\id ACT Sursurunga [45actsgz.usfm UTF8 Acts Sursurunga Hutchisson 26-Feb-09] 
\h APOSTOLO 
\toc2 APOSTOLO 
\toc1 Apostolo 
\mt2 Bos láklák má him káián bos  
\mt1 APOSTOLO  
\is1 Worwor táil  
\ip Ái Luka a turpasi kán pukpuksa sur Iesu tilanang i Lain Arbin er a le on (Luk 1:1‑4), má ák arahi kán pukpuksa i buk minái er a para talsai lain arbin ngádáh a hut ngoi má ák han arkaliut. Ái Luka a le i aru buk minái ur si Tiopilo (mákái worwor táil si Luka). Buk Apostolo a para atalsai tangtangkabin á lotu, má ngádáh a tangkabin tam sara ngoi til Ierusalem ur Samaria má uri tan kuir no on á naul matmatngan pokon (Apo 1:8). Erei á tilik támin táit on á buk minái. A parai si git ngádáh a aptur ngoi á lotu namurwai apaptur kaleng si Iesu. Matananu er di ruruna táil, á di á tan Iudáiá, ki ák porta i di á Tanián a Pilpil (2:1-41). Mái sár lain arbin kápte ngo káián tan Iudáiá masik. Kápte. Tanián a Pilpil a porta mul i tan rung til Samaria er di ruruna i Karisito suri inngasi ngo ái Káláu ákte asengsegeng pas di mul (8:14-17, 8:25). Tanián a porta mul i rung er tili risán suri inngasi ngo matananu no main i naul matmatngan pokon, a arwat suri da kipi araliu ngo da ruruna i Karisito (10:1–11:18). A parai mul si git suri liu má him si Paulo er a arbin arkaliut mai lain arbin uri narsán rung tili risán. Pasi á ngorer, git má talas suri te táit bos tám ruruna di longoi er ák le ur si di ái Paulo. Má kesá táit mul. Ái Luka a le i buk minái i pákánbung a kis i rumán batbat kalar ái Paulo ada Rom. A pátum má ngo na sámtur i nagogon ái Paulo, má ák nem gut ái Luka ngo na inngasi ngo ái Paulo kápate long tekesi sápkin táit.  
\c 1  
\p
\v 1 \x - \xo 1:1 \xt Luk 1:3\x*Ur singim, Konom Tiopilo. Tungu i kak mulán worwor narsam, iau le páptai tan táit no ái Iesu ákte himnai má ákte aratintin mai tangkabin tili pákánbung a páng  
\v 2-3 \x - \xo 1:2-3 \xt Mar 16:19; Luk 24:36-51; Apo 10:41\x*ák han pang i bung ái Káláu a top pasi urami bát.  
\s1 A kaleng urami bát ái Iesu  
\r Mat 28:16-20; Mar 16:12-20; Luk 24:13-53; Ioa 20:19–21:23  
\p Má i pákánbung kápte be a tapam urami, ái Iesu a aptur kaleng tili minat, má namur a arinngas sang singin kán kalilik án aratintin. Marán i pákán a tur soura narsá di pasi ahat i sángul á bung. A longoi marán táit a inngas tari ngo ákte liu kaleng, má a worwor tiklik mam di suri lolsit káián ái Káláu. Má mai rakrakai káián Tanián a Pilpil, ái Iesu a atalsai kándi him si di ái rung er ákte ilwa pas di ngo kán boh apostolo.  
\v 4 \x - \xo 1:4 \xt Luk 24:49; Ioa 14:16-17; Apo 2:33\x*Kán tu kis tiklik mam di ái Iesu, má a tur kalar di ngo, “Koion besang gama han pas til main Ierusalem, ái sár gama kis monai artabar káián ái Kakang ákte oror pagas mai má gamáte longrai singing.  
\v 5 \x - \xo 1:5 \xt Mat 3:11\x*Iau parai ngorer kabin ái Ioanes Tám Arsiu a lu arsiu mai dan sár, mái sár kápate tepák má bung, mái Kakang na siu gam mai Tanián a Pilpil.”   
\p
\v 6 \x - \xo 1:6 \xt Luk 24:21\x*Di hau talum mul ái Iesu mai boh apostolo, ki dik gáltai ngo, “Be Konom, ngádáh? Onin má una aptur kalengnai kiskis má nagogon má ololoh káián ái Káláu main Israel?”  
\v 7 \x - \xo 1:7 \xt Mar 13:32\x*Má a kos di ngoromin, “Ái Tata masik a mon i kán nokwan suri puti pákánbung ngo na hut á tan táit min, má á gam káp kamu te talar suri ngo gama mánán on.  
\v 8 \x - \xo 1:8 \xt Mat 28:19; Luk 24:48\x*Mái sár á gam gama atur páptai rakrakai i pákánbung erei Tanián a Pilpil na akáng gam, má gamák arbin talas sur iau tangkabin main Ierusalem, má uri tan kuir no main Iudáiá, má anang Samaria, má uri naul matmatngan pokon no.”   
\p
\v 9 A be arahi kán worwor narsá di ái Iesu, ki ái Káláu a duruk pasi tili mátán táil i di uramuni armongoh, má kesá kumlán mehmeh a ámkuk pas Iesu alari mát di. \fig Ái Káláu a duruk pas Iesu tili katbán rang táir uramuni armongoh.|alt="Jesus’ Ascension" src="CN01883B.TIF" size="col" ref="1:9" \fig*  
\v 10 Kándi tungai mákmák be namurwai uramuni armongoh, má káp melek sár mul aru kálámul diar tur soura narsá di má kándiar mermer a tuan bal.  
\v 11 \x - \xo 1:11 \xt Mat 26:64; Luk 21:27\x*Má diar má parai si di ngoromin, “Be, gam á bos kakun Galiláiá, wa suri dánih gam sámtur ngorer má kamu tungai mákmák uramuni armongoh? Ái Iesu minái a long pasi ái Káláu urami bát, ái sár na hut sosih ngorer sang mul gamáte mákái a tapam urami.”   
\s1 Ái Matias a keles Iudas Iskariot  
\p
\v 12 \x - \xo 1:12 \xt Luk 24:50-53\x*Má ngorer ái rung di mák Iesu a tapam, di aptur pas tili pungpung á Oliwa má dik láklák artálár mai kesá kilomita kaleng ur Ierusalem.  
\v 13 \x - \xo 1:13 \xt Mat 10:2-4\x*Má ngo dikte purut á Ierusalem, dik tapam uramuni rum er di lu kis án asir on. Má ngis di ái rung er a ngoromin:  
\li1 ái Petero,  
\li1 mái Ioanes,  
\li1 mái Iakobo,  
\li1 mái Enru,  
\li1 mái Pilip,  
\li1 mái Tomas,  
\li1 mái Batolomi,  
\li1 mái Mataio,  
\li1 mái Iakobo natun ái Alpius,  
\li1 mái Iudas natun ái Iakop,  
\li1 mái Saimon (ái á kes tili di ái rung di nem ngo Israel na tur masik alari nagogon til Rom).   
\m
\v 14 Má di no tiklik mai tan wák, mái Maria mámán ái Iesu, má rang tuán mul, di lu balbal kis talum má sung mai kepwen hol.   
\p
\v 15 I kesi bung i katbán tan bung erei, bos tám ruruna di kis talum má di arwat mai kesá mar mai aru i sángul, mái Petero a sámtur i katbán i di  
\v 16 \x - \xo 1:16 \xt Sak 41:9\x*mák parai si di ngo,  
\pi1 “Rang buhang, pinpidan tili Buk Tabu ákte hut muswan má onin. Tanián a Pilpil ákte para táilnai mai ngudun ái Dewit hirá sang sur Iudas, koner a táilnai rung di tola Iesu.  
\v 17 Ái á kes tili git sang má a kipi risán talar i kángit him.”   
\p
\v 18 \x - \xo 1:18 \xt Mat 27:3-8\x*Ái Petero a parai ngorer kabin ái Iudas a top i pirán tabal er di huli suri kán sápkin tatalen má ák han lápkai sár iatung i rumán osmapak. Má namur ái Iudas a bibing mák pur mák liksa puri bál, ki ák leu sara i pokon bál. Má pirán tabal er káián ái Iudas, bos tátáil káián tan Iudáiá di kipi má dik huli kesá kuir bim mai.  
\v 19 Má matananu no til Ierusalem di longrai suri ngorer, pasi dik utngi kuir bim erei mai kándi wor ngo Akeldama, sálán ngo ‘Pokon án Dár’.   
\p
\v 20 \x - \xo 1:20 \xt Sak 69:25, 109:8\x*Mái Petero a sopasun i kán worwor mák parai ngo,  
\pi1 “Kabisit Dewit a worwor tus sur Iudas iatung i Buk án Saksak er a parai ngo  
\q1 ‘Na pángán á kán rum,  
\q2 má kápte kesi kálámul na kis on.’  
\mi Má a parai mul ngo  
\q1 ‘Tekes na tánáu pasi kán talar.’   
\mi
\v 21-22 \x - \xo 1:21-22 \xt Mar 1:9, 16:19, Ioa 15:27\x*Má minái gita ilwa pas tekes tili katbán i git suri na tur tiklik mam git má apos tari liu kaleng si Konom Iesu. Ái na tekes tili di á tan kálámul dikte tiklik mam git i kunlán pákánbung a kis i katbán i git ái Konom, tangkabin sang tili bung ái Iesu a kipi arsiu si Ioanes pang i bung ái Káláu a long pasi alar git urami naul bát.”   
\p
\v 23 A be worwor no ái Petero, má namur dik utngi ngisán aru kálámul, ái Matias mái Iosep Barsabas, kesá ngisán mul ái Iastus.  
\v 24-25 Di be utngi aru kálámul ngorer, ki namur dik sung ngoromin, “Konom, á iáu sang u mánán i bál matananu no. Ái Iudas ákte han alar gim mákte ilwa pasi kán kuir sang ngo na han ur on. Má ngorer una inngas tari si gim ngo ái sinih si diar i aru kálámul min ukte ilwa pasi suri na kipi talar káián apostolo.”  
\v 26 Má namur ái rung er di kis talum dik ililam mai matngan hat ngorer i satu, má hat ák pur mák inngas tar Matias, má ngorer dik wás tikliknai mai sángul mai kesá apostolo.   
\c 2  
\s1 Tanián a Pilpil a hut sosih i bungán ililur  
\p
\v 1 \x - \xo 2:1 \xt Him 23:15-21; Nag 16:9-11\x*Má ngo bungán Pentikos ákte hut má, ái rung erei no di ruruna i Iesu dikte kis talum pagas sang i rum erei di lu kis talum ái.  
\v 2 Káp melek sár má dik longrai kesi kaungán táit tilamuni naul bát. Má irngán táit min a ngoro kaungán tiling kihkih a sosih mák akángái kunlán rum erei di kis talum ái.  
\v 3 \x - \xo 2:3 \xt Mat 3:11\x*Ngo ákte hut mái táit er, namur di pánpán má dik mákái táit a ngoro boh kermen kámnah a hut sosih, ki ák tam sara uri kelgen kermen mák han kis i keskeskes tili di iatung.  
\v 4 \x - \xo 2:4 \xt Mar 16:17; Apo 4:31, 10:44-46, 19:6\x*Má di no di káng mai Tanián a Pilpil, má dik turpasi worwor mai lite wor ngorer Tanián a apos tari si di.   
\p
\v 5 Má on á bung minái, marán kakun Iudáiá di lu lotu mai muswan uri narsá Káláu, dikte aptur tili tan balis no on á naul bim má dik tapam hut á Ierusalem má dik hut talum suri akiláng i bungán ililur.  
\v 6 Má di longrai kaungán táit ngoromin, má tilik morongnau di purut talum suri mákái. Di sodar má dik ngátngát sálán tan tám ruruna er di worwor mai tan lite wor, kápkabin ngo keskeskes tili di iatung di longra ilmi kándi wor sang tan tám ruruna di worwor mai.  
\v 7 Má matananu di longrai ngorer, má a pil i mansin i di má ák ngát i kándi hol suri, má ngorer dik worwor arliu i di sang ngoromin,  
\pi1 “Di no ái rung min til Galiláiá, be?  
\v 8 Ái sár iau longra ilmi á táit di parai mai kak wor sang! Ngádáh a ngoi á min?  
\v 9 Má git tili toltolom malar sang, ngorer te tili git di aptur til Patia má te di han til Midia. Ái rung til Elematia di minái, mái rung til Mesapotamiá mul. Te til main Iudáiá sár má te til Kapadosia. Te di han til tepák sang, til Pontás má Esiá mul.  
\v 10 Ái rung til Pirigia di almain, mái rung til Pampilia mul. Tan kakun Aigipto di minái, mái rung tili tan kuir á Libia er pátmi Sairini. A mon mul á te di han tilada Rom,  
\v 11 má te di han tili sim á Kirit, má te mul tili git di han til Arabia. Má git á tan Iudáiá git minái, mái rung tili risán mul di lu mur i ruruna kán tan Iudáiá, git no git minái. Áá, git tili toltolom malar sang, ái sár mai kángit tan worwor keskeskes, git longra ilam di di arbin suri tan rakrakai án him káián ái Káláu!”   
\p
\v 12 Má morongnau iatung a pil i mansin i di má di ngátngát sálán, ngorer te tili di di tungai gálgálta keskeskes i di ngo, “A káplabin tili dánih á táit minái?”  
\v 13 Ái sár te di tartar retret singin boh tám ruruna má dik parai ngo, “Wa di ngulngul mai dan rakrakai.”   
\s1 Ái Petero a arbin narsán matananu  
\p
\v 14 Io, ái Petero a longrai ngorer má ák sámtur tili katbán sángul mai aru á apostolo mák perek urami bát, má ák lain para timani uri narsán matananu ngoromin,  
\pi1 “Rang buhang á tan Iudáiá má gam mul gam kis be main Ierusalem, gama longra iau be suri táit ina para timani ur si gam.  
\v 15 Gam hol on ngo rung minái di ngin i dan rakrakai, mái sár kápte di longoi ngorer. Wa asiu á pákánbung sár á minái, má gim kápte be gim namnam má ngin.  
\v 16 Táit minái a tapam hut onin, na wa ái Ioel tám worwor tus a para páksi hirá sang ngo na ngoi,  
\v 17 \x - \xo 2:17 \xt Ioe 2:28-32\x*má a parai kán worwor ái Káláu ngoromin,  
\q1 ‘I áwáwatin bung,  
\q2 ina urai Taniang nák porta i matananu no.  
\q1 Rang nat gam, tan káláu má boh kalik átlái,  
\q2 da mánán tusi midang má dák arbin talas mai.  
\q1 Má kamu tan kalilik kaukak da mákái mákmák,  
\q2 má tan pupunkak tili narsá gam da mihi mihmih.   
\q1
\v 18 Áá, a támin. Ina longoi ngorer mul mai kak tan tám arardos,  
\q2 tan káláu má boh wák.  
\q1 Ina urai Taniang uri di on á tan bung erei  
\q2 má da para talsai midang singin matananu.   
\q1
\v 19 Má ina inngasi tara akiláng iamuni armongoh  
\q2 má adi naul bim mul.  
\q1 Na hut á dár má kámnah má lala tomon turán,   
\q2
\v 20 ngorer nas kápte na pos, na kuron pagas,  
\q2 má kalang na mirik ngoro dár.  
\q1 Má ngorer ngo tan akiláng ákte hut má,  
\q2 erei má tilik támin bung si Konom na purut.   
\q1
\v 21 Mái sinih na sung Konom suri na tángni,  
\q2 ái Konom sang na aliu pasi.’   
\pi1
\v 22 “Matananu Israel, gama longrai be táit ina parai sur Iesu kakun Nasaret. Gam talas ngo ái Káláu a longoi rakrakai án him má tara akiláng mai limán ái Iesu kabin a longoi main i katbán i gam má gamá mákái. Má bos akiláng erei a inngas tari ngo ái Káláu sang a tarwa palai.  
\v 23 Má á gam tiklik mai bos tám sápkin, gam no gam bás páptai uri páspáng ák mat. Ái sár kápgamte long bia on, kabin hirá sang be ái Káláu a mánán táilnai tan táit no erei ngo na hut singin ái Iesu, kabin ái Káláu sang a hol páksi ngorer ur on, má ái a tari rakrakai si gam suri gama longoi ngorer.  
\v 24 Mái sár a salaptur pasi tili minat ái Káláu, má ák asengsegeng on alari rangrangas tili minat, kabin minat kápate artálár suri kabat páptai.  
\v 25 \x - \xo 2:25 \xt Sak 16:8-11\x*Wa kángit kabisit ái Dewit ákte worwor tus sur Mesaia hirá sang, má kán worwor a inngasi ngo táit minái iakte parai a nokwan. A parai ngoromin,  
\q1 ‘Iau mák Konom a lu tiklik mam iau.  
\q2 Kabin ái Konom a tur tangan iau,  
\q2 ngorer kápte kesi taun a arwat suri ketuk pala iau.   
\q1
\v 26 Io, ngorer a laes i balang,  
\q2 má kermang a para aposoi kak gasgas.  
\q1 Káksiai ngo kápán páplun i iau na mat,  
\q2 balang na matau kabin kápán páplun i iau a ngangai suri kán kiskis namur.   
\q1
\v 27 Kápkabin káp una te hol pala iau iatung i tarang án minat,  
\q2 má káp una te káksiai kam toptop a pilpil suri nák beseng.   
\q1
\v 28 Ukte atalsa iau ngo una aptur kalengna iau alari minat,  
\q2 má ina laes kabin una kis tiklik mam iau sang.’   
\pi1
\v 29 \x - \xo 2:29 \xt 1Ka 2:10\x*“Má rang buhang, kápate ru á kángit hol sur kámpup git ái Dewit ngo ákte mat má dikte tahni, má mátán hat er di tahni on a kis pagas onin main i narsá git inái.  
\v 30 \x - \xo 2:30 \xt 2Sa 7:12; Sak 89:3-4, 132:11\x*Ái Dewit sang a tám worwor tus, má a mánán on ngo ái Káláu ákte oror pagas suri na ilwa pas tekesi subul on náng kis i kán kiskis án kabisit ngoro Dewit sang.  
\v 31 \x - \xo 2:31 \xt Sak 16:10\x*A mákmák ur táilnai ái Dewit, má ák parai ngo Mesaia na aptur kaleng alari minat, má ngo kápnate páksiai iatung i tarang án minat má kápán páplun mul kápnate beseng.  
\v 32 Mái Iesu sár minái, ái ái koner ái Káláu a aliu kaleng on tili minat, má gim no min gim mákái má gim apapos ur on ngo a támin.  
\v 33 \x - \xo 2:33 \xt Apo 5:32, 7:55-56\x*Mái Káláu sang a sángwái urami kiskis pakta i balsán mingin, pasi á ngorer ái Iesu ákte sara pasi tili limán ái Kákán á Tanián a Pilpil ngorer ái Kákán ákte oror pagas mai, má ákte urai bul ur si gim. Má táit minái gam mákái má longrai onin, ái á artabar erei ákte tari si gim.  
\v 34 \x - \xo 2:34 \xt Sak 110:1\x*Ái Dewit kápate tapam urami bát ngorer ái Iesu, má ngorer git longra ilmi ngo kán worwor a parai kápate worwor suri sang. Auh, a worwor suri lite er ák parai ngoromin,  
\q1 ‘Ái Káláu a parai singin kang Konom ngoromin,  
\q2 una kis main i risán minging,   
\q2
\v 35 má á iau ina suka bámiai kam tan kurtara uri lalin kikim má ina arumrum di.’”   
\p
\v 36 \x - \xo 2:36 \xt Apo 5:30-31\x*Mái Petero a arahi kán worwor ngoromin,  
\pi1 “Má ngorer gam á matananu Israel no, na tumran sang i kamu hol suri táit minái. Ái Iesu sang minái koner gamáte bás páptai, ái Káláu ákte oboi uri kiskis án Konom má Mesaia mul.”   
\p
\v 37 Má ngo tan kálámul di longrai worwor si Petero, a soi nitán i di, má dik parai si Petero má bos apostolo ngoro minái, “Rang buh gim, dánih má gima longoi?”  
\v 38 Mái Petero a kos di ngoro minái,  
\pi1 “Gam no gama tapriu alari kamu tan sápkin tatalen má gamáng kipi arsiu i ngisán ái Iesu Karisito suri ái Káláu na pah palai kamu bos sápkin. Má gamáng kipi Tanián a Pilpil ngorer i artangan káián ái Káláu uri narsá gam.  
\v 39 \x - \xo 2:39 \xt Ais 57:19\x*Ái Káláu ákte oror pagas mai tan táit minái ur kamu má ur si rang nat gam má ur kándi ái rung er mul di kis tepák. Má oror minái ákte kabat arsakta noi rung er ái Káláu na kilkila pas di ur káián.”   
\p
\v 40 Mái Petero a akeng i di mai marán worwor má ák inau i di ngoromin,  
\pi1 “Gama ololoh kulukna gam, má gama lu mángát pas Káláu suri nák sáras pas gam tili katbán sápkin ngaul matananu onin, gama káp sák ngoro di.”   
\p
\v 41 \x - \xo 2:41 \xt Apo 2:47, 4:4\x*Mái rung di ruruna i worwor si Petero, di kipi arsiu sang. Má on á bung er, di arwat mai atul i arip mul á kálámul di kusak ur turán bos tám ruruna.   
\s1 Tatalen kán tan tám ruruna  
\p
\v 42 \x - \xo 2:42 \xt Apo 20:7\x*Má bos tám ruruna di tar kunlai kándi liu suri bos tatalen ngoromin. Di lu longra pasi aratintin káián bos apostolo má mur arwat pasi. Di lu kis án ararguna má artangan arliu mai kepwen hol sár. Di lu hut talum suri namnam tiklik má ani Namnam kán Konom, má suri sung talum mul uri narsán ái Káláu.  
\v 43 Má i bosbos bung erei, bos apostolo di longoi marán akiláng, má matananu no di mákái ngorer má dik pángáng má a kumráu i u di.  
\v 44 \x - \xo 2:44 \xt Apo 4:32-35\x*Bos tám ruruna di lu balbal hut talum má dik lu artabar arliu i di mai kándi tan minsik.  
\v 45 Ái rung a mon i kándi kesá kuir bim ngo kándi tan minsik, di sirai pasi pirán tabal, má pirán tabal er di apángái, di kipi má dik tari si di ái rung di sáhár suri ák artálár mai kándi sáhár.  
\v 46 Má i bosbos bung no di lu balbal longoi ngoromin mul. Di lu hut talum suri lotu iatung i pelbut i rumán osmapak. Má dik lu hut talum mul suri namnam tiklik tangrai kándi tan rum keskeskes. Má dik lu kis án ararguna talum mai gasgas, má dik lu artabar arliu i di mai lain bál di sang,  
\v 47 \x - \xo 2:47 \xt Apo 6:7, 11:21\x*má dik lu parpara agas ur si Káláu. Matananu no di mák ilmi ngo tan tám ruruna a lain ninsin i di pasi dik laes mam di. Má i bosbos bung no ái Káláu a aliu pas di ái rung di pukdai kándi liu, má ngorer lálám i boh tám ruruna ák lu marmaras hanhan.   
\c 3  
\s1 Ái Petero mái Ioanes diar asengsegeng pasi peu  
\p
\v 1 Kesi bung ái Petero mái Ioanes diar han urami pelbut i rumán osmapak i atul á pákánbung i rahrah, pákánbung erei matananu di lu hut talum suri sung.  
\v 2 Má imi rumán osmapak marán á mátán sál, má kes di utngi ngo Mátán Sál Malilis. Má kesi kálámul a peu, kápte a lu láklák, a káhái ngoi sang ái mámán. Bosbos bung rang buhán peu er di lu kipi uratung i mátán sál erei má dik lu aksimi ái, má ák lu sukis pagas suri sungi tan kálámul di lu kusak uri rumán osmapak pas te pirán tabal ur káián.  
\v 3 Ái Petero mái Ioanes diará han urami rumán osmapak ngorer má diará láklák kusak sár. Má ngo peu erei a mák diar, ki ák lala sung diar ngo, “Wai, arwat gaura tabar iau be mam te táit á gaur?”  
\v 4 \x - \xo 3:4 \xt Apo 14:9\x*Diar longrai ngorer ki diar má sámtur, má diará lala mákái, má ái Petero ák parai singin ngo, “Mák giur be!”  
\v 5 Má peu erei a hol on ami kán hol ngo diara támri mam te táit, ki ák lala mák diar sang.   
\p
\v 6 \x - \xo 3:6 \xt Apo 4:10, 16:18\x*Má namur ái Petero a bali wor mai mák parai singin ngo, “Kápte te pirán tabal singing á iau ngo ina tabar iáu mai, mái sár táit a mon singing er ngo ina tari singim a ngoromin. Iau dos i iáu mai rakrakai káián ái Iesu Karisito kakun Nasaret ngo una aptur má unák láklák!”  
\v 7 Mái Petero a top pasi limán mingin peu er mák salapturi ák sámtur. Má káp melek sár má keken no ák rakrakai,  
\v 8 má ngorer ák sámtur atu sang má ák turpasi láklák, ki ák rohrohman má parpara agas uri narsá Káláu, mák mur i Petero diar ái Ioanes, má ditul kusak no uratung i rumán osmapak. \fig Kálámul a peu, a aliu pasi ái Petero, a parpara agas uri narsá Káláu.|alt="man praising God" src="cn01897B.tif" size="col" ref="3:8" \fig*  
\v 9 Má ngo matananu iatung di mákái kán tu láklák má parpara agas narsá Káláu,  
\v 10 ki dik mák ilmi ngo ái sár á kálámul a peu tám sung, koner a lu sukis pagas i Mátán Sál Malilis. Di mákái ngorer má dik pánsálngát suri táit a tapam hut singin.   
\s1 Ái Petero a worwor talas ​narsán matananu  
\p
\v 11 Má kálámul er a top pagas i Petero diar ái Ioanes má ditulá láklák uri kesi goson iatung i rumán osmapak, kuir er di utngi ngo Kahkah si Solomon. Má matananu no iatung di pángáng suri kálámul er má dik rut uratung sur ditul.  
\v 12 A mákái ngorer ái Petero ki ák parai si di ngo,  
\pi1 “Be, rang buhang tan kakun Israel, dánih gam pángáng suri á ngorer má gamá lala mákái? Gam hol on gut ngo giur tám pilpil, má mai kángiur rakrakai sang giurá asengsegeng pasi kálámul minái má gamá lala mák giur! Na, kápte muswan!  
\v 13 \x - \xo 3:13 \xt Kal 3:6, 15; Luk 23:13-25; Apo 2:23\x*Wa kán rakrakai ái Iesu Karisito, ái a asengsegeng pasi kálámul minái! Ái Iesu ái koner ái Káláu a sángwái. Áá, ái Káláu si Abaram má si Aisak má si Iakop, má ái mul á Káláu káián rang támin i git til hirá sang, ái ákte sángáu Iesu kán tám arardos. Ái sár á gam gamá susdoi uri limán tan tám nagogon suri da up bingi, má gamá su bah gam ur on i pákánbung a tur i mátán táil ái Pilato. Ái Pilato ákte ngoi i bál ngo na arsok palai nák han, ái sár gam parai si Pilato ngo, ‘Auh, gim matai á ngorer á gim! Gim nem ngo na mat sang!’  
\v 14 Ái Iesu a Tám Pilpil má Tám Nokwan, ái sár gam pua palai. Má gamá sung Pilato suri ák pálás pala Barabas ur si gam, koner a lu up bing kálámul.  
\v 15 Má ngorer gam susdoi kálámul ái Koner a káplabin á liu má gamá up bingi ák mat. Ái sár ái Káláu a aptur pasi alari minat, má giur giuráte mák Iesu mai mát giur sang ngo ákte liu kaleng.  
\v 16 Má kálámul minái, gam no gam mánán on ngo a peu tungu, má onin gamá mákái táit er a tapam hut singin i mátán táil i gam no. Ái a ruruna i Iesu, má ngorer ái Iesu a arakrakai on má ák láklák má. Kabin i kán ruruna i Iesu, ngorer ák sengsegeng!   
\pi1
\v 17 \x - \xo 3:17 \xt Luk 23:34; 1Ti 1:13\x*“Má onin, rang buhang, iau mánán ngo tungu kápgamte talas uri táit á gam tiklik mai kamu boh pakpakta, gam ingai mam Iesu er gamá tari uri minat.  
\v 18 Áá, kápgamte mánán i táit gam longoi, mái sár hirá sang ái Káláu ákte parai narsán tan tám worwor tus suri kán Mesaia ngo na áslai rangrangas. Má i sál sár ngorer gam longoi, ái Káláu ákte long arwat pasi kán worwor.   
\pi1
\v 19 \x - \xo 3:19 \xt Apo 2:38\x*“Má ngorer gama hol kaleng má, má gamák tapriu sur Káláu suri na pah palai kamu tan abulbul.  
\v 20 Gama longoi ngorer suri na hut i tan pákánbung ái Konom na ahutngin pasi taniá gam má suri na tarwa Iesu er Mesaia, koner ákte ilwa pasi ur kamu.  
\v 21 Ái koner si Mesaia na kis pagas besang ami bát nák han pang i bung ái Káláu na ahutngin pasi tan táit no. Hirá ái Káláu ákte parai suri pákánbung erei ur si di á kán tan tám worwor tus,  
\v 22 \x - \xo 3:22 \xt Nag 18:15, 18-19\x*ngorer ái Moses a parai kán worwor ngoromin, ‘Ái Konom kamu Káláu na aptur pas tekes tili katbán i gam ngorer ákte aptur pas iau, má ái na tám worwor tus. Gama taram suri tan táit no na parai si gam.  
\v 23 Má ngo kes kápate taram suri táit a parai, kálámul er kápnate kis tiklik mai matananu si Káláu, na ekesi kelkel alar di.’  
\v 24 Má tan tám worwor tus no er tangkabin tili Samuel mái rung di worwor mul namurwai, di no dikte worwor taru suri pákánbung minái na hut.   
\pi1
\v 25 \x - \xo 3:25 \xt Tgk 22:18\x*“Má gam á matananu minái, worwor si Káláu di parai i tan tám worwor tus ákte pur uri katbán i gam, má kamkabat er ái Káláu a longoi mai rang támin i gam ákte hut mul. Ái á oror hirá sang ái Káláu ákte parai si Abaram ngoromin ngo, ‘Tekes tili rang kopkom i iáu na asosah i bos mát no on á naul matmatngan pokon.’  
\v 26 \x - \xo 3:26 \xt Apo 13:46\x*Áá, onin ái Káláu ákte ilwa pas Iesu kán tám arardos má ákte dos palai uri narsá gam, má gam á bos mulán kálámul suri longrai kán arbin. A longoi ngorer suri asosah i gam, ngorer ák arilang i gam suri gama tapriu alari sál a sák er gam tungai mur on.”   
\c 4  
\s1 Ái Petero mái Ioanes ​diar tur i nagogon  
\p
\v 1 Má i pákánbung er ái Petero mái Ioanes kándiar tunga wor mai matananu besang, tan Sadukaio má tan tám osmapak má pakpakta kándi tan tám mákmák kalar uri rumán osmapak, di han báháng i diar iatung.  
\v 2 Ák sák i bál di uri diar kabin diar atintini matananu sur Iesu ngo ákte aptur kaleng tili minat, má kán apaptur kaleng ngorer a tus inngas tari ngo tan kálámul mul da aptur kaleng tili minat namur. \fig A sák i bál di á tan pakpakta kán tan Iudáiá uri Petero mái Ioanes.|alt="High Priest and 3 others angry" src="cn01900B.tif" size="col" ref="4:2" \fig*  
\v 3 Dik han hut narsá diar ngorer, ki dik tola diar má dik obop diar i rumán batbat kalar suri diara kis besang nák ur latiu kabin ákte rahrah lik má.  
\v 4 \x - \xo 4:4 \xt Apo 2:41\x*Mái sár marán kálámul tili katbán matananu er di longrai kándiar worwor ki dik ruruna. Má lálám i di á bos tám ruruna no ák lu marmarán hanhan mák arwat mai alim i arip.   
\p
\v 5 Má a be arasa ur latiu, tan tátáil káián kaunsel kán tan Iudáiá má tan kálámul pakta má tan tám mánán uri nagogon, di kis talum i bimán rum á Ierusalem.  
\v 6 Ái rung erei no di hut talum mam Anas, koner a tám osmapak táil tungu. Mái Kaiapas mái Ioanes mái Aleksada má tan buhán ái Anas, di no iatung mul.  
\v 7 Má ngorer dik artari pas Petero mái Ioanes má kálámul er a sengsegeng alari peu, má dik atur ditul i mátán táil i di má dik gálgálta i Petero diar ái Ioanes ngoromin, “Gaur kipi si sinih á rakrakai erei gaur araliu mai, má i ngisán ái sinih gaurá longoi him er?”   
\p
\v 8 Má i pákánbung er, ái Petero a káng mai Tanián a Pilpil máng kos di ngoromin,  
\pi1 “Tan tátáil má tan kálámul pakta til Iudáiá,  
\v 9 onin gam lala seuseuka holhol i giur suri giura atalsai lain táit a tapam hut singin peu minái má suri ngádáh a láklák ngoi. Má a kuluk sár.  
\v 10 \x - \xo 4:10 \xt Apo 3:6, 13-16\x*Ngorer á gam no minái gama lain talas kuluk, má matananu Israel mul da longra timani suri táit minái a tapam hut singin kálámul min. Kápte ngo kángiur rakrakai sang, wa rakrakai káián ái Iesu Karisito kakun Nasaret er gam bás páptai ák mat, mái Káláu ák aptur pasi alari minat. Ái á kán rakrakai er a aliu pasi kálámul minái a tur i mát gam.  
\v 11 \x - \xo 4:11 \xt Sak 118:22\x*Ái Iesu sár ái koner Buk Tabu a worwor suri ngoro minái,  
\q1 ‘Hat erei á gam á tan tám long rum gam pukpukwai,  
\q2 mái sár ái Káláu a aksimi hat erei áng kábutkis si di no á tan hat.’   
\mi
\v 12 \x - \xo 4:12 \xt Mat 1:21\x*Kápte kes on á lalin naul bát no gita ser pasi araliu til on. Ái Iesu masik sár a mon i kán rakrakai suri na aliu pas git, má ái masik sár á sál gita mur on suri atur páptai liu.”   
\p
\v 13 Má tan pakpakta er di longra Petero mái Ioanes, di pánsálngát sur diar kabin di mák ilmi ngo diar aru kálámul bia sár má kápte diar lala aratintin. Mái sár di mákái mul ngo diar lain para aposoi pinpidan ák tur talas má kápte diar mátut. Di pánsálngát ngorer má ák posal i kándi hol mul ngo diar aru táir ái Iesu.  
\v 14 Dik hol on ngo da kos diar, mái sár di mákái mul i kálámul er a tur tiklik mam diar ngo ákte sengsegeng má, má ngorer kápdite arwat suri ngo da pua diar.   
\p
\v 15 Má ngorer di aso pala ditul be tili katbán kis talum uranang i malar, ki dik nguruk arliu i di má dik parai ngoromin ngo,  
\v 16 “Dánih gita longoi mam diar á aru kálámul er? Matananu no til main Ierusalem dikte mánán ngo diaráte longoi kesá tilik akiláng, má kápte sang gita arkawar palai.  
\v 17 Mái sár suri worwor er na mák han arkaliut uri te kuir mul, gita akeng i diar suri koion sang diara arbin mul mai ngisán kálámul er narsán matananu.”  
\v 18 \x - \xo 4:18 \xt Apo 5:28\x*Di be nguruk no, ki dik bin pas kalengna diar má dik tur kalar diar suri kái mul diara lu arbin mai ngisán ái Iesu ngo aratintin mai i mátán matananu.   
\p
\v 19 \x - \xo 4:19 \xt Apo 5:29\x*Mái sár ái Petero mái Ioanes diar kos kalengna di ngoromin, “Áá, giur má te talas ur on á ngorer. Ái sár á gam sang gama mák timani erei gamáte oboi uri giur ngo a nokwan uri mátán ái Káláu ngo kápte. Ngádáh, giura taram i worwor gam parai, ngo giura mur i nemnem si Káláu?  
\v 20 Auh, kápate arwat ngo giura taram pasi táit gam parai kabin giura arbin sang mai táit giuráte longrai má giuráte mákái!”   
\p
\v 21-22 Má bos pakpakta di longrai kándiar kokos má dik lala ser sál suri ngádáh da nagogon i diar ngoi. Mái sár kápte di arwat suri da oboi rangrangas kabin matananu no di lala parpara agas uri narsán ái Káláu suri akiláng er a tapam hut singin kálámul a peu. Má di parpara agas ngorer kabin kálámul er a páng mai peu, má ákte liu sorliwi ahat i sángul á bet, má onin ákte sengsegeng má! Má ngorer tan pakpakta di amátut i Petero diar ái Ioanes, ki dik pálás pala diar má.   
\s1 Bos tám ruruna di sung pasi rakrakai má mangan  
\p
\v 23 Má i pákánbung er di pálás pala Petero mái Ioanes, diará han purut uratung singin boh tám ruruna, má diar má atatir suri tan táit dikte parai si diar á bos pakpakta kán tan tám osmapak má tan kálámul pakta.  
\v 24 \x - \xo 4:24 \xt Kal 20:11; Nem 9:6; Sak 146:6\x*Má di longrai ngorer á bos rang tur diar, ki di no sang a tukesi kepwen i kandi holhol má dik sung uri narsán ái Káláu ngoromin,  
\pi1 “Konom Sorsorliu, á iáu u aksimi naul bát má naul bim má lontas má tan táit no er di liu on.  
\v 25 \x - \xo 4:25 \xt Sak 2:1-2\x*Tanián a Pilpil a apos tari worwor si Dewit er kámpup gim má kam tám arardos, mák parai ngoromin,  
\q1 ‘Rung tili risán di rongrongas má dik hol on ngo da suka bámia Káláu!  
\q2 Má matananu di hol taru suri táit kápdite arwat ngo da long artálár pasi.   
\q1
\v 26 Tan kabisit tili naul bim dikte eran suri arup,  
\q2 má kándi tan tátáil di kis talum  
\q2 suri da tur kalar Konom má kán Mesaia mul.’   
\pi1
\v 27 \x - \xo 4:27 \xt Mat 27:1-2; Luk 23:7-11; Apo 3:13\x*“A támin muswan ngo aru pakpakta er ái Erodes mái Pontiás Pilato diar araturán pas mam rung tili risán má matananu Israel mul. Di no di hut talum main Ierusalem suri da tur talum pala Iesu er kam tám arardos a pilpil mái koner ukte ilwa pasi.  
\v 28 \x - \xo 4:28 \xt Apo 2:23\x*Ái rung erei di tur talum ngorer suri longoi táit di sang di hol on. Ái sár táit di longoi, wa a hut tili kam rakrakai má tili kam nemnem á iáu, Káláu, má ngorer di long artálár pasi kam holhol taru sang.   
\pi1
\v 29 \x - \xo 4:29 \xt Epe 6:19\x*“Má inái, Konom, gim sung iáu suri una longra gim. Ukte talas má ngo dikte worwor án amátut uri gim á bos tám arardos kaiam, má ngorer gim sung iáu ngo una tabar gim mai kam rakrakai suri gima arbin mai mangan uri midán i iáu.  
\v 30 Una sarsara mai mingim suri aliu pasi tan sasam má suri longoi tara akiláng mai rakrakai káián ái Iesu, kam pilpil án tám arardos.”   
\p
\v 31 Má i pákánbung di arahi kándi sung sár, kunlán rum er di kis on a gánuh. Má di no di káng mai Tanián a Pilpil, má namur dik so uradi malar má dik turpasi mul i arbin rakrakai mai pinpidan si Káláu má kápte di mátut.   
\s1 Tan tám ruruna di artangan arliu i di  
\p
\v 32 \x - \xo 4:32 \xt Apo 2:44\x*Má tan tám ruruna no a tukesi kepwen á kándi hol má bál di mul. Kápte kesi tur di a kiu kári kán tekesi táit. Di lu hut talum mai wán kándi bos himhimna má kándi tan minsik má dik obop talmi uri tangan di no.  
\v 33 Mái Káláu a asosah i tan apostolo mai lala rakrakai, ki ngorer dik mangan mai arbin sur Konom Iesu ngo ákte liu kaleng má. Mái Káláu a urai kán lain artangan mák bonta di no.  
\v 34-35 \x - \xo 4:34-35 \xt Apo 2:45\x*Má di lain artangan arliu i di mul, ngorer a marán tili di ái rung a mon i kándi kuir bim ngo kándi rum, di sirai pasi pirán tabal. Má pirán tabal er di apángái, di kipi uri narsán tan apostolo má dik rusan tari si di, má tan apostolo dik tulsai ur si rung er di sáhár suri ák arwat mai kándi kis. Má ngorer kápte kes tili di a sáhár sur tekesi táit.   
\p
\v 36 A ngorer a longoi ngoi á kes tili di ngisán ái Iosep. Ái tili sim á Saipárás má a kabinhun si Lewi. Má kálámul er tan apostolo di lu utngi ngo Banabas, sálán ngo ‘koner a lu arakrakai i kálámul’.  
\v 37 Mái Banabas a mon i kán kesi kuir bim, má ák sirai pasi pirán tabal mák rusan tari singin tan apostolo.   
\c 5  
\s1 Ái Ananias diar mokson ái Sapaira  
\p
\v 1-2 \x - \xo 5:1-2 \xt Apo 4:34-35\x*Mái sár kesi kálámul ngisán ái Ananias mai kán wák, ái Sapaira, a tukes i kándiar holhol suri sira palai kándiar kuir bim. Diaráte sira palai má, mái sár namur diará punam palai risán ur kándiar mokson. Má kesi risán sang, ái Ananias a kipi mák han tari singin bos apostolo, mák parai si di ngo pirán tabal di hul pasi kándiar kuir bim mai, erei sár ákte tar noi.  
\v 3 \x - \xo 5:3 \xt Ioa 13:2\x*Mái Petero a mákái ngorer mák parai singin ngoromin,  
\pi1 “Ananias, suri dáh u mángát pas Satan áng kátlán i kam liu má ngorer uk longoi angagur uri mátán Tanián a Pilpil mai punam palai risán mátán bim di hul pasi si gaur?  
\v 4 Tungu kápte be u sirai kam bim, wa kaiam masik sang. Má namur má, ngo ukte sirai, ki kaiam sang á pirán tabal, má ngorer á iáu sang u kátlán i pirán erei ngorer u nem on. Má suri dáh u hol on ngo una longoi ngoromin? Angagur minái u longoi, kápte ngo u agur gim, wa u agur Káláu sang!”   
\p
\v 5-6 Má pákánbung a longrai worwor erei, ái Ananias a bámrus uradi bim ák mat. Má ngorer tan kalilik án kaukak tilatung di aptur má dik duri páplun ái Ananias, má ding kipi uri tarang án minat má dik tahun palai. Mái rung di longrai arbin sur Ananias di lala mátut taladeng.   
\p
\v 7 Mái Sapaira, kán wák ái Ananias, kápate mánán i táit a tapam hut. Ki ngorer, namur sár ngo atul i awa ákte rah, ák solsol hut mul uratung i rum er a kis ái ái Petero.  
\v 8 Mái Petero a mákái, má ngorer ák gáltai ngoromin, “Una para talsai singing ngo ngádáh, minái sár á lálám i pirán tabal er á iáu mái kam pup gaur top on tili bim gaur sirai?” Mái Sapaira a kosoi ngo, “Áá, erei sár á lálám i pirán giur top on.”  
\v 9 Ái Petero a longrai ngorer má ák parai ngoromin, “Suri dáh gaur mokson mángát suri gaura tohoi Tanián ái Káláu? Gaur hol on ngo kápnate kosoi kamur angagur, be? Mákái, tan kálámul dikte tahun pala kam pup, di imunang i mátán sál má da kip iáu uranang i tarang án minat má dák tahun iáu mul!”  
\v 10 Má káp melek ái Sapaira a bámrus uradi bim i mátán táil ái Petero ák mat. Má tan kaukak er di kusak má dik mákái ngo ákte mat mul ái Sapaira, ki ngorer di kip pasi uranang i tarang án minat má dik tahni i risán i kán pup.  
\v 11 Má tan tám ruruna no á Ierusalem mái rung mul di longrai arbin sur Ananias mái kán wák, di no sang, tilik ráuráuwas má mátut a bonta di.   
\s1 Tan apostolo di longoi akiláng  
\p
\v 12 \x - \xo 5:12 \xt Apo 2:43, 14:3\x*I bos bung minái, ái Káláu a longoi marán akiláng i katbán matananu mai limán bos apostolo. Má bos tám ruruna no di lu han suri hau talum iatung i kuir rumán osmapak di utngi ngo Kahkah si Solomon.  
\v 13 Matananu di lu hol apakta i tan tám ruruna erei, mái sár ái rung kápdite ruruna, di lu bunbun suri kusak tiklik mam di.  
\v 14 Mái sár ák lu marmarán hanhan á tan káláu má tan wák di ruruna i Konom, má lálám i di no á tan tám ruruna ák lala marán.  
\v 15 Tan apostolo kandi tu longoi sang i bos akiláng ngorer, pasi matananu di kip rung er di sasam uratung i sál má dik pálas kim uri di suri dik bopbop on nana Petero. Mái Petero a láklák mák top i di dik liu. Mái rung kápate arwat ngo na top i di, ki pákpák i Petero na kip di á te suri dák liu kuluk.  
\v 16 Má tilik matananu mul tili tan malar pátmi bimán rum á Ierusalem di han. Di kip rung di sasam mái rung er a kis i di á sápkin tanián, má tan apostolo dik aliu pas di no.   
\s1 Tan tátáil di nem i tur kári tan apostolo  
\p
\v 17 Má namur tám osmapak táil tiklik mai rang turán, di á tan Sadukaio, di lala bálsák uri tan apostolo,  
\v 18 má ngorer dik tola pas di má dik akusak di i rumán batbat kalar.  
\v 19 \x - \xo 5:19 \xt Apo 12:7-10\x*Mái sár i libung, kesi angelo káián ái Konom a soura si di mák pasbat i rumán batbat kalar mák aso pala di.  
\v 20 Má namur a parai si di ngoromin, “Gama han urami rumán osmapak má gamák arbin talas singin matananu iatung suri bos táit no ur on á hutngin liu minái gam áslai.”  
\v 21 Má tan apostolo di longrai worwor káián angelo ki dik han má. Má arasa uri kábungbung, di solsol hut iatung i rumán osmapak má dik turpasi mul i atintini matananu.  
\p I ngahwán kábungbung on sang, tám osmapak táil má bos rang turán di tar wor pasi tan tátáil káián matananu Israel suri da kis talum á kunlán kaunsel kán tan Iudáiá. Má ngo dikte hut, namur di tarwai wor uri rumán batbat kalar pasi bos apostolo.  
\v 22 Má ngorer tan tám mákmák kalar di han suri long pas di. Mái sár ngo di kusak iatung i rumán batbat kalar, bos apostolo di bokoh, má ngorer di kaleng uri narsán tan kálámul pakta má dik atatir ngo,  
\v 23 “Gimáte hut i rumán batbat kalar, má gimá mákái boh tám ololoh di sámtur pagas, má gimá mákái tan mátán sál a batbat mul. Ái sár ngo gim pasbat i bos mátán sál má gimá sol urami polgon, kápgimte mákái tekesi kálámul.”  
\v 24 Má pákánbung di be longrai ngorer á bos pakpakta kán tám osmapak má pakpakta kándi tan tám mákmák kalar, a lala ser i kandi hol suri ngo ngádáh a hut ngoi á táit min.   
\p
\v 25 Kándi tu holhol be ngorer, má kesi kálámul a hut iatung má ák parai si di ngo, “Tan kálámul gam obop di i rumán batbat kalar nabung, wa di imi má i rumán osmapak dik lu atintini matananu mul!”  
\v 26 Io, di longrai ngorer, má pakpakta kándi tan tám mákmák kalar a long pasi rang táir má dik han má dik long pasi tan apostolo kaleng uratung i rumán kis talum. Má tan tám mákmák kalar erei kápte di talka rápsa pasi tan apostolo kabin di mátut suri matananu da káp bás di mai hat, má ngorer di tu lain lam pas di sár uratung i rum di kis ái á tan kálámul pakta.   
\p
\v 27 Tan tám mákmák kalar di long pasi tan apostolo uratung i rumán kis talum ngorer, má dik atur di i mátán táil i kaunsel kán tan Iudáiá. Má namur tám osmapak táil a gálgálta i di  
\v 28 \x - \xo 5:28 \xt Mat 27:25\x*mák parai ngoromin, “Gimáte wor rakrakai uri gam suri koion gama bali atintini matananu mul suri kálámul er, ái sár kápte gam taram i gim! Mákái táit gamáte longoi! Gamáte bonta noi bimán rum á Ierusalem mai kamu aratintin, má gamá atiutiu gim mai dárán ái koner ngo a kángim talar á kán minat!”   
\p
\v 29 \x - \xo 5:29 \xt Apo 4:19\x*Mái Petero má tan apostolo di longrai worwor er má ding kosoi ngoromin ngo,  
\pi1 “Káp gima te alongra suri mur i worwor a so tili ngudun kálámul sár. Ái sár á gim, gima taram i Káláu.  
\v 30 Ái Káláu káián rang támin i git a aptur kalengna Iesu alari minat, ái koner gam bás páptai iamuni naul páspáng ák mat.  
\v 31 \x - \xo 5:31 \xt Apo 2:33-34; Epe 1:20; Eba 2:10, 12:2\x*Má ái, ái Káláu ák sángwái urami narsán i kiskis pakta tili limán mingin. Ái Káláu a ilwa pasi suri áng kabisit kángit má kángit Tám Araliu mul. Má ákte pasbat i sál suri git á matananu Iudáiá gita hol kaleng mái Káláu na pah palai kángit tan sápkin.  
\v 32 Má tan táit erei, gim sang gimáte mákái, má gimá para talsai ngo a támin. Má Tanián a Pilpil mul, koner ái Káláu ákte tari si rung di lu taram on, ái mul a lu para talsai ngo a támin á bos táit erei.”   
\p
\v 33 Má tan kálámul pakta erei di longrai worwor kandi á bos apostolo má dik lala mos sáksák sang, má dik hol on ngo da sá bing di.  
\v 34 Má kesi kálámul iatung, ngisán ái Gamaliel, kesi Parisaio má a tám aratintin uri nagogon, má matananu no til Iudáiá di lu rumrum on mul. Ái Gamaliel a aptur i katbán i di mák parai ngo da aso palai be bos apostolo uranang i malar arwat mai mudán pákánbung sár suri nák worwor.  
\v 35 Má namur a ot inau ur singin tan kálámul pakta ngoromin,  
\pi1 “Gam tan kálámul til Israel rang buhang, gama ololoh kuluk besang suri táit gama longoi mai tan kálámul imunang.  
\v 36 \x - \xo 5:36 \xt Apo 21:38\x*Ur tungu sár, ái koner si Tiudas a aptur má áng kaiang pasi ngo ái sang a kálámul pakta, má ngorer ák iang talmi marán kálámul di arwat mai ahat i mar dik rang táir. Má namur di up bing Tiudas ák mat, ki rang táir no dik tam sara má kándi him ák tu wáráh sár.  
\v 37 Má namur bul kesi kálámul sang a aptur, má ái mul a kaiang pasi ngo a kálámul pakta. Kálámul er ái Iudas a kakun Galiláiá, má a táilnai matananu er di mur on mai tatalen án abulbul i pákánbung án kip ngis. Má namur dik up bingi ák mat, má rang táir no di tam han sara.   
\pi1
\v 38 “Má minái suri tan kálámul imunang, iau parai si gam ngo gama káksia di dák han. Ngo kándi him ákte aptur tili holhol kán kálámul sár, ki na han bokoh pas má!  
\v 39 Mái sár ngo kándi him a aptur tili holhol si Káláu, káp gama te arwat suri tur kalar di. Má ngo him si Káláu, ki gama ololoh suri gama mák arup keleh mam Káláu!”   
\p
\v 40 \x - \xo 5:40 \xt Apo 4:18\x*Io, tan kálámul pakta erei di longrai worwor án inau si Gamaliel má dik sormángát suri. Má ngorer dik bin pas kalengnai bos apostolo má dik tas di, má namur di tur kalar di ngo koion má da bali arbin mul mai ngisán ái Iesu, ki dik pálás pala di má dik han.  
\v 41 \x - \xo 5:41 \xt Mat 5:10-12; 1Pe 4:13\x*Má pákánbung tan apostolo di han alari kis talum erei, di lala laes kabin di mákái ngo ái Káláu a wás pas di ngo di arwat suri áslai arabilbiling sur Iesu.  
\v 42 Má ngorer tan apostolo kápdite aunges suri arbin. Bosbos bung no di atintini matananu iatung i pelbut án rumán osmapak má narsán tan kálámul i kándi boh rum mul, má dik arbin talas mai lain arbin sur Iesu ngo ái á Mesaia.   
\c 6  
\s1 Ahit i tám artangan  
\p
\v 1 \x - \xo 6:1 \xt Apo 4:35\x*Má mámát i tan tám ruruna a lu marmaras hanhan. Má iatung Ierusalem i pákánbung erei, aru boh tám ruruna di kis. Kesá boh, wa rung til matung sang Israel má dik lu wor mai worwor Aramek. Má kesá boh sang, rung di páng tepák má namur dikte han kis á balis á Israel, má di lu wor mai worwor Girik. Má on á pákánbung er, aru boh tám ruruna di arngas. Rung di lu worwor mai Girik di tubán para pasi ngo kándi tan mokos di lu tulus sorliu di mai pirán tabal uri namnam má kápte di lu kip te.  
\v 2 Má ngorer sángul mai aru á apostolo di kilkila talmi tan tám ruruna no má ding kis talum, má tan apostolo di parai kándi holhol si di ngoromin,  
\pi1 “Kápate nokwan sang suri gima tu holhol sirereh sár i arbin mai midán ái Káláu suri gimák ololoh i namnam. Auh, kápte a kuluk á ngorer.  
\v 3 Io ngorer, rang buh gim, á gam sang gama ilwa pas te na hit á kálámul tili gam. Gama ilwa pasi tan kálámul er git mánán i di ngo kándi tatalen a kuluk má di polon á hol má ding káng mai Tanián a Pilpil. Gama ilwa pas di ngorer, má gita oboi talar minái uri káil i di suri da ololoh i him án tulsai pirán tabal uri namnam.  
\v 4 Má gim sang á bos apostolo gima rusan tar gim suri talar mai sung má arbin mai midán ái Káláu.”   
\p
\v 5 Má boh tám ruruna di longrai ngorer má dik gasgas no má sormángát suri worwor erei tan apostolo di parai, ki ngorer dik ilwa pasi ahit á kálámul tili katbán i di. Di ilwa pas Sitiwen, kálámul a atu i kán ruruna má a káng mai Tanián a Pilpil. Má dik ilwa pas Pilip mái Porokus mái Nikanor mái Timon mái Pamenas mái Nikolaus. Ái koner si Nikolaus, kálámul tili risán a kakun Antiok, má tungu ák pukdai kán liu uri tatalen án lotu káián tan Iudáiá, ki namur bul ák ruruna i Iesu.  
\v 6 Má tan tám ruruna di lami ahit á kálámul er ur singin tan apostolo, má bos apostolo di oboi lim di ami iátin lul di keskeskes má dik sung kalar di.   
\p
\v 7 \x - \xo 6:7 \xt Apo 2:41, 16:5\x*Má ngorer marán matananu taladeng di longrai midán ái Káláu má dik ruruna on, má lálám i bos tám ruruna i malar á Ierusalem ák lala kopkom. Má marán tan tám osmapak mul di longrai má dik ruruna i Iesu.   
\s1 Tan tátáil til Iudáiá di tola Sitiwen  
\p
\v 8 Ái Sitiwen a lala asosah on ái Káláu mai tilik rakrakai, ngorer ák longoi tara akiláng i katbán matananu.  
\v 9 Má te kálámul di turpasi pua Sitiwen. Tan kálámul erei di tili kesá rumán lotu sár di utngi ngo Rumán Lotu Kándi ái Rung di Kamkamlawas. Di no bos kakun Iudáiá, mái sár di páng i malar Sairini má te tili malar Aleksadaria. Ái rung er mam te sang mul á Iudáiá di han tili aru balis á Silisia má Esiá, di arkipkip mam Sitiwen.  
\v 10 \x - \xo 6:10 \xt Luk 21:15\x*Ái sár Tanián a Pilpil ákte inngasi mánán si Sitiwen, má ngorer kápte di artálár suri kot puai kán worwor.   
\p
\v 11 Tan kálámul er di hul kodongna te kálámul tili katbán i di suri da angagur uri narsán ái Sitiwen má dák atiutiwi. Má tan kálámul er di parai ngoromin singin matananu, “Gim longrai kálámul er a ot bilingna Káláu má a ot bilingna Moses mul.”  
\v 12 Di para ngorer ur on má dik asoksokoi bál matananu má tan kálámul pakta turán tan tám mánán uri nagogon. Má ngorer di tola Sitiwen má dik long pasi uri katbán kaunsel kán tan Iudáiá.  
\v 13 Mái rung er di pua Sitiwen di lami tan kálámul suri dik angagur ur on, má dik parai ngoromin, “Káp a tini aunges mai worwor sáksák uri rumán osmapak má uri nagogon si Moses.  
\v 14 Gimáte longra Sitiwen a parai ngo kesi kálámul ngisán ái Iesu, wa salsalahin til Nasaret erei, a ngo na taráp sarai rumán osmapak má náng keles noi kángit tatalen a tari si git ái Moses.”  
\v 15 Mái rung no er di kis iatung i kaunsel di longrai ngorer má di lala mák Sitiwen, má dik mákái aur a tuan talas taladeng ngoro aur angelo.   
\c 7  
\s1 Ái Sitiwen a bit pulái tan kaunsel  
\p
\v 1 Má tám osmapak táil a gálta Sitiwen ngoromin, “Worwor er di atiutiu iáu mai, ngádáh? A támin sang ngo ukte parai ngorer ngo kápte?”  
\v 2 \x - \xo 7:2 \xt Tgk 11:31, 12:1\x*Io, a kos kalengnai ái Sitiwen ngoromin,  
\pi1 “Rang buhang, gama longra iau! I pákánbung kámpup git ái Abaram a lu kiskis besang i balis á Mesapotamiá má káp be a te han suri kis i malar á Haran, ái Káláu Sorsorliu a purut singin  
\v 3 mák parai ngoromin, ‘Una támlai kam malar má rang buham, má unák han uri kuir bim ina para tari singim.’   
\pi1
\v 4 \x - \xo 7:4 \xt Tgk 11:31–12:5\x*“Má ngorer a aptur pas alari balis káián matananu Kaldia mák han lu kiskis á Haran. Ák lu kis iatung, má namur ngo ákte mat mái kákán ái Abaram, ái Káláu a kilkila Abaram mul mák tarwa palai ur main i balis minái gitá kis ái onin.  
\v 5 \x - \xo 7:5 \xt Tgk 12:7, 15:18, 17:8\x*Mái sár ái Káláu kápate tar muswan be i kuir bim min si Abaram ngo na káián i pákánbung er. Kápte kesi án mudán pang kus a tari singin be. Mái sár i pákánbung er káp kán te kalik be ái Abaram suri tur kelsei, a worwor pagas ur singin ái Káláu ngo kuir bim er na ur káián má rang kopkom on namur.  
\v 6 \x - \xo 7:6 \xt Tgk 15:13-14; Kal 12:40\x*Ngoromin a para ngoi singin ái Káláu, ‘Bos rang kopkom i iáu da kis án asir i lite pokon má da kis án toptop káián tan temes. Da kis án toptop si di má dák abilbilingna di arwat mai ahat i mar á bet.  
\v 7 \x - \xo 7:7 \xt Kal 3:12\x*Mái sár namur ina tari rangrangas singin matananu ái rung di asáksákna di.’ Ái Káláu a parai mul ngo namur da han alari kuir bim er di asáksákna di on, má dák han suri da lotu uri narsán mainái i kuir bim minái git kis ái.  
\v 8 \x - \xo 7:8 \xt Tgk 17:9-14, 21:4\x*Má namur ái Káláu a tari tatalen án kut aririu si Abaram uri akiláng i kándiar kamkabat. Má namur ái Abaram a tám i Aisak, má ngo awal á bung palai ái mámán a káhái on, ái Abaram a kut aririu i Aisak. Má namur ái Aisak a kut aririu i natun, ái Iakop. Mái Iakop a kut aririu i sángul mai aru i rang natun káláu di akopkomoi sángul mai aru á kabinhun di rang kopkom i Abaram.   
\pi1
\v 9 \x - \xo 7:9 \xt Tgk 37:11, 28, 39:2, 21-23\x*“Má rang kámpup git er di bálsák uri kesi tuá di, ái koner si Iosep, má ngorer má dik sira palai ur Aigipto má ák him án toptop iatung. Mái sár ái Káláu a tiklik mai  
\v 10 \x - \xo 7:10 \xt Tgk 41:37-44\x*mák sáras pasi tili bos rangrangas a tongsoi kán liu. Ái Káláu a tari mánán má lain tatalen án armámna singin, ngorer má i pákánbung a kahra iatung i mátán ái Parau, kabisit til Aigipto, a pukdai bál ái Parau ngorer mák obop Iosep ák tám ololoh uri balis á Aigipto turán kán tan táit no ái Parau. \fig Ái Iosep a kis án pakpakta á Aigypto.|alt="Josepf as ruler" src="cn01917b.tif" size="col" ref="7:10" \fig*   
\pi1
\v 11 \x - \xo 7:11 \xt Tgk 41:54, 42:1-2\x*“Má namur a hut si di á lala taul itol i aru balis no á Aigipto má Kanan, mák arangrangas i di, má rang kámpup git kápdite arwat suri da ser pas te namnam ur ándi.  
\v 12 Pákánbung a longrai ái Iakop ngo a mon i namnam i balis á Aigipto, ngorer ák dos palai rang natun, er rang kámpup git, i kándi mulán inan suri ser namnam adi Aigipto.  
\v 13 \x - \xo 7:13 \xt Tgk 45:1-4, 16\x*Má namur ngo ákte rah alar di á mudán namnam di kipi tungu til Aigipto, dikte lu bal kaleng má mul suri ser namnam. Má on á kándi áruán inan minái, ái Iosep ák apos tari si di ngo ái sang á tuá di, má ngorer ái Parau a mánán pasi rang tuán má kákán ái Iosep.  
\v 14-15 \x - \xo 7:14-15 \xt Tgk 45:9-11, 46:1-7, 46:27, 49:33\x*Má namur ái Iosep ák tar wor pas kákán, ái Iakop, turán tan rang buhán uratung i balis á Aigipto má dik han kis á Aigipto má. Di no bos rang buhán di arwat mai ahit á sángul mai alim á kálámul. Má rang kámpup git erei di lu kis á Aigipto, má dik mat má iatung.  
\v 16 \x - \xo 7:16 \xt Tgk 23:2-20, 33:19; Ios 24:32\x*Má namur ding kip kalengnai tan tuán i di uranang Sikem, má dik dungi i kesi polgon hat ákte hul páksi mai te pirán tabal ái Abaram singin rang natun ái Hamor.   
\pi1
\v 17 \x - \xo 7:17 \xt Kal 1:7-8\x*“Ákte marán má bet, má lálám i kángit matananu di kis á Aigipto a pakta mák lala kopkom taladeng, má worwor pagas ákte parai ái Káláu si Abaram, páput má na ian támin.  
\v 18 Io, namur kesá hutngin kabisit a turpasi kátlán i balis á Aigipto, má ái kápate mánán i Iosep.  
\v 19 \x - \xo 7:19 \xt Kal 1:11-22\x*Má hutngin kabisit er a agurái kángit matananu mák suka bámiai rang támin i git, pasi ák dos palai kán tan tám arup suri dák han uri narsán tan wák suri dák ras pasi kándi tan goion kalik má lápka di dák mat.   
\pi1
\v 20 \x - \xo 7:20 \xt Kal 2:2\x*“Má i pákánbung erei, kesi kalik a páng ngisán ái Moses, má ái a tuan alal i mákmák ur on. Mái kákán mái mámán diar má ololoh kodongnai arwat mai atul i kalang iatung i kándiar rum.  
\v 21 \x - \xo 7:21 \xt Kal 2:3-10\x*Má ngo kápate arwat ngo da ololoh kodongnai má, ki ngorer dik dungi i polgon kas má dik obop páksi anang i dan. Má natun tahlik ái Parau a long pasi má ák patak pasi uri natun sang mák ololoh on.  
\v 22 Ái Moses di lain atintini má áng kipi lala mánán uri tan táit til Aigipto, má uri tan táit a lu longoi má worwor a lu parai, a mon i rakrakai on.   
\pi1
\v 23 “Má ngo ákte hat i sángul má á kán bet ái Moses, ki ák hol on má ngo na laumái kán matananu Israel.  
\v 24 \x - \xo 7:24 \xt Kal 2:11-15\x*Má ngo a lu hanhan, ák mákái kesi kakun Aigipto a abilbilingnai kesi kakun Israel. Má ngorer ák tur singin kálámul til Israel er má ák up bing koner til Aigipto uri kosoi táit a longoi.  
\v 25 Ái Moses a longoi ngorer mák hol on ngo kán matananu sang da mák ilmi ngo ái Káláu a sámtur tiklik mai suri asengsegeng pas di tili arabilbiling, mái sár a kápte bul di mák ilmi ngorer.  
\v 26 Má uri arasa ur latiu bul, ái Moses a banai aru kakun Israel diar arup arliu i diar, má ngorer ák tohoi suri apapah i diar mák parai si diar ngoromin, ‘Suri dáh gaur arup kaleng i gaur, má gaur aru kakun Israel sár?’  
\v 27 Mái sár ái koner a abilbilingnai kesi turán a pus pala Moses mák balbal kalar ur on ngoromin, ‘Sinih a sormángát suri ngo una kátlán i gim má suri ngo unák nagogon i gim?  
\v 28 \x - \xo 7:28 \xt Kal 2:14\x*Kol u ri suri ngo una up bing iau mul ngorer u up bingi kakun Aigipto nabung?’  
\v 29 \x - \xo 7:29 \xt Kal 2:21-22, 18:3-4\x*Má ngo a longrai ngorer ái Moses, ki ák táu pas til Aigipto ur Midián mák lu kiskis i katbán i di ái rung til Midián, ki áng kila iatung mák tám i aru kalik án káláu.   
\pi1
\v 30-31 \x - \xo 7:30-31 \xt Kal 3:1-10\x*“Má ngo ákte kis pasi ahat i sángul á bet iatung, angelo si Káláu a tapam hut si Moses. Ái Moses a lu ololoh i kán tan sipsip iatung i pokon mau pátmi pungpung á Sinai, má ák mák pasi kesi gengen aun kábau a kurkurem. Ái Moses a ngátngát sálán táit er a mákái, má ngorer a láklák pátum suri ngo na lain mákái sang. Ái Moses a lu hanhan ngorer, má angelo a tur soura tili kurmen kámnah erei, mái Moses a longrai kaungán ái Konom a parai ngoromin,  
\v 32 ‘Á iau á Káláu káián rang kámpup i iáu, Káláu káián ái Abaram mái Aisak mái Iakop.’ Ái Moses a longrai ngorer mák lala mátut má ák surbáráu i on, má ngorer kápate mákmák suri aun kábau erei.  
\v 33 Má namur mul ák parai ái Konom singin ngoromin, ‘Una long palai táit er u bákrai kikim mai. Kuir bim minái iáu sámtur on a tam.  
\v 34 Iakte mákái arabilbiling di longoi mai kak matananu idi Aigipto má iakte longrai mul i kándi ngángángar, má ngoromin iak sosih suri asengsegeng pas di alari kándi rangrangas. Má inái ina tarwa kalengna iáu uradi Aigipto.’   
\pi1
\v 35 \x - \xo 7:35 \xt Kal 2:14\x*“Ái sár ngo ái Moses minái koner di mata palai mai worwor ngoromin, ‘Sinih a sormángát suri ngo una kátlán i gim má suri ngo una nagogon i gim?’ Mái sár ái Káláu sang a tarwai suri na kátlán i di má nák asengsegeng i di. Angelo a kipi midán ái Káláu mák tari si Moses ngo na han má nák asengsegeng pasi matananu Israel, má angelo erei a soura singin ami pokon mau i kábau a kurkurem.  
\v 36 \x - \xo 7:36 \xt Kal 7:3, 14:21; Lál 14:33\x*Má namur ák lam aso i matananu til Aigipto, má ák longoi tara akiláng adi Aigipto má adi mul i Tas Mirik, má ák longoi mul iatung i pokon mau arwat mai ahat i sángul á bet.  
\v 37 \x - \xo 7:37 \xt Nag 18:15\x*Má ái Moses sár minái, ái ái koner a parai singin matananu Israel ngoromin, ‘Ái Káláu ákte aptur iau tili katbán i gam, má namur bul na aptur tekesá tám worwor tus ngoro iau má nák tarwai uri narsá gam.’  
\v 38 \x - \xo 7:38 \xt Kal 19:3\x*I pákánbung rang támin i git di hau talum ada i pokon mau, ái Moses a tur i katbán rang támin i git má angelo si Káláu er a worwor mai ami pungpung á Sinai. Ái á katbán kálámul suri kipi midán ái Káláu, wa worwor án liu a tur áklis, má ák asali ur singin kángit matananu.   
\pi1
\v 39 “Mái sár rang támin i git di matai suri taram i Moses, má dik balbal kalar ur on má dik nem ngo da kaleng ur Aigipto kabin bál di a hol kaleng ur ái.  
\v 40 \x - \xo 7:40 \xt Kal 32:1\x*Io, ngorer dik parai si Aron ngo, ‘Wai, wa unák long kángim te káláu be á iáu, koner na táilna gim. Ái koner si Moses er a agur pas gim til Aigipto, bokoh mái onin. Má gim sang, kápte gim mánán on dánih ákte tapam hut i narsán.’  
\v 41 \x - \xo 7:41 \xt Kal 32:2-6\x*Má ngorer dik tuni kesi tantanián bulumakau gol uri kándi káláu. Má ngo a be wat i ngorer, ki dik osmapak narsán kándi káláu erei má dik longoi lala namnam, má dik mil má parmat suri párngai kándi káláu á di sang dikte longoi má.  
\v 42 \x - \xo 7:42 \xt Amo 5:25-27\x*Io, mái Káláu a su bahin alar di suri tatalen di longoi, má ák arlah pala di má dik lotu uri narsán nas má kalang má boh mátmátiah. A ngorer i worwor iatung i buk kán tan tám worwor tus er a parai ngoromin,  
\q1 ‘Be, matananu Israel! Pákánbung gam kis iamuda i pokon mau artálár mai ahat i sángul á bet,  
\q2 káp gam tini osmapak mai tan ololas erei uri narsang.  
\q1 Auh, kápte. Gam longoi osmapak ur singin kamu káláu sang,   
\q2
\v 43 má gamá tungai kipi gengen rumán lotu si kamu káláu ái Molek táilna gam,  
\q2 má tantanián kamu káláu ái Repan.  
\q1 Diar á kamu aru káláu gam longoi suri gama lotu uri narsá diar.  
\q2 Má pasi á ngorer ina ketsikra pala gam uramunang tepák sorliwi Babilon.’   
\pi1
\v 44 “Má rang támin i git tungu di tungai kipi rumán pálpálih si Káláu tiklik mam di tangrai pokon mau, má pálpálih erei a inngas tari ngo ái Káláu a kis tiklik mam di. Pálpálih dikte longoi a ngoro tártárwán pálpálih er ái Káláu ákte inngas tari si Moses, má dik longoi ngorer ái Káláu ákte parai suri ngádáh da longoi ngoi.  
\v 45 \x - \xo 7:45 \xt Ios 3:14-17\x*Marán á bet namur, rang támin i git bul dik top pasi á rumán pálpálih er singin rang támin i di, má di kipi tiklik mam di i pákánbung di kusak uri balis á Kanan tiklik mam Iosua. Má i pákánbung erei sang, di arup mai rakrakai káián ái Káláu, má dik tipar sarai matananu tilatung. Má rumán pálpálih er a tungai kis tiklik mam di ák han pasi pákánbung si Dewit.  
\v 46 \x - \xo 7:46 \xt 2Sa 7:1-16\x*Má ái Dewit má, a gáu i bál ái Káláu mai, ngorer ák lala ri suri ngo na longoi tekesi rum káián ái Káláu, koner a Káláu si Iakop. Ái sár kápate sormángát ái Káláu sur Dewit ngo na longoi.  
\v 47 \x - \xo 7:47 \xt 1Ka 6:1-38\x*Ái Solomon má, er natun ái Dewit, ái a longoi á rum uri rum si Káláu.   
\pi1
\v 48 “Mái sár ái Káláu Sorsorliu káp a tini kis on á rum tan kálámul di longoi. A ngorer a parai i kesá tám worwor tus ngo,   
\q1
\v 49-50 \x - \xo 7:49-50 \xt Ais 66:1-2\x*‘Ái Konom a parai ngoromin,  
\q1 “Iau sang iau aksimi tan táit no.  
\q1 Naul bát nián kiskis án nagogon kaiak,  
\q2 má naul bim pokon a aunges i kiking ái.  
\q1 Ngádáh una longoi ngoi á rum a artálár mam iau?  
\q2 Má aiá una ser pasi ái á niang?” ’   
\p
\v 51 \x - \xo 7:51 \xt Ais 63:10\x*A sopasun kán worwor ái Sitiwen mák parai ngo,  
\pi1 “Bál gam a tuan laklak má a kuron! Má talngá gam a batbat palai worwor si Káláu! Kápte gam lite alari rang támin i gam. Káp gam tini puplir suri sikra palai Tanián a Pilpil!  
\v 52 \x - \xo 7:52 \xt Mat 23:31\x*Bos tám worwor tus no, rang támin i gam dikte lu arangrangas i di. Má ngorer mul dik up bingi tan tám arbin si Káláu er tungu sang di para táilnai purpurut káián Tám Nokwan er kángit Mesaia. Má gam ngoro di sang kabin ngo tungu sár ákte hut i Tám Nokwan, ki gamá agur tari má gamáte up bingi.  
\v 53 Á gam sár erei tan angelo di tar sosih i nagogon si Káláu uri narsá gam, ái sár kápgamte mur on.”   
\s1 Di bás bing Sitiwen ák mat  
\p
\v 54 Mái rung er di kis i kaunsel di longra Sitiwen kán tungai worwor be, ki dik ngarngar kulkul kalar má dik ararat ngis ur on.  
\v 55 \x - \xo 7:55 \xt Sak 110:1\x*Mái Sitiwen a káng mai Tanián a Pilpil, má a tántán uramuni bát mák mákái talsán minmáir i Káláu má ák mák Iesu a sámtur i risán mingin ái Káláu.  
\v 56 \x - \xo 7:56 \xt Kol 3:1\x*Mái Sitiwen a bin mák parai ngo, “Wái, gam longra iau! Iau mákái naul bát a pasbat má iak mákái Natun Kálámul a sámtur i risán mingin ái Káláu!”   
\p
\v 57 Má ngo di longrai ngorer ái rung di kis i kaunsel, di lala wakwak taladeng má dik dung kári talngá di. Má dik rut suri,  
\v 58 má dik top pasi limán, ngorer dik talka aso palai alari bimán rum má dik turpasi básái mai hat. Mái rung di atatir uri Sitiwen di rusni boh lusán i di uri narsán kesi kaukak ngisán ái Saulo. \fig Di bás bing Sitiwen mai hat.|alt="stoning of Stephen" src="ABS-118.tif" size="col" ref="7:58" \fig*  
\v 59 Mái rung er kándi tu básái besang, mái Sitiwen áng kilkila ngángra Konom ngo, “U, kang Konom Iesu, iau tari taniang uri limam unáng kebeptai!”  
\v 60 \x - \xo 7:60 \xt Luk 23:34\x*Mái Sitiwen a kis pukun kek, ki ákte lu bali bin mul ngo, “Konom, koion á hol páptai kándi sápkin tatalen minái.” A para ngorer sár, ki ák so tip i mansin ák mat.   
\c 8  
\nb
\v 1 Mái Saulo a sámtur pagas iatung má ák mákái tan kálámul di bás bing Sitiwen, má ák mángát mul ngo kán minat ái Sitiwen a nokwan.  
\s1 A turpasi abilbilingnai boh tám ruruna ái Saulo ami Ierusalem  
\p Má on á bung erei sang ami Ierusalem, boh tám ruruna di turpasi áslai sápkin arabilbiling, pasi á ngorer dik tam táu arsagil uri tan pokon mau á Iudáiá má Samaria erei kápte kálámul a kis ái. Má boh apostolo kápte di táu, di mon pagas sár á Ierusalem.  
\v 2 Má te kálámul, ái rung di lotu mai muswan uri narsá Káláu, di tapam hut i pokon di bás bing Sitiwen ái má long pasi páplun, má dik han tahun palai. Mái rung iatung er di lu kiskis i iátin ái Sitiwen, di lala tangsi má ot keskam suri.  
\v 3 \x - \xo 8:3 \xt Apo 9:1, 13, 22:4, 26:9-11\x*Mái Saulo ák turpasi tohoi suri sák mai tan tám ruruna má suh pala di, ngorer ák aptur pas mák han uri boh rum keskeskes káián boh tám ruruna má ák talka ráhra pas di, ngorer ák dung di i rumán batbat kalar.   
\s1 Ái Pilip a arbin talas ​suri Mesaia á Samaria  
\p
\v 4 Mái rung er di tam táu arsagil, di han arbin mai pinpidan tangrai boh goson erei di han átik ái.  
\v 5 Mái Pilip kes tili rung er di táu, má ái a han solsol hut i kesá bimán rum adi Samaria má ák arbin talas suri Mesaia iatung i narsán matananu.  
\v 6 Má matananu iatung di alongra sur Pilip má dik mákái tara akiláng a longoi, ki dik paupau alongra suri táit a parai.  
\v 7 Marán kálámul a mon i sápkin tanián i di, a aliu pas di ái Pilip, má bos sápkin tanián di lala wakwak urami iát sang má dik so alar di. Má marán ákte mat á te kuir páplun i di mái rung mul a sák i kik di, a aliu pas di ái Pilip dik sengsegeng má.  
\v 8 Má ngorer matananu tili bimán rum erei a tuan gáu i bál di má dik lala mámás taladeng.   
\s1 Ái Saimon tám latlat  
\p
\v 9 Má kesi kálámul ngisán ái Saimon a lu kis á Samaria, má ákte kis iatung marán á bet má ák lu latlat pasi kálámul, má matananu Samaria di pángáng suri táit a longoi. A tubán kaiang pasi ur on sang ái Saimon ngo ái a kálámul pakta.  
\v 10 Má matananu no iatung, ái rung a ninir i ngis di má tan piráh piráh, di paupau alongra suri, má dik parai ur on ngo, “Káláu, Koner a Rakrakai Sorsorliu, ákte hut sosih ur main i katbán i git má ákte tar kápán páplun áng kálámul má.”  
\v 11 Má matananu di lu paupau alongra suri, kápkabin marán bung ái Saimon ákte latlat i marán kálámul má dik pángáng on.  
\v 12 Má ngo matananu di longrai arbin si Pilip sur Iesu Karisito má lolsit si Káláu, ái rung er di ruruna, tan káláu má boh wák mul, ding kipi arsiu.  
\v 13 Mái Saimon mul a ruruna máng kipi arsiu namur, pasi ngorer ák patap i Pilip, má ák lala pánsálngát suri mákái tara akiláng ái Pilip a longoi.   
\s1 Ái Saimon a tohoi ​suri hul pasi rakrakai ​káián Tanián a Pilpil  
\p
\v 14 Ami Ierusalem, boh apostolo di longrai ngo ái rung i balis á Samaria dikte ruruna má i pinpidan si Káláu, ki ngorer dik dos pala Petero mái Ioanes uri narsá di.  
\v 15-16 Ái rung minái dikte hutngin kipi arsiu i ngisán ái Konom Iesu, mái sár Tanián a Pilpil kápte be a porta i tekes tili di. Má ngo ái Petero mái Ioanes diar hut iatung, ki diar má sung Káláu suri Tanián a Pilpil na hut sosih suri nák porta i di,  
\v 17 \x - \xo 8:17 \xt Apo 19:6\x*má namur diará oboi lim diar ami iátin lul di keskeskes, ki erár má ák porta i di á Tanián a Pilpil.   
\p
\v 18 Mái Saimon tám latlat a mákái ngo Tanián a Pilpil a porta i di ái rung er diar oboi lim diar i iátin lul di, ki ák nem ngo na hul pasi rakrakai er mai pirán tabal,  
\v 19 mák parai ái Saimon si diar ngoromin, “Awái! Gaur tari bul singing á rakrakai erei suri inak arwat mul suri oboi limang i tan kálámul má Tanián a Pilpil nák porta i di.”   
\p
\v 20 Má diar longrai ngorer ki ák bali ur on ái Petero ngoromin, “Á iáu mai kam pirán tabal gaura mosrah tiklik, kabin u hol on ngo iáu arwat suri hul pasi artabar káián ái Káláu mai kam pirán.  
\v 21 Á iáu káp kam te kuir on á him minái kabin balam kápte a nokwan i mátán táil ái Káláu.  
\v 22 Una hol kaleng alari kam sápkin holhol erei má unák sung uri narsán ái Konom, má koran nák pah palai kam sápkin er a kis i balam.  
\v 23 Kabin iau mák iáu ngo balam a káng mai bálsák má á iáu iáu toptop káián sápkin.”  
\v 24 Mái Saimon a kos diar mák parai ngoromin, “Keskam, gaura sung Konom sur iau suri koion á tekesá táit gauráte parai na tapam hut singing.”   
\p
\v 25 Má ngo ái Petero mái Ioanes diar má te para aposoi tan táit diaráte mákái má diar mánán on sur Iesu má diará arbin talas ur on, ki diar má arbin hanhan mai lain arbin tangrai bos malar i balis á Samaria on á kándiar inan kaleng ur Ierusalem.   
\s1 Ái Pilip a para talsai lain arbin uri narsán tátáil til Itiopiá  
\p
\v 26-27 Má kesi angelo káián ái Konom a dos pala Pilip til Samaria ngo, “Aptur má, má unák mur i sál er a han sosih til Ierusalem uradi Gasa, koner a rut tangrai pokon bia.” Ák aptur pas ái Pilip ngorer ki ák han tangra pasi sál. Má on á sál erei a mur on á kesi tilik tátáil til Itiopiá, ái koner a tám ololoh i omobop káián tasim a pakpakta kándi matananu Itiopiá. Tátáil minái ákte han urami Ierusalem suri lotu uri narsán ái Káláu,  
\v 28 má minái ák elkaleng má suri na han uri kán malar, má a kis i kán karis a talkai i hos. Má tátáil erei a lu murmur i sál iamudi, má kán tu wáwás tili buk er a siri ái Aisaia tám worwor tus.  
\v 29 Ngorer má Tanián a Pilpil ák parai si Pilip ngo, “Una han uri narsán karis imudi má unák láklák pátmi.”   
\p
\v 30 A longrai ngorer ái Pilip ki ák sangar i rut pátmi tátáil er mák longrai ngo ái kán tu wáwás tili buk er a siri ái Aisaia tám worwor tus. Mái Pilip a gátnai ngo, “Ukte talas má gut suri sálán worwor erei u wásái?”\fig Ái Pilip a sangar i rut pátmi karis káián tátáil til Itiopiá.|alt="Philip approaching officials chariot" src="LB00331B.TIF" size="col" ref="8:30" \fig*  
\v 31 Má tátáil a kosoi ngo, “Kápate artálár singing ngo ina talas ur on. Mái sár ngo tekes na pálási ur singing, ki erár má inak talas.” Má ngorer ák sik pas Pilip áng káusa uramuni iátin karis uri narsán, má diará lu hanhan tangrai sál tiklik.   
\p
\v 32 \x - \xo 8:32 \xt Ais 53:7-8\x*Má pokon páp tili Buk Tabu a wásái a ngoromin:  
\q1 “Kálámul minái a ngoro sipsip di lam pasi suri tah kusi án pogong.  
\q2 A ngorer mul i gengen sipsip kápate long noi ngat i pákánbung di lam pasi suri kumur palai nihun.  
\q2 Kápte kesá kuir worwor a so tili ngudun.   
\q1
\v 33 Kálámul minái a rumrum i mátán matananu,  
\q2 má pákánbung a sámtur i nagogon, kápdite longoi táit a nokwan uri narsán.  
\q1 Kápate arwat ngo gita utung pasi rang kopkom on,  
\q2 kápkabin kán liu main i naul bim di tah kusi ák mut kus má.”   
\p
\v 34 Má tátáil erei a gálta Pilip ngo, “Arwat una bit iau ngo ái sinih á minái tám worwor tus a worwor suri? A worwor suri sang, ngo a parai lite kálámul?”  
\v 35 Io, mái Pilip a tangkabin pálási tili kuir pinpidan sár kán tu wásái, má mai tan kuir pinpidan tili Buk Tabu mul ák taswai ur singin á lain arbin sur Iesu.  
\v 36 \x - \xo 8:36 \xt Apo 10:47\x*Ngo kándiar tungai han be tangrai sál, diar má hut i pokon a mon i mátán pán ái. Má tátáil a parai ngo, “Minái má dan, apong. Iau nem ngo ina kipi arsiu. Dánih be a tur kalar iau má káp ina te kipi arsiu inái?”  
\v 37 [Mái Pilip a kosoi ngo, “A kuluk. Ngo u ruruna mai kunlán balam no, ki a arwat sár una kipi arsiu.” Má tátáil er a parai ngo, “Áá, iau ruruna ngo ái Iesu Karisito a Natun sang ái Káláu.”]   
\p
\v 38 A be parai ngorer ái tátáil, ki ák artari ur singin kálámul a tipri karis suri ngo na tur be. A be tur sár i karis, ki diar má sosih uradi dan, ngorer mái Pilip ák siwi tátáil er.  
\v 39 Má ngo diar tapam alari dan má sár, káp melek má Tanián ái Káláu ák long pas Pilip ák bokoh alari. Má ngorer tátáil kápte a mák Pilip mul, ái sár áng káusa kaleng uri kán karis má ák sopasun kán inan uradi kán malar mák tuan gas taladeng i bál.  
\v 40 \x - \xo 8:40 \xt Apo 21:8\x*Mái Pilip ák han mákái ngo ákte tapam hut bul i malar á Asdot, pasi ák turpasi arbin iatung mák lu hanhan arkaliut mai arbin suri lain arbin uri tan malar átik á Sisaria.   
\c 9  
\s1 Ái Iesu a arkeles i liu si Saulo  
\r Apo 22:6-16, 26:12-18  
\p
\v 1 \x - \xo 9:1 \xt Apo 8:3\x*On á tan bung erei sár mul, ái Saulo a balbal parai ngo na up bingi rung di tám ruruna i Iesu. Má pasi á ngorer ák aptur pas mák han uri narsán tám osmapak táil,  
\v 2 má ák sungi suri te pákán ram a tari nokwan singin suri na tola di ái rung di ruruna i Sál si Iesu, má náng kip pasi tan pákán ram er ur Damasko uri tan rumán lotu káián tan Iudáiá. Má ngo ái Saulo na banai rung di tám ruruna i Sál si Iesu, na kabat pas di, tan káláu ngo boh wák mul, má na talka di urami Ierusalem.  
\v 3 Má ngo ái Saulo ákte kip pasi te pákán ram má, ki ák turpasi kán inan má uramunang Damasko. Má ngo ák lu hanhan pátmi bimán rum á Damasko, kesi lala talsán talas tilami bát a hut asodar mák márám kauli.  
\v 4 Mái Saulo ák pur uradi bim mák longrai kaungán kesi kálámul a bin mai ngo, “U, Saulo, Saulo! Suri dáh u tunga abilbilingna iau ngorer?” \fig Ái Saulo a longrai kaungán ái Konom.|alt="the conversion of Paul" src="ABS-120.tif" size="col" ref="9:4" \fig*  
\v 5 A longrai ái Saulo ngorer ki ák gáltai ngo, “Konom, iáu sinih?” Má a kos kaleng on ngoro minái, “Á iau sár ái Iesu, koner u abilbilingnai.  
\v 6 Mái sár, erei má una salaptur pas tilatung má unáng kusak i malar imunang, má tekes tilamunang na bit iáu on á táit una longoi namur.”   
\p
\v 7 Mái rung erei di han mam Saulo di sámtur pagas sár má kápte te wát i di. Di longrai kaungán kálámul mái sár kápdite mák tekes.  
\v 8 A salaptur pas ái Saulo tilatung i bim ák lu tur, má ngo a rau ránsi mátán, kápte a mákái tekesi táit, pasi á ngorer dik top i limán má dik tangnai ur Damasko.  
\v 9 Má mátán kápte a talas, a kuron pagas ák han artálár mai atul á bung, má kápte a namnam má kápate ngin.   
\p
\v 10 Má kesi tám ruruna ngisán ái Ananias a kis iatung i malar á Damasko. Ái Ananias a mákái kesi mákmák ngorer ái Konom a hut narsán máng kilkilai ngisán ngo, “Ananias!” Mái Ananias a kosoi ngo, “Iau minái, Konom.”  
\v 11 Mái Konom a parai singin ngo, “Leget má unák han, una mur i sál di utngi ngo Sál Nokwan, má iatung i rum si Iudas una gálta suri kesá kálámul til Tarsus ngisán ái Saulo. Ái kán tungai sung.  
\v 12 A mákái kesi mákmák ngo kálámul ngisán ái Ananias a han ngorer mák oboi aru limán i lul suri atalsa kalengnai mátán.”   
\p
\v 13 Mái Ananias a kokos ngo, “Konom, iakte longrai marán atatir ur on á kálámul er suri arabilbiling a longoi uri narsán matananu kaiam ami Ierusalem.  
\v 14 Má inái ákte tapam hut main Damasko mai nokwan dikte tari singin á bos pakpakta kán tan tám osmapak suri tolai tan tám ruruna no, ái rung di lotu uri narsam.”  
\v 15 \x - \xo 9:15 \xt Apo 26:2, 6, 27:24; Rom 1:5\x*Mái sár a parai ái Konom singin ngo, “Una han sár uri narsán, kápkabin iakte ilwa pasi suri na toptop kaiak. Ái na arbin sur iau uri narsán rung tili risán má narsán kándi tan pakpakta, má i mátán táil i matananu til Israel mul.  
\v 16 \x - \xo 9:16 \xt 2Ko 11:23-28\x*Má á iau sang ina inngasi singin á bos rangrangas er na áslai kabin ái á kak tám him.”   
\p
\v 17 Mái Ananias a longra pasi worwor si Konom ki ák han. A sol uri rum er ái Saulo kán tu kis ái, má ák oboi aru limán i lul ái Saulo mák parai singin ngoromin, “Saulo, tuang. Ái Konom, wa ái Iesu sang, koner a tapam hut singim iamudi sál er u tangrai ur main, ái a dos pala iau uri narsam suri na talas kaleng i matam má suri una káng mai Tanián a Pilpil.”  
\v 18 Má káp melek sár má táit ngoro ilkán isu a pur pas tilatung i mátán ái Saulo, má a talas kaleng i mátán. A salaptur pas ák lu tur, má áng kipi arsiu.  
\v 19 Má namur, a namnam no ki áng kaleng i mingin mák rakrakai.  
\s1 Ái Saulo a arbin mai lain arbin anang Damasko  
\p Mái Saulo a kis palai te bung besang mai boh tám ruruna á Damasko.  
\v 20 Má i tan pákánbung sang er, a sangar i han uri bos rumán lotu káián tan Iudáiá mák turpasi arbin sur Iesu ngo ái Natun ái Káláu.  
\v 21 \x - \xo 9:21 \xt Apo 8:3\x*Mái rung no iatung di longrai, di pánsálngát i kán arbin má dik worwor arliu i di ngo, “Kálámul minái tungu sár a tok sáksáknai kis má ák amosrahi rung di lotu uri narsán ái Iesu ami Ierusalem. Má ák han ur mainái suri longoi matngan sál er suri tolai má talkai tan tám ruruna uri narsán bos pakpakta kán tan tám osmapak.”  
\v 22 \x - \xo 9:22 \xt Apo 18:28\x*Mái sár kán arbin ái Saulo a lu rakrakai hanhan, má tan Iudáiá di lu kis á Damasko kápte di arwat suri ngo da kosoi. Má kán arbin a talka pasi marán mák amuswan on uri kándi holhol sur Iesu ngo ái á Mesaia.   
\p
\v 23 Má namur, ngo ákte marán bung palai, tan tátáil kán tan Iudáiá di kis talum má dik ngurkai suri da sá bing Saulo.  
\v 24 Má ngorer i tan bungun nas má i libung, di pánpán kursál suri iatung i tan mátán sál uri bimán rum suri ngorer da up bingi. Mái sár ái Saulo a mánán pasi kándi worwor taru.  
\v 25 \x - \xo 9:25 \xt 2Ko 11:32-33\x*Má i kesá libung má, rang táir ái Saulo di long pasi kesá kudut má dik dung Saulo i polgon, má dik asihái uradi bim tilami iát i kesá arsolon i bat er di bat kauli bimán rum erei mai.   
\s1 Bos apostolo di mángát pas Saulo ​áng kes mam di  
\p
\v 26 \x - \xo 9:26 \xt Gal 1:17-19\x*Má namur ái Saulo a han kaleng urami Ierusalem má ák tohoi suri na patap mai boh tám ruruna. Mái sár tan tám ruruna no di bunbun, kabin di hol on ngo a agur di ngo ái a tám ruruna muswan.  
\v 27 \x - \xo 9:27 \xt 1Ko 9:1\x*Io, ák lu hanhan mái Banabas ur on, ki ák lam pasi ur singin boh apostolo. Mái Banabas a taswai uri mát di suri ngádáh ái Saulo ákte bana Konom ngoi iatung i sál mái Konom ákte worwor mai. Ák bit di mul ái Banabas suri a mangan ái Saulo suri arbin mai ngisán ái Iesu anang Damasko.  
\v 28 Má ngorer boh apostolo di mángát pas Saulo áng kes mam di. Má namur sár ák han arsakit ami Ierusalem, má a mangan taladeng sang mai lain arbin suri ngisán ái Konom.  
\v 29 Tan Iudáiá di lu worwor mai wor Girik má mur i tatalen til Girik, ái Saulo a bana di má a nguruk mam di má ák arkipkip mam di mul, ái sár di tohoi suri sá bingi.  
\v 30 Má ngo boh tám ruruna di mánán pasi ngorer ngo dikte tohoi suri up bingi, ki dik long pasi má dik tiklik mai uradi Sisaria má dik tarwa palai ur Tarsus.   
\p
\v 31 Má i pákánbung minái, boh tám ruruna tili atul á balis á Iudáiá má Galiláiá má Samaria di kis i kálgun moloh, kápte di áslai arabilbiling. Tanián a Pilpil a arakrakai i di, má ngorer lálám i di má kándi rakrakai mul a marmaras hanhan. Má kándi ninas a aposoi kándi rumrum ngo di rusan tar di uri lalin ái Káláu.   
\s1 Ái Petero a asengsegeng pas Ainias  
\p
\v 32 Má ngo ái Petero a lu hanhan tangrai malar suri laumái matananu si Káláu, ki ák han uradi malar á Lida suri mákái bos tám ruruna iatung.  
\v 33 Má iatung i malar erei, a banai kesi kálámul ákte mat má i te kuir páplun má a bop teken kim pasi awal á bet, ngisán ái Ainias.  
\v 34 Mái Petero a parai singin ngoromin, “Ainias, ái Iesu Karisito a asengsegeng i iáu. Una aptur má unák pipda timani kibam.” Má káp melek sár mul mái Ainias a salaptur pas mák lu tur.  
\v 35 Marán tilatung i malar á Lida má i kunlán balis no á Seron di mákái ngorer má dik tapriu sur Konom.   
\s1 Ái Petero a aliu kalengna Tabita tili minat  
\p
\v 36 Má adi malar á Iopa, a mon á kesi wák a tám ruruna ngisán ái Tabita (di pukdai mai worwor til Girik má dik utngi ngo Dokas). Ái a tari kán liu suri longoi lain tatalen má a lu tángni bos maris án kálámul.  
\v 37 Má i pákánbung erei a sasam mák mat. Matananu iatung di long pasi kápán páplun má dik siwi má dik abopbopoi i kesi kuir rum ami iát i kesi rum. \fig Di oboi kápán páplun ái Tabita i kesá rum ami iát i áruán pálkibán rum.|alt="two-story house with steps to roof" src="LB00235B.TIF" size="col" ref="9:37" \fig*  
\v 38 Malar á Lida kápate tepák alari malar á Iopa. Má ngo bos tám ruruna á Iopa di longrai ngo ái Petero imi Lida ái, ki ngorer dik dos palai aru kálámul uri narsán má diar má ot sangar on mai worwor ngoromin, “Gim sung iáu ngo una sangar uradi narsá gim.”   
\p
\v 39 Má ngorer ái Petero a aptur mák tiklik kaleng mam diar ur Iopa. Má ngo ditul tapam hut adi malar, ki dik lami urami rum imi iát. Má imi iát bos mokos no di tur kauli má kándi tu tang, má dik inngasi bos mermer má tan sepen kaen erei ái Dokas a bauti i pákánbung ngo a liu besang.  
\v 40 Má ngo a mákái ngorer ái Petero, ki ák aso pala di uradi malar, mái Petero diar masik ái Tabita má iatung i rum. Namur ák atur pukun kek má ák sung, ki ák pánpán suri kápán páplun ái Tabita mák ágái ngoromin, “Tabita, pán má unák aptur!” Mái Tabita a sakrai mátán ák mák Petero má ák salaptur.  
\v 41 Mái Petero a top pasi limán mák tángni ák sámtur má. Má namur áng kilkila pasi bos tám ruruna turán bos mokos erei má ák sara tari wák erei ákte liu kaleng si di.  
\v 42 Má arbin talas suri á táit minái a han arkaliut i malar á Iopa, má marán kálámul di ruruna i Konom.  
\v 43 Má ái Petero kán tu kis be iatung Iopa má a lala mongmong on iatung narsán kálámul ngisán ái Saimon. Kálámul er a lu timani kápán ololas suri dik lu longoi tan táit ngorer i reureu má te táit mul.   
\c 10  
\s1 Ái Konilius a mákái mákmák  
\p
\v 1 Má on á malar Sisaria, kesi lala boh tám arup di lu kis iatung. Má boh tám arup erei di utngi mai ‘Boh Tám Arup til Itali’. Má kesi tátáil tili katbán i di ngisán ái Konilius, a kátlán i kesá mar á boh tám arup iatung i malar erei.  
\v 2 Ái Konilius tiklik mai rung no di lu kis i kán rum, di lotu mai muswan narsán ái Káláu kán tan Iudáiá. Má a lu balbal tángni tan kálámul til Iudáiá di sáhár, má a lu balbal sung uri narsán ái Káláu.  
\v 3 Kesá bung má, mamudi má nas, ákte tul á pákánbung má, mái Konilius a mákái kesá mákmák. Má i mákmák erei a mák tusi angelo káián ái Káláu a han narsán mák ágái ngo, “Konilius!”  
\v 4 Má ái a lala mákái angelo erei má ák ráuráuwas mák parai ngo, “Be, dánih?”  
\p Má angelo a parai singin ngo, “Konilius, a gas i bál ái Káláu mai tan sung kaiam má kam tan artangan uri narsán bos sáhár, má inái ái Káláu a kosoi uri narsam.  
\v 5 Kesá kálámul onin a lu kiskis i malar á Iopa má ngisán kálámul er ái Saimon, kesi ngisán mul ái Petero. Una dos pala te kálámul dák lam pasi ur main i narsam.  
\v 6 Má kálámul minái a lu kis i rum káián ái kán kes ngis, ái Saimon sang mul. Ái Saimon minái a lu timtiman kápán ololas suri da longoi reureu mai, má ái ái koner a atri kán rum pátmi lontas.”   
\p
\v 7 Io, má ngo angelo erei a worwor mam Konilius ákte han pas má alari, ki namur ái Konilius ák bin pasi aru i kán tám arardos mai kesá tám arup mul a tám artangan káián má a lu lotu mai muswan uri narsán ái Káláu.  
\v 8 Mái ruktul erei a bin pas ditul ái Konilius. Ditul han uri narsán má ák bit ditul suri tan táit no ákte tapam hut singin, ki erár má ák dos pala ditul uradi Iopa má ngorer ditulá turpasi kánditul inan.   
\s1 Ái Petero a mákái mákmák  
\p
\v 9 I arasa ur latiu, nas a kis lul tur má, atul á kálámul si Konilius kánditul tu láklák be tangrai sál pátmi malar á Iopa. Kánditul tu láklák be ngorer, mái Petero a tapam urami iátin rum er a kis on. Rum er a leplep i ungán, má ngorer ák sa uramuni iátin suri sung.  
\v 10 Ái Petero a lala matpám mák nem i an te táit, má i pákánbung di eran be i namnam, ái Petero a mákái kesi mákmák.  
\v 11 A mákái naul bát a pasbat, mák mákái kesi táit a ngoro sepen kaen ngorer di top i ahat á goson má dik asosih on tilami naul bát ur main i naul bim.  
\v 12 Sepen kaen erei a káng mai toltolom ololas erei a tam uri narsá di á boh Iudáiá suri ani. Te á táit ahat i kik di, má te á táit di káukáu adi bim, mái rung di sehel mai bál di, má toltolom man mul tili armongoh.\fig Ái Petero a mákái mákmák.|alt="Peter’s vision" src="RT0006.tif" size="col" ref="10:12" \fig*  
\v 13 Má kaungán kes a parai ngoromin singin, “Petero, tan ololas erei u mákái, aptur má unák up bing te má unák ani.”  
\v 14 \x - \xo 10:14 \xt Him 11:1-47; Ese 4:14\x*Mái Petero a kosoi ngoromin, “Auh, Konom! Kápate arwat muswan sang suri ina longoi ngorer! Káp iau te lu an tekesi durwán táit.”   
\p
\v 15 \x - \xo 10:15 \xt Mar 7:15, 19\x*Má i áruán pákán kaungán kes er a parai ngoromin singin, “Koion una utngi táit ái Káláu ákte apilpilái ngo a durwán táit.”  
\v 16 Kándiar tu arkipkip mai worwor ngorer atul á pákán, ki káp melek sár mul má sepen kaen erei a tapam kaleng urami bát.   
\p
\v 17 Ngo ái Petero kán tu ngátngát sálán mákmák er a mákái, atul á kálámul er a dos pala ditul ái Konilius dituláte mánán pasi rum si Saimon singin te kálámul er ditul gátna di, ki ditul má han sámtur i mátsálán rum er.  
\v 18 Ditulá aráng má gátna ngo, “Be, tekesá asir ngisán ái Saimon Petero almainái i narsá gam?”   
\p
\v 19 Ái Petero kán tu kis án hol besang suri mákmák, má Tanián a Pilpil a parai singin ngo, “Saimon, atul á kálámul idi malar, ditul gátna sur iáu.  
\v 20 Aptur má unák sosih uradi lal sur ditul. Má koion na ru i kam hol suri han tiklik mam ditul, kabin á iau sang iakte dos pala ditul ur main i narsam.”   
\p
\v 21 Ái Petero a aptur mák sosih uradi lal sur ditul mák parai si ditul ngo, “Wa, á iau sár á kálámul gamtul ser suri. Dánih á káplabin á kamutul inan ur main?”  
\v 22 Atul á kálámul er ditul má kosoi ngo, “Gimtul han tilanang Sisaria singin kesi tátáil kán tan tám arup. Ninsin a nokwan uri mátán ái Káláu má a lu lotu mai muswan uri narsán, má ái di lu mák ilmi ngo a lain kálámul má dik lu rumrum on á matananu Iudáiá. Ngisán ái Konilius, má nabung sár angelo si Káláu a parai singin suri gima sik pas iáu uranang i kán rum suri nák longrai dánih una parai singin.”  
\v 23 Mái Petero a longrai kánditul worwor ngorer má ák parai si ditul ngo, “A kuluk. Gamtula bop be main, má latiu giták aptur uranang Sisaria.”  
\s1 Tanián a Pilpil a hut sosih mák porta i rung tili risán mul  
\p Má ngo a be kábungbung, ki ák eran sár ái Petero má ák han mam ditul, má te tám ruruna til Iopa di tiklik mam dihat.  
\v 24 Má ngo ákte arasa má bul, ki dik han solsol hut má á Sisaria ái Petero di. Mái Konilius a tungai mákmák kursál sur di, má ákte el pasi rang buhán má tan lain rang turán, di no di kis mona Petero dihat.  
\v 25 Má ngo ái Petero a láklák suri ngo na kusak sár, ái Konilius a mákái ki ák sangar i láklák suri banai, ngorer ák pur dirtapul mák lotu uri narsá Petero.  
\v 26 \x - \xo 10:26 \xt Apo 14:13-15; Apa 19:10\x*Mái sár ái Petero a top pasi limán ái Konilius mák parai singin ngo, “Salaptur, iau kálámul bia sár ngorer i iáu.”   
\p
\v 27 Mái Petero diar tungai wor be ái Konilius iatung i mátán rum, má namur diará sol urami polgon rum, mái Petero a mákái lala matananu dikte hau talum monai iatung.  
\v 28 Mái Petero a mákái ngorer mák parai narsán matananu erei ngo,  
\pi1 “Á gam sang gam mánán kuluknai ngo kápte kesá Iudáiá a lu mángta palai i nagogon suri na ararguna mai rung tili risán ngo kusak uri kándi tan rum ngo laum di. Áá, nagogon kángim á tan Iudáiá a parai ngo gam tili risán gam dur. Mái sár ái Káláu ákte inngasi singing ngo kápate arwat ina utung tekesi kálámul ngo a dur.  
\v 29 Má ngorer kápate ru i kak hol erei ngo u artari pas iau, má iau minái má. Má inái iau nem ina gálta iáu ngo dánih gam nem on ina longoi narsá gam?”   
\p
\v 30 Mái Konilius a kosoi ngo,  
\pi1 “Onin ákte hat á bung palai má mákmák iau mákái. Iau sung main i kak rum i atul á pákánbung i rahrah, má kesá kálámul kán mermer a tuan bal mák pilpilpil a hut asodar mák sámtur i mátán táil i iau  
\v 31 mák sanglái ngisang ngo, ‘Konilius! A gas i bál ái Káláu mai tan sung kaiam má kam artangan uri narsán bos sáhár, má inái ái Káláu a kosoi uri narsam.  
\v 32 Ngorer una dos palai te kálámul uradi Iopa suri kesi kálámul ngisán ái Saimon Petero. Kálámul minái a asir a lu kiskis i rum káián ái Saimon, koner a lu timani kápán ololas, má a atri kán rum pátmi lontas.’  
\v 33 Má ngo iakte longrai ngorer, iau sangar sár i artari sur iáu, má a tuan kuluk sang ngo ukte hut má. Gim no minái gimáte hau talum i mátán táil ái Káláu, má gimá kis monai te táit ngorer ái Konom ákte artari pas iáu suri una parai si gim inái.”   
\p
\v 34 \x - \xo 10:34 \xt Nag 10:17; Rom 2:11\x*Io, mái Petero a mák ilmi ngo lala támin táit má a taun á minái, má ngorer ák turpasi atalsai uri narsá di ngoromin,  
\pi1 “Inái má iau mák ilmi ngo a támin muswan ngo ái Káláu kápate hol pasi kesá risán matananu masik sár má kesá risán kápte. Auh, kápte a ngorer.  
\v 35 Mái sár a mángát pasi matananu tili naul matmatngan pokon no, ái rung er ninsi di a nokwan uri mátán ái Káláu má di lu lotu muswan uri narsán. Páksiai ngo di tili kabinhun dáh, a hol pas di no.  
\v 36 Má minái á midán ái Káláu a tarwai uri narsán matananu Israel. Ái á lain arbin a ngoro minái ngo ái Iesu Karisito, Konom káián matananu no, ákte pam kes i git mam Káláu má ngorer gitá kis i lalin kán moloh ái Káláu.  
\v 37 \x - \xo 10:37 \xt Mat 4:12-17\x*Gam talas ur on á tara támin táit a tapam hut main i kunlán balis á Iudáiá. A tangkabin á Galiláiá sang namurwai pákánbung erei ái Ioanes a lu arbin suri tatalen án arsiu.  
\v 38 \x - \xo 10:38 \xt Mat 3:16; Luk 4:17‑21\x*A ngoromin. Ái Iesu til Nasaret, ái Káláu a ilwa pasi suri him má ák asosah on mai Tanián a Pilpil má mai rakrakai. Áá, ái Káláu a tiklik mai, má ngorer a han arkaliut uri tan kuir, ák longoi lain artangan uri narsán bos kálámul mák aliu pas di ái rung er a taun pápta di ái Satan.   
\pi1
\v 39 “Má gim sang á tan apostolo gim lu apapos uri tan táit no ákte longoi ami Ierusalem má i boh malar no i balis á Iudáiá. Má gim apapos mul suri tan táit a tapam hut singin erei tan kálámul di top pasi má dik sá bingi mai ariuriwi iamuni kubau kus.  
\v 40 Mái sár ái Káláu a salaptur kalengnai tili minat i átuil bung má ák tur soura.  
\v 41 \x - \xo 10:41 \xt Luk 24:42‑43; Apo 1:8\x*A arinngas uri narsá gim ái rung sár ái Káláu ákte ilwa pas gim tungu, suri namur gima arbin talas ur on. Kápate tur soura singin matananu no, kápte. Gim masik sár gim namnam má ngin tiklik mai namurwai kán aptur kaleng, á gim sár gimáte mákái.  
\v 42 \x - \xo 10:42 \xt Apo 17:31; 1Pe 4:5\x*Má ngorer ái Iesu a ngángsa gim suri arbin mai lain arbin narsán matananu, má suri atalsai singin matananu ngo ái sang ái koner ái Káláu ákte tulsai suri na nagogon i di ái rung di liu be mái rung dikte mat mul.  
\v 43 \x - \xo 10:43 \xt Ais 53:5-6; Ier 31:34; Apo 2:38\x*Má bos tám worwor tus no hirá di worwor talas ur on ngoromin ngo a artálár suri ái Káláu na pah palai kángit tan sápkin tatalen kabin i táit a longoi. Ngorer ái sinih na ruruna on, ái Káláu na pah palai sang i kán sápkin alari.”   
\p
\v 44 \x - \xo 10:44 \xt Apo 11:15, 15:8\x*Ái Petero kán tu parai tan worwor erei be, má i pákánbung sang erei Tanián a Pilpil ák hut sosih mák porta i di no ái rung di longrai pinpidan si Káláu er a parai ái Petero.  
\v 45-46 \x - \xo 10:45-46 \xt Apo 2:4, 19:6\x*Má dik turpasi worwor mai toltolom worwor má dik parpara agas ur si Káláu. Má tan kakun Iudáiá er di ruruna má dikte tiklik mam Petero, di lala sodar suri mákái ngo ái Káláu ákte artabar uri narsá di ái rung tili risán mul mai Tanián a Pilpil. Mái Petero a parai ngoromin,  
\v 47 “Ái Káláu a tari Tanián a Pilpil ur si git á tan Iudáiá tungu. Má onin ákte tari mul si di ái rung tili risán minái. Má ngorer gita tur kalar di suri dáh? Onin gita siu di sár mai dan suri akiláng i di ngo ái Káláu ákte siu táilna di mai Tanián a Pilpil.”  
\v 48 \x - \xo 10:48 \xt Apo 19:5\x*Má ngorer ák parai si di suri ding kipi arsiu i ngisán ái Iesu Karisito. Má ngo dikte kipi arsiu ngorer, ki dik sung pápta Petero suri na kis tiklik mam di pas te na is á bung mul.   
\c 11  
\s1 Tan Iudáiá di mák ilmi ngo ái Káláu ákte pasbat i sál ​pas rung tili risán mul  
\p
\v 1 Tan apostolo má tan tám ruruna ami balis á Iudáiá di longrai arbin suri rung tili risán mul ngo dikte ruruna i pinpidan si Káláu.  
\v 2 Má on á malar á Ierusalem, bos kakun Iudáiá dikte ruruna i Iesu, di lala tur besang i nagogon má dik hol on ngo sinih na ruruna i Iesu, na kut aririu mul. Má ngorer i pákánbung ái Petero a aptur pas til Sisaria mák han tapam hut ami Ierusalem, di para sáksáknai ngoromin,  
\v 3 \x - \xo 11:3 \xt Apo 10:28; Gal 2:12\x*“Be, á iáu erei u kis án asir i rum kándi ái rung kápte kut aririu i di má uk namnam tiklik mam di?”   
\p
\v 4 Io, mái Petero a kos di ngo, “Áá, a támin iau longoi ngorer.” Má ák turpasi taswai tan táit keskeskes narsá rung iatung ngorer ákte purut ngoi,  
\v 5 \x - \xo 11:5 \xt Apo 10:9-48\x*má a parai ngoro minái,  
\pi1 “Á iau kak tu kis i malar á Iopa má ák pupuk pas iau suri ina sung, má ngorer iak tapam urami iátin rum má iak sung. Má ngo kak tu sung be, iak mákái kesi mákmák. Iau mákái naul bát a pasbat ngorer má iak mákái kesi táit a ngoro tilik sepen kaen ngorer di top i ahat á goson má ák sosih tilami naul bát ur main i bim tálángna iau sang.  
\v 6 Iak tiktikon urami polgon sepen kaen erei má a tuan káng mai toltolom ololas a tam uri narsá git á boh Iudáiá suri ani. Te táit ahat i kik di, má tan rokoi, má te táit di kárkap adi bim, mái rung di sehel mai bál di, má toltolom man tili armongoh.  
\v 7 Iau alongra má iak longrai kaungán kes a parai ngoromin singing, ‘Petero, tan ololas erei u mákái, aptur má unák up bing te má unák ani.’  
\v 8 Mái sár iak parai ngo, ‘Auh, Konom! Kápate arwat muswan sang ngo ina longoi ngorer! Káp iau te lu ani tekesi durwán namnam be.’  
\v 9 Má i áruán pákán kaungán kes er tilami bát a parai singing ngo, ‘Koion una utngi táit ái Káláu ákte apilpilái ngo a durwán táit.’  
\v 10 Má ngo kángiur tu arkipkip mai worwor ngorer atul á pákán, ki káp melek sár mul má sepen kaen erei a tapam kaleng urami bát.   
\pi1
\v 11 “Má i pákánbung sang erei, atul á kálámul dikte dos pala ditul til Sisaria sur iau, ditul má te sámtur i mátsálán rum er iau kis ái.  
\v 12 Má Tanián a Pilpil a parai singing ngo, ‘Saimon, atul á kálámul idi malar, ditul gálta sur iáu. Koion na ru i kam hol suri han mam ditul kabin á iau sang iakte dos pala ditul.’ Má i kábungbung on, gimhat aptur tiklik til Iopa ur Sisaria, má awon á tám ruruna minái til Iopa gim no. Má ngo gim hut á Sisaria, gimá sol uri rum si Konilius.  
\v 13 Má ngo gimáte sol no urami polgon rum, ái Konilius a taswai ur si gim ngo a mákái angelo a sámtur i mátán táil anang i kán rum, má angelo a parai singin ngo, ‘Konilius, una dos pala te kálámul uradi Iopa má gálgálta suri kesi kálámul ngisán ái Saimon Petero.  
\v 14 \x - \xo 11:14 \xt Apo 16:31\x*Ái kálámul minái na hut mai lain arbin narsá gam má nák arbin má gamák ruruna, má ngorer ái Káláu na aliu iáu má di no erei i kam rum.’   
\pi1
\v 15 \x - \xo 11:15 \xt Apo 2:4\x*“Má iak turpasi arbin má sár ngorer, má Tanián a Pilpil a hut sosih mák porta i di no ái rung er di longrai ngorer sár mul a hut sosih ur si git tungu i bungán Pentikos.  
\v 16 \x - \xo 11:16 \xt Apo 1:5\x*Erei má iak han hol pasi worwor si Konom a parai ngo, ‘Ái Ioanes Tám Arsiu a arsiu mai dan sár. Mái sár á gam má, ái Káláu na siu gam mai Tanián a Pilpil.’  
\v 17 Ákte talas má narsá git ngo ái Káláu a tari si rung tili risán á matngan artabar sár mul ngorer ákte tari si git i pákánbung git ruruna i Konom Iesu Karisito. Iau mákái ngorer má iak ilmi ngo a lain táit suri ina mur i nemnem si Káláu ngorer.”   
\p
\v 18 \x - \xo 11:18 \xt Apo 13:48, 14:27\x*Má ngo di longrai worwor ngorer, ák rah sár á kándi bál mos má dik para agas Káláu má dik parai ngoromin, “Onin pala sang ái Káláu ákte pasbat i sál si rung tili risán mul suri ngo da hol kaleng má dák otoi liu!”   
\s1 Marán di ruruna i Konom i malar á Antiok  
\p
\v 19 \x - \xo 11:19 \xt Apo 8:1-4\x*Má tungu i pákánbung di bás bing Sitiwen má, tilik lala arabilbiling a tapam hut. Bos tám ruruna dikte tam táu arsagil til Ierusalem má dik han sara uri tan kuir. Te di han átik á balis á Ponisia, má te sang di han uri sim á Saipárás, má te di han uri malar á Antiok. Má ái rung minái di lu arbin mai pinpidan tangrai bos malar erei, mái sár di lu arbin uri narsán tan Iudáiá masik.  
\v 20 Má te tili di, tan kálámul sang til Saipárás má til Sairini, di han uri malar á Antiok má dik turpasi arbin mai lain arbin sur Konom Iesu uri narsá di ái rung tili risán mul.  
\v 21 Má rakrakai káián ái Káláu a kis tiklik mam di, má ngorer marán tili di ái rung tili risán di ruruna i arbin má dik tapriu uri narsán ái Konom.   
\p
\v 22 \x - \xo 11:22 \xt Apo 4:36\x*Má ngo arbin suri dánih a hut i malar á Antiok a tasi talngá di á bos tám ruruna ami Ierusalem, ki dik dos pala Banabas uranang Antiok suri mánán pasi ngo a támin i táit di longrai.  
\v 23 Má ngo a hut á Antiok má ák mákái ngo ái Káláu a lala asosah i di, a gas i bál mák inau i di suri da muswan pagas mai kunlán bál di uri narsá Konom.  
\v 24 Ái Banabas a lain kálámul sang, má a atu i kán ruruna má a káng mai Tanián a Pilpil mul, má ngorer marán dik turpasi mur i Konom.   
\p
\v 25 \x - \xo 11:25 \xt Apo 9:30\x*Má namur ái Banabas ák han uranang Tarsus mák lala ser sur Saulo,  
\v 26 má ngo ákte han bana pas Saulo, ki ák lam pas kalengnai uradi Antiok suri tángni i arbin mai lain arbin sur Iesu. Má arwat mai kesá kunlán bet, ái Banabas mái Saulo diar lu kis tiklik mai bos tám ruruna má atintini tilik lala matananu. Má i malar á Antiok a mulán pákán di utngi bos tám ruruna mai Kiristien, sálán ngo ‘kálámul a mur muswan i Iesu Karisito’.   
\p
\v 27 Má i pákánbung sang minái, te á kálámul a mon i kándi artabar suri mánán tusi midán ái Káláu di aptur má dik sosih tilami Ierusalem má dik han uranang Antiok.  
\v 28 \x - \xo 11:28 \xt Apo 21:10\x*Má i pákánbung án lotu, kes tili di ngisán ái Agabus a sámtur i katbán i di, má mai rakrakai káián Tanián a Pilpil ák para tusi tilik taul itol na bontai marán kuir i naul matmatngan pokon. Má tilik taul itol minái a tapam hut i pákánbung a nagogon ái Kalaudius ada Rom.  
\v 29 Ngo tan tám ruruna á Antiok di longrai worwor tus si Agabus ngorer, ki dik hol pasi suri ngo keskeskesá kálámul na tari kán artabar artálár mai ngorer a kis ngoi. Ngorer tan konom di tari marán, má tan piráh piráh di tari mudán sár. Má artabar minái uri tángni bos tám ruruna di sáhár di kis i balis á Iudáiá.  
\v 30 \x - \xo 11:30 \xt Apo 12:25\x*Má ngo dikte lápka talum noi kándi artabar, ki dik sua tari si Banabas mái Saulo suri diara kipi má tari singin rung di táilnai bos tám ruruna ami Ierusalem.   
\c 12  
\s1 Angelo a asengsegeng pala Petero tili rumán batbat kalar  
\p
\v 1 Má i pákánbung minái sang, ái Erodes er kabisit a turpasi arabilbiling uri narsán te tili di á boh tám ruruna.  
\v 2 A longoi ngorer mam Iakobo tuán ái Ioanes, a ardos má dik tah kusi án pogong mai is pakta.  
\v 3 Mái Erodes a mákái ngo marán á tan Iudáiá di laes suri matngan ngoromin, má ngorer a ardos sur Petero mul má dik tolai. Má táit minái er a longoi ái Erodes, a tapam hut i pákánbung tan Iudáiá di akiláng i longsit án ani beret káp a tini sut.  
\v 4 Namur dikte tola Petero má ákte kis i batbat kalar má, di obop Petero uri limán ahat á huhu á tám arup di mákmák kári, má keskeskesá huhu, ahat i tám arup on. Ákte hol páksi ái Erodes ngo na asohoi uri mátán matamata suri na sámtur i nagogon namur sár ngo ákte wat á longsit án sorliu palai.  
\v 5 Ngorer ái Petero a kis besang i rumán batbat kalar, má tan tám ruruna kápte di puplir suri sung Káláu on á a is á bung erei sur Petero.   
\p
\v 6 Má i libung erei on arasa ur latiu ái Erodes na aso pala Petero má nák sámtur i nagogon, ái Petero a boptin i arliwán aru tám arup. Dikte kápti aru limán mai sen uri limán aru tám arup, kes tili káisán má kes tili mingin. Má aru tám arup mul diar sámtur kári mátán sál i rumán batbat kalar.  
\v 7 Kán tu boptin ngorer, má kesi angelo si Konom a tur soura, má talas a márám iatung i polgon rumán batbat kalar. Má angelo a top i káil ái Petero mák ágái ák pán mák parai singin ngo, “Sangar i aptur!” Má káp melek sár má sen tili limán a ták ruruh. \fig Angelo a áplas Petero mák parai ngo, “Sangar i aptur!”|alt="Angel awakening Peter" src="cn01953B.tif" size="col" ref="12:7" \fig*  
\v 8 Io, má angelo a parai singin ngo, “Kápti kelkelam mai kam reureu má unák oboi bákrai kikim.” Ák longoi ngorer ái Petero, ki angelo a parai singin mul ngo, “Sol pasi kam bobor má unák mur i iau!”  
\v 9 A be longoi ngorer ki ák mur pasi angelo tili batbat kalar, ái sár kápate talas uri táit angelo a longoi. A hol on ngo a támin ngo kápte, kabin a hol on ái Petero ngo a mihmih sár.  
\v 10 \x - \xo 12:10 \xt Apo 5:19\x*Diar má láklák má suri so, ki diará sorliwi mulán tám arup. Ngorer diar má sorliwi áruán tám arup mul, ki diará han átik i batbat i mátán sál a pánpán uri lol malar. Mátán sál er dikte longoi mai aen má a tuan rakrakai, ái sár a tu pasbat káián sur diar má diará so má. Má ngo diar má te kálik láklák tangrai sál, káp melek sár angelo a bokoh alari.   
\p
\v 11 Má namur ákte talas má i paupau on ái Petero, ki ák parai singin sang ngo, “Inái má iak mánán tusi, má kápate ru á kak hol. Ái Konom a tarwai kán angelo má ák sáras pasi ak pogong tili limán ái Erodes, má tili tan táit erei mul bos Iudáiá di nem on ngo da abilbilingna iau mai.”  
\v 12 Má ngo ákte mák ilmi ngorer, ki ák han uri rum si Maria mámán ái Ioanes koner di utngi mul ngo Marko. Má iatung i rum erei, marán bos tám ruruna di hau talum má kándi tungai sung uri narsán ái Káláu sur Petero.  
\v 13 Má ngo ái Petero a hut iatung i mátán sál i rum erei, ki ák pinpidir. Má kesá kalik átlái a tám toptop, ngisán ái Roda, a han suri mákái ngo ái sinih erei i mátán sál.  
\v 14 Má ngo ákte longra ilmi kaungán ái Petero ki ák tuan lala gáu i bál, má ngorer ák balantahni pasbat má. Ái sár ák rut kaleng má ák bin ngo, “Ái Petero á minái a sámtur i mátán sál!”  
\v 15 Mái rung iatung i rum di kosoi ngo, “Wa, u bau gut á iáu.” Mái sár kalik átlái erei a lala rakrakai ngo ái Petero sang á idi mátán sál. Má ngorer di parai singin ngo, “Kán te angelo gut á erei.”   
\p
\v 16 Mái Petero kán tungai pinpidir sang, má ngo di pasbat i mátán sál má dik mákái ngo ái sár, ki ák pil i mansin i di má dik ngátngát sálán mul.  
\v 17 Mái Petero a puspus kalar di suri koion da lala worwor, ki ák atalsai ur si di ngádáh a aso pasi ngoi tili rumán batbat kalar ái Konom. Má namur ák parai si di ngo, “Gama bit atalsa Iakobo má bos tám ruruna suri táit minái a hut.” A be parai ngorer ki ák aptur pas alar di uri lite pokon.   
\p
\v 18 \x - \xo 12:18 \xt Apo 5:22-24\x*I kábungbung má, boh tám arup di pán pas má dik mákái ngo ái Petero ákte bokoh, ki ák lala rogorogo i kandi hol má dik lala ráuráuwas, pasi dik argálta arliu i di ngo ngádáh a bokoh pas ngoi ái Petero.  
\v 19 Má ngo ákte mánán pasi ái Erodes ngo ái Petero ákte bokoh pas tili rumán batbat kalar, ki ák parai si di á bos tám arup er di ololoh i rumán batbat kalar suri da lain ser suri. Má ngo kápdite ser pasi, ái Erodes ák gálgálta i di, má namur ák artari suri dik up bing di.  
\s1 Minat si Erodes  
\p Má namur ái Erodes ák aptur pas til Iudáiá uradi Sisaria, má áng kálik kis dol be iatung.  
\v 20 Má i tan pákánbung minái, ái Erodes kán tungai arngangar mai matananu tili aru malar á Tair má Sidon. Matananu tili aru malar er di nem i kis matau mul mam Erodes kabin di lu hul namnam tili balis er a kátlán, má ngorer di nem suri ngo da worwor mai suri koion na tur kári sál án namnam. Io, má dik tur talum mai kepwen hol sár, má namur di han uri narsán ái Balastus a áruán káián kabisit, má dik sungi suri ngo na tur tiklik mam di má na tangan di i pákánbung di sámtur i mátán táil ái Erodes. Má ngo ákte sormángát má, ngorer di han sung suri da kusak má dák worwor mai kabisit.   
\p
\v 21 Má on á bung erei a puti ái Erodes suri da kis talum on, a mermer mai lusán kabisit a tuan alal, má mermer erei a lu oboi sang i tara támin bung ngoromin. Má a han sukis i kiskis án kabisit má ák turpasi worwor ur singin matananu.  
\v 22 Má matananu di nem suri toroi bál ái Erodes, má ngo di longrai kán worwor, ki dik tungai árngai ami bát má dik parai ngoromin, “Kaungán kálámul minái, kápte ngo kaungán kálámul sár, wa kaungán kesá káláu sang!”  
\v 23 \x - \xo 12:23 \xt Dan 5:20\x*Ái Erodes a longrai ngorer, má kápate tur kalar di suri árngai ngisán sang, a tu longlongra di sár er di parai ngo ái sang á kesá káláu. Má kabin ngo kápte a para agas Káláu, ngorer káp melek sár angelo káián ái Káláu ák arangrangas on má tan kumer dik turpasi ani kápán páplun, má kápate dol á bung sár mák mat.   
\p
\v 24 \x - \xo 12:24 \xt Ais 55:11\x*Mái sár pinpidan si Káláu a kopkom má ák lu marmaras hanhan.   
\p
\v 25 \x - \xo 12:25 \xt Apo 11:29-30, 15:37\x*Mái Banabas mái Saulo diar má te tari artabar er diar han mai urami Ierusalem, ki diar má kaleng ur Antiok, má diará lam pas Ioanes koner di utngi mul mam Marko.   
\c 13  
\s1 Boh tám ruruna á Antiok di akiláng i Banabas mái Saulo suri him si Káláu  
\p
\v 1 I katbán boh tám ruruna i malar á Antiok, te dikte kipi him án tám arbin mai lain arbin, má te di lu atintini bos tám ruruna suri matngan liu ngádáh da mur on. Má ngis di ái rung minái a ngoromin: ái Banabas mái Saulo, ái Simion kesá ngisán mul ái Niár, mái Lusius til Sairini, mái Manain, kálámul min diar kalik tiklik ái Erodes, koner a kátlán tungu.  
\v 2 \x - \xo 13:2 \xt Apo 9:15\x*Má kesi pákán boh tám ruruna kándi tu lotu má kis án ahal turán, má Tanián a Pilpil a para inngasi si di ngo, “Inái gama timla pala Banabas mái Saulo ur kaiak, kápkabin iakte ilwa pas diar suri longoi kak him.”  
\v 3 \x - \xo 13:3 \xt Apo 6:6\x*Dikte longrai ngorer, má namur ngo dikte ahal má sung no, ki dik oboi lim di i lul diar má dik tarwa pala diar má.   
\s1 Ái Saulo mái Banabas ​diar wor uri kálámul a mánán i iniat  
\p
\v 4 Ái Banabas mái Saulo diar mur i nemnem káián Tanián a Pilpil, má ngorer diar má sosih uradi malar á Selusia. Má tilatung i malar erei diar má roh uri mon, ki dik han má tangrai lontas dik han átik i sim á Saipárás má dik masar iatung  
\v 5 \x - \xo 13:5 \xt Apo 12:12, 15:39\x*i malar á Salamis. Diar má han tapam hut iatung ki diará arbin mai pinpidan si Káláu tangrai boh rumán lotu káián tan Iudáiá. Mái Marko, koner kesá ngisán ái Ioanes, a tiklik mam diar ngorer i kándiar tám artangan.\fig |alt="Paul’s 1st journey" src="PAULJR1.TIF" size="col" ref="APOSTOLO 13:5" \fig*   
\p
\v 6 Má namur ái ruktul erei ditul aptur til Salamis má ditulá láklák tangrai bos kuir no i sim á Saipárás má ditulá han hut adi malar á Papos. Ditul má han hut má iatung, ki ditulá arbana mai kesi kálámul a mánán i iniat, má kálámul minái ngisán ái Ba-Iesu, a kakun Iudáiá. A kaiang pasi ngo a tám worwor tus, ái sár a tám angagur án naul bim sár.  
\v 7 Ái Ba-Iesu a kes tili di á boh tám him di lu him án anokwai holhol káián kálámul pakta tili sim er. Kálámul pakta er ngisán ái Sergius Paulus má ái a polon á hol, má ngorer ák artari suri sik pas Banabas mái Saulo uratung i narsán kabin a nem i longrai pinpidan si Káláu diara abitbitái on.  
\v 8 Mái Ba-Iesu, kesá ngisán mul ái Elimas, sálán ngo ‘ái a lu longoi iniat’. Ái Ba-Iesu a tur pala diar mák tohoi suri pukdai holhol káián pakpakta erei alari worwor diar parai ái Saulo mái Banabas suri kápnate ruruna on.  
\v 9 Io, ái Saulo, kesi ngisán mul ái Paulo, a káng mai Tanián a Pilpil má a lala mákái kálámul er a mánán i iniat  
\v 10 mák parai singin ngoromin, “Iáu tám toptop si Taba Lokon! Iáu kurtara mai tan táit no a nokwan. U lu asong palai kálámul uri sápkin má iáu tám angagur. Má kápute puplir suri gau arisai sál a nokwan si Konom.  
\v 11 \x - \xo 13:11 \xt Apo 9:8\x*Ngorer inái sár limán ái Konom na pukus iáu unák rau arwat mai pákánbung ákte puti ái Káláu, má kápte una mákái talsán nas.” Má káp melek sár ái Elimas a áslai bahang a bohoi aur má mátán a kuron, mák tu lu subatoh iatung ngorer ák tohoi suri ser pas te kálámul dák top i limán suri tangnai.  
\v 12 Má ngo kálámul pakta a longrai aratintin sur Konom, a pángáng taladeng suri. Má a mákái táit a tapam hut, ki ák ruruna má.   
\s1 Ái Paulo a arbin á Antiok i balis á Pisidia  
\p
\v 13 \x - \xo 13:13 \xt Apo 15:38\x*Mái ruktul erei ái Paulo má aru turán, ditul roh pas uri mon tilatung Papos má ngorer ditulá han masar i malar á Perga, kesá bimán rum i balis á Pampilia. Má til mainái i malar á Perga má, ái Marko a han pas alar diar máng kaleng ur Ierusalem.  
\v 14 Mái Paulo diar diar aptur pas ngorer diará tapam hut ami malar á Antiok i balis á Pisidia. Má i bungán aunges on, diar sol uri rumán lotu káián tan Iudáiá má diará sukis iatung.  
\v 15 Io, di longrai te kuir pinpidan di wásái tili nagogon si Moses, má namur di longrai di wásái mul tili buk káián tan tám worwor tus. Má ngo dikte longra noi wáwás erei, ki tan tátáil tili rumán lotu erei di asali wor uri narsá diar ngo, “Aru tuá gim, gaur erei sang má. A kuluk. Ngádáh, a mon á te worwor gaur nem i parai uri sosodukul i holhol káián matananu?”   
\p
\v 16 Má ngorer ái Paulo a sámtur mák tur kári matananu mai limán mák parai ngo,  
\pi1 “Á gam á matananu til Israel má gam mul ái rung tili risán gam lotu uri narsán ái Káláu, gama longra iau be. Minái á táit iau ri suri parai ur si gam.  
\v 17 \x - \xo 13:17 \xt Kal 1:7, 6:6, 12:51\x*Ái Káláu, koner a káián matananu Israel, a ilwa pasi rang kámpup gim má ák akopkom di má dik lala matananu taladeng sang i pákánbung er kándi tu kis án asir adi Aigipto. A táilna di mai kán lala rakrakai má dik han pas alari balis erei,  
\v 18 \x - \xo 13:18 \xt Lál 14:34; Nag 1:31-32\x*má ák bál konmi kándi sápkin tatalen on á ahat i sángul á bet er tangrai pokon mau.  
\v 19 \x - \xo 13:19 \xt Nag 7:1; Ios 14:1\x*Má on á balis á Kanan, ái Káláu a amosrahi matananu tili ahit á balis mai limán matananu Israel, má ák tari bim erei ur singin kán matananu ngorer i mahal di otoi.  
\v 20 \x - \xo 13:20 \xt Tát 2:16; 1Sa 3:20\x*Má tangkabin tili pákánbung di sosih til Aigipto ák han pang i pákánbung di otoi kunlán balis no á Kanan, ák arwat mai ahat á mar má alim i sángul á bet.  
\pi1 “Kándi tu kis be ngorer i balis á Kanan, ki ái Káláu a tari tan kálámul suri táilna di átik i pákánbung si Samuel er a tám worwor tus.  
\v 21 \x - \xo 13:21 \xt 1Sa 8:5, 19, 10:20-24\x*Io, namur bál matananu Israel ák ri suri kándi tekesi kabisit, má ngorer dik sung Káláu mái Káláu a ilwa Saulo áng kabisit kándi. Ái Saulo natun ái Kis má ái tili kabinhun si Beniamin, mái Saulo a kabisit pasi ahat á sángul á bet.  
\v 22 \x - \xo 13:22 \xt 1Sa 13:14, 16:12; Sak 89:20\x*Má namur, ái Káláu a long pala Saulo tili kabisit mák obop Dewit áng kándi kabisit sang. Mái Káláu a para talsa Dewit singin matananu ngoromin, ‘Iakte mák pas Dewit natun ái Iesi ngo ái á kálámul a bop i balang on. Ái na mur arwat pas noi tan táit iau nem ngo na longoi.’  
\v 23 \x - \xo 13:23 \xt 2Sa 7:12-16\x*Má tili kabinhun káián kálámul minái, ái Káláu ákte akopkom pasi Tám Araliu ái Iesu, koner ákte oror pagas mai ur káián Israel.   
\pi1
\v 24 \x - \xo 13:24 \xt Mat 3:1-2\x*“Má kápte be a turpasi him ái Iesu, mái Ioanes a arbin uri narsán matananu Israel no suri da ilang alari kándi sápkin tatalen má dáng kipi arsiu.  
\v 25 \x - \xo 13:25 \xt Ioa 1:20, 27\x*Má ngo ákte páput má ngo na long artálár pasi kán him ái Ioanes, a tungai gálgáltai matananu ngoro minái, ‘Be, á gam gam hol on ngo iau ái Mesaia? Auh, kápte. Alatung á kálámul erei namurwa iau. Má ái a pakta i giur, ngorer iau rumrum suri ina kusak i kán rum.’   
\pi1
\v 26 “Rang buhang, á gam á rang kopkom i Abaram má gam mul ái rung tili risán gam lotu muswan narsá Káláu, gam longrai! Pinpidan suri araliu minái ákte tarwa asosih on ái Káláu uri narsá git.  
\v 27 Tungu matananu á Ierusalem má kándi tan tátáil di lu longrai worwor káián bos tám worwor tus i bosbos bungán aunges no. Mái sár kápte di talas be suri dánih di parai á bos tám worwor tus suri Mesaia, pasi kápte dik mák ilam Iesu ngo ái á Mesaia sang. Má ngorer dik atri nagogon ur on ngo na mat ngorer sár i bos tám worwor tus di parai ngo na ngoi.  
\v 28 \x - \xo 13:28 \xt Mat 27:22-23\x*Ái rung erei kápte di ser pas te sápkin a longoi nák artálár suri da nagogon on uri minat, mái sár dik sung Pilato suri na sormángát palai dák up bingi.  
\v 29 \x - \xo 13:29 \xt Mat 27:59-60\x*Má ngo dikte long artálár pas noi tan worwor taru suri kán minat, namur rang táir sang di asih pasi páplun tili kubau kus má dik dungi i mátán hat.  
\v 30 Mái sár ái Káláu a aliu kaleng on tili minat.  
\v 31 \x - \xo 13:31 \xt Apo 1:3, 8\x*Má i marán bung ák tur soura si di ái rung a lu tiklik mam di tungu til Galiláiá urami Ierusalem, má di mák muswan on ngo ákte liu kaleng. Má onin di arbin talas singin matananu suri táit di mákái má di longrai.   
\pi1
\v 32 “Giur mul onin giurá parai si gam á lain arbin ngoromin. Worwor ákte oror pagas mai ái Káláu uri narsán rang kámpup gim á tan kakun Israel,  
\v 33 \x - \xo 13:33 \xt Sak 2:7\x*ákte long artálár pasi uri narsá gim á rang kopkom i di má uri narsá gam mul ái rung tili risán. A long artálár pasi kán oror er ngorer ák salaptur kalengna Iesu tili minat. A ngorer i áruán saksak si Dewit er a parai ngoromin,  
\q1 ‘Iau para talsai ngo á iau á Kakam má á iáu á Natung,  
\q2 má onin iakte ilwa pas iáu suri una kátlán i tan táit no.’   
\mi
\v 34 \x - \xo 13:34 \xt Ais 55:3\x*Pinpidan a parai ngo ái Káláu na aliu kalengnai tili minat má kápnate bali mat mul. I buk káián ái Aisaia tám worwor tus a parai ngoromin,  
\q1 ‘Má ina tari arasosah si gam erei iau oror mai ur si Dewit.  
\q2 Arasosah minái iau tari má iakte atumran on.’   
\mi
\v 35 \x - \xo 13:35 \xt Sak 16:10\x*Má kes mul á kuir worwor tili buk án saksak si Dewit er ái Dewit a parai ur si Káláu ngo,  
\q1 ‘Káp una te páksiai kam toptop a pilpil suri nák beseng.’   
\mi
\v 36 Git mánán ngo pinpidan minái kápate worwor sur Dewit. Auh, kápte. Kabin ái Dewit ákte long arwat pasi holhol si Káláu i kán pákánbung sang, má namur ák mat má dik tahni turán rang kámpupun má kápán páplun ák beseng.  
\v 37 Ái Dewit a worwor sur koner ái Káláu a salaptur kaleng on tili minat. Ái kápate beseng á kápán páplun.”   
\p
\v 38 Mái Paulo a sopasun kán worwor mák parai ngo,  
\pi1 “Má ngorer, rang buhang, iau ri suri ngo gama talas suri minái. Kabin i táit ákte longoi á kálámul minái, ki giur arwat suri bit gam ngo ái Káláu na pah palai kamu sápkin.  
\v 39 \x - \xo 13:39 \xt Rom 10:4\x*Nagogon si Moses kápate artálár suri na asengsegeng pas gam tili sápkin. Mái sár ái koner a ruruna i Iesu, ákte sengsegeng alari kán tan sápkin.  
\v 40 Gama ololoh kuluk, na káp ian támin uri gam á worwor káián bos tám worwor tus er di parai ngoromin,   
\q1
\v 41 \x - \xo 13:41 \xt Aba 1:5\x*‘Gama alongra! Gam er gam lu tartar retret mai worwor si Káláu, iau akeng i gam.  
\q2 Kápte gam ruruna i worwor a parai ái Káláu.  
\q2 Páksiai ngo te kálámul da parai si gam, káp gama te ruruna on.  
\q2 Mái sár ngo kamu tu liu be, táit a parai ái Káláu na hut muswan.  
\q2 Gama mákái má na pil i mansin i gam má gamák mat.’”   
\p
\v 42 Má ngo ái Paulo mái Banabas diar eran suri so pas tili rumán lotu, matananu di sung diar ngo i bungán aunges erei mul diara kaleng má diarák sopasun mul i kándiar worwor suri táit diar má te kákwái parai si di.  
\v 43 Má namur matananu án lotu, ngo dikte arsagil tili rumán lotu, marán Iudáiá mái rung tili risán di lu lotu tiklik di murwa pas Paulo mái Banabas. Má ngorer diar má worwor mam di má diar má inau i di suri da tur dik mai bál pasi artangan si Káláu uri narsá di.   
\p
\v 44 On á bungán aunges i wik erei, a ngoro na rah sang á matananu tili bimán rum er di rut suri da longrai worwor si Káláu.  
\v 45 Má ngo bos tátáil kán tan Iudáiá di mákái lala matananu, di káng mai lala bálsák taladeng má ding kip arsobin i worwor si Paulo má dik ot bilingnai mul.  
\v 46 \x - \xo 13:46 \xt Apo 3:26, 18:6\x*Ái Paulo mái Banabas diar longrai ngorer, ki diar má mangan mai kos di ngoromin,  
\pi1 “Kán nemnem ái Káláu ngo gam sang á kán matananu gama mulán kipi á pinpidan. Mái sár gam pukpukwai. Má kabin gamáte holhol sirereh on á midán ái Káláu, ngorer gam inngas tar gam ngo káp kamu te kuir on á liu áklis. Má inái giura han pas má alar gam, má giurák han uri narsá di ái rung tili risán má giurák arbin ur si di mai midán ái Káláu.  
\v 47 \x - \xo 13:47 \xt Ais 49:6\x*Giura longoi ngorer kabin ái Konom ákte timla giur mák parai si giur ngorer a parai sur Iesu tungu ngoromin,  
\q1 ‘Iakte timla iáu ngorer i talas uri atalsai rung tili risán,  
\q2 má talas erei na inngas tari araliu uri narsá di á matananu i naul matmatngan pokon no.’”   
\p
\v 48 Má ngo ái rung tili risán di longrai worwor si Paulo mái Banabas, ki ák lala gáu i bál di, má dik lu parai ngo pinpidan káián ái Káláu a tuan alal má a tuan nimnim mul. Má ái rung erei ái Káláu ákte ilwa pas di suri liu áklis, dik ruruna.  
\v 49 Má pinpidan káián ái Konom a han arkaliut tangrai boh kuir no i balis erei.  
\v 50 Mái sár tan tátáil kán tan Iudáiá di bit sokoi bál tan tasim er di lotu uri narsá Káláu má bos konom án malar. Dik apturi arabilbiling uri narsá Paulo mái Banabas, má dik akelkel pala diar tili kándi balis.  
\v 51 \x - \xo 13:51 \xt Mat 10:14; Apo 18:6\x*Má ngorer diar má tinra palai rah tili kik diar suri akiláng i di ngo bál mos si Káláu a kis i di, ki diar má han pas urada Ikoniám.  
\v 52 Má bos tám ruruna til Antiok di káng mai laes má mai Tanián a Pilpil.   
\c 14  
\s1 Ái Paulo mái Banabas ​diar arbin ada Ikoniám  
\p
\v 1 Má ada Ikoniám, rugar er ái Paulo mái Banabas diar kusak uri rumán lotu káián tan Iudáiá i bungán aunges, ngorer diar lu longoi sang i bohboh malar no diar lu han ur ái. Má iatung i rumán lotu erei, diar sol má diará worwor. Má kándiar worwor a mon i irngán, pasi diar má talkai marán Iudáiá mái rung tili risán mul dik ruruna.  
\v 2 Mái sár tan Iudáiá er kápate ngoi á bál di ngo da ruruna, di bit sokoi holhol káián rung tili risán er kápte di ruruna mák long sáksáknai kándi hol suri koion da mur i boh tám ruruna.  
\v 3 \x - \xo 14:3 \xt Mar 16:20; Eba 2:4\x*Mái rugar er ái Paulo mái Banabas diaráte lala kis ák dol iatung, ngorer diar mangan mai arbin suri kán artangan ái Konom uri narsán matananu. Mái Konom sang a atumran i kándiar arbin ngo a lengwen, ngorer a tari rakrakai si diar suri diara longoi tara akiláng má matananu di pángáng suri.  
\v 4 Má matananu tili malar erei di mákái táit ngorer a hut, ki dik tam sara uri aru á boh. Te di han ur singin tan Iudáiá, má kesá boh di tur tiklik mai aru apostolo.  
\v 5 \x - \xo 14:5 \xt Apo 14:19\x*Má i malar á Ikoniám, na wa di lala ságu sang ái rung tili risán má tan Iudáiá má kándi tan pakpakta. Di ngurkai sál ngádáh da mur on suri abilbilingnai aru apostolo má bás diar mai hat.  
\v 6 Má i pákánbung ngo aru apostolo diará mánán pasi ngo da abilbilingna diar, diar má tu sangar má sár i táu uradi balis á Likonia, uri aru malar á Listara má Debi má tan kuir pokon pátmi aru malar erei.  
\v 7 Má diará arbin arkaliut mai lain arbin má iatung.   
\s1 Ái Paulo a aliu pasi peu  
\p
\v 8 Má on á malar á Listara, kesá kálámul a peu tili bung a páng on, kápte a láklák. Peu er a sukis pagas iatung i pokon ái Paulo a arbin ái,  
\v 9 má a kis án alongra suri worwor a parai ái Paulo. Mái Paulo a lala mákái kálámul erei má ák mák ilmi ngo kán ruruna a arwat ngo na asengsegeng pasi sang.  
\v 10 Má ngorer ák bin uri narsán ngo, “Awái tuang, una aptur má, má unák tur mai aru kikim!” Má káp melek sár mul má aru keken ák rakrakai, ki ák sangar i sámtur mák turpasi láklák ár má.   
\p
\v 11 \x - \xo 14:11 \xt Apo 28:6\x*Má matananu di mákái táit a longoi ái Paulo, pasi á ngorer dik lala bin ami bát sang mai kándi wor til Likonia ngo, “Aru tili kángit tan káláu diaráte sosih ur main si git! Má diaráte tar kápán páplun, má diar min má narsá git! Ái Sius ákte sosih má! Mái Emes ákte sosih mul!”  
\v 12 Má dik puki ngis Sius dik utung Banabas mai, má ngis Emes di puki má dik utung Paulo mai, kabin ái a lala worwor si diar ái Banabas.\f + \fr 14:12 \ft Ái \fk Sius\ft  mái \+fk Emes\ft  diar aru tánráu káián matananu Girik má di lu lotu uri narsá diar. Di ruruna ngo ái Sius a pakpakta si di no á kándi tan tánráu ngo tan káláu. Má di lu hol on ngo ái Emes a lu kipi worwor si Sius ur si di á tan tánráu.\f*  
\v 13 Má rumán lotu si Sius a pátmi sár á malar. Mái koner a táilnai rung di lu lotu narsán ái Sius turán matananu, di nem i osmapak uri narsá Paulo mái Banabas, pasi dik han talka pas te kálwán bulumakau má purpur ngoro balaparip uri merei tan bulumakau. Di long pasi tan táit erei uratung i mátán kas uri malar suri ngo da osmapak mai uri narsán aru apostolo. \fig Rung til Listera di nem i osmapak uri narsá Paulo mái Banabas.|alt="Bringing wreaths & bulls to apostles" src="cn01964B.tif" size="col" ref="14:13" \fig*   
\p
\v 14 Má ngo aru apostolo ái Banabas mái Paulo diar mánán pasi ngo da osmapak uri narsá diar, ki diar má balbal kalar diar, má diará inngasi mai tarápái lusán i diar. Má diará sangar uri katbán matananu, mái Paulo a bin uri narsá di ngoromin,   
\pi1
\v 15 \x - \xo 14:15 \xt Sak 146:6; Apo 10:26\x*“Matananu, suri dáh gam longoi ngoromin? Kápte ngo giur aru káláu tilami bát, giur aru kálámul bia sár ngorer i gam mul. Giur tari lain arbin uri narsá gam suri gamák tapriu alari bos tártárwán táit bia sár er gam lu lotu uri narsá di, suri gamák lotu uri narsá Káláu koner a liu áklis. Ái a aksimi naul bát má naul bim má lontas má bos táit no di liu on.  
\v 16 \x - \xo 14:16 \xt Apo 17:30\x*A támin ngo hirá be a tu mákmák palai bos matananu dik mur i kándi holhol sang,  
\v 17 \x - \xo 14:17 \xt Ier 5:24\x*mái sár kápate punmai tan táit er a inngas tar Káláu ngo a kis. A inngasi kán armámna er ák tari ráin tilamuni armongoh ur si git, má a oboi kálgun tan aun kubau má balbal suri na matuk. Má a akángái bál git mai laes má balbal mul.”   
\m
\v 18 Aru apostolo diar bit di i tan worwor minái, mái sár a tuan rakrakai si diar suri tur kári matananu suri koion da osmapak uri narsá diar.   
\p
\v 19 \x - \xo 14:19 \xt Apo 17:13; 2Ko 11:25\x*Ngo kándiar tu kis be iatung, namur tan Iudáiá di han hut tilada Antiok má til Ikoniám má dik totor pasi holhol kán matananu. Má matananu minái dik bás Paulo mai hat, ki dik talka ráhrai kápán páplun alari bimán malar kabin di hol on ngo ákte mat.  
\v 20 Má namur bos tám ruruna di tur kauli, ki ák aptur pas máng kaleng uranang i malar. Má arasa ur latiu, ái Paulo mái Banabas diar má han pas ur Debi.   
\s1 Ái Paulo mái Banabas diar kaleng ur Antiok ​i balis á Siria  
\p
\v 21 Má iatung i malar á Debi diará arbin mai lain arbin má diar má talkai marán dik ruruna. Ki namur diar má han pas til Debi má diar má kaleng uramuda Listara má Ikoniám má urada Antiok i balis á Pisidia.  
\v 22 \x - \xo 14:22 \xt Apo 15:32; 1Te 3:3\x*Má diará arakrakai i bos tám ruruna má diará adikái kándi ruruna mai worwor ngoromin suri da ekesi tur dik, “Git nem i mákmák arsuar mam Káláu ami kán lolsit, mái sár gita mulán arsuar mai marán taun besang main i naul bim.”  
\v 23 Má on á tan malar erei, ái Paulo mái Banabas diar má akiláng i te tili keskeskesá boh tám ruruna suri táilna kalengna di, má namur dik ahal má dik sung má diará rusan tar di no uri limán ái Konom, koner di ruruna on.   
\p
\v 24 Má namur diar má tangrai balis á Pisidia ki diar má hut adi balis á Pampilia.  
\v 25 Má ngo diaráte arbin mai lain arbin á Perga, ki diar má sosih uradi kon i malar á Atalia.  
\v 26 \x - \xo 14:26 \xt Apo 13:1-2\x*Má tilatung i malar á Atalia, ái Paulo mái Banabas diar má kis kaleng i mon uradi Antiok i balis á Siria. Antiok ái á malar tungu bos tám ruruna di rusan tar diar ái uri lalin artangan si Káláu, suri ái ák arakrakai i diar má ák táilna diar suri longoi him minái diaráte arahi má.  
\v 27 \x - \xo 14:27 \xt Apo 15:4, 12\x*Má ngo diar tapam hut á Antiok, ngorer diar má bin talmi bos tám ruruna má diará bit di suri tan táit no ái Káláu a longoi ami katbán kándiar him, má diará para talsai ngo ái Káláu ákte pasbat i sál sur rung tili risán mul dik ruruna.  
\v 28 Má diará kis be iatung narsán bos tám ruruna pasi dolon pákánbung.   
\c 15  
\s1 Kis talum ami Ierusalem  
\p
\v 1 \x - \xo 15:1 \xt Gal 5:2\x*Má namur te kálámul di sosih til Iudáiá má dik han uranang Antiok má dik turpasi aratintin narsán boh tám ruruna, má dik parai si di ngo, “Gama kut aririu i gam sang ngorer nagogon si Moses a parai. Má ngo kápte gama longoi ngorer, ki kápte na aliu gam ái Káláu.”  
\v 2 \x - \xo 15:2 \xt Gal 2:1\x*Diar longrai ngorer ái Paulo mái Banabas pasi kápate gas i bál diar suri á worwor erei, má diará lala arkipkip mam di. Io, mái rung til Antiok di nguruk má dik hol pasi holhol ngo ái Paulo mái Banabas má te kálámul tilatung da han besang urami Ierusalem suri mákái tan apostolo má boh tátáil káián boh tám ruruna, má dák worwor mam di suri kut aririu.  
\v 3 Má boh tám ruruna til Antiok di tangan di suri kándi láklák, ngorer dik aptur pas má dik han. Má ngo di lu hanhan, di tangra pasi sál a han uri aru balis á Ponisia má Samaria, má dik atatir hanhan sur rung tili risán dikte tapriu sur Káláu. Má pákánbung bos tám ruruna tilatung di longrai arbin minái, a apturi tilik gasgas taladeng i bál di no.   
\p
\v 4 \x - \xo 15:4 \xt Apo 14:27\x*Má ngo di han hut ami Ierusalem ái rung minái, tan apostolo má boh tám ruruna má kándi tan tátáil di árár pas di. Mái Paulo mái Banabas diar bit di suri tan táit no ái Káláu a longoi ami lolon kándiar him.  
\v 5 Mái sár te tám ruruna di tili huhu án Parisaio, di sokasman má dik parai ngo, “Ái rung tili risán, ngo di nem suri da tám ruruna sang, da kut aririu i di má dák lu mur i nagogon si Moses.”   
\p
\v 6 Má bos apostolo turán bos tátáil kán tan tám ruruna, di longrai worwor erei má ngorer ding kis talum suri ngurkai.  
\v 7 \x - \xo 15:7 \xt Apo 10:1-43\x*Má ngo dikte nguruk ák dol, namur ái Petero a aptur mák parai si di ngoromin,  
\pi1 “Rang buhang, gam no gamáte talas ngo tungu ái Káláu a ilwa pas iau tili katbán i gam suri ina arbin mai lain arbin uri narsá di ái rung tili risán má dák longrai má dák ruruna on.  
\v 8 \x - \xo 15:8 \xt Apo 10:44, 11:15\x*Ái Káláu a mánán i bál kálámul má ák inngas tari ngo a sormángát pas di mul, pasi ák urai Tanián a Pilpil uri di ngorer sár mul a longoi mam git.  
\v 9 Kápate mák git á tan Iudáiá má á di ái rung tili risán ngo git lite arsagil. Auh, kápte. A inngasi ngo git no gita ruruna i kes sár á sál. Ái Káláu kápate apilpilái bál git kabin ngo git mur i nagogon si Moses, kápte. A apilpilái bál git kabin git ruruna, má a ngorer sár mul sur rung tili risán.  
\v 10 \x - \xo 15:10 \xt Mat 11:30; Gal 3:10\x*A talas ur si git ngo nagogon si Moses, ái á lala taunán táit erei rang támin i git hirá kápdite arwat suri kipi ngorer sár mul i git kápte git arwat suri kipi. Sinih a arwat suri mur arwat pasi nagogon? Kápte kes. Má suri dáh gam nem i toh Káláu suri oboi taunán kipkip i káil i di ái rung tili risán er dikte ruruna?  
\v 11 \x - \xo 15:11 \xt Gal 2:16; Epe 2:5-8\x*Auh, á git á bos Iudáiá git ruruna, gitáte sengsegeng kabin i artangan bia káián ái kángit Konom Iesu. Má a ngorer sár mul a longoi mam di ái rung tili risán.”   
\p
\v 12 A be worwor no ái Petero ngorer, má namur bul ái Paulo mái Banabas diar sámtur má diará arbin talas suri tara akiláng ái Káláu a longoi narsá di ái rung tili risán mai lim diar, má di no di kis talum iatung, di kis pau má dik longrai.   
\p
\v 13 \x - \xo 15:13 \xt Gal 2:9\x*Má ngo diar má te arbin talas no, ái Iakobo bul ák sámtur mák parai ngoromin,  
\pi1 “Rang buhang, gam longra iau be!  
\v 14 Inái sár ái Saimon Petero ákte para talsai si git suri mulán pákánbung ái Káláu a tangan di ái rung tili risán mák ilwa pas te tili di ur káián.  
\v 15 Má worwor minái si Petero a ngorer sár mul i worwor si Káláu ái Amos tám worwor tus a le on ngoromin,   
\q1
\v 16 \x - \xo 15:16 \xt Amo 9:11-12\x*‘Rang kopkom i Dewit di ngoro kesi rum er dikte taráp sarai á kán tan kurtara,  
\q2 mái sár namur be ina kaleng má ina kátkátum kalengnai.  
\q1 Tan kuir er ákte sengsegerwan, ina kátkátum kaleng on,  
\q2 má ina atur kalengnai nák mák kuluk.   
\q1
\v 17 Ina longoi ngorer suri án simán matananu di er besang, da ilang má dák ser pas iau má ina kándi Konom.  
\q2 Mái rung mul tili risán iakte kilkila pas di, di no da tapriu sur iau.   
\q1
\v 18 A ngorer á worwor a parai ái Konom a tur talas til hirá sang ák han pang onin.’”   
\p
\v 19 Mái Iakobo a sopasun kán worwor mák parai ngo,  
\pi1 “Á iau á kak holhol a ngoromin. A kuluk ngo koion gita tok sáksáknai kándi holhol ái rung tili risán er di tapriu sur Káláu.  
\v 20 \x - \xo 15:20 \xt Kal 34:15-17; Him 17:10-16\x*Mái sár gita le uri narsá di má giták parai si di suri koion da ani namnam tan lite dikte adurwán on kabin dikte artabar mai uri narsán angagur án káláu. Má koion da nginmi dárán ololas ngo da ani pinsán ololas di bingi má ák mon i dár on. Má koion da mur i tatalen án ararit siari.  
\v 21 Minái á tan táit a lala támin táit ur si git á bos kakun Iudáiá. Tan táit minái a kis i buk án nagogon si Moses má di lu arbin mai i bos bimán rum no, má dik lu wásái i kángit bos rumán lotu i bos pákpákán bungán aunges no tangkabin til hirá sang ák han pang onin.”   
\p
\v 22 Má bos apostolo turán tan tátáil má matananu án lotu no dik sormángát suri worwor si Iakobo, má dik hol on ngo da ilwa pas te na ru i kálámul tili katbán bos tám ruruna suri diara mur i Banabas mái Paulo uranang kaleng Antiok. Io, dik ilwa pas Sailas mái Iudas, koner di lu utngi mul mam Barsabas. Má diar aru tátáil tili katbán bos tám ruruna til Ierusalem.  
\v 23 Ki dik le i kesi pákán ram má dik tari si di. Má pákán ram erei di le on a ngoromin:  
\pm “Gim á bos apostolo má tan tátáil tili katbán bos tám ruruna til main i malar á Ierusalem, gim á rang buh gam i Karisito, gim tarwai pákán ram minái ur main narsá gam ái rung tili risán gam ruruna main i bimán rum á Antiok má i aru balis á Siria má Silisia. Gim nas pas gam.   
\pm
\v 24 Gimáte longrai ngo te di han pas til main i katbán i gim uratung i narsá gam, má á gim kápte gim sormángát pala di mai worwor er di parai si gam má ák tok sáksáknai bál gam má gamá sir kunán.  
\v 25 Má ngorer gimá ilwa pasi aru kálámul minái má gimá sormángát no suri tarwa diar tiklik mam Banabas mái Paulo. A bop i bál gim mam Banabas mái Paulo má ngorer mul á gam.  
\v 26 Aru kálámul minái diar aru tám toptop si kángit Konom Iesu Karisito, má diar lu sonai rangrangas káián matananu sur Konom.  
\v 27 Pasi á ngoromin, gimá dos pala Iudas mái Sailas suri diara atumran i worwor min gim le on uri narsá gam.  
\v 28 \x - \xo 15:28 \xt Mat 23:4\x*A kuluk uri kángim holhol má hol káián Tanián a Pilpil mul suri koion gima oboi lala taun i káil i gam suri nagogon si Moses. Gim sung gam sár ngo   
\li2
\v 29 koion gama ani namnam tan lite dikte adurwán on kabin dikte artabar mai uri narsán tan angagur án káláu,  
\li2 má koion gama nginmi dárán ololas  
\li2 ngo gama ani pinsán ololas di bingi mák mon i dár on,  
\li2 má koion gama mur i tatalen án ararit siari.  
\mi Na lain tatalen ngo gama elah alar noi bos tatalen minái má koion gama káu on. Ngorer sár á kángim worwor uri narsá gam.”   
\p
\v 30 Má namur bos apostolo má bos tátáil di tarwa pala Paulo di uranang kaleng Antiok. Má ngo dikte hut iatung, dik bin talmi bos tám ruruna má dik sua tari pákán ram ur si di.  
\v 31 Má ngo di wásái pákán ram erei, a apturi tilik gasgas taladeng narsá di suri worwor di longrai uri sosodukul i di.  
\v 32 Mái Iudas diar ái Sailas diar sang mul diar mánán i arbin mai lain arbin, diar lu lala inau i di má diará lu sosodukul i kándi ruruna i Iesu.  
\v 33 Má ngo rung til Ierusalem dikte káling kis ák mongmong má, ki tan tám ruruna dik asosah i di mai bál matau má tarwa kalengna di urami Ierusalem narsá rung er dikte tarwa pala di tungu.  
\v 34 [Mái sár ái Sailas a hol on ngo na lu kis be á Antiok.]  
\v 35 Ngorer mul ái Paulo mái Banabas diará káling kis ák dol má á Antiok, má iatung diar lu tángni bos tám arbin má bos tám aratintin, má diará lu him tiklik mam di suri arbin má aratintin mai pinpidan si Konom narsán matananu.   
\s1 Ái Paulo a turpasi ​kán áruán láklák  
\p
\v 36 Má ngo diaráte káling kis ák dol iatung, ái Paulo ák parai si Banabas ngo, “Apong Banabas, iau hol on ngo gitara aptur pas, má gitaráng kaleng uri boh malar erei gitar má te arbin ái á tungu mai pinpidan si Konom, má gitarák laumái rang tur gitar er dikte hutngin ruruna. Gitara laum di suri gitarák talas uri kándi kis ngo a rakrakai pagas i kándi ruruna ngo kápte.”  
\v 37 \x - \xo 15:37 \xt Apo 12:12, 25\x*Ái Banabas a hol on ngo a kuluk á ngorer, mái sár a nem i Ioanes Marko suri ditula tiklik no on á inan erei.  
\v 38 \x - \xo 15:38 \xt Apo 13:13; Kol 4:10\x*Ái sár ái Paulo a hol on ngo kápate nokwan kabin tungu a táu alar diar á Pampilia má kápate tiklik mam diar suri arahi him dituláte han suri longoi,  
\v 39 pasi á ngorer diar má lala wor arkuh má diar má tur arsagil. Ái Banabas a top pasi limán ái Marko má diará roh uri mon urada i sim á Saipárás.  
\v 40 Mái Paulo bul ák ilwa pas Sailas suri diara tiklik, má ngorer boh tam ruruna di rusan tar diar uri lalin artangan si Konom ki diará han pas.  
\v 41 Mái Paulo diar diará han tangrai aru balis á Siria má Silisia, má diará arakrakai i boh tám ruruna i tan malar iatung.   
\c 16  
\s1 Ái Timoteo a tiklik mam Paulo mái Sailas  
\p
\v 1 \x - \xo 16:1 \xt Apo 14:6; 2Ti 1:5\x*Ái Paulo diar ái Sailas diar lu hanhan má diará tapam hut ami i malar á Debi, má namur diar má sorliu ur Listara. Má iatung diar má bana pas Timoteo, kes tili di á bos tám ruruna. Mámán ái Timoteo a tah Iudáiá má ái mul a tám ruruna, ái sár ái kákán a kálámul tili risán.  
\v 2 \x - \xo 16:2 \xt Pil 2:19-22\x*Má tan tám ruruna til Listara má Ikoniám dik mák Timoteo ngo a lain kálámul.  
\v 3 Ái Paulo a nem i Timoteo suri ditula láklák tiklik suri ámrai lain arbin, má ngorer ák top pas Timoteo áng kut aririu on. Ák longoi ngorer ái Paulo suri agasgas pasi holhol káián tan kakun Iudáiá on á tan malar erei, káplabin tan kálámul no erei dikte talas uri kákán ái Timoteo ngo a kálámul tili risán má kápate kut aririu i natun.\fig |alt="2nd Paul’s journey map" src="Pauljr2.TIF" size="col" ref="APOSTOLO 16:3" \fig*  
\v 4 \x - \xo 16:4 \xt Apo 15:23-29\x*Mái ruktul er ái Paulo ditul, ditul láklák tangrai tan bimán rum má para talsai narsán tan tám ruruna á holhol ngorer dikte sormángát on i tan apostolo má tan tátáil án lotu di lu kis á Ierusalem, má ditul má parai mul si di ngo da mur on.  
\v 5 Má ngorer tan boh tám ruruna ák rakrakai hanhan i kándi ruruna. Má keskeskesá bung, wáwás uri matananu si Káláu ák lu pakpakta hanhan mul.   
\s1 Kilkil til Makedoniá  
\p
\v 6 \x - \xo 16:6 \xt Apo 18:23\x*Ngorer ái Paulo mái Sailas mái Timoteo ditul láklák sár tangrai balis á Pirigia má Galatiá. Má kápte ditul ámrai pinpidan i kuir bim á Esiá kápkabin Tanián a Pilpil a tur kalar ditul. Pasi á ngorer ditul má tungai láklák sang,  
\v 7 ki ditul má purut i arpangia i balis á Misia. Ditul má tohoi suri ditula sol uri kuir bim á Bitinia, mái sár Tanián ái Iesu kápate mángát pas ditul.  
\v 8 Ngorer má ditulá epna pala Bitinia má ditul má tu láklák tangrai balis á Misia uradi malar á Toroas.  
\v 9 I pákán libung erei, ái Paulo a mákái kesi mákmák, má mákmák erei a mákái a ngoromin. A mákái mámáhat kálámul til Makedoniá a sámtur i mátán táil mák lala sungi ngo, “Awái! Una lákám be ur main Makedoniá narsá gim má unák tangan gim.”  
\v 10 Ái Paulo a be mákái mákmák ngorer, má káp melek sár má gimá ser sálán inan ur Makedoniá, kabin gimáte talas má ngo ái Káláu a kilkila pas gim suri gima ámrai lain arbin uri narsán matananu tilatung.   
\s1 Ái Lidia a pukdai kán liu  
\p
\v 11 Ngorer gimá roh uri mon, má gimá aptur alari malar á Toroas máng kihnga nokwan i gim á kihkih tálángnai sim á Samoteres. Ngorer gimá hut iatung be, má uri áruán bung on gimá han átik á Neapolis.  
\v 12 Má tilatung gimá tangrai sál urami Pilipoi. Pilipoi ái á tilik bimán rum on á balis á Makedoniá a han i ngisán. Má bimán rum er matananu Rom di lala kis ái, má gimá kis pas te bung mul iatung on á malar erei.  
\v 13 On á bungán aunges gim so alari mátán sál on á malar er uradi risán dan. Gim hol on ngo a mon i kuir pokon erei tan Iudáiá di lu hau talum ái suri sung. Gimá tapam hut iatung i risán dan má gimá banai boh wák dikte kis talum má. Má pasi á ngorer gimá kis pas di má gimá worworwor mam di.  
\v 14 Má kes tili di á tan wák erei ngisán ái Lidia a tah Taitira. Ái wák erei a tám sirsira, a lu sirai sepen kaen a kás erei a tuan songap i mátán. Mái Lidia a lu lotu uri narsán ái Káláu. I pákánbung er ái Konom a apislai holhol si Lidia suri longra pasi worwor ái Paulo a tunga parai,  
\v 15 má ngo ákte kipi arsiu tiklik mam rung di kis i kán rum, namur ák el pas gim uri kán rum má kán arsik a ngoromin, “Ngo gamáte hol on ngo iakte ruruna muswan i Konom, ki gama lákám uranang i rum má kis tiklik mam gim.” Má ák lala totor pas gim, ngorer gimá han kis narsá di.   
\s1 Wák án toptop a porta on i sápkin tanián  
\p
\v 16 Kesi bung mul gimáte lu han uratung i pokon án sung. Gimá lu hanhan ngorer, má gimá arbana mai kesi wák án toptop a porta on i sápkin tanián, má matngan tanián erei a lu tángni wák suri para táilnai táit na hut uri narsán kálámul. A lu longoi ngorer á wák erei mák lu apángái lala pirán tabal singin tan kálámul, má pirán erei ur kándi ái rung di kátlán.  
\v 17 \x - \xo 16:17 \xt Mar 1:24\x*Wák erei a mur i Paulo tiklik mam gim má kán tungai bin ngoromin, “Tan kálámul minái á di á bos tám arardos si Káláu Sorsorliu imi sang. Di arbin talas uri narsá gam suri ngo ngádáh gama sengsegeng ngoi.”  
\v 18 Má wák minái a lu longoi ngorer i marán bung sang. Má ngorer ák sák i bál ái Paulo mák aririu kaleng ák dánrai sápkin tanián ngoromin, “I ngisán ái Iesu Karisito iau dos pala iáu ngo una so alari wák er!” Má sápkin tanián a so alari i pákánbung erei sang.   
\p
\v 19 Mái rung di kátlán i wák erei di mákái ngorer má dik mánán pasi ngo kándi sál án kip pirán tabal ákte batbat má. Ki ngorer dik tola pas Paulo mái Sailas má dik talka ráhra diar uri mátán táil i bos tám nagogon i lol malar di lu hauhau talum ái,  
\v 20-21 \x - \xo 16:20-21 \xt Mar 13:9\x*má dik parai si di ngo, “Aru kakun Iudáiá minái diar inatri tan lite tatalen kápate arwat ngo git á matananu til Rom gita mur on. Aratintin minái a orkoi holhol káián matananu má dik lala ororok.”  
\v 22 \x - \xo 16:22 \xt 2Ko 11:25; 1Te 2:2\x*Má lala morongnau di lu binbin má tur talum suri up Paulo mái Sailas. Io, ngorer tan tám nagogon di ardos ngo da taráp palai lusán i diar má dák lala tas diar.  
\v 23 Má namur ngo dikte rapis sáksákna diar, di obop diar uri rumán batbat kalar, má dik artari uri narsán tám ololoh ur on á rumán batbat kalar suri ololoh kulukna diar diara káp táu.  
\v 24 A longrai arardos ngorer ái tám ololoh ki ák dung Paulo mái Sailas urami sang i lolon batbat kalar, má ák long páptai bos kik diar mai aru sepen kubau.   
\s1 Tám ololoh án rumán batbat kalar a arkeles liu  
\p
\v 25 Ngorer i katbán tihlo ái Paulo mái Sailas kándiar tu sung má parpara agas mai saksak uri narsán ái Káláu, má tan lite rung di kis iatung i rumán batbat kalar kándi tunga longra pagas diar.  
\v 26 Má tiling kunkun taladeng a hut án asodar narsá di mák gunái rumán batbat kalar erei mák lala gunrai pálkibán rum. Má káp melek tan mátán sál tili rumán batbat kalar a pasbat bia, má ngorer mul tan kamkabat di kápti keken tan kálámul mai a ulát no.  
\v 27 \x - \xo 16:27 \xt Apo 12:18-19\x*Má ngo tám ololoh ák pán pas tili boptin má ák mákái tan mátán sál uri rumán batbat kalar ákte pasbat má, ki ák hol on ngo bos rung di kamkabat dikte so pas má dikte táu, pasi ák sas pasi kán dolon is tili kuán mák eran suri sogar bing kalengnai mai.  
\v 28 Mái sár ái Paulo a lala wakwak sang mák bin ngo, “Tám Ololoh, koion una up bing iáu! Kápte kes tili gim a táu, gim minái no sang á gim.”  
\v 29 Má tám ololoh a bin suri dák uri atalsa di, mák sangar i rut urami polgon rum ák mák Paulo mái Sailas, ki ák pur dirtapul uri narsá diar mai ráuráuwas má mátut.  
\v 30 \x - \xo 16:30 \xt Apo 2:37\x*Io, ák lam aso pas diar má ák gálta ngo, “Be, rugar mer, dánih ina longoi suri inak liu má?”   
\p
\v 31 Diar longrai ngorer má diará kosoi ngoromin ngo, “Una ruruna sár i Konom Iesu ki unáng kipi araliu, á iáu tiklik mam rung di kis i kam rum.”  
\v 32 Má ngorer diar parai midán ái Konom uri narsán tám ololoh má uri narsá rung erei di lu kis iatung i kán rum.  
\v 33 I án pákánbung erei sang, tám ololoh a long pas diar mák gorsai tan bupsán iriris i kápán páplun i diar. Ngo ákte longoi mam diar ngorer, má namur tám ololoh mái rung no di lu kis tiklik mai, di kipi arsiu.  
\v 34 Má namur tám ololoh a long pas Paulo mái Sailas uri kán rum mák tabar diar mam te namnam. Ái mái rung di lu kis tiklik, di lala gasgas kabin dikte ruruna má i Káláu.   
\p
\v 35 A be kábungbung má, ki bos tám nagogon di dos palai tan tátáil kán tan kuir sulu uri narsán tám ololoh mai worwor talas ngoromin, “Una pálás palai aru kálámul er, diarák sengsegeng má.”  
\v 36 A longrai worwor talas ngorer ái tám ololoh, ki ák para talsai si Paulo ngo, “Bos tám nagogon dikte parai ngo gauráte sengsegeng má. Ngorer gaura so má gaurák han mai matau.”  
\v 37 Mái sár ái Paulo a parai ngoromin uri narsán tan tátáil ngo, “Rung er kápte di nagogon i giur suri ngo dák ser pas te sápkin giur má te longoi. Suri dáh dik tas sáksákna giur i mátán matananu má dung giur i rumán batbat kalar? Giur a mon i kángiur nokwan arwat mai matananu til Rom, má kápate arwat ngo da longoi ngorer mam giur. Má minái dik nem ngo da asengsegeng kodongna giur? Auh, kápte sang! Á di sang á bos tám nagogon da lákám ur main má dák pálás pala giur suri giurák so alari pokon min.”   
\p
\v 38 Má tan tátáil kán tan kuir sulu di longrai ngorer ki ding kaleng má dik atatir narsán tan tám nagogon suri worwor a parai ái Paulo. Má ngo di longrai ngo diar aru kálámul ngorer i tan matananu til Rom, di lala hol konngek má dik bunbun.  
\v 39 Má pasi á ngorer á di sang dik han uranang i rumán batbat kalar má dik ot keskam uri narsá Paulo mái Sailas. Má namur dik aso pala diar má sung diar ngo diara han má alari kándi malar.  
\v 40 Ái Paulo mái Sailas diará han pas alari rumán batbat kalar, ki diar má kaleng mul uri nián ái Lidia. Má iatung diar má banai bos tám ruruna má diar má inau i di má arakrakai i bál di, ki namur diar má han pas alari malar.   
\c 17  
\s1 Ái Paulo a arbin á Tesolonika  
\p
\v 1 Má ngorer ái Paulo mái Sailas diar má láklák sorliu i aru malar á Ampipolis má Apolonia má diará tapam hut i malar á Tesolonika i pokon a mon i rumán lotu ái káián tan Iudáiá.  
\v 2 Ái Paulo a mur i kán tatalen sang a lu longoi mák han uri rumán lotu minái suri nguruk tiklik mai bos kálámul. Má a longoi ngorer i atul á bungán aunges, mák parai pinpidan tili Buk Tabu  
\v 3 mák pálási sálán pinpidan er a worwor suri Mesaia, kálámul ái Káláu a ilwa pasi mák asosah on suri na long pas kalengnai kán matananu. Pinpidan a parai ngo Mesaia na áslai rangrangas má nák mat má nák liu kaleng mul tili minat. Má ák para talsai mul ái Paulo si di ngo, “Ái Iesu sár á kálámul minái iau worwor suri, má onin iau para aposoi si gam ngo ái sár á Mesaia.”  
\v 4 Te tili di dik ruruna i worwor si Paulo mái Sailas má dik pukdai kándi liu. Má marán tátáil án wák tili malar er má tilik kunlán pápir án matananu tili risán, rung min tungu di turpasi lotu uri narsán ái Káláu kán tan Iudáiá, má onin di no má, dik paptauni kándi ruruna mai ruruna i Iesu ngo ái á Mesaia.   
\p
\v 5 Mái sár tan Iudáiá di mákái ngorer má dik lala bálsák, pasi dik bin talmi tan sápkin kálámul di lu kis bia iatung i pokon án sirsira, má dik bit sokoi bál tan sápkin kálámul minái, pasi dik sol uri rum si Iason ngo da talka aso i Paulo mái Sailas má lam diar uri narsán tan kálámul sara.  
\v 6 Má ngo kápdite ser pas diar iatung i rum erei, ki ngorer dik tu tola pas Iason tiklik mai rang turán ái rung di ruruna i pinpidan. Má dik talka di uri narsán bos tám nagogon má di lala bin má dik parai ngoro minái, “Bos kálámul minái dikte pukdai lain kis kán matananu i naul matmatngan pokon no uri sápkin kis, má dik han hut mainái i kángit malar suri long bengta git mul.  
\v 7 \x - \xo 17:7 \xt Luk 23:2; Ioa 19:12\x*Mái Iason a kebepta di i kán rum. Má ái rung minái kápdite mur i nagogon káián kángit kabisit ái Kaisar. Di sang di parai ngo gita mur i lite kabisit ngisán ái Iesu.”  
\v 8 Má matngan worwor ngoro minái ák bit sokoi bál matananu má bos tám nagogon tili malar mul, má ák lala mos i bál di.  
\v 9 Má bos tám nagogon dik parai si Iason tiklik mai rang turán suri ngo da pormi nagogon, má ngo dikte longoi ngorer ki dik asengsegeng pala di má dik han.   
\s1 Matananu Beria ​di nem i lain arbin  
\p
\v 10 Ngo ákte libung má, bos tám ruruna dik sangar i tarwa pala Paulo mái Sailas ur Beria. Má ngo diar má te hut, ki diar má han urami rumán lotu kán tan Iudáiá suri diarák arbin narsán matananu mai pinpidan.  
\v 11 Matananu Iudáiá min kápdite ngoro tan Iudáiá til Tesolonika. Rung min di pasbat i kándi hol pasi worwor si Paulo má dik laes suri longrai. Di gasgas suri longra pasi kán worwor, má dik nánwái kán worwor turán Buk Tabu i bosbos bung no suri da mánán pasi kán worwor ngo a támin muswan ngo kápte.  
\v 12 Má pasi á ngorer marán Iudáiá di ruruna, má marán mul ái rung tili risán di ruruna, tan wák a pakta i ngis di má marán i káláu mul.   
\p
\v 13 Má ngo te tan Iudáiá til Tesolonika dikte longrai má mánán pasi ngo ái Paulo a arbin mai midán ái Káláu adi malar á Beria, ki á di mul dik han uri malar á Beria má dik bit sokoi bál matananu tili malar minái, má dik apturi bál mos i katbán i di.  
\v 14 Má bos tám ruruna di mákái ngorer má káp melek sár mul dik sangar i tarwa Paulo uradi kon suri na ser mon. Mái sár ái Sailas mái Timoteo diar má lu kis besang á Beria.  
\v 15 Má ái rung di tarwa Paulo di tiklik mai átik á Aten, ki ding kaleng mai worwor talas si Paulo ur si Sailas mái Timoteo ngo diara sangar melek i mur suri diarák banai mul.   
\s1 Ái Paulo a arkipkip ​mai bos tám aratintin til Aten  
\p
\v 16 Ái Paulo a kis mona Sailas mái Timoteo á Aten. Má ák lala sák i kán liu suri mákái ngo a lala marán i tantanián bos káláu on á malar erei,  
\v 17 \x - \xo 17:17 \xt Apo 18:19\x*pasi ák han urami rumán lotu má ák ngurkai táit minái mai bos Iudáiá mái rung tili risán di lu lotu uri narsán ái Káláu. Má ngorer mul i kuir pokon án sirsira a lu worworwor i bosbos bung tiklik mam rung ngo di lu sorliu iatung i pokon erei.  
\v 18 Mái Paulo a arkipkip mai bos tám aratintin kán bos Epikureu má Sitoik,\f + \fr 17:18 \ft Bos kálámul di lu mur i aratintin si \fk Epikureu\ft , di lu tipar masiknai tan táit a lu agasgas pasi bál di, kabin di ruruna ngo laes erei ái á lala támin táit on á liu main i naul bim, má di lu elah palai rangrangas má mátut. Má tan \+fk Sitoik\ft , di ái rung di mur i holhol si Seno, koner a parai ngo káksiai ngo kálámul a gáu i bál suri kesi táit ngo a áslai rangrang, koion na engenges suri. Na tu kátlán i kán liu sár tili kán hol masik, má koion na engenges suri kápán páplun ngo suri ásásla a áslai.\f* má te tili di dik parai ngoro minái, “Dánih a lu parai á tám minminok mat minái?” Má te bul di parai ngo, “A nem gut ngo na sisdo tari te lite káláu tilatung i risán ur main si git.” Di parai ngoro minái kabin ngo ái Paulo a arbin mai lain arbin sur Iesu má kán apaptur kaleng tili minat.  
\v 19 Má ngorer dik lam pasi suri da longrai á bos tám mánán tili kaunsel di lu kis talum ami pungpung á Areopago\f + \fr 17:19 \fk Areopago\ft  ngisán pungpung a kis i malar Aten i balis á Girik. Bos kálámul pakta til Aten di lu kis talum ngorer i kaunsel on á pungpung minái. Má kaunsel minái di utngi mul ngo Areopago.\f* má dik parai ngoro minái singin, “Gim nem i mánán i hutngin aratintin minái.  
\v 20 Ukte tari hutngin mánán uri kángim alalongra má gimá nem ngo gima talas uri sálán.”  
\v 21 (Rung til Aten má bos temes mul di lu kis iatung, di lu talar sár mai worngai tan hutngin alalongra er dikte lu longrai singin tan lite. Má kándi talar sár ngoro minái i bosbos bung no sang.)   
\p
\v 22 Má ngorer ái Paulo ák sámtur i mátán táil i rung di lu kis talum á Areopago mák parai si di ngoromin,  
\pi1 “Gam á matananu til Aten, iau mákái ngo gam lala mánán sang i lotu,  
\v 23 kabin i pákánbung iau salsaliu iau mákái marán nián osmapak main i katbán i gam. Má iak han mák pasi mul i kes alatung, má iau wásái worwor talas er di le on a parai ngoro minái ngo ‘Uri narsán káláu kápgimte mánán on’. Má minái iak nem i para talsai uri narsá gam á Káláu erei kápgamte talas ur on. \fig Nián osmapak uri narsán káláu kápdite mánán on.|alt="Altar to unknown god" src="cn01998B.TIF" size="col" ref="17:23" \fig*   
\pi1
\v 24 \x - \xo 17:24 \xt 1Ka 8:27; Apo 7:48\x*“Ái Káláu a aksimi naul matmatngan pokon má tan táit no di kis i lolon. Má kabin ái a Konom káián naul bát má naul bim, kápte a lu kis i rum er tekes a longoi.  
\v 25 \x - \xo 17:25 \xt Sak 50:12\x*Káp kán te sáhár sur tekesi táit ngo gima tángni kán sáhár mai, ái sár ái a támri matananu no mai liu má ák lu tángni kángit sáhár.  
\v 26 Tili kesi kámpup git sár a akopkom pasi bos kabinhun no mák tam sara di uri kunlán naul bim. Má hirá sang, kápte be akaksim a kis, ákte hol páksi kándi pákánbung suri da liu on má ák akiláng i kándi tan kuir bim keskeskes.  
\v 27 \x - \xo 17:27 \xt Sak 145:18; Ier 23:23\x*A longoi ngorer ái Káláu kabin a nem on ngo da ser be suri, má te ngoi gut da salsalum má dák ser pasi. Mái sár ái Káláu kápate kis tepák, wa er pátum sár i git keskeskes,  
\v 28 kabin ái á káplabin ák mon i kángit liu má ák mon i kángit rakrakai. Áá, ái á káplabin i git. A ngorer di parai á te á bos tám mánán kamu ngo, ‘Git á rang kopkom sang i Káláu.’   
\pi1
\v 29 \x - \xo 17:29 \xt Ais 40:18-20, 44:10-17; Apo 19:26\x*“Má ngo git rang kopkom i Káláu, koion gita hol on ngo ái a ngoro tártárwán táit a hut tili holhol kán kálámul sár, má dik sawi mai gol ngo siliwa ngo dikte kanbái tili hat.  
\v 30 Tungu ái Káláu a hol lákái bos sápkin tatalen matananu di longoi mai ngul, mái sár onin ákte worwor rakrakai uri narsán tan kálámul i bos kuir no ngo da hol kaleng alari kándi sápkin má tapriu má sur Káláu.  
\v 31 \x - \xo 17:31 \xt Sak 96:13\x*Áá, a kuluk ngo matananu da hol kaleng kabin bungán nagogon ái Káláu ákte put páksi má, má ákte akiláng páksi á kálámul er na nagogon i naul matmatngan pokon, má kán nagogon na nokwan má nák arkip no. Ki ngádáh git mánán ngoi ngo tan táit minái na tapam hut muswan ngorer a parai? Ái Káláu a tus inngas tari tám nagogon er mai aptur kalengnai tili minat.”   
\p
\v 32 Má ngo di longrai arbin suri aptur kaleng tili minat, te tili di di tartar retret má dik nongna Paulo, má te tili di dik parai ngoromin, “Una bali puksai táit minái u parai. Gim nem i longra iáu i tekesi lite bung bul.”  
\v 33 Má ngo a longrai worwor erei ái Paulo, ák aptur pas alar di.  
\v 34 Mái sár te kálámul til Aten di ruruna sang i worwor si Paulo má dik mur on. Má imi katbán i di, kes tili tan tátáil di lu kis talum á Areopago, ngisán ái Dionisius, má kesi wák ngisán ái Damaris, má te mul.   
\c 18  
\s1 Ái Paulo a banai taun á Korin ​suri lain arbin  
\p
\v 1 Namur sár a kaptur til Aten ái Paulo mák han purut á Korin.  
\v 2 \x - \xo 18:2 \xt Rom 16:3\x*Má iatung Korin má, ák banai kesi kakun Iudáiá ngisán ái Akuila ákte hutngin hut til Itali, diar ái Pirisilá kán wák. Ái Akuila a káhái ái mámán ada i balis á Pontás. Má namur a aptur til Pontás, pokon a páng ái, mák han hut i bimán rum á Rom i balis á Itali. Má ngorer diar mokson má han pas til Rom kápkabin tilik pakpakta til Rom ngisán ái Kalaudius ákte artari palai tan Iudáiá no suri da aptur alari malar á Rom. Má ái Paulo ák han suri mák diar mokson  
\v 3 \x - \xo 18:3 \xt Apo 20:34\x*má áng kis mam diar. Ditul má him talum kabin ditul no kánditul talar sár mai kesi matngan him, ngorer ditul lu babaut kápán ololas uri pálpálih suri apáng pirán tabal nák arwat mai kánditul liu.\fig Ái Paulo a babaut kápán ololas uri pálpálih.|alt="Paul sewing tent" src="cn01950B.tif" size="col" ref="18:3" \fig*  
\v 4 Má on á tan bungán aunges iatung i rumán lotu káián tan Iudáiá, ái Paulo a lu arkipkip mai tan Iudáiá má mai rung tili risán mul, mák lu tohoi talka pasi kándi holhol suri dák ruruna.   
\p
\v 5 \x - \xo 18:5 \xt Apo 17:14-15\x*Má i pákánbung ái Sailas mái Timoteo diar tapam hut til Makedoniá, ki ái Paulo ák turpasi tari má kán kunlán pákánbung suri arbin mai pinpidan má suri taswa timani uri narsán tan Iudáiá ngo ái Iesu a Mesaia.  
\v 6 \x - \xo 18:6 \xt Apo 13:46, 51, 20:26\x*Má ngo di rongrongas kalar uri Paulo má dik para sáksáknai, ái Paulo a balbal kalar mai luhrai lusán palai mohok uri di mák parai ngoromin, “Iakte sengsegeng alar gam á iau! Gam sang gamáte talka pasi rangrangas uri gam, má dár gam na uri káil i gam sang má gama kipi ardok ur on! Inái ina kaptur til main alar gam má inak han arbin narsán rung tili risán.”  
\v 7 Má ngorer ák han alar di mák han kis i rum káián kesi kálámul tili risán ngisán ái Titius Iastus. Ái konomin a lu lotu uri narsá Káláu, má kán rum a pátmi sár i rumán lotu káián tan Iudáiá.  
\v 8 Má kesi kálámul a tátáil tili rumán lotu erei, ngisán ái Kirispus. Ái tiklik mam rung no mul di lu kis i kán rum, di ruruna i Konom. Má marán kálámul tilatung Korin di longrai arbin si Paulo ki dik ruruna má ding kipi arsiu.   
\p
\v 9 Kesi libung, ái Paulo a mihmih. Má on á mihmih erei a longrai ngo ái Konom a wor mai mák parai singin ngo, “Koion una mátut. Una tungai arbin sár má kápte una kis pau mul  
\v 10 \x - \xo 18:10 \xt Ios 1:9; Ais 41:10\x*kabin á iau gitar no, má kápte kes na tipar iáu má nák up iáu kabin páráng i kálámul almain i bimán rum min di kaiak.”  
\v 11 Má ngorer ái Paulo a kis pasi kesá bet mai tigán iatung Korin, má ák aratintin mai pinpidan si Káláu i katbán matananu.   
\p
\v 12 Má i pákánbung sár ngo lolsit til Rom a obop Galio ák pakpakta máng kátlán i balis á Girik, bos tátáil kán tan Iudáiá di tur talum má dik tola Paulo má dik lami uri mátán táil i pakpakta erei suri na nagogon on. Dik lu tur má dik parai ur on ngo,  
\v 13 “Kálámul minái a totor pasi matananu suri lotu uri narsá Káláu i lite sál a ger alari nagogon til Rom.”  
\v 14 Má i pákánbung erei ái Paulo a eran suri na wor, mái sár ái Galio ák teken turpasi wor mák parai singin tan Iudáiá ngo, “Ngo gam á tan Iudáiá, gam bálsák uri kálámul minái suri sápkin a longoi, ngo a kengen ngo a pakta, ngorer a nokwan ngo ina longra gam.  
\v 15 Mái sár gam arkipkip mai wor suri tekesi ngisán kamu káláu má suri nagogon kamu sang. Na! Iau matai longra gam á iau! Á gam sang gama anokwai mam gam.”  
\v 16 A be parai ngorer ái Galio, ki ák dos i kán tan tám arup má dik tipar pala di tili nián nagogon.  
\v 17 Má ngo tan Iudáiá di mákái ngorer ki dik rongrongas kalar, pasi dik ilang sur Sostenis, koner a hutngin tátáil i rumán lotu káián tan Iudáiá, má dik ubi iatung i mátán sál i nián nagogon. Mái sár ái Galio kápte a engenges suri táit di longoi mam Sostenis.   
\s1 Arahrahi áruán láklák si Paulo ​má turtur pasi kán átuil láklák  
\p
\v 18 \x - \xo 18:18 \xt Lál 6:18; Apo 21:24\x*Ákte wat má i táit er di longoi mam Paulo, má namur áng kis pas te bung be mul á Korin, má namur ái Paulo mái Akuila mái Pirisilá ditul eran suri sa i mon ur Siria. Má ngorer ditul aptur alari tan tám ruruna má ditul má sosih uradi kon á Senkiria. Ki iatung Senkiria a kumur palai nihun ái Paulo kabin suri oror ákte longoi. Má ngo ákte longoi ngorer, ditul má kis i mon ur Siria.  
\v 19 Ditul má lu hanhan ngorer má ditul má masar i malar á Epeso, má ditulá arsagil má iatung. Ái Paulo ák han pas alar Akuila diar mokson, má ái ák han uramuni rumán lotu mák arkipkip mai tan Iudáiá.  
\v 20 Io, te sár tili di di worwor mai ngo na kis pas te bung be mul mam di, mái sár ái Paulo kápate sormángát.  
\v 21 Má i pákánbung má ngo a han alar di, ák parai si di ngo, “Koran má ái Káláu a nem on ngo ina kaleng sur gam, ki erár má inang kaleng.” A be parai ngorer ái Paulo ki ák sa má uri mon má ák han alari malar á Epeso.   
\p
\v 22 Ngo ákte masar á Sisaria ái Paulo, ngorer ák utliu urami Ierusalem mák han árár pasi tan tám ruruna iatung. A be longoi ngorer ki ák sosih kaleng ur Antiok.  
\v 23 Má ngo ákte marán á bung palai iatung, a aptur tilatung mák han tangrai bos malar i aru balis á Galatiá má Pirigia mák inau má arakrakai i tan tám ruruna no i aru balis erei.   
\s1 Ái Apolos ​a tám mánán uri pinpidan  
\p
\v 24 Kesi kakun Iudáiá ngisán ái Apolos a páng á Aleksadaria ada i balis á Aigipto, má ngorer ák han purut á Epeso. Kálámul min a tám mánán uri pinpidan tili Buk Tabu, má i pákánbung a lu aratintin, a tuan lu siror sang i kán worwor.  
\v 25 Te dikte atintini suri Sál si Iesu, má kabin a málmálas i bál suri, ngorer ák lu atintini tan kálámul suri tan táit a longoi ái Iesu. Má tan táit no a atintin di mai a nokwan, ái sár a tu mánán masik i kán arsiu ái Ioanes má kápte be a mánán suri arsiu káián Tanián a Pilpil.  
\v 26 Má áng kusak uri rumán lotu mák mangan mai arbin uri narsán matananu. Má ngo diar longrai ngorer ái Pirisilá mái Akuila, ki diará lam pasi uri kándiar rum má diará lain taswa timani Sál si Iesu uri narsán.  
\v 27 Má namur ái Apolos ák lu holhol on má ngo na han ur Girik. Má ngo tan tám ruruna til Epeso dikte mánán pasi kán holhol, ki dik arakrakai on suri ngo na han sang, má dik tángni mai le i pákán ram uri narsán tan tám ruruna á Girik suri da agasgas pasi bál erei ngo na hut narsá di. Má i pákánbung a hut, ái Apolos a lala tangan rung er ái Káláu ákte tangan di tungu má dik ruruna.  
\v 28 \x - \xo 18:28 \xt Apo 9:22\x*A rakrakai mai aratintin i mátán matamata suri taswa timani ngo holhol kán tan Iudáiá kápate nokwan, má ák inngas tari mul tili Buk Tabu ngo ái Iesu sang, ái á Mesaia.   
\c 19  
\s1 Ái Paulo a banai rung di ruruna i aratintin ​si Ioanes Tám Arsiu  
\p
\v 1 \x - \xo 19:1 \xt 1Ko 3:6\x*Má i pákánbung ái Apolos a kis be á Korin, ái Paulo a láklák tangrai katbán balis á Esiá má ák han hut i malar á Epeso. Má iatung a banai tan tám ruruna  
\v 2 \x - \xo 19:2 \xt Apo 8:16\x*má ák gátna di ngo, “Be, i pákánbung gam ruruna, gamáte kipi mul i Tanián a Pilpil?” Ki á di di kokos ngo, “Auh, kápgimte longra te on ngo a mon i Tanián a Pilpil.”  
\v 3 Ái Paulo a longrai ngorer ki ákte lu bali gálta di ngo, “Má matngan arsiu ngádáh er gam kipi?” Ki dik parai ngo, “Matngan arsiu sár si Ioanes Tám Arsiu á gim kipi.”\fig |alt="3rd Paul’s journey map" src="Pauljr3.TIF" size="col" ref="APOSTOLO 19:3" \fig*   
\p
\v 4 \x - \xo 19:4 \xt Mat 3:11\x*Mái Paulo a para talsai si di ngo, “Arsiu si Ioanes a akiláng suri ngo kálámul ákte tapriu alari kán tan sápkin tatalen. Mái Ioanes a parai singin matananu ngo da ruruna i koner a murwa pasi, war ái Iesu sang.”  
\v 5 Ngo dikte longrai ngorer, ki ding kipi arsiu i ngisán ái Konom Iesu uri akiláng ngo dikte ruruna tus on.  
\v 6 \x - \xo 19:6 \xt Apo 8:17, 10:44, 46\x*Má ngo ái Paulo a oboi aru limán i di keskeskes, ki ák porta i di á Tanián a Pilpil, má dik lu parai toltolom worwor má dik lu para tusi midán ái Káláu uri narsán matananu.  
\v 7 Má di no di tara sángul mai aru á kálámul.   
\s1 Rang natun ái Sikewa  
\p
\v 8 Ái Paulo a han uri rumán lotu kán tan Iudáiá mák mangan mai arkipkip mam rung iatung i rumán lotu suri lolsit si Káláu, mák lala abálbál pas di suri da ruruna on. A longoi ngorer arwat mai atul á kalang.  
\v 9 Mái sár te tili di a laklak i bál di má dik ilang taladeng má dik worwor sáksák i mátán táil i matananu suri Sál si Iesu. Má ngorer ái Paulo ák lam pas rung di ruruna uri rumán kis talum si Tiranus. Má iatung di nguruk i bosbos bung  
\v 10 arwat mai aru á bet. Má ngorer matananu no di kis i balis á Esiá, bos Iudáiá mái rung tili risán mul, di longrai pinpidan si Konom.   
\p
\v 11 \x - \xo 19:11 \xt Apo 14:3\x*Mái Káláu a longoi tan hutngin matngan akiláng mai limán ái Paulo, má matngan akiláng erei matananu di mákái má dik sodar on.  
\v 12 \x - \xo 19:12 \xt Apo 5:15\x*Má bos sepen kaen káián ái Paulo di sas pasi tili páplun má dik páptai i tan sasam má dik liu, má bos sápkin tanián di táu alar rung er di porta i di.   
\p
\v 13 Má te Iudáiá di lu láklák tangrai malar suri long palai sápkin tanián tili rung er a porta i di á sápkin tanián, di mul di tohoi suri him mai ngisán ái Iesu. Má dik parai singin tan sápkin tanián ngoromin, “I ngisán ái Iesu, ái koner ái Paulo a lu arbin mai, gim dos pala gam.”  
\v 14 Má on á malar á Epeso kesi kálámul a kis ái, má a pakpakta kán tan tám osmapak káián tan Iudáiá, ngisán ái Sikewa. Má ahit á natun káláu, má rang natun er di lu tipar palai sápkin tanián. Má kesi bung di tohoi suri longoi ngorer mul mai ngisán ái Iesu.  
\v 15 Mái sár sápkin tanián a worwor mam di mák parai si di ngo, “Iau mánán i Iesu má iau talas uri Paulo. Má gam, gam tara dáh?”  
\v 16 Má kálámul a mon on i sápkin tanián a roh uri di mák lala up sáksákna di má dik hiru. Ák taráp sarai lusán i di má dik táu alari rum er mai kunsin i di.   
\s1 Di os sarai ​bos buk án latlat má wah  
\p
\v 17 \x - \xo 19:17 \xt Apo 5:11\x*Má arbin ur on á arup minái a sangar i han arkaliut iatung i malar á Epeso. Má matananu Epeso no, tan Iudáiá má tan rung tili risán, di pángáng suri longrai arup erei, má dik rumrum má dik árngai ngisán ái Konom Iesu.  
\v 18 Marán rung dikte ruruna til tungu di para aposoi kándi sápkin tatalen i mátán matananu.  
\v 19 Má marán mul di lu latlat má wah, di kipi kándi tan buk án latlat má wah má dik osoi i mátán táil i di. Má dik wás talmi mátán tan buk no erei ngo da huli, a artálár mai alim i sángul i arip (50,000) á pirán tabal.\fig Rung til Epeso di os palai kándi tan buk án latlat má wah.|alt="burning books" src="UBSD-06C.TIF" size="col" ref="19:19" \fig*  
\v 20 Má matananu di mákái ngorer má marán di ruruna, má pinpidan si Konom a maras mák rakrakai uri holhol kán tan kálámul.   
\p
\v 21 \x - \xo 19:21 \xt Apo 23:11; Rom 1:13\x*Má ngo ákte rah i tan táit ngorer, Tanián a Pilpil a sisdoi holhol si Paulo suri ngo na laum tangrai aru balis á Makedoniá má Girik má nák han átik á Ierusalem. Má ngorer ái Paulo a parai ngo, “Iau nem i mákái Rom namur ngo iakte longoi kak láklák ur Ierusalem.”  
\v 22 Pasi á ngorer ák dos palai kán aru tám artangan, ái Timoteo mái Erastus, suri diara táilnai ur Makedoniá. Mái Paulo sang a káling kiskis be á Esiá.   
\s1 Tilik ororok a kaptur ​i malar á Epeso  
\p
\v 23 \x - \xo 19:23 \xt 2Ko 1:8\x*I pákánbung er, lala ororok taladeng a kaptur iatung i malar á Epeso suri Sál si Iesu. A ngoromin.  
\v 24 Kesi kálámul ngisán ái Damatirius ái a lala mánán i him mai siliwa mák lu tuni siliwa uri tártárwán i rumán lotu káián kándi káláu ái Atemis\f + \fr 19:24 \ft Ái \fk Atemis\ft  ngisán kesi tánráu wák er matananu i balis á Esiá di lu lotu uri narsán.\f*, má ák tari marán á him má dik apángái lala pirán tabal ur kándi á tan tám tuntun siliwa.\fig Tánráu wák ái Atemis|alt="Goddess" src="HK00286B.TIF" size="col" ref="19:24" \fig*  
\v 25 Má ái Damatirius a kilkila talmi kán bos tám him tiklik mai bos tám tuntun siliwa mák parai si di ngoromin,  
\pi1 “Kalilik, gam mánán on ngo git lu kipi lala pirán tabal til on á him minái má gitá kis kuluk on.  
\v 26 Má kes mul, gamáte mákái má gamáte longrai kán worwor ái Paulo ngo tan tártárwán káláu di longoi mai limán kálámul má gitá lu lotu uri narsá di, kápte ngo di liuán káláu. Mái Paulo ákte abálbál pasi marán kálámul suri dik ruruna i dánih a parai. Áá, ákte longoi main Epeso má erei pátum, má nák bonta noi kunlán balis á Esiá.  
\v 27 Auh! Kápate kuluk á ngorer! Da worwor sáksák uri kángit him má na pur. Má káp iau te para masiknai suri kángit him sár, iau parai mul suri rumán lotu káián kángit rakrakai án tánráu, ái Atemis. Tan kálámul da ngoi ngo rumán lotu káián a tu táit bia. Má kápdate lu árngai mul i ngisán kángit tánráu, koner matananu di lu lotu uri narsán main Esiá má i naul matmatngan pokon no.”   
\p
\v 28 Má ngo ái rung er di longrai ngorer, ki ák lala mos i bál di má dik turpasi wakwak ngoromin, “Huihui iá! A tuan songap ái Atemis, káláu kángit á tan Epeso!”  
\v 29 \x - \xo 19:29 \xt Apo 20:4, 27:2; Kol 4:10; Plm 24\x*Má worwor er ák ariwai bál matananu no ák lala málmálas. Má dik rut ngorer má dik tola pas Gaius mái Aristakus, aru kakun Makedoniá, diar lu saliu tiklik mam Paulo, má matananu di rut tiklik mam diar urami nián ialial.  
\v 30 Ái Paulo a mákái ngorer mák nem ngo na kusak suri nák worwor i mátán matananu, mái sár tan tám ruruna kápte di mángta palai ngo na han.  
\v 31 Má te kálámul pakta tili balis á Esiá, di rang turán ái Paulo, má di mul di matai ngo ái Paulo na sol uri nián ialial, má ngorer di tarwai wor ur singin má sungi suri koion na sirai kán liu ngorer.   
\p
\v 32 Má imi nián ialial be, matananu kápte di kis pau, di tungai ororok sang. Di arbin mai toltolom táit a lite. Te di parai lite táit, má te bul di parai lite. Ái sár marán tili di iatung kápte di mánán tusi dánih di kis talum suri.  
\v 33 Má kesi kálámul ngisán ái Aleksada, ái iatung tiklik mai rang turán, di no bos kakun Iudáiá. Má dik sisdo Aleksada ur táil suri na tur sur di i mátán matananu, má dik parai singin suri matngan worwor ngádáh na parai. Ngorer mái Aleksada a tur kári matananu be mai limán mák tohoi suri worwor.  
\v 34 Má ngo matananu di mák ilmi ngo a kakun Iudáiá, dik turpasi lala bin sang ngo, “Huihui iá! A tuan songap sang ái Atemis, káláu kángit á tan Epeso!” Má kándi tungai bin ngoromin pasi aru i awa.   
\p
\v 35 Má ngo ákte tingting gomot má i wakwak, ngorer kesi kálámul pakta a sámtur mák abálbálái matananu, má namur ák parai ngoromin,  
\pi1 “Matananu Epeso, git no git talas ur on ngo kángit malar á Epeso a kámniánsit suri lotu uri narsán tilik tánráu ái Atemis kángit káláu, má ngo hat mul erei git lu lotu uri narsán, wa ái a tártárwán kángit tánráu er a sehel pas tilamuni armongoh.  
\v 36 Matananu no di talas ur on má kápte kes a arwat suri na pua palai tan táit min iau parai. Má ngorer gama kis pau má koion á bau mai sangar i longoi táit a sák.  
\v 37 Gamáte talkai aru kálámul min ur mainái, mái sár kápte diar sikip te táit tili rumán lotu ngo ot bilingnai kángit tánráu.  
\v 38 A mon á bung uri nagogon, má tan tám nagogon di kis di arwat suri nagogon i kálámul. Má ngo ái Damatirius mai kán tan tám him ngo a mon i kándi bálsák mam tekes, da atiutiwi kálámul erei má diarák arkipkip mai worwor iatung.  
\v 39 Má ngo te worwor mul gam nem i parai, gama kipi má parai i kamu bungán kis talum sang.  
\v 40 Iau parai ngorer kabin te da mákái má dák parai gut uri git ngo git arup. Má kápte káplabin á táit git longoi, ki kápte git arwat suri para talsai kángit nokwan pasi gitá apturi ororok minái.”   
\m
\v 41 Kálámul pakta erei a be parai ngorer ki ák dos pala di má dik arsagil má.   
\c 20  
\s1 Ái Paulo a han ur Makedoniá má Girik  
\p
\v 1 Má namur sár, ngo ákte ting mái tilik ororok, ái Paulo a artari suri boh tám ruruna dik hau talum i narsán, má ngorer ák inau i di suri da tur rakrakai. A be worwor ngorer narsá di, ki ák lulu mam di má ngorer ák turpasi láklák ur Makedoniá.  
\v 2 Ák lu láklák tangrai boh balis erei ái Paulo, mák lala arakrakai i bál matananu iatung. Má namur ák han hut be á Girik,  
\v 3 ki áng kis pasi atul i kalang iatung. I pákánbung ák lu ereran mái Paulo suri kis i mon ur Siria má nák sopasun kán láklák ur Ierusalem, a longrai ngo tan Iudáiá di nem suri da pidir pasi má dák up bingi. Má ngorer ák pukdai kán hol ngo na láklák kaleng tangrai sál ur Makedoniá.  
\v 4 Má boh kálámul minái di tiklik mam Paulo a ngoromin: ái Sopater natun ái Pirus tili malar á Beria; má aru kakun Tesolonika ái Aristakus mái Sekudus; mái Gaius kakun Debi; mái Tikikus diar ái Toropimus, aru kálámul tili balis á Esiá; mái Timoteo mul.  
\v 5 Mái rung minái di táil i gim, má ngorer dik han mona gim i malar á Toroas.  
\v 6 Má gim, gim kis á Pilipoi i bungun longsit án ani beret káp a tini sut. Má namur gim sa uri mon ngo gima han ur Toroas. Gim tangrai lontas pasi alim á bung, má namur gim han hut narsán rang tur gim iatung, má gimá kis pasi kesá wik á Toroas.   
\s1 Ái Paulo a aliu pasi ​kalik a mat  
\p
\v 7-8 Má on á Sade gim purut talum i kesá lala rum, má rum erei atul á pálkibán, má gimá hau talum i átuil pálkibán imi iát suri gima ani Namnam kán Konom. Má i rum erei marán talas dikte oskoi ák márám. Mái Paulo a arbin i pákánbung erei mák talka dolon i kán arbin kabin a nem ngo na aptur i bung latiu alar di má.  
\v 9 Má kesá kaukak ngisán ái Iutikus a longra Paulo a worwor, má a sukis pagas i mátán buat. Kán tungai worwor sang ái Paulo, mái Iutikus ákte suám má suri ngo na boptin. Má ngo ákte dongor sang má, ki ák pur uradi bim tilami átuil pálkibán mák mat. Má ngo di rut sosih má dik salapturi, ái Iutikus ákte dorah sang i mansin.  
\v 10 A mákái ngorer ái Paulo mák sangar i sosih, má namur a paulbát ami iátin kaukak er mák dut pasi. Má ngorer ái Paulo a parai si rung er iatung ngo, “Koion gama konngek kabin kalik minái ákte liu kaleng!”  
\v 11 Io, a tapam kaleng mul urami iát ái Paulo ngorer, má dik turpasi ani ár má i Namnam káián Konom. Má namurwai dikte ani Namnam kán Konom, ái Paulo a lala talka dolon wor ák lala mongmong on pasi ák tu arasa má, ki ák han pas alar di iatung.  
\v 12 Má kaukak erei a mat, a liu kuluk sár. Má matananu di mákái ngorer ki ák bálbál i bál di má dik laes, ngorer di lu hanhan tiklik mai suri tarwai uri kán mátán rum sang.   
\s1 Worwor án inau si Paulo  
\p
\v 13 Ái Paulo a nem on ngo na láklák be tangrai sál, má ngorer ák para páksi si gim ngo gima táil mai mon má gimák arsuar mai adi malar á Asos, ki gimák dung pasi iatung. Má ngorer gimá sa uri mon má gimá táil ur Asos.  
\v 14 Namur gim bana Paulo á Asos má gimá dung pasi má gim rut mai mon ur Mitilini.  
\v 15 Má i kesá bung bul, gimá aptur pas mai mon ki gimá han bok pátmi sim á Kios má gimá bop iatung, má arasa gimá aptur pas ur Samos. Má namur, uri atatin bung, gimá masar i malar á Miletus.  
\v 16 Gim rut sorliu Epeso ngorer kabin ái Paulo kápate nem ngo gima omlawai marán bung i balis á Esiá. A nem suri sangar i hut á Ierusalem táilnai bungán Pentikos.   
\p
\v 17 \x - \xo 20:17 \xt Apo 18:21\x*Gim iatung be Miletus, mái Paulo ák artari pasi tan tátáil án lotu tilanang Epeso suri dák arsuar mai.  
\v 18 \x - \xo 20:18 \xt Apo 18:19–19:10\x*Má ngo dikte purut má i boh tátáil i narsán ái Paulo, ák turpasi worwor mam di mák parai ngoromin,  
\pi1 “Gam lala talas ur on á kak liu má ngádáh iau liu ngoi i bos bung no main i katbán i gam, turpasi tili mulán bung iau tapam hut main i balis á Esiá ák han pang i pákánbung iau han pas alar gam.  
\v 19 I pákánbung erei iau kis tiklik mam gam, bos Iudáiá kándi tu eran suri da sá bing iau, má ngorer iak áslai lala tinang mák sal i luir matang. Ái sár kápte iau apakta pas iau, kápte. Iau toptop si Konom sang, má ngorer iau tungai him singin mai lain balang.  
\v 20 Gamáte talas ngo kápte kesá táit iau punmai i gam i pákánbung iau arbin. Tan táit no iau hol on ngo na tangan gam, iau lu arbin mai i mátán matamata má tangrai kamu boh rum mul.  
\v 21 Má iakte lala para aposoi narsán tan Iudáiá mái rung tili risán mul suri ngorer da ilang alari kándi sápkin má pánpán sur Káláu má dák ruruna i kángit Konom Iesu Karisito.   
\pi1
\v 22 “Má onin ina han ur Ierusalem, Tanián a Pilpil ákte sisdo iau má kápte iau mánán i matngan dánih na purut singing ami.  
\v 23 \x - \xo 20:23 \xt Apo 9:16, 21:11\x*Ái sár táit iau mánán on sang a ngoromin. I bosbos malar iau han átik ái, Tanián a Pilpil a lu akeng i iau suri tan táit a kis mona iau ami, ngorer ngo da obop iau i batbat kalar má ina áslai lala taun sang.  
\v 24 \x - \xo 20:24 \xt Apo 21:13; 2Ti 4:7\x*Mái sár iau mák ilmi kak liu ngo án tu táit bia sár. Kápate támin táit uri narsang ngo ina liu ngo ina mat. Ái sár táit a lala pakta uri kak liu ngo inak arahi be i kak talar er ái Konom Iesu ákte tari singing, ngorer ina para talsai lain arbin suri artangan si Káláu.   
\pi1
\v 25 “Tungu iau lu han i katbán i gam má iak lu arbin suri lolsit si Káláu narsá gam. Má onin iau mánán on ngo gam til Epeso, kápte kes tili gam na mák iau mul.  
\v 26 Má ngorer, i bung onin sang, iau para muswan on si gam ngoromin. Ngo kes tili gam na mat má kápte a ruruna i Iesu, kápte ngo kak talar. Dárán na uri káil sang.  
\v 27 Iau parai ngorer kápkabin káp iau te punam tekesi táit i gam, kápte. Iakte para talsa noi nemnem si Káláu uri narsá gam.  
\v 28 \x - \xo 20:28 \xt 1Ti 4:16; 1Pe 5:2-4\x*Gam á bos tám ololoh káián bos tám ruruna, ái rung er ái Káláu ákte hul pas di mai dárán ái Natun. Gam ngorer i bos tám ololoh di lu mákmák kári bos sipsip. Má pasi á ngorer gama ololoh kuluknai kamu tatalen má mur arwat pasi kán tan worwor ái Iesu. Má ngorer sár mul gama ololoh i bos sipsip erei Tanián a Pilpil ákte tari uri lim gam.  
\v 29 \x - \xo 20:29 \xt Mat 7:15; Ioa 10:12\x*Páput má ina aptur pas alar gam. Má namur, ngo ina bokoh má, te kálámul da hut uri katbán i gam má kándi tatalen na ngorer i rokoi a lu rongrongas kalar mák lu árti kálámul. Tan rokoi erei kápte da bálbálni tan sipsip.  
\v 30 Wa te sár tili katbán i gam da aptur má dák pukdai támin uri angagur suri da muslam pas te tám ruruna suri dák mur i di sang.  
\v 31 \x - \xo 20:31 \xt 1Te 2:11\x*Má ngorer gama márásngin pagas! Gama hol pápta iau ngo káp iau tini aunges i akeng i gam keskeskes i bosbos pákán nas má libung mul, má iau lu longoi ngorer tiklik mai tilik rangrangas má taun arwat mai atul á bet.   
\pi1
\v 32 “Iakte atintin gam suri artangan káián ái Káláu, má inái iau tar gam uri limán ái Káláu má uri lalin aratintin erei. Ngo gama hol páptai aratintin erei, ái Káláu na amaras i kamu ruruna mai, má gamák otoi tan arasosah er ákte oror pagas mai ur káián kán matananu sang.  
\v 33 \x - \xo 20:33 \xt 1Ko 9:11-12\x*I pákánbung iau kis narsá gam, kápte iau kon suri tekesá sepen siliwa ngo te sepen gol ngo sepen kaen singin tekesá tur gam.  
\v 34 \x - \xo 20:34 \xt Apo 18:3; 1Te 2:9\x*Á gam erei gam talas ur on á kak liu minái i katbán i gam, ngo aru limang minái a songsong pasi pirán tabal suri tángni kak sáhár má sáhár mul káián rang táring.  
\v 35 I tan tatalen no iau longoi, iakte inngasi si gam suri ngádáh gita artangan arliu ngoi, ngorer gita asosah kalengna git má gita tángni mul i rung di sáhár. Gita hol páptai worwor si Konom Iesu er a parai ngo, ‘Koner a kipi artabar kes a tari singin, a kuluk pala. Mái sár koner a artabar uri narsán lite, ái a tuan kuluk pala sang.’”   
\p
\v 36 Má a be worwor ngorer ái Paulo, ki ák pur dirtapul tiklik mam di no má dik sung.  
\v 37-38 Má ngo di be sung no, ák lala tabureng i bál di suri worwor a parai si di ái Paulo ngo kápte da mákái mul i aur, má ngorer di lala tangsi má dik pamar pasi má dik lulu mai. Má namur dik tiklik mai uradi kon má dik tarwai i mon.   
\c 21  
\s1 Marán di akeng i Paulo suri taun na banai ami Ierusalem  
\p
\v 1 Má ngo gimáte lulu no mai bos tátáil án lotu til Epeso, ki gimá arsagil má. Gimá sa uri mon á gim má gimá aptur pas. Má i kángim inan, gim rut nokwan suri sim á Kos. Má i arasa ur latiu, gimá aptur pas má gimá rut tangrai lontas gimá han hut á Rodes. Má namur gimá aptur pas til Rodes ki gimá masar á Patara.  
\v 2 Má iatung i malar erei gimá banai kesá mon bul a eran ngo na han uradi Ponisia, má ngorer gimá sa ur on má gimá aptur pas.  
\v 3 Má ngo gimá lu hanhan pátmi sim á Saipárás, ki gimá elah palai uri balsán káisán i gim má gimá han masar á Tair i balis á Siria, pokon ngo na alih palai kipkip ái á mon.  
\v 4 \x - \xo 21:4 \xt Apo 20:23\x*Má ngorer gimá sosih tili mon má gimá masar urami kon ki gimá han uri malar. Iatung gimá ser pasi bos tám ruruna, má ngorer gimá kis narsá di arwat mai ahit á bung. Má Tanián a Pilpil a apos tari uri holhol kán bos tám ruruna suri parai si Paulo ngo koion na han uradi Ierusalem. Má ngorer dik lala sung Paulo ngo, “Koion una han ur Ierusalem.”  
\v 5 Má ngo ákte arwat má i pákánbung suri aptur pas má sopasun kángim láklák, ki ngorer gimá sosih má uradi kon tiklik mai tan tám ruruna til Tair, bos kálámul tiklik mai kándi tan wák má rang nat di mul. Má ngo gimáte hut iatung, ki gimá pur dirtapul má gimá sung ngorer sang i kángim tatalen.  
\v 6 Gim be lulu pagas mam di ki gimá arsagil. Ding kaleng má á di, má gimá sa kaleng uri mon á gim má gimá aptur pas.   
\p
\v 7 Má gimá sopasun kángim inan til Tair ki gim han hut á Tolemes. Má main i malar min, gimá ser pasi bos tám ruruna má gimá lulu mam di má gimá kis pasi kesi bung narsá di.  
\v 8 \x - \xo 21:8 \xt Apo 6:5, 8:40\x*Má i lite bung má, gimá aptur má gimá han hut á Sisaria. Má iatung gimá kis i rum si Pilip, koner a kipi him án tám arbin mai lain arbin. Má ái á kes tili di á ahit á kálámul di ilwa pas di á bos tám ruruna tungu ami Ierusalem.  
\v 9 Má kálámul minái ahat i natun tahlik dihat tauror be, má dihat lu worwor tus mul.   
\p
\v 10 \x - \xo 21:10 \xt Apo 11:28\x*Gim káling kis pas te bung be iatung i malar á Sisaria mai tan kálámul til main. Má i kesi bung, gim mákmák ngorer ki gimá mákái kesi kálámul a han sosih til Iudáiá ngo na arsuar pas gim. Ngisán kálámul minái ái Agabus. Ái a mon i kán artabar suri mánán tusi midán ái Káláu, má ák han tapam hut narsá gim.  
\v 11 \x - \xo 21:11 \xt Apo 20:23, 21:33\x*Má ngo ákte tapam hut narsá gim, a láklák uri narsá Paulo mák ulát pasi reureu si Paulo tili nahlán. Mái Agabus áng kápti aru keken má aru limán sang mai á reureu erei mák parai si gim ngo, “Tanián a Pilpil, ngoromin a para ngoi suri á kálámul erei reureu káián minái. Kálámul er, tan Iudáiá da kápti ngoro minái ami Ierusalem má dák rusan tari uri limán rung tili risán.”   
\p
\v 12 Má ngo gimáte longrai worwor ngoromin, á gim mam rung min, gimá sung pápta Paulo suri koion sár na han urami Ierusalem.  
\v 13 \x - \xo 21:13 \xt Apo 20:24\x*A longrai ngorer ái Paulo ki áng kokos narsá gim ngo, “Suri dánih gam longoi ngorer gamá tang ngoromin, kabin kamu tang erei a tokoi nitang má ák tabureng i balang. Iakte eran ngo tan Iudáiá da susdo iau má inang kamkabat ami Ierusalem, ngo da sá bing iau mul. Ái sár kak lala nemnem suri ngo kak liu má kak minat mul na sángwái ngisán ái Iesu kang Konom.”  
\v 14 Má ngorer á gim kápte gim arwat suri tur kári má arkeles i holhol si Paulo. Má pasi á ngorer gimá arsok alari má gimá parai singin ngo, “Á iáu sang má, erei má i kam hol. Unák mur on ngorer i nemnem si Konom.”   
\p
\v 15 Namur gimáte kis pas te bung má, ngorer gimá leget i kángim boh táit má gimá kaptur urami Ierusalem,  
\v 16 má te tám ruruna til Sisaria gim han tiklik. Má ngo gimáte hut á Ierusalem, ki gimá han uri nián kesá kálámul iatung ngo gima bop i narsán. Kálámul min ngisán ái Nason, ái tili sim á Saipárás má a tám ruruna til tungu sang.   
\s1 Ái Paulo a arsuar mai bos tám ruruna á Ierusalem  
\p
\v 17 I pákánbung gim tapam hut ami Ierusalem, tan tám ruruna di árár pas gim má gimá lulu arliu mam di.  
\v 18 Gimá kis iatung má i libung, ki ák arasa ur latiu, gimá pán pas ngorer má gimá tiklik mam Paulo suri na mák Iakobo. Ái Iakobo mai boh tátáil no káián tan tám ruruna di kis á Ierusalem, dikte hau talum má iatung.  
\v 19 \x - \xo 21:19 \xt Apo 15:12\x*A mák di ngorer ái Paulo ki ák nas pas di. Má namur ák atatir uri keskeskesá táit a longoi ái Káláu i katbán rung tili risán i pákánbung er ái Paulo a him narsá di.   
\p
\v 20 \x - \xo 21:20 \xt Apo 15:1, 5\x*Mái rung no iatung di longrai worwor si Paulo dik para agas Káláu. Má namur kes tili di a sámtur mák tur kiláng i di mák parai si Paulo ngoromin,  
\pi1 “Tuang, una longrai be. Una mánán on sár ngo dánih ákte hut main Ierusalem. Git má te talas suri matananu Iudáiá, a is á arip tili di má dikte ruruna, má di no dikte tur rakrakai pagas suri nagogon si Moses.  
\v 21 Rung minái dikte longrai worwor ngo á iáu ukte atintini tan Iudáiá di kis i katbán rung tili risán suri da su bah di alari nagogon si Moses. Ngorer uk parai si di ngo koion da mur i tatalen án kut aririu i rang nat di, má koion da mur i tan tatalen erei rang kámpup i git di lu mur on til tungu.  
\v 22 Dánih u hol on ngo gita longoi suri tah kusi worwor ngoromin? Dikte talas suri kam purpurut main.  
\v 23 \x - \xo 21:23 \xt Lál 6:1-20; Apo 18:18\x*Io, pasi á ngorer a kuluk suri una longoi táit gim parai singim. Táit gim nem on ngo una longoi á minái. Ahat á kálámul di almain mam git, dihat má te longoi kándihat oror.  
\v 24 Una lam pas dihat má kusak tiklik mam di uri tatalen án arapilpil suri bos Iudáiá da mák iáu ngo ukte pilpil. Má á iáu sang una huli kándi osmapak, má ngorer dáng kumur pál i dihat. Má matananu da mákái ngorer má dák mánán tusi ngo worwor di parai uri iáu kápate támin, mái sár ngo á iáu sang u lu rusan tar iáu uri lalin nagogon.   
\pi1
\v 25 \x - \xo 21:25 \xt Apo 15:29\x*“Mái sár ái rung tili risán dikte ruruna, gimáte tarwa palai pákán ram má para talsai si di ngo kángim sormángát a ngoromin:  
\li2 koion da ani namnam tan lite dikte artabar mai uri narsán tan angagur án káláu,  
\li2 má koion da nginmi dárán ololas  
\li2 ngo da ani pinsán ololas di bingi mák mon i dár on,  
\li2 má koion da mur i tatalen án ararit siari.  
\mi Tan tatalen minái da elah alar noi má koion da káu on.”   
\p
\v 26 \x - \xo 21:26 \xt 1Ko 9:20\x*Mái Paulo a long pasi ahat á kálámul tilatung má ák tiklik mam dihat. Ngo a be arasa ur latiu, a han suri longoi tatalen án arapilpil, má namur áng kusak uri rumán osmapak suri puti kálgun pákánbung án arapilpil da kis palai be, má namur dák osmapak suri arahi kándi oror.   
\s1 Bos tám arup ​di sáras pas Paulo ​tili limán matananu Iudáiá  
\p
\v 27 Páput má ngo na rah i ahit á bungán arapilpil erei, te tili di á tan kakun Iudáiá tili balis á Esiá di mák Paulo ami rumán osmapak mák lala mos i bál di. Má ngorer dik bit sokoi bál matananu no má dik tola pasi  
\v 28 má dik lala bin ngo, “Matananu Israel, gam lákám má tangan pas gim! Minái á kálámul a kot puai kángit ruruna singin tan kálámul i bos balis no. Ák lu para sáksákna git á matananu Israel má kángit rumán osmapak, mák lu parai mul ngo a táit bia á nagogon si Moses. Má a long adurwán mul i rumán osmapak mai lam asoloi kálámul tili risán urami polgon.”  
\v 29 \x - \xo 21:29 \xt Apo 20:4\x*Di para ngorer kabin tungu sár ngo dikte mák Paulo main i malar á Ierusalem, a tiklik mam Toropimus a kakun Epeso má a kálámul tili risán mul, má di hol on ngo diar sol urami rumán osmapak.   
\p
\v 30 Má matananu no on á bimán rum erei di aptur mai bál mos má dik lala ororok. Di rut tili bos risán no, má dik tola pas Paulo má dik talka aso on uradi malar. Má káp melek sár mul mátsálán rumán osmapak di batbat on suri na káp sol kaleng uri rumán osmapak.  
\v 31 Má pákánbung kándi tungai ubi suri ngo da up bingi sang, arbin ákte sangar i han uri narsán pakpakta kán tan tám arup til Rom ngo kunlán matananu on á malar á Ierusalem di lala ororok.  
\v 32 Má káp melek sár mul ák long pasi tan tátáil káián bos tám arup tiklik mai bos tám arup, má dik sangar i rut uradi narsán matananu. Má ngo rung di longoi ororok dik mák pasi pakpakta erei tiklik mai bos tám arup, ki dik arsok i up Paulo.   
\p
\v 33 Pákánbung a hut á pakpakta kán bos tám arup i katbán i di, ki ák tola pas Paulo má ák dos i kán bos tam arup suri ding kápti mai aru sen, má ák gátnai matananu ngo, “Kálámul til ái á min? Má matngan sápkin ngádáh a longoi?”  
\v 34 Má matananu di longoi ororok dik lala perek mai toltolom kokos a lite arsagil. Te di parai lite táit, má te mul di parai lite. Má ngo pakpakta erei kápate kip te muswan án worwor singin matananu kabin i tilik ororok di longoi, ki ák ardos suri long pas Paulo urami kuir pokon kán tan tám arup.  
\v 35 Má ngo dikte hut iatung i leta mam Paulo, matananu di lala togor má dik nem suri up bingi, má ngorer tan tám arup di duruk Paulo uri káil i di má dik han oboi iamuni iát.  
\v 36 \x - \xo 21:36 \xt Luk 23:18\x*Má matananu di lu murmur di lala perek má dik parai ngo, “Up bingi! Up bingi!”   
\s1 Ái Paulo a aposoi singin matananu á tan táit ​a tapam hut uri narsán  
\p
\v 37 Má ngo tan tám arup di eran suri asol Paulo uri kándi kuir pokon, ái Paulo a gátnai pakpakta mai worwor Girik ngo, “Arwat ngo ina parai kesi táit singim?” Má pakpakta a sodar má a kosoi ngo, “Be, u mánán i worwor til Girik á iáu?  
\v 38 \x - \xo 21:38 \xt Apo 5:36-37\x*Iau hol on ngo á iáu á kálámul til Aigipto, koner tungu a aptur i ngákngák mák táilnai ahat i arip á tám arup kodong urami kuir pokon mau.”  
\v 39 Ái Paulo a kosoi má ák parai ngo, “Auh, kápte. Á iau á kesi kakun Iudáiá tili malar á Tarsus i balis á Silisia, bimán rum a pakta i ngisán. Keskam, arwat ngo ina worwor ur singin matananu minái?”  
\v 40 Má ngo ákte sormángát á pakpakta erei, ái Paulo a sámtur i leta má ák tur kalar di mai limán suri ngo matananu da pau. Má ngo dikte kis pau, ki ák wor mam di mai worwor til Ebaraio má ák parai ngoromin,   
\c 22  
\pi1
\v 1 “Rang buhang, gam kis pau be má gamák longra iau. Minái iau nem i para talsa iau i mátán táil i gam ngo káp iau te long te sápkin.”   
\p
\v 2 Má ngo di longrai er a wor mam di mai worwor til Ebaraio, ki dik lala kis pau sang. Má ngorer ái Paulo a sopasun kán worwor má ák parai ngo,   
\pi1
\v 3 \x - \xo 22:3 \xt Apo 5:34\x*“Á iau á kakun Iudáiá sang má iau páng i bimán rum á Tarsus i balis á Silisia. Mái sár iau pakta main Ierusalem, má iau kesi kalik án aratintin si Gamaliel. Má di lain abitbit iau sang suri ina mur timani nagogon káián rang kámpup i git. Iau lala kákir namurwai nemnem si Káláu, ngorer sár mul i gam er gam minái i pákánbung min.  
\v 4-5 \x - \xo 22:4-5 \xt Apo 8:3\x*Iau lu arangrangas i rung di ruruna i Sál si Iesu. Wa tám osmapak táil má tan kálámul pakta di kis i kaunsel, di no da sormángát má dák arbin talas ngo iau lu kabat pasi bos káláu má tan wák mul má iak lu obop di uri rumán batbat kalar. Má da arbin talas mul ngo iau lu arangrangas i di uri minat. Má i pákánbung iau han ur Damasko, iau kipi bos pákán ram singin tan kálámul pakta er suri ina tari singin rang tur di inang Damasko. Tan pákán ram er a tari nokwan singing suri kabat pasi tan tám ruruna má talka pas di uri rumán batbat kalar á Ierusalem suri arangrangas i di.   
\pi1
\v 6 “Má ngo á gim ái rung gim tiklik gim lu hanhan pátmi bimán rum á Damasko i pákánbung ngo nas a kis lul tur, kesá lala talsán talas tilami bát a hut asodar i gim. Má talsán talas erei a márám kaul iau má áng kalang kalang i matang on,  
\v 7 pasi iak pur uradi bim má iak longrai kaungán kes a para ngoro minái singing ngo, ‘Saulo! Saulo! Suri dáh u tunga abilbilingna iau?’  
\v 8 Ki iak gátna ngo, ‘Konom, iáu sinih?’ Má áng kos iau ngoro minái, ‘Iau Iesu til Nasaret, koner u mikmikwai.’   
\pi1
\v 9 “Rung gim tiklik no di mákái talas, mái sár kápdite longrai kaungán ái koner a worwor mam iau.   
\pi1
\v 10 “Má namur iak gátnai ngoro minái, ‘Dánih ina longoi, Konom?’ Má ái Konom a kos iau ngo, ‘Inái sang una aptur má unák han ur Damasko, má iatung una mánán pas te worwor na hut narsam suri atalsa iáu ngo dánih una longoi er namur.’  
\v 11 Má ái rung gim tiklik dik top pasi limang má dik lam iau ur Damasko, káplabin ngo talsán talas ákte pil marang uri matang má káp iau te mákmák.   
\pi1
\v 12 “Kesá kálámul a kis i malar erei ngisán ái Ananias a han suri mák iau. Ái a muswan pagas i kán liu suri na ngorer a parai i nagogon, má kálámul di árngai ngisán á tan Iudáiá on á malar erei.  
\v 13 Má kálámul minái a sámtur i narsang mák parai singing ngoromin, ‘Saulo, tuang, una mákmák kaleng mul!’ Má káp melek sár mul má iak mákmák kaleng má giurá mákmák arsuar.  
\v 14 Ki namur ák parai singing ngo, ‘Káláu káián rang kámpup git ákte ilwa pas iáu suri una mánán i kán holhol taru má unák mák koner a Tám Nokwan má ngorer mul una longrai worwor na so tili ngudun.  
\v 15 Má á iáu una tám arbin talas uri narsán bos kálámul no suri para aposoi táit er ukte mákái má longrai.  
\v 16 Má inái dánih be u kis monai? Aptur má unáng kilkil uri narsán ái Konom má nák siu palai kam sápkin tatalen ki unáng kipi arsiu.’   
\pi1
\v 17 “Má namur ngo iakte kaleng ur Ierusalem, iak han uri rumán osmapak má iak sung. Má pákánbung kak tungai sung be, iak mákái kesi mákmák a ngoromin.  
\v 18 \x - \xo 22:18 \xt Apo 9:29-30\x*Iau mák Konom a worwor mam iau má ák parai ngo, ‘Una sangar i han pas til main Ierusalem kabin ái rung min kápdate longra pasi kam apapos sur iau.’  
\v 19 \x - \xo 22:19 \xt Apo 8:3, 26:9-11\x*Mái sár iau kosoi kán worwor ngoromin, ‘Konom, tan kálámul minái di lain mánán i iau sang ngo iau lu han uri bos rumán lotu no má iak lu tola pas rung di ruruna i iáu, má iak lu up di má batbat kalar di i rumán batbat kalar.  
\v 20 \x - \xo 22:20 \xt Apo 8:1\x*Má i pákánbung di up bing Sitiwen, koner a lu arbin talas mai ngisam, iau sámtur iatung má iak mángát ngo kán minat a nokwan. Má á iau sár mul iau mákmák kári lusán i di ái rung di up bing Sitiwen.’  
\v 21 \x - \xo 22:21 \xt Apo 9:15\x*Mái sár ái Konom a parai singing ngoromin, ‘Aptur má, ina dos pala iáu ur tepák uri tan kuir pokon erei rung tili risán di lu kis ái.’”   
\s1 Ái Paulo a mon i kán nokwan ​i lalin nagogon til Rom  
\p
\v 22 Matananu di kis án alongra pang i pákánbung er ái Paulo a parai ngo, “Ái Konom a dos pala iau uri narsá di ái rung tili risán.” Má ngo di longrai ngorer, ki kápte má ding kis pau. Dik turpasi lala wakwak urami sang i bát má dik parai ngo, “Na, war ák tu tartar retret mai kángit Káláu bul ái koner! Gam long palai alar gim á táit erei má gamák sá bing palai! Koion na liu á kálámul ngorer!”  
\v 23 Má matananu di tungai lala bin urami sang, má dik tarápái lusán i di má dik sáprai bim iamuni armongoh.  
\v 24 Má pakpakta káián tan tám arup til Rom a mákái ngorer pasi ák dos i tan tám arup dik lam pas Paulo uratung i niá di. Má ák dos i di mul ngo da rapis Paulo má gátgátna on, suri ngorer da mánán pasi singin suri dáh á matananu di lala wakwak ur on ngorer.  
\v 25 \x - \xo 22:25 \xt Apo 16:37\x*Mái sár ngo dikte kabat páptai má suri da tasi, a mákái tátáil kán tan tám arup a sámtur pátmi, má ngorer ái Paulo a parai singin ngo, “Be, nagogon til Rom a sormángát i gam suri tasi kálámul a mon i kán nokwan ngorer i matananu til Rom, má kápte be di nagogon on suri ser pasi sápkin ákte longoi?”   
\p
\v 26 Má ngo tátáil a longrai worwor erei a utung palai ái Paulo, a teken sangar i láklák ur singin pakpakta kán tan tám arup mák bitái ngo, “Apong, kálámul minái a mon i kán nokwan arwat mai tan kakun Rom. Dánih má gita longoi mai?”  
\v 27 Má pákánbung a longrai ngorer á pakpakta erei, a han narsá Paulo mák gáltai ngo, “Be, a támin ngo iáu a mon i kam nokwan arwat mai tan kakun Rom?” Mái Paulo a kokos ngo, “Áá, a támin a mon á kaiak.”   
\p
\v 28 Má pakpakta a kos Paulo ngo, “Á iau mul a mon á kaiak, má iau tari marán pirán tabal ur Rom suri hul pasi kak nokwan.” A longrai ngorer ái Paulo ki áng kosoi pakpakta ngo, “Ái sár á iau, kápte iau hul pasi á kak nokwan ngorer á iáu. Auh, kápte. Iau páng uri lolon nokwan si kakang má si mamang pasi má ák mon i kaiak.”   
\p
\v 29 \x - \xo 22:29 \xt Apo 16:38\x*Mái rung iatung di nem suri tasi má gálgálta on, di longrai ngorer ngo ái Paulo a kakun Rom, ki dik sangar má sár i kaplah alari. Má pakpakta er a bunbun i on, kabin a mák ilmi ngo ákte longoi táit kápate nokwan er ák ardos ngo da kabat Paulo mai sen.   
\s1 Ái Paulo a sámtur ​i mátán táil i tan kaunsel kán tan Iudáiá  
\p
\v 30 A be arasa ur latiu, má pakpakta kán bos tám arup a nem sang suri ser pasi támin muswan on á worwor er tan Iudáiá di atiutiu Paulo mai. Má ngorer ák ardos suri tan pakpakta kán tan tám osmapak má kaunsel no da kis talum. Má namur ák asengsegeng i Paulo tili kamkabat, má ák lam pasi mák atri i mátán táil i di ái rung er di kis talum suri nák para talsai táit a longoi.   
\c 23  
\nb
\v 1 Ái Paulo a lala mákái bos kaunsel, má a sálsálah aririu i di no sang má ák parai ngo, “Rang buhang, iakte long artálár pasi kak talar ngorer i nemnem si Káláu mai pilpil án balang, má balang kápate atiutiu iau sur tekesi táit pang i bung min.”   
\p
\v 2 \x - \xo 23:2 \xt Ioa 18:22-23\x*Má ngo a longrai ngorer ái Ananias, tám osmapak táil, ki ák dos i rung di sámtur pátum Paulo suri dik posri uri ngudun.  
\v 3 \x - \xo 23:3 \xt Mat 23:27\x*Má ngorer ák parai ái Paulo ur singin koner a ardos suri dik posri ngo, “Á iáu, iáu tám tuar má na posar iáu be ái Káláu! Iáu sukis erei má uk nagogon i iau suri ngo ina mur arwat pasi nagogon. Mái sár táit u longoi mam iau er uk ardos suri dik posar iau, kápate nokwan mul mai nagogon.”   
\p
\v 4 Mái rung di sámtur pátum, di kos Paulo ngoromin, “Be, u mangan sang á iáu má ngorer uk para sáksáknai tám osmapak táil si Káláu?”  
\v 5 \x - \xo 23:5 \xt Kal 22:28\x*Mái sár ái Paulo a kos di ngoromin, “Keskam, rang buhang. Ngo ina han mánán ngo ái á tám osmapak táil, kápte ina han parai ngorer ur on, kabin pinpidan a parai ngoromin ngo, ‘Koion una para sáksáknai koner a kátlán i kam matananu.’”   
\p
\v 6 \x - \xo 23:6 \xt Apo 26:5\x*Má ái Paulo a mánán ngo te tili di di Sadukaio má te di tan Parisaio, ngorer ák perek má ák parai ngo, “Rang buhang, á iau á kesi Parisaio. Má kakang sang, koner a tám iau, ái á Parisaio mul. Má minái iau sámtur i nagogon kabin a mon i kak ruruna ngo rung di mat da liu kaleng.”   
\p
\v 7 Má ngo ákte parai ngorer, ki dik turpasi wor arkuh arliu i di á bos Parisaio mai bos Sadukaio, má ngorer kis talum minái ák ru i di má.  
\v 8 \x - \xo 23:8 \xt Mat 22:23\x*Bos Sadukaio di parai ngo kápte te liu kaleng namur má kápte te angelo ngo te tanián, mái sár tan Parisaio di ruruna i atul no á táit minái.  
\v 9 Má tilik lala ororok sang on á pákánbung erei. Má ngorer te á Parisaio ái rung er bos tám mánán uri nagogon, dik sámtur má dik rakrakai mai parai ngo, “Kápte gim ser pas te sápkin singin kálámul minái.” Má dik parai mul ngo, “Te ngoi gut, tekesi tanián ngo angelo ákte worwor mai, be?”  
\v 10 Má ák tuan lala sák sang má á kándi togor, má dik turpasi artalka mam Paulo, pasi ák lala bunbun á pakpakta kán tan tám arup ngo da káp talka rápái keleh. Má ngorer ák dos i bos tám arup suri da láklák sosih má dák ras pas Paulo alar di má dák lam pas kalengnai urami pokon kán tan tám arup.   
\p
\v 11 \x - \xo 23:11 \xt Apo 27:24, 28:16, 23\x*Má i libung on, ái Konom a hut má ák sámtur pátum Paulo má ák parai ngo, “Paulo, una mangan. Ngorer ukte arbin talas sur iau main Ierusalem, má una han ur Rom ki una longoi mul ngorer iamuda.”   
\s1 Tan Iudáiá di holhol ​suri ngo da up bing Paulo  
\p
\v 12 Má arasa uri kábungbung, marán Iudáiá di kis talum má ngurkai sál dáh na hiru on ái Paulo. Mái rung min di oror kalar di sang mai worwor ngoromin, “Kápte gita te namnam má nginmi te táit pang i bung ngo gitáte sá bing Paulo.”  
\v 13 Má tan kálámul dikte oror, lálám i di a sorliwi ahat á sángul.  
\v 14 Má tan kálámul minái di han uri narsán boh pakpakta kán tan tám osmapak má tan kálámul pakta, má dik parai ngo, “Á gim ngoromin. Gimáte kabat gim mai rakrakai án worwor suri koion gima namnam pang i pákánbung ngo gimáte up bing Paulo.  
\v 15 \x - \xo 23:15 \xt Apo 25:3\x*Má ngorer á gam má tan kaunsel gama tari palai worwor ur singin pakpakta kán tan tám arup suri dák lam Paulo ur main narsá gam má gamák bali gátgátna on. Mái sár á gim gima punpunam monai. Má ngo da tapam hut i pokon gim armona ái, gima up bingi má kápte na han purut mainái.”   
\p
\v 16 Mái sár natun ái kukun ái Paulo a longrai holhol taru suri sá bing Paulo, pasi á ngorer ák han narsá Paulo mák bitái on á worwor erei.  
\v 17 A longrai worwor si káwán ái Paulo, ki ák bin pasi tátáil káián tan tám arup mák parai singin ngoromin, “Una tangnai kalik kaukak min uri narsán kam pakpakta. A mon á te worwor na parai be singin.”  
\v 18 Má tátáil er a long pasi kalik kaukak tilatung mák tangnai uri narsán pakpakta mák parai ngo, “Ái Paulo, kálámul a kis i kamkabat, a bin pas iau má ák parai singing suri ina tangnai kaukak min uri narsam, kápkabin a mon á te worwor na bit iáu on.”   
\p
\v 19 Má ngorer pakpakta a top pasi limán kaukak erei mák lami uri kuir pokon masik mák gátnai ngo, “Be, a mon á te worwor una bit iau on? Parai má inak longrai.”  
\v 20 Má kaukak erei a ngoi si pakpakta kán tan tám arup ngo, “Tan kálámul pakta di kis i kaunsel káián tan Iudáiá dikte kis talum, má dik mángát ngo da sung pas Paulo singim suri ngo latiu gaura sosih no. Rung er da parai ngo di nem i longra Paulo má dák bali gátgátna on, ái sár da angagur.  
\v 21 Koion una bál tar Paulo ur si di kabin tan kálámul di sorliwi ahat á sángul da punpunam suri up bingi. Má dikte utngi kándi oror ngo koion da namnam ngo nginmi dan nák han pang i bung ngo dikte up bing Paulo. Má dikte leget má suri longoi ngorer, ái sár di monai sorsormángát kaiam sár.”  
\v 22 Má ngo pakpakta erei ákte longrai worwor singin kaukak er, ki pakpakta er ák inau on mák ngo, “Koion sang una parai singin tekes á worwor ukte bit iau on.” Má ngorer pakpakta kán tan tám arup ák tarwa palai kalik kaukak er ák han má.   
\s1 Pakpakta kán tan tám arup ​a tarwa Paulo uri narsán ái Pelik  
\p
\v 23-24 Má namur pakpakta a kilkila pasi aru tátáil diar kis i lalin má ák parai si diar ngo, “Gaura eran i te na ru hos ur si Paulo. Má gaurák eran mul i te na ru i mar (200) tili rung di lu arup mai is má papam, má te na ru i mar (200) tili rung di lu arup mai lamrut, má gaurák ilwa pas te na hit i sángul (70) tili rung di lu arup tili iátin hos. Má gam no gamák eran suri gama tiklik mam Paulo ur Sisaria inái sang i libung i asiu á pákánbung. Má gama lain bálbál káuri tangrai sál uranang si Pelik kángit pakpakta main i boh balis min.”  
\v 25 Má pakpakta a le palai kesi pákán ram suri da kipi ur si Pelik, má worwor er a parai ngoromin:   
\pmo
\v 26 “Á iau Kalaudius Lisias,  
\pmo ur singim, á iáu Pelik, iáu kángim lain kálámul pakta.  
\pmo Lain rahrah má ur singim.   
\pm
\v 27 \x - \xo 23:27 \xt Apo 21:30-33, 22:25-27\x*Kálámul minái di top páptai á tan Iudáiá, má dik ngoi ngo da up bingi. Mái sár á iau turán kak bos tám arup gim saras pasi tili lim di, kabin iau mánán pasi ngo a mon i kán nokwan ngorer i rung til Rom.  
\v 28 \x - \xo 23:28 \xt Apo 22:30\x*Má iak ri suri ngo ina mánán pasi ngo dánih di atiutiwi suri, ngorer iak lam pasi ur si di á tan kaunsel suri ser kabin táit di parai ur on.  
\v 29 Má iak ser pasi ngo táit di atiutiwi suri, wa táit a arwat mai kándi nagogon sang, má kápte sápkin a longoi suri da oboi uri kamkabat ngo suri na mat kunán.  
\v 30 \x - \xo 23:30 \xt Apo 23:16-23, 24:1-9\x*Má namur kes a bit atalsa iau uri kándi holhol suri ngo da up bingi, pasi iak sangar i tarwa palai ur main i narsam. Má iakte parai mul si di ái rung di atiutiwi suri da para talsai singim á sápkin di hol on ngo ákte longoi.”   
\p
\v 31 Má ngo bos tám arup di be long artálár pasi bos arardos pakpakta a tari si di, ki dik long pas Paulo i libung erei sang má dik han tiklik mai átik á Antipatris.  
\v 32 Ngo a be arasa ur latiu, bos tám arup mai is má lamrut dik arsagil pala rung di lu arup tili hos suri da tiklik má mam Paulo uradi Sisaria sang, má ding kaleng má di uri kándi pokon ami Ierusalem.  
\v 33 Má ngo bos tám arup tili hos dikte hut á Sisaria, ki dik sua tari pákán ram ur singin kálámul pakta erei má dik tar Paulo uri limán.  
\v 34 Má kálámul pakta a wásái pákán ram erei, ki ák gálta Paulo ngo a han tili balis dáh. Mái Paulo a parai ngo ái tili balis á Silisia.  
\v 35 A longrai ngorer á kálámul pakta má ák parai ngo, “A kuluk, artálár ina longra iáu. Mái sár gita mona rung er di atiutiu iáu ngo da hut be.” A be parai ngorer ur si Paulo, ki ák artari suri dik batbat kári iatung i rum er ái Erodes a longoi má onin a kámniánsit án nagogon.   
\c 24  
\s1 Ái Paulo a tur i nagogon ​i mátán táil ái Pelik  
\p
\v 1 Má ngo ákte rah i alim á bung, ái Ananias, tám osmapak táil, a han tiklik mam te á tan kálámul pakta til Iudáiá má kesá tám mánán mul uri nagogon, kálámul er a tur kiláng i bos Iudáiá, ngisán ái Tetulus. Rung minái di kipi atatir er di atiutiu Paulo mai má dik han mai uradi Sisaria ur si Pelik, kálámul pakta on á balis erei.  
\v 2 Má ngo dikte lam asol Paulo, ki ái Tetulus ák turpasi taswai kándi holhol uri narsán ái Pelik suri sápkin a longoi ái Paulo, má ák parai ngoromin,  
\pi1 “A lala gas i bál gim ngo ákte marán má á bet gim kis án matau i moloh i iáu. On á kam kiskis a pakta á iáu, ukte mákmák ur táil suri matngan arkeles ngádáh na hut main i kángim balis, má ukte talka pasi bos hutngin himhimna uri katbán i gim má ákte lala tangan gim.  
\v 3 Kángim kálámul pakta, á iáu á lain kálámul. Tili bos kuir no gim utung kuluk uri narsam i bosbos bung suri bos táit u longoi.   
\pi1
\v 4 “Keskam, káp ina te worwor nák dol una mák merok keleh. Iau sung suri una mámna iau má longra pasi kángim mudán atatir.  
\v 5 \x - \xo 24:5 \xt Apo 17:6\x*Gim ser pasi ngo kálámul minái a asáksáknai kis kán matananu. Má ái á káplabin á ororok i katbán tan Iudáiá on á naul matmatngan pokon no, má ái a tátáil mul tili matngan rákán lotu er singin rung di ruruna i Iesu til Nasaret,  
\v 6 \x - \xo 24:6 \xt Apo 21:28-30\x*má a tohoi mul suri adurwán kángim rumán osmapak. Má ngorer gimá tola pasi suri ngo gima nagogon on i lalin kángim nagogon sang.  
\v 7 Mái sár ái Lisias, pakpakta kán bos tám arup, a hut mai kán rakrakai má ák ras pasi tili lim gim mák parai si gim ngo gima kipi kángim atatir ur singim.  
\v 8 Á iáu sang má, una gátnai suri unák ser pasi muswan singin suri bos táit no gim atiutiwi mai.”   
\p
\v 9 Má tan Iudáiá di longrai má dik sormángát suri worwor si Tetulus, má dik arakrakai i kán worwor má dik parai ngo a muswan á kán atatir.   
\p
\v 10 Má ngo kálámul pakta a kadah ur si Paulo ngo na worwor, ki áng kosoi ngoromin,  
\pi1 “Kángim lain kálámul pakta, iau mánán ngo ukte nagogon pasi marán bet main i boh balis min, pasi iau laes suri ina panpan kalar iau alari tan táit minái di parai uri iau.  
\v 11 Lain kálámul pakta, na malmu sár singim suri una ser pasi ngo a támin á minái ina parai singim. A ngoromin. Kápate sángul mai aru be á bung palai kak inan urami Ierusalem suri lotu.  
\v 12 Ái rung er di atiutiu iau kápdite bana iau ngo kak tu arkipkip mam te ami rumán osmapak, ngo iau bit sokoi bál matananu i bos rumán lotu ngo i te tan kuir mul ami Ierusalem.  
\v 13 Má kápte te muswan ngo da inngas tari singim suri tan táit di atiutiu iau suri.   
\pi1
\v 14 “Mái sár táit a muswan a ngoromin. Iau lu lotu uri narsán ái Káláu káián rang kámpup gim ngorer ái rung min, ái sár iau á kes tili di ái rung di mur i Sál si Iesu er di hol on ngo a angagur án ruruna. Má iau ruruna i worwor no si Káláu erei a le on ái Moses má tan tám worwor tus mul ngo a támin muswan.  
\v 15 \x - \xo 24:15 \xt Ioa 5:28-29\x*Mái rung min di atiutiu iau, kángim ruruna a tukes suri rung da aptur kaleng. Gim no gim ruruna sang ngo ái rung di nokwan i mátán táil ái Káláu mái rung kápte, di no da aptur kaleng tili minat.  
\v 16 Má ngorer iang kákir suri na pilpil i balang na mák atiutiu iau i mátán táil ái Káláu má tan kálámul.   
\pi1
\v 17 “Iakte kis pasi marán bet ada i tan malar iau him on. Má i pákánbung erei, iau kaleng urami Ierusalem mai artabar uri tángni kak matananu ái rung di sáhár má suri longoi osmapak uri narsán ái Káláu.  
\v 18 \x - \xo 24:18 \xt Apo 21:17-28\x*Ái rung minái di atiutiu iau di bana iau ami rumán osmapak i pákánbung iau longoi tatalen án arapilpil. Má kápte marán kálámul gim ami, má kápte iau bit sokoi bál matananu.  
\v 19 Mái sár a mon á te kakun Iudáiá tili balis á Esiá di imi Ierusalem be. Ngo dikte mák iau iau longoi sápkin tatalen, ki a kuluk ngo á di sang da lákám dák atiutiu iau i mátán táil i iáu.  
\v 20 Má ngo ái rung minái sang di mák pukda te táit iau longoi a sák i pákánbung iau sámtur i mát di á bos kaunsel ami Ierusalem, ki da para te singim.  
\v 21 \x - \xo 24:21 \xt Apo 23:6\x*A támin, iau hol pasi kesi táit iau perek mai i mátán táil i kaunsel má ák tokoi bál di má dik lala togor. Iau parai ngoromin suri apaptur kaleng ngo, ‘Minái iau sámtur i nagogon kabin a mon i kak ruruna ngo ái rung di mat da aptur kaleng.’ Minái gut á táit di atiutiu iau suri, má onin iak sámtur minái i mátán táil i iáu.”   
\p
\v 22 \x - \xo 24:22 \xt Apo 23:26\x*Má a mánán i Sál si Iesu ái Pelik mák mánán i tatalen kán tan kálámul di lu mur on, má ngorer a kaptur mák parai si rung di hut suri atiutiu Paulo ngo, “Ina longra gam mul i pákánbung erei ngo pakpakta kán tan tám arup, ái Lisias, na tapam hut mainái, má erár ina parai kak holhol.” A be parai ngorer ái Pelik, ki ák put káktai nagogon uri Paulo má nagogon ák han wat be.  
\v 23 Mái Pelik a ardos ur si kálámul a tátáil suri ololoh i Paulo ngo na obop kalengna Paulo uri rumán batbat kalar má nák mákái suri tari te pákánbung singin nák sengsegeng suri nák saliu sara. Má a parai mul ngo tátáil na mángát pasi rang turán ái Paulo suri da laumái má tángni mam te táit suri akuluknai kán liu.   
\p
\v 24 I te bung namur, io ái Pelik diar mokson ái Darusila, tah Iudáiá, diar purut iatung mul i nián nagogon. Ái Pelik a artari pas Paulo, má ák longrai a worwor talas uri kán ruruna i Iesu Karisito.  
\v 25 Mái sár ngo a tungai arbin talas suri tatalen a nokwan má suri kátlán kalengnai sang má suri bungán nagogon na hut namur, ái Pelik a lala mátut mák parai si Paulo ngo, “Ák pang ái má kam worwor ngorer. Una so má. Ina bin kalengna iáu namur ngo a mon i kak pákánbung.”  
\v 26 Uri kán holhol ái Pelik a hol on ngo ái Paulo na tari te pirán tabal singin suri hul pasi alari batbat kalar, má ngorer ái Pelik a lu balbal artari pasi suri diara worwor.   
\p
\v 27 Ngo ákte wat má aru i bet káián ái Pelik i him án pakpakta, ái Portius Pestus a keles Pelik. Má kabin ái Pelik a nem suri na agasgas pasi bos Iudáiá, ngorer ák páksia Paulo i batbat kalar, kápate aso palai i pákánbung er.   
\c 25  
\s1 Ái Paulo a tur i nagogon ​i mátán táil ái Pestus  
\p
\v 1 Má ngorer ái Pestus a tapam hut i balis erei, má namur i atul á bung, ák aptur til Sisaria urami Ierusalem.  
\v 2 \x - \xo 25:2 \xt Apo 24:1\x*Má tan pakpakta kán tan tám osmapak má bos tátáil kán tan Iudáiá di purut i narsán ái Pestus má dik para aposoi kándi aratiutiu uri Paulo. Boh tátáil minái di rakrakai i sung Pestus  
\v 3 \x - \xo 25:3 \xt Apo 23:15\x*ngo na sormángát i kándi holhol má amárian i Paulo ur Ierusalem. Dik parai ngorer kabin dikte eran pagas suri dung kusi liu si Paulo iatung tangrai sál.  
\v 4 Mái Pestus a kokos ngoromin, “Ái Paulo ákte kis pagas i batbat kalar á Sisaria, má kápnate han pas alari, má iau ina teken kaleng uranang mul.  
\v 5 Má te tili gam á tan tátáil til Iudáiá gama han ur Sisaria mam iau. Má ngo kálámul minái ákte longoi te sápkin, ngorer gama atiutiwi anang.”   
\p
\v 6 Mái Pestus a kis pasi awal ngo sángul á bung á Ierusalem, má namur áng kaleng ur Sisaria. Má tan tátáil til Iudáiá di mul di sosih til Ierusalem uranang Sisaria. Ákte hut má á Sisaria ái Pestus má kápate mongmong be, ki ák arasa ur latiu ngorer, ák han sukis i nián nagogon má ngorer ák ardos suri da lam pas Paulo uratung.  
\v 7 \x - \xo 25:7 \xt Apo 24:5-6\x*Má ngo ákte sámtur iatung i mátán táil i Pestus ái Paulo, tan Iudáiá dikte sosih til Ierusalem, di sámtur pátum Paulo má dik inatri marán taunán aratiutiu ur on. Ái sár kápdite artálár suri para inngasi ngo kándi bos aratiutiu a támin.  
\v 8 Di be wor no ngorer, ki namur ái Paulo a panpan kári mák parai ngo, “Á iau káp iau te lákái nagogon kángit á tan Iudáiá, má kápte iau long bengtai kángit rumán osmapak, má káp iau te pulus Kaisar. Auh, kápte iau longoi á ngorer.”   
\p
\v 9 Ái Pestus a longrai worwor si Paulo, má kabin a nem ngo na agasgas pasi bál tan Iudáiá, ngorer a gálta Paulo ngo, “Be, ngádáh? U nem suri una han be ur Ierusalem má tur i nagogon i mátán táil i iau suri tan taunán aratiutiu min?”  
\v 10 Mái sár ái Paulo a parai ngo,  
\pi1 “Pokon minái iau sámtur on onin, ái sár ina tur i nagogon ái, kabin a mon i kak nokwan suri sámtur i mátán táil i koner a tur kiláng i Kaisar. Tan Iudáiá di parai ngo iakte long bengta di, ái sár á iáu sang ukte mánán on ngo iau sengsegeng alari bos aratiutiu minái di parai uri iau.  
\v 11 Má ngo iakte longoi te sápkin narsá di, má nagogon ák ser pas iau ngo iau lákái arwat ina mat, a kuluk sár. Káp ina te sung pas iau suri ina liu. Ái sár ngo tan taun minái kápate támin uri iau, ki kápte kes na sisdo iau uri limán tan Iudáiá. Má minái, iau sung ur si Kaisar ngo na longra iau!”   
\p
\v 12 Io, má namur sár ái Pestus a nguruk mai tan kálámul di lu tari mánán singin, ki áng kos Paulo ngo, “Kápkabin ukte sung uri narsán ái Kaisar ngo ái na longra iáu, io ngorer una han uri narsán Kaisar má!”   
\s1 Ái Pestus a atalsai taun si Paulo ​ur si Agiripa  
\p
\v 13 Má i te bung namur, ái kabisit Agiripa diar kukun ái Benis diar má han hut á Sisaria suri mák Pestus má tari kándiar árár ur singin.  
\v 14 \x - \xo 25:14 \xt Apo 24:27\x*Má ngo diar má te kis pasi marán bung iatung, ngorer ái Pestus a para talsai taun si Paulo ur singin kabisit má ák parai ngoromin,  
\pi1 “I pákánbung a aptur pas ái Pelik, a páksiai kesi kálámul mainái i rumán batbat kalar ngisán ái Paulo.  
\v 15 Má i pákánbung ngo iau han ur Ierusalem, bos pakpakta kán tan tám osmapak má tan kálámul pakta kán tan Iudáiá di atiutiwi kálámul minái mam te táit a taun, má ngorer dik nem i iau suri ina nagogon on má inak oboi rangrangas on.  
\v 16 Má iak para talsai si di ngo tatalen til Rom uri nagogon a ngoromin. A lu nagogon i kálámul ngo rung di atiutiwi di hut suri mákmák arsuar mai kálámul a tur i nagogon, pasi ngorer kálámul na mon i kán pákánbung suri panpan palai táit di atiutiwi mai. Tatalen minái kápte be di longoi mam Paulo, má ngorer kápate arwat singing ngo ina sormángát tari suri dák arangrangas on.   
\pi1
\v 17 “Má ngo gimáte hut no main Sisaria, káp melek mul i bung latiu má iak artari suri kálámul minái, má iak turpasi longrai kán taun.  
\v 18 Iau hol on ngo ái rung er di tur ngo da atiutiwi mam te táit a tuan sák, má kápte.  
\v 19 Mái sár táit di parai uri kálámul minái ngo a longoi má ngorer dik arngangar kunán, a ngoromin. Di arngangar sur te táit tili kándi ruruna má suri worwor mul si Paulo er a parai kesi kálámul ngisán ái Iesu ngo a mat má ákte aptur kaleng tili minat.  
\v 20 Káp kak te holhol ngo ngádáh ina ser kabin ngoi á tan taun minái. Má ngorer iak gátnai kán holhol ngo a nem ngo da longrai kán taun ami Ierusalem.  
\v 21 Mái sár ái Paulo kápate taram, má ák rakrakai i sung ngo ái Kaisar na longrai kán taun, pasi iak ardos suri ngo ái Paulo da páksiai i rumán batbat kalar nák han pang i bung ngo ina tarwa palai ur si Kaisar.”   
\p
\v 22 Ái Agiripa a longrai ngorer má ák parai si Pestus ngoromin, “Á iau sang iau ri suri ngo ina longrai be á kálámul minái.” Mái Pestus a kos Agiripa ngoromin, “A kuluk. Una longrai latiu.”   
\s1 Ái Pestus a sungi ​artangan si kabisit Agiripa  
\p
\v 23 Má ngo ákte arasa ur latiu, ái kabisit Agiripa mái Benis diar tapam hut mai kándiar mermer a tuan alal. Má diar má sol uri rumán kis talum tiklik mai tan pakpakta kán tan tám arup má tan kálámul pakta mul tili bimán rum á Sisaria. Má ngo dikte sol no, ki ái Pestus ák artari suri dik lam asol Paulo.  
\v 24 Má ngo ákte sol má ái Paulo, ki ái Pestus ák parai ngoromin,  
\pi1 “Kabisit Agiripa má á gam á matananu minái gam hau talum onin, gam mákái kálámul min a sámtur i mát git! Matananu til Iudáiá no, rung tilami Ierusalem má til main sang mul, di adikái kándi holhol mai lala wakwak urami bát má dik parai ngo kálámul min kápate nokwan ngo na liu.  
\v 25 Mái sár á iau, káp iau te ser pas te káplabin suri ngo ina nagogon on uri minat. Má kabin ákte sung suri ngo na longrai ái Kaisar, má ngorer iak ngoi ngo ina tarwai ur Rom.  
\v 26 Mái sár kápte te táit a tumran ur on suri ngo ina tahnai i pákán ram ur singin kángit kabisit ida Rom. Pasi ngoromin iak atri i mát gam má uri mátán táil i matam á iáu, kabisit Agiripa, suri gita ser pas te táit inak le on ur singin kángit kabisit ida Rom.  
\v 27 Káplabin kápate nokwan singing ngo ina tarwai kálámul a kamkabat ur si Kaisar ngo kápate tumran i táit di atiutiwi suri.   
\c 26  
\p
\v 1 Má namur ái Agiripa ák parai si Paulo ngoromin, “Minái má kam pákánbung suri una para kam te worwor sur iáu sang.”  
\p Má ngorer ák tulsai limán ái Paulo, ki ák turpasi worwor suri panpan palai tan táit di atiutiwi mai mák parai ngoromin,   
\pi1
\v 2 “Kabisit Agiripa, minái iau sámtur i matam, iau utung kuluk suri ina kosoi bos worwor no er di atiutiu iau mai á bos Iudáiá.  
\v 3 Má iau ot kuluk mul kabin á iáu sang iáu kámlemen á kángim tatalen á tan Iudáiá má uri tan holhol a aptur pas tili katbán i gim má gimá lu arngangar kunán. Keskam, minái iau sung iáu suri una longra noi be i kak worwor.   
\pi1
\v 4 “Marán Iudáiá minái di lain mánán on sang á kak liu má ngádáh iau liu ngoi anang i kak malar má ami mul Ierusalem tangkabin hirá iau kalik.  
\v 5 \x - \xo 26:5 \xt Pil 3:5-6\x*Dikte lain mánán i iau i dolon pákánbung. Má ngo di nem, ki á di sang da worwor talas uri kak liu ngo á iau á kesá Parisaio, má ngorer iau lu mur arwat pas noi sang á keskeskesi rákán á nagogon si Káláu.  
\v 6 \x - \xo 26:6 \xt Apo 23:6, 28:20\x*Má onin iau sámtur i nagogon kabin i kak ruruna ngo ái Káláu ákte long artálár i kán oror pagas a longoi uri narsán rang támin i gim hirá.  
\v 7 Oror pagas minái ngo ái Káláu na salaptur kalengnai kán matananu tili minat. Má á di á sángul mai aru á kabinhun káián Israel, di ruruna ngo da kipi á oror taru minái e ngo da lu lotu uri narsán ái Káláu i bosbos bung no ngorer a parai i nagogon. Mái sár á iau, iau ruruna ngo ái Káláu ákte aptur kalengnai má á kesá kálámul tili minat. Má kabin i kak ruruna ngorer, kabisit, bos Iudáiá dik atiutiu iau suri.  
\v 8 Bos Iudáiá di ruruna ngo ái Káláu a arwat suri na aptur kalengnai kálámul tili minat. Ki suri dáh a laklak i bál di suri ruruna ngo ái Káláu ákte aptur kalengna Iesu tili minat?   
\pi1
\v 9 \x - \xo 26:9 \xt Apo 8:3\x*“Má tungu iau mul iau káu i bus kokok mai longoi bos matngan ngorer suri pua pala Iesu kakun Nasaret.  
\v 10 Má erei á táit iau lu longoi ami Ierusalem. Tan pakpakta kán tan tám osmapak di sormángát pala iau má iak lu oboi marán á bos tám ruruna uri rumán batbat kalar. Má i pákánbung di sormángát pala di uri minat, iau sormángát mul ngo tatalen di longoi a nokwan.  
\v 11 Marán pákán iau lu han uri bos rumán lotu no suri arangrangas i di má iau lu tohoi susdo di suri da para sáksákna Iesu. Má a tuan mos i balang uri di á bos tám ruruna, má ngorer iak han uri tan malar tepák i bos balis kándi ái rung tili risán suri abilbilingna di.   
\pi1
\v 12 “Má ngorer i kesi kak láklák, iau han ur Damasko. Má iau kipi bos pákán ram singin bos pakpakta kán tan tám osmapak, má tan pákán ram erei a tari rakrakai má nokwan singing suri arangrangas i bos tám ruruna.  
\v 13 Má kángim kabisit, ngo kángim tu láklák be tangrai sál ur Damasko, má ngo ákte kis lul tur má nas, ki iak mákái kesá lala talas tilami bát a lala talápár sorliwi talsán nas a márám kaul gim ái rung gim tiklik no.  
\v 14 Má gim no gimá pur uradi bim, má iak longrai kaungán kes a para ngoromin singing mai worwor Ebaraio ngo, ‘Saulo, Saulo, suri dáh kam tunga abilbilingna iau? Marán pákán iau kilkila iáu, mái sár kam tungai taltaladeng. Má ngorer u arangrangas kalengna iáu sang.’  
\v 15 Ki iak gátna ngoromin, ‘Má iáu sinih, Konom?’ Mái Konom a kosoi ngo, ‘Á iau sár ái Iesu, koner u abilbilingnai.  
\v 16 Má inái una salaptur má unák sámtur. Iakte tapam hut narsam suri utung pas iáu suri una tám toptop kaiak, má suri una arbin talas suri táit ukte mákái onin má suri táit mul ina inngasi singim namur.  
\v 17 Á iáu, ina saras pas iáu tili limán kam bos matananu má tili lim di ái rung tili risán mul. Ina tarwa iáu uri narsá di  
\v 18 \x - \xo 26:18 \xt Ais 42:16; Epe 2:2; Kol 1:13\x*suri atalsai mát di suri dák ilang alari kuron má dák mur i talas. Má unák talka pas di tili lalin rakrakai káián ái Satan má dák tapriu sur Káláu. Má ngorer dák ruruna má inak pah palai kándi sápkin tatalen, má dáng kusak suri da otoi arlih ái Káláu ákte eran on i katbán matananu ákte ilwa pas di ur káián.’   
\pi1
\v 19 “Má ngorer, kabisit Agiripa, iau long arwat pasi arardos si Iesu a hut i pákánbung er iau mákái mákmák tilami bát.  
\v 20 Iau mulán arbin ur si di anang Damasko, má namur ur si di ami Ierusalem má i bos malar no á Iudáiá, má uri narsá di mul ái rung tili risán. Iak parai si di ngo da hol kaleng má dák tapriu sur Káláu. Má iak parai mul si di ngo kándi lain tatalen na inngas tari ngo dikte hol kaleng muswan.  
\v 21 Minái á káplabin er dik tola iau á bos Iudáiá ami rumán osmapak má dik tohoi suri up bing iau.  
\v 22 Mái sár ái Káláu a tangan iau mai kán rakrakai tangkabin til tungu ák han pang i pákánbung minái. Má ngorer onin iak sámtur i mát gam má iak arbin talas ur si gam á tan kálámul pakta mái rung di piráh piráh mul. Táit iau sang iau parai ngo ákte hut, kápate lite alari worwor si Moses má káián bos tám worwor tus. Auh, a tukesá matngan sár.  
\v 23 \x - \xo 26:23 \xt Luk 24:44-47; 1Ko 15:20\x*Táit di parai a ngoromin, ngo Mesaia na áslai besang i rangrangas má namur na mat, má ái á mulán kálámul ái Káláu na aptur kalengnai tili minat. Má di parai mul ngo ái na arbin mai lain arbin suri talas, ngo talas ákte han uri narsán matananu no, bos Iudáiá mái rung tili risán mul.”   
\p
\v 24 Má i pákánbung minái ái Pestus a som kusai worwor si Paulo mák bin mai worwor ngoromin, “Wa ukte ngul má á iáu! Kam tilik mánán a abau iáu má uk ngul!”  
\v 25 Mái Paulo áng kosoi ngoromin,  
\pi1 “Pestus, iáu kángim lain kálámul pakta, má iau parai singim ngo káp iau te ngul. A talas á kak hol, má tan táit minái iau parai a támin.  
\v 26 Ái Kabisit Agiripa a talas suri bos táit minái, má iak sengsegeng suri para noi tan táit singin. Iau mánán sang ngo ákte talas ur on á bos táit minái iakte parai singin, kabin kápate punpunam á tan táit minái, a tur talas uri mátán matamata.”   
\p
\v 27 Ái Paulo a be parai ngorer si Pestus, ki namur ák ilang mul sur Agiripa mák parai singin ngo, “Kabisit Agiripa, u ruruna i bos tám worwor tus, be? Iau mánán ngo u ruruna i di.”  
\v 28 Má namur ái Agiripa ák parai ur si Paulo ngo, “Be, u hol on ngo i kuir pákánbung sár inái una talka pas iau inak ruruna?”  
\v 29 Mái Paulo a kosoi ngoromin, “Iau arwat suri worwor mam iáu i dolon pákánbung ngo i mudán pákánbung. Kak sung ur si Káláu sur iáu má tara dáh mul er gam longra iau onin ngo gama ngoro iau sang. Ái sár káp iau te sung sur gam ngo gama kamkabat, kápte. Iau sung sur gam ngo gama ruruna sár.”   
\p
\v 30 A be worwor no ái Paulo, ki ái kabisit Agiripa diar kukun ái Benis, mái Pestus, koner a kálámul pakta on á balis erei, mái rung di kis iatung, dik sámtur  
\v 31 má dik so alari rumán kis talum erei. Má namur dik worwor arliu i di ki dik parai ngo, “Kálámul minái kápate long te sápkin arwat suri da oboi uri kamkabat ngo da nagogon on uri minat.”  
\v 32 Io, mái Agiripa ák parai si Pestus ngo, “Keskam, kálámul minái ákte utung pas Kaisar ngo na longrai. Ngo kápnate han utung pas Kaisar ngorer, ki na han te sengsegeng má.”   
\c 27  
\s1 Ái Paulo a turpasi ​kán inan ur Rom  
\p
\v 1 Mái Pestus a tumran i kán hol ngo na tarwa pala gim má gimák han ur Rom. Má pasi á ngorer bos tám ololoh di tar Paulo má te mul tilami rumán batbat kalar uri limán kesi tátáil kán tan tám arup ngisán ái Ulias, má ái á kes tili di á matngan boh tám arup káián ái Kaisar sang.  
\v 2 \x - \xo 27:2 \xt Apo 19:29\x*Má kesi mon til Adaramitium a eran suri han uri tan kuir malar á Esiá erei di lu masar ái á tan mon, má ngorer gimá sa ur on má gimá aptur pas. Ái Aristakus til Tesolonika, ái á kesi kakun Makedoniá, a han tiklik mam gim.  
\v 3 Gimá aptur pas ngorer, má arasa ur latiu gimá han masar á Sidon. Má a kuluk mam Paulo ái Ulias, má ngorer ák sormángát pala Paulo suri ák han mákái rang turán suri dik tángni kán sáhár.  
\v 4 Tilatung gimá aptur pas mul mai mon má gimá han arsuar mai bát, ngorer gimá rut i bahin sim á Saipárás.  
\v 5 Má gimá han tangrai katbán lol tas pátmi Silisia má Pampilia má gimá han hut á Maira i kuir á Lisia.  
\p \fig |alt="Paul’s 4th journey" src="Paulrome.TIF" size="col" ref="APOSTOLO 27:5" \fig*  
\v 6 Má iatung, tátáil kán tan tám arup a banai kes bul i mon til Aleksadaria a ngo na han ur Rom, ki ák dung gim on.  
\v 7 Kabin tilik bát a hut má, kángim inan a tuan rakrakai. Ngorer gimá kálik lu hanhan marán bung tangrai lol tas, má namur gimá purut pátmi malar á Nidus. Má kabin a lala rakrakai i bát, ngorer kápgimte rut nokwan i sál ngo gima mur on, pasi gimá urup tili bahin i sim á Kirit sorliwi ngorngor á Salmone.  
\v 8 Kángim inan a tuan rakrakai, má ngorer gimá kálik lu rararat tangrai kon, má gimá hut i kesá suan di utngi ngo Suan Siaroh pátmi malar á Lasea.   
\p
\v 9 Gimáte arahi marán pákánbung iatung, má tas a lala sák besang. Má ákte rah má pákán bungun ahal káián tan Iudáiá suri pormi ngákngák, má ngorer bungun lábur ákte hut má, má kápate kuluk á tas suri han on. Má ngorer ái Paulo a akeng i di ngoromin,  
\v 10 “Rang turang, kángit inan minái na mon i hiru on. Má ngo gita han, mon na sák tiklik mai tan kipkip, má te tili git da mat.”  
\v 11 Mái sár tátáil kán tan tám arup kápate longra pasi worwor si Paulo, ái sár a mur i worwor káián tám ololoh tili mon má kákán mon mul erei diar parai ngo tas a kuluk má arwat sár ngo gita han.  
\v 12 Má marán te mul tili gim di hustap sang ngo gima han, kabin suan minái kápate kuluk ngo mon na kis ái kabin ngo tas a lala gus. Má dik ri suri sang ngo gima sopasun kángim inan uranang Pinikis má kis palai taul bát iatung, kabin ngo ái á kesi suan á Kirit a lu batah i taul lábur.   
\s1 Mon a banai tilik moroilu  
\p
\v 13 On á bung minái, lain kihkih a turpasi husai tili mátán kihkih támhushus. Má tan kálámul di mákái ngorer má dik hol on ngo minái má lain bát ngo da láklák on uranang Pinikis. Má ngorer dik ruhi suk di kápti kuir aen a taun páptai mon, má dik tungai rarat pátmi lol kon á Kirit.  
\v 14 Mái sár kápate ásnai besang erei di tungai rarat ngorer, má tilik moroilu a rakai taladeng a husai tili mátán kilius matalames má a lala husai taladeng tilamuni sim á Kirit.  
\v 15 Má ngo bát a asra i mon, kápate arwat suri anokwai mon nák rut arsuar mai bát, ki gimá puplir má. Má ngorer gimá páksiai sár má gimá mur i nemnem káián bát.  
\v 16-17 A kihnga gim ngorer má gimá rut batah i bahin gengen sim á Kauda. Má iatung má, tan kálámul di him i mon dik talkai á gengen mon erei urami iátin lala mon gim kis on. A tuan dek si di suri longoi ngorer, mái sár dik long artálár on má dik tumani gengen mon. Má namur mul dik talkai te suk i lalin mon má kápti ák dik na mák ráp á mon erei. Má kabin di bunbun da káp sari más a mon i pesa on pátmi Libia, ngorer di asihái sel má páksiai mon ák mur i holhol kán bát.  
\v 18 Mái sár ngo kihkih a tuan rakrakai taladeng mák tungai huthut sang. Io, ák ur latiu má dik tangkabin suri sápka sarai tan kipkip tili mon uri lontas.  
\v 19 Namur ák arasa uri átuil bung mul, di tungai sápkai mai lim di á tan táit tili mon er di lu him mai.  
\v 20 Gimáte bok pasi marán bung, má a kuron á pokon kápate talas. Ngorer kápte gim mákái mátán nas, má i libung kápate pos á mátmátiah. Mái sár kihkih kápte a ting, ngorer a tungai hut besang má a tuan songap taladeng. Má kápte lain hol kángim, má kángim ngangai suri gima liu ákte liur má alar gim.   
\p
\v 21 Mái rung iatung i iátin mon dik tuan matpám sang má, kabin kápte di namnam ákte dol á pákánbung má. Má ngorer ái Paulo a sámtur i mátán táil i di mák parai ngo, “Rung mer, ngo gama han longra pasi kak worwor má kápte gitá han pas til Kirit, kápte gita han banai á rogorogo minái má kápte na han sák mul á tan kipkip.  
\v 22 Mái sár inái iau sung gam ngo gama rakai má tur dik mai mangan má koion gama puplir! Kápte kes tili gam erei na mat, mon sár na sák.  
\v 23 Má iau talas ur on ngorer kápkabin nengen i libung angelo káián ái Káláu, koner iau káián má iau lu lotu uri narsán, a tapam hut narsang  
\v 24 \x - \xo 27:24 \xt Apo 23:11\x*mák parai singing ngo, ‘Koion una mátut, apong Paulo. Una sámtur besang i nagogon i mátán táil ái Kaisar. Mái Káláu a kuluk mam iáu, má ngorer rung no er gam han tiklik, gam no gama liu.’  
\v 25 Pasi á ngoromin gama rakai sár, kabin iau ruruna ngo worwor ái Káláu a parai singing na hut muswan sang!  
\v 26 \x - \xo 27:26 \xt Apo 28:1\x*Git no gita liu, ái sár mon na kong besang iatung i tekesá sim.”   
\s1 Mon a pos sara, má kápte kesá kálámul a hiru  
\p
\v 27 Ákte arwat má mai kesá sángul mai ahat á pákán libung, má bát kán tu kihnga gim be tangrai lontas á Mediterenián. Má i katbán tihlo, ái rung di lu him i mon di áslai ngo pátum má malar,  
\v 28 pasi dik tohoi lámán mai tintoh má dik ser pasi ngo ákte arwat mai aru i sángul á pokon. Kápte a mongmong on sár mul, ki dikte lu bali tohoi lámán má dik mánán pasi ngo ák tu arwat sár má mai sángul mai alim á pokon.  
\v 29 Dik bunbun ngo bát na káp sisdoi mon má pákán nah nák pakta puri mon i bail hat, pasi dik lápka asosih i ahat i taunán aen a lu top páptai mon, má dik sungi kándi tan káláu suri ngo na sangar i arasa.  
\v 30 Má namur ái rung di lu him i mon, di sang di tohoi suri táu alari mon. Má ngorer dik asihái gengen mon uradi lontas má dik angagur ngo da asosih i te taunán aen tiladi táil i mon.  
\v 31 Má ái Paulo a parai singin tan tám arup tiklik mai kándi tátáil ngoromin, “Koran ngo tan kálámul no minái da kis pagas i mon, kápte kes na hiru. Mái sár ngo da han pas alar git, ki kápte kesi tur gam na liu.”  
\v 32 Má pasi á ngorer tan tám arup dik tah kusi suk er di kabat páptai gengen mon mai má ák sal pala.   
\p
\v 33 Má i ngahwán kábungbung, ái Paulo a tari duk i di no ngo da namnam, má ák parai si di ngoromin, “Gamáte kis án mátut arwat mai kesá sángul mai ahat á bung, má ákte lala dolon pákánbung má kápgamte an te táit.  
\v 34 Minái iau lala sung gam ngo gama namnam suri gamák liu. Kápte kes tili git na bokoh i kán liu.”  
\v 35 Má ngo ákte parai ngorer si di, ki ák top pasi balbal i mátán táil i di no má ák sung kári, má namur ák tibi balbal má ák turpasi namnam.  
\v 36 Má ngo di mákái ngorer, ki di no ák atu i bál di má dik namnam mul.  
\v 37 Matananu no iatung i mon, gim arwat mai aru i mar má ahit á sángul mai awon (276) á kálámul.  
\v 38 Má ngo dikte namnam no má dikte mas, ki dik turpasi lápka sarai tan namnam uradi lontas suri ák bánbán i mon.   
\p
\v 39 Má ngo ákte talas no má á pokon, kápdite mák ilmi kuir pokon erei di bok ái. Mái sár di mákái kesi polon a mon i kon on, má iatung dik hol pasi ngo da asari mon uri más a tu konkon.  
\v 40 Má pasi á ngorer ding kut kus palai ahat á suk er a top páptai mon uradi lontas, má dik asari sel tili táil i mon, má dik uláti mul i suk di kabat páptai aru lala hos erei di lu sobiki mon mai, suri anokwai mon urami kon. Di longoi ngorer má bát a kihnga gim urami kon.  
\v 41 Mái sár mon a sumri aur i kesi más a tu konkon, má aur mon a kai iatung má kápate riut á mon. Má kabin a tungai lala posri mon i nahlam, pasi ák taráp sarai muir mon i pákán nah.   
\p
\v 42 Má bos tám arup di hol on ngo da up bing rung di kamkabat suri ngo da káp kakas masar má dik táu.  
\v 43 Mái sár kándi tátáil a tur kalar di suri koion da mur i kándi holhol, kabin ái sang a nem ngo ái Paulo na liu. Má ngorer ák ardos ngo ái rung di mánán i kakas da roh táil má dáng kakas masar.  
\v 44 Mái rung kápte di artálár suri kakas, da toptop i tan sepen mon má dáng kakas masar mai. Má i sál minái, gim no gim kakas masar má kápte kes tili gim a hiru.   
\c 28  
\s1 Kanih sáksák a arat Paulo  
\p
\v 1 Má ngo gim no gimáte kakas masar má on á sim erei, ki gimá mánán pasi si rung tilatung ngo sim á Malta á minái.  
\v 2 \x - \xo 28:2 \xt 2Ko 11:27\x*Tan kálámul tilatung i sim á Malta di lain ololoh i gim. Ákte turpasi hus á ráin má ák gáwár á pokon, io dik oloi kámnah má bin pas gim suri manmanir.  
\v 3 Mái Paulo a kisak pasi kesá dut rángráng má ák oboi uratung i kámnah, pasi ák soululus pas i kesá kanih sáksák a matai málas tili kámnah. Má kanih er a got i limán ái Paulo mák riuriu pagas.\fig Kanih sáksák a got pagas i limán ái Paulo.|alt="snake on Paul’s hand" src="CN02050B.TIF" size="col" ref="28:3" \fig*  
\v 4 Tan kálámul tilatung i sim di mákái kanih a riuriu pagas i limán ái Paulo, má namur dik worngai i di sang ngo, “Kálámul minái a tám up bing kálámul gut. A kakas masar tili lontas, mái sár ái Kokos, kángit tánráu a lu kosoi sápkin, kápnate páksiai nák liu.”  
\v 5 \x - \xo 28:5 \xt Mar 16:18\x*Má kanih er a got pagas sang i limán ái Paulo, pasi ák luhra palai uratung i kámnah, má kápate sami ngisán kanih.  
\v 6 \x - \xo 28:6 \xt Apo 14:11\x*Má tan kálámul iatung di mangwa Paulo ngo limán na sut má nák bámrus nák lu mat. Má ngo dikte mangmangwa ák dol, má kápte di mákái tekesi táit a porta i Paulo, ki dik arkeles i kándi holhol má dik utngi bul ngo, “Kálámul min kesi tánráu.”   
\s1 Ái Paulo a aliu kákán ái Puplias  
\p
\v 7 Má pátmi pokon di tungai kis ái ái Paulo di, a mon i kesi kuir bim káián pakpakta kán matananu tilatung on á sim erei, má pakpakta erei ngisán ái Puplias. Má a árár pas gim uri kán rum má gimá kis án asir pasi atul á bung iatung, má a tuan kuluk mam gim.  
\v 8 Mái kákán ái Puplias a bop mai sasam, a málmálas má ák tungai salsal i bál mák lu peksai dár. Mái Paulo a longrai ngorer ki áng kusak uri kán rum mák sung kári, ngorer mul ák oboi aru limán i páplun mák asengsegeng pasi.  
\v 9 Má matananu tilatung i sim á Malta di longrai arbin uri kákán ái Puplias ngo ákte liu má. Má ngorer tan sasam no tilatung i sim di purut narsá Paulo, má a asengsegeng pas di má dik liu.  
\v 10 Mái rung tilatung i sim di inngasi kándi rumrum uri narsá gim mai toltolom artangan. Má namur ngo gimá leget suri sa uri mon, di artabar uri narsá gim mai marán táit suri akuluknai kángim láklák.   
\s1 Ái Paulo a tapam hut á Rom  
\p
\v 11 Má namurwai atul á kalang, gim roh uri kesá mon til Aleksadaria má gimá han. Mon erei gim han on a kis palai taul bát main Malta, má mon erei di tar ngisán ngo ‘Aru Lulu Tánráu’ kabin iatung i táilnai mon erei dikte kanbái tantanián aru lulu tánráu, ngis diar ái Kastor mái Poluk.  
\v 12 Gim aptur pas má tilatung Malta má gimá han má ngorer, má gimá masar i bimán rum á Surakis má gimá kis pasi atul á bung iatung.  
\v 13 Má ngo ákte wat má i atul á bung, ngorer gimá aptur pas mul mai mon má gimá han masar i bimán rum á Regium. Má uri áruán bung on, kihkih a turpasi husai tili mátán támhushus. Gimá aptur pas til Regium má gimá han sang tangrai lontas, má i arasa ur latiu gimá han masar i malar á Puteoli i balis sang á Itali.  
\v 14 Gimá arbana mai te tám ruruna iatung, má dik sung pápta gim má gimá kis mam di pasi kesá wik. Má namur ngo gimáte kis iatung, ngorer gimá turpasi ár má kángim láklák tangrai sál ur Rom.  
\v 15 Má tan tám ruruna di lu kis á Rom, di longra gim ngo gimáte purut má, ki di aptur til Rom má dik láklák ngorer átik i malar i Nián Sirsira káián ái Apius. Má gim arsuar mai boh tám ruruna iatung má dik árár pas gim. Gimá sopasun kángim láklák má gimá han hut bul i kesi malar atul i rumán asir a kis on, má ngorer di tar ngisán malar er ngo ‘A Tul á Rumán Asir’. Má iatung gimá banai kes mul á boh tám ruruna til Rom. Má ngo a mákái tan tám ruruna ái Paulo, a arakrakai i kán hol má ák parpara agas uri narsán ái Káláu.   
\p
\v 16 Má ngo gimáte hut ár má á Rom, ái Paulo kápte di akusaki i rumán batbat kalar. Mái sár tan pakpakta di mángtai suri na kis masik i kesá rum, má kesá tám arup a lu mákmák kári.   
\s1 Ái Paulo a arbin talas ur singin bos Iudáiá til Rom  
\p
\v 17 Má ngo ákte rah i atul á bung, namur ái Paulo a sungi bos tátáil káián tan Iudáiá til Rom suri da lákám má dáng kis talum tiklik mai. Má ngo dikte hut talum no, ki ák parai ái Paulo si di ngoromin,  
\pi1 “Rang buhang, kápte iau long tekesi táit ngo na long sáksáknai kángit matananu ngo suri tah kusi tatalen káián rang támin i git er dikte tari si git hirá. Mái sár, páksiai ngo kápte iau long bengta tekesi táit, bos Iudáiá tilami Ierusalem di tar iau uri limán nagogon til Rom, má dik obop iau uri batbat kalar.  
\v 18 \x - \xo 28:18 \xt Apo 26:31\x*Di gálgálta tiktik i iau suri ser pas te táit a sák iau longoi, suri ngorer dák obop iau uri rumán batbat kalar má ngo dák nagogon i iau uri minat suri. Má kabin kápdite ser pas te, ki ngorer dik nem suri asengsegeng i iau.  
\v 19 \x - \xo 28:19 \xt Apo 25:11\x*Mái sár bos Iudáiá di matai suri pálás pala iau. Má ngo iau longrai kándi worwor má táit di parai, a sisdo iau má iak utung pas Kaisar suri ngo na longrai kak taun. Á iau sang káp kak te aramikmik uri narsán kak matananu Israel, má ngo suri ina obop di uri nagogon.  
\v 20 \x - \xo 28:20 \xt Apo 26:6-7\x*Erei sár á káplabin iang kilkila talum gam suri para talsai má gamák mánán on. Má iau nem mul ngo gama talas suri káplabin kang kis án kamkabat minái. A káplabin i kak ruruna ngoromin ngo ngangai káián matananu Israel ákte hut má, má á iau á tám toptop káián.”   
\p
\v 21 Má namur bos tátáil káián tan Iudáiá ding kosoi ngoromin, “Kápte gim kip te pákán ram singin bos tátáil til Iudáiá suri para talsa iáu, má kápte kesá tuá git a tapam hut tilatung mam te sápkin atatir sur iáu.  
\v 22 \x - \xo 28:22 \xt Apo 24:14\x*Mái sár gim nem suri ngo una parai kam ruruna ami katbán rákán lotu er á iáu á kes til on, kabin gim mánán ngo marán kálámul tili bos kuir no di para bengtai rákán lotu erei.”   
\p
\v 23 Io, dik puti kesá bung mul ngo da bali kis tiklik mam Paulo, má marán taladeng di hut on á bung erei uratung i rum a lu kiskis ái ái Paulo. Má i kunlán bung no, turpasi tili kábungbung ák han átik i rahrah, a pálási má ák arbin talas uri narsá di suri lolsit si Káláu má ngádáh a kátlán i kán matananu ngoi, má ák tohoi suri talka pasi kándi holhol suri dák ruruna i Iesu. Ák lu arbin talas tili nagogon si Moses má tili worwor káián bos tám worwor tus mul, mák tohoi suri inngas tari si di tili bos worwor erei ngo ái Iesu á Mesaia sang, má ngorer a kuluk ngo da ruruna on.  
\v 24 Te tili di dik ruruna i worwor si Paulo ngo a támin, má te di tánlak i kán worwor má kápdite ruruna on.  
\v 25 Kándi hol aru on má dik arkipkip mai worwor. Má ngo dikte arkipkip no, ki dik aptur má dik eran suri arsagil. Mái sár ái Paulo a tur kalar di mák parai ngo  
\pi1 “Tanián a Pilpil a parai á muswan er ák parai uri narsán rang támin i gam tili ngudun ái Aisaia tám worwor tus ngoromin,   
\q1
\v 26 \x - \xo 28:26 \xt Ais 6:9-10\x*‘Una han uri narsán matananu minái má unák parai si di ngo,  
\q2 Gama balbal longrai pinpidan, mái sár kápte gama kipi sálán.  
\q2 Gama balbal mákái má kápte gama mák tusi.   
\q1
\v 27 Má matananu minái káp da tini talas kabin  
\q2 kándi holhol ái rung minái ákte batbat.  
\q1 Dikte dung kári talngá di kabin di tánlak suri longra iau.  
\q2 Má dikte bor kári mát di kabin kápdite nem i mák iau.  
\q1 Pasi á ngorer mát di na kuron, má kápdate mák ilmi,  
\q2 má talngá di na dik, má kápdate longra ilmi,  
\q2 má kándi hol mul kápte na talas,  
\q1 suri ngorer matananu minái kápdate tapriu mul sur iau suri inak asengsegeng pas di.’   
\m
\v 28 Worwor minái di parai ur singin rang támin i git, má a támin ngo a duk i gam mul onin. Ngorer iak ri suri ngo gama talas suri minái. Pinpidan suri araliu si Káláu ákte han uri narsán rung tili risán, má á di da longra pasi sang.”   
\p
\v 29 [Má ngo ákte worwor no ái Paulo, ki bos Iudáiá dik han pas alari kán rum má dik lala arkipkip mai worwor arliu i di tangrai sál.]   
\p
\v 30 Ái Paulo a kis iatung Rom arwat mai aru i bet, má áng kis i rum ái sang a suát pasi, má a lu árár pas di no ái rung di lu han suri laumái.  
\v 31 Má ák lu arbin mai mangan suri lolsit si Káláu mák lu atintin di mul sur Konom Iesu Karisito, má kápte kes a tur kári.