\id GAL Sursurunga [49galsgz.usfm UTF8 Galatians Sursurunga Hutchisson 11-Mar-09] 
\h GALATIÁ 
\toc2 GALATIÁ 
\toc1 Galatiá 
\mt2 Buk ái Paulo a le on uri narsán bos tám ruruna á  
\mt1 GALATIÁ  
\is1 Worwor táil  
\ip Ái Paulo ákte soi má lain arbin i balis á Galatiá, te di hol on ngo i kán mulán láklák má te di hol on ngo i kán áruán láklák. Má matananu er Galatiá kápte ngo di kakun Iudáiá. Á di káp di tini mur i tan nagogon si Moses, kápte. Di ruruna sár i Iesu mái Káláu ák aliu pas di. Má namur ngo ái Paulo ákte han pas, te á tan angagur án tám aratintin dik han tapam hut bul á Galatiá, má dik parai si di ngo kápate arwat ngo tekes na kipi liu áklis er ngo na tu ruruna i Iesu sár, mái sár na mur i nagogon si Moses mul. Má kesi tilik nagogon, ái á kut aririu suri inngasi ngo kálámul er a kes tili matananu si Káláu. Má ngo ái Paulo a longrai matngan aratintin ngorer, a lala mos i bál má ák sodar mul suri bos Galatiá ngo a ngoi i bál di suri longrai matngan aratintin erei a lite alari muswan, má alari lain pinpidan erei dikte kipi (Gal 1:6-9). Ái Paulo a nem suri inngasi si di ngo kándi ruruna i lain arbin masik sár a arwat suri na aliu pas di. Ái Paulo a inngasi ngo kán arbin a támin, kabin ái Káláu ákte ilwa pasi suri ái á apostolo má ái Káláu sang a tari pinpidan erei singin (1:11–2:10). Má kábutkis káián á lain arbin má kábutkis mul káián buk minái a ngoromin. Ái Káláu na mák anokwa pasi koner a ruruna i Karisito, má kápte suri ngo a murmur i nagogon si Moses (2:16-21). Ái Paulo a para talsai ngo kápte kes a arwat suri mur arwat pasi nagogon si Moses, pasi ái Káláu ák nem ngo gita ruruna sár ngorer ái Abaram a ruruna ngoi. Má ngorer ái Káláu nák mák anokwa pas git ngo git nokwan, má ngorer git má te sengsegeng alari rakrakai án nagogon erei si Moses (3:1–4:31). Mái sár kápate kuluk mul ngo gita longoi sápkin (5:1-15). Kápte. Kabin i kángit ruruna sár, git má sengsegeng alari nagogon, má ngorer git má sengsegeng suri mur i lain tatalen ngorer i Tanián a Pilpil a apislai uri kángit hol (5:16-26).  
\c 1  
\p
\v 1-2 Iau Paulo iau le i buk minái ur si gam á tan boh tám ruruna gam kis i balis á Galatiá. Má tan rang turang gim lu him tiklik di sormángát on á kak worwor minái. Iau abálsa gam ngo iau apostolo sang. Tan kálámul pakta kápdite obop iau ur on á him án apostolo, má kápte kesá kálámul a tarwa iau suri ina longoi. Kápte. Diar ilwa pas iau má dos pala iau ái Iesu Karisito diar támán ái Káláu, koner a aptur kalengna Iesu alari minat.   
\p
\v 3 Artangan má bál matau kándiar ái Káláu Kák git mái kángit Konom Iesu Karisito, na kis tiklik mam gam.  
\v 4 \x - \xo 1:4 \xt Gal 2:20\x*Ái Karisito sang a mur i nemnem si Káláu Kák git er ák bál tari ák mat suri tangan git ái rung gitáte longoi sápkin, má ngorer a asengsegeng pas git suri kángit liu na lite alari sápkin liu kán matananu tili naul bim.  
\v 5 Parpara agas áklis uri narsán ái Káláu! A támin!   
\s1 Kes sár á kepwen pinpidan  
\p
\v 6 Iak sodar i gam, rang buhang, kabin gamáte hutngin ruruna sár, má namur gamá sangar i teleh alar Koner a kilkila pas gam suri gama otoi lain artangan si Karisito. Áá, gamáte teleh ngorer uri lite matngan aratintin te di utngi ngo lain arbin mul.  
\v 7 \x - \xo 1:7 \xt Apo 15:1, 24\x*Ái sár aratintin erei kápte ngo lain arbin muswan. Te lite kálámul di nem on ngo da kelsei lain arbin sur Karisito mai lite aratintin bul, má ngorer di atius i kamu hol. Mái sár rung er kápdite parai táit a nokwan.  
\v 8-9 \x - \xo 1:8-9 \xt 1Ko 16:22\x*Gimáte parai si gam tungu má inái iakte lu bali parai mul ngoromin. Koion gama ruruna i te kálámul di atintin gam mai aratintin a lite alari lain arbin gim arbin mai narsá gam! Iau sung Káláu ngo na wás palai tan kálámul er uri pokon án hiru áklis! Wa, ngo gim á tan apostolo sang ngo kesi angelo tilami bát a atintin gam mai aratintin a lite, iau sung Káláu ngo na wás pala gim mul uri hiru áklis!   
\p
\v 10 \x - \xo 1:10 \xt 1Te 2:4\x*Iak parai ngorer kabin káp iau te nem suri agasgas pasi bál matananu. Kápte. Iau nem suri ina agasgas pasi bál ái Káláu sang. Má ngo iau nem sár suri agasgas pasi bál matananu, ki ngorer káp iau te toptop muswan si Karisito.   
\s1 Ái Paulo a apostolo  
\p
\v 11 \x - \xo 1:11 \xt Mat 16:17\x*Rang buhang, iau para talsai si gam ngo lain arbin iau arbin narsá gam mai, kápate pos tili holhol kán kálámul.  
\v 12 Káp iau te kipi singin kesi kálámul má kápte kesá kálámul a atintin iau mai. Kápte. Lain arbin er iau kip auti narsá gam, ái Iesu Karisito sang a apos tari singing.   
\p
\v 13 \x - \xo 1:13 \xt Apo 8:3\x*Gamáte longrai sur iau ngo tungu iau lala tari kak liu uri matngan ruruna káián tan Iudáiá. I pákánbung er káp kak te armámna uri narsán rung di ruruna i Karisito, ngorer iau lala tok sáksákna di má iak tohoi amosrah i di.  
\v 14 \x - \xo 1:14 \xt Apo 22:3\x*Iau táil sorliwi rang turang gim aratintin tiklik suri ruruna káián tan Iudáiá, má iau tur rakai sang suri mur i tatalen káián rang kámpup gim.   
\p
\v 15 \x - \xo 1:15 \xt Ais 49:1; Gal 2:7\x*Iau longoi ngorer, ái sár ái Káláu a kuluk mam iau mák mámna iau mai kán lain artangan. Hirá be káp iau te páng, ái Káláu ákte timla iau suri ina kipi him án apostolo.  
\v 16 Má namur, ngo ái Káláu a ngoi i bál, ki ák inngas Natun singing pasi ngorer ina arbin mai lain arbin sur Natun narsá gam ái rung tili risán. Má ngo ákte inngas Natun singing má, káp iau te han narsán tekesi kálámul suri na anokwai kak holhol.  
\v 17 Má káp iau te han melek mul urami Ierusalem uri narsán bos pakpakta di apostolo táil. Ái sár iau aptur má iak han urada i pokon mau i balis á Arabia, má namur iang kaleng mul ur Damasko.  
\v 18 \x - \xo 1:18 \xt Apo 9:26-27\x*Má namur ákte rah i atul á bet má, iak han urami Ierusalem suri ina arsuar mam Petero má worwor mai. Iak han ngorer, mái sár kápte iau kis ák dol. Iau tu han kis pasi sár i sángul mai alim á bung ki iang kaleng.  
\v 19 Má i pákánbung iau ami Ierusalem, kápte kesi apostolo mul iau banai, ái Petero masik sár diar ái Iakobo tuán ái Konom Iesu. Iau kis tiklik mam diar, mái sár kápte ngo tekes tili diar a kak tám aratintin sur Karisito.  
\v 20 Mákái! Pinpidan min iau le palai narsá gam, iau parai i mátán ái Káláu ngo a támin muswan! \fig Ái Paulo a le palai buk min uri narsán boh tám ruruna á Galatia.|alt="Paul writing" src="CN02062B.TIF" size="col" ref="1:20" \fig*   
\p
\v 21 \x - \xo 1:21 \xt Apo 9:30\x*Iau kaleng til Ierusalem ngorer, má namur iau hut kaleng uranang i aru balis er Siria mái Silisia.  
\v 22 I pákánbung er, tan boh tám ruruna i Karisito tili balis á Iudáiá kápte besang di mákmák arsuar mam iau.  
\v 23 Ái sár dikte longrai pukpuksa sur iau te kálámul di lu parai ngoromin ngo, “Ái koner sár tungu a tok sáksákna git, mái sár onin ákte turpasi arbin mai lain arbin er tungu a tohoi suri amosrahi!”  
\v 24 Di longrai ngorer ki dik parpara agas uri narsán ái Káláu sur iau kabin kak liu ákte arkeles.   
\c 2  
\s1 Tan tátáil di sormángát pas Paulo ngo ái á apostolo  
\p
\v 1-2 \x - \xo 2:1-2 \xt Apo 15:2\x*Iau lu kis ngorer, má namur ngo ákte rah i sángul mai ahat á bet, ái Káláu a inngas tari kán nemnem singing suri ina kaleng mul urami Ierusalem. Má ngorer giur ái Banabas giur han má giurá lam pas Tito suri ák tiklik mam giur. Ái Tito kesi tám ruruna mul, má kálámul tili risán, má kápte ngo kándi tatalen suri kut aririu. Gimtul hut ami má, má gimtulá kis talum mai tan tátáil masik kándi tan tám ruruna. I pákánbung er iau pálási ur si di á kak mánán uri lain arbin sur Karisito. Ái sár á arbin er iau lu balbal arbin mai uri narsán rung tili risán. Iau lu parai si di ngo da ruruna sár i Iesu Karisito suri na aliu pas di. Iau lu parai ngorer, mái sár káp iau te parai si di suri da mur i nagogon káián tan Iudáiá ngorer i kut aririu ngo bos tatalen án lotu. Iau pálási si di á tan tátáil ngorer suri tan tátáil dák longrai ngorer má nák tumran i kándi hol ur on, má ngorer dák adikái má sormángát i kak him iau longoi tungu má til onin mul.  
\p Tan tátáil di longrai ngorer má dik laes má dik sormángát suri kak worwor.  
\v 3 Má ngorer, káksiai ngo ái Tito a kálámul tili risán, kápdite hustap on suri na kut aririu.  
\v 4 \x - \xo 2:4 \xt Gal 1:7, 5:1, 13\x*Mái sár te tili katbán tan tám ruruna di puai kak worwor má dik parai ngo kálámul a ruruna i Iesu Karisito, da kut aririu on sang suri na mur i nagogon káián tan Iudáiá. Rung erei di parai ngorer, kápte ngo di tám ruruna muswan, má di agur gim sár pasi ding kusak suri da longrai kángim te worwor ngo gimáte sengsegeng má alari nagogon. Git talas á git ngo gitáte sengsegeng má alari nagogon erei. Mái sár tan kálámul er di nem ngo i pákánbung git ruruna i Karisito, ki gita kis pagas sang i kamkabat kán nagogon.  
\v 5 Má kápte gim sormángát, wa gim rakrakai sang suri balbal kalar ngo táit di parai kápate nokwan. Má gim longoi ngorer suri lain arbin sur Karisito na kis nokwan sang má suri gama sengsegeng alari nagogon káián tan Iudáiá.   
\p
\v 6 Io, iak lu worwor ngorer ami Ierusalem tiklik mai tan tátáil, ái rung er gam hol on ngo tan kálámul pakta. Iak worwor mam di, mái sár kápte kesi táit di parai suri bontai worwor iau lu arbin mai. A támin ngo di tan kálámul pakta, mái sár kápte iau hol i di ngorer kabin ái Káláu a mákái tan kálámul no ngo di tu arwat sár.  
\v 7 \x - \xo 2:7 \xt Apo 22:21\x*Áá, tan tátáil er kápdite bontai kak worwor. Ái sár di mák ilmi ngo tukes sár á him mai aru á rákán. Ái Káláu ákte tari lain arbin uri limán ái Petero suri na para talsai narsán tan Iudáiá, má ngorer sár mul ákte tari lain arbin uri limang sang suri ina para talsai narsán rung tili risán.  
\v 8 Kabin ái Koner a arakrakai i Petero suri na longoi him án apostolo narsán tan Iudáiá, ái ái Koner sár a arakrakai i iau mul suri ina longoi him án apostolo narsá gam tili risán.  
\v 9 Tan tátáil di mák ilmi artangan si Káláu uri narsang, má ngorer atul i torson lotu, ái Iakobo mái Petero mái Ioanes, ditul lulu mam giur ái Banabas suri para tari ngo dik sormángát ngo kángim him suri arbin a tukes on, ái sár giur ái Banabas giura arbin narsá gam tili risán, mái Petero ditul uri narsán tan Iudáiá.  
\v 10 \x - \xo 2:10 \xt Apo 11:29-30\x*Gimá lulu ngorer, má namur ditul sung giur suri giura lu hol pasi tan sáhár án kálámul má para di singin matananu ngo giura saliu mai arbin uri tan lite kuir. Má erei sár á táit iau lala nem on suri ina longoi.   
\s1 Ái Paulo a lala wor uri Petero  
\p
\v 11 Má namur iak han pas til Ierusalem uranang kaleng Antiok i balis á Siria má iang kis ái. Má namur ái Petero mul a tapam hut máng kis tiklik mam gim. Má pákánbung a kis tiklik mam gim, iau inri uri mátán i mátán matamata kabin a longoi táit a sák.  
\v 12 \x - \xo 2:12 \xt Apo 11:3\x*A ngoromin. I pákánbung ái Petero a hutngin hut á Antiok, a lu namnam tiklik mam gim bos kakun Iudáiá mái rung tili risán mul. Má namur te kálámul til Ierusalem di hut, ái rung er ái Iakobo a tarwa di. Má di mák Petero a longoi ngorer ki dik abálsai kán holhol ngo kándi nagogon a parai ngo kápate kuluk suri tan Iudáiá da namnam talum mai rung tili risán. Ái Petero a longra di ngorer mák mátut. A mánán ami kán hol ngo tatalen án namnam talum erei a kuluk, mái sár a matai tan kálámul er til Ierusalem da káp worwor sáksák ur on, má ngorer ák turpasi su alari rang turán er tili risán.  
\v 13 Má tan Iudáiá tilatung dikte ruruna mul, di mák Petero a longoi ngorer ki di mul dik mur i kán tatalen án angagur. Io, mái Banabas mul a mákái ngorer mák ruh pasi namurwa di.  
\v 14 Má iau mákái ngorer má iak mák ilmi ngo kápdite mur muswan i lengwen tili lain arbin, ki ngorer iau wor uri Petero i mát di no má iak parai ngoromin,  
\pi1 “Iáu kakun Iudáiá má ukte ruruna mul i Karisito, má ukte su bahim uri nagogon káián tan Iudáiá má ukte turpasi mur i tatalen káián rung tili risán. Iáu u lu longoi ngorer, má suri dáh u inar i tan rung tili risán suri dák mur i nagogon káián tan Iudáiá? Kápate nokwan á ngorer!”   
\p
\v 15 Tungu kápte be iau ruruna i Karisito, iau lu mur i nagogon si Moses ngorer i git á bos Iudáiá git lu longoi. Má iau lu mur mul i tatalen bos Iudáiá di longoi er di utngi rung tili risán mai ‘Tám long sápkin’ kabin rung tili risán kápte di mur i nagogon.  
\v 16 \x - \xo 2:16 \xt Apo 15:10-11; Rom 3:20-28; Gal 3:11\x*Mái sár á gam má á gim mul, onin git talas ngo kálámul a taram i nagogon, ái Káláu kápate mák anokwa pasi kabin ngo ákte longoi ngorer. Kápte. Ái Káláu a mák anokwa pasi kálámul kabin a ruruna i Iesu Karisito sár. Má ngorer git bos Iudáiá er git ruruna i Karisito, git longoi ngorer suri ái Káláu na anokwa pas git kabin i kángit ruruna. Má ngorer kápgite mur i nagogon mul kabin kápte kesi kálámul na nokwan uri mátán ái Káláu tili nagogon.  
\v 17 Áá, git nem suri gita nokwan uri mátán ái Káláu, má ngorer gitá ruruna i Karisito sár, má kápte gitá lu mur mul i nagogon. Mái sár bos Iudáiá di mákái ngorer má dik parai ngo, “Wa rung er di ruruna i Iesu, di tan tám sápkin kabin kápte di lu mur i nagogon mul!” Ngo kándi holhol erei a nokwan, ki a sálán ngo ái Karisito ákte lam pas git uri tatalen a sák! Ngádáh, a támin ngo kápte? Auh, kápte kápte sang!  
\v 18 Ngo iakte ilang alari nagogon, má namur iang kaleng ur on, a inngasi ngo iau tám abulbul má iakte longoi sápkin, kabin iau tah kusi nagogon erei iau mur on.  
\v 19 Má kabin iau tah kusi nagogon, ina mat suri tumái kak sápkin. Áá, nagogon a parai ngo ina mat, má iakte mat má! Má kápte ngo iau sang iau mat. Wa ái Karisito a keles iau mák mat i niang, má ngorer ái Káláu a wás pas iau ngo iau sár iakte mat. Kak minat er a keles iau on ái Karisito ákte tumái nagogon, má ngorer nagogon káp kán te rakrakai mul suri na obop iau uri minat. Má inái iakte sengsegeng má, pasi á ngorer ina mur i nemnem si Káláu masik.  
\v 20 \x - \xo 2:20 \xt Gal 1:4\x*I pákánbung er a mat ái Karisito, kak torahin holhol mul a mat tiklik mai. Má ngorer kápte mul iau liu namurwai kak torahin holhol kabin ái Karisito ákte liu má i iau. Má onin iau liu sang kabin iau atri kak ruruna i Natun ái Káláu, ái koner a mámna iau mák bál tari kán liu sur iau.  
\v 21 Ngo kálámul a artálár suri na mur arwat pasi nagogon, mái Káláu na anokwa pasi kabin a longoi ngorer, ki ngádáh má na ngoi á minat si Karisito? Wa na tu táit bia sár, má kápnate tangan git. Mái sár kápte a ngorer! Káp iau te parai ngorer! Káp iau te pukpukwai kán lain artangan ái Káláu uri narsang!   
\c 3  
\s1 Gama mur i nagogon ​ngo gama ruruna i lain arbin?  
\p
\v 1 U, á gam á tan tám ruruna main Galatiá, gam bos ngul! Ái sinih ákte tok berengna gam? Iakte lain para talsai uri mát gam á him ái Iesu Karisito a long arahi er ák hiru i kubau kus.  
\v 2 Iau nem ngo gama kos iau mai kes sár á táit. Ngádáh, Tanián a Pilpil a hut narsá gam kabin gam taram i nagogon si Moses? Kápte. Gam longrai lain arbin sur Karisito má gamá ruruna on, ki erár ák hut á Tanián narsá gam.  
\v 3 Rakrakai káián Tanián a Pilpil a tangan gam má gamá ruruna, be? Má ngádáh á inái? Gamák tur masik má, má gamák lu mur i nagogon mai kamu rakrakai sang? Auh, koion gama lala ngul ngorer!  
\v 4 Gamáte lala áslai rangrangas kabin gam ruruna i Karisito. Ngádáh, tan taun er gam áslai, gam tarngi áslai sár? Kápte!  
\v 5 Má i pákánbung ái Káláu a tari Tanián má ák longoi tara akiláng i katbán i gam, ngádáh? A longoi ngorer kabin gam long artálár pasi nagogon, ngo kabin gam longrai lain arbin má gamá ruruna on?   
\p
\v 6 \x - \xo 3:6 \xt Tgk 15:6\x*Gita hol pas Abaram be. Buk Tabu a parai ngo, “Ái Abaram a ruruna pagas i Káláu, má ngorer ái Káláu a wás pasi ngo ákte nokwan uri mátán.”  
\v 7 Gama ilmi sang ngo sinih a ruruna, ái Káláu a wás pasi ngo ákte nokwan uri mátán, má ngorer kálámul er ái á kopkom muswan i Abaram.  
\v 8 \x - \xo 3:8 \xt Tgk 12:3; Rom 4:3, 16\x*Má Buk Tabu a para táilnai suri rung tili risán di mul da ruruna i Káláu mái Káláu na anokwa pas di. Má a para táilnai lain arbin erei si Abaram er ák parai ngoromin ngo, “Má kabin i kam ruruna, ina asosah i matananu no on á naul bim.”  
\v 9 Ái Abaram a ruruna pagas mái Káláu a asosah on. Má ngo tekes na ruruna, ái Káláu na asosah on sár ngorer i Abaram.   
\p
\v 10-12 \x - \xo 3:10-12 \xt Him 18:5; Nag 27:26; Aba 2:4; Gal 2:16\x*A támin ngo Buk Tabu a parai ngoromin,  
\q1 “Ngo kesi kálámul na mur pagas i bos rákán nagogon no,  
\q2 ki kálámul er na artálár suri na atur páptai liu áklis.”  
\m Mái sár sinih a arwat suri na longoi ngorer? Kápte kes sang! Má ngorer ái rung di mur i nagogon suri da nokwan uri mátán ái Káláu, na lawa di sang, mái Káláu na wás pala di kabin Buk Tabu a parai ngo,  
\q1 “Sinih kápate mur pagas noi nagogon si Moses,  
\q2 ái Káláu na wás palai sang.”  
\m Git wásái ngorer, má a talas uri narsá git ngo ái Káláu kápnate mákái tekesi kálámul a nokwan kabin a mur i nagogon si Moses, kápte. Má ngo ngorer, ki ngádáh gita nokwan ngoi i mátán ái Káláu? Buk Tabu ákte parai ngo,  
\q1 “Ái Káláu na mákái kálámul ngo a nokwan  
\q2 kabin i kán ruruna sár.”  
\m Kápate artálár suri kesi kálámul na mur i aru sál no. Ngo na mur i nagogon, ngádáh na ruruna i Karisito ngoi? Má ngo na ruruna i Karisito, ki suri dáh na mur mul i nagogon? Ái Karisito ákte mat palai nagogon, ki ngorer nagogon, ngádáh na tangan git ngoi?  
\v 13 \x - \xo 3:13 \xt Nag 21:23; Rom 8:3\x*Buk Tabu a parai mul ngoromin,  
\q1 “Ngo kálámul a longoi sápkin artálár suri da up bingi suri táit a longoi,  
\q2 ngorer da ariuriwi iamuni kubau,  
\q2 má kálámul erei na kis i lalin kán togor ái Káláu má nák han uri hiru áklis.”  
\m Má worwor er a arwat mam gim á tan Iudáiá kabin kápgimte taram no i nagogon, má ngorer a nokwan suri gima áslai rangrangas kunán kángim sápkin. Ái sár ái Karisito a hut, mái Káláu ák oboi rangrangas on i kángim arlih.  
\v 14 Ái Karisito a pusak pasi kángim sápkin á gim á tan Iudáiá, suri ngorer arasosah si Káláu er a oror tari si Abaram na duk i gim. Má na duk i gam mul ái rung tili risán i pákánbung er gam ruruna má gamá kes mam Karisito. Mái Karisito a mat suri git no gita atur páptai Tanián a Pilpil er ái Káláu a oror tari ngo na asosah i git mai kabin git ruruna.   
\s1 Nagogon má oror  
\p
\v 15 Má rang buhang, inái ina worwor be suri tatalen tan kálámul di lu mur on. Ngo aru kálámul diar lu worwor suri kesá táit, koran diar mángát suri táit erei ngo na ngorer, ki diara kápti kándiar kamkabat er nák dik. Má kápte kes na tah kusi kándiar oror erei ngo na bontai mul mam te táit.  
\v 16 \x - \xo 3:16 \xt Tgk 12:7\x*A ngorer mul mam Káláu, kápnate tah kusi kán oror. Ái Káláu a oror uri narsán ái Abaram má uri narsán kesi sumlahin. Buk Tabu kápate parai ngo a oror uri narsán marán i rang kopkom on, kápte. A parai kes sár, sálán ngo kes sár á kálámul, ái koner si Karisito.  
\v 17 \x - \xo 3:17 \xt Kal 12:40\x*A ngoromin á táit iau parai. Ái Káláu a longoi kán kamkabat mam Abaram mák oror ur singin ngo na kebeptai sang. Má namur, ngo ákte rah má i ahat i mar mai atul i sángul á bet, ái Káláu ák tari kán nagogon si Moses. Mái sár nagogon er kápate tah kus palai kamkabat si Káláu er a longoi hirá mam Abaram. Ngo na han tah kusi kamkabat ngorer, ki ái Káláu ákte tah kusi kán oror. Mái sár ái Káláu káp a tini tah kusi kán oror.  
\v 18 \x - \xo 3:18 \xt Rom 4:14\x*Ngo ái Káláu a long artálár pasi kán kamkabat ur singin tekes kabin a mur i nagogon, ki kápate hut kabin i kán oror ái Káláu. Ngorer kápte a asosah i Abaram kabin a mur arwat pasi nagogon. Auh, ái Káláu a asosah sár i Abaram kabin ái sang a oror ngo na longoi ngorer.   
\p
\v 19 \x - \xo 3:19 \xt Apo 7:38; Rom 5:20\x*Má suri dáh ái Káláu a tari nagogon? Nagogon a hut suri matananu da tirwas on, má nagogon na inngas tari si di ngo di longoi sápkin tatalen. Má kápnate tur áklis. A tur i án mudán sár pang i pákánbung er ái Karisito a hut, ki ákte rah má. Ái Karisito ái á sumlahin ái Abaram er ái Káláu a oror pagas suri ngo na hut. I pákánbung ái Káláu a tari nagogon, a tu tari sár singin boh angelo, kán tan tám him, má dik alsai ur si Moses, koner a katbán kálámul, mái Moses a kipi mák tari singin matananu.  
\v 20 Ái sár i pákánbung ái Káláu a oror ur si Abaram, kápate mulán tari singin katbán kálámul, kabin kán oror kápte ngo táit diar ái Abaram diar ngurkai suri ngorer nák mon i tekesi kálámul na tangan diar mai. Ái Káláu masik sár a oror, má ngorer ái Káláu sang a tu ekesi oror nokwan ur si Abaram.   
\p
\v 21 \x - \xo 3:21 \xt Rom 8:2-4\x*Má i pákánbung ái Káláu a tari nagogon si Moses, ngádáh? A sálán ngo nagogon a tur palai kán oror? Auh, kápte kápte sang! Ngo na mon i tekesi nagogon a artálár suri na aliu pasi matananu, ki ngorer ái Káláu na mák anokwa pas di ái rung di mur arwat pasi nagogon erei.  
\v 22 Mái sár nagogon kápate arwat! Buk Tabu a parai ngo matananu no i naul bim di lu longoi sápkin tatalen má sápkin a kátlán i di. Ái Káláu a holhol taru ngorer suri na asosah i di kabin di ruruna, má ngorer ái Káláu a long artálár pasi kán oror er a asosah i di ái rung di ruruna i Iesu Karisito.   
\p
\v 23 \x - \xo 3:23 \xt Gal 4:3\x*Tungu i pákánbung lain arbin sur Iesu Karisito kápate tur talas be, gim á tan Iudáiá gim kis i lalin nagogon si Moses ngorer i tan kálámul di kis i rumán batbat kalar má kápte di arwat suri da paklai. Má gim kis ngorer pang i bung ái Káláu a inngasi tatalen án ruruna.  
\v 24 \x - \xo 3:24 \xt Rom 10:4\x*Má ngorer nagogon a kángim tám ololoh mák tus inngas tari sál si gim uri narsán ái Karisito. A longoi ngorer suri gima nokwan i mátán ái Káláu tili ruruna sár.  
\v 25 Ái sár onin tatalen suri ruruna ákte tur talas má, má kápte mul gima kis i lalin tám ololoh erei.   
\s1 Kabin gam ruruna, ​gam rang natun ái Káláu  
\p
\v 26 \x - \xo 3:26 \xt Ioa 1:12\x*Kabin ákte hut ái Iesu Karisito, má gam no gamá ruruna on, gam á rang natun ái Káláu.  
\v 27 \x - \xo 3:27 \xt Rom 6:3\x*Má gam no erei gamáte inngasi kamu ruruna i Karisito má gamáte kipi arsiu, gamá kes mam Karisito. Wa gamáte kis i Karisito, má ngorer ninsin i gam ák lu ngoro ninsin ái Karisito sang.  
\v 28 \x - \xo 3:28 \xt Rom 10:12\x*Mái Káláu kápate wáswás puar i gam ngo gam kakun Iudáiá ngo rung tili risán, ngo gam tám toptop ngo konom, ngo sinih a káláu ngo wák. Ái Káláu a iang talum gam no gamá kes sár á mát mam Iesu Karisito.  
\v 29 \x - \xo 3:29 \xt Rom 4:13\x*Má kabin gam kes mam Karisito, gam á bos rang kopkom muswan i Abaram, má ngorer gama otoi bos arasosah er ái Káláu ákte oror pagas mai ur singin.   
\c 4  
\p
\v 1 A ngoromin. Gamáte talas uri tatalen er suri kalik a apepei ái kákán suri na otoi tan minsik si kákán. A támin ngo namur na top i minsik si kákán, mái sár pákánbung kalik er a gengen be, a ngorer i kesi toptop a kis i lalin kán pakpakta.  
\v 2 Kákán kalik er a ilwa pas te kálámul suri da mákmák i kalik má ololoh i kán tan táit. Má namur a lu maras hanhan i kalik er átik i bung ái kákán ákte put tari suri ái sang má na kátlán tan minsik ái kákán a rusan tari singin.  
\v 3 \x - \xo 4:3 \xt Kol 2:20\x*Má git mul ngorer. Tungu bos turngan er di kátlán besang i naul matmatngan pokon di kabat git má git kis i lalin kándi nagogon ngorer i kalik a kis i lalin tám ololoh a ilwa pasi ái kákán. Má nagogon er a kátlán i git ngorer i kálámul pakta a kátlán i kán tan toptop.  
\v 4 \x - \xo 4:4 \xt Ioa 1:14; Rom 1:3\x*Má namur ngo ák hut má i pákánbung ái Káláu ákte put tari, ái Káláu a dos pala Natun tili narsán sang uri naul bim. Kesi wák a káhái, má a lu marmaras hanhan i lalin nagogon si Moses.  
\v 5 Mái Káláu a dos palai ngorer suri ák hul asengsegeng pas git tili lalin nagogon. A longoi ngorer suri ái Káláu Kákán a sáras pas git mák patak pas git gitá rang natun má.   
\p
\v 6 \x - \xo 4:6 \xt Rom 8:15-17\x*Má kabin gam rang natun ái Káláu, ái Káláu ákte tarwai Tanián a Pilpil uri bál gam, má ái sár á Tanián sang er a kis i Natun, má onin a kis i git mul. Má Tanián a tangan git má gitá lu bin uri narsán ái Káláu ngo, “U, Kakang, kak Tata!”  
\v 7 Má pasi á ngorer, kápgamte tan tám toptop mul, kápte. Gamáte sengsegeng má, pasi gamá rang natun sang ái Káláu, má ngorer gama otoi tan táit a para páksi ngo na ur káián rang natun.   
\s1 Ái Paulo a konngek ​suri bos Galatiá  
\p
\v 8 Tungu kápgamte mánán be i Káláu, má gamá kis i lalin bos turngan, wa bos angagur án káláu sang, má di kabat gam.  
\v 9 Mái sár onin gamáte mánán má i Káláu, ki ina parai ngoromin ngo ái Káláu ákte mánán i gam, ngorer ákte kamu Káláu má! Má ngo gama tapriu kaleng uri tan mulán táit ngorer suri agasgas pasi bos turngan, wa a tu wáráh sár má kápnate tangan gam. Suri dáh gam nem i kaleng ngorer? Ngádáh, gam nem ngo da bali kabat gam mul má gamáng kis án toptop si di ngoro tungu?  
\v 10 \x - \xo 4:10 \xt Rom 14:5; Kol 2:16\x*Kápte ngo gam tan kakun Iudáiá suri gama mur i kándi tatalen. Mái sár gamáte turpasi mur i bos tatalen tili bungán aunges, má suri pátpát mátán i bos longsit er di lu longoi suri akiláng i kalang má taul mas má hutngin bet.  
\v 11 U, rang buhang, iau konngek mam gam bul kabin iau lala songsong pas gam má siari a tu wáráh gut á kak him!   
\p
\v 12 Mákái! Tungu iau main narsá gam, kápgamte lu mur i tatalen kán tan Iudáiá, má iau mul káp iau lu mur on. Má ngorer, rang buhang, iau lala sung gam ngo gama mur i kak tatalen sár má koion gama mur i di.  
\p Gam lain keksa iau erei iau kis tiklik mam gam.  
\v 13 Gam mánán ngo iau sasam i bung erei iau mulán hut narsá gam, má ngorer iakte tapam ur main i kamu bos malar suri ina liu alari kak sasam má iak arbin mul narsá gam.  
\v 14 Iau lala sasam i bung erei, má ngorer iak tari taun narsá gam. Ái sár kápgamte kankansa iau ngo mikmikwa iau. Kápte. Gam árár pas iau ngoro kesi angelo si Káláu ngo ngorer gama longoi ngoi mam Iesu Karisito sang.  
\v 15 Gam lala hol pas iau má gamá lain belbelken i iau. Iau hol on ngo gama bilwak palai kodil mát gam gut uri tangan iau suri inak mákmák kuluk. A lala gas i bál gam mam iau i pákánbung erei, ái sár onin kápte. Aiá má kamu gasgas onin?  
\v 16 Ngádáh, kabin iak para aposoi lengwen i mát gam, ngorer iang kurtara uri narsá gam?   
\p
\v 17 Ái rung er di parai lite aratintin narsá gam má ding kaiang pasi ngo lain arbin, di tu lala abálbál pas gam sár uri narsá di, má kápnate tangan gam. Di nem sár suri da tim purwa gam alar gim, ngorer di ri suri talka pas gam má gamáng kákir namurwa di.  
\v 18 Má ngo na kuluk á táit di abálbál pas gam mai, ki a kuluk ngo gama mur on. Má ngo gama longrai a sák, ki koion. Kak inau minái na lu tangan gam i bung iau lu kis mam gam má bung mul iau bokoh alar gam.  
\v 19 Gam ngoro rang natung sang. Wák a ngángrakak a áslai lala rangrang suri pátum má na káhái kalik. Má iau mul, na rangrang i lulung si gam pang i bung gama kaleng uri narsán ái Karisito masik má ninsin sang na lu pakpakta hanhan i kamu liu.  
\v 20 Iakte lala wor uri gam on á buk minái kabin a ser i kak hol suri dánih ina longoi uri tangan gam. Kak lala nemnem ngo ina kis tiklik mam gam á inái suri gita mákmák arsuar má lain wornai suri nák talas.   
\s1 Tohtohpas mam Agar mái Sara  
\p
\v 21 Te tili gam sang di nem suri kis i lalin nagogon si Moses. Má ina gálta gam ngoromin. Gamáte talas má suri táit a parai ái Moses i buk án nagogon? A parai ngoromin.  
\v 22 \x - \xo 4:22 \xt Tgk 16:15, 21:2\x*Erei i Buk Tabu ái Moses a le on sur Abaram ngo ái Abaram a tám i aru i kalik án káláu. Kesá natun a káhái ái Agar, ngisán ái Esimael. Má kes a káhái ái Sara, má ngisán kalik er ái Aisak. Ái Agar a wák án toptop sár, mái Sara kápte. Ái Sara kán wák muswan ái Abaram.  
\v 23 \x - \xo 4:23 \xt Rom 9:7-9\x*Ái Esimael, koner a páng tili wák án toptop, a páng ngorer git lu páng ngoi á git. Mái Aisak, natun á wák muswan si Abaram, ái a páng kabin i oror si Káláu narsá Abaram.   
\p
\v 24 Ngoromin ina taswai ngoi á aru wák erei. Diar tur suri aru kamkabat ái Káláu a kápti. Kesá kamkabat ái Káláu a tari iamuni pungpung á Sinai i balis á Arabia. I pákánbung er ái Káláu a tari nagogon si Moses. Mái Agar er wák án toptop, a arwat mai kamkabat min. Wák án toptop ngo na mon i natun, ki kalik er kápate sengsegeng. A kis án toptop mul ngoro mámán. Má a ngorer mul á kamkabat minái kabin a obop rung di mur on uri lalin nagogon. A ngoro di kis án toptop singin nagogon kabin nagogon a kátlán i di.  
\v 25 Má a támin ngo te sang di utngi Sinai ngo “Agar” kabin ái Moses a kipi nagogon tili pungpung er. Mái Agar a tur mul suri bimán rum á Ierusalem onin, kabin rung di kis á Ierusalem di kis ngoro tan tám toptop i lalin nagogon.   
\p
\v 26 \x - \xo 4:26 \xt Eba 12:22; Apa 21:2, 10\x*Ái sár ái Sara, kán wák muswan ái Abaram, a tur arwat mai kamkabat er ái Káláu a longoi mam Abaram. Kamkabat er a but pas tili oror si Káláu sang, má namur ái Iesu a kápti mai dárán. Ái Sara kápate kis án toptop, má ngorer rang natun mul di sengsegeng. Mái Sara a arwat mul mai hutngin Ierusalem ami bát. Bimán rum erei, ái á malar muswan káián rung di ruruna, má di no di lu kis on di sengsegeng sang.  
\v 27 \x - \xo 4:27 \xt Ais 54:1\x*A ngorer a parai i Buk Tabu ngo  
\q1 “Á iáu u koros, káp u tini kákáh,  
\q2 una laes!  
\q1 Kápte be u ngángrakak,  
\q2 mái sár una bin mai parmat urami bát!  
\q1 Kam pup ákte táu alar iáu má,  
\q2 ái sár rang natum na marán sorliwi  
\q2 rang natun wák kán pup er besang i narsán!”   
\p
\v 28 \x - \xo 4:28 \xt Tgk 15:4-5; Rom 9:7\x*Má rang buhang, gam ngoro Aisak. Gam rang natun ái Káláu kabin i oror si Káláu.  
\v 29 \x - \xo 4:29 \xt Tgk 21:9-10; Ioa 8:35\x*Hirá kalik er a páng tili wák án toptop, a lu pilgutái kalik a páng mai artangan káián Tanián a Pilpil. A ngorer mul onin. Ái rung er di kis i lalin nagogon di nem i lam bengta rung di sengsegeng alari nagogon.  
\v 30 Gama hol tangrai worwor tili Buk Tabu er a parai ngoromin, “Una dos palai wák án toptop er mai natun, kabin kalik er kápnate otoi kam te mahal. Ái kalik er a natun i kam wák muswan, ái masik sár na otoi kam tan táit.” Má ngorer a talas uri narsá git ngo ái rung di toptop singin nagogon, kápdate otoi lain arasosah ái Káláu a oror mai uri narsá Abaram.  
\v 31 Má ngorer, rang buhang, kápte ngo git rang natun wák án toptop. Git rang natun wák muswan er a sengsegeng.   
\c 5  
\s1 Ái Karisito ákte asengsegeng pas git ​alari nagogon  
\p
\v 1 Áá, ái Karisito ákte asengsegeng pas git alari nagogon, má ngorer git má te sengsegeng muswan! Má pasi á ngorer gama butatur kuluk na káp má tekes na kápti suk án nagogon iatung i amu pogong!   
\p
\v 2 Gama mákái! Iau Paulo iau akeng i gam ngoromin. Ngo tekes tili gam na bál pas rung er di lu kut aririu suri da kuti, ki ngádáh má na ngoi á táit a longoi ái Karisito? Kápnate tángni, na tu táit bia sár uri narsán!  
\v 3 Má iau akeng i gam mul á gam gam hol on ngo da kut aririu i gam! Ngo tekes na longoi ngorer, nagogon na tinákum uri narsán suri na mur i kunlán nagogon si Moses.  
\v 4 Ái sinih a tohoi suri na mur i nagogon si Moses suri ái Káláu na wás pasi ngo ákte nokwan uri mátán, kálámul er ákte tubán tah kus palai sang alar Karisito, kabin nagogon a tur palai lain artangan er si Káláu a lu tar bia on.  
\v 5 Mái sár a lite uri gim sang. Tanián a Pilpil a adikái kángim ruruna sur Káláu ngo na anokwa pas gim uri mátán, má ngorer gimá lala ngangai suri bung er ái Káláu na arbin talas ngo ákte anokwa pas gim kabin gimáte ruruna i Karisito.  
\v 6 \x - \xo 5:6 \xt 1Ko 7:19; Gal 6:15\x*Iau parai ngorer kabin git kes mam Iesu Karisito, má ngorer ái Káláu kápate mákái kálámul ngo dikte kut aririu on ngo kápte. Auh, kut aririu kápate támin táit uri narsán ái Káláu. Tukes sár á táit a támin uri narsán, má a ngoromin. A tirwai bál kálámul suri na mákái ngo a ruruna tus i Karisito pasi ák mon i kán armámna narsán matananu.   
\p
\v 7 Tungu gam lain ruruna má mur i worwor si Káláu. Má sinih ákte bat kári kamu lain láklák erei?  
\v 8 Ái Káláu ákte kilkila pas gam suri gamá káián má. Má kálámul a lam bengta gam alar Káláu, ái Káláu kápate tarwai uri narsá gam.  
\v 9 \x - \xo 5:9 \xt 1Ko 5:6\x*Gama ololoh kuluk suri angagur án aratintin erei, kabin na sinim i gam no ngorer i mudán yis di argemwai turán palawa má ák sut.  
\v 10 \x - \xo 5:10 \xt 2Ko 11:15; Gal 1:7\x*Mái sár ái Káláu a arakrakai i iau má iak ruruna mul i gam ngo kángit hol a tukes, ngorer kápte gama teleh uri lite sál. Má iau mánán ngo ái Káláu na atri nagogon uri kálámul er a atius i kamu hol. Káksiai ngo a kálámul pakta ngo kápte, ái Káláu ákte obop páksi rangrangas ur on.   
\p
\v 11 Má rang buhang, ngádáh sur iau? Te erei narsá gam dikte parai ngo iau lu arbin mai kut aririu, be? Auh, kápte. Ngo a támin á erei, ki tan Iudáiá da laes kunán. Ái sár, a talas uri narsá gam ngo tan Iudáiá kápdite laes mam iau, wa di mikmikwa iau má dik tiptipar i iau kabin iau arbin mai kubau kus sár, má kubau kus a lala tokoi bál di.  
\v 12 Má ina parai ngoromin si di ái rung di hol on ngo da agasgas pasi bál ái Káláu mai kut aririu. Ngo a gas i bál ái Káláu mam di ngo di kut aririu sár, ki a kuluk ngo da puras palai katlán los di koran má bál ái Káláu nák lala laes taladeng mam di!   
\s1 Wán Tanián má ​nemnem káián kápán páplun  
\p
\v 13 \x - \xo 5:13 \xt 1Pe 2:16\x*Má rang buhang, ái Káláu ákte kilkila pas gam suri gama sengsegeng alari bos nagogon si Moses. Má kabin gamáte sengsegeng má, koion gama hol on ngo gama sengsegeng utliu uri sápkin tatalen sang. Ái sár gama han utliu uri tatalen án artangan arliu mai armámna.  
\v 14 \x - \xo 5:14 \xt Him 19:18; Rom 13:9\x*Gama longoi ngorer kabin bos nagogon no si Káláu, a tikbut tili kes sár á nagogon ngoromin: “Una mámna turam ngorer u mámna kalengna iáu sang.”  
\v 15 Má ngo gama tungai arngas arliu i gam má ot bilingna gam ngorer i tan pap, gama han sák no! Gama ololoh kuluk na mák amosrah i gam!   
\p
\v 16 Má iak parai ngoromin si gam. Gama láklák i sál Tanián a Pilpil a apislai uri kamu hol, má ngorer káp gama te tar gam uri nemnem káián kápán páplun.  
\v 17 \x - \xo 5:17 \xt Rom 7:15-23\x*Kesi risán bál git kápate nem i longoi táit a kuluk. A kákir suri longoi nemnem káián kápán páplun sár. Mái sár Tanián a ri suri longoi táit a kuluk. Má ngorer diar artalka arliu i diar. A ngoro aru kálámul diar taltalka bus imi bál git. Tanián a puai risán bál git a nem i longoi sápkin, má risán bál git er a puai nemnem káián Tanián. Aru risán bál git diar balbal kurtara arliu, má ngorer táit u hol on ngo una longoi, kápte má u long artálár pasi.  
\v 18 Má ngo gama láklák i sál Tanián a Pilpil a apislai uri kamu hol, ngorer nagogon kápnate kátlán i gam mul. Káp una te lala holhol suri nagogon, kabin táit u longoi a but pas si Káláu.   
\p
\v 19 \x - \xo 5:19 \xt 1Ko 6:9-10\x*A talas muswan sang á táit a lu longoi á nemnem án kápán páplun. A ngoromin:  
\li1 longoi sápkin mai wák kán lite,  
\li1 má durwán hol a talkai kálámul suri longoi sápkin mai wák,  
\li1 má sursur suri longoi sápkin,   
\li1
\v 20 má lotu uri narsán angagur án káláu,  
\li1 má tatalen án wah,  
\li1 má kurtara arliu,  
\li1 má arngangar,  
\li1 má bálsák uri lite,  
\li1 má tatalen án togor,  
\li1 má tatalen án sáráhung,  
\li1 má kis arsagil uri toltolom boh,  
\li1 má mur i angagur án aratintin,   
\li1
\v 21 má kon suri táit káián lite,  
\li1 má bau mai dan rakrakai,  
\li1 má bau mai wakwak tangrai lol malar,  
\li1 má te táit mul ngorer a sák.  
\m Inak bali akeng i gam mul ngoro tungu iakte parai, ngo ái rung di lu longoi matngan ngorer kápdate kusak uri lolsit si Káláu.   
\p
\v 22 Ái sár ngo gita mur i nemnem káián Tanián, ki minái á tan wán Tanián kángit liu na kip auti:  
\li1 tatalen án armámna,  
\li1 má gas i bál,  
\li1 má matau imi bál,  
\li1 má kis pau,  
\li1 má artangan mai armámna,  
\li1 má longoi lain tatalen ur singin lite,  
\li1 má muswan suri kán talar,   
\li1
\v 23 má tatalen án agengen pasi sang,  
\li1 má kátlán kalengnai sang.  
\m Kápte kesi nagogon na tur kári kálámul a longoi matngan ngorer.  
\v 24 \x - \xo 5:24 \xt Rom 6:6; Kol 3:5\x*Ái rung di tili Iesu Karisito, a ngoro dikte long pasi risán bál di er a lala kákir suri sápkin ninsi di, má dikte bás páptai uri kubau kus ák mat má.   
\p
\v 25 Tanián a Pilpil a aliu git, má ngorer gita sakpap namurwai kemen Tanián sang.  
\v 26 \x - \xo 5:26 \xt Pil 2:3\x*Má koion gita tubán hol apakta pas git sang alari kes, má koion gita tok angarngari rang tur git, má koion gita bálsák mam di suri kándi lalain táit.   
\c 6  
\s1 Gita artangan ​narsán lite kálámul  
\p
\v 1 \x - \xo 6:1 \xt Mat 18:15\x*Má rang buhang, ngo ákte tur talas á tekes tili gam a longoi sápkin, ki á gam erei Tanián a kátlán muswan i kamu liu, gama han uri narsán kálámul er má gamák anokwai mai tatalen án arabálbál. Má gam sang gama ololoh i gam keskeskes na káp pur mul i tekes uri sápkin.  
\v 2 \x - \xo 6:2 \xt Rom 15:1\x*Má ngo tekes tili gam a áslai tilik tinang ngo konngek, koion gama tu mák atri mai kán taun, kápte. Gama tángni sang, má ngorer gama long arwat pasi arardos si Karisito.  
\v 3 Ngo tekes a hol on ngo ái má, má ák hol apakta on, kán hol a agur kalengnai sang.  
\v 4-5 \x - \xo 6:4-5 \xt Rom 14:12\x*Keskeskes sang a mon i kán talar suri longoi, má ái sang na long artálár pasi. Má ngorer keskeskes sang na tirwa kalengnai kán him a kuluk ngo a sák, má koion na toh arwat i kán him mai káián lite. Má ngo kán him a kuluk, ki ngorer kálámul er na gas i bál sár suri táit a longoi.   
\p
\v 6 \x - \xo 6:6 \xt 1Ko 9:11, 14\x*Mái sár koner a atintin gam suri worwor si Káláu, kán talar á erei, má gama soa lim kosoi táit gam longra pasi mai artangan uri narsán.   
\p
\v 7 \x - \xo 6:7 \xt Rom 8:13\x*Koion gama ngul sur Káláu. Kápate artálár ngo gama agurái. Gam talas ngo tám himhimna a lu soso, ki namur na il pasi wán táit a soi.  
\v 8 Ngorer koner a soi ninsin uri agasgas pasi risán bál er a nem i sápkin, namur na il pasi hiru áklis singin sápkin risán bál erei. Ái sár ái koner a soi lain tatalen suri agasgas pasi Tanián, ái na il pasi liu muswan er a kis áklis singin Tanián sang.  
\v 9 Má gita tunga so áklisnai lain tatalen, má koion gita merok kunán, kabin namur na mon á pákánbung gita il pasi wán i kángit songsong ngo káp gita te puplir.  
\v 10 Má ngorer, i pákánbung git mák pasi sáhár kán kes, ki kángit arliwán suri tángni. A kuluk ngo gita artangan narsán matananu no, má gita lala sangar i tangan rung er di ruruna mul i Karisito ngorer i git, kabin git aratámán no sár mam Káláu.   
\s1 Arahrahi worwor  
\p
\v 11 Má turpasi i kuir minái, gama mákái tara mátán buk erei á iau sang iau le on mai limang.  
\v 12 Ái rung er di kákir suri da kut aririu i gam, di hol pas di sár. Di nem ngo tan Iudáiá da para agas di kabin di mur i nagogon án kápán páplun, má dik parai ngo kut aririu a kuluk kabin di matai arabilbiling singin tan Iudáiá. Ngo da han arbin ngo, “Ái Karisito di bás páptai uri kubau kus mák mat, má ngorer gita ruruna on sár suri gita nokwan uri mátán ái Káláu,” ki ngorer tan Iudáiá da mos má dák abilbilingna di.  
\v 13 Ái rung er di tu nem sár i parpara agas singin kálámul suri dikte kuti kápán páplun i gam. A támin ngo dikte kut di tungu, ái sár di sang kápdite lu mur arwat pasi nagogon er di sángwái. Má ngorer, suri dáh di kákir sur gam ái rung tili risán ngo da kut aririu i gam?  
\v 14 Áá, rung er di nem suri apakta pas di sang. Mái sár á iau, káp ina te apakta pas iau suri tekesá táit. Ái sár ina apakta pasi kángit Konom Iesu Karisito suri a mat iamuni kubau kus. Má kabin suri kán minat, iau mul iakte mat alari tatalen án naul bim, má tatalen án naul bim ákte mat alar iau.  
\v 15 \x - \xo 6:15 \xt Gal 5:6; 2Ko 5:17\x*Uri mátán ái Káláu, kápate mákái kálámul ngo dikte kut aririu on ngo kápte, kabin kut aririu kápate támin táit uri narsán ái Káláu. Táit a támin sang uri narsán a ngoromin, ngo ái Káláu ákte anokwa pas git má gitá hutngin akaksim si Káláu.  
\v 16 Má sur rung er di láklák namurwai kak worwor ngorer, di sang á Israel muswan si Káláu, má iak sung Káláu suri na tari si di á matau má armámna.   
\p
\v 17 \x - \xo 6:17 \xt 2Ko 4:10\x*I kápán páplun i iau a mon i bunrán iriris kabin i lain arbin, má a inngasi ngo iau toptop si Iesu, má ái á kang konom. Má ngorer iau akeng i di ái rung di nem i soksok iau ngo koion da bali longoi ngorer mul!   
\p
\v 18 Má rang buhang, iau sungi kángit Konom Iesu Karisito suri na tari kán lain artangan ur si gam. A támin muswan.