\id GAL GAL.TXT Galates1-6verif NT Solɑ 25-01-10 \h Kɑlɑɑti \mt1 Títɛlɛ́ kɛ Pɔɔli uu Kɑlɑɑti pikɔ́ n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Uléécɑɑ icɑ́pinɛ iyɛɛ Kɑlɑsii kɛteni-i ń we kɛ Pɔɔli uu rítɛlɛ́ ntí wɔ́ipɔ. Uicee kuú pɛɛ́ nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ n kɔ́ɔ́núlɛ̃ kɛ́mɛɛ kuú pɛɛ i kɑrikɛɛ. Pisoi mɛyɑ̃ yɛ músu rɛ Kɑlɑsii ɑyu nyɛɛ ituŋɛ kumii-mɛ̃ ń we yɛ nyɛ (UPM 13-14). \ip Pɔɔli pikɛi mɛmɑ́ɑ́, pɛpɛɛ Pisuifi piyomɛyɑ́hɑɑ n yóólɛ̃ ɑpi icɑ́pinɛ iyɛ̃ tiki ɑpi upitumɛkɛi lómiisɛ ɑpí n yóólɛ̃ tɛ li pisɛ rɛ pikɛ́ Moisi isé n tikilɛ̃ ɑpi kɔ kérii. Pɔɔli pilɑɑrɔ yɛ músu rɛ li nɛ sɑ́ rɛ Kirisi pikɔ́ nnɛ́í pikɛ́ isé iyɛ̃ n tikilɛ̃. Pin lɛ̃ n wɑ, pi yɛ́ pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ fe ɑpi Yeesu Kirisi nɛ kɛfɑ tɛnɛ. Nsímɛ́ mmú yɛ Yeesu Kirisi Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɛ mɛmíi welɛ. \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Nsímɛ́ Kɛcirɛ yíkíyiki nkɔ́ kɛ Pɔɔli uu nté símisi. Pɔɔli uu pi léisɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ̀ɛ̀ sisoipipi yɔsilɛ rɛ si Yeesu Kirisi nɛ kɛfɑ tɛnɛ nnyɑ, ɑmɑ́ ɑ́i rɛ kɑsi piyómɛyɑ́hɑɑ inyɛkii n tíkilɛ̃ nnyɑ. Lɛ̃ nnyɑ kuú nɛ Piyɛɛ cɛ́si rɛ yo nnyɑ kuú lɑ ukɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɛ piyómɛyɑ́hɑɑ inyɛkii m pɛ́nɛlɛ̃ un tikilɛ̃ (1-2). \iq1 2. Pɔɔli yɛ isímɛ́ yɛɛ Nkómɛinɛ Kpurɛ kɛ́mɛɛ ń we kpísi uú nɛ unsímɛ́ ɑlɑri pɑ. Uléécɑɑ rinɔɔ kuu n yekei ye welɛ isé ii kɛlenɛ leeri. Yeesu Kirisi kɛ́mɛɛ kɛ rinɔ́ɔ tɛ̃ kuu n yekei ɑri wɑ. Sisoipipi nnɛ́í yɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i sɑ́lɛ. Usuifi nɛ mpuri sɑnɛ ukɔ́ nɛ ulɑ́si nɛ uyɛɛ umɛcirɛ n te nɛ utisi nɛ́ɛ unɔ́si yɛ sɑ́lɛ (3-4). \iq1 3. Pɔɔli yɛ ɑsei lesɛlɛ uu símisi lɛ̃ kɛ Kirisi pikɔ́ ɑpi pimɛcirɛ n te. Nkó yɛɛ Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ yɛ nɑ́ɑ́silɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nkɛ́ u n séni. U yɛ kɔ umɛwɑi kpurɛ tíyɛlɛ. Kirisi isé íi icélɑɑ kulúi, ɑmɑ́ i pisɛ rɛ pisoi pikɛ́ ncɔni n lɛ́nɑɑnɛ (6:2). Usoi ukɛ́ umɛcirɛ n te ɑsei nyɛɛ rɛ ukɛ́ picɔ nɛ kutu n cɔlɛ̃ un tíyɛsɛlɛ̃ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ n léeri nn u séni (5-6). \ie \c 1 \s1 Iyɑ́hɑɑ \p \v 1-2 Nɛ̃́ Yeesu utumɛ Pɔɔli nɛ pinɛ́mɑ́rɛcɔ Kirisi pikɔ́ nnɛ́í pɛɛ nté ń we, tɔ́ɔ Kirisi pikɔ́ pɛɛ Kɑlɑsii sitẽ kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ-i ń we rítɛlɛ́ ntí wɔ́lu. Ái pisoi pinyinɛ pɛɛ nɛ́ tummɛ, ɑ́i kɔ unyinɛ kɑm titiki ɑḿ nɛ Yeesu utumɛ pɑnsɛ. Yeesu Kirisi yɛɛ n kpu, Sɑ́ɑ Uléécɑɑ uu u yukusɛ nɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ uyɛ̃ pɛɛ nɛ́ tummɛ. \v 3 Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi pikɛ́ nɛ kɛfɑ nɔ́ fénnɛ ɑpi kɔ nkíŋniŋɛ nɔ́ hɛ. \v 4 Kirisi yɛɛ uricuruu umɛcirɛ kpísi uu ɑrɔ́kópɛ nnyɑ hɛ rɛ ukɛ́ nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ mɛwɑi kópɛ kɛ́mɛɛ rɔ́ lesɛ. Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ mɛlɑ kɛ́mɛɛ kuu lɛ̃ wɑi. \v 5 Uléécɑɑ uyɛɛ ipɑkɑrɛ te ḿpɑ́ píyei-pɔ! Amí. \s1 Nsímɛ́ Kɛcirɛ nsɛ mɛɛ we \p \v 6 Nɔ́mɛnɛ́wɑi yɛ nnɔ́ɔ nɛ́ yilɛ rɛ nɔ mɛsɛ nɛ mɛsɛ Uléécɑɑ kɛpirɛ ritɔ nnyɑ. Uyɛɛ nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɔ́ sée rɛ Kirisi yɛ nɛ kɛfɑ nɔ́ fénnɛ nnyɑ. Nɔ́ɔ pɛɛ u yɑ́ ɑni Nsímɛ́ Kɛcirɛ féé ncɔ n tikilɛ̃. \v 7 Ái rɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ féé ncɔ nnyinɛ yɛ we nnyɑ kɑm lɛ̃ símisi. Amɑ́ pisoi pinyinɛ pɛɛ we pin ńcɔkɔi nɔ́ tɑnɑɑlɛ̃, pin lɑ pikɛ́ Kirisi Nsímɛ́ Kɛcirɛ rikɛ́ŋɛ́ɛ́sɛ. \v 8 Lɛ̃ nnyɑ, ḿpɑ́ tɔ́ unyinɛ nɛ́ɛ uléécɑɑtumɛ unyinɛ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ leemɛ uu weri uu nnyinɛ nɔ́ símisi rɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ yɛ mu kɑ́i pɛɛ mmɛ̃ kɑri nní nɔ́ n símisi, Uléécɑɑ ukɛ́ liute ɑnɔ́ɔ wɑ! \v 9 Tɔ pisímɛ́ nɔ́ mɑsilɛ! Tɔ́ kɔ nkpéni pisímɛ́ nɔ́ rikpɑ́ rɛ úye un nnyinɛ nɔ́ n símisi rɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ yɛ mu kɑ́i pɛɛ mmɛ̃ kɑni nní piyɔ́ɔ́ m mɑsí, Uléécɑɑ ukɛ́ liute ɑnɔ́ɔ wɑ! \p \v 10 Lɛ̃ nnyɑ íye! Nɛ nkpéni lɛ̃ wɛ́ɛ́silɛ rɛ pisoi pikɛ́ nɛ́ n lɑ nɛ́ɛ Uléécɑɑ ukɛ́ nɛ́ n lɑ? Pisoi pikɛ́ nɛ́ pɑkɑrɛ kɑḿ lɑ nɛ́ɛ íye? Nɛn pɛɛ pisoi ipɑkɑrɛ n wɛ́ɛ́si, ɑ́m yɛ́ pɛɛ Kirisi ukɛikɔ́. \s1 Uléécɑɑ yɛɛ Pɔɔli wɛ́ɛ rɛ ukɛ́ utumɛ \p \v 11 Pimɑ́rɛcɔ, kɛ́ nsɛ nɔ́ símisi ɑni kóm tɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɑḿ nɛ n kɔ́ɔ́núlɛ̃ ńn kɛsoipipi kɛ́mɛɛ léeri. \v 12 Ái usoi unyinɛ kɛ́mɛɛ kɑm n kõ, ɑ́i kɔ unyinɛ yɛɛ nɛ́ n céesi. Amɑ́ Yeesu Kirisi yɛɛ nɛ́ n nyísɛ. \p \v 13 Nɔ́ mɛnɛ́wɑi ricuruu n kõ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑḿ pɛɛ Pisuifi inyɛkii n tíkilɛ̃. Nɛ pɛɛ mɛyɑ́nsei Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ wéékusɛlɛnlɛ nɛn nɑ́ɑ́si kɛ́ i kpu. \v 14 Nɛ pɛɛ Pisuifi inyɛkii iyɛ̃ tikilɛnlɛ ɑi tɔ́su nnɛ́puri pikɔ́ nɛ pinɛ́sɑ́cɔ mɛyɑ̃. Nɛ pɛɛ ńlɑ mɑ́lɛ rɛ kɛ́ Pisuifi inyɛkii n tikilɛ̃ ɑi tɔ́su tɔ́ nɛ Pisuifi picɔ tɔ́ɔ n sɑ́. \p \v 15 Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ hɑ́i unɛ́ni kɛfɑ-mɛ nɛ́ wɛ́ɛ uú nɛ kɛfɑ nɛ́ fénnɛ uu nɛ́ séi rɛ kɛ́ upikɛi wɑ. \v 16 Kuu ukɛpipi nɛ́ n nyísɛ uu rɛ kɛ́ riyóó mpuri sɑnɛ pikɔ́ pikɛ́ kɛ ceri, ɑ́m nkpɑ́ni unyinɛ kɛ́mɛɛ hɑ rɛ ukɛ́ mɛsɔhɔ nɛ́ rikpɑ́. \v 17 Ám kɔ Yerusɑlɛm-pɔ pɛpɛɛ itumɛ n li ɑpi nɛ́ tisɛ kɛ́mɛɛ ritɑɑ́. Amɑ́ Arɑpii kɛtẽ kɑm mɛsɛ nɛ mɛsɛ tɔ́mpɔ ɑm pɛɛ Tɑmɑɑsi kuyu-i pɛɛri. \v 18 Iŋmɛ̃ itɑɑni mɛmɑ́ɑ́ kɑm pɛɛ Yerusɑlɛm titɑɑ́ rɛ kɛ́ Piyɛɛ ceri, ɑm pɛɛ ukɛyɔ-i tonɛ siyɑ́ɑ kɛfi nɛ sinupũ. \v 19 Amɑ́ ɑ́m utumɛ úkɑ ucɔ yɛ̃, insɑ́ Upíimɑ uwɑ̃ Yɑkupu. \v 20 Lɛ̃ kɑm nní Uléécɑɑ inipɛɛ-i nɔ́ n wɔ́lu yɛ nsímɛ́sei lɛ, ɑ́m nnɔ́ɔmɛ wɑi. \p \v 21 Kɑm Yerusɑlɛm n yisi, Sirii nɛ Silisii sitẽ kɑḿ hɑ. \v 22 Likumúŋɛ́ kpɛ-i Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ pɛɛ Yutee kɛteni-i ń we ɑ́pi pɛɛ nɛ́ nyu. \v 23 Mɛ́komɛ kɑpí pɛɛ kṍ tɛ uyɛɛ pɛɛ mɛkɛɛ pi n wéékusɛlɛ̃ yɛɛ nkpéni yóólɛ̃ tɛ pikɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kuú pɛɛ́ nɛ pikópɛ n nɑ́ɑ́si nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 24 Lɛ̃ nnyɑ kɑpi kɛnɛ́cɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ. \c 2 \s1 Pɔɔli nɛ pitumɛ picɔ yɛ kómɛinɛ \p \v 1 Am pɛɛ iŋmɛ̃ kɛfi nɛ inɑ mɛmɑ́ɑ́ yisi, tɔ́ nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑri Yerusɑlɛm kuyu pɛlɛ, ɑḿ nɛ Tiiti pɔ̃́ kɔ pɛ́nɛ. \v 2 Uléécɑɑ yɛɛ nɛ́ nyísɛ rɛ kɛ́ kei hɑ nnyɑ kɑm lɛ̃ wɑ. Kɑm n tuipɔ, ɑm pisoi pɛɛ kei mɛyɑ̃́ íyukɔɔ́ n tṹ nɛ iyɑɑ leepɔ ɑm Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɑm mpuri sɑnɛ pikɔ́ n símisi ɑsei pi lesɛ. Li we rɛ ɑ́m lɑ lɛ̃ kɑm n wɑi nɛ lɛ̃ kɑm piwɑi m mɑsí likɛ́ mɛ́woo wɑ. \v 3 Tiiti yɛɛ kɛnɛ́kúrí ń we yɛ Ukirɛki lɛ úu pɛɛ kélɛ̃. Amɑ́ ɑ́pi nkpɑ́ni ricuruu u ricɔ́ŋ tɛ ukɛ́ riké. \v 4 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pinyinɛ pɛɛ n kpɑ́rɑ́lɛ̃ tɛ pi Kirisi pikɔ́ lɛ yɛ pɛɛ kɛrɔ́cɔpɛ welɛ. Lipite pɛ̃ nɛ mɛkɛɛ-mɛ rɔ́ múŋɛsilɛ pikɛ́ yɛ̃́ tɛ íye kɑri Kirisi nɛ ritiki tɔn nɛ tirɔ́pɔ́ɔ we. Pi nɑ́ɑ́silɛ pikɛ́ isé ilɑsi kɛ́mɛɛ rɔ́ pɛsɛpɔ. \v 5 Tɔ̃́ ɑ́ri nkpɑ́ni nɛ kutu pi ricɔ ḿpɑ́ fíí. Tɔ lɑ rɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ ɑsei nnɛ́í ɑkɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ n we. \p \v 6 Pisoi pɛɛ kei mɛyɑ̃́ íyukɔɔ́ n tṹ yɛ kɔ pɛɛ́ welɛ. Ápi nɛ́ ricɔ́ŋ tɛ kɛ́ linyinɛ mpuri wɑ. Nɛ̃́ ɑ́m piriyu kɑpí pɛɛ mɛkɛɛ m mɑ́ kpísi kɛ́ nɛ linyinɛ wɑ. Uléécɑɑ úu yɛ pisoi siyu-i ripɑí uú nɛ túhɑɑnɛ. \v 7 Ticuruu pi cerilɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɛ́ rimmúísɛlɛ rɛ kɛ́ pikécirɛ́ riyóó yɑrɛ kuu Piyɛɛ rimúísɛ rɛ ukɛ́ pikéké riyóó mɛcɔ. \v 8 Uléécɑɑ yɛɛ Piyɛɛ pɑnsɛsɛ uutumɛ pikéké kɛ́mɛɛ, limɛcɔ kuu kɔ nɛ̃́ pɑnsɛsɛ uutumɛ pikécirɛ́ kɛ́mɛɛ. \v 9 Yɑkupu nɛ Piyɛɛ nɛ Yohɑni pɛɛ kei we rɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ piyukɔɔ́. Kɑpi n yɛ̃́ tɛ Uléécɑɑ yɛɛ pikɛi pɛ̃ nɛ́ rimúísɛ, ɑpi tɔ́ nɛ Pɑrinɑpɑsi yɑ́ɑ́si ɑpi kunípɛ rɔ́ pɑ, ɑi nyísɛ rɛ tɔ rinɔ́ɔ risɛ wɑlɛ. Ari kómɛinɛ ntɔ́nɛ́í rɛ tɔ́ nɛ Pɑrinɑpɑsi tɔ́ɔ yɛ́ pikécirɛ́ kɛ́mɛɛ hɑ, pɛ̃ pɔ́ɔ pikéké kɛ́mɛɛ sĩ́. \v 10 Likɛi lisɛ kɑpi rɔ́ m pisɛ yɛɛ rɛ ɑ́ri kɑpɛ píwɛkɔɔ́ pɛɛ piicɑ́pinɛ-i ń we kɛcɑ́ɑ́ pɑlɛi. Am kɔ mɛsei li wɑi nɛ kɛfɑ kɛsɛ. \s1 Pɔɔli yɛ nɛ Piyɛɛ Antiyɔɔsi-pɔ cɛ́si \p \v 11 Amɑ́ kɛ Piyɛɛ uu Antiyɔɔsi-i ń kɑ, úu mɛwɑi sɔnɛ wɑ, ɑm ḿpɑ́ úye inipɛɛ-i u kɛsu rɛ úu ɑlɑri mɑ́ nnyɑ. \v 12 Pisoi kɛ Yɑkupu uu n tummɛ pikɛ́ kɛlenɛ n tuimɛ, Piyɛɛ nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɛɛ yɛ pɛɛ ricɑ́ripi risɛ-i n le. Amɑ́ kɛ Yɑkupu pisɑ́nɛ pɛ̃ ɑpi ń kɑ Piyɛɛ uu pi yɛnu, uu yɛ pɛɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ mpí kulukɛcɔ n kɑɑsɛntɛ un pɛpɛɛ m pɔ́lɔ́lɛ̃ tɛ ḿpɑ́ úye kɑi pisɛ rɛ ukɛ́ riké wuru. \v 13 Pisuifi tɔrɔɔ pɔ́ɔ kɔ umɛcɔ pipékɑɑnkɛɛ loni, ɑ́i nɛ Pɑrinɑpɑsi pɔ̃́ pɛ́nɛ uu pikɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi mɛ̃ n tikilɛ̃. \v 14 Kɑm n yɛ̃́ tɛ ɑ́pi Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɛ ɑsei tikilɛ̃, ɑm pinnɛ́í inipɛɛ-i Piyɛɛ mɑɑ rɛ: Pɔ́ɔ nní Usuifi, pɔn mpuri sɑnɛ pikɔ́ isoi icɔ n le, ɑ́i Moisi isé kɑɑ tíkilɛ̃, íye kɑɑ yɛ́ pɛɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ ricɔ́ŋ tɛ pikɛ́ Pisuifi isoi icɔ li? \s1 Nfɑtɛnɛ mɛɛ yɛ Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ riyu lɔ \p \v 15 Tɔ̃́ nɛ hɑ́i kɛrɔ́leemɛ-mɛ Pisuifi lɛ, ɑ́ri mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n nyu. \v 16 Tɔ pɛɛ nyulɛ rɛ ɑ́i usoi nkó yɛɛ isé n tíkilɛ̃ yɛɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i ɑsei ute. Amɑ́ uyɛɛ Yeesu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ yɛɛ ɑsei ute. Lɛ̃ nnyɑ kɛ tɔ́ɔ kɔ nɛ kɛfɑ u tɛnɛlɛ̃ tɛ likɛ́ nɛ kei ritiki tɔkɛ́ nɛ wɑ ɑsei pite Uléécɑɑ inipɛɛ-i. Ái kɑpɛ wɑ rɛ kɑri isé n tíkilɛ̃ nnyɑ. Li we rɛ úkɑ úu Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ ɑsei ute rɛ u isé ritiki nnyɑ. \v 17 Amɑ́ in tɛ tɔ lɑ rɛ tɔkɛ́ Kirisi nɛ kɛfɑ tɛnɛ tɔkɛ́ wɑ ɑsei pite, ɑri yɛ́nu rɛ tɔ̃́ nɛ kɔ pikópɛkɔɔ́ lɛ. Li pɛɛ nkpéni wɑ yɑrɛ Kirisi yɛɛ ɑkópɛ ncee rɔ́ nyísɛ nɛ́ɛ íye? Ái nkpɑ́ni lɛ̃. \v 18 Nɛn lɛ̃ kɑḿ pɛɛ n fori pimɔ́mɛ m pɛsɛ, nɛ́ɛ mɛnɛ́círɛ yɑ́mnɛ rɛ ncɑɑi kɑḿ pɛɛ wɑ. \v 19 Asei yɛ nyɛ rɛ isé íi yɛ́ nkpéni fe ikɛ́ linyinɛ nɛ́ pisɛ. Nɛ ikɛmɛɛ́ welɛ yɑrɛ ukpɔkpɔ. Isé iyɛɛ nɛ nkpɔ nɛ́ kɑ. Nɛ Uléécɑɑ nnyɑ nkpéni nfɑ́ɑ mɑ́lɛ. Tɔ́ nɛ Kirisi tɔ́ɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kpu. \v 20 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i nkpéni nɛ̃́ ŋmɑɑ ricuruu nɛ́ɛ nfɑ́ɑ mɑ́. Amɑ́ Kirisi yɛɛ kɛnɛ́mɛɛ nfɑ́ɑ mɑ́. Kɑi nɛni nɛ n kpísi, Uléécɑɑ kɛpipi kɑḿ nɛ tɑ́lɛ̃ nnyɑ kɑm nfɑ́ɑ mɑ́. Kɛkɛɛ nɛ́ lɑ ɑkɛ́ nɛ kɛnfɑɑ kpísi ɑkɛ nɛ̃́ nnyɑ hɛ. \v 21 Nɛ̃́ ɑ́m kɛsi rɛ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ kɛfɑ nɛ́ n fénnɛ, rinɛ́yu kuu lɔ. In mɛsei rɛ usoi yɛɛ isé ritiki uú nɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i wɑi ɑsei ute, Kirisi nkpɔ pɔ̃́ nɛ mɛ́woo lɛ nkpéni. \c 3 \s1 Isé nɛ nfɑtɛnɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 1 Nɔ̃́ Kɑlɑɑti pikɔ́, ɑníriyɔɔpi nnyɛ́! Wóo kɛ́yu lɛ̃ nɔ́ risɔmɑɑsɛ? Nɛn kɔ nɛ Yeesu kɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n kɑrii nsímɛ́ nɔ́ símisi cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. \v 2 Nsímɛ́ nsɛ kɑḿ lɑ kɛ́ pisɛ kɛ́ kṍ tɛ kɑni isé n tíkilɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu Unfɑɑsɔnɛ nɔ́ hɛ nɛ́ɛ kɑni Nsímɛ́ Kɛcirɛ n kṍ ɑní nɛ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ kuu Nfɑ́ɑsɔnɛ nɔ́ hɛ? \v 3 Nɔ mɛyíkíyiki ɑníriyɔɔpi lɛɛ? Nɔ lɑlɛ nɔkɛ́ nɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ pitíki korɑɑnɛ ɑni pɛɛ́ nɛ nkpéni pisoi isímɛ́ tɛnɛsɛɛ? \v 4 Yɑrɛ mɛ́woo kɑni nkpéni nní íwɛ nnyí lii? Ái rɛ likɛ́ mɛ́woo lɛ̃ wɑ. \v 5 Kɑni isé n tíkilɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu Unfɑɑsɔnɛ nɔ́ hɛ nɔn nɛ mɛwɑisɑŋɑ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ wɑpisi, nɛ́ɛ íye? Nɛ́ɛ kɑni Nsímɛ́ Kɛcirɛ n kṍ ɑní nɛ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ kuu lɛ̃ wɑ? \p \v 6 Limɛcɔ kɛ Apirɑhɑm uú nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ tɛnɛ. Li ukɛcɑ́ɑ́ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Kɛ Apirɑhɑm uú nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu u kpísi rɛ ɑsei ute. \v 7 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni kõ ńsɔnɛ rɛ pɛpɛɛ Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ pɛɛ Apirɑhɑm pipirɛ̃ yíkíyiki. \v 8 Li Uléécɑɑ ritɛlɛ́-i mɛkɛɛ-mɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ wɑisɛ ɑsei pite, kɑpí nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ nnyɑ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu rinɔ́ɔ sɔnɛ ntí Apirɑhɑm pehelɛ rɛ: Pɔ̃́ nnyɑ, nɛ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ sisoipipi nnɛ́í rinɔ́ɔ sɔnɛ ritikisɛ. \v 9 Apirɑhɑm yɛ Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ, Uléécɑɑ uu rinɔ́ɔ sɔnɛ u tikisɛ! Limɛcɔ, píye pin nfɑtɛnɛ m mɑ́, uu rinɔ́ɔ sɔnɛ pi tikisɛ yɑrɛ kuu Apirɑhɑm n wɑ. \p \v 10 Anɔ́ɔ kópɛ yɛ mpí nnɛ́í pɛɛ n tɑ́lɛ̃ tɛ isé yɛ́ pi yoriyɛ kɛcɑ́ɑ́ welɛ. Li Nléécɑɑsimɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Úye unsɑ́ lɛlɛɛ isé ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ nnɛ́í rintiki ukɛ́ kɔ lipikɛi n wɑi, ɑnɔ́ɔ kópɛ yɛ liute kɛcɑ́ɑ́ welɛ. \v 11 Ái céreisɛ rɛ úkɑ úu yɛ́ isé ritiki uú nɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i wɑi ɑsei ute. Lɛ̃ nnyɑ kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Usoi nkó yɛɛ ɑsei ute rɛ u Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ nnyɑ, yɛɛ nfɑ́ɑ mɑ́. \v 12 Ticuruu isé nɛ nfɑtɛnɛ ńn líkɑ pɛ́nɛlɛ̃, ɑmɑ́ isé yɛ mɑɑ rɛ: Uyɛɛ yɛ́ i rintíki nɛ ikɛtɔ-pɔ kii yɛ́ nfɑ́ɑ hɛ. \v 13 Kirisi kɛ Uléécɑɑ uu tirɔ́tísí ɑnɔ́ɔ wɑ. Kei kɛ Kirisi uú nɛ isé ɑnɔɔ kɛ́mɛɛ rɔ́ lésɛ. Nléécɑɑsimɛ́ yɛ mɛsei mɑɑ rɛ: Pin úye kunɑ kɛcɑ́ɑ́ rinkɔlɔ, Uléécɑɑ yɛ liute ɑnɔ́ɔ wɑlɛ. \v 14 Li lɛ̃ wɑlɛ rɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɔ́ɔkɛ́ Yeesu Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ rinɔ́ɔ sɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu Apirɑhɑm n yekei yɛ̃. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ tɔn nfɑtɛnɛ m mɑ́, tɔ lɛ̃ Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu rɔ́ n yekeilɛ̃ yɛnlɛ. \s1 Isé nɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pisoi n yekeilɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 15 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ lɑ kɛ́ sisoipipi mɛwɑi kɛ́mɛɛ linyinɛ kpísi kɛ́ nɛ nɔ́ símisi ɑni kóm. Usoi un tinɔ́ɔ n wɔi uu yekei yɑrɛ kɑi m pisɛ, úkɑ úu yɛ kɛsi, úkɑ úu yɛ líkɑ rikpɑ́, in kɔ nɛ kɛsoipipi kɛɛ wɔi ɑkɛ yekei. \v 16 Apirɑhɑm nɛ uupirɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ kɔ nɛ lisɔnɛ lɛ̃ kuu n yekeilɛ̃ mɛ̃́. Ái wɔlɑɑlɛ̃ tɛ Apirɑhɑm nɛ upipirɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i pisoi kulúi mɛkɔ́ kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃, uupirɛ̃ usɛ mɛkɔ́ kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃. Uupirɛ̃ uyɛɛ Kirisi. \v 17 Mmɛ̃ kɑm ń lɑ kɛ́ nɔ́ símisi yɛ nkpéni mmú: Uléécɑɑ yɛ mɛkɛɛ-mɛ wɔilɛ uu yekei yɑrɛ kɑi m pisɛ. Likɛpirɛ, ɑi wɑi iŋmɛ̃ pílɛ pílɛ mɛnɑ nɛ ɑfɛɛtɑɑni, Moisi isé pɔ́ɔ pɛɛ kɛlenɛ leeri. Íi yɛ́ fe ikɛ́ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ ukɛ́ wɑ cɑɑi. Insɑ́ lɛ̃, Uléécɑɑ rinɔɔ kuu n yekei yɛ́ rinnɑŋɛ pɑɑ. \v 18 In tɛ isé kɛ usoi uu yɛ ritiki Uléécɑɑ uu pɛɛ́ nɛ lɛ̃ kuu u n yekeilɛ̃ u pɑ, li pɛɛ wɑlɛ rɛ Uléécɑɑ úu urinɔɔ cirɛ kuu n yekei ritiki. Amɑ́ kɛ Uléécɑɑ uu mɛkɛɛ-mɛ n yekei nnyɑ kuu Apirɑhɑm ípɛɛlɛ́ɛ nyísɛ uu lɛ̃ kuu u n yekeilɛ̃ u wɑi. \p \v 19 In lɛ̃, yo nnyɑ kɛ isé ii pɛɛ nkpɑ́ni we? Iyɛ̃ nkɔ́ mɛɛ rɛ ikɛ́ mɛwɑi mɛɛ ɑ́mɛ Uléécɑɑ mɛlɑ-i ń we pisoi n nyísɛlɛ̃, Apirɑhɑm upirɛ̃ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu lisɔnɛ n yekeilɛ̃ uú hɑ nɛ tuiri. Piléécɑɑtumɛ pɛɛ isé iyɛ̃ pisoi cereisɛ. Usoi unyinɛ yɛɛ pɛɛ́ nɛ Uléécɑɑ nnɔɔ n símisi kɑpí nɛ ritiki ɑpí nɛ símisi. \v 20 Pin nɛ usoi rintiki ɑpí nɛ linyinɛ wɑi, li nyísɛ rɛ pɛpɛɛ pikɛi n wɑi yɛ kulúi welɛ. Amɑ́ Uléécɑɑ mɛcirɛ yɛɛ rinɔ́ɔ piyekei kɛ́mɛɛ pikɛi wɑi. \s1 Yo nnyɑ kɛ isé ií we? \p \v 21 Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ nkpéni rɛ isé íi Uléécɑɑ rinɔɔ kuu n yekei ritikii? Ái nkpɑ́ni lɛ̃. Pin pɛɛ isé inyinɛ n wɑ yɛɛ yɛ́ usoi nfɑ́ɑ n hɛ, i yɛ́ pɛɛ fe ii usoi Uléécɑɑ inipɛɛ-i wɑisɛ ɑsei ute. \v 22 Amɑ́ Uléécɑɑ Nsímɛ́ ritɛlɛ́ yɛ mɑɑ rɛ mɛwɑi kópɛ nnɑŋɛ mɛɛ kɛtẽ nnɛ́í múílɛ̃. Li pɛɛ lɛ̃ wɑlɛ rɛ pisoi mpí nnɛ́í pɛɛ yɛ́ Yeesu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ pɛɛ yɛ́ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pi n yekeilɛ̃ yɛ̃. \p \v 23 Nfɑtɛnɛ ituŋɛ ikɛ́ kɛlenɛ n tu, isé yɛ pɛɛ rɔ́ hɑ́nɑɑlɛnlɛ yɑrɛ pikpɑniikɔ́, in tɔ́ mɛ̃́ likɛ́ hɑ nɛ tu pɛɛ́ uyɛ-i kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ rɔ́ n nyísɛ rɛ tɔkɛ́ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 24 Lɛ̃ nnyɑ, isé yɛɛ rɔ́ nyɔ́i ɑí hɑ nɛ Kirisi ikɑmɛtuŋɛ tulu. Uyɛ̃ kɑri yɛ́ nɛ kɛfɑ tɛnɛ ɑrí nɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i wɑi ɑsei pite. \v 25 Kɑri nkpéni nní nɛ Kirisi kɛfɑ pitɛnɛ m mɑ́ɑ́lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ri nkpéni urɔ́nyɔ́lɛ uyɛ̃ mɛkɔ́-i we. \p \v 26 Li we rɛ nɔ nkpéni nɔ́nnɛ́nɛ́í Uléécɑɑ sipipi lɛ, kɑni Yeesu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ. \v 27 Nɔ́ mpí nnɛ́í nɔ́ɔ nní Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ míni n wɔ́lɛ, nɔ́ nɛ uyɛ̃ nɛ pɑnsɛlɛ pisɛ. \v 28 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i nkpéni we rɛ nkó yɛ Usuifi nɛ́ɛ mpuri sɑnɛ ukɔ́, nɛ́ɛ ulɑ́si nɛ́ɛ uyɛɛ umɛcirɛ n te nɛ́ɛ utisi nɛ́ɛ unɔ́si. Nɔ nkpéni mɛyíkíyiki pisɛ lɛ, kɑni Kirisi Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ. \v 29 In tɛ nɔ mɛsei Kirisi pikɔ́ lɛ, nɔ kɔ Apirɑhɑm pipirɛ̃ lɛ. Nɔ́ɔ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ́ Apirɑhɑm nɛ upipirɛ̃ n yekeilɛ̃ te. \c 4 \p \v 1 Mmɛ̃ kɑm nní lɑ kɛ́ mɑɑ rɛ: Usoi unsɑ́ kɑhɑnɛ m pɑpisi kuu pɛɛ ikúlɑnlũ li, úu ulɑ́si nɛ ńkɑ kɛ́mɛɛ kóólɛlɛ̃, in kɔ nɛ uyɛɛ ḿpɑ́ yo te. \v 2 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pinyinɛ pɛɛ yɛ́ u nyɔi ɑpi ukɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃ ɑí hɑ nɛ kumúŋɛ́ kpɛ̃ kɛ usɑ́ɑ uu n yekei tulu. \v 3 Limɛcɔ kɛ tɔ́ɔ kɔ pɛɛ́ we yɑrɛ siwɑ̃́ síńsɑ́. Kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́, ńnɑŋɛ likɔ́ ilɑsi kɑrí pɛɛ le. \v 4 Amɑ́ kɛ ituŋɛ ii n tu, Uléécɑɑ yɛ Ukɛpipi tummɛlɛ unɔ́si unyinɛ uu kɛ mɑru ɑpí nɛ isé kɛ múlú \v 5 kɛkɛ́ nɛ pɛ̃ kɛ isé ii ilɑ́si n tónsɛlɛ̃ n fénnɛ, kɛkɛ́ kɔ nɛ lɛ̃ kɛ́mɛɛ rɔ́ m pɑnsɛsɛ Uléécɑɑ sipipi nnyɑ. \v 6 Kɑni kɔ nní Uléécɑɑ sipipi nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́ɑnɛ́kíŋ kɛ́mɛɛ Ukɛpipi Nfɑɑsɔnɛ wɑ nn sélei rɛ: Sɑ́ɑ! Sɑ́ɑ! \v 7 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɔ nkpéni pilɑ́si, nɔ usipipi lɛ. Nɔn usipipi, nɔ kɔ Uléécɑɑ mɛlɑ kɛ́mɛɛ umɛmɑ́ pite lɛ, mɛmɑ́ mɛ̃ kuu usipipi n yekeilɛ̃. \s1 Lɛlɛɛ Kɑlɑɑti pikɔ́ kɛ́mɛɛ Pɔɔli nfɑsimɛ́ n tɑnɑɑlɛ̃ \p \v 8 Nɔ pɛɛ mɛkɛɛ welɛ ɑ́ni Uléécɑɑ nyu. Piléé pinyinɛ ilɑsi kɑní pɛɛ le ɑ́pi kɔ pɛɛ mɛyíkíyiki piléécɑɑ. \v 9 Lɛ̃ nnyɑ kɑni nní Uléécɑɑ n céri nɛ́ɛ kɛ uyɛ̃ uu nní nɔ́ n céri nɔ́ kɔ nkpéni kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ likɔ́ kɛ́mɛɛ pɛlɛ ɑní hɑ liilɑsi pilukɛ kpɑ́ɑ́? Ńnɑŋɛ mmɛ̃ ńn líkɑ kuwɑi we, ńn kɔ líkɑ tu. \v 10 Nɔ mɛyɑ́nsei siyɑ́ɑ sinyinɛ nɛ iwɑ́rɛ inyinɛ nɛ ɑŋmɛ̃ ɑnyinɛ wɛ́ɛlɛ ɑni wɑisɛ inyɔ́ɔnsɛtuŋɛ! \v 11 Li nfɑsimɛ́ nɛ́ we rɛ pinɛ́kɛi kɑḿ nɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ rinŋmɔ́ɔ́pú ɑ́pi kɑpɛ mɛ́woo wɑ! \p \v 12 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ nɔ́ pisɛ rɛ ɑni mɛnɛ́cɔ mmɛ́ n we. Nɛ̃́ nɛ kɔ nɔ́mɛnɛ́cɔ isé ilɑsi kɛ́mɛɛ welɛ. Áni ncɑɑi ńkɑ nɛ́ wɑ. \v 13 Ani léisɛ rɛ nɛ pɛɛ utóikɔ́ lɛ, pɛɛ́ uyɛ-i kɑḿ pɛɛ mɛfoí Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɔ́ rin-yóó. \v 14 Kɑḿ pɛɛ lɛ̃ m pɔ́ɔ́lú, ɑ́m pɛɛ kúpɑí mɛtɛ́ we. Amɑ́ ɑ́ni nɛ́ níŋni ɑ́ni kɔ nɛ́ ŋmɛriyɛ. Nɔ nɛ íwɛ nɛ́ lilɛ, ticuruu ɑni kɔ nɛ́ yɔ́su yɑrɛ Uléécɑɑtumɛ unyinɛ nɛ́ɛ yɑrɛ nɛ Kirisi Yeesu lɛ. \v 15 Mɛ́ye kɛ nɔ́nnɛ́pɔ́ɔnɑrɛ mmɛ̃ nn pɛlɛ? Nɛ̃́ ŋmɑɑ nɛ́ɛ yɛ̃ tɛ nɔn pɛɛ́ n fenɛ, nɔ́ pɛɛ ricuruu nɔ́inɛ́nípɛɛ lésɛntɛ ɑni nɛ́ pɑ. \v 16 Kɑm nsímɛ́sei nɔ́ n símisi nnyɑ kɑm pɛɛ nkpéni pɑnsɛ nɔ́unɛ́lɑ́ɑrɔ, nɛ́ɛ íye? \v 17 Ńlɑ mmɛ̃ kɑpi nní nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ m mɑ́ nnɑŋɛ ńn lisɔnɛ linyinɛ. Pi lɑlɛ pikɛ́ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ túúnnɛ nɔkɛ́ pɛɛ mɛyɑ̃́ pin n lɑ. \v 18 Li nyɑḿ tɛ ɑ́ni kɑpɛ yɛ píkɑi lisɔnɛ nɛ sikɑ̃́ wɑ, ɑ́i rɛ pɛɛ́ uyɛ-i kɑm nɔ́kɛnɛ́kúrí ń we ŋmɑnɛ. \v 19 Sinɛ́pipi, nɛ kɔ nɛ nɔ̃́ nnyɑ ntóósi kómɛilɛ yɑrɛ unɔ́si kɛ mɛmɑ́rɛnlõ ɑmɛ n kɛ́hɛni. Lɛ̃ kɑi yɛ́ nɛ́ n we ɑní hɑ nɛ pipele tɛnɛ, ɑní nɛ Kirisi mɛwee nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n nyísɛlɛ̃. \v 20 Li ripɔ́ɔ nɛ́ we rɛ kɛ́ pɛɛ kumúŋɛ́ nkú-i nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n we kɛ́ céri lɛ̃ kɑm yɛ́ nɔ́ n símisi. Ám nyu íye kɑm yɛ́ nɔ́ wɑ. \s1 Icélɑɑ yɛɛ Akɑɑ nɛ Sɑrɑ nsímɛ́ kɛ́mɛɛ ń we \p \v 21 Nɔ́ɔ nní n lɑ isé ikɛ́ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ m mɑ́ kɑḿ lɑ kɛ́ pisɛ rɛ nɔ pɛɛ kómɛi lɛ̃ kii n símisii? \v 22 Likumúŋɛ́ rɛ li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ Apirɑhɑm yɛ piŋmɑ́nɛ pitɛ́ mɑ́ri. Ulɑ́si Akɑɑ yɛɛ usɛ nɛ u mɑri, uunɔsi Sɑrɑ yɛɛ umɛcirɛ n te pɔ́ɔ nɛ ucɔ u mɑru. \v 23 Kɛsoipipi mɛlɑ kɛ́mɛɛ kɛ Akɑɑ uu uuŋmɑ́nɛ mɑri. Amɑ́ Uléécɑɑ rinɔɔ kuu n yekei kɛcɑ́ɑ́ kɛ Sɑrɑ pɔ́ɔ uukɔ́ mɑ́ri. \v 24 Nsímɛ́ mmɛ̃ nnyinɛcɔ yɛ mmú: Pinɔ́si pɛ̃ kɛtɛ́ yɛ ɑnɔ́ɔ ɑtɛ́ kɛ Uléécɑɑ uu n yekei lɛ. Nkómɛinɛ foí mmɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pisoi Sinɑyi riyɔpɛ kɛcɑ́ɑ́ sée Akɑɑ uú nɛ siwɑ̃́ mɑru silɑ́si. \v 25 Akɑɑ yɛ we yɑrɛ Arɑpii kɛtẽ-pɔ Sinɑyi riyɔpɛ. U kɔ we yɑrɛ kuyu nkú kɑpi yɛ nɛni nní n sée rɛ Yerusɑlɛm. Ku nɛ kupikɔ́ yɛ isé pilɑsi lɛ. \v 26 Amɑ́ Yerusɑlɛm yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we nɛ upikɔ́ yɛ pimɛcirɛ telɛ. Kuyu kpɛkpɛɛ nkpéni we yɑrɛ urɔ́ni. \v 27 Lɛ̃ nnyɑ kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Pɔ́ unɔ́si nyɑpi nkó \q1 yɛɛ úu píkɑi m mɑ́rɑɑlɛ̃, ɑ yisi ɑ cɔ. \q1 A mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ ricɑ́ɑ́i. \q1 Pɔ̃́ kɛ mɛmɑ́rɛnlõ ɑ́mɛ píkɑi n kɛ́hɛnlɛ̃! \q1 Unɔ́si kɛ ulɑ úu ń lɑ sipipi yɛ ulɑkɔ́ sikɔ́ kulúi feriyɛ. \p \v 28 Pimɑ́rɛcɔ, nɔ̃́ nɛ Uléécɑɑ rinɔɔ kuu n yekei nnyɑ usipipi lɛ Isɑɑki mɛcɔ. \v 29 Uyɛ̃ kɑpi kɛsoipipi mɛlɑ kɛ́mɛɛ m mɑ́ri yɛ uyɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn n tíyɛsɛ ɑpi mɑ́ru lémɑɑlɛnlɛ hɑ́i. Lɛ̃ kɑí we nɛ nɛni-mɛ. \v 30 Íye kɛcirɛ kɑi pɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃? Li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: A unɔ́silɑsi nkó nɛ uuŋmɑ́nɛ lɑkɑsɛ, li we rɛ ulɑ́si uŋmɑ́nɛ nɛ uyɛɛ umɛcirɛ n te ukɔ́, ɑ́pi yɛ́ ikúlɑnlũ kɛsẽ́ li. \v 31 Pimɑ́rɛcɔ, lɛ̃ nnyɑ tɔ̃́ ɑ́ri ulɑ́si uyɛ̃ sipipi. Tɔ uyɛɛ umɛcirɛ n te sikɔ́ lɛ. \c 5 \s1 Áni kɑpɛ ilɑ́si kɛ́mɛɛ n we \p \v 1 Kirisi yɛ ilɑ́si kɛ́mɛɛ rɔ́ lésɛlɛ rɛ tɔkɛ́ mɛyíkíyiki mɛrɔ́círɛ n te. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni n we nɔn pɑ́ɑ́pú, ɑ́ni kɑpɛ kɔ nɔ́mɛnɛ́círɛ ilɑ́si kɛ́mɛɛ pitɑnɛ rikpɑ́. \p \v 2 Ani kutu ricɔ, nɛ̃́ Pɔɔli kɛ́ nɔ́ símisi ɑni kóm tɛ nɔn n tíyɛ pin n kérii, Kirisi úu pɛɛ líkɑ nɔ́ yóriyɛ. \v 3 Nɛ́ kɔ pimɑ́ɑ nɔ́ rikpɑ́ rɛ úye un n tíyɛ pin u rinké, isé nnɛ́í kɑi pɛɛ pisɛ rɛ ukɛ́ ritiki. \v 4 Nɔ́ɔ nní ń lɑ rɛ nɔkɛ́ isé ritiki nɔkɛ́ nɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i wɑ ɑsei pite, nɔ́ nɛ Kirisi yɛ túúnnɛlɛ ɑni Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ pɑɑ. \v 5 Tɔ́ɔ nní nɛ kɛfɑ u n tɛnɛlɛ̃, tɔ̃́ nɛ mɛ̃́ tɛ u yɛ́ rɔ́ wɑisɛ ɑsei pite. Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ tíyɛsɛlɛ̃ kɑri mɛ̃́ tɛ Uléécɑɑ yɛ́ ntɔ́fɑtɛnɛ nnyɑ rɔ́ wɑisɛ ɑsei pite. \v 6 Kirisi Yeesu kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ, nké nɛ́ɛ nkécirɛ́ ńn yɛ líkɑ yoriyɛ. Lɛlɛɛ kulɑ́ɑ m mɑ́ yɛɛ usoi ukɛ́ nfɑtɛnɛ m mɑ́ mɛɛ ńlɑ n nyísɛlɛ̃. \p \v 7 Nɔ korɑɑnɛlɛ ńsɔnɛ hɑ́i. Wóo nkpéni nsẽ́ nɔ́ púnɛisɛ un nɛ nɔ́ yúlu rɛ ɑ́ni kɑpɛ ɑsei ritiki? \v 8 Nsímɛ́ mmɛ̃ kɑpí nɛ nní ɑtu nɔ́ n tɑkɑi ńn Uléécɑɑ yɛɛ nɔ́ n séi kɛ́mɛɛ léeri. \v 9 Pi yɛ mɑɑ rɛ: Nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ fíí pɛɛ yɛ kukpɛ́ɛcɑri nnɛ́í nyɛ́pukusɛ. \v 10 Amɑ́ ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, nɛ nɛ Upíimɑ tɑ́lɛ̃ tɛ nɔ sɔ́nti nɔkɛ́ ncée sɔnɛ kɛ́mɛɛ pɛɛmɛ. Amɑ́ uyɛɛ nní nɔ́ n cɔ́ŋlɛ̃, tɛ úye kɛcirɛ loo, Uléécɑɑ yɛ́ kutu u ripɑsɑ. \p \v 11 Pimɑ́rɛcɔ, nɛn pɛɛ́ n céési rɛ li pisɛ rɛ pisoi pikɛ́ kérii, yo nnyɑ kɑpi yɛ́ pɛɛ nkpɑ́ni nɛ́ n wéékusɛlɛ̃? Nɛn lɛ̃ n céési, Kirisi nkpɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ ńn yɛ́ pɛɛ úkɑ kɛ́mɛɛ ɑwólɛ nsímɛ́. \v 12 Pɛpɛɛ nní nɔ́ n cɔ́ŋlɛ̃ tɛ ɑni kérii ɑ́pi kɑpɛ nɛ piké ŋmɑnɛ ripɑ́. Pikɛ́ mɛsɛ pimɛcirɛ cɑmɛsi! \p \v 13 Pimɑ́rɛcɔ, Uléécɑɑ yɛ ilɑ́si kɛ́mɛɛ nɔ́ lésɛlɛ rɛ ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ n te. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́ni kɑpɛ nɛ riwɑ́ɑ́nɑ́ rɛ nɔ nɔ́mɛnɛ́círɛ te nnyɑ ɑní nɛ lɛ̃ kɑni n kɑ́ipinkɛɛ n wɑi. Amɑ́ ɑni n lɑkɑɑnɛ nɔn kɔ pikɛi wɑpɑɑnɛ. \v 14 Nsímɛ́ nsɛ kɛ́mɛɛ kɛ isé nnɛ́í ií we. Lɛlɛɛ rɛ: A upɔ́cɔ n lɑ yɑrɛ ripɔ́cúruu. \v 15 Amɑ́ nɔn nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ n kɛ́hɛnnɛ nɔn n tɑkɑinkɛɛ, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ. Insɑ́ lɛ̃, nɔ́ nɔ́mɛnɛ́círɛ kónɑɑnɛ. \s1 Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛlɑ nɛ mɛrɔ́lɑ cirɛ \p \v 16 Lɛ̃ nnyɑ, nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ɑni tíyɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nkɛ́ nɔ́ n séni, ɑ́ni yɛ́ pɛɛ́ uyɛ-i nɔ́linɛ́kɑ́ipi-kɑ́ipi n wɑi. \v 17 Ái lɛ̃ kɑni ń lɑ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nń lɑ. Ái kɔ Nfɑ́ɑsɔnɛ lilɑlɑ kɛ nɔ́ɔ kɔ lɑ. Nfɑ́ɑsɔnɛ lilɑlɑ nɛ lɛ̃ kɛ kɛsoipipi ɑkɛ ń lɑ ɑ́i yɛ risɑ́nɛ. Lɛ̃ kɑí we nnyɑ kɑ́ni yɛ fe nɔkɛ́ lisɔnɛ kɑni ń lɑ n wɑi. \v 18 Amɑ́ in Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ nɔ́ séni, isé íi pɛɛ kɔ ńnɑŋɛ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ mɑ́. \p \v 19 Lɛ̃ kɛ kɛsoipipi likɑ́ipi-kɑ́ipi ɑi yɛ n léemɛ ɑí n nyɑ́ni kpɑ̃́ii yɛ nní: Iwɑ́sɑ́ piwɑpɑɑnkɛɛ nɛ mɛ́kpɛrinkpɛwɑi nɛ mɛsɛicirɛ́wɑi, \v 20 nɛ piléényɔ́ɔnsɛ nɛ mɛnírihélɑɑwɑi nɛ ilɑ́ɑrɔ piwɑpɑɑnɛ nɛ picɛ́ŋɑɑnkɛɛ nɛ kufɑtoi nɛ kuwɔ́i nɛ íkɛŋɛnɛ nɛ pikóólɛntɛnɛ nɛ pitele siwúípi piwɑpɑɑnkɛɛ \v 21 nɛ ucɔ likɔ́ pikɑ́ipinkɛɛ nɛ pítɑ nirɛ́ nɛ pilukɛ cɑɑinkɛɛ nɛ ɑnyɑ̃́ nɛ lilinyinɛcɔ. Nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ péhelɛ yɑrɛ kɑm pisímɛ́ nɔ́ m mɑsí rɛ: Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ limɛwɑi mɛ̃ n wɑpisi ukɑ úu Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ mɛlonɛ mɑ́. \p \v 22 Amɑ́ lɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ pɔ́ɔ yɛ usoi n hɛ yɛ nní: Ńlɑ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ nkíŋniŋɛ nɛ ḿpurɛ nɛ kusoi piwɑi nɛ nfɑnɑrɛ nɛ ɑsei pitiki \v 23 nɛ ńniŋɛ nɛ mɛcírɛ pimúlú. Isé íi mɛwee mɛ̃ kɛsu. \v 24 Kirisi Yeesu pikɔ́ yɛ pimɛwee nɛ pililɑlɑ nɛ pilikɑ́ipi-kɑ́ipi pikpíkɛ́ mɑsilɛ ɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii. \v 25 Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ Uléécɑɑ nfɑɑ rɔ́ hɛɛlɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ tíyɛ nkɛ́ rɔ́ n séni. \v 26 Ári kɑpɛ pɑnsɛ píyuwɛ́lɑɑ tɔkɛ́ mɛrɔ́cɔpɛcirɛ ɑnɔ́ɔ n wɛ́lɑɑnɛ tɔn kɔ mɛrɔ́cɔpɛcirɛ kufɑtoi wɑpɑɑnɛ. \c 6 \s1 Ani ncɔni n lɛ́nɑɑnɛ \p \v 1 Pimɑ́rɛcɔ, nɔ́ mpí kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nní ń séni, nɔn yɛ unyinɛ n yɛ̃ un ɑkópɛ n wɑi, ɑni yɛ m purú ɑní nɛ ncée sɔnɛ-i u pɛsɛri. Ani yɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ tɛ mɛwɑi mɛ̃ mɛcɔ ɑ́mɛ kɑpɛ nɔ́ lɛɛmɛ. \v 2 Ani ncɔni n lɛ́nɑɑnɛ. Lɛ̃ kɑni yɛ́ nɛ Kirisi isé rintíki yɛ lɛ̃. \v 3 Úye un m músu rɛ úu kusɑ we, kúu kɔ pɛɛ líkɑ tu, umɛcirɛ kuu kírɑɑsɛ. \v 4 Ḿpɑ́ úye ukɛ́ yɛ uricuruu mɛwee ripɑí. Un n yɛ̃ tɛ li rikɔ́kɔri we ukɛ́ umɛcirɛ nɛ múŋɛisɛnɛ, ɑ́i kɑpɛ nɛ picɔ. \v 5 Li we rɛ ḿpɑ́ úye yɛɛ yɛ́ céri uu símisi lɛ̃ kuu n wɑ. \p \v 6 Li pisɛ rɛ usoi nkó kɑpi Uléécɑɑ Nsímɛ́ n céési ukɛ́ ulikɔ́ nɛ uucélɑɑ kɛcɑ́ɑ́ pípɑí n lɛ́ni. \p \v 7 Áni kɑpɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ kirɑɑsɛ, ɑ́pi yɛ Uléécɑɑ sɛ́nnyi. Lɛ̃ kɛ usoi uu n lukɛsi kuu yɛ kpɑsi. \v 8 Úye un umɛlɑ likɔ́ n lukɛsi, uu umɛlɑ likɔ́ yɛ́nu. Amɑ́ úye un Nfɑ́ɑsɔnɛ likɔ́ n lukɛsi, uu Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛlɑ yɛnu, lɛlɛɛ nní nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́. \v 9 Mɛwɑi sɔnɛ piwɑi ɑ́pi kɑpɛ yɛ rɔ́ pi. Li we rɛ tɔn lɛ̃ piwɑi nɛ n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃, ituŋɛ yɛ sɔ́ntilɛ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ lɛ̃ kuu n lukɛsi kpɑsi. \v 10 Lɛ̃ nnyɑ kɑi nkpéni nní lɛ̃ kuwɑi ń we, tɔkɛ́ pisoi nnɛ́í ńlɑ n nyísɛlɛ̃, ɑí nɛ tɔ́su tɔ́ nɛ pɛ̃ tɔ́ɔ Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃. \s1 Icélɑɑ tɔrɔɔ nɛ iyɑ́hɑɑ \p \v 11 Ani ripɑí lɛ̃ kɑm nkpéni tinɛ́cúruu nɛ kunɛ́nípɛ nɔ́ n wɔ́i mɛkónɛ mɛkónɛ. \v 12 Mpí nnɛ́í pɛɛ n wɛ́ɛ́si rɛ pisoi pikɛ́ pi pɑkɑrɛ pɛɛ nɔ́ cɔ́ŋlɛ̃ tɛ ɑni kérii. Ápi lɑ pikɛ́ Kirisi nkpɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nnyɑ íwɛ inyinɛ li. \v 13 Pikéké pɛ̃ ricuruu ɑ́pi isé tíkilɛ̃, ɑmɑ́ pi pɛɛ́ lɑ rɛ nɔ́ɔkɛ́ kérii pikɛ́ nɛ nɔ́pinɛ́ké pɛ̃ nnyɑ rikɔ́kɔri n wɑi. \v 14 In nɛ́ɛ, kɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi uu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n kpu ŋmɑnɛ yɛɛ nɛ̃́ tikɔ́kɔri wɑisɛ. Líkɑ licɔ ɑ́i likɛcɑ́ɑ́ kpɑ́lɛ̃. Kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nkpɔ mɛɛ tíyɛsɛ kɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ likɔ́ ɑ́i kɔ nkpéni kɛnɛ́mɛɛ kulɑ́ɑ kúkɑ mɑ́, ɑ́m kɔ nkpéni pikɑ́ipinkɛɛ li kpɑ́lɛ̃. \v 15 Ái nké nɛ́ɛ nkécirɛ́ yɛɛ linyinɛ yoriyɛ, ɑmɑ́ Uléécɑɑ ukɛ́ rɔ́ pɑnsɛsɛ pisoi fɑlɛ yɛɛ yɛ yoriyɛ. \v 16 Mpí nnɛ́í pɛɛ piisoi kɛ́mɛɛ nsímɛ́ mmú n tíkilɛ̃ kɑḿ nɛ welu rɛ Uléécɑɑ ukɛ́ nkíŋniŋɛ pi hɛ uu kɔ íwɛ pi téni. Nkíŋniŋɛ nɛ píwɛtu pikɛ́ kɔ Uléécɑɑ kuyu Isirɑyɛɛli kɛcɑ́ɑ́ n we. \p \v 17 Kɑi nɛni nɛ n kpísi, úkɑ úu kɑpɛ picɔ́ŋ nɛ́ rikpɑ́. Iwɔ́i yɛ inɛ́piŋɛ kɛcɑ́ɑ́ nyísɛlɛnlɛ rɛ nɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ íwɛ lilɛ. \p \v 18 Pimɑ́rɛcɔ, Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi ukɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ. Amí.