\id LUK \h SAN LUCAS \toc1 Jém wɨbɨc aŋma̱t́i jém ijayñewɨɨp jém Lucas \toc2 SAN LUCAS \toc3 Lc. \mt1 Jém wɨbɨc aŋma̱t́i jém ijayñewɨɨp jém Lucas \c 1 \s1 Jém Lucas ijáyáy jém iamigo Teófilo \p \v 1 Wa̱t́i jém pɨ̱xiñ ijɨ̱s iga ijaypa t́it́am nasne aɨcht́ámaŋjo̱m juuts tu̱m historia wɨ̱tsacneta̱wɨɨp, \v 2 juuts taŋquejáy jém tantɨ̱wɨtam jém iixñeyajwɨɨp iixcuymɨ dende wiñt́i. Jeeyaj iwaganasɨɨba jém inimiññewɨɨp jém wɨbɨc aŋma̱t́i. \v 3 Ɨch anjɨ̱spat́im iga wɨ̱ iga manjáyáypa tu̱m historia, nu̱mtsacneum. Aŋwɨ̱cɨɨpiŋ it́u̱mpɨy cosa jém nasnewɨɨp dende wiñt́i. Jeeyucmɨ sɨɨp manjáyáypa, wɨbɨc miTeófilo, \v 4 iga iñjo̱dóŋa̱iñ iga d́a je mɨgooyi jém miŋquejayñeta̱wɨɨp. \s1 Ju̱t́pɨc naypa jém Xiwan jém acchiŋoypaap \p \v 5 Jesɨc jém tiempo cuando jém rey Herodes iŋjacpa Judea, it́ id́ɨc tu̱m Israelpɨc pa̱nij iñɨ̱yi Zacarías. Yo̱xa̱p id́ɨc jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Wagayo̱xayajpa con jém grupo de jém Abíaspɨc pa̱nijyaj. Jém iyo̱mo iñɨ̱yi Elisabet. Jém yo̱mo it́úmmɨyaj con jém wiñɨcpɨc pa̱nij Aarón. \v 6 Icuɨstɨc iwɨ̱watyajpa tanJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m. Icupɨcyajpat́im Dios iŋquímayooyi y jém iŋmadayooyi. D́a i̱ wɨa̱p ipadáy jém it́áŋca. \v 7 Pero jém Zacarías con iyo̱mo d́a ma̱nɨgɨyyaj. D́a wɨa̱p iŋpɨc jém yo̱mo. Sɨɨp tsa̱miyajam icuɨstɨcyaj. \p \v 8 Jesɨc tu̱m ja̱ma ictsɨ́y iturno jém Zacarías ipɨxiñt́am iga yo̱xayajpa jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Cupiŋta̱ jém Zacarías iga iwatpa jém pa̱nij iyo̱xacuy jém Dios iwiñjo̱m. \v 9 Metsta̱ por sorteo juuts jém pa̱nij icostumbre iga iñooba jém po̱ma jém tanJa̱tuŋ Dios ima̱stɨcjo̱m jém mɨjpɨc. \v 10 Iganam sɨ́p iño jém po̱ma, it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp jém ma̱stɨc aŋna̱ca iŋwejpátyajpa Dios. \v 11 Jesɨc Dios icutsat tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iga iwiñquejáy jém Zacarías. Iix iga jemum te̱ñ jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém altar aŋwɨ̱mɨ ju̱t́ iñooba jém po̱ma. \v 12 Agui ichɨgaŋjéc jém Zacarías cuando iix. Tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋ. \v 13 Jesɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy: \p —MiZacarías, odoy cɨ̱ŋɨ. Sɨɨp mannɨ́máypa iga Dios mimatóŋayñeum cuando iŋwágáy Dios iga mima̱nɨgɨyt́ámiñ. Jeeyucmɨ ma̱nɨgɨ́ypa jém iñyo̱mo Elisabet. Icnaypa tu̱m jaychɨ̱xi, accámaayɨ iñɨ̱yi iga Xiwan. \v 14 Mich agui mimaymáya̱p iga naypa jém imma̱nɨc. Tsa̱m iŋwɨ̱aŋja̱mta. Jáyaŋ pɨxiñt́am maymáya̱yajpat́im iga naypa yɨ́p tsɨ̱xi. \v 15 Wɨ̱ixt́a̱p jém imma̱nɨc tanJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m. D́a iucpa vino ni o̱jo. Chiit́a̱p jém Dios iA̱nama cuando it́ ia̱pa ipuujo̱m. \v 16 Jém imma̱nɨc icucagáyáypa ijɨ̱xiyaj jáyaŋ jém Israelpɨc pɨxiñt́am iga e̱ybɨc ijɨ̱syajpa Dios. \v 17 Dios icutsatpa jém imma̱nɨc iga icjo̱dóŋa̱iñ jém pɨxiñt́am iga miñpa jém tánO̱mi. Jext́im ijɨ̱xi y jext́im ipɨ̱mi jém imma̱nɨc juuts jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Elías. Jém imma̱nɨc iŋjɨyjacpa jém áŋa̱yajpáppɨc iga odoy áŋa̱yajiñ jém ja̱tuŋpɨc con ima̱nɨc. Iŋquejáypa jém d́apɨc icupɨcpa Dios iga icupɨcyajiñ. Iŋquejáypa jém pɨxiñt́am iga ipɨctsoŋyajiñ jém tánO̱mi cuando miñpa. \p \v 18 Jesɨc jém Zacarías icwác jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ. Iñɨ́máy: \p —¿Jutsa̱p aŋcutɨɨyɨ́y iga nu̱ma yɨɨmpɨc annɨ́máy? Ɨch tsa̱m awɨd́a̱yam, tsa̱mim mex jém anyo̱mo. \p \v 19 Jesɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém Zacarías: \p —Ɨch aGabriel. Aŋcuyo̱xa̱p Dios. Acutsat yɨɨm iga manaŋmadáypa yɨ́p wɨbɨc aŋma̱t́i. \v 20 Pero iga d́a iŋcupɨc t́i mannɨ́máy, sɨɨp michajcaa̱p, miu̱maa̱p. D́a wɨa̱p iñjɨy hasta que naypa jém imma̱nɨc. Iññascaaba así porque d́a iŋcupɨc t́i mannɨ́máy. Cuando núcpa jém ja̱ma tienes que cupacpa juuts mannɨ́mayñe. \p \v 21 Jesɨc jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp jém ma̱stɨc aŋna̱ca iŋjócyajpa jém Zacarías. D́a icutɨɨyɨyyaj t́iiga tsa̱m jáyñeum jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. \v 22 Jesɨc cuando putum jém Zacarías d́a wɨa̱p ijɨ́yáy jém pɨxiñt́am. Jesɨc icutɨɨyɨyyaj iga iix tu̱m po̱ñ ma̱stɨcjo̱m. Iwatpa seña icɨɨmɨ, pero d́a wɨa̱p ijɨy, u̱maa̱ne. \p \v 23 Ocmɨ cuando cupacneum jém tiempo iga iwat jém iyo̱xacuy ma̱stɨcjo̱m, se̱t jém Zacarías it́ɨccɨɨm. \v 24 Ocmɨ ma̱nɨgɨ́yum jém iyo̱mo Elisabet. Jesɨc tsɨ́y jém yo̱mo it́ɨccɨɨm cinco meses juuts icostumbre. Pero agui maymay jém yo̱mo. Nɨmpa: \v 25 “Tsa̱m awɨ̱wadáy jém tanJa̱tuŋ Dios porque ijo̱doŋ iga d́a awɨ̱ixyajpa jém pɨxiñt́am iga d́a ama̱nɨgɨ́ypa.” \s1 Acjo̱dóŋata̱p iga naypa jém Jesús \p \v 26 Cuando núcum seis meses iga ma̱nɨccomcane jém Elisabet, jesɨc Dios icutsat tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ, jém Gabriel, hasta tu̱m Galileapɨc attebet iñɨ̱yi Nazaret. \v 27 Cutsatta̱ jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iga ininɨgáyiñ aŋma̱t́i tu̱m wo̱ñi iñɨ̱yi Malía. Jém wo̱ñi d́a queman ijɨypát pɨ̱xiñ. Iniit́um tu̱m trato iga napɨcyajta̱p con tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ̱yi José, jém rey David io̱cma̱nɨc ma̱nɨc. \v 28 Jesɨc cuando núc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém Malía it́ɨccɨɨm, iñɨ́máy: \p —¡Xutsóy, miwɨ̱ixpáppɨc jém tanJa̱tuŋ Dios! Tsa̱m miwɨ̱wadáypa más que it́u̱mpɨy jém yo̱mtam. \p \v 29 Jesɨc tɨ̱neaŋjac jém Malía cuando imatoŋ t́i iñɨ́máy. Ijɨ̱spa ijɨ̱xiaŋjo̱m iga: “¿T́iiga je̱mpɨc adioschi?” \v 30 Jesɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy: \p —Malía, odoy cɨ̱ŋɨ. Dios tsa̱m miwɨ̱ixpa. \v 31 D́a jáypa mima̱nɨgɨ́ypa. Iniit́pa tu̱m jaychɨ̱xi. Accámaayɨ iñɨ̱yi iga JESÚS. \v 32 Tsa̱m iniit́pa ipɨ̱mi. Accámayt́a̱p iñɨ̱yi iga jém Yucmɨpɨc Dios iMa̱nɨc. Jém tanJa̱tuŋ Dios iccámpa juuts Rey jex juuts jém wiñɨcpɨc ija̱tuŋwe̱we jém David. \v 33 Accámta̱p iga Rey iga it́u̱mpɨy tiempo iŋjaguiñ jém nación de Israel. D́a nunca cuyajpa ipɨ̱mi iga aŋjagooyi. \p \v 34 Jesɨc jém Malía icwác jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ. Iñɨ́máy: \p —¿Jutsa̱p amma̱nɨgɨ́y? D́anam ajaayɨ́y. D́a queman ajɨypát pɨ̱xiñ. \p \v 35 Jesɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém Malía: \p —Jém Dios iA̱nama miñpa i̱t́i con mimich. Impɨctsoŋpa jém Dios ipɨ̱mi. Jeeyucmɨ d́a táŋcaɨ́y jém imma̱nɨc jém inicnaypáppɨc y accámayt́a̱p iñɨ̱yi iga Dios iMa̱nɨc. \v 36 Sɨɨp ma̱nɨgɨ́ypat́im mex jém iñchɨ̱tsɨ jém Elisabet jém d́apɨc id́ɨc ma̱nɨgɨ́ypa. Tsa̱mim jém yo̱mo, pero núcneum seis meses iga ma̱nɨccomcane. \v 37 Porque Dios wɨa̱p iwat it́u̱mpɨy cosa. \p \v 38 Jesɨc nɨmpa jém Malía: \p —Sɨɨp ɨch atsɨ́ypa juuts jém tanJa̱tuŋ Dios imɨɨchi. Sɨɨp je̱mpɨgam iwad́iñ juuts mich annɨ́mayñe. \p Cuando yaj iŋmat jém Malía, jesɨc nɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ. \s1 Nɨcpa jo̱yi Malía jém Elisabet it́ɨccɨɨm \p \v 39 Jesɨc jeet́im tiempo jém Malía aŋjeega nɨcpa tu̱m attebet jém naxyucmɨ de Judea jém co̱tsɨc aŋna̱ca. \v 40 Tɨgɨy jém Zacarías it́ɨcjo̱m. Idioschiiba jém ichɨ̱tsɨ Elisabet. \v 41 Cuando imatoŋ jém Elisabet iga idioschi jém Malía, jesɨc tsɨgóypa jém tsɨ̱xi jém Elisabet ipuujo̱m. Jém yo̱mo ipɨctsoŋ jém Dios iA̱nama. \v 42 Jesɨc pɨ̱mi jɨy jém yo̱mo. Iñɨ́máy jém ijáyuc: \p —Mich más miwɨ̱wadáypa Dios que it́u̱mpɨy jém yo̱mtam. Dios tsa̱m pɨ̱mi iwɨ̱wadáypat́im jém imma̱nɨc jém inicnaypáppɨc. \v 43 ¿Ɨch ai̱apaap iga miñpa ajóyáy jém tánO̱mi ia̱pa? \v 44 Cuando mich andioschi, jeet́i rato tsɨgóypa jém amma̱nɨc ampuujo̱m, agui maymay iga mimiññe. \v 45 Agui miwɨ̱wadayñe Dios porque iŋcupɨcne iga je wɨa̱p iccupac t́i miñɨ́mayñe. \p \v 46 Jesɨc nɨmpa jém Malía: \q1 Ɨch aŋcujíppa jém tanJa̱tuŋ Dios. \q1 \v 47 Tsa̱m amaymay ána̱namajo̱m cuando anjɨ̱spa Dios jém tacɨacputpáppɨc. \q1 \v 48 Ɨch d́a ajutsaŋ, pero Dios acupiŋ iga aŋcuyo̱xa̱p, \q1 jesɨc dende sɨɨp para siempre jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp icuwɨ̱t́i yɨ́p mundo nɨmyajpa iga Dios tsa̱m awɨ̱wadayñe. \q1 \v 49 Porque awɨ̱wadayñe jém Tsa̱mpɨc iniit́ iPɨ̱mi. \q1 Agui wɨ̱ cuáyñe jém iñɨ̱yi. \q1 \v 50 Siempre iyaachaŋja̱mpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém sɨɨppɨc it́ con jém miñpáppɨc ocmɨ, jém icɨ̱ŋyajpáppɨc Dios. \q1 \v 51 Tsa̱m iniit́ ipɨ̱mi. \q1 Wɨa̱p imɨswadáy jém pɨxiñt́am ijɨ̱xi jém nacujípta̱páppɨc. \q1 \v 52 Iccáypa jém mɨjtampɨc aŋjagooyi jém tsa̱mpɨc iniit́ ipɨ̱mi. \q1 Iccámpa tuŋgac jém d́apɨc nacujípta̱p. \q1 \v 53 Jém tsa̱mpɨc yua̱p icwícpa hasta cuspa. \q1 Pero jém ricoyaj jém ijɨ̱spáppɨc iga d́a t́i it́ogóyáy, d́a t́i ichiiba Dios. \q1 \v 54 Iyo̱xpátpa jém imozo Israel. \q1 D́a ijaamaŋnotpa iga iyaachaŋja̱mpa jém ipɨxiñt́am jém icuyo̱xayajpáppɨc, \q1 \v 55 juuts ijɨycámáy jém tanja̱tuŋwe̱we ija̱tuŋ jém Abraham iga iyaachaŋja̱myajpa jém ima̱nɨctam para siempre. \p \v 56 Jesɨc yaj iŋmat jém Malía. Jemum tsɨ́y tres meses con jém ichɨ̱tsɨ Elisabet. Ocmɨ se̱t it́ɨcmɨ jém Malía. \s1 Naypa jém Xiwan jem acchiŋoypáppɨc \p \v 57 Jesɨc núc jém ja̱ma iga nay jém Elisabet ima̱nɨc. Icnay tu̱m jaychɨ̱xi. \v 58 Jesɨc cuando jém it́ɨ̱wɨtam con jém ivecinoyaj imatoŋyaj iga nay jém ima̱nɨc, icujípyajpa Dios con jém yo̱mo iga tsa̱m iyaachaŋja̱mpa. Agui maymáya̱yajpa con jém Elisabet. \v 59 Cuando núc ocho día nayñe jém tsɨ̱xi, wadayt́a̱ jém marca de circuncisión juuts jém Israelpɨc icostumbre. Iccámayyajtooba id́ɨc iñɨ̱yi iga Zacarías juuts ija̱tuŋ. \v 60 Pero nɨmpa ia̱pa: \p —D́a tanaccámáypa iñɨ̱yi iga Zacarías. Tanaccámáypa iñɨ̱yi iga Xiwan. \p \v 61 Jesɨc nɨmyajpa jém pɨxiñt́am: \p —¿T́iiga iniccámáypa iñɨ̱yi iga Xiwan porque ni tu̱m jém iñt́ɨ̱wɨtam d́a inii̱ jexpɨc iñɨ̱yi? \p \v 62 Jesɨc jém it́yajwɨɨp je̱m icwácyajpa jém tsɨ̱xi ija̱tuŋ con seña. Acwácta̱ jém Zacarías jup nɨ̱yi iccámáypa jém ima̱nɨc. \v 63 Jesɨc jém Zacarías iwác tu̱m ja̱ca to̱to. Ijaycámáy jém ima̱nɨc iñɨ̱yi to̱tyucmɨ. Nɨmpa: “Iñɨ̱yi Xiwan.” Jesɨc it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am agui ipooñaŋja̱myajpa. \v 64 Jeet́i rato wɨa̱wum ijɨy jém Zacarías. Mojum icujíp Dios. \v 65 Jesɨc mu iixyaj jém it́yajwɨɨp je̱m, pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj. Acjo̱dóŋa̱yajta̱p t́i iñasca jém Zacarías it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém naxyucmɨ de Judea jém co̱tsɨgaŋjo̱m. \v 66 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém imatoŋneyajwɨɨp, tsa̱m ijɨ̱syajpa t́i iñasca jém Zacarías. Nacwácyajta̱p entre jeeyaj. Nanɨ́mayyajta̱p: \p —¿T́i iwatpa yɨ́p tsɨ̱xi, jesɨc mɨja̱p? \p Porque tsa̱m wɨ̱quejpa iga iniit́ jém Dios ipɨ̱mi. \s1 Jém aŋma̱t́i chiiñeta̱ jém Zacarías \p \v 67 Jém tsɨ̱xi ija̱tuŋ, jém Zacarías, ipɨctsoŋ jém Dios iA̱nama. Moj iŋmat jém aŋma̱t́i jém ichiiñewɨɨp Dios. Nɨmpa jém Zacarías: \q1 \v 68 Wɨ̱ iga taŋcujíptámiñ jém tanJa̱tuŋ Dios, jém Israel iO̱mi, \q1 porque miñ tacutsɨgayt́a taɨcht́am. \q1 \v 69 Tacutsadayt́a̱ tu̱m wɨa̱paap tacɨacputta, jém wiñɨcpɨc it́úmmɨ jém David jém icuyo̱xapáppɨc tanJa̱tuŋ Dios. \q1 \v 70 Sɨɨp tawadayt́a juuts tajɨycámayñe tsa̱m wiñɨgam cuando iŋmatyaj jém wɨbɨc profeta. \q1 \v 71 Nɨmpa iga tacɨacputtámpa jém tánenemigoyaj icɨɨjo̱m, it́u̱mpɨy jém tajóyixyajpáppɨc. \q1 \v 72 Tsa̱m tayaachaŋja̱mpa juuts iwadayñeyaj jém wiñɨcpɨc tantúmmɨtam. \q1 Je̱mpam ijɨ̱spa jém wɨbɨc trato jém iwatnewɨɨp wiñɨgam, \q1 \v 73 cuando ijɨycámáy jém Abraham, jém wiñɨcpɨc tanja̱tuŋ, \q1 \v 74 iga tacɨacputtámpa jém tánenemigoyaj icɨɨjo̱m iga taŋcuyo̱xatámpa Dios y d́a t́i taŋcɨ̱ŋpa, \q1 \v 75 iga taŋwɨ̱wattámpa tanJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m y tantsactámpa iga tammalwattámpa it́u̱mpɨy ja̱ma iga tait́pa vivo. \q1 \v 76 Jesɨc jém Zacarías moj iŋmadáy jém xut́u tsɨ̱xi. Iñɨ́máy: \q1 Mich mamma̱nɨc, michɨ́ypa juuts jém yucmɨpɨc Dios iprofeta. \q1 Cuando miñpa jém tánO̱mi, miŋjagoyñeeba iññɨc iga iŋwɨ̱tsagáypa jém it́uŋ. \q1 \v 77 Inicjo̱dóŋa̱yajpa jém Dios ipɨxiñt́am iga sɨɨp Dios iwadayt́ooba perdón jém it́áŋca iga icɨacputyajpa. \q1 \v 78 Porque wɨbɨc tóyooyi iniit́ jém tanJa̱tuŋ Dios, tsa̱m tayaachaŋja̱mpa. \q1 Jém jɨ̱xi miñpa juuts químpa jém ja̱ma \q1 \v 79 sɨŋyucmɨ iga iyɨcquejpa jém it́yajwɨɨp piichcɨɨm, jém caanewɨɨp icumuŋco̱m. \q1 Miñpa taŋquejáy jém tuŋ jém nɨcpáppɨc ju̱t́ tawɨ̱ixpa Dios. \p \v 80 Jesɨc yaj iŋmat jém Zacarías. Ocmɨ mɨja̱p jém ima̱nɨc. Tsa̱m iniit́ Dios iA̱nama, iwɨ̱cutɨɨyɨ́y t́i ixunpa Dios. Jáy i̱t́i jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y hasta núc jém ja̱ma iga Xiwan aŋquejayt́a̱p jém Israelpɨc pɨxiñt́am. \c 2 \s1 Naypa Jesús \r (Mt. 1:18-25) \p \v 1 Jeet́im tiempo jém Romapɨc aŋjagooyi jém César Augusto icutsat tu̱m orde iga watta̱iñ censo it́u̱mpɨy jém naxyucmɨyaj jém iŋjacpáppɨc jém Romapɨc aŋjagooyi. \v 2 Watta̱ jém wiñt́ipɨc censo cuando jém gobernador Cirenio iŋjacpa jém naxyucmɨ de Siria. \v 3 Jesɨc cada pɨ̱xiñ nɨcpa nacámyajta̱ji ju̱t́ tsucum jém wiñɨcpɨc it́úmmɨyaj. \v 4 Jeeyucmɨ se̱t Belén jém José. Porque nɨcne i̱t́i tu̱m attebet iñɨ̱yi Nazaret jém naxyucmɨ de Galilea. Pero it́ɨcmɨ jém Belén jém naxyucmɨ de Judea. Porque jemum it́ id́ɨc jém ija̱tuŋwe̱we ija̱tuŋ jém wiñɨcpɨc aŋjagooyi jém David. \v 5 Jesɨc nɨc nacámyajta̱ji jém José con Malía jém iwatnewɨɨp trato iga aŋcoomɨyyajpa. D́anam napɨcneyajta̱ con jém José, pero jém wo̱ñi ma̱nɨccomcaneum. \v 6 Iganam it́yaj jém Belén, núc jém tiempo iga naypa jém tsɨ̱xi. \v 7 Jesɨc icnay Malía jém ico̱ponma̱nɨc, tu̱m jaychɨ̱xi. Iŋmon con puctu̱cu, icmoŋpa tu̱m cawajtɨcjo̱m. Como tsa̱m it́ñɨ̱m, d́a i̱ icnucs tɨc. \s1 Jém iwatyajpáppɨc cuenta jém borregoyaj iixyaj jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am \p \v 8 D́a más juumɨ de jém Belén it́yaj id́ɨc jém iwatyajpáppɨc cuenta jém borrego. Iŋmoŋyajpa jém iborregoyaj co̱pjo̱m iga iwatpa cuenta. \v 9 Jesɨc jemum iwiñquejáy tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém icutsatnewɨɨp jém tanJa̱tuŋ Dios. Icunooquejpa jém tanJa̱tuŋ Dios icho̱ca ju̱t́ it́yaj jém iwatyajpáppɨc cuenta jém borrego. Jesɨc tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj jém pɨxiñt́am. \v 10 Pero jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy: \p —¡Odoy cɨ̱ŋtaamɨ! Ɨch miñ manaŋmadáy tu̱m wɨbɨc aŋma̱t́i. Tsa̱m maymáya̱yajpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am cuando imatoŋyajpa. \v 11 Mannɨ́máypa iga yɨ́pt́i ja̱ma nay jém Cɨacpudoypáppɨc. Je jém tánO̱mi CRISTO. Nay jém tsɨ̱xi jém David iattebet jém Belén. \v 12 Sɨɨp juuts tu̱m seña manaŋmadáypa ju̱t́ impáttámpa jém tsɨ̱xi; aŋmonneta̱ con puctu̱cu, wo̱ne tu̱m cawajtɨcjo̱m. \p \v 13 Iganam iŋmatpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ, jeet́i rato miñyaj tsa̱m jáyaŋ jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Wanyajpa, icujípyajpa Dios. Nɨmyajpa: \q1 \v 14 Sɨɨp taŋcujíptámpa jém tanJa̱tuŋ Dios jém más yucmɨpɨc it́. \q1 Sɨɨp iwɨ̱nanɨgáypa jém pɨxiñt́am jém Diospɨc iwɨ̱ixyajpa. \p \v 15 Jesɨc cuando nɨcgacum sɨŋyucmɨ jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am, nanɨ́mayyajta̱ jém iwatyajpáppɨc cuenta jém borregoyaj: \p —Sɨɨp tanɨcpa jém Belén. Nɨcpa tánám t́i naspa je̱m juuts tacjo̱dóŋa̱ta jém tanJa̱tuŋ Dios. \p \v 16 Jesɨc aŋjeega nɨcyaj. Cuando núcyaj, ipátyaj jém Malía con jém José, ipátyajt́im jém tsɨ̱xi wo̱ne jém cawajtɨcjo̱m. \v 17 Cuando iixyaj jém tsɨ̱xi, jesɨc moj iŋmadayyaj jém it́yajwɨɨp je̱m t́i iñɨ́máy jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ de jém tsɨ̱xi. \p \v 18 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am ipooñaŋja̱myajpa cuando imatoŋyaj t́i iŋmatyajpa jém iwatyajpáppɨc cuenta jém borregoyaj. \v 19 Pero jém Malía d́a ijaamaŋnotpa t́i iñɨ́mayyaj jém pɨxiñt́am. Tsa̱m ijɨ̱spa ia̱namajo̱m. \v 20 Ocmɨ se̱tgacum jém iwatyajpáppɨc cuenta jém borregoyaj. Agui maymayyaj. Iŋwejpátyajpa Dios, icujípyajpa iga wɨa̱p imatoŋyaj y iixyaj it́u̱mpɨy cosa juuts iñɨ́máy jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ. \s1 Acwiñquejta̱ jém tsɨ̱xi Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m \p \v 21 Jesɨc núc ocho día iga nayñe jém tsɨ̱xi. Jém José y Malía iwadáy jém marca de circuncisión juuts jém Israelpɨc pɨxiñt́am icostumbre. Accámayt́a̱ iñɨ̱yi iga JESÚS juuts iccámáy jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ cuando d́anam ma̱nɨgɨ́y jém Malía. \p \v 22 Ocmɨ cuando capsum jém ja̱ma iga accuáyt́a̱p jém yo̱mo, juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi, jesɨc ininɨcyajpa Jerusalén jém xut́u tsɨ̱xi iga icwiñquejpa Dios iwiñjo̱m. \v 23 Iwatyajpa je̱mpɨc porque jayñeta̱wum jém tanJa̱tuŋ Dios iŋquímayooyi iga: “Chi̱ɨ tanJa̱tuŋ Dios jém iŋco̱ponma̱nɨc, jém ja̱ypɨc, iga tsɨ́yiñ juuts jém tanJa̱tuŋ Dios imɨɨchi.” \v 24 Jesɨc ininɨcyajt́im tu̱m sacrificio iga ichiiba Dios juuts jayñeta̱wum jém Dios iŋquímayooyi. Nɨmpa jém aŋquímayooyi: “Chi̱ɨ tanJa̱tuŋ Dios wɨste̱n cuucu o wɨste̱n ma̱ñpichona.” \p \v 25 Jesɨc jeet́im tiempo it́ id́ɨc Jerusalén tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ̱yi Ximoj. Tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ. Tsa̱m ijɨ̱spa Dios. Tsa̱m iŋjócpa jém ja̱ma iga Dios icɨacputpa jém nación de Israel. Jém Ximoj tsa̱m iniit́ jém Dios iA̱nama. \v 26 Jém Dios iA̱nama icjo̱dóŋa̱ jém Ximoj iga antes que caaba jém wɨd́a̱ya, iixpanam jém Cristo jém icutsatpáppɨc Dios. \v 27 Jém Dios iA̱nama ichi jɨ̱xi jém Ximoj iga tɨgɨ́yiñ jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Jesɨc jeet́i rato núc jém José y Malía. Inimiñ ma̱stɨcjo̱m jém xut́u tsɨ̱xi iga iwadáyiñ juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. \v 28 Jesɨc jém Ximoj iñuuspac jém tsɨ̱xi, moj icujíp Dios. Nɨmpa jém Ximoj: \q1 \v 29 ManJa̱tuŋ Dios, sɨɨp cupacneum juuts anjɨycámayñe wiñɨc. \q1 D́a aŋwada̱p caso siiga sɨɨp acaabam. \q1 \v 30 Sɨɨp ɨch ánixcuymɨ ánixñe jém Cɨacpudoypáppɨc. \q1 \v 31 Sɨɨp moj iŋwat it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am iwiñjo̱m icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ. \q1 \v 32 Tsɨ́y juuts tu̱m juctɨ iga iyɨcquejpa jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. \q1 Chiit́a̱pt́im jém wɨbɨc juctɨaŋtso̱ca jém Israelpɨc pɨxiñt́am jém michpɨc immɨɨchi, manJa̱tuŋ Dios. \p \v 33 Jesɨc jém ia̱pa con jém José agui ipooñaŋja̱myajpa iga iñɨ́máy je̱mpɨc jém Ximoj. \p \v 34 Jesɨc jém Ximoj ichi ibendición. Iñɨ́máyt́im jém Malía: \p —Dios tacutsadáy yɨ́p tsɨ̱xi. Tsa̱m wɨ̱it́yajpa jém icupɨcyajpáppɨc. Pero jém d́apɨc icupɨcyajpa tsa̱m yaachwatta̱p. Dios icutsat yɨ́p tsɨ̱xi juuts tu̱m señal iga icjo̱dóŋa̱p jém Israelpɨc pɨxiñt́am iga Dios tacɨacputtooba. Pero wa̱t́i jém tantɨ̱wɨtam d́a icupɨcyajpa. Tsa̱m imalmalnɨ́mayyajpa. \v 35 Jesɨc quejpa jém malopɨc jɨ̱xi jém aŋnécnewɨɨp jém pɨxiñt́am ijɨ̱xiaŋjo̱m. Mich, miMalía, tu̱m mɨjpɨc aŋyaaqui iñja̱mpa juuts tu̱m espada icutseŋnaspa jém íña̱nama. \p \v 36 Jesɨc it́t́im je̱m tu̱m cho̱mo. Dios iŋmat́cɨɨwiñ jém yo̱mo. Iñɨ̱yi Ana. Jém ija̱tuŋ iñɨ̱yi Fanuel. Jém wiñɨcpɨc it́úmmɨyaj jém tribu de Aser. Tsa̱m cho̱mom. Jém yo̱mo it́ id́ɨc con iwɨd́a̱ya siete a̱mt́ɨy dende aŋcoomɨyñe. Ocmɨ ca jém iwɨd́a̱ya. \v 37 Pecam cuno̱ya̱ne, núcneum ochenta y cuatro a̱mt́ɨy. Sɨɨp d́a putpa de jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Iwatpa ayuno y oración. Icuyo̱xa̱p Dios tsuucɨɨm y sɨŋñi. \v 38 Jeet́i rato núc jém cho̱mo ju̱t́ it́ jém tsɨ̱xi. Moj icujíp Dios iga wɨa̱ miix jém tsɨ̱xi. Ocmɨ iŋmadayyaj it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am iga nay jém tsɨ̱xi jém Cɨacpudoypaap. Porque jáyaŋ jém pɨxiñt́am iŋjócyajpa iga cɨacputta̱p jém attebet Jerusalén. \s1 Se̱tgacpa Nazaret jém José y Malía \p \v 39 Cuando jém Malía y jém José yajum iwatyaj juuts nɨmpa jém Dios iŋquímayooyi, jesɨc se̱tyaj it́ɨcmɨ jém attebet Nazaret jém naxyucmɨ de Galilea. \v 40 Jesɨc mɨja̱p jém tsɨ̱xi. Tsa̱m iniit́ ipɨ̱mi, wɨa̱p iwat jém iyo̱xacuy. Tsa̱m jɨ̱xiɨ́y. Iniit́t́im Dios it́óyooyi. \s1 Jém jaychɨ̱xi it́ con jém maestroyaj jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m \p \v 41 Cada a̱mt́ɨy nɨcyajpa jém Malía y José Jerusalén. Nɨcpa iwatyaj jém pascuasɨŋ. \v 42 Jesɨc cuando iniit́ doce ia̱mt́ɨy jém Jesús, nɨcpa sɨ́ŋa̱jiyaj Jerusalén juuts icostumbreyaj. \v 43 Cuando cuyajum jém sɨŋ, se̱tyajpam it́ɨcmɨ. Jém jaychɨ̱xi Jesús tsɨ́y Jerusalén. Jém ia̱pa con jém José d́a ijo̱doŋ iga jemɨgam tsɨ́y jém ima̱nɨc. \v 44 Jeeyaj iŋja̱mpa iga iwaganamiñpa jém iamigoyaj. Jesɨc moj se̱t́i. Wit́ñeyajum tu̱m ja̱ma. Jesɨc moj imétsyaj jém jaychɨ̱xi ju̱t́ it́ jém it́ɨ̱wɨtam con jém iamigoyaj. \v 45 Pero d́a ipát, jesɨc e̱ybɨc se̱t Jerusalén iga icuámyajpa. \p \v 46 Cuando nasum tucunaja̱ma, jesɨgam ipát jém Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Jemum wagaco̱ñyaj con jém maestroyaj de jém Israelpɨc aŋquímayooyi. Jém jaychɨ̱xi imatoŋpa jém maestroyaj, icwácpat́im jeeyaj. \v 47 It́u̱mpɨy jém imatoŋneyajwɨɨp agui ipooñaŋja̱myajpa iga tsa̱m jɨ̱xiɨ́y jém jaychɨ̱xi iga tsa̱m wɨa̱p icutsoŋ jém maestroyaj, acwágóypat́im mex je. \v 48 Jesɨc jém José con jém Malía tɨ̱neaŋjac cuando iixyaj t́i iwatpa jém jaychɨ̱xi. Jém ia̱pa iñɨ́máy jém Jesús: \p —¿Mamma̱nɨc, t́iiga aŋwadayt́a je̱mpɨc? Jém iñja̱tuŋ con aɨch agui manjɨ̱spa porque d́a mii̱. Tsa̱m sɨ́p maŋcuámta. \p \v 49 Jesɨc Jesús iñɨ́máy ia̱pa: \p —¿T́iiga aŋcuámta? ¿Que d́a iñjo̱doŋ iga tienes que aŋwatpa juuts ixunpa anJa̱tuŋ Dios? \p \v 50 Pero jém Malía con jém José d́a icutɨɨyɨyyaj t́i iñɨ́máy jém Jesús. \p \v 51 Jesɨc se̱tum it́ɨcmɨ Nazaret jém Jesús con jeeyaj. Seguido iwatpa juuts ipɨɨmɨyyajpa. Jém ia̱pa tsa̱m ijɨ̱spa ia̱namaŋjo̱m t́it́am iwatpa jém Jesús. \v 52 Ocmɨ mɨja̱p jém Jesús, más jɨ̱xiɨ́yum. Dios tsa̱m iwɨ̱ixpa. Iwɨ̱ixyajpat́im it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. \c 3 \s1 Najɨ́yóypa tɨtsɨnaxyucmɨ jém Xiwan jém acchiŋoypáppɨc \r (Mt. 3:1-12; Mr. 1:1-8; Jn. 1:19-28) \p \v 1 Jesɨc capsum quince a̱mt́ɨy iga iŋjacpa jém Romapɨc aŋjagooyi jém Tiberio César. Jesɨc jém Poncio Pilato iŋjacpa jém naxyucmɨ de Judea como gobernador. Jém Herodes iŋjacpa jém naxyucmɨ de Galilea. Jém Herodes it́ɨ̱wɨ jém Felipe iŋjacpa jém Iturea y jém Traconite. Jém aŋjagooyi jém Lisanias iŋjacpa jém naxyucmɨ Abilinia. \v 2 It́ id́ɨc wɨste̱n jém co̱bacpɨc pa̱nij aŋjagooyi jém más mɨjpɨc. Tu̱m jém Anás y tu̱m jém Caifás. \p Jesɨc jeet́im tiempo it́ id́ɨc jém tɨtsɨnaxyucmɨ jém Xiwan, jém Zacarías ima̱nɨc. Jemum chiit́a̱ jém Xiwan tanJa̱tuŋ Dios iŋmadayooyi. \v 3 Jesɨc nɨcpa najɨ́yooyi icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ nocojo̱m jém nɨ iñɨ̱yi Jordán. Iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —Tsa̱cɨ iga immalwatpa. Mi̱ñɨ manacchiŋtámpa, jesɨc Dios miccáyáypa jém iñt́áŋca. \p \v 4 Iwatpa jém Xiwan juuts ijaychacne librojo̱m jém Isaías jém wiñɨcpɨc profeta. Nɨmpa: \q1 Tammatoŋpa tu̱m najɨ́yoypáppɨc jém tɨtsɨnaxyucmɨ: \q1 “Áŋáyaayɨ jém tánO̱mi it́uŋ, \q1 nu̱mtsagayt́aamɨ.” \q1 \v 5 Aŋcujnúctaamɨ jém pacusyaj, tajquettaamɨ jém co̱tsɨc y jém lumu iga nóŋa̱iñ. Nu̱mtsactaamɨ jém tuŋ jém wotnewɨɨp, \q1 aŋcujtaamɨt́im jém tuŋ icua̱ja. \q1 \v 6 Jesɨc cuando miñpa jém taCɨacputpáppɨc, \q1 it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am iixyajpa jém icutsatnewɨɨp Dios. \p \v 7 Jesɨc tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am nɨc iámyaj jém Xiwan iga acchiŋyajta̱iñ. Pero jém Xiwan iñɨ́máy: \p —¿Micha̱ñt́am, i̱ micjo̱dóŋa̱ iga impóyayt́ámiñ jém tsa̱m mɨjpɨc castigo jém icmiñpáppɨc jém tanJa̱tuŋ Dios? \v 8 Siiga nu̱ma iñchacneum jém immalajɨ̱xi, jesɨc wa̱tɨ juuts ixunpa Dios. Jesɨc quejpa iga cacneum iñjɨ̱xi. Odoy nɨmtaamɨ iga: “Ɨch d́a amalo porque jém Abraham tsɨ́y juuts ɨch anja̱tuŋwe̱we ija̱tuŋ.” Odoy nɨmtaamɨ je̱mpɨc porque Dios wɨa̱p icse̱t yɨ́p tsa juuts jém Abraham ima̱nɨctam. \v 9 Sɨɨp Dios it́ɨŋquímtooba jém cuyyaj jém d́apɨc tɨ́ma̱p. It́ɨŋquímpa jém cuy, ocmɨ iñooquetpa. \p \v 10 Jesɨc jém pɨxiñt́am icwácyajpa jém Xiwan. Nɨmyajpa: \p —¿T́i wɨa̱p aŋwatta iga aŋwattámpa juuts ixunpa Dios? \p \v 11 Jém Xiwan iñɨ́máy jeeyaj: \p —Siiga iniit́ wɨste̱n iñyoot́i, jesɨc chi̱ɨ tu̱m jém d́apɨc yood́ɨ́y. Siiga iniit́ iŋwíccuy, jesɨc chi̱ɨ jém d́apɨc inii̱ iwíccuy. \p \v 12 Jesɨc jém ichécyajpáppɨc impuesto miñyajt́im iga acchiŋyajta̱iñ. Icwácpat́im jém Xiwan, iñɨ́máy: \p —Maestro, ¿t́i wɨa̱p aŋwatta? \p \v 13 Jém Xiwan iñɨ́máy: \p —Tseecɨ jém impuesto juuts nɨmpa jém aŋquímayooyi. Odoy tseecɨ más jáyaŋ. \p \v 14 Miñyajt́im algunos jém soldado iga icwácyajpa jém Xiwan. Nɨmyaj: \p —¿T́i wɨa̱p aŋwatta aɨcht́am? \p Jém Xiwan iñɨ́máy: \p —Odoy tobaayɨ tu̱m pɨ̱xiñ imɨɨchi pɨ̱mi̱mɨ. Odoy cumɨgooyɨ jém pɨxiñt́am iga iñt́obáypa it́umiñ. Maymáya̱jɨ con jém iŋcoñwɨyooyi jutsaŋ miyojpa jém gobierno. \p \v 15 Tsa̱m wiñɨgam iŋjócyajpa jém pɨxiñt́am iga miñpa jém Cristo jém icutsatnewɨɨp Dios. Jesɨc moj ijɨ̱syaj ijɨ̱xiaŋjo̱m, ¿tanaŋja̱m iga yɨ́p Xiwan yɨ́bam jém Cristo jém tacutsadayñewɨɨp Dios? \v 16 Pero jém Xiwan iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —Ɨch manacchiŋtámpa con nɨ. Pero miñpa tuŋgac, je más pɨ̱mi wɨa̱p que aɨch, d́a wɨa̱p annasca. D́a wɨa̱p aŋcuwijáyáy jém icɨac. Jém miñpáppɨc micchiŋtámpa con Dios iA̱nama y con juctɨ. \v 17 Icɨɨpiŋpa jém pɨxiñt́am juuts tu̱m pɨ̱xiñ icutɨ̱ppa jém trigo. Iccáypa jém trigo granerojo̱m. Nooquetta̱p jém trigo ipu̱chi juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa. \p \v 18 Jesɨc jém Xiwan tsa̱m wɨ̱ najɨ́yóypa. Seguido iŋquímpa jém pɨxiñt́am iga ichacyajiñ jém malopɨc jɨ̱xi iga ipɨctsoŋyajiñ jém wɨbɨc aŋma̱t́i. \v 19 Jém Xiwan iwogáyt́im jém gobernador Herodes porque ipɨgáy jém ijáyuc jém Felipe iwɨcho̱mo. Ininɨc it́ɨccɨɨm. Iñɨ̱yi jém yo̱mo Herodías. Wogayt́a̱ jém Herodes porque tsa̱m jáyaŋ táŋca iwat. \v 20 Jesɨc tuŋgac más malopɨc cosa iwat. Ipɨɨmɨ́y iga matsta̱iñ jém Xiwan, cotta̱p cárcel. \s1 Acchiŋta̱ Jesús \r (Mt. 3:13-17; Mr. 1:9-11) \p \v 21 Cuando acchiŋyajta̱ it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, acchiŋta̱t́im mex jém Jesús. Jeet́i rato iganam iŋwejpátpa Dios, áŋáy jém sɨŋ. \v 22 Quet Dios iA̱nama sɨŋyucmɨ. Jém pɨxiñt́am iixyaj iga quet juuts tu̱m cuucu, nu̱mmiñ, núc hasta jém Jesúsyucmɨ. Imatoŋyaj tu̱m jɨ̱yi sɨŋyucmɨ. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —Mich mamMa̱nɨc, mantoypáppɨc. Agui amaymay con mimich. \s1 Jém Jesús jém wiñɨcpɨc it́úmmɨyaj \r (Mt. 1:1-17) \p \v 23 Jém Jesús iniit́ treinta ia̱mt́ɨy cuando moj iwat jém iyo̱xacuy. Ijɨ̱syajpa id́ɨc jém pɨxiñt́am iga Jesús ija̱tuŋ jém José. Jém ija̱tuŋwe̱we jém Helí. \v 24 Jém Helí ija̱tuŋ jém Matat. Jém Matat ija̱tuŋ jém Leví. Jém Leví ija̱tuŋ jém Melqui. Jém Melqui ija̱tuŋ jém Jana. Jém Jana ija̱tuŋ jém José. \v 25 Jém José ija̱tuŋ jém Matatías. Jém Matatías ija̱tuŋ jém Amós. Jém Amós ija̱tuŋ jém Nahum. Jém Nahum ija̱tuŋ jém Esli. Jém Esli ija̱tuŋ jém Nagai. \v 26 Jém Nagai ija̱tuŋ jém Maat. Jém Maat ija̱tuŋ jém Matatías. Jém Matatías ija̱tuŋ jém Semei. Jém Semei ija̱tuŋ jém José. Jém José ija̱tuŋ jém Judá. \v 27 Jém Judá ija̱tuŋ jém Joana. Jém Joana ija̱tuŋ jém Resa. Jém Resa ija̱tuŋ jém Zorobabel. Jém Zorobabel ija̱tuŋ jém Salatiel. Jém Salatiel ija̱tuŋ jém Neri. \v 28 Jém Neri ija̱tuŋ jém Melqui. Jém Melqui ija̱tuŋ jém Adi. Jém Adi ija̱tuŋ jém Cosam. Jém Cosam ija̱tuŋ jém Elmodam. Jém Elmodam ija̱tuŋ jém Er. \v 29 Jém Er ija̱tuŋ jém Josué. Jém Josué ija̱tuŋ jém Eliezer. Jém Eliezer ija̱tuŋ jém Jorim. Jém Jorim ija̱tuŋ jém Matat. \v 30 Jém Matat ija̱tuŋ jém Leví. Jém Leví ija̱tuŋ jém Simeón. Jém Simeón ija̱tuŋ jém Judá. Jém Judá ija̱tuŋ jém José. Jém José ija̱tuŋ jém Jonán. Jém Jonán ija̱tuŋ jém Eliaquim. \v 31 Jém Eliaquim ija̱tuŋ jém Melea. Jém Melea ija̱tuŋ jém Mainán. Jém Mainán ija̱tuŋ jém Matata. Jém Matata ija̱tuŋ jém Natán. \v 32 Jém Natán ija̱tuŋ jém David. Jém David ija̱tuŋ jém Isaí. Jém Isaí ija̱tuŋ jém Obed. Jém Obed ija̱tuŋ jém Booz. Jém Booz ija̱tuŋ jém Salmón. Jém Salmón ija̱tuŋ jém Naasón. \v 33 Jém Naasón ija̱tuŋ jém Aminadab. Jém Aminadab ija̱tuŋ jém Aram. Jém Aram ija̱tuŋ jém Esrom. Jém Esrom ija̱tuŋ jém Fares. Jém Fares ija̱tuŋ jém Judá. \v 34 Jém Judá ija̱tuŋ jém Jacob. Jém Jacob ija̱tuŋ jém Isaac. Jém Isaac ija̱tuŋ jém Abraham. Jém Abraham ija̱tuŋ jém Taré. Jém Taré ija̱tuŋ jém Nacor. \v 35 Jém Nacor ija̱tuŋ jém Serug. Jém Serug ija̱tuŋ jém Ragau. Jém Ragau ija̱tuŋ jém Peleg. Jém Peleg ija̱tuŋ jém Heber. Jém Heber ija̱tuŋ jém Sala. \v 36 Jém Sala ija̱tuŋ jém Cainán. Jém Cainán ija̱tuŋ jém Arfaxad. Jém Arfaxad ija̱tuŋ jém Sem. Jém Sem ija̱tuŋ jém Noé. Jém Noé ija̱tuŋ jém Lamec. \v 37 Jém Lamec ija̱tuŋ jém Matusalén. Jém Matusalén ija̱tuŋ jém Enoc. Jém Enoc ija̱tuŋ jém Jared. Jém Jared ija̱tuŋ jém Mahalaleel. Jém Mahalaleel ija̱tuŋ jém Cainán. \v 38 Jém Cainán ija̱tuŋ jém Enós. Jém Enós ija̱tuŋ jém Set. Jém Set ija̱tuŋ jém Adán. Jém Adán ija̱tuŋ jém Dios. \c 4 \s1 Cutɨtsta̱ jém Jesús \r (Mt. 4:1-11; Mr. 1:12-13) \p \v 1 Jesɨc Jesús tsa̱m iniit́ jém Dios iA̱nama iganam se̱tpa de jém río Jordán. Dios iA̱nama ininɨc Jesús jém tɨtsɨnaxyucmɨ. \v 2 Jemum nɨc i̱t́i cuarenta ja̱ma. Jém Woccɨɨwiñ miñ icutɨts iga icmalwatpa id́ɨc. Cuarenta ja̱ma d́a wíc Jesús, jesɨc núc jém cuarenta ja̱ma, pɨ̱mi yua̱. \v 3 Jesɨc jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: \p —Siiga nu̱ma Dios mima̱nɨc, acse̱tɨ yɨ́p tsa iga caxt́ána̱ñi. \p \v 4 Jesɨc jém Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ: \p —Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i, jém jayñeta̱wɨɨp: “D́a no más iga iŋcútpa caxt́ána̱ñi miit́pa. Tamatspacpat́im it́u̱mpɨy jém Dios iŋma̱t́i.” \p \v 5 Ocmɨ jém Woccɨɨwiñ ininɨc jém Jesús tu̱m mɨjpɨc co̱tsɨcyucmɨ. Tu̱mt́i rato iŋquejáy it́u̱mpɨy jém naxyucmɨyaj icuwɨ̱t́i de jém mundo ju̱t́ iŋjacyajpa jém aŋjagooyiyaj. \v 6 Jesɨc jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy jém Jesús: \p —It́u̱mpɨy yɨ́pyaj naxyucmɨyaj ɨch ammɨɨchi. Sɨɨp manchiiba mich porque ɨch acɨɨjuŋcodayñeta̱. I̱ ansunpa iga anchiiba, wɨa̱p anchi. Jesɨc it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am micujípyajpa iga más mɨjpɨc miŋjagooyi. \v 7 Siiga mich aŋco̱steeñáypa y anjɨ̱spa juuts ɨch adios, jesɨc immɨɨchi it́u̱mpɨy jém manaŋquejayñewɨɨp. \p \v 8 Pero Jesús iñɨ́máy: \p —Nɨcsɨm, miWoccɨɨwiñ. Jayñeta̱wum jém Dios iŋma̱t́i: “Wɨ̱ iga tanjɨ̱spa tanJa̱tuŋ Dios, je icut́um taŋcuyo̱xa̱p.” \p \v 9 Ocmɨ jém Woccɨɨwiñ ininɨc jém Jesús Jerusalén. Iniquím jém mɨjpɨc ma̱stɨc iŋco̱bac. Jém Woccɨɨwiñ iñɨ́máy Jesús: \p —Siiga Dios mima̱nɨc, yóyaŋque̱tɨ hasta naxyucmɨ. \v 10 Porque jayñeta̱wum jém Dios iŋma̱t́i iga: \q1 Dios icutsatpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iga miwad́iñ cuenta \q1 \v 11 iga mimatstsoŋpa icɨɨjo̱m iga odoy coowa̱iñ impuy tsaayucmɨ. \p \v 12 Pero Jesús iñɨ́máy jém Woccɨɨwiñ: \p —Nɨmpat́im jém Dios iŋma̱t́i: “Odoy cutɨɨtsɨ jém tanJa̱tuŋ Dios siiga nu̱ma wɨa̱p.” \p \v 13 Jesɨc jém Woccɨɨwiñ yaj icutɨts jém Jesús iga icmalwatpa id́ɨc. Ipoychac hasta tuŋgac ja̱ma. \s1 Mojpa iwat Jesús jém Dios iyo̱xacuy \r (Mt. 4:12-17; Mr. 1:14-15) \p \v 14 Jesɨc se̱t e̱ybɨc Galilea jém Jesús. Tsa̱m iniit́ jém Dios iA̱nama iga wɨa̱p iwat juuts ixunpa Dios. Waŋpa icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Galilea iga se̱tne jém Jesús. \v 15 Jesɨc cada tɨgaŋjoj jém Jesús nɨcpa accuyujooyi jém sinagoga, jém judíos ima̱stɨc. Jeeyaj tsa̱m icujípyajpa. \s1 Nɨcpa Jesús Nazaret \r (Mt. 13:53-58; Mr. 6:1-6) \p \v 16 Jesɨc tu̱m ja̱ma núc Jesús jém attebet Nazaret ju̱t́ mɨja̱. Jesɨc jém jejcuyja̱ma, tɨgɨy jém sinagoga juuts icostumbre. Te̱ñchucum jém Jesús iga imaypa jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp. \v 17 Chiit́a̱ Jesús jém libro, jém ijaychacnewɨɨp jém profeta Isaías, iga imaypa. Jesɨc Jesús íŋáy jém libro, ipát ju̱t́ jayñeta̱: \q1 \v 18 Tsa̱m anait́ jém Dios iA̱nama, \q1 achiiñeta̱ iga anaŋmadáyiñ jém wɨbɨc aŋma̱t́i jém yaacha̱neyajwɨɨp. \q1 Acutsatta̱ iga anacpocsáyiñ ia̱nama jém aŋyácneyajwɨɨp. \q1 Acutsatta̱ iga anaŋmadáyiñ jém presoyaj iga cutsɨgayyajta̱p y jém cácht́iyaj iga acpɨsyajta̱p. \q1 Acutsatta̱ iga anaccutsɨgáypa jém pɨxiñt́am jém tsa̱mpɨc malwadayñeyajta̱. \q1 \v 19 Acutsatta̱ iga anaŋmatpa jém aŋma̱t́i iga núcneum jém a̱mt́ɨy iga Dios iwɨ̱wadáypa jém pɨxiñt́am. \p \v 20 Jesɨc Jesús iŋnúc jém libro, ichi jém maestro imozo. Jesɨc co̱ññeactɨŋ jém Jesús. It́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém sinagoga agui iámyajpa. \v 21 Jesɨc Jesús moj iŋmadáy jém pɨxiñt́am. Nɨmpa: \p —Yɨ́bam ja̱ma íñixt́ámpa iga cupacneum yɨ́p aŋma̱t́i jém jayñewɨɨp. \p \v 22 Jesɨc it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am agui iwɨ̱aŋja̱myaj jém Jesús. Agui ipooñaŋja̱myaj cuando imatoŋyaj jém wɨbɨc aŋma̱t́i jém iŋmatnewɨɨp Jesús. Jesɨc moj nanɨ́mayyajta̱ji: \p —¿Que d́a yɨ́bam jém José ima̱nɨc? \p \v 23 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —Ɨch anjo̱doŋ iga mimicht́am sɨ́p annɨ́máypa tu̱m refran: “¿Michóyɨ́yoypáppɨc t́iiga d́a minitsóyɨyt́a̱p iñyaac?” Annɨ́mayt́ámpat́im iga: “Wa̱tɨ yɨɨm iñt́ɨcmɨ jém wɨ̱tampɨc cosa juutst́im iŋwatne jém Capernaum.” \p \v 24 Iñɨ́máyt́im jeeyaj: \p —Wɨ̱pɨctsoŋta̱p tu̱m profeta tuŋgac attebet, pero cuando nɨcpa najɨ́yooyi it́ɨcmɨ, jesɨc jém it́ɨ̱wɨtam d́a iwɨ̱pɨctsoŋyajpa. \v 25 Nu̱ma, mannɨ́máypa iga wiñɨgam it́ id́ɨc jém naxyucmɨ de Israel tsa̱m jáyaŋ jém yo̱mtam jém cuno̱yt́am cuando najɨ́yóypa jém Dios iŋmat́cɨɨwiñ jém Elías. Jeet́im tiempo cuando d́a chijóy tuj tres año y seis meses. Jesɨc tɨgɨy tu̱m mɨjpɨc yuu it́u̱mpɨy jém attebetyaj icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ. \v 26 Pero Dios d́a icutsat jém Elías iga iyo̱xpád́iñ jém Israelpɨc yo̱mtam jém cuno̱yt́am. Dios icutsat jém Elías iga iyo̱xpád́iñ jém tuŋgac cuno̱ya jém d́apɨc je taɨch yo̱mo. Jém yo̱mo Sareptapɨc yo̱mo de jém naxyucmɨ de Sidón. \v 27 It́t́im id́ɨc jém naxyucmɨ de Israel tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am jém cupúgayñewɨɨp iña̱ca cuando iŋmatpa jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Eliseo. Pero jém Eliseo d́a icpɨs ni tu̱m de jeeyaj. Nada más icpɨs jém Naamán tu̱m Siriapɨc pɨ̱xiñ, d́a je taɨch pɨ̱xiñ. \p \v 28 Jesɨc tsa̱m pɨ̱mi jóyyaj it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp jém sinagoga cuando imatoŋyaj t́i nɨmpa jém Jesús. \v 29 Tsucumyaj jém pɨxiñt́am, iquebacputyaj jém Jesús aŋsɨ̱cmɨ de jém attebet, nanɨcta̱ tu̱m tejajyucmɨ ju̱t́ watneta̱ jém attebet. Jemum icyágɨyyajtooba id́ɨc jém Jesús. \v 30 Pero wid́aŋnaspa Jesús jém pɨxiñt́am aŋcucmɨ. D́a i̱ wɨa̱ miimats. Nɨc jém Jesús. \s1 Tu̱m mal espíritu imats tu̱m pɨ̱xiñ \r (Mr. 1:21-28) \p \v 31 Jesɨc nɨc Jesús jém attebet Capernaum, jém naxyucmɨ de Galilea. Jemum cada jejcuyja̱ma nɨcpa iŋquejáy jém Dios iŋma̱t́i jém pɨxiñt́am. \v 32 Tsa̱m ipooñaŋja̱myajpa cuando imatoŋyajpa t́i iŋquejáypa jém Jesús. Porque aŋmatpa juuts tu̱m aŋjagooyi. \p \v 33 Jesɨc jém sinagoga it́ tu̱m pɨ̱xiñ imatsne tu̱m mal espíritu. Pɨ̱mi aŋwejpa, nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p \v 34 —Atsa̱cɨ, miJesús miNazaretpɨc, ¿t́iiga ammoogɨ́ypa? ¿Que miñpa anactogoyt́a? Mánixpɨcpa, anjo̱doŋ iga mich jém Yucmɨpɨc Dios miMɨɨchi. \p \v 35 Jesɨc Jesús iwogáy jém mal espíritu. Iñɨ́máy: \p —Odoy jɨ̱yɨ. Pu̱tɨ yɨ́p pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m. \p Jesɨc jém mal espíritu iccutɨŋ jém pɨ̱xiñ naxyucmɨ jeeyaj iwiñjo̱m. Put jém mal espíritu, d́a t́i iwadáy. \v 36 It́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp agui aŋjécyaj. Nanɨ́mayyajta̱p entre jeeyaj: \p —¿T́iapaap yɨ́p aŋmadayooyi? Yɨ́p pɨ̱xiñ iŋmatpa juuts tu̱m aŋjagooyi. Con ipɨ̱mi wɨa̱p it́op jém mal espíritu. \p \v 37 Jesɨc waŋpa ju̱t́ quej icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ t́i iwat jém Jesús. \s1 Jesús icpɨs jém Peto imɨɨda̱pa \r (Mt. 8:14-15; Mr. 1:29-31) \p \v 38 Jesɨc put Jesús jém sinagoga. Nɨc jém Peto it́ɨccɨɨm. Mɨmne actɨŋ jém Peto imɨɨda̱pa. Tsa̱m pɨ̱mi jawaŋɨ́y. Icunucsayyaj jém Jesús iga icpɨxiñ jém yo̱mo. \v 39 Jesɨc nocojo̱m te̱ñ jém Jesús ju̱t́ wo̱ne jém yo̱mo. Iŋjɨyjac jém jawaŋ. Jém yo̱mo ichac jém jawaŋ, jeet́i rato tsucum, moj icwíc jém miññeyajwɨɨp. \s1 Jesús icpɨs jáyaŋ jém mɨmneyajwɨɨp \r (Mt. 8:16-17; Mr. 1:32-34) \p \v 40 Jesɨc cuando tɨgɨ́yum ja̱ma, jém pɨxiñt́am inimíñayyaj Jesús it́u̱mpɨy jém mɨmneyajwɨɨp. Jesɨc Jesús ichɨccunúgáy ico̱bac cada tu̱mtu̱m. Je̱mpɨgam icpɨsyaj it́u̱mpɨy. \v 41 Tobayyajta̱pt́im jém mal espíritu wa̱t́i jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m. Agui aŋwejpa cuando putyaj. Nɨ́mayt́a̱ jém Jesús: \p —Mich jém Dios miMa̱nɨc. \p Pero Jesús iwogáy jém mal espíritu. D́a ijɨ́cpa iga jɨypa porque jém mal espíritu ijo̱dóŋa̱yaj iga je jém Cristo. \s1 Najɨ́yóypa Jesús jém naxyucmɨ de Galilea \r (Mr. 1:35-39) \p \v 42 Jesɨc cuquejtooba, put Jesús jém attebet. Nɨc tu̱m lugar ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. Pero jém pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp jém attebet, tsa̱m imétsyaj, icunúcyaj. Icunucsayyaj iga tsɨ́yiñ con jeeyaj. \p \v 43 Pero Jesús iñɨ́máy: \p —Tienes que anaŋmadáypa jém tuŋgac attebetyaj jém wɨbɨc aŋma̱t́i ju̱t́pɨc iŋjacpa Dios jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Jeeyucmɨ acutsat Dios. \p \v 44 Jesɨc Jesús nɨcpa najɨ́yooyi it́u̱mpɨy jém sinagoga icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Galilea. \c 5 \s1 Jém milagro cuando matsta̱ jáyaŋ jem tɨɨpɨ \r (Mt. 4:18-22; Mr. 1:16-20) \p \v 1 Jesɨc tu̱m ja̱ma oy iŋmat Jesús jém Dios iŋma̱t́i tu̱m laguna aŋna̱ca. Jém laguna iñɨ̱yi Genesaret. Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am y yo̱mtam miñ imatoŋyaj hasta nacpɨtsɨyyajta̱p. \v 2 Jesɨc Jesús iix wɨste̱n barco playa aŋna̱ca. Putneyaj io̱mi. Icheeyajpa jém ired nɨaŋna̱ca. \v 3 Jesɨc núc Jesús ju̱t́ it́ jém barco, quím barcoyucmɨ. Imɨɨchi jém Peto. Jesɨc Jesús iñɨ́máy iga icnɨguiñ uxaŋ jojmɨ jém ibarco. Jesɨc co̱ñ Jesús jém barcoyucmɨ. Moj iŋquejáy jém pɨxiñt́am jém Dios iŋma̱t́i. \v 4 Cuando yajum najɨ́yooyi, iñɨ́máy jém Peto: \p —Nanɨ̱cɨ imbarco ju̱t́ jojmɨ jém nɨ. Patscuumɨ jém iñred nɨɨcɨɨm. Tammatspa tɨɨpɨ. \p \v 5 Jém Peto iñɨ́máy: \p —MamMaestro, mu̱ma tsuu ayo̱xata, d́a ammatsta ni tu̱m tɨɨpɨ. Pero siiga mich miñɨmpa, aŋcotpa e̱ybɨc jém anred. \p \v 6 Jesɨc mu icotum jém ired, imatsyaj tsa̱m jáyaŋ tɨɨpɨ hasta jactɨp jém ired. \v 7 Jesɨc jém Peto iwadáy seña jém it́ɨ̱wɨtam jém it́yajwɨɨp jém tuŋgac barcojo̱m iga míñiñ iyo̱xpát. Jesɨc miñyaj, icucomyaj icuɨstɨc jém barco hasta cumoŋtooba. \v 8 Mu iix, jém Peto ico̱steeñáy jém Jesús ipuycɨɨm, iñɨ́máy: \p —MánO̱mi, acupóyaayɨ porque tsa̱m atáŋcaɨ́y. \p \v 9 Jém Peto con jém it́yajwɨɨp ibarcojo̱m agui ámaŋjacyaj iga imatsyaj tsa̱m jáyaŋ jém tɨɨpɨ. \v 10 Agui ámaŋjacyajt́im jém it́yajwɨɨp jém tuŋgac barcojo̱m, jém Jacobo con jém Xiwan, jém Zebedeo ima̱nɨctam. Jeeyaj iwaganayo̱xayajpa jém Peto. Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Peto: \p —Odoy cɨ̱ŋɨ, tsa̱cɨm iga immatspa tɨɨpɨ. Nɨcpa tamméts pɨ̱xiñ juuts tɨɨpɨ iga icupɨcyajiñ jém Dios iŋma̱t́i. \p \v 11 Jesɨc ininɨcyaj ibarco nɨaŋna̱ca. Ichacyaj it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp. Nɨc it́úŋɨyyaj jém Jesús. \s1 Jesús icpɨs tu̱m pɨ̱xiñ jém cupúgayñewɨɨp iña̱ca \r (Mt. 8:1-4; Mr. 1:40-45) \p \v 12 Cuando it́ Jesús jém tuŋgac attebet, ictsɨ́y tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m cupúgayñe iña̱ca. Mu iix Jesús, jém pɨ̱xiñ ico̱steeñáy ipuycɨɨm. Icunucsáypa iga icpɨxiñ. Nɨ́mayt́a̱: \p —MánO̱mi, siiga iŋwɨ̱aŋja̱m, acpɨ̱sɨ. \p \v 13 Jesɨc Jesús ichɨccunúc jém pɨ̱xiñ, iñɨ́máy: \p —Aŋwɨ̱aŋja̱m. Micuáyñeum. \p Jesɨc jeet́i rato ichacum jém pɨ̱xiñ ipuuca, wɨ̱tsɨ́yum. \v 14 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga ɨch manacpɨs, pero nɨ̱gɨ wiñquejaayɨ jém pa̱nij iga iŋquejáyiñ iga nu̱ma mipɨsneum. Jesɨc ocmɨ chi̱ɨ Dios tu̱m ofrenda juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga miixt́a̱p iga nu̱ma mipɨsneum. \p \v 15 Pero ju̱t́quej waŋpa iga acpɨsóypa jém Jesús. Aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am iga imatoŋyajpa jém Jesús iŋmadayooyi. Miñyaj jém mɨmneyajwɨɨp iga acpɨsyajta̱iñ. \v 16 Pero put Jesús jém attebet, nɨc icut́um ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y iga iŋwejpátpa Dios. \s1 Jesús icpɨs tu̱m pɨ̱xiñ tusacane icumu̱ma \r (Mt. 9:1-8; Mr. 2:1-12) \p \v 17 Jesɨc tu̱m ja̱ma cuando accuyujóypa Jesús, co̱ñyajt́im je̱m jém fariseoyaj con jém maestroyaj de jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. Jeeyaj miñyaj de it́u̱mpɨy jém tɨgaŋjojyaj de jém naxyucmɨ de Galilea y Judea. Miñyajt́im de jém attebet Jerusalén. Jém Jesús tsa̱m iniit́ jém Dios ipɨ̱mi. Wɨa̱p icpɨs jém mɨmneyajwɨɨp. \v 18 Jesɨc núcyaj jute̱n jém pɨ̱xiñ, icópneyaj tseesyucmɨ tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m mɨmne. Tusacane icumu̱ma, d́a tsɨgóypa. Tɨgɨyt́ooba id́ɨc jém tɨcjo̱m iga iámpa jém Jesús. \v 19 Pero d́a ipátyaj ju̱t́ wɨa̱p it́ɨgɨy porque tsa̱m it́ñɨ̱m. Jesɨc químyaj jém tɨcyucmɨ, ijetyaj jém tɨc iñecxi. Ijɨ́mquetyaj tseesyucmɨ jém mɨmnewɨɨp jém Jesús iwiñjo̱m jém pɨxiñt́am aŋcucmɨ. \v 20 Jesɨc cuando iix Jesús iga tsa̱m icupɨcyajpa jeeyaj, iñɨ́máy jém mɨmnewɨɨp: \p —Mipɨ̱xiñ, miwadayñeta̱ perdón jém iñt́áŋca. \p \v 21 Jesɨc jém escribaspɨc maestroyaj con jém fariseoyaj ijɨ̱syajpa ijɨ̱xiaŋjo̱m iga: “¿Que i̱apaap yɨ́p pɨ̱xiñ? Sɨ́p icujɨy tanDios. Porque Dios icut́um wɨa̱p taccáyáy tantáŋca.” \p \v 22 Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syaj ijɨ̱xiaŋjo̱m, jesɨc iñɨ́máy jeeyaj: \p —¿T́iiga iñjɨ̱stámpa je̱mpɨc? \v 23 ¿Jup más d́a táŋca iga annɨ́máypa yɨ́p pɨ̱xiñ iga: “Miwadayñeta̱ perdón jém iñt́áŋca”, o iga annɨ́máypa: “Tsucu̱mɨ, wi̱t́ɨm”? \v 24 Sɨɨp manaŋquejáypa iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ nu̱ma iniit́ jém pɨ̱mi iga wɨa̱p iccáyáy jém pɨxiñt́am it́áŋca yɨ́p naxyucmɨ. \p Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ jém tusacanewɨɨp: \p —Mannɨ́máypa, tsucu̱mɨm, pi̱ŋɨm jém iñchees, nɨcsɨm iñt́ɨccɨɨm. \p \v 25 Jesɨc iganam iámyajpa jém it́yajwɨɨp, jeet́i rato tsucum jém pɨ̱xiñ. Ipiŋum jém ichees ju̱t́ wo̱ne id́ɨc. Nɨc it́ɨcmɨ. Tsa̱m icujíppa Dios. \v 26 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am ipooñaŋja̱myaj. Icujípyajpat́im Dios. Tsa̱m cɨ̱ŋyaj. Nanɨ́mayyajta̱p: \p —Yɨ́p ja̱ma tánixt́a tu̱m cosa d́apɨc queman oypa tánix. \s1 Jesús iŋwejáy jém Leví \r (Mt. 9:9-13; Mr. 2:13-17) \p \v 27 Cuando cuyaj jém asunto, moj nɨqui jém Jesús. Iix tu̱m pɨ̱xiñ jém ichécpáppɨc impuesto, iñɨ̱yi Leví. Co̱ñ ju̱t́ ichécpa jém impuesto. Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Atúŋɨɨyɨ. \p \v 28 Jesɨc tsucum jém pɨ̱xiñ, ichac jém iyo̱xacuy, nɨc it́úŋɨ́y jém Jesús. \p \v 29 Jesɨc ocmɨ jém Leví inisɨ́ŋa̱p jém Jesús it́ɨccɨɨm. Tu̱m mɨjpɨc sɨŋ iwat. Aŋwejayyajta̱ tsa̱m jáyaŋ jém ichécyajpáppɨc impuesto con tuŋgac más jém pɨxiñt́am. Iwaganawícyajpa jém Jesús mesacɨɨm. \v 30 Jesɨc jém fariseoyaj con jém maestroyaj de jém fariseo iŋquímayooyi moj iŋwejcayaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayyajta̱p: \p —¿T́iiga miwagawíctámpa y miwaganɨ́ctámpa con jém ichécyajpáppɨc impuesto y con jém tuŋgac táŋcaɨywɨɨp? \p \v 31 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: \p —Jém d́apɨc mɨmne d́a ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap. Pero jém mɨmneyajwɨɨp ixunpa jém tsóyɨ́yoypaap. \v 32 Ɨch d́a amiñ iga anaŋwejáypa jém d́apɨc táŋcaɨ́y. Amiñ iga anaŋwejáypa jém táŋcaɨywɨɨp iga ichacyajiñ jém it́áŋca. \s1 Acwácta̱ Jesús t́iiga d́a iwatyajpa ayuno jém icuyujcɨɨwiñ \r (Mt. 9:14-17; Mr. 2:18-22) \p \v 33 Jesɨc jém miññeyajwɨɨp icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿T́iiga jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ con jém fariseoyaj siempre iwatyajpa ayuno, iwatyajpa jém oración? Pero mich jém iŋcuyujcɨɨwiñ siempre wícyajpa, nɨ́cyajpa, d́a iwatyajpa ayuno. \p \v 34 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jeeyaj: \p —Siempre wícyajpa ju̱t́ aŋcoomɨ́yoyñɨ̱mpa. D́a i̱ iwatpa ayuno cuando it́ jém yoomɨypaap. \v 35 Pero núcpa ja̱ma cuando d́a i̱ jém yoomɨypaap. Jesɨc nu̱ma iwatyajpa ayuno. \p \v 36 Jesɨc Jesús iŋmadayyaj jém pɨxiñt́am tu̱m xut́u cuento. Iŋquejáypa jém pɨxiñt́am iga jém jo̱mipɨc jɨ̱xi jém inimiññewɨɨp Jesús d́a iwɨ̱nanɨgáypa jém wiñɨcpɨc jɨ̱xi. Nɨmpa Jesús: \p —D́a i̱ ijacpa tu̱m jo̱myoot́i iga iŋtótspa tu̱m pecapɨc yoot́i. Siiga iwatpa je̱mpɨc, mɨ̱sa̱p jém jo̱myoot́i. Jém jo̱mipɨc puctu̱cu d́at́im iwɨ̱nacutɨŋpa jém pecapɨc. \v 37 D́a i̱ icotpa jo̱mvino jém pecapɨc cuerobolsajo̱m. Porque siiga iwatpa je̱mpɨc, jesɨc pɨ̱pa jém jo̱mvino, tojaŋsajpa jém pecapɨc cuerobolsa. Tegáypa jém vino. Togoypa jém cuerobolsa. \v 38 Jeeyucmɨ cotta̱p jém jo̱mvino jém jo̱mipɨc cuerobolsajo̱m. \v 39 Nu̱ma, jém iucpáppɨc jém pecapɨc vino d́a iuctooba jém jo̱mvino porque nɨmpa iga: “Wɨ̱ jém pecapɨc.” \c 6 \s1 Jesús icuyujcɨɨwiñ it́úcyaj trigo jém jejcuyja̱ma \r (Mt. 12:1-8; Mr. 2:23-28) \p \v 1 Tu̱m jejcuyja̱ma wid́aŋnaspa Jesús ju̱t́ ñipneta̱ jém trigo. Jém icuyujcɨɨwiñ iju̱dayyajpa jém trigo ipac, icútyajpa. \v 2 Jesɨc algunos jém fariseoyaj iwogayyaj jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿T́iiga iŋwattámpa contra jém tanaŋquímayooyi jém jejcuyja̱ma? \p \v 3 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: \p —¿Que d́a queman immay t́i iwat jém David cuando tsa̱m yua̱yajpa con jém icompañeroyaj? \v 4 Tɨgɨy David jém Dios it́ɨcjo̱m. Ipɨc jém caxt́ána̱ñi jém tsacneta̱wɨɨp altaryucmɨ. Icút jém David, ichiit́im jém icompañeroyaj. Tanjo̱doŋ iga jém tanaŋquímayooyi nɨmpa iga nada más jém pa̱nij wɨa̱p icút jém caxt́ána̱ñi jém tsacneta̱wɨɨp altaryucmɨ. \p \v 5 Jesɨc ocmɨ jém Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: \p —Jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ imɨɨchit́im jém jejcuyja̱ma, wɨa̱p iñɨ́máy jém pɨxiñt́am t́i wɨa̱p iwatyaj jém jejcuyja̱ma. \s1 Pɨs jém pɨ̱xiñ jém tɨtsnewɨɨp icɨ \r (Mt. 12:9-14; Mr. 3:1-6) \p \v 6 Jesɨc tuŋgagam jejcuyja̱ma nɨc Jesús jém sinagoga. Moj iŋquejáy jém pɨxiñt́am. It́t́im je̱m tu̱m pɨ̱xiñ mɨmne. Tɨtsne jém iŋwɨ̱cɨ. \v 7 Jesɨc jém escribaspɨc maestroyaj con jém fariseoyaj icuixyajpa jém Jesús siiga nu̱ma acpɨsóypa jém jejcuyja̱ma. Imétsyajpa ju̱t́pɨc iquejajwadayyajpa jém Jesús. \v 8 Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syaj. Iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ jém tɨtsnewɨɨp icɨ: \p —Te̱ñchucu̱mɨ, mi̱ñɨ mit́e̱ñi yɨ́p pɨxiñt́am aŋcucmɨ. \p Jesɨc tsucum, nɨc te̱ñi. \v 9 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp je̱m: \p —Sɨɨp manacwáctámpa: ¿T́i wɨa̱p taŋwat jém jejcuyja̱ma? ¿Taŋwɨ̱watpa o tammalwatpa? ¿Wɨ̱ iga taŋcɨacpudáypa tu̱m pɨ̱xiñ ivida o tanaccáyáypa? \p \v 10 Jesɨc Jesús icuámse̱t jém pɨxiñt́am icuwoyo, iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ jém tɨtsnewɨɨp icɨ: \p —¡Tɨ̱mɨ iŋcɨ! \p Je̱mpam iwat jém pɨ̱xiñ, wɨ̱tsɨ́yum icɨ. \v 11 Jesɨc tsa̱m pɨ̱mi jóyyaj jém fariseoyaj. Moj nacwácyajta̱ji entre jeeyaj t́i wɨa̱p iwadayyaj jém Jesús. \s1 Jesús icupiŋ jém doce icuyujcɨɨwiñ \r (Mt. 10:1-4; Mr. 3:13-19) \p \v 12 Jesɨc tu̱m ja̱ma nɨc Jesús tu̱m co̱tsɨcyucmɨ. Nɨc iŋwejpát Dios mu̱ma tsuu. \v 13 Icuqueja̱ma iŋwejáy jém icuyujcɨɨwiñ. Icupiŋ doce de jeeyaj, iccám juuts “apóstolyaj”. Taɨch tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba jém cutsatneta̱wɨɨp. \v 14 Icupiŋ jém Ximoj, Jesús icagáy iñɨ̱yi, icámáy iga Peto; jém Anti, je jém Ximoj it́ɨ̱wɨ; jém Jacobo; jém Xiwan; jém Felipe; jém Bartolo; \v 15 jém Mateo; jém Tomax; jém Jacobo, je jém Alfeo ima̱nɨc; jém tuŋgac Ximoj, jém iñɨ̱yit́im jém Zelote; \v 16 jém Judas, je jém Jacobo it́ɨ̱wɨ; y jém Judas Iscariote jém icɨɨjuŋcotwɨɨp jém Jesús. \s1 Accuyujóypa Jesús jém wɨ̱t́ipɨc noŋjo̱m \r (Mt. 4:23-25) \p \v 17 Jesɨc quet Jesús jém co̱tsɨcyucmɨ con icuyujcɨɨwiñ. Nɨc accuyujooyi tu̱m wɨ̱t́ipɨc noŋjo̱m. Aŋtuuma̱yaj tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. Miñyaj icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Judea, jém Jerusalén y jém lamar aŋna̱ca ju̱t́ it́ jém attebet Tiro y Sidón. Miññeyaj je̱m iga imatoŋyajpa jém Jesús iŋquímayooyi, iga acpɨsyajta̱iñ jém mɨmneyajwɨɨp. \v 18 Pɨsyajt́im jém tsa̱mpɨc iyaachwatyaj jém mal espíritu. \v 19 Jém pɨxiñt́am tsa̱m icunúcyajpa Jesús iga ichɨcpa porque tsa̱m putpa jém ipɨ̱mi iga icpɨspa it́u̱mpɨy. \s1 Maymáya̱taamɨ porque michɨ́y juuts Dios mima̱nɨctam \r (Mt. 5:1-12) \p \v 20 Jesɨc jém Jesús iámmats jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Maymáya̱taamɨ siiga sɨɨp tsa̱m miyaacha̱p porque mit́ɨgɨyñeta con Dios, sɨɨp miŋjactámpa mimicht́am. \p \v 21 ’Maymáya̱taamɨ siiga sɨɨp miyua̱támpa porque ocmɨm custámpa miwiiquit́am. \p ’Maymáya̱taamɨ siiga sɨɨp miwejtámpa porque ocmɨ mixictámpa. \p \v 22 ’Maymáya̱taamɨ siiga sɨɨp mijóyixt́amta̱p, miquebacputtamta̱p, mimalnɨ́mayt́amta̱p y d́a i̱ miwɨ̱ixt́ámpa. Pɨ̱mi mimalwadayt́amta̱p porque mimicht́am aŋcupɨctámpa aɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ. \v 23 Maymáya̱taamɨ cuando núcpa jém ja̱ma, miyóypa juuts tu̱m tsɨ̱xi, porque iñjo̱doŋ iga Dios michiiba jáyaŋ jém wɨ̱tampɨc cosa sɨŋyucmɨ. Jɨ̱sɨ iga jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am imalwadáyt́im jém wiñɨcpɨc Dios iŋmat́cɨɨwiñ. \p \v 24 ’Agui miuuguyt́im jém ricopɨc mipɨxiñt́am porque sɨɨp mimaymáya̱támpa, pero ocmɨ d́a t́i michiiba Dios. \p \v 25 ’Agui miuuguyt́im siiga sɨɨp cuspa miwiiqui. Ocmɨ miyua̱támpa. \p ’Agui miuuguyt́im siiga tsa̱m mixictámpa sɨɨp porque ocmɨ miŋyáctámpa, miwejtámpa. \p \v 26 ’Agui miuuguyt́im siiga it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am micujíptámpa sɨɨp, porque jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am icujípyajt́im jém malopɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém mɨgoyyajpáppɨc. \s1 Wɨ̱ iga tantóyiñ jém tánenemigoyaj \r (Mt. 5:38-48; 7:12) \p \v 27 Jesɨc Jesús iñɨ́máyt́im jém pɨxiñt́am: \p —Pero sɨɨp mannɨ́mayt́ámpa mimicht́am iga to̱yɨ jém íñenemigoyaj. Wɨ̱wadaayɨ jém mijóyixyajpáppɨc. \v 28 Aŋwejpaatɨ Dios iga iwɨ̱wadáyiñ jém mimalnɨ́maypáppɨc y jém mimalwadaypáppɨc. \v 29 Siiga i̱ micótsáypa tu̱m íña̱cpac, jɨ́gaayɨ iga micótsáyiñt́im tuŋgac lado, odoy cɨaŋseedaayɨ. Siiga i̱ mit́obáyáypa jém iñchamarra, jɨ́gaayɨ iga mit́obáyáyiñt́im mex jém iñyoot́i. \v 30 Siiga i̱ miwágáypa tu̱m cosa, chi̱ɨ. Siiga i̱ mit́obáyáypa tu̱m cosa jém immɨɨchipɨc, odom wágaayɨ iga micseedáyiñ. \v 31 Wɨ̱wadaayɨ jém tuŋgac juutst́im mich iñxunpa iga miwɨ̱wadayt́a̱iñ. \p \v 32 ’Siiga no más iñt́oypa jém mit́oypáppɨc, odoy jɨ̱sɨ iga micujípta̱p. Porque jém malopɨc pɨxiñt́am it́oypat́im jém iamigoyaj. \v 33 Siiga iŋwɨ̱wadáypa no más jém miwɨ̱wadaypáppɨc d́a micujípta̱p porque jém malopɨc pɨxiñt́am iwɨ̱wadáypat́im jém iwɨ̱wadaypáppɨc. \v 34 Siiga inicnucspa tumiñ no más jém pɨ̱xiñ jém wɨa̱paap micseedáy jém iñt́umiñ, jesɨc d́a micujípta̱p. Porque jém malopɨc pɨxiñt́am icnucspat́im tumiñ jém iamigoyaj jém wɨa̱paap icseedayyaj. \v 35 Pero mannɨ́mayt́ámpa: Toyt́aamɨ jém mijóyixpáppɨc. Wɨ̱wadayt́aamɨ jém mimalwadaypáppɨc. Siiga miñucsáypa tumiñ, chi̱ɨt́im. Odoy wadaayɨ caso siiga d́a wɨa̱p micseedáy jém iñt́umiñ. Siiga iŋwatpa je̱mpɨc, Dios miwɨ̱yojpa. Quejpa iga Dios mima̱nɨctam. Porque Dios iyaachaŋja̱mpat́im jém malopɨc y jém táŋcaɨywɨɨp. \v 36 Yaachaŋja̱mtaamɨ it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am juutst́im tanJa̱tuŋ Dios miyaachaŋja̱mtámpa mimicht́am. \s1 Odoy tanjɨ̱xiñ tu̱m tantɨ̱wɨ iga táŋcaɨ́y \r (Mt. 7:1-5) \p \v 37 ’Odoy jɨ̱sɨ tu̱m iñt́ɨ̱wɨ iga táŋcaɨ́y, jesɨc Dios d́at́im mijɨ̱sáypa mich iñt́áŋca. Siiga tu̱m pɨ̱xiñ mimalwadáypa, odoy tseecɨ, jesɨc Dios d́a michégáypa mich iñt́áŋca. \v 38 Siiga i̱ miwágáy alguna cosa, siiga wɨ̱ íña̱nama, chi̱ɨ jém d́apɨc inii̱, jesɨc Dios jeet́im quípsɨ mipɨgáypa iga micseedáypa mimich. \p \v 39 Jesɨc Jesús iŋmadáypa jém pɨxiñt́am yɨ́p xut́u cuento: \p —Tu̱m cácht́ipɨc pɨ̱xiñ d́a wɨa̱p iniwit́ tuŋgac cácht́i porque tsutyajpa icuɨstɨcyaj jém pacusjo̱m. \v 40 Tu̱m cuyujcɨɨwiñ d́a wɨa̱p iñasca jém imaestro, cuando yajum cuyu̱ji d́a ictsɨ́ypa jém imaestro. \p \v 41 ’T́iiga iññɨ́máypa jém iñt́ɨ̱wɨ iga táŋcaɨ́y siiga d́a jutsaŋ jém it́áŋca juuts tu̱m xut́u pu̱chi iniit́ iixco̱m. Pero mich tsa̱m jáyaŋ táŋca iniit́ jex juuts tu̱m mɨjpɨc cuy iniit́ íñixco̱m. \v 42 Siiga d́a iñja̱mpa jém cuy jém iniit́wɨɨp íñixco̱m, t́iiga iñjɨ̱spa iga wɨa̱p iñt́obáy jém pu̱chi jém iñt́ɨ̱wɨ iixco̱m. Minimɨgóyayt́a̱p iñyaac. Wiñt́i to̱pɨ jém cuy jém michpɨc iniit́ íñixco̱m, jesɨc ocmɨ wɨa̱p iñt́obáy jém pu̱chi jém iñt́ɨ̱wɨ iixco̱m. \s1 Cuando tɨ́ma̱p tu̱m cuy, jesɨc tánixpɨcpa \r (Mt. 7:17-20; 12:34-35) \p \v 43 ’Jém wɨbɨc cuy d́a wɨa̱p iwat jém malopɨc it́ɨm. Jém malopɨc cuy d́a wɨa̱p iwat jém wɨbɨc it́ɨm. \v 44 Cada cuy tánixpɨcpa con it́ɨm. D́a tantúcpa tu̱m tsuj jém a̱pit́cuyyucmɨ. D́a tantúcpa uvas jém chicxchayyucmɨ. \v 45 Tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ iwatpa wɨbɨc cosa porque iniit́ jém wɨbɨc jɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Jém malopɨc pɨ̱xiñ iwatpa jém cosa d́apɨc wɨ̱tam porque iniit́ jém malopɨc jɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Jém aŋma̱t́i jém putpáppɨc tanjɨpjo̱m tsucum jém tána̱namaŋjo̱m. Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iŋmatpa wɨbɨc cosa, jesɨc quejpa iga d́a malo. Pero siiga iŋmatpa tu̱m cosa d́apɨc wɨ̱, jesɨc quejpa iga malo. \s1 Jém wɨste̱n jém tɨcwatpáppɨc \r (Mt. 7:24-27) \p \v 46 Jesɨc Jesús iñɨ́máyt́im jém pɨxiñt́am: \p —¿T́iiga miñɨmtámpa iga, “MánO̱mi, mánO̱mi”, pero d́a iŋwattámpa juuts mannɨ́máypa? \v 47 Wɨ̱ iga miñpa immatoŋ ɨch anaŋma̱t́i y iga iŋwad́iñ juuts mannɨ́máypa. Sɨɨp manaŋquejáypa juutspɨc mipɨ̱xiñ siiga iŋwatpa juuts mannɨ́máypa. \v 48 Mijex juuts tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱paap it́ɨcwat. Wiñt́i iwɨ̱tajcúmpa jojmɨ iga icpɨɨma̱p jém tɨc tsaayucmɨ. Jesɨc ocmɨ cuando compa jém nɨ, pɨ̱mi ictsɨ́y jém nɨɨco̱ma jém tɨc. Pero d́a wɨa̱p ictsɨgóy ni imɨswatpa porque acpɨɨma̱neta̱ tsaayucmɨ. \v 49 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ imatoŋpa ɨch anaŋma̱t́i, pero d́a icupɨcpa, jesɨc jém pɨxiñ jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ jém d́apɨc wɨa̱p it́ɨcwat. Jém pɨ̱xiñ d́a iwɨ̱tajcúm jojmɨ iga icpɨɨma̱p jém tɨc jém tsaayucmɨ. Naxyucmɨ no más icpɨɨma̱ne. Jesɨc ocmɨ com jém nɨ, pɨ̱mi ictsɨ́y jém nɨɨco̱ma jém tɨc, jeet́i rato cutɨŋ, d́a t́i tsɨ́y. \c 7 \s1 Jesús icpɨs jém Romapɨc capitán imozo \r (Mt. 8:5-13) \p \v 1 Jesɨc yaj iŋmadáy Jesús jém pɨxiñt́am, nɨc Capernaum. \v 2 It́ id́ɨc je̱m tu̱m jém Romapɨc capitán. Iniit́ id́ɨc tu̱m imozo jém tsa̱mpɨc it́oypa. Pero ocmɨ mɨmneactɨŋ jém imozo. Tsa̱m pɨ̱mi mɨmne. Caatoobam. \v 3 Jesɨc cuando jém capitán ijo̱dóŋa̱ iga jém Jesús wɨa̱p icpɨsóy, icutsadáy jute̱n jém Israelpɨc wɨd́ayt́am iga icunucsáypa jém Jesús iga míñiñ icpɨs jém imozo. \p \v 4 Jesɨc jém wɨd́ayt́am nɨc iám jém Jesús. Icunucsáy, iñɨ́máy: \p —Awadaayɨ tu̱m favor, jém capitán tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ, yo̱xpaatɨ. \v 5 Porque tsa̱m it́oypa jém tannación. Tawadáyt́im tu̱m jém tamma̱stɨc jém sinagoga. \p \v 6 Jesɨc jém wɨd́ayt́am iwagananɨcyajpa jém Jesús. Iganam núcyajpa nocojo̱m jém capitán it́ɨccɨɨm, jém capitán icutsadáy aŋma̱t́i jém Jesús con tuŋgac iamigoyaj. Iñɨ́mayyaj: \p —Jém capitán miñɨ́máy iga: “MánO̱mi, d́a más maŋco̱bacpijpa. D́a wɨ̱ iga miñúcpa antɨccɨɨm porque mich wɨbɨc mipɨ̱xiñ, ɨch tsa̱m atáŋcaɨ́y.” \v 7 Jeeyucmɨ ɨch d́a nɨc mamméts anyaac. Sɨɨp no más nɨ́maayɨ jém caacuy iga ichaguiñ jém ammozo, tienes que pɨspa. \v 8 Porque ɨch anait́t́im tu̱m anaŋjagooyi iga apɨɨmɨ́ypa. Ɨch anait́t́im soldado jém ampɨɨmɨypaap. Siiga annɨ́máypa jém ansoldado iga nɨguiñ, jesɨc tienes que nɨcpa. Siiga annɨ́máypa jém ansoldado iga míñiñ, jesɨc tienes que miñpa. Siiga annɨ́máypa jém ammozo iga iwad́iñ tu̱m cosa, jesɨc tienes que iwatpa. \p \v 9 Jesɨc miimatoŋ jém Jesús junɨmpa jém capitán, ipooñaŋja̱mpa. Iámseedáy jém pɨxiñt́am jém miñyajpáppɨc it́uuñiaŋcɨɨm. Iñɨ́máy: \p —Nu̱ma, mannɨ́máypa, d́a ampátne ni tu̱m pɨxiñ icuwɨ̱t́i yɨ́p Israel iga icupɨcpa Dios juuts yɨ́p capitán. \p \v 10 Jesɨc jém capitán iamigoyaj se̱tyajum it́ɨccɨɨm. Iixyajum iga pɨsneum jém capitán imozo. \s1 Jesús icpɨs tu̱m caanewɨɨp, jém cuno̱ya ima̱nɨc \p \v 11 Jesɨc jém tuŋgac ja̱ma nɨc Jesús tu̱m attebet iñɨ̱yi Naín. Waganɨcyajpa con wa̱t́i jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨcyajpat́im jáyaŋ jém pɨxiñt́am. \v 12 Iganam núcyajpa jém attebet aŋna̱ca, iix iga nanɨcta̱p tu̱m tsúts. Jém caanewɨɨp tu̱m cuno̱ya ijayma̱nɨc. Jém yo̱mo d́a inii̱ tuŋgac ima̱nɨc. Icut́um tsɨ́y. Jáyaŋ jém pɨxiñt́am iwagananɨcyajpa jém cuno̱ya. \v 13 Mu iix jém tánO̱mi, iyaachaŋja̱mpa jém yo̱mo. Iñɨ́máy: \p —Odoy we̱jɨ. \p \v 14 Jesɨc Jesús icunúc nocojo̱m jém tsúts, ichɨgáy icaja. Jém icópneyajwɨɨp teeñaŋjacyaj. Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém caanewɨɨp: \p —¡Miwo̱ñjaychɨ̱xi, mannɨ́máypa, tsucu̱mɨ! \p \v 15 Jesɨc jém caanewɨɨp id́ɨc co̱ñchucum. Mojum jɨ̱yi. Jesɨc Jesús icɨɨjuŋcodáy ia̱pa. \v 16 Mu iixyaj, pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp je̱m. Moj icujípyaj Dios. Nɨmyajpa: \p —Tawiñquejayñe tu̱m mɨjpɨc profeta. \p Nɨmyajpat́im: \p —Dios tsa̱m tayaachaŋja̱mpa, jeeyucmɨ tacutsadayñe yɨ́p pɨxiñ iga tayo̱xpáttámiñ. \p \v 17 Jesɨc ocmɨ jo̱dóŋa̱ta̱ t́i iwat jém Jesús icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Judea con jém tuŋgac naxyucmɨ jém nocojo̱mpɨc. \s1 Jém Xiwan icutsat icuyujcɨɨwiñ iga icwácyajiñ jém Jesús \r (Mt. 11:2-19) \p \v 18 Ocmɨ acjo̱dóŋa̱ta̱t́im jém Xiwan jém acchíŋoypaap t́i iwat jém Jesús. Jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ iŋmadáy. Jesɨc ocmɨ iŋwejáy wɨste̱n de jeeyaj. \v 19 Icutsat iga nɨguiñ icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱ jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Nɨ̱gɨ acwaacɨ jém Jesús iga: “¿Que micham miCristo jém micutsatnewɨɨp Dios o anaŋjóctámpa tuŋgac?” \p \v 20 Jesɨc ocmɨ jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ ipát jém Jesús. Iñɨ́mayyaj: \p —Jém Xiwan, jém acchíŋoypáppɨc, acutsatta iga manacwáguiñ siiga micham miCristo jém micutsatnewɨɨp Dios o anaŋjóctámpa tuŋgac. \p \v 21 Jesɨc jeet́im hora cuando núcyaj jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ, jém Jesús icpɨspa jáyaŋ jém pɨxiñt́am jém iniit́wɨɨp caacuy, jém mɨmneyajwɨɨp y jém imatsnewɨɨp jém mal espíritu. Icpɨst́im jáyaŋ jém cácht́iyaj. \v 22 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ: \p —Nɨ̱gɨ nɨ́maayɨ jém Xiwan t́i íñixñeta y t́i immatoŋneta. Aŋmadayt́aamɨ iga ixixóypam jém cácht́i, wit́pam jém cuxujpɨc id́ɨc, pɨsneum jém cupúgayñewɨɨp id́ɨc iña̱ca, matóŋóypam jém chajca, pɨsneum jém caaneyajwɨɨp id́ɨc y jém yaacha̱yajpaap ipɨctsoŋyaj jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios icɨacputpa. \v 23 Agui maymay jém pɨ̱xiñ jém d́apɨc ijɨ́cpa iga i̱ ictsacpa ɨch anaŋma̱t́i. \p \v 24 Jesɨc nɨcyajum jém Xiwan icuyujcɨɨwiñ. Moj iŋmadáy Jesús jém pɨxiñt́am iga jém Xiwan tu̱m Dios iŋmat́cɨɨwiñ. Nɨmpa: \p —¿T́i oy íñámta jém tɨtsɨnaxyucmɨ? ¿Que oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ d́apɨc wɨa̱p juuts tu̱m po̱c jém aguipɨc ictsɨgóypa sa̱wa? D́a je. Oy íñámta tu̱m pɨ̱xiñ wɨa̱paap. \v 25 ¿Que oy íñámta jém pɨ̱xiñ agui wɨ̱cuyajne? D́a je. Tanjo̱doŋ iga jém wɨ̱cuyajnewɨɨp it́yaj jém rey it́ɨccɨɨm. \v 26 ¿Que t́i oy íñámta jém tɨtsɨnaxyucmɨ? ¿Que oy íñámta tu̱m nunta profeta? Nu̱ma tu̱m profeta más wɨa̱p que it́u̱mpɨy jém wiñɨcpɨc Dios iŋmat́cɨɨwiñ. \v 27 Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i t́i iwatpa jém Xiwan: \q1 Dios icutsatpa tu̱m aŋmat́cɨɨwiñ iga iwɨ̱tsagáypa jém Cristo it́uŋ. \q1 Jém aŋmat́cɨɨwiñ aŋjagoyñeeba iñɨc. \q1 Ocmɨ it́uuñiaŋcɨɨm miñpa jém Cristo. \p \v 28 Jesɨc Jesús iñɨ́máyt́im jém pɨxiñt́am: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa iga icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ d́a i̱ tuŋgac más wɨbɨc profeta que jém Xiwan jém acchíŋoypaap. Pero cuando núcpa jém tiempo iga iŋjacpa Dios, jém más xut́upɨc más wɨa̱p que jém Xiwan. \p \v 29 Mu imatoŋyaj t́i nɨmpa jém Jesús, jesɨc it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am agui maymáya̱yaj. Agui maymáya̱yajpat́im jém ichécyajpáppɨc jém impuesto. Nɨmyajpa: \p —Agui wɨ̱ tanDios iga taŋquejáypa yɨ́p nu̱mapɨc aŋma̱t́i. \p Porque casi it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am oy icchiŋyajta̱ ju̱t́ acchíŋóypa jém Xiwan. \v 30 Pero jém fariseoyaj con jém maestroyaj de jém Israelpɨc aŋquímayooyi d́a icupɨcyajpa jém Dios iŋma̱t́i jém inimiññewɨɨp jém Xiwan. Dios iwɨ̱wadayt́ooba id́ɨc, pero jeeyaj d́a iwɨ̱aŋja̱myaj. Jeeyucmɨ jém fariseoyaj d́a ijɨ́cpa iga icchiŋyajpa jém Xiwan. \v 31 Jesɨc tánO̱mi Jesús iñɨ́máy jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp: \p —Jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp sɨɨp \v 32 jex juuts jém tsɨ̱xt́am jém mɨ̱chyajpáppɨc plaza. Iñɨ́mayyajpa jém iamigoyaj iga: “Mansusáypa jém flauta, pero d́a mietstámpa. Ocmɨ maŋwánáypa jém wa̱ñi jém aŋyácnewɨɨp, pero d́at́im miwejtámpa.” \v 33 Porque cuando miñ jém Xiwan jém acchíŋoypáppɨc, d́a icútpa caxt́ána̱ñi, d́a iucpa vino; miñɨmtámpa iga jém Xiwan iniit́ tu̱m mal espíritu. \v 34 Ocmɨ ɨch anyaac amiñ sɨŋyucmɨ. Awícpa y anɨ́cpa, pero micht́am miñɨmtámpa iga tsa̱m awícpa y tsa̱m ánucpa vino. Miñɨmtámpat́im iga ɨch aŋcompañero jém ichécyajpáppɨc jém impuesto y jém táŋcaɨywɨɨp. \v 35 Quejpa iga wɨ̱ jém jɨ̱xi siiga wɨ̱putpa jém yo̱xacuy. \s1 Oy jo̱yi Jesús tu̱m fariseopɨc pɨ̱xiñ it́ɨccɨɨm \p \v 36 Tu̱m fariseo iŋwejáy Jesús iga nɨguiñ wiiqui. Jesɨc nɨc jém Jesús, tɨgɨy it́ɨcjo̱m, co̱ñ jém mesacɨɨm. \v 37 It́t́im jém attebet tu̱m yo̱mo wit́wid́oypáppɨc id́ɨc. Jesɨc jém yo̱mo ijo̱doŋ iga nɨc wiiqui jém Jesús jém fariseopɨc it́ɨccɨɨm. Nɨct́im mex jém yo̱mo. Ininɨc tu̱m wɨbɨc tsaafrasco comne de pomada cɨ̱npáppɨc. \v 38 Jesɨc jém yo̱mo icunúc jém Jesús. Ico̱steeñáy ipuycɨɨm. Wejpa jém yo̱mo. Icheáypa jém Jesús ipuy con iixcaŋnɨ. Ocmɨ jém yo̱mo icujicháyáypa jém ipuy con jém iway. Iŋna̱catsútsáypa ipuy. Ocmɨ icámáy jém pomada jém Jesús ipuyyucmɨ. \v 39 Jesɨc jém fariseo, jém iŋwejayñewɨɨp Jesús, iix t́i iwatpa jém yo̱mo. Jém pɨ̱xiñ ijɨ̱spa ijɨ̱xiaŋjo̱m. Nɨmpa iga: “Siiga nu̱ma yɨ́p pɨ̱xiñ tu̱m profeta, ¿t́iiga d́a icutɨɨyɨ́ypa iga yɨ́p yo̱mo tsa̱m táŋcaɨ́y? Porque yɨ́p yo̱mo tu̱m wit́wid́oypáppɨc.” \v 40 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém fariseopɨc pɨ̱xiñ: \p —MiXimoj, mannɨ́mayt́ooba tu̱m aŋma̱t́i: \p Jesɨc jém pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém Jesús: \p —Maestro, anɨ́maayɨ. \p \v 41 Jesɨc nɨmpa Jesús: \p —It́ id́ɨc wɨste̱n pɨ̱xiñ. Oy icacyaj tumiñ. Tu̱m icac quinientos tumiñ de plata, tu̱m icac cincuenta tumiñ de plata. \v 42 Ocmɨ icuɨstɨc d́a wɨa̱p icse̱tyaj jém tumiñ. Jesɨc jém ichiiñewɨɨp jém tumiñ iwadáypa perdón icuɨstɨc. D́am ichécpa jém pɨ̱xiñ. Sɨɨp, miXimoj, ¿anɨ́maayɨ juppɨc más it́oypa jém ichiiñewɨɨp jém tumiñ? \p \v 43 Jesɨc jém Ximoj icutsoŋ. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —Jém más jáyaŋpɨc icacne jém tumiñ. \p Jesús iñɨ́máy jém Ximoj: \p —Nu̱ma, aŋwɨ̱cutsoŋ. \p \v 44 Jesɨc Jesús iámseedáy jém yo̱mo ju̱t́ sɨɨp icheáy jém ipuy, iñɨ́máy jém Ximoj: \p —Aamɨ yɨ́p yo̱mo t́i sɨ́p iwat. Cuando atɨgɨy iñt́ɨcjo̱m mich d́a anchi nɨ iga antseeba ampuy. Pero yɨ́p yo̱mo atseáypa ampuy con iixcaŋnɨ. Acujicháyáypa ampuy con iway. \v 45 Mich d́a anaŋna̱catsútspa, pero yɨ́p yo̱mo tsa̱m aŋna̱catsútsáypa ampuy. \v 46 Mich d́a anaccámáy aceite aŋco̱bacyucmɨ, pero yɨ́p yo̱mo acámáy tu̱m frasco jém pomada jém cɨ̱npáppɨc ampuyyucmɨ. \v 47 Jesɨc mannɨ́máypa iga Dios iccáyáy yɨ́p yo̱mo it́áŋca tsa̱m jáyaŋ. Jeeyucmɨ tsa̱m pɨ̱mi it́oypa Dios. Pero siiga Dios iccáyáypa tu̱m pɨ̱xiñ it́áŋca d́apɨc jutsaŋ, jesɨc jém pɨ̱xiñ uxaŋt́im it́oypa Dios. \p \v 48 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém yo̱mo: \p —Miccáyayt́a̱ jém iñt́áŋca. \p \v 49 Jesɨc jém it́yajwɨɨp jém mesacɨɨm con Jesús moj nanɨ́mayyajta̱ji entre jeeyaj: \p —¿I̱apaap yɨ́p pɨ̱xiñ iga wɨa̱p iccáyáy jém yo̱mo it́áŋca? \p \v 50 Pero jém Jesús iñɨ́máy jém yo̱mo: \p —Iŋcupɨcne Dios jeeyucmɨ micɨɨputneum. Chogoyñɨcsɨm. \c 8 \s1 Jém yo̱mtam jém iyo̱xpátyajpáppɨc Jesús \p \v 1 Ocmɨ Jesús oy jo̱yi wa̱t́i jém attebet y jém tɨgaŋjoj. Oy najɨ́yooyi. Iŋmatpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i ju̱t́pɨc Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. It́úŋɨyyaj jém doce icuyujcɨɨwiñ. \v 2 Iwagananɨcyajpat́im jém yo̱mtam jém mɨmneyajwɨɨp id́ɨc con jém iniit́wɨɨp id́ɨc jém mal espíritu. Jesús icpɨs jém yo̱mtam. Tu̱m de jeeyaj jém Malía, iñɨ̱yit́im Magdalena, tobayt́a̱ siete jém mal espíritu. \v 3 It́t́im jém Xiwana, jém iwɨd́a̱ya iñɨ̱yi Chuzo. Jém pɨ̱xiñ icuyo̱xa̱p jém gobernador Herodes. It́t́im jém Susana. Yɨ́pyaj con wa̱t́i más jém yo̱mtam icwícyajpa jém Jesús con icuyujcɨɨwiñ, ichiiyajpa t́it́am iniit́yaj. \s1 Dios iŋma̱t́i jex juuts jém pac jém tanyɨ̱npáppɨc \r (Mt. 13:1-9; Mr. 4:1-9) \p \v 4 Tu̱m ja̱ma aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am. Putyaj de wa̱t́i jém attebetyaj. Miñ iámyaj jém Jesús. Jesɨc Jesús iŋmadáy tu̱m xut́u cuento iga iŋquejáypa jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp. Iñɨ́máy: \p \v 5 —It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ. Nɨc ñi̱pi. Nɨc iyɨ̱n jém pac ica̱mjo̱m. Jesɨc mu iyɨ̱n jém pac, actɨŋ uxaŋ tuŋjo̱m jém ca̱maŋna̱ca. Jém nasyajpaap icunepnepquetyaj. Jém jon icútquetyaj. \v 6 Actɨŋt́im uxaŋ jém pac jém tsaaŋjo̱m. Mu iñay, jobit́t́im tɨts porque d́a mu̱jajo̱m. \v 7 Actɨŋt́im uxaŋ jém pac apid́aŋjo̱m. Jém apit́ iwagananay jém pac, ocmɨ ixamca. \v 8 Actɨŋt́im jém pac jém wɨbɨc naxyucmɨ. Nay, wɨ̱tɨ́ma̱p. Cada tu̱mtu̱m jém pac chióy cien. \p Jesɨc yaj iŋmat jém cuento. Pɨ̱mi jɨy Jesús. Iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —Siiga mit́atsɨgɨyt́a, amatoŋtaamɨ. \s1 T́iiga iŋquejáypa jém icuyujcɨɨwiñ con jém xut́u cuento \r (Mt. 13:10-17; Mr. 4:10-12) \p \v 9 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ icwácyaj jém Jesús t́i nɨmtooba jém xut́u cuento. \p \v 10 Jesús iñɨ́máy: \p —Dios michiiñe jém jɨ̱xi iga wɨa̱p iñjo̱dóŋa̱ta jém cosa aŋyamneta̱wɨɨp id́ɨc. Sɨɨp wɨa̱p iŋcutɨɨyɨ́y ju̱t́pɨc iŋjacpa Dios jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Pero ɨch anaŋquejáypa jém tuŋgacpɨc pɨxiñt́am con yɨ́p xut́u cuento. Jesɨc cuando iixyajpa, d́a ijo̱dóŋa̱yajpa t́i iixyaj. Cuando imatoŋyajpa, d́a icutɨɨyɨyyajpa t́i imatoŋyaj. \s1 Jém Jesús iŋmatpa t́i nɨmtooba jém xut́u cuento \r (Mt. 13:18-23; Mr. 4:13-20) \p \v 11 ’Sɨɨp manaŋmadáypa t́i nɨmtooba yɨ́p xut́u cuento. Jém pac jém Dios iŋma̱t́i. \v 12 Jém actɨŋnewɨɨp tuŋjo̱m jex juuts jém pɨxiñt́am jém imatoŋneyajwɨɨp jém Dios iŋma̱t́i. Pero ocmɨ jém Woccɨɨwiñ miñ iccáyáy ia̱namaŋjo̱m iga odoy icupɨcyajiñ, iga odoy cɨɨputyajiñ. \v 13 Jém pac, jém actɨŋnewɨɨp tsaaŋjo̱m, jex juuts jém pɨxiñt́am cuando imatoŋ jém Dios iŋma̱t́i, agui maymay, iwɨ̱pɨctsoŋyaj. Pero d́a pɨ̱mi t́i̱chɨgɨ́y, d́a jáypa icupɨcyaj, pero cuando cutɨ́tsta̱p, ichacyajpa jém aŋma̱t́i. \v 14 Jém pac, jém actɨŋnewɨɨp apid́aŋjo̱m, jex juuts jém imatoŋneyajwɨɨp Dios iŋma̱t́i, mojpa iwat juuts ixunpa Dios, pero d́a iyaachɨ́ypa. Icupɨctooba id́ɨc, pero tsa̱m ijɨ̱spa iyo̱xacuy. Ijɨ̱spat́im jém it́umiñ con jém maymáya̱ji. Jém jɨ̱xi d́apɨc wɨ̱ ixamcaaba jém wɨbɨc jɨ̱xi. D́a wɨ̱ tɨ́ma̱p. \v 15 Pero jém pac, jém actɨŋnewɨɨp jém wɨbɨc naxyucmɨ, jex juuts tu̱m pɨ̱xiñ wɨ̱ ia̱nama, imatoŋpa jém Dios iŋma̱t́i, iwadáypa caso. Icupɨcpa jém aŋma̱t́i, d́a nunca ichacpa. Wɨ̱tɨ́ma̱p jém pɨ̱xiñ. Siempre iwatpa juuts ixunpa Dios. \s1 Jesús iŋmat jém juctɨ icuento \r (Mr. 4:21-25) \p \v 16 Jesɨc nɨmpat́im Jesús: \p —D́a i̱ iñooba tu̱m juctɨ iga icujappa cooŋcucɨɨm o iga ichacpa tseescucɨɨm. Tannooba juctɨ iga tantunpa yucmɨ iga iixixóypa jém tɨgɨypáppɨc. \v 17 Jesanet́im quejpa it́u̱mpɨy cosa aŋnécne id́ɨc. Quejpat́im jém d́apɨc quejne id́ɨc. \p \v 18 ’Wadaayɨ caso mimicht́am, awɨ̱matoŋtaamɨ. Siiga iŋwɨ̱pɨctsoŋpa jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc Dios michiiba jáyaŋ wɨ̱tampɨc cosa. Pero siiga d́a iŋwɨ̱pɨctsoŋpa jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc d́a t́i wɨa̱p michi Dios, más miccáyáypa jém cosa jém iñjɨ̱spáppɨc id́ɨc iga iniit́. \s1 Miñyaj jém Jesús it́ɨ̱wɨtam con ia̱pa \r (Mt. 12:46-50; Mr. 3:31-35) \p \v 19 Jesɨc jém Jesús it́ɨ̱wɨtam con ia̱pa miñyaj. Pero d́a wɨa̱p it́ɨgɨyyaj ju̱t́ it́ jém Jesús porque tsa̱m it́ñɨ̱m. \v 20 Aŋmadayt́a̱ Jesús: \p —Miññeum jém íña̱pa con iñt́ɨ̱wɨtam. Jemum it́ aŋsɨ̱cmɨ. Miixt́ooba. Mijɨypáttooba. \p \v 21 Pero Jesús iñɨ́máy jeeyaj: \p —Jém icupɨcneyajwɨɨp jém Dios iŋma̱t́i, jeam ána̱pa, jeam antɨ̱wɨtam. \s1 Jesús icteeñaŋjac jém sa̱wa con jém nɨɨpoa \r (Mt. 8:23-27; Mr. 4:35-41) \p \v 22 Tu̱m ja̱ma tɨgɨy Jesús barcojo̱m con icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Tanɨctámpa jém laguna aŋwiñt́uc. \p Jesɨc nɨcyajum barcojo̱m. \v 23 Iganam jacyajpa jém laguna, moŋpa Jesús jém barcojo̱m. Miñúcyaj cucmɨ jém laguna, mojum po̱yi jém sa̱wa tsa̱m pɨ̱mi. Agui poobat́im jém nɨ. Moj tɨgɨ̱yi nɨ jém barcojo̱m hasta cumoŋtoobam jém barco. \v 24 Jesɨc nɨc ichɨcyusyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¡Maestro! ¡Maestro! ¡Tatogoyt́ámpa! \p Jesɨc yus Jesús, tsucum. Iwogáy jém sa̱wa con jém nɨɨpoa. Iñɨ́máy iga teeñiñ. Jesɨc teeñaŋjac jém sa̱wa con jém nɨɨpoa. D́am t́i tsɨgóypa. \v 25 Jesɨc iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —¿T́iiga d́a iŋcupɨctámpa iga Dios wɨa̱p? \p Pero agui aŋjécneyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Ipooñaŋja̱myajpa. Nacwácyajta̱p entre jeeyaj: \p —Que i̱apaap yɨ́p pɨ̱xiñ iga iñɨ́máy jém sa̱wa iga teeñiñ y icupɨcpa. \s1 Jém Gadarapɨc pɨ̱xiñ jém iniit́wɨɨp jém mal espíritu \r (Mt. 8:28-34; Mr. 5:1-20) \p \v 26 Ocmɨ núcyaj jém naxyucmɨ de Gadara jém nɨaŋwiñt́uc de jém Galilea. \v 27 Jesɨc miquet jém Jesús jém barcojo̱m, miñ tu̱m Gadarapɨc pɨ̱xiñ, icunúc Jesús. Jáyaŋ tiempo iniit́ jém mal espíritu. Icusɨ̱cɨ sɨɨba. D́a puctugɨ́y, d́a tɨgɨ́y. Nɨcne i̱t́i ju̱t́ cumta̱p tsúts. \v 28 Mu iix jém Jesús, jém pɨ̱xiñ co̱ste̱ññeactɨŋ ipuycɨɨm. Pɨ̱mi aŋwejpa. Nɨmpa: \p —¿T́iiga mit́ɨgɨycúmpa con aɨcht́am? Mich miJesús jém Yucmɨpɨc Dios miMa̱nɨc. Maŋcunucsáypa, odoy ayaachwa̱tɨ. \p \v 29 Iñɨ́máy je̱mpɨc porque Jesús iquebacputpa jém mal espíritu jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m. Wa̱t́cɨy jém mal espíritu imats jém pɨ̱xiñ. Jém it́yajwɨɨp jém attebet ichénayñeyaj id́ɨc icɨ y ipuy con cadena. Pero ijacpa jém cadena y jém tɨ́ŋcuy jém iñuusmatsayñewɨɨp ipuy. Jém mal espíritu ichɨcpoypa jém pɨ̱xiñ hasta jém tɨtsɨnaxyucmɨ. \v 30 Jesɨc Jesús icwác jém pɨ̱xiñ, iñɨ́máy: \p —¿Mich, i̱ iññɨ̱yi? \p Icutsoŋ. Nɨmpa: \p —Ɨch aLegión. \p Taɨch tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba jém jáyaŋpɨc. Icnɨɨya̱ je̱mpɨc porque tsa̱m jáyaŋ iniit́ jém mal espíritu. \v 31 Jém mal espíritu icunucsáy Jesús iga odoy icnɨguiñ jém mɨjpɨc josjo̱m ju̱t́ pajta̱p jém mal espíritu. \v 32 Jesɨc it́ id́ɨc je̱m tsa̱m jáyaŋ yo̱ya. Wícyajpa jém lumuyucmɨ. Jém mal espíritu iñɨ́máy Jesús: \p —Ajɨ́gayt́aamɨ iga atɨgɨyt́ámpa jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. \p Jesɨc Jesús ijɨ́gáy. \v 33 Jém mal espíritu ichacum jém pɨ̱xiñ. Putum ia̱namaŋjo̱m. Tɨgɨy jém mal espíritu jém yo̱ya ia̱namaŋjo̱m. Jesɨc jém yo̱ya póyaŋtsucumyaj, joobaŋnasyaj jém tejajyucmɨ. Actɨŋyaj jém nɨɨcɨɨm. Jicjiccayaj jém yo̱ya. \p \v 34 Jesɨc jém iwatyajpaap cuenta jém yo̱ya, iixyaj t́i iñasca jém yo̱ya. Tsa̱m cɨ̱ŋneyaj jeeyaj. Póyaŋtsucumyaj. Nɨcpa iŋmatyaj jém attebet Gadara y jém it́yajwɨɨp nocojo̱m t́i iñasca jém yo̱ya. \v 35 Jesɨc miñ iámyaj it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am t́i iñasca jém yo̱ya. Miñúcyaj ju̱t́ it́ jém Jesús, ju̱t́ jicjicca jém yo̱ya, ipátyaj jém pɨ̱xiñ jém iniit́wɨɨp id́ɨc jém mal espíritu. Jemum co̱ñ jém Jesús ipuycɨɨm, puctugɨ́yum, jɨ̱xiɨ́yum. Jesɨc tsa̱m cɨ̱ŋneyaj jém pɨxiñt́am. \v 36 Jém iixyajwɨɨp t́i iwat Jesús, iŋmadayyajpa jém pɨxiñt́am jém miññeyajwɨɨp jutsa̱ micpɨsta̱ jém iniit́wɨɨp id́ɨc jém mal espíritu. \v 37 Jesɨc it́u̱mpɨy jém Gadarapɨc pɨxiñt́am tsa̱m icɨ̱ŋyajpa jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱ jém Jesús iga cáyiñ de je̱m. Jeeyucmɨ tɨgɨy Jesús jém barcojo̱m, e̱ybɨc se̱t ju̱t́ tsucum. \v 38 Pero jém pɨ̱xiñ jém iniit́wɨɨp id́ɨc jém mal espíritu icunucsáy Jesús iga nɨcpa it́úŋɨ́y. \p Pero Jesús d́a ijɨ́gáy. Ipɨɨmɨ́y iga tsɨ́yiñ. Iñɨ́máy: \p \v 39 —Nɨcsɨm iñt́ɨccɨɨm. Aŋmadaayɨ jém iñt́ɨ̱wɨtam t́i miwadáy Dios. \p Jesɨc nɨc jém pɨ̱xiñ. Nɨc iŋmat icuwɨ̱t́i jém attebet t́i iwadáy jém Jesús. \s1 Acpɨsyajta̱ jém yo̱mo jém ichɨgaywɨɨp jém Jesús iyoot́i \r (Mt. 9:18-26; Mr. 5:21-43) \p \v 40 Jesɨc se̱tgacum Jesús jém laguna aŋwiñt́uc. Jém pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp je̱m, iwɨ̱pɨctsoŋyaj. Agui maymayyaj porque it́u̱mpɨy iŋjócneyaj id́ɨc. \v 41 Jesɨc núc tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ̱yi Jairo. Sinagoga aŋjagooyi jém pɨ̱xiñ. Co̱ste̱ññeactɨŋ jém Jesús ipuycɨɨm. Icunucsáy iga nɨguiñ it́ɨccɨɨm. \v 42 Jém Jairo iniit́ tu̱m iyo̱mma̱nɨc, doce ia̱mt́ɨy. Tsa̱m pɨ̱mi mɨmne jém wo̱ñi hasta caatoobam. \p Iganam nɨcpa Jesús, tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am icpɨtsɨyyajpa. \v 43 It́ con jeeyaj tu̱m yo̱mo mɨmne doce a̱mt́ɨy con jém caacuy iga quetpa iñɨɨpiñ. Jém yo̱mo yaj miwadáy gasto it́u̱mpɨy it́umiñ iga iyoj jém tsóyɨ́yoypaap. Pero d́a i̱ wɨa̱ micpɨs. \v 44 Jesɨc jém yo̱mo icunúc Jesús it́uuñiaŋcɨɨm. Ichɨgáy jém Jesús iyoot́i iŋna̱ca. Jeet́i rato te̱ñ jém iñɨɨpiñ. \p \v 45 Jesɨc acwágóypa Jesús. Nɨmpa: \p —¿I̱ atsɨc? \p Nɨmyajpa it́u̱mpɨy iga d́a i̱ michɨc. \p Jesɨc jém Peto con jém tuŋgac icuyujcɨɨwiñ iñɨ́mayyaj Jesús: \p —MamMaestro, tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am micpɨtsɨyyajpa, micyágɨ́ypa. ¿T́iiga micwágóypa iga i̱ michɨc? \p \v 46 Pero Jesús nɨmpa: \p —Atsɨcta̱. Aŋcutɨɨyɨ́y iga anacpɨs tu̱m mɨmnewɨɨp con ampɨ̱mi. \p \v 47 Jém yo̱mo iix iga cutɨɨyɨyt́a̱. Agui cɨ̱ŋne, agui cuetsáypa imiñ. Co̱ste̱ññeactɨŋ jém Jesús ipuycɨɨm. Nɨmpa jém yo̱mo jém pɨxiñt́am iwiñjo̱m: \p —Ɨch mantsɨgáy iñyoot́i iga apɨxiñ. Jeet́i rato apɨs. \p \v 48 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Miyo̱mo, mipɨsneum porque iŋcupɨcne Dios. Sɨɨp chogoyñɨcsɨm. \p \v 49 Iganam iŋquímpa Jesús jém yo̱mo, jesɨgam núc tu̱m de jém Jairo it́ɨccɨɨm. Miñ iŋmadáy jém Jairo. Nɨ́mayt́a̱p: \p —Caaneum jém iñyo̱mma̱nɨc. Odom más co̱bacpi̱jɨ yɨ́p tamMaestro. \p \v 50 Pero cuando Jesús imatoŋ, iñɨ́máy jém Jairo: \p —Odoy cɨ̱ŋɨ. Cupɨ̱cɨ Dios. Pɨspa iñyo̱mma̱nɨc. \p \v 51 Jesɨc núc Jesús jém Jairo it́ɨccɨɨm, d́a ijɨ́c iga i̱ tɨgɨypa. Icut́um tɨgɨy Jesús con jém Peto, Jacobo, Xiwan y jém wo̱ñi ija̱tuŋ con ia̱pa. \v 52 Agui wejyajpa jém it́yajwɨɨp je̱m. Pɨ̱mi aŋyácneyaj iga caaneum jém wo̱ñi. Pero Jesús iñɨ́máy: \p —Odoy wejtaamɨ. D́a caane yɨ́p wo̱ñi, moŋpa. \p \v 53 Pero jém pɨxiñt́am ixiccayajpa jém Jesús porque iñuntawɨ̱jo̱doŋ iga caaneum jém wo̱ñi. \v 54 Pero jesɨc Jesús imatsáy jém wo̱ñi icɨ. Pɨ̱mi ijɨ́yáy. Iñɨ́máy jém wo̱ñi: \p —Miwo̱ñi, tsucu̱mɨ. \p \v 55 Jesɨc e̱ybɨct́im miñ ia̱nama, jeet́i rato tsucum jém wo̱ñi. Jesɨc jém Jesús iñɨ́máy ia̱pa iga icwíguiñ. \v 56 Ipooñaŋja̱myajpa ija̱tuŋ con ia̱pa. Jesús iñɨ́máy iga odoy i̱ iŋmadáyiñ t́i iñasca jém wo̱ñi. \c 9 \s1 Jesús icutsatpa jém doce icuyujcɨɨwiñ \r (Mt. 10:5-15; Mr. 6:7-13) \p \v 1 Jesɨc tu̱m ja̱ma jém Jesús iŋtuuma̱wat jém doce icuyujcɨɨwiñ. Ichi ipɨ̱mi iga wɨa̱iñ it́op jém mal espíritu y iga wɨa̱iñ icpɨsyaj jém mɨmneyajwɨɨp. \v 2 Icutsat iga nɨguiñ iŋmatyaj jém aŋma̱t́i ju̱t́pɨc iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. Icutsat iga icpɨsyajiñ jém mɨmneyajwɨɨp. \v 3 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Odoy nanɨctaamɨ ni t́i tuŋjo̱m, ni imbastun, ni imbolsa, ni a̱ñi, ni tumiñ. Nanɨctaamɨ no más tu̱m iñyoot́i. \v 4 Cuando miñúctámpa tu̱m tɨccɨɨm, jemum michɨ́ypa hasta miñɨcpa tuŋgac tɨgaŋjoj. \v 5 Siiga d́a i̱ miwɨ̱pɨctsoŋtámpa, puttaamɨ jém attebet. Cunebayt́aamɨ impuy iga cáyiñ jém pótpót. Wattaamɨ je̱mpɨc iga iniŋquejáypa iga tsa̱m maloyaj jém it́yajwɨɨp je̱m. \p \v 6 Jesɨc moj nɨquiyaj jém icuyujcɨɨwiñ, nasyajpa it́u̱mpɨy jém tɨgaŋjoj. Iŋmatyajpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga tacɨacputtámpa Dios. Ju̱t́quej icpɨsyajpat́im jém mɨmneyajwɨɨp. \s1 Jém Herodes d́a icutɨɨyɨ́ypa i̱apaap jém Jesús \r (Mt. 14:1-12; Mr. 6:14-29) \p \v 7 Jém gobernador Herodes ijo̱dóŋa̱ t́i iwatpa Jesús. Pero d́a icutɨɨyɨ́ypa i̱apaap jém Jesús porque nɨmyajpa algunos iga pɨsneum jém Xiwan jém it́ɨŋcujagayñewɨɨp iɨscɨ. \v 8 Pero tuŋgac nɨmyajpa iga wiñquejne jém Elías, tuŋgac nɨmyajpa iga pɨsnegacum tu̱m jém wiñɨcpɨc profeta. \v 9 Pero jém Herodes nɨmpa: \p —Aɨch anyaac ampɨɨmɨ́y iga tɨŋcujagayt́a̱iñ iɨscɨ jém Xiwan. ¿Jesɨc i̱apaap yɨ́p pɨ̱xiñ jém ammatoŋnewɨɨp iga wɨa̱p iwat jáyaŋ jém wɨ̱tampɨc cosa? \p Jesɨc jém Herodes agui iixt́ooba jém Jesús. \s1 Jesús icwícpa jém cinco mil pɨxiñt́am \r (Mt. 14:13-21; Mr. 6:30-44; Jn. 6:1-14) \p \v 10 Jesɨc mixe̱tyaj jém apóstolyaj, iŋmadayyaj jém Jesús t́i iñascayaj. Jesɨc iwagananɨcyaj jém doce icuyujcɨɨwiñ tuŋgac lugar ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y, nocojo̱m jém attebet Betsaida. \v 11 Pero ijo̱dóŋa̱yaj jém pɨxiñt́am ju̱t́ nɨc Jesús, jesɨc nɨc icpoyyaj. Jesɨc Jesús ipɨctsoŋ jém pɨxiñt́am. Moj iŋquejáy ju̱t́pɨc iŋjacpa Dios jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Icpɨspat́im jém mɨmneyajwɨɨp. \p \v 12 Jesɨc tsuuyɨm. Tɨgɨyt́oobam ja̱ma. Jém doce icuyujcɨɨwiñ icunúcyaj jém Jesús. Iñɨ́mayyaj: \p —Aŋquímya̱jɨ jém pɨxiñt́am iga nɨguiñam mo̱ŋiyaj iga nɨguiñ imétsyaj jém wíccuy jém tɨgaŋjoj y jém ranchoyaj jém it́yajwɨɨp nocojo̱m. Porque yɨɨm d́a t́i id́ɨ́yɨ́y. \p \v 13 Pero Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p —Acwíctaamɨ mimicht́am. \p Nɨmyajpa jeeyaj: \p —D́a t́i anait́t́a más que cinco caxt́ána̱ñi y wɨste̱n tɨɨpɨ. ¿T́i iñxunpa, iga nɨcpa tanjuy wíccuy iga tanacwícpa it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp yɨɨm? \p \v 14 Porque it́yaj como cinco mil jém pɨxiñt́am. Pero Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Sɨɨp acco̱ñya̱jɨ como cincuenta cada grupo. \p \v 15 Jesɨc je̱mpam iwatyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Acco̱ñyajta̱ naxyucmɨ it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. \v 16 Jesɨc Jesús ipɨc jém cinco caxt́ána̱ñi y jém wɨste̱n tɨɨpɨ. Ámquím sɨŋyucmɨ, iŋwejpát Dios. Jesɨc mojum iwenwenjac jém caxt́ána̱ñi y jém tɨɨpɨ. Ichi icuyujcɨɨwiñ, ipɨɨmɨ́y iga ichiiyajiñ jém pɨxiñt́am. \v 17 Jesɨc it́u̱mpɨy wícyaj, cusyajum. Ocmɨ ipiŋyaj doce nacooŋ jém caxt́ána̱ñi y jém tɨɨpɨ jém cutsɨ́ywɨɨp. \s1 Jém Peto iŋmatpa iga Jesús je jém Cristo \r (Mt. 16:13-19; Mr. 8:27-29) \p \v 18 Jesɨc tu̱m ja̱ma icut́um tsɨ́y Jesús con icuyujcɨɨwiñ iga iŋwejpátpa Dios. Jesɨc acwágóypa Jesús, iñɨ́máy jeeyaj: \p —¿Junɨmyajpa iga ai̱apaap aɨch? \p \v 19 Jesɨc icutsoŋyaj jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Nɨmyajpa iga mich miXiwan jém acchíŋoypaap. Tuŋgac nɨmyajpa iga mich miElías. Tuŋgac nɨmyajpa iga mich jém wiñɨcpɨc profeta jém pɨsnewɨɨp. \p \v 20 Jesɨc Jesús e̱ybɨct́im icwác jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨmpa: \p —¿Mimicht́am, mijunɨmtámpa iga ai̱apaap aɨch? \p Jém Peto iñɨ́máy jém Jesús: \p —Mich miCristo jém micutsatnewɨɨp Dios. \p \v 21 Pero Jesús iŋquím icuyujcɨɨwiñ: \p —Odoy i̱ aŋmadaayɨ iga ɨcham aCristo. \s1 Nɨmpa Jesús iga accaata̱p \r (Mt. 16:20-28; Mr. 8:30–9:1) \p \v 22 Jesɨc nɨmt́im Jesús: \p —Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, tsa̱m pɨ̱mi ayaachwatta̱p. Tsa̱m pɨ̱mi ajóyixyajpa jém wɨd́ayt́am, jém pa̱nij aŋjagooyiyaj y jém escribaspɨc maestroyaj. D́a awɨ̱pɨctsoŋyajpa. Ocmɨ accaata̱p, pero jém tucunaja̱ma acpɨsta̱p. \p \v 23 Jesɨc Jesús iñɨ́máy it́u̱mpɨy de jeeyaj: \p —Siiga micht́am antúŋɨyt́amtooba, jesɨc odoy natoyt́a̱jɨ iñyaac. Yaachɨɨyɨ cuando miyaachwatta̱p, atúŋɨɨyɨ. \v 24 Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m it́oypa ivida iga it́pa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc togoypa ivida. Siiga miccaata̱p ɨch aŋcuyucmɨ, jesɨc d́a togoypa imvida, micɨacputta̱p. \v 25 D́a t́i cuwatcuy siiga tu̱m pɨ̱xiñ iniit́ it́u̱mpɨy cosa jém it́wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ, pero ocmɨ caaba y togoypa ia̱nama. \v 26 Siiga michaa̱p iga iniŋmatpa ɨch anaŋma̱t́i o siiga mich antsaaixpa, jesɨc ɨchgact́i jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ mantsaaixpat́im cuando amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ con jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am y con jém tanJa̱tuŋ Dios ipɨ̱mi. \v 27 Nu̱ma mannɨ́máypa iga algunos de mimicht́am d́a micaaba hasta que íñixpa ju̱t́pɨc iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. \s1 Aŋcacpa Jesús iámooyi \r (Mt. 17:1-8; Mr. 9:2-8) \p \v 28 Ocmɨ cuando yaj iŋmat Jesús, tuŋgac ocho día, quím tu̱m co̱tsɨcyucmɨ. Iwaganasɨɨba jém Peto, Jacobo y Xiwan. Nɨc iŋwejpát Dios. \v 29 Jesɨc iganam iŋwejpátpa Dios, aŋcac jém Jesús iámooyi. Pɨ̱mi po̱po ipuctu̱cu, tsa̱m pɨ̱mi tsocpa. \v 30 Jeet́i rato núc wɨste̱n jém wiñɨcpɨc pɨ̱xiñ, jém Moisés y jém Elías, miñ iŋmatmatneyaj con jém Jesús. \v 31 Agui tsocpat́im mex jeeyaj. Aŋmatyajpa con Jesús jutsa̱p iccupac jém Dios iyo̱xacuy cuando accaata̱p Jerusalén. \v 32 Tsa̱m moŋtooba id́ɨc jém Peto con jém icompañeroyaj. Ocmɨ cáy jém imo̱ŋi, mu iixyaj iga agui tsocpa jém Jesús iámooyi con ipuctu̱cu y tsocyajpat́im jém wɨste̱n pɨ̱xiñ jém miññewɨɨp. \v 33 Jesɨc iganam nɨctooba jém Moisés y Elías, jém Peto iñɨ́máy jém Jesús: \p —MamMaestro, agui wɨ̱ iga tait́pa yɨɨm. Sɨɨp maŋwadayt́ámpa tucute̱n nacxt́ɨc. Tu̱m para mimich, tu̱m para Moisés y tu̱m para Elías. \p Jém Peto cumoŋ ijɨ̱xi. D́a icutɨɨyɨ́ypa t́i nɨmpa. \v 34 Iganam jɨypa jém Peto, actɨŋ tu̱m ucsɨ. Iŋmonyaj. Jesɨc tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj jém Peto con jém icompañeroyaj iga tsɨ́y jém ucscucɨɨm. \v 35 Jesɨgam imatoŋyajpa tu̱m jɨ̱yi jém ucsaŋjo̱m. Nɨmpa: \p —Yɨ́bam ɨch amMa̱nɨc, jém tsa̱mpɨc antoypa. Matoŋtaamɨ t́i miñɨ́máypa. \p \v 36 Cuando cuyajum jém jɨ̱yi, jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ iixyaj iga icut́umt́im tsɨ́y jém Jesús. Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ d́a t́i ijɨyyaj. Jém tiempo d́a i̱ iŋmadayyajpa t́i iixñeyaj. \s1 Jesús icpɨs tu̱m jaychɨ̱xi imatsne id́ɨc jém co̱ñxus caacuy \r (Mt. 17:14-21; Mr. 9:14-29) \p \v 37 Jesɨc tuŋgagam ja̱ma quetyaj jém co̱tsɨcyucmɨ jém Jesús con icuyujcɨɨwiñ. Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am miñ imétsyaj Jesús. \v 38 Jesɨc tu̱m pɨ̱xiñ pɨ̱mi ijɨ́yáy jém Jesús jém pɨxiñt́am aŋcucmɨ. Nɨmpa: \p —Maestro, awadaayɨ tu̱m favor. Aámaayɨ yɨ́p amma̱nɨc porque nada más tu̱m anait́. \v 39 Imatsne tu̱m mal espíritu. Agui imalwadáypa. Tsa̱m pɨ̱mi aŋwejpa. Imatspa jém co̱ñxus caacuy. Aŋmoypacpa ijɨp. D́a ichacpa, pɨ̱mi iyaachwatpa. \v 40 Aŋcunucsayt́ɨp jém iŋcuyujcɨɨwiñ iga it́obáyiñ jém mal espíritu, pero jeeyaj d́a wɨa̱ mit́obáy. \p \v 41 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —A que mimicht́am, ¿t́iiga d́a iŋcupɨctámpa iga Dios wɨa̱p? ¿T́iiga d́a iŋcutɨɨyɨyt́ámpa? Jáyum tawagai̱t́i con mimicht́am, tsa̱m manyaachɨ́yum, pero hasta sɨɨp d́at́im aŋcupɨctámpa. \p Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém tsɨ̱xi ija̱tuŋ: \p —Nami̱ñɨ yɨɨm jém imma̱nɨc. \p \v 42 Iganam núcpa jém jaychɨ̱xi, imats jém mal espíritu. Iccutɨŋ naxyucmɨ. E̱ybɨct́im imats jém co̱ñxus caacuy. Jesɨc Jesús iwogáy jém mal espíritu, it́obáy. Icpɨs jém jaychɨ̱xi. Icɨɨjuŋcodáy ija̱tuŋ. \v 43 Agui ipooñaŋja̱myajpa it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp je̱m, cuando iixyaj iga tsa̱m pɨ̱mi wɨa̱p jém tanJa̱tuŋ Dios. \s1 Jesús iŋmatpa e̱ybɨc iga accaata̱p \r (Mt. 17:22-23; Mr. 9:30-32) \p Jesɨgam agui ámaŋjacyaj jém iixñeyajwɨɨp t́i iwat jém Jesús. Nɨmyajpa jeeyaj iga d́a queman tánix yɨcxpɨc cosa. Pero Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p \v 44 —Wɨ̱matoŋtaamɨ iga odoy iñjaamaŋnod́iñ. Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m. \p \v 45 Pero jém icuyujcɨɨwiñ d́a icutɨɨyɨyyajpa t́i nɨmpa Jesús. Dios d́a ijɨ́cpa iga icutɨɨyɨyyajiñ. Cɨ̱ŋyajpa iga icwácyajpa t́i nɨmtooba. \s1 I̱ tsɨ́ypa jém más mɨjpɨc aŋjagooyi \r (Mt. 18:1-5; Mr. 9:33-37) \p \v 46 Jesɨc Jesús icuyujcɨɨwiñ moj nacwácyajta̱ji entre jeeyaj iga i̱ tsɨ́ypa jém más mɨjpɨc aŋjagooyi. \v 47 Pero Jesús icutɨɨyɨ́y t́i sɨ́p ijɨ̱syaj jém icuyujcɨɨwiñ, jesɨc iŋwejáy tu̱m xut́u tsɨ̱xi. Inimiñ ju̱t́ co̱ñ Jesús. \v 48 Iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwɨ̱pɨctsoŋpa tu̱m xut́u tsɨ̱xi juuts yɨ́p tsɨ̱xi iga iŋquejáypa anaŋma̱t́i, jesɨc jém pɨ̱xiñ awɨ̱pɨctsoŋpat́im mex aɨch. Siiga awɨ̱pɨctsoŋpa aɨch, jesɨc iwɨ̱pɨctsoŋpat́im jém anJa̱tuŋ Dios jém acutsatnewɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Jém pɨ̱xiñ, jém d́apɨc nacujípta̱p, tsɨ́ypa juuts jém mɨjpɨc aŋjagooyi. \s1 Jém d́apɨc nɨcpa acontra con taɨch, tayo̱xpátpa \r (Mr. 9:38-40) \p \v 49 Jesɨc jém Xiwan iñɨ́máy Jesús: \p —MamMaestro, ánixñeta tu̱m pɨ̱xiñ it́oppa jém mal espíritu mich iññɨyi̱mɨ. Jesɨc anaŋjɨyjacta porque jém pɨ̱xiñ d́a sɨɨba con taɨcht́am. \p \v 50 Pero Jesús iñɨ́máy: \p —Odoy aŋjɨyjactaamɨ porque jém d́apɨc nɨcpa en contra de taɨcht́am, tayo̱xpátpa. \s1 Jesús iwogáy jém Jacobo y jém Xiwan \p \v 51 Jesɨc núcpa jém tiempo iga químgacpa sɨŋyucmɨ jém Jesús. Duro ijɨ̱spa iga nɨcpa iccupac jém Dios iyo̱xacuy jemɨgam Jerusalén. \v 52 Jesɨc Jesús icutsat wɨste̱n icuyujcɨɨwiñ iga nɨguiñ tu̱m Samariapɨc attebet iga iwɨ̱tsacpa tu̱m tɨc ju̱t́ núcpa. \p \v 53 Pero jém Samariapɨc pɨxiñt́am d́a ipɨctsoŋ, d́a ichiiba lugar porque iixyaj iga nɨcpa Jesús Jerusalén. \v 54 Jesɨc cuando jém icuyujcɨɨwiñ jém Xiwan y jém Jacobo iix iga jém Samariapɨc pɨxiñt́am d́a ipɨctsoŋpa Jesús, nɨmpa jém icuyujcɨɨwiñ: \p —MánO̱mi, siiga iñxunpa, anacquettámpa jém sɨŋyucmɨpɨc juctɨ iga anactogoypa yɨ́p attebet. Wɨa̱pt́im aŋwatta juuts iwat jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém Elías. \p \v 55 Jesɨc Jesús iámmats jém Xiwan y Jacobo. Iwogáy. Nɨ́mayyajta̱p: \p —Mimicht́am, d́a iŋcutɨɨyɨyt́ámpa juppɨc jɨ̱xi tanait́. \v 56 Ɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ d́a amiñ iga anactogoypa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ, miñ aŋcɨacput. \p Ocmɨ nɨcyaj tuŋgac tɨgaŋjoj. \s1 Tucute̱n pɨ̱xiñ it́úŋɨyt́ooba id́ɨc jém Jesús \r (Mt. 8:19-22) \p \v 57 Iganam nɨquiyaj tuŋjo̱m, tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém Jesús: \p —MánO̱mi, ɨch nɨcpa mantúŋɨ́y. Siempre ju̱t́ miñɨcpa ɨch anɨcpat́im. \p \v 58 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Jém zorra iniit́ ijos ju̱t́ moŋpa. Jém jon iniit́ ipeeñi. Pero ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, d́a anai̱ ju̱t́ wɨa̱p anacjej aŋco̱bac. \p \v 59 Jesɨc Jesús iñɨ́máy tuŋgagam pɨ̱xiñ: \p —Atúŋɨɨyɨ. \p Pero jém pɨ̱xiñ nɨmpa: \p —MánO̱mi, achi̱ɨ lado iga nɨcpa aŋcum jém anja̱tuŋ, jesɨc nɨcpa mantúŋɨ́y. \p \v 60 Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Tsa̱cɨ jém caaneyajwɨɨp iga nacumyajta̱p jeeyaj. Pero mich nɨ̱gɨ aŋmadaayɨ jém pɨxiñt́am jutsa̱p iŋjac Dios. \p \v 61 Jesɨc tuŋgagam pɨ̱xiñ iñɨ́máy: \p —MánO̱mi, ɨch nɨctooba mantúŋɨ́y, pero wiñt́i ajɨ́gaayɨ iga nɨcpa anaŋquím jém it́yajwɨɨp antɨccɨɨm. Jesɨc nɨcpa mantúŋɨ́y. \p \v 62 Pero Jesús iñɨ́máy: \p —Siiga tu̱m pɨ̱xiñ imatscunúcpa jém arado y ámse̱tpa it́uuñiaŋcɨɨm, d́a wɨa̱p icuyo̱xa̱ Dios. \c 10 \s1 Icutsatpa Jesús jém setenta icuyujcɨɨwiñ \p \v 1 Ocmɨ tánO̱mi icupiŋ setenta más icuyujcɨɨwiñ. Icutsat wɨswɨs cada attebet ju̱t́ jém Jesús nɨctooba iŋmat jém Dios iŋma̱t́i. Wiñt́i nɨcyajpa jém icuyujcɨɨwiñ, ocmɨ nɨcpa Jesús. \v 2 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Como tu̱m mɨjpɨc cosecha tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am icupɨcyajtooba jém Dios iŋma̱t́i. Pero d́a i̱ wa̱t́i jém yo̱xacɨɨwiñ jém iŋmatyajpáppɨc jém Dios iŋma̱t́i. Sɨɨp cunucsaayɨ Dios iga icutsad́iñ jém yo̱xacɨɨwiñ iga ipiŋpa jém cosecha. \v 3 Sɨɨp nɨcsɨm. Mimicht́am mijext́am juuts tu̱m mima̱ñborrego. Sɨɨp maŋcutsattámpa ju̱t́ it́ jém loboyaj. \v 4 Odoy nanɨctaamɨ immorral, ni iñt́umiñ accáycuy, ni tuŋgac iŋcɨac. Odoy teeñaŋja̱cɨ tuŋjo̱m iga algun i̱ iñdioschiiba. \v 5 Jesɨc mit́ɨgɨyt́ámpa tu̱m tɨcjo̱m, wiñt́i dioschioyt́aamɨ. Nɨmtaamɨ iga: “Dios miwɨ̱wadáyiñ, miit́wɨɨp yɨ́p tɨccɨɨm.” \v 6 Siiga jemum it́ jém it́oypáppɨc Dios, jesɨc miwɨ̱aŋtsoŋpa. Pero siiga it́ jém ijóyixpáppɨc Dios, jesɨc d́a miwɨ̱aŋtsoŋpa. \v 7 Jesɨc tsɨ́yt́aamɨ jeet́im tɨccɨɨm ju̱t́ miwɨ̱pɨctsoŋtamta̱. Siiga micwíctamta̱p, jesɨc wíctaamɨ, nɨ́ctaamɨ. Wɨ̱ iga yojta̱p jém yo̱xacɨɨwiñ, wɨa̱p ipɨctsoŋ icoñwɨyooyi. Pero odoy wíctaamɨ yɨɨm jeexɨc tɨc por tɨc. \v 8 Jesɨc miñúctámpa tu̱m attebet ju̱t́ miwɨ̱pɨctsoŋta̱p, cúttaamɨ t́it́am michiit́amta̱p. \v 9 Acpɨstaamɨ jém mɨmneyajwɨɨp jém it́yajwɨɨp je̱m. Nɨ́mayt́aamɨ iga núctooba jém tiempo iga Dios iŋjacpa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. \v 10 Pero cuando miñúcpa tu̱m attebet ju̱t́ d́a i̱ miwɨ̱pɨctsoŋpa, jesɨc nɨctaamɨ calle, aŋmadaayɨ jém it́yajwɨɨp. Nɨ́maayɨ: \v 11 “Sɨɨp aŋcunebáypa ampuy iga antsacpa yɨɨm jém pótpót jém anait́wɨɨp ampuyyucmɨ. Aŋwatpa je̱mpɨc iga manaŋquejáypa iga d́a i̱ awɨ̱pɨctsoŋta. Pero jo̱dóŋa̱taamɨ iga manaŋquejayt́ooba id́ɨc jutsa̱p iŋjac Dios jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ.” \v 12 Pero mannɨ́mayt́ámpa, maŋcuyujcɨɨwiñ, iga cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios icɨɨpiŋpa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc más pɨ̱mi chiit́a̱p castigo jém attebet, jém d́apɨc miwɨ̱pɨctsoŋta, que jém malopɨc attebet jém Sodoma. \s1 Jém attebetyaj jém d́apɨc icupɨcyajpa jém Dios iŋma̱t́i \r (Mt. 11:20-24) \p \v 13 ’¡Agui miuuguyt́im mimicht́am, miit́wɨɨp jém attebet Corazín! ¡Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́wɨɨp jém attebet Betsaida! Jém it́yajwɨɨp jém attebet Tiro y jém Sidón d́a iixñeyaj jém milagro juuts sɨɨp íñixpa. Pero meega iixñeyaj, pecam ichacneyaj jém imalajɨ̱xi, agui aŋyácneyaj iga táŋcaɨ́y. \v 14 Pero núcpa jém ja̱ma iga Dios icɨɨpiŋpa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Cuando micɨɨpiŋtámpa, jesɨc michiit́amta̱p más pɨ̱mi castigo que jém wɨste̱n malopɨc attebet jém Tiro y jém Sidón. \v 15 Mimicht́am, Capernaumpɨc mipɨxiñt́am, tsa̱m minicujíptamta̱p, iñjɨ̱spa iga mininɨctamta̱p sɨŋyucmɨ, pero micquettamta̱p hasta jém infierno. \p \v 16 Jesɨc Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p —Siiga tu̱m pɨ̱xiñ mimatoŋpa mimicht́am, jex juuts ɨch amatoŋpa. Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ mijóyixpa mimicht́am, ajóyixpat́im aɨch. Siiga tu̱m pɨ̱xiñ ajóyixpa aɨch, ijóyixpat́im jém anJa̱tuŋ Dios jém acutsatnewɨɨp. \s1 Se̱tyaj jém setenta \p \v 17 Jesɨc ocmɨ se̱tyaj jém setenta jém icuyujcɨɨwiñ. Agui maymayyaj. Nɨmyajpa: \p —MánO̱mi, wɨa̱pt́im antop jém mal espíritu mich iññɨyi̱mɨ. \p \v 18 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Ɨch ánix iga coñwɨyt́a̱ jém Woccɨɨwiñ. Actɨŋ dende sɨŋyucmɨ juuts tu̱m majɨywiñ. \v 19 Sɨɨp matoŋtaamɨ. Manchiiba jém pɨ̱mi iga wɨa̱p iŋcunepquet jém tsa̱ñ y jém cacwi. Manchiibat́im jém pɨ̱mi iga iŋcoñwɨ́yiñ it́u̱mpɨy jém Woccɨɨwiñ ipɨ̱mi iga odoy wɨa̱iñ mimalwadáy. \v 20 Pero odoy maymáya̱taamɨ iga wɨa̱p iñt́op jém mal espíritu. Maymáya̱taamɨ iga mijaycámayñeta̱ iññɨ̱yi sɨŋyucmɨ. \s1 Maymay jém Jesús \r (Mt. 11:25-27; 13:16-17) \p \v 21 Jesɨc jeet́i rato agui maymay Jesús porque jém Dios iA̱nama icmaymáya̱p. Moj iŋwejpát Dios. Nɨmpa: \p —ManJa̱tuŋ, it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp sɨŋyucmɨ y naxyucmɨ mich immɨɨchi. Maŋcujíppa iga d́a iñjɨ́gáypa jém sabioyaj iga icutɨɨyɨ́ypa jém wɨbɨc jɨ̱xi. Pero agui miwɨ̱ iga iñchiiba jɨ̱xi jém pɨxiñt́am jém d́apɨc nacujípta̱p iyaac iga wɨa̱iñ icutɨɨyɨ́y jém wɨbɨc jɨ̱xi. Nu̱ma quejpa sɨɨp iga je̱mpɨgam iŋwɨ̱aŋja̱m. \p \v 22 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —AnJa̱tuŋ Dios acɨɨjuŋcodáy it́u̱mpɨy cosa. D́a i̱ ijo̱doŋ i̱apaap jém Dios iMa̱nɨc, jém anJa̱tuŋ icut́um ijo̱doŋ. D́a i̱ ijo̱doŋ i̱apaap jém anJa̱tuŋ Dios, ɨch, Dios aMa̱nɨc, anjo̱doŋ. Ijo̱doŋt́im jém pɨxiñt́am, jém aŋquejayñewɨɨp i̱apaap Dios. \p \v 23 Jesɨc Jesús icuámse̱t jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy naps jeeyaj: \p —Agui miwɨ̱it́t́ámpa porque sɨɨp íñixt́a t́it́am iwatpa Dios. \v 24 Mannɨ́mayt́ámpa iga jáyaŋ jém wiñɨcpɨc profeta y jém reyyaj iixyajtooba id́ɨc t́it́am sɨ́p íñixt́a. Pero d́a wɨa̱ miixyaj. Imatoŋyajtooba id́ɨc t́it́am sɨ́p immatoŋta, pero d́a wɨa̱ mimatoŋyaj. \s1 Jém cuento de jém wɨbɨc Samariapɨc pɨ̱xiñ \p \v 25 Jesɨc te̱ñchucum tu̱m maestro de jém Israelpɨc aŋquímayooyi iga icutɨtspa Jesús. Iñɨ́máy: \p —Maestro, ¿t́i wɨa̱p aŋwat iga ampɨctsoŋpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa? \p \v 26 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —¿Junɨmpa jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp? ¿T́i immay je̱m? \p \v 27 Jesɨc jém maestro de jém aŋquímayooyi icutsoŋ jém Jesús. Nɨmpa: \p —Tantóyiñ jém tanJa̱tuŋ Dios con it́u̱mpɨy tána̱nama, con it́u̱mpɨy tampɨ̱mi y con it́u̱mpɨy tanjɨ̱xi. Tantóyiñ tantɨ̱wɨ como taɨch mismo. \p \v 28 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Nu̱ma, mich aŋwɨ̱cutsoŋ. Siiga iŋwatpa je̱mpɨc, jesɨc impátpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa. \p \v 29 Pero jém pɨ̱xiñ naŋquejta̱tooba iyaac iga d́a malo. Jesɨc e̱ybɨct́im icwác Jesús. Nɨmpa: \p —¿I̱apaap jém antɨ̱wɨ? \p \v 30 Jesɨc Jesús iŋmadáy yɨ́p xut́u cuento iga iŋquejáypa i̱apaap jém it́ɨ̱wɨ. Iñɨ́máy: \p —Tu̱m Jerusalénpɨc pɨ̱xiñ nɨcpa id́ɨc naxwiñ jém attebet Jericó. Pero jém númyajpaap it́eeñaŋjacyaj tuŋjo̱m. Cunúmáyayt́a̱ it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp, pɨ̱mi cótsta̱, tsacta̱ tuŋjo̱m. Por uxaŋ caaba. Jesɨc nɨc jém númyajpáppɨc. \v 31 Ocmɨ miñpa jeet́im tuŋjo̱m tu̱m Israelpɨc pa̱nij. Cuando iix jém coowa̱newɨɨp, icuwid́áy, d́a icunúc, nɨc jém pa̱nij. \v 32 Jesɨc naspat́im tu̱m Levitapɨc pɨ̱xiñ. Icunúc, iám jém coowa̱newɨɨp, icuwid́áyt́im. \v 33 Ocmɨ miñpa jeet́im tuŋjo̱m tu̱m Samariapɨc pɨ̱xiñ, tuŋgac pɨ̱xiñ. Mu iix jém coowa̱newɨɨp, iyaachaŋja̱m. \v 34 Icunúc jém pɨ̱xiñ. Ichóyɨ́yáy icoowa̱ji con aceite y vino. Iŋmónáy puctucmɨ. Icquím icawajyucmɨ. Ininɨc tu̱m tɨccɨɨm ju̱t́ watta̱p cuenta. \v 35 Jesɨc tuŋgagam ja̱ma moj nɨqui jém Samariapɨc pɨ̱xiñ. It́op wɨste̱n tumiñ de plata, ichi jém tɨc io̱mi. Iñɨ́máy: “Wa̱tɨ cuenta yɨ́p pɨ̱xiñ. Siiga más jáyaŋ gasto iŋwatpa, miñpa manyojáy cuando anaspa e̱ybɨc.” \p \v 36 Jesɨc yaj iŋmat jém cuento. Jesús icwác jém maestro de jém aŋquímayooyi, iñɨ́máy: \p —¿I̱ it́ɨ̱wɨ jém coowa̱newɨɨp? ¿Juppɨc de jém tucute̱n, jém nasnewɨɨp jém tuŋjo̱m? \p \v 37 Jém maestro iñɨ́máy Jesús: \p —Jém iyaachaŋja̱mnewɨɨp, jeam it́ɨ̱wɨ. \p Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Sɨɨp nɨcsɨm. Wa̱tɨ je̱mpɨc mex mich. \s1 Oy jo̱yi Jesús jém Malía y Marta it́ɨccɨɨm \p \v 38 Jesɨc mojgacum nɨqui Jesús. Núc tuŋgac attebet. Jemum ipát tu̱m yo̱mo iñɨ̱yi Marta. Jém yo̱mo iñɨ́máy Jesús: \p —Mi̱ñɨ miwiiqui antɨccɨɨm. \p \v 39 Jém Marta ijáyuc iñɨ̱yi Malía. Jém jáyucpɨc co̱ñ jém tánO̱mi ipuycɨɨm iga imatoŋpa jém iŋma̱t́i. \v 40 Pero jém Marta tsa̱m jáyaŋ mandajo iniit́. Icunúc Jesús, iñɨ́máy: \p —¿MánO̱mi, que d́a iŋwadáypa caso iga d́a ayo̱xpátpa jém anjáyuc? Atsacne aŋcut́um con jáyaŋ mandajo. Cutsa̱tɨ jém anjáyuc iga ayo̱xpád́iñ. \p \v 41 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém yo̱mo: \p —Marta, Marta, mich tsa̱m iŋwadáypa caso. Agui iniit́ sɨɨp jém co̱bacpi̱ji. \v 42 Wɨ̱ iga taŋwadáypa caso de tu̱m cosa no más. Jém Malía ipátne jém wɨbɨc cosa iga imatoŋpa ɨch anaŋma̱t́i. D́a i̱ wɨa̱p iccáyáy. \c 11 \s1 Jesús iŋquej ju̱t́pɨc tanaŋwejpáttámpa Dios \r (Mt. 6:9-15; 7:7-11) \p \v 1 Jesɨc tu̱m ja̱ma it́ id́ɨc Jesús con icuyujcɨɨwiñ, iŋwejpátpa Dios. Cuando yaj iwat oración jém Jesús, tu̱m jém icuyujcɨɨwiñ iñɨ́máy: \p —MánO̱mi, aŋquejayt́aamɨ iga wɨa̱iñ anaŋwejpátta Dios juuts jém Xiwan, jém acchíŋoypaap, iŋquejáy jém icuyujcɨɨwiñ. \p \v 2 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Cuando iniŋwejpáttámpa Dios, nɨmtaamɨ yɨɨmpɨc: \q1 ManJa̱tuŋ Dios, miit́wɨɨp sɨŋyucmɨ. \q1 Agui cuáyñe mich iñɨ̱yi. \q1 Wɨ̱ iga míñiñ jém ja̱ma iga iniŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. \q1 Wa̱tɨ yɨ́p naxyucmɨ juuts mich iŋwɨ̱aŋja̱m, juutst́im iŋwatpa sɨŋyucmɨ. \q1 \v 3 Achiit́aamɨ cada ja̱ma t́it́am aŋcúttámpa. \q1 \v 4 Awadayt́aamɨ perdón jém antáŋca juutst́im aɨcht́am aŋwadayñeta perdón jém amalwadayñewɨɨp. \q1 Awattaamɨ cuenta iga odoy i̱ wɨa̱iñ acutɨ́tsta iga acmalwattámpa. \p \v 5 Jesɨc Jesús iñɨ́máyt́im icuyujcɨɨwiñ: \p —Siiga tu̱m de mimicht́ampɨc iniit́ tu̱m amigo, nɨcpa íñám tsuucɨɨm, iññɨ́máypa: \v 6 “Amigo, acca̱cɨ tucute̱n caxt́ána̱ñi. Yaguiñ núc antɨccɨɨm tu̱m ánamigo. D́a t́i anait́ iga anacwícpa.” \v 7 Pero jém it́wɨɨp tɨcjo̱m micutsoŋpa, nɨmpa: “Odoy awadaayɨ molestia. Sɨɨp aŋpajneum antɨc. Awagamoŋtámpa con amma̱nɨctam. D́a wɨa̱p antsucum iga manchiiba algun t́i.” \v 8 Mannɨ́máypa, jesɨc teguet tsucumpa jém íñamigo iga michiiba jém caxt́ána̱ñi. Pero d́a porque tsa̱m mit́oypa. Michiiba porque d́a iñchacpa iga iŋwadáypa molestia. Duro iŋwágáypa hasta que michiiba it́u̱mpɨy juuts iñxunpa. \v 9 Jeeyucmɨm annɨ́mayt́ámpa iga wágayt́aamɨ Dios, jesɨc michiiba t́it́am mit́ogóyáy. Métstaamɨ jém wɨ̱tampɨc cosa, impáttámpa. Tɨcstaamɨ jém puerta, míŋáyayt́a̱p. \v 10 Porque jém iwágaypáppɨc, chiit́a̱p. Jém imétspáppɨc, ipátpa. Jém it́ɨcspaap jém puerta, áŋáyayt́a̱p. \p \v 11 ’Mimicht́am, siiga imma̱nɨc miwágáypa tu̱m caxt́ána̱ñi, ¿que iñchiiba tu̱m tsa? Siiga miwágáypa tu̱m tɨɨpɨ, ¿que iñchiiba tu̱m tsa̱ñ? \v 12 Siiga miwágáypa tu̱m cánpu, ¿que iñchiiba tu̱m cacwi? \v 13 Micht́am, tsa̱m mimalo, pero iñjo̱doŋ jutsa̱p iñchi imma̱nɨctam tu̱m wɨbɨc xaja. Pero tanJa̱tuŋ Dios, jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, d́a malo; ichiiba jém Dios iA̱nama jém iwágaypáppɨc. \s1 Nɨmyajpa iga Jesús iniit́ acuerdo con jém malopɨc espíritu iŋjagooyi \r (Mt. 12:22-30; Mr. 3:20-27) \p \v 14 Tu̱m ja̱ma Jesús it́op tu̱m mal espíritu. Jém mal espíritu iu̱mawatne id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ. D́a wɨa̱p ijɨy. Pero cuando topta̱, mojum jɨ̱yi jém u̱ma. It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp je̱m, agui ipooñaŋja̱myaj. \v 15 Pero algunos jém it́yajwɨɨp nɨmyaj: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ wɨa̱p it́op jém mal espíritu porque iniid́áy jém Beelzebú ipɨ̱mi, jém malopɨc espíritu iŋjagooyi. \p \v 16 Tuŋgac jém it́yajwɨɨp icutɨtsyajpa jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱p: \p —Aŋquejaayɨ tu̱m milagro. Aŋquejaayɨ tu̱m seña iga quejiñ iga Dios micutsatne. \p \v 17 Pero Jesús ijo̱doŋ t́i sɨ́p ijɨ̱syaj. Iñɨ́máy: \p —Siiga tu̱m gobierno nawécyajta̱p, áŋa̱yajpa entre jeeyaj, jesɨc nayajyajta̱p. Siiga nawécyajta̱p jém it́yajwɨɨp tu̱m tɨccɨɨm, áŋa̱yajpa, jesɨc nayajyajta̱pt́im. \v 18 Je̱mpɨct́im iñascaaba jém Woccɨɨwiñ siiga nawécyajta̱p entre jeeyaj, áŋa̱yajpa, jesɨc d́a jáypa cuyajpa. Mannɨ́máypa je̱mpɨc porque miñɨmtámpa iga wɨa̱p antop jém mal espíritu porque ɨch anait́ jém Beelzebú ipɨ̱mi. \v 19 Siiga ɨch antoppa jém mal espíritu con jém Beelzebú ipɨ̱mi, ¿jesɨc mich iŋcuyujcɨɨwiñ, i̱ ichiiba jém ipɨ̱mi iga it́oppat́im jém mal espíritu? Jeeyaj iyaac miŋquejáypa iga mijɨ̱xit́ogoyñeta. \v 20 Siiga antoppa jém mal espíritu con jém Dios ipɨ̱mi, jesɨc tsa̱m wɨ̱quejpa iga núcneum jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. \p \v 21 ’Siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m pɨ̱mi iwatpa cuenta jém it́ɨc con jém espada y jém lejon, d́a i̱ wɨa̱p iñúmáy jém iniit́wɨɨp it́ɨccɨɨm. \v 22 Pero siiga miñpa tuŋgac pɨ̱xiñ más pɨ̱mi iga áŋa̱yajpa con jém tɨc io̱mi y icoñwɨ́ypa, jesɨc iccáyáypa jém iespada y jém ilejon, jém ijɨ̱spáppɨc id́ɨc jém tɨc io̱mi iga nacupujta̱p. Wɨa̱p it́obáyáy it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp. Nɨcpa iwéc con jém it́ɨ̱wɨtam. \p \v 23 Jesɨc nɨmt́im Jesús: \p —Jém d́apɨc awaganayo̱xa̱ aɨch, iwatpa en contra. Jém d́apɨc ayo̱xpátpa iga anaŋtuuma̱watyajpa jém pɨxiñt́am, je más aquepquebáyáypa. \s1 Miñgacum e̱ybɨc tu̱m mal espíritu \r (Mt. 12:43-45) \p \v 24 ’Put tu̱m mal espíritu tu̱m pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m. Sɨɨba jém tɨtsɨnaxyucmɨ. Imétspa ju̱t́ jejpa. Pero d́a ipát. Nɨmpa iga: “E̱ybɨc ase̱tpa jém tɨccɨɨm ju̱t́ aput.” \v 25 Jesɨc mu ixe̱tum, ipát jém pɨ̱xiñ juuts tu̱m tɨc petneum y wɨ̱tsacneum. \v 26 Jesɨc inimiñ siete espíritu más pɨ̱mi malo. Nɨc i̱t́iyaj jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m. Sɨɨp más pɨ̱mi malo que wiñt́i. \s1 Wɨ̱it́pa jém icupɨcneyajwɨɨp jém Dios iŋma̱t́i \p \v 27 Cuando najɨ́yóypa Jesús, pɨ̱mi jɨypa tu̱m yo̱mo jém pɨxiñt́am aŋcucmɨ. Jém yo̱mo iñɨ́máy jém Jesús: \p —Agui wɨ̱it́pa jém yo̱mo jém micnaywɨɨp, jém mictsútswɨɨp iga mictsam. \p \v 28 Pero Jesús iñɨ́máy jém yo̱mo: \p —Más wɨ̱it́pa jém imatoŋpáppɨc jém Dios iŋmadayooyi y iwatpa juuts iñɨ́máypa. \s1 Wágayt́a̱ Jesús iga iwadiñ tu̱m milagro \r (Mt. 12:38-42; Mr. 8:12) \p \v 29 Jesɨc jém pɨxiñt́am tsa̱m icutuuma̱cayaj jém Jesús. Moj jɨ̱yi Jesús. Nɨmpa: \p —Tsa̱m malo jém it́yajwɨɨp sɨɨp porque awágáypa tu̱m milagro iga anaŋquejáyiñ iga Dios acutsatne. Pero Dios iwatpa no más tu̱m señal juuts jém iwadayñewɨɨp jém profeta Jonás. \v 30 Dios iwadáy jém Jonás tu̱m señal iga jém Nínivepɨc pɨxiñt́am wɨa̱iñ iixyaj. Jesa̱pt́im aɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ atsɨ́y juuts tu̱m señal para jém it́yajwɨɨp sɨɨp. \v 31 Jesɨc cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios icɨɨpiŋpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, miñpa jém aŋtsapsa̱umɨpɨc reina. Tsucumpa iga iquejajwadáypa jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp sɨɨp. Porque juumɨ miñ jém yo̱mo iga imatoŋpa jém aŋjagooyi jém Salomón ijɨ̱xi. Pero yɨɨm it́ con mimicht́am tu̱m más mɨjpɨc aŋjagooyi que jém Salomón, pero micht́am d́a iŋcupɨctámpa. \v 32 Cuando núcpa jém ja̱ma iga cɨɨpíŋóypa Dios, tsucumyajpa jém Nínivepɨc pɨxiñt́am. Iquejajwadayyajpa jém it́yajwɨɨp sɨɨp. Porque jeeyaj ichacyaj iga imalwatpa cuando najɨ́yóypa jém Jonás. Sɨɨp yɨɨm it́ con mimicht́am tu̱m profeta más wɨa̱paap que jém Jonás, pero micht́am d́a iñchactámpa jém malajɨ̱xi. \s1 Jém wɨbɨc juctɨ \r (Mt. 5:15; 6:22-23) \p \v 33 ’D́a i̱ iñooba tu̱m nooquejcuy iga ichacpa ju̱t́ d́a i̱ iixpa ni tu̱m cajoncucɨɨm. Pero accámta̱p yucmɨ iga ixixóyiñ jém tɨgɨypáppɨc. \v 34 Jém tánixcuy juuts tu̱m wɨbɨc juctɨ aŋtso̱ca. Siiga wɨ̱ jém tánixcuy, jesɨc it́u̱mpɨy jém tammɨjta̱y it́ jém wɨbɨc juctɨ aŋtso̱cajo̱m. Pero siiga d́a wɨ̱ jém tánixcuy, it́u̱mpɨy jém tammɨjta̱y cupiicha̱ne. \v 35 Wa̱tɨ cuenta jém juctɨ jém iniit́wɨɨp iga odoy tsɨɨyiñ juuts piichɨ. \v 36 Siiga it́u̱mpɨy jém immɨjta̱y it́ jém wɨbɨc juctɨ aŋtso̱cajo̱m, d́a i̱ ni uxaŋ piichɨ, tsa̱m wɨ̱quejpa cuando tu̱m nooquejcuy yɨcquejóypa con jém icho̱ca. \s1 Jesús iwogáy jém fariseoyaj y jém escribaspɨc maestroyaj \r (Mt. 23:1-36; Mr. 12:38-40; Lc. 20:45-47) \p \v 37 Ocmɨ cuando yaj aŋma̱t́i Jesús, tu̱m fariseopɨc pɨ̱xiñ iŋwejáy iga nɨcpa wiiqui it́ɨccɨɨm. \p Jesɨc tɨgɨy Jesús, co̱ñ jém mesacɨɨm. \v 38 Pero agui ámaŋjac jém fariseo porque iix iga Jesús d́a iche icɨ antes que wícpa juuts nɨmpa jém fariseoyaj icostumbre. \v 39 Pero tánO̱mi Jesús iñɨ́máy jém fariseo: \p —Mimicht́am mifariseopɨc, iŋcujicháypa jém imvaso y jém iñchi̱ma iyucwiñ, pero íña̱namaŋjo̱m tsa̱m it́ nuumi con jáyaŋ malopɨc jɨ̱xi. \v 40 Mimicht́am, tsa̱m micuɨ̱xit́am. Siiga iñjo̱doŋ iga Dios miwadáy jém iŋcɨ, ¿t́iiga d́a iñjɨ̱spa iga Dios miwadáyt́im jém íña̱nama? Dios iwɨ̱aŋja̱m iga cuáyñeiñ iŋcɨ, pero más iwɨ̱aŋja̱m iga cuáyñeiñ íña̱nama. \v 41 Siiga iñchiiba tu̱m limosna jém yaacha̱yajpaap porque wɨbɨc jɨ̱xi iniit́ íña̱namaŋjo̱m, jesɨc quejpa iga micuáyñeum iŋcutero. \p \v 42 ’Agui miuuguyt́im mifariseopɨc mipɨxiñt́am. Iñchiit́ámpa Dios jém iñdiezmo de jém yierba buena, de jém ruda y it́u̱mpɨy jém iññipñibooyi. Pero d́a iñjɨ̱stámpa iga iñyo̱xpáttámpa jém iñt́ɨ̱wɨtam jém yaacha̱yajpáppɨc. D́at́im iñjɨ̱stámpa iga iñt́oyt́ámpa Dios. Wɨ̱ iga iñyo̱xpátpa jém iñt́ɨ̱wɨtam y iñt́oypa Dios y odoy iñchaguiñ iga iñchiiba Dios jém iñdiezmo. \p \v 43 ’Agui miuuguyt́im, mifariseopɨc mipɨxiñt́am, porque iŋcusúnɨ́ypa jém más wɨbɨc co̱ñcuy jém sinagoga. Tsa̱m iŋwɨ̱aŋja̱mt́im iga it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am midioschiiyajpa calle. \p \v 44 ’Agui miuuguyt́im miescribaspɨc mimaestrotam y mifariseopɨc mipɨxiñt́am. Iñyaac minimɨgóyayt́a̱p. Inicwatpa táŋca jém tantɨ̱wɨtam porque ijɨ̱syajpa iga wɨbɨc mipɨxiñt́am, pero tsa̱m malo íña̱nama. Mimicht́am mijex juuts tu̱m tsúts ijos. D́a iixyajpa jém pɨxiñt́am, wit́yajpa jém tsútscu̱miyucmɨ, pero d́a ijo̱doŋyaj. \p \v 45 Jesɨc tu̱m maestro de jém Israelpɨc aŋquímayooyi iñɨ́máy Jesús: \p —Maestro, cuando miñɨmpa je̱mpɨc, jesɨc mich anaŋnɨ́maycúmpa aɨcht́am. \p \v 46 Pero Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Agui miuuguyt́im mimicht́am. Tsa̱m iniŋcodɨ́ypa jém iniŋquímayooyi, je puro iñjɨ̱xquiimi. Sɨɨp inictsɨɨma̱támpa jém tantɨ̱wɨtam con jém iniŋquímayooyi. D́a icɨyyajpa. Pero mimicht́am d́a iŋcuyágɨ́yáypa jém ichɨ̱mi con tu̱m iŋwaycɨ iga iñyo̱xpátpa. \p \v 47 ’Agui miuuguyt́im mimicht́am, iŋwattámpa jém mɨjpɨc monumento ju̱t́ cumyajta̱ jém wiñɨcpɨc profeta. Pero jém wiñɨcpɨc iñt́úmmɨtam iccaayaj jeet́im profeta. \v 48 Jesɨc quejpa iga iŋwɨ̱aŋja̱m t́i iwatyaj jém wiñɨcpɨc iñt́úmmɨtam. Jeeyaj iccaayaj jém wiñɨcpɨc profeta, mimicht́am iŋwattámpa jém monumento ju̱t́ cumyajta̱. Quejpa iga iniit́ de acuerdo con jém wiñɨcpɨc iñt́úmmɨtam. \p \v 49 ’Jeeyucmɨ nɨmpa Dios, jém tsa̱mpɨc jɨ̱xiɨ́y: “Aŋcutsat jém profetayaj y jém apóstolyaj, pero jém malopɨc pɨxiñt́am iccaayaj algunos, tuŋgac icpóyɨyyajpa.” \v 50 Pero mimicht́am, miit́wɨɨp sɨɨp, Dios michiit́ámpa tsa̱m mɨjpɨc castigo. Michégayt́ámpa iñɨɨpiñ iga accaayajta̱ it́u̱mpɨy jém Dios iprofetayaj dende watneta̱ yɨ́p mundo. \v 51 Mimicht́am, miit́t́aŋwɨɨp, michégáypa iñɨɨpiñ it́u̱mpɨy jém aŋmat́cɨɨwiñ dende jém mojwɨɨp iccaata̱, jém Abel, hasta jém Zacarías, jém accaaneta̱wɨɨp jém altar iŋcucmɨ con jém santuario jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. \p \v 52 ’Agui miuuguyt́im miccuyujoypaap de jém Israelpɨc aŋquímayooyi. Iniŋnéctámpa jém Dios iŋma̱t́i iga jém Israelpɨc pɨxiñt́am odoy wɨa̱iñ icutɨɨyɨyyaj. Mimicht́ampɨc d́a iŋcutɨɨyɨyt́ámpa jém Dios iŋma̱t́i, d́a iñjɨ́gayt́ámpa jém Israelpɨc pɨxiñt́am iga wɨa̱iñ icutɨɨyɨyyaj. \p \v 53 Jesɨc yaj aŋma̱t́i Jesús. Put jém tɨcjo̱m. Jém escribaspɨc maestroyaj con jém fariseoyaj tsa̱m ijóyixyajpa Jesús. Jesɨc icwácyajpa Jesús jáyaŋ cosa iga icutɨtsyajpa. \v 54 Tsa̱m icunu̱myajpa. Iŋma̱t́t́o̱pyajpa jém Jesús iga wɨa̱iñ iquejajwadayyaj. \c 12 \s1 Jém malopɨc aŋquímayooyi jex juuts jém levadura \p \v 1 Ocmɨ aŋtuuma̱yajpa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am hasta napɨɨtsyajta̱p. Jesɨc moj iŋmadáy Jesús jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨ́mayyajta̱p: \p —Cuidado. Odoy cupɨ̱cɨ jém fariseopɨc iŋquímayooyi. Porque mimɨgóyáypa hasta namɨgóyayt́a̱p iyaac. Jáyaŋa̱p jém malopɨc aŋquímayooyi jex juuts jém levadura icpɨ̱pa jém jaapi. \v 2 Porque Dios iŋquejpa it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém iŋyamneyajwɨɨp. Jo̱dóŋa̱ta̱p it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém aŋnécneta̱wɨɨp. \v 3 It́u̱mpɨy jém aŋma̱t́i jém iniŋmatnewɨɨp piichcɨɨm, matoŋta̱p juctɨaŋtso̱cajo̱m. Jém aŋma̱t́i jém miyamnɨmnewɨɨp tɨcjo̱m, ju̱t́ wɨ̱aŋpajne, aŋmatta̱p tɨgaŋco̱bac jém yucmɨpɨc piso. \s1 Taŋcɨɨŋiñ Dios porque je wɨa̱p tachi castigo \r (Mt. 10:26-31) \p \v 4 ’Mánamigotam, mannɨ́máypa iga odoy cɨ̱ŋtaamɨ jém pɨxiñt́am jém miccaatampáppɨc. Porque ocmɨ d́a t́i wɨa̱p miwadáy. \v 5 Pero mannɨ́máypa i̱ wɨa̱p iŋcɨ̱ŋ, cɨ̱ŋtaamɨ Dios porque despues de que micaaneum, wɨa̱p micnɨc jém juctjo̱m ju̱t́ d́a nunca píchpa, ju̱t́ impɨctsoŋpa iŋcastigo. Nu̱ma mannɨ́máypa, cɨ̱ŋtaamɨ Dios. \p \v 6 ’Máyt́a̱p cinco xuxut́ jon por wɨste̱n tumiñ. Pero Dios ijɨ̱spa jém xut́u jon iga iwatpa cuenta. \v 7 Dios ijo̱doŋ jute̱n iŋway iniit́ iŋco̱bacyucmɨ. Jeeyucmɨ mannɨ́mayt́ámpa: Odoy cɨ̱ŋtaamɨ. Porque Dios tsa̱m miwɨ̱wattámpa cuenta. Mit́oyt́ámpa más que jém xuxut́ jonyaj. \s1 Jém Cristo ipɨctsoŋpa jém ipɨxiñt́am \r (Mt. 10:32-33; 12:32; 10:19-20) \p \v 8 Nɨmpat́im Jesús: \p —Siiga iniŋmadáypa jém iñt́ɨ̱wɨtam iga mich iŋcupɨc iga Dios acutsat yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc cuando miñúcpa sɨŋyucmɨ, mampɨctsoŋpat́im jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iwiñjo̱m. \v 9 Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ iŋnécpa iga acupɨcne, jesɨc ɨch anaŋnécpat́im jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am iwiñjo̱m. \p \v 10 ’Siiga tu̱m pɨ̱xiñ amalnɨ́máypa aɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, wadayt́a̱p perdón. Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ imalnɨ́máypa jém Dios iA̱nama, d́a nunca i̱ iwadáypa perdón. \p \v 11 ’Cuando mininɨctamta̱p iga miquejajwadayt́amta̱p jém juezcɨɨm, jém aŋjagooyicɨɨm, o jém sinagoga, jesɨc odoy jɨ̱staamɨ ju̱t́pɨc iŋcutsoŋtámpa o ju̱t́pɨc minicupujtamta̱p. \v 12 Porque cuando núcpa jém rato iga iŋcutsoŋpa, jesɨc Dios iA̱nama michiiba jɨ̱xi ju̱t́pɨc iŋcutsoŋpa. \s1 Siiga pɨ̱mi iñt́oypa iñt́umiñ, d́a wɨa̱p iññúc ju̱t́ it́ Dios \p \v 13 Tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ́máy Jesús: \p —Maestro, nɨ́maayɨ jém ána̱chi iga awégáyiñ jém anja̱tuŋ imɨɨchi jém atsagayñeta̱wɨɨp. \p \v 14 Pero Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Mipɨ̱xiñ, ¿i̱ accámne como ajuez o awégoypaap para mimicht́am? \p \v 15 Nɨmt́im Jesús: \p —Wadaayɨ caso mich iñyaac iga odoy iŋcusúnɨ́yiñ jáyaŋ cosa. D́a tanait́pa tamvida iga jáyaŋ cosa tanait́pa. \p \v 16 Jesɨc Jesús iŋmadáypa tu̱m xut́u cuento iga iŋquejáypa jém pɨxiñt́am. Iñɨ́máy: \p —It́ id́ɨc tu̱m ricopɨc pɨ̱xiñ. Agui jáyaŋ cosecha chióy jém iñas. \v 17 Jesɨc mojpa ijɨ̱s jém rico. Nɨmpa: “¿T́i wɨa̱p aŋwat? D́a anai̱ ju̱t́ anaccáypa jém aŋcosecha.” \v 18 Jesɨc ijɨ̱s t́i wɨa̱p iwat. Nɨmpa: “Anjo̱doŋ t́i aŋwatpa sɨɨp. Ammɨswatpa jém antɨc ju̱t́ anaccáypa jém aŋcosecha. Aŋwatpa tuŋgac más mɨjpɨc. Jemum wɨa̱p anaccáy it́u̱mpɨy jém aŋcosecha con it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp. \v 19 Jesɨc anjɨ̱spa ána̱namaŋjo̱m: Sɨɨp anait́ wíccuy y t́it́am ansunpa para jáyaŋ a̱mt́ɨy. Sɨɨp ajejpa, awícpa, aucpa, amaymáya̱p.” \v 20 Pero Dios iñɨ́máy jém rico: “Agui micuɨ̱xi, ¿que d́a iñjo̱doŋ iga yɨ́bam tsuu micaaba? ¿Jesɨc jém iniccáyñewɨɨp, i̱ iñchagáypa?” \p \v 21 Jesɨc yaj iŋmat jém xut́u cuento, Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Je̱mpɨgam iñascaaba jém pɨ̱xiñ jém iŋtuuma̱watpáppɨc it́umiñ para je iyaac. Tsa̱m pɨ̱mi yaacha̱p cuando caaneum porque d́a wɨa̱p ininɨc jém it́umiñ, d́at́im núcpa ju̱t́ it́ Dios. \s1 Dios iwatpa cuenta jém icupɨcneyajwɨɨp \r (Mt. 6:25-34) \p \v 22 Ocmɨ Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p —Mannɨ́mayt́ámpa iga odoy wadaayɨ caso iga miwɨ̱it́t́ámiñ. Odoy wadaayɨ caso iga iniit́t́ámiñ jáyaŋ iŋwíccuy o impuctu̱cu. \v 23 Jém imvida más vale que jém iŋwíccuy. Jém immɨjta̱y vale más que jém impuctu̱cu. \v 24 Jɨ̱staamɨ jém jonyaj. D́a ñippa, d́a ichicpa, d́a inii̱ ju̱t́ iccáypa jém cosecha, pero Dios icwícpat́im. Nu̱ma, mimicht́am más mivale que jém jonyaj. \v 25 Siiga pɨ̱mi iñjɨ̱spa, d́a wɨa̱p iñyón ni tu̱m quípsɨ más. \v 26 Siiga d́a wɨa̱p iŋwat tu̱m cosa d́apɨc jutsaŋ iga pɨ̱mi iñjɨ̱spa, ¿t́iiga iŋwadáypa caso iga ju̱t́ impɨcpa jém iŋwíccuy con jém impuctu̱cu? \p \v 27 ’Jɨ̱staamɨ ju̱t́pɨc mɨja̱p jém wɨbɨc mo̱ya jém lirio. D́a yo̱xa̱p ni d́a pit́pa. Pero mannɨ́máypa ni jém rey Salomón cuando tsa̱m wɨ̱cuyajne, d́a ictsɨ́ypa jém wɨbɨc mo̱ya. \v 28 Dios iwɨ̱accuyajpa jém mo̱ya, pero d́a jáypa xichpa, nooquetta̱p. Jeeyucmɨ mannɨ́máypa: Cupɨ̱cɨ iga Dios wɨa̱p miwatta cuenta. Michiiba t́it́am mit́ogóyáy. \v 29 Odoy wadaayɨ caso ju̱t́ impɨcpa t́it́am iŋcútpa y t́it́am íñucpa. Odoy jɨ̱sɨ t́it́am mit́ogóyáy. \v 30 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ imétsyajpa t́it́am icútyajpa. Pero mimicht́am iñJa̱tuŋ ijo̱doŋ t́it́am mit́ogóyáy. \v 31 Meetsɨ wiñt́i ju̱t́ iŋjacpa Dios, jesɨc ocmɨ Dios michiiba t́it́am mit́ogóyáy. \s1 Jutsa̱p tanaccáy tantumiñ sɨŋyucmɨ \r (Mt. 6:19-21) \p \v 32 ’Odoy cɨ̱ŋtaamɨ. Mimicht́am mamborregotam. D́a miwa̱t́it́am, pero tanJa̱tuŋ Dios iwɨ̱aŋja̱m iga mimɨɨcha̱p iga miŋjacpa. \v 33 Mayt́aamɨ t́it́am iniit́t́a iga wɨa̱iñ iñchiit́a jém tumiñ jém yaacha̱yajpáppɨc. Wa̱tɨ jém Dios iyo̱xacuy con jém iñt́umiñ. Je̱mpam iniccáypa jém iñt́umiñ sɨŋyucmɨ ju̱t́ d́a nunca yajpa. Jém númpaap d́a wɨa̱p it́ɨgɨy. Jém we̱chi d́a wɨa̱p ictogoy. \v 34 Porque ju̱t́ it́ jém iñriqueza, jemum it́t́im jém íña̱nama. \s1 It́t́aamɨ listo porque miñgacpa jém Jesucristo \p \v 35 ’It́t́aamɨ listo mimicht́am juuts tu̱m pɨ̱xiñ iyo̱xacɨɨwiñ. \v 36 Iŋjócyajpa io̱mi. Oy sɨ́ŋa̱ji ju̱t́ aŋcoomɨ́yoyñɨ̱mpa. Se̱tpa tsuucɨɨm. Jesɨc d́a moŋpa jém iyo̱xacɨɨwiñ. Jicscɨy íŋáypa jém puerta cuando it́ɨcspa jém io̱mi. \v 37 Agui maymay jém yo̱xacɨɨwiñ siiga d́a moŋpa cuando se̱tpa jém io̱mi. Nu̱ma mannɨ́máypa iga jém io̱mi tsa̱m it́oypa jém iyo̱xacɨɨwiñ. Mojpa iwat wíccuy jém io̱mi, icwícpa jém iyo̱xacɨɨwiñ. \v 38 Siiga núcpa cugaptsu o hasta cuque̱jacɨɨm y d́a moŋpa jém iyo̱xacɨɨwiñ, jesɨc agui maymayyaj jeeyaj porque jém io̱mi pɨ̱mi iwɨ̱ixpa. \p \v 39 Jesɨc nɨmt́im Jesús: \p —Cutɨɨyɨyt́aamɨ, siiga tu̱m pɨ̱xiñ ijo̱doŋ juchɨs hora núcpa jém númpaap, jesɨc d́a moŋpa jém pɨ̱xiñ. D́a ichacpa jém it́ɨc iga cunúmayt́a̱iñ. Jesa̱pt́im mimicht́am. \v 40 It́t́aamɨ listo cuando ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. Porque cuando nɨmyajpa iga d́a amiñpa, jesɨgam amiñpa. \s1 Jém malopɨc mayordomo y jém wɨbɨc \r (Mt. 24:45-51) \p \v 41 Jesɨc Peto icwác Jesús. Iñɨ́máy: \p —MánO̱mi, ¿t́iiga iniŋmat yɨ́p xut́u cuento, para aɨcht́am o para it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am? \p \v 42 Jesɨc tánO̱mi iñɨ́máy: \p —Sɨɨp manaŋquejáypa i̱apaap jém wɨbɨc mayordomo jém icutɨɨyɨypáppɨc. It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ iccám iga mayordomo tu̱m jém iesclavo iga iŋjacpa it́u̱mpɨy jém imozoyaj. Iwécpat́im jém wíccuy. \v 43 Agui maymay jém mayordomo siiga iwatpa juuts ipɨɨmɨ́y jém io̱mi cuando miñgacpa. \v 44 Nu̱ma mannɨ́mayt́ámpa iga jém io̱mi iccámpa jém pɨ̱xiñ juuts tu̱m aŋjagooyi iga iŋjacpa jém iñas y it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp. \v 45 Pero siiga jém mayordomo ijɨ̱spa iga d́a jobit́ se̱tpa jém io̱mi, jesɨc mojpa imalwadáy jém imozoyaj jém pɨxiñt́am y jém yo̱mtam. Moj wiiqui jém mayordomo. Moj u̱qui hasta u̱quia̱p. \v 46 Ocmɨ núc jém ja̱ma iga se̱t jém io̱mi. Pero jém mayordomo d́a iŋjócne. Ni d́a ijo̱doŋ juchɨs núcpa jém io̱mi. Jesɨc mu iñúc jém io̱mi, it́oppa jém pɨ̱xiñ. Ichiiba mɨjpɨc castigo con it́u̱mpɨy jém d́apɨc iŋjócneyaj. \p \v 47 ’Siiga tu̱m esclavo iwɨ̱jo̱doŋ t́i ixunpa jém io̱mi pero d́a iwatpa ni d́a icupɨcpa, jesɨc jém io̱mi pɨ̱mi ichiiba castigo. \v 48 Pero jém pɨ̱xiñ jém d́apɨc icutɨɨyɨ́ypa ni d́a ijo̱doŋ t́i ixunpa jém io̱mi, siiga imalwatpa jém pɨ̱xiñ, jém io̱mi ichiibat́im castigo, pero d́a más pɨ̱mi. Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwɨ̱cutɨɨyɨ́ypa it́u̱mpɨy jém Dios iŋma̱t́i, jesɨc Dios iwɨ̱aŋja̱m iga iwad́iñ it́u̱mpɨy juuts je ixunpa. Siiga jáyaŋ jɨ̱xi michiiba Dios, jesɨc je ixunpa iga más iŋcuyo̱xa̱iñ. \s1 Naweecyajta̱p jém pɨxiñt́am jém Jesús icuyucmɨ \r (Mt. 10:34-36) \p \v 49 Nɨmt́im Jesús: \p —Ɨch anamiñ yɨ́p naxyucmɨ tu̱m wɨbɨc jɨ̱xi. Pero d́a ipɨctsoŋyajpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Jém malopɨc pɨxiñt́am tsa̱m ijóyixyajpa jém iwɨ̱pɨctsoŋneyajwɨɨp jém wɨbɨc jɨ̱xi. Tsa̱m nawécyajta̱p jém pɨxiñt́am. Sɨɨp agui ansunpa iga núguiñ jém tiempo cuando mojpa nawécyajta̱ji. \v 50 Ɨch amiñ iga ampɨctsoŋpa jém yaacha̱ji. Tsa̱m pɨ̱mi aŋyácne hasta que cupacpa t́i ixunpa Dios. \v 51 Odoy jɨ̱sɨ iga ɨch amiñ iga anaŋjɨyjacpa jém áŋa̱yajpáppɨc. Porque ɨch aŋcuyucmɨ nawécyajta̱p jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. \v 52 Dende sɨɨp tsucumpa iga nawécyajta̱p. Siiga it́yaj cinco pɨ̱xiñ tu̱m tɨccɨɨm, jesɨc jém tucute̱npɨc áŋa̱yajpa con wɨste̱n. \v 53 Jém pɨ̱xiñ áŋa̱yajpa con ija̱yma̱nɨc. Jém yo̱mo áŋa̱yajpa con iyo̱mma̱nɨc. Tuŋgac yo̱mo áŋa̱yajpa con ixa̱qui. \s1 Jém seña taŋquejáypa t́i miñpa \r (Mt. 16:1-4; Mr. 8:11-13) \p \v 54 Jesús iñɨ́máypat́im jém pɨxiñt́am: \p —Mu íñix iga químpa jém ucsɨ aŋnɨɨsa̱umɨ, miñɨmtámpa iga miñt́ooba tuj. Nu̱ma miñpa. \v 55 Cuando poypa jém tsapsa̱wa, miñɨmtámpa iga miñpa pi̱ji. Nu̱ma miñpa. \v 56 Odoy namɨgóyayt́a̱jɨ. Iñjo̱doŋ t́i miñpa cuando íñixt́ámpa jém ucsɨ y iñja̱mpa jém sa̱wa. Jesɨc cuando íñixpa jém milagro jém sɨɨppɨc aŋwatpa, ¿t́iiga d́a iŋcutɨɨyɨ́ypa iga núcum jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ? \s1 Wɨ̱nanɨgaayɨ jém mijóyixpáppɨc \r (Mt. 5:25-26) \p \v 57 ’¿Mimicht́am, t́iiga d́a wɨa̱p iŋcɨɨpiŋta jup jém malopɨc y jup jém wɨbɨc? \v 58 Jesɨc siiga mijóyixpa tu̱m pɨ̱xiñ y miŋwejáypa jém aŋjagooyicɨɨm iga miquejajwadáypa, jesɨc wɨ̱tsa̱cɨ jém asunto antes que miñúctámpa jém aŋjagooyicɨɨm. Jesɨc d́a miñúctámpa jém juezcɨɨm. Porque siiga miñúctámpa jém juezcɨɨm, jesɨc jém juez micɨɨjuŋcotpa jém policía icɨɨjo̱m. Jém policía micotpa cárcel. \v 59 Mannɨ́máypa iga d́a miputpa hasta que yajpa iñyoj. \c 13 \s1 Wɨ̱ iga tantsacpa jém malajɨ̱xi \p \v 1 Jesɨc jeet́im tiempo núcyaj algunos jém pɨxiñt́am iga iŋmadayyajpa Jesús tu̱m asunto. Nɨmyajpa: \p —Jém aŋjagooyi Pilato icca jute̱n jém Galileapɨc pɨ̱xiñ. Accaayajta̱ je̱mt́im ju̱t́ iwat sacrificio, mot jém iñɨɨpiñ con jém ani̱mat iñɨɨpiñ. \p \v 2 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —¿T́iiga iñjɨ̱spa iga yɨ́pyaj más pɨ̱mi táŋcaɨ́y que it́u̱mpɨy jém Galileapɨc pɨxiñt́am? \v 3 Siiga mimicht́am d́a iñchactámpa jém malajɨ̱xi, jesɨc mit́ogoyt́ámpat́im iñt́u̱mpɨyt́am. \v 4 D́anam más pecam caayaj dieciocho pɨ̱xiñ cuando actɨŋ jém torre jém attebet Siloé, icuchijquetyaj. Odoy jɨ̱staamɨ iga jém caaneyajwɨɨp más táŋcaɨ́y que it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp Jerusalén. \v 5 Mannɨ́máypa siiga mimicht́am d́a iñchactámpa jém malajɨ̱xi, jesɨc mit́ogoyt́ámpat́im iñt́u̱mpɨyt́am. \s1 Jém tsuj jém d́apɨc tɨ́ma̱p \p \v 6 Jesɨc Jesús iŋmatt́im yɨ́p xut́u cuento iga iŋquejáypa jém pɨxiñt́am. Iñɨ́máy: \p —It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ iniit́ tu̱m finca de uvas. Jém uvasaŋjo̱m ñipta̱t́im tu̱m tsuj. Cuando núc itiempo, nɨcpa iám siiga tɨ́ma̱neum jém tsuj, pero d́a tɨ́ma̱p. \v 7 Jesɨc jém nas io̱mi iñɨ́máy jém iwatpáppɨc cuenta jém uvas: “Cada a̱mt́ɨy miñpa ammétsáy jém tsuj it́ɨm, pero d́a ampadáypa. Sɨɨp iniit́um tres a̱mt́ɨy, d́a queman tɨ́ma̱ jém tsuj. Sɨɨp wɨɨtɨ jém tsuj. Anxajañipne.” \v 8 Jém iwatpáppɨc cuenta jém nas iñɨ́máy jém io̱mi: “Máno̱mi, tsa̱cɨnam yɨ́p a̱mt́ɨy. Ampuusáypa jém nas, aŋcodáypa abono. \v 9 Siiga tɨ́ma̱p, it́ wɨ̱. Siiga d́at́im tɨ́ma̱p, jesɨc taŋwɨtquímpam.” \s1 Acpɨsta̱ tu̱m yo̱mo cómne it́uuñi \p \v 10 Tu̱m jejcuyja̱ma accuyujóypa Jesús jém sinagoga ju̱t́ icuyujcayajpa jém Dios iŋma̱t́i. \v 11 Jemum it́ tu̱m yo̱mo. Mɨmne dieciocho a̱mt́ɨy. Tu̱m mal espíritu iccómáy it́uuñi. D́a wɨa̱p iñu̱mte̱ñ. \v 12 Cuando iix Jesús, iŋwejáy jém yo̱mo. Iñɨ́máy: \p —Miyo̱mo, sɨɨp Dios micpɨspa. Mictsacpa jém caacuy. \p \v 13 Jesɨc Jesús ichɨccunúc jém yo̱mo. Jeet́i rato nu̱mtsɨ́y jém it́uuñi. Jém yo̱mo moj icujíp Dios. \v 14 Pero agui jóy jém sinagoga iŋjagooyi iga acpɨsóypa jém Jesús jém jejcuyja̱ma. Iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m: \p —Tanait́ seis día iga tayo̱xa̱p. Mi̱ñɨ minicpɨsta̱ji jém yo̱xacuyja̱ma. Odoy mi̱ñɨ jém jejcuyja̱ma. \p \v 15 Jesɨc tánO̱mi iñɨ́máy jém aŋjagooyi: \p —Tsa̱m minimɨgóyayt́a̱p. Siiga nɨ́ctɨtspa jém imbuey o imburro jém jejcuyja̱ma, jesɨc tienes que iŋwijpa, nɨcpa inicnɨ́c. \v 16 Yɨ́p yo̱mo taɨch yo̱mo, jém Abraham io̱cma̱nɨc. Jém Woccɨɨwiñ icmatsne id́ɨc yɨ́p caacuy dieciocho a̱mt́ɨy. ¿T́iiga d́a wɨa̱p tanaccutsɨgáy yɨ́p yo̱mo de jém caacuy jém jejcuyja̱ma? \p \v 17 Jesɨc cuando imatoŋyaj t́i nɨm Jesús, pɨ̱mi tsaa̱yaj jém d́apɨc iwɨ̱ixyajpa Jesús. Pero los de más jém pɨxiñt́am agui maymayyaj mu iixyaj t́i iwat Jesús. Iwɨ̱aŋja̱myaj jém wɨbɨc milagro. \s1 Jesús iŋquejáy iga jáyaŋa̱p jém Dios ipɨxiñt́am \r (Mt. 13:31-32; Mr. 4:30-32) \p \v 18 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —Sɨɨp manaŋquejáypa jutsa̱p iŋpɨc jém Dios iŋquímayooyi. \v 19 Jém Dios iŋquímayooyi jex juuts tu̱m mostaza ipac. Tu̱m pɨ̱xiñ iñip jém pac ica̱mjo̱m. Nay jém pac, mɨja̱p juuts tu̱m mɨjpɨc cuy hasta jém jon iwatpa ipeeñi jém mostaza iŋcɨsyucmɨ. \p \v 20 Nɨmt́im Jesús: \p —Sɨɨp manaŋquejáypa ju̱t́pɨc jáyaŋa̱p jém Dios iŋquímayooyi. \v 21 Jém Dios iŋquímayooyi jex juuts levadura. Tu̱m yo̱mo inimot uxaŋ jém levadura con tucuna je̱pe de harina. Jesɨc pɨ̱pa it́u̱mpɨy jém jaapi. \s1 Jém xut́upɨc puerta \r (Mt. 7:13-14, 21-23) \p \v 22 Mojgacum nɨqui jém Jesús Jerusalén. Oy najɨ́yooyi jém mɨjpɨc attebet y jém xut́upɨc tɨgaŋjoj. \v 23 Jesɨc tu̱m pɨ̱xiñ icwác jém Jesús. Nɨmpa: \p —MánO̱mi, ¿que d́a wa̱t́i jém icɨacputyajpáppɨc Dios? \p Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p \v 24 —Wattaamɨ empeño iga mit́ɨgɨyt́ámpa jém xut́upɨc puerta. Mannɨ́mayt́ámpa iga tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am tɨgɨyyajtooba, pero d́a wɨa̱yajpa. \p \v 25 ’Porque cuando núcum jém hora, jesɨc jém tɨc io̱mi iŋpajpa jém it́ɨc. Cuando aŋpajneum jém it́ɨc, d́am wɨa̱p iñt́ɨgɨyt́a. Michɨ́yt́ámpa aŋsɨ̱cmɨ. Iñt́ɨcstámpa jém puerta. Miñɨmtámpa: “¡Áŋaayɨ jém puerta!” Pero miñɨ́máypa jém tɨc io̱mi: “D́a mánixpɨcpa. D́a anjo̱doŋ ju̱t́pɨc mipɨ̱xiñ.” \v 26 Jesɨc micht́am mojpa iññɨ́mayt́a: “Tawagawícne y tawaganɨ́cne con mimich. Mich oyñe miccuyujooyi jém ánattebet.” \v 27 Pero e̱ybɨct́im nɨmpa jém tɨc io̱mi: “Mimicht́am d́a mánixpɨcpa, d́a anjo̱doŋ ju̱t́pɨc mipɨxiñt́am. Tsa̱m mimalotam, acupóyayt́aamɨ.” \v 28 Núcpa ja̱ma iga tsa̱m pɨ̱mi miwejtámpa y iññichpa iñt́ɨts. Pɨ̱mi miŋyáctámpa cuando íñixt́ámpa iga iwaganait́yajum Dios jém Abraham, jém Isaac, jém Jacob y it́u̱mpɨy jém wiñɨcpɨc profeta; pero mimicht́am michactamta̱ aŋsɨ̱cmɨ. \v 29 Nɨcpa i̱t́iyaj jém aŋnɨɨsa̱umɨpɨc pɨxiñt́am, jém aŋyo̱msa̱umɨpɨc, jém aŋwɨ̱xa̱umɨpɨc y jém aŋtsapsa̱umɨpɨc pɨxiñt́am. Nɨcpa wiiquiyaj jemum ju̱t́ iŋjacpa Dios. \v 30 Jém ocmɨpɨc jém pɨxiñt́am tsɨ́ypa iga wiñt́i y jém wiñt́ipɨc tsɨ́ypa iga ocmɨ. \s1 Tsa̱m aŋyácne Jesús cuando iix Jerusalén \r (Mt. 23:37-39) \p \v 31 Jesɨc jeet́im ja̱ma núcyaj jute̱n jém fariseoyaj. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —Nɨcsɨm, pu̱tɨ de yɨɨm porque jém Herodes miccaatooba. \p \v 32 Pero Jesús iñɨ́máy jeeyaj: \p —Agui jáyayaŋjɨ̱chɨch jém Herodes juuts tu̱m zorra, nɨ̱gɨ nɨ́maayɨ, iga antoppa jém mal espíritu, anacpɨspa jém mɨmnewɨɨp yɨ́p ja̱ma y jo̱ymɨ. Jesɨc wɨstɨcmɨ cuyajpa jém anyo̱xacuy. \v 33 Seguido aŋwatpa jém anyo̱xacuy hasta cupacpa. D́a jáypa anaccupacpa. Ɨch d́a aŋcɨ̱ŋpa jém Herodes porque d́a i̱ wɨa̱p icca tu̱m profeta aŋsɨ̱cmɨ de jém Jerusalén. \p \v 34 ’Mimicht́am, miit́t́aŋwɨɨp Jerusalén, tsa̱m iniccaata jém Dios iprofeta. Iññácscata tsaamɨ jém icutsatneyajwɨɨp Dios. Ɨch tsa̱m maŋcɨacputtamtooba id́ɨc, pero d́a iŋwɨ̱aŋja̱mta. Wat́cɨy manaŋtuuma̱wattamtɨp juuts jém piyua̱pa iŋtuuma̱watpa jém ima̱nɨc ixajcucɨɨm. Pero mimicht́am d́a iŋwɨ̱aŋja̱mta. \v 35 Como d́a iŋwɨ̱aŋja̱mta iga manyo̱xpáttámpa, jesɨc Dios michacum. Sɨɨp d́a michɨ́ypa juuts jém Dios mipɨxiñt́am. Mannɨ́máypa iga d́a e̱ybɨc ánixt́ámpa hasta que núcpa jém tiempo iga aŋcujíptámpa aɨch, jém acutsatnewɨɨp jém tanJa̱tuŋ Dios. \c 14 \s1 Jesús icpɨs tu̱m pɨ̱xiñ cuxíŋayñewɨɨp \p \v 1 Jesɨc tu̱m jejcuyja̱ma nɨc wiiqui Jesús tu̱m fariseopɨc aŋjagooyi it́ɨccɨɨm. Algunos jém fariseo iyamcuixyajpa jém Jesús siiga imalwatpa. \v 2 Jesɨc tu̱m pɨ̱xiñ miñ iám jém Jesús. Imatsne jém caacuy iga cuxíŋayñe. \v 3 Jesɨc Jesús icwác jém maestro de jém Israelpɨc aŋquímayooyi y jém fariseoyaj, iñɨ́máy: \p —¿Junɨmpa jém aŋquímayooyi? ¿Wɨa̱p tanacpɨs yɨ́p pɨ̱xiñ jém jejcuyja̱ma o d́a wɨa̱p? \p \v 4 Pero jeeyaj d́a jɨyyaj. Jesɨc Jesús ichɨccunúc jém mɨmnewɨɨp. Icpɨs. Jesɨc iñɨ́máy: \p —Chogoyñɨcsɨm. \p \v 5 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: \p —Siiga joppa tu̱m pacusjo̱m jém imburro o imbuey, jesɨc iñt́oppa jeet́i rato. D́a iŋwada̱p caso siiga jejcuyja̱ma. \p \v 6 Jeeyaj d́a wɨa̱ miicutsoŋyaj jém Jesús. \s1 D́a i̱ iwɨ̱ixpa jém nacujípta̱páppɨc \p \v 7 Jesɨc Jesús iix iga jém aŋwejayñeta̱wɨɨp tsa̱m imétsyajpa jém más wɨbɨc co̱ñcuy mesacɨɨm. Jesɨc Jesús iŋmat tu̱m ejemplo iga ichi jɨ̱xi. Nɨmpa: \p \v 8 —Siiga miŋwejayñeta̱ iga nɨguiñ mixɨ́ŋa̱ji ju̱t́ aŋcoomɨ́yoyñɨ̱mpa, odoy meetsɨ jém co̱ñcuy más wɨbɨc. Odoy co̱ñɨ ju̱t́ it́ noco jém aŋjagooyi porque wɨa̱p imiñ tu̱m pɨ̱xiñ más wɨa̱paap que mich. \v 9 Jesɨc jém miŋwejayñewɨɨp miñɨ́máypa: “¡Tsucu̱mɨ! Chi̱ɨ yɨ́p tuŋgac pɨ̱xiñ jém iŋco̱ñcuy.” Jesɨc mich pɨ̱mi michaa̱p, nɨcpa mico̱ñi jém íŋaŋpɨgam co̱ñcuyyucmɨ. \v 10 Pero jesɨc cuando miŋwejayt́a̱p ju̱t́ watta̱p jém sɨŋ, nɨcsɨm mico̱ñi jém lugar más juumɨ. Jesɨc cuando miñpa jém miŋwejayñewɨɨp, miñɨ́máypa: “Amigo, yɨɨm it́ más wɨbɨc co̱ñcuy.” Jesɨc jém tuŋgac pɨxiñt́am jém co̱ñyajwɨɨp jém mesacɨɨm miwɨ̱ixyajpa. \v 11 D́a i̱ iwɨ̱ixpa jém nacujípta̱páppɨc. Pero jém d́apɨc nacujípta̱p, iwɨ̱nanɨgayyajpa jém it́ɨ̱wɨtam, icujípyajpa jém pɨ̱xiñ. \p \v 12 Jesɨc Jesús iñɨ́máyt́im jém pɨ̱xiñ jém iwatpáppɨc jém sɨŋ. Nɨmpa Jesús: \p —Cuando mixɨ́ŋa̱p, d́a wɨ̱ iga seguido iniŋwejáypa jém íñamigoyaj, jém iñt́ɨ̱wɨtam y jém ricopɨc imvecino. Porque ocmɨ jeegagam miŋwejáypa. Je̱mpɨct́im micseedáypa. \v 13 Pero cuando mixɨ́ŋa̱p, aŋwejaayɨ jém yaacha̱yajpáppɨc, jém cɨɨt́a̱ca, jém cu̱xuj y jém cácht́i. \v 14 Jesɨc maymáya̱jɨ porque jeeyaj d́a wɨa̱p micseedáy iga nɨcpa micwíc. Pero Dios miyojpa jém ja̱ma cuando acpɨsyajta̱p jém icupɨcneyajwɨɨp Dios jém caaneyajwɨ́ppɨc. \s1 Jém ejemplo de jém mɨjpɨc sɨŋ \r (Mt. 22:1-10) \p \v 15 Jesɨc tu̱m pɨ̱xiñ, jém iwaganait́wɨɨp jém mesacɨɨm, imatoŋ junɨmpa jém Jesús. Jesɨc jém pɨ̱xiñ iñɨ́máy: \p —Agui maymayyaj jém nɨcpaap sɨ́ŋa̱ji ju̱t́ iŋjacpa Dios. \p \v 16 Jesɨc moj iŋmadáy Jesús yɨ́p ejemplo. Nɨmpa: \p —It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ. Iwatpa tu̱m mɨjpɨc sɨŋ. Iŋwejáypa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am. \v 17 Jesɨc cuando yajum iwat jém wíccuy, icutsat tu̱m icuyo̱xapaap iga nɨguiñ iŋwejáy jém iñɨ́mayñewɨɨp id́ɨc. Nɨmpa: “Nɨ̱cɨ miwiiquit́am. Sɨɨp watneum jém wíccuy.” \v 18 Pero nɨmyajpa it́u̱mpɨy iga d́a wɨa̱p iñɨc. Tu̱m jém pɨ̱xiñ nɨmpa: “Yaguiñ anjuy tu̱m ja̱ca nas. Sɨɨp nɨcpa ánám. Nɨ́maayɨ jém íño̱mi iga d́a wɨa̱p iga nɨcpa asɨ́ŋa̱ji.” \v 19 Jesɨc nɨmpa jém tuŋgac pɨ̱xiñ: “Yaguiñ anjuy cinco par de jém buey. Sɨɨp nɨcpa aŋcutɨts siiga yo̱xa̱p. Nɨ́maayɨ jém íño̱mi iga d́a wɨa̱p annɨc.” \v 20 Nɨmpa jém tuŋgac pɨ̱xiñ: “Yaguiñ aŋcoomɨyñe. Jeeyucmɨ d́a wɨa̱p annɨc.” \v 21 Cuando se̱t jém icuyo̱xapaap, iŋmadáy io̱mi junɨmpa it́u̱mpɨy jém iñɨ́mayñewɨɨp id́ɨc. Jesɨc agui jóy jém io̱mi. Iñɨ́máy jém icuyo̱xapaap: “Nɨ̱gɨ aŋwejaayɨ jém it́yajwɨɨp calle. Nɨ̱cɨ hasta jém xut́upɨc calle icuwɨ̱t́i yɨ́p attebet. Nami̱ñɨ yɨɨm jém yaacha̱yajpáppɨc, jém cu̱xujyaj, jém cácht́iyaj, jém cɨɨt́a̱ca y jém puyt́a̱ca.” \v 22 Ocmɨ jém icuyo̱xapaap iñɨ́máy jém io̱mi: “Máno̱mi, aŋwatum juuts annɨ́mayñe, pero it́ñam lugar iga tanacwícyajpa.” \v 23 Jesɨc jém io̱mi e̱ybɨct́im iñɨ́máy jém icuyo̱xapaap: “Nɨ̱gɨ meetsɨ más pɨxiñt́am jém tuŋjo̱m y jém taañi aŋna̱ca ju̱t́ co̱ñyajpa jém yaacha̱yajpaap. Nɨ́maayɨ iga míñiñ wiiqui antɨccɨɨm. Ansunpa iga cómiñ yɨ́p antɨc. \v 24 Mannɨ́máypa, d́a aŋwɨ̱aŋja̱m iga miñyajpa wiiqui jeeyaj jém mojnewɨɨp annɨ́mayyaj.” \s1 T́i wɨa̱p taŋwat iga tatsɨ́ypa juuts jém Jesús icuyujcɨɨwiñ \r (Mt. 10:37-38) \p \v 25 Jesɨc it́úŋɨyyajpa Jesús tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am. Ámse̱t Jesús. Iñɨ́máy: \p \v 26 —Siiga más iñt́oypa iñja̱tuŋ, íña̱pa, iñyo̱mo, iñchɨ̱xt́am, íña̱chi, iñjáyuc o iñchɨ̱tsɨ que iñt́oypa Dios, d́a wɨa̱p iñchɨ́y juuts ɨch maŋcuyujcɨɨwiñ. Siiga más minitoyt́a̱p iñyaac que iñt́oypa Dios, d́a wɨa̱p iñchɨ́y juuts ɨch aŋcuyujcɨɨwiñ. \v 27 Siiga d́a iñyaachɨ́ypa iga miyaachwatta̱p, jesɨc d́a wɨa̱p iñchɨ́y juuts ɨch aŋcuyujcɨɨwiñ. \v 28 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwattooba tu̱m torre, wiñt́i ijɨ̱spa jutsaŋ gasto ininɨcpa. Ijɨ̱spa siiga ictsɨ́ypa it́umiñ. \v 29 Siiga ictsucum jém torre y d́a wɨa̱p iccupac, jesɨc agui ixiccayajpa jém iixyajpáppɨc. \v 30 Nɨmyajpa: “Yɨ́p pɨ̱xiñ ictsucum iga iwatpa jém torre, pero d́a wɨa̱ miiccupac.” \v 31 Siiga tu̱m rey áŋa̱tooba con tuŋgac rey, wiñt́i ijɨ̱xiñ siiga wɨa̱p icoñwɨ́y. Nɨmpa jém rey: “¿Que wɨa̱p aŋcoñwɨ́y con jém diez mil soldado siiga jém ánenemigo iniit́ veinte mil soldado?” \v 32 Jesɨc jém rey ijɨ̱spa iga d́a wɨa̱p icoñwɨ́y. Jesɨc cuando it́ñam juumɨ jém ienemigo, icutsadáypa tu̱m representante iga icunucsáypa iga odoy áŋa̱yajiñ. \v 33 Jesa̱pt́im mimicht́am, siiga d́a iñchactámpa it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp, d́a wɨa̱p iñchɨ́y juuts ɨch aŋcuyujcɨɨwiñ. \s1 Jém ca̱na jém d́apɨc paac \r (Mt. 5:13; Mr. 9:50) \p \v 34 Jesɨc Jesús iñɨ́máyt́im: \p —Wɨ̱ jém ca̱na. Pero siiga d́a paac, jesɨc d́a wɨa̱p taŋwɨ̱tsac. \v 35 D́a wɨ̱ ni para jém nas, ni d́at́im wɨ̱ iga taŋcodáypa ju̱t́ cu̱mneta̱ jém abono. Jesɨc tampatsáypa. Siiga mit́atsɨgɨyt́a, amatoŋtaamɨ. \c 15 \s1 Togoy tu̱m pɨ̱xiñ iborrego \r (Mt. 18:10-14) \p \v 1 Jesɨc tu̱m ja̱ma miñyaj jáyaŋ jém pɨxiñt́am jém ichécyajpáppɨc jém impuesto y jém táŋcaɨywɨɨp. Miñ imatoŋyaj jém Jesús iŋquímayooyi. \v 2 Jeeyucmɨ agui jóyñeyaj jém fariseoyaj y jém escribaspɨc maestroyaj. Icujɨyyajpa jém Jesús. Nɨmyajpa: \p —Yɨ́p Jesús ipɨctsoŋpa jém malopɨc pɨxiñt́am, iwaganawícyajpa. \p \v 3 Jesɨc Jesús iŋmadáy yɨ́p xut́u cuento iga iŋquejáypa jeeyaj, iñɨ́máy: \p \v 4 —Siiga tu̱m de mimicht́am iniit́ cien borrego y siiga togoypa tu̱m jém iborrego, ¿que d́a ichacpa jém noventa y nueve jém it́wɨɨp co̱pjo̱m y nɨcpa iméts jém togoyñewɨɨp? Ɨch anɨmpa iga seguido icuámpa hasta que ipátpa. \v 5 Jesɨc cuando ipátum, icónneeba inimiñ iqueeweyucmɨ. Agui maymay. \v 6 Cuando núcpa it́ɨccɨɨm, iŋtuuma̱watpa iamigoyaj con jém it́yajwɨɨp nocojo̱m. Iñɨ́máypa: “Maymáya̱taamɨ con aɨch, porque ampátum jém amborrego jém togoyñewɨɨp id́ɨc.” \v 7 Jesa̱pt́im mannɨ́mayt́ámpa iga tsa̱m it́ maymáya̱ji sɨŋyucmɨ cuando tu̱m pɨ̱xiñ táŋcaɨywɨɨp ichacpa it́áŋca iga icupɨcpa Dios. Jém it́yajwɨɨp sɨŋyucmɨ más maymáya̱yajpa con tu̱m pɨ̱xiñ cuando ichacpa it́áŋca que con jém noventa y nueve jém wɨbɨc pɨxiñt́am jém d́apɨc táŋcaɨ́y. \s1 Togoy tu̱m yo̱mo it́umiñ \p \v 8 ’Jesanet́im siiga tu̱m yo̱mo iniit́ diez tumiñ de plata y togoypa tu̱m, ¿que d́a ictsocpa juctɨ, ipetpa it́ɨc y iwɨ̱cuámpa hasta ipátpa? \v 9 Jesɨc cuando ipátum jém it́umiñ, iŋtuuma̱watpa jém iamigoyaj y jém ivecino. Nɨmpa jém yo̱mo: “Maymáya̱taamɨ con aɨch porque ampátum jém antumiñ jém togoyñewɨɨp id́ɨc.” \p \v 10 ’Je̱mpɨct́im mannɨ́máypa iga maymáya̱yajpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp con Dios cuando tu̱m pɨ̱xiñ táŋcaɨywɨɨp icucacpa ijɨ̱xi. \s1 Togoy tu̱m pɨ̱xiñ ijayma̱nɨc \p \v 11 Nɨmpat́im Jesús: \p —It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ. Iniit́ wɨste̱n ijayma̱nɨc. \v 12 Jém jáyucpɨc iñɨ́máy ija̱tuŋ: “Manja̱tuŋ, awégaayɨ jém annɨ́mayñewɨɨp iga anchiiba.” Jesɨc jém ija̱tuŋ iwégáy jém it́umiñ y it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp. \v 13 Jesɨc d́a wa̱t́ña ja̱ma jém jáyucpɨc icumáyáy jém imɨɨchipɨc jém ichiiwɨɨp ija̱tuŋ. Ipɨc jém it́umiñ, nɨc juumɨ. Jém tuŋgac attebet imɨ̱chca jém it́umiñ con jém yo̱mtam y jém o̱jo. \v 14 Yaj imɨ̱chca it́u̱mpɨy jém it́umiñ. Ocmɨ núc tu̱m mɨjpɨc yuu jém naxyucmɨ. Yajneum jém it́umiñ, agui yua̱p jém pɨ̱xiñ. \v 15 Jesɨc nɨc iám tu̱m pɨ̱xiñ jém it́wɨɨp jém attebet. Nɨc iméts yo̱xacuy. Jém pɨ̱xiñ ichi tu̱m yo̱xacuy. Icutsat irancho iga iwadáyiñ cuenta jém iyo̱ya. \v 16 Jesɨc jém pɨ̱xiñ tsa̱m icúttooba jém algarrobas, jém yo̱ya iwíccuy. Pero ni t́i d́a i̱ ichiiba. \v 17 Jesɨgam jém pɨ̱xiñ moj ijɨ̱s iga tsa̱m cuɨ̱xi. Nɨmpa ijɨ̱xiaŋjo̱m: “Jém anja̱tuŋ iniit́ jáyaŋ iyo̱xacɨɨwiñ it́ɨccɨɨm. Jeeyaj tsa̱m jáyaŋ wíccuy iniit́yaj hasta cuspa wiiquiyaj. Pero ɨch yɨɨm ayuucatoobam. \v 18 Sɨɨp ase̱tpa ju̱t́ it́ anja̱tuŋ, annɨ́máypa: Manja̱tuŋ, tsa̱m jáyaŋ táŋca aŋwat contra Dios y contra mimich. \v 19 Como tsa̱m ammalwatum, d́a wɨ̱ iga atsɨ́ypa juuts tu̱m imma̱nɨc. Atsɨ́yt́ooba juuts tu̱m iñyo̱xacɨɨwiñ.” \v 20 Jesɨc mojum se̱t́i ija̱tuŋcɨɨm. \p ’Jesɨc cuando d́anam núcne, juumɨnam miñi, ámput jém ija̱tuŋ, iix iga se̱tpam jém ima̱nɨc. Agui iyaachaŋja̱m. Póyaŋtsucum, nɨc iŋnuusáy. Iŋna̱catsúts. \v 21 Jesɨc nɨmpa jém ima̱nɨc: “Manja̱tuŋ, tsa̱m jáyaŋ táŋca aŋwat contra Dios y contra mimich. Como tsa̱m ammalwatum d́am wɨ̱ iga atsɨ́ypa juuts tu̱m imma̱nɨc.” \v 22 Pero ija̱tuŋ iñɨ́máy tu̱m jém icuyo̱xapaap: “Impɨ̱mi nami̱ñɨ jém más wɨbɨc yoot́i, accámaayɨ yɨ́p amma̱nɨc. Accámaayɨt́im tu̱m cucu̱ma icɨɨyucmɨ y jém wɨbɨc cɨac ipuyyucmɨ. \v 23 Nami̱ñɨ jém ma̱ñxix jém tanacpɨ̱newɨɨp. Accaataamɨ. Jesɨc tawíctámpa, tasɨ́ŋa̱támpa. \v 24 Anjɨ̱sne id́ɨc iga caaneum yɨ́p amma̱nɨc, pero sɨɨp vivojam. Togoyñe id́ɨc, pero sɨɨp quejum.” Jesɨc mojum sɨ́ŋa̱jiyaj. \p \v 25 ’Pero jém ia̱chi nɨcne id́ɨc ca̱mjo̱m. Jesɨc se̱tt́im. Cuando nuuquim tomi it́ɨccɨɨm, imatoŋ iga aŋjɨypa música, etsnɨ̱mpa. \v 26 Jesɨc iŋwejáy tu̱m jém icuyo̱xapaap. Moj icwác. Iñɨ́máy: “¿T́iiga tɨcsoyyajpa? ¿T́iiga etsyajpa?” \v 27 Jesɨc jém icuyo̱xapaap nɨmpa: “Se̱tum jém iñjáyuc. Jém iñja̱tuŋ ipɨɨmɨ́y iga accaata̱iñ jém ma̱ñxix jém tanacpɨ̱newɨɨp porque se̱tum jém iñjáyuc. D́a t́i iñasca.” \v 28 Jesɨc tsa̱m pɨ̱mi jóy jém a̱chpɨc. D́a tɨgɨyt́ooba jém it́ɨcjo̱m. Jesɨc put jém ija̱tuŋ. Nɨc icunucsáy iga tɨgɨ́yiñ. \v 29 Pero jém a̱chpɨc ima̱nɨc iñɨ́máy ija̱tuŋ: “Mich iñjo̱doŋ iga tsa̱m jáyaŋ a̱mt́ɨy maŋcuyo̱xane. Siempre aŋwat juuts annɨ́máypa. Pero d́a nunca anchiiñe ni tu̱m xut́u chivo iga anasɨ́ŋa̱p jém ánamigoyaj. \v 30 Sɨɨp núc yɨ́p imma̱nɨc jém imalmɨ̱chcanewɨɨp jém iñt́umiñ con jém yo̱mtam jém wit́wid́oypáppɨc. Mich iniccaáy jém ma̱ñxix jém tanacpɨ̱newɨɨp.” \v 31 Jesɨc ija̱tuŋ iñɨ́máy: “Mamma̱nɨc, mich siempre miit́ con aɨch. It́u̱mpɨy jém ammɨɨchipɨc, immɨɨchit́im mich. \v 32 Pero sɨɨp agui wɨ̱ iga tasɨ́ŋa̱támpa, tamaymáya̱támpa porque caane id́ɨc jém iñjáyuc, pero sɨɨp vivojam. Togoyñe id́ɨc, pero sɨɨp quejneum.” \c 16 \s1 Agui jáyayaŋjɨ̱chɨch jém rico imayordomo \p \v 1 Jesɨc jém Jesús iñɨ́máyt́im icuyujcɨɨwiñ: \p —It́ id́ɨc tu̱m ricopɨc pɨ̱xiñ. Iniit́ tu̱m mayordomo icuyo̱xa̱p. Iwadáypa cuenta jém rico imɨɨchi. Pero ocmɨ jém rico ijo̱dóŋa̱ iga sɨ́p imɨ̱chcaáy jém it́umiñ. \v 2 Jesɨc jém rico iŋwejáy jém pɨ̱xiñ. Iñɨ́máy: “¿T́i yɨɨmpɨc ammatoŋpa iga sɨ́p iŋwat? Sɨɨp wɨ̱tsa̱cɨ iŋcuenta, acɨɨjuŋcodaayɨ t́it́am iŋwatne con jém anyo̱xacuy. Porque sɨɨp mantoppam. D́am je mammayordomo.” \v 3 Jesɨc jém icuyo̱xapáppɨc jém rico moj ijɨ̱s: “¿Sɨɨp, t́i wɨa̱p aŋwat siiga accáyayt́a̱p yɨ́p yo̱xacuy? D́a wɨa̱p aŋwat tuŋgac yo̱xacuy. Atsaa̱pt́im iga aŋwácpa tumiñ. \v 4 Sɨɨp anjo̱doŋ t́i wɨa̱p aŋwat iga anaid́iñ i̱ apɨctsoŋpa it́ɨccɨɨm cuando d́am anai̱ anyo̱xacuy. Anaŋnécpa icuenta jém ijatsneyajwɨɨp jém áno̱mi. Jesɨc jeeyaj apɨctsoŋpa it́ɨccɨɨm cuando atopta̱wum ju̱t́ ayo̱xa̱p.” \v 5 Jesɨc jém pɨ̱xiñ moj iŋwejayyaj jém ijatsneyajwɨɨp jém io̱mi. Icwác jém mojwɨɨp mi̱ñi. Iñɨ́máy: “¿Jutsaŋ iñjatsne jém áno̱mi?” \v 6 Nɨmpa: “Anjatsne cien barril de aceite.” Jesɨc jém icuyo̱xapaap jém rico iñɨ́máy jém ijatsnewɨɨp: “Yɨɨm it́ jém imvale. Mi̱ñɨ mico̱ñi yɨɨm, wa̱tɨ tuŋgac vale. Accaamɨ no más cincuenta barril.” \v 7 Ocmɨ icwác jém tuŋgac pɨ̱xiñ, iñɨ́máy: “¿Mich, jutsaŋ iñjatsne jém áno̱mi?” Jesɨc nɨmpa jém pɨ̱xiñ: “Ɨch anjatsne cien carga de trigo.” Jesɨc jém icuyo̱xapaap jém rico iñɨ́máy: “Yɨɨm it́ jém imvale, wa̱tɨ tuŋgac vale. Accaamɨ no más ochenta carga.” \v 8 Ocmɨ cuando imatoŋ jém rico, nɨmpa: “Tsa̱m jáyayaŋjɨ̱chɨch jém acuyo̱xapaap id́ɨc.” \p Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ, jém d́apɨc icupɨcyajpa Dios, jeeyaj más jáyayaŋjɨ̱chɨch que jém icupɨcneyajwɨɨp Dios. \v 9 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga wɨ̱wadaayɨ jém yaacha̱yajpáppɨc con jém iñt́umiñ jém iniit́wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Jesɨc iniit́ amigo iga mipɨctsoŋpa sɨŋyucmɨ cuando micaaba. \p \v 10 ’Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwɨ̱watpa cuenta tu̱m cosa d́apɨc jutsaŋ, jesɨc wɨa̱pt́im iwat cuenta tu̱m cosa jáyaŋpɨc. Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ d́a iwɨ̱watpa cuenta tu̱m cosa d́apɨc jutsaŋ, jesɨc d́at́im wɨa̱p iwat cuenta tu̱m cosa jáyaŋpɨc. \v 11 Siiga mimicht́am d́a wɨa̱p iŋwatta cuenta jém riqueza jém it́wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc Dios d́at́im michiiba jém sɨŋyucmɨpɨc riqueza. \v 12 Siiga d́a iŋwɨ̱wada̱p cuenta jém tuŋgac pɨ̱xiñ imɨɨchi, jesɨc d́a i̱ michiiba jém cosa iga wɨa̱p immɨɨcha̱ porque d́a iŋwatpa cuenta. \p \v 13 ’Tu̱m esclavo, tu̱m pɨ̱xiñ juyñewɨɨp, d́a wɨa̱p icuyo̱xa̱ wɨste̱n io̱mi. Porque tu̱m it́oypa y tu̱m ijóyixpa. Tu̱m iwɨ̱nanɨgáypa y jém tuŋgac d́a iwɨ̱ixpa. D́a wɨa̱p iŋcuyo̱xata Dios siiga tsa̱m iñt́oypa iñt́umiñ. \p \v 14 Jém fariseoyaj como tsa̱m it́oypa it́umiñ, ixiccayajpa jém Jesús cuando imatoŋ t́i nɨm. \v 15 Pero Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: \p —Mimicht́am iñyaac miniŋquejta̱p iga wɨbɨc mipɨ̱xiñ. Miñɨ́maŋtaaya̱p iga wɨbɨc mipɨ̱xiñ. Wɨa̱p immɨgóyayyaj jém iñt́ɨ̱wɨtam, pero Dios miixpɨgáypa íña̱nama, tsa̱m pɨ̱mi ijóyixpa jém mɨgooyi. \s1 D́a i̱ wɨa̱p iccuyaj jém Dios iŋma̱t́i \p \v 16 ’Wiñt́i it́ id́ɨc jém aŋquímayooyi jém tachiiñewɨɨp jém Moisés y jém wiñɨcpɨc profeta. Ocmɨ miñ jém Xiwan jém acchíŋoypáppɨc. Moj iŋmat jém wɨbɨc aŋma̱t́i ju̱t́pɨc iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. Sɨɨp tsa̱m pɨ̱mi tɨgɨyyajtooba jém pɨxiñt́am ju̱t́ iŋjacpa Dios. \p \v 17 ’D́a i̱ wɨa̱p iccuyaj jém Dios iŋma̱t́i. Meega cuyajpa jém sɨŋ y jém nas, jém Dios iŋma̱t́i tienes que iccupacpa, d́a togoypa ni tu̱m tɨɨmi ni tu̱m jɨ̱t́i. \s1 Odoy tsa̱cɨ iñyo̱mo iga impɨcpa tuŋgac yo̱mo \r (Mt. 19:1-12; Mr. 10:1-12) \p \v 18 ’Siiga tu̱m pɨ̱xiñ ichacpa iyo̱mo y ipɨcpa tuŋgac yo̱mo, jesɨc pejóypa. Siiga tuŋgac pɨ̱xiñ ipɨcpa jém yo̱mo, jém tsacneta̱wɨɨp, jesɨc pejóypat́im. \s1 Jém ricopɨc pɨ̱xiñ y jém Lázaro \p \v 19 ’It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m rico. Siempre wɨ̱cuyajpa con jém wɨbɨc puctu̱cu jém tsoowɨywɨɨp. Cada ja̱ma sɨ́ŋa̱p, maymáya̱p. Tsa̱m wɨ̱ it́. \v 20 It́t́im id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ agui yaacha̱p, iñɨ̱yi Lázaro. Agui iquímcane puucɨ iñacyucmɨ. Nɨcpa co̱ñi jém Lázaro jém rico it́ɨc aŋna̱ca. \v 21 Tsa̱m yua̱p jém Lázaro. Icúttooba id́ɨc jém ipaccapaap jém rico imesacɨɨm. Jém chimpa icunúcyajpa jém Lázaro, iñémáypa ipuucɨ. \v 22 Ocmɨ ca jém Lázaro. Jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am ininɨc sɨŋyucmɨ jém wɨ̱co̱m ju̱t́ it́ jém Abraham. Jesɨc ocmɨ caat́im mex jém rico. Cu̱mta̱. \v 23 Jém ia̱nama nɨc i̱t́i ju̱t́ tsa̱m yaacha̱yajpa jém caaneyajwɨɨp. Pɨ̱mi yaacha̱p jém rico. Cuando ámnɨc, juumɨ iix jém Lázaro wagait́yaj con jém Abraham. \v 24 Jesɨc pɨ̱mi aŋwejpa jém rico. Nɨmpa: “Manja̱tuŋ Abraham, ayaachaŋja̱mɨ. Acutsadaayɨ jém Lázaro iga imujiñ icɨaŋqui̱ñi con nɨ iga míñiñ amujáy antots iga cupagaga̱iñ porque sɨɨp pɨ̱mi ayaacha̱p juctjo̱m.” \v 25 Jesɨc Abraham iñɨ́máy: “Ma̱nɨc, jɨ̱sɨ iga tsa̱m miwɨ̱it́ id́ɨc cuando d́anam micaane. Pero jém Lázaro tsa̱m yaacha̱p id́ɨc. Pero sɨɨp wɨ̱ it́um jém Lázaro, maymay. Mich tsa̱m miyaacha̱p. \v 26 Mannɨ́máypat́im iga it́ tu̱m mɨjpɨc pacus entre aɨcht́am y mimicht́am. D́a i̱ wɨa̱p ijac. Siiga yɨɨmpɨc nɨctooba jemɨc, d́a wɨa̱p iñas. Siiga jemɨcpɨc miñt́ooba yɨɨm d́at́im wɨa̱p iñas.” \v 27 Jesɨc nɨmpa jém rico: “Manja̱tuŋ Abraham, maŋcunucsáypa, cutsa̱tɨ jém Lázaro anja̱tuŋ it́ɨccɨɨm. \v 28 Anait́ cinco antɨ̱wɨ. Accutsadaayɨ jém Lázaro iga iñɨ́máyiñ jém antɨ̱wɨtam iga odoy míñiñ yɨɨm ju̱t́ tsa̱m ayaacha̱p ansɨ.” \v 29 Pero Abraham iñɨ́máy jém rico: “Jeeyaj iniit́ jém Dios iŋma̱t́i jém ijayñewɨɨp jém Moisés y jém wiñɨcpɨc profeta. Wɨa̱p icupɨcyaj.” \v 30 Pero nɨmpa jém rico: “D́a icupɨcyajpa, manja̱tuŋ Abraham, pero siiga nɨcpa tu̱m jém caanewɨɨp, jesɨc icucacpa ijɨ̱xi jém antɨ̱wɨtam.” \v 31 Pero jém Abraham iñɨ́máy: “Siiga d́a icupɨcyajpa jém Dios iŋma̱t́i jém ijayñewɨɨp jém Moisés y jém wiñɨcpɨc profeta, jesɨc d́at́im icupɨcyajpa siiga miñ iŋmadáy tu̱m caanewɨɨp id́ɨc.” \c 17 \s1 Odoy acmalwa̱tɨ tu̱m iñt́ɨ̱wɨ \r (Mt. 18:6-7, 21-22; Mr. 9:42) \p \v 1 Jesɨc Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p —Ju̱t́quej it́ jém malopɨc cosa iga micmalwatpa. Pero agui uuguyt́im jém pɨ̱xiñ jém ictáŋcawatpaap it́ɨ̱wɨtam. \v 2 Tsa̱m jáyaŋ castigo ichiiba Dios jém icmalwatpáppɨc jém Dios ipɨxiñt́am. Más wɨ̱ iga cutsénayt́a̱iñ iɨscɨyucmɨ tu̱m molino icha y acpatsɨyt́a̱iñ lamar jém malopɨc pɨ̱xiñ iga jiccaiñ que iga icmalwatpa tu̱m jém yaguiñpɨc icupɨcne Dios. \v 3 Jesɨc cuidado iga immalwatpa. \p ’Siiga táŋcaɨ́y tu̱m iñt́ɨ̱wɨ, aŋjɨyja̱cɨ iga ichaguiñ jém it́áŋca. Siiga icacpa ijɨ̱xi, wadaayɨ perdón. \v 4 Siiga iñt́ɨ̱wɨ mimalwadáypa siete veces tu̱m ja̱ma, pero siete veces miñpa miñɨ́máy iga: “Awadaayɨ perdón, aŋcucacum anjɨ̱xi”, jesɨc wadaayɨ perdón siete veces. \s1 Taŋcupɨguiñ iga Dios wɨa̱p iwat juuts tajɨycámayñe \p \v 5 Jesɨc jém doce apóstolyaj miñ iñɨ́mayyaj jém Jesús: \p —MánO̱mi, ayo̱xpáttaamɨ iga más aŋcupɨctámiñ iga Dios wɨa̱p iwat juuts ajɨycámayñe. \p \v 6 Jesɨc tánO̱mi iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p —Siiga uxaŋ iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p iwat juuts mijɨycámayñe, jesɨc ocmɨ más iŋcupɨcpa. Jex juuts tu̱m mostaza ipac. D́a jutsaŋ jém pac, pero ocmɨ naypa, mɨja̱p. Nu̱ma meega iŋcupɨcpa uxaŋ, jesɨc wɨa̱p iññɨ́máy jém sicómoro cuy: “Nawixquímta̱jɨ, nɨ̱gɨ miña̱yi lamar.” Jesɨc jém cuy mimatoŋpa. Iwatpa juuts iññɨ́máypa. \s1 Jém esclavo iwatpa juuts ipɨɨmɨ́ypa io̱mi \p \v 7 ’Siiga iniit́ mich tu̱m esclavo oy ijɨ̱t nas o oy iwat cuenta jém imborrego, jesɨc cuando se̱tum iñt́ɨccɨɨm, d́a iññɨ́máypa jém íñesclavo iga mi̱ñɨ miwiiqui. \v 8 Pero mich impɨɨmɨ́ypa jém íñesclavo. Iññɨ́máypa iga: “Awadaayɨ jém aŋwíccuy. Accaamɨ jém indelantal. Nami̱ñɨ jém wíccuy, tu̱nɨ mesayucmɨ. Wiñt́i acwiicɨ ɨch, acnɨɨcɨ, jesɨc ocmɨ miwícpa y miñɨ́cpat́im mex mich.” \v 9 D́at́im iŋcujíppa jém íñesclavo porque no más iwat juuts ipɨɨmɨ́y io̱mi. \v 10 Jesa̱pt́im mimicht́am cuando yaj iŋwat juuts mipɨɨmɨyñe Dios, jesɨc más wɨ̱ iga iññɨ́máypa Dios yɨɨmpɨc: “Aɨch mich ánesclavo. D́a wɨ̱ iga mich aŋcujíppa porque no más aŋwat juuts mich ampɨɨmɨyñe.” \s1 Jesús icpɨs diez jém pɨ̱xiñ jém iniit́wɨɨp jém lepra \p \v 11 Jesɨc iganam nɨcpa Jesús Jerusalén, naspa jém naxyucmɨ Samaria y Galilea. \v 12 Núc tu̱m xut́u tɨgaŋjoj aŋna̱ca. Iganam tɨgɨy, ipát diez pɨ̱xiñ cupúgayñeyaj iña̱ca. Juumɨ tsɨ́yyaj iga odoy i̱ icmachiñ jém caacuy. \v 13 Jesɨc pɨ̱mi aŋwejyajpa jém mɨmneyajwɨɨp, nɨmyajpa: \p —MiJesús, mamMaestro, ayaachaŋja̱mtaamɨ. \p \v 14 Jesɨc Jesús iámmats, iñɨ́máy: \p —Nɨ̱gɨ wiñquejaayɨ jém pa̱nijyaj. \p Jesɨc mojum nɨquiyaj. Iganam nɨcyajpa, jeet́i rato wɨ̱tsɨ́yum jém iña̱ca, cuáyñeum. \v 15 Jesɨc tu̱m de jeeyaj cuando iix iga pɨsneum, se̱t e̱ybɨc ju̱t́ it́ Jesús. Pɨ̱mi jɨypa, agui icujíppa Dios. \v 16 Jesɨc jém pɨ̱xiñ co̱ste̱ññeactɨŋ jém Jesús ipuycɨɨm. Nɨ́mayt́a̱ Jesús: “Iyucuɨpdios iga anacpɨs.” Jém pɨ̱xiñ Samariapɨc. \v 17 Jesɨc nɨmpa Jesús: \p —¿Que d́a midieztam mipɨsta? ¿Ju̱t́ it́ jém nueve? \v 18 ¿Se̱t no más yɨ́p Samariapɨc pɨ̱xiñ iga icujíppa Dios? Yɨ́p tuŋgac pɨ̱xiñ, d́a je de Israel. \p \v 19 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —Tsucu̱mɨ, nɨcsɨm. Mich iŋcupɨcum iga Dios wɨa̱p micpɨs jeeyucmɨ micuáyñeum. \s1 Juchɨs núcpa jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ \r (Mt. 24:23-28, 36-41) \p \v 20 Jém fariseoyaj icwácyaj jém Jesús: Iñɨ́mayyaj: \p —¿Jup ja̱ma tsucumpa Dios iga iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ? \p Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ d́a t́i íñixt́ámpa ni d́a t́i quejpa. \v 21 D́a i̱ miñɨ́máypa iga yɨɨm iŋjacpa Dios o jeexɨc iŋjacpa Dios porque sɨɨp núcneum iga iŋjacpa Dios jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m. \p \v 22 Ocmɨ Jesús iŋmadáy icuyujcɨɨwiñ: \p —Ɨch amiñ sɨŋyucmɨ iga aŋwatpa jém Dios iyo̱xacuy. Núcpa jém tiempo iga micht́am tsa̱m íñixt́amtooba jém ja̱ma iga amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. Pero d́a íñixt́ámpa. \v 23 Núcpa jém mɨgoyyajpaap, miñɨ́máypa iga yɨɨm it́ o jeexɨc it́. Odoy cupɨ̱cɨ. Odoy nɨ̱gɨ aamɨ. \v 24 Jex juuts quénpa jém majɨywiñ, quejpa ju̱t́iŋquej. Jesa̱bam aɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, cuando amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ, it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp wɨa̱p aixyaj. \v 25 Pero wiñt́i tsa̱m pɨ̱mi ayaachwatta̱p. Jém pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp sɨɨp, tsa̱m ajóyixyajpa; d́a awɨ̱ixyajpa. \v 26 Juutst́im jém tiempo cuando it́ id́ɨc jém Noé, jesa̱pt́im jém tiempo cuando amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ. \v 27 Cuando it́ id́ɨc jém Noé, wícyajpat́im, ucyajpat́im. Aŋcoomɨyyajpat́im, ichiiyajpat́im iyo̱mma̱nɨctam iga aŋcoomɨyyajpa hasta que tɨgɨy jém Noé ibarcojo̱m. Jesɨc quím jém nɨ, cumoŋ icutero yɨ́p naxyucmɨ. Actogoyyajta̱ it́u̱mpɨy. \v 28 Jesanet́im jém tiempo cuando it́ id́ɨc jém Lot. Jém pɨxiñt́am wícyajpa y ucyajpat́im, juyjúyoyyajpat́im y máymáyoyyajpat́im, ñipyajpat́im y tɨga̱yajpat́im. \v 29 Pero cuando put jém Lot de jém attebet de Sodoma, actɨŋ sɨŋyucmɨ juctɨ y azufre juuts chijóypa tuj. Actogoyyajta̱ it́u̱mpɨy jém Sodomapɨc pɨxiñt́am. \v 30 Jesanet́im aɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ cuando e̱ybɨc awiñquejpa yɨ́p naxyucmɨ, d́a i̱ ijo̱doŋ jucha̱ amiñpa. \p \v 31 ’Jesɨc cuando núcum jém ja̱ma, siiga químne algunos jém tɨgaŋco̱bac, jesɨc odoy qued́iñ iga it́oppa itraste jém it́wɨɨp it́ɨcjo̱m. Jém nɨcnewɨɨp ica̱mjo̱m odoy se̱d́iñ iga miñpa ipɨc itraste. \v 32 Jɨ̱staamɨ t́i iñasca jém Lot iwɨcho̱mo. \v 33 Jém pɨ̱xiñ jém tsa̱mpɨc it́oypa ivida yɨ́p naxyucmɨ tienes que togoypa jém ivida. Pero jém d́apɨc ijɨ̱spa ivida yɨ́p naxyucmɨ, je d́a togoypa ivida. \p \v 34 ’Mannɨ́máypa iga jeet́im tsuu, wɨste̱n wagamoŋyajpa tseesmɨ. Tu̱m nanɨcta̱p, tu̱m tsacta̱p. \v 35 Wagawayyajpa wɨste̱n yo̱mo. Tu̱m nanɨcta̱p, tu̱m tsacta̱p. \v 36 Wagayo̱xayajpa wɨste̱n pɨ̱xiñ ica̱mjo̱m. Tu̱m nanɨcta̱p, tu̱m tsacta̱p. \p \v 37 Mu imatoŋyaj icuyujcɨɨwiñ icwácyaj jém Jesús. Iñɨ́mayyaj: \p —¿MánO̱mi, ju̱t́ iñascayajpa je̱mpɨc? \p Jesɨc Jesús iñɨ́máypa: \p —Tsa̱m wɨ̱quejpa ju̱t́ caane tu̱m ani̱mat, jemum aŋtuuma̱neyaj jém nuupuyaj. Jesa̱pt́im cuando núcpa jém ja̱ma, it́u̱mpɨy pɨxiñt́am wɨa̱p iixyaj. \c 18 \s1 Jém cuno̱ya iwágáypa justicía jém juez \p \v 1 Jesɨc Jesús iŋmat tu̱m xut́u cuento iga iŋquejáypa jém icuyujcɨɨwiñ iga iŋwejpátyajiñ Dios cada ja̱ma y odoy cut́íña̱iñ. \v 2 Nɨmpa Jesús: \p —It́ id́ɨc tu̱m attebet tu̱m juez. D́a icɨ̱ŋpa Dios, d́at́im iwɨ̱ixpa ni tu̱m pɨ̱xiñ. \v 3 It́t́im jém attebet tu̱m cuno̱ya. Tsa̱m nɨcpa iám jém juez iga iwɨ̱tsaguiñ jém ipleito. Nɨmpa: “Aŋjɨyja̱cɨ jém amalwadaypáppɨc iga odom más amoogɨ́yiñ.” \v 4 Jém cuno̱ya wa̱t́cɨy oy iám jém juez, pero jém juez d́a imatóŋáypa. Pero ocmɨ ijɨ̱spa ico̱bacjo̱m jém juez: “Ɨch d́a aŋcɨ̱ŋpa Dios ni d́at́im aŋwɨ̱ixpa ni tu̱m pɨ̱xiñ, \v 5 pero como yɨ́p cuno̱ya tsa̱m miñpa aco̱bacpij, sɨɨp anyo̱xpátpa. D́a wɨa̱p anyaachɨ́y siiga seguido miñpa quejajwa̱t́i.” \p \v 6 Nɨmpat́im tánO̱mi: \p —Jɨ̱staamɨ t́i iwat jém malopɨc juez. \v 7 Pero d́a jex jém tanJa̱tuŋ Dios. Tsa̱m iyo̱xpátpa jém icupiŋneyajwɨɨp. D́a jáypa iyo̱xpát jém iŋwejpátpáppɨc tsuucɨɨm y sɨŋñi. \v 8 Mannɨ́máypa iga Dios d́a jáyñe iyo̱xpátpa ipɨxiñt́am. Pero cuando ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ, d́a ampátpa wa̱t́i jém icupɨcneyajwɨɨp Dios. \s1 Wɨste̱n pɨ̱xiñ iŋwejpátyajpa Dios \p \v 9 It́ algunos ijɨ̱syajpa iga d́a táŋcaɨ́y. Jeeyaj tsa̱m ijóyixyajpa los de más. Jesɨc Jesús moj iŋmat tu̱m xut́u cuento iga iŋquejáypa jeeyaj iga táŋcaɨ́y it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Iñɨ́máy: \p \v 10 —Nɨcyaj wɨste̱n pɨ̱xiñ jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m iga iwatyajpa oración. Tu̱m jém fariseopɨc pɨ̱xiñ. Tuŋgac jém ichécpáppɨc impuesto. \v 11 Jém fariseopɨc te̱ñchucum, iyaac iwat oración. Nɨmpa: “ManDios, iyucuɨpdios iga ɨch d́a ajex juuts jém tuŋgac pɨxiñt́am jém táŋcaɨycɨɨwiñ, jém númpáppɨc y jém pejoypáppɨc. Ɨch d́a ajex juuts yɨ́p ichécpáppɨc impuesto. \v 12 Cada ocho día ɨch aŋwatpa ayuno wɨscɨy. ManDios, manchiiba jém décima parte de it́u̱mpɨy aŋcoñwɨyooyi.” \v 13 Jesɨc jém ichécpaap impuesto tɨgɨyñet́im ma̱stɨcjo̱m, pero d́a núcpa ju̱t́ iŋwejpátyajpa Dios. D́a wɨa̱p iámquím sɨŋyucmɨ. Tsa̱m ixoŋpa ipecho porque pɨ̱mi aŋyácne iga imalwatne contra jém Dios iŋquímayooyi. Nɨmpa jém ichécpáppɨc impuesto: “ManDios, ayaachaŋja̱mɨ, tsa̱m atáŋcaɨ́y.” \p \v 14 Jesɨc nɨmt́im Jesús: \p —Mannɨ́máypa iga Dios iccáyáy yɨ́p pɨ̱xiñ it́áŋca. Jesɨc se̱tum it́ɨccɨɨm, d́am táŋcaɨ́y. Pero Dios d́a iccáyáy jém fariseopɨc it́áŋca. Porque jém iŋnécpáppɨc jém it́áŋca, Dios d́a ipɨctsoŋpa. Pero jém d́apɨc iŋnécpa jém it́áŋca, Dios ipɨctsoŋpa. \s1 Jesús ichi bendición jém xuxut́ tsɨ̱xt́am \r (Mt. 19:13-15; Mr. 10:13-16) \p \v 15 Jesɨc tu̱m ja̱ma namiñyajta̱ jém xuxut́ tsɨ̱xt́am ju̱t́ it́ Jesús iga ichɨgáyiñ ico̱bac iga ichiiñ bendición. Pero cuando iixyaj jém icuyujcɨɨwiñ, iwogayyaj jém inimiññeyajwɨɨp jém tsɨ̱xt́am. \v 16 Pero Jesús iŋwejáypa jém tsɨ̱xt́am. Iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p —Ɨch aŋwɨ̱aŋja̱m iga míñiñ aámyaj jém xuxut́ tsɨ̱xt́am. Odoy aŋjɨyja̱cɨ. Porque jém tɨgɨyyajpaap ju̱t́ iŋjacpa Dios jex juuts yɨ́pyaj xuxut́ tsɨ̱xt́am. \v 17 Nu̱ma mannɨ́máypa siiga tu̱m pɨ̱xiñ d́a ijɨ́cpa iga iŋjacpa Dios juuts tu̱m xut́u tsɨ̱xi, jesɨc d́a wɨa̱p iñúc ju̱t́ iŋjacpa Dios. \s1 Tu̱m ricopɨc aŋjagooyi icwácpa Jesús \r (Mt. 19:16-30; Mr. 10:17-31) \p \v 18 Jesɨc miñ tu̱m Israelpɨc aŋjagooyi iga icwácpa Jesús. Iñɨ́máy: \p —Wɨbɨc Maestro, ¿t́i wɨa̱p aŋwat iga ampɨctsoŋpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa? \p \v 19 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —¿T́iiga miñɨmpa iga ɨch awɨ̱? It́ tu̱m jém wɨbɨc, je jém tanJa̱tuŋ Dios. \v 20 Iŋwɨ̱jo̱doŋ jém Dios iŋquímayooyi: “Odoy pejooyɨ; odoy accaooyɨ; odoy nuumɨ; odoy cumɨgooyɨ tuŋgac pɨ̱xiñ; to̱yɨ jém iñja̱tuŋ con jém íña̱pa.” \p \v 21 Jesɨc jém pɨ̱xiñ iñɨ́máy Jesús: \p —Ɨch je̱mpɨgam aŋwatne dende atsɨ̱xiñam. \p \v 22 Mu imatoŋ, Jesús iñɨ́máy: \p —No más tu̱m cosa mit́ogóyáy. Cumáyaayɨ it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp, chi̱ɨ jém tumiñ jém yaacha̱yajpáppɨc. Jesɨc iniit́pa jáyaŋ wɨbɨc riqueza sɨŋyucmɨ. Jesɨc mi̱ñɨ atúŋɨɨyɨ. \p \v 23 Cuando imatoŋ jém pɨ̱xiñ, tsa̱m pɨ̱mi aŋyác porque tsa̱m tumiñɨ́y. \v 24 Cuando Jesús iix iga tsa̱m aŋyác jém pɨ̱xiñ, jesɨc iñɨ́máy los de más: \p —Tsa̱m táŋca iga jém ricopɨc núcyajpa ju̱t́ iŋjacpa Dios. \v 25 Más dá táŋca iñas tu̱m camello jém núncuypac ijo̱sjo̱m que iga tɨgɨypa tu̱m ricopɨc ju̱t́ iŋjacpa Dios. \p \v 26 Jesɨc jém imatoŋneyajwɨɨp iñɨ́mayyajpa Jesús: \p —¿Jesɨc i̱ wɨa̱p icɨɨput? \p \v 27 Jesús iñɨ́máy: \p —Jém d́apɨc wɨa̱p iwat jém pɨxiñt́am, wɨa̱p iwat Dios. \p \v 28 Jesɨc jém Peto iñɨ́máy Jesús: \p —MánO̱mi, aɨcht́am antsacneum it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp iga mantúŋɨ́ypa. \p \v 29 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa, siiga iñchacpa iñt́ɨc o iñja̱tuŋ o íña̱pa o iñt́ɨ̱wɨtam o iñyo̱mo o imma̱nɨctam iga nɨcpa iŋwat juuts mipɨɨmɨ́ypa Dios, \v 30 jesɨc Dios miwɨ̱yojpa yɨ́p naxyucmɨ, ocmɨ nɨcpa mii̱t́i con Dios para siempre. \s1 E̱ybɨc iŋmatpa Jesús iga accaata̱p \r (Mt. 20:17-19; Mr. 10:32-34) \p \v 31 Jesɨc Jesús iŋwejput jém doce icuyujcɨɨwiñ, iñɨ́máy: \p —Matoŋtaamɨ, sɨɨp tanɨcpa Jerusalén. Jém wiñɨcpɨc profeta ijaychacne t́i annascaaba aɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ. Jemɨc Jerusalén cupacpa it́u̱mpɨy juuts ijaychacne. \v 32 Acɨɨjuŋcotta̱p jém tuŋgac pɨxiñt́am icɨɨjo̱m jém d́apɨc je de Israel. Jeeyaj asaayɨyyajpa, amalnɨ́mayyajpa y atsujcayajpa. \v 33 Pɨ̱mi acótsyajpa, ocmɨ accaayajpa jém malopɨc pɨxiñt́am. Pero jém tucunaja̱ma acpɨsta̱p de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. \p \v 34 Jém icuyujcɨɨwiñ d́a wɨa̱p icutɨɨyɨyyaj t́i iñɨ́máy jém Jesús. Porque Dios d́a ijɨ́cpa iga wɨa̱iñ icutɨɨyɨ́y. Aŋnécne jém jɨ̱xi para jeeyaj. \s1 Jesús icpɨs tu̱m cácht́i de Jericó \r (Mt. 20:29-34; Mr. 10:46-52) \p \v 35 Jesɨc cuando núc noco Jesús jém attebet Jericó, jemum co̱ñ tu̱m cácht́i tuŋaŋna̱ca iga iwácpa tumiñ. \v 36 Mu imatoŋ iga naspa tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am, jém cácht́i icwácpa t́i naspa. \p \v 37 Jesɨc jém it́yajwɨɨp iñɨ́mayyaj jém cácht́i: \p —Na̱xi jém Jesús jém Nazaretpɨc pɨ̱xiñ. \p \v 38 Jesɨc pɨ̱mi aŋwejpa jém cácht́i. Nɨmpa: \p —¡MiJesús, jém rey David miMa̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ! \p \v 39 Jesɨc jém aŋjagoyñeyajwɨɨp iñɨcyaj iwogayyajpa jém cácht́i. Ipɨɨmɨyyaj iga odoy jɨ́yiñ. Pero jesɨc más pɨ̱mi jɨypa jém cácht́i. Nɨmpa: \p —Jém rey David miMa̱nɨc, ayaachaŋja̱mɨ. \p \v 40 Jesɨgam teeñaŋjac Jesús. Ipɨɨmɨ́y jém it́yajwɨɨp iga inimíñáyiñ jém cácht́i. \p Cuando nanúcta̱ ju̱t́ it́ Jesús, jesɨc iñɨ́máy: \p \v 41 —¿T́i iñxunpa iga maŋwadáypa? \p Nɨmpa jém cácht́i: \p —MánO̱mi, ansunpa iga actojaayɨ ánixcuy. \p \v 42 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Manactojáypa íñixcuy. Iga tsa̱m iŋcupɨcne, Dios micpɨs. \p \v 43 Jeet́i rato toj jém cácht́i iixcuy. Ixixóypam. Mojum it́úŋɨ́y jém Jesús. Icujíppa Dios. Jesɨc cuando it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am iixyaj t́i iñasca, icujípyajpat́im Dios. \c 19 \s1 Jesús y Zaqueo \p \v 1 Jesɨc tɨgɨy Jesús Jericó, na̱xi id́ɨc jém attebet. \v 2 Jemum it́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ̱yi Zaqueo. Aŋjagooyi id́ɨc de jém impuesto. Tsa̱m pɨ̱mi rico. \v 3 Agui iixt́ooba jém Jesús, pero d́a wɨa̱p porque tsa̱m it́ñɨ̱m. Agui chapa jém Zaqueo. \v 4 Jesɨc póyaŋtsucum jém Zaqueo, aŋjagóy miñɨc, quím tu̱m sicómoro cuyyucmɨ iga wɨa̱iñ iix Jesús porque jemɨgam naspa. \v 5 Cuando naspa Jesús, iámquímáypa cuyyucmɨ ju̱t́ it́ jém Zaqueo. Iñɨ́máy: \p —MiZaqueo, impɨ̱mi que̱tɨ. Yɨ́p ja̱ma nɨcpa manjóyáy iñt́ɨccɨɨm. \p \v 6 Jesɨc jicscɨy quet jém Zaqueo. Nɨc ichoŋ jém Jesús, iwagananɨcpa it́ɨccɨɨm. Tsa̱m maymay jém Zaqueo. \v 7 Pero jém pɨxiñt́am d́a iwɨ̱aŋja̱myaj iga nɨcpa Jesús con jém Zaqueo. Moj icujɨyyaj jém Jesús. Nɨmyaj: \p —D́a wɨ̱ iga nɨcpa tanjóyáy tu̱m táŋcaɨywɨɨp it́ɨccɨɨm. \p \v 8 Ocmɨ te̱ñchucum jém Zaqueo it́ɨccɨɨm, iñɨ́máy Jesús: \p —MánO̱mi, sɨɨp aŋwécpa it́u̱mpɨy jém anait́wɨɨp. Cuccucmɨ anchiiba jém yaacha̱yajpáppɨc. Siiga i̱ ammɨgóyayñe iga annúmáy it́umiñ, jesɨc anácseedáypa cuatro veces. \p \v 9 Jesɨc nɨmpa Jesús: \p —Yɨ́p ja̱ma cɨacputta̱p jém it́yajwɨɨp yɨ́p tɨccɨɨm. Táŋcaɨ́y id́ɨc, pero taɨch pɨ̱xiñ, ima̱nɨct́im jém Abraham. \v 10 Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, miñ amméts jém togoyñeyajwɨɨp iga aŋcɨacputpa. \s1 Jesús iŋmat jém cuento de jém diez esclavo \r (Mt. 25:14-30) \p \v 11 Iganam imatoŋyajpa, Jesús iŋmadáypat́im jeeyaj tu̱m xut́u cuento. Porque d́a juumɨ jém Jerusalén y jém pɨxiñt́am ijɨ̱syajpa iga d́am jáyñe núcpa jém tiempo iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. \v 12 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —It́ id́ɨc tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ. Aŋwejayt́a̱p iga nɨguiñ iccámta̱ juuts tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi. Juumɨ nɨcpa ipɨc jém icargo. \v 13 Pero antes que nɨcpa, iŋwejáy diez jém icuyo̱xapaap. Ichi cada tu̱mtu̱m cien tumiñ de plata. Iñɨ́máy jeeyaj: “Nɨ̱gɨ mimáymáyooyi iga iñyo̱xacaiñ yɨ́p tumiñ hasta amiñgacpa.” Ocmɨ nɨc jém pɨ̱xiñ. \v 14 Pero jém it́yajwɨɨp jém iñaxyucmɨ tsa̱m ijóyixyajpa jém wɨbɨc pɨxiñ. Jesɨc jeeyaj icutsatyaj aŋma̱t́i hasta ju̱t́ nɨcpa ipɨc jém icargo. Nɨmyajpa iga: “D́a ansuntámpa iga accámta̱ yɨ́p pɨ̱xiñ juuts anaŋjagooyi.” \v 15 Pero jém wɨbɨc pɨ̱xiñ oy ipɨc jém icargo. E̱ybɨc se̱t it́ɨcmɨ. Mu iñúc, iŋwejayyaj jém icuyo̱xayajpaap, jém ichiiñewɨɨp jém tumiñ. Ijo̱dóŋa̱tooba jutsaŋ icoñwɨyñe jém it́umiñ. Icwác cada tu̱mtu̱m de jeeyaj. \v 16 Núc jém wiñt́ipɨc. Nɨmpa: “Máno̱mi, jém cien tumiñ de plata icoñwɨ́y mil tumiñ de plata.” \v 17 Jém aŋjagooyi iñɨ́máy: “Agui wɨbɨc miyo̱xacɨɨwiñ. Iga iŋwɨ̱yo̱xaca jém tumiñ, jesɨc manaccámpa como tu̱m miŋjagooyi de diez attebet.” \v 18 Ocmɨ núc jém tuŋgac icuyo̱xapaap. Iñɨ́máy: “Máno̱mi, jém cien tumiñ de plata icoñwɨ́y quinientos tumiñ de plata.” \v 19 Jém aŋjagooyi iñɨ́máy: “Jesɨc manaccámpa como miŋjagooyi iga iniŋjacpa cinco attebet.” \v 20 Jesɨc núcpa tuŋgac jém icuyo̱xapaap. Nɨmpa: “Máno̱mi, yɨɨm it́ jém cien tumiñ de plata. Manaccáyayñe id́ɨc tu̱m pañuelojo̱m \v 21 porque agui acɨ̱ŋpa. Ɨch anjo̱doŋ iga tsa̱m impɨɨmɨ́ypa jém iñyo̱xacɨɨwiñ. Mich iñt́obáyáy jém tuŋgac pɨ̱xiñ imɨɨchi pɨ̱mi̱mɨ. Tuŋgac iñippa jém ca̱ma, pero mich impiŋpa jém cosecha.” \v 22 Jesɨc nɨmpa jém aŋjagooyi: “Mich tsa̱m mimalo. Sɨɨp maŋcɨɨpiŋpa con micham iniŋma̱t́i. Siiga iñjo̱doŋ iga tsa̱m ampɨɨmɨ́ypa jém anyo̱xacɨɨwiñ y antobáypa jém tuŋgac pɨ̱xiñ imɨɨchi pɨ̱mi̱mɨ y iga ampiŋpa jém cosecha jém d́apɨc anñipne, \v 23 ¿jesɨc t́iiga d́a iŋcucom antumiñ jém banco iga ɨch ampɨctsoŋpa antumiñ con icoñwɨyooyi cuando ase̱tum?” \v 24 Jesɨc jém aŋjagooyi iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp: “Accáyaayɨ yɨ́p pɨ̱xiñ it́umiñ. Chi̱ɨ jém iniit́wɨɨp jém mil tumiñ de plata.” \v 25 Jesɨc nɨmyajpa jeeyaj: “Máno̱mi, iniit́um mil tumiñ de plata.” \v 26 Pero jém aŋjagooyi iñɨ́máy: “Jém iniit́wɨɨp, anchiiba más. Jém d́apɨc jutsaŋ iniit́, más anaccáyáypa jém uxaŋpɨc iniit́. \v 27 Sɨɨp nami̱ñɨ yɨɨm jém d́apɨc ixunyajpa iga ɨch accámta̱ juuts aŋjagooyi iga anaŋjacpa. Accaaya̱jɨ yɨɨm aŋwiñjo̱m jém malopɨc pɨxiñt́am.” \s1 Tɨgɨy Jesús jém Jerusalén \r (Mt. 21:1-11; Mr. 11:1-11; Jn. 12:12-19) \p \v 28 Jesɨc cuando yaj aŋma̱t́i Jesús, mojgacum nɨqui Jerusalén, aŋjagóypa iñɨc. \v 29 Jesɨc núcyajtoobam jém wɨste̱n attebet jém Betfagé y Betania. Co̱tsɨc aŋna̱ca, jém co̱tsɨc iñɨ̱yi Olivos. Jesɨc Jesús icutsat wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ iga iwatpa tu̱m mandado. \v 30 Nɨ́mayyajta̱: \p —Nɨctaamɨ jém tɨgaŋjoj jém táŋámmocnewɨɨp. Cuando miñúctámpa, impáttámpa tu̱m burro tsenne. Jém burro d́a i̱ queman iquímca. Wi̱jɨ, anamíñaayɨ. \v 31 Siiga i̱ micwácpa iga t́iiga iŋwijpa, jesɨc nɨ́maayɨ iga jém íñO̱mi ixunpa. \p \v 32 Jesɨc nɨcyaj jém icutsatneyajwɨɨp, ipátyaj juuts iñɨ́máy Jesús. \v 33 Cuando iwijyajpa jém burro, jém io̱mi acwágóypa, iñɨ́máy: \p —¿T́iiga iŋwijpa amburro? \p \v 34 Jesɨc jém Jesús icuyujcɨɨwiñ icutsoŋyaj. Iñɨ́mayyaj: \p —Porque jém tánO̱mi ixunpa. \p \v 35 Nanɨgayt́a̱p Jesús jém burro. Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ icutócyajpa jém burro con iyoot́i. Acquímta̱ Jesús burroyucmɨ. \v 36 Iganam nɨcpa jém Jesús, jém it́yajwɨɨp it́ógayyajpa iyoot́i tuŋjo̱m ju̱t́ wit́pa jém burro. \v 37 Jesɨc núcyajpa nocojo̱m Jerusalén. Nasyajpa jém co̱tsɨcaŋna̱ca iñɨ̱yi Olivos. It́úŋɨyyajpa it́u̱mpɨy jém icupɨcneyajwɨɨp Jesús. Agui maymayyaj. Pɨ̱mi jɨyyajpa. Icujípyajpa Dios iga agui jáyaŋ wɨbɨc milagro iixyaj. \v 38 Nɨmyajpa jém Jesús icuyujcɨɨwiñ: \p —TanJa̱tuŋ Dios tacutsadáy tu̱m Rey, wɨ̱ iga iwɨ̱wadáyiñ Dios. Maymáya̱yajpa jém it́yajwɨɨp sɨŋyucmɨ. Sɨɨp agui cujípta̱p tanJa̱tuŋ Dios jém yucmɨpɨc it́. \p \v 39 Jesɨc algunos jém fariseoyaj jém it́yajwɨɨp jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m, iñɨ́mayyaj jém Jesús: \p —Maestro, aŋjɨyja̱cɨ jém iŋcuyujcɨɨwiñ porque icujɨyyajpa Dios. \p \v 40 Pero Jesús iñɨ́máy jém fariseoyaj: \p —Mannɨ́mayt́ámpa siiga jeeyaj d́a icujípyajpa Dios, jesɨc jɨyyajpa jém tsa jém it́wɨɨp tuŋ aŋna̱ca. \p \v 41 Cuando núc nocojo̱m jém Jerusalén, mu iix jém attebet, agui wejpa Jesús. \v 42 Nɨmpa: \p —Agui miuuguyt́im mimicht́am miit́t́aŋwɨɨp yɨ́p Jerusalén. Núctɨp jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga micɨacputpa Dios, pero mimicht́am d́a iŋwɨ̱aŋja̱mta. Sɨɨp nasum jém ja̱ma iga impɨctsoŋtámpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i. \v 43 Núcpa jém ja̱ma iga miyaachwattamta̱p. Jém íñenemigoyaj micute̱ñxe̱tpa icuwoyo yɨ́p attebet. Micunúcyajpa cada lado hasta d́a ju̱t́ wɨa̱p imput. \v 44 Miccutɨŋtamta̱p naxyucmɨ. Mɨswatta̱pt́im it́u̱mpɨy jém tɨcyaj, cujegáypat́im jém tsaataañi. D́a tsɨ́ypa ni tu̱m jém tsa ju̱t́ cutatsquetne. Yajpa miccucaayt́amta̱ iñt́u̱mpɨyt́am. Miñt́ɨp Dios iga micɨacputtámpa, pero micht́am d́a iŋwɨ̱aŋja̱mta. \s1 Jesús iwɨ̱tsac jém mɨjpɨc ma̱stɨc \r (Mt. 21:12-17; Mr. 11:15-19; Jn. 2:13-22) \p \v 45 Jesɨc tɨgɨy Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Iquebacput aŋsɨ̱cmɨ it́u̱mpɨy jém máymáyoypáppɨc y jém juyjúyoypáppɨc. \p \v 46 Jesús iñɨ́máy: \p —Je̱mpam jaychacneta̱ jém Dios iŋma̱t́i, nɨmpa Dios iga: “Ɨch antɨc ju̱t́ jém ampɨxiñt́am iŋwejpátyajpa Dios. Pero sɨɨp jém númyajpaap yamyajpa jém Dios it́ɨcjo̱m.” \p \v 47 Jesɨc ocmɨ accuyujóypa jém Jesús cada ja̱ma jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Pero jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém escribaspɨc maestroyaj con jém Israelpɨc aŋjagooyiyaj tsa̱m imétsyajpa jutsa̱p iccaayaj jém Jesús. \v 48 Pero d́a ipátyajpa jutsa̱p icca. Porque it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am pɨ̱mi iwɨ̱aŋja̱myaj iga imatoŋyajpa jém Jesús iŋma̱t́i. \c 20 \s1 Acwácta̱ Jesús i̱ icutsat \r (Mt. 21:23-27; Mr. 11:27-33) \p \v 1 Tu̱m ja̱ma accuyujóypa Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Iŋmadáypa jém pɨxiñt́am jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios tacɨacputpa. Jesɨc núcyaj jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém escribaspɨc maestroyaj. Wagamiñyaj con jém wɨd́ayt́am. \v 2 Nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —Anɨ́maayɨ: ¿I̱ miñɨ́máy iga iŋwatpa yɨɨmpɨc? ¿I̱ mipɨɨmɨ́y? \p \v 3 Jesɨc Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy: \p —Ɨchgact́i manacwácpa. Anɨ́maayɨ: \v 4 ¿I̱ ipɨɨmɨ́y jém Xiwan jém acchíŋoypaap? ¿Dios ipɨɨmɨ́y o jém pɨxiñt́am? \p \v 5 Jesɨc jém aŋjagooyiyaj moj nanɨ́mayyajta̱ji entre jeeyaj: \p —Siiga tannɨ́máypa iga Dios ichi ipɨ̱mi jém Xiwan iga acchíŋóypa, jesɨc wɨa̱p tanɨ́máy iga: “¿Jesɨc t́iiga d́a iŋcupɨcta?” \v 6 Pero siiga tannɨ́máypa iga Dios d́a ichi ipɨ̱mi jém Xiwan, jesɨc it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am tanácscaaba tsaamɨ porque jeeyaj icupɨcyajpa iga nunta profeta jém Xiwan. \p \v 7 Jesɨc jém aŋjagooyiyaj icutsoŋyaj iga d́a ijo̱doŋ i̱ ichi ipɨ̱mi jém Xiwan. \p \v 8 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Ɨch d́at́im mannɨ́máypa ju̱t́ ampɨc jém ampɨ̱mi iga aŋwatpa juuts sɨ́p aŋwat. \s1 Jém malopɨc yo̱xacɨɨwiñ \r (Mt. 21:33-44; Mr. 12:1-11) \p \v 9 Jesɨc Jesús mojpa iŋmat tu̱m xut́u cuento iga iŋquejáypa jém pɨxiñt́am. Iñɨ́máy: \p —It́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ. Iniit́ tu̱m ja̱ca nas. Iñip tu̱m finca de uvas. Ocmɨ icnucs jém iñas tuŋgac jute̱n yo̱xacɨɨwiñ. Jesɨc jém nas io̱mi nɨc i̱t́i tuŋgac naxyucmɨ. \v 10 Ocmɨ núc jém tiempo iga it́úcyajpa jém uvas. Jém nas io̱mi icutsat tu̱m jém icuyo̱xapaap iga iwéguiñ jém uvas con jém acnucsneta̱wɨɨp jém nas. Pero pɨ̱mi cótsta̱, acse̱tta̱, d́a t́i ichiiyaj. \v 11 Jesɨc jém nas io̱mi icutsat tuŋgac jém icuyo̱xapaap. Pero cótsta̱t́im, malnɨ́mayt́a̱t́im. D́at́im i̱ ichi jém uvas. \v 12 Jesɨc jém nas io̱mi tuccɨy icutsat tuŋgagam jém icuyo̱xapaap, pero accoowata̱, quebacputta̱t́im. \p \v 13 ’Ocmɨ ijɨ̱s jém nas io̱mi: “¿T́i wɨa̱p aŋwat? Aŋcutsatpa jém amma̱nɨc jém tsa̱mpɨc antoypa. Ɨch anɨmpa iga wɨ̱ixt́a̱p jém amma̱nɨc.” \v 14 Jesɨc jém pɨ̱xiñ ima̱nɨc nɨc ipɨc jém uvas. Pero mu iixyaj jém icnucsneyajwɨɨp jém nas, nanɨ́mayyajta̱p: “Yɨ́bam ipɨctsoŋpa jém ija̱tuŋ imɨɨchi. Sɨɨp tanaccaaba. Jesɨc taɨcht́am tammɨɨcha̱p yɨ́p nas.” \v 15 Jesɨc matsta̱ jém pɨ̱xiñ ima̱nɨc, quebacputta̱, accaata̱ aŋsɨ̱cmɨ. \p Jesɨc Jesús icwác jém pɨxiñt́am: \p —Sɨɨp anɨ́maayɨ: ¿T́i iwatpa jém nas io̱mi con jém malopɨc pɨxiñt́am? \v 16 Ɨch anɨmpa iga miñpa iccucaáy it́u̱mpɨy jém icnucsnewɨɨp jém iñas. Imétspa tuŋgac iga iyo̱xacaiñ jém finca de uvas. \p Cuando imatoŋyajpa junɨmpa Jesús, jesɨc nɨmyaj jém aŋjagooyiyaj: \p —¡Ni Dios d́a ixunpa iga tannascaaba je̱mpɨc! \p \v 17 Jesɨc Jesús pɨ̱mi iámmats jeeyaj. Iñɨ́máy: \p —¿Jesɨc t́i nɨmtooba jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp? \q1 Jém tɨcwatpaap ipatsáy jém tsa. \q1 Ocmɨ e̱ybɨct́im piŋta̱, \q1 accámta̱ ju̱t́ tsucumpa jém tɨgaŋtaana. \q1 Sɨɨp jeet́im tsa icóppacne jém tɨc. \p \v 18 Nɨmt́im Jesús: \p —Siiga michutpa yɨ́p tsaayucmɨ, micusámáypa juuts tu̱m majcuy. Siiga micuchijquetpa yɨ́p tsa, michɨ́ypa juuts poot́i. \s1 I̱ tanyojáypa jém impuesto \r (Mt. 22:15-22; Mr. 12:13-17) \p \v 19 Jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém escribaspɨc maestroyaj imatsyajtooba id́ɨc jém Jesús jeet́i rato. Porque icutɨɨyɨyyaj iga jeeyaj icuyucmɨ iŋmatpa jém xut́u cuento. Pero d́a wɨa̱p imatsyaj. Icɨ̱ŋyajpa jém pɨxiñt́am. \v 20 Jesɨc agui icuixyajpa jém Jesús. Icutsatyajpa jém icusutsyajpáppɨc. Jeeyaj nɨ́maŋtaaya̱yajpa iga icuyujcayajpa jém Jesús iŋquímayooyi. Pero mɨgóypa. Imétsyajpa ju̱t́pɨc wɨa̱p iquejajwadayyaj, icɨɨjuŋcotyajtooba Jesús jém gobernador icɨɨjo̱m. \v 21 Jeeyucmɨ icwácyajpa Jesús, nɨ́mayt́a̱: \p —Maestro, anjo̱dóŋa̱ta iga iniŋmatpa jém wɨbɨc jɨ̱xi. Tsa̱m wɨ̱ jém íña̱nama. Mich d́a ammɨgóyáypa, siempre iniŋquejpa jém nu̱mapɨc aŋquímayooyi jém tachiiñewɨɨp Dios. \v 22 Jesɨc anɨ́maayɨ: ¿Wɨ̱ iga tanyojáypa impuesto jém Romapɨc aŋjagooyi o d́a wɨ̱? \p \v 23 Pero Jesús icutɨɨyɨ́y iga agui jáyayaŋjɨ̱chɨch jém icusutsyajpaap. Iñɨ́máy: \p —¿T́iiga aŋcutɨtstámpa? \v 24 Aŋquejaayɨ tu̱m jém tumiñ. ¿I̱ iwiñpac, i̱ iñɨ̱yi accámayñeta̱ yɨ́p tumiñyucmɨ? \p Jesɨc nɨmyaj jém pɨxiñt́am: \p —Jém César, jém Romapɨc aŋjagooyi. \p \v 25 Jesús iñɨ́máy: \p —Jesɨc jém Césarpɨc imɨɨchi, chiit́aamɨ jém César. Jém Diospɨc imɨɨchi, chiit́aamɨ Dios. \p \v 26 Pero Jesús d́a t́i iŋmat jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m iga jém ienemigoyaj d́a wɨa̱p iquejajwadayyaj. Ipooñaŋja̱myajpa iga agui wɨa̱p icutsoŋ Jesús. Jém icutɨtsyajpáppɨc d́am más jɨy. \s1 Ju̱t́sa̱p icpɨsyajta̱ jém caaneyajwɨɨp \r (Mt. 22:23-33; Mr. 12:18-27) \p \v 27 Ocmɨ miñ iámyaj Jesús algunos jém saduceoyaj. Jeeyaj d́a icupɨcyajpa iga Dios icpɨspa jém caaneyajwɨɨp. Icwácyajpa jém Jesús, nɨmyajpa: \p \v 28 —Maestro, jém Moisés tajaychagayñe iga siiga caaba tu̱m pɨ̱xiñ y ichacpa iyo̱mo d́a ma̱nɨgɨ́y, jesɨc jém pɨ̱xiñ it́ɨ̱wɨ ipɨgáypa jém iyo̱mo iga inima̱nɨcwatpa. Tsɨ́ypa jém ima̱nɨc juuts jém caanewɨɨp ima̱nɨc. \v 29 Jesɨc it́ id́ɨc tu̱m pɨ̱xiñ con siete ijayma̱nɨc. Aŋcoomɨ́ypa jém más a̱chpɨc. Ocmɨm ca. D́a ichac ni tu̱m ima̱nɨc. \v 30 Jesɨc jém ipɨɨtsɨ ipɨc jém ica̱pay, jém cuno̱ya. Ocmɨ jém pɨ̱xiñ caat́im mex je. D́at́im inima̱nɨcwat jém yo̱mo. \v 31 Jesɨc jém tuŋgac ijáyuc ipɨct́im jeet́im yo̱mo. Je̱mpɨgam iwatyaj icusiete. Ca it́u̱mpɨy. Ni tu̱m d́a inima̱nɨcwat jém yo̱mo. \v 32 Ocmɨ caat́im mex jém cuno̱ya. \p \v 33 Jesɨc acwácta̱ Jesús: \p —Anɨ́maayɨ cuando acpɨsyajta̱p jém caaneyajwɨɨp, ¿jup de jeeyaj tsɨ́ypa iga jém yo̱mo iwɨd́a̱ya? Icusiete iniŋcoomɨyñeyaj jém yo̱mo. \p \v 34 Jesɨc Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: \p —Jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ jém pɨxiñt́am y jém yo̱mtam aŋcoomɨyyajpa, napɨcyajta̱p. \v 35 Pero jém wɨa̱paap iñɨcyaj sɨŋyucmɨ, jém icpɨsyajpáppɨc Dios de jém caaneyajwɨɨp, d́am aŋcoomɨyyajpa, d́am napɨcyajta̱p jém pɨxiñt́am con jém yo̱mtam. \v 36 Jém nɨ́cyajpáppɨc sɨŋyucmɨ d́a e̱ybɨc caayajpa. Tsɨ́yyajpa juuts jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Jeeyaj Dios ima̱nɨctam porque Dios ichiiyaj jém jo̱mipɨc mɨjta̱y. \v 37 Jém Dios iŋma̱t́i, jém ijaychacnewɨɨp jém Moisés, taŋquejayt́ámpa iga acpɨsta̱p jém caaneyajwɨɨp. Nɨmpa iga cuando jípspa jém xut́u cuy, Dios iñɨ́máy jém Moisés iga: “Ɨch jém Abraham aDios, jém Isaac aDios y jém Jacob aDios.” \v 38 Quejpa iga tanJa̱tuŋ Dios d́a je jém caanewɨ́ppɨc iDios, je jém vivopɨc iDios. \p \v 39 Jesɨc jém escribaspɨc maestroyaj iñɨ́mayyaj jém Jesús: \p —Maestro, miwɨ̱nɨm. \p \v 40 D́a e̱ybɨc icwácyajpa. Icɨ̱ŋyaj. \s1 I̱ ima̱nɨc jém Cristo \r (Mt. 22:41-46; Mr. 12:35-37) \p \v 41 Jesɨc jém Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —¿Jutsa̱p iñɨmyaj iga jém Cristo jém rey David ima̱nɨc? \v 42 Pero jém David ijaychacne jém Salmojo̱m: \q1 Jém tanJa̱tuŋ Dios iñɨ́máy jém tánO̱mi Cristo: \q1 “Co̱ñɨ yɨɨm anaŋwɨ̱mɨ \q1 \v 43 hasta que iŋcoñwɨ́y jém mijóyixyajpaap.” \p \v 44 ’¿Pero jutsa̱p ichɨ́y jém Cristo juuts jém David ima̱nɨc siiga nɨmt́im jém David iga jém Cristo je jém iO̱mi? \s1 Wogayt́a̱ jém maestro de jém Israelpɨc aŋquímayooyi \r (Mt. 23:1-36; Mr. 12:38-40; Lc. 11:37-54) \p \v 45 Iganam imatoŋyajpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, Jesús iŋquejáypa jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p \v 46 —¡Nawatta̱jɨ cuenta! Odoy wa̱tɨ juuts iwatyajpa jém escribaspɨc maestroyaj. Agui iwɨ̱aŋja̱myaj iga iccámyajpa jém yagatsyoot́i. Agui iwɨ̱aŋja̱myaj iga tandioschiiñ calle. Imétsyajpa jém más yucmɨpɨc co̱ñcuy jém sinagoga. Cuando nɨcpa sɨ́ŋa̱ji icusúnɨyyajpa jém más wɨbɨc co̱ñcuy ju̱t́ wícyajpa. \v 47 Agui jáypa iŋwejpát Dios iga tamɨgóyáypa. Pero ocmɨ iccáyáypa jém cuno̱ya it́ɨc. Yɨ́p malopɨc pɨxiñt́am ipɨctsoŋyajpa tsa̱m mɨjpɨc castigo cuando nɨcpa iyoj it́áŋca. \c 21 \s1 Jém pobrepɨc cuno̱ya inimíñáy Dios tu̱m ofrenda \r (Mr. 12:41-44) \p \v 1 Jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m ámquím Jesús, iix jém ricopɨc icotyajpa tumiñ jém cajonjo̱m ju̱t́ cotta̱p ofrenda. \v 2 Iixt́im tu̱m pobrepɨc cuno̱ya. Icot cajonjo̱m wɨste̱n xuxut́ tumiñ. \v 3 Nɨmpa Jesús: \p —Nu̱ma, mannɨ́máypa iga yɨ́p pobrepɨc cuno̱ya más chióy que it́u̱mpɨy jém miññeyajwɨɨp. \v 4 Yɨ́pyaj rico icotyajpa cajonjo̱m no más jém cutsɨ́yñewɨɨp. Pero yɨ́p yo̱mo aunque tsa̱m yaacha̱p, icuchiáy Dios it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp. D́am t́i initsɨ́y iga ijuypa iwíccuy. \s1 Nɨmpa Jesús iga mɨswatta̱p jém mɨjpɨc ma̱stɨc \r (Mt. 24:1-2; Mr. 13:1-2) \p \v 5 Nɨmyajpa jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Agui wɨ̱watneta̱ yɨ́p mɨjpɨc tamma̱stɨc. Agui wɨ̱tampɨc tsa accamayñeta̱. Agui wɨ̱tampɨc xaja jém inimiññewɨɨp jém pɨxiñt́am iga ichiiba Dios. \p Jesɨc nɨmpa Jesús: \p \v 6 —Núcpa jém ja̱ma iga mɨswatta̱p yɨ́p mɨjpɨc ma̱stɨc. D́a cutatsquetneeba ichɨ́y ni tu̱m tsa. It́u̱mpɨy accujegayyajta̱p. \s1 Jém seña iga tánixpa antes que cuyajpa yɨ́p nas \r (Mt. 24:3-28; Mr. 13:3-23) \p \v 7 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿MamMaestro, juchɨs naspa yɨ́pyaj cosa? ¿Jup seña tánixt́ampa cuando núctooba it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa? \p \v 8 Nɨmpa Jesús: \p —Nawattamta̱jɨ cuenta iga odoy i̱ mimɨgóyáyiñ. Porque miñyajpa wa̱t́i jém mɨgoyyajpaap ɨch annɨyi̱mɨ. Nɨmyajpa iga: “Ɨch aCristo”; y “Sɨɨp núcum jém tiempo.” Pero odoy cupɨ̱cɨ. Odoy túŋɨɨyɨ. \v 9 Cuando immatoŋtámpa iga miñpa jém guerra y miñpa jém bulla, odoy cɨ̱ŋɨ. Porque wiñt́i naspa it́u̱mpɨy jexpɨc cosa. Pero d́anam jobit́ togoypa yɨ́p nas. \p \v 10 Iñɨ́máyt́im Jesús: \p —Tu̱m nación áŋa̱yajpa con tuŋgac nación. Tu̱m naxyucmɨ iwatyajpa guerra con tuŋgac naxyucmɨ. \v 11 Miñpa jém mɨjpɨc nasyɨɨxi. Miñpa mɨjpɨc yuu, miñpa tsa̱m jáyaŋ caacuy ju̱t́iŋquej. Miñpa jém cosa agui michɨgaŋjécpa. Quejyajpa jém mɨjpɨc seña sɨŋyucmɨ. \p \v 12 ’Pero wiñt́i mimatstamta̱p mimicht́am. Mimalwadayt́amta̱p. Mininɨctamta̱p jém sinagoga iga miquejajwadayt́amta̱p. MicUcomtamta̱p cárcel. Mininɨctamta̱p jém rey iwiñjo̱m y jém gobernador iwiñjo̱m. Mijóyixt́amta̱p ɨch aŋcuyucmɨ. \v 13 Jesɨc cuando miñúctámpa jém aŋjagooyicɨɨm wɨa̱p iniŋmadayt́a jém wɨbɨc aŋma̱t́i. \v 14 Odoy wadaayɨ caso jutsa̱p inicupujta̱ iñyaac, \v 15 porque manchiiba aŋma̱t́i ju̱t́pɨc iŋcutsoŋpa. Manchiiba jém wɨbɨc jɨ̱xi. Jém mijóyixpaap d́a wɨa̱p micoñwɨ́y. D́a wɨa̱p micseedáy jém iniŋma̱t́i. \v 16 Algunos de micht́am mijóyixt́ámpa jém iñja̱tuŋ o íña̱pa o iñt́ɨ̱wɨ o íñamigo. Mimatstamta̱p iga micɨɨjuŋcotta̱p jém aŋjagooyicɨɨm. Miccaatamta̱p algunos de mimicht́am. \v 17 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ mijóyixt́ámpa ɨch aŋcuyucmɨ. \v 18 Pero d́a togoypa ni tu̱m iŋway jém iniit́wɨɨp iŋco̱bacyucmɨ. \v 19 Siiga iñyaachɨ́ypa cuando pɨ̱mi mimalwadayt́a̱p, jesɨc iŋcoñwɨ́y jém imvida. \p \v 20 ’Pero cuando íñixt́ámpa iga cutánse̱tneum Jerusalén con soldado, jesɨc iñjo̱doŋtam iga jobit́ togoypa jém attebet. \v 21 Siiga miit́ jém naxyucmɨ de Judea, jesɨc poyt́aamɨ, nɨctaamɨ jém co̱tsɨgaŋjo̱m. Siiga miit́ jém attebet de Jerusalén, jesɨc puttaamɨ, poyt́aamɨ. Siiga miit́ aŋsɨ̱cmɨ, jesɨc odoy tɨgɨ̱yɨ jém attebet. \v 22 Porque núcum jém ja̱ma iga Dios ichiiba castigo jém Jerusalénpɨc pɨxiñt́am. Cupacpa jém aŋma̱t́i jém ijaychacnewɨɨp jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. \v 23 Agui uuguyt́im jém yo̱mtam jém ma̱nɨccomcanewɨɨp y jém ictsútspáppɨc jém xuxut́ tsɨ̱xt́am. Porque miñpa tsa̱m jáyaŋ aŋyaaqui yɨ́p naxyucmɨ. Jém Israelpɨc pɨxiñt́am ipɨctsoŋyajpa tsa̱m mɨjpɨc castigo. \v 24 Cuando miñpa jém guerra tsa̱m jáyaŋ accaayajta̱p, matsyajta̱p, nanɨcyajta̱p juumɨ hasta icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ. Jém juumɨpɨc pɨxiñt́am miñpa i̱t́i yɨ́p Jerusalén, imɨɨcha̱p hasta cupacpa jém tiempo iga Dios ijɨ́gáypa iga tsɨ́yyajpa je̱m. \s1 Ju̱t́pɨc miñgacpa jém tánO̱mi Jesús \r (Mt. 24:29-35, 42-44; Mr. 13:24-37) \p \v 25 ’Jesɨc quejpa jém seña jém ja̱myucmɨ, jém po̱yayucmɨ y jém ma̱tsaaŋjo̱m. It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am icuwɨ̱t́i yɨ́p mundo tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyajpa cuando imatoŋyajpa iga pɨ̱mi ju̱pa y tsɨgóypa jém lamar. D́a icutɨɨyɨyyajpa t́i wɨa̱p iwatyaj. \v 26 Iga agui cɨ̱ŋyajpa, jém pɨxiñt́am cupóna̱quetyajpa cuando iixyajpa t́i naspa yɨ́p naxyucmɨ. Tsɨgoyyajpa jém ma̱tsa jém it́yajwɨɨp sɨŋyucmɨ. \v 27 Cuando amiñgacpa, aɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, jesɨc it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am ju̱t́quej yɨ́p naxyucmɨ wɨa̱p aixyaj. Amiñgacpa ucsɨyucmɨ juuts tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi, anamiñpa jém Dios ipɨ̱mi. \v 28 Cuando mojpa na̱xi yɨ́pyaj cosa, maymáya̱jɨ, agámquiimɨ iŋco̱bac, porque d́am jáyñe micɨacputtámpa Dios. \p \v 29 Iŋmatt́im Jesús yɨ́p xut́u cuento: \p —Ámtaamɨ jém tsuj y jém tuŋgac cuyyaj. \v 30 Siiga íñixt́ámpa iga químpa jém ma̱ñipɨc iay, jesɨc iñjo̱doŋ iga d́a jáypa naspa jém cuja̱msɨŋ, miñt́ooba jém cutujcɨ. \v 31 Jesanet́im cuando íñixt́ámpa iga naspa yɨ́p cosa, iñjo̱doŋtam iga núctoobam jém ja̱ma iga Dios iñjacpa yɨ́p naxyucmɨ. \p \v 32 ’Nu̱ma mannɨ́mayt́ámpa iga d́a yajpa cucaaayiyaj jém it́yajwɨɨp jém tiempo hasta cupacpa it́u̱mpɨy juuts mannɨ́mayñe. \v 33 Cuyajpa jém sɨŋ y jém nas, pero ɨch anaŋma̱t́i cupacpa, d́a nunca cuyajpa. \p \v 34 ’Cuidado iga maŋcupiichcɨɨ́ypa cuando amiñgacpa. D́a wɨ̱ siiga tsa̱m it́ jém malopɨc jɨ̱xi íña̱namaŋjo̱m, tsa̱m miucpa, tsa̱m iñjɨ̱spa jém iniit́wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. \v 35 Jém ja̱ma miñpa juuts wimpa tu̱m trampa, ichɨgaŋjécyajpa jém pɨxiñt́am icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ, jém d́apɨc aŋjócneyaj. \v 36 Nawɨ̱tsacnetamta̱jɨ, odoy tsa̱cɨ iga iniŋwejpáttámpa Dios iga Dios miyo̱xpád́iñ iga odoy immalnascaiñ cuando miñpa jém ja̱ma. Jesɨc wɨa̱p iññúc ɨch aŋwiñjo̱m jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ. \p \v 37 Jesɨc sɨŋñi Jesús iŋquejáypa jém it́yajwɨɨp jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Tsuucɨɨm nɨcpa i̱t́i jém co̱tsɨcyucmɨ, jém co̱tsɨc iñɨ̱yi Olivos. \v 38 Cada cuque̱ja nɨcyajpa jáyaŋ jém pɨxiñt́am jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m iga imatoŋyajpa jém Jesús. \c 22 \s1 Jém ienemigoyaj ijɨ̱syajpa jutsa̱p imatsyaj jém Jesús \r (Mt. 26:1-5, 14-16; Mr. 14:1-2, 10-11; Jn. 11:45-53) \p \v 1 Jesɨc núctooba jém sɨŋ iga icútyajpa jém caxt́ána̱ñi sin levadura, iñɨ̱yi jém pascuasɨŋ. \v 2 Jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém escribaspɨc maestroyaj imétsyajpa jutsa̱p iccaayaj jém Jesús. Pero d́a wɨa̱p imatsyaj porque icɨ̱ŋyajpa jém pɨxiñt́am. \p \v 3 Jesɨc ocmɨ jém Woccɨɨwiñ tɨgɨy jém Judas Iscariote ia̱namaŋjo̱m. Je tu̱m de jém docepɨc icuyujcɨɨwiñ. \v 4 Jesɨc jém Judas nɨc iŋmadáy jém pa̱nij aŋjagooyi y jém comandante de jém ma̱stɨcjo̱mpɨc policía jutsa̱p icɨɨjuŋcot jém Jesús. \v 5 Jesɨc agui maymayyaj jeeyaj. Iñɨ́mayyaj iga ichiiba tumiñ jém Judas cuando icɨɨjuŋcotpa jém Jesús. \v 6 Jesɨc jém Judas iwat trato con jeeyaj. Moj iméts ju̱t́pɨc icɨɨjuŋcotpa jém Jesús cuando d́a i̱yaj jém pɨxiñt́am. \s1 Jém tánO̱mi ictsucum jém Santa Cena \r (Mt. 26:17-29; Mr. 14:12-25; Jn. 13:21-30; 1 Co. 11:23-26) \p \v 7 Jesɨc núcum jém ja̱ma iga iwatyajpa jém sɨŋ iga icútyajpa jém caxt́ána̱ñi sin levadura, jém pascuasɨŋ cuando accaayajta̱p jém ma̱ñborrego. \v 8 Jesús icutsat jém Peto con jém Xiwan iga iwɨ̱tsacpa jém wíccuy. Nɨ́mayyajta̱: \p —Nɨ̱gɨ wattaamɨ jém wíccuy iga tanacnaspa jém pascuasɨŋ. \p \v 9 Icwácyajpa jeeyaj, nɨ́mayt́a̱ Jesús: \p —¿Ju̱t́ iñxunpa iga tasɨ́ŋa̱támpa? \p \v 10 Icutsoŋpa Jesús, nɨ́mayt́a̱p jém Peto y jém Xiwan: \p —Cuando mit́ɨgɨyt́ámpa jém attebet, impáttámpa tu̱m pɨ̱xiñ ininɨcpa tu̱m majcuy nɨ. Túŋɨyt́aamɨ hasta núcpa jém tɨccɨɨm ju̱t́ tɨgɨypa. \v 11 Nɨ́maayɨ jém tɨc io̱mi iga jém imMaestro iñɨ́máypa iga: “¿Ju̱t́ it́ jém cuarto ju̱t́ asɨ́ŋa̱támpa con jém aŋcuyujcɨɨwiñ?” \v 12 Jesɨc jém tɨc io̱mi miŋquejáypa tu̱m mɨjpɨc cuarto jém yucmɨpɨc piso, wɨ̱tsacneum, ju̱t́ it́ it́u̱mpɨy cosa iga tawícmoŋtámpa. Jemum wattaamɨ jém wíccuy. \p \v 13 Jesɨc nɨcyaj, ipátyaj jém tɨc juuts iñɨ́máy Jesús. Jemum iwatyaj jém wíccuy iga wícmoŋyajpa jém pascuasɨŋ. \p \v 14 Jesɨc núcum jém hora iga wícyajpa. Co̱ñyajum Jesús jém mesacɨɨm con jém doce apóstolyaj. \v 15 Jesɨc iñɨ́máy jeeyaj: \p —Tsa̱m ansunpa iga aŋwatpa yɨ́p sɨŋ con mimicht́am antes que ayaachwatta̱p. \v 16 Mannɨ́mayt́ámpa iga d́a e̱ybɨc tawagawícpa jém pascuasɨŋ hasta que núcpa jém ja̱ma iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. \p \v 17 Jesɨc Jesús ipɨc tu̱m copa icɨɨjo̱m. Iŋwejpát Dios. \p Jesɨgam iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Pɨctaamɨ yɨ́p copa. Wéctaamɨ entre mimicht́am. \v 18 Mannɨ́mayt́ámpat́im iga d́a e̱ybɨc ánucpa yɨ́p uvas iñɨ hasta que miñpa jém ja̱ma iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. \p \v 19 Jesɨc imatspɨc tu̱m caxt́ána̱ñi. Cuando yaj iŋwejpát Dios, iwéc jém caxt́ána̱ñi, ichi jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: \p —Yɨ́p caxt́ána̱ñi ɨch ammɨjta̱y. Anchiiba ammɨjta̱y iga accaata̱iñ para mimicht́am. Wattaamɨ yɨɨmpɨc iga anjɨ̱stámpa mimicht́am. \p \v 20 Ocmɨ je̱mpɨct́im iwat con jém copa. Cuando yajum wiiqui, iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: \p —Yɨ́p copa jém jo̱mipɨc trato jém aŋwatpáppɨc con mimicht́am iga maŋwɨ̱tsagáypa iñt́áŋca cuando antegáypa annɨɨpiñ. \p \v 21 ’Sɨɨp yɨɨm it́ con taɨcht́am jém acɨɨjuŋcotpáppɨc. It́ icɨ yɨ́p mesayucmɨ. \v 22 Nu̱ma ɨch accaata̱p, jeeyucmɨ jém anJa̱tuŋ Dios acutsat yɨ́p naxyucmɨ. Pero agui uuguyt́im jém pɨ̱xiñ jém acɨɨjuŋcotpaap jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m. \p \v 23 Jesɨc moj nacwácyajta̱ji entre jeeyaj iga i̱ icɨɨjuŋcotpa jém iMaestro. \s1 I̱ tsɨ́ypa juuts jém más mɨjpɨc aŋjagooyi \p \v 24 Ocmɨ moj áŋa̱jiyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Nacwácyajta̱ entre jeeyaj iga i̱ tsɨ́ypa juuts jém más mɨjpɨc aŋjagooyi de jeeyaj. \p \v 25 Pero Jesús iñɨ́máy: \p —Yɨ́p naxyucmɨpɨc rey tsa̱m pɨ̱mi iccámpa orde. Tsa̱m ipɨɨmɨ́ypa jém ipɨxiñt́am. Pero jeeyaj icujípyajpa jém irey aunque agui ipɨɨmɨ́y. \v 26 Pero mimicht́am odoy wa̱tɨ je̱mpɨc. D́a wɨ̱ iga tsa̱m impɨɨmɨ́ypa jém iñt́ɨ̱wɨtam. Entre mimicht́am jém más mɨjpɨc aŋjagooyi tienes que tsɨ́ypa juuts jém más ma̱ñipɨc. Jém más mɨjpɨc tienes que micuyo̱xatámpa iñt́u̱mpɨyt́am. \v 27 ¿I̱ más iniit́ ipɨ̱mi, jém co̱ññewɨɨp mesacɨɨm o jém icuyo̱xapaap, jém inimiñpáppɨc jém wíccuy? Mannɨ́máypa iga ɨch amiñ iga maŋcuyo̱xa̱p. \p \v 28 Nɨmt́im Jesús: \p —Mimicht́am siempre miit́t́a con aɨch cuando tsa̱m acutɨ́tsta̱. \v 29 Jeeyucmɨ manchiiba jém pɨ̱mi iga michɨ́yt́ámiñ juuts miŋjagooyit́am cuando ɨch miñpa anaŋjac jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Sɨɨp manchiiba jém ampɨ̱mi porque ɨch achiiñe jém anJa̱tuŋ Dios. \v 30 Tawagait́t́ámpa cuando miñpa anaŋjac jém pɨxiñt́am yɨ́p naxyucmɨ. Miwíctámpa y miñɨ́ctámpa ammesacɨɨm. Miwagaco̱ñt́ámpa jém aŋjagooyi ico̱ñcuyyucmɨ iga iŋcɨɨpiŋtámiñ jém doce tribu de jém Israelpɨc pɨxiñt́am. \s1 Nɨmpa Jesús iga Peto iŋnécpa \r (Mt. 26:31-35; Mr. 14:27-31; Jn. 13:36-38) \p \v 31 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém Peto: \p —MiPeto, i̱xɨ iga jém Woccɨɨwiñ miwácneta iñt́u̱mpɨyt́am. Tsa̱m micutɨ́tspa siiga nu̱ma iŋcupɨcneta Dios. Micuxicstámpa juuts trigo. \v 32 Pero anaŋwejpátpa Dios para mimich iga odoy iñchaguiñ iga iŋcupɨcpa Dios. Pero ocmɨ cuando e̱ybɨc iŋcupɨcse̱tpa Dios, jesɨc yo̱xpaatɨ jém iñt́ɨ̱wɨtam iga iwɨ̱cupɨcyajiñ. \p \v 33 Jém Peto iñɨ́máy Jesús: \p —MánO̱mi, ait́ listo iga tawaganɨcpa cárcel con mimich. Wɨa̱pt́im taŋwagaca. \p \v 34 Pero jém Jesús iñɨ́máy: \p —MiPeto, mannɨ́máypa iga yɨ́pt́im ja̱ma antes que aŋwejpa jém ca̱yu anaŋnécpa túccɨy, miñɨmpa iga d́a ánixpɨcpa. \s1 Núcum jém ja̱ma iga yaachwatta̱p jém Jesús \p \v 35 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Cuando maŋcutsatta sin morral, ni jém iñt́umiñ accáycuy, ni tuŋgac iŋcɨac; ¿jesɨc t́i mit́ogóyáy? \p Nɨmyaj jém icuyujcɨɨwiñ: \p —D́a t́i. \p \v 36 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jeeyaj: \p —Siiga sɨɨp inimiññe jém immorral o jém iñt́umiñ accáycuy, jesɨc wɨa̱p ininɨc. Siiga d́a inii̱ tu̱m espada, maayɨ jém iñchamarra iga iñjuypa. \v 37 Mannɨ́máypa iga nu̱ma anaccupacpa jém Dios iŋma̱t́i jém jaychacneta̱wɨɨp. Nɨmpa así: “Matsta̱p jém Cristo, chiit́a̱p castigo juuts tu̱m accaoyñewɨɨp.” Cupacpa it́u̱mpɨy juuts jaychacneta̱ jém Dios iŋma̱t́i. \p \v 38 Jesɨc nɨmyaj jém icuyujcɨɨwiñ: \p —MánO̱mi, yɨɨm it́ wɨste̱n espada. \p Nɨm Jesús: \p —It́um wɨ̱. \s1 Jesús iŋwejpát Dios jém lugar Getsemaní \r (Mt. 26:36-46; Mr. 14:32-42) \p \v 39 Jesɨc put Jesús, nɨc juuts icostumbre jém Olivos co̱tsɨc. It́úŋɨyyaj jém icuyujcɨɨwiñ. \v 40 Cuando núcyaj jém co̱tsɨcyucmɨ, Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Aŋwejpáttaamɨ Dios iga odoy i̱ wɨa̱iñ micutɨ́tsta. \p \v 41 Jesɨc Jesús ichac icuyujcɨɨwiñ, nɨc uxaŋ más juumɨ, jutspɨy taŋwípnɨcpa tu̱m tsa. Jemum co̱ste̱ññeactɨŋ, moj iŋwejpát Dios. \v 42 Nɨmpa Jesús: \p —ManJa̱tuŋ, siiga mich iŋwɨ̱aŋja̱m, odoy jɨɨcɨ iga annascaaba yɨ́p mɨjpɨc yaacha̱ji. Pero odoy wa̱tɨ juuts ɨch ansunpa, wa̱tɨ juuts mich iŋwɨ̱aŋja̱m. \p \v 43 Jesɨc miñ iwiñquejáy tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iga iccamamwadáypa jém Jesús ia̱nama. \v 44 Pero tsa̱m pɨ̱mi ijɨ̱spa iga accaata̱p, jesɨc más pɨ̱mi iŋwejpátpa Dios. Agui pɨ̱mi cupijpa hasta wɨtspa naxyucmɨ juuts nɨɨpiñ. \p \v 45 Jesɨc yaj iŋwejpát Dios. Tsucum, nɨc ju̱t́ it́ jém icuyujcɨɨwiñ. Ipát iga moŋyajpa jeeyaj porque tsa̱m pɨ̱mi aŋyácneyaj. \v 46 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —¿T́iiga mimoŋtámpa? Tsucumtaamɨ. Aŋwejpáttaamɨ Dios iga odoy i̱ wɨa̱iñ micmalwat. \s1 Matsta̱ jém Jesús \r (Mt. 26:47-56; Mr. 14:43-50; Jn. 18:2-11) \p \v 47 Iganam jɨypa ixɨ jém Jesús, jesɨgam núcyaj tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am. Jém Judas, jém it́wɨɨp id́ɨc con jém docepɨc icuyujcɨɨwiñ, inimiñ jém pɨxiñt́am iga icɨɨjuŋcotpa jém Jesús, icunúc, ichútsáy ia̱cpac. \v 48 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —MiJudas, ¿que mich aŋwadáypa atraición aɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, con tu̱m aŋna̱catsuuchi? \p \v 49 Jesɨc cuando icuyujcɨɨwiñ iixyaj iga matsta̱ jém Jesús, iñɨ́mayyaj: \p —MánO̱mi, ¿maŋcupujpa con jém espada? \p \v 50 Tu̱m de jeeyaj it́ɨŋ jém co̱bacpɨc pa̱nij imozo. It́ɨŋquímáy it́a̱tsɨc jém aŋwɨ̱mɨpɨc. \v 51 Pero nɨmpa Jesús: \p —Odoy wa̱tɨ je̱mpɨc. \p Jesɨc Jesús it́óbáy e̱ybɨc jém pɨ̱xiñ it́a̱tsɨc. \v 52 Sɨɨbat́im mex jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém mɨjpɨc ma̱stɨc iŋjagooyi y jém wɨd́ayt́am. Miñpa imatsyaj Jesús. Pero Jesús iñɨ́máy: \p —¿T́iiga miñ ammatsta con jém espada y con jém cuy? ¿Que ɨch anúmpaap? \v 53 Jáyum tawagai̱t́i jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m, pero d́a i̱ ammats. Pero sɨɨp Dios ijɨ́cpa iga wɨa̱p ammatsta. Núc jém hora, wɨa̱p iŋwatta juuts ixunpa jém piichcɨɨmpɨc ipɨ̱mi. \s1 Jém Peto iŋnécpa jém Jesús \r (Mt. 26:57-58, 69-75; Mr. 14:53-54, 66-72; Jn. 18:12-18, 25-27) \p \v 54 Jesɨc matsta̱ jém Jesús, nanɨcta̱ jém pa̱nij aŋjagooyi it́ɨccɨɨm. Jém Peto ijuumactúŋɨ́y. \v 55 Jesɨc jém it́yajwɨɨp jém tɨgaŋna̱ca icnúcyaj juctɨ, co̱ñyaj iga samyajpa. Jém Peto iwaganaco̱ñt́im. \v 56 Jesɨc tu̱m yo̱mo, jém pa̱nij imozo, iix jém Peto iga co̱ñ ju̱t́ acnúcneta̱ juctɨ. Tsa̱m iámpa jém Peto, iixpɨc. Nɨm jém yo̱mo: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ sɨɨba id́ɨc con je. \p \v 57 Pero jém Peto iŋnéc. Iñɨ́máy jém yo̱mo: \p —Miyo̱mo, ɨch d́a ánixpɨcpa jém pɨ̱xiñ. \p \v 58 Ocmɨ tuŋgagam pɨ̱xiñ iix jém Peto. Nɨ́mayt́a̱: \p —¡Mich, tu̱m de mijeet́im! \p Pero jém Peto iñɨ́máypa jém pɨ̱xiñ: \p —¡Mipɨ̱xiñ, d́a ánixpɨcpa! \p \v 59 Ocmɨ como tu̱m hora, tuŋgagam pɨ̱xiñ nɨmpat́im: \p —Nu̱ma, yɨ́p pɨ̱xiñ it́ id́ɨc con je, quejpa iga Galileapɨc. \p \v 60 Jesɨc Peto iñɨ́máy: \p —Mipɨ̱xiñ, d́a anjo̱doŋ t́i sɨ́p iññɨmta. \p Jesɨc jeet́i rato iganam jɨypa jém Peto, jesɨgam aŋwej jém ca̱yu. \v 61 TánO̱mi iámseedáy, iix jém Peto. Jesɨc Peto ijɨ̱s t́i iñɨ́mayñe jém tánO̱mi cuando miñɨ́mayt́a̱ jém Peto iga: “Antes que aŋwejpa jém ca̱yu, mich anaŋnécpa tuccɨy.” \v 62 Jesɨc put jém Peto. Tsa̱m pɨ̱mi wejpa. Agui aŋyácne. \s1 Jém imatsneyajwɨɨp Jesús ixaayɨyyajpa \r (Mt. 26:67-68; Mr. 14:65) \p \v 63 Jesɨc jém imatsneyajwɨɨp Jesús ixaayɨyyajpa. Ixoŋyajpa. \v 64 Aŋmónayt́a̱ jém Jesús iixcuy con tu̱m puctu̱cu. Jesɨc icwácyaj Jesús, nɨ́mayt́a̱: \p —Siiga mixabio, anɨ́maayɨ i̱ mixoŋ. \p \v 65 Jesɨc pɨ̱mi imalmalnɨ́mayyajpa jém Jesús. \s1 Nanɨcta̱ Jesús ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj jém co̱bacpɨc pa̱nij aŋjagooyiyaj \r (Mt. 26:59-66; Mr. 14:55-64; Jn. 18:19-24) \p \v 66 Jesɨc cuquejum, aŋtuuma̱yajpa jém wɨd́ayt́am jém Israelpɨc aŋjagooyiyaj. It́yajt́im jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém escribaspɨc maestroyaj. Nanɨcta̱ Jesús ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj jém wɨd́ayt́am, jém Sanhedrín. Jesɨc jém aŋjagooyiyaj icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p \v 67 —Siiga miCristo, jém micutsatnewɨɨp Dios, jesɨc aŋma̱tɨ. \p Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Siiga mannɨ́máypa iga ɨch aCristo, d́at́im iŋcupɨctámpa. \v 68 Siiga mannɨ́máypa iga t́iiga micwágoyt́ampa, jesɨc mich d́at́im aŋcutsoŋtámpa ni d́at́im aŋcutsɨgayt́ámpa. \v 69 Pero ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, sɨɨp nɨcpa aco̱ñi jém Dios iŋwɨ̱mɨ, jém iniit́wɨɨp it́u̱mpɨy ipɨ̱mi. \p \v 70 Jesɨc it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp icwácyajpa Jesús. Nɨmyajpa: \p —¿Que mich Dios miMa̱nɨc? \p Jesɨc jém Jesús icutsoŋ. Nɨmpa: \p —Mich miñɨmpa iga aɨcham. \p \v 71 Jesɨc nɨmyajpa jém pɨxiñt́am: \p —D́am tammétstámpa tuŋgac testigo, iyaagam naŋmatcata̱. \c 23 \s1 Nanɨcta̱ jém Jesús iga icɨɨpiŋpa jém Pilato \r (Mt. 27:1-2, 11-14; Mr. 15:1-5; Jn. 18:28-38) \p \v 1 Jesɨc tsucumyaj it́u̱mpɨy jém Israelpɨc aŋjagooyiyaj. Nanɨcta̱ jém Jesús jém aŋjagooyi Pilato iwiñjo̱m. \v 2 Jemum moj iquejajwadayyaj. Nɨ́mayt́a̱ jém Pilato: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ tsa̱m iccujíñayñe jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Nɨmpa iga d́a wɨ̱ tanyojpa jém impuesto para jém Romapɨc aŋjagooyi. Nɨmt́im iga je jém Cristo, tu̱m Rey. \p \v 3 Jesɨc jém Pilato icwác jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱: \p —¿Que mich miRey de jém judíos? \p Jesús icutsoŋ, iñɨ́máy: \p —Nu̱ma juuts mich miñɨm. \p \v 4 Jesɨc Pilato iñɨ́máy jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp je̱m: \p —D́a ampádáy ni tu̱m it́áŋca yɨ́p pɨ̱xiñ. \p \v 5 Pero jém pɨxiñt́am más pɨ̱mi jɨyyajpa. Nɨmyajpa: \p —Yɨ́bam tsa̱m icujíñayñe it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ de Judea con jém iŋquímayooyi. Moj iŋmat jém iŋquímayooyi jém naxyucmɨ de Galilea. Sɨɨp núcneum hasta yɨɨm. \s1 Nanɨcta̱ jém Jesús iga icɨɨpiŋpa jém aŋjagooyi Herodes \p \v 6 Jesɨc cuando Pilato imatoŋ, acwágóypa. Nɨmpa: \p —¿Pero que yɨ́p tu̱m Galileapɨc pɨ̱xiñ? \p \v 7 Cuando icutɨɨyɨ́y iga Galileapɨc pɨ̱xiñ, jesɨc jém Pilato ipɨɨmɨ́y iga nanɨcta̱iñ Jesús ju̱t́ it́ jém Herodes, jém Galileapɨc gobernador, porque noco it́ jém Herodes. Miññe jo̱yi Jerusalén. \v 8 Jesɨc cuando jém Herodes iix Jesús, agui maymay. Dende pecam iixt́ooba porque imatoŋne iga wɨa̱p iwat jém milagro. Sɨɨp ixunpa jém Herodes iga iwad́iñ Jesús tu̱m milagro. \v 9 Tsa̱m pɨ̱mi icwácpa jém Herodes, pero Jesús d́a icutsoŋpa. \v 10 It́t́im id́ɨc jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém escribaspɨc maestroyaj. Pɨ̱mi iquejajwadayyajpa Jesús. \v 11 Jesɨc jém Herodes con jém isoldado d́a iwɨ̱ixyajpa jém Jesús. Ixaayɨyyajpa, iccámayyajpa wɨbɨc puctu̱cu juuts tu̱m rey. Jesɨc e̱ybɨct́im nanɨcta̱ Jesús jém Pilatocɨɨm. \v 12 Jesɨc jeet́im ja̱ma tsɨ́yyaj juuts amigo jém Herodes con jém Pilato, porque wiñt́i pɨ̱mi najóyixyajta̱p id́ɨc. \s1 Pɨɨmɨyt́a̱ iga accaata̱iñ jém Jesús \r (Mt. 27:15-26; Mr. 15:6-15; Jn. 18:39–19:16) \p \v 13 Jesɨc jém Pilato iŋtuuma̱watpa jém co̱bacpɨc pa̱nij con jém aŋjagooyiyaj y jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp je̱m. \v 14 Nɨmpa jém Pilato: \p —Mimicht́am anamíñayt́a yɨ́p pɨ̱xiñ. Miñɨmtámpa iga tsa̱m iccujíñayñe it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp yɨ́p attebet. Ɨch aŋwɨ̱cɨɨpiŋ. Sɨɨp íñixñeta iga d́a ampádáy it́áŋca t́iiga iŋquejajwadayñeta. \v 15 Icɨɨpiŋt́im jém Herodes. D́at́im ipádáy it́áŋca porque e̱ybɨct́im acutsadáy yɨɨm. Tsa̱m wɨ̱quejpa iga d́a t́i mal iwatne, d́a wɨa̱p anacca. \v 16 Sɨɨp anchiiba castigo, jesɨc aŋcutsɨgáypa. \p \v 17 Jém Pilato siempre icutsɨgáypa tu̱m preso cuando naspa jém sɨŋ. Jém pɨxiñt́am wɨa̱p icupiŋ jup preso icutsɨgáypa. \v 18 Pero it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, jém it́yajwɨɨp je̱m, pɨ̱mi jɨyyajpa. Nɨmyaj: \p —¡Acca̱ɨ yɨ́p pɨ̱xiñ! ¡Cutsɨgaayɨ jém Barrabás! \p \v 19 Yɨ́pt́im Barrabás cotta̱ cárcel porque ictsucum tu̱m rebelión jém attebet Jerusalén y porque accaoyñe. \v 20 Jém Pilato icutsɨgayt́ooba id́ɨc jém Jesús. E̱ybɨct́im iñɨ́máy jém pɨxiñt́am iga icutsɨgayt́ooba. \v 21 Pero jeeyaj más pɨ̱mi jɨyyajpa. Nɨmyajpa: \p —¡Cunuuntaamɨ cunusyucmɨ! ¡Cunuuntaamɨ cunusyucmɨ! \p \v 22 Jesɨc e̱ybɨct́im jém Pilato iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: \p —¿T́iiga? ¿T́i mal iwatne? Ɨch d́a ampádáy it́áŋca iga accaata̱iñ. Sɨɨp anchiiba castigo, jesɨc aŋcutsɨgáypa. \p \v 23 Pero más pɨ̱mi jɨyyajpa jém pɨxiñt́am. Nɨmyajpa iga cunúnta̱iñ cunusyucmɨ. Jesɨc jém Pilato imatóŋáy jeeyaj. \v 24 Iwat juuts iwɨ̱aŋja̱myaj. \v 25 Icutsɨgáy jém Barrabás jém cotneta̱wɨɨp id́ɨc cárcel porque tu̱m rebelde, tsa̱m accaóypa. Cutsɨgayt́a̱ juuts ixunyajpa jém pɨxiñt́am. Jém Pilato icɨɨjuŋcodáy Jesús jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m iga imalwadayyajiñ juuts iwɨ̱aŋja̱myaj. \s1 Cunúnta̱ Jesús cunusyucmɨ \r (Mt. 27:32-44; Mr. 15:21-32; Jn. 19:17-27) \p \v 26 Jesɨc nanɨcta̱ Jesús iga cunúnta̱p cunusyucmɨ. Iganam nɨquiyaj, jém soldado ipátyaj tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ̱yi Ximoj. Cirenepɨc pɨ̱xiñ, se̱t́i id́ɨc ica̱mjo̱m. Matsta̱ jém Ximoj, accónte̱ñt́a̱ jém cunus. It́utsapacpa jém Jesús. \p \v 27 It́úŋɨyyajpat́im tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. Nɨcyajpat́im jáyaŋ jém yo̱mtam. Pɨ̱mi wejyajpa jém yo̱mtam, aŋyácneyaj iga yaachwatta̱p jém Jesús. \v 28 Iámseedáy jém Jesús. Iñɨ́máy: \p —MiJerusalénpɨc miyo̱mtam, odoy anawejtaamɨ ɨch iga ayaachwatta̱p. Wejtaamɨ iga miyaachwattamta̱p mimicht́am con jém imma̱nɨctam. \v 29 Porque miñpa jém ja̱ma iga nɨmyajpa: “Tsa̱m maymay jém yo̱mo jém d́apɨc ma̱nɨgɨ́y, jém d́apɨc ma̱nɨccomcane y jém d́apɨc ictsútspa tu̱m tsɨ̱xi.” \v 30 Jesɨc jeet́im ja̱ma jém it́yajwɨɨp iñɨ́mayyajpa jém co̱tsɨc: “Acujécque̱tɨ.” Iñɨ́mayyajpat́im jém lumu: “Accucumque̱tɨ.” \p \v 31 Nɨmt́im Jesús: \p —Siiga je̱mpɨgam iñasca jém tsococuy, ¿jesɨc t́i naspa con jém tɨtsnewɨɨp? \p \v 32 Nanɨcta̱pt́im wɨste̱n malopɨc pɨ̱xiñ iga accaayajta̱p tu̱mt́i lugar con jém Jesús. \v 33 Jesɨc núcyaj tu̱m lumuyucmɨ, iñɨ̱yi jém Tsútsco̱bacpaccɨɨm. Jemum cunúnta̱ jém Jesús cunusyucmɨ. Cada lado cunúnyajta̱t́im jém wɨste̱n malopɨc pɨ̱xiñ, tu̱m jém iŋwɨ̱mɨ, tu̱m jém iŋna̱ymɨ. \v 34 Iganam cunúnta̱p jém Jesús, iŋwejpát Dios. Iñɨ́máy: \p —ManJa̱tuŋ, wadaayɨ perdón yɨ́pyaj pɨxiñt́am porque d́a ijo̱doŋ t́i sɨ́p iwatyaj. \p Jém soldado iwécyaj jém Jesús ipuctu̱cu. Iwatyaj tu̱m sorteo i̱ icoñwɨ́ypa jém iyagatsyoot́i. \v 35 Jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp je̱m, iámyajpa jém Jesús. Jém Israelpɨc aŋjagooyiyaj pɨ̱mi ixaayɨyyajpat́im. Nɨmyaj: \p —Yɨ́p pɨ̱xiñ nɨmpa iga wɨa̱p icɨacput tuŋgac pɨ̱xiñ. Jesɨc siiga nu̱ma je jém Cristo, jém icutsatnewɨɨp Dios, wɨ̱ iga nacɨacputta̱iñ iyaac. \p \v 36 Ixaayɨyyajpat́im jém soldado. Icunúc, ichi jém ca̱tsupɨc vino iga iuguiñ, pero Jesús d́a iuc. \v 37 Jesɨc jém soldado iñɨ́mayyaj jém Jesús: \p —Siiga mimicham jém judíospɨc miRey, nacɨacputta̱jɨ iñyaac. \p \v 38 Accámayt́a̱ tu̱m letrero ico̱bacaŋtɨcmɨ. Jayñe jém letrero tucute̱n aŋmat́i̱mɨ, jém griego, jém latín y jém hebreo. Yɨɨmpɨc nɨmpa: “Yɨ́bam jém judíos iRey.” \p \v 39 Jesɨc tu̱m de jém wɨste̱n malopɨc pɨ̱xiñ, jém cunúnneta̱wɨɨp, pɨ̱mi imalnɨ́máy jém Jesús. Iñɨ́máy: \p —Siiga mich miCristo, nacɨacputta̱jɨ iñyaac. Acɨacputtaamɨt́im aɨcht́am. \p \v 40 Pero jém tuŋgac iwogáy it́ɨ̱wɨ. Iñɨ́máy: \p —¿Que mich d́a iŋcɨ̱ŋpa Dios? Sɨɨp tampɨctsoŋnet́im jexpɨct́im castigo. \v 41 Taɨcht́am tanait́ razon iga tayaachwatta̱p porque sɨɨp tanyojpa jém tantáŋca. Pero yɨ́p pɨ̱xiñ d́a t́i mal iwatne. \p \v 42 Nɨmt́im jém pɨ̱xiñ: \p —MiJesús, ajɨ̱sɨ cuando núcpa jém ja̱ma iga michɨ́ypa juuts aŋjagooyi. \p \v 43 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —Nu̱ma mannɨ́máypa iga yɨ́pt́im ja̱ma nɨcpa tawagai̱t́i paraíso. \s1 Accaata̱ jém Jesús \r (Mt. 27:45-56; Mr. 15:33-41; Jn. 19:28-30) \p \v 44 Núc cugapja̱ma. Cupiicha̱ icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ. Pɨ̱mi piicha̱ hasta las tres de la tarde. \v 45 Jém ja̱ma cupiicha̱ne. Jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m teeñaŋsajt́im jém puctuctaañi icuyagats. \v 46 Jesɨc Jesús pɨ̱mi jɨy. Nɨm: \p —ManJa̱tuŋ, maŋcɨɨjuŋcodáypa ána̱nama. \p Jesɨc yaj nɨ̱mi, caum jém Jesús. \p \v 47 Cuando jém Romapɨc capitán iix t́i iñasca, moj icujíp Dios. Nɨmpa: \p —Nu̱ma, yɨ́p tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ. D́a t́i mal iwatne. \p \v 48 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, jém aŋtuuma̱neyajwɨɨp, cuando iixyaj t́i acnascata̱ jém Jesús, ixoŋyajpa ipecho porque pɨ̱mi aŋyácneyaj. Ocmɨ se̱tyajum it́ɨccɨɨm. \v 49 Pero it́u̱mpɨy jém Jesús iamigoyaj con jém Galileapɨc yo̱mtam jém miññeyajwɨɨp con Jesús, tsɨ́yyaj juumɨ iganam iámyajpa t́i acnascata̱ jém Jesús. \s1 Cumta̱ Jesús tu̱m tsaajosjo̱m \r (Mt. 27:57-61; Mr. 15:42-47; Jn. 19:38-42) \p \v 50 Jesɨc it́t́im je̱m tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ iñɨ̱yi José, Israelpɨc aŋjagooyit́im. Siempre iwatpa juuts ixunpa Dios. \v 51 Sɨ́p iŋjóc jém ja̱ma iga Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. Jém pɨ̱xiñ tsucum jém attebet Arimatea, jém naxyucmɨ de Judea. Je d́a tɨgɨycúm con jém tuŋgac aŋjagooyiyaj cuando ijɨ̱syaj iga accaata̱p jém Jesús. \v 52 Jesɨc jém José nɨc iám jém Pilato. Iwágáy jém Jesús imɨjta̱y. \v 53 Oy icquedáy jém imɨjta̱y jém cunusyucmɨ. Iŋmon con wɨbɨc puctu̱cu de lino. Icum tu̱m tsaajosjo̱m, watneta̱wɨɨp, ju̱t́ d́a i̱ queman icum tu̱m tsúts. \v 54 Yɨ́pt́im ja̱ma jém Israelpɨc pɨxiñt́am iwatyajpa jém iwíccuy iga wɨa̱p ijejyaj jém jejcuyja̱ma. Jesɨc cuando cumta̱ jém Jesús, tsucumtooba jém jejcuy ja̱ma. \p \v 55 Jém yo̱mtam, jém miññeyajwɨɨp de Galilea con Jesús, it́úŋɨyyaj jém José iga iámyajpa jém tsaajos y juuts cotneta̱ jém Jesús imɨjta̱y. \v 56 Jesɨc jém yo̱mtam se̱tyaj it́ɨccɨɨm, iwɨ̱tsacyajpa jém poot́i jém cɨ̱npáppɨc y jém wɨbɨc pomada. Ocmɨ jejyajpa jém jejcuyja̱ma juuts nɨmpa jém aŋquímayooyi. \c 24 \s1 Acpɨsneta̱wum jém Jesús \r (Mt. 28:1-10; Mr. 16:1-8; Jn. 20:1-10) \p \v 1 Jesɨc jém wiñt́ipɨc ja̱ma de jém semana, tsa̱m tsúyt́im, nɨcgac jém yo̱mtam jém tsaajoscɨɨm. Ininɨcyaj jém poot́i cɨ̱npaap jém iwatnewɨɨp. Iwagananɨcyajt́im jém tuŋgac yo̱mtam. \v 2 Cuando núcyaj jém tsaajoscɨɨm, iixyaj iga áŋáyñeum jém tsaajos. Aŋjoobayñeta̱wum jém jos aŋnúccuy. \v 3 Tɨgɨyyaj jém yo̱mtam jém tsaajosjo̱m. D́am ipádáy jém tánO̱mi Jesús imɨjta̱y. \v 4 Agui cɨ̱ŋyaj, d́a icutɨɨyɨ́y t́i nasne je̱m. Jesɨc iixyaj iga jemum te̱ñ wɨste̱n pɨ̱xiñ, agui tsocpa jém ipuctu̱cu. \v 5 Tsa̱m pɨ̱mi ichɨgaŋjécyaj jém yo̱mtam, ámquetneyaj naxyucmɨ. Jesɨc jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém yo̱mtam: \p —¿T́iiga miñ immétsta jém vivopɨc yɨɨm ju̱t́ cumneta̱ jém caaneyajwɨɨp? \v 6 Je d́am i̱ yɨɨm. Acpɨsneta̱wum. Jɨ̱staamɨ juuts miñɨ́mayt́a cuando it́ id́ɨc jém Galilea. \v 7 Miñɨ́máy iga jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ cɨɨjuŋcotta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m, cunúnta̱p cunusyucmɨ, jesɨc jém tucunaja̱ma acpɨsta̱p. \p \v 8 Jesɨc jém yo̱mtam ijɨ̱syajpa jém aŋma̱t́i juuts iñɨ́mayñe jém Jesús. \v 9 Jesɨc se̱tyaj jém yo̱mtam de jém tsaajos hasta ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj jém once con jém tuŋgac jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Iŋmadayyaj t́i iixyaj. \v 10 Sɨɨba jém Malía Magdalena, jém Xiwana y jém Malía jém Jacobo ia̱pa. Jeeyaj con jém tuŋgac más yo̱mtam iŋmadayyaj jém apóstolyaj t́i iixyaj jém tsaajosjo̱m. \v 11 Pero jém Jesús icuyujcɨɨwiñ ijɨ̱syaj iga mɨgooyi. D́a icupɨcyaj t́i iŋmadáy jém yo̱mtam. \p \v 12 Jesɨc póyaŋtsucum jém Peto, nɨc jém tsaajoscɨɨm. Ámcúm jém tsaajosjo̱m, iix no más jém iŋmónóycuy, tsacneta̱ tu̱m áŋe̱ymɨ. Ocmɨ se̱t jém Peto. Agui tɨ̱neaŋjac, ijɨ̱spa ijɨ̱xiaŋjo̱m t́i nasne. \s1 Jém Emaús cu̱tuŋ \r (Mr. 16:12-13) \p \v 13 Jesɨc jeet́im ja̱ma nɨcyajpa jém tɨgaŋjoj Emaús wɨste̱n jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. Jém Emaús como once kilómetro ijuumɨ de jém Jerusalén. \v 14 Iganam nɨquiyaj jém wɨste̱n icuyujcɨɨwiñ, sɨ́p iŋmatyaj t́i iñasca jém Jesús. \v 15 Iganam aŋmatyajpa jém wɨste̱n, jesɨgam núc Jesús ju̱t́ nɨquiyaj; mojum iwagananɨcyaj. \v 16 Dios d́a ijɨ́cpa iga iixpɨguiñ jém icuyujcɨɨwiñ. \v 17 Jesɨc Jesús moj icwác jém wɨste̱n, iñɨ́máy: \p —¿T́i sɨɨp iniŋmatta iganam miñɨquit́am tuŋjo̱m? ¿T́iiga miŋyácneta? \p \v 18 Tu̱m de jeeyaj, iñɨ̱yi Cleofas, icutsoŋ. Iñɨ́máy: \p —¿Mioy Jerusalén y d́a iñjo̱doŋ t́i nasne jemɨc? ¿Que juumɨpɨc mipɨ̱xiñ? \p \v 19 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ: \p —¿T́i nasne jemɨc? \p Nɨmpa jém Cleofas: \p —Tsa̱m jáyaŋ cosa iñasca jém Jesús jém Nazaretpɨc pɨ̱xiñ. Je tu̱m profeta tsa̱m wɨa̱p, agui wɨa̱pt́im iŋmat jém Dios iwiñjo̱m. It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am tsa̱m iwɨ̱ixyajpat́im. \v 20 Pero jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém aɨcht́ampɨc anaŋjagooyiyaj icɨɨjuŋcotyaj jém Jesús jém Romapɨc aŋjagooyi icɨɨjo̱m iga accaata̱iñ. Jemum cunúnta̱ cunusyucmɨ. \v 21 Ɨcht́am anjɨ̱stámpa id́ɨc iga jém Jesús wɨa̱p tacɨacputta taɨcht́am jém taIsraelpɨc tapɨxiñt́am. Sɨɨp nasneum tucunaja̱ma iga accaata̱. \v 22 Jute̱n de jém aɨcht́ampɨc yo̱mtam oy iámyaj jém tsaajos tsúyt́im. Agui atsɨgaŋjécta, \v 23 porque aŋmadayyaj iga d́am i̱ jém tsúts jém tsaajosjo̱m. Anɨ́mayt́a iga iixyaj wɨste̱n sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ. Nɨmpat́im jém yo̱mtam iga aŋmadayt́a̱t́im iga pɨsneum jém Jesús. \v 24 Algunos de aɨcht́am oy iámyaj jém tsaajos. Nu̱ma iixyaj jém cosa juuts nɨm jém yo̱mtam. Pero d́a iixyaj jém Jesús. \p \v 25 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém wɨste̱n icuyujcɨɨwiñ: \p —Odoy cuɨ̱xataamɨ. Agui mijɨ̱xicumoŋneta iga d́a iŋcupɨctámpa it́u̱mpɨy juuts ijaychacneyaj jém wiñɨcpɨc profeta. \v 26 ¿Que d́a iñjɨ̱spa iga yaachwatta̱p jém Cristo y ocmɨ químpa sɨŋyucmɨ? \p \v 27 Jesɨc jém Jesús moj iŋquejáy jém Dios iŋma̱t́i jém ijaychacnewɨɨp jém Moisés y jém wiñɨcpɨc profetayaj. Iŋquejáypa it́u̱mpɨy ju̱t́ jaychacneta̱ de jém Cristo. \p \v 28 Jesɨc núcyajum jém wɨste̱n icuyujcɨɨwiñ jém tɨgaŋjoj ju̱t́ nɨcyajpa. Iŋja̱myajpa iga jém Jesús nɨcpanam más juumɨ. \v 29 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ iñɨ́mayyaj Jesús iga tsɨ́yiñ con jeeyaj. Nɨ́mayt́a̱: \p —Tsɨɨyɨm yɨɨm con aɨcht́am porque tsuuyɨm, piicha̱bam i̱t́i. \p Jesɨc jemum tsɨ́y jém Jesús con jeeyaj. \v 30 Wagaco̱ñyajum mesacɨɨm. Ipɨc Jesús tu̱m caxt́ána̱ñi, moj iŋwejpát Dios. Ocmɨ iwéc jém caxt́ána̱ñi con jém wɨste̱n icuyujcɨɨwiñ. \v 31 Jesɨc Dios ijɨ́gáy jém wɨste̱n iga iixpɨguiñ jém Jesús. Pero jeet́i rato coñt́ogoy, d́a iixyaj ju̱t́ iɨŋ. \v 32 Jesɨc nacwácyajta̱p jeeyaj. Nɨmpa: \p —¿Que d́a iñjɨ̱spa iga agui imatspa tána̱nama cuando taŋmadáypa tuŋjo̱m y cuando taŋquejáypa jém Dios iŋma̱t́i? \p \v 33 Jesɨc jeet́i rato se̱tyaj jém wɨste̱n Jerusalén. Tɨgɨy jém tɨcjo̱m ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj jém once con jém tuŋgac jém Jesús icuyujcɨɨwiñ. \v 34 Nɨ́mayyajta̱ jém oyñewɨɨp jém Emaús. \p —Nu̱ma, pɨsneum jém tánO̱mi. Dios icpɨs. Jém Peto iixñe. \p \v 35 Jesɨc jém wɨste̱n iŋmatyajt́im t́i iñascayaj tuŋjo̱m y jutsa̱ miixpɨcyaj jém Jesús cuando iwécpa jém caxt́ána̱ñi. \s1 Jesús iwiñquejáy jém icuyujcɨɨwiñ \r (Mt. 28:16-20; Mr. 16:14-18; Jn. 20:19-23) \p \v 36 Iganam sɨ́p iŋmatyaj jém icuyujcɨɨwiñ, jesɨgam núc jém Jesús, iwiñquejáy ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj. Idioschi jeeyaj, iñɨ́máy: \p —Xutsóyt́am. \p \v 37 Pero jeeyaj agui aŋjécyaj, cɨ̱ŋyaj. Ijɨ̱syaj iga iixyaj tu̱m a̱nama. \v 38 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: \p —¿T́iiga miŋjécneta? ¿T́iiga iniit́t́a jexpɨc jɨ̱xi íña̱namaŋjo̱m? \v 39 Aámaayɨ jém aŋcɨ y ampuy. Ɨcham aJesús. Atsɨctaamɨ iga iŋcutɨɨyɨyt́ámiñ iga d́a je aa̱nama. Porque tu̱m a̱nama d́a maayɨ́y ni d́a pagɨ́y juuts ɨch anait́. \p \v 40 Iganam iŋmadáy jém icuyujcɨɨwiñ, iŋquejáy icɨ y ipuy. \v 41 Agui maymayyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Como d́anam iwɨ̱cupɨcne, agui tɨ̱neaŋjacyaj. Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —¿Iniit́t́a uxaŋ wíccuy iga aŋcɨɨspa? \p \v 42 Jesɨc chiit́a̱ tu̱m ja̱ca tɨɨpɨ jaasnewɨɨp. Chiit́a̱t́im tu̱m ja̱ca chi̱ñu con iña̱yi. \v 43 Ipɨctsoŋ jém Jesús. Moj icɨɨs. \p \v 44 Ocmɨ iñɨ́máy: \p —Sɨɨp accupacneta̱wum jém aŋma̱t́i jém mannɨ́mayñewɨɨp cuando ait́ id́ɨc con mimicht́am. Mannɨ́mayñe iga tienes que anaccupacpa it́u̱mpɨy juuts ajaychagayñe jém Moisés, jém wiñɨcpɨc profetayaj y jém Salmojo̱m. \p \v 45 Jesɨc jém Jesús ichi jɨ̱xi jém icuyujcɨɨwiñ iga wɨa̱iñ icutɨɨyɨyyaj jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp. \v 46 Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ: \p —Jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ ijaychacne iga tienes que accaata̱p jém Cristo jém icutsatnewɨɨp Dios. Ocmɨ acpɨsta̱p jém tucunaja̱ma de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. \v 47 Jesɨc yɨ́pt́im Cristo icutsatpa jém icuyujcɨɨwiñ iga iŋmadayyajiñ jém pɨxiñt́am jém wɨbɨc aŋquímayooyi. Mojpa iŋmatyaj jém attebet Jerusalén. Ocmɨ núcpa yɨ́p aŋma̱t́i it́u̱mpɨy jém naciónyaj icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ. Aŋmadayyajta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am iga icucaguiñ jém ijɨ̱xi d́apɨc wɨ̱. Cuando cucacum ijɨ̱xi, jesɨc Dios iccáyáypa jém it́áŋca. \v 48 Mimicht́am wɨa̱p iniŋmadayt́a jém pɨxiñt́am porque íñixñeta t́i annascane. \v 49 ¡Matoŋtaamɨ! Maŋcutsadáypa jém Dios ipɨ̱mi juuts mijɨycámayñe anJa̱tuŋ Dios. Jesɨc tsɨ́yt́aamɨ yɨ́p attebet Jerusalén hasta impɨctsoŋtámpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱mi. \s1 Químpa Jesús sɨŋyucmɨ \r (Mr. 16:19-20) \p \v 50 Jesɨc Jesús ininɨc jém icuyujcɨɨwiñ hasta jém tɨgaŋjoj Betania. Icquím icɨ, iŋwejpátpa Dios iga iwɨ̱wadáyiñ jém icuyujcɨɨwiñ. \v 51 Jesɨc yajum iŋwejpát Dios, nɨc Jesús. Nanɨcta̱ sɨŋyucmɨ. \v 52 Co̱ste̱ñyaj jém icuyujcɨɨwiñ iga ijɨ̱syajpa Jesús. Ocmɨ se̱tyajum Jerusalén. Agui pɨ̱mi maymayyaj. \v 53 Seguido wagait́yaj jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Icujípyajpa Dios. \p Jemum cuyaj.