\id 1TH 1TH.TXT 1Thess1-5verif NT Solɑ 25-01-10 \h 1 Tɛsɑloniki \mt1 Títɛlɛ́ foí kɛ Pɔɔli uu Tɛsɑloniki pikɔ́ n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ títɛlɛ́ ntí-i ń we \ip Tɛsɑloniki yɛ pɛɛ kuyu mɑɑ lɛ Rɔm pikɔ́ kɛtẽ kuwɛ́lɛ́ kpɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Mɑsetuwɑɑni kɛ́mɛɛ. Unsẽ lírũ kuú pɛɛ nɛ nsímɛ́ kɛcirɛ piyóó ń hɑ kɛ́mɛɛ kɛ Pɔɔli uú pɛɛ kuyu kpɛ-i Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kɑrii. Filipu kuyu kuu yisi uú nɛ kei hɑpɔ. Pisuifi pinyinɛ ɑ́pi pɛɛ uicélɑɑ ŋmurɛi, uu pɛɛ kei mɛkɛɛ yisi. Korɛnti-i kuú pɛɛ́ we, uusencɔ Timotee uú nɛ kei u lɛɛpɔ. Kei kuú nɛ Kirisi pikɔ́ pɛɛ Tɛsɑloniki-i ń we rítɛlɛ́ wɔ́ipɔ. \is1 Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́: \iq1 1. Pikɛi kɛ Pɔɔli uu Tɛsɑloniki pikɔ́ kɛcɔpɛ n wɑ. U Tɛsɑloniki pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛlɛ rɛ pi nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ tɑ́ɑ́lɛ̃ nnyɑ. Pɔɔli uu isímɛ́ inyinɛ kɑpí nɛ u n kpɑrɑi kɛcɑ́ɑ́ uriyu hɛɛrɛ uu kɔ pikɛi kuu pikɛcɔpɛ n wɑpisi pi léisɛntɛ (1:1-3:13). \iq1 2. Pɔɔli yɛ Kirisi pikɔ́ ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ tɛ pikɛ́ isoi yɛɛ íi mɛ́kpɛrinkpɛ m mɑ́ n le, pin kɔ ńlɑ mɑ́ pin kɔ kɛisi (4:1-12). \iq1 3. Utumɛ Pɔɔli yɛ Kirisi mɛpɛɛmɛ kɛcɑ́ɑ́ icélɑɑ pɑ uu kɔ Kirisi pikɔ́ pisɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ n lɔni (4:13-5:11). \iq1 4. Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ ikɛ́ n we nsímɛ́ yɛɛ rítɛlɛ́ tɛ̃ kɛtɔ-pɔ we (5:12-28). \ie \c 1 \s1 Iyɑ́hɑɑ \p \v 1 Nɛ̃́ Pɔɔli nɛ Timotee, tɔ́ɔ nɔ̃́ Tɛsɑloniki Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ pɛ̃ kɛ Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi ɑpi n te, títɛlɛ́ wɔ́ipɔ. Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ nɛ unkiŋniŋɛ nkɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n we. \s1 Tɛsɑloniki pikɔ́ mɛfinɛ nɛ pinfɑtɛnɛ \p \v 2 Ḿpɑ́ píyei kɑri yɛ Uléécɑɑ yɑ́ɑsi rɛ nɛ upikɛi, nɔ́nnɛ́nɛ́í nnyɑ. Ḿpɑ́ píyei kɑri pirɔ́welɛ kɛ́mɛɛ nɔ́ léisɛlɛ̃. \v 3 Li pisɛ rɛ tɔkɛ́ urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛyu-i léisɛ lɛ̃ nɛ lɛ̃ kɑni nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ n nyísɛ, mɛwɑi mɛwɑi kɛ́mɛɛ nɛ lɛ̃ kɛ ńlɑ kɑni m mɑ́ nn nɔ́ rinŋmɔ́ɔ́púsɛ, nɛ lɛ̃ kɛ nɔ́mɛnɛ́tɑ́ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi kɛcɑ́ɑ́ ɑ́mɛ píkɑi n hɑ́su. \v 4 Pimɑ́rɛcɔ, tɔ ceri rɛ Uléécɑɑ yɛ nɔ́ lɑlɛ uu nɔ́ wɛ́ɛ rɛ nɔkɛ́ upikɔ́. \v 5 Ái líkɑ nnyɑ, ɑ́ri Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɔ́ símisi nɛ nnɔ́ɔsimɛ́ ŋmɑnɛ, ɑmɑ́ nɛ ńnɑŋɛ nɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nnɑŋɛ kɑri nɔ́ n símisi. Tɔ kɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ rɛ Nsímɛ́ mmɛɛ ɑsei nkɔ́ lɛ. Nɔ̃́ ticuruu yɛ nyulɛ lɛ̃ kɑrí nɛ nɔ́ n sɔ́nɛ rɛ likɛ́ nɛ nɔ́ sɔnɛsi nnyɑ. \v 6 Tɔ̃́ nɛ nɛ Urɔ́píimɑ yírɑɑnɛlɛ, nɔ́ɔn kɔ nɛ tɔ́ nɛ Upíimɑ yírɑɑnɛ. Nɔ mɛyɑ̃́ íwɛ lilɛ, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, nɔ Nléécɑɑsimɛ́ yɔsilɛ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn yɛ n hɛ. \v 7 Li tíyɛsɛlɛ ɑni pɔ́lɔ́ pisoi pɛ̃ kɛ pɛpɛɛ Mɑsetuwɑɑni nɛ Akɑyii-pɔ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ ɑpi yɛ nɛ ḿ pɑílɛ̃. \v 8 Ái nkpɑ́ni Mɑsetuwɑɑni nɛ Akɑyii ŋmɑnɛ yɛɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ kṍ, ɑmɑ́ ḿpɑ́ yei le kɛ nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ nsímɛ́ nn tiyɛ́kɑ́ɑ. Ái nkpɑ́ni pisɛ rɛ tɔkɛ́ linsímɛ́ wɑ. \v 9 Pinnɛ́í pɛɛ lɛ̃ kɑni kusɑ́nɛ rɔ́ n yɔsí kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑri nɔ́kɛnɛ́mɛɛ ń hɑ nsímɛ́ símɑɑnkɛɛ nɛ lɛ̃ kɑni piléé inyɔ́ɔnsɛ kɛpirɛ rińtɔ, ɑni Upíimɑ Uléécɑɑ yɛɛ nfɑ́ɑ n te nɛ ɑsei ute tiki rɛ nɔkɛ́ u n kɛisi. \v 10 Nɔ kɔ mɛ́nlɛ rɛ Ukɛpipi Yeesu ukɛ́ kɛyómɛcɑɑ-pɔ leemɛ ukɛ́ kɑm. Uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu nkpɔ kɛ́mɛɛ yukusɛ. Uyɛɛ Uléécɑɑ kɛtɑhɑi kɛɛ n tuimɛ kɛ́mɛɛ rɔ́ lesɛnɛ. \c 2 \s1 Pikɛi pɛ̃ kɛ Pɔɔli uu Tɛsɑloniki-pɔ n wɑ \p \v 1 Pimɑ́rɛcɔ, nɔ̃́ ticuruu yɛ ceri rɛ mɛrɔ́tuipɔ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ ɑ́i mɛ́woo wɑ. \v 2 Nɔ kɔ nyu rɛ pi rɔ́ lɑ́mɑɑnkɛɛlɛ ɑpi íwɛ rɔ́ wɑi Filipu kuyu-pɔ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ ikɑri rɔ́ hɛlɛ ɑri Nsímɛ́ Kɛcirɛ mɛɛ ukɛmɛɛ n léeri nɔ́ símisi ḿpɑ́ nɛ ncɔ́ŋ ncɔ́ŋ kɑri n yɛ̃́. \v 3 Ái líkɑ, mpúnnɛ ńn icélɑɑ iyɛ̃ kɑri nní pisoi n céesi kɛ́mɛɛ́ we, nfɑsimɛ́ kópɛ ńkɑ ńn kɔ ikɛmɛɛ́ we, ɑ́ri kɔ wɛ́ɛ́si tɔkɛ́ unyinɛ kirɑɑsɛ. \v 4 Amɑ́ ḿpɑ́ píyei kɑri yɛ símisi yɑrɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ. Uléécɑɑ yɛɛ rɔ́ peenu uu yɛ́nu rɛ tɔ́ fe nnyɑ kuu Unsímɛ́ Kɛcirɛ rɔ́ rimúísɛ rɛ tɔkɛ́ nɛ n tikɔ́ɔ́nú. Ái sisoipipi nkiŋniŋɛ kɑri tíkilɛ̃, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ yɛ kɛsoipipi kɛfɑ nsímɛ́ ń céri kɑrí lɑ likɛ́ n lɑ́ɑ́rú. \v 5 Nɔ̃́ ticuruu yɛ nyulɛ ńsɔnɛ rɛ ɑ́ri píkɑi nɔ́ kírɑɑsɛ, irɔ́fɑɑci kɛ́mɛɛ nfɑsimɛ́ ńkɑ ńn kɔ pékɑɑlɛ̃ tɛ siwóó kɑri wɛ́ɛ́si, Uléécɑɑ yɛɛ urɔ́seérɑkɔɔ́. \v 6 Ári úkɑ ipɑkɑrɛ wɛ́ɛ́si, ɑ́ri kɔ nɔ̃́ nɛ pinyinɛ ikɔ́ wɛ́ɛ́si. \v 7 Tɔ̃́ nɛ́ kɔ pɛɛ fe ɑri ntɔ́nɑŋɛ nɔ́ nyísɛ rɛ tɔ Kirisi pitumɛ nnyɑ. Amɑ́ tɔ pɛɛ́ nɛ nɔ́ lɑ́ɑ́rúlɛ yɑrɛ umɑ́rɛni yɛɛ nɛ ukɛwɑ̃ kutu n cɔ́lɛ̃. \v 8 Tɔ mɛyɑ́nsei nɔ́ lɑlɛ, ɑri Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɔ́ símisi. Ticuruu ḿpɑ́ ntɔ́fɑ́ɑ kɑí pɛɛ pisɛ tɔkɛ́ nɔ́ pɑ, tɔ́ nɔ́ m pɑnɛ. Nɔ tɔ́ ripɔ́lɔ́lɛ likɛi kɛcirɛ. \v 9 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ nyu rɛ nɔ léisɛlɛ̃ lɛ̃ kɑri n kɛisi mɛyíkíyiki ɑi rɔ́ pelu. Kɛtúŋɛ́ nɛ kɛsinɛ kɑri kɛisi ńsɔnɛ ɑ́ri kɑpɛ nɛ nɔ́ unyinɛ ncɔni rimpɔ́lɔ́ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑri Nsímɛ́ Kɛcirɛ mɛɛ Uléécɑɑ-i n léeri nɔ́ n símisi. \p \v 10 Nɔ́ɔ nní Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃, nɔ́ nɛ Uléécɑɑ ricuruu nɔ́ɔ pirɔ́seérɑkɔɔ́ rɛ mɛrɔ́finɛ yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ kpɑ̃́iilɛnlɛ mɛn kɛcirɛ we, ɑ́mɛ kɔ ncɑɑi ńkɑ mɑ́. \v 11 Nɔ nyu rɛ tɔ ḿpɑ́ nɔ́ úye rimúílɛ yɑrɛ kɛ úyɔsɑɑ uu yɛ usiwɑ̃ timmúlú. \v 12 Tɔ nɔ́ riŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ ɑri ńnɑŋɛ nɔ́ hɛ ɑri kɔ mɛyɑ́nsei nɔ́ pisɛ rɛ ɑni sɔ́nɛ yɑrɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ. Uléécɑɑ uyɛɛ nɔ́ sée rɛ ɑni uiyɔɔpi kɛ́mɛɛ lompɔ ɑni kɔ kɛsẽ́ tíyu m mɑ́. \p \v 13 Tɔ kɔ Uléécɑɑ licɔ kɛcɑ́ɑ́ pipɑkɑrɛ kpɑriisɛlɛ. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑri Nléécɑɑsimɛ́ nɔ́ n símisi, ɑ́ni kutu n ticɔ ɑ́ni n yɔsí yɑrɛ sisoipipi nsímɛ́, ɑmɑ́ nɔ kutu n ticɔlɛ, ɑni n yɔ́su yɑrɛ Uléécɑɑ nsímɛ́. Li kɔ pɛɛ mɛsei Uléécɑɑ nsímɛ́ lɛ. N yɛ nɔ́ pɛpɛɛ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ kɛ́mɛɛ kɛisilɛ. \v 14 Pimɑ́rɛcɔ, lɛlɛɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ yɛɛ nɛ Kirisi Yeesu kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ Yutee kɛteni-i n wɑ licɔ lɛɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ wɑ. Íwɛ iyɛ̃ kɛ Pisuifi ɑpi Uléécɑɑ icɑ́pinɛ iyɛ̃ n wɑ icɔ kɛ nɔ́pinɛ́yukɔ́ ɑpi nɔ́ lukɛisɛ. \v 15 Pɛpɛɛ Upíimɑ Yeesu nɛ ɑntepuyɛ kṍ ɑpi kɔ tɔ̃́ íwɛ wɑi. Ápi Uléécɑɑ ripɔ́ɔ we. Pi kɔ sisoipipi nnɛ́í pilɑɑrɔ lɛ. \v 16 Pi nɑ́ɑ́silɛ pikɛ́ rɔ́ púnɛisɛ ɑ́ri kɑpɛ fe tɔkɛ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ nsímɛ́ mmɛ mɛɛ yɛ́ piriyu n lɔ símisi. Piɑkópɛ kɑpi n wɑpɑɑri kɛcɑ́ɑ́ kɑpi nní ɑcɔ kpɑ́lɛ̃. Amɑ́ Uléécɑɑ kuwɔi yɛ pitínɛ pi mɑsilɛ. \s1 Pɔɔli yɛ kɑ́ipi rɛ ukɛ́ Tɛsɑloniki pikɔ́ piyɛ́nɛ rikpɑ́ \p \v 17 Pimɑ́rɛcɔ, kɑrí nɛ kɛtɑɑ nɔ́ n wɑi nkɑ́ripi ɑ́i rɛ nɛ ntɔ́fɑsimɛ́, ɑmɑ́ nɛ irɔ́piŋɛ, tɔ mɛyɑ́nsei kɑ́ipilɛ rɛ tɔkɛ́ piyɛ́nɛ nɔ́ rikpɑ́. \v 18 Tɔ kɑ́ipilɛ rɛ tɔkɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pɛɛpɔ. Nɛ̃́ Pɔɔli yɛ nɑ́ɑ́silɛ ɑ́i mɛsɛ, ɑmɑ́ Setɑni úu ncée hɛ. \v 19 Nɔ̃́ ŋmɑɑ, ɑ́i úkɑ ucɔ, nɔ́ɔ lɛ̃ kɑrí nɛ n tɑ́lɛ̃, nɔ́ɔ ntɔ́pɔ́ɔnɑrɛ, nɔ́ɔ kɔ ɑrɔ́tɔpi kɑri n feriyɛ linyísɛ-nyísɛ kɑri yɛ́ nɛ rikɔ́kɔri n wɑ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Urɔ́píimɑ Yeesu uú hɑ m pɛɛri. \v 20 Mɛsei yɛ mɛ, nɔ̃́ kɑrí nɛ rikɔ́kɔri wɑi, nɔ́ɔ kɔ ntɔ́pɔ́ɔnɑrɛ. \c 3 \p \v 1 Tɔ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pihɑ́pɛ nɑ́ɑsilɛ ɑri pɔɔnɛ. Ari mɛ́rɛsi ɑri pɔɔnɛ ɑri mɛsɛ rɛ tɔ́ mɛrɔ́círɛ Atɛɛni-i mɛ́sunu \v 2 ɑri urɔ́mɑ́rɛcɔ Timotee yɛɛ mɛrɔ́cɔ Uléécɑɑ pikɛi n wɑi un Kirisi Nsímɛ́ Kɛcirɛ símisi tumpɔ rɛ ukɛ́ itisi nɔ́ rikpɑ́ uu nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ iníŋí nɔ́ wɑisɛ. \v 3 Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, piwéékusɛ ɑ́pi yɛ́ Uléécɑɑ pitiki kɛ́mɛɛ nɔ́ úkɑ feriyɛ. Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ nyu rɛ nɛni kɛyɑɑ nkɛ́ iwɛ nnyí kɛ Uléécɑɑ uu ḿ mɑɑ rɛ tɔ́ li yɛ nyi. \v 4 Kɑri yɛ pɛɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ ń we, tɔ nɔ́ símɑɑlɛ̃ tɛ tɔ́ íwɛ li. Lɛlɛɛ kɔ nní rɔ́ lɛɛmɛ. Nɔ li cerilɛ ńsɔnɛ. \v 5 Kɑm m mɛ́rɛsi ɑm pɔɔnɛ nnyɑ kɑm Timotee tumpɔ rɛ ukɛ́ yɛ̃́ íye kɑni Yeesu nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ́ we. Kɛnɛ́wuu yɛ túúnilɛ rɛ kuníri ɑ́ku kɑpɛ nɔ́ peenu pirɔ́kɛi ɑpi mɛ́woo wɑi. \p \v 6 Amɑ́ Timotee yɛ rɔ́ lɛɛmɛlɛ un nɔ́kɛnɛ́mɛɛ léeri. U kɔ nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ nɛ nɔ́nnɛ́lɑ nsímɛ́ rɔ́ símisilɛ lin lɑ́ɑ́rú. U rɔ́ mɑɑ rɛ nɔ kɛrɔ́cɑ́ɑ́ léisɛlɛnlɛ nɛ ńlɑ. Nɔ kɑ́ipi rɛ nɔkɛ́ piyɛ́nɛ tɔ́ rikpɑ́ yɑrɛ kɑri nní n kɑ́ipi mɛcɔ. \v 7 Pimɑ́rɛcɔ, kɑi nní lɛ̃ ń we, nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ yɛ itisi rɔ́ hɛlɛ, ḿpɑ́ kɑrí pɛɛ mpɔ́ɔcɑɑi nɛ íwɛ kɛcɔpɛ ń we. \v 8 Tɔ nkpéni nfɑ́ɑ yɛnlɛ, kɑi n wɑ rɛ nɔ Urɔ́píimɑ tikilɛ̃ nɛ kɛfɑ kɛsɛ nnyɑ. \v 9 Ári nyu íye kɑri yɛ́ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ kɑri ukɛyu-i m mɑ́ nɔ̃́ nnyɑ. \v 10 Kɛtúŋɛ́ nɛ kɛsinɛ kɑrí nɛ Uléécɑɑ téni rɛ ukɛ́ tíyɛsɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ tɔkɛ́ yɛ́ntinɛ tɔkɛ́ lɛlɛɛ nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ m pɑ́rílɛ̃ yipɛisɛ. \p \v 11 Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ ricuruu nɛ Urɔ́píimɑ Yeesu pikɛ́ ncée nyɔ́ɔnsɛ tɔkɛ́ nɛ fe ɑrí hɑ nɔ́ yɛ́nu. \v 12 Uléécɑɑ ukɛ́ tíyɛsɛ ńlɑ mmɛ mɛɛ nní nɔ́kɛnɛ́mɛɛ ń we nkɛ́ yi nn kɔɔni, uu kɔ tíyɛsɛ ńlɑ kɑni yɛ pisoi nnɛ́í n nyísɛ nkɛ́ n kpɑ́lɛ̃ yɑrɛ ńlɑ mmɛ̃ kɑri nní nɔ́ ń nyísɛlɛ̃. \v 13 Upíimɑ yɛ́ unnɑŋɛ nɔ́ɑnɛ́kíŋ kɛ́mɛɛ wɑ. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Upíimɑ Yeesu nɛ pɛ̃ nnɛ́í kuu n wɛ́ɛ ɑpí hɑ m pɛɛri, ɑni Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛyu-i n kpɑ̃́iilɛ̃, ńkɑ ńn yɛ́ n we kɑpi yɛ́ nɛ nɔ́ n cɛ́si. Uléécɑɑ ukɛ́ tíyɛsɛ ńlɑ mmɛ mɛɛ nní nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ ń we nkɛ́ n kpɑ́lɛ̃, uu kɔ tíyɛsɛ ńlɑ kɑni yɛ pisoi nnɛ́í n nyísɛ nkɛ́ n kpɑ́lɛ̃ yɑrɛ ńlɑ mmɛ̃ kɑri nní nɔ́ ń nyísɛlɛ̃. \c 4 \s1 Mɛfinɛ mɛɛ Uléécɑɑ ripɔ́ɔ ń we \p \v 1 Pimɑ́rɛcɔ, nɔ mɛtɔ́rɔɔ kɛrɔ́mɛɛ yɛ́nlɛ lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ nɔkɛ́ sɔ́nɛ ɑní nɛ Uléécɑɑ ripɔ́ɔ n we. Mɛsei, nɔ kɔ pɛɛ mɛkɛɛ lɛ̃ sɔ́nɛlɛ. Amɑ́ tɔ nkpéni nɔ́ welulɛ tɔn nɛ nɔ́ téni nɛ Urɔ́píimɑ Yeesu rinyiri rɛ ɑni wɑ likɛ́ lɛ̃ tifɑɑu. \v 2 Nɔ icélɑɑ kɑri Urɔ́píimɑ Yeesu kɛ́mɛɛ n yɔsí ɑri nɔ́ tɛ́ŋ́sɛ nyulɛ. \v 3 Lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ lɛɛ rɛ ukɛ́ nɔ́inɛ́soi nnɛ́í n te. Lɛ̃ nnyɑ, li pisɛ rɛ ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ nɛ mɛwɑi kópɛ tĩ. \v 4 Ḿpɑ́ úye ukɛ́ pisɔ́ɔnnɛ ncee kɛ́mɛɛ umɛcirɛ pimúlú céri uu umɛcirɛ nɛ mɛ́kpɛrinkpɛ isoi kɑɑsɛ, uu pɛɛ isoi n le lin tíyu mɑ́. \v 5 Áni kɑpɛ tíyɛ nɔkɛ́ nɔ́linɛ́kɑ́ipi-kɑ́ipi mɛnyíyɛ n tikilɛ̃ ɑi nɔ́ feriyɛ yɑrɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n nyu mɛcɔ. \v 6 Úkɑ úu kɑpɛ nɛ uucɔ púnnɛ mɛwɑi mɛ̃ kɛ́mɛɛ, úu kɑpɛ kɔ ucɔ likɔ́ cɑɑi. Tɔ pisímɛ́ nɔ́ li mɑsilɛ ɑri nɔ́ kúrúrúsɛ ńsɔnɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ pisoi pɛɛ mɛwɑi mɛ̃ mpuri n wɑi kutu pɑsɑnɛ. \v 7 Uléécɑɑ úu uncee-i rɔ́ sée rɛ tɔkɛ́ mɛ́kpɛrinkpɛ-i n sɔ́nɛ, ɑmɑ́ u rɔ́ séelɛ rɛ tɔkɛ́ n sɔ́nɛ lin kpɑ̃́iilɛ̃. \v 8 Lɛ̃ nnyɑ, úye un icélɑɑ nnyí n yɛ̀, ɑ́i kɛsoipipi kuú yɛ̀, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ Unfɑɑsɔnɛ nɔ́ n hɛ kuú yɛ̀. \p \v 9 In tɛ nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ nlɑ kɑni yɛ́ ń lɑ́kɑɑnɛ íye icɔ kɑri yɛ́ nkpɑ́ni rítɛlɛ́ nɔ́ wɔ́ipɔ. Nɔ nɔ́rinɛ́cúruu Uléécɑɑ-i peikɛɛlɛ lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ nɔkɛ́ n lɑkɑɑnɛ. \v 10 Ticuruu, lɛ̃ kɑní nɛ pinɛ́mɑ́rɛcɔ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ Mɑsetuwɑɑni-pɔ ń we sɔ́nɛ. Amɑ́ tɔ nɔ́ welulɛ rɛ ɑni piŋmɔ́ɔ́pú rikpɑ́. \v 11 Ani riŋmɔ́ɔ́pú, ɑni nkíŋniŋɛ-i n we ɑní nɛ nɔ́nnɛ́kɔ́ kutu cɔ, ɑni kɛisi yɑrɛ kɑri pisímɛ́ nɔ́ ḿ mɑsí. \v 12 Li yɛ́ tíyɛsɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Yeesu n tíkilɛ̃ ɑpi nɔ́ wɑisɛ, ɑ́ni yɛ́ kɔ pɛɛ úkɑ ncɔni. \s1 Upíimɑ mɛkɑmɛ \p \v 13 Pimɑ́rɛcɔ, tɔ lɑ rɛ ɑni pɛpɛɛ n kpí nkɔ́ ɑsei kõ, nɔ́ɑnɛ́pɔ́ɔ ɑ́ɑ kɑpɛ nɛ n cɑɑi yɑrɛ pisoi tɔrɔɔ pɛɛ ɑ́pi nɛ líkɑ n tɑ́lɛ̃ mɛcɔ. \v 14 Tɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ rɛ Yeesu yɛ kpulɛ uu yisi, tɔ kɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ́ Yeesu nɛ pɛpɛɛ nɛ kɛfɑ Yeesu n tɛnɛlɛ̃ nkpɔ-i yukusɛ. \p \v 15 Urɔ́píimɑ icélɑɑ inyinɛ nkɔ́ kɑri nní nkpéni nɔ́ símisi. Tɔ́ pɛ̃ tɔɔ yɛ́ hɑ Upíimɑ mɛpɛɛmɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i nfɑ́ɑ m mɑ́, ɑ́ri nɛ pɛpɛɛ n kpí kɛkpéẽ wɑinɛ. \v 16 Tɔ́ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ Uléécɑɑ rinɔɔ kõ, uléécɑɑtumɛ píimɑ uu Uléécɑɑ rinɑɑtɔ́ŋ mɑɑ ɑri kóm, Upíimɑ uu pɛɛ uricuruu kɛyómɛcɑɑ-pɔ cɛpimɛ. Pikpɔkpɔ pɛɛ nɛ Kirisi kɛfɑ n tɛnɛ pɛɛ mɛfoí nkpɔ-i yisinɛ. \v 17 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, tɔ́ pitɔ́rɔɔ tɔɔ yɛ́ hɑ kumúŋɛ́ kpɛ-i nfɑ́ɑ m mɑ́, tɔ́ nɛ pɛ̃ kɑi yɛ́ risɑkɑɑpɔ kuhopɛ kɛ́mɛɛ, ɑri Upíimɑ kɛyómɛ-mɛ̃ tɛ́pɛi. Lin lɛ̃ n wɑ, tɔ́ nɛ Upíimɑ ɑrí hɑ ḿpɑ́ píyei kɛsẽ́ n we. \v 18 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ itisi hɛkɑɑnɛ nɛ ɑnɔ́ɔ nnyɛ́. \c 5 \p \v 1 Pimɑ́rɛcɔ, ɑ́i nkpɑ́ni pisɛ rɛ pikɛ́ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ mɛwɑi mɛ̃ nnɛ́í ɑmɛ n wɑinɛ kɛcɑ́ɑ́ rítɛlɛ́ nɔ́ wɔ́ipɔ. \v 2 Nɔ̃́ ticuruu yɛ nyulɛ ńsɔnɛ rɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Upíimɑ uu n sɔ́nti yɛ rɔ́ kɑ́ikɑinɛ yɑrɛ kɛ uyɑɑ uu yɛ kɛsinɛ rinkɑ́ikɑi. \v 3 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ pisoi ɑpi yɛ ḿ mɑɑ rɛ: Nkíŋniŋɛ yɛ tonɛlɛ, ncɔ́ŋ ńkɑ ńn kɔ we, kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ ncɑɑi nn yɛ mɛkɑ́ikɑi pi rikipi, yɑrɛ kɛ mɛmɑ́rɛnlõ ɑmɛ yɛ ufɑni rinkɑ́ikɑi mɛcɔ, piukɑ úu yɛ́ ŋmɛ́hɛrɛɛ. \v 4 Amɑ́ nɔ̃́ pinɛ́mɑ́rɛcɔ, ɑ́ni kuŋmɑhɑ-i we, kɛyɑ́ɑ kɛ̃ ɑ́kɛ yɛ́ kɔ nɔ́ rikɑikɑi yɑrɛ kɛ uyɑɑ uu yɛ rinkɑ́ikɑi. \v 5 Nɔ nɔ́nnɛ́nɛ́í mɛtɛ́í nɛ kɛtúŋɛ́ pikɔ́ lɛ. Áni kɛsinɛ nɛ kuŋmɑhɑ pikɔ́. \v 6 Kɑi nní lɛ̃, ɑ́i pisɛ rɛ tɔkɛ́ picɔ mɛcɔ n lɔni. Amɑ́ li pisɛ rɛ tɔkɛ́ n nyɑ́ni ɑri ḿpɑ́ yo n wɑi nɛ kɛmúŋɛ́. \v 7 Kɛsinɛ kɛ pɛpɛɛ yɛ n lɔpilɛ ɑpi yɛ lɔpilɛ, kɛsinɛ kɛ pítɑnirɛ́ pɔ́ɔ yɛ põ. \v 8 Amɑ́ tɔ̃́ nɛ kɛtúŋɛ́ pikɔ́ lɛ. Li kɔ pisɛ rɛ tɔkɛ́ ḿpɑ́ yo n wɑi nɛ kɛmúŋɛ́. Li pisɛ rɛ tɔkɛ́ nfɑtɛnɛ nɛ ńlɑ kpísi ɑri wɑisɛ yɑrɛ kɛwenitukɑnkɑ kɑpi yɛ nɛ ihímɛ rińloró, ɑri kɔ pirɔ́yulɑlɛ kɑrí nɛ n tɑ́lɛ̃ kpísi ɑri kípi yɑrɛ ritɔpikɔŋ. \v 9 Uléécɑɑ úu rɔ́ wɑ rɛ ukɛ́ ukuwɔi kɛrɔ́cɑ́ɑ́ n wɑilɛ̃, ɑmɑ́ u lɑlɛ tɔkɛ́ nɛ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi kɛfɑ tɛnɛ ukɛ́ nɛ tirɔ́yu lɔ. \v 10 Tɔ̃́ nnyɑ kɛ Kirisi uu kpu rɛ, tɔn n lɔni nɛ́ɛ tɔn n nyɑ́ni, tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔkɛ́ kɛsẽ́ nfɑ́ɑ m mɑ́. \v 11 Kɑi nní lɛ̃, ɑni itisi hɛkɑɑnɛ ɑní n ŋmɔ́ɔ́púsɛnɛlɛ̃ yɑrɛ lɛ̃ kɑni nní n wɑpɑɑnɛri mɛcɔ. \s1 Icélɑɑ tɔrɔɔ nɛ iyɑ́hɑɑ \p \v 12 Pimɑ́rɛcɔ, ɑni pɛpɛɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n kɛisi, pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ rɛ pikɛ́ nɔ́pinɛ́kpéenwɑi pin nɔ́ céési m pɑkɑrɛlɛ̃. \v 13 Ani ńlɑ pi nyísɛ ńsɔnɛ ɑni pi m pɑkɑrɛlɛ̃, pikɛi pɛ̃ kɑpi n wɑi nnyɑ. Ani n tũ likɛ́ n lɑ́ɑ́rú. \p \v 14 Pimɑ́rɛcɔ, tɔ nɛ nɔ́ téni rɛ ɑni pikɑ́nkɔ́ cɛ́si, ɑni piwɑmɛi itisi kpɑ́, ɑni pinɑ́rɛi lɛ́ni, ɑní nɛ pinnɛ́í ísuúlu n le. \v 15 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, úkɑ úu kɑpɛ yɛ mɛwɑi kópɛ piwɑi ucɔ cɛɛi. Amɑ́ ɑni ḿpɑ́ píyei n wɛ́ɛ́si rɛ nɔkɛ́ lisɔnɛ n wɑpɑɑnɛ ɑni kɔ pisoi nnɛ́í lisɔnɛ wɑi. \p \v 16 Nɔ́ɑnɛ́pɔ́ɔ ɑkɛ́ mɛsɛ́rɛ n lɑ́ɑ́rú. \v 17 Ani ḿpɑ́ píyei kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si. \v 18 Ani yɛ ḿpɑ́ mɛwɑi mɛ́ye-i Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si rɛ nɛ upikɛi. Lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ nɔ́ ń lɑ yɛ lɛ̃ nɔ́ nɛ Kirisi Yeesu kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ. \v 19 Áni kɑpɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ pikɛi tɑ́pisi. \p \v 20 Áni kɑpɛ yɛ nsímɛ́ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɔ́ ń símisi hɑ́ikusɛ. \v 21 Amɑ́ ɑni yɛ ḿpɑ́ yo ńsɔnɛ ripɑí ɑni lɛɛ ń nyɑḿ múlú. \v 22 Ani nɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ mɛwɑi kópɛ nnɛ́í mpuri tɔ. \p \v 23 Uléécɑɑ yɛɛ yɛ nkíŋniŋɛ n hɛ ukɛ́ tíyɛsɛ ɑni pɔ́lɔ́ upikɔ́ ukɛ́ nɔ́inɛ́soi nnɛ́í rimúlú ńsɔnɛ, kɑi n kpísi nfɑ́ɑ kuu nɔ́ ń hɛ nɛ kumííri nɛ ipiŋɛ, ɑ́ni kɑpɛ nɛ ɑkópɛ m mɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi uu m pɛɛri nnyɑ. \v 24 Uyɛɛ nɔ́ ń sée yɛ li wɑinɛ. Un íye n yekei, lɛ̃ kuu yɛ ritiki. \p \v 25 Pimɑ́rɛcɔ, ɑni yɛ kɔ kɛrɔ́cɑ́ɑ́ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si. \p \v 26 Ani pimɑ́rɛcɔ tɔrɔɔ nnɛ́í mɛmɑ́rɛcɔ ripirɑ ɑni yɑ́hɑɑnɛ ńsɔnɛ. \p \v 27 Nɛ nɛ nɔ́ téni rɛ ɑni Urɔ́píimɑ rinyiri ripɑí ɑni pimɑ́rɛcɔ tɔrɔɔ nnɛ́í rítɛlɛ́ ntí kɛ́ɛ́ni. \p \v 28 Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi ukɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ.