\id 1CO 1CO.TXT 1Corinth1-16verif NT Solɑ 25-01-10 \h 1 Korɛnti \mt1 Títɛlɛ́ foí kɛ Pɔɔli uu Korɛnti pikɔ́ n wɔ́i \is1 Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we \ip Korɛnti yɛ pɛɛ Kirɛsi kɛtẽ kɛ́mɛɛ kuyu píimɑ lɛ. Nsoipuri mɛɛ kei n finu ńn kumúŋɛ́ mɑ́. Pikirɛki nɛ Rɔm pikɔ́ nɛ kɛtuŋɛleemɛ pikɔ́ inyɔ́ɔnsɛ yɛɛ pɛɛ kei we. Pɔɔli yɛɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ yɛɛ Korɛnti-i ń we kɑrii (UPM 18:1-18). Pɔɔli uu kei tonɛ yɑrɛ ɑŋmɛ̃ ɑtɛ́ kumúŋɛ́, uu tíyɛsɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ ɑpi Uléécɑɑ icɑ́pinɛ loni. Efɛɛsi kuyu-i kɛ Pɔɔli uu n tónɛ ɑi nɑ́ŋɑi kuu yɛ́ rítɛlɛ́ ntí n wɔi (16:8). \ip Lɛ̃ nnyɑ kuu ri n wɔ́i yɛ nní: Kulowee kɛyɔ pikɔ́ kuú nɛ kõ tɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ yɛ kériinɛ, pisoi pin Kirisi pitumɛ tɛ́si. Tɛ pitele nɛ mɛfinɛ kópɛ yɛ icɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ lonlɛ (1:11). Mɛlírũ, Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ pɛɛ Korɛnti-i ń we yɛ rítɛlɛ́ u pɑpɔlɛ pin isímɛ́ u písɛi. \is1 Lɛ̃ kɛ ifɑɑci iyɛ̃ ii n kériinɛlɛ̃ yɛ nní: \iq1 1. Anɔ́ɔ kuu isímɛ́ kɑpi u m písɛi kɛcɑ́ɑ́ m pɛsɛ (1-6): Nsímɛ́ kɑpi rin-yóó mɛɛ nkpéẽ, ɑ́i pɛpɛɛ n tin-yóó. Yeesu Kirisi pitumɛ yɛ pinnɛ́í Uléécɑɑ pikɛikɔ́ lɛ (1:10-4:21) Mɛfinɛ kópɛ nsímɛ́ (5:1-6:20) \iq1 2. Mɛnɔ́ɔyɔɔ́ piicɔ́ŋ mpehẽ mpehẽ kɛcɑ́ɑ́ (7-15): Pisɔ́ɔnnɛ nɛ ritɑ́nɛ pitonɛ (7) Inyɛ́kii nɛ inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ (8.1-11:1) Icɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ mɛwee nɛ Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ ilukɛ (11:2-34) Nfɑ́ɑsɔnɛ ihɛɛ nɛ lɛ̃ kɑri yɛ́ nɛ i n kɛisi (12-14) Nkpɔ kɛ́mɛɛ mɛyisɛ (15) \iq1 3. Lɛ̃ kɛ Pɔɔli uu piwɑi ń lɑ nɛ iyɑ́hɑɑ kuú nɛ rítɛlɛ́ ntí tɛnɛsɛ (16). \ie \c 1 \s1 Iyɑ́hɑɑ \p \v 1 Nɛ̃́ Pɔɔli kɛ Uléécɑɑ uu umɛlɑ kɛ́mɛɛ m pɑnsɛsɛ Kirisi Yeesu utumɛ nɛ unɛ́cɔ Sɔsitɛɛni, \v 2 tɔ́ɔ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ pɛɛ Korɛnti-i ń we rítɛlɛ́ ntí wɔ́lu. Tɔ pɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uu n lésɛ uu iyɑɑ yekei uu pi nɛ Kirisi Yeesu pɛ́nɛ uu pi pɑnsɛsɛ upikɔ́ yɑ́ɑsi. Tɔ kɔ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ ḿpɑ́ yei-pɔ ń we, pin kɛsẽ́ Upíimɑ Yeesu Kirisi rinyiri sélei yɑ́ɑsi. Yeesu Kirisi yɛ Piupiimɑ lɛ. Uyɛɛ kɔ tɔ̃́ Upiimɑ. \v 3 Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi pikɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ ɑpi kɔ nkíŋniŋɛ nɔ́ hɛ! \s1 Lisɔnɛ kɛ usoi uu yɛ Kirisi kɛ́mɛɛ n yɛ̃́ \p \v 4 Ḿpɑ́ píyei kɑm yɛ nɔ̃́ nnyɑ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ rɛ u nɔ́ nɛ Kirisi Yeesu kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ nnyɑ. \v 5 U nɔ́ nɛ Kirisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ mɛsɔhɔ nnɛ́í nɔ́ hɛlɛ ɑni pɑnsɛ linnɛ́í kɛ́mɛɛ pimɑ́mɑ́, ɑí nɛ tɔ́su nsímɛ́ piyóó nɛ mɛnyuwɛ kɛ́mɛɛ́. \v 6 Kirisi kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ kɑri nɔ́ rin-yóó yɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ iníŋí wɑlɛ ńsɔnɛ. \v 7 Lɛ̃ nnyɑ, nɔ́ mpí nɔ́ɔ nní m mɛ̃́ tɛ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi yɛ́ kɛyɑ́ɑ umɛcirɛ lesɛ uu nyísɛ, nfɑ́ɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ líkɑ ɑ́i nɔ́ pɑ́rílɛ̃. \v 8 Uléécɑɑ uyɛ̃ yɛ́ nɔ́ m múílɛ̃ nɔn nɛ nyɛnu, ɑí hɑ nɛ kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ tulu rɛ ɑ́pi kɑpɛ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ncɑɑi ńkɑ yɛ̃ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Upíimɑ Yeesu Kirisi uu n sɔ́nti. \v 9 Uléécɑɑ uyɛɛ nɔ́ n sée rɛ nɔ́ nɛ Ukɛpipi, Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi nɔkɛ́ ripɛ́nɛ yɛ ɑsei ute lɛ. \s1 Mɛkóólɛntɛnɛ mɛɛ Kirisi pikɔ́ kɛcɔpɛ ń we \p \v 10 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi rinyiri nɛ nɔ́ pisɛ rɛ ɑni ńsɔnɛ n kómɛinɛ, nɔn kɔ nsímɛ́ nsɛ símisi. Mɛkóólɛntɛnɛ ɑ́mɛ kɑpɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ n we, ɑmɑ́ ɑni kɛsẽ́ lisɛ nɛ n nɑ́ɑ́si nɔn kɔ kɛmúŋɛ́ kɛsɛ mɑ́. \v 11 Pinɛ́mɑ́rɛcɔ, Kulowee kɛyɔ pikɔ́ yɛ nɛ́ símisi rɛ íkɛŋɛnɛ yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ welɛ. \v 12 Liɑsei rɛ pisoi pinyinɛ yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ we, ɑpi yɛ mɑɑ rɛ Pɔɔli kɛ pɛ̃ ɑpi tíkilɛ̃, picɔ rɛ Apoloosi kɛ pɛ̃ ɑpi tíkilɛ̃, picɔ ɑpi kɔ rɛ Piyɛɛ kɛ pɛ̃ ɑpi tíkilɛ̃. Picɔ pɔ́ɔ kɔ rɛ Kirisi kɛ pɛ̃ ɑpi tíkilɛ̃! \v 13 Kirisi yɛ kériinɛlɛnlɛɛ́? Yɑrɛ Pɔɔli kɑpi nɔ̃́ nnyɑ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kpu nɛ́ɛ Pɔɔli rinyiri kɑpí nɛ míni nɔ́ wólɛ? \p \v 14 Nɛ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ kɑ́m Kirisipuusi nɛ Kɑyusi mɛmɑ́ɑ́ nɔ́ úkɑ ucɔ míni n wólɛ nnyɑ. \v 15 Lɛ̃ nnyɑ, úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ rɛ rinɛ́nyíri kɑpí nɛ míni nɔ́ wólɛ. \v 16 Nɛ léisɛ rɛ nɛ kɔ Sitefɑnɑɑsi kɛyɔ pikɔ́ míni wolɛ, ɑmɑ́ ɑ́m pɑkɑrɛ rɛ nɛ kɔ unyinɛ ucɔ piwólɛ rikpɑ́. \v 17 Kirisi úu nɛ́ tummɛ rɛ kɛ́ pisoi míni wolɛ, u nɛ́ tummɛlɛ rɛ kɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ riyóó. Ái kɛsoipipi mɛsímɛ́sɔhɔ kɑḿ nɛ n yóólɛ̃. Insɑ́ lɛ̃, Kirisi nkpɔ kuu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n kpu ńn líkɑ yoriyɛ. \s1 Yeesu Kirisi yɛɛ Uléécɑɑ nnɑŋɛ nɛ umɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ \p \v 18 Kirisi nkpɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ yɛ pɛpɛɛ ncée m pɔ kɛ́mɛɛ nnírisimɛ́ lɛ. Tɔ́ mpí riyu kɛ Uléécɑɑ uu n lɔ yɛ nyɑ́ni rɛ Uléécɑɑ nnɑŋɛ yɛ mu. \v 19 Uléécɑɑ Nsímɛ́ yɛ mɑɑ rɛ: \q1 Nɛ́ mpí pɛɛ m músu rɛ pi mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɑ́ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ cɑɑi, \q1 ɑm mpí pɛɛ m músu rɛ pi mɛnyuwɛ mɑ́ mɛnyuwɛ wɑisɛ mɛ́woo. \p \v 20 Lɛ̃ nnyɑ, pɛpɛɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ m mɑ́ nɛ isé picélɑɑ nɛ nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ pisímɛ́nyuwɛ pin yei n we, pikɛ́ léemɛ pikɛ́ símisi kɛ́ kṍ nkɛ̃́. Uléécɑɑ yɛ nyísɛlɛ rɛ lɛ̃ kɑpi yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ n sée rɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ yɛ nnírisimɛ́ lɛ. \p \v 21 Mɛsei kɛ sisoipipi ɑ́si nɛ simɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ cirɛ fe sikɛ́ Uléécɑɑ céri kei kuu umɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ n lésɛ uu nyísɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu rɛ u yɛ́ pɛpɛɛ nɛ nsímɛ́ mmú mɛɛ nní ń we yɑrɛ nnírisimɛ́ kɛfɑ n tɛnɛ riyu lɔ. \v 22 Pisuifi rɛ pinsɑ́ mɛwɑisɑŋɑ n yɛ̃, ɑ́pi yɛ́ ŋmurɛi. Pikirɛki pɔ́ɔn mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ wɛ́ɛ́si kɛlenɛ. \v 23 Amɑ́ Kirisi yɛɛ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ ń kpu nkɔ́ kɛ tɔ́ɔ símisi. Nsímɛ́ mmɛ̃ ńn Pisuifi kɛ́mɛɛ kuŋmurɛi we rɛ pikɛ́ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ, n kɔ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛ́mɛɛ nnírisimɛ́ lɛ. \v 24 Amɑ́ Kirisi yɛɛ Pisuifi nɛ Pikirɛki pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ kɛ́mɛɛ́ Uléécɑɑ nnɑŋɛ nɛ Uléécɑɑ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ. \v 25 Lɛlɛɛ ń we yɑrɛ Uléécɑɑ nnirisimɛ́ yɛ sisoipipi mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ likɔ́ felɛ. Kei kɛ Uléécɑɑ uu yɛ n wɑ yɑrɛ unɑ́rɛi yɛ sisoipipi rikɔhɔ likɔ́ felɛ. \p \v 26 Ani ripɑí, pimɑ́rɛcɔ, ɑni yɛ́nu isoi iyɛ̃ kɛ́mɛɛ́ kɑní pɛɛ ń we Uléécɑɑ uú nɛ nɔ́ wɛ́ɛ. Pɛ̃ kɑni n nyɑ́ni rɛ pi mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɑ́ nɛ pinɑ́ŋɛ-nɑŋɛ nɛ píyukɔɔ́ ɑ́pi nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ kulúi we. \v 27 Lɛ̃ kɛ sisoipipi ɑsi n kpíílɛ̃ tɛ linírikɔ́ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ kpísi uú nɛ lɛ̃ kɛ sisoipipi ɑsi n kpíílɛ̃ tɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ likɔ́ sɛ́ɛ́sɛ. Lɛ̃ kɛ sisoipipi ɑsi n kpíílɛ̃ tɛ linɑ́rɛikɔ́ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ kpísi uú nɛ pɛpɛɛ m músu rɛ pi pinɑ́ŋɛ-nɑŋɛ sɛ́ɛ́sɛ. \v 28 Lɛlɛɛ ɑ́i sisoipipi inipɛɛ-i ríyu m mɑ́ nɛ́ɛ lɛ̃ kɑpi n lómiisɛ nɛ́ɛ lɛlɛɛ ɑ́i líkɑ n tulɑɑlɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ nɛ lɛlɛɛ yɛ siinipɛɛ n yi rifíísɛ. \v 29 U yɛ lɛ̃ wɑlɛ rɛ úkɑ úu kɑpɛ nɛ n fe ukɛ́ ukɛyu-i umɛcirɛ rińtɑɑ́sɛ nnyɑ. \v 30 Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ nɔ̃́ wɛ́ɛlɛ uu nɔ́ kpísi uú nɛ Kirisi Yeesu nɔ́ pɛ́nɛ. Uyɛɛ mɛrɔ́wɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɛɛ Uléécɑɑ-i n léeri. Uyɛɛ tíyɛsɛlɛ̃ kɑri Uléécɑɑ inipɛɛ-i ɑsei pite. Uyɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu rɔ́ pɑnsɛsɛ upikɔ́, uu ɑkópɛ kɛ́mɛɛ rɔ́ lesɛ. \v 31 Ai pɛɛ nkpéni wɑi yɑrɛ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Úye un n lɑ ukɛ́ umɛcirɛ ritɑɑ́sɛ, ukɛ́ lɛ̃ kɛ Upíimɑ uu n wɑ nnyɑ umɛcirɛ ritɑɑ́sɛ. \c 2 \s1 Pɔɔli yɛ yóólɛ̃ tɛ pi Kirisi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii \p \v 1 Pimɑ́rɛcɔ, kɑm nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n hɑ́pɔ ɑm Uléécɑɑ nsímɛ́ ɑsei nyɛɛ m pékɑɑlɛ̃ nɔ́ símisi, ɑ́i mɛsímɛ́nyuwɛ píimɑ mɛnyinɛ nɛ́ɛ ɑwɛ́ɛ́sɛnɔɔ pɑpɛ-pɑpɛ ɑnyinɛ kɑḿ nɛ nɔ́ símisi. \v 2 Nɛ pɛɛ kɛnɛ́fɑ-i wɑlɛ rɛ ɑ́m kɑpɛ Yeesu Kirisi mɛmɑ́ɑ́ linyinɛ licɔ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ yɛ̃́, ɑí nɛ tɔ́su Yeesu Kirisi kɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ ń kɑrii. \v 3 Mɛnɑ́rɛi kɑm nɔ́kɛnɛ́mɛɛ hɑ́pɔ, nfɑsimɛ́ nɛ iwɑmɛ píimɑ in nɛ́ lonɑɑlɛ̃. \v 4 Ái mɛnɛ́símɛ́nyuwɛ mɛɛ ɑnɛ́lémpi nɛ́ɛ mmɛ̃ kɑm n yóólɛ̃ kɛ́mɛɛ pikɛi wɑi. Amɑ́ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ nnɑŋɛ mɛɛ nɔ́ nyísɛ rɛ mmɛ̃ kɑm n yóólɛ̃ yɛ ɑsei lɛ. \v 5 Ái we rɛ nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ nkɛ́ sisoipipi mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ kɛ́mɛɛ n leeri, ɑmɑ́ li pɛɛ́ we yɑrɛ nkɛ́ Uléécɑɑ nnɑŋɛ kɛ́mɛɛ n leeri. \s1 Uléécɑɑ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ \p \v 6 Amɑ́ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ kɛ nɛ́ɛ kɔ pɛpɛɛ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ m pi céési. Ái sisoipipi nɛ́ɛ nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ mɛkɔ́ nɛ́ɛ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ piyɔɔpi ipɑɑ yɛɛ kɛyɑ́ɑ n tɛnɛnɛ mɛkɔ́. \v 7 Uléécɑɑ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ kɛ nɛ́ɛ pisoi céési. Mɛkɛmɛɛ yɛ címúlɛ, mɛn kɔ pékɑɑlɛ̃. Uléécɑɑ ukɛ́ kɛlenɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ n wɑ, u pɛɛ yekeilɛ rɛ mɛkɛcɑ́ɑ́ kɑi yɛ́ nɛ ritiki ɑrí nɛ umɛyɔɔpi yɛnu. \v 8 Kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ uyɔɔpi úkɑ úu mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɛ̃ ceri. Pin pɛɛ mɛ n ceri, ɑ́pi yɛ́ pɛɛ Upíimɑ yɛɛ mɛyɔ́ɔpi n te kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii. \v 9 Limɛcɔ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Lɛ̃ kɛ úkɑ úu píkɑi n yɛ́nɑɑlɛ̃ nɛ́ɛ kɛ úkɑ úu píkɑi n kómɑɑlɛ̃. \q1 Lɛ̃ kɛ úkɑ úu píkɑi m múŋɑɑlɛ̃ tɛ li we. \q1 Lɛ̃ nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uu wɑ uú nɛ pɛpɛɛ u ń lɑ m mɛ̃́. \p \v 10 Uléécɑɑ yɛ nɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ ritikilɛ uú nɛ tɔ̃́ li nyísɛ. Mɛsei kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn yɛ ḿpɑ́ yo perei, ticuruu ɑí nɛ Uléécɑɑ simúŋɛ́ sɛɛ kɛmɛ́ɛ-pɔ m pékɑɑlɛ̃ pɛ́nɛ. \v 11 Usoi úye yɛɛ yɛ́ fe uu lɛlɛɛ usoicɔ kɛfɑ-i ń we ceru? Insɑ́ uricuruu. Limɛcɔ kɛ úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ Uléécɑɑ likɔ́ céri, insɑ́ Unfɑɑsɔnɛ mɛcirɛ. \v 12 Ái kɔ nkpéni rɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɛmúŋɛ́ kɑi tɔ̃́ hɛ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ ípɛɛlɛ́ɛ rɔ́ nyísɛ uu Unfɑɑsɔnɛ rɔ́ hɛ tɔkɛ́ yɛ nɛ ulikɔ́ céri. \v 13 Ái sisoipipi mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ kɑri yɛ nɛ linsímɛ́ símisi. Amɑ́ lɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn tɔ́ n céesi kɑri yɛ nɛ linsímɛ́ símisi. Pɛpɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ m mɑ́ kɑri pɛɛ lɛ̃ Nfɑ́ɑsɔnɛ likɔ́ céési. \p \v 14 Amɑ́ usoi nkó yɛɛ úu Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ m mɑ́ úu yɛ́ fe ukɛ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ likɔ́ kṍ. Li yɛ u n we yɑrɛ nnírisimɛ́ yɛ mu. Kɑi nní rɛ uyɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ m mɑ́ ŋmɑnɛ yɛɛ yɛ́ fe uu liɑsei kom nnyɑ, uyɛɛ úu Uléécɑɑ nfɑɑ m mɑ́ úu yɛ́ fe ukɛ́ liɑsei kõ. \v 15 Usoi nkó yɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ m mɑ́ yɛɛ yɛ́ fe uu ḿpɑ́ yo ceru uu kóólɛnɛ úkɑ úu yɛ́ nnyinɛ yɛ̃ ukɛ́ u mɑɑ. \v 16 Li Uléécɑɑ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Wóo Upíimɑ kɛmúŋɛ́ nyu? \q1 Wóo yɛ́ fe uu mɛsɔhɔ u kpɑ́? Amɑ́ Kirisi kɛmúŋɛ́ nɛ tɔ̃́ kɛkɔ́ yɛ kɛsɛ lɛ. \c 3 \s1 Uléécɑɑ pikɛikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 1 Pimɑ́rɛcɔ, ɑsei kɛcɑ́ɑ́ ɑ́m fe kɛ́ nɛ nɔ́ símisi yɑrɛ pisoi pɛɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ m mɑ́. Nɛ nɛ nɔ́ símisilɛ yɑrɛ pisoi pɛɛ pikɛmúŋɛ́ cirɛ nɛ n sɔ́nɛ, yɑrɛ pisoi pɛɛ kɔ nɛ Kirisi pitiki kɛ́mɛɛ riwɑ̃́ n tisɛlɛ̃. \v 2 Mmɛ̃ kɑm nní nɔ́ n símisi yɛ we yɑrɛ mɛpɛ kɑpi yɛ kɛwɑ̃́ fɛnfɛ̃í n nyɛnsɛ, ɑ́i ilukɛ mulɛ-mulɛ inyinɛ. Li we rɛ ɑ́ni kɑhɑnɛ ilukɛ mulɛ-mulɛ kulukɛ n tu. Nɛ nkpéni-mɛ ricuruu, ɑ́ni kɑhɑnɛ ikulukɛ n tu. \v 3 Li we rɛ ɑ́i Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ mɛɛ nɔ́ séni. Kɛ kufɑtoi ɑku nní nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ ń we, ɑ́ni kɔ kómɛinɛ, ɑ́i li lɛ̃ nyísɛlɛnlɛ rɛ nɔ rinɑ́rɛi mɑ́lɛɛ? Ái li lɛ̃ nyísɛlɛnlɛ rɛ ɑ́i Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ mɛɛ nɔ́ sénii? \v 4 Ucɔ yɛɛ un m mɑɑ rɛ: Pɔɔli kɛ nɛ́ɛ tíkilɛ̃, ucɔ uu rɛ: Apoloosi kɛ nɛ́ɛ tíkilɛ̃. \p \v 5 Wóo mpíí Apoloosi? Wóo mpíí Pɔɔli? Nɛ́ntɛ tɔ ntɔ́nɛ́í Uléécɑɑ pikɛikɔ́ kpɑ́rɑ́ lɛ, kɑí nɛ rintíki ɑní nɛ Yeesu kɛfɑ tɛnɛ. Ḿpɑ́ úye yɛ upikɛi kɛ Upíimɑ uu u ḿ pɑ wɑilɛ. \v 6 Nɛ́ɛ kuléé tɑ́mɛsi, Apoloosi uu míni ku yɑkɑsi, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ ku peisɛ. \v 7 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i uyɛɛ n tɑ́mɛsi yɛɛ linyinɛ wɑ nɛ́ɛ uyɛɛ míni ku n yɑ́kɑsi yɛɛ linyinɛ wɑ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ ku m peisɛ yɛɛ ḿpɑ́ yo wɑ. \v 8 Uyɛɛ n tɑ́mɛsi nɛ uyɛɛ míni n yɑ́kɑsi yɛ sɑ́lɛ. Ḿpɑ́ úye yɛ pikɛcɔpɛ sɔ́ntilɛ ukɛ́ lɛ̃ kuu upikɛi n wɑ ihɛ́ɛ́ yɔsí. \v 9 Uléécɑɑ kɛ tɔ́ɔ nɛ kɛsẽ́ kɛisi. Nɔ̃́ yɛ nkpéni wɑ yɑrɛ ukɛcɑrɛ nɛ́ɛ ukulee kuu m mɔ́m. \p \v 10 Uléécɑɑ yɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ fénnɛlɛ uu tíyɛsɛ ɑḿ n we yɑrɛ umɔ́mɛ sɔhɔɔ yɛɛ rikúi n yekei, ucɔ uú weri uu rikɛcɑ́ɑ́ mɔ́m. Lɛ̃ nnyɑ, li pisɛ rɛ ḿpɑ́ úye ukɛ́ n nyu rɛ íye kuu rikɛcɑ́ɑ́ mɔ́m. \v 11 Li we rɛ rikúi yɛ piyekei mɑ́ɑ́lɛnlɛ. Tɛtɛɛ Yeesu Kirisi. Úkɑ úu fenɛ ukɛ́ rimɛmɑ́ɑ́ riféé rinyinɛ ricɔ yekei. \v 12 Úye un wurɑ nɛ́ɛ nwóóweni nɛ́ɛ ɑpɑrɛ nɛ́íkɔɔ́ nɛ́ɛ ɑnɑ nɛ́ɛ ɑhɔ́ɔyui nɛ́ɛ ɑyúi n kpísi un nɛ rikúi tɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ m mɔ̃, \v 13 li kɛyɑ́ɑ sɔ́ntilɛ likɛ́ ḿpɑ́ úye pikɛi lesɛ likɛ́ nyísɛ. Nnɑ yɛ́ hɑ kɛtúhɑɑnɛyɑɑ kɛ̃ kɛtúŋɛ́ n welɛ, Uléécɑɑ uu pɛɛ ḿpɑ́ úye likɛikɛi nkɛmɛɛ wɑipɔ ɑí nɛ nyísɛ rɛ li nyɑḿ nɛ́ɛ ɑ́i nyɑḿ. \v 14 Úye likɛikɛi linsɑ́ nnɑ mmɛ̃ kɛ́mɛɛ n torɛ, liute yɛ́ ihɛ́ɛ́ yɔsí. \v 15 Amɑ́ úye likɔ́ lin n torɛ, uyɛ̃ yɛ loó. Uléécɑɑ yɛ́ uriyu lɔ, ɑmɑ́ li pɛɛ́ welɛ yɑrɛ nnɑ kɛcɔpɛ kɛ liute uu lompɔ uu lééri. \p \v 16 Áni nyu rɛ nɔ Uléécɑɑ kɛyɔ lɛ, Unfɑɑsɔnɛ nn nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ wee? \v 17 Úye un kɛ n fori, Uléécɑɑ yɛ́ kɔ liute fori. Li we rɛ Uléécɑɑ kɛkɔ́ yɛ kɛ. Nɔ́ɔ nní lɛ̃ ukɛyɔ kɛ̃. \p \v 18 Nɔ́ úkɑ úu kɑpɛ umɛcirɛ kirɑɑsɛ. Nɔ́ úye un m músu rɛ u kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ sisoipipi mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɑ́, liute ukɛ́ pɑnsɛ yɑrɛ uníri uu pɛɛ́ nɛ mɛyíkíyiki wɑi uyɛɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ m mɑ́. \v 19 Lɛ̃ kɛ sisoipipi ɑsi yɛ n sée rɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ yɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ nnírisimɛ́ lɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: \q1 Mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ pikɔ́ cirɛ mɛŋmumpisɔhɔ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ nɛ pi tĩ. \v 20 Ai kɔ kpɑ́ rɛ: \q1 Upíimɑ yɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ pikɔ́ simúŋɛ́ nyulɛ, \q1 un kɔ nyɑ́ni rɛ ɑ́si yɛ líkɑ yoriyɛ. \v 21 Lɛ̃ nnyɑ, úkɑ úu kɑpɛ ucɔ nɛ n tɑ́lɛ̃ un nɛ umɛcirɛ tɑɑ́sɛlɛ̃. Li we rɛ nɔ́ɔ ḿpɑ́ yo te. \v 22 Likɛ́ Pɔɔli nɛ́ɛ Apoloosi nɛ́ɛ Piyɛɛ nɛ́ɛ kɛtẽ nkɛ́ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ likɔ́ nɛ́ɛ nfɑ́ɑ nɛ́ɛ nkpɔ nɛ́ɛ nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ likɔ́ nɛ́ɛ mɑsí kɛpirɛ likɔ́, nɔ́ɔ ḿpɑ́ yo te. \v 23 Kirisi yɛɛ nɔ̃́ te, Uléécɑɑ pɔ́ɔn Kirisi te. \c 4 \s1 Kirisi pitumɛ \p \v 1 Lɛ̃ nnyɑ, li pisɛ rɛ pisoi pikɛ́ tɔ̃́ Kirisi pitumɛ n nyɑ́ni rɛ tɔ upikɛikɔ́ lɛ. Uléécɑɑ yɛ uɑsei nyɛɛ m pékɑɑlɛ̃ ɑrɔ́nípɛ-i wɑlɛ rɛ tɔkɛ́ pisoi ɑ cereisɛ. \v 2 Li mɛyíkíyiki pisɛ rɛ pin úye ɑnipɛ-i linyinɛ n wɑ, liute ukɛ́ ɑsei m mɑ́. \v 3 Ái nɛ̃́ cɔ́ŋlɛ̃ tɛ nɔkɛ́ nɛ nɛ́ túhɑɑnɛ nɛ́ɛ nɔkɛ́ pisoi kɛ́mɛɛ́ nɛ kɛtɑhɑi nɛ́ tonɛ. Tinɛ́cúruu ɑ́m kɔ ńkɑ nɛ mɛnɛ́círɛ túhɑɑnɛ. \v 4 Ám nnɛ́kópɛ ńkɑ kɛnɛ́múŋɛ́-i nyɑ́ni. Amɑ́ ɑ́i pɛɛ rɛ lɛlɛɛ nyísɛlɛ̃ tɛ nɛ ɑsei ute lɛ. Upíimɑ ŋmɑnɛ yɛɛ nnɛ́kɔ́ túhɑɑnɛ. \v 5 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ úkɑ kɛcɑ́ɑ́ ńkɑ m músu Uléécɑɑ ituŋɛ kuu n yekei ikɛ́ kɛlenɛ tu. Ani Upíimɑ mɛkɑmɛ m mɛ̃́. Un píyei n kɑ, u yɛ́ mɛtɛ́í kɛ́mɛɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ kuŋmɑhɑ-i m pékɑɑlɛ̃ pékelɛ uu pisoi simúŋɛ́ sɛɛ pisifɑ-i ń we pérésɛ. Kei kɛ ḿpɑ́ úye uu yɛ́ pɛɛ uipɑkɑrɛ yɔsí. \p \v 6 Pimɑ́rɛcɔ, tɔ́ nɛ Apoloosi kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ kɑm kpísi kɛ́ nɛ mɛyu mmɛ́ ɑsei nɔ́ céési. Áni kɑpɛ yɛ n nɑ́ɑ́si nɔkɛ́ wɑ likɛ́ lɛlɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ tifɑɑu. Ái nyɑm tɛ unyinɛ ukɛ́ yɛ rikɔ́kɔri nnyɑ usoi kɛcɑ́ɑ́ rikpɑ́ uú nɛ ucɔ n ŋmɛ́lu. \v 7 Wóo pɔ́ símisi rɛ pɔ̃́ nɛ picɔ fe? Pɔn yo m mɑ́, ɑ́i Uléécɑɑ yɛɛ pɔ́ li hɛɛ? Kɑi nní Uléécɑɑ yɛɛ pɔ́ pɑ, yo nnyɑ kɑɑ pɛɛ mɛpɔ́círɛ tɑɑ́sɛlɛ̃ yɑrɛ ɑ́i unyinɛ yɛɛ pɔ́ pɑ? \p \v 8 Li siwɔɔ nkpéni lɛ̃ nɔ́ tórilɛ hɑ́i! Nɔ nkpéni lɛ̃ pimɑ́mɑ́ lɛ! Nɔ nyu rɛ nɔ iyɔ́ɔpi lelɛ ɑ́i nɛ tɔ̃́. Nɔn pɛɛ mɛsei iyɔ́ɔpi n tũ, li yɛ́ pɛɛ rɔ́ n lɑ́ɑ́rú rɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ yɛ́ i tonɛ. \v 9 Li nɛ́ we yɑrɛ kɛtónɛ pírɛ̃-pɔ kɛ Uléécɑɑ uu tɔ̃́ pitumɛ yekei. Tɔ we yɑrɛ pɛ̃ kɑpi yɛ nɛ n túhɑɑnɛ pin lɑ pikɛ́ kukpépi-i pi kṍ. Kɛtẽ nkɛ́ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ nɛ piléécɑɑtumɛ nɛ sisoipipi inipɛɛ-i kɑri yɑ́nɑɑlɛ̃. \v 10 Tɔ̃́ nɛ nkpéni Kirisi nnyɑ pɑnsɛlɛ piníri, nɔ́ɔ pɛɛ ukupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ pɑnsɛ pisɔhɔɔ! Tɔ́ɔ pinɑ́rɛi, nɔ́ɔ pinɑ́ŋɛ-nɑŋɛ. Nɔ́ɔ píyukɔɔ́, úkɑ úu tɔ̃́ wɑisɛlɛ̃! \v 11 Nkṹ nɛ nnírɛ́ yɛ rɔ́ múílɛnlɛ hɑ́i nɛ nkpéni ituŋɛ nnyí-i. Litɑnɛ-tɑnɛ yɛ kɔ rɔ́ pɑ́rílɛnlɛ. Ipépi-i kɑrí we, ɑ́ri kɔ kɛtónɛ yíkíyiki mɑ́. \v 12 Tɔ ŋmɔ́ɔ́púlɛnlɛ tɔn nɛ ɑrɔ́nípɛ kɛisi. Pin tɔ́ lɑ́misi, ɑmɑ́ tɔn tinɔ́ɔ sɔnɛ pikɛcɑ́ɑ́ símisi, pin tɔ́ wéékusɛlɛ̃ tɔn kɑhɑri. \v 13 Pisoi pin kɛrɔ́cɑ́ɑ́ nkópɛ n símisi, tɔ yɛ pi n kpurukɛɛlɛ. Hɑ́i nɛ nkpéni ituŋɛ nnyí-i pisoi yɛ rɔ́ nyɑ́nilɛ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ yɑrɛ ɑyúi pééi-pééi nɛ́ɛ yɑrɛ likpɑ́rɑ́kɔɔ́. \p \v 14 Ám nsímɛ́ mmú nɔ́ wɔ́lu rɛ isɛi ikɛ́ nɔ́ wɑ, ɑmɑ́ nɛ nɔ́ wɔ́lu rɛ kɛ́ icélɑɑ nɔ́ pɑ yɑrɛ sinɛ́pipi lɑlɑ kɛcirɛ. \v 15 Ḿpɑ́ nɔn n kɑ nɔn pisoi m mɑ́ ɑ́pi kúkɛɛntɛnɛ we, pɛɛ Kirisi nsímɛ́ kɛ́mɛɛ nɔ́ n nyɔ́lu, ɑ́i rɛ pisɑ́ɑ kulúi kɑni lɛ̃ mɑ́. Nɛ́ɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nɛ ritiki ɑḿ nɛ wɑi Kirisi Yeesu kɛ́mɛɛ nɔ́unɛ́sɑ́ɑ. \v 16 Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ tɛ ɑni mɛnɛ́cɔ n we. \v 17 Lɛ̃ nnyɑ kɑm kɛnɛ́pipi lɑlɑ kɛcirɛ Timotee nɔ́kɛnɛ́mɛɛ tumpɔ. U ɑsei nɛ Upíimɑ tikilɛnlɛ. U yɛ́ nɔ́ léisɛ lɛ̃ kɑm inɛ́soi kɛ́mɛɛ́ nɛ Kirisi n sɔ́nɛ, nɛ lɛ̃ kɑm ḿpɑ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ íye-i n céési. \p \v 18 Nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ, pinyinɛ yɛ músu rɛ ɑ́m nɔ́kɛnɛ́mɛɛ sɔ́nɛpɔ, pin lɛ̃ nnyɑ rikɔ́kɔri wɑi. \v 19 Amɑ́ Upíimɑ un n lɑ, nɛ́ nfɑ́ɑni nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ hɑpɔ kɛ́ pɛɛ yɛ̃́ tɛ pɛpɛɛ nní rikɔ́kɔri n wɑi yɛ mɛ́woo símisilɛ nɛ́ɛ pi ńnɑŋɛ nnyinɛ mɑ́lɛ. \v 20 Uléécɑɑ iyɔɔpi íi nnɔ́ɔsimɛ́ likɔ́ linyinɛ, ɑmɑ́ ńnɑŋɛ pinyísɛ yɛ pi! \v 21 Yo kɑni wɛ́ɛ? Kɛ́ nsɛ́í nɛ nɔ́ lɛɛpɔ nɛ́ɛ kɛ́ ńlɑ nɛ hɑpɔ likɛ́ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ kɛcɔpɛ n lɑ́ɑ́rú? \c 5 \s1 Isoi kpɑ́rɑ́ yɛɛ Kirisi pikɔ́-i ń we nsímɛ́ \p \v 1 Pi ḿpɑ́ yei símɑɑnkɛɛ rɛ pisoi yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ isoi kpɑ́rɑ́ wɑilɛ. Hɑ́i isoi kpɑ́rɑ́ iyɛ̃ icɔ íi pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n wuru kɛ́mɛɛ we. Pi símɑɑnkɛɛ rɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ, unyinɛ yɛ nɛ usɑ́ɑ unɔsi sóilɛ. \v 2 Nɔn kɔ pɛɛ́ nɛ we nɔn nɔ́mɛnɛ́círɛ fuusɛlɛ̃, ɑ́i nkpɑ́ni nɔ́ we rɛ nɔkɛ́ nkpɔ tonɛ nɔkɛ́ mɛwɑi mɛ̃ ute nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ lesɛ! \v 3 Ḿpɑ́ kɛ nɛ̃́ ɑ́m nɔ́kɛnɛ́kúrí ń we, nɛ pɛɛ kɛnɛ́múŋɛ́ nnɛ́í nɛ nɔ́kɛnɛ́kúrí welɛ. Lɛ̃ nnyɑ, nɛ̃́ nɛ uyɛɛ isoi kpɑ́rɑ́ iyɛ̃ n wɑi nsímɛ́ pitúhɑɑnɛ mɑsilɛ yɑrɛ nɛ nɔ́kɛnɛ́kúrí kei welɛ. \v 4 Ani Upíimɑ Yeesu rinyiri nɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛ́ kɛnɛ́múŋɛ́ kɛ́mɛɛ nɔ́kɛnɛ́kúrí n we. Ani Urɔ́píimɑ Yeesu nnɑŋɛ kɛ́mɛɛ \v 5 liute uyɛ̃ Setɑni ɑnipɛ-i wɑ ukɛ́ u wukɛi ukɛ́ kpu Uléécɑɑ ukɛ́ pɛɛ fe ukɛ́ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Upíimɑ Yeesu uú nɛ pisoi n túhɑɑnɛnɛ uriyu lɔ. \p \v 6 Ái lisɔnɛ linyinɛ kɑní nɛ nní nɔ́mɛnɛ́círɛ tɑɑ́sɛlɛ̃. Áni nyu rɛ nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ fíí pɛɛ yɛ pikpɛ́ɛ nnɛ́íé nyɛ́pukusɛɛ? \v 7 Mɛwɑi kópɛ yɛ we yɑrɛ nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ mɛ lesɛ, ɑni pɛɛ́ n we yɑrɛ pikpɛ́ɛ fɑlɛ pɛɛ ɑ́pi nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ m mɑ́. Lɛ̃ ticuruu kɑni nní piwée mɑ́ɑ́lɛ̃. Pi Kirisi kpulɛ yɑrɛ irɔ́sɑ́ŋ kɑri yɛ nɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ n li. \v 8 Lɛ̃ nnyɑ, tɔkɛ́ ɑnyɑ̃́ nyɛ̃ li nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ kpurɛ nɛ íkirɑɑsɛ nɛ rikpɑ́kɑ́rɑ́ ɑ́ri kɑpɛ n we. Amɑ́ tɔkɛ́ ɑnyɑ̃́ nyɛ̃ li nɛ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛɛ ɑ́ɑ pitɛ m mɑ́, nɛ kɛfɑ kɛsɛ nɛ ɑsei. \p \v 9 Nɛ rítɛlɛ́ foí tɛ̃ kɑm nɔ́ ń wɔ́i kɑḿ nɛ ntí rinkpɑ́ kɛ́mɛɛ nɔ́ símisi rɛ nɔ́ nɛ isoi kpɑ́rɑ́ pikɔ́ ɑ́ni kɑpɛ líkɑ kɛ́mɛɛ m pɛ́nɛlɛ̃. \v 10 Lɛ̃ kɑm nní nɔ́ n símisi, ɑ́i pisoi kpɑ́rɑ́ mɛsɑmɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nɛ́ɛ nwóónɑɑpí pikɔ́ nɛ́ɛ piyɑɑlukɛ nɛ́ɛ pɛpɛɛ piléé n nyɔ́ɔnsɛ nsímɛ́ kɑm símisi. In pɛɛ lɛ̃, kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑni pɛɛ́ lelunɛ. \v 11 Nɛ lɑlɛ kɛ́ nɔ́ símisi rɛ úye un tɛ u Kirisi ukɔ́ lɛ, un kɔ pɛɛ isoi kpɑ́rɑ́ wɑi, un nwóónɑɑpí mɑ́ nɛ́ɛ un piléé nyɔ́ɔnsɛ, nɛ́ɛ un pisoi lɑ́mɑɑnkɛɛ nɛ́ɛ un útɑpomɛ nɛ́ɛ uyɑɑ, ɑ́ni kɑpɛ líkɑ kɛ́mɛɛ m pɛ́nɛlɛ̃, ɑ́ni kɑpɛ yɛ ricuruu ilukɛ nɛ liute ripɛ́nɛ. \v 12 Inɛ́yo nɛ kɛtɑhɑi pikɔ́ nkɔ́. Pɛpɛɛ Yeesu n tíkilɛ̃ kɑí nɛ sɑ́ rɛ nɔkɛ́ nɛ túhɑɑnɛ. \v 13 Uléécɑɑ yɛɛ pitɑhɑikɔ́ túhɑɑnɛnɛ. Li Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Ani usoi kpɑ́ɑ́ree nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ lesɛ. \c 6 \s1 Kirisi pikɔ́ mɛcɔpɛcirɛ sitɑhɑi piséleinɛ nsímɛ́ \p \v 1 Picɛ́ pin unyinɛ nɛ uucɔ kɛcɔpɛ n we, yo nnyɑ kɑ́ni yɛ Uléécɑɑ pikɔ́ kɛ́mɛɛ túhɑɑnɛ, ɑni yɛ pɛɛ́ hɑ pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n wuru kɛ́mɛɛ túhɑɑnɛ? \v 2 Áni nyu rɛ Uléécɑɑ pikɔ́ pɛɛ mɑsí sisoipipi nnɛ́í túhɑɑnɛnɛɛ? In nkpéni rɛ nɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu kpísinɛ rɛ ɑni nɛ sisoipipi nnɛ́í túhɑɑnɛ ní, íye kɑi wɑ kɑ́ni yɛ pɛɛ fe nɔkɛ́ sisímɛ́ síńsɑ́pi túhɑɑnɛ? \v 3 Áni nyu rɛ tɔ́ɔ mɑsí nɛ piléécɑɑtumɛ túhɑɑnɛnɛɛ? Yo yɛɛ pɛɛ nkpéni kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ sisímɛ́pi? \v 4 Yo nnyɑ kɛ picɛ́ ɑpi yɛ pin unyinɛ nɛ uucɔ kɛcɔpɛ n we, ɑni yɛ pɛɛ́ hɑ pɛ̃ kɛ úkɑ úu Yeesu pikɔ́ kɛcɔpɛ n kɛ́ɛ́ni kɛ́mɛɛ túhɑɑnɛ? \v 5 Nɛ nní símisilɛ rɛ likɛ́ isɛi nɔ́ wɑ. Yɑrɛ úkɑ úu nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɑ́ un yɛ́ fe uu nsímɛ́ pimɑ́rɛcɔ kɛcɔpɛ kénɛɛ? \v 6 Lɛ̃ nnyɑ, li pɛɛ pisɛ rɛ Yeesu ukɔ́ nɛ uucɔ pikɛ́ sitɑhɑi n séleinɛɛ? Ai kɔ pɛɛ rɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Kirisi n tíkilɛ̃ kɛ́mɛɛ kɑpi yɛ́ pitúhɑɑnɛ hɑɑ? \p \v 7 Nɔn nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ sitɑhɑi n séleinɛ, li nyísɛlɛ rɛ nɔ loolɛ hɑ́i. Yo nnyɑ kɑ́ni yɛ n kɑhɑri unyinɛ ukɛ́ mɛsɛ mɛnípɛɛ nɔ li? Yo nnyɑ kɑ́ni yɛ tíyɛ nɔ́linɛ́nyinɛ likɛ́ mɛsɛ unyinɛ-i risɛ́ɛ́? \v 8 Nɔ̃́ ŋmɑɑ, nɔ́ɔ mɛníŋɛ pinípɛɛlukɛ mɑ́, nɔ́ɔ kɔ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ nɔ́pinɛ́cɔ cirɛ, Yeesu pikɔ́ likɔ́ sɛ́ɛ́sɛlɛ̃! \v 9 Áni nyu rɛ piwɑikópɛkɔɔ́ ɑ́pi Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛnunɛɛ? Akpɛ́ri ɑ́ɑ we, pɛpɛɛ isoikpɑ́rɑ́ n wɑi nɛ pɛpɛɛ piléé ń nyɔ́ɔnsɛ nɛ pitisi nɛ pinɔ́si pɛɛ mɛ́woo mɛ́woo n wɛ́lɑɑnɛntɛnɛ nɛ pitisi pɛɛ nɛ pipicɔ n sói \v 10 nɛ piyɑɑ nɛ pɛpɛɛ nwóónɑɑpí m mɑ́ nɛ pítɑpomɛ nɛ pɛpɛɛ picɔ n lɑ́mɑɑnkɛɛ nɛ piyɑɑlukɛ úkɑ mpuri úu Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛnunɛ. \v 11 Isoi iyɛ̃ kɛ́mɛɛ kɛ nɔ́mɛnɛ́yɑ̃́ ɑmɛ́ pɛɛ́ we. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ nkpéni nɔ́ɑnɛ́kópɛ hɛɛrɛlɛ uu tíyɛsɛ ɑni pɑnsɛ upikɔ́. Uu tíyɛsɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Upíimɑ Yeesu Kirisi rinyiri kɛ́mɛɛ nɔ́ pɑnsɛsɛ ɑsei pite uinipɛɛ-i. \s1 Íye kɛ Yeesu ukɔ́ uu yɛ́ uipiŋɛ nɛ Upíimɑ ríyu wɑisɛ? \p \v 12 Pinyinɛ yɛɛ mɑɑ rɛ: Nɛ mɛyíkíyiki ncée mɑ́lɛ nɛn yɛ́ ḿpɑ́ yo wɑ, ɑmɑ́ ɑ́i ḿpɑ́ yo yɛɛ yɛ́ nɛ́ yóriyɛ. Nɛ́ fe ɑm tɛ: Nɛ mɛyíkíyiki ncée mɑ́lɛ nɛn yɛ́ ḿpɑ́ yo wɑ, ɑmɑ́ ɑ́m ŋmurɛinɛ linyinɛ likɛ́ ilɑ́si nɛ́ tónsɛ. \v 13 Nɔ yɛ kɔ mɑɑ rɛ: Kɛfɑ nnyɑ kɛ ilukɛ ií we. Ilukɛ nnyɑ kɛ kɛfɑ pɔ́ɔ kɔ we. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ́ kɛyɑ́ɑ lɛ̃ nnɛ́í kɛ́tɔ wɑisɛ. Amɑ́ usoi ipiŋɛ íi iwɑ́sɑ́nkɑí nnyɑ we. Upíimɑ nnyɑ kɛ isoipiŋɛ ií we, Upíimɑ pɔ́ɔn kɔ isoipiŋɛ nnyɑ we. \v 14 Uléécɑɑ yɛɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ Upíimɑ n yukusɛ yɛ kɔ nɛ unnɑŋɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ tɔ̃́ yukusɛnɛ. \p \v 15 Áni nyu rɛ nɔ́inɛ́piŋɛ yɛ Kirisi ipiŋɛ ilesɛ inyinɛ lɛɛ? Nɛ́ fe ɑm pɛɛ Kirisi ipiŋɛ nɛ unɔ́si wɑ́sɑ́nkɑí ikɔ́ pɛ́nɛɛ? Aɑi yɛ́ lɛ̃ wɑ! \v 16 Áni nyu rɛ úye nɛ unɔ́si wɑ́sɑ́nkɑí pin timpɛ́nɛ, u nɛ uyɛ̃ nɛ wɑlɛ ipiŋɛ isɛɛ́? Li Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ pikɛtɛ́ yɛ ripɛ́nɛ ɑpi pɑnsɛ ipiŋɛ isɛ. \v 17 Amɑ́ úye nɛ Upíimɑ pin timpɛ́nɛ, u nɛ uyɛ̃ ɑpi Nfɑ́ɑsɔnɛ nsɛ m pɛ́nɛlɛ̃. \p \v 18 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni iwɑ́sɑ́nkɑí mɛyíkíyiki n wuru. Mɛwɑi kópɛ tɔrɔɔ mmɛ́ nnɛ́í kɛ usoi uu yɛ n wɑ ɑ́mɛ yɛ nɛ uipiŋɛ rikɔ. Amɑ́ úye un iwɑ́sɑ́nkɑí n wɑi uipiŋɛ cirɛ kuu nkópɛ wɑi. \v 19 Áni nyu rɛ nɔ́inɛ́piŋɛ yɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́ n hɛ nn nɔ́kɛnɛ́mɛɛ we kɛyɔɔ? Áni nɔ́mɛnɛ́círɛ te. \v 20 Uléécɑɑ yɛ nnɛ́í píimɑ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ hɛ́ɛlɛlɛ uú nɛ nɔ́ lɔlu rɛ ukɛ́ nɔ́ n te. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́inɛ́piŋɛ kpísi ɑní nɛ ríyu u wɑisɛ. \c 7 \s1 Pisɔ́ɔnnɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 1 Tɔkɛ́ nkpéni nsímɛ́ mmɛ̃ kɑni nɛ́ ń wɔ́i nɔn nɛ́ písɛi ripɑí nkɛ̃́! Li nyɑḿ tɛ utisi úu kɑpɛ unɔ́si kpísi. \v 2 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, iwɑ́sɑ́nkɑí mɛwɑi nnyɑ, li kutɔsi we rɛ ḿpɑ́ utisi úye ukɛ́ uunɔsi cirɛ m mɑ́, ḿpɑ́ unɔ́si úye ukɛ́ uulɑ cirɛ m mɑ́. \v 3 Li nyɑḿ tɛ utisi ukɛ́ yɛ lɛ̃ kɑi m pisɛ unɔ́si wɑ, unɔ́si pɔ́ɔ kɔ limɛcɔ ulɑ wɑi. \v 4 Ái unɔ́si yɛɛ uipiŋɛ te, ulɑ yɛɛ i te. Limɛcɔ, ɑ́i utisi yɛɛ uipiŋɛ te, unɔ́si yɛɛ i te. Ái unɔ́si yɛɛ umɛcirɛ te, ulɑ yɛɛ u te. Limɛcɔ, ɑ́i utisi yɛɛ umɛcirɛ te, unɔ́si yɛɛ kɔ uyɛ̃ te. \v 5 Úkɑ úu kɑpɛ yɛ umɛcirɛ nɛ ucɔ yɛ̀. Amɑ́ in tɛ nɔ lɑlɛ nɔkɛ́ nɛ piyómɛyɑ́hɑɑ kutu ricɔ kɑni yɛ́ fe ɑni kómɛinɛ ɑní nɛ lɛ̃ wɑi. Ái kɑpɛ yɛ kɔ nɑ́ŋɑi nɔkɛ́ nɛ piyɛ́ntinɛ m pɛlɛ rɛ Setɑni úu kɑpɛ nɔ́ peikɛɛ nɔkɛ́ nɔ́mɛnɛ́círɛ pimúlú pɔɔnɛ nnyɑ. \p \v 6 Lɛ̃ kɑm nní nɔ́ ḿ mɑ ɑ́i isé kɑm nɔ́ pɑ́lɛ̃, ɑmɑ́ ncée kɑm nɔ́ nyísɛ. \v 7 Nɛ pɛɛ́ lɑ rɛ pisoi nnɛ́í pikɛ́ mɛnɛ́cɔ n we. Amɑ́ ḿpɑ́ úye nɛ ulikɔ́ yɛ ni kɛ Uléécɑɑ uu rɔ́ ń hɛ. Úkɑ nɛ ucɔ ihɛɛ íi pɛ́nɛlɛ̃. \v 8 Nɛ nkpéni lɑ kɛ́ pɛpɛɛ ɑ́pi kɑhɑnɛ n sɔ́ɔ̃ nɛ pitisi pɛɛ ɑ́pi kɑhɑnɛ pinɔ́si n kpísi nɛ pikúmɑnnɔsi símisi rɛ li nyɑḿ tɛ pikɛ́ mɛnɛ́cɔ ritɑ́nɛ n tũ. \v 9 Amɑ́ pinsɑ́ pimɛcirɛ pimúlú n fenɛ, pinɔ́si pikɛ́ sɔ́ɔnkɛɛ, pitisi ɑpi pinɔ́si kpíkɛsi. Li kutɔsi we unɔ́si ukɛ́ ulɑ sɔ́ɔ̃ nɛ́ɛ utisi ukɛ́ unɔ́si kpísi nɛ kɑpi yɛ́ nɛ nnɑ́ɑ́pí m pɑnsɛntɛ. \p \v 10 Pɛpɛɛ pilɑ nɛ pinɔ́si m mɑ́ kɑm isé nnyí pɑ́lɛ̃. Ái kɛnɛ́mɛɛ́ kii léeri, Upíimɑ yɛɛ mɑɑ rɛ unɔ́si úu kɑpɛ piyɑlɛ yisi. \v 11 In tɛ u piyɑlɛ piyisɛ mɑ́ɑ́lɛnlɛ, ukɛ́ ritɑ́nɛ tonɛ úu kɑpɛ sɔ́ɔ̃. Unsɑ́ ritɑ́nɛ n tonɛnɛ, u nɛ ulɑ pikɛ́ pikɛcɔpɛ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ, utisi pɑ́ɑ kɑpɛ kɔ unɔ́si lɑkɑsɛ. \v 12 Ái nkpéni Upíimɑ yɛɛ mɑ, ɑmɑ́ nɛ́ɛ pisoi tɔrɔɔ picɔ mpí símisi rɛ Yeesu ukɔ́ un unɔ́si m mɑ́ yɛɛ úu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃, unɔ́si uyɛ̃ un n ŋmurɛi rɛ u nɛ ulɑ yɛ́ tonɛ, úu kɑpɛ u lɑkɑsɛ. \v 13 Limɛcɔ, unɔ́si yɛɛ Kirisi n tíkilɛ̃ un ulɑ m mɑ́ yɛɛ úu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃, ulɑ uyɛ̃ un n ŋmurɛi rɛ u nɛ unɔ́si yɛ́ tonɛ, unɔ́si úu kɑpɛ u yisi. \v 14 Li we rɛ unɔ́si uyɛ̃ nnyɑ, Uléécɑɑ yɛ́ ulɑ yɛɛ úu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. Limɛcɔ kuu yɛ́ kɔ ulɑ nnyɑ unɔ́si nkó yɛɛ úu nɛ Kirisi kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃. Insɑ́ lɛ̃, nɔ́sinɛ́pipi ɑ́si yɛ́ pɛɛ Uléécɑɑ sikɔ́. Si kɔ pɛɛ nkpéni usikɔ́ lɛ. \v 15 In ulɑ nɛ́ɛ unɔ́si yɛɛ úu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ yɛɛ uricuruu lɑ ukɛ́ tɔ́mpɔ, u yɛ́ fe uu tɔ́mpɔ. Úkɑ úu pɛɛ ucɔ mɛkɔ́-i we. Uléécɑɑ yɛ nɔ́ sée rɛ nɔkɛ́ picɔ nɛ nkíŋniŋɛ-i n we. \v 16 Íye kɛ pɔ́ unɔ́si nkó yɛɛ Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ ɑɑ yɛ́ nɛ ceri rɛ ɑ́ɑ yɛ́ fe pɔkɛ́ upɔ́lɑ riyu lɔ? Limɛcɔ, íye kɛ pɔ́ utisi nkó yɛɛ Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ ɑɑ yɛ́ céri rɛ ɑ́ɑ yɛ́ fe pɔkɛ́ upɔ́nɔ́si riyu lɔ? \s1 Usoi un líye n we, likɛ́ nɛ u n sɑ́ \p \v 17 Uléécɑɑ yɛ pɛɛ mɛ́wee mɛnyinɛ kɛ́mɛɛ nɔ́ yekeilɛnlɛ nɔn mɛkɛmɛɛ́ we uú nɛ nɔ́ séi rɛ ɑni u ritiki. Ani lɛ̃ n we. Lɛ̃ kɑm Uléécɑɑ icɑ́pinɛ nnɛ́í kɛ́mɛɛ isé pɑ́lɛ̃. \v 18 Úye un pɛɛ́ n kélɛ̃ Uléécɑɑ uú nɛ u séi rɛ ukɛ́ u ritiki, liute ukɛ́ mɛ́sunu ukéké. Úye unsɑ́ pɛɛ́ n kélɛ̃ ukɛ́ kɛlenɛ u sée, liute úu kɑpɛ n nɑ́ɑ́si ukɛ́ riké. \v 19 Piké nɛ́ɛ pikécirɛ́ ɑ́pi linyinɛ, Uléécɑɑ isé kɑi pisɛ rɛ usoi ukɛ́ ritiki. \v 20 Ḿpɑ́ úye ukɛ́ n we yɑrɛ kuú pɛɛ ń we Uléécɑɑ uú nɛ u séi. \v 21 Pɔn pɛɛ ulɑ́si kuú nɛ pɔ́ sée, ɑ́i kɑpɛ pɔ́ n cɔ́ŋlɛ̃. Amɑ́ in tɛ pɔ́ fe ɑɑ ikɛmɛɛ mɛpɔ́círɛ lesɛ, ɑ riŋmɔ́ɔ́pú. \v 22 Lɛlɛɛ rɛ usoi un ulɑ́si kɛ Upíimɑ uú nɛ u sée, u nkpéni u nɛ uyɛ̃ kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ wɑlɛ usoi nkó yɛɛ umɛcirɛ n te. Limɛcɔ, usoi nkó yɛɛ pɛɛ umɛcirɛ n te uú nɛ u séi yɛ pɑnsɛlɛ nkpéni Kirisi ulɑsi. \v 23 Uléécɑɑ yɛ nnɛ́í píimɑ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ hɛ́ɛlɛlɛ uú nɛ nɔ́ n te. Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ ŋmurɛi nɔkɛ́ pisoi ilɑsi tonɛ. \v 24 Pimɑ́rɛcɔ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ Uléécɑɑ kɛyu-i n we yɑrɛ kuú pɛɛ ń we Uléécɑɑ uú nɛ u séi. \s1 Pitɑ́nɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 25 In pitɑ́nɛ kɛcɑ́ɑ́ nkɔ́, Upíimɑ úu ńkɑ nɛ́ pisɛ rɛ kɛ́ nɔ́ símisi. Kuú nɛ kɛfɑ nɛ́ n fénnɛ uu wɑisɛ rɛ kɛ́ ɑsei ute nnyɑ kɑḿ lɑ kɛ́ kɛnɛ́múŋɛ́ cirɛ nkɔ́ nɔ́ símisi. \p \v 26 Lɛ̃ kɑm m músu rɛ li nyɑḿ yɛɛ rɛ kumúŋɛ́ pɑpɛ-pɑpɛ nkú-i kɑri nní ń we nnyɑ, li kutɔsi we rɛ usoi ukɛ́ ritɑ́nɛ n tũ. \v 27 In tɛ pɔ unɔ́si pikpíkɛ́ mɑsilɛ, kɑpɛ rɛ pɔkɛ́ u lɑkɑsɛ, ɑmɑ́ in tɛ ɑ́ɑ kɑhɑnɛ unɔ́si n kpísi, kɑpɛ nkpɑ́ni n nɑ́ɑ́si pɔkɛ́ kpísi. \v 28 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pɔn kɔ unɔ́si n kpísi, ɑ́ɑ ɑkópɛ ɑ́kɑ wɑ. Ukpére un kɔ ulɑ n sɔ́ɔ̃, úu ɑkópɛ ɑ́kɑ wɑ. Amɑ́ pitisi pɛɛ pinɔ́si n kpíkɛsinɛ nɛ pinɔ́si pɛɛ pilɑ n sɔ́ɔnkɛɛnɛ yɛ́ kɑm ɑpi piisoi kɛ́mɛɛ ḿpɔlɛ kom. Nɛ̃́ nɛ pɛɛ́ lɑ rɛ kɛ́ likɛmɛɛ nɔ́ lesɛ. \p \v 29 Lɛ̃ kɑm ń lɑ kɛ́ ḿ mɑɑ, pimɑ́rɛcɔ, yɛɛ rɛ ituŋɛ kɑi n tisɛ íi nkpéni piyɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑí nɛ nɛni n kpísi, li pisɛ rɛ pɛpɛɛ pinɔ́si m mɑ́ pikɛ́ n we yɑrɛ ɑ́pi pinɔ́si mɑ́. \v 30 Pɛpɛɛ n téni pikɛ́ n we yɑrɛ ɑ́pi téni. Pɛpɛɛ mpɔ́ɔnɑrɛ-i ń we pikɛ́ n we yɑrɛ ɑ́pi mpɔ́ɔnɑrɛ-i we. Pɛpɛɛ n lɛ́ɛ́ri pin curii pikɛ́ n we yɑrɛ ɑ́pi líkɑ mɑ́. \v 31 Pɛpɛɛ kɛtẽ nté likɔ́ nɛ pipikɛi n wɑi ɑ́pi kɑpɛ likɛcɑ́ɑ́ pikɛmúŋɛ́ n wɑilɛ̃. Li we rɛ kɛtẽ nkɛ́ ɑ́kɛ nɑ́ŋɑinɛ kɛkɛ́ kɛlenɛ tɔsí. \p \v 32 Ám lɑ rɛ nɔkɛ́ linyinɛ nfɑsimɛ́ n wɑi. Upíimɑ likɔ́ nfɑsimɛ́ kɛ utɑ́nɛ uu yɛ n wɑi. Lɛ̃ kuu yɛ́ n wɑ likɛ́ nɛ Upíimɑ n lɑ́ɑ́rú kuu yɛ n wɛ́ɛ́si. \v 33 Unɔ́sikɔ́ pɔ̃́ nɛ yɛ kɛtẽ nkɛ́ likɔ́ nfɑsimɛ́ n wɑilɛ. Lɛ̃ kuu yɛ́ n wɑ likɛ́ nɛ unɔ́si n lɑ́ɑ́rú kuu yɛ n wɛ́ɛ́si. \v 34 Uu pɛɛ mmɛ́ nɛ mmɛ́ n we. Limɛcɔ, unɔ́si tɑnɛ nɛ́ɛ ukpére nkó yɛɛ úu utisi n nyu yɛ Upíimɑ likɔ́ nfɑsimɛ́ wɑilɛ. U yɛ n wɛ́ɛ́silɛ ukɛ́ lɛlɛɛ yɛ́ Upíimɑ n lɑrisi wɑ. U yɛ uipiŋɛ nɛ ukɛmúŋɛ́ kpísilɛ uu wɑisɛ Uléécɑɑ likɔ́. Amɑ́ uyɛɛ ulɑ m mɑ́ yɛ̀ɛ̀ kɛtẽ nté likɔ́ nfɑsimɛ́ n wɑilɛ. Lɛ̃ kuu yɛ́ n wɑ likɛ́ nɛ ulɑ n lɑrisi kuu yɛ n wɛ́ɛ́si. \p \v 35 Nɔ́nnɛ́sɔnɛ kɑḿ lɑ nnyɑ kɑm lɛ̃ nɔ́ símisi, ɑ́i ripinɛ kɑḿ lɑ kɛ́ nɔ́ wɑ. Nɛ lɑ rɛ ɑni isoi n le yɑrɛ kɑi m pisɛ, ɑní nɛ nɔ́kɛnɛ́fɑ nnɛ́í Upíimɑ pikɛi kɛ́mɛɛ n we. \p \v 36 Uŋmɑ́nɛ úye un n yɛ̃ tɛ úu yɛ́ fe ukɛ́ umɛcirɛ tĩ, ukɛ́ mɛrí likɛ́ hɑ nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ u nɛ uuwɑncɔ ɑpi yɛ́ n sɔ́ɔnnɛ tu, un kɔ pɛɛ kɑ́ipi yɑrɛ ukɛ́ u kpísi, ncée yɛ we rɛ pikɛ́ sɔ́ɔnnɛ, pin n lɑ. Pin n sɔ́ɔnnɛ, úu ɑkópɛ ɑ́kɑ wɑ. \v 37 Amɑ́ úye un umɛcirɛ pitínɛ n fe, un ukɛfɑ-i n nyu rɛ ɑ́i u cɔ́ŋlɛ̃, ɑmɑ́ uyɛɛ nɛ umɛpɔɔlɑ yekei rɛ likɛ́ lɛ̃ n we, u nɛ uwɑ́ncɔ ɑ́pi kɑpɛ kulee ripɛ́nɛ, ńsɔnɛ kɛ liute uyɛ̃ uu wɑ. \v 38 Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, un tɛ u yɛ́ uuwɑncɔ uyɛ̃ kpísi, ńsɔnɛ kuu wɑ. Un kɔ rɛ úu yɛ́ u kpísi, lɛlɛɛ ńsɔnɛ feriyɛ. \p \v 39 Unɔ́si un ulɑ n sɔ́ɔ̃, úu ulɑ nfɑɑ kɛ́mɛɛ mɛ́yulɛ u mɑ́. Amɑ́ ulɑ uyɛ̃ un n kpu, unɔ́si yɛ́ fe uu ulɑ féé kuu n wɛ́ɛ sɔ́ɔ́ni. Li pisɛ rɛ uyɛ̃ kuu n sɔ́ɔ́ninɛ ukɛ́ Kirisi ukɔ́. \v 40 Nɛ̃́ nɛ yɛ̃ tɛ un titɑ́nɛ n tonɛ, li yɛ́ u n lɑ́ɑ́rú ɑi tɔ́su kuu yɛ́ pisɔ́ɔ̃ tinkpɑ́. Nɛ̃́ kɛmúŋɛ́ yɛ kɛ̃. Nɛ nyɑ́ni yɑrɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛ kɔ nɛ̃́ kɛ́mɛɛ welɛ nɛn nɛ símisi. \c 8 \s1 Inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 1 Tɔkɛ́ kɛlenɛ inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ nkɔ́ n símisi, nɛ lɑ rɛ ɑni kõ tɛ ntɔ́nɛ́í mmú, ḿpɑ́ úye yɛ mɛnyuwɛ mɑ́lɛ. Mɛnyuwɛ yɛɛ tíyɛsɛlɛ usoi uu ríyu n wɛ́ɛ́si, ɑmɑ́ ńlɑ mɛɛ yɛ tíyɛsɛ usoi uu nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ pelu. \v 2 Úye un umɛcirɛ n nyɑ́ni rɛ úu kusɑ nyu, liute úu kɑhɑnɛ n ceri likɛ́ tu yɑrɛ lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ usoi ukɛ́ céri. \v 3 Amɑ́ úye un Uléécɑɑ n lɑ, Uléécɑɑ yɛ liute nyulɛ. \p \v 4 Inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ kɛcɑ́ɑ́ nkɔ́ yɛ mmú rɛ pikɛ́ yɛ i li nɛ́ɛ ɑ́pi kɑpɛ yɛ i li? Tɔ nyulɛ rɛ piléé ɑ́pi kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ńkɑ-i we, ɑmɑ́ Uléécɑɑ usɛ kóló yɛɛ we. \v 5 Ḿpɑ́ pisoi pin n nyɑ́ni rɛ pipileecɑɑ nɛ́ɛ pipipiimɑ yɛ mɛyíkíyiki kɛléécɑɑ-pɔ nɛ kɛtẽ nté kulúi welɛ, \v 6 tɔ̃́ nɛ nyɑ́nilɛ rɛ Uléécɑɑ usɛ yɛɛ we. Uyɛɛ Sɑ́ɑ, uyɛɛ ḿpɑ́ yo wɑ. Uyɛɛ kɔ ntɔ́fɑ́ɑ nnɛ́í kɛ́mɛɛ rɔ́ te. Upíimɑ usɛ kóló kɑri kɔ mɑ́. Uyɛɛ Yeesu Kirisi kɛ Uléécɑɑ uú nɛ rintíki uú nɛ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ ń we wɑi. Uyɛɛ kɔ ntɔ́fɑ́ɑ te. \p \v 7 Amɑ́ ɑ́i pisoi nnɛ́í pɛɛ ɑsei nyɛ̃ nyu. Piléé nsímɛ́ yɛ mɛyɑ̃́ nɛ pinyinɛ mɑinulɛ, ɑpi yɛ pɛɛ nkpéni inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ n le yɑrɛ piléé pɛɛ mɛsei isɑrɛ iyɛ̃ te. Pi pinɑ́rɛi lɛ, ɑpi pɛɛ́ m músu rɛ isɑrɛ iyɛɛ mɛ́kpɛrinkpɛ pi wɑisɛlɛ. \v 8 Amɑ́ ɑ́i pɛɛ ilukɛ inyinɛ yɛɛ yɛ́ n tíyɛsɛ ɑri pisoi sɔnɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i. Tɔ i lii, ɑ́ri i lii, ɑ́i líkɑ rɔ́ kpɑ́lɛ̃. \p \v 9 Ḿpɑ́ kɛ ncée nn nní ń we rɛ nɔn n lɑ nɔ́ fe ɑni yɛ liisɑrɛ iyɛ̃ le, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ ɑ́i kɑpɛ pɑnsɛ likɛ́ pinɑ́rɛi lóisɛ. \v 10 Nkó yɛɛ nní rinɑ́rɛi m mɑ́ un pɔ́ nkó yɛɛ nní mɛnyuwɛ m mɑ́ n yɛ̃ pɔn kɛlõ piléé kucɑ́ŋíí kunyinɛ-i tṹ pɔn isɑrɛ iyɛ̃ le, kɛ uyɛ̃ uu nní rinɑ́rɛi m mɑ́ nnyɑ, ɑ́i yɛ́ u wɑ yɑrɛ uyɛ̃ ukɛ́ kɔ i lii? \v 11 Mɛpɔ́nyuwɛ nnyɑ, upɔ́mɑ́rɛcɔ nkó yɛɛ rinɑ́rɛi m mɑ́ yɛ pɛɛ lɛ̃ ncée pɔlɛ. Lin kɔ pɛɛ́ we rɛ Kirisi yɛ kɔ uyɛ̃ nnyɑ kpulɛ! \v 12 Nɔn lɛ̃ nɛ pimɑ́rɛcɔ pɛɛ rinɑ́rɛi m mɑ́ m púnnɛntɛ, li yɛ́ pikɛmúŋɛ́ cɔ́kɔi. Ani pɛɛ́ n nyu rɛ Kirisi kɑni lɛ̃ nɛ púnnɛ. \v 13 Lɛ̃ nnyɑ, in tɛ ilukɛ inyinɛ yɛ́ fe ii unɛ́mɑ́rɛcɔ lóisɛ, ɑ́m nkpɑ́ni píkɑi inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ pilukɛ kpɑ́nɛ. Lɛlɛɛ rɛ ɑ́m lɑ likɛ́ unɛ́mɑ́rɛcɔ lóisɛ. \c 9 \s1 Lɛlɛɛ ń we rɛ utumɛ likɔ́ nɛ lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ ukɛ́ n wɑ \p \v 1 Nɛ̃́ nɛ kɔ ncée mɑ́lɛ nɛn yɛ́ mɛnɛ́lɑ wɑ. Nɛ̃́ nɛ kɔ utumɛ lɛ. Nɛ̃́ nɛ kɔ Urɔ́píimɑ Yeesu yɛnɑɑlɛnlɛ. Nɔ́ɔ we lin nyísɛlɛ̃ tɛ nɛ Upíimɑ pikɛi wɑlɛ. \v 2 Ḿpɑ́ picɔ pin m mɑɑ rɛ ɑ́m Kirisi utumɛ, nɛ nɔ̃́ kɛ́mɛɛ utumɛ lɛ. Nɔ́ɔ Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ we lin nyísɛlɛ̃ tɛ nɛ pinɛ́tumɛkɛi ńsɔnɛ wɑlɛ. \p \v 3 Tinɔ́ɔ ntí kɑm yɛ pɛpɛɛ n kɛ́su rɛ ɑ́m utumɛ pɛsɛ: \v 4 Nɛ̃́ nɛ kɔ ncée mɑ́lɛ rɛ kɛ́ pinɛ́kɛi nnyɑ linɛ́lukɛ-lukɛ nɛ lɛ̃ kɑm yɛ́ ń níru nɔ́kɛnɛ́mɛɛ kpísi. \v 5 Nɛ̃́ nɛ kɔ ncée mɑ́lɛ kɛ́ Kirisi pikɔ́ kɛcɔpɛ unyinɛ kunɔ́si kpísi ɑrí n tóoinɛ yɑrɛ kɛ pitumɛ picɔ nɛ Upíimɑ pimɑrɛcɔ nɛ Piyɛɛ ɑpi n wɑi mɛcɔ. \v 6 Yɑrɛ tɔ́ nɛ Pɑrinɑpɑsi ŋmɑnɛ kɑí nɛ sɑ́ rɛ tɔkɛ́ n kɛisi tɔn nɛ mɛrɔ́círɛ kpínii, nɛ́ɛ íye? \v 7 Wóo kɛcirɛ yɛɛ isɔ́ɔ́cɑ wɑi ɑ́pi pɛɛ u hɛ́ɛ́lɛ? Wóo yɛ kuléé tɑ́mɛsi úu yɛ́ kuripipi li? Wóo kɛcirɛ yɛɛ inɑ́ɑ séni úu yɛ pɛɛ ukunɑɑlee mɛnɑɑpɛnni n ntí? \p \v 8 Amɑ́ ɑ́i lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi n wɑi ŋmɑnɛ kɑḿ pɑílɛ̃ nɛn nɛ símisi. Moisi isé pɔ̃́ nɛ kɔ limɛcɔ mɑlɛ. \v 9 Li isé iyɛ̃ kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Ápi yɛ inɑ́ɑ yɛɛ mɛlukɛpipi kukpépi-i n cɔpu nnɔ́ɔ ripi rɛ íi kɑpɛ li. Yɑrɛ inɑ́ɑ ŋmɑɑ nkɔ́ mɛɛ lɛ̃ Uléécɑɑ cɔ́ŋlɛ̃ɛ? \v 10 Aɑi tɔ̃́ kuú nɛ lɛ̃ mɑ́nɛɛ? Tɔ̃́ nnyɑ kɑpi mɛsei lɛ̃ wɔi. Li we rɛ uyɛɛ n lum yɛ lumlɛ un nɛ tɑ́lɛ̃ tɛ úu yɛ́ ulikɔ́ pɑɑ. Limɛcɔ kɛ uyɛɛ mɛlukɛpipi n cɔpu pɔ́ɔ kɔ tɑ́lɛ̃ tɛ úu yɛ ulikɔ́ pɑɑ. \v 11 Kɑri Uléécɑɑ nsímɛ́ nɔ́ rin-yóó, Nfɑ́ɑsɔnɛ likɔ́ kɑri lɛ̃ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ wɑ yɑrɛ ipuri kɑri kɛcɑrɛ-i lukɛsi. Tɔn nkpéni nɔ́linɛ́kɔ́ linyinɛ n li, ɑ́i pɛɛ kɛrɔ́lukɛ kɑri lii? \v 12 Picɔ yɛ nɔ́linɛ́kɔ́ lelɛ. Ái tɔ̃́ kɑí pɛɛ́ nɛ sɑ́ rɛ tɔkɛ́ mɛyɑ̃́ li n lee? \p Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́ri pɛɛ nɔ́ pisɛ rɛ ɑni linyinɛ rɔ́ pɑ. Tɔ mɛníŋɛ linnɛ́í mɛrɔ́círɛ wɑilɛ rɛ ɑ́ri lɑ linyinɛ likɛ́ Kirisi Nsímɛ́ Kɛcirɛ púnɛisɛ nnyɑ. \v 13 Áni nyu rɛ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛɛ pɛpɛɛ Uléécɑɑ pikɛi n wɑi kpínii? Inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ yɛɛ pɛpɛɛ kɛnyɔ́ɔnsɛhúú-i n kɛisi pɔ̃́ kɔ kpínii. \v 14 Limɛcɔ kɛ Upíimɑ uu wɑ rɛ pɛpɛɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ n yóólɛ̃ pikɛ́ lipikɛi pɛ̃ n wɑi pin nɛ le. \p \v 15 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, nɛ̃́ ɑ́m úkɑ líkɑ mpuri pisɛ. Ám kɔ wɔlu rɛ pikɛ́ nkpéni linyinɛ nɛ́ pɑ. Li kutɔsi we kɛ́ kpu nɛ kɑm yɛ́ linɛ́kɔ́ ń kóru. Úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ lirikɔkɔri nɛ́ kpu. \v 16 Nsímɛ́ Kɛcirɛ piyóó ɑ́pi kɛnɛ́mɛɛ ríyu piwɑisɛ likɔ́, ɑmɑ́ kɑi m pisɛ rɛ kɛ́ wɑ nnyɑ kɑm wɑi. Lin nɛ́ n fóm tɛ ɑ́m Nsímɛ́ Kɛcirɛ mmɛ̃ tiyóó, ɑ́i yɛ́ nɛ nɛ́ sɔnɛsi. \v 17 In tɛ kɛfɑ kɛsɛ kɑḿ nɛ rinɛ́cúruu li wɑi, nɛ́ ihɛ́ɛ́ yɔsí. Amɑ́ in tɛ nɛ wɑilɛ ɑ́m lɑ, li nkpéni nɛ́ welɛ ncɔni kɑpi nɛ́ ḿ pɑ. \v 18 Lɛ̃ nnyɑ, inɛ́hɛ́ɛ́ yɛ nkpéni íye? Inɛ́hɛ́ɛ́ yɛɛ rɛ kɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ riyóó fɑɑlɑɑ, ɑ́m kɑpɛ úkɑ lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ pikɛ́ nɛ́ pɑ korí. \p \v 19 Nɛ́ɛ mɛnɛ́círɛ te, ɑ́m úkɑ ulɑsi. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, nɛ mɛnɛ́círɛ kpísilɛ ɑm pɑnsɛsɛ ḿpɑ́ úye ulɑsi kɛ́ nɛ n fe kɛ́ pisoi mɛyɑ̃ n lɛ̃́ pikɛ́ nɛ Kirisi kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ. \v 20 Tɔ́ nɛ Pisuifi tɔn n we, nɛ yɛ n we yɑrɛ Usuifi ɑḿ nɛ pi lɛ́ni rɛ pikɛ́ Kirisi nɛ kɛfɑ tɛnɛ. Tɔ́ nɛ pɛpɛɛ isé n tíkilɛ̃ tɔn n we, nɛ yɛ n we yɑrɛ uyɛɛ isé n tíkilɛ̃. Ám kɔ pɛɛ isé iyɛ̃ tikilɛ̃. Nɛ lɛ̃ wɑi rɛ kɛ́ fe kɛ́ nɛ pɛpɛɛ isé iyɛ̃ n tíkilɛ̃ lɛ̃́ pikɛ́ Kirisi nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \v 21 Limɛcɔ kɛ tɔ́ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi isé n tíkilɛ̃ ɑri yɛ tɔn n we, ɑm pimɛcɔ n we, ɑ́i kɔ pɛɛ rɛ nɛ̃́ ɑ́m isé iyɛ̃ nyu. Amɑ́ nɛ wɑlɛ yɑrɛ ɑ́m isé kutu cɔlɛ̃ kɛ́ nɛ n fe kɛ́ pɛpɛɛ ɑ́pi isé n nyu lɛ̃́ pikɛ́ nɛ Kirisi kɛfɑ tɛnɛ. Kɑm nní Kirisi isé m pɑkɑrɛlɛ̃ Uléécɑɑ isé kɛ nɛ́ɛ kɔ lɛ̃ tikilɛ̃. \v 22 Tɔ́ nɛ pɛpɛɛ rinɑ́rɛi m mɑ́ tɔn n we, nɛ yɛ mɛnɛ́círɛ wɑisɛlɛ yɑrɛ unɑ́rɛi ɑḿ nɛ fe ɑm pi lɛ́ni ɑpí nɛ Kirisi kɛfɑ tɛnɛ. Nɛ yɛ ḿpɑ́ yei mɛnɛ́círɛ pɑlɛ rɛ ḿpɑ́ lin íye n we kɛ́ fe kɛ́ pinyinɛ lɛ̃́ Uléécɑɑ ukɛ́ piriyu lɔ. \v 23 Nsímɛ́ Kɛcirɛ nnyɑ kɑm lɛ̃ nnɛ́í wɑi rɛ nɛ́ɛkɛ́ kɔ lisɔnɛ lɛɛ nkɛmɛɛ ń we kɛ́mɛɛ linɛ́kɔ́ yɛ̃́. \v 24 Áni nyu rɛ pikɑ́hɑmɛwurɛ yɛ̀ɛ̀ kɛcɛsi-i kulúi n welɛ, ɑmɑ́ usɛ yɛɛ yɛ hɑ kpɑsi uu ihɛ́ɛ́ yɔ́suu? Ani limɛcɔ nfɑtɛnɛ ncee-i n wuru nɔn ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃ tɛ nɔkɛ́ kpɑsi nɔkɛ́ ihɛ́ɛ́ yɔsí. \v 25 Ḿpɑ́ ukɑ́hɑmɛwurɛ úye yɛ̀ɛ̀ ikɔ́hɔ́ ncɔpuri nɛ umɛcirɛ tinlɛ ńsɔnɛ. Ihɛ́ɛ́ iyɛ̃ kuu n yɔ́sunɛ íi yɛ kɔ pɛɛ picɑɑi nɑ́ŋɑi. Amɑ́ tɔ̃́ nɛ nfɑtɛnɛ ncee-i ŋmɔ́ɔ́púlɛnlɛ tɔkɛ́ ihɛ́ɛ́ yɛɛ íi yɛ píkɑi n cɑɑi yɔsí. \v 26 Pɔɔli uu kɔ kpɑ́ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i mɛsɑmɛ kɑm itóó kɑriilɛ̃, ɑ́m kɔ mɛsɑmɛ ḿpɑ́ yei fɑ́pii yɑrɛ kuyɔ kɑm kɑ́ii. \v 27 Ticuruu ɑ́m inɛ́piŋɛ kɛ́yu pɑlɛ̃. Nɛ mɛnɛ́círɛ múílɛnlɛ rɛ ɑ́m kɑpɛ picɔ Nsímɛ́ Kɛcirɛ riyóó nɛ̃́ ɑm pɛɛ́ weri ɑm pɔɔnɛ. \c 10 \s1 Pɔɔli yɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ símisi rɛ pikɛ́ pimɛcirɛ nɛ inyɔ́ɔnsɛ tĩ \p \v 1 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ lɑ rɛ ɑni lɛlɛɛ pɛɛ pirɔ́kpurɛ n wɑ léisɛ. Kuhopɛ yɛ pɛɛ pinnɛ́í yɑ́riilɛ kun pikɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃, ɑpi kɔ pinnɛ́í Míni-Wɛɛ́-Kukoi kɛ́mɛɛ tíki kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpí pɛɛ Esipiti kɛteni-i n léepɔ. \v 2 Pi nɛ Moisi kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ, li wɑ yɑrɛ kuhopɛ nɛ Míni-Wɛɛ́-Kukoi kɛ́mɛɛ kɑpi pinnɛ́í míni wolɛ. \v 3 Pinnɛ́í pɛɛ kɔ ilukɛ isɛ iyɛɛ Uléécɑɑ-i n léeri li, \v 4 ɑpi kɔ pinnɛ́í Uléécɑɑ mɛni mɛsɛ níru. Kupɑrɛcɑŋɑɑ kpɛɛ ḿpɑ́ yei pi n tíkilɛ̃ mɛni kɑpi lɛ̃ níru. Kupɑrɛcɑŋɑɑ kpɛkpɛɛ nní Kirisi. \v 5 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, pimɛyɑ̃ isoi íi nɛ Uléécɑɑ risɑ́. Lɛ̃ nnyɑ kɑpi kucɛsi kóimɑ-i kpí. \p \v 6 Lɛlɛɛ rɔ́ nyísɛ rɛ ɑ́ri kɑpɛ mɛwɑi kópɛ n lɑ yɑrɛ kɑpí pɛɛ mɛ ń lɑ mɛcɔ. \v 7 Áni kɑpɛ pɑnsɛ piléényɔ́ɔnsɛ yɑrɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ mɛcɔ. Pi wɑ yɑrɛ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Pisoi yɛ tonɛ ɑpi le ɑpi níru, ɑpi pɛɛ yisi ɑpi piyírɑɑsɛ loni. \v 8 Ári kɑpɛ kɔ mɛrɔ́círɛ iwɑ́sɑ́nkɑí tɑ̃ yɑrɛ kɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpí pɛɛ n wɑ ɑpí nɛ kɛyɑ́ɑ kɛsɛ kpi pisoi ɑ́kotokú ɑfɛɛrɛ́ nɛ ɑtɑɑni (23.000). \v 9 Ári kɑpɛ kɔ Upíimɑ peikɛɛ yɑrɛ kɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpi u n peikɛɛ, iwɑ́ɑ ii pi kɛ́hɛni ɑpi kpíni. \v 10 Ári kɑpɛ kɔ n ŋmúlɑɑnkɛɛ yɑrɛ kɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpi n ŋmúlɑɑnkɛɛ, nkpɔ utumɛ uú hɑ nɛ pinnɛ́í nɑ́m. \p \v 11 Mɛwɑi mɛɛ pi wɑlɛ rɛ tɔkɛ́ yɛ̃́, ɑpi mɛ wɔlu rɛ tɔ́ mpí tɔ́ɔ nní ituŋɛ tɔrɔɔ-i ń we tɔkɛ́ mɛrɔ́círɛ tĩ. \v 12 Lɛ̃ nnyɑ, úye un m músu rɛ u ɑ́nɑ ɑtɛ́ kɛcɑ́ɑ́ tɑ́ɑ́lɛ̃, ukɛ́ umɛcirɛ tĩ úu kɑpɛ nɛ ń loó nnyɑ. \v 13 Lɛ̃ kɑi ń we rɛ likɛ́ kɛsoipipi peikɛɛ mɛcɔ kɑi yɛ nɔ́ peikɛɛ. Uléécɑɑ yɛ ɑsei ute lɛ. Lɛ̃ nnyɑ, úu yɛ ŋmurɛi pipeikɛɛ pikɛ́ yɛ nɔ́ feriyɛ. Lɛ̃ nnyɑ lin yɛ kumúŋɛ́ kunyinɛ-i nɔ́ m peikɛɛ, u yɛ́ɛ́ ncée nɔ́ nyísɛ ɑní nɛ likɛmɛɛ lelu ɑní n kɑhɑri. \p \v 14 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni piléényɔ́ɔnsɛ n wuru ńsɔnɛ, pinɛ́sɑ́nɛ! \v 15 Nɔ pisoi sɔhɔɔ lɛ. Ani nɔ́rinɛ́cúruu mmɛ̃ kɑm nní ḿ mɑ kɛcɑ́ɑ́ musí ɑní pɑí nkɛ̃́! \v 16 Ani kɛpóripi kɛ̃ kɑri yɛ rimmúlú ɑrí nɛ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ ɑri kɛ níru ripɑí nkɛ̃́. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑri yɛ nní kɛ n níru, ɑ́kɛ yɛ Kirisi mɛnyɛ nɛ tɔ́ ripɛ́nɛsɛɛ? Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑri yɛ nní kukpɔ́nɔ́ n kpɔ́kɔrinɛ ɑri le, Kirisi ipiŋɛ kɑku yɛ kɔ nɛ lɛ̃ tɔ́ ripɛ́nɛsɛ. \v 17 Kɑi nní rɛ kukpɔ́nɔ́ kusɛ kpɛɛ we nnyɑ, ḿpɑ́ tɔ nní kulúi we, tɔ ntɔ́nɛ́í ipiŋɛ isɛ lɛ, kukpɔ́nɔ́ kusɛ kpɛ̃ kɑri ntɔ́nɛ́í ń le nnyɑ. \p \v 18 Ani Isirɑyɛɛli pikɔ́ ripɑí nkɛ̃́! Pɛpɛɛ yɛ kɛnyɔ́ɔnsɛ-i inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ n li nɛ kɛnyɔ́ɔnsɛ kɛ̃ yɛ̀ɛ̀ ripɛ́nɛlɛ ɑpi wɑi pisɛ. \v 19 Lɛ̃ kɑm nní ḿ mɑ ɑsei rɛ íye? Yɑrɛ liɑsei yɛɛ rɛ piléé nɛ́ɛ isɛɛ kɑpi yɛ nɛ n nyɔ́ɔnsɛ yɛ linyinɛ lɛ, nɛ́ɛ íye? \v 20 Ái lɛ̃! Líkɑ ɑ́i kei we. Lɛ̃ kɑm ḿ mɑ ɑsei nyɛɛ rɛ inyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ yɛ ɑníri ikɔ́ lɛ, ɑ́i Uléécɑɑ ikɔ́. Aɑm kɔ pɛɛ́ lɑ nɔ́ nɛ ɑníri nɔkɛ́ m pɛ́nɛlɛ̃. \v 21 Áni yɛ́ fe nɔkɛ́ Upíimɑ kɛporipi nɛ kuníri kɛkɔ́ m pɛ́nɛlɛ̃ nɔn níru. Nɔ́ nɛ Upíimɑ ɑ́ni yɛ́ m pɛ́nɛlɛ̃ nɔn le, nɔ́ nɛ ɑníri nɔn kɔ pɛ́nɛlɛ̃ nɔn le. \v 22 Tɔ lɑlɛ tɔkɛ́ lɛ̃ wɑ Upíimɑ ilɑɑrɔ ikɛ́ kɛrɔ́cɑ́ɑ́ kɑm nɛ́ɛ? Yɑrɛ tɔ pɛɛ ḿpɑpɛ u felɛ nɛ́ɛ? \s1 Tɔkɛ́ yɛ linnɛ́í wɑ ɑrí nɛ Uléécɑɑ ríyu wɑisɛ \p \v 23 Nɔ yɛ mɑɑ rɛ: Nɛ mɛyíkíyiki ncée mɑ́lɛ nɛn yɛ́ ḿpɑ́ yo wɑ. Amɑ́ ɑ́i ḿpɑ́ yo yɛɛ yɛ́ nɛ́ yóriyɛ. Nɛ mɛyíkíyiki ncée mɑ́lɛ nɛn yɛ́ ḿpɑ́ yo wɑ, ɑmɑ́ ɑ́i ḿpɑ́ yo yɛɛ yɛ́ tíyɛsɛ usoi uu nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ pelu. \v 24 Úkɑ úu kɑpɛ ukulɑɑ cirɛ n wɛ́ɛ́si, ɑmɑ́ ɑni yɛ mɛníŋɛ picɔ kukɔ́ wɛ́ɛ́si. \p \v 25 Nɔ́ yɛ fe ɑni lɛ̃ kɑpi kuyɑ́ɑ-i n yɑ́i nnɛ́í le. Áni kɑpɛ yɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ ńkɑ likɛcɑ́ɑ́ m písɛi likɛ́ nɔ́ ricɔ́ŋ. \v 26 Li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: Upíimɑ yɛɛ kɛtẽ nɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ likɔ́ nnɛ́í te. \p \v 27 Nkó yɛɛ úu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ un kusɑ́nɛ nɔ́ n sée nɔn n hɑ, ɑni lɛ̃ nnɛ́í kɑpi nɔ́ ḿ pɑ li. Áni kɑpɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ ńkɑ likɛcɑ́ɑ́ m písɛi likɛ́ nɔ́ ricɔ́ŋ. \v 28 Amɑ́ unyinɛ un nɔ́ m mɑɑ rɛ “isɑrɛ nnyí yɛ inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ lɛ”, uyɛɛ lɛ̃ nɔ́ ḿ mɑ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ i li. Insɑ́ lɛ̃, li yɛ́ u ricɔ́ŋ. \v 29 Ái rɛ nɔ̃́ kɑi yɛ́ ricɔ́ŋ nnyɑ kɑm lɛ̃ nté símisi. Ucɔ kɑi yɛ́ rincɔ́ŋ nnyɑ kɑm lɛ̃ símisi. \p Ticuruu yo nnyɑ kɛ nɛ́ɛ yɛ́ ncée m mɑ́ rɛ kɛ́ linyinɛ wɑ, ucɔ kɛmúŋɛ́ ɑkɛ pɛɛ́ nɛ nɛ́ yúlu rɛ ɑ́m kɑpɛ wɑ rɛ li yɛ́ u ricɔ́ŋ nnyɑ? \v 30 Nɛn linɛ́lukɛ-lukɛ kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ m pɔɔnɛsɛ, yo nnyɑ kɛ unyinɛ uu yɛ́ pɛɛ lɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɑm Uléécɑɑ m pɔɔnɛsɛ nnyɑ nɛ́ lɑ́mɑɑnkɛɛ? \v 31 Lɛ̃ nnyɑ, nɔn yɛ ḿpɑ́ yo mpuri n le nɛ́ɛ nɔn n níru nɛ́ɛ nɔn n wɑi, ɑni yɛ tíyɛsɛ Uléécɑɑ rinyiri tikɛ́ n tɑɑ́lɛ̃. \v 32 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ, ɑ́ni kɑpɛ tíyɛsɛ nɔ́inɛ́soi ikɛ́ Pisuifi nɛ́ɛ Pikirɛki nɛ́ɛ Uléécɑɑ pisoi kɛ́mɛɛ unyinɛ lóisɛ. \v 33 Ani mɛnɛ́cɔ n wɑi. Nɛ yɛ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ́ n nɑ́ɑ́silɛ rɛ inɛ́soi ikɛ́ ḿpɑ́ úye n nyɑḿ. Ái nnɛ́sɔnɛ kɑm wɛ́ɛ́si, ɑmɑ́ nɛ wɑilɛ rɛ likɛ́ nɛ pisoi kulúi sɔnɛsi likɛ́ piriyu lɔ. \c 11 \p \v 1 Ani mɛnɛ́cɔ n wɑi yɑrɛ kɛ nɛ́ɛ Kirisi mɛcɔ n wɑi. \s1 Íye kɑi pisɛ rɛ utisi nɛ unɔ́si pikɛ́ Upíimɑ inipɛɛ-i n we? \p \v 2 Nɛ nɔ́ pɑkɑrɛ kɑní nɛ ḿpɑ́ píyei kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n léisɛlɛ̃ nɔn kɔ icélɑɑ kɑm nɔ́ rintɛ́ŋ́sɛ ńsɔnɛ múílɛ̃. \v 3 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, nɛ lɑ rɛ ɑni mmú kṍ tɛ Kirisi yɛɛ ḿpɑ́ utisi úye uyɔɔpi. Utisi yɛɛ unɔ́si uyɔɔpi, Uléécɑɑ pɔ́ɔ Kirisi uyɔɔpi. \v 4 Utisi nkó yɛɛ linyinɛ ríyu n yɑ́riilɛ̃ un nɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si nɛ́ɛ un nɛ Uléécɑɑ rinyiri símisi yɛ uuyɔɔpi Kirisi isɛi wɑisɛlɛ. \v 5 Amɑ́ unɔ́si nkó yɛɛ ríyu ŋmɑnɛ nɛ kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si nɛ́ɛ un nɛ Uléécɑɑ rinyiri símisi yɛ mɛníŋɛ uulɑ isɛi wɑisɛlɛ. Li we rɛ unɔ́si nkó kɑpi rinkoósi rɛ isɛi ikɛ́ u wɑ kuu lɛ̃ nɛ mɛnyínɛ wɑ. \v 6 Unɔ́si unsɑ́ n lɑ ukɛ́ uriyu linyinɛ yɑrii, ukɛ́ mɛsɛ nnyúpi nyɑi. Li kɔ pɛɛ isɛi welɛ rɛ unɔ́si ukɛ́ n nyɑlɑɑlɛ̃ nɛ́ɛ ukɛ́ n koósilɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ, ukɛ́ yɛ ríyu linyinɛ yɑrii. \v 7 Ái nɛ sɑ́ rɛ utisi ukɛ́ linyinɛ ríyu yɑrii. Li we rɛ uyɛɛ nɛ Uléécɑɑ mɛnyínɛ we, un kɔ ríyu u wɑisɛ. Utisi kɛ unɔ́si pɔ́ɔ ríyu wɑisɛ. \v 8 Ái unɔ́si ipiŋɛ kɛ Uléécɑɑ uu kpísi uú nɛ utisi wɑi, ɑmɑ́ utisi ipiŋɛ kuu kpísi uú nɛ unɔ́si wɑi. \v 9 Ái kɔ unɔ́si nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu utisi wɑ, ɑmɑ́ utisi nnyɑ kuu unɔ́si pɔ̃́ wɑ. \v 10 Lɛ̃ nnyɑ kɑi pisɛ rɛ unɔ́si ukɛ́ piléécɑɑtumɛ nnyɑ linyinɛ ríyu yɑrii likɛ́ n nyísɛlɛ̃ tɛ u umɛcirɛ utisi mɛtene ricɛpisɛlɛ. \v 11 Amɑ́ Upíimɑ kɛ́mɛɛ́, utisi unsɑ́ n we, unɔ́si úu líkɑ tu, unɔ́si unsɑ́ n we, utisi pɑ́ɑ kɔ líkɑ tu. \v 12 Yɑrɛ lɛ̃ kɑpi utisi ipiŋɛ n kpísi ɑpí nɛ unɔ́si wɑi mɛcɔ kɛ unɔ́si uu yɛ utisi mɑri. Uléécɑɑ yɛɛ lɛ̃ nnɛ́í wɑi. \p \v 13 Ani nɔ́rinɛ́cúruu musí ɑni yɛ́nu nkɛ̃́ tɛ li nɛ sɑ́ rɛ unɔ́si ukɛ́ ríyu ŋmɑnɛ Uléécɑɑ n yɑ́ɑ́sii? \v 14 Lɛ̃ kɑi nní kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń we ricuruu yɛ rɔ́ nyísɛlɛ rɛ li isɛi we rɛ utisi ukɛ́ nnyúpi riyɑ́ nkɛ́ pi nn cɑ́. \v 15 Amɑ́ li pɛɛ ríyu mɑ́ rɛ unɔ́si pɔ̃́ nnyúpi nkɛ́ pi nn cɑ́. Lɛ̃ nnyɑ kɑi unɔ́si nnyúpi hɛ rɛ nkɛ́ yɛ ríyu u n yɑriilɛ̃. \v 16 Amɑ́ úye unsɑ́ n lɑ ukɛ́ lɛ̃ wɑ, liute ukɛ́ nsɛ kõ tɛ tɔ̃́ ɑ́ri mɛwɑi féé mɛ́kɑ mɛcɔ kɛyómɛyɑ́hɑɑ-i wɑi, ɑ́pi kɔ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ-i lɛ̃ wɑi. \s1 Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ ilukɛ \r (Mɑtiyee 26:26-29; Mɑriki 14:22-25; Luki 22:15-20) \p \v 17 Ám nkpéni mmɛ̃ kɑm nní nɔ́ n símisinɛ kɛ́mɛɛ nɔ́ pɑkɑrɛnɛ. Nɛ nɛ nɔ́ cɛ́sinɛ rɛ nɔ́inɛ́cɑ́pinɛ yɛ nɔ́ kópulɛ ɑi tɔ́su kii nɔ́ ń nyɔ́ɔnsɛ. \v 18 Nsímɛ́ foí mɛɛ rɛ, nɛ kõ tɛ nɔ yɛ nɔn n cɑ́pinɛlɛ̃, mɛkóólɛntɛnɛ yɛ̀ɛ̀ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ n welɛ. Nɛ nyɑ́ni yɑrɛ in n lɑ, ɑ́i yɛ́ nnɔ́ɔmɛ. \v 19 Li mɛyíkíyiki pisɛ rɛ mɛkóólɛntɛnɛ mɛkɛ́ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ n we likɛ́ nɛ pɛpɛɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ ɑsei n tíkilɛ̃ ń lesɛ likɛ́ ń nyísɛ nnyɑ. \v 20 Nɔ yɛ nɔn n cɑ́pinɛlɛ̃, ɑ́i nkpɑ́ni Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ ilukɛ nnyɑ kɑni yɛ n cɑ́pinɛlɛ̃. \v 21 Likumúŋɛ́ rɛ nɔ́ úkɑ úu yɛ ucɔ mɛrí pikɛ́ kɛsẽ́ li. Ḿpɑ́ úye yɛɛ yɛ n tũ un uilukɛ cirɛ le. Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ nkṹ nn picɔ ń we kɛ picɔ ɑpi yɛ m pomɑɑlɛ̃. \v 22 Áni síyɔ mɑ́ rɛ nɔkɛ́ yɛ kei-pɔ li ɑni níruu? Nɛ́ɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ kɑ́ni wɑisɛlɛ̃ nɔn pɛɛ́ lɑ nɔkɛ́ pɛpɛɛ ɑ́pi líkɑ m mɑ́ isɛi wɑisɛ. Kɛ́ nkpéni nɔ́ mɑɑ rɛ íye? Nɔ lɑ rɛ kɛ́ nɔ́ pɑkɑrɛ nɛ́ɛ? Ám yɛ́ mmú kɛ́mɛɛ nɔ́ pɑkɑrɛ! \p \v 23 Li we rɛ nsímɛ́ mmɛ̃ kɛ Upíimɑ uu nɛ́ n símisi kɑm nɔ́ tɛ́ŋ́sɛlɛ̃ tɛ: Kɛsinɛ kɛ̃ kɑpi Upíimɑ Yeesu pɛpɛɛ pikópɛ u ń lɑ ɑnipɛ-i n wɑ, u kukpɔ́nɔ́ kpísilɛ, \v 24 kuu Uléécɑɑ pipɔɔnɛsɛ ḿ mɑsí, uu ku kpɔkɔ́rinɛ uu rɛ: Inɛ́piŋɛ iyɛ̃ kɑpí nɛ nɔ̃́ nnyɑ n nyɔ́ɔnsɛ yɛ nnyí. Ani yɛ lɛ̃ wɑ ɑní nɛ nɛ́ n léisɛlɛ̃. \v 25 Kɑpi pilukɛ ḿ mɑsí, uu kɔ limɛcɔ kɛpóripi kpísi uu rɛ: Nkómɛinɛ fɑlɛ mɛɛ mɛnɛ́nyɛ nnyɑ nɔ́ nɛ Uléécɑɑ kɛcɔpɛ ń we yɛɛ kɛpóripi nkɛ́. Ḿpɑ́ píyei nɔn yɛ kɛ n níru, ɑni yɛ mɛsɛ́rɛ nɛ́ n léisɛlɛ̃. \v 26 Nɔn yɛ ḿpɑ́ píyei kukpɔ́nɔ́ nkú n le, nɔn kɛpóripi nkɛ́ n níru, Upíimɑ nkpɔ kɑni lɛ̃ yóólɛ̃ likɛ́ hɑ nɛ umɛpɛɛmɛ tu. \p \v 27 Lɛlɛɛ tíyɛsɛ kɛ úye uu yɛ un mɛhɑ́ikusɛ wee kɛ́mɛɛ n we un nɛ kukpɔ́nɔ́ kpɛ̃ n le un kɔ nɛ kɛpóripi kɛ̃ n níru, Upíimɑ ipiŋɛ nɛ umɛnyɛ kuu lɛ̃ nɛ púnnɛ. \v 28 Lɛ̃ nnyɑ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ yɛ musí uu uisoi pɑí ńsɔnɛ uu pɛɛ kɛlenɛ kukpɔ́nɔ́ le uu kɔ kɛpóripi kɛ̃ níru. \v 29 Úye un mɛ́woo n le un n níru, unsɑ́ n ceri rɛ Upíimɑ ipiŋɛ yɛ nyi, umɛcirɛ kuu lɛ̃ mɛwɑi mɛ-i ɑkópɛ pɑlɛ̃. \v 30 Lɛ̃ nnyɑ kɛ pisoi mɛyɑ̃ ɑpi nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ pitóikɔ́, picɔ síkɑnkɑ́lɑ́kɑ́, picɔ mɛyɑ̃ pɔ́ɔ kɔ kpíni. \v 31 Tɔn yɛ pɛɛ́ m musí ɑri irɔ́soi pɑí ńsɔnɛ, Uléécɑɑ úu yɛ́ɛ́ pɛɛ́ nɛ rɔ́ túhɑɑnɛ. \v 32 Amɑ́ Upíimɑ yɛ nɛ rɔ́ túhɑɑnɛlɛ, uu kutu rɔ́ pɑ́sɑ uu ntɔ́símɛ́ nyɔ́ɔnsɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Kirisi n nyu tɔ́ ripɛ́nɛ pikɛ́ túhɑɑnɛ. \p \v 33 Pinɛ́mɑ́rɛcɔ, lɛ̃ nnyɑ, nɔn yɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ tɛ nɔkɛ́ Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ ilukɛ li, ɑni yɛ mɛ́rɑɑnɛ ɑni kɛlenɛ le. \v 34 Nkṹ nn úye n we, ukɛ́ yɛ ukɛyɔ-pɔ limɛ. Úu kɑpɛ wɑ Uléécɑɑ ukɛ́ yɛ nɔ́inɛ́cɑ́pinɛ-i nɛ nɔ́ túhɑɑnɛ ukɛ́ ɑkópɛ nɔ́ pɑ. Nɛn píyei nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n hɑpɔ kɑm yɛ́ isímɛ́ tɔrɔɔ iyɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ ripɑí. \c 12 \s1 Nfɑ́ɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 1 Pimɑ́rɛcɔ, ɑ́m lɑ nɔkɛ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ nsímɛ́ kɛcɑ́ɑ́ kuŋmɑhɑ-i n we. \v 2 Nɔ nyulɛ rɛ kɑ́ni pɛɛ kɑhɑnɛ Uléécɑɑ n céri, li pɛɛ nɔ́ pɑ́sɑilɛ nɔn tikilɛ̃ lin nɛ piléé kɑni n nyɔ́ɔnsɛ ɑ́pi yɛ kɔ símisi mɛmpɔ nɔ́ sĩ́. \v 3 Lɛ̃ nnyɑ kɑm tɛ kɛ́ ńsɔnɛ nɔ́ símisi nɔkɛ́ kṍ tɛ: Úkɑ úu we rɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛ ukɛmɛɛ́ we un nɛ símisi, uu pɛɛ rɛ “likɛ́ Yeesu rité”. Úkɑ úu yɛ́ kɔ fe ukɛ́ rɛ “Yeesu yɛɛ Upíimɑ”, kɑ́i pɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ lɛ̃ u símɑɑsɛ. \p \v 4 Nfɑ́ɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ yɛ welɛ mpehẽ mpehẽ. Amɑ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ nsɛ kóló mɛɛ lɛ̃ nlihɛɛhɛɛ hɔɔnɛntɛ. \v 5 Ikɛicee yɛ kulúi welɛ, ɑmɑ́ Upíimɑ usɛ kóló kɑri lɛ̃ kɛisi. \v 6 Ḿpɑ́ úye nɛ uɑkɛi yɛ nyɛ, ɑmɑ́ Uléécɑɑ usɛ kóló yɛɛ lɛ̃ ńnɑŋɛ rɔ́ hɛɛlɛ̃ tɔn nɛ ɑ wɑi. \v 7 Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ nlihɛɛhɛɛ ḿpɑ́ úye hɛlɛ ukɛ́ nɛ n-nnɑŋɛ nyísɛ likɛ́ nɛ ntɔ́nɛ́í yóriyɛ. \v 8 Lɛ̃ nnyɑ knn yɛ unyinɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ hɛ uú nɛ n símisi, nn kɔ ucɔ mɛnyuwɛ hɛ uyɛ̃ un kɔ nɛ símisi. \v 9 Nfɑ́ɑsɔnɛ nsɛ mmɛ̃ nn kɔ ucɔ hɛ rɛ ukɛ́ nfɑtɛnɛ m mɑ́, nn kɔ ucɔ hɛ rɛ ukɛ́ yɛ wɑ utóikɔ́ ukɛ́ peí. \v 10 Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ̀ɛ̀ unyinɛ hɛlɛ rɛ ukɛ́ yɛ fe ukɛ́ mɛwɑisɑŋɑ n wɑi. Nn kɔ ucɔ hɛ rɛ ukɛ́ yɛ Uléécɑɑ rinyiri nɛ símisi. Nn kɔ ucɔ hɛ rɛ uyɛ̃ ukɛ́ yɛ fe ukɛ́ mmɛwɑi nɛ lɛlɛɛ ɑ́i mmɛkɔ́ céri ukɛ́ kóólɛnɛ. Nn kɔ ucɔ hɛ rɛ ukɛ́ yɛ mɛyu sɑŋɑ mpehẽ mpehẽ símisi. Nn ucɔ hɛ rɛ uyɛ̃ ukɛ́ yɛ fe ukɛ́ mɛ tuisɛ. \v 11 Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ cirɛníŋɛ mmɛ mɛɛ lɛ̃ nnɛ́í wɑisɛ. Lɛ̃ knn ń lɑ nkɛ́ ḿpɑ́ úye pɑ knn yɛ u pɑ. \s1 Ḿpɑ́ Kirisi ukɔ́ úye yɛ ipiŋɛ isɛ nlesɛ lɛ \p \v 12 Pi yɛ́ fe ɑpi Kirisi nɛ ipiŋɛ inyinɛ yɛɛ ilésɛ kulúi m mɑ́ múŋɛisɛnɛ. Ḿpɑ́ kɛ ipiŋɛ iyɛ̃ ii ilésɛ kulúi m mɑ́, innɛ́í yɛ ripɛ́nɛlɛ ɑi wɑi ipiŋɛ isɛ. \v 13 Tɔ̃́ Pisuifi nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ nɛ pilɑ́si nɛ pɛpɛɛ pimɛcirɛ n te, tɔ́ɔ ntɔ́nɛ́í míni wolɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nn tɔ́ pɑnsɛsɛ ipiŋɛ isɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ nsɛ mmɛ̃ mɛni kɑri kɔ n ntí. \v 14 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́i nlésɛ nsɛ mɛɛ yɛ ipiŋɛ kɛcɑ́ɑ́ n we. I yɛ kulúi n welɛ. \v 15 Ḿpɑ́ kúnɑ kun m mɑɑ rɛ kɑ́ku nní kunípɛ nnyɑ, ɑ́ku nkpéni ipiŋɛ ilesɛ kɛ́mɛɛ we, ku yɛ́ pɛɛ lɛ̃ nnyɑ ikɛmɛɛ piwée riyɑ́ɑ́? \v 16 Ḿpɑ́ kutu kun m mɑɑ rɛ kɑ́ku nní mɛnípɛɛ nnyɑ, ɑ́ku nkpéni ipiŋɛ ilesɛ kɛ́mɛɛ we, ku yɛ́ pɛɛ lɛ̃ nnyɑ ikɛmɛɛ piwée riyɑ́ɑ́? \v 17 Ipiŋɛ nnɛ́í in pɛɛ mɛnípɛɛ, yo kɛ usoi uu yɛ́ɛ́ pɛɛ́ nɛ kõ? In pɛɛ innɛ́í kutu, yo kuu yɛ́ɛ́ pɛɛ́ nɛ kukpɑ́hɑ́ kṍ? \v 18 Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ nlésɛ ń-ye umɛlɑ kɛ́mɛɛ nkɛtonɛ-i n yekei. \v 19 Ilésɛ nnɛ́í in pɛɛ nlésɛ nsɛ, ipiŋɛ íi yɛ́ pɛɛ́ n we. \v 20 Lɛ̃ nnyɑ, ilésɛ kulúi yɛɛ we kɑí nɛ wɑ ipiŋɛ cirɛníŋɛ isɛ kóló. \p \v 21 Mɛnípɛɛ ɑ́mɛ yɛ́ fe mɛkɛ́ kunípɛ mɑɑ rɛ: Ám nɛ líkɑ pɔ́ wɑi. Limɛcɔ kɛ ríyu ɑ́ri yɛ́ kɔ fe rikɛ́ ɑ́nɑ mɑɑ rɛ: Ám nɛ líkɑ nɔ́ wɑi. \v 22 Ticuruu ipiŋɛ ilesɛ iyɛ̃ kɑri n nyu rɛ íi pɑ́ɑ́pú yɛɛ mɛyíkíyiki rɔ́ yóriyɛ. \v 23 Iyɛ̃ kɑri n nyɑ́ni yɑrɛ i yɛ isɛi rɔ́ wɑ kɛcɑ́ɑ́ kɑri ńsɔnɛ pɑílɛ̃. Hɑ́i iyɛɛ íi kúpɑí mɛtɛ́ ń we kɑri yɛ ńsɔnɛ nyɔ́ɔnsɛntɛ. \v 24 Amɑ́ iyɛɛ pípɑí ń nyɑḿ íi pinyɔ́ɔnsɛntɛ pɛ̃ písɛi. Uléécɑɑ yɛ ipiŋɛ ilesɛ wɑlɛ uu tíyɛsɛ iyɛɛ íi kúpɑí mɛtɛ́ ń we ii ríyu nɛ icɔ m mɑ́. \v 25 Kuu lɛ̃ n wɑ nnyɑ, mɛkóólɛnɛ ɑ́mɛ ipiŋɛ nlesɛ nnyinɛ nɛ ncɔ kɛcɔpɛ we, ɑmɑ́ ḿpɑ́ yo yɛ nɛ licɔ kutu cɔlɛnlɛ. \v 26 Nlésɛ ń-ye nn íwɛ n le, li yɛ nɛ icɔ ripɛ́nɛlɛ ii íwɛ n le. Nlésɛ ń-ye nn ríyu n yɛ̃, li yɛ nɛ icɔ ripɛ́nɛlɛ ɑi kɛsẽ́ i n lɑ́ɑ́rú. \p \v 27 Nɔ kɛsẽ́ nɔ́nnɛ́nɛ́í Kirisi ipiŋɛ lɛ. Ḿpɑ́ nɔ́ úye yɛ unlesɛ lɛ. \v 28 Uléécɑɑ yɛ uicɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ́ sitónɛ hɛkɛsilɛ. Pitumɛ kuu kɛkpéẽ mɛfoí tónsɛ, uu mɛlírũ ɑntepuyɛ tikisɛ. Uu kɔ mɛtɑ́ɑ́nũ picélɑɑ tikisɛ. Pɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, pɛpɛɛ yɛ mɛwɑisɑŋɑ n fe ɑpi wɑi, ɑpi tíki. Pɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, pɛpɛɛ yɛ pitóikɔ́ m pɔisɛ ɑpi tíki. Pɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, pɛpɛɛ yɛ picɔ n lɛ̃́ nɛ pɛpɛɛ picɔ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ nɛ pɛpɛɛ mɛyu sɑŋɑ mpehẽ mpehẽ n símisi ɑpi tíki. \v 29 Ái pinnɛ́í pɛɛ pitumɛ, ɑ́i pinnɛ́í pɛɛ ɑntepuyɛ, ɑ́i kɔ pinnɛ́í pɛɛ picélɑɑ. Ái kɔ pinnɛ́í pɛɛ yɛ fe ɑpi mɛwɑisɑŋɑ wɑi. \v 30 Ái kɔ pinnɛ́í pɛɛ yɛ fe ɑpi pitóikɔ́ pɔisɛ, nɛ́ɛ ɑpi mɛyu sɑŋɑ mpehẽ mpehẽ símisi nɛ́ɛ ɑpi mɛ tuisɛ. \v 31 Lɛ̃ nnyɑ, ihɛɛ iyɛɛ innɛ́í kɛ́mɛɛ icɔ n fe kɑni yɛ́ nɛ n nɑ́ɑ́si rɛ nɔkɛ́ yɛ̃́. \p Lɛ̃ nnyɑ, kɛ́ nkpéni ncée sɔnɛ píimɑ mɛɛ ḿpɑ́ yo n fe nɔ́ nyísɛ. \c 13 \s1 Ńlɑ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 1 Nɛn pɛɛ nsímɛ́ n fe kɛ́ n símisi yɑrɛ kɛ sisoipipi ɑsi yɛ n símisi, nɛ́ɛ nɛn pɛɛ piléécɑɑtumɛ mɛyu n kómɛi, kɑ́m pɛɛ usoicɔ lɑ, nɛ we yɑrɛ kuweni kɑpi m pépu kun iwɔ́ɔ topori, nɛ́ɛ kuloo kpɛɛ n téni. \v 2 Ḿpɑ́ lin nɛ́ n hɛ rɛ kɛ́ yɛ fe kɛ́ nɛ Uléécɑɑ rinyiri símisi, ḿpɑ́ nɛn kɔ ḿpɑ́ yo mɛsɔhɔ m mɑ́ ɑm yɛ kɔ lɛlɛɛ m pékɑɑlɛ̃ ceru, ɑm kɔ nfɑtɛnɛ mɛɛ yɛ́ riyɔ́pɛ rinsíkɑ m mɑ́, nɛnsɑ́ usoicɔ n lɑ, ɑ́m nkpɑ́ni líkɑ. \v 3 Ḿpɑ́ nɛn mɛnɛ́mɑ́ nnɛ́í píwɛkɔɔ́ n hɔɔnɛ rɛ pikɛ́ li, ḿpɑ́ nɛn tɛ pikɛ́ pisoi kɛcɑ́ɑ́ nnyɑ nnɑ nɛ́ ŋmɑɑsi, kɑ́m pɛɛ usoicɔ lɑ, ɑ́m kulɑ́ɑ kúkɑ mɑ́. \p \v 4 Ńlɑ yɛ niŋulɛ, nn yɛ kɔ kusoi wɑi. Ńn yɛ ucɔ likɔ́ kɑ́ipinkɛɛ. Ńn yɛ ríyu wɛ́ɛsi, ńn yɛ kɔ nɛ rikɔ́kɔri n fulɑɑlɛ̃. \v 5 Ńn yɛ líkɑ wɑ lɛɛ ɑ́i ɑsei m mɑ́. Ńn yɛ n wɛ́ɛ́si rɛ likɛ́ nɛ mmɛcirɛ sɔnɛsi. Ńn yɛ wɔ́ɔsi, ńn yɛ kɔ ucɔ nkɛfɑ-i n fɑnɑɑlɛ̃. \v 6 Piyɑɑlukɛ pin yei n we, ɑ́i yɛ n n lɑ́ɑ́rú, ɑmɑ́ nsímɛ́sei mɛɛ yɛ ntikiŋ niŋukusɛ. \v 7 Ńlɑ yɛ̀ɛ̀ ḿpɑ́ yo ucɔ sɑ́rɛilɛ. N yɛ kɔ ḿpɑ́ yo kɛ́mɛɛ nfɑtɛnɛ m mɑ́lɛ, nn kɔ n tɑ́lɛ̃ tɛ ḿpɑ́ yo yɛ́ sɔnɛsi. N yɛ kɔ nɛ ḿpɑ́ yo n kɑhɑrilɛ. \p \v 8 Ńlɑ ńn yɛ píkɑi tɛnɛ. Pi yɛ́ Uléécɑɑ rinyiri nɛ pisímɛ́ riyɑ́. Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ pisímɛ́ yɛ́ kɑm ɑpi kpi, mɛnyuwɛ ɑmɛ kɛ́tɔ wɑi. \v 9 Li we rɛ kukéri kukéri kɑri ḿpɑ́ yo nyu. Kukéri kukéri kɑri kɔ Uléécɑɑ rinyiri nɛ símisi. \v 10 Amɑ́ lɛlɛɛ ń nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ lin píyei n leemɛ, lɛlɛɛ kukéri ń we yɛ lɛ̃ kɛ́tɔ wɑlɛ. \p \v 11 Kɑḿ pɛɛ iwɑ̃́ ń we, mɛnɛ́símɛ́ nɛ kɛnɛ́múŋɛ́ nɛ nnɛ́sɔhɔɔsimɛ́ yɛ pɛɛ́ welɛ yɑrɛ kɛwɑ̃́. Amɑ́ kɑm nkpéni riwɛ́ɛ́sɛ n wɑ, nɛ liwɑ́nkɔ́ lɛ̃ tíyɛlɛ. \v 12 Tɔ nɛni nyɑ́nilɛ lin hiihiilɛ̃ yɑrɛ kɛnípɛɛnyɑ́nɛi kɛ́mɛɛ kumííri. Amɑ́ tɔ́ kɑm ɑri kɛrɔ́yu-i ŋmɑɑ ḿpɑ́ yo yɛnu ńsɔnɛ. Kukéri kukéri kɑm nɛni u nyu. Amɑ́ nɛ́ kɛyɑ́ɑ picére u tɛnɛsɛ ńsɔnɛ yɑrɛ kuu nɛ́ n nyu mɛcɔ. \v 13 Lɛ̃ nnyɑ nkpéni, ḿpɑ́ likɛi tɔrɔɔ nní nnɛ́í lin píyei n tɛnɛ, nfɑtɛnɛ nɛ linyinɛ kɛcɑ́ɑ́ pitɑ́ nɛ ńlɑ pɑ́ɑ yɛ́ tɛnɛ. Likɛi lɛ̃ kɛtɑɑni ɑ́i kutɛnɛ we. Amɑ́ ńlɑ mɛɛ likpéẽ. \c 14 \s1 Nfɑ́ɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ \p \v 1 Ńlɑ kɑni yɛ́ mɛfoí n wɛ́ɛ́si nɔkɛ́ m mɑ́. Ani n nɑ́ɑ́si nɔkɛ́ kɔ Nfɑ́ɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ yɛ̃, ɑí nɛ tɔ́su nɔkɛ́ Uléécɑɑ rinyiri nɛ n símisi. \v 2 Mɛsei yɛ mɛ rɛ usoi nkó yɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisi úu pisoi nɛ símisi, ɑmɑ́ Uléécɑɑ rinyiri kuú nɛ símisi. Li we rɛ úkɑ úu u kómɛi. Nfɑ́ɑsɔnɛ kuú nɛ nsímɛ́ mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ nyɑ́ni un símisi. \v 3 Amɑ́ úye un yɛ Uléécɑɑ rinyiri nɛ n símisi, pisoi kɛ uyɛ̃ uú nɛ símisi. U yɛ́ pi lɛ̃́ ɑpi Uléécɑɑ ncee-i pɑpisi, uu ikɑri pi kpɑ́sɛ, uu kɔ piɑkiŋ niŋukusɛ. \v 4 Nkó yɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisi yɛ umɛcirɛ Uléécɑɑ ncee-i pɑpukusɛlɛ. Amɑ́ nkó yɛɛ Uléécɑɑ rinyiri nɛ n símisi yɛ picɔ Uléécɑɑ ncee-i pɑpukusɛlɛ. \p \v 5 Nɛ pɛɛ́ lɑ yɑrɛ nɔ́nnɛ́nɛ́í nɔkɛ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisi. Amɑ́ lɛ̃ kɑm mɛyɑ́nsei ń lɑ yɛɛ nɔkɛ́ pɛɛ Uléécɑɑ rinyiri nɛ n símisi. Nkó yɛɛ Uléécɑɑ rinyiri nɛ n símisi yɛ nkó yɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisi felɛ. Amɑ́ in tɛ unyinɛ yɛ liɑsei lesɛ un símisi mɛcirɛ kɑi yɛ́ picɔ kulɑ́ɑ wɑ, ɑi tíyɛsɛ ɑpi Uléécɑɑ ncee-i pɑpisi. \v 6 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ pisɛ rɛ nɛn nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ n hɑpɔ nɛn Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisi, yo kɑi yɛ́ nɔ́ yóriyɛ? Ái nɛn nsímɛ́ kɛ Uléécɑɑ nɛ́ n nyísɛ nɔ́ n símisi, nɛ́ɛ nɛn nsɔhɔɔsimɛ́ nnyinɛ nɔ́ n símisi, nɛ́ɛ nɛn Uléécɑɑ rinyiri nɛ n símisi, nɛ́ɛ nɛn icélɑɑ inyinɛ nɔ́ m pɑ kɑi yɛ́ kulɑ́ɑ wɑɑ? \v 7 Limɛcɔ kɑí we nɛ iyómɛlũ yɑrɛ nní risũ nɛ́ɛ kusolɛ kɑpi yɛ nɛ ɑnípɛ ḿ pi. Liɑnɔɔ ɑnsɑ́ n kóólɛntɛnɛlɛ̃, íye kɛ usoi uu yɛ́ nɛ ceri rɛ risũ kɑpi símisi nɛ́ɛ kusolɛ kɑpi pépu? \v 8 Uyɛɛ rinɑ́ɑtɔ́ŋ n símisi unsɑ́ ɑnɔ́ɔ n lesɛ likɛ́ n kpɑ̃́iilɛ̃, wóo yɛ́ pɛɛ céri ukɛ́ umɛcirɛ cɑ́pinɛ ukɛ́ nɛ ɑtɔpi leepɔ? \v 9 Limɛcɔ, nɔn Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisi, nɔnsɑ́ yɛ rinɔ́ɔ m mɑ rikɛ́ ɑsei m mɑ́, íye kɛ usoi uu yɛ́ nɛ lɛ̃ kɑni n símisi ceri? Mɛ́woo kɑni pɛɛ lɛ̃ símisi. \v 10 Mɛyu yɛ kulúi welɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́, ɑmɑ́ mɛ́kɑ ɑ́mɛ mɛkɛcɔpɛ we rɛ ɑ́mɛ ɑsei mɑ́. \v 11 Lɛ̃ nnyɑ, usoi un nɛ nɛ́ n símisi, nɛnsɑ́ umɛyu n kómɛi, nɛ ukɛmɛɛ usɑ́nɛ lɛ, uyɛ̃ un kɔ nɛ̃́ kɛ́mɛɛ usɑ́nɛ. \v 12 Limɛcɔ, yɑrɛ kɑni nní ń lɑ nɔkɛ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ lihɛɛhɛɛ mɛyɑ̃́ m mɑ́, ɑni n wɛ́ɛ́si mɛfoí rɛ nɔkɛ́ mɛyɑ̃́ lihɛɛhɛɛ m mɑ́ lɛɛ yɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ n lɛ̃́ pikɛ́ nɛ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ́ m pɑpisi. \p \v 13 Lɛ̃ nnyɑ, li pisɛ rɛ nkó yɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisi ukɛ́ Uléécɑɑ pisɛ ukɛ́ u hɛ ukɛ́ yɛ fe ukɛ́ mɛ tuisɛ. \v 14 Nɛn limɛyu mɛ̃ nɛ kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si, Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ kɛnɛ́mɛɛ ń we kɑḿ nɛ yɑ́ɑ́si. Amɑ́ mɛnɛ́sɔhɔ ɑ́mɛ pɛɛ líkɑ wɑi. \v 15 Lɛ̃ nnyɑ, íye kɑi pisɛ rɛ kɛ́ wɑ? Li pisɛ rɛ kɛ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ kɛnɛ́mɛɛ ń we nɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si, ɑm kɔ mɛnɛ́sɔhɔ nɛ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. Nɛ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛɛ kɛnɛ́mɛɛ ń we nɛ yõ, ɑm kɔ nɛ mɛnɛ́sɔhɔ yom. \v 16 In tɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ ŋmɑnɛ kɑɑ́ nɛ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ, íye kɛ nkó yɛɛ úu mɛyu mɛ̃ n kómɛi uu yɛ́ fe uu pipɔ́pɔɔnɛsɛ iyɑ́hɑɑ kɛcɑ́ɑ́ rinɔ́ɔ yɔ́su rɛ Amí! Úu kɔ pɛɛ kómɛi lɛ̃ kɑɑ n tee. \v 17 Ḿpɑ́ ipɔ́pɑkɑrɛ kɑɑ Uléécɑɑ m pɑkɑrɛntɛ ikɛ́ íye nsɑ́ n nyɑḿ, íi nkpɑ́ni ucɔ lɛ́ninɛ ukɛ́ nɛ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ m pɑpisi. \p \v 18 Nɛ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ rɛ u tíyɛsɛ nɛn Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ símisi lin nɔ́nnɛ́nɛ́í mmú fe. \v 19 Amɑ́ ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, piyómɛyɑ́hɑɑ pin n cɑ́pinɛlɛ̃, li yɛ kutɔsi nɛ́ n we rɛ kɛ́ ɑnɔ́ɔ fíí nyɛɛ kúkomɛ ń we símisi kɛ́ nɛ pi céési, nɛ kɑm yɛ́ mɛyu kɑ́pi n kómɛi nɛ ɑnɔ́ɔ kulúi pi n símɑɑnkɛɛ. \v 20 Áni kɑpɛ mɛwɑ̃́ m músu. Ani ɑkópɛ piwɑi ncee kɛ́mɛɛ n nyɑḿ yɑrɛ siwɑ̃́ fɛnfɛ̃í. Amɑ́ ɑni yɛ mɛwɛ́ɛ́sɛ musí. \v 21 Yɑrɛ kɛ Upíimɑ uu ḿ mɑ ɑpi Uléécɑɑ Nsímɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lu rɛ: \q1 Pisoi mpí pɛɛ mɛyu féé n símisi nɛ pisɑ́nɛ ɑnɔɔ kɑḿ nɛ tikinɛ kɛ́ \q1 nɛ pinɛ́soi símisi. \q1 Amɑ́ ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́pi wɑisɛnɛ. \p \v 22 Lɛ̃ nnyɑ, Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ pisímɛ́ yɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Kirisi m pɑkɑrɛlɛ̃ kɛ́mɛɛ rícere lɛ rɛ linyinɛ yɛ wɑi. Amɑ́ ɑ́i Kirisi pikɔ́ kɛ́mɛɛ linyinɛ yoriyɛ. Limɛcɔ, nɔkɛ́ nɛ Uléécɑɑ rinyiri n símisi yɛ Kirisi pikɔ́ kɛ́mɛɛ rícere lɛ rɛ linyinɛ yɛ wɑi. Amɑ́ ɑ́i pɛɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Kirisi m pɑkɑrɛlɛ̃ kɛ́mɛɛ líkɑ yoriyɛ. \v 23 Uléécɑɑ pikɔ́ pin nkpéni n cɑ́pinɛlɛ̃ pin pinnɛ́í Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisi, piyómɛyɑ́hɑɑ pinyinɛ pɛɛ ɑ́pi limɛkɔ́ n nyu nɛ́ɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃ pin kei n lompɔ, ɑ́pi yɛ́ mɑɑ rɛ nɔ pisɔhɔtorɛ lɛɛ? \v 24 In tɛ pi pinnɛ́í Uléécɑɑ rinyiri nɛ símisi, kɛ unyinɛ yɛɛ úu Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃ nɛ́ɛ unyinɛ yɛɛ úu limɛkɔ́ n nyu uu kei lompɔ, u yɛ́ ukɛfɑ-i musí, nsímɛ́ mmɛ̃ nn u nyísɛ rɛ úu ɑlɑri mɑ́, \v 25 kɛmúŋɛ́ kɛɛ ukɛfɑ-i m pékɑɑlɛ̃ ɑkɛ kpɑ̃́ii, uu pɛɛ kɛ́yu kɛtẽ kipi uu Uléécɑɑ pɑkɑrɛ, uu yóó rɛ mɛseisei kɛ Uléécɑɑ uu nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ we. \s1 Lɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ likɛ́ Kirisi pikɔ́ icɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ́ n sɔ́nɛ \p \v 26 Yo kɑi nkpéni pisɛ rɛ nɔkɛ́ n wɑi, pimɑ́rɛcɔ? Nɔn yɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ tɛ kɛyómɛ kɑni yɑ́ɑ́si, nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ yɛ́ɛ́ fe uu yóm, ucɔ uu icélɑɑ inyinɛ pɑ, Uléécɑɑ uu ucɔ nsímɛ́ nyísɛ, ucɔ uu Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ símisi, ucɔ uu mɛɑsei lesɛ. Li pisɛ rɛ linnɛ́í likɛ́ n lɛ́ni, piyómɛyɑ́hɑɑ pin nɛ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ pɑpisi. \v 27 Pisoi pin yɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ n símisinɛ, ɑ́pi kɑpɛ yɛ pitɛ́ nɛ́ɛ pitɑɑni rifɑɑu. Pikɛ́ yɛ kɔ usɛ usɛ símisi. Li kɔ pisɛ rɛ unyinɛ ukɛ́ yɛ n we un pinsímɛ́ mmɛ̃ tuisɛ. \v 28 Úkɑ unsɑ́ n we ukɛ́ tuisɛ, li pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ risɛ́ɛ́. Pikɛ́ yɛ nɛ pimɛcirɛ kɛfɑ-i n símisi, ɑpi yɛ kɔ nɛ Uléécɑɑ n símisi. \v 29 Li pisɛ rɛ pɛpɛɛ Uléécɑɑ rinyiri nɛ n símisi pitɛ́ nɛ́ɛ pitɑɑni pikɛ́ yɛ símisi picɔ ɑpi yɛ pinsímɛ́ mmɛ̃ músu ɑpi yɛ́nu. \v 30 Amɑ́ in tɛ Uléécɑɑ yɛ icɑ́pinɛ iyɛ-i unyinɛ nsímɛ́ nyísɛ, li pisɛ rɛ uyɛɛ pɛɛ n símɑɑri ukɛ́ risɛ́ɛ́ pikɛ́ nkó kutu ricɔ. \v 31 Nɔ́ yɛ fe ɑni nɔ́nnɛ́nɛ́í Uléécɑɑ rinyiri nɛ símisi ɑni tisɛntɛnɛ, ḿpɑ́ úye uú nɛ icélɑɑ inyinɛ yɛnu uu múlú, ɑi kɔ nɛ ḿpɑ́ úye n ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃. \v 32 Pɛpɛɛ Uléécɑɑ rinyiri nɛ n símisi yɛ ihɛɛ iyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pi n hɛ kɛcɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ. \v 33 Li we rɛ Uléécɑɑ úu mɛ́woo mɛ́woo ukɔ́, ɑmɑ́ nkíŋniŋɛ ukɔ́ lo. \p Yɑrɛ kɑi Uléécɑɑ pikɔ́ icɑ́pinɛ nnɛ́í kɛ́mɛɛ ń we, \v 34 li pisɛ rɛ pinɔ́si pikɛ́ yɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ n sɛ́ɛ́lɛ̃. Ápi ncée mɑ́ pikɛ́ yɛ kei n símisi. Li pisɛ rɛ pikɛ́ pimɛcirɛ ricɛpisɛ yɑrɛ kɛ isé ii ḿ mɑ. \v 35 Pin linyinɛ n lɑ pikɛ́ céri, pikɛ́ yɛ pipilɑ pisɛ síyɔ-i. Ái nɛ sɑ́ rɛ unɔ́si ukɛ́ yɛ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ n símisi. \p \v 36 Nɛ́ɛ nɔ músu rɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ nkɛ́-i kɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ nn léemɛ? Nɛ́ɛ nɔ̃́ ŋmɑnɛ kɛ́mɛɛ knn hɑ́pɔ? \v 37 Úye un m músu rɛ u Uléécɑɑ rinyiri nɛ símisilɛ nɛ́ɛ u Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ ihɛɛ inyinɛ mɑ́, liute ukɛ́ céri rɛ mmɛ̃ kɑm ní nɔ́ ń wɔ́lu yɛ Upíimɑ isé lɛ. \v 38 Amɑ́ úye unsɑ́ lɛ̃ n nyu, Uléécɑɑ pɑ́ɑ kɔ liute nyu. \v 39 Lɛ̃ nnyɑ, pimɑ́rɛcɔ, ɑni n wɛ́ɛ́si nɔkɛ́ yɛ nɛ Uléécɑɑ rinyiri símisi. Amɑ́ ɑ́ni kɑpɛ n yulu rɛ pisoi ɑ́pi kɑpɛ yɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ mɛyu mpehẽ mpehẽ símisi. \v 40 Amɑ́ li pisɛ rɛ nɔkɛ́ linnɛ́í n wɑi lin nyɑḿ, ɑ́i kɑpɛ m pulu. \c 15 \s1 Kirisi mɛyisɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ nsímɛ́ \p \v 1 Pimɑ́rɛcɔ, Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɑm nɔ́ rin-yóó ɑni n ŋmurɛi, ɑni kɔ nkɛmɛɛ iníŋí wɑi kɑḿ lɑ kɛ́ nɔ́ léisɛ \v 2 rɛ n nɔ́rinɛ́yu lɔlɛ, in tɛ nɔ ńsɔnɛ m múílɛ̃. Insɑ́ lɛ̃, mɛ́woo kɑní nɛ kɛfɑ n tɛnɛ. \p \v 3 Nsímɛ́ mmɛ̃ kɑm tinɛ́cúruu n kṍ kɑm yɛ̃́ tɛ nɛ́ mɛfoí nɔ́ ritɛ́ŋ́sɛ. Lɛlɛɛ rɛ ɑrɔ́kópɛ nnyɑ kɛ Kirisi uu kpu yɑrɛ kɑí pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ Uléécɑɑ ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃. \v 4 Pi u kulɛsilɛ uu kɛyɑ́ɑ tɑ́ɑ́nũ tuŋɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi yɑrɛ kɑi kɔ mɛkɛɛ-mɛ Uléécɑɑ ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃. \v 5 Kuu pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ n yisi, Piyɛɛ uu u yɛnu, upitumɛ kɛfi nɛ pitɛ́ ɑpi kɔ limɛmɑ́ɑ́ u yɛnu. \v 6 Uu limɛmɑ́ɑ́ upimɑrɛcɔ pílɛ pílɛ mɛnupũ nɛ kulɑ́ɑ umɛcirɛ nyísɛ ituŋɛ isɛ-i. Picɔ yɛ pikɛcɔpɛ kpínlɛ, ɑmɑ́ pimɛyɑ̃ yɛ nɛ nfɑ́ɑ mɑ́lɛ. \v 7 Uu kɔ limɛmɑ́ɑ́ Yɑkupu kpɑ́fúmɛ, uu kɔ pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ pitumɛ nnɛ́í kpɑ́fúmɛ. \p \v 8 Uu pɛɛ pɛ̃ nnɛ́í mɛmɑ́ɑ́ kɔ mɛtɔ́rɔɔsei nɛ̃́ umɛcirɛ nyísɛ, nɛ̃́ nkó nɛ́ɛ nní ń we yɑrɛ kɛwɑ̃́ pɛ́ni kɑpi mɑ́ri. \v 9 Nɛ́ɛ Kirisi pitumɛ kɛcɔpɛ usíńsɑ́. Ám tu rɛ pikɛ́ nɛ́ sée rɛ utumɛ. Li we rɛ nɛ pɛɛ Kirisi pikɔ́ wéékusɛlɛnlɛ. \v 10 Amɑ́ Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ yɛɛ tíyɛsɛ kɑḿ nɛ isoi nnyí kɑm nní ń le we. Kɛfɑ kuú nɛ nɛ́ n fénnɛ, ɑ́i mɛ́woo wɑ. Li we rɛ nɛ pikɛi wɑlɛ ɑm pitumɛ picɔ nnɛ́í feriyɛ. Asei kɛcɑ́ɑ́, ɑ́i nɛ́ɛ kɛisi, uipɛɛlɛ́ɛ yɛɛ pikɛi pɛ̃ wɑ. \v 11 Lɛ̃ nnyɑ, ḿpɑ́ lin nɛ̃́ nɛ́ɛ lin pɛpɛɛ pikɛi pɛ̃ wɑ, Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɑri nɔ́ yóólɛ̃. Mmɛ̃ kɑni kɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. \s1 Tɔ̃́ mɛyisɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ nsímɛ́ \p \v 12 Tɔ yóólɛnlɛ rɛ Kirisi yɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. Íye kɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ pinyinɛ ɑpi yɛ́ pɛɛ fe ɑpi rɛ pikpɔkpɔ ɑ́pi yɛ yisi? \v 13 In tɛ pikpɔkpɔ ɑ́pi yɛ yisi, lɛ̃ nnyɑ Kirisi pɑ́ɑ kɔ yisi. \v 14 In tɛ Kirisi úu yisi, ntɔ́símɛ́ kɑri n yóólɛ̃ yɛ mɛ́woo lɛ. Mɛ́woo kɑni kɔ nɛ kɛfɑ u tɛnɛlɛ̃. \v 15 In mɛsei rɛ pikpɔkpɔ ɑ́pi yɛ yisi, kɛ tɔ́ɔ pɛɛ́ we tɔn yóólɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ Kirisi yukusɛ, úu kɔ pɛɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ, tɔ nɛ u rikpɑ́rɑ́lɛ, ɑri pɛɛ wɑi pitɑnsei nɔɔmɛ. \v 16 Li we rɛ in tɛ pikpɔkpɔ ɑ́pi yɛ yisi, Kirisi pɑ́ɑ kɔ yisi. \v 17 In tɛ Kirisi úu yisi, mɛ́woo kɑní nɛ kɛfɑ u tɛnɛlɛ̃. Nɔ kɔ nɛ nɔ́ɑnɛ́kópɛ kɛ́mɛɛ́ welɛ. \v 18 Li kɔ nyísɛlɛ rɛ pɛpɛɛ Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ ɑpí nɛ kpi yɛ pɔlɑɑlɛnlɛ. \v 19 In tɛ kɛtẽ nté isoi ŋmɑnɛ nnyɑ kɑrí nɛ Kirisi tɑ́lɛ̃, lirɔ́cɔ yɛ íwɛ welɛ ɑi tɔ́su ḿpɑ́ úye. \p \v 20 Amɑ́ mɛsei kɛ Kirisi uu pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. Uyɛɛ mɛfoí yisi. Li nyísɛlɛ rɛ picɔ pɛɛ n kpí pɔ̃́ nɛ́ kɔ kɑm ɑpi yisikɛɛ. \v 21 Usoi usɛ yɛɛ nɛ sisoipipi nkpɔ kɑ. Usoi usɛ yɛɛ kɔ tíyɛsɛnɛ sisoipipi sikɛ́ yɛ nɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. \v 22 Kɛ pisoi nnɛ́í nɛ Atɑm ɑpi m pɛ́nɛlɛ̃ nnyɑ kɑpi kpíni. Kɑpí nɛ Kirisi m pɛ́nɛlɛ̃ nnyɑ kɑpi limɛcɔ pinnɛ́í nfɑ́ɑ fɑlɛ yɛnunɛ. \v 23 Amɑ́ ḿpɑ́ úye nɛ uituŋɛ yɛ nyi. Kirisi yɛ piyisɛ mɑsilɛ. Uyɛɛ ufoí. Un píyei n kɑ, upikɔ́ pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ yisinɛ. \v 24 Limɛmɑ́ɑ́ kɛ ḿpɑ́ yo kɛtɔ ɑkɛ pɛɛ sɔ́nti, kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Kirisi uu iyɔ́ɔpi nnɛ́í nɛ ńnɑŋɛ nnɛ́í nɛ n-yɔ́ɔpinɑŋɛ nnɛ́í tɛ́kɛ́ɛ́nɛ, uu pɛɛ un-yɔɔpinɑŋɛ nnɛ́í Sɑ́ɑ Uléécɑɑ ɑnipɛ-i wɑi. \v 25 Li we rɛ Kirisi ukɛ́ pɛɛ iyɔ́ɔpi n tũ kɛlenɛ likɛ́ hɑ nɛ tu pɛɛ́ uyɛ-i kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ upilɑɑrɔ nnɛ́í Kirisi kɛnyɑlɛ-i rinwúlɑsɛ. \v 26 Ulɑ́ɑrɔ tɔrɔɔ kuu n tɛ́kɛ́ɛ́nɛ yɛɛ nkpɔ. \v 27 Li Uléécɑɑ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Uléécɑɑ yɛ́ linnɛ́í ukɛnyɑlɛ-i riwulɑsɛ. Kɑi nní n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ “linnɛ́í”, ɑ́i pɛɛ rɛ nɛ Uléécɑɑ kɑpi lɛ̃ tee. Li we rɛ uyɛɛ ḿpɑ́ yo Kirisi kɛnyɑlɛ-i riwulɑsɛ. \v 28 Ḿpɑ́ yo in ukɛnyɑlɛ-i rinwulɑ, uyɛ̃ Uléécɑɑ Kɛpipi uu pɛɛ umɛcirɛ cɛpisɛ uu Uléécɑɑ kɛnyɑlɛ-i wúlɑ. Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo ukɛnyɑlɛ-i rinwúlɑsɛ, kei kɛ Uléécɑɑ uu pɛɛ mɛyíékíyiki ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ iyɔ́ɔpi tonɛnɛ. \p \v 29 Ani mpí pɛɛ yɛ nní n ŋmurɛi rɛ pikɛ́ pikpɔkpɔ nnyɑ míni pi wolɛ kɛcɑ́ɑ́ musí nkɛ̃́. Yo kɑpi lɛ̃ nɛ nɑ́ɑ́si? In tɛ mɛsei yɛ mɛ rɛ pikpɔkpɔ ɑ́pi yɛ yisi, yo nnyɑ kɑpi pɛɛ ŋmurɛi rɛ pikɛ́ pikpɔkpɔ pɛ̃ nnyɑ míni pi wolɛ? \v 30 Tɔ̃́ ŋmɑɑ ricuruu ní? Yo nnyɑ kɑri mpíí mɛsɛ́rɛ nkpɔ lorólɛ̃? \v 31 Pimɑ́rɛcɔ, ḿpɑ́ kɛyɑ́ɑ kɛ́ye kɑm nkpɔ hɛirɛntɛ. Mɛseisei kɛ tɔ́ nɛ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi kupɛ́nɛcɔ ɑku nɔ̃́ nnyɑ mɛyíkíyiki rikɔ́kɔri nɛ́ we. \v 32 In pɛɛ sisoipipi kɛmúŋɛ́ kɑḿ pɛɛ mɑ́ kɑḿ nɛ Efɛɛsi-pɔ pisoi kpɑ́ɑ́ree pinyinɛ yɑrɛ icɑrɛnɑmɛ tɔpu, yo kɑi yɛ́ nɛ́ yóriyɛ? In tɛ pikpɔkpɔ ɑ́pi yɛ yisi, tɔkɛ́ mɛsɛ n wɑi yɑrɛ kɑpi ḿ mɑ rɛ: Tɔ kóso kpinɛ, lɛ̃ nnyɑ tɔkɛ́ n le tɔn níru. \v 33 Áni kɑpɛ tíyɛ unyinɛ ukɛ́ nɔ́ kírɑɑsɛ: Aséncɔ kópɛ yɛ̀ɛ̀ isoi sɔnɛ cɑɑilɛ. \v 34 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ ɑni músu ńsɔnɛ, ɑ́ni kɑpɛ ɑkópɛ n wɑi. Pisoi yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ welɛ pɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ n nyu. \s1 Ipiŋɛ íye kɛ pɛpɛɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ n yisi ɑpi mɑ́? \p \v 35 Unyinɛ yɛ́ pisɛ rɛ: Íye kɛ pikpɔkpɔ ɑpi yɛ yisi? Ipiŋɛ íye kɑpí nɛ pɛɛri? \v 36 Pɔ́ uníri nkó! Áɑ nyu rɛ pinsɑ́ rilukɛpipi n lukɛsi, ɑ́ri yɛ́ fe rikɛ́ lɛɛ? \v 37 Tipipi rinyinɛ kɑɑ yɛ lukɛsi rɛ mpuri. In n lɑ, risírɛ́pipi nɛ́ɛ rilukɛpipi féé rinyinɛ. Ái kuléé kpɛɛ n lɛlunɛ ricuruu kɑɑ yɛ lukɛsi. \v 38 Uléécɑɑ yɛɛ yɛ pɛɛ ripipi tɛ̃ ipiŋɛ iyɛ̃ kuu ń lɑ hɛ. Ḿpɑ́ ripipi ríye kuu ipiŋɛ yɛɛ nɛ ri n sɑ́ hɛ. \p \v 39 Lifɑ́ɑkɔ́ ɑ́i linnɛ́í isɑrɛ isɛ mɑ́. Isoisɑrɛ yɛ nɛ isɛɛ ikɔ́ kóólɛlɛnlɛ, sinúipi isɑrɛ nɛ impehẽ, ikpíntomɛ́ ikɔ́ nɛ iyɛ̃ mpehẽ kɔ. \p \v 40 Limɛcɔ kɛ kɛléécɑɑ-pɔ likɔ́ ipiŋɛ ií nɛ kɛtẽ nté likɔ́ ipiŋɛ kóólɛlɛ̃. Kɛléécɑɑ-pɔ likɔ́ nsɔnɛ nɛ mmpehẽ, kɛtẽ nté likɔ́ nsɔnɛ nɛ mmɛ̃ mpehẽ kɔ. \v 41 Ituŋɛ yɛ imɛtɛ́í cirɛ mɑ́lɛ, iwɑ́rɛ in imɛkɔ́ mɑ́, ɑwɑ́rɛpi pɔ́ɔn kɔ ɑmɛkɔ́ mɑ́. Ḿpɑ́ ɑwɑ́rɛpi ricuruu ɑ́ɑ mɛtɛ́í mɛsɛ mɑ́. \p \v 42 Limɛcɔ kɑi sɔ́nti likɛ́ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ pikpɔkpɔ ɑpi n yisinɛ n we. Pi yɛ pin pisoi n kulɛsi, pi yɛ fɔnilɛ, ɑmɑ́ Uléécɑɑ un pi n yukusɛ, ɑ́pi pɛɛ píkɑi nkpɔ kpɑ́nɛ. \v 43 Pi yɛ kɛ́kulɑɑ-i íwɛ n welɛ ɑ́pi kɔ pɑ́ɑ́pú. Amɑ́ Uléécɑɑ un píyei pi n yukusɛ, pi yɛ pɛɛ ríyu m mɑ́lɛ pin kɔ pɑ́ɑ́pú. \v 44 Isoipiŋɛ nnyí kɑri nní n nyɑ́ni kɑpi yɛ kɛ́kulɑɑ-i m mɑ́. Pin píyei n yisi, ipiŋɛ fɑlɛ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn yɛ n hɛ kɑpi mɑ́nɛ. Lɛ̃ nnyɑ, isoipiŋɛ nnyí kɑri nní n nyɑ́ni yɛ welɛ. Limɛcɔ ipiŋɛ iyɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn yɛ n hɛ pɔ̃́ nɛ kɔ welɛ. \v 45 Lɛ̃ nnyɑ kɑi Uléécɑɑ Nsímɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Usoi foí uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ uu u séi rɛ Atɑm yɛ kɛsoipipi lɛ kɛɛ nfɑ́ɑ n yɛ̃́. Amɑ́ Atɑm tɔrɔɔ yɛɛ nní Kirisi. Ukɛmɛɛ́ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nń we nn yɛ nfɑ́ɑ hɛ. \v 46 Ái ipiŋɛ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn yɛ n hɛ yɛɛ pɛɛ mɛfoí we, ɑmɑ́ isoipiŋɛ nnyí kɑri nní ń nyɑ́ni yɛ nyi. Iyɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn yɛ n hɛ yɛ kɛpirɛ sɔ́ntilɛ. \v 47 Ntɑɑi kɑpí nɛ usoi foí mɔ̃́. Uyɛ̃ nɛ kɛtẽ nté ukɔ́ lɛ. Kɛléécɑɑ kɛ ulírũ pɔ́ɔ léeri. \v 48 Pɛpɛɛ kɛtẽ nté ń we yɛ we yɑrɛ uyɛ̃ kɑpí nɛ ntɑɑi m mɔ̃́ mɛcɔ. Pɛpɛɛ kɛléécɑɑ-pɔ ń we yɛ we yɑrɛ uyɛɛ kɛléécɑɑ-pɔ n léeri mɛcɔ. \v 49 Tɔ̃́ nɛ nɛni welɛ yɑrɛ uyɛ̃ kɑpí nɛ ntɑɑi m mɔ̃́ mɛcɔ. Limɛcɔ kɑri kɔ sɔ́nti tɔkɛ́ n we yɑrɛ uyɛɛ kɛléécɑɑ-pɔ n léeri. \p \v 50 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ mɑɑ rɛ isoipiŋɛ nnyí kɑri nní ń nyɑ́ni íi yɛ́ fe ikɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ lompɔ. Ái líkɑ nnyɑ, lɛlɛɛ yɛ n cɑɑi ɑ́i yɛ́ fe likɛ́ pɑnsɛ licɑɑicirɛ́. \p \v 51 Ani kutu ricɔ kɛ́ nsímɛ́ nnyinɛ mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ nɔ́ símisi ɑni kóm tɛ ɑ́ri ntɔ́nɛ́í kpinɛ. Amɑ́ tɔ́ kɑm ɑri ntɔ́nɛ́í mmú ipiŋɛ féé consɛ. \v 52 Kumúŋɛ́ kusɛ kunyinɛ-i kɛ rinɑ́ɑtɔ́ŋ ɑrí hɑ mɛyéne mɛsɛ kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ téninɛ. Tin lɛ̃ n tẽ́, pikpɔkpɔ ɑpi yisi ɑpi pɛɛ pɑnsɛ pikpɔcirɛ́. Tɔ́ mpí, tɔ́ɔ likumúŋɛ́ kpɛ-i nfɑ́ɑ m mɑ́, tɔ́ɔ ipiŋɛ féé consɛ. \v 53 Li mɛyíkíyiki pisɛ rɛ irɔ́piŋɛ nnyí yɛɛ yɛ nní n cɑɑi ikɛ́ pɑnsɛ icɑɑicirɛ́, irɔ́piŋɛ nnyí yɛɛ yɛ nní n kpu ikɛ́ pɑnsɛ ikpɔcirɛ́. \v 54 Lɛlɛɛ yɛ n cɑɑi lin píyei m pɑnsɛ licɑɑicirɛ́, lɛlɛɛ yɛ n kpu lin kɔ píyei m pɑnsɛ likpɔcirɛ́ kɛ nsímɛ́ mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ nn pɛɛ sɔ́nti: Mmɛ mɛɛ nní rɛ: \q1 Pi nkpɔ feriyɛ ɑpi n tɛ́kɛ́ɛ́. \q1 \v 55 Nkpɔ, ɑ́ɑ nkpɑ́ni feriyɛ! \q1 Nkpɔ, mɛpɔ́lõ kɑɑ́ nɛ n kóni yɛ tɛnɛlɛ. \p \v 56 Akópɛ nyɛɛ nkpɔ mɛlõ wɑisɛ, isé yɛɛ ɑkópɛ ńnɑŋɛ hɛɛlɛ̃. \v 57 Amɑ́ tɔ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ kuú nɛ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi rintíki uú nɛ ńnɑŋɛ rɔ́ hɛ ɑri nkpɔ feriyɛ. \v 58 Lɛ̃ nnyɑ pimɑ́rɛcɔ kɛcirɛ, nɔ́inɛ́piŋɛ íi kɑpɛ riyɔɔ, ɑ́ni kɑpɛ n tiŋɑrɛntɛ. Ani ḿpɑ́ píyei n kɛŋɑɑlɛ̃ nɔn Upíimɑ pikɛi ńsɔnɛ wɑi. Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ nyulɛ rɛ pikɛi pɛ̃ kɑni ukupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ n wɑi ɑ́pi yɛ́ mɛ́woo wɑ. \c 16 \s1 Ítɔhɔ kɑpí nɛ Yerusɑlɛm-pɔ Kirisi pikɔ́ n sĩ́ \p \v 1 Siwóó itɔhɔ kɑpí nɛ Yerusɑlɛm-pɔ Yeesu pikɔ́ n lɛ́ninɛ nkɔ́ yɛ nkpéni mmú: Nɛ lɛ̃ kɑi mɛwɑi m mɑ́ Uléécɑɑ icɑ́pinɛ pikɔ́ pɛɛ Kɑlɑsii-pɔ ń we pisímɛ́ mɑsilɛ. Nɔ́ɔkɛ́ kɔ pimɛwɑi ritiki. \v 2 Ḿpɑ́ kɛwéntɛyɑɑ ukóso úye, ḿpɑ́ úye ukɛ́ yɛ lɛ̃ kuu yɛ́ n fe uu tɔ́hɔ ukɛyɔ-pɔ iyɑɑ yekei. Kɛ́ nɛ n tuipɔ, nɔn linnɛ́í picɑ́pinɛ mɑsí. \v 3 Nɛn píyei n tuipɔ, nɛ́ ɑ́tɛlɛ́ wɔ́i ɑm pɛ̃ kɑni n lésɛ rɛ pikɛ́ nɛ nɔ́inɛ́tɔhɔ Yerusɑlɛm hɑ pɑ, ɑpí nɛ pɛ́nɛ. \v 4 Lin m pisɛ rɛ kɛ́ rinɛ́cúruu hɑ, tɔ́ nɛ pɛ̃ yɛ́ nsẽ́ tipɛ́nɛ. \s1 Lɛ̃ kɛ Pɔɔli uú nɛ piwɑi n nɑ́ɑ́si \p \v 5 Mɑsetuwɑɑni kɛtẽ kɑḿ tíkinɛ kɛ́ nɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ tuipɔ. Kei kɑm cɔpunɛ kɛlenɛ. \v 6 In n lɑ, nɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ siyɑ́ɑ sinyinɛ wɑ. Ticuruu in n lɑ, ɑm nnyiyɛ kumúŋɛ́ nnɛ́í nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ tonɛ ɑni nɛ́ lɛ́ni ɑḿ nɛ kei kɑm n sĩ́ tɔ́mpɔ. \v 7 Li we rɛ ɑ́m nɛni lɑ kɛ́ nɔ́ yɛ̃́ ɑḿ nɛ n tɔ́su. Amɑ́ Upíimɑ un n lɑ, nɛ lɑ kɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ siyɑ́ɑ wɑ. \v 8 Amɑ́ nɛ́ pɛɛ Efɛɛsi kuyu-i tonɛ Pɑntekooti kɛyɑɑ ɑkɛ́ hɑ nɛ tulu. \v 9 Ái líkɑ nnyɑ, ḿpɑ́ kɛ pilɑ́ɑrɔ ɑpi kulúi ń we, li kei ncée nɛ́ tɑ́pilɛlɛ fouu kɛ́ nɛ pikɛi píimɑ pinyinɛ pɛɛ kulɑ́ɑ m mɑ́ wɑ. \v 10 Timotee un nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ n tuipɔ, ɑni u yɔsí ńsɔnɛ, ɑ́ni kɑpɛ tíyɛ uripɔɔ rikɛ́ cɑɑi. Li we rɛ mɛnɛ́cɔ kuu Upíimɑ pikɛi wɑi. \v 11 Lɛ̃ nnyɑ, úkɑ úu kɑpɛ u lómiisɛ. Amɑ́ ɑni u lɛ̃́ ukɛ́ nkíŋniŋɛ nɛ uncee sɔ́nɛ uú nɛ kɛnɛ́mɛɛ pɛɛri. Tɔ́ nɛ Yeesu pikɔ́ picɔ yɛ u mɛ́nlɛ. \v 12 Nɛ urɔ́mɑ́rɛcɔ Apoloosi pɔ̃́ tiŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ rɛ u nɛ Yeesu pikɔ́ picɔ pikɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ hɑpɔ. Amɑ́ úu kɑhɑnɛ n ŋmurɛi rɛ u yɛ́ nkpéni tɔ́mpɔ. Lin píyei nɛ u rinsɑ́, u yɛ́ hɑpɔ. \s1 Icélɑɑ tɔrɔɔ nɛ iyɑ́hɑɑ \p \v 13 Áni kɑpɛ lɔpilɛ, ɑni nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ́ n we, ɑni itisi yɔsí ɑní m pɑ́ɑ́pú. \v 14 Ani ḿpɑ́ yo n wɑi nɛ ńlɑ. \p \v 15 Pimɑ́rɛcɔ, nɔ nyulɛ rɛ Sitefɑnɑɑsi nɛ ukɛyɔ pikɔ́ pɛɛ pifoí Akɑyii kɛtẽ kɛ́mɛɛ Kirisi ritiki ɑpi kɔ mɛsɛ nɛ mɛsɛ Uléécɑɑ pikɔ́ kɛcɔpɛ pipikɛi n wɑi. Lɛ̃ nnyɑ kɑm tɛ kɛ́ nɔ́ pisɛ rɛ: \v 16 Ani nɔ́mɛnɛ́círɛ ricɛpisɛ, ɑni pi nɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ pimɛcɔ mɛ̃ nɛ pipikɛi n ŋmɔ́ɔ́púlɛ̃ mɛtene n we pikɛ́ nɔ́ n séni. \p \v 17 Sitefɑnɑɑsi nɛ Fɔrutunɑtuusi nɛ Akɑyikuusi mɛkɑmɛ yɛ nɛ́ lɑrisilɛ. Kɑ́ni ń we, pɛpɛɛ lɛ̃ kɑni yɛ́ pɛɛ n wɑ nɛ́ wɑi. \v 18 Pi rinɛ́kíŋ niŋukusɛlɛ yɑrɛ kɑpi nɔ́ n wɑ mɛcɔ. Ani lipite pɛ̃ ipɑkɑrɛ pípɑ ceri! \p \v 19 Uléécɑɑ icɑ́pinɛ yɛɛ Asii kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń we pikɔ́ yɛ nɔ́ yɑ́ɑ́si. Akilɑsi nɛ Pirisili nɛ Yeesu pikɔ́ pɛɛ yɛ pikɛyɔ-i n cɑ́pinɛ yɛ nɔ́ yɑ́ɑ́si, nɔ́ nɛ Upíimɑ kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ. \v 20 Nɔ́pinɛ́mɑ́rɛcɔ nnɛ́í pɛɛ nté ń we yɛ nɔ́ yɑ́ɑ́si! Ani nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ yɑ́hɑɑnɛ ɑni mɛmɑ́rɛcɔ pirɑnɛ. \v 21 Nɛ̃́ Pɔɔli, nɛ́ɛ rinɛ́cúruu nɛ kunɛ́nípɛ ɑnɔ́ɔ nnyɛ́ wɔ́i rɛ nɛ nɔ́ yɑ́ɑ́si. \v 22 Úye unsɑ́ Upíimɑ n lɑ, Uléécɑɑ ukɛ́ u rité! Mɑrɑnɑtɑ! A kɑm, Urɔ́píimɑ! \v 23 Upíimɑ Yeesu ukɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ! \v 24 Nɛ nɔ́nnɛ́nɛ́í lɑlɛ nɔ́ nɛ Kirisi Yeesu kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ́.