\id 1TI 1TI.TXT 1Tim1-6verif NT Solɑ 25-01-10 \h 1 Timotee \mt1 Títɛlɛ́ foí kɛ Pɔɔli uu Timotee n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Pɔɔli yɛ ɑ́tɛlɛ́ ɑtɛ́ Timotee wɔilɛ. Timotee yɛ pɛɛ usuifinɔsi unyinɛ yɛɛ m pɑnsɛ Kirisi ukɔ́ kɛpipi lɛ. Usɑ́ɑ pɔ̃́ nɛ pɛɛ ukirɛki lɛ. Timotee uu pɑnsɛ utumɛ Pɔɔli ukɛicɔ píimɑ unyinɛ. Uyɛɛ pɛɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ yɛɛ Efɛɛsi-pɔ ń we kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Pɔɔli uu rítɛlɛ́ u wɔi rɛ ukɛ́ nfɑtɛnɛ ikɛmɛɛ pɑpukusɛ. Icélɑɑ kɛ rítɛlɛ́ foí ntí ɑri Kirisi pikɔ́ nɛ icɑ́pinɛ piyukɔɔ́ nɛ Timotee ricuruu pɑlɛ̃ (UPM 16:1-3). \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kɛcɑ́ɑ́ nkɔ́ (1-3): Lɛlɛɛ icélɑɑ kópɛ pikɔ́ kɛ́mɛɛ kuwurɛ ń we (1). Piyómɛyɑ́hɑɑ mɛcɑ́pinɛ nɛ iwelɛ kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ (2). Isoi kɑi m pisɛ rɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ piwɛ́ɛ́sɛ pikɛ́ n le (3). \iq1 2. Lɛ̃ kɑi Timotee m pisɛ rɛ ukɛ́ uricuruu pikɛi kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃ (4-6): Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ lɛlɛɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ picɔ́kɔi ń lɑ wɑ (4). Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ pisoi ɑnɑi ɑkɔ́ ɑkɔ́ nyɛɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ-i we: piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pinɔ́si nɛ pikúmɑnnɔsi nɛ icɑ́pinɛ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pilɑ́si n wɑ (5). Yo kɑi pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ icélɑɑ kópɛ wɑ? (6) \ie \c 1 \s1 Pɔɔli yɛ Timotee rítɛlɛ́ wɔ́lu \p \v 1-2 Nɛ̃́ Pɔɔli kɛ Urɔ́yulɑlɛ Uléécɑɑ nɛ Kirisi Yeesu kɑrí nɛ n tɑ́lɛ̃ ɑpi ncée n hɛ rɛ kɛ́ Kirisi Yeesu utumɛ, nɛ́ɛ rítɛlɛ́ ntí pɔ̃́ Timotee wɔipɔ. Kɑm n tíyɛ ɑɑ Kirisi Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ nnyɑ, pɔ kɛnɛ́pipi sei lɛ. Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Urɔ́píimɑ Kirisi Yeesu pikɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɛ nfɑnɑrɛ pɔ́ nyísɛ ɑpi nkíŋniŋɛ pɔ́ hɛ. \s1 Icélɑɑ kópɛ pikɑɑsɛ \p \v 3 Yɑrɛ kɑḿ pɛɛ mɛkɛɛ pɔ́ ḿ mɑ nɛn nɛ Mɑsetuwɑɑni tɔ́su, ɑ Efɛɛsi kɛ́mɛɛ mɛ́sũ. Pisoi yɛ kei welɛ pɛɛ icélɑɑ féé picɔ n céési. Li pisɛ rɛ ɑ rinɔ́ɔ pi hɛ rɛ pikɛ́ lɛ̃ tíyɛ. \v 4 A pi símisi rɛ pikɛ́ siwómɛ́ nɛ pipikulɑ̃ ɑnyiri nyɛɛ ɑ́ɑ kúkɛɛntɛnɛ ń we, ɑn kɔ nɛ íkɛŋɛnɛ kpɑ́rɑ́ sɔ́nɑɑri nkɔ́ riyɑ́. Lɛ̃ ɑ́i yɛ pikɛi pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ ukɛ́ wɑ kɛ́mɛɛ yóriyɛ. Nfɑtɛnɛ mɛɛ yɛ wɑ ɑí nɛ kɛ́yu sĩ. \v 5 Isé nnyí kɑm nní nɔ́ ḿ pɑ yɛ lɑ rɛ nɔkɛ́ ńlɑ mmɛ mɛɛ kɛmúŋɛ́ sɔnɛ-i nɛ kɛfɑ kɛsɛ-i nɛ nfɑtɛnɛ yíkíyiki kɛ́mɛɛ n lééri m mɑ́. \v 6 Picɔ yɛ ncée kɛcirɛ mmɛ̃ pitíki tíyɛlɛ ɑpi pɔlu ɑpi iníri kɛŋɛnɛ-i loni. \v 7 Pi lɑlɛ pikɛ́ Moisi isé kɛ́mɛɛ picélɑɑ. Amɑ́ ɑ́pi kɔ pɛɛ pimɛnɔɔyu cirɛ kómɛi. Ápi kɔ pɛɛ lɛ̃ nɛ lɛ̃ nsímɛ́ kɑpi nní nɛ itisi n símɑɑnkɛɛ kómɛi. \p \v 8 Tɔ nyulɛ rɛ isé yɛ nyɑmlɛ, tɔn nɛ i n kɛisi yɑrɛ lɛ̃ kɑi m pisɛ. \v 9 Tɔkɛ́ léisɛ rɛ ɑ́i pɛpɛɛ lisɔnɛ n wɑi nnyɑ kɑpi isé kɑrii. Amɑ́ piwɑikópɛkɔɔ́ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi yɛ rinkpɛ́ nɛ pɛpɛɛ nɛ Uléécɑɑ n kɛ́ŋɛnɛ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi yɛ Uléécɑɑ nɛ lɛlɛɛ n kpɑ̃́iilɛ̃ n wɑisɛ, nɛ pɛpɛɛ pisɑ́ɑ nɛ́ɛ píni n kóni nɛ pisoikṍ \v 10 nɛ pɛpɛɛ mɛ́woo mɛ́woo n wɑi nɛ pitisi pɛɛ yɛ pipitisicɔ n kɑ́ipi nɛ pɛpɛɛ pilɑ́si n yɑ́i nɛ pinɔ́ɔmɛ nɛ pɛpɛɛ yɛ mɛ́woo mɛ́woo n wéeri nɛ́ɛ pɛpɛɛ mɛwɑi n wɑi kɛ icélɑɑ kɛcirɛ ií nɛ rɔ́ n yúlu. Pɛ̃ nnɛ́í nnyɑ kɛ isé ií we. \v 11 Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɑpi nɛ́ rimmúísɛ kɛ́mɛɛ kɛ icélɑɑ iyɛ̃ ií we. Uléécɑɑ, mɛyɔ́ɔpi ute yɛɛ yɛ usoi rinkpɑ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ yɛ mu. \s1 Pɔɔli yɛ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ \p \v 12 Nɛ Urɔ́píimɑ Kirisi Yeesu yɛɛ ńnɑŋɛ nɛ́ n hɛ kɛ́ nɛ pinɛ́kɛi wɑ pɔɔnɛsɛ. Nɛ u pɔɔnɛsɛ kuú nɛ nɛ́ ń yɛ̃́ tɛ nɛ ɑsei ute lɛ uu nɛ́ wɛ́ɛ rɛ kɛ́ u kɛisi. \v 13 Nɛ pɛɛ mɛkɛɛ unkópɛ símɑɑnkɛɛlɛ, ɑm u wéékusɛ ɑm íwɛ u wɑi, ɑm kɔ u lɑ́misi. Amɑ́ uu íwɛ nɛ́ téni kɑ́m pɛɛ nfɑtɛnɛ m mɑ́, ɑ́m kɔ pɛɛ lɛ̃ kɑm n wɑi nyu nnyɑ. \v 14 Urɔ́píimɑ yɛ mɛyɑ́nsei uipɛɛlɛ́ɛ nɛ́ nyísɛlɛ. Nfɑtɛnɛ nɛ ńlɑ kɑm Kirisi Yeesu kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ n yɛ̃́ kuú nɛ ritiki. \v 15 Nsímɛ́ mmú yɛ nsímɛ́ kɛcirɛ lɛ, n kɔ nɛ mɛnyínɛ welɛ rɛ ḿpɑ́ úye ukɛ́ n yɔsí. Mmɛ mɛɛ rɛ Kirisi Yeesu yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑlɛ ukɛ́ pikópɛkɔɔ́ yóriyɛ, nɛ́ɛ kɔ pɛɛ pikópɛkɔɔ́ pɛ̃ ufoí. \v 16 Amɑ́ lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu íwɛ nɛ́ tẽ́ uu tíyɛsɛ Yeesu Kirisi uu nɛ̃́ ukópɛkɔɔ́ wɛ́ɛ́sɛ ɑkópɛ sɑ́rɛi likɛ́ nɛ pɛpɛɛ yɛ́ mɑsí kɛfɑ nɛ u n tɛnɛ pikɛ́ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ n yɛ̃́ nyísɛ. \v 17 Ḿpɑ́ úye ukɛ́ Uyɔ́ɔpi tɛnɛcirɛ́ nɛ ukpɔcirɛ́ uyɛɛ úu kúyɛnɛ ń we, Uléécɑɑ cirɛníŋɛ ríyu wɑisɛ, umɛyɔɔpi mɛkɛ́ n tɑɑ́lɛ̃ ḿpɑ́ píyei! Amí. \p \v 18 Kɛnɛ́pipi Timotee, lɛ̃ kɑm ń lɑ kɛ́ pɔ́ céési yɛ nní: A lɛ̃ kɛ ɑntepuyɛ ɑpi kɛpɔ́cɑ́ɑ́ n símisi léisɛ ɑɑ li múlú ńsɔnɛ ɑɑ́ nɛ ɑtɔpi kɛcirɛ tɔpu. \v 19 A nfɑtɛnɛ nɛ kɛmúŋɛ́ sɔnɛ m múílɛ̃. Picɔ ɑ́pi kɛmúŋɛ́ sɔnɛ kɛ̃ timúlú, ɑpi pɛɛ nfɑtɛnɛ fómni cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. \v 20 Pisoi pɛ̃ mpuri kunɑi kɛ́mɛɛ Imenee nɛ Alɛkisɑntiri yɛ welɛ. Setɑni kɑm pi risɑsɛ rɛ pikɛ́ céri rɛ ɑ́pi yɛ Uléécɑɑ lɑ́misi. \c 2 \s1 Piwelɛ nsímɛ́ \p \v 1 Mmɛ̃ kɑm nkpéni mɛfoí pisoi m pisɛ mɛɛ rɛ pikɛ́ yɛ pisoi nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si ɑpí nɛ Uléécɑɑ pi téni, ɑpi kɔ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ piiwelɛ kɛ́mɛɛ. \v 2 Ani yɛ piyɔ́ɔpi nɛ kuyu piwɛ́ɛ́sɛ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ we likɛ́ rɔ́ n lɑ́ɑ́rú tɔkɛ́ kɔ nɛ nkíŋniŋɛ m mɑ́, ɑrí nɛ Uléécɑɑ kutu n cɔlɛ̃ ńsɔnɛ, tɔn lɛlɛɛ ń nyɑḿ wɑi. \v 3 Lɛlɛɛ Urɔ́yulɑlɛ Uléécɑɑ ripɔ́ɔ ń we lin kɔ u nyɑḿ yɛ lɛ̃. \v 4 U lɑlɛ ukɛ́ pisoi nnɛ́í yóriyɛ pikɛ́ fe pikɛ́ ɑsei ceri. \v 5 Uléécɑɑ yɛ usɛ lɛ. Uyɛɛ Uléécɑɑ nɛ sisoipipi kɛcɔpɛ nsímɛ́ n nyɔ́ɔnsɛ yɛ kɔ usɛ lɛ, uyɛɛ Kirisi Yeesu. \v 6 U unfɑɑ kpísilɛ uú nɛ hɛ́ɛ́lɛ rɛ likɛ́ sisoipipi ɑkópɛ ilɑsi kɛ́mɛɛ lesɛ. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑí nɛ rinsɑ́ kuu lɛ̃ wɑ uú nɛ nyísɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ lɑlɛ likɛ́ pisoi nnɛ́í yóriyɛ. \v 7 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu iyóó nɛ itumɛ nɛ́ tĩ́ tɛ kɛ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ nfɑtɛnɛ nkɔ́ nɛ ɑsei nsímɛ́ céési. Ám kirɑɑsɛ, ɑsei kɑm símisi. \p \v 8 Nɛ lɑlɛ pisoi pikɛ́ yɛ ḿpɑ́ yei we, pikɛ́ yɛ ɑnípɛ risíkɑ ɑpi welu nɛ nfɑkpɑ̃́ii, kuwɔ́i nɛ pitele ɑ́pi kɑpɛ pisifɑ-i n we. \p \v 9 Nɛ kɔ lɑlɛ rɛ pinɔ́si pikɛ́ yɛ lɑpisi nɛ kumúŋɛ́ likɛ́ n nyɑḿ, ɑ́pi kɑpɛ yɛ ipɑhɑɑ cerémpɔɔnɛ pɑɑsi. Ápi kɑpɛ yɛ wurɑ ikólɛ́ nɛ itéeweé nɛ ilũ nɛ́íkɔɔ́ lɛ́kɑɑnkɛɛ. \v 10 Amɑ́ pikɛ́ yɛ mɛwɑi sɔnɛ lɛkɑɑnkɛɛ yɑrɛ kɑi m pisɛ rɛ pinɔ́si pɛɛ Uléécɑɑ n wuru pikɛ́ n we. \v 11 Li pisɛ rɛ pinɔ́si pikɛ́ yɛ icélɑɑ yɔsí risɛ́ɛ́ kɛ́mɛɛ, ɑpi pimɛcirɛ n kpɛ́lɛ̃. \v 12 Ám unɔ́si ncée hɛ rɛ ukɛ́ yɛ céési nɛ́ɛ ukɛ́ ulɑ kɛcɑ́ɑ́ n tũ. Li pisɛ rɛ unɔ́si ukɛ́ yɛ n sɛ́ɛ́lɛ̃. \v 13 Ái líkɑ nnyɑ, Atɑm kɛ Uléécɑɑ uu mɛfoí wɑ uu limɛmɑ́ɑ́ Ɛfɑ wɑi. \v 14 Ái kɔ Atɑm yɛɛ tíyɛ kuníri ɑku u kirɑɑsɛ, ɑmɑ́ unɔ́si yɛɛ riyɑ́ ɑku u kirɑɑsɛ uu Uléécɑɑ isé hɑ́ikusɛ. \v 15 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, unɔ́si un nɛ kɛfɑ Uléécɑɑ n tɛnɛ un pisoicɔ nlɑ m mɑ́, uisoi in n kpɑ̃́iilɛ̃, un ḿpɑ́ yo n wɑi nɛ kɛmúŋɛ́, Uléécɑɑ yɛ́ u yoriyɛ uu siwɑ̃́ mɑru. \c 3 \s1 Uléécɑɑ icɑ́pinɛ piwɛ́ɛ́sɛ \p \v 1 Asei kɑm nní nɔ́ símisi: Úye un n lɑ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃, liute yɛ pikɛi kɛcirɛ wɛ́ɛlɛ. \v 2 Li pisɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ ncɑɑi ńkɑ uyɛɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ kɛ́mɛɛ yɛ̃́. Ukɛ́ unɔ́si usɛ ulɑ, ukɛ́ yɛ ḿpɑ́ yo n wɑi nɛ kɛmúŋɛ́, ukɛ́ nfɑsimɛ́ sɔnɛ m mɑ́, ukɛ́ pisoicɔ kupɛ́nɛcɔ n lɑ, ukɛ́ pisɑ́nɛ piyɔ́ɔ́ n nyu, ukɛ́ yɛ fe uu Nléécɑɑsimɛ́ céési, \v 3 úu kɑpɛ útɑnirɛ́ nɛ́ɛ utelewɛ́lɑɑ, ɑmɑ́ ukɛ́ mɛ́nyɛ n niŋú un kɔ isoi sɔnɛ mɑ́, piwóówɛ́lɑɑ ɑ́pi kɑpɛ kɔ ukɛmúŋɛ́ nnɛ́í n yɔ́ɔlɛ̃. \v 4 Li kɔ pisɛ rɛ ukɛ́ ukɛyɔ pimúlɛ́ fe ńsɔnɛ, ukɛ́ tíyɛsɛ usiwɑ̃ sikɛ́ yɛ pɑkɑrɛ ńsɔnɛ ɑsi yɛ kɔ wɑisɛ. \v 5 Likumúŋɛ́ rɛ usoi unsɑ́ ukɛyɔ pimúlɛ́ n nyu, íye kɛ uyɛ̃ uu yɛ́ fe uú nɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kɛcɑ́ɑ́ pɑí? \v 6 Ái kɔ pisɛ rɛ ukɛ́ Kirisi ukɔ́ fɑlɛ. Insɑ́ lɛ̃, u yɛ́ fui nɛ rikɔ́kɔri Setɑni uu u lóisɛ. \v 7 Li kɔ pisɛ rɛ kɛtɑhɑi pikɔ́ pikɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ uwɛ́ɛ́sɛ isoi sɔnɛ yɛ̃ ɑpi u n wɑisɛlɛ̃. Ái kɑpɛ wɑ rɛ pi uisoi lómiisɛ, uu pɛɛ ntɔ́rɔɔsei Setɑni ripinɛ-i lóipɔ. \s1 Pɛ̃ kɑpi n lésɛ rɛ pikɛ́ yɛ pisoi lɛ̃́ \p \v 8 Lɛ̃ cirɛ, li pisɛ rɛ pɛpɛɛ yɛ n lɛ̃́ pikɛ́ pisoi kɑpi yɛ m pɑkɑrɛ, pin kɔ ɑsei tikilɛ̃. Ápi kɑpɛ pítɑnirɛ́ nɛ́ɛ pɛpɛɛ mɛkópɛ kɛwóó n wɛ́ɛ́si. \v 9 Li pisɛ rɛ pikɛ́ ɑsei nyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu upikɔ́ n céreisɛ m múílɛ̃ ńsɔnɛ nɛ kɛfɑ kɛsɛ. \v 10 Li pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ pi peẽ pikɛ́ yɛ̃́. Mɛpeẽ-mɑɑ́, pinsɑ́ ńkɑ n yɛ̃ pi yɛ́ fe ɑpi pilɛ̃́ pikɛi pi pɑ. \v 11 Li kɔ pisɛ rɛ pinɔ́si ricuruu pikɛ́ isoi iyɛɛ yɛ́ n tíyɛ ɑpi pi n wɑisɛlɛ̃ m mɑ́. Ápi kɑpɛ pɛpɛɛ nɛ isímɛ́ n kɔɔnii. Li pisɛ rɛ pikɛ́ ḿpɑ́ yo n wɑi nɛ kɛmúŋɛ́, pikɛ́ kɔ kɛcirɛ n we ḿpɑ́ yo-i. \v 12 Li pisɛ rɛ uyɛɛ yɛ n lɛ̃́ ukɛ́ unɔ́si usɛ ulɑ, ukɛ́ kɔ ukɛyɔ nɛ usiwɑ̃ pimúlɛ́ fe ńsɔnɛ. \v 13 Píye pin kɔ pilɛ̃́ pikɛi ńsɔnɛ n kɛisi, pi yɛ pisoi kɛcɔpɛ ríyu yɛnlɛ, pi yɛ́ kɔ fe ɑpi nfɑtɛnɛ mɛɛ tɔ́ nɛ Kirisi Yeesu m pɛ́nɛsɛlɛ̃ nsímɛ́ símisi ɑpi rikíŋ pepu. \s1 Mɛnyuwɛ kɛ nfɑtɛnɛ nn yɛ rɔ́ n hɛ \p \v 14 Nɛ rítɛlɛ́ ntí pɔ́ wɔ́ipɔlɛ nɛn kɔ músu rɛ kɛ́ nfɑ́ɑni hɑpɔ kɛ́ pɔ́ yɛ̃́. \v 15 Ḿpɑ́ nɛn kɔ n nɑ́ŋɑi kɛ́ kɛlenɛ hɑpɔ, títɛlɛ́ ntí tɛɛ yɛ́ tíyɛsɛ ɑɑ céru lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ pɔkɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ-i n sɔ́nɛ. Uléécɑɑ, nfɑ́ɑ ute icɑ́pinɛ yɛɛ ɑsei ilérí nɛ ɑkɛtɑɑ. \v 16 Asei kɛcɑ́ɑ́, úkɑ úu kúkɛŋɛ n we. Mmɛ mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu rɔ́ n nyísɛ yɛ mmɑ́ɑmɑɑ nɛ ncírɛníŋɛ lɛ. Lɛlɛɛ Kirisi. \q1 U rɔ́ rikpɑ́fúmɛlɛ yɑrɛ kɛsoipipi, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn tɔ u nyísɛ rɛ \q1 u ɑsei ute lɛ. \q1 Piléécɑɑtumɛ ɑpi u yɛnu uu isoipuri mpehẽ mpehẽ kɛ́mɛɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ símisi, \q1 pisoi ɑpi kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ḿpɑ́ yei nɛ kɛfɑ n tɛnɛ, \q1 Uléécɑɑ uu umɛyɔɔpi kɛ́mɛɛ u tɑɑ́sɛpɔ. \c 4 \s1 Pɛpɛɛ inɔ́ɔmɛcélɑɑ n céési \p \v 1 Uléécɑɑ Nfɑɑ yɛ símisilɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ rɛ ɑmúŋɛ́ tɔrɔɔ kɛ́mɛɛ, pisoi picɔ yɛ́ nfɑtɛnɛ kɛpirɛ ritɔ ɑpi ɑníri nnɔɔmɛ nɛ ɑicélɑɑ tiki. \v 2 Pi yɛ́ tíyɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛwɑi pikɔ́ nɛ pinɔ́ɔmɛ ɑpi icée kópɛ pi tikisɛ. Pisimúŋɛ́ ɑ́si pikɛi wɑi icélɑɑ kópɛ nnyɑ, yɑrɛ nweni kɑpi ŋmɑ́si nn wɔ́ŋɔɔ ɑpí nɛ nwɔ́i pi wɑi. \v 3 Pisoi pɛɛ céési rɛ ɑ́i nyɑḿ tɛ sisoipipi sikɛ́ sɔ́ɔnnɛ, ɑ́i kɔ nyɑḿ tɛ sikɛ́ lilukɛ-lukɛ nnɛ́í n le. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ ilukɛ iyɛ̃ nnɛ́í wɑ rɛ pɛpɛɛ Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ pin ɑsei nyu pikɛ́ yɛ u pɔɔnɛsɛ ɑpi pɛɛ i le. \v 4 Lɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uu n wɑpisi yɛ nyɑmlɛ. Líkɑ ɑ́i kufóm we, ɑmɑ́ tɔkɛ́ yɛ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ ɑri kɛlenɛ li le. \v 5 Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ Nsímɛ́ nɛ iwelɛ yɛ tíyɛsɛlɛ ɑi Uléécɑɑ inipɛɛ-i n nyɑḿ. \s1 Yeesu ukɛikɔ́ kɛcirɛ \p \v 6 Pɔn icélɑɑ nnyí pimɑ́rɛcɔ rintɔ́sɛ, pɔ pɛɛ wɑ Kirisi Yeesu ukɛikɔ́ kɛcirɛ. Pɔ́ nyísɛ rɛ pɔ ripɔ́cúruu tíyɛsɛlɛ nfɑtɛnɛ nsímɛ́ nn pɔ́ loni pɔn nsímɛ́ sɔnɛ mmɛ̃ kɑpi pɔ́ n céesi tikilɛ̃. \v 7 Amɑ́ ɑ mɛkpurɛ isímɛ́ kɛ síniyɑhɑ ɑsi yɛ n símisi yɑrɛ siwómɛ́ kɛpirɛ ritɔ. A riŋmɔ́ɔ́pú ɑɑ yɛ Uléécɑɑ likɔ́ wɑisɛ. \v 8 Usoi un uipiŋɛ nɛ linyinɛ m mɑinsɛ, nkɑ́ripi kɑi kulɑ́ɑ mɑ́. Amɑ́ usoi un tinŋmɔ́ɔ́pú uu Uléécɑɑ likɔ́ wɑisɛ, ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ kɑi yɛ yoriyɛ. Li yɛ nɛni mɛwee mmɛ́-i nfɑ́ɑ rɔ́ hɛlɛ nɛ mɑsí kɛpirɛ-pɔ. \v 9 Nsímɛ́ mmɛ̃ yɛ ɑsei kɛcirɛ lɛ kɑi m pisɛ rɛ ḿpɑ́ úye ukɛ́ ń yɔsí cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. \v 10 Kɑrí nɛ Uléécɑɑ yɛɛ nfɑ́ɑ m mɑ́ n tɑ́lɛ̃ nnyɑ kɑri kɛisi tɔn nɑ́ɑ́si kɛ́yu ɑ́kɛ we: Uyɛɛ yɛ pisoi nnɛ́í riyu lɔ, ɑí nɛ tɔ́su pɛpɛɛ nɛ kɛfɑ u n tɛnɛlɛ̃. \p \v 11 A lɛ̃ nnɛ́í pi símisi ɑɑ pi céési rɛ pikɛ́ lɛ̃ wɑ. \v 12 Kɑpɛ riyɑ́ unyinɛ ukɛ́ pɔ́ lómiisɛ rɛ pɔ kɛwɑ̃́ ŋmɑ́nɛpi nnyɑ, ɑmɑ́ ɑ tíyɛsɛ mɛpɔ́wee mɛkɛ́ pɔ́ wɑisɛ uyɛ̃ kɛ Kirisi pikɔ́ ɑpi yɛ ḿ pɑílɛ̃ mpɔ́símɛ́ nɛ ipɔ́soi nɛ ńlɑ kɑɑ m mɑ́ nɛ mpɔ́fɑtɛnɛ nɛ mɛpɔ́kpɛrinkpɛ kucírɛ́ kɛ́mɛɛ. \v 13 Kɛ́ kɛlenɛ ń hɑpɔ, ɑ nɛ Nléécɑɑsimɛ́ pikɛɛ̃ pisoi kɛcɔpɛ nɛ ikɑri pikpɑ́sɛ nɛ mpicélɑɑ riŋmɔ́ɔ́pú. \v 14 Kɑpɛ ihɛɛ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn pɔ́ n hɛ lómiisɛ. Li pɔ́ i hɛlɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ pɛpɛɛ nɛ Uléécɑɑ rinyiri n símisi ɑpi kɛpɔ́cɑ́ɑ́ nsímɛ́ n símisi, Uléécɑɑ icɑ́pinɛ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi ɑnípɛ kɛpɔ́cɑ́ɑ́ lɑ́ɑ. \v 15 A mɛpɔ́círɛ kpísi ɑɑ pikɛi pɛ̃ pɑ ɑɑ́ nɛ ńsɔnɛ pi wɑi ḿpɑ́ úye ukɛ́ kɛpɔ́yu pihɑpɛ yɛ̃. \v 16 A ripɔ́cúruu nɛ ipɔ́célɑɑ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. A n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃ pɔn lɛ̃ nnɛ́í múílɛ̃ nɛ ɑsei, pɔn lɛ̃ n wɑ, pɔ pɛɛ ripɔ́cúruu nɛ pɛpɛɛ kutu pɔ́ n cɔ́lɛ̃ yoriyɛlɛ. \c 5 \p \v 1 Kɑpɛ yɛ nɛ kɛsɑ́ɑyɑhɑ cɛ́si, ɑmɑ́ ɑ yɛ nɛ kɛ n símisi yɑrɛ kɑɑ yɛ nɛ upɔ́sɑ́ɑ n símisi. Aɑ yɛ pinɑ́ŋɛ-nɑŋɛ pɔ̃́ kpísi yɑrɛ pipɔ́mɑ́rɛcɔ. \v 2 A yɛ síniyɑhɑ nɛ símisi yɑrɛ pipɔ́ni, ɑɑ́ nɛ pikpérefɑɑ pɔ̃́ símisi yɑrɛ pipɔ́yɛ́i. Kɑpɛ yɛ úkɑ kɛcɑ́ɑ́ kɛmúŋɛ́ kópɛ kɛnyinɛ m mɑ́. \s1 Pikúmɑnnɔsi kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 3 A pikúmɑnnɔsi yíkíyiki kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃ pɔn pi pɑkɑrɛlɛ̃. \v 4 Amɑ́ in tɛ ukúmɑnnɔsi úye yɛ siwɑ̃́ nɛ́ɛ siyɑ́sɛ mɑ́, li pisɛ rɛ pɛ̃ pikɛ́ pisiyɔ-i nyísɛ rɛ pi Uléécɑɑ pɑkɑrɛlɛnlɛ kɛlenɛ. Lɛlɛɛ rɛ pɛ̃ kɑí nɛ tu rɛ pikɛ́ pipikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃ yɑrɛ kɛ pɛ̃ ɑpí pɛɛ pi n wɑ mɛcɔ. Mɛ́wee mɛ̃ nɛ yɛ Uléécɑɑ ripɔ́ɔ wɑlɛ. \v 5 Unɔ́si nkó yɛɛ ukúmɑnnɔsi sei, úu kɔ pɛɛ úkɑ mɑ́ rɛ ukɛ́ ukɛcɑ́ɑ́ ripɑí yɛɛ nɛ Uléécɑɑ n tɑ́lɛnlɛ, un kɛtúŋɛ́ nɛ kɛsinɛ nɛ Uléécɑɑ téni rɛ ukɛ́ u lɛ̃́. \v 6 Amɑ́ ukúmɑnnɔsi uyɛɛ mɛ́woo mɛ́woo n wɑi yɛ nkpɔ mɑsilɛ, ḿpɑ́ un n fɑfɑi. \v 7 Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ ɑ pi léisɛ ɑ́pi kɑpɛ nɛ ncɑɑi ńkɑ pikɛcɑ́ɑ́ n yɛ̃́ yɛ lɛ̃. \v 8 Úye unsɑ́ ukumɑrɛ pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ rimpɑí, ɑí nɛ tɔ́su ukɛyɔ pikɔ́, liute yɛ nfɑtɛnɛ kɛpirɛ ritɔlɛ, uncɑɑi yɛ kɔ pɛɛ uyómɛyɑ́hɑɑcirɛ́ nkɔ́ tɔsilɛ. \p \v 9 Pɔkɛ́ nɛ ukúmɑnnɔsi n kɛ́ɛ̃, li pisɛ rɛ ukɛ́ ɑŋmɛ̃ kuwóó nɛ kɛfi n fe. Li pisɛ rɛ likɛ́ n we rɛ mɛsɛ kuu sɔ́ɔnlɛ̃. \v 10 Pikɛ́ kɔ u n nyu rɛ u usiwɑ̃ ńsɔnɛ múílɛnlɛ uu yɛ kɔ pisɑ́nɛ ńsɔnɛ yɔ́su. Ukɛ́ kɔ Uléécɑɑ pikɔ́ ɑnɑ n hɛɛrɛlɛ̃, uu pinɑ́rɛi n lɛ́nɑɑlɛ̃. Ukɛ́ mɛwɑi sɔnɛ ncɔpuri n wɑilɛ̃. \p \v 11 Kɑpɛ ŋmurɛi rɛ pɔkɛ́ pikúmɑnnɔsi pɛɛ nɛ ńnɑŋɛ n tisɛlɛ̃, pikúmɑnnɔsi kɛ́mɛɛ kɛ́ɛ̃. Insɑ́ lɛ̃, pin píyei n kɑ́ipi rɛ pikɛ́ ulɑ féé sɔ́ɔ̃, pilikɑ́ipi-kɑ́ipi yɛɛ tíyɛsɛlɛ ɑpi Kirisi nkɔ́ kɛpirɛ wɑisɛ, \v 12 ɑi pɛɛ wɑi rɛ kɑ́pi pirinɔɔ kɑpi mɛfoí n yekei rintíki nnyɑ, pi Kirisi nɛ riwómɛ mɑ́lɛ. \v 13 Kɑi nní n wɑ rɛ ɑ́pi likɛi-kɛi mɑ́, pi pɛɛ kɛ́yu mɑ́lɛ pikɛ́ síyɔ síyɔ n kɔ́ɔ́núlɛ̃ pin kusímɛ́ yɑ́rikɛɛ, pin picɔ isímɛ́ kɛ́mɛɛ tɑ́hɑnkɛɛ, pin mmɛ mɛɛ ńn kusímɛ́ ń we símɑɑnkɛɛ. \v 14 Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ lɑ rɛ pikpérefɑɑ kumɑnnɔsi pikɛ́ pilɑ sɔ́ɔnkɛɛ ɑpi siwɑ̃́ mɑ́rɛi ɑpi pisiyɔ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃, pirɔ́lɑ́ɑrɔ ɑ́pi kɑpɛ nɛ kɛsímɛ́ ń yɛ̃́ pikɛ́ rɔ́ n lɑ́mɑɑnkɛɛ nnyɑ. \v 15 Pikúmɑnnɔsi picɔ yɛ ncée pitíki riyɑ́lɛ ɑpi Setɑni tiki. \v 16 Amɑ́ unɔ́si Kirisi ukɔ́ úye un ukɛyɔ-i pikúmɑnnɔsi m mɑ́, ukɛ́ pikɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. Úu kɑpɛ tíyɛ pikɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ ncɔni, Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ pikɛ́ nɛ n fe pikɛ́ pikúmɑnnɔsi pɛɛ pimɛcirɛ ń we kɛcɑ́ɑ́ riḿpɑí nnyɑ. \s1 Pɔɔli yɛ icélɑɑ ncɔpuri Timotee pɑlɛ̃ \p \v 17 Uléécɑɑ icɑ́pinɛ piwɛ́ɛ́sɛ pɛɛ ńsɔnɛ pipikɛi n wɑi yɛ nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ nɛ ńsɔnɛ kutu pi n cɔlɛ̃, ɑí nɛ tɔ́su pɛpɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ pisoi n símisi pin kɔ n céési. \v 18 Mmɛ̃ kɛcɑ́ɑ́, Uléécɑɑ Nsímɛ́ ritɛlɛ́ yɛ mɑɑ rɛ: Ái pisɛ rɛ nɔkɛ́ inɑ́ɑ iyɛɛ mɛlukɛpipi n cɔpu nnɔɔ pɑɑsi. Li kɔ pisɛ rɛ ukɛikɔ́ ukɛ́ uihɛ́ɛ́ m mɑ́. \v 19 Píseérɑkɔɔ́ pinsɑ́ pitɛ́ nɛ pitɑɑni n tu, kɑpɛ nsímɛ́ kɑpi yɛ́ nɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ uwɛ́ɛ́sɛ rinwɑ́ɑ́nɑ́ ŋmurɛi. \v 20 A yɛ pisoi kɛcɔpɛ pɛpɛɛ ɑkópɛ n wɑ cɛ́si likɛ́ nɛ pitɔ́rɔɔ iwɑmɛ n wɑ nnyɑ. \p \v 21 Uléécɑɑ nɛ Kirisi Yeesu nɛ piléécɑɑtumɛ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ kɛyu-i kɑm pɔ́ ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ tɛ ɑ inɛ́célɑɑ nnyí ritiki ńsɔnɛ kɑpɛ úkɑ inipɛɛ wuri. Kɑpɛ yɛ lɛ̃ nnɛ́í kɑɑ n wɑi kɛ́mɛɛ pisoi n tɛ́si pɔn nɛ li wɑi. \v 22 Kɑpɛ yɛ pisoi kɛcɑ́ɑ́ ɑnípɛ pilɑ́ɑ nɛ yɔɔnɛ rɛ pikɛ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɛi kɛisi. Kɑpɛ píkɑ lɛ̃́ piɑkópɛ kɛ́mɛɛ. A mɛpɔ́círɛ tĩ nɛ mɛ́kpɛrinkpɛ likɔ́. \p \v 23 A lɛ̃ míni ŋmɑnɛ pinírɛ́ tíyɛ, ɑmɑ́ ɑ yɛ pinyinɛ-i fɛɛ̃́ nkɑ́ripi riwuhú, kɛpɔ́fɑ itoi nnyɑ. Tipɔ́cúruu yɛ yɛ̃ tɛ mɛsɛ́rɛ kɑɑ kɑ́hɑɑnkɛɛ. \p \v 24 Pinyinɛ ɑkópɛ yɛ nyɑ́nilɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ pikɛ́ kɛlenɛ n túhɑɑnɛ, ɑmɑ́ picɔ pɔ̃́ ɑkɔ́, kɛpirɛ kɑɑ yɛ́ léemɛ ɑɑ ɑ céru. \v 25 Lɛ̃ cirɛ yɛ ni, mɛwɑi sɔnɛ ɑ́mɛ yɛ kɔ pesí, ḿpɑ́ mɛmɛɛ ɑ́mɛ kɛkéripi kúyɛnɛ ń we, ɑ́mɛ yɛ ḿpɑ́ píyei m pékɑɑlɛ̃. \c 6 \s1 Pikɛikɔ́ nɛ pipiyɔsɑɑ \p \v 1 Li pisɛ rɛ pilɑ́si nnɛ́í pikɛ́ pipite wɑisɛ ɑpi pi m pɑkɑrɛlɛ̃ ńsɔnɛ, unyinɛ úu kɑpɛ nɛ Uléécɑɑ nɛ irɔ́célɑɑ nkópɛ ḿ mɑ nnyɑ. \v 2 Ái pisɛ rɛ pilɑ́si pɛɛ pite m mɑ́ pin Kirisi pikɔ́ pikɛ́ pipite hɑ́ikusɛ rɛ pi pimɑ́rɛcɔ n-yómɛyɑ́hɑɑcee-i nnyɑ. Nkpéni kɑi mɛníŋɛ pisɛ rɛ pikɛ́ ńsɔnɛ pi kɛisi rɛ pipite yɛ Kirisi pikɔ́ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ nnyɑ. \p Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ pɔkɛ́ pisoi símisi ɑɑ́ nɛ pi n céési yɛ lɛ̃: \s1 Icélɑɑ kópɛ nɛ mɛmɑ́ kɛcirɛ \p \v 3 Úye un inɔ́ɔmɛcélɑɑ n céési un kɔ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi ɑsei n yulu, un kɔ pirɔ́yómɛyɑ́hɑɑ icélɑɑ n yulu, \v 4 tikɔ́kɔri tɛɛ liute we, úu kɔ líkɑ nyu. U nɑ́kíílɛnlɛ nɛ inɔ́ɔsimɛ́ kɛcɑ́ɑ́ ikɛŋɛnɛ un pitele wɛ́ɛ́si. Lɛlɛɛ yɛ nɛ kufɑtoi nɛ íkɛŋɛnɛ nɛ ɑlɛ̃́ nɛ piwɑɑnɑi kɑ. \v 5 Lɛlɛɛ yɛ kɔ nɛ íkɛŋɛnɛ tɛnɛcirɛ́ pɛpɛɛ nfɑsimɛ́ kópɛ m mɑ́ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi kɔ ɑsei picére ń lɑ kɛcɔpɛ kɑ. Pi músulɛ rɛ Uléécɑɑ ncee pitiki yɛ mɛmɑ́ kɛyɛnɛ lɛ. \p \v 6 Mɛsei yɛ mɛ, Uléécɑɑ pitiki yɛ kɛsoipipi mɛmɑ́ píimɑ lɛ, in tɛ kɛ ŋmurɛi kɛkɛ́ lɛ̃ kɑkɛ m mɑ́ ŋmɑnɛ nɛ n tɑ́lɛ̃. \v 7 Tɔkɛ́ musí rɛ kɑpi rɔ́ m mɑ́ri, ɑ́nɑ kɛfi, ɑnípɛ kɛfi kɑri kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑ. Lɛ̃ cirɛ yɛ ni kɑri kɔ pɛlɛnɛ ɑ́ri nɛ líkɑ pɛ́nɛnɛ. \v 8 Kɑi nní lɛ̃, tɔn lilukɛ-lukɛ nɛ lɛ̃ kɑri yɛ́ n tɑ̃ m mɑ́, li wɑlɛ. \v 9 Amɑ́ píye pin n lɑ pikɛ́ mɛmɑ́ yɛ̃́, li yɛ pi peikɛɛlɛ ɑpi pikɑ́ipinkɛɛ kópɛ kulúi kɛ́mɛɛ lompɔ, ɑí nɛ kɛlólɛ́-mɛ̃ pi sĩ, pinkɔ́ nn tɛnɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. \v 10 Nwóónɑɑpí píimɑ yɛ likópɛ nnɛ́í kɛleemɛ lɛ. Picɔ yɛ ripɔ́ɔ wɑlɛ rɛ pikɛ́ si yɛ̃, ɑí nɛ mpɔlɛcee-mɛ̃ pi sĩ ɑpi Uléécɑɑ ncee pitíki pɔɔnɛ ɑpí nɛ piricuruu ntóósi mɛyɑ̃ wɛ́ɛ́si. \s1 Lɛ̃ kɛ Pɔɔli uu Timotee n céesi rɛ ukɛ́ wɑ \p \v 11 Amɑ́ pɔ̃́ Uléécɑɑ usoi, ɑ lɛ̃ nnɛ́í kɑ́ɑsɛ. A kɛcirɛ n sɔ́nɛ ɑɑ Uléécɑɑ n tikilɛ̃ ńsɔnɛ pɔn kɔ nfɑtɛnɛ mɑ́. A usoicɔ nlɑ m mɑ́, ɑɑ kɔ isoi n niŋú pɔn kɔ lɑ́ɑ́rú. \v 12 A nfɑtɛnɛ ɑtɔpi kɛcirɛ tɔ ɑɑ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nu. Mmɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu pɔ́ sée ɑɑ píseérɑkɔɔ́ mɛyɑ̃ kɛyu-i símisi rɛ pɔ nɛ kɛfɑ u tɛnɛlɛ. \v 13 Uléécɑɑ yɛɛ yɛ ḿpɑ́ yo nfɑ́ɑ n hɛ nɛ Kirisi Yeesu yɛɛ Pɔnsi Pilɑti kɛyu-i ɑseérɑ kɛcirɛ n lésɛ kɛyu-i kɑm pikɛi mpí pɔ́ forii rɛ: \v 14 A isé kɑɑ n yɔsí rimúlú ńsɔnɛ ɑɑ́ nɛ mɛ́kpɛrinkpɛ kɑɑsɛ, hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi uu m pɛɛrinɛ. \v 15 Kumúŋɛ́ kpɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n kɑrii kun n tu, u yɛ́ tíyɛsɛ uu pɛɛri. Uléécɑɑ mɛcirɛ kóŋ́ yɛɛ Uyɔ́ɔpi kɛcirɛ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ ute nɛ ńnɑŋɛ nnɛ́í ute. Uyɛɛ piyɔ́ɔpi nnɛ́í Uyɔɔpi, uyɛɛ kɔ pipíimɑ nnɛ́í Upiimɑ. \v 16 Umɛcirɛ yɛɛ úu píkɑi kpinɛ. U mɛtɛ́í mɑ́lɛ kɛ úkɑ úu yɛ n fe ukɛ́ nɛ rińkɔ. Úkɑ úu u yɛnɑɑlɛ̃, úkɑ úu kɔ u yɛnunɛ. Uyɛɛ ríyu nɛ ńnɑŋɛ tɛnɛcirɛ́. Amí. \p \v 17 A pɛpɛɛ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ likɔ́ m mɑ́ rinɔ́ɔ hɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ rikɔ́kɔri n wɑi. A pi mɑɑ rɛ ɑ́pi kɑpɛ nɛ mɛmɑ́ mɛɛ mɛ́woo n wɑinɛ n tɑ́lɛ̃. Amɑ́ pikɛ́ nɛ Uléécɑɑ yɛɛ yɛ ḿpɑ́ yo mɛyɑ̃́ tɔ́ n hɛ rɛ likɛ́ rɔ́ n lɑ́ɑ́rú nɛ n tɑ́lɛ̃. \v 18 A pi mɑɑ rɛ pikɛ́ yɛ lisɔnɛ wɑ, ɑpi mɛwɑi sɔnɛ m mɑ́ mɛyɑ̃́, pikɛ́ kɛfɑ n lɑ́ɑ́rú ɑpi yɛ kɔ lɛ̃ kɑpi m mɑɑmɑɑlɛ̃ picɔ hɛ. \v 19 Pin lɛ̃ n wɑ, mɛmɑ́ mɛɛ ɑ́mɛ yɛ n cɑɑi kɑpi lɛ̃ pimɛcirɛ cɑ́pinɛ pin yekei kóso-pɔ nnyɑ. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ kɑpi yɛ́ kɔ nfɑ́ɑ yíkíyiki yɛ̃. \p \v 20 Timotee, ɑ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pɔ́ rimmúísɛ rimúlú ńsɔnɛ. Kɑpɛ isímɛ́ yɛɛ íi yɛ líkɑ n yóriyɛ íi yɛ kɔ tíyɛsɛ usoi ukɛ́ Uléécɑɑ céri kɛ́mɛɛ tɑhɑmpɔ. A íkɛŋɛnɛ kpɑ́rɑ́ kɛ pisoi ɑpi m músu rɛ mɛnyuwɛ kɑɑsɛ. \v 21 Picɔ yɛ li kpísilɛ pipikɛi, ɑpi lɛ̃ nnyɑ nfɑtɛnɛ kɛpirɛ tɔ. Uléécɑɑ ukɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ!