛ tulu, unɔ́si unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Mɑritɑ un kei we, uu ukɛyɔ-i kusɑ́nɛ pi yɔ́su. Mɑritɑ yɛ pɛɛ uwɑ̃́ unyinɛ mɑ́lɛ ɑpi yɛ u séi rɛ Mɑɑri. U pɛɛ kei welɛ. Uu Upíimɑ ɑnɑ mɛtene tonɛ un uicélɑɑ kutu cɔlɛ̃. \v 40 Mɑritɑ pɔ́ɔn nɛ pisɔ́ɔ̃ kɛ́yu mɑhɑni. Uu yisi uu rɛ: Upíimɑ, ɑ́i pɔ́ cɔ́ŋlɛ̃ kɛ unɛ́wɑ̃́ uú nɛ mɛnɛ́círɛ pihúúkɛi n nyɑ́nɛii? A u mɑɑ rɛ ukɛ́ nɛ́ lɛ̃́. \v 41 Upíimɑ uu u mɑɑ rɛ: Mɑritɑ, Mɑritɑ, pɔ mɛpɔ́círɛ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ picɔ́ŋ tɔsilɛ nɛ pinɑ́kɑɑnkɛɛ. \v 42 Amɑ́ likɛi lisɛ kɑi usoi pisɛ. Likɛi kɛcirɛ kɛ Mɑɑri uu wɛ́ɛ, úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ li u yɔsí. \c 11 \s1 Yeesu yɛ piyómɛyɑ́hɑɑ upipirɛtiki céési \r (Mɑtiyee 6:9-13; 7:7-11) \p \v 1 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɛ Yeesu uu kɛlõ kɛnyinɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Kuu ḿ mɑsí, uupirɛtiki unyinɛ uu u pisɛ rɛ: Upíimɑ, ɑ piyómɛyɑ́hɑɑ rɔ́ céési yɑrɛ kɛ Yohɑni uu upipirɛtiki n céesi mɛcɔ. \v 2 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Nɔn yɛ kɛyómɛ n yɑ́ɑ́sinɛ, ɑni yɛ mɑɑ rɛ: \q1 Sɑ́ɑ, tipɔ́nyíri tikɛ́ n kóólɛlɛ̃. \q1 Ipɔ́yɔ́ɔpi ikɛ́ lommɛ. \q1 \v 3 A ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye ilukɛ rɔ́ hɛ. \q1 \v 4 A ɑrɔ́kópɛ rɔ́ sɑ́rɛi, \q1 Yɑrɛ kɛ tɔ́ɔ yɛ kɔ picɔ n sɑ́rɛi pin ɑkópɛ rɔ́ n wɑ mɛcɔ. \q1 Kɑpɛ tíyɛsɛ tɔkɛ́ pipeikɛɛ kɛ́mɛɛ loó. \p \v 5 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ́ unyinɛ un nkpéni usɑ́nɛ m mɑ́ uu kɛsinɛ u lɛɛpɔ uu u mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́nɛ, ɑ ɑkpɔ́nɔ́ ɑtɑɑni nɛ́ lonsɛ. \v 6 Unɛ́sɑ́nɛ unyinɛ yɛɛ ncée leeri uu kɛnɛ́yɔ-i weri, ɑ́m kɔ pɛɛ líkɑ mɑ́ kɛ́ u pɑ. \v 7 In n lɑ uusɑnɛ uyɛ̃ yɛ́ hɑ́i kɛ́yɔ kɛmɛɛ-pɔ rinɔ́ɔ u yɔ́ɔmɛ rɛ: Kɑpɛ nɛ́ ricɔ́ŋ! Nɛ rinɔnɔɔ hɑ́nɛsilɛ ɑm kɑ́, tɔ́ nɛ sinɛ́wɑ̃́ yɛ lonlɛ, ɑ́m fenɛ kɛ́ yisi kɛ́ ɑkpɔ́nɔ́ pɔ́ pɑ. \v 8 Asei kɑm nɔ́ símisinɛ rɛ in n lɑ úu yɛ́ yisi ukɛ́ ɑ u pɑ rɛ u uusɑnɛ nnyɑ, ɑmɑ́ u yɛ́ yisi uu lɛ̃ nnɛ́í kɑi u m pisɛ u pɑ rɛ uusɑnɛ yɛ picɔ́ŋ u nɔŋ́lɛ̃ nnyɑ. \v 9 Nɛ̃́ nɛ nɔ́ tee rɛ: Ani yɛ we, pi yɛ́ nɔ́ hɛ, ɑni yɛ wɛ́ɛ́si, nɔ́ yɛ̃́, ɑni yɛ rikóḿkóḿ, pi yɛ́ rinɔnɔɔ nɔ́ hɑ́nnɛ. \v 10 Likumúŋɛ́ rɛ usoi uyɛɛ n we kɑpi yɛ hɛ, uyɛɛ n wɛ́ɛ́si yɛɛ yɛ yɛ̃, uyɛɛ rinkóḿkóḿ kɑpi yɛ hɑ́nnɛ. \v 11 Nɛ́ɛ usɑ́ɑ úye kɛwɑ̃́ kɛɛ yɛ́ nkpíntomɛ́ u we, uu pɛɛ iwɑ́ɑ kɛ pɑ? \v 12 Nɛ́ɛ úye yɛɛ yɛ́ ukɛwɑ̃ inɑ̃ hɛ, kɛn tipele u n we? \v 13 Ḿpɑ́ nɔ́ pikpɑ́ɑ́ree mpí, nɔ yɛ felɛ ɑni nɔ́sinɛ́pipi lisɔnɛ hɛ. Nɔ́ pɛɛ rɛ urɔ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we yɛɛ yɛ́ pɛɛ mɛníŋɛ pɛpɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ u m pisɛ pihɛɛ riyɑ́ɑ́? \s1 Yeesu yɛ pɛpɛɛ ukɛcɑ́ɑ́ nkópɛ n símisi rinɔ́ɔ pɛsɛ \r (Mɑtiyee 12:22-30; Mɑriki 3:22-27) \p \v 14 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɛ Yeesu uú we un kuníri kunyinɛ kpɛɛ utisi unyinɛ nsímɛ́ ḿ pɔɔnɛsɛlɛ̃ lɑkɑsɛ. Kɑku ń le, utisi uyɛ̃ uu nsímɛ́ loni ɑi pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ mɛyíkíyiki nnɔ́ɔ yipu. \v 15 Amɑ́ pikɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpí mɑɑ rɛ: Aníri uyɔɔpi Pɛlisepulɛ nnɑŋɛ kuu yɛ nɛ ɑníri lɑkɑsɛ! \v 16 Amɑ́ picɔ pɔ́ɔn lɑ pikɛ́ ripinɛ u wɑ, ɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ ukɛ́ mɛwɑisɑŋɑ mɛnyinɛ wɑ ukɛ́ nɛ nyísɛ rɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kuu léeri. \v 17 Amɑ́ Yeesu pɔ̃́ nɛ pɛɛ pikɛmúŋɛ́ nyulɛ. Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Kuyɔ́ɔpiyu kunyinɛ pisoi pin pimɛcɔpɛcirɛ n tɔpu, ku yɛ kpulɛ, kusiyɔ ɑsi kɛsɛ kɛsɛ lólɛsi. \v 18 Lɛ̃ nnyɑ in tɛ Setɑni yɛ nɛ umɛcirɛ tɔpu, íye kɛ ukuyɔɔpiyu ɑku yɛ́ pɛɛ fe ɑkú nɛ n we? Nɔ mɑɑ rɛ Pɛlisepulɛ nnɑŋɛ kɑḿ nɛ ɑníri lɑkɑsɛ nnyɑ kɑm lɛ̃ mɑ. \v 19 In tɛ Pɛlisepulɛ yɛɛ ńnɑŋɛ nɛ́ hɛ kɑḿ nɛ ɑníri lɑkɑsɛntɛ, wóo pɛɛ nɔ́pinɛ́kɔ́ pɔ̃́ ńnɑŋɛ hɛ kɑpí nɛ ɑ lɑkɑsɛntɛ? Ani n nyu rɛ nɔ́pinɛ́kɔ́ cirɛ pɛɛ nɔ́ nyísɛnɛ rɛ ɑ́ni ɑlɑri mɑ́. \v 20 Asei kɛcɑ́ɑ́, Uléécɑɑ nnɑŋɛ kɑḿ nɛ ɑníri lɑkɑsɛntɛ. Lɛlɛɛ nyísɛlɛ̃ tɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pituimɛ mɑsilɛ. \p \v 21 Usoi nɑŋɛ-nɑŋɛ un itɔpilũ m mɑ́ un nɛ ukɛyɔ m mɛ̃́, úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ ulikɔ́ linyinɛ yɑ́ɑ́i. \v 22 Amɑ́ unyinɛ un ńnɑŋɛ u n feriyɛ, liute yɛ̀ɛ̀ uitɔpilũ iyɛ̃ kuú pɛɛ́ nɛ n tɑ́lɛ̃ yɔsilɛ uu umɛmɑ́ mɛ̃ kpísi uu hɔ́ɔ́nɛntɛ. \p \v 23 Nkó yɛɛ úu kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n kpɑ́lɛ̃ yɛ ilɑ́ɑrɔ nɛ́ wɑilɛ, nkó yɛɛ úu picɑ́pinɛ nɛ́ n lɛ́ni yɛ hɑrɛsilɛ. \s1 Kuníri yɛ kuripɔhɔ kpurɛ-i pɛlɛ \r (Mɑtiyee 12:43-45) \p \v 24 Kuníri kun usoi kɛ́mɛɛ́ n le, kɛlõ kóimɑ kɛnyinɛ-i kɑku yɛ hɑ n kerɑɑi kun kɛwéntɛ wɛ́ɛ́si. Kunsɑ́ kɛwéntɛ n yɛ̃, ku yɛ kukɛfɑ-i mɑɑ rɛ: Nɛ kɛnɛ́yɔ kpurɛ kɑm n tíyɛmɛ-i pɛlɛnɛ. \v 25 Kun m pɛɛpɔ, ɑku kɛ́yɔ lɛɛpɔ kɛn pééilɛ̃ kɛn kɔ nyɔ́ɔnsɛlɛ̃ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. \v 26 Kei kɑku yɛ pɛɛ́ hɑ kuɑcɔ ɑsɛɛi nyɛɛ kuricuruu rikpɑ́kɑ́rɑ́ ń fe kpíipɔ ɑɑ́ nɛ kɛ́yɔ kɛ-i tonɛ. Lɛlɛɛ yɛ tíyɛsɛ kɛ liute uyɛ̃ mɛwee fɑlɛ ɑmɛ yɛ n cɑɑilɛ̃ ɑmɛ mɛkpurɛ mɛ-i kuú pɛɛ ń we tɔ́su. \s1 Mpɔ́ɔnɑrɛ kɛcirɛ \p \v 27 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pisímɛ́ ḿ mɑsí, unɔ́si unyinɛ uu riwúí kɛcɔpɛ mɑɑri rɛ: Unɔ́si uyɛ̃ kɛfɑ-i kɑɑ n tónɛ uu kɔ pɔ́ nyɛnsɛ yɛ únɑrɛkomɛ lɛ. \v 28 Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Pɛpɛɛ yɛ Nléécɑɑsimɛ́ kutu rińcɔ ɑpi lɛ̃ knn m pisɛ tiki pɛɛ mɛníŋɛ pínɑrɛkomɛ. \s1 Pi Yeesu pisɛ rɛ ukɛ́ mɛwɑisɑŋɑ wɑ uu yúlu \r (Mɑtiyee 12:38-42) \p \v 29 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ ɑsoiwuí ɑɑ Yeesu n kɑ́lɑɑlɛ̃, Yeesu uú mɑɑ rɛ: Nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ pisoi yɛ cɑɑilɛnlɛ hɑ́i. Pi mɛwɑisɑŋɑ kórulɛ. Mɛwɑisɑŋɑ mɛ̃ kɛ ɑntepu Yonɑɑsi uu n yɛ̃́ mɛnyinɛcɔ kɑpi yɛ́ kɔ yɛ̃. \v 30 Yɑrɛ kɛ Yonɑɑsi uu Niniifi pikɔ́ mɛwɑisɑŋɑ n nyísɛ, limɛcɔ kɛ Usoi Kɛpipi ɑkɛ yɛ́ nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ pisoi mɛ nyísɛ. \v 31 Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pisoi n túhɑɑnɛnɛ, unɔ́siyɔɔpi yɛɛ Sɑɑpɑ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ n tṹ yɛ́ hɑ yisi, uu nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ pisoi ɑkópɛ pɑ. Li we rɛ uyɛɛ pɛɛ hɑ́i kɛtẽ kɛtɔ-pɔ leemɛlɛ uú weri rɛ ukɛ́ Sɑlomɔɔ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ kõ. Uyɛɛ kɔ nté nní ń we yɛ kɔ pɛɛ Sɑlomɔɔ felɛ! \v 32 Niniifi pikɔ́ yɛ́ hɑ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ yisi, ɑpi nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ pisoi ɑkópɛ pɑ. Li we rɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yonɑɑsi uú pɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ rin-yóó ɑpi kóm, pi pɛɛ mɛfinɛ consɛlɛ. Uyɛɛ nté nní ń we yɛ kɔ pɛɛ Yonɑɑsi felɛ. \s1 Mɛtɛ́í kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 5:15; 6:22-23) \p \v 33 Yeesu uu kɔ rɛ: Úkɑ úu yɛ kɛ́firɑ́ɑ risɛ́ uu kɛ pésu nɛ́ɛ uu kucɑ́ri kɛ kipi, ɑmɑ́ kɛlõ cɑ́cɑ́ kuu yɛ kɛ ritɔsi rɛ pɛpɛɛ n lompɔ pikɛ́ mɛtɛ́í yɛ̃́ nnyɑ. \v 34 Ipɔ́nípɛɛ yɛ ipɔ́piŋɛ kɛfirɑ́ɑ lɛ. Ipɔ́nípɛɛ in n nyɑ́ni ńsɔnɛ, ipɔ́piŋɛ nnɛ́í kɑi yɛ n kpɑ̃́iilɛ̃, ɑmɑ́ ipɔ́nípɛɛ insɑ́ ńsɔnɛ n nyɑ́ni, kuŋmɑhɑ-i kɛ ipɔ́piŋɛ ii yɛ́ n we. \v 35 Lɛ̃ nnyɑ ɑ mɛpɔ́círɛ tĩ, mɛtɛ́í mɛɛ kɛpɔ́mɛɛ ń we ɑ́mɛ kɑpɛ nɛ riŋmɑhɑ rimpɔ́lɔ́ nnyɑ. \v 36 Ipɔ́piŋɛ nnɛ́í in mɛtɛ́í m mɑ́ kɛ ikɛlõ kɛ́kɑ ɑ́kɛ kuŋmɑhɑ-i we, innɛ́í yɛ́ mɛtɛ́í-i m pɔlɔlɛnlɛ yɑrɛ lɛ̃ kɛ kɛ́firɑ́ɑ ɑkɛ yɛ nɛ kɛmɛtɛ́í nnɛ́í pɔ n kpɑ̃́iilɛ̃. \s1 Yeesu yɛ nɛ Pifɑrisi nɛ isé picélɑɑ cɛ́si \r (Mɑtiyee 23:1-36; Mɑriki 12:38-40) \p \v 37 Kɛ Yeesu uu ń we un símisi, Ufɑrisi unyinɛ uu ukɛyɔ-i u séi rɛ pikɛ́ kɛsẽ́ ilukɛ li. Yeesu uu lompɔ uu pilukɛ kɑ́pɑ́ɑ́. \v 38 Ai Ufɑrisi uyɛ̃ pírí wɑi kɛ Yeesu uú nɛ n le úu kɔ pɛɛ ɑnípɛ nɑlɛ kɛlenɛ yɑrɛ kɛ piinyɛkii ii m pisɛ. \v 39 Upíimɑ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Lɛ̃ kɛ nɔ̃́ Pifɑrisi ɑni ń we yɛ lɛ̃. Kɛpóripi nɛ ricɑ́ripi kɛpirɛ kɑni yɛ hɛɛrɛ, ɑmɑ́ nɔ́sinɛ́fɑ kɛ́mɛɛ, piyɑɑ nɛ mɛwɑi kópɛ nfɑsimɛ́ mɛɛ yipɑɑlɛ̃. \v 40 Nɔ piníri lɛ. In nɛ Uléécɑɑ yɛɛ kɛpirɛ n wɑ cirɛ yɛɛ kɔ kɛmɛ́ɛ wɑɑ? \v 41 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni lɛlɛɛ nɔ́sinɛ́póripi nɛ nɔ́ɑnɛ́cɑ́ripi-i ń we píwɛkɔɔ́ hɛkɛsi, li yɛ́ pɛɛ ḿpɑ́ yo nɔ́ sɔnukusɛ. \p \v 42 Nɔ̃́ Pifɑrisi, íwɛ kɑni topori! Nɔ yɛ iyɛ́hɛ yɑrɛ mɑnti nɛ ruu nɛ ɑyɛ́hɛpɛi ncɔpuri ripɛ́nɛlɛ ɑni hɔ́ɔ́nɛ ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, ɑni kuwɛ́lɛ́ kusɛ Uléécɑɑ pɑ. Amɑ́ ɑ́ni pɛɛ Uléécɑɑ ɑsei nɛ unlɑ wɑisɛlɛ̃. Lɛ̃ kɑi kɔ pɛɛ m pisɛ rɛ ɑni n wɑi nɔn kɔ pɛɛ́ nɛ litɔ́rɔɔ kɛcɑ́ɑ́ léisɛlɛ̃. \p \v 43 Nɔ̃́ Pifɑrisi, íwɛ kɑni topori. Síyukɔɔ́tonɛ kɑni yɛ ɑyómɛyɑ́hɑɑlee-i n lɑ. Nɔ kɔ lɑ pikɛ́ yɛ kɛ́yɑɑ́lɑ-i nɔ́ n yɑ́hɑɑnkɛɛ. \v 44 Íwɛ kɑni topori! Nɔ we yɑrɛ ihórɛ iyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɑpi n sɔ́nɛ ɑ́pi kɔ pɛɛ ikɛcɑ́ɑ́ nyu. \p \v 45 Isé ucélɑɑ usɛ uu u mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, pɔn lɛ̃ n símisi, tɔ̃́ kɑɑ kɔ lɛ̃ lɑ́misi. \v 46 Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Nɔ̃́ isé picélɑɑ, íwɛ kɛ nɔ́ɔ kɔ topori! Ncɔni mulɛ-mulɛ kɑni yɛ picɔ cɔnsɛ, ɑ́ni yɛ kɔ pɛɛ ḿpɑ́ fíí nɛ nɔ́kɛnɛ́nípɛpi ricɑ. \v 47 Íwɛ kɑni topori! Akpíí sɔnɛ kɑni yɛ ɑntepuyɛ kɛ nɔ́pinɛ́sɑ́ɑyɑhɑ ɑpi n kṍ mɔ́mti. \v 48 Nɔ́mɛnɛ́wɑi mɛɛ nyísɛlɛnlɛ rɛ lɛ̃ kɛ nɔ́pinɛ́sɑ́ɑyɑhɑ ɑpi n wɑ yɛ nɛ nɔ́ risɑ́lɛ, likumúŋɛ́ rɛ pi ɑntepuyɛ kónlɛ, nɔ́ɔ piɑkpíí mɔ́mti. \v 49 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ́ nɛ umɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɑɑ rɛ: Nɛ̃́ Uléécɑɑ, nɛ́ ɑntepuyɛ nɛ pitumɛ pi pɑ, ɑpi pikɛcɔpɛ picɔ kóni ɑpi picɔ íwɛ wɑi. \v 50 Kɑi nní lɛ̃, nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ pisoi pɛɛ yɛ́ ɑntepuyɛ pɛɛ hɑ́i kɛtẽ kɛkorɑɑnɛ-mɛ n kpí nkpɔ nnyɑ ɑkpɑnii yɛ̃. \v 51 Kɑi n kpíimɛ Apɛɛli nkpɔ-mɛ hɑ́i nɛ Sɑkɑrii kɑpi kɛnyɔ́ɔnsɛhúúpi nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ ń kpu nkpɔ-pɔ. Asei kɑm nɔ́ símisi, nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ pisoi mpí kɑpi ɑntepuyɛ pɛ̃ nkpɔ riwomɛ kórunɛ. \p \v 52 Íwɛ kɑni topori, nɔ̃́ isé picélɑɑ! Nɔ rinɔnɔɔ tɛ̃ kɑpi yɛ nɛ rintíki ɑpí nɛ Uléécɑɑ céru kɛhɑ́nnɛ lesɛlɛ, nɔ̃́ ɑ́ni kɔ pɛɛ fenɛ nɔkɛ́ lompɔ, ɑni kɔ pɛɛ pɛpɛɛ pilompɔ ń lɑ ncée tɑ́pisi. \p \v 53 Kɛ Yeesu uu kɛlõ kɛ-i n yisi, isé picélɑɑ nɛ Pifɑrisi ɑpí nɛ u wɔ́ɔsi, ɑpi isímɛ́ mpehẽ mpehẽ kɛcɑ́ɑ́ u m písɛisɛ. \v 54 Api ɑpinɛ u n wɑpisi rɛ ukɛ́ nkópɛ nnyinɛ mɑlɛ. \c 12 \s1 Yeesu yɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi kɛsi \r (Mɑtiyee 10:26-27) \p \v 1 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, pisoi ɑpi cɑ́pinɛ kulúi, ɑi tulu ricuruu pin ɑ́nɑ cɔpɑɑnɛ. Yeesu uu pɛɛ mɛfoí upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ nɛ Pifɑrisi nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ. Lɛlɛɛ rɛ pi kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi yɛ mɛ. \v 2 Lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ m pékɑɑlɛ̃ nɛ lɛ̃ nnɛ́í kɛ úkɑ úu n nyu yɛ́ kɑm ɑi mɛtɛ́í kɛ́mɛɛ léeri, ḿpɑ́ úye uu li yɛnu uu kɔ li ceru. \v 3 Lɛ̃ nnyɑ, lɛ̃ kɑni yɛ́ mɛyɑɑ ḿ mɑlɛ, mɛtɛ́í-i kɑpi yɛ́ li kõ. Lɛ̃ nnɛ́í kɑni yɛ́ ɑlee kɛ́mɛɛ picɔ ɑtu-i rinwɛ́íwɛ́í, ɑlee nɛ itúhɑɑ kɛcɑ́ɑ́ kɑpi yɛ́ kɛyɑ́ɑ li riyóó. \s1 Uyɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ usoi ukɛ́ n wuru \r (Mɑtiyee 10:28-31) \p \v 4 Nɛ nɔ̃́ pinɛ́sɑ́nɛ símisi rɛ: Áni kɑpɛ pɛpɛɛ yɛ usoi ń kpu, ɑmɑ́ ɑ́pi yɛ pɛɛ fe pikɛ́ linyinɛ licɔ wɑ n wuru. \v 5 Kɛ́ nɔ́ céési uyɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ nɔkɛ́ n wuru. Uléécɑɑ yɛɛ yɛ n fe uu usoi kopu, uu limɛmɑ́ɑ́ nnɑ tɛnɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ u sɑ́pɔ kɑi pisɛ rɛ nɔkɛ́ n wuru. Ɛɛɛ, nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ uyɛ̃ kɑi pisɛ rɛ nɔkɛ́ n wuru. \p \v 6 In nɛ sítɑnkɑ́ sitɛ́ kɑpi yɛ nɛ sinúipi yukɛ-yukɛ sinupũ lɔɔ? Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, Uléécɑɑ úu yɛ kɛ́kɑ kɛcɑ́ɑ́ pɑlɛi. \v 7 Pi nɔ́nnɛ́nyúpi nnɛ́í ricuruu kɛɛnlɛ. Iwɑmɛ íi kɑpɛ yɛ nɔ́ wɑ. Nɔ Uléécɑɑ inipɛɛ-i ríyu mɑ́lɛ lin sinúipi yukɛ-yukɛ kulúi fe. \s1 Yeesu mɛyɔ́ɔ́ nɛ umɛyulɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 10:32-33; 12:32; 10:19-20) \p \v 8 Nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Úye un pisoi kɛcɔpɛ n ŋmurɛi rɛ u unɛ́kɔ́ lɛ, nɛ̃́ Usoi Kɛpipi ricuruu yɛ́ Uléécɑɑ pileecɑɑtumɛ-i ŋmurɛi rɛ nɛ́ɛ u te. \v 9 Amɑ́ úye un pisoi kɛyu-i n kɛsi rɛ úu nɛ́ nyu, nɛ̃́ Usoi Kɛpipi ricuruu yɛ́ Uléécɑɑ pileecɑɑtumɛ-i kɛ́si rɛ ɑ́m liute nyu. \v 10 Úye un Usoi Kɛpipi ricuruu kɛcɑ́ɑ́ nkópɛ n símisi, pi yɛ́ ɑkópɛ nyɛ̃ liute sɑ́rɛi, ɑmɑ́ úye un Nfɑ́ɑsɔnɛ n lɑ́misi, liute ɑkópɛ ɑ́ɑ kusɑ́rɛi we. \p \v 11 Pin píyei nɔ́ n tɔrɔi rɛ pi nɛ ɑyómɛyɑ́hɑɑlee-i nɛ́ɛ piyɔ́ɔpi-i nɛ́ɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ-i pitúhɑɑnɛ nɔ́ sĩ́, ɑ́ni kɑpɛ pírí tónɛ nɛ mmɛ̃ kɑni yɛ́ hɑ ḿ mɑlɛ nɔkɛ́ nɛ kɛtɑhɑi ń le. \v 12 Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ yɛ́ kumúŋɛ́ kpɛ-i mmɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ nɔkɛ́ mɑlɛ nɔ́ céési. \s1 Umɑ́mɑ́ niri kɛnyɑ́rũ \p \v 13 Unyinɛ uu riwúí kɛcɔpɛ Yeesu mɑɑri rɛ: Sɑ́ɑ, ɑ unɛ́mɑ́rɛcɔ mɑɑ rɛ tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔkɛ́ ikúlɑnlũ kɛ urɔ́sɑ́ɑ uú nɛ rɔ́ n tíyɛ hɔɔnɛ. \v 14 Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Unɛ́sɑ́nɛ, wóo nɛ́ tĩ́ tɛ kɛ́ nɔ́nnɛ́símɛ́ n túhɑɑnɛ nɛ́ɛ kɛ́ yɛ ikúlɑnlũ nɔ́ hɔ́ɔ́nɛ? \v 15 Uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ pinnɛ́í mɑɑ rɛ: Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ nɛ mɛmɑ́ nnɑ́ɑ́pí. Ḿpɑ́ usoi un íye nsɑ́ m mɑ́, ɑ́i umɛmɑ́ mɛɛ unfɑɑ tesɛ. \p \v 16 Uu pɛɛ kɛnyɑ́rũ pi wɑi rɛ: Umɑ́mɑ́ unyinɛ yɛɛ pɛɛ sitẽ mɑ́ sin ilukɛ u wɑi. \v 17 Uu músu uu nfɑsimɛ́ wɑi rɛ: Íye kɑm wɑinɛ? Kɛwɑi ɑ́kɛ nɛ nɛ́ we kei kɑm yɛ́ inɛ́lukɛ nnɛ́í n súúkɛɛ. \v 18 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ umɛcirɛ mɑɑ rɛ: Nɛ ɑnɛ́símɛ forɛsinɛ ɑm ɑmɑ́ɑ mɔ́mti, ɑm kei mɛnɛ́lukɛpipi nɛ linɛ́kɔ́ tɔrɔɔ nnɛ́í súúkɛɛ. \v 19 Am pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ mɛnɛ́círɛ mɑɑ rɛ: Nɛ mɛyíkíyiki nkpéni ilukɛ yɛɛ yɛ́ ɑŋmɛ̃ kulúi nɛ́ n wɑ mɑ́lɛ. Lɛ̃ nnyɑ nɛ́ n wéntɛlɛ̃ nɛn le nɛn níru nɛn mpɔ́ɔnɑrɛ-i we. \v 20 Amɑ́ Uléécɑɑ uu u mɑɑ rɛ: Pɔ́ uníri nkó! Kɛsinɛ nkɛ́ cirɛ kɛ mpɔ́fɑ́ɑ nn kɛ́tɔ wɑinɛ. Lin lɛ̃ n wɑ, wóo yɛ́ pɛɛ lɛ̃ kɑɑ nní mɛpɔ́círɛ n yikikɛɛ n te? \v 21 Yeesu uu kpɑ́ rɛ: Limɛcɔ kɑi we nɛ uyɛɛ nní mɛmɑ́ umɛcirɛ n cɑ́pinɛ, ɑmɑ́ úu pɛɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ líkɑ mɑ́. \s1 Ani nɛ Uléécɑɑ n tɑ́lɛ̃ \r (Mɑtiyee 6:24-34) \p \v 22 Yeesu uu pɛɛ upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ mɑɑ rɛ ɑ́ni kɑpɛ yɛ lɛ̃ kɑni yɛ́ n li nɔkɛ́ nɛ nfɑ́ɑ m mɑ́ nɛ ilũ kɑni yɛ́ nɔ́inɛ́piŋɛ kɛcɑ́ɑ́ ń yɑ́rii nfɑsimɛ́ wɑ. \v 23 Likumúŋɛ́ rɛ nfɑ́ɑ yɛ ilukɛ felɛ, ipiŋɛ in ilũ fe. \v 24 Ani ɑ́kpɑɑ́ŋ-kpɑɑ́ŋ tipɑí, ɑ́ɑ yɛ lukɛsi ɑ́ɑ yɛ kɔ kpɑsi, ɑ́ɑ kɛlukɛyekei mɑ́ ɑ́ɑ kɔ risímɛ mɑ́, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛ ɑ kpíniilɛ. Nɔ nɛ mɛyɑ́nsei sinúipi ríyu mɑ́lɛ. \v 25 Nɔ́ úye yɛɛ yɛ́ fe uu nfɑsimɛ́ wɑi uú hɑ nɛ unfɑɑ ɑŋmɛ̃ ḿpɑ́ nkɑ́ripi kpɑ́sɛ? \v 26 In tɛ ɑ́ni líkɑ kuwɑi we likɛi síńsɑ́ lɛ̃ kɛ́mɛɛ, yo nnyɑ kɑni pɛɛ litɔ́rɔɔ nní kɛ́mɛɛ nfɑsimɛ́ wɑi? \v 27 Ani sicɑrɛ sɛɛ yɛ n fɛlɛsi ripɑí nkɛ̃́. Mɛfɛlɛ mɛ̃ ɑ́mɛ yɛ pikɛi píkɑ wɑ ɑ́mɛ yɛ kɔ líkɑ yóõ, ɑmɑ́ kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, uyɔ́ɔpi Sɑlomɔɔ ricuruu nɛ umɛmɑ́ nnɛ́í úu pɛɛ ilũ inyinɛ mɑ́ yɛɛ ń nyɑḿ ɑi mɛfɛlɛ mɛnyinɛ tulu. \v 28 Nɔ́ pisoi mpí nfɑtɛnɛ ńn piyɛ. In tɛ Uléécɑɑ yɛ mɛyúi mɛɛ nɛni kɛcɑrɛ-i ń we pin kɔ kóso nnɑ mɛ ŋmɑɑsinɛ lɛ̃ sɔnukusɛ, nɔ̃́ kɛcɑ́ɑ́ kúu yɛ́ mɛníŋɛ ripɑíí? \v 29 Áni kɑpɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ nfɑsimɛ́ tɑ̃ tɛ yo kɑni yɛ́ li nɛ́ɛ yo kɑni yɛ́ n ntí. Lɛ̃ ɑ́i kɑpɛ nfɑsimɛ́ nɔ́ n we. \v 30 Pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃ pɛɛ lɛ̃ likɔ́ mɛsɛ́rɛ wɛ́ɛ́si. Amɑ́ Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we yɛ nyulɛ lɛlɛɛ nɔ́ ḿ pɑ́rílɛ̃. \v 31 Uléécɑɑ iyɔɔpi kɑni yɛ́ mɛníŋɛ wɛ́ɛ́si, uu pɛɛ litɔ́rɔɔ nní nnɛ́í mpuri nɔ́ hɛ. \s1 Kɛyómɛcɑɑ mɛmɑ́ \r (Mɑtiyee 6:19-21) \p \v 32 Yeesu uu kɔ upipirɛtiki pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Áni kulúi we, ɑmɑ́ iwɑmɛ íi kɑpɛ nɔ́ wɑ. Li we rɛ Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ yɛ lɑ rɛ ɑni uiyɔɔpi kɛ́mɛɛ lompɔ. \v 33 Ani nɔ́linɛ́kɔ́ yɑ́lisi ɑni lisiwóó píwɛkɔɔ́ hɔ́ɔ́nɛntɛ. Ani ɑwóólɔɔ kpɔcirɛ́ mulɛi, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ mɛmɑ́ cɑ́pinɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ, kei kɑ́mɛ píkɑi m pɔlunɛ. Piyɑɑ ɑ́pi píkɑi mɛ cɑnɛ, ɑpɑpi ɑ́ɑ kɔ mɛ cɑɑinɛ. \v 34 Likumúŋɛ́ rɛ kei kɛ nɔ́mɛnɛ́mɑ́ ɑmɛ ń we, kei kɛ nɔ́nnɛ́fɑsimɛ́ nn yɛ n we. \s1 Pikɛikɔ́ pɛɛ ɑ́pi yɛ n lɔpilɛ \p \v 35 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ nɔn nɛ we, ɑni nɔ́ɑnɛ́tɑmpɑ́lɑ sihɑlɛ n télɛ̃, ɑni nɔ́sinɛ́firɑ́ɑ n sɛ́lɛ̃. \v 36 Ani pikɛikɔ́ pɛɛ piuyɔsɑɑ m mɛ̃́ mɛcɔ n we. Pinɔ́sikpikɛ́ ɑnyɑ̃́ kuu léérinɛ ukɛ́ rinɔnɔɔ rikóḿkóḿ nɔkɛ́ mɛsɛ nɛ mɛsɛ u hɑ́nnɛ ukɛ́ lompɔ. \v 37 Pínɑrɛkomɛ yɛ pi, pikɛikɔ́ pɛ̃ kɛ ukɛisɑɑ uu yɛ́ n lɛɛmɛ pin nɛ nyɑ́ni. Asei kɑm nɔ́ símisi, u umɛcirɛ nyɔ́ɔnsɛnɛ uu pi tonsɛ, uu ilukɛ pi wɑi rɛ pikɛ́ li. \v 38 Un kɛsinɛcɔ nɛ likɛpirɛ n kɑ uu pi lɛɛri pin nyɑ́ni, pínɑrɛkomɛ yɛ pi. \p \v 39 Ani ńsɔnɛ ceri rɛ in tɛ kɛ́yɔ usɑɑ yɛ pɛɛ nyu ituŋɛ iyɛ-i kɛ uyɑɑ uu n sɔ́nti, u yɛ́ pɛɛ́ n nyɑ́nilɛ úu yɛ́ tíyɛ uyɑɑ ukɛ́ kulee fori ukɛ́ lompɔ. \v 40 Nɔ́ɔkɛ́ nɔ́mɛnɛ́círɛ mɛsɛ́rɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ nɔn nɛ mɛ̃́. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑ́ni nɛ m músu kɛ Usoi Kɛpipi ɑkɛ pɛɛri. \s1 Ukɛikɔ́ sɔnɛ nɛ ukɛikɔ́ kópɛ \r (Mɑtiyee 24:45-51) \p \v 41 Piyɛɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, yɑrɛ tɔ̃́ ŋmɑnɛ nnyɑ kɑɑ kɛnyɑ́rũ nkɛ́ wɑ nɛ́ɛ nɛ pisoi tɔrɔɔ nnɛ́í? \v 42 Upíimɑ uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Wóo we yɑrɛ ukɛikɔ́ yɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃ un kɔ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɑ́? Uyɛɛ ukɛikɔ́ uyɛ̃ kɛ úyɔsɑɑ uu yɛ́ nɛ kɛ́yɔ rin-yɑ́ rɛ ukɛ́ kɛ m pɑílɛ̃, uu yɛ upikɛicɔ ilukɛ pɑ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑi m pisɛ. \v 43 In tɛ úyɔsɑɑ yɛ ukɛikɔ́ uyɛ̃ lɛɛmɛ un mɛsei upikɛi kɛcɑ́ɑ́ we, u únɑrɛkomɛ lɛ. \v 44 Asei kɑm nɔ́ símisi: Úyɔsɑɑ yɛ ulikɔ́ nnɛ́í u múísɛnɛ rɛ ukɛ́ likɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. \v 45 Amɑ́ ukɛikɔ́ uyɛ̃ un umɛcirɛ m mɑɑ rɛ: Unɛ́yɔsɑɑ mɛkɑmɛ yɛ nɑ́ŋɑilɛ. Un upikɛicɔ pikpɑ́fii rinkɑ́pɑ́ɑ́, un le un pom, \v 46 kɛyɑ́ɑ kɛ̃ nɛ ituŋɛ iyɛ̃ kúu nɛ m músu kɛ́mɛɛ kɛ úyɔsɑɑ uú hɑ sɔ́nti. Kei kuu yɛ́ pɛɛ ukɛikɔ́ uyɛ̃ lɑkɑsɛ uu íwɛ u wɑi yɑrɛ kɑpi yɛ pɛpɛɛ ɑ́pi ɑsei n tíkilɛ̃ n wɑ mɛcɔ. \v 47 Ukɛikɔ́ nkó yɛɛ uuyɔsɑɑ mɛpɔɔlɑ n nyu, ɑmɑ́ úu kɔ pɛɛ píkɑi umɛcirɛ cɑ́pinɛnɛ ukɛ́ nɛ n we, úu kɔ pɛɛ uuyɔsɑɑ mɛlɑ wɑinɛ, pi yɛ́ liute mɛyɑ̃́ fɑpii. \v 48 Ukɛikɔ́ nkó yɛɛ úu úyɔsɑɑ lilɑlɑ n nyu uu pɛɛ ncɑɑi mɛɛ nɛ ipépi n sɑ́ wɑi, pi yɛ́ liute fíí fɑ́pii. Pin úye mɛyɑ̃́ m pɑ, mɛyɑ̃́ kɑpi liute pisɛnɛ, pin úye mɛyɑ̃́ timmúísɛ, mɛyɑ̃́ kɑpi liute kórunɛ. \s1 Yeesu nnyɑ pisoi yɛ kériinɛnɛ \r (Mɑtiyee 10:34-36) \p \v 49 Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Nɛ kɑlɛ kɛ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nnɑ risɛ́. Li nkpɑ́ni yɑrɛ nkɛ́ pɛɛ pisɛ́ mɑ́ɑ́lɛ̃. \v 50 Li kɔ pisɛ rɛ kɛ́ míni wolɛ. Lɛlɛɛ íwɛ iyɛ̃ kɑm n lenɛ. Mɛyíkíyiki kɑḿ lɑ rɛ liituŋɛ iyɛ̃ ikɛ́ pɛɛ pitulɛ m mɑ́ɑ́lɛ̃. \v 51 Nɔ músu rɛ nkíŋniŋɛ kɑḿ nɛ kɛteni-i kɑɑ? Nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ “ɑɑí”, ɑmɑ́ pikériinɛ kɑḿ nɛ nɔ́ kɑ. \v 52 Kɑí nɛ nɛni rimpɑ́, kɛ́yɔ kɛɛ pisoi pinupũ m mɑ́ yɛ́ rikénɛ, kuwɛ́lɛ́ kusɛ pitɑɑni, kuwɛ́lɛ́ kucɔ pitɛ́, pin nɛ tɔpu. \v 53 Usɑ́ɑ yɛ́ nɛ ukɛpipi tɔ, kɛpipi pɔ́ɔ kɔ nɛ usɑ́ɑ tɔpu, úni uú nɛ uukpére tɔpu, ukpére pɔ́ɔ nɛ úni tɔpu, unyɑ́ɑni uú nɛ ufɔsi tɔpu, ufɔsi pɔ́ɔ nɛ unyɑ́ɑni tɔpu. \s1 Ani yɛ mɛconsɛntɛ ɑsei kõ \r (Mɑtiyee 16:2-3) \p \v 54 Yeesu uu kɔ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Kɑni yɛ ɑhopɛ n yɛ̃́ ɑn kɛtuŋɛlolɛ́-mɛ̃ leeri, nɔ yɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ mɑɑ rɛ: “Ikónɛ yɛ cuuninɛ”. Lɛ̃ kɑi yɛ kɔ mɛsei wɑ. \v 55 Nɔn kɔ n yɛ̃ tɛ kuyɔ yɛ ituŋɛ kumii-mɛ̃ pepuri, nɔ yɛ mɑɑ rɛ: “Kutói yɛ wɑinɛ”. Lɛ̃ kɑi yɛ kɔ mɛsei wɑ. \v 56 Nɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi pikɔ́ mpí! Nɔ yɛ felɛ ɑni kɛtẽ nɛ kɛyómɛ mɛconsɛntɛ ceru. Yo nnyɑ kɑ́ni pɛɛ kumúŋɛ́ nkú-i kɑri nní ń we ɑsei kómɛi mɑ́? \s1 Usoi nɛ uucɛ́cɔ pikómɛinɛ \r (Mɑtiyee 5:25-26) \p \v 57 Yo nnyɑ kɑ́ni yɛ pɛɛ nɔ́rinɛ́cúruu lɛlɛɛ ɑsei m mɑ́ céri. \v 58 Usoi un tiyɔ́ɔpipoo pɔ́ n sée, nɔn nsẽ́ timpɛ́nɛ rɛ kɛtúhɑɑnɛ kɑni sĩ́, li pisɛ rɛ pɔkɛ́ riŋmɔ́ɔ́pú ɑni kómɛinɛ ncée kɛcɔpɛ, upɔ́cɛ́cɔ úu kɑpɛ nɛ utúhɑɑnɛ-i pɔ́ n hɑ, utúhɑɑnɛ ukɛ́ pisɔ́ɔ́cɑ pɔ́ rimúísɛ, pisɔ́ɔ́cɑ pɔ́ɔkɛ́ kukpɑniilee-i pɔ́ rinsɑ́pɔ nnyɑ. \v 59 Asei kɑm pɔ́ símisi, pɔn kukpɑniilee n lõ, ɑ́ɑ leerinɛ kɑ́ɑ riwómɛ nnɛ́í n hɛ́ɛlɛ hɑ́i nɛ kɛ́tɑnkɑ́ tɔrɔɔ-pɔ. \c 13 \s1 Li pisɛ rɛ nɔkɛ́ mɛfinɛ consɛ \p \v 1 Pisoi pinyinɛ ɑpi kumúŋɛ́ kpɛ-i Yeesu lɛɛpɔ, ɑpi u símisi lɛ̃ kɛ uyɔ́ɔpi Pilɑti uu rinɔ́ɔ n hɛ rɛ pikɛ́ Kɑlilee pikɔ́ pɛɛ ń we pin Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ wɑi kṍ. \v 2 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ músu rɛ kɛ pisoi pɛ̃ ɑpi pikópɛkɔɔ́ píimɑ ɑpi Kɑlilee pikɔ́ tɔrɔɔ tɔ́su nnyɑ kɑpi lɛ̃ pi kṍo? \v 3 Nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ “ɑɑí”, ɑmɑ́ nɔnsɑ́ mɛfinɛ n consɛ, nɔ nɔ́nnɛ́nɛ́í kpíninɛ pimɛcɔ. \v 4 Pisoi pitɛ́ ɑ́pi we ɑfɛɛrɛ́ pɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɛ Silowee kulee cɑ́cɑ́ ɑku ń loó ɑku kóni ní? Nɔ músu rɛ piɑkópɛ nyɛɛ Yerusɑlɛm kuyu pikɔ́ tɔrɔɔ ɑkɔ́ tɔsii? \v 5 Nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ “ɑɑí”, ɑmɑ́ nɔnsɑ́ mɛfinɛ n consɛ, nɔ nɔ́nnɛ́nɛ́í kpíninɛ pimɛcɔ. \s1 Kúfikiyee kpɛɛ ɑ́ku yɛ ɑpipi m mɑ́ri nsímɛ́ \p \v 6 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛnyɑ́rũ nkɛ́ pi mɑɑ rɛ: Utisi unyinɛ yɛɛ pɛɛ kúfikiyee kunyinɛ tɑmɑɑlɛ̃ uɑfikiyee kɛcɑrɛ kɛ́mɛɛ. Uu kɛyɑ́ɑ sĩ ukɛ́ kukɛcɑ́ɑ́ ɑpipi túúnu, ɑmɑ́ úu líkɑ yɛ̃. \v 7 Uu pɛɛ uléétɑmɑɑ mɑɑ rɛ: A ripɑí, ɑŋmɛ̃ ɑtɑɑni yɛ nnyɛ́ kɑm sɔ́nɑɑri rɛ kɛ́ yɛ kúfikiyee nkú kɛcɑ́ɑ́ ɑpipi túúnu ɑ́m yɛ kɔ líkɑ yɛ̃. A ku riké. Yo nnyɑ kɑku yɛ́ mɛ́woo kɛtẽ nɛ́ n cɑɑi? \v 8 Uléétɑmɑɑ uu u mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, ɑ nɔŋɔni kuŋmɛ̃ nkú pikɑŋnɛ ku rikpɑ́, nɛ́ tṹ ɑm ku kɔ́ɔ́núsɛ, ɑm pɛɛ ntɑɑi mɛɛ mɛfɛ́nɛ m mɑ́ súúni. \v 9 Lin lɛ̃ n wɑ, in n lɑ ku yɛ́ kɛlɑɑnɛ mɑri, insɑ́ lɛ̃ n wɑ, ɑɑ ku ké. \s1 Yeesu yɛ kɛwéntɛyɑɑ unɔ́si toikɔ́ unyinɛ pɔisɛ \p \v 10 Kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ kɛnyinɛ kɛ Yeesu uu Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee kunyinɛ-i céési. \v 11 Unɔ́si toikɔ́ unyinɛ un kei we. Li wɑlɛ ɑŋmɛ̃ ɑtɛ́ ɑ́ɑ we ɑfɛɛrɛ́ kɛ kuníri kunyinɛ ɑkú nɛ u n lõ kun u kpɑrɑ́sɛlɛ̃ un kɛcírɛ pinyɛrɛ pɔɔnɛlɛ̃. \v 12 Kɛ Yeesu uu unɔ́si uyɛ̃ n yɛ̃́, uu u séi uu u mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ yɛ pɔ́ pɔisɛlɛ. \v 13 Uu ɑnípɛ ukɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑ, unɔ́si uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ kɛcírɛ nyɛrɛ uu Uléécɑɑ pítɑɑ́sɛ kɑ́pɑ́ɑ́. \v 14 Amɑ́ ɑ́i nɛ kuyómɛyɑ́hɑɑlee uwɛ́ɛ́sɛ risɑ́, kɑi n wɑ rɛ Yeesu yɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ usoi pɔisɛ nnyɑ. Uu pɛɛ rinɔ́ɔ yɔ́su, uu risoiwuí mɑɑ rɛ: Siyɑ́ɑ sikpuulũ kɑri mɑ́, sɛ-i kɑi pisɛ rɛ tɔkɛ́ kɛisi. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni yɛ siyɑ́ɑ sɛ-i kɑm pikɛ́ nɔ́ pɔisɛ, ɑ́i kɑpɛ pɛɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́. \v 15 Upíimɑ uu pɛɛ rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Nɔ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi pikɔ́ lɛ. Ḿpɑ́ nɔ́ úye yɛ̀ɛ̀ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ kusɛɛlee-i uinɑɑ nɛ́ɛ ukɛminɑɑ toriyɛlɛ uú nɛ kɛ́ninirɛ́ sĩ́, nɛ́ɛ ɑ́i lɛ̃? \v 16 Unɔ́si nkó yɛɛ nní Apirɑhɑm kɛpirɛ ukɔ́ kɛ Setɑni uu n tórɑɑlɛ̃ hɑ́i ɑŋmɛ̃ ɑtɛ́ ɑ́ɑ we ɑfɛɛrɛ́-mɛ, ɑ́i pisɛ rɛ pikɛ́ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ u toriyɛɛ? \v 17 Yeesu rinɔɔ mɛyɔ́ɔ́ mɛ̃ ɑmɛ upilɑɑrɔ isɛi wɑi hɑ́i, ɑmɑ́ risoiwuí nnɛ́í ripɔɔ ɑrí nɛ umɛwɑi píimɑ kuu n wɑpisi nnɛ́í lɑrisi. \s1 Mpuri yukɛ-yukɛ nnyinɛ kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 13:31-32; Mɑriki 4:31-32) \p \v 18 Yeesu uú mɑɑ rɛ: Yo kɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi ií nɛ mɛnyínɛ we? Yo kɑm yɛ́ fe kɛ́ nɛ i múŋɛisɛnɛ? \v 19 I we yɑrɛ mpuri yukɛ-yukɛ nnyinɛ kɛ usoi uu ukɛcɑrɛ-i n lukɛsi nn lɛlu, nn kuléé wɑi, sinúipi ɑsi kuilesɛ kɛcɑ́ɑ́ ɑyɑ́mɛ́ wɑpisi. \s1 Nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 13:33) \p \v 20 Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Yo kɑm yɛ́ fe kɛ́ nɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi múŋɛisɛnɛ? \v 21 Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ kɛ unɔ́si uu ntɔ píimɑ \f + \fr 13:21 \ft Ntɔ píimɑ: Sikiloo ɑfɛɛrɛ́ nɛ sinupũ kumúŋɛ́ ntɔ yɛ mu.\f* kɛ́mɛɛ n cɔ́hɔnɛpɔ uu pulu pikpɛ́ɛ ɑpi yisi. \s1 Tinɔnɔɔ tɛɛ m mɔ́kú-mɔ́kúlɛ̃ \r (Mɑtiyee 7:13-14; 21-23) \p \v 22 Yeesu uu ɑyu mɑɑ nɛ ɑsíńsɑ́ n tɛŋni un céési un nɛ Yerusɑlɛm-mɛ̃ sĩ. \v 23 Unyinɛ uu u pisɛ rɛ: Sɑ́ɑ, mɛsei yɛ mɛ rɛ pisoi nkɑ́ripi kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ yóriyɛɛ? Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: \v 24 Ani riŋmɔ́ɔ́pú ɑní nɛ rinɔnɔɔ tɛɛ m mɔ́kú-mɔ́kúlɛ̃ loni, ɑsei kɑm nɔ́ símisi. Mɛyɑ̃́ yɛ́ nɑ́ɑ́si rɛ mɛkɛ́ lompɔ, ɑmɑ́ ɑ́mɛ kɔ fenɛ. \p \v 25 Úyɔte un píyei n yisi uu rinɔnɔɔ kɑ́, nɔ́ kɛtɑhɑi nyɛrɛ, ɑni rinɔnɔɔ n komnɛntɛ nɔn mɑ́ikɛɛ rɛ: Sɑ́ɑ, ɑ rɔ́ hɑ́nnɛ! Uu rinɔ́ɔ nɔ́ yɔ́su rɛ: Ám nyu rɛ nɔ yei pikɔ́ lɛ. \v 26 Ani pɛɛ u mɑɑ rɛ: Kɛsẽ́ kɑri li ɑri níru, ɑrɔ́yu icee kɛ́mɛɛ kɑɑ tóói pɔn céési. \v 27 Uu pimɑ́ɑ nɔ́ kpɑ́ rɛ: Ám nyu rɛ nɔ yei pikɔ́ lɛ. Ani nɛ kɛtɑɑ nɛ́ wɑ, nɔ́ pɛ̃ nnɛ́í nɔ́ɔ nní likópɛ n wɑi. \v 28 Kei kɑni yɛ́ ténesi, ɑni ɑnĩ́ tɑkɑi kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑni yɛ́ Apirɑhɑm nɛ Isɑɑki nɛ Yɑkupu nɛ ɑntepuyɛ nnɛ́í n yɛ̃́ Uléécɑɑ iyɔɔpi-i, ɑi pɛɛ n we rɛ kɛtɑhɑi kɑpi nɔ́ fómpɔnɛ. \v 29 Pisoi yɛ́ kɛtuŋɛleemɛ-mɛ̃ nɛ kɛtuŋɛlolɛ́-mɛ̃ nɛ ituŋɛ kumii-mɛ̃ nɛ ituŋɛ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ leemɛ ɑpi weri ɑpi Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ tonɛ ɑpi ilukɛ le. \v 30 Ai pɛɛ wɑi rɛ pɛpɛɛ nɛni nní pitɔ́rɔɔ pinyinɛ yɛ́ hɑ pifoí, pɛpɛɛ nɛni nní pifoí ɑpí hɑ pitɔ́rɔɔ. \s1 Yeesu ripɔɔ yɛ cɑɑi Yerusɑlɛm nnyɑ \r (Mɑtiyee 23:37-39) \p \v 31 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, Pifɑrisi pinyinɛ ɑpí nɛ Yeesu kɔ ɑpi u mɑɑ rɛ: A nté yisi ɑɑ kɛlõ féé sĩ. Erooti yɛ lɑlɛ ukɛ́ tíyɛsɛ pikɛ́ pɔ́ kpu. \v 32 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Ani n ŋme ɑni hɑ kɛsɑ́ŋɑ́ mpuri mmɛ̃ mɑɑ rɛ nɛ nɛni nɛ kóso ɑníri lɑkɑsɛntɛlɛ nɛn pisoi pɔisɛntɛ kɛ́ pɛɛ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ pikɛi mpí tɛnɛsɛ. \v 33 Li pisɛ rɛ kɛ́ nɛni kɛyɑɑ nɛ kóso nɛ likɛweeki nnɛ́cée rinɔŋ́, likumúŋɛ́ rɛ ɑ́i nɛ sɑ́ rɛ ɑntepu ukɛ́ kɛlõ féé kpu kɑ́i Yerusɑlɛm-i. \p \v 34 Nɔ̃́ Yerusɑlɛm pikɔ́, nɔ ɑntepuyɛ kónlɛ ɑni kɔ pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n tummɛ ɑpɑrɛ tɑpisi ɑni kóni. Mɛlɛ́ kɛsẽ kɑḿ pɛɛ́ lɑ kɛ́ nɔ́ cɑ́pinɛ kɛ́ rimúlú líkɑ ɑ́i kɑpɛ nɔ́ wɑ, nɔkɛ́ n we yɑrɛ kɛ kucɑ̃́yɑhɑ ɑku yɛ kuɑmɛ́ŋ́ mɛtene kusipipi n tɑ̃ líkɑ ɑ́i yɛ́ si wɑ mɛcɔ, ɑni yúlu. \v 35 Lɛ̃ nnyɑ kɑi yɛ́ nɔ́kɛnɛ́yɔ riyɑ́ kɛkɛ́ mɛŋmɑnɛ n nyɛnu. Ani kõ tɛ ɑ́ni nɛni piyɛ́nɛ nɛ́ kpɑ́nɛ likɛ́ hɑ nɛ tu kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑni yɛ́ hɑ ḿ mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ ukɛ́ uyɛɛ Upíimɑ rinyiri nɛ n wemɛ rikpɑ́! \c 14 \s1 Yeesu yɛ utóikɔ́ unyinɛ pɔisɛ \p \v 1 Kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ kɛnyinɛ, Yeesu uu Pifɑrisi uwɛ́ɛ́sɛ unyinɛ kɛyɔ sĩ tɛ ukɛ́ ilukɛ li. Pɛpɛɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kei ń we ɑpi ńsɔnɛ u m pɑílɛ̃. \v 2 Utisi unyinɛ yɛɛ mɛpílɛ́ itoi m pɔ́ɔ́lú un ukɛyu-i nyɛnu. \v 3 Yeesu uu nsímɛ́ kpísi uu isé pinyuwɛ nɛ Pifɑrisi pisɛ rɛ: Irɔ́sé yɛ ncée hɛ nɛ́ɛ íi hɛ rɛ pikɛ́ usoi kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ pɔisɛ? \v 4 Amɑ́ ɑ́pi ŋmurɛi pikɛ́ rinɔ́ɔ yɔsí. Yeesu uu pɛɛ utóikɔ́ kpísi uu u pɔisɛ uu u yɑ́pɔ. \v 5 Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: In tɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ kɛwɑ̃ nɛ́ɛ uinɑɑ yɛɛ kɛlúkɑnkɑ-i lóipɔ, liute úu yɛ́ mɛsɛ nɛ mɛsɛ kɛ pɔɔnɛmɛ ḿpɑ́ lin kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ɛ? \v 6 Api rinɔ́ɔ piyɔ́ɔ́ u pɔɔnɛ. \s1 Kusɑ́nɛ piséi nɛ usɑ́nɛ kɛtonɛ piwɛ́ɛ \p \v 7 Yeesu uu yɛ́nu lɛ̃ kɛ pisɑ́nɛ kɑpi n sée ɑpi sitónɛ n wɛ́ɛkɛɛ. Uu pɛɛ pinnɛ́í kɛnyɑ́rũ nkɛ́ mɑɑ rɛ: \v 8 Usoi un pisɔ́ɔnnɛ pilukɛ pɔ́ n sée, kɑpɛ hɑ kɛtónɛ kɛcirɛ kɛ́mɛɛ tónɛ. In n lɑ, pi yɛ́ úyukɔɔ́ unyinɛ yɛɛ pɔ́ n fe n sée. \v 9 Ai wɑi rɛ uyɛɛ nní nɔ́kɛnɛ́tɛ́ n sée uú weri uu rɛ: A kɛtónɛ kɛ̃ nɛ uyɛ̃ tiyɑ́. Isɛi kɑɑ yɛ́ hɑ pɛɛ́ nɛ kɛtónɛ tɔrɔɔ-i tonɛ. \v 10 Amɑ́ li nyɑmlɛ rɛ usoi un kusɑ́nɛ pɔ́ n sée, ɑ hɑ kɛtónɛ tɔrɔɔ-i tonɛ, likɛ́ wɑ rɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ uyɛɛ nní pɔ́ n sée uu ń kɑ, ukɛ́ pɔ́ mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́nɛ, ɑ kɛ́yu-mɛ̃ kɑm kɛtónɛ kɛcirɛ kɛ́mɛɛ. Lin lɛ̃ n wɑ, pɔ́ pɛɛ pipɔ́sɑ́nɛcɔ kɛyu-i ríyu yɛ̃. \v 11 Lɛ̃ nnyɑ úye un umɛcirɛ rintɑɑ́sɛ, li yɛ u ricɛpisɛlɛ. Úye un umɛcirɛ rincɛpisɛ, li yɛ u ritɑɑ́sɛlɛ. \p \v 12 Yeesu uu pɛɛ uyɛɛ kusɑ́nɛ u n sée mɑɑ rɛ: Pɔn pisoi pilukɛ n séinɛ, kɑpɛ yɛ pipɔ́sɑ́nɛ nɛ kupɔ́mɑ́rɛ pikɔ́ nɛ pipɔ́pɛ́rɛcɔ pɛɛ m mɑ́ sée. Pɛ̃ nɛ́ fe ɑpi kɔ pɔ̃́ kusɑ́nɛ séi. Lin lɛ̃ n wɑ, pi lɛ̃ kɑɑ pi ḿ pɑ pɔ́ pɛsɛlɛ. \v 13 Amɑ́ pɔn ɑnyɑ̃́ ilukɛ n wɑi, ɑ yɛ píwɛkɔɔ́ nɛ pinɑ́rɛi nɛ síkɑnkɑ́lɑ́kɑ́ nɛ pinyíyɛ sélei. \v 14 Pɔ́ pɛɛ mpɔ́ɔnɑrɛ yɛ̃, likumúŋɛ́ rɛ pɛ̃ ɑ́pi fenɛ pikɛ́ pɔ́ li pɛsɛ. Uléécɑɑ yɛɛ yɛ́ pɔ́ li pɛsɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ umɛlɑ n wɑpisi ɑpi nkpɔ kɛ́mɛɛ n yisinɛ. \s1 Pinɔ́sikpikɛ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 22:1-10) \p \v 15 Anɔ́ɔ nyɛ̃ mɛkomɛ-mɑɑ́, pɛ̃ nɛ pɛ̃ pɛɛ pɛɛ kɛsẽ́ ilukɛ n le usɛ uu Yeesu mɑɑ rɛ: Uyɛɛ yɛ́ hɑ Uléécɑɑ iyɔɔpi-i ilukɛ n li yɛ únɑrɛkomɛ lɛ. \v 16 Yeesu uu pɛɛ kɛnyɑ́rũ nkɛ́ u wɑi rɛ: Utisi unyinɛ yɛɛ kɛyɑ́ɑ ilukɛ kɛcirɛ sɔ́ɔnkɛɛ uu pisoi kulúi séi. \v 17 Kɑi pilukɛ kumúŋɛ́ n tu, uu uukɛikɔ́ tum tɛ ukɛ́ hɑ pɛ̃ kuu n sélei mɑɑ rɛ: Ani kɑm, ḿpɑ́ yo yɛ nkpéni pipele mɑsilɛ. \v 18 Amɑ́ pinnɛ́í mmɛ̃, ḿpɑ́ úye uu uncɔ́ŋ pinyísɛ koru. Ufoí uu ukɛikɔ́ mɑɑ rɛ: Nɛ kɛcɑrɛ lɔlɛ, li kɔ pɛɛ pisɛ rɛ kɛ́ hɑ kɛ yɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ, ɑ u mɑɑ rɛ úu kɑpɛ wɔ́ɔsi. \v 19 Ucɔ uu u mɑɑ rɛ: Nɛ inɑ́ɑ lɑmɛ-lɑmɛ kɛfi lɔlɛ, nɛ lɑ kɛ́ nɛ pikɛi i peenu. Lɛ̃ nnyɑ, ɑ u mɑɑ rɛ úu kɑpɛ wɔ́ɔsi. \v 20 Ucɔ uu kɔ u mɑɑ rɛ: Nfɑ́ɑni kɑm unɔ́si kpísi, lɛ̃ nnyɑ kɑ́m fenɛ kɛ́ hɑ. \v 21 Ukɛikɔ́ uu uuyɔsɑɑ kɛ́mɛɛ pɛlɛ uú hɑ ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ u símisi. Ai úyɔsɑɑ kuwɔ́i wɑi uu uukɛikɔ́ mɑɑ rɛ: A mɛkɛɛ ɑyɑ́ɑ-i nɛ icée kɛ́mɛɛ hɑ, ɑɑ píwɛkɔɔ́ nɛ pinɑ́rɛi nɛ pinyíyɛ nɛ síkɑnkɑ́lɑ́kɑ́ séleiri. \v 22 Kɑi rinkpɑ́sɛ, ukɛikɔ́ uu pɛɛri uu úyɔsɑɑ mɑɑ rɛ: Nɛ lɛ̃ kɑɑ m pisɛ piwɑi mɑsilɛ, ɑmɑ́ sitónɛ yɛ kɔ pɔɔnɛlɛ. \v 23 Úyɔsɑɑ uu pɛɛ ukɛikɔ́ mɑɑ rɛ: A sicɑrɛyupi siceepi ritiki ɑɑ pɛ̃ kɑɑ ncée-i n yɛ́ntinɛ nɛ kɛ́yu mɑhɑni pikɛ́ kɑm, kɛnɛ́yɔ kɛkɛ́ nɛ n yi nnyɑ. \v 24 Nɛ nɔ́ símisilɛ rɛ pɛ̃ nnɛ́í kɑḿ pɛɛ nní n sélei, úkɑ úu inɛ́lukɛ lenɛ. \s1 Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ usoi ukɛ́ n wɑ ukɛ́ nɛ Yeesu upirɛtiki \r (Mɑtiyee 10:37-38) \p \v 25 Asoiwuí píimɑ ɑn Yeesu tikilɛ̃ pin nsẽ́ pɛ́nɛlɛ̃, Yeesu uu pɑnsɛpɔ uu pi mɑɑ rɛ: \v 26 Úye un kɛnɛ́mɛɛ n kɑ, li pisɛ rɛ ukɛ́ nɛ́ n lɑ ɑi tɔ́su uusɑɑ nɛ uuni nɛ uunɔsi nɛ usiwɑ̃ nɛ upiwɑ̃ nɛ upimɑɑ nɛ upiyɛi nɛ uricuruu isoi. Insɑ́ lɛ̃ úu fenɛ ukɛ́ unɛ́pirɛtiki. \v 27 Nkó yɛɛ úu n ŋmurɛi ukɛ́ mɛnɛ́cɔ ukunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ cɔ̃ ukɛ́ nɛ nɛ́ ritiki, úu nɛ sɑ́ rɛ ukɛ́ unɛ́pirɛtiki. \v 28 In tɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ yɛ lɑ ukɛ́ kulee cɑ́cɑ́ mɔ̃́, liute yɛ̀ɛ̀ tonɛlɛ uu músu, uu yɛ́nu rɛ ɑlɛ́ kɛ pikɛi pɛ̃ ɑpi wɑ, ɑi tíyɛsɛ uu céru, in tɛ usiwóó yɛ piyɛ un yɛ́ fe uu pikɛi pɛ̃ kɛtɔ tulu. \v 29 Insɑ́ lɛ̃, un tikúi n yekei kúu pɛɛ kulee cɑ́cɑ́ pimɔ́mɛ tɛnɛsɛ, pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ yɛ́ lɛ̃ n yɛ̃́ yɛ́ u sɛ́nnyi. \v 30 Pi yɛ́ mɑɑ rɛ: Usoi nkó yɛ pimɔ́mɛ korɑɑnɛ ɑmɑ́ úu fe ukɛ́ tɛnɛsɛ. \v 31 Lɛ̃ cirɛ yɛ ni, uyɔ́ɔpi úye un n lɑ ukɛ́ hɑ nɛ ucɔ tɔ, u yɛ tonɛlɛ uu músu kɛlenɛ, in tɛ u yɛ́ nɛ upisoi ɑ́kotokú kɛfi (10.000) fe uú hɑ nɛ uulɑɑrɔ yɛɛ pisoi ɑ́kotokú ɑfɛɛrɛ́ (20.000) m mɑ́ tɔpu. \v 32 Unsɑ́ n fenɛ, u yɛ uuyɔɔpicɔ-i pitumɛ tunlɛ úu kɑhɑnɛ u n nyɑhɑimɛ, uu u pisɛ rɛ pikɛ́ kómɛinɛ pikɛ́ ɑtɔpi riyɑ́. \v 33 Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Kɑi nní lɛ̃, nɔ́ úkɑ úu fenɛ ukɛ́ unɛ́pirɛtiki, liute unsɑ́ lɛ̃ kuu m mɑ́ nnɛ́í n ŋmɛriyɛ. \s1 Nnyɑ́si mmɛ̃ mɛlõ mɛɛ n kpu \r (Mɑtiyee 5:13; Mɑriki 9:50) \p \v 34 Nnyɑ́si yɛ likɛi kɛcirɛ lɛ. Amɑ́ mmɛlõ mɛn n kpu, yo kɑpi yɛ nɛ n lɑrukusɛ? \v 35 Ńn pɛɛ kɛtẽ nɛ́ɛ mɛfɛ́nɛ kɛ́mɛɛ linyinɛ yoriyɛnɛ. Pi yɛ kɛtɑhɑi n fómpɔlɛ. Úye un ukómɛ, uu kóm. \c 15 \s1 Isɑ́ŋ iyɛɛ m pɔ ɑpi i heei kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 18:12-14) \p \v 1 Pilɑmpooyɔɔ́ nnɛ́í nɛ pikópɛkɔɔ́ ɑpí nɛ Yeesu kɔ rɛ pikɛ́ kutu u ricɔ. \v 2 Ai Pifɑrisi nɛ isé picélɑɑ cɔ́ŋ pin mɑ́ikɛɛ rɛ: Usoi nkó yɛ kusɑ́nɛ pikópɛkɔɔ́ séelɛ pin kɛsẽ́ le! \v 3 Yeesu uu pɛɛ kɛnyɑ́rũ nkɛ́ pi mɑɑ rɛ: \v 4 In tɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ yɛ isɑ́ŋ pílɛ mɑ́, isɛ ii pɛɛ́ nɛ u pɔlu, liute úu yɛ isɛ íi we pílɛ nnyí tíyɛ uú hɑ isɛ nnyí yɛɛ nní ḿ pɔ piwɛ́lɑɑ sĩ hɑ́i uú hɑ nɛ i yɛnuu? \v 5 Un kɔ i n yɛ̃, li yɛ u lɑrisilɛ uu i kpísi uú yɑ \v 6 uú nɛ kulu, uu pɛɛ upisɑnɛ nɛ upipɛrɛcɔ sélei uu pi mɑɑ rɛ: Ani ɑnyɑ̃́ nɛ́ lɛ̃́, nɛ inɛ́sɑ́ŋ iyɛɛ pɛɛ m pɔ heeilɛ. \v 7 Lɛ̃ cirɛ yɛ ni, nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ ukópɛkɔɔ́ usɛ mɛfinɛ mɛconsɛ yɛ ɑnyɑ̃́ píimɑ lɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ɑi tɔ́su pisɔnɛ usɛ úu we pílɛ kɑ́i m pisɛ rɛ pikɛ́ mɛfinɛ consɛ. \s1 Kɛwóó kɛɛ m pɔ ɑpi kɛ heei kɛnyɑ́rũ \p \v 8 Nɛ́ɛ in tɛ unɔ́si unyinɛ yɛ nwóóweni mɛpipi kɛfi mɑ́, mɛsɛ ɑmɛ pɛɛ́ nɛ u pɔlu, unɔ́si uyɛ̃ úu yɛ kɛ́firɑ́ɑ risɛ́ uu kɛ́yɔ pééi, uu ńsɔnɛ kɛ perei uú hɑ nɛ mɛpipi mɛsɛ mɛ̃ yɛnuu? \v 9 Un píyei mɛ n yɛ̃, u yɛ upisɑnɛ nɛ upipɛrɛcɔ séleilɛ uu pi mɑɑ rɛ: Ani ɑnyɑ̃́ nɛ́ lɛ̃́. Nɛ kɛwóó kɛɛ nɛ nɛ́ ḿ pɔ heeilɛ. \v 10 Lɛ̃ cirɛ yɛ ni, nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ ukópɛkɔɔ́ usɛ mɛfinɛ mɛconsɛ yɛ ɑnyɑ̃́ píimɑ lɛ piléécɑɑtumɛ kɛ́mɛɛ. \s1 Kɛwɑ̃́ kɛɛ m pɔ ɑpi kɛ heei kɛnyɑ́rũ \p \v 11 Yeesu uu pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Utisi unyinɛ yɛɛ pɛɛ piŋmɑ́nɛ pitɛ́ mɑ́. \v 12 Usíńsɑ́ uu u mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, ɑ lɛ̃ kɑḿ mɑsí mɛpɔ́kpɔ-mɑɑ́ mɛpɔ́mɑ́ kɛ́mɛɛ n yɛ́nunɛ nɛ́ pɑ. Usɑ́ɑ uu pɛɛ umɛmɑ́ pikɛtɛ́ hɔ́ɔ́nɛ. \v 13 Kɑi siyɑ́ɑ rinkɔ́ɔ́nú, uŋmɑ́nɛ síńsɑ́ uu ulikɔ́ nnɛ́í cɑ́pinɛntɛ uú nɛ kuyu tɑɑ-tɑɑ kunyinɛ sĩ, uú hɑ kei mɛfinɛ kópɛ-i loni ɑi wɑi rɛ u umɛmɑ́ cɑɑinkɛɛ. \v 14 Kuu usiwóó nnɛ́í pilukɛ ḿ mɑsí, nkṹ píimɑ nnyinɛ nn kuyu kpɛ̃ loni, ḿpɑ́ yo ɑí pipɑ́rí u koru. \v 15 Uu pɛɛ́ hɑ kuyu kpɛ̃ utisi unyinɛ kɛ́mɛɛ pikɛi loni. Uyɛ̃ uu usicɑrɛ-mɛ̃ u yekei rɛ ukɛ́ uɑfɔŋ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. \v 16 Li yɛ pɛɛ ripɔ́ɔ u wɑ rɛ ḿpɑ́ ɑ́fɔŋpomɛ́ kuu yɛ̃́ ukɛ́ li, ɑmɑ́ úkɑ úu yɛ kɔ ɑ u pɑ. \v 17 Uu pɛɛ nfɑsimɛ́ loni, uu umɛcirɛ mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ pikɛikɔ́ nnɛ́í yɛ̀ɛ̀ lilɛ ɑpi pɔɔnɛntɛ, nɛ́ɛn nɛ nté nkṹ kpinɛ. \v 18 Nɛ unɛ́sɑ́ɑ-i pɛlɛnɛ, ɑḿ hɑ u mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, nɛ nɛ Uléécɑɑ púnnɛlɛ ɑm kɔ nɛ pɔ̃́ púnnɛ. \v 19 Ám tu rɛ pɔkɛ́ nɛ́ kpísi yɑrɛ kɛpɔ́pipi. A nɛ́ rimúlú yɑrɛ upɔ́kɛikɔ́. \v 20 Uu yisi ukɛ́ usɑ́ɑ-i pɛlɛ. \p Úu kɑhɑnɛ nkpɑ́ni kɛ́yɔ nɛ rinkɔ, usɑ́ɑ uu kɛtɑɑ-pɔ u yɛnu, ɑi íwɛ u wɑi, uu wurupɔ uú hɑ u pirɑ. \v 21 Kɛwɑ̃́ ɑkɛ pɛɛ u mɑɑ rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ, nɛ nɛ Uléécɑɑ púnnɛlɛ ɑm kɔ nɛ pɔ̃́ púnnɛ. Ám tu rɛ pɔkɛ́ nɛ́ kpísi yɑrɛ kɛpɔ́pipi. \v 22 Amɑ́ usɑ́ɑ uu upikɛikɔ́ mɑɑ rɛ: Ani mɛkɛɛkɛɛ nɛ kukpɛ́lɛnku kɛcirɛ kɑm ɑni ku u tɑni, ɑni ukɛnipɛpi kɛpɑlɛ tɑni, ɑni ɑnɛ́ɛ́ri u tɑni. \v 23 Ani nɛ rinɑ́ɑlɑ kpɔkɔɔ́ kɑm, ɑni ri kopu tɔkɛ́ nɛ ilukɛ kɛcirɛ wɑ tɔkɛ́ li nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ. \v 24 Ái líkɑ nnyɑ, unɛ́ŋmɑ́nɛ nkó yɛ pɛɛ kpulɛ, uu nɛni nfɑ́ɑ yɛnu, u pɛɛ pɔlɛ, ɑm nkpéni u heei. Api ɑnyɑ̃́ kóru nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ. \p \v 25 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, utisi uyɛ̃ uŋmɑ́nɛ foí un sicɑrɛ-mɛ̃ wepɔ. Kuu kɛ́yɔ n nyɑhɑipɔ, uu inyɑ́nlũ nɛ nnyɑ́ɑ nnɛ̃́ kóm \v 26 uu ukɛikɔ́ usɛ séi uu u pisɛ rɛ yo nnyɑ kɑi lɛ̃ wɑi. \v 27 Ukɛikɔ́ uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Upɔ́wɑ̃́ yɛɛ pɛɛmɛ. Kɛ upɔ́sɑ́ɑ uu ukɛpipi n yɛ̃́ nɛ nsɑrɛnɑrɛ nnyɑ, uu pɛɛ rinɑ́ɑlɑ kpɔkɔɔ́ kopu. \v 28 Uŋmɑ́nɛ foí uu pɛɛ wɔ́ɔ́si uu kɛ́yɔ pilonɛ yulu. Usɑ́ɑ uu léépɔ ukɛ́ kɛ́yɔ u tɑmpɔ. \v 29 Amɑ́ uŋmɑ́nɛ uu usɑ́ɑ rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: A kutu ricɔ, ɑŋmɛ̃ yɛ kulúi wɑlɛ kɑm pɔ́ n kɛisi, ɑ́m kɔ píkɑi pɔ́ hɑ́ikusɛ. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́ɑ píkɑi ḿpɑ́ ripoilɑ nɛ́ hɛ rɛ tɔ́ nɛ pinɛ́sɑ́nɛ tɔkɛ́ nɛ ɑnyɑ̃́ li. \v 30 Amɑ́ kɛ upɔ́ŋmɑ́nɛ nkó uu m pɛɛmɛ, upɔ́ŋmɑ́nɛ yɛɛ mɛpɔ́mɑ́ nnɛ́í ń cɑɑi nɛ piwɑ́sɑ́nkɑí pitóoi, uyɛ̃ kɑɑ rinɑ́ɑlɑ kpɔkɔɔ́ kpu. \v 31 Usɑ́ɑ uu u mɑɑ rɛ: Kɛnɛ́wɑ̃́, tɔ́ nɛ mpɔ̃́ tɔ́ɔ ḿpɑ́ píyei we, pɔ́ɔ lɛ̃ kɑm m mɑ́ nnɛ́í te. \v 32 Amɑ́ li pisɛ rɛ tɔkɛ́ ɑnyɑ̃́ kɛcirɛ wɑ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ rɛ upɔ́wɑ̃́ nkó yɛ pɛɛ kpulɛ, uu nkpéni nfɑ́ɑ yɛnu, u pɛɛ pɔlɛ, ɑm nkpéni u heei. \c 16 \s1 Ukɛikɔ́ kópɛ yɛɛ ukɛisɑɑ mɛmɑ́ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ \p \v 1 Yeesu uu kɔ upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Umɑ́mɑ́ unyinɛ yɛɛ pɛɛ ukɛikɔ́ mɑ́, uu uɑnipɛ-i umɛmɑ́ wɑi. Pisoi ɑpi u símisi rɛ ukɛikɔ́ uyɛɛ umɛmɑ́ cɑɑinkɛɛlɛ. \v 2 Ukɛisɑɑ uu u séi uu u mɑɑ rɛ: Ń-ye kɑm nní kómɛi pin kɛpɔ́cɑ́ɑ́ símisi? A nɛ́ símisi lɛ̃ kɑɑ pipɔ́kɛi n kɛisi. Áɑ nkpéni linɛ́kɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pípɑí kpɑ́nɛ. \v 3 Ukɛikɔ́ uu ukɛfɑ-i kɔpu rɛ: Unɛ́kɛisɑɑ yɛ pinɛ́kɛi-i nɛ́ lesɛnɛ. Íye kɑm wɑinɛ? Ám tikɔhɔ mɑ́ rɛ nɛ́ fe ɑm lum. Isɛi yɛ́ kɔ nɛ́ n we rɛ kɛ́ wélei. \v 4 Too, nɛ́ céri lɛ̃ kɑm yɛ́ ń wɑ, ḿpɑ́ nɛnsɑ́ kɛyɑ́ɑ n kɛisi, pisoi pikɛ́ nɛ pisiyɔ-i kɛnɛ́cɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. \v 5 Uu pɛ̃ nɛ pɛ̃ pɛɛ uukɛisɑɑ nɛ riwómɛ m mɑ́ sélei usɛ usɛ. Uu ufoí mɑɑ rɛ: Alɛ́ kɑɑ́ nɛ unɛ́yɔsɑɑ riwómɛ mɑ́? \p \v 6 Uyɛ̃ uu u pɛsɛ rɛ: Mɛ́kpɔ sɔnɛ ɑpɔri pílɛ. Ukɛikɔ́ uyɛ̃ uu u mɑɑ rɛ: Tipɔ́wómɛtɛlɛ́ yɛ ntí, ɑ mɛkɛɛkɛɛ tonɛ ɑɑ wɔ́lu rɛ kuwóó yɛ ku. \v 7 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ ucɔ pisɛ rɛ: Pɔ̃́ ní, ɑlɛ́ kɛ ripɔ́wómɛ ɑrí le? Uyɛ̃ uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Mɛlukɛpipi ɑ́fɔrɔnti pílɛ. Ukɛikɔ́ uu u mɑɑ rɛ: Tipɔ́wómɛtɛlɛ́ yɛ ntí, ɑ wɔi rɛ ɑ́fɔrɔnti kuwóó nɛ ɑfɛɛtɑɑni. \v 8 Ukɛikɔ́ kópɛ uyɛ̃ uyɔsɑɑ uu u pɑkɑrɛ umɛsɔhɔ píimɑ mɛ̃ nnyɑ. Likumúŋɛ́ rɛ kɛtẽ nté pisoi yɛ piwóówɛ́lɑɑ ncee kɛ́mɛɛ mɛsɔhɔ nɛ pipicɔ sɔ́nɛlɛ ɑi tɔ́su pɛpɛɛ mɛtɛ́í kɛ́mɛɛ ń we. \p \v 9 Yeesu uu kpɑ́ rɛ: Nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Ani kɛwóó kópɛ kpísi ɑní nɛ pisɑ́nɛ wɛ́ɛ́si. Kɛn n kɑ kɛn nɛ nɔ́ n ŋmɛ́hɛrɛɛ, Uléécɑɑ ukɛ́ síyɔ sɛɛ ɑ́si píkɑi n forunɛ kɛ́mɛɛ nɔ́ yɔsí. \v 10 Uyɛɛ likɛi síńsɑ́ kɛ́mɛɛ ɑsei m mɑ́ yɛ kɔ limɑ́ɑ kɛ́mɛɛ ɑ mɑ́lɛ uyɛɛ úu likɛi síńsɑ́ kɛ́mɛɛ ɑsei m mɑ́ úu kɔ limɑ́ɑ kɛ́mɛɛ ɑ mɑ́. \v 11 Nɔnsɑ́ mɛmɑ́ kópɛ pimúlɛ́ kɛ́mɛɛ ɑsei m mɑ́, wóo yɛ́ pɛɛ mɛyíkíyiki nɔ́ rimúísɛ? \v 12 Pɔnsɑ́ kɔ ucɔ likɔ́ pimúlɛ́ kɛ́mɛɛ ɑsei m mɑ́, wóo yɛ́ pɛɛ pɔ̃́ likɔ́ pɔ́ rimúísɛ? \p \v 13 Ukɛikɔ́ úu fenɛ ukɛ́ pikɛisɑɑ pitɛ́ m mɑ́. U unyinɛ yulunɛ uu ucɔ n lɑ. U yɛ́ unyinɛ n tikilɛ̃ nɛ kɛfɑ kɛsɛ un ucɔ ipuri yulu. Áni yɛ́ fe nɔkɛ́ Uléécɑɑ nɛ siwóó n tikilɛ̃ kumúŋɛ́ kusɛ. \s1 Isímɛ́ icɔ kɛ Yeesu uu Pifɑrisi n símɑɑnkɛɛ \r (Mɑtiyee 11:12-13) \p \v 14 Pifɑrisi ɑpi isímɛ́ iyɛ̃ nnɛ́í kóm. Kɑpi siwóó ń lɑ nnyɑ, ɑpi Yeesu sɛ́nnyi. \v 15 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ pisoi lɛ pɛɛ yɛ sisoipipi inipɛɛ-i n wɑi yɑrɛ pisoi sɔnɛ, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛ nɔ́sinɛ́fɑ nyulɛ. Lɛ̃ kɛ sisoipipi ɑsi yɛ n wɑisɛ yɑrɛ limɑ́ɑ-mɑɑ yɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i likópɛ lɛ. \p \v 16 Moisi isé nɛ ɑntepuyɛ ɑtɛlɛ́ kɑpí pɛɛ n céesi yɛ kɛ́tɔ wɑlɛ Yohɑni Úniwolɛ kumúŋɛ́-i. Hɑ́i kumúŋɛ́ kpɛ-i-mɛ kɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi Nsímɛ́ Kɛcirɛ nn pikɔ́ɔ́nú kóri, ḿpɑ́ úye un nɑ́ɑ́si ukɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi-i lõ. \v 17 Kɛtẽ nɛ kɛyómɛ mɛtɛnɛ yɛ́ wɛlɛsi ɑi tɔ́su kɛ Uléécɑɑ isé kɛwɔipi ɑkɛ yɛ́ n tɔsí. \p \v 18 Úye un uunɔsi n lɑkɑsɛ uu uféé kpísi, liute yɛ iwɑ́sɑ́ wɑlɛ, uyɛɛ kɔ unɔ́si kɛ ulɑ uu n lɑ́kɑsɛ n kpísi yɛ kɔ iwɑ́sɑ́ wɑlɛ. \s1 Umɑ́mɑ́ nɛ Lɑsɑɑ nsímɛ́ \p \v 19 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu kɛnyɑ́rũ nkɛ́ pi wɑi rɛ: Utisi mɑ́mɑ́ unyinɛ yɛɛ pɛɛ́ we. Ilũ kɛcirɛ yɛɛ nnɛ́í m mɑ́ kuu yɛ tɑ̃. Ńnɑrɛ kɛ́mɛɛ kuú pɛɛ fɛ́lɛ̃ un kɔ ilukɛ sɔnɛ le. \v 20 Utisi wɛkɔɔ́ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Lɑsɑɑ kɛ sitóipi ɑsi ipiŋɛ nnɛ́í ḿ mɔ́mɑɑlɛ̃ un umɑ́mɑ́ kɛyɔ rinɔnɔɔ kɛyúrí finu. \v 21 Ai yɛ ripɔ́ɔ u wɑi rɛ ukɛ́ umɑ́mɑ́ ilukɛ poroi-poroi hĩ́ ukɛ́ li. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, sipɔpi sin sɔ́nɑɑpɔ sin uitoi lɑ́ni. \v 22 Úwɛkɔɔ́ uu kɛyɑ́ɑ kpi, piléécɑɑtumɛ ɑpi u sɑkɑɑ ɑpí nɛ kɛlõ sɔnɛ kɛ̃ kɛ́mɛɛ kɛ Apirɑhɑm uu ń we sĩ. Umɑ́mɑ́ ricuruu uu kɔ kɛyɑ́ɑ kpi, ɑpi u kulɛsi. \v 23 Umɑ́mɑ́ uu mɛyɑ̃́ íwɛ n le pikúlɑ̃ kuyu-i, uu inípɛɛ síkɑ uu kɛtɑɑ-pɔ Apirɑhɑm yɛnupɔ, Lɑsɑɑ un ukɛkúrí we. \v 24 Uu pɛɛ pupɛi rɛ: Sɑ́ɑ Apirɑhɑm, ɑ íwɛ nɛ́ tẽ́ ɑɑ Lɑsɑɑ tumti rɛ ukɛ́ nɛ ukɛnipɛpi míni ritɑ ukɛ́ rinɛ́lémpi niŋukusɛ. Nɛ mɛyɑ́nsei íwɛ lelɛ nnɑ mmú kɛ́mɛɛ. \v 25 Amɑ́ Apirɑhɑm uú mɑɑ rɛ: Kɛnɛ́wɑ̃́, ɑ léisɛ rɛ pɔ pɛɛ mɛyɑ́nsei ńnɑrɛ kómɛilɛ pɛɛ́ uyɛ-i kɑɑ́ pɛɛ kɛteni-i ń we. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Lɑsɑɑ pɔ́ɔ pɛɛ íwɛ píimɑ tɑkɑi. Nkpéni kɑi urikiŋ niŋukusɛ, pɔ́ɔn íwɛ tɑkɑi. \v 26 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, kuhórɛ-horɛ píimɑ yɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ kénɛlɛnlɛ. Kɑi nní lɛ̃, pɛpɛɛ ń lɑnɛ rɛ pikɛ́ tɔ́ mmɛ́ yisi pikɛ́ nɔ́-mɛ̃ hɑ ɑ́pi fenɛ. Úkɑ úu kɔ fenɛ ukɛ́ kei kɑɑ nní ń we yisimɛ ukɛ́ tɔ́ mmɛ́ kɑm. \v 27 Umɑ́mɑ́ uú mɑɑ rɛ: In lɛ̃, nɛ nɛ pɔ́ ténilɛ rɛ ɑ Lɑsɑɑ unɛ́sɑ́ɑ kɛyɔ-i tumpɔ. \v 28 Nɛ kei piwɑ̃́ pinupũ mɑ́lɛ. Ukɛ́ hɑ ńsɔnɛ pi símisi ɑ́i kɑpɛ wɑ rɛ pɛ̃ ticuruu yɛ íwɛ kɛlõ nkɛ́-i kɑ. \v 29 Apirɑhɑm uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Pipɔ́wɑ̃́ yɛ Moisi nɛ ɑntepuyɛ ɑtɛlɛ́ mɑ́lɛ. Pikɛ́ ɑ kɛɛ̃ pikɛ́ kṍ. \v 30 Umɑ́mɑ́ uu rɛ: Lɛ̃ ŋmɑnɛ ɑ́i tu, Sɑ́ɑ Apirɑhɑm. Amɑ́ in tɛ unyinɛ yɛ pikúlɑ̃ kuyu-i yisi uú hɑ pi lɛɛpɔ, pi yɛ́ pɛɛ mɛfinɛ consɛ. \v 31 Pinsɑ́ n lɑ pikɛ́ Moisi nɛ ɑntepuyɛ ɑtɛlɛ́ kɛ́ɛ̃ pikɛ́ kṍ, ḿpɑ́ ukpɔkpɔ unyinɛ ukɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi, ɑ́pi pɑkɑrɛnɛ. \c 17 \s1 Akópɛ piwɑi nɛ pisɑ́rɛi \r (Mɑtiyee 18:6-7, 21-22; Mɑriki 9:42) \p \v 1 Yeesu uu upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Mɛwɑi mɛɛ yɛ́ n tíyɛsɛ pisoi pikɛ́ nɛ ɑkópɛ n wɑ yɛ́ mɛsɛ́rɛ n welɛ. Amɑ́ úye un n tíyɛsɛ unyinɛ uú nɛ ɑkópɛ kɛ́mɛɛ loni, íwɛ kuu topori. \v 2 Li kutɔsi we pikɛ́ rinɑ́ipɑrɛ mulɛ-mulɛ ńŋmɛ wɑ ɑpi ripɔ́ɔ u lɛsi ɑpi mínimɑɑ-i u sɑ́pɔ nɛ kuu yɛ́ siwɑ̃́ sɛ̃ kɛnyinɛ ɑkópɛ n wɑisɛ. \v 3 Ani ńsɔnɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ! \p Upɔ́mɑ́rɛcɔ un nɛ pɔ́ m púnnɛ, ɑ ńsɔnɛ nɛ u símisi. Un n ceri rɛ u cɑɑilɛ, ɑ uɑkópɛ u sɑ́rɛi. \v 4 Ḿpɑ́ un nɛ pɔ́ m púnnɛntɛ mɛpehẽ mɛsɛɛi kɛyɑ́ɑ kɛsɛ kɛ́mɛɛ, uu yɛ ḿpɑ́ mɛpúnnɛ mɛ́ye nɛ pɔ́ téni rɛ u cɑɑilɛ, ɑ uɑkópɛ u sɑ́rɛi. \s1 Nfɑtɛnɛ \p \v 5 Pitumɛ ɑpi Upíimɑ mɑɑ rɛ: A nfɑtɛnɛ tɔ́ rikpɑ́sɛ. \v 6 Upíimɑ uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Nɔn pɛɛ nfɑtɛnɛ m mɑ́ nkɛ́ m piyɛ yɑrɛ riléépipi síńsɑ́pi rinyinɛ, nɔ́ pɛɛ fe ɑni kuléé nkú mɑɑ rɛ: “A wɛhɛ ɑɑ́ hɑ mínimɑɑ-i nyɛrɛ” ɑku nɔ́rinɛ́nɔ́ɔ tiki. \s1 Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ ukɛikɔ́ ukɛ́ wɑ \p \v 7 Tɔkɛ́ wɑisɛ rɛ nɔ́ unyinɛ yɛ ukɛikɔ́ mɑ́ un u cɑ́kɑripɔ nɛ́ɛ un uisɛɛ sémpɔ. Un píyei u n yɛmmɛ un kɛcɑrɛ n leeri, liute yɛ́ ukɛikɔ́ uyɛ̃ mɑɑ rɛ ɑ mɛkɛɛkɛɛ kɑm ɑ ilukɛ lii? \v 8 Aɑí, ɑ́i yɛ́ lɛ̃ wɑ. Amɑ́ u mɛníŋɛ u mɑɑnɛ rɛ: A ilukɛ nɛ́ wɑ ɑɑ ilũ consɛ ɑɑ nɛ́ i yekei kɛ́ li, pɔ́ pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ fe ɑɑ ipɔ́kɔ́ le. \v 9 U yɛ́ fe uu uukɛikɔ́ yɑ́ɑ́si rɛ nɛ upikɛi kuú nɛ pikɛi pɛ̃ kɑí pɛɛ m pisɛ rɛ ukɛ́ wɑ n wɑɑ? \v 10 Lɛ̃ cirɛ yɛ ni nɛ nɔ̃́ ticuruu. Nɔn píyei lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ nɔkɛ́ wɑ n wɑ, ɑni yɛ mɑɑ rɛ: Tɔ̃́ nɛ pikɛikɔ́ lɛ, ɑ́i pisɛ rɛ pikɛ́ rɔ́ pɔɔnɛsɛ. Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ tɔkɛ́ wɑ kɑri wɑ. \s1 Yeesu yɛ piyɔ̃́ kɛfi pɔisɛ \p \v 11 Kɛ Yeesu uu Yerusɑlɛm-mɛ̃ n sĩ́, uu Sɑmɑrii nɛ Kɑlilee ɑyu kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ n tikilɛ̃. \v 12 Uu kuyu kunyinɛ-i lompɔ, piyɔ̃́ kɛfi pinyinɛ ɑpi u tɛ́pɛipɔ ɑpi kɛtɑɑ-pɔ nyɛrɛ \v 13 ɑpí m pupukɛɛ rɛ: Yeesu, Sɑ́ɑ, ɑ íwɛ rɔ́ tẽ́! \v 14 Yeesu uu pi yɛnu uu rɛ: Ani hɑ nɔ́mɛnɛ́círɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nyísɛ. Kɑpi kei-pɔ n sĩ́, ɑpi pelu. \v 15 Kɛ piusɛ uu n céri rɛ u peilɛ, uu uɑnɑ kɛpirɛ pɛlɛ un Uléécɑɑ mɛyɔɔpi yom lin cɑ́lɛ̃. \v 16 Uu Yeesu ɑnɑ mɛtene wulɑpɔ uu kɛ́yu kɛtẽ kɑm, uu u yɑ́ɑ́si rɛ nɛ upikɛi. Utisi uyɛɛ pɛɛ Sɑmɑrii ukɔ́ lɛ. \v 17 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ́ntɛ pikɛfi kɑm pɔisɛ? Yei yɛ pɛɛ usɛ úu we kɛfi tɔrɔɔ mpí? \v 18 Piukɑ úu nfɑsimɛ́ wɑ rɛ ukɛ́ pɛɛmɛ ukɛ́ Uléécɑɑ ríyu wɑisɛ rɛ nɛ upikɛi, insɑ́ usɑ́nɛ nkó mɛcirɛ. \v 19 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ u mɑɑ rɛ ɑ yisi, ɑ n ŋme, mpɔ́fɑtɛnɛ yɛ pɔ́ yóriyɛlɛ. \s1 Uléécɑɑ iyɔɔpi mɛkɑmɛ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 24:23-28, 37-41) \p \v 20 Pifɑrisi ɑpi Yeesu pisɛ rɛ: Píyei kɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi ii sɔ́nti? Uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi íi we rɛ nɔ́ fe ɑni imɛkɑmɛ yɛnu. \v 21 Ái rɛ pi yɛ́ nɔ́ mɑɑ rɛ: Ani ripɑí, nté kií we nɛ́ɛ nté-pɔ le. Ani ceri rɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ welɛ. \v 22 Uu pɛɛ pipirɛtiki mɑɑ rɛ: Kɛyɑ́ɑ yɛ sɔ́ntilɛ kɑni yɛ́ ń lɑ rɛ nɔkɛ́ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛsɛ Usoi Kɛpipi yɛ̃, ɑmɑ́ ɑ́ni yɛ́ kɔ kɛ yɛ̃. \v 23 Pi yɛ́ nɔ́ mɑɑ rɛ: Nté nní kuú we nɛ́ɛ nté-pɔ kuú we, ɑmɑ́ ɑ́ni kɑpɛ kei hɑ, ɑ́ni kɑpɛ kɔ mɛ̃ wurupɔ. \v 24 Yɑrɛ kɛ kɛkónɛsɛípi ɑkɛ yɛ nní mɛyéne mɛsɛ riń-yɛɛ́ri kɛyómɛ kɛtɔ nɛ kɛ́tɔ, ɑi kpɑ̃́ii mɛcɔ kɛ Usoi Kɛpipi ɑkɛ sɔ́nti. \v 25 Amɑ́ li pisɛ rɛ kɛkɛ́ mɛyɑ̃́ íwɛ li, nfɑ́ɑni pisoi mpí pikɛ́ kɛ ŋmɛriyɛ. \v 26 Lɛlɛɛ pɛɛ Nowee kumúŋɛ́ n wɑ licɔ lɛɛ Usoi Kɛpipi kumúŋɛ́ wɑinɛ. \v 27 Pisoi yɛ pɛɛ lelɛ pin níru pin sɔ́ɔnnɛ pin pilɑ nɛ pinɔ́si pɑsiinɛ hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Nowee uu kutɑ́kɑi kɛ́mɛɛ n lompɔ, ikónɛ mɑɑ ií nɛ weri, míni ɑmɛ pisoi kpísi. \v 28 Li yɛ́ hɑ n we yɑrɛ Lɔti kumúŋɛ́: Pisoi yɛ pɛɛ lelɛ pin níru, pin lɛ́ɛ́ri pin kɔ yɑ́lisi, pin ɑléé tɑ́mɑɑnkɛɛ pin kɔ mɔ́mti. \v 29 Amɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Lɔti uu Sotɔm-i ń le kɛ nnɑ nɛ linyinɛ yɑrɛ nfúrɔ̃ toi ɑi kɛyómɛcɑɑ-pɔ leemɛ ɑi pisoi kóni. \v 30 Mɛsɛ mɛ̃ kɑí hɑ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Usoi Kɛpipi ɑkɛ́ hɑ n léerinɛ pikɛ́ kɛ yɛ̃ wɑinɛ. \p \v 31 Úye un kɛyɑ́ɑ kɛ̃ ukulee ipirɑɑ kɛcɑ́ɑ́ n we, úu kɑpɛ rɛ ukɛ́ mɛtene ricɛpi ukɛ́ uilũ iyɛɛ kei ń we kpísi nɛ́ɛ, úye un sicɑrɛ-mɛ̃ n we, úu kɑpɛ rɛ ukɛ́ kɛ́yɔ pɛlɛ. \v 32 Ani Lɔti unɔsi nkɔ́ kɛcɑ́ɑ́ léisɛ. \v 33 Úye un n lɑ ukɛ́ nfɑ́ɑ mɛsɛ́rɛ m mɑ́, u yɛ́ n fóm. Amɑ́ úye un unfɑɑ n fóm, u yɛ́ n yɛ̃. \v 34 Nɛ nɔ́ símisi rɛ kɛsinɛ kɛ̃, pisoi pitɛ́ yɛ́ kuhɑ̃́ kusɛ kɛcɑ́ɑ́ n finu, ɑí usɛ kpíípɔ ɑi ucɔ yɑ́. \v 35 Pinɔ́si pitɛ́ yɛ́ n we pin nɑm ɑi usɛ kpíípɔ ɑi ucɔ yɑ́. \v 36 [Pitisi pitɛ́ yɛ́ likumúŋɛ́ kpɛ-i kɛcɑrɛ-i n we, ɑi usɛ kpíípɔ ɑi ucɔ yɑ́.] \v 37 Pipirɛtiki ɑpi u pisɛ rɛ: Upíimɑ, yei kɑí hɑ lɛ̃ wɑinɛ mɑ́? Uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Kei kɛ isɑrɛ kópɛ ii ń we kɛ ɑ́yemeekú ɑɑ yɛ cɑ́pinɛ. \c 18 \s1 Ukúmɑnnɔsi nɛ utúhɑɑnɛ kɛnyɑ́rũ \p \v 1 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛnyɑ́rũ nkɛ́ pi wɑi ukɛ́ nɛ pi céési rɛ pikɛ́ yɛ ḿpɑ́ píyei Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si, ɑ́i kɑpɛ yɛ píkɑi sikɑ̃́ pi wɑ. \v 2 Uu rɛ: Kuyu kunyinɛ-i kɛ utúhɑɑnɛ unyinɛ uú pɛɛ we. Úu Uléécɑɑ wuru úu kɔ úkɑ pɑkɑrɛlɛ̃. \v 3 Ukúmɑnnɔsi unyinɛ un kɔ kuyu kpɛ-i we. Uu mɛsɛ́rɛ u n lɛɛkɛɛpɔ rɛ ukɛ́ u nɛ uucɛ́cɔ kɛtɑhɑi rikénɛ. Ḿpɑ́ píyei kuu yɛ u lɛɛpɔ uu u mɑɑ rɛ: A tɔ́ nɛ unɛ́cɛ́cɔ kɛtɑhɑi rikénɛ. \v 4 Ai nɑ́ŋɑi hɑ́i, ɑmɑ́ utúhɑɑnɛ úu nɛ kutu u cɔlɛ̃, uu pɛɛ kɛyɑ́ɑ umɛcirɛ mɑɑ rɛ mɛsei yɛ mɛ rɛ ɑ́m Uléécɑɑ wuru ɑ́m kɔ úkɑ pɑkɑrɛlɛ̃. \v 5 Amɑ́ kɛ ukúmɑnnɔsi uu nní picɔ́ŋ nɛ́ n tɔ́ŋsɛ nnyɑ, li pisɛ rɛ kɛ́ lɛ̃ ɑlɑri u pɑ, insɑ́ lɛ̃, u yɛ́ pisɔ́nɑɑmɛ n nɔŋ́lɛnlɛ uú hɑ nɛ kunɔnkũ nɛ́ finsɛ. \v 6 Upíimɑ uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kpɑ́ rɛ: Ani lɛ̃ kɛ utúhɑɑnɛ kópɛ uyɛ̃ uu ḿ mɑ kutu ricɔ! \v 7 Uléécɑɑ yɛɛ úu yɛ́ pɛɛ upikɔ́ ɑlɑri pɑ pin nɛ u n téni kɛtúŋɛ́ nɛ kɛsinɛɛ? U yɛ́ nɑ́ŋɑisɛ ukɛ́ nɛ pi n lɛ̃́ɛ? \v 8 Nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ u yɛ́ mɛkɛɛkɛɛ ɑlɑri pi pɑ. Amɑ́ Usoi Kɛpipi kɛn píyei m pɛɛmɛ, kɛ yɛ́ pɛɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pisoi lɛɛmɛ pɛɛ nfɑtɛnɛ m mɑ́ɑ? \s1 Ufɑrisi nɛ ulɑmpooyɔɔ́ kɛnyɑ́rũ \p \v 9 Yeesu uu kɛnyɑ́rũ pɛpɛɛ nní pimɛcirɛ n wɑisɛlɛ̃ yɑrɛ pisoi sɔnɛ pin picɔ kósɛlɛ̃ mɑɑ rɛ: \v 10 Pisoi pitɛ́ pinyinɛ pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i lompɔ rɛ pikɛ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, usɛ yɛ Ufɑrisi lɛ, ucɔ ulɑmpooyɔɔ́. \v 11 Ufɑrisi uu nyɛrɛ uu ukɛfɑ-i rɛ: Uléécɑɑ, nɛ pɔ́ yɑ́ɑsi kɑ́m nɛ pisoi tɔrɔɔ mɛnyínɛ ń we nnyɑ, pɛɛ piyɑɑ nɛ piwɑikópɛkɔɔ́ nɛ piwɑ́sɑ́nkɑí lɛ. Nɛ pɔ́ yɑ́ɑsi kɑ́m nɛ ń we yɑrɛ ulɑmpooyɔɔ́ nkó. \v 12 Siyɑ́ɑ sisɛɛi kɛ́mɛɛ, sitɛ́ kɑm yɛ ɑnɔ́ɔ pɑɑsi, lɛ̃ nnɛ́í kɑm yɛ n yɛ̃́ kɑm yɛ hɔɔnɛ ɑwɛ́lɛ́ kɛfi ɑm kusɛ pɔ́ pɑ. \v 13 Ulɑmpooyɔɔ́ uyɛ̃ pɔ́ɔ kɛtɑɑ-pɔ nyɛrɛ, úu nkpɑ́ni kɛyómɛ-mɛ̃ inípɛɛ pisíkɑ peenu, ɑmɑ́ kɛwuu kuu ripirɑ uu rɛ: A nɛ̃́ ukópɛkɔɔ́ íwɛ tẽ́. \v 14 Yeesu uu kpɑ́ rɛ: Nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ usoi nkó ukɛ́ kɛlenɛ n kúi, Uléécɑɑ yɛ uɑkópɛ u sɑ́rɛilɛ, ɑmɑ́ ɑ́i lɛ̃ Ufɑrisi wɑ. Likumúŋɛ́ rɛ úye un umɛcirɛ rintɑɑ́sɛ, li yɛ u ricɛpisɛlɛ, úye un umɛcirɛ rincɛpisɛ, li yɛ u ritɑɑ́sɛlɛ. \s1 Yeesu yɛ siwɑ̃́ síńsɑ́pi rinɔ́ɔ sɔnɛ ritikisɛ \r (Mɑtiyee 19:13-15; Mɑriki 10:13-16) \p \v 15 Pisoi ɑpí nɛ siwɑ̃́ fɛnfɛ̃í ricuruu Yeesu hɑpɔ rɛ ukɛ́ si ricɑ. Pipirɛtiki ɑpi pi yɛnu, ɑpí nɛ pi cɛ́si. \v 16 Amɑ́ Yeesu uu tíyɛsɛ ɑpí nɛ siwɑ̃́ u hɑpɔ, uu rɛ: Ani riyɑ́ siwɑ̃́ sikɛ́ kɛnɛ́mɛɛ kɑm, ɑ́ni kɑpɛ si tɑ́pisi. Likumúŋɛ́ rɛ mpí pɛɛ simɛcɔ ń we pɛɛ yɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ lõ. \v 17 Asei kɑm nɔ́ símisi, úye unsɑ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi n ŋmurɛi yɑrɛ kɛ kɛwɑ̃́ ɑkɛ yɛ n ŋmurɛi, úu ikɛmɛɛ loninɛ. \s1 Uŋmɑ́nɛ mɑ́mɑ́ unyinɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 19:16-30; Mɑriki 10:17-31) \p \v 18 Pisuifi uwɛ́ɛ́sɛ unyinɛ uu Yeesu pisɛ rɛ: Sɑ́ɑ sɔnɛ, íye kɑm wɑinɛ kɛ́ nɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ̃́? \v 19 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑɑ nɛ́ sée rɛ Usɔnɛ? Úkɑ úu usɔnɛ insɑ́ Uléécɑɑ mɛcirɛ. \v 20 Ḿpɑ́ likɛ́ íye wɑ, pɔ Uléécɑɑ isé nyulɛ rɛ: Kɑpɛ iwɑ́sɑ́ wɑ, kɑpɛ usoi kpu, kɑpɛ yɑ́ɑi, kɑpɛ nnɔ́ɔmɛ itɑnsei nyɛrɛ, ɑ upɔ́sɑ́ɑ nɛ upɔ́ni ríyu wɑisɛ? \v 21 Utisi uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Hɑ́i inɛ́wɑ̃́-mɛ kɑm lɛ̃ múílɛ̃. \v 22 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pikómɛ ḿ mɑsí, uu u mɑɑ rɛ: Likɛi lisɛ lɛɛ pɔ́ pɑ́rílɛ̃. A lɛ̃ nnɛ́í kɑɑ m mɑ́ yɑ́ɑ́, ɑɑ siwóó sɛ̃ píwɛkɔɔ́ hɔ́ɔnɛ, pɔ́ pɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ mɛmɑ́ yɛ̃́. Pɔn lɛ̃ piwɑi m mɑsí, ɑɑ pɛɛ́ weri ɑɑ nɛ́ tíki. \v 23 Amɑ́ kɛ utisi uu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, uripɔɔ ɑri mɛyɑ́nsei cɑɑi, ɑ́i líkɑ nnyɑ, u pɛɛ umɑ́mɑ́ píimɑ lɛ. \v 24 Kɛ Yeesu uu n yɛ̃́ tɛ uripɔɔ yɛ cɑɑi, uu rɛ: A tíyɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ pilonɛ yɛ nɛ pimɑ́mɑ́ pɑ́ɑ́pú kpɑ! \v 25 Kuyooyoo kun n lɑ kukɛ́ kɛhímpi kupolɛ-i lompɔ, li yɛ́ kutɔsi m purú nɛ kɛ umɑ́mɑ́ uu yɛ́ ń lɑ ukɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ n lompɔ. \v 26 Pɛpɛɛ pɛɛ kutu u n cɔ́lɛ̃ ɑpi rɛ: In lɛɛ ni, wóo yɛ pɛɛ píyulɑlɛ yɛ̃? \v 27 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Lɛlɛɛ ɑ́i sisoipipi kɛ́mɛɛ kuwɑi ń we yɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kuwɑi welɛ. \v 28 Piyɛɛ uu pɛɛ rɛ: Lɛɛ nní, lɛ̃ kɑrí pɛɛ m mɑ́ kɑri tíyɛ ɑri pɔ́ tíki. \v 29 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Asei kɑm nɔ́ símisi. Úye un Uléécɑɑ iyɔɔpi nnyɑ ukɛyɔ, nɛ́ɛ uunɔsi nɛ upiwɑ̃ nɛ upimɑɑ nɛ upimɑrɛcɔ, nɛ usiwɑ̃ tin-yɑ́, \v 30 liute yɛ́ nɛni mɛwee mmɛ́-i lɛ̃ mɛpehẽ kulúi yɛ̃ uu kɔ ɑŋmɛ̃ nyɛɛ n wemɛ kɛ́mɛɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nu. \s1 Yeesu yɛ mɛtɑ́ɑ́nũ unkpɔ nɛ umɛyisɛ nsímɛ́ símisi \r (Mɑtiyee 20:17-19; Mɑriki 10:32-34) \p \v 31 Yeesu uu upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ séi uu pi mɑɑ rɛ: Tɔ Yerusɑlɛm sinlɛ. Kei kɛ lɛ̃ nnɛ́í kɛ ɑntepuyɛ ɑpi Usoi Kɛpipi kɛcɑ́ɑ́ ń wɔ́i ɑí hɑ wɑinɛ. \v 32 Pi yɛ́ pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n wuru ɑnipɛ-i kɛ wɑ ɑpi kɛcɑ́ɑ́ kɛ nyɑ́nɛi, ɑpi kɛ lɑ́misi, ɑpi kɛkɛcɑ́ɑ́ mɛtɑ tukɛ \v 33 ɑpi nsɛ́í kɛ fɑpii ɑpi pɛɛ kɛ kopu, ɑmɑ́ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ ɑkɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. \v 34 Amɑ́ Yeesu pipirɛtiki ɑ́pi nsímɛ́ mmɛ̃ ɑsei kõ. Li ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ ɑsei pi pesilɛ ɑ́pi nkpɑ́ni céri lɛ̃ nsímɛ́ kɛ Yeesu uu n símisi. \s1 Yeesu yɛ unyíyɛ unyinɛ pɔisɛ \r (Mɑtiyee 20:29-34; Mɑriki 10:46-52) \p \v 35 Kɛ Yeesu uu Yeriko n nyɑhɑipɔ, unyíyɛ unyinɛ un ticéetimɛ tũ un wélei. \v 36 Uu kóm tisoiwuí tin sɔ́nɛpɔ, uu pisɛ rɛ yoo ni? \v 37 Api u símisi rɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu yɛɛ kei tɔ́su. \v 38 Uu pɛɛ pupɛi rɛ: Tɑfiti Kɛpipi Yeesu, ɑ inɛ́wɛ ripɑí! \v 39 Pɛpɛɛ pɛɛ kɛkpéẽ n sɔ́nɛ ɑpí nɛ u cɛ́si rɛ ukɛ́ risɛ́ɛ́, ɑmɑ́ uu mɛyɑ̃́ cɑ́sɛ rɛ: Tɑfiti Kɛpipi, ɑ inɛ́wɛ ripɑí! \v 40 Yeesu uu nyɛrɛ, uu rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ nɛ u u kɑm. Kɛ unyíyɛ uu ukɛkúrí ń hɑ́pɔ, Yeesu uu u pisɛ rɛ: \v 41 Yo kɑɑ́ lɑ kɛ́ pɔ́ wɑ? Uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Sɑ́ɑ, nɛ lɑ rɛ inɛ́nípɛɛ ikɛ́ yɛ yɛ̃. \v 42 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Ipɔ́nípɛɛ ikɛ́ wúkulɛ! Mpɔ́fɑtɛnɛ yɛ pɔ́ yóriyɛlɛ. \v 43 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, inípɛɛ ii wúkulɛ, uu Yeesu tiki un Uléécɑɑ mɛyɔɔpi yom. Tisoiwuí nnɛ́í ɑri lɛ̃ yɛnu, pɛ̃ ticuruu ɑpi kɔ Uléécɑɑ mɛyɔɔpi piyómɛ kɑ́pɑ́ɑ́. \c 19 \s1 Yeesu nɛ Sɑsee kɛcɑ́ɑ́ nkɔ́ \p \v 1 Yeesu uu Yeriko-i lompɔ uu uncee n tɔ́su. \v 2 Utisi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Sɑsee un kuyu kpɛ-i we. U pɛɛ pilɑmpooyɔɔ́ uwɛ́ɛ́sɛ lɛ un kɔ umɑ́mɑ́. \v 3 Uu nɑ́ɑ́si ukɛ́ uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Yeesu yɛ̃, ɑmɑ́ úu fe. Pisoi yɛ pɛɛ riwúí cɑ́pinɛlɛnlɛ, uyɛ̃ úu kɔ pɛɛ mɛcɑ́ɑ we. \v 4 Uu pɛɛ kɛ́yu-mɛ̃ wuru uú hɑ kuléé kunyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Sikomɔɔ yopoi ukɛ́ Yeesu yɛɛ kei n tíkinɛ yɛ̃. \v 5 Kɛ Yeesu uu kɛlõ kɛ-i n tu, uu uinipɛɛ síkɑ uu Sɑsee mɑɑ rɛ: A mɛkɛɛkɛɛ súimɛ Sɑsee, li pisɛ rɛ kɛ́ nɛni kɛpɔ́yɔ-i tonɛ. \v 6 Sɑsee uu mɛkɛɛkɛɛ súiri uú hɑ kusɑ́nɛ u yɔ́su nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ. \v 7 Ai pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ lɛ̃ n yɛ̃́ pírí wɑi, ɑpi pɛɛ́ n tee rɛ: Ukópɛkɔɔ́ kɛyɔ kɛ usoi nkó uu nní lõ. \v 8 Sɑsee un Upíimɑ kɛyúrí nyɛnu uu rɛ: A kutu ricɔ, Sɑ́ɑ nɛ́ mɛnɛ́mɑ́ rikénɛ ɑm kuwɛ́lɛ́ píwɛkɔɔ́ pɑ. Nɛn kɔ úye mɛnípɛɛ n li ɑm usiwóó yɔ́su, nɛ́ liute si hɛ́ɛ́lɛ mɛpehẽ mɛnɑ. \v 9 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Píyulɑlɛ yɛ nɛni kɛyɑɑ nkɛ́ kɛ́yɔ nkɛ́-i lommɛlɛ, ɑ́i líkɑ nnyɑ, Sɑsee ricuruu yɛ kɔ Apirɑhɑm kɛpirɛ ukɔ́ lɛ. \v 10 Likumúŋɛ́ rɛ Usoi Kɛpipi yɛ kɑlɛ kɛkɛ́ pɛpɛɛ m pɔlɑɑlɛ̃ tiyu lɔ. \s1 Wurɑ mɛwóópipi kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 25:14-30) \p \v 11 Pisoi pɛɛ Yeesu kutu rińcɔ yɛ pɛɛ́ musí rɛ kuu nní nɛ Yerusɑlɛm tińkɔ nnyɑ, Uléécɑɑ yɛ lɛ̃ tuimɛlɛ ukɛ́ iyɔ́ɔpi n le pin u nyɑ́ni. Lɛ̃ nnyɑ kuu kɛnyɑ́rũ pi mɑɑ rɛ: \v 12 Kɛ́yɔ kɛcirɛ usoi unyinɛ yɛɛ kuyu tɑɑ-tɑɑ kunyinɛ-i hɑ rɛ pikɛ́ iyɔ́ɔpi u tĩ ukɛ́ pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ pɛɛmɛ. \v 13 Ukɛ́ kɛlenɛ ń tɔsí, uu upikɛikɔ́ kɛfi pinyinɛ séi uu ḿpɑ́ úye wurɑ kɛwóó múísɛ uu pi mɑɑ rɛ: Ani siwóó nsí nɛ kpéénsɛ hɑ́i nɛ mɛnɛ́pɛɛmɛ. \v 14 Amɑ́ ukuyu pisoi ɑpi uipuri yulu, ɑpi pitumɛ yukusɛ pikɛ́ ukɛpirɛ ritikipɔ pikɛ́ rɛ: Ári lɑ rɛ usoi nkó ukɛ́ urɔ́yɔ́ɔpi. \v 15 Api iyɔ́ɔpi u tini uu ukuyu pɛlɛ. Uu pɛɛ pikɛikɔ́ pɛ̃ kuú pɛɛ siwóó m mulɛisɛ séi rɛ ukɛ́ yɛ̃́ kulɑ́ɑ kpɛ̃ kɑpi n yɛ̃́. \v 16 Ufoí uú hɑpɔ uú mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, wurɑ kɛwóó kɑɑ nɛ́ rimmúísɛ kulɑɑ yɛ wɑlɛ wurɑ siwóó kɛfi. \v 17 Uyɔ́ɔpi uu u mɑɑ rɛ: Li nyɑmlɛ, ukɛikɔ́ sɔnɛ. Kɑɑ nní likɛi síńsɑ́ pimúlɛ́ ń céri ńsɔnɛ nnyɑ, nɛ́ ɑyu kɛfi pɔ́ pɑ ɑɑ ɑkɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. \v 18 Ukɛikɔ́ lírũ uú hɑpɔ uu rɛ: Sɑ́ɑ, wurɑ kɛwóó kɑɑ nɛ́ rimmúísɛ kulɑɑ yɛ wɑlɛ wurɑ siwóó sinupũ. \v 19 Uyɔ́ɔpi uú uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɛ́ pɔ̃́ ɑyu ɑnupũ pɑ ɑɑ ɑkɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. \v 20 Ukɛikɔ́ ucɔ uú hɑpɔ uu rɛ: Sɑ́ɑ, upɔ́wurɑ kɛwóó yɛ nkɛ́. Kɛnírípi-i kɑm kɛ pɑɑsi ɑm pésu. \v 21 Ipɔ́wɑmɛ yɛ nɛ́ wɑlɛ, kɑm mɛpɔ́kɔ́ n nyu rɛ ɑ́ɑ yɛ nkɑ̃́ usoi wɑ nnyɑ. Lɛ̃ kɑ́ɑ n yekei kɑɑ yɛ kpísi, lɛ̃ kɑ́ɑ n lukɛsi kɑɑ yɛ kpɑsi. \v 22 Uyɔ́ɔpi uu u mɑɑ rɛ: Pɔ́ ukɛikɔ́ kópɛ nkó, ɑpɔ́nɔ́ɔ cirɛ kɑḿ nɛ kɛtɑhɑi pɔ́ pɛpirɛnɛ. Pɔ nyu rɛ ɑ́m yɛ usoi nkɑ̃́ wɑ, tɛ nɛ yɛ lɛ̃ kɑ́m n yekei kpísilɛ, ɑm lɛ̃ kɑ́m n lukɛsi kpɑsi. \v 23 Yo nnyɑ kɑ́ɑ pɛɛ siwóó kɛyekei-i yekei? Nɛ́ pɛɛ fe ɑm mɛnɛ́pɛɛmɛ mmɛ́-i si yɔ́su nɛ kulɑ́ɑ. \v 24 Uu pɛɛ pɛpɛɛ kei ń we mɑɑ rɛ: Ani wurɑ kɛwóó kɛ̃ yɔsí ɑni uyɛɛ mɛwóópipi kɛfi m mɑ́ múísɛ. \v 25 Api u mɑɑ rɛ: Uyɛ̃ nɛ mɛwóópipi kɛfi mɑ́lɛ. \v 26 Asei kɑm nɔ́ símisi, uyɛɛ m mɑ́ kɑpi yɛ pípɑ rikpɑ́, ɑmɑ́ úye unsɑ́ m mɑ́, nkɑ́ripi kuu m mɑ́ kɑpi u yɔ́sunɛ. \v 27 Amɑ́ pinɛ́lɑ́ɑrɔ pɛɛ ɑ́pi nɛ iyɔ́ɔpi nɛ́ n lɑ pɔ̃́ nkɔ́ yɛ mmú: Ani nɛ nté pi kɑm ɑni kɛnɛ́yu-i pi kóni. \s1 Yeesu yɛ Yerusɑlɛm kuyu loni \r (Mɑtiyee 21:1-11; Mɑriki 11:1-11; Yohɑni 12:12-19) \p \v 28 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pisímɛ́ ḿ mɑsí, uu risoiwuí kɛkpeẽ wɑi un Yerusɑlɛm simpɔ. \v 29 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kuu Pɛtifɑsee nɛ Petɑnii ɑyu kuwɛ́lɛ́-mɛ̃ tikúú tɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Olifiyee rikúú kɛyúrí ń we, uu upipirɛtiki pitɛ́ tum \v 30 un pi tee rɛ: Ani kuyupi kpɛɛ nní kɛrɔ́yu ń wepɔ kɛ́mɛɛ hɑ. Nɔn kei n tuipɔ, nɔ́ kɛminɑɑpipi kɛnyinɛ lɛɛpɔ kɛn torɑɑlɛ̃. Usoi úkɑ úu kɛ tonɛlɛ̃. Ani kɛ fénnɛ ɑní nɛ nɛ́ kɛ weri. \v 31 Úye un nɔ́ m pisɛ rɛ yo nnyɑ kɑni kɛ fénnɛ, ɑni liute mɑɑ rɛ Upíimɑ yɛɛ kɛ lɑ. \p \v 32 Pitumɛ ɑpi sĩ́ ɑpí hɑ lɛɛpɔ yɑrɛ lɛ̃ kɛ Yeesu uu pi n símisi. \v 33 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi kɛminɑɑpipi n fénnɛ, kɛpite ɑpi pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni kɛminɑɑpipi kɛ̃ toriyɛ? \v 34 Api rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Upíimɑ yɛɛ kɛ lɑ. \v 35 Api kɛminɑɑpipi kɛ̃ nɛ sĩ, ɑpi kɛkɛcɑ́ɑ́ piilũ lɑɑi ɑpi Yeesu kɛkɛcɑ́ɑ́ tónsɛ. \v 36 Kɑpi kɛ́yu-mɛ̃ n sĩ́, pisoi ɑpi piilũ ncée kɛcɑ́ɑ́ n tɑ́ŋɛntɛ. \v 37 Kɑpi Yerusɑlɛm n nyɑhɑipɔ pin ncée mmɛɛ Olifiyee rikúú ń cɛ́pilɛ̃ tikilɛ̃ pipirɛtiki kulúi pɛɛ u n tíkilɛ̃, ɑpi Uléécɑɑ mɛyɔɔpi n yom lin cɑ́lɛ̃, mɛwɑisɑŋɑ mɛ̃ nnɛ́í kɑpi n yɛ́nti nnyɑ. \v 38 Pi pɛɛ mɑ́ikɛɛ rɛ: \q1 Uléécɑɑ ukɛ́ Uyɔ́ɔpi uyɛɛ nɛ Upíimɑ rinyiri n sɔ́nti rikpɑ́. \q1 Nkíŋniŋɛ nkɛ́ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n we, \q1 Uléécɑɑ rinyiri tikɛ́ kei-pɔ n tɑɑ́lɛ̃. \p \v 39 Pifɑrisi pinyinɛ pɛɛ risoiwuí tɛ-i ń we ɑpi Yeesu mɑɑ rɛ: A pipɔ́pirɛtiki rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ risɛ́ɛ́. \v 40 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ ḿpɑ́ pin tinsɛ́ɛ́, ɑpɑrɛ yɛ́ ricɑ́ɑ́i. \s1 Yeesu yɛ Yerusɑlɛm nnyɑ téni \p \v 41 Kɛ Yeesu uu Yerusɑlɛm kuyu n nyɑhɑipɔ, uu ku yɛnu, uu kpɛ̃ nnyɑ téni \v 42 un tee rɛ: Yerusɑlɛm, pɔn pɛɛ nɛni kɛyɑɑ nkɛ́ n ceri lɛlɛɛ yɛ́ nɛ nkíŋniŋɛ pɔ́ n kɑm! Amɑ́ li nkpéni pékɑɑlɛnlɛ, ɑ́ɑ yɛ́ fe pɔkɛ́ li yɛ̃. \v 43 Siyɑ́ɑ sɛ-i kɛ pipɔ́lɑ́ɑrɔ ɑpi itɔpilũ kɛcirɛ nɛ kɛkɑ́ípi pɔ́ n wɑinɛ yɛ sɔ́ntilɛ, ɑpi ɑwɛ́lɛ́ nnɛ́í pɔ́ n cɔ́ŋlɛ̃. \v 44 Pi yɛ́ nɔ́ nɛ pipɔ́kɔ́ nnɛ́í nɑ̃́ kpɑ́tɑ́-kpɑ́tɑ́, ɑ́pi ripɔ́pɑrɛ ríkɑ pɔ́ yɑ́nɛ tikɛ́ ricɔ kɛcɑ́ɑ́ n tɔsilɛ̃. Kɑ́ɑ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Uléécɑɑ uu picomɛ pɔ́ ń kɑ n ceri nnyɑ kɑi lɛ̃ pɔ́ wɑinɛ. \s1 Yeesu yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i pikpéensɛ lɑkɑsɛ \r (Mɑtiyee 21:12-17; Mɑriki 11:15-19; Yohɑni 2:13-22) \p \v 45 Yeesu uu Uléécɑɑ kɛyɔ loni uu pikpéensɛ pilɑ́kɑsɛ kɑ́pɑ́ɑ́ \v 46 un pi tee rɛ: \q1 Li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: Pi yɛ́ kɛnɛ́yɔ sée rɛ kɛyómɛyɑ́hɑɑyɔ. \q1 Amɑ́ nɔ̃́ nɛ kɛ ripɔ́lɔ́sɛlɛ piyɑɑlukɛ kuhorɛ! \p \v 47 Ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɛ Yeesu uu yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i n céési. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ kuyu pisoi kɛcirɛ ɑpí n wɛ́ɛ́si pikɛ́ Yeesu kpu. \v 48 Amɑ́ ɑ́pi ceri lɛ̃ kɑpi yɛ́ n wɑ likɛ́ nɛ lɛ̃, likumúŋɛ́ rɛ kuyu nnɛ́í yɛ pɛɛ kutu u cɔlɛnlɛ ńsɔnɛ. \c 20 \s1 Yei kɛ Yeesu nnɑŋɛ nn léeri? \r (Mɑtiyee 21:23-27; Mɑriki 11:27-33) \p \v 1 Kɛ Yeesu uu kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i n céési un Nsímɛ́ Kɛcirɛ símisi, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi kpɑ́fúpɔ \v 2 ɑpi u pisɛ rɛ: A rɔ́ símisi, ńnɑŋɛ ń-ye kɑɑ́ nɛ nní wɑi? Wóo ncée pɔ́ hɛ rɛ ɑ lɛ̃ wɑ? \v 3 Yeesu uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Nɛ lɑ kɛ́ nsɛ nɔ́ pisɛ. Ani nɛ́ símisi: \v 4 Nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ pisɛ rɛ Uléécɑɑ nɛ́ɛ pisoi pɛɛ Yohɑni tummɛ rɛ ukɛ́ pisoi míni wolɛ? \v 5 Api pimɛcɔpɛcirɛ n kɛŋɛnɛ rɛ: Tɔn nkpéni m mɑɑ rɛ Uléécɑɑ yɛɛ u tummɛ, u yɛ́ rɔ́ pisɛ rɛ: Kɑi pɛɛ íye wɑ kɑ́ri nɛ Yohɑni nsímɛ́ ŋmurɛi? \v 6 Amɑ́ tɔn kɔ m mɑɑ rɛ: Pisoi pɛɛ u tummɛ, kuyu nnɛ́í pikɔ́ yɛ ɑpɑrɛ rɔ́ tɔ́ɔ́kɛɛnɛ ɑpi rɔ́ kóni, likumúŋɛ́ rɛ pi nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ rɛ Yohɑni yɛ ɑntepu lɛ. \v 7 Api pɛɛ rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Ári nyu uyɛɛ píniwolɛ u n tummɛ. \v 8 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi pɛsɛ rɛ: Nɛ̃́ ɑ́m nɔ́ símisinɛ ńnɑŋɛ mmɛ̃ kɑḿ nɛ lɛ̃ n wɑi. \s1 Pikɛikɔ́ pɛɛ rikpɑ́kɑ́rɑ́ m mɑ́ kɛnyɑ́rũ \r (Mɑtiyee 21:33-46; Mɑriki 12:1-12) \p \v 9 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛnyɑ́rũ nkɛ́ pisoi mɑɑ rɛ: Utisi unyinɛ yɛɛ we, uu ɑléé nyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ fiinyi kɛcɑrɛ tɑmɛsi uu pikɛikɔ́ wɛ́ɛsi rɛ pikɛ́ kɛkɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃, uu pɛɛ ncée tɑɑ-tɑɑ sĩ ukɛ́ hɑ nɑ́ŋɑipɔ. \v 10 Kɑi ɑléépipi nyɛ̃ kutúũ n tu, uu ukɛikɔ́ unyinɛ pɛpɛɛ ɑléé nyɛ̃ kɛcɑrɛ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ kɛ́mɛɛ tum tɛ ukɛ́ hɑ ɑléépipi ɑnyinɛ u yɔ́ɔmɛ. Amɑ́ ɑpi u kɑii ɑpi mɛnípɛ ŋmɑnɛ u lɑkɑsɛ. \v 11 Ucɑrɛte uu kɔ ukɛikɔ́ féé tumpɔ, ɑmɑ́ pɛpɛɛ ɑléé nyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ ɑpi kɔ uyɛ̃ ticuruu kɑii ɑpi u lɑ́misi ɑpi mɛnípɛ ŋmɑnɛ u lɑkɑsɛ. \v 12 Uu kɔ ukɛikɔ́ tɑ́ɑ́nũ pitumɛ kpɑ́, ɑpi uyɛ̃ pɔ̃́ itói wɑi ɑpi lɑ́kɑsɛ. \v 13 Ucɑrɛte uu pɛɛ rɛ: Íye kɑm nkpéni wɑinɛ? Nɛ́ unɛ́ŋmɑ́nɛ lɑlɑ tũ. In n lɑ, pi yɛ́ u wuri. \v 14 Amɑ́ kɛ pɛpɛɛ ɑléé nyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ ɑpi u n yɛ̃́, ɑpi símɑɑnɛ rɛ: Nkó yɛɛ yɛ́ mɑsí usɑ́ɑ ikulɑnlũ nnɛ́í n te. Ani kɑm tɔkɛ́ u kpu ɑri pɛɛ ikúlɑnlũ iyɛ̃ n té. \v 15 Api kɛcɑrɛ kɛ̃ ilúkɛ́ u lesɛpɔ, ɑpi u kopu. \p Íye kɛ ucɑrɛte uu wɑinɛ? \v 16 U sɔ́ntilɛ ukɛ́ pi kṍ, uu pisoi féé kɛcɑrɛ múísɛ. Kɛ pisoi ɑpi ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, ɑpi rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, ɑ́i lɛ̃ wɑinɛ. \v 17 Amɑ́ Yeesu uu pi nyɑ́nɛi uu rɛ: In lɛɛ ni, lɛ̃ kɑpi nní Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́i ɑsei rɛ íye? Ái pi wɔi rɛ: \q1 Tipɑrɛ kɛ pimɔ́mɛ ɑpi n fóm \q1 tɛɛ pɑnsɛ ricírɛ-cirɛ \q1 tɛɛ kɛnui-i ń wee? \p \v 18 Lin úye n fóm un tipɑrɛ tɛ̃ tinkpɔu, u yɛ́ selesi. Lin úye n fóm tin ukɛcɑ́ɑ́ n loó, ti yɛ́ u nɑ̃. \s1 Lɑmpoo kɑpi yɛ Rɔm uyɔɔpi píimɑ n hɛ́ɛlɛ \r (Mɑtiyee 22:15-22; Mɑriki 12:13-17) \p \v 19 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpi kumúŋɛ́ kpɛ-i n wɛ́ɛ́si pikɛ́ Yeesu tĩ, ɑmɑ́ pin pɛɛ kuyu pikɔ́ wuru. Pi ceri rɛ pɛ̃ kɛ Yeesu kɛnyɑ́rũ ɑkɛ́ nɛ mɑ́nɛ. \v 20 Api pɛɛ Yeesu pimúŋɑɑ loni. Api lɛ̃ nnyɑ pisoi pinyinɛ ukɛmɛɛ tumpɔ, ɑpí n wɑi yɑrɛ pisoi pɛɛ ɑsei n wɛ́ɛ́si. Li pɛɛ lɛ̃ wɑilɛ pikɛ́ nɛ n fe pikɛ́ u n tĩ́ pikɛ́ uyɔ́ɔpi yɛɛ ńnɑŋɛ m mɑ́ ukɛ́ nɛ u n túhɑɑnɛ ɑnipɛ-i u n wɑ nnyɑ. \v 21 Api pɛɛ u pisɛ rɛ: Sɑ́ɑ, tɔ yɛ̃ tɛ lɛ̃ kɑɑ n símisi pɔn céesi yɛ ɑsei lɛ, ɑ́ɑ nkpɑ́ni usoi úkɑ kɛwuu túúni. Pɔ yɛ Uléécɑɑ ncee pisoi céesilɛ nɛ ɑsei. \v 22 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ rɔ́ símisi in tɛ irɔ́sé yɛ ncée hɛ rɛ pikɛ́ Sesɑɑ lɑmpoo hɛ́ɛlɛ nɛ́ɛ ɑ́pi kɑpɛ hɛ́ɛ́lɛ? \v 23 Amɑ́ Yeesu uu pimɛsɔhɔ ceru, uu pi mɑɑ rɛ: \v 24 Ani kɛwóó kɛnyinɛ nɛ́ nyísɛ nkɛ̃́. Úye ríyu nɛ úye rinyiri tɛɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ we? Api rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ Sesɑɑ lo. \v 25 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: In lɛ̃, ɑni Sesɑɑ likɔ́ Sesɑɑ pɑ, ɑni Uléécɑɑ likɔ́ Uléécɑɑ pɑ. \v 26 Ápi fe pikɛ́ u tĩ, mmɛ̃ kuu nní kuyu pikɔ́ kɛyu-i n símisi nnyɑ. Amɑ́ umɛyɔ́ɔ́ mɛ̃ ɑmɛ nnɔ́ɔ pi yipu ɑpi sɛ́ɛ́. \s1 Pisɑtusee nɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ mɛyisɛ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 22:23-33; Mɑriki 12:18-27) \p \v 27 Pisɑtusee pinyinɛ ɑpi Yeesu kɛ́mɛɛ hɑpɔ. Pɛpɛɛ múílɛ̃ tɛ pikpɔkpɔ ɑ́pi nkpɔ-i yisinɛ. \v 28 Api nní Yeesu pisɛ rɛ: Sɑ́ɑ, lɛ̃ kɛ Moisi uu isé ń wɔ́i yɛ nní: Úye umɑɑ un n kpu uu unɔ́si tíyɛ úu nɛ kɛwɑ̃́, uuwɑ̃ yɛɛ yɛ́ unɔ́si uyɛ̃ kukúmɑnnɔsi kpísi uu umɑ́ɑ mpuri wɑi. \v 29 Amɑ́ pimɑ́rɛcɔ pisɛɛi pinyinɛ pɛɛ pɛɛ́ we. Ufoí uu unɔ́si kpísi, uu kpi úu nɛ kɛwɑ̃́. \v 30 Ulírũ uu ukúmɑnnɔsi kpísi, \v 31 utɑ́ɑ́nũ pɔ́ɔ kɔ pikpíkɛ́ u kpɑ́, uyɛ̃ uu kɔ kpi. Pikɛsɛɛi kɛ̃ ɑpi lɛ̃ kukúmɑnnɔsi u kpíkɛsi ɑpi kpíni úkɑ úu kɔ pɛɛ́ nɛ kɛwɑ̃́ u mɑri. \v 32 Unɔ́si pɔ́ɔ kɔ mɛtɔ́rɔɔ kpi. \v 33 Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ pikpɔkpɔ ɑpi nkpɔ kɛ́mɛɛ n yisinɛ, pitisi pɛ̃ kɛsɛɛi kɛcɔpɛ úye yɛɛ yɛ́ hɑ uulɑ? Liriyíkí rɛ pinnɛ́í pɛɛ kunɔ́si u kpíkɛsi! \v 34 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Kɛtẽ nté pitisi yɛ pinɔ́si kpíkɛsilɛ, pinɔ́si pɔ́ɔn kɔ pilɑ sɔ́ɔnkɛɛ. \v 35 Amɑ́ pitisi nɛ pinɔ́si pɛɛ nɛ n sɑ́ rɛ pikɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi pikɛ́ hɑ kɛtẽ fɑlɛ-i n we ɑ́pi pinɔ́si kpíkɛsinɛ, ɑ́pi kɔ pilɑ sɔ́ɔnkɛɛnɛ. \v 36 Ápi píkɑi kpinɛ, piléécɑɑtumɛ kɑpí nɛ mɛnyínɛ we. Pi Uléécɑɑ sipipi lɛ, liriyíkí rɛ pi kpulɛ ɑpi kɔ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. \v 37 Moisi yɛ pɛɛ pikpɔkpɔ mɛyisɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ nkɔ́ pisímɛ́ mɑsilɛ uritɛlɛ́ tɛ-i kuu kuhííhíí kpɛɛ n torɛ nsímɛ́ ń símisi. U pɛɛ́ mɑɑ rɛ: Upíimɑ yɛ Apirɑhɑm Uleecɑɑ nɛ Isɑɑki Uleecɑɑ nɛ Yɑkupu Uleecɑɑ lɛ. \v 38 Yeesu uu kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ úu pikpɔkpɔ Uleecɑɑ, ɑmɑ́ u pinyɑ́nnyɑ̃́ Uleecɑɑ lɛ. Liriyíkí rɛ uyɛ̃ nnyɑ kɛ pinnɛ́í ɑpi nyɑ́ni. \v 39 Isé picélɑɑ pinyinɛ ɑpi rinɔ́ɔ yɔ́su ɑpí mɑɑ rɛ: Sɑ́ɑ, pɔ símisilɛ lin nyɑḿ. \v 40 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ɑ́pi ńkɑ ncɔ pipisɛ u peenu. \s1 Uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ nɛ Tɑfiti kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \r (Mɑtiyee 22:41-46; Mɑriki 12:35-37) \p \v 41 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ íye kɛ usoi uu yɛ́ fe uú mɑɑ rɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ yɛ Tɑfiti kɛpipi lɛ. \v 42 Likumúŋɛ́ rɛ Tɑfiti yɛ siyómɛ ritɛlɛ́-i rihɑɑ rɛ: \q1 Upíimɑ yɛ Unɛ́píimɑ mɑɑ rɛ: \q1 A kunɛ́lukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tonɛ \q1 \v 43 hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑm yɛ́ pipɔ́lɑ́ɑrɔ kɛpɔ́nyɑ́lɛ-i n cɔ. \p \v 44 Tɑfiti yɛ̀ɛ̀ u sée rɛ Upíimɑ. Íye kɛ uyɛ̃ cirɛ uu yɛ́ kɔ pɛɛ Tɑfiti Kɛpipi? \s1 Yeesu yɛ rɛ pisoi pikɛ́ pimɛcirɛ nɛ isé picélɑɑ tĩ \r (Mɑtiyee 23:1-36; Mɑriki 12:38-40) \p \v 45 Kɛ risoiwuí nnɛ́í ɑri kutu n cɔ́lɛ̃, Yeesu uu upipirɛtiki mɑɑ rɛ: \v 46 Ani isé picélɑɑ nɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ. Pikɛ́ nɛ ɑtúkɑnkɑ cɑɑ-cɑɑ n kɔɔnii nɛ pisoi pikɛ́ ɑyɑ́ɑ kɛ́mɛɛ pi n yɑ́hɑɑnkɛɛ yɛɛ ripɔ́ɔ pi we. Ayómɛyɑ́hɑɑlee sitonɛ foí nɛ kɛlukɛ kɛ́mɛɛ sitonɛ foí kɑpí lɑ. \v 47 Pi yɛ lɛ̃ kɛ pikúmɑnnɔsi ɑpi m mɑ́ nnɛ́í yɔ́ɔilɛ ɑpi yɛ pɛɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si mɛcɑ́ɑ yɑrɛ pi pisoi sɔnɛ lɛ. Uléécɑɑ yɛ́ nɛ pi túhɑɑnɛ uu íwɛ pi wɑi ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́. \c 21 \s1 Ukúmɑnnɔsi ihɛɛ \r (Mɑriki 12:41-44) \p \v 1 Yeesu uu inípɛɛ síkɑ, uú yɛ́nu pin kei kɑpi yɛ ihɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i n wɑ piihɛɛ sɑriipɔ. \v 2 Uu kɔ ukúmɑnnɔsi wɛkɔɔ́ unyinɛ yɛnu un sítɑnkɑ́ sitɛ́ sɑ́pɔlɛ̃. \v 3 Uu pɛɛ́ mɑɑ rɛ: Asei kɑm nɔ́ símisi, unɔ́si nkó yɛ hɛlɛ ɑi pisoi picɔ mpí tɔ́su. \v 4 Likumúŋɛ́ rɛ lɛ̃ kɑ́pi nɛ líkɑ n wɑi kɛ mpí nnɛ́í ɑpi kei risɑ́pɔ, ɑmɑ́ ulikɔ́ kɛcirɛ, lɛ̃ kuu m mɑ́ nnɛ́í ukɛ́ nɛ ilukɛ n lɔ kɛ uyɛ̃ uu wɑipɔ. \s1 Yeesu rɛ Uléécɑɑ kɛyɔ yɛ́ fori \r (Mɑtiyee 24:1-2; Mɑriki 13:1-2) \p \v 5 Pisoi pinyinɛ ɑpi Uléécɑɑ kɛyɔ nsímɛ́ n símisi pin tee rɛ kɛ nyɑmlɛ hɑ́i, nɛ kɛɑpɑrɛ kɛcirɛ nɛ ilũ kɑpi Uléécɑɑ n hɛkɛsi. Amɑ́ Yeesu uú mɑɑ rɛ: \v 6 Siyɑ́ɑ yɛ sɔ́ntilɛ kɛ ɑpɑrɛ nyɛɛ nní ń tɔ́siinɛlɛ̃ tikɑ ɑ́ri m mɛ́suninɛ. Lɛ̃ kɑni nní n nyɑ́ni yɛ sɔ́ntilɛ likɛ́ fori tɛ́kɛ́-tɛ́kɛ́. \s1 Lɛlɛɛ n nyísɛ rɛ kɛtẽ yɛ kɛtɛnɛ tu \r (Mɑtiyee 24:3-14; Mɑriki 13:3-13) \p \v 7 Api pɛɛ u pisɛ rɛ: Sɑ́ɑ, píyei kɛ lɛ̃ nnɛ́í ɑí hɑ sɔ́nti? Yo yɛɛ yɛ́ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ lɛ̃ nnɛ́í ɑí hɑ n sɔ́nti rɔ́ nyísɛ? \v 8 Yeesu uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ ńsɔnɛ, ɑ́ni kɑpɛ tíyɛ unyinɛ ukɛ́ kuyúi nɔ́ tɑ̃. Likumúŋɛ́ rɛ pisoi mɛyɑ̃́ yɛ́ sɔ́nɑɑmɛ nɛ rinɛ́nyíri pin tee rɛ: “Nɛ́ɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ”. Likumúŋɛ́ yɛ kɔ nyɑhɑimɛlɛ, ɑmɑ́ ɑ́ni kɑpɛ pi ritiki. \v 9 Nɔn píyei ɑtɔpi nɛ pitele nnɛ̃́ n kõ, nɔ́sinɛ́wuu ɑ́si kɑpɛ tɔ. Li pisɛ rɛ lɛ̃ nnɛ́í likɛ́ kɑm kɛlenɛ, ɑmɑ́ kɛtẽ kɛtɔ ɑ́kɛ kɑhɑnɛ n tu. \v 10 Uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kpɑ́ rɛ: Nsoipuri nnyinɛ yɛ́ yisi nn nsoipuri ncɔ nɛ tɔpu, kɛyɔ́ɔpitẽ ɑkɛ kɛyɔ́ɔpitẽ kɛcɔ nɛ tɔpu. \v 11 Kɛtẽ yɛ́ yéŋesi ɑ́i nyɑḿ, itói yɛɛ n tɛŋni nɛ nkṹ nn silõ silõ leeri, mɛwɑi mɛwɑi mɛɛ iwɑmɛ ń we yɛ́ kɔ wɑpisi, nɛ linyísɛ-nyísɛ lɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri yɛ́ kɔ wɑpisi. \v 12 Amɑ́ likɛ́ kɛlenɛ lɛ̃ n wɑ, pi yɛ́ nɔ́ cɔ́pii ɑpi íwɛ nɔ́ wɑi piyómɛyɑ́hɑɑ nnyɑ, ɑpi ɑyómɛyɑ́hɑɑlee-i nɛ piyɔ́ɔpi nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ kɛ́mɛɛ nɛ nɔ́ túhɑɑnɛ ɑpi nɛ̃́ nnyɑ kukpɑniilee nɔ́ wɑi. \v 13 Lɛlɛɛ yɛ́ kɛpolɛ nɔ́ hɛ nɔkɛ́ nɛ ɑnɛ́seérɑ n lesɛ. \v 14 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni m múílɛ̃ ńsɔnɛ. Áni kɑpɛ mmɛ̃ kɑni yɛ́ ḿ mɑlɛ nɔkɛ́ nɛ nsímɛ́ kɛ́mɛɛ ń le kɛcɑ́ɑ́ m músu. \v 15 Nɛ́ rinɛ́cúruu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ nɔkɛ́ mɑlɛ nɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nɔ́ hɛ, ɑi tíyɛsɛ nɔ́unɛ́lɑ́ɑrɔ úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ nɔ́nnɛ́kɔ́ rikósɛ. \v 16 Nɔ́pinɛ́sɑ́ɑ nɛ nɔ́pinɛ́ni nɛ nɔ́pinɛ́wɑ̃́ nɛ nɔ́pinɛ́mɑ́ɑ nɛ nɔ́pinɛ́mɑ́rɛcɔ nɛ nɔ́pinɛ́sɑ́nɛ yɛ́ nɔ́pinɛ́lɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i nɔ́ wɑ ɑpi nɔ́mɛnɛ́yɑ̃́ kóni. \v 17 Tinɛ́nyíri nnyɑ, ḿpɑ́ úye yɛ nɔ́inɛ́puri yulunɛ. \v 18 Amɑ́ ḿpɑ́ nɔ́nnɛ́nyúpi nsɛ ńn pɔlunɛ. \v 19 Ani n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃, lɛlɛɛ yɛ́ tíyɛsɛ ɑní nɛ nɔ́nnɛ́fɑ́ɑ lɔlu. \s1 Íwɛ píimɑ mɛkɑmɛ \r (Mɑtiyee 24:15-21; Mɑriki 13:14-19) \p \v 20 Nɔn hɑ píyei n yɛ̃ ɑtɔpilee ɑn Yerusɑlɛm kɛkɑ́ípi wɑilɛ̃, ɑni ceri rɛ umɛforɛ yɛ nnyɑ́ɑ̃ wɑlɛ. \v 21 Pɛɛ́ uyɛ-i, pɛpɛɛ Yutee-i ń we yɛ́ hɑ wúrumpɔ, ɑpi ɑkúú-mɛ̃ tɑɑ́, pɛpɛɛ Yerusɑlɛm kuyu kɛcɔpɛ ń we, ɑpi kɛtɑɑ sĩ, pɛpɛɛ sicɑrɛ-mɛ̃ ń we ɑ́pi fenɛ pikɛ́ kuyu-mɛ̃ kuimɛ. \v 22 Likumúŋɛ́ rɛ siyɑ́ɑ sɛ̃ kɛ́mɛɛ kɛ Uléécɑɑ uu sisoipipi mɛwɑi kópɛ si cɛɛinɛ. Sikɛmɛɛ́ kɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ ɑ́tɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃ ɑi wɑinɛ. \v 23 Íwɛ kɛ pifɑni nɛ pimɑ́rɛni ɑpí hɑ siyɑ́ɑ sɛ-i topori. Mpɔ́ɔcɑɑi píimɑ yɛ hɑ kuyu kpɛ-i wenɛ, Uléécɑɑ yɛ́ kuyu kpɛ̃ pikɔ́ ukuwɔi nyísɛ. \v 24 Pi yɛ́ nɛ ɑtɛ́hɛ cɑɑcɑɑ pi kṍ, ɑpi sitẽ nnɛ́í kɛ́mɛɛ ilɑ́si pi cɔ́pii, piyómɛyɑ́hɑɑcirɛ́ ɑpi Yerusɑlɛm cɔpisi hɑ́i nɛ siyɑ́ɑ sɛ̃ kɛtɔ-pɔ. \s1 Usoi Kɛpipi mɛkɑmɛ \r (Mɑtiyee 24:29-31; Mɑriki 13:24-27) \p \v 25 Li yɛ́ ituŋɛ nɛ iwɑ́rɛ nɛ ɑwɑ́rɛpi-i linyinɛ nyísɛ. Mpɔ́ɔcɑɑi yɛ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pisoi nnɛ́í lõ, mínimɑɑ iwɔɔ píimɑ ii nfɑsimɛ́ pi tɑni. \v 26 Pisoi yɛ́ nɛ iwɑmɛ kpí pin lɛlɛɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ n sɔ́nti nfɑsimɛ́ wɑi, likumúŋɛ́ rɛ li yɛ́ kɛyómɛcɑɑ-pɔ linɑŋɛ-nɑŋɛ lémesi. \v 27 Pi yɛ́ pɛɛ Usoi Kɛpipi yɛ̃ kɛn kuhopɛ kɛcɑ́ɑ́ wemɛ nɛ kɛnnɑŋɛ nɛ kɛmɛyɔɔpi. \v 28 Mɛwɑi mɛ̃ mɛn hɑ piwɑi n korɑɑnɛnɛ, ɑni kɛcírɛ nyɛrɛ ɑni ɑ́yu síkɑ, likumúŋɛ́ rɛ nɔ́kɛnɛ́ŋmɛ́hɛrɛɛ yɛ lɛ̃ tulɛ. \s1 Kúfikiyee kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ \r (Mɑtiyee 24:32-35; Mɑriki 13:28-31) \p \v 29 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kɛnyɑ́rũ nkɛ́ pi wɑi rɛ: Ani kúfikiyee nkú nɛ ɑléécɔ nnɛ́í ripɑí. \v 30 Nɔn píyei n yɛ̃ ɑpɛ́i fɑlɛ ɑn n torɑɑlɛ̃, nɔ yɛ nɔ́rinɛ́cúruu cerilɛ rɛ kupii yɛ nyɑhɑilɛ. \v 31 Lɛ̃ cirɛ yɛ ni, nɔn hɑ píyei n yɛ̃ mɛwɑi mɛ̃ mɛn n wɑpisi, ɑni ceri rɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ nyɑhɑilɛ. \v 32 Asei kɑm símisi: Pisoi kunɑi nkú ɑ́ku tɔ́sunɛ kɛlenɛ nní nnɛ́í likɛ́ nɛ ń kɑm. \v 33 Kɛtẽ nɛ kɛyómɛ yɛ́ tɔsí, ɑmɑ́ ɑnɛ́nɔ́ɔ ɑ́ɑ mɛtɔ́ŋɛ́ mɑ́. \s1 Li pisɛ rɛ ḿpɑ́ úye ukɛ́ n nyɑ́ni \p \v 34 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, ɑ́ni kɑpɛ tíyɛsɛ nɔ́nnɛ́fɑsimɛ́ nkɛ́ mɛyɑ́nsei ɑnyɑ̃́ nɛ pítɑnirɛ́-mɛ̃ pɛlɛ. Áni kɑpɛ kɔ mɛyɑ́nsei kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ likɔ́ nfɑsimɛ́ n wɑi. Insɑ́ lɛ̃, kɛtúhɑɑnɛyɑɑ yɛ́ nɔ́ rikɑikɑi \v 35 yɑrɛ ripinɛ. Likumúŋɛ́ rɛ kɛtẽ nté pisoi nnɛ́í kɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ ɑkɛ lɛɛrinɛ. \v 36 Áni kɑpɛ lɔpilɛ, ɑni yɛ ḿpɑ́ píyei Uléécɑɑ we nɔkɛ́ nɛ ńnɑŋɛ n yɛ̃́, ɑní nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ n wɑpisinɛ kɛ́mɛɛ ŋmɛ́hɛrɛɛ ɑni kɔ hɑ nɛ Usoi Kɛpipi kɛyu-i nyɛrɛ. \p \v 37 Kɛtúŋɛ́ kɛ Yeesu uu yɛ pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i céesi, ɑmɑ́ lin kɛsinɛ n wɑ, uú hɑ kɛkúúpi kɑpi yɛ n sée rɛ Olifiyee rikúú kɛcɑ́ɑ́ n we. \v 38 Kuyu pikɔ́ nnɛ́í ɑpi yɛ mmɑrɛ mɑrɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i weri pikɛ́ kutu u ricɔ. \c 22 \s1 Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ yɛ kómɛinɛ rɛ pikɛ́ Yeesu tĩ \r (Mɑtiyee 26:1-5; Mɑriki 14:1-2; Yohɑni 11:45-53) \p \v 1 Kɛ ɑnyɑ̃́ nyɛ-i kɑpi yɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ n li ɑɑ n nyɑhɑimɛ, \v 2 pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpi ncée n wɛ́ɛ́si kɑpi yɛ́ nɛ Yeesu ń kpu, ɑmɑ́ pin pɛɛ kuyu pikɔ́ wuru. \s1 Yutɑsi yɛ wɛ́ɛ́silɛ pikɛ́ Yeesu tĩ \r (Mɑtiyee 26:14-16; Mɑriki 14:10-11) \p \v 3 Setɑni uu Yutɑsi kɑpi yɛ n sée rɛ Isikɑriyɔɔti loni. U pɛɛ pipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ usɛ lɛ. \v 4 Yutɑsi nɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ kuyómɛyɑ́hɑɑlee pimɛ́rɛ́ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi lɛ̃ kuu yɛ́ Yeesu n tĩ́ ukɛ́ piɑnipɛ-i n wɑ kɛcɑ́ɑ́ kómɛinɛ. \v 5 Ai pi lɑrisi ńsɔnɛ ɑpi rinɔ́ɔ yekei rɛ pi yɛ́ siwóó u hɛ́ɛ́lɛ. \v 6 Yutɑsi uu ŋmurɛi uu icée sɔnɛ n wɛ́ɛ́si ukɛ́ nɛ Yeesu pi rimúísɛ risoiwuí ɑ́ri kɑpɛ n nyu. \s1 Yeesu yɛ tíyɛsɛ ɑpi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ wɑi \r (Mɑtiyee 26:17-25; Mɑriki 14:12-21; Yohɑni 13:21-30) \p \v 7 Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑpi yɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ n li, kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑpi yɛ kɔ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ isɑŋ n kṍ ɑkɛ tulu. \v 8 Yeesu uu pɛɛ Piyɛɛ nɛ Yohɑni tum uu rɛ: Ani hɑ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ rɔ́ wɑ tɔkɛ́ li. \v 9 Api u pisɛ rɛ: Yei kɑɑ́ lɑ tɔkɛ́ hɑ liilukɛ wɑ? \v 10 Uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Ani kutu ricɔ: Nɔn hɑ píyei kuyu n lompɔnɛ, utisi unyinɛ yɛɛ kɛcɔ́rípi nɛ míni n topori yɛ́ nɛ nɔ́ risɑ́nɛ. Ani u ritiki hɑ́i nɛ kɛ́yɔ kɛ-i kuú hɑ n loninɛ. \v 11 Ani úyɔte mɑɑ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ yɛ pɔ́ pisɛ rɛ yei yɛ kulee kpɛ-i kɛ u nɛ upipirɛtiki ɑpi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ n lenɛ? \v 12 U yɛ́ kɛ́yɔ kɛcɑ́ɑ́ kulee mɑɑ kunyinɛ kɑpi n nyɔ́ɔnsɛ nɔ́ nyísɛ. Kei kɑni yɛ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ wɑ. \v 13 Api símpɔ ɑpi ḿpɑ́ yo lɛɛpɔ yɑrɛ kɛ Yeesu uú pɛɛ pi ḿ mɑ, ɑpi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ wɑi. \s1 Yeesu nkpɔ nɛ umɛyisɛ piléisɛ inyɛkii \r (Mɑtiyee 26:26-30; Mɑriki 14:22-26; Kɔrɛnti Foí 11:23-25) \p \v 14 Kɛ ituŋɛ ii n tu, Yeesu nɛ upitumɛ ɑpí tonɛ rɛ pikɛ́ li. \v 15 Uu pi mɑɑ rɛ: Li pɛɛ mɛyɑ́nsei ripɔ́ɔ nɛ́ wɑ rɛ tɔkɛ́ kɛsẽ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ilukɛ nnyí li kɛ́ kɛlenɛ íwɛ li! \v 16 Asei kɑm nɔ́ símisi rɛ ɑ́m pilukɛ i kpɑ́nɛ hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ uiyɔɔpi kɛ́mɛɛ rɔ́ i n wɑ ɑri pɛɛ iɑsei nnɛ́í kóm. \v 17 Uu pɛɛ kɛpóripi nɛ pítɑ kpísi uu Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ uu rɛ ɑni yɔsí ɑni hɔɔnɛ. \v 18 Asei kɑm nɔ́ símisi rɛ ɑ́m píkɑi ɑléépipi pitɑ mpí pinírɛ́ kpɑ́nɛ hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑm yɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ pi ń ntí. \v 19 Uu kukpɔ́nɔ́ kpísi, kuu Uléécɑɑ m pɔɔnɛsɛ mɛmɑ́ɑ́, uu ku kpɔkɔ́ri uu pi ku pɑ uu rɛ: Inɛ́piŋɛ yɛ nnyí kɑm nɔ̃́ nnyɑ m pɑ́lɛ̃. Ani yɛ lɛ̃ wɑ ɑní nɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ léisɛ. \v 20 Ilukɛ mɛlukɛ-mɑɑ́, uu kɔ kɛ́tɑporipi pi pɑ uu rɛ: Mɛnɛ́nyɛ yɛ mmɛ́, mɛ́nyɛ mɛɛ nɔ̃́ nnyɑ n kɔɔnu Uléécɑɑ uú nɛ nɔ́ séi rɛ nɔ́ nɛ uyɛ̃ ɑni kómɛinɛ. \v 21 Amɑ́ ɑni ripɑí, uyɛɛ nɛ́ n yɑ́inɛ yɛ nté welɛ, tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔn kɛsẽ́ le. \v 22 Mɛsei yɛ mɛ rɛ Usoi Kɛpipi yɛ tɔ́sulɛ yɑrɛ kɑi kɛkɛcɑ́ɑ́ n wɔ́lɑɑmɛlɛ̃. Amɑ́ usoi nkó yɛɛ yɛ́ Usoi Kɛpipi n yɑ́ɑ́, íwɛ kɛ liute uu topori. \v 23 Api pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ pipísɛinɛ koru rɛ pikɛcɔpɛ úye yɛɛ yɛ́ mɛwɑi mɛ̃ wɑ. \s1 Wóo Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ uwɛ́ɛ́sɛ? \p \v 24 Pipirɛtiki ɑpi íkɛŋɛnɛ kɑ́pɑ́ɑ́ rɛ pikɛ́ yɛ̃́ tɛ pikɛcɔpɛ úye yɛɛ yɛ́ uwɛ́ɛ́sɛ. \v 25 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Sitẽ piyɔɔpi yɛ sikɛcɑ́ɑ́ túnlɛ, pɛpɛɛ sikɛcɑ́ɑ́ iyɔ́ɔpi n le yɛ̀ɛ̀ tíyɛlɛ ɑpi pi n sélei rɛ “lisɔnɛ piwɑi.” \v 26 Amɑ́ ɑ́i kɑpɛ lɛ̃ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ n we. Nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ úyukɔɔ́ kɑi pisɛ rɛ ukɛ́ usíńsɑ́. Li pisɛ rɛ úyukɔɔ́ ukɛ́ n we yɑrɛ ukɛikɔ́. \v 27 Ukɛikɔ́ yɛɛ ilukɛ n wɑi nɛ uyɛ̃ kuu ilukɛ n wɑi kɛcɔpɛ úye yɛɛ úyukɔɔ́? Ái uyɛ̃ kuu i n wɑii? Too, nɛ̃́ nɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ we yɑrɛ ukɛikɔ́ uyɛɛ ilukɛ n wɑi. \v 28 Nɔ nɛ́ ritikilɛ nɛ ɑsei, nɔn kɑhɑri tɔ́ nɛ nnɔ̃́ tɔn nɛ ituŋɛ iyɛ-i kɑi nɛ́ ḿ peikɛɛ kɛ́mɛɛ we. \v 29 Lɛ̃ nnyɑ kɑm Uléécɑɑ iyɔɔpi nɔ́ pɑnɛ yɑrɛ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ i ḿ pɑ mɛcɔ. \v 30 Tɔ́ nɛ nnɔ̃́ yɛ́ inɛ́yɔ́ɔpi-i kɛsẽ́ tonɛ ɑri le ɑri kɔ níru, ɑni sinɛ́yɔ́ɔpitonɛ-i tonɛ ɑni Isirɑyɛɛli ɑmɑrɛ kɛfi nɛ ɑtɛ́ nyɛ̃ túhɑɑnɛ. \s1 Yeesu yɛ símisi rɛ Piyɛɛ yɛ́ kɛ́si rɛ úu u nyu \r (Mɑtiyee 26:31-35; Mɑriki 14:27-31; Yohɑni 13:36-38) \p \v 31 Simɔɔ, Simɔɔ, ɑ kutu ricɔ, Setɑni yɛ ncée we rɛ ukɛ́ pɔ́ pɑ́ŋɑi yɑrɛ kɑpi yɛ ɑsírɛ́ m pɑ́ŋɑi ɑpi ɑcɔ́lɛ́ lésɛ. \v 32 Amɑ́ nɛ nɛ Uléécɑɑ pɔ́ tẽ́ tɛ ɑ́i kɑpɛ wɑ rɛ mpɔ́fɑtɛnɛ yɛ nɛ pɔ́ kpu. Amɑ́ pɔn píyei kɛnɛ́mɛɛ m pɛɛmɛ, ɑ pipɔ́mɑ́rɛcɔ itisi rikpɑ́sɛ. \v 33 Piyɛɛ uu u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, nɛ ŋmurɛi rɛ ḿpɑ́ in kukpɑniilee yɛ ku kɛ́ pɔ́ ritiki, nɛ́ɛ ḿpɑ́ nkpɔ yɛ mu tɔkɛ́ kɛsẽ́ kpu. \v 34 Yeesu uu rɛ: Piyɛɛ, nɛ pɔ́ mɑɑ rɛ icɑ̃́ ikɛ́ kɛlenɛ n kooi, pɔ́ mɛpehẽ mɛtɑɑni kɛsi rɛ ɑ́ɑ nɛ́ nyu. \s1 Siwóó nɛ kulɔ́ɔ nɛ ritɔpitɛ́hɛ pimúlɛ́ nsímɛ́ \p \v 35 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Kɑm nɔ́ n tũ, ɑ́ni kɛwóó nɛ kulɔ́ɔ nɛ ɑnɛ́ɛ́ri rimmúlú, linyinɛ yɛ nɔ́ ripɑ́rílɛɛ? Api rɛ: Líkɑ ɑ́i tɔ́ ripɑ́rí. \v 36 Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Amɑ́ úye un nkpéni kɛwóó m mɑ́, li pisɛ rɛ ukɛ́ kɛ rimúlú, úye un kɔ kulɔ́ɔ m mɑ́, li pisɛ rɛ ukɛ́ ku kpísi. Úye unsɑ́ kɔ titɔpitɛ́hɛ m mɑ́, li pisɛ rɛ ukɛ́ uilũ yɑ́ɑ́ uú nɛ risɛ lɔlu. \v 37 Likumúŋɛ́ rɛ rinɔ́ɔ tɛ̃ kɑi kɛnɛ́cɑ́ɑ́ rítɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Pi piwɑikópɛkɔɔ́ kɛcɔpɛ u yekei yɛ wɑlɛ. Lɛlɛɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n wɔ́lɑɑmɛlɛ̃ yɛ tulɛ. \v 38 Pipirɛtiki ɑpi u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, ɑtɔpitɛ́hɛ ɑtɛ́ yɛ nnyɛ́. Uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Li wɑlɛ. \s1 Yeesu yɛ Olifiyee rikúú kɛcɑ́ɑ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si \r (Mɑtiyee 26:36-46; Mɑriki 14:32-42) \p \v 39 Yeesu uu yisi uu Olifiyee rikúú kɛcɑ́ɑ́ sĩ́ yɑrɛ kuu yɛ pɛɛ kei n sɔ́nɛ mɛcɔ. Upipirɛtiki ɑpi u tiki. \v 40 Kɑpi kɛlõ kɛ̃ n tuipɔ, uu pi mɑɑ rɛ: Ani yɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si ɑ́ni kɑpɛ nɛ pipeikɛɛ kɛ́mɛɛ ń loó nnyɑ. \v 41 Uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ nɛ kɛtɑɑ pi wɑi, tinɑ̃ tɛɛ pikɛcɔpɛ ń we yɛ tu yɑrɛ kunípɛ ripɑrɛ mɛfomɛ kumúŋɛ́, uú hɑ wulɑ uu kɛyómɛ yɑ́ɑ́si rɛ: \v 42 Sɑ́ɑ, in tɛ pɔ ŋmurɛi, ɑ tíyɛsɛ ntóósi kɛporipi nkɛ́ kɛkɛ́ nɛ kɛtɑɑ nɛ́ wɑ. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́i kɑpɛ mɛnɛ́lɑ mɛɛ yɛ́ wɑ, ɑmɑ́ likɛ́ mɛpɔ́kɔ́. \v 43 Uléécɑɑtumɛ uu pɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ kpɑ́fúmɛ rɛ ukɛ́ itisi u hɛ. \v 44 Mpɔ́ɔcɑɑi píimɑ nn Yeesu tini, uú nɛ piyómɛyɑ́hɑɑ kɛ́yu m mɑhɑnlɛ̃, urikɑhɑ ɑri pɔ́lɔ́ yɑrɛ mɛ́nyɛ, tin cɔlɔi. \p \v 45 Kuu piyómɛyɑ́hɑɑ ḿ mɑsí, uu upipirɛtiki-mɛ̃ pɛlɛ uu pi lɛɛpɔ pin lɔni nɛ mpɔ́ɔcɑɑi. \v 46 Uu pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni lɔni? Ani yisi ɑni kɛyómɛ yɑ́ɑ́si ɑ́i kɑpɛ wɑ rɛ nɔ pipeikɛɛ-i lóipɔ. \s1 Yeesu mɛtinɛ \r (Mɑtiyee 26:47-56; Mɑriki 14:43-50; Yohɑni 18:3-11) \p \v 47 Un kei lɛ̃ símisi risoiwuí ɑri tuipɔ, upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi un pikɛyu we. Uú nɛ Yeesu kɔ uu u pirɑ. \v 48 Amɑ́ Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Pɔ́ Usoi Kɛpipi ripirɑ ɑɑ́ nɛ pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i kɛ wɑi, nɛ́ɛ yo? \v 49 Kɛ Yeesu pisencɔ ɑpi n yɛ̃́ lɛlɛɛ n wɑinɛ, ɑpi u pisɛ rɛ: Upíimɑ, tɔkɛ́ ɑtɛ́hɛ kpísii? \v 50 Piusɛ uu Uléécɑɑ usinɑ ukɛikɔ́ kutu lukɛ-lukɛ seḿ. \v 51 Amɑ́ Yeesu uu rɛ: Áni kɑpɛ lɛ̃ tikpɑ́, li wɑlɛ. Uu usoi uyɛ̃ kutu cɑ uu u pɔisɛ. \v 52 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pimɛ́rɛ́ uwɛ́ɛ́sɛ nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ pɛɛ pitínɛ u n hɑ́pɔ mɑɑ rɛ: Li pisɛ rɛ nɔkɛ́ pitínɛ nɛ́ kɑm nɔn ɑtɛ́hɛ nɛ ɑpúnípi mulɛilɛ̃ yɑrɛ usoi kpɑ́ɑ́ree? \v 53 Siyɑ́ɑ nnɛ́í kɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ ɑri yɛ kɛsẽ́ Uléécɑɑ kɛyɔ-i n we, ɑ́ni kei ncée wɛ́ɛsi nɔkɛ́ nɛ nɛ́ tĩ́. Amɑ́ ituŋɛ nnyí yɛ nɔ́ nɛ kuŋmɑhɑ uyɔɔpi ikɔ́ lɛ. \s1 Piyɛɛ yɛ kɛsi rɛ úu Yeesu nyu \r (Mɑtiyee 26:57-58, 69-75; Mɑriki 14:53-54, 66-72; Yohɑni 18:12-18, 25-27) \p \v 54 Api Yeesu tini ɑpí nɛ Uléécɑɑ usinɑ kɛyɔ sĩ, Piyɛɛ un kɛtɑɑ-pɔ pi tikilɛ̃. \v 55 Api kɛ́yɔcɔpɛ nnɑ wénesi ɑpí tonɛ, Piyɛɛ uu pɛpɛɛ nnɑ n wéni kɛcɔpɛ tonɛ. \v 56 Unɔ́si kɛikɔ́ unyinɛ uu u yɛnu un nnɑ kɛkúrí tṹ, uu u nyɑ́nɛi tíḿḿ uu rɛ: Usoi nkó ricuruu yɛ pɛɛ Yeesu tikilɛnlɛ. \v 57 Piyɛɛ uu kɛ́su, uu unɔ́si uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Ám u nyu, unɔ́si. \v 58 Kɑi rinkpɑ́sɛ, unyinɛ ucɔ uu u yɛnu uu rɛ: Pɔ pisoi pɛ̃ usɛ lɛ! Amɑ́ Piyɛɛ uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Ám pikɛcɔpɛ we. \v 59 Likɛ́ nɛ mɛsɛ pipépɛ rinkpɑ́, unyinɛ ucɔ uu kɔ ń-yupɑpɛ nɛ pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, usoi nkó yɛ pɛɛ u tikilɛnlɛ, likumúŋɛ́ rɛ u Kɑlilee ukɔ́ lɛ. \v 60 Amɑ́ Piyɛɛ uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Ám nyu lɛ̃ kɑɑ ń lɑ pɔkɛ́ mɑlɛ. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kuu nní n símisi, icɑ̃́ ii kooi. \v 61 Upíimɑ uu pɛɛ́ ŋmɛɛlú uu Piyɛɛ weríí. Piyɛɛ uu léisɛ rɛ Upíimɑ yɛ u mɑɑ rɛ: Icɑ̃́ ikɛ́ kɛlenɛ n kooi, pɔ́ kɛsi mɛtɑɑni rɛ ɑ́ɑ nɛ́ nyu. \v 62 Kei kɛ Piyɛɛ uu léepɔ uú nɛ mpɔ́ɔcɑɑi téni. \s1 Pi Yeesu lɑ́misi ɑpi u kɑii \r (Mɑtiyee 26:67-68; Mɑriki 14:65) \p \v 63 Pisoi pɛɛ pɛɛ Yeesu m mɛ̃́ ɑpi kɛcɑ́ɑ́ u nyɑ́nɛi ɑpi u kɑii. \v 64 Api kɛ́yu u pi, ɑpi u mɑɑ rɛ: Wóo pɔ́ kɑ́ii, ɑ ŋmɔinu. \v 65 Api kɔ ɑlɛ̃́ u kpɑ́ mɛyɑ̃́. \s1 Pi nɛ Yeesu kɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i hɑ \r (Mɑtiyee 26:59-66; Mɑriki 14:55-64; Yohɑni 18:19-24) \p \v 66 Kɑi n weesi, Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpi cɑ́pinɛ. Api nɛ Yeesu pikɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i sĩ́. \v 67 Api u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ? A rɔ́ símisi. Uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Nɛn nɔ́ m mɑɑ rɛ lɛɛ ni, ɑ́ni ŋmurɛinɛ. \v 68 Nɛn kɔ nnyinɛ nɔ́ m pisɛ, ɑ́ni rinɔ́ɔ nɛ́ yɔ́sunɛ. \v 69 Amɑ́ kɑí nɛ nkpéni rimpɑ́, nɔ́ Usoi Kɛpipi yɛ̃ kɛn Uléécɑɑ, ńnɑŋɛ nnɛ́í ute kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tṹ. \v 70 Pinnɛ́í ɑpi pɛɛ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, pɔ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛɛ? Uu rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Lɛ̃ kɑni nní mɑ, nɛ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ. \v 71 Api pɛɛ rɛ: Píseérɑkɔɔ́ píye picɔ kɑri nkpéni wɛ́ɛ́si? Tirɔ́cúruu yɛ uɑnɔɔlempi konlɛ! \c 23 \s1 Pi nɛ Yeesu Pilɑti kɛ́mɛɛ hɑ \r (Mɑtiyee 27:1-2, 11-14; Mɑriki 15:1-5; Yohɑni 18:28-38) \p \v 1 Pisoi nnɛ́í pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi yisi ɑpí nɛ Yeesu Pilɑti kɛ́mɛɛ sĩ́. \v 2 Api kei nɛ nsímɛ́ u wɑ́ɑ́nɑ́ pin tee rɛ: Tɔ usoi nkó lɛɛpɔlɛ un kurɔ́yu pikɔ́ tɑ́lisi rɛ pikɛ́ ncée kópɛ ritiki. U pi símɑɑnkɛɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ lɑmpoo Rɔm uyɔɔpi Sesɑɑ hɛ́ɛlɛ, un kɔ tee rɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ, uyɔ́ɔpi. \v 3 Pilɑti uu u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ Pisuifi uyɔɔpii? Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Mmɛ̃ kɑɑ nní mɑ. \v 4 Pilɑti uu pɛɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ risoiwuí mɑɑ rɛ: Ám ncɑɑi ńkɑ nyɑ́ni mɛɛ yɛ́ usoi nkó ɑkpɑnii n tɑ̃. \v 5 Amɑ́ ɑpi pimɑ́ikɛɛ n kpɑ́lɛ̃ nɛ ńnɑŋɛ rɛ: Usoi nkó yɛɛ kuyu pikɔ́ pihɑ́ikusɛ tɑ́lɑɑnkɛɛ, Kɑlilee-pɔ kuu kóri uu Yutee kɛtẽ nnɛ́í cɔpu uú nɛ nté tuiri. \s1 Pi nɛ Yeesu Erooti kɛ́mɛɛ hɑ \p \v 6 Kɛ Pilɑti uu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, uu pisɛ rɛ: Usoi nkó yɛ Kɑlilee ukɔ́ lɛɛ? \v 7 Kuu n céri rɛ Erooti yɛɛ Kɑlilee kɛtẽ-pɔ Yeesu uyɔɔpi, uu Yeesu u pɑ́ɑ́ipɔ, liriyíkí rɛ Erooti ricuruu yɛ siyɑ́ɑ sɛ̃ kumúŋɛ́-i Yerusɑlɛm-i welɛ. \v 8 Kɛ Erooti uu Yeesu n yɛ̃́, ɑi u lɑrisi, liriyíkí rɛ u pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ Yeesu nnɛ̃́ kómɛilɛ lin tipɔ́ɔ u we rɛ ukɛ́ u yɛ̃. U pɛɛ tɑ́lɛ̃ tɛ Yeesu yɛ́ uinipɛɛ-i mɛwɑisɑŋɑ mɛnyinɛ wɑ. \v 9 Uu u písɛisɛ ɑi nɑ́ŋɑi, ɑmɑ́ Yeesu úu rinɔ́ɔ ríkɑ u yɔsí. \v 10 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ pin kei we pin nɛ Yeesu isímɛ́ piwɑɑnɑi kɛ́yu mɑhɑni. \v 11 Erooti nɛ upisɔ́ɔ́cɑ ɑpi kɛcɑ́ɑ́ u nyɑ́nɛi ɑpi u n sɛ́nnyi yɑrɛ kɛsoi kpɑ́rɑ́pi. Api kɛtúkɑnkɑ kɛcirɛ u tɑni ɑpi Pilɑti-mɛ̃ u pɛsɛpɔ. \v 12 Erooti nɛ Pilɑti yɛ pɛɛ pilɑ́ɑrɔ lɛ, ɑmɑ́ ɑpi kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kusɑ́nɛ tonɛ. \s1 Pi túhɑɑnɛ ɑí tonɛ rɛ pikɛ́ Yeesu kpu \r (Mɑtiyee 27:15-26; Mɑriki 15:6-15; Yohɑni 18:39-19:16) \p \v 13 Pilɑti uu pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ kuyu piyukɔɔ́ nɛ kuyu pikɔ́ cɑ́pinɛ, \v 14 uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ nɛ usoi nkó nɛ́ kɑlɛ nɔn tee rɛ u pisoi tɑ́lisi rɛ pikɛ́ ncée kópɛ ritiki. Too, nɔ́kɛnɛ́yu-i kɑm u písɛi ɑ́m kɔ ncɑɑi kɑni rɛ u wɑi ńkɑ yɛ̃. \v 15 Erooti úu kɔ uncɑɑi ńkɑ yɛ̃, liriyíkí rɛ u rɔ́ u pɛsɛmɛlɛ. Kɑi nní lɛ̃, usoi nkó úu ncɑɑi ńkɑ mɑ́ mɛɛ yɛ́ ń tíyɛsɛ pikɛ́ u ń kpu. \v 16 Lɛ̃ nnyɑ nɛ́ tíyɛsɛ ɑpi kuyíyɑɑ u fɑpii ɑm lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ u tíyɛ. \v 17 [Li pɛɛ tílɑsi lɛ rɛ Pilɑti ukɛ́ ukpɑniikɔ́ usɛ pi riyɑ́ ḿpɑ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ɑ́ye.] \v 18 Api pinnɛ́í pipupukɛɛ kpɑ́ rɛ: A usoi nkó rɔ́ kpu ɑɑ Pɑrɑpɑsi yɑ́! \v 19 Pihɑ́ikusɛ mɛwɑi mɛnyinɛ kɛ Pɑrɑpɑsi pɔ́ɔ pɛɛ kuyu-i tɑmmɛ uu kɔ usoi kopu. Lɛ̃ nnyɑ kɑpí pɛɛ uyɛ̃ kukpɑniilee tɑ̃. \v 20 Kɛ Pilɑti uu nní ń lɑ ukɛ́ Yeesu ŋmɛ́hɛrɛɛsɛ nnyɑ, uu risoiwuí nɛ pisímɛ́ kpɑ́. \v 21 Amɑ́ ɑpi pupɛi rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii, ɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii. \v 22 Pilɑti uu mɛtɑ́ɑ́nũ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Ncɑɑi ń-ye kuu mpíí wɑ? Ám ncɑɑi ńkɑ ukɛcɑ́ɑ́ yɛ̃́ mɛɛ yɛ́ ń tíyɛsɛ pikɛ́ nɛ u ń kpu. Lɛ̃ nnyɑ nɛ́ tíyɛsɛ pikɛ́ nɛ kuyíyɑɑ u kɑii ɑm pɛɛ u yɑ́pɔ. \v 23 Amɑ́ ɑpi pipupukɛɛ nɔŋ́ tɛ pikɛ́ Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii. Ai Pilɑti feriyɛ. \v 24 Pilɑti uu hɔ́ rɛ ukɛ́ lɛ̃ kɑpi u m pisɛ pi wɑ. \v 25 Uu usoi uyɛ̃ kɑpi n tee rɛ ukɛ́ riyɑ́ yɑ́, uu Yeesu pi múísɛ rɛ pikɛ́ nɛ u li lɛ̃ kɑpi ń lɑ. Uyɛ̃ kuu nní rin-yɑ́ yɛ pɛɛ pihɑ́ikusɛ mɛwɑi mɛnyinɛ kuyu-i tɑmmɛlɛ uu kɔ usoi kopu. Lɛ̃ nnyɑ kɑpí pɛɛ uyɛ̃ kukpɑniilee tɑ̃. \s1 Pi Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii \r (Mɑtiyee 27:32-44; Mɑriki 15:21-32; Yohɑni 19:17-27) \p \v 26 Kɑpí nɛ Yeesu n tɔ́su, ɑpí nɛ Sirɛɛni kuyu ukɔ́ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Simɔɔ sɑ́nɛ un sicɑrɛ-mɛ̃ leeri. Api u tini ɑpi Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ u cɔnsɛ rɛ ukɛ́ nɛ u n tikilɛ̃. \v 27 Pisoi kulúi nɛ pinɔ́si pin u tikilɛ̃. Pinɔ́si pin siwuu pirɑlɛ̃ pin nɛ ukɛcɑ́ɑ́ téni pin kɔ nɛ u tikilɛ̃. \v 28 Yeesu uu pinɔ́si kuwɛ́lɛ́-mɛ̃ pɑnsɛpɔ uu rɛ: Yerusɑlɛm pinɔsi, ɑ́ni kɑpɛ nɛ̃́ nnyɑ n ténisi. Amɑ́ ɑni nɔ́rinɛ́cúruu nɛ nɔ́sinɛ́wɑ̃́ nnyɑ ténisi. \v 29 Likumúŋɛ́ rɛ siyɑ́ɑ yɛ sɔ́ntilɛ, sɛ-i kɑpi yɛ́ ḿ mɑɑ rɛ: Pinɔ́si nyɑpi pɛɛ ɑ́pi píkɑi m mɑ́rɑɑlɛ̃ ɑ́pi kɔ píkɑi n nyɛnsɛlɛ̃ yɛ pínɑrɛkomɛ lɛ. \v 30 Pisoi yɛ́ pɛɛ ɑkúú pimɑ́ikɛɛ lõ tɛ: Ani kɛrɔ́cɑ́ɑ́ loó, ɑpi sikúúpi mɑ́ikɛɛ rɛ: Ani tɔ́ yɑ́rii. \v 31 Likumúŋɛ́ rɛ pin nɛ́ɛ ń we yɑrɛ kunɑ ŋmṹ nní n wɑ, íye kɑpi yɛ́ pɛɛ nɔ́ɔ nní ń we yɑrɛ kunɑ kóimɑ pɔ̃́ wɑ? \p \v 32 Api kɔ nɛ piwɑikópɛkɔɔ́ pitɛ́ pinyinɛ n tɔ́su pikɛ́ hɑ pi nɛ Yeesu kɛsẽ́ kpu. \v 33 Kɑpi kɛlõ kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Kúyu Koŋoo n tu, ɑpi kei Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii, ɑpi kɔ piwɑikópɛkɔɔ́ pitɛ́ pɛ̃ kɑrikɛɛ ɑnɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́, usɛ ukulukɛ-lukɛ, ucɔ ukumii-mɛ̃. \v 34 Yeesu uu pɛɛ rɛ: Sɑ́ɑ, ɑ piɑkópɛ pi sɑ́rɛi, likumúŋɛ́ rɛ ɑ́pi nyu lɛ̃ kɑpi n wɑi. Api pɑŋɑi ɑpí nɛ pimɛcɔpɛcirɛ uilũ hɔɔnɛntɛ. \v 35 Piyukɔ́ pin kei nyɛnu pin nyɑ́nɛi. Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi kɛcɑ́ɑ́ u nyɑ́nɛi pin tee rɛ: U picɔ yoriyɛntɛlɛ, ukɛ́ uricuruu yoriyɛ, in tɛ u Kirisi lɛ, uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. \v 36 Pisɔ́ɔ́cɑ ricuruu ɑpi kɛcɑ́ɑ́ u nyɑ́nɛi ɑpí nɛ u kɔ ɑpi pítɑ nyɛpɛ-nyɛpɛ pinyinɛ u tuŋɑ́ \v 37 ɑpi rɛ: Pɔn Pisuifi uyɔɔpi, ɑ ripɔ́cúruu yoriyɛ. \v 38 Api pɛɛ uriyu kɛcɑ́ɑ́ wɔ́lu rɛ: Nkó yɛɛ Pisuifi uyɔɔpi. \p \v 39 Uwɑikópɛkɔɔ́ usɛ kɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ ń kɑriilɛ̃ uu u lɑ́misi un tee rɛ: Nɛ́ntɛ pɔ́ɔ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ? A ripɔ́cúruu yoriyɛ ɑɑ kɔ tɔ̃́ yoriyɛ! \v 40 Amɑ́ ucɔ nkó uú nɛ u cɛ́si rɛ: Pɔn nɛ Uléécɑɑ wuruu? Pɔ́ɔ nní uɑkpɑnii ɑcɔ kɛ́mɛɛ ń we. \v 41 Tɔ̃́ ɑkpɑnii piwɑi yɛ nɛ risɑ́lɛ, likumúŋɛ́ rɛ mɛrɔ́wɑi kópɛ kulɑɑ kɑri nní le, ɑmɑ́ uyɛ̃ úu ncɑɑi ńkɑ wɑ. \v 42 Uu limɛmɑ́ɑ́ kpɑ́ rɛ: Yeesu ɑ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ léisɛ pɔn píyei ipɔ́yɔ́ɔpi pilukɛ n wemɛ. \v 43 Yeesu uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Asei kɑm pɔ́ símisi, nɛni kɛyɑɑ nkɛ́, tɔ́ nɛ mpɔ̃́ nɛ pi Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ. \s1 Yeesu nkpɔ \r (Mɑtiyee 27:45-46; Mɑriki 15:33-41; Yohɑni 19:28-30) \p \v 44-45 Ituŋɛ kɛcírɛ kumúŋɛ́, kuŋmɑhɑ ɑku kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ cɔni hɑ́i nɛ ituŋɛ mɛtɑɑni kumúŋɛ́-pɔ. Kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ n kénɛlɛ̃ ɑku kɛcɔpɛ cɛɛ́rinɛ. \v 46 Yeesu uu mɛyɑ̃́ pupɛi rɛ: Sɑ́ɑ, nɛ nnɛ́fɑ́ɑ ɑpɔ́nípɛ-i wɑ. Kuu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uu kpi. \v 47 Rɔm usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uu lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ n wɑpisi yɛnu, uu Uléécɑɑ ríyu wɑisɛ uu rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, usoi nkó yɛ pɛɛ ɑsei ute lɛ. \v 48 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ pɛɛ ń kɑ ɑwúí ɑwúí pikɛ́ nyɑ́nɛi, ɑpi lɛlɛɛ n wɑ yɛnu, ḿpɑ́ úye uu pɛɛ pɛlɛ un mpɔ́ɔcɑɑi nɛ kɛwuu pirɑlɛ̃. \v 49 Yeesu pisɑnɛ nnɛ́í nɛ pinɔ́si pɛɛ pɛɛ u n sɑ́rummɛ hɑ́i Kɑlilee-pɔ, ɑpi iyɑɑ-pɔ nyɛrɛ ɑpi lɛlɛɛ n wɑi n nyɑ́nɛi. \s1 Yeesu mɛkulɑɑ \r (Mɑtiyee 27:57-61; Mɑriki 15:42-47; Yohɑni 19:38-42) \p \v 50-51 Pisuifi kuyu Arimɑtee kɛ́mɛɛ kɛ utisi unyinɛ uú pɛɛ́ we. Pi yɛ u sée rɛ Yosɛfi. U pɛɛ kɛtúhɑɑnɛ píimɑ uwɛ́ɛ́sɛ usɛ lɛ, ɑmɑ́ lɛ̃ kɛ upiwɛ́ɛ́sɛcɔ ɑpi rinhɔ́ ɑpi wɑi ɑ́i nɛ u risɑ́. Utisi uyɛ̃ nɛ pɛɛ ɑsei ute lɛ un kɔ Uléécɑɑ iyɔɔpi mɛkɑmɛ mɛ̃́. \v 52 Uu Pilɑti kɛ́mɛɛ sĩ́ uú hɑ u pisɛ rɛ ukɛ́ Yeesu u pɑ. \v 53 Uu limɛmɑ́ɑ́ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ Yeesu súisɛri, uu kusɑ́ŋɑ́ɑ́ u pílɛsi uu nhórɛ kɑpi kupɑrɛcɑŋɑɑ-i n wɑ kɛ́mɛɛ u finsɛ. Ápi nhórɛ mmɛ-i úkɑ kulɑɑlɛ̃. \v 54 Kɛyɑ́ɑ kɛɛ nɛ risɑ́lɛ kɛwéntɛyɑɑ usé, kɛwéntɛyɑɑ kɛn nɛ korɑɑnɛnɛ. \v 55 Pinɔ́si pɛɛ pɛɛ Yeesu n sɑ́rummɛ hɑ́i Kɑlilee-mɛ nɛ Yosɛfi ɑpi rikpíí-i símpɔ pikɛ́ yɛ̃́ lɛ̃ kɑpi Yeesu n finsɛ. \v 56 Api pɛɛ kɛ́yɔ pɛlɛ ɑpí hɑ mɛ́kpɔ nɛ tulɑɑli ncɔpuri wɑi pikɛ́ Yeesu níŋɛsi. Amɑ́ ɑpi kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ wéntɛ yɑrɛ kɛ isé ii m pisɛ ɑpi kɛlenɛ simpɔ. \c 24 \s1 Yeesu yɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi \r (Mɑtiyee 28:1-10; Mɑriki 16:1-8; Yohɑni 20:1-10) \p \v 1 Kɛwéntɛyɑɑ ukóso kɛmɑrɛsinɛ, pinɔ́si ɑpi mɛ́kpɔ nɛ tulɑɑli kɑpi n wɑ múlú ɑpí nɛ rikpíí símpɔ. \v 2 Api lɛɛpɔ lin tipɑrɛ tɛɛ pɛɛ rikpíí n fílɛ̃ pímiisɛ ɑi iyɑɑ yekei. \v 3 Api lompɔ ɑmɑ́ ɑ́pi Upíimɑ Yeesu lɛɛpɔ. \v 4 Ápi ceri íye kɑpi yɛ́ wɑ. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ pisoi pitɛ́ pinyinɛ ɑpi rikpɑ́fúmɛ pin ilũ yɛɛ n tɛ́lu tɑnɑɑlɛ̃. \v 5 Kɛ iwɑmɛ ii pi n wɑ ɑpi kpɑ́rɑi, pisoi pɛ̃ ɑpi pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni pikpɔkpɔ kɛcɔpɛ uyɛɛ n nyɑ́ni wɛ́ɛ́si? \v 6 [Úu nté we, u nkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ un nfɑ́ɑ mɑ́]. Ani léisɛ lɛ̃ kuu nɔ́ ḿ mɑ pɛɛ́ uyɛ-i kuú pɛɛ Kɑlilee-pɔ ń we. \v 7 Li pisɛ rɛ pikɛ́ pikópɛkɔɔ́ ɑnipɛ-i Usoi Kɛpipi wɑ, ɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɛ kɑrii Uléécɑɑ ukɛ́ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ nkpɔ kɛ́mɛɛ kɛ yukusɛ. \p \v 8 Api pɛɛ Yeesu ɑnɔɔ léisɛ. \v 9 Api rikpíí-i yisi ɑpi lɛ̃ nnɛ́í pipirɛtiki kɛfi nɛ usɛ nɛ picɔ nnɛ́í kɛ́ɛ́nkɛɛ. \v 10 Mɑɑri Mɑkitɑlɑ ukɔ́ nɛ Yohɑnɑ nɛ Yɑkupu uni Mɑɑri yɛ pɛɛ pi. Pi nɛ pinɔ́si picɔ pɛɛ pɛɛ kɛsẽ́ ń we ɑpi nsímɛ́ pitumɛ kɛɛni. \v 11 Amɑ́ pitumɛ ɑpi pinɔ́si nsímɛ́ mmɛ̃ yɛnu rɛ nnírisimɛ́ yɛ mu, ɑ́pi pɛɛ pɑkɑrɛ. \v 12 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, Piyɛɛ uu yisi uu rikpíí-mɛ̃ wurupɔ, uú kpɑrɑ́pɔ uu ɑsɑ́ŋɑ́ɑ́ ŋmɑnɛ yɛnu ɑn cúlɛ̃. Uu pɛɛ ukɛyɔ pɛlɛ. Lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ nní n wɑpisi lin nnɔ́ɔ u yipɑɑlɛ̃. \s1 Lɛlɛɛ Emɑyusi ncee kɛcɑ́ɑ́ ń wɑ \r (Mɑriki 16:12-13) \p \v 13 Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ cirɛ, pipirɛtiki pitɛ́ ɑpi kɛyupi kɛnyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Emɑyusi n simpɔ. Ituŋɛ nwɔi mɛkɔ́ɔ́nú mɛtɛ́ kɑpi yɛ kei nɛ Yerusɑlɛm sɔ́nɛ. \v 14 Lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ pɛɛ n wɑpisi nsímɛ́ kɑpí pɛɛ símisi. \v 15 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi lɛ̃ n símisi pin kɛŋɛnɛ, Yeesu ricuruu uú nɛ pi kɔ ɑpi kɛsẽ́ n sɔ́nɛ, \v 16 pin u nyɑ́ni ɑmɑ́ linyinɛ lin pi hilɑlɛ̃ ɑ́pi pɛɛ u ceri. \v 17 Yeesu uu pi pisɛ rɛ: Yo yɛɛ nɔ́ kɛ́ŋɛnɛsɛ nɔn nɛ sɔ́nɛ? Api nyɛrɛ nɛ mpɔ́ɔcɑɑi. \v 18 Pikɛcɔpɛ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Keleopɑsi uu u mɑɑ rɛ: Yɑrɛ pɔ̃́ mɛcirɛ yɛɛ Yerusɑlɛm kuyu-i we ɑ́ɑ nyu lɛlɛɛ siyɑ́ɑ tɔrɔɔ nsí kɛ́mɛɛ kuyu kpɛ-i n wɑii? \v 19 Yeesu uu pi pisɛ rɛ: Yɑrɛ mɛwɑi mɛ́ye mpuri yɛ mɛ? Api rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Lɛlɛɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu n lɛɛmɛ mɑ́. Antepu lo yɛɛ ńnɑŋɛ m mɑ́. U Uléécɑɑ nɛ pisoi kɛyu-i unnɑŋɛ nyísɛlɛ uliwɑiwɑi nɛ uɑnɔɔlempi kɛ́mɛɛ. \v 20 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ kurɔ́yu piyukɔɔ́ ɑpi u tini ɑpi nsímɛ́ u cɔnsɛ ɑi wɑi rɛ pikɛ́ u kpu. Api kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii. \v 21 Tɔ pɛɛ tɑ́lɛ̃ tɛ uyɛɛ yɛ́ Isirɑyɛɛli riyu lɔ. Amɑ́ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ yɛ nkɛ́ kɛ mɛwɑi mɛ̃ ɑmɛ́ nɛ n wɑpisi. \v 22 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛrɔ́cɔpɛ, pinɔ́si pinyinɛ yɛ tíyɛlɛ ɑi pírí rɔ́ wɑi. Kɛmɑrɛsinɛ kɑpi rikpíí-i hɑ. \v 23 Amɑ́ ɑ́pi u lɛɛpɔ. Api pɛɛri ɑpi rɔ́ símisi rɛ piléécɑɑtumɛ pinyinɛ yɛ pikɛyu-i rikpɑ́fúmɛlɛ ɑpi pi mɑɑ rɛ u nyɑ́nilɛ. \v 24 Pirɔ́séncɔ pinyinɛ ɑpi rikpíí-i símpɔ ɑpi lɛɛpɔ yɑrɛ lɛ̃ kɛ pinɔ́si ɑpi rɔ́ ń kɛ́ɛ̃. Amɑ́ ɑ́pi pɛɛ uricuruu yɛ̃. \v 25 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ piníri mpí, ɑ tíyɛ nɔ́ ɑtu mɑ́ ɑ́ni lɑ nɔkɛ́ mmɛ̃ kɛ ɑntepuyɛ ɑpi nɔ́ n símisi nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 26 Ái pɛɛ pisɛ rɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ ukɛ́ lɛ̃ íwɛ li uu kɛlenɛ umɛyɔɔpi-i lonii? \v 27 Uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ mmɛ̃ nnɛ́í kɑi uriyu kɛcɑ́ɑ́ ɑ́tɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃ pi kpɑ̃́iisɛ, Moisi ritɛlɛ́ kuú nɛ kori uú nɛ ɑntepuyɛ ɑkɔ́ tɛnɛsɛ. \v 28 Kɑpi kuyu kpɛ-i kɑpi n símpɔ n nyɑhɑi, Yeesu uu wɑi yɑrɛ u lɑlɛ ukɛ́ kɛtɑɑ-tɑɑ hɑ. \v 29 Amɑ́ ɑpi u nyɛrɛsɛ pin tee rɛ: A kɛrɔ́kúrí tonɛ, li nnyɔ́ɔ́ wɑlɛ kɛsinɛ ɑkɛ nyɑhɑi. Uu kɛ́yɔ pi tiki ɑpí hɑ kɛsẽ́ tonɛ. \v 30 Apí tonɛ rɛ pikɛ́ ilukɛ li, uu kukpɔ́nɔ́ kpísi uu Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ uu pɛɛ ku kpɔkɔ́rinɛ uu pi ku pɑ. \v 31 Piinipɛɛ ii pɛɛ wúkulɛ ɑpi u ceru, ɑmɑ́ uu pikɛyu kɛ-i mílu. \v 32 Api pimɛcɔpɛcirɛ m mɑ́ikɛɛnɛ rɛ: Pɔ̃́ tɛ piyo kɛ nsímɛ́ kuú pɛɛ ncée-i n símisi nɛ Nléécɑɑsimɛ́ ɑsei kuú pɛɛ rɔ́ ń símisi nn tɔ lõ ŋmɑɑ. \p \v 33 Api mɛsɛ nɛ mɛsɛ yisi ɑpi Yerusɑlɛm simpɔ. Api pipirɛtiki kɛfi nɛ usɛ nɛ pipisencɔ lɛɛpɔ pin cɑ́pinɛlɛ̃, \v 34 pin tee rɛ: Mɛsei yɛ mɛ, Upíimɑ yɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ uu tíyɛsɛ Simɔɔ uu u yɛnu! \v 35 Pɛ̃ ticuruu ɑpi lɛlɛɛ ncée-i n wɑ pi kɛɛnkɛɛ nɛ lɛ̃ kɑi n wɑ ɑpí nɛ Yeesu ceru kumúŋɛ́ kpɛ-i kuú pɛɛ kukpɔ́nɔ́ rińkpɔkɔ́rinɛ. \s1 Yeesu yɛ umɛcirɛ upipirɛtiki nyísɛ \r (Mɑtiyee 28:16-20; Mɑriki 16:14-18; Yohɑni 20:19-23; UPM 1:6-8) \p \v 36 Ápi kɑhɑnɛ nkpɑ́ni nsímɛ́ n tɛnɛ, Yeesu ricuruu uu pikɛcɔpɛ kpɑ́fúmɛ uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ɑnɛ́kíŋ ɑkɛ́ n niŋú. \v 37 Pikɛwuu ɑkɛ tɔ́lu, iwɑmɛ píimɑ ii pi tini, likumúŋɛ́ rɛ li pi wɑ yɑrɛ kuníri kunyinɛ kɑpi nyɑ́ni. \v 38 Amɑ́ Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑi nɔ́ ricɔ́ŋ? Yo nnyɑ kɑni nɔ́sinɛ́fɑ-i tíru? \v 39 Ani ɑnɛ́nípɛ nɛ ɑnɛ́nɑ ripɑí. Mɛsei nɛ́ɛ lo. Ani nɛ́ ricɑ ɑni yɛ́nu. Kuníri ɑ́ku ipiŋɛsɑrɛ nɛ́ɛ ɑkɔhɔ mɑ́, yɑrɛ kɑni nní lɛ̃ nnɛ́í kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n nyɑ́ni. \v 40 [Uu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ mɑlɛ uu uɑnipɛ nɛ uɑnɑ pi nyísɛ.] \v 41 Mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ pírí píimɑ yɛɛ pi ń we nnyɑ, ɑ́pi nkpɑ́ni fe pikɛ́ nsímɛ́ mmɛ̃ pɑkɑrɛ. Uu pi pisɛ rɛ: Nɔ nté lilukɛ-lukɛ linyinɛ mɑ́lɛɛ? \v 42 Api nkpíntomɛ́ ŋmɑ́ɑ́-ŋmɑ́ɑ́ keri u pɑ. \v 43 Uu n kpísi uu tɑkɑi piinipɛɛ-i. \v 44 Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Mmɛ̃ kɑḿ pɛɛ nɔ́ ń símisi kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑrí pɛɛ kɛsẽ́ ń we yɛ mmú. Li pisɛ rɛ lɛ̃ nnɛ́í kɑi kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n wɔ́lɑɑlɛ̃ Moisi isé kɛ́mɛɛ nɛ ɑntepuyɛ ɑtɛlɛ́ kɛ́mɛɛ nɛ siyómɛ ɑtɛlɛ́ kɛ́mɛɛ likɛ́ wɑ. \v 45 Uu pɛɛ mɛsɔhɔ pi tɑ́pilɛ pikɛ́ nɛ Nléécɑɑsimɛ́ ɑsei n kṍ nnyɑ. \v 46 Uu pi mɑɑ rɛ: Lɛ̃ kɑi n wɔ́lɑɑlɛ̃ yɛ nní: Li pisɛ rɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ ukɛ́ íwɛ li, uu pɛɛ kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. \v 47 Li kɔ pisɛ rɛ pikɛ́ urinyiri nɛ sitẽ nnɛ́í kɛ́mɛɛ pisoi riyóó rɛ pikɛ́ mɛfinɛ consɛ Uléécɑɑ ukɛ́ piɑkópɛ pi sɑ́rɛi. Amɑ́ Yerusɑlɛm kuyu kɑpi yɛ́ nɛ korɑɑnɛ. \v 48 Nɔ́ɔ lɛ̃ piseérɑkɔɔ́. \v 49 [Iyɛɛ nnyí], ihɛɛ iyɛ̃ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu rinhɔ́ rɛ u yɛ́ nɔ́ hɛ. Nɛ́ɛ rinɛ́cúruu nɔ́ i pɑmɛnɛ. Amɑ́ li pisɛ rɛ nɔkɛ́ kuyu-i n tũ hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ kɛyómɛcɑɑ nnɑŋɛ nn yɛ́ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n súimɛ. \s1 Yeesu yɛ kɛyómɛ tɑɑ́lɛ̃ \r (Mɑriki 16:19-20; UPM 1:9-11) \p \v 50 Yeesu uu limɛmɑ́ɑ́ nɛ kuyu iyɑɑ pi simpɔ, Petɑnii kɛkúrí, uu ɑnípɛ síkɑ uu rinɔ́ɔ sɔnɛ pi tikisɛ. \v 51 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kuu rinɔ́ɔ sɔ́nɛ pi n tíkisɛlɛ̃, uú nɛ pi tɔlu, ɑi kɛyómɛ-mɛ̃ u sɑkɑɑpɔ. \v 52 Pɛ̃ ɑpi Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si ɑpi pɛɛ Yerusɑlɛm pɛlɛ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ píimɑ. \v 53 Api yɛ pɛɛ mɛsɛ́rɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i n cɑ́pinɛlɛ̃ pin Uléécɑɑ pɑkɑrɛntɛ.