\id MRK \h SAN MARCOS \toc1 Jém wɨbɨc aŋma̱t́i jém ijayñewɨɨp jém Marcos \toc2 SAN MARCOS \toc3 Mr. \mt1 Jém wɨbɨc aŋma̱t́i jém ijayñewɨɨp jém Marcos \c 1 \s1 Jém Xiwan jém acchíŋoypaap najɨ́yóypa jém tɨtsɨnaxyucmɨ \r (Mt. 3:1-12; Lc. 3:1-9, 15-17; Jn. 1:19-28) \p \v 1 Yɨɨmpɨc tsucum jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga tacɨacputtámiñ jém tánO̱mi Jesucristo. \p \v 2 Jém wiñɨcpɨc profeta jém Isaías ijaychacne t́i iñɨ́máy jém tanJa̱tuŋ Dios: \q1 Wiñt́i aŋcutsatpa tu̱m profeta, jém pɨ̱xiñ aŋjagoyñeeba iñɨc. \q1 Miwɨ̱tsagáypa jém iñt́uŋ. \q1 \v 3 Nɨcyajpa jém pɨxiñt́am jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y \q1 iga imatoŋyajpa jém najɨ́yoypaap. \q1 Pɨ̱mi najɨ́yóypa jém pɨ̱xiñ. \q1 Nɨmpa: “Áŋáyaayɨ jém tánO̱mi it́uŋ. \q1 Tsa̱cɨ iga immalwattámpa porque miñpa jém tánO̱mi.” \m \v 4 Jesɨc tu̱m ja̱ma núc jém Xiwan jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y iga iŋmatpa jém Dios iŋma̱t́i y icchiŋpa jém pɨxiñt́am, iñɨ́máypa: \p —Tsa̱cɨ iga immalwatpa y Dios miwadáypa perdón jém iñt́áŋca. Miñt́aamɨ, manacchiŋtámpa iga quejiñ iga iŋcucacneum jém iñjɨ̱xi. \p \v 5 Jesɨc it́u̱mpɨy jém Judeapɨc pɨxiñt́am con jém Jerusalénpɨc pɨxiñt́am nɨcpa imatoŋyaj jém Xiwan jém acchíŋoypáppɨc. Cuando jém pɨxiñt́am iŋmadayyajpa Dios jém it́áŋca, jém Xiwan icchiŋpa jém río de Jordán. \p \v 6 D́a wɨ̱cuyajne jém Xiwan. Jém iyoot́i tacne con jém camello ipɨc, agui jutsóypa. Jém imɨjpactsencuy tu̱m tsococuero. Icútpa jém a̱wu, iucpa jém jɨmñi chi̱ñu. \v 7 Jesɨc jém Xiwan iŋmadáypa jém pɨxiñt́am jém Dios iŋma̱t́i. Nɨmpa: \p —Miñpa antuuñiaŋcɨɨm tu̱m pɨ̱xiñ más wɨa̱p que aɨch. D́a wɨa̱p annasca, d́a wɨa̱p aŋcuwijáyáy jém icɨac. \v 8 Ɨch manacchiŋtámpa con nɨ, pero jém miñpáppɨc micchiŋtámpa con Dios iA̱nama. \s1 Acchiŋta̱p jém Jesús \r (Mt. 3:13-17; Lc. 3:21-22) \p \v 9 Jesɨc jeet́im tiempo put it́ɨcmɨ jém Jesús jém attebet Nazaret jém naxyucmɨ de Galilea. Jesɨc jém Xiwan icchiŋ Jesús jém río de Jordán. \v 10 Iganam putpa nɨɨcɨɨm jém Jesús, iix iga áŋáy jém sɨŋ. Quet jém Dios iA̱nama juuts tu̱m cuucu, nu̱mmiñ, núc hasta Jesúsyucmɨ. \v 11 Jém it́yajwɨɨp imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi sɨŋyucmɨ. Nɨ́mayt́a̱ jém Jesús: \p —Mich mamma̱nɨc, tsa̱m mantoypa. Sɨɨp agui amaymay con mimich. \s1 Cutɨ́tsta̱p jém Jesús \r (Mt. 4:1-11; Lc. 4:1-13) \p \v 12 Jesɨc jeet́i rato jém Dios iA̱nama ininɨc jém Jesús jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. \v 13 Nɨc i̱t́i cuarenta ja̱ma jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ it́yaj jém jɨmñi ani̱matyaj. Jesɨc jém Woccɨɨwiñ miñ icutɨ́ts jém Jesús iga icmalwatpa id́ɨc. Jesɨc ocmɨ miñyaj jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am, icuyo̱xayajpa jém Jesús. \s1 Jesús mojpa iwat jém Dios iyo̱xacuy jém naxyucmɨ de Galilea \r (Mt. 4:12-17; Lc. 4:14-15) \p \v 14 Ocmɨ matsta̱ jém Xiwan, pajta̱ cárcel. Iganam pajneta̱ jém Xiwan, nɨc Jesús jém naxyucmɨ de Galilea iga iŋmatpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga núctooba jém ja̱ma iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. \v 15 Nɨmpa Jesús: \p —Sɨɨp núcneum jém tiempo jém iniŋjócnetaŋwɨɨp. D́am jáyñe Dios iŋjacpa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Jesɨc tsa̱cɨ iga immalwatpa, cuca̱cɨ iñjɨ̱xi, cupɨctaamɨ jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga micɨacputtamta̱iñ. \s1 Jesús iŋwejáy cuatro jém tɨɨptero \r (Mt. 4:18-22; Lc. 5:1-11) \p \v 16 Cuando naspa Jesús jém laguna aŋna̱ca iñɨ̱yi Galilea, iix jém Ximoj con it́ɨ̱wɨ Anti. Sɨ́p ipatsyaj jém ired jém laguna porque tɨɨpteroyaj. \v 17 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jeeyaj: \p —Atúŋɨyt́aamɨ. Sɨɨp nɨcpa tamméts jém pɨxiñt́am juuts tɨɨpɨ. \p \v 18 Jesɨc jeet́i rato ichacyaj ired, nɨc it́úŋɨyyaj jém Jesús. \p \v 19 Jesɨc nɨc Jesús uxaŋ más juumɨ, ipát jém Jacobo, jém Zebedeo ima̱nɨc, con it́ɨ̱wɨ jém Xiwan. It́yaj jém barcojo̱m, sɨ́p iŋtótsyaj ired. \v 20 Jesɨc jeet́i rato iŋwejáyt́im jeeyaj. \p Jesɨc Jacobo y Xiwan ichacyaj ija̱tuŋ jém Zebedeo jém barcojo̱m con jém imozoyaj. Nɨc it́úŋɨyyaj jém Jesús. \s1 Tu̱m pɨ̱xiñ imatsne id́ɨc tu̱m mal espíritu \r (Lc. 4:31-37) \p \v 21 Jesɨc nɨcyaj jém attebet Capernaum. Jeet́im jejcuyja̱ma, tɨgɨy Jesús jém sinagoga. Moj iŋquejáy jém Dios iŋma̱t́i jém pɨxiñt́am. \v 22 Jesɨc jeeyaj tsa̱m tɨ̱neaŋjacyaj cuando imatoŋyaj t́i nɨmpa jém Jesús. Porque najɨ́yóypa juuts tu̱m aŋjagooyi d́a juuts jém escribaspɨc maestroyaj. \v 23 Jém sinagoga it́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ imatsne tu̱m mal espíritu. Pɨ̱mi aŋwejpa, nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p \v 24 —MiJesús miNazaretpɨc, ¿t́iiga ammoogɨ́ypa aɨcht́am? ¿Que miñpa anactogoyt́a? Mánixpɨcpa, mich jém Yucmɨpɨc Dios miMɨɨchi. \p \v 25 Jesɨc Jesús iwogáy jém mal espíritu, iñɨ́máy: \p —Odoy jɨ̱yɨ. Pu̱tɨ yɨ́p pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m. \p \v 26 Jém mal espíritu iccutɨŋ jém pɨ̱xiñ naxyucmɨ. Pɨ̱mi aŋwejpa jém mal espíritu, ocmɨ put. \v 27 Pɨ̱mi aŋjécneyaj jém pɨxiñt́am. Moj nacwácyajta̱ji entre jeeyaj: \p —¿T́iapaap? ¿Que tu̱m jo̱mipɨc aŋquímayooyi inimiññe yɨ́p pɨ̱xiñ? Wɨa̱p ipɨɨmɨ́y jém mal espíritu juuts tu̱m aŋjagooyi y icupɨcyajpa. \p \v 28 Jicscɨy waŋpa icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Galilea t́i iwatpa jém Jesús. \s1 Jesús icpɨs jém Ximoj imɨɨda̱pa \r (Mt. 8:14-15; Lc. 4:38-39) \p \v 29 Jesɨc cuando putyaj jém sinagoga jém Jesús con icuyujcɨɨwiñ, nɨcyaj jém Ximoj y Anti it́ɨccɨɨm, iwagananɨcyajt́im jém Jacobo y jém Xiwan. \v 30 Mɨmne jém Ximoj imɨɨda̱pa. Tsa̱m pɨ̱mi jawaŋɨ́y. Wo̱ne icheesmɨ. Cuando núc jém Jesús, aŋmadayt́a̱ iga mɨmne jém yo̱mo. \v 31 Jesɨc Jesús icunúc jém yo̱mo, imatsáy icɨ, ijɨ̱ctsucum. Jeet́i rato ichac jém jawaŋ, mojum iwat jém wíccuy iga acwícta̱p Jesús con jém icuyujcɨɨwiñ. \s1 Jesús icpɨs jáyaŋ jém mɨmneyajwɨɨp \r (Mt. 8:16-17; Lc. 4:40-41) \p \v 32 Jesɨc tsuuyɨm cuando tɨgɨyñeum ja̱ma, jém pɨxiñt́am inimíñayyaj Jesús it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp y jém imatsneyajwɨɨp jém mal espíritu. \v 33 It́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém attebet aŋtuuma̱yaj jém Ximoj it́ɨgaŋna̱ca. \v 34 Jesɨc Jesús icpɨs jáyaŋ jém mɨmneyajwɨɨp, jém iniit́yajwɨɨp wa̱t́i jém caacuy. It́opt́im jáyaŋ jém mal espíritu. Pero Jesús d́a ijɨ́gáy iga jɨypa jém mal espíritu porque jeeyaj iixpɨcpa i̱apaap jém Jesús. \s1 Najɨ́yóypa Jesús jém naxyucmɨ de Galilea \r (Lc. 4:42-44) \p \v 35 Jesɨc tsa̱m tsuuyt́im, piichcɨɨmnam, yus jém Jesús. Put jém tɨgaŋjo̱m, nɨc icut́um tu̱m lugar ju̱t́ d́a i̱ id́ɨ́yɨ́y. Nɨc iŋwejpát Dios. \v 36 Jesɨc jém Ximoj con jém icompañeroyaj nɨc icuámyaj jém Jesús. \v 37 Jesɨc ipátyaj, iñɨ́mayyaj: \p —Sɨ́p mimétsyaj wa̱t́i jém pɨxiñt́am. \p \v 38 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Tanɨctámpa jém tuŋgac tɨgaŋjojyaj jém it́yajwɨɨp nocojo̱m iga anaŋmatpat́im jém wɨbɨc aŋma̱t́i. Jeeyucmɨ ɨch amiññe yɨ́p naxyucmɨ. \p \v 39 Jesɨc nɨc Jesús it́u̱mpɨy jém attebetyaj icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Galilea. Cada attebet najɨ́yóypa Jesús jém sinagoga. It́opt́im jáyaŋ jém mal espíritu. \s1 Jesús icpɨs tu̱m pɨ̱xiñ jém cupúgayñewɨɨp iña̱ca \r (Mt. 8:1-4; Lc. 5:12-16) \p \v 40 Jesɨc miñ tu̱m pɨ̱xiñ cupúgayñe iña̱ca, icunúc Jesús. Ico̱steeñáy jém Jesús ipuycɨɨm. Icunucsáypa jém Jesús iga iyo̱xpád́iñ, nɨmpa: \p —Siiga iŋwɨ̱aŋja̱m, wɨa̱p anacpɨs. \p \v 41 Jesɨc Jesús tsa̱m iyaachaŋja̱m, ichɨccunúc jém pɨ̱xiñ, iñɨ́máy: \p —Aŋwɨ̱aŋja̱m. Micuáyñeum. \p \v 42 Jesɨc cuando yaj nɨ̱mi Jesús, jeet́i rato ichacum jém lepra caacuy, wɨ̱tsɨ́yum jém iña̱ca. \v 43 Jesɨc Jesús iŋquímpa jém pɨ̱xiñ, duro ipɨɨmɨ́y, \v 44 iñɨ́máy: \p —Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga ɨch manacpɨs, nɨ̱gɨ aŋquejaayɨ jém pa̱nij iga michacneum jém caacuy. Nanɨgaayɨ jém ofrenda juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga miixt́a̱iñ iga nu̱ma mipɨsneum. \p \v 45 Pero jém pɨ̱xiñ d́a iwat je̱mpɨc. Nɨc iŋmat ju̱t́quej t́i iwadáy jém Jesús. Jeeyucmɨ d́a wɨa̱p it́ɨgɨy Jesús ni tu̱m attebet ju̱t́ ixt́a̱p porque jém pɨxiñt́am tsa̱m iŋtuuma̱cayajpa. Jesɨc sɨɨba aŋsɨ̱cmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Pero miñyajpa jém pɨxiñt́am ju̱t́quej iga iixyajpa jém Jesús. \c 2 \s1 Jém Jesús icpɨs tu̱m pɨ̱xiñ tusacanewɨɨp \r (Mt. 9:1-8; Lc. 5:17-26) \p \v 1 Cuando nas ju̱na ja̱ma, se̱t e̱ybɨc Jesús jém Capernaum. Cuando ijo̱dóŋa̱yaj jém pɨxiñt́am iga se̱tneum it́ɨccɨɨm, \v 2 jeet́i rato aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am hasta d́a cutɨgɨyyajpa jém tɨgaŋna̱ca. Jesús iŋquejáypa jém Dios iŋma̱t́i. \v 3 Jesɨc cuatro pɨ̱xiñ inimíñayyaj Jesús tu̱m cu̱xuj tusacane icumɨj. Cópneta̱ inimiñt́a̱. \v 4 Pero como tsa̱m it́ñɨ̱m, d́a wɨa̱p ininas jém mɨmnewɨɨp iga icunúcpa Jesús. Jesɨc iniquímyaj tɨgaŋco̱bac, ijetyaj jém tɨc itecho. Yaj ijetyaj, ijɨ́mquetyaj tɨ́psyucmɨ jém cu̱xuj con ichees hasta ju̱t́ it́ Jesús. \v 5 Jesɨc mu iix Jesús iga tsa̱m icupɨcyaj iga wɨa̱p icpɨsóy, iñɨ́máy jém cu̱xuj: \p —Ma̱nɨc, miwadayñeta̱ perdón jém iñt́áŋca. \p \v 6 Jemum co̱ñyaj jém escribaspɨc maestroyaj. Moj ijɨ̱syaj ijɨ̱xiaŋjo̱m: \v 7 “¿Yɨ́p pɨ̱xiñ t́iiga nɨmpa yɨɨmpɨc? Sɨ́p icujɨy tanDios. Jém tanJa̱tuŋ Dios iyaac wɨa̱p iccáyáy tu̱m pɨ̱xiñ it́áŋca.” \v 8 Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syaj, jesɨc iñɨ́máy: \p —¿T́iiga iñjɨ̱stámpa je̱mpɨc? \v 9 ¿T́i más d́a táŋca iga annɨ́máypa yɨ́p cu̱xuj iga “Miwadayñeta̱ perdón jém iñt́áŋca” o iga annɨ́máypa iga: “Tsucu̱mɨm, pi̱ŋɨm iñchees, wi̱t́ɨm?” \v 10 Pero iga iñjo̱dóŋa̱támiñ iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ iniit́ ipɨ̱mi iga wɨa̱p iccáyáy jém pɨxiñt́am it́áŋca yɨ́p naxyucmɨ (jesɨc Jesús iñɨ́máy jém cu̱xuj): \v 11 Mannɨ́máypa, tsucu̱mɨm, pi̱ŋɨm jém iñchees, nɨcsɨm iñt́ɨcmɨ. \p \v 12 Iganam iámyajpa jém pɨxiñt́am, tsucum jém cu̱xuj, jeet́i rato ipiŋ jém ichees, put jém tɨcjo̱m. Jeeyaj agui ipooñaŋja̱myaj, moj icujípyaj Dios. Nɨmyaj: \p —D́a queman tánix yɨcxpɨc milagro. \s1 Jesús iŋwejáy jém Leví \r (Mt. 9:9-13; Lc. 5:27-32) \p \v 13 Jesɨc e̱ybɨc nɨc Jesús jém laguna aŋna̱ca. Jesɨc aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am ju̱t́ it́ Jesús. Moj iŋquejayyajta̱ jém Dios iŋma̱t́i. \v 14 Jesɨc moj nɨqui Jesús, naspa ju̱t́ ichécyajpa jém impuesto. Iix iga jemum co̱ñ jém Leví, jém Alfeo ima̱nɨc. Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Leví: \p —Atúŋɨɨyɨ. \p Jesɨc tsucum jém Leví, nɨc it́úŋɨ́y jém Jesús. \p \v 15 Ocmɨ nɨc wiiqui Jesús con icuyujcɨɨwiñ jém Leví it́ɨccɨɨm. Iwaganaco̱ñyaj jáyaŋ jém ichécyajpaap impuesto y jém tuŋgac jém táŋcaɨyyajwɨɨp. Tsa̱m jáyaŋ de jeeyaj it́úŋɨyyajpa jém Jesús. \v 16 Pero cuando jém fariseoyaj con jém escribaspɨc maestroyaj iixyaj iga jém Jesús iwaganawícyajpa jém ichécyajpáppɨc impuesto y jém tuŋgac táŋcaɨywɨɨp, jesɨc iñɨ́mayyajpa jém Jesús icuyujcɨɨwiñ: \p —¿T́iiga wagawícyajpa jém immaestro con jém táŋcaɨywɨɨp? \p \v 17 Cuando imatoŋ jém Jesús t́i nɨmyajpa, jesɨc iñɨ́máy jeeyaj: \p —Jém d́apɨc mɨmne d́a ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap, pero jém mɨmneyajwɨɨp ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap. Ɨch d́a amiñ iga anaŋwejáypa jém d́apɨc táŋcaɨ́y, pero miñ anaŋwejáy jém táŋcaɨywɨɨp iga ichacyajiñ jém it́áŋca. \s1 Iŋmatpa Jesús de jém ayuno \r (Mt. 9:14-17; Lc. 5:33-39) \p \v 18 Tu̱m ja̱ma jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ y jém fariseoyaj iwatyajpa ayuno. Jesɨc tuŋgac miñ icwácyaj jém Jesús, nɨ́mayt́a̱: \p —¿T́iiga iwatyajpa ayuno jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ y jém fariseoyaj, pero mich iŋcuyujcɨɨwiñ d́a iwatyajpa ayuno? \p \v 19 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém miññeyajwɨɨp: \p —Cuando yoomɨ́ypa tu̱m pɨ̱xiñ, inisɨ́ŋa̱p jém iamigoyaj. Jesɨc iganam it́ jém yoomɨypaap, d́a wɨa̱p iwatyaj ayuno. \v 20 Pero núcpa jém ja̱ma cuando nanɨcneta̱wum jém yoomɨypaap, tsɨ́yyajpa iamigoyaj icut́um. Jesɨc nu̱ma iwatyajpa ayuno. \p \v 21 ’D́a i̱ iŋtótspa tu̱m pecapɨc yoot́i con tu̱m ja̱ca jém jo̱mipɨc puctu̱cu. Siiga i̱ iŋtótspa jém pecapɨc yoot́i con jo̱mpuctu̱cu, jesɨc nɨaŋxichpa jém jo̱mipɨc y ocmɨm jacpa jém pecapɨc yoot́i ju̱t́ núnmatsne jém iŋtoochi. \v 22 D́a i̱ icucompa jém jo̱mvino jém pecapɨc cuerobolsajo̱m. Porque siiga je̱mpɨc iŋwatpa, jesɨc pɨ̱pa jém jo̱mvino, tojaŋsajpa jém pecapɨc cuerobolsa, cutegáypa jém vino, togoypat́im jém cuerobolsa. Más wɨ̱ iga cucomta̱p jém jo̱mvino jém jo̱mipɨc cuerobolsajo̱m. \s1 Jém Jesús icuyujcɨɨwiñ it́úcyajpa trigo jém jejcuy ja̱ma \r (Mt. 12:1-8; Lc. 6:1-5) \p \v 23 Tu̱m jejcuy ja̱ma wid́aŋnaspa Jesús ju̱t́ ñipneta̱ jém trigo. Cuando wid́aŋnasyajpa jém icuyujcɨɨwiñ, moj it́úcyaj jém trigo ipac. \v 24 Jesɨc jém fariseoyaj iñɨ́mayyaj jém Jesús: \p —I̱xɨ jém iŋcuyujcɨɨwiñ, ¿t́iiga iwatyajpa je̱mpɨc jém jejcuyja̱ma contra jém tanaŋquímayooyi? \p \v 25 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: \p —¿Que d́a immayñe t́i iwatyaj jém David con icompañeroyaj cuando tsa̱m yaacha̱yajpa, tsa̱m yua̱yajpa? \v 26 Jém David con icompañeroyaj tɨgɨyyaj jém Dios it́ɨcjo̱m cuando it́ jém co̱bacpɨc pa̱nij jém Abiatar. Jém David icút jém caxt́ána̱ñi jém tsacneta̱wɨɨp altaryucmɨ. Ichiit́im jém icompañeroyaj. Tanjo̱doŋ iga jém tanaŋquímayooyi d́a ijɨ́cpa iga i̱ icútpa jém ma̱stɨcjo̱mpɨc caxt́ána̱ñi, nada más jém pa̱nijyaj. \p \v 27 Jesɨc Jesús iñɨ́máyt́im jém fariseoyaj: \p —Dios ichac jém jejcuy ja̱ma iga iwɨ̱wadayyajiñ jém pɨxiñt́am. D́a iwat jém pɨxiñt́am iga ixutsyajpa jém jejcuy ja̱ma. \v 28 Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, achiit́a̱ jém pɨ̱mi iga wɨa̱p annɨ́máy jém pɨxiñt́am t́i wɨa̱p iwatyaj jém jejcuyja̱ma. \c 3 \s1 Jém pɨ̱xiñ jém tɨtsnewɨɨp icɨ \r (Mt. 12:9-14; Lc. 6:6-11) \p \v 1 Jesɨc e̱ybɨct́im tɨgɨy Jesús tu̱m sinagoga. Jemum it́ tu̱m pɨ̱xiñ tɨtsne icɨ. \v 2 Jesɨc jém Jesús ienemigoyaj tsa̱m icuixyajpa siiga icpɨspa jém pɨ̱xiñ jém jejcuyja̱ma iga iquejajwadayyajtooba jém aŋjagooyicɨɨm. \v 3 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ jém tɨtsnewɨɨp icɨ: \p —Te̱ñchucu̱mɨ. Mi̱ñɨ mit́e̱ñi yɨ́p pɨxiñt́am aŋcucmɨ. \p \v 4 Jesɨc icwácpa Jesús jém it́yajwɨɨp je̱m. Nɨ́mayyajta̱: \p —¿T́i wɨa̱p taŋwat jém jejcuyja̱ma? ¿Wɨ̱ iga taŋwɨ̱watpa o iga tammalwatpa? ¿Wɨ̱ iga taŋcɨacpudáypa tu̱m pɨ̱xiñ ivida o tannaccáyáypa? \p Pero jeeyaj d́a jɨyyaj. \v 5 Jesɨc Jesús icuámse̱t jém pɨxiñt́am, tsa̱m jóyñe y aŋyácne iga agui maloyaj jém ia̱nama. Jesɨc iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ, jém tɨtsnewɨɨp icɨ: \p —Tɨ̱mɨ iŋcɨ. \p Jesɨc jém pɨ̱xiñ it́ɨ̱m jém icɨ, wɨ̱tsɨ́yñeum. \v 6 Jesɨc putyaj jém fariseoyaj. Aŋtuuma̱yaj con jém Herodes ipɨxiñt́am, moj ijɨ̱syaj jutsa̱p iccaayaj jém Jesús. \s1 Núcyaj tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am jém laguna aŋna̱ca \p \v 7 Nɨcyaj jém Jesús con icuyujcɨɨwiñ jém laguna aŋna̱ca. Tsa̱m jáyaŋ jém Galileapɨc pɨxiñt́am it́úŋɨyyajpa Jesús. \v 8 Ju̱t́ quej ijo̱dóŋa̱yaj jém pɨxiñt́am iga Jesús tsa̱m iwɨ̱watpa. Jesɨc nɨc iámyaj jém Jesús. Nɨcyaj jém Judeapɨc, jém Jerusalénpɨc y jém Idumeapɨc pɨxiñt́am. Nɨcyajpat́im jém it́yajwɨɨp nɨ aŋwiñt́uc jém río de Jordán y jém it́yajwɨɨp nocojo̱m de Tiro y Sidón. \v 9 Jeeyucmɨ Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ iga inimíñiñ tu̱m barco ju̱t́ químpa iga jém pɨxiñt́am odoy icpɨtsɨyyajiñ. \v 10 Jesús icpɨs jáyaŋ jém mɨmneyajwɨɨp. Jeeyucmɨ it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp icunúcyajtooba Jesús. Tsa̱m ichɨcyajtooba iga pɨsyajiñ. \v 11 Cuando jém imatsneyajwɨɨp jém mal espíritu iixyaj Jesús, jesɨc ico̱steeñayyaj jém Jesús ipuycɨɨm, pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyajpa: \p —¡Micham Dios miMa̱nɨc! \p \v 12 Jesɨc Jesús iwogáypa jém imatsneyajwɨɨp jém mal espíritu. Iñɨ́máy iga odoy nɨ́miñ i̱apaap jém Jesús. \s1 Jesús icupiŋ jém doce icuyujcɨɨwiñ \r (Mt. 10:1-4; Lc. 6:12-16) \p \v 13 Jesɨc ocmɨ quím Jesús tu̱m co̱tsɨcyucmɨ. Iŋwejáy jém icupiŋpaap juuts je iwɨ̱aŋja̱m. Jesɨc jeeyaj miñ iámyaj jém Jesús. \v 14 Jesɨc Jesús icupiŋ doce jém icuyujcɨɨwiñ iga iwaganasɨɨba. Icutsattooba iga nɨguiñ iŋmat jém Dios iŋma̱t́i. \v 15 Chiit́a̱pt́im jém Dios ipɨ̱mi iga icpɨsyajiñ jém mɨmneyajwɨɨp y iga it́opyajiñ jém mal espíritu jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m. \v 16 Icupiŋ doce jém icuyujcɨɨwiñ: jém Ximoj, iccámáyt́im iñɨ̱yi iga Peto; \v 17 Jacobo, con it́ɨ̱wɨ jém Xiwan, icuɨstɨc Zebedeo ima̱nɨctam, accámayt́a̱ iñɨ̱yi jém wɨste̱n iga Boanerges, yɨ́p aŋma̱t́i nɨmtooba iga t́i̱ñpa juuts majɨywiñ. \v 18 Cupiŋyajta̱t́im Anti; Felipe; Bartolo; Mateo; Tomax; Jacobo, jém Alfeo ima̱nɨc; Tadeo; Ximoj, jém it́wɨɨp con jém partido cananista; \v 19 y Judas Iscariote, jém icɨɨjuŋcotwɨɨp jém Jesús. \s1 Nɨmyajpa iga Jesús iniit́ tu̱m mal espíritu \r (Mt. 12:22-32; Lc. 11:14-23; 12:10) \p Ocmɨ Jesús nɨc tu̱m tɨccɨɨm con jém icuyujcɨɨwiñ. \v 20 E̱ybɨct́im aŋtuuma̱yaj tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. D́a i̱ lugar ni para wícyajpa jém Jesús con icuyujcɨɨwiñ. \v 21 Jesɨc cuando ijo̱dóŋa̱yaj jém it́ɨ̱wɨtam t́i iwat jém Jesús, nɨc imatsyaj porque nɨmyajpa iga locoja̱ne Jesús. \p \v 22 Jém escribaspɨc maestroyaj miñyaj de Jerusalén. Nɨmyajpa: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ iniit́ jém mal espíritu iŋjagooyi, jém Beelzebú, ia̱namaŋjo̱m. Jeam ichi ipɨ̱mi, jeeyucmɨ wɨa̱p it́op jém mal espíritu jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m. \p \v 23 Jesɨc Jesús iŋwejáy jém maestroyaj. Iŋquejáy con tu̱m cuento. Nɨ́mayyajta̱: \p —¿Jutsa̱p initopta̱ iyaac jém Woccɨɨwiñ? \v 24 Siiga nawécta̱p tu̱m gobierno y tsɨ́ypa wɨste̱n partido, y siiga áŋa̱yajpa, jesɨc nayajyajta̱p jém gobierno. \v 25 Siiga najóyixyajta̱p tu̱m pɨ̱xiñ ima̱nɨctam y áŋa̱yajpa con it́ɨ̱wɨ, jesɨc nayajyajta̱p. \v 26 Siiga nawécyajta̱p jém Woccɨɨwiñ idemonio y áŋa̱yajpa, jesɨc d́a jáypa cuyajpa jém Woccɨɨwiñ. \p \v 27 ’Jém númpaap d́a wɨa̱p it́ɨgɨy tu̱m pɨ̱mipɨc pɨ̱xiñ it́ɨcjo̱m iga icunúmáypa siiga d́a wiñt́i ichenpa jém tɨc io̱mi. Pero siiga wiñt́i ichenpa, jesɨc wɨa̱p iñúmáy it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp it́ɨccɨɨm. \p \v 28 ’Nu̱ma mannɨ́máypa iga wadayt́a̱p perdón jém pɨxiñt́am it́áŋca. Wadayt́a̱pt́im perdón siiga icujɨypa jém tanJa̱tuŋ Dios, \v 29 pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ icujɨypa jém Dios iA̱nama, d́a nunca i̱ iwadáypa perdón jém it́áŋca. Chiit́a̱p castigo jém d́apɨc nunca cuyajpa. \p \v 30 Nɨmpa yɨɨmpɨc jém Jesús porque nɨmyajpa jém pɨxiñt́am iga Jesús iniit́ tu̱m mal espíritu ia̱namaŋjo̱m. \s1 Miñyaj jém Jesús ia̱pa con ijáyuctam \r (Mt. 12:46-50; Lc. 8:19-21) \p \v 31 Jesɨc ocmɨ núcyaj jém Jesús ijáyuctam con ia̱pa. Tsɨ́yyaj jém tɨc aŋna̱ca. Aŋwejayt́a̱ Jesús iga míñiñ iám ia̱pa. \v 32 Co̱ñyaj jáyaŋ pɨxiñt́am jém tɨcjo̱m. Cucmɨ tsɨ́y jém Jesús. Jesɨc jém pɨxiñt́am iñɨ́mayyaj jém Jesús: \p —Jém íña̱pa con iñt́ɨ̱wɨtam con iñyo̱mtɨ̱wɨtam núcneyaj jém tɨgaŋna̱ca. Sɨ́p mimétsyaj. \p \v 33 Jesɨc nɨmpa Jesús: \p —¿Pero i̱ jém ána̱pa, i̱ jém antɨ̱wɨtam? \p \v 34 Jesɨc Jesús iámmats jém co̱ñyajwɨɨp je̱m, jém icuwoyxe̱tneyajwɨɨp. Iñɨ́máy: \p —Mimicht́am jém mána̱pa y mantɨ̱wɨtam. \v 35 Porque it́u̱mpɨy jém iwatpaap juuts ixunpa Dios, jeam jém antɨ̱wɨ, anyo̱mtɨ̱wɨ y ána̱pa. \c 4 \s1 Jém cuento de jém iyɨ̱npáppɨc jém trigo ipac \r (Mt. 13:1-9; Lc. 8:4-8) \p \v 1 Jesɨc e̱ybɨct́im moj iŋquejáy Jesús jém pɨxiñt́am jém laguna aŋna̱ca. Aŋtuuma̱neyaj ju̱t́ it́ Jesús tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am. Jeeyucmɨ tɨgɨy tu̱m barcojo̱m, nɨc co̱ñi Jesús iga iŋquejáypa jeeyaj jém tsɨ́yñeyajwɨɨp nɨaŋna̱ca. \v 2 Jesɨc Jesús iŋquejáypa jém pɨxiñt́am tsa̱m jáyaŋ wɨ̱tampɨc jɨ̱xi cuentujmɨ. Iŋquejáypa yɨɨmpɨc: \p \v 3 —Sɨɨp matoŋtaamɨ t́i mannɨ́mayt́ámpa. Tu̱m pɨ̱xiñ nɨc ñi̱pi, nɨc iyɨ̱n jém trigo ipac ica̱mjo̱m. \v 4 Mu iyɨ̱n jém pac, actɨŋ uxaŋ jém tuŋjo̱m. Miñyaj jém jon, icútquet. \v 5 Actɨŋt́im uxaŋ jém pac tsaaŋjo̱m ju̱t́ d́a i̱ jáyaŋ nas. Jesɨc jicscɨy nay jém pac porque d́a juchaŋ jém nas. \v 6 Cuando pijpa ja̱ma, iñoonoca jém xuxut́ planta. Yaj cutɨtsaayi porque d́a t́i̱chɨgɨ́y. \v 7 Actɨŋt́im uxaŋ jém pac jém a̱pid́aŋjo̱m. Jicscɨy yón jém a̱pit́, ixamsamca jém xuxut́ planta. \v 8 Pero actɨŋt́im jém pac jém wɨbɨc naxyucmɨ. Wɨ̱tɨ́ma̱p. Algunos chióy treinta, algunos chióy sesenta, algunos chióy cien. \p \v 9 Jesɨc nɨmpa Jesús: \p —Siiga mit́atsɨgɨyt́a amatoŋtaamɨ. \s1 T́iiga iŋmatpa Jesús cuentujmɨ \r (Mt. 13:10-17; Lc. 8:9-10) \p \v 10 Ocmɨ cunɨgayyaj jém pɨxiñt́am. Cuando icut́um tsɨ́y jém Jesús, jém it́yajwɨɨp noco con jém doce icuyujcɨɨwiñ icwácyajpa jém Jesús t́i nɨmtooba jém xut́u cuento. \v 11 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Mimicht́am, Dios michiiba jém jɨ̱xi iga iŋcutɨɨyɨyt́ámpa jém jɨ̱xi jém aŋnécnewɨɨp id́ɨc. Sɨɨp iŋcutɨɨyɨyt́ámpa jutsa̱p iŋjac Dios jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Pero jém tuŋgac pɨxiñt́am, jém d́apɨc icupɨcneyaj Dios, jeeyaj anaŋmadáypa cuentujmɨ. \v 12 Dios iwat je̱mpɨc para jém pɨxiñt́am jém d́apɨc ichactooba jém it́áŋca, jesɨc cuando iixyajpa, d́a icutɨɨyɨyyajpa. Cuando imatoŋyajpa, d́at́im ijo̱dóŋa̱yajpa iga odoy ichacyajiñ iga imalwatpa y odoy i̱ iwadáyiñ perdón jém it́áŋca. \s1 Jesús iŋmadáypa t́i nɨmtooba jém cuento \r (Mt. 13:18-23; Lc. 8:11-15) \p \v 13 Jesɨc Jesús iñɨ́máypa jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Siiga mimicht́am d́a iŋcutɨɨyɨyt́ámpa yɨ́p xut́u cuento, ¿jesɨc jutsa̱p iŋcutɨɨyɨyt́a jém tuŋgac cuento siiga manaŋmadáypa? \v 14 Jém pɨ̱xiñ jém iñippaap jém pac jex juuts jém pɨ̱xiñ jém iŋmatpaap jém Dios iŋma̱t́i. \v 15 Jesɨc cuando ñipta̱p jém Dios iŋma̱t́i algunos jém pɨxiñt́am jex juuts jém pac jém actɨŋnewɨɨp tuŋjo̱m. Imatoŋyajpa jém aŋma̱t́i, pero jém Woccɨɨwiñ miñpa iccáyáy jém aŋma̱t́i jém ñipneta̱wɨɨp jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m. \v 16 Algunos jém pɨxiñt́am jex juuts jém pac jém actɨŋwɨɨp tsaaŋjo̱m. Imatoŋyajpa jém aŋma̱t́i. Agui maymayyaj mu ipɨctsoŋyaj jém Dios iŋma̱t́i. \v 17 Jeeyaj como d́a t́i̱chɨgɨ́y, d́a jáypa. Cuando cutɨ́tsta̱p, malwadayt́a̱p jém Dios iŋma̱t́i icuyucmɨ, jesɨc jóypa jém pɨ̱xiñ, ichacpa jém Dios iŋma̱t́i. \v 18 Algunos jém pɨxiñt́am jex juuts jém pac jém actɨŋnewɨɨp jém apid́aŋjo̱m. Imatoŋyajpa jém aŋma̱t́i. \v 19 Pero jesɨc tsa̱m ijɨ̱spa jém iyo̱xacuy, tsa̱m iwɨ̱aŋja̱m jém tumiñ, tsa̱m icusúnɨ́ypat́im jém d́apɨc wɨ̱ yɨ́p naxyucmɨ. Jesɨc jexpɨc jɨ̱xi ixamsamcaaba jém wɨbɨc aŋma̱t́i. Jém pɨ̱xiñ ichacpa jém Dios iŋma̱t́i, d́a wɨ̱putpa, d́a tɨ́ma̱p. \v 20 Pero algunos jém pɨxiñt́am jex juuts jém pac jém actɨŋnewɨɨp jém wɨbɨc naxyucmɨ. Imatoŋyajpa jém Dios iŋma̱t́i, icupɨcyajpa, wɨ̱tɨ́ma̱p. Algunos chióy treinta, algunos chióy sesenta, algunos chióy cien. \s1 Jém cuento de jém juctɨ \r (Lc. 8:16-18) \p \v 21 Jesɨc nɨmt́im Jesús: \p —Tannooba juctɨ iga tayɨcquejpa. D́a taŋcujappa cooŋcucɨɨm ni d́a tantsacpa tseescucɨɨm. Tantunpa yucmɨ jém juctɨ iga tayɨcquejpa. \v 22 Porque quejpa it́u̱mpɨy jém aŋnécnewɨɨp id́ɨc. It́u̱mpɨy jém yamnɨmnewɨɨp, ocmɨ jo̱dóŋa̱ta̱p. \v 23 Siiga mit́atsɨgɨyt́a, matoŋtaamɨ t́i mannɨ́máypa. \p \v 24 Jesɨc Jesús iñɨ́máyt́im jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Wadaayɨ caso iga iŋwatpa t́i mannɨ́máypa. Siiga tsa̱m impɨctsoŋtooba jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc Dios michiiba jáyaŋ jém wɨ̱tampɨc jɨ̱xi. Pero jém pɨ̱xiñ jém d́apɨc ipɨctsoŋtooba, d́a t́i ichiiba Dios. \v 25 Siiga impɨctsoŋne jém wɨbɨc jɨ̱xi, jesɨc miyo̱xpátpa Dios iga más iŋcutɨɨyɨ́yiñ. Pero jém pɨ̱xiñ jém d́apɨc iwɨ̱aŋja̱m jém wɨbɨc jɨ̱xi, jesɨc Dios iccáyáypa e̱ybɨc jém ijɨ̱xi jém uxaŋpɨc iniit́. \s1 Jutsa̱p iŋpɨc jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga taŋjacpa Dios \p \v 26 Jesɨc nɨmt́im Jesús: \p —Jém wɨbɨc aŋma̱t́i jutsa̱p iŋjac Dios yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ iñiptsac tu̱m pac ica̱mjo̱m. \v 27 Jesɨc jém pɨ̱xiñ moŋpa y yuspa, tsuucɨɨm y sɨŋñi. Jém pac naypa, mɨja̱p. Pero jém pɨ̱xiñ d́a ijo̱doŋ jutsa̱p iñay ni jutsa̱p imɨja̱. \v 28 Jém nas wɨa̱p icmɨja̱ jém ñipñibooyi, d́a tanyo̱xpátpa. Naypa jém pac, yónpa, mɨja̱p, ocmɨ tsampa. \v 29 Jesɨc cuando tsamum jém it́ɨm, nɨcpa ipiŋ jém io̱mi porque tsamneum. \p \v 30 Jesɨc nɨmt́im Jesús: \p —Sɨɨp manaŋquejáypa ju̱t́pɨc aŋpɨcpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. Manaŋquejáypa cuentujmɨ. \v 31 Jém wɨbɨc aŋma̱t́i jex juuts tu̱m mostaza ipac ñipta̱p naxyucmɨ. Je jém más xut́upɨc pac que it́u̱mpɨy jém pacyaj. \v 32 Jesɨc ñipneum jém pac, yónpa, más mɨja̱p que it́u̱mpɨy jém ñipñibooyiyaj. Iccámpa jém mɨjpɨc iŋcɨs y jém jonyaj nɨcpa i̱t́iyaj jém cuy iŋcɨsyucmɨ, jejyajpa jém icumuŋco̱m. \s1 T́iiga accuyujóypa Jesús cuentujmɨ \r (Mt. 13:34-35) \p \v 33 Con wa̱t́i jém cuento iŋquejáy Jesús jém pɨxiñt́am jém Dios iŋma̱t́i hasta ju̱t́pɨc wɨa̱iñ icutɨɨyɨyyaj. \v 34 Jesús iŋmadáy cuentujmɨ it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Pero cuando icut́um it́ con jém icuyujcɨɨwiñ, jesɨc iŋmadáy jeeyaj t́i nɨmtooba it́u̱mpɨy jém cuentoyaj. \s1 Jesús icte̱ñ jém sa̱wa y jém nɨɨpoa \r (Mt. 8:23-27; Lc. 8:22-25) \p \v 35 Jesɨc jeet́im ja̱ma, tsuáŋam, Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Tanɨctámpa jém laguna aŋwiñt́uc. \p \v 36 Jesɨc Jesús iŋquímyaj jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp. Jém icuyujcɨɨwiñ tɨgɨyyaj barcojo̱m con Jesús. Ininɨcyajpa Jesús jém laguna aŋwiñt́uc. Iwagananɨcyajpat́im tuŋgac jém barcoyaj. \v 37 Iganam nɨquiyaj barcojo̱m, moj po̱yi tu̱m sa̱wa tsa̱m pɨ̱mi. Jesɨc pɨ̱mi pooba jém nɨ, tsa̱m pɨ̱mi tɨgɨypa nɨ jém barcojo̱m hasta comtooba. \v 38 Moŋpa Jesús jém barco it́utscɨɨm tu̱m colchonyucmɨ. Jém icuyujcɨɨwiñ ichɨcyusyaj, iñɨ́mayyaj: \p —Mammaestro, ¿que d́a íñix iga tacumoŋtoobam? \p \v 39 Jesɨc yusum jém Jesús, iñɨ́máy jém sa̱wa iga teeñiñ. Iñɨ́máyt́im jém lamar: \p —¡Tɨ̱neɨ, odom tsɨgooyɨ! \p Jesɨc te̱ñum jém sa̱wa y tɨ̱neum jém nɨɨpoa. D́am t́i tsɨgóypa. \v 40 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —¿T́iiga tsa̱m micɨ̱ŋtámpa? ¿Que d́a iŋcupɨctámpa iga Dios tawatpa cuenta? \p \v 41 Tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Nanɨ́mayyajta̱p: \p —¿I̱apaap yɨ́p pɨ̱xiñ iga jém sa̱wa y jém nɨɨpoa icupɨcpa? \c 5 \s1 Jém Gadarapɨc pɨ̱xiñ imatsne id́ɨc jáyaŋ jém mal espíritu \r (Mt. 8:28-34; Lc. 8:26-39) \p \v 1 Jesɨc ocmɨ Jesús con icuyujcɨɨwiñ núcyaj jém laguna aŋwiñt́uc jém naxyucmɨ de Gadara. \v 2 Jesɨc mu iput jém Jesús jém barcojo̱m, ipát tu̱m Gadarapɨc pɨ̱xiñ. Miñ jém pɨ̱xiñ jém camposanto. Imatsne jém mal espíritu. \v 3 Jém pɨ̱xiñ d́a i̱pa tɨgaŋjo̱m, nɨcpa i̱t́i jém camposanto. D́a i̱ wɨa̱p ichen jém pɨ̱xiñ ni con cadena. \v 4 Wa̱t́cɨy tsénayt́a̱ jém pɨ̱xiñ icɨ y ipuy con cadena, pero siempre ijacpa jém cadena. Iccujagáypa jém tɨ́ŋcuy jém iñuusmatsayñewɨɨp ipuy. Tsa̱m pɨ̱mi malo, d́a i̱ wɨa̱p imanxuwat jém pɨ̱xiñ. \v 5 Tsuucɨɨm y sɨŋñi sɨɨba jém pɨ̱xiñ jém camposanto y jém co̱tsɨcjo̱m. Pɨ̱mi aŋwejpa. Tsa̱m naccoowaneta̱ iyaac tsaamɨ. \v 6 Jesɨc cuando jém pɨ̱xiñ juumɨnam iix jém Jesús, póyaŋtsucum, miñ ico̱steeñáy jém Jesús iwiñjo̱m. \v 7 Jesɨc pɨ̱mi jɨypa jém pɨ̱xiñ. Nɨmpa: \p —MiJesús, ¿t́iiga miñpa ammoogɨ́y? Mich jém Yucmɨpɨc Dios miMa̱nɨc. Maŋcunucsáypa por Dios iga odoy ayaachwa̱tɨ. \p \v 8 Je̱mpɨgam nɨmpa jém pɨ̱xiñ porque Jesús iñɨ́máy jém mal espíritu: \p —Mimalespíritu, pu̱tɨ jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m. \p \v 9 Jesɨc Jesús icwác jém pɨ̱xiñ, nɨmpa: \p —¿Mich, mii̱apaap? \p Jém pɨ̱xiñ icutsoŋ. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —Ɨch aLegión porque tsa̱m ajáyaŋtam. \p Taɨch tanaŋma̱t́i jém legión nɨmtooba iga agui jáyaŋ. \p \v 10 Jém mal espíritu icunucsáy Jesús iga odoy icutsad́iñ tuŋgac lugar. \v 11 It́ id́ɨc je̱m jáyaŋ jém yo̱ya. Wícyajpa nocojo̱m de jém co̱tsɨccɨɨm. \v 12 Jesɨc jém mal espíritu icunucsáypa jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —Acutsattaamɨ ju̱t́ it́ jém yo̱ya. Ajɨ́gaayɨ iga atɨgɨyt́ámpa jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. \p \v 13 Jesɨc Jesús ijɨ́gáy iga tɨgɨyyaj jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. Cuando putyajum jém mal espíritu jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m, nɨc tɨgɨ̱yiyaj jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. It́yaj je̱m como dos mil yo̱ya. Mu it́ɨgɨyyaj jém mal espíritu, póyaŋtsucumyaj jém yo̱ya. Poyi̱mɨ quetyaj jém tejajyucmɨ. Tɨgɨyyaj jém nɨɨcɨɨm. Yaj jicjiccaiyaj jém yo̱ya. \p \v 14 Jesɨc poyyaj jém pɨxiñt́am jém iwatyajpáppɨc cuenta jém yo̱ya. Tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj. Nɨc iŋmadayyaj jém pɨxiñt́am t́i iñascayaj jém yo̱ya. Nanɨcta̱ jém aŋma̱t́i icuwɨ̱t́i jém attebet Gadara y hasta ju̱t́ nɨcne yo̱xa̱jiyaj. Jesɨc jém pɨxiñt́am miñ iámyaj t́i iñascayaj jém yo̱ya. \v 15 Núcyaj ju̱t́ it́ jém Jesús. Iixyaj jém pɨ̱xiñ jém imatsnewɨɨp id́ɨc jém mal espíritu tsa̱m jáyaŋ. Jemum co̱ñ, puctugɨ́yum, jɨ̱xiɨ́yum. Cuando iixyaj jém pɨxiñt́am, tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj. \v 16 Jesɨc jém pɨxiñt́am, jém iixñeyajwɨɨp t́i iwat Jesús, moj iŋmadayyaj jém miññeyajwɨɨp t́i iñasca jém pɨ̱xiñ jém imatsnewɨɨp id́ɨc jém mal espíritu y t́i iñasca jém yo̱ya. \v 17 Jesɨc jém Gadarapɨc pɨxiñt́am moj iñɨ́mayyaj jém Jesús iga nɨguiñam de je̱m. \p \v 18 E̱ybɨct́im tɨgɨy Jesús jém barcojo̱m. Jém pɨ̱xiñ, jém iniit́wɨɨp id́ɨc jém mal espíritu, iñɨ́máy jém Jesús: \p —Ɨch anɨctoobat́im. Ajɨ́gaayɨ iga awaganɨcpa con mimich. \p \v 19 Pero Jesús d́a ijɨ́gáy iga nɨcpa it́úŋɨ́y jém pɨ̱xiñ. Nɨmpa Jesús: \p —Nɨcsɨm iñt́ɨcmɨ. Nɨ̱gɨ aŋmadaayɨ jém iñt́ɨ̱wɨtam t́i miwadáy Dios iga tsa̱m miyaachaŋja̱m. \p \v 20 Jesɨc jém pɨ̱xiñ nɨc jém naxyucmɨ Decápolis. Moj iŋmadáy jém pɨxiñt́am t́i iwadáy Jesús cuando it́obáy jém mal espíritu. Tsa̱m ipooñaŋja̱myaj it́u̱mpɨy de jeeyaj. \s1 Jém Jairo iyo̱mma̱nɨc y jém yo̱mo jém ichɨccunúcwɨɨp Jesús \r (Mt. 9:18-26; Lc. 8:40-56) \p \v 21 Jesɨc se̱t e̱ybɨc Jesús jém laguna aŋwiñt́uc jém barcojo̱m. Cuando núc Jesús jém nɨ aŋna̱ca, jesɨc iŋtuuma̱cayaj tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. \v 22 Jesɨc miñ iám Jesús tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ̱yi Jairo, tu̱m sinagoga iŋjagooyi. Cuando núc ju̱t́ it́ Jesús, ico̱steeñáy ipuycɨɨm. \v 23 Jesɨc jém Jairo pɨ̱mi icunucsáypa jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —Tsa̱m pɨ̱mi mɨmne jém anyo̱mma̱nɨc. Caatoobam. Nɨ̱gɨ accámaayɨ iŋcɨ jém anyo̱mma̱nɨc ico̱bacyucmɨ iga pɨxiñ iga odoy caiñ. \p \v 24 Jesɨc jém Jairo iwagananɨc jém Jesús. Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am nɨcyajt́im, it́úŋɨyyaj jém Jesús. Tsa̱m icpɨtsɨyyaj. \v 25 Jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m it́t́im tu̱m yo̱mo mɨmne. Doce a̱mt́ɨy iniit́ jém caacuy iga quetpa iñɨɨpiñ. \v 26 Wa̱t́i jém tsóyɨ́yoypaap ichóyɨyt́ɨp, pero tsa̱m iyaachwatne jém yo̱mo. Yajneum iwadáy gasto jém it́umiñ, pero d́a pɨspa. Mást́im pɨ̱mi mɨmne. \v 27 Jém yo̱mo imatoŋne iga tsa̱m wɨa̱p icpɨsóy jém Jesús. Jesɨc iganam tsa̱m icpɨtsɨyyajpa Jesús jém pɨxiñt́am, jém yo̱mo icunúc jém Jesús it́uuñiaŋcɨɨm, ichɨgáy jém Jesús iyoot́i. \v 28 Nɨmpa jém yo̱mo ijɨ̱xiaŋjo̱m: “Siiga antsɨgáypa iyoot́i con aŋcɨ, jesɨc apɨspa.” \v 29 Jesɨc jeet́i rato te̱ñ iga quetpa jém iñɨɨpiñ. Ija̱m jém yo̱mo iga pɨsneum. \v 30 Jesɨc Jesús icutɨɨyɨ́y iga icpɨs tu̱m mɨmnewɨɨp con ipɨ̱mi, ámse̱t jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m, nɨmpa: \p —¿I̱ atsɨgáy jém anyoot́i? \p \v 31 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ iñɨ́máy: \p —Íñix iga jém pɨxiñt́am tsa̱m pɨ̱mi micpɨtsɨyyajpa. ¿T́iiga micwágóypa iga i̱ michɨc? \p \v 32 Pero Jesús icuámse̱tpa iga iixiñ i̱ ichɨc. \v 33 Jesɨc agui cɨ̱ŋne jém yo̱mo, agui cuetsáypa porque ijo̱doŋ jutsa̱ mu ipɨs. Miñ ico̱steeñáy jém Jesús iwiñjo̱m, iñuumaŋmadáy Jesús t́i iñasca. \v 34 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Miyo̱mo, mipɨsneum porque tsa̱m iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p micpɨs. Sɨɨp michacneum jém caacuy. Chogoyñɨcsɨm. \p \v 35 Iganam Jesús iniŋmatpa jém yo̱mo, núcyaj algunos jém pɨxiñt́am, miññeyaj jém Jairo it́ɨccɨɨm. Iñɨ́mayyaj jém aŋjagooyi: \p —Caaneum jém iñyo̱mma̱nɨc. Odom más wadaayɨ molestia yɨ́p tammaestro. \p \v 36 Pero Jesús d́a iwadáy caso t́i iñɨ́máy jém miññeyajwɨɨp. Iñɨ́máy jém Jairo: \p —Odoy cɨ̱ŋɨ. Cupɨ̱cɨ iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát. \p \v 37 Jesɨc d́a ijɨ́cpa Jesús iga nɨcpa it́úŋɨyyaj jém pɨxiñt́am. Ininɨc no más Peto, Jacobo, y Xiwan jém Jacobo it́ɨ̱wɨ. \v 38 Cuando núcyaj jém sinagoga iŋjagooyi it́ɨccɨɨm, iix Jesús iga tsa̱m it́ bulla, tsa̱m wejyajpa, tsa̱m aŋyácneyaj. \v 39 Tɨgɨy tɨcjo̱m jém Jesús, iñɨ́máy jém pɨxiñt́am jém wejyajpáppɨc: \p —¿T́iiga tsa̱m miwejtámpa? ¿T́iiga tsa̱m iŋwattámpa bulla? D́a caane jém wo̱ñi, moŋpa. \p \v 40 Pero jeeyaj agui ixíccayajpa jém Jesús. Jesɨc Jesús iquebacputyaj it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém tɨcjo̱m. Jesɨc iwagananɨcpa Jesús jém wo̱ñi ija̱tuŋ con ia̱pa y jém icuyujcɨɨwiñ. Tɨgɨyyaj jém cuarto ju̱t́ it́ jém wo̱ñi. \v 41 Jesɨc Jesús imatsáy jém wo̱ñi icɨ, iñɨ́máy jém wo̱ñi: \p —Talita cumi. \p Taɨcht́am tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba: Miwo̱ñi, mannɨ́máypa, tsucu̱mɨ. \p \v 42 Jeet́i rato tsucum jém wo̱ñi. Mojum wi̱t́i. Doce ia̱mt́ɨy iniit́. Jém it́yajwɨɨp tsa̱m pɨ̱mi ipooñaŋja̱myaj mu iixyaj t́i iwat Jesús. \v 43 Jesɨc Jesús tsa̱m iwɨ̱aŋquím jeeyaj iga odoy i̱ iŋmadáyiñ iga icpɨs jém wo̱ñi. Iñɨ́máyt́im Jesús iga acwícta̱iñ jém wo̱ñi. \c 6 \s1 Nɨcgacpa Jesús jém Nazaret \r (Mt. 13:53-58; Lc. 4:16-30) \p \v 1 Jesɨc put de je̱m jém Jesús, nɨc it́ɨcmɨ. Iwagananɨcyajpat́im jém icuyujcɨɨwiñ. \v 2 Jesɨc cuando núc jém jejcuyja̱ma, moj accuyujooyi Jesús jém sinagoga. It́yaj jáyaŋ pɨxiñt́am. Mu imatoŋyaj t́i iŋmatpa jém Jesús, jesɨc tsa̱m ipooñaŋja̱myajpa. Nɨmyajpa: \p —¿Ju̱t́ cuyuj yɨ́p pɨ̱xiñ? ¿Ju̱t́ ipɨc yɨ́p wɨbɨc jɨ̱xi? ¿Jutsa̱p iwat con icɨ jém wɨ̱tampɨc milagro? \v 3 ¿D́a yɨ́p pɨ̱xiñ jém carpintero? Ia̱pa jém Malía. Tánixpɨgáypat́im jém it́ɨ̱wɨtam jém Jacobo, jém José, jém Judas y jém Ximoj. It́yajt́im yɨɨm jém iyo̱mtɨ̱wɨtam con taɨcht́am. \p Jeeyucmɨ jém pɨxiñt́am ijóyixyajpa jém Jesús. \v 4 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jeeyaj: \p —Ju̱t́quej wɨ̱pɨctsoŋta̱p tu̱m jém profeta, pero cuando nɨcpa najɨ́yooyi it́ɨcmɨ, jesɨc jém it́ɨcmɨpɨc pɨxiñt́am con jém it́ɨ̱wɨtam d́a iwɨ̱ixyajpa. \p \v 5 Jesɨc jém Jesús d́a wɨa̱p iwat jém milagro it́ɨcmɨ. Ichɨc con icɨ nada más jute̱n jém mɨmneyajwɨɨp iga icpɨsyajpa. \v 6 Agui ipooñaŋja̱mpa Jesús iga jém pɨxiñt́am d́a icupɨcyajpa iga Dios wɨa̱p iwat jém milagroyaj. Jesɨc ocmɨ Jesús icuwit́xe̱tpa it́u̱mpɨy jém xuxut́ tɨgaŋjoj jém it́yajwɨɨp nocojo̱m iga iŋmatpa jém Dios iŋma̱t́i. \s1 Jesús icutsat icuyujcɨɨwiñ iga nɨcyajiñ najɨyooyi \r (Mt. 10:5-15; Lc. 9:1-6) \p \v 7 Jesɨc Jesús iŋwejáy jém doce icuyujcɨɨwiñ. Icutsat wɨswɨs iga nɨcyajiñ iŋmat jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́quej. Chiiyajta̱ jém Dios ipɨ̱mi iga wɨa̱iñ it́opyaj jém mal espíritu jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m. \v 8 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ iga odoy t́i ininɨcyajiñ tuŋjo̱m. Nɨ́mayyajta̱p: \p —Nanɨctaamɨ no más jém imbastun. Odoy nanɨctaamɨ ni tumiñ, ni immorral ni t́it́am iŋcútpa. \v 9 Accaamɨ jém iŋcɨac y tu̱m jém iñyoot́i. Odoy nanɨctaamɨ tuŋgac iñyoot́i. \v 10 Cuando miñúctámpa tu̱m tɨccɨɨm, jemum poychɨ́yt́aamɨ hasta miñɨctámpa tuŋgac tɨgaŋjoj. \v 11 Siiga miñúcpa tu̱m tɨgaŋjoj, y d́a i̱ miwɨ̱pɨctsoŋpa, ni d́a i̱ imatoŋtooba jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc puttaamɨ aŋsɨ̱cmɨ, cunebayt́aamɨ jém impuy iga cáyiñ jém pótpót. Je̱mpɨgam iniŋquejáypa jém pɨxiñt́am iga núctɨp jém Dios iŋma̱t́i. Nu̱ma mannɨ́máypa iga cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios icɨɨpiŋpa it́u̱mpɨy jém malopɨc pɨxiñt́am, jesɨc yɨ́pyaj pɨxiñt́am jém d́apɨc iwɨ̱aŋja̱myaj jém Dios iŋma̱t́i, más chiit́a̱p castigo que jém malopɨc pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp jém attebet de Sodoma y Gomorra. \p \v 12 Jesɨc nɨc najɨ́yooyiyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Iŋquímyajpa jém pɨxiñt́am iga ichacyajiñ iga imalwatpa y iga iwatyajiñ juuts ixunpa Dios. \v 13 Jém Jesús icuyujcɨɨwiñ it́opyajpat́im jáyaŋ jém mal espíritu jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m. Iccámayyaj aceite ico̱bacyucmɨ jáyaŋ jém mɨmneyajwɨɨp. Acpɨsyajta̱. \s1 Accaata̱ jém Xiwan jém acchíŋoypaap \r (Mt. 14:1-12; Lc. 9:7-9) \p \v 14 Jém rey Herodes imatoŋ t́i iwatpa jém Jesús porque waŋpa ju̱t́quej t́i iwat. Ijɨ̱syajpa iga pɨsneum jém Xiwan jém acchíŋoypaap, jeeyucmɨ wɨa̱p iwat jém wɨ̱tampɨc milagro. \p \v 15 Pero tuŋgac nɨmpa: \p —Pɨsneum jém wiñɨcpɨc profeta jém Elías. \p Tuŋgagam nɨmpa: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ tu̱m jém profeta jex juuts jém wiñɨcpɨc. \p \v 16 Mu imatoŋ t́i iwat jém Jesús, jesɨc nɨmpa jém Herodes: \p —Yɨ́p jém Xiwan jém ampɨɨmɨyñewɨɨp iga tɨŋcujagayt́a̱iñ iɨscɨ. Sɨɨp pɨsneum. \p \v 17 Porque yɨ́pt́im Herodes ipɨɨmɨ́y iga matsta̱iñ jém Xiwan. Pajta̱ cárcel, tsenta̱ con cadena porque iwogáy jém aŋjagooyi cuando it́obáyáy jém it́ɨ̱wɨ Felipe iwɨcho̱mo. Jém yo̱mo iñɨ̱yi Herodías. \v 18 Jém Xiwan iñɨ́máy jém Herodes: \p —Mich d́a iŋwat juuts nɨmpa jém Dios iŋquímayooyi. D́a wɨ̱ iga impɨgayñe iñt́ɨ̱wɨ iyo̱mo. \p \v 19 Jeeyucmɨ jém yo̱mo Herodías tsa̱m ijóyixpa jém Xiwan hasta iccaatooba, pero d́a wɨa̱p. \v 20 Porque jém Herodes tsa̱m icɨ̱ŋpa jém Xiwan. Ijo̱doŋ iga wɨbɨc pɨ̱xiñ y siempre iwatpa juuts ixunpa Dios. Jeeyucmɨ jém aŋjagooyi d́a ijɨ́cpa iga i̱ imalwadáypa jém Xiwan. Tsa̱m aŋyácpa jém aŋjagooyi cuando imatoŋ jém Xiwan iŋmadayooyi, pero siempre imatoŋtooba. Pero d́a icupɨcpa. \v 21 Jesɨc núc jém ja̱ma iga jém yo̱mo Herodías ipát jutsa̱p icca jém Xiwan. Núc jém aŋjagooyi Herodes icumpleaño. Iwatpa tu̱m sɨŋ jém Herodes. Iwadáy invitación it́u̱mpɨy jém aŋjagooyiyaj con jém soldado iŋjagooyiyaj y con jém pɨxiñt́am jém iniit́yajwɨɨp jém mɨjtampɨc cargo jém naxyucmɨ de Galilea. \v 22 Tɨgɨy jém yo̱mo Herodías iyo̱mma̱nɨc ju̱t́ iwatyajpa jém sɨŋ. Jém wo̱ñi etspa jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m. Jesɨc jém Herodes con jém it́yajwɨɨp je̱m tsa̱m iwɨ̱aŋja̱myaj jém wo̱ñi iga etspa. Jém rey iñɨ́máy jém wo̱ñi: \p —Awágaayɨ t́it́am iñxunpa y ɨch manchiiba. \p \v 23 Jesɨc jém Herodes ijɨycámáy jém wo̱ñi iga ichiiba t́it́am ixunpa hasta cucmɨ jém naxyucmɨ ju̱t́ iŋjacpa. \v 24 Jesɨc jém wo̱ñi put jém cuarto ju̱t́ sɨ́ŋa̱yajpa. Nɨc icwác jém ia̱pa. Nɨmpa jém wo̱ñi: \p —¿T́i aŋwágáypa jém Herodes? \p Nɨmpa jém wo̱ñi ia̱pa: \p —Wágaayɨ jém Xiwan ico̱bac jém acchíŋoypaap. \p \v 25 Jesɨc jicscɨy tɨgɨy e̱ybɨc jém wo̱ñi ju̱t́ it́ jém rey. Nɨmpa jém wo̱ñi: \p —Ansunpa iga sɨɨpt́i achiaayɨ jém Xiwan ico̱bac jém acchíŋoypaap tu̱m mɨjpɨc chi̱majo̱m. \p \v 26 Jesɨc pɨ̱mi aŋyác jém rey, pero como ijɨycámayñeum iga ichiiba t́it́am ixunpa jém wo̱ñi y como it́u̱mpɨy jém iŋwejayñewɨɨp imatoŋyaj, jesɨc d́a t́i wɨa̱p iwat más que ichiiba juuts ijɨycámayñe. \v 27 Jesɨc jeet́i rato jém rey icutsat tu̱m soldado, jém accaoypaap, iga inimíñáyiñ jém Xiwan ico̱bac. \v 28 Jesɨc jém soldado nɨc jém cárcel, it́ɨŋcujagáy jém Xiwan iɨscɨ. Jesɨc inimíñáy jém ico̱bac tu̱m mɨjpɨc chi̱majo̱m. Chiit́a̱ jém wo̱ñi. Jesɨc jém wo̱ñi ipɨctsoŋ, ichi ia̱pa. \p \v 29 Cuando jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ imatoŋ t́i iñasca jém Xiwan, jesɨc oy ipíŋayyaj jém imɨjta̱y, nɨc icúmayyaj tu̱m tsaajosjo̱m. \s1 Jesús icwíc jém cinco mil pɨxiñt́am \r (Mt. 14:13-21; Lc. 9:10-17; Jn. 6:1-14) \p \v 30 Jesɨc ocmɨ aŋtuuma̱yaj jém apóstolyaj ju̱t́ it́ Jesús. Iŋmadayyaj Jesús t́it́am iwatyaj y t́it́am iŋquejayyaj jém pɨxiñt́am cuando oy najɨ́yooyi. \v 31 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Miñt́aamɨ mimicht́am, tanɨctámpa tu̱m lugar ju̱t́ d́a i̱ñɨ̱m. Tapoyjejtámpa. \p Porque tsa̱m aŋtuuma̱yajpa jém pɨxiñt́am, miñpa y nɨcpa hasta d́a i̱ lugar para wícyajpa jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. \v 32 Jesɨc Jesús con jém icuyujcɨɨwiñ nɨcyaj tu̱m barcojo̱m. Nɨcyaj naps jeeyaj ju̱t́ d́a i̱ id́ɨ́yɨ́y. \v 33 Pero tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am iixyaj iga nɨcyajpa Jesús con icuyujcɨɨwiñ. Iixpɨcyaj Jesús iga nɨqui barcojo̱m. Jesɨc póyaŋtsucumyaj jáyaŋ jém pɨxiñt́am, miñyaj wa̱t́i jém tɨgaŋjoj. Icuwit́xe̱tyajpa jém laguna. Aŋjagóy miñúcyaj antes que núcpa Jesús. \v 34 Cuando núc Jesús, put jém barcojo̱m, iix iga aŋtuuma̱neyaj tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am. Tsa̱m iyaachaŋja̱mpa porque jeeyaj jex juuts jém borregoyaj jém d́apɨc oomɨ́y. D́a i̱ iwatpa cuenta. Jesɨc Jesús moj iŋquejáy jáyaŋ wɨ̱tampɨc jɨ̱xi. \v 35 Jesɨc tsuuyɨm, miñyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ, icunúcyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —Yɨɨm d́a i̱ tɨgaŋjoj, sɨɨp tsa̱m tsuuyɨm. \v 36 Nɨ́maayɨ jém pɨxiñt́am iga nɨguiñ ijuyyaj t́it́am icútyajpa. Nɨcyajiñ yɨɨm jeexɨc ju̱t́ it́ jém tɨgaŋjoj porque yɨɨm d́a i̱ t́i taŋcútpa. \p \v 37 Pero Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Mimicht́am acwíctaamɨ. \p Jesɨc nɨmyajpa jém Jesús icuyujcɨɨwiñ: \p —¿Que aɨcht́am nɨcpa anjúyayt́a doscientos tumiñ de plata jém caxt́ána̱ñi iga anacwícpa jém pɨxiñt́am? \p \v 38 Jesɨc Jesús icwác jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿Jute̱n caxt́ána̱ñi iniit́t́a? Nɨ̱gɨ aamɨ. \p Cuando ijo̱dóŋa̱yaj, iñɨ́mayyaj: \p —Anait́t́a cinco caxt́ána̱ñi y wɨste̱n tɨɨpɨ. \p \v 39 Jesɨc Jesús iñɨ́máy it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am iga aŋtsayco̱ñyajiñ naxyucmɨ jém múgaŋjo̱m. \v 40 Aŋtsayco̱ñyaj it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am algunos cincuenta algunos cien. \v 41 Jesɨc Jesús ipɨc jém cinco caxt́ána̱ñi y jém wɨste̱n tɨɨpɨ. Ámquím sɨŋyucmɨ, moj iŋwejpát Dios. Jesɨc iwenwenjac jém caxt́ána̱ñi. Ichi icuyujcɨɨwiñ iga icwícyajiñ jém pɨxiñt́am. Iwéct́im jém wɨste̱n tɨɨpɨ iga ichiiyajpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. \v 42 It́u̱mpɨy wícyaj hasta cusyaj. \v 43 Ocmɨ jém Jesús icuyujcɨɨwiñ ipiŋyaj doce nacooŋ jém caxt́ána̱ñi y jém tɨɨpɨ jém cutsɨ́ywɨ́ppɨc. \v 44 Jém icútneyajwɨɨp jém caxt́ána̱ñi cinco mil jém pɨxiñt́am. \s1 Wit́pa Jesús jém nɨɨwiñpacyucmɨ \r (Mt. 14:22-27; Jn. 6:16-21) \p \v 45 Jesɨc yajum wiiquiyaj, jeet́i rato Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p —Sɨɨp tɨgɨyt́aamɨ barcojo̱m, nɨcstaamɨ jém Betsaida jém laguna aŋwiñt́uc. Jemɨgam manactsɨ́ypa. Sɨɨp apoychɨ́ypa yɨɨm iga anaŋquímpa jém pɨxiñt́am. \p \v 46 Jesɨc yajum iŋquímyaj jém pɨxiñt́am, nɨc Jesús tu̱m co̱tsɨcyucmɨ iga iŋwejpátpa Dios. \v 47 Jesɨc piicha̱wum, jém barco cucmɨm nɨqui jém laguna. Icut́um tsɨ́y Jesús jém naxyucmɨ ju̱t́ tsucumyaj. \v 48 Jesús iix iga sopsneyajum jém icuyujcɨɨwiñ iga icwit́yajpa jém barco con jém remos. Porque poypa jém sa̱wa, tsa̱m ictsɨ́ypa jém barco, táŋcaa̱p iñɨc. Jesɨc cuque̱jacɨɨm núc Jesús ju̱t́ nɨquiyaj jeeyaj. Wit́pa iñɨc Jesús jém nɨɨwiñpacyucmɨ, iñascatooba id́ɨc jém barco. \v 49 Pero cuando jém icuyujcɨɨwiñ iixyajpa iga wit́pa nɨɨwiñpacyucmɨ, ijɨ̱syajpa iga iixyaj tu̱m po̱ñ. Tsa̱m aŋwejyajpa porque cɨ̱ŋneyaj. \v 50 It́u̱mpɨy jém icuyujcɨɨwiñ iixyaj. Tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj. Pero jeet́i rato ijɨ́yáypa Jesús, iñɨ́máy: \p —¡Camamwattaamɨ íña̱nama! ¡Aɨcham! ¡Odoy cɨ̱ŋtaamɨ! \p \v 51 Jesɨc tɨgɨy barcojo̱m jém Jesús con jeeyaj. Teeñaŋjac jém sa̱wa. Mu iixyaj jém icuyujcɨɨwiñ, tsa̱m pɨ̱mi tɨ̱neaŋjacyaj, agui ipooñaŋja̱myajpa. \v 52 Porque d́anam icutɨɨyɨyñeyaj jém milagro iga icjáyaŋa̱ jém caxt́ána̱ñi. Tsa̱m camam ia̱nama, d́anam icupɨcneyaj. \s1 Jesús icpɨs jém mɨmneyajwɨɨp jém naxyucmɨ de Genesaret \r (Mt. 14:34-36) \p \v 53 Mu ijacyaj jém laguna aŋwiñt́uc, núcyaj jém naxyucmɨ Genesaret. Ichenyaj ibarco jém playa aŋna̱ca. \v 54 Jesɨc putyaj jém barcojo̱m Jesús con icuyujcɨɨwiñ, jém Genesaretpɨc pɨxiñt́am iixpɨcyajpa jém Jesús. \v 55 Jesɨc jém pɨxiñt́am nɨcyaj poyi̱mɨ yɨɨm jeexɨc. Moj inimiñyaj tseesyucmɨ jém mɨmneyajwɨɨp hasta ju̱t́ it́ Jesús. \v 56 Ju̱t́quej nɨcpa Jesús jém xut́upɨc tɨgaŋjoj o jém mɨjpɨc attebetyaj, jém pɨxiñt́am inimiñyajpa jém mɨmneyajwɨɨp. Ichacyajpa jém calle aŋna̱ca ju̱t́ naspa Jesús. Cuando núc Jesús, jesɨc jém pɨxiñt́am icunucsáypa iga icpɨsyajiñ jém mɨmneyajwɨɨp. Nɨmyajpa: \p —Jɨ́gaayɨ nada más iga michɨgayyajpa jém iñyoot́i jém mɨmneyajwɨɨp. \p Porque siiga ichɨgáypa iyoot́i iŋna̱ca, pɨsyajpa it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp. \c 7 \s1 Jém táŋca tsucumpa jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m \r (Mt. 15:1-20) \p \v 1 Ocmɨ aŋtuuma̱yaj ju̱t́ it́ Jesús algunos jém fariseoyaj con algunos jém escribaspɨc maestroyaj. Miñyaj Jerusalén. \v 2 Iixyaj iga jém Jesús icuyujcɨɨwiñ d́a icheeyajpa icɨ juuts jém Israelpɨc pɨxiñt́am icostumbre antes que wícpa. Ijɨ̱syaj siiga d́a iwatyajpa jém costumbre jém Jesús icuyujcɨɨwiñ, ictáŋcawatpa. \v 3 Porque jém fariseoyaj y it́u̱mpɨy jém Israelpɨc pɨxiñt́am d́a wícyajpa siiga d́a wat́cɨy icheeba icɨ juuts nɨm jém wiñɨcpɨc costumbre, jém ichacnewɨɨp jém wiñɨcpɨc wɨd́ayt́am. \v 4 Cuando se̱t de jém mercado, d́a t́i icɨɨspa hasta que icheeba icɨ juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc costumbre. Iniit́yaj jáyaŋ costumbre ju̱t́pɨc icheeyajpa it́aza, jém majcuy y jém tɨ́ŋcuyxuuŋ y ju̱t́pɨc icheeba jém ichees. \v 5 Jesɨc jém fariseoyaj con jém escribaspɨc maestroyaj icwácyajpa jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿T́iiga jém iŋcuyujcɨɨwiñ d́a iwatyajpa juuts nɨmpa jém costumbre jém ichacnewɨɨp jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am? D́a icheeyajpa icɨ antes que wícyajpa juuts nɨmpa jém costumbre. \p \v 6 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jeeyaj: \p —D́a mɨgóypa jém wiñɨcpɨc Dios iŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías cuando miŋmadayt́a. Quejpa iga minimɨgóyayt́a̱p iñyaac juuts nɨm jém Isaías. Ijaychacne yɨɨmpɨc: \q1 Nɨmpa Dios: \q1 Yɨ́pyaj pɨxiñt́am acujípyajpa con ijɨp. \q1 Pero ia̱namaŋjo̱m d́a acupɨcneyaj. \q1 \v 7 Xajat́im ajɨ̱syajpa. \q1 Iŋquejayyajpa jém pɨxiñt́am ijɨ̱xquiimi juuts wɨbɨc aŋquímayooyi. \p \v 8 Jesɨc Jesús iñɨ́máyt́im jém pɨxiñt́am: \p —Micht́am iñchacneta jém Dios iŋquímayooyi. Iŋwattámpa sɨɨp juuts jém pɨxiñt́am icostumbre iga iñcheeba immajcuy, jém imvaso, y tuŋgac más jáyaŋ jexpɨc cosa. \v 9 Jeeyucmɨ mimicht́am tsa̱m iñchactámpa jém Dios iŋma̱t́i. Iŋwɨ̱aŋja̱mta iga iŋwattámpa jém wiñɨcpɨc costumbre. \v 10 Nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi: “Wɨ̱ixt́aamɨ jém iñja̱tuŋ y íña̱pa. Siiga i̱ imalnɨ́máypa jém ija̱tuŋ o ia̱pa, jesɨc wɨ̱ iga accaata̱iñ jexpɨc pɨ̱xiñ.” \v 11 Pero mimicht́am iniit́t́a tu̱m d́a wɨbɨc costumbre. Miñɨmtámpa siiga i̱ iñɨ́máypa ija̱tuŋ o ia̱pa iga: “D́a wɨa̱p manyo̱xpát porque it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp, jém manchiipáppɨc id́ɨc, tsɨ́y juuts Corbán.” (Taɨcht́am tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba iga ijɨycámáypa Dios iga ichiiba.) \v 12 Siiga iwatpa así tu̱m pɨ̱xiñ, jesɨc miñɨmtámpa iga d́a malo jém pɨ̱xiñ iga d́a iyo̱xpátpa jém ija̱tuŋ o ia̱pa. \v 13 Je̱mpɨgam inictogoyt́ámpa jém Dios iŋquímayooyi porque mich iŋwattámpa jexpɨc costumbre, jém ichacnewɨɨp jém pɨxiñt́am dende wiñɨgam. Tsa̱m jáyaŋ jexpɨct́im cosa iŋwattámpa. \p \v 14 Jesɨc e̱ybɨc iŋwejáy Jesús it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Iñɨ́máypa: \p —Amatoŋtaamɨ iñt́u̱mpɨyt́am. Cutɨɨyɨyt́aamɨ t́it́am mannɨ́mayt́ámpa. \v 15 T́it́am iŋcútpa, jém tɨgɨypaap iñjɨpjo̱m, d́a mictáŋcaɨ́ypa. Pero jém malopɨc jɨ̱xi, jém putpáppɨc íña̱namaŋjo̱m, je nu̱ma mictáŋcaɨ́ypa. \v 16 Siiga mit́atsɨgɨyt́a, amatoŋtaamɨ. \p \v 17 Jesɨc cuando yaj iŋquímyaj jém pɨxiñt́am, tɨgɨy Jesús jém tɨcjo̱m. Jém icuyujcɨɨwiñ moj icwácyaj t́i nɨmtooba jém aŋma̱t́i. \v 18 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —¿Que mimicht́am d́at́im iŋcutɨɨyɨyt́ámpa? Que d́a iñjo̱doŋ iga jém tɨgɨypáppɨc tu̱m pɨ̱xiñ ijɨpjo̱m d́a ictáŋcaɨ́ypa. \v 19 Jém icútpáppɨc tu̱m pɨ̱xiñ d́a tɨgɨypa ia̱namaŋjo̱m porque it́u̱mpɨy naspa ipuujo̱m y ocmɨ putpa. \p Cuando nɨmpa yɨɨmpɨc, nɨmtooba Jesús iga it́u̱mpɨy wíccuy wɨ̱ taŋcút, d́a tactáŋcaɨ́ypa. \v 20 Nɨmt́im Jesús: \p —Jém malopɨc jɨ̱xi jém tsucumpáppɨc jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m je nu̱ma ictáŋcaɨ́ypa. \v 21 Porque jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m tsucumpa it́u̱mpɨy jém malopɨc jɨ̱xi. Jemum tsucumpa jém jɨ̱xi iga ichɨcpa jém yo̱mtam, iga pejóypa, iga accaóypa, \v 22 iga númpa, iga icusúnɨ́yáypa tuŋgac pɨ̱xiñ imɨɨchi, iga imalwadáypa tuŋgac pɨ̱xiñ, iga icumɨgóypa it́ɨ̱wɨtam, iga tsa̱m icusúnɨ́ypa jáyaŋ malopɨc cosa, iga cujóyɨ́yóypa, iga icujɨypa it́ɨ̱wɨtam, iga d́a jɨ̱xiɨ́y, iga agui nacujípta̱p iyaac jém pɨ̱xiñ. \v 23 It́u̱mpɨy yɨ́pyaj malopɨc jɨ̱xi tsucum jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m. Yɨ́p malopɨc jɨ̱xi ictáŋcaɨ́ypa jém pɨ̱xiñ. \s1 Tu̱m jém juumɨpɨc yo̱mo icupɨc Jesús \r (Mt. 15:21-28) \p \v 24 Jesɨc nɨc Jesús jém naxyucmɨ nocojo̱m de jém Tiro y Sidón. Jemɨgam tɨgɨy Jesús tu̱m tɨcjo̱m iga odoy i̱ iixiñ. Pero d́a wɨa̱ miiyam porque ixt́a̱. \v 25 Tu̱m yo̱mo mu imatoŋ iga núc jém Jesús, jicscɨy miñ, ico̱steeñáy jém Jesús ipuycɨɨm. Miñ iám porque jém iyo̱mma̱nɨc imatsne tu̱m mal espíritu. \v 26 Tu̱m griegopɨc yo̱mo, d́a je de Israel. Tsucum jém naxyucmɨ Sirofenicia. Jesɨc jém yo̱mo icunucsáy Jesús iga it́obáyiñ jém mal espíritu jém iyo̱mma̱nɨc ia̱namaŋjo̱m. \v 27 Pero Jesús iñɨ́máy jém yo̱mo: \p —Wɨ̱ iga wiñt́i cuspa wiiquiyaj jém tsɨ̱xt́am. D́a wɨ̱ iga tantobáyáypa jém tsɨ̱xt́am icaxt́ána̱ñi iga tanchiiba chimpa. \p \v 28 Jesɨc jém yo̱mo icutsoŋ, iñɨ́máy jém Jesús: \p —Nu̱ma, mánO̱mi, pero jém chimpa icútyajpa jém ipaccanewɨɨp jém tsɨ̱xt́am mesacucɨɨm. \p \v 29 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém yo̱mo: \p —Nu̱ma miwɨ̱nɨm. Sɨɨp nɨcsɨm iñt́ɨccɨɨm. Jém iñyo̱mma̱nɨc ichacum jém mal espíritu. \p \v 30 Jesɨc cuando se̱tum it́ɨccɨɨm jém yo̱mo, ipát iyo̱mma̱nɨc wo̱ne icheesmɨ. Ichacneum jém mal espíritu. \s1 Jesús icpɨs tu̱m chajca \p \v 31 Jesɨc jém Jesús mojgacum se̱t́i, put jém naxyucmɨ de Tiro, nas jém Sidón, nast́im jém naxyucmɨ iñɨ̱yi Decápolis, e̱ybɨc núc jém laguna de Galilea. \v 32 Jesɨc namíñayt́a̱ Jesús tu̱m chajca iga icpɨxiñ. D́at́im ja̱ya wɨa̱p ijɨy. Cunucsayt́a̱ iga iccámiñ icɨ jém chajca ico̱bacyucmɨ. \v 33 Jesɨc Jesús ininɨc jém pɨ̱xiñ tu̱m áŋe̱ymɨ. Icodáy iwaycɨ jém pɨ̱xiñ it́a̱tsɨcjo̱m. Ocmɨ ichujca Jesús iwaycɨ, ichɨgáy jém pɨ̱xiñ it́ots. \v 34 Jesɨc ámquím Jesús sɨŋyucmɨ, jejquet, iñɨ́máy jém chajca: \p —Efata. \p Yɨ́p aŋma̱t́i nɨmtooba: Áŋaayɨ. \v 35 Jesɨc áŋáyum jém chajca it́a̱tsɨc. Matóŋóypam. Wɨ̱tsɨ́yñeum jém it́ots. Wɨa̱bam ijɨy parejo. \v 36 Jesɨc iŋquím Jesús jém pɨxiñt́am iga odoy aŋmad́iñ iga icpɨs jém chajca. Pero aunque tsa̱m pɨ̱mi iŋquímpa Jesús, mást́im aŋmatyajpa jém pɨxiñt́am iga Jesús icpɨs jém chajca. \v 37 Tsa̱m pɨ̱mi ipooñaŋja̱myajpa. Nɨmyaj: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ tsa̱m iwɨ̱watpa. Icmatóŋóypa jém chajca, icjɨypa jém u̱ma. \c 8 \s1 Jesús icwícpa cuatro mil pɨxiñt́am \r (Mt. 15:32-39) \p \v 1 Jesɨc jeet́im tiempo aŋtuuma̱yaj tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. D́a inii̱yaj jém iwíccuy. Jesɨc Jesús iŋwejáy jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p \v 2 —Tsa̱m aŋyaachaŋja̱mpa jém pɨxiñt́am jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp yɨɨm. Taŋwaganait́ tucunaja̱ma y sɨɨp d́a t́i inii̱yaj iga icútpa. \v 3 Siiga aŋcutsatpa it́ɨcmɨyaj sin wiiqui, jesɨc cupóna̱quetyajpa tuŋjo̱m porque algunos miññeyaj tsa̱m juumɨ. \p \v 4 Jesɨc jém Jesús icuyujcɨɨwiñ icutsoŋ, nɨmyaj: \p —Yɨɨm ju̱t́ tait́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. ¿Jutsa̱p tampát wíccuy iga tanacwícpa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj pɨxiñt́am? \p \v 5 Jesɨc Jesús icwác jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿Jute̱n caxt́ána̱ñi iniit́t́a? \p Nɨmyajpa jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Siete. \p \v 6 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp iga co̱ñyajiñ naxyucmɨ. Jesɨc ipɨc jém siete caxt́ána̱ñi, iŋwejpát Dios, moj iwenwenjac jém caxt́ána̱ñi. Jesɨc ichi jém icuyujcɨɨwiñ iga icwícyajiñ jém pɨxiñt́am. Je̱mpɨgam iwatyaj. \v 7 Iniit́yajt́im jute̱n xuxut́ tɨɨpɨ. Jesɨc Jesús e̱ybɨct́im iŋwejpát Dios. Ipɨɨmɨ́y jém icuyujcɨɨwiñ iga ichiiyajiñt́im jém tɨɨpɨ jém pɨxiñt́am. \v 8 Jesɨc wícyaj hasta cusyaj. Ocmɨ jém Jesús icuyujcɨɨwiñ ipiŋyaj jém wíccuy jém cutsɨ́ywɨɨp. Icucomyaj siete nacooŋ. \v 9 It́yaj je̱m como cuatro mil pɨxiñt́am. Cuando yajum wiiquiyaj, jesɨc Jesús iŋquím jeeyaj. \p \v 10 Jeet́i rato tɨgɨy Jesús tu̱m barcojo̱m con icuyujcɨɨwiñ. Nɨcyaj jém naxyucmɨ Dalmanuta. \s1 Jém fariseoyaj iwácyajpa tu̱m milagro \r (Mt. 16:1-4; Lc. 12:54-56) \p \v 11 Miñyaj jém maestroyaj de jém fariseopɨc aŋquímayooyi. Moj icwácyaj Jesús. Miñ icutɨ́tsyaj. Nɨmyajpa iga: “Aŋquejaayɨ tu̱m sɨŋyucmɨpɨc seña.” \v 12 Jesɨc agui aŋyácne Jesús. Pɨ̱mi jejquet. Nɨmpa: \p —¿T́iiga yɨ́pyaj pɨxiñt́am awágáypa tu̱m seña? Nu̱ma mannɨ́máypa iga Dios d́a ichiiba ni tu̱m seña. \p \v 13 Jesɨc Jesús ichac jém pɨxiñt́am, e̱ybɨc quím tu̱m barcojo̱m. Nɨc jém laguna aŋwiñt́uc. \s1 Jém fariseopɨc aŋquímayooyi jex juuts jém levadura \r (Mt. 16:5-12) \p \v 14 Jesɨc jém Jesús icuyujcɨɨwiñ ijaamaŋnotyaj iga ininɨcyajpa jém caxt́ána̱ñi. No más t́u̱m caxt́ána̱ñi iniit́yaj barcojo̱m. \v 15 Jesɨc Jesús ipɨɨmɨ́y jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Cuidado. Nawattamta̱jɨ cuenta iga odoy impɨguiñ jém fariseoyaj ilevadura o jém Herodes ilevadura. \p \v 16 Jesɨc moj nanɨ́mayyajta̱ji entre jeeyaj: \p —Tanɨ́máy je̱mpɨc porque d́a tanamiñ jém caxt́ána̱ñi. \p \v 17 Jesɨc Jesús icutɨɨyɨ́y t́i sɨ́p ijɨ̱syaj, iñɨ́máy: \p —¿T́iiga miñɨmtámpa iga d́a inii̱t́a jém caxt́ána̱ñi? ¿Que d́a iŋcutɨɨyɨyt́a? ¿Que d́a mijɨ̱xiɨyt́a? ¿Que tsa̱m malot́im íña̱nama? \v 18 Miixcuyɨyt́a, ¿que d́a miixixoyt́ámpa? Mit́atsɨgɨyt́a, ¿que d́a mimatóŋoyt́ámpa? ¿Que d́a iñjɨ̱stámpa cuando \v 19 mu aŋwéc jém cinco caxt́ána̱ñi con jém cinco mil pɨxiñt́am? ¿Ju̱na cooŋ impiŋta jém cutsɨ́ywɨ́ppɨc? \p Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ icutsoŋyaj. Nɨmyaj: \p —Doce. \p \v 20 Jesɨc nɨmt́im Jesús: \p —Cuando mu aŋwéc jém siete caxt́ána̱ñi con jém cuatro mil pɨxiñt́am, ¿jesɨc ju̱na cooŋ impiŋta jém cutsɨ́ywɨ́ppɨc? \p Jesɨc nɨmyaj icuyujcɨɨwiñ: \p —Siete. \p \v 21 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —¿Que mimicht́am d́anam iŋcutɨɨyɨyñeta? \s1 Jesús icpɨs tu̱m cácht́i jém attebet Betsaida \p \v 22 Ocmɨ nɨcyaj Jesús con icuyujcɨɨwiñ jém attebet Betsaida. Mu iñúcyaj je̱m, algunos inimíñayyaj jém Jesús tu̱m cácht́i. Icunucsayyaj jém Jesús iga ichɨguiñ jém cácht́i. \v 23 Jesɨc Jesús imatsáy jém cácht́i icɨ, ijɨ̱cte̱ñ aŋsɨ̱cmɨ de jém tɨgaŋjoj. Jesɨc Jesús iccámáy uxaŋ ichuyñɨ jém pɨ̱xiñ iixcuyyucmɨ. Iccámáy icɨ jém pɨ̱xiñ ico̱bacyucmɨ. Jesɨc icwác jém cácht́i. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿Sɨɨp miixixóypam? \p \v 24 Jesɨc jém cácht́i ámquím. Iñɨ́máy jém Jesús: \p —Ánixpa jém pɨxiñt́am quénam cuyyaj, pero wit́yajpa. \p \v 25 Jesɨc Jesús e̱ybɨct́im iccámáypa icɨ jém pɨ̱xiñ iixcuyyucmɨ, ipɨɨmɨ́y iga ichɨ́d́iñ iixcuy. Jesɨc wɨ̱tsɨ́yum jém iixcuy, wɨ̱ ixixóypam. \v 26 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém cácht́ipɨc id́ɨc: \p —Sɨɨp nɨcsɨm iñt́ɨcmɨ. Odoy na̱sɨ yɨ́p tɨgaŋjoj. Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga manacpɨs. \s1 Nɨmpa jém Peto iga Jesús je jém Cristo \r (Mt. 16:13-20; Lc. 9:18-21) \p \v 27 Jesɨc nɨcyaj Jesús con icuyujcɨɨwiñ jém tɨgaŋjojyaj jém it́yajwɨɨp nocojo̱m jém attebet Cesarea de Filipo. Iganam nɨcyajpa tuŋjo̱m, jém Jesús icwácpa jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨmpa: \p —Anɨ́maayɨ junɨmyajpa jém pɨxiñt́am iga ai̱apaap aɨch. \p \v 28 Jesɨc icutsoŋyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨmyajpa: \p —Algunos nɨmpa iga mich miXiwan jém acchíŋoypaap. Tuŋgac nɨmpa iga mich miElías. Tuŋgac nɨmpa iga mich tu̱m wiñɨcpɨc miprofeta. \p \v 29 Jesɨc Jesús icwác jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayyajta̱p: \p —¿Mimicht́am, mijunɨmtámpa iga ai̱apaap? \p Jesɨc jém Peto icutsoŋ. Iñɨ́máy: \p —Mich miCristo. \p \v 30 Jesɨc Jesús ipɨɨmɨ́y jém icuyujcɨɨwiñ iga odoy i̱ iŋmadayyajiñ iga je jém Cristo. \s1 Jesús iŋmatpa iga accaata̱p \r (Mt. 16:21-28; Lc. 9:22-27) \p \v 31 Jesɨc moj iŋquejáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ tsa̱m pɨ̱mi yaachwatta̱p. Tsa̱m ijóyixyajpa jém wɨd́ayt́am, jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj y jém escribaspɨc maestroyaj. Ocmɨ accaata̱p, pero jém tucunaja̱ma Dios icpɨspa. \p \v 32 Iñuntawɨ̱aŋmadáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ. Pero jém Peto d́a iwɨ̱aŋja̱m, iŋwejput Jesús, moj iwogáy. \v 33 Jesɨc jém Jesús iámseedáy jém icuyujcɨɨwiñ, iwogáy jém Peto. Nɨmpa: \p —MiPeto, acupóyaayɨ miWoccɨɨwiñ. Mich d́a inii̱ jém Dios ijɨ̱xi iñjɨ̱xiaŋjo̱m. Iniit́ jém pɨxiñt́am ijɨ̱xi. \p \v 34 Jesɨc Jesús iŋwejáy jém icuyujcɨɨwiñ con it́u̱mpɨy jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp je̱m. Moj iŋquejáy. Nɨ́mayyajta̱: \p —Siiga i̱ atúŋɨyt́ooba, tsa̱cɨ iga iŋwatpa juuts iñxunpa iñyaac, yaachɨɨyɨ cuando miyaachwatta̱p ɨch aŋcuyucmɨ, jesɨc atúŋɨɨyɨ. \v 35 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m it́oypa ivida iga it́pa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc togoypa jém ivida. Pero siiga accaata̱p tu̱m pɨ̱xiñ ɨch aŋcuyucmɨ iga iwatpa juuts nɨmpa ɨch anaŋma̱t́i, jesɨc jém pɨ̱xiñ d́a togoypa ivida, it́pa para siempre. \v 36 D́a t́i cuwatcuy tu̱m pɨ̱xiñ siiga iniit́ it́u̱mpɨy jém wɨbɨc cosa jém it́wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ y togoypa ia̱nama. \v 37 ¿Con jutsaŋ tumiñ wɨa̱p iyoj tu̱m pɨxiñ iga ipɨctsoŋpa e̱ybɨc jém ia̱nama cuando caaneum? \v 38 Siiga michaa̱p iga iniŋmatpa ɨch anaŋma̱t́i y siiga mich antsaaixpa, jesɨc ɨchgact́i, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, mantsaaixpat́im cuando amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ con anJa̱tuŋ Dios ipɨ̱mi y con jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. \c 9 \p \v 1 Jesɨc nɨmt́im Jesús: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa iga algunos de mimicht́am miit́t́aŋwɨɨp yɨɨm, d́a micaaba hasta que íñixt́ámpa iga núcpa jém tiempo cuando Dios iŋjacpa jém pɨxiñt́am con ipɨ̱mi. \s1 Aŋcác jém Jesús iámooyi \r (Mt. 17:1-13; Lc. 9:28-36) \p \v 2 Jesɨc cuando nasum seis día, Jesús ininɨc jém Peto, Jacobo, y Xiwan tu̱m mɨjpɨc co̱tsɨcyucmɨ. Icut́um nɨcyaj. Jemum iixyaj iga aŋcac jém Jesús iámooyi. \v 3 Agui tsocpa ipuctu̱cu. Tsa̱m pɨ̱mi po̱po juuts nieve. Icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ d́a i̱ wɨa̱p iche jém puctu̱cu jutspɨy ipo̱po jém Jesús ipuctu̱cu. \v 4 Jesɨc jém Jesús icuyujcɨɨwiñ iixyaj iga wiñquej wɨste̱n jém wiñɨcpɨc Dios iŋmat́cɨɨwiñ jém Elías y jém Moisés. Sɨ́p iŋmatyaj con Jesús. \v 5 Jesɨc jém Peto iñɨ́máy jém Jesús: \p —Mammaestro, agui wɨ̱ iga tait́t́ámpa yɨɨm. Sɨɨp maŋwadayt́ámpa tucute̱n nacxt́ɨc. Tu̱m para mimich, tu̱m para Moisés y tu̱m para Elías. \p \v 6 Je̱mpɨc nɨmpa jém Peto porque d́a icutɨɨyɨ́ypa t́i nɨmpa porque tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋneyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. \v 7 Jesɨc actɨŋ tu̱m ucsɨ. Iŋmontogoyyaj jém ucsɨ. Jesɨc imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi jém ucsaŋjo̱m. Nɨ́mayyajta̱: \p —Yɨ́bam ɨch amma̱nɨc, tsa̱m antoypa. Matoŋtaamɨ t́i miñɨ́máypa. \p \v 8 Jesɨc jeet́i rato ámámóypa ju̱t́quej jém icuyujcɨɨwiñ. D́a iixyaj ni tu̱m pɨ̱xiñ. Icut́um it́ jém Jesús con jeeyaj. \p \v 9 Iganam quetyajpa jém co̱tsɨcyucmɨ, Jesús iŋquímpa jém icuyujcɨɨwiñ iga odoy i̱ iŋmadáyiñ t́i iixyaj jém co̱tsɨcyucmɨ hasta que jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ pɨspa de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. \v 10 Jesɨc d́a iŋmatyajpa jém Jesús icuyujcɨɨwiñ t́i iixyaj, pero nacwácyajta̱p entre jeeyaj t́i nɨmtooba Jesús cuando nɨmpa iga pɨspa de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. \v 11 Jesɨc acwácta̱ jém Jesús, nɨ́mayt́a̱p: \p —¿T́iiga nɨmyajpa jém escribaspɨc maestroyaj iga wiñt́i miñpa jém Elías? \p \v 12 Jesɨc Jesús icutsoŋ, iñɨ́máy: \p —Nu̱ma, wiñt́i miñpa jém Elías iga iwɨ̱tsacpa it́u̱mpɨy cosa. Nɨmt́im jém Dios iŋma̱t́i, jém jayñewɨɨp, iga tsa̱m yaachwatta̱p, tsa̱m jóyixt́a̱p jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ. \v 13 Sɨɨp mannɨ́máypa iga núcneum jém Elías y jém pɨxiñt́am tsa̱m imalwadayyaj juuts ixunyajpa jeeyaj. Iñasca jém Elías juuts nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp. \s1 Acpɨsta̱ tu̱m jaychɨ̱xi jém imatsnewɨɨp jém mal espíritu \r (Mt. 17:14-21; Lc. 9:37-43) \p \v 14 Jesɨc se̱tyaj ju̱t́ it́ los de más jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Iixyaj iga tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am iŋtuuma̱cayajpa jeeyaj. Jém escribaspɨc maestroyaj áŋa̱yajpa con icuyujcɨɨwiñ. \v 15 Jesɨc jém pɨxiñt́am, mu iixyaj iga miñpa Jesús, tsa̱m ipooñaŋja̱myajpa. Jeet́i rato it́u̱mpɨy de jeeyaj póyaŋtsucumyaj, nɨc ichoŋyaj. \v 16 Jesɨc Jesús icwácpa jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayyajta̱: \p —¿T́i sɨ́p iniŋa̱cata con jém escribaspɨc maestroyaj? \p \v 17 Jesɨc tu̱m pɨ̱xiñ, jém it́wɨɨp je̱m, iñɨ́máy jém Jesús: \p —Maestro, mannamíñáy jém anja̱yma̱nɨc. Iniit́ tu̱m mal espíritu. Iu̱mawatne. \v 18 Cuando pɨ̱mi imatspa jém mal espíritu iccutɨŋpa naxyucmɨ. Aŋxacamoypa ijɨp, iñichpa it́ɨts. Jeeyucmɨ tsa̱m flaco jém amma̱nɨc. Annɨ́máy jém iŋcuyujcɨɨwiñ iga it́obáyiñ jém mal espíritu, pero jeeyaj d́a wɨa̱ mit́obayyaj. \p \v 19 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —A que mimicht́am hasta sɨɨp d́a iŋcupɨctámpa Dios. Jáyum tawagai̱t́i con mimicht́am, pero d́at́im iŋcupɨctámpa. Tsa̱m anyaachɨ́yum iga manaŋquejáypa jém Dios iŋma̱t́i, pero d́at́im iŋcutɨɨyɨyt́ámpa. Anamíñaayɨ jém tsɨ̱xi. \p \v 20 Jesɨc inimíñayyaj Jesús jém tsɨ̱xi. Cuando jém mal espíritu iix jém Jesús, jeet́i rato e̱ybɨct́im imats jém jaychɨ̱xi. Actɨŋ naxyucmɨ, tsa̱m cujo̱ppa, aŋxacamoypa ijɨp. \v 21 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém tsɨ̱xi ija̱tuŋ: \p —¿Juchɨxam moj imats yɨ́p caacuy? \p Nɨmpa jém tsɨ̱xi ija̱tuŋ: \p —Moj imats dende xut́unam. \v 22 Wat́cɨy iccutɨŋpa juctjo̱m o nɨɨcɨɨm iga iccaaba. Siiga wɨa̱p inicpɨs, ayaachaŋja̱mɨ aɨcht́am, ayo̱xpaatɨ. \p \v 23 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Siiga mich wɨa̱p iŋcupɨc iga Dios miyo̱xpátpa, jesɨc ɨch awɨa̱p. Porque Dios wɨa̱p iwat it́u̱mpɨy cosa para jém icupɨcneyajwɨɨp. \p \v 24 Mu imatoŋ jém pɨ̱xiñ t́i iñɨ́máy Jesús, jesɨc pɨ̱mi jɨypa. Nɨmpa: \p —Aŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p iwat. Ayo̱xpaatɨ iga más parejo aŋcupɨcpa. \p \v 25 Jesɨc Jesús iix iga tsa̱m aŋtuuma̱yajpa jém pɨxiñt́am. Miñyajpa poyi̱mɨ. Jesɨc Jesús iwogáypa jém mal espíritu. Nɨ́mayt́a̱: \p —Mich mimalespíritu, iñchajcawatne yɨ́p tsɨ̱xi, íñu̱mawatne, sɨɨp mannɨ́máypa, pu̱tɨ yɨ́p tsɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Odoy tɨgɨ̱yɨ e̱ybɨc. \p \v 26 Jesɨc pɨ̱mi aŋwejpa jém mal espíritu, e̱ybɨc iccutɨŋpa naxyucmɨ jém tsɨ̱xi. Jesɨc jeet́i rato put jém mal espíritu. Tsɨ́y jém tsɨ̱xi juuts caane. Hasta nɨmyajpa wa̱t́i jém pɨxiñt́am iga caaneum. \v 27 Pero Jesús imatsáy icɨ, ijɨ̱ctsucum. Jesɨc te̱ñum jém tsɨ̱xi. \v 28 Ocmɨ tɨgɨy Jesús tu̱m tɨcjo̱m. Jém icuyujcɨɨwiñ iyámacwácyajpa: \p —¿T́iiga aɨcht́am d́a wɨa̱p antopta jém mal espíritu? \p \v 29 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jeeyaj: \p —D́a wɨa̱p iñt́opta yɨcxpɨc mal espíritu siiga d́a iniŋwejpáttámpa Dios y siiga d́a iŋwattámpa ayuno. \s1 E̱ybɨct́im iŋmatpa Jesús iga accaata̱p \r (Mt. 17:22-23; Lc. 9:43-45) \p \v 30 Jesɨc Jesús con icuyujcɨɨwiñ putyaj jém tɨgaŋjoj. Moj nɨquiyaj. Wid́aŋnasyajpa jém naxyucmɨ de Galilea. D́a iwɨ̱aŋja̱m Jesús iga ijo̱dóŋa̱yajiñ jém pɨxiñt́am ju̱t́ nɨcpa. \v 31 Porque iŋmadáy jém icuyujcɨɨwiñ t́i iñascaaba. Nɨmpa Jesús: \p —Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m. Accaayajpa jém pɨxiñt́am, pero ocmɨ jém tucunaja̱ma acpɨsta̱p. \p \v 32 Pero jém icuyujcɨɨwiñ d́a icutɨɨyɨyyajpa t́i nɨmpa Jesús. Tsa̱m cɨ̱ŋyajpa iga icwácyajpa. \s1 I̱ jém más mɨjpɨc aŋjagooyi \r (Mt. 18:1-5; Lc. 9:46-48) \p \v 33 Ocmɨ núcyajum jém attebet Capernaum. Cuando tɨgɨyyaj jém tɨcjo̱m, Jesús icwác jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayyajta̱: \p —¿T́i sɨ́p iniŋa̱cata tuŋjo̱m? \p \v 34 Jesɨc d́am jɨyyaj porque tsa̱m áŋa̱neyaj tuŋjo̱m iga i̱ tsɨ́ypa juuts jém más mɨjpɨc aŋjagooyi. \v 35 Jesɨc co̱ñ jém Jesús, iŋwejáy jém doce icuyujcɨɨwiñ, moj iñɨ́máy: \p —Siiga i̱ tsɨ́yt́ooba juuts jém más mɨjpɨc aŋjagooyi, jesɨc tsɨ́ypa juuts jém íŋaŋpɨc pɨ̱xiñ, icuyo̱xa̱p jém it́ɨ̱wɨtam juuts tu̱m mozo. \p \v 36 Ocmɨ Jesús iŋwejáy tu̱m xut́u tsɨ̱xi jém icuyujcɨɨwiñ iwiñjo̱m. Iñuuspac Jesús jém xut́u tsɨ̱xi. Iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p \v 37 —Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwɨ̱pɨctsoŋpa tu̱m xut́u tsɨ̱xi ɨch annɨyi̱mɨ, jesɨc jém pɨ̱xiñ awɨ̱pɨctsoŋpat́im aɨch. Y siiga awɨ̱pɨctsoŋpa aɨch, jesɨc wɨ̱pɨctsoŋta̱pt́im jém anJa̱tuŋ Dios jém acutsatnewɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. \s1 Jém d́apɨc it́ en contra de taɨcht́am, je tayo̱xpátpa \r (Mt. 10:42; Lc. 9:49-50) \p \v 38 Jesɨc Xiwan iñɨ́máy jém Jesús: \p —Mammaestro, ánixñeta tu̱m pɨ̱xiñ iga it́oppa jém mal espíritu mich iñɨyi̱mɨ. Jesɨc aɨcht́am anaŋjɨyjacta porque jém pɨ̱xiñ d́a sɨɨba con taɨcht́am. \p \v 39 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Odoy aŋjɨyjactaamɨ porque siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwatpa tu̱m mɨjpɨc milagro ɨch annɨyi̱mɨ, jesɨc d́a jobit́ wɨa̱p amalnɨ́máy. \v 40 Jém d́apɨc it́ en contra de taɨcht́am, tayo̱xpátpa. \v 41 Siiga i̱ michiiba tu̱m taza nɨ ɨch annɨyi̱mɨ porque mich jém Cristo mimɨɨchi, nu̱ma mannɨ́máypa iga wɨ̱yojta̱p jém pɨ̱xiñ. \s1 Jém táŋca wɨa̱p tactsac jém Dios iŋma̱t́i \r (Mt. 18:6-9; Lc. 17:1-2) \p \v 42 ’Siiga i̱ icwatpa táŋca tu̱m pɨ̱xiñ jém yaguiñpɨc acupɨcpa aɨch, jesɨc chiit́a̱p mɨjpɨc castigo jém pɨ̱xiñ. Más wɨ̱ iga cutsénayt́a̱iñ tu̱m mɨjpɨc molino icha iɨscɨyucmɨ y acpatsɨyt́a̱iñ lamar. \v 43 Jesɨc siiga iŋcɨ micwatpa táŋca y mictsacpa jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc ja̱cɨ jém iŋcɨ. Más wɨ̱ iga mit́ɨgɨypa ju̱t́ it́ Dios con tu̱m iŋcɨ que iga con icuɨstɨc iŋcɨ mininɨcta̱p jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa, ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo. \v 44 Ju̱t́ d́a nunca caayajpa jém tsuuquiñ, ju̱t́ d́a nunca píchpa jém juctɨ. \v 45 Siiga impuy micwatpa táŋca hasta mictsacpa jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc ja̱cɨ jém impuy. Más wɨ̱ iga mit́ɨgɨypa ju̱t́ it́ Dios con tu̱m impuy que iga con icuɨstɨc impuy mininɨcta̱p jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa, ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo, \v 46 ju̱t́ d́a caayajpa jém tsuuquiñ, ju̱t́ d́a nunca píchpa jém juctɨ. \v 47 Siiga tu̱m íñixcuy micwatpa táŋca hasta mictsacpa jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc to̱pɨ jém íñixcuy, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga mit́ɨgɨypa con tu̱m íñixcuy ju̱t́ iŋjacpa Dios que iga con icuɨstɨc íñixcuy micnɨcta̱p jém juctjo̱m ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo. \v 48 Ju̱t́ d́a nunca caayajpa jém tsuuquiñ, ju̱t́ d́a nunca píchpa jém juctɨ. \p \v 49 ’Porque it́u̱mpɨy ca̱naɨyt́a̱p con juctɨ. It́u̱mpɨy jém sacrificio codayt́a̱p jém ca̱na. \p \v 50 ’Wɨ̱ jém ca̱na, tsa̱m tayo̱xpátpa. Pero siiga jém ca̱na mɨsa̱p, togoypa ipaac, jesɨc d́am para t́i wɨ̱. Jém wɨbɨc jɨ̱xi jex juuts jém ca̱na. Nait́t́aamɨ jém wɨbɨc jɨ̱xi íña̱namaŋjo̱m. Odoy áŋa̱taamɨ con jém iñt́ɨ̱wɨtam, nawɨ̱nanɨgayt́amta̱jɨ. \c 10 \s1 D́a wɨ̱ iga ichacpa iyo̱mo tu̱m pɨ̱xiñ \r (Mt. 19:1-12; Lc. 16:18) \p \v 1 Jesɨc put Jesús jém attebet Capernaum. Nɨc jém naxyucmɨ Judea. Jac hasta jém nɨ aŋwiñt́uc jém río de Jordán. E̱ybɨct́im aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. Miñ iámyaj jém Jesús. Jesɨc e̱ybɨc iŋquejáy jém pɨxiñt́am jém Dios iŋma̱t́i juuts iwatpa siempre. \v 2 Jesɨc miñyaj algunos jém fariseoyaj, icunúcyajpa Jesús. Icutɨ́tsyajtooba. Jeeyucmɨ icwácpa, nɨ́mayt́a̱p: \p —¿Que wɨ̱ iga tu̱m pɨ̱xiñ ichacpa iyo̱mo? \p \v 3 Icutsoŋ Jesús. Nɨmpa: \p —¿Junɨmpa jém aŋquímayooyi jém michiiñewɨɨp jém Moisés? \p \v 4 Nɨmyajpa jém pɨxiñt́am: \p —Jém Moisés iŋquímayooyi ijɨ́cpa iga tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱p ictsucum tu̱m acta iga ichacpa iyo̱mo. \p \v 5 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: \p —Yɨ́pyaj Israelpɨc pɨxiñt́am tsa̱m maloyaj ia̱nama jeeyucmɨ ijaychac yɨ́p aŋquímayooyi jém Moisés. \v 6 Pero wiñɨgam cuando Dios iwat it́u̱mpɨy cosa, iwat tu̱m pɨ̱xiñ y tu̱m iyo̱mo. \v 7 Jeeyucmɨ jém pɨ̱xiñ ichacpa ija̱tuŋ y ia̱pa iga nɨcpa iwaganait́ iyo̱mo. \v 8 Icuɨstɨc tsɨ́ypa tu̱mt́i mɨjta̱y. Jeeyucmɨ d́a tsɨ́ypa iga wɨste̱n. Tu̱mt́i imɨjta̱y. \v 9 Jesɨc siiga Dios iwat iga tu̱m pɨ̱xiñ wagait́yajpa con iyo̱mo, wɨ̱ iga seguido wagait́yajiñ. D́a wɨ̱ iga tu̱m pɨ̱xiñ ichacpa iyo̱mo. \p \v 10 Jesɨc cuando tɨgɨyyaj jém tɨcjo̱m jém Jesús icuyujcɨɨwiñ, e̱ybɨct́im icwácyajpa t́i nɨmtooba jém aŋquímayooyi. \v 11 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Siiga tu̱m pɨ̱xiñ ichacpa jém iyo̱mo y ipɨcpa tuŋgac yo̱mo, jesɨc pejóypa jém pɨ̱xiñ. Ipejpa jém iyo̱mo jém wiñt́ipɨc. \v 12 Siiga tu̱m yo̱mo ichacpa jém iwɨd́a̱ya y ipɨcpa tuŋgac pɨ̱xiñ, jesɨc pejóypat́im jém yo̱mo. \s1 Jesús ichiiba bendición jém tsɨ̱xt́am \r (Mt. 19:13-15; Lc. 18:15-17) \p \v 13 Jesɨc namíñayt́a̱ Jesús xuxut́ tsɨ̱xt́am iga ichiiñ bendición. Pero jém icuyujcɨɨwiñ iwogayyaj jém inimiññeyajwɨɨp jém tsɨ̱xt́am. \v 14 Jesɨc pɨ̱mi jóy jém Jesús cuando iix t́i iwat jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Jɨ́gayt́aamɨ iga míñiñ aámyaj yɨ́p tsɨ̱xt́am. Odoy aŋjɨyja̱cɨ porque jém tɨgɨyyajpaap ju̱t́ iŋjacpa Dios jex juuts jém tsɨ̱xt́am. \v 15 Nu̱ma mannɨ́máypa siiga d́a iñjɨ́cpa iga miŋjacpa Dios juuts tu̱m xut́u tsɨ̱xi, jesɨc d́a wɨa̱p iñt́ɨgɨy ju̱t́ iŋjacpa Dios. \p \v 16 Jesɨc Jesús iñuuspacpa jém tsɨ̱xt́am. Iccámáy icɨ ico̱bacyucmɨ, ichi bendición. \s1 Tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m rico iniŋmatpa Jesús \r (Mt. 19:16-30; Lc. 18:18-30) \p \v 17 Jesɨc tu̱m ja̱ma mojgacum nɨqui Jesús. Jeet́i rato miñ poyi̱mɨ tu̱m pɨ̱xiñ, ico̱steeñáy jém Jesús iwiñjo̱m. Acwágóypa jém pɨ̱xiñ. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —Agui wɨbɨc miMaestro, ¿t́i wɨa̱p aŋwat iga ampɨctsoŋpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa? \p \v 18 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —¿T́iiga miñɨmpa iga ɨch awɨ̱? It́ tu̱m jém wɨbɨc, je jém tanJa̱tuŋ Dios. \v 19 Mich iñjo̱doŋ jém Dios iŋquímayooyi. Nɨmpa: “Odoy accaooyɨ, odoy pejooyɨ, odoy nuumɨ, odoy cumɨgooyɨ iñt́ɨ̱wɨtam, odoy mɨgóyaayɨ tu̱m jém iñt́ɨ̱wɨ iga iññúmáypa t́it́am iniit́, naid́aayɨ respeto jém iñja̱tuŋ y jém íña̱pa.” \p \v 20 Jesɨc jém pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém Jesús: \p —Maestro, ɨch je̱mpɨgam aŋwatne it́u̱mpɨy dende atsɨ̱xiñam. \p \v 21 Jesɨc Jesús iámmats jém pɨ̱xiñ, tsa̱m pɨ̱mi it́oypa. Iñɨ́máy: \p —No más tu̱m cosa mit́ogóyáy. Cumáyaayɨ it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp, chi̱ɨ jém tumiñ jém yaacha̱yajpáppɨc, jesɨc iniit́ jáyaŋ jém wɨbɨc riqueza sɨŋyucmɨ. Jɨɨcɨ iga miyaachwatta̱p, atúŋɨɨyɨ. \p \v 22 Mu imatoŋ t́i iñɨ́máy jém Jesús, nɨc jém pɨ̱xiñ. Pɨ̱mi aŋyác porque tsa̱m pɨ̱mi rico. \p \v 23 Jesɨc Jesús iámaŋpoy jém it́yajwɨɨp, iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Tsa̱m táŋca iga tu̱m ricopɨc pɨ̱xiñ núcpa ju̱t́ iŋjacpa Dios. \p \v 24 Jém icuyujcɨɨwiñ agui ipooñaŋja̱myajpa t́i nɨmpa jém Jesús. Jesɨc e̱ybɨct́im nɨmpa jém Jesús: \p —Mamma̱nɨctam, tsa̱m pɨ̱mi táŋca iga núcyajpa ju̱t́ iŋjacpa Dios jém tsa̱mpɨc it́oypa it́umiñ. \v 25 Más d́a táŋca iga naspa tu̱m camello tu̱m núncuypac ijosjo̱m que iga tɨgɨypa tu̱m rico ju̱t́ iŋjacpa Dios. \p \v 26 Jesɨc pɨ̱mi ichɨgaŋjécyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Moj nacwácyajta̱ji entre jeeyaj. Nɨmyaj: \p —¿Jesɨc i̱ wɨa̱p icɨɨput? \p \v 27 Jesɨc Jesús iámmats jém icuyujcɨɨwiñ, iñɨ́máy: \p —Nu̱ma, jém pɨxiñt́am d́a wɨa̱p iwat, pero Dios wɨa̱p porque je wɨa̱p iwat it́u̱mpɨy cosa. \p \v 28 Jesɨc jém Peto moj iniŋmat Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —MánO̱mi, aɨcht́am antsacnetámum it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp id́ɨc iga nɨcpa mantúŋɨ́y. \p \v 29 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa, siiga i̱ ichacpa it́ɨc, it́ɨ̱wɨtam, ia̱pa, ija̱tuŋ, iyo̱mo, ichɨ̱xt́am, o iñas ɨch aŋcuyucmɨ iga iŋmatpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, jesɨc Dios iwɨ̱yojpa. \v 30 Jesɨc yɨ́pt́im naxyucmɨ Dios icseedáypa más jáyaŋ cosa que jém ichacneyajwɨɨp jém it́ɨc, it́ɨ̱wɨtam, ia̱pa, ichɨ̱xt́am, o iñas. Pero tsa̱m yaachwatta̱pt́im yɨ́p naxyucmɨ. Jesɨc ocmɨ cuando núcpa ju̱t́ it́ Dios, iniit́um jém vida jém d́apɨc cuyajpa. \v 31 Wa̱t́i jém aŋjagoypáppɨc tsɨ́ypa tuuñiaŋcɨɨm, jém tuuñiaŋcɨɨmpɨc, aŋjagóypa iñɨc. \s1 Tuccɨy iŋmatpa Jesús iga accaata̱p \r (Mt. 20:17-19; Lc. 18:31-34) \p \v 32 Nɨcyajpa Jerusalén Jesús con icuyujcɨɨwiñ. Jém Jesús aŋjagoyñe iñɨc, jém icuyujcɨɨwiñ miñyajpa it́uuñiaŋcɨɨm. Tsa̱m cɨ̱ŋneyaj. Tsa̱m ipooñaŋja̱myajpa iga nɨcpa Jesús Jerusalén. Jesɨc e̱ybɨc iŋwejput jém doce icuyujcɨɨwiñ, moj iŋmadáy t́it́am iñascaaba Jerusalén. \v 33 Nɨmpa Jesús: \p —Matoŋtaamɨ. Sɨɨp tanɨctámpa Jerusalén. Ɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ acɨɨjuŋcotta̱p jém co̱bacpɨc pa̱nij icɨɨjo̱m y jém escribaspɨc maestroyaj icɨɨjo̱m. Jeeyaj achiiba mɨjpɨc castigo. Ocmɨ ijɨ̱syajpa jutsa̱p accaayaj. Acɨɨjuŋcotta̱p jém tuŋgac pɨxiñt́am icɨɨjo̱m jém d́apɨc je de Israel. \v 34 Jeeyaj axiccayajpa, atsujcayajpa, pɨ̱mi acótsyajpa. Accaayajpa. Pero jém tucunaja̱ma apɨspa de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. \s1 Jém Jacobo y Xiwan iwácyajpa tu̱m favor \r (Mt. 20:20-28) \p \v 35 Jesɨc ocmɨ jém Jacobo y jém Xiwan, jém Zebedeo ima̱nɨctam, icunúcyaj Jesús. Iñɨ́mayyajpa: \p —Miccuyujoypaap, awadayt́aamɨ tu̱m favor. \p \v 36 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém wɨste̱n: \p —¿T́i iñxunpa iga maŋwadayt́ámpa? \p \v 37 Jeeyaj nɨmyaj: \p —Cuando núcpa jém tiempo iga iniŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ con Dios ipɨ̱mi, achiit́aamɨ derecho iga nɨcpa aco̱ñi tu̱m iniŋwɨ̱mɨ y tu̱m iniŋna̱ymɨ. \p \v 38 Pero Jesús iñɨ́máy jém wɨste̱n: \p —Micht́am d́a iñjo̱doŋtam t́i aŋwágayt́ámpa. ¿Que mich iñyaachɨ́ypa iga miyaachwatta̱p juuts aɨch ayaachwatta̱p? ¿Que wɨa̱p íñuc jém copa jém ɨchpɨc ánucpa? ¿Que wɨa̱pt́im micchiŋtamta̱ juuts ɨch acchiŋta̱p? \p \v 39 Jesɨc jém wɨste̱n iñɨ́máy jém Jesús: \p —Awɨa̱támpa. \p Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Nu̱ma, mimicht́am miyaachwattamta̱pt́im juuts aɨch. Íñuctámpa jém copa jém ɨchpɨc ánucpa. Micchiŋtamta̱pt́im juuts aɨch acchiŋta̱p. \v 40 Pero ɨch d́a wɨa̱p manchi derecho iga nɨcpa mico̱ñi tu̱m anaŋwɨ̱mɨ y tu̱m anaŋna̱ymɨ. Jém anJa̱tuŋ Dios ichiiba derecho jém icupiŋneyajwɨɨp. \p \v 41 Jesɨc cuando imatoŋyaj los de más jém Jesús icuyujcɨɨwiñ, jém diezpɨc, tsa̱m ijóyixyajpa jém Jacobo y Xiwan. \v 42 Jesɨc Jesús iŋwejáy it́u̱mpɨy jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Micht́am iŋwɨ̱jo̱doŋ iga jém juumɨpɨc pɨxiñt́am iŋjagooyiyaj tsa̱m ipɨɨmɨ́ypa jém ipɨxiñt́am. Jém más mɨjpɨc aŋjagooyi más pɨ̱mi ipɨɨmɨ́ypa jém ipɨxiñt́am. \v 43 Pero mimicht́am d́a iŋwattámpa je̱mpɨc. Siiga mɨjpɨc miŋjagooyi, iŋcuyo̱xa̱p jém iñt́ɨ̱wɨtam. \v 44 Jém más mɨjpɨc iniŋjagooyi micuyo̱xa̱p juuts tu̱m esclavo. \v 45 Wattaamɨt́im juuts aɨch. Amiñ sɨŋyucmɨ iga aŋcuyo̱xa̱p jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Ɨch d́a amiñ iga acuyo̱xayajiñ jeeyaj. Ɨch amiñ iga anchiiba amvida iga anyojáypa jáyaŋ jém pɨxiñt́am it́áŋca. \s1 Jesús ictojáy jém Bartimeo iixcuy \r (Mt. 20:29-34; Lc. 18:35-43) \p \v 46 Ocmɨ núcyaj jém attebet Jericó. Jesɨc cuando putyajpa jém Jericó jém Jesús con icuyujcɨɨwiñ iwagananɨcyajpa jáyaŋ jém pɨxiñt́am. Jemum co̱ñ tuŋaŋna̱ca tu̱m cácht́i iñɨ̱yi Bartimeo jém Timeo ima̱nɨc. Iwácpa tumiñ. \v 47 Jesɨc cuando jém cácht́i imatoŋ iga naspa Jesús jém Nazaretpɨc, jesɨc pɨ̱mi jɨypa jém cácht́i. Nɨmpa: \p —Jesús, jém rey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ. \p \v 48 Jém it́úŋɨyyajpaap Jesús iwogayyajpa jém cácht́i iga odoy jɨ́yiñ. Pero más pɨ̱mi jɨypa jém cácht́i. Nɨmpa: \p —Jém rey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ. \p \v 49 Jesɨc teeñaŋjac Jesús. Iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp: \p —Aŋwejaayɨ jém pɨ̱xiñ. \p Jesɨc jeeyaj iŋwejayyaj jém cácht́i. Nɨ́mayt́a̱: \p —Maymáya̱jɨ. Tsucu̱mɨ, porque sɨ́p miŋwejáy jém tamMaestro. \p \v 50 Jesɨc jém cácht́i ipatsquet naxyucmɨ jém icapa de lana, jicscɨy tsucum, nɨc iám jém Jesús. \v 51 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém cácht́i: \p —¿T́i iñxunpa iga maŋwadáypa? \p Jesɨc jém cácht́i icutsoŋ. Nɨmpa: \p —MamMaestro, ansunpa iga actojaayɨ ánixcuy. \p \v 52 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém cácht́i: \p —Sɨɨp nɨcsɨm. Tsa̱m iŋcupɨcne iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát, jeeyucmɨ mipɨsneum. \p Jesɨc jeet́i rato toj iixcuy jém cácht́i, mojum it́úŋɨ́y jém Jesús ju̱t́ nɨcpa. \c 11 \s1 Tɨgɨy Jesús Jerusalén juuts tu̱m aŋjagooyi \r (Mt. 21:1-11; Lc. 19:28-40; Jn. 12:12-19) \p \v 1 Jesɨc núcyajpa nocojo̱m jém Jerusalén tomi ju̱t́ it́ jém wɨste̱n tɨgaŋjoj jém Betfagé y jém Betania, co̱tsɨc aŋna̱ca, jém co̱tsɨc iñɨ̱yi Olivos. Jesɨc Jesús icutsat wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ tu̱m tɨgaŋjoj nocojo̱m. \v 2 Iñɨ́máy jeeyaj: \p —Nɨctaamɨ jém tɨgaŋjoj jeexpɨc it́. Cuando miñúctámpa je̱m, impáttámpa tu̱m ma̱ñburro tsenne. D́a i̱ queman iquímca jém burro. Wi̱jɨ, anamíñaayɨ. \v 3 Siiga i̱ miñɨ́máypa iga t́iiga iŋwijpa jém burro, jesɨc nɨ́maayɨ: “Jém tánO̱mi ixunpa. D́a jáypa micseedáy.” \p \v 4 Jesɨc nɨcyaj jém wɨste̱n. Ipátyaj tu̱m ma̱ñburro tsenne calle tu̱m puerta aŋna̱ca. Iwijyaj. \v 5 Jesɨc jém it́yajwɨɨp je̱m iñɨ́mayyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ: \p —¿T́i iŋwatpa? ¿T́iiga iŋwijpa jém burro? \p \v 6 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ icutsoŋyaj jém it́yajwɨɨp juuts iñɨ́máy jém Jesús. Jesɨc ichi lado iga ininɨguiñ jém burro. \v 7 Jesɨc ininɨgayyaj Jesús jém burro, icutógayyaj jém burro con iyoot́i. Jesús iquímca. \v 8 Wa̱t́i jém pɨxiñt́am it́ócyaj iyoot́i tuŋjo̱m ju̱t́ wit́pa jém burro. Tuŋgac it́úcyaj jém cuy iŋcɨs y jém ay iga it́ócyajpat́im tuŋjo̱m. \p \v 9 Algunos jém pɨxiñt́am aŋjagoyñeyaj iñɨc y algunos nɨcyajpa tuuñiaŋcɨɨm. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyajpa: \p —¡Hosanna! Agui wɨ̱ jém tanJa̱tuŋ Dios. Taŋcujíptámpat́im yɨ́p tanaŋjagooyi jém tacutsadayñewɨɨp Dios. \v 10 Agui wɨ̱ yɨ́p tanaŋjagooyi. Miñpa iŋjac tannación juuts jém wiñɨcpɨc rey jém David. ¡Hosanna! Agui wɨ̱ jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. \p \v 11 Jesɨc núc Jerusalén jém Jesús. Tɨgɨy jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m, iám it́u̱mpɨy cosa jém it́yajwɨɨp je̱m. Ocmɨ nɨc tsɨɨyiyaj Betania jém Jesús con jém doce icuyujcɨɨwiñ porque tsuuyɨm. \s1 Jesús imalnɨ́máy jém tsuj iga d́a tɨ́ma̱ne \r (Mt. 21:18-19) \p \v 12 Jesɨc icuqueja̱ma cuando put Jesús jém Betania, tsa̱m yua̱p. \v 13 Jesɨc juumɨ iix Jesús tu̱m tsuj tsa̱m áyɨ́y. Jesɨc nɨc icuámáy jém tsuj it́ɨm. Pero d́a ipadáy jém it́ɨm no más it́ jém iay porque d́a itiempo iga tɨɨma̱p. \v 14 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém tsuj: \p —Ɨch mannɨ́máypa iga d́a nunca i̱ micudáypa jém iñt́ɨm. \p Jém icuyujcɨɨwiñ imatoŋyaj t́i nɨmpa Jesús. \s1 Jesús iquebacputpa jém máymáyoypáppɨc jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m \r (Mt. 21:12-17; Lc. 19:45-48; Jn. 2:13-22) \p \v 15 Jesɨc ocmɨ nɨcyaj Jerusalén. E̱ybɨc tɨgɨy Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Moj iquepquebacput jém máymáyoyyajpaap y jém juyjúyoyyajpaap jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Jesús ichiputseedáy jém imesayaj jém icucacyajpaap tumiñ. Imutsmutsseedáy jém ico̱ñcuyyaj jém imáyyajpaap cuucu. \v 16 D́at́im ijɨ́cpa Jesús iga i̱ ininɨcpa algun carga jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. \v 17 Jesɨc Jesús moj iŋquejáy jém pɨxiñt́am. Nɨ́mayyajta̱: \p —Jaychacneta̱wum jém Dios iŋma̱t́i: “Ɨch antɨc ju̱t́ iwatyajpa oración. Je para it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am.” Pero micht́am impɨcneta yɨ́p antɨc juuts tu̱m mercado, tsa̱m it́ jém númyajpaap. \p \v 18 Jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém escribaspɨc maestroyaj imatoŋyaj t́i nɨmpa jém Jesús. Moj ijɨ̱syaj jutsa̱p iccaayaj. Jém aŋjagooyiyaj icɨ̱ŋyajpa jém Jesús porque it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am tsa̱m ipooñaŋja̱myajpa cuando imatoŋyaj jém wɨbɨc iŋquímayooyi. \v 19 Jesɨc tsuáŋam putyaj Jerusalén jém Jesús con icuyujcɨɨwiñ. \s1 Tɨtsneum jém tsuj \r (Mt. 21:20-22) \p \v 20 Jesɨc icuqueja̱ma cuando nɨcgacpa Jesús Jerusalén, nasyajpa ju̱t́ it́ jém tsuj. Iixyaj iga tɨtsneum jém tsuj hasta it́i̱chɨcyucmɨ. \v 21 Jém Peto ijɨ̱s iga imalnɨ́máy Jesús jém tsuj, jesɨc iñɨ́máy: \p —MamMaestro, aamɨ jém tsuj jém immalnɨ́mayñewɨɨp. Sɨɨp tɨtsneum. \p \v 22 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Cupɨctaamɨ iga tsa̱m wɨa̱p jém tanJa̱tuŋ Dios. \v 23 Nu̱ma mannɨ́máypa, siiga i̱ iñɨ́máypa yɨ́p co̱tsɨc iga: “Caayɨ de yɨɨm, nɨ̱gɨ miniccámta̱ji lamar”, jesɨc tienes que miwadáypa Dios juuts iŋwágáypa siiga d́a inii̱ duda y iŋcupɨcpa íña̱namaŋjo̱m iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát. \v 24 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga cuando iŋwattámpa oración iga iŋwágáypa Dios algun t́i, siiga iŋcupɨcpa iga impɨctsoŋpa, jesɨc Dios michiiba. \v 25 Cuando iniŋwejpáttámpa Dios, wiñt́i wadayt́aamɨ perdón siiga i̱ mimalwadáy. Jesɨc jém tanJa̱tuŋ Dios, jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, miwadayt́ámpat́im perdón mimicht́am it́u̱mpɨy jém iñt́áŋca. \v 26 Siiga d́a iŋwadáypa perdón jém mimalwadayñewɨɨp, jesɨc jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ d́at́im miwadáypa perdón mimicht́am iñt́áŋca. \s1 Acwácta̱ Jesús ju̱t́ ipɨc jém autoridad \r (Mt. 21:23-27; Lc. 20:1-8) \p \v 27 Jesɨc e̱ybɨct́im nɨc Jesús Jerusalén con icuyujcɨɨwiñ. Cuando sɨɨba Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m, miñyaj jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém escribaspɨc maestroyaj y jém wɨd́ayt́am. Icunúcyaj jém Jesús. \v 28 Jesɨc jeeyaj icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿I̱ micutsat iga iŋwatpa juuts mich sɨ́p iŋwat? ¿I̱ michi jém impɨ̱mi? \p \v 29 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jeeyaj: \p —Sɨɨp manacwácpat́im tu̱m cosa. Siiga wɨa̱p aŋcutsoŋta, jesɨc ɨchgam mannɨ́máypa i̱ achi jém pɨ̱mi iga aŋwatpa juuts sɨ́p aŋwat. \v 30 Anɨ́mayt́aamɨ, ¿i̱ ichi ipɨ̱mi jém Xiwan iga acchíŋóypa? ¿Que Dios ichi jém ipɨ̱mi o pɨ̱xiñ ichi? \p \v 31 Jesɨc jém aŋjagooyiyaj moj nacwácyajta̱ji entre jeeyaj. Nanɨ́mayyajta̱: \p —Siiga tannɨ́máypa iga Dios icutsat jém Xiwan, jesɨc tanɨ́máypa iga: “¿T́iiga d́a iŋcupɨctámpa?” \v 32 Pero siiga tannɨ́máypa iga d́a je Dios icutsat jém Xiwan, jesɨc d́a t́i wɨa̱p taŋwat. \p Jém aŋjagooyiyaj icɨ̱ŋyajpa jém pɨxiñt́am porque it́u̱mpɨy de jeeyaj ijo̱doŋyaj iga jém Xiwan tu̱m nunta profeta. \v 33 Jesɨc jém aŋjagooyiyaj icutsoŋyaj. Iñɨ́mayyaj Jesús: \p —D́a anjo̱doŋtam. \p Jesɨc Jesús iñɨ́máyt́im jém aŋjagooyiyaj: \p —Ɨch d́at́im mannɨ́máypa i̱ achi jém pɨ̱mi iga aŋwatpa juuts sɨ́p aŋwat. \c 12 \s1 Jém cuento de jém malopɨc mozo \r (Mt. 21:33-46; Lc. 20:9-19) \p \v 1 Jesɨc Jesús moj iŋquejáy jém pɨxiñt́am cuentujmɨ. Nɨ́mayyajta̱: \p —It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ iñip tu̱m finca de uvas. Icutánne. Iwat tu̱m tsaajos ju̱t́ it́obáypa jém uvas iñɨ iga iwatpa jém vino. Iwatt́im tu̱m torre ju̱t́ iwatpa cuenta jém finca. \p ’Jesɨc ocmɨ icnucs jém ifinca tuŋgac pɨxiñt́am iga it́úcyajpa jém uvas y iwatpa jém vino. Jesɨc jém nas io̱mi nɨc jo̱yi tuŋgac naxyucmɨ tsa̱m juumɨ. \v 2 Jesɨc cuando núc jém tiempo iga tɨɨma̱p jém uvas, jém finca io̱mi icutsat tu̱m imozo iga nɨguiñ iám jém icnucsneyajwɨɨp jém ifinca iga iwégáyiñ jém cosecha. \v 3 Pero cuando núc jém imozo, matsta̱, tsa̱m cótsta̱. Acse̱tta̱ e̱ybɨc ju̱t́ miñ. D́a t́i ichiiyaj. \v 4 Jesɨc jém finca io̱mi icutsat tuŋgac jém imozo. Pero iŋnácsjedayyaj jém ico̱bac. Tsa̱m pɨ̱mi imalmalnɨ́mayyaj. Acse̱tta̱ e̱ybɨc ju̱t́ miñ. \v 5 Jesɨc icutsat tuŋgac jém imozo, pero accaayt́a̱ jém imozo. Asíam iñascayaj wa̱t́i jém imozoyaj. Algunos pɨ̱mi cótsta̱ y algunos accaata̱. \p \v 6 ’Ocmɨ núc tu̱m ja̱ma iga tsɨ́y no más jém pɨ̱xiñ ima̱nɨc jém tsa̱mpɨc it́oypa. Jesɨc ocmɨ icutsatt́im jém ima̱nɨc. Ijɨ̱spa: “Tienes que iniid́ayyajpa respeto amma̱nɨc.” \v 7 Pero cuando núc jém pɨ̱xiñ ima̱nɨc, jesɨc jém pɨxiñt́am moj nanɨ́mayyajta̱ji: “Yɨ́bam jém ima̱nɨc jém ipɨctsoŋpáppɨc it́u̱mpɨy jém ija̱tuŋpɨc imɨɨchi. Sɨɨp tanaccaaba, jesɨc taɨcht́am tammɨɨcha̱támpa jém herencia.” \v 8 Jesɨc matsayt́a̱ jém pɨ̱xiñ ima̱nɨc, accaata̱, patsayt́a̱ aŋsɨ̱cmɨ de jém finca. \p \v 9 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —Sɨɨp anɨ́maayɨ: ¿T́i iwatpa jém finca io̱mi? Miñpa iccucaáy jém iwatyajpáppɨc cuenta jém uvas. Jesɨc ocmɨ ichiiba jém finca tuŋgac pɨxiñt́am. \p \v 10 ’¿Que d́a immayñe jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱? Nɨmpa: \q1 Jém tɨcwatpaap ipatsayt́ɨp jém tsa. \q1 Pero ocmɨ jeet́im tsa piŋta̱. \q1 Sɨɨp jeet́im tsa icóppacne jém tɨc. \q1 \v 11 Yɨ́bam jém tanJa̱tuŋ Dios iwa̱t́i. \q1 Cuando tánixt́ámpa, agui tampooñaŋja̱mtámpa. \p \v 12 Jesɨc jém aŋjagooyiyaj tsa̱m imatsyajtooba jém Jesús porque icutɨɨyɨyyaj iga jeam icuyucmɨ iŋmat Jesús jém xut́u cuento. Pero tsa̱m icɨ̱ŋyajpa jém pɨxiñt́am. Jesɨc ichacyajpa iga imoogɨ́ypa jém Jesús. Nɨcyajum. \s1 Acwácta̱ Jesús siiga wɨ̱ tanyoj jém impuesto \r (Mt. 22:15-22; Lc. 20:20-26) \p \v 13 Jesɨc ocmɨ cutsadayt́a̱ Jesús algunos jém fariseoyaj y jém aŋjagooyi Herodes ipɨxiñt́am. Nɨc icutɨ́tsta̱ Jesús iga iccutɨŋpa con jém iŋma̱t́i iga wɨa̱iñ iquejajwadayyaj. \v 14 Jesɨc núcyaj iñɨ́mayyaj jém Jesús: \p —Maestro, anjo̱dóŋa̱ta iga siempre iniŋmatpa jém nu̱mapɨc aŋma̱t́i y d́a iŋwadáypa caso t́i nɨmyajpa jém pɨxiñt́am. Mich d́a i̱ iŋcɨ̱ŋpa. Siempre iniŋmatpa parejo jém Dios iŋma̱t́i. Jesɨc anɨ́maayɨ, ¿wɨ̱ iga tanyojpa jém impuesto jém César o d́a wɨ̱? ¿Tanyojtámpa o d́a tanyojtámpa? \p \v 15 Pero Jesús icutɨɨyɨ́y iga jeeyaj d́a icuyujcatooba jém Dios iŋma̱t́i, no más miñ icutɨ́ts. Jesɨc iñɨ́máy: \p —¿T́iiga aŋcutɨ́tstámpa mimicht́am? Anamíñaayɨ tu̱m tumiñ iga ánámpa. \p \v 16 Jesɨc inimíñayyaj Jesús tu̱m tumiñ. Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —¿I̱ iwiñpac, i̱ iñɨ̱yi accámayñeta̱ yɨ́p tumiñyucmɨ? \p Jesɨc nɨmyajpa jém pɨxiñt́am: \p —Jém César jém Romapɨc aŋjagooyi. \p \v 17 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —Jém Césarpɨc imɨɨchi, chiit́aamɨ jém César. Jém Diospɨc imɨɨchi, chiit́aamɨ Dios. \p Tsa̱m pɨ̱mi ipooñaŋja̱myajpa jém pɨxiñt́am cuando imatoŋyaj t́i nɨmpa jém Jesús. \s1 Jutsa̱p icpɨsyajta̱ jém caaneyajwɨɨp \r (Mt. 22:23-33; Lc. 20:27-40) \p \v 18 Miñyajt́im algunos jém saduceoyaj iga iámyajpa jém Jesús. Jeeyaj d́a icupɨcyajpa iga pɨsyajpa jém caaneyajwɨɨp. Jesɨc icwácyajpa Jesús. Nɨmyajpa: \p \v 19 —Maestro, wiñɨgam jém Moisés tajaychagáy yɨ́p aŋquímayooyi. Nɨmpa siiga caaba tu̱m pɨ̱xiñ y ichacpa iyo̱mo, pero d́a ichac ni tu̱m ima̱nɨc, jesɨc jém pɨ̱xiñ it́ɨ̱wɨ tienes que ipɨgáyiñ jém iyo̱mo iga inima̱nɨcwatpa. Jesɨc tsɨ́ypa jém tsɨ̱xi juuts jém caanewɨɨp ima̱nɨc. \v 20 It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ, iniit́ siete ijayma̱nɨc. Yoomɨ́y jém más a̱chpɨc. Ocmɨ ca, d́a ichac ni tu̱m ima̱nɨc. \v 21 Jesɨc jém ipɨɨtsɨ ipɨc jém ica̱pay, jém cuno̱ya. Ocmɨ jém pɨ̱xiñ caat́im mex je. D́at́im inima̱nɨcwat jém yo̱mo. Jesɨc ocmɨ je̱mpɨct́im iwat jém tuŋgac ijáyuc. \v 22 Je̱mpam iwatyaj icusiete, ipɨcyaj jém ica̱pay, ni tu̱m d́a inima̱nɨcwat jém yo̱mo. Ocmɨm caat́im mex jém yo̱mo. \v 23 Jesɨc cuando acpɨsyajta̱p jém caaneyajwɨɨp, ¿juppɨc de jeeyaj tsɨ́ypa juuts jém yo̱mo iwɨd́a̱ya porque icusiete aŋcoomɨyyaj con jém yo̱mo? \p \v 24 Jesɨc Jesús icutsoŋ, nɨmpa: \p —Mimicht́am tsa̱m mijɨ̱xit́ogoyñeta. D́a iŋcutɨɨyɨyt́ámpa jém Dios iŋma̱t́i jém jaychacneta̱wɨɨp. D́at́im iŋcutɨɨyɨyt́ámpa t́i wɨa̱p iwat Dios con ipɨ̱mi. \v 25 Cuando acpɨsyajta̱p jém caaneyajwɨɨp, d́am aŋcoomɨyyajpa. D́am napɨcyajta̱p jém pɨxiñt́am con jém yo̱mtam. Jeeyaj tsɨ́yyajpa juuts jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. \v 26 Sɨɨp manaŋquejáypa iga nu̱ma acpɨsyajta̱p jém caaneyajwɨɨp. Micht́am immayñeta jém libro jém ijayñewɨɨp jém Moisés ju̱t́ iŋmatpa jém cuento de jém xut́u cuy jém jípspáppɨc id́ɨc. D́a iñjɨ̱spa t́i nɨmpa Dios cuando ijɨ́yáy jém Moisés ju̱t́ agui yótpa jém xut́u cuy. Nɨmpa así Dios: “Ɨch jém Abraham aDios, y jém Isaac aDios, y jém Jacob aDios.” \v 27 Jesɨc quejpa iga jém tanJa̱tuŋ Dios d́a je jém caanewɨɨp iDios, je jém vivopɨc iDios. Mimicht́am tsa̱m mijɨ̱xit́ogoyñeta. \s1 Jém más mɨjpɨc aŋquímayooyi \r (Mt. 22:34-40) \p \v 28 Jesɨc núct́im je̱m tu̱m jém escribaspɨc maestro. Imatoŋ iga áŋa̱yajpa jém saduceoyaj con Jesús. Jém maestro iix iga Jesús tsa̱m iwɨ̱cutsoŋ jém ienemigoyaj, jesɨc icwác. Nɨ́mayt́a̱p: \p —¿Juppɨc jém más mɨjpɨc aŋquímayooyi? \p \v 29 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Nɨmpa así jém más mɨjpɨc aŋquímayooyi: “Matoŋtaamɨ miIsraelpɨc mipɨxiñt́am. Jém tanJa̱tuŋ Dios t́u̱m. D́a i̱ tuŋgac. \v 30 To̱yɨ jém tanJa̱tuŋ Dios con it́u̱mpɨy íña̱nama, con it́u̱mpɨy iñjɨ̱xi y con it́u̱mpɨy impɨ̱mi.” Yɨ́bam jém más mɨjpɨc aŋquímayooyi. \v 31 It́ tuŋgac aŋquímayooyi jexpɨct́im. Nɨmpa así: “To̱yɨ jém iñt́ɨ̱wɨ juuts minitoyt́a̱p iñyaac.” D́a i̱ tuŋgac aŋquímayooyi más mɨj que yɨ́p wɨste̱n. \p \v 32 Jesɨc jém escribaspɨc maestro iñɨ́máy Jesús: \p —Nu̱ma, miMaestro, agui iŋwɨ̱aŋmat. Nu̱ma juuts miñɨm iga tu̱m Dios it́, d́a i̱ tuŋgac. \v 33 Wɨ̱ iga tantóyiñ Dios con it́u̱mpɨy tána̱nama, con it́u̱mpɨy tanjɨ̱xi y con it́u̱mpɨy tampɨ̱mi. Wɨ̱ iga tantóyiñ tantɨ̱wɨ juuts tanatoyt́a̱p tanyaac. Siiga taŋwatpa yɨɨmpɨc, más iwɨ̱aŋja̱m Dios que it́u̱mpɨy jém ofrenda y jém sacrificio jém nooneta̱wɨɨp altaryucmɨ. \p \v 34 Jesɨc Jesús iix iga agui jɨ̱xiɨ́y jém maestro. Tsa̱m iwɨ̱cutsoŋ. Jeeyucmɨ nɨmpa así jém Jesús: \p —D́a juchaŋ mit́ogóyáy iga miñúcpa ju̱t́ iŋjacpa Dios. \p Jesɨc cɨ̱ŋyajpa jém pɨxiñt́am iga e̱ybɨc icwácyajpa jém Jesús. \s1 Jém Cristo jém Dios iMa̱nɨc \r (Mt. 22:41-46; Lc. 20:41-44) \p \v 35 Jesɨc ocmɨ iganam accuyujóypa Jesús jém ma̱stɨcjo̱m, nɨmpa así: \p —¿T́iiga nɨmyajpa jém escribaspɨc maestroyaj iga jém Cristo je jém David ima̱nɨc? \v 36 Jeet́im David ijaychacne así porque jém Dios iA̱nama ichi jém jɨ̱xi. Nɨmpa: \q1 Jém tanJa̱tuŋ Dios iñɨ́máy jém tánO̱mi Cristo iga: \q1 “Co̱ñɨ yɨɨm anaŋwɨ̱mɨ hasta que iŋcoñwɨ́ypa jém mijóyixyajpaap.” \m \v 37 ¿Pero jutsa̱p ichɨ́y jém Cristo juuts jém David ima̱nɨc siiga nɨmt́im jém David iga jém Cristo je jém iO̱mi? \p Jemum aŋtuuma̱neyaj tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. Agui maymayyaj cuando imatoŋyaj t́i nɨmpa jém Jesús. \s1 Jém maestroyaj jém iccámneyajwɨɨp jém yagatsyoot́i \r (Mt. 23:1-36; Lc. 11:37-54; 20:45-47) \p \v 38 Jesɨc iŋmadáypat́im Jesús jém pɨxiñt́am. Nɨ́mayyajta̱p: \p —Cuidado iga iŋcupɨcpa jém jɨ̱xi jém d́apɨc wɨ̱ jém iniit́wɨɨp jém escribaspɨc maestroyaj. Je iwɨ̱aŋja̱myaj iga iccámyajpa jém yagatsyoot́i. Iwɨ̱aŋja̱myajt́im iga jém pɨxiñt́am idioschiyajiñ cuando sɨɨyajpa calle. \v 39 Iwɨ̱aŋja̱myajt́im jém más wɨbɨc co̱ñcuy jém sinagoga. Cuando nɨcpa sɨ́ŋa̱jiyaj, icusúnɨyyajpa jém co̱ñcuy ju̱t́ wícpa jém más mɨjpɨc aŋjagooyi. \v 40 Iccáyáypa jém cuno̱ya it́ɨc. Jesɨc ocmɨ tsa̱m jáypa hora iwatyajpa jém oración iga tamɨgóyáypa. Ipɨctsoŋyajpa tsa̱m mɨjpɨc castigo cuando nɨcpa iyoj it́áŋca. \s1 Tu̱m cuno̱ya tsa̱m pobre ichi Dios ofrenda \r (Lc. 21:1-4) \p \v 41 Tu̱m ja̱ma co̱ñ Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m noco ju̱t́ it́ jém cajon ju̱t́ cotta̱p jém ofrenda. Iix Jesús jém pɨxiñt́am cuando icotyajpa jém ofrenda cajonjo̱m. Iix iga wa̱t́i jém ricoyaj, icotyaj jáyaŋ tumiñ. \v 42 Ocmɨ núct́im tu̱m yo̱mo tsa̱m pobre. Cuno̱yam. Icot cajonjo̱m wɨste̱n xuxut́ tumiñ. \v 43 Jesɨc Jesús iŋwejáy icuyujcɨɨwiñ iga míñiñ iámyaj. Iñɨ́máy: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa, yɨ́p cuno̱ya tsa̱m pobre más chióy que it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém icotneyajwɨɨp it́umiñ jém cajonjo̱m. \v 44 Porque los de más, jém tumiñɨywɨɨp, ichiiyaj no más uxaŋ jém it́umiñ jém iniit́wɨɨp id́ɨc. Yɨ́p cuno̱ya tsa̱m pobre, pero icuchiáy Dios it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp. D́am t́i initsɨ́y iga wícpa jém yo̱mo. \c 13 \s1 Nɨmpa Jesús iga mɨswatta̱p jém mɨjpɨc ma̱stɨc \r (Mt. 24:1-2; Lc. 21:5-6) \p \v 1 Jesɨc iganam putyaj Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m con icuyujcɨɨwiñ, tu̱m jém icuyujcɨɨwiñ iñɨ́máy: \p —Mammaestro, aamɨ yɨ́p tamma̱stɨc. Agui wɨ̱watne con jém wɨ̱tampɨc tsa. \p \v 2 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Nu̱ma, sɨɨp íñixt́ámpa yɨ́p mɨjtampɨc ma̱stɨc, pero núcpa ja̱ma iga mɨswatta̱p. D́a cutatsquetneeba ichɨ́y ni tu̱m tsa. It́u̱mpɨy accujegayyajta̱p. \s1 T́i tánixpa antes que núcpa jém íŋaŋpɨgam ja̱ma \r (Mt. 24:3-28; Lc. 21:7-24; 17:22-24) \p \v 3 Nɨcyaj Jesús con icuyujcɨɨwiñ jém co̱tsɨcyucmɨ de Olivos. Jemum co̱ñyaj jém mɨjpɨc ma̱stɨc iñu̱ma, jém pacus aŋwiñt́uc. Jesɨc jém Peto, jém Jacobo, jém Xiwan y jém Anti icunúcyaj jém Jesús. Iyámacwácyajpa: \p \v 4 —¿Anɨ́mayt́aamɨ juchɨs naspa yɨ́pyaj cosa? ¿Jup seña tánixt́ámpa cuando naspa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa? \p \v 5 Jesɨc Jesús moj iñɨ́máy jeeyaj: \p —Nawattamta̱jɨ cuenta iga odoy i̱ mimɨgóyayt́ámiñ. \v 6 Miñyajpa wa̱t́i jém mɨgoyyajpaap ɨch annɨyi̱mɨ. Nɨmyajpa iga: “Ɨch aCristo.” Imɨgóyayyajpa tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. \p \v 7 ’Jesɨc cuando immatoŋtámpa iga it́ jém guerra y waŋpa iga tsa̱m áŋa̱yajpa jém naciónyaj, odoy cɨ̱ŋtaamɨ; tienes que naspa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa, pero d́anam núcne jém íŋaŋpɨgam ja̱ma. \v 8 Tu̱m nación áŋa̱yajpa con tuŋgac nación. Tu̱m naxyucmɨ áŋa̱yajpa con tuŋgac naxyucmɨ. Miñpa jém nasyɨɨxi ju̱t́quej. Miñpat́im jém mɨjtampɨc yuu. Tsa̱m cujíñayyajpa jém pɨxiñt́am. Cuando íñixt́ámpa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa, iñjo̱doŋtam iga tsucumneum jém mɨjpɨc yaacha̱ji. \p \v 9 ’Cuando mojpa íñixt́a it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa, nawattamta̱jɨ cuenta. Mimatstamta̱p, mininɨctamta̱p ju̱t́ aŋtuuma̱yajpa jém Sanhedrín iga micɨɨpiŋta̱p. Mininɨctamta̱p jém sinagoga iga micótstamta̱p. Ɨch aŋcuyucmɨ mininɨctamta̱p jém gobernador iwiñjo̱m y hasta jém rey iwiñjo̱m. Jesɨc je̱mpɨgam inicjo̱dóŋa̱p jeeyaj ɨch anaŋma̱t́i. \v 10 Antes que núcpa jém íŋaŋpɨgam ja̱ma, tienes que aŋmatta̱p jém wɨbɨc aŋma̱t́i icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ. \v 11 Cuando mininɨctamta̱p jém aŋjagooyicɨɨm, antes que miñúctámpa, odoy jɨ̱sɨ jutsa̱p iŋcutsoŋ jém aŋjagooyiyaj. Aŋmadaayɨ juuts miñɨ́máy Dios jeet́i rato porque d́a mich iñjɨ̱xquiimi. Dios iA̱nama michiiba jém aŋma̱t́i. \v 12 Algunos jém pɨxiñt́am icɨɨjuŋcotpa jém iñuntatɨ̱wɨ jém aŋjagooyicɨɨm iga accaata̱iñ. Tu̱m pɨ̱xiñ icɨɨjuŋcotpa jém ima̱nɨc jém aŋjagooyicɨɨm iga accaata̱iñ. Algunos jém tsɨ̱xt́am ijóyixyajpa jém ija̱tuŋ o ia̱pa hasta icɨɨjuŋcotyajpa jém aŋjagooyicɨɨm iga accaayajta̱iñ. \v 13 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am tsa̱m mijóyixt́ámpa ɨch aŋcuyucmɨ. Pero siiga d́a iñchactámpa jém Dios iŋma̱t́i y siiga iñyaachɨ́ypa cuando mimalwadayt́amta̱p, jesɨc Dios micɨacputtámpa. \p \v 14 ’Jém wiñɨcpɨc profeta, jém Daniel, ijaychac jém librojo̱m iga miñpa tu̱m aŋjagooyi tsa̱m pɨ̱mi malo, tsa̱m ijóyixpa tanJa̱tuŋ Dios. Miñpa iwat contra jém Dios iŋquímayooyi. Cuando íñixpa iga miñpa i̱t́i jém aŋjagooyi ju̱t́ d́a iwɨ̱aŋja̱m Dios (el que imaypa yɨ́p libro wɨ̱ iga icutɨɨyɨ́yiñ t́i annɨ́máypa), jesɨc miit́t́aŋwɨɨp jém naxyucmɨ de Judea, poyt́aamɨ, nɨctaamɨ co̱tsɨgaŋjo̱m. \v 15 Siiga miquímne iñt́ɨcyucmɨ jém tuŋgac piso, jesɨc odoy que̱tɨ iga nɨcpa impɨc iñtraste, pero nɨcsɨm poyi̱mɨ. \v 16 Siiga miit́t́a ca̱mjo̱m cuando immatoŋ iga núcneum jém malopɨc aŋjagooyi, jesɨc odoy se̱ttaamɨ iñt́ɨccɨɨm iga miñpa impɨc impuctu̱cu. Jemɨgam tsucumtaamɨ. \v 17 Agui uuguyt́im jém yo̱mtam jém ma̱nɨccomcaneyajwɨɨp y jém ictsútsyajpaap jém xuxut́ tsɨ̱xt́am. Porque tsa̱m jáyaŋ yaacha̱ji miñpa. \v 18 Aŋwejpáttaamɨ Dios iga odoy mictsɨ́yt́ámiñ jém tiempo de sucsuc cuando mipoyt́ámpa. \v 19 Cuando núcpa jém malopɨc aŋjagooyi, tsa̱m pɨ̱mi miyaacha̱támpa. D́a nunca oypa tánix jexpɨc yaacha̱ji dende Dios iwat yɨ́p mundo. Ni ocmɨ d́a e̱ybɨc tánixpa jexpɨc yaacha̱ji. \v 20 Jém tanJa̱tuŋ Dios d́a ijɨ́cpa iga jáypa jém malopɨc aŋjagooyi. Siiga jáypa, d́a i̱ cɨɨputpa, cucaayyajpa it́u̱mpɨy jém icupiŋneyajwɨɨp Dios. Jeeyucmɨ d́a ijɨ́cpa iga jáypa jém malopɨc aŋjagooyi. \p \v 21 ’Siiga i̱ miñɨ́máypa iga: “Mi̱ñɨ aamɨ, yɨɨm it́ jém Cristo”, o tuŋgac miñɨ́máypa iga: “Nɨ̱gɨ aamɨ, jeexɨc it́ jém Cristo”, jesɨc odoy cupɨctaamɨ. \v 22 Porque miñyajpa tsa̱m jáyaŋ jém mɨgoypaap. Nɨ́maŋtaaya̱p iga je jém Cristo, pero mɨgóypa. Nɨ́maŋtaaya̱p iga je jém wɨbɨc profeta. Iwatyajpa jém wɨ̱tampɨc seña y jém milagroyaj iga meega wɨa̱p imɨgóyayyajpa jém icupiŋneyajwɨɨp Dios. \v 23 Jesɨc mimicht́am nawattamta̱jɨ cuenta porque mannɨ́mayñe t́i miñpa antes que núcpa jém ja̱ma. \s1 T́i naspa yɨ́p naxyucmɨ cuando miñgacpa jém Cristo \r (Mt. 24:29-35,42,44; Lc. 21:25-36) \p \v 24 ’Jesɨc jém tiempo cuando nasum jém yaacha̱ji, píchpa jém ja̱ma icho̱ca. Jém po̱ya d́at́im tsocpa. \v 25 Jém ma̱tsa jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, cutɨŋyajpa. Tsa̱m tsɨgóypa it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém ma̱tsaaŋjo̱m. \v 26 Cuando nasum it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa, jesɨc it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am iixyajpa jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ cuando miñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. Miñpa ucsaŋjo̱m. Miñpa juuts tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi con Dios ipɨ̱mi. \v 27 Cutsadayt́a̱p jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am icuwoyo yɨ́p naxyucmɨ iga iŋtuuma̱watyajiñ it́u̱mpɨy jém icupiŋneyajwɨɨp Dios. Nɨcyajpa hasta jém más juumɨpɨc tɨgaŋjoj iga iŋtuuma̱watyajpa it́u̱mpɨy jém ampɨxiñt́am dende sɨŋyucmɨ hasta naxyucmɨ. \p \v 28 ’Cutɨɨyɨyt́aamɨ yɨ́p ejemplo de jém tsuj. Cuando químpa jém iŋmaañay, jesɨc tanjo̱doŋ iga nocojo̱m miñpa jém cutujcɨ. \v 29 Jesa̱pt́im cuando íñixt́ámpa iga naspa jém mannɨ́mayñewɨɨp, jesɨc iñjo̱doŋtam iga nocojo̱m it́ jém íŋaŋpɨc ja̱ma cuando amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. \v 30 Nu̱ma, mannɨ́máypa, it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa naspa antes que caayajpa jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ cuando mojpa mi̱ñi it́u̱mpɨy yɨ́pyaj seña. \v 31 Cuyajpa jém sɨŋ y jém nas, pero ɨch anaŋma̱t́i d́a nunca cuyajpa. \p \v 32 ’D́a i̱ ijo̱doŋ jup ja̱ma ni juchɨs hora núcpa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa. D́a ijo̱doŋyaj ni jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am ni d́at́im ijo̱doŋ jém Dios iMa̱nɨc. Icut́um ijo̱doŋ jém tanJa̱tuŋ Dios. \p \v 33 ’Nawattamta̱jɨ cuenta, it́t́aamɨ al tanto, seguido aŋwejpáttaamɨ Dios porque d́a iñjo̱doŋtam juchɨs núcpa jém íŋaŋpɨc ja̱ma. \v 34 Cuando núcpa jém ja̱ma jext́im juuts tu̱m pɨ̱xiñ cuando nɨcne jo̱yi juumɨ. Ichacpa it́ɨc con algunos jém imozoyaj iga iwadáyiñ cuenta. Iŋquímtsacpa jém imozoyaj. Cada tu̱mtu̱m ichi iyo̱xacuy. Ichac tu̱m iga iwatpa cuenta jém puerta. Iñɨ́máy iga id́iñ al tanto. \v 35 Mannɨ́mayt́ámpat́im mimicht́am, it́t́aamɨ al tanto porque d́a iñjo̱doŋtam juchɨs hora amiñpa, siiga amiñpa cuando jocpiicha̱bam, o cugaptsu, o cuando aŋwejpa jém ca̱yu, o hasta cuque̱jacɨɨm. \v 36 Jesɨc aŋjóctaamɨ iga odoy maŋcupiichcɨɨyt́ámiñ cuando amiñgacpa. \v 37 Sɨɨp anaŋmadáypa it́u̱mpɨy pɨxiñt́am juuts mannɨ́mayñeta mimicht́am iga it́yajiñ al tanto. \c 14 \s1 Jém aŋjagooyiyaj iwatyajpa trato iga matsta̱p jém Jesús \r (Mt. 26:1-5; Lc. 22:1-2; Jn. 11:45-53) \p \v 1 Togoy wɨsna ja̱ma iga naspa jém pascuasɨŋ cuando cútta̱p jém caxt́ána̱ñi sin levadura. Jesɨc jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj entre jém escribaspɨc maestroyaj imétsyajpa jutsa̱p iyammats jém Jesús iga iccaaba. \v 2 Pero algunos jém aŋjagooyiyaj nɨmyajpa: \p —D́a tammatstámpa sɨŋjo̱m iga odoy cujíñayyajiñ jém pɨxiñt́am. \s1 Tu̱m yo̱mo icutecquet Jesús con wɨbɨc perfume \r (Mt. 26:6-13; Jn. 12:1-8) \p \v 3 It́ id́ɨc Jesús jém attebet Betania jém Ximoj it́ɨccɨɨm, jém cupúgayñewɨɨp id́ɨc iña̱ca. Iganam co̱ñ Jesús jém mesacɨɨm ju̱t́ wícyajpa, tu̱m yo̱mo inimiñ tu̱m tsaafrasco comne de jém wɨbɨc aceite. Naps nardo jém aceite jém tsa̱mpɨc tsoowɨ́y. Jesɨc jém yo̱mo ipo jém frasco, icutecquet jém aceite Jesús ico̱bacyucmɨ. \v 4 Pero algunos pɨ̱mi jóy iga iwat je̱mpɨc jém yo̱mo. Nanɨ́mayyajta̱ entre jeeyaj: \p —¿T́iiga it́ecmɨ̱chca yɨ́p wɨbɨc aceite? \v 5 Meega tammáypa yɨ́p aceite, ivale más de trescientos tumiñ de plata. Jesɨc wɨa̱p tanyo̱xpát jém yaacha̱yajpaap. \p Jesɨc moj iwogayyaj jém yo̱mo. \p \v 6 Pero Jesús iñɨ́máy: \p —Tsa̱cɨ yɨ́p yo̱mo. ¿T́iiga immoogɨ́ypa? Tsa̱m awɨ̱wadáy. \v 7 Jém yaacha̱yajpaap siempre iŋwaganait́t́ámpa. Wɨa̱p iñyo̱xpátta juchɨs mich iñxunpa. Pero aɨch d́a siempre maŋwaganait́t́ámpa. \v 8 Yɨ́p yo̱mo awɨ̱wadáy con jém iniit́wɨɨp. D́anam acaane, pero miñ acutegáy jém wɨbɨc aceite ammɨjta̱yyucmɨ juuts cuando cumta̱p tu̱m tsúts. \v 9 Nu̱ma mannɨ́máypa, ju̱t́quej aŋmatta̱p jém wɨbɨc aŋma̱t́i icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ, aŋmatta̱pt́im t́i awadáy yɨ́p yo̱mo iga jém pɨxiñt́am ijɨ̱syajiñ yɨ́p yo̱mo. \s1 Jém Judas icɨɨjuŋcot jém Jesús \r (Mt. 26:14-16; Lc. 22:3-6) \p \v 10 Jesɨc jém Judas Iscariote, tu̱m de jém Jesús icuyujcɨɨwiñ, jém docepɨc, nɨc iniŋmat jém pa̱nij aŋjagooyi. Nɨc iwat trato jutsa̱p icɨɨjuŋcot Jesús jém aŋjagooyi icɨɨjo̱m. \v 11 Jesɨc agui maymayyaj jém pa̱nij aŋjagooyiyaj cuando ijo̱dóŋa̱ t́iiga miñ jém Judas. Iñɨ́mayyaj iga ichiiyajpa tumiñ jém Judas iga icɨɨjuŋcotpa jém Jesús. Jesɨc jém Judas moj iméts jutsa̱p iwat. \s1 Jém wiñt́ipɨc Santa Cena \r (Mt. 26:17-29; Lc. 22:7-23; Jn. 13:21-30; 1 Co. 11:23-26) \p \v 12 Jesɨc tsucúmum jém sɨŋ iga jém Israelpɨc pɨxiñt́am icútyajpa jém caxt́ána̱ñi jém d́apɨc inii̱ levadura. Jesɨc jém wiñt́ipɨc ja̱ma cuando accaayajta̱p jém xuxut́ borregoyaj para jém pascuasɨŋ, jém Jesús icuyujcɨɨwiñ icwácyaj, iñɨ́mayyaj: \p —¿Ju̱t́ iñxunpa iga nɨcpa aŋwɨ̱tsacta it́u̱mpɨy cosa iga tawíctámpa jém pascuasɨŋ? \p \v 13 Jesɨc Jesús icutsat Jerusalén wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Nɨctaamɨ jém attebet Jerusalén. Jemɨc impáttámpa tu̱m pɨ̱xiñ jém ininɨcpaap tu̱m majcuy nɨ. Jesɨc túŋɨyt́aamɨ, \v 14 hasta tɨgɨypa tu̱m tɨcjo̱m. Nɨ́mayt́aamɨ jém tɨc io̱mi iga: “Nɨmpa jém ammaestro: ¿Ju̱t́ it́ jém cuarto ju̱t́ anacnaspa jém pascuasɨŋ con aŋcuyujcɨɨwiñ?” \v 15 Jesɨc jém tɨc io̱mi miŋquejáypa tu̱m mɨjpɨc cuarto jém yucmɨpɨc piso. Wɨ̱tsacneum jém cuarto. Iniit́um t́it́am tansunpa. Jemɨgam wɨ̱wattaamɨ jém taŋwíccuy iga tasɨ́ŋa̱támpa. \p \v 16 Jesɨc jém wɨste̱n icuyujcɨɨwiñ nɨcyaj jém attebet Jerusalén. Cuando núcyaj jemɨc, ipát jém tɨc juuts iñɨ́mayñe jém Jesús. Jesɨc jém cuarto iwatyaj jém wíccuy iga icnasyajpa jém pascuasɨŋ. \p \v 17 Jesɨc tsuuya̱wum i̱t́i, núcyaj Jesús con jém doce icuyujcɨɨwiñ. \v 18 Jesɨc iganam sɨ́p iwícyaj, nɨmpa jém Jesús: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa, tu̱m de mimicht́am, jém aŋwaganawícpaap, aŋcɨɨjuŋcotpa jém ánenemigo icɨɨjo̱m. \p \v 19 Jesɨc tsa̱m aŋyácyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Cada tu̱mtu̱m moj icwácyaj jém Jesús. Nɨmyajpa: \p —¿Aɨcham? \p \v 20 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Nu̱ma, tu̱m de mimicht́am, jém midocepɨc maŋcuyujcɨɨwiñ, jém aŋwaganaso̱npaap jém caxt́ána̱ñi tu̱mt́i chi̱majo̱m, jeam acɨɨjuŋcotpa. \v 21 Ɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, tienes que accaata̱p juuts nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i. Pero agui uuguyt́im jém pɨ̱xiñ jém acɨɨjuŋcotpaap. Más wɨ̱ meega d́a id́ɨc nay jém pɨ̱xiñ. \p \v 22 Jesɨc iganam wícyajpa, jém Jesús imatspɨc tu̱m caxt́ána̱ñi. Cuando yaj iŋwejpát Dios, iwéc jém caxt́ána̱ñi, ichi jém icuyujcɨɨwiñ, iñɨ́máy: \p —Yɨ́p caxt́ána̱ñi ɨch ammɨjta̱y. Cúttaamɨ. \p \v 23 Ocmɨ ipɨc tu̱m copa jém uvas iñɨ. Cuando yaj iŋwejpát Dios, ichi jeeyaj. Iucyaj it́u̱mpɨyyaj. \v 24 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Yɨ́p ɨch annɨɨpiñ, con jeam aŋwatpa jém jo̱mipɨc trato. Antegáypa annɨɨpiñ por jáyaŋ pɨxiñt́am. \v 25 Nu̱ma mannɨ́máypa, d́a e̱ybɨc ánucpa jém uvas iñɨ hasta que núcpa jém ja̱ma iga ánucpa jém jo̱mipɨc vino ju̱t́ iŋjacpa Dios. \s1 Nɨmpa Jesús iga Peto iŋnécpa \r (Mt. 26:30-35; Lc. 22:31-34; Jn. 13:36-38) \p \v 26 Jesɨc yaj iwanyaj tu̱m wa̱ñi, nɨcyaj jém co̱tsɨcyucmɨ iñɨ̱yi Olivos. \v 27 Jesɨc iñɨ́máy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Mimicht́am iñt́u̱mpɨyt́am tsa̱m micɨ̱ŋtámpa, ampoychactámpa aŋcut́um yɨ́pt́im tsuu. Porque nɨmpa así jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱: “Accaata̱p jém pastor. Cupóyayyajpa jém iborregoyaj.” \v 28 Pero ocmɨ cuando apɨspa, jesɨc aŋjagoyñeeba annɨc jém naxyucmɨ de Galilea. \p \v 29 Jesɨc jém Peto iñɨ́máy jém Jesús: \p —Aunque it́u̱mpɨy tsa̱m cɨ̱ŋyajpa y michacpa iŋcut́um, más aɨch d́a acɨ̱ŋpa y d́a maŋcupóyáypa. \p \v 30 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Peto: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa iga yɨ́pt́im tsuu antes que wɨscɨy aŋwejpa jém ca̱yu, mimich anaŋnécpa tres veces. \p \v 31 Pero jém Peto duro iñɨ́máy: \p —Aunque tawagacaiñ con mimich, ɨch d́a manaŋnécpa. \p It́u̱mpɨy jém icuyujcɨɨwiñ je̱mpɨct́im nɨmyaj. \s1 Jesús iwatpa oración Getsemaní \r (Mt. 26:36-46; Lc. 22:39-46) \p \v 32 Jesɨc núcyaj tu̱m lugar iñɨ̱yi Getsemaní. Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Co̱ñt́aamɨ yɨɨm iganam ɨch nɨcpa anaŋwejpát Dios. \p \v 33 Jesɨc Jesús ininɨc jém Peto, Jacobo, y Xiwan uxaŋ más juumɨ. Tsa̱m pɨ̱mi aŋyácne jém Jesús, tsa̱m ijɨ̱spa ia̱namaŋjo̱m t́i iñascaaba. \v 34 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém tucute̱n icuyujcɨɨwiñ: \p —Ɨch agui pɨ̱mi aŋyácne ána̱namaŋjo̱m hasta quénam acaatooba. Tsɨ́yt́aamɨ yɨɨm. Odoy moŋtaamɨ. Nawattamta̱jɨ cuenta. \p \v 35 Jesɨc nɨc icut́um Jesús uxaŋ más juumɨ. Tocsne actɨŋ naxyucmɨ. Moj iŋwejpát Dios. Iwágáy siiga wɨa̱p, iga odoy ijɨ́guiñ iga iñascaaba jém mɨjpɨc yaacha̱ji, jém sɨɨppɨc ictsɨ́y. \v 36 Nɨmpa Jesús: \p —ManJa̱tuŋ Dios, mich wɨa̱p iŋwat it́u̱mpɨy cosa. Ayo̱xpaatɨ iga odoy annascaiñ yɨ́p mɨjpɨc yaacha̱ji. Pero odoy wa̱tɨ juuts ɨch ansunpa. Wa̱tɨ juuts mich iŋwɨ̱aŋja̱m. \p \v 37 Ocmɨ se̱t e̱ybɨc Jesús ju̱t́ ichac jém tucute̱n icuyujcɨɨwiñ. Moŋyajpa. Iñɨ́máy jém Peto: \p —¿Mimoŋpa Peto? ¿Que d́a wɨa̱p imvivoja̱ ni tu̱m hora? \v 38 Odoy moŋtaamɨ, nawattamta̱jɨ cuenta. Aŋwejpáttaamɨ Dios iga odoy i̱ wɨa̱iñ micutɨ́tsta iga micmalwattámpa. Nu̱ma jém íña̱nama iwattooba juuts ixunpa Dios, pero jém immɨjta̱y d́a iwɨ̱aŋja̱m. \p \v 39 Jesɨc e̱ybɨct́im nɨc iŋwejpát Dios con jeet́im aŋma̱t́i. \v 40 Jesɨc cuando se̱t Jesús ju̱t́ it́ jém icuyujcɨɨwiñ, e̱ybɨct́im moŋyajpa porque tsa̱m pɨ̱mi moŋtooba. D́a tojtooba jém iixcuy. D́a icutɨɨyɨ́ypa ju̱t́pɨc icutsoŋpa jém Jesús. \v 41 Jesɨc tres vecesam se̱tpa Jesús ju̱t́ it́ jém icuyujcɨɨwiñ. Ipátt́im ju̱t́ moŋyajpa. Nɨmpa Jesús: \p —Sɨɨp moŋtaamɨm, jejtaamɨm. Yajum aŋwat jém oración. Núcneum jém hora iga ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m. \v 42 Tsucumtaamɨ, tanɨctámpam. Sɨɨp miñpa jém acɨɨjuŋcotpaap. \s1 Matsta̱ Jesús \r (Mt. 26:47-56; Lc. 22:47-53; Jn. 18:2-11) \p \v 43 Jesɨc jeet́i rato iganam jɨypa ixɨ jém Jesús, núc jém Judas jém it́wɨɨp id́ɨc con jém doce icuyujcɨɨwiñ. Iwaganamiñyajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am. Inimiñyajpa espada y jém cuy para cótsóypa. Icutsatyaj jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém escribaspɨc maestroyaj y jém wɨd́ayt́am. \v 44 Jém Judas, jém icɨɨjuŋcotpaap Jesús, iwadáy jém pɨxiñt́am tu̱m seña. Iñɨ́máy: \p —Jém anaŋna̱catsútspaap jeam jém pɨ̱xiñ. Matstaamɨ, nanɨctaamɨ, d́a iñchɨcpoyt́ámpa. \p \v 45 Jesɨc cuando núc jém Judas ju̱t́ it́ Jesús, icunúc, iñɨ́máy: \p —MamMaestro. \p Jesɨc iŋna̱catsútsáy ia̱cpac. \v 46 Jesɨc matsta̱ Jesús, nanɨcta̱ preso. \p \v 47 Pero tu̱m pɨ̱xiñ, jém iwaganait́wɨɨp Jesús, it́op jém espada, it́ɨŋquímáy it́a̱tsɨc jém co̱bacpɨc pa̱nij imozo. \v 48 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —¿T́iiga miñ ammatsta con espada y con cuy juuts tu̱m anúmpaap? \v 49 Cada ja̱ma jáy accuyujooyi ma̱stɨcjo̱m y d́a nunca ammatsta. Pero sɨɨp micht́am je̱mpɨgam iŋwatta iga cupaguiñ jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱. \p \v 50 Jesɨc it́u̱mpɨy jém icuyujcɨɨwiñ ichacyaj icut́um, cupóyayyaj. \p \v 51 Pero tu̱m wo̱ñjaychɨ̱xi it́úŋɨ́ypa jém Jesús. Naŋmonneta̱ con tu̱m manta. Matsta̱t́im jém wo̱ñjaychɨ̱xi. \v 52 Pero ichac jém iŋmónóycuy, icusɨ̱cɨ poy. \s1 Nanɨcta̱ Jesús ju̱t́ aŋtuuma̱yajpa jém Israelpɨc aŋjagooyiyaj \r (Mt. 26:57-68; Lc. 22:54-55, 63-71; Jn. 18:12-14, 19-24) \p \v 53 Jesɨc nanɨcta̱ Jesús ju̱t́ it́ jém co̱bacpɨc pa̱nij aŋjagooyi. Jemum aŋtuuma̱yaj jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj, con jém wɨd́ayt́am y con jém escribaspɨc maestroyaj. \v 54 Jém Peto ijuumacpoyñe jém Jesús. Jesɨc núct́im mex je jém co̱bacpɨc pa̱nij it́ɨccɨɨm. Iwaganaco̱ñ jém policía aŋcɨɨm. Sampa jém Peto con jeeyaj jém juctɨcɨɨm. \p \v 55 Jesɨc jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém más mɨjpɨc aŋjagooyiyaj, jém Sanhedrín, imétsyajpa tu̱m icumɨgoypaap Jesús iga accaata̱iñ. Pero d́a ipádáy jém it́áŋca. \v 56 Tsa̱m wa̱t́i jém testigo icumɨgóypa jém Jesús, pero jeeyaj d́a tu̱mt́ia̱ jém iŋma̱t́iyaj. \v 57 Algunos jém pɨxiñt́am te̱ñchucum iga icumɨgóypa jém Jesús. Nɨmyaj: \p \v 58 —Ammatoŋta yɨ́p pɨ̱xiñ iga nɨmpa: “Ɨch ammɨswatpa yɨ́p mɨjpɨc ma̱stɨc jém watneta̱wɨɨp cɨɨmɨ, jesɨc tucunaja̱ma ɨch aŋwatpa tuŋgac ma̱stɨc jém d́apɨc watne cɨɨmɨ.” \p \v 59 Pero jém pɨxiñt́am d́at́im tu̱mt́ia̱ jém iŋma̱t́i. \p \v 60 Jesɨc te̱ñchucum jém co̱bacpɨc pa̱nij jém pɨxiñt́am aŋcucmɨ. Icwácpa jém Jesús. Iñɨ́máypa: \p —¿Que d́a iŋcutsoŋpa t́i sɨ́p iñɨmyaj contra mimich? \p \v 61 Pero jém Jesús d́a jɨypa. D́a t́i icutsoŋpa. Jesɨc e̱ybɨc jém pa̱nij aŋjagooyi icwác jém Jesús. Iñɨ́máy: \p —¿Que mich miCristo? ¿Que micham jém Yucmɨpɨc Dios miMa̱nɨc? \p \v 62 Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy: \p —Aɨcham. Micht́am ánixt́ámpa aɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, cuando aco̱ñpa jém tanJa̱tuŋ Dios iŋwɨ̱mɨ. Ánixt́ámpat́im cuando amiñgacpa sɨŋyucmɨ jém ucsaŋjo̱m. \p \v 63 Jesɨc jém co̱bacpɨc pa̱nij ichobɨychíccujac iyoot́i iga agui jóyñe. Nɨmpa: \p —¿T́iiga tammétspa tuŋgac testigo? \v 64 Mimicht́am immatoŋneta iga tsa̱m icujɨypa tanDios. ¿Jesɨc t́i iñjɨ̱stámpa? ¿Jup castigo tanchiiba? \p Jesɨc it́u̱mpɨy jém aŋjagooyiyaj nɨmyaj iga accaata̱iñ jém Jesús. \p \v 65 Jesɨc algunos moj ichujcayaj jém Jesús. Iŋmónayyaj iixcuy. Moj ixoŋyaj. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —Siiga nu̱ma mixabio, anɨ́maayɨ i̱ mixoŋ. \p Cɨɨjuŋcotta̱ Jesús jém ma̱stɨc ipolicía icɨɨjo̱m. Jeeyaj it́ojayyajpa iwiñpac. \s1 Jém Peto iŋnécpa iga iixpɨcpa Jesús \r (Mt. 26:69-75; Lc. 22:56-62; Jn. 18:15-18, 25-29) \p \v 66 Jém Peto tsɨ́y naxwiñ, tsɨ́y aŋcɨɨm. Miñ tu̱m yo̱mo, jém pa̱nij aŋjagooyi imozo. \v 67 Mu iix iga sampa jém Peto, jesɨc jém yo̱mo iámmats, iñɨ́máy: \p —Mich mixɨɨbat́im con jém Jesús jém Nazaretpɨc pɨ̱xiñ. \p \v 68 Jesɨc jém Peto iŋnécpa. Nɨmpa: \p —D́a ánixpɨcpa jém pɨ̱xiñ. Ni d́a anjo̱doŋ t́i sɨ́p iññɨm. \p Jesɨc nɨc jém Peto jém puerta aŋna̱ca. Jesɨgam aŋwejpa tu̱m ca̱yu. \v 69 Jém yo̱mo e̱ybɨct́im agui iámpa jém Peto, moj iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ tu̱m de jeeyaj. \p \v 70 Pero e̱ybɨct́im iŋnéc jém Peto iga d́a iixpɨcpa jém Jesús. Jesɨc ocmɨ tuŋgagam pɨ̱xiñ nɨmpa: \p —Nu̱ma mimich tu̱m de jeeyajpɨc. Quejpa iga Galileapɨc mipɨ̱xiñ. Je̱mpɨct́im miŋmatpa juuts jeeyaj. \p \v 71 Jesɨc jém Peto pɨ̱mi jóyñe. Moj malmaljɨ̱yi. Nɨmpa: \p —Wɨ̱jo̱dios iga d́a ánixpɨcpa jém pɨ̱xiñ, jém miñɨmpaap. \p \v 72 Jesɨc jeet́i rato e̱ybɨc aŋwej jém ca̱yu. Jém Peto ijɨ̱s t́i iñɨ́máy jém Jesús iga: “Antes que wɨscɨy aŋwejpa jém ca̱yu, mimich anaŋnécpa túccɨy iga d́a ánixpɨcpa.” Cuando ijɨ̱s jém Peto t́i iñɨ́máy jém Jesús, moj we̱ji. \c 15 \s1 Nanɨcta̱ Jesús jém Pilato iwiñjo̱m \r (Mt. 27:1-2, 11-14; Lc. 23:1-5; Jn. 18:28-38) \p \v 1 Jesɨc icuqueja̱ma aŋtuuma̱yajpa jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj, con jém wɨd́ayt́am, con jém escribaspɨc maestroyaj y it́u̱mpɨy jém más mɨjpɨc aŋjagooyiyaj, jém Sanhedrín. Moj ijɨ̱syaj t́i wɨa̱p iwatyaj con jém Jesús. Jesɨc ocmɨ ipɨɨmɨyyaj jém ipolicía iga ichenyajiñ jém Jesús y iga nɨguiñ icɨɨjuŋcotyaj jém Pilato icɨɨjo̱m. \v 2 Jesɨc jém Pilato icwácpa jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿Que micham jém judíos miRey? \p Jesɨc Jesús icutsoŋ, iñɨ́máy: \p —Mich miñɨmpa. \p \v 3 Jesɨc jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj iñɨ́mayyaj jém Pilato iga Jesús tsa̱m pɨ̱mi imalwatne. \v 4 Jesɨc jém Pilato e̱ybɨct́im icwác jém Jesús. Iñɨ́máy: \p —¿Que d́a iŋcutsoŋpa? I̱xɨ jutsaŋ quejaj ampɨctsoŋ acontra de mimich. \p \v 5 Pero jém Jesús d́a t́i más icutsoŋ. Jesɨc jém Pilato tɨ̱neaŋjac porque d́a jɨy jém Jesús. \s1 Jém aŋjagooyi ipɨɨmɨ́ypa iga accaata̱iñ jém Jesús \r (Mt. 27:15-31; Lc. 23:13-25; Jn. 18:38–19:16) \p \v 6 Jém Pilato iniit́ tu̱m costumbre iga icutsɨgáypa tu̱m preso jém pascuasɨŋ. Icutsɨgáypa jém preso jém icupiŋneyajwɨɨp jém pɨxiñt́am. \v 7 Jesɨc it́ id́ɨc cárcel tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ̱yi Barrabás. Wagapajneyajta̱ con jém rebeldeyaj jém accaoyñeyajwɨɨp cuando ictsucumyajtɨp tu̱m bulla. \v 8 Jesɨc aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am ju̱t́ it́ jém Pilato, mojpa iwágayyaj iga icutsɨgáyiñ tu̱m preso juuts siempre iwatpa. \v 9 Jesɨc jém Pilato iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —¿Iŋwɨ̱aŋja̱mta iga aŋcutsɨgáypa jém judíos iRey? \p \v 10 Jém Pilato icutɨɨyɨ́y iga jém pa̱nij aŋjagooyiyaj icɨɨjuŋcotyaj Jesús porque agui icujóyɨyyajpa. \v 11 Jesɨc jém pa̱nij aŋjagooyiyaj moj iccujíñayyaj jém pɨxiñt́am. Iñɨ́mayyaj iga iwágáyiñ jém Pilato iga icutsɨgáyiñ jém Barrabás. \v 12 Jesɨc jém Pilato e̱ybɨct́im iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —¿Jesɨc t́i iŋwɨ̱aŋja̱mta iga aŋwad́iñ con yɨɨmpɨc inicnɨɨya̱neta jém judíos iRey? \p \v 13 Jesɨc e̱ybɨct́im icutsoŋyajpa. Pɨ̱mi jɨyyajpa. Nɨmyajpa: \p —¡Cunuuntaamɨ cunusyucmɨ! \p \v 14 Jesɨc jém Pilato iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —¿T́iiga? ¿T́i mal iwatne? \p Jesɨc mást́im pɨ̱mi jɨyyajpa. Nɨmyajpa: \p —¡Cunuuntaamɨ cunusyucmɨ! \p \v 15 Jesɨc jém Pilato ijɨ̱spa iga iwatpa juuts iwɨ̱aŋja̱myaj jém pɨxiñt́am, icutsɨgáy jém Barrabás. Ipɨɨmɨ́y iga cótsta̱iñ jém Jesús, icɨɨjuŋcot jém soldado icɨɨjo̱m iga cunúnta̱iñ cunusyucmɨ. \p \v 16 Jesɨc nanɨcta̱ Jesús jém palacio iaŋcɨɨm ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj it́u̱mpɨy jém soldado. \v 17 Iccámayyaj Jesús tu̱m moradopɨc puctu̱cu. It́agayyaj tu̱m a̱pit́corona, iccámayyaj ico̱bacyucmɨ. \v 18 Jesɨc jém soldado moj idioschiyaj jém Jesús juuts tu̱m rey. Nɨmyajpa: \p —Xutsóy miRey de jém judíos. \p \v 19 Jesɨc icótsayyajpa Jesús ico̱bac con tu̱m cuy. Ichujcayajpa. Ico̱steeñayyajpa Jesús juuts ijɨ̱syajpa tu̱m dios. \v 20 Jesɨc cuando yaj ixaayɨyyaj jém Jesús, accáyayt́a̱ jém moradopɨc puctu̱cu, e̱ybɨct́im accámayt́a̱ jém iyoot́i jém imɨɨchipɨc. Ocmɨ ininɨcyajum jém Jesús iga cunúnta̱iñ cunusyucmɨ. \s1 Cunúnta̱ cunusyucmɨ jém Jesús \r (Mt. 27:32-44; Lc. 23:26-43; Jn. 19:17-27) \p \v 21 Jemum na̱xi id́ɨc tu̱m Cirenepɨc pɨ̱xiñ iñɨ̱yi Ximoj. Jém ima̱nɨctam Alejandro y Rufo. Se̱t́i id́ɨc ica̱mjo̱m. Imatsyaj jém soldado, ipɨɨmɨyyaj iga ininɨgáyiñ jém Jesús icunus. \p \v 22 Nanɨcta̱ Jesús tu̱m lugar iñɨ̱yi Gólgota. Nɨmtooba jém tanaŋmat́i̱mɨ, jém Tsútsco̱bacpaccɨɨm. \v 23 Jesɨc chiit́a̱ Jesús jém vino namotneta̱wɨɨp con jém tsoy iñɨ̱yi mirra. Pero d́a iuc. \v 24 Jesɨc jém soldado icunúnyaj cunusyucmɨ jém Jesús. Iwégayyaj jém Jesús ipuctu̱cu. Iwatyaj tu̱m sorteo iga iixyajiñ t́it́am ictsɨ́ypa cada tu̱mtu̱m jém soldado iga ininɨcyajpa. \p \v 25 A las nueve de la mañana micunúnta̱ Jesús cunusyucmɨ. \v 26 Accámayt́a̱ tu̱m letrero icunusyucmɨ iga quejiñ t́iiga accaata̱ jém Jesús. Jayñeta̱ yɨɨmpɨc: “Jém judíos iRey.” \v 27 Jeet́im lugar cunúnyajta̱t́im cunusyucmɨ tuŋgac wɨste̱n pɨ̱xiñ, númyajpaap. Páŋayt́a̱ tu̱m jém icunus jém Jesús iŋwɨ̱mɨ y tu̱m iŋna̱ymɨ. \v 28 Je̱mpɨgam cupac jém Dios iŋma̱t́i jém jayñeta̱wɨɨp juuts nɨmpa: “Chiit́a̱p castigo jém wɨbɨc pɨ̱xiñ juuts tu̱m criminal.” \p \v 29 Jesɨc jém pɨxiñt́am nasyajpa je̱m, imalmalnɨ́mayyajpa jém Jesús. Ixiccayajpa. Iŋwɨ́ŋóyayyajpa con ico̱bac. Nɨmyajpa: \p —Ja̱, ¿d́a mich miñɨmpa iga wɨa̱p immɨswat jém mɨjpɨc ma̱stɨc y ocmɨ iniccupacpa e̱ybɨc en tucunaja̱ma? \v 30 Sɨɨp nacupujta̱jɨ iñyaac. Que̱tɨ iŋcunusyucmɨ. \p \v 31 Jesɨc jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém escribaspɨc maestroyaj tsa̱m ixaayɨyyajpat́im jém Jesús. Moj nanɨ́mayyajta̱ji entre jeeyaj: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ icɨacputpa tuŋgac, pero iyaac d́a wɨa̱p inicɨacputta̱. \v 32 Siiga yɨ́bam jém Cristo jém Rey de Israel, quetpa yɨ́pt́i rato jém icunusyucmɨ, jesɨc nu̱ma taŋcupɨctámpa. \p Jesɨc jém cunúnneta̱wɨɨp con Jesús imalnɨ́mayyajpat́im. \s1 Accaata̱ jém Jesús \r (Mt. 27:45-56; Lc. 23:44-49; Jn. 19:28-30) \p \v 33 Núc cugapja̱ma. Cupiicha̱ icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ. Pɨ̱mi piichɨ hasta las tres de la tarde. \v 34 Jesɨc jeet́im hora pɨ̱mi jɨypa jém Jesús. Nɨmpa: \p —Eloi, Eloi, ¿lama sabactani? \p Taɨcht́am tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba: ManDios, manDios, ¿t́iiga antsac aŋcut́um? \p \v 35 Jesɨc algunos jém it́yajwɨɨp je̱m, cuando imatoŋyaj, nɨmyaj: \p —¿Immatoŋta? Sɨɨp iŋwejáy jém wiñɨcpɨc profeta jém Elías. \p \v 36 Jesɨc tu̱m de jeeyaj poyi̱mɨ nɨc ipɨc tu̱m esponja juuts tu̱m pu̱qui, imuj con jém ta̱mpɨc vino, iccám tu̱m waycuyyucmɨ iga igucpa jém Jesús. Nɨmpa jém pɨ̱xiñ: \p —Joocɨnam, taŋcuixpa siiga d́a miñpa jém Elías iga icquetpa jém cunusyucmɨ. \p \v 37 Jesɨc pɨ̱mi aŋwej jém Jesús, caum. \v 38 Jesɨc jém puctuctaañi jém it́wɨɨp jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m teeñaŋsaj dende sɨŋwiñ hasta naxyucmɨ. \v 39 Jesɨc jém soldado icapitán jemum te̱ñ ju̱t́ cunúnneta̱ cunusyucmɨ jém Jesús. Mu imatoŋ iga aŋwejpa jém Jesús y iix jutsa̱ mu icca, nɨmpa jém capitán: \p —Nu̱ma, yɨ́p pɨ̱xiñ jém Dios iMa̱nɨc. \p \v 40 Miñyajt́im algunos jém yo̱mtam, tsɨ́yyaj juumɨ, pero iixyaj t́i iñasca jém Jesús. It́ jém Malía Magdalena. It́t́im jém tuŋgac Malía jém segundo Jacobo y José ia̱pa. It́t́im jém yo̱mo jém Salomé. \v 41 Yɨ́pyaj yo̱mtam it́úŋɨyyaj Jesús cuando oy i̱t́i jém naxyucmɨ de Galilea. Jemum tsa̱m iyo̱xpátyajpa, icwícyajpa jém Jesús. It́yajt́im je̱m jáyaŋ jém Galileapɨc yo̱mtam jém iwaganamiññewɨɨp Jesús Jerusalén. \s1 Cumta̱ jém Jesús \r (Mt. 27:57-61; Lc. 23:50-56; Jn. 19:38-42) \p \v 42 Jeet́im ja̱ma jém Israelpɨc pɨxiñt́am iwɨ̱tsacyajpa it́u̱mpɨy cosa para jém jejcuyja̱ma. Jesɨc tsuuyɨm \v 43 tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ̱yi José moj ijɨ̱s iga icquedáypa cunusyucmɨ jém Jesús imɨjta̱y. Arimateapɨc pɨ̱xiñ, tsɨ́y juuts tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi de Israel. Tsa̱m iŋjócpat́im jém tiempo cuando Dios iŋjacpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Jesɨc jém José icamamwat ia̱nama, nɨc iám jém Pilato, iwágáypa permiso iga icquedáypa jém Jesús imɨjta̱y. \v 44 Jém Pilato iŋjɨ̱sjac siiga nu̱ma caaneum jém Jesús o d́a caane. Jesɨc iŋwejáy jém capitán, icwác siiga nu̱ma caaneum. \v 45 Cuando jém capitán nɨmpa iga nu̱ma caaneum, jesɨc jém Pilato ichi permiso jém José iga ininɨgáyiñ jém Jesús imɨjta̱y. \v 46 Jesɨc José ijuy tu̱m jo̱mipɨc puctu̱cu, jém lino. Nɨc icquedáy jém Jesús imɨjta̱y, iŋmon con jém jo̱mpuctu̱cu, nɨc icot tu̱m tsaajosjo̱m. Watneta̱ jém tsaajos. Jesɨc ocmɨ jém José iŋjo̱pnúc jém tsaajos con tu̱m mɨjpɨc tsa. \v 47 Jém Malía Magdalena con jém tuŋgac Malía, jém José ia̱pa, iixyaj ju̱t́ cumta̱ jém Jesús. \c 16 \s1 Acpɨsta̱ jém Jesús \r (Mt. 28:1-10; Lc. 24:1-12; Jn. 20:1-10) \p \v 1 Jesɨc jém tuŋgac ja̱ma cuando nasum jém jejcuyja̱ma, jém yo̱mtam nɨc ijuy jém especia jém cɨ̱npáppɨc iga icámáypa jém Jesús imɨjta̱y. It́yaj jém Malía Magdalena, jém Salomé y jém Jacobo ia̱pa jém Malía. \v 2 Jesɨc icuqueja̱ma, jém wiñt́ipɨc ja̱ma de jém semana, joccuquej, nɨcyaj jém tsaajoscɨɨm jém yo̱mtam. \v 3 Iganam nɨquiyaj tuŋjo̱m jém yo̱mtam moj ijɨ̱syaj, nanɨ́mayyajta̱p: \p —¿Pero i̱ wɨa̱p iŋjoobáy jém mɨjpɨc tsa, jém jos aŋnúccuy? \p \v 4 Pero cuando núcyaj jém tsaajoscɨɨm iixyaj iga jém mɨjpɨc tsa, jém jos aŋnúccuy, aŋjoobayñeta̱wum. \v 5 Jesɨc tɨgɨyyaj jém yo̱mtam jém tsaajosjo̱m. Jemum iixyaj iga co̱ñ tu̱m wo̱ñjaychɨ̱xi jém josjo̱m jém aŋwɨ̱mɨpɨc lado. Iccámne tu̱m yagats yoot́i agui po̱po. Jém yo̱mtam tsa̱m aŋjécyaj. \v 6 Pero jém pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém yo̱mtam: \p —Odoy cɨ̱ŋtaamɨ. Micht́am sɨ́p immétsta jém Jesús, jém Nazaretpɨc pɨ̱xiñ, jém cunúnta̱wɨɨp cunusyucmɨ. Pero sɨɨp acpɨsneta̱wum. D́am i̱ yɨɨm. Ámtaamɨ ju̱t́ tsagayñeta̱ id́ɨc jém imɨjta̱y. \v 7 Sɨɨp nɨ̱gɨ nɨ́maayɨ jém icuyujcɨɨwiñ y jém Peto iga: “Aŋjagóypa iñɨc jém Jesús jém naxyucmɨ de Galilea. Jemɨgam íñixt́ámpa juuts miñɨ́mayñeta.” \p \v 8 Jesɨc putyaj jém tsaajosjo̱m jém yo̱mtam. Nɨc poyi̱mɨ. Tsa̱m aŋjécneyaj. Agui cuetsayyajpa. D́a i̱ iŋmadayyaj t́i iñascayaj porque tsa̱m cɨ̱ŋneyaj. \s1 Jesús iwiñquejáy jém Malía Magdalena \r (Jn. 20:11-18) \p \v 9 Jesɨc cuando acpɨsta̱wum jém Jesús, icuqueja̱ma, tsuuyt́im, jém wiñt́ipɨc ja̱ma de la semana, iwiñquejáy jém Malía Magdalena, jém it́obayñewɨɨp Jesús jém siete mal espíritu. Jém yo̱mo jém mojwɨɨp iwiñquejáy Jesús. \v 10 Jesɨc jém Malía Magdalena nɨc iám jém icuyujcɨɨwiñ. Jeeyaj agui aŋyácneyaj, agui wejyajpa. Jém Malía iŋmadayyaj iga iwiñquejayñe jém Jesús. \v 11 Cuando imatoŋyaj iga pɨsneum jém Jesús y iga jém Malía iixñeum, jesɨc jém Jesús icuyujcɨɨwiñ d́a icupɨcyajpa. \s1 Jesús iwiñquejáy wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ \r (Lc. 24:13-35) \p \v 12 Jesɨc ocmɨ Jesús iwiñquejáy wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ cuando nɨcyajpa tuŋjo̱m. Aŋcacne iámooyi. D́a iixpɨcyaj. \v 13 Jesɨc jém wɨste̱n nɨc iŋmadayyaj los de más iga pɨsneum jém Jesús, pero d́at́im icupɨcyajpa. \s1 Jesús icutsat jém icuyujcɨɨwiñ iga nɨguiñ najɨyooyi \r (Mt. 28:16-20; Lc. 24:36-49; Jn. 20:19-23) \p \v 14 Jesɨc ocmɨ iwiñquejáy Jesús jém once icuyujcɨɨwiñ iganam wícpa ixɨɨyaj. Iwogáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ porque tsa̱m maloyaj ia̱nama y d́a icupɨcyajpa iga acpɨsneta̱wum jém Jesús juuts nɨmyajpa jém iixñeyajwɨɨp. \v 15 Iñɨ́máy jeeyaj: \p —Nɨctaamɨ icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ. Aŋmadayya̱jɨ jém wɨbɨc aŋma̱t́i it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am iga Dios icɨacputtooba. \v 16 Siiga i̱ icupɨcpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i y acchiŋta̱p, jesɨc Dios icɨacputpa. Jém d́apɨc icupɨcyajpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, ipɨctsoŋpa jém mɨjpɨc castigo. \v 17 Como tu̱m seña anchiiba jém ampɨ̱mi jém acupɨcneyajwɨɨp iga wɨa̱iñ it́opyaj jém mal espíritu ɨch annɨyi̱mɨ. Wɨa̱pt́im iŋmatyaj tuŋgac aŋmat́i̱mɨ. \v 18 Siiga imatspa tu̱m tsa̱ñ o siiga iucpa algun veneno, d́a t́i iwadáypa. Siiga ichɨgáypa ico̱bac jém mɨmneyajwɨɨp, jesɨc pɨspa. \s1 Jesús químpa e̱ybɨc sɨŋyucmɨ \r (Lc. 24:50-53) \p \v 19 Jesɨc jém tánO̱mi Jesús cuando yaj iŋmadáy jém icuyujcɨɨwiñ, nanɨcta̱ sɨŋyucmɨ, nɨc co̱ñi jém tanJa̱tuŋ Dios iŋwɨ̱mɨ. \v 20 Jesɨc jém Jesús icuyujcɨɨwiñ nɨcyajpa najɨ́yooyi ju̱t́quej. Jém tánO̱mi tsa̱m iyo̱xpát iga wɨa̱iñ iwatyaj jém milagro. Jesɨc quejpa iga Dios icutsat jém wɨbɨc aŋma̱t́i. Jemum cuyaj.