\id MAT \h SAN MATEO \toc1 Jém wɨbɨc aŋma̱t́i jém ijayñewɨɨp jém Mateo \toc2 SAN MATEO \toc3 Mt. \mt1 Jém wɨbɨc aŋma̱t́i jém ijayñewɨɨp jém Mateo \c 1 \s1 Jém Jesucristo jém ija̱tuŋwe̱we jém wiñɨcpɨcyaj \r (Lc. 3:23-38) \p \v 1 Jaycámneta̱ yɨɨm jém lista de jém Jesucristo ija̱tuŋwe̱we jém wiñɨcpɨcyaj. Jém Jesucristo jém David io̱cma̱nɨc y jém Abraham io̱cma̱nɨc. \p \v 2 Jém Abraham ima̱nɨc jém Isaac. Jém Isaac ima̱nɨc jém Jacob. Jém Jacob ima̱nɨc jém Judá con it́ɨ̱wɨtam. \v 3 Jém Judá ima̱nɨc jém Fares y Zara, ia̱pa jém Tamar. Jém Fares ima̱nɨc jém Erson. Jém Erson ima̱nɨc jém Aram. \v 4 Jém Aram ima̱nɨc jém Aminadab. Jém Aminadab ima̱nɨc jém Naasón. Jém Naasón ima̱nɨc jém Salmón. \v 5 Jém Salmón ima̱nɨc jém Booz, ia̱pa jém Rahab. Jém Booz ima̱nɨc jém Obed, ia̱pa jém Rut. Jém Obed ima̱nɨc jém Isaí. \v 6 Jém Isaí ima̱nɨc jém rey David. Jém rey David ima̱nɨc jém Salomón, jém ia̱pa jém Urías iyo̱mo id́ɨc. \v 7 Jém Salomón ima̱nɨc jém Roboam. Jém Roboam ima̱nɨc jém Abías. Jém Abías ima̱nɨc jém Asa. \v 8 Jém Asa ima̱nɨc jém Josafat. Jém Josafat ima̱nɨc jém Joram. Jém Joram ima̱nɨc jém Uzías. \v 9 Jém Uzías ima̱nɨc jém Jotam. Jém Jotam ima̱nɨc jém Acaz. Jém Acaz ima̱nɨc jém Ezequías. \v 10 Jém Ezequías ima̱nɨc jém Manasés. Jém Manasés ima̱nɨc jém Amón. Jém Amón ima̱nɨc jém Josías. \v 11 Jém Josías ima̱nɨc jém Jeconías con it́ɨ̱wɨtam. Jeet́im tiempo cuando nanɨcyajta̱ preso it́u̱mpɨy jém Israelpɨc pɨxiñt́am hasta jém naxyucmɨ de Babilonia. \p \v 12 Jesɨc cuando nanɨcneyajta̱wum jém naxyucmɨ de Babilonia jém Jeconías ima̱nɨc jém Salatiel. Jém Salatiel ima̱nɨc jém Zorobabel. \v 13 Jém Zorobabel ima̱nɨc jém Abiud. Jém Abiud ima̱nɨc jém Eliaquim. Jém Eliaquim ima̱nɨc jém Azor. \v 14 Jém Azor ima̱nɨc jém Sadoc. Jém Sadoc ima̱nɨc jém Aquim. Jém Aquim ima̱nɨc jém Eliud. \v 15 Jém Eliud ima̱nɨc jém Eleazar. Jém Eleazar ima̱nɨc jém Matán. Jém Matán ima̱nɨc jém Jacob. \v 16 Jém Jacob ima̱nɨc jém José, jém Malía iwɨd́a̱ya jém icnayñewɨɨp jém Jesús, iñɨ̱yit́im CRISTO. \p \v 17 Jesɨc it́ catorce jém Abraham io̱cma̱nɨctam hasta David. It́t́im catorce jém David io̱cma̱nɨctam hasta cuando mu ininɨcyajta̱ preso jém Israelpɨc pɨxiñt́am jém naxyucmɨ de Babilonia. It́t́im catorce jém Jeconías io̱cma̱nɨctam dende nanɨcyajta̱ preso jém naxyucmɨ de Babilonia hasta cuando mu iñay jém Cristo. \s1 Jutsa̱p iñay jém Jesucristo \r (Lc. 2:1-7) \p \v 18 Jesɨc yɨɨmpɨc nay jém Jesucristo. Cuando jém José iniwatneum trato jém wo̱ñi Malía iga napɨcyajta̱p, antes que d́anam napɨcneyajta̱, ma̱nɨccomcaneum jém Malía con Dios iA̱nama ipɨ̱mi. D́a je jém José ima̱nɨc. \v 19 Jesɨc jém José, jém iwatnewɨɨp trato jém Malía iga napɨcyajta̱p, como wɨbɨc pɨ̱xiñ, d́a ichaawattooba jém Malía. Jeeyucmɨ iyamtsactooba jém wo̱ñi iga jém pɨxiñt́am odoy ijo̱dóŋa̱yajiñ. \v 20 Jesɨc iganam ijɨ̱spa je̱mpɨc jém José, ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém icutsatnewɨɨp Dios. Iñɨ́máy jém José: \p —MiJosé, jém rey David mio̱cma̱nɨc, odoy cɨ̱ŋɨ iga impɨctsoŋpa jém Malía. Porque jém ima̱nɨc, jém ijúmpacnewɨɨp, inimiñ jém Dios iA̱nama. \v 21 Jém wo̱ñi icnaypa tu̱m jaychɨ̱xi. Accámaayɨ iñɨ̱yi iga JESÚS porque icɨacputpa jém ipɨxiñt́am, iwɨ̱tsagáypa jém it́áŋca iga odoy ipɨctsoŋyajiñ jém castigo. \p \v 22 Je̱mpɨgam iñasca jém Malía iga cupaguiñ juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém ipɨɨmɨyñewɨɨp jém tanJa̱tuŋ Dios iga iŋmad́iñ. Nɨmyajpa: \q1 \v 23 Ma̱nɨccomca tu̱m wo̱ñi jém d́apɨc jaayɨ́y. \q1 D́a queman ijɨypát pɨ̱xiñ. \q1 Icnaypa tu̱m jaychɨ̱xi. \q1 Accámayt́a̱p iñɨ̱yi iga Emanuel. \m Taɨcht́am tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba: taŋwaganait́t́ámpa Dios. \p \v 24 Jesɨc cuando yus jém José iwat juuts iñɨ́máy jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém icutsatnewɨɨp jém tanJa̱tuŋ Dios. Ipɨctsoŋ jém Malía. \v 25 Pero d́a inimoŋ hasta que icnay jém ico̱ponma̱nɨc tu̱m jaychɨ̱xi. Jesɨc jém José iccámáy iñɨ̱yi iga Jesús. \c 2 \s1 Miñ ijóyayyaj jém tsɨ̱xi jém sabioyaj \p \v 1 Nay Jesús jém attebet Belén jém naxyucmɨ de Judea cuando iŋjacpa jém rey Herodes. Jesɨc jeet́im tiempo núcyaj Jerusalén jém sabioyaj. Miñyaj aŋja̱mquímmɨ. \v 2 Mu iñúcyaj, acwágoyyajpa. Nɨmyaj: \p —¿Ju̱t́ it́ jém tsɨ̱xi jém nayñewɨɨp, jém tsɨ́ypáppɨc juuts Rey iga iŋjacpa jém judíos? Ánixayt́a ima̱tsa jém aŋja̱mquímmɨ. Amiññeta iga aco̱steeñayt́ámpa y anjɨ̱stámpa. \p \v 3 Jesɨc cuando jém rey Herodes ijo̱dóŋa̱ t́i iñɨ́máy jém juumɨpɨc pɨ̱xiñ, agui cɨ̱ŋ, d́a icutɨɨyɨ́y t́i iwatpa. Cɨ̱ŋyajt́im jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp jém attebet Jerusalén. \v 4 Jesɨc jém Herodes iŋtuuma̱wat it́u̱mpɨy jém co̱bacpɨc pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém escribaspɨc maestroyaj. Jém Herodes icwácpa jém pa̱nij aŋjagooyi ju̱t́ naypa jém Cristo. \v 5 Jeeyaj iñɨ́mayyaj jém Herodes: \p —Naypa jém attebet Belén jém naxyucmɨ de Judea porque je̱mpɨgam ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. Nɨmpa Dios: \q1 \v 6 Mich miattebet Belén, miit́wɨɨp jém naxyucmɨ de Judá, \q1 agui mixut́u, pero michɨ́ypa juuts tu̱m mɨjpɨc attebet \q1 porque mimicht́ámaŋjo̱m naypa tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi. \q1 Iwatpa cuenta jém ampɨxiñt́am jém attebet Israel. \p \v 7 Jesɨc jém Herodes iyámaŋwejáy jém sabioyaj. Icwác iga juchɨs moj iixyaj jém ma̱tsa. \v 8 Jesɨc ocmɨ jém Herodes icutsat jém sabioyaj jém attebet Belén. Nɨmpa: \p —Nɨctaamɨ jemɨc. Wɨ̱métstaamɨ jém tsɨ̱xi. Jesɨc cuando impátnetámum, mi̱ñɨ acjo̱dóŋa̱jɨ. Ɨch nɨcpat́im aŋco̱steeñáy. \p \v 9 Jesɨc cuando yaj imatoŋyaj t́i nɨmpa jém rey Herodes, moj nɨquiyaj jém Belén. Aŋjagoyñeeba iñɨc jém ma̱tsa jém iixñeyajwɨɨp aŋja̱mquímmɨ. Núc ju̱t́ it́ jém xut́u tsɨ̱xi, jemum teeñaŋjac. \v 10 Cuando iixyaj jém ma̱tsa ju̱t́ teeñaŋjac, tsa̱m pɨ̱mi maymayyaj. \v 11 Jesɨc cuando tɨgɨyyaj jém tɨcjo̱m, iixyaj jém jaychɨ̱xi con ia̱pa Malía. Jém sabio ico̱steeñayyaj jém tsɨ̱xi. Ijɨ̱syajpa. Íŋáy jém ibaúl, ixaɨyyajpa oro, jém wɨbɨc incienso y jém mirra jém aguipɨc cɨ̱npa. \v 12 Ocmɨ Dios icma̱wíña̱ jém sabioyaj iga odom nɨcyajiñ e̱ybɨc ju̱t́ it́ jém Herodes. Pɨɨmɨyt́a̱ iga se̱d́iñ tuŋgac tuŋjo̱m hasta núcpa it́ɨcmɨ. \s1 Nɨcyajpa Egipto. Poyyaj jém José y Malía \p \v 13 Jesɨc ocmɨ mu iñɨcyajum jém sabio, jém José ima̱wíñix tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém Diospɨc icutsatne. Iñɨ́máy jém José: \p —Napo̱yɨ jém xut́u tsɨ̱xi con ia̱pa. Nɨctaamɨ jém naxyucmɨ de Egipto. Jemum tsɨ́yt́aamɨ hasta que ɨch mannɨ́máypa iga mixe̱d́iñ porque jém Herodes imétspa jém xut́u tsɨ̱xi iga iccaaba. \p \v 14 Jesɨc tsucum jém José con jém Malía. Inipoyyaj jém xut́u tsɨ̱xi tsuucɨɨm. Nɨcyaj jém naxyucmɨ de Egipto. \v 15 Jemɨgam tsɨ́yyaj hasta que ca jém Herodes. Iñasca je̱mpɨc iga cupaguiñ juuts iñɨ́máy Dios jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ: “Ɨch anaŋwejáypa amma̱nɨc jém naxyucmɨ de Egipto.” \s1 Jém Herodes ipɨɨmɨ́y iga accaayajta̱iñ jém tsɨ̱xt́am \p \v 16 Jesɨc tsa̱m jóy jém Herodes mu iix iga jém sabio d́a icupɨcyaj juuts iñɨ́máy. Ipɨɨmɨ́y jém isoldado iga iccucaayyajiñ it́u̱mpɨy jém jaychɨ̱xt́am jém it́yajwɨɨp Belén con jém it́yajwɨɨp nocojo̱m. Ijɨ̱sne jutsaŋ mayooyi oyñe iámyaj jém sabioyaj jém tsɨ̱xi. Jeeyucmɨ iccucaayyaj it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp dos a̱mt́ɨy hasta jém d́apɨc núcne dos a̱mt́ɨy. \v 17 Je̱mpɨgam cupac jém aŋma̱t́i juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Jeremías. Nɨmpa: \q1 \v 18 Matoŋta̱p tu̱m jɨ̱yi jém attebet Ramá. \q1 Tsa̱m wejyajpa, tsa̱m aŋyácneyaj. \q1 Tsa̱m wejyajpa jém Raquel, jém Israelpɨc yo̱mtam, \q1 iyaachaŋja̱mpa jém ima̱nɨctam. \q1 D́a ixunpa iga acpocsayt́a̱p ia̱nama \q1 porque accucaáyayyajt́a̱ ima̱nɨctam. \p \v 19 Jesɨc ocmɨ cuando caaneum jém Herodes, tanJa̱tuŋ Dios icutsat tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iga icma̱wíña̱iñ jém José jém naxyucmɨ de Egipto, nɨ́mayt́a̱: \p \v 20 —Sɨɨp se̱ttaamɨ jém iñt́ɨcmɨ Israel. Nase̱tɨ jém jaychɨ̱xi con ia̱pa. Porque sɨɨp caaneum jém aŋjagooyi jém iccaapáppɨc id́ɨc jém xut́u tsɨ̱xi. \p \v 21 Jesɨc mojum se̱t́i jém José. Inise̱tpa jém xut́u tsɨ̱xi con ia̱pa jém naxyucmɨ de Israel. \v 22 Pero tsa̱m cɨ̱ŋ jém José iga nɨcpa jém naxyucmɨ de Judea porque ijo̱dóŋa̱ iga jém Herodes ima̱nɨc jém Arquelao iŋjacpa jém naxyucmɨ Judea ju̱t́ iŋjacpa id́ɨc jém ija̱tuŋ. Jém José ma̱wíña̱ iga odoy nɨguiñ Judea. Ijɨ̱spa iga nɨcpa jém naxyucmɨ de Galilea. \v 23 Jesɨc núc jém Galilea, nɨc i̱t́i jém attebet Nazaret. Iñasca je̱mpɨc iga cupacpa juuts nɨm jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ iga Nazaretpɨc pɨ̱xiñ jém Jesús. \c 3 \s1 Najɨ́yóypa jém Xiwan jém acchíŋoypaap tɨtsɨnaxyucmɨ \r (Mr. 1:1-8; Lc. 3:1-9, 15-17; Jn. 1:19-28) \p \v 1 Núc jém ja̱ma iga moj najɨ́yooyi jém Xiwan jém acchíŋoypáppɨc. Najɨ́yóypa jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y, jém naxyucmɨ de Judea. \v 2 Nɨm jém Xiwan: \p —Tsa̱cɨ iga immalwatpa, cuca̱cɨ iñjɨ̱xi porque núctooba jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. \p \v 3 Jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías iŋmat de yɨ́pt́im Xiwan. Nɨmpa: \q1 Matoŋta̱p tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ jém tsa̱mpɨc najɨ́yóypa jém tɨtsɨnaxyucmɨ. \q1 Nɨmpa iga: \q1 “Wɨ̱tsagaayɨ jém tánO̱mi it́uŋ. \q1 Áŋaayɨ tu̱m tuŋ nu̱mapɨc.” \p \v 4 Jém Xiwan iyoot́i tacne con jém camello ipɨc. Jém icinturón tu̱m tsococuero. Icútpa jém a̱wu. Iucpa jém jɨmñi chi̱ñu. \v 5 Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am nɨc imatoŋyaj jém Xiwan ju̱t́ najɨ́yóypa. Miñyaj jém attebet Jerusalén, icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Judea, con jém it́yajwɨɨp nocojo̱m jém río Jordán. \v 6 Jém pɨxiñt́am iŋmadayyajpa Dios it́áŋca iga agui imalwatne. Ocmɨ jém Xiwan icchiŋpa jém río de Jordán. \p \v 7 Jesɨc cuando jém Xiwan iix iga chiŋtooba wa̱t́i jém fariseopɨc pɨxiñt́am y jém saduceopɨc pɨxiñt́am, iñɨ́máy: \p —¿Que micht́am impóyayt́ámpat́im jém Dios icastigo? ¿Que iŋcupɨcpa iga ɨch wɨa̱p maŋcɨacputta? Mijex juuts jém tsa̱ñ agui poypa cuando miñpa jém iccaapáppɨc. \v 8 Siiga nu̱ma iñchacneum jém immalajɨ̱xi, jesɨc wa̱tɨ juuts ixunpa Dios, jesɨc quejpa iga nu̱ma iŋcucacneum iñjɨ̱xi. \v 9 Odoy jɨ̱staamɨ íña̱namaŋjo̱m iga mimicht́am tsa̱m wɨbɨc mipɨxiñt́am d́a mimalotam porque jém Abraham mima̱nɨctam. D́a wɨ̱ iga iñjɨ̱stámpa je̱mpɨc porque Dios wɨa̱p icse̱t yɨ́p tsa juuts jém Abraham ima̱nɨctam. \v 10 Wɨ̱tsacneum jém hacha. Accámneta̱wum jém cuyt́i̱chɨcyucmɨ. It́u̱mpɨy cuy d́apɨc tɨ́ma̱p, tɨŋquímta̱p, nooquetta̱p juctjo̱m. \v 11 Ɨch nu̱ma manacchiŋpa con nɨ iga quejiñ iga iñchacneum iga immalwatpa. Pero ocmɨ miñpa tuŋgac pɨ̱xiñ antuuñiaŋcɨɨm. Je más wɨa̱p que aɨch. D́a wɨa̱p annasca. D́a wɨa̱p aŋcuwijáyáy jém icɨac. Micchiŋpa con Dios iA̱nama y con juctɨ. \v 12 Imatspacneum jém iyemcuy iga icutɨ̱ppa jém trigo. Cuando yajum icutɨ̱p, iccáypa jém trigo granerojo̱m. Nooquetta̱p jém trigo ipu̱chi juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa. \s1 Acchiŋta̱ jém Jesús \r (Mr. 1:9-11; Lc. 3:21-22) \p \v 13 Jesɨc Jesús put jém naxyucmɨ de Galilea. Nɨc jém río de Jordán iga icchíŋiñ jém Xiwan jém acchíŋoypaap. \v 14 Pero jém Xiwan d́a icchiŋtooba Jesús. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —Más wɨ̱ iga mich anacchiŋpa aɨch. ¿T́iiga mimiñpa iga manacchíŋiñ? \p \v 15 Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy jém Xiwan: \p —Pero sɨɨp wɨ̱ iga anacchiŋpa. Wɨ̱ iga tanaccupacpa it́u̱mpɨy juuts tapɨɨmɨ́y Dios. \p Jesɨc jém Xiwan icchiŋ. \v 16 Cuando yajum icchiŋta̱ jém Jesús, put jém nɨɨcɨɨm. Jesɨc áŋáy jém sɨŋ, Jesús iix jém Dios iA̱nama. Quet juuts tu̱m cuucu. Nu̱mmiñ, núc Jesúsyucmɨ. \v 17 Jesɨc jém it́yajwɨɨp je̱m imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi sɨŋyucmɨ. Nɨmpa: \p —Yɨ́p ɨch amMa̱nɨc jém tsa̱mpɨc antoypa. Tsa̱m amaymay con je. \c 4 \s1 Cutɨ́tsta̱ jém Jesús \r (Mr. 1:12-13; Lc. 4:1-13) \p \v 1 Ocmɨ jém Dios iA̱nama ininɨc Jesús jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Nanɨcta̱ iga icutɨ́chiñ jém Woccɨɨwiñ. \p \v 2 D́a wíc Jesús cuarenta ja̱ma y cuarenta tsuu. Jesɨc ocmɨ tsa̱m pɨ̱mi yua̱p. \v 3 Jesɨc jém Woccɨɨwiñ icunúc Jesús iga icutɨ́tspa. Iñɨ́máy: \p —Siiga nu̱ma Dios miMa̱nɨc, acse̱tɨ yɨ́p tsa iga caxt́ána̱ñi. \p \v 4 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ: \p —Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp: “Jém pɨxiñt́am d́a it́pa no más con jém caxt́ána̱ñi iga icútpa. Wɨ̱it́pa jém pɨ̱xiñ siiga iwatpa it́u̱mpɨy juuts iñɨ́máy Dios.” \p \v 5 Jesɨc jém Woccɨɨwiñ ininɨc Jesús jém attebet Jerusalén. Iniquím jém mɨjpɨc ma̱stɨcaŋco̱bac. \v 6 Jesɨc jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: \p —Siiga nu̱ma Dios miMa̱nɨc, yóyaŋque̱tɨ. Porque nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: \q1 Dios icutsat jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am \q1 iga mimatstsoŋyajiñ icɨɨjo̱m \q1 iga odoy coowa̱iñ impuy tsaayucmɨ. \p \v 7 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ: \p —Nɨmpat́im jém Dios iŋma̱t́i: “Odoy cutɨɨtsɨ jém tanJa̱tuŋ Dios siiga nu̱ma wɨa̱p.” \p \v 8 Jesɨc jém Woccɨɨwiñ e̱ybɨc icutɨ́tspa jém Jesús. Ininɨc tu̱m mɨjpɨc co̱tsɨcyucmɨ tsa̱m yucmɨ. Iŋquejáy it́u̱mpɨy jém attebetyaj icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ iga tsa̱m wɨbɨc lugar. \v 9 Jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: \p —Manchiiba it́u̱mpɨy yɨɨmpɨc manaŋquejáy siiga aŋco̱steeñáypa y anjɨ̱spa. \p \v 10 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Nɨcsɨm, miWoccɨɨwiñ. Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: “Jɨ̱staamɨ tanJa̱tuŋ Dios icut́um. Odoy cuyo̱xataamɨ tuŋgac.” \p \v 11 Jesɨc nɨc jém Woccɨɨwiñ. Ichac iga icutɨ́tspa Jesús. Jesɨc miñyaj jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iga iyo̱xpátyajpa. \s1 Mojpa iwat iyo̱xacuy jém Jesús Galilea \r (Mr. 1:14-15; Lc. 4:14-15) \p \v 12 Jesɨc cuando Jesús imatoŋ iga pajta̱ cárcel jém Xiwan, se̱t e̱ybɨc jém naxyucmɨ de Galilea. \v 13 D́a tsɨ́y jém attebet Nazaret. Nɨc i̱t́i jém attebet Capernaum jém laguna aŋna̱ca jém naxyucmɨ de Zabulón y Neftalí. \v 14 Iñasca je̱mpɨc iga cupacpa jém aŋma̱t́i juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías. Nɨmpa: \q1 \v 15 Jém naxyucmɨ de Zabulón con jém naxyucmɨ de Neftalí \q1 dende jém lamar aŋna̱ca hasta jém Jordán iŋwiñt́uc, \q1 jém naxyucmɨ de Galilea, \q1 ju̱t́ it́yaj jém pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel, \q1 \v 16 jém it́yajwɨɨp piichcɨɨm; \q1 iixyajpa tu̱m wɨbɨc juctɨaŋtso̱ca. \q1 Tsɨ́yyaj juuts caaneyaj id́ɨc. \q1 Cupiicha̱ne i̱t́i, \q1 pero iyɨcquejyajpa tu̱m wɨbɨc juctɨ. \p \v 17 Jesɨc cuando núc jém Capernaum, moj iŋmat Jesús jém Dios iŋma̱t́i. Nɨmpa: \p —Tsa̱cɨ iga immalwatpa, cuca̱cɨ iñjɨ̱xi porque núcneum jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. \s1 Moj iŋwejáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ \r (Mr. 1:16-20; Lc. 5:1-11) \p \v 18 Jesɨc naspa Jesús jém laguna aŋna̱ca iñɨ̱yi Galilea. Iix tu̱m pɨ̱xiñ con it́ɨ̱wɨ. Tu̱m jém Ximoj, iñɨ̱yit́im Peto; tu̱m jém Anti. Sɨ́p ipatsyaj ired jém laguna iga imatspa tɨɨpɨ. Jeeyaj tɨɨpteroyaj. \v 19 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém wɨste̱n: \p —Atúŋɨyt́aamɨ. Nɨcpa tamméts pɨ̱xiñ juuts tɨɨpɨ. \p \v 20 Jesɨc jeet́i rato ichacyaj ired, nɨc it́úŋɨyyaj jém Jesús. \p \v 21 Jesɨc nɨc Jesús uxaŋ más juumɨ, ipát tuŋgac wɨste̱n pɨ̱xiñ. Jém Jacobo, jém Zebedeo ima̱nɨc, con it́ɨ̱wɨ jém Xiwan. It́yaj barcojo̱m con ija̱tuŋ. Sɨ́p iŋtótsyaj ired. Jesɨc Jesús iŋwejáy. \v 22 Jeet́i rato ichacyaj jém ibarco y jém ija̱tuŋ. Nɨc it́úŋɨyyaj Jesús. \s1 Jáyaŋ pɨ̱xiñ acpɨsyajta̱ \r (Lc. 6:17-19) \p \v 23 Jesɨc nɨc Jesús icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Galilea. Accuyujóypa cada lugar jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. Iŋmadáypa jém pɨxiñt́am jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga núcpa jém tiempo iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. Icpɨs jém mɨmneyajwɨɨp jém imatsneyajwɨɨp it́u̱mpɨy jém caacuy. \v 24 Jo̱dóŋa̱ta̱ icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Siria iga agui wɨa̱p jém Jesús. Jesɨc namíñayt́a̱ Jesús it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp, jém imatsneyajwɨɨp caacuy y jém to̱ya. Namíñayt́a̱t́im jém iniit́wɨɨp mal espíritu, jém imatsneyajwɨɨp ataque y jém tusacanewɨɨp. Icpɨs it́u̱mpɨy. \v 25 Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am it́úŋɨyyajpa jém Jesús. Miñyaj de jém naxyucmɨ de Galilea, de jém attebet Decápolis y de jém attebet Jerusalén. Miñyajt́im de jém naxyucmɨ de Judea y de jém Jordán iŋwiñt́uc. \c 5 \s1 Accuyujóypa Jesús tu̱m co̱tsɨcyucmɨ \r (Lc. 6:20-23) \p \v 1 Jesɨc cuando iix Jesús iga aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am, quím tu̱m co̱tsɨcyucmɨ. Jemum co̱ñ Jesús. Jém icuyujcɨɨwiñ icunúcyaj. \v 2 Jesɨc Jesús moj iŋquejáy. Nɨmpa: \p \v 3 —Agui maymay jém ijo̱dóŋa̱neyajwɨɨp t́it́am it́ogóyayyaj iga núcpa ju̱t́ it́ Dios porque jeeyaj núcyajpa ju̱t́ it́ Dios. \p \v 4 ’Agui maymay jém aŋyácneyajwɨɨp porque Dios icpocsáypa ia̱nama. \p \v 5 ’Agui maymayyaj jém pɨxiñt́am jém d́apɨc nacujípta̱p iyaac porque jeeyaj ipɨctsoŋyajpa yɨ́p nas, jém ijɨycámayñewɨɨp Dios iga ichiiba. \p \v 6 ’Agui maymay jém tsa̱mpɨc iwattooba juuts ixunpa Dios porque Dios iyo̱xpátpa iga wɨa̱iñ iwatyaj je̱mpɨc. \p \v 7 ’Agui maymay jém iyaachaŋja̱myajpáppɨc jém it́ɨ̱wɨtam porque Dios iyaachaŋja̱mpat́im jeeyaj. \p \v 8 ’Agui maymay jém cuáyñewɨɨp ia̱nama porque jeeyaj iixyajpa Dios. \p \v 9 ’Agui maymay jém pɨ̱xiñ jém iŋjɨyjacpáppɨc jém áŋa̱yajpaap porque tsɨ́ypa juuts Dios ima̱nɨc. \p \v 10 ’Agui maymay jém tsa̱mpɨc yaachwatta̱p iga iwɨ̱watpa juuts ixunpa Dios porque jeeyaj núcyajpa jém wɨ̱co̱m ju̱t́ iŋjacpa Dios. \p \v 11 ’Maymáya̱taamɨ cuando jém malopɨc pɨxiñt́am tsa̱m mimalnɨ́mayt́ámpa, tsa̱m miyaachwattámpa y tsa̱m micumɨgoyt́ámpa ɨch aŋcuyucmɨ. \v 12 Maymáya̱taamɨ. Odoy aŋyáctaamɨ porque impɨctsoŋtámpa tu̱m wɨbɨc xaja sɨŋyucmɨ. Jɨ̱staamɨ iga jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ tsa̱m pɨ̱mi malwadayyajta̱t́im. \s1 Jém ca̱na y jém juctɨ \r (Mr. 9:50; Lc. 14:34-35) \p \v 13 ’Mimicht́am mijex juuts jém ca̱na para yɨ́p naxyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Pero siiga d́a paac jém ca̱na, ¿jutsa̱p taŋwɨ̱tsac? D́a t́i mejcuy. Tampatsáypa. Icunepnepquetyajpa jém pɨxiñt́am. \p \v 14 ’Mimicht́am mijex juuts tu̱m wɨbɨc juctɨ iga iñyɨcquejpa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Tu̱m mɨjpɨc attebet lumuyucmɨ d́a i̱ wɨa̱p iŋnéc. \v 15 D́a i̱ iñooba tu̱m nooquejcuy iga icujappa tu̱m cooŋcucɨɨm. It́unpa yucmɨ iga iyɨcquejpa it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp je̱m. \v 16 Jesanet́im mimicht́am wɨ̱tsoctaamɨ juuts tu̱m wɨbɨc juctɨ iga iñyɨcquejyajpa jém pɨxiñt́am. Wɨ̱wattaamɨ jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m iga cuando iixyajpa, tsa̱m icujípyajpa tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. \s1 D́a accayt́a̱p jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi \p \v 17 ’Odoy jɨ̱sɨ iga ɨch miñ anaccáy jém Moisés iŋquímayooyi, ni d́a anaccáypa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ iŋquímayooyi. Ɨch amiñ anaccupac it́u̱mpɨy juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. \v 18 Nu̱ma, mannɨ́máypa, d́a i̱ nunca iccáypa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. Ni tu̱m punto ni tu̱m jɨ̱t́i d́a togoypa. D́a cuyajpa jém sɨŋ ni jém nas hasta que cupacpa it́u̱mpɨy cosa juuts nɨmpa jém aŋquímayooyi. \v 19 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ d́a iccupacpa tu̱m jém aŋquímayooyi d́apɨc juchaŋ y iŋquejáypat́im je̱mpɨc jém pɨxiñt́am, jesɨc d́a t́i mejcuy jém pɨ̱xiñ. D́a tɨgɨypa ju̱t́ iŋjacpa Dios. Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwatpa it́u̱mpɨy juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi, y siiga iŋquejáypat́im jém pɨxiñt́am, jesɨc jém pɨ̱xiñ tsɨ́ypa juuts tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi cuando iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. \v 20 Pero mannɨ́máypa mimicht́am, siiga d́a más iŋwɨ̱wattámpa que jém fariseoyaj y jém escribaspɨc maestroyaj, jesɨc d́a wɨa̱p iññúc ju̱t́ iŋjacpa Dios. \s1 Siiga tananit́ jém malopɨc jɨ̱xi tána̱namaŋjo̱m, tammalwatpa \r (Lc. 12:57-59) \p \v 21 ’Micht́am immatoŋneta iga jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋwe̱wetam nɨmyaj iga: “Odoy accaooyɨ porque chiit́a̱p castigo jém accaoypaap.” \v 22 Pero ɨch mannɨ́máypa, siiga i̱ ijóyixpa jém it́ɨ̱wɨ, ipɨctsoŋpa jém castigo juuts tu̱m accaoypaap. Siiga i̱ imalnɨ́máypa jém it́ɨ̱wɨ, cɨɨpiŋta̱p jém co̱bacpɨc aŋjagooyicɨɨm, jém Sanhedrín; chiit́a̱p castigo. Siiga i̱ iñɨ́máypa jém it́ɨ̱wɨ iga tsa̱m bruto, jesɨc jém pɨ̱xiñ wɨa̱p icnɨcta̱ jém infierno, jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa. \p \v 23 ’Cuando ininɨcpa tu̱m ofrenda iga iñchiiba Dios jém altaryucmɨ, siiga iñjɨ̱spa iga immalwadayñe jém iñt́ɨ̱wɨ, \v 24 jesɨc odoyñam tsa̱cɨ jém ofrenda jém altaryucmɨ. Wiñt́i nɨ̱gɨ cunucsaayɨ jém iñt́ɨ̱wɨ, jesɨc wɨa̱p iñchac jém ofrenda. \p \v 25 ’Siiga i̱ mijóyixpa y miquejajwadáypa, jesɨc wɨ̱tsa̱cɨ jém íñasunto antes que miñúctámpa jém juezcɨɨm porque una vez miñúcneum je̱m, micɨɨjuŋcotta̱p jém policía icɨɨjo̱m, mipajta̱p. \v 26 Mannɨ́máypa iga d́a miputpa hasta que yajpa iñyoj. \p \v 27 ’Micht́am immatoŋneta iga jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋwe̱wetam nɨmyajpa iga: “Odoy pejooyɨ.” \v 28 Pero ɨch mannɨ́máypa siiga i̱ iámpa tu̱m yo̱mo iga tsa̱m icusúnɨ́ypa, jesɨc pejóypa ia̱namaŋjo̱m. \p \v 29 ’Siiga jém íñixcuy, jém aŋwɨ̱mɨpɨc, micwatpa táŋca, to̱pɨ, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga togoypa tu̱m parte jém immɨjta̱y que iga micotta̱p iŋcumɨj jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa. \v 30 Siiga iŋcɨ, jém aŋwɨ̱mɨpɨc, micwatpa táŋca, jesɨc ja̱cɨ, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga togoypa tu̱m ja̱ca jém immɨjta̱y que iga micotta̱p iŋcumɨj jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa. \s1 D́a wɨ̱ jém ichacpaap iyo̱mo \r (Mt. 19:9; Mr. 10:11-12; Lc. 16:18) \p \v 31 ’Wiñɨgam nɨmyajpat́im: “Siiga i̱ ichacpa iyo̱mo, tienes que iwatpa tu̱m acta iga ichacneum jém yo̱mo.” \v 32 Pero ɨch mannɨ́máypa siiga tu̱m pɨ̱xiñ ichobɨychacpa iyo̱mo d́a pejoyñe, jesɨc icpejóypa jém yo̱mo siiga ipɨcpa tuŋgac pɨ̱xiñ. Siiga tu̱m pɨ̱xiñ ipɨcpa jém yo̱mo jém tsacneta̱wɨɨp, jesɨc pejóypat́im jém pɨ̱xiñ. \s1 Jesús iŋquejáypa iga odoy taŋwad́iñ jém juramentos \p \v 33 ’Immatoŋnetat́im iga jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋwe̱wetam nɨmyajpa iga: “Siiga miñɨmpa, wɨ̱jo̱dios, jesɨc accupa̱cɨ t́it́am iñjɨycámayñe Dios.” \v 34 Pero ɨch mannɨ́máypa iga odoy tsa̱cɨ ni tu̱m cosa juuts testigo iga d́a mimɨgóypa. Odoy tsa̱cɨ jém sɨŋ juuts tu̱m testigo iga d́a mimɨgóypa porque sɨŋyucmɨ iŋjacpa Dios. \v 35 Odoy tsa̱cɨ jém nas juuts tu̱m testigo iga d́a mimɨgóypa porque jém naxyucmɨ icte̱ññe ipuy jém tanJa̱tuŋ Dios. Odoy tsa̱cɨ jém Jerusalén juuts tu̱m testigo porque je jém más Mɨjpɨc Rey imɨɨchi. \v 36 Odoy tsa̱cɨ juuts tu̱m testigo jém iŋco̱bac iga d́a mimɨgóypa porque ni tu̱m jém iŋway d́a wɨa̱p inicpooba̱ ni d́at́im wɨa̱p inicyɨga̱. \v 37 Cuando miŋmattámpa, nɨmtaamɨ “nu̱ma” o “d́a”. Siiga iñchacpa algun t́i juuts testigo iga d́a mimɨgóypa, jesɨc d́a wɨ̱ porque jexpɨc jɨ̱xi miññe de jém Woccɨɨwiñ. \s1 Nɨmpa Jesús iga odoy cɨaŋseedaayɨ \r (Lc. 6:29-30) \p \v 38 ’Micht́am immatoŋneta iga nɨmyajpa wiñɨgam: “Siiga i̱ iñácscutedáypa iixcuy tu̱m pɨ̱xiñ, jesɨc jém pɨ̱xiñ icɨaŋseedáypa, iñácscutedáypat́im iixcuy. Siiga i̱ iñacxquímáypa it́ɨts tu̱m pɨ̱xiñ, jesɨc icɨaŋseedáypat́im, iñacxquímáypat́im it́ɨts.” \v 39 Pero ɨch mannɨ́máypa: Siiga i̱ mimalwadáypa, odoy cɨaŋseedaayɨ. Siiga i̱ micótsáypa íña̱cpac, jesɨc jɨ́gaayɨ iga micótsáyiñt́im tuŋgac lado. \v 40 Siiga i̱ miquejajwadáypa iga mit́obáypa jém iñyoot́i, jesɨc chi̱ɨt́im jém iñchamarra. \v 41 Siiga i̱ mipɨɨmɨ́ypa pɨ̱mi̱mɨ iga ininɨgáyiñ algun t́i tu̱m kilómetro, nanɨgaayɨ dos kilómetro. \v 42 Siiga i̱ miwágáypa algun t́i, jesɨc chi̱ɨ. Siiga i̱ miñucsáypa alguna cosa, jesɨc acnúcsɨ, odoy nɨ́maayɨ iga d́a manchiiba. \s1 Wɨ̱ iga tantoyt́ámiñ jém tánenemigoyaj \r (Lc. 6:27-28, 32-36) \p \v 43 ’Immatoŋneta juuts nɨmyajpa jém pɨxiñt́am: “Toyt́aamɨ jém íñamigo, pero jóyixt́aamɨ jém íñenemigo.” \v 44 Pero ɨch mannɨ́máypa iga: Toyt́aamɨ jém íñenemigoyaj. Odoy malnɨ́mayt́aamɨ jém mimalnɨ́mayñewɨɨp. Wɨ̱wadayt́aamɨ jém mijóyixpaap. Aŋwejpáttaamɨ Dios iga iwɨ̱wadáyiñ jém pɨxiñt́am jém mimalwadayñewɨɨp. \v 45 Siiga iŋwattámpa je̱mpɨc, jesɨc michɨ́yt́ámpa juuts tanJa̱tuŋ Dios mima̱nɨctam jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. Porque jém tanJa̱tuŋ Dios icpijpa ja̱ma para jém malopɨc y para jém wɨbɨc. Dios icchijóypa tuj para jém tsa̱mpɨc táŋcaɨ́y y para jém d́apɨc táŋcaɨ́y. \v 46 Siiga nada más iñt́oyt́ámpa jém mit́oyyajpaap, ¿que iñjɨ̱spa iga Dios miwɨ̱wadáypa? Porque jém malopɨc pɨxiñt́am, jém ichécyajpáppɨc impuesto, it́oypat́im jém iamigoyaj. \v 47 Siiga iñdioschiiba nada más jém iñt́ɨ̱wɨtam, ¿que iñjɨ̱spa iga iŋwɨ̱watpa? Jém d́apɨc iixpɨcpa Dios idioschiyajpat́im jém it́ɨ̱wɨtam. \v 48 Siempre wɨ̱wattaamɨ juuts iwatpa jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. \c 6 \s1 Jutsa̱p tanyo̱xpát jém tantɨ̱wɨtam \p \v 1 ’Odoy nɨ́maŋtaaya̱jɨ iga iŋwatpa juuts ixunpa Dios iga miixyajiñ jém pɨxiñt́am porque siiga iŋwatpa je̱mpɨc, jesɨc jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ d́a michiiba jém iŋcoñwɨyooyi. \v 2 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa cuando iñyo̱xpátpa jém yaacha̱yajpaap, odoy i̱ aŋmadaayɨ iga iŋwɨ̱watne. Jém malopɨc pɨxiñt́am, jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icupɨcyajpa Dios, siiga iwɨ̱watyajpa, tsa̱m iŋmadayyajpa i̱ quej iga cujípta̱iñ. Iŋmatpat́im aŋsɨ̱cmɨ y jém sinagoga t́it́am iwatyajpa. Tsa̱m iwɨ̱aŋja̱myaj iga cujípyajta̱iñ. Nu̱ma mannɨ́máypa iga jeeyaj ipɨctsoŋneyajum jém icoñwɨyooyi. \v 3 Cuando iñchiiba algun t́i jém yaacha̱yajpaap, odoy jɨɨcɨ iga jém aŋna̱ymɨpɨc iŋcɨ ijo̱doŋ t́i iwatpa jém aŋwɨ̱mɨpɨc iŋcɨ. \v 4 Yamwa̱tɨ, jesɨc tanJa̱tuŋ Dios icut́um miixpa. Je michiiba jém iŋcoñwɨyooyi. \s1 Jutsa̱p tanaŋwejpát Dios \r (Lc. 11:2-4) \p \v 5 ’Cuando iniŋwejpáttámpa Dios, odoy wattaamɨ juuts iwatyajpa jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icupɨcyajpa Dios. Tsa̱m iwɨ̱aŋja̱myajpa iga iŋwejpátyajpa Dios jém sinagoga o jém calle aŋna̱ca iga iixyajiñ jém pɨxiñt́am. Nu̱ma mannɨ́máypa iga ipɨctsoŋneum jém icoñwɨyooyi. \v 6 Pero mimicht́am cuando iniŋwejpáttámpa Dios, tɨgɨ̱yɨ jém iñt́ɨcjo̱m, aŋpa̱jɨ jém iñt́ɨc, aŋwejpaatɨ Dios jém miwaganait́wɨɨp ju̱t́ d́a i̱ miixpa. Dios iixpa it́u̱mpɨy cosa jém iñyamwatnewɨɨp, michiiba jém iŋcoñwɨyooyi. \p \v 7 ’Cuando iniŋwejpátpa Dios, odoy nɨ̱mɨ jeet́im jeet́im aŋma̱t́i jém d́apɨc tayo̱xpátpa juuts iwatyajpa jém tuŋgac pɨxiñt́am jém ijɨ̱syajpaap jém tuŋgac dios jém watnas. Ijɨ̱syajpa iga imatóŋáypa jém watnas porque wat́cɨy nɨmpa jeet́im jeet́im aŋma̱t́i. \v 8 Odoy wa̱tɨ je̱mpɨc juuts iwatyajpa jeeyaj porque tanJa̱tuŋ Dios ijo̱doŋ t́it́am mit́ogóyáy antes que iŋwágáypa. \v 9 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa, cuando iniŋwejpáttámpa Dios, nɨmtaamɨ yɨɨmpɨc: \q1 ManJa̱tuŋ Dios, miit́wɨɨp sɨŋyucmɨ, \q1 agui cuáyñe mich iñɨ̱yi. \q1 \v 10 Wɨ̱ iga míñiñ jém ja̱ma iga iniŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. \q1 Wa̱tɨ yɨ́p naxyucmɨ juuts mich iŋwɨ̱aŋja̱m, juutst́im iŋwatpa sɨŋyucmɨ. \q1 \v 11 Achiit́aamɨ yɨ́p ja̱ma t́it́am aŋcúttámpa. \q1 \v 12 Awadayt́aamɨ perdón jém antáŋca juutst́im aɨcht́am aŋwadayñeta perdón jém amalwadayñewɨɨp. \q1 \v 13 Awattaamɨ cuenta iga odoy i̱ wɨa̱iñ acutɨ́tsta iga acmalwattámpa. \q1 Agui miwɨ̱, manJa̱tuŋ Dios. \q1 Mich más mɨjpɨc miŋjagooyi. \q1 Iniit́ it́u̱mpɨy jém impɨ̱mi. \q1 D́a nunca micuyajpa. Amén. \p \v 14 ’Porque siiga iŋwadáypa perdón jém mimalwadayñewɨɨp, jesɨc miwadáypat́im perdón jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. \v 15 Pero siiga d́a iŋwadáypa perdón jém mimalwadayñewɨɨp, jesɨc tanJa̱tuŋ Dios d́at́im miwadáypa perdón jém iñt́áŋca. \s1 Jutsa̱p taŋwat jém ayuno \p \v 16 ’Cuando iŋwattámpa ayuno odoy aŋyáguiñ íñámooyi juuts iwatyaj jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga iixpɨcyajpa Dios. Odoy naŋquejta̱jɨ iga iŋwatne ayuno. Nu̱ma mannɨ́máypa iga jeeyaj iniit́um jém icoñwɨyooyi. \v 17 Pero mimicht́am cuando iŋwattámpa ayuno jetstaamɨ iŋway, jít́t́aamɨ iŋwiñpac, \v 18 iga jém pɨxiñt́am odoy icutɨɨyɨ́yiñ iga iŋwatne ayuno. Jém tanJa̱tuŋ Dios icut́um ijo̱doŋ iga iŋwatne ayuno, jesɨc michiiba jém iŋcoñwɨyooyi. \s1 Jém sɨŋyucmɨpɨc riqueza \r (Lc. 12:33-34) \p \v 19 ’Odoy aŋtuuma̱wa̱tɨ jáyaŋ riqueza yɨ́p naxyucmɨ ju̱t́ icútpa jém we̱chi, ju̱t́ tsa̱m jómpa, ju̱t́ tɨgɨyyajpa jém númyajpaap. \v 20 Aŋtuuma̱wa̱tɨ jáyaŋ riqueza sɨŋyucmɨ ju̱t́ d́a icútpa jém we̱chi ni d́at́im jómpa, ju̱t́ d́a tɨgɨyyajpa jém númyajpaap. \v 21 Porque ju̱t́ iniŋtuuma̱watne jém iñriqueza je̱mt́im it́ íña̱nama. \s1 Jém tánixcuy tu̱m juctɨ para jém tammɨjta̱y \r (Lc. 11:34-36) \p \v 22 ’Jém íñixcuy jex juuts tu̱m wɨbɨc juctɨaŋtso̱ca para jém immɨjta̱y. Siiga wɨ̱ jém íñixcuy, jesɨc it́u̱mpɨy jém immɨjta̱y it́ jém juctɨaŋtso̱cajo̱m. \v 23 Siiga d́a wɨ̱ jém íñixcuy, it́u̱mpɨy jém immɨjta̱y it́ piichcɨɨm. Siiga píchñe jém juctɨaŋtso̱ca, tsa̱m pɨ̱mi piichcɨɨm miit́. \s1 D́a wɨa̱p taŋcuyo̱xa̱p Dios y jém tumiñ \r (Lc. 16:13) \p \v 24 ’D́a i̱ wɨa̱p icuyo̱xa̱ wɨste̱n io̱mi. Porque siiga it́oypa tu̱m, jesɨc ijóyixpa tuŋgac. Siiga iwɨ̱nanɨgáypa tu̱m, jesɨc tuŋgac d́a iwɨ̱nanɨgáypa. D́a i̱ wɨa̱p icuyo̱xa̱ Dios siiga tsa̱m it́oypa jém it́umiñ. \s1 Dios iwatpa cuenta jém ima̱nɨctam \r (Lc. 12:22-31) \p \v 25 ’Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga: Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa t́it́am iŋcútpa ni t́it́am íñucpa para miit́pa yɨ́p vida. Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu para jém immɨjta̱y. Más wɨ̱ jém imvida que jém iŋwíccuy. Más wɨ̱ jém immɨjta̱y que jém impuctu̱cu. \v 26 I̱xɨ jém jonyaj jém quecpaap. D́a ñipyajpa, d́at́im ipiŋyajpa jém cosecha iga iccáypa tu̱m tɨcjo̱m. Pero icwícpa jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. Mich más miwɨ̱ que jém jonyaj. \v 27 Siiga tsa̱m iñjɨ̱spa, ¿que wɨa̱p iñyón uxaŋ más? \p \v 28 ’¿T́iiga tsa̱m iñji̱spa ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu? Jɨ̱staamɨ jém wɨbɨc mo̱ya jém nayñewɨɨp co̱pjo̱m. Je d́a yo̱xa̱p ni d́a pit́pa. \v 29 Pero ni jém rey Salomón cuando tsa̱m wɨ̱cuyajne, d́a ictsɨ́ypa iwɨ̱ juuts jém wɨbɨc mo̱ya. \v 30 Dios tsa̱m iwɨ̱accuyajne jém mo̱ya, jém it́wɨɨp co̱pjo̱m, pero jo̱ymɨ jípsquetpa. Mimicht́am d́a iŋwɨ̱cupɨcne Dios, pero je más mit́oypa que jém mo̱ya. \v 31 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa t́it́am iŋcútpa y t́it́am íñucpa. Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu. \v 32 Porque jexpɨc jɨ̱xi iniit́ jém d́apɨc icupɨcyajpa Dios. Tsa̱m imétsyajpa it́u̱mpɨy jexpɨc cosa, pero mimicht́am iniit́ tu̱m iñJa̱tuŋ sɨŋyucmɨ. Ijo̱doŋ t́it́am mit́ogóyáy. \v 33 Wiñt́i métstaamɨ jutsa̱p iñt́ɨgɨyt́a ju̱t́ iŋjacpa Dios y jutsa̱p iŋwatta jém wɨ̱tampɨc cosa juuts ixunpa Dios, jesɨc ocmɨ Dios michiiba t́it́am mit́ogóyáy. \v 34 Odoy jɨ̱sɨ t́it́am mit́ogóyáypa para jo̱ymɨ porque jo̱ymɨ it́ tiempo iga iñjɨ̱spat́im. Cada ja̱ma iniit́ jém d́a wɨbɨc cosa. \c 7 \s1 Odoy jɨ̱sɨ iga tsa̱m táŋcaɨ́y jém iñt́ɨ̱wɨ \r (Lc. 6:37-38, 41-42) \p \v 1 ’Odoy jɨ̱sɨ tuŋgac pɨ̱xiñ iga táŋcaɨ́y, jesɨc Dios d́at́im mijɨ̱sáypa mich iñt́áŋca. \v 2 Siiga tsa̱m iñjɨ̱spa iga táŋcaɨ́y tuŋgac pɨ̱xiñ, jesɨc Dios mijɨ̱sáypat́im mimich iñt́áŋca. Miquípsayt́a̱pt́im con jeet́im quipsóycuy jém impɨcnewɨɨp iga iŋquíps. \v 3 ¿T́iiga íñixáypa jém iñt́ɨ̱wɨ tu̱m xut́u pu̱chi iixco̱m? ¿Que d́a iñja̱mpa jém mɨjpɨc cuy íñixco̱m? \v 4 ¿Jutsa̱p iññɨ́máy jém iñt́ɨ̱wɨ iga mantobáypa jém pu̱chi íñixco̱m cuando michgact́i iniit́t́im tu̱m mɨjpɨc cuy íñixco̱m? \v 5 Tsa̱m minimɨgóyayt́a̱p iñyaac. Wiñt́i to̱pɨ jém cuy íñixco̱m, jesɨc iŋwɨ̱ixáypa jém pu̱chi jém iñt́ɨ̱wɨ iixco̱m. \p \v 6 ’Odoy chi̱ɨ jém wɨbɨc cosa jém Diospɨc imɨɨchi jém malopɨc pɨxiñt́am juuts jém chimpayaj. Porque d́a iwɨ̱ixyajpa jém Dios imɨɨchi, mimalwadáypat́im mex mimich. Odoy co̱tɨ jém perla, jém wɨbɨc tsa, ju̱t́ it́yaj jém yo̱ya. Wɨa̱p icunepnepquetyaj. \s1 Jutsa̱p tampɨctsoŋ t́it́am tatogóyáy \r (Lc. 11:9-13; 6:31) \p \v 7 ’Wágayt́aamɨ Dios t́it́am mit́ogóyáy, je michiiba. Métstaamɨ jém wɨ̱tampɨc cosa, jesɨc impáttámpa. Tɨcstaamɨ jém tɨc ipuerta, míŋáyayt́a̱p. \v 8 El que iwágáypa Dios algun t́i, chiit́a̱p. El que imétspa jém wɨ̱tampɨc cosa, ipátpa. El que it́ɨcspa jém tɨc ipuerta, áŋáyayt́a̱p. \p \v 9 ’Siiga miwágáypa imma̱nɨc tu̱m caxt́ána̱ñi, ¿que iñchiiba tu̱m tsa? \v 10 Siiga miwágáypa imma̱nɨc tu̱m tɨɨpɨ, ¿que iñchiiba tu̱m tsa̱ñ? \v 11 Mimicht́am tsa̱m mimalotam, pero iñjo̱doŋ jutsa̱p iñchi imma̱nɨc jém wɨ̱tampɨc cosa. Pero jém tanJa̱tuŋ Dios, jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, je d́a malo; ichiiba jém ima̱nɨctam jém wɨ̱tampɨc cosa jém iwágaypáppɨc. \p \v 12 ’Jesɨc mimicht́am wɨ̱wadayt́aamɨ jém tuŋgac pɨxiñt́am juuts mimicht́am iñxunpa iga miwɨ̱wadáypat́im mex jeeyaj. Siiga iŋwattámpa je̱mpɨc, jesɨc cupacpa it́u̱mpɨy jém Moisés iŋquímayooyi con jém aŋma̱t́i ijaychacnewɨɨp jém wiñɨcpɨc Dios iŋmat́cɨɨwiñ. \s1 Jém wayaypɨc puerta \r (Lc. 13:24) \p \v 13 ’Tɨgɨyt́aamɨ jém wayaypɨc puerta. Porque wɨ̱t́i jém puerta y tsa̱m wɨ̱t́i jém tuŋ jém nɨcpáppɨc ju̱t́ togoyyajpa jém pɨxiñt́am. Tsa̱m jáyaŋ nɨcyajpa je̱m. \v 14 Wayay jém puerta y wayayt́im jém tuŋ jém nɨcpáppɨc ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa. D́a wa̱t́i jém pɨxiñt́am ipátyajpa jém tuŋ iga tɨgɨyyajpa je̱m. \s1 Ixpɨcta̱p jém cuy por jém it́ɨm \r (Lc. 6:43-44) \p \v 15 ’Nawatta̱jɨ cuenta iga odoy mimɨgóyáyiñ jém malopɨc pɨxiñt́am, jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icuyo̱xa̱p Dios. Miñpa juuts tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ, pero miñpa imalwadáy jém Dios ipɨxiñt́am. Juuts jém lobo icunu̱mpa jém borrego. \v 16 Mimicht́am wɨa̱p íñixpɨcta juutspɨc pɨ̱xiñ cuando íñixt́ámpa t́i iwatpa. Mich iñjo̱doŋ iga d́a tantúcpa wɨbɨc uvas chicxchayyucmɨ. D́a tantúcpa tsuj a̱pit́cuyyucmɨ. \v 17 Jém wɨbɨc cuy d́a chióypa malopɨc tɨm. Jém malopɨc cuy d́a chióypa jém wɨbɨc tɨm. \v 18 Jém wɨbɨc cuy d́a wɨa̱p ichióy jém malopɨc tɨm. Jém malopɨc cuy d́a wɨa̱p ichióy jém wɨbɨc tɨm. \v 19 It́u̱mpɨy jém cuy, jém d́apɨc chióypa jém wɨbɨc tɨm, tɨŋquímta̱p. Nooquetta̱p juctjo̱m. \v 20 Jesɨc mimicht́am íñixpɨctámpa juutspɨc pɨ̱xiñ cuando íñixpa siiga iwɨ̱watpa o imalwatpa. \s1 D́a it́u̱mpɨy tɨgɨypa ju̱t́ iŋjacpa Dios \r (Lc. 13:25-27) \p \v 21 ’Wa̱t́i jém pɨxiñt́am anɨ́mayyajpa iga: “MánO̱mi, mánO̱mi”, pero d́a it́u̱mpɨy tɨgɨyyajpa ju̱t́ iŋjacpa Dios. Nada más tɨgɨyyajpa jém iwatneyajwɨɨp juuts ixunpa tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. \v 22 Cuando núcpa jém ja̱ma, jesɨc jáyaŋ jém pɨxiñt́am anɨ́mayyajpa: “MánO̱mi, mánO̱mi, ¿que d́a anaŋmatta jém Dios iŋma̱t́i mich iññɨyi̱mɨ, que d́a antopta jém mal espíritu mich iññɨyi̱mɨ, que d́a aŋwatta jáyaŋ jém wɨbɨc milagro mich iññɨyi̱mɨ?” \v 23 Jesɨc ɨch annɨ́máypa jeeyaj: “D́a mánixpɨcpa. Nɨcstaamɨ mimicht́am, tsa̱m immalwatneta.” \s1 Jém wɨste̱n tɨc ibase \r (Mr. 1:22; Lc. 6:47-49) \p \v 24 ’Jém pɨ̱xiñ imatoŋpa ɨch anaŋma̱t́i y iwatpa juuts annɨ́máypa jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱mpɨc jɨ̱xiɨ́y iga iwatpa tɨc. Icpɨɨma̱p tu̱m tsaayucmɨ. \v 25 Ocmɨ tsa̱m pɨ̱mi chijóypa tuj. Compa jém nɨ. Tsa̱m pɨ̱mi poypa jém sa̱wa. Ictsɨ́ypa jém tɨc, pero d́a cutɨŋpa porque pɨɨma̱ne tsaayucmɨ. \v 26 Tuŋgac imatoŋpa ɨch anaŋma̱t́i, pero d́a iwatpa juuts annɨ́máypa. Je jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ d́apɨc jɨ̱xiɨ́y. Iwat tu̱m tɨc, pero icpɨɨma̱p pooyyucmɨ. \v 27 Ocmɨ tsa̱m pɨ̱mi chijóy tuj, compa nɨ, pɨ̱mi poypa jém sa̱wa. Ictsɨ́y jém tɨc, iccutɨŋ, d́a t́i tsɨ́y. \p \v 28 Jesɨc cuando yaj iŋmat Jesús jém iŋquímayooyi tsa̱m ipooñaŋja̱myajpa jém pɨxiñt́am, \v 29 porque iŋquejáypa juuts tu̱m aŋjagooyi d́a jex juuts jém escribaspɨc maestroyaj. \c 8 \s1 Jesús icpɨs tu̱m pɨ̱xiñ jém iniit́wɨɨp jém lepra caacuy \r (Mr. 1:40-45; Lc. 5:12-16) \p \v 1 Cuando quet Jesús jém co̱tsɨcyucmɨ, it́úŋɨyyaj jáyaŋ jém pɨxiñt́am. \v 2 Jesɨc miñ tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m mɨmne, cupúgayñe iña̱ca, iniit́ jém lepra. Ico̱steeñáy jém Jesús. Nɨmpa jém mɨmnewɨɨp: \p —MánO̱mi, siiga iŋwɨ̱aŋja̱m, wɨa̱p anacpɨs. \p \v 3 Jesɨc Jesús ichɨccunúc jém pɨ̱xiñ, iñɨ́máy: \p —Aŋwɨ̱aŋja̱m. Micuáyñeum. \p Jesɨc yaj nɨ̱mi jém Jesús, pɨsum jém pɨ̱xiñ, wɨ̱tsɨ́yum jém iña̱ca. \v 4 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga ɨch manacpɨs, pero nɨ̱gɨ aŋquejaayɨ jém pa̱nij iga michacneum jém caacuy. Jesɨc chi̱ɨ Dios jém ofrenda juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga miixt́a̱p iga nu̱ma mipɨsneum. \s1 Acpɨsta̱ jém capitán imozo \r (Lc. 7:1-10) \p \v 5 Jesɨc núc Jesús jém attebet Capernaum. Tu̱m Romapɨc capitán icunúc Jesús, moj icunucsáy. \v 6 Nɨmpa jém capitán: \p —Maestro, mɨmne actɨŋ tu̱m wo̱ñjaychɨ̱xi antɨccɨɨm, tu̱m jém aŋcuyo̱xapaap. Tusacane icumu̱ma. Tsa̱m pɨ̱mi yaacha̱p ixɨ. \p \v 7 Jesús iñɨ́máy: \p —Nɨcpa anacpɨs. \p \v 8 Nɨmpa jém capitán: \p —Maestro, d́a wɨ̱ iga miñɨcpa antɨccɨɨm porque mich agui wɨbɨc mipɨ̱xiñ, ɨch tsa̱m atáŋcaɨ́y. Nada más pɨɨmɨɨyɨ jém caacuy iga ichaguiñ jém aŋcuyo̱xapaap, jesɨc pɨspa. \v 9 Porque ɨch anait́t́im tu̱m anaŋjagooyi iga apɨɨmɨ́ypa. Ɨch anait́t́im soldado jém ampɨɨmɨypaap. Siiga annɨ́máypa jém ansoldado iga nɨguiñ, jesɨc tienes que nɨcpa. Siiga annɨ́máypa iga míñiñ, jesɨc tienes que miñpa. Siiga ampɨɨmɨ́ypa tu̱m jém acuyo̱xapaap iga iwad́iñ alguna cosa, jesɨc tienes que iwatpa. \p \v 10 Jesɨc mimatoŋ jém Jesús junɨmpa jém capitán, agui ipooñaŋja̱m. Iñɨ́máy Jesús jém it́úŋɨyyajpaap: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa, icuwɨ̱t́i tannación de Israel d́a ampát ni tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱p icupɨc Dios juuts yɨ́p capitán. \v 11 Mannɨ́máypat́im iga tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel miñyajpa ju̱t́quej yɨ́p naxyucmɨ. Miñyajpa aŋnɨɨsa̱umɨpɨc y aŋyo̱msa̱umɨpɨc. Iwaganaco̱ñyajpa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Abraham, Isaac y Jacob ju̱t́ iŋjacpa Dios. \v 12 Pero wa̱t́i jém Israelpɨc pɨxiñt́am jém iniit́wɨɨp derecho iga tɨgɨypa ju̱t́ iŋjacpa Dios, quebacputyajta̱p. Tsacyajta̱p aŋsɨ̱cmɨ jém piichcɨɨm. Jemum tsa̱m wejyajpa, tsa̱m iñichyajpa it́ɨts. \p \v 13 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém capitán: \p —Nɨcsɨm iñt́ɨcmɨ. Mich iŋcupɨc iga Dios miwadáy juuts mich iñxunpa. Je̱mpam iwat. \p Jeet́i hora pɨsum jém icuyo̱xapaap. \s1 Pɨs jém Peto imɨɨda̱pa \r (Mr. 1:29-31; Lc. 4:38-39) \p \v 14 Cuando núc Jesús jém Peto it́ɨccɨɨm, iix iga wo̱ne icheesmɨ jém Peto imɨɨda̱pa. Tsa̱m pɨ̱mi jawaŋɨ́y. \v 15 Jesɨc Jesús ichɨgáy jém yo̱mo icɨ. Ichac jém jawaŋ, jeet́i rato tsucum, moj icwícyaj jém Jesús con icuyujcɨɨwiñ. \s1 Jesús icpɨs jáyaŋ jém mɨmneyajwɨɨp \r (Mr. 1:32-34; Lc. 4:40-41) \p \v 16 Jesɨc piicha̱wum i̱t́i, jém pɨxiñt́am inimíñayyaj Jesús jáyaŋ jém iniit́wɨɨp jém mal espíritu. It́op jém mal espíritu, nada más ijɨ́yáypa iga pud́iñ. Icpɨs it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp. \v 17 Je̱mpam iwat Jesús iga cupacpa jém aŋma̱t́i juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías. Nɨmpa: “Je iyaac ipɨctsoŋ taɨcht́am taŋcaacuy. Ipɨctsoŋ it́u̱mpɨy jém yaacha̱ji.” \s1 Wa̱t́i it́úŋɨyt́ooba Jesús \r (Lc. 9:57-62) \p \v 18 Jesɨc cuando iix Jesús iga aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am, iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Tanɨctámpa jém laguna aŋwiñt́uc. \p \v 19 Jesɨc miñ tu̱m jém escribaspɨc maestro. Icunúc jém Jesús, iñɨ́máy: \p —Maestro, mantúŋɨ́ypa ju̱t́quej ju̱t́ miñɨcpa. \p \v 20 Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Jém zorra iniit́ ijos ju̱t́ moŋpa. Jém jon iniit́t́im ipeeñi. Pero ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, d́a anai̱ ju̱t́ anacjejpa aŋco̱bac. \p \v 21 Jesɨc tuŋgac jém icuyujcɨɨwiñ iñɨ́máy jém Jesús: \p —MánO̱mi, ajɨ́gaayɨ iga wiñt́i nɨcpa aŋcum jém anja̱tuŋ. Ocmɨ mantúŋɨ́ypa. \p \v 22 Pero Jesús iñɨ́máy: \p —Mi̱ñɨ atúŋɨɨyɨ. Tsa̱cɨ jém caaneyajwɨɨp iga nacumyajta̱p jeeyaj. \s1 Jesús icteeñaŋjacpa jém sa̱wa y jém nɨɨpoa \r (Mr. 4:35-41; Lc. 8:22-25) \p \v 23 Jesɨc Jesús tɨgɨy tu̱m barcojo̱m. Tɨgɨyt́im mex jém icuyujcɨɨwiñ. \v 24 Ocmɨ moj po̱yi jém sa̱wa jém laguna. Tsa̱m pɨ̱mi poypa hasta tɨgɨypa nɨ jém barcojo̱m. Pero moŋpa Jesús. \v 25 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ nɨc ichɨcyus. Iñɨ́mayyaj: \p —MánO̱mi, acɨacputtaamɨ porque tacumoŋtámpam nɨɨcɨɨm. \p \v 26 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —¿T́iiga tsa̱m micɨ̱ŋtámpa? ¿Que d́a iŋcupɨcpa ni uxaŋ iga Dios miyo̱xpátpa? \p Jesɨc tsucum Jesús, iñɨ́máy jém sa̱wa y jém nɨɨpoa iga teeñaŋjaguiñ. Jesɨc teeñaŋjac jém sa̱wa y jém nɨɨpoa. D́am t́i tsɨgóypa. \v 27 Jém icuyujcɨɨwiñ agui ipooñaŋja̱myaj. Nanɨ́mayyajta̱ entre jeeyaj: \p —¿I̱apaap yɨ́p pɨ̱xiñ iga iñɨ́máy jém sa̱wa y nɨɨpoa iga teeñiñ y icupɨcpa? \s1 Jém Gadarapɨc pɨ̱xiñ jém imatsnewɨɨp jém mal espiritu \r (Mr. 5:1-20; Lc. 8:26-39) \p \v 28 Jesɨc cuando núc Jesús jém laguna aŋwiñt́uc jém naxyucmɨ de Gadara, ipát wɨste̱n pɨ̱xiñ jém imatsnewɨɨp jém mal espíritu. Putyaj jém camposanto, icunúcyaj Jesús. Tsa̱m pɨ̱mi maloyaj juuts tu̱m jɨmñi ani̱mat. Tsa̱m pɨ̱mi icɨ̱ŋyajpa jém it́yajwɨɨp je̱m, d́a i̱ wɨa̱p iñas jém tuŋjo̱m. \v 29 Jesɨc pɨ̱mi jɨyyajpa jém wɨste̱n. Nɨmyaj: \p —¿T́iiga mit́ɨgɨycúmpa con aɨcht́am? Mich miJesús jém Yucmɨpɨc Dios miMa̱nɨc. ¿Que mimiñ yɨɨm iga anyaachwattámpa antes que d́anam núcpa jém íŋaŋpɨc ja̱ma? \p \v 30 Jesɨc d́a más juumɨ it́yaj tsa̱m jáyaŋ yo̱ya. Wícpa ixɨɨyaj. \v 31 Jesɨc jém mal espíritu icunucsáy jém Jesús. Nɨmpa: \p —Siiga antoptámpa, ajɨ́gayt́aamɨ iga atɨgɨypa jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. \p \v 32 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —¡Nɨcsɨm! \p Jesɨc putyajum jém mal espíritu. Tɨgɨyyaj jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. Jesɨc póyaŋtsucumyaj jém yo̱ya. Poyi̱mɨ quetyaj jém tejajyucmɨ, actɨŋyaj jém laguna, jicjiccayaj nɨɨcɨɨm. \p \v 33 Tsa̱m pɨ̱mi ichɨgaŋjécyaj jém iwatyajpáppɨc cuenta jém yo̱ya. Poyi̱mɨ nɨcyajpa it́ɨcmɨ. Cuando núcyaj, moj iŋmadayyaj los demás t́i iñasca jém imatsnewɨɨp id́ɨc jém mal espíritu. \v 34 Jesɨc it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém attebet, nɨc iámyaj jém Jesús. Cuando iixyaj, icunucsayyajpa iga cáyiñ de jém naxyucmɨ de Gadara. \c 9 \s1 Acpɨsta̱p tu̱m pɨ̱xiñ tusacanewɨɨp \r (Mr. 2:1-12; Lc. 5:17-26) \p \v 1 Jesɨc tɨgɨy Jesús tu̱m barcojo̱m, e̱ybɨc jac jém laguna aŋwiñt́uc. Nɨc it́ɨcmɨ. \v 2 Jesɨc algunos inimíñayyaj Jesús tu̱m mɨmnewɨɨp, tusacane icumu̱ma. Wo̱ne tu̱m tseesyucmɨ mu inimiñyaj. Cuando Jesús iix iga tsa̱m icupɨcyajpa iga Dios wɨa̱p icpɨs, jesɨc iñɨ́máy jém mɨmnewɨɨp: \p —Ma̱nɨc, maymáya̱jɨ, miwadayñeta̱ perdón jém iñt́áŋca. \p \v 3 It́t́im je̱m jute̱n escribaspɨc maestroyaj. Ijɨ̱syajpa ijɨ̱xiaŋjo̱m: “Yɨ́p pɨ̱xiñ icujɨypa tanDios.” \v 4 Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syaj, jesɨc iñɨ́máy: \p —¿T́iiga iniit́ jém malopɨc jɨ̱xi íña̱namaŋjo̱m? \v 5 ¿Júp más d́a táŋca iga annɨ́máypa yɨ́p pɨ̱xiñ iga: “Manaccáyáypa iñt́áŋca”, o iga annɨ́máypa: “Tsucu̱mɨ, wi̱t́ɨm”? \v 6 Nɨmt́im Jesús: \p —Pero iga iñjo̱dóŋa̱ta iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ iniit́ jém ipɨ̱mi iga wɨa̱p iccáyáy jém pɨ̱xiñ it́áŋca yɨ́p naxyucmɨ (jesɨc iñɨ́máy Jesús jém tusacanewɨɨp): Tsucu̱mɨ, pi̱ŋɨm jém iñchees, nɨcsɨm iñt́ɨccɨɨm. \p \v 7 Jesɨc tsucum jém pɨ̱xiñ, nɨcum it́ɨccɨɨm. \v 8 Cuando iixyaj jém pɨxiñt́am t́i iwat Jesús, tsa̱m cɨ̱ŋyaj, icujípyajpa Dios iga icutsat yɨ́p naxyucmɨ jém ipɨ̱mi. \s1 Jesús iŋwejáy jém Mateo \r (Mr. 2:13-17; Lc. 5:27-32) \p \v 9 Jesɨc moj nɨqui Jesús. Iix iga jemum co̱ñ jém calle aŋna̱ca tu̱m pɨ̱xiñ ichécpa jém impuesto. Iñɨ̱yi Mateo. Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Atúŋɨɨyɨ. \p Tsucum jém Mateo, nɨc it́úŋɨ́y jém Jesús. \p \v 10 Jesɨc ocmɨ iganam wícpa Jesús jém Mateo it́ɨccɨɨm, núcyaj jáyaŋ jém ichécyajpaap impuesto con tuŋgac jém táŋcaɨywɨɨp. Miñ iwaganaco̱ñyaj jém Jesús con jém icuyujcɨɨwiñ. \v 11 Jesɨc cuando jém fariseoyaj iixyaj t́i iwat jém Jesús, iñɨ́mayyaj jém icuyujcɨɨwiñ: \p —¿T́iiga wagawícpa jém immaestro con jém ichécyajpaap impuesto y jém tuŋgac táŋcaɨywɨɨp? \p \v 12 Cuando imatoŋ Jesús t́i nɨmyajpa, iñɨ́máy jém fariseoyaj: \p —Jém d́apɨc mɨmne d́a ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap, pero jém mɨmneyajwɨɨp ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap. \v 13 Nɨ̱gɨ cuyujcaɨ t́i nɨmtooba jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jaychacneta̱: “Más wɨ̱ iga iñt́óyiñ jém iñt́ɨ̱wɨtam que iga iŋwatpa jém sacrificio.” Jesa̱pt́im aɨch d́a miñ amméts jém d́apɨc táŋcaɨ́y. Miñ amméts jém táŋcaɨywɨɨp iga icucacyajiñ jém ijɨ̱xi. \s1 Iŋmatpa Jesús de jém ayuno \r (Mr. 2:18-22; Lc. 5:33-39) \p \v 14 Jesɨc miñyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ jém acchíŋoypaap. Miñ icwácyaj jém Jesús. Nɨmyaj: \p —¿T́iiga aɨcht́am con jém fariseopɨc pɨxiñt́am tsa̱m aŋwattámpa ayuno, pero mich iŋcuyujcɨɨwiñ d́a iwatyajpa ayuno? \p \v 15 Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: \p —¿Que wɨa̱p iŋyácneyaj jém aŋwejayñeta̱wɨɨp ju̱t́ it́ tu̱m aŋcoomɨ́yóycuy iganam it́ jém yoomɨypaap? Pero núcpa ja̱ma cuando accáyt́a̱p jém yoomɨypaap, jesɨc nu̱ma iwatyajpa ayuno. \p \v 16 Jesɨc Jesús iŋquejáyt́im iga jém jo̱mipɨc aŋquímayooyi d́a iwɨ̱nanɨgáypa jém wiñɨcpɨc jɨ̱xi. Nɨmpa: \p —D́a i̱ iŋtótspa tu̱m pecapɨc yoot́i con tu̱m ja̱ca jo̱mpuctu̱cu. Porque siiga iwatpa je̱mpɨc, nɨaŋxichpa jém jo̱mipɨc puctu̱cu, más pɨ̱mi jacpa jém pecapɨc puctu̱cu ju̱t́ aŋtótsne. \v 17 D́a i̱ icucompa jo̱mvino jém pecapɨc cuero bolsajo̱m. Porque siiga je̱mpɨc iwatpa, tojaŋsajpa jém pecapɨc cuero bolsa, cutegáypa jém vino, togoypa jém cuero bolsa. Jeeyucmɨ cucomta̱p jém jo̱mvino jém jo̱mipɨc cuero bolsajo̱m, jesɨc d́a togoypa jém bolsa ni jém vino. \s1 Jém Jairo iyo̱mma̱nɨc y jém yo̱mo jém ichɨgaywɨɨp jém Jesús ipuctu̱cu \r (Mr. 5:21-43; Lc. 8:40-56) \p \v 18 Iganam iŋmatpa Jesús, núc tu̱m Israelpɨc aŋjagooyi. Ico̱steeñáy jém Jesús. Iñɨ́máy: \p —Yaguiñ ca jém anyo̱mma̱nɨc. Nɨ̱gɨ tsɨccunuucɨ jém anyo̱mma̱nɨc iga pɨxiñ. \p \v 19 Tsucum Jesús. Iwagananɨcyaj jém aŋjagooyi con jém icuyujcɨɨwiñ. \v 20 Iganam nɨquiyaj, tu̱m yo̱mo icunúc jém Jesús it́uuñiaŋcɨɨm. Tsa̱m mɨmne. Doce a̱mt́ɨy imatsne jém caacuy iga quetpa iñɨɨpiñ, d́a nunca te̱ñpa. Ichɨgáy jém Jesús iyoot́i iŋna̱ca. \v 21 Ijɨ̱spa jém yo̱mo ijɨ̱xiaŋjo̱m. Nɨmpa: “Siiga nada más antsɨgáypa jém iyoot́i, jesɨc apɨspa.” \v 22 Jesɨc ámse̱t Jesús, iix jém yo̱mo. Iñɨ́máy: \p —Miyo̱mo, odoy cɨ̱ŋɨ. Tsa̱m iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p micpɨs, jeeyucmɨ mipɨsneum. \p Jeet́i rato pɨsum jém yo̱mo. \p \v 23 Cuando núc Jesús jém aŋjagooyi it́ɨccɨɨm, iix iga it́ jém susyajpaap iga nɨcpa icumta̱. Agui aŋyácneyaj jém pɨxiñt́am. Agui wejyajpa. Tsa̱m it́ bulla. \v 24 Iñɨ́máy Jesús jém it́yajwɨɨp je̱m: \p —Mimicht́am puttaamɨ aŋsɨ̱cmɨ. D́a nunta caane yɨ́p wo̱ñi. Nada más moŋpa. \p Pero tsa̱m ixiccayajpa jém Jesús. \p \v 25 Cuando cupudayyaj, jesɨc tɨgɨy Jesús jém tɨcjo̱m. Imatsáy jém wo̱ñi icɨ, tsucum jém wo̱ñi. \v 26 Jesɨc icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ jo̱dóŋa̱ta̱ t́i iwat jém Jesús. \s1 Jesús icpɨs wɨste̱n cácht́i \p \v 27 Jesɨc nɨc Jesús. Nas ju̱t́ it́ wɨste̱n cácht́i. Moj it́úŋɨyyaj. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: \p —Mich mirey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ. \p \v 28 Cuando tɨgɨyñe Jesús tu̱m tɨcjo̱m, tɨgɨyyajt́im jém cácht́i. Icunúcyaj Jesús. Jesɨc Jesús moj icwác jém cácht́i. Iñɨ́máy: \p —¿Que iŋcupɨctámpa iga ɨch awɨa̱p? \p Nɨmyaj jém cácht́iyaj: \p —¡Jɨ̱, mánO̱mi! \p \v 29 Jesɨc Jesús ichɨgáy iixcuy jém wɨste̱n cácht́i. Iñɨ́máy: \p —Sɨɨp maŋwadáypa je̱mpɨc porque mich tsa̱m iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát. \p \v 30 Jesɨc toj jém cácht́i iixcuy. Wɨ̱tsɨ́yum. Jesɨc duro iŋquímpa Jesús iga odoy i̱ iŋmadáyiñ. Iñɨ́máy: \p —Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga manacpɨs. \p \v 31 Pero cuando nɨcneyaj jém cácht́ipɨc id́ɨc, iŋmadayyajpa i̱ quej t́i iwat Jesús icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ. \s1 Jesús icpɨs tu̱m u̱ma \p \v 32 Cuando yaj nɨquiyaj jém cácht́iyaj, namíñayt́a̱ Jesús tu̱m u̱ma. Iniit́ tu̱m mal espíritu jém pɨ̱xiñ. \v 33 Cuando tobayt́a̱ jém mal espíritu mojum jɨ̱yi jém u̱ma. Agui ipooñaŋja̱myaj jém it́yajwɨɨp je̱m. Nɨmyaj: \p —D́a queman tánix yɨcxpɨc cosa yɨ́p naxyucmɨ Israel. \p \v 34 Pero jém fariseoyaj tsa̱m jóyñeyaj. Nɨmyaj: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Woccɨɨwiñ ipɨ̱mi. \s1 Jesús iyaachaŋja̱mpa jém pɨxiñt́am \p \v 35 Nɨc Jesús it́u̱mpɨy jém attebetyaj y jém tɨgaŋjoj. Accuyujóypa jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. Iŋmadáypa jém miññeyajwɨɨp jutsa̱p it́ɨgɨyyaj ju̱t́ iŋjacpa Dios. Icpɨs it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp y jém iniit́wɨɨp wa̱t́i jém caacuy. \v 36 Pero cuando iix Jesús iga tsa̱m jáyaŋ miññeyaj, agui iyaachaŋja̱mpa porque tsa̱m yaacha̱neyaj, agui uuguyyajt́im juuts jém borregoyaj cuando d́a i̱ iwatne cuenta. \v 37 Jesɨc iñɨ́máy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Nu̱ma, juuts tu̱m mɨjpɨc cosecha, tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am icupɨctooba Dios, pero jém yo̱xacɨɨwiñ, jém iŋmatyajpáppɨc jém Dios iŋma̱t́i, d́a wa̱t́i. \v 38 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa, wágayt́aamɨ jém cosecha iO̱mi iga icutsad́iñ jáyaŋ jém yo̱xacɨɨwiñ iga ipiŋyajpa jém cosecha. \c 10 \s1 Jesús icupiŋ jém doce icuyujcɨɨwiñ \r (Mr. 3:13-19; Lc. 6:12-16) \p \v 1 Jesɨc Jesús iŋwejáy jém doce icuyujcɨɨwiñ. Ichi jém pɨ̱mi iga wɨa̱iñ it́opyaj jém mal espíritu y iga wɨa̱iñ icpɨsyaj it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp y jém imatsnewɨɨp caacuy. \p \v 2 Yɨ́pyaj iñɨ̱yi jém doce icuyujcɨɨwiñ jém apóstolyaj: Wiñt́i jém Ximoj, iñɨ̱yit́im Peto; jém Anti, jém Peto it́ɨ̱wɨ; jém Jacobo, jém Zebedeo ima̱nɨc; jém Xiwan, jém Jacobo it́ɨ̱wɨ; \v 3 jém Felipe; jém Bartolo; jém Tomax; jém Mateo, jém ichécpaap id́ɨc impuesto; jém Jacobo, jém Alfeo ima̱nɨc; jém Tadeo; \v 4 jém Ximoj, jém it́wɨɨp con jém partido cananista; jém Judas Iscariote, jém iwadaypaap atraición Jesús. \s1 Cutsatyajta̱ iga iŋmatyajpa Dios iŋma̱t́i \r (Mr. 6:7-13; Lc. 9:1-6) \p \v 5 Jesɨc Jesús icutsat jém doce icuyujcɨɨwiñ iga iŋmatyajiñ jém wɨbɨc aŋma̱t́i. Iñɨ́máy t́i wɨa̱p iwatyaj. Nɨ́mayyajta̱: \p —Odoy nɨctaamɨ ju̱t́ it́ jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. Odoy tɨgɨyt́aamɨ jém Samariapɨc iattebetyaj. \v 6 Más wɨ̱ iga miñɨctámiñ ju̱t́ it́ jém Israelpɨc borregoyaj jém togoyñewɨɨp. \v 7 Iganam miñɨcpa, aŋma̱tɨ iga noco it́ jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. \v 8 Acpɨstaamɨ jém cupúgayñewɨɨp iña̱ca con it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp. Acpɨstaamɨt́im jém caanewɨɨp. Tobayt́aamɨ jém mal espíritu jém iniit́wɨɨp jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m. D́a mantségáy cuando manchiit́a ampɨ̱mi, jesɨc odoy tséctaamɨ cuando inicpɨspa. \p \v 9 ’Odoy nanɨctaamɨ tumiñ; ni plata, ni oro, ni cobre imbolsajo̱m. \v 10 Odoy nanɨctaamɨ immorral, ni wɨste̱n iñyoot́i, ni tuŋgac iŋcɨac, ni imbastun, porque jém yo̱xacɨɨwiñ wɨ̱ iga chiit́a̱p jém iwíccuy. \p \v 11 ’Cuando miñúctámpa tu̱m attebet o tu̱m xut́u tɨgaŋjoj, métstaamɨ tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ ju̱t́ miñúctámpa. Jemum tsɨ́yt́aamɨ hasta que miñɨctámpa tuŋgac tɨgaŋjoj. \v 12 Cuando mit́ɨgɨyt́ámpa tu̱m tɨcjo̱m, dioschi̱ɨ jém it́yajwɨɨp je̱m. Wágaayɨ Dios iga ichiiñ bendición. \v 13 Siiga wɨbɨc pɨ̱xiñ it́yaj jém tɨcjo̱m, jesɨc Dios ichiiba jém bendición. Pero siiga malopɨc pɨ̱xiñ it́yaj jém tɨcjo̱m, jesɨc Dios d́a ichiiba bendición. \v 14 Siiga d́a mipɨctsoŋpa ni d́a imatoŋtooba t́it́am iniŋmadáypa, jesɨc cuando miputtámpa jém tɨcjo̱m o jém tɨgaŋjoj, cunebaayɨ jém impuy ipótpót iga quejiñ iga d́a i̱ mipɨctsoŋ. \v 15 Nu̱ma mannɨ́máypa cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios ichiiba castigo jém malopɨc, jesɨc más mɨjpɨc castigo chiit́a̱p jém d́apɨc ipɨctsoŋ ɨch anaŋquímayooyi que jém it́yajwɨɨp jém attebet de Sodoma y Gomorra. \s1 Nɨ́mayyajta̱ jém doce iga tsa̱m malwadayt́a̱p \p \v 16 ’Amatoŋtaamɨ. Mimicht́am maŋcutsatpa juuts tu̱m miborrego ju̱t́ tsa̱m it́ jém pa̱jo. Wɨ̱ iga agui mijáyayaŋjɨ̱chɨch juuts tu̱m tsa̱ñ. Pero nait́t́aamɨ jém wɨbɨc jɨ̱xi juuts tu̱m cuucu d́apɨc malo. \v 17 Nawattamta̱jɨ cuenta porque jém malopɨc pɨ̱xiñ tsa̱m mimatstooba, micɨɨjuŋcotpa jém Sanhedrín icɨɨjo̱m. Micótsta̱p jém sinagoga. \v 18 Mininɨctamta̱p hasta jém más mɨjpɨc aŋjagooyicɨɨm hasta ju̱t́ it́ jém gobernador y hasta ju̱t́ it́ jém reyyaj ɨch aŋcuyucmɨ. Je̱mpɨgam wɨa̱p iniŋmadáy ɨch anaŋma̱t́i jém aŋjagooyiyaj y it́u̱mpɨy jém tuŋgacpɨc pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. \v 19 Pero cuando mininɨctamta̱p jém aŋjagooyicɨɨm, odoy jɨ̱sɨ jutsa̱p iŋcutsoŋta jém aŋjagooyi o t́i iññɨ́máypa porque jeet́i rato Dios michiiba jɨ̱xi jutsa̱p iŋcutsoŋ jém aŋjagooyi. \v 20 Cuando iŋcutsoŋpa d́a mimicht́am mijɨypa. Jɨypa jém Dios iA̱nama, michiiba jɨ̱xi, jesɨc wɨa̱p iŋcutsoŋ jém aŋjagooyi. \p \v 21 ’Núcpa ja̱ma iga algunos iwadáypa atraición jém iñuntatɨ̱wɨ iga accaata̱iñ. Jém ja̱tuŋpɨc iwadáypat́im atraición jém ima̱nɨc. Jém ma̱nɨcpɨc iwadáypa atraición jém ija̱tuŋ o jém ia̱pa iga accaata̱iñ. \v 22 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am tsa̱m mijóyixpa ɨch aŋcuyucmɨ. Pero siiga iñyaachɨ́ypa cuando miyaachwatta̱p y d́a iñchacpa ɨch anaŋma̱t́i hasta jém íŋaŋpɨgam ja̱ma, jesɨc micɨacputpa Dios. \v 23 Cuando miyaachwatta̱p tu̱m attebet, jesɨc poyt́aamɨ, nɨctaamɨ tuŋgac attebet. Nu̱ma mannɨ́máypa iga antes que d́a yajpa iññasca jém tɨgaŋjoj de Israel, núcpa jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ. \p \v 24 ’Tu̱m maestro icuyujcɨɨwiñ d́a wɨa̱p iñasca jém imaestro. Tu̱m esclavo d́a wɨa̱p iñasca jém io̱mi. \v 25 It́um wɨ̱ siiga jém maestro icuyujcɨɨwiñ tsɨ́y juuts jém imaestro, siiga jém esclavo tsɨ́ypa juuts io̱mi. Siiga nɨ́mayt́a̱p jém ja̱tuŋpɨc iga Beelzebú, jesɨc malnɨ́mayt́a̱pt́im jém it́yajwɨɨp it́ɨccɨɨm. \s1 I̱ wɨa̱p taŋcɨ̱ŋ \r (Lc. 12:2-7) \p \v 26 ’Odoy cɨ̱ŋtaamɨ jém malopɨc pɨxiñt́am. Dios iŋquejpa it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém aŋyamnewɨɨp. Jo̱dóŋa̱ta̱p it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém aŋnécnewɨɨp. \v 27 T́it́am manyamnɨ́máypa, mimicht́am aŋmattaamɨ jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m. T́it́am manyamnɨ́máypa, aŋmattaamɨ ju̱t́quej iga imatoŋyajiñ it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. \v 28 Odoy cɨ̱ŋtaamɨ jém pɨ̱xiñ jém wɨa̱paap miccaáy jém immɨjta̱y porque jém íña̱nama d́a wɨa̱p miccaáy. Más wɨ̱ iga iŋcɨ̱ŋtámpa Dios jém wɨa̱paap miccaáy immɨjta̱y y jém íña̱nama icotpa jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa. \p \v 29 ’Mayt́a̱p wɨste̱n xuxut́ jon por tu̱m centavo, pero ni tu̱m de jém jonyaj d́a cutɨŋpa naxyucmɨ siiga jém tanJa̱tuŋ Dios d́a ijɨ́cpa. \v 30 Dios imayñe it́u̱mpɨy jém iŋway jute̱n iniit́ jém iŋco̱bacyucmɨ. \v 31 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa, odoy cɨ̱ŋtaamɨ. Más mit́oypa Dios que jém xuxut́ jonyaj. \s1 Jém d́apɨc iŋnécpa iga icupɨcpa Cristo \r (Lc. 12:8-9) \p \v 32 ’It́u̱mpɨy jém iŋmatyajpáppɨc jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m iga acupɨcpa, jesɨc ampɨctsoŋpa sɨŋyucmɨ jém anJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m. \v 33 Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ iŋnécpa iga acupɨcpa jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m, jesɨc d́a ampɨctsoŋpa sɨŋyucmɨ jém anJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m. \s1 Nawécyajta̱p jém pɨxiñt́am jém Cristo icuyucmɨ \r (Lc. 12:51-53; 14:26-27) \p \v 34 ’Odoy jɨ̱sɨ iga amiñ yɨ́p naxyucmɨ iga anaŋjɨyjacpa jém áŋa̱yajpáppɨc. D́a anamiñ jém paz, anamiñ jém espada. Ɨch aŋcuyucmɨ tsa̱m áŋa̱yajpa yɨ́p naxyucmɨpɨc. \v 35 Ɨch miñ anactsucum iga áŋa̱yajiñ tu̱m pɨ̱xiñ con ija̱tuŋ, iga áŋa̱yajpa tu̱m yo̱mo con ia̱pa, iga tuŋgac yo̱mo áŋa̱yajpa con ixa̱qui. \v 36 Jém it́yajwɨɨp iñt́ɨcjo̱m tsɨ́yyajpa iga íñenemigoyaj. \p \v 37 ’Siiga más iñt́oypa iñja̱tuŋ o íña̱pa que antoypa aɨch, d́a wɨa̱p iñchɨ́y juuts ɨch mammɨɨchi. Siiga más iñt́oypa jém iñjayma̱nɨc o iñyo̱mma̱nɨc que antoypa aɨch, d́a wɨa̱p iñchɨ́y juuts ɨch mammɨɨchi. \v 38 Jém d́apɨc ijɨ́cpa iga yaachwatta̱p juuts ɨch ayaachwatta̱p y atúŋɨ́ypa, d́a tsɨ́ypa juuts ɨch ammɨɨchi. \v 39 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m ijɨ̱spa jém ivida iga odoy togóyiñ, jesɨc togoypa jém ivida. Pero siiga togoy tu̱m pɨ̱xiñ ivida ɨch aŋcuyucmɨ, jesɨc iniit́pa jém ivida. \s1 Chiiyajta̱p wɨbɨc coñwɨyooyi jém ipɨctsoŋpáppɨc jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ \r (Mr. 9:41) \p \v 40 ’Jém mipɨctsoŋpaap mimicht́am, apɨctsoŋpat́im aɨch. Jém apɨctsoŋpaap aɨch, ipɨctsoŋpat́im jém anJa̱tuŋ Dios jém acutsatnewɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. \v 41 Jém ipɨctsoŋpaap tu̱m jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ porque icutsat Dios tienes que ipɨctsoŋpat́im jexpɨct́im coñwɨyooyi juuts ipɨctsoŋpa jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ. Jém ipɨctsoŋpaap tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ iga iwɨ̱wadáypa, je tienes que ipɨctsoŋpat́im jexpɨct́im coñwɨyooyi juuts ipɨctsoŋpa jém wɨbɨc pɨ̱xiñ. \v 42 Siiga i̱ ichiiba tu̱m taza pagac nɨ tu̱m jém aŋcuyujcɨɨwiñ ɨch aŋcuyucmɨ, nu̱ma mannɨ́máypa iga je ipɨctsoŋpa tu̱m wɨbɨc coñwɨyooyi. \c 11 \s1 Jém Xiwan jém acchíŋoypaap \r (Lc. 7:18-35) \p \v 1 Jesɨc cuando yaj iñɨ́máy Jesús jém doce icuyujcɨɨwiñ t́i wɨa̱p iwatyaj, moj nɨqui Jesús. Nɨc iŋquejáy jém pɨxiñt́am it́u̱mpɨy jém attebetyaj jém naxyucmɨ de Galilea. Iŋmadáy jém Dios iŋma̱t́i. \p \v 2 Jém Xiwan jém acchíŋoypaap pajneta̱ cárcel. Cuando imatoŋ t́i iwat jém tánO̱mi Cristo, jesɨc icutsat wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ iga nɨguiñ icwácyaj Jesús. \v 3 Cuando núcyaj ju̱t́ it́ Jesús, moj icwácyaj. Nɨmyaj: \p —¿Que micham jém miCristo jém miñpaap yɨ́p naxyucmɨ o anaŋjóctámpa tuŋgac? \p \v 4 Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy: \p —Nɨ̱gɨ nɨ́maayɨ jém Xiwan t́i íñixñeta y t́i immatoŋneta. \v 5 Aŋmadayt́aamɨ iga ixixóypam jém cácht́i, wit́pam jém cu̱xujpɨc id́ɨc, pɨsneum jém cupúgayñewɨɨp id́ɨc iña̱ca, matóŋóypam jém chajca, pɨsneum jém caaneyajwɨɨp id́ɨc y jém yaacha̱yajpaap ipɨctsoŋyaj jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios icɨacputpa. \v 6 Agui maymay jém pɨ̱xiñ jém d́apɨc ijɨ́cpa iga i̱ ictsacpa ɨch anaŋma̱t́i. \p \v 7 Cuando nɨcyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ, jesɨc jém Jesús moj iŋmadáy jém pɨxiñt́am iga wɨbɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Xiwan. Nɨ́mayyajta̱: \p —¿T́i oy íñámta jém tɨtsɨnaxyucmɨ? ¿Que oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ d́apɨc wɨa̱p juuts tu̱m po̱c jém aguipɨc ictsɨgóypa sa̱wa? D́a je. Oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱paap. \v 8 ¿Que oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ agui wɨ̱cuyajne? D́a je. Tanjo̱doŋtam iga jém wɨ̱cuyajnewɨɨp it́yaj jém rey it́ɨccɨɨm. \v 9 ¿Que t́i oy íñámta jém tɨtsɨnaxyucmɨ? ¿Que oy íñámta tu̱m Dios iŋmat́cɨɨwiñ? Nu̱ma tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ más wɨa̱p que it́u̱mpɨy jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. \v 10 Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i t́i iwatpa jém Xiwan: \q1 Dios icutsatpa tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ iga iwɨ̱tsagáypa jém Cristo it́uŋ. \q1 Jém aŋmat́cɨɨwiñ aŋjagoyñeeba iñɨc. \q1 Ocmɨ it́uuñiaŋcɨɨm miñpa jém Cristo. \m \v 11 Nu̱ma mannɨ́máypa iga icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ d́a i̱ tuŋgac pɨ̱xiñ más wɨa̱p que jém Xiwan jém acchíŋoypaap. Pero cuando núc jém tiempo iga iŋjacpa Dios, jém más xut́upɨc jém Dios ipɨxiñt́am más wɨa̱p que jém Xiwan. \p \v 12 ’Dende núc jém Xiwan, jém acchíŋoypaap, hasta sɨɨp jém pɨxiñt́am tsa̱m tɨgɨyyajtooba pɨ̱mi̱mɨ ju̱t́ iŋjacpa Dios. \v 13 Jém Moisés iŋquímayooyi con it́u̱mpɨy jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ iŋmatyaj t́i miñpa. Cuando núc jém Xiwan, moj iccupac t́i nɨm jém aŋmat́cɨɨwiñ. \v 14 Yɨ́p Xiwan, jém acchíŋoypaap, jeet́im jém Elías jém miñpáppɨc; siiga micht́am iŋcupɨcpa. \v 15 Siiga mit́atsɨgɨyt́a, matoŋtaamɨ. \p \v 16 ’Sɨɨp manaŋquejáypa juuts t́i jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp sɨɨp. Jex juuts jém tsɨ̱xt́am jém mɨ̱chyajpáppɨc plaza. Iñɨ́mayyajpa jém iamigoyaj: \v 17 “Mansusáypa jém flauta, pero d́a mietstámpa. Ocmɨ maŋwánáypa jém wa̱ñi aŋyácnewɨɨp, pero d́at́im miwejtámpa.” \v 18 Porque cuando miñ jém Xiwan, d́a icútpa caxt́ána̱ñi ni d́a iucpa vino, pero mimicht́am miñɨmtámpa iga iniit́ tu̱m mal espíritu. \v 19 Ocmɨ ɨch anyaac amiñ sɨŋyucmɨ. Awícpa, ánucpa jém vino, pero mimicht́am miñɨmtámpa iga tsa̱m awícpa, tsa̱m ánucpa jém vino y tsa̱m ánamigo jém malopɨc pɨxiñt́am con jém ichécyajpaap impuesto. Quejpa iga wɨ̱ jém jɨ̱xi siiga wɨ̱putpa jém yo̱xacuy. \s1 Jém attebetyaj jém d́apɨc icupɨcyajpa \r (Lc. 10:13-15) \p \v 20 Jesɨc jém Jesús moj iwogáy jém it́yajwɨɨp jém attebetyaj ju̱t́ oy iwat jáyaŋ jém milagro porque jeeyaj d́a ichacyaj iga imalwatyajpa. Nɨmpa Jesús: \p \v 21 —¡Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Corazín! Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Betsaida. Jém it́yajwɨɨp jém attebet Tiro y Sidón d́a iixñeyaj jém milagroyaj juuts sɨɨp íñix. Pero meega iixñeyaj, pecam ichacneyaj jém imalajɨ̱xi, agui aŋyácneyaj iga táŋcaɨ́y. \v 22 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa, cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios icɨɨpiŋpa yɨ́p naxyucmɨpɨc pɨxiñt́am, jesɨc más pɨ̱mi michiit́a̱p castigo mimicht́am que jém it́yajwɨɨp jém attebet Tiro y Sidón. \v 23 Mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Capernaum tsa̱m micujípyajpa jém pɨxiñt́am, pero tienes que mininɨctamta̱p jém piichcɨɨm ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. Porque meega aŋwatne jém milagro jém attebet Sodoma juuts aŋwatne mimicht́ámaŋjo̱m, jesɨc d́a id́ɨc togoypa jém attebet hasta sɨɨp. \v 24 Nu̱ma mannɨ́máypa iga cuando núcpa jém ja̱ma iga cɨɨpíŋóypa Dios, más pɨ̱mi michiit́a̱p castigo mimicht́am que jém it́yajwɨɨp jém attebet Sodoma. \s1 Miñt́aamɨ con aɨch, manacjejpa \r (Lc. 10:21-22) \p \v 25 Jesɨc jém tiempo nɨm Jesús: \p —ManJa̱tuŋ Dios, mich iniŋjacne jém sɨŋ y jém nas, tsa̱m maŋcujíppa. Mich iniŋnéc jém wɨbɨc jɨ̱xi iga jém tsa̱mpɨc icutɨɨyɨyyajpa yɨ́p naxyucmɨpɨc jɨ̱xi d́a wɨa̱p icutɨɨyɨ́y. Pero iniŋquejayñe jém wɨbɨc jɨ̱xi jém pɨxiñt́am jém d́apɨc icuyujcaneyaj yɨ́p naxyucmɨpɨc jɨ̱xi. \v 26 Je̱mpɨgam iŋwat, manJa̱tuŋ Dios, porque je̱mpɨgam iŋwɨ̱aŋja̱m. \p \v 27 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —Jém anJa̱tuŋ Dios acɨɨjuŋcodáy it́u̱mpɨy jém wɨ̱tampɨc jɨ̱xi. D́a i̱ ijo̱doŋ jém Dios iMa̱nɨc ijɨ̱xi, icut́um ijo̱doŋ jém iJa̱tuŋ t́i ijɨ̱spa iMa̱nɨc. D́at́im i̱ ijo̱doŋ jém anJa̱tuŋ Dios ijɨ̱xi, icut́um ijo̱doŋ jém iMa̱nɨc con jém pɨxiñt́am jém iwɨ̱aŋja̱mpáppɨc iMa̱nɨc iga icjo̱dóŋa̱p jém Dios ijɨ̱xi. \v 28 Miñt́aamɨ yɨɨm iñt́u̱mpɨyt́am mimicht́am jém tsa̱mpɨc miyo̱xane, jém tsa̱mpɨc michɨɨma̱ne, manacjejpa. \v 29 Pɨctsoŋtaamɨ jém yugo jém ɨchpɨc manchiiba iga tawagayo̱xa̱p. Cuyujcataamɨ ɨch anaŋquímayooyi porque je d́a táŋca. Ɨch d́a malo ána̱nama. Manyo̱xpátpa. Impáttámpa ju̱t́ wɨa̱p ijej jém íña̱nama. \v 30 Ɨch anyugo d́a táŋca. Ɨch antsɨ̱mi xejcɨy. \c 12 \s1 Jesús icuyujcɨɨwiñ it́úcyaj trigo jém jejcuy ja̱ma \r (Mr. 2:23-28; Lc. 6:1-5) \p \v 1 Jesɨc tu̱m jejcuy ja̱ma wid́aŋnaspa Jesús ju̱t́ ñipneta̱ jém trigo. Jém icuyujcɨɨwiñ como tsa̱m yua̱neyaj, moj iju̱dayyaj jém trigo ipac, icútyaj. \v 2 Pero cuando jém fariseoyaj iixyaj t́i iwatyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ, nɨ́mayt́a̱ jém Jesús: \p —I̱xɨ jém iŋcuyujcɨɨwiñ. ¿T́iiga iwatyajpa contra jém tanaŋquímayooyi jém jejcuy ja̱ma? \p \v 3 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: \p —¿Que d́a queman immay t́i iwat jém David cuando tsa̱m yua̱neyaj con jém icompañeroyaj? \v 4 Tɨgɨyyaj jém Dios it́ɨcjo̱m. Icútyaj jém caxt́ána̱ñi jém tsacneta̱wɨɨp altaryucmɨ. Tanjo̱doŋ iga jém tanaŋquímayooyi d́a ijɨ́cpa iga icútyajpa jém David ni jém iwaganamiññewɨɨp. Nada más jém pa̱nij wɨa̱p icútyaj. \v 5 ¿Que d́a immayñe junɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga jém pa̱nij d́a jejyajpa cuando yo̱xayajpa jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m jém jejcuyja̱ma? Pero d́a táŋcawatpa siiga d́a jejyajpa. \v 6 Nu̱ma mannɨ́máypa iga jém it́wɨɨp yɨɨm con mimicht́am más mɨj que jém mɨjpɨc ma̱stɨc. \v 7 Mimicht́am d́a iŋcutɨɨyɨyt́a t́i nɨmpa jém aŋma̱t́i ju̱t́ jaychacneta̱. Nɨmpa: “Más iwɨ̱aŋja̱m Dios iga iñyaachaŋja̱mtámiñ jém iñt́ɨ̱wɨtam que iniccaaba jém ani̱mat iga iñchiiba ofrenda jém altaryucmɨ.” Meega iŋcutɨɨyɨ́ypa, jesɨc d́a iñchiiba castigo jém pɨxiñt́am jém d́apɨc t́i iwatne. \v 8 Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, wɨa̱p anaŋquejáy jém pɨxiñt́am t́i wɨa̱p iwat jém jejcuyja̱ma porque anait́ jém autoridad. \s1 Jém pɨ̱xiñ jém tɨtsnewɨɨp icɨ \r (Mr. 3:1-6; Lc. 6:6-11) \p \v 9 Jesɨc nɨc Jesús, tɨgɨy jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. \v 10 Je̱m it́ tu̱m pɨ̱xiñ tɨtsnewɨɨp icɨ. Jesɨc jém fariseoyaj icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿Que wɨ̱ iga tanacpɨspa tu̱m pɨ̱xiñ jém jejcuyja̱ma? \p Porque tsa̱m imétsyajpa jutsa̱p iquejajwadayyaj jém Jesús. \v 11 Jesɨc icutsoŋ Jesús. Iñɨ́máy: \p —Siiga tu̱m de mimicht́am iniit́ tu̱m borrego actɨŋne josjo̱m tu̱m jejcuyja̱ma, ¿que d́a iñt́oppa jeet́i rato? \v 12 Tu̱m pɨ̱xiñ más wɨ̱ que jém borrego. Jesɨc quejpa iga wɨ̱ iga taŋwɨ̱watpa jém jejcuyja̱ma. \p \v 13 Jesɨc iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ jém tɨtsnewɨɨp icɨ: \p —Tɨ̱mɨ iŋcɨ. \p Jesɨc it́ɨ̱m icɨ. Wɨ̱tsɨ́yum juuts jém tuŋgac jém icɨ. \v 14 Jesɨc putyaj jém fariseoyaj. Moj ijɨ̱syaj jutsa̱p iccaayaj jém Jesús. \s1 Jém wiñɨcpɨc profeta nɨm t́i iwat jém Jesús \p \v 15 Cuando ijo̱dóŋa̱ Jesús t́i ijɨ̱syajpa, jesɨc nɨc. Jáyaŋ jém pɨxiñt́am it́úŋɨyyajpa. Icpɨs it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp. \v 16 Ipɨɨmɨ́y Jesús iga odoy i̱ iŋmadayyajiñ i̱apaap icpɨsne. \v 17 Iwat je̱mpɨc iga cupacpa juuts nɨm jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías: \q1 \v 18 Yɨ́bam jém acuyo̱xapaap, jém aŋcupiŋnewɨɨp. \q1 Tsa̱m antoypa, tsa̱m amaymay con je. \q1 Anchiiba ánA̱nama iga inisɨɨba. \q1 Iŋmadáypa jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel iga: \q1 Ɨch aŋwɨ̱tsagáypa jém it́áŋca. \q1 \v 19 D́a áŋa̱pa, d́at́im pɨ̱mi jɨypa. \q1 D́a i̱ imatoŋpa iga najɨ́yóypa calle. \q1 \v 20 Jém acuyo̱xapaap agui wɨa̱p. \q1 D́a iquit́pa tu̱m xut́u waycuy jém quit́páppɨc, \q1 pero más iwɨ̱tsacpa. \q1 D́at́im icpíchpa jém me̱chaj jém yaguiñpɨc juctɨmatsne. \q1 Pɨ̱mi yo̱xa̱p hasta que icoñwɨ́ypa jém ienemigoyaj. \q1 \v 21 Jém tuŋgac pɨxiñt́am icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ tsa̱m icupɨcyajpa iga jém acuyo̱xapaap wɨa̱p iyo̱xpátyaj. \s1 Nɨmyajpa iga Jesús iniit́ jém Woccɨɨwiñ ipɨ̱mi \r (Mr. 3:20-30; Lc. 11:14-23; 12:10) \p \v 22 Jesɨc namíñayt́a̱ Jesús tu̱m pɨ̱xiñ jém imatsnewɨɨp tu̱m mal espíritu. Cácht́i jém pɨ̱xiñ, u̱maa̱ne. Icpɨs Jesús. Jesɨc ixixóypam, wɨa̱bam ijɨy. \v 23 It́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp je̱m agui ipooñaŋja̱myaj cuando iixyaj t́i iwat Jesús. Nɨmyaj: \p —¿Tánaŋja̱m yɨ́bam jém rey David io̱cma̱nɨc? \p \v 24 Pero cuando jém fariseoyaj imatoŋyaj t́i iwat jém Jesús, pɨ̱mi jóyñeyaj. Nɨmyaj: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniit́ jém Beelzebú ipɨ̱mi, jém mal espíritu iŋjagooyi. \p \v 25 Pero ijo̱doŋ Jesús t́i sɨ́p ijɨ̱syaj jém pɨxiñt́am. Iñɨ́máy: \p —Siiga tu̱m gobierno nawécyajta̱p y áŋa̱yajpa entre jeeyaj, jesɨc tienes que nayajyajta̱p. Siiga nawécyajta̱p tu̱m attebet y tsa̱m áŋa̱yajpa jém pɨxiñt́am, d́a jáypa cuyajpat́im. Siiga nawécyajta̱p jém it́yajwɨɨp tu̱m tɨccɨɨm, jesɨc cuyajpat́im. \v 26 Jesanet́im siiga jém Woccɨɨwiñ natopta̱p iyaac jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m, jesɨc nawécta̱p iyaac jém Woccɨɨwiñ. D́a jáyñe cuyajpa jém ipɨ̱mi. \v 27 Micht́am miñɨmtámpa iga ɨch antoppa jém mal espíritu con jém Beelzebú ipɨ̱mi. Siiga nu̱ma aŋwatpa je̱mpɨc, ¿jesɨc i̱ ichiiba ipɨ̱mi mich iŋcuyujcɨɨwiñ iga wɨa̱iñ it́op jém mal espíritu? Cuando iwatpa je̱mpɨc, jém iŋcuyujcɨɨwiñ miŋquejáypa iga togoyñe iñjɨ̱xi. \v 28 Pero siiga ɨch antoppa jém mal espíritu con Dios iA̱nama, jesɨc quejpa iga nu̱ma núcneum jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. Mimicht́am wɨa̱pt́im impɨctsoŋta. \p \v 29 ’Jém númpaap d́a wɨa̱p it́ɨgɨy tu̱m pɨ̱mipɨc pɨ̱xiñ it́ɨcjo̱m iga icunúmáypa siiga d́a wiñt́i ichenpa jém tɨc io̱mi. Pero siiga wiñt́i ichenpa, jesɨc wɨa̱p iñúmáy it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp it́ɨccɨɨm. \p \v 30 ’Jém d́apɨc acuyo̱xa̱p it́ en contra de aɨch. Jém d́apɨc ayo̱xpátpa iga anaŋtuuma̱watpa jém pɨxiñt́am, je iquepquebáypa. \p \v 31 ’Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga Dios iwadáypa perdón jém pɨxiñt́am it́u̱mpɨy jém it́áŋca. Wadayt́a̱pt́im perdón jém pɨxiñt́am siiga icujɨypa tanJa̱tuŋ Dios, pero siiga i̱ icujɨypa jém Dios iA̱nama, d́a i̱ wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca. \v 32 Dios acutsat yɨ́p naxyucmɨ iga aŋcuyo̱xa̱p Dios. Siiga i̱ amalnɨ́máypa aɨch, jesɨc Dios wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca. Pero siiga i̱ imalnɨ́máypa jém Dios iA̱nama, d́a i̱ wɨa̱p iwadáy perdón jém it́áŋca ni yɨ́p naxyucmɨ ni jém tuŋgac jém miñpaap. \s1 Jém wɨbɨc cuy tánixpɨcpa por it́ɨm \r (Lc. 6:43-45) \p \v 33 ’Siiga wɨbɨc cuy, iwatpa wɨbɨc it́ɨm. Siiga malopɨc cuy, iwatpa malopɨc it́ɨm. Tánixpɨcpa jém cuy por it́ɨm. \v 34 Micht́am mijex juuts jém tsa̱ñ iga agui mimalo. ¿Jutsa̱p iniŋmat jém wɨ̱tampɨc cosa siiga tsa̱m mimalotam? Jém aŋma̱t́i jém iñt́oppáppɨc iñjɨpjo̱m, tsucumpa íña̱namaŋjo̱m. \v 35 Jém wɨbɨc pɨ̱xiñ iŋmatpa jém wɨ̱tampɨc cosa porque comne ia̱namaŋjo̱m con jém wɨbɨc jɨ̱xi. Jém malopɨc pɨ̱xiñ iŋmatpa jém malopɨc cosa porque comne ia̱namaŋjo̱m con jém malopɨc jɨ̱xi. \v 36 Sɨɨp mannɨ́máypa mimicht́am, cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios icɨɨpiŋpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, jesɨgam tségayt́a̱p it́u̱mpɨy jém malopɨc aŋma̱t́i jém iŋmatnewɨɨp aunque d́a juchaŋ. \v 37 Con jém iniŋma̱t́i micɨɨpiŋta̱p, con jeet́im iniŋma̱t́i miŋquejpa siiga mit́áŋcaɨ́y o d́a mit́áŋcaɨ́y. \s1 Jém malopɨc pɨxiñt́am iwágayyajpa tu̱m milagro \r (Mr. 8:12; Lc. 11:29-32) \p \v 38 Jesɨc algunos jém fariseoyaj con jém escribaspɨc maestroyaj iwágayyaj tu̱m milagro. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —Maestro, ánixt́ooba tu̱m milagro, awadayt́aamɨ. \p \v 39 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Jém malopɨc pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp sɨɨp jém d́apɨc icupɨcyajpa Dios, tsa̱m awágáypa milagro. Pero no más tu̱m milagro iwadáypa Dios, jém milagro juuts iñasca jém Jonás. \v 40 Juuts jém Jonás oy iyaj tucunaja̱ma y tucunatsuu jém mɨjpɨc tɨɨpɨ ipuujo̱m, jesa̱pt́im aɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acumta̱p, anyajpa tucunaja̱ma y tucunatsuu jém nascɨɨm. \v 41 Núcpa ja̱ma iga jém it́yajwɨɨp jém attebet Nínive tsucumyajpa jém íŋaŋpɨgam ja̱ma iga miquejajwadayt́ámpa mimicht́am, miit́t́aŋwɨɨp cuando Dios icɨɨpiŋpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Porque jém it́yajwɨɨp Nínive icucacyaj ijɨ̱xi cuando jém Jonás iŋmadáy jém Dios iŋma̱t́i. Yɨɨm it́ con mimicht́am tu̱m pɨ̱xiñ más wɨa̱p que jém Jonás. \v 42 Tsucumpat́im jém yo̱mpɨc aŋjagooyi jém miññewɨɨp aŋtsapsa̱umɨ jém íŋaŋpɨgam ja̱ma cuando Dios icɨɨpiŋpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Miquejajwadayt́ámpat́im porque juumɨ miñ jém yo̱mo. Miñ imatoŋ jém Salomón ijɨ̱xi, pero yɨɨm it́ con mimicht́am tu̱m más mɨjpɨc aŋjagooyi que jém Salomón. \s1 Jém d́a wɨbɨc espíritu jém se̱tpáppɨc \r (Lc. 11:24-26) \p \v 43 ’Cuando put jém mal espíritu tu̱m pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m, jesɨc sɨɨba icut́um jém tɨtsɨnaxyucmɨ. Imétspa tu̱m lugar ju̱t́ jejpa. Pero d́a ipátpa. Jesɨc nɨmpa: \v 44 “E̱ybɨct́im ase̱tpa antɨccɨɨm ju̱t́ aput.” Jesɨc mu ixe̱t, e̱ybɨc ipát jém pɨ̱xiñ juuts tu̱m tɨc d́a oomɨ́y, petneta̱wum, wɨ̱tsacneta̱wum. \v 45 Jesɨc inimiñ siete espíritu más pɨ̱mi malo. Miñ i̱t́iyaj jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m. Wiñt́i jém pɨ̱xiñ iniit́ id́ɨc nada más tu̱m mal espíritu, pero ocmɨ más pɨ̱mi malo jém pɨ̱xiñ. Je̱mpɨgam iñascaaba jém malopɨc pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp sɨɨp. Más pɨ̱mi maloja̱p. \s1 Miñ jém Jesús ia̱pa con it́ɨ̱wɨtam \r (Mr. 3:31-35; Lc. 8:19-21) \p \v 46 Iganam sɨ́p iŋmat Jesús, núcyaj ia̱pa con ijáyuctam. Tsɨ́yyaj aŋsɨ̱cmɨ. Ijɨypáttooba Jesús. \v 47 Tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ́máy Jesús: \p —Miññe jém íña̱pa con iñt́ɨ̱wɨtam, it́yaj aŋsɨ̱cmɨ. Mijɨypáttooba. \p \v 48 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ jém iŋmadayñewɨɨp iga miññe ia̱pa: \p —¿Pero i̱ jém ána̱pa? ¿I̱ jém antɨ̱wɨtam? \p \v 49 Jesús iquij icɨɨmɨ jém icuyujcɨɨwiñ, iñɨ́máy: \p —Mimicht́am jém mána̱pa y mantɨ̱wɨtam. \v 50 Porque it́u̱mpɨy jém iwatpaap juuts ixunpa jém anJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, jeam jém antɨ̱wɨ, jém anyo̱mtɨ̱wɨ y jém ána̱pa. \c 13 \s1 Jém iñippáppɨc jém trigo ipac \r (Mr. 4:1-9; Lc. 8:4-8) \p \v 1 Jesɨc jeet́im ja̱ma put Jesús jém tɨcjo̱m. Nɨc co̱ñi je̱m laguna aŋna̱ca. \v 2 Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am aŋtuuma̱neyaj ju̱t́ it́ Jesús. Jeeyucmɨ tɨgɨy tu̱m barcojo̱m, jemum co̱ñ. It́u̱mpɨy jém miññeyajwɨɨp tsɨ́yyaj jém laguna aŋna̱ca. \v 3 Jesɨc Jesús moj iŋquejáy jáyaŋ jém wɨbɨc jɨ̱xi por medio de cuento. Nɨmpa: \p —Tu̱m pɨ̱xiñ nɨc ñi̱pi. Nɨc iyɨ̱n jém trigo ipac ica̱mjo̱m. \v 4 Mu iyɨ̱n jém pac, actɨŋ uxaŋ jém tuŋjo̱m. Miñyaj jém jon, icútquet jém pac. \v 5 Actɨŋt́im uxaŋ jém pac tsaaŋjo̱m ju̱t́ d́a i̱ jáyaŋ nas. Jesɨc jicscɨy nay jém pac porque d́a juchaŋ jém nas. \v 6 Cuando pijpa jém ja̱ma, iñoonoca jém xuxut́ planta. Yaj cutɨ́tsaayiyaj porque d́a t́i̱chɨgɨ́y. \v 7 Actɨŋt́im uxaŋ jém pac jém a̱pid́aŋjo̱m. Jicscɨy yón jém a̱pit́, ixamsamca jém xuxut́ planta. \v 8 Pero actɨŋt́im jém pac jém wɨbɨc naxyucmɨ. Wɨ̱tɨ́ma̱. Algunos chióy cien, algunos chióy sesenta, algunos chióy treinta. \v 9 Siiga mit́a̱tsɨgɨyt́a, amatoŋtaamɨ. \s1 Nɨ́mayt́a̱ icuyujcɨɨwiñ t́iiga aŋquejayt́a̱p cuentujmɨ \r (Mr. 4:10-12; Lc. 8:9-10) \p \v 10 Jesɨc icunúcyaj Jesús jém icuyujcɨɨwiñ, icwácyaj. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿T́iiga iniŋmadáypa jém pɨxiñt́am por medio de cuento? \p \v 11 Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy: \p —Dios miyo̱xpáttámpa mimicht́am iga wɨa̱p iŋcutɨɨyɨyt́a jutsa̱p iŋjac Dios yɨ́p naxyucmɨ. Mimicht́am micjo̱dóŋa̱ta jém jɨ̱xi aŋnécnewɨɨp id́ɨc, pero los demás d́a wɨa̱p icutɨɨyɨyyaj. \v 12 Jém ipɨctsoŋpaap jém Dios iŋma̱t́i, más ichiiba Dios jáyaŋ wɨbɨc cosa. Pero jém d́apɨc iwɨ̱pɨctsoŋpa jém Dios iŋma̱t́i, d́a t́i ichiiba Dios, más accáyayt́a̱p jém cosa jém ijɨ̱spaap iga iniit́. \v 13 Jeeyucmɨ anaŋquejáypa jém pɨxiñt́am por medio de cuento. Iixyaj, pero tsɨ́yyaj juuts d́a iixyaj. Imatoŋyaj, pero tsɨ́yyaj juuts d́a imatoŋyaj ni d́at́im icutɨɨyɨyyaj. \v 14 Iñascayajpa juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías: \q1 Mimicht́am nu̱ma immatoŋtámpa, pero d́a iŋcutɨɨyɨyt́ámpa. \q1 Nu̱ma íñixt́ámpa, pero d́a iŋcupɨctámpa. \q1 \v 15 Porque yɨ́pyaj pɨxiñt́am tsa̱m malo ia̱namayaj, \q1 d́a matóŋóypa jém it́a̱tsɨc, iŋmichñeyaj jém iixcuy. \q1 Iwatyajpa je̱mpɨc porque d́a ixixoyt́ooba, \q1 d́a matóŋoyt́ooba, \q1 d́a ijɨ̱spa ia̱namaŋjo̱m iga tsa̱m jáyaŋ mal iwatneyaj iga ichaguiñ jém malatuŋ iga ɨch aŋwɨ̱tsagáyiñ jém it́áŋca. \p \v 16 ’Pero sɨɨp mimicht́am agui mimaymayt́am porque miixixóypa y mimatóŋóypa. \v 17 Nu̱ma mannɨ́máypa iga wa̱t́i jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ y jém tuŋgac wɨbɨc pɨxiñt́am tsa̱m iixyajtooba t́it́am íñixt́ámpa mimicht́am, pero d́a wɨa̱. Tsa̱m imatoŋyajtooba t́it́am immatoŋtámpa, pero d́a wɨa̱. \s1 Jesús iŋmadáypa jém cuento de jém iyɨ̱npaap jém trigo \r (Mr. 4:13-20; Lc. 8:11-15) \p \v 18 Nɨmpa Jesús: \p —Matoŋtaamɨ t́i nɨmtooba jém cuento cuando jém pɨ̱xiñ iyɨ̱npa jém pac ica̱mjo̱m. \v 19 Jém imatoŋpaap jém wɨbɨc aŋma̱t́i jutsa̱p iŋjac Dios yɨ́p naxyucmɨ, pero d́a icutɨɨyɨ́ypa, jex juuts jém pac jém actɨŋnewɨɨp tuŋjo̱m. Miñpa jém Woccɨɨwiñ, iccáyáypa jém wɨbɨc jɨ̱xi jém ñipneta̱wɨɨp jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m. \v 20 Jém pac, jém actɨŋnewɨɨp jém tsaaŋjo̱m, jex juuts jém pɨ̱xiñ cuando imatoŋpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, agui maymay mu ipɨctsoŋ. \v 21 Pero como d́a t́i̱chɨgɨ́y, d́a jáypa. Jesɨc cuando cutɨ́tsta̱p jém pɨ̱xiñ, tsa̱m malwadayt́a̱p jém wɨbɨc aŋma̱t́i icuyucmɨ, ichacpa jém wɨbɨc tuŋ. \v 22 Jém pac, jém actɨŋnewɨɨp jém a̱pid́aŋjo̱m, jex juuts jém pɨ̱xiñ jém imatoŋpaap jém wɨbɨc aŋma̱t́i, pero tsa̱m ijɨ̱spa jém cosa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Jém riqueza tsa̱m imɨgóyáypa jém pɨ̱xiñ. Ixamcaaba jém wɨbɨc aŋma̱t́i. D́a tɨ́ma̱p. \v 23 Pero jém pac, jém actɨŋnewɨɨp jém wɨbɨc naxyucmɨ, jex juuts jém pɨ̱xiñ imatoŋpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, iwɨ̱cutɨɨyɨ́ypa t́i nɨmtooba. Jém pɨ̱xiñ juuts jém wɨbɨc nas. Ipɨctsoŋpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i, jáyaŋa̱p jém wɨbɨc jɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Algunos chióy cien, algunos chióy sesenta, algunos chióy treinta. \s1 Jém malapɨm waganayñe con jém trigo \p \v 24 Jesɨc Jesús iŋmat tuŋgac xut́u cuento. Nɨmpa: \p —Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ iñip jém wɨbɨc trigo ica̱mjo̱m. \v 25 Pero jesɨc tsuucɨɨm cuando moŋyajpa jém pɨxiñt́am miñ tu̱m enemigo. Oy iñip jém malopɨc pɨm ica̱mjo̱m ju̱t́ ñipneta̱ jém wɨbɨc trigo. \v 26 Ocmɨ nay jém trigo, mɨja̱p, jesɨc moypam. Jesɨgam quej jém malopɨc pɨm jém ñipneta̱wɨɨp ocmɨ. \v 27 Jesɨc jém pɨ̱xiñ iyo̱xacɨɨwiñ nɨc iámyaj jém io̱mi. Iñɨ́mayyaj: “Máno̱mi, siiga wɨbɨc pac iññip jém iŋca̱mjo̱m, ¿jesɨc jutsa̱ mu iñay jém malapɨm?” \v 28 Jesɨc jém nas io̱mi iñɨ́máy jém iyo̱xacɨɨwiñ: “Tu̱m enemigo iwat je̱mpɨc.” Jesɨc acwácta̱, nɨ́mayt́a̱: “¿Iñxunpa iga nɨcpa aŋwixquímta jém malapɨm?” \v 29 Pero jém nas io̱mi iñɨ́máy: “D́a taŋwixpa sɨɨp jém malapɨm porque químnamotpa jém trigo. \v 30 Tsactaamɨ jém malapɨm iga iwaganamɨja̱p jém trigo hasta tampiŋpa jém cosecha. Jesɨc annɨ́máypa jém ipiŋpaap jém cosecha iga wiñt́i iwixquímyajiñ jém malapɨm, ichenyajiñ iga tannooquetpa. Jesɨc ocmɨ tanaccáypa jém trigo jém granerojo̱m.” \s1 Jém cuento de jém mostaza ipac \r (Mr. 4:30-32; Lc. 13:18-19) \p \v 31 Jesɨc Jesús iŋmat tuŋgac xut́u cuento. Nɨmpa Jesús: \p —Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m mostaza ipac jém iñipnewɨɨp tu̱m pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m. \v 32 Jém mostaza ipac tsa̱m xut́u, pero cuando mɨja̱p jém planta más mɨj que it́u̱mpɨy jém ñipñibooyi. Mɨja̱p juuts tu̱m mɨjpɨc cuy hasta jém jon iwatyajpa ipeeñi jém mostaza iŋcɨsyucmɨ. \s1 Jém cuento de jém levadura \r (Lc. 13:20-21) \p \v 33 Jesɨc iŋmatpat́im Jesús tuŋgac xut́u cuento. Nɨmpa: \p —Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m yo̱mo inimotpa jém levadura con tucute̱n jepscuy de harina. Jesɨc pɨ̱pa it́u̱mpɨy jém jaapi. \s1 T́iiga iŋmatpa Jesús jém xuxut́ cuentoyaj \r (Mr. 4:33-34) \p \v 34 It́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa iŋquejáypa Jesús jém pɨxiñt́am con jém xuxut́ cuentoyaj. D́a t́i iŋquejáypa sin cuento. \v 35 Je̱mpɨgam cupacpa jém aŋma̱t́i jém iŋmatnewɨɨp jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ cuando ijaychacne así: \q1 Anaŋquejáypa jém pɨxiñt́am con jém xuxut́ cuentoyaj. \q1 Anaŋmadáypa jém jɨ̱xi jém aŋnécnewɨɨp dende wiñɨgam cuando moj iwat Dios yɨ́p nas. \s1 Iŋquejáypa Jesús t́i nɨmtooba tu̱m xut́u cuento \p \v 36 Jesɨc Jesús iŋquím jém pɨxiñt́am. Tɨgɨy e̱ybɨc jém tɨcjo̱m. Icunúcyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: \p —Aŋmadaayɨ t́i nɨmtooba jém xut́u cuento cuando jém enemigo iñip jém malapɨm jém pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m. \p \v 37 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, ɨch mismo anñippa jém wɨbɨc pac. \v 38 Jém ca̱ma nɨmtooba yɨ́p naxyucmɨ. Jém wɨbɨc pac jex juuts jém iwɨ̱aŋja̱myajpáppɨc iga iŋjacpa Dios. Jém malapɨm jex juuts jém pɨxiñt́am jém Woccɨɨwiñ imɨɨchi. \v 39 Jém enemigo iñippa jém malapɨm, je jém Woccɨɨwiñ. Jesɨc cuando piŋta̱p jém cosecha, yɨ́p nɨmtooba cuando cuyajpa yɨ́p nas. Jém ipiŋyajpaap jém cosecha jeeyaj jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. \v 40 Piŋta̱p jém malapɨm iga iñooba juctjo̱m, je̱mpɨgam iñascayajpa jém malopɨc pɨxiñt́am cuando cuyajpa yɨ́p nas. \v 41 Jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ icutsatpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iga it́opyajiñ jém Dios ipɨxiñt́ámaŋjo̱m it́u̱mpɨy jém malopɨc pɨxiñt́am con it́u̱mpɨy jém icmalwatneyajwɨɨp it́ɨ̱wɨtam. \v 42 Matsyajta̱p, cotyajta̱p jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa, ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo. Jemɨgam tsa̱m wejyajpa, tsa̱m iñichyajpa it́ɨts. \v 43 Cuando yajpa it́opyaj it́u̱mpɨy jém malopɨc pɨxiñt́am, jesɨc it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém iwatyajpaap juuts ixunpa Dios, tsa̱m tsocyajpa juuts jém ja̱ma ju̱t́ iŋjacpa tanJa̱tuŋ Dios. Siiga mit́atsɨgɨyt́a, amatoŋtaamɨ. \s1 Jém wɨbɨc riqueza jém aŋnécnewɨɨp \p \v 44 ’Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m caja tumiñ nécneta̱ ju̱t́ it́ tu̱m ja̱ca nas. Cuando tu̱m pɨ̱xiñ ipát jém tumiñ, jesɨc je̱mt́im iñec e̱ybɨc. Nɨc icumáyáy t́it́am iniit́ iga ijuypa jém nas ju̱t́ nécneta̱ jém tumiñ. \s1 Jém mɨjpɨc perla tsa̱mpɨc tsoowɨ́y \p \v 45 ’Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m juyjúyoypaap. Ijuypa y imáypa jém wɨ̱tampɨc xuxut́ tsa jém perla. \v 46 Cuando ipát tu̱m más wɨbɨc jém perla tsa̱mpɨc tsoowɨ́y, jesɨc icumáyáypa it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp. Ijuypa jém wɨbɨc perla jém tsa̱mpɨc tsoowɨ́y. \s1 Jém red imats it́u̱mpɨy clase jém tɨɨpɨ \p \v 47 ’También jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m red, cuando ipatsyajpa lamar jém tɨɨptero, imatspa it́u̱mpɨy clase de tɨɨpɨ. \v 48 Jesɨc cuando comne jém ired, jém tɨɨptero ijɨ̱cputyajpa lamar aŋna̱ca. Co̱ñyajpa, mojpa icupíŋayyaj jém tɨɨpɨ. Icotyajpa icooŋjo̱m jém wɨ̱tampɨc tɨɨpɨ. Jém d́apɨc wɨ̱tam ipatsayyajpa. \v 49 Je̱mpɨgam iñascayajpa jém pɨxiñt́am cuando cuyajpa yɨ́p nas. Miñyajpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iga icupíŋáypa jém malopɨc pɨxiñt́am jém Dios ipɨxiñt́ámaŋjo̱m. \v 50 Cotyajta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am jém juctjo̱m ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo. Jemɨgam tsa̱m wejyajpa, tsa̱m iñichyajpa it́ɨts. \s1 Jém pecapɨc y jém jo̱mipɨc tesoro \p \v 51 Jesɨc Jesús icwácpa jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayyajta̱: \p —¿Iŋcutɨɨyɨyt́a t́i nɨmtooba it́u̱mpɨy yɨ́p xuxut́ cuento? \p Nɨmyajpa jeeyaj: \p —Jɨ̱, aŋcutɨɨyɨyt́a. \p \v 52 Jesɨc nɨm Jesús: \p —Cuando tu̱m jém escribaspɨc maestro icutɨɨyɨ́ypa jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc jém pɨ̱xiñ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m rico. Iniit́t́im jém pecapɨc tesoro y jém jo̱mipɨc tesoro. \s1 Nɨc Jesús Nazaret \r (Mr. 6:1-6; Lc. 4:16-30) \p \v 53 Jesɨc cuando yaj iŋmat it́u̱mpɨy jém xuxut́ cuento, nɨcum Jesús. \v 54 Nɨc it́ɨcmɨ. Moj iŋquejáy jém pɨxiñt́am jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. Jeeyaj tsa̱m pɨ̱mi ipooñaŋja̱myajpa. Nɨmyaj: \p —¿Yɨ́p pɨ̱xiñ ju̱t́ icuyujca yɨ́p jɨ̱xi? ¿Jutsa̱p iwat yɨ́p milagroyaj? \v 55 Yɨ́p pɨ̱xiñ jém carpintero ima̱nɨc. Ia̱pa jém Malía. Tánixpɨgayt́ámpa jém it́ɨ̱wɨtam jém Jacobo, jém José, jém Ximoj y jém Judas. \v 56 Jém iyo̱mtɨ̱wɨtam it́t́im yɨɨm con taɨcht́am. ¿Ju̱t́ ipɨc yɨ́p pɨ̱xiñ it́u̱mpɨy yɨ́p jɨ̱xi? \p \v 57 Jeeyucmɨ tsa̱m ijóyixyajpa Jesús. Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Ju̱t́quej wɨ̱pɨctsoŋta̱p jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ. Pero jém it́yajwɨɨp it́ɨcmɨpɨc lugar con jém it́yajwɨɨp it́ɨccɨɨm d́a iwɨ̱aŋja̱myaj. \p \v 58 Jesɨc d́a wa̱t́i wɨbɨc milagro iwat Jesús it́ɨcmɨ, Nazaret, porque d́a icupɨcyajpa iga Dios iMa̱nɨc. \c 14 \s1 Jutsa̱p iccaata̱ jém Xiwan jém acchíŋoypaap \r (Mr. 6:14-29; Lc. 9:7-9) \p \v 1 Jesɨc jeet́im tiempo jém gobernador Herodes ijo̱dóŋa̱ t́i iwatpa Jesús. \v 2 Jesɨc jém Herodes iñɨ́máy jém icuyo̱xapaap: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ jém Xiwan jém acchíŋoypaap. Pɨsneum. Jeeyucmɨ wɨa̱p iwat jém mɨjpɨc milagroyaj. \p \v 3 D́a más pecam jém Herodes icám orde iga matsta̱iñ jém Xiwan. Tsenta̱, cotta̱ cárcel. Matsta̱ jém Xiwan porque iwogáy jém Herodes cuando it́obáyáy jém it́ɨ̱wɨ Felipe iwɨcho̱mo. Jém yo̱mo iñɨ̱yi Herodías. \v 4 Jém Xiwan iñɨ́máy jém Herodes: \p —D́a wɨ̱ iga impɨgayñe iñt́ɨ̱wɨ iyo̱mo. \p \v 5 Jém Herodes tsa̱m iccaatooba jém Xiwan, pero icɨ̱ŋpa jém pɨxiñt́am porque nɨmyajpa iga jém Xiwan tu̱m jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ. \v 6 Cuando núc jém Herodes icumpleaño, iwatpa tu̱m sɨŋ. Miñ jém Herodías iyo̱mma̱nɨc. Moj e̱chi jém pɨxiñt́am iwiñjo̱m. Tsa̱m iwɨ̱aŋja̱m jém Herodes. \v 7 Jesɨc ijɨycámáy iga ichiiba jém wo̱ñi t́it́am iwágáypa. \v 8 Jém ia̱pa iñɨ́máy jém wo̱ñi iga iwágáyiñ jém Xiwan ico̱bac. Jesɨc jém wo̱ñi iñɨ́máy jém Herodes: \p —Ansunpa iga yɨɨmt́i achiaayɨ jém Xiwan ico̱bac, jém acchíŋoypaap, tu̱m mɨjpɨc chi̱majo̱m. \p \v 9 Jesɨc pɨ̱mi aŋyácne jém rey. Pero como ijɨycámayñe iga ichiiba jém wo̱ñi t́it́am iwágáypa y como imatoŋneyaj it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém mesacɨɨm, jém Herodes ipɨɨmɨ́y tu̱m soldado iga ichiáyiñ jém Xiwan ico̱bac jém wo̱ñi. \v 10 Icutsat cárcel iga tɨŋcujagayt́a̱iñ jém Xiwan iɨscɨ. \v 11 Ocmɨ namíñayt́a̱ jém ico̱bac tu̱m mɨjpɨc chi̱majo̱m. Chiit́a̱ jém wo̱ñi. Jesɨc jém wo̱ñi ininɨgáy ia̱pa. \p \v 12 Jesɨc miñyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ, ipíŋayyaj jém Xiwan imɨjta̱y, nɨc icumyaj. Ocmɨ nɨc iŋmadayyaj Jesús t́i iñasca jém Xiwan. \s1 Acwícta̱ jém cinco mil pɨxiñt́am \r (Mr. 6:30-44; Lc. 9:10-17; Jn. 6:1-14) \p \v 13 Cuando imatoŋ Jesús t́i iñasca jém Xiwan, nɨc icut́um tu̱m lugar ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Nɨc barcojo̱m. Jesɨc cuando ijo̱dóŋa̱yaj jém pɨxiñt́am iga nɨc Jesús, jeeyaj tsucumyaj jém attebetyaj. It́úŋɨyyajpa puymɨ. \v 14 Jesɨc put Jesús jém barcojo̱m, iix iga tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am aŋtuuma̱neyaj. Tsa̱m pɨ̱mi iyaachaŋja̱mpa. Icpɨs jém mɨmneyajwɨɨp jém it́yajwɨɨp je̱m. \v 15 Jesɨc piicha̱bam i̱t́i, miñyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: \p —Sɨɨp tsa̱m tsuuyɨm. Yɨɨm d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Aŋquímya̱jɨ jém pɨxiñt́am. Nɨ́maayɨ iga nɨcyajiññam hasta ju̱t́ it́ jém tɨgaŋjoj iga ijuyyajpa t́it́am icútyajpa. \p \v 16 Nɨmpa Jesús: \p —¿T́iiga nɨcyajpa? Mimicht́am acwíctaamɨ. \p \v 17 Jesɨc nɨmyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ: \p —D́a ictsɨ́ypa. Anait́t́a cinco caxt́ána̱ñi y wɨste̱n tɨɨpɨ. \p \v 18 Nɨmpa Jesús: \p —Anamíñaayɨ yɨɨm. \p \v 19 Jesɨc iñɨ́máy Jesús jém pɨxiñt́am iga co̱ñyajiñ naxyucmɨ jém múgaŋjo̱m. Jesɨc imatspac jém cinco caxt́ána̱ñi con jém wɨste̱n tɨɨpɨ. Ámquím sɨŋyucmɨ, moj iŋwejpát Dios. Iwenwenjac jém caxt́ána̱ñi, ichi jém icuyujcɨɨwiñ. Jesɨc jeeyaj ichiiyaj jém pɨxiñt́am. \v 20 Jesɨc wícyaj it́u̱mpɨy hasta cusyajum wiiqui. Ocmɨ icucomyaj doce nacooŋ con jém pedazo jém cutsɨ́ywɨɨp. \v 21 Wícyaj cinco mil pɨxiñt́am. Jém yo̱mtam y jém tsɨ̱xt́am d́a i̱ imayñe. \s1 Wit́pa Jesús jém nɨɨwiñpacyucmɨ \r (Mr. 6:45-52; Jn. 6:16-21) \p \v 22 Jesɨc jeet́i rato Jesús ipɨɨmɨ́y jém icuyujcɨɨwiñ iga tɨgɨyyajiñ barcojo̱m. Jacyajpa id́ɨc jém laguna aŋwiñt́uc wiñt́i que jém Jesús, iganam je iŋquímpa jém pɨxiñt́am. \v 23 Jesɨc cuando yaj mu iŋquím jém pɨxiñt́am, quím Jesús tu̱m co̱tsɨcyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y iga iŋwejpátpa Dios. Jesɨc piicha̱wum i̱t́i Jesús icut́um it́ jém co̱tsɨcyucmɨ. \v 24 Pero juumɨ nɨc jém barco. Núc cucmɨ jém laguna, moj po̱yi jém sa̱wa, tsa̱m pooba jém nɨ. Tsa̱m pɨ̱mi ictsɨ́ypa jém barco jém nɨɨpoa y jém sa̱wa. Táŋcaa̱p iñɨc. \v 25 Jesɨc jeet́im tsuu, cuquejtooba, núc Jesús ju̱t́ it́ icuyujcɨɨwiñ. Wit́pa iñɨc jém nɨɨwiñpacyucmɨ. \v 26 Cuando iixyaj jém icuyujcɨɨwiñ iga wit́pa jém nɨɨwiñpacyucmɨ, tsa̱m pɨ̱mi ichɨgaŋjécyaj. Como tsa̱m cɨ̱ŋneyaj, pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: \p —¡Miñpa tu̱m po̱ñ! \p \v 27 Pero jeet́i rato ijɨ́yáy Jesús, iñɨ́máy: \p —¡Camamwattaamɨ íña̱nama! ¡Aɨcham! ¡Odoy cɨ̱ŋtaamɨ! \p \v 28 Jesɨc jém Peto iñɨ́máy: \p —MánO̱mi, siiga nu̱ma mimich, ajɨ́gaayɨ iga awit́pa jém nɨɨwiñpacyucmɨ hasta ju̱t́ miit́. \p \v 29 Jesɨc nɨmpa Jesús: \p —Mi̱ñɨ. \p Jesɨc cuando quet jém Peto jém barcojo̱m, moj wi̱t́i jém nɨɨwiñpacyucmɨ. Nɨcpa id́ɨc hasta ju̱t́ it́ Jesús, \v 30 pero cuando iix iga tsa̱m pɨ̱mi jém sa̱wa, cɨ̱ŋpa jém Peto. Moj cumo̱ŋi jém nɨɨcɨɨm, tsa̱m pɨ̱mi aŋwejpa. Nɨmpa: \p —¡MánO̱mi, acɨacpu̱tɨ! \p \v 31 Jesɨc jeet́i rato jém Jesús imatsáy icɨ, iñɨ́máy: \p —Tsa̱m uxaŋ iŋcupɨcpa. ¿T́iiga iñjɨ̱spa iga d́a awɨa̱p? \p \v 32 Jesɨc cuando tɨgɨyyaj jém barcojo̱m, te̱ñum jém sa̱wa. \v 33 Jesɨc jém it́yajwɨɨp jém barcojo̱m co̱ste̱ñyaj jém Jesús iwiñjo̱m. Nɨmyaj: \p —Nu̱ma mimich jém Dios miMa̱nɨc. \s1 Jesús icpɨs jém it́yajwɨɨp Genesaret \r (Mr. 6:53-56) \p \v 34 Cuando yaj ja̱quiyaj jém laguna, núcyaj jém naxyucmɨ de Genesaret. \v 35 Cuando jém Genesaretpɨc pɨxiñt́am iixpɨcyaj iga Jesús, icutsat aŋma̱t́i icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ iga inimiñyajiñ it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp iga icpɨspa Jesús. \v 36 Icunucsayyajpa Jesús iga ijɨ́gáyiñ iga ichɨgayyajpa jém iyoot́i iŋna̱ca. Jesɨc cupɨsayyaj it́u̱mpɨy jém ichɨgayñeyajwɨɨp jém iyoot́i. \c 15 \s1 Jém táŋca tsucumpa jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m \r (Mr. 7:1-23) \p \v 1 Jesɨc miñ iámyaj Jesús jém escribaspɨc maestroyaj con jém fariseoyaj. Miñyaj Jerusalén. Icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p \v 2 —Jém iŋcuyujcɨɨwiñ, ¿t́iiga d́a iwatyajpa jém costumbre jém ichacnewɨɨp jém wiñɨcpɨc tantúmmɨtam? D́a icheeyajpa icɨ juuts nɨmpa jém costumbre antes que wícpa. \p \v 3 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —¿T́iiga mimichgact́i iŋwattámpa contra jém Dios iŋquímayooyi con mich iŋcostumbre? \v 4 Porque nɨmpa Dios: “Wɨ̱ixt́aamɨ jém iñja̱tuŋ y íña̱pa.” Nɨmt́im: “Siiga i̱ imalnɨ́máypa jém ija̱tuŋ o ia̱pa, jesɨc wɨ̱ iga accaata̱iñ jexpɨc pɨ̱xiñ.” \v 5 Pero mimicht́am iniit́ tu̱m d́a wɨbɨc costumbre. Miñɨmtámpa: “Siiga i̱ iñɨ́máypa ija̱tuŋ o ia̱pa iga d́a wɨa̱p manyo̱xpát porque it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp, jém manchiipáppɨc id́ɨc, anjɨycámayñe Dios iga anchiiba.” \v 6 Jém nɨmpaap je̱mpɨc d́a iyo̱xpátpa jém ija̱tuŋ o ia̱pa. Je̱mpɨgam iñchactámpa jém Dios iŋquímayooyi juuts tu̱m cosa d́a para t́i wɨ̱ iga iŋcupɨctámpa mimicht́ampɨc iŋcostumbre. \v 7 Tsa̱m minimɨgóyayt́a̱p iñyaac. Iñjɨ̱stámpa iga iŋwatpa juuts ixunpa Dios, pero más immalwatpa. Wɨ̱ nɨm jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Isaías cuando iŋmatpa de mimicht́am. Nɨmpa: \q1 \v 8 Yɨ́pyaj pɨxiñt́am tsa̱m acujípyajpa con ijɨp. \q1 Pero ia̱namaŋjo̱m d́a acupɨcneyaj. \q1 \v 9 Xajat́im ajɨ̱syajpa. \q1 Iŋquejpa jém pɨxiñt́am jém ijɨ̱xquiimi juuts wɨbɨc aŋquímayooyi. \p \v 10 Jesɨc Jesús pɨ̱mi jɨypa. Iñɨ́máy los demás jém miññeyajwɨɨp: \p —Matoŋtaamɨ. Cutɨɨyɨyt́aamɨ. \v 11 Jém tɨgɨypaap tu̱m pɨ̱xiñ ijɨpjo̱m iga icútpa, d́a icmalwatpa. Pero jém malopɨc jɨ̱xi y jém malopɨc aŋma̱t́i jém putpaap ijɨpjo̱m, je ictáŋcawatpa. \p \v 12 Jesɨc icunúcyaj Jesús jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨmyaj: \p —¿Que iñjo̱doŋ iga tsa̱m pɨ̱mi jóyñe jém fariseoyaj cuando imatoŋyaj t́i iññɨ́máy? \p \v 13 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —It́u̱mpɨy jém planta jém d́apɨc je Dios iñi̱pi tienes que wixquímta̱p. \v 14 Jesɨc odoy wadaayɨ caso jém maestroyaj de jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. Cácht́iyaj. Ijɨ̱cneyaj tuŋgac cácht́i. Siiga tu̱m cácht́i ijɨ̱cpa tuŋgac cácht́i, jesɨc tsutpa icuɨstɨc jém pacusjo̱m. \p \v 15 Jesɨc jém Peto iñɨ́máy jém Jesús: \p —Aŋmadayt́aamɨ t́i nɨmtooba yɨ́p xut́u cuento. \p \v 16 Jesɨc nɨmpa Jesús: \p —¿Que mimicht́am, d́at́im iŋcutɨɨyɨyt́ámpa? \v 17 ¿Que d́a iŋcutɨɨyɨ́ypa iga it́u̱mpɨy cosa jém tɨgɨypáppɨc iñjɨpjo̱m naspa impuujo̱m y ocmɨ putpa? \v 18 Pero it́u̱mpɨy jém malopɨc aŋma̱t́i y jém malajɨ̱xi jém putpaap iñjɨpjo̱m tsucumpa jém íña̱namaŋjo̱m. Jexpɨc cosa mictáŋcawatpa. \v 19 Porque jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m tsucumpa it́u̱mpɨy jém malopɨc jɨ̱xi. Jemum tsucumpa jém jɨ̱xi iga accaóypa, pejóypa, iwatyajpa jém d́a wɨ̱tampɨc cosa, númpa, mɨgóypa y cumɨgóyóypa. \v 20 Yɨ́pyaj malopɨc cosa ictáŋcawatpa jém pɨ̱xiñ. Pero siiga wícpa y d́a icheeba icɨ juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc costumbre, je d́a ictáŋcawatpa. \s1 Tu̱m jém juumɨpɨc yo̱mo icupɨc Jesús \r (Mr. 7:24-30) \p \v 21 Jesɨc Jesús put de je̱m, nɨc nocojo̱m de jém attebet Tiro y Sidón. \v 22 Jemum miñ tu̱m Cananeapɨc yo̱mo. Je̱mt́im tsucum nocojo̱m de jém Tiro y Sidón. Pɨ̱mi jɨypa jém yo̱mo. Iñɨ́máy Jesús: \p —Ayaachaŋja̱mɨ, mánO̱mi. Mich jém David mio̱cma̱nɨc. Jém anyo̱mma̱nɨc imatsne tu̱m mal espíritu. Tsa̱m pɨ̱mi sɨ́p iyaachwat. \p \v 23 Pero Jesús d́a icutsoŋ. Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ miñ iñɨ́mayyaj Jesús: \p —Chi̱ɨ t́i ixunpa yɨ́p yo̱mo iga nɨguiñam porque tsa̱m tamoogɨ́ypa. \p \v 24 Jesɨc Jesús icutsoŋ, iñɨ́máy: \p —Dios acutsat iga anyo̱xpád́iñ jém Israelpɨc borregoyaj jém togoyñewɨɨp. \p \v 25 Pero miñ jém yo̱mo, ico̱steeñáy jém Jesús iwiñjo̱m. Nɨmpa jém yo̱mo: \p —MánO̱mi, ayo̱xpaatɨ. \p \v 26 Nɨmpa Jesús: \p —D́a wɨ̱ tantobáyáypa jém tsɨ̱xt́am icaxt́ána̱ñi iga tanchiiba chimpa. \p \v 27 Jesɨc nɨmpa jém yo̱mo: \p —Nu̱ma, mánO̱mi, pero hasta jém chimpa icútyajpa jém ipaccanewɨɨp jém io̱mi imesacucɨɨm. \p \v 28 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém yo̱mo: \p —Miyo̱mo, tsa̱m iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát. Sɨɨp Dios miwadáypa juuts mich iñxunpa. \p Jeet́i rato pɨs jém iyo̱mma̱nɨc. \s1 Jesús icpɨs tsa̱m jáyaŋ jém mɨmneyajwɨɨp \p \v 29 Jesɨc Jesús put de je̱m. Nas jém laguna aŋna̱ca de Galilea. Quím Jesús tu̱m co̱tsɨcyucmɨ. Jemum nɨc co̱ñi. \v 30 Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am núcyaj ju̱t́ it́ jém Jesús. Inimíñayyaj jém cu̱xuj, jém cácht́i, jém u̱ma, jém d́apɨc wɨa̱ne icɨ o ipuy, con jáyaŋ tuŋgac más mɨmneyajwɨɨp. Oy ichacyaj jém Jesús ipuycɨɨm. Jesɨc Jesús icpɨs it́u̱mpɨy. \v 31 Jeeyucmɨ tsa̱m ipooñaŋja̱myaj jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp cuando iixyaj iga jɨypam jém u̱ma, wɨ̱tsɨ́yñeum jém d́apɨc wɨ̱ icɨ o ipuy, wit́pam jém cu̱xuj, ixixóypam jém cácht́i. Jesɨc moj icujípyaj jém Dios de Israel. \s1 Jesús icwíc jém cuatro mil pɨxiñt́am \r (Mr. 8:1-10) \p \v 32 Jesɨc Jesús iŋwejáy jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Tsa̱m anyaachaŋja̱mpa jém miññeyajwɨɨp yɨɨm. Porque tucunaja̱ma taŋwaganait́, sɨɨp d́a inii̱yaj t́it́am icútyajpa. D́a aŋcutsattooba iga nɨcyajiñ it́ɨcmɨ sin wiiqui porque wɨa̱p icupóna̱quetyaj, cutɨŋyajpa tuŋjo̱m. \p \v 33 Jém icuyujcɨɨwiñ iñɨ́mayyaj Jesús: \p —¿Ju̱t́ tampɨcpa tsa̱m jáyaŋ caxt́ána̱ñi iga tanacwícpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am? Porque yɨɨm d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. \p \v 34 Jesɨc Jesús icwác: \p —¿Jute̱n caxt́ána̱ñi iniit́t́a? \p Nɨmyaj jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Siete, con jute̱n jém xuxut́ tɨɨpɨ. \p \v 35 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp iga co̱ñyajiñ naxyucmɨ. \v 36 Ipɨc Jesús jém siete caxt́ána̱ñi con jém tɨɨpɨ, moj iŋwejpát Dios. Ocmɨ iwenwenjac jém caxt́ána̱ñi, ichi jém icuyujcɨɨwiñ. Iwégayyaj it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. \v 37 Cusum wiiquiyaj it́u̱mpɨy. Ocmɨ icucomyaj siete nacooŋ jém caxt́ána̱ñi con jém tɨɨpɨ jém cutsɨ́yñewɨ́ppɨgam. \v 38 Wícyaj cuatro mil pɨxiñt́am, d́a maycumne jém yo̱mtam y jém tsɨ̱xt́am. \v 39 Ocmɨ Jesús iŋquímyaj jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp, tɨgɨy tu̱m barcojo̱m, nɨc jém laguna aŋna̱ca noco ju̱t́ it́ jém attebet Magdala. \c 16 \s1 Jém fariseoyaj con jém saduceoyaj iwácyajpa tu̱m milagro \r (Mr. 8:11-13; Lc. 12:54-56) \p \v 1 Jém fariseoyaj con jém saduceoyaj miñ iámyaj Jesús iga icutɨ́tsyajpa. Iwágayyajpa Jesús iga iŋquejáyiñ tu̱m sɨŋyucmɨpɨc milagro. \v 2 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Jesɨc tsuáŋam cuando íñixt́ámpa iga agui tsabats jém ucsɨ, miñɨmtámpa iga wɨ̱cooma̱p. \v 3 Jesɨc tsuuyt́im cuando agui tsabats jém ucsɨ, agui ucsjo̱m, miñɨmtámpa iga d́a wɨ̱cooma̱p. Mimicht́am tsa̱m minimɨgóyayt́a̱p iñyaac porque iŋcutɨɨyɨyt́ámpa t́i miñpa cuando íñixpa jém ucsɨ, pero d́a wɨa̱p iŋcutɨɨyɨ́y jém seña jém sɨɨppɨc íñixñeta iga miñpa jém íŋaŋpɨgam ja̱ma. \v 4 Jém it́yajwɨɨp sɨɨp tsa̱m imalwatyajpa, ichacneyaj jém Dios iŋquímayooyi, tsa̱m iwágayyajpa tu̱m milagro. Pero tu̱m seña no más iwadáypa Dios, jém milagro juuts iñasca jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Jonás. \p Jesɨc nɨc Jesús. Jemum ichac jém miññeyajwɨɨp. \s1 Jém fariseopɨc aŋquímayooyi jex juuts jém levadura \r (Mr. 8:14-21) \p \v 5 Jesɨc núcyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ jém laguna aŋwiñt́uc. Jeeyaj ijaamaŋnotyaj jém caxt́ána̱ñi. \v 6 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —I̱xɨ, nawattamta̱jɨ cuenta iga odoy mimalwadáyiñ jém levadura jém iniit́wɨɨp jém fariseoyaj y jém saduceoyaj. \p \v 7 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ moj nanɨ́mayyajta̱ji entre jeeyaj: \p —Tanɨ́máy je̱mpɨc porque d́a tanamiñ jém caxt́ána̱ñi. \p \v 8 Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syajpa, iñɨ́máy: \p —A que mimicht́am, tsa̱m uxaŋ iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát. ¿T́iiga iñjɨ̱stámpa iga d́a inii̱ jém caxt́ána̱ñi? \v 9 ¿Que d́a iŋcutɨɨyɨ́ypa, ni d́a iñjɨ̱spa jém cinco caxt́ána̱ñi cuando tanacwícta jém cinco mil pɨxiñt́am? ¿Jute̱n cooŋ impiŋ jém cutsɨ́ywɨɨp? \v 10 ¿Que d́at́im iñjɨ̱spa jém siete caxt́ána̱ñi cuando tanacwícta jém cuatro mil pɨxiñt́am y jute̱n cooŋ impiŋ jém cutsɨ́ywɨɨp? \v 11 ¿T́iiga micht́am d́a iŋcutɨɨyɨyt́a iga d́a je caxt́ána̱ñi sɨ́p mannɨ́máy cuando manaŋmadáypa de jém levadura jém iniit́wɨɨp jém fariseoyaj y jém saduceoyaj? \p \v 12 Jesɨc icutɨɨyɨyyaj iga d́a nɨmtooba Jesús iga cuidado con levadura jém iniit́wɨɨp jém caxt́ána̱ñi, pero nɨmtooba cuidado con jém fariseoyaj iŋquímayooyi y con jém saduceoyaj iŋquímayooyi. \s1 Nɨmpa jém Peto iga Jesús je jém Cristo \r (Mr. 8:27-30; Lc. 9:18-21) \p \v 13 Cuando núc Jesús nocojo̱m jém attebet Cesarea de Filipo, icwácyaj jém icuyujcɨɨwiñ, iñɨ́máy: \p —¿Junɨmpa jém pɨxiñt́am iga ai̱apaap aɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ? \p \v 14 Nɨmyaj jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Algunos nɨmyajpa iga mich miXiwan jém micchíŋoypaap. Nɨmyajpat́im algunos iga mich miElías. Más tuŋgac nɨmyajpa iga mich miJeremías o tuŋgac jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. \p \v 15 E̱ybɨc jɨypa Jesús, iñɨ́máy: \p —Pero mimicht́am, ¿mijunɨmtámpa, ai̱apaap aɨch? \p \v 16 Jesɨc jém Ximoj Peto iñɨ́máy: \p —Mich miCristo jém vivopɨc Dios miMa̱nɨc. \p \v 17 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Peto: \p —Dios miwɨ̱wadáy miXimoj jém Jonás mima̱nɨc, porque yɨ́p jɨ̱xi d́a i̱ miŋmadáy, pero jém anJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ miŋquejáy. \v 18 Sɨɨp ɨch mannɨ́máypa iga mich miPeto. Ɨch anacte̱ñpa jém amma̱stɨc yɨ́p tsaayucmɨ. Jém Woccɨɨwiñ ipɨ̱mi d́a wɨa̱p icoñwɨ́y. \v 19 Manchiiba jém llave iga tɨgɨyyajiñ jém pɨxiñt́am ju̱t́ iŋjacpa Dios. T́it́am miñɨmpa iga d́a wɨa̱p yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc d́at́im wɨa̱p iwatyaj sɨŋyucmɨ. T́it́am iñjɨ́cpa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc wɨa̱pt́im iwatyaj sɨŋyucmɨ. \p \v 20 Jesɨc iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ iga: “Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga ɨch aCristo.” \s1 Nɨmpa Jesús iga accaata̱p \r (Mr. 8:31–9:1; Lc. 9:22-27) \p \v 21 Dende jesɨgam moj iŋmadáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ t́i iñascaaba. Nɨmpa: \p —Anɨcpa jém attebet Jerusalén ju̱t́ pɨ̱mi ayaachwatta̱p. Tsa̱m pɨ̱mi amalwadáypa jém wɨd́ayt́am, jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj, y jém escribaspɨc maestroyaj. Ocmɨ accaata̱p y jém tucunaja̱ma apɨspa. \v 22 Jesɨc jém Peto iŋwejput Jesús, iwogáy. Nɨmpa: \p —MánO̱mi, odoy jɨɨcɨ iga iññascaaba je̱mpɨc. \p \v 23 Pero ámse̱t Jesús, nɨ́mayt́a̱ jém Peto: \p —MiPeto, mich miwoccɨɨwiñ, acupóyaayɨ. Mich anactáŋcawattooba. D́a inii̱ jém Dios ijɨ̱xi. Iniit́ jém pɨxiñt́am ijɨ̱xi. \p \v 24 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Siiga i̱ atúŋɨyt́ooba, wɨ̱ iga ichaguiñ iga iwatpa juuts je ixunpa, wɨ̱t́im iga iyaachɨ́yiñ cuando yaachwatta̱p juuts ɨch anyaachɨ́ypa, jesɨc atúŋɨɨyɨ. \v 25 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m it́oypa ivida iga it́pa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc togoypa jém ivida. Pero siiga accaata̱p tu̱m pɨ̱xiñ ɨch aŋcuyucmɨ, jesɨc jém pɨ̱xiñ d́a togoypa ivida, it́pa para siempre. \v 26 D́a t́i cuwatcuy siiga tu̱m pɨ̱xiñ iniit́ it́u̱mpɨy jém wɨbɨc cosa jém it́wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ, pero ocmɨ togoypa ia̱nama. Tu̱m pɨ̱xiñ d́a wɨa̱p iyoj con tumiñ iga ipɨctsoŋpa e̱ybɨc jém ia̱nama cuando caaneum. \v 27 Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, e̱ybɨc amiñpa con anJa̱tuŋ Dios ipɨ̱mi. Aŋwaganamiñpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Anyojpa cada tu̱mtu̱m jém pɨ̱xiñ según juuts iwatne jém iyo̱xa̱ji. \v 28 Nu̱ma, mannɨ́máypa iga algunos de mimicht́am miit́t́aŋwɨɨp yɨɨm d́a micaaba hasta que íñixt́ámpa cuando ampɨctsoŋpa jém anJa̱tuŋ ipɨ̱mi iga anaŋjacpa jém Dios ipɨxiñt́am. \c 17 \s1 Aŋcác jém Jesús iámooyi \r (Mr. 9:2-13; Lc. 9:28-36) \p \v 1 Jesɨc cuando nasum seis día, Jesús ininɨc jém Peto, Jacobo y Xiwan, jém Jacobo it́ɨ̱wɨ, tu̱m mɨjpɨc co̱tsɨcyucmɨ. Icut́um nɨcyaj. \v 2 Jemum iixyaj iga aŋcac jém Jesús iámooyi. Agui pɨ̱mi tsocpa jém iámooyi juuts jém ja̱ma. Pɨ̱mi po̱po jém ipuctu̱cu juuts tu̱m juctɨ icho̱ca. \v 3 Jesɨc jeet́i rato iixyaj wɨste̱n jém wiñɨcpɨc pɨ̱xiñ, jém Moisés y jém Elías, aŋmatyajpa con Jesús. \v 4 Jesɨc jém Peto iñɨ́máy Jesús: \p —MánO̱mi, agui wɨ̱ iga tait́t́ámpa yɨɨm. Siiga iŋwɨ̱aŋja̱m aŋwatpa tucute̱n nacxt́ɨc, tu̱m para mimich, tu̱m para jém Moisés, tu̱m para jém Elías. \p \v 5 Iganam jɨypa jém Peto, actɨŋ tu̱m ucsɨ agui tsocpa. Iŋmon it́u̱mpɨy. Jesɨc imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi jém ucsaŋjo̱m. Nɨmpa: \p —Yɨ́p ɨch amMa̱nɨc, tsa̱m antoypa. Matóŋayt́aamɨ t́i miñɨ́máypa. \p \v 6 Cuando imatoŋyaj jém jɨ̱yi, jém icuyujcɨɨwiñ tocsneactɨŋyaj naxyucmɨ. Tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj. \v 7 Ocmɨ Jesús icunúc jém icuyujcɨɨwiñ, ichɨcyaj, nɨ́mayyajta̱p: \p —Tsucu̱mɨ. Odoy cɨ̱ŋtaamɨ. \p \v 8 Cuando ámquímyaj jém icuyujcɨɨwiñ, d́am i̱ iixyaj. Tsɨ́y Jesús icut́um. \p \v 9 Iganam quetyajpa jém co̱tsɨcyucmɨ, Jesús iŋquímpa jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Odoy i̱ aŋmadaayɨ t́i íñix jém co̱tsɨcyucmɨ hasta que accaata̱p y pɨspa jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ. \p \v 10 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ icwácyajpa Jesús. Nɨ́mayt́a̱p: \p —¿Jesɨc t́iiga nɨmpa jém escribaspɨc maestroyaj iga miñpa wiñt́i jém Elías? \p \v 11 Jesɨc Jesús icutsoŋ, nɨ́mayyajta̱: \p —Nu̱ma, wiñt́i miñpa jém Elías iga iwɨ̱tsacpa it́u̱mpɨy cosa. \v 12 Sɨɨp mannɨ́máypa iga oyñeum jém Elías, pero jém it́yajwɨɨp sɨɨp d́a iixpɨcyaj. Imalwadayyaj juuts jeeyaj ixunyajpa. Jesa̱pt́im imalwadayyajpat́im jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ. \p \v 13 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ icutɨɨyɨyyaj iga cuando nɨmpa Jesús iga núcneum jém Elías, nɨmtooba iga jém Xiwan jém acchíŋoypaap. \s1 Jesús icpɨs tu̱m jaychɨ̱xi jém imatsnewɨɨp tu̱m mal espíritu \r (Mr. 9:14-29; Lc. 9:37-43) \p \v 14 Cuando núcgacum Jesús ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am, tu̱m pɨ̱xiñ icunúc Jesús, ico̱steeñáy iwiñjo̱m. Iñɨ́máy: \p \v 15 —Maestro, yaachaŋja̱mɨ jém amma̱nɨc. Tsa̱m imatspa jém ataque. Pɨ̱mi iyaachwatpa. Wat́cɨy actɨŋpa juctjo̱m y jém nɨɨcɨɨm. \v 16 Anamíñáy jém iŋcuyujcɨɨwiñ iga icpɨsyajiñ, pero jeeyaj d́a wɨa̱p icpɨsyaj. \p \v 17 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m: \p —A que mimicht́am, hasta sɨɨp d́a iŋcupɨctámpa Dios. Jáyum tawagai̱t́i con mimicht́am, pero d́at́im iŋcupɨcta. Tsa̱m anyaachɨ́yum iga manaŋquejáypa jém Dios iŋma̱t́i, pero d́a iŋcutɨɨyɨyt́ámpa. Anamíñaayɨ jém tsɨ̱xi. \p \v 18 Jesús iwogáy jém mal espíritu, jesɨc put jém jaychɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Jeet́i rato pɨs. \p \v 19 Más ocmɨ jém icuyujcɨɨwiñ iyamnɨ́máy Jesús. Icwácyaj: \p —¿T́iiga d́a wɨa̱ antopta jém mal espíritu? \p \v 20 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —D́a wɨa̱p iñt́opta porque d́a iŋwɨ̱cupɨcpa iga Dios miyo̱xpátpa. Nu̱ma mannɨ́máypa siiga iŋcupɨcpa uxaŋ juuts tu̱m xut́u mostaza ipac, wɨa̱p iññɨ́máy yɨ́p co̱tsɨc: “Caayɨ de yɨɨm, nɨ̱cɨ jeexɨc.” Jesɨc cáypa jém co̱tsɨc. Wɨa̱p iŋwatta it́u̱mpɨy cosa siiga nu̱ma iŋcupɨcpa iga Dios miyo̱xpátpa. \v 21 Pero yɨcxpɨc mal espíritu wɨa̱p iñt́opta siiga iniŋwejpátpa Dios y siiga iŋwatpa ayuno. \s1 E̱ybɨc nɨmpa iga accaata̱p Jesús \r (Mr. 9:30-32; Lc. 9:43-45) \p \v 22 Iganam wagasɨɨyajpa Jesús con icuyujcɨɨwiñ jém naxyucmɨ de Galilea, moj iŋmadáy Jesús t́i iñascaaba. Nɨmpa iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ cɨɨjuŋcotta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m. \v 23 Ocmɨ accaata̱p, pero jém tucunaja̱ma pɨspa. Jesɨc cuando imatoŋyaj jém icuyujcɨɨwiñ tsa̱m pɨ̱mi aŋyácyaj. \s1 Tsécta̱p impuesto para jém mɨjpɨc ma̱stɨc \p \v 24 Cuando núcyaj jém attebet Capernaum jém Jesús con icuyujcɨɨwiñ, jesɨc miñ jém ichécyajpaap impuesto para jém mɨjpɨc ma̱stɨc. Miñ iámyaj jém Peto. Icwácyajpa. Nɨ́mayt́a̱p: \p —¿Que d́a iyojpa impuesto jém immaestro para jém mɨjpɨc ma̱stɨc? \p \v 25 Icutsoŋ jém Peto, nɨmpa: \p —Jɨ̱, iyojpa. \p Jesɨc cuando tɨgɨy jém Peto jém tɨcjo̱m ju̱t́ it́ Jesús, wiñt́i jɨy jém Jesús, nɨ́mayt́a̱p jém Peto: \p —MiPeto, ¿t́i iñjɨ̱spa, jém reyyaj jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ, i̱ ichégáypa jém impuesto? ¿Jém it́ɨ̱wɨtam o jém tuŋgac pɨ̱xiñ jém d́apɨc je̱mpɨc? \p \v 26 Icutsoŋ jém Peto: \p —Jém tuŋgac pɨ̱xiñ jém d́apɨc je̱mpɨc. \p Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Jesɨc jém it́ɨ̱wɨtam d́a iyojpa. \v 27 Pero iga odoy tajóyixiñ jém ichécyajpaap jém impuesto, nɨ̱cɨ jém laguna, co̱tɨ jém íñaawi. To̱pɨ jém tɨɨpɨ jém mojpaap iñxuy. Impátpa ijɨpjo̱m tu̱m tumiñ. Ictsɨ́ypa jém tumiñ iga iñyojpa jém impuesto para mimich y para aɨch. Jesɨc nɨ̱gɨ yo̱jɨ. \c 18 \s1 I̱ tsɨ́ypa jém más mɨjpɨc aŋjagooyi \r (Mr. 9:33-37; Lc. 9:46-48) \p \v 1 Jeet́im ja̱ma icunúcyaj Jesús jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́mayyaj: \p —Cuando núcpa jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ, ¿i̱ tsɨ́ypa más mɨjpɨc aŋjagooyi de aɨcht́am? \p \v 2 Jesɨc Jesús iŋwejáy tu̱m xut́u tsɨ̱xi. Iñɨ́máy: \p —Mi̱ñɨ mit́e̱ñi yɨɨm jém aŋcuyujcɨɨwiñ iwiñjo̱m. \p \v 3 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa, siiga d́a iŋcucacpa jém iñjɨ̱xi y d́a michɨ́ypa juuts tu̱m xut́u tsɨ̱xi, d́a wɨa̱p iñt́ɨgɨy ju̱t́ iŋjacpa Dios. \v 4 Jém tsɨ́ypáppɨc juuts jém más mɨjpɨc aŋjagooyi, je jém nɨmpáppɨc iga d́a t́i wɨa̱p, tsɨ́ypa juuts yɨ́p xut́u tsɨ̱xi. \v 5 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwɨ̱pɨctsoŋpa tu̱m jém ammɨɨchipɨc jém d́apɨc juchaŋ juuts yɨ́p xut́u tsɨ̱xi, awɨ̱pɨctsoŋpat́im aɨch. \s1 Wɨ̱ iga tanawatta̱p cuenta iga odoy tammalwad́iñ \r (Mr. 9:42-48; Lc. 17:1-2) \p \v 6 ’Siiga i̱ icwatpa táŋca tu̱m pɨ̱xiñ, jém yaguiñpɨc acupɨcpa aɨch, más wɨ̱ iga cutsénayt́a̱iñ iɨscɨyucmɨ tu̱m mɨjpɨc molino icha iga jiccaiñ lamar ju̱t́ tsa̱m jojmɨ. \v 7 Agui uuguyt́im jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ porque siempre it́ jém malopɨc pɨ̱xiñ jém icwatpáppɨc táŋca jém it́ɨ̱wɨtam. Tienes que iñascaaba je̱mpɨc, pero agui uuguyt́im jém pɨ̱xiñ jém icwatpáppɨc táŋca jém it́ɨ̱wɨ. \p \v 8 ’Siiga iŋcɨ o impuy micwatpa táŋca, jesɨc ja̱cɨ, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga mit́ɨgɨypa ju̱t́ it́ jém vida micɨɨt́a̱ca o mipuyt́a̱ca que iga micotta̱p juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa con icuɨstɨc iŋcɨ o icuɨstɨc impuy. \v 9 Siiga íñixcuy micwatpa táŋca, jesɨc to̱pɨ jém íñixcuy, patsaayɨ. Más wɨ̱ iga mit́ɨgɨypa ju̱t́ it́ jém vida con tu̱m íñixcuy que iga micotta̱p jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa con icuɨstɨc íñixcuy. \s1 Jém pɨ̱xiñ iborrego jém togoyñewɨɨp \r (Lc. 15:3-7) \p \v 10 ’Odoy jóyi̱xɨ jém tsɨ̱xt́am y jém yaguiñpɨc icupɨcyajpa ɨch anaŋma̱t́i. Porque cada tu̱mtu̱m de jeeyaj iwatyajpa cuenta jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp jém tanJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m. \v 11 Jeeyucmɨ amiñ sɨŋyucmɨ iga aŋcɨacpud́iñ jém togoyñeyajwɨɨp. \p \v 12 ’¿T́i miñɨmpa mimicht́am? Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iniit́ cien borrego y togoypa tu̱m, ¿jesɨc t́i iwatpa jém io̱mi? Tienes que ipoychacpa jém noventa y nueve. Nɨcpa iméts jém togoyñewɨɨp co̱tsɨgaŋjoj. \v 13 Siiga ipátpa jém togoyñewɨɨp, más pɨ̱mi maymáya̱p jém pɨ̱xiñ con jém tu̱m jém ipátnewɨɨp que con jém noventa y nueve jém d́apɨc togoyñe. \v 14 Jesa̱pt́im jém tanJa̱tuŋ Dios, jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, d́a ixunpa iga togoypa ni tu̱m jém xut́upɨc. \s1 Ju̱t́pɨc taŋwadáy perdón jém tantɨ̱wɨtam \r (Lc. 17:3) \p \v 15 ’Siiga tu̱m iñt́ɨ̱wɨ mimalwadáy, jesɨc nɨ̱gɨ aamɨ iŋcut́um, wogaayɨ iga mimalwadáy. Siiga mimatóŋáypa, jesɨc d́a togoypa jém iñt́ɨ̱wɨ. \v 16 Siiga d́a mimatóŋáypa, jesɨc nanɨ̱cɨ tuŋgac jém iñt́ɨ̱wɨ o wɨste̱n iga con wɨste̱n o tucute̱n testigo wɨ̱quejiñ t́i miñɨ́mayñe y t́i iññɨ́máyt́im jém pɨ̱xiñ jém mimalwadayñewɨɨp. \v 17 Siiga d́at́im mimatóŋáypa con jém testigo, jesɨc nɨ̱gɨ nɨ́maayɨ it́u̱mpɨy jém Dios ipɨxiñt́am ju̱t́ aŋtuuma̱yajpa. Pero siiga jém pɨ̱xiñ d́at́im imatóŋáypa it́u̱mpɨy jém Dios ipɨxiñt́am, jesɨc jém pɨ̱xiñ tsɨ́y juuts tu̱m malopɨc pɨ̱xiñ jém d́apɨc icupɨcpa Dios, juuts tu̱m jém ichécpáppɨc impuesto. \p \v 18 ’Nu̱ma mannɨ́máypa jém d́apɨc iñjɨ́ctámpa iga watta̱p yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc d́at́im i̱ ijɨ́cpa iga watta̱iñ sɨŋyucmɨ. Jém iñjɨ́cpáppɨc iga watta̱iñ yɨ́p naxyucmɨ, jɨ́cta̱pt́im iga watta̱p sɨŋyucmɨ. \p \v 19 ’Mannɨ́máypat́im siiga wɨste̱n de mimicht́am yɨ́p naxyucmɨ miit́t́a de acuerdo iga iŋwágayt́ámpa Dios t́it́am iñxunpa, jesɨc michiit́ámpa jém anJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. \v 20 Porque ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj wɨste̱n o tucute̱n jém pɨ̱xiñ ɨch annɨyi̱mɨ je̱mt́im aŋwaganait́yaj jém ampɨxiñt́am. \p \v 21 Jesɨc miñ jém Peto. Icwácpa jém Jesús. Nɨmpa: \p —MánO̱mi, ¿ju̱na veces aŋwadáypa perdón tu̱m jém antɨ̱wɨ siiga amalwadáypa? ¿Hasta siete veces? \p \v 22 Jesɨc Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: \p —D́a mannɨ́máypa iga hasta siete veces, pero mannɨ́máypa hasta setenta veces por siete. \s1 Jém d́apɨc iwadáypa perdón jém it́ɨ̱wɨ \p \v 23 ’Cuando iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ, iwatpa juuts tu̱m rey cuando it́oppa icuenta con jém icuyo̱xayajpaap. \v 24 Moj it́op icuenta, iŋwejáy tu̱m jém icuyo̱xapaap jém icnucsnewɨɨp diez mil jém tumiñ de plata iñɨ̱yi talento. \v 25 Pero jém pɨ̱xiñ d́a wɨa̱p icseedáy jém rey it́umiñ. Jesɨc jém rey ipɨɨmɨ́y iga máyt́a̱iñ jém pɨ̱xiñ con iyo̱mo con ichɨ̱xt́am con it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp iga icse̱tpa jém tumiñ. \v 26 Jesɨc jém pɨ̱xiñ ico̱steeñáy jém rey iwiñjo̱m. Icunucsáypa. Nɨmpa: “Máno̱mi, apoyyaachɨɨyɨ. Manacseedáypa jém iñt́umiñ. Ɨch yajpa manyoj.” \v 27 Jesɨc jém rey tsa̱m iyaachaŋja̱m jém pɨ̱xiñ. Icutsɨgáy, iwadáy perdón iga d́a icseedáy jém it́umiñ. \v 28 Cuando put de je̱m, ipát tu̱m icompañero, icuyo̱xa̱pt́im jém rey. Icnucsne jém icompañero cien tumiñ de plata. Jesɨc imats jém pɨ̱xiñ, iŋpenjagáypa iɨscɨ. Nɨmpa: “Acseedaayɨ jém antumiñ jém manacnucsnewɨɨp.” \v 29 Jesɨc jém tuŋgac jém icuyo̱xapaap jém rey, ico̱steeñáy jém pɨ̱xiñ. Moj iwágáy perdón. Nɨmpa: “Apoyyaachɨɨyɨ. Manacseedáypa jém iñt́umiñ jém mannucsayñewɨɨp.” \v 30 Pero jém pɨ̱xiñ jém wadayñeta̱wɨɨp perdón diez mil jém talento, d́a iwadáypa perdón jém icompañero. Icot cárcel hasta icse̱tpa jém tumiñ. \v 31 Jesɨc cuando iixyaj t́i iwat jém pɨ̱xiñ, los demás jém icuyo̱xayajpaap jém rey, tsa̱m toy ia̱nama, nɨc iŋmadayyaj jém rey t́i iwat jém pɨ̱xiñ. \v 32 Jesɨc jém rey e̱ybɨc iŋwejáy jém icuyo̱xapaap. Iñɨ́máy: “Agui mimalo. Ɨch maŋwadáy perdón it́u̱mpɨy jém tumiñ jém manacnucsnewɨɨp iga d́a anácseedáypa porque tsa̱m aŋcunucsáy iga maŋwadáyiñ perdón. \v 33 ¿T́iiga d́a iñyaachaŋja̱m jém iŋcompañero jém inicnucsnewɨɨp uxaŋ tumiñ juuts ɨch manyaachaŋja̱m?” \v 34 Jesɨc tsa̱m pɨ̱mi jóy jém rey. Icɨɨjuŋcot jém policía icɨɨjo̱m iga yaachwatta̱iñ cárcel hasta que icse̱tpa it́u̱mpɨy jém tumiñ. \p \v 35 Jesɨc Jesús yaj iŋmat jém cuento. Nɨmpa: \p —Miwadáypat́im je̱mpɨc jém anJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ siiga d́a iŋwadáypa perdón íña̱namaŋjo̱m jém iñt́ɨ̱wɨtam, jém mimalwadayñewɨɨp. \c 19 \s1 D́a wɨ̱ iga ichacpa iyo̱mo tu̱m pɨ̱xiñ \r (Mr. 10:1-12; Lc. 16:18) \p \v 1 Jesɨc cuando yaj iŋmat Jesús, put jém naxyucmɨ de Galilea, nɨc jém naxyucmɨ de Judea. Jac jém nɨ aŋwiñt́uc, jém río Jordán. \v 2 Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am it́úŋɨyyajpa Jesús. Jemum icpɨs jém mɨmneyajwɨɨp. \p \v 3 Jesɨc miñyaj algunos jém fariseoyaj iga icutɨ́tsyajpa jém Jesús. Nɨmyajpa: \p —¿Que wɨa̱p ichac iyo̱mo tu̱m pɨ̱xiñ siiga d́a imalwatne? \p \v 4 Icutsoŋ Jesús. Iñɨ́máy: \p —¿Que d́a immayñe t́i nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i cuando moj i̱t́i it́u̱mpɨy cosa: “Dios iwat tu̱m pɨ̱xiñ y tu̱m yo̱mo”? \v 5 Nɨmpat́im jém Dios iŋma̱t́i: “Jeeyucmɨ tu̱m pɨ̱xiñ ichacpa ija̱tuŋ con ia̱pa iga iwaganait́pa jém iyo̱mo. Icuɨstɨc tsɨ́ypa tu̱mt́i mɨjta̱y.” \v 6 Jesɨc jém pɨ̱xiñ con iyo̱mo d́am wɨste̱n. Tsɨ́y tu̱mt́i mɨjta̱y. Jeeyucmɨ d́a wɨ̱ iga ichacpa iyo̱mo jém Diospɨc iŋtuuma̱watne. \p \v 7 Jesɨc jém fariseoyaj icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿T́iiga nɨm jém Moisés iga tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱p iwadáy jém iyo̱mo tu̱m acta iga natsacyajta̱p con iwɨd́a̱ya? \p \v 8 Jesús iñɨ́máy: \p —Mimicht́am, tsa̱m malo íña̱nama, jeeyucmɨ jém Moisés ijɨ́cpa iga iñchactámiñ jém iñyo̱mo. Pero cuando moj i̱t́i it́u̱mpɨy cosa, d́a iwatyajpa je̱mpɨc. \v 9 Mannɨ́máy-pat́im siiga i̱ ichobɨychacpa jém iyo̱mo jém d́apɨc pejoyñe iga ipɨcpa tuŋgac yo̱mo, jesɨc pejóypa jém pɨ̱xiñ. Jém ipɨcpáppɨc jém yo̱mo jém tsacneta̱wɨɨp, pejóypat́im. \p \v 10 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: \p —Siiga tsa̱m táŋca iga ichacpa iyo̱mo tu̱m pɨ̱xiñ, jesɨc más wɨ̱ iga odoy yoomɨ́yiñ. \p \v 11 Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —D́a it́u̱mpɨy pɨ̱xiñ wɨa̱p iit́ sin yo̱mo, nada más jém icupiŋnewɨɨp Dios. \v 12 It́ algunos jém pɨ̱xiñ d́a wɨa̱p iyoomɨ́y porque je̱mpam nay. It́t́im algunos d́a wɨa̱p iyoomɨ́y porque tuŋgac pɨ̱xiñ icapunne. It́t́im algunos jém pɨ̱xiñ d́a yoomɨ́ypa iga más wɨa̱iñ iwat jém Dios iyo̱xacuy. Jém wɨa̱paap iwat je̱mpɨc wɨ̱ iga iwad́iñ. \s1 Jesús ichiiba bendición jém tsɨ̱xt́am \r (Mr. 10:13-16; Lc. 18:15-17) \p \v 13 Jesɨc ocmɨ namíñayyajta̱ Jesús jém xuxut́ tsɨ̱xt́am iga ichɨccunúgáyiñ ico̱bac y iga iŋwejpádáyiñ Dios para jeeyaj. Pero jém icuyujcɨɨwiñ iwogayyaj jém inimiññeyajwɨɨp jém tsɨ̱xt́am. \v 14 Pero nɨmpa Jesús: \p —Jɨ́gayt́aamɨ iga míñiñ aámyaj jém xuxut́ tsɨ̱xt́am, odoy aŋjɨyja̱cɨ. Porque jém iŋjacyajpáppɨc Dios jex juuts yɨ́p xuxut́ tsɨ̱xt́am. \p \v 15 Jesɨc Jesús ichɨccunúgáy jém tsɨ̱xt́am ico̱bac. Ocmɨ nɨc. \s1 Tu̱m ricopɨc pɨ̱xiñ aŋmatpa con Jesús \r (Mr. 10:17-31; Lc. 18:18-30) \p \v 16 Jesɨc ocmɨ núc tu̱m pɨ̱xiñ d́anam tsa̱mi. Miñ iám jém Jesús. Nɨmpa jém pɨ̱xiñ: \p —Agui wɨbɨc miMaestro, ¿t́i wɨa̱p aŋwat iga anait́pa jém vida jém d́apɨc cuyajpa? \p \v 17 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —¿T́iiga miñɨmpa iga ɨch agui awɨ̱? It́ no más tu̱m jém wɨbɨc, je jém tanJa̱tuŋ Dios. Siiga impɨctsoŋtooba jém vida jém d́apɨc cuyajpa, jesɨc wa̱tɨ juuts nɨmpa jém Dios iŋquímayooyi. \p \v 18 Jesɨc nɨmpa jém pɨ̱xiñ jém d́apɨc tsa̱mi: \p —¿Juppɨc aŋquímayooyi? \p Nɨmpa Jesús: \p —Odoy accaooyɨ, odoy pejooyɨ, odoy nuumɨ, odoy cumɨgóyooyɨ. \v 19 Naid́aayɨ respeto jém iñja̱tuŋ y jém íña̱pa. To̱yɨ jém iñt́ɨ̱wɨ juuts minitoyt́a̱p iñyaac. \p \v 20 Nɨmpa jém pɨ̱xiñ: \p —Ɨch je̱mpɨgam aŋwatne dende atsɨ̱xiñam. ¿T́i más atogóyáy? \p \v 21 Iñɨ́máy Jesús: \p —Siiga capspa iŋwat it́u̱mpɨy juuts ixunpa Dios, cumáyaayɨ it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp, chi̱ɨ jém tumiñ jém yaacha̱yajpaap. Jesɨc iniit́pa sɨŋyucmɨ jáyaŋ wɨbɨc riqueza. Jesɨc mi̱ñɨ atúŋɨɨyɨ. \p \v 22 Mu imatoŋ t́i iñɨ́máy Jesús, nɨc jém pɨ̱xiñ. Tsa̱m pɨ̱mi aŋyác porque tsa̱m pɨ̱mi rico. \p \v 23 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa, tsa̱m pɨ̱mi táŋca iga tɨgɨypa tu̱m ricopɨc ju̱t́ iŋjacpa Dios. \v 24 E̱ybɨc mannɨ́máypa. Más d́a táŋca iga naspa tu̱m camello tu̱m núncuypac ijosjo̱m que iga tɨgɨypa tu̱m rico ju̱t́ iŋjacpa Dios. \p \v 25 Cuando imatoŋyaj jém icuyujcɨɨwiñ, tsa̱m pɨ̱mi ichɨgaŋjécyaj. Nɨmyaj: \p —¿Jesɨc i̱ wɨa̱p icɨɨput? \p \v 26 Jesɨc Jesús iámmats jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Nu̱ma, jém pɨxiñt́am d́a wɨa̱p iwatyaj, pero Dios wɨa̱p iwat porque Dios wɨa̱p iwat it́u̱mpɨy cosa. \p \v 27 Jesɨc nɨm jém Peto: \p —MánO̱mi, aɨcht́am antsacnetámum it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp id́ɨc, mantúŋɨyñetámum. ¿Jesɨc t́i ampɨctsoŋtámpa? \p \v 28 Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa iga mimicht́am, jém antúŋɨyt́ampaap, cuando jooma̱se̱tpa yɨ́p nas, ɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ aco̱ñpa jém mɨjpɨc co̱ñcuyyucmɨ con Dios ipɨ̱mi. Jesɨc mimicht́am mico̱ñt́ámpa jém doce co̱ñcuyyucmɨ iga iniŋjactámpa jém doce grupo de jém Israelpɨc pɨxiñt́am. \v 29 It́u̱mpɨy jém ichacneyajwɨɨp jém it́ɨc, o it́ɨ̱wɨtam, ija̱tuŋ, ia̱pa, iyo̱mo, ichɨ̱xt́am, o iñas ɨch aŋcuyucmɨ, Dios icseedáypa yɨ́p naxyucmɨ cien veces más. Ipɨctsoŋyajpat́im jém vida jém d́apɨc cuyajpa. \v 30 Jáyaŋ jém pɨxiñt́am, jém aŋjagoyñeyajwɨɨp, tsɨ́yyajpa tuuñiaŋcɨɨm. Jém tuuñiaŋcɨɨmpɨc, aŋjagoyyajpa. \c 20 \s1 Jutsa̱p iyoj Dios jém iyo̱xacɨɨwiñ \p \v 1 ’Jém Dios iyo̱xacuy jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ nasɨywɨɨp. Tu̱m ja̱ma, joccuquej, nɨc iméts jém yo̱xacɨɨwiñ iga icyo̱xayajpa jém ifinca de uvas. \v 2 Ipátyaj, iwat trato con jeeyaj iga iwɨ̱yojpa jém ja̱ma. Ocmɨ icutsat jém ifinca de uvas. \v 3 Jesɨc yucmɨm ja̱ma, como las nueve, e̱ybɨc nɨc jém pɨ̱xiñ jém plaza. Jemum iix algunos d́a inii̱yaj yo̱xacuy. \v 4 Iñɨ́máy: “Mimicht́am nɨctaamɨ miyo̱xa̱jit́am jém amfinca. Maŋwɨ̱yojpat́im.” Jesɨc jeeyaj nɨcyajpat́im yo̱xa̱ji. \v 5 E̱ybɨc nɨc jém finca io̱mi jém plaza cugapja̱ma y a las tres de la tarde. Je̱mpɨct́im iwat. \v 6 Jesɨc a las cinco de la tarde e̱ybɨct́im nɨc jém plaza. Ipát algunos jém pɨxiñt́am d́a inii̱yaj yo̱xacuy. Iñɨ́máy: “¿T́iiga miit́t́a yɨɨm? ¿Mu̱ma ja̱ma d́a sɨ́p iñyo̱xata?” \v 7 Nɨmyajpa: “D́a i̱ oy amétsta iga nɨguiñ ayo̱xa̱jit́am.” Jesɨc nɨmpa jém finca io̱mi: “Jesɨc nɨ̱gɨ miyo̱xa̱jit́am jém amfinca. Maŋwɨ̱yojpat́im.” \p \v 8 ’Jesɨc cuando tɨgɨyñeum ja̱ma, jém finca io̱mi iñɨ́máy jém cabo jém iwatpaap cuenta jém ifinca: “Sɨɨp aŋwejayyajɨ jém anyo̱xacɨɨwiñ, yojya̱jɨ. Wiñt́i yo̱jɨ jém ocmɨpɨc núcyaj. Jesɨc ocmɨ yo̱jɨt́im jém wiñt́ipɨc núcyaj.” \v 9 Cuando núcyaj jém miññeyajwɨɨp a las cinco, it́u̱mpɨy wɨ̱yojyajta̱ juutst́im yo̱xane mu̱ma ja̱ma. \v 10 Ocmɨ cuando núcyaj jém mojnewɨɨp mi̱ñi, ijɨ̱syajpa iga más jáyaŋ yojyajta̱p. Pero jesaŋt́im yojyajta̱p juuts jém tɨgɨyñewɨɨp a las cinco de la tarde. \v 11 Jesɨc yaj ipɨctsoŋyaj jém icoñwɨyooyi, moj icujɨyyaj jém finca io̱mi. \v 12 Jesɨc iñɨ́mayyaj jém finca io̱mi: “Jém ocmɨpɨc núcyaj yo̱xayaj tu̱m hora no más, pero jesaŋt́im ipɨctsoŋyaj juuts aɨcht́am. Tsa̱m pɨ̱mi ayo̱xata mu̱ma ja̱ma, anyaachɨyt́a jém ja̱mpi̱ji.” \v 13 Jesɨc jém finca io̱mi icutsoŋ. Iñɨ́máy tu̱m jém pɨ̱xiñ jém icujɨyñewɨɨp: “Amigo, d́a mammalwaday ni uxaŋ. ¿Que d́a manawat trato iga manyojpa tu̱m ja̱ma icoñwɨyooyi? \v 14 Jesɨc pɨ̱cɨ jém iŋcoñwɨyooyi, nɨcsɨm. Ɨch anyojtooba jém ocmɨpɨc núc jutsaŋt́im mich manyoj. \v 15 ¿Que d́a wɨa̱p aŋwat juuts ɨch ansunpa con antumiñ? Tsa̱m miña̱jajóypa porque ɨch aŋwɨ̱wadáypa jém tuŋgac anyo̱xacɨɨwiñ.” \v 16 Jém tuuñiaŋcɨɨmpɨc aŋjagóypa. Jém aŋjagoyñewɨɨp tsɨ́ypa tuuñiaŋcɨɨm. Jáyaŋ jém pɨxiñt́am aŋwejayyajta̱p, pero d́a wa̱t́i jém cupiŋneyajta̱wɨɨp. \s1 Tuccɨy nɨmpa Jesús iga accaata̱p \r (Mr. 10:32-34; Lc. 18:31-34) \p \v 17 Cuando nɨquiyaj Jesús tuŋjo̱m iga nɨcpa Jerusalén, iŋwejáy aparte jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p \v 18 —Matoŋtaamɨ. Sɨɨp tanɨctámpa Jerusalén. Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p jém pa̱nij aŋjagooyi icɨɨjo̱m y jém escribaspɨc maestroyaj icɨɨjo̱m. Jeeyaj acɨɨpiŋpa, achiiba mɨjpɨc castigo. Ocmɨ ijɨ̱syajpa iga accaayajpa. \v 19 Acɨɨjuŋcotta̱p jém tuŋgac pɨ̱xiñ icɨɨjo̱m iga axiccayajpa, acótsyajpa y acunúnyajpa cunusyucmɨ. Accaayajpa, pero jém tucunaja̱ma apɨspa de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. \s1 Jém Jacobo y Xiwan ia̱pa iwác tu̱m favor \r (Mr. 10:35-45) \p \v 20 Ocmɨ icunúcyaj Jesús wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ jém Jacobo y Xiwan. Iwaganamiñyaj ia̱pa, jém Zebedeo iyo̱mo. Co̱ste̱ñ jém Jesús iwiñjo̱m iga iwágáypa tu̱m favor. \v 21 Jesɨc Jesús icwácpa jém yo̱mo. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿T́i iñxunpa? \p Nɨmpa jém yo̱mo: \p —Cuando iniŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ, ansunpa iga yɨ́p wɨste̱n amma̱nɨc ipɨctsóŋiñ tu̱m mɨjpɨc cargo. Tu̱m co̱ñpa mich iniŋwɨ̱mɨ y tu̱m iniŋna̱ymɨ. \p \v 22 Pero Jesús icutsoŋ, iñɨ́máy: \p —Mimicht́am d́a iñjo̱doŋtam t́i iŋwácpa. ¿Que mimicht́am wɨa̱p iñyaachɨ́y jém yaacha̱ji jém ɨchpɨc ampɨctsoŋpa? ¿Wɨa̱p íñuc jém copa jém ɨchpɨc ánucpa? \p Nɨmpa jém wɨste̱n: \p —Awɨa̱támpa. \p \v 23 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Nu̱ma íñucpa jém copa jém ɨchpɨc ánucpa y wɨa̱p impɨctsoŋ jém yaacha̱ji juuts ampɨctsoŋpa aɨch. Ɨch d́a wɨa̱p manchi jém derecho iga nɨcpa mico̱ñi anaŋwɨ̱mɨ y anaŋna̱ymɨ. Ichiiba anJa̱tuŋ Dios jém icupiŋnewɨɨp. \p \v 24 Jesɨc cuando imatoŋyaj jém diez icuyujcɨɨwiñ, tsa̱m ijóyixyaj jém wɨste̱n. \v 25 Pero Jesús iŋwejáy los demás jém icuyujcɨɨwiñ iga iŋmadáypa. Nɨmpa: \p —Micht́am iñjo̱doŋ iga jém juumɨpɨc pɨxiñt́am iŋjagooyiyaj tsa̱m ipɨɨmɨ́ypa jém ipɨxiñt́am. Jém más mɨjpɨc aŋjagooyi más pɨ̱mi ipɨɨmɨ́ypa jém ipɨxiñt́am. \v 26 Pero mimicht́am d́a iŋwattámpa je̱mpɨc. Siiga mɨjpɨc miŋjagooyi, jesɨc iŋcuyo̱xa̱p jém iñt́ɨ̱wɨtam. \v 27 Jém más mɨjpɨc aŋjagooyi entre mimicht́am micuyo̱xa̱p juuts tu̱m esclavo. \v 28 Iŋwattámpat́im juuts aɨch. Ɨch amiñ sɨŋyucmɨ iga aŋcuyo̱xa̱p jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. D́a amiñ iga acuyo̱xata̱p. Amiñ iga anchiiba amvida iga anyojáypa jáyaŋ pɨxiñt́am it́áŋca. \s1 Jesús icpɨs wɨste̱n cácht́i \r (Mr. 10:46-52; Lc. 18:35-43) \p \v 29 Jesɨc cuando putyaj jém attebet Jericó, tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am it́úŋɨyyajpa Jesús. \v 30 Wɨste̱n cácht́i co̱ñyaj jém tuŋ aŋna̱ca. Cuando imatoŋyaj iga naspa Jesús, jesɨc pɨ̱mi jɨyyajpa jém cácht́i. Nɨmyaj: \p —MánO̱mi, jém rey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ aɨcht́am. \p \v 31 Pero jém it́úŋɨyyajpaap Jesús iwogayyajpa jém cácht́i. Iñɨ́mayyajpa iga odoy jɨyyajiñ. Pero más pɨ̱mi jɨypa jém cácht́i. Nɨmyaj: \p —MánO̱mi, mich jém rey David mima̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ. \p \v 32 Jesɨc teeñaŋjac Jesús. Iŋwejáy jém wɨste̱n iga miñyajiñ. Cuando núc, iñɨ́máy Jesús: \p —¿T́i iñxunpa iga maŋwadáypa? \p \v 33 Nɨmyaj jém cácht́iyaj: \p —MánO̱mi, ansunpa iga aixixóyiñ. \p \v 34 Jesɨc iyaachaŋja̱mpa Jesús. Ichɨgáy iixcuy. Jeet́i rato ixixóypam. Mojum it́úŋɨyyaj jém Jesús. \c 21 \s1 Tɨgɨy Jerusalén jém Jesús \r (Mr. 11:1-11; Lc. 19:28-40; Jn. 12:12-19) \p \v 1 Cuando núcyajtooba Jerusalén, núcyaj wiñt́i jém attebet Betfagé nocojo̱m jém Olivos co̱tsɨc. Jesɨc icutsat wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ tuŋgac xut́u tɨgaŋjoj. \v 2 Iñɨ́máy Jesús: \p —Nɨctaamɨ jém tɨgaŋjoj jexpɨc it́. Cuando miñúctámpa impáttámpa tu̱m burroa̱pa tsenne con ima̱nɨc. Wi̱jɨ, anamíñaayɨ. \v 3 Siiga i̱ micwácpa iga: “¿T́iiga iŋwijpa?” jesɨc nɨ́maayɨ iga jém tánO̱mi ixunpa y d́a jáypa micutsadáypa e̱ybɨc. \p \v 4 Je̱mpɨgam iwatyaj iga cupacpa jém aŋma̱t́i jém ijaychacnewɨɨp jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. Nɨmpa: \q1 \v 5 Nɨ́maayɨ jém it́yajwɨɨp jém attebet Jerusalén: \q1 “Ixt́aamɨ iga miñpa jém iñRey. \q1 D́a malo, d́a nacujípta̱p. \q1 Iquímcane tu̱m burro. \q1 Miñpa tu̱m ma̱ñburroyucmɨ, tu̱m burroa̱pa ima̱nɨc.” \p \v 6 Jesɨc nɨcyaj jém wɨste̱n icuyujcɨɨwiñ. Iwatyaj juuts iñɨ́máy Jesús. \v 7 Inimiñyaj jém burroa̱pa con ima̱nɨc. Icutócyaj con iyoot́iyaj. Jesɨc iquímca Jesús jém ma̱ñburro. \v 8 Miñyaj tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am y yo̱mtam. It́ócyajpa iyoot́i tuŋjo̱m ju̱t́ naspa Jesús. Tuŋgac it́ɨŋyajpa jém cuy iŋcɨs y jém ay iga it́ócyajpat́im tuŋjo̱m. \v 9 Algunos aŋjagoyñeyaj iñɨc y algunos miñyajpa jém Jesús it́uuñiaŋcɨɨm. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj: \p —Taŋcujíptámpa jém rey David iMa̱nɨc. Agui wɨ̱ yɨ́p tanaŋjagooyi jém tacutsadayñewɨɨp Dios. Agui wɨ̱ jém tanJa̱tuŋ Dios. \p \v 10 Cuando tɨgɨy Jesús jém attebet Jerusalén, tsa̱m cujínayyajpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Nacwácyajta̱: \p —¿I̱apaap yɨ́p pɨ̱xiñ? \p \v 11 Jesɨc nɨmyajpa jém pɨxiñt́am jém miññeyajwɨɨp con Jesús: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ Jesús jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ. Nazaretpɨc pɨ̱xiñ de jém naxyucmɨ de Galilea. \s1 Jesús iccuáy jém mɨjpɨc ma̱stɨc \r (Mr. 11:15-19; Lc. 19:45-48; Jn. 2:13-22) \p \v 12 Ocmɨ tɨgɨy Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Moj iquebacput it́u̱mpɨy jém máymáyoyyajpaap con it́u̱mpɨy jém juyjúyoyyajpaap. Ichiputseedáy jém imesayaj jém icucacyajpaap tumiñ. Imutsmutsseedáy jém ico̱ñcuyyaj jém imáyyajpaap cuucu. \v 13 Iñɨ́máy Jesús jém it́yajwɨɨp je̱m: \p —Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp: “Antsac antɨc ju̱t́ iwatyajpa oración jém pɨxiñt́am.” Pero mimicht́am inicse̱tneta jém Dios ima̱stɨc juuts tu̱m tɨc ju̱t́ it́ jém númyajpaap. \p \v 14 Jesɨc miñ iámyaj Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m jém cácht́i y jém cu̱xujyaj. Icpɨs. \v 15 Jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém escribaspɨc maestroyaj agui jóyñeyaj cuando iixyaj jém wɨbɨc milagro jém iwatnewɨɨp Jesús y cuando imatoŋyaj iga pɨ̱mi jɨyyajpa jém tsɨ̱xt́am ma̱stɨcjo̱m, nɨmyajpa: “Taŋcujíptámpa jém rey David iMa̱nɨc.” \v 16 Jesɨc jém pa̱nijyaj iñɨ́mayyaj jém Jesús: \p —¿Que d́a immatoŋ t́i nɨmpa yɨ́p tsɨ̱xt́am? \p Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: \p —Nu̱ma, ammatoŋ. ¿Que d́a immayñe jém Dios iŋma̱t́i? Nɨmpa así: \q1 Dios ichiiba jɨ̱xi jém xuxut́ tsɨ̱xt́am iga \q1 icujípyajiñ Dios juuts je iwɨ̱aŋja̱m. \p \v 17 Jesɨc moj nɨqui jém Jesús. Jemum ichac jém pa̱nij. Nɨc mo̱ŋi jém xut́u tɨgaŋjoj jém Betania. \s1 Jesús imalnɨ́máy jém tsuj \r (Mr. 11:12-14, 20-26) \p \v 18 Jesɨc icuqueja̱ma, cuando se̱tgacpa Jerusalén, tsa̱m yua̱p jém Jesús. \v 19 Iix tu̱m tsuj tuŋaŋna̱ca. Nɨc icuámáy jém tsuj it́ɨm, pero d́a ipadáy. Nada más it́ jém iay. Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém tsuj: \p —D́a nunca mit́ɨ́ma̱p e̱ybɨc. \p Jeet́i rato tɨts jém tsuj. \v 20 Cuando iixyaj jém icuyujcɨɨwiñ, agui ipooñaŋja̱myaj. Icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿T́iiga tsa̱m jicscɨy tɨts jém tsuj? \p \v 21 Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: \p —Siiga tsa̱m iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p iwat it́u̱mpɨy cosa y siiga d́a iñjɨ̱spa íña̱namaŋjo̱m iga d́a wɨa̱p, jesɨc d́a no más wɨa̱p iŋwat juuts ɨch aŋwadáy jém tsuj, pero wɨa̱pt́im iññɨ́máy yɨ́p co̱tsɨc iga caayɨ de yɨɨm, nɨ̱gɨ miniccámta̱ji lamar, jesɨc miwadáypa Dios juuts iŋwágáypa. \v 22 Siiga nu̱ma iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát, jesɨc impɨctsoŋpa t́it́am iŋwágáypa Dios. \s1 Acwácta̱ Jesús i̱ icutsat \r (Mr. 11:27-33; Lc. 20:1-8) \p \v 23 Jesɨc tɨgɨy e̱ybɨc Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Iganam accuyujóypa Jesús, icunúcyaj jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém Israelpɨc wɨd́ayt́am. Icwácyajpa. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —¿I̱ michi jém pɨ̱mi iga iŋwatpa juuts mich sɨ́p iŋwat? ¿I̱ micutsat? \p \v 24 Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy: \p —Ɨch manacwácpat́im, siiga aŋcutsoŋpa, jesɨc mannɨ́máypat́im ju̱t́ ampɨc jém pɨ̱mi iga aŋwatpa juuts sɨ́p aŋwat. \v 25 Anɨ́maayɨ: ¿I̱ icutsat jém Xiwan iga acchíŋóypa? ¿Que Dios icutsat, o jém pɨxiñt́am? \p Jesɨc jém aŋjagooyiyaj nacwácyajta̱ entre jeeyaj: \p —Siiga tanɨmpa iga Dios icutsat jém Xiwan, jesɨc tanɨ́máypa: “¿T́iiga d́a iŋcupɨcta?” \v 26 Pero siiga tannɨ́máypa iga d́a je Dios icutsat jém Xiwan, jesɨc tsa̱m taŋcɨ̱ŋpa jém pɨxiñt́am porque icupɨcyajpa iga Dios icutsat jém Xiwan. \p \v 27 Jesɨc icutsoŋyajpa. Nɨ́mayt́a̱p Jesús: \p —Aɨcht́am d́a anjo̱doŋ i̱ icutsat jém Xiwan. \p Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Ɨch d́at́im mannɨ́máypa ju̱t́ ampɨc jém autoridad iga aŋwatpa juuts sɨ́p aŋwat. \s1 Jém cuento de jém pɨ̱xiñ con wɨste̱n ima̱nɨc \p \v 28 Jesɨc Jesús iŋmadáy tu̱m xut́u cuento. Nɨmpa: \p —¿T́i iñjɨ̱spa? Iniit́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ wɨste̱n ijayma̱nɨc. Nɨc iñɨ́máy jém tu̱m: “Ma̱nɨc, yɨ́p ja̱ma nɨ̱gɨ miyo̱xa̱ji jém amfinca de uvas.” \v 29 Jém ima̱nɨc iñɨ́máy ija̱tuŋ: “D́a anɨcpa.” Pero ocmɨ icac ijɨ̱xi, nɨc yo̱xa̱ji. \v 30 Jesɨc ocmɨ jém ja̱tuŋpɨc nɨc iñɨ́máy jém tuŋgac ima̱nɨc: “Ma̱nɨc, nɨ̱gɨ miyo̱xa̱ji yɨ́p ja̱ma jém amfinca de uvas.” Jesɨc jém tuŋgac ima̱nɨc iñɨ́máy ija̱tuŋ: “Ɨch anɨcpa.” Pero ocmɨ d́a nɨc. \v 31 Jesɨc anɨ́maayɨ: ¿Juppɨc de jém wɨste̱n iwat juuts ixunpa ija̱tuŋ? \p Nɨmyajpa jém aŋjagooyiyaj: \p —Jém wiñt́ipɨc. \p Nɨmpa Jesús: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa iga jém malopɨc pɨxiñt́am jém ichécyajpaap impuesto y jém malopɨc yo̱mtam tɨgɨyyajpa ju̱t́ iŋjacpa Dios wiñt́it́im antes que mimicht́am. \v 32 Porque jém Xiwan jém acchíŋoypaap miñ iga miŋquejayt́ámiñ jutsa̱p iŋwatta juuts ixunpa Dios, pero d́a iŋcupɨcta. Pero jém ichécyajpaap impuesto y jém malopɨc yo̱mtam icupɨcyaj t́i iñɨ́máy jém Xiwan. Aunque íñixñeta iga jém malopɨc ichacyaj jém it́áŋca, mimicht́am d́a iŋcacta jém iñjɨ̱xi iga iŋcupɨctámpa jém Xiwan iŋma̱t́i. \s1 Jém cuento de jém malopɨc yo̱xacɨɨwiñ \r (Mr. 12:1-12; Lc. 20:9-19) \p \v 33 Nɨmt́im Jesús: \p —Matoŋtaamɨ tuŋgac xut́u cuento: It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ nasɨywɨɨp. Iñip tu̱m finca de uvas. Icutánne. Iwat tu̱m tsaajos ju̱t́ it́obáypa jém uvas iñɨ iga iwatpa jém vino. Iwatt́im tu̱m torre ju̱t́ iwatpa cuenta jém uvas. \p ’Cuando cupacneum, icnucs jém finca de uvas tuŋgac pɨxiñt́am iga iyo̱xacaiñ. Ocmɨ nɨc jém nas io̱mi tuŋgac naxyucmɨ ju̱t́ tsa̱m juumɨ. \v 34 Cuando núc jém tiempo iga it́úcyajpa jém uvas, jém finca io̱mi icutsat jute̱n jém imozoyaj iga ipɨctsóŋiñ jém io̱mi imɨɨchi. \v 35 Pero jém iñucsneyajwɨɨp jém finca iga iyo̱xacaaba imatsyaj jém imozoyaj. Tu̱m tsa̱m icótsyaj, tu̱m iccaayaj, tu̱m iñácscayaj tsaamɨ. \v 36 Jesɨc e̱ybɨc jém nas io̱mi icutsat tuŋgac más jém imozo, pero jém iñucsneyajwɨɨp jém ifinca imalwadayyajpat́im mex jeeyaj. \p \v 37 ’Jesɨc ocmɨ jém nas io̱mi icutsat ima̱nɨc iga ipɨctsoŋpa jém ija̱tuŋ imɨɨchi. Nɨmpa: “Tienes que iwɨ̱pɨctsoŋyajpa jém amma̱nɨc.” \v 38 Pero cuando jém iñucsneyajwɨɨp jém finca iixyaj iga miñpa jém io̱mi ima̱nɨc, moj nanɨ́mayyajta̱ji: “Yɨ́bam ipɨctsoŋpa it́u̱mpɨy jém ija̱tuŋ imɨɨchi. Tej tanacca, jesɨc taɨcht́am tamɨɨcha̱támpa t́it́am ichiiba jém ija̱tuŋ.” \v 39 Jesɨc imatsayyaj jém pɨ̱xiñ ima̱nɨc. It́opyaj aŋsɨ̱cmɨ, iccaayaj. \p \v 40 Jesɨc Jesús icwác jém pa̱nijyaj. Nɨmpa: \p —Sɨɨp anɨ́maayɨ: Cuando miñpa jém nas io̱mi, ¿t́i iniwatpa jém iwatyajpáppɨc cuenta jém iñas? \p \v 41 Jesɨc jém pa̱nijyaj icutsoŋyaj, nɨmyaj: \p —Accaayajta̱p it́u̱mpɨy jém malopɨc pɨxiñt́am. D́a iyaachaŋja̱mpa ni uxaŋ jém finca io̱mi. Jesɨc ocmɨ icnucspa tuŋgac pɨ̱xiñ, jém iwégaypaap jém cosecha cuando núcpa itiempo. \p \v 42 Jesɨc nɨmpa Jesús: \p —¿Que d́a immayñeta jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jayñe? Nɨmpa: \q1 Jém tɨcwatpaap ipatsayt́ɨp tu̱m tsa. \q1 Pero ocmɨ jeet́im tsa piŋta̱. \q1 Sɨɨp jeet́im tsa icóppacne jém tɨc. \q1 Je̱mpam iwat jém tanJa̱tuŋ Dios. \q1 Cuando tánixt́ámpa, agui tampooñaŋja̱mtámpa. \m \v 43 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga miccáyayt́a̱p jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga sɨɨp Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. Chiit́a̱p jém tuŋgac pɨxiñt́am jém ichiipaap jém wɨbɨc cosecha juuts ixunpa Dios. \v 44 Siiga michutpa yɨ́p tsaayucmɨ, micusámáypa. Siiga yɨ́p tsa micuchijquetpa, jesɨc michɨ́ypa iga mipoot́i. \p \v 45 Jesɨc cuando jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém fariseoyaj imatoŋyaj jém xuxut́ cuento, icutɨɨyɨyyaj iga jeeyaj icuyucmɨ iŋmatpa Jesús jém xuxut́ cuento. \v 46 Tsa̱m imatsyajtooba Jesús, pero d́a wɨa̱p imatsyaj. Jém aŋjagooyiyaj tsa̱m icɨ̱ŋyaj jém pɨxiñt́am porque jeeyaj icupɨcyajpa iga tu̱m Dios iŋmat́cɨɨwiñ jém Jesús. \c 22 \s1 Jém cuento cuando aŋcoomɨ́ypa jém rey ima̱nɨc \r (Lc. 14:15-24) \p \v 1 Jesɨc Jesús iŋmatpa tuŋgac más cuento. Nɨmpa: \p \v 2 —Jém tiempo cuando Dios iŋjacpa jém pɨxiñt́am jex juuts tu̱m rey cuando aŋcoomɨ́ypa ijayma̱nɨc. Jém ija̱tuŋ iwatpa tu̱m mɨjpɨc sɨŋ. \v 3 Cuando yajum iwɨ̱tsac it́u̱mpɨy cosa, icutsat jém icuyo̱xayajpaap iga iŋwejayyajpa jém pɨxiñt́am jém it́ɨ́pneyajwɨɨp. Pero jeeyaj d́a miñt́ooba. \v 4 Jesɨc e̱ybɨc icutsat tuŋgac más jém icuyo̱xayajpaap. Iñɨ́máy: “Nɨ́mayya̱jɨ jém antɨ́pneyajwɨɨp iga watneum jém wíccuy. Accaaneta̱wum jém xix y jém borregoyaj jém anacpɨ̱newɨɨp. Sɨɨp it́um listo, miñyajiñ ju̱t́ it́ jém aŋcoomɨ́yóycuy.” \p \v 5 ’Pero jeeyaj d́a iwadáy caso. Tu̱m nɨc ica̱mjo̱m, tu̱m nɨc máymáyooyi. \v 6 Tuŋgac imats jém icutsatneyajwɨɨp jém rey, moj imalwadayyaj hasta iccaayaj algunos. \v 7 Jesɨc cuando imatoŋ jém rey t́i iñasca jém icuyo̱xayajpaap, tsa̱m pɨ̱mi jóy. Icutsat jém soldado iga accaayajta̱iñ jém accaoyñeyajwɨɨp y iga nooquetta̱iñt́im jém attebet ju̱t́ it́ jém malopɨc pɨxiñt́am. \v 8 Jesɨc e̱ybɨc jém rey iñɨ́máy jém icuyo̱xayajpaap: “It́um listo jém aŋcoomɨ́yóycuy, pero jém mojnewɨɨp antɨ́p d́a wɨ̱ iga miñpa. \v 9 Jesɨc nɨctaamɨ ju̱t́ aŋwácne jém tuŋ ju̱t́ nasyajpa jáyaŋ jém pɨxiñt́am. Nɨ́mayya̱jɨ it́u̱mpɨy jém impátpáppɨc iga miñyajiñ ju̱t́ it́ jém aŋcoomɨ́yóycuy.” \v 10 Jesɨc nɨcyaj jém icuyo̱xayajpaap ju̱t́ nasyajpa jáyaŋ jém pɨxiñt́am. Iŋtuuma̱watyajpa it́u̱mpɨy jém ipátneyajwɨɨp, jém malopɨc y jém wɨbɨc. Je̱mpɨgam com jém tɨc ju̱t́ it́ jém aŋcoomɨ́yóycuy. \p \v 11 ’Jesɨc tɨgɨy jém rey iga iámpa jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp. Iix tu̱m pɨ̱xiñ d́a ipɨctsoŋne jém wɨbɨc yoot́i jém iccámaypáppɨc jém rey icuyo̱xapaap para jém sɨŋjo̱m. \v 12 Jesɨc jém rey iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: “Amigo, ¿jutsa̱ mu iñt́ɨgɨy yɨɨm y d́a i̱ miccámáy jém wɨbɨc yoot́i para jém aŋcoomɨ́yóycuy?” D́a jɨy jém pɨ̱xiñ. \v 13 Jesɨc jém rey iñɨ́máy jém icuyo̱xapaap: “Matstaamɨ yɨ́p pɨ̱xiñ, tsénayt́aamɨ icɨ y ipuy. Cottaamɨ jém piichcɨɨm jém it́wɨɨp aŋsɨ̱cmɨ, ju̱t́ tsa̱m wejyajpa, ju̱t́ iñichyajpa it́ɨts.” \v 14 Porque tsa̱m jáyaŋ aŋwejayyajta̱p, pero d́a wa̱t́i cupiŋneyajta̱. \s1 I̱ tanyojáypa jém impuesto \r (Mr. 12:13-17; Lc. 20:20-26) \p \v 15 Jesɨc jém fariseoyaj moj ijɨ̱syaj jutsa̱p iquejajwadáy jém Jesús con jeet́im iŋquímayooyi jém iŋquejayñewɨɨp jém pɨxiñt́am. \v 16 Jeeyucmɨ icutsatyaj algunos jém fariseoyaj icuyujcɨɨwiñ con algunos jém Herodes ipɨxiñt́am iga iniŋmatyajiñ jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱p: \p —Maestro, anjo̱dóŋa̱ta iga siempre iniŋmatpa jém nu̱mapɨc aŋma̱t́i. Iniŋquejpa parejo jém Dios iŋma̱t́i, d́a i̱ immɨgóyáypa. D́a iŋwada̱p caso t́i nɨmyajpa jém pɨxiñt́am. D́a i̱ iŋcɨ̱ŋpa. \v 17 Jesɨc anɨ́maayɨ t́i iñjɨ̱spa: ¿Wɨ̱ iga tanyojpa impuesto jém Romapɨc aŋjagooyi o d́a wɨ̱? \p \v 18 Pero Jesús icutɨɨyɨ́ypa iga tsa̱m iniit́yaj malopɨc jɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Iñɨ́máy: \p —Mimicht́am miñɨ́maŋtaaya̱p iga iŋwattooba juuts ixunpa Dios. ¿T́iiga aŋcutɨ́tspa? \v 19 Aŋquejaayɨ tu̱m jém tumiñ jém iñyojóycapaap jém impuesto. \p Jesɨc namíñayt́a̱ Jesús jém tumiñ. \v 20 Jesɨc mu iix Jesús, icwácpa. Nɨ́mayyajta̱p: \p —¿I̱ iwiñpac it́ yɨ́p tumiñyucmɨ? ¿I̱ iñɨ̱yi jaycámayñeta̱? \p \v 21 Nɨmyajpa: \p —Jém César jém Romapɨc aŋjagooyi. \p Jesɨc nɨmpa Jesús: \p —Chiit́aamɨ jém César jém Césarpɨc imɨɨchi. Chiit́aamɨ Dios jém Diospɨc imɨɨchi. \p \v 22 Cuando imatoŋyaj t́i iñɨ́máy Jesús, tsa̱m ipooñaŋja̱myajpa jém miññeyajwɨɨp. Ichacyaj Jesús, nɨcyaj. \s1 Jutsa̱p icpɨsyajta̱ jém caaneyajwɨɨp \r (Mr. 12:18-27; Lc. 20:27-40) \p \v 23 Jesɨc jeet́im ja̱ma miñ iámyaj Jesús algunos jém saduceoyaj, jém d́apɨc icupɨcyajpa iga pɨspa jém caaneyajwɨɨp. Jeeyucmɨ miñ icwác Jesús. Nɨmyaj: \p \v 24 —Maestro, nɨmpa jém Moisés, siiga caaba tu̱m pɨ̱xiñ y ichacpa iyo̱mo, pero d́a ichac ni tu̱m ima̱nɨc, jesɨc jém pɨ̱xiñ it́ɨ̱wɨ ipɨgáyiñ jém iyo̱mo iga inima̱nɨcwatpa. Jesɨc jém tsɨ̱xi tsɨ́ypa juuts jém caanewɨɨp ima̱nɨc. \v 25 It́ id́ɨc con aɨcht́am siete pɨ̱xiñ tu̱mt́i ija̱tuŋ. Jesɨc yoomɨ́y jém más a̱chpɨc. Ocmɨ ca. D́a ichac ni tu̱m ima̱nɨc. Jesɨc jém ipɨɨtsɨ ipɨc jém ica̱pay. \v 26 Iñascat́im je̱mpɨc jém ipɨɨtsɨ y jém tuŋgac jém ijáyuc hasta que icusiete ipɨcyaj jém yo̱mo. Caayaj it́u̱mpɨyyaj. \v 27 Ocmɨ caat́im mex jém yo̱mo. \v 28 Jesɨc cuando Dios icpɨspa it́u̱mpɨy jém caaneyajwɨɨp, ¿juppɨc de jeeyaj tsɨ́ypa juuts jém yo̱mo iwɨd́a̱ya? Porque icusiete iniŋcoomɨyyaj jém yo̱mo. \p \v 29 Jesɨc Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: \p —Mimicht́am tsa̱m mijɨ̱xit́ogoyñeta porque d́a iŋcutɨɨyɨyt́ámpa jém Dios iŋma̱t́i ni d́at́im iŋcutɨɨyɨyt́ámpa t́i wɨa̱p iwat Dios con ipɨ̱mi. \v 30 Cuando acpɨsyajta̱p jém caaneyajwɨɨp, d́am aŋcoomɨyyajpa, d́am napɨcyajta̱p jém pɨxiñt́am con jém yo̱mtam. Tsɨ́yyajpa juuts jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. \v 31 Sɨɨp manaŋquejáypa iga nu̱ma acpɨsyajta̱p jém caaneyajwɨɨp. ¿Que d́a immayñe jém Dios iŋma̱t́i t́i miñɨ́máy Dios? Nɨmpa: \v 32 “Ɨch jém Abraham aDios, jém Isaac aDios y jém Jacob aDios.” Jesɨc quejpa iga jém tanJa̱tuŋ Dios d́a je jém caanewɨɨp iDios, je jém vivopɨc iDios. \p \v 33 Jesɨc jém miññeyajwɨɨp je̱m agui ipooñaŋja̱myajpa cuando imatoŋyaj jém Jesús iŋquímayooyi. \s1 Jém más mɨjpɨc aŋquímayooyi \r (Mr. 12:28-34) \p \v 34 Cuando jém fariseoyaj ijo̱dóŋa̱yaj iga Jesús d́a icjɨyyaj jém saduceoyaj, jesɨc e̱ybɨc aŋtuuma̱yaj ju̱t́ it́ Jesús. \v 35 Tu̱m de jeeyaj, jém maestro de jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi, tsa̱m icutɨ́tstooba jém Jesús. Jesɨc iñɨ́máy: \p \v 36 —Maestro, ¿juppɨc jém más mɨjpɨc aŋquímayooyi de jém Moisés iŋquímayooyi? \p \v 37 Jesús iñɨ́máy: \p —“To̱yɨ jém tanJa̱tuŋ Dios con it́u̱mpɨy íña̱nama y con it́u̱mpɨy iñjɨ̱xi.” \v 38 Yɨ́bam jém mɨjpɨc aŋquímayooyi jém wiñt́ipɨc. \v 39 Jém tuŋgac aŋquímayooyi jext́im. Nɨmpa: “To̱yɨ jém iñt́ɨ̱wɨ juuts minitoyt́a̱p iñyaac.” \v 40 Siiga iŋwatpa juuts nɨmpa icuɨstɨc yɨ́p aŋquímayooyi, jesɨc capsum iŋwat it́u̱mpɨy jém aŋquímayooyi jém ichacnewɨɨp jém Moisés y it́u̱mpɨy jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. \s1 De i̱ miñpa jém Cristo \r (Mr. 12:35-37; Lc. 20:41-44) \p \v 41 Iganam aŋtuuma̱neyaj je̱m jém fariseoyaj, Jesús icwác. \v 42 Iñɨ́máy: \p —Anɨ́maayɨ t́i iñjɨ̱stámpa, ¿i̱ ima̱nɨc jém Cristo? \p Nɨmyaj jém fariseoyaj: \p —Jém David ima̱nɨc. \p \v 43 Jesús iñɨ́máy: \p —Jém Dios iA̱nama ichi jɨ̱xi jém David iga wɨa̱p iŋmat, ¿jesɨc t́iiga nɨmpa jém David iga jém Cristo je jém iO̱mi? Porque nɨmpa jém David: \q1 \v 44 Jém anJa̱tuŋ Dios iñɨ́máy jém ánO̱mi Cristo: \q1 “Co̱ñɨ yɨɨm anaŋwɨ̱mɨ hasta que iŋcoñwɨ́ypa jém mijóyixyajpaap.” \m \v 45 ¿Pero jutsa̱p ichɨ́y jém Cristo juuts jém David ima̱nɨc, siiga nɨmt́im jém David iga jém Cristo iO̱mi? \p \v 46 Jesɨc d́a i̱ wɨa̱ icutsoŋ jém Jesús. Dende jém ja̱ma d́am i̱ más icwác jém Jesús porque agui cɨ̱ŋyajpa. \c 23 \s1 Jesús iwogáy jém fariseoyaj y jém escribaspɨc maestroyaj \r (Mr. 12:38-40; Lc. 11:37-54; 20:45-47) \p \v 1 Jesɨc moj iŋmadáy Jesús it́u̱mpɨy jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp con jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨmpa: \p \v 2 —Jém escribaspɨc maestroyaj con jém fariseoyaj jexpɨct́im aŋquímayooyi iŋmatpa juuts jém Moisés. \v 3 Jesɨc cupɨctaamɨ mimicht́am, wattaamɨ it́u̱mpɨy juuts miñɨ́mayt́ámpa cuando miŋquejayt́ámpa jém Dios iŋma̱t́i. Pero odoy wattaamɨ juuts iwatyajpa jeeyaj. Porque iwɨ̱aŋmatyajpa, pero d́a iwɨ̱watyajpa. \v 4 Tsa̱m jáyaŋ iŋquímayooyi ijɨ̱xquímyajpa, tsa̱m ictsɨɨma̱yajpa jém it́ɨ̱wɨtam, pero jeeyaj d́a iyo̱xpátpa con tu̱m jém iwaycɨ iga icuyagɨ́yáypa ichɨ̱mi. \v 5 Iwɨ̱watyajpa iga ixt́a̱iñ iga wɨbɨc pɨ̱xiñ. Agui iwɨ̱aŋja̱myaj jém wɨ̱t́ipɨc bolsa ju̱t́ ininɨcpa jém Dios iŋma̱t́i. Agui wɨ̱ accuyajne jém iyagats yoot́i iŋna̱ca. \v 6 Cuando watta̱p jém mɨjpɨc sɨŋ, agui iwɨ̱aŋja̱myaj jém co̱ñcuy ju̱t́ wícyajpa jém mɨjtampɨc aŋjagooyiyaj. Agui icusúnɨyyajpa jém más wɨbɨc co̱ñcuy jém sinagoga. \v 7 Iwɨ̱aŋja̱mpat́im iga tandioschiiñ calle. Ixunpa iga jém pɨxiñt́am iñɨɨyɨ́yiñ iga: “Rabí, Rabí”. Taɨcht́am tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba: “Mammaestro”. \p \v 8 ’Odoy jɨɨcɨ iga i̱ miñɨɨyɨ́yiñ iga miRabí, porque it́ tu̱m jém imMaestro, je jém Cristo. Mimicht́am mit́ɨ̱wɨtam. \v 9 Odoy nɨ́maayɨ tu̱m pɨ̱xiñ iga “Manja̱tuŋ” iga mipɨɨmɨ́ypa yɨ́p naxyucmɨ, porque it́ tu̱m jém tanJa̱tuŋ jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. \v 10 D́a wɨa̱p iñchɨ́y juuts miŋjagooyi porque it́ tu̱m jém iniŋjagooyi je jém Cristo. \v 11 Jém más mɨjpɨc aŋjagooyi entre mimicht́am micuyo̱xatámpa. \v 12 Dios d́a iwɨ̱ixpa jém pɨ̱xiñ jém tsa̱mpɨc nacujípta̱p. Pero wɨ̱ixt́a̱p tu̱m pɨ̱xiñ siiga d́a malo ia̱nama. \p \v 13 ’Agui miuuguyt́im, mimicht́am, miescribaspɨc y mifariseopɨc. Tsa̱m minimɨgóyayt́a̱p. D́a nunca iŋwattámpa juuts iniŋquejáypa jém iŋcuyujcɨɨwiñ. Mimicht́am iniŋpajpa jém puerta ju̱t́ tɨgɨyyajpa jém pɨxiñt́am ju̱t́ iŋjacpa Dios. D́a mit́ɨgɨypa mimicht́am, ni d́at́im iñj ɨ́gáypa iga tɨgɨyyajiñ jeeyaj. \p \v 14 ’Agui miuuguyt́im mimicht́am, miescribaspɨc mimaestrotam y mifariseopɨc. Tsa̱m minimɨgóyayt́a̱p. D́a nunca iŋwattámpa juuts iniŋquejáypa jém pɨxiñt́am. Iñt́obáypa pɨ̱mi̱mɨ jém cuno̱ya imɨɨchi, jesɨc ocmɨ tsa̱m yagatspɨc oración iŋwatpa iga immɨgóyáypa jém pɨxiñt́am. Jeeyucmɨ tsa̱m mɨjpɨc castigo michiit́amta̱p. \p \v 15 ’Agui miuuguyt́im, mimicht́am, miescribaspɨc mimaestrotam y mifariseopɨc. Tsa̱m minimɨgóyayt́a̱p. Tsa̱m iŋcuámpa icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ hasta jém lamar aŋwiñt́uc iga impátpa tu̱m pɨ̱xiñ iga iniŋquejáypa michpɨc iniŋquímayooyi. Cuando yaj iniŋmadáy, jesɨc jém pɨ̱xiñ más jáyaŋ ipɨctsoŋpa castigo que mimicht́am. \p \v 16 ’Agui miuuguyt́im, mimicht́am, iñjɨ̱ctámpa jém iñt́ɨ̱wɨtam juuts cácht́iyaj, pero micácht́it́im mimicht́am. Porque miñɨmtámpa, siiga i̱ ichacpa jém mɨjpɨc ma̱stɨc juuts tu̱m testigo iga iwatpa juuts ijɨycámáy, jesɨc d́a t́i iñascaaba siiga d́a iwatpa. Pero siiga i̱ ichacpa jém oro jém it́wɨɨp ma̱stɨcjo̱m juuts tu̱m testigo, jesɨc tienes que iwatpa juuts ijɨycámayñe. \v 17 Mimicht́am d́a mijɨ̱xiɨyt́a. Micácht́it́am. Jém mɨjpɨc ma̱stɨc más wɨa̱p que jém oro porque jém ma̱stɨc iwɨ̱tsacpa jém oro jém it́wɨɨp ma̱stɨcjo̱m. \p \v 18 ’Miñɨmtámpat́im: “Siiga i̱ ichacpa juuts tu̱m testigo jém altar iga iwatpa juuts ijɨycámayñe, jesɨc d́a t́i iñascaaba siiga d́a iccupacpa juuts ijɨycámayñe. Pero siiga ichacpa jém ofrenda jém it́wɨɨp jém altaryucmɨ juuts tu̱m testigo, jesɨc tienes que iwatpa juuts ijɨycámayñe.” \v 19 Micht́am d́a mijɨ̱xiɨyt́a. Micácht́it́am. Jém altar más wɨa̱p que jém ofrenda porque jém altar iwɨ̱tsacpa jém ofrenda jém it́wɨɨp altaryucmɨ. \v 20 Siiga i̱ ichacpa juuts tu̱m testigo jém altar, jesɨc ichacpat́im juuts tu̱m testigo it́u̱mpɨy jém it́wɨɨp jém altaryucmɨ. \v 21 Siiga i̱ ichacpa juuts tu̱m testigo jém mɨjpɨc ma̱stɨc, jesɨc ichacpat́im juuts tu̱m testigo jém it́wɨɨp ma̱stɨcjo̱m porque je̱mt́im it́ jém tanJa̱tuŋ Dios. \v 22 Siiga i̱ ichacpa jém sɨŋ juuts tu̱m testigo, ichacpat́im juuts tu̱m testigo jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. \p \v 23 ’Agui miuuguyt́im, mimicht́am, miescribaspɨc mimaestrotam y mifariseopɨc. Miñɨ́maŋtaaya̱p iga iŋcupɨcpa Dios. Iñchiiba Dios jém décima parte jém menta, jém anís y jém comino, pero d́a iŋwadáypa caso jém más mɨjpɨc aŋquímayooyi. Más ixunpa Dios iga iŋwɨ̱watpa y miyaachaŋjaamóypa y iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát. Nu̱ma wɨ̱ iga iŋwattámpa juuts nɨmpa jém más mɨjpɨc aŋquímayooyi y d́a iñchactámpa iga iŋwatpat́im jém xut́upɨc aŋquímayooyi. \p \v 24 ’Mimicht́am miŋjagooyit́im, pero micácht́it́am. Tsa̱m iŋwadáypa caso jém xut́upɨc asunto jém d́apɨc juchaŋ. Pero jém asunto tsa̱m mɨjpɨc d́a iŋwadáypa caso. Juuts nɨmyajpa, iñt́oppa tu̱m xut́u u̱su jém imvasojo̱m iga odoy íñuguiñ, pero ocmɨ impɨtquetpa tu̱m camello. \p \v 25 ’Agui miuuguyt́im, mimicht́am, miescribaspɨc mimaestrotam y mifariseopɨc, d́a iŋwattámpa juuts iniŋquejáypa jém pɨxiñt́am. Tsa̱m iŋcujichayt́ámpa jém taza y jém chi̱ma iyucwiñ, pero jojmɨ d́a iŋcujichayñeta, tsa̱m it́ jém nuumi y jém cusúnɨyooyi. \v 26 A que mifariseopɨc, agui micácht́it́am. Wiñt́i cujichaayɨ jém taza ijojmɨ y jém chi̱ma ijojmɨ, jesɨc ocmɨ cujichayt́a̱pt́im jém iyucwiñ. \p \v 27 ’Agui miuuguyt́im miescribaspɨc mimaestrotam y mifariseopɨc, tsa̱m minimɨgóyayt́a̱p iñyaac. Mijext́am juuts tu̱m tsúts ijos tsa̱m wɨ̱watneta̱, agui po̱po aŋsɨ̱cmɨ. Agui wɨ̱ tánix. Pero jojmɨ tsa̱m it́ jém tsúts ipac. Jáyaŋ it́ jém d́a wɨ̱tampɨc cosa, tsa̱m pu̱wa. \v 28 Jesanet́im mimicht́am, cuando miixyajpa jém pɨxiñt́am, ijɨ̱syajpa iga wɨbɨc mipɨ̱xiñ, pero íña̱namaŋjo̱m tsa̱m it́ jém mɨgooyi y jém malopɨc jɨ̱xi. \p \v 29 ’Agui miuuguyt́im miescribaspɨc mimaestrotam y jém mifariseopɨc, d́a iŋwattámpa juuts iniŋquejáypa jém pɨxiñt́am. Iŋwatta jém mɨjpɨc monumento ju̱t́ cumyajta̱ jém wiñɨcpɨc Dios iŋmat́cɨɨwiñ. Tsa̱m iŋwɨ̱accuyajneta jém monumento ju̱t́ cumyajta̱ jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. \v 30 Ocmɨ miñɨmtámpa mimicht́am: “Meega ait́t́a cuando it́ jém wiñɨcpɨc antúmmɨtam, d́a id́ɨc anyo̱xpát iga accaata̱ jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ.” \v 31 Nu̱ma juuts mimicht́am miñɨmta iga jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am mimicht́am iñja̱tuŋwe̱wetam. Iccaayaj jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ. Mimicht́am mijext́im juuts jém iñja̱tuŋwe̱wetam. \v 32 Jesɨc seguido wa̱tɨ je̱mpɨc hasta que cupacpa iŋwat juuts ictsucumyaj jém iñja̱tuŋwe̱wetam. \p \v 33 ’Tsa̱m malo jém iŋwe̱wetam. Mimicht́am tsa̱m mimalot́im juuts tu̱m tsa̱ñ. D́a wɨa̱p iŋcɨɨputta de jém castigo. Tienes que miñɨcpa jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa. \v 34 Jeeyucmɨ maŋcutsadáypa tuŋgac aŋmat́cɨɨwiñ, y wɨbɨc pɨxiñt́am jɨ̱xiɨywɨɨp, y jém nunta escribaspɨc maestroyaj. Pero algunos iniccaatámpa. Algunos iŋcunúntámpa cunusyucmɨ. Algunos iŋcótstámpa jém sinagoga. Algunos inicpoyt́ámpa de tu̱m attebet hasta tuŋgac attebet. \v 35 Micht́am impɨctsoŋtámpa tu̱m mɨjpɨc castigo. Dios michégáypa ico̱bac iga accaayajta̱ it́u̱mpɨy jém wɨ̱tampɨc pɨxiñt́am, dende jém wiñt́ipɨc accaata̱ jém Abel jém d́apɨc t́i iwatne, hasta jém Berequías ima̱nɨc, jém Zacarías, jém accaata̱wɨɨp ma̱stɨcjo̱m nocojo̱m ju̱t́ it́ jém altar. \v 36 Nu̱ma mannɨ́máypa iga it́u̱mpɨy yɨ́p castigo ipɨctsoŋyajpa jém it́yajwɨɨp sɨɨp. \s1 Wejpa Jesús jém Jerusalén aŋna̱ca \r (Lc. 13:34-35) \p \v 37 ’Mimicht́am, miit́t́aŋwɨɨp Jerusalén, iniccaata jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. Iññácscata tsaamɨ jém micutsadayñewɨɨp Dios. Wat́cɨy anaŋtuuma̱wattɨp jém imma̱nɨctam juuts jém piyua̱pa iŋtuuma̱watpa jém ima̱nɨctam jém ixajcucɨɨm, pero d́a iŋwɨ̱aŋja̱mta. \v 38 Ixt́aamɨ mimicht́am, yɨ́p attebet tsɨ́ypa juuts tu̱m tɨc d́a oomɨ́y. Icut́um tsɨ́ypa. \v 39 Sɨɨp mannɨ́máypa mimicht́am iga d́a e̱ybɨc ánixt́ámpa hasta núcpa jém tiempo cuando miñɨmtámpa iga: “Agui wɨ̱ jém tanaŋjagooyi jém tacutsadayñewɨɨp tanJa̱tuŋ Dios.” \c 24 \s1 Nɨmpa Jesús iga cujegáypa jém mɨjpɨc ma̱stɨc \r (Mr. 13:1-2; Lc. 21:5-6) \p \v 1 Jesɨc put Jesús ma̱stɨcjo̱m. Iganam nɨcpa, icunúcyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Moj iŋquejayyaj Jesús jém wɨbɨc tɨcyaj jém mɨjpɨc ma̱stɨc aŋna̱ca, tsa̱m wɨ̱watne. \v 2 Pero Jesús iñɨ́máy: \p —Mimicht́am, ixt́aamɨ yɨ́p tɨcyaj. Nu̱ma mannɨ́máypa iga yajpa imɨswatta̱ icutero yɨ́p ma̱stɨc, d́a tatsneeba ichɨ́y ni tu̱m tsa. It́u̱mpɨy accujegayyajta̱p. \s1 Jém seña cuando miñpa jém íŋaŋpɨgam ja̱ma \r (Mr. 13:3-23; Lc. 21:7-24; 17:22-24) \p \v 3 Jesɨc nɨcyaj jém co̱tsɨcyucmɨ de Olivos. Cuando co̱ñ Jesús, jém icuyujcɨɨwiñ iyamnɨ́mayyajpa: \p —Anɨ́maayɨ jucha̱ naspa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa. ¿Júp seña ánixt́ámpa cuando mimiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ iga iniccuyajpa yɨ́p nas? \p \v 4 Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy: \p —Nawattamta̱jɨ cuenta iga odoy i̱ mimɨgóyáyiñ. \v 5 Miñyajpa wa̱t́i jém mɨgoypaap ɨch annɨyi̱mɨ. Nɨmyajpa iga: “Ɨch aCristo.” Imɨgóyayyajpa tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. \v 6 Immatoŋtámpa iga miñpa jém guerra. Waŋpa iga tsa̱m áŋa̱yajpa jém naciónyaj. Pero odoy cɨ̱ŋtaamɨ. Tienes que naspa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa, pero d́anam núcne jém íŋaŋpɨgam ja̱ma. \v 7 Tu̱m nación áŋa̱yajpa con tuŋgac nación. Tu̱m naxyucmɨ áŋa̱yajpa con tuŋgac naxyucmɨ. Miñpa jém mɨjpɨc yuu. Miñpa wa̱t́i jém malopɨc caacuy. Miñpa jém nasyɨɨxi ju̱t́ quej. \v 8 Cuando miñpa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa, yaguiñ tsucumpa jém mɨjpɨc yaacha̱ji. \p \v 9 ’Jesɨc micɨɨjuŋcottamta̱p jém malopɨc aŋjagooyi icɨɨjo̱m iga mimalwadayt́amta̱p. Miccaatamta̱p. Icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ tsa̱m mijóyixyajpa ɨch aŋcuyucmɨ. \v 10 Cuando núcpa jém tiempo, tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am ichacyajpa jém Dios iŋma̱t́i. Algunos iwadáypa atraición jém it́ɨ̱wɨ iga matsta̱iñ. Tsa̱m najóyixyajta̱p. \v 11 Miñyajpa jáyaŋ jém mɨgoyyajpaap, nɨ́maŋtaaya̱p iga Dios iŋmat́cɨɨwiñ. Imɨgóyayyajpa tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. \v 12 Tsa̱m jáyaŋa̱p jém malopɨc jɨ̱xi jeeyucmɨ jáyaŋ jém pɨxiñt́am ichacyajpa iga it́oypa jém it́ɨ̱wɨtam. \v 13 Pero cɨacputta̱p jém iyaachɨypaap jém yaacha̱ji, jém d́apɨc ichacpa jém Dios iŋma̱t́i hasta jém íŋaŋpɨgam ja̱ma. \v 14 Wiñt́i aŋmatta̱p yɨ́p wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Núcpa ju̱t́quej iga jo̱dóŋa̱ta̱iñ jém Dios iŋma̱t́i. Ocmɨ núcpa jém íŋaŋpɨgam ja̱ma. \p \v 15 ’Jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Daniel ijaychac jém librojo̱m iga miñpa tu̱m aŋjagooyi tsa̱m pɨ̱mi malo, ijóyixpa tanJa̱tuŋ Dios. Miñpa iwat contra jém Dios iŋquímayooyi. Cuando íñix iga miñ i̱t́i jém aŋjagooyi ju̱t́ d́a iwɨ̱aŋja̱m Dios (el que imaypa yɨ́p libro wɨ̱ iga icutɨɨyɨ́yiñ t́i annɨ́máypa), \v 16 jesɨc miit́t́aŋwɨɨp jém naxyucmɨ de Judea, poyt́aamɨ, nɨctaamɨ jém co̱tsɨgaŋjoj. \v 17 Siiga miquímne iñt́ɨcyucmɨ jém tuŋgac piso, jesɨc odoy que̱tɨ iga nɨcpa impɨc iñtraste, pero nɨcsɨm poyi̱mɨ. \v 18 Siiga miit́t́a ca̱mjo̱m cuando immatoŋ iga núcneum jém malopɨc aŋjagooyi, jesɨc odoy se̱ttaamɨ iñt́ɨccɨɨm iga miñpa impɨc impuctu̱cu. Jemɨgam tsucumtaamɨ. \v 19 Agui uuguyt́im jém yo̱mtam jém ma̱nɨccomcanewɨɨp y jém ictsútspáppɨc jém xuxut́ tsɨ̱xt́am. Porque tsa̱m jáyaŋ yaacha̱ji miñpa. \v 20 Aŋwejpáttaamɨ Dios iga odoy mictsɨ́yt́ámiñ jém tiempo de sucsuc ni jém jejcuy ja̱ma cuando mipoyt́ámpa. \v 21 Cuando núc yɨ́p malopɨc aŋjagooyi, tsa̱m pɨ̱mi miyaacha̱támpa. D́a nunca oypa tánix jexpɨc yaacha̱ji dende Dios iwat yɨ́p nas. Ni ocmɨ d́a e̱ybɨc tánixpa jexpɨc yaacha̱ji. \v 22 Jém tanJa̱tuŋ Dios d́a ijɨ́cpa iga jáypa jém malopɨc aŋjagooyi. Siiga jáypa, d́a i̱ cɨɨputpa, cucaayyajpa it́u̱mpɨy jém icupiŋneyajwɨɨp Dios, jeeyucmɨ d́a ijɨ́cpa iga jáypa jém mɨjpɨc yaacha̱ji. \p \v 23 ’Siiga i̱ miñɨ́máypa iga: “Mi̱ñɨ aamɨ, yɨɨm it́ jém Cristo”, o tuŋgac miñɨ́máypa: “Nɨ̱gɨ aamɨ jeexɨc it́ jém Cristo”, jesɨc odoy cupɨctaamɨ. \v 24 Porque miñyajpa tsa̱m jáyaŋ jém mɨgoyyajpaap. Nɨ́maŋtaaya̱p iga: “Ɨch aCristo”, pero mɨgóypa. Nɨ́maŋtaaya̱p iga: “Ɨch awɨbɨc jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ.” Iwatyajpa jém wɨ̱tampɨc seña y jém milagroyaj iga imɨgóyayyajpa jém icupiŋneyajwɨɨp Dios meega wɨa̱p. \v 25 Mannɨ́mayñeum wiñt́i t́i miñpa antes que amiñgacpa. \v 26 Jeeyucmɨ siiga i̱ miñɨ́máypa iga: “Nɨ̱gɨ aamɨ jém Cristo jém tɨtsɨnaxyucmɨ”, odoy nɨ̱gɨ aamɨ. Siiga nɨmyajpa: “Mi̱ñɨ aamɨ, yɨɨm it́ jém Cristo tu̱m cuartojo̱m aŋnécne”, odoy cupɨ̱cɨ. \v 27 Porque cuando ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc i̱ quej aixyajpa. Juuts quénpa jém majɨywiñ dende aŋnɨɨsa̱umɨ hasta aŋyo̱msa̱umɨ, jesanet́im tsa̱m wɨ̱quejpa cuando amiñgacpa. \v 28 Ju̱t́ caane tu̱m cawaj jemum aŋtuuma̱yajpa jém nuupu. Jesa̱pt́im tsa̱m wɨ̱quejpa cuando núctooba jém íŋaŋpɨgam ja̱ma. \s1 Jutsa̱p imiñgac jém Dios iMa̱nɨc \r (Mr. 13:24-37; Lc. 21:25-33; 17:26-30, 34-36) \p \v 29 ’Jeet́i rato cuando naspa jém yaacha̱ji, píchpa jém ja̱ma icho̱ca y jém po̱ya d́at́im tsocpa. Jém ma̱tsa, jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, cutɨŋyajpa. Tsa̱m tsɨgoyyajpa it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém ma̱tsaaŋjo̱m. \v 30 Quejpa jém seña sɨŋyucmɨ iga miñpa jém icutsatnewɨɨp Dios. Tsa̱m wejyajpa it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ cuando iixyajpa iga miñgacpa jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ jém ucsaŋjo̱m con jém Dios ipɨ̱mi juuts tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi. \v 31 Cutsadayyajta̱p jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am yɨ́p naxyucmɨ. Susta̱p tu̱m suscuy. Agui pɨ̱mi aŋjɨypa iga iŋtuuma̱watpa it́u̱mpɨy jém icupɨŋneyajwɨɨp Dios icuwoyo jém mundo dende sɨŋyucmɨ hasta naxyucmɨ. \p \v 32 ’Cutɨɨyɨyt́aamɨ yɨ́p ejemplo de jém tsuj. Cuando químpa jém iŋmaañay, jesɨc iñjo̱doŋtam iga núctooba jém cutujcɨ. \v 33 Jesa̱pt́im cuando íñixt́ámpa iga naspa it́u̱mpɨy jém mannɨ́mayñewɨɨp iga miñpa, jesɨc iñjo̱doŋtam iga nocojo̱m it́ jém ja̱ma cuando amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. \v 34 Nu̱ma mannɨ́máypa, cupacpa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa antes que caayajpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp jém tiempo. \v 35 Cuyajpa jém sɨŋ y jém nas, pero ɨch anaŋma̱t́i d́a nunca cuyajpa. \p \v 36 ’D́a i̱ ijo̱doŋ júp ja̱ma ni juchɨs hora naspa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa. D́a ijo̱doŋyaj ni jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am ni d́at́im ijo̱doŋ jém Dios iMa̱nɨc. Icut́um ijo̱doŋ jém tanJa̱tuŋ Dios. \p \v 37 ’Juutst́im jém tiempo cuando it́ id́ɨc jém Noé, jesa̱pt́im jém tiempo cuando amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. \v 38 Porque wiñɨgam cuando it́ id́ɨc jém Noé, cuando d́anam núcne jém diluvio, jém pɨxiñt́am wícyajpat́im y ucyajpat́im. Aŋcoomɨ́yoyyajpat́im y ichiiyajpat́im iyo̱mma̱nɨctam iga aŋcoomɨyyajpa hasta que núc jém ja̱ma cuando jém Noé tɨgɨy jém mɨjpɨc barcojo̱m. \v 39 D́a icutɨɨyɨyyaj hasta que quím jém nɨ, inicunɨ́gayyaj it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Je̱mpɨct́im iñascayajpa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ cuando ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. \v 40 Cuando núctooba jém íŋaŋpɨgam ja̱ma, wagayo̱xayajpa wɨste̱n pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m, tu̱m nanɨcta̱p, tu̱m tsacta̱p. \v 41 Wɨste̱n yo̱mo wid́oyyajpa tu̱m molinoyucmɨ, tu̱m nanɨcta̱p, tu̱m tsacta̱p. \p \v 42 ’It́t́aamɨ al tanto porque d́a iñjo̱doŋtam juchɨs hora miñpa jém íñO̱mi, odoy moŋtaamɨ mimicht́am. \v 43 Cutɨɨyɨyt́aamɨ, siiga tu̱m pɨ̱xiñ ijo̱doŋ juchɨs hora núcpa tsuucɨɨm jém númpaap, jesɨc d́a moŋpa iga odoy ijedáyiñ jém it́ɨc jém númpaap. \v 44 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa, it́t́aamɨ listo porque jém tiempo iga iñjɨ̱spa iga ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, d́a amiñgacpa, jesɨgam amiñpa. \s1 Jém malopɨc cabo y jém wɨbɨc \r (Lc. 12:41-48) \p \v 45 ’Sɨɨp manaŋquejáypa i̱apaap jém wɨbɨc cabo jém icutɨɨyɨypaap. Jém io̱mi ichacpa iga iŋjaguiñ jém it́yajwɨɨp it́ɨccɨɨm iga icwícyajiñ. \v 46 Agui maymay jém cabo siiga sɨ́p iwat juuts ipɨɨmɨyñe jém io̱mi cuando miñgacpa. \v 47 Mannɨ́máypa iga jém io̱mi iccámpa jém icabo juuts tu̱m aŋjagooyi iga iŋjacpa it́u̱mpɨy jém iñas y jém icuyo̱xayajpaap. \v 48 Pero siiga malo yɨ́p cabo, ijɨ̱spa ia̱namaŋjo̱m iga d́a jobit́ miñgacpa jém io̱mi. \v 49 Mojpa imalwadáy tuŋgac jém icuyo̱xapaap jém io̱mi. Tsa̱m wícpa, tsa̱m ucpa con jém tuŋgac uccɨɨwiñ. \v 50 Miñgacpa jém cabo io̱mi tu̱m ja̱ma cuando d́a iŋjócne. Miñpa tu̱m hora cuando d́a ijo̱doŋ. \v 51 Chiit́a̱p mɨjpɨc castigo con jém malopɨc pɨxiñt́am ju̱t́ tsa̱m wejyajpa, ju̱t́ iñichyajpa it́ɨts. \c 25 \s1 Jém cuento de jém diez wo̱ñt́am \p \v 1 ’Jesɨc jém tiempo cuando iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ jex juuts diez jém wo̱ñt́am nɨcyaj ju̱t́ aŋcoomɨ́yoyñɨ̱mpa. Ipɨcyaj jém ijuctɨ, nɨc ichoŋyaj jém aŋcoomɨypaap. \v 2 Cinco jém wo̱ñt́am d́a jɨ̱xiɨ́y y cinco jém wo̱ñt́am agui jɨ̱xiɨ́y. \v 3 Jém d́apɨc jɨ̱xiɨ́y ipɨcyaj ijuctɨ, pero d́a ininɨcyaj jém aceite iga icucómáypa e̱ybɨc jém ijuctɨ. \v 4 Pero jém jɨ̱xiɨywɨɨp ininɨc jém aceite tu̱m xa̱nujo̱m. Ininɨcpat́im jém ijuctɨ. \v 5 Tsa̱m táŋcaa̱p iñúc jém yoomɨypaap. Tsa̱m moŋtooba jém wo̱ñt́am. Ocmɨ moŋyaj. \v 6 Jesɨc cugaptsu imatoŋyaj tu̱m mɨjpɨc jɨ̱yi. Nɨmpa: “Miñpa jém yoomɨypaap. Nɨ̱gɨ tsoŋtaamɨ.” \v 7 Tsucumyaj it́u̱mpɨy jém wo̱ñt́am. Moj iwɨ̱tsacyaj ijuctɨ. \v 8 Jém cinco wo̱ñt́am, jém d́apɨc jɨ̱xiɨ́y, iñɨ́mayyajpa jém jɨ̱xiɨywɨɨp: “Achiit́aamɨ uxaŋ aceite porque ɨch anjuctɨ pícht́oobam.” \v 9 Pero jém jɨ̱xiɨywɨɨp icutsoŋyaj. Nɨmyaj: “D́a manchiiba porque wɨɨp d́a actsɨ́ypa aɨch siiga manchiiba. Más wɨ̱ nɨ̱gɨ juyt́aamɨ iñyaac ju̱t́ mayt́a̱p.” \v 10 Pero iganam nɨc ijuyyaj aceite jém cinco wo̱ñt́am, jém d́apɨc jɨ̱xiɨ́y, jesɨgam núc jém yoomɨypaap. Y jém cinco jém wo̱ñt́am jém jɨ̱xiɨywɨɨp tɨgɨyyaj jojmɨ ju̱t́ it́ jém aŋcoomɨ́yóycuy. Aŋpajta̱ jém puerta. \v 11 Ocmɨ se̱tyaj jém wo̱ñt́am jém nɨcnewɨɨp ijuy aceite. Iñɨ́mayyajpa jém tɨc io̱mi: “Áŋaayɨ jém puerta.” \v 12 Pero jém tɨc io̱mi iñɨ́máy: “Nu̱ma mimicht́am, d́a mánixpɨcpa.” \p \v 13 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Odoy moŋtaamɨ mimicht́am, it́t́aamɨ al tanto porque d́a iñjo̱doŋ júp ja̱ma ni juchɨs hora amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ. \s1 Jém esclavoyaj iyo̱xacaaba jém io̱mi it́umiñ \r (Lc. 19:11-27) \p \v 14 ’Jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m tumiñɨ́y. Nɨcpa tuŋgac naxyucmɨ. Jesɨc nɨcpa, iŋwejáy jém iesclavoyaj iga ichi uxaŋ tumiñ iga iyo̱xacayajiñ. \p \v 15 ’Tu̱m jém iesclavo ichi cinco talento (tu̱m talento ivale seis mil tumiñ de plata). Tuŋgac ichi wɨste̱n talento. Tuŋgac ichi tu̱m talento. Chiit́a̱ cada quien juuts wɨa̱p iyo̱xaca. Jesɨc ocmɨ nɨc jém pɨ̱xiñ. \v 16 Tu̱m jém esclavo, jém chiiñeta̱wɨɨp jém cinco talento, moj iyo̱xaca jém tumiñ. Icoñwɨ́y tuŋgac cinco talento. \v 17 Je̱mpɨct́im iwat jém tuŋgac esclavo, jém chiiñeta̱wɨɨp wɨste̱n talento. Icoñwɨ́y con jém tumiñ tuŋgac wɨste̱n talento. \v 18 Pero jém tuŋgac esclavo, jém chiiñeta̱wɨɨp tu̱m talento, nɨc iñegáy jém io̱mi it́umiñ. It́aj tu̱m jos, jemum icum nascɨɨm. \p \v 19 ’Jesɨc pecam nɨcne jém io̱mi, se̱t e̱ybɨc. Moj it́op cuenta con jém iesclavo. \v 20 Wiñt́i núc jém chiiñeta̱wɨɨp jém cinco talento. Icɨɨjuŋcodáy io̱mi tuŋgac cinco talento jém icoñwɨyñewɨɨp. Iñɨ́máy: “Máno̱mi, anchi cinco talento, pero yɨɨm it́ tuŋgac cinco talento aŋcoñwɨyñe.” \v 21 Jém io̱mi iñɨ́máy: “It́ wɨ̱. Mich tu̱m wɨbɨc miesclavo, agui wɨa̱ iŋwat cuenta jém ammɨɨchi. Como mánix iga wɨa̱ miŋwat cuenta jém uxaŋpɨc, sɨɨp manaccámpa juuts tu̱m aŋjagooyi iga iniŋjacpa más jém jáyaŋpɨc. Sɨɨp tɨgɨ̱yɨ yɨɨm con aɨch ju̱t́ it́ jém maymáya̱ji.” \p \v 22 ’Ocmɨ núc jém tuŋgac iesclavo jém chiiñeta̱wɨɨp wɨste̱n talento. Nɨmpa: “Máno̱mi, anchi wɨste̱n talento. Yɨɨm it́ tuŋgac wɨste̱n aŋcoñwɨyñe.” \v 23 Jém io̱mi iñɨ́máy: “Wɨbɨc miesclavo, wɨa̱p iŋwat cuenta jém ammɨɨchi. Como mánix iga wɨa̱ miŋwat cuenta jém uxaŋpɨc, sɨɨp manaccámpa juuts tu̱m miŋjagooyi iga iniŋjacpa jém más jáyaŋpɨc. Sɨɨp tɨgɨ̱yɨ yɨɨm con aɨch ju̱t́ it́ jém maymáya̱ji.” \p \v 24 ’Ocmɨ núct́im jém tuŋgac esclavo jém chiiñeta̱wɨɨp tu̱m talento. Iñɨ́máy: “Máno̱mi, ɨch anjo̱doŋ iga tsa̱m pɨ̱mi mipɨɨmɨ́yóypa. Impɨctsoŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy iññip. Impiŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy iñyɨn. \v 25 Jeeyucmɨ tsa̱m acɨ̱ŋ. Oy mannegáy jém iñt́umiñ nascɨɨm. Pero yɨɨm it́ jém iñt́umiñ jém immɨɨchipɨc.” \v 26 Jém io̱mi iñɨ́máy jém iesclavo: “Tsa̱m mimalopɨc miesclavo, tsa̱m micut́iñ. Siiga iñjo̱doŋ iga ampɨctsoŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy anñip y ampiŋpa jém cosecha ju̱t́ d́a oy anyɨn, \v 27 ¿jesɨc t́iiga d́a iŋcucom antumiñ jém banco? Jesɨc cuando ase̱tpa, ampɨctsoŋpa antumiñ con jém icoñwɨyooyi.” \p \v 28 ’Jesɨc jém esclavo io̱mi iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m: “Accáyaayɨ jém talento yɨ́p pɨ̱xiñ. Chi̱ɨ jém iniit́wɨɨp diez talento. \v 29 Porque jém iniit́wɨɨp, chiit́a̱p más iga odoy t́i it́ogóyáyiñ. Pero jém d́apɨc inii̱, accáyayt́a̱p hasta jém uxaŋpɨc iniit́. \v 30 Acnɨctaamɨ yɨ́p d́a wɨbɨc esclavo jém piichcɨɨm jém it́wɨɨp aŋsɨ̱cmɨ, ju̱t́ tsa̱m wejyajpa, iñichyajpa it́ɨts.” \s1 Cɨɨpiŋyajta̱p jém naciónyaj \p \v 31 ’Cuando miñgacpa jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, miñpa juuts tu̱m aŋjagooyi. Iwaganamiñyajpa it́u̱mpɨy jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Co̱ñ jém aŋjagooyi ico̱ñcuyyucmɨ iga iŋjacpa yɨ́p nas con jém Dios ipɨ̱mi. \v 32 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ, aŋtuuma̱yajpa jém aŋjagooyi iwiñjo̱m. Jém aŋjagooyi icupíŋáypa jém tuŋgac pɨxiñt́am juuts iwatpa jém borrego io̱mi. It́oppa jém chivo jém borregoaŋjo̱m, ichacpa aparte. \v 33 Jém borregoyaj tsacyajta̱p aŋwɨ̱mɨ y jém chivoyaj tsacyajta̱p aŋna̱ymɨ. \p \v 34 ’Jesɨc jém Rey iñɨ́máypa jém it́yajwɨɨp iŋwɨ̱mɨ: “Mi̱ñɨ mimicht́am jém miwɨ̱wadayñewɨɨp anJa̱tuŋ Dios. Mi̱ñɨ, pɨctsoŋtaamɨ jém lugar jém miwɨ̱tsagayñeta̱wɨɨp dende iwat Dios yɨ́p nas. \v 35 Porque tsa̱m ayua̱p y mimicht́am anacwícta. Tsa̱m anɨ́ctɨtspa y micht́am anacnɨ́cta. Ɨch juuts juumɨpɨc apɨ̱xiñ, pero mimicht́am anacnúcsta tɨc. \v 36 D́a apuctugɨ́y, pero mimicht́am anchiit́a. Amɨmne y mimicht́am oy anámta. Apajta̱ cárcel, pero mimicht́am oy anámta.” \p \v 37 ’Jesɨc jém wɨbɨc pɨxiñt́am, jém iwɨ̱pɨctsoŋneyajwɨɨp jém aŋjagooyi, nɨmyajpa: “MánO̱mi, ¿jucha̱ mánixt́a iga miyua̱p y manacwícta? ¿Jucha̱ mánixt́a iga miñɨ́ctɨtspa y manacnɨ́cta? \v 38 ¿Jucha̱ mánixt́a juuts tu̱m juumɨpɨc mipɨ̱xiñ y manacnúcsta tɨc, o iga d́a mipuctugɨ́y y manchiit́a? \v 39 ¿Jucha̱ mánixt́a mimɨmne o mipajneta̱ cárcel y oy mánámta?” \v 40 Jém Rey icutsoŋ, iñɨ́máy jém iwɨ̱watneyajwɨɨp: “Nu̱ma, mannɨ́máypa, t́it́am iŋwadáy yɨ́p antɨ̱wɨtam, jém d́apɨc juchaŋ, jesɨc ɨch mismo aŋwɨ̱wadáy.” \p \v 41 ’Jesɨc jém Rey iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp iŋna̱ymɨ: “Mimicht́am tsa̱m mimalo, impɨctsoŋtámpa jém castigo. Nɨctaamɨ jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa jém watneta̱wɨɨp para jém Woccɨɨwiñ y jém mal espíritu. \v 42 Ɨch tsa̱m ayua̱p y mimicht́am d́a anacwícta. Tsa̱m anɨ́ctɨtspa y mimicht́am d́a anacnɨ́cta. \v 43 Asɨɨba juuts tu̱m juumɨpɨc apɨ̱xiñ, pero mimicht́am d́a anacnúcsta tɨc. D́a apuctugɨ́y y mimicht́am d́a t́i anchiit́a. Amɨmne y apajta̱ cárcel y mimicht́am d́at́im oy anámta.” \v 44 Jesɨc nɨmyajpa jém malopɨc pɨxiñt́am: “MánO̱mi, ¿juchɨs mánixt́a cuando miyua̱p, miñɨ́ctɨtspa, mixɨɨba juuts tu̱m juumɨpɨc pɨ̱xiñ, d́a mipuctugɨ́y, mimɨmne, o mipajneta̱ cárcel y d́a oy manyo̱xpátta?” \v 45 Jesɨc jém Rey icutsoŋpa jém malopɨc pɨxiñt́am. Nɨ́mayyajta̱: “Nu̱ma mannɨ́máypa, como d́a iŋwɨ̱wadayt́a jém antɨ̱wɨtam d́apɨc juchaŋ, jesɨc ɨcht́im mismo d́a aŋwɨ̱wadáy.” \v 46 Ocmɨ nɨcyajpa yɨ́p malopɨc pɨxiñt́am ju̱t́ ipɨctsoŋyajpa jém castigo ju̱t́ d́a nunca yajpa iyoj. Pero jém wɨbɨc pɨxiñt́am, jém iwɨ̱watneyajwɨɨp, ipɨctsoŋpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa. \c 26 \s1 Ijɨ̱syaj jém ienemigoyaj jutsa̱p imatsyaj Jesús \r (Mr. 14:1-2; Lc. 22:1-2; Jn. 11:45-53) \p \v 1 Cuando yaj iŋmat Jesús, iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p \v 2 —Mimicht́am iñjo̱doŋtam iga wɨsna ja̱ma naspa jém pascuasɨŋ y ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p iga acunúnta̱p cunusyucmɨ. \p \v 3 Jesɨc aŋtuuma̱yajpa jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém escribaspɨc maestroyaj y con jém Israelpɨc wɨd́ayt́am. Aŋtuuma̱yajpa jém co̱bacpɨc pa̱nij, jém Caifás, ipalacio. \v 4 Jemum moj ijɨ̱syaj jutsa̱p icumɨgoyyaj jém Jesús iga imatsyajpa iga iccaayajpa. \v 5 Pero nɨmyajpa jém aŋjagooyiyaj: \p —D́a tammatspa yɨ́p sɨŋjo̱m, jesɨc d́a cujínayyajpa jém pɨxiñt́am. \s1 Tu̱m yo̱mo iccámáypa jém perfume Jesús ico̱bacyucmɨ \r (Mr. 14:3-9; Jn. 12:1-8) \p \v 6 It́ Jesús jém attebet Betania, núc jém Ximoj it́ɨccɨɨm, jém cupúgayñewɨɨp id́ɨc iña̱ca. \v 7 Icunúc tu̱m yo̱mo con tu̱m tsaafrasco comne jém aceite jém cɨ̱npáppɨc jém aguipɨc tsoowɨ́y. Cuando co̱ñ Jesús jém mesacɨɨm, jém yo̱mo icutegáy jém aceite ico̱bacyucmɨ. \v 8 Cuando iixyaj jém icuyujcɨɨwiñ agui jóyyaj. Nɨmyaj: \p —¿T́iiga it́ecmɨ̱chca yɨ́p aceite? \v 9 Meega tammáypa, tampɨctsoŋpa jáyaŋ tumiñ. Wɨa̱p tanyo̱xpátta jém yaacha̱yajpáppɨc. \p \v 10 Jesɨc Jesús icutɨɨyɨ́y t́i sɨ́p iñɨmyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Odoy moogɨɨyɨ yɨ́p yo̱mo. Sɨ́p awɨ̱wadáy. \v 11 Jém yaacha̱yajpáppɨc siempre iŋwaganait́t́ámpa. Pero aɨch d́a siempre maŋwaganait́t́ámpa. \v 12 Acutegáy jém yo̱mo jém aceite ammɨjta̱yyucmɨ juuts cuando cumta̱p tu̱m tsúts. \v 13 Nu̱ma mannɨ́máypa iga ju̱t́quej aŋmatta̱p jém wɨbɨc aŋma̱t́i icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ, aŋmatta̱pt́im t́i awadáy yɨ́p yo̱mo iga jém pɨxiñt́am ijɨ̱syajiñ t́i iwat yɨ́p yo̱mo. \s1 Jém Judas icɨɨjuŋcot jém Jesús \r (Mr. 14:10-11; Lc. 22:3-6) \p \v 14 Ocmɨ tu̱m de jém docepɨc icuyujcɨɨwiñ iñɨ̱yi Judas Iscariote nɨc iniŋmat jém pa̱nij aŋjagooyiyaj. \v 15 Iñɨ́máy jém pa̱nijyaj: \p —¿Jutsaŋ anyojpa siiga aŋcɨɨjuŋcotpa jém Jesús? \p Jesɨc jeeyaj iyojyaj treinta tumiñ de plata. \v 16 Dende jeet́i rato moj ijɨ̱s jém Judas jutsa̱p icɨɨjuŋcot jém Jesús. \s1 Wícmoŋpa jém tánO̱mi iwatpa jém Santa Cena \r (Mr. 14:12-25; Lc. 22:7-23; Jn. 13:21-30; 1 Co. 11:23-26) \p \v 17 Núc jém sɨŋ cuando cútta̱p jém caxt́ána̱ñi sin levadura. Jesɨc jém wiñt́ipɨc ja̱ma jém Jesús icuyujcɨɨwiñ icunúcyaj. Icwácyaj, iñɨ́mayyaj Jesús: \p —¿Ju̱t́ iñxunpa iga aŋwɨ̱tsacpa it́u̱mpɨy cosa iga tawíctámpa jém pascuasɨŋ? \p \v 18 Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p —Nɨctaamɨ jém attebet Jerusalén. Cuando miñúctámpa tu̱m tɨccɨɨm, impátpa tu̱m pɨ̱xiñ. Nɨ́maayɨ: “Nɨmpa jém amMaestro iga sɨɨp núcum jém hora iga cupacpa jém anyo̱xacuy. Anacnaspa jém pascuasɨŋ mich iñt́ɨccɨɨm con aŋcuyujcɨɨwiñ.” \p \v 19 Jesús icuyujcɨɨwiñ iwatyaj it́u̱mpɨy cosa juuts ipɨɨmɨ́y. Iwatyajpa jém wíccuy iga icnaspa jém pascuasɨŋ. \p \v 20 Jesɨc tsuuya̱wum i̱t́i, co̱ñyaj Jesús jém mesacɨɨm con jém doce icuyujcɨɨwiñ. \v 21 Iganam wícyajpa, nɨmpa Jesús: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa, tu̱m de mimicht́am aŋcɨɨjuŋcotpa jém ánenemigo icɨɨjo̱m. \p \v 22 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ tsa̱m aŋyácyaj. Moj nacwácyajta̱ji entre jeeyaj. Cada tu̱mtu̱m nɨm: \p —MánO̱mi, ¿que aɨcham? \p \v 23 Icutsoŋ Jesús. Nɨmpa: \p —Jém aŋwaganaso̱npaap caxt́ána̱ñi tu̱mt́i chi̱majo̱m, jeam jém acɨɨjuŋcotpaap ánenemigo icɨɨjo̱m. \v 24 Jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ tienes que iñascaaba juuts nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱, pero agui uuguyt́im jém pɨxiñt́am jém acɨɨjuŋcotpáppɨc, wɨ̱ id́ɨc meega d́a nay. \p \v 25 Ocmɨ jɨy jém Judas jém icɨɨjuŋcotpaap. Nɨmpa: \p —MamMaestro, ¿que aɨcham? \p Jesús iñɨ́máy: \p —Mimicham. \p \v 26 Iganam wícyajpa, Jesús imatspɨc jém caxt́ána̱ñi. Cuando yaj iŋwejpát Dios, iwéc jém caxt́ána̱ñi, ichi icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Yɨ́p caxt́ána̱ñi ɨch ammɨjta̱y, cúttaamɨ. \p \v 27 Ocmɨ ipɨc tu̱m copa jém uvas iñɨ, iŋwejpát Dios. Ichi jeeyaj. Iñɨ́máy: \p —Uctaamɨ iñt́u̱mpɨyt́am. \v 28 Yɨ́p ɨch annɨɨpiñ jém antegaypáppɨc iga aŋwatpa jém jo̱mipɨc trato iga aŋwɨ̱tsagáypa jáyaŋ jém pɨxiñt́am it́áŋca. \v 29 Mannɨ́may-t́ámpa mimicht́am iga dende sɨɨp d́a ánucpa jém uvas iñɨ hasta que núcpa jém ja̱ma iga ánucpa e̱ybɨc con mimicht́am ju̱t́ iŋjacpa anJa̱tuŋ Dios. \p \v 30 Jesɨc yaj iwanyaj tu̱m wa̱ñi, nɨcyaj jém co̱tsɨcyucmɨ. \s1 Iŋmatpa Jesús iga iŋnécpa jém Peto \r (Mr. 14:26-31; Lc. 22:31-34; Jn. 13:36-38) \p \v 31 Ocmɨ Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p —Mimicht́am iñt́u̱mpɨyt́am tsa̱m micɨ̱ŋtámpa y ampoychactámpa aŋcut́um yɨ́pt́im tsuu. Porque nɨmpa así jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱: “Accaata̱p jém iwatpáppɨc cuenta jém borregoyaj. Jém borregoyaj cupóyayyajpa.” \v 32 Pero ocmɨ cuando apɨspa, aŋjagoyñeeba annɨc jém naxyucmɨ de Galilea. \p \v 33 Jesɨc Peto iñɨ́máy jém Jesús: \p —Aunque it́u̱mpɨy tsa̱m cɨ̱ŋyajpa y michacyajpa iŋcut́um, más aɨch d́a acɨ̱ŋpa y d́a maŋcupóyáypa. \p \v 34 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa iga yɨ́pt́im tsuu antes que aŋwejpa jém ca̱yu mich anaŋnécpa tuccɨy. \p \v 35 Jém Peto iñɨ́máy: \p —Aunque tawagaaccaata̱iñ con mimich, ɨch d́a manaŋnécpa. \p It́u̱mpɨy jém icuyujcɨɨwiñ nɨmyajt́im je̱mpɨc. \s1 Jesús iŋwejpát Dios jém lugar Getsemaní \r (Mr. 14:32-42; Lc. 22:39-46) \p \v 36 Jesɨc nɨcyaj Jesús con jém icuyujcɨɨwiñ tu̱m lugar iñɨ̱yi Getsemaní. Nɨmpa Jesús: \p —Co̱ñt́aamɨ yɨɨm iganam ɨch anɨcpa jemɨc iga anaŋwejpátpa Dios. \p \v 37 Jesɨc Jesús ininɨc uxaŋ más juumɨ jém Peto y icuɨstɨc jém Zebedeo ima̱nɨctam. Tsa̱m pɨ̱mi aŋyác Jesús, tsa̱m ijɨ̱spa t́i iñascaaba. \v 38 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém tucute̱n icuyujcɨɨwiñ: \p —Ɨch agui pɨ̱mi aŋyácne ána̱namaŋjo̱m hasta quénam acaatooba. Tsɨ́yt́aamɨ yɨɨm, odoy moŋtaamɨ, nawattamta̱jɨ cuenta. \p \v 39 Jesɨc ocmɨ Jesús nɨc uxaŋ más juumɨ. Tocsneactɨŋ. Moj iŋwejpát Dios. Nɨmpa: \p —ManJa̱tuŋ, siiga iŋwɨ̱aŋja̱m odoy jɨɨcɨ iga annascaaba yɨ́p mɨjpɨc yaacha̱ji. Pero odoy wa̱tɨ juuts ɨch ansunpa. Wa̱tɨ juuts mich iŋwɨ̱aŋja̱m. \p \v 40 Jesɨc se̱t e̱ybɨc Jesús ju̱t́ ichac jém tucute̱n icuyujcɨɨwiñ. Moŋyajpa. Iñɨ́máy jém Peto: \p —¿Mimoŋpa Peto? ¿Que d́a wɨa̱p imvivoja̱ con aɨch ni tu̱m hora? \v 41 Odoy moŋtaamɨ, nawattamta̱jɨ cuenta. Aŋwejpáttaamɨ Dios iga odoy i̱ wɨa̱iñ micutɨ́tsta iga micmalwattámpa. Nu̱ma, jém íña̱nama iwattooba juuts ixunpa Dios, pero jém immɨjta̱y d́a iwɨ̱aŋja̱m. \p \v 42 Jesɨc e̱ybɨct́im nɨc Jesús iŋwejpát Dios. Nɨmpa: \p —ManJa̱tuŋ, siiga d́a wɨa̱p aŋcɨacput yɨ́p mɨjpɨc yaacha̱ji, jesɨc wa̱tɨ juuts mich iŋwɨ̱aŋja̱m. \p \v 43 Ocmɨ e̱ybɨc se̱t Jesús ju̱t́ it́ icuyujcɨɨwiñ. Tsa̱m moŋyajpa. D́a tojtooba iixcuy porque tsa̱m moŋtooba. \v 44 Jemum ichac jém icuyujcɨɨwiñ. E̱ybɨct́im nɨc iŋwejpát Dios tres vecesam. Nɨmpa jeet́im aŋma̱t́i. \v 45 Jesɨc se̱t e̱ybɨc ju̱t́ it́ jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Sɨɨp nu̱ma moŋtaamɨm, jejtaamɨm. Sɨɨp núcum jém hora iga ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m. \v 46 Tsucumtaamɨm, tanɨctámpam porque miñpam jém acɨɨjuŋcotpaap. \s1 Matsta̱ Jesús \r (Mr. 14:43-50; Lc. 22:47-53; Jn. 18:2-11) \p \v 47 Iganam sɨ́p ijɨy Jesús, núc jém Judas jém it́wɨɨp id́ɨc con jém doce icuyujcɨɨwiñ. Iwaganamiñyaj tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. Inimiñyaj espada y jém cuy iga icótspa. Icutsadayyaj jém pa̱nij aŋjagooyi y jém wɨd́ayt́am. \v 48 Jém Judas, jém icɨɨjuŋcotpaap Jesús, iwadáy jém pɨxiñt́am tu̱m seña. Iñɨ́máy: \p —Jém anaŋna̱catsútspaap, jeam. Matstaamɨ. \p \v 49 Jesɨc jém Judas icunúc jém Jesús. Iñɨ́máy: \p —MamMaestro, xutsóy. \p Jesɨc iŋna̱catsúts. \v 50 Jesús iñɨ́máy: \p —¿Amigo, t́i miñ imméts? \p Jesɨc icunúcyaj jém miññeyajwɨɨp. Imatsyaj jém Jesús. Nanɨcta̱wum preso. \p \v 51 Pero tu̱m jém iwaganait́wɨɨp Jesús, it́op tu̱m espada, it́ɨŋquímáy it́a̱tsɨc jém co̱bacpɨc pa̱nij imozo. \v 52 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Co̱tɨ jém espada iñacjo̱m. Porque it́u̱mpɨy jém áŋa̱yajpáppɨc con espada, con espadat́im accaata̱p. \v 53 ¿Que d́a iñjo̱doŋ iga ɨch wɨa̱p aŋwágáy Dios iga acutsadáyiñ doce legiones jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am y yɨ́pt́i rato acutsadáypa? \v 54 Pero siiga aŋwatpa je̱mpɨc, ¿jutsa̱p icupac jém aŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱ iga ayaachwatta̱p? \p \v 55 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém miññeyajwɨɨp: \p —¿Que miñ ammatsta con espada y jém cuy juuts tu̱m anúmpaap? It́u̱mpɨy ja̱ma accuyujóypa ma̱stɨcjo̱m, d́a nunca ammatsta. \p \v 56 It́u̱mpɨy yɨ́p cosa iñascaaba Jesús iga cupacpa juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. \p Jesɨc it́u̱mpɨy jém icuyujcɨɨwiñ yaj cupóyaayiyaj. Icut́um tsɨ́y jém Jesús. \s1 Nanɨcta̱ Jesús jém co̱bacpɨc pa̱nijcɨɨm \r (Mr. 14:53-65; Lc. 22:54-55, 63-71; Jn. 18:12-14, 19-24) \p \v 57 Jesɨc jém imatsneyajwɨɨp Jesús ininɨcyaj jém Caifás iwiñjo̱m, jém co̱bacpɨc pa̱nij aŋjagooyi. Jemum aŋtuuma̱neyaj wa̱t́i jém escribaspɨc maestroyaj y jém wɨd́ayt́am. \v 58 Jém Peto ijuumactúŋɨyñe hasta jém co̱bacpɨc pa̱nij iaŋcɨɨm. Jemum tɨgɨy, cooñaŋjac jém Peto con jém policía. Iixt́ooba t́i nawatta̱p jém Jesús. \p \v 59 Jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con it́u̱mpɨy jém wɨd́ayt́am, jém Sanhedrín, imétsyajpa tu̱m cumɨgoypaap iga accaata̱iñ Jesús. \v 60 Pero d́a ipátyaj jém nɨmyajpáppɨc iga imalwatne. Tsa̱m jáyaŋ pɨ̱xiñ icumɨgoyyajtooba id́ɨc jém Jesús, pero d́a wɨa̱p. Ocmɨ miñ wɨste̱n jém pɨ̱xiñ jém icumɨgoypaap. \v 61 Nɨmyaj: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ nɨmpa iga: “Ɨch wɨa̱p ammɨswat jém Dios ima̱stɨc, jesɨc tucunaja̱ma e̱ybɨc anactsucumpa.” \p \v 62 Jesɨc te̱ñchucum jém co̱bacpɨc pa̱nij, iñɨ́máy Jesús: \p —¿Que d́a iŋcutsoŋpa? ¿D́a immatoŋ t́i sɨ́p iñɨmyaj contra mimich? \p \v 63 Pero Jesús d́a jɨypa. Jém co̱bacpɨc pa̱nij aŋjagooyi iñɨ́máy: \p —Odoy amɨgóyaayɨ porque jém vivopɨc Dios taixpa. Anuntanɨ́maayɨ siiga nu̱ma mimicham miCristo jém Dios miMa̱nɨc. \p \v 64 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Juuts mich miñɨm. Pero mannɨ́máypa iga dende sɨɨp ánixt́ámpa aɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, cuando aco̱ñ jém tanJa̱tuŋ Dios iŋwɨ̱mɨ, jém tsa̱mpɨc iniit́ ipɨ̱mi. Ánixt́ámpat́im cuando amiñgacpa sɨŋyucmɨ jém ucsaŋjo̱m. \p \v 65 Jesɨc jém co̱bacpɨc pa̱nij ichiccujac iyoot́i iga quejiñ iga icujɨypa Dios. Nɨmpa: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ icujɨypa tanDios. ¿T́iiga tammétstámpa tuŋgac testigo? Mimicht́am sɨɨp immatoŋneta iga tsa̱m icujɨypa tanDios. \v 66 ¿T́i iñjɨ̱stámpa? \p Nɨmyajpa jém miññeyajwɨɨp: \p —Iniit́ la culpa. Wɨ̱ iga tanaccaaba. \p \v 67 Ocmɨ ichujcaayyaj iwiñpac. Ixoŋyaj. Tuŋgac it́ojáy iwiñpac. \v 68 Nɨmyaj: \p —Siiga micham miCristo, anɨ́maayɨ i̱ micóts. \s1 Jém Peto iŋnéc iga iixpɨc jém Jesús \r (Mr. 14:66-72; Lc. 22:56-62; Jn. 18:15-18, 25-27) \p \v 69 Iganam co̱ñ jém Peto aŋcɨɨm, miñ tu̱m yo̱mo jém icuyo̱xapaap jém pa̱nij. Iñɨ́máy jém Peto: \p —Mich iŋwaganasɨɨbat́im jém Jesús, jém Galileapɨc pɨ̱xiñ. \p \v 70 Pero jém Peto iŋnéc iga iwaganasɨɨba Jesús. Iñɨ́máy jém yo̱mo: \p —D́a anjo̱doŋ t́i sɨ́p iññɨm. \p \v 71 Cuando nɨc jém Peto jém corredor, tuŋgac jém yo̱mo iixpɨct́im, iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ iwaganasɨɨba jém Jesús jém Nazaretpɨc. \p \v 72 E̱ybɨct́im iŋnéc jém Peto. Nɨmpa: \p —Wɨ̱jo̱dios, d́a ánixpɨcpa. \p \v 73 Tu̱m rato más, algunos jém it́yajwɨɨp je̱m, icunúcyaj jém Peto, iñɨ́máy: \p —Nu̱ma mich tu̱m jeepɨct́im mipɨ̱xiñ, tsa̱m wɨ̱quejpa hasta iniŋma̱t́i iga Nazaretpɨc mipɨ̱xiñ. \p \v 74 Jesɨc jém Peto moj malnɨ̱mi. Nɨmpa: \p —Wɨ̱jo̱dios, ɨch d́a ánixpɨcpa yɨ́p pɨ̱xiñ. \p Jeet́i rato aŋwej jém ca̱yu. \v 75 Jesɨc jém Peto ijɨ̱s t́i iñɨ́máy Jesús cuando iñɨ́máypa iga: “Mich anaŋnécpa tres veces antes que aŋwejpa jém ca̱yu.” Jesɨc put aŋsɨ̱cmɨ jém Peto. Pɨ̱mi wejpa porque agui aŋyácne. \c 27 \s1 Cɨɨjuŋcotta̱ Jesús jém Pilato icɨɨjo̱m \r (Mr. 15:1; Lc. 23:1-2; Jn. 18:28-32) \p \v 1 Jesɨc icuqueja̱ma aŋtuuma̱yajpa it́u̱mpɨy jém pa̱nij aŋjagooyiyaj y jém wɨd́ayt́am iga iwatyajpa acuerdo jutsa̱p iccaayaj Jesús. \v 2 Tsenneta̱ jém Jesús, nanɨcta̱ jém gobernadorcɨɨm. Cɨɨjuŋcotta̱ jém Poncio Pilato icɨɨjo̱m. \s1 Naccaata̱ iyaac jém Judas \p \v 3 Jém Judas, jém iwadayñewɨɨp atraición, iix iga accaata̱p jém Jesús. Jesɨc icucac ijɨ̱xi, ichacse̱t jém treinta tumiñ de plata jém pa̱nij aŋjagooyi con jém wɨd́ayt́am. \v 4 Nɨmpa jém Judas: \p —Ɨch tsa̱m aŋwat táŋca iga aŋcɨɨjuŋcot tu̱m pɨ̱xiñ d́apɨc t́i iwatne iga accaata̱iñ. \p Pero jeeyaj nɨmyaj: \p —Ɨch d́a ant́icutɨgɨ̱yi. Je cuestión de mimich. \p \v 5 Ocmɨ jém Judas ipatsquet jém tumiñ ma̱stɨcjo̱m. Nɨc. Najúpcata̱ iyaac. \p \v 6 Jém pa̱nij aŋjagooyi ipiŋ jém tumiñ. Nɨmyajpa, yɨ́p tumiñ d́a wɨa̱p taŋcot jém cajonjo̱m ju̱t́ accáyt́a̱p jém ofrenda porque yɨ́p tumiñ nɨɨpiñ icho̱wa. \p \v 7 Ocmɨ iwatyaj acuerdo iga ijuyyajpa tu̱m ja̱ca nas con jém tumiñ. Jém lugar iñɨ̱yi jém suuŋnascɨɨm. Ijuyyaj iga iniit́ lugar ju̱t́ cumyajta̱p jém juumɨpɨc pɨxiñt́am. \v 8 Jeeyucmɨ hasta sɨɨp iñɨ̱yi jém nas, jém Nɨɨpiñ iCho̱wa. \v 9 Je̱mpam cupacpa juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Jeremías: “Jém treinta tumiñ de plata tu̱m pɨ̱xiñ icho̱wa. Iccámáy jém precio jém Israelpɨc pɨxiñt́am. Ipɨgayyaj jém pɨ̱xiñ icho̱wa. \v 10 Con jém tumiñ ijuyyaj jém nas ju̱t́ watta̱p suuŋ juuts anɨ́máy jém tanJa̱tuŋ Dios.” \s1 Nanɨcta̱ Jesús jém Pilato iwiñjo̱m \r (Mr. 15:2-5; Lc. 23:3-5; Jn. 18:33-38) \p \v 11 Jesɨc nanɨcta̱ Jesús jém gobernadorcɨɨm. Jém gobernador icwác Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿Micham miRey de jém judíos? \p Jesús iñɨ́máy jém gobernador: \p —Aɨcham, juuts mich miñɨmpa. \p \v 12 Jesɨc cuando jém pa̱nij aŋjagooyi con jém wɨd́ayt́am iquejajwadáy Jesús, d́a t́i icutsoŋ. \v 13 Jesɨc jém Pilato iñɨ́máy Jesús: \p —¿Que d́a immatoŋ iga agui jáyaŋ cosa sɨ́p iñɨmyaj en contra de mimich? \p \v 14 Pero Jesús d́at́im icutsoŋ. Jesɨc jém gobernador agui ipooñaŋja̱mpa. \s1 Chiit́a̱ orde iga accaata̱p jém Jesús \r (Mr. 15:6-20; Lc. 23:13-25; Jn. 18:38–19:16) \p \v 15 Cada naspa jém pascuasɨŋ, iniit́ tu̱m costumbre jém gobernador iga icutsɨgáypa tu̱m preso para jém pɨxiñt́am juuts jeeyaj icupiŋyajpa. \v 16 Pajneta̱ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ̱yi Barrabás. Jo̱dóŋa̱neta̱ iga agui malo. \v 17 Cuando aŋtuuma̱neyaj it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, jém Pilato icwácyajpa. Iñɨ́máy: \p —¿I̱ iñxuntámpa iga aŋcutsɨgáypa, jém Barrabás o jém Jesús, iñɨ̱yit́im Cristo? \p \v 18 Porque ijo̱doŋ jém Pilato iga jém Israelpɨc aŋjagooyiyaj agui ijóyixyajpa Jesús, agui icujóyɨyyajpa jeeyucmɨ icɨɨjuŋcotyaj. \p \v 19 Iganam co̱ñ jém Pilato ju̱t́ cɨɨpíŋóypa, jém iyo̱mo icutsadáy aŋma̱t́i. Nɨ́mayt́a̱ jém Pilato: “Odoy tɨgɨycuumɨ con yɨ́p wɨbɨc pɨ̱xiñ. Porque tsúmɨc agui amalmawíña̱ yɨ́bam pɨ̱xiñ icuyucmɨ.” \p \v 20 Pero jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém wɨd́ayt́am iñɨ́mayyajpa jém pɨxiñt́am iga iwácyajiñ iga cutsɨgayt́a̱iñ jém Barrabás y accaata̱iñ jém Jesús, hasta ijɨ́cyaj jém pɨxiñt́am. \v 21 Jesɨc e̱ybɨc jém gobernador iñɨ́máy jeeyaj: \p —¿Juppɨc de yɨ́p wɨste̱n pɨ̱xiñ iŋwɨ̱aŋja̱mta iga aŋcutsɨgáypa? \p Nɨmyaj: \p —Barrabás. \p \v 22 Jesɨc jém Pilato e̱ybɨc icwácpa jém pɨxiñt́am. Nɨ́mayyajta̱: \p —¿T́i iŋwɨ̱aŋja̱mta iga aŋwadáypa yɨ́p Jesús iñɨ̱yit́im Cristo? \p It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am icutsoŋyaj. Nɨmyaj: \p —¡Cunúntaamɨ cunusyucmɨ! \p \v 23 Jesɨc Pilato iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —¿T́iiga? ¿T́i mal iwatne? \p Pero más pɨ̱mi jɨyyajpa jeeyaj. Nɨmyaj: \p —¡Cunúntaamɨ cunusyucmɨ! \p \v 24 Cuando iix jém Pilato iga d́a t́i wɨa̱p iwat iga sɨ́p icujíñayyaj jém pɨxiñt́am, iwác uxaŋ nɨ, iche icɨ jém pɨxiñt́am iwiñjo̱m. Nɨmpa: \p —Ɨch d́a anai̱ la culpa iga accaata̱p yɨ́p wɨbɨc pɨ̱xiñ. D́a t́i iwatne. Yɨ́p cuestión de mimicht́am. \p \v 25 Nɨmyaj it́u̱mpɨy jém miññeyajwɨɨp: \p —Aɨcht́am con jém amma̱nɨctam anait́t́a la culpa iga accaata̱p yɨ́p pɨ̱xiñ. \p \v 26 Jesɨc ocmɨ jém Pilato icutsɨgáy jém Barrabás. Ipɨɨmɨ́y jém soldado iga cótsta̱iñ Jesús. Icɨɨjuŋcodáy jém soldado iga icunúnyajiñ cunusyucmɨ. \p \v 27 Jesɨc jém gobernador isoldado ininɨc Jesús tu̱m mɨjpɨc cuarto ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj tsa̱m jáyaŋ jém soldado. It́u̱mpɨy icute̱ñxe̱tyaj Jesús. \v 28 Tsodayt́a̱ jém yagatspɨc iyoot́i. Accámayt́a̱ jém tuŋgac yoot́i jém tsabatspɨc. \v 29 Jém soldado it́agayyaj tu̱m apit́ corona, icámayyaj ico̱bacyucmɨ. Ichiiyaj tu̱m cuy iga imatspa iŋwɨ̱cɨɨmɨ juuts tu̱m rey. Ico̱steeñayyajpa jém Jesús iwiñjo̱m. Ixaayɨyyajpa. Nɨmyaj: \p —¡Xutsóy miRey de jém judíos! \p \v 30 Ichujcayajpa. It́obayyaj jém icuy iga iyɨ́gáyáypa ico̱bac. \v 31 Cuando yaj ixaayɨyyaj, iccáyáy jém tsabats yoot́i, icámáy e̱ybɨc jém iyoot́i jém imɨɨchipɨc. Ocmɨ nanɨcta̱ iga cunúnta̱p cunusyucmɨ. \s1 Cunúnta̱ cunusyucmɨ jém Jesús \r (Mr. 15:21-32; Lc. 23:26-43; Jn. 19:17-27) \p \v 32 Cuando nɨquiyaj tuŋjo̱m, ipát tu̱m Cirenepɨc pɨ̱xiñ iñɨ̱yi Ximoj. Jém soldado ipɨɨmɨ́y jém Ximoj iga ininɨgáyiñ jém Jesús icunus. \p \v 33 Jesɨc núcyaj tu̱m lugar iñɨ̱yi Gólgota. Nɨmtooba jém Tsútsco̱bacpaccɨɨm. \v 34 Jemum ichiiyaj jém vino namotneta̱ con chuxñi̱wi. Cuando icutɨ́ts Jesús jém vino, d́a iuc. \p \v 35 Cuando yaj icunúnyaj cunusyucmɨ jém soldado, iwatyajpa sorteo entre jeeyaj i̱ icoñwɨ́ypa iga imɨɨcha̱p jém Jesús ipuctu̱cu. Je̱mpɨgam cupac juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ: “Iwécyajpa ampuctu̱cu entre jeeyaj. Iwatyajpa sorteo.” \v 36 Jesɨc co̱ñyajpa jém soldado iga iwatyajpa cuenta. \v 37 Jém ico̱bacaŋtɨcmɨ accámayt́a̱ tu̱m letrero ju̱t́ nɨmpa t́iiga accaata̱: “Yɨ́bam jém Jesús jém judíos iRey.” \p \v 38 Jesɨc cunúnyajta̱t́im wɨste̱n númyajpaap jeet́im lugar ju̱t́ cunúnta̱ Jesús. Páŋayt́a̱ tu̱m jém icunus jém Jesús iŋwɨ̱mɨ y tu̱m iŋna̱ymɨ. \v 39 Jém nasyajpáppɨc je̱m iŋwɨ́ŋóyayyajpa con ico̱bac, tsa̱m imalmalnɨ́mayyajpa. \v 40 Iñɨ́mayyaj: \p —Mich miñɨmpa iga immɨswatpa jém mɨjpɨc ma̱stɨc y tucunaja̱ma inictsucumpa e̱ybɨc. Siiga Dios miMa̱nɨc, nacɨacputta̱jɨ iñyaac. Nacunúnayt́a̱jɨ jém cunusyucmɨ, que̱tɨ. \p \v 41 Agui ixaayɨyyajpat́im jém pa̱nij aŋjagooyiyaj, jém escribaspɨc maestroyaj, jém fariseoyaj y jém wɨd́ayt́am. Nɨmyajt́im jeeyaj: \p \v 42 —Yɨ́p pɨ̱xiñ icɨacputpa tuŋgac, pero iyaac d́a wɨa̱p inicɨacputta̱. Siiga nu̱ma jém Israelpɨc iRey, nacunúnayt́a̱iñ, jesɨc taŋcupɨctámpa. \v 43 Tsa̱m icupɨcpa iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát, jesɨc sɨɨp wɨ̱ iga Dios icɨacpud́iñ siiga nu̱ma it́oypa; como tanɨ́mayñe iga Dios iMa̱nɨc. \p \v 44 Hasta jém númyajpaap, jém cunúnta̱wɨɨp con Jesús, imalnɨ́máyt́im. \s1 Ca jém Jesús \r (Mr. 15:33-41; Lc. 23:44-49; Jn. 19:28-30) \p \v 45 Jesɨc icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ cupiicha̱ dende cugapja̱ma hasta las tres de la tarde. \v 46 Jesɨc jeet́im hora pɨ̱mi jɨy jém Jesús. Nɨm: \p —Elí Elí, ¿lama sabactani? \p Yɨ́p nɨmtooba: ManDios, manDios, ¿t́iiga antsac aŋcut́um? \p \v 47 Algunos jém te̱ññeyajwɨɨp je̱m cuando imatoŋyaj, nɨmyajpa: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ sɨ́p iŋwejáy jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Elías. \p \v 48 Jeet́i rato nɨc poyi̱mɨ tu̱m de jeeyaj. Nɨc ipɨc tu̱m esponja juuts tu̱m pu̱qui. Imuj con jém ta̱mpɨc vino. Iccám tu̱m waycuyyucmɨ iga igucpa Jesús. \v 49 Pero tuŋgac nɨmyajpa: \p —Tsa̱cɨ, tánixpa siiga miñpa icɨacput jém Elías. \p \v 50 E̱ybɨct́im pɨ̱mi jɨy Jesús, jesɨc caum. \v 51 Jeet́i rato jém mɨjpɨc puctuctaañi jém it́wɨɨp jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m teeñaŋsaj icucmɨ dende sɨŋwiñ hasta naxwiñ. Tsa̱m yɨɨs jém nas, pooyaj jém mɨjpɨc tsa. \v 52 Jém tsúts ijos áŋáyyaj. Pɨsyaj jáyaŋ jém pɨxiñt́am jém icupɨcneyajwɨɨp Dios, jém wiñɨcpɨc caaneyaj. \v 53 Ocmɨ cuando acpɨsta̱ jém Jesús, putyaj ijosjo̱m jém tsúts, nɨcyaj hasta jém attebet Jerusalén. Jemum tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am iixyaj. \p \v 54 Jesɨc jém capitán con jém iwatyajpáppɨc cuenta jém Jesús, cuando iixyaj iga pɨ̱mi yɨɨs jém nas y iixt́im t́i naspa je̱m, tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj. Nɨmyaj: \p —Nu̱ma, yɨ́p pɨ̱xiñ jém Dios iMa̱nɨc. \p \v 55 It́yajt́im je̱m wa̱t́i jém yo̱mtam, juumɨ iixyajpa t́i iñasca jém Jesús. Yɨ́pyaj yo̱mtam iwaganamiñyaj Jesús jém naxyucmɨ de Galilea, jém iyo̱xpátneyajwɨɨp. \v 56 Entre jeeyaj it́t́im jém Malía Magdalena, jém Malía jém Jacobo y José ia̱pa, it́t́im jém Zebedeo iyo̱mo. \s1 Cumta̱p jém Jesús \r (Mr. 15:42-47; Lc. 23:50-56; Jn. 19:38-42) \p \v 57 Jesɨc tsuuyɨm miñ tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m rico iñɨ̱yi José. Tsucum jém attebet Arimatea, jém Jesús icuyujcɨɨwiñt́im. \v 58 Jesɨc jém José nɨc iám jém Pilato, iwágáy jém Jesús imɨjta̱y. Jesɨc jém Pilato ipɨɨmɨ́y jém soldado iga ichiáyiñ jém imɨjta̱y. \v 59 Jesɨc José ipɨgáy jém Jesús imɨjta̱y, iŋmónáy con tu̱m wɨbɨc puctu̱cu. \v 60 Icot jém tsaajosjo̱m, jém José imɨɨchi, jém yaguiñpɨc iwatne. Ocmɨ iŋjo̱pnúc jém tsaajos con tu̱m mɨjpɨc tsa. Yaj iwat je̱mpɨc, se̱tum. \v 61 It́t́im je̱m jém Malía Magdalena y jém tuŋgac Malía. Co̱ñyaj jém tsaajosaŋna̱ca. \s1 Jém soldado iwatyajpa cuenta jém tsaajos \p \v 62 Ocmɨ cuyaj jém ja̱ma iga iwɨ̱tsacyajpa it́u̱mpɨy cosa para jém jejcuy ja̱ma. Cuando tɨgɨy ja̱ma, aŋtuuma̱yajpa jém pa̱nij aŋjagooyi y jém fariseoyaj, nɨc iámyaj jém Pilato. \v 63 Iñɨ́mayyaj: \p —Manaŋjagooyi, anjɨ̱sta iga jém mɨgoypaap cuando d́anam caane, nɨmpa iga: “Jém tucunaja̱ma ɨch apɨspa de ju̱t́ cumneyajta̱ jém caaneyajwɨɨp.” \v 64 Jeeyucmɨ cutsa̱tɨ jém soldado iga iwatpa cuenta jém jos ju̱t́ cumta̱ hasta jém tucunaja̱ma. Wɨa̱p imiñyaj jém icuyujcɨɨwiñ tsuucɨɨm, ininɨgayyajpa jém imɨjta̱y. Ocmɨ nɨmyajpa iga: “Nu̱ma pɨsneum de ju̱t́ cumneta̱ jém caanewɨɨp.” Siiga iwatyajpa je̱mpɨc, jesɨc jém ocmɨpɨc mɨgooyi más pɨ̱mi malo que jém wiñt́ipɨc. \p \v 65 Jém Pilato iñɨ́máy: \p —Yɨɨm it́ jém soldado. Wagananɨ̱cɨ. Nɨ̱gɨ wattaamɨ cuenta jutspɨyam miwɨa̱p. \p \v 66 Jesɨc ocmɨ nɨcyaj iga iwatyajpa cuenta jém tsaajos. Icámáy tu̱m sello jém jos iŋnúccuyyucmɨ iga quejiñ siiga i̱ íŋáypa. Jemum ichacyaj jém soldado iga iwatyajiñ cuenta. \c 28 \s1 Pɨs jém Jesús \r (Mr. 16:1-8; Lc. 24:1-12; Jn. 20:1-10) \p \v 1 Cuando nasum jém jejcuyja̱ma, tuŋgagam cuque̱ja, joccuquej, jém wiñt́ipɨc ja̱ma de jém semana, jém Malía Magdalena con jém tuŋgac Malía nɨc iámyaj jém jos. \v 2 Jeet́i rato miñ tu̱m mɨjpɨc nasyɨɨxi. Quet tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém icutsatnewɨɨp tanJa̱tuŋ Dios. Cuando núc jém tsaajoscɨɨm, iccáy jém tsa jém josaŋnúccuy, ocmɨ ico̱ñca. \v 3 Tsa̱m tsocpa juuts quénpa majɨywiñ. Tsa̱m pɨ̱mi po̱po jém ipuctu̱cu juuts nieve. \v 4 Cuando jém soldado iixyaj, tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj, cuetsayyajpa. Tsɨ́yyaj juuts caane. \v 5 Jesɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém yo̱mtam: \p —Odoy cɨ̱ŋtaamɨ. Ɨch anjo̱doŋ iga miñ imméts jém Jesús jém cunúnta̱wɨɨp cunusyucmɨ. \v 6 D́am i̱ yɨɨm. Pɨsneum, cupac juuts nɨm. Mi̱ñɨ aamɨ ju̱t́ tsacneta̱ id́ɨc jém tánO̱mi. \v 7 Nɨ̱cɨ jobit́, aŋmadaayɨ jém icuyujcɨɨwiñ iga pɨsneum de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. Sɨɨp aŋjagóypa iñɨc jém naxyucmɨ de Galilea. Jemɨgam mictsɨ́yt́ámpa. Jɨ̱sɨ iga mannɨ́mayñeum. \p \v 8 Jesɨc jém yo̱mtam cáyyaj de jém tsaajoscɨɨm. Tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj, pero agui maymayyaj. Póyaŋtsucum, nɨc iŋmadáy jém icuyujcɨɨwiñ iga pɨsneum jém Jesús. \v 9 Iganam nɨquiyaj jém yo̱mtam, iwiñquejáy jém Jesús tuŋjo̱m. Idioschi. Jesɨc jém yo̱mtam icunúcyaj Jesús, ico̱steeñayyaj, iñuusayyaj ipuy iga ijɨ̱syajpa. \v 10 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém yo̱mtam: \p —Odoy cɨ̱ŋtaamɨ. Nɨ̱gɨ nɨ́maayɨ jém antɨ̱wɨtam iga nɨcyajiñ jém naxyucmɨ de Galilea, jemɨgam aixyajpa. \s1 T́i iñɨ́mayyaj jém soldado jém anjagooyi \p \v 11 Iganam nɨcyajpa jém yo̱mtam algunos jém soldado jém iwatnewɨɨp cuenta jém tsaajos, nɨc iŋmadayyaj jém pa̱nij aŋjagooyi t́i iñascayaj. \v 12 Jesɨc jém pa̱nij aŋjagooyiyaj nɨc iniŋmat jém wɨd́ayt́am iga iwatyajpa acuerdo. Jesɨc tsa̱m jáyaŋ tumiñ chiiyajta̱ jém soldado. \v 13 Nɨ́mayyajta̱ jém soldado: \p —Mimicht́am nɨmtaamɨ iga: “Tsuucɨɨm iganam amoŋtámpa, miñ jém Jesús icuyujcɨɨwiñ; iñúmáy jém imɨjta̱y.” \v 14 Siiga ijo̱dóŋa̱p jém gobernador, ɨch maŋcupujpa iga odoy michiiñ castigo. \p \v 15 Jesɨc jém soldado ipɨctsoŋyaj jém tumiñ, nɨc iwatyaj juuts ipɨɨmɨ́y jém pa̱nij aŋjagooyi. Je̱mpɨgam nɨmyajpa jém judíos hasta sɨɨp. \s1 Jesús iŋquímpa jém icuyujcɨɨwiñ \r (Mr. 16:14-18; Lc. 24:36-49; Jn. 20:19-23) \p \v 16 Jesɨc jém once icuyujcɨɨwiñ nɨcyaj jém naxyucmɨ de Galilea. Quím jém co̱tsɨcyucmɨ juuts iñɨ́mayñe Jesús. \v 17 Cuando iixyaj Jesús, ico̱steeñayyaj. Aunque algunos ijɨ̱spa iga mɨgooyi, d́a iwɨ̱cupɨcpa. \v 18 Jesɨc Jesús icunúc jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Achiiñeta̱ jém pɨ̱mi iga anaŋjacpa jém it́yajwɨɨp sɨŋyucmɨ y naxyucmɨ. \v 19 Nɨ̱gɨ aŋmadaayɨ Dios iŋma̱t́i it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ. Aŋquejaayɨ jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga tsɨ́yyajiñ juuts ɨch aŋcuyujcɨɨwiñ. Acchiŋtaamɨ jém acupɨcnewɨɨp jém anJa̱tuŋ iñɨyi̱mɨ, jém Dios iMa̱nɨc iñɨyi̱mɨ y jém Dios iA̱nama iñɨyi̱mɨ. \v 20 Aŋquejayya̱jɨ iga icupɨcyajiñ it́u̱mpɨy jém anaŋquímayooyi jém manaŋmadayñewɨɨp. Jo̱dóŋa̱taamɨ iga ɨch maŋwaganait́pa it́u̱mpɨy ja̱ma hasta cuyajpa yɨ́p nas. \p Jemum cuyaj.