\id GAL \h GÁLATAS \toc1 Jém carta jém ijáyayñewɨɨp Pablo jém it́yajwɨɨp jém attebet Galacia \toc2 GÁLATAS \toc3 Gá. \mt1 Jém carta jém ijáyayñewɨɨp Pablo jém it́yajwɨɨp jém attebet Galacia \c 1 \s1 Jém Pablo ijáyáypa jém it́yajwɨɨp Galacia \p \v 1 Ɨch aPablo. Accámta̱ juuts tu̱m apóstol. Pero d́a je pɨxiñt́am acupiŋ ni d́at́im je acutsat. Acupiŋ tanJa̱tuŋ Dios y acupiŋt́im jém tánO̱mi Jesucristo jém icpɨsnewɨɨp Dios. \v 2 Ɨch con jém tantɨ̱wɨtam, jém it́yajwɨɨp con aɨch, manjáyayt́ámpa mimicht́am jém Dios mipɨxiñt́am icuwɨ̱t́i jém naxyucmɨ de Galacia. \v 3 Sɨɨp jém tanJa̱tuŋ Dios y jém tánO̱mi Jesucristo miwɨ̱wadayt́ámiñ y michiit́ámiñ jém wɨbɨc paz iga odoy iniit́t́ámiñ jém co̱bacpi̱ji íña̱namaŋjo̱m. \v 4 Jém Jesucristo iyaac nachiit́a̱ iga accaata̱iñ iga tayojayt́a tantáŋca iga tacɨacputta de it́u̱mpɨy jém malopɨc cosa jém sɨɨppɨc it́ yɨ́p naxyucmɨ. Je̱mpam iwat porque iwɨ̱aŋja̱m jém tanJa̱tuŋ Dios. \v 5 D́a nunca cuyajpa taŋcujípta. Amén. \s1 D́a i̱ tuŋgac aŋquímayooyi jém tacɨacputpaap \p \v 6 Tsa̱m ampooñaŋja̱mpa iga micht́am tsa̱m jobit́t́im iñchactámpa jém Dios iŋma̱t́i, jém miŋquejayñewɨɨp iga tsa̱m tatoypa jém Cristo, iga iŋcupɨctámpa tuŋgac aŋquímayooyi jém d́apɨc jex juuts jém Cristo iŋquímayooyi. \v 7 D́a nu̱ma i̱ tuŋgac wɨbɨc aŋquímayooyi. Pero algunos jém malopɨc pɨxiñt́am nɨcneyaj jemɨc iga miccujíñayt́ámpa con jém tuŋgac jɨ̱xi, tsa̱m iŋcodɨyyajpa jém tánO̱mi Jesucristo iŋquímayooyi. \v 8 Siiga aɨcht́am mismo o tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ minimíñáypa tuŋgac aŋquímayooyi jém d́apɨc jex juuts jém wiñt́ipɨc manaŋquejayñe, jesɨc wɨ̱ iga chiit́a̱iñ tu̱m mɨjpɨc castigo. \v 9 Mannɨ́mayñeum pecam y sɨɨp e̱ybɨct́im mannɨ́máypa siiga i̱ miŋmadáypa tuŋgac aŋquímayooyi, d́apɨc jex juuts jém impɨctsoŋnewɨɨp, jesɨc Dios ichiiba castigo jém pɨ̱xiñ jém inimiññewɨɨp jexpɨc aŋquímayooyi. \p \v 10 Cuando mannɨ́máypa je̱mpɨc, jesɨc quejpa iga d́a aŋwadáypa caso iga jém pɨxiñt́am d́a awɨ̱ixyajpa. Ɨch ansunpa iga awɨ̱ixiñ jém tanJa̱tuŋ Dios. D́a sɨ́p aŋwat juuts ixunpa jém pɨxiñt́am iga atoyyajiñ. Siiga ansunpa iga atoyyajiñ jém pɨxiñt́am, jesɨc d́a atsɨ́ypa juuts jém tánO̱mi Jesucristo imozo. \s1 Jutsa̱ miccámta̱ jém Pablo iga apóstol \p \v 11 Sɨɨp, mantɨ̱wɨtam, jo̱dóŋa̱taamɨ iga jém Cristo iŋquímayooyi, jém manaŋmadayñewɨɨp, d́a je pɨxiñt́am ijɨ̱xquiimi. \v 12 Cuando ampɨctsoŋ jém wɨbɨc aŋquímayooyi, d́a jém pɨxiñt́am aŋquejáy, pero jém tánO̱mi Jesucristo mismo acjo̱dóŋa̱. \p \v 13 Mimicht́am iñjo̱doŋ t́it́am jáy aŋwat cuando aŋcupɨcne jém Israelpɨc aŋquímayooyi. Iñjo̱dóŋa̱ta iga tsa̱m pɨ̱mi ammalwadáy jém Dios ipɨxiñt́am jém icupɨcneyajwɨɨp jém Jesucristo. Agui anactogoyt́ooba id́ɨc jém Dios ipɨxiñt́am. \v 14 Tsa̱m aŋwɨ̱cuyujcane jém Israelpɨc aŋquímayooyi. Más awɨa̱p que it́u̱mpɨy jém antɨ̱wɨtam jém d́apɨcnam tsa̱miyaj juutst́im aɨch. Tsa̱m aŋwadáypa caso iga seguido aŋwatpa juuts nɨmpa it́u̱mpɨy jém wiñɨcpɨc costumbre jém ichacneyajwɨɨp jém anja̱tuŋwe̱wetam. \v 15 Dios acupiŋ cuando d́anam anayñe. Tsa̱m pɨ̱mi atoypa jeeyucmɨ aŋwejáy iga aŋcupɨguiñ jém Jesucristo. Cuando iwɨ̱aŋja̱m Dios, \v 16 aŋquejáy jém Dios iMa̱nɨc, jém Jesucristo, iga wɨa̱iñ anaŋmadayyaj jém Cristo iŋquímayooyi jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. D́a oy anacwác ni tu̱m pɨ̱xiñ iga aŋquejáyiñ jém Cristo iŋquímayooyi. \v 17 Ni d́at́im oy ánám jém tuŋgac apóstol jém it́yajwɨɨp Jerusalén jém más wiñt́ipɨc accámneta̱. Pero anɨc más juumɨ jém naxyucmɨ de Arabia. Ocmɨ ase̱t e̱ybɨc jém attebet Damasco. \p \v 18 Jesɨc ocmɨ cuando nasum tucute̱n a̱mt́ɨy, nɨc ánám jém Peto hasta Jerusalén. Oy anyaj quince día con je. \v 19 Pero d́a ánix tuŋgac jém apóstol. Ánix nada más jém Jacobo, jém tánO̱mi it́ɨ̱wɨ. \v 20 Mannɨ́máypa jém Dios iwiñjo̱m iga jém sɨɨppɨc manjáyáypa d́a je mɨgooyi. \p \v 21 Jesɨc ocmɨ anɨc jém naxyucmɨ de Siria y Cilicia. \v 22 Pero jém tantɨ̱wɨtam, jém icupɨcneyajwɨɨp Cristo jém naxyucmɨ de Judea, d́a aixpɨcyajpa. \v 23 Solamente imatoŋyajpa iga: “Jém pɨxiñ jém tamalwadaypáppɨc id́ɨc, sɨ́p iŋmat jém Cristo iŋquímayooyi jém ictogoypáppɨc id́ɨc.” \v 24 Jesɨc tsa̱m icujípyajpa Dios ɨch aŋcuyucmɨ. \c 2 \s1 Jém tuŋgac apóstolyaj iwɨ̱ixyaj jém Pablo \p \v 1 Jesɨc ocmɨ cuando nas catorce a̱mt́ɨy, e̱ybɨct́im anɨc jém Jerusalén. Aŋwagananɨc jém Bernabé. Ananɨct́im jém Tito. \v 2 Anɨc Jerusalén porque acjo̱dóŋa̱ Dios iga anɨguiñ. Jemɨc ju̱t́ aŋtuuma̱yajpa naps jém aŋjagooyiyaj, jém iŋjacyajpáppɨc jém Dios ipɨxiñt́am, anaŋquejáy jém wɨbɨc aŋma̱t́i, jém anaŋmadayñewɨɨp jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel, iga jém aŋjagooyiyaj iixyajiñ juutspɨc aŋquímayooyi anaŋmatpa aɨch iga d́a axajayo̱xa̱p. \v 3 Jém Tito, jém aŋwagananɨcnewɨɨp, tu̱m griegopɨc pɨ̱xiñ d́a je Israelpɨc. Pero d́a i̱ ipɨɨmɨ́y iga iwatpa jém marca de circuncisión juuts jém Israelpɨc pɨxiñt́am icostumbre. \v 4 It́ id́ɨc je̱m algunos jém pɨxiñt́am nɨ́maŋtaaya̱p iga icupɨcyajpa Jesucristo. Tsa̱m ixunyajpa iga jém Tito wadayt́a̱iñ jém marca de circuncisión. Jeeyaj yamtɨgɨyyaj con aɨcht́am iga icuixyajpa jém libertad jém tachiiñewɨɨp jém Cristo. Jém pɨxiñt́am agui ixunyajpa iga ɨcht́am atsɨ́yt́ámiñ e̱ybɨc juuts esclavo iga aŋwattámiñ e̱ybɨc jém wiñɨcpɨc costumbre. \v 5 Pero ni uxaŋ d́a aŋcupɨcta jém malopɨc pɨxiñt́am ni d́a aŋwattámpa juuts ixunyajpa, porque aŋwɨ̱aŋja̱mta iga micht́am iniit́t́ámiñ jém nu̱mapɨc aŋquímayooyi iga odoy i̱ iŋcodɨ́yiñ iga mimɨgóyáypa. \p \v 6 Jém aŋjagooyiyaj d́a achiiyaj tuŋgac jo̱mipɨc jɨ̱xi. Ɨch d́a aŋwadáypa caso siiga mɨjpɨc aŋjagooyi. Dios iixpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jext́im porque iixpɨgáypa ia̱nama. \v 7 Ɨch d́a i̱ achi ni tu̱m jo̱mipɨc jɨ̱xi, pero jeeyaj moj icutɨɨyɨyyaj iga Dios achi jém yo̱xacuy iga ananɨgáypa jém tánO̱mi Cristo iŋquímayooyi jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel, je̱mpɨct́im juuts chiit́a̱ jém Peto jém yo̱xacuy iga ininɨgáypa jém Israelpɨc pɨxiñt́am jém aŋquímayooyi. \v 8 Jeet́im Dios icutsat jém Peto iga iwatpa jém Dios iyo̱xacuy con jém Israelpɨc pɨxiñt́am. Jeet́im Dios acutsat aɨch iga aŋwatpa jém Dios iyo̱xacuy con jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. \p \v 9 Jeeyucmɨ jém Jacobo, jém Peto y jém Xiwan, jém más mɨjpɨc aŋjagooyiyaj, cuando iixyaj iga Dios tsa̱m ayo̱xpátne iga wɨa̱p aŋwat jém Dios iyo̱xacuy, jesɨc jeeyaj anacɨɨmatsyaj aɨch con Bernabé iga quejiñ iga it́yaj de acuerdo con aɨcht́am iga aŋwattámpa jém Dios iyo̱xacuy jém tuŋgac naxyucmɨ, jém d́apɨc je de Israel, iganam jeeyaj iwatyajpa jém Dios iyo̱xacuy jém naxyucmɨ de Israel. \v 10 Solamente anɨ́mayt́a iga seguido anjɨ̱stámiñ jém yaacha̱yajpáppɨc. Nu̱ma ɨch tsa̱m aŋwɨ̱aŋja̱m iga aŋwatpa je̱mpɨc. \s1 Jém Pablo iwogáy jém Peto jém attebet Antioquía \p \v 11 Pero cuando oy jém Peto jém attebet Antioquía, ɨch aŋwogáy jém Peto aŋwiñpacnɨ́máy porque iwat tu̱m cosa d́apɨc wɨ̱. \v 12 Jém Peto iwaganawícyajpa jém pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. Pero cuando núcyaj jém icutsatneyajwɨɨp jém Jacobo, jesɨc jém Peto mojum ichac iga iwaganawícyajpa porque tsa̱m icɨ̱ŋpa jém partido, jém iwatyajpáppɨc jém marca de circuncisión. \v 13 Jesɨc los de más jém Israelpɨc pɨxiñt́am, jém icupɨcneyajwɨɨp Jesús, it́yaj de acuerdo con jém Peto. Nɨ́maŋtaaya̱p iga it́oyyajpa jém it́ɨ̱wɨtam jém d́apɨc je de Israel, pero d́a iwɨ̱aŋja̱myaj iga iwaganawícyajpa. Hasta jém Bernabé it́úŋɨ́yt́im, imalwatt́im juuts iwatyaj los de más jém Israelpɨc pɨxiñt́am. \v 14 Pero cuando ánix iga d́a iwɨ̱watyajpa juuts nɨmpa jém nu̱mapɨc aŋquímayooyi, aŋwogáy jém Peto. Cuando aŋtuuma̱neyaj it́u̱mpɨy jém icupɨcneyajwɨɨp Jesús, annɨ́máy jém Peto jém pɨxiñt́am iwiñjo̱m: “Mich tu̱m Israelpɨc mipɨ̱xiñ, pero sɨɨp iñchacneum iga iŋwatpa jém costumbre juuts iwatyajpa jém Israelpɨc pɨxiñt́am. Sɨ́p iŋwat jém tuŋgac pɨxiñt́am icostumbre. ¿Jesɨc t́iiga iñjɨ̱spa iga impɨɨmɨ́ypa jém tuŋgac pɨxiñt́am, jém d́apɨc je de Israel, iga iwatyajiñ juuts jém Israelpɨc icostumbre?” \s1 Jém Israelpɨc pɨxiñt́am tienes que icupɨcpat́im jém Cristo \p \v 15 Aɨcht́am anayt́a Israel. Israelpɨc apɨxiñt́am. D́a je atáŋcaɨywɨɨp juuts jém tuŋgac pɨxiñt́am, jém d́apɨc je de Israel. \v 16 Pero aŋwɨ̱jo̱doŋtam iga Dios d́a iwɨ̱tsagáypa ni tu̱m pɨ̱xiñ it́áŋca siiga no más iwatpa juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi. Dios iwɨ̱tsagáypa tu̱m pɨ̱xiñ it́áŋca solamente cuando icupɨcpa Jesucristo. Jeeyucmɨ aɨcht́am aŋcupɨcnetat́im jém Jesucristo iga awɨ̱tsagayt́ámiñ antáŋca. Wɨ̱tsagayt́a̱ jém Israelpɨc pɨxiñt́am it́áŋca je̱mpɨct́im juuts wɨ̱tsagayt́a̱ jém tuŋgac pɨxiñt́am it́áŋca. D́a i̱ núcpa ju̱t́ it́ Dios siiga no más iwatpa juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi. \v 17 Siiga aŋwágáypa Dios perdón de jém antáŋca, jesɨc tsa̱m wɨ̱quejpa iga atáŋcaɨ́yt́im juuts jém tuŋgac pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel. Pero yɨ́p d́a nɨmtooba iga tánO̱mi Cristo tacwatpa jém táŋca porque je d́a wɨa̱p tactáŋcawat. \v 18 Pero aɨch mismo atáŋcawatpa siiga e̱ybɨc antúŋɨ́ypa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi jém antsacnewɨɨp. \v 19 Jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi aŋquejáy iga d́a wɨa̱p ayo̱xpát, jeeyucmɨ antsac jém aŋquímayooyi juuts tu̱m pɨ̱xiñ caane. Sɨɨp avivojam iga aŋwatpa juuts ixunpa Dios. \v 20 Ɨch aŋwaganaca cunusyucmɨ jém tánO̱mi Jesucristo. Sɨɨp ɨch avivojam, pero d́am aɨch, porque Cristo it́ ána̱namaŋjo̱m. Sɨɨp anait́ jém vida, it́ ammɨjta̱yyucmɨ porque aŋcupɨcpa jém Dios iMa̱nɨc jém tsa̱mpɨc atoypa, jém iyaacpɨc nachiit́a̱ iga accaata̱ ɨch aŋcuyucmɨ. \v 21 Ɨch d́a anjóyixpa jém Dios it́óyooyi. Porque siiga jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi wɨa̱p tawadáy perdón jém tantáŋca, jesɨc xajat́im accaata̱ jém Cristo. \c 3 \s1 Dios iA̱nama tampɨctsoŋpa siiga taŋcupɨcpa Cristo \p \v 1 ¿Mimicht́am, mantɨ̱wɨtam, miit́t́aŋwɨɨp jém Galacia, d́a mijɨ̱xiɨyt́a? ¿I̱ mimɨgóyayt́a iga odoy iŋcupɨctámiñ jém nu̱mapɨc aŋquímayooyi? Mimicht́am íñixñeta iga oy manaŋquejayt́a iga accaata̱ jém tánO̱mi Jesucristo cunusyucmɨ. \v 2 Anɨ́maayɨ jesɨc, ¿t́iiga michi Dios jém iA̱nama? ¿Que michi porque iŋwatpa juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi, o michi porque iŋcupɨcpa iga jém Jesucristo wɨa̱p tacɨacput? \v 3 Mimicht́am d́a mijɨ̱xiɨyt́a. ¿Que mich iñyaac wɨa̱p iniccupac jém inictsucumnewɨɨp con Dios iA̱nama? \v 4 ¿Que xajat́im iññasca jáyaŋ jém yaacha̱ji cuando moj iŋcupɨc jém Dios iŋma̱t́i? D́a wɨa̱p iga xajat́im miyaachwatta̱. \v 5 Cuando tanJa̱tuŋ Dios michi jém Dios iA̱nama y cuando iwat jém wɨbɨc milagroyaj mimicht́ámaŋjo̱m, ¿jesɨc t́iiga iwat je̱mpɨc? Iwat porque iŋcupɨc jém Jesucristo, d́a porque iŋwattámpa juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi. \s1 Jém pacto, jém iwatwɨɨp Dios con Abraham \p \v 6 Jém Abraham icupɨc jém tanJa̱tuŋ Dios. Jeeyucmɨ Dios iwɨ̱pɨctsoŋ jém Abraham juuts tu̱m pɨ̱xiñ d́apɨc táŋcaɨ́y. \v 7 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa, jo̱dóŋa̱taamɨ iga jém pɨxiñt́am, jém icupɨcneyajwɨɨp Dios, jeam jém Abraham ima̱nɨctam. \v 8 Jém Dios iŋma̱t́i, jém jayñewɨɨp tsa̱m wiñɨgam, nɨmpa iga algunos jém pɨxiñt́am jém d́apɨc je de Israel icupɨcyajpat́im Dios, jesɨc Dios iwɨ̱pɨctsoŋpa. Wiñt́i aŋmadayt́a̱ jém Abraham jém wɨbɨc aŋma̱t́i cuando nɨ́mayt́a̱: “Mich iŋcuyucmɨ Dios iwɨ̱wadáypa it́u̱mpɨy jém naciónyaj jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ.” \v 9 Je̱mpɨct́im Dios iwɨ̱wadáypa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém icupɨcyajpáppɨc juuts jém Abraham. \p \v 10 Jém nɨmyajpáppɨc iga Dios iwɨ̱pɨctsoŋpa siiga iwatyajpa juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi tienes que ipɨctsoŋyajpa tsa̱m mɨjpɨc castigo porque nɨmpa así jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp: “Jém d́apɨc iwatpa it́u̱mpɨy cosa juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi, jém jaychacneta̱wɨɨp librojo̱m, tienes que ipɨctsoŋpa tsa̱m mɨjpɨc castigo.” \v 11 Tsa̱m wɨ̱quejpa jesɨc iga Dios d́a iwɨ̱pɨctsoŋpa ni tu̱m pɨ̱xiñ jém iwatpáppɨc juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi. Nɨmpa así jém Dios iŋma̱t́i: “Jém icupɨcpáppɨc iga Dios wɨa̱p iwɨ̱tsagáy it́áŋca, chiit́a̱p jém vida jém d́apɨc cuyajpa.” \v 12 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ ijɨ̱spa iga wɨa̱p iwat iyaac juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi, jesɨc quejpa iga d́a icupɨcpa iga Dios wɨa̱p iyo̱xpát. Nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋma̱t́i: “Siiga tu̱m pɨ̱xiñ capspa iwat juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi, iniit́pat́im jém vida jém d́apɨc cuyajpa, pero d́a i̱ capspa iwat.” \p \v 13 Jém tánO̱mi Jesucristo tayojayt́ámum tantáŋca iga odom tampɨctsoŋtámiñ jém castigo porque d́a taŋwatne it́u̱mpɨy cosa juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi. Jém Cristo ipɨctsoŋ taɨcht́am taŋcastigo. Jayñeum así jém Dios iŋma̱t́i, nɨmpa: “Mɨjpɨc castigo chiit́a̱p it́u̱mpɨy jém jɨ́mcanewɨɨp cuyyucmɨ.” \v 14 Asíam iwat jém tánO̱mi Jesucristo iga iwɨ̱wadáypa jém tuŋgac pɨxiñt́am, jém d́apɨc je de Israel, juuts tanJa̱tuŋ Dios ijɨycámayñe jém Abraham. Iwatpa así iga tantu̱mpɨyt́am cuando taŋcupɨcpa jém Jesucristo wɨa̱p tampɨctsoŋta jém Dios iA̱nama juuts tajɨycámayñe. \s1 Jɨycámayñeta̱ jém Abraham iga tawɨ̱wadáypa Dios \p \v 15 Sɨɨp mantɨ̱wɨtam, mannɨ́máypa juuts iwatyajpa jém pɨxiñt́am. Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwatpa tu̱m trato con ifirma, jesɨc ocmɨ d́a i̱ wɨa̱p iccuyaj jém trato ni d́a i̱ wɨa̱p iŋcodɨ́y. \v 16 Dios ijɨycámáy iga iwɨ̱wadáypa jém Abraham io̱cma̱nɨc ima̱nɨc. Cuando iŋmatpa así, d́a nɨmpa iga ima̱nɨctam como wa̱t́i, pero yɨ́p aŋma̱t́i nɨmtooba iga tu̱m jém ima̱nɨc, je jém Cristo. \v 17 Mannɨ́mayt́ooba iga Dios iwat tu̱m trato con jém Abraham iga nu̱ma iwatpa juuts ijɨycámayñe. Jesɨc cuando nas cuatrocientos treinta a̱mt́ɨy, núc jém Moisés iŋquímayooyi. Como más ocmɨ miñ, d́a wɨa̱p iccuyaj jém más wiñɨcpɨc trato, ni d́at́im wɨa̱p ictogoy jém promesa. \v 18 Tsa̱m wiñɨgam Dios ijɨycámayñe jém Abraham iga tachiiba tu̱m wɨbɨc herencia juuts tu̱m xaja. Pero d́a porque taŋwattámpa juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi. Tachiiba porque tsa̱m wiñɨgam tajɨycámayñe. \p \v 19 ¿Jesɨc t́i mejcuy jém Moisés iŋquímayooyi? Dios ichac jém ley iga iŋquejáyiñ jém pɨxiñt́am iga táŋcaɨ́y hasta cuando núcpa jém Abraham io̱cma̱nɨc ima̱nɨc, jém ijɨycámayñewɨɨp Dios iga icutsatpa. Dios ichac iga jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am icɨɨjuŋcotpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi jém Moisés icɨɨjo̱m iga tsɨ́y Moisés juuts tu̱m representante. \v 20 Tu̱m representante icuyo̱xa̱p wɨste̱n, pero tanJa̱tuŋ Dios t́u̱m. \s1 T́i mejcuy jém Moisés iŋquímayooyi \p \v 21 Jém aŋquímayooyi tu̱mt́i jɨ̱xi con jém promesa jém tawadayñewɨɨp Dios. Meega i̱ wɨa̱p iwat juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi, jesɨc chiit́a̱p jém vida jém d́apɨc cuyajpa. Dios iwɨ̱pɨctsoŋpa porque iwatpa it́u̱mpɨy juuts nɨmpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. \v 22 Pero d́a i̱ wɨa̱p porque nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i iga táŋcaɨ́y it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Nɨmpa así iga ijo̱dóŋa̱yajiñ jém pɨxiñt́am iga solamente jém icupɨcneyajwɨɨp jém Cristo wɨa̱p ipɨctsoŋ jém vida jém d́apɨc cuyajpa juuts tajɨycámayñeta Dios. \p \v 23 Cuando d́anam núc jém tiempo iga taŋcupɨcpa jém Cristo, taŋjacneta id́ɨc jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi, juuts tapajne id́ɨc, hasta que Dios tacjo̱dóŋa̱ta jutsa̱p taŋcupɨcta jém Cristo. \v 24 Jém aŋquímayooyi jex juuts tu̱m mozo jém iwatpáppɨc cuenta jém tsɨ̱xt́am. Jém aŋquímayooyi tayo̱xpátpa iga taŋcupɨguiñ jém Cristo iga tawɨ̱pɨctsoŋpa Dios. \v 25 Pero una vez taŋcupɨcne jém Cristo, jesɨc d́am más taŋjacpa jém aŋquímayooyi. \p \v 26 Sɨɨp iñt́u̱mpɨyt́am Diosam mima̱nɨctam porque iŋcupɨcneta jém tánO̱mi Jesucristo. \v 27 Mimicht́am cuando micchiŋtamta̱, michɨ́yt́a juuts mit́u̱mt́it́am con Cristo. Dios michi jém Cristo ijɨ̱xi juuts miccámayt́ámpa tu̱m jo̱mipɨc yoot́i. \v 28 Cuando Cristo tamɨɨchit́am, jesɨc tantu̱mpɨyt́am tajext́im. Siiga taIsraelpɨc tapɨ̱xiñ o tagriegopɨc tapɨ̱xiñ, tajext́im. Siiga taesclavo o d́a taje, tajext́im. Siiga tapɨ̱xiñ o tayo̱mo tajext́im. Tantu̱mpɨyt́am tatu̱mt́it́am porque Cristo tamɨɨchit́am. \v 29 Siiga Cristo mimɨɨchit́am, jesɨc jém Abraham mima̱nɨctam. Impɨctsoŋtámpat́im t́it́am ijɨycámáy Dios jém Abraham. \c 4 \p \v 1 Sɨɨp manaŋmadáypa tu̱m ejemplo. Siiga caaba tu̱m tsɨ̱xi ija̱tuŋ y ichagáypa ima̱nɨc it́u̱mpɨy jém iniit́wɨɨp, jesɨc jém tsɨ̱xi tsɨ́ypa juuts tu̱m esclavo iganam mɨja̱p. Pero imɨɨchit́im it́u̱mpɨy jém ichagayñewɨɨp ija̱tuŋ. \v 2 Accámyajta̱p algunos juuts maestro y mayordomo iga iwatpa cuenta jém tsɨ̱xi iganam mɨja̱p hasta núcpa jém ja̱ma iga iñuntamɨɨcha̱p juuts nɨmpa jém ija̱tuŋ. \v 3 Jesanet́im taɨcht́am. Wiñɨgam cuando d́anam taŋcupɨcne jém Cristo, d́a t́i tanjo̱doŋ juuts tu̱m tsɨ̱xi. Taŋjacneta id́ɨc jém wiñɨcpɨc jɨ̱xi jém it́wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. \v 4 Cuando núc jém tiempo iga ixunpa Dios, jesɨc Dios icutsat iMa̱nɨc yɨ́p naxyucmɨ. Nay tu̱m yo̱myucmɨ. Iŋjacpat́im jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. \v 5 Jeeyucmɨ wɨa̱p iccutsɨgáy jém pɨxiñt́am, jém iŋjacneyajwɨɨp id́ɨc jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi iga Dios ipɨctsóŋiñ juuts ima̱nɨctam. \p \v 6 Sɨɨp quejpa iga Diosam tama̱nɨctam porque tachiiñeta jém Cristo iA̱nama tána̱namaŋjo̱m, tayo̱xpátpa iga wɨa̱iñ tannɨ́máy Dios: “ManJa̱tuŋ Dios.” \v 7 Jeeyucmɨ sɨɨp d́am je miesclavo, Diosam mima̱nɨc. Siiga Diosam mima̱nɨc, jesɨc iniit́ jém derecho iga impɨctsoŋpa it́u̱mpɨy jém herencia, jém ichiipáppɨc Dios jém ima̱nɨctam. \s1 Jém Pablo iwogáy jém Galaciapɨc pɨxiñt́am \p \v 8 Wiñɨc cuando d́anam íñixpɨcpa Dios, iŋcuyo̱xa̱p id́ɨc juuts esclavo jém tuŋgac diosyaj jém d́apɨc je nunta Dios. \v 9 Pero sɨɨp íñixpɨctámpa Dios o más wɨ̱ iga tanɨmpa iga Dios miixpɨcpa mimicht́am. ¿Jesɨc t́iiga mixe̱tpa iñt́uuñiaŋcɨɨm iga e̱ybɨc iŋcuyo̱xa̱p juuts esclavo jém tuŋgac aŋquímayooyi, jém d́apɨc tayo̱xpátpa, jém d́apɨc inii̱ ipɨ̱mi? \v 10 D́a iñchac iga iŋwatpa it́u̱mpɨy jém sɨŋyaj juuts iwatyajpa jém icupɨcneyajwɨɨp jém wiñɨcpɨc costumbre. Iñjɨ̱spa iga je̱mpɨgam miwɨ̱tsagáypa jém iñt́áŋca. \v 11 Ɨch tsa̱m acɨ̱ŋpa iga axajayo̱xa̱ mimicht́ámaŋjo̱m. \p \v 12 Mantɨ̱wɨtam, maŋcunucsáypa iga iñchaguiñ jém aŋquímayooyi juuts ɨch antsac cuando moj aŋcupɨc jém Cristo. Ɨch anjɨ̱spa cuando oy ai̱t́i con mimicht́am, agui aŋwɨ̱pɨctsoŋta. \v 13 Iñjo̱dóŋa̱ta iga wiñt́i oy manaŋmadáy jém Cristo iŋquímayooyi porque ɨch amɨmne id́ɨc, jeeyucmɨ atsɨ́y con mimicht́am. \v 14 Ɨch tsa̱m pɨ̱mi amɨmne, tsa̱m pɨ̱mi acutɨ́tsta̱, pero mimicht́am d́a aŋquebacputta, ni d́at́im anjóyixt́a. Aŋwɨ̱pɨctsoŋta juuts tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ, juuts Jesucristo iyaac. \v 15 ¿Ju̱t́ it́ jém maymáya̱ji jém iniit́wɨɨp id́ɨc cuando impɨctsoŋ jém wɨbɨc aŋma̱t́i? Ɨch atsɨ́y juuts testigo iga mimicht́am tsa̱m anyo̱xpáttamtooba id́ɨc. Meega wɨa̱p, iñt́optámpa id́ɨc jém íñixcuy iga anchiiba. \v 16 ¿Jesɨc t́iiga tsa̱m anjóyixt́ámpa iga mannuumaŋmadayñe? \p \v 17 Yɨ́p tuŋgac maestroyaj nɨ́maŋtaaya̱p iga tsa̱m mit́oypa, pero d́a iga miwɨ̱wadáypa. Ixunyajpa iga antsagaŋputtámiñ aɨch iga iñt́úŋɨyt́ámiñ jeeyaj. \v 18 Jesɨc wɨ̱ iga mit́oypa jém tuŋgac maestroyaj siiga nu̱ma miwɨ̱wadayt́ooba, pero d́a wɨ̱ siiga nada más mit́oypa cuando iixpa iga ait́ con mimicht́am. \v 19 Mamma̱nɨctam, tsa̱m ayaacha̱p hasta toypa ána̱nama por mimicht́am juuts tu̱m yo̱mo jesɨc icnaypa ima̱nɨc. E̱ybɨc manyo̱xpáttooba hasta que iniit́t́ámiñ jém Cristo ipɨ̱mi íña̱namaŋjo̱m. \v 20 Meega awɨa̱p, sɨɨpt́i anɨcpa ju̱t́ miit́t́a. Maŋwɨ̱aŋquejáypa t́i ixunpa Dios. Porque ɨch d́a anjo̱doŋ siiga iŋcupɨcpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i o iñchactooba. \s1 Jém ejemplo de jém wɨste̱n yo̱mtam jém Agar y Sara \p \v 21 Micht́am tsa̱m iŋcupɨctamtooba jém Moisés iŋquímayooyi. ¿Pero que iŋcutɨɨyɨyt́ámpa t́i nɨmpa jém aŋquímayooyi? \v 22 Nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i, jém jayñewɨɨp, iga jém Abraham iniit́ wɨste̱n ima̱nɨc. Tu̱m ima̱nɨc iwat con jém yo̱mo Agar, jém iesclava. Jém tuŋgac ima̱nɨc iwat con jém iñuntayo̱mo jém d́apɨc je esclava. \v 23 Jém iesclava ima̱nɨc nay juuts cualquier pɨ̱xiñ. Pero jém iñuntayo̱mo, jém d́apɨc je esclava, icnay jém ima̱nɨc iga cupacpa juuts ijɨycámayñe Dios. \v 24 Yɨ́p cuento manaccámáypa como tu̱m ejemplo. Jém wɨste̱n yo̱mo jex juuts jém wɨste̱n trato jém iwatnewɨɨp Dios. Jém wiñt́ipɨc watneta̱ jém co̱tsɨcyucmɨ jém Sinaí. Jém trato jex juuts jém Abraham iesclava jém Agar. Jém icupɨcneyajwɨɨp yɨ́p trato tsɨ́ypa juuts tu̱m esclavo porque icuyo̱xayajpa jém Moisés iŋquímayooyi. \v 25 Jém Agar jex juuts jém co̱tsɨc Sinaí jém naxyucmɨ Arabia, jex juuts jém attebet Jerusalén jém sɨɨppɨc it́ con it́u̱mpɨy jém ima̱nɨctam jém Israelpɨc pɨxiñt́am. Tsɨ́yyaj jeeyaj juuts esclavo porque iŋjacneyaj jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. \v 26 Pero jém tuŋgac Jerusalén, jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ, tsɨ́y libre. Taɨcht́am jém sɨŋyucmɨpɨc Jerusalén tama̱nɨctam. \v 27 Nɨmpa así jém Dios iŋma̱t́i jém jayñewɨɨp: \q1 Maymáya̱jɨ, miyo̱mo, jém d́apɨc mima̱nɨgɨ́y. \q1 Pɨ̱mi aŋwe̱jɨ de maymáya̱ji jém d́apɨc queman inicnay tu̱m tsɨ̱xi. \q1 Porque núcpa jém ja̱ma iga jém yo̱mo jém tsacneta̱wɨɨp, \q1 iniit́pa más jáyaŋ ima̱nɨc que jém yo̱mo jém iniit́wɨɨp jém iwɨd́a̱ya. \p \v 28 Mantɨ̱wɨtam, mimicht́am Diosam mima̱nɨctam porque Dios tajɨycámayñe iga tama̱nɨga̱p jext́im juuts jém Isaac. \v 29 Wiñɨgam jém Abraham ima̱nɨc, jém nayñewɨɨp juuts cualquier pɨ̱xiñ, tsa̱m iyaachwat jém it́ɨ̱wɨ jém ijɨycámayñewɨɨp Dios iga naypa. Jesa̱pt́im sɨɨp jém icupɨcneyajwɨɨp jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi tsa̱m iyaachwatyajpa jém icupɨcneyajwɨɨp Cristo jém nayñewɨɨp con Dios iA̱nama. \v 30 ¿Jesɨc t́i nɨmpa jém aŋma̱t́i jém jayñewɨɨp? Nɨmpa así: “TanJa̱tuŋ Dios iñɨ́máy jém Abraham iga quebacpu̱tɨ jém íñesclava con ima̱nɨc porque jém yo̱mo ima̱nɨc d́a wɨa̱p ipɨctsoŋ jém herencia juuts jém iññuntayo̱mo ima̱nɨc.” \v 31 Jeeyucmɨ, mantɨ̱wɨtam, d́a tatsɨ́yt́a juuts jém esclava ima̱nɨc porque tama̱nɨctam de jém yo̱mo jém d́apɨc je esclava. \c 5 \s1 Odom más tatsɨ́yiñ juuts tu̱m esclavo \p \v 1 Jém tánO̱mi Jesucristo tachi jém libertad iga odom más tatsɨ́yt́ámiñ juuts tu̱m esclavo. Jesɨc odoy jɨɨcɨ iga i̱ miccámáypa e̱ybɨc íñɨscɨyucmɨ jém yunta iyugo, jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. \p \v 2 Amatoŋtaamɨ. Ɨch aPablo. Sɨɨp mannɨ́máypa siiga iñjɨ́cpa iga miwadayt́a̱p jém marca de circuncisión iga miccáyáyiñ jém iñt́áŋca, jesɨc tánO̱mi Cristo d́a wɨa̱p miyo̱xpátta. \v 3 E̱ybɨct́im mannɨ́máypa, siiga tu̱m pɨ̱xiñ ijɨ́cpa iga wadayt́a̱p jém marca de circuncisión iga odoy iniid́iñ jém táŋca, jesɨc tienes que iwatpat́im it́u̱mpɨy juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi iga odoy ipɨctsóŋiñ jém mɨjpɨc castigo. \v 4 Siiga algunos de mimicht́am iñjɨ̱spa iga Dios miccáyáypa iñt́áŋca porque sɨ́p iŋwat juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi, jesɨc quejpa iga iñchacne iga iŋcupɨcpa jém tánO̱mi Cristo. Iñchacneum jém Dios it́óyooyi. \v 5 Pero taɨcht́am tanaŋjócpa por medio de Dios iA̱nama iga tawɨ̱tsagáypa tantáŋca porque taŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p tayo̱xpát. \v 6 Siiga Cristo tamɨɨchi, jesɨc d́a para t́i wɨ̱ siiga tanait́ jém marca de circuncisión o d́a tanai̱. Pero tsa̱m wɨ̱ siiga taŋcupɨctámpa iga Dios wɨa̱p tayo̱xpát y tanait́ jém wɨbɨc tóyooyi. \p \v 7 Mimicht́am iŋwɨ̱wattámpa id́ɨc juuts ixunpa Dios. ¿Jesɨc i̱ mictsac jém nu̱mapɨc aŋquímayooyi iga d́a más iŋcupɨcpa? \v 8 Quejpa iga d́a je Dios michi yɨ́p jɨ̱xi porque Dios miŋwejáy iga michɨ́yiñ juuts jém ima̱nɨctam. \v 9 Jɨ̱staamɨ iga: “Uxaŋ levadura icpɨ̱pa it́u̱mpɨy jém jaapi.” \v 10 Ɨch aŋcupɨcpa iga tánO̱mi tsa̱m miyo̱xpátpa, jeeyucmɨ d́a aŋcɨ̱ŋpa iga iŋcupɨctámpa jém tuŋgac aŋquímayooyi. Dios ichiiba castigo jém pɨ̱xiñ jém icujíñaypaap jém Dios ipɨxiñt́am. Dios d́a it́i̱cutɨgɨ̱yi i̱apaap jém pɨ̱xiñ. \p \v 11 Mantɨ̱wɨtam, tsa̱m ajóyixyajpa jém Israelpɨc pɨxiñt́am porque d́a anaŋmadáypa jém pɨxiñt́am iga ixunpa Dios iga taŋwatpa jém marca de circuncisión. Pero meega anaŋmatpa jexpɨct́im mɨgooyi, jesɨc jém Israelpɨc pɨxiñt́am d́a ijóyixyajpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga accaata̱ tánO̱mi Cristo jém cunusyucmɨ. \v 12 Jém malopɨc maestroyaj tsa̱m mimoogɨ́ypa porque ixunpa iga iŋwattámpa jém marca de circuncisión. Ɨch anɨmpa más wɨ̱ meega iyaac nacapunyajta̱iñ. \p \v 13 Mimicht́am mantɨ̱wɨtam, Dios micupiŋta iga michiit́ámpa jém libertad de jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. Pero jém libertad d́a michiiba lugar iga immalwatpa. Michiiba lugar iga minitoyt́amta̱iñ con jém iñt́ɨ̱wɨtam, iga miniyo̱xpáttamta̱iñ. \v 14 Porque cupacpa taŋwat it́u̱mpɨy jém Dios iŋquímayooyi siiga taŋwatpa juuts nɨmpa yɨ́p aŋma̱t́i: “Tantóyiñ tantɨ̱wɨtam como taɨch mismo tanatoyt́a̱p.” \v 15 Pero siiga tsa̱m minijóyixt́amta̱p con jém iñt́ɨ̱wɨtam y tsa̱m míŋa̱támpa, jesɨc cuidado iga miniyajtamta̱p. \s1 Dios iA̱nama tayo̱xpátpa iga taŋwɨ̱watpa \p \v 16 Sɨɨp mannɨ́máypa, cupɨctaamɨ juuts nɨmpa jém Dios iA̱nama, odoy wattaamɨ jém malopɨc cosa juuts iñjɨ̱stámpa íña̱namaŋjo̱m. \v 17 Jém malopɨc jɨ̱xi, jém tanait́wɨɨp tána̱namaŋjo̱m, it́ en contra de jém Dios iA̱nama. Jém Dios iA̱nama it́t́im en contra de jém malopɨc jɨ̱xi. Icuɨstɨc it́ en contra. Jeeyucmɨ d́a wɨa̱p iŋwat jém wɨbɨc cosa juuts iñxunpa. \v 18 Pero siiga iŋcupɨcpa juuts nɨmpa jém Dios iA̱nama, jesɨc d́am más miŋjacpa jém wiñɨcpɨc aŋquímayooyi. \p \v 19 Tsa̱m wɨ̱quejpa t́it́am iwatyajpa jém pɨxiñt́am jém iniit́wɨɨp jém malopɨc jɨ̱xi ia̱namaŋjo̱m. Pejóypa, yo̱mtsɨcpa, icusúnɨ́ypa it́u̱mpɨy jexpɨc cosa jém d́apɨc wɨ̱. \v 20 Ijɨ̱syajpa jém watnas, iñawatwadáypa it́ɨ̱wɨ. Tsa̱m jóyt́ero. Tsa̱m áŋa̱pa. Tsa̱m na̱ja. Tsa̱m jóyixóypa. Agui nawɨ̱wadayt́a̱tooba iyaac. Nawécta̱p, iwatpa tuŋgac grupo. \v 21 Tsa̱m cujóyɨ́yóypa. Accaóypa. Tsa̱m ucpa. Iwatpa malopɨc sɨŋ y it́u̱mpɨy jexpɨc cosa. Sɨɨp e̱ybɨc mannɨ́máypa juuts mannɨ́mayñe iga jém pɨxiñt́am, jém iwatpáppɨc je̱mpɨc, d́a wɨa̱p iñúc ju̱t́ iŋjacpa Dios. \p \v 22 Pero Dios iA̱nama tayo̱xpátpa iga tatóyóyiñ, iga tamaymáya̱támiñ, iga odoy táŋa̱támiñ con jém tantɨ̱wɨtam, iga tanyaachɨ́yiñ siiga i̱ tamalwadáypa. D́a tamalo. Tanyo̱xpád́iñ i̱ quej, tanaccupaguiñ juuts tanjɨycámayñe. \v 23 D́a tanacujípta̱p. Seguido taŋwatpa jém wɨ̱tampɨc cosa, d́a i̱ wɨa̱p tacutɨ́ts iga tacmalwatpa. D́a i̱ ni tu̱m ley en contra de jém wɨbɨc cosa. \v 24 It́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am jém Cristopɨc imɨɨchiyaj, icunún jém malopɨc ijɨ̱xi cunusyucmɨ. Tsɨ́y juuts caane jém malopɨc jɨ̱xi iga odom más taŋcusúnɨ́yiñ jém malopɨc cosa. \v 25 Siiga tanait́ jém vida, jém tachiiñewɨɨp jém Dios iA̱nama, jesɨc wɨ̱ iga taŋwattámiñ juuts taŋquejáypa jém Dios iA̱nama. \p \v 26 D́a wɨ̱ iga minicujípta̱p iñyaac porque je̱mpɨgam inictsucumpa jém pleito. D́at́im wɨ̱ iga minicujóyɨyt́amta̱p. \c 6 \s1 Nayo̱xpáttamta̱jɨ con jém tantɨ̱wɨtam \p \v 1 Mantɨ̱wɨtam, siiga impát tu̱m tantɨ̱wɨ iccutɨŋne it́áŋca, jesɨc mimicht́am, jém iŋwattampáppɨc juuts miŋquejáy jém Dios iA̱nama, yo̱xpaatɨ iga tsucúmiñ e̱ybɨc. Aŋjɨyja̱cɨ choco̱ymɨ con tu̱m wɨbɨc íña̱nama. Pero cada tu̱mtu̱m de mimicht́am nawattamta̱jɨ cuenta iga odoy i̱ micutɨ́chiñ iga micmalwatpa. \v 2 Mantɨ̱wɨtam, nayo̱xpáttamta̱jɨ con jém tantɨ̱wɨtam iga iñyaachɨyt́ámiñ cuando micutɨ́tstamta̱p. Je̱mpɨgam capspa iŋwat it́u̱mpɨy jém tánO̱mi Jesucristo iŋquímayooyi. \p \v 3 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m nacujípta̱p y nɨmpa iga agui wɨa̱p, pero d́a t́i ijo̱doŋ, jesɨc namɨgóyayt́a̱p iyaac. \v 4 Cada tu̱mtu̱m de mimicht́am nacɨɨpiŋta̱jɨ iñyaac. Siiga iŋwɨ̱watne, jesɨc mimaymay. Pero odoy jɨ̱sɨ iga jém iñt́ɨ̱wɨ d́a wɨa̱p. \v 5 Cada tu̱mtu̱m ininɨguiñ iyaac jém ichɨ̱mi. \p \v 6 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ icuyujcaaba jém wɨbɨc aŋquímayooyi, wɨ̱ iga ichiiñ jém imaestro jém wɨbɨc cosa t́it́am iniit́. \p \v 7 Mimicht́am odoy namɨgóyayt́a̱jɨ iñyaac. D́a i̱ wɨa̱p imɨgóyáy Dios. T́it́am tanñippa, jeet́im cosecha tampiŋpa. \v 8 Siiga tu̱m pɨ̱xiñ iwatpa jém malopɨc cosa juuts ijɨ̱spa ia̱namaŋjo̱m, jesɨc ipɨctsoŋpa jém castigo. Togoypa jém pɨ̱xiñ. Pero siiga i̱ iwatpa juuts iñɨ́máypa jém Dios iA̱nama, jesɨc ipɨctsoŋpa jém vida jém d́apɨc cuyajpa. \v 9 Jesɨc wɨ̱ iga odoy tasopstámiñ iga taŋwɨ̱wattámpa porque cuando núcpa jém tiempo juuts ixunpa Dios, tampɨctsoŋtámpa tu̱m wɨbɨc coñwɨyooyi siiga d́a tantsacne iga taŋwɨ̱watpa. \v 10 Jeeyucmɨ iganam tavivo, wɨ̱ iga taŋwɨ̱wadáyiñ it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, pero d́a tantsacpa iga taŋwɨ̱wadáypa jém tantɨ̱wɨtam jém icupɨcneyajwɨɨp tánO̱mi Cristo. \s1 Jém Pablo ichiiba jɨ̱xi jém tantɨ̱wɨtam y ocmɨ iŋquímpa \p \v 11 Ixt́aamɨ iga tsa̱m mɨjpɨc letra sɨ́p manjáyáy aŋcɨɨmɨ. \v 12 Jesanet́im tsa̱m wɨ̱quejpa iga jém malopɨc maestroyaj mipɨɨmɨyt́ámpa iga iŋwattámiñ jém marca de circuncisión. Iwatyajpa je̱mpɨc iga iwɨ̱ixyajiñ jém Israelpɨc pɨxiñt́am. Tsa̱m cɨ̱ŋyajpa iga yaachwatta̱p, jeeyucmɨ d́a iŋmattooba iga accaata̱ cunusyucmɨ jém Jesucristo. \v 13 Porque ni jeeyaj, jém wadayñeta̱wɨɨp jém marca de circuncisión, d́at́im capspa iwatyaj it́u̱mpɨy juuts nɨmpa jém Moisés iŋquímayooyi. Pero tsa̱m iwɨ̱aŋja̱myaj iga miwadayt́amta̱p jém marca de circuncisión iga wɨa̱iñ inicujípyajta̱ mimicht́am iŋcuyucmɨ. \v 14 Pero ɨch d́a anacujípta̱p anyaac. Wɨ̱ iga taŋcujíppa tánO̱mi Jesucristo porque je accaata̱ cunusyucmɨ para taɨcht́am. Jeeyucmɨ tsɨ́y juuts caane cunusyucmɨ para ɨch it́u̱mpɨy jém malopɨc jɨ̱xi jém it́wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Ɨch atsɨ́y juuts acaanet́im iga d́a más aŋcusúnɨ́ypa jém cosa d́apɨc wɨ̱. \v 15 Siiga Cristo tamɨɨchi, jesɨc d́a t́i cuwatcuy jém marca de circuncisión siiga tanait́ o d́a tanai̱. Pero wɨ̱ iga tacjooma̱se̱tpa jém Cristo. \v 16 Wɨ̱ iga it́u̱mpɨy jém icupɨcyajpáppɨc yɨ́p aŋquímayooyi, con jém nunta Israelpɨc pɨxiñt́am, jém Diospɨc imɨɨchi, iniit́yajiñ jém wɨbɨc paz ia̱namaŋjo̱m. Wɨ̱t́im iga Dios iyaachaŋja̱myajiñ. \p \v 17 Dende sɨɨp odoy i̱ más amoogɨ́yiñ porque anasɨɨba annacyucmɨ jém marca iga acótsta̱ jém tánO̱mi Cristo icuyucmɨ. \p \v 18 Mantɨ̱wɨtam, sɨɨp jém tánO̱mi Jesucristo it́t́ámiñ íña̱namaŋjo̱m y miwɨ̱wadayt́ámiñ. Jemum cuyaj.