\id HEB \h HEBREOS \toc1 Jém carta jém jayñeta̱wɨɨp jém hebreopɨc pɨxiñtam \toc2 HEBREOS \toc3 Heb. \mt1 Jém carta jém jayñeta̱wɨɨp jém hebreopɨc pɨxiñtam \c 1 \s1 Dios icutsat jém iMa̱nɨc yɨ́p naxyucmɨ iga iŋmad́iñ \p \v 1 Wiñɨgam Dios ijɨ́yáy wat́cɨy jém tanja̱tuŋwe̱wetam. Varios forma ijɨ́yáy. Chiit́a̱ jɨ̱xi jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ iga iŋmadayyajiñ jém Dios ipɨxiñt́am. \v 2 Pero sɨɨp yɨ́p ocmɨpɨc tiempo Dios icutsat iMa̱nɨc iga taŋmadáyiñ. Yɨ́pt́im Dios iMa̱nɨc cupiŋta̱ iga imɨɨcha̱p it́u̱mpɨy jém Dios imɨɨchi. Jeet́im iMa̱nɨc iwaganayo̱xa̱ Dios cuando mu iwatyaj it́u̱mpɨy cosa jém it́wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ y jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. \v 3 Agui pɨ̱mi wɨ̱tsocpa jém Dios iMa̱nɨc juutst́im jém tanJa̱tuŋ Dios. Jext́im ipɨ̱mi. Jeet́im mismo icuwiñ juuts jém tanJa̱tuŋ Dios. Yɨ́pt́im Dios iMa̱nɨc iniit́ icɨɨjo̱m it́u̱mpɨy jém Dios iwa̱t́i iga iwatpa cuenta con Dios iŋma̱t́i jém iniit́wɨɨp ipɨ̱mi. Jesɨc cuando yaj tacujicháyáy jém tantáŋca, nɨc co̱ñi sɨŋyucmɨ jém tanJa̱tuŋ Dios itrono iŋwɨ̱cɨɨmɨ. \s1 Jém Dios iMa̱nɨc más mɨj que jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ \p \v 4 Accámta̱ jém Dios iMa̱nɨc juuts tu̱m más mɨjpɨc aŋjagooyi que jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Ipɨctsoŋne jeet́im iJa̱tuŋpɨc iñɨ̱yi y jém iJa̱tuŋ ipɨ̱mi, jeeyucmɨ más wɨa̱p que jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. \v 5 Porque Dios d́a nunca iñɨ́máy ni tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ: \q1 Mich mamMa̱nɨc. Yɨ́p ja̱ma mamma̱nɨga̱p. \m D́at́im iñɨ́máy Dios tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ: \q1 Mich anJa̱tuŋ, ɨch mamma̱nɨc. \m \v 6 Pero cuando Dios inimiñ yɨ́p naxyucmɨ jém Wiñt́ipɨc iMa̱nɨc, nɨmpa Dios: \q1 Wɨ̱ iga it́u̱mpɨy jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am ijɨ̱syajiñ jém Dios iMa̱nɨc. \m \v 7 Dios iŋmatpa de jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am cuando nɨm: \q1 Dios icse̱tpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am juuts sa̱wa. \q1 Icse̱tpa jém icuyo̱xayajpaap juuts tu̱m juctɨ tsa̱m pɨ̱mi yótpa. \m \v 8 Pero Dios iŋmatpa de jém iMa̱nɨc cuando nɨm: \q1 Mich miDios. Mich miŋjagooyi. \q1 D́a nunca miputpa iga miŋjagooyi. \q1 Iññuumaŋjacpa jém pɨxiñt́am. \q1 \v 9 Tsa̱m iñt́oypa jém wɨbɨc jɨ̱xi. \q1 Tsa̱m iñjóyixpa jém malopɨc jɨ̱xi. \q1 Jeeyucmɨ micupiŋ Dios, mich iñDios, \q1 más micmaymáya̱p que it́u̱mpɨy jém iŋwaganasɨɨyajpaap. \m \v 10 Nɨmt́im Dios: \q1 Mich miO̱mi. \q1 Mich iŋwat yɨ́p mundo cuando moj i̱t́i it́u̱mpɨy cosa. \q1 Iŋwatt́im jém sɨŋ con iŋcɨ. \q1 \v 11 Cuyajpa jém sɨŋ y jém nas, pero mich d́a nunca micuyajpa. \q1 Michɨ́ypa para siempre. \q1 Wɨd́áya̱p jém sɨŋ y jém nas juuts tu̱m yoot́i. \q1 \v 12 Impacspa jém sɨŋ y jém nas juuts tu̱m puctu̱cu. \q1 Iŋcucacpa juuts yoot́i. \q1 Pero mich d́a nunca micucacpa. \q1 Ni d́a nunca micuyajpa. \m \v 13 Dios d́a nunca iñɨ́máy ni tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ juuts iñɨ́máy jém iMa̱nɨc: \q1 Co̱ñɨ yɨɨm anaŋwɨ̱mɨ hasta que manaccoñwɨ́ypa jém íñenemigoyaj. \m \v 14 Jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am tu̱m a̱nama. Icuyo̱xayajpa Dios. Jeeyaj cutsatyajta̱ iga iyo̱xpátyajiñ jém pɨxiñt́am jém ipɨctsoŋyajpáppɨc jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga cɨacputyajta̱p. \c 2 \s1 Wa̱tɨ cuenta iga d́a iñchacpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i \p \v 1 Jeeyucmɨ wɨ̱ iga más pɨ̱mi taŋwadayt́ámiñ caso jém wɨbɨc aŋma̱t́i jém tammatoŋnewɨɨp iga odoy tantsactámiñ jém wɨbɨc tuŋ. \v 2 Wiñɨgam jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am inimiñyaj jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. Tsa̱m wɨ̱quejpa iga d́a je mɨgooyi. Jém imalwatneyajwɨɨp, jém d́apɨc icupɨcyaj, chiiyajta̱ castigo conforme juuts iwat. Siiga chiiyajta̱ castigo jém d́apɨc icupɨcyaj jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi, \v 3 ¿jesɨc jutsa̱p taŋcɨɨput taɨcht́am de jém mɨjpɨc castigo siiga d́a taŋwada̱p caso jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios wɨa̱p tacɨacput? Jém tánO̱mi Jesucristo oy yɨ́p naxyucmɨ iga iŋmadáy jém pɨxiñt́am jém wɨbɨc aŋma̱t́i. Jesɨc ocmɨ jém imatoŋneyajwɨɨp jém wɨbɨc aŋma̱t́i taŋmadáypat́im taɨcht́am iga d́a je mɨgooyi. \v 4 Dios iŋquejáyt́im jém pɨxiñt́am iga nu̱ma jém iŋma̱t́i con wa̱t́i jém milagro, jém seña y jém cosa d́apɨc oypa tánix. Jém pɨxiñt́am chiiyajta̱t́im jém Dios iA̱nama ia̱namaŋjo̱m iga wɨa̱iñ iwatyaj juuts ixunpa Dios. Cada tu̱mtu̱m chiit́a̱p tuŋgac yo̱xacuy juuts iwɨ̱aŋja̱m Dios. \s1 Jesucristo wɨa̱p iyo̱xpát jém ipɨxiñt́am \p \v 5 Dios d́a iccámpajém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am juuts aŋjagooyiyaj iga iŋjacpa jém jo̱mipɨc naxyucmɨ jém miñpáppɨc, jém sɨɨpaap manaŋmadáy. \v 6 It́ ju̱t́ jaycámneta̱, nɨmpa: \q1 ManJa̱tuŋ Dios, ¿t́iapaap jém pɨ̱xiñ iga tsa̱m iñjɨ̱spa? \q1 ¿T́iiga tsa̱m iñyo̱xpátpa jém nayñewɨɨp yɨ́p naxyucmɨ? \q1 \v 7 Iñchac jém nayñewɨɨp yɨ́p naxyucmɨ juuts d́a t́i wɨa̱p, más quetne jém ipɨ̱mi que jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. \q1 Pero ocmɨ jém nayñewɨɨp yɨ́p naxyucmɨ chiit́a̱p autoridad juuts tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi iga iŋjacpa it́u̱mpɨy cosa jém michpɨc iŋwatne. \q1 \v 8 Cɨɨjuŋcodayñeta̱ it́u̱mpɨy cosa iga iŋjacpa. \m Cuando Dios ichac iga iŋjacpa it́u̱mpɨy cosa, d́a i̱ ni tu̱m cosa jém d́apɨc iŋjacpa. Pero sɨɨp d́anam quejpa iga iŋjacpa it́u̱mpɨy cosa. \v 9 Jém Jesucristo tsɨ́y tu̱m rato juuts tu̱m pɨ̱xiñ d́a t́i wɨa̱p. Más d́a wɨa̱p que jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am. Pero sɨɨp tánixpa iga jém tánO̱mi Jesucristo accámta̱ juuts tu̱m mɨjpɨc aŋjagooyi, tsa̱m cujípta̱p porque tsa̱m yaachwatta̱ cuando accaata̱ cunusyucmɨ. Agui tatoyt́ámpa Dios, jeeyucmɨ ijɨ́c iga accaata̱ jém Jesucristo para it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. \p \v 10 It́u̱mpɨy cosa jém it́wɨɨp jém Dios imɨɨchi, je iwa̱t́i. Ixunpa Dios iga jém ima̱nɨctam iwaganait́yajiñt́im ju̱t́ wɨ̱co̱m, ju̱t́ it́ Dios. Jeeyucmɨ ijɨ́c iga tsa̱m yaachwadayt́a̱ jém t́u̱mpɨc iMa̱nɨc iga wɨa̱iñ icɨacput jém pɨxiñt́am. \v 11 Jém Jesucristo iJa̱tuŋ tanJa̱tuŋt́im porque tawɨ̱tsagayt́a jém tantáŋca. Jeeyucmɨ jém Jesucristo d́a tsaa̱p cuando tanɨ́máypa iga: Mantɨ̱wɨtam. \v 12 Yɨɨmpɨc nɨm jém Jesucristo: \q1 ManJa̱tuŋ Dios, anaŋmadáypa jém antɨ̱wɨtam juutspɨc miDios. \q1 Maŋwánáypa jém himno ju̱t́ aŋtuuma̱yajpa jém imma̱nɨctam. \m \v 13 Nɨmt́im jém Cristo: \q1 Ɨch tsa̱m aŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p ayo̱xpát. \m E̱ybɨct́im nɨmpa: \q1 Yɨɨm aŋwaganait́t́a jém amma̱nɨctam, manJa̱tuŋ Dios, jém anchiiñewɨɨp. \p \v 14 Tu̱m pɨ̱xiñ ima̱nɨctam jext́im ima̱yi y jext́im iñɨɨpiñ. Jesanet́im jém Jesucristo, jext́im iñɨɨpiñ y jext́im ima̱yi juuts taɨcht́am. Jeeyucmɨ miñ juuts taɨcht́am iga wɨa̱iñ ica. Je̱mpɨgam iccuyajáy jém Woccɨɨwiñ ipɨ̱mi jém wɨa̱paap tacca. \v 15 Je̱mpɨgam iwat iga wɨa̱iñ icɨacputyaj jém pɨxiñt́am jém icɨ̱ŋyajpáppɨc iga caaba, porque it́u̱mpɨy ivida tsɨ́yñeyaj id́ɨc juuts esclavo. \v 16 Porque d́a oy yɨ́p naxyucmɨ jém Jesucristo iga iyo̱xpátpa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am, pero oy iga iyo̱xpátpa jém Abraham ima̱nɨctam, jém Israelpɨc pɨxiñt́am. \v 17 Jeeyucmɨ tsɨ́y jém Jesucristo juuts jém it́ɨ̱wɨtam, yɨ́p naxyucmɨpɨc pɨxiñt́am, iga wɨa̱iñ iwat jém co̱bacpɨc pa̱nij iyo̱xacuy jém Dios iwiñjo̱m. Jém Jesucristo tu̱m pa̱nij jém tsa̱mpɨc tayaachaŋja̱mpa y wɨa̱p iccupac t́it́am tajɨycámayñe. Iccáyáypa jém pɨxiñt́am it́áŋca iga ipɨctsóŋiñ Dios. \v 18 Tsa̱m yaachwatta̱ yɨ́p naxyucmɨ jém tánO̱mi Jesucristo, tsa̱m cutɨ́tsta̱, jeeyucmɨ wɨa̱p tayo̱xpátta cuando tacutɨ́tstamta̱p. \c 3 \s1 Más mɨjpɨc cargo chiit́a̱ Jesucristo que jém Moisés \p \v 1 Jesɨc mantɨ̱wɨtam, jém cuáyñewɨɨp íña̱nama, micupiŋneta iga michɨ́yt́ámpa juuts Dios mimɨɨchit́am. Sɨɨp jɨ̱staamɨ jém tánO̱mi Jesucristo, jém icutsatnewɨɨp Dios, jém co̱bacpɨc pa̱nij de jém wɨbɨc aŋquímayooyi, jém taŋcupɨcpáppɨc. \v 2 Cuando oy i̱t́i yɨ́p naxyucmɨ iccupac it́u̱mpɨy cosa juuts ixunpa Dios, jém iccámnewɨɨp iga iwatpa jém Dios iyo̱xacuy. Jext́im iwat juuts jém Moisés cuando iccupac juuts ixunpa Dios icuwɨ̱t́i jém Dios it́ɨccɨɨm. \v 3 Mást́im pɨ̱mi cujípta̱p Jesús que jém Moisés, juuts jém iwatpáppɨc tu̱m tɨc más cujípta̱p que jém tɨc jém watneta̱wɨɨp. \v 4 Porque it́u̱mpɨy tɨcyaj pɨ̱xiñ iwa̱t́i, pero Dios iwat it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp. \v 5 Nu̱ma jém Moisés iccupac it́u̱mpɨy cosa juuts ixunpa Dios. Icuyo̱xa̱ Dios juuts tu̱m mozo icuwɨ̱t́i jém Dios it́ɨccɨɨm. Jém Moisés iyo̱xacuy iga iŋmatpa jém aŋma̱t́i jém ocmɨpɨc iŋmatpa parejo jém Cristo. \v 6 Pero jém Jesucristo, jém Dios iMa̱nɨc, imɨɨchi jém tɨc. Taɨcht́am jém tatɨc. Tsa̱m tamaymay siiga seguido taŋcupɨcpa y d́a tantsacpa iga tanaŋjócpa t́it́am tajɨycámayñe Dios. \s1 Jejyajpa jém Dios ipɨxiñt́am \p \v 7 Jeeyucmɨ juuts nɨmpa jém Dios iA̱nama: \q1 Siiga yɨ́p ja̱ma immatoŋpa Dios ijɨ̱yi, \q1 \v 8 Odoy camamwa̱tɨ íña̱nama. \q1 Odoy jɨ̱staamɨ iga d́a iŋcupɨctámpa juuts iwatyaj jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am cuando tsucumyaj acontra de jém Moisés jém tɨtsɨnaxyucmɨ. \q1 Tsa̱m icutɨtsyaj Dios siiga nu̱ma ichiiba castigo. \q1 \v 9 Jemɨc jém wiñɨcpɨc iñja̱tuŋwe̱wetam tsa̱m acutɨ́tsyajpa, nɨmpa Dios. \q1 Cuarenta a̱mt́ɨy iixyaj jém wɨbɨc milagro jém aŋwadayñewɨɨp. \q1 \v 10 Jeeyucmɨ anjóyix jeeyaj, jém it́yajwɨɨp jesaŋ tiempo. \q1 Siempre jɨ̱xit́ogoyyaj ia̱namaŋjo̱m, d́a nunca iixpɨcyaj jém antuŋ. \q1 \v 11 Jeeyucmɨ anjóyixyaj jeeyaj y anjɨycámáy iga d́a nunca tɨgɨyyajpa ju̱t́ wɨ̱co̱m ju̱t́ jejyajpa con aɨch. \p \v 12 Mantɨ̱wɨtam, nawattamta̱jɨ cuenta iga ni tu̱m de mimicht́am odoy iniid́iñ jém malopɨc jɨ̱xi íña̱namaŋjo̱m jém mictsacpáppɨc iga iŋcupɨcpa Dios jém vivopɨc. \v 13 Naŋquímtamta̱jɨ con jém iñt́ɨ̱wɨtam cada ja̱ma iganam it́ tiempo iga odoy mimɨgóyáyiñ jém táŋca jém it́wɨɨp íña̱namaŋjo̱m iga ni tu̱m de mimicht́am odoy michɨ́yiñ juuts enemigo con Dios. \v 14 Siiga seguido taŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p tayo̱xpát hasta jém íŋaŋpɨgam ja̱ma juuts cuando moj taŋcupɨc, jesɨc tanjo̱doŋ iga taŋwaganait́ jém Cristo. \p \v 15 Jɨ̱staamɨ junɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: \q1 Siiga yɨ́p ja̱ma immatoŋpa jém Dios ijɨ̱yi, \q1 odoy camamwa̱tɨ íña̱nama. \q1 Odoy jɨ̱staamɨ iga d́a iŋcupɨctámpa, \q1 juuts iwatyaj jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am cuando tsucumyaj acontra de jém Moisés. \m \v 16 ¿I̱apaap jém pɨxiñt́am jém imatoŋneyajwɨɨp jém Dios iŋma̱t́i, pero ocmɨ tsucumyaj acontra de jém Moisés? Jeet́im pɨxiñt́am jém it́opneyajwɨɨp jém Moisés jém naxyucmɨ de Egipto. \v 17 ¿I̱apaap jém pɨxiñt́am jém tsa̱mpɨc ijóyix Dios cuarenta a̱mt́ɨy? Jém tsa̱mpɨc imalwatyaj, jém caayajwɨɨp jém tɨtsɨnaxyucmɨ. \v 18 ¿I̱apaap ijɨycámayñe Dios iga d́a nunca tɨgɨyyajpa jém wɨ̱co̱m ju̱t́ jejyajpa con je? Jém d́apɨc icupɨcyajpa. \v 19 Jesɨc tánixpa iga jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am d́a wɨa̱ mit́ɨgɨyyaj jém wɨ̱co̱m ju̱t́ jejyajpa jém Dios ipɨxiñt́am porque d́a icupɨcyaj iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. \c 4 \p \v 1 Dios tajɨycámayñe iga it́ tu̱m lugar ju̱t́ nɨcpa taje̱ji con je. Jesɨc iganam tanait́ jém promesa, wɨ̱ iga tanawattamta̱iñ cuenta iga wɨa̱iñ iñt́ɨgɨyt́a jém wɨ̱co̱m ju̱t́ jejyajpa jém Dios ipɨxiñt́am. Wɨɨp algunos de mimicht́am d́a mit́ɨgɨyt́ámpa. \v 2 Porque taɨcht́am taŋmadayt́amta̱t́im jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios tacɨacputpa juuts aŋmadayyajta̱ jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am. Pero jeeyaj ixajamatoŋyaj, d́a iyo̱xpátyaj jém wɨbɨc aŋma̱t́i porque d́a icupɨcyaj cuando imatoŋyaj. \v 3 Pero taɨcht́am wɨa̱p tantɨgɨy ju̱t́ jejyajpa jém Dios ipɨxiñt́am porque taŋcupɨc t́i tanɨ́máy Dios. Jém d́apɨc icupɨcpa d́a wɨa̱p it́ɨgɨyyaj. Nɨmpa Dios: \q1 Tsa̱m pɨ̱mi ajóyñe jeeyucmɨ anjɨycámáy jém pɨxiñt́am jém d́apɨc acupɨcyajpa iga d́a nunca tɨgɨyyajpa ju̱t́ jejyajpa. \m D́a ijɨ́cpa Dios aunque cupacneum jém lugar dende moj i̱t́i yɨ́p mundo. \v 4 It́ ju̱t́ nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: \q1 Jejpa Dios jém sietepɨc ja̱ma cuando cupacneum it́u̱mpɨy jém iyo̱xacuy. \m \v 5 E̱ybɨct́im nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: \q1 D́a nunca tɨgɨyyajpa ju̱t́ jejyajpa con aɨch. \m \v 6 Pero tɨgɨypanam algunos ju̱t́ jejyajpa. Pero jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am, jém mojwɨɨp imatoŋyaj jém wɨbɨc aŋma̱t́i, d́a tɨgɨyyajpa porque d́a icupɨcyaj. \v 7 Jesɨc e̱ybɨc icupiŋ Dios tu̱m ja̱ma cuando jém pɨxiñt́am wɨa̱p it́ɨgɨyyaj ju̱t́ jejyajpa. Sɨɨp núcneum jém ja̱ma. Nɨmpa así jém David: \q1 Yɨ́p ja̱ma siiga immatoŋtámpa t́i nɨmpa Dios, odoy camamwa̱tɨ íña̱nama. \m \v 8 Meega jém Josué wɨa̱ mu ininɨcyaj jém Israelpɨc pɨxiñt́am ju̱t́ jejyajpa, jesɨc d́a e̱ybɨc nɨmpa Dios iga miñpa tuŋgac ja̱ma. \v 9 Tanjo̱doŋ iga tsɨ́yñam ju̱t́ jejyajpa jém Dios ipɨxiñt́am. \v 10 Porque cuando tɨgɨypa tu̱m pɨ̱xiñ ju̱t́ jejyajpa jém Dios ipɨxiñt́am, jesɨc quejpa iga yajum iwat jém iyo̱xacuy jesanet́im juuts Dios jejpa cuando yaj iwat jém iyo̱xacuy cuando iwat yɨ́p mundo. \v 11 Jesɨc wɨ̱ iga taŋwattámpa empeño iga tatɨgɨyt́ámpa ju̱t́ jejyajpa jém Dios ipɨxiñt́am. Wɨɨp iwatyajpa algunos juuts iwatyaj jém pɨxiñt́am jém d́apɨc icupɨcyaj t́it́am iñɨ́máy Dios. \p \v 12 Jém Dios iŋma̱t́i vivo y tsa̱m iniit́ ipɨ̱mi. Tsa̱m tsu̱pa, más que jém espada jém icudosladopɨc aŋmejne. Jém Dios iŋma̱t́i tɨgɨypa hasta más jojmɨ jém pɨ̱xiñ ia̱namaŋjo̱m y ijɨ̱xiaŋjo̱m. Tɨgɨypa hasta jém pɨ̱xiñ ipacto̱paaŋjo̱m hasta jém pac it́uupaaŋjo̱m. Taŋquejáypa siiga wɨ̱ jém tanjɨ̱xi o d́a wɨ̱. \v 13 D́a i̱ ni tu̱m cosa aŋnécne jém iwatnewɨɨp Dios, je wɨa̱p iix. Cuchichayñeta̱ it́u̱mpɨy cosa, áŋáyñe iga wɨa̱p iix Dios. It́u̱mpɨy ijo̱doŋ Dios t́it́am taŋwatpa, tienes que cɨɨpiŋta̱p. \s1 Jesús jém más mɨjpɨc co̱bacpɨc pa̱nij \p \v 14 Taɨch tanait́t́a tu̱m co̱bacpɨc pa̱nij jém más mɨjpɨc, je jém Jesús jém Dios iMa̱nɨc. Nɨc sɨŋyucmɨ jém Dios iwiñjo̱m iga tacupujpa. Jeeyucmɨ wɨ̱ iga d́a tantsacpa iga taŋcupɨcpa juuts tannɨ́mayñe. \v 15 Porque tanait́t́a tu̱m co̱bacpɨc pa̱nij tsa̱m tayaachaŋja̱mpa cuando d́anam wɨa̱p taŋwat it́u̱mpɨy juuts ixunpa Dios, porque tsa̱m yaacha̱, tsa̱m pɨ̱mi cutɨ́tsta̱ jext́im juuts taɨcht́am, pero je d́a nunca táŋcawat. \v 16 Jeeyucmɨ taŋcunúctámpa sin cɨ̱ŋi ju̱t́ co̱ñ jém tanJa̱tuŋ Dios, jém tsa̱mpɨc tatoypa. Je tsa̱m tayaachaŋja̱mpa taɨcht́am porque agui tawɨ̱ixpa y wɨa̱p tayo̱xpát juchɨxquej. \c 5 \p \v 1 It́u̱mpɨy jém co̱bacpɨc pa̱nij cupiŋneyajta̱ yɨ́p naxyucmɨ, accámneta̱ iga ichiiba Dios jém ofrenda y jém sacrificio para jém pɨxiñt́am it́áŋca. \v 2 Wɨa̱p iyaachaŋja̱m jém d́apɨc jɨ̱xiɨyyaj, jém togoyñeyajwɨɨp, wɨa̱pt́im icutɨŋ. Ija̱mpat́im cuando cutɨ́tsta̱p. \v 3 Y como táŋcaɨ́yt́im jém pa̱nij, iccaaba jém ani̱mat iga iyojpa jém it́áŋca, je̱mpɨct́im iwatpa para jém pɨxiñt́am iga iyojáypa jém it́áŋca jém Dios iwiñjo̱m. \p \v 4 D́a i̱ wɨa̱p iniccámta̱ iyaac iga pa̱nij. Solamente Dios wɨa̱p iccám iga pa̱nij, juuts iccám jém Aarón. \v 5 Jesanet́im jém Cristo. D́a naccámta̱ iyaac iga jém co̱bacpɨc pa̱nij, pero Dios iccám. Nɨ́mayt́a̱: \q1 Mimich mamma̱nɨc. Yɨ́p ja̱ma mamma̱nɨga̱p. \m \v 6 Juuts nɨmpa jém tuŋgac áŋe̱ymɨ, ju̱t́ jayñeta̱: \q1 Mich mipa̱nij para it́u̱mpɨy tiempo. \q1 D́a nunca miputpa. \q1 Mijext́im juuts jém wiñɨcpɨc pa̱nij jém Melquisedec. \m \v 7 Cuando jáy i̱t́i yɨ́p naxyucmɨ jém Jesucristo, tsa̱m iŋwejpátpa Dios, iwágáypa iga iyaachaŋjaamiñ. Pɨ̱mi jɨypa, agui wejpa cuando iwágáypa jém wɨa̱paap icɨacput cuando accaata̱p. Matóŋayt́a̱ jém Cristo porque iccupacpa juuts iñɨ́mayñe Dios. \v 8 Mex iga jém Dios iMa̱nɨc, iŋyuj iga iyaachɨ́ypa cuando yaachwatta̱p iga más wɨa̱p iwat it́u̱mpɨy cosa juuts ixunpa Dios. \v 9 Jesɨc yajum iwat jém Cristo it́u̱mpɨy juuts ixunpa Dios, jesɨc wɨa̱p icɨacputyaj it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém icupɨcneyajwɨɨp. \v 10 Dios iccám jém Jesucristo iga co̱bacpɨc pa̱nij juuts jém Melquisedec. \s1 Acjo̱dóŋa̱ta̱ iga odoy ichaguiñ jém Dios iŋma̱t́i \p \v 11 Tsa̱m jáyaŋ cosa manaŋmadayt́amtooba de jém Cristo, pero tsa̱m táŋca manaŋmadáy porque mimicht́am agui táŋca iŋcutɨɨyɨyt́a. \v 12 Wiñɨgam moj iŋcuyujcata jém Dios iŋma̱t́i. Wɨa̱bam id́ɨc iga michɨ́yt́a juuts maestro. Pero sɨɨp e̱ybɨc iñxunpa iga miŋquejayt́a̱iñ jém aŋquímayooyi d́apɨc táŋca. Como e̱ybɨc iŋcuyujcatooba jém Dios iŋquímayooyi d́apɨc táŋca, mijex juuts tu̱m tsɨ̱xi jém iucpáppɨc leche, jém d́apɨc wɨa̱p icút wíccuy. \v 13 Jém iucpáppɨc leche tu̱m tsɨ̱xi, jex juuts jém d́apɨc icutɨɨyɨ́ypa jém wɨbɨc aŋma̱t́i. \v 14 Pero jém wíccuy para jém tsa̱mipɨc, jém wɨa̱paap icutɨɨyɨ́y jém aŋquímayooyi, wɨa̱p icɨɨpiŋ jup jém wɨbɨc y jup jém malopɨc. \c 6 \p \v 1 Je̱mpɨgam taŋwattámpa hasta tanúcpa juuts tu̱m pɨ̱xiñ jɨ̱xiɨywɨɨp. D́a e̱ybɨc taŋcuyujcase̱tpa jém Cristo iŋquímayooyi jém mojwɨɨp taŋcuyujca. D́a tanatsucumse̱tpa e̱ybɨc jém base. D́a e̱ybɨc taŋcuyujcaaba jutsa̱p tantsac jém wiñɨcpɨc costumbre jém taccaapáppɨc, porque tantsacneum. D́a e̱ybɨc taŋcuyujcaaba jutsa̱p taŋcupɨc Dios porque taŋcupɨcneum. \v 2 D́a e̱ybɨc taŋcuyujcase̱tpa jutsa̱p icchiŋta̱ jém Dios ipɨxiñt́am, ni jém costumbre cuando jém pastor ichɨccunúc icɨ jém ico̱bacyucmɨ jém icupɨcnewɨɨp Cristo, ni jutsa̱p icpɨsyajta̱ jém caaneyajwɨɨp, ni jém aŋquímayooyi iga cɨɨpiŋyajta̱p jém pɨxiñt́am y chiit́a̱p castigo jém d́apɨc cuyajpa. \v 3 Je̱mpɨgam taŋwattámpa siiga Dios iwɨ̱aŋja̱m. \p \v 4 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ ipɨctsoŋ jém wɨbɨc juctɨaŋtso̱ca, y ixucneum iga agui wɨ̱ jém wɨbɨc xaja, jém tachiiñewɨɨp Dios, y ipɨctsoŋneum jém Dios iA̱nama, \v 5 agui iwɨ̱aŋja̱m jém Dios iŋma̱t́i y iixñet́im iga tsa̱m wɨ̱ jém Dios ipɨ̱mi jém miñpáppɨc tachiiba. \v 6 Siiga e̱ybɨc cutɨŋpa jém pɨ̱xiñ, d́a e̱ybɨc wɨa̱p ichucum. D́a e̱ybɨc icucacpa jém ijɨ̱xi. Porque jeeyaj iyaac sɨ́p icunúñyaj cunusyucmɨ jém Dios iMa̱nɨc, tsa̱m ixaayɨyyajpa jém pɨxiñt́am iwiñjo̱m, \v 7 jex juuts jém nas jém iucpáppɨc tuj. Siiga wɨ̱putpa jém ñipñibooyi, jesɨc wɨ̱ para jém pɨxiñt́am jém iyo̱xacapaap y Dios ichi bendición jém nas. \v 8 Pero siiga chióypa jém a̱pit́yaj y jém malopɨc pɨm, d́a para t́i wɨ̱. Ichiiba castigo Dios, ocmɨ nooquetta̱p. \s1 Siiga seguido taŋcupɨcpa, d́a i̱ wɨa̱p tactsac jém Dios iŋma̱t́i \p \v 9 Pero mex iga manaŋmadáypa je̱mpɨc, mantɨ̱wɨtam, mantoyt́ampáppɨc, anjo̱doŋ iga micht́am iniit́t́a jém más wɨbɨc bendición, jém tachiiñewɨɨp Dios cuando tacɨacputpa. \v 10 Porque nu̱mcɨɨpíŋóypa jém tanJa̱tuŋ Dios. Jeeyucmɨ d́a ijaamaŋnotpa t́it́am iŋwatneta y iga hasta sɨɨp tsa̱m iñyo̱xpáttámpa jém iñt́ɨ̱wɨtam jém icupɨcneyajwɨɨp Cristo porque tsa̱m iñt́oyt́ámpa Dios. \v 11 Pero ansuntámpa iga cada tu̱mtu̱m de mimicht́am seguido iŋwɨ̱wattámiñ con it́u̱mpɨy íña̱nama hasta jém íŋaŋpɨgam ja̱ma hasta que iccupacpa Dios t́it́am tajɨycámayñe. \v 12 D́a ansunpa iga micut́íña̱támiñ, pero ansunpa iga iŋwattámiñ juuts jém pɨxiñt́am jém iŋjócyajpáppɨc t́it́am ijɨycámayñe Dios. Ipɨctsoŋyajpa porque seguido icupɨcyajpa iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. Iyaachɨyyajpa cuando d́a jobit́ cupacpa jém promesa. \p \v 13 Cuando Dios ijɨycámayñe jém Abraham, iñɨ́máy: “Ɨch anyaac manjɨycámáypa annɨyi̱mɨ iga maŋwɨ̱wadáypa.” D́a i̱ tuŋgac más wɨa̱paap, jeeyucmɨ nɨmpa: “Ɨch annɨyi̱mɨ.” \v 14 Nɨmpa Dios: “Nu̱ma, tsa̱m pɨ̱mi maŋwɨ̱wadáypa. Manchiiba tsa̱m jáyaŋ íño̱cma̱nɨctam.” \v 15 Jém Abraham tsa̱m iyaachɨ́ypa, iŋjócpa hasta que ipɨctsoŋpa t́it́am ijɨycámayñe Dios. \v 16 Cuando jém pɨxiñt́am ijɨycámpa, nɨmyaj: Wɨ̱jo̱dios porque ijo̱doŋ iga Dios más wɨa̱p que jeeyaj y wɨa̱p ichi castigo siiga d́a iñuumaŋmatpa. Siiga i̱ ichacpa Dios juuts tu̱m testigo iga d́a mɨgóypa, jesɨc d́a t́i más wɨa̱p iñɨmyaj. \v 17 Dios iŋquejáy jém pɨxiñt́am jém ipɨctsoŋyajpáppɨc jém herencia iga iccupacpa juuts ijɨycámayñe y d́a nunca icucacpa ijɨ̱xi. Jeeyucmɨ iyaac ijɨycám iga d́a mɨgóypa. \v 18 It́ wɨste̱n cosa jém d́apɨc cucacpa, con jeam quejpa iga Dios d́a mɨgóypa. Jeeyucmɨ tanait́t́ámiñ tu̱m wɨbɨc maymáya̱ji iganam tanaŋjócpa iga Dios tayo̱xpátpa. \v 19 Yɨ́p esperanza tsɨ́y juuts ancla para jém tána̱nama, wɨ̱cámne iga odoy tantsaguiñ jém Dios iŋma̱t́i. Tayo̱xpátpa iga tanúcpa jém Dios iwiñjo̱m, jém puctuctaañi iwe̱ñt́aŋ, jém sɨŋyucmɨpɨc ma̱stɨcjo̱m, \v 20 ju̱t́ tɨgɨyñe jém Jesús por taɨcht́am iga táŋáyáy jém tuŋ. Je tsɨ́y juuts tu̱m pa̱nij jém d́apɨc nunca putpa, jext́im juuts jém Melquisedec. \c 7 \s1 Jesús co̱bacpɨc pa̱nij jext́im juuts jém Melquisedec \p \v 1 Yɨ́p Melquisedec rey de jém attebet Salem, jém yucmɨpɨc Dios ipa̱nij. Oy jém Abraham iccucaayyaj jém tuŋgac pɨxiñt́am ireyyaj. Jesɨc cuando se̱t jém Abraham, jém pa̱nij nɨc ichoŋ tuŋjo̱m. Iŋwejpát Dios para jém Abraham iga iwɨ̱wadáyiñ. \v 2 Cuando icoñwɨ́y jém Abraham ju̱t́ oy áŋa̱ji, jesɨc it́obáy jém reyyaj imɨɨchi. Jesɨc cuando ipát jém Melquisedec, ichi jém décima parte de it́u̱mpɨy jém it́opnewɨɨp. Jém Melquisedec iñɨ̱yi nɨmtooba jém rey jém iwɨ̱watpáppɨc. Tsɨ́y juuts rey de Salem, taɨcht́am tanaŋmat́i̱mɨ nɨmtooba jém ijacpáppɨc jém pleito. \v 3 Jém Melquisedec d́a ja̱tuŋɨ́y ni d́a aabɨ́y. D́at́im i̱ ijo̱doŋ ju̱t́ tsucum. D́a i̱ ijo̱doŋ juchɨx nay ni juchɨx caaba. Jex juuts jém Dios iMa̱nɨc, d́a nunca putpa iga pa̱nij. \p \v 4 Jɨ̱staamɨ iga agui mɨjpɨc cargo iniit́ jém Melquisedec. Porque jém tanja̱tuŋwe̱we jém Abraham ichi jém décima parte de it́u̱mpɨy jém it́obayñewɨɨp jém reyyaj. \v 5 Jém Israelpɨc pa̱nijyaj, jém Leví io̱cma̱nɨctam, iniit́ jém aŋquímayooyi iga ipɨctsoŋyajiñ jém décima parte de it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp jém it́ɨ̱wɨtam, jém Israelpɨc pɨxiñt́am. Jeeyaj ija̱tuŋwe̱wet́im jém Abraham. \v 6 Pero jém Melquisedec, mex iga d́a je jém Leví io̱cma̱nɨc, ipɨctsoŋ jém décima parte jém ichiiwɨɨp jém Abraham. Y ocmɨ iŋwejpát Dios iga iwɨ̱wadáy jém Abraham. Jeet́im Abraham jém iwadayñewɨɨp Dios jém promesa. \v 7 Quejpa iga jém ichiipáppɨc bendición iniit́ más mɨjpɨc cargo que jém ipɨctsoŋpáppɨc jém bendición. \v 8 Yɨɨm entre mimicht́am, jém ichécpáppɨc jém décima parte, pɨ̱xiñt́im, caabat́im. Pero ju̱t́ ijaychacne jém Dios iŋma̱t́i, iŋmatpa de jém Melquisedec juuts tu̱m pɨ̱xiñ d́apɨc caaba. \v 9 Wɨa̱p tanɨm iga jém Leví con it́u̱mpɨy io̱cma̱nɨctam, jém pa̱nijyaj, ichiiyajt́im jém Melquisedec jém décima parte jeet́i rato cuando jém Abraham ichi jém décima parte. \v 10 Cuando jém Melquisedec nɨc ichoŋ jém Abraham, jext́im juuts jém Abraham iniit́ imɨjta̱yyucmɨ io̱cma̱nɨc jém Leví mex iga d́anam nayñe. \p \v 11 Jém Levitapɨc pa̱nijyaj ichiiyaj jém Moisés iŋquímayooyi jém nación de Israel. Levitapɨc pɨ̱xiñt́im jém Aarón. Jesɨc meega jeeyaj wɨa̱ mu iwɨ̱tsagayyaj jém pɨxiñt́am it́áŋca, jém icupɨcneyajwɨɨp jém Moisés iŋquímayooyi, jesɨc d́a tansunpa iga miñpa tuŋgac pa̱nij juuts jém Melquisedec y d́a jex juuts jém Aarón. \v 12 Porque cuando cucacum jém pa̱nij, tienes que cucacpat́im jém aŋquímayooyi. \v 13 Cuando nɨmpa iga miñpa tuŋgac pa̱nij, iŋmatpa de jém tánO̱mi Jesucristo. D́a je levitapɨc pɨ̱xiñ. Tuŋgac grupo de jém Israelpɨc pɨxiñt́am tsucum, jém d́apɨc queman i̱ iccám juuts pa̱nij. \v 14 Porque tsa̱m taŋwɨ̱jo̱doŋ iga jém tánO̱mi tsucum de jém tribu de Judá. Jém Moisés d́a iŋmat iga tsucumpa pa̱nijyaj de jém tribu. \p \v 15 Tsa̱m wɨ̱quejpa iga jo̱mipɨc pa̱nij porque jex juuts jém Melquisedec. \v 16 Nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga tsucumpa jém pa̱nijyaj de jém levitapɨc pɨxiñt́am. Pero yɨ́p jo̱mipɨc pa̱nij d́a tsucum juuts nɨmpa jém aŋquímayooyi, pero accámta̱ juuts pa̱nij porque iniit́ jém vida jém d́apɨc cuyajpa. \v 17 Porque iŋmatpa así Dios de jém tánO̱mi Jesucristo: \q1 Mich tu̱m mipa̱nij, d́a nunca miputpa. \q1 Mijex juuts jém Melquisedec. \m \v 18 Jesɨc jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi cuyajum. D́a wɨa̱p iyo̱xpát jém pɨxiñt́am. D́a para t́i wɨ̱. \v 19 Yɨ́p aŋquímayooyi d́a wɨa̱p iwɨ̱tsagáy ni tu̱m pɨ̱xiñ it́áŋca. Pero sɨɨp núcneum tu̱m pɨ̱xiñ más wɨa̱p. Tananúcpa jém Dios iwiñjo̱m. \p \v 20 Dios ijɨycámayñe iga iccám jém iMa̱nɨc juuts pa̱nij. \v 21 Jém levitapɨc pɨxiñt́am cuando accámta̱ juuts pa̱nij, Dios d́a tsɨ́y juuts testigo iga accámta̱. Pero Dios tsɨ́y juuts testigo iga accámta̱ jém iMa̱nɨc juuts pa̱nij. Nɨmpa así jém Dios iŋma̱t́i: \q1 TanJa̱tuŋ Dios ijɨycámáy y d́a nunca icacse̱tpa ijɨ̱xi. Nɨmpa: \q1 “Sɨɨp manaccám juuts tu̱m pa̱nij. \q1 D́a nunca miputpa. \q1 Mijex juuts jém Melquisedec.” \m \v 22 Jeeyucmɨ tanjo̱doŋ iga Jesús wɨa̱p iccupac jém más wɨbɨc trato. \v 23 Jém tuŋgacpɨc pa̱nij, jém levitapɨc, tsa̱m aŋpɨcyaj, tsa̱m jáyaŋa̱. Porque jeeyaj caayajpa, d́a wɨa̱p ichɨ́y seguido juuts pa̱nij. \v 24 Pero Jesús d́a caaba. D́a nunca putpa iga pa̱nij, d́a iccámpa tuŋgac. \v 25 Jeeyucmɨ wɨa̱p icɨacputyaj para siempre it́u̱mpɨy jém icunúcyajpáppɨc Dios porque icupɨcneyaj Jesús. Porque je d́a nunca caaba. It́pa para siempre iga icupujpa jeeyaj Dios iwiñjo̱m. \p \v 26 Yɨcxpɨc co̱bacpɨc pa̱nij wɨa̱p tayo̱xpátta porque tsa̱m iwɨ̱watpa, d́at́im táŋcaɨ́y, cuáyñe ia̱nama, d́a jex ijɨ̱xi juuts jém malopɨc pɨxiñt́am. Nanɨcta̱ más yucmɨ de yɨ́p sɨŋ hasta ju̱t́ it́ jém tanJa̱tuŋ Dios. \v 27 D́a jex juuts jém tuŋgac pa̱nij jém levitapɨc. Jeeyaj iccaaba cada ja̱ma jém ani̱mat iga iyojáypa jém pɨxiñt́am it́áŋca. Wiñt́i iyojpa iyaac jém it́áŋca, ocmɨ iyojáypa jém pɨxiñt́am it́áŋca. Pero Jesús tu̱ŋcɨy iyojáy jém pɨxiñt́am it́áŋca para siempre cuando ijɨ́c iga accaata̱. \v 28 Jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi iccám juuts pa̱nij tu̱m pɨ̱xiñ táŋcaɨywɨɨp. Pero más ocmɨ de jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi, jém tanJa̱tuŋ Dios iccupac juuts ijɨycámne, iccám iMa̱nɨc juuts pa̱nij. Iniit́ it́u̱mpɨy jém wɨbɨc jɨ̱xi para siempre. \c 8 \s1 Jém Jesucristo wɨa̱p tacupuj \p \v 1 Manaŋmadáy je̱mpɨc porque mannɨ́mayt́amtooba iga tanait́t́a tu̱m co̱bacpɨc pa̱nij sɨŋyucmɨ. Sɨɨp co̱ñ jém trono iŋwɨ̱mɨ ju̱t́ iŋjacpa tanJa̱tuŋ Dios. \v 2 Yɨ́p pa̱nij icuyo̱xa̱p Dios jém wɨ̱co̱m ju̱t́ it́ jém Dios ipɨ̱mi, jém nunta ma̱stɨc jém iwatnewɨɨp Dios. D́a jém pɨxiñt́am iwa̱t́i. \v 3 It́u̱mpɨy jém co̱bacpɨc pa̱nij accámyajta̱ iga nɨcpa ichac jém ofrenda y jém sacrificio jém Dios iwiñjo̱m. Jeeyucmɨ yɨ́p pa̱nij tienes que ininɨcpat́im tu̱m ofrenda jém Dios iwiñjo̱m. \v 4 Meega it́pa yɨ́p naxyucmɨ, d́a wɨa̱p ichɨ́y juuts pa̱nij porque yɨɨm it́ jém pa̱nijyaj, wɨa̱p nɨcpa ichacyaj jém ofrenda juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi. \v 5 Yɨ́pyaj pa̱nijyaj icuyo̱xayajpa Dios yɨ́p naxyucmɨpɨc ma̱stɨcjo̱m, iforma jex juuts jém nunta ma̱stɨc jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. Tanjo̱doŋ iga jex juuts tu̱m cuwiñ porque cuando jém Moisés iwat jém puctucma̱stɨc, iñɨ́máy Dios: “Wa̱tɨ juuts jém manaŋquejayñewɨɨp jém co̱tsɨcyucmɨ.” \v 6 Pero sɨɨp yɨ́p sɨŋyucmɨpɨc pa̱nij ipɨctsoŋ más wɨbɨc yo̱xacuy que jém wiñt́ipɨc pa̱nij. Sɨɨp tacupujpa con jém más wɨbɨc trato que jém wiñɨcpɨc porque watneta̱ de acuerdo con jém más wɨbɨc promesa. \p \v 7 Meega jém wiñt́ipɨc trato tawɨ̱tsagáy tantáŋca, jesɨc d́a id́ɨc tansunpa tuŋgac trato. \v 8 Pero Dios iix iga jém wiñt́ipɨc trato d́a wɨa̱p iyo̱xpát jém pɨxiñt́am. Nɨmpa ju̱t́ jayñeta̱ jém Dios iŋma̱t́i: \q1 Nɨmpa tanJa̱tuŋ Dios: \q1 Núcpa ja̱ma iga aŋwatpa jém jo̱mipɨc trato con jém it́yajwɨɨp jém naxyucmɨ de Israel y jém naxyucmɨ de Judá. \q1 \v 9 Yɨ́p trato d́a jex juuts jém aŋwadayñewɨɨp jém ija̱tuŋwe̱weyaj jém ja̱ma cuando ammatsáy icɨ iga antopyaj jém naxyucmɨ de Egipto. \q1 Pero como jeeyaj d́a iccupacyaj jém wiñt́ipɨc trato jém aŋwadayñewɨɨp, \q1 jeeyucmɨ ɨch antsact́im mex jeeyaj, nɨmpa Dios. \q1 \v 10 Yɨ́bam jém jo̱mipɨc trato jém aŋwatpáppɨc con jém nación de Israel cuando núcpa jém ja̱ma. \q1 Nɨmpa así jém tanJa̱tuŋ Dios: \q1 Anaccámpa jém anaŋquímayooyi jém ijɨ̱xiaŋjo̱m y anjaycámáypa ia̱namaŋjo̱m. \q1 Y jém pɨxiñt́am ɨch aDiosyaj. \q1 Y jeeyaj ɨch ampɨxiñt́am. \q1 \v 11 Cuando núc jém tiempo, d́a i̱ iŋquejáypa jém ivecinoyaj ni jém it́ɨ̱wɨtam iga: Ixpɨ̱cɨ jém tánO̱mi. \q1 Porque it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am aixpɨcyajpa jém xut́upɨc y jém mɨjtampɨc. \q1 \v 12 Aŋwadáypa perdón iga agui imalwatneyaj. \q1 D́a nunca anjɨ̱sáypa jém it́áŋca. \m \v 13 Cuando Dios iŋmatpa de tu̱m jo̱mipɨc trato, quejpa iga d́am más tayo̱xpátpa jém pecapɨc, d́a jáyñe iccuyajpa. \c 9 \s1 Jém naxyucmɨpɨc ma̱stɨc y jém sɨŋyucmɨpɨc ma̱stɨc \p \v 1 Jém wiñt́ipɨc trato iniit́ jém aŋquímayooyi jutsa̱p tanjɨ̱s Dios jém lugar ju̱t́ it́ jém Dios ipɨ̱mi yɨ́p naxyucmɨ. \v 2 Watta̱ jém puctucma̱stɨc con wɨste̱n cuarto. Jém wiñt́ipɨc cuarto iñɨ̱yi jém lugar ju̱t́ it́ jém Dios ipɨ̱mi. Je̱m it́ jém nooquejcuy tuncuy, jém mesa y jém caxt́ána̱ñi jém Diospɨc imɨɨchi. \v 3 Iwe̱ñt́aŋ de jém tuŋgac puctuctaañi it́ jém tuŋgac cuarto iñɨ̱yi jém lugar ju̱t́ núcpa Dios. \v 4 Je̱m it́ tu̱m altar de oro ju̱t́ noota̱p jém po̱ma. It́t́im jém baúl ju̱t́ tsacta̱ jém wiñt́ipɨc trato. Cutsɨtneta̱ icumɨj jém baúl con oro. Jém baúljo̱m it́ tu̱m xa̱nu de oro ju̱t́ cotta̱ jém wíccuy, jém maná. Jém baúljo̱m it́t́im jém Aarón iwaycuy jém aŋnayñewɨɨp y jém tsaatabla ju̱t́ jayñeta̱ jém diez aŋquímayooyi jém wiñt́ipɨc trato. \v 5 Jém baúlyucmɨ it́ wɨste̱n jém sajɨywɨɨp, jém querubines. Taŋquejáypa iga jemum it́ Dios. Jemum núcpa jém Dios icho̱ca. It́ɨ̱mne ixaj, icujɨ̱mne jém lugar ju̱t́ tsacta̱p jém sacrificio ju̱t́ yojayt́a̱p jém pɨxiñt́am it́áŋca. Pero sɨɨp d́a i̱ tiempo iga maŋwɨ̱aŋmadáypa it́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa. \p \v 6 Jesɨc cuando wɨ̱tsacne it́u̱mpɨy cosa así, seguido tɨgɨyyajpa jém pa̱nijyaj jém wiñt́ipɨc cuarto iga iwatyajpa juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. \v 7 Pero jém tuŋgac cuarto, no más jém co̱bacpɨc pa̱nij wɨa̱p it́ɨgɨy. Cada a̱mt́ɨy tɨgɨypa tu̱ŋcɨy. D́a wɨa̱p it́ɨgɨy sin nɨɨpiñ iga iyojpa jém it́áŋca, ocmɨ iyojáypat́im jém pɨxiñt́am it́áŋca. \v 8 Je̱mpɨgam taŋquejáy jém Dios iA̱nama, iganam it́ jém wiñt́ipɨc puctucma̱stɨc, d́anam quej jém tuŋ hasta ju̱t́ it́ jém tanJa̱tuŋ Dios, jém lugar cuáyñewɨɨp. \v 9 It́u̱mpɨy yɨ́pyaj cosa tsɨ́y juuts tu̱m ejemplo para sɨɨp. Jém ofrenda y jém sacrificio jém chiiñeta̱wɨɨp Dios d́a iñuntawɨ̱tsagáy jém pɨxiñt́am it́áŋca jém iwatnewɨɨp jém sacrificio iga cuáypa ia̱nama. \v 10 Jém sacrificio y jém ofrenda je nada más asunto de wíccuy y nɨ́ccuy y jutsa̱p icheeyaj imɨjta̱y según jém wiñɨcpɨc costumbre hasta que Dios icjooma̱se̱tpa it́u̱mpɨy cosa. \p \v 11 Pero sɨɨp miññeum jém Cristo, jém co̱bacpɨc pa̱nij. Imɨɨchi it́u̱mpɨy jém más wɨbɨc cosa, jém miñpáppɨc. Yɨ́p ma̱stɨc ju̱t́ yo̱xa̱p jém Cristo más wɨ̱t́i y más wɨbɨc. D́a je jém pɨ̱xiñ iwa̱t́i, d́a je yɨ́p naxyucmɨpɨc. \v 12 Tɨgɨy tu̱ŋcɨy ju̱t́ it́ Dios para siempre. D́a ininɨc jém chivo iñɨɨpiñ ni jém becerro iñɨɨpiñ, pero iyaac ininɨc jém iñɨɨpiñ iga iyojáy jém pɨxiñt́am it́áŋca iga ipɨctsoŋyajiñ jém vida jém d́apɨc cuyajpa. \v 13 Jém becerro iñɨɨpiñ y jém chivo iñɨɨpiñ cuxicsta̱p jém pɨxiñt́am iga cuáyiñ jém imɨjta̱y. Jém becerra icuyjam, jém nooneta̱wɨɨp jém altaryucmɨ, cuyɨnta̱p jém pɨxiñt́am iga cuáyiñ jém imɨjta̱y. Jém nɨɨpiñ y jém cuyjam iyo̱xpátpa jém pɨxiñt́am iga cuáyiñ jém imɨjta̱y según jém costumbre. \v 14 Pero más wɨ̱ jém Cristo iñɨɨpiñ. Porque jém Dios iA̱nama, jém d́apɨc cuyajpa, iyo̱xpát jém Cristo cuando iyaac nachiit́a̱ juuts sacrificio sin táŋca. Jém iñɨɨpiñ tacujicháyáypa tána̱nama iga d́a más tanjɨ̱spa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi, jém d́apɨc tayo̱xpátpa. Sɨɨp wɨa̱p taŋcuyo̱xa̱ jém vivopɨc Dios. \p \v 15 Jeeyucmɨ jém Cristo wɨa̱p tacupuj con jém jo̱mipɨc trato. Ichiiba jém vida jém d́apɨc cuyajpa it́u̱mpɨy jém icupiŋneyajwɨɨp Dios juuts ijɨycámayñe. Wɨa̱p iwat je̱mpɨc porque accaata̱ iga iyojáy it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am it́áŋca, jém d́apɨc wɨa̱p iwɨ̱tsac jém wiñt́ipɨc trato. \v 16 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwatpa trato con ima̱nɨc iga ichiiba it́u̱mpɨy jém jeepɨc imɨɨchi cuando caaba, jesɨc tienes que ixt́a̱p iga caaneum. Ocmɨ jém ima̱nɨc wɨa̱p ipɨctsoŋ t́it́am ijɨycámayñe. \v 17 Tu̱m trato d́a inii̱ ipɨ̱mi siiga d́anam caane jém iwatnewɨɨp jém trato. Pero cuando caaneum jém pɨ̱xiñ, jesɨc iniit́um ipɨ̱mi jém trato. \v 18 Jeeyucmɨ accaayajta̱ jém ani̱matyaj iga con iñɨɨpiñ iniid́iñ ipɨ̱mi jém wiñt́ipɨc trato. \v 19 Cuando jém Moisés yaj iŋmadáy jém pɨxiñt́am it́u̱mpɨy jém aŋquímayooyi, ipɨc jém becerro iñɨɨpiñ con jém chivo iñɨɨpiñ, inimot con nɨ. Ipɨc jém hisopo iŋcɨs, ichen con jém tsabatspɨc lana, icot nɨɨpiñjo̱m, con jeam icuxics jém to̱to ju̱t́ jayñeta̱ jém aŋquímayooyi. Icuxicst́im it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. \v 20 Iganam iwatpa je̱mpɨc jém Moisés, iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: “Con yɨ́p nɨɨpiñ quejpa iga jém trato iniit́ ipɨ̱mi jém Diospɨc tawadayñe para taɨcht́am.” \v 21 Jém Moisés icuxicst́im con jém nɨɨpiñ jém puctucma̱stɨc y it́u̱mpɨy jém traste ju̱t́ ijɨ̱syajpa Dios. \v 22 Porque nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi iga casi it́u̱mpɨy cosa tienes que cuáypa con jém nɨɨpiñ. Siiga d́a it́egáypa jém nɨɨpiñ, jesɨc d́a i̱ imatóŋáypa jém it́áŋca. \s1 Accaata̱ jém Cristo iga tayojáy tantáŋca \p \v 23 Jeeyucmɨ ixunpa jém sacrificio iga cuáyiñ jém cuwiñ de jém cosa jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, pero jém sɨŋyucmɨpɨc cosa ixunpa más wɨbɨc sacrificio que jém watneta̱wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. \v 24 Jesɨc cuando jém Cristo tayojáy tantáŋca, d́a iwat yɨ́p naxyucmɨpɨc ma̱stɨcjo̱m jém iwatnewɨɨp jém pɨxiñt́am. Porque jém puctucma̱stɨc nada más tu̱m cuwiñ de jém nunta ma̱stɨc jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. Pero tɨgɨy jém Cristo sɨŋyucmɨ, icunúc jém tanJa̱tuŋ Dios iwiñjo̱m iga tacupujpa. \v 25 D́a tɨgɨy jém sɨŋyucmɨpɨc ma̱stɨcjo̱m iga iwatpa wat́cɨy jém sacrificio juuts jém co̱bacpɨc pa̱nij iwatpa cada a̱mt́ɨy con jém nɨɨpiñ d́apɨc imɨɨchi. \v 26 Porque siiga d́a wɨa̱p iwat tu̱ŋcɨy jém sacrificio, jesɨc tienes que wat́cɨy accaata̱p jém Cristo dende watta̱ yɨ́p mundo. Pero d́a iwat je̱mpɨc. Sɨɨp cuando núctooba jém íŋaŋpɨgam ja̱ma wiñquej jém Cristo. Iyaac nachiit́a̱ iga accaata̱ iga iccáyáypa jém pɨxiñt́am it́áŋca. \v 27 Dios ichac iga tu̱ŋcɨy caaba it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am y ocmɨ cɨɨpiŋta̱p, chiit́a̱p castigo jém malopɨc. \v 28 Jesanet́im tu̱ŋcɨy nachiit́a̱ jém Cristo iga accaata̱ iga iccáyáypa jáyaŋ jém pɨxiñt́am it́áŋca. Ocmɨ wiñquejpa e̱ybɨc yɨ́p naxyucmɨ jém Cristo. D́am miñpa iccáyáy jém pɨxiñt́am it́áŋca, miñpa icɨacputyaj jém iŋjócneyajwɨɨp. \c 10 \p \v 1 Jém Moisés iŋquímayooyi juuts tu̱m cumuŋcɨ de jém wɨbɨc cosa jém miñpáppɨc. D́a nunta nu̱ma jém cosa jém miñpáppɨc ocmɨ, jém aŋquímayooyi no más tu̱m cuwiñ. Jém Moisés iŋquímayooyi d́a wɨa̱p iwɨ̱tsagáy jém pɨxiñt́am it́áŋca jém icunúcneyajwɨɨp Dios con jém sacrificio jém iwatyajpáppɨc cada a̱mt́ɨy. \v 2 Meega jém aŋquímayooyi wɨa̱p icɨacput jém pɨxiñt́am, jesɨc d́a e̱ybɨc iwatyajpa jém sacrificio porque una vez wɨ̱tsacneta̱wum it́áŋca jém iwatneyajwɨɨp jém sacrificio, d́a más ija̱mpa iga táŋcaɨ́y. \v 3 Pero cuando iwatyajpa jém sacrificio cada a̱mt́ɨy, ijɨ̱syajpa iga táŋcaɨ́y. \v 4 Porque jém toro iñɨɨpiñ y jém chivo iñɨɨpiñ d́a nunca wɨa̱p iccáyáy jém pɨxiñt́am it́áŋca. \p \v 5 Jeeyucmɨ cuando miñ yɨ́p naxyucmɨ jém Cristo, iñɨ́máy tanJa̱tuŋ Dios: \q1 Mich d́a iŋwɨ̱aŋja̱m jém sacrificio ni ofrenda. \q1 Pero anchi jém ammɨjta̱y iga accaata̱p. \q1 \v 6 D́at́im iŋwɨ̱aŋja̱m iga nooquetta̱p jém ani̱mat jém altaryucmɨ ni jém sacrificio iga accáyayt́a̱iñ jém pɨxiñt́am it́áŋca. \q1 \v 7 Jesɨc ocmɨ anɨm: \q1 “Yɨɨm ait́ iga aŋwatpa juuts mich iŋwɨ̱aŋja̱m, manJa̱tuŋ Dios, juuts jayñeta̱ jém librojo̱m de aɨch.” \m \v 8 Wiñt́i nɨm jém Cristo iga: “Mich d́a iŋwɨ̱aŋja̱m jém sacrificio, ni ofrenda, ni jém ani̱mat nooquetta̱paap jém altaryucmɨ, ni jém sacrificio iga accáyayt́a̱iñ jém pɨxiñt́am it́áŋca.” Mex jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi ipɨɨmɨ́ypa jém pɨxiñt́am iga iwatyajiñ. \v 9 Ocmɨ nɨmt́im jém Cristo: “Ɨch amiñ yɨɨm iga aŋwatpa juuts mich iŋwɨ̱aŋja̱m, manJa̱tuŋ Dios.” Yɨ́p nɨmtooba iga Dios iccáypa jém wiñt́ipɨc, iccámpa jém ocmɨpɨc. \v 10 Cristo ijɨ́c iga accaata̱ tu̱ŋcɨy para it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Jeeyucmɨ Dios tacujicháyáy tána̱nama. \p \v 11 It́u̱mpɨy jém Israelpɨc pa̱nijyaj iwatyajpa cada ja̱ma jém ma̱stɨcjo̱mpɨc yo̱xacuy. Seguido iwatyajpa jeet́im sacrificio, mex d́a nunca wɨa̱p iccáyáy jém pɨxiñt́am it́áŋca. \v 12 Pero jém Jesucristo tu̱ŋcɨy ijɨ́c iga accaata̱ iga iyojáy jém pɨxiñt́am it́áŋca para siempre. Jesɨc ocmɨ nɨc co̱ñi jém Dios iŋwɨ̱mɨ. \v 13 Jemum sɨ́p iŋjóc hasta que Dios icoñwɨ́ypa jém ienemigoyaj. \v 14 Tu̱ŋcɨy chióy imɨjta̱y juuts ofrenda iga accaata̱ jém cunusyucmɨ iga iwɨ̱tsagáy jém pɨxiñt́am it́áŋca iga iccuáyáy ia̱nama para siempre. \v 15 Jém Dios iA̱nama taŋmadáyt́im je̱mpɨc porque nɨmpa: \q1 \v 16 Ocmɨ ɨch aŋwatpa tuŋgac trato con jeeyaj cuando núcpa jém tiempo. \q1 Nɨmpa Dios: \q1 Anaccámpa jém anaŋquímayooyi jém pɨxiñt́am ia̱namaŋjo̱m. \q1 Anjaycunúcpa ijɨ̱xiaŋjo̱m. \m \v 17 Nɨmt́im Dios: \q1 D́a nunca anjɨ̱sáypa jém pɨxiñt́am it́áŋca, d́a nunca anjɨ̱spa iga agui imalwatne. \m \v 18 Cuando tawadayñeta̱wum perdón jém tantáŋca, d́a e̱ybɨc ixunpa Dios iga taŋwatpa sacrificio iga tanyojpa jém tantáŋca. \s1 Wɨ̱ iga taŋcunúctámiñ Dios \p \v 19 Jeeyucmɨ mantɨ̱wɨtam, sɨɨp d́a tacɨ̱ŋpa. Wɨa̱p tantɨgɨy jém Lugar Cuáyñewɨɨp, ju̱t́ it́ Dios, porque jém Jesucristo it́egáy iñɨɨpiñ para taɨcht́am. \v 20 Sɨɨp tanait́ jém jo̱mipɨc tuŋ, jém vivopɨc, ju̱t́ wɨa̱p tantɨgɨy ju̱t́ it́ Dios. Porque Cristo íŋáy jém puctuctaañi iga wɨa̱iñ tannas jém iwe̱ñt́aŋ. Jém puctuctaañi nɨmtooba jém Cristo imɨjta̱y cuando accaata̱. \v 21 Tanait́ tu̱m mɨjpɨc tampa̱nij, jém co̱bacpɨc, iŋjacpa jém Dios it́ɨcmɨ icutero. \v 22 Jeeyucmɨ wɨa̱p taŋcunúcta Dios con tu̱m wɨbɨc tána̱nama, tannuntawɨ̱cupɨcpa Dios. Tacujicháyayñeta̱wum tána̱nama iga d́a más tanjɨ̱spa jém tantáŋca. Tacutseayñeta̱wum jém tammɨjta̱y con jém wɨbɨc nɨ. \v 23 Seguido tanaŋjóctámpa iga Dios tacɨacputtámpa. D́a tantsactámpa iga taŋcupɨctámpa porque Dios iccupacpa juuts tajɨycámayñe. \v 24 Wɨ̱ iga tammétstámiñ jutsa̱p tanayo̱xpáttamta̱ con jém tantɨ̱wɨtam iga tanatoyt́amta̱iñ, iga tawɨ̱wadayt́ámiñ i̱ quej. \v 25 D́a tantsactámpa iga taŋtuuma̱támpa con jém tantɨ̱wɨtam juuts iwatyajpa algunos jém d́apɨc aŋtuuma̱yajpa. Wɨ̱ iga tanaŋquímtamta̱p iga taŋwattámiñ juuts ixunpa Dios y más sɨɨp porque quejpa iga d́am jáyñe miñpa jém tánO̱mi. \p \v 26 Siiga iŋwɨ̱aŋja̱m iga seguido iŋwatpa táŋca cuando iŋwɨ̱jo̱doŋ jém nu̱mapɨc aŋquímayooyi, d́am i̱ tuŋgac sacrificio iga miyojáypa iñt́áŋca. \v 27 Tsɨ́y no más jém mɨjpɨc castigo jém tsa̱mpɨc iyaachwatpa ienemigoyaj juuts ijɨycunúcne Dios, yajpa iccucaáy jém juctjo̱m jém aguipɨc yótpa. \v 28 Wiñɨgam siiga tu̱m pɨ̱xiñ d́a iwatpa juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi, siiga it́ wɨste̱n o tucute̱n testigo iwiñpacchiiba, jesɨc jém pɨ̱xiñ accaata̱p, d́a i̱ iyaachaŋja̱mpa. \v 29 Jɨ̱staamɨ iga tsa̱m mɨjpɨc castigo ichiiba Dios tu̱m pɨ̱xiñ siiga nɨmpa iga d́a t́i cuwatcuy jém Dios iMa̱nɨc, y siiga tsa̱m ijóyixpa jém Cristo iñɨɨpiñ de jém jo̱mipɨc trato, jém iccuáyñewɨɨp jém pɨ̱xiñ ia̱nama. Chiit́a̱pt́im mɨjpɨc castigo siiga i̱ imalnɨ́máypa jém Dios iA̱nama jém taŋquejaypáppɨc iga tsa̱m tayaachaŋja̱mpa Dios. \v 30 Tánixpɨcpa jém nɨmnewɨɨp: “Ɨch anait́ derecho iga antségáypa jém malopɨc pɨxiñt́am it́áŋca, ɨch anacyojpa iga imalwatyaj.” Nɨmt́im: “Dios icɨɨpiŋpa jém ipɨxiñt́am.” \v 31 Cɨ̱ŋɨ iga micutɨŋpa jém vivopɨc Dios icɨɨjo̱m. \p \v 32 Pero jɨ̱staamɨ jém ja̱ma jém nasnewɨɨp cuando mimicht́am yaguiñ impɨctsoŋta jém juctɨaŋtso̱ca. Tsa̱m micutɨ́tstamta̱. Iñyaachɨyt́a cuando iññascata jém mɨjpɨc yaacha̱ji. \v 33 Algunos de mimicht́am tsa̱m mimalnɨ́mayt́amta̱ y mimalwadayt́amta̱ jém pɨxiñt́ámaŋjo̱m. Miwagayaacha̱t́im con jém íñamigoyaj cuando iñascayaj je̱mpɨc. \v 34 Mimicht́am, tsa̱m iñyaachaŋja̱mta jém pajneyajta̱wɨɨp. D́a miŋyácneta cuando miccáyayt́a̱ jém iñt́ɨc o it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp, nu̱ma agui mimaymayt́am. Porque iñjo̱doŋtam iga iniit́t́a jém tsa̱m wɨ̱tampɨc cosa sɨŋyucmɨ jém d́apɨc nunca cuyajpa. \v 35 Mimicht́am tsa̱m iñjɨ̱spa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát, jesɨc odoy tsa̱cɨ iga iñjɨ̱spa je̱mpɨc porque siiga seguido iñjɨ̱spa je̱mpɨc, impɨctsoŋpa tu̱m wɨbɨc coñwɨyooyi. \v 36 Yaachɨyt́aamɨ iga iŋwattámpa juuts ixunpa Dios iga impɨctsoŋtámpa t́it́am tajɨycámayñe. \v 37 Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i: \q1 D́a jáyñe miñpa jém miñpáppɨc. \q1 D́a táŋcaa̱p. \q1 \v 38 Jém aŋwɨ̱tsagayñewɨɨp it́áŋca iniit́ jém vida porque acupɨcne, nɨmpa Dios. \q1 Pero el que ichacpa iga acupɨcpa, aɨch d́a aŋwɨ̱aŋja̱m. \m \v 39 Pero taɨcht́am d́a tajex juuts jém se̱tpáppɨc it́uuñiaŋcɨɨm, jém nɨcpáppɨc ju̱t́ ipɨctsoŋpa jém castigo. Taɨcht́am seguido taŋcupɨcpa Dios iga d́a togoypa jém tána̱nama. \c 11 \s1 Jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am jém tsa̱mpɨc icupɨcyajpa Dios \p \v 1 Siiga tanait́ fe, taŋcupɨcpa Dios, tannuntawɨ̱jo̱doŋ iga tampɨctsoŋpa t́it́am tanaŋjócne. Tanjo̱doŋt́im iga nu̱ma tachiiba Dios jém cosa jém d́apɨc tánixñe. \v 2 Je̱mpɨct́im iwatyaj jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am, Dios iwɨ̱ixyaj porque tsa̱m icupɨcyaj. \p \v 3 Como tanait́ fe, tanjo̱doŋ iga Dios iwat it́u̱mpɨy cosa jém it́wɨɨp naxyucmɨ y sɨŋyucmɨ. Ipɨɨmɨ́y iga id́iñ, jesɨc it́um. Dios ipɨc jém cosa jém d́apɨc i̱ wɨa̱p iix iga iwatpa jém cosa jém wɨa̱paap tánix. \p \v 4 Como tsa̱m iniit́ fe, jém Abel agui icupɨc iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát, jeeyucmɨ ichi más wɨbɨc ofrenda que jém ichiiwɨɨp jém Caín. Quejpa iga wɨbɨc pɨ̱xiñ porque Dios iwɨ̱pɨctsóŋáy jém iofrenda. Mex caane jém Abel, hasta sɨɨp iŋmatpa iga tsa̱m icupɨc Dios. \p \v 5 Como tsa̱m iniit́ fe, jém Enoc icupɨc Dios. Sɨwiñ nanɨcta̱, d́a ca. D́am i̱ ipát porque Dios ininɨc. Nɨm jém Dios iŋma̱t́i: “Antes que nanɨcta̱p jém Enoc, iwat juuts Dios ixunpa.” \v 6 Pero d́a i̱ wɨa̱p iwat juuts ixunpa Dios siiga d́a inii̱ fe, siiga d́a icupɨcpa iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. Jém icunúcpáppɨc Dios tienes que icupɨcpa iga it́, y iga Dios ichiiba jém wɨbɨc coñwɨyooyi jém pɨxiñt́am jém imétsyajpáppɨc. \p \v 7 Como tsa̱m iniit́ fe jém Noé, cuando Dios icjo̱dóŋa̱ iga miñpa jém cosa jém d́apɨcnam queman tánix, como tsa̱m cɨ̱ŋ, iwat tu̱m barco iga icɨacputyajpa jém iyo̱mo y jém ichɨ̱xt́am. Con jeet́im fe, jém iniit́wɨɨp jém Noé, ichiiba castigo it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Jeeyucmɨ Dios ipɨctsoŋ jém Noé juuts tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ porque icupɨc iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. \p \v 8 Como tsa̱m iniit́ fe jém Abraham, cuando iŋwejáy Dios, icupɨc, nɨc tu̱m lugar ju̱t́ Dios ijɨycámayñe iga ichiiba. Put de jém it́ɨcmɨ, aunque d́a ijo̱doŋ ju̱t́ nɨcpa. \v 9 Como tsa̱m iniit́ fe jém Abraham, nɨc i̱t́i como tu̱m juumɨpɨc pɨ̱xiñ jém tuŋgac naxyucmɨ jém Diospɨc ijɨycámayñe. Jáy i̱t́i con jém Isaac y Jacob jém puctuctɨcjo̱m. Jeeyaj ipɨctsoŋyajt́im jeet́im promesa. \v 10 Porque jém Abraham tsa̱m iŋjócpa jém attebet jém wɨ̱watnewɨɨp, jém iniit́wɨɨp wɨbɨc base, jém arquitecto y jém iwatnewɨɨp Dios mismo. \p \v 11 Como tsa̱m iniit́ fe jém Sara, icupɨcpat́im. Tsa̱mi jém yo̱mo, nasneum itiempo iga ma̱nɨgɨ́ypa, pero Dios iyo̱xpát iga ma̱nɨgɨ́yiñ. Icnay tu̱m jaychɨ̱xi porque icupɨc iga Dios iccupacpa juuts ijɨycámayñe. \v 12 Jém Abraham tsa̱m wɨd́a̱ya, caatoobam, pero núc iga iniit́ tsa̱m jáyaŋ ima̱nɨctam juuts jém ma̱tsa, jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, y juuts jém pooy, jém it́wɨɨp jém lamar aŋna̱ca, d́a wɨa̱p tammay. \p \v 13 It́u̱mpɨy jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am, jém icupɨcneyajwɨɨp Dios, caayaj. D́a iixyaj jém promesa jém ijɨycámayñewɨɨp Dios iga ichiiba. Pero como tsa̱m iniit́ fe, icupɨcyaj, juumɨ iixyaj jém promesa. Tsa̱m maymayyaj cuando iixyaj iga miñpa. Iñɨ́mayyaj iga: “Ɨch d́a yɨɨmpɨc apɨ̱xiñ. Ɨch juuts awid́aŋna̱xi yɨ́p naxyucmɨ.” \v 14 Cuando nɨmyaj je̱mpɨc, tsa̱m wɨ̱quejpa iga imétsyajpa tuŋgac nas jém imɨɨchipɨc. \v 15 Meega ijɨ̱syaj jém naxyucmɨ ju̱t́ tsucumyaj, wɨa̱p ixe̱tyaj e̱ybɨc jemɨc. \v 16 Pero ixunyajpa tu̱m wɨbɨc naxyucmɨ, tu̱m sɨŋyucmɨpɨc lugar. Jeeyucmɨ d́a tsaa̱p jém tanJa̱tuŋ Dios cuando nɨmpa: Micht́am anDios. Porque iwɨ̱tsagáy tu̱m attebet para jeeyaj. \p \v 17 Como tsa̱m iniit́ fe jém Abraham, cuando cutɨ́tsta̱, inimiñ jém Isaac iga iccaaba juuts tu̱m sacrificio. Iccaaba id́ɨc jém t́u̱mpɨc ima̱nɨc mex Dios ijɨycámayñe iga nay jém tsɨ̱xi. \v 18 Nɨ́mayt́a̱ jém Abraham iga por medio de jém ima̱nɨc Isaac, tsa̱m aŋpɨcpa jém imma̱nɨctam. \v 19 Jém Abraham iwɨ̱jo̱doŋ iga Dios wɨa̱p icpɨs jém caaneyajwɨɨp. Y como d́a ijɨ́c Dios iga iccaaba jém ima̱nɨc, wɨa̱p tanɨm iga jém Abraham e̱ybɨc ipɨctsoŋ ima̱nɨc juuts tu̱m acpɨsneta̱wɨɨp de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp. \p \v 20 Como tsa̱m iniit́ fe jém Isaac, icupɨc iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. Jeeyucmɨ ijɨycámáy ima̱nɨctam jém Jacob y Esaú iga núcpa ja̱ma iga iwɨ̱wadáypa Dios. \v 21 Como tsa̱m iniit́ fe Jém Jacob, icupɨc iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. Cuando caatooba ijɨycámáypa cada tu̱mtu̱m jém José ima̱nɨctam iga iwɨ̱wadáyiñ Dios. Te̱ñchucum con ibaston jém wɨd́a̱ya iga iŋwejpátpa Dios. \v 22 Como tsa̱m iniit́ fe jém José, icupɨc iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát, jesɨc antes que caaba iñɨ́máy jém Israelpɨc pɨxiñt́am iga ocmɨ putyajpa jém naxyucmɨ de Egipto. Pɨɨmɨyyajta̱ iga it́ajquímáyiñ ipac cuando putyajpa. \p \v 23 Como tsa̱m iniit́ fe jém Moisés ija̱tuŋ con ia̱pa, icupɨcyaj iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. Cuando nay jém tsɨ̱xi, iñec tres meses porque iix iga tsa̱m wɨbɨc tsɨ̱xi. D́a icɨ̱ŋyajpa jém orde, jém reypɨc ichiiñe. \v 24 Como tsa̱m iniit́ fe jém Moisés, icupɨc iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát, jesɨc cuando pɨ̱xiññam, d́a ijɨ́c iga ima̱nɨga̱p jém Faraón iyo̱mma̱nɨc. \v 25 Más iwɨ̱aŋja̱m iga yaachwatta̱iñ con jém Dios ipɨxiñt́am que iga maymáya̱p tu̱m rato iga iwatpa juuts iwɨ̱aŋja̱myaj jém malopɨc pɨxiñt́am. \v 26 Ijɨ̱s iga vale más iga yaachwatta̱p jém Cristo icuyucmɨ que iga ipɨctsoŋpa it́u̱mpɨy jém riqueza jém it́wɨɨp Egipto porque iix tu̱m tsa̱m wɨbɨc coñwɨyooyi jém Diospɨc ichiiba. \v 27 Como tsa̱m iniit́ fe jém Moisés, icupɨc iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát, jeeyucmɨ put de jém naxyucmɨ de Egipto. D́a icɨ̱ŋ jém Egiptopɨc rey iga agui jóyñe. Seguido iwatpa juuts iñɨ́máy Dios, juuts jesɨc iixñe jém Dios jém d́apɨc tánixpa. \p \v 28 Como tsa̱m iniit́ fe jém Moisés, icupɨct́im iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. Iwat jém pascuasɨŋ. Ipɨɨmɨ́y jém ipɨxiñt́am iga icuxicsyajpa jém tɨc ipuerta con nɨɨpiñ iga cuando naspa jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ, jém accaoypaap, d́a iccaaba ni tu̱m jém Israelpɨc pɨ̱xiñ ico̱ponma̱nɨc. \v 29 Como tsa̱m iniit́yaj fe jém Israelpɨc pɨxiñt́am, icupɨcyaj iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. Wid́aŋjacyajpa jém tsabats lamar juuts tɨtsɨnaxyucmɨ. Pero cuando jém Egiptopɨc pɨxiñt́am nasyajpa id́ɨc, je̱mt́im jicjiccayaj. \p \v 30 Como tsa̱m iniit́yaj fe, jém Israelpɨc pɨxiñt́am icupɨcyaj iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát, jesɨc siete ja̱ma icuwit́xe̱tyaj jém attebet Jericó, ocmɨ cujegáy jém tsaataañi. \v 31 Como tsa̱m iniit́ fe jém yo̱mo Rahab, jém pejoypáppɨc id́ɨc, icupɨc iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. D́a iwaganaca jém d́apɨc icupɨcyaj, porque iñec jém wɨste̱n jém Israelpɨc pɨ̱xiñ jém icuixyajwɨɨp jém naxyucmɨ de Canaán. \p \v 32 ¿T́i más wɨa̱p annɨm? D́a anai̱ tiempo iga anaŋmatpa de jém Gedeón, jém Barac, jém Sansón, jém Jefté, jém David, jém Samuel y jém wiñɨcpɨc profetayaj. \v 33 Como tsa̱m iniit́yaj fe, icupɨcyaj iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. Jesɨc icoñwɨyyaj jém tuŋgac naxyucmɨ, iwɨ̱aŋjacyaj jém Dios ipɨxiñt́am, ipɨctsoŋyaj jém promesa jém ijɨycámayñewɨɨp Dios, iŋnúc jém ca̱ŋ ijɨp. \v 34 Icpích jém juctɨ jém tsa̱mpɨc yótpa, cɨɨputyaj iga accaayajta̱p con jém espada, chiit́a̱ pɨ̱mi jém d́apɨc inii̱ ipɨ̱mi, tsa̱m iniit́yaj ipɨ̱mi cuando áŋa̱yajpa, ichɨcpoypa jém soldado jém tuŋgac naxyucmɨpɨc. \v 35 Algunos jém yo̱mtam ipɨctsoŋ e̱ybɨc ima̱nɨc jém caanewɨɨp id́ɨc, acpɨsyajta̱wum. \p Tuŋgac jém Dios ipɨxiñt́am matsta̱, tsa̱m yaachwatta̱ hasta accaata̱ algunos. Y como d́a iŋnécpa iga icupɨcpa Dios, d́a i̱ icutsɨgáypa. Iwatpa así iga ipɨctsoŋyajpa tu̱m más wɨbɨc vida cuando pɨsyajpa jém caaneyajwɨɨp. \v 36 Tuŋgac más tsa̱m saayɨyt́a̱, tsa̱m cótsta̱, tsenta̱ con cadena, cotta̱ cárcel. \v 37 Tuŋgac tsaanácscata̱, wɨ́gaŋsajta̱ icucmɨ con sierra, accaata̱ con espada. Algunos oyyaj yɨɨm jeexɨc. Iccámneyaj jém borrego icuero y jém chivo icuero. Tsa̱m yaacha̱yaj. Tsa̱m yaachwatta̱. Agui aŋyácneyaj iga tsa̱m malwadayt́a̱. \v 38 Yɨ́p pɨxiñt́am vale más jém Dios iwiñjo̱m que jém d́apɨc icupɨcyajpa Dios. Jáy sɨiyaj jém tɨtsɨnaxyucmɨ y jém co̱tsɨgaŋjo̱. It́yaj jém tsaajosjo̱m y jém nasjosjo̱m. \v 39 Ni tu̱m de jeeyaj d́a ipɨctsoŋ jém ijɨycámayñewɨɨp Dios mex icupɨc iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát porque tsa̱m iniit́yaj fe. \v 40 Porque Dios tajɨ̱spat́im taɨcht́am iga tachiiba tu̱m más wɨbɨc cosa. D́a iwɨ̱wadáypa jeeyaj hasta que tawɨ̱wadáypat́im taɨcht́am con jeeyaj. \c 12 \s1 Cotsta̱p jém Dios ima̱nɨctam iga más iwɨ̱watyajiñ \p \v 1 Jeeyucmɨ wɨ̱ iga tantsacpa jém tantáŋca jém tsa̱mpɨc tacmalwatpa. Wɨ̱ iga tanyaachɨ́yiñ it́u̱mpɨy cosa iga taŋwattámpa juuts ixunpa Dios porque tánix iga jáyaŋ jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am agui icupɨcneyaj iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát juuts tacuwo̱yxe̱tne jém ucsɨ. \v 2 Wɨ̱ iga tánámmatspa jém Jesús jém tachiipáppɨc jém fe. Tsa̱m tayo̱xpát cuando moj taŋcupɨc Dios y seguido tayo̱xpátpa hasta tanaccupacpa. Tsa̱m maymay jém Jesús iga yaachwatta̱ cunusyucmɨ porque ijo̱doŋ iga asíam icoñwɨ́ypa jém ienemigoyaj. D́a tsaa̱p iga accaata̱ juuts tu̱m malopɨc pɨ̱xiñ. Ocmɨ nɨc co̱ñi jém Dios itrono iŋwɨ̱mɨ. \v 3 Jɨ̱staamɨ iga agui iyaachɨ́y jém Jesús cuando iyaachwatyaj jém malopɨc pɨxiñt́am. Jeeyucmɨ mannɨ́máypa: Odoy sopstaamɨ iga iŋwattámpa juuts ixunpa Dios, odoy tsactaamɨ iga iŋcupɨcpa Dios. \v 4 Nu̱ma tsa̱m pɨ̱mi míŋa̱támpa contra jém táŋca, pero hasta sɨɨp d́anam mictegáy iññɨɨpiñ. \v 5 ¿Que iñjaamaŋnotneta iga Dios miŋquím juuts mima̱nɨc? Nɨmpa así jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱: \q1 Mamma̱nɨc, odoy jóyca̱ɨ cuando micótspa jém iñJa̱tuŋ Dios. \q1 Yaachɨɨyɨ cuando michiiba castigo iga iŋcupɨguiñ. \q1 \v 6 Porque jém tanJa̱tuŋ Dios iñuumaŋquímpa jém it́oyyajpáppɨc. \q1 Icótspa it́u̱mpɨy jém ipɨctsoŋpáppɨc juuts ima̱nɨc. \m \v 7 Yaachɨyt́aamɨ mimicht́am cuando iññascaaba jém yaacha̱ji. Asíam miŋquejáypa Dios iga iŋwɨ̱wad́iñ. Miwɨ̱ixpa Dios juuts tu̱m mima̱nɨc. ¿Que it́ tu̱m tsɨ̱xi d́a icótspa ija̱tuŋ? \v 8 Pero siiga Dios d́a micótspa juuts iñascaaba it́u̱mpɨy jém ima̱nɨctam, jesɨc d́a je Dios mima̱nɨc. Michɨ́ypa juuts mipejpen. \v 9 Yɨ́p naxyucmɨpɨc tanja̱tuŋ tacótspa, pero d́a tajóypa, taŋwɨ̱ixpa. Jesɨc más wɨ̱ iga taŋcupɨcpa jém anJa̱tuŋ Dios jém d́apɨc tánixpa, jesɨc tanait́pa jém vida. \v 10 Yɨ́p naxyucmɨpɨc tanja̱tuŋ tacótspa tu̱m rato juuts je iwɨ̱aŋja̱m. Pero jém tanJa̱tuŋ Dios tacótspa iga tayo̱xpátpa iga taŋwɨ̱wattámiñt́im juuts iwatpa je iga d́a tatáŋcaɨ́ypa. \v 11 Nu̱ma tu̱m pɨ̱xiñ d́a iwɨ̱aŋja̱m cuando cótsta̱p. Jeet́i rato tsa̱m toypa. Pero ocmɨ siiga taŋcupɨcpa, tayo̱xpátpa iga taŋwɨ̱watpa, agui tamaymay. \s1 D́a wɨ̱ tanɨmpa iga d́a para t́i wɨ̱ jém Dios iŋma̱tí \p \v 12 Chi̱ɨ pɨ̱mi jém iŋcɨ jém sopsnewɨɨp. Chi̱ɨ pɨ̱mi jém iŋco̱so jém d́apɨc cámpa it́e̱ñ. \v 13 Nu̱mtsa̱cɨ jém tuŋ ju̱t́ miwit́t́ámpa, jesɨc jém cu̱xujpɨc id́ɨc d́a putpa tuŋjo̱m, pɨspa. \p \v 14 Wadaayɨ caso iga iŋwɨ̱nanɨgáypa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Seguido wɨ̱wa̱tɨ juuts ixunpa Dios porque jém d́apɨc iwɨ̱watpa d́a iixpa tanJa̱tuŋ Dios. \v 15 Nawatta̱jɨ cuenta iga odoy iñchaguiñ jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga Dios tayaachaŋja̱mpa y tayo̱xpátpa. Odoy tsɨɨyɨ ni tu̱m de mimicht́am juuts tu̱m t́i̱chɨc tsa̱mpɨc ta̱m jém iŋna̱yi. Imalwadáypa jáyaŋ jém it́yajwɨɨp je̱m. \v 16 Ni tu̱m de mimicht́am odoy pejoyt́aamɨ ni odoy yamtsaaya̱jɨ tu̱m wo̱ñi. Odoy jóyi̱xɨ jém Diospɨc imɨɨchi juuts iwat jém Esaú. Por tu̱m chi̱ma wíccuy icucac jém herencia jém imɨɨchipɨc id́ɨc. \v 17 Micht́am iŋwɨ̱jo̱doŋtam iga cuando jém Esaú ipɨctsoŋtooba t́it́am ichiiba id́ɨc jém ija̱tuŋ, d́a i̱ ichi. Mex tsa̱m wej jém Esaú, d́am wɨa̱ icucac ijɨ̱xi iga imalwat. \v 18 Mimicht́am d́a iŋcunúcta jém co̱tsɨc jém wɨa̱paap tantsɨc juuts icunúcyaj jém Israelpɨc pɨxiñt́am. Agui yótpa jém juctɨ, cupiicha̱. Ocmɨ más pɨ̱mi piichɨ, agui pɨ̱mi poypa jém sa̱wa. \v 19 Mimicht́am d́at́im immatoŋta jém trompeta iŋjɨ̱yi ni jém Dios ijɨ̱yi. Jém imatoŋyajwɨɨp icunucsayyaj iga odom más jɨ́yiñ. \v 20 D́a wɨa̱p iyaachɨyyaj t́it́am iñɨ́máy Dios. Nɨ́mayyajta̱: “Siiga tu̱m pɨ̱xiñ ichɨcpa jém co̱tsɨc o tu̱m ani̱mat, jesɨc nácscataamɨ tsaamɨ o tɨpcata̱iñ con ca̱pi.” \v 21 Tsa̱m pɨ̱mi ichɨgaŋjéc jém Moisés cuando iix. Tsa̱m cɨ̱ŋpa. Nɨmpa: “Tsa̱m pɨ̱mi acɨ̱ŋ hasta acuetsáypa.” \p \v 22 Pero, mimicht́am, iŋcunúcnetámum jém co̱tsɨc Sión, jém vivopɨc Dios iattebet, jém sɨŋyucmɨpɨc Jerusalén, ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj tsa̱m jáyaŋ mil jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am \v 23 iga icujípyajpa Dios. Iŋcunúcneum ju̱t́ aŋtuuma̱neyaj jém Dios ima̱nɨctam jém icupɨcneyajwɨɨp Jesucristo jém accámayñeyajta̱wɨɨp iñɨ̱yi sɨŋyucmɨ. Iŋcunúcnetámum jém tanJa̱tuŋ Dios, jém icɨɨpiŋpáppɨc it́u̱mpɨy pɨxiñt́am, y hasta ju̱t́ it́ jém wɨbɨc pɨxiñt́am ia̱namayaj jém iwɨ̱tsagayñeyajwɨɨp Dios. \v 24 Iŋcunúcnetámum jém Jesús jém tacupujpáppɨc con jém jo̱mipɨc trato, y jém iñɨɨpiñ jém tacuáyñewɨɨp. Tsa̱m wɨ̱ quejpa iga más wɨ̱ que jém Abel iñɨɨpiñ. \p \v 25 Mimicht́am, cupɨctaamɨ t́it́am taŋmadayt́a Dios, odoy jóyi̱xɨ. Porque siiga d́a cɨɨputyaj jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am cuando aŋmadayyajta̱ yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc mucho más mimicht́am d́a micɨɨputtámpa siiga d́a immatoŋtámpa cuando Dios mijɨ́yayt́ámpa dende sɨŋyucmɨ. \v 26 Wiñɨgam cuando jɨypa Dios, agui tsɨgóypa jém nas. Pero sɨɨp ijɨycámne, nɨmpa: “E̱ybɨc anactsɨgóypa jém nas, pero d́a solamente jém nas, anactsɨgóypat́im jém sɨŋ.” \v 27 Cuando nɨmpa: “E̱ybɨc anactsɨgóypa”, taŋcutɨɨyɨ́ypa iga Dios iccáypa jém tsɨgoypáppɨc, jém iwatnewɨɨp Dios, ichacpa jém cosa jém d́apɨc tsɨgóypa. \v 28 Tatɨgɨyt́ámpa ju̱t́ iŋjacpa Dios ju̱t́ d́a i̱ ictsɨgóypa, jeeyucmɨ tanchiit́ámpa gracia Dios. Tanjɨ̱stámpa Dios juuts je iwɨ̱aŋja̱m. Tantoyt́ámpa y taŋcɨ̱ŋtámpa. \v 29 Jém tanJa̱tuŋ Dios je tu̱m mɨjpɨc juctɨ, nooquedóypa. \c 13 \s1 T́i iwɨ̱aŋja̱m Dios iga taŋwatpa \p \v 1 Odoy tsa̱cɨ iga minitoyt́amta̱p con iñt́ɨ̱wɨtam. \v 2 Odoy ja̱mnootɨ iga iŋwɨ̱pɨctsoŋpa jém miñyajpáppɨc juumɨ. Acwíctaamɨ. Je̱mpɨgam algunos ipɨctsoŋyaj jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am mex iga d́a ijo̱doŋ. \p \v 3 Jɨ̱staamɨ jém presoyaj juuts miwagapajneta̱ con jeeyaj. Jɨ̱staamɨ jém malwadayñeta̱wɨɨp porque mimicht́am iniit́t́im jexpɨc mɨjta̱y. Wɨa̱pt́im iññasca je̱mpɨc. \p \v 4 It́u̱mpɨy jém aŋcoomɨyñeyajwɨɨp wɨ̱ iga napɨcyajta̱p y d́a imalwatyajpa. Pero Dios ichiiba castigo jém ichaya̱páppɨc tuŋgac yo̱mo y jém pejoypaap. \p \v 5 Odoy cusúnɨɨyɨ jém tumiñ. Maymáya̱jɨ con t́it́am iniit́ sɨɨp porque nɨmpa Dios: “D́a nunca mantsacpa iga manyo̱xpátpa. D́a nunca michɨ́ypa iŋcut́um.” \v 6 Wɨa̱p tanɨm: \q1 Aŋwɨ̱jo̱doŋ iga Dios ayo̱xpátpa. \q1 D́a t́i aŋcɨ̱ŋpa. \q1 D́a i̱ wɨa̱p amalwadáy. \p \v 7 Jɨ̱staamɨ t́i iwatyaj jém pastoryaj, jém miŋmadayñewɨɨp jém Dios iŋma̱t́i iga tsa̱m iwɨ̱watyaj y tsa̱m iniit́yaj fe. Je̱mpɨct́im wɨ̱cupɨctaamɨ mimicht́am iga Dios wɨa̱p miyo̱xpátta. \p \v 8 Jém Jesucristo d́a cucacpa. Jeet́im matɨc, jeet́im yɨ́p ja̱ma y jeet́im it́u̱mpɨy tiempo. \v 9 Odoy jɨɨcɨ iga i̱ mimɨgóyáypa iga miŋquejáypa tuŋgac aŋquímayooyi d́apɨc jex juuts jém impɨctsoŋnewɨɨp. Más wɨ̱ iga ipɨ̱mchiiba íña̱nama jém Dios it́óyooyi que iga taŋcútpa jém wíccuy juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc costumbre. Porque jém costumbre d́a tayo̱xpátpa iga taŋwatpa juuts ixunpa Dios. \p \v 10 Taɨcht́am tanait́ tu̱m altar ju̱t́ tsacta̱ jém ofrenda, jém d́apɨc wɨa̱p icútyaj jém yo̱xapáppɨc yɨ́p naxyucmɨpɨc ma̱stɨcjo̱m. \v 11 Jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj icotyaj jém ani̱mat iñɨɨpiñ jém cuarto ju̱t́ it́ Dios. Ichiiba juuts tu̱m ofrenda iga iccáyáypa jém pɨxiñt́am it́áŋca. Pero jém ani̱mat imɨjta̱y noayt́a̱p aŋsɨ̱cmɨ de jém attebet. \v 12 Jext́im jém Jesucristo tsa̱m yaacha̱, accaata̱ aŋsɨ̱cmɨ de jém attebet iga iccáyáy jém pɨxiñt́am it́áŋca con jém iñɨɨpiñ. \v 13 Jesɨc tanɨctámpa aŋsɨ̱cmɨ de jém attebet ju̱t́ it́ Jesús iga tayaachwattamta̱iñ. \v 14 Porque yɨ́p naxyucmɨ d́a tanai̱ tu̱m attebet jém d́apɨc cuyajpa. Pero tanaŋjóctámpa jém attebet jém miñpáppɨc ocmɨ. \v 15 Jeeyucmɨ wɨ̱ iga seguido taŋcujíptámpa Dios por medio de Jesucristo. Cuando taŋcujíppa Dios jex juuts tanchiiba tu̱m sacrificio. \v 16 Odoy ja̱mnootɨ iga iŋwɨ̱wadáypa jém iñt́ɨ̱wɨtam iga iñyo̱xpátyajpa con t́it́am iniit́. Siiga iŋwatpa así jex juuts tu̱m sacrificio jém iwɨ̱aŋja̱mpáppɨc Dios. \p \v 17 Cupɨ̱cɨ jém pastoryaj jém miŋmadaypáppɨc jém Dios iŋma̱t́i. Jɨɨcɨ iga miŋjacpa porque Dios iccám juuts tu̱m aŋjagooyi iga miwadáypa cuenta jém íña̱nama. Núcpa ja̱ma iga Dios icɨɨpiŋpa jém pastor siiga iwɨ̱aŋjacne. Jesɨc maymay jém pastor siiga wɨa̱p iñɨ́máy Dios iga iŋwɨ̱watne. Pero siiga d́a iŋwɨ̱watne, jesɨc aŋyácpa jém pastor. Siiga d́a iŋcupɨcpa, jesɨc d́at́im wɨ̱ para mimich. \p \v 18 Aŋwejpáttaamɨ Dios para aɨcht́am. Aŋwɨ̱jo̱doŋtam iga d́a sɨ́p ammalwat. Siempre aŋwatpa juuts tu̱m wɨbɨc pɨ̱xiñ. \v 19 Maŋcunucsáypa iga iniŋwejpáttámiñ Dios para aɨch iga Dios ijɨ́cpa iga d́a jáyñe ase̱tpa e̱ybɨc ju̱t́ miit́t́a. \s1 Aŋquímyajta̱ jém pɨxiñt́am \p \v 20 Sɨɨp Dios jém tachiiñewɨɨp jém wɨbɨc jɨ̱xi tána̱namaŋjo̱m, jém icpɨsnewɨɨp tánO̱mi Jesucristo de ju̱t́ it́ jém caaneyajwɨɨp, je jém mɨjpɨc pastor, tawatpa cuenta juuts taborrego, it́egáy iñɨɨpiñ iga tawadáy jém jo̱mipɨc trato jém d́apɨc cuyajpa, \v 21 yɨ́pt́im Dios miyo̱xpáttámpa iga michɨ́yiñ juuts tu̱m wɨbɨc mipɨ̱xiñ iga d́a t́i mit́ogóyáypa. Jesɨc wɨa̱p iŋwat it́u̱mpɨy cosa juuts je ixunpa por medio de Jesucristo jém taŋcujíptampáppɨc siempre. Amén. \p \v 22 Mantɨ̱wɨtam, maŋcunucsáypa iga yaachɨɨyɨ iga manaŋquímpa con yɨ́p aŋma̱t́i, porque d́a juchaŋ manjáyáy yɨ́p to̱to. \v 23 Jo̱dóŋa̱jɨ iga jém tantɨ̱wɨ Timoteo cutsɨgayñeta̱wum. Siiga jobit́t́im núcpa yɨɨm aŋwagananɨcpa cuando nɨcpa mánámta mimicht́am. \p \v 24 Dioschit́aamɨ it́u̱mpɨy jém pastor jém miŋmadayt́ampáppɨc jém Dios iŋma̱t́i y it́u̱mpɨy jém tantɨ̱wɨtam jém icupɨcneyajwɨɨp Cristo. Jém miññeyajwɨɨp de jém naxyucmɨ Italia micutsadayt́ámpa wa̱t́i Dios. \p \v 25 Dios miwɨ̱wadayt́ámiñ iñt́u̱mpɨyt́am. Amén. Jemum cuyaj.