\id HEB HEB.TXT Hebreux1-13verif NT Solɑ 25-01-10 \h Epireeyɛ \mt1 Títɛlɛ́ kɑpi Epireeyɛ n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Uyɛɛ rítɛlɛ́ ntí n wɔ́i nɛ pɛ̃ kuu ri n wɔ́i nkɔ́ ńkɑ ńn tikɛmɛɛ́ we. In n lɑ, li yɛ́ Itɑlii kɛtẽ-pɔ kɑpi rítɛlɛ́ ntí pɑ́ɑ́imɛ. Pisuifi pɛɛ Kirisi pikɔ́ m pɑnsɛ pin kɔ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ nyu kɛ útɛlɛ́wɔlɛ nkɔ́ uu ri wɔlu. Kirisi pikɔ́ pɛ̃ kuu nní ń wɔ́lu ɑpɔɔ yɛ cɑɑilɛnlɛ, picɔ ricuruu pin lɑ pikɛ́ nfɑtɛnɛ kɛpirɛ ritɔ. Uyɛɛ rítɛlɛ́ ntí ń wɔ́i yɛ ri wɔilɛ rɛ ukɛ́ Kirisi nɛ umɛwɑi pi nyísɛ ukɛ́ nɛ ikɑri pi rikpɑ́sɛ pikɛ́ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ́ tɑsi. Títɛlɛ́ ntí yɛ símisi rɛ Yeesu Kirisi yɛɛ tíyɛsɛ kɛ pisoi ɑpi Uléécɑɑ céri (1:1-3). Lɛ̃ nnyɑ kɛ Yeesu uu ḿpɑ́ yo fe. \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Kirisi yɛ ḿpɑ́ yo felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (1:4-10:18): U ɑntepuyɛ felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (1:1-3) U piléécɑɑtumɛ felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (1:4-2:18) U pikpurɛ felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (3:1-4:13) Kuu nní Nkómɛinɛ Fɑlɛ kɛ́mɛɛ Uléécɑɑ usinɑ nnyɑ, u Nkómɛinɛ Kpurɛ pisinɑ felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (4:14-7:28) U kɔ pɛɛ mɛkɛɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ inyɔ́ɔnsɛ felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (8:1-10:18) \iq1 2. Li pisɛ rɛ pisoi pikɛ́ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ n sɔ́nɛ (10:19-13:25): Útɛlɛ́wɔlɛ yɛ pisoi ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛnlɛ rɛ pikɛ́ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ́ n sɔ́nɛ (10:19-39). Pɛpɛɛ pɛɛ Nkómɛinɛ Kpurɛ kɛ́mɛɛ nfɑtɛnɛ m mɑ́ isoi kɑi nté nyísɛlɛ̃ (11). Li pisɛ rɛ pisoi pikɛ́ Yeesu Kirisi inípɛɛ n tɑpɑɑlɛ̃ (12:1-11). Lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi yɛ́ n sɔ́nɛ nɛ lɛ̃ kɑpi yɛ́ pimɛcirɛ m múílɛ̃ nkɔ́ (12:12-13:19). Tinɔ́ɔ sɔnɛ pitikisɛ nɛ iyɑ́hɑɑ (13:20-25). \ie \c 1 \s1 Uléécɑɑ yɛ Ukɛpipi nɛ ritiki uú nɛ nsímɛ́ pisoi símisi \p \v 1 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ nɛ ɑntepuyɛ ritikilɛ uú nɛ mɛ́wee mpehẽ mpehẽ kɛ́mɛɛ nsímɛ́ pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ mɛsɛ́rɛ símisi. \v 2 Ukɛpipi kuú nɛ siyɑ́ɑ tɔrɔɔ nsí kɛ́mɛɛ ritiki uú nɛ rɔ́ símisi. Uyɛ̃ kuu kɔ nɛ ritiki uú nɛ ḿpɑ́ yo wɑi. Lɛ̃ nnyɑ kuu kɔ u wɛ́ɛ uu ḿpɑ́ yo uɑnipɛ-i wɑi rɛ ukɛ́ n te. \v 3 Uléécɑɑ Kɛpipi kɛ́mɛɛ́ kɛ Uléécɑɑ mɛyɔɔpi ɑmɛ léemɛlɛ̃ lin tɛ́lu. Kɛkɛɛ mɛyíkíyiki lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ń we nyísɛlɛ̃. Kɛkɛɛ kɛnsímɛ́ mɛɛ ńnɑŋɛ m mɑ́ nɛ kɛtẽ nnɛ́í múílɛ̃ ḿpɑ́ yo lin nɛ mɛsɛ́rɛ we. Kɑkɛ pisoi ɑkópɛ pihɛɛrɛ ḿ mɑsí, ɑkɛ pɛɛ́ hɑ kɛyómɛcɑɑ-pɔ uyɛɛ n-yɔ́ɔpinɑŋɛ píimɑ m mɑ́ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tonɛ. \s1 Uléécɑɑ Kɛpipi yɛ piléécɑɑtumɛ ríyu felɛ \p \v 4 Uléécɑɑ Kɛpipi yɛ piléécɑɑtumɛ nnɛ́í ríyu felɛ. Lɛ̃ nnyɑ kuu rinyíri tɛɛ pinnɛ́í ɑkɔ́ mɛyɑ̃́ n fe kɛ hɛ. \v 5 Pikɛcɔpɛ úye kuu kɛtumɛ mɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Pɔ Kɛnɛ́pipi lɛ, \q1 kɑí nɛ nɛni n kpísi, nɛ́ɛ pɔ́ mɑ́ri? Pikɛcɔpɛ úye kuu kɛtumɛ símɑɑlɛ̃ uú nɛ mɑɑ rɛ: \q1 Nɛ́ɛ yɛ́ hɑ Uusɑɑ \q1 uyɛ̃ ukɛ́ kɔ Kɛnɛ́pipi? \v 6 Amɑ́ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ Ukɛpipi foí kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń tummɛ, u pɛɛ́ mɑɑ rɛ: \q1 Piléécɑɑtumɛ nnɛ́í pikɛ́ riwulɑ pikɛ́ kɛ yɑ́ɑ́si. \v 7 U pɛɛ piléécɑɑtumɛ pɔ̃́ nkɔ́ mɑɑ rɛ: \q1 Uléécɑɑ yɛ piléécɑɑtumɛ pɑnsɛsɛlɛ kuyɔ \q1 uu upikɛikɔ́ wɑisɛ yɑrɛ inɑlempi. \v 8 Amɑ́ u Ukɛpipi pɔ̃́ nkɔ́ mɑɑ rɛ: \q1 Hói Uléécɑɑ, tipɔ́yɔ́ɔpitũ nɛ welɛ nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ. \q1 Pɔ ɑsei pɑnsɛsɛlɛ kupɔ́yɔ́ɔpinɑɑpi. \q1 \v 9 Pɔ lɛlɛɛ ɑsei m mɑ́ lɑlɛ, pɔn mɛwɑi kópɛ kɛsu. \q1 Hói Uléécɑɑ, lɛ̃ nnyɑ kɛ nɛ̃́ Upɔ́léécɑɑ ɑm pɔ́ wɛ́ɛ \q1 ɑm mpɔ́ɔnɑrɛ mɛkpɔ ripɔ́yu kɛcɑ́ɑ́ kɔɔni \f + \fr 1:9 \ft Luki 7:46\f* \q1 ɑm kɔ pipɔ́sɑ́cɔ kɛcɔpɛ pɔ́ wɛ́ɛ. \v 10 Uu kɔ kpɑ́ rɛ: \q1 Pɔ̃́ Upíimɑ, pɔ́ɔ hɑ́i kɛ́korɑɑnɛ-mɛ kɛtẽ wɑ \q1 ɑɑ kɔ nɛ ɑpɔ́nípɛ cirɛ kɛyómɛcɑɑ yóóni. \q1 \v 11 Lɛ̃ nnɛ́í yɛ tɛnɛnɛ tɔkɛ́ li pɑɑ. \q1 Amɑ́ mɛsɛ́rɛ kɛ pɔ́ɔ yɛ́ n we. \q1 Kɛtẽ nɛ kɛyómɛcɑɑ yɛ kpuruninɛ kɔ́ti-kɔ́ti yɑrɛ mɛlɑpɛ. \q1 \v 12 Pɔ́ kɑm ɑɑ li pílɛsi yɑrɛ kɑpi yɛ kutúkɑnkɑ cɑɑcɑɑ m pílɛsi mɛcɔ. \q1 Pɔ́ kɑm ɑɑ pi consɛ yɑrɛ kɑpi yɛ kɛtúkɑnkɑ n consɛ mɛcɔ. \q1 Amɑ́ mɛsɛ́rɛ kɛ pɔ́ɔ yɛ́ mɛsɛ mmɛ́ n we. \q1 Mpɔ́fɑ́ɑ ɑŋmɛ̃ ɑ́ɑ yɛ́ kutɛnɛ wɑ. \v 13 Uléécɑɑtumɛ úye kɛcirɛ kuu kɛtumɛ mɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 A kunɛ́lukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tonɛ. \q1 Likɛ́ hɑ nɛ tu pɛɛ́ uyɛ-i kɑm yɛ́ pipɔ́lɑ́ɑrɔ kɛpɔ́nyɑ́lɛ-i rinwúlɑsɛ. \v 14 Piléécɑɑtumɛ yɛ yo lɛ? Pi ifɑ́ɑ inyinɛ lɛ yɛɛ Uléécɑɑ pikɛi n wɑi. U pi tummɛlɛ rɛ pikɛ́ pɛ̃ ɑyu kɑi yɛ́ ń lɔ lɛ̃́. \c 2 \p \v 1 Lɛ̃ nnyɑ kɑi pisɛ rɛ tɔkɛ́ mɛyɑ́nsei mmɛ̃ kɑri n kṍ nɛ kutu n cɔlɛ̃, ɑ́ri kɑpɛ nɛ ncée m pɔ nnyɑ. \v 2 Nsímɛ́ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ piléécɑɑtumɛ nnɔɔ n símisi yɛ mpikɛi wɑlɛ. Nkó yɛɛ úu kutu n tińcɔ nɛ́ɛ úu m m pɑkɑrɛ, yɛ ɑkpɑnii nyɛɛ nɛ u n sɑ́ yɛ́nlɛ. \v 3 In lɛ̃, íye kɑri yɛ́ fe ɑri ŋmɛ́hɛrɛɛ, in tɛ ɑ́ri ń-yulɑlɛsimɛ́ píimɑ mmú kpísi tɔkɛ́ wɑisɛ linyinɛ? Upíimɑ ricuruu yɛɛ ń-yulɑlɛsimɛ́ mmɛ̃ pisímɛ́ kórɑɑnɛ, pɛpɛɛ n kṍ un símisi ɑpi rɔ́ mɑɑ rɛ ɑsei yɛ nyɛ. \v 4 Uléécɑɑ pɔ́ɔ kɔ mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ mpehẽ mpehẽ wɑpisi uú nɛ nyísɛ rɛ lɛ̃ kɑpi ḿ mɑ yɛ ɑsei lɛ. Uu kɔ Unfɑɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ pi hɔɔnɛ yɑrɛ kuu ń lɑ uú nɛ lɛ̃ pi símisi. \s1 Uyɛɛ yɛ sisoipipi ɑyu n lɔ \p \v 5 Asei kɛcɑ́ɑ́, ɑ́i piléécɑɑtumɛ kɛ Uléécɑɑ uu kɛtẽ kɛɛ mɑsí kɛpirɛ n wemɛ pɑ rɛ pikɛ́ kɛkɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. Kɛnsímɛ́ kɑri nní we tɔn símisi. \v 6 Amɑ́ unyinɛ yɛ Nléécɑɑsimɛ́ kɛlõ kɛnyinɛ-i mɑɑ rɛ: \q1 Yo kɑpi yɛ sée rɛ usoi pɔkɛ́ nɛ ukɛcɑ́ɑ́ n léisɛ? \q1 Yo kɑpi yɛ sée rɛ kɛsoipipi pɔkɛ́ nɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃? \q1 \v 7 Pɔ u wɑlɛ ɑɑ tíyɛsɛ un ituŋɛ keri inyinɛ kɛ́mɛɛ piléécɑɑtumɛ mɛtene we nkɑ́ripi. \q1 Pɔ ripɔ́yɔ́ɔpikɔŋ u rikipisɛlɛ ɑɑ ríyu u wɑisɛ. \q1 [Pɔ u tonsɛlɛ rɛ ukɛ́ lɛ̃ kɑɑ n wɑ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃.] \q1 \v 8 Pɔ ḿpɑ́ yo uɑnipɛ-i wɑlɛ. \q1 Uléécɑɑ yɛ́ ḿpɑ́ yo uɑnipɛ-i n wɑilɛ̃, líkɑ mpuri ɑ́i kɔ we kúu uɑnipɛ-i m múílɛ̃. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́ri kɑhɑnɛ n yɛ̃ tɛ pi ḿpɑ́ yo uɑnipɛ-i wɑ. \v 9 Amɑ́ tɔ nkpéni yɛ́nlɛ rɛ Yeesu kɛ Uléécɑɑ uu ituŋɛ keri inyinɛ kɛ́mɛɛ n tíyɛsɛ un piléécɑɑtumɛ mɛtene we yɛ nkpéni riyɔ́ɔpikɔŋ tikipilɛ uu kɔ ríyu yɛnu, nkpɔ kuú nɛ íwɛ n li uú nɛ kpi nnyɑ. Kɛfɑ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ u n fénnɛ nnyɑ kuu lɛ̃ pisoi nnɛ́í riyu kɛcɑ́ɑ́ kpu. \p \v 10 Asei kɛcɑ́ɑ́, Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo wɑ lin uɑnipɛ-i we. U kɔ lɑ rɛ sisoipipi kulúi sikɛ́ uiyɔɔpi kɛ́mɛɛ lompɔ. Kɑi nní rɛ Yeesu yɛɛ yɛ siriyu lɔ nnyɑ, li nɛ risɑ́ rɛ Uléécɑɑ ukɛ́ íwɛ u lukɛisɛ ukɛ́ n nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ ukɛ́ nɛ sisoipipi kulúi uiyɔɔpi kɛ́mɛɛ ń hɑpɔ nnyɑ. \p \v 11 Uyɛ̃ Yeesu yɛɛ yɛ pisoi ɑkópɛ n hɛɛrɛ nɛ pɛ̃ ɑkópɛ kuu n hɛɛrɛ yɛ usɑ́ɑ usɛ pikɔ́ lɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑ́i isɛi u we ukɛ́ pi sée rɛ upimɑrɛcɔ. \v 12 Ticuruu u Uléécɑɑ mɑɑ rɛ: \q1 Hói Uléécɑɑ! Nɛ́ ripɔ́nyíri pinɛ́mɑ́rɛcɔ símisi. \q1 Nɛ́ piicɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ pɔ́ pɑkɑrɛntɛ. \v 13 Uu kɔ pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: \q1 Nɛ́ Uléécɑɑ nɛ ritɑ́. \q1 Uu kɔ kpɑ́ rɛ: \q1 Nɛ́ɛ nkó nté nɛ siwɑ̃́ sɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu nɛ́ ḿ pɑ. \p \v 14 Siwɑ̃́ sɛɛ sisoipipi lɛ nɛ isoipiŋɛ nɛ mɛsoinyɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Yeesu pɔ́ɔ kɔ isoipiŋɛ nɛ mɛsoinyɛ kpísi uu pimɛcɔ umɛcirɛ pɑnsɛsɛ kɛsoipipi, uu kpi uú nɛ unkpɔ mmɛ̃ Setɑni yɛɛ nkpɔ nnɑŋɛ m múílɛ̃ tɛ́kɛ́ɛ́. \v 15 Lɛ̃ kuú nɛ pɛpɛɛ pɛɛ nkpɔ iwɑmɛ nnyɑ piisoi nnɛ́í kɛ́mɛɛ ilɑ́si n tṹ ɑkpɑnii tɔ. \v 16 Asei kɛcɑ́ɑ́, ɑ́i piléécɑɑtumɛ kuu pilɛ̃́ kɑ, ɑmɑ́ Apirɑhɑm sipirɛ̃ kuu pilɛ̃́ kɑ. \v 17 Lɛ̃ nnyɑ kɑi pisɛ rɛ ukɛ́ mɛyíkíyiki nɛ upimɑrɛcɔ mɛnyínɛ n we. Lɛ̃ kuu wɑ uú nɛ pɑnsɛ Uléécɑɑ usinɑ yɛɛ yɛ íwɛ n tẽ́ un kɔ Uléécɑɑ pikɛi nɛ ɑsei wɑi rɛ Uléécɑɑ ukɛ́ nɛ pisoi ɑkópɛ n sɑ́rɛi nnyɑ. \v 18 Li uricuruu peikɛɛlɛ uu íwɛ le. Lɛ̃ nnyɑ kuu yɛ́ kɔ fe uu pɛ̃ kɑi umɛcɔ m peikɛɛ pin íwɛ le comɛ. \c 3 \s1 Yeesu yɛ Moisi felɛ \p \v 1 Lɛ̃ nnyɑ pinɛ́mɑ́rɛcɔ, nɔ̃́ nɛ Uléécɑɑ yɛɛ nɔ́ n sée pikɔ́ lɛ. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni Yeesu n nyɑ́ni. Uyɛ̃ kɑri nyu rɛ utumɛ nɛ Uléécɑɑ usinɑ. Uyɛɛ nfɑtɛnɛ nsímɛ́ kɑri n yóólɛ̃. \v 2 Pi Moisi kɛcɑ́ɑ́ wɔ́i rɛ: Moisi yɛ pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ nnɛ́í kɛ́mɛɛ ɑsei ute lɛ. Limɛcɔ kɛ Yeesu pɔ́ɔ kɔ pɛɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ ɑsei ute, uu u pɑnsɛsɛ usínɑ. \v 3 Nkó yɛɛ kɛ́yɔ m mɔ̃́ yɛ ríyu mɑ́lɛ ɑi kɛ́yɔ kɛ̃ feriyɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Yeesu uu ríyu yɛ̃ ɑi Moisi rikɔ́ feriyɛ. \v 4 Unyinɛ yɛɛ yɛ kɛ́yɔ mɔ̃. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ yɛ ḿpɑ́ yo mɔ̃. \v 5 Moisi yɛ pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í kɛcɔpɛ ukɛikɔ́ nɛ ɑsei ute lɛ yɛɛ yɛ́ mmɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ḿ mɑɑnɛ kɛcɑ́ɑ́ ń símisi. \v 6 Amɑ́ Kirisi pɔ̃́ nɛ Kɛpipi lɛ kɛɛ Uléécɑɑ pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ ńsɔnɛ. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ kuu ɑsei ute. Tɔ́ɔ nní lɛ̃ ukɛyɔ pikɔ́, in tɛ ɑ́ri iwɑmɛ mɑ́, tɔn kɔ tɑ́lɛ̃ in kɔ rɔ́ lɑ́ɑ́rú. \s1 Uléécɑɑ pikɔ́ yɛ́ kɑm ɑpi wéntɛ \p \v 7 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ nń mɑɑ rɛ: \q1 Nɔn nɛni kɛyɑɑ nkɛ́ urinɔɔ n kõ, \q1 \v 8 ɑ́ni kɑpɛ nɔ́ɑnɛ́kíŋ tɑkɑɑsɛ yɑrɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ nɔ́pinɛ́sɑ́ɑyɑhɑ ɑpí pɛɛ u n kɛ́si ɑpi kɔ kucɛsi kóimɑ-i u peikɛɛ mɛcɔ. \q1 \v 9 Likumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ nɔ́pinɛ́sɑ́ɑyɑhɑ ɑpi rinɔ́ɔ nɛ́ wɛ́ɛsi ɑpi kucɛsi kóimɑ kɛ́mɛɛ nɛ́ peikɛɛ. \q1 Pin kɔ nɛ pikɛi pɛ̃ kɑm ɑŋmɛ̃ ɑfɛɛnɑ kɛ́mɛɛ n wɑ yɛ̃. \q1 \v 10 Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ pɛɛ́ nɛ kunɑi kpɛ̃ pikɔ́ wɔ́ɔsi ɑm tɛ \q1 pi pikɛmúŋɛ́ kɛ́mɛɛ pɔlulɛ, ɑ́pi nnɛ́cée nyu. \q1 \v 11 Kei kɑi kuwɔ́i nɛ́ wɑ ɑm wééri rɛ ɑsei kɛcɑ́ɑ́, ɑ́pi píkɑi kɛwéntɛ kɛ̃ kɑm n yekeilɛ̃ kɛ́mɛɛ loninɛ. \p \v 12 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, pimɑ́rɛcɔ, ɑ́i kɑpɛ wɑ rɛ nɔ́ unyinɛ yɛ rikíŋ kópɛ mɑ́ úu yɛ kɔ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ, ɑi tíyɛsɛ uú nɛ Uléécɑɑ yɛɛ nfɑ́ɑ n te kɛpirɛ tɔ. \v 13 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni ikɑri n kpɑriisɛnɛ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɑpi yɛ́ n fe ɑpi séi rɛ: Nɛni kɛkɔ́, ɑkópɛ ɑ́ɑ kɑpɛ nɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ úkɑ rintíkíí urikiŋ tikɛ́ tɑ́kɑsi nnyɑ. \v 14 Asei kɛcɑ́ɑ́, in tɛ tɔ nfɑtɛnɛ kɑri hɑ́i kɛ́korɑɑnɛ-mɛ m mɑ́ ńsɔnɛ múílɛ̃ nɛ kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ-pɔ, tɔ́ nɛ Kirisi yɛ pɛɛ lɛ̃ pɛ́nɛlɛnlɛ tɔn nɛ we. \p \v 15 Li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Nɔn nɛni kɛyɑɑ nkɛ́ urinɔɔ n kõ, ɑ́ni kɑpɛ nɔ́ɑnɛ́kíŋ tɑkɑɑsɛ yɑrɛ \q1 kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ nɔ́pinɛ́sɑ́ɑyɑhɑ ɑpí pɛɛ u n kɛ́si ɑpi kucɛsi kóimɑ-i u peikɛɛ mɛcɔ. \v 16 Píye pɛɛ Uléécɑɑ rinɔɔ kõ ɑpi kɔ pɛɛ rinɔ́ɔ u wɛ́ɛ́si? Píye picɔ, insɑ́ pɛ̃ nnɛ́í kɛ Moisi uú nɛ Esipiti kɛtẽ-pɔ n léemɛ? \v 17 Píye kɛ Uléécɑɑ uú nɛ wɔ́ɔsi ɑŋmɛ̃ ɑfɛɛnɑ? Píye picɔ, insɑ́ pɛpɛɛ ɑkópɛ n wɑ ɑpi kucɛsi kóimɑ-i kpíni? \v 18 Píye kuú nɛ wéeri rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, ɑ́pi píkɑi kɛwéntɛ kɛ̃ kɑm n yekeilɛ̃ kɛ́mɛɛ loninɛ? Píye picɔ, insɑ́ pɛpɛɛ kupɑkɑrɛcirɛ́ u n nyísɛ. \v 19 Lɛ̃ nnyɑ, tɔ yɛ̃ tɛ nfɑtɛnɛ kɑ́pi m mɑ́ nnyɑ kɑ́pi fe pikɛ́ kɛwéntɛ kɛ-i lompɔ. \c 4 \p \v 1 Uléécɑɑ yɛ piyekei mɑsilɛ rɛ u yɛ́ tíyɛsɛ ɑri kɛwéntɛ kɛ̃ kuu rɔ́ n yekeilɛ̃ kɛ́mɛɛ lompɔ. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ ńsɔnɛ, ɑ́i kɑpɛ wɑ rɛ li nɔ́ unyinɛ púnɛisɛ uu pilompɔ pɔɔnɛ. \v 2 Pi Nsímɛ́ Kɛcirɛ rɔ́ símisilɛ yɑrɛ kɑpí pɛɛ pirɔ́kpurɛ n símisi mɛcɔ. Amɑ́ nsímɛ́ mmɛ̃ kɑpi n kṍ ńn líkɑ pi yoriyɛ. Pɛpɛɛ pɛɛ n n kṍ ɑ́pi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ. \v 3 Tɔ́ mpí tɔ́ɔ nní nɛ nsímɛ́ mmɛ̃ kɛfɑ n tɛnɛ, tɔ̃́ nɛ kɛwéntɛ kɛ̃ kɛ́mɛɛ loninɛ. Uléécɑɑ yɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ mɑɑ rɛ: \q1 Li kuwɔ́i nɛ́ wɑlɛ ɑm wééri rɛ ɑsei kɛcɑ́ɑ́, \q1 ɑ́pi píkɑi kɛwéntɛ kɛ̃ kɑm n yekeilɛ̃ kɛ́mɛɛ loninɛ. Uléécɑɑ pikɛi yɛ kɔ pɛɛ hɑ́i kɛtẽ kɛkorɑɑnɛ-mɛ tɛnɛlɛnlɛ uu kɔ pɛɛ́ nɛ lɛ̃ mɑlɛ. \v 4 U kɛlõ Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ kɛyɑ́ɑ sɛ́ɛ́i-sɛ́ɛ́i nkɔ́ mɑɑ rɛ: \q1 Kɛ Uléécɑɑ uu upikɛi nnɛ́í ḿ mɑsí, \q1 uu pɛɛ kɛyɑ́ɑ sɛ́ɛ́i-sɛ́ɛ́i tuŋɛ́ wéntɛ. \v 5 Li kɔ kɛlõ kɛ-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Asei kɛcɑ́ɑ́, ɑ́pi píkɑi kɛwéntɛ kɛ̃ kɑm n yekeilɛ̃ kɛ́mɛɛ loninɛ. \v 6 Pɛpɛɛ pɛɛ mɛfoí Nsímɛ́ Kɛcirɛ n kṍ ɑ́pi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑ́pi kɛwéntɛ kɛ Uléécɑɑ uu n yekeilɛ̃ kɛ́mɛɛ lompɔ. Picɔ yɛ́ nkpéni fe ɑpi kɛkɛmɛɛ lompɔ. \v 7 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu kɔ kɛyɑ́ɑ féé piyekei rikpɑ́ uu kɛ séi rɛ “Nɛni”. Kɛpirɛ-pɔ kuu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ nɛ Tɑfiti ritiki uú nɛ mɑlɛ yɑrɛ kɑri kɛlõ pikómɛ ḿ mɑsí rɛ: \q1 Nɔn nɛni kɛyɑɑ nkɛ́ Uléécɑɑ rinɔɔ n kõ, \q1 ɑ́ni kɑpɛ nɔ́ɑnɛ́kíŋ tɑkɑɑsɛ. \p \v 8 Asei kɛcɑ́ɑ́, Yosuwee un pɛɛ́ nɛ kɛwéntɛ kɛ-i pisoi n lompɔ, Uléécɑɑ úu yɛ́ pɛɛ kɔ kɛyɑ́ɑ féé kɛcɔ nsímɛ́ n símisi. \v 9 Lɛ̃ nnyɑ, kɛwéntɛ kɛnyinɛ yɛ welɛ kɛ Uléécɑɑ pikɔ́ ɑpi n yɛ́nunɛ yɑrɛ kɛ Uléécɑɑ uu kɛyɑ́ɑ sɛ́ɛ́i-sɛ́ɛ́i kɛtúŋɛ́ n wéntɛ mɛcɔ. \v 10 Nkó yɛɛ kɛwéntɛ kɛ-i n lompɔ yɛ wéntɛnɛ. U yɛ́ kɑm uu wéntɛ yɑrɛ kɛ Uléécɑɑ uu n wéntɛ mɛcɔ. \v 11 Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ nɛ kɛwéntɛ kɛ-i pilonɛ n yɔɔnɛ. Ári kɑpɛ tíyɛ tɔ́ unyinɛ ukɛ́ kupɑkɑrɛcirɛ́ kpɛ̃ kucɔ nnyɑ loó. \p \v 12 Uléécɑɑ rinɔɔ yɛ nfɑ́ɑ mɑ́lɛ tin kɔ pikɛi wɑi. Ti lɑ́ɑ́rúlɛ ɑi mɛyele mɛtɛ́ ritɛ́hɛ tɔ́su. Ti yɛ usoi lonlɛ nɛ uisoi nnɛ́í kɛmɛɛ-pɔ, ɑri ḿpɑ́ yo kóólɛnɛ, ɑri kɔ ɑkɔhɔ sitɑŋɛnɛ nɛ ɑmɛkpɛ́rɛ́ kóólɛnɛ. Ti yɛ kɔ usoi mɛlɑ nɛ usimúŋɛ́ cérilɛ ɑri kóólɛnɛ. \v 13 Líkɑ mpuri ɑ́i kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ we kɛ Uléécɑɑ úu n nyɑ́ni. Ḿpɑ́ yo yɛ ukɛyu-i yɑ́nɑɑlɛnlɛ lin nyɑ́ni cɑ́í. Uyɛ̃ kɑi pisɛ rɛ tɔkɛ́ ntɔ́nɛ́í, lɛ̃ kɑri n wɑ kɛɛ̃. \s1 Yeesu yɛɛ Uléécɑɑ usinɑ \p \v 14 Tɔ Uléécɑɑ usinɑ mɑ́lɛ. Uyɛɛ nní Uléécɑɑ Kɛpipi Yeesu. Uyɛɛ Uléécɑɑ kɛkúrí hɑ. Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ lɛ̃ kɑrí nɛ nní kɛfɑ u n tɛnɛlɛ̃ ńsɔnɛ m múílɛ̃. \v 15 Uléécɑɑ usinɑ uyɛ̃ kɑri m mɑ́ úu usínɑ yɛɛ úu yɛ́ n fe ukɛ́ tirɔ́nɑ́rɛi kɛ́mɛɛ rɔ́ lɛ̃́. Amɑ́ li mɛníŋɛ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ mɛrɔ́cɔ u peikɛɛlɛ, uyɛ̃ úu pɛɛ ɑkópɛ ɑ́kɑ wɑ. \v 16 Lɛ̃ nnyɑ, li pisɛ rɛ tɔkɛ́ kɛfɑ kɛsɛ nɛ Uléécɑɑ riyɔɔpitũ tikɔ. Kei kuu yɛ́ íwɛ rɔ́ tẽ́ uu kɔ ípɛɛlɛ́ɛ rɔ́ nyísɛ uu pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑí nɛ n sɑ́ rɔ́ comɛ. \c 5 \p \v 1 Sisoipipi kɛcɔpɛ kɑpi yɛ ḿpɑ́ Uléécɑɑ usinɑ úye wɛ́ɛ ɑpi pikɛi u pɑ rɛ ukɛ́ pisoi lihɛɛhɛɛ Uléécɑɑ m pɑsii un kɔ piɑyu kɛcɑ́ɑ́ nɛ inyɔ́ɔnsɛ wɑi rɛ Uléécɑɑ ukɛ́ piɑkópɛ pi sɑ́rɛi. \v 2 Uricuruu yɛ kɔ urinɑrɛi cirɛ mɑ́lɛ. Lɛ̃ nnyɑ, u yɛ́ fe uu pinyuwɛcirɛ́ nɛ pɛpɛɛ yɛ m púnnɛ nkɔ́ kóm. \v 3 Kɛ uricuruu uu nní rinɑ́rɛi m mɑ́ nnyɑ kɑi pisɛ rɛ ukɛ́ yɛ uɑkópɛ kɛcɑ́ɑ́ inyɔ́ɔnsɛ wɑ uu kɔ umpuri pikɔ́ ɑkɔ́ kɛcɑ́ɑ́ wɑi. \v 4 Úkɑ úu yɛ umɛcirɛ ríyu tɛ̃ wɑisɛ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ yɛ usoi sée yɑrɛ kuu Arɔɔ n sée mɛcɔ. \p \v 5 Limɛcɔ, ɑ́i Kirisi yɛɛ umɛcirɛ ríyu wɑisɛ ukɛ́ Uléécɑɑ usinɑ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ kumúŋɛ́ kunyinɛ-i u mɑɑ rɛ: \q1 Pɔ́ɔ Kɛnɛ́pipi. \q1 Kɑí nɛ nɛni rimpɑ́, nɛ́ɛ upɔ́sɑ́ɑ. \v 6 U kɔ kɛlõ kɛcɔ mɑɑ rɛ: \q1 Pɔ Mɛlikisetɛɛki mɛcɔ usínɑ lɛ ḿpɑ́ píyei. \p \v 7 Kɛ Kirisi uú pɛɛ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ ń we, u yɛ pɛɛ sipupɛilɑ nɛ mɛ́nini nɛ Uléécɑɑ yɑ́ɑsilɛ. U pɛɛ Uléécɑɑ nɛ ténilɛ rɛ uyɛɛ yɛ́ fe uu nkpɔ kɛ́mɛɛ u lesɛ. Kuu ɑsei nɛ Uléécɑɑ n tíkilɛ̃ nnyɑ, Uléécɑɑ pɔ́ɔ kɔ nɛ kutu u cɔ. \v 8 Ḿpɑ́ kuu nní Uléécɑɑ Kɛpipi, íwɛ kuu n li yɛɛ tíyɛsɛ kuu ipɑkɑrɛ ceri. \v 9 Uléécɑɑ yɛ tíyɛsɛlɛ uú n nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ. Lɛ̃ nnyɑ kuú nɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ nɛ kɛfɑ u n tɛnɛlɛ̃ piyóriyɛ tɛnɛcirɛ́ kɑ. \v 10 Uléécɑɑ yɛɛ u wɛ́ɛ rɛ ukɛ́ usínɑ Mɛlikisetɛɛki mɛcɔ. \s1 Pisoi pikɛ́ pimɛcirɛ tĩ, ɑ́pi kɑpɛ nfɑtɛnɛ kɑpi m mɑ́ fóm \p \v 11 Tɔ likɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ kulúi mɑ́lɛ tɔkɛ́ mɑlɛ. Kɑ́ni yɛ mɛkɛɛ n kṍ nnyɑ, li nɛ rɔ́ pɑ́ɑ́púlɛ rɛ tɔkɛ́ liɑsei nɔ́ símisi. \v 12 Kei kɑi nní ń tu, li pɛɛ́ we yɑrɛ nɔkɛ́ pɛɛ nkpéni picélɑɑ. Amɑ́ li kɔ pɛɛ hɑ́i nɛ nkpéni-mɛ pisɛlɛ rɛ pikɛ́ Nléécɑɑsimɛ́ kɛkorɑɑnɛ-mɛ picélɑɑ nɔ́ rikpɑ́mɛ. Lɛ̃ nnyɑ, mɛpɛ kɑi pisɛ rɛ nɔkɛ́ nyɛ̃, ɑ́i nkpɑ́ni ilukɛ mulɛ-mulɛ kɑni yɛ́ li. \v 13 Nkó yɛɛ mɛpɛ n nyɛni yɛ kɛwɑ̃́ lɛ. Úu kɑhɑnɛ mɛwɛ́ɛ́sɛyu mɛ̃ kɛ́mɛɛ kɑpi yɛ lisɔnɛ nɛ likópɛ n céri n kõ. \v 14 Ilukɛ mulɛ-mulɛ kɛ piwɛ́ɛ́sɛ pɔ́ɔ yɛ li. Pɛ̃ nɛ mɛnyuwɛ mɑ́lɛ, pin kɔ lisɔnɛ nɛ likópɛ picere kɛ́mɛɛ pelɑɑlɛ̃ ńsɔnɛ. \c 6 \p \v 1 Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ Kirisi kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ nɛ kɛ́yu n sĩ, ɑ́ri kɑpɛ ikɛkorɑɑnɛ kɛ-i ŋmɑnɛ n we. Tɔkɛ́ icélɑɑ yɔsí yɑrɛ pɛpɛɛ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ m pelɑɑlɛ̃. Ári lɑ tɔkɛ́ kɔ kɛ́korɑɑnɛ icélɑɑ kɛ́mɛɛ́ n we yɑrɛ nní mɛwɑi mɛɛ ɑ́mɛ líkɑ n yóriyɛ piyɑ́ nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ pitɛnɛ nsímɛ́ \v 2 nɛ píniwolɛ mpehẽ mpehẽ kulúi nsímɛ́ nɛ pisoi kɛcɑ́ɑ́ ɑnípɛ pilɑɑ nɛ pikpɔkpɔ mɛyisɛ nɛ kɛtúhɑɑnɛyɑɑ tɔrɔɔ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́. \v 3 Tɔkɛ́ nɛ kɛ́yu n sĩ. Uléécɑɑ un ncée n hɛ, lɛ̃ kɑri sɔ́nti tɔkɛ́ wɑ. \v 4 Pinyinɛ yɛ welɛ kɛ Uléécɑɑ mɛtɛ́í ɑmɛ rinkpɑ̃́ii, ɑpi ihɛɛ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri lélé, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn kɔ pikɛmɛɛ́ we ɑpi kɔ nɛ piisoi kpurɛ kɛ́mɛɛ pɛɛpɔ. \v 5 Pi kɔ pɛɛ picére mɑsilɛ rɛ Uléécɑɑ nsímɛ́ yɛ lɑ́ɑ́rúlɛ, ɑpi kɔ kom tɛ kɛtẽ fɑlɛ kɛɛ n wemɛ yɛ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ. \v 6 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑpi pɛɛ kɔ Uléécɑɑ fómni. Lipite pɛ̃ ɑ́pi yɛ fe pikɛ́ piɑkópɛ kɛpirɛ pítɔ rikpɑ́ pikɛ́ isoi consɛ. Liriyíkí rɛ pi Uléécɑɑ Kɛpipi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pikɑrii kpɑ́lɛnlɛ pin kɔ pisoi kɛyu-i kɛriyu kopu. \p \v 7 Asei kɛcɑ́ɑ́, ikónɛ in kɛcɑrɛ kɛnyinɛ kɛ́mɛɛ́ n cuunkɛɛ, ilukɛ in ńsɔnɛ n wɑ, li yɛ pɛ̃ nnyɑ kɑpi kɛ n lum kulɑ́ɑ wɑlɛ. Uléécɑɑ yɛ̀ɛ̀ kɛ rikpɑ́lɛ. \v 8 Amɑ́ in tɛ sinípɛleépi nɛ mɛwéé mɛɛ kei lɛ, ɑ́kɛ pɛɛ líkɑ yoriyɛ, Uléécɑɑ yɛ́ ɑnɔ́ɔ kɛ wɑ, ɑpi pɛɛ mɛsɛ nnɑ kɛ sɛ́. \v 9 Pinɛ́sɑ́nɛ lɑlɑ kɛcirɛ, ḿpɑ́ kɑri nní n símisi, tɔ tɑ́lɛ̃ tɛ ncée sɔnɛ mmɛ-i kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ nɔ́ɑnɛ́yu n lɔ kɑni tíkilɛ̃. \v 10 Uléécɑɑ yɛ ɑsei tikilɛnlɛ un nɛ túhɑɑnɛ. Úu nɔ́mɛnɛ́wɑi sɔnɛ pɑlɛinɛ. Úu kɔ pɑlɛinɛ rɛ nɔ ńlɑ u nyísɛ ɑni ńlɑ mmɛ̃ nɛ tiki ɑní nɛ upikɔ́ lɛ́ni. Nɔ kɔ nɛ welɛ nɔn pi lɛ́ni. \v 11 Tɔ lɑ rɛ ḿpɑ́ nɔ́ úye ukɛ́ lɛ̃ n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃ hɑ́i nɛ kɛ́tɔ-pɔ, nɔkɛ́ nɛ lɛ̃ nnɛ́í kɑni m mɛ̃́ n yɛ̃́ nnyɑ. \v 12 Ári lɑ nɔkɛ́ sikɑ̃́ m mɑ́, ɑmɑ́ ɑni pɛpɛɛ Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ pin nɛ piripɔɔ we mɛcɔ n we. Pɛpɛɛ yɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pi m mɛ̃́ ukɛ́ pi hɛ yɛ̃. \s1 Tinɔ́ɔ kɛ Uléécɑɑ uu n yekei ɑ́ri mɛ́woo wɑinɛ \p \v 13 Kɛ Uléécɑɑ uu Apirɑhɑm tinɔ́ɔ n yekei, u pɛɛ wéerilɛ. Líkɑ ɑ́i we lɛɛ u n fe kuu yɛ́ rɛ u yɛ́ lirinyiri sée uú nɛ wééri. Lɛ̃ nnyɑ kuú pɛɛ mɛsɛ urinyiri cirɛ sée uú nɛ wééri. \v 14 U pɛɛ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, nɛ́ mɛyɑ̃́ kunípɛ pɔ́ múlukusɛ, ɑm kɔ pipɔ́pírɛ̃ kulúi wɑisɛ. \v 15 Apirɑhɑm uu mɛsei nɛ uripɔɔ n we un lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n yekei rɛ u yɛ́ u wɑ mɛ̃́ uú hɑ nɛ li yɛnu. \v 16 Usoi yɛ̀ɛ̀ lɛlɛɛ u n fe rinyiri séelɛ uú nɛ wééri ɑi nyísɛ rɛ ɑsei kuu símisi, ncée ńn we rɛ pikɛ́ u kɛsi. \v 17 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ lɑlɛ ukɛ́ pɛpɛɛ urinɔɔ kuu n yekei m mɛ̃́ ńsɔnɛ nyísɛ rɛ urinɔɔ kuu ḿ mɑ ɑ́ri kuconsɛ we. Lɛ̃ nnyɑ kuu rinɔ́ɔ yekei uu kɔ wééri uu rikɛcɑ́ɑ́ kpɑ́pɔ. \v 18 Mɛwɑi mɛ̃ kɛtɛ́ ɑ́mɛ kuconsɛ we. Uléécɑɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ mɛkɛmɛɛ nnɔ́ɔmɛ wɑ. Lɛ̃ nɛ tɔ́ mpí tɔ́ɔ nní ukɛmɛɛ kɛpéké ń yɛ̃́ mɛyɑ̃́ ikɑri kpɑ́sɛlɛnlɛ tɔn nɛ rinɔ́ɔ kuu n yekei mɛ̃́. \v 19 Lɛ̃ kɑri n tɑ́lɛ̃ tɔn nɛ mɛ̃́ kɛ ntɔ́fɑ́ɑ nń nɛ sɑulɛ̃ tɔn nɛ we. Kɛsɑ́u kɛɛ pɑ́ɑ́púlɛ yɑrɛ kúninɔi kɛsɑu kɛɛ ku m múílɛ̃ kun nɛ ńsɔnɛ nyɛnu. Kɛsɑ́u kɛɛ kɛnírípi kɑpi kɛlõ sɔnɛ nɛ kɛlõ sɔnɛ riyíkí kɛcɔpɛ rinkénɛ lurilɛ ɑkɛ léepɔ. \v 20 Kei kɛ Yeesu uú nɛ kɛkpéẽ tɔ́ wɑ uu tɔ̃́ nnyɑ mɛfoí lompɔ uu pɛɛ Mɛlikisetɛɛki mɛcɔ pɑnsɛ ḿpɑ́ píyei Uléécɑɑ usinɑ. \c 7 \s1 Mɛlikisetɛɛki yɛ uyɔ́ɔpi lɛ un kɔ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ uwɑi \p \v 1 Mɛlikisetɛɛki uyɛɛ pɛɛ Sɑlɛm uyɔɔpi lɛ un kɔ Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ n tṹ inyɔ́ɔnsɛ wɑi. Kɛ Apirɑhɑm uu piyɔ́ɔpi piferiyɛ ḿ mɑsí un kulu, Mɛlikisetɛɛki yɛ nɛ u risɑ́nɛlɛ uu rinɔ́ɔ sɔnɛ u tikisɛ. \v 2 Apirɑhɑm uu pɛɛ lɛ̃ nnɛ́í kuu m mɑ́ curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, uu kuwɛ́lɛ́ kusɛ u pɑ. Mɛlikisetɛɛki ɑsei nyɛɛ nsímɛ́sei uyɔɔpi. U kɔ pɛɛ Sɑlɛm uyɔɔpi lɛ. Liɑsei rɛ nkíŋniŋɛ uyɔɔpi. \v 3 Úu nɛ usɑ́ɑ, úu nɛ úni, úu kɔ kumɑ́rɛ kúkɑ kɛ́mɛɛ léeri. Ápi ríkɑ ukɛmɑrɛyɑɑ nɛ́ɛ unkpɔ nkɔ́ ńkɑ símisi. Uléécɑɑ Kɛpipi mɛcɔ kuú we. Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ uwɑi lo ḿpɑ́ píyei-pɔ. \p \v 4 Ani yɛ̃ tɛ úu kusɑ ríyu mɑ́! Uyɛ̃ kɛ urɔ́kpurɛ Apirɑhɑm uu lɛ̃ nnɛ́í kuu ɑtɔpi kɛ́mɛɛ n kpíikɛɛ curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, uu kuwɛ́lɛ́ kusɛ u pɑ. \v 5 Isé yɛ ncée hɛlɛ rɛ Lefi kumɑrɛ pikɔ́ pɛɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑi pikɛ́ yɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ picɔ pisɛ pikɛ́ pilikɔ́ nnɛ́í curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, ɑpi kusɛ pi pɑ. Pipiyucɔ kɑpi lɛ̃ wɑi, pin kɔ nɛ kɛsẽ́ Apirɑhɑm sipirɛ̃. \v 6 Mɛlikisetɛɛki uyɛ̃ úu kɔ pɛɛ Lefi kumɑrɛ ukɔ́, ɑmɑ́ Apirɑhɑm yɛ pɛɛ ulikɔ́ nnɛ́í curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, Mɛlikisetɛɛki uu kusɛ kpísi uu kɔ pɛɛ Apirɑhɑm kɛ Uléécɑɑ uu ɑnɔ́ɔ n yekei rɛ u yɛ́ linyinɛ u wɑ, rinɔ́ɔ sɔnɛ tikisɛ. \v 7 Ái céreisɛ rɛ ḿpɑ́ úye yɛ nyulɛ rɛ uwɛ́ɛ́sɛ yɛɛ yɛ usíńsɑ́ rinɔ́ɔ sɔnɛ ritikisɛ. \v 8 Lefi sipirɛ̃ sɛɛ yɛ ɑwɛ́lɛ́ kɛfi kɛ́mɛɛ kusɛ n kpísi pɔ̃́ nɛ sisoipipi lɛ sɛɛ yɛ n kpu. Amɑ́ Uléécɑɑ Nsímɛ́ ɑtɛlɛ́ yɛ mɑɑ rɛ Mɛlikisetɛɛki pɔ̃́ nɛ usoi lɛ yɛɛ úu yɛ n kpu. \v 9 Lefi sipirɛ̃ kɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ ɑpi yɛ nɛni nní ḿpɑ́ yo curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, ɑsi kuwɛ́lɛ́ kusɛ kpísi. Lɛ̃ nnyɑ, pi yɛ́ fe ɑpí mɑɑ rɛ Lefi pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ Apirɑhɑm nɛ ritikilɛ uú nɛ ulikɔ́ curii ɑwɛ́lɛ́ kɛfi, uu kusɛ pɑ. \v 10 Ḿpɑ́ kɑ́pi pɛɛ kɑhɑnɛ nní Lefi m mɑ́ri, u pɛɛ Apirɑhɑm mɛnyɛ kɛ́mɛɛ welɛ, Apirɑhɑm nɛ Mɛlikisetɛɛki ɑpí nɛ sɑ́nɛ. \p \v 11 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ Lefi sipirɛ̃ isínɑ tonsɛlɛ uu kei nɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ isé pɑ, uu pi kúrúrúsɛ. In pɛɛ rɛ Lefi sipirɛ̃ sɛ̃ yɛ pɛɛ isínɑ tonɛ lin nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ, ɑ́i yɛ́ pɛɛ wɑ rɛ usínɑ féé ukɛ́ Mɛlikisetɛɛki isinɑ icɔ tonɛ. Arɔɔ isinɑ mɛtonɛ mɛcɔ mɛɛ yɛ́ pɛɛ́ nɛ risɑ́. \v 12 Pi yɛ pin kumɑ́rɛ féé kunyinɛ-i usínɑ n tĩ, li pisɛ rɛ isé pɔ́ɔkɛ́ kɔ consɛ. \v 13 Asei kɛcɑ́ɑ́, uyɛ̃ kɛ nsímɛ́ mmú nń nɛ nté ḿ mɑ́nɛ yɛ mpuri féé ukɔ́ lɛ. Mpuri mmɛ̃ ukɔ́ úkɑ úu píkɑi isínɑ tonɛlɛ̃ ukɛ́ kɛnyɔ́ɔnsɛ kɛ́mɛɛ pikɛi wɑ. \v 14 Yutɑ pikɔ́ mpuri kɛ́mɛɛ́ kɑpi Urɔ́píimɑ mɑri. Ḿpɑ́ úye yɛ lɛ̃ nyulɛ. Kɛ Moisi uú pɛɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nsímɛ́ n símisi, úu pɛɛ pimpuri kɛ́mɛɛ́ pɛpɛɛ yɛ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nkɔ́ ńkɑ mɑ. \s1 Usínɑ yɛɛ Mɛlikisetɛɛki mɛcɔ ń we \p \v 15 Tɔ nkpéni nsímɛ́ mmɛ̃ kɑpi ḿ mɑ ɑsei ńsɔnɛ konlɛ rɛ usínɑ yɛɛ Mɛlikisetɛɛki mɛcɔ ń we yɛ leemɛlɛ. \v 16 Ái isé kɛ pisoi ɑpi n wɑ yɛɛ ncée u hɛ rɛ ukɛ́ isínɑ tonɛ. Amɑ́ nfɑ́ɑ mɛɛ ńn yɛ píkɑi n nyɛrɛ nnɑŋɛ kuú nɛ isínɑ tonɛ. \v 17 Li Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ ukɛcɑ́ɑ́ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Pɔ ḿpɑ́ píyei-pɔ Mɛlikisetɛɛki mɛcɔ usínɑ lɛ. \v 18 Isé foí íi pɛɛ́ nyɑḿ nɛ ikɛtɔ-pɔ, íi kɔ líkɑ yoriyɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑpi i kpu. \v 19 Asei kɛcɑ́ɑ́, Moisi isé íi fe ikɛ́ Uléécɑɑ inipɛɛ-i linyinɛ sɔnukusɛ nɛ likɛtɔ-pɔ. Amɑ́ tɔ nkpéni ncée sɔnɛ kɑri yɛ́ nɛ n tɑ́lɛ̃ yɛnlɛ. Ncée sɔnɛ mmɛ̃ yɛ kɔ tíyɛsɛlɛ ɑrí nɛ mɛyɑ̃́ Uléécɑɑ kɔ. \p \v 20 Limɛmɑ́ɑ́, Yeesu isinɑ yɛ kɔ nɛ impehẽ lɛ. Uléécɑɑ yɛɛ símisi uu wééri kuú nɛ isínɑ tonɛ. Ái pisínɑ picɔ kɛ́mɛɛ lɛ̃ wɑ. \v 21 Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ Yeesu kɛ́mɛɛ símisilɛ uu wééri, uu u mɑɑ rɛ: \q1 Upíimɑ úu rinɔ́ɔ tɛ̃ mɛ́kɛŋɛ mɑ́. \q1 Pɔ ḿpɑ́ píyei-pɔ usínɑ lɛ. \v 22 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Yeesu uu pɑnsɛ nkómɛinɛ fɑlɛ mɛɛ nfoí n fe umúlɛ́. \p \v 23 Ai kɔ yɑ́, pisínɑ picɔ pɔ̃́ nɛ pɛɛ kulúi welɛ rɛ nkpɔ ńn yɛ́ tíyɛ pikɛ́ mɛsɛ́rɛ isínɑ n tũ nnyɑ. \v 24 Amɑ́ Yeesu pɔ̃́ nɛ mɛsɛ́rɛ welɛ. Lɛ̃ nnyɑ, isínɑ kuu n tṹ íi unyinɛ ucɔ kúpɑ we. \v 25 Lɛ̃ nnyɑ kuu yɛ́ fe uu pɛpɛɛ yɛ nɛ u rintíki ɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ sĩ́ ɑyu mɛyíkíyiki lɔlu. Kuu nní mɛsɛ́rɛ nfɑ́ɑ m mɑ́ nnyɑ, u yɛ́ fe uu pikɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ n welu. \p \v 26 Usínɑ uyɛ̃ mpuri kɑí nɛ sɑ́ rɛ tɔkɛ́ m mɑ́, úu mɛ́kpɛrinkpɛ pɔ́riilɛ̃, úu ncɑɑi ńkɑ wɑ, úu ɑkópɛ ɑ́kɑ wɑ, u nɛ pikópɛkɔɔ́ ɑ́pi líkɑ pɛ́nɛlɛ̃. Uléécɑɑ yɛ kɛtonɛ cɑ́cɑ́ kɛɛ sicɔ n fe kɛcɑ́ɑ́ u tonsɛlɛ. \v 27 Ái pisɛ rɛ uyɛ̃ ukɛ́ yɛ pisínɑ picɔ mɛcɔ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye uɑkópɛ cirɛ kɛcɑ́ɑ́ inyɔ́ɔnsɛ wɑ uu pɛɛ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kuyu pikɔ́ ɑkɔ́ kɛcɑ́ɑ́ wɑi. Mɛcírɛníŋɛ kuu inyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ wɑ uu mɑ́su, pɛɛ́ uyɛ-i kuú pɛɛ umɛcirɛ n kpísi uu pisoi ɑkópɛ nnyɑ hɛ. \v 28 Pɛ̃ kɛ Moisi isé ii isínɑ n tónsɛ yɛ pɛɛ pisoi picɔ mɛcɔ ntɔ́hɔ mɑ́lɛ. Amɑ́ rinɔ́ɔ tɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu isé iyɛ̃ kɛpirɛ ḿ mɑ uu wééri yɛ Ukɛpipi kɛɛ ń nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ isínɑ tonsɛlɛ hɑ́i nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ. \c 8 \s1 Yeesu yɛɛ Urɔ́léécɑɑ usinɑ \p \v 1 Nsímɛ́ mmɛ̃ kɑri pisímɛ́ ń lɑ kɛfírírí yɛ nkpéni nkɛ́: Tɔ Usínɑ mɑ́lɛ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ Uléécɑɑ yɛɛ ńnɑŋɛ nnɛ́í n te riyɔɔpitũ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i n tṹ. \v 2 Uyɛɛ kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kɛ́mɛɛ́ kɛlõ sɔnɛ riyíkí-i isínɑ pikɛi wɑi. Ái kɛsoipipi kɛɛ kucɑ́ŋíí kpɛ̃ wɑ, ɑmɑ́ kucɑ́ŋíí yíkíyiki yɛ ku kɛ Upíimɑ uu n wɑ. \p \v 3 Asei kɛcɑ́ɑ́, ḿpɑ́ usínɑ úye pikɛi pɛɛ ukɛ́ yɛ lihɛɛhɛɛ nɛ lɛ̃ kɑpí nɛ n nyɔ́ɔnsɛ Uléécɑɑ pɑ. Lɛ̃ nnyɑ kɑi pisɛ rɛ Yeesu pɔ́ɔkɛ́ kɔ linyinɛ nɛ hɑpɔ ukɛ́ hɛ. \v 4 Un pɛɛ kɛtẽ nté n we, úu yɛ́ pɛɛ fe ricuruu ukɛ́ isínɑ tonɛ. Pisoi pɛɛ isé kɛcɑ́ɑ́ isínɑ pikɛi n wɑi yɛ piwée mɑ́ɑ́lɛnlɛ. \v 5 Pikɛi pɛ̃ kɑpi kei n wɑi yɛ lɛlɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ mɛyíkíyiki ń we iyírɑɑnɛ lɛ lin kɔ likumííri. Pi wɑilɛ yɑrɛ pɛɛ́ uyɛ-i kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ Moisi n nyísɛ lɛ̃ kuu yɛ́ kucɑ́ŋíí n wɑ mɛcɔ. U pɛɛ u mɑɑ rɛ: \q1 A ripɑí, ɑɑ pikɛi pɛ̃ wɑi yɑrɛ kɑm nní riyɔ́pɛ kɛcɑ́ɑ́ pɔ́ n nyísɛ mɛcɔ. \v 6 Amɑ́ Yeesu isinɑ kuu n tṹ yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pikɔ́ ikɔ́ felɛ. Uyɛɛ tíyɛsɛlɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ nkómɛinɛ yíkíyiki pisoi sée un kɔ pikɛcɔpɛ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ. Lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n yekei rɛ ukɛ́ nkómɛinɛ mmɛ̃ kɛcɔpɛ wɑ yɛ felɛ. \p \v 7 Asei kɛcɑ́ɑ́, nkómɛinɛ foí nn pɛɛ́ n nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ, ɑ́i yɛ́ pɛɛ nkpɑ́ni pisɛ rɛ pikɛ́ kɔ mɛlírũ pikómɛinɛ rikpɑ́. \v 8 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ́ nɛ upikɔ́ cɛ́silɛ kuú nɛ mɑɑ rɛ: \q1 Nɛ̃́ Upíimɑ, nɛ mɑɑ rɛ siyɑ́ɑ yɛ wemɛ, \q1 kɑm yɛ́ nɛ nkómɛinɛ fɑlɛ nɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ \q1 nɛ Yutɑ pikɔ́ n sée. \q1 \v 9 Nkómɛinɛ mmɛ̃ ńn wenɛ yɑrɛ mmɛ̃ kɑḿ nɛ pipisɑɑ n sée \q1 kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑm kunípɛ pi n tĩ́ ɑḿ nɛ Esipiti kɛteni-i pi lesɛ. \q1 Upíimɑ uu kɔ kpɑ́ rɛ: \q1 Kɛ piricuruu ɑ́pi n fe pikɛ́ nkómɛinɛ mmɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ ń sɔ́nɛ nnyɑ \q1 kɛ nɛ̃́ ɑ́m kɔ nɛ kutu pi ricɔ. \q1 \v 10 Áni nyɑ́nii, nkómɛinɛ mmɛ̃ kɑḿ nɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ n séinɛ siyɑ́ɑ sɛ̃ kɛpirɛ yɛ mmú: \q1 Nɛ́ inɛ́sé pikɛmúŋɛ́ kɛ́mɛɛ wɑ, \q1 ɑm kɔ pisifɑ kɛ́mɛɛ i wɔlu. \q1 Am pɛɛ piuleecɑɑ, \q1 ɑpi pɛɛ pɑnsɛ pinɛ́kɔ́. \q1 \v 11 Piukɑ úu yɛ́ pɛɛ uuyucɔ céési. \q1 Piukɑ úu yɛ́ kɔ uumɑrɛcɔ símisi rɛ: \q1 A Upíimɑ ceri! \q1 Asei kɛcɑ́ɑ́, pinnɛ́í yɛ́ nɛ́ céri. \q1 Kɑi n kpísi pikɛcɔpɛ kɛwɑ̃́ síńsɑ́pi hɑ́i nɛ uwɛ́ɛ́sɛ kɛ́mɛɛ́-pɔ. \q1 \v 12 Liriyíkí rɛ nɛ sɔ́ntilɛ kɛ́ pincɑɑi pi sɑ́rɛi, \q1 ɑ́m yɛ́ kɔ lɛ̃ kɑpí nɛ nɛ́ ḿ púnnɛ léisɛntɛ. \p \v 13 Kɛ Uléécɑɑ uu nní nkómɛinɛ mmú n sée rɛ nfɑ́lɛ, li nyísɛ rɛ nfoí mmɛ̃ nɛ pikpurũ mɑsilɛ. Yo in n kpurũ, linkɔ́ nn n tɛnɛ, li welɛ lin tɔ́su. \c 9 \s1 Kɛtẽ nté nɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ piyomɛyɑ́hɑɑ \p \v 1 Nkómɛinɛ foí pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ inyɛ́kii mɑ́lɛ kɑpi yɛ n wɑ ɑpí nɛ kɛtẽ nté Uléécɑɑ Kɛyɔ kɛ́mɛɛ u yɑ́ɑ́si. \v 2 Pi pɛɛ kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kɑriilɛ ɑpi ku kénɛ mɛtɛ́. Kɛlõ foí kɑpi yɛ sée rɛ kɛlõ sɔnɛ. Kei kɛ sífirɑ́ɑ kɛtɔsi nɛ kutɑɑpili nɛ ɑkpɔ́nɔ́ kɑpi Uléécɑɑ n hɛ ɑɑ́ we. \v 3 Kɛnírípi lírũ kɛpirɛ kɛ kɛlõ kɛcɔ ɑkɛ́ we ɑpi yɛ kɛ̃ séi rɛ kɛlõ sɔnɛ riyíkí. \v 4 Kei kɛ wurɑ kɛtunipi kɛ-i kɑpi yɛ tulɑɑli n ŋmɑɑsi ɑkɛ́ pɛɛ́ we nɛ nkómɛinɛ kutɑkɑi kpɛɛ kunnɛ́í wurɑ m pɔ́riilɛ̃. Kukɛmɛɛ́ kɛ wurɑ kulũ kunyinɛ ɑkú pɛɛ́ we. Arɔɔ kunɑɑpi kpɛɛ pɛɛ n fɛlɛsi nɛ nkómɛinɛ ɑkpɑ́ncúkú yɛ kɔ pɛɛ kpɛ̃ kɛ́mɛɛ́ welɛ. Nkómɛinɛ ɑnɔɔ nyɛɛ pɛɛ ɑkpɑ́ncúkú nyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ wɔ́lɑɑlɛ̃. \v 5 Nkómɛinɛ kutɑkɑi kpɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɑpi piléécɑɑtumɛ pɛɛ yɛ ḿ mɛrí ɑmííri sɛrí ɑpi nyɛrɛsɛ, lin nyísɛlɛ̃ tɛ kei kɛ Uléécɑɑ uú we. Piɑmɛ́ŋ́ ɑmííri yɛ pɛɛ kutɑ́kɑi iwúkí yɑ́riilɛnlɛ. Ái nkpéni kɑri yɛ́ mmɛ̃ símisi nɛ nkɛtɔ-pɔ. \p \v 6 Kɑpi lɛ̃ ḿpɑ́ yo n nyɔ́ɔnsɛntɛ ɑpi yikikɛɛ, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ ɑpi yɛ pɛɛ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kɛlõ foí kɛ́mɛɛ lompɔ ɑpi inyɔ́ɔnsɛ wɑi. \v 7 Amɑ́ Uléécɑɑ Usinɑ mɛcirɛ yɛɛ yɛ kuŋmɛ̃ kɛ́mɛɛ mɛsɛ kóló kɛlõ lírũ kɛ́mɛɛ lompɔ uu inyɔ́ɔnsɛ wɑi. Isɛɛ kuú nɛ uricuruu ɑkópɛ kɛcɑ́ɑ́ n nyɔ́ɔnsɛ mɛnyɛ nɛ iyɛ̃ kuú nɛ kuyu pikɔ́ ɑkópɛ kɑpi n wɑ ɑ́pi lɑ kɛcɑ́ɑ́ n nyɔ́ɔnsɛ mɛnyɛ kuu yɛ nɛ kei lompɔ. \v 8 Lɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nń nɛ nyísɛ rɛ kɛ kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kɛlõ foí ɑkɛ kɔ nɛ nní piwée n kpɑ́lɛ̃ nnyɑ, úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ kɛlõ sɔnɛ riyíkí-i lompɔ. \v 9 Kumúŋɛ́ nkú kɛ́mɛɛ́ kɑri nní ń we kumííri kɑi lɛ̃ nyísɛ. Liɑsei rɛ lihɛɛhɛɛ kɑpi Uléécɑɑ m pɑ́sii nɛ isɛɛ kɑpí nɛ n nyɔ́ɔnsɛntɛ ɑ́i yɛ fe likɛ́ pɛpɛɛ lɛ̃ n wɑi simúŋɛ́ kɛ́mɛɛ nyísɛ rɛ pi Uléécɑɑ inipɛɛ-i nyɑmlɛ nɛ kɛ́tɔ-pɔ. \v 10 Lɛ̃ nnɛ́í yɛ sisoipipi ricuruu isé lɛ yɛɛ ilukɛ nɛ pítɑ nɛ píniwolɛ kɛ usoi uu yɛ nɛ uɑkópɛ n hɛɛrɛ kɛ́mɛɛ ń we. Isé iyɛɛ pɛɛ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kpɛi-pɔ kɛ Uléécɑɑ uu ḿpɑ́ yo n consɛ. \p \v 11 Amɑ́ Kirisi pɔ̃́ nɛ Uléécɑɑ Usinɑ lɛ yɛɛ ń kɑ ukɛ́ mɛmɑ́ mɛɛ n wemɛ rɔ́ nyísɛ. U kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kunyinɛ kɛ́mɛɛ lompɔlɛ kpɛɛ ríyu píimɑ m mɑ́ kun kɔ nyɑḿ nɛ kukɛtɔ-pɔ. Ái pisoi pɛɛ ku kɑrii. Lɛlɛɛ rɛ ɑ́ku kɛtẽ nté kukɔ́. \v 12 Mɛcírɛníŋɛ kɛ Kirisi uu kɛlõ sɔnɛ riyíkí-i lompɔ. Ái ɑpoilɑ nɛ inɑ́ɑ mɛnyɛ kuú nɛ lompɔ, ɑmɑ́ uricuruu mɛnyɛ kuu hɛ uú nɛ hɑ́i nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ tirɔ́yu lɔlu. \v 13 Pi yɛ ɑpoilɑ nɛ ɑnɑ́ɑlɑ mɛnyɛ kpísilɛ ɑpí nɛ kunɑ́ɑyɑhɑ kɑpi n tóroisɛ nfurɔ̃ pɛ́nɛ ɑpí nɛ usoi yɛɛ mɛ́kpɛrinkpɛ m pɔ́riilɛ̃ níŋɛsi, uipiŋɛ ii funi. \v 14 In mɛsei lɛ̃, Kirisi mɛnyɛ pɔ̃́ yɛ ńnɑŋɛ mɑ́nɛ ɑi lɛ̃ tɔ́su. Nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ mɛɛ tíyɛsɛ kuu umɛcirɛ kpísi uu Uléécɑɑ hɛ yɑrɛ inyɔ́ɔnsɛsɛɛ yɛɛ íi ncɑɑi ńkɑ m pɔ́riilɛ̃. Inyɔ́ɔnsɛ iyɛɛ sirɔ́múŋɛ́ kópɛ hɛɛrɛlɛ tɔkɛ́ nɛ Uléécɑɑ yɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ pikɛi n wɑi. \p \v 15 Lɛ̃ nnyɑ, Kirisi yɛɛ we un Uléécɑɑ nɛ sisoipipi kɛcɔpɛ nkómɛinɛ fɑlɛ wɑi. Pisímɛ́nyɔ́ɔnsɛ pɛ̃ nnyɑ kɛ sisoipipi sɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n sée ɑsi yɛ́ kɛyómɛcɑɑ-pɔ nfɑɑ yɛ̃. Kirisi yɛ sisoipipi ɑkópɛ kɑsi nkómɛinɛ foí kɛ́mɛɛ n wɑ nnyɑ kpulɛ uú nɛ ɑkpɑnii kɑsi yɛ́ pɛɛ sikupɑkɑrɛcirɛ́ nnyɑ n yɛ̃́ kɛ́mɛɛ si lesɛ. \p \v 16 Usoi un n lɑ pikɛ́ umɛkpɔ-mɑɑ́ linyinɛ wɑ, li pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ̃́ tɛ u pikpɔ mɑsilɛ ɑpi kɛlenɛ li wɑi. Pikɛ́ kɛlenɛ rítɛlɛ́ tɛ̃ n wúkulɛ, li pisɛ rɛ pikɛ́ nyísɛ rɛ uyɛɛ ri n wɔ́i yɛ pikpɔ mɑsilɛ. \v 17 Uyɛɛ rinɔ́ɔ n yekei un nfɑ́ɑ m mɑ́, usoi úu yɛ́ fe ukɛ́ urinɔɔ tɛ̃ nɛ pikɛi wɑ. Umɛkpɔ-mɑɑ́ ŋmɑnɛ kɛ urinɔɔ ɑri yɛ́ pikɛi wɑ. \v 18 Lɛ̃ nnyɑ kɑpi isɛɛ kpu ɑpí nɛ nyɔ́ɔnsɛ ɑpi mɛ́nyɛ kɔɔni nkómɛinɛ foí kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pisoi n sée nn kɛlenɛ korɑɑnɛ. \v 19 Moisi yɛ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i ḿpɑ́ isé íye kɛ́ɛ́nlɛ pisoi nnɛ́í kɛyu-i yɑrɛ kɑi rítɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃. Uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ inɑ́ɑ mɛnyɛ nɛ ipoi mɛnyɛ kpísi uú nɛ míni cɔ́hɔnɛ uu kɔ mɛ́ŋmɛ wɛɛ́ nɛ kɛhííhíípi kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ isɔɔpi kpísi uú nɛ isé ritɛlɛ́ tɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ nɛ sisoipipi kɛcɑ́ɑ́ mɛpɛi. \v 20 Uu pɛɛ rɛ: Mɛ́nyɛ mmɛ́ mɛɛ yɛ́ nyísɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ nɛ nkómɛinɛ nɔ́ séelɛ rɛ nɔkɛ́ n titiki. \v 21 Uu kɔ limɛcɔ kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí nɛ ilũ iyɛ̃ nnɛ́í kɑpi yɛ nɛ kɛnyɔ́ɔnsɛ-i pikɛi n wɑ kɛcɑ́ɑ́ mɛ́nyɛ mɛpɛi. \v 22 Li isé kɛ́mɛɛ́ we rɛ mɛ́nyɛ kɑpi yɛ nɛ likɛi mɛyɑ̃ hɛɛrɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. Mɛ́nyɛ mɛnsɑ́ ɑkópɛ nnyɑ n kɔɔnu, ɑ́ɑ yɛ kusɑ́rɛi wɑ. \s1 Kirisi mɛnyɛ yɛ ɑkópɛ hɛɛrɛ \p \v 23 Lɛ̃ kɑi pisɛ rɛ pikɛ́ lɛlɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ likɔ́ kumííri n nyísɛlɛ̃ hɛɛrɛ. Amɑ́ li kɔ pisɛ rɛ pikɛ́ kɛyómɛcɑɑ-pɔ likɔ́ ricuruu pɔ̃́ kɔ nɛ inyɔ́ɔnsɛ yɛɛ ńsɔnɛ n fe hɛɛrɛ. \v 24 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kɛ pisoi ɑpi n kɑrii kɛ́mɛɛ́ kɛ Kirisi uu lompɔ. Ku kɛyómɛcɑɑ-pɔ kukɔ́ kuyírɑɑnɛ-yírɑɑnɛ lɛ. Amɑ́ kɛyómɛcɑɑ ricuruu kɛ́mɛɛ́ kuu lompɔ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ kɛyu-i tɔ̃́ nnyɑ nyɛrɛ likɛ́ rɔ́ lɛ̃́. \v 25 Úu kei lompɔ rɛ ukɛ́ umɛcirɛ kpísi ukɛ́ nɛ nnɔ́ɔ kulúi nyɔ́ɔnsɛ yɑrɛ kɛ Uléécɑɑ usinɑ uu yɛ ḿpɑ́ kuŋmɛ̃ kúye nɛ isɛɛ mɛnyɛ n lompɔ mɛcɔ. \v 26 In pɛɛ lɛ̃ n we, hɑ́i kɛ Uléécɑɑ uú nɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ n wɑ, li yɛ́ pɛɛ pisɛ rɛ Kirisi ukɛ́ íwɛ li nnɔ́ɔ kulúi. Amɑ́ mɛsɛ kóló kuu nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́-i léemɛ, uu umɛcirɛ kpísi uú nɛ mɛcírɛníŋɛ nyɔ́ɔnsɛ uú nɛ ɑkópɛ lesɛ. \v 27 Mɛcírɛníŋɛ kɛ usoi uu mɑ́ rɛ ukɛ́ kpu, Uléécɑɑ uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ nɛ u túhɑɑnɛ. \v 28 Limɛcɔ kɛ Kirisi uu umɛcirɛ kpísi uu mɛcírɛníŋɛ hɛ ɑpí nɛ pisoi kulúi ɑkópɛ kɛcɑ́ɑ́ u nyɔ́ɔnsɛ. Amɑ́ u hɑ mɛlírũ pɛɛrilɛ, ɑ́i pɛɛ ɑkópɛ pilesɛ nnyɑ. U hɑ pɛɛrilɛ ukɛ́ pɛpɛɛ u m mɛ̃́ ɑyu lɔ. \c 10 \p \v 1 Asei kɛcɑ́ɑ́, lisɔnɛ lɛɛ kɛpirɛ n wemɛ kumííri kɛ isé ii lésɛ ii nyísɛ, ɑ́i liricuruu kii nyísɛlɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ, ḿpɑ́ likɛ́ íye wɑ, íi yɛ́ fe ikɛ́ ḿpɑ́ píyei inyɔ́ɔnsɛ isɛ iyɛ̃ kɑpi ḿpɑ́ kuŋmɛ̃ kúye mɛsɛ́rɛ n wɑi nɛ tíyɛsɛ pɛpɛɛ lɛ̃ Uléécɑɑ n yɑ́ɑ́si pikɛ́ n nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ. \v 2 In pɛɛ lɛ̃, ɑ́i yɛ́ pɛɛ nní n we pin inyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ piwɑi tíyɛɛ? Li yɛ́ pɛɛ nní n welɛ pɛpɛɛ inyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ n wɑi pin mɛcírɛníŋɛ pisɔnɑɑ mɑsí, ɑkópɛ ɑ́ɑ yɛ́ pɛɛ pikɛmúŋɛ́-i pi pɛkɛsi. \v 3 Amɑ́ inyɔ́ɔnsɛ iyɛɛ mɛníŋɛ pisoi ɑkópɛ ḿpɑ́ kuŋmɛ̃ kúye pi léisɛntɛ. \v 4 Li we rɛ ɑnɑ́ɑlɑ mɛnyɛ nɛ ɑpoilɑ mɛnyɛ ɑ́mɛ yɛ́ fe mɛkɛ́ ɑkópɛ hɛɛrɛ. \p \v 5 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Kirisi uu kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑ uu Uléécɑɑ mɑɑ rɛ: \q1 Áɑ inyɔ́ɔnsɛ nɛ́ɛ lihɛɛhɛɛ lɑ. \q1 Amɑ́ ipiŋɛ kɑɑ nɛ́ mɔ̃́. \q1 \v 6 Ái isɛɛ kɑpi n tóroisɛ múkú-múkú nɛ́ɛ inyɔ́ɔnsɛ kɑpi yɛ n wɑ \q1 ɑpí nɛ usoi ɑkópɛ u sɑ́rɛi kɑɑ́ yɔsí. \q1 \v 7 Kei kɑm pɛɛ́ mɑɑ rɛ: Nɛ́ɛ nkó. Nɛ sɔ́nɛpɔlɛ, Uléécɑɑ, \q1 kɛ́ mɛpɔ́lɑ wɑ yɑrɛ lɛ̃ kɑpi Isé ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n wɔ́i mɛcɔ. \v 8 Kirisi yɛ nté mɑlɛ kɛlenɛ rɛ: \q1 Áɑ inyɔ́ɔnsɛ nɛ́ɛ lihɛɛhɛɛ lɑ, ɑ́ɑ kɔ ŋmurɛi pɔkɛ́ inyɔ́ɔnsɛ kɑpi yɛ n wɑ ɑpí nɛ usoi ɑkópɛ sɑ́rɛi yɔsí, in kɔ nɛ isé kɛcɑ́ɑ́ kɑpi lɛ̃ wɑ. \v 9 Uu kɔ kpɑ́ rɛ: Nɛ sɔ́nɛpɔlɛ kɛ́ mɛpɔ́lɑ wɑ. Inyɔ́ɔnsɛ kpurɛ kuu lɛ̃ kpu uu iféé kpísi uu iripɔhɔ wɑi. \v 10 Uléécɑɑ mɛlɑ mɛ̃ kɛ Yeesu Kirisi uu n wɑ uu umɛcirɛ kpísi uú nɛ mɛcírɛníŋɛ nyɔ́ɔnsɛ nnyɑ kɑri ɑkópɛ kɛ́mɛɛ́ le. \p \v 11 Ḿpɑ́ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ uwɑi úye yɛ̀ɛ̀ ḿpɑ́ kɛweesi kɛ́ye ukɛkɛi kɛ́mɛɛ́ n welɛ un upikɛi wɑi, un mɛsɛ́rɛ inyɔ́ɔnsɛ isɛ iyɛ̃ wɑi, liinyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ íi yɛ kɔ píkɑi fe ikɛ́ ɑkópɛ lesɛ. \v 12 Amɑ́ kɛ Kirisi pɔ́ɔ mɛsɛ ŋmɑnɛ inyɔ́ɔnsɛ kɑpi yɛ n wɑ ɑpí nɛ usoi ɑkópɛ sɑ́rɛi n wɑ, uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ Uléécɑɑ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i ḿpɑ́ píyei n tũ. \v 13 Kei kuu nkpéni nɛni mɛ̃́ Uléécɑɑ ukɛ́ upilɑɑrɔ ukɛnyɑlɛ-i riwulɑsɛ. \v 14 Inyɔ́ɔnsɛ isɛ kuu mɛcírɛníŋɛ wɑ uú nɛ Uléécɑɑ pikɔ́ pɑnsɛsɛ pisoi pɛɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ ɑkópɛ kɛ́mɛɛ n lélɑɑlɛ̃. \p \v 15 Lɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ pɔ́ɔ kɔ tíyɛsɛ ɑri céru. Li we rɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ pɛɛ́ mɑɑ rɛ: \v 16 Upíimɑ yɛ mɑɑ rɛ: \q1 Áni yɛ̃ɛ, nkómɛinɛ kɑḿ nɛ pi n sée yɛ mmú: \q1 Siyɑ́ɑ sɛ̃ mɛtɔ́mpɔ-mɑɑ́, nɛ́ inɛ́sé piɑkiŋ kɛ́mɛɛ wɑ. \q1 Am kɔ pimɛsɔhɔ kɛ́mɛɛ i wɔlu ɑḿ mɛɛlúsɛ. \q1 \v 17 Uu kɔ kpɑ́ rɛ: \q1 Ám yɛ́ kɔ píkɑi piɑkópɛ nɛ pincɑɑi kɛcɑ́ɑ́ léisɛ. \p \v 18 Asei kɛcɑ́ɑ́, in tɛ pi kɛlõ pisoi ɑkópɛ sɑ́rɛi, inyɔ́ɔnsɛ kɑpi yɛ n wɑ ɑpí nɛ usoi ɑkópɛ sɑ́rɛi íi kɔ kei piwée kpɑ́lɛ̃. \s1 Tɔkɛ́ nɛ Uléécɑɑ rikɔ \p \v 19 Lɛ̃ nnyɑ pimɑ́rɛcɔ, tɔ tɑ́lɛnlɛ rɛ Yeesu mɛnyɛ yɛ ncée rɔ́ hɛlɛ tɔkɛ́ yɛ nɛ tirɔ́pɔ́ɔ kɛlõ sɔnɛ riyíkí-i lompɔ. \v 20 Uipiŋɛ yɛɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kɑpi kɛnyɔ́ɔnsɛ-i rinkénɛ. Iyɛ̃ kuú nɛ ritiki uú nɛ ncée fɑlɛ mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ rɔ́ yɛ́u. \v 21 Lɛ̃ nnyɑ, tɔ Uléécɑɑ usinɑ mɑ́lɛ yɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ iwɛ́ɛ́sɛ n tṹ. \v 22 Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ kɛfɑ kɛsɛ nɛ Uléécɑɑ rikɔ ɑri kɔ nfɑtɛnɛ mɛyɑ̃́ m mɑ́ nkɛ́ iníŋí m mɑ́. Simúŋɛ́ kópɛ sɛɛ sirɔ́fɑ kɛ́mɛɛ ń we sikɛ́ n hɛɛrɛlɛ̃ ɑsí lelu, tɔkɛ́ kɔ irɔ́piŋɛ nɛ míni sɔnɛ n wolɛlɛ̃. \v 23 Tɔkɛ́ lɛ̃ kɑrí nɛ n tɑ́lɛ̃ ɑnípɛ kɛtɛ́ rimúlú, irɔ́piŋɛ íi kɑpɛ riyɔɔ. Li we rɛ uyɛɛ rinɔ́ɔ n yekei yɛ ɑsei ute lɛ. \v 24 Ani tíyɛ tɔkɛ́ n lɛ́nɑɑnɛ tɔkɛ́ nɛ ńlɑ nɛ mɛwɑi sɔnɛ piwɑi kɛ́mɛɛ́ n ŋmɔ́ɔ́púsɛnɛlɛ̃ nnyɑ. \v 25 Ári kɑpɛ yɛ tɔ́ nɛ pɛ̃ tɔ́ɔ yɛ n cɑ́pinɛ riyɑ́ tɔkɛ́ iyɑɑ n we yɑrɛ kɑi picɔ kɛ́mɛɛ inyɛ́kii m pɑnsɛ mɛcɔ. Amɑ́ tɔkɛ́ yɛ mɛníŋɛ ikɑri n kpɑriisɛnɛ, kɑni nní mɛyíkíyiki n yɛ̃́ tɛ kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ yɛ nyɑhɑimɛlɛ nnyɑ. \p \v 26 Li we rɛ kɑri nní nsímɛ́sei picére ḿ mɑsí nnyɑ, tɔn kɔ nɛ n we tɔn nɛ mɛrɔ́lɑ kɛ́mɛɛ ɑkópɛ n wɑi, inyɔ́ɔnsɛ íkɑ íi pɛɛ́ we kɑri yɛ́ n wɑ pikɛ́ nɛ ɑkópɛ rɔ́ n sɑ́rɛi. \v 27 Amɑ́ ńtɛrii kɛ usoi uu yɛ́ pɛɛ́ nɛ n tũ un nɛ Uléécɑɑ kɛtɑhɑi kuú nɛ pisoi n túhɑɑnɛnɛ nɛ nnɑ mɛɛ pipɑkɑrɛcirɛ́ ń torɛnɛ kutoi mɛ̃́. \v 28 Usoi un Moisi isé rinlɔ́ɔ́, pisoi pitɛ́ nɛ́ɛ pitɑɑni pin m mɑɑ rɛ mɛsei yɛ mɛ, pi yɛ u kpulɛ, ɑ́i pisɛ rɛ pikɛ́ íwɛ u tẽ́. \v 29 Nɔ yɛ̃ tɛ uyɛɛ Uléécɑɑ Kɛpipi rińtɑkɑ́ri uu fómpɔ yɛ nɛ ɑkpɑnii nyɛ̃ ɑtɔ́ŋɛ́-tɔŋɛ́ sɑ́lɛ rɛ u nkómɛinɛ mɛnyɛ mɛɛ u m pɑnsɛsɛ Uléécɑɑ ukɔ́ wɑisɛ likpɑ́rɑ́kɔɔ́, uu kɔ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ mɛɛ yɛ Uléécɑɑ nfɑnɑrɛ usoi n nyísɛ lɑ́mɑɑnkɛɛ nnyɑ. \v 30 Li we rɛ tɔ nyulɛ uyɛɛ ḿ mɑɑ rɛ: Nɛ̃́ kɑí nɛ sɑ́ rɛ kɛ́ yɛ pisoi mɛwɑi pi cɛɛi, nɛ́ɛ yɛ́ɛ́ pisoi ihɛ́ɛ́ pi pɑ. U kɔ mɑɑ rɛ: Nɛ̃́ Upíimɑ, nɛ́ɛ nɛ nnɛ́puri pikɔ́ túhɑɑnɛnɛ. \v 31 Ái kukɑhɑ we rɛ usoi ukɛ́ Uléécɑɑ yɛɛ nfɑ́ɑ n te ɑnipɛ-i lóipɔ. \p \v 32 Amɑ́ ɑni siyɑ́ɑ foí sɛ-i kɛ mɛtɛ́í ɑmɛ nɔ́ rinkpɑ̃́ii léisɛ. Kɑi pikpɑ̃́ii nɔ́ ḿ mɑsí, nɔ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i íwɛ píimɑ kɛ́mɛɛ nɛ pinɑ́ɑ mɛyɑ̃ tiŋmɔ́ɔ́púlɛ: \v 33 Api yɛ pinyinɛ-i ɑlɛ̃́ nɛ risoiwuí kɛ́mɛɛ isɛi nɔ́ n wɑpɑɑsɛ pin kɔ nɔ́ wéékusɛlɛ̃. Ani kɔ pinyinɛ-i pɛpɛɛ íwɛ iyɛ̃ icɔ kɛ́mɛɛ ń we kɛcɑ́ɑ́ kpɑ́ ɑni pi lɛ́ni. \v 34 Asei kɛcɑ́ɑ́, nɔ yɛ pɛɛ pikpɑniikɔ́ íwɛ ténlɛ, ɑni yɛ kɔ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ ŋmurɛi rɛ pisoi pikɛ́ nɔ́linɛ́kɔ́ nɔ́ yɔsí, nɔn nyu rɛ nɔ mɛmɑ́ píimɑ mɑ́lɛ mɛɛ lɛ̃ n fe mɛn kɔ ḿpɑ́ píyei we. \v 35 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ lɛ̃ kɑní nɛ n tɑ́lɛ̃ fóm. Ihɛ́ɛ́ píimɑ inyinɛ yɛ likɛmɛɛ́ welɛ. \v 36 Asei kɛcɑ́ɑ́, li nɔ́ pisɛlɛ rɛ nɔkɛ́ nŋmɔ́ɔ́pú m mɑ́, nɔn Uléécɑɑ mɛlɑ piwɑi m mɑsí, nɔkɛ́ pɛɛ́ nɛ lɛ̃ kɑni m mɛ̃́ n yɛ̃́. \v 37 Nléécɑɑsimɛ́ ɑtɛlɛ́ yɛ mɑɑ rɛ: \q1 Asei kɛcɑ́ɑ́, li tisɛ nkɑ́ripi, nkɑ́ripi fíí ŋmɑɑ, \q1 uyɛɛ n sɔ́nti ukɛ́ nɛ n tuinɛ. Úu yɛ́ nɑ́ŋɑipɔ. \q1 \v 38 Unɛ́kɔ́ yɛɛ inɛ́nípɛɛ-i ɑsei n tíkilɛ̃ \q1 yɛ́ unfɑtɛnɛ nnyɑ nfɑ́ɑ wɑ. \q1 Amɑ́ un kɛpirɛ-mɛ̃ tintɔpi, ɑ́m yɛ́ pɛɛ uipuri n lɑ. \v 39 Amɑ́ in tɔ́ɔ, ɑ́i tɔ́ɔ pɛpɛɛ yɛ rintɔ́pi ɑpí nɛ pɔlu. Amɑ́ tɔ̃́ nɛ pɛpɛɛ yɛ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ ɑi piriyu lɔlu lɛ. \c 11 \s1 Pirɔ́kpurɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ nfɑtɛnɛ \p \v 1 Nfɑtɛnɛ yɛ piŋmurɛi lɛ rɛ lɛ̃ kɛ usoi uu n tɑ́lɛ̃ yɛ piwɑi mɑsilɛ, tɛ lɛ̃ kɛ usoi úu n nyɑ́ni yɛ kɔ welɛ. \v 2 Pikpurɛ nfɑtɛnɛ nnyɑ kɑpí pɛɛ ipɑkɑrɛ yɛ̃. \p \v 3 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɑri nyu rɛ rinɔ́ɔ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ḿpɑ́ yo wɑ. Ai pɛɛ wɑi rɛ lɛ̃ kɑri nní n nyɑ́ni ɑ́i lɛlɛɛ kúyɛnɛ ń we kɛ́mɛɛ léeri. \p \v 4 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Apɛɛli uu Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ wɑ ii Kɑyɛɛ ikɔ́ ńsɔnɛ tɔ́su. Mmɛ̃ nnyɑ kɑpi u sée rɛ ɑsei ute. Uléécɑɑ ricuruu yɛɛ uinyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ pɑkɑrɛ rɛ i nyɑmlɛ. Inyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ nnyɑ, ḿpɑ́ kuu nní ń kpu, ukɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ yɛ nɛ welɛ tɔn n kómɛi. \p \v 5 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Uléécɑɑ uu Enɔki kpíipɔ úu pɛɛ nkpɔ yɛ̃. Kɛ Uléécɑɑ uu u n kpíipɔ nnyɑ kúu nkpɔ yɛ̃. Uléécɑɑ ukɛ́ kɛlenɛ u n kpíípɔ, Nléécɑɑsimɛ́ yɛ pɛɛ́ mɑɑ rɛ uisoi yɛ nɛ Uléécɑɑ sɑ́lɛ. \v 6 Nfɑtɛnɛ nnsɑ́ n we, úkɑ isoi íi yɛ́ fe ikɛ́ nɛ Uléécɑɑ n sɑ́. Li we rɛ nkó yɛɛ Uléécɑɑ n yɑ́ɑ́si ukɛ́ nɛ kɛfɑ tɛnɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ welɛ. U yɛ pɛpɛɛ u n wɛ́ɛ́si ihɛ́ɛ́ pɑlɛ. \p \v 7 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Nowee uu lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu u n símisi rɛ li yɛ́ wɑ ŋmurɛi úu kɔ pɛɛ kɑhɑnɛ li n yɛ̃. Kuu Uléécɑɑ riwurɛ m mɑ́ nnyɑ, uu kutɑ́kɑi kɑrii uú nɛ ukɛyɔ pikɔ́ ɑyu lɔlu. Nfɑtɛnɛ mmɛ̃ nnyɑ kuú nɛ kɛtẽ nnɛ́í pisoi ɑkópɛ pɑ, uu pɛɛ kɔ mmɛ̃ nnyɑ pɑnsɛ ɑsei ute. \p \v 8 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Apirɑhɑm uu Uléécɑɑ iséi ŋmurɛi uu kɛtẽ kɛ̃ kɑpi n yekeilɛ̃ tɛ ukɛ́ mɑsí n te kɛ́mɛɛ sĩ́. U pɛɛ tɔ́sulɛ úu kɔ nyu yei kuu sĩ́. \v 9 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kuú kɑ yɑrɛ usɑ́nɛ uu kɛtẽ kɛ̃ kɑpi n yekeilɛ̃ tɛ ukɛ́ mɑsí n te kɛ́mɛɛ́ tonɛ un ɑcɑ́ŋíí kɛ́mɛɛ sói. Isɑɑki nɛ Yɑkupu kɑpi umɛcɔ kɛtẽ kɛ̃ n yekeilɛ̃ yɛ kɔ pɛɛ kei sóilɛ. \v 10 Apirɑhɑm yɛ pɛɛ kuyu kpɛɛ ɑkúi pɑpɛ-pɑpɛ kɛcɑ́ɑ́ ḿ mɔ́mɑɑlɛ̃ mɛ́nlɛ. Uléécɑɑ ricuruu yɛɛ kuyu kpɛ̃ umúŋɛ́, uyɛɛ kɔ kuumɔmɛ. \p \v 11 Nfɑtɛnɛ mɛɛ kɔ tíyɛsɛ kɛ Sɑrɑ ricuruu uu kɛwɑ̃́ mɑri, ɑŋmɛ̃ nyɛ-i kuu yɛ́ pɛɛ m mɑ́ri ɑn kɔ pitɔ́mpɔ mɑsí. U pɛɛ nyulɛ rɛ uyɛɛ rinɔ́ɔ n yekei yɛ ɑsei ute lɛ. \v 12 Lɛ̃ nnyɑ kɛ sipírɛ̃ ɑsi usoi usɛ yɛɛ kɛkpɔ nɛ nnyɑ́ɑ̃ piwɑi ḿ mɑsí kɛ́mɛɛ léemɛ, sin kulúi we yɑrɛ kɛléécɑɑ ɑwɑrɛpi nɛ mínimɑɑ ritimɛ nnyɛnɛ mɛɛ ńn kúkɛɛ̃ ń we. \p \v 13 Pinnɛ́í yɛ pɛɛ nfɑtɛnɛ múílɛnlɛ ɑpí weri ɑpí nɛ kpíni ɑ́pi lɛ̃ kɑpi pi n yekeilɛ̃ yɔsí, ɑmɑ́ kɛtɑɑ-pɔ kɑpi mɛnípɛɛ li kpɑsi, ɑi pi lɑrisi ɑpi hɑ́ɑ rɛ pi pisɑ́nɛ nɛ picéetɔŋɛ́ lɛ pɛɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń cɛmɛ́lɛ̃. \v 14 Pɛpɛɛ nní lɛ̃ n símisi yɛ mɛyíkíyiki nyísɛlɛnlɛ rɛ kɛtẽ kɑpi wɛ́ɛ́si. \v 15 In pɛɛ kei kɑpi n léeri kɛ pikumííri ɑkú wepɔ, pi yɛ́ ncée yɛ̃ ɑpi kei pɛlɛ. \v 16 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛtẽ kɛɛ nkɛ́ ń fe kɑpí nɛ nɑ́ɑ́pɔ. Lɛlɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ kɛkɔ́. Lɛ̃ nnyɑ kɛ isɛi íi Uléécɑɑ we rɛ pikɛ́ u sée rɛ Piuleecɑɑ, kuu nní kuyu n yekeilɛ̃ ukɛ́ pi pɑ nnyɑ. \p \v 17 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Apirɑhɑm uu Isɑɑki kpísi rɛ ukɛ́ nɛ nyɔ́ɔnsɛ pɛɛ́ uyɛ-i kɑi u m peikɛɛ. Ukɛpipi cirɛníŋɛ kuú pɛɛ lɛ̃ pɑlɛ̃ pikɛ́ nɛ nyɔ́ɔnsɛ, Uléécɑɑ un kɔ pɛɛ́ nɛ ɑnɔ́ɔ u yekei \v 18 uu u mɑɑ rɛ: Isɑɑki kɛ́mɛɛ́ kɑɑ siyɑ́sɛ yɛnunɛ ɑpi yɛ ripɔ́nyíri si séi. \v 19 U pɛɛ tɑ́lɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ hɑ́i un yɛ́ fe uu usoi pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yukusɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu ukɛpipi u pɛsɛ ɑi wɑi yɑrɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ kuu kɛ yukusɛ. \p \v 20 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Isɑɑki uu Yɑkupu nɛ Esɑu rinɔ́ɔ sɔnɛ ritikisɛ un tɑ́lɛ̃ tɛ li kóso-pɔ lɛ̃ wɑinɛ. \p \v 21 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ ituŋɛ ii tu rɛ Yɑkupu ukɛ́ kpu, uu Yosɛfi piŋmɑ́nɛ kɛtɛ́ ḿpɑ́ úye rinɔ́ɔ sɔnɛ tíkisɛ, uu ukusɛlɛ kɛcɑ́ɑ́ nyíki uú nɛ Uléécɑɑ ríyu wɑisɛ. \p \v 22 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Yosɛfi uú pɛɛ kɛkpɔ nyɑhɑi, uu símisi rɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ yɛ́ kɑm ɑpi Esipiti kɛteni-i lelu, uu kɔ símisi lɛ̃ kɑpi yɛ́ mɑsí uɑkɔhɔ n wɑ. \p \v 23 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Moisi usɑɑ nɛ uuni ɑpi u mɑri ɑpi u pésu iwɑrɛ itɑɑni. Kɑpi n yɛ̃́ tɛ kɛwɑ̃́ yɛ pinyɑ́nɛi nyɑḿ nnyɑ, ɑ́pi isé kɛ uyɔ́ɔpi uu ḿ pɑ iwɑmɛ wɑ. \p \v 24 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Moisi uu pɑpisi, uu yúlu rɛ ɑ́pi kɑpɛ yɛ u sée rɛ Esipiti Uyɔɔpi ukpére kɛpipi. \v 25 Uu wɛ́ɛ rɛ pikɛ́ u nɛ Uléécɑɑ pikɔ́ kɛsẽ́ íwɛ n wɑi nɛ kuu yɛ́ ituŋɛ keri inyinɛ-i ɑkópɛ kɛ́mɛɛ ńnɑrɛ n kómɛi. \v 26 U pɛɛ yɛ̃́ tɛ ɑsei kɛcɑ́ɑ́, un Kirisi mɛcɔ ɑlɛ̃́ kɛ́mɛɛ́ n we, li mɛmɑ́ píimɑ lɛ ɑi tɔ́su Esipiti kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ lisɔnɛ nnɛ́í. Liriyíkí rɛ ihɛ́ɛ́ yɛɛ u m mɛ́mpɔ kuú pɛɛ nyɑ́nɛipɔ. \p \v 27 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kuu Esipiti kɛteni-i yisi úu kɔ uyɔ́ɔpi kuwɔi wuri. Liriyíkí rɛ u pɛɛ tɑ́silɛ yɑrɛ u pɛɛ uyɛɛ úu kúyɛnɛ ń we mɛyíkíyiki nyɑ́nilɛ. \v 28 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kuu nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ li, uu ɑnɔnɔɔ mɛ́nyɛ pɔ́riinkɛɛ rɛ uyɛɛ n kóni úu kɑpɛ kɑ ukɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ sipipi foí ricɑ. \p \v 29 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ ɑpi Míni-Wɛɛ́-Nkoi ritɛ́ŋ́ yɑrɛ kɛtẽ kóimɑ. Amɑ́ ɑi Esipiti pikɔ́ pɛɛ pitɛ́ŋ́ ḿ peenu pɔ̃́ muuni. \p \v 30 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ ɑpi Yeriko imɛlɛ siyɑ́ɑ sisɛɛi pikɔ́ɔ́nú mɑsí, ii lólɛsi. \v 31 Nfɑtɛnɛ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ unɔ́si wɑ́sɑ́nkɑí Rɑhɑpi uu ńsɔnɛ pɛpɛɛ pimúŋɑɑ n hɑ́pɔ yɔsí. Lɛ̃ nnyɑ kɑ́pi u nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃ ripɛ́nɛ pikɛ́ kṍ. \p \v 32 Ń-ye kɑm yɛ́ kɔ pisímɛ́ rikpɑ́? Nɛn tɛ kɛ́ Seteyɔɔ nɛ Pɑrɑɑki nɛ Sɑmsɔɔ nɛ Yɛfutee nɛ Tɑfiti nɛ Sɑmuyɛɛli nɛ ɑntepuyɛ nkɔ́ símisi kɛ́ tɑ́ŋɛnɛ, ituŋɛ yɛ́ nɛ́ ripɑ́rí. \v 33 Nfɑtɛnɛ yɛ tíyɛsɛlɛ picɔ ɑpi ɑtɔpi wɑi ɑpi siyɔ́ɔpitẽ feriyɛntɛ ɑpi kɔ lɛlɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃ wɑi, ɑpi Uléécɑɑ rinɔɔ kuu n yekei yɛnu, ɑpi kɔ ɑ́kinɑɑ́ inɔɔ mɔ́ŋnisɛ, \v 34 ɑpi nnɑ kutoi kopu, ɑpi ŋmɛ́hɛrɛɛ ɑ́pi pi yɛ̃ pikɛ́ nɛ ɑtɛ́hɛ pi pɑrii, ɑpi kufɔ́ŋ finɛ ɑpi limɛmɑ́ɑ́ ɑtɔpi kɛ́mɛɛ rikɔhɔ yɛnu ɑpi kɔ ɑtɔpilee sɑnɛ feriyɛ ɑpi lɑ́kɑsɛ. \v 35 Pinɔ́si pinyinɛ pikɔ́ pɛɛ n kpí, ɑpi pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi ɑpi nfɑ́ɑ kpɑ́. \p Api pisoi picɔ pɔ̃́ íwɛ píimɑ lukɛisɛ, ɑpi yúlu rɛ ɑ́pi ikɛmɛɛ́ lelu. Pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ mɛyisɛ kɑpi lɛ̃ lɑ pikɛ́ hɑ mɛyíkíyiki yisi nnyɑ. \v 36 Api picɔ pɔ̃́ kɔ nnyei nɑm, ɑpi isɛ́í pi súúkɛɛ, hɑ́i ricuruu ɑpi pi pɑhɑɑnkɛɛ ɑpi kukpɑniilee pi tɑni. \v 37 Api ɑpɑrɛ pi tɑpisi ɑpi kóni, ɑpi pi peikɛɛ, ɑpi pi sɛkɛrɛntɛ ɑpi kériinɛ, ɑpi ɑtɛ́hɛ nɛ pi kóni. Pi pɛɛ tóórinkɛɛlɛ pin ɑsɑ́ŋkonɛ nɛ ɑpoikonɛ tɑ́ntilɛ̃, ɑ́pi líkɑ mɑ́, pisoi pin pi wéékusɛlɛ̃ pin íwɛ pi wɑi. \v 38 Kɛtẽ ɑ́kɛ nɛ sɑ́ rɛ pɛ̃ pikɛ́ kɛkɛmɛɛ́ n we. Pi pɛɛ ɑcɛsi kóimɑ-i nɛ ɑyɔ́pɛ kɛcɑ́ɑ́ nɛ ɑpɑrɛpoo-i nɛ ɑtenhorɛ-i tóórinkɛɛlɛ. \p \v 39 Pinnɛ́í mmɛ̃ nfɑtɛnɛ yɛ tíyɛsɛlɛ ɑpi pikɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ sɔnɛ símisi, ɑmɑ́ ɑ́pi lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ n yekei yɛ̃. \v 40 Ái líkɑ nnyɑ, Uléécɑɑ yɛ pɛɛ lisɔnɛ lɛɛ lɛ̃ n fe nɛ rɔ́ lɑlɛ, úu pɛɛ́ lɑ pɛ̃ ŋmɑnɛ pikɛ́ li yɛ̃, tɔ̃́ ɑ́ri kɑpɛ kɛ́mɛɛ n we. \c 12 \s1 Uléécɑɑ yɛ urɔ́sɑ́ɑ lɛ \p \v 1 Kɛ píseérɑkɔɔ́ kulúi píimɑ nkú ɑpi nní rɔ́ n kɑ́lɑɑlɛ̃, tɔkɛ́ ncɔ́ŋ nɛ ɑkópɛ nyɛɛ yɛ rɔ́ n kɑ́lisi kɛkéripi fómpɔ, ɑri pɛɛ itóó kɑi m pisɛ rɛ tɔkɛ́ wɑ kɛ́mɛɛ nɛ kɛ́yu pihɑ́pɛ n nɑ́ɑ́si, \v 2 tɔn Yeesu inípɛɛ tɑpɑɑlɛ̃. Uyɛɛ nfɑtɛnɛ ute yɛɛ yɛ n tíyɛsɛ nn pelu ńsɔnɛ nɛ kɛ́tɔ-pɔ. Kuu yɛ́ pɛɛ mpɔ́ɔnɑrɛ kɑpí nɛ u ń lɑ ń yɔsí, uu mɛníŋɛ ŋmurɛi rɛ u yɛ́ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nkpɔ wɛ́ɛ, úu kɔ liisɛi nɛ kutu ricɔ, uú hɑ nkpéni Uléécɑɑ riyɔɔpitũ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i n tũ. \p \v 3 Ani uyɛ̃ kɛ pikópɛkɔɔ́ ɑpi ntóósi píimɑ n wɑ úu kɔ pɛɛ́ nɛ lɛ̃ sɑ́ kɛcɑ́ɑ́ musí. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ́, ɑ́ni yɛ́ pɛɛ tíyɛ nɔ́inɛ́piŋɛ ikɛ́ riyɔɔ. \p \v 4 Áni kɑhɑnɛ ɑkópɛ n nɑ́ɑsi likɛ́ nɛ mɛ́nyɛ kɛleemɛ tu. \v 5 Nɔ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ Unsímɛ́ nɔ́ n ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ yɑrɛ usipipi pɑlɛilɛɛ? U mɑɑ rɛ: \q1 Kɛnɛ́pipi, kutu kɛ Upíimɑ uu pɔ́ m pɑ́sɑlɛ̃ \q1 ɑ́i kɑpɛ pɔ́ n we yɑrɛ ɑkpɛ́ri. \q1 Un yɛ kɔ nɛ pɔ́ n cɛ́si, \q1 kɑpɛ yɛ ipɔ́piŋɛ riwɛ́rɛ́ɛ́sɛ. \q1 \v 6 Li we rɛ nkó kɛ Upíimɑ uu ń lɑ kuu yɛ kutu ripɑsɑ. \q1 Kɛpipi kɛ̃ kuu ń lɑ kuu yɛ nsɛ́í wɑ. \p \v 7 Ani yɛ íwɛ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ n kpísi uú nɛ nɔ́ n céési kɛ́mɛɛ rikɑ́hɑ́-kɑ́hɑ́. Kɑni Usipipi nnyɑ kuu lɛ̃ nɔ́ wɑi. Liriyíkí rɛ kɛpipi kɛ́ye kɛ usɑ́ɑ úu yɛ céesi? \v 8 Amɑ́ unsɑ́ yɛ usipipi nnɛ́í icélɑɑ icɔ nɔ̃́ n céesi, ɑni ceri rɛ ɑ́ni usipipi yíkíyiki. \v 9 Tɔ pɛɛ pisoi mɑ́lɛ pɛɛ pirɔ́sɑ́ɑ, ɑpi yɛ rɔ́ céési ɑri pi pɑkɑrɛ. Íye nnyɑ kɑ́ri yɛ́ pɛɛ urɔ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we pɑkɑrɛ tɔkɛ́ nɛ nfɑ́ɑ n yɛ̃́? \v 10 Pirɔ́sɑ́ɑ yɛ̀ɛ̀ pɛɛ rɔ́ céesilɛ lɛ̃ kɑpi ń lɑ, ɑí nɛ rinɑ̃ keri rinyinɛ-i pɑ́. Amɑ́ likɛ́ nɛ mɛyíkíyiki rɔ́ n sɔnɛsi nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ rɔ́ céesi rɛ tɔkɛ́ nɛ umɛcɔ n kpɑ̃́iilɛ̃ nnyɑ. \v 11 Asei kɛcɑ́ɑ́, icélɑɑ yɛ mpɔ́ɔcɑɑi lɛ mɛfoí, ɑ́i mpɔ́ɔnɑrɛ kɛlenɛ. Amɑ́ kɛpirɛ kɛ pɛpɛɛ icélɑɑ iyɛ̃ n yɔsí ɑpi yɛ ikulɑɑ li. Pi yɛ ɑsei m mɑ́lɛ pin nkíŋniŋɛ kɛ́mɛɛ́ we. \s1 Picélɑɑ nɛ linyinɛ kɛcɑ́ɑ́ piyɑkɑyɑkɑsɛ \p \v 12 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́ɑnɛ́nípɛ nyɛɛ rimmɛ́ŋɛlɛ nɛ nɔ́ɑnɛ́nui nyɛɛ n tɔ́ŋnɛntɛ pɑpukusɛ. \v 13 Ani yɛ ncée cirɛ-cirɛ nɔ́ɑnɛ́nɑ lɔ̃. In lɛ̃ n wɑ, uyɛɛ n kɔ́sɔi úu yɛ́ n kpɛ́ŋɛinkɛɛ, ɑmɑ́ u yɛ́ peí. \p \v 14 Ani n wɛ́ɛ́si rɛ likɛ́ nɔ́ nɛ ḿpɑ́ úye kɛcɔpɛ n niŋú, ɑni kɔ isoi yɛɛ nɛ Uléécɑɑ n sɑ́ n le. Isoi iyɛ̃ insɑ́ n we, úkɑ úu yɛ́ Upíimɑ yɛ̃. \v 15 Ani wɑ úkɑ úu kɑpɛ ípɛɛlɛ́ɛ kɛ Uléécɑɑ uu u n nyísɛ likɔ́ pɑɑ. Úkɑ úu kɑpɛ n we yɑrɛ nníŋí lonkɔ́ mɛɛ n fepe nn tíyɛsɛ ɑí n cɔ́ŋlɛ̃ likɛ́ nɛ pisoi kulúi ritɛ́ŋ́. \v 16 Ani wɑ úkɑ úu kɑpɛ iwɑ́sɑ́nkɑí n wɑi, úkɑ úu kɑpɛ yɛ kɔ Esɑu mɛcɔ Uléécɑɑ likɔ́ hɑ́ikusɛ. U pɛɛ ilukɛ isɛ kóló nnyɑ uipipi foí kɛlukɛ ŋmɛriyɛlɛ. \v 17 Nɔ yɛ̃ tɛ u pɛɛ kɛpirɛ kɑlɛ un lɑ rɛ pikɛ́ rinɔ́ɔ sɔnɛ u ritikisɛ, ɑ́pi nɛ kutu u ricɔ. Ḿpɑ́ kuu n wɛ́ɛ́si un nɛ téni, úu fe ukɛ́ wɑ usɑ́ɑ ukɛ́ lɛ̃ kuu pimɑ́ɑ ḿ mɑsí consɛ. \p \v 18 Kɑni Uléécɑɑ kɛkúrí rinnyɔsɔ́pɔ, ɑ́i riyɔ́pɛ kɛ usoi uu yɛ́ n fe uú cɑ kɑní nɛ rikɔ. Nnɑ píimɑ ńn pɛɛ́ we, kuŋmɑhɑ ɑ́ku pɛɛ́ we, kɛsinɛ ɑ́kɛ pɛɛ́ we, mɛyɔ ɑ́mɛ pɛɛ́ we. \v 19 Ái rinɑ́ɑtɔ́ŋ itu nɛ́ɛ inɔ́ɔsimɛ́ nnɛ̃́ kɑni kṍ. Isirɑyɛɛli pikɔ́ pɛɛ nnɛ̃́ mmɛ̃ n kṍ yɛ pɛɛ́ yɛlɛ rɛ ɑ́pi lɑ pikɛ́ ńkɑ ncɔ pikómɛ rikpɑ́. \v 20 Liriyíkí rɛ rinɔ́ɔ tɛ̃ kɑpi pi n hɛ yɛ nɛ ḿpɑpɛ pi tɔsilɛ. Pi ricɔ pimɑ́ɑ rikpɑ́ rɛ: Ḿpɑ́ isɛɛ, in tiyɔ́pɛ tɛ̃ tincɑ, pi yɛ́ ɑpɑrɛ i tɑpisi ɑpi kópu. \v 21 Mɛwɑi mɛmɛɛ kei n wɑ yɛ pɛɛ iwɑmɛ welɛ hɑ́i, Moisi uú nɛ mɑɑ rɛ: Iwɑmɛ yɛ nɛ́ sóólɛlɛnlɛ nɛn tɛrii. \p \v 22 Amɑ́ Siyɔɔ riyɔpɛ nɛ Uléécɑɑ, nfɑ́ɑ ute kuyu kɑní nɛ rikɔ. Kɛyómɛcɑɑ-pɔ Yerusɑlɛm kɛ́mɛɛ́ kɛ piléécɑɑtumɛ kulúi kulúi ɑpi ń we. \v 23 Uléécɑɑ sipipi foí ɑnyɑ̃́ icɑ́pinɛ kɑní nɛ rikɔ. Piɑnyiri nyɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ wɔlɑɑlɛ̃. Uléécɑɑ yɛɛ yɛ nɛ ḿpɑ́ úye n túhɑɑnɛ pisoi nnɛ́í pɛɛ ɑsei m mɑ́ pin nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ kɑní nɛ rikɔ. \v 24 Yeesu yɛɛ nkómɛinɛ fɑlɛ nɛ ń kɑ nɛ umɛnyɛ mɛɛ n kɔɔnu kɑní nɛ rikɔ. Mɛ́nyɛ mɛɛ pikɛi mɑ́lɛ ɑi Apɛɛli mɛkɔ́ tɔ́su. \p \v 25 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ! Áni kɑpɛ yɛ n yulu rɛ ɑ́ni yɛ́ uyɛɛ nɛ nɔ́ n símisi kutu ricɔ. Pɛpɛɛ pɛɛ n yúlu rɛ ɑ́pi yɛ́ uyɛɛ nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pi n símisi rɛ pikɛ́ pinsẽ ceri kutu ricɔ ɑ́pi pɛɛ ŋmɛ́hɛrɛɛ, pi pɛɛ kutu pi ripɑsɑlɛ. Li nyísɛlɛ rɛ tɔn uyɛɛ hɑ́i kɛyómɛcɑɑ-pɔ rɔ́ n símɑɑri rɛ tɔkɛ́ nsẽ́ ceri kutu pícɔ n yulu, ɑ́ri yɛ́ fe tɔkɛ́ ŋmɛ́hɛrɛɛ. \v 26 Uléécɑɑ mɛtẽ yɛ pɛɛ kɛtẽ yeŋɑɑsɛlɛ. U kɔ nkpéni rinɔ́ɔ ntí rɔ́ yekeilɛ uu rɛ: Ái kɔ kɛtẽ ŋmɑnɛ, ɑmɑ́ nɛ kɛyómɛcɑɑ pɔ̃́ kɔ yeŋɑɑsɛnɛ. \v 27 Anɔ́ɔ nnyɛ́ kuu nní ḿ mɑ yɛ nyísɛ rɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ lin yeŋesi yɛ tɛnɛnɛ likɛ́ pɛɛ lɛlɛɛ ɑ́i kúyeŋɑɑ ń we riyɑ́ likɛ́ n we. \p \v 28 Lɛ̃ nnyɑ, kɑi nní rɛ kɛyɔ́ɔpitẽ kɛ̃ kɑrí hɑ m mɑ́nɛ ɑ́kɛ kúyeŋɑɑ we, tɔkɛ́ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si yɑrɛ kuu ń lɑ, ɑri kɔ upikɛi n wɑi tɔn nɛ u tɑ́lɛ̃ tɔn kɔ u pɑkɑrɛlɛ̃. \v 29 Liriyíkí rɛ Urɔ́léécɑɑ yɛ kɔ nnɑ lɛ mɛɛ yɛ n tórɛ múkú-múkú. \c 13 \s1 Lɛ̃ kɛ usoi uu yɛ nɛ Uléécɑɑ rinsɑ́ \p \v 1 Ani pimɑ́rɛcɔ nlɑ nɛ n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃. \v 2 Áni kɑpɛ yɛ pisɑ́nɛyɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pɑlɛi, li we rɛ pinyinɛ yɛ pikɛmɛɛ piléécɑɑtumɛ pisiyɔ-i yɔsilɛ ɑ́pi nyu. \v 3 Ani pikpɑniikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n léisɛlɛ̃ yɑrɛ kɛsẽ́ kɑni ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ we. Ani kɔ pɛ̃ kɑpi íwɛ n wɑi kɛcɑ́ɑ́ n léisɛlɛ̃ tɛ nɔ̃́ nɛ kɔ pimɛcɔ ipiŋɛ mɑ́lɛ nnyɑ. \p \v 4 Ḿpɑ́ úye ukɛ́ pisɔ́ɔnnɛ ríyu n wɑisɛ, mɛ́kpɛrinkpɛwɑi ɑ́mɛ kɑpɛ kulee mɛpɛ́nɛ kɛ́mɛɛ n we. Uléécɑɑ yɛ nɛ píkpɛrinkpɛkɔɔ́ nɛ piwɑ́sɑ́nkɑí túhɑɑnɛnɛ. \p \v 5 Nwóónɑɑpí ńn kɑpɛ nɔ́inɛ́soi kɛ́mɛɛ́ n we. Lɛ̃ kɑni nní ḿ mɑ́ likɛ́ nɔ́ n tulu, li we rɛ Uléécɑɑ ricuruu yɛ mɑɑ rɛ: Ám pɔ́ fómninɛ, ɑ́m kɔ kɛpirɛ pɔ́ tɔnɛ. \v 6 Lɛ̃ nnyɑ kɑri yɛ́ fe ɑrí nɛ ikɑri mɑɑ rɛ: \q1 Upíimɑ yɛɛ unɛ́comɛ, iwɑmɛ íi nɛ́ wɑinɛ. \q1 Yo kɛ kɛsoipipi ɑkɛ yɛ́ nɛ́ wɑ? \p \v 7 Ani yɛ nɔ́pinɛ́wɛ́ɛ́sɛ pɛɛ nléécɑɑsimɛ́ nɔ́ rin-yóó kɛcɑ́ɑ́ léisɛ. Ani lɛ̃ kɛ piisoi ií nɛ kɛ́tɔ n tɛnɛ m pɑílɛ̃ ɑni pimɛcɔ nfɑtɛnɛ m mɑ́. \v 8 Yeesu Kirisi yɛ sé-mɛ nɛ nɛni-mɛ nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ usɛ uyɛ̃ lɛ. \v 9 Áni kɑpɛ tíyɛ simúŋɛ́ sɑnɛ mpehẽ mpehẽ sikɛ́ ncée nɔ́ pɔisɛ. Uléécɑɑ nfɑnɑrɛ mɛɛ yɛ́ nɔ́inɛ́soi kɛmɛɛ-pɔ tíyɛsɛ ɑni pɑpisi, ɑ́i ilukɛ kɛ́mɛɛ ikɔ́hɔ́ yɛɛ yɛ́ tíyɛsɛ ɑni pɑpisi. \p \v 10 Tɔ kɛnyɔ́ɔnsɛtunipi mɑ́lɛ, pɛpɛɛ kunyɔ́ɔnsɛcɑ́ŋíí kɛ́mɛɛ inyɔ́ɔnsɛ n wɑi ɑ́pi ncée mɑ́ pikɛ́ yɛ kei piilukɛ li. \v 11 Li we rɛ pi yɛ isɛɛ iyɛ̃ kɑpí nɛ n nyɔ́ɔnsɛ kɛkɑ́lɛ iyɑɑ-pɔ toroisɛlɛ. Imɛnyɛ kɛ Uléécɑɑ usinɑ uu yɛ nɛ kɛnyɔ́ɔnsɛ riyíkí-i ɑkópɛ pihɛɛrɛ kɛcɑ́ɑ́ inyɔ́ɔnsɛ wɑ. \v 12 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Yeesu pɔ́ɔ kɔ kuyu iyɑɑ-pɔ íwɛ li uú nɛ umɛnyɛ cirɛ pisoi ɑkópɛ hɛɛrɛ. \v 13 Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ kɛkɑ́lɛ-i léepɔ tɔkɛ́ hɑ u lɛɛpɔ, tɔn uisɛi topori. \v 14 Liriyíkí rɛ ɑ́ri nté kuyu mɑ́ kpɛɛ yɛ́ mɛsɛ́rɛ ń we, ɑmɑ́ kpɛkpɛɛ mɑsí kɛpirɛ n wemɛ kɑri wɛ́ɛ́si. \v 15 Tɔkɛ́ nɛ Yeesu ritiki ɑrí nɛ mɛsɛ́rɛ ipɑkɑrɛ siyomɛ nɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑi, liɑsei rɛ lɛlɛɛ ntɔ́nɔ́ɔ-i n léenti lin urinyiri tɑɑ́sɛlɛ̃ kɑri yɛ́ nɛ inyɔ́ɔnsɛ u wɑ. \v 16 Amɑ́ ɑ́ni kɑpɛ mɛwɑi sɔnɛ nɛ nfɑnɑrɛ ihɛɛ pɑlɛi, li we rɛ inyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ mpuri yɛɛ yɛ nɛ Uléécɑɑ risɑ́. \p \v 17 Ani nɔ́pinɛ́wɛ́ɛ́sɛ m pɑkɑrɛlɛ̃, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ cɛpisɛ ɑni pimɛtene n we. Li we rɛ pɛpɛɛ nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃ pikɛ́ kɔ símisi lɛ̃ kɑpi pipikɛi pɛ̃ n wɑ. Ani tíyɛsɛ pikɛ́ mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ n kɛisi, ɑ́i kɑpɛ nɛ iŋmɔpi. In iŋmɔpi kɑpí nɛ wɑi, ɑ́i yɛ́ pɛɛ nɔ̃́ tilɑɑ. \p \v 18 Ani kɛrɔ́cɑ́ɑ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Tɔ yɛ̃ tɛ tɔ kɛfɑ kpɑ̃́iilɛnlɛ tɔn kɔ lɑ rɛ tɔkɛ́ ḿpɑ́ yei isoi sɔnɛ n le. \v 19 Nɛ nɔ́ welu rɛ ɑni lɛ̃ wɑ kɛ́ ncée yɛ̃ kɛ́ mɛkɛɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pɛɛpɔ. \s1 Nsímɛ́ tɔrɔɔ nɛ iyɑ́hɑɑ \p \v 20 Uléécɑɑ yɛɛ nkíŋniŋɛ te. Uyɛɛ Urɔ́píimɑ Yeesu, usɑ́ŋsẽ́ wɛ́ɛ́sɛ yɛɛ umɛnyɛ n kɔɔnu uú nɛ nkómɛinɛ tɛnɛcirɛ́ weri pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yukusɛ. \v 21 Ukɛ́ tíyɛsɛ nɔkɛ́ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ umɛlɑ kɛ́mɛɛ ń nyɑḿ wɑ. Ukɛ́ nɛ Yeesu Kirisi ritiki uú nɛ kɛrɔ́mɛɛ lɛlɛɛ nɛ u n sɑ́ wɑi. Yeesu Kirisi yɛɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ mɛyɔ́ɔpi te. Amí. \p \v 22 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ nɔ́ welu rɛ ɑni nsímɛ́ kɑḿ nɛ nní nɔ́ n ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ yɔsí nɛ suúlu. Nsímɛ́ kɛkéripi yɛ kɛ kɑm nɔ́ wɔ́ipɔ. \v 23 Ani n nyu rɛ pi urɔ́mɑ́rɛcɔ Timotee ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ lésɛlɛ. Un mɛkɛɛ n tuimɛ, nɛ́ nɛ u ripɛ́nɛpɔ ɑḿ nɛ nɔ́ lóólú. \v 24 Ani nɔ́pinɛ́wɛ́ɛ́sɛ nnɛ́í nɛ Uléécɑɑ pikɔ́ nnɛ́í yɑ́ɑ́si. Itɑlii pikɔ́ yɛ nɔ́ yɑ́ɑ́si. \p \v 25 Uléécɑɑ ukɛ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í ípɛɛlɛ́ɛ nyísɛ!