\id 1JN Sursurunga [631jnsgz.usfm UTF8 1 John Sursurunga Hutchisson 9-Mar-09] 
\h 1 IOANES 
\toc2 1 IOANES 
\toc1 1 Ioanes 
\mt2 Mulán buk a le on ái  
\mt1 IOANES  
\is1 Worwor táil  
\ip Ioanes er kalik án aratintin si Iesu má namur a apostolo, ái a le i atul á buk minái git utngi ngo Mulán Ioanes má Áruán Ioanes má Átuil Ioanes. Marán worwor on á buk minái 1 Ioanes a arwat mai te worwor a kis i Lain Arbin er a le on. Marán bos tám mánán di hol on ngo ái Ioanes a kis adi Esiá i pákánbung a le i buk minái. Ái Ioanes a nem i akeng i bos tám ruruna suri tan angagur án tám aratintin (1Io 2:26) er di lu parai ngo tan táit git lu mákái main i naul bim a sápkin no má ngo kápán páplun i git a sápkin, mái sár ngo taniá git a kuluk sár. Má ngorer dik lu parai mul ngo kápte a támin táit ngo gita longoi sápkin tatalen mai kápán páplun i git. Má dik lu parai ngo tanián ái Karisito a han pas táil alari kápán páplun má namur ák mat. Má dik lu parai mul ngo ái Iesu kápte ngo a kálámul muswan ngoro git. Mái sár ái Ioanes ák lala puai kándi matngan holhol ngorer. Ák parai ngo git longoi sápkin, má ngorer git má te ngákngák i nagogon si Káláu (3:4). Má ák parai ngo ái rung er di rang natun muswan ái Káláu, kápdite lu balbal longoi sápkin (2:28–3:10). Ái Ioanes a lala nem ngo gita lu ararguna mam Iesu má mam Kákán, má ngo gita lu kis i talas. Má káplabin ái Ioanes ák le i buk minái a ngoromin, ngo bos tám ruruna da lu kis pagas i talas (1:5-7). Kápte kes a arwat ngo na parai ngo a ruruna i Karisito, mái sár kán tu mur sang i bos sápkin tatalen tili kuron. Ái sár ái sinih a lu mur i pinpidan si Káláu, ái a lu kes mam Káláu má a lu kis mam Káláu (3:24). Má támin táit ur on á pinpidan si Káláu a ngoromin: gita ruruna i ngisán ái Natun má gita lu armámna arliu i git (3:23). Ái Ioanes a nem ngo gita talas ngo ái Iesu (1:1, 4:2-3) ái á Mesaia (koner di utngi mul ngo Karisito, 2:22, 5:1), má ái Natun ái Káláu (2:23, 3:23, 4:14-15, 5:5-13, 5:20), má ái sang a mat sur git ngo na aliu git (5:4-8). Ioanes a nem ngo gita lain talas sang ngo gitáte otoi á liu muswan er a kis áklis er ngo gitáte ruruna sár i Natun ái Káláu (5:13). Má a akeng i git mul suri bos tanián, ngo koion gita ruruna i di no, mái sár gita tohtohoi suri gita mák tusi ngo Tanián ái Káláu ngo kápte (4:1-3).  
\c 1  
\s1 Pinpidan án Liu  
\p
\v 1 \x - \xo 1:1 \xt Ioa 1:1\x*Inái gim arbin narsá gam suri Pinpidan án Liu, ái koner ákte kis til alhirá sang kápte be akaksim. Gimáte longrai á Pinpidan er má gimáte mákái mai mát gim. Áá, gimáte mákái sang má gimáte singli mai lim gim.  
\v 2 \x - \xo 1:2 \xt Ioa 1:14\x*Pinpidan án Liu a oboi kápán páplun má gimá mákái. Má ngorer gim apapos ur on má gimá para talsai si gam suri á Pinpidan án Liu áklis er tungu sang a kis tiklik mam Káláu Kák git, má namur ák tur soura si gim.  
\v 3 Ái ái koner gim mákái má gim longrai, má onin gim para talsa koner si gam mul, suri ngorer gita tukes má gita ararguna tiklik mam Káláu Kák git má mam Natun, ái Iesu Karisito.  
\v 4 \x - \xo 1:4 \xt Ioa 16:24\x*Má buk minái iau le on uri narsá gam suri na artálár ngo bál git no na káng mai laes.   
\s1 Kis án ararguna mam Káláu  
\p
\v 5 \x - \xo 1:5 \xt 1Ti 6:16; Iak 1:17\x*Má minái má arbin gimáte longrai si Iesu Karisito, má onin gim para talsai si gam. A ngoromin. Ái Káláu á talas, má kápate artálár ngo kuron na kis tiklik mai.  
\v 6 \x - \xo 1:6 \xt 1Io 2:4\x*Ngo git parai ngo git kes mam Káláu má gitá ararguna tiklik mai, mái sár i pákánbung er git mur i tatalen a kuron, ngorer ngus git má ninsi git a aposoi ngo git angagur.  
\v 7 Ái sár, ngo gita lu kis i talas ngorer ái Káláu a lu kis pagas i talas, ki ngorer ákte kes i git má gitá ararguna arliu i git, má dárán ái Iesu a lu balbal apilpil pas git alari kángit tan sápkin.   
\p
\v 8 \x - \xo 1:8 \xt Sak 32:5; Kis 28:13\x*Má ngo git balbal kalar ngo káp kángit te sápkin, ngorer git agur git sang, má támin muswan kápate lu kis i bál git.  
\v 9 Ái sár ngo gita para aposoi kángit sápkin tatalen ur si Káláu, ngorer ái Káláu na pah palai kángit tan abulbul má nák timan git alari kángit sápkin, kabin ái Káláu a lu muswan má a lu longoi a nokwan.  
\v 10 Ngo git parai ngo kápgite longoi sápkin, ngorer git utung Káláu ngo a tám angagur, má kán pinpidan ái Káláu kápate kis i bál git.   
\c 2  
\p
\v 1 \x - \xo 2:1 \xt Eba 7:25-26\x*Gam ngoro kang kalilik alal, má ngorer iau le ur si gam suri tangan gam gama káp longoi sápkin tatalen. Mái sár ngo tekes na longoi táit a sák, a mon á kángit kálámul a lu kis i narsán ái Káláu mák lu wor sur git, wa ái Iesu Karisito, koner a Tám Nokwan.  
\v 2 \x - \xo 2:2 \xt Ioa 1:29; Kol 1:20; 1Io 4:10\x*Ái sang ákte pormi kángit sápkin ák pah. Má kápate pormi kángit sápkin masik á git er git ruruna. Auh, táit a longoi a artálár suri pormi sápkin káián matananu no on á naul matmatngan pokon.   
\s1 Rung di mánán muswan i Káláu ​ di lu taram on  
\p
\v 3 Gita toh git mai argálta ngoromin. Ngádáh, git lu taram i pinpidan si Káláu ngo kápte? Má ngo git lu taram on, erár gitá mák ilmi ngo git mánán muswan i Káláu.  
\v 4 Ái koner a parai ngo a mánán i Káláu, ái sár kápate taram i kán pinpidan, kálámul er a tám angagur má muswan kápate kis imi bál.  
\v 5 \x - \xo 2:5 \xt Ioa 14:21, 23\x*Ái sár kálámul er git mákái ngo a lu taram muswan i pinpidan si Káláu, ái a inngasi ngo bál a káng mai armámna uri narsá Káláu. Ngoromin gita mák ilmi ngoi ngo kálámul a kes mam Káláu:  
\v 6 ái koner a parai ngo a kes mam Káláu, ninsin sang na ngorer i ninsin ái Iesu Karisito.   
\p
\v 7 \x - \xo 2:7 \xt Ioa 13:34; 2Io 5-6\x*Má lain rang buhang, iakte parai si gam ngo ninsin i gam na káng mai armámna ngorer i ninsin ái Iesu Karisito. Má arardos min iau le on ur si gam, kápte ngo hutngin, war torahin sang má gamáte lala longrai til tungu gam tangkabin ruruna. Má torahin arardos min, ái á pinpidan sár gamáte lu longrai til tungu.  
\v 8 \x - \xo 2:8 \xt Ioa 1:9; Rom 13:12\x*Ái sár ái Karisito a bontai ák hutngin mul. Má git mákái ngo arardos erei a támin kabin git mákái wán a kip auti ái Karisito mai lain ninsin. Má ninsin i gam mul a kip auti lain wán tili arardos erei, má ngorer kuron a lu pahpah hanhan má talas ák lu taltalápár hanhan mul.   
\p
\v 9 \x - \xo 2:9 \xt 1Io 4:20\x*Ái koner a parai ngo a lu kis i talas, ái sár kán tu mikmikwai táir, kálámul er a angagur. Kápate kis i talas, kán tu kis sang i kuron.  
\v 10 \x - \xo 2:10 \xt Rom 14:13\x*Mái koner a mámnai rang táir, ái a lu kis i talas, má kápte kesi táit a sápkin na lam arongoi.  
\v 11 \x - \xo 2:11 \xt Ioa 12:35\x*Ái sár koner a lu mikmikwai táir, ái a lu kis i kuron. Kán tu bibialol sár má kápate talas suri sál dáh na mur on, kabin kuron a bohoi mátán mák tu lu subatoh má.   
\s1 Rung di mánán muswan i Káláu koion da bes mai táit tili naul bim  
\p
\v 12 Gam ngoro kang kalilik alal, má iau le ur si gam kabin ái Káláu ákte mák Iesu Karisito er a pormi kamu sápkin, má ngorer ák pah palai kamu sápkin alar gam.  
\v 13 Iau le ur si gam, gam tan matkán kálámul, kabin gam mánán i Koner ákte kis til alhirá sang i tangkabin. Má iau le ur si gam, gam tan kaukak, kabin gamáte rakrakai sorliu koner si Tám Sápkin.  
\v 14 Iau le ur si gam, kang kalilik, kabin gam mánán muswan i Káláu Kák git. Má iau le ur si gam á tan matkán kálámul kabin gam mánán i Koner ákte kis til alhirá sang i tangkabin. Iau le ur si gam á tan kaukak kabin taniá gam a rakrakai pagas. Gam lu kebeptai pinpidan si Káláu erei i bál gam má gamáte rakrakai sorliu koner si Tám Sápkin.   
\p
\v 15 \x - \xo 2:15 \xt Rom 8:7\x*Koion gama bes mai tan táit tili naul bim ngo ninsin naul matmatngan pokon. Ngo kes a lala mámnai naul matmatngan pokon, kápate artálár mul suri armámna sur Káláu Kák git na kis i bál.  
\v 16 \x - \xo 2:16 \xt Rom 13:14\x*Minái á te ninsin naul matmatngan pokon: ngo kálámul a mákái táit má a kon suri, má ngo kálámul a kákir suri tatalen mul kápate nokwan ngo na mur on, má ngo kálámul a apakta pasi sang kabin a konom mai minsik. Tan tatalen minái kápate kopkom tili holhol si Káláu Kák git. A kopkom sang tili holhol káián naul matmatngan pokon.  
\v 17 \x - \xo 2:17 \xt Mat 7:21\x*Na pah no i naul matmatngan pokon má tan táit til on mul er matananu di lu kon suri. Ái sár ái koner a lu mur arwat pasi nemnem si Káláu, ái na liu áklis.   
\s1 Akeng sur rung di kurtara ​mam Karisito  
\p
\v 18 \x - \xo 2:18 \xt Mat 24:5, 24; 2Io 7\x*Kang kalilik, ákte páput má á arahrahi! Gamáte longrai ngo na hut ái koner a Kurtara si Karisito. Má inái marán má kurtara si Karisito dikte hut, má ngorer git mák ilmi ngo ákte páput má á arahrahi.  
\v 19 \x - \xo 2:19 \xt Apo 20:30\x*Tan kurtara erei, wa tan tám angagur án tám aratintin. Di kusak tiklik mam git má git hol on ngo di rang táir i git muswan. Ái sár namur dik so kaleng alar git, má ngorer git mák ilmi ngo kápdite kes mam git. Ngo da han rang táir i git muswan, kápdate han so alar git ngorer. Mái sár di han alar git suri ngorer na talas ngo kápte kes tili di a rang táir i git.   
\p
\v 20 \x - \xo 2:20 \xt 1Ko 2:15; 2Ko 1:21; 2Io 2\x*Ái sár á gam, ái Karisito ákte akiláng i gam suri Tanián a Pilpil ák atalsai kamu hol, má ngorer gamáte talas suri táit a támin.  
\v 21 Ngádáh, gam hol on ngo iau le ur si gam kabin kápgamte mánán i támin? Auh, kápte! Iau le ur si gam kabin gamáte mánán sang i támin, má gamáte mánán mul ngo kápte kesi angagur a kopkom tili támin.  
\v 22 \x - \xo 2:22 \xt 1Io 4:3; 2Io 7\x*Má ái sinih sang má á bos tám angagur? Di sár ái rung er di pua Iesu ngo kápte ngo Mesaia. Mái sinih kápate ruruna i Káláu diar ái Natun, ái a kurtara si Karisito.  
\v 23 \x - \xo 2:23 \xt Ioa 5:23; 1Io 4:15, 5:1\x*Ái rung er di pua pala Natun, a ngoro di pua pala Kákán mul, má ngorer kápdate kis tiklik mai. Ái sár ái sinih a para aposoi kán ruruna i Natun, ái diar kis tiklik ái Káláu má diar ararguna tiklik.   
\p
\v 24 Má arbin er gamáte longrai til tungu i tangkabin, a kuluk ngo na ekesi kis narsá gam má gama kebeptai iatung i bál gam. Ngo gama kebeptai arbin er gam longrai, ki ngorer gama kes mam Natun má mam Kákán.  
\v 25 Má táit ákte oror mai ur kángit ái Karisito, ái sár á liu muswan a kis áklis.   
\p
\v 26 Má inái iau le ur si gam sur rung er di tohoi suri agur gam.  
\v 27 \x - \xo 2:27 \xt Ioa 16:13\x*Á gam, ái Karisito ákte akiláng i gam suri Tanián a Pilpil ák atalsai kamu hol má ák atintin gam suri tan táit no. Má táit a parai kápte ngo a angagur, wa a támin sang. Má ngorer kápte gam lu sáhár sur tekes bul na lu atintin gam. Gama taram i aratintin káián Tanián, má ngorer gama kes mam Karisito má gamáng kis tiklik mai.   
\p
\v 28 Áá, kang kalilik, gama kes mam Karisito má gamáng kis tiklik mai. Gama longoi ngorer suri gita káp mátut má gita káp su kaleng alari mai rumrum i bung na hut on má na tur soura si git.  
\v 29 \x - \xo 2:29 \xt 1Io 3:10\x*Gam talas ngo ái Karisito a tám nokwan, má a támin muswan mul ngo ái rung di lu murmur i ninsin a nokwan, di á rang natun ái Káláu.   
\c 3  
\s1 Git á rang natun ái Káláu  
\p
\v 1 \x - \xo 3:1 \xt Ioa 1:12-13, 16:3\x*Gita mák ilmi be i lala armámna si Káláu uri narsá git! Ái Káláu ákte lala mámna git er ák utung git mai rang natun, má a támin muswan ngo git rang natun sang ái Káláu. Naul matmatngan pokon kápate mánán i Káláu, má ngorer kápate mánán mul i git git rang natun ái Káláu.  
\v 2 \x - \xo 3:2 \xt 2Ko 3:18\x*Má lain rang buhang, inái gitáte rang natun ái Káláu. Má kápte git mánán be ngo gita ngoro dánih er namur. Ái sár kesá táit git mánán on a ngoromin. I pákánbung ái Karisito na tur soura, ki gita ngoro ái sang kabin gita mákái sang, wa ái muswan sár.  
\v 3 Mái koner a ngangai uri narsán ái Karisito suri táit er na tapam hut singin, ki a lu balbal timani sang suri na pilpil pagas ngorer ái Karisito sang a pilpil.   
\s1 Rang natun ái Káláu kápdite lu mur i sápkin tatalen  
\p
\v 4 Ái sinih a longoi sápkin a ámáris i mátán ái Káláu kabin ákte ngákngák i nagogon si Káláu. Áá, ngákngák ái á nirwán sápkin tatalen.  
\v 5 \x - \xo 3:5 \xt Ioa 1:29; 1Pe 2:22-24; 1Io 2:2\x*Má gam mánán ngo ái Karisito ákte tapam hut suri pusak pasi kángit sápkin tatalen. Ái sár ái Karisito kápte te sápkin sang a kis on.  
\v 6 Má ngorer ái sinih a kes mam Karisito má diará kis tiklik, ái kápate lu balbal longoi sápkin. Ái sár ái koner a lu balbal longoi sápkin, ái kápate mák ilam Karisito má kápate mánán muswan on.   
\p
\v 7 Má kang kalilik, gama ololoh i gam na káp agur gam i tekes! Ái koner a murmur i ninsin a nokwan, ái a tám nokwan sang ngorer i Karisito a tám nokwan.  
\v 8 \x - \xo 3:8 \xt Ioa 8:44\x*Ái sár ái koner a murmur i sápkin ninsin, ái a káián ái Satan, kabin ái Satan a lu balbal longoi sápkin tili tangkabin. Má pasi á ngorer, Natun ái Káláu a tapam hut suri amosrahi him si Satan.   
\p
\v 9 \x - \xo 3:9 \xt 1Io 5:18\x*Bos kálámul di rang natun ái Káláu kápdite lu balbal longoi sápkin, kabin Tanián a Pilpil ákte soi kotlin i Káláu i bál di, má kotlin er a pakta mák ngoro Káláu sang. Ngorer kápate artálár sur rung er da lu balbal longoi sápkin kabin di lu mur i tatalen si Kák di.  
\v 10 Má minái á táit gita mákái suri mák tusi rang natun ái Káláu alari rang natun ái Satan: ái sinih kápate murmur i tatalen a nokwan ngo kápate mámnai táir, ái kápte a natun ái Káláu.   
\s1 Rang natun ái Káláu di lu armámna arliu i di  
\p
\v 11 \x - \xo 3:11 \xt Ioa 13:34\x*Má arbin er gamáte longrai til tungu gam tangkabin ruruna a ngoromin: gita lu armámna arliu i git.  
\v 12 \x - \xo 3:12 \xt Tgk 4:8\x*Koion gita ngoro Kain! Ái Kain a káián ái koner si Tám Sápkin má ák up bingi tuán. Má suri dáh a up bingi tuán? A kabin ninsin no ái Kain a sák, má ninsin ái tuán a nokwan.   
\p
\v 13 \x - \xo 3:13 \xt Ioa 5:18-19\x*Koion gama sodar, rang buhang, i pákánbung matananu tili naul matmatngan pokon di mikmikwa gam.  
\v 14 \x - \xo 3:14 \xt Ioa 5:24\x*Git mánán ngo gitáte han pas alari minat má gitáte kusak uri liu sang. Má git mák ilmi ngo gitáte kusak uri liu kabin git mákái ngo git lu mámnai rang táir i git. Mái koner kápate mánán i armámna, ái kán tu kis besang i pákpák án minat.  
\v 15 \x - \xo 3:15 \xt Apa 21:8\x*Kálámul er a lu mikmikwai táir, tatalen er a artálár mai tatalen án up bing kálámul. Má gam gam talas ngo tám up bing kálámul, kápate kis imi bál á liu muswan er a kis áklis.  
\v 16 \x - \xo 3:16 \xt Ioa 13:1; Gal 1:4\x*Ái Karisito a obop palai kán liu sur git, má ngorer a inngasi si git á sál án armámna muswan. Má a kuluk ngo git mul gita mur i tatalen si Karisito má gita obop palai kángit liu suri rang táir i git.  
\v 17 \x - \xo 3:17 \xt Nag 15:7\x*Ngo kesi kálámul sár kán minsik ákte artálár mai, má a tu mákmákái táir er a sáhár má kápate tángni, ki ngádáh na para ngoi ngo armámna si Káláu a kis i bál?  
\v 18 \x - \xo 3:18 \xt Iak 2:15-16\x*Kang kalilik, koion gita para tari kángit armámna mai worwor a so tili ngus git sár. Ái sár gita artangan mai lim git suri rang táir i git da mákái má dák mák ilmi ngo armámna muswan a kis i bál git.   
\s1 Rang natun ái Káláu kápdite mátut i mátán ái Káláu  
\p
\v 19-20 Ngo gita inngasi kángit armámna mai lim git, gita mák ilmi ngo git lu mur i sál a támin, wa sál sang si Káláu. Má ngorer, káksiai ngo bál git a lu atiutiu git, gita bálbálsa kaleng uri tatalen án armámna git má te lu longoi, má na abálbálái bál git nák matau i narsán ái Káláu. Áá, bál git na lu atiutiu git, mái Káláu kápte. Kángit armámna uri narsá git a gengen. Ái sár ái Káláu a mánán i tan táit no, má kán armámna uri narsá git a lala pakta sorliu.  
\v 21 \x - \xo 3:21 \xt Eba 4:16\x*Má ngorer, lain rang buhang, ngo bál git kápate atiutiu git, ngorer kápnate mátut á bál git i mátán táil ái Káláu.  
\v 22 Má git atur páptai tan táit no git sungi si Káláu kabin git lu taram i kán tan arardos má git lu agasgas pasi bál mai tan táit git longoi.  
\v 23 \x - \xo 3:23 \xt Ioa 6:29, 13:34\x*Má minái á arardos ái Káláu a dos i git suri: gita ruruna i ngisán ái Natun, wa ái Iesu Karisito sang, má gita lu armámna arliu i git ngorer ákte para páksi.  
\v 24 \x - \xo 3:24 \xt 1Io 4:13\x*Mái rung di lu mur i kán arardos di kes mam Káláu má dik lu kis tiklik mai, mái Káláu a lu kis tiklik mam di. Má ngoromin gita mánán ngoi ngo ái Káláu a kis tiklik mam git: gita mák ilmi ngo ái Káláu ákte tari Tanián sang si git.   
\c 4  
\s1 Ngádáh gita mák tusi ngoi á aru matngan tanián?  
\p
\v 1 \x - \xo 4:1 \xt Mat 7:15; 1Te 5:21; 1Io 2:18; 2Io 7\x*Lain rang buhang, koion gama ruruna i tan kálámul no er di kaiang pasi Tanián ái Káláu ngo a kis i di. Ái sár gama tohtohoi tanián erei i di ngo a Tanián ái Káláu ngo kápte. Gama tohtoh di ngorer kabin marán i angagur án tám worwor tus di erei sár má tangrai malar.  
\v 2 \x - \xo 4:2 \xt 1Ko 12:3\x*Má ngoromin gama mánán tusi ngoi ngo Tanián ái Káláu á erei: ái rung er di para aposoi kándi ruruna ngo ái Iesu Karisito a sosih tilami si Káláu mák tar kápán páplun áng kálámul. Ái rung er, Tanián ái Káláu a kis i di.  
\v 3 \x - \xo 4:3 \xt 1Io 2:18\x*Ái sár koner a arkawar ngo Iesu kápate tar kápán páplun, Tanián ái Káláu kápate mon on á kálámul er. Má matngan tanián er a kis on á kálámul er, ái á tanián a kurtara mam Karisito. Gamáte longrai ngo matngan tanián er na hut ur main i naul matmatngan pokon, má inái ákte kis má.   
\p
\v 4 \x - \xo 4:4 \xt Mat 12:29; 1Io 5:4-5\x*Má gam, kang kalilik, gam káián ái Káláu, má gamáte rakrakai sorliwi tan angagur án tám worwor tus. Má suri dáh? A kabin Tanián er a kis i gam a rakrakai sorliwi tanián er a kis i rung káián naul bim.  
\v 5 \x - \xo 4:5 \xt Ioa 8:47, 15:19\x*Tan angagur án tám worwor tus er di káián naul matmatngan pokon, má kándi aratintin a kopkom tili holhol án naul matmatngan pokon, má ngorer matananu tili naul bim di lu alongra suri matngan worwor di parai.  
\v 6 Ái sár á git git káián ái Káláu. Mái sinih a mánán muswan i Káláu, ái a lu alongra si git. Má ái koner kápate káián ái Káláu kápate lu alongra si git. Má ngorer gita mák ilmi ngoi á Tanián ái Káláu er a lu inngasi támin sur Káláu alari tanián a lu apakta pasi worwor a sák. Koner Tanián muswan ái Káláu a mon on, ái a lu alongra si git.   
\s1 Kabin ái Káláu a armámna, ki gita armámna arliu i git  
\p
\v 7 Má lain rang buhang, gita lu armámna arliu i git kabin ái Káláu a káplabin armámna. Ái sinih a lu armámna, ái á natun ái Káláu má a mánán muswan i Káláu.  
\v 8 Mái koner kápate lu armámna, kápate mánán mul i Káláu kabin ái Káláu ái á armámna.  
\v 9 \x - \xo 4:9 \xt Ioa 3:16\x*Ái Káláu ákte inngasi kán armámna uri narsá git er ák tarwa palai kán Kalik alal ur main i naul bim suri ngorer gita atur páptai singin á liu muswan er a kis áklis.  
\v 10 \x - \xo 4:10 \xt Rom 5:8-10; 1Io 2:2\x*Má ngoromin á sálán armámna muswan: kápte ngo git git mámna Káláu, ái sár ái Káláu sang a mámna git má ák tarwa pala Natun suri ák pormi kángit sápkin ák pah.   
\p
\v 11 Lain rang buhang, erei á matngan armámna ái Káláu a lu mámna git mai, má ngorer a kuluk ngo git gita armámna arliu i git sang.  
\v 12 \x - \xo 4:12 \xt Ioa 1:18\x*Kápte kes ákte mák Káláu, mái sár ngo git armámna arliu i git, ki ái Káláu a kis i git má kán armámna a táplas mák lu pakpakta hanhan ami bál git nák matuk.   
\p
\v 13 \x - \xo 4:13 \xt 2Ko 1:22; 1Io 3:24\x*Má ngádáh gita mánán ngoi ngo git kes mam Káláu má git kis tiklik mai, má ngo ái a kis tiklik mam git? Gita mánán on ngoromin: gita mák ilmi ngo ái Káláu ákte lu tari Tanián sang si git.  
\v 14 Ái Káláu Kák git a tarwai Natun suri na aliu pasi naul matmatngan pokon. Má gim gimáte mákái má gimá lu arbin talas suri i narsá gam.  
\v 15 Mái sinih a para aposoi kán ruruna sang ngo ái Iesu a Natun ái Káláu, kálámul er diar tukes ái Káláu má diar kis tiklik.  
\v 16 Má git mánán i armámna si Káláu uri narsá git má gitá áslai, má gitá ruruna pagas on.  
\p Ái Káláu ái á armámna. Mái koner a lu mur i tatalen án armámna, ái diar tukes ái Káláu má a kis tiklik mam Káláu má ái Káláu a kis tiklik mai.  
\v 17 Kán armámna ái Káláu a táplas mák lu pakpakta hanhan ami bál git suri namur i bungán nagogon, gita tur atu i mátán táil ái Káláu. Áá, gita tur atu ngorer, má kápte gita mátut kabin kángit liu main i bim na káng mai armámna ngorer i kán liu ái Karisito.  
\v 18 Armámna má mátut káp diar te lu kis tiklik, kabin ngo kes a káng mai armámna, kápte arliwán mul suri mátut na kis. Ngorer mátut a lu táu alari armámna. Má kálámul a mátut a kabin a konngek ngo ái Káláu na atri rangrangas on suri kán sápkin tatalen, má ngorer mátut a kis iatung i bál. Má kabin mátut a kis, ngorer kápate artálár ngo armámna na káng i bál kálámul er.   
\p
\v 19 Git mámna Káláu kabin ái a mulán mámna git sang.  
\v 20 Ngo tekes a parai ngo a mámna Káláu, ái sár a lu mikmikwai táir, ái a tám angagur. Ngo a parai ngo kápate mámnai táir er a lu mákái mai mátán, ngádáh má na mámna Káláu ngoi, ái koner kápate artálár ngo na mákái mai mátán?  
\v 21 \x - \xo 4:21 \xt Mar 12:29-31\x*Má minái má arardos ái Karisito ákte tari si git: ái koner a mámna Káláu, ái na mámnai táir mul.   
\c 5  
\s1 Gita rakrakai sorliwi naul matmatngan pokon  
\p
\v 1 \x - \xo 5:1 \xt 1Io 4:15\x*Ái sinih a ruruna ngo ái Iesu ái á Mesaia, kálámul er ái á natun sang ái Káláu. Mái sinih a mámna Káláu, a lu mámnai mul i rang natun ái Káláu.  
\v 2 Má ngo git mámna Káláu má git lu taram i kán pinpidan, ngorer git mák ilmi ngo git lu mámnai mul i rang natun ái Káláu.  
\v 3 \x - \xo 5:3 \xt Ioa 14:15, 23-24\x*Ngo a támin ngo kángit armámna sur Káláu a ngorer, ki a sálán ngo gita taram i kán pinpidan, má kán pinpidan kápate lala rakrakai  
\v 4 kabin bos rang natun ái Káláu no di artálár suri da rakrakai sorliwi ninsin naul matmatngan pokon. Má minái á táit a paklai ninsin naul matmatngan pokon: wa kángit ruruna sang i Iesu Karisito!  
\v 5 Mái sinih a arwat suri na paklai naul matmatngan pokon? Wa kápte kes sang, ái masik sár ái koner a ruruna i Iesu ngo ái Natun ái Káláu!   
\s1 Apapos sur Iesu Karisito  
\p
\v 6 \x - \xo 5:6 \xt Ioa 1:29-34\x*Má inái ina para Iesu Karisito. Ái a hut sosih ur main i naul bim mai aru akiláng suri para talsai si git ngo ái á Natun ái Káláu. Ái Iesu, a siwi mai dan ái Ioanes Tám Arsiu, má namur a sal i dárán. Kápate hut suri arsiu mai dan masik, a hut suri dárán a sal mul. Má Tanián a Pilpil a aposoi táit er kabin ái a lu inngasi támin muswan.  
\v 7 Má di tara tul á táit er ditul apapos:  
\v 8 \x - \xo 5:8 \xt Ioa 15:26\x*ái Tanián má dan má dár. Má ditul no ditul sormángát suri kesá táit sár ngoromin: ái Iesu ái á Natun ái Káláu.  
\v 9 \x - \xo 5:9 \xt Ioa 5:32-37\x*Ngo git ruruna i apapos káián kálámul ngo a támin, ngorer koion na ru i kángit hol suri apapos si Káláu. Apapos káián kálámul a támin, mái sár apapos si Káláu a lala támin muswan sang. Ái Káláu ákte apapos sur Natun,  
\v 10 \x - \xo 5:10 \xt Ioa 5:36-40\x*mái sinih a ruruna i Natun ái Káláu, ákte atur páptai apapos si Káláu i bál. Mái sár ái koner kápate ruruna i Káláu, ái sang a utung Káláu ngo tám angagur kabin kápate ruruna i apapos er ái Káláu a parai sur Natun.  
\v 11 Má kán apapos ái Káláu uri narsá git a ngoromin: ái Káláu ákte tari si git á liu muswan er a kis áklis, má Natun ái Káláu ái sang á káplabin á liu erei.  
\v 12 \x - \xo 5:12 \xt Ioa 3:36\x*Ái sinih a kes mai Natun ái Káláu, liu erei ákte kusak mul ur on á kálámul er. Mái sár ái sinih kápate kes mai Natun ái Káláu, ái kápate atur páptai liu áklis.   
\s1 Arahrahi worwor  
\p
\v 13 \x - \xo 5:13 \xt Ioa 20:31\x*Má tan táit er iakte le on ur si gam er gam ruruna i ngisán Natun ái Káláu. Má iau le on ngorer suri gama mánán tusi ngo gamáte top on má á liu muswan er a kis áklis.  
\v 14 \x - \xo 5:14 \xt Ioa 14:13-14; 1Io 3:21-22\x*I pákánbung git sung, má gitá mur i kán nemnem ái Káláu má gitá sungi ngorer i kán holhol sang, ki git mánán ngo ái Káláu a alongra si git. Má ngorer gita tur atu i narsán má káp gita te mátut i pákánbung án sung.  
\v 15 Áá, git mánán ngo a támin ngo ái Káláu a lu longrai kángit sung. Má ngorer git mánán mul ngo i pákánbung git lu sung ngorer i kán nemnem, má ngo kángit tu sung be, ái Káláu ákte tármai kángit sung.   
\p
\v 16 \x - \xo 5:16 \xt Mat 12:31\x*A mon sang á sápkin ái Káláu na pah palai, má a mon mul á sápkin erei ái Káláu kápnate pah palai má nák lami kálámul uri hiru áklis. Ngo gama mákái kesi táir i gam a longoi sápkin, má kán sápkin er a arwat ngo ái Káláu na pah palai, ngorer gama sung Káláu suri kálámul erei, má ái Káláu na aliu pasi alari kán tatalen. Ái sár suri matngan sápkin erei ái Káláu kápnate pah palai, ái káp iau te parai ngo gama sung Káláu suri.  
\v 17 Tan ngákngák no git longoi mam Káláu, a sápkin tatalen no, má te sápkin tatalen a artálár suri gita sung Káláu má nák pah palai suri na káp lami uri hiru áklis.   
\p
\v 18 \x - \xo 5:18 \xt 1Io 3:9\x*Git mánán ngo kápte kesá natun muswan ái Káláu a lu balbal longoi sápkin, kabin Natun ái Káláu a lu ololoh i kálámul er mák lu belbelken on na káp long sáksáknai ái koner si Tám Sápkin.  
\v 19 Git mánán ngo git káián ái Káláu mái Káláu a lu ololoh i git. Káksiai ngo naul matmatngan pokon a kis i lalin ái koner si Tám Sápkin, ái sár git git káián sang ái Káláu.   
\p
\v 20 Git mánán ngo Natun ái Káláu ákte hut má ákte amánán i git sur Káláu, koner a Káláu muswan. Má git kes mam koner a Káláu muswan má mai Natun, wa Iesu Karisito. Ái a Káláu muswan má a káplabin á liu muswan er a kis áklis.  
\v 21 Má kang kalilik, gama ololoh kuluk i gam suri tekesá táit na máng keles pala Káláu tili bál gam.