\id COL COL.TXT Colossiens1-4verif NT Solɑ 25-01-10 \h Kolɔɔsi \mt1 Títɛlɛ́ kɛ Pɔɔli uu Kolɔɔsi pikɔ́ n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Pɛɛ mɛkɛɛ Asii kɛtẽ kuwɛ́lɛ́ kunyinɛ kɛ́mɛɛ kɛ Kolɔɔsi kuyu ɑkú we. Ái Pɔɔli ricuruu yɛɛ Kirisi icɑ́pinɛ yɛɛ Kolɔɔsi-i ń we kɑrii, ɑmɑ́ uukɛicɔ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Epɑfirɑɑsi yɛɛ kei Nsímɛ́ Kɛcirɛ riyóó (1:7, 4:12). Kukpɑniilee-i kɛ Pɔɔli uú pɛɛ Rɔm kuyu-i we Epɑfirɑɑsi uú nɛ weri uu ncɔ́ŋ mɛɛ ń we u kɛɛnkɛɛ. In n lɑ, Epɑfirɑɑsi yɛɛ yɛ́ Pɔɔli n símisi rɛ pisoi féé yɛ icélɑɑ kópɛ kei célɑɑnkɛɛ. Lɛ̃ nnyɑ kuu rítɛlɛ́ ntí pi wɔi ukɛ́ nfɑtɛnɛ rikui kɛcirɛ pi léisɛ. Pikirɛki ifɑsimɛ́ nɛ Pisuifi inyɛkii kɑpí pɛɛ Kolɔɔsi-i pi céési. Amɑ́ icélɑɑ iyɛ̃ yɛ pɛɛ́ nɛ Yeesu ikɔ́ mɛmíi welɛ. Amɑ́ Pɔɔli uu nyísɛ rɛ Yeesu yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ Upíimɑ. \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Títɛlɛ́ tɛ̃ kɛkorɑɑnɛ kɛ kɛyómɛ kɛnyinɛ ɑkɛ Kirisi ríyu wɑisɛ rɛ kɛtẽ nnɛ́í nɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ upiimɑ (1:1-2:5), (1:15-20). Kolɔɔsi pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ iwelɛ yɛ welɛ kɛyómɛ kɛ̃ ɑkɛ kɛlenɛ tiki (1:3-14). Kɛyómɛ kɛ̃ kɛpirɛ kɛ Pɔɔli uu pɛɛ lɛ̃ kuu Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kɛcɑ́ɑ́ n nɑ́ɑ́si nkɔ́ wɑ (1:24-2:5). \iq1 2. Uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ Kirisi pikɔ́ pɛɛ Kolɔɔsi-i ń we mɑɑ rɛ pikɛ́ pimɛcirɛ tĩ (2:6-23). Ápi kɑpɛ pɛpɛɛ inɔ́ɔmɛsimɛ́ n célɑɑnkɛɛ nɛ kutu n cɔlɛ̃. Amɑ́ pikɛ́ nfɑtɛnɛ kɑpi ń yɔsí kɛ́mɛɛ n we. \iq1 3. Títɛlɛ́ ntí yɛ kɔ icélɑɑ kɑpi yɛ nɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ nɛ pimɑ́rɛcɔ kɛcɔpɛ nɛ pisoi kɛcɔpɛ isoi fɑlɛ n li pɑlɛnlɛ. (3:1-4:6). \iq1 4. Pɔɔli yɛ uiyɑ́hɑɑ pɑpɔlɛ̃ (4:7-18). \ie \c 1 \s1 Iyɑ́hɑɑ \p \v 1 Nɛ́ɛ Pɔɔli yɛɛ Uléécɑɑ mɛlɑ kɛ́mɛɛ Kirisi Yeesu utumɛ m pɑnsɛ, nɛ urɔ́mɑ́rɛcɔ Timotee. \v 2 Nɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ nɔn Kolɔɔsi-pɔ we, nɔn Kirisi nɛ kɛfɑ kɛsɛ tikilɛ̃ kɑri rítɛlɛ́ ntí wɔ́lu. Nɔ Kirisi kɛ́mɛɛ pirɔ́mɑ́rɛcɔ kɛcirɛ lɛ. Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ ukɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ uu kɔ nkíŋniŋɛ nɔ́ hɛ. \s1 Pɔɔli yɛ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ \p \v 3 Tɔ yɛ tɔn Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi usɑɑ Uléécɑɑ n yɑ́ɑ́sinɛ, tɔ yɛ ḿpɑ́ píyei nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ u pɔɔnɛsɛlɛ. \v 4 Mɛsei kɑri nɔ́nnɛ́símɛ́ kṍ tɛ nɔ nɛ Yeesu Kirisi kɛfɑ tɛnɛlɛnlɛ, nɔn pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ lɑ \v 5 rɛ nɔ mɛ̃́ tɛ nɔ́ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu kɛyómɛcɑɑ-pɔ nɔ́ n yekeilɛ̃ yɔsí nnyɑ. Nsímɛ́ Kɛcirɛ mɛɛ ɑsei m mɑ́ mɛɛ pitɑ́ pɛ̃ nɔ́ símisi. \v 6 Ái nɔ́kɛnɛ́mɛɛ ŋmɑnɛ kɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ mmú nn tuipɔ. Kɛtẽ nkɛ́ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ kɑpi n kõ. Ḿpɑ́ yei knn tikɔ́ɔ́nú nn kɔ pisoi isoi consɛ. Lɛ̃ knn kɔ nní nɔ́kɛnɛ́mɛɛ wɑi hɑ́i kɛyɑ́ɑ kɛ̃-mɛ kɑni Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ n kṍ ɑni céru rɛ ɑsei yɛ nyɛ. \v 7 Urɔ́sɑ́nɛ nɛ urɔ́kɛicɔ Epɑfirɑɑsi yɛɛ nsímɛ́ mmɛ̃ nɔ́ céesi. Asei kuú nɛ Kirisi pikɛi nɔ́kɛnɛ́mɛɛ wɑi. \v 8 Uricuruu yɛɛ rɔ́ símisi rɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ ńn kusɑ ńlɑ nɔ́ hɛ. \p \v 9 Lɛ̃ nnyɑ kɑri nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ḿpɑ́ píyei kɛyómɛ yɑ́ɑ́si hɑ́i kɑrí nɛ nɔ́nnɛ́símɛ́ n kṍ. Tɔ Uléécɑɑ welu rɛ ukɛ́ tíyɛsɛ unfɑɑsɔnɛ nkɛ́ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɛyɑ̃́ nɔ́ hɛ nn kɔ umɛlɑ ńsɔnɛ nɔ́ céreisɛ. \v 10 Kei kɛ nɔ́inɛ́soi kɑni n le ii yɛ́ pɛɛ Upíimɑ ríyu wɑisɛ rɛ nɔ lɛlɛɛ nɛ u n sɑ́ wɑi nnyɑ. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ́ kɑni yɛ́ pɛɛ mɛwɑi sɔnɛ mmɛ́ ncɔpuri n wɑpisi ɑni kɔ Uléécɑɑ n ceru nɔn nɛ kɛ́yu sĩ. \v 11 Unnɑŋɛ mɛɛ ńn ncɔ m mɑ́ nkɛ́ nɔ́ pɑpukusɛ ɑni ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ m purú nɔn kɑhɑri. \v 12 Ani mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ. Uyɛɛ tíyɛsɛ kɑni yɛ́ fe ɑni lisɔnɛ kuu uiyɔɔpi mɛtɛ́í kɛ́mɛɛ pɛ̃ kuu n wɛ́ɛ n yekeilɛ̃ yɛnu. \v 13 Uyɛɛ kuŋmɑhɑ ute ɑnipɛ-i rɔ́ lésɛ uu ukɛpipi lɑlɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ rɔ́ tónsɛ. \v 14 Ukɛpipi kɛ̃ kuú nɛ ritiki uú nɛ ilɑ́si kɛ́mɛɛ rɔ́ lesɛ uu kɔ kɛ̃ nnyɑ ɑrɔ́kópɛ rɔ́ sɑ́rɛi. \s1 Kirisi isoi nɛ upikɛi nsímɛ́ \p \v 15 Uléécɑɑ úu kúyɛnɛ we. Ukɛpipi kɛɛ umɛwee kɑpi yɛ n yɛ̃́. Lɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ kɛcɔpɛ uyɛɛ lifoí un kɔ ḿpɑ́ yo fe. \v 16 Uyɛ̃ kuú nɛ ritiki uú nɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ḿpɑ́ yo wɑi. Lɛlɛɛ kúyɛnɛ ń we nɛ lɛlɛɛ ɑ́i kúyɛnɛ ń we kuu wɑ. Uyɛɛ piyɔ́ɔpi wɛ́ɛ́sɛ nɛ pipíimɑ nɛ pisíńsɑ́ nɛ ḿpɑ́ yo yɛɛ ńnɑŋɛ m mɑ́ wɑ uu kɔ linnɛ́í uɑnipɛ-i wɑi. \v 17 Uyɛɛ ufoí we ḿpɑ́ yo ɑi kɛlenɛ n we. Uyɛ̃ nnyɑ kɛ ḿpɑ́ yo ɑi kɔ we lin nyɑḿ. \v 18 Lɛ̃ nnyɑ uyɛɛ ipiŋɛ riyu, ipiŋɛ iyɛɛ Uléécɑɑ pikɔ́ icɑ́pinɛ. Uyɛɛ isoi fɑlɛ kɛkorɑɑnɛ. Uyɛɛ mɛfoí nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi uu nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nu. Uyɛɛ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ ufoí uu pɛɛ́ nɛ ḿpɑ́ yei ufoí. \v 19 Li Uléécɑɑ ripɔ́ɔ wɑlɛ rɛ ukɛ́ uisoi nnɛ́í nɛ ukɛpipi kɛ́mɛɛ n we, \v 20 ukɛ́ kɔ nɛ kɛ ritiki ukɛ́ u nɛ kɛtẽ nkɛ́ nɛ kɛyómɛcɑɑ likɔ́ nnɛ́í kɛcɔpɛ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ likɛ́ pɛɛ kɛmɛkɔ́-i n we. Mɛ́nyɛ mɛ̃ kɛ ukɛpipi ɑkɛ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n kɔɔnu kuú nɛ ritiki uú nɛ nkíŋniŋɛ weri. \p \v 21 Nɔ pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ nɔ́sinɛ́múŋɛ́ kópɛ nɛ nɔ́mɛnɛ́wɑi kópɛ nnyɑ nɛ u tɔlɑɑlɛnlɛ nɔn kɔ upilɑɑrɔ. \v 22 Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ ukɛpipi nkpɔ nɛ ritikilɛ uú nɛ nɔ́ nɛ uyɛ̃ kɛcɔpɛ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ. Kɛ pɑnsɛlɛ kɛsoipipi ɑkɛ kpi. Lɛ̃ nnyɑ, nɔ nkpéni ukɛyu-i upisoi lɛ pɛɛ n kpɑ̃́iilɛ̃ ɑ́pi ncɑɑi ńkɑ mɑ́, ɑ́pi kɔ ńkɑ nɛ pi cɛ́si. \v 23 Lɛ̃ nnyɑ ɑni nkpéni nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ iníŋí kɑrii ɑní n tɑɑlɛ̃. Áni kɑpɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɛ kɛtɑɑ wɑ. Mmɛ̃ kɑrí nɛ tɑ́lɛ̃ tɔn nɛ mɛ̃́. Kɛtẽ nkɛ́ nnɛ́í kɛ nsímɛ́ mmɛ̃ nn tikɔ́ɔ́nú. Lipikɛi kɛ nɛ̃́ Pɔɔli ɑm wɑi. \s1 Pɔɔli pikɛi nɛ uinɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 24 Li nkpéni nɛ́ lɑ́ɑ́rúlɛ rɛ nɛ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ íwɛ le. Nɛ̃́ nɛ kɔ lɛ̃ lɛ́nilɛ rɛ íwɛ mɛsɑ́ mɛ̃ kɑri yɛ́ n fe ɑri Kirisi kɛ́mɛɛ le ɑ́mɛ kɑpɛ ripɑ́rí. Kirisi ipiŋɛ yɛɛ nní pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ icɑ́pinɛ. Pɛ̃ nnyɑ kɑm íwɛ le. \v 25 Uléécɑɑ yɛ upikɛi kɛ́mɛɛ nɛ́ kpísilɛ uu nɛ́ forii rɛ kɛ́ nɛ unsímɛ́ nnɛ́í nɔ́ kɑm. \v 26 U pɛɛ mɛkɛɛ icɔpuri nnɛ́í kɛ́mɛɛ nsímɛ́ mmɛ̃ pesilɛ. Amɑ́ u nkpéni pɛ̃ kuu n te n cereisɛlɛ. \v 27 Uléécɑɑ yɛ lɑlɛ pikɛ́ nsímɛ́ mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ mpiyɛ nɛ nkulɑɑ ceri pikɛ́ pi símisi. Lipéké-peké lɛɛ nní rɛ Kirisi yɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ welɛ. Uyɛ̃ nnyɑ kɑni tɑ́lɛ̃ tɛ nɔ́ kɑm ɑni Uléécɑɑ mɛyɔɔpi kɛ́mɛɛ loni. \v 28 Kirisi rinyiri kɑri yóólɛ̃. Ḿpɑ́ úye kɑri mɛsɔhɔ kpɑ́lɛ̃ tɔn kɔ céési nɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ kɑri m mɑ́ nnɛ́í. Tɔ lɛ̃ wɑi rɛ ḿpɑ́ úye ukɛ́ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ pɑpisi nnyɑ. \v 29 Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ nɛ pikɛi ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃, nɛn nɑ́ɑ́si nɛ Kirisi nnɑŋɛ kuu nɛ́ n hɛ nn nɛ́ síkɑi nɛ rikɔhɔ. \c 2 \p \v 1 Nɛ lɑ rɛ ɑni kõ tɛ ɑtɔpi kɑm nɔ́ nɛ Lɑwutisee pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n wɑi nɛ mpí nnɛ́í pɛɛ ɑ́pi kɛnɛ́yu n yɛ́nɑɑlɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ yɛ ɑpíimɑ lɛ. \v 2 Nɛ lɑ rɛ pikɛ́ ikɑri mɛyɑ̃́ wɑ, pikɛ́ rinɔ́ɔ risɛ m mɑ́ pin lɑkɑɑnɛ, mɛsɔhɔ mɛkɛ́ mɛyíkíyiki mɛyɑ̃́ pi n tulɑɑlɛ̃ ɑpí nɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ m pékɑɑlɛ̃ ceru. Lipéké-peké lɛlɛɛ Kirisi. \v 3 Ukɛmɛɛ́ kɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nɛ Uléécɑɑ picere lisɔnɛ nnɛ́í ɑi pékɑɑlɛ̃. \v 4 Úkɑ úu kɑpɛ nɛ n fe ukɛ́ nnɔ́ɔlɑri nɛ nɔ́ n kírɑɑsɛ nnyɑ kɑm lɛ̃ nɔ́ símisi. \v 5 Ḿpɑ́ kɑ́m nní nɔ́kɛnɛ́kúrí ń we, nɛ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ músulɛ lin nɛ́ lɑ́ɑ́rú rɛ nɔ ŋmɔ́ɔ́púlɛnlɛ nɔn Kirisi nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ iníŋí kɑriilɛ̃. \s1 Kirisi ŋmɑnɛ yɛɛ yɛ nfɑ́ɑ hɛ \p \v 6 Lɛ̃ nnyɑ kɑni nní n ŋmurɛi rɛ Kirisi Yeesu yɛɛ Nɔ́unɛ́píimɑ, ɑni ukupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ nɔ́inɛ́soi n le. \v 7 Ani ukusencɔ kɛ́mɛɛ iníŋí kɑrii ɑni nɔ́inɛ́soi nnɛ́í kɛ́mɛɛ́ nɛ u n tɑ́lɛ̃. Ani lɛ̃ kɑpi nɔ́ n céési m múílɛ̃, nɔ́inɛ́piŋɛ íi kɑpɛ píkɑi nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ riyɔɔ. Ani yɛ kɔ u pɔɔnɛsɛ mɛyɑ̃́. \p \v 8 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ úkɑ úu kɑpɛ kɛsoimuŋɛ́ nɛ nɔ́ kírɑɑsɛ ukɛ́ kuyúi nɔ́ tɑ̃ mɛ́woo. Kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ likɔ́ nɛ pisoi inyɛkii kɛ kɛsoimuŋɛ́ kɛ̃ ɑkɛ tíkilɛ̃, ɑ́i nkpɑ́ni Kirisi. \v 9 Mɛsei sei kɛ Uléécɑɑ uu Kirisi ipiŋɛ kɛ́mɛɛ we nɛ umɛsɑ́ nnɛ́í. \v 10 Ḿpɑ́ yo mpuri kɑni ukupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ yɛ̃́ nɛ limɛsɑ́ nnɛ́í. Uyɛɛ iyɔ́ɔpi nɛ ńnɑŋɛ nnɛ́í fe. \p \v 11 Nɔ́ nɛ uyɛ̃ kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ kɑni riké. Ái usoi kunipɛ kpɛɛ nɔ́ riké ɑku isɑrɛ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ tɔ́lu, ɑmɑ́ Kirisi mɛké kɑni kélɛ̃. Lɛlɛɛ rɛ u ɑkópɛ nnɑŋɛ kɛ́mɛɛ nɔ́ lésɛlɛ. \v 12 Kɑpi míni nɔ́ n wɔ́lɛ, li wɑ yɑrɛ nɔ kpulɛ ɑpi nɔ́ nɛ Kirisi kulɛsi. Nɔ́ nɛ uyɛ̃ nɔ́ɔ kɔ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. Kɑní nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ nnyɑ kuu nkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ. \v 13 Nɔ́ɑnɛ́kópɛ nɛ nɔ́kunɛ́kécirɛ́ nnyɑ kɑní pɛɛ mɛkɛɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i we yɑrɛ pikpɔkpɔ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ nkpéni nɛ Kirisi ritikilɛ uú nɛ nfɑ́ɑ nɔ́ hɛ uu ɑrɔ́kópɛ nnɛ́í rɔ́ sɑ́rɛi. \v 14 Títɛlɛ́ tɛɛ pɛɛ isé kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ tin ɑkópɛ kɑri n wɑ nyísɛlɛ̃ kuu kpísi uu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii tinkɔ́ nn tɛnɛ. \v 15 Uléécɑɑ yɛ kɛléécɑɑ-pɔ nɛ kɛtẽ nté kɛcɑ́ɑ́ iyɔɔpi nnɛ́í nnɑŋɛ yɔsilɛ uu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ i feriyɛ uú nɛ riwúí kɛ́mɛɛ isɛi i wɑisɛ, uu i pulu yɑrɛ pikpɑniikɔ́ pin nɛ Ukɛpipi kɛɛ n feriyɛ nnɔŋ kɛ́mɛɛ sɔ́nɛ. \p \v 16 Lɛ̃ nnyɑ, úkɑ úu ncée mɑ́ ukɛ́ nɔ́linɛ́lukɛ-lukɛ nɛ́ɛ nɔ́linɛ́nírɛ́-nirɛ́ nɛ́ɛ nɔ́ɑnɛ́nyɑ̃́ mɛlukɛ nɛ́ɛ lɛ̃ kɑni yɛ iwɑ́rɛ fɑlɛ mɛleemɛ-i n wɑ nɛ́ɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ nnyinɛ nɛ nɔ́ cɛ́si. \v 17 Lɛ̃ nnɛ́í yɛ lɛlɛɛ kɛpirɛ n wemɛ kumííri lɛ. Liyíkíyiki ŋmɑɑ tɛɛ Kirisi. \v 18 Pinyinɛ yɛ kpɑ́rɑ́lɛ̃ pin pisimúŋɛ́ cirɛ mɛ rikɔ́kɔri wɑi rɛ pi pimɛcirɛ ricɛpisɛlɛ, ɑmɑ́ pin pɛɛ piléécɑɑtumɛ yɑ́ɑ́si pin kɔ pisilɑ́rɛ́ nɛ kutu cɔlɛ̃. Áni kɑpɛ tíyɛ lipite pɛ̃ pikɛ́ ɑkópɛ nɔ́ pɑ. Li we rɛ pisimúŋɛ́ cirɛ kɑpí nɛ pikɛi wɑi. \v 19 Ápi nɛ Kirisi tɑ́lɛ̃, in kɔ nɛ uyɛɛ ríyu. Uyɛɛ ipiŋɛ kpínii. Uyɛɛ tíyɛsɛlɛ̃ kɛ ɑkɔhɔ nɛ itɑ́ ii cɔ́piinɛlɛ̃, Uléécɑɑ un pɛɛ́ nɛ ipiŋɛ iyɛ̃ pelusɛ. \s1 Usoi nkpɔ nɛ umɛyisɛ u nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ \p \v 20 Nɔ́ nɛ Kirisi yɛ kpulɛ, ɑ́ni kɔ nkpéni nɛ kɛtẽ nté likɔ́ kutu cɔlɛ̃. Yo nnyɑ kɑpi yɛ́ kɔ nɛ nɔ́ m písɛi rɛ ɑni kɛtẽ isé ritiki yɑrɛ insɑ́ n we, ɑ́ni yɛ́ nfɑ́ɑ wɑ? \v 21 Pi yɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: “Kɑpɛ nní kpísi”, “kɑpɛ nní rilélé” nɛ́ɛ “kɑpɛ nní ricɑ”. \v 22 Pi yɛ lɛ̃ nnɛ́í nɛ kɛisilɛ ɑi weri ɑi likɛtɔ tulu ɑi cɑɑi. Sisoipipi sɛɛ liisé nɛ liicélɑɑ iyɛ̃ lesɛmɛ. \v 23 Isé nɛ icélɑɑ iyɛ̃ nɛ pisɛ rɛ usoi ukɛ́ umɛlɑ kɛ́mɛɛ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si uu ikɔ́hɔ́ mɛyɑ̃́ m mɑ́, úu kɑpɛ uipiŋɛ n nɑrɛsi. Li usoi mɛyɛnɛ-i nkpɑ́ni yɑrɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ likɔ́ linyinɛ yɛ ni. Amɑ́ kulɑ́ɑ kúkɑ ɑ́ku kɛ́mɛɛ we. Usoi lilɑlɑ yɛ ni. \c 3 \p \v 1 Nɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ nnyɑ, li wɑ yɑrɛ nɔ́ nɛ uyɛ̃ nɔ́ɔ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. Lɛ̃ nnyɑ, kɛyómɛcɑɑ-pɔ likɔ́ kɑni yɛ́ wɛ́ɛ́si, kei kɛ Kirisi uu Uléécɑɑ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i n tṹ. \v 2 Kɛyómɛcɑɑ-pɔ likɔ́ nkɔ́ nkɛ́ nɔ́ n we, ɑ́i kɛtẽ nté likɔ́ nkɔ́. \v 3 Nɔ pikpɔ mɑsilɛ, nɔ́nnɛ́fɑ́ɑ nn Kirisi kɛ́mɛɛ́ we nn nɛ Uléécɑɑ-i pékɑɑlɛ̃. \v 4 Uyɛɛ nɔ́nnɛ́fɑ́ɑ. Kɛyɑ́ɑ nkɛ́ kuu n sɔ́nti, nɔ́ nɛ uyɛ̃ nɔ́ɔ kɔ umɛyɔɔpi kɛ́mɛɛ wenɛ. \s1 Isoi fɑlɛ nɛ ikpurɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 5 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni kɛtẽ nté likɔ́ lɛɛ nɔ́inɛ́piŋɛ-i ń we kpu. Lɛlɛɛ nní: Mɛ́mɑrɛ kpɑ́ɑ́ree nɛ mɛ́kpɛrinkpɛwɑi nɛ mɛ́lɑ tɔ́ŋɛ́-tɔŋɛ́ nɛ mɛwɑi kópɛ ripɔɔ nɛ mɛmɑ́ nnɑ́ɑ́pí. Mɛmɑ́ nnɑ́ɑ́pí pɔ̃́ nɛ piléényɔ́ɔnsɛ picɔ lɛ. \v 6 Mɛwɑi mɛ̃ mpuri nnyɑ kɛ Uléécɑɑ kuwɔi ɑku pɛpɛɛ pipɑkɑrɛ u n yúlu kɛcɑ́ɑ́ wémɛ. \v 7 Limɛcɔ kɑní pɛɛ wɑi, pɛɛ́ uyɛ-i kɑní pɛɛ ɑkópɛ nyɛ̃ kɛ́mɛɛ ń we. \p \v 8 Lɛ̃ nnyɑ nɔ́ɔkɛ́ kɔ nkpéni lɛ̃ nnɛ́í fóm: Kuwɔ́i nɛ mɛsɛɛwɑi nɛ rikpɑ́kɑ́rɑ́ nɛ picɔ ɑlɛ̃ nɛ isɛicirɛ́simɛ́ yɛɛ nɔ́inɛ́nɔ́ɔ-i n léenti. \v 9 Nɔ́ mpí nɔ́ɔ nní nɔ́inɛ́soi kpurɛ nɛ imɛwɑi kópɛ n lésɛ ɑni fómni, \v 10 ɑni isoi fɑlɛ kpísi ɑni tɑni yɑrɛ kɛtúkɑnkɑ, ɑ́ni kɑpɛ nkpéni nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ nnɔ́ɔmɛ n wɑpɑɑnɛ. Nɔ nkpéni pisoi fɑlɛ lɛ kɛ urɔ́wɑi Uléécɑɑ uu mɛsɛ́rɛ n nyɔ́ɔnsɛ nɔkɛ́ nɛ mɛnyínɛ u n wɑ nnyɑ. U lɑ rɛ nɔkɛ́ kɔ mɛyíkíyiki u ceri. \v 11 Ái nkpéni we rɛ nkó úu Usuifi, nkó yɛɛ Usuifi, nɛ́ɛ nkó yɛ kélɛ̃ nɛ́ɛ nkó úu kélɛ̃ nɛ́ɛ nkó yɛ usɔhɔɔ nɛ́ɛ nkó yɛ úyuŋmɔhɔkɔ́ nɛ́ɛ nkó yɛ ulɑ́si nɛ́ɛ nkó yɛ nɛ uripɔɔ welɛ. Kirisi yɛɛ pinnɛ́í kɛ́mɛɛ ḿpɑ́ yo. \p \v 12 Nɔ Uléécɑɑ sipipi lɛ. U nɔ́ wɛ́ɛlɛ un nɔ́ lɑ. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni íwɛ n ténɑɑnɛ nɔn kusoi wɑpɑɑnɛ, ɑni yɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ cɛpisɛ ɑní m purú nɔn kɔ niŋú. \v 13 Ani m múínɛlɛ̃ ńsɔnɛ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ yɛ ucɔ sɑ́rɛi. Úye un ucɔ nɛ nsímɛ́ m púnnɛ, ɑni yɛ sɑ́rikɛɛnɛ yɑrɛ kɛ Upíimɑ uu nɔ́ n sɑ́rɛi mɛcɔ. \v 14 Ani likɛcɑ́ɑ́ ńlɑ rikpɑ́pɔ. Ńlɑ mɛɛ yɛ́ tíyɛsɛ ɑni ńsɔnɛ m pɛ́nɛlɛ̃, ɑni rinɔ́ɔ risɛ wɑi. \v 15 Kirisi ukɛ́ nkíŋniŋɛ nɔ́ɑnɛ́kíŋ kɛ́mɛɛ wɑ. Nkíŋniŋɛ mmɛ̃ kuú nɛ nɔ́ sée rɛ ɑni ripɛ́nɛ ɑni wɑi usoi usɛ. Ani yɛ mɛsɛ́rɛ u pɔɔnɛsɛ. \v 16 Kirisi nsímɛ́ nkɛ́ nɛ nlisɔnɛ nnɛ́í nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n we. Ani n lɛ́nɑɑnɛ nɔn kɔ célɑɑnɛ nɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ kɑni m mɑ́. Ani kɛfɑ kɛsɛ nɛ ipɑkɑrɛ siyomɛ nɛ ɑkɛ́hɛ nɛ siyómɛ ncɔpuri kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɔ́ n hɛ nɛ ríyu u wɑisɛ. \v 17 Nɔn yɛ n símisi nɛ́ɛ nɔn n kɛisi, ɑni yɛ Upíimɑ Yeesu rinyiri nɛ ḿpɑ́ yo n wɑi, ɑni yɛ nɛ u tiki ɑní nɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ. \s1 Usoi nɛ ucɔ kusencɔ nsímɛ́ isoi fɑlɛ kɛ́mɛɛ \p \v 18 Nɔ̃́ pinɔ́si, ḿpɑ́ úye ukɛ́ uulɑ n wɑisɛlɛ̃ yɑrɛ kɑi Upíimɑ kɛ́mɛɛ m pisɛ. \p \v 19 Nɔ̃́ pitisi, ḿpɑ́ úye ukɛ́ uunɔsi n lɑ. Áni kɑpɛ nɛ kɛ́yu pi m pɑ́ɑ́pú. \p \v 20 Nɔ̃́ siwɑ̃́, ɑni yɛ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ nɔ́pinɛ́te m pɑkɑrɛlɛ̃. Lɛlɛɛ nɛ Upíimɑ sɑ́. \p \v 21 Nɔ̃́ siwɑ̃́ pisɑɑ, ɑ́ni kɑpɛ siwɑ̃́ kuwɔ́i n wɑisɛ. Insɑ́ lɛ̃, siɑpɔɔ yɛ́ cɑɑi. \p \v 22 Nɔ̃́ pikɛikɔ́, ɑni yɛ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ nɔ́pinɛ́kɛisɑɑ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ m pɑkɑrɛlɛ̃. Ái pin nɔ́kɛnɛ́kúrí n we pin nɔ́ nyɑ́ni ŋmɑnɛ kɑni yɛ́ pi m pɑkɑrɛlɛ̃. Amɑ́ ɑni nɛ kɛfɑ kɛsɛ pi n kɛisi Upíimɑ kɑni m pɑkɑrɛlɛ̃ nnyɑ. \v 23 Ḿpɑ́ yo kɑni wɑi, ɑni yɛ li n wɑi nɛ kɛfɑ kɛsɛ. Upíimɑ kɑni li wɑi, ɑ́i sisoipipi. \v 24 Ani n nyu rɛ liihɛ́ɛ́ kɛ Upíimɑ uu nɔ́ m pɑnɛ yɛɛ lisɔnɛ lɛ̃ kuu n yekeilɛ̃ un nɛ upikɔ́ mɛ̃́. Kirisi yɛɛ Upíimɑ. Uyɛ̃ kɑni pikɛi pɛ̃ wɑi. \v 25 Lɛ̃ nnyɑ, úye un mɛwɑi kópɛ n wɑi, mɛihɛ́ɛ́ kuu yɛ́nunɛ. Uléécɑɑ úu yɛ usoi kɛyu-i ripɑí, ɑmɑ́ ɑsei kuu tíkilɛ̃ un nɛ túhɑɑnɛ. \c 4 \p \v 1 Nɔ̃́ píyɔsɑɑ, ɑni n nyu rɛ nɔ̃́ nɛ kɔ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ute mɑ́lɛ. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni yɛ nɔ́pinɛ́lɑ́si ńsɔnɛ m múílɛ̃ nɔn lɛlɛɛ nɛ n sɑ́ pi wɑi. \s1 Pɔɔli yɛ Kolɔɔsi pikɔ́ mɛsɔhɔ kpɑ̃́lɛ̃ \p \v 2 Ani nɛ piyómɛyɑ́hɑɑ n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃, ɑ́ni kɑpɛ lɔpilɛ, ɑni yɛ kɔ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ. \v 3 Ani yɛ kɔ kɛrɔ́cɑ́ɑ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si rɛ ukɛ́ ntɔ́símɛ́ ncée tɑ́pilɛ tɔkɛ́ Kirisi nsímɛ́ mɛɛ pɛɛ m pékɑɑlɛ̃ picɔ riyóó. Mmɛ̃ nnyɑ kɑm nní ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ́ we. \v 4 Ani u pisɛ rɛ ukɛ́ tíyɛsɛ kɛ́ yɛ unsímɛ́ mmɛ̃ tiyóó yɑrɛ kɑi m pisɛ. \p \v 5 Ani mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ m mɑ́ nɔn nɛ mpí pɛɛ ɑ́pi Kirisi pikɔ́ nɛ sɔ́nɛ. Áni kɑpɛ tíyɛ ituŋɛ ikɛ́ mɛ́woo tɛnɛ. \v 6 Nɔ́nnɛ́nɔ́ɔsimɛ́ nkɛ́ mɛsɛ́rɛ n lɑ́ɑ́rú nn kɔ ríyoriyɛ mɑ́, nn kɔ kutu kúcɔ we. Ani yɛ ceri lɛ̃ kɑni yɛ́ ḿpɑ́ úye rinɔ́ɔ n yɔsí. \s1 Iyɑ́hɑɑ tɔrɔɔ \p \v 7 Tisiiki yɛ unɛ́mɑ́rɛcɔ lɑlɑ kɛcirɛ lɛ un kɔ ɑsei nɛ Upíimɑ pikɛi wɑi. U kɔ Upíimɑ pikɛi kɛ́mɛɛ unɛ́séncɔ lɛ. U yɛ́ lɛlɛɛ nɛ́ n wɑi nnɛ́í nɔ́ kɛ́ɛ́nkɛɛ. \v 8 Nɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ u tumpɔ ukɛ́ nɔ́ símisi mmɛ̃-i kɑri ń we, ukɛ́ kɔ nɔ́ɑnɛ́kíŋ niŋukusɛ. \v 9 U nɛ nɔ́kunɛ́yu ukɔ́ usɛ, urɔ́lɑlɑ kɛcirɛ Onesim kɑm tumpɔnɛ pikɛ́ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ nté n wɑi nɔ́ kɛ́ɛ́nkɛɛ. \p \v 10 Tɔ́ nɛ Arisitɑriki tɔ́ɔ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ ń we yɛ nɔ́ yɑ́ɑ́si. Pɑrinɑpɑsi umɑrɛcɔ kɛpipi Mɑriki pɔ̃́ nɛ kɔ nɔ́ yɑ́ɑsi. Uyɛ̃ nsímɛ́ kɑpí pɛɛ nɔ́ tee rɛ un nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n tuipɔ, ɑni u yɔsí ńsɔnɛ. \v 11 Yeesu kɑpi yɛ kɔ n sée rɛ Yusituusi pɔ̃́ nɛ kɔ nɔ́ yɑ́ɑsi. Pisuifi pɛ̃ ŋmɑnɛ pɛɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi pikɛi kɛ́mɛɛ nɛ́ lɛ́ni. Pi ikɑri nɛ́ wɑisɛlɛ ńsɔnɛ. \v 12 Nɔ́kunɛ́yu ukɔ́ Epɑfirɑɑsi yɛ nɔ́ yɑ́ɑ́si. U Kirisi Yeesu ukɛikɔ́ lɛ yɛɛ mɛsɛ́rɛ upiyomɛyɑ́hɑɑ kɛ́mɛɛ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n nɑ́ɑ́si rɛ ɑ́i kɑpɛ nɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ nɔ́ riyɔɔ, ɑni kɔ ḿpɑ́ yo Uléécɑɑ mɛlɑ kɛ́mɛɛ n wɑi. \v 13 Nɛ nɛ inɛ́nípɛɛ yɛnlɛ rɛ u nɔ́ nɛ Lɑwutisee nɛ Iyerɑpolisi pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nɑ́ɑ́silɛ hɑ́i. \v 14 Urɔ́lɑlɑ kɛcirɛ, upɔisɛ Luki nɛ Temɑɑsi yɛ nɔ́ yɑ́ɑsi. \p \v 15 Ani pirɔ́mɑ́rɛcɔ Yeesu pikɔ́ pɛɛ Lɑwutisee-pɔ ń we yɑ́ɑ́si. Ani kɔ Nimfɑ nɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ pɛɛ yɛ ukɛyɔ-i n cɑ́pinɛ yɑ́ɑ́si. \v 16 Nɔn títɛlɛ́ ntí nɔ́inɛ́cɑ́pinɛ pikɔ́ inipɛɛ-i pikɛ́ɛ̃ m mɑsí, ɑni tíyɛsɛ Lɑwutisee pikɔ́ pɔ́ɔkɛ́ kɔ ri kɛɛ̃. Nɔ́ɔkɛ́ kɔ tɛ̃ kɛ pɛ̃ ɑpi nɔ́ m pɑ́ɑ́ipɔnɛ kɛɛ̃. \v 17 Ani Arikipu mɑɑ rɛ ukɛ́ pikɛi kɛ Upíimɑ uu uɑnipɛ-i n wɑ kɛcɑ́ɑ́ musí uu ńsɔnɛ pi wɑi. \v 18 Nɛ̃́ Pɔɔli, nɛ́ɛ kunɛ́nípɛ nɛ ɑnɔ́ɔ nnyɛ́ wɔ́i rɛ: Nɛ nɔ́ yɑ́ɑsi. Ani n léisɛlɛ̃ tɛ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ kɑḿ we. Uléécɑɑ ukɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ.