\id 2PE 2PE.TXT 2Pierre1-3verif NT Solɑ 25-01-10 \h 2 Piyɛɛ \mt1 Títɛlɛ́ lírũ kɛ Piyɛɛ uu n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Ḿpɑ́ Kirisi pikɔ́ píye kɑpi rítɛlɛ́ ntí wɔ́ipɔ. Timɛwee yɛ nkpɑ́ni yɑrɛ rinɔ́ɔ kɛ usoi uu yɛ ḿ mɑ uu kɛlenɛ ncée kpísi uu kɛlõ tɔ́mpɔ. Útɛlɛ́wɔlɛ nkó yɛ mɑɑ rɛ unkpɔ ituŋɛ yɛ nyɑhɑimɛlɛ. U ri wɔilɛ rɛ Kirisi pikɔ́ pikɛ́ yɛ nɛ uicélɑɑ léisɛ (1:13). \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Útɛlɛ́wɔlɛ nkó yɛ nsímɛ́ kɛcɑ́ɑ́ nyɛrɛlɛ uu símisi rɛ pikɛ́ mɛ́wee sɔnɛ mɛɛ pinfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ ń we m múílɛ̃, pikɛ́ kɔ icélɑɑ kɑpi ń yɔsí nɛ ɑsei n tikilɛ̃ (1). \iq1 2. Uu kɔ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ picélɑɑ nɔɔmɛ pɛɛ nnɔ́ɔmɛsimɛ́ n céési pin kɔ mɛ́woo mɛ́woo wɑpisi nɛ tɔpu (2). \iq1 3. Uu kɔ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ Upíimɑ Yeesu kɛpɛɛmɛyɑɑ nkɔ́ símisi. Títɛlɛ́ ntí yɛ ripérésɛ rɛ Upíimɑ mɛpɛɛmɛ mɛn n nɑ́ŋɑisɛ, Uléécɑɑ nniŋɛ kuú nɛ rɔ́ n niŋú kɛ́mɛɛ kɑi léeri. Pisoi mɛyɑ̃ kuu kɔ lɑ pikɛ́ ncée piyɛ́nɛ rikpɑ́ pikɛ́ píyulɑlɛ ŋmurɛi (3). \ie \c 1 \s1 Iyɑ́hɑɑ \p \v 1 Nɛ́ɛ Simɔɔ Piyɛɛ. Nɛ Yeesu Kirisi ukɛikɔ́ lɛ nɛn kɔ uutumɛ. Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ mɛrɔ́cɔ Urɔ́léécɑɑ nɛ Urɔ́yulɑlɛ Yeesu Kirisi nfɑnɑrɛ nnyɑ nfɑtɛnɛ kɛcirɛ m mɑ́ kɑm títɛlɛ́ ntí wɔ́lu. \v 2 Nɛ nɔ́ yɑ́ɑsi. Uléécɑɑ ukɛ́ lɛ̃ kɑni nní mɛyíkíyiki u nɛ Urɔ́píimɑ n nyu nnyɑ mɛyɑ̃́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ uu kɔ nkíŋniŋɛ mɛyɑ̃́ nɔ́ hɛ. \s1 Pɛpɛɛ Yeesu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ pikɛ́ Uléécɑɑ mɛlɑ n wɑi \p \v 3 Uléécɑɑ nnɑŋɛ kɛ Yeesu Kirisi uu m mɑ́ kuú nɛ ḿpɑ́ yo kɑi rɔ́ m pisɛ rɔ́ hɛ tɔkɛ́ nɛ nfɑ́ɑ m mɑ́ tɔn nɛ Uléécɑɑ mɛlɑ wɑi. Uyɛɛ tíyɛsɛ kɑri céri rɛ u nɛ umɛyɔɔpi nɛ unnɑŋɛ rɔ́ séelɛ. \v 4 Lɛlɛɛ tíyɛsɛ kɛ Uléécɑɑ uu lisɔnɛ píimɑ lɛ̃ kuu n yekei rɛ ukɛ́ rɔ́ hɛ rɔ́ pɑ, likɛ́ kei nɛ ritiki tɔkɛ́ pɛɛ Uléécɑɑ sipipi, tɔn kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ likɑ́ipi-kɑ́ipi lɛɛ yɛ nɛ ncɑɑi ń kɑ kɑɑsɛ. \v 5 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni riŋmɔ́ɔ́pú ɑni nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ kɛcɑ́ɑ́ isoi sɔnɛ kpɑ́pɔ, ɑni isoi sɔnɛ kɛcɑ́ɑ́ mɛnyuwɛ kpɑ́pɔ, \v 6 ɑni mɛnyuwɛ kɛcɑ́ɑ́ nɔ́mɛnɛ́círɛ pimúlɛ́ kpɑ́pɔ, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ pimúlɛ́ kɛcɑ́ɑ́ nŋmɔ́ɔ́pú kpɑ́pɔ, ɑni nŋmɔ́ɔ́pú kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ likɔ́ nlɑ kpɑ́pɔ, \v 7 ɑni Uléécɑɑ likɔ́ nlɑ kɛcɑ́ɑ́ kumɑ́rɛ piwɑi kpɑ́pɔ, ɑni kumɑ́rɛ piwɑi kɛcɑ́ɑ́ ńlɑ kpɑ́pɔ. \v 8 Asei kɛcɑ́ɑ́, lɛ̃ nnɛ́í lin nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ n we, lin kɔ mɛyɑ̃́ n wɑi, ɑ́i yɛ́ ŋmurɛi nɔkɛ́ mɛ́woo n we ɑ́ni líkɑ wɑi. Nɔ́pinɛ́kɛi ɑ́pi yɛ́ pɛɛ kulɑ́ɑ pɑɑ. Li yɛ́ kɔ tíyɛsɛ ɑni Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi ńsɔnɛ ceru. \v 9 Amɑ́ nkó yɛɛ úu lilikɑ m mɑ́, úu ńsɔnɛ nyɑ́ni, u we yɑrɛ unyíyɛ. U pɑlɛilɛ rɛ pi ɑkópɛ kuú pɛɛ mɛkɛɛ n wɑi u tinnɛlɛ. \p \v 10 Lɛ̃ nnyɑ pimɑ́rɛcɔ, Yeesu Kirisi yɛ nɔ́ wɛ́ɛlɛ uu kɔ nɛ pikɛi nɔ́ séi. Ani riŋmɔ́ɔ́pú ɑni pikɛwɑi kɛ́mɛɛ nyísɛ rɛ nɔ nɛ sɑ́ rɛ nɔkɛ́ pi wɑ. Áni yɛ́ pɛɛ lɛ̃ kɛ́mɛɛ píkɑi rikpɔu. \v 11 Kei kɑni yɛ́ pɛɛ ńsɔnɛ ncée yɛ̃ ɑní nɛ nɔ́rinɛ́pɔ́ɔ Urɔ́píimɑ nɛ Urɔ́yulɑlɛ Yeesu Kirisi iyɔɔpi tɛnɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ lompɔ. \p \v 12 Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ lɑ kɛ́ isímɛ́ iyɛ̃ nɔ́ n léisɛntɛ, ḿpɑ́ kɑni nní nsímɛ́sei n nyu nɔn kɔ nkɛmɛɛ iníŋí kɑriilɛ̃. \v 13 Nɛ yɛ̃ tɛ li nyɑm tɛ kɛ́ kumúŋɛ́ nkú-i kɑm nní nfɑ́ɑ m mɑ́ kɛ́mɛɛ isímɛ́ iyɛ̃ nɔ́ n léisɛntɛ, ɑ́ni kɑpɛ nɛ m pɑlɛi nnyɑ. \v 14 Urɔ́píimɑ yɛ nɛ́ símisilɛ nɛn nyu rɛ ɑ́m nkpéni kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ siyɑ́ɑ kulúi kpɑ́nɛ. Kɛnɛ́tɔ́ŋɛ́yɑɑ yɛ nnyɑ́ɑ̃ wɑlɛ. \v 15 Lɛ̃ nnyɑ kɑm ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃ tɛ nɔkɛ́ mɑsí mɛnɛ́tɔ́ŋɛ́-mɑɑ́ nsímɛ́ mmɛ̃ n léisɛlɛ̃, ḿpɑ́ lin íye n we. \s1 Pɛpɛɛ Kirisi mɛyɔɔpi n yɛ̃́ nsímɛ́ \p \v 16 Ái siwómɛ́ kɛ pisoi ɑpi ḿ musí ɑpí nɛ pimɛsɔhɔ wɑi kɑri ritiki ɑrí nɛ nɔ́ símisi rɛ Urɔ́píimɑ nɛ Urɔ́yulɑlɛ Yeesu Kirisi yɛ ńnɑŋɛ nɛ wemɛlɛ. Amɑ́ irɔ́nípɛɛ kɑrí nɛ ummulɛ yɛ̃. \v 17 U Sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ ríyu nɛ ńnɑŋɛ yɛnlɛ. Likumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Uléécɑɑ, ḿmulɛ nɛ ńnɑŋɛ píimɑ ute uu símɑɑmɛ rɛ: Nkó yɛɛ Kɛnɛ́pipi lɑlɑ kɛɛ nnɛ́pɔ́ɔnɑrɛ nnɛ́í n te. \v 18 Pɛɛ́ uyɛ-i kɑrí pɛɛ kɛsẽ́ Uléécɑɑ riyɔpɛ kɛcɑ́ɑ́ n we nɛ Yeesu, tɔ pɛɛ mɛtẽ mɛ̃ konlɛ mɛn kɛyómɛcɑɑ-pɔ leeri. \p \v 19 Lɛ̃ kɑri nní n yɛ̃́ yɛ tíyɛsɛlɛ ɑri mɛyíkíyiki n tɑ́lɛ̃ tɛ lɛ̃ kɛ ɑntepuyɛ ɑpi n símisi yɛ ɑsei lɛ. Nɔ ɑlɑri mɑ́lɛ nɔkɛ́ n n wɑisɛlɛ̃. Pinsímɛ́ yɛ nɔ́ we yɑrɛ kɛ́firɑ́ɑ kɛɛ kuŋmɑhɑ kɛ́mɛɛ ń torɛ likɛ́ hɑ nɛ weesi, Kirisi yɛɛ ń we yɑrɛ rimɑrɛwɑrɛpi ukɛ́ pɛɛ léemɛ ukɛ́ nɔ́ n kpɑ̃́iilɛ̃ nɛ nɔ́sinɛ́fɑ kɛ́mɛɛ-pɔ. \v 20 Li pisɛ rɛ nɔkɛ́ ńsɔnɛ kõ tɛ úkɑ úu yɛ fe ukɛ́ mmɛ̃ kɛ ɑntepuyɛ ɑpi Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ ḿ mɑ nɛ ukɛmúŋɛ́ cirɛ fe ukɛ́ kṍ. \v 21 Ái pisoi pɛɛ piricuruu musí ɑpí nɛ n símisi, ɑmɑ́ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ mɛɛ yɛ pi lõ, ɑpi pɛɛ́ nɛ Uléécɑɑ rinyiri n símisi. \c 2 \s1 Picélɑɑ nɔɔmɛ \p \v 1 Antepuyɛ nɔɔmɛ yɛ pɛɛ mɛkɛɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ kɛcɔpɛ leemɛlɛ. Limɛcɔ kɛ picélɑɑ nɔɔmɛ pɔ́ɔ kɔ mɛyɑɑ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ lontinɛ. Inɔ́ɔmɛcélɑɑ yɛɛ yɛ nɛ ncɑɑi ń kɑ kɑpi tɑntinɛ ɑpi kɔ Ucélɑɑ yɛɛ piriyu n lɔ fómni ɑi pɛɛ ɑ́sɑ́lɑ́ú kɑikɑi ɑnyinɛ pi wɑi. \v 2 Pisoi mɛyɑ̃ yɛ́ mɛ́woo mɛ́woo piwɑi kɛ́mɛɛ pi ritiki, pɛ̃ nnyɑ ɑsei ncee riyu ɑri kpi. \v 3 Pi yɛ́ nwóónɑɑpí nnyɑ nnɔ́ɔlɑri kɛ́mɛɛ nnɔ́ɔmɛ wɑ ɑpí nɛ nɔ́ fe ɑpi le. Amɑ́ hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pi túhɑɑnɛ ɑpi ɑkópɛ yɛnu. Pikɛlólɛ́ ɑ́kɛ nɛni kɛtɑɑ wepɔ. \p \v 4 Uléécɑɑ úu piléécɑɑtumɛ pɛɛ nɛ u m púnnɛ kɑŋnɛ. Amɑ́ kuŋmɑhɑ kuhorɛ-i kuu pi rilɑ́upɔ rɛ pikɛ́ kei m pɑhɑɑlɛ̃ likɛ́ hɑ nɛ kɛtúhɑɑnɛyɑɑ tu. \v 5 Úu kɔ pɛɛ kɛkpurɛtẽ pisoi kɑŋnɛ. Amɑ́ u pɛɛ tíyɛsɛlɛ míni ɑmɛ yipu ɑmɛ pikópɛkɔɔ́ nnɛ́í kɔ́ɔ́i. Pisoi pipɑhɑ ŋmɑnɛ kuú pɛɛ kɑŋnɛ. Nowee yɛɛ pɛɛ n yóólɛ̃ tɛ pisoi pikɛ́ ɑsei ritiki yɛ pikɛcɔpɛ welɛ. \v 6 Uu kɔ Sotɔm nɛ Komɔɔri ɑyu nɛ túhɑɑnɛ uu ɑ tɛ́kɛ́ɛ́ ɑɑ pɑnsɛ nfúrɔ̃. Lɛ̃ kuú nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi u m pɑkɑrɛlɛ̃ nyísɛ rɛ limɛcɔ kɑi kɔ pɛ̃ wɑinɛ. \v 7 Amɑ́ usoi usɛ riyu kuu lɔ. Uyɛɛ nní Lɔti yɛɛ ɑsei m mɑ́. Unfɑɑ kɛ́mɛɛ pikɔ́ yɛ pɛɛ mɛ́woo mɛ́woo wɑpisilɛ lin mɛyíkíyiki mpɔ́ɔcɑɑi u tɑnɑɑlɛ̃ hɑ́i. \v 8 Uyɛɛ pɛɛ ɑsei tikilɛnlɛ un nɛ pikɛcɔpɛ we. Ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kuú pɛɛ pimɛwɑi kópɛ nyɑ́ni un kɔ kómɛi, lin pɛɛ ukumííri yóókusɛlɛ̃. \v 9 Li nyísɛlɛ rɛ Upíimɑ yɛ nyulɛ lɛ̃ kuu yɛ́ pipeikɛɛ kɛ́mɛɛ pɛpɛɛ u m pɑkɑrɛlɛ̃ ń lesɛ nɛ lɛ̃ kuu yɛ́ kɔ pipɑkɑrɛcirɛ́ pɔ̃́ kɔ kɛtúhɑɑnɛyɑɑ kutu rimpɑ́sɑ. \v 10 Pɛpɛɛ mɛ́kpɛrinkpɛwɑi nɛ piripɔɔ n wɑi ɑ́pi kɔ Upíimɑ nnɑŋɛ wɑisɛlɛ̃ kuu mɛyɑ̃́ kutu pɑsɑnɛ. \p Picélɑɑ nɔɔmɛ pɛ̃ yɛ ɑkíŋ kópɛ nɛ píyuwɛ́lɑɑ mɑ́lɛ. Ápi yɛ pimɛcirɛ tĩ nɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ linɑ́ŋɛ-nɑŋɛ pihɑ́ikusɛ. \v 11 Piléécɑɑtumɛ ricuruu pɛɛ ńnɑŋɛ m mɑ́ pin lɛ̃ fe ɑ́pi yɛ Upíimɑ kɛyu-i kɛyómɛcɑɑ-pɔ linɑ́ŋɛ-nɑŋɛ lɛ̃ nkópɛ ńkɑ símisi. \v 12 Amɑ́ picélɑɑ nɔɔmɛ pɛ̃ ɑ́pi yɛ musí, pi we yɑrɛ isɛɛ kɛ pisoi ɑpi n cɔ́pii pikɛ́ kɛyɑ́ɑ kṍ. Lɛ̃ kɑ́pi n nyu kɑpi yɛ lɑ́mɑɑnkɛɛ. Isɛɛ mɛcɔ kɑi kɔ pi kóninɛ. \v 13 Pi kɔ pɛ̃ tikpɑ́kɑ́rɑ́ wɑinɛ likɛ́ nɛ pirikpɑ́kɑ́rɑ́ kɑpi picɔ n wɑi pi cɛɛi. Pimɛlɑ mɛɛ rɛ pikɛ́ yɛ mɛtuŋɛtɛí nɛ mɛwɑi kópɛ kɑpi n kɑ́ipinkɛɛ n wɑi. Mɛ́kpɛrinkpɛ nɛ nsɛicirɛ́ yɛ pi pɔ́riilɛnlɛ. Nɔ́ nɛ pɛ̃ nɔn n tũ nɔn kɛsẽ́ n le, ɑi pi n lɑ́ɑ́rú rɛ pi yɛ nnɔ́ɔmɛ nɔ́ wɑ. \v 14 Iwɑ́sɑ́nkɑí yɛ piinipɛɛ-i welɛ, ɑ́pi yɛ kɔ ɑkópɛ piwɑi kɛcɑ́ɑ́ kṍ. Pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ ncee kɛ́mɛɛ iníŋí m mɑ́ kɑpi yɛ kɛ́yu rikérɑɑsɛ. Mɛmɑ́ nnɑ́ɑ́pí yɛ nɛ pi mɑinulɛ. Uléécɑɑ yɛ ɑnɔ́ɔ pi wɑlɛ. \v 15 Pi ncée sɔnɛ tíyɛlɛ ɑpi ncée kópɛ tiki ɑpi pɔlu. Ncée mmɛ̃ kɛ Peyɔɔ uŋmɑ́nɛ Pɑlɑm uú pɛɛ rintíki kɑpi tíkilɛ̃. U yɛ pɛɛ mɛwɑi kópɛ wɑlɛ ɑpi u hɛ́ɛ́lɛ. \v 16 Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ pɛɛ́ nɛ umɛwɑi kópɛ kɛcɑ́ɑ́ u cɛ́silɛ. Isɛɛ íi yɛ símisi, ɑmɑ́ kɛminɑɑyɑhɑ yɛ pɛɛ́ nɛ mɛsoitẽ símisilɛ ɑkɛ tíyɛsɛ ɑntepu Pɑlɑm úu pɛɛ pinírikɛi rikpɑ́. \p \v 17 Pisoi pɛɛ welɛ yɑrɛ ńnihɔi mɛɛ ńn míni m mɑ́ nɛ́ɛ ɑhopɛ kɛ kuyɔ ɑku yɛ rinkpíisɛ. Kɛsinɛ píimɑ kuŋmɑhɑ-i kɛ Uléécɑɑ uu kɛtónɛ pi hɛ. \v 18 Pi nsímɛ́ nyulɛ hɑ́i, ɑmɑ́ ɑ́pi pɛɛ ɑsei mɑ́. Pisoi pinyinɛ yɛ pɛpɛɛ nní ncée kópɛ n tíkilɛ̃ ɑnipɛ-i ŋmɛ́hɛrɛɛlɛ ɑ́i kɑhɑnɛ n nɑ́ŋɑi. Pinɔ́ɔmɛ pɛ̃ nɛ yɛ felɛ ɑpi mɛ́woo mɛ́woo isoi kɑpi n le nɛ lipite pɛ̃ kɛ́yu kérɑɑsɛ. \v 19 Pi yɛ pi mɑɑ rɛ pi yɛ́ tíyɛsɛ ɑpi ilɑ́si kɛ́mɛɛ́ lelu, ɑmɑ́ pɛ̃ ŋmɑɑ ricuruu pin pɛɛ kɔ mɛwɑi mɛɛ yɛ nɛ nkpɔ ń kɑ ilɑsi le. Lɛlɛɛ rɛ ḿpɑ́ úye yɛ lɛlɛɛ u n feriyɛ ilɑsi tunlɛ. \v 20 Upíimɑ Yeesu Kirisi yɛɛ Urɔ́yulɑlɛ. Asei kɛcɑ́ɑ́, in tɛ pinyinɛ yɛ u ceri ɑpi kɛtẽ nté mɛ́kpɛrinkpɛ piwɑi nɛ pimɛcirɛ tɔlu, ɑpi kɔ limɛmɑ́ɑ́ mɛkɛmɛɛ pɛɛpɔ, lipite pɛ̃ mɛwee fɑlɛ mɛɛ cɑɑilɛnlɛ ɑmɛ mɛfoí tɔ́su. \v 21 Li pɛɛ kutɔsi we rɛ ɑ́pi kɑpɛ píkɑi nsímɛ́sei n cerɑɑlɛ̃ nɛ kɑpi yɛ́ n n céri ɑpi pɛɛ kɔ isé kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ pi ḿ pɑ pitíki yɑ́. \v 22 Lɛ̃ kɑi nní pi n wɑ yɛ nyísɛ rɛ mɛyu mmɛ́ kɑpi ḿ mɑ yɛ ɑsei lɛ rɛ: Kɛpɔpi yɛ kúukɛɛ ɑkɛ pɑnsɛ ɑkɛ le nɛ́ɛ kúfɔŋ yɛ mɛwólɛ-mɑɑ́ ɑpɛ́rɛ́-i píŋiri. \c 3 \s1 Upíimɑ mɛpɛɛmɛ nsímɛ́ \p \v 1 Pinɛ́sɑ́nɛ kɛcirɛ, títɛlɛ́ lírũ yɛ ntí kɑm nní nɔ́ wɔ́lu. Nɛ ɑkɛtɛ́ kɛ́mɛɛ lɑlɛ kɛ́ lɛ̃ kɑni pinyuwɛ m mɑ́ɑ́lɛ̃ nɔ́ léisɛntɛ nɔkɛ́ nɛ kɛmúŋɛ́ sɔnɛ n wɑilɛ̃ nnyɑ. \v 2 Nɛ lɑ rɛ ɑni nsímɛ́ kɛ ɑntepuyɛ pɛɛ Uléécɑɑ rinyiri nɛ n símisi ɑpí pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ ḿ mɑ nɛ isé kɛ Urɔ́píimɑ nɛ Urɔ́yulɑlɛ uu ḿ pɑ, pitumɛ ɑpi tɔ́ n tɛ́ŋ́sɛ kɛcɑ́ɑ́ léisɛ. \v 3 Ani kõ tɛ pisoi yɛ siyɑ́ɑ tɔrɔɔ kɛ́mɛɛ sɔ́ntilɛ pikɛ́ pilipɔɔkɔ́ n wɑi pin nɔ́ sɛ́nnyi \v 4 ɑpi yɛ rɛ: U mɑɑ rɛ u sɔ́nti, yei kuu pɛɛ́ we? Hɑ́i kɛ pirɔ́sɑ́ɑ ɑpí nɛ n kpí, ḿpɑ́ yo yɛ welɛ yɑrɛ kɑí pɛɛ kɛtẽ kɛkorɑɑnɛ-mɛ ń we. \v 5 Amɑ́ pi nyulɛ pin nɛ kɛsu rɛ hɑ́i ɑ́i nɛni-mɛ kɛ Uléécɑɑ uu urinɔɔ nɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ wɑ. Míni kɛ́mɛɛ kuu kɛtẽ lesɛmɛ uu kɔ míni nɛ kɛ wɑi. \v 6 Limɛcɔ kuu kɔ pɛɛ tíyɛsɛ míni ɑmɛ yipu ɑmɛ kɛtẽ fɛ uú nɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ likɔ́ nnɛ́í tɛ́kɛ́ɛ́. \v 7 Uléécɑɑ rinɔɔ tɛ̃ cirɛ tɛɛ kɔ nfɑ́ɑni kɛtẽ nɛ kɛyómɛcɑɑ múílɛ̃ ukɛ́ hɑ nɛ nnɑ kɛ́mɛɛ si ritɛ́kɛ́ɛ́. Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kuu pɛpɛɛ ɑ́pi yɛ Uléécɑɑ m pɑkɑrɛ nɛ túhɑɑnɛnɛ ukɛ́ kɛsẽ́ pi ritɛ́kɛ́ɛ́. \p \v 8 Amɑ́ pinɛ́sɑ́nɛ kɛcirɛ, nsímɛ́ nsɛ yɛ we kɑ́i nɛ n sɑ́ rɛ nɔkɛ́ pɑlɛi. Mmɛɛ mmú rɛ: Kɛyɑ́ɑ kɛsɛ yɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i ɑŋmɛ̃ kúkotokú kusɛ lɛ. Aŋmɛ̃ kúkotokú kusɛ pɔ̃́ nɛ kɔ kɛyɑ́ɑ kɛsɛ lɛ. \v 9 Upíimɑ úu nɑ́ŋɑisɛ ukɛ́ kɛlenɛ lɛ̃ kuu ḿ mɑ wɑ yɑrɛ kɛ pinyinɛ ɑpi m músu. Nɔ̃́ kuú nɛ lɛ̃ niŋú rɛ úu lɑ nɔ́ unyinɛ nfɑɑ nkɛ́ pɔ nnyɑ. Amɑ́ u lɑ rɛ ɑni nɔ́nnɛ́nɛ́í fe ɑni isoi consɛ. \p \v 10 Upíimɑ kɛkɑmɛyɑɑ yɛ hɑ sɔ́ntilɛ yɑrɛ uyɑɑ. Nnɛ̃́ píimɑ nnyinɛ nn wɑi kɛyómɛcɑɑ ɑkɛ pɔlupɔ. Nnɑ nn kɛyómɛcɑɑ-pɔ likɔ́ nnɛ́í torɛ, kɛtẽ nɛ kɛlikɔ́ nnɛ́í ɑí torɛ. \v 11 Kɑi nní ń we rɛ lɛ̃ kɛ ḿpɑ́ yo ɑi sɛ́ɛ́nɛ nnyɑ, li pisɛ rɛ nɔ́nnɛ́sẽ́ nɛ nɔ́inɛ́soi kɑni n le ikɛ́ ɑsei n tikilɛ̃ in kɔ nɛ Uléécɑɑ sɑ́! \v 12 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ nyɔ́ɔnsɛ ɑní nɛ m mɛ̃́ tɛ Uléécɑɑ ukɛ́ mɛkɛɛ kɑm. Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ kɛyómɛcɑɑ ɑkɛ nnɑ yɔ́sunɛ kɛkɛ́ torɛ múkú-múkú, lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ kɛkɛmɛɛ ń we ɑi nnɑ kutoi kɛ́mɛɛ wólɛntɛ. \v 13 Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ rɔ́ mɑɑ rɛ u yɛ́ kɛyómɛcɑɑ fɑlɛ nɛ kɛtẽ fɑlɛ wɑ. Nsímɛ́sei mɛɛ yɛ́ hɑ kei n we. Kɛtẽ kɛ̃ kɑri mɛ̃́. \p \v 14 Lɛ̃ nnyɑ pinɛ́sɑ́nɛ kɛcirɛ, lɛ̃ kɑni nní m mɛ̃́ nnyɑ, ɑni riŋmɔ́ɔ́pú ɑni uinipɛɛ-i n we ɑ́ni ncɑɑi ńkɑ mɑ́, nkópɛ ńkɑ ńn kɔ nɔ́ tɛŋ́lɛ̃. Ani kɔ nkíŋniŋɛ kɛ́mɛɛ́ n we. \v 15 Ani kõ tɛ Urɔ́píimɑ nniŋɛ yɛ tirɔ́yu lɔlɛ, yɑrɛ kɛ urɔ́sɑ́nɛ lɑlɑ nɛ urɔ́mɑ́rɛcɔ Pɔɔli uu n wɔ́i. Uléécɑɑ yɛɛ likɛmɛɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ u hɛ. \v 16 Átɛlɛ́ nyɛ̃ nnɛ́í kɛ́mɛɛ kuu linsímɛ́ ń wɔ́lu kuu yɛ lɛ̃ símisi. Pisoi ɑ́pi yɛ nsímɛ́ mmɛ̃ silõ sinyinɛ ɑsei fe pikɛ́ kṍ. Pɛpɛɛ ɑ́pi líkɑ kumúŋɛ́ ń nyu ɑ́pi kɔ pelɑɑlɛ̃ ɑpi yɛ pɛɛ n kɛ́ŋɛ́ɛ́sɛ, ɑsei ɑɑ́ nɛ pi pɔlu. Ticuruu lɛ̃ kɑpi kɔ Uléécɑɑ Nsímɛ́ ɑtɛlɛ́ tɔrɔɔ nnɛ́í kɛ́mɛɛ wɑi. Pimɛcirɛ kɑpí nɛ nkpɔ wɛ́ɛ́si. \p \v 17 Lɛ̃ nnyɑ, nɔ̃́ pinɛ́sɑ́nɛ lɑlɑ mpí, nɔ́ɔ nní lɛ̃ pinyuwɛ m mɑ́ɑ́lɛ̃, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ. Insɑ́ lɛ̃, pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n wuru mɛwɑi kópɛ yɛ́ tíyɛsɛ ɑni pi tiki ɑi nɔ́ lóisɛ. \v 18 Amɑ́ li pisɛ rɛ nɔ́ɔkɛ́ ncée mmɛ-i kɛ Uléécɑɑ uu ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ n nyísɛ n tikilɛ̃ nɔn nɛ kɛ́yu sĩ, ɑni kɔ Urɔ́píimɑ nɛ Urɔ́yulɑlɛ Yeesu Kirisi ceru. Uyɛɛ nɛni nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ mɛyɔ́ɔpi te! Amí.