\id ACT ACT.TXT Actes1-28verif NT Solɑ 25-01-10 \h Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi \mt1 Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Luki yɛɛ Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi ritɛlɛ́ wɔ́i. Nsímɛ́ Kɛcirɛ ritɛlɛ́ kɛ Luki uu n wɔ́i mɛnɔŋ́ yɛ mɛ. Lɛ̃ kɛ Yeesu uu rinɔ́ɔ pitumɛ n hɛ rɛ pikɛ́ nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ rikɔ́ɔ́nú, Uléécɑɑ icɑ́pinɛ ikɛ́ nɛ rimpéré kuu ritiki uú nɛ Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi ritɛlɛ́ wɔ́lu. \ip Yerusɑlɛm kuyu-i kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Pɑntekooti ɑnyɑ̃́ kɛtúŋɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súimɛ. Kɛ̃ kɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ ii kóri. \ip Kɑí nɛ ríyu 13 kɛ́mɛɛ n kpísi, Luki yɛ nyísɛlɛ lɛ̃ kɛ Pɔɔli uu pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃ ɑyu kɛ́mɛɛ nsímɛ́ kɛcirɛ nɛ ń hɑ. Pɔɔli yɛ pɛɛ mɛkɛɛ Kirisi pikɔ́ wéékusɛlɛnlɛ. Yeesu Kirisi yɛɛ Pɔɔli sée rɛ ukɛ́ pɑnsɛ uupirɛtiki (9). Uléécɑɑ icɑ́pinɛ yɛɛ Sirii kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ Antiyɔɔsi kuyu-i ń we yɛɛ u wɛ́ɛ rɛ u nɛ upisencɔ pinyinɛ pikɛ́ hɑ kɛtɑɑ-pɔ Yeesu nsímɛ́ kɛcirɛ riyóó. \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛkɑmɛ nɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ foí mɛkɑrii Yerusɑlɛm kɛ́mɛɛ (1:1-8:3). \iq1 2. Nsímɛ́ Kɛcirɛ mɛyóó kuyu nnɛ́í kɛ́mɛɛ nɛ Yutee nɛ Sɑmɑrii-pɔ (8:4-12:15). \iq1 3. Nléécɑɑsimɛ́ piyóó nsẽ kɛ Uléécɑɑ utumɛ Pɔɔli uu n sɔ́nɛ hɑ́i nɛ kɛtẽ kɛtɔ-pɔ (13:1-28:31). \ie \c 1 \s1 Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ Yeesu uú nɛ upitumɛ m mɛ̃́ \p \v 1 Unɛ́sɑ́nɛ Teofiili, nɛ rítɛlɛ́ foí kɛ́mɛɛ pɔ́ símisilɛ lɛ̃ nnɛ́í kɛ Yeesu uu piwɑi nɛ picélɑɑ n kórɑɑnɛ \v 2 hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑi kɛyómɛcɑɑ-mɛ̃ u n kpíipɔ. Ukɛ́ kɛlenɛ rińtɑɑ́, u upitumɛ kuu n wɛ́ɛ uicélɑɑ pɑlɛ nɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nnɑŋɛ. \v 3 U umɛkpɔ-mɑɑ́ mɛ́wee mpehẽ mpehẽ kɛ́mɛɛ umɛcirɛ pi nyísɛlɛ pikɛ́ céri rɛ u nfɑ́ɑ mɑ́lɛ. Siyɑ́ɑ ɑfɛɛnɑ kuu pi rikpɑ́fúmɛ uu Uléécɑɑ iyɔɔpi nsímɛ́ pi símisi. \v 4 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɑpi kɛsẽ́ we nɛ Yeesu, uu pɛɛ isé nnyí pi pɑ rɛ: Áni kɑpɛ yisi nɔkɛ́ Yerusɑlɛm nɛ kɛtɑɑ wɑ, ɑmɑ́ ɑni lisɔnɛ lɛ̃ kɑni n kṍ nɛn símisi rɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛ nɛ nɔ́ mɛ̃́ kutu ricɔ. \v 5 Míni ŋmɑnɛ kɛ Yohɑni uu nɔ́ wólɛ. Amɑ́ li tisɛ nkɑ́ripi, Uléécɑɑ ukɛ́ nɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nɔ́ wolɛ. \s1 Yeesu yɛ kɛyómɛcɑɑ ritɑɑ́ \p \v 6 Pɛpɛɛ pɛɛ Yeesu kɛyúrí n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ: Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑɑ Isirɑyɛɛli kɛyɔɔpitẽ pɛsɛrinɛɛ, Upíimɑ? \p \v 7 Uu pi pɛsɛ rɛ: Ái nɔ́nnɛ́kɔ́ ńkɑ rɛ nɔkɛ́ mɛwɑi mɛɛ n sɔ́nti kumúŋɛ́ nɛ mɛituŋɛ n nyu. Sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛɛ lɛ̃ nɛ uricuruu nnɑŋɛ yekei. \v 8 Amɑ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n súimɛ, nɔ́ ńnɑŋɛ nnyinɛ yɛ̃, ɑni pɛɛ pɑnsɛ pinɛ́tɑnsei Yerusɑlɛm kuyu-i nɛ Yutee kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nnɛ́í nɛ Sɑmɑrii kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́, hɑ́i nɛ kɛtẽ nnɛ́í kɛtɔ-pɔ. \v 9 Kɛ Yeesu uu rinɔ́ɔ tɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, ɑi kɛyómɛcɑɑ-mɛ̃ u kpíípɔ, ḿpɑ́ úye un u nyɑ́nɛipɔ ɑhopɛ ɑnyinɛ ɑɑ́ weri ɑɑ́ nɛ u yɑrii ɑpi pɛɛ u pɑɑpɔ. \v 10 Pin kei nní lɛ̃ we pin kɛléécɑɑ inípɛɛ wiilɛ̃ un tɔ́su kɛ pitisi pitɛ́ pinyinɛ pɛɛ ilũ tomɛ́ n tɑnɑɑlɛ̃ ɑpi pikɛyúrí rikpɑ́fúmɛ. \v 11 Pitisi pɛ̃ ɑpi pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɛ nɔ̃́ Kɑlilee pikɔ́ mpí ɑni nní nyɛnu nɔn kɛléécɑɑ-mɛ̃ nyɑ́nɛi. Lɛ̃ kɑi nní nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ nkɛ́-i Yeesu uyɛ̃ kɛléécɑɑ-mɛ̃ n kpíipɔ nɔn nyɑ́ni mɛcɔ kuú hɑ pɛɛri. \s1 Mɑtiyɑsi yɛ Yutɑsi ripɔhɔ tonɛ \p \v 12 Pitumɛ ɑpi pɛɛ kɛlõ kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Olifiyee rikúú yisi ɑpi Yerusɑlɛm pɛlɛ. Tikúú tɛɛ nɛ Yerusɑlɛm kɔlɛnlɛ. Lirinɑ̃ nɛ sɑ́ yɑrɛ kilomɛtiri usɛ. \v 13 Kɑpi n tuipɔ, ɑpi kulee kunyinɛ-i tɑɑ́ kɛ́yɔ kɛnyinɛ kɛcɑ́ɑ́-pɔ. Kei kɑpi yɛ cɑ́pinɛ. Pɛpɛɛ kei n cɑ́pinɛlɛ̃ pɛɛ Piyɛɛ nɛ Yohɑni nɛ Yɑkupu nɛ Antiree nɛ Filipu nɛ Tomɑɑ nɛ Pɑtelemii nɛ Mɑtiyee nɛ Alifee uŋmɑ́nɛ Yɑkupu nɛ Simɔɔ yɛɛ ukuyu ń lɑ nɛ Yɑkupu uŋmɑ́nɛ Yuuti \v 14 nɛ Yeesu uni Mɑɑri nɛ pinɔ́si picɔ pinyinɛ nɛ Yeesu piwɑ̃. Pinnɛ́í mmɛ̃ pɛɛ rinɔ́ɔ risɛ wɑ ɑpi yɛ cɑ́pinɛ ɑpí nɛ piyómɛyɑ́hɑɑ n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃. \p \v 15 Likumúŋɛ́ kpɛ-i, Piyɛɛ uu kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ yisi, piyómɛyɑ́hɑɑ pílɛ nɛ ɑfɛɛrɛ́ pinyinɛ pin cɑ́pinɛlɛ̃, uu pikɛcɔpɛ mɑɑ rɛ: \v 16 Pimɑ́rɛcɔ, li pisɛ rɛ lɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n símisi likɛ́ wɑ. Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ Yutɑsi kɛcɑ́ɑ́ Tɑfiti rinɔ́ɔ rinyinɛ mɑɑsɛlɛ. Yutɑsi uyɛɛ pɑnsɛ pɛpɛɛ Yeesu n tĩ́ ukpeenwɑi. \v 17 U pɛɛ urɔ́cɔ usɛ lɛ, tɔn kɛsẽ́ pikɛi pisɛ mpí wɑi. \v 18 Siwóó sɛ̃ kuu usoi ń kpu ɑpi u hɛ́ɛ́lɛ kuú nɛ kɛcɑrɛ lɔ, uu pɛɛ kei lóiri uu ríyu mɛfoí kɛtẽ fɑpi, uu kɛcɔpɛ kpɑ́fú, ɑnyɔ́hɔ nnɛ́í ɑɑ cúmɛ. \v 19 Yerusɑlɛm pikɔ́ nnɛ́í pɛɛ mɛwɑi mɛ̃ kõ, hɑ́i ɑpí nɛ kɛcɑrɛ kɛ̃ sée rɛ Hɑkɛlitɑmɑ, lɛlɛɛ rɛ unyinɛ mɛnyɛ yɛ kei kɔɔnu. \v 20 Ticuruu li Ipɑkɑrɛ Siyomɛ kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Ukɛyɔ kɛkɛ́ mɛŋmɑnɛ tonɛ! \q1 Úkɑ úu kɑpɛ kɛkɛmɛɛ tónɛ! Li kɔ wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Usoi féé ukɛ́ upikɛi yɔsí uú nɔŋ́! \v 21 Kumúŋɛ́ kpɛ̃ nnɛ́í kɛ Upíimɑ Yeesu uú pɛɛ kɛrɔ́mɛɛ ń we, pisoi pinyinɛ yɛ pɛɛ ḿpɑ́ yei rɔ́ tíkilɛnlɛ. \v 22 Hɑ́i kɛ Yohɑni uú nɛ míni u n wólɛ nɛ pɛɛ́ uyɛi-mɛ kɑi kɛrɔ́cɔpɛ nkɛ́-i u n kpíipɔ ɑí nɛ kɛyómɛcɑɑ sĩ́, pisoi pinyinɛ yɛ pɛɛ rɔ́ tíkilɛnlɛ. Lɛ̃ nnyɑ, li pisɛ rɛ pisoi pɛ̃ kɛcɔpɛ usɛ ukɛ́ kɛrɔ́mɛɛ n we ukɛ́ mɛrɔ́cɔ itɑnsei li rɛ Yeesu yɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. \p \v 23 Kei kɑpi pɛɛ pisoi pitɛ́ sée ɑpi nyɛrɛsɛ. Pɛpɛɛ Yosɛfi Pɑrisɑpɑsi kɑpi yɛ kɔ n sée rɛ Yusituusi. Ulírũ yɛɛ Mɑtiyɑsi. \v 24 Api pɛɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si rɛ: Upíimɑ, pɔ́ɔ pisoi nnɛ́í sifɑ kɛ́mɛɛ nyu. A pisoi pitɛ́ mpí kɛcɔpɛ uyɛ̃ kɑɑ n wɛ́ɛ rɔ́ nyísɛ \v 25 ukɛ́ pɑnsɛ utumɛ uu Yutɑsi pikɛi yɔ́su uú nɔŋ́. Yutɑsi yɛ ukɛtonɛ riyɑ́lɛ uu sĩ́ kei kɑí nɛ u rinsɑ́ rɛ ukɛ́ tonɛ. \v 26 Kei kɑpi pɛɛ pɑŋɑi ɑi Mɑtiyɑsi tini, uu pɛɛ Yeesu pitumɛ kɛfi nɛ usɛ pɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kpɑ́pɔ. \c 2 \s1 Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛkɑmɛ \p \v 1 Kɑi Pɑntekooti kɛyɑɑ ń tu, piyómɛyɑ́hɑɑ nnɛ́í ɑpi kɛlõ kɛsɛ cɑ́pinɛ. \v 2 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, nnɛ̃́ nnyinɛ nn kɛyómɛcɑɑ-pɔ leeri yɑrɛ kuyɔ pɑpɛ-pɑpɛ kunyinɛ kpɛɛ pepu. Aku kɛ́yɔ kɛ-i kɑpi n tṹ nnɛ́í yipu. \v 3 Api linyinɛ yɛnu yɑrɛ inɑlempi, ɑi pi kpɑ́fúmɛ, ɑi yɛ́kɑ́ɑ́, ɑi ḿpɑ́ úye kɛcɑ́ɑ́ tonɛ. \v 4 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pɛɛ pinnɛ́í yipu nn pikɛmɛɛ ń we. Kei kɑpi pɛɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pi n hɛ pisímɛ́ lõ. \p \v 5 Pisuifi pɛɛ Uléécɑɑ likɔ́ ń lɑ yɛ pɛɛ Yerusɑlɛm-i welɛ. Isoipuri nnyí nnɛ́í yɛɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń we ɑyu kɛ́mɛɛ kɑpi léemɛ ɑpí weri. \v 6 Kɛ nnɛ̃́ nn lɛ̃ ń le, pisoi ɑpi cɑ́pinɛ riwúí. Piyómɛyɑ́hɑɑ ɑpi pɛɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisi. Pɛpɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pin pɛɛ pimɛyu kɛ́mɛɛ kómɛi, ɑi nnɔ́ɔ pi yipu hɑ́i. \v 7 Ai pɛɛ mɛ́woo pi wɑi, ɑi kɔ mɛyíkíyiki nnɔ́ɔ pi yipu ɑpi pɛɛ rɛ: Nɛ́ntɛ pisoi mpí nnɛ́í pɛɛ nní n símisi yɛ Kɑlilee pikɔ́ lɛ? \v 8 Kɑi pɛɛ íye wɑ kɛ ntɔ́nɛ́í mmú, ḿpɑ́ úye uu pɛɛ́ nɛ umɛyu kɛ́mɛɛ pi kómɛi? \v 9 Kɛrɔ́cɔpɛ nkɛ́-i, pinyinɛ yɛ Pɑritɛsi nɛ Metii nɛ Elɑm sitẽ leerilɛ. Picɔ yɛ Mesopotɑmii pikɔ́ lɛ nɛ Yutee pikɔ́ nɛ Kɑpɑtɔɔsi pikɔ́ nɛ Pɔnti pikɔ́ nɛ Asii kɛtẽ pikɔ́ \v 10 nɛ Firisii nɛ Pɑmfilii nɛ Esipiti nɛ Lipii kɛtẽ kɛɛ Sirɛɛni mɛmpɔ ń we pikɔ́. Picɔ pɔ́ɔn Rɔm kuyu-pɔ leeri, \v 11 nɛ Kirɛɛti nɛ Arɑpii sitẽ-pɔ. Picɔ yɛ Pisuifi yíkíyiki lɛ, picɔ yɛ pɑnsɛlɛ Pisuifi pin Moisi isé tíkilɛ̃. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ntɔ́nɛ́í mmú, ḿpɑ́ úye yɛ pɛɛ umɛyu kɛ́mɛɛ pi kómɛilɛ pin mɛwɑi píimɑ kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ símisi. \v 12 Ai pi nnɛ́í muuni tíḿḿ, ɑpi pɛɛ mɛ́woo ń we pin písɛinɛ rɛ: Nsímɛ́ ń-ye kɛcirɛ yɛ mmú? \v 13 Amɑ́ picɔ pɔ́ɔ piyómɛyɑ́hɑɑ pɛ̃ sɛ́nnyi pin tee rɛ: Pítɑ lɑri ŋmɑɑ pɛɛ nní pi pomɑɑlɛ̃! \s1 Piyɛɛ nsímɛ́ \p \v 14 Piyɛɛ uu pɛɛ yisi u nɛ pitumɛ kɛfi nɛ usɛ ɑpi nyɛrɛ, uu rinɔ́ɔ cɑ́sɛ uu pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɔ̃́ Pisuifi nɛ nɔ́ pitɔ́rɔɔ mpí nnɛ́í nɔ́ɔ nní Yerusɑlɛm kuyu-i ń we, ɑni nnɛ́símɛ́ ńsɔnɛ kutu ricɔ ɑni kóm! \v 15 Pisoi mpí ɑ́pi pomɑɑlɛ̃ yɑrɛ kɑni nní n kpɑ́rɑ́lɛ̃. Li mmɑrɛ tɔsilɛ, mɛsɛ ɑ́mɛ we kɛfi ŋmɑnɛ kɑí pi yɑrɛ kɑni nní n nyɑ́ni. \v 16 Lɛ̃ kɛ ɑntepu Yowɛɛli uú pɛɛ mɛkɛɛ ḿ mɑ yɛɛ nɛni nkpéni nní wɑi. Lɛlɛɛ rɛ: \q1 \v 17 Uléécɑɑ yɛ mɑɑ rɛ Unfɑɑsɔnɛ yɛ́ siyɑ́ɑ tɔrɔɔ kɛ́mɛɛ \q1 ḿpɑ́ úye kɛcɑ́ɑ́ súimɛ. \q1 Nɔ́pinɛ́ŋmɑ́nɛ nɛ nɔ́pinɛ́kpére ɑpí nɛ Uléécɑɑ rinyiri símisi. \q1 Pinɑ́ŋɛ-nɑŋɛ ɑpi mɛ́wee yɛ́nti, \q1 piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi lɑ́rikɛɛ. \v 18 Mɛyíkíyiki kɑm tíyɛsɛnɛ Nnɛ́fɑ́ɑsɔnɛ nkɛ́ likɛyɑɑ kɛ̃ pinɛ́kɛikɔ́ tisi \q1 nɛ pinɔ́si kɛcɑ́ɑ́ súimɛ, \q1 ɑpi pɛɛ pɑnsɛ ɑntepuyɛ. \q1 \v 19 Nɛ́ mɛwɑisɑŋɑ kɛyómɛcɑɑ-pɔ wɑ, \q1 ɑm mɛwɑi píimɑ kɛtẽ nté wɑpisi: \q1 Mɛ́nyɛ yɛ́ kɔikɛɛ, nnɑ nń torɛ, \q1 ɑ́nyɔ ŋmɔhɔ ɑɑ hílɑ líkí-líkí. \q1 \v 20 Ituŋɛ ii pɑnsɛ riŋmɔ́hɔ, iwɑ́rɛ pɔ́ɔ wɔ́ŋɔɔ yɑrɛ mɛ́nyɛ, \q1 Upíimɑ kɛyɑɑ ɑkɛ kɛlenɛ weri. \q1 Kɛyɑ́ɑ píimɑ nɛ kɛ́yukɔɔ́ yɛ kɛ. \q1 \v 21 Úye un pɛɛ́ uyɛ-i Upíimɑ rinyiri n sée, uu u yoriyɛ. \p \v 22 Ani mmú kutu ricɔ, Isirɑyɛɛli pikɔ́! Uléécɑɑ yɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu isoi pɑkɑrɛlɛ. Uléécɑɑ yɛ nɛ u ritikilɛ uú nɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ wɑpisi yɑrɛ kɑni nní nɔ́rinɛ́cúruu n nyu. \v 23 Uyɛ̃ kɑpi nɔ́ɑnɛ́nípɛ-i wɑ yɑrɛ kɛ Uléécɑɑ uu mɛkɛɛ-mɛ umɛnyuwɛ kɛcɑ́ɑ́ n yekei, ɑni pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n wuru u pɑ ɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii ɑní nɛ u kopu. \v 24 Amɑ́ Uléécɑɑ uu nkpɔ ɑnipɛ-i u yɔ́su uu nkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ. Ncée ńn we rɛ nkpɔ nkɛ́ u m múílɛ̃. \v 25 Tɑfiti yɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ mɑɑ rɛ: \q1 Mɛsɛ́rɛ kɑm kɛnɛ́yu-i Upíimɑ nyɑ́ni, \q1 ɑ́m kɑpɛ nɛ n tɛ́rii nnyɑ kuu kunɛ́lukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i we. \q1 \v 26 Lɛ̃ nnyɑ kɛ rinɛ́pɔ́ɔ ɑri lɑ́ɑ́rú, \q1 nɛn tinɛ́kíŋ kɛ́mɛɛ yóm. \q1 Ḿpɑ́ nɛn n kpu, nɛ nɛ pɔ́ tɑ́lɛnlɛ. \q1 \v 27 Pɔ̃́ Upíimɑ, ɑ́ɑ yɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ nɛ́ riyɑ́. \q1 Áɑ yɛ́ ŋmurɛi upɔ́kɛikɔ́ sɔnɛ ukɛ́ fɔ́ni. \q1 \v 28 Pɔ ifɑ́ɑcee nɛ́ nyísɛlɛ. \q1 Mɛpɔ́wee kɛnɛ́kúrí yɛ nkíŋniŋɛ nɛ́ hɛlɛ. \p \v 29 Pimɑ́rɛcɔ, ɑni ncée nɛ́ hɛ kɛ́ ukpurɛ Tɑfiti nkɔ́ nɔ́ símisi kɛ́ rikpɑ̃́iisɛ rɛ u kpulɛ ɑpi u kulɛsi, tɔn kɔ urikpíí nyu nɛ nɛni-mɛ. \v 30 U pɛɛ ɑntepu lɛ un nyu rɛ Uléécɑɑ yɛ rinɔ́ɔ yekeilɛ uu wééri rɛ ukɛpirɛ̃ kɛnyinɛ kɛɛ mɑsí uiyɔɔpi tonɛnɛ, \v 31 Kirisi mɛyisɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ kɛ Tɑfiti uu lɛ̃ yɛ̃. Linsímɛ́ kuú pɛɛ lɛ̃ símisi kuú nɛ mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ úu yɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u riyɑ́, úu yɛ́ ŋmurɛi ukɛ́ fɔ́ni. \v 32 Tɔ ntɔ́nɛ́í mmú yɛ́nlɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu nkpɔ kɛ́mɛɛ Yeesu uyɛ̃ n lésɛ. \v 33 Uléécɑɑ yɛ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ u ritɑɑ́sɛlɛ. Sɑ́ɑ Uléécɑɑ uu kɔ Nfɑ́ɑsɔnɛ kuú pɛɛ n yekeilɛ̃ u pɑ. Mmɛ̃ kuu nní kɛrɔ́cɑ́ɑ́ súisɛmɛ yɑrɛ kɑni nní n nyɑ́ni nɔn kɔ kómɛi. \v 34 Tɑfiti úu kɛyómɛcɑɑ ritɑɑ́, ɑmɑ́ uricuruu yɛ pɛɛ́ mɑɑ rɛ: \q1 Upíimɑ Uléécɑɑ yɛ Unɛ́píimɑ mɑɑ rɛ: \q1 A kunɛ́lukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tonɛ \q1 \v 35 likɛ́ hɑ nɛ tu pɛɛ́ uyɛ-i kɑm yɛ́ n tíyɛsɛ ɑɑ pipɔ́lɑ́ɑrɔ tɛlɛisɛ. \v 36 Isirɑyɛɛli pikɔ́ nnɛ́í pikɛ́ kṍ ńsɔnɛ rɛ Yeesu uyɛ̃ kɑni kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n kɑrii kɛ Uléécɑɑ uu pɑnsɛsɛ Upíimɑ nɛ Ukirisi. \p \v 37 Kɑpi nsímɛ́ mmɛ̃ n kṍ, nn pi loni suu nɛ ɑkɔhɔ-pɔ ɑpi pɛɛ Piyɛɛ nɛ pitumɛ picɔ mɑɑ rɛ: Íye kɑri yɛ́ nkpéni wɑ, pimɑ́rɛcɔ? \v 38 Uyɛ̃ uu pi pɛsɛ rɛ: Ani mɛfinɛ consɛ pikɛ́ ḿpɑ́ nɔ́ úye míni wolɛ nɛ Yeesu rinyiri, Uléécɑɑ ukɛ́ nɔ́ɑnɛ́kópɛ nɔ́ sɑ́rɛi uu kɔ Nfɑ́ɑsɔnɛ nɔ́ hɛ. \v 39 Li we rɛ lisɔnɛ lɛ̃ kɛ Upíimɑ Uléécɑɑ uu ḿ mɑɑ rɛ u yɛ́ pisoi wɑ kuú nɛ nɔ́ nɛ nɔ́sinɛ́wɑ̃́ nɛ pitɑɑ-tɑɑ kulúi píimɑ kpɛ̃ nnɛ́í kuu n séirinɛ mɛ̃́. \v 40 Piyɛɛ uu kɔ ɑnɔ́ɔ ɑcɔ pi mɑ́ikɛɛ uú nɛ ɑsei pi komɛisɛ uu kɔ nɛ pi n ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃. U yɛ pi mɑɑ rɛ: Ani mɛwɑi kópɛ kunɑi pikɔ́ mpí kɛ́mɛɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ lesɛ. \v 41 Pisoi mɛyɑ̃ ɑpi Piyɛɛ nsímɛ́ mmɛ̃ ŋmurɛi ɑpi míni wolɛ. Kɛyɑ́ɑ kɛ̃, pisoi ɑ́kotokú ɑtɑɑni kumúŋɛ́ pɛɛ piyómɛyɑ́hɑɑ pɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ rikpɑ́pɔ. \s1 Lɛ̃ kɛ piyómɛyɑ́hɑɑ ɑpi n finu nsímɛ́ \p \v 42 Piyómɛyɑ́hɑɑ yɛ pɛɛ pitumɛ icélɑɑ kɛ́mɛɛ ŋmɔ́ɔ́púlɛnlɛ, pin tinɔ́ɔ risɛ mɑ́, pin kɛsẽ́ ilukɛ le, pin kɔ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. \v 43 Pitumɛ yɛ pɛɛ mɛwɑisɑŋɑ mɛyɑ̃́ nɛ mɛwɑi píimɑ wɑpisilɛ. Ḿpɑ́ úye un pɛɛ pɑkɑrɛntɛ rɛ Uléécɑɑ yɛɛ pikɛi wɑi! \v 44 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ yɛ pɛɛ kɛlõ kɛsɛ welɛ, ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑi ɑpi yɛ pilikɔ́ nnɛ́í hɔ́ɔ́nɛ. \v 45 Pi yɛ pɛɛ pisitẽ nɛ pilikɔ́ nnɛ́í yɑ́lisilɛ, ɑpi ḿpɑ́ úye ncɔ́ŋ pɑí ɑpí nɛ lisiwóó sɛ̃ hɔɔnɛntɛ. \v 46 Pi pɛɛ kómɛinɛlɛ pin siyɑ́ɑ nnɛ́í mɛsɛ́rɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i cɑ́pinɛlɛ̃. Pi pɛɛ síyɔ sɔ́nɑɑnɛlɛ pin kɛsẽ́ le, pin kɔ Uléécɑɑ ilukɛ nɛ kɛfɑ kɛsɛ hɔɔnɛ lin pi lɑ́ɑ́rú. \v 47 Pi pɛɛ Uléécɑɑ pɑkɑrɛlɛnlɛ, ḿpɑ́ úye un nɛ kɛfɑ pi fénnɛlɛ̃, Upíimɑ un pɛɛ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye pisoi ɑyu lɔlu un pikɛcɑ́ɑ́ kpɑriisɛpɔ. \c 3 \s1 Kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ kɛnyinɛ pipélɛ́ nsímɛ́ \p \v 1 Kɛtúŋɛ́ kɛnyinɛ, lin mɛtɑɑni pipépɛ mɑsí kɛ Piyɛɛ nɛ Yohɑni ɑpi yisi ɑpi Uléécɑɑ kɛyɔ-i piyómɛyɑ́hɑɑ sĩ. \v 2 Pisoi pinyinɛ yɛ pɛɛ́ nɛ utisi unyinɛ sɔ́nɑɑpɔlɛ, ɑpi yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ rinɔnɔɔ-i u tonsɛ un pɛɛ kei picéetɔŋɛ́ wélei. Pi yɛ rinɔnɔɔ tɛ̃ sée rɛ Rinɔnɔɔ Sɔnɛ. Pi utisi uyɛ̃ mɑrilɛ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́. \v 3 Kuu Piyɛɛ nɛ Yohɑni n yɛ̃́ pin lɑ pikɛ́ kɛ́yɔ-i lompɔ, uu kunípɛ pi welé. \v 4 Piyɛɛ nɛ Yohɑni ɑpi u nyɑ́nɛi tíḿḿ, Piyɛɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A tɔ́ riweríi! \v 5 Uu pi pɑí ńsɔnɛ un nɛ mɛ̃́ tɛ u yɛ́ pikɛmɛɛ linyinɛ yɔsí. \v 6 Kei kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Nɛ̃́ ɑ́m siwóó mɑ́, ɑ́m kɔ wurɑ mɑ́. Amɑ́ lɛ̃ kɑm m mɑ́ kɑm Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu Kirisi rinyiri nɛ pɔ́ pɑ́lɛ̃: A yisi ɑɑ sɔ́nɛ! \v 7 Piyɛɛ uu kunípɛ lukɛ-lukɛ u tini uu nyɛrɛsɛ. Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, ɑ́nɑ nɛ ɑnui ɑ pɑpisi, \v 8 uu yóósi uu cuuni uu nsẽ́ kɑ́pɑ́ɑ́, u nɛ pɛ̃ ɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ suupɔ, un sɔ́nɛ, un cuunkɛɛ un kɔ Uléécɑɑ pɑkɑrɛntɛ. \v 9 Pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi u yɛnu un sɔ́nɛ un Uléécɑɑ pɑkɑrɛntɛ. \v 10 Pisoi ɑpi céru rɛ uyɛɛ yɛ pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i Rinɔnɔɔ Sɔnɛ-i n tũ un wélei. Mɛwɑi mɛ̃ ɑmɛ pisoi nnɛ́í nnɔ́ɔ yipu ɑi kɔ pírí pi wɑi kɑí nɛ lɛ̃ u n wɑ nnyɑ. \s1 Piyɛɛ rinɔɔ kuu Uléécɑɑ kɛyɔ kɛ́mɛɛ ḿ mɑ \p \v 11 Kɛ utisi uyɛ̃ uu lɛ̃ Piyɛɛ nɛ Yohɑni n lonɑɑlɛ̃, pisoi nnɛ́í ɑpí pehé ɑpi pikuwɛ́ɛ́-mɛ̃ kɛlõ kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Sɑlomɔɔ ɑpookpɑŋɑ́-mɛ̃ n sĩ, lin nnɔ́ɔ pi yipɑɑlɛ̃. \v 12 Kɛ Piyɛɛ uu lɛ̃ n yɛ̃́, uu pi pisɛ rɛ: Pimɑ́rɛcɔ Isirɑyɛɛli pikɔ́, yo nnyɑ kɛ utisi nkó pipélɛ́ ɑpi nní nnɔ́ɔ nɔ́ yipɑɑlɛ̃? Yo nnyɑ kɑni rɔ́ nyɑ́nɛi yɑrɛ tɔ́ɔ ntɔ́nɑŋɛ cirɛ nɛ u pɔisɛ nɛ́ɛ tɔ́ɔ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ ɑsei tikilɛ̃ nnyɑ kɛ usoi nkó uu yisi uu sɔ́nɛ. \v 13 Pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ Apirɑhɑm nɛ Isɑɑki nɛ Yɑkupu Uleecɑɑ yɛɛ uukɛikɔ́ Yeesu ríyu wɑisɛ. Nɔ́rinɛ́cúruu nɔ́ɔ u tĩ ɑni n-yɔ́ɔpinɑŋɛ pikɔ́ ɑnipɛ-i u wɑi, uyɔ́ɔpi Pilɑti uu rɛ ukɛ́ u riyɑ́ ɑni yúlu. \v 14 Amɑ́ nɔ́ɔ pɛɛ usoi yɛɛ úu ɑkópɛ m mɑ́ nɛ ɑsei ute yulu ɑni pɛɛ mɛníŋɛ Pilɑti pisɛ rɛ pikɛ́ usoikṍ nɔ́ lésɛmɛ. \v 15 Nɔ tíyɛsɛlɛ ɑpi uyɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ kopu, Uléécɑɑ uu pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ irɔ́nípɛɛ ii u yɛnu. \v 16 Kɛfɑ kɑrí nɛ Yeesu n tɛnɛ nnyɑ kɛ urinyiri ɑri usoi nkó kɑni nní n nyɑ́ni nɔn kɔ nyu pɑpukusɛ. Kɛfɑ kɑrí nɛ u n tɛnɛ yɛɛ tíyɛsɛ kɛ usoi nkó uú peí cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ yɑrɛ kɑni nní n nyɑ́ni. \v 17 Amɑ́ pimɑ́rɛcɔ, nɛ nyulɛ ńsɔnɛ rɛ nɔ́ nɛ nɔ́pinɛ́yɔ́ɔpi ɑ́ni nyu kɛlenɛ kɑní nɛ lɛ̃ Yeesu wɑ. \v 18 Nsímɛ́ mmɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ ɑntepuyɛ nnɛ́í ḿ mɑ́ɑsɛ mɛɛ nkpéni nní wɑi. Lɛlɛɛ rɛ li pisɛ rɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ ukɛ́ íwɛ li. \v 19 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni mɛfinɛ consɛ ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ Uléécɑɑ pɑ ukɛ́ nɔ́ɑnɛ́kópɛ nɔ́ sɑ́rɛi. \v 20 Upíimɑ yɛ́ pɛɛ tíyɛsɛ ɑni kumúŋɛ́ kunyinɛ-i hóó uu pɛɛ uyɛ̃ kuu hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ n wɛ́ɛ uu yekei nɔ́ pɑ́mɛ. Uyɛɛ Kirisi Yeesu. \v 21 Uyɛɛ yɛ́ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n we kɛlenɛ, hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Uléécɑɑ uu ḿpɑ́ yo m pɛsɛrinɛ yɑrɛ kɑi pɛɛ ń we yɑrɛ kuú pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ uɑntepuyɛ kuu n wɛ́ɛ m mɑ́ɑsɛ. \v 22 Moisi yɛ pɛɛ́ mɑɑ rɛ: Nɔ́unɛ́léécɑɑ Upíimɑ yɛ́ ɑntepu unyinɛ nɔ́ pɑ́mɛ yɑrɛ nɛ̃́, un nɔ́nnɛ́puri ukɔ́. Ani mmɛ̃ nnɛ́í kuu nɔ́ n símisinɛ kutu ricɔ. \v 23 Úye unsɑ́ kutu u rincɔ, pikɛ́ Uléécɑɑ pikɔ́ kɛcɔpɛ u lesɛ ɑpi kópu. \v 24 Antepuyɛ nnɛ́í pɛɛ hɑ́i ɑntepu Sɑmuyɛɛli-i-mɛ n símɑɑri ɑí nɛ nɛni tulu yɛ siyɑ́ɑ nsí nsímɛ́ mɑlɛ. \v 25 Nɔ́ɔ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ɑntepuyɛ m mɑ́ɑsɛ rɛ u nɛ nɔ́ mɛ̃́ te. Uléécɑɑ yɛ nɛ nkómɛinɛ nɔ́pinɛ́sɑ́ɑ séelɛ pɛɛ́ uyɛ-i kuú pɛɛ Apirɑhɑm ḿ mɑɑ rɛ: Pipɔ́pírɛ̃ kɑḿ nɛ tikinɛ kɛ́ nɛ kɛtẽ nnɛ́í nsoipuri rikpɑ́. Nɔ́ɔ kɔ nkómɛinɛ mmɛ̃ te. \v 26 Nɔ̃́ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu uukɛikɔ́ wɛ́ɛ uu nɔ́kɛnɛ́mɛɛ u tumti kɛlenɛ. U u tummɛlɛ nɔ̃́ nnyɑ rɛ ukɛ́ nɔ́ rikpɑ́ uu pɛɛ ḿpɑ́ nɔ́ úye uɑkópɛ-i u lesɛ. \c 4 \s1 Pi Piyɛɛ nɛ Yohɑni kɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i sée \p \v 1 Piyɛɛ nɛ Yohɑni pin kei lɛ̃ pisoi símisi, mɛsɛ nɛ mɛsɛ, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ umɛ́rɛ́ wɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisɑtusee pin tuipɔ. \v 2 Li pɛɛ mɛyɑ̃́ pi pɔ́ɔ́lúlɛ rɛ pitumɛ pɛ̃ kɛtɛ́ yɛ we pin pisoi céési pin kɔ pi símisi rɛ Yeesu yɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi, lin pɛɛ nyísɛlɛ̃ tɛ pikpɔkpɔ yɛ́ fe ɑpi yisi. \v 3 Lɛ̃ nnyɑ kɑpi pitumɛ pɛ̃ kɛtɛ́ tĩ́ ɑpi hɑ́nɛsi ɑí nɛ weesi rɛ ituŋɛ yɛ pilólɛ́ mɑsí nnyɑ. \v 4 Amɑ́ ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pɛpɛɛ pitumɛ pɛ̃ icélɑɑ n kṍ mɛyɑ̃ nɛ pɛɛ́ nɛ kɛfɑ i tɛnɛlɛ, ɑpi tulu yɑrɛ pitisi ɑ́kotokú ɑnupũ kumúŋɛ́. \p \v 5 Kɑi n weesi, Pisuifi piyukɔɔ́ nɛ pipiwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ ɑpí hɑ Yerusɑlɛm-pɔ cɑ́pinɛ. \v 6 Uléécɑɑ usinɑ Anɑ nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í nɛ Kɑyifu nɛ Yohɑni nɛ Alɛkisɑntiri pɛɛ kɔ pɛɛ kei we. \v 7 Api Piyɛɛ nɛ Yohɑni lesɛri pikɛ́ nɛ pi túhɑɑnɛ, ɑpi kɛcɔpɛ pi nyɛrɛsɛ ɑpi pi pisɛ rɛ: Ńnɑŋɛ ń-ye nɛ́ɛ úye kɛcirɛ rinyiri kɑní nɛ lɛ̃ wɑ? \v 8 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Piyɛɛ yipu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Nɔ̃́ Isirɑyɛɛli kuyu piyɔɔpi nɛ piwɛ́ɛ́sɛ! \v 9 Mɛwɑi sɔnɛ kɑri utisi nkó wɑ nnyɑ kɑpi nɛni kɛyɑɑ nkɛ́ rɔ́ písɛi rɛ íye kɑi wɑ kuú nɛ peí? \v 10 Lɛ̃ nnyɑ, nɔ́nnɛ́nɛ́í mmú nɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ picɔ nnɛ́í ɑni kõ tɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu Kirisi uyɛ̃ kɑni kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ ń kɑrii, Uléécɑɑ uu pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ rinyíri nnɑŋɛ kɑrí nɛ utisi nkó péisɛ, kuu nní isɑrɛ lɑ́ɑ́rú un nɔ́kɛnɛ́yu-i nyɛnu. \v 11 Yeesu uyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Tipɑrɛ tɛ̃ kɛ nɔ̃́ pimɔ́mɛ ɑni n fómpɔ, \q1 tɛɛ nkpéni pɑnsɛ tikɛcirɛ tɛɛ kɛnui-i ń we. \v 12 Uyɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, úyulɑlɛ úkɑ ucɔ úu we. Uléécɑɑ úu rinyíri ríkɑ ricɔ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ pɑ kɑri yɛ́ n sée likɛ́ nɛ tirɔ́yu n lɔ. \p \v 13 Piyɛɛ nɛ Yohɑni ɑ́pi mɛnyuwɛ píimɑ mɛ́kɑ mɑ́ ɑ́pi kɔ píyukɔɔ́ píkɑ. Amɑ́ piripɔɔ kɑpi pɛɛ́ nɛ símisi nɛ itisi. Kɛ pitúhɑɑnɛ ɑpi lɛ̃ n yɛ̃́, ɑi pi muuni simm, ɑpi kɔ ceru rɛ Piyɛɛ nɛ Yohɑni yɛ pɛɛ́ nɛ Yeesu sɔ́nɛlɛ. \v 14 Kɑpi usoi yɛɛ ḿ peí n nyɑ́ni un pikɛkúrí nyɛnu nnyɑ, pitúhɑɑnɛ pɛ̃ ɑ́pi pɛɛ nyu ń-ye kɑpi yɛ́ mɑlɛ. \v 15 Api pɛɛ Piyɛɛ nɛ Yohɑni kɛtúhɑɑnɛ kɛ-i lɑ́kɑsɛ, ɑpi pɛɛ kei n we pin pimɛcɔpɛcirɛ nsímɛ́ píŋirisɛ. \v 16 Api pɛɛ m písɛinɛ rɛ: Íye kɑri pisoi mpí wɑinɛ? Yerusɑlɛm kuyu nnɛ́í yɛ pikómɛ mɑsí rɛ pi mɛwɑisɑŋɑ píimɑ wɑ. Ári yɛ́ fe tɔkɛ́ kɛ́si. \v 17 Lɛ̃ nnyɑ, nsímɛ́ mmɛ̃ ńn kɑpɛ nɛ pikɔ́ɔ́nú rinkpɑ́, tɔkɛ́ nɛ pi yɛ ɑri pi cɛ́si rɛ ɑ́pi kɑpɛ úkɑ mpuri nɛ Yeesu uyɛ̃ tinyiri ńkɑ pisímɛ́ rikpɑ́. \p \v 18 Kei kɑpi pɛɛ pi séepɔ ɑpí nɛ pi yulu rɛ ɑ́pi kɑpɛ Yeesu nnɑŋɛ nɛ picélɑɑ rikpɑ́. Ápi kɑpɛ yɛ ricuruu urinyiri sée. \v 19 Piyɛɛ nɛ Yohɑni ɑpi pi pɛsɛ rɛ: Nɔ̃́ ticuruu ɑni ripɑí nkɛ̃́ tɛ li nɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ sɑ́ rɛ usoi ukɛ́ nɔ́ pɑkɑrɛ nɛ́ɛ Uléécɑɑ kuu yɛ́ pɑkɑrɛ? \v 20 Nɔ́ɔ yɛ́ nkpéni mmɛ̃ ceri. Tɔ̃́ ɑ́ri yɛ́ fe tɔkɛ́ lɛ̃ kɑri n yɛ̃́ ɑri kɔ kom pisímɛ́ riyɑ́. \v 21 Kei kɛ pitúhɑɑnɛ pɛ̃ ɑpi kɔ picɛ́ pi rikpɑ́ ɑpi pi yɑ́ ɑpi tɔ́mpɔ. Ápi ńkɑ yɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ rinwɑ́ɑ́nɑ́ pikɛ́ nɛ kutu pi rimpɑ́sɑ. Pisoi mɛyɑ̃ yɛ pɛɛ́ welɛ pin mɛwɑi mɛɛ nní n wɑ nnyɑ Uléécɑɑ pɑkɑrɛntɛ. \v 22 Utisi uyɛ̃ kɑpi nní nɛ Uléécɑɑ nnɑŋɛ m pɔisɛ ɑŋmɛ̃ yɛ ɑfɛɛnɑ rifɑɑulɛ. \s1 Kirisi pikɔ́ piyomɛyɑ́hɑɑ \p \v 23 Kɑpi Piyɛɛ nɛ Yohɑni rin-yɑ́, ɑpi yisi ɑpi pipisoi lɛɛpɔ ɑpi lɛ̃ kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Isirɑyɛɛli piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi pi ḿ mɑ pi kɛɛni. \v 24 Kɛ pipisoi pɛ̃ ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑi ɑpi Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si rɛ: Upíimɑ Utɛnɛcirɛ́, pɔ́ɔ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ nɛ mínimɑɑ nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ ḿpɑ́ yei ń we wɑ. \v 25 Mpɔ́fɑ́ɑsɔnɛ kɑɑ́ nɛ ritiki ɑɑ́ nɛ urɔ́sɑ́ɑyɑhɑ Tɑfiti upɔ́kɛikɔ́ mɑɑsɛ rɛ: \q1 Yo nnyɑ kɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ ɑpi kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pɑnsɛntɛ? \q1 Yo kɛcirɛ nnyɑ kɛ sisoipipi ɑsi simúŋɛ́ kópɛ wɑi? \q1 \v 26 Kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ piyɔɔpi yɛ pimɛcirɛ cɑ́pinɛ rɛ pikɛ́ ɑtɔpi leemɛ. \q1 Piyɔ́ɔpi ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑi rɛ pikɛ́ nɛ Upíimɑ nɛ uyɛ̃ kuu n wɛ́ɛ tɔ. \v 27 Mɛyíkíyiki kɛ Erooti nɛ Pɔnsi Pilɑti nɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ ɑpi Yerusɑlɛm nté rinɔ́ɔ risɛ wɑ rɛ pikɛ́ nɛ upɔ́kɛikɔ́ Yeesu kɑɑ n wɛ́ɛ tɔ. \v 28 Lɛ̃ kɑɑ mɛkɛɛ-mɛ m musí, ɑɑ́ nɛ mpɔ́nɑŋɛ yekei kɑpi nkpéni lɛ̃ wɑ. \v 29 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ nkpéni pipicɛ́ ńsɔnɛ kutu ricɔ, Upíimɑ ɑɑ tíyɛsɛ pipɔ́kɛikɔ́ pikɛ́ itisi nɛ mpɔ́símɛ́ riyóó. \v 30 A mpɔ́nɑŋɛ nyísɛ pitóikɔ́ pikɛ́ pélesi, ɑɑ mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ upɔ́kɛikɔ́ Yeesu kɑɑ n wɛ́ɛ rinyiri nɛ wɑpisi. \v 31 Kɑpi lɛ̃ piyómɛyɑ́hɑɑ ḿ mɑsí, kɛlõ kɛ-i kɑpi n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑkɛ yéŋesi. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pinnɛ́í yipu ɑpi pɛɛ itisi nɛ Uléécɑɑ nsímɛ́ n yóólɛ̃. \s1 Kirisi pikɔ́ rinɔɔ risɛ \p \v 32 Pisoi kulúi kpɛ̃ nnɛ́í pɛɛ nɛ Yeesu kɛfɑ n tɛnɛ yɛ pɛɛ kɛfɑ pɛ́nɛlɛnlɛ pin kɔ kɛmúŋɛ́ kɛsɛ mɑ́. Úkɑ úu yɛ pɛɛ mɑɑ rɛ u linyinɛ umɛcirɛ te. Ḿpɑ́ yo kɑpí pɛɛ pɛ́nɛlɛ̃ pin te. \v 33 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ pitumɛ ńnɑŋɛ hɛlɛ pin nɛ nyísɛ rɛ Upíimɑ Yeesu yɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ, Uléécɑɑ un pɛɛ Kirisi pikɔ́ nnɛ́í mɛyɑ̃́ kpɑ́lɛ̃. \v 34 Líkɑ ɑ́i pɛɛ piukɑ pɑ́rílɛ̃. Pɛpɛɛ sicɑrɛ nɛ́ɛ síyɔ m mɑ́ yɛ̀ɛ̀ pɛɛ si yɑ́ɑlɛ ɑpí nɛ lisiwóó cɑ́pinɛpɔ \v 35 ɑpi pitumɛ pɑ. Pɛ̃ pɔ́ɔ ḿpɑ́ úye ncɔ́ŋ pɑí ɑpí nɛ si hɔɔnɛntɛ. \p \v 36 Pi pɛɛ Lefi mpuri ukɔ́ unyinɛ Siipuru kɛtẽ-pɔ mɑrilɛ. Pi yɛ u sée rɛ Yosɛfi. Pitumɛ pɔ́ɔ rinyíri u hɛ rɛ Pɑrinɑpɑsi. Liɑsei rɛ uyɛɛ yɛ picɔ rinŋmɔ́ɔ́púsɛ. \v 37 Uyɛ̃ uu kɔ ukɛcɑrɛ yɑ́i uú nɛ lisiwóó hɑpɔ uu pitumɛ pɑ. \c 5 \s1 Anɑniyɑsi nɛ Sɑfirɑ nsímɛ́ \p \v 1 Utisi unyinɛ nɛ uunɔsi pɛɛ pɛɛ́ we. Pi yɛ u sée rɛ Anɑniyɑsi, ɑpi unɔ́si pɔ̃́ tɛ Sɑfirɑ. Utisi uyɛ̃ uu ukɛcɑrɛ yɑ́i. \v 2 U nɛ unɔ́si ɑpi kómɛinɛ ɑpi siwóó hɑ́su ɑpi pésu, uu pɛɛ́ nɛ sitɔ́rɔɔ sĩ uú hɑ pitumɛ pɑ. \v 3 Piyɛɛ uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Anɑniyɑsi, íye kɑi wɑ kɛ Setɑni uu lɛ̃ pɔ́ lõ uú hɑ nɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ kirɑɑsɛ ɑɑ kɛcɑrɛ siwóó hɑ́su ɑɑ pésu? \v 4 Pɔkɛ́ kɛlenɛ kɛcɑrɛ kɛ̃ n yɑ́ɑ́, ɑ́i pɔ́ɔ kɛ tee? Kɛmɛyɑ́i-mɑɑ́, ɑ́i pɔ́ɔ kɛsiwóó tee? Yo nnyɑ kɑɑ nkpɑ́ni mɛwɑi kópɛ mmɛ́ ripɔ́yu-i wɑ? A kõ tɛ ɑ́i sisoipipi kɑɑ kírɑɑsɛ, Uléécɑɑ lo kɑɑ kírɑɑsɛ. \v 5 Kɛ Anɑniyɑsi uu lɛ̃ n kṍ, uu lólu uu kpi. Iwɑmɛ píimɑ inyinɛ ii pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ lɛ̃ n kṍ loni. \v 6 Piŋmɑ́nɛ ɑpi yisi ɑpi kusɑ́ŋɑ́ɑ́ u pilɑɑ ɑpi sɑ́kɑɑ ɑpí nɛ leepɔ ɑpí hɑ kulɛsi. \v 7 Ituŋɛ mɛkɔ́ɔ́nú mɛtɑɑni mɛmɑ́ɑ́, unɔ́si un tuipɔ úu nyu rɛ linyinɛ yɛ wɑ. \v 8 Piyɛɛ uu u mɑɑ rɛ: A nɛ́ símisi nkɛ̃́ tɛ nnɛ́í mmú kɑni nɔ́kɛnɛ́cɑrɛ yɑ́ɑ, nɛ́ɛ yo? Uu rɛ: Ɛɛɛ, mmɛɛ mu! \v 9 Piyɛɛ uu u mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni kómɛinɛ ɑní nɛ Upíimɑ Nfɑɑsɔnɛ peeni? Áɑ nyɑ́nii, pɛpɛɛ upɔ́lɑ n kúlɛsi ɑnɑ kɑm nní kómɛi pin lonti. Pi kɔ lɛ̃ nɛ pɔ̃́ tɔ́sulɛ. \v 10 Kei nní, unɔ́si uu Piyɛɛ ɑnɑ nyɛ-i lólu uu kpi. Piŋmɑ́nɛ pɛ̃ pikɛ́ nɛ n lompɔ un pikpɔ mɑsí, ɑpi u kpísi ɑpí hɑ ulɑ kɛkúrí kulɛsi. \v 11 Iwɑmɛ píimɑ inyinɛ ii Kirisi pikɔ́ nnɛ́í nɛ pɛpɛɛ nsímɛ́ mmɛ̃ n kṍ loni. \s1 Mɛwɑisɑŋɑ kɛ Uléécɑɑ uu n wɑpisi nsímɛ́ \p \v 12 Pitumɛ yɛ pɛɛ mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ pisoi inipɛɛ-i wɑpisilɛ. Pɛpɛɛ Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ yɛ pɛɛ rinɔ́ɔ risɛ wɑlɛ ɑpi yɛ kei kɑpi yɛ n sée rɛ Sɑlomɔɔ ɑpookpɑŋɑ́-i n cɑ́pinɛlɛ̃. \v 13 Úkɑ ucɔ úu yɛ pɛɛ mɛ́woo kɑhɑ ukɛ́ pi lɛɛpɔ, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pisoi ɑ́pi pɛɛ kɔ kusɑ pi wɑisɛlɛ̃. \v 14 Pitisi nɛ pinɔ́si kulúi pɛɛ Upíimɑ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ ɑpi pɛɛ mɛsɛ́rɛ pi n kpɑriisɛpɔ ɑpí nɛ kulúi kpɑ́. \v 15 Pisoi ɑpi yɛ pɛɛ́ nɛ pitóikɔ́ icée-i léépɔ ɑpi pisifinɛ nɛ ɑsɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kɛcɑ́ɑ́ pi finsɛntɛ rɛ Piyɛɛ un píyei kei n tɔ́su, ukumííri kukɛ́ ḿpɑ́ usɛ unyinɛ yɑrii. \v 16 Pisoi kulúi ɑpi kɔ ɑyu nyɛɛ nɛ Yerusɑlɛm n kɔ́lɛ̃ yisi ɑpí nɛ pitóikɔ́ nɛ pinírihélɑɑ wúrunkɛɛpɔ, ɑpi kɔ pinnɛ́í pélesi. \s1 Lɛ̃ kɑpi pitumɛ n wéékusɛ nsímɛ́ \p \v 17 Kɑi lɛ̃ n wɑ, Uléécɑɑ usinɑ nɛ Pisɑtusee pɛɛ ukɛkúrí ń we ɑpi kufɑtoi píimɑ nɛ nyɛrɛ rɛ pikɛ́ pitumɛ cɔ́pii. \v 18 Api mɛsei pi cɔ́pii ɑpi kuyu kukpɑniilee kɛ́mɛɛ pi hɑ́nɛsi. \v 19 Amɑ́ kɑi kɛsinɛ n wɑ, Upíimɑ uleecɑɑtumɛ unyinɛ uu sĩ́ uú hɑ kukpɑniilee hɑ́nnɛ uu pi lesɛpɔ, uu pi mɑɑ rɛ: \v 20 Ani Uléécɑɑ kɛyɔ-i hɑ, ɑní hɑ nsímɛ́ mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ kɛ Yeesu uú nɛ ń kɑ nnɛ́í pisoi símisi. \v 21 Pitumɛ ɑpi mɛsei ŋmurɛi ɑpi mmɑrɛ mɑrɛ yisi ɑpi Uléécɑɑ kɛyɔ sĩ ɑpí hɑ pisoi picélɑɑ kɑ́pɑ́ɑ́. Uléécɑɑ usinɑ nɛ pɛpɛɛ ukɛkúrí ń we ɑpi tuiri ɑpi pitúhɑɑnɛ wɛ́ɛ́sɛ nɛ Isirɑyɛɛli piwɛ́ɛ́sɛ nnɛ́í icɑ́pinɛ séi. Kei kɑpi pisoi tũ ɑpí hɑ pitumɛ pɛ̃ kukpɑniilee-i kpíípɔ. \v 22 Kɛ pɛ̃ ɑpi ń hɑ, ɑ́pi kukpɑniilee-i pi yɛ̃. Api pɛɛ pɛɛri ɑpi pi mɑɑ rɛ: \v 23 Tɔ kukpɑniilee lɛɛpɔlɛ kun ńsɔnɛ hɑ́nɑɑlɛ̃, pimɛ́rɛ́ pɔ́ɔn kɔ ɑnɔnɔɔ-i tɑ́pɑɑlɛ̃. Amɑ́ kɑri n hɑ́nnɛ, ɑ́ri úkɑ kɛmɛ́ɛ yɛ̃. \v 24 Kɛ Uléécɑɑ kɛyɔ umɛ́rɛ́ wɛ́ɛ́sɛ nɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑi mɛ́woo pi wɑi, ɑpi pɛɛ lɛ̃ kɑi yɛ́ nɛ kɛ́tɔ ń kpu kɛcɑ́ɑ́ m músu. \v 25 Kei kɛ unyinɛ uú kɑ uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ kómɛii! Pisoi pɛ̃ kɑni kukpɑniilee-i n wɑ pɛɛ nní Uléécɑɑ kɛyɔ-i nyɛnupɔ pin pisoi céési. \p \v 26 Umɛ́rɛ́ wɛ́ɛ́sɛ nɛ pimɛ́rɛ́ picɔ ɑpi pɛɛ yisi, ɑ́pi rikɔhɔ mɛkɔ́ wɑ ɑpí hɑ pi kpíípɔ ɑpí nɛ hɑpɔ, pin wuru rɛ pin pitumɛ pɛ̃ nɛ rikɔhɔ n wɑi, pisoi yɛ́ ɑpɑrɛ pi tɑpisi ɑpi pi kóni. \v 27 Kɑpí nɛ pi n hɑ́pɔ, ɑpi kɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i pi séi. Uléécɑɑ usinɑ uu pɛɛ nsímɛ́ pipísɛi pi kɑ́pɑ́ɑ́ \v 28 rɛ: Kɑrí nɛ nɔ́ ń yɛ̀ ɑrí nɛ kɛtẽ kpɛɛni rɛ ɑ́ni kɑpɛ usoi uyɛ̃ tinyiri nɛ n céési, íye kɑni wɑ? Nɔ welɛ nɔn Yerusɑlɛm kuyu nnɛ́í icélɑɑ iyɛ̃ nɔŋ́lɛ̃ ḿpɑ́ úye ukɛ́ kṍ, nɔn kɔ lɑ rɛ unkpɔ iwɛ ikɛ́ nɛ rɔ́ tɛnɛ! \v 29 Piyɛɛ nɛ pitumɛ picɔ ɑpi pi pɛsɛ rɛ: Li nɛ sɑ́ rɛ usoi ukɛ́ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ nɛ kuu yɛ́ pisoi m pɑkɑrɛ. \v 30 Yeesu uyɛ̃ kɑni kunɑ kɛcɑ́ɑ́ n kɑrii kɛ pirɔ́sɑ́ɑ Uleecɑɑ uu nkpɔ kɛ́mɛɛ yukusɛ. \v 31 Uléécɑɑ yɛ ukulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́ tonɛ-i u ritɑɑ́sɛlɛ uu u wɑisɛ Uyɔ́ɔpi nɛ Úyulɑlɛ. Uyɛ̃ kuú lɑ ukɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ nyísɛ rɛ pikɛ́ ritiki ɑpí nɛ piɑkópɛ kɛpirɛ tɔ uu pɛɛ pi sɑ́rɛi. \v 32 Tɔ́ɔ nsímɛ́ mmɛ̃ pitɑnsei, Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu pɛpɛɛ u m pɑkɑrɛlɛ̃ n hɛ pɔ̃́ nɛ kɔ itɑnsei lelɛ. \p \v 33 Kɛ pitúhɑɑnɛ ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑi pi fukɔɔmɛ ɑpi rɛ pi yɛ́ pitumɛ pɛ̃ kṍ. \v 34 Amɑ́ Ufɑrisi unyinɛ yɛ pɛɛ pitúhɑɑnɛ pɛ̃ kɛcɔpɛ welɛ. Pi yɛ u sée rɛ Kɑmɑliyɛɛli. Isé ucélɑɑ unyinɛ lo kɛ ḿpɑ́ úye uu n wɑisɛlɛ̃. Uyɛɛ pitúhɑɑnɛ píimɑ pɛ̃ kɛcɔpɛ yisi uu rɛ pikɛ́ pitumɛ pɛ̃ lesɛpɔ nkɑ́ripi kɛlenɛ. \v 35 Kɑpi pi n lésɛpɔ, uu pɛɛ pɛpɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɔ̃́ Isirɑyɛɛli pikɔ́, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ nɛ mɛwɑi mɛ̃ kɑni nní ń lɑ nɔkɛ́ pisoi pɛ̃ wɑ. \v 36 Ái kɑhɑnɛ nkpɑ́ni n nɑ́ŋɑi kɛ Teetɑsi uu léemɛ un pɔ́lɔ́lɛ̃ tɛ u úyukɔɔ́ píimɑ unyinɛ lɛ. Pisoi pílɛ pílɛ mɛnɑ kumúŋɛ́ pɛɛ u ritiki. Api u kopu. Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ pɛɛ́ unkɔ́ n tíkilɛ̃ ɑpi kpíi, piukɑ úu nɛni tisɛlɛ̃. \v 37 Uyɛ̃ kɛpirɛ, Kɑlilee ukɔ́ Yutɑsi pɔ́ɔ pikɛ́ɛ̃ ituŋɛ kumúŋɛ́ léeri, uu pisoi kulúi kpɑ́ú ɑpi u n tikilɛ̃. Uyɛ̃ uu kɔ kpi, pɛpɛɛ pɛɛ́ u n tíkilɛ̃ pɔ́ɔ kɔ kpii. \v 38 Lɛ̃ nnyɑ, nɛ lɑ kɛ́ nkpéni nɔ́ símisi rɛ ɑ́ni kɑpɛ nɛ pisoi mpí kutu n cɔlɛ̃. Ani pi riyɑ́ pikɛ́ tɔ́mpɔ. In tɛ sisoipipi kɛ́mɛɛ kɛ pisimúŋɛ́ nɛ piliwɑiwɑi nní ɑi léeri, mɛ́woo kɑi wɑinɛ. \v 39 Amɑ́ in tɛ Uléécɑɑ-i kɑi léeri, ńnɑŋɛ ń-ye kɛ nɔ́ɔ mɑ́ nɔkɛ́ nɛ linyinɛ pi wɑ. Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, ɑ́i kɑpɛ kɑ likɛ́ wɑ rɛ nɔ nɛ Uléécɑɑ tɔpu. \v 40 Api mɛsei unkɔ́ kóm ɑpi u tiki. Api pɛɛ pitumɛ pɛ̃ séipɔ ɑpi rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ sipɔ́pí pi yɛ́ɛ́riinɛ ɑpí nɛ pi yulu rɛ ɑ́pi kɑpɛ Yeesu rinyiri nɛ pisoi pisímɛ́ rikpɑ́, ɑpi pɛɛ pi yɑ́ ɑpi tɔ́mpɔ. \v 41 Pitumɛ ɑpi mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ pitúhɑɑnɛ pɛ̃ kɛkúrí yisi, lin pi lɑ́ɑ́rú rɛ Uléécɑɑ yɛɛ yɛ̃ tɛ pɛ̃ kɑí nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ Yeesu nnyɑ íwɛ li. \v 42 Ḿpɑ́ kɛweesi kɛ́ye kɛ pitumɛ ɑpi pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i nɛ síyɔ kɛ́mɛɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ picélɑɑ nɛ mpiyóó ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃. \c 6 \s1 Pi pitisi pisɛɛi lesɛ rɛ pikɛ́ pitumɛ n lɛ́ni \p \v 1 Yeesu pipirɛtiki ɑpi kumúŋɛ́ kpɛ-i kulúi wɑi ńsɔnɛ. Upipirɛtiki pɛɛ Mɛ́kirɛki n símisi ɑpi Pi-epiree nɛ n téni rɛ pi ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye ilukɛ kɑpi yɛ n hɔ́ɔnɛ kɛ́mɛɛ pipikumɑnnɔsi mɛnípɛɛ le. \v 2 Kei kɛ Yeesu pitumɛ kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ ɑpi upipirɛtiki riwúí tɛ̃ sée ɑpi cɑ́pinɛ ɑpi pi mɑɑ rɛ: Ái nɛ sɑ́ rɛ tɔ́ɔkɛ́ Nléécɑɑsimɛ́ piyóó nɛ sikɑ̃́ wɑ tɔkɛ́ hɑ ilukɛ pihɔɔnɛ nɛ kutu n cɔlɛ̃. \v 3 Lɛ̃ nnyɑ pimɑ́rɛcɔ, ɑni nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ pitisi pisɛɛi pɛ̃ kɑní nɛ isoi sɔnɛ n nyu lesɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nkɛ́ kɔ pi n yipɑɑlɛ̃, pikɛ́ kɔ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ m mɑ́, tɔkɛ́ pikɛi pɛ̃ piɑnipɛ-i wɑ. \v 4 Tɔ́ɔkɛ́ pɛɛ́ uyɛ-i nɛ piyómɛyɑ́hɑɑ nɛ Nléécɑɑsimɛ́ piyóó n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃. \v 5 Tinɔ́ɔ tɛ̃ ɑri pinnɛ́í lɑrisi, ɑpi pikɛcɔpɛ pisoi pisɛɛi lesɛ. Pɛpɛɛ Etiyɛɛni yɛɛ Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ mɛyɑ̃́ n tɛnɛlɛ̃, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn kɔ u yipɑɑlɛ̃. Uyɛ̃ nɛ Filipu nɛ Purokɔɔ nɛ Nikɑnɔɔ nɛ Timɔɔ nɛ Pɑrimenɑɑsi nɛ Antiyɔɔsi ukɔ́ kɑpi yɛ n sée rɛ Nikolɑɑ. U pɛɛ mɛkɛɛ Pisuifi kɛyomɛ yɑ́ɑsilɛ uu kɛlenɛ pɑnsɛ Yeesu upirɛtiki. \v 6 Kɑpi pi n lésɛ, ɑpi pi kpísi ɑpí nɛ pitumɛ lɛɛpɔ, pɛ̃ ɑpi pikɛcɑ́ɑ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si ɑpi kɔ ɑnípɛ pikɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑ. \v 7 Nléécɑɑsimɛ́ nn ḿpɑ́ yei n kɔ́ɔ́núlɛ̃, Yeesu pipirɛtiki pin mɛyɑ̃́ kulúi wɑi Yerusɑlɛm kuyu-i, ɑí nɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ mɛyɑ̃ pɛ́nɛ ɑpi Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \s1 Etiyɛɛni mɛtinɛ \p \v 8 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ Etiyɛɛni mɛyɑ̃́ ípɛɛlɛ́ɛ nyísɛlɛ uu kɔ ńnɑŋɛ u hɛ un nɛ mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ pisoi kɛcɔpɛ wɑpisi. \v 9 Pisuifi kuyómɛyɑ́hɑɑlee pikɔ́ pinyinɛ kɑpi yɛ pɛɛ sée rɛ: Pɛpɛɛ ilɑ́si kɛ́mɛɛ ń le kɛyɔ. Alɛkisɑntiri nɛ Silisii nɛ Asii kɛtẽ pikɔ́ yɛ pi. Pikɛcɔpɛ, pitisi pinyinɛ ɑpi nsímɛ́ nnyinɛ kɛcɑ́ɑ́ nɛ Etiyɛɛni íkɛŋɛnɛ wɑi. \v 10 Amɑ́ ɑ́pi yɛ́ fe pikɛ́ nɛ Etiyɛɛni kɛŋɛnɛ, mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn u n hɛ nnyɑ. \v 11 Api pɛɛ pisoi pinyinɛ kulɛi rɛ pikɛ́ ukɛcɑ́ɑ́ nnɔ́ɔmɛ wɑ rɛ pi kõ un Moisi nɛ Uléécɑɑ ɑlɛ̃́ fɑ́ɑ́nii. \v 12 Api kɔ kuyu pisoi nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ nɛ isé picélɑɑ itɑ́í súúni ɑpi yisi ɑpi nyɛrɛ, ɑpi sĩ́ ɑpí hɑ Etiyɛɛni tini ɑpí nɛ kɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i sĩ́. \v 13 Api kɔ pinɔ́ɔmɛ pinyinɛ nɛ hɑpɔ rɛ pikɛ́ íseérɑkɔɔ́ li pikɛ́ nɛ u rikpɑ́rɑ́ rɛ: Mɛsɛ́rɛ kɛ utisi nkó uu Uléécɑɑ kɛyɔ nɛ isé ɑlɛ̃́ fɑ́ɑ́nii. \v 14 Tɔ konlɛ un símɑɑnkɛɛ rɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu uyɛ̃ nɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ fori uu kɔ inyɛ́kii kɛ Moisi uú nɛ rɔ́ n tíyɛ consɛ. \v 15 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kɛtúhɑɑnɛ píimɑ kɛ-i ń we yɛ pɛɛ Etiyɛɛni kɛ́yu-i nyɑ́nɛilɛ ɑpi yɛ́nu rɛ ukɛyu yɛ uléécɑɑtumɛ kɛkɔ́ mɛcɔ welɛ. \c 7 \s1 Etiyɛɛni rinɔɔ kuu ḿ mɑ \p \v 1 Uléécɑɑ usinɑ uu pɛɛ Etiyɛɛni pisɛ rɛ: Lɛɛ ni mɛseii? \v 2 Etiyɛɛni uu rɛ: Nɔ̃́ pinɛ́mɑ́rɛcɔ nɛ pinɛ́sɑ́ɑ, ɑni kutu ricɔ ńsɔnɛ ɑni kóm! Uléécɑɑ, mɛyɔ́ɔpi ute yɛ urɔ́sɑ́ɑ Apirɑhɑm tikpɑ́fúmɛlɛ pɛɛ́ uyɛ-i kuú pɛɛ Mesopotɑmii-pɔ ń we, uu kɛlenɛ Hɑrɑɑni-pɔ finɛ. \v 3 Uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A kɛpɔ́tẽ nɛ kupɔ́mɑ́rɛ riyɑ́ ɑɑ kɛtẽ kɛ̃ kɑm pɔ́ n nyísɛnɛ kɛ́mɛɛ sĩ́. \v 4 Apirɑhɑm uu pɛɛ Kɑlitee kɛtẽ yisi uú hɑ Hɑrɑɑni-pɔ finɛ. Usɑ́ɑ mɛkpɔ-mɑɑ́, Uléécɑɑ uu kei u kpísi uú nɛ kɛtẽ nkɛ́-i kɑni nɛni nní ń we weri. \v 5 Uléécɑɑ úu kei kɛtẽ u hɛ. Ḿpɑ́ kɛ́nɑcɔpɛ ritísí, úu u hɛ rɛ ukɛ́ kei ripɛ́ɛ́lú. Amɑ́ uu pɛɛ rinɔ́ɔ yekei rɛ u yɛ́ kɛnnɛ́í u nɛ mɑsí upipirɛ̃ pɑ ɑpí n te. Úu kɔ pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛwɑ̃́ mɑ́. \v 6 Lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu u ḿ mɑ yɛ nní: \q1 Kucɔ̃yu-pɔ kɛ pipɔ́pírɛ̃ ɑpí mɑsí finɛnɛ, ɑpi ilɑ́si pi tini, ɑpi íwɛ pi wɑi ɑŋmɛ̃ pílɛ pílɛ mɛnɑ. \q1 \v 7 Amɑ́ nɛ́ nɛ mpuri mmɛɛ ilɑ́si pi n tininɛ túhɑɑnɛ ɑpi pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ léeri ɑpí weri ɑpi nté kɛlõ nkɛ́-i nɛ́ yɑ́ɑ́si. \v 8 Kei kɛ Uléécɑɑ uu pɛɛ u nɛ Apirɑhɑm kɛcɔpɛ rinɔ́ɔ yekei rɛ ukɛ́ riké. Lɛ̃ nnyɑ kɑpi Isɑɑki mɑri Apirɑhɑm uu pɛɛ kɛyɑ́ɑ pɑ́hɑ-pɑhɑ tuŋɛ́ u ké. Isɑɑki pɔ́ɔ kɔ uuŋmɑ́nɛ Yɑkupu ké. Yɑkupu pɔ́ɔ kɔ limɛcɔ upiŋmɑ́nɛ kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ kérii. Pɛpɛɛ nní pirɔ́kpurɛ kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃. \p \v 9 Pikpurɛ pɛ̃ ɑpi pikɛcɔpɛ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yosɛfi nɛ kɛfɑ tóósi ɑpi u yɑ́i, uú hɑ Esipiti-pɔ ilɑ́si le. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ pɛɛ Yosɛfi kɛkúrí welɛ, uu ncɔ́ŋ nnɛ́í kɛ́mɛɛ u lesɛ \v 10 uú nɛ kɛfɑ u fénnɛ uu mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ u hɛ. Esipiti uyɔɔpi uu Esipiti kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ iyɔ́ɔpi u tonsɛ uu kɔ ukɛyɔ likɔ́ nnɛ́í kpísi uu uɑnipɛ-i wɑi. \v 11 Nkṹ nnyinɛ nn Esipiti kɛtẽ nnɛ́í nɛ Kɑnɑɑ kɛtẽ loni. Pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ ɑpi íwɛ píimɑ le, ɑ́pi yɛ yɛ̃ pikɛ́ li. \v 12 Yɑkupu uu kóm tɛ mɛlukɛpipi yɛ Esipiti kɛtẽ-pɔ we, uu pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ tum mɛfoí. \v 13 Kɑpi mɛlírũ n hɑ́pɔ, Yosɛfi uu tíyɛsɛ upimɑrɛcɔ ɑpi u ceru. Esipiti uyɔɔpi pɔ́ɔ kɔ Yosɛfi riyíkí céru. \v 14 Yosɛfi uu pɛɛ tum ɑpi usɑ́ɑ Yɑkupu séipɔ nɛ ukumɑrɛ nnɛ́í pisoi kuwóó nɛ ɑfɛɛrɛ́ nɛ pinupũ. \v 15 Yɑkupu uu yisi u nɛ pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ picɔ ɑpí hɑ Esipiti kɛteni-i finɛ ɑpí hɑ nɛ kei kpíni. \v 16 Api pi cɔni ɑpí nɛ Sikɛm kuyu sĩ ɑpí hɑ kei rikpíí kɛ Apirɑhɑm uu Hɑmɔɔ piŋmɑ́nɛ-i nɛ usiwóó ń lɔ kɛ́mɛɛ pi kulɛsi. \p \v 17 Kɛ rinɔ́ɔ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ Apirɑhɑm n yekei ituŋɛ ii n nyɑhɑiri, ntɔ́puri nn pɛɛ mɛyɑ̃́ kulúi n wɑi Esipiti kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́. \v 18 Uyɔ́ɔpi fɑlɛ unyinɛ yɛɛ úu píkɑi Yosɛfi nkɔ́ ńkɑ n kómɑɑlɛ̃ uu Esipiti kɛteni-i iyɔ́ɔpi tonɛ. \v 19 Uyɔ́ɔpi uyɛ̃ uu ntɔ́puri nɛ isɔhɔɔcee tóói uu pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ íwɛ lukɛisɛ, hɑ́i un nɑ́ɑ́si yɑrɛ pikɛ́ pisipipi riyɑ́ sikɛ́ kpí. \v 20 Likumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi Moisi mɑri un Uléécɑɑ inipɛɛ-i nyɑḿ. Iwɑ́rɛ itɑɑni kɑpi usɑ́ɑ kɛyɔ-i u kpínii. \v 21 Api limɛmɑ́ɑ́ u fómni, Esipiti uyɔɔpi ukpére uu u kpísi uu nyɔ́lu yɑrɛ uricuruu yɛɛ u mɑri. \v 22 Esipiti pikɔ́ mɛnyuwɛ nnɛ́í kɑpi u céesi, unsímɛ́ nɛ umɛwɑi ɑmɛ tíyɛsɛ uu ńnɑŋɛ m mɑ́. \v 23 Kuu iŋmɛ̃ ɑfɛɛnɑ n yɛ̃́, uu rɛ u yɛ́ hɑ upimɑrɛcɔ Isirɑyɛɛli pikɔ́ rilóólú. \v 24 Kuu n hɑ́pɔ, uu Esipiti ukɔ́ unyinɛ lɛɛpɔ un Isirɑyɛɛli ukɔ́ unyinɛ kɑii. Uu unɑ́rɛi kɛcɑ́ɑ́ kpɑ́ uu Esipiti ukɔ́ uyɛ̃ kɑii uyɛ̃ uú hɑ nɛ kpi. \v 25 Moisi yɛ pɛɛ músu rɛ upimɑrɛcɔ Isirɑyɛɛli pikɔ́ yɛ́ kṍ tɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú lɑ ukɛ́ nɛ ritiki ukɛ́ nɛ ilɑ́si kɛ́mɛɛ pi lesɛ. Nɛ́ḿpɑ́kɑnɛ upimɑrɛcɔ ɑ́pi lɛ̃ kõ. \v 26 Moisi uu kɔ kɛyɑ́ɑ lírũ tuŋɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ pitɛ́ lɛɛpɔ pin cɛ́ŋɛsi, uu pɛɛ́ hɑpɔ rɛ ukɛ́ pi yoriyɛ. Uu pi pisɛ rɛ: Nɔ pisoi pisɛ lɛ, pinɛ́sɑ́nɛ! Yo nnyɑ kɑni pɛɛ cɛ́ŋɛsi? \v 27 Uyɛɛ pɛɛ ucɔ n íwɛ n wɑi uu pɑnsɛpɔ uu Moisi lɑ́upɔ uu u pisɛ rɛ: Wóo iyɔ́ɔpi pɔ́ tónsɛ rɛ ɑ irɔ́símɛ́ n túhɑɑnɛ? \v 28 Pɔ lɑlɛ pɔkɛ́ nɛ́ kpu yɑrɛ kɑɑ sé Esipiti ukɔ́ ń kpu, nɛ́ɛ íye? \v 29 Kɛ Moisi uu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, uu wuru uú hɑ Mɑtiyɑɑ kɛtẽ-pɔ tonɛ. Kei kuu piŋmɑ́nɛ pitɛ́ mɑ́ri. \p \v 30 Iŋmɛ̃ ɑfɛɛnɑ mɛmɑ́ɑ́, Moisi uu pɛɛ kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kucɛsi kóimɑ-i Sinɑyi riyɔpɛ kɛkúrí n we. Kei kɛ Uléécɑɑtumɛ unyinɛ uu kuhííhíí kunyinɛ kɛcɔpɛ inɑlempi kɛ́mɛɛ u rikpɑ́fúmɛ. \v 31 Kɛ Moisi uu lɛ̃ n yɛ̃́, ɑi mɛnyinɛ u wɑi. Uu rɛ ukɛ́ rinyɔsɔ́pɔ ukɛ́ hɑ mɛwɑi mɛ̃ nyɑ́nɛi. Uu Uléécɑɑ rinɔɔ kom tɛ: \v 32 Nɛ́ɛ pipɔ́sɑ́ɑyɑhɑ Uleecɑɑ, nɛ Apirɑhɑm nɛ Isɑɑki nɛ Yɑkupu Uleecɑɑ. Moisi uu pɛɛ iwɑmɛ nɛ n tɛrii úu kɑhɑ ukɛ́ riweríi. \v 33 Upíimɑ uu u mɑɑ rɛ: A ɑpɔ́nɛ́ɛ́ri mɑhɑ̃, li we rɛ kɛlõ kɛ-i kɑɑ nní n nyɛnu yɛ Uléécɑɑ ripɔhɔ lɛ. \v 34 Nɛ Esipiti kɛteni-i nnɛ́puri iwɛ yɛnlɛ, ɑm kɔ piiŋmɔpi kom. Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ kɑ kɛ́ pi yoriyɛ. Lɛ̃ nnyɑ, ɑ nkpéni kɑm kɛ́ Esipiti kɛtẽ-pɔ pɔ́ tũ. \p \v 35 Moisi uyɛ̃ kɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ ɑpí pɛɛ n kɛ́si, ɑpi u mɑɑ rɛ: Wóo iyɔ́ɔpi nɛ itúhɑɑnɛ pɔ́ tónsɛ? Uyɛ̃ cirɛ kɛ Uléécɑɑ uu tummɛ rɛ ukɛ́ piuyɔɔpi, ukɛ́ kɔ ilɑ́si kɛ́mɛɛ pi lesɛ. Uléécɑɑtumɛ uyɛɛ kuhííhíí kɛcɔpɛ inɑlempi kɛ́mɛɛ u rinkpɑ́fúmɛ yɛɛ u lɛ́ninɛ. \v 36 Moisi yɛɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ Esipiti kɛteni-i lésɛmɛ. Iŋmɛ̃ ɑfɛɛnɑ kɛ́mɛɛ kuú nɛ Esipiti kɛteni-i nɛ Míni-Wɛɛ́-Kukoi kɛ́mɛɛ nɛ kucɛsi kóimɑ-i mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ mɛ̃ wɑpisi. \v 37 Uyɛ̃ cirɛ yɛɛ pɛɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ símisi rɛ: Uléécɑɑ yɛ́ ɑntepu unyinɛ nɔ́ pɑ́mɛ yɑrɛ nɛ̃́ un nɔ́nnɛ́puri ukɔ́. \v 38 Kɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ ɑpí pɛɛ kucɛsi kóimɑ-i n cɑ́pinɛ, uyɛɛ pɛɛ pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ nɛ Uléécɑɑtumɛ yɛɛ Sinɑyi riyɔpɛ kɛcɑ́ɑ́–pɔ u n símɑɑri kɛcɔpɛ we. Uléécɑɑ nsímɛ́ mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ kuú pɛɛ yɔ́su un tɔ́ pɑ́lɛ̃. \v 39 Amɑ́ pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ ɑ́pi pɛɛ́ lɑ pikɛ́ u pɑkɑrɛ, ɑpi uipuri yulu ɑpí n kɑ́ípi pikɛ́ Esipiti pɛlɛ. \v 40 Api pɛɛ Arɔɔ mɑɑ rɛ: A piléécɑɑ rɔ́ mɔ̃́ pɛɛ yɛ́ kɛrɔ́yu-i n sɔ́nɛ, li we rɛ ɑ́ri nyu lɛlɛɛ Moisi uyɛɛ nní Esipiti kɛtẽ-pɔ rɔ́ n lésɛmɛ n wɑ. \v 41 Api kɛyɑ́ɑ kɛ̃ tinɑ́ɑpipi mɔm, ɑpi ri nyɔ́ɔnsɛ, ɑpi piɑnipɛ limɔmɛ-mɔmɛ lɛ̃ ɑnyɑ̃́ wɑi, piɑkiŋ ɑɑ niŋɛsi. \v 42 Amɑ́ Uléécɑɑ uu kɛpirɛ pi tɔ uu pi yɑ́ ɑpi ituŋɛ nɛ iwɑ́rɛ nɛ ɑwɑ́rɛpi n yɑ́ɑ́si yɑrɛ kɑi ɑntepuyɛ ɑtɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃. Li kei wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Nɔ̃́ Isirɑyɛɛli pikɔ́, nɛ̃́ kɑni iŋmɛ̃ ɑfɛɛnɑ kɛ́mɛɛ kucɛsi kóimɑ-i isɛɛ \q1 nɛ nyɔ́ɔnsɛntɛ ɑni kɔ licɔ licɔ hɛkɛsii? \q1 \v 43 Amɑ́ piléé kɑpi yɛ n sée rɛ Molɔki kucɑ́ŋíí nɛ nɔ́pinɛ́léé \q1 Refɑɑ riwɑrɛpi kɑní pɛɛ topori. Lɛ̃ kɑní sɛrí nɔn nɛ pi yɑ́ɑ́si. \q1 Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ lésɛnɛ kɛ́ nɛ Pɑpilɔɔni kɛtẽ kɛpirɛ-mɛmpɔ hɑ. \p \v 44 Pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ yɛ pɛɛ kucɛsi kóimɑ-i kucɑ́ŋíí mɑ́lɛ kpɛɛ n nyísɛlɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ tɔ́ nɛ uyɛ̃ kɛcɔpɛ rinɔ́ɔ yekeilɛ. Ku pɛɛ́ welɛ yɑrɛ kpɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ Moisi n símisi rɛ ukɛ́ wɑ. U pɛɛ Moisi mɑɑ rɛ ukɛ́ kpɛ̃ kuú pɛɛ n yɛ̃́ kucɔ wɑ. \v 45 Pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ yɛ kucɑ́ŋíí kpɛ̃ nɛ pipipirɛ̃ tíyɛlɛ. Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ Yosuwee uú pɛɛ pi n kpɑ́úlɛ̃ kɑpí pɛɛ́ nɛ ku ripɛ́nɛ ɑpí nɛ kɛtẽ kɛɛ pikɛyu-mɛmpɔ ń we tɛ́ŋ́. Kɛtẽ kɛ̃ pikɔ́ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ lɑ́kɑsɛ. Kucɑ́ŋíí kpɛ̃ ɑku lɛ̃ Kɑnɑɑ-i n we ɑí nɛ Tɑfiti kumúŋɛ́ tulu. \v 46 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ́ nɛ Tɑfiti kɛfɑ fénnɛlɛ. Tɑfiti uu pɛɛ u pisɛ rɛ ukɛ́ ncée u hɛ ukɛ́ kɛ́yɔ mɔ̃ kɛkɛ́ wɑ kei kɛ Yɑkupu Uleecɑɑ uu ń we. \v 47 Amɑ́ Sɑlomɔɔ yɛɛ kɑ uu kɛ́yɔ u mɔm. \v 48 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ, úu síyɔ kɛ pisoi ɑpi m mɔ̃́ kɛ́mɛɛ sói. Yɑrɛ kɛ ɑntepu Esɑyi uu ḿ mɑɑ rɛ: \q1 \v 49 Upíimɑ yɛ mɑɑ rɛ \q1 Kɛyómɛcɑɑ yɛ rinɛ́yɔ́ɔpitũ lɛ, \q1 kɛtẽ pɔ́ɔ kɛnɛ́nɑcɔpɛ \q1 kɛ́yɔ kɛ́ye kɛ nɔ́ɔ yɛ́ nɛ́ mɔ̃́? \q1 Yei kɑm yɛ́ tonɛ kɛ́ nɛ n wéntɛ? \q1 \v 50 Ái rinɛ́cúruu nɛ́ɛ lɛ̃ nnɛ́í wɑɑ? \v 51 Etiyɛɛni uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ́ pisoi mpí ɑtii yɛ pɑ́ɑ́púlɛ hɑ́i. Nɔ́ ɑkíŋ tɑkɑ́lɛ, nɔ́ɑnɛ́tu ɑ́ɑ yɛ kɔ nsímɛ́ kṍ. Nɔ́pinɛ́sɑ́ɑyɑhɑ mɛcɔ kɑni nní we nɔn Nfɑ́ɑsɔnɛ rinɔɔ kɛsu. \v 52 Antepu úye mpuri kɛ nɔ́pinɛ́sɑ́ɑyɑhɑ ɑ́pi wéékusɛlɛ̃? Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ n símisi rɛ Asei ute yɛ wemɛ kɑpi kṍ. Asei ute uyɛ̃ kɛ nɔ́ɔ kɔ nkpéni nní pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i wɑ ɑni u kopu. \v 53 Uléécɑɑ yɛ nɛ piléécɑɑtumɛ ritikilɛ uú nɛ uisé nɔ́ pɑ, ɑmɑ́ ɑ́ni i ritiki. \s1 Etiyɛɛni nkpɔ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 54 Kɛ pɛpɛɛ pɛɛ kɛtúhɑɑnɛ-i ń we ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑi kuwɔ́i pi fukɔɔmɛ ɑpi pɛɛ Etiyɛɛni nsímɛ́ mmɛ̃ nɛ ɑnĩ́ n tɑkɑi. \v 55 Amɑ́ Etiyɛɛni pɔ́ɔ pɛɛ kɛléécɑɑ inípɛɛ n tɑpɑɑlɛ̃, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn u yipɑɑlɛ̃ un nɛ Uléécɑɑ mɛyɔɔpi nɛ Yeesu yɛɛ Uléécɑɑ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i n nyɛnu nyɑ́nɛi. \v 56 Kei kuu pɛɛ rɛ: Nɛ kɛyómɛcɑɑ nyɑ́nilɛ kɛn wúkulɛlɛ̃, Usoi Kɛpipi kɛn Uléécɑɑ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i nyɛnu. \v 57 Kuu lɛ̃ ḿ mɑ, ɑpi kɛpupɛilɑ píimɑ kɛnyinɛ té ɑpi ɑtu tɑ́pisi ɑpi pinnɛ́í kɛsẽ́ pehépɔ ɑpi u fílí, \v 58 ɑpi u lɑkɑsɛ ɑpí nɛ kuyu iyɑɑ leepɔ ɑpi ɑpɑrɛ u tɑpisi ɑpi kópu. Pɛpɛɛ kei ń we ɑpi pisitukɑnkɑ cícɑɑ́ mɑ́hɑni ɑpi uŋmɑ́nɛ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Sɔɔli pɑ uu si m mɛ̃́. \v 59 Pi Etiyɛɛni ɑpɑrɛ tɑpisilɛ un we un kɔ nɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Uu rɛ: Upíimɑ Yeesu, ɑ nnɛ́fɑ́ɑ yɔsí, \v 60 uu pɛɛ ɑnui kɛcɑ́ɑ́ wúlɑ uu mɛsɔ́ri pupɛi rɛ: Upíimɑ, kɑpɛ ɑkópɛ nnyɛ́ piriyu kɛcɑ́ɑ́ wɑ. Kuu lɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uu pɛɛ kpi. \c 8 \p \v 1 Etiyɛɛni nkpɔ mmɛ̃ nń nɛ Sɔɔli sɑ́. \s1 Sɔɔli yɛ Kirisi pikɔ́ wéékusɛlɛ̃ \p Likɛyɑɑ kɛ̃ cirɛ kɑpi Yerusɑlɛm kuyomɛyɑ́hɑɑlee pikɔ́ piwéékusɛ korɑɑnɛ ɑi wɔ́ŋɔɔ. Pinnɛ́í ɑpi Yutee sitẽ nɛ Sɑmɑrii sitẽ kɛcɑ́ɑ́ yɛ́kɑ́ɑ́, ɑi yɑ́ pitumɛ ŋmɑnɛ. \v 2 Pisoi pɛɛ Uléécɑɑ likɔ́ ń lɑ pɛɛ Etiyɛɛni kulɛsi ɑpi nkpɔ tonɛ ɑpi ukɛcɑ́ɑ́ téni hɑ́i. \v 3 Sɔɔli pɔ́ɔn ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃ tɛ ukɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kpu. Síyɔ kuú pɛɛ kɔ́ɔ́núlɛ̃ un Kirisi pikɔ́ cɔ́pii, pitisi nɛ pinɔ́si, un kukpɑniilee súúni. \s1 Filipu yɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ Sɑmɑrii kɛteni-i yóólɛ̃ \p \v 4 Pɛpɛɛ rin-yɛ́kɑɑ yɛ pɛɛ kɛtẽ kɔ́ɔ́núlɛnlɛ pin Nsímɛ́ Kɛcirɛ yóólɛ̃. \v 5 Filipu uu yisi uú hɑ Sɑmɑrii kuyu mɑɑ-i yóó rɛ Yeesu yɛɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. \v 6 Pisoi nnɛ́í yɛ pɛɛ rinɔ́ɔ risɛ wɑlɛ pin Filipu kutu cɔlɛ̃. Pi pɛɛ kómɛilɛ rɛ u mɛwɑisɑŋɑ wɑpisi, ɑpi kɔ mɛ yɛnu. \v 7 Aníri yɛ pɛɛ pisoi mɛyɑ̃ kɛ́mɛɛ lelɛ ɑn pupukɛɛ. Síkɑnkɑ́lɑ́kɑ́ nɛ pipɑ́íkɔɔ́ kulúi yɛ pɛɛ pélesilɛ. \v 8 Ai pɛɛ lɛ̃ nnyɑ pisoi n lɑ́ɑ́rú kuyu kpɛ-i. \p \v 9 Utisi unyinɛ yɛɛ hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ kuyu kpɛ-i we, ɑpi yɛ u séi rɛ Simɔɔ. U pɛɛ mɛtɑrɛwɑi wɑpisilɛ ɑi yɛ Sɑmɑrii pikɔ́ nnɔ́ɔ yipu. U kɔ pɛɛ umɛcirɛ kpíilɛnlɛ rɛ u úyukɔɔ́ unyinɛ lɛ. \v 10 Pisoi nnɛ́í, kɑi n kpísi siwɑ̃́ nɛ piwɛ́ɛ́sɛ yɛ pɛɛ u wɑisɛlɛnlɛ hɑ́i. Api yɛ mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ nnɑŋɛ kɑpi yɛ n sée rɛ ńnɑŋɛ mɑɑ mɛɛ usoi nkó kɛ́mɛɛ we. \v 11 Hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ kɛ umɛtɑrɛwɑi ɑmɛ nnɔ́ɔ pi yipɑɑlɛ̃. Api pɛɛ lɛ̃ nnyɑ u n wɑisɛlɛ̃. \v 12 Amɑ́ kɛ Filipu uu Uléécɑɑ iyɔɔpi nɛ Yeesu Kirisi kɛcɑ́ɑ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ pi n símisi ɑpi ŋmurɛi, pi tíyɛsɛlɛ ɑpi míni pi wolɛ, kɑi n kpísi pitisi nɛ pinɔ́si. \v 13 Simɔɔ uyɛ̃ ticuruu pɔ́ɔ kɔ nɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ mmɛ̃ kɛfɑ tɛnɛ ɑpi míni u wolɛ. Uu pɛɛ Filipu n tikilɛ̃ un mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ kɛ uyɛ̃ uu n wɑpisi nyɑ́nɛi mɛn nnɔ́ɔ u yipɑɑlɛ̃. \p \v 14 Pitumɛ pɛɛ Yerusɑlɛm-i ń we ɑpi kóm tɛ Sɑmɑrii kɛtẽ pikɔ́ yɛ Nléécɑɑsimɛ́ yɔsí. Api pɛɛ Piyɛɛ nɛ Yohɑni kei tumpɔ. \v 15 Pikɛtɛ́ kɛ̃ ɑpi yisi ɑpi sĩ́ ɑpí hɑ nɛ Uléécɑɑ welu rɛ ukɛ́ Sɑmɑrii pikɔ́ pɛ̃ Nfɑ́ɑsɔnɛ hɛ. \v 16 Nfɑ́ɑsɔnɛ ńn pɛɛ kɑhɑnɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i úkɑ kɛcɑ́ɑ́ n súimɛ. Míni ŋmɑnɛ kɑpí pɛɛ́ nɛ Yeesu rinyiri pi wolɛ. \v 17 Kei kɛ Piyɛɛ nɛ Yohɑni ɑpi pɛɛ ɑnípɛ pikɛcɑ́ɑ́ rilɑɑ, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pɛɛ pi loni. \p \v 18 Kɛ Simɔɔ uu n yɛ̃́ tɛ pitumɛ yɛ pisoi kɛcɑ́ɑ́ ɑnípɛ rilɑɑ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pi loni, uú nɛ siwóó hɑpɔ uu pitumɛ pɛ̃ mɑɑ rɛ: \v 19 Ani kɔ nɛ̃́ ńnɑŋɛ mmɛ̃ hɛ kɛ́ yɛ nɛn úye kɛcɑ́ɑ́ ɑnípɛ rinlɑɑ, ukɛ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ yɔsí. \v 20 Amɑ́ Piyɛɛ uu u pɛsɛ rɛ: Nɔ́ nɛ sipɔ́wóó sɛ̃ ɑni ɑ́sɑ́lɑ́ú wɑ. Pɔ musí rɛ pɔ́ fe ɑɑ Uléécɑɑ lihɛɛhɛɛ nɛ siwóó lɔluu? \v 21 Lipɔ́kɔ́ líkɑ ɑ́i nté we, ɑ́ɑ kɔ líkɑ kɛcɑ́ɑ́ nté ncée mɑ́. Li we rɛ ɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ ɑsei mɑ́. \v 22 A kɛpɔ́múŋɛ́ kópɛ kɛpirɛ ritɔ ɑɑ Upíimɑ nɛ téni rɛ lin kusɑ́rɛi n we, ukɛ́ kɛmúŋɛ́ kɛ̃ pɔ́ sɑ́rɛi. \v 23 Nɛ nyɑ́ni yɑrɛ nfɑsimɛ́ kópɛ nɛ rikpɑ́kɑ́rɑ́ kɑɑ n fɑnɑɑlɛ̃ yɛ pɔ́ múílɛnlɛ yɑrɛ ulɑ́si. \v 24 Kei kɛ Simɔɔ uu pɛɛ rinɔ́ɔ yɔsí rɛ: Ani nɔ́rinɛ́cúruu nɛ Upíimɑ nɛ́ tẽ́, lɛ̃ kɑni nní ḿ mɑ ɑ́i kɑpɛ nɛ nɛ́ n wɑ nnyɑ. \v 25 Kɛ Piyɛɛ nɛ Yohɑni ɑpi Sɑmɑrii kuyu kpɛ-i Upíimɑ nsímɛ́ piyóó nɛ picélɑɑ ḿ mɑsí, ɑpi yisi ɑpi Yerusɑlɛm pɛlɛ, pin ncée-i siyupi mɛyɑ̃ kɛ́mɛɛ Sɑmɑrii kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ Yeesu Nsímɛ́ kɛcirɛ yóólɛ̃. \s1 Filipu nɛ Etiyopii ukɑwe ifɑɑci \p \v 26 Upíimɑ uleecɑɑtumɛ unyinɛ uu Filipu mɑɑ rɛ: A yisi ɑɑ ituŋɛ kumii-mɛ̃ pɑnsɛ ɑɑ Yerusɑlɛm ncee mɛɛ Kɑsɑɑ n cɛ́pilɛ̃ kpísi. Ápi yɛ ncée mmɛ̃ titiki. \v 27 Filipu uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ yisi uu tɔ́mpɔ, uú nɛ ncée Etiyopii kɛtẽ utisi unyinɛ sɑ́nɛ. Ukɑwe píimɑ unyinɛ lo \f + \fr 8:27 \ft Pi yɛ pɛɛ kuyu kpɛ̃ inyɛkii kɛ́mɛɛ pikɑwe píimɑ pɛ̃ cɑmɛsilɛ ɑpi kɛlenɛ pikɛi pi pɑ uyɔ́ɔpi kɛyɔ-i.\f*. Uyɛɛ Etiyopii unɔsiyɔɔpi Kɑntɑɑsi mɛmɑ́ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃. U Yerusɑlɛm-i kɑlɛ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si \v 28 un pɛɛ nkpéni kulu, un ukɛsɑnnɔipi kɛcɑ́ɑ́ tṹ un ɑntepu Esɑyi ritɛlɛ́ kɛ́ɛ́ni. \v 29 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Filipu mɑɑ rɛ: A kɛnɔ́ipi nkɛ́ kɛkúrí hɑpɔ. \v 30 Filipu uú nɛ itóó nyɔsɔ́pɔ uu kóm Etiyopii ukɔ́ uyɛ̃ un ɑntepu Esɑyi ritɛlɛ́ kɛ́ɛ́ni. Filipu uu u pisɛ rɛ: Pɔ lɛ̃ kɑɑ n kɛ́ɛ́ni ɑsei kómɛii? \v 31 Utisi uu rɛ: Unyinɛ unsɑ́ nɛ́ n lɛ̃́, íye kɑm yɛ́ nɛ kõ? Uu pɛɛ Filipu séi rɛ ukɛ́ hɑpɔ ukɛ́ kɛsɑnnɔipi kɛ́mɛɛ ukɛkúrí tonɛ. \v 32 Li Uléécɑɑ Nsímɛ́ kɛlõ kɛ̃ kuu n kɛ́ɛ́ni kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Pi nɛ u tɔ́sulɛ yɑrɛ kɑpi yɛ \q1 kusɑ́ŋyɑhɑ n tɔ́rɔi pin nɛ pikópɛ sĩ, \q1 un sɛ́ɛ́lɛ̃ yɑrɛ risɑ́ŋpipi kɑpi nkpíí ń nyɑ́lu, úu rinɔ́ɔ wúkulɛ. \q1 \v 33 Apí nɛ u túhɑɑnɛ ɑpi u cɛpisɛ, úu pɛɛ nkpɑ́ni líkɑ tu. \p Wóo yɛ́ pɛɛ nkpɑ́ni upipirɛ̃ tinɔɔ mɑɑ? \p Pi kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ unfɑɑ lesɛlɛ. \v 34 Kuu lɛ̃ pikɛ́ɛ̃ m mɑsí, uu pɛɛ Filipu pisɛ rɛ: A risuúlu ɑ nɛ́ símisi nkɛ̃́ tɛ úye nsímɛ́ kɛ ɑntepu nkó uu nní símisi. Uricuruu kuú nɛ mɑ́nɛ nɛ́ɛ unyinɛ nsímɛ́ kuu símisi? \v 35 Kei kɛ Filipu uu pɛɛ́ nɛ ɑntepu Esɑyi nsímɛ́ mmɛ̃ riwɑ́ɑ́nɑ́ uú nɛ Yeesu nsímɛ́ kɛcirɛ u símisi. \v 36 Api nsẽ́ nɔŋ́ ɑpí hɑ nɛ míni kɛlõ kɛnyinɛ tulu. Ukɑwe píimɑ uyɛ̃ uu pɛɛ rɛ: Míni yɛ mmɛ́ nní. Yo icɔ yɛɛ pɑ́rílɛ̃ kɛ́ nɛ míni ń wolɛ? \v 37 [Filipu uu u pɛsɛ rɛ: In tɛ pɔ nɛ kɛpɔ́fɑ nnɛ́í nsímɛ́ mmú tɛnɛ, pi yɛ́ fe ɑpi míni pɔ́ wolɛ. Utisi uu rɛ: Nɛ nɛ kɛfɑ tɛnɛ rɛ Yeesu Kirisi yɛ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ.] \v 38 Uu kɛsɑnnɔipi nyɛrɛsɛ, u nɛ Filipu ɑpi míni-i lompɔ, Filipu uu míni u wolɛ. \v 39 Kɑpi míni-i n léepɔ, Upíimɑ Nfɑɑsɔnɛ nn Filipu kpíípɔ, ukɑwe uyɛ̃ úu pɛɛ piyɛ́nɛ u rikpɑ́. Uyɛ̃ uu kɔ mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ uncee nɔŋ́. \v 40 Filipu pɔ́ɔ hɑ Asɔɔti kɛtẽ-pɔ leeri. Uu pɛɛ kei ɑyu nnɛ́í nyɛɛ ncée-i ń we kɛ́mɛɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ n yóólɛ̃ uú hɑ nɛ Sesɑree kɛtẽ tulu. \c 9 \s1 Sɔɔli yɛ mɛfinɛ consɛ \r (UPM 22:6-16; 26:12-18) \p \v 1 Sɔɔli úu pɛɛ kusɑ kumúŋɛ́ kpɛ-i Upíimɑ pipirɛtiki nɛ kɛfɑ pɔ́ɔ́lú un wɛ́ɛ́si ukɛ́ pi kṍ. Uu yisi uu lɛ̃ nnyɑ Uléécɑɑ usinɑ lɛɛpɔ, \v 2 uu rɛ uyɛ̃ ukɛ́ ɑ́tɛlɛ́ u wɑ ɑkɛ́ ncée u hɛ ukɛ́ hɑ Tɑmɑɑsi-pɔ Pisuifi ɑyomɛyɑ́hɑɑlee rikɑ. Un kei píye n lɛɛpɔ pɛɛ Upíimɑ ncee n tíkilɛ̃, pitisii, pinɔ́sii, ukɛ́ fe ukɛ́ pi cɔ́pii ukɛ́ pɑhɑɑnkɛɛ ukɛ́ nɛ Yerusɑlɛm tɔ́mpɔ. \v 3 Kuu ncée n kpísi un nɛ Tɑmɑɑsi nyɑhɑipɔnɛ kɛ mɛtɛ́í mɛnyinɛ ɑmɛ mɛyéne mɛsɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ leemɛ ɑmɛ tɑpu ɑmɛ́ nɛ u kɔ́ɔ́nú. \v 4 Uu kɛteni-i lólu, uu pɛɛ rinɔ́ɔ rinyinɛ kom tin tee rɛ: Sɔɔli, Sɔɔli, yo kɛcirɛ nnyɑ kɑɑ lɛ̃ nɛ́ wéékusɛlɛ̃? \v 5 Sɔɔli uu pɛɛ pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ úye, Upíimɑ? Upíimɑ uu rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Nɛ́ɛ Yeesu uyɛ̃ kɑɑ nní ń we pɔn wéékusɛlɛ̃. [Áɑ yɛ nkpɑ́ni fe pɔkɛ́ nɛ nkpɔ mɛlõ tɔpiriinkɛɛ. Un tɛrii lin nnɔ́ɔ u yipɑɑlɛ̃, uu pɛɛ́ mɑɑ rɛ: Upíimɑ, yo kɑɑ́ lɑ kɛ́ wɑ? Kei kɛ Upíimɑ uu pɛɛ́ mɑɑ rɛ:] \v 6 A yisi ɑɑ kuyu-i lompɔ. Pɔn n lompɔ, pi yɛ́ pɛɛ pɔ́ símisi lɛ̃ kɑɑ yɛ́ ń wɑ. \v 7 Sɔɔli pisencɔ ɑpi nyɛrɛ pírí, rinɔ́ɔ ɑ́ri we. Amɑ́ pi pɛɛ rinɔ́ɔ kómɛilɛ ɑ́pi pɛɛ úkɑ nyɑ́ni. \v 8 Sɔɔli uu yisi uu ɑnípɛɛ wii úu pɛɛ líkɑ nyɑ́ni. Api pɛɛ kunípɛ u múlú ɑpi u tɔrɔi ɑpí nɛ Tɑmɑɑsi sĩ. \v 9 Siyɑ́ɑ sitɑɑni kuu wɑ úu yɛ líkɑ yɛ̃, úu yɛ líkɑ li úu yɛ kɔ líkɑ n ntí. \p \v 10 Kirisi upirɛtiki unyinɛ yɛ pɛɛ Tɑmɑɑsi-i welɛ, ɑpi yɛ u séi rɛ Anɑniyɑsi. Upíimɑ uu kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ u kpɑ́fúmɛ uu u séi rɛ: Anɑniyɑsi! Anɑniyɑsi! Uu rɛ: Nɛ́ɛ nkó, Upíimɑ! \v 11 Upíimɑ uu u mɑɑ rɛ: A yisi ɑ ncée mmɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Kɛcirɛ kpísi ɑɑ́ hɑ Yutɑsi kɛyɔ-i Tɑrisi ukɔ́ uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Sɔɔli kɛcɑ́ɑ́ pisɛ. U welɛ un kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. \v 12 Ai u nyísɛ rɛ utisi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Anɑniyɑsi yɛ lompɔ uu ɑnípɛ ukɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑ rɛ uyɛ̃ Sɔɔli inipɛɛ ikɛ́ yɛ kɔ yɛ̃. \v 13 Anɑniyɑsi uu rɛ: Upíimɑ, nɛ konlɛ pisoi mɛyɑ̃ pin símisi rɛ utisi uyɛ̃ úu kusɑ pipɔ́soi pɛɛ Yerusɑlɛm-pɔ ń we rikpɑ́kɑ́rɑ́ wɑpisi. \v 14 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ pɛɛ ncée u hɛ rɛ ukɛ́ nté kɑm ukɛ́ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ pɔ́ n yɑ́ɑ́si cɔ́pii. \v 15 Amɑ́ Upíimɑ uu u pɛsɛ rɛ: A n ŋme. Nɛ usoi uyɛ̃ wɛ́ɛlɛ rɛ ukɛ́ pinɛ́kɛi wɑ. U yɛ́ tíyɛsɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ nɛ pipiyɔɔpi nɛ pɛɛ́ nɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ ɑpi rinɛ́nyíri ceru. \v 16 Nɛ́ rinɛ́cúruu u símisi rɛ u yɛ́ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ íwɛ ncɔpuri li. \v 17 Kei kɛ Anɑniyɑsi uu pɛɛ ncée kpísi uú hɑ Yutɑsi kɛyɔ lompɔ, uu Sɔɔli kɛcɑ́ɑ́ ɑnípɛ lɑɑ uu rɛ: Unɛ́mɑ́rɛcɔ Sɔɔli, kɑɑ́ pɛɛ ncée n tíkimɛlɛ̃ pɔn nté wémɛ kɛ Upíimɑ uu pɔ́ rikpɑ́fúmɛ. Uyɛɛ nɛ́ tummɛ rɛ ipɔ́nípɛɛ ikɛ́ yɛ kɔ nkpéni yɛ̃́, Nfɑ́ɑsɔnɛ nkɛ́ kɔ pɔ́ lõ. \v 18 Kei nní, linyinɛ ɑi uinipɛɛ kɛcɑ́ɑ́ lɑ́pilɛ yɑrɛ ikpíntomɛ́ ɑwéé ɑi lólu, uu pɛɛ nkpéni n nyɑ́ni. Uu yisi ɑpi míni u wolɛ \v 19 uu pɛɛ ilukɛ le uu ńnɑŋɛ yɛnu. \s1 Sɔɔli yɛ Tɑmɑɑsi-pɔ Nléécɑɑsimɛ́ yóólɛ̃ \p Sɔɔli uu Yeesu pipirɛtiki kɛ́mɛɛ Tɑmɑɑsi-i siyɑ́ɑ wɑi. \v 20 Uu pɛɛ kei nní yisi uu síyɔ sɛ-i kɛ Pisuifi ɑyomɛyɑ́hɑɑlee ɑɑ ń we kɑ uu yóó rɛ Yeesu yɛɛ Uléécɑɑ Kɛpipi. \v 21 Ai pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ u n kómɛi nnɔ́ɔ yipu ɑpi yɛ pɛɛ rɛ: Ái nkó yɛɛ yɛ lɛ̃ Yerusɑlɛm-pɔ pɛpɛɛ rinyíri ntí n sélei n wéékusɛlɛ̃ɛ? Nɛ́ntɛ u kɔ nté kɑlɛ rɛ ukɛ́ lipite pɛ̃ cɔ́pii ukɛ́ nɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ lɛɛpɔ? \v 22 Pɛɛ́ kɛ Sɔɔli uu ńnɑŋɛ piyɛ́nɛ rikpɑ́ uu yɛ nɛ Pisuifi pɛɛ Tɑmɑɑsi-i ń we nsímɛ́ feriyɛ uu pi sɛ́ɛ́sɛ. U yɛ pi nyísɛ rɛ Yeesu yɛɛ Úyulɑlɛ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. \v 23 Kɑi nkɑ́ripi n nɑ́ŋɑi, Pisuifi ɑpi símɑɑnɛ ɑí tonɛ rɛ pikɛ́ Sɔɔli kpu. \v 24 Ai Sɔɔli kutu-i loni rɛ pi u wɛ́ɛ́si. Kɛtúŋɛ́ nɛ kɛsinɛ kɑpi pɛɛ kuyu sipoo mɛ̃́ pikɛ́ nɛ u ń kpu nnyɑ. \v 25 Upipirɛtiki ɑpi pɛɛ kɛsinɛ mɛnɛ́rɛ mɛnyinɛ-i u wɑi ɑpí nɛ kuyu mmɛlɛ kɛpirɛ-mɛ̃ u súisɛpɔ. \s1 Sɔɔli yɛ Yerusɑlɛm-i we \p \v 26 Kɛ Sɔɔli uu Yerusɑlɛm n tuipɔ, uu Yeesu pipirɛtiki picɔ pitíki peeni, ɑmɑ́ pinnɛ́í pin pɛɛ u wuru. Ápi pɑkɑrɛlɛ̃ tɛ u mɛsei Yeesu upirɛtiki. \v 27 Kei kɛ Pɑrinɑpɑsi uu mɛsɛ u kpísi uú nɛ pitumɛ lɛɛpɔ, uu lɛ̃ kɛ Upíimɑ uu umɛcirɛ n lésɛ uu Tɑmɑɑsi ncee-i Sɔɔli nyísɛ nɛ lɛ̃ kuú nɛ u n símisi pi kɛɛni. Uu kɔ lɛ̃ kɛ Sɔɔli uu Tɑmɑɑsi-pɔ nɛ ikɑri Nléécɑɑsimɛ́ nɛ Yeesu rinyiri rin-yóó pi símisi. \v 28 Kɑí nɛ kei n kpísi, Sɔɔli nɛ pitumɛ pɛ̃ pɛɛ pɛɛ Yerusɑlɛm-i sɔ́nɛsi, un nɛ ikɑri Nléécɑɑsimɛ́ nɛ Upíimɑ rinyiri yóólɛ̃. \v 29 U nɛ Pisuifi pɛɛ Mɛ́kirɛki n símisi yɛ̀ɛ̀ pɛɛ ifɑɑci wɑlɛ. Amɑ́ pɛ̃ pin pɛɛ wɛ́ɛ́si pikɛ́ u kpu. \v 30 Kɛ piyómɛyɑ́hɑɑ picɔ ɑpi lɛ̃ n céri, ɑpi u kpísi ɑpí nɛ Sesɑree-mɛ̃ u sĩ ɑpi Tɑrisi-mɛ̃ u tɔ́ŋsɛpɔ. \p \v 31 Úkɑ úu pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i Yeesu pikɔ́ cɔ́ŋlɛ̃ Yutee nɛ Kɑlilee nɛ Sɑmɑrii kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́. Pi pɛɛ ikɑri kpɑriisɛnɛlɛ pin kɔ Upíimɑ riwurɛ mɑ́lɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pi lɛ́ni pin kulúi kpɑ́lɛ̃. \s1 Enee pipélɛ́ \p \v 32 Piyɛɛ yɛ pɛɛ ḿpɑ́ yei kuyu-i sɔ́nɛlɛ, uú nɛ kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ Yeesu pikɔ́ pɛɛ Litɑ kuyu-i ń we kɛ́mɛɛ tulu. \v 33 Uu kei utisi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Enee lɛɛpɔ. U kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ lɛ. Li wɑ iŋmɛ̃ ipɑhɑ kuú nɛ kɛfinɛ kɛcɑ́ɑ́ n finu úu yɛ fe ukɛ́ sɔ́nɛ. \v 34 Piyɛɛ uu u mɑɑ rɛ: Yeesu Kirisi yɛ pɔ́ pɔisɛlɛ, Enee. A yisi ɑ ripɔ́cúruu kɛpɔ́finɛ riwɛ́pí. Enee uu kei nní mɛsɛ nɛ mɛsɛ yisi. \v 35 Litɑ pikɔ́ nɛ Sɑɑrɔɔ pikɔ́ nnɛ́í ɑpi u yɛnu ɑpi pimɛcirɛ Upíimɑ pɑ ɑpí nɛ Upíimɑ kɛfɑ tɛnɛ. \s1 Pi Tɔrikɑɑsi yukusɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ \p \v 36 Yɑfɑ-pɔ kɛ unɔ́si unyinɛ uú pɛɛ́ we. Pi yɛ u sée rɛ Tɑpitɑ. Pi yɛ rinyíri tɛ̃ Mɛ́kirɛki kɛ́mɛɛ tuisɛ rɛ Tɔrikɑɑsi \f + \fr 9:36 \ft Tɔrikɑɑsi: Li ɑsei rɛ kɛtɑ́hɑ\f* Uyɛ̃ nkɔ́ mɛɛ rɛ ukɛ́ ḿpɑ́ píyei lisɔnɛ n wɑi ukɛ́ kɔ pisoi n hɛkɛsi. \v 37 Uu likumúŋɛ́ kpɛ-i kɑ́ɑ́si uu kpi. Kɑpi piwólɛ u m mɑsí, ɑpi kɛ́yɔ kɛcɑ́ɑ́-pɔ kulee kunyinɛ-i kɛléécɑɑ-pɔ u finsɛ. \v 38 Yeesu pipirɛtiki pɛɛ Yɑfɑ-pɔ ń we yɛ pɛɛ kónlɛ rɛ Piyɛɛ yɛ Litɑ-pɔ we. Litɑ yɛ kɔ nɛ Yɑfɑ kɔ́lɛnlɛ. Api pɛɛ pisoi pitɛ́ lesɛ ɑpi Piyɛɛ kɛ́mɛɛ tum tɛ pikɛ́ u mɑɑ rɛ ukɛ́ mɛkɛɛ pikɛmɛɛ wurupɔ. \v 39 Piyɛɛ uu wɑ́kɑsi u nɛ pɛ̃ ɑpi tóoisɛnɛ ɑpi tɔ́mpɔ. Kuu n tuipɔ, ɑpí nɛ kɛ́yɔ kɛcɑ́ɑ́ kulee kpɛ-i u tɑɑ́pɔ. Pikúmɑnnɔsi nnɛ́í ɑpí nyɔsɔ́pɔ ɑpi itu nɛ u kɑ́lisi. Api sitúkɑnkɑ nɛ ɑkpɛ́lɛnku nyɛ̃ kɛ Tɔrikɑɑsi uú pɛɛ nfɑ́ɑ m mɑ́ un yóóni u nyísɛntɛ. \v 40 Kei kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ pinnɛ́í lésɛpɔ, uu wúlɑ uu kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Uu pɛɛ ukpɔkpɔ-mɛ̃ pɑnsɛpɔ uu rɛ: Tɔrikɑɑsi, ɑ yisi. Tɔrikɑɑsi uu inípɛɛ wúkulɛ. Kuu Piyɛɛ n yɛ̃́, uu yisi uú tonɛ. \v 41 Piyɛɛ uu kunípɛ u tini uu u lɛ́ni uu yisi. Uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ piyómɛyɑ́hɑɑ nɛ pikúmɑnnɔsi pɛ̃ séi uu Tɔrikɑɑsi nɛ unfɑɑ pi nyísɛ. \v 42 Nsímɛ́ mmɛ̃ nn Yɑfɑ kuyu nnɛ́í kɔ́ɔ́nú, pisoi mɛyɑ̃ ɑpi Upíimɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 43 Piyɛɛ uu Yɑfɑ-i ukónɛfukɛi Simɔɔ kɛyɔ-i tonɛ ɑi siyɑ́ɑ wɑi ńsɔnɛ. \c 10 \s1 Piyɛɛ yɛ Kɔrinɛɛ kɛyɔ hɑ \p \v 1 Utisi unyinɛ yɛɛ pɛɛ Sesɑree-pɔ we, ɑpi yɛ u séi rɛ Kɔrinɛɛ. U pɛɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ unyinɛ lɛ. U pɛɛ pisoi pílɛ kutɔpilee uwɛ́ɛ́sɛ lɛ. \v 2 U nɛ ukɛyɔ nnɛ́í yɛ pɛɛ Uléécɑɑ likɔ́ lɑlɛ. U yɛ pɛɛ píwɛkɔɔ́ ulikɔ́ mɛyɑ̃́ hɛkɛsilɛ un kɔ mɛsɛ́rɛ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si. \v 3 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kuu kɛtúŋɛ́cɔ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ Uléécɑɑtumɛ unyinɛ mɛ́yɛnɛ mɛnyinɛ-i yɛ̃́ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. Uléécɑɑtumɛ uyɛ̃ uu ukɛyɔ-i lompɔ uu u séi rɛ Kɔrinɛɛ! \v 4 Kɔrinɛɛ uu pɛɛ iwɑmɛ nɛ uléécɑɑtumɛ uyɛ̃ n nyɑ́nɛi uú nɛ u pisɛ rɛ: Nɛ mɛyo-mɛ, Upíimɑ? Uléécɑɑtumɛ uu u pɛsɛ rɛ: Uléécɑɑ yɛ ipɔ́welɛ konlɛ uu kɔ lɛ̃ kɑɑ píwɛkɔɔ́ n lɛ́ni yɛnu. Úu yɛ́ pɔ́ pɑlɛi. \v 5 A nkpéni pisoi tũ pikɛ́ hɑ Yɑfɑ-pɔ utisi uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Simɔɔ ɑpi kɔ rinyiri u hɛ rɛ Piyɛɛ séemɛ. \v 6 Ukónɛfukɛi uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Simɔɔ kɛyɔ-i kuú we mínimɑɑ ritimɛ-pɔ. \v 7 Kɛ uléécɑɑtumɛ uyɛ̃ uu lɛ̃ n símisi uu tɔ́mpɔ, Kɔrinɛɛ uu upikɛikɔ́ pitɛ́ pinyinɛ séi. Ukutɔpilee kɛ́mɛɛ usɔ́ɔ́cɑ unyinɛ yɛ pɛɛ Uléécɑɑ likɔ́ lɑlɛ ńsɔnɛ. Uu kɔ uyɛ̃ séi. \v 8 Uu lɛlɛɛ n wɑ nnɛ́í pi kɛɛni uu pɛɛ Yɑfɑ-pɔ pi tum. \p \v 9 Ai ncée pi weesi pin Yɑfɑ lɑpɔ. Piyɛɛ uu ituŋɛ kɛcírɛ kumúŋɛ́ kɛ́yɔ cɑ́cɑ́ ipirɑɑ yopoi rɛ ukɛ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. \v 10 Nkṹ nn u wɑi uu rɛ u yɛ́ ilukɛ li. Kɑpi ń we pin ilukɛ iyɛ̃ wɑi, ɑi u wɑi yɑrɛ kɛnípɛɛhee. \v 11 Uu yɛ́nu kɛyómɛ kɛn wúkulɛlɛ̃, linyinɛ lin cɛpimɛlɛ ɑí nɛ kɛteni-i tuiri yɑrɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ mɑɑmɑɑ kunyinɛ kɑpi n tɑ́ŋɛ pin kuɑtimɛ kɛnɑ mulɛilɛ̃. \v 12 Ánɑ ɑnɑ likɔ́ nní ncɔpuri nɛ lɛlɛɛ m múŋui ncɔpuri nɛ sinúipi ncɔpuri yɛɛ pɛɛ kɛmɛ́ɛ we. \v 13 Ai rinɔ́ɔ u mɑɑri rɛ: Piyɛɛ, ɑ yisi, ɑ kṍ ɑɑ le. \v 14 Piyɛɛ uu rinɔ́ɔ pɛsɛ rɛ: Kɑ́sɑ, ɑ́m píkɑi irɔ́sé kɛ́mɛɛ icírí inyinɛ lukɑɑlɛ̃, Upíimɑ! \v 15 Ai kɔ mɛlírũ pimɑ́ɑ u kpɑ́ rɛ: Lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú ḿ mɑɑ rɛ lilukɛ-lukɛ, pɑ́ɑ kɑpɛ li mɑɑ rɛ icírí. \v 16 Mɛpehẽ mɛtɑɑni kɑi lɛ̃ wɑ, ɑi pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kpɛ̃ kɛyómɛcɑɑ-mɛ̃ kpíípɔ. \p \v 17 Piyɛɛ uú n we un umɛcirɛ písɛi rɛ mɛ́yɛnɛ mɛ̃ ɑsei yɛ nkpéni ɑ́ye. Likumúŋɛ́ kpɛ-i, pisoi pɛ̃ kɛ Kɔrinɛɛ uu n tumpɔ pɔ́ɔn Simɔɔ kɛyɔ wɛ́lɑɑpɔ ɑpí nɛ kɛripoo tuipɔ mɛsɛ nɛ mɛsɛ. \v 18 Api séi ɑpi pisɛ rɛ kei kɛ Simɔɔ kɑpi rinyíri n hɛ rɛ Piyɛɛ uú wee? \v 19 Piyɛɛ un we un mɛyɛ́nɛ mɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ músu, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn u mɑɑ rɛ: Pitisi pitɑɑni pinyinɛ yɛ mpí pin pɔ́ wɛ́ɛ́si. \v 20 A yisi ɑ ricɛpipɔ, nɔ́ nɛ pɛ̃ ɑni mɛsɛ nɛ mɛsɛ tɔ́mpɔ. Nɛ́ɛ pi tumpɔ. \v 21 Kei kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ súipɔ uu pitisi pɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɛ́ɛ Piyɛɛ uyɛ̃ kɑni n wɛ́ɛ́si. Nɛ́ɛ usoi uyɛ̃ kɑni n wɛ́ɛ́si. Nɛ mɛyo-mɛ? \v 22 Api rɛ: Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ Kɔrinɛɛ yɛɛ rɔ́ tummɛ. U usoi kɛcirɛ lɛ, un kɔ Uléécɑɑ pɑkɑrɛlɛ̃. Pisuifi nnɛ́í yɛ ukɛcɑ́ɑ́ ńsɔnɛ símisilɛ. Uléécɑɑtumɛ unyinɛ yɛɛ u símisi rɛ ukɛ́ pɔ́ sée ɑɑ́ hɑ ukɛyɔ-i nfɑsimɛ́ kɑɑ m mɑ́mɛ u símisi. \v 23 Piyɛɛ u kɛ́yɔ pi tɑni uu kulee pi hɛ ɑpi finɛ. Kɑi kóso n weesi, uu yisi uu pi tiki ɑpi kɛsẽ́ tɔ́mpɔ. Pimɑ́rɛcɔ pinyinɛ pɛɛ Yɑfɑ-i ń we pɔ́ɔ kɔ yisi ɑpi u sɑruni. \v 24 Liukóso kɑpi Sesɑree tu, Kɔrinɛɛ un ukɛyɔ-i upikɔ́ nɛ upisɑnɛ cɑ́pinɛlɛ̃ un nɛ pi mɛ̃́. \v 25 Kɛ Piyɛɛ uu n tuipɔ, Kɔrinɛɛ uu u tɛ́pɛi, uu wúlɑ nɛ kɛtẽ-pɔ uú nɛ ipɑkɑrɛ u yɑ́ɑ́si. \v 26 Piyɛɛ uu u yukusɛ uu nyɛrɛsɛ uu rɛ: A yisi ɑ nyɛrɛ! Nɛ̃́ nɛ kɔ kɛsoipipi lɛ. \v 27 U nɛ Kɔrinɛɛ pin lɛ̃ ifɑɑci wɑi uú hɑ nɛ kɛ́yɔ lompɔ, uu lɛɛpɔ pisoi pin cɑ́pinɛlɛ̃ kulúi \v 28 uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ nyulɛ rɛ Usuifi úu ncée mɑ́ upiyomɛyɑ́hɑɑ nnyɑ, u nɛ mpuri sɑnɛ ukɔ́ unyinɛ pikɛ́ n sɔ́nɛ, nɛ́ɛ ukɛ́ yɛ ukɛyɔ rilóólú. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ nɛ̃́ símisilɛ rɛ ɑ́i nyɑḿ tɛ kɛ́ m músu rɛ unyinɛ yɛ icírí nɛ́ɛ úkpɛrinkpɛkɔɔ́. \v 29 Lɛlɛɛ tíyɛsɛ, kɑni kɛnɛ́mɛɛ n tumpɔ rɛ pikɛ́ nɛ́ sée, ɑ́m nkpɑ́ni pipɑ́kɑ́-pɑ́kɑ́ peẽ. Nɛ lɑ kɛ́ nkpéni nɔ́ pisɛ rɛ ń-ye kɑní nɛ nɛ́ séi? \v 30 Kɔrinɛɛ uu pɛɛ rinɔ́ɔ u yɔ́su rɛ: Siyɑ́ɑ sinɑ yɛ nsí kɑm ituŋɛ nnyí icɔ-i, kɛtúŋɛ́cɔ mɛtɑɑni kumúŋɛ́ nkú-i kɛnɛ́yɔ-i we nɛn kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, ɑḿ pɑí utisi unyinɛ un ilũ tɑnɑɑlɛ̃ in tɛ́lu un nɛ kɛnɛ́kúrí nyɛnu. \v 31 Uu nɛ́ mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ yɛ ipɔ́welɛ yɔsilɛ, Kɔrinɛɛ. U lɛ̃ kɑɑ lipɔ́kɔ́ pisoi n hɛkɛsi yɛnlɛ. \v 32 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ pisoi tũ pikɛ́ hɑ Yɑfɑ-pɔ Simɔɔ kɑpi rinyíri n hɛ rɛ Piyɛɛ séemɛ. Ukónɛfukɛi uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Simɔɔ kɛyɔ-i kuú we mínimɑɑ ritimɛ-pɔ! \v 33 Am pɛɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ pisoi tumpɔ rɛ pikɛ́ pɔ́ séemɛ. Li nɛ́ lɑrisilɛ hɑ́i rɛ pɔ́ kɑ. Ntɔ́nɛ́í mmú, Uléécɑɑ inipɛɛ-i kɑri nkpéni nní we, tɔn kutu cɔlɛ̃ tɔkɛ́ kṍ tɛ ń-ye kɛ Upíimɑ uu pɔ́ mɑ́ɑmɛ rɛ ɑ rɔ́ símisi. \s1 Anɔ́ɔ kɛ Piyɛɛ uu Kɔrinɛɛ kɛyɔ-i ḿ mɑ \p \v 34 Kei kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ rinɔ́ɔ yɔsí uu rɛ: Nkpéni kɑm mɛyíkíyiki kṍ tɛ Uléécɑɑ úu pisoi nɛ picɔ kóólɛnɛ. \v 35 Ḿpɑ́ mpuri ń-ye ukɔ́ yɛ kpére u pɑkɑrɛlɛ̃ un ɑsei tikilɛ̃, u yɛ liute n lɑlɛ. \v 36 Yeesu Kirisi kuu tummɛ rɛ ukɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ símisi rɛ u nɛ nkíŋniŋɛ pi kɑ. Yeesu Kirisi uyɛɛ pisoi nnɛ́í Upíimɑ. \v 37 Kɛ Yohɑni uu Nléécɑɑsimɛ́ piyóó nɛ pisoi píniwolɛ ḿ mɑsí, nɔ yɛnlɛ lɛlɛɛ Kɑlilee kɛteni-i n wɑ ɑí hɑ nɛ Yutee kɛtẽ nnɛ́í yɔ́su. \v 38 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu kɛpirɛ welɛ. U pɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ ukɛmɛɛ wɑlɛ nn ńnɑŋɛ u hɛ, un nɛ ḿpɑ́ yei sɔ́nɛ un lisɔnɛ wɑi, un pisoi nnɛ́í kɛ kuníri ɑku m múílɛ̃ pɔisɛntɛ. \v 39 Tɔ́ɔ lɛ̃ nnɛ́í kuu Pisuifi kuyu-i nɛ Yerusɑlɛm-i n wɑ piseérɑkɔɔ́. Pi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑriilɛ ɑpí nɛ u kopu. \v 40 Amɑ́ Uléécɑɑ uu kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ nkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ, uu fe uu umɛcirɛ lesɛ uu kɛrɔ́cɔpɛ pinyinɛ nyísɛ ɑpi yɛ́nu rɛ u nkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ. \v 41 Ái pɛɛ rɛ pisoi nnɛ́í kuu umɛcirɛ nyísɛ, ɑmɑ́ tɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu mɛkɛɛ-mɛ n lésɛ rɛ tɔkɛ́ piseérɑkɔɔ́ kuu umɛcirɛ nyísɛ ɑri u yɛnu. Umɛyisɛ-mɑɑ́, tɔ kɛsẽ́ tonɛlɛ ɑri le ɑri níru nɛ uyɛ̃. \v 42 Uu kɔ rɔ́ forii rɛ tɔkɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ Pisuifi símisi pikɛ́ céri rɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu lésɛ rɛ ukɛ́ pinyɑ́nnyɑ̃́ nɛ pikpɔkpɔ túhɑɑnɛ. \v 43 Antepuyɛ nnɛ́í yɛ unsímɛ́ símisilɛ ɑpi péhelɛ rɛ úye un nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ, uyɛ̃ nnyɑ, Uléécɑɑ yɛ liute ɑkópɛ sɑ́rɛi. \s1 Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ súimɛ \p \v 44 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Piyɛɛ uu lɛ̃ n símisi, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ uɑnɔɔ nyɛ̃ kutu n cɔ́lɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ súiri. \v 45 Pisuifi pɛɛ Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ yɛ pɛɛ Piyɛɛ sɑrunlɛ. Ai nnɔ́ɔ pi yipu rɛ Uléécɑɑ yɛ kɔ mpuri sɑnɛ pikɔ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ hɛ. \v 46 Mɛsei kɛ Pisuifi pɛ̃ ɑpí pɛɛ kómɛi mpuri sɑnɛ pikɔ́ mpí pin mɛyu sɑŋɑ mɛnyinɛ símɑɑnkɛɛ pin kɔ siyómɛ nɛ Uléécɑɑ pɑkɑrɛntɛ. Kei kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ rɛ: \v 47 Mɛrɔ́cɔ kɛ Uléécɑɑ uu pisoi mpí Nfɑ́ɑsɔnɛ hɛ. Tɔ́ pɛɛ nkpéni fe ɑrí nɛ pi yulu rɛ ɑ́pi kɑpɛ míni wolɛɛ? \v 48 Kei kɛ Piyɛɛ uu rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ Yeesu Kirisi rinyiri nɛ míni pi wolɛ. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ ukɛ́ pikɛmɛɛ siyɑ́ɑ sinyinɛ wɑ. \c 11 \s1 Piyɛɛ yɛ umɛwɑi Kirisi pikɔ́ pɛɛ Yerusɑlɛm-i ń we kɛɛnkɛɛ \p \v 1 Pitumɛ nɛ Kirisi pikɔ́ pɛɛ Yutee kɛteni-i ń we ɑpi kóm tɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɔ̃́ nɛ kɔ Uléécɑɑ Nsímɛ́ yɔsí. \v 2 Kɛ Piyɛɛ uu Yerusɑlɛm m pɛɛpɔ, Pisuifi pɛɛ Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ ɑ́pi kɛ́yu u pɑ. \v 3 Pi u mɑɑ rɛ: Pɔ pikécirɛ́ kɛyɔ lompɔ, nɔ́ nɛ pɛ̃ ɑni kɛlõ kɛsɛ le! \v 4 Kei kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ lɛlɛɛ n wɑ pi kɛɛnkɛɛ nɛ kɛ́tɔ-pɔ, uu rɛ: \v 5 Yɑfɑ-pɔ kɑḿ pɛɛ́ kɛ́yɔ kɛnyinɛ-i we nɛn kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, ɑi nɛ́ wɑi yɑrɛ kɛnípɛɛhee, ɑi linyinɛ nɛ́ nyísɛ lin kɛnɛ́mɛɛ wémɛ. Likɛi lɛɛ welɛ yɑrɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ mɑɑmɑɑ kunyinɛ kɑpi n tɑ́ŋɛ pin kuɑtimɛ kɛnɑ mulɛilɛ̃. Ai pɛɛ kɛyómɛcɑɑ n leeri lin cɛpimɛlɛ̃ ɑí weri ɑí nɛ nɛ́ kɔ. \v 6 Am kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kpɛ̃ kɛ́mɛɛ ńsɔnɛ pɑí, ɑm ɑ́nɑ ɑnɑ likɔ́ nní ncɔpuri nɛ liyúikɔ́ ncɔpuri nɛ lɛlɛɛ m múŋui ncɔpuri nɛ sinúipi ncɔpuri yɛnu. \v 7 Kei kɑi rinɔ́ɔ nɛ́ mɑ́ɑmɛ rɛ: Piyɛɛ, ɑ yisi, ɑ kṍ ɑɑ le! \v 8 Amɑ́ ɑm tinɔ́ɔ yɔ́su rɛ: Kɑ́sɑ, ɑ́m píkɑi irɔ́sé kɛ́mɛɛ icírí inyinɛ lukɑɑlɛ̃, Upíimɑ. \v 9 Ai kɔ mɛlírũ kɛyómɛcɑɑ-pɔ pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ḿ mɑɑ rɛ lilukɛ-lukɛ, pɑ́ɑ kɑpɛ li mɑɑ rɛ icírí. \v 10 Mɛpehẽ mɛtɑɑni kɑi lɛ̃ wɑ, ɑi pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kpɛ̃ kɛyómɛcɑɑ-mɛ̃ kpíípɔ. \v 11 Likumúŋɛ́ kpɛ-i, pisoi pitɑɑni pinyinɛ ɑpi kei nní weri ɑpi kɛ́yɔ kɛ-i kɑri ń we ripoo-i nyɛrɛ. Sesɑree-pɔ kɑpi lɛ̃ pi tumti. \v 12 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɛ́ mɑɑ rɛ kɛ́ yisi kɛ́ mɛsɛ nɛ mɛsɛ pi ritiki. Pimɑ́rɛcɔ pikpuulũ mpí ɑpi yisi ɑpi nɛ́ sɑ́runi ɑrí hɑ nɛ kɛsẽ́ Kɔrinɛɛ kɛyɔ-i lompɔ. \v 13 Uyɛ̃ uu rɔ́ kɛ́ɛ́nkɛɛ lɛ̃ kuu uléécɑɑtumɛ ukɛyɔ-i n yɛ̃́ un u tee rɛ ukɛ́ pisoi tũ pikɛ́ hɑ Yɑfɑ-pɔ Simɔɔ kɑpi rinyíri n hɛ rɛ Piyɛɛ sée. \v 14 U yɛ́ nsímɛ́ u símisi mɛɛ yɛ́ u nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í n yóriyɛ. \v 15 Kɑm nsímɛ́ n kpísi, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pikɛcɑ́ɑ́ súiri yɑrɛ knn lɛ̃ kɛ́korɑɑnɛ kɛrɔ́cɑ́ɑ́ n súimɛ. \v 16 Kei kɑm pɛɛ Upíimɑ rinɔɔ ntí léisɛ rɛ: Míni ŋmɑnɛ kɛ Yohɑni uu nɔ́ wólɛ. Amɑ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́ wolɛnɛ. \v 17 Kɑri Upíimɑ Yeesu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ, Uléécɑɑ uu Nfɑ́ɑsɔnɛ rɔ́ hɛ. Mmɛ̃ kuu kɔ nkpéni pɛ̃ hɛ. Wóo pɛɛ nkpéni nɛ̃́ kɛ́ nɛ Uléécɑɑ n kɛ́ŋɛnɛ? \v 18 Kɑpi ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, ɑpi piɑkiŋ niŋukusɛ ɑpi Uléécɑɑ ríyu wɑisɛ ɑpi rɛ: In lɛ̃, mɛsei yɛ mɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ ŋmurɛilɛ rɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɔ́ɔkɛ́ kɔ piɑkópɛ kɛpirɛ ritɔ pikɛ́ nfɑ́ɑ yíkíyiki yɛ̃́. \s1 Kirisi pikɔ́ pɛɛ Antiyɔɔsi-i ń we \p \v 19 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpí pɛɛ Etiyɛɛni ń kpu, pi pɛɛ pɛpɛɛ Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ wéékusɛlɛnlɛ hɑ́i. Ai tíyɛsɛ picɔ ɑpi wúrunkɛɛ ɑpí nɛ Fenisii kɛtẽ nɛ Siipuru nɛ Antiyɔɔsi tulu, ɑmɑ́ pin pɛɛ Pisuifi ŋmɑnɛ Nléécɑɑsimɛ́ símisi. \v 20 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, Siipuru nɛ Sirɛɛni pikɔ́ pinyinɛ yɛ yisilɛ ɑpi Antiyɔɔsi sĩ ɑpí hɑ Upíimɑ Yeesu Nsímɛ́ Kɛcirɛ Pikirɛki símisi. \v 21 Upíimɑ nnɑŋɛ nn pi lɛ́ni, pisoi mɛyɑ̃ ɑpí nɛ kɛfɑ u tɛnɛ ɑpi mɛfinɛ consɛ. \v 22 Kirisi pikɔ́ pɛɛ Yerusɑlɛm-i ń we ɑpi lɛ̃ kom, ɑpi Pɑrinɑpɑsi Antiyɔɔsi-pɔ tum. \v 23 Kuu n tuipɔ, uu yɛ́nu lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pɛpɛɛ nɛ Kirisi kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ tinkpɑ́, ɑi u lɑrisi uu pi ŋmɔ́ɔ́púsɛ rɛ pikɛ́ Upíimɑ nɛ kɛfɑ kɛsɛ n tikilɛ̃. \v 24 Pɑrinɑpɑsi yɛ pɛɛ mɛyíkíyiki usoi sɔnɛ lɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn u yipɑɑlɛ̃ un kɔ nfɑtɛnɛ mɑ́. Lɛ̃ nnyɑ kɛ pisoi mɛyɑ̃ ɑpi ŋmurɛi ɑpi Upíimɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \p \v 25 Pɑrinɑpɑsi uu limɛmɑ́ɑ́ yisi uu Tɑrisi-pɔ Sɔɔli piwɛ́lɑɑ sĩ. \v 26 Kuu u n yɛ̃́, uu u kpísi uú nɛ Antiyɔɔsi u sĩ. Api kei Uléécɑɑ icɑ́pinɛ iyɛ-i kuŋmɛ̃ nɛ kuriyu wɑi pin Nléécɑɑsimɛ́ pisoi mɛyɑ̃ céési. Antiyɔɔsi uyɛ-i kɑpi mɛfoí foí Yeesu Kirisi pipirɛtiki rinyíri hɛ rɛ Kirisi pikɔ́. \v 27 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ ɑntepuyɛ pinyinɛ ɑpi Yerusɑlɛm yisi ɑpi Antiyɔɔsi sĩ. \v 28 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn piusɛ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Akɑpuusi céési uu yóó rɛ nkṹ píimɑ nnyinɛ yɛ́ kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ wɑ. Nkṹ mmɛ̃ nń weri nn mɛsei Kulooti iyɔɔpi kumúŋɛ́-i wɑi. \v 29 Kei kɛ Yeesu pipirɛtiki pɛɛ Antiyɔɔsi-i ń we ɑpi símɑɑnɛ ɑí tonɛ rɛ pikɛcɔpɛ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ lɛ̃ kuu yɛ́ n fe tɔhɔ pikɛ́ nɛ pimɑ́rɛcɔ pɛɛ Yutee-pɔ ń we lɛ́mpɔ. \v 30 Api mɛsei lɛ̃ wɑi, ɑpi Pɑrinɑpɑsi nɛ Sɔɔli tum ɑpi sĩ́ ɑpí hɑ ítɔhɔ iyɛ̃ nɛ pi lɛ́ni ɑpi pipiwɛ́ɛ́sɛ pɑ. \c 12 \s1 Pi Yɑkupu kpu ɑpi Piyɛɛ pɔ̃́ kpɑnii \p \v 1 Likumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ uyɔ́ɔpi Erooti uu Kirisi pikɔ́ pinyinɛ piwéékusɛ lõ. \v 2 Uu tíyɛsɛ ɑpi ritɛ́hɛ nɛ Yohɑni umɑɑ Yɑkupu kopu. \v 3 Kuu n yɛ̃́ tɛ lɛ̃ ŋmɑɑ kɛ Pisuifi ɑpí pɛɛ ń lɑ kuu lɛ̃ wɑ, uu kɔ tíyɛsɛ ɑpi ɑnyɑ̃́ nyɛ-i kɑpi yɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ n li kɛ́mɛɛ Piyɛɛ pɔ̃́ tini. \v 4 Kɑpi lɛ̃ u n tĩ́ ɑpi kpɑnii, ɑpi pisɔ́ɔ́cɑ siwúípi sinɑ wɑi, ḿpɑ́ kɛ́ye kɛ́mɛɛ pisɔ́ɔ́cɑ pinɑ, pin nɛ u mɛ̃́. Nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ mɛmɑ́ɑ́ kɑpi lɛ̃ nɛ músu rɛ pikɛ́ ḿpɑ́ úye inipɛɛ-i u túhɑɑnɛ. \v 5 Kɛ Piyɛɛ uu lɛ̃ kukpɑniilee-i ń we pin u mɛ̃́, Kirisi pikɔ́ pin ukɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ welu mɛwéntɛ ɑ́mɛ we. \s1 Piyɛɛ mɛlelɛ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ \p \v 6 Kɛsinɛ kɛɛ n weesinɛ Erooti ukɛ́ nɛ Piyɛɛ n túhɑɑnɛ kɛ́mɛɛ kɛ Piyɛɛ uu pisɔ́ɔ́cɑ pitɛ́ kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ we un loni. Anípɛ kɛtɛ́ kɑpí pɛɛ ɑkpɑnii u wɑilɛ̃ pin nɛ u pɑhɑɑlɛ̃, pimɛ́rɛ́ pɔ́ɔn kɔ kukpɑniilee rinɔnɔɔ-i nyɛnu pin mɛ̃́. \v 7 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, Upíimɑ uleecɑɑtumɛ unyinɛ uu lompɔ, mɛtɛ́í ɑmɛ kukpɑniilee yipu. Uléécɑɑtumɛ uyɛ̃ uu Piyɛɛ ilúkɛ́ pɛ́pɛ́ uu u yóŋsɛ, uu u mɑɑ rɛ: A riwɑkɑsi! Akpɑnii kɑpí pɛɛ́ nɛ u m pɑhɑɑlɛ̃ ɑɑ kei nní uɑnipɛ-i léeri ɑɑ súrii. \v 8 Uléécɑɑtumɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A kupɔ́tɑmpɑ́lɑ rité ɑɑ ɑpɔ́nɛ́ɛ́ri tɑni. Piyɛɛ uu mɛsei lɛ̃ wɑi. Uléécɑɑtumɛ uu kɔ rɛ: A kupɔ́kpɛ́lɛnku tɑ̃ ɑɑ yisi ɑɑ nɛ́ tíki. \v 9 Piyɛɛ uu u tiki ɑpi léépɔ, lin u we yɑrɛ kɛlɑ́rɛ́. Úu pɛɛ músu rɛ mɛsei yɛ mɛ. \v 10 Api pimɛ́rɛ́ foí fɑ́ɑu, ɑpi pilírũ kpɑ́ ɑpi pɛɛ nweni rinɔnɔɔ kɑpi yɛ nɛ kuyu-mɛ̃ n léepɔ tulu, tɛ̃ ɑri timɛcirɛ hɑ́nnɛpɔ ɑpi léépɔ. Api ncée kpísi pin tɔ́su. Kei nní, uu Piyɛɛ inipɛɛ-i pɔlu. \v 11 Kɑi Piyɛɛ n hemnɛ kuu pɛɛ yɛ̃́ tɛ mɛwɑi yɛ wɑlɛ. Kei kuu pɛɛ rɛ: Nkpéni kɑm yɛ̃́ tɛ mɛsei yɛ mɛ. Uléécɑɑ yɛ uléécɑɑtumɛ tummɛlɛ uu Erooti ɑnipɛ-i nɛ́ lesɛ, uu kɔ mmɛ̃ kɛ Pisuifi ɑpí pɛɛ́ nɛ nɛ́ ń lɑ kɛ́mɛɛ nɛ́ lesɛ. \p \v 12 Kɛ Piyɛɛ uu n yɛ̃́ mmɛ̃ kɛ́mɛɛ kuu ń we, uu Yohɑni kɑpi rinyíri n hɛ rɛ Mɑriki uni Mɑɑri kɛyɔ sĩ. Pisoi kulúi yɛ pɛɛ kei cɑ́pinɛlɛnlɛ pin kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. \v 13 Kuu n hɑpɔ uu kɛ́yɔ ripoo pepu, unɔ́si kɛikɔ́ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Rooti uu sĩ́ ukɛ́ hɑ yɛ̃ tɛ wóo lo? \v 14 Uu Piyɛɛ mɛtẽ ceru. U yɛ́ ripoo hɑ́nnɛlɛ nɛ́ɛ, uú nyɑ uu mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ itóó nɛ kɛ́yɔ-mɛ̃ pɛɛpɔ, uú hɑ rɛ Piyɛɛ yɛ kɑ un tipoo-pɔ we. \v 15 Pɛpɛɛ kei n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi u mɑɑ rɛ u isɔhɔ torilɛ. Amɑ́ uu kɛ́yu mɑhɑni ŋmɑɑ rɛ mɛsei yɛ mɛ. Api rɛ in lɛ̃, ukumííri yɛ ku. \v 16 Piyɛɛ un lɛ̃ we un tipoo pepu. Kɑpi n hɑ́nnɛ ɑpi u yɛnu, piipiŋɛ ii nnyiyɛ loni. \v 17 Uu kunípɛ nɛ pi símisi rɛ pikɛ́ n sɛ́ɛ́lɛ̃ ɑ́pi kɑpɛ ríkɑ mɑ. Uu kɔ pi símisi lɛ̃ kɛ Upíimɑ uu kukpɑniilee-i u n lésɛ. Uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ pikɛ́ hɑ Yɑkupu nɛ pimɑ́rɛcɔ picɔ lɛ̃ símisi. Kuu lɛ̃ pisímɛ́ pi ḿ mɑsí, uu yisi uu kɛlõ féé tɔ́mpɔ. \v 18 Kɑi n weesi, ɑi pisɔ́ɔ́cɑ pɛ̃ kɛcɔpɛ nɔkɔrɛ hɑ́i, ɑpi pɛɛ́ m písɛinɛ rɛ mɛ́ye kɛ Piyɛɛ uu lõ? \v 19 Erooti uu pɛɛ rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ u wɛ́ɛ́si. Amɑ́ ɑpi u wɛ́ɛ́si ɑ́pi u yɛ̃. Kei kuu pɛɛ pimɛ́rɛ́ pɛ̃ sée uú nɛ pi túhɑɑnɛ uu rɛ pikɛ́ pi kṍ. Uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ Yutee kɛteni-i yisi uú hɑ Sesɑree kɛteni-i siyɑ́ɑ wɑi. \s1 Erooti nkpɔ \p \v 20 Erooti yɛ pɛɛ́ nɛ Tiiri pikɔ́ nɛ Sitɔɔ pikɔ́ wɔ́lɑɑlɛnlɛ. Pɛ̃ ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑi rɛ pikɛ́ hɑ u yɛ̃. Api lɛ̃ nnyɑ uyɔ́ɔpi pimɛ́rɛ́ uwɛ́ɛ́sɛ Pilɑsituusi kópóó, ɑpi yɛ́ntinɛ uú nɛ kɛkpéẽ pi wɑi pikɛ́ hɑ nɛ u kpurɛi. Ái mɛ́woo, uyɔ́ɔpi Erooti kɛtẽ kɛ́mɛɛ likɔ́ nfɑɑ kɑpi mɑ́. \v 21 Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑpi yɛ́ rinsɑ́nɛ ɑkɛ tulu. Erooti uú hɑ umɛyɔɔpilɑpɛ tɑni uu uriyɔɔpitũ kɛcɑ́ɑ́ tonɛ uu pɛɛ́ nɛ pisoi riwúí nɛ mɛyɑ̃́ n símisi. \v 22 Kei kɛ pisoi ɑpi ipɑkɑrɛ riwɔɔ rɛ: Uléécɑɑ rinɔɔ yɛ ntí, ɑ́i kɛsoipipi rikɔ́. \v 23 Kúu n céri rɛ Uléécɑɑ ŋmɑnɛ yɛɛ ipɑkɑrɛ te nnyɑ, Upíimɑ uleecɑɑtumɛ unyinɛ uu kei nní u fɑpi uu lɑlɛi, ɑpɑpi ɑɑ u tɑkɑi uú hɑ nɛ kpi. \p \v 24 Nléécɑɑsimɛ́ nn pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i kɔ́ɔ́nú ɑpi ḿpɑ́ yei n kom. \v 25 Kɛ Pɑrinɑpɑsi nɛ Sɔɔli pɔ́ɔ lɛ̃ nnyɑ kɑpi Yerusɑlɛm-i pi n tumpɔ piwɑi ḿ mɑsí, ɑpi yisi ɑpi Yohɑni kɑpi rinyíri n hɛ rɛ Mɑriki nɛ pɛ́nɛ ɑpí nɛ Antiyɔɔsi pɛlɛ. \c 13 \s1 Pɑrinɑpɑsi nɛ Sɔɔli yɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ piyóó hɑ \p \v 1 Antepuyɛ nɛ pisoi pɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ n céési yɛ pɛɛ Antiyɔɔsi-pɔ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ-i welɛ. Pɛpɛɛ Pɑrinɑpɑsi nɛ Simeyɔɔ kɑpi yɛ kɔ n sée rɛ Uŋmɔ́hɔ nɛ Sirɛɛni ukɔ́ Lusiyuusi nɛ Mɑnɑyɛɛni nɛ Sɔɔli. Mɑnɑyɛɛni nɛ Kɑlilee uyɔɔpi Erooti pɛɛ kɛsẽ́ iwɑ̃́ li. \v 2 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɑpi ɑnɔ́ɔ pɑɑsi pin Upíimɑ nɛ welu. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pi mɑɑ rɛ: Ani Pɑrinɑpɑsi nɛ Sɔɔli iyɑɑ lesɛ pikɛ́ pikɛi pɛ̃ kɑm pi ḿ pɑ wɑ. \v 3 Kɑpi pinɔ́ɔpɑhɑɑ nɛ piwelɛ ḿ mɑsí, ɑpi ɑnípɛ pikɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑ ɑpí nɛ pi tum, ɑpi tɔ́mpɔ. \s1 Pɑrinɑpɑsi nɛ Sɔɔli yɛ Siipuru-pɔ we \p \v 4 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Pɑrinɑpɑsi nɛ Sɔɔli tum, ɑpi Selesii-pɔ sĩ ɑpi kei kúninɔi loni ɑpí nɛ míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɑpi yɛ n sée rɛ Siipuru sĩ. \v 5 Kɑpi Sɑlɑmini n tu ɑpi Pisuifi ɑyomɛyɑ́hɑɑlee-i Nléécɑɑsimɛ́ piyóó kɑ́pɑ́ɑ́. Yohɑni yɛ pɛɛ pikɛmɛɛ́ welɛ un pi lɛ́ni. \v 6 Api míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɛ̃ kɔ́ɔ́nú ɑpi tɛnɛ ɑpí hɑ Pɑfoosi tulu. Kei kɑpí pɛɛ́ nɛ Usuifi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Pɑɑri-Yeesu risɑ́nɛ. Uyɛ̃ nɛ mɛtɑrɛwɑi ukɔ́ nɛ ɑntepu nɔɔmɛ lɛ. \v 7 Siipuru kɛtẽ uyɔɔpi Sɛrikiyuusi Pɔɔlusi kɛyɔ-i kuú pɛɛ́ we. Uyɛ̃ nɛ usɔhɔɔ píimɑ lɛ. Uu tíyɛsɛ ɑpi Pɑrinɑpɑsi nɛ Sɔɔli u séipɔ rɛ li ripɔ́ɔ u wɑ rɛ ukɛ́ Nléécɑɑsimɛ́ kṍ. \v 8 Mɛtɑrɛwɑi ukɔ́ uyɛ̃ uu pi m púnɛisɛntɛ un nɑ́ɑ́si rɛ úyukɔɔ́ uyɛ̃ úu kɑpɛ nɛ Yeesu kɛfɑ tɛnɛ. Pi yɛ Mɛ́kirɛki nɛ urinyiri tuisɛ rɛ Elimɑɑsi, lɛlɛɛ rɛ mɛtɑrɛwɑi ukɔ́. \v 9 Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ pɛɛ Sɔɔli kɑpi yɛ kɔ n sée rɛ Pɔɔli yipɑɑlɛnlɛ. Kei kuu pɛɛ Elimɑɑsi uyɛ̃ ńsɔnɛ riwii \v 10 uu u mɑɑ rɛ: Pɔ́ unɔ́ɔmɛ nɛ uyɑɑlukɛ nkó. Kuníri kɛpipi nkɛ́, pɔ́ɔ ḿpɑ́ lisɔnɛ líye n ŋmɛ́lu. Pɔ nɛ welɛ pɔn Upíimɑ simúŋɛ́ cirɛ-cirɛ hɑ́rɛsi, nɛ́ɛ yo? \v 11 A nkpéni kutu ricɔ ɑɑ kóm. Upíimɑ yɛ́ pɔ́ pi ɑɑ nyíini ɑɑ kɔ ntuŋɛ mɛtɛ́í pɑɑ siyɑ́ɑ sinyinɛ. Kei nní lɛ̃, kuŋmɑhɑ ɑku Elimɑɑsi hilɑ, uu yɛ toóri toóri un unyinɛ wɛ́ɛ́si yɛɛ yɛ́ u n tɔ́rɔi. \v 12 Kɛ uyɔ́ɔpi uyɛ̃ uu lɛ̃ n yɛ̃́, uú nɛ Upíimɑ kɛfɑ tɛnɛ. Li we rɛ Upíimɑ kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ iyɛ̃ nɛ u lonnɛ ńsɔnɛ. \s1 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi yɛ Pisitii kɛtẽ-pɔ Antiyɔɔsi kuyu hɑ \p \v 13 Pɔɔli nɛ upisencɔ ɑpi Pɑfoosi-i kúninɔi loni ɑpí nɛ Pɑmfilii kɛtẽ-pɔ Pɛriki kuyu sĩ. Yohɑni uu kei pi yɑ́ uu Yerusɑlɛm pɛlɛ. \v 14 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi pɔ́ɔ pikɛtɛ́ kei yisi ɑpi sɔ́nɛ ɑpi Pisitii kɛtẽ-pɔ Antiyɔɔsi kuyu sĩ. Api kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i lompɔ ɑpí tonɛ. \v 15 Unyinɛ uu isé ɑtɛlɛ́ nɛ ɑntepuyɛ ɑkɔ́ pisoi inipɛɛ-i kɛ́ɛ́ni. Kuu pikɛ́ɛ̃ ḿ mɑsí, kuyómɛyɑ́hɑɑlee piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi kɛ́mɛɛ tum ɑpí hɑ pi mɑɑ rɛ: Pimɑ́rɛcɔ, nɔn nnyinɛ m mɑ́ nɔkɛ́ nɛ pisoi ikɑri rikpɑ́sɛ, nɔ́ fe ɑni nkpéni símisi. \p \v 16 Kei kɛ Pɔɔli uu yisi uu kunípɛ síkɑ uu pisoi sɛ́ɛ́sɛ uu rɛ: Nɔ̃́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ nɛ nɔ́ pitɔ́rɔɔ mpí nɔ́ɔ Uléécɑɑ n wuru, ɑni kutu ricɔ ɑni kóm! \v 17 Isirɑyɛɛli Uleecɑɑ yɛ pɛɛ pirɔ́kpurɛ wɛ́ɛlɛ, uu tíyɛsɛ ɑpi kulúi wɑi, pɛɛ́ uyɛ-i kɑpí pɛɛ Esipiti kɛteni-i ilɑ́si n tṹ. Uu pɛɛ́ nɛ unnɑŋɛ kei pi yukusɛ. \v 18 Uu kucɛsi kóimɑ-i pikɛcɑ́ɑ́ pɑí iŋmɛ̃ ɑfɛɛnɑ. \v 19 Uu limɛmɑ́ɑ́ mpuri nsɛɛi Kɑnɑɑ kɛteni-i kópu uu nsitẽ cɑ́pinɛ uu upisoi pɑ rɛ pikɛ́ n te. \v 20 Ai lɛ̃ n we ɑí nɛ tulu iŋmɛ̃ pílɛ pílɛ mɛnɑ nɛ iŋmɛ̃ kuwóó kumúŋɛ́. \p Uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ pikpéenwɑi pi hɛ, ɑi kpísi ɑí hɑ nɛ ɑntepu Sɑmuyɛɛli ituŋɛ tulu. \v 21 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ɑpi Uléécɑɑ pisɛ rɛ ukɛ́ uyɔ́ɔpi pi tĩ. Kei kuu pɛɛ Pɛnyɑmɛɛ kumɑrɛ ukɔ́, Kiisi uŋmɑ́nɛ Sɑuuli iyɔ́ɔpi tonsɛ iŋmɛ̃ ɑfɛɛnɑ. \v 22 Kuu Sɑuuli iyɔ́ɔpi n lɑpilɛ, uu Yesee uŋmɑ́nɛ Tɑfiti i pɑ uu rɛ: \q1 Nɛ nkpéni Yesee uŋmɑnɛ Tɑfiti yɛɛ nɛ nɛ́ rinsɑ́ yɛ́nlɛ. U yɛɛ yɛ́ mɛnɛ́lɑ nnɛ́í wɑ. \v 23 Tɑfiti kɛpirɛ̃ kɛsɛ kɛ Uléécɑɑ uu Isirɑyɛɛli pikɔ́ pɑ rɛ kɛkɛ́ pi yoriyɛ yɑrɛ kuú pɛɛ ḿ mɑɑ rɛ li yɛ́ wɑ. Kɛkɛɛ Yeesu. \v 24 Yeesu ukɛ́ kɛlenɛ ń kɑm, Yohɑni yɛ pɛɛ riyóólɛ uu Isirɑyɛɛli pikɔ́ nnɛ́í símisi rɛ pikɛ́ piɑkópɛ kɛpirɛ ritɔ pikɛ́ míni wolɛ. \v 25 Yohɑni ukɛ́ nɛ upikɛi kɛtɔ n tu, u mɑɑ rɛ: Nɔ músu rɛ nɛ́ɛ wóo? Ái nɛ́ɛ uyɛ̃ kɑni m mɛ̃́. Uyɛ̃ nɛ kɛpirɛ wemɛlɛ. Nɛ̃́ ɑ́m tu ricuruu rɛ kɛ́ ripɛ kɛ́ uɑnɛ́ɛ́ri kɛŋmɛpi fénnɛ. \p \v 26 Pɔɔli uu kɔ kpɑ́ rɛ: Pimɑ́rɛcɔ, ntɔ́nɛ́í kɛ Uléécɑɑ uu nsímɛ́ mmú pɑ́lɛ̃ ukɛ́ nɛ rɔ́ yóriyɛ, nɔ̃́ Apirɑhɑm sipirɛ̃ nɛ nɔ́ pitɔ́rɔɔ mpí nɔ́ɔ nní Uléécɑɑ n wuru. \v 27 Mɛsei kɛ Yerusɑlɛm pikɔ́ nɛ pipiyɔɔpi ɑpi Yeesu yɛ̀, ɑ́pi kɔ ɑntepuyɛ nsímɛ́ kɑpi ḿpɑ́ kɛwéntɛyɑɑ kɛ́ye n kɛ́ɛ́ni riyíkí kṍ. Amɑ́ kɑpi Yeesu ń kpu, lɛlɛɛ nsímɛ́ mmɛ̃ kɛ́mɛɛ ń we kɑpi lɛ̃ wɑ. \v 28 Ápi kɔ ńkɑ yɛ̃, mmɛ̃ nnyɑ kɑpi yɛ́ u ń kpu, ɑmɑ́ pi pɛɛ Pilɑti pisɛ rɛ ukɛ́ u kpu. \v 29 Lɛ̃ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ n wɔ́lɑɑlɛ̃ kɑpi lɛ̃ wɑ. Api pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u súisɛ ɑpi u kpísi ɑpi nhórɛ-i wɑi. \v 30 Amɑ́ Uléécɑɑ uu pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ. \v 31 Pɛpɛɛ hɑ́i Kɑlilee-pɔ u n sɑ́rũ ɑpí nɛ Yerusɑlɛm sĩ kuu siyɑ́ɑ kulúi umɛcirɛ nyísɛ. Pɛpɛɛ kɔ nɛni nní upiseérɑkɔɔ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ inipɛɛ-i. \v 32 Nsímɛ́ Kɛcirɛ mmú kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ yekei rɛ u yɛ́ pirɔ́kpurɛ pɑ. Mmɛ̃ kɑrí nɛ nɔ́ kɑ. \v 33 Mmɛ̃ kuu nní nkpéni tɔ̃́ pipipirɛ̃ wɑ. Li we rɛ u Yeesu nkpɔ kɛ́mɛɛ yukusɛlɛ yɑrɛ kɑi Ipɑkɑrɛ Siyomɛ ritɛlɛ́ lírũ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Pɔ́ɔ Kɛnɛ́pipi, \q1 nɛ́ɛ nɛni pɔ́ mɑ́ri. \p \v 34 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ mɑɑ rɛ u yɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ úu kɑpɛ nɛ píkɑi n fɔ́ni nnyɑ. Lɛ̃ kuu Tɑfiti mɑɑ rɛ: Nɛ́ lisɔnɛ kɛcirɛ lɛɛ ɑ́i n fɔ́nunɛ nɔ́ pɑ. Tinɔ́ɔ sɔnɛ kɑḿ pɛɛ Tɑfiti n yekei yɛ tɛ̃. \q1 Lisɔnɛ kɛcirɛ lɛɛ ɑ́i yɛ píkɑi n cɑɑi kɑḿ pɛɛ Tɑfiti m pɑnɛ kɑm nɔ́ pɑnɛ. \q1 \v 35 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Tɑfiti uu kɔ kɛlõ kɛcɔ mɑɑ rɛ: \q1 Áɑ yɛ́ ŋmurɛi upɔ́lɑlɑ ukɛ́ nhórɛ kɛ́mɛɛ fɔ́ni. \p \v 36 Tɑfiti uyɛ̃ yɛ pɛɛ uisoi kɛ́mɛɛ Uléécɑɑ mɛlɑ wɑlɛ. Kuu n kpu, ɑpi upisɑɑyɑhɑ kɛ́mɛɛ u kulɛsi uu fɔ́nu. \v 37 Amɑ́ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ n yukusɛ úu fɔni. \v 38 Pimɑ́rɛcɔ, li tu rɛ ɑni ńsɔnɛ kõ tɛ uyɛɛ tíyɛsɛ kɑpí nɛ nɛni ɑkópɛ pisɑ́rɛi nsímɛ́ nɔ́ símisi. \v 39 Uyɛɛ tíyɛsɛ kɛ úye uu yɛ un nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ, Uléécɑɑ uu liute ɑkópɛ u sɑ́rɛi. Moisi isé íi fe ikɛ́ usoi ɑkópɛ sɑ́rɛi. \v 40 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, ɑ́ni kɑpɛ tíyɛ lɛ̃ kɛ ɑntepuyɛ ɑpi piɑtɛlɛ́-i n wɔ́i likɛ́ nɔ́ wɑ. Lɛlɛɛ rɛ: \q1 \v 41 Nɔ́ kupɑkɑrɛcirɛ́ pikɔ́ mpí, \q1 ɑni kutu ricɔ ɑni kóm likɛ́ nɔ́ riyɔɔ, ɑni itóó nɛ mílɛsi. \q1 Nɔ́nnɛ́fɑ́ɑ mmú kɛ́mɛɛ kɑḿ lɑ kɛ́ mɛwɑi mɛnyinɛ wɑ kɛ unyinɛ uu yɛ́ un nɔ́ n símisi ɑ́ni yɛ́ pɑkɑrɛ. \v 42 Kɛ Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i n léepɔ, ɑpi kɔ pi séi rɛ pikɛ́ kɛwéntɛyɑɑ kɛcɔ pɛɛpɔ pikɛ́ nsímɛ́ nsɛ mmɛ̃ pisímɛ́ pi rikpɑ́. \v 43 Icɑ́pinɛ mɛmɑ́ɑ́, Pisuifi yíkíyiki kulúi nɛ pitɛ́ŋ́ tɛ́ŋ́ pɛɛ Pisuifi kɛyomɛ n yɑ́ɑ́si ɑpi yisi ɑpi Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi tiki. Pɛ̃ ɑpi ikɑri pi hɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ tíyɛ unyinɛ ukɛ́ Uléécɑɑ kɛfɑ kuú nɛ pi n fénnɛ ncee kɛ́mɛɛ pi fóm. \p \v 44 Kɑi kɛwéntɛyɑɑ kɛcɔ kɛ̃ n tu, li wɑ yɑrɛ Antiyɔɔsi kuyu pisoi nnɛ́í pɛɛ cɑ́pinɛ pikɛ́ Nléécɑɑsimɛ́ kṍ. \v 45 Kɛ Pisuifi ɑpi riwúí tɛ̃ n yɛ̃́, pikɛfɑ ɑkɛ tóósi ɑpi pɛɛ lɛ̃ kɛ Pɔɔli uu n símisi n kɛsu pin kɔ u lɑ́misi. \v 46 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi kɛ́yu kpɑ̃́iisɛ ɑpi pi símisi rɛ: Nɔ̃́ kɑí nɛ sɑ́ rɛ Nléécɑɑsimɛ́ nkɛ́ mɛfoí tu kɛlenɛ. Kɑni nní n n kɛ́su nɔn kɔ nɔ́mɛnɛ́círɛ nɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ lómiisɛ nnyɑ, tɔ́ mɛsɛ nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́-mɛ̃ m pɛlɛ. \v 47 Lɛ̃ kɛ Upíimɑ uu rɔ́ n forii rɛ tɔkɛ́ wɑ yɛ nní: \q1 Nɛ pɔ́ lésɛlɛ rɛ ɑ pɑnsɛ mɛtɛ́í ɑɑ isoipuri nnɛ́í n kpɑ̃́iilɛ̃, \q1 pinnɛ́í pikɛ́ píyulɑlɛ yɛ̃. \p \v 48 Kɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ ɑpi ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, ɑi pi lɑrisi ɑpi Upíimɑ nsímɛ́ pɑkɑrɛ. Pɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uú nɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ n sée, ɑpí nɛ Yeesu kɛfɑ tɛnɛ. \v 49 Upíimɑ nsímɛ́ yɛ pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛtẽ kɛ̃ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ kɔ́ɔ́núlɛnlɛ. \v 50 Amɑ́ Pisuifi ɑpi pinɔ́si yukɔɔ́ pɛɛ Uléécɑɑ n yɑ́ɑ́si nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ tɑ́lɑɑnkɛɛ ɑpi yisi ɑpi Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi piwéékusɛ kɑ́pɑ́ɑ́, ɑpi pikɛteni-i pi lɑkɑsɛ. \v 51 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi yisi ɑpí hɑ kuyu ripoo-pɔ pinnɑtɑɑi péi-péi ɑpi pikuwɛ́ɛ́-mɛ̃ yɑɑpɔ, ɑi wɑi rɛ piɑkópɛ ɑkɛ́ nɛ pi risɛ́ɛ́. Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi yɑ́ ɑpi Ikoniyɔm kuyu-mɛ̃ tɔ́mpɔ. \v 52 Nfɑ́ɑsɔnɛ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ pɔ́ɔn pɛɛ Yeesu pipirɛtiki pɛɛ Antiyɔɔsi-i ń we yipɑɑlɛ̃ ńsɔnɛ. \c 14 \s1 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi yɛ Ikoniyɔm-pɔ we \p \v 1 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi kɔ Ikoniyɔm-pɔ Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee loni, ɑpi kɛ́yu kpɑ̃́iisɛ ɑpi símisi Pisuifi mɛyɑ̃ nɛ Pikirɛki mɛyɑ̃ ɑpi ŋmurɛi ɑpi Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 2 Amɑ́ Pisuifi picɔ pɛɛ ɑ́pi n ŋmurɛi pikɛ́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ ɑpi mpuri sɑnɛ pikɔ́ tɑ́lɑɑnkɛɛ rɛ pikɛ́ Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi kɛcɑ́ɑ́ simúŋɛ́ kópɛ wɑ. \v 3 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pɛ̃ nɛ Ikoniyɔm-i tónɛlɛ ɑi siyɑ́ɑ wɑi. Api itisi nɛ n símisi pin nɛ Upíimɑ tɑ́lɛ̃. Upíimɑ yɛ pɛɛ ńnɑŋɛ pi hɛlɛ pin nɛ mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛpíimɑ wɑpisi, ɑi yɛ nyísɛ rɛ mɛsei kɛ Upíimɑ uu pisoi ípɛɛlɛ́ɛ nyísɛ. \v 4 Kuyu pikɔ́ ɑpi kei nní kénɛ mɛtɛ́. Picɔ rɛ Pisuifi nkɔ́ mɛɛ wɑ, picɔ rɛ pitumɛ nkɔ́ mɛɛ wɑ. \v 5 Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi pimɛcirɛ cɑ́pinɛ pikɛ́ Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi íwɛ wɑ pikɛ́ ɑpɑrɛ pi tɔ́ɔ́kɛɛ pikɛ́ pi kṍ. \v 6 Kɑi lɛ̃ Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi kutu-i n lompɔ, ɑpi músu tíḿḿ, ɑpi wuru ɑpí hɑ Likɑyonii kɛtẽ-pɔ Lisitiri nɛ Tɛripu ɑyu-i nɛ ɑkɛkúrí pékesi \v 7 ɑpi kei Nsímɛ́ Kɛcirɛ n yóólɛ̃. \s1 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi yɛ Lisitiri-pɔ we \p \v 8 Lisitiri-pɔ kɛ utisi unyinɛ uú pɛɛ we. Hɑ́i kɑpí nɛ u m mɑ́ri úu píkɑi sɔ́nɛlɛ̃. U kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ lɛ, uu yɛ pɛɛ́ n tũ. \v 9 Uu pɛɛ Pɔɔli nsímɛ́ kutu n cɔlɛ̃. Kei kɛ Pɔɔli uu u nyɑ́nɛi ńsɔnɛ uu yɛ́nu rɛ nfɑtɛnɛ yɛ u tulɑɑlɛnlɛ un yɛ́ fe uu pélu. \v 10 Pɔɔli uu rinɔ́ɔ cɑ́sɛ uu u mɑɑ rɛ: A yisi ɑɑ ɑpɔ́nɑ kɛcɑ́ɑ́ kɛcírɛ nyɛrɛ. Utisi uu yisi uu cuuni uu nsẽ́ kɑ́pɑ́ɑ́. \v 11 Kɛ pisoi ɑpi Pɔɔli mɛwɑi mɛ̃ n yɛ̃́, ɑpi kei pikɔ́ mɛyu, Mɛ́likɑyoniyɛɛ nɛ pupɛi rɛ: Piléé yɛ mɛsoi sɔ́nɛmɛ ɑpí nɛ rɔ́ lɛɛri. \v 12 Api rɛ Pɑrinɑpɑsi yɛɛ Seusi. Kɑi nní Pɔɔli yɛɛ pɛɛ símisi nnyɑ ɑpi rɛ uyɛɛ Hɛrimɛɛsi. \v 13 Piléé pɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Seusi kɛyɔ yɛ pɛɛ welɛ kuyu ritimɛ-pɔ. Uléékɔɔ́ yɛɛ kei pi n nyɔ́ɔnsɛ uu ɑnɑ́ɑlɑ mɛfɛlɛ torɑɑnkɛɛ uu tɔ́rikɛɛ uú nɛ kɛ́yɔ kɛ̃ tinɔnɔɔ-i hɑpɔ, u nɛ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpí n nɑ́ɑ́si pikɛ́ Pɑrinɑpɑsi nɛ Pɔɔli nyɔ́ɔnsɛ. \v 14 Kɛ Pɑrinɑpɑsi nɛ Pɔɔli ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑpi pisitukɑnkɑ cɛ́ɛ́rii ɑi nyísɛ rɛ ɑ́i nɛ pi risɑ́, ɑpi pɛɛ riwúí tɛ̃ kɛcɔpɛ sɔɔpɔ pin cɛ́si rɛ: \v 15 Nɔ́ pisoi mpí, yo kɑni lɛ̃ wɑi? Tɔ̃́ nɛ kɔ nɔ́mɛnɛ́cɔ sisoipipi lɛ. Nsímɛ́ kɛcirɛ kɑrí nɛ nɔ́ kɑ tɔn nɔ́ tee rɛ ɑ́ni lisɛ́rɛ́-sɛrɛ́ nní nkɔ́ riyɑ́. Líwookɔɔ́ yɛ ni. Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ Uléécɑɑ yɛɛ nfɑ́ɑ n te pɑ. Uyɛɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ nɛ mínimɑɑ nɛ likɛmɛɛ likɔ́ wɑ. \v 16 U mɛkɛɛ-mɛ pirɔ́kpurɛ kɛ́mɛɛ-pɔ pisoi nnɛ́í riyɑ́lɛ rɛ pikɛ́ pimɛpɔɔlɑ n wɑi, \v 17 ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, mɛsɛ́rɛ kuu pɛɛ mɛwɑi sɔnɛ nɔ́ wɑi rɛ ɑni nɛ kei u n nyɑ́ni. Uu yɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ikónɛ nɔ́ hɛri, liituŋɛ in kɔ n tu, uu ilukɛ nɔ́ hɛ. Uu yɛ kɔ lilukɛ-lukɛ nɔ́ hɛ uu kɔ tíyɛsɛ ɑni mpɔ́ɔnɑrɛ yɛnu. \v 18 Ḿpɑ́ kɛ Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi lɛ̃ ḿ mɑ, li nɛ pi pɑpisilɛ ɑpi kɛlenɛ fe ɑpi inyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ yulu. \p \v 19 Pisuifi pinyinɛ ɑpi Antiyɔɔsi yɛɛ Pisitii-pɔ ń we nɛ Ikoniyɔm-i yisi ɑpi sĩ́, pi nɛ pisoi kulúi ɑpí hɑ kómɛinɛ. Api Pɔɔli ɑpɑrɛ tɔ́ɔ́kɛɛ rɛ pikɛ́ u kpu. Api pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ u pulu ɑpí nɛ kuyu ilúkɛ́ léépɔ, pin músu rɛ u kpulɛ. \v 20 Amɑ́ kɛ Yeesu pipirɛtiki ɑpi ukɛkúrí ń cɑ́pinɛpɔ, uu yisi uu kuyu sĩ. Kɑi kóso n weesi, u nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi Tɛripu kuyu tɔ́mpɔ. \s1 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi yɛ Sirii kɛteni-i Antiyɔɔsi kuyu pɛlɛ \p \v 21 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi Tɛripu kuyu-i Nsímɛ́ Kɛcirɛ yóó, pisoi mɛyɑ̃ ɑpi Yeesu tiki. Api pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ yisi ɑpi Lisitiri nɛ Ikoniyɔm nɛ Antiyɔɔsi yɛɛ Pisitii-pɔ ń we pɛlɛ. \v 22 Kɑpi kei n tuipɔ, ɑpi Yeesu pipirɛtiki pɛɛ kei ń we ikɑri kpɑ́sɛ rɛ pikɛ́ n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃. Api yɛ kɔ pi mɑɑ rɛ pi yɛ́ íwɛ píimɑ li pikɛ́ kɛlenɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ lompɔ. \v 23 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi ḿpɑ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ íye-i piwɛ́ɛ́sɛ tonsɛntɛ. Pi nɛ pɛ̃ ɑpi ɑnɔ́ɔ pɑɑsi ɑpi kɛyómɛ yɑ́ɑ́si ɑpi pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ pi kpísi ɑpi Upíimɑ kɑpí nɛ kɛfɑ n tɛnɛ ɑnipɛ-i wɑi. \p \v 24 Kɛ Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi kei Pisitii kɛtẽ kɛ-i n yisi, ɑpi Pɑmfilii kɛkɔ́-mɛ̃ loni. \v 25 Api Pɛriki-pɔ Nléécɑɑsimɛ́ pisoi símisi, ɑpi kei yisi ɑpi Atɑlii tɔ́mpɔ. \v 26 Kei kɑpi pɛɛ kúninɔi lõ ɑpí nɛ Sirii kɛtẽ-pɔ Antiyɔɔsi sĩ. Kei kɑpi pɛɛ Uléécɑɑ ɑnipɛ-i pi wɑ ɑpi u welu rɛ ukɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ pi nyísɛ pikɛ́ fe pikɛ́ pipikɛi wɑ yɑrɛ kɑpi nní n wɑ. \v 27 Kɑpi Antiyɔɔsi kei n tuipɔ, ɑpi Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ cɑ́pinɛ, ɑpi lɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pɛ̃ tintiki uu wɑi pi kɛɛni, nɛ lɛ̃ kuu n tíyɛsɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɔ́ɔ kɔ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 28 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi Yeesu pipirɛtiki kɛ́mɛɛ tonɛ siyɑ́ɑ kulúi. \c 15 \s1 Yerusɑlɛm icɑ́pinɛ \p \v 1 Kirisi pikɔ́ pinyinɛ ɑpi kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ Yutee kɛtẽ-pɔ yisi ɑpi Antiyɔɔsi sĩ, ɑpí hɑ Kirisi pikɔ́ picɔ mɑɑ rɛ: Nɔnsɑ́ n kérii yɑrɛ kɛ Moisi isé ii m pisɛ, ɑ́ni yɛ́ píyulɑlɛ yɛ̃. \v 2 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ɑpi pi kɛsu, íkɛŋɛnɛ píimɑ inyinɛ ii likɛcɑ́ɑ́ pikɛcɔpɛ leeri. Api símisi ɑí tonɛ rɛ Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi nɛ pinyinɛ picɔ pikɛ́ Yerusɑlɛm hɑ, pi nɛ pitumɛ nɛ piwɛ́ɛ́sɛ pikɛ́ hɑ kɛsẽ́ nsímɛ́ mmɛ̃ tipɑí. \v 3 Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ ɑpi pikɛcɑ́ɑ́ pɑí ɑpí nɛ ncée tiki. Api Fenisii nɛ Sɑmɑrii sitẽ-mɛ̃ tiki, ɑpi lɛ̃ kɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ ɑpi Upíimɑ rintíki pisoi símisi. Nsímɛ́ mmɛ̃ nn Kirisi pikɔ́ nnɛ́í lɑrisi hɑ́i. \v 4 Kɑpi Yerusɑlɛm n tuipɔ, Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ nɛ pipiwɛ́ɛ́sɛ nɛ pitumɛ pɛɛ pi yɔsí. Api Yerusɑlɛm pikɔ́ pɛ̃ símisi lɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pi rintíki uú nɛ wɑi. \v 5 Amɑ́ Pifɑrisi pinyinɛ pɛɛ Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ ɑpi pɛɛ yisi ɑpi rɛ: Li pisɛ rɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɛɛ Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ pikɛ́ kérii tílɑsi, pikɛ́ kɔ Moisi isé ritiki. \v 6 Pitumɛ nɛ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi cɑ́pinɛ rɛ pikɛ́ nsímɛ́ mmɛ̃ tipɑí. \v 7 Kɑpi nsímɛ́ m pɑ́sɑinɛ ɑi nɑ́ŋɑi mɛmɑ́ɑ́ kɛ Piyɛɛ uu pɛɛ rinɔ́ɔ yɔsí, uu rɛ: Pimɑ́rɛcɔ, nɔ́rinɛ́cúruu yɛ yɛnlɛ rɛ ɑ́i nɛni-mɛ kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ nkɛ́-i nɛ́ wɛ́ɛ rɛ kɛ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ riyóó pikɛ́ nnɛ́nɔ́ɔ-i n kõ, pikɛ́ kɔ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ. \v 8 Uléécɑɑ yɛɛ nyu lɛlɛɛ pisoi sifɑ-i ń we. Uyɛɛ kɔ pɛ̃ Unfɑɑsɔnɛ hɛ yɑrɛ kuu tɔ̃́ n hɛ mɛcɔ. U lɛ̃ nyísɛlɛ rɛ pɛ̃ nɛ kɔ pɑnsɛlɛ upisoi. \v 9 Úu tɔ́ nɛ pɛ̃ kɛcɔpɛ kóólɛnɛ. Lɛ̃ nnyɑ kuu pinfɑtɛnɛ nnyɑ piɑkiŋ hɛɛrɛ ɑɑ funi. \v 10 Yo nnyɑ kɑni nkpéni Uléécɑɑ peikɛɛ nɔkɛ́ yɛ̃́, nɔn ncɔni kɛ úkɑ úu hɑ́i pirɔ́sɑ́ɑ-i-mɛ nɛ tɔ́-i n fe ukɛ́ ń cɔ̃ Yeesu pipirɛtiki nyikisɛlɛ̃? \v 11 Amɑ́ Upíimɑ Yeesu ipɛɛlɛ́ɛ nnyɑ kɑrí nɛ kɛfɑ tɛnɛ rɛ tɔ̃́ nɛ kɔ pimɛcɔ píyulɑlɛ yɛnlɛ. \p \v 12 Pɛpɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ nnɛ́í ɑpi sɛ́ɛ́ keu, ɑpi pɛɛ Pɑrinɑpɑsi nɛ Pɔɔli kutu n cɔlɛ̃ pin mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pi rintíki uu mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛcɔpɛ wɑpisi kɛɛnkɛɛ. \v 13 Kɑpi pisímɛ́ ḿ mɑsí, Yɑkupu uu rinɔ́ɔ yɔ́su uu rɛ: Ani kutu nɛ́ ricɔ, pimɑ́rɛcɔ. \v 14 Simɔɔ yɛ rɔ́ símisilɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ ricuruu uu hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛcɔpɛ umpuri kuu n te n wɛ́ɛ. \v 15 Antepuyɛ ɑnɔɔ kɑi lɛ̃ titiki yɑrɛ kɑi n wɔ́lɑɑlɛ̃. Li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 \v 16 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, nɛ Tɑfiti kɛyɔ kɛɛ n fori yukusɛnɛ, \q1 ɑm ncɑɑi nnɛ́í nyɔ́ɔnsɛ. \q1 Nɛ́ pimɔ́mɛ kɛ pɛsɛ. \q1 \v 17 Kei kɛ pisoi tɔrɔɔ ɑpi yɛ́ pɛɛ nɛ̃́ Upíimɑ wɛ́ɛ́si. Lɛlɛɛ isoipuri nnɛ́í kɑm n sée rɛ ikɛ́ pɑnsɛ inɛ́kɔ́. Nɛ̃́ Upíimɑ rinɔɔ yɛ tɛ̃, \q1 \v 18 nɛ́ɛ tíyɛsɛ kɛ pisoi ɑpi hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ mɛwɑi mɛ̃ ceri. \p \v 19 Lɛ̃ nnyɑ kɛ nɛ̃́ Yɑkupu, ɑm músu rɛ ɑ́ri ncée mɑ́ tɔkɛ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɛɛ pimɛcirɛ Uléécɑɑ ḿ pɑ Pisuifi isé rinyikisɛ. \v 20 Amɑ́ tɔkɛ́ pi wɔipɔ ɑri pi símisi rɛ ɑ́pi kɑpɛ yɛ inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ li. I tɔ̃́ kɛ́mɛɛ ikpɛ́rinkpɛkɔɔ́ lɛ. Pikɛ́ pimɛcirɛ tĩ, ɑpi yɛ sɔ́ɔnnɛ yɑrɛ kɛ isé ii m pisɛ. Ápi kɑpɛ yɛ isɛɛ kɑ́pi rimpɑ́ li, ɑ́pi kɑpɛ yɛ kɔ mɛ́nyɛ li. \v 21 Kɑí pɛɛ mɛkɛɛ ń we, pisoi yɛɛ pɛɛ ḿpɑ́ kuyu kúye-i Moisi isé riyóólɛ, ɑpi yɛ kɔ ḿpɑ́ kɛwéntɛyɑɑ kɛ́ye kɛtúŋɛ́ kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i i kɛɛni. \s1 Títɛlɛ́ tɛ̃ kɑpi Kirisi pikɔ́ pɛɛ ɑ́pi Pisuifi n wɔ́ipɔ \p \v 22 Pitumɛ nɛ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ nnɛ́í ɑpi yɛ́nu rɛ li nyɑm tɛ pikɛ́ pikɛcɔpɛ pisoi lesɛ pikɛ́ Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi ritikisɛ pikɛ́ nɛ Antiyɔɔsi pi tũ. Kei kɑpi pɛɛ Yuuti kɑpi yɛ kɔ n sée rɛ Pɑrisɑpɑsi nɛ Silɑsi lesɛ. Pipicɔ yɛ pɛɛ pi wɑisɛlɛnlɛ ńsɔnɛ. \v 23 Piɑnipɛ-i kɑpi rítɛlɛ́ tɛ̃ wɑ. Pi rikɛmɛɛ wɔ́i rɛ: \p Tɔ̃́ nɔ́pinɛ́mɑ́rɛcɔ, pitumɛ nɛ piwɛ́ɛ́sɛ, tɔ nɔ̃́ pimɑ́rɛcɔ, nɔ́ɔ yɛ ɑ́ni nní Pisuifi nɔn Antiyɔɔsi-pɔ nɛ Sirii nɛ Silisii kɛteni-i we yɑ́ɑsi ńsɔnɛ. \v 24 Tɔ kõ tɛ pisoi pinyinɛ yɛ kɛrɔ́mɛɛ nté yisipɔ ɑpi nɔ́ lɛɛpɔ, ɑpi pinsímɛ́ kɛ́mɛɛ nɔ́ɑnɛ́pɔ́ɔ cɑɑisɛ ɑpi kɔ nɔ́sinɛ́wuu tɔisɛ. Ani kõ tɛ ɑ́i tɔ́ɔ pi tumpɔ. \v 25 Lɛ̃ nnyɑ kɑri kómɛinɛ rɛ li nyɑm tɛ tɔkɛ́ pisoi lesɛ tɔkɛ́ pirɔ́mɑ́rɛcɔ lɑlɑ Pɑrinɑpɑsi nɛ Pɔɔli ritikisɛ tɔkɛ́ nɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pi tumpɔ. \v 26 Pɑrinɑpɑsi nɛ Pɔɔli ɑ́pi nkpɔ iwɑmɛ wɑ Upíimɑ Yeesu Kirisi pikɛi kɑpi n wɑi nnyɑ. \v 27 Tɔ Yuuti nɛ Silɑsi nɔ́kɛnɛ́mɛɛ tumpɔ rɛ pikɛ́ nɛ pinnɔɔ nsímɛ́ mmɛ̃ kɑri n wɔ́i nɔ́ símisi. \v 28 Li we rɛ tɔ́ nɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ yɛ̃ tɛ ɑ́i nyɑḿ tɛ tɔkɛ́ ncɔni féé nnyinɛ mɛ́woo nɔ́ rinyikisɛ ɑ́i kɔ lɛ̃ kɑi pisɛ. \v 29 Lɛlɛɛ nɛ n sɑ́ rɛ tɔkɛ́ nɔ́ pisɛ yɛ nní: Áni kɑpɛ yɛ inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ nɛ́ɛ mɛ́nyɛ nɛ́ɛ isɑrɛ kɑ́pi rimpɑ́ pikɛ́ mɛ́nyɛ lesɛ li. Ani kɔ nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, ɑni yɛ sɔ́ɔnnɛ yɑrɛ kɛ isé ii m pisɛ. Tɔ mɛmɑ́rɛcɔ nɛ kɛfɑ kɛsɛ nɔ́ yɑ́ɑsi! \p \v 30 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi nɛ Yuuti nɛ Silɑsi ɑpi yisi ɑpi Antiyɔɔsi tɔ́mpɔ. Kɑpi n hɑ́pɔ, ɑpi kei piyómɛyɑ́hɑɑ nnɛ́í cɑ́pinɛ ɑpi rítɛlɛ́ tɛ̃ pi pɑ. \v 31 Kɑpi pinnɛ́í kɛyu-i ri n kɛ́ɛ̃, ɑi ḿpɑ́ úye ikɑri wɑisɛ ɑi kɔ piɑkiŋ niŋukusɛ. \v 32 Yuuti nɛ Silɑsi ricuruu yɛ pɛɛ ɑntepuyɛ lɛ. Api nsímɛ́ nsímɛ́ Antiyɔɔsi pikɔ́ símɑɑnkɛɛ ɑpí nɛ ikɑri pi kpɑ́sɛ rɛ pikɛ́ nɛ nfɑtɛnɛ n ŋmɔ́ɔ́púlɛ. \v 33 Api kei siyɑ́ɑ sinyinɛ wɑi. Pimɑ́rɛcɔ ɑpi pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ pi yɑ́ ɑpi pɛpɛɛ pi n tumpɔ kɛ́mɛɛ pɛɛsɛ nɛ piripɔɔ. \v 34 [Amɑ́ Silɑsi pɔ́ɔ rɛ u yɛ́ kei tonɛ.] \v 35 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi pɔ́ɔ hɑ Antiyɔɔsi-i tonɛ, pi nɛ picɔ pinyinɛ pin pisoi céési pin kɔ Upíimɑ nsímɛ́ kɛcirɛ yóólɛ̃. \s1 Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi pitúunnɛ \p \v 36 Kɑpi Antiyɔɔsi-i n tónɛ ɑi siyɑ́ɑ wɑi, Pɔɔli uu Pɑrinɑpɑsi mɑɑ rɛ pikɛ́ silõ sɛ̃ nnɛ́í kɑpi Upíimɑ nsímɛ́ nɛ rinkɔ́ɔ́nú pɛɛsɛ pikɛ́ hɑ yɛ̃ tɛ íye kɛ Yeesu pikɔ́ ɑpi kei we. \v 37 Pɑrinɑpɑsi uú n lɑ ukɛ́ nɛ Yohɑni kɑpi rinyíri n hɛ rɛ Mɑriki ripɛ́nɛ. \v 38 Amɑ́ Pɔɔli pɔ́ɔ yúlu rɛ ɑ́pi kɑpɛ kɔ nkpéni pikpíkɛ́ u rikpɑ́ ukɛ́ pi ritiki, li we rɛ u pɛɛ mɛfoí hɑ́i Pɑmfilii-pɔ pi ŋmɛriyɛlɛ úu pi ritiki pikɛ́ hɑ nɛ pipikɛi kɛtɔ tu. \v 39 Ai wɑi rɛ li Pɔɔli nɛ Pɑrinɑpɑsi símɑɑsɛ, hɑ́i ɑpí nɛ likɛcɑ́ɑ́ túúnnɛ. Pɑrinɑpɑsi uu Mɑriki kpísi ɑpi kúninɔi loni ɑpi Siipuru tɔ́mpɔ. \v 40 Pɔɔli pɔ́ɔ Silɑsi kuséncɔ wɛ́ɛ, Yeesu pikɔ́ ɑpí nɛ pi welu rɛ Uléécɑɑ ukɛ́ pi sɑrumpɔ. Api pɛɛ ncée kpísi ɑpi tɔ́mpɔ. \v 41 Api Sirii nɛ Silisii sitẽ kuwɛ́ɛ́-mɛ̃ tiki, pin Uléécɑɑ icɑ́pinɛ ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ tɛ ikɛ́ Uléécɑɑ ncee kɛ́mɛɛ pɑpisi. \c 16 \s1 Timotee yɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi sɑrũ \p \v 1 Pɔɔli uu yisi uu Tɛripu sĩ, uu kɔ Lisitiri tulu. Yeesu upirɛtiki unyinɛ yɛ pɛɛ kei welɛ ɑpi u séi rɛ Timotee. Úni yɛ Usuifi lɛ un kɔ Kirisi nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ̃. Amɑ́ usɑ́ɑ pɔ̃́ nɛ Ukirɛki lɛ. \v 2 Yeesu pikɔ́ pɛɛ Lisitiri nɛ Ikoniyɔm-pɔ ń we yɛ pinsímɛ́ kɛ́mɛɛ u pɑkɑrɛntɛlɛ hɑ́i. \v 3 Ai Pɔɔli ripɔ́ɔ wɑi rɛ ukɛ́ kuséncɔ u wɛ́ɛ. Uu u kpísi uu Pisuifi pɛɛ kei-pɔ kɑpi n sĩ́ ń we nnyɑ u ké. Pinnɛ́í yɛ pɛɛ nyulɛ rɛ usɑ́ɑ yɛ Ukirɛki lɛ. \v 4 Kɑpi n tɔ́su, ɑyu kɛ́mɛɛ kɑpi ritiki. Api yɛ lɛ̃ nɛ lɛ̃ kɛ pitumɛ nɛ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi Yerusɑlɛm-pɔ n símisi ɑí tonɛ Kirisi pikɔ́ pɛɛ kei ń we tɛ́ŋ́sɛ. Api kɔ pi mɑɑ rɛ pikɛ́ yɛ likɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ. \v 5 Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ ɑpi pɛɛ́ nɛ nfɑtɛnɛ nɛ kɛ́yu n sĩ pin kɔ ḿpɑ́ kɛweesi kɛ́ye kulúi kpɑ́lɛ̃. \s1 Pɔɔli yɛ Turowɑɑsi-pɔ mɛ́yɛnɛ mɛnyinɛ yɛ̃ \p \v 6 Nfɑ́ɑsɔnɛ ńn Pɔɔli nɛ upicɔ ncée hɛ rɛ pikɛ́ Asii sitẽ kɛcɑ́ɑ́ Nléécɑɑsimɛ́ riyóó. Lɛ̃ nnyɑ kɑpi Firisii nɛ Kɑlɑsii sitẽ-mɛ̃ titɛ́ŋ́. \v 7 Kɑpi nɛ Miisii kɛtẽ tińkɔ, ɑpi Pitinii kɛkɔ́-mɛ̃ pihɑ́pɛ peeni. Amɑ́ Yeesu Nfɑɑsɔnɛ ńn lincee pi hɛ. \v 8 Api mɛsɛ Miisii kei tikipɔ ɑpí nɛ Turowɑɑsi sĩ. Kei yɛ ɑ́ninɔi kɛnyɛrɛ lɛ. \v 9 Kei kɑi kɛsinɛ Pɔɔli mɛ́yɛnɛ mɛnyinɛ nyísɛ: Mɑsetuwɑɑni ukɔ́ unyinɛ kuu yɛ̃́ un nyɛnu un u welu rɛ ukɛ́ risuúlu ukɛ́ pikuyu-mɛ̃ titikipɔ ukɛ́ pi yoriyɛ. \v 10 Pɔɔli mɛyɛnɛ mɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ɑri pɛɛ́ n lɑ tɔkɛ́ Mɑsetuwɑɑni kɛtẽ hɑ. Li we rɛ tɔ picére mɑsilɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ rɔ́ sée rɛ tɔkɛ́ hɑ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kei pikɔ́ símisi. \s1 Liiti yɛ Filipu kuyu-i nɛ Upíimɑ kɛfɑ tɛnɛ \p \v 11 Ari Turowɑɑsi-i kúninɔi loni ɑrí nɛ míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɑpi yɛ n sée rɛ Sɑmotirɑsi-mɛ̃ n sɑirilɛ̃. Ai kóso weesi, ɑri Neyɑpolisi-mɛ̃ tɔ́mpɔ. \v 12 Ari kei yisi ɑri Filipu tɔ́mpɔ. Mɑsetuwɑɑni kɛtẽ kuyu foí yɛ kpɛ̃ kɛlõ kɛ-i. Rɔm pikɔ́ n-yɔɔpinɑŋɛ kɛtẽ yɛ kɛ. Tɔ kei siyɑ́ɑ sinyinɛ wɑlɛ. \v 13 Ari kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ kuyu iyɑɑ leepɔ ɑri nkói-mɛ̃ sĩ, kei kɑri m músu yɑrɛ Pisuifi yɛɛ cɑ́pinɛ ɑpi kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Kɑri n hɑ́pɔ ɑri kei pinɔ́si lɛɛpɔ pin cɑ́pinɛlɛ̃, ɑrí tonɛ ɑri Nléécɑɑsimɛ́ pi símisi. \v 14 Pi yɛ pinɔ́si pɛ̃ usɛ sée rɛ Liiti. U pɛɛ Uléécɑɑ likɔ́ lɑlɛ. Tiyɑtiiri kuyu kuu léeri. Asɑ́ŋɑ́ɑ́ wɛɛ́ nyɑii kɛcirɛ kuu yɑ́i. Kuu kutu rɔ́ n cɔ́lɛ̃, Upíimɑ uu mɛsɔhɔ u hɛ ukɛ́ nɛ Pɔɔli nsímɛ́ kṍ. \v 15 Ari u nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í míni wolɛ. Uu pɛɛ kusɑ́nɛ rɔ́ séi uu rɔ́ mɑɑ rɛ: Nɔn mɛsei n yɛ̃ tɛ nɛ Upíimɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ, ɑni kɛnɛ́yɔ lommɛ ɑní tonɛ! Uú nɛ kɛ́yu rɔ́ mɑhɑni, ɑri mɛsɛ ŋmurɛi. \s1 Pi Filipu-pɔ Pɔɔli nɛ Silɑsi ɑkpɑnii wɑ \p \v 16 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɑri kɛyómɛyɑ́hɑɑ-i sĩ́ ɑrí nɛ ukpére kɛikɔ́ unyinɛ sɑ́nɛ. U ɑníri héesilɛ uu yɛ nɛ lɛlɛɛ kóso-pɔ n wɑinɛ yɛnu. Lipikɛi pɛ̃ pin upiyɔte siwóó wɑi ńsɔnɛ. \v 17 Kei kuu yisi uu tɔ́ nɛ Pɔɔli n tikilɛ̃ un cɑ́ɑ́i rɛ: Pisoi mpí yɛ Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ pikɛikɔ́ lɛ. Ncée mɛɛ yɛ n yóriyɛ kɑpi nní nɔ́ nyísɛ! \v 18 Uu lɛ̃ n wɑi ɑí nɛ siyɑ́ɑ kɔ́ɔ́nú. Ai Pɔɔli pelu uu ukpére uyɛ̃-mɛ̃ pɑnsɛpɔ, uu kuníri kpɛɛ u n tíkilɛ̃ mɑɑ rɛ: Nɛ Yeesu Kirisi rinyiri kɛ́mɛɛ, nɛ rinɔ́ɔ pɔ́ hɛ rɛ ɑ ukpére nkó kɛ́mɛɛ le. Aku mɛsɛ nɛ mɛsɛ lelu. \v 19 Kɛ ukpére kɛikɔ́ uyɛ̃ piyɔte ɑpi n yɛ̃́ tɛ pikulɑɑ yɛ lɛ̃ tɛnɛlɛ, ɑpi Pɔɔli nɛ Silɑsi kɛ́yɑɑ́lɑ-i tini ɑpí nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ lɛɛpɔ. \v 20 Apí nɛ Rɔm pikɔ́ pitúhɑɑnɛ-i pi tɔ́mpɔ ɑpí hɑ rɛ: Pisuifi mpí pɛɛ ńcɔkɔi nɛ kurɔ́yu lommɛ. \v 21 Pi welɛ pin inyɛ́kii inyinɛ rɔ́ céési. Ncée ńn kɔ we rɛ tɔ̃́ Rɔm pikɔ́ tɔkɛ́ i ŋmurɛi nɛ́ɛ tɔkɛ́ i ritiki. \p \v 22 Tiwúí tɛ̃ ɑrí nɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi wɔ́ɔ́si ńsɔnɛ. Pitúhɑɑnɛ ɑpi rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ Pɔɔli nɛ Silɑsi ilũ mɑhɑ̃ pikɛ́ isɛ́í pi súúkɛɛ. \v 23 Kɑpi lɛ̃ pi n fɑ́pii, ɑpi kukpɑniilee pi tɑni ɑpi kuumɛ́rɛ́ rinɔ́ɔ hɛ rɛ ukɛ́ pi m mɛ̃́ ńsɔnɛ. \v 24 Kɑpi lɛ̃ uyɛ̃ ḿ mɑ, uyɛ̃ uu kɛ́mɛɛ-mɛmpɔ kɛleepi kɛnyinɛ-i pi wɑi uu piɑnɑ nɛ ɑnɑkulɛ torɑɑnkɛɛ. \v 25 Kɑi kɛsinɛcɔ kumúŋɛ́ n tu, Pɔɔli nɛ Silɑsi ɑpi yisi ɑpi kɛyómɛ n yɑ́ɑsi pin yom pin Uléécɑɑ pɑkɑrɛntɛ, pikpɑniikɔ́ picɔ pin kutu pi cɔlɛ̃. \v 26 Kei nní, kɛtẽ ɑkɛ piyéŋɑɑ loni, ɑi kukpɑniilee rikui tiŋɑ-tiŋɑ. Ai ihɑ́nɑɑ nnɛ́í mɛsɛ nɛ mɛsɛ hɑ́nnɛntɛ ɑi pikpɑniikɔ́ ɑkpɑnii nnɛ́í fénnɛntɛ. \v 27 Kɛ umɛ́rɛ́ uú hɑ n yisi uu yɛ́nu rɛ kukpɑniilee ihɑ́nɑɑ nnɛ́í yɛ hɑ́nnɛntɛlɛnlɛ, uu ritɛ́hɛ kpeéumɛ ukɛ́ umɛcirɛ kpu, un músu rɛ pikpɑniikɔ́ yɛ ŋmɛ́hɛrɛɛlɛ ɑpi wúrunkɛɛ. \v 28 Pɔɔli uu pɛɛ unnɑŋɛ nnɛ́í nɛ cɑ́ɑ́i rɛ: Kɑpɛ líkɑ mɛpɔ́círɛ wɑ, tɔ́ɔ mpí nté ntɔ́nɛ́í. \v 29 Kei kɛ umɛ́rɛ́ uu pɛɛ rɛ pikɛ́ nnɑ u ritɛɛ́lɛ. Kɑpi u rińtɛɛ́lɛ, uú nɛ kɛleepi kɛmɛɛ-pɔ n tɔ́su, uú nɛ iwɑmɛ n tɛrii uú hɑ nɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi kɛyu-i wúlɑ. \v 30 Uu pi lesɛpɔ uu pi pisɛ rɛ: Yo kɑi pisɛ rɛ kɛ́ wɑ kɛ́ nɛ píyulɑlɛ yɛ̃, pinɛ́sɑ́ɑ? \v 31 Api u pɛsɛ rɛ: A Upíimɑ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ, pɔ́ píyulɑlɛ yɛ̃, nɔ́ nɛ kɛpɔ́yɔ pikɔ́. \v 32 Api pɛɛ u nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í Upíimɑ nsímɛ́ yóó. \v 33 Umɛ́rɛ́ uyɛ̃ uu kɛsinɛ kɛ̃ cirɛ pi kpísi uú hɑ piitoi pi hɛɛrɛ. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Pɔɔli nɛ Silɑsi ɑpi u nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í míni wolɛ. \v 34 Uú nɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi ukɛyɔ sĩ uú hɑ kusɑ́nɛ pi wɑi. U nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í ɑkiŋ ɑɑ níŋɛsi rɛ pi nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ tɛnɛ nnyɑ. \p \v 35 Kɑi n weesi, Rɔm pikɔ́ pitúhɑɑnɛ ɑpi pikɑwe tum tɛ pikɛ́ hɑ umɛ́rɛ́ mɑɑ rɛ ukɛ́ Pɔɔli nɛ Silɑsi riyɑ́pɔ. \v 36 Uyɛ̃ uu yisi uú hɑ Pɔɔli símisi rɛ Rɔm pikɔ́ pitúhɑɑnɛ yɛ mɑɑ rɛ ukɛ́ ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ pi lesɛ. Lɛ̃ nnyɑ, pikɛ́ nkpéni léépɔ pikɛ́ nkíŋniŋɛ-i ń we. \v 37 Kei kɛ Pɔɔli uu pikɑwe pɛ̃ mɑɑ rɛ: Kutúhɑɑnɛcirɛ́ kɑpi riwúí kɛ́mɛɛ nɛ isɛ́í rɔ́ kɑ́ii ɑpí hɑ rɔ́ hɑ́nɛsi, tɔn kɔ nɛ pimɛcɔ Rɔm pikɔ́. Pi nkpéni lɑlɛ pikɛ́ kɔ mɛyɑɑ tɔ́ riyɑ́pɔ, nɛ́ɛ íye? Ái yɛ́ lɛ̃ wɑ! Pikɛ́ piricuruu kɑm pikɛ́ rɔ́ lésɛpɔ. \v 38 Pikɑwe pɛ̃ ɑpí nɛ ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ pɛlɛ ɑpí hɑ Rɔm pikɔ́ pitúhɑɑnɛ símisi. Kɑpi n kṍ tɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi yɛ Rɔm kɛtẽ pikɔ́ lɛ, iwɑmɛ ii pi loni. \v 39 Api pɛɛ piricuruu sĩ, ɑpí hɑ rɛ pɛ̃ kɑí nɛ kpu. Api kukpɑniilee-i Pɔɔli nɛ Silɑsi lesɛpɔ ɑpi pi suúlusɛ rɛ pikɛ́ kuyu-i le. \v 40 Kɛ Pɔɔli nɛ Silɑsi ɑpi kukpɑniilee kpɛ-i n léepɔ, Liiti kɛyɔ kɑpí hɑ kɛlenɛ. Kɑpi kei Yeesu pikɔ́ n yɛ̃́, ɑpi kɔ ikɑri pɛ̃ kpɑ́sɛ ɑpi pɛɛ yisi ɑpi ncée kpísi ɑpi tɔ́mpɔ. \c 17 \s1 Pɔɔli nɛ Silɑsi yɛ Tɛsɑloniki-pɔ we \p \v 1 Kɑpi Liiti kɛyɔ-i n yisi, ɑpi Amfipoliisi nɛ Apolonii cɔpu ɑpí nɛ Tɛsɑloniki tulu. Pisuifi yɛ kei kuyómɛyɑ́hɑɑlee mɑ́lɛ. \v 2 Pɔɔli uu kei hɑpɔ yɑrɛ kuu yɛ n wɑ, u nɛ pɛpɛɛ kei ń we pin yɔ́i. Uu siwéntɛyɑɑ sitɑɑni nɔŋ́sɛnɛ \v 3 uú nɛ Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ pi céési uu kɔ pi nyísɛ rɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ yɛ íwɛ píimɑ mɛlukɛ mɑ́lɛ, ukɛ́ pɛɛ kɔ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. Uu kɔ kpɑ́ rɛ: Yeesu kɑm nɔ́ n tee yɛɛ nní Kirisi. \v 4 Pɛpɛɛ kutu u n cɔ́lɛ̃ kɛ́mɛɛ, pinyinɛ ɑpí nɛ nsímɛ́ mmɛ̃ kɛfɑ tɛnɛ, ɑpi Pɔɔli nɛ Silɑsi tiki. Ai kɔ nɛ Pikirɛki mɛyɑ̃ pɛɛ Uléécɑɑ n yɑ́ɑ́si pɛ́nɛ nɛ pɛɛ́ nɛ pinɔ́si yukɔɔ́ kulúi. \p \v 5 Kei kɛ Pisuifi kɛfɑ ɑkɛ tóosi ɑpí hɑ siwɑiyulɛ sinyinɛ kɔ́ɔ́i ɑpí nɛ kuyu n lémɑɑlɛ̃. Api kɔ yisi ɑpi Yɑsɔɔ kɛyɔ-i Pɔɔli nɛ Silɑsi piwɛ́lɑɑ sĩ, pin músu rɛ pin pi n tĩ, pikɛ́ hɑ nɛ riwúí kɛ́mɛɛ pi túhɑɑnɛ. \v 6 Kɑpi pi m pɑɑ, ɑpi pɛɛ Yɑsɔɔ nɛ Yeesu pikɔ́ picɔ cɔ́pii ɑpí nɛ kuyu pitúhɑɑnɛ lɛɛpɔ pin cɑ́ɑ́i rɛ: Pisoi mpí pɛɛ kɛtẽ nnɛ́í cɔ́kɔi. Pi kɔ kɛrɔ́mɛɛ nté tuimɛlɛ. \v 7 Yɑsɔɔ uu pi yɔ́su pin ukɛyɔ-i we! Ápi Rɔm uyɔɔpi isé wɑisɛlɛ̃. Pi pɔ́lɔ́lɛ̃ tɛ unyinɛ ucɔ yɛ we, ɑpi yɛ u séi rɛ Yeesu. Tɛ uyɛɛ uyɔ́ɔpi wɛ́ɛ́sɛ. \v 8 Anɔ́ɔ nyɛ̃ ɑɑ riwúí tɛ̃ nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ cɔ́ŋ mɛyíkíyiki. \v 9 Api Yɑsɔɔ nɛ upicɔ riwómɛ ké ɑpi hɛ́ɛ́lɛ ɑpi kɛlenɛ pi yɑ́. \s1 Pɔɔli nɛ Silɑsi yɛ Peeree-i we \p \v 10 Kɑi kɛsinɛ n wɑ, Yeesu pikɔ́ ɑpi Pɔɔli nɛ Silɑsi Peeree-mɛ̃ tɔ́ŋsɛ. Kɛ pɛ̃ ɑpi Peeree-i n tuipɔ, ɑpí nɛ Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee n sɑirilɛ̃. \v 11 Pisuifi pɛɛ kei ń we isoi yɛ nyɑmlɛ ɑi tɔ́su Tɛsɑloniki pikɔ́ ikɔ́. Api kɛfɑ kɛsɛ nɛ Nléécɑɑsimɛ́ yɔ́su, ɑpi yɛ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye Uléécɑɑ ritɛlɛ́ kɛ́ɛ́ni pikɛ́ yɛ̃́ tɛ mmɛ̃ kɑpi nní pi n símisi yɛ mɛsei lɛ̃ɛ. \v 12 Pimɛyɑ̃ pɛɛ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ, ɑí nɛ Pikirɛki pɛ́nɛ, pinɔ́si yukɔɔ́ nɛ pitisi kulúi. \v 13 Amɑ́ kɛ Pisuifi pɛɛ Tɛsɑloniki-pɔ ń we ɑpi n kṍ tɛ Pɔɔli yɛ kɔ Peeree-pɔ Nléécɑɑsimɛ́ yóólɛ̃, ɑpi yisi ɑpi sĩ́ ɑpí hɑ pisoi tɑ́lɑɑnkɛɛ ɑpi Pɔɔli kɑ́pɑ́ɑ́. \v 14 Kei kɛ Yeesu pikɔ́ ɑpi Pɔɔli mínimɑɑ kuwɛ́ɛ́-mɛ̃ tɔ́ŋsɛ, Silɑsi nɛ Timotee pɔ́ɔ kei tonɛ. \v 15 Pɛpɛɛ Pɔɔli n sɑ́rũ yɛ nɛ Atɛɛni u tulɛ ɑpi kɛlenɛ pɛɛsɛ. Pɔɔli uu pi pɑ́ɑ́i rɛ pikɛ́ hɑ Silɑsi nɛ Timotee símisi rɛ pikɛ́ mɛkɛɛ u lɛɛpɔ. \s1 Pɔɔli yɛ Atɛɛni-i we \p \v 16 Kɛ Pɔɔli uu Atɛɛni-i ń we un Silɑsi nɛ Timotee mɛ̃́, uu yɛ́nu rɛ piléé ncɔpuri yɛ kuyu yipɑɑlɛnlɛ. Uripɔɔ ɑri mɛyíkíyiki cɑɑi. \v 17 Lɛ̃ nnyɑ, u nɛ Pisuifi nɛ pɛpɛɛ Uléécɑɑ n wuru ɑpi yɛ pɛɛ kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i ń yɔ́i. Ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kuu yɛ un píye kɛ́yɑɑ́lɑ-i n lɛɛpɔ, u nɛ pɛ̃ ɑpi likɛcɑ́ɑ́ n yɔ́i. \v 18 Mɛfinɛ simúŋɛ́ sinyinɛ pikɔ́ kɑpi yɛ sée rɛ Epikuriyɛ nɛ Sitoyisiyɛ. Pɔɔli nɛ simúŋɛ́ sɛ̃ pikpeẽ yɛɛ kɔ yɔ́ɔlɛ. Api yɛ pɛɛ rɛ: Uwɔ́ɔcɔni nkó yɛ mpíí rɛ íye nɛɛ́? Picɔ ɑpi rɛ: Li nkpɑ́ni yɑrɛ piléé sɑnɛ pinyinɛ nsímɛ́ kuu símisi. Mɛsei, Yeesu Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɛ Pɔɔli uú pɛɛ yóólɛ̃ un kɔ yóólɛ̃ tɛ pikpɔkpɔ yɛ́ kɑm ɑpi yisi. \v 19 Kei kɑpi pɛɛ u kpísi ɑpí nɛ kɛcɑ́pinɛ kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Areyopɑɑsi sĩ ɑpi rɛ: A icélɑɑ fɑlɛ iyɛ̃ kɑɑ́ nɛ ń kɑ rɔ́ símisi tɔkɛ́ kṍ nkɛ̃́! \v 20 Mɛsɛ́rɛ kɑɑ nsímɛ́ cerémpɔɔnɛ nnyinɛ rɔ́ símisi. Tɔ nɛni lɑlɛ tɔkɛ́ likɛmɛɛ ripéré tɔkɛ́ ńsɔnɛ yɛ̃. \v 21 Mɛyíkíyiki kɛ Atɛɛni pikɔ́ nnɛ́í nɛ pisɑ́nɛ pɛɛ kuyu-i ń we ɑpi yɛ ḿpɑ́ kɛweesi kɛ́ye n tũ pin nfɑ́lɛ mɛɛ ń kɑ símisi nɛ́ɛ pin kutu n cɔlɛ̃. Ápi lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ likɛikɛi líkɑ licɔ mɑ́. \v 22 Pɔɔli uu yisi uu pikɛyu-i nyɛrɛ uu rɛ: Nɛ yɛ̃ tɛ nɔ̃́ Atɛɛni pikɔ́, nɔ mɛyíkíyiki piléényɔ́ɔnsɛ lɑlɛ hɑ́i. \v 23 Nɛ nɔ́kunɛ́yu-i nyɛ́rɛilɛ ɑm nɔ́sinɛ́nyɔ́ɔnsɛ yɛ́nti. Kei ricuruu kɑḿ nɛ kɛnyɔ́ɔnsɛ kɛnyinɛ-i yɛ̃́ lin wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: Uléécɑɑ unyinɛ kɑ́ri n nyu. Uléécɑɑ uyɛ̃ kɑni nní n yɑ́ɑ́si ɑ́ni kɔ pɛɛ u nyu kɑḿ lɑ kɛ́ nɔ́ céreisɛ. \v 24 Uléécɑɑ uyɛɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ nɛ kɛkɛmɛɛ likɔ́ wɑ. Uyɛɛ Upíimɑ kɛtẽ nɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ. Úu ɑwosoo kɛ pisoi ɑpi n wɑ kɛ́mɛɛ sói. \v 25 Líkɑ mpuri ɑ́i u pɑ́rílɛ̃ kɛsoipipi kɛkɛ́ nɛ u m pɑsii un le yɑrɛ linyinɛ yɛ u cɔ́ŋlɛ̃. Uyɛɛ yɛ ḿpɑ́ úye nfɑ́ɑ nɛ ḿpɑ́ yo nnɛ́í lɛɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń we hɛ. \v 26 Usoi usɛ kuu mɛfoí wɑ, uú nɛ u tiki uú nɛ pisoi nnɛ́í wɑi rɛ pikɛ́ kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ finɛ. Uu ituŋɛ pi kériinɛ uu kɔ kɛtẽ kɑpi yɛ́ n finɛ pi hɔɔnɛ. \v 27 U lɛ̃ wɑlɛ rɛ pisoi pikɛ́ fe pikɛ́ u wɛ́ɛ́si, ḿpɑ́ pin n cɑriinkɛɛ, in n lɑ pi yɛ́ hɑ nɛ u yɛ̃. Amɑ́ mɛyíkíyiki mmɛ́, Uléécɑɑ úu tɔ́ úkɑ nɛ kɛtɑɑ we. \p \v 28 Uyɛɛ yɛ nfɑ́ɑ rɔ́ hɛ, uyɛɛ kɔ tíyɛsɛ kɑri ḿpɑ́ yo wɑi tɔn kɔ we. Lɛ̃ kɛ nɔ́pinɛ́yómɛni pinyinɛ ɑpí mɑɑ rɛ: Tɔ̃́ nɛ kɔ Uléécɑɑ sipipi lɛ. \v 29 Kɑri nní usipipi nnyɑ, ɑ́ri yɛ́ fe tɔkɛ́ musí rɛ u we yɑrɛ wurɑ nɛ́ɛ nwóóweni nɛ́ɛ ripɑrɛ kɛ kɛsoipipi ɑkɛ́ nɛ kɛmɛsɔhɔ nɛ kɛkɛmúŋɛ́ ń sɛrí rɛ likɛ́ n nyɑḿ. \v 30 Pisoi yɛ pɛɛ kuŋmɑhɑ-i welɛ pin nɛ lɛ̃ nnɛ́í wɑi. Uléécɑɑ úu kuŋmɑhɑ kumúŋɛ́ kpɛ̃ kpísi ukɛ́ nɛ linyinɛ wɑ. Amɑ́ nkpéni kuu sisoipipi nnɛ́í séi rɛ sin yei ń we, sikɛ́ mɛfinɛ consɛ. \v 31 Li we rɛ u kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kuu pisoi nnɛ́í nɛ ɑsei n túhɑɑnɛnɛ piyekei mɑsilɛ, uu kɔ uyɛɛ itúhɑɑnɛ ń tonɛnɛ piwɛ́ɛ mɑ́su. Pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ kuu liute yukusɛ uú nɛ ḿpɑ́ úye nyísɛ rɛ uyɛ̃ kuu itúhɑɑnɛ tĩ. \p \v 32 Kɑpi n kṍ Pɔɔli un pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ piyisɛ nsímɛ́ símisi, picɔ ɑpi u sɛ́nnyi, picɔ ɑpi rɛ: Mɛcɔ mɛcɔ kɑri yɛ́ hɑ mpɔ́símɛ́ mmɛ̃ kutu ricɔ. \v 33 Pɔɔli uu pɛɛ pi yɑ́ uu tɔ́mpɔ. \v 34 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, picɔ yɛ nɛ u konlɛ ɑpi ŋmurɛi ɑpí nɛ kɛfɑ tɛnɛ: Pɛpɛɛ nní Areyopɑɑsi kɛcɑ́pinɛ uwɛ́ɛ́sɛ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Teniisi nɛ unɔ́si unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Tɑmɑriisi nɛ picɔ picɔ. \c 18 \s1 Pɔɔli yɛ Korɛnti-pɔ we \p \v 1 Pɔɔli uu limɛmɑ́ɑ́ Atɛɛni-i yisi uu Korɛnti sĩ. \v 2 Kei kuu Usuifi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Akilɑsi nɛ risɑ́nɛ. Pɔnti kɛteni-i kɑpi u mɑri. Itɑlii kɛtẽ kuú pɛɛ lɛ̃ leeri nɛ uunɔsi Pirisili rɛ uyɔ́ɔpi wɛ́ɛ́sɛ Kulooti yɛ rinɔ́ɔ hɛ rɛ Pisuifi nnɛ́í pikɛ́ Rɔm kɛteni-i le nnyɑ. Pɔɔli uu yisi uu pi lɛɛpɔ. \v 3 Pi pɛɛ kɛsẽ́ pikónɛfukɛi lɛ. Kɑpi nní pikɛi pisɛ n wɑi nnyɑ, uu pikɛmɛɛ́ tonɛ ɑpi pɛɛ kɛsẽ́ n kɛisi. \v 4 Ḿpɑ́ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ kɛ́ye kɛ Pɔɔli uu yɛ Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i nɛ Pisuifi nɛ Pikirɛki n tũ, un nɑ́ɑ́si pikɛ́ kṍ pikɛ́ unkɔ́ ŋmurɛi. \p \v 5 Kɛ Silɑsi nɛ Timotee ɑpi Mɑsetuwɑɑni kɛtẽ-pɔ n yisimɛ ɑpi Korɛnti-i Pɔɔli lɛɛri kuu pɛɛ mɛyíkíyiki Nsímɛ́ Kɛcirɛ piyóó nɛ kutu ricɔ, un Pisuifi nyísɛlɛ̃ tɛ Yeesu yɛɛ usoi uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. \v 6 Kɛ Pisuifi ɑpí nɛ u n kɛ́ŋɛnɛ pin kɔ u lɑ́misi nnyɑ, uu uilũ kuu n tɑnɑɑlɛ̃ nkoŋo pikuwɛ́ɛ́-mɛ̃ péipɔ uu pi mɑɑ rɛ nɔ̃́ kɑí nɛ tɛnɛnɛ. Nɔn m pɔ, nɔ́ɔ nɔ́mɛnɛ́círɛ fóm, ɑ́i nɛ́ɛ linyinɛ wɑ. Mpuri sɑnɛ pikɔ́-mɛ̃ kɑm nkpéni nní lɛ̃ tɔ́su. \v 7 Kuu pikɛkúrí kei n yisi, uú nɛ utisi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Tituusi Yusituusi kɛyɔ n tɔ́su. Tituusi yɛ Uléécɑɑ pɑkɑrɛlɛnlɛ, ukɛyɔ kɛn kɔ Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee kɛkúrí we. \v 8 Kirisipuusi yɛ pɛɛ kuyómɛyɑ́hɑɑlee uwɛ́ɛ́sɛ lɛ. U nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í ɑpi Upíimɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. Korɛnti pikɔ́ mɛyɑ̃ pɛɛ Pɔɔli nsímɛ́ n kṍ pɔ́ɔ kɔ Upíimɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. Pɔɔli uu míni pi wolɛ. \p \v 9 Pɔɔli uu kɛsinɛ kɛnyinɛ kɛlɑ́rɛ́-i yɛ́nu Upíimɑ un nɛ u símisi rɛ: Iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ. A nsímɛ́ nɛ riŋmɔ́ɔ́pú. Kɑpɛ risɛ́ɛ́! \v 10 Nɛ kɛpɔ́kúrí welɛ. Úkɑ úu fenɛ ukɛ́ pɔ́ ricɔ́ŋ, li we rɛ pinɛ́soi yɛ kuyu kpɛ-i kulúi welɛ. \v 11 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Pɔɔli uu kei kuŋmɛ̃ kusɛ nɛ kuwɛ́lɛ́ tónɛ uu pisoi Nléécɑɑsimɛ́ céési. \p \v 12 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Rɔm ukɔ́ Kɑliyɔɔ uú pɛɛ Akɑyii kɛteni-i iyɔ́ɔpi n tṹ kɛ Pisuifi ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑ, ɑpi yisi ɑpi Pɔɔli kɛcɑ́ɑ́ nyɛrɛ, ɑpi u tini ɑpí nɛ pitúhɑɑnɛ sĩ. \v 13 Apí hɑ Kɑliyɔɔ mɑɑ rɛ: Utisi nkó yɛɛ nɑ́ɑ́si rɛ pisoi pikɛ́ unkɔ́ kṍ pikɛ́ yɛ mɛyɑ́hɑɑ féé mɛnyinɛ mɛɛ ɑ́mɛ isé n tíkilɛ̃ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si. \v 14 Pɔɔli uu rɛ ukɛ́ rinɔ́ɔ yɔsí, ɑí nɛ sɑ́ Kɑliyɔɔ ricuruu uu pi pɛsɛ rɛ: Nɔ̃́ Pisuifi, in pɛɛ rɛ piyɑɑ nɛ́ɛ mɛwɑi kópɛ mɛnyinɛ kuu wɑ kɑní nɛ nɛ́ u kɑ, nɛ́ pɛɛ níŋɛsi ɑm kutu nɔ́ cɔ yɑrɛ kɑi m pisɛ. \v 15 Amɑ́ in ɑnɔ́ɔlempi nɛ́ɛ ɑnyíri nɛ́ɛ nɔ́rinɛ́cúruu isé kɛcɑ́ɑ́ ikɛŋɛnɛ, nɔ́ɔ yɛ́ mmɛ̃ ceri ɑni wɑi. Ám lɑ kɛ́ lɛ̃ yɛ mpuri itúhɑɑnɛ li! \v 16 Kei kuu pɛɛ kɛtúhɑɑnɛ kɛ-i pi lɑkɑsɛ. \v 17 Pinnɛ́í ɑpi pɛɛ kuyómɛyɑ́hɑɑlee uwɛ́ɛ́sɛ Sɔsitɛɛni tini ɑpi kɛtúhɑɑnɛ kɛ-i ipépi u loni. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́i nkpɑ́ni uyɔ́ɔpi Kɑliyɔɔ mɛ́kɑ wɑ. \s1 Pɔɔli mɛpɛlɛ Antiyɔɔsi-pɔ \p \v 18 Pɔɔli uu kɔ Korɛnti-i Yeesu pikɔ́ kɛ́mɛɛ kɛtónɛ kpɑ́ ɑi siyɑ́ɑ kɔ́ɔ́nú. Uu limɛmɑ́ɑ́ pi yɑ́ u nɛ Pirisili nɛ Akilɑsi ɑpi kúninɔi loni pin nɛ Sirii kɛtẽ tɔ́su. Pikɛ́ kɛlenɛ n tɔ́mpɔ, Pɔɔli yɛ pɛɛ Sɛnikirɛɛsi-pɔ uriyu rikoósilɛ, rinɔ́ɔ kuu Uléécɑɑ n yekei kɛcɑ́ɑ́ nnyɑ. \v 19 Api Efɛɛsi tuipɔ, Pɔɔli uu kei upisencɔ yɑ́. Uu Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee loni u nɛ Pisuifi ɑpi kei n yɔ́i. \v 20 Pɛ̃ ɑpi u pisɛ rɛ ukɛ́ siyɑ́ɑ sinyinɛ pikɛkúrí tonɛ. \v 21 Amɑ́ úu ŋmurɛi, uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: [Li pisɛ rɛ kɛ́ hɑ ɑnyɑ̃́ nnyɛ́ nyɛɛ nní ń wemɛ Yerusɑlɛm-pɔ li]. Uléécɑɑ un n lɑ, nɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pɛɛmɛ. Uu pɛɛ kúninɔi Efɛɛsi-i loni uu tɔ́mpɔ. \v 22 Kuú hɑ Sesɑree-pɔ ń suí, Yerusɑlɛm kuú nɛ risɑiri uú hɑ piyómɛyɑ́hɑɑ yɑ́ɑ́si uu pɛɛ kɛlenɛ Antiyɔɔsi sĩ. \v 23 Uu kei tonɛ ɑi siyɑ́ɑ wɑi, uu pɛɛ Kɑlɑsii nɛ Firisii sitẽ-mɛ̃ tiki un Yeesu pikɔ́ nnɛ́í pɛɛ kei ń we ikɑri kpɑ́sɛlɛ̃ tɛ pikɛ́ nɛ nfɑtɛnɛ n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃. \s1 Apoloosi pikɛi kuu Efɛɛsi nɛ Korɛnti-i n wɑ \p \v 24 Usuifi unyinɛ yɛɛ we ɑpi yɛ u séi rɛ Apoloosi. Alɛkisɑntiri-pɔ kɑpi u mɑri. U nsímɛ́ nyulɛ ńsɔnɛ un kɔ Nléécɑɑsimɛ́ ɑtɛlɛ́ nyu ɑ́i nkɑ́ripi. Uu kɛyɑ́ɑ yisi uu Efɛɛsi sĩ. \v 25 U Upíimɑ nsímɛ́ nyulɛ ńsɔnɛ, un Yeesu nkɔ́ céési un kɔ símisi téí-téí yɑrɛ lɛ̃ kɑi n wɔ́lɑɑlɛ̃. Amɑ́ lɛ̃ kɛ Yohɑni uu pisoi míni n wólɛ ŋmɑnɛ kɛcɑ́ɑ́ kuu nyu. \v 26 Uu kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i lompɔ uú nɛ uripɔɔ n símisi. Kɛ Pirisili nɛ Akilɑsi ɑpi lɛ̃ n kṍ un símisi, ɑpi u séi ɑpí nɛ pikɛyɔ sĩ ɑpí hɑ Uléécɑɑ ncee u kpɑ̃́iisɛ téí-téí. \v 27 Uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ rɛ u lɑ ukɛ́ Akɑyii kɛtẽ-mɛ̃ hɑ. Piyómɛyɑ́hɑɑ ɑpi u ŋmɔ́ɔ́púsɛ, ɑpi kɔ kei-pɔ pikɔ́ rítɛlɛ́ wɔ́lu rɛ un n hɑpɔ, pikɛ́ mɛmɑ́rɛcɔ ńsɔnɛ u yɔsí. Kuu kei n tuipɔ, pɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uu ípɛɛlɛ́ɛ n nyísɛ ɑpí nɛ Yeesu kɛfɑ tɛnɛ kuu yóriyɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́. \v 28 U yɛ pɛɛ kɛyu rikpɑ̃́iisɛlɛ uu ḿpɑ́ úye kɛyu-i Pisuifi nsímɛ́ kɛ́su, uú nɛ Nléécɑɑsimɛ́ ɑtɛlɛ́ tíki uu pi cereisɛ rɛ Yeesu kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ. \c 19 \s1 Pɔɔli yɛ Efɛɛsi-i we \p \v 1 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Apoloosi uú pɛɛ Korɛnti-i ń we, Pɔɔli yɛ pɛɛ yisilɛ uu Asii ɑyɔpɛ silõ lɔ́ɔ́ uu Efɛɛsi sĩ, uu kei Yeesu pipirɛtiki pinyinɛ yɛnu. \v 2 Uu pi pisɛ rɛ: Kɑni Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ, Uléécɑɑ yɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nɔ́ hɛɛ? Api u pɛsɛ rɛ: Ticuruu ɑ́ri Nfɑ́ɑsɔnɛ nkɔ́ ńkɑ komɑɑlɛ̃. \v 3 Uu kɔ pipisɛ pi kpɑ́ rɛ: Míni mɛ́ye mpuri kɑpi pɛɛ nɔ́ wólɛ? Api rɛ Yohɑni mɛni kuu pisoi n wólɛ kɑpi rɔ́ wólɛ. \v 4 Pɔɔli uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Pɛpɛɛ n ŋmurɛi rɛ pi yɛ́ mɛfinɛ consɛ kɛ Yohɑni uu yɛ pɛɛ míni wolɛ. Uu yɛ kɔ Isirɑyɛɛli pikɔ́ mɑɑ rɛ pikɛ́ Yeesu yɛɛ mɑsí ukɛpirɛ n sɔ́nti nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 5 Kɛ pipirɛtiki pɛ̃ ɑpi ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, ɑpi tíyɛsɛ ɑpi Upíimɑ Yeesu rinyiri nɛ míni pi wolɛ. \v 6 Pɔɔli uu ɑnípɛ pikɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑ, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pikɛcɑ́ɑ́ súiri. Api pɛɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ pisímɛ́ loni pin kɔ nɛ Uléécɑɑ rinyiri pisoi símisi. \v 7 Pinnɛ́í yɛ pɛɛ wɑlɛ pitisi kɛfi nɛ pitɛ́. \p \v 8 Pɔɔli uu kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i lompɔ, uu kɛ́yu kpɑ̃́iisɛ uu iwɑrɛ itɑɑni nɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛcɑ́ɑ́ pi símisi cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ rɛ pikɛ́ kṍ. \v 9 Amɑ́ pinyinɛ pɔ́ɔn pɛɛ yúlu rɛ ɑ́pi nɛ kɛfɑ tɛnɛnɛ, pin kɔ Upíimɑ icélɑɑ iyɛ̃ tiwúí kɛ́mɛɛ sɛ́nnyi pin lɑ́misi. Pɔɔli uu mɛsɛ upipirɛtiki kpísi uú nɛ kei nyɔsɔ́, uu yɛ pɛɛ ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye utisi unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Tirɑnuusi ripoo-i isúkuli kɛ́mɛɛ pi n céési. \v 10 Ai wɑi iŋmɛ̃ itɛ́ nɛ iriyu. Lɛlɛɛ tíyɛsɛ kɛ Pisuifi nɛ Pikirɛki nnɛ́í pɛɛ Asii kɛteni-i ń we ɑpi Upíimɑ nsímɛ́ kṍ. \s1 Sefɑ piŋmɑ́nɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 11 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i Pɔɔli nɛ ritikilɛ uú nɛ mɛwɑisɑŋɑ wɑpisi. \v 12 Lɛ̃ ɑi tíyɛsɛ ricuruu pisoi ɑpi yɛ ilũ nɛ sinírípi sɛɛ Pɔɔli rińcɑ kpísi ɑpí hɑ pitóikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑ, ɑpi pélu, ɑníri ɑɑ kɔ lelu. \v 13 Kei kɛ Pisuifi pinyinɛ pɛɛ n kɔɔnii pin pisoi ɑníri pɛ́sɛi pɔ́ɔ kɔ rɛ pi yɛ́ Upíimɑ Yeesu rinyiri sée ɑpí nɛ pisoi ɑníri pɛ́sɛi. Api yɛ pɛɛ ɑ mɑɑ rɛ: Nɛ Yeesu uyɛ̃ nsímɛ́ kɛ Pɔɔli uu n yóólɛ̃ tinyiri nɛ rinɔ́ɔ nɔ́ hɛ rɛ ɑni pisoi mpí kɑni nní n cɔ́ŋlɛ̃ kɛ́mɛɛ le. \v 14 Pisuifi pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ uwɛ́ɛ́sɛ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Sefɑ piŋmɑ́nɛ pisɛɛi pɛɛ mɛwɑi mɛ̃ lɛ̃ wɑi. \v 15 Amɑ́ kuníri ɑku kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ pi pɛsɛ rɛ: Nɛ Yeesu nyulɛ, nɛn kɔ Pɔɔli isoi nyu. Nɔ̃́ ní, nɔ́ɔ pɛɛ mpíí píye? \v 16 Kei kɛ unírihélɑɑ uyɛ̃ uu yisi uu pi kɑ́pɑ́ɑ́, uu pinnɛ́í rikɔhɔ feriyɛ. Uu rikpɑ́kɑ́rɑ́ nɛ íwɛ pi wɑi ɑpí hɑ nɛ itói yɔ́ɔi, ɑi tɔ́su ɑpí nɛ ukɛyɔ-i mɛŋmɑnɛ popirimɛ ɑpi itóó súúni. \v 17 Pisuifi nɛ Pikirɛki pɛɛ Efɛɛsi-i ń we ɑpi kóm tɛ lɛ̃ kɑi wɑ. Iwɑmɛ ii pi loni, pisoi ɑpi pɛɛ Upíimɑ Yeesu rinyiri mɛyɑ̃́ n tɑɑ́sɛlɛ̃. \v 18 Pɛpɛɛ pikɛmɛɛ Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ mɛyɑ̃ ɑpi yɛ pɛɛ sĩ́ ɑpí hɑ pisoi kɛcɔpɛ lɛ̃ kɑpi n wɑpisi yɑ́mnɛntɛ. \v 19 Pɛpɛɛ pɛɛ mɛŋmɑnɛiwɑi n wɑi mɛyɑ̃ pɔ́ɔ kɔ nɛ piɑtɑrɛtɛlɛ́ sɔ́nɑɑpɔ ɑpi pisoi kɛcɔpɛ nnɑ ɑ ŋmɑkɑɑnkɛɛ. Pi ɑsilɑlɛwoó kɛ́ɛ́nlɛ ɑí lelu mɛwóópipi ɑ́kotokú kuwóó (50.000). \v 20 Lɛ̃ kɛ Upíimɑ nnɑŋɛ nn tíyɛsɛ unsímɛ́ nń nɛ ḿpɑ́ yei kɔ́ɔ́nú ńsɔnɛ. \s1 Ńcɔkɔi yɛ Efɛɛsi kuyu-i wɑ \p \v 21 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Pɔɔli uu pɛɛ kɛmúŋɛ́ wɑi rɛ ukɛ́ Mɑsetuwɑɑni nɛ Akɑyii sitẽ-mɛ̃ cɔ ukɛ́ nɛ Yerusɑlɛm tu. Uu rɛ un kei n tu, li kɔ pisɛ rɛ ukɛ́ Rɔm kuyu rilóólú. \v 22 Uu pɛɛ pisoi pɛɛ pikɛi u n lɛ́ni kɛcɔpɛ pitɛ́ yukusɛ uu Mɑsetuwɑɑni-pɔ tum. Pɛ̃ kuu n tũ pɛɛ Timotee nɛ Erɑsiti. Uricuruu uu nkɑ́ripi Asii kɛteni-i kɛtónɛ kpɑ́. \v 23 Ńcɔkɔi píimɑ nnyinɛ nn likumúŋɛ́ kpɛ-i Upíimɑ ncee pitiki kɛcɑ́ɑ́ nnyɑ Efɛɛsi kuyu-i léeri. \v 24 Utisi unyinɛ yɛɛ pɛɛ kei we, ɑpi yɛ u séi rɛ Temetiriisi. U pɛɛ úyu lɛ. Piléé pinyinɛ kɑpi yɛ pɛɛ kɔ kei n sée rɛ Aritemiisi siwosoopi kuu yɛ pɛɛ́ nɛ yírɑɑnɛ uu sisiyukɛ-yukɛ nɛ nwóóweni yuhu yɑrɛ sítumpiwɛɛ́u. Upikɛi pɛɛ pɛɛ u nɛ upinípɛkɛikɔ́cɔ kulɑ́ɑ wɑilɛ ńsɔnɛ. \v 25 Uu kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ upikɛicɔ pɛ̃ nnɛ́í cɑ́pinɛ uu pi mɑɑ rɛ: Pinɛ́sɑ́nɛ, nɔ́rinɛ́cúruu yɛ nyulɛ rɛ pirɔ́kɛi mpí kɑrí nɛ le. \v 26 Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ kɔ nyɑ́nilɛ nɔn kɔ kómɛi rɛ ɑ́i nkpɑ́ni Efɛɛsi nté ŋmɑnɛ, ɑmɑ́ Asii kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ kɛ Pɔɔli uyɛ̃ uu pisoi tɑ́lɑɑnkɛɛ ɑpi ŋmurɛi rɛ ɑ́pi yɛ́ piléé kɛ sisoipipi ɑsi ń sɛrí nɛ kutu n cɔlɛ̃, tɛ ɑ́i Uléécɑɑ. \v 27 Tɔnsɑ́ piwɑi n ceri, mɛwɑi mɛ̃ nɛ́ pirɔ́kɛi riyu kpu, ɑmɛ pirɔ́lééyɑhɑ píimɑ Aritemiisi kɑpi Asii nnɛ́í nɛ sitẽ sicɔ-pɔ n yɑ́ɑ́si fíísɛ, úkɑ úu yɛ pɛɛ pi n wɑisɛlɛ̃. \v 28 Kɛ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, ɑi kuwɔ́i pi feriyɛ ɑpi cɑ́ɑ́i rɛ: Lipíimɑ lɛɛ Efɛɛsi piléé Aritemiisi! \v 29 Ńcɔkɔi nn pɛɛ kuyu nnɛ́í yipu. Pisoi ɑpi kómɛinɛ ɑpí nɛ kɛkpíntɑhɑi n sɑirilɛ̃, ɑpi Pɔɔli pisencɔ Mɑsetuwɑɑni pikɔ́ pitɛ́ tini ɑpí nɛ pɛ́nɛpɔ. Pɛpɛɛ Kɑyusi nɛ Arisitɑriki. \v 30 Pɔɔli uú n lɑ ukɛ́ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛyu-i léépɔ, ɑmɑ́ Yeesu pipirɛtiki ɑpí nɛ u yulu. \v 31 Aí nɛ upisɑnɛ Asii pikɑwe píimɑ pinyinɛ pɛ́nɛ ɑpi ukɛmɛɛ pisoi tumpɔ ɑpí nɛ u kɛsu rɛ úu kɑpɛ kɛkpíntɑhɑi kɛ-i lompɔ. \v 32 Pisoi yɛ pɛɛ welɛ pin kɛcɑ́pinɛ kɛ-i mɛ́woo cɑ́ɑ́i, úkɑ úu ucɔ nkɔ́ kómɛi, lin pi túírɛsɛntɛ. Pimɛyɑ̃ ɑ́pi kɔ nyu lɛlɛɛ kei pi n cɑ́pinɛsɛlɛ̃. \v 33 Kei kɛ Pisuifi pinyinɛ ɑpi Alɛkisɑntiri kɛ́yu-mɛ̃ titépɔ, pisoi ɑpi pɛɛ́ m músu rɛ uyɛɛ nɛ ńcɔkɔi mmɛ̃ kɑ. Alɛkisɑntiri pɔ́ɔ pɛɛ kunípɛ síkɑ rɛ u lɑ ukɛ́ uriyu hɛɛrɛ. \v 34 Kɛ pisoi ɑpi n céri rɛ Alɛkisɑntiri yɛ Usuifi lɛ, ɑpi pɛɛ rinɔ́ɔ risɛ wɑi ɑpí n cɑ́ɑ́i rɛ: Efɛɛsi piléé Aritemiisi pɛɛ Lipíimɑ! Api lɛ̃ n cɑ́ɑ́i ɑí nɛ ituŋɛ mɛkɔ́ɔ́nú mɛtɛ́ tulu. \p \v 35 Kuyu utɛlɛwɔlɛ uu fe uu pisoi sɛ́ɛ́sɛ, uu pɛɛ pisɛ rɛ: Nɔ̃́ Efɛɛsi pikɔ́, wóo yɛ úu kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nyu rɛ Efɛɛsi kuyu pikɔ́ pɛɛ pilééyɑhɑ píimɑ Aritemiisi nɛ pikɛyu kɛɛ kɛléécɑɑ-pɔ n lóimɛ kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃? \v 36 Úkɑ úu we yɛɛ yɛ́ nsímɛ́ mmɛ̃ n kɛ́si. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́ɑnɛ́kíŋ niŋukusɛ, ɑ́ni kɑpɛ ń-yɔɔnɛ-yɔɔnɛ nɛ linyinɛ wɑ. \v 37 Pisoi mpí kɑní nɛ ń kɑ ɑ́pi kurɔ́yómɛyɑ́hɑɑlee-i líkɑ cɑɑi, ɑ́pi kɔ pirɔ́léé Aritemiisi lɑ́mɑɑnkɛɛ. \v 38 In tɛ úyu Temetiriisi nɛ upikɛicɔ yɛ unyinɛ nɛ nsímɛ́ mɑ́, sitúhɑɑnɛyɑɑ yɛ welɛ, pitúhɑɑnɛ pin kɔ we. Pi yɛ́ fe ɑpi kei kɛtɑhɑi u séi ɑpí nɛ pi túhɑɑnɛ. \v 39 Nɔn kɔ pɛɛ ń-ye ncɔ m mɑ́, tɔ́ hɑ riyɔ́ɔpipoo-i mmɛ̃ símisi yɑrɛ kɑi m pisɛ. \v 40 Insɑ́ lɛ̃, lɛlɛɛ nɛni kɛyɑɑ nkɛ́ nní ń wɑ yɛ́ tíyɛsɛ ɑrí n we yɑrɛ pitencɔkɔi. Ári yɛ́ ńkɑ yɛ̃ tɔkɛ́ símisi likɛ́ nɛ n nyísɛ rɛ tɔ ɑlɑri mɑ́lɛ tɔkɛ́ nní n cɑ́pinɛlɛ̃. \v 41 Tinɔ́ɔ tɛ̃ kuú mɑ uú nɛ pisoi kpiisɛ. \c 20 \s1 Pɔɔli yɛ Mɑsetuwɑɑni nɛ Kirɛɛsi sitẽ hɑ \p \v 1 Kɛ ńcɔkɔi nn Efɛɛsi-i rińfɑ, Pɔɔli uu Yeesu pipirɛtiki cɑ́pinɛ uu ikɑri pi kpɑ́sɛ, uu pɛɛ yisi uu Mɑsetuwɑɑni kɛtẽ-mɛ̃ tɔ́mpɔ. \v 2 Kuu n tuipɔ, u nɛ kei pikɔ́ ɑpi yɔ́i uú nɛ ikɑri pi kpɑ́sɛ, uu kɔ Kirɛɛsi kɛtẽ-mɛ̃ tɔ́mpɔ. \v 3 Uu kei tonɛ iwɑ́rɛ itɑɑni. Kɑi n tu rɛ ukɛ́ kúninɔi lõ ukɛ́ Sirii kɛtẽ-mɛ̃ hɑ kuu kṍ tɛ Pisuifi yɛ kómɛinɛlɛ rɛ pikɛ́ u kpu. Uu rɛ u yɛ́ mɛsɛ Mɑsetuwɑɑni-mɛ̃ pɛɛsɛ. \v 4 Upisencɔ ɑnyiri yɛ nnyɛ́: Peeree kuyu ukɔ́, Piruusi uŋmɑ́nɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Sopɑtɛɛri nɛ Tɛsɑloniki pikɔ́ mpí: Arisitɑriki nɛ Sekɔntusi nɛ Tɛripu ukɔ́ Kɑyusi nɛ Timotee nɛ Asii kɛtẽ pikɔ́ mpí: Tisiiki nɛ Torofim. \v 5 Pɛpɛɛ kɛkpéẽ nɛ rɔ́ wɑ ɑpí hɑ Turowɑɑsi-pɔ rɔ́ m mɛ̃́. \v 6 Anyɑ̃́ nyɛ-i kɑpi yɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́ n li mɛtɛnɛ-mɑɑ́ kɛ tɔ́ɔ Filipu hɑ ɑrí hɑ kei kúninɔi loni. Siyɑ́ɑ sinupũ kɑri ncée wɑ ɑrí nɛ Turowɑɑsi-i pi lɛɛpɔ. Ari kei kɛsẽ́ tonɛ siyɑ́ɑ sisɛɛi. \s1 Pɔɔli yɛ Turowɑɑsi mɛtɔ́rɔɔ rilóólú \p \v 7 Kɛwéntɛyɑɑ ukóso kɑri cɑ́pinɛlɛ̃ tɔn ɑkpɔ́nɔ́ hɔ́ɔ́nɛ Pɔɔli ukɛ́ nɛ liukóso kui. Lɛ̃ nnyɑ kuu yɔ́i kɛsinɛ ɑkɛ́ hɑ nɛ pelu. \v 8 Kɛ́yɔ kɛcɑ́ɑ́ kulee kunyinɛ-i kɑrí pɛɛ cɑ́pinɛlɛ̃, sífirɑ́ɑ kulúi sin sɛriilɛ̃. \v 9 Kɛ Pɔɔli uu lɛ̃ piyɔ́i ń nɔŋ́lɛ̃, nnɔ̃ píimɑ nnyinɛ nn uŋmɑ́nɛ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Itiikusi kpɑ́píí. Kulee kɛpolɛ kɛkúrí kuú pɛɛ tṹ. Ai u hii uú hɑ kɛléécɑɑyɔ mɛtɔ́si tɑ́ɑ́nũ kulee kpɛ-i lóiri. Apí hɑpɔ ɑpi u yukusɛ un pikpɔ mɑsí. \v 10 Pɔɔli uu cɛ́pipɔ uú hɑ wulɑ uu u sɑkɑɑ uu múlú uu rɛ: Nɔ́kɛnɛ́wuu ɑ́kɛ kɑpɛ tɔ, u nɛ nfɑ́ɑ mɑ́lɛ. \v 11 Pɔɔli uu yisi uu pítɑɑ́ pɛlɛ, uú hɑ ɑkpɔ́nɔ́ hɔ́ɔ́nɛ uu le. Uu kɔ nsímɛ́ nɔŋ́ ɑí nɛ kpɑ̃́ii, uu pɛɛ yisi uu tɔ́mpɔ. \v 12 Api uŋmɑ́nɛ uyɛ̃ pɔ̃́ nɛ kulu nɛ unfɑɑ. Ḿpɑ́ úye rikiŋ ɑri lɛ̃ nnyɑ niŋɛsi hɑ́i. \s1 Pɔɔli yɛ Turowɑɑsi-i yisi uu Milɛti sĩ \p \v 13 Ari ntɔ́nɛ́í kúninɔi loni ɑrí hɑ Asoosi-pɔ Pɔɔli mɛ́ru. Uyɛɛ wɛ́ɛ rɛ u yɛ́ sɔ́nɛ uú hɑ pɛɛ kei-pɔ kúninɔi loni. \v 14 Kuu Asoosi-i rɔ́ n lɛɛpɔ, ɑri kei kɛsẽ́ kúninɔi loni ɑrí nɛ Mitilɛɛni sĩ. \v 15 Ari kei yisi ɑri liukóso mmɑrɛ Ciyoo kɛtẽ nɛ kɔ. Ari liukóso Sɑmoosi tulu. Ai weesi ɑri pɛɛ Milɛti tulu. \v 16 Pɔɔli ricuruu yɛ pɛɛ rɛ úu Efɛɛsi-i nyɛrɛnɛ, ɑ́i kɑpɛ nɛ Asii kɛteni-i mɛ́woo u n nɑ́ŋɑisɛ nnyɑ. U pɛɛ yɔ́ɔnɛlɛ rɛ un n fe, ukɛ́ Pɑntekooti kɛtúŋɛ́ Yerusɑlɛm tu. \s1 Anɔ́ɔ tɔrɔɔ kɛ Pɔɔli uu Efɛɛsi piwɛ́ɛ́sɛ ḿ mɑ \p \v 17 Pɔɔli uu pɛɛ Milɛti-i pisoi yukusɛ uu tum tɛ pikɛ́ hɑ Efɛɛsi-pɔ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ piwɛ́ɛ́sɛ u séemɛ. \v 18 Kɛ pɛ̃ ɑpi ukɛkúrí ń kɑ, Pɔɔli uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ nyulɛ isoi iyɛ̃ kɑḿ nɛ nɔ́ ń le hɑ́i kɛyɑ́ɑ foí kɛ̃-mɛ kɑm Asii kɛtẽ kúnɑ n cɔ. \v 19 Nɛ mɛnɛ́círɛ ricɛpisɛlɛ nɛn nɛ Upíimɑ pikɛi wɑi, Pisuifi pin wɛ́ɛ́si pikɛ́ nɛ́ kpu, ɑpi íwɛ nɛ́ wɑi nɛn mɛ́nini nɛ ncɔ́ŋ kɛ́mɛɛ we. \v 20 Tiwúí kɛ́mɛɛ nɛ nɔ́sinɛ́yɔ-i kɑm lɛlɛɛ yɛ́ nɔ́ n yóriyɛ nɔ́ símisi, ɑ́m líkɑ nɔ́ pesí. \v 21 Pisuifi nɛ Pikirɛki kɑm sée ɑm símisi rɛ pikɛ́ Uléécɑɑ inipɛɛ-i mɛfinɛ consɛ ɑpi Urɔ́píimɑ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 22 Nɛ nkpéni lɛ̃ Nfɑ́ɑsɔnɛ rinɔɔ tikilɛnlɛ nɛn nɛ Yerusɑlɛm tɔ́su, ɑ́m kɔ nyu yo yɛɛ kei nɛ́ mɛ́mpɔ. \v 23 Amɑ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ ḿpɑ́ kuyu kúye-i nɛ́ símisilɛ nn kɔ nɛ́ nyísɛ rɛ ɑkpɑnii nɛ íwɛ píimɑ yɛ kei-pɔ nɛ́ mɛ̃́. \v 24 Nnɛ́fɑ́ɑ ricuruu nn nɛ́ cɔ́ŋlɛ. Nɛ kpére pinɛ́kɛi nɛ kɛ́tɔ tu, ɑm lɛ̃ kɛ Upíimɑ Yeesu uu nɛ́ m pisɛ nɛ kɛfɑ kɛsɛ wɑi, li nɛ nɛ́ risɑ́. Pikɛi pɛpɛɛ nní rɛ kɛ́ riyóó rɛ Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ kuu rɔ́ n nyísɛ yɛ Nsímɛ́ kɛcirɛ lɛ. \p \v 25 Nɛ yɛ̃ tɛ mɛtɔ́rɔɔ kɑm nní nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ we. Nɔ́ nɛ picɔ pɛ̃ nnɛ́í kɑm Uléécɑɑ iyɔɔpi nsímɛ́ rin-yóó ɑ́ni nɛni píkɑi piyɛ́nɛ nɛ́ kpɑ́nɛ. \v 26 Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ lɑ kɛ́ nɛni kɛyɑɑ nkɛ́ nɔ́ símisi nɔkɛ́ kṍ tɛ: Nɔ́ úye un m pɔ, ɑ́i kɛnɛ́mɛɛ léeri. \v 27 Li we rɛ nɛ lɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uu n yekei rɛ ukɛ́ wɑ nɔ́ símisilɛ ɑ́m líkɑ nɔ́ pesí. \v 28 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ ńsɔnɛ, ɑni kɔ Uléécɑɑ pikɔ́ imɛ́rɛ́ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɔ́ ń tĩ́ tɛ ɑni n séni kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. Uléécɑɑ yɛɛ uricuruu kɛpipi mɛnyɛ nɛ pisoi pɑnsɛsɛ upikɔ́. Ani ńsɔnɛ pi m múílɛ̃. \v 29 Nɛ nyulɛ rɛ pisoi kpɑ́ɑ́ree pinyinɛ yɑrɛ ɑ́kpɛ yɛ́ mɛnɛ́tɔ́mpɔ-mɑɑ́ nɔ́ ripimɛ, ɑpi nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ pinyinɛ cɔ́pii. \v 30 Pinyinɛ ricuruu yɛ́ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ yisi, ɑpi nnɔ́ɔmɛsimɛ́ nɛ Yeesu pipirɛtiki pinyinɛ feriyɛ ɑpi pincee pi tikisɛ. \v 31 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ lɔpilɛ. Áni kɑpɛ pɑlɛi rɛ iŋmɛ̃ itɑɑni nnɛ́í kɑm yɛ kɛtúŋɛ́ nɛ kɛsinɛ pinyinɛ-i nɛ mɛ́nini icélɑɑ nɔ́ m pehelɛntɛ. \p \v 32 Nɛ nkpéni Uléécɑɑ nɛ uipɛɛlɛ́ɛ nsímɛ́ ɑnipɛ-i nɔ́ wɑ. Uyɛɛ ńnɑŋɛ mɑ́ ukɛ́ nɛ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ nɔ́ n ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃. Uyɛɛ yɛ́ kɔ lisɔnɛ kuú nɛ upisoi nnɛ́í m mɛ̃́ nɔ́ hɛ. \v 33 Ám úkɑ siwóó nɛ́ɛ úkɑ uwurɑ nɛ́ɛ úkɑ mɛlɑpɛ kɑ́ipi. \v 34 Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ nyulɛ rɛ ɑnɛ́nípɛ nnyɛ́ kɑḿ nɛ kɛisi tɔ́ nɛ pinɛ́séncɔ ɑrí nɛ ntɔ́cɔ́ŋ nnɛ́í wɑi. \v 35 Nɛ lɛ̃ nɔ́ nyísɛlɛ rɛ lɛ̃ kɑi pisɛ rɛ usoi ukɛ́ kɛisi uú nɛ píwɛkɔɔ́ n lɛ́ni. Ani kɔ Upíimɑ Yeesu rinɔɔ ntí kɛcɑ́ɑ́ léisɛ. Uyɛ̃ ŋmɑɑ yɛɛ rɛ: Uyɛɛ n hɛ yɛ mpɔ́ɔnɑrɛ mɑ́lɛ ɑi tɔ́su uyɛɛ ihɛɛ n yɔ́su. \p \v 36 Kɛ Pɔɔli uu lɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, u nɛ pɛ̃ ɑpi wúlɑ ɑpi kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. \v 37 Pinnɛ́í ɑpi pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ ténisi ɑpí nɛ Pɔɔli pirɑ ɑpi mɛtɔ́rɔɔ u yɑ́ɑ́si rɛ Uléécɑɑ ukɛ́ u sɑrumpɔ. \v 38 Kɛ Pɔɔli uú pɛɛ ḿ mɑɑ rɛ ɑ́pi nɛni píkɑi piyɛ́nɛ u kpɑ́nɛ nnyɑ kɛ piɑpɔɔ ɑɑ lɛ̃ sei mɛyɑ̃́ cɑɑilɛ̃. Api pɛɛ yisi ɑpi u sɑruni ɑpí nɛ kúninɔi-i tulu. \c 21 \s1 Pɔɔli yɛ Yerusɑlɛm kuyu hɑ \p \v 1 Kɛ tɔ́ nɛ pɛ̃ ɑri kei lɛ̃ icée n hɔ́ɔnɛnɛ, ɑri kúninɔi loni ɑrí nɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ Kɔɔsi n sɑirilɛ̃. Ai weesi, ɑri Rootɛsi tɔ́mpɔ ɑri kei yisi nɛ Pɑtɑrɑ-pɔ. \v 2 Ari kei kúninɔi yɛnu kun Fenisii kɛtẽ-mɛ̃ sĩ. Ari kpɛ̃ loni ɑrí nɛ tɔ́mpɔ. \v 3 Kɑri Siipuru kɛtẽ kɛɛ míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ ń we n yɛ́mpɔ, ɑri kɛ yɑ́ ɑri kumíi-mɛ̃ tiki hɑ́i nɛ Sirii kɛtẽ-pɔ, ɑrí nɛ Tiiri tulu. Kei kɛ kúninɔi ɑku kuilũ topilɛnɛ. \v 4 Ari kei Yeesu pipirɛtiki lɛɛpɔ, ɑri pikɛkúrí tonɛ siyɑ́ɑ sisɛɛi. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pi símisi ɑpi Pɔɔli mɑɑ rɛ úu kɑpɛ Yerusɑlɛm hɑ. \v 5 Amɑ́ kɛ siyɑ́ɑ sɛ̃ ɑsi n tɔ́mpɔ, ɑri yisi ɑri kɔ nsẽ́ nɔŋ́. Api pinnɛ́í yisi nɛ pipinɔsi nɛ pisiwɑ̃ ɑpi rɔ́ sɑ́runi ɑpí nɛ kuyu leepɔ. Ari kei mínimɑɑ ritimɛ wulɑ ɑri kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. \v 6 Ari pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ yɑ́hɑɑnɛ ɑrí nɛ kpii. Tɔ́ɔ kúninɔi loni, pɛ̃ ɑpi pisiyɔ kúúni. \v 7 Tiiri-i kɑri mɛtɔ́rɔɔ kúninɔi lõ ɑrí nɛ Putolemɑyisi sĩ. Ari kei Yeesu pikɔ́ yɑ́ɑ́si ɑrí nɛ kɛyɑ́ɑ kɛsɛ pikɛmɛɛ́ tonɛ. \v 8 Kɑi n weesi, ɑri yisi ɑri Sesɑree tulu. Arí hɑ Filipu yɛɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɛ n kɔ́ɔ́núlɛ̃ kɛyɔ-i tonɛ. U pisoi pisɛɛi pɛ̃ kɑpí pɛɛ Yerusɑlɛm-pɔ n wɛ́ɛ usɛ lɛ. \v 9 U pɛɛ pikpére pinɑ mɑ́lɛ pɛɛ ɑ́pi utisi n nyu. Pi yɛ pɛɛ Uléécɑɑ rinyiri nɛ símisilɛ. \v 10 Tɔn kei lɛ̃ we lin siyɑ́ɑ kulúi wɑi kɛ ɑntepu uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Akɑpuusi uu Yutee kɛtẽ-pɔ leemɛ uu kɛrɔ́mɛɛ́ weri. \v 11 Uu Pɔɔli kutɑmpɑ́lɑ kpísi uu ɑ́nɑ nɛ ɑnípɛ hɔpu uu rɛ: Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ mɑɑ rɛ nní mɛcɔ kɛ Pisuifi ɑpí hɑ Yerusɑlɛm-pɔ kutɑmpɑ́lɑ nkú ute íŋmɛ hɔpunɛ, ɑpi pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ ɑnipɛ-i u wɑi. \v 12 Kɑri ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, tɔ́ nɛ Sesɑree-pɔ Yeesu pikɔ́ ɑri Pɔɔli súúluisɛ rɛ úu kɑpɛ Yerusɑlɛm hɑ. \v 13 Pɔɔli uu pɛɛ rɔ́ pɛsɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑni téni nɔn lɑ nɔkɛ́ inɛ́piŋɛ riyɔɔsɛ? Ái pihɔpɛ ŋmɑnɛ kɛ nɛ́ɛ nɛ mɛnɛ́círɛ cɑ́pinɛlɛ̃ nɛn mɛ̃́. Lin kɔ n wɑ rɛ kɛ́ Upíimɑ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ Yerusɑlɛm-pɔ kpu, nɛ we. \v 14 Kɑri umɛkɔ́ m pɔɔnɛ, ɑri sɛ́ɛ́ ɑri pɛɛ mɛsɛ mɑɑ rɛ Upíimɑ mɛlɑ mɛkɛ́ wɑ. \p \v 15 Kɑri kɛlõ kɛ-i siyɑ́ɑ sinyinɛ n tónɛ, ɑri mɛrɔ́círɛ cɑ́pinɛ ɑri Yerusɑlɛm tɔ́mpɔ. \v 16 Yeesu pipirɛtiki pɛɛ Sesɑree-i ń we kɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpi yisi ɑpi rɔ́ sɑ́runi ɑpí nɛ Siipuru ukɔ́ unyinɛ kɛyɔ rɔ́ sĩ́ tɛ pikɛ́ kei rɔ́ yɔsí. Pi yɛ u sée rɛ Mɑnɑsɔɔ. Hɑ́i ɑ́i nɛni-mɛ kuu Yeesu tikilɛ̃. \s1 Pɔɔli yɛ Yɑkupu kɛyɔ hɑ \p \v 17 Kɑri Yerusɑlɛm n tuipɔ, Yeesu pikɔ́ ɑpí nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ rɔ́ yɔ́su. \v 18 Kɑi kóso n weesi, Pɔɔli uu rɔ́ tíki ɑri Yɑkupu kɛyɔ sĩ. Piwɛ́ɛ́sɛ picɔ nnɛ́í pɔ́ɔ kɔ kei cɑ́pinɛpɔ. \v 19 Pɔɔli uu yisi uu pi yɑ́ɑ́si uu pɛɛ lɛ̃ nɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ upikɛi rintíki uú nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛcɔpɛ wɑi pi kɛɛnkɛɛ kélé-kélé. \v 20 Kɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑpi Uléécɑɑ pɑkɑrɛ, ɑpi pɛɛ Pɔɔli mɑɑ rɛ: Pɔ nyɑ́nii, umɑ́rɛcɔ! Pisuifi yɑrɛ pílɛ pílɛ ɑ́kotokú kɛfi kumúŋɛ́ pɛɛ nté Upíimɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ pin kɔ irɔ́sé tíkilɛ̃ ńsɔnɛ. \v 21 Pi kɔ pɛɛ pi símisilɛ rɛ pɔ yɛ Pisuifi pɛɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛcɔpɛ ń we céésilɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ yɛ Moisi isé wɑisɛ, tɛ lɛ̃ nnyɑ, ɑ́pi kɑpɛ yɛ siwɑ̃́ tiké, ɑ́pi kɑpɛ yɛ kɔ inyɛ́kii wɑ. \v 22 Tɔkɛ́ nkpéni ń-ye kpísi? Ḿpɑ́ likɛ́ íye wɑ, pi yɛ́ kṍ tɛ pɔ kɑ. \v 23 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ mmɛ̃ kɑri nní pɔ́ m mɑɑnɛ ritiki. Pitisi pinɑ pinyinɛ yɛ nté kɛrɔ́cɔpɛ welɛ pɛɛ rinɔ́ɔ n yekei rɛ pi yɛ́ pimɛcirɛ Uléécɑɑ pɑ.\f + \fr 21:23 \ft Tinɔ́ɔ kɑpi n yekei ɑsei rɛ hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kunyinɛ-pɔ ɑ́pi yɛ́ pítɑ n ntí ɑ́pi yɛ kɔ nnyúpi nyɑi.\f* \v 24 Pirinɔɔ tɛ̃ ituŋɛ yɛ tɔ́mpɔlɛ. A pi kpísi, nɔ́ nɛ pɛ̃ ɑni kɛsẽ́ píyufunɛ inyɔ́ɔnsɛ wɑi, ɑɑ lɛ̃ kɑpí nɛ n nyɔ́ɔnsɛnɛ kɛcɑ́ɑ́ hɛ́ɛ́lɛ. Kei kɛ pisoi ɑpi yɛ́ pɛɛ yɛ̃́ tɛ lɛ̃ kɑpi kɛpɔ́cɑ́ɑ́ n símɑɑnkɛɛ yɛ nnɔ́ɔmɛ lɛ, ɑpi kɔ yɛnu rɛ pɔ̃́ ticuruu yɛ Moisi isé tíkilɛnlɛ. \v 25 Tɔ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɛɛ Kirisi pikɔ́ m pɑnsɛ pɔ̃́ títɛlɛ́ piwɔ́lɛ mɑsilɛ ɑri pi símisi rɛ tɔ símɑɑnɛlɛ ɑí tonɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ yɛ inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ nɛ́ɛ mɛ́nyɛ li. Aɑpi kɑpɛ yɛ kɔ isɛɛ kɑ́pi rimpɑ́ piké mɛ́nyɛ lesɛ isɑrɛ li. Pikɛ́ kɔ pimɛcirɛ tĩ, ɑ́pi kɑpɛ iwɑ́sɑ́ n wɑi. \p \v 26 Kɑi kóso n weesi, Pɔɔli uu pitisi pɛ̃ kpísi ɑpí hɑ kɛsẽ́ ɑkópɛ pihɛɛrɛ inyɛkii wɑi uu pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ loni uu kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ inyɔ́ɔnsɛ tɔrɔɔ siyɑɑ ɑsí hɑ n tɛnɛnɛ pisoi símisi. \s1 Pi Pɔɔli Uléécɑɑ kɛyɔ-i tĩ́ \p \v 27 Siyɑ́ɑ sisɛɛi sɛ̃ kɑpi yɛ nɛ ɑ́yu n fũ sin nɛ kɛtɔ́ŋɛ́ tuinɛ, Pisuifi pinyinɛ pɛɛ Asii kɛtẽ-pɔ n léeri ɑpi Uléécɑɑ kɛyɔ-i Pɔɔli yɛnu. Api pisoi nnɛ́í tɑ́lɑɑnkɛɛ ɑpi u tini. \v 28 Apí n cɑ́ɑ́i rɛ: Isirɑyɛɛli pikɔ́, ɑni kɑm ɑni rɔ́ lɛ̃́! Usoi uyɛɛ ḿpɑ́ yei nɛ ḿpɑ́ úye Isirɑyɛɛli pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ kópɛ n símisi un kɔ tee rɛ úkɑ úu kɑpɛ yɛ Moisi isé nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ nkɛ́ wɑisɛ yɛ nkó. U nkpéni ntɔ́rɔɔ sei nɛ Pikirɛki kei lonlɛ uu kɔ kɛlõ sɔnɛ kɛ̃ mɛ́kpɛrinkpɛ wɑisɛ. \v 29 Pi pɛɛ kuyu kɛ́mɛɛ Pɔɔli nɛ Efɛɛsi ukɔ́ kɑpi yɛ n sée rɛ Turɔfim yɛnlɛ ɑpi pɛɛ́ m músu rɛ Pɔɔli yɛ nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ u lompɔlɛ. \p \v 30 Ai kuyu nnɛ́í nɔ́kɔrɛ, pisoi ɑpi ɑwɛ́lɛ́ nnɛ́í n léenti pin kɑ́lɑɑpɔ. Pisoi ɑpi Pɔɔli tini ɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ iyɑɑ leepɔ ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ kɛ hɑ́nɛsi. \v 31 Pin pɛɛ nkpéni nɑ́ɑ́si pikɛ́ u kpu. Nsímɛ́ nn Rɔm pisɔ́ɔ́cɑ uwɛ́ɛ́sɛ kutu-i loni rɛ Yerusɑlɛm kuyu nnɛ́í yɛ nɔkɔrɛ. \v 32 Uyɛ̃ uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ pisɔ́ɔ́cɑ kpéẽ nɛ pisɔ́ɔ́cɑ picɔ cɑ́pinɛ uú nɛ riwúí-mɛ̃ wurupɔ. Kɑpi usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ nɛ pisɔ́ɔ́cɑ picɔ n yɛ̃́, ɑpi pɛɛ Pɔɔli ipépi yɑ́. \v 33 Usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uyɛ̃ uu pɛɛ nyɔsɔ́pɔ uú nɛ Pɔɔli kɔ, uu u tini uu rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ ɑkpɑnii ɑtɛ́ nɛ u pɑɑsi. Uu pɛɛ pisoi pɛɛ n lémɑɑlɛ̃ pisɛ rɛ: Úye kɛcirɛ lo? Yo kuu mpíí wɑ? \v 34 Amɑ́ pisoi ɑpi pɛɛ mɛ́woo nɛ mɛcɔ n cɑ́ɑ́i, úkɑ úu kɔ ucɔ nkɔ́ kómɛi. Usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ úu pɛɛ ńkɑ kómɛi. Uu mɛsɛ upisɔ́ɔ́cɑ rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ Pɔɔli kpísi pikɛ́ nɛ pisɔ́ɔ́cɑ kɛyɔ hɑ. \v 35 Kɛ Pɔɔli uu sitɑ́kui kɑpi yɛ nɛ kulee rińtɑɑ́ n tu, pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi rikpɑ́kɑ́rɑ́ kɛ pisoi ɑpí nɛ u ń lɑ nnyɑ u sɑkɑɑ. \v 36 Pisoi riwúí yɛ pɛɛ u tikilɛnlɛ pin cɑ́ɑ́i rɛ: Ani u kpu! \s1 Pɔɔli yɛ pisoi kɛcɔpɛ rinɔ́ɔ yɔsí ukɛ́ uriyu hɛɛrɛ \p \v 37 Kɑpi ń lɑ pikɛ́ Pɔɔli nɛ pisɔ́ɔ́cɑ kɛyɔ lõ, uu usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ pisɛ rɛ: Nɛ ncée mɑ́ kɛ́ símisii? Usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uu u pisɛ rɛ: Pɔ́ Mɛ́kirɛki kómɛilɛɛ? \v 38 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i pɔ́ɔ Esipiti ukɔ́ uyɛɛ sé nní ńcɔkɔi nɛ ń kɑ uu pisoi kṍ ɑ́kotokú ɑnɑ kpísi uú nɛ kucɛsi kóimɑ loni rɛ pikɛ́ ɑtɔpi u lɛ̃́ɛ? \v 39 Pɔɔli uu u pɛsɛ rɛ: Nɛ̃́ nɛ Usuifi lɛ. Silisii kɛtẽ-pɔ, Tɑrisi kuyu-i kɑpi nɛ́ mɑ́ri. Ḿpɑ́ yei-pɔ kɑku kɔ ríyu mɑ́. Nɛ pɔ́ we rɛ ɑ ncée nɛ́ hɛ kɛ́ risoiwuí ntí rinɔ́ɔ mɑɑ. \v 40 Usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uu ncée u hɛ rɛ ukɛ́ símisi. Pɔɔli uu sitɑ́kui kɛcɑ́ɑ́ nyɛrɛ uu pisoi pɛ̃ kunípɛ síkɑ rɛ pikɛ́ risɛ́ɛ́. Api pinnɛ́í sɛ́ɛ́ keu. Pɔɔli uu pɛɛ pimɛyu kɑpi yɛ n sée rɛ Mɛ́-epiree nɛ rinɔ́ɔ pi mɑɑ rɛ: \c 22 \p \v 1 Pinɛ́sɑ́ɑ nɛ pinɛ́mɑ́rɛcɔ, nɛ lɑ kɛ́ nkpéni rinɛ́yu hɛɛrɛ. \v 2 Kɑpi n céri rɛ pimɛyu kɑpi yɛ n sée rɛ Mɛ́-epiree kuú nɛ pi símisi, ɑpi pisɛ́ɛ́ nyɔ́ɔnsɛ. Uu rɛ: \v 3 Nɛ Usuifi lɛ, Silisii kɛtẽ-pɔ, Tɑrisi kuyu-i kɑpi nɛ́ mɑ́ri. Amɑ́ Yerusɑlɛm nté kɑpi nɛ́ rimúlú. Kɑmɑliyɛɛli yɛɛ pɛɛ unɛ́célɑɑ. Uyɛɛ nɛ́ céesi lɛ̃ kɑm yɛ́ pirɔ́sɑ́ɑ isé rintíki kélé-kélé. Ám yɛ pɛɛ Uléécɑɑ likɔ́ nɛ ɑkpɛ́ri wɑ, yɑrɛ kɑ́ni yɛ nní nɛ ɑkpɛ́ri li n wɑ mɛcɔ. \v 4 Nɛ yɛ pɛpɛɛ Yeesu n tíkilɛ̃ n wéékusɛlɛnlɛ ɑḿ hɑ nɛ pi kóni. Nɛ yɛ pɛɛ pitisi nɛ pinɔ́si cɔ́piilɛ ɑm pɑhɑɑnkɛɛ ɑm kukpɑniilee wɑi. \v 5 Uléécɑɑ usinɑ nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ yɛ́ fe ɑpí nɛ nnɛ́nɔ́ɔ símisi rɛ ɑ́m kirɑɑsɛ. Piricuruu yɛ ɑ́tɛlɛ́ nɛ Tɑmɑɑsi nɛ́ tumɑɑlɛnlɛ rɛ kɛ́ fe kɛ́ Yeesu pikɔ́ pɛɛ kei ń we cɔ́pii kɛ́ pɑhɑɑnkɛɛ kɛ́ nɛ Yerusɑlɛm hɑ kɛ́ hɑ íwɛ pi wɑ. \s1 Pɔɔli yɛ umɛfinɛ mɛconsɛ nkɔ́ símisi \r (UPM 9:1-19; 26:12-18) \p \v 6 Kɑm pɛɛ kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ ncée kpísi, kɛ́ nɛ Tɑmɑɑsi n nyɑhɑipɔ, ituŋɛ in lɑ ikɛ́ kɛcírɛ tu. Kei kɛ mɛtɛ́í píimɑ mɛnyinɛ ɑmɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ mɛsɛ nɛ mɛsɛ leemɛ ɑmɛ tɑpu ɑmɛ́ nɛ nɛ́ kɔ́ɔ́nú. \v 7 Am kɛteni-i lólu, ɑm kóm lin nɛ́ tee rɛ: Sɔɔli, Sɔɔli, yo kɛcirɛ nnyɑ kɑɑ lɛ̃ nɛ́ wéékusɛlɛ̃? \v 8 Am pɛɛ pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ úye, Upíimɑ? Uu rinɔ́ɔ nɛ́ yɔ́su rɛ: Nɛ́ɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu kɑɑ nní ń we pɔn wéékusɛlɛ̃. \v 9 Pinɛ́séncɔ ɑpi mɛtɛ́í mɛ̃ yɛnu, ɑmɑ́ ɑ́pi pɛɛ uyɛɛ nɛ nɛ́ n símisi rinɔɔ ríkɑ kõ. Kei kɑm pɛɛ rɛ: \v 10 Kɛ́ íye wɑ, Upíimɑ? Upíimɑ uu nɛ́ pɛsɛ rɛ: A yisi, ɑ Tɑmɑɑsi hɑ. Pi yɛ́ hɑ kei-pɔ pɔ́ símisi lɛ̃ kɑɑ yɛ́ n wɑ. \v 11 Kɛ mɛtɛ́í píimɑ mɛ̃ ɑmɛ nɛ́ n nyíinsɛ nnyɑ, pinɛ́séncɔ ɑpi kunípɛ nɛ́ múlú ɑpi tɔ́rɔi ɑpí nɛ Tɑmɑɑsi sĩ. \p \v 12 Utisi unyinɛ yɛ pɛɛ kei welɛ ɑpi yɛ u séi rɛ Anɑniyɑsi. U pɛɛ Uléécɑɑ isé tíkilɛnlɛ ńsɔnɛ. Pisuifi nnɛ́í pɛɛ Tɑmɑɑsi-i ń we yɛ pɛɛ ukɛcɑ́ɑ́ ɑnɔ́ɔ sɔnɛ símisilɛ. \v 13 Uu kɛnɛ́kúrí weri uu nɛ́ mɑɑ rɛ: Unɛ́mɑ́rɛcɔ Sɔɔli, ipɔ́nípɛɛ ikɛ́ nkpéni wúkulɛ. Kei nní kɛ inɛ́nípɛɛ ii wúkulɛ ɑm u yɛnu. \v 14 Uu kɔ kpɑ́ rɛ: Pirɔ́sɑ́ɑ Uleecɑɑ yɛ tíyɛsɛlɛ rɛ ɑ umɛlɑ ceri ɑɑ kɔ ɑsei ute ceru ɑɑ liute nkɔ́ kóm, \v 15 tɛ li we rɛ pɔ́ɔ yɛ́ mɑsí pisoi nnɛ́í inipɛɛ-i uiseérɑkɔɔ́ li ɑɑ lɛ̃ kɑɑ n yɛ̃́ nɛ kɑɑ n kṍ pi símisi. \v 16 Uu pɛɛ nɛ́ pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑɑ nkpéni kɔ pɛɛ nɑ́ŋɑisɛ? A yisi pikɛ́ míni pɔ́ wolɛ ɑɑ Yeesu rinyiri séi ukɛ́ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi. \s1 Pɔɔli yɛ lɛlɛɛ n tíyɛsɛ kuú nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́-i ń hɑ símisi \p \v 17 Pɔɔli uu kɔ kpɑ́ rɛ: Kɑm Yerusɑlɛm m pɛlɛ, nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i hɑlɛ ɑm kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Kɑm ń we nɛn kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, ɑm lólu yɑrɛ kɛnípɛɛhee kɛɛ nɛ́ tĩ́. \v 18 Upíimɑ kɑm yɛ̃́ uu nɛ́ mɑɑ rɛ: A mɛkɛɛ Yerusɑlɛm kuyu-i le. Pisuifi ɑ́pi yɛ́ mmɛ̃ kɑɑ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n símisinɛ ŋmurɛi. \v 19 Kei kɑm pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Piricuruu yɛ nyulɛ, Upíimɑ rɛ nɛ pɛɛ Pisuifi ɑyomɛyɑ́hɑɑlee kɑlɛnlɛ nɛn pɛpɛɛ pɔ́ n tíkilɛ̃ cɔ́pii nɛn kukpɑniilee wɑi nɛn kɔ pi kɑiinkɛɛ. \v 20 Tinɛ́cúruu yɛ pɛɛ welɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpí pɛɛ úseérɑkɔɔ́ Etiyɛɛni mɛnyɛ n kɔɔni. Pimɛwɑi mɛɛ pɛɛ́ nɛ nɛ́ risɑ́lɛ ɑm pɛpɛɛ nní u n kópu ilũ múlú. \v 21 Upíimɑ uu pɛɛ nɛ́ mɑɑ rɛ: A yisi, kɛtɑɑ-pɔ kɑḿ lɑ kɛ́ pɔ́ tũ, mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛ́mɛɛ. \s1 Pɔɔli yɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ símisi rɛ uyɛ̃ nɛ kɔ Rɔm ukɔ́ lɛ \p \v 22 Pisoi riwúí tɛ̃ ɑri Pɔɔli kutu n cɔlɛ̃ ɑí nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kuu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ ḿ mɑ tulu. Kei kɑpi sicɑ́ɑ́ilɑ lõ tɛ: Ani kpu. Ái nɛ sɑ́ rɛ nkó ukɛ́ nfɑ́ɑ m mɑ́! \v 23 Ai kuwɔ́i pi wɑi ɑpi pɛɛ m pupukɛɛ pin piilũ mɑ́hɑni pin fóŋɛɛ pin nkoŋo yukusɛ. \v 24 Kei kɛ Rɔm pisɔ́ɔ́cɑ uwɛ́ɛ́sɛ uu pɛɛ rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ Pɔɔli nɛ pisɔ́ɔ́cɑ kɛkɑlɛ-i lompɔ pikɛ́ isɛ́í u súúkɛɛ ukɛ́ símisi úu lɑ. Pɛɛ́ uyɛ-i, pi yɛ́ pɛɛ céri lɛ̃ nnyɑ kɛ pisoi ɑpi n cɑ́ɑ́i pin nɛ u téni. \v 25 Amɑ́ kɑpi u m pɑɑsi rɛ pikɛ́ u kɑii, uu usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ pisɛ rɛ: Nɔ ncée mɑ́ rɛ nɔkɛ́ Rɔm kɛtẽ ukɔ́ kɛ nsímɛ́ ńn kɑhɑnɛ n kpu isɛ́í súúkɛɛ? \v 26 Kɛ usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uyɛ̃ uu lɛ̃ n kṍ, uu sĩ́ uú hɑ usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ símisi rɛ: Usoi uyɛɛ Rɔm ukɔ́ lɛ, íye kɑɑ nkpéni wɑinɛ? \v 27 Kei kɛ usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uyɛ̃ uu pɛɛ Pɔɔli kɛkúrí hɑ́pɔ uu u pisɛ rɛ: A nɛ́ símisi kɛ́ kṍ tɛ pɔ Rɔm ukɔ́ lɛɛ. Pɔɔli uu rɛ: Ɛɛɛ! \v 28 Usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uu kɔ kpɑ́ rɛ: Siwóó píimɑ kɛ nɛ́ɛ hɛ́ɛlɛ ɑḿ nɛ pɑnsɛ kɛyupipi. Pɔɔli uu rɛ: Nɛ̃́ nɛ hɑ́i kɛnɛ́mɑrɛ-mɛ kɛyupipi lɛ. \v 29 Pɛpɛɛ pɛɛ ń lɑ pikɛ́ u n kɑ́ii ukɛ́ símisi ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ ukɛkúrí yisi. Iwɑmɛ ii usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ ricuruu loni, kuu n yɛ̃́ tɛ u tíyɛsɛ ɑpi Pɔɔli pɑɑsi ɑpi kɑ́ii un kɔ nɛ Rɔm ukɔ́ nnyɑ. \s1 Pi Pɔɔli nɛ kɛtúhɑɑnɛ píimɑ hɑ \p \v 30 Kɑi kóso n weesi, usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uú n lɑ ukɛ́ yɛ̃́ lɛ̃ kɛ Pɔɔli uu n wɑ kɛ Pisuifi ɑpí nɛ pitele u n sɛ́lɛ̃. Uu ɑkpɑnii kɛ́mɛɛ u lesɛ uu pɛɛ rinɔ́ɔ hɛ rɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pitúhɑɑnɛ píimɑ nnɛ́í pikɛ́ cɑ́pinɛ. Uu pɛɛ tíyɛsɛ ɑpí nɛ Pɔɔli hɑpɔ uu pikɛcɔpɛ u nyɛrɛsɛ. \c 23 \p \v 1 Pɔɔli uu pitúhɑɑnɛ píimɑ pɛ̃ inípɛɛ tɑpu uu pɛɛ rɛ: Pimɑ́rɛcɔ, nɛ inɛ́soi kɛ́mɛɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i ńsɔnɛ kɛisilɛ hɑ́i nɛ nɛni-mɛ. Kɛfɑ kɛsɛ kɑḿ nɛ u tikilɛ̃. \v 2 Kei kɛ Uléécɑɑ usinɑ Anɑniyɑsi uu pɛɛ pɛpɛɛ Pɔɔli kɛkúrí ń we rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ nnɔ́ɔ kɛcɑ́ɑ́ u pi. \v 3 Pɔɔli uu pɛɛ rɛ: Pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu pépunɛ, pɔ́ mmɛlɛ tomɛ́ mmú. Pɔ kei tũ tɛ pɔkɛ́ isé ritiki pɔkɛ́ nɛ nɛ́ túhɑɑnɛ, ɑ́i pɔkɛ́ isé rikɛ́ŋɛ́ɛ́ ɑɑ rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ nɛ́ kɑ́ii! \v 4 Pɛpɛɛ nɛ u n kɔ́lɛ̃ ɑpi rɛ: Uléécɑɑ usinɑ yɛɛ Uléécɑɑ pikɛi n wɑi kɑɑ nní lɑ́mɑɑnkɛɛ! \v 5 Pɔɔli uu rɛ: Ám nyu rɛ Uléécɑɑ usinɑ lo, pimɑ́rɛcɔ. Li Uléécɑɑ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ kɑpɛ kupɔ́yu uyukɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nkópɛ n símɑɑnkɛɛ. \p \v 6 Pɔɔli yɛ pɛɛ picére mɑ́ɑ́lɛnlɛ rɛ Pisɑtusee nɛ Pifɑrisi pɛɛ kɛtúhɑɑnɛ kɛ-i kɛsẽ́ we. Lɛ̃ nnyɑ kuu kɛtúhɑɑnɛ kɛ-i ricɑ́ɑ́i rɛ: Nɛ Ufɑrisi lɛ, pimɑ́rɛcɔ! Unɛ́sɑ́ɑ pɔ̃́ kɔ Ufɑrisi. Kɑm n tɑ́lɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ pikpɔkpɔ yukusɛnɛ nnyɑ kɑpí nɛ nté nɛ́ túhɑɑnɛ. \v 7 Ukɛ́ nɛ lɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, Pifɑrisi nɛ Pisɑtusee pin nsímɛ́ pipɑ́sɑinɛ rikɑ́pɑ́ɑ́, pisoi ɑpi kénɛ, ḿpɑ́ píye nɛ pikunɑi. \v 8 Pisɑtusee ɑ́pi yɛ ŋmurɛi rɛ pikpɔkpɔ yɛ̀ɛ̀ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi, ɑ́pi yɛ kɔ ŋmurɛi rɛ piléécɑɑtumɛ nɛ lifɑ́ɑkɔ́ lɛɛ ɑ́i nní kúyɛnɛ ń we yɛ we. Amɑ́ Pifɑrisi pɔ̃́ nɛ yɛ linnɛ́í ŋmurɛilɛ. \v 9 Iwɔ́ɔ ii cɔni, isé picélɑɑ pinyinɛ pɛɛ Pifɑrisi kunɑi-mɛ̃ ń we ɑpi yisi ɑpi kɛ́su ɑpí nɛ kɛtẽ kpɛɛni ɑpi rɛ: Ári usoi nkó nkópɛ ńkɑ nyɑ́ni. In n lɑ, lifɑ́ɑkɔ́ lɛɛ ɑ́i kúyɛnɛ ń we nɛ́ɛ uléécɑɑtumɛ unyinɛ yɛɛ nɛ u símisi. \v 10 Iwɔ́ɔ ií tɑɑ́, hɑ́i ɑí nɛ usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ iwɑmɛ wɑi rɛ ɑ́pi kɑpɛ nté lɛ̃ n wɑi ɑpí nɛ Pɔɔli cɛ́ɛ́riinɛ. Uu lɛ̃ nnyɑ pisɔ́ɔ́cɑ rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ riwúí-i lompɔ pikɛ́ Pɔɔli lesɛpɔ pikɛ́ nɛ pisɔ́ɔ́cɑ kɛkɑlɛ u hɑ. \v 11 Kɛsinɛ ɑkɛ wɑi, Upíimɑ uu Pɔɔli kɛkúrí nyɔsɔ́pɔ uu rɛ: A ikɑri wɑ. Lɛ̃ kɑɑ nní Yerusɑlɛm nté inɛ́seérɑkɔɔ́ n li, li we rɛ pɔkɛ́ limɛcɔ Rɔm-pɔ i li. \s1 Pisuifi yɛ riŋmulɑɑnɛ rɛ pikɛ́ Pɔɔli kpu \p \v 12 Kɑi kóso n weesi, Pisuifi pinyinɛ ɑpi cɑ́pinɛ ɑpí ŋmulɑɑnɛ ɑpi Uléécɑɑ kɛyu-i wééri rɛ pinsɑ́ Pɔɔli n kpu, ɑ́pi líkɑ mɛlélé mɑ́. \v 13 Pɛpɛɛ lɛ̃ tińŋmulɑɑnɛ yɛ pisoi ɑfɛɛnɑ rifɑɑulɛ. \v 14 Api yisi ɑpí hɑ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ lɛɛpɔ, ɑpi pi mɑɑ rɛ: Tɔ mɛrɔ́círɛ kpísilɛ ɑri hɛ, ɑri Uléécɑɑ kɛyu-i wééri rɛ tɔnsɑ́ Pɔɔli n kpu, ɑ́ri líkɑ mɛlélé mɑ́. \v 15 Lɛ̃ nnyɑ, nɔ́ nɛ pitúhɑɑnɛ tɔrɔɔ, ɑni ńsɔnɛ kómɛinɛ, ɑni kpɑ́rɑ́ ɑní hɑ usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ pisɛ rɛ ukɛ́ nɛ Pɔɔli nɔ́ kɑm nɔkɛ́ nsímɛ́ mmɛ̃ tipérésɛ nɔkɛ́ yɛ̃́ nkɛ̃́. Tɔ̃́ nɛ mɛrɔ́círɛ picɑ́pinɛ mɑ́ɑ́lɛnlɛ rɛ tɔkɛ́ ncée u riké tɔkɛ́ u kpu. \p \v 16 Kei kɛ Pɔɔli umɛrɛpi unyinɛ uu nsímɛ́ mmɛ̃ kõ, uu yisi uu pisɔ́ɔ́cɑ kɛkɑlɛ sĩ, uu lompɔ uú hɑ Pɔɔli kutu-i wɑi. \v 17 Pɔɔli uu pɛɛ usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ usɛ séi uu u mɑɑ rɛ: A uŋmɑ́nɛ nkó usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ kɛ́mɛɛ sɑ́rumpɔ. U lɑlɛ ukɛ́ nnyinɛ u símisi! \v 18 Usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uyɛ̃ uú nɛ usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ kɛ́mɛɛ Pɔɔli umɛrɛpi sĩ uú hɑ rɛ: Ukpɑniikɔ́ Pɔɔli yɛɛ nɛ́ sée uu nɛ́ mɑɑ rɛ kɛ́ uŋmɑ́nɛ nkó nɛ kɛpɔ́mɛɛ kɑm tɛ u nnyinɛ mɑ́lɛ ukɛ́ pɔ́ símisi. \v 19 Kei kɛ usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uyɛ̃ uu uŋmɑ́nɛ uyɛ̃ sée, uu kunípɛ u tini ɑpí nɛ iyɑɑ leepɔ. Uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Ń-ye kɑɑ́ lɑ pɔkɛ́ nɛ́ símisi? \v 20 Uŋmɑ́nɛ uyɛ̃ uu rɛ: Pisuifi pɛɛ rinɔ́ɔ risɛ wɑ rɛ pikɛ́ rikpɑ́rɑ́ pikɛ́ kóso pɔ́ pisɛ rɛ ɑ Pɔɔli nɛ kɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i hɑpɔ kɛkɛ́ unsímɛ́ mmɛ̃ ńsɔnɛ ripérésɛ pikɛ́ yɛ̃́ nkɛ̃́. \v 21 Pin n kɑ, kɑpɛ nɛ kutu pi ricɔ. Li we rɛ pikɛcɔpɛ, pisoi yɛ ɑfɛɛnɑ rifɑɑu pɛɛ ń lɑ pikɛ́ Pɔɔli tĩ. Pi wéérilɛ rɛ pinsɑ́ u n kpu, ɑ́pi líkɑ mɛlukɛ nɛ́ɛ mɛnírɛ́ mɑ́. Pi pimɛcirɛ picɑ́pinɛ mɑ́ɑ́lɛnlɛ, tipɔ́nɔ́ɔ ŋmɑnɛ kɑpi nkpéni mɛ̃́. \v 22 Usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uu pɛɛ uŋmɑ́nɛ uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Kɑpɛ tíyɛ unyinɛ ukɛ́ kṍ tɛ pɔ mmú nɛ́ símisi. Uu pɛɛ rɛ ukɛ́ nkpéni n ŋme ukɛ́ tɔ́mpɔ. \s1 Pi Pɔɔli nɛ uyɔ́ɔpi píimɑ Felikisi lɛɛpɔ \p \v 23 Usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ pisɔ́ɔ́cɑ kpéẽ pitɛ́ séi uu pi mɑɑ rɛ: Ani pisɔ́ɔ́cɑ pílɛ pílɛ mɛtɛ́ nɛ pisɑntonɛ kuwóó nɛ ɑfɛɛrɛ́ nɛ pipɑ́ŋ́kɔɔ́ pílɛ pílɛ mɛtɛ́ cɑ́pinɛ pikɛ́ n nyu rɛ pi yɛ́ fe ɑpi kɛsinɛ mɛsɛ ɑ́mɛ we kɛfi kumúŋɛ́ Sesɑree tɔ́mpɔ. \v 24 Ani kɔ isɑ̃ nyɔ́ɔnsɛ yɛɛ yɛ́ nɛ uyɔ́ɔpi píimɑ Felikisi kɛ́mɛɛ Pɔɔli n tu líkɑ ɑ́i yɛ́ u n wɑ. \v 25 Usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ uu kɔ rítɛlɛ́ wɔ́lu uu pi múísɛ rɛ pikɛ́ hɑ Felikisi pɑ. Lɛ̃ kuu n wɔ́i yɛ nní. \p \v 26 Nɛ pɔ́ yɑ́ɑsi, Upíimɑ Felikisi. Nɛ́ɛ Kulooti Lisiyɑɑsi. Nɛ́ɛ rítɛlɛ́ ntí pɔ́ wɔ́lu. \v 27 Pisuifi yɛ usoi nkó kɑm nní pɔ́ m pɑ́pɔlɛ̃ tinlɛ rɛ pikɛ́ u kpu. Kei kɑm pɛɛ kṍ tɛ u Rɔm kɛtẽ ukɔ́ lɛ, ɑm pɛɛ́ nɛ pinɛ́sɔ́ɔ́cɑ hɑpɔ ɑm u comɛ. \v 28 Am pɛɛ rɛ kɛ́ kṍ tɛ ń-ye kɛcirɛ kɛ Pisuifi ɑpí nɛ u cɛ́si, ɑm pɛɛ u kpísi ɑḿ nɛ pikɛtúhɑɑnɛ píimɑ sĩ. \v 29 Kei kɑm pɛɛ céri rɛ piisé kɛcɑ́ɑ́ kɑpi nsímɛ́ pɑ́sɑinɛ. Ám unkópɛ ńkɑ yɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ usoi ń kpu nɛ́ɛ kɑpi yɛ́ nɛ ɑkpɑnii u n wɑ. \v 30 Am kɔ limɛmɑ́ɑ́ kóm tɛ Pisuifi yɛ ŋmúlɑɑnkɛɛ rɛ pi yɛ́ u kpu. Lɛ̃ nnyɑ kɑm mɛsɛ nɛ mɛsɛ pɔ́ u pɑpɔlɛ̃, ɑm kɔ upiteecɔ símisi rɛ pikɛ́ hɑ kɛpɔ́mɛɛ kɛtɑhɑi u sée. \p \v 31 Pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ rinɔɔ kuu n hɛ tiki, ɑpi Pɔɔli kpísi ɑpi kɛsinɛ nɛ Antipɑtiriisi u tɔ́mpɔ. \v 32 Kɑi kóso n weesi, pisɔ́ɔ́cɑ pɛɛ ɑ́nɑ n sɔ́nɛ ɑpi pikɛkɑlɛ-i pɛɛsɛ, pisɑntonɛ ŋmɑnɛ ɑpí nɛ Pɔɔli tɔ́mpɔ. \v 33 Kɑpi Sesɑree n tuipɔ, pisɑntonɛ ɑpi rítɛlɛ́ uyɔ́ɔpi píimɑ Felikisi pɑ, ɑpi kɔ Pɔɔli u nyísɛ. \v 34 Kɛ uyɔ́ɔpi píimɑ uu rítɛlɛ́ pikɛ́ɛ̃ ḿ mɑsí, uu Pɔɔli pisɛ rɛ u kuwɛ́lɛ́ kúye ukɔ́ lɛ? Kuu n kṍ tɛ Silisii ukɔ́ lo, \v 35 uu u mɑɑ rɛ: Pipɔ́teecɔ pin n kɑ, nɛ́ pɛɛ pɔ́ písɛisɛ ɑm kóm. Uu pɛɛ rinɔ́ɔ hɛ rɛ pikɛ́ Pɔɔli kpísi pikɛ́ hɑ Erooti kɛyɔ-pɔ hɑ́nɛsi. \c 24 \s1 Pisuifi yɛ Felikisi kɛyu-i Pɔɔli nɛ nsímɛ́ rikpɑ́rɑ́ \p \v 1 Ai wɑi siyɑ́ɑ sinupũ, Uléécɑɑ usinɑ Anɑniyɑsi nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ pinyinɛ nɛ usímɛ́yɔɔ́ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Tɛrituluusi ɑpi Sesɑree-i hɑpɔ. Api uyɔ́ɔpi píimɑ Felikisi-i sĩ́ tɛ pikɛ́ hɑ Pɔɔli kɛtɑhɑi sée. \v 2 Uyɔ́ɔpi uu Pɔɔli séipɔ, Tɛrituluusi uu yisi uu picɛ́ u kɑ́pɑ́ɑ́, uu uyɔ́ɔpi mɑɑ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ, uyɔ́ɔpi píimɑ! Pɔ́ɔ tíyɛsɛ kɑri nkíŋniŋɛ-i we hɑ́i ɑ́i nɛni-mɛ. Kɛtẽ kɑɑ ńsɔnɛ m múílɛ̃ nnyɑ kɛ nconsɛ mɛyɑ̃ nn kɛrɔ́tẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ wɑ rɛ likɛ́ nɛ kɛ sɔnɛsi. \v 3 Tɔ pɑkɑrɛ! Nɛ pipɔ́kɛi nɛ lɛ̃ kɑɑ mɛsɛ́rɛ nɛ ḿpɑ́ yei rɔ́ n wɑi. \v 4 Ám lɑ kɛ́ kɔ picɔ́ŋ pɔ́ rikpɑ́. Amɑ́ nɛ rikɔ́ŋ pɔ́ wúkulɛ rɛ ɑ kɔ nɛ kɛfɑ rɔ́ fénnɛ, ɑɑ nkɑ́ripi kutu rɔ́ cɔ. \v 5 Tɔ yɛ̃ tɛ utisi nkó yɛ likpɑ́ɑ́ree linyinɛ lɛ. Uyɛɛ Nɑsɑrɛti pikɔ́ mɛkóólɛ icɑ́pinɛ uyukɔɔ́. Kɛtẽ nnɛ́í Pisuifi kɛcɔpɛ kuu ńcɔkɔi tɑnɑɑlɛ̃. \v 6 Ticuruu u pɛɛ nɑ́ɑ́silɛ ukɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ mɛ́kpɛrinkpɛ wɑisɛ, kɑri pɛɛ́ nɛ u tĩ. [Tɔ pɛɛ́ lɑlɛ tɔkɛ́ nɛ u túhɑɑnɛ yɑrɛ kɛ irɔ́sé ii m pisɛ. \v 7 Amɑ́ usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ Lisiyɑɑsi uú weri uú nɛ ńnɑŋɛ ɑrɔ́nípɛ-i u yɔ́su. \v 8 Uu pɛɛ Pɔɔli piteecɔ pɛ̃ mɑɑ rɛ pikɛ́ nɛ nsímɛ́ pɔ́ lɛɛmɛ.] Pɔn tipɔ́cúruu Pɔɔli m písɛisɛ, pɔ́ yɛ̃́ tɛ mmɛ̃ kɑrí nɛ u n cɛ́si yɛ ɑsei lɛ. \v 9 Pisuifi tɔrɔɔ ɑpi yisi ɑpi Tɛrituluusi kɛcɑ́ɑ́ kpɑ́ ɑpi rɛ mɛsei, lɛ̃ kɑi li. \s1 Pɔɔli yɛ Felikisi kɛyu-i uriyu hɛɛrɛ \p \v 10 Kei kɛ uyɔ́ɔpi píimɑ Felikisi uu pɛɛ́ nɛ kunípɛ Pɔɔli rinɔ́ɔ hɛ rɛ ukɛ́ unkɔ́ símisi. Pɔɔli uu rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ uyɔ́ɔpi, nɛ nyulɛ rɛ hɑ́i ɑ́i nɛni-mɛ kɑɑ kɛrɔ́tẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ itúhɑɑnɛ le. Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ nɛ kɛfɑ kɛsɛ kɛpɔ́yu-i rinɛ́yu hɛɛrɛnɛ. \v 11 Pɔ́ fe ɑɑ ripɔ́cúruu pisɛ ɑɑ kóm tɛ kɑḿ nɛ Yerusɑlɛm-i ń kɑ, siyɑ́ɑ kɛfi nɛ sitɛ́ yɛ nsí. Uléécɑɑ kɑm piyɑ́hɑɑ kɑ. \v 12 Úkɑ úu kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ nɛ́ lɛɛpɔ, tɔ́ nɛ unyinɛ tɔn Uléécɑɑ kɛyɔ-i nɛ́ɛ kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i nɛ́ɛ kuyu-i we tɔn yɔ́i nɛ́ɛ tɔn pisoi kupɑkɑrɛcirɛ́ tɑ́lɑɑnkɛɛ. \v 13 Pisoi mpí ɑ́pi yɛ́ ńkɑ yɛ̃ pikɛ́ rɛ mmɛ̃ kɑpí nɛ nkpéni nté nɛ́ cɛ́si. \v 14 Amɑ́ nɛ́ kɛpɔ́yu-i ɑsei símisi rɛ nɛ ncée fɑlɛ mmɛ̃ kɑpi nní n kpíilɛ̃ tɛ mɛkóólɛ icɑ́pinɛ ukɔ́ lɛ. Amɑ́ pirɔ́sɑ́ɑ Uleecɑɑ kɑm pɛɛ yɑ́ɑ́si nɛn kɔ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ isé nɛ ɑntepuyɛ ɑtɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ̃. \v 15 Lɛ̃ kɑm n tɑ́lɛ̃ kɛ pɛ̃ ticuruu pɔ́ɔ kɔ tɑ́lɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ pisoi sɔnɛ nɛ pikópɛ pɛɛ n kpí nkpɔ kɛ́mɛɛ yukusɛ. \v 16 Lɛ̃ nnyɑ kɑm mɛsɛ́rɛ ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃ tɛ kɛ́ Uléécɑɑ n tikilɛ̃ nɛ kɛfɑ kɛsɛ. \p \v 17 Kɑḿ nɛ nté n yisi, li iŋmɛ̃ kulúi wɑlɛ. Nɛ nɛni pɛɛmɛ rɛ kɛ́ nnɛ́puri pikɔ́ linyinɛ hɛ, kɛ́ kɔ nyɔ́ɔnsɛ kɛ́ nɛ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si. \v 18 Lɛ̃ kɑḿ pɛɛ́ nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i kpɑrɑ́lɛ̃ kɑpí nɛ nɛ́ lɛɛpɔ, nɛn ɑkópɛ pihɛɛrɛ inyɛkii piwɑi mɑ́ɑmɛ. Tisoiwuí ríkɑ ɑ́ri pɛɛ kɛnɛ́kúrí cɑ́pinɛlɛ̃. Ám kɔ pɛɛ ńcɔkɔi ńkɑ wɑi. \v 19 Pisuifi pinyinɛ pɛɛ Asii kɛtẽ-pɔ leemɛ ɑpi kei nɛ́ lɛɛri. In pɛpɛɛ pɛɛ nnyinɛ mɑ́ pikɛ́ nɛ nɛ́ cɛ́si, pɛ̃ kɑi pɛɛ́ nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ kɛpɔ́mɛɛ kɑm. \v 20 Nɛ́ɛ pɛpɛɛ nté nní ń we pikɛ́ símisi nkɛ̃́ tɛ kɑri kɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i pitúhɑɑnɛ ń hɑ, nkópɛ ń-ye kɑpi kɛnɛ́cɑ́ɑ́ yɛ̃́? \v 21 Nɛ́ɛ nnɛ́kópɛ kɑm nɛni n wɑ mɛɛ lɛ̃ kɑm kɛtúhɑɑnɛ kɛcɔpɛ rin-yóó rɛ: Kɑm n ŋmurɛi rɛ pikpɔkpɔ yɛ̀ɛ̀ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisilɛ nnyɑ kɑpi nkpéni nɛ nɔ́kɛnɛ́yu-i nɛ́ túhɑɑnɛ. \p \v 22 Felikisi yɛ pɛɛ Kirisi ncee kɛcɑ́ɑ́ nyulɛ. Uu nsímɛ́ piké nɛ yɑ́ uu pitúhɑɑnɛ kɛyɑ́ɑ tɛ́ŋ́sɛ, uu pɛpɛɛ Pɔɔli kɛtɑhɑi n sée mɑɑ rɛ: Usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ Lisiyɑɑsi un píyei n kɑ, nɛ́ pɛɛ nɔ́nnɛ́símɛ́ ripérésɛ ńsɔnɛ. \v 23 Uu pɛɛ usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ tinɔ́ɔ hɛ rɛ ukɛ́ Pɔɔli kukpɑniilee-i wɑ ukɛ́ ukɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃, ɑmɑ́ ukɛ́ nɛ kɛ́yu u m purú, úu kɑpɛ yɛ yɛ̀ rɛ upikɔ́ ɑ́pi kɑpɛ u lɛ̃́. \s1 Pi nɛ Pɔɔli Felikisi nɛ uunɔsi Turisii kɛ́mɛɛ hɑ \p \v 24 Pɔɔli uu kei lɛ̃ n we ɑí nɛ siyɑ́ɑ sinyinɛ kɔ́ɔ́nú. Uyɔ́ɔpi píimɑ Felikisi nɛ unɔ́si Turisii ɑpí hɑpɔ. Unɔ́si uyɛɛ Usuifi lɛ. Uyɔ́ɔpi Felikisi uu tum ɑpi Pɔɔli u séipɔ, uu u pisɛ rɛ ukɛ́ u símisi, yo kɑpi yɛ rɛ usoi yɛ Kirisi Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ? \v 25 Kɛ Pɔɔli uu ɑsei pitiki nɛ lɛ̃ kɛ usoi uu yɛ́ umɛcirɛ rimmúlú nɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pisoi n túhɑɑnɛnɛ nsímɛ́ ń lõ, ɑi Felikisi cɔ́ŋ. Kei kuu pɛɛ Pɔɔli mɑɑ rɛ: Pɔ́ fe ɑɑ nkpéni lɛ̃ tɔ́mpɔ. Nɛn píyei kɛ́yu n yɛ̃, nɛ́ kɔ pɔ́ sée. \v 26 U pɛɛ́ lɛ̃ tɑ́lɛ̃ tɛ Pɔɔli ukɛ́ siwóó u hɛ. Lɛ̃ nnyɑ kuu mɛsɛ́rɛ u séleipɔ pin yɔ́i. \v 27 Ai lɛ̃ n we iŋmɛ̃ itɛ́ ií nɛ tɔ́mpɔ. Pɔrisuusi Fɛsituusi uu Felikisi ripɔhɔ iyɔ́ɔpi tonɛ. Felikisi uu Pisuifi mpɔɔnɑrɛ n lɑ, uu lɛ̃ nnyɑ Pɔɔli kukpɑniilee-i n yɑ́lɛ̃. \c 25 \s1 Pɔɔli yɛ uyɔ́ɔpi píimɑ Fɛsituusi kɛ́mɛɛ pitúhɑɑnɛ hɑ \p \v 1 Fɛsituusi uu Sesɑree kɛteni-i hɑpɔ uu siyɑ́ɑ sitɑɑni wɑi, uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ yisi uu Yerusɑlɛm tɔ́mpɔ. \v 2 Kei kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi pɛɛ kuyu iwɛ́ɛ́sɛ n tṹ ɑpi yisi ɑpi ukɛmɛɛ́ Pɔɔli kɛtɑhɑi séi. \v 3 Api kɔ u welu rɛ ukɛ́ nɛ pi kõ ukɛ́ ncée pi hɛ pikɛ́ Pɔɔli nɛ Yerusɑlɛm pɛɛpɔ. Tipinɛ kɑpi lɛ̃ wɑ pikɛ́ nɛ ncée u ń kpu. \v 4 Fɛsituusi uu pi pɛsɛ rɛ Pɔɔli yɛ Sesɑree-pɔ kpɑniilɛnlɛ. Uyɛ̃ ticuruu yɛ́ kɔ nfɑ́ɑni kei pɛlɛ. \v 5 Uu kɔ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ́pinɛ́yukɔɔ́ pikɛ́ nɛ́ ritiki. In tɛ usoi nkó yɛ linyinɛ cɑɑi, pikɛ́ hɑ kɛtɑhɑi u sée. \v 6 Fɛsituusi uu Yerusɑlɛm-i tonɛ siyɑ́ɑ sipɑhɑ nɛ́ɛ kɛfi kumúŋɛ́ uu pɛɛ kɛlenɛ Sesɑree pɛlɛ. Kɑi kóso n weesi, uu kɛtúhɑɑnɛ-i sĩ́ uú tonɛ, uu tum ɑpi Pɔɔli kpíípɔ. \v 7 Kuu n hɑ́pɔ, Pisuifi pɛɛ Yerusɑlɛm n léépɔ ɑpí hɑpɔ, ɑpi u kɑ́lisi ɑpi nsímɛ́ píimɑ nnyinɛ nɛ kɛtɑhɑi u séi. Ńn kusɑ kulúi we. Amɑ́ piukɑ úu fe ukɛ́ nyísɛ rɛ ɑsei kɑpi símisi. \v 8 Pɔɔli pɔ́ɔ kɛ́su uu rɛ: Ám nɛ Pisuifi isé nɛ́ɛ Uléécɑɑ kɛyɔ nɛ́ɛ Rɔm uyɔɔpi Sesɑɑ púnnɛ. \p \v 9 Fɛsituusi uu Pisuifi mpɔɔnɑrɛ n lɑ, uu lɛ̃ nnyɑ Pɔɔli pisɛ rɛ: Pɔ ŋmurɛi rɛ pikɛ́ nɛ Yerusɑlɛm pɔ́ hɑ pikɛ́ hɑ kei-pɔ kɛnɛ́mɛɛ́ nɛ nsímɛ́ mmú pɔ́ túhɑɑnɛɛ? \v 10 Pɔɔli uu u pɛsɛ rɛ: Sesɑɑ ripoo-i kɑm nní nyɛnu, kei kɑi nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ nɛ nɛ́ túhɑɑnɛ. Tipɔ́cúruu yɛ nyulɛ ńsɔnɛ rɛ ɑ́m Pisuifi líkɑ cɑɑi. \v 11 Nɛn ncɑɑi nnyinɛ n wɑ kɑpi yɛ nɛ usoi ń kpu, ɑ́m nkpɔ kɛsu. Amɑ́ in tɛ pi nɛ nɛ́ rikpɑ́rɑ́lɛ, úkɑ úu ncée mɑ́ ukɛ́ piɑnipɛ-i nɛ́ ritépɔ. Nɛ pisɛ rɛ pikɛ́ nɛ nnɛ́símɛ́ Sesɑɑ kɛ́mɛɛ tu. \v 12 Fɛsituusi nɛ pɛpɛɛ mɛsɔhɔ u n kpɑriisɛ ɑpi símɑɑnɛ, uu pɛɛ Pɔɔli mɑɑ rɛ: Pɔ rɛ mpɔ́símɛ́ nkɛ́ Sesɑɑ kɛ́mɛɛ tu. Lɛ̃ nnyɑ, Sesɑɑ kɛ́mɛɛ kɑɑ yɛ́ kɔ hɑ. \s1 Fɛsituusi yɛ Pɔɔli nsímɛ́ uyɔ́ɔpi Akiripɑ símisi \p \v 13 Ai siyɑ́ɑ kulúi kɔ́ɔ́nú, uyɔ́ɔpi Akiripɑ nɛ uyɛ́i Pereniisi ɑpi Sesɑree-i Fɛsituusi piyɑ́hɑɑ sĩ. \v 14 Kɑpi siyɑ́ɑ kulúi n wɑ, Fɛsituusi uu Pɔɔli nsímɛ́ mmɛ̃ kpísi uu Akiripɑ símisi. Uu rɛ: Felikisi yɛɛ pɛɛ nté iyɔ́ɔpi n tónɛ uú nɛ nɛ́ tisɛ yɛ ukpɑniikɔ́ unyinɛ kulee wɑilɛnlɛ nɛ nɛni-mɛ. \v 15 Kɑm Yerusɑlɛm ń hɑ, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pisuifi pɛɛ kuyu iwɛ́ɛ́sɛ n tṹ ɑpi kɛnɛ́mɛɛ kɛtɑhɑi u séi ɑpi rɛ kɛ́ wɑ unsímɛ́ nkɛ́ kpu. \v 16 Kei kɑm pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Rɔm pikɔ́ kɛ́mɛɛ, usoi un linyinɛ n cɑɑi, ncée ńn we rɛ pikɛ́ u kpu, pinsɑ́ kɑhɑnɛ u n túhɑɑnɛ. Li pisɛ rɛ u nɛ upiteecɔ pikɛ́ tonɛ kɛlenɛ ukɛ́ uriyu hɛɛrɛ. \v 17 Lɛ̃ nnyɑ kɑpi nté nɛ́ ritikimɛ. Ám nkpɑ́ni nɑ́ŋɑisɛ. Kɑi kóso n weesi, ɑḿ nɛ mɛsɛ nɛ mɛsɛ kɛtúhɑɑnɛ n tɔ́su ɑḿ hɑ tonɛ, ɑm tum ɑpi utisi nkó kpííri. \v 18 Kɛ upiteecɔ ɑpi ń kɑ, ɑ́pi fe pikɛ́ nkópɛ nnyinɛ kɑḿ pɛɛ́ nɛ u m músu nyísɛ. \v 19 Amɑ́ piinyɛkii nsímɛ́ nɛ utisi unyinɛ yɛɛ n kpu ɑpi yɛ u séi rɛ Yeesu kɛ Pɔɔli pɔ́ɔ n tee rɛ u nfɑ́ɑ mɑ́lɛ nkɔ́ ŋmɑnɛ kɛcɑ́ɑ́ kɑpi kɛ́ŋɛnɛ. \v 20 Ai mɛ́woo nɛ́ wɑi, ɑ́m pɛɛ céru íye kɑm yɛ́ nɛ li wɑ. Lɛ̃ nnyɑ kɑm tɛ kɛ́ Pɔɔli pisɛ rɛ un n lɑ, ukɛ́ Yerusɑlɛm hɑ pikɛ́ hɑ nɛ kei-pɔ u túhɑɑnɛ. \v 21 Amɑ́ Pɔɔli uu yúlu uu rɛ u lɑ rɛ Rɔm uyɔɔpi Sesɑɑ ricuruu ukɛ́ nsímɛ́ kɛcɑ́ɑ́ ripɑí. Lɛ̃ nnyɑ kɑm tɛ pikɛ́ kukpɑniilee-i u n yɑ́lɛ̃ kɛ́ kɑm kɛ́ nɛ Sesɑɑ u pɑpɔ. \v 22 Kei kɛ Akiripɑ uu pɛɛ Fɛsituusi mɑɑ rɛ: Nɛ pɛɛ́ lɑ kɛ́ rinɛ́cúruu utisi nkó kutu ricɔ. Fɛsituusi uu u pɛsɛ rɛ: Kóso kɑɑ yɛ́ kutu u ricɔ. \p \v 23 Kɑi kóso n weesi, Akiripɑ nɛ Pereniisi ɑpi mɛyɔ́ɔpilɑpɛ tɑni, pi nɛ pipipirɛtiki ɑpi kɛnɔŋlɑ wɑi ɑpí nɛ kutúhɑɑnɛlee lompɔ, pisɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ nɛ kuyu piyukɔɔ́ pin tikilɛ̃. Fɛsituusi uu rinɔ́ɔ hɛ ɑpi Pɔɔli kpíípɔ. \v 24 Fɛsituusi uu pɛɛ rɛ: Uyɔ́ɔpi Akiripɑ nɛ nɔ́ pitɔ́rɔɔ mpí nɔ́ɔ nní ń kɑ, ɑni utisi nkó ripɑí ńsɔnɛ. Pisuifi riwúí nnɛ́í yɛ kɑlɛ ɑpi Yerusɑlɛm-pɔ nɛ nté kɛnɛ́mɛɛ kɛtɑhɑi u séi, pin cɑ́ɑ́i rɛ ɑ́i nɛ sɑ́ rɛ usoi nkó ukɛ́ kɔ nfɑ́ɑ rikpɑ́. \v 25 Nɛ nsímɛ́ mmɛ̃ tipérélɛ ɑm yɛ́nu rɛ úu ncɑɑi ńkɑ wɑ kɑpi yɛ nɛ usoi ń kpu. Amɑ́ kɛ uricuruu uu m pisɛ rɛ pikɛ́ nɛ unsímɛ́ Rɔm uyɔɔpi kɛ́mɛɛ tu nnyɑ kɑm ŋmurɛi rɛ pikɛ́ nɛ kei u hɑ. \v 26 Ám nyu íye kɛcirɛ kɑm yɛ́ utisi nkó kɛcɑ́ɑ́ wɔ́i kɛ́ nɛ upíimɑ símɑɑpɔ. Lɛ̃ nnyɑ ricuruu kɑḿ nɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ u kɑ. Pɔ̃́, uyɔ́ɔpi Akiripɑ kɛ́mɛɛ kɑḿ nɛ u kɑ rɛ pɔn pipísɛisɛ u m mɑsí, nɛ́ nnyinɛ yɛ̃ ɑm títɛlɛ́-i wɔ́lu. \v 27 Ái nɛ sɑ́ rɛ kɛ́ mɛ́woo ukpɑniikɔ́ nɛ Rɔm uyɔɔpi-i hɑ, kɑ́m pɛɛ lɛ̃ nnyɑ kɑpi pitele u n wɑi n wɔ́i. \c 26 \s1 Pɔɔli yɛ Akiripɑ kɛyu-i uriyu hɛɛrɛ \p \v 1 Akiripɑ uu pɛɛ Pɔɔli mɑɑ rɛ: Pɔ nkpéni ncée mɑ́lɛ pɔkɛ́ ripɔ́yu hɛɛrɛ tɔkɛ́ kṍ. Pɔɔli uu pɛɛ kunípɛ síkɑ, uu nsímɛ́ kpísi uu rɛ: \v 2 Uyɔ́ɔpi Akiripɑ, li nɛni kɛyɑ́ɑ nkɛ́ nɛ́ lɑ́ɑ́rú rɛ nɛ́ ncée yɛ̃ ɑm nsímɛ́ nnɛ́í kɛ Pisuifi ɑpí nɛ nɛ́ rinkpɑ́rɑ́ kɛpɔ́yu-i símisi. \v 3 Li we rɛ pɔ Pisuifi inyɛkii nɛ piisímɛ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑpi n kɛ́ŋɛnɛntɛ mɛyíkíyiki ńsɔnɛ nyulɛ. Lɛ̃ nnyɑ, nɛ rikɔ́ŋ pɔ́ wúkulɛ rɛ ɑ niŋɛsi ɑɑ kutu nɛ́ cɔ. \p \v 4 Pisuifi nnɛ́í yɛ nyulɛ lɛ̃ kɑm hɑ́i inɛ́ŋmɑ́nɛ-mɛ nnɛ́puri pikɔ́ kɛcɔpɛ nɛ Yerusɑlɛm kɛ́mɛɛ inɛ́soi n li. \v 5 Hɑ́i ɑ́i nɛni-mɛ kɑpi nɛ́ nyu. Pin n lɑ, piricuruu yɛ́ nɛ pinnɔɔ símisi rɛ nɛ pɛɛ Pifɑrisi kɛ́mɛɛ welɛ. Tɔ́ɔ yɛ ɑ́ri pɛɛ pirɔ́yómɛyɑ́hɑɑ isé nɛ ɑkpɛ́ri wɑi. \v 6 Kɑm n tɑ́lɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ́ lɛ̃ kuu pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ ḿ mɑ wɑ nnyɑ kɑpí nɛ nté nní nɛ́ túhɑɑnɛ. \v 7 Isirɑyɛɛli pikɔ́ ipuri kɛfi nɛ itɛ́ iyɛ̃ pɔ̃́ nɛ kɔ mɛsɛ́rɛ kɛsinɛ nɛ kɛtúŋɛ́ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́silɛ in nɛ tɑ́lɛ̃ tɛ i yɛ́ lɛ̃ kuu mɛkɛɛ-mɛ pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ ḿ mɑ yɛ̃. Kɑm likɛcɑ́ɑ́ n tɑ́lɛ̃ nnyɑ kɛ Pisuifi ɑpi pitele nɛ́ wɑi, uyɔ́ɔpi Akiripɑ! \v 8 Yo nnyɑ kɛ nɔ̃́ Pisuifi ɑ́ni pɛɛ́ lɑ nɔkɛ́ ŋmurɛi rɛ Uléécɑɑ yɛ́ fe uu mɛyíkíyiki pikpɔkpɔ yukusɛ? \v 9 Tinɛ́cúruu ŋmɑɑ yɛ pɛɛ́ musilɛ rɛ kɛ́ ńnɑŋɛ nɛ tɑ́pɑɑnkɛɛ úkɑ úu kɑpɛ Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu rinyiri nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 10 Lɛ̃ kɑm Yerusɑlɛm-pɔ n wɑ yɛ lɛ̃. Nɛ rinɛ́cúruu ŋmɑɑ Uléécɑɑ pikɔ́ mɛyɑ̃ kukpɑniilee tɑnlɛ. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ pɛɛ yɛ ncée nɛ́ hɛ rɛ kɛ́ lɛ̃ wɑ. Pin kɔ n lɑ pikɛ́ pi kṍ, li yɛ pɛɛ́ nɛ nɛ́ risɑ́lɛ. \v 11 Nɛ yɛ pɛɛ ɑyómɛyɑ́hɑɑlee rikɑlɛ ɑḿ hɑ kei íwɛ pi n wɑi, nɛn nɑ́ɑ́si rɛ pikɛ́ pinfɑtɛnɛ kɛsi. Kunɛ́fɑtoi yɛ pɛɛ pikɛcɑ́ɑ́ tɔsilɛ, hɑ́i ricuruu ɑm yɛ pi n wéékusɛlɛ̃ nɛ ɑcɔ̃yu-pɔ. \s1 Pɔɔli yɛ umɛfinɛ mɛconsɛ Akiripɑ símisi \p \v 12 Limɛkɔ́-i kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ rítɛlɛ́ nɛ́ rimúísɛ ɑpi ncée nɛ́ hɛ ɑm yisi ɑm Tɑmɑɑsi sĩ. \v 13 Ituŋɛ kɛcírɛ kumúŋɛ́, nɛn ncée-i we, uyɔɔpi Akiripɑ. Kei kɑm mɛtɛ́í mɛnyinɛ yɛ̃ mɛn kɛyómɛcɑɑ-pɔ leeri, mɛn tɑpɑɑlɛ̃, mɛn ituŋɛ mɛtɛ́í fe ɑmɛ́ nɛ tɔ́ nɛ pinɛ́séncɔ kɔ́ɔ́nú. \v 14 Ari ntɔ́nɛ́í kɛteni-i lólu, ɑm pɛɛ kóm, lin nɛ Mɛ-epiree nɛ́ tee rɛ: Sɔɔli, Sɔɔli, yo nnyɑ kɑɑ nɛ́ wéékusɛlɛ̃? Mɛ́woo kɑɑ́ nɛ nɛ́ tɔpiriinkɛɛ yɑrɛ kɛminɑɑ. \v 15 Kei kɑm pɛɛ pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ úye, Upíimɑ? Uu nɛ́ pɛsɛ rɛ: Nɛ́ɛ Yeesu kɑɑ ń we pɔn wéékusɛlɛ̃. \v 16 A nkpéni yisi ɑɑ nyɛrɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑm mɛnɛ́círɛ pɔ́ n nyísɛ yɛ nní: Nɛ lɑ rɛ ɑ pɑnsɛ unɛ́kɛikɔ́, ɑɑ yɛ kɔ́ɔ́nú ɑɑ lɛ̃ kɑɑ nɛni nní nɛ́ n yɛ̃́ nɛ lɛ̃ kɑm n sɔ́nti kɛ pɔ́ n nyísɛ picɔ símisi. \v 17 Mpɔ́puri pikɔ́, Pisuifi kɛcɔpɛ kɑm pɔ́ lesɛnɛ kɛ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛ́mɛɛ pɔ́ tũ. \v 18 Nɛ pɔ́ tum tɛ ɑ hɑ piinipɛɛ wúkulɛ ɑɑ kuŋmɑhɑ-i pi lesɛ ɑɑ́ nɛ mɛtɛ́í-i pi sĩ. A kɔ Setɑni ɑnipɛ-i pi lesɛ ɑɑ́ nɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ pi sĩ. In tɛ pi nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛlɛ̃, Uléécɑɑ yɛ́ piɑkópɛ pi sɑ́rɛi uu kɔ lisɔnɛ kuú nɛ upikɔ́ m mɛ̃́ pi hɛ. \s1 Pɔɔli yɛ uliwɑiwɑi kɛcɑ́ɑ́ símisi \p \v 19 Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, ɑ́m pɛɛ lɛ̃ kɑi kɛyómɛcɑɑ-pɔ nɛ́ n nyísɛmɛ kɛsi, uyɔ́ɔpi Akiripɑ! \v 20 Amɑ́ Tɑmɑɑsi pikɔ́ nɛ Yerusɑlɛm pikɔ́ kɑm Nléécɑɑsimɛ́ mɛfoí riyóó, ɑm pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ Yutee kɛtẽ tɔrɔɔ pikɔ́ nnɛ́í nɛ sitẽ sicɔ pikɔ́ yóó. Nɛ pi símisi rɛ pikɛ́ mɛfinɛ consɛ pikɛ́ Uléécɑɑ-mɛ̃ pɑnsɛpɔ ɑpí n wɑi likɛ́ n nyísɛlɛ̃ tɛ pi mɛfinɛ consɛlɛ. \v 21 Nsímɛ́ mmɛ̃ nnyɑ kɛ Pisuifi ɑpi Uléécɑɑ kɛyɔ-i nɛ́ tĩ́, pin wɛ́ɛ́si pikɛ́ nɛ́ kpu. \v 22 Amɑ́ hɑ́i nɛ nɛni-mɛ, Uléécɑɑ yɛ nɛ́ nɛn nɛ we nɛn uiseérɑkɔɔ́ le, ḿpɑ́ úye, siwɑ̃́ nɛ piwɛ́ɛ́sɛ siyu-i. Ám yɛ nféé ńkɑ mɑ, lɛ̃ kɛ ɑntepuyɛ nɛ Moisi ɑpi mɛkɛɛ-mɛ n yɛ̃́ ɑpi símisi rɛ li wemɛ mɛmɑ́ɑ́. \v 23 Nɛ yɛ mɑɑ rɛ: Uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ yɛ́ kɑm uu íwɛ le, uu kpi uu ufoí pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. Uyɛɛ yɛ́ nsímɛ́ mɛɛ mɛtɛ́í ḿ mɑ́ Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ hɛ. \s1 Pɔɔli yɛ Akiripɑ mɑɑ rɛ ukɛ́ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ \p \v 24 Pɔɔli un lɛ̃ we un uriyu hɛɛrɛ, Fɛsituusi uu cɑ́ɑ́ipɔ rɛ: Pɔ isɔhɔ torilɛ, Pɔɔli! Mɛpɔ́nyuwɛ píimɑ yɛ isɔhɔ pɔ́ tóroisɛlɛ. \v 25 Kei kɛ Pɔɔli uu pɛɛ rinɔ́ɔ u yɔsí rɛ: Ám isɔhɔ tori, urɔ́sɑ́ɑ! Mmú kɑm nní n símisi yɛ mɛníŋɛ nsímɛ́ sɔnɛ lɛ nn kɔ ɑsei tikilɛ̃. \v 26 Nɛ nyulɛ rɛ uyɔ́ɔpi Akiripɑ yɛ nní nnɛ́í lɛɛ nní ń wɑ pikómɛ mɑ́ɑ́lɛnlɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ nɛ rinɛ́pɔ́ɔ ukɛyu-i símisi. Ái mɛpíílú mɛnyinɛ-i kɑi kɛlõ kuŋmɑhɑ-i lɛ̃ wɑ. \v 27 Pɔ ɑntepuyɛ nsímɛ́ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ̃ɛ, uyɔ́ɔpi Akiripɑ? Nɛ nyulɛ rɛ pɔ nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛnlɛ. \v 28 Akiripɑ uu pɛɛ Pɔɔli pɛsɛ rɛ: Pɔ lɑlɛ pɔkɛ́ nɛ́ feriyɛ kɛ́ nté nní pɑnsɛ Kirisi ukɔ́! \v 29 Pɔɔli uu rɛ: Lin yɛ́ nfɑ́ɑni nɛ́ɛ lin yɛ́ píyei-pɔ, li kpére lɛ̃ wɑ! Nɛ Uléécɑɑ welu rɛ ɑ́i kɑpɛ pɔ̃́ ŋmɑnɛ, ɑmɑ́ likɛ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í mmú nɔ́ɔ nɛni nní kutu nɛ́ n cɔ́lɛ̃, nɔ́ɔ yɛ́ mɛnɛ́cɔ n we. Akpɑnii nnyɛ́ ŋmɑnɛ ɑkɛ́ nɔ́ ripɑ́rí. \p \v 30 Kei kɛ uyɔ́ɔpi Akiripɑ nɛ uyɔ́ɔpi píimɑ Fɛsituusi nɛ Pereniisi nɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kei kɛsẽ́ ń we ɑpi pɛɛ yisi, \v 31 ɑpi iyɑɑ leepɔ, ɑpi pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ n tee rɛ: Usoi nkó úu líkɑ cɑɑi kɑpi yɛ́ nɛ usoi ń kpu nɛ́ɛ kɑpi yɛ́ nɛ ɑkpɑnii u n wɑ. \v 32 Kei kɛ Akiripɑ uu pɛɛ Fɛsituusi mɑɑ rɛ: Usoi nkó unsɑ́ pɛɛ́ m pisɛ rɛ pikɛ́ nɛ Rɔm uyɔɔpi Sesɑɑ kɛ́mɛɛ u hɑ, pi yɛ́ pɛɛ fe ɑpi u yɑ́pɔ. \c 27 \s1 Pisɔ́ɔ́cɑ yɛ Pɔɔli nɛ Rɔm kuyu hɑ \p \v 1 Kɑi n símisi ɑí tonɛ rɛ kúninɔi kɑri yɛ́ lõ ɑrí nɛ Itɑlii sĩ, ɑpi Pɔɔli nɛ pikpɑniikɔ́ picɔ pinyinɛ kpísi ɑpi usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yuliisi ɑnipɛ-i wɑi. U Rɔm kutɔpilee kpɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Rɔm uyɔɔpi kutɔpilee kɛ́mɛɛ úyukɔɔ́ usɛ lɛ. \v 2 Atirɑmiiti kuyu kɛ kúninɔi kpɛ̃ kɑri n lõ ɑku lééri kun Asii sitẽ ɑninɔi sinyɛrɛ kɑnɛi. Ari ku loni ɑri tɔ́mpɔ. Mɑsetuwɑɑni ukɔ́ unyinɛ yɛɛ Tɛsɑloniki-pɔ ń we ɑpi yɛ u séi rɛ Arisitɑriki yɛ pɛɛ kɛrɔ́mɛɛ welɛ. \v 3 Ari liukóso Sitɔɔ kuyu tulu. Yuliisi yɛ pɛɛ Pɔɔli ńnɑrɛ wɑilɛ. Uu ncée u hɛ rɛ ukɛ́ upisɑnɛ rilóólú, un yɛ yo n lɑ, pikɛ́ fe pikɛ́ yɛ nɛ kutu u ricɔ. \v 4 Kɑri kei n yisi tɔn tɔ́su, kuyɔ ɑku kɛrɔ́yu-mɛ̃ m pepuri, ɑri pɛɛ Siipuru kuwɛ́ɛ́ kpɛ̃ mɛ̃ kɛ kuyɔ ɑ́ku ń we tiki. \v 5 Ari pɛɛ Silisii nɛ Pɑmfilii mɛnimɑɑ tɛ́ŋ́ ɑrí nɛ Lisii kɛteni-i Miiri kuyu tulu. \v 6 Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uyɛ̃ uu kei kúninɔi kucɔ kunyinɛ yɛnu kpɛɛ Alɛkisɑntiri n lééri kun Itɑlii-mɛ̃ sĩ. Uu kpɛ-i rɔ́ tɑni. \v 7 Siyɑ́ɑ kulúi kɑri nnɑ́nnɑ́ri nɛ kúninɔi sɔ́nɛ. Íwɛ píimɑ kɑri li ɑri kɛlenɛ Kiniiti tulu. Kuyɔ ɑ́ku ŋmurɛi tɔkɛ́ lɛ̃ n tikilɛ̃ tɔkɛ́ nɛ kɛ́yu-mɛ̃ hɑ. Ari pɛɛ mɛsɛ Sɑlimonee kuwɛ́ɛ́-mɛ̃ míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɑpi yɛ n sée rɛ Kirɛɛti mɛcɑ́ɑ tiki. \v 8 Ari íwɛ píimɑ le ɑrí nɛ rikóitimɛ kɑnɛi ɑrí nɛ kɛlõ kɛnyinɛ tulu. Pi yɛ kei sée rɛ Áninɔi-Kɛnyɛrɛ-Sɔnɛ. Lɑsee kuyu kɑí nɛ kɔlɛ̃. \p \v 9 Ái kusɑ rɔ́ nɑ́ŋɑisɛ. Anɔ́ɔpɑhɑɑ kɛyɑɑ yɛ pɛɛ pitɔ́mpɔ mɑsilɛ. Kúninɔi pilonɛ nɛ ncée pinɔŋ́ yɛ́ fe ɑpí nɛ nkpɔ weri. \v 10 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Pɔɔli uu kúninɔi pikɛikɔ́ símisi ńsɔnɛ pikɛ́ kṍ. U pi mɑɑ rɛ: Pinɛ́sɑ́nɛ, nɛ yɛ̃ tɛ ntɔ́cée mmú pitiki yɛ́ nɛ nkpɔ rɔ́ kɑm. Kúninɔi nɛ ilũ kɑku n topori yɛ mɛyɑ̃ cɑɑinkɛɛnɛ. Ái nkpɑ́ni ilũ nɛ kúninɔi ŋmɑnɛ, ɑmɑ́ nɛ tɔ́ɔpi. \v 11 Amɑ́ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uyɛ̃ uu kúninɔi utíkíí nɛ kuute nkɔ́ nɛ kutu n cɔlɛ̃ ɑi tɔ́su Pɔɔli nkɔ́ kuu ḿ mɑ. \v 12 Ai kɔ yɑ́, ɑ́ninɔi kɛnyɛrɛ ɑ́kɛ pɛɛ́ nyɑḿ tɛ pikɛ́ kei nnyiyɛ píimɑ kumúŋɛ́-i siyɑ́ɑ wɑ. Kúninɔi pikɔ́ mɛyɑ̃ ɑpi pɛɛ lɛ̃ nnyɑ rɛ pi yɛ́ kei yisi. Pi lɛ̃ pɛɛ nɑ́ɑ́silɛ rɛ lin íye n we, pikɛ́ Kirɛɛti ɑninɔi kɛnyɛrɛ kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Fenikisi tu, ɑ́ninɔi kɛnyɛrɛ kɛɛ ituŋɛ kɛlólɛ́ ɑwɛ́lɛ́ kɛtɛ́-mɛ̃ kɛ́yu pɑlɛnlɛ̃. Kei kɑpi lɑ pikɛ́ nnyiyɛ píimɑ kumúŋɛ́-i siyɑ́ɑ wɑ. \s1 Mɛyɔ mɑɑmɑɑ mɛnyinɛ mɛɛ míni kɛcɑ́ɑ́ ḿ pépu \p \v 13 Kɛ kúninɔi ɑku lɛ̃ n nyɛnu lin nɑ́ŋɑi, kɛyɔpi kɛnyinɛ ɑkɛ ituŋɛ kumii-mɛ̃ pepuri, ɑpi músu rɛ pi yɛ́ fe ɑpi nkpéni lɛ̃ kɑpi ń lɑ wɑi. Api pɛɛ kɛsɑ́u kɑpi yɛ nɛ kúninɔi n nyɛrɛsɛ sɑkɑɑ ɑpi ncée kpísi. Api míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɑpi yɛ n sée rɛ Kirɛɛti n kɑnɛi. \v 14 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, kuyɔ kunyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Erɑkilɔɔ ɑku míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ-mɛmpɔ pepuri nɛ ńnɑŋɛ. \v 15 Ai kúninɔi kpɑ́ú lin nɛ tɔ́su, ɑ́i kunyɛrɛsɛ we. Ari mɛsɛ yɑ́ ɑí nɛ rɔ́ n tɔ́su. \v 16 Ari míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ síńsɑ́pi kɛnyinɛ kɛkúrí tɔ́mpɔ. Pi yɛ kɛ̃ sée rɛ Kulotɑɑ. Ari pɛɛ nɑ́ɑ́si ɑrí nɛ fe ɑri kɛnɔ́ipi kɑpi yɛ nɛ pisoi n léisɛ lesɛ. \v 17 Kúninɔi pikɛikɔ́ ɑpi kúninɔi kɛ́mɛɛ kɛ tɑmpɔ. Api pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ iŋmɛ pɑhɑɑnkɛɛ ɑpí nɛ kúninɔi kɔ́ɔ́nú. Iwɑmɛ ii pi wɑi rɛ ɑ́pi kɑpɛ hɑ Lipii mɛnimɑɑ ritimɛ rinyɛnɛtũ tinyinɛ rikɑm. Api pɛɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ mɑɑmɑɑ kpɛɛ kuyɔ n wɑi cɛpisɛ. Api nnɑ́nnɑ́ri n sɔ́nɛ pin kuyɔ tikilɛ̃. \v 18 Kuyɔ ɑku lɛ̃ tɔ́ m pepu kun ḿpɑpɛ kpɑ́lɛ̃ ɑí nɛ rɔ́ weesi, ɑpi pɛɛ mɛsɛ ilũ kɛ kúninɔi ɑku n topori n hɑsu pin míni-i sɑriipɔ. \v 19 Kɑi kɔ piweesi rinkpɑ́, ɑpi kúninɔi ikɛilũ inyinɛ pifóŋɛɛ kɑ́pɑ́ɑ́. \v 20 Ai wɑi siyɑ́ɑ kulúi, ituŋɛ nɛ ɑwɑ́rɛpi ɑ́ɑ kúyɛnɛ wɑ, mɛyɔ mɛn lɛ̃ nɛ ńnɑŋɛ pepu, ɑri pɛɛ́ m músu rɛ ntɔ́kɔ́ yɛ tɛnɛlɛ. \p \v 21 Ai nɑ́ŋɑi, tɔ́ úkɑ úu ilukɛ li. Pɔɔli uu pɛɛ yisi uu pisoi kɛcɔpɛ nyɛrɛ uu rɛ: Pinɛ́sɑ́nɛ, nɔn pɛɛ nnɛ́kɔ́ kutu rincɔ, tɔ yɛɛ pɛɛ Kirɛɛti-pɔ tonɛ ɑ́ri yɛ ɑ́sɑ́lɑ́ú píimɑ nnyɛ́ nɛ risɑ́nɛ tɔkɛ́ nɛ ilũ fóŋɛɛ. \v 22 Lɛ̃ nnyɑ, kɛ́ nkpéni nɔ́ símisi ɑni rikíŋ tɑ́pisi ńsɔnɛ. Nɔ́ úkɑ úu kpinɛ. Kúninɔi ŋmɑnɛ kpɛɛ ɑ́sɑ́lɑ́ú wɑinɛ. \v 23 Uléécɑɑ uyɛɛ nɛ́ n te nɛn kɔ u kɛisi Uleecɑɑtumɛ yɛ kɛsinɛ nkɛ́ kɛnɛ́mɛɛ kɑlɛ. \v 24 Uu nɛ́ mɑɑ rɛ: Iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ, Pɔɔli! Pɔ Sesɑɑ kɛ́mɛɛ pitúhɑɑnɛ sinlɛ pɑ́í! Pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu n lɑ nnyɑ, u yɛ́ kɔ pipɔ́séncɔ nnɛ́í nfɑ́ɑ tíyɛ. \v 25 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni ikɑri wɑ, pinɛ́sɑ́nɛ. Nɛ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ̃ tɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ḿ mɑ kɑi lenɛ. \v 26 Amɑ́ kuyɔ yɛ́ rɔ́ lesɛ ɑku míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɛnyinɛ ritimɛ sɑ́. \p \v 27 Kɑrí nɛ n wemɛ, sisinɛ kɛfi nɛ sinɑ kɑri lɛ̃ Metitɛrɑnee mɛnimɑɑ kɛ́mɛɛ wɑ, mɛyɔ mɛn tɔ́ kpɑ́úlɛ̃. Ai kɛsinɛcɔ kumúŋɛ́ kúninɔi pikɛikɔ́ wɑi yɑrɛ tɔ nɛ kɛtẽ kóimɑ kɛnyinɛ nnyɑ́ɑ̃ wɑlɛ. \v 28 Api mɛ́ŋmɛ kɑpi yɛ nɛ míni mɛcímɑ́ ḿ musí kpísi ɑpi fóm, ɑpi yɛ́nu rɛ simɛtiri ɑfɛɛtɑɑni nɛ sisɛɛi kɑmɛ címú. Api kɛ́yu-mɛ̃ nyɔsɔ́pɔ ɑpi kɔ pimúŋɛ́ kpɑ́, ɑpi yɛ́nu simɛtiri sitɛ́ ɑ́si we ɑfɛɛtɑɑni. \v 29 Api pɛɛ́ n wuru rɛ kúninɔi ɑ́ku kɑpɛ ɑpɑrɛcɑŋɑɑ ɑnyinɛ rikɑm. Api pɛɛ lɛ̃ nnyɑ sisɑ́u sinɑ kɑpi yɛ nɛ kúninɔi n nyɛrɛsɛ kɛpirɛ-mɛ̃ cɛpisɛpɔ, ɑpi pɛɛ m mɛ̃́ pin yɔɔnɛ rɛ likɛ́ weesi. \v 30 Kúninɔi pikɛikɔ́ yɛ pɛɛ lɑlɛ pikɛ́ léepɔ pikɛ́ wuri. Lɛ̃ nnyɑ kɑpi kɛnɔ́ipi kɛ̃ kɑpi yɛ nɛ pisoi n léisɛ míni-i ricɛpisɛ ɑpi pɛɛ kpɑ́rɑ́ rɛ pi lɑlɛ pikɛ́ hɑ nɛ kɛsɑ́u kɛ́yu-mɛ̃ ku nyɛrɛsɛ. \v 31 Pɔɔli uu Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ nɛ pisɔ́ɔ́cɑ picɔ mɑɑ rɛ: Pisoi pɛ̃ pinsɑ́ kúninɔi kɛ́mɛɛ n tonɛ, ɑ́ni nkpɔ-i mɛ́lelɛ mɑ́. \v 32 Pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi pɛɛ mɛ́ŋmɛ mɛɛ kɛnɔ́ipi kɑpi yɛ nɛ n léisɛ m múílɛ̃ seḿ, ɑpi kɛ yɑ́ ɑkɛ lólu. \p \v 33 Likɛ́ kɛlenɛ n weesi, Pɔɔli uu pinnɛ́í mɑɑ rɛ pikɛ́ ilukɛ li. Uu rɛ: Siyɑ́ɑ kɛfi nɛ sinɑ yɛ nsí kɑni nɛ mpɔ́ɔcɑɑi tũ nɔn mɛ̃́ ɑ́ni kɔ líkɑ li. \v 34 Nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ɑni ilukɛ li. Li pisɛ rɛ nɔkɛ́ li nɔkɛ́ nɛ nfɑ́ɑ m mɑ́. Nɔ́ úkɑ nnyúpi ricuruu ńn ríyu kɛcɑ́ɑ́ wɛhɛnɛ. \v 35 Kuu lɛ̃ ḿ mɑ, uu kukpɔ́nɔ́ kpísi, uu pinnɛ́í inipɛɛ-i Uléécɑɑ pɑkɑrɛ uu pɛɛ ku kpɔkɔ́ri uu pilukɛ kɑ́pɑ́ɑ́. \v 36 Kei kɑpi pɛɛ pinnɛ́í ikɑri wɑ ɑpi ilukɛ le. \v 37 Ntɔ́nɛ́í yɛ pɛɛ kúninɔi kpɛ-i wɑlɛ pisoi pílɛ pílɛ mɛtɛ́ nɛ kuwóó nɛ ɑfɛɛrɛ́ nɛ pikpuulũ (276). \v 38 Kɛ ḿpɑ́ úye uu pilukɛ ḿ mɑsí uu lɛpu, ɑpi mɛlukɛpipi mɛɛ kúninɔi-i ń we n hɑsu pin mínimɑɑ-i sɑriipɔ rɛ kúninɔi kukɛ́ nkɑ́ripi fɑkɑsi. \s1 Kúninɔi mɛforɛ \p \v 39 Kɑi n weesi, kúninɔi pikɛikɔ́ ɑ́pi kɛtẽ kɛ̃ ceri, ɑmɑ́ ɑpi kɛtɑɑ-pɔ kɛtenpɑmpi kɛnyinɛ yɛnupɔ nɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ kunyɛnɛ lɑii ɑí nɛ sĩ. Api pɛɛ rɛ pin n fe, pi yɛ́ wɑ kúninɔi ɑkú hɑ kei tɑsi. \v 40 Lɛ̃ nnyɑ kɑpi sisɑ́u fénnɛ ɑpi mínimɑɑ-i sɑriipɔ. Api kɔ ɑ́ŋmɛ kɑpi yɛ nɛ kúninɔi kɛtíkíí m pɑɑsi fénnɛ. Api kɔ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kúninɔi kɛyu-mɛ̃ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ tórɛsi ɑpi síkɑ, kuyɔ ɑku pɛɛ kúninɔi n télɛ̃ lin nɛ kɛnyɛnɛpɑmpi kɛ̃-mɛ̃ sĩ. \v 41 Amɑ́ ɑpi sĩ́ ɑpí hɑ ínisɑ̃ itɛ́ kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ rinyɛnɛtũ tinyinɛ tɑkɑ́ri, kúninɔi riyu ɑri kei lompɔ ɑí tini síḿ, ɑ́i pɛɛ kunyɔ́kɔ-nyɔkɔ we. Ániwɑlɛ́ nɑŋɛ-nɑŋɛ ɑnyinɛ pɔ́ɔ pɛɛ kɛpirɛ-mɛ̃ ku n forɛsi. \v 42 Kɑi pisɔ́ɔ́cɑ iwɑmɛ n wɑ rɛ pikpɑniikɔ́ yɛ́ wééri ɑpi wúrunkɛɛ nnyɑ, ɑpi pɛɛ́ n lɑ pikɛ́ pi kṍ. \v 43 Kɛ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uu ń lɑ ukɛ́ Pɔɔli riyu lɔ nnyɑ, uú nɛ pi yulu rɛ ɑ́pi kɑpɛ lɛ̃ wɑ. Uu pɛɛ rinɔ́ɔ hɛ rɛ pɛpɛɛ piwéeri n nyu pikɛ́ mɛfoí rikpuu ɑpí nɛ rikóitimɛ tɛ́ŋ́. \v 44 Amɑ́ pitɔ́rɔɔ pikɛ́ ɑkpénkpélé nɛ kúninɔi siwɛ́lɛ́pi kɛcɑ́ɑ́ túnti ɑpí nɛ pi tiki. Lɛ̃ kɑri mɛsei ntɔ́nɛ́í wɑ ɑrí nɛ kɛtẽ kóimɑ tulu ɑ́i úkɑ ríkɑ kpu. \c 28 \s1 Pɔɔli yɛ Mɑliti kɛteni-i we \p \v 1 Kɑi nkpɔ-i rɔ́ n lésɛ mɛmɑ́ɑ́ kɑri pɛɛ kṍ tɛ pi yɛ míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɛ̃ sée rɛ Mɑliti. \v 2 Kei pikɔ́ ɑpi kɛfɑ fénnɛ ɑpi ńsɔnɛ rɔ́ yɔ́su. Kɛ ikónɛ ii picuũ n kóri nnyiyɛ nn wɑi nnyɑ, ɑpi nnɑ píimɑ nnyinɛ wɑi ɑpi rɔ́ yɔ́su, ɑri kɛkɑ́lɛ wɑi ɑrí nɛ n kɔ́ɔ́nú. \v 3 Pɔɔli uu pɛɛ yisi uú hɑ sinɑɑpi pɑɑ́lɑmɛ rɛ ukɛ́ nnɑ-i risɑ́pɔ, tikpurii rinyinɛ tin sinɑɑpi sɛ-i we. Kɛ nnɑ kutoi ɑku ri n lɛɛpɔ, ɑri lééri ɑri Pɔɔli kunipɛ yéu. \v 4 Kɛ kɛtẽ kɛ̃ pikɔ́ ɑpi n yɛ̃́ iwɑ́ɑ iyɛ̃ in Pɔɔli kunipɛ sɑŋɑ́rilɛ̃, ɑpi pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ n tee rɛ: Ḿpɑ́ likɛ́ íye wɑ, usoi nkó yɛ usoikṍ unyinɛ lɛ. Míni-i kuu nní nkpɔ-i ŋmɛ́hɛrɛɛri. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃ úu ŋmurɛi ukɛ́ nfɑ́ɑ li. \v 5 Amɑ́ Pɔɔli pɔ́ɔ iwɑ́ɑ nnɑ-i mɛ́pɛ́pɔ, ɑ́i kɔ nkpɑ́ni mɛ́kɑ u wɑ. \v 6 Api pɛɛ́ m mɛ̃́ yɑrɛ pikɛ́ u yɛ̃ un píni un nɛ sĩ nɛ́ɛ u yɛ́ mɛsɛ nɛ mɛsɛ kei nní loolɛ uu kpi. Api mɛ́rɛsi ɑi nɑ́ŋɑi, líkɑ ɑ́i u wɑ. Api pɛɛ mɛsɛ kɛmúŋɛ́ consɛ ɑpi rɛ piléé pinyinɛ yɛ pi. \p \v 7 Kei kɛkúrí kɛ kɛtẽ kɛ̃ uyukɔɔ́ foí kɛyɔ ɑkɛ́ pɛɛ́ we. Pi yɛ u sée rɛ Pupiliyuusi. Uyɛ̃ uu kei nfɑnɑrɛ nɛ kusɑ́nɛ rɔ́ wɑi, ɑri kei finɛ siyɑ́ɑ sitɑɑni. \v 8 Pupiliyuusi usɑɑ yɛ pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i pɔ́ɔ́lúlɛ un nɛ kupiŋɛtoi nɛ nlurɛ yɑrɛ ɑ́kpɑsɛhɛ́ finu. Pɔɔli uu sĩ́ uú hɑ u lóólú, uu ukɛcɑ́ɑ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si uu ɑnípɛ ukɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑ uú nɛ u pɔisɛ. \v 9 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, kɛtẽ kɛ̃ pitóikɔ́ picɔ ɑpí weri ɑpi Pɔɔli yɛnu, uu pi pɔisɛ. \v 10 Api ḿpɑ́ yo nɛ ríyu rɔ́ wɑisɛ hɑ́i. Kɑri n tɔ́su, ɑpi lɛ̃ kɑi rɔ́ m pisɛ tɔkɛ́ nɛ ncée rintíki nnɛ́í rɔ́ pɑ́sii. \s1 Pɔɔli mɛtuipɔ Rɔm kuyu-i \p \v 11 Iwɑ́rɛ itɑɑni kɑri kei wɑ. Ari pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ kúninɔi kunyinɛ kpɛɛ Alɛkisɑntiri n lééri loni ɑrí nɛ tɔ́mpɔ. Nnyiyɛ kumúŋɛ́-i kɑkú pɛɛ Mɑliti-i nyɛrɛ. Pi kukɛcɑ́ɑ́ písikɑ ɑyu lesɛlɛ. \v 12 Kɑri Sirɑkuusi n tu, ɑri kei tonɛ siyɑ́ɑ sitɑɑni. \v 13 Ari kei yisi ɑri mínimɑɑ mɛcɑ́ɑ kɑnɛi ɑrí nɛ Rekiyo tulu. Kuyɔ ɑku liukóso ituŋɛ kumii-mɛ̃ pepuri, ɑri pɛɛ siyɑ́ɑ sitɛ́ ŋmɑnɛ kpísi ɑrí nɛ Pusoli tulu. \v 14 Ari kuyu kpɛ-i pirɔ́cɔ Yeesu pikɔ́ yɛ́nu, ɑpi rɔ́ pisɛ rɛ tɔkɛ́ kei siyɑ́ɑ sisɛɛi pikɛmɛɛ́ tonɛ. Kei kɑri pɛɛ yisi ɑrí nɛ Rɔm tulu. \v 15 Yeesu pikɔ́ pɛɛ Rɔm-i ń we yɛ pɛɛ kɛrɔ́cɑ́ɑ́ nyulɛ. Api hɑ́i Apiyusi kuyɑɑ-i nɛ kei kɑpi yɛ n sée rɛ Sisɑ́nɛyɔ Sitɑɑni-i rɔ́ tɛ́pɛi. Kɛ Pɔɔli uu pi n yɛ̃́, uu Uléécɑɑ pɑkɑrɛ, ɑi kɔ ikɑri u kpɑ́sɛ. \v 16 Kɑri Rɔm-i n tuipɔ, usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uu usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ ɑnipɛ-i pikpɑniikɔ́ wɑi ɑpi Pɔɔli ncée hɛ rɛ ukɛ́ umɛcirɛ kɛlõ tonɛ nɛ usɔ́ɔ́cɑ yɛɛ yɛ́ u m mɛ̃́. \s1 Pɔɔli yɛ Rɔm-i Nléécɑɑsimɛ́ yóólɛ̃ \p \v 17 Kɑpi Rɔm-i n tuipɔ siyɑ́ɑ sitɑɑni mɛmɑ́ɑ́, Pɔɔli uu Pisuifi piyukɔɔ́ pɛɛ kei ń we cɑ́pinɛ. Kɑpi n cɑ́pinɛpɔ, uu pi mɑɑ rɛ: Pimɑ́rɛcɔ, ɑ́m ɑkópɛ ɑ́kɑ ntɔ́puri mmú wɑ, ɑ́m kɔ pirɔ́sɑ́ɑ isé íkɑ rilɔ́ɔ́, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pi Yerusɑlɛm-pɔ nɛ́ tínlɛ ɑpi Rɔm pikɔ́ ɑnipɛ-i wɑi. \v 18 Rɔm pikɔ́ ɑpí nɛ nɛ́ túhɑɑnɛ, ɑ́pi ńkɑ yɛ̃ kɑpi yɛ́ nɛ nɛ́ ń kpu. Api pɛɛ rɛ pikɛ́ nɛ́ riyɑ́pɔ. \v 19 Amɑ́ Pisuifi ɑpi yúlu, ɑm pɔɔnɛ ɑm mɛsɛ rɛ Sesɑɑ kɑḿ lɑ ukɛ́ hɑ nɛ nɛ́ túhɑɑnɛ. Ái rɛ nnɛ́puri pikɔ́ kɑḿ lɑ kɛ́ pitele wɑ. \v 20 Lɛ̃ nnyɑ kɑm tɛ kɛ́ nɔ́ yɛ̃́ kɛ́ kɔ rinɔ́ɔ nɔ́ mɑɑ nɔkɛ́ kṍ tɛ lɛ̃ kɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ ɑpi n tɑ́lɛ̃ nnyɑ kɑm nté nní ɑkpɑnii-i we. \v 21 Kei kɑpi pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Ápi mpɔ́kɔ́ ńkɑ kɛcɑ́ɑ́ Yutee-pɔ rítɛlɛ́ ríkɑ rɔ́ wɔ́imɛ, urɔ́mɑ́rɛcɔ úkɑ úu kɔ kei-pɔ leemɛ ukɛ́ kɑm ukɛ́ kɛpɔ́cɑ́ɑ́ nnyinɛ rɔ́ kɛ́ɛ̃ nɛ́ɛ ukɛ́ mpɔ́kópɛ nnyinɛ rɔ́ símisi. \v 22 Amɑ́ tɔ lɑ rɛ pɔ̃́ ŋmɑɑ ɑ nkpéni mmɛ̃ kɑɑ m músu rɔ́ símisi. Tɔ kõ tɛ ḿpɑ́ yei kɑpi mpɔ́yómɛyɑ́hɑɑcee mmɛ̃ kɑɑ nní ń tíkilɛ̃ yulu. \p \v 23 Pi nɛ Pɔɔli ɑpi kɛyɑ́ɑ yekei. Kɑi likɛyɑɑ kɛ̃ n tu, ɑpi sĩ́ kulúi ɑpi Pɔɔli lɛɛpɔ kɛ́yɔ kɛ-i kuu n sói. Uu mmɑrɛ hɑ́i nɛ kɛsinɛcɔ-pɔ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛcɑ́ɑ́ pi símisi, uu yɛ Moisi isé nɛ ɑntepuyɛ ɑtɛlɛ́ nɛ tiki un nɛ pi nɑ́ɑ́si rɛ pikɛ́ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 24 Picɔ ɑpí mmɛ̃ kuu pi n símisi ŋmurɛi, picɔ ɑpi pikómɛ yulu. \v 25 Kɑpi lɛ̃ n tɔ́su ɑ́pi kómɛinɛ, Pɔɔli uu pɛɛ kɛkéripi pi mɑɑ rɛ: Asei kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nń nɛ ɑntepu Esɑyi ritiki nń nɛ nɔ́pinɛ́sɑ́ɑ mɑɑ rɛ: \q1 \v 26 A mpuri mmú pikɔ́-i hɑ, ɑɑ pi mɑɑ rɛ: \q1 Nɔ́ yɛ ńsɔnɛ kutu ricɔ \q1 ɑmɑ́ ɑ́ni yɛ́ɛ́ ɑsei kõ \q1 nɔ́ yɛ ńsɔnɛ nyɑ́nɛi \q1 ɑmɑ́ ɑ́ni yɛ́ɛ́ yɛ̃. \q1 \v 27 Li we rɛ mpuri mmú pikɔ́ ɑkiŋ yɛ tɑkɑsilɛ, \q1 pi pimɛcirɛ ɑtu tɑ́pisilɛ, \q1 ɑpi inípɛɛ wúkɛsi \q1 rɛ piɑtu ɑ́ɑ kɑpɛ yɛ kõ, \q1 piinipɛɛ íi kɑpɛ yɛ kɔ yɛ̃. \q1 Pimɛsɔhɔ ɑ́mɛ kɑpɛ yɛ kɔ líkɑ ceri nnyɑ. \q1 Pɛɛ́ uyɛ-i, ɑ́pi yɛ pɛɛ nɛ̃́ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kɑm kɛ́ pi pɔisɛ. \p \v 28 Pɔɔli uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ pikɛ́ kṍ tɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɛɛ ń-yulɑlɛsimɛ́ kɛ Uléécɑɑ uu m pɑ́mɛ te. Pɛ̃ nɛ́ kutu n ticɔ. \v 29 [Kuu lɛ̃ pimɑ́ɑ m mɑsí, Pisuifi ɑpi ncée kpɔu ɑpí n kɛŋɛnɛpɔ pin nɛ tɔ́su.] \p \v 30 Pɔɔli uu iŋmɛ̃ itɛ́ kɛ́yɔ kɛ-i kuu ń we un hɛ́ɛ́lɛ kɛ́mɛɛ tonɛ. Uu kei pɛpɛɛ ukɛmɛɛ́ n sɔ́nɑɑpɔ nnɛ́í yɔ́ɔ́i. \v 31 Uléécɑɑ iyɔɔpi nsímɛ́ kuú pɛɛ yóólɛ̃ un kɔ Upíimɑ Yeesu Kirisi nkɔ́ pisoi céési nɛ uripɔɔ, líkɑ ɑ́i kɔ u pɛkɛsi.