\id EPH EPH.TXT Eph1-6verif NT Solɑ 25-01-10 \h Efɛɛsi \mt1 Títɛlɛ́ kɛ Pɔɔli uu Efɛɛsi pikɔ́ n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Uléécɑɑ icɑ́pinɛ yɛɛ pɛɛ Efɛɛsi-pɔ, mɛkɛɛ Asii kɛteni-i ń we kɛ Pɔɔli uu rítɛlɛ́ ntí wɔ́i un Rɔm kuyu-i kukpɑniilee-i we. Kirisi pikɔ́ pɛɛ ɑ́pi Pisuifi nɛ pɛpɛɛ Pisuifi kuu ri pɑpɔlɛ̃. Mɛyɑ̃́ kɛ rítɛlɛ́ ntí ɑri pikɛi mɑ́, ɑnɔ́ɔ sɔnɛ mɛtikisɛ kɑpí nɛ ri n kóri nnyɑ (1:3-14). Kɛkorɑɑnɛ kɛ-i kɛ Pɔɔli uu píyulɑlɛ ncee Yeesu mɛtiki kɛ́mɛɛ pisoi nyísɛ (1:9). Uléécɑɑ yɛ ncée mmɛ̃ isɔɔlú wɑlɛ ukɛ́ kɛlenɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ mɔ̃ (1:4). Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ nɛ Yeesu Kirisi ritiki uú nɛ ncée mmɛ̃ tɔ́ nyísɛ. Pɔɔli yɛɛ lɛ̃ tɔ́ riyóó. \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Pɔɔli yɛ lɛ̃ kɛ rinɔ́ɔ risɛ ɑri yɛ́ n fe ɑri ń we Yeesu Kirisi nkpɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nnyɑ nyɛrɛlɛ uu símisi. Kirisi pikɔ́ pɛɛ ɑ́pi Pisuifi nɛ Pisuifi mpuri pikɔ́ yɛ pɑnsɛlɛ mpuri nsɛ pikɔ́. Lisɔnɛ lisɛ kɑpi Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ yɔ́su. Kirisi yɛ ilɑ́ɑrɔ kumɛlɛ rilɑ́ulɛ uu pɛpɛɛ pɛɛ kɛtɑɑ n wenɛ kɔsɛnɛ. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ kuú nɛ nkíŋniŋɛ ḿpɑ́ úye kɑ (1-3). \iq1 2. Utumɛ Pɔɔli yɛ Kirisi pikɔ́ pisɛ rɛ pikɛ́ nfɑtɛnɛ nɛ rinɔ́ɔ risɛ nɛ nkíŋniŋɛ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ n hɛ m múílɛ̃. U pi ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛnlɛ rɛ pikɛ́ isoi fɑlɛ n le. Uu kɔ kumɑ́rɛ kɛ́mɛɛ pisoi nɛ picɔ mɛtonɛ kɛcɑ́ɑ́ pi céesi (4-6). U kɔ kɛ́tɔ-pɔ pi riŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ rɛ pikɛ́ yɛ lɛlɛɛ ɑ́i Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ n léeri nɛ tɔ. Lɛ̃ nnyɑ, ḿpɑ́ Kirisi ukɔ́ úye yɛɛ ɑtɔpi kɛ́mɛɛ ń we kɛ Uléécɑɑ uu yɛ itɔpilũ yɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ́mɛɛ n léeri pɑ (6:10-20). \ie \c 1 \s1 Iyɑ́hɑɑ \p \v 1 Nɛ́ɛ Pɔɔli yɛɛ Uléécɑɑ mɛlɑ kɛ́mɛɛ Kirisi Yeesu utumɛ m pɑnsɛ. Nɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ nɔn Efɛɛsi-pɔ we nɔn Kirisi Yeesu nɛ kɛfɑ kɛsɛ tikilɛ̃ kɑm títɛlɛ́ ntí wɔ́lu. \v 2 Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi pikɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɛ nkíŋniŋɛ nɔ́ nyísɛ. \s1 Lisɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu Kirisi nnyɑ rɔ́ n hɛ \p \v 3 Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi Usɑɑ Uléécɑɑ yɛɛ ipɑkɑrɛ te. U Nfɑ́ɑsɔnɛ likɔ́ ncɔpuri nnɛ́í kɛyómɛcɑɑ-pɔ rɔ́ hɛlɛ un nɛ tɔ́ nɛ Yeesu Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ rɔ́ kpɑ́lɛ̃. \v 4 Uléécɑɑ ukɛ́ kɛlenɛ ḿpɑ́ yo n wɑ, u rɔ́ wɛ́ɛlɛ uu tɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ rɔ́ pɑnsɛsɛ upikɔ́. Kupɛ́nɛcɔ kpɛ̃ kɛ́mɛɛ kuú lɑ rɛ tɔkɛ́ n kpɑ̃́iilɛ̃ ɑ́ri kɑpɛ kɔ uinipɛɛ-i ɑkópɛ ɑ́kɑ m mɑ́. Kuu rɔ́ ń lɑ nnyɑ kuu \v 5 uripɔɔ nɛ Yeesu Kirisi nnyɑ mɛkɛɛ-mɛ rɔ́ kpísi uu rɔ́ pɑnsɛsɛ usipipi. Lɛ̃ kuu unfɑnɑrɛ kɛ́mɛɛ rɔ́ ń lɑ yɛ lɛ̃. \v 6 Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ rɛ u tɔ́ nɛ ukɛpipi lɑlɑ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ lisɔnɛ píimɑ rɔ́ wɑ. \p \v 7 U tɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ nnyɑ nɛ unfɑnɑrɛ mpiyɛ nnyɑ ɑkópɛ ilɑsi kɛ́mɛɛ nɛ Kirisi mɛnyɛ rɔ́ lésɛlɛ uu ɑrɔ́kópɛ rɔ́ sɑ́rɛi. \v 8 Uléécɑɑ yɛ mɛyíkíyiki unfɑnɑrɛ rɔ́ nyísɛlɛ. Mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nɛ mɛsɔhɔ nnɛ́í kuu rɔ́ hɛ. \v 9 U tíyɛsɛlɛ ɑri lɛlɛɛ umɛlɑ kɛ́mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ ceru. Hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ kuu unfɑnɑrɛ kɛ́mɛɛ lɑ rɛ Kirisi ukɛ́ lɛ̃ wɑ. \v 10 Lɛlɛɛ rɛ ituŋɛ in n tu, Uléécɑɑ yɛ́ uyɔ́ɔpi usɛ lesɛ. Uyɛɛ Kirisi. Uu kɛyómɛcɑɑ-pɔ nɛ kɛtẽ nté likɔ́ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ iyɔ́ɔpi le. \p \v 11 Uléécɑɑ yɛ tɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ lirɔ́kɔ́ nnɛ́í rɔ́ pɑlɛ. Lɛ̃ nnyɑ kuú pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ ukɛmúŋɛ́-i rɔ́ wɛ́ɛ uu ilúkɛ́ yekei. Uricuruu yɛɛ lɑ nnyɑ kuu lɛ̃ wɑ. \v 12 Lɛ̃ nnyɑ, tɔ́ mpí tɔ́ɔ pɛɛ nní pifoí Kirisi nɛ rintɑ́, tɔkɛ́ nkpéni Uléécɑɑ mɛyɔɔpi nɛ siyómɛ ritɑɑ́sɛ. \p \v 13 Nsímɛ́sei mɛɛ nní Nsímɛ́ Kɛcirɛ mɛɛ yɛ usoi riyu n lɔ. Kɑni Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ Uléécɑɑ uu pɛɛ nwɔ́i nɔ́ wɑi, Nfɑ́ɑsɔnɛ kuu ḿ mɑɑ rɛ u yɛ́ nɔ́ pɑ kuu lɛ̃ nɔ́ pɑ ukɛ́ nɛ nyísɛ rɛ uyɛɛ nɔ́ te. \v 14 Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ rinyi rɛ tɔ́ lisɔnɛ kuú nɛ upikɔ́ m mɛ́mpɔ yɛ̃. Tɔn píyei ɑkópɛ ilɑsi kɛ́mɛɛ n le cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ kɑri yɛ́ lisɔnɛ lɛ̃ nnɛ́í yɛ̃́. Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ Uléécɑɑ mɛyɔɔpi nɛ siyómɛ ritɑɑ́sɛ. \s1 Pɔɔli iwelɛ \p \v 15 Lɛ̃ nnyɑ, hɑ́i kɑḿ nɛ n kṍ tɛ nɔ Upíimɑ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛnlɛ nɔn kɔ pɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ lɑ, \v 16 nɛ yɛ nɛn kɛyómɛ n yɑ́ɑ́sinɛ, nɛ yɛ mɛsɛ́rɛ nɔ̃́ nnyɑ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛlɛ. Nɛ yɛ kɛyómɛyɑ́hɑɑ-i nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ welɛ ɑm tɛ: \v 17 Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi Uleecɑɑ, Sɑ́ɑ mɛyɔ́ɔpi ukɔ́ ukɛ́ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nɔ́ hɛ nɔkɛ́ nɛ u yɛ̃ ɑni pɛɛ́ nɛ ńsɔnɛ u ceru. \v 18 Nɛ yɛ kɔ u pisɛ rɛ ukɛ́ nɔ́inɛ́nípɛɛ wúkulɛ. Nɔ́ pɛɛ fe ɑni lɛ̃ kuú nɛ nɔ́ n sée ceru. Nɔ́ pɛɛ lisɔnɛ kuu yɛ pɛ̃ kuu n wɛ́ɛ n hɛ mpiyɛ nɛ linsɔnɛ yɛ̃, \v 19 ɑni kɔ ceru rɛ ńnɑŋɛ kuú nɛ tɔ́ mpí tɔ́ɔ nní nɛ kɛfɑ u n tɛnɛlɛ̃ kɛ́mɛɛ n kɛisi ńn kumúŋɛ́ mɑ́. \v 20 Ńnɑŋɛ píimɑ mmɛ̃ kuú nɛ Kirisi kɛ́mɛɛ kɛisi uú nɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ, uu kɔ nɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i u tonsɛ. \v 21 Kirisi yɛ lɛ̃ nnyɑ kɛyómɛcɑɑ-pɔ iyɔ́ɔpi nɛ n-yɔ́ɔpinɑŋɛ nɛ ńnɑŋɛ nɛ iwɛ́ɛ́sɛ píimɑ nɛ ḿpɑ́ yo yɛɛ rinyíri m mɑ́ nɛ kɛkpéẽ welɛ. U ḿpɑ́ yo kɛkpeẽ welɛ. Ái lɛlɛɛ nɛni kumúŋɛ́ nkú-i ń we ŋmɑnɛ kɛkpeẽ kuú we, ɑmɑ́ nɛ lɛlɛɛ mɑsí kɛpirɛ-pɔ n wémɛ kɛkpeẽ kuú we. \v 22 Uléécɑɑ yɛ ḿpɑ́ yo Kirisi iyɔɔpi mɛtene wɑlɛ uu likɛcɑ́ɑ́ u tonsɛ. U u pɑlɛ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ nnɛ́í uyɔɔpi píimɑ. \v 23 Uléécɑɑ pikɔ́ icɑ́pinɛ yɛ uipiŋɛ lɛ. Umɛsɑ́ nnɛ́í kuú nɛ ikɛmɛɛ́ we un kɔ infɑɑ nnɛ́í te, Uléécɑɑ un kɔ nɛ umɛsɑ́ nnɛ́í Kirisi kɛ́mɛɛ we. \c 2 \s1 Íye kɛ usoi uu yɛ nkpɔ-i le uu nfɑ́ɑ-i lompɔ? \p \v 1 Nɔ̃́ nɛ pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ nɔ́nnɛ́cɑɑi nɛ nɔ́ɑnɛ́kópɛ nnyɑ pikpɔkpɔ lɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i. \v 2 Kɛtẽ nté isoi icɔ kɑní pɛɛ le. Nɔ pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ uyɛ̃ kɑni n nyɑ́ni rɛ kɛtẽ nkɛ́ uyɔɔpi tikilɛnlɛ. Uyɛɛ nní nɛni pɛpɛɛ Uléécɑɑ pipɑkɑrɛ n yúlu isoi kɛ́mɛɛ we. \v 3 Pimɛcɔ kɛ tɔ́ɔ kɔ pɛɛ mɛkɛɛ ntɔ́nɛ́í mmú we, tɔn mɛrɔ́pɔ́ɔlɑ wɑi, tɔn sirɔ́múŋɛ́ nɛ mɛrɔ́sɔhɔ cirɛ nɛ irɔ́soi le. Mɛrɔ́wee mɛ̃ nnyɑ, tɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ́ nɛ sɑ́ rɛ Uléécɑɑ ukɛ́ ukuwɔi kɛ́mɛɛ́ nɛ rɔ́ túhɑɑnɛ picɔ mɛcɔ. \p \v 4 Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ̀ɛ̀ mɛyíkíyiki usoi íwɛ ténlɛ. Unlɑ píimɑ nnɛ́í kuu rɔ́ nyísɛ. \v 5 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu tɔ́ɔ pɛɛ ntɔ́cɑɑi nnyɑ ń we yɑrɛ pikpɔkpɔ uinipɛɛ-i nfɑ́ɑ fɑlɛ hɛ. Ani yɛ̃ tɛ ípɛɛlɛ́ɛ kuu nɔ́ nyísɛ nnyɑ kuu nɔ́rinɛ́yu lɔ. \v 6 Kɛsẽ́ kɛ Uléécɑɑ uu tɔ́ nɛ Kirisi Yeesu pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yukusɛ uu kɔ kɛsẽ́ ukɛmɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ rɔ́ tónsɛ. \v 7 Lɛlɛɛ mɑsí kɛpirɛ-pɔ leeri, ɑri pɛɛ yɛ́nu rɛ ípɛɛlɛ́ɛ kuu Kirisi kɛ́mɛɛ rɔ́ ń nyísɛ yɛ lisɔnɛ píimɑ lɛ lɛɛ ɑ́i píkɑi kutɛnɛ ń we. \v 8 Uléécɑɑ yɛ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛlɛ uu nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ nnyɑ nɔ́rinɛ́yu lɔlu. Nɔ́ricúruu ɑ́ni kei líkɑ kuwɑi we. Uléécɑɑ ihɛɛ yɛ nyi. \v 9 Ái nɔ́mɛnɛ́wɑi sɔnɛ nnyɑ kuu nɔ́ yóriyɛ. Lɛ̃ nnyɑ, úkɑ úu kɑpɛ umɛcirɛ n tɑɑ́sɛlɛ̃ tɛ umɛwɑi sɔnɛ cirɛ mɛɛ u yoriyɛ. \v 10 Mɛsei, Uléécɑɑ ricuruu yɛɛ rɔ́ wɑ. Tɔ́ nɛ Kirisi Yeesu kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ kuu rɔ́ wɑ rɛ tɔkɛ́ yɛ nkpéni fe tɔkɛ́ yɛ lisɔnɛ wɑ. Uléécɑɑ yɛɛ mɛkɛɛ-mɛ mɛwɑi sɔnɛ mɛ̃ tɔ́ yekeilɛ̃ tɛ tɔkɛ́ yɛ mɛ wɑ. \s1 Tɔ Yeesu Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ pisoi pisɛ lɛ \p \v 11 Ani lɛ̃ kɑní pɛɛ mɛkɛɛ ń we léisɛ! Nɔ pɛɛ pisoi pinyinɛ lɛ kɛ Pisuifi ɑpi yɛ pɛɛ n sée rɛ pikécirɛ́. Amɑ́ in kɔ nɛ usoi kunipɛ kpɛɛ pɛ̃ ticuruu sisoipipi mɛké riké. \v 12 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni kõ tɛ nɔ pɛɛ́ uyɛ-i nɛ Kirisi kɛtɑɑ welɛ. Nɔ pɛɛ́ welɛ yɑrɛ pisɑ́nɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ kɛcɔpɛ, ɑ́ni Kirisi mɑ́, ɑ́ni líkɑ mɑ́ rinɔ́ɔ kɛ Uléécɑɑ uu pi n yekei kɛ́mɛɛ, líkɑ ɑ́i we kɑni yɛ́ nɛ rintɑ́, ɑ́ni kɔ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ríkɑ Uléécɑɑ mɑ́. \v 13 Nɔ pɛɛ́ nɛ kɛtɑɑ u welɛ. Amɑ́ Kirisi mɛnyɛ mɛɛ n kɔɔnu nnyɑ, nɔ nkpéni Kirisi Yeesu kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ́ nɛ u rikɔlɛ. \v 14 Lɛlɛɛ rɛ Kirisi yɛɛ ntɔ́kíŋniŋɛ. Uyɛɛ tíyɛsɛ kɛ Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ ɑpi pɑnsɛ mpuri nsɛ. Unkpɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kuú nɛ ilɑ́ɑrɔ yɛɛ pɛɛ pikɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ m pínɛilɛ̃ yɑrɛ mmɛlɛ rilɑ́u. \v 15 U Moisi isé nnɑŋɛ nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ i m pɑ́ɑ́púsɛ tinnɛlɛ uu pɛɛ Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kpísi uu u nɛ pɛ̃ kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ pi pɑnsɛsɛ mpuri fɑlɛ nsɛ. Lɛ̃ kuu nkíŋniŋɛ nɛ ń kɑ yɛ lɛ̃. \v 16 Unkpɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kuú nɛ Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɑnsɛsɛ ipiŋɛ isɛ, uu pi nɛ Uléécɑɑ kɛcɔpɛ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ. Íwɛ kuu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n li uú nɛ kpi yɛ ilɑ́ɑrɔ kpulɛ. \v 17 Nsímɛ́ Kɛcirɛ mɛɛ yɛ nkíŋniŋɛ n hɛ kuú nɛ kɑ ukɛ́ nɔ́ mpí nɔ́ɔ pɛɛ nní nɛ kɛtɑɑ u ń we nɛ nɔ́ mpí nɔ́ɔ pɛɛ nní nɛ u n kɔ́lɛ̃ símisi. \v 18 Uyɛɛ tíyɛsɛ kɛ tɔ̃́ Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ ɑri ncée mɑ́ ɑri yɛ nɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nsɛ kóló tíki ɑrí nɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ sĩ́. \p \v 19 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɔ nkpéni pisɑ́nɛ, ɑ́ni kɔ picéetɔŋɛ́. Amɑ́ nɔ́ nɛ pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ yɛ kuyu kusɛ pikɔ́ lɛ. Nɔ nkpéni Uléécɑɑ kɛyɔ pikɔ́ lɛ. \v 20 Nɔ nkpéni pɑnsɛlɛ kɛ́yɔ kɛɛ m mɔ́mɑɑlɛ̃. Pitumɛ nɛ ɑntepuyɛ pɛɛ kɛrikui. Kirisi Yeesu ricuruu yɛɛ kɛsinui ripɑrɛ. \v 21 Uyɛɛ tíyɛsɛlɛ̃ kɑkɛ pɑ́ɑ́pú kɛn cɑ́lɛ̃. Uyɛɛ tíyɛsɛlɛ̃ kɑkɛ́ we. Kɛ Uléécɑɑ kɛyɔ lɛ kuu umɛcirɛ n yekei. \v 22 Nɔ́ nɛ picɔ nɔ́ɔ ripɛ́nɛ ɑni pɑnsɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ kɛ́yɔ kɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu m mɔ́m un nɛ Unfɑɑsɔnɛ kɛkɛmɛɛ́ we. \c 3 \s1 Pikɛi kɛ Uléécɑɑ uu mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛ́mɛɛ Pɔɔli n forii \p \v 1 Kirisi Yeesu pikɛi kɑm n wɑi nnyɑ kɛ nɛ̃́ Pɔɔli ɑm ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ́ we. Nɔ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ mpí nnyɑ kɑm íwɛ iyɛ̃ nnɛ́í le. \v 2 In n lɑ, nɔ́ kṍ tɛ Uléécɑɑ yɛ kɛfɑ nɛ nɛ́ fénnɛ uu nɛ́ forii rɛ kɛ́ ukɛmúŋɛ́ kɛ́mɛɛ nɔ̃́ nnyɑ pikɛi u wɑ. \v 3 Uyɛɛ uricuruu lipéké-peké lɛ̃ nɛ́ yɛ́nɛisɛ. Linsímɛ́ kɑḿ pɛɛ nní nkɑ́ripi nɔ́ wɔ́ipɔ. \v 4 Nɔn n kɛɛ̃, nɔ́ céri rɛ nɛ Kirisi nkɔ́ mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ mɛyɑ́nsei nyulɛ. \v 5 Uléécɑɑ úu pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ lipéké-peké lɛ̃ sisoipipi nyísɛ yɑrɛ kuu nkpéni nní Unfɑɑsɔnɛ nɛ rintíki uú nɛ pitumɛ kuu n wɛ́ɛ nɛ ɑntepuyɛ li nyísɛ. \v 6 Lipéké-peké lɛɛ nní: Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ yɛ pɑnsɛlɛ ipiŋɛ isɛ. Lɛ̃ nnyɑ, lisɔnɛ lisɛ kɑpi kɔ mɑ́. Pi yɛ́ kɔ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu Nsímɛ́ Kɛcirɛ mɛɛ pi nɛ Kirisi Yeesu m pɛ́nɛsɛlɛ̃ nnyɑ n yekeilɛ̃ yɛ̃. \p \v 7 Nsímɛ́ Kɛcirɛ mmɛ̃ pikɛi kɑm wɑi. Uléécɑɑ yɛɛ unfɑnɑrɛ kɛ́mɛɛ pikɛi nɛ́ forii uu kɛnɛ́mɛɛ unnɑŋɛ nyísɛ. \v 8 Uléécɑɑ pikɔ́ nnɛ́í kɛcɔpɛ, nɛ́ɛ yɛ ɑ́m líkɑ tu, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, u pɛɛ kɛfɑ nɛ nɛ́ fénnɛ uu nɛ́ forii rɛ kɛ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ Kirisi lisɔnɛ lɛɛ ɑ́i kutɛnɛ ń we símisi. Nsímɛ́ Kɛcirɛ yɛ mu. \v 9 U kɔ nɛ́ forii rɛ kɛ́ tíyɛsɛ pisoi pikɛ́ yɛ̃́ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu lipéké-peké lɛ̃ n wɑinɛ. Uyɛɛ ḿpɑ́ yo wɑ. Mɛkɛɛ-mɛ kuú pɛɛ li pékɑɑlɛ̃. \v 10 Lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ iyɔ́ɔpi n le lin kɛyómɛcɑɑ-pɔ ńnɑŋɛ mɑ́ yɛ́ nkpéni Uléécɑɑ icɑ́pinɛ nnyɑ ceri rɛ Uléécɑɑ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ ɑ́mɛ mɛpehẽ kulúi kɛ́mɛɛ kumúŋɛ́ mɑ́. \v 11 Uléécɑɑ kɛmúŋɛ́ kuu mɛkɛɛ-mɛ n yekei uu kɔ nkpéni Urɔ́píimɑ Kirisi Yeesu kɛ́mɛɛ kɛ wɑi kɛ lɛ̃ nnɛ́í ɑi tíkilɛ̃. \v 12 Kɑri nní nɛ Kirisi m pɛ́nɛlɛ̃ tɔn kɔ nɛ kɛfɑ u tɛnɛlɛ̃ nnyɑ, tɔ ncée mɑ́lɛ tɔkɛ́ nɛ tirɔ́pɔ́ɔ nɛ kɛfɑ kɛsɛ Uléécɑɑ rikɔ. \v 13 Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ símisi rɛ nɔ́rinɛ́pɔ́ɔ ɑ́ri kɑpɛ íwɛ kɑm nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n le nnyɑ cɑɑi. Nɔ̃́ kɑi mɛníŋɛ ríyu wɑisɛ. \s1 Kirisi nlɑ nsímɛ́ \p \v 14 Lɛ̃ nnyɑ kɑm Sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛyu-i ɑnui wulɑlɛ̃ nɛn nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ yɑ́ɑ́si. \v 15 Ukɛmɛɛ́ kɛ ɑmɑ́rɛ nnɛ́í nyɛɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we ɑɑ léeri. \v 16 Nɛ yɛ u pisɛ rɛ Unfɑɑsɔnɛ nkɛ́ nɔ́inɛ́soi kɛ́mɛɛ mɛyɑ̃́ nɔ́ m pɑpukusɛ yɑrɛ kɛ umɛyɔɔpi ɑmɛ m piyɛ mɛcɔ. \v 17 Nɛ kɔ u pisɛ rɛ Kirisi ukɛ́ nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ nnyɑ nɔ́ɑnɛ́kíŋ kɛ́mɛɛ n we. Ani ńlɑ kɛ́mɛɛ iníŋí wɑ ɑni kɔ nkɛmɛɛ ńsɔnɛ pɑpisi. \v 18 Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ nɔ́ nɛ Uléécɑɑ pisoi nnɛ́í ɑni yɛ́ fe ɑni céru rɛ Uléécɑɑ nlɑ ńn kumúŋɛ́ mɑ́. N mɛpɛ́rɛ́ nɛ mɛcɑ́ɑ nɛ mɛcímɑ́ welɛ, nn kɔ cɑ́lɛ̃. \v 19 Kei kɑni yɛ́ kɔ ceri rɛ ńlɑ mmɛ̃ nɛ mɛnyuwɛ nnɛ́í felɛ. Lɛlɛɛ yɛ́ kɔ tíyɛsɛ Uléécɑɑ uu nɔ́kɛnɛ́mɛɛ nɛ umɛsɑ́ nnɛ́í n we. \p \v 20 Uyɛɛ kɛrɔ́mɛɛ nɛ rikɔhɔ kɛisi. U yɛ́ fe uu kɛrɔ́mɛɛ wɑi ɑi tɔ́su lɛ̃ kɑri yɛ m pisɛ nɛ́ɛ lɛ̃ kɑri yɛ ḿ musí. \v 21 Uléécɑɑ yɛɛ Kirisi Yeesu kɛ́mɛɛ nɛ uicɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ ḿpɑ́ ncɔpuri ń-yei-pɔ nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ ríyu te. Amí. \c 4 \s1 Nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ rinɔɔ risɛ piwɑi \p \v 1 Nɛ Upíimɑ nnyɑ ɑkpɑnii-i welɛ. Nɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu nní n sée kɑm pisɛ rɛ ɑni n sɔ́nɛ, nɔ́nnɛ́sẽ́ nkɛ́ n nyísɛlɛ̃ tɛ lɛ̃ kuu nní nɔ́ n sée nsẽ kɑni sɔ́nɛ. \v 2 Áni kɑpɛ ɑ́yu n wɛ́ɛ́si. Amɑ́ ɑni mɛsɛ́rɛ n lɑ́ɑ́rú nɔn purú. Ani ńlɑ nɛ nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ m múínɛlɛ̃. \v 3 Ani riŋmɔ́ɔ́pú ɑni rinɔ́ɔ risɛ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɔ́ n hɛ m múílɛ̃. Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ Uléécɑɑ-i n léeri yɛ́ tíyɛsɛ ɑni nɔ́nnɛ́nɛ́í m pɛ́nɛlɛ̃, nkíŋniŋɛ nn nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ we. \v 4 Nɔ ipiŋɛ isɛ kɛcɑ́ɑ́ ilesɛ lɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nsɛ mɛɛ kɔ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɛ́mɛɛ we. Likɛi lisɛ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu kɔ nɔ́ sée. \v 5 Upíimɑ usɛ kóló nɛ nfɑtɛnɛ nsɛ kóló kɑni mɑ́, ɑni kɔ míni mɛsɛ kóló wolɛ \v 6 Uléécɑɑ usɛ kóló yɛɛ we. Uyɛɛ pisoi nnɛ́í usɑɑ. Uyɛɛ ntɔ́nɛ́í kɛcɑ́ɑ́ tṹ, un ntɔ́nɛ́í kɛ́mɛɛ we un kɔ ntɔ́nɛ́í kɛ́mɛɛ pikɛi wɑi. \p \v 7 Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ ntɔ́nɛ́í mmú kɛ́mɛɛ ḿpɑ́ úye uihɛɛ hɛlɛ nɛ impehẽ Kirisi yɛɛ ḿpɑ́ úye likɔ́ musí. \v 8 Li Nléécɑɑsimɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Kuu kɛléécɑɑ rińtɑɑ́, \q1 u nɛ pikpɑniikɔ́ ripɛ́nɛlɛ, \q1 uu lihɛɛhɛɛ sisoipipi hɔɔnɛntɛ. \v 9 Tɛ íye yɛ nkpéni lɛ̃ tɛ u kɛléécɑɑ ritɑɑ́? Li nyísɛ rɛ ukɛ́ kɛlenɛ rińtɑɑ́, u kɛtẽ mɛtene kuhórɛ kɛ́mɛɛ ricɛpilɛ. \v 10 Uyɛɛ rincɛ́pimɛ cirɛ yɛɛ kɔ ritɑɑ́ uu kɛléécɑɑ fɑ́ɑu uú nɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ nnɛ́í n yipɑɑlɛ̃. \v 11 Uyɛɛ wɑ rɛ pinyinɛ pikɛ́ pitumɛ, picɔ pikɛ́ ɑntepuyɛ, picɔ pikɛ́ Nsímɛ́ kɛcirɛ piyóó, picɔ pikɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikpeenwɑi nɛ picélɑɑ. \v 12 U pi wɛ́ɛlɛ rɛ ukɛ́ lɛ̃ kɑpi yɛ́ upikɛi n wɑ pi nyísɛ, pikɛ́ pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ céési lɛ̃ kɑpi yɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ m pɑpukusɛ. \v 13 Kei kɛ ntɔ́nɛ́í ɑri yɛ́ pɛɛ céri rɛ likɛi lisɛ kɑrí nɛ Uléécɑɑ Kɛpipi kɛ́mɛɛ kɛfɑ tɛnɛ. Tɔ pɛɛ lɛ̃ pɑpisilɛ yɑrɛ kɛ Kirisi uu m pɑpɑɑlɛ̃ mɛcɔ. \v 14 Lɛlɛɛ yɛ́ tíyɛsɛ ɑ́ri yɛ́ pɛɛ́ uyɛ-i n we yɑrɛ siwɑ̃́ sɛɛ ḿpɑ́ icélɑɑ íye yɛɛ ń we n tíkilɛ̃, pisoi pɛɛ yɛ picɔ nɛ pinnɔɔmɛ kuyúi n tɑ̃ ɑ́pi yɛ́ pɛɛ rɔ́ kírɑɑsɛntɛ. \v 15 Ńlɑ kɛ tɔ́ɔ nɛ nsímɛ́sei símisi tɔn kɔ lɑkɑɑnɛ tɔn nɛ urɔ́wɛ́ɛ́sɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ nnɛ́í kɛ́mɛɛ pelu. Uyɛɛ ríyu. \v 16 Uyɛ̃ nnyɑ kɛ ipiŋɛ ii kɛcírɛ nyɛnu, isitɑŋɛnɛ nnɛ́í sin mulɛinɛlɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ kɛ ḿpɑ́ nlésɛ ń-ye nn ńlɑ kɛ́mɛɛ mpikɛi wɑi, ipiŋɛ nnɛ́í yɛɛ ńlɑ kɛ́mɛɛ m pelulɛ in pɑpisi. \s1 Kirisi pikɔ́ isoi fɑlɛ nsímɛ́ \p \v 17 Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ lɑ kɛ́ nsímɛ́ mmú nɛ nɔ́ cɛ́si nɛ Upíimɑ rinyiri ɑni kóm tɛ ɑ́ni kɑpɛ kɔ nkpéni nsẽ́ tikpɑ́ yɑrɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃. Mpɔlɛcee kɛ pisimúŋɛ́ ɑsi pi tikisɛlɛ̃. \v 18 Pimɛsɔhɔ yɛ kuŋmɑhɑ-i lompɔlɛ ɑ́pi pɛɛ Uléécɑɑ isoi kɛ́mɛɛ we. Kɑpi pinnɛ́í piníri ɑ́pi Uléécɑɑ nkɔ́ ńkɑ nyu, piɑkiŋ ɑn kɔ tɑkɑ́ nnyɑ. \v 19 Ápi nkpéni lisɔnɛ nɛ likópɛ nyu. Mɛ́woo mɛ́woo kɑpi wɑi, hɑ́i ɑpí nɛ mɛseicirɛ́ wɑi mmɛ́ ncɔpuri m pɛ́nɛlɛ̃ pin wɑi. \p \v 20 Amɑ́ ɑ́i lɛ̃ kɑpi nɔ̃́ Kirisi cereisɛ. \v 21 Ái céreisɛ rɛ nɔ ukɛcɑ́ɑ́ nkɔ́ nnɛ́í kónlɛ ɑpi kɔ nsímɛ́sei mɛɛ Yeesu kɛ́mɛɛ ń we nɔ̃́ céesi ɑni kóm. \v 22 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́inɛ́soi kpurɛ riyɑ́. Nɔ́mɛnɛ́wee kpurɛ yɛ mɛ̃. Mɛlikɑ́ipi-kɑ́ipi yɛ nɛ nkpɔ-mɛ̃ nɔ́ sínlɛ. \v 23 Ani tíyɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ nkɛ́ nɔ́kɛnɛ́múŋɛ́ consɛ. \v 24 Ani isoi fɑlɛ kpísi ɑni tɑni yɑrɛ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ. Nsímɛ́sei yɛ tíyɛsɛlɛ ii ɑsei n tikilɛ̃ in kɔ kpɑ̃́iilɛ̃. \p \v 25 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nnɔ́ɔmɛ riyɑ́ ḿpɑ́ úye ukɛ́ yɛ uucɔ ɑsei símisi. Tɔ ntɔ́nɛ́í mmú ipiŋɛ isɛ ilesɛ lɛ. \v 26 Nɔn yɛ n wɔ́ɔsi, ɑ́ni kɑpɛ yɛ ɑkópɛ wɑ. Ani yɛ nɔ́kunɛ́wɔ́i kpu ituŋɛ ikɛ́ kɛlenɛ loó. \v 27 Áni kɑpɛ yɛ kuníri ncée hɛ kukɛ́ ncɑɑi wɑ. \v 28 Uyɑɑ úu kɑpɛ kɔ nkpéni piyɑɑ rikpɑ́. Amɑ́ ukɛ́ riŋmɔ́ɔ́pú uu yɛ kɛfɑ kɛsɛ nɛ uɑnipɛ pikɛi pinyinɛ wɑi uú nɛ le, lin kɔ úye m pɑ́rílɛ̃, uu fe uu liute lɛ́ni. \v 29 Nsímɛ́ kópɛ ńkɑ ńn kɑpɛ yɛ nɔ́nnɛ́nɔ́ɔ-i léemɛ, ɑmɑ́ likɛ́ mmɛ mɛɛ yɛ́ usoi ikɑri rinkpɑ́sɛ ɑi kɔ pɛpɛɛ kutu nɔ́ n cɔ́lɛ̃ lisɔnɛ wɑi. \v 30 Áni kɑpɛ yɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ ripɔɔ cɑɑisɛ. Mmɛ mɛɛ Uléécɑɑ nwɔi kuu nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n wɑ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kuu nɔ́ɑnɛ́kópɛ kɛ́mɛɛ nɔ́ ń lesɛnɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ nnyɑ. \v 31 Ani nsímɛ́ pifɑnɑɑnkɛɛ nɛ mɛsɛɛwɑi nɛ kuwɔ́i nɛ pisɛnkɛɛnɛ nɛ picɔ ɑlɛ̃ nɛ mɛwɑi kópɛ ncɔpuri nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ lesɛ. \v 32 Ani n lɑ́ɑ́rúnɛ, nɔn íwɛ ténɑɑnɛ. Ani nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ n sɑ́rikɛɛnɛ yɑrɛ kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ nɔ́ n sɑ́rɛi mɛcɔ. \c 5 \s1 Mɛtɛ́í kɛ́mɛɛ isoi nsímɛ́ \p \v 1 Nɔ siwɑ̃́ sinyinɛ lɛ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni umɛcɔ n wɑi. \v 2 Ńlɑ nkɛ́ nɔ́inɛ́soi nnɛ́í kɛ́mɛɛ n we. Ani yɛ̃ lɛ̃ kɛ Kirisi uu rɔ́ ń lɑ uu unfɑɑ kpísi uu tɔ̃́ nnyɑ hɛ yɑrɛ inyɔ́ɔnsɛsɛɛ, Uléécɑɑ uu i yɔ́su ńsɔnɛ. \p \v 3 Lɛ̃ kɑ́i nɛ n sɑ́ rɛ likɛ́ Uléécɑɑ sipipi kɛcɔpɛ n we yɛ nní: Mɛ́woo mɛ́woo pinɔsiwɛ́lɑɑ nɛ mɛ́kpɛrinkpɛwɑi nɛ́ɛ mɛmɑ́ nnɑ́ɑ́pí nkɔ́ ńkɑ ńn kɑpɛ nkpɑ́ni nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ n we. \v 4 Ái kɔ nɛ sɑ́ rɛ nɔkɛ́ ɑsímɛ́ kópɛ nɛ́ɛ inírisimɛ́ nɛ́ɛ ɑkpɛ́ri kópɛ m mɑ́. Ái nyɑḿ. Amɑ́ Uléécɑɑ ipɑkɑrɛ ŋmɑnɛ ikɛ́ n we. \v 5 Ani kõ ńsɔnɛ rɛ mɛ́woo mɛ́woo mɛwɑi ute úkɑ nɛ úkpɛrinkpɛkɔɔ́ úkɑ nɛ mɛmɑ́ nnɑ́ɑ́pí ukɔ́ úkɑ úu lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ nɛ Kirisi ɑpi piiyɔɔpi kɛ́mɛɛ nɛ pipisoi m mɛ̃́ kɛ́mɛɛ líkɑ yɛnunɛ. Mɛmɑ́ nnɑ́ɑ́pí pɔ̃́ nɛ kɔ piléényɔ́ɔnsɛ picɔ lɛ. \p \v 6 Áni kɑpɛ tíyɛ unyinɛ ukɛ́ ńwoosimɛ́ nɛ nɔ́ kírɑɑsɛ. Lɛ̃ nnɛ́í nnyɑ kɛ Uléécɑɑ kuwɔi ɑku pisoi pɛɛ ɑ́pi u m pɑkɑrɛlɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ we. \v 7 Lɛ̃ nnyɑ, nɔ́ nɛ pɛ̃ ɑ́ni kɑpɛ ńkɑ kɛ́mɛɛ m pɛ́nɛlɛ̃. \v 8 Nɔ pɛɛ mɛkɛɛ mɛsei kuŋmɑhɑ-i welɛ. Nɔ nkpéni nɔ́ nɛ Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ nnyɑ mɛtɛ́í-i welɛ. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni n sɔ́nɛ likɛ́ n nyísɛlɛ̃ tɛ nɔ mɛtɛ́í sipipi lɛ. \v 9 Likumúŋɛ́ rɛ lɛlɛɛ yɛ mɛtɛ́í kɛ́mɛɛ n léemɛ lɛɛ nfɑnɑrɛ nɛ nsímɛ́sei pitiki nɛ ɑsei. \v 10 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni n wɛ́ɛ́si nɔkɛ́ lɛlɛɛ nɛ Upíimɑ n sɑ́ n nyu. \v 11 Nɔ́ nɛ kuŋmɑhɑ kɛ́mɛɛ mɛwɑi ɑ́ni kɑpɛ ńkɑ kɛ́mɛɛ m pɛ́nɛlɛ̃, ɑmɑ́ ɑni yɛ mɛ yɑ́mnɛ. \v 12 Mɛsei sei lɛ̃ kɛ pisoi pɛ̃ ɑpi mɛyɑɑ n wɑi pisímɛ́ ricuruu yɛ isɛi welɛ. \v 13 Amɑ́ pi yɛ pin pimɛwɑi mɛ̃ n yɑ́mnɛ, mɛ yɛ mɛtɛ́í kɛ́mɛɛ léémɛlɛ ɑmɛ kúcere wɑi. \v 14 Lɛ̃ nnyɑ kɑpí mɑɑ rɛ: \q1 Pɔ́ nkó pɔ́ɔ nní ń lɔni, ɑ yisi. \q1 A pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi \q1 Kirisi ukɛ́ pɛɛ mɛtɛ́í pɔ́ nyísɛ. \p \v 15 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́nnɛ́sẽ́ kɛcɑ́ɑ́ musí ńsɔnɛ. Áni kɑpɛ n sɔ́nɛ yɑrɛ piníri, ɑmɑ́ ɑni n sɔ́nɛ nɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ. \v 16 Áni kɑpɛ tíyɛ ituŋɛ ikɛ́ mɛ́woo n tɔ́su, li we rɛ siyɑ́ɑ nsí-i kɑri nní ń we ɑ́si nyɑḿ. \v 17 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ mɛníri n tũ. Ani riŋmɔ́ɔ́pú ɑni Upíimɑ mɛlɑ ceru. \v 18 Aɑni kɑpɛ yɛ pítɑ m pomɑɑlɛ̃. Lɛ̃ nɛ mɛ́woo mɛ́woo mɛwɑi lɛ. Amɑ́ ɑni tíyɛsɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ nkɛ́ nɔ́ n yipɑɑlɛ̃. \v 19 Ani ipɑkɑrɛ siyomɛ nɛ ɑkɛ́hɛ nɛ siyómɛ ncɔpuri kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɔ́ n hɛ nɛ nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ n ŋmɔ́ɔ́púsɛnɛlɛ̃. Ani kɛfɑ kɛsɛ nɛ ipɑkɑrɛ siyomɛ Upíimɑ yõ. \v 20 Ani yɛ ḿpɑ́ píyei nɛ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ nɛ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi rinyiri. \s1 Pinɔ́si nɛ pipilɑ mɛwee \p \v 21 Kirisi ipɑkɑrɛ kɑni m mɑ́ nnyɑ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ ucɔ n wɑisɛlɛ̃. \v 22 Nɔ̃́ pinɔ́si, ḿpɑ́ úye ukɛ́ uulɑ n wɑisɛlɛ̃ yɑrɛ kuu Upíimɑ n wɑisɛlɛ̃. \v 23 Li we rɛ utisi yɛɛ unɔ́si uwɛ́ɛ́sɛ yɑrɛ kɛ Kirisi uu Uléécɑɑ icɑ́pinɛ nnɛ́í uwɛ́ɛ́sɛ mɛcɔ. Iyɛɛ uipiŋɛ, uyɛɛ iriyu. \v 24 Lɛ̃ nnyɑ, ḿpɑ́ unɔ́si úye ukɛ́ uulɑ n wɑisɛlɛ̃ yɑrɛ kɛ Kirisi icɑ́pinɛ ii Kirisi n wɑisɛlɛ̃. \p \v 25 Nɔ̃́ pinɔ́sikɔ́, ḿpɑ́ úye ukɛ́ uunɔsi n lɑ yɑrɛ kɛ Kirisi uu Uléécɑɑ icɑ́pinɛ ń lɑ uú hɑ nɛ unfɑɑ kpísi uu iyɛ̃ nnyɑ hɛ yɑrɛ inyɔ́ɔnsɛsɛɛ. \v 26 U lɛ̃ wɑlɛ rɛ un míni nɛ unsímɛ́ nɛ pipɑ́ɑ́lɑ́ pi m mɑsí, pikɛ́ pɛɛ pɑnsɛ Uléécɑɑ pikɔ́. \v 27 U lɛ̃ lɑlɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ ikɛ́ ukɛyu-i ríyu píimɑ m mɑ́, ikɛ́ n kpɑ̃́iilɛ̃, ncɑɑi ńn kɑpɛ ríkɑ i n tɛŋ́lɛ̃ nɛ́ɛ íi kɑpɛ ncɑɑi féé ńkɑ m mɑ́. \v 28 Limɛcɔ kɛ pinɔ́sikɔ́ pɔ́ɔ yɛ́ kɔ pipinɔsi n lɑ yɑrɛ kɑpi pimɛcirɛ ń lɑ. Úye un uunɔsi n lɑ, uricuruu kuu lɛ̃ lɑ. \v 29 Mɛsei yɛ mɛ rɛ úkɑ úu yɛ píkɑi uipiŋɛ cirɛ niŋni. Ḿpɑ́ úye yɛɛ uipiŋɛ n nyɔ́ɔnsɛlɛ uu kɔ ikɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃ yɑrɛ kɛ Kirisi uu Uléécɑɑ icɑ́pinɛ n wɑi mɛcɔ. \v 30 Kɑri uipiŋɛ ilesɛ nnyɑ kuu lɛ̃ wɑ. \v 31 Li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: Lɛ̃ nnyɑ kɛ utisi uu usɑ́ɑ nɛ úni yisinɛ, u nɛ unɔ́si ɑpí hɑ pɛ́nɛ ɑpi pɑnsɛ ipiŋɛ isɛ. \v 32 Nsímɛ́ mɛɛ kɛlõ nkɛ́-i m pékɑɑlɛ̃ yɛ mpíimɑ lɛ. Nɛ mɑɑ rɛ Kirisi nɛ uicɑ́pinɛ nkɔ́ yɛ mu. \v 33 Amɑ́ nɔ̃́ kɑm kɔ nɛ lɛ̃ tee. Li pisɛ rɛ ḿpɑ́ unɔ́sikɔ́ úye ukɛ́ uunɔsi n lɑ yɑrɛ kuu umɛcirɛ ń lɑ, unɔ́si pɔ́ɔkɛ́ kɔ uulɑ m pɑkɑrɛlɛ̃. \c 6 \s1 Siwɑ̃́ nɛ sipite kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 1 Nɔ̃́ siwɑ̃́, ɑni nɔ́pinɛ́te m pɑkɑrɛlɛ̃ yɑrɛ kɛ Upíimɑ uu ń lɑ. Lɛlɛɛ nɛ n sɑ́ rɛ nɔkɛ́ wɑ yɛ lɛ̃. \v 2 A yɛ upɔ́sɑ́ɑ nɛ upɔ́ni ríyu wɑisɛ. Tinɔ́ɔ foí yɛ tɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n hɛ uu rinɔ́ɔ yekei. \v 3 Lɛlɛɛ rɛ li yɛ́ nɛ pɔ́ sɔnɛsi ɑɑ kɔ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nfɑ́ɑ tɑɑ-tɑɑ yɛnu. \v 4 Nɔ̃́ siwɑ̃́ pisɑɑ, ɑ́ni kɑpɛ nɔ́sinɛ́wɑ̃́ kɛ́yu m pɑ́ɑ́púsɛ, ɑmɑ́ ɑni si n céési sikɛ́ kɛcírɛ wɑ yɑrɛ kɛ Upíimɑ uu ń lɑ. \s1 Píyɔsɑɑ nɛ pikɛikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 5 Nɔ̃́ pilɑ́si, ɑni yɛ nɔ́pinɛ́yɔsɑɑ kɛtẽ nté kɛcɑ́ɑ́ pɑkɑrɛ ɑni ɑsei nɛ ríyu pi n wɑisɛlɛ̃ yɑrɛ kɑni Kirisi m pɑkɑrɛlɛ̃. \v 6 Ái pin nɔ́kɛnɛ́kúrí n we pin nɔ́ n nyɑ́ni ŋmɑnɛ kɑni yɛ́ɛ́ lɛ̃ wɑ yɑrɛ nɔ lɑlɛ likɛ́ sisoipipi n lɑ́ɑ́rú. Amɑ́ ɑni pi m pɑkɑrɛlɛ̃ tɛ nɔ Kirisi pilɑsi nnyɑ, ɑní n wɛ́ɛ́si rɛ nɔkɛ́ Uléécɑɑ mɛlɑ nɛ kɛfɑ kɛsɛ n wɑi. \v 7 Ani nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ pi n kɛisi yɑrɛ Upíimɑ pilɑsi. Ái kɑpɛ n we yɑrɛ kɛsoipipi kɑni kɛisi. \v 8 Ani n nyu rɛ ḿpɑ́ pɔ́ úye pɔn ulɑ́si nɛ́ɛ pɔn mɛpɔ́círɛ n te, lisɔnɛ lɛ̃ kɑɑ n wɑ kulɑɑ kɑɑ sɔ́nti pɔkɛ́ Upíimɑ kɛ́mɛɛ yɛ̃́. \v 9 Nɔ̃́ píyɔsɑɑ, nɔ́ɔkɛ́ kɔ limɛcɔ nɔ́pinɛ́kɛikɔ́ n wɑi. Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, ɑ́ni kɑpɛ pi n sɛnkɛɛ nɛ rikpɑ́kɑ́rɑ́. Ani n nyu rɛ nɔ́ nɛ pɛ̃ usɑɑ yɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ welɛ. Úu yɛ usoi kɛyu-i ripɑí uú nɛ n túhɑɑnɛ. \s1 Kirisi ukɔ́ itɔpilũ \p \v 10 Ntɔ́rɔɔ yɛ nkpéni mmú rɛ ɑni nɔ́ nɛ Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ unnɑŋɛ píimɑ kpísi ɑní nɛ m pɑ́ɑ́pú. \v 11 Ani Uléécɑɑ itɔpilũ nnɛ́í kuu nɔ́ m pɑ kpísi ɑní nɛ kuníri ɑpinɛ kɑku nɔ́ n wɑi lɔ́ɔ́ ɑ́ku yɛ́ pɛɛ nɔ́ feriyɛ. \v 12 Ái sisoipipi kɑrí nɛ tɔpu. Amɑ́ lɛlɛɛ iyɔ́ɔpi n tṹ nɛ lɛlɛɛ n-yɔ́ɔpinɑŋɛ m mɑ́ nɛ lɛlɛɛ kɛtẽ nté kuŋmɑhɑ kɛ́mɛɛ ńnɑŋɛ m mɑ́ lin pɛkɛsi kɑrí nɛ tɔpu. Tɔ kɔ nɛ ɑníri kpɑ́kɑ́rɑ́ nyɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we tɔpulɛ. \v 13 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nkpéni Uléécɑɑ itɔpilũ nnɛ́í kuu nɔ́ ḿ pɑ kpísi, ɑní nɛ siyɑ́ɑ kópɛ kɛ́mɛɛ tɑ́pisi, ɑ́i yɛ́ pɛɛ nɔ́ feriyɛ. Nɔn n tɑ́pɑɑlɛ̃ nɛ kɛ́tɔ-pɔ, líkɑ ɑ́i yɛ́ pɛɛ fe likɛ́ nɔ́inɛ́piŋɛ riyɔɔsɛ. \p \v 14 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ nɔ́inɛ́piŋɛ riyɔɔsɛ. Ani nsímɛ́sei pisímɛ́ kpísi ɑni wɑisɛ kútɑmpɑ́lɑ́, ɑni kɛhɑlɛ-i ku n télɛ̃. Ani kɔ ɑsei pitiki kpísi ɑni wɑisɛ kɛwenitukɑnkɑ. \v 15 Ani Nsímɛ́ Kɛcirɛ mɛɛ yɛ nɛ nkíŋniŋɛ ń kɑ piyóó n lɑ. Nkɛ́ nɔ́ n we yɑrɛ ɑnɛ́ɛ́ri kɑni tɑnɑɑlɛ̃. \v 16 Ani yɛ ḿpɑ́ yei nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ kpísi yɑrɛ kuwenikpɑ́ncúkú kɑni yɛ́ nɛ ukpɑ́ɑ́ree Setɑni ihimɛ mɛlõ ń kpu. \v 17 Nɔ́pinɛ́yulɑlɛ pikɛ́ ritɔpikɔŋ, Uléécɑɑ Nsímɛ́ nkɛ́ ritɔpitɛ́hɛ kɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ nn nɔ́ ḿ pɑ. \v 18 Ani yɛ kɔ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ nn nɔ́ n nyísɛ ritiki ɑ́ni nɛ mɛsɛ́rɛ iyɑ́hɑɑ nnɛ́í mpuri n yɑ́ɑ́si nɔn kɔ u welu. Áni kɑpɛ lɔpilɛ, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ kpísi ɑní pɑ, ɑni mɛsɛ́rɛ nɛ kɛfɑ kɛsɛ upikɔ́ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ n yɑ́ɑ́si. \v 19 Ani yɛ kɔ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ u yɑ́ɑ́si rɛ ukɛ́ tíyɛsɛ kɛ́ yɛ nɛn nnɔ́ɔ n wúkulɛ, kɛ́ nɛ ikɑri n céési pisoi pikɛ́ lɛlɛɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɛ́mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ ceri. \v 20 Mmɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ nɛ́ tummɛ rɛ kɛ́ nté ukɛikɔ́ yɛɛ nɛ urinyiri n tṹ. Mmɛ̃ nnyɑ kɑm ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ we. Nɛ lɑlɛ kɛ́ yɛ n símisi nɛ ikɑri yɑrɛ kɑi m pisɛ. \s1 Iyɑ́hɑɑ tɔrɔɔ \p \v 21 Unɛ́sɑ́nɛ kɛcirɛ Tisiiki yɛ Upíimɑ ukɛikɔ́ lɛ nɛ ɑsei. U yɛ́ hɑpɔ uu lɛlɛɛ nɛ́ n wɑi nnɛ́í nɔ́ kɛ́ɛ́nkɛɛ nɔ́ɔ kɔ ceru mmɛ̃-i kɑm ń we nɛ lɛ̃ kɑm n wɑi. \v 22 Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́kɛnɛ́mɛɛ u tummɛ rɛ ukɛ́ nɔ́ símisi mmɛ-i kɑri ń we ukɛ́ kɔ nɛ nɔ́ɑnɛ́kíŋ niŋukusɛ. \v 23 Sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi pikɛ́ pirɔ́mɑ́rɛcɔ Yeesu pikɔ́ nnɛ́í nkíŋniŋɛ nɛ ńlɑ nɛ nfɑtɛnɛ hɛ. \v 24 Uléécɑɑ ukɛ́ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ Urɔ́píimɑ Yeesu ń lɑ ɑ́i nɛ kɛ́tɔ ípɛɛlɛ́ɛ nyísɛ.