\id MAT \h SAN MATEO \toc1 EL SANTO EVANGELIO SEGÚN SAN MATEO \toc2 SAN MATEO \toc3 Mt. \mt1 EL SANTO EVANGELIO SEGÚN SAN MATEO \c 1 \s1 Los antepasados de Jesucristo \p \v 1 I ju̱xcua hnar lista quí tju̱ju̱ cʉ cja̱hni cʉ mí pariente car Jesucristo. Bbɛto bi hmʉj yʉ cja̱hni‑yʉ, cja̱ gá nga̱x ya, bi hmʉh car Jesucristo. Guegue bú e̱je̱ digue jár cji car Abraham cja̱ co jár cji car rey David. \p \v 2 Cja̱ digue quí pariente car Jesucristo ya, car Isaac múr ta car Abraham, cja̱ ya car Jacob múr ta car Isaac, cja̱ ya car Judá co cʉ once quí cjua̱da̱, múr tajʉ car Jacob. \v 3 Cja̱ car Fares co car Zara, múr tahui car Judá. Cja̱ cár mehui múr Tamar. Cja̱ car Esrom múr ta car Fares, cja̱ car Aram ya, múr ta car Esrom. \v 4 Cja̱ car Aminadab múr ta car Aram, cja̱ car Naasón múr ta car Aminadab, cja̱ car Salmón múr ta car Naasón. \v 5 Cja̱ car Booz múr ta car Salmón. Cja̱ cár bbɛjña̱ car Salmón múr Rahab. Cja̱ car Obed ya múr ta car Booz. Cár bbɛjña̱ car Booz ya, múr Rut. Guegue‑ca̱ bi ømbi car Obed. Cja̱ car Isaí ya, múr ta car Obed. \v 6 Car David mí mandado gá rey. Guegue‑ca̱ múr ta car Isaí. Cja̱ car Salomón múr ta car rey David. Cár me car Salomón múr bbɛjña̱ jma̱ja̱ ca ndor Urías. \p \v 7 Cja̱ car Roboam múr ta car Salomón, cja̱ car Abías múr ta car Roboam, cja̱ car Asa múr ta car Abías. \v 8 Cja̱ car Josafat múr ta car Asa, cja̱ car Joram múr ta car Josafat, cja̱ car Uzías múr ta car Joram. \v 9 Cja̱ car Jotam múr ta car Uzías, cja̱ car Acaz múr ta car Jotam, cja̱ car Ezequías múr ta car Acaz. \v 10 Cja̱ car Manasés múr ta car Ezequías. Digue car Amón ya, múr ta car Manasés, cja̱ digue car Josías, múr ta car Amón. \v 11 Cja̱ digue car Jeconías hne̱h quí cjua̱da̱, múr tajʉ car Josías. Mí bbʉh car Jeconías, múr rey pʉ jar jöy Israel bbʉ mí ttzix cʉ cja̱hni judio gá preso gá möjmʉ pʉ jar jöy Babilonia. \p \v 12 Cja̱ bbʉ ya xquí ttzix cʉ cja̱hni pʉ Babilonia, bi hmʉh cár ttʉ car Jeconías pʉ jar jöy‑cá̱, múr Salatiel. Cja̱ car Zorobabel múr ta car Salatiel. \v 13 Cja̱ digue car Abiud, múr ta car Zorobabel, cja̱ digue car Eliaquim, múr ta car Abiud, cja̱ digue car Azor, múr ta car Eliaquim. \v 14 Cja̱ digue car Sadoc, múr ta car Azor, cja̱ digue car Aquim, múr ta car Sadoc, cja̱ digue car Eliud, múr ta car Aquim. \v 15 Cja̱ digue car Eleazar, múr ta car Eliud, cja̱ digue car Matán, múr ta car Eleazar, cja̱ digue car Jacob, múr ta car Matán. \v 16 Cja̱ digue car José, múr ta car Jacob. Car José, múr bbɛjña̱ car María, cja̱ car Jesús, múr me car María. Nu car Jesús, guegue i tsjifi ʉr Cristo, cja̱ nʉr tju̱ju̱‑nʉ́ i ne da ma̱, car hñøjø ca xí hñi̱x ca Ocja̱ pa da mandado. \p \v 17 Desde bbʉ mí bbʉh car Abraham hasta gue bbʉ mí bbʉh car rey David, mbá ntɛnihui catorce quí mboxitita car Jesús. Cja̱ desde bbʉ mí bbʉh car rey David hasta bbʉ mí ttzix cʉ cja̱hni judio, bi ttɛni gá preso, gá ma pʉ jar jöy Babilonia, pé mí bbʉ pé dda catorce quí mboxitita car Jesús, quí ntɛnihui car David. Cja̱ desde bbʉ mí ttzix cʉ cja̱hni judio gá ma Babilonia hasta bbʉ mí hmʉh car Jesús ca i tsjifi ʉr Cristo, pé mbá ntɛnihui pé catorce quí mboxitita car Jesús. Tzʉdi, desde bbʉ mí bbʉh car Abraham hasta bbʉ mí hmʉh car Jesús, bi zøti cuarenta y dos quí mboxitita car Jesús, quí ntɛnihui car Abraham. \s1 Nacimiento de Jesucristo \p \v 18 Ya xpa e̱h car bbede ja ncja gá hmʉh car Jesucristo. Car José, ya xquí dyöh car María pa di ntja̱jtihui. Bbʉ mí bbɛjtjo pa di ntja̱jtihui, jí̱ bbe mí bbʉbi, bi hna hñʉdi car María por rá ngue car Espíritu Santo. \v 19 Car José, múr jogui cja̱hni. Bbʉ mí cca̱hti, ya xi mí hñʉ car María, ya jí̱ mí ne di ntja̱jtihui, pe guejtjo, jí̱ mí ne di bbɛtibi ʉ́r tzö. Eso, mí mbe̱ni guegue, ya jin di cuajti car María, pe guejtjo jin di xih cʉ cja̱hni te rá nguehcá̱. \v 20 Cja̱ bbʉ mí ntzohmi te di ncja, bi a̱ja̱, bi wi̱ hnár anxe ca Ocja̱, xcuí hñe̱ jar ji̱tzi. Nucá̱ bi nzoh car José, bi xifi: \p ―Nuquɛ José, ʉ́r cjiqui car rey David. Dyo te gui mbe̱ni digue car María. Nde̱jma̱ gui ntja̱jtihui cja̱ gui cuajti hua jer ngu̱. Cierto, i hñʉ‑cá̱, pe car tzi ba̱jtzi ca i tu̱, xí dyøti car Espíritu Santo. \v 21 Da øngui hnár tzi ttʉ car María, cja̱ gui jñu̱htibi cár tju̱ju̱ dur Jesús. Guegue‑ca̱ da möx quí cja̱hni cʉ da hñe̱me̱, da gʉhtzibi ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ.― Guehca̱ bi ma̱n car ángele‑ca̱. \p \v 22 Bbʉ mí hñʉ car María, jim be mí yojmi cár da̱me. Ncjapʉ gá nzʉh ca hnar palabra ca xquí ma̱n ca Ocja̱, ya má yabbʉ. I ju̱x pʉ jar libro ca bi dyøti car profeta, i̱na̱: \q1 \v 23 Dyøjma̱ja̱, da hna hñʉdi hnar ba̱jtzi bbɛjña̱tjo ca jí̱ bbe xtrú yojmi hnar hñøjø, cja̱ da øngui hnár tzi ttʉ. \q1 Nucá̱ da jñu̱ cár tju̱ju̱ dur Emanuel. \m Nʉr tju̱ju̱‑nʉ i ne da ma̱: “Dí bbʉpjʉ ca Ocja̱, dí cja̱hnijʉ.” \p \v 24 Már a̱h car José bbʉ mí ni̱gui car anxe, bi nzofo. Diguebbʉ ya bi zöntta̱ja̱, bi nantzi, cja̱ bi dyøte como ngu̱ gá bbɛjpi car anxe. Bi ma bú tzí car María pa di hmʉh pʉ́r ngu̱. \v 25 Car José jin gá dyobi car María cʉ pa‑cʉ́, hasta gue bbʉ mí jñi̱n car María, cja̱ bi hmʉh ca primero ʉ́r ba̱jtzi. Cja̱ car José bi jñu̱htibi cár tju̱ju̱ ʉr Jesús. \s1 La visita de los magos \c 2 \p \v 1 Bbʉ mí hmʉh car tzi Jesús pʉ jar jñi̱ni Belén pʉ jar jöy Judea, car rey Herodes már mandado pʉ. Bú e̱h cʉ dda mago, güí hñe̱j nʉ jabʉ rí bøx car jiadi, bi zøh pʉ jar jñi̱ni Jerusalén, pʉ jar jöy Judea. \v 2 Mí zøh pʉ cʉ mago, bi hñönijʉ: \p ―¿Jabʉ i bbʉh car ba̱jtzi ca, i̱na̱, xí hmʉy pa da cja ʉ́r rey yʉ judio? Pʉ jabʉ rí bøx nʉr jiadi, dú jantije hnar ndo tzø, eso dár e̱jme gu nda̱neje car tzi ba̱jtzi‑cá̱.― Bi ma̱ ncjapʉ cʉ mago. \p \v 3 Car rey, bbʉ mí dyøh car palabra‑cá̱, bi ntzøte, como mí ntzu̱ di tjá̱mbi cár jmandado. Guejti cʉ mi̱ngu̱ pʉ Jerusalén, bi ntzøtijʉ, hne̱je̱. \v 4 Diguebbʉ ya car Herodes bi nzojni göhtjo cʉ möcja̱ cʉ mí mandadobi cʉ cja̱hni israelita, co ni cʉ dda hñøjø cʉ mí u̱jti car ley, cja̱ bi dyön‑cʉ́: \p ―¿Jabʉ guehpʉ da hmʉh ca hnáa ca guí xijmʉ car Cristo ca da mandado?― \p \v 5 Guegue cʉ möcja̱ cʉ mí mandado bi da̱h bbʉ́: \p ―Pʉ jar tzi jñini Belén, jar jöy Judea, porque i ju̱x pʉ jar libro ca bi dyøti car profeta. I ma̱n ncjahua, i̱na̱: \q1 \v 6 Nʉr tzi jñinitjo Belén nʉ jar jöy Judea, \q1 Más i ndo mu̱hui ni ndra ngue yʉ jñini rá nojo, \q1 Porque guejnʉ du hmʉjnʉ́ ca to da mandadoguijʉ, \q1 Guegue da mandadobi yí cja̱hni ca Ocja̱, da nu̱guijʉ rá zö, dí cja̱hni israelitajʉ.― \p \v 7 Bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ́ car Herodes, bi nzoh cʉ mago gá ntta̱guitjojo. Bi dyönga nttzɛdi ¿ncjahmʉ mero xquí ni̱gui car tzø? Cja̱ cʉ mago bi xifi. \v 8 Diguebbʉ ya car Herodes bi gu̱jmʉ pʉ jar jñi̱ni Belén, bi xijmʉ: \p ―Gui möjmʉ ya, bú jonijʉ rá zö jabʉ i bbʉh car tzi ba̱jtzi‑cá̱, cja̱ bbʉ ya xcú tötijʉ, pé gu cojmʉ hua, hne̱ gui xijquijʉ, pa sa̱nta̱ gu magö pʉ, gu ma nda̱ne hne̱je̱.― \p \v 9 Cʉ mago ya, bi dyøjti car rey, bi möjmʉ Belén. Jiantijma̱ja̱ mbí dyo jar ji̱tzi ca hnar ndo tzø ca xcuí jiantijʉ pʉ jabʉ rí bøx car jiadi. Cʉ mago ya, bi dɛnijʉ bbʉ. Cja̱ bi zøti car tzø pʉ jabʉ már bbʉh car tzi ba̱jtzi, bi hmöjti pʉ xøtze car ngu̱. \v 10 Cʉ mago ya, bbʉ mí jiantijʉ, ya xquí tzöya car tzø, bi ndo mpöjmʉ göhtjo mbo í tzi mʉyjʉ. \v 11 Bi zøtijʉ, bi ñʉtijʉ pʉ jar ngu̱ ya, bi cca̱htijʉ car tzi ba̱jtzi co cár me. Múr María cár me. Bi nda̱ndiña̱jmu̱jʉ, bi nda̱nejʉ car tzi ba̱jtzi. Bi xohtijʉ cʉ regalo cʉ mbá tu̱jʉ, bi ña̱htibijʉ car tzi ba̱jtzi. Nu cʉ regalo‑cʉ́, ca hnáa múr oro, ca pé hnáa ya mí jñɛjmi car guitjoni, cja̱ ca pé hnáa ya mí tsjifi múr mirra, mí yʉni rá ncʉji. \v 12 Diguebbʉ ya, ca Ocja̱ bi nzoh cʉ mago bbʉ már a̱ja̱. Bi wi̱jʉ bi tsjijmʉ ya jin di tjojmʉ pʉ jár ngu̱ car rey Herodes. Cʉ mago ya bi nantzi, bi ma gá ngojmʉ jár jöy gueguejʉ. Hnahño car hñu̱ bi dɛnijʉ. \s1 La huida a Egipto \p \v 13 Nu bbʉ ya xquí ma cʉ mago, pé bi wi̱ car José. Bi ni̱gui hnár anxe car Tzi Ta ji̱tzi, bi nzofo, i̱na̱: \p ―Nantzi ya, gui tzix car tzi ba̱jtzi co cár me, grí möjmʉ pʉ jar jöy Egipto. Cja̱ gui hmʉjti pʉ hasta gue bbʉ xtá xihqui, nubbʉ́, cja xcuí coji. Porque car Herodes i jon car tzi ba̱jtzi pa da möhti.― \p \v 14 Bi nantzi ya car José, bi zix car tzi ba̱jtzi co cár me, mí nxu̱ytjo, gá möjmʉ pʉ jar jöy Egipto. \v 15 Cja̱ bú dejʉ pʉ hasta gue bbʉ mí du̱ car rey Herodes. Nubbʉ́, pé bú cojmʉ. Bbʉ mbú ttzi car tzi ba̱jtzi pʉ jar jöy Egipto, bi zʉh ca hnar palabra ca xquí ma̱n ca Ocja̱, ya má yabbʉ. I ju̱x pʉ jar libro ca bi dyøti car profeta, i̱na̱: “Nugö, dú nzojni cam tzi ttʉ, dú xifi drí hñe̱h pʉ jar jöy Egipto.” \s1 Herodes manda matar a los niños \p \v 16 Nu car Herodes, bbʉ mí dyøde xquí jiöti cʉ mago, bi ndo ungui ʉr cuɛ, bbʉ́. Bi gu̱h cʉ sundado, bbʉ́, gá möjmʉ jar jñi̱ni Belén, co cʉ pé dda tzi jñi̱ni cʉ mí nzøtitjohui. Bú pöhtijʉ göhtjo cʉ tzi ba̱jtzi cʉ mí tzi hñøjø, cʉ mí pɛhtzi yo cjeya pa jöy, como xquí ma̱n cʉ mago, ya xquí zʉ yo cjeya xquí ni̱gui ca hnar ndo tzø. Guehcá̱ bi xijmʉ car Herodes. \v 17 Cja̱ bbʉ mí bböhti göhtjo cʉ tzi ba̱jtzi‑cʉ́, bi zʉh car palabra ca xquí ma̱n car profeta Jeremías, ya má yabbʉ, bbʉ jí̱ bbe mí ncja. I ju̱x pʉ jar libro ca bi dyøti guegue, i̱na̱: \q1 \v 18 Bi ndo cja ʉr ttzoni pʉ jar jñi̱ni Ramá, \q1 Bi ndo nzon cʉ cja̱hni, mí ndo jí̱ quí tzi anxe, \q1 Cʉ bbɛjña̱ israelita mí zontibi quí tzi ba̱jtzi, mí ndo jonijʉ, \q1 Cja̱ jí̱ mí nejʉ pa to di jñu̱htibi í mʉyjʉ, como tje xquí du̱ quí tzi ba̱jtzijʉ. \m Ncjapʉ gá ma̱n car profeta‑cá̱. \p \v 19 Nu car José bú dé pʉ jar jöy Egipto hasta bbʉ mí du̱ car rey Herodes. Diguebbʉ ya, pé bi wi̱ car José, bi hna ni̱gui hnár anxe ca Ocja̱, bi nzofo, i̱na̱: \p \v 20 ―Nantzi ya, gui tzix car tzi ba̱jtzi co cár me, pé grí coh pʉ jar jöy Israel. Ya xí ndu̱ cʉ cja̱hni cʉ mí ne di möhti nʉr tzi ba̱jtzi.― \p \v 21 Diguebbʉ ya bi nantzi car José, bi zix car tzi ba̱jtzi co cár me, pé gá möjmʉ jar jöy Israel. \v 22 Bbʉ mí zøtijʉ pʉ jar jöy Judea ya, bi dyøh car José, ya xi már mandado pʉ cár ttʉ car Herodes. Guegue mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Arquelao. Xquí gojti ʉ́r lugar ca ndo ʉ́r ta. Bbʉ mí dyøh car palabra‑ca̱ car José, bi zu̱. Jí̱ mí ne di ma pʉ jabʉ már mandado car Arquelao. Cja̱ ca Ocja̱ pé bi nzoh car José bbʉ már a̱ja̱, bi xifi jin di ma pʉ jar jöy Judea. Eso, bi tjojti pʉ, gá ma hnanguadi, gá nzøti pʉ Galilea. \v 23 Bi zøti pʉ jar tzi jñi̱ni, mí ju̱ cár tju̱ju̱ Nazaret, cja̱ bú hmʉh pʉ. Ncjapʉ gá nzʉh car palabra ca xquí ma̱n quí jmandadero ca Ocja̱, ya má yabbʉ. Nucʉ́, bi ma̱ ncjahua digue ca hnar hñøjø ca di mɛjni ca Ocja̱, i̱na̱jʉ: “Car hñøjø‑ca̱, da tsjifi ʉr nazareno.” \s1 Juan el Bautista predica en el desierto \c 3 \p \v 1 Nu cʉ pa‑cʉ́, car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni bi ma pʉ hnar lugar pʉ jabʉ jin te mí bbʉ ngu̱, pʉ jar estado Judea. Cja̱ bi dɛn cʉ cja̱hni. Guegue car Juan bi mʉdi bi nzofo. \v 2 Mí xih cʉ cja̱hni ncjahua: \p ―Gui jiɛjmʉ ca rá nttzo, porque ya xta zʉh cʉ pá bbʉ xta ni̱gui hua jar jöy ja i ncja ga mandado ca Ocja̱.― \p \v 3 Car profeta Isaías mi ma̱n ya palabra‑ya, bi jñu̱x pʉ jár libro ya má yabbʉ, i̱na̱: \q1 Dyøjma̱jʉ, i dyo hnar cja̱hni pʉ jabʉ jin to i hña̱ni, i ndo ña̱ nzajqui, \q1 I xih cʉ pé dda cja̱hni da jojqui quí vidajʉ, como ya xpa e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ. \q1 I nzojmʉ ncjahua, i̱na̱: “Gui jojquijʉ ya car hñu̱ pʉ jabʉ xtu e̱h ca Ocja̱, \q1 Gui cjajpijʉ drá ncjua̱ni.” \m Bbʉ mí ma̱ nʉr palabra‑nʉ car profeta, mí ma̱ ja di ncja car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni, bbʉ xti hñe̱je̱. \p \v 4 Cʉ da̱jtu̱ cʉ mí je car Juan, xquí ttøte co quí xi cʉ camello. Mí ngʉti hnar ngʉti gá xifani, cja̱ mí tza tta̱xi cja̱ co quí ttafi cʉ colimena mí ca̱ ja ttøø. \v 5 Mbá e̱h cʉ cja̱hni pʉ jar jñi̱ni Jerusalén, guejti cʉ cja̱hni göhtjo pʉ jar estado Judea, co ni cʉ cja̱hni xcuí hñe̱jmʉ göhtjo jar jöy ca mí nzøtitjohui car da̱tje Jordán. \v 6 Göhtjo mbá e̱h cʉ cja̱hni, mbá cuatijʉ car Juan, cja̱ mí ødejʉ ca mí ma̱ guegue. Nubbʉ́, mí ncjua̱mbijʉ ca xquí dyøtijʉ ca már nttzo. Nu car Juan ya, bi xix cʉ cja̱hni jar da̱tje Jordán. \p \v 7 Bi cca̱hti car Juan cʉ cja̱hni rá ngu̱ cʉ mí tsjifi fariseo, co hne̱h cʉ mí tsjifi saduceo, mbá cuatijʉ. Guejtjo mbá e̱h‑cʉ pa di tsjix‑cʉ́. Nu car Juan bi xijmʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, guí ncjajʉ ncja nʉr cci̱ña̱. Rá nttzo quir mʉyjʉ. ¿Toca̱ xí xihquijʉ gui xixtjejʉ pa jin da zʉhquijʉ car castigo ca du pɛnquijʉ ca Ocja̱? Ya xpa e̱h car castigo‑ca̱, cja̱ drá ndo ʉ́. \v 8 Dí xihquijʉ, i nesta gui pöti quir vidajʉ, gui jiɛjmʉ ca rá nttzo, cja̱ gui dyøtijʉ ca rá zö, pa da ni̱gui, cierto guí jonijʉ ca Ocja̱. \v 9 Nuquɛjʉ, guí hñi̱xtsjɛjʉ por rá nguehca̱ xquí hñe̱jmʉ jár cji ca ndom titajʉ car Abraham. Jí̱ rí ntzöhui gui hñi̱xtsjɛjʉ. Nugö, dí xihquijʉ, bbʉ da mandado ca Ocja̱, guejti yʉ me̱do i bbongua da jogui da cjajpi í ba̱jtzi car Abraham. \v 10 Guí jñɛjmʉ hnar za ca jin te i ungui ixi. Rí ntzöhui da ttzɛjqui‑cá̱ cja̱ da ddʉti. Gui repentijʉ, bbʉ́, cja̱ gui pöti quir vidajʉ, porque car hacha, ya xna bbɛndi pʉ jár hua car za. Ya xta zɛjqui. \v 11 Nugö, dí xix yʉ cja̱hni cor dejetjojo, pa da fa̱di, ya xí jiɛjmʉ ca rá nttzo. Nu ca hnáa ca ba e̱je̱, más i ndo ja̱ cár cargo ni ndra nguejquigö. Nugö, jin drá ntzögöbbe gu cjajpigö quí jmandado. Guegue du pɛnquijʉ car Espíritu Santo pa gui yojmʉ‑cá̱, cja̱ car Espíritu Santo i jñɛjmi ncja hnar tzibi. \v 12 Ca hnar hñøjø ca dí xihquijʉ, ya xqui ne da mijqui quí ttɛy. Cja̱ bbʉ ya xi ʉr limpio cʉ ttɛy, nubbʉ, xta mɛhtzi pʉ jár ngu̱. Nu cʉ baxa, da wejqui hnanguadi, da jiøh pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti, da dʉti pʉ.― Ncjapʉ gá ma̱n car Juan bbʉ már predica. \s1 El bautismo de Jesús \p \v 13 Diguebbʉ ya car Jesús bi bøm pʉ Galilea, gá ma pʉ jar da̱tje Jordán, pʉ jabʉ már bbʉh car Juan. Guegue bi guati car Juan, bi dyöjpi di xitzi. \v 14 Car Juan ya, mí ne di ccax car Jesús, bi xifi: \p ―¿Cja guír hñe̱je̱ gu xixquigö? Nugö jin drá ntzögöbbe gu xixquigö. I nesta guehquɛ gui xixqui.― \p \v 15 Nu car Jesús pé bi da̱di: \p ―Nugö, nde̱jma̱ dí ne gui xixquigö, pa gu øtihui göhtjo ca i ne ca Ocja̱.― \p Cja̱ diguebbʉ ya, car Juan bi dyøjti ca bi ma̱n car Jesús, bi xitzi. \v 16 Cja̱ bbʉ ya xquí xixtje, bi bøx car Jesús pʉ jar deje. Cja̱ bi hna jianti, bi xoj nʉr ji̱tzi, cja̱ guegue bi jianti cár Espíritu ca Ocja̱ bú ca̱y ncja hnar paloma, bi guati pʉ jabʉ már bböh car Jesús. \v 17 Cja̱ mbí ña̱ hnar cja̱hni pʉ jar ji̱tzi, mbí ma̱: \p ―Guejnʉ́ ʉm tzi Ttʉ‑nʉ́, dí ma̱di. Guejnʉ́ i pöjpigui nʉm tzi mʉy.― \s1 Tentación de Jesús \c 4 \p \v 1 Diguebbʉ ya, cár tzi Espíritu ca Ocja̱ bi zix car Jesús gá mɛhui pé hnar lugar pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Bi zix car Jesús pʉ jar lugar‑ca̱ pa di ttøhtibi prueba. \v 2 Car Jesús jin te mí tzi, cuarenta mpa hne̱ cuarenta nxu̱y. Diguebbʉ, bi ndo du̱ntju̱, bbʉ. \v 3 Nubbʉ, bú e̱h ca Jin Gui Jo, bi guati car Jesús. Mí jon car manera ja drí jiöti pa di dyøte tema cosa ca jin di tzö. Bi xij ya bbʉ: \p ―Nuquiguɛ, bbʉ ʉ́r Ttʉqui ca Ocja̱, gui mandado ya, gui cjajpi yʉ me̱do ra bbongua da cja tju̱jme̱.― \p \v 4 Nu car Jesús bi da̱di: \p ―Ji̱na̱, porque i ma̱m pʉ jar Escritura, i̱na̱: “Jin gui jøña̱ ca i tzi yʉ cja̱hni da ungui nzajqui. Bbʉ ga mandadotsjɛ ca Ocja̱ pa da ncja ʉm nzajquije, nubbʉ, da hmʉy.”― Ncjapʉ gá nda̱h car Jesús. \p \v 5 Diguebbʉ ya, ca Jin Gui Jo bi zix car Jesús, gá mɛhui pʉ jar jñi̱ni Jerusalén, pʉ jabʉ i bbʉh cár tzi templo ca Ocja̱. Bi hñi̱x pʉ jar ntorre ca más már nte. Car Jesús mbí tøh pʉ ña̱ jar templo. \v 6 Nubbʉ́, ca Jin Gui Jo pé bi xih car Jesús, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquiguɛ, bbʉ ʉ́r Ttʉqui ca Ocja̱, gui hñɛy grí tö jar jöy. ¿Cja jin da möxqui ca Ocja̱? Porque i ma̱m pʉ jar Escritura, i̱na̱: \q1 Car Tzi Ta ji̱tzi da bbɛjpi quí ángele da möhqui, \q1 Guegue‑cʉ́ da zɛti quir dyɛ pa jin te gui cja, \q1 Nim pa jabʉ gui fehtzi hnar me̱do.― \m Ncjapʉ gá ma̱n ca Jin Gui Jo. \p \v 7 Car Jesús bi da̱di, bi hñi̱na̱: \p ―Ji̱na̱, jin gu øti‑ca̱, porque guejtjo i ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura: “Ir Tzi Jmu̱ ca Ocja̱. Jin gui ma gui dyøti hnar cosa drá nttzo pa gui cca̱hti, ¿cja da dyøti hnar milagro ca Ocja̱ pa da möxqui?”― \p \v 8 Ma ya, ca Jin Gui Jo pé bi zix car Jesús gá mɛhui ca hnar ndo ttøø, már ndo nte. Nupʉ, bú u̱jti göhtjo cʉ nación hua jar mundo, quí jöy co ni quí jñi̱ni, cja̱ co göhtjo cʉ mí pɛhtzi cʉ cja̱hni. Már tzi zö mír ni̱gui‑cʉ. \v 9 Cja̱ ca Jin Gui Jo bi xih car Jesús, i̱na̱: \p ―Bbʉ gui nda̱ndiña̱jmu̱, gui nda̱negui dúr cjá̱a̱‑gö, nugö, gu ddahqui göhtjo‑yʉ, gui cjajpi ir mɛjti.― \p \v 10 Nu car Jesús bi da̱di: \p ―Wembigui nttzɛdi, Satanás, porque i ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura: “Ir Tzi Jmu̱ ca Ocja̱. Ddatsjɛ guegue gui nda̱ne cja̱ gui dyøjte.”― \p \v 11 Diguebbʉ ya, ca Jin Gui Jo bi wembi, bbʉ, cja̱ bú e̱h cʉ dda ángele, bi guatijʉ car Jesús, bi unijʉ te bi zi. \s1 Jesús comienza su trabajo en Galilea \p \v 12 Diguebbʉ ya car Jesús bi dyøde, már bbʉ födi car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni. Nubbʉ́, bi wem pʉ jabʉ mí dyo quí contra car Juan, gá ma hnanguadi jar estado Galilea, cja̱ bi zøti pʉ jar jñi̱ni Nazaret. \v 13 Pe jin gá hmʉh pʉ. Pé bi bøni gá ma jar jñi̱ni Capernaum, cja̱ bú hmʉh pʉ. Car jñi̱ni Capernaum már bbʉh pʉ jár nttza̱ni car mar ca mí tsjifi ʉr Galilea, cja̱ mí nzøtitjohui car estado Zabulón co car estado Neftalí. \v 14 Car Jesús bú hmʉh pʉ jar jöy‑cá̱ pa di zʉh car palabra ca bi jñu̱x car Isaías pʉ jár libro. Mí ma̱n ncjahua: \q1 \v 15 Pʉ jár jöy Zabulón, hne̱h pʉ jár jöy Neftalí da yoti cár jiahtzi ca Ocja̱, \q1 Da ni̱gui pʉ jar hñu̱ rí bböti pʉ jár nttza̱ni car mar, hne̱h pʉ jar jöy nʉ rí ncjanʉ car da̱tje Jordán, nʉ jabʉ rí bøx car jiadi, da ni̱gui pʉ hne̱je̱. \q1 Guehpʉ Galilea, pʉ jabʉ i bbʉh cʉ cja̱hni cʉ jin gui meya ca Ocja̱, da yoti pʉ cár jiahtzi. \q1 \v 16 Cʉ cja̱hni cʉ i bbʉh pʉ jabʉ már hmɛxu̱y, ya xí jiantijʉ car jiahtzi, \q1 Cʉ cja̱hni cʉ ya xi mír ma di du̱, ya xí ni̱gui pʉ hnar jiahtzi rá tzi zö. \m Gue yʉ palabra‑yʉ bi ma̱n car Isaías. \p \v 17 Diguebbʉ́, bi mʉh car Jesús, bi nzoh cʉ cja̱hni, mí i̱mbijʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, gui jiɛjmʉ ca rá nttzo, cja̱ gui jionijʉ ca Ocja̱. Ya xta zʉh car pa ca guí tøhmijʉ. Ya xta ni̱gui hua jar jöy ja i ncja ga mandado ca Ocja̱.― \s1 Jesús llama a cuatro pescadores \p \v 18 Má dyo car Jesús pʉ jár nttza̱ni car mar ca mí tsjifi ʉr Galilea. Bi jianti yojo hñøjø cʉ mí ncjua̱da̱. Ca hnáa múr Simón, cja̱ guejtjo mí tsjifi múr Pedro, cja̱ cár cjua̱da̱ múr Andrés. Már pøti cár hmamöyhui jar deje, como mí mamöyhui. \v 19 Cja̱ bi nzojmi car Jesús, bi hñi̱mbihui: \p ―Bú e̱jmi gui tɛnguihui. Nuquɛhui, guí mamöyhui. Nuguigö gu ddahquihui hnahño ir bbɛfihui. Gu u̱jtiquihui ja grí nzojmi yʉ cja̱hni pa da dɛnguigö.― \p \v 20 Nubbʉ́, nguetica̱ car Simón co car Andrés bi jiɛh cár hmamöyhui cja̱ bi dɛnihui car Jesús, bi hñojʉ‑cá̱. \p \v 21 Nu car Jesús pe gá tjoj nʉ rí ncjanʉ jár nttza̱ni car deje, cja̱ pé bi jianti pé yojo hñøjø. Guejti‑cʉ́ mí ncjua̱da̱‑cʉ́. Nucʉ́ mí ju̱ quí tju̱ju̱hui ca hnáa múr Jacobo cja̱ nu ca pé hnáa múr Juan. Cár tahui múr Zebedeo. Bbʉ má tjoh pʉ car Jesús, cʉ yo ncjua̱da̱‑cʉ́ co cár tahui, már tøjmʉ cár tzi barcojʉ. Már jojqui quí hmamöyjʉ. Cja̱ car Jesús bi nzoh car Juan co car Jacobo, bi xifi di dɛnihui. \v 22 Nguetica̱ bbʉ́, car Juan co car Jacobo bi bøm pʉ jar barco, bi zoti pʉ cár tahui, cja̱ bi dɛnihui car Jesús, bi möjmʉ guegue. \s1 Jesús enseña a mucha gente \p \v 23 Diguebbʉ ya car Jesús bi tjoh pʉ göhtjo cʉ tzi jñi̱ni pʉ jar estado Galilea. Mí cʉti jáy templo cʉ judio, mí xih cʉ cja̱hni, ya xti zʉh car pa ca mí ddøhmi. Ya xti ni̱gui hua jar jöy ja i ncja ga mandado ca Ocja̱. Mí jojqui göhtjo cʉ cja̱hni cʉ mí jñi̱ni, co cʉ mí tzöhui te mar ʉ́. \v 24 Cja̱ bi ndo ngöxtejʉ digue ca mí øti car Jesús. Hasta guehpʉ jar jöy Siria bi dyøh cʉ cja̱hni ja ncja mír jojqui döhtji car Jesús, eso, bú mpɛguijʉ, bú tzijmpi göhtjo quí döhtjijʉ. Bú tzijʉ cʉ cja̱hni cʉ mí tzöhui göhtjo tema jñi̱ni, co cʉ mí tzöhui ca rá ʉ́, cja̱ co cja̱hni cʉ xquí zʉh cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, co hne̱h cʉ xquí bbɛh quí mfe̱ni, co ni cʉ jí̱ mí tzö di hña̱ni. Car Jesús bi jojqui göhtjo‑cʉ́. \v 25 Nubbʉ́, bi dɛn cʉ cja̱hni már ngu̱ cʉ güí hñe̱j nʉ jar estado Galilea, cja̱ hne̱h cʉ güí hñe̱j nʉ jar lugar pʉ jabʉ rá bbʉh cʉ ddɛtta jñi̱ni, co ni cʉ güí hñe̱j nʉ jar cuidad Jerusalén. Guejti cʉ pé dda mi̱ngu̱ pʉ Judea bú e̱jmʉ hne̱je̱, cja̱ co cʉ cja̱hni cʉ mí mi̱ngu̱ nʉ rí ncjanʉ jar da̱tje Jordán, nʉ jabʉ rí bøx car jiadi. Göhtjo cʉ cja̱hni‑cʉ́, bi guatijʉ car Jesús, bi dɛnijʉ. \s1 El Sermón del monte \c 5 \p \v 1 Diguebbʉ ya, bbʉ mí cca̱hti car Jesús, ya xquí jmuntzi cja̱hni rá ngu̱ pʉ jabʉ már bbʉy, bi bøx pʉ jar ttøø, bú mi̱h pʉ. Bú e̱h quí möxte, bi guatijʉ guegue. \v 2 Nubbʉ, car Jesús bi mʉdi bi u̱jti quí möxte, i̱na̱: \s1 Quiénes son los felices \p \v 3 ―Ca Ocja̱ da uni bendición cʉ cja̱hni cʉ i pa̱tsjɛjʉ, jin gui gue ca i cjajʉ da möxjʉ, eso, i ndo jonijʉ guegue. Nucʉ́, da hmʉbi car Tzi Ta ca bí mandado pʉ jar ji̱tzi. \p \v 4 Ca Ocja̱ da uni bendición cʉ cja̱hni cʉ i du̱mʉy. Guegue da jñu̱htibi ʉ́r mʉyjʉ. \p \v 5 Ca Ocja̱ da uni bendición cʉ cja̱hni cʉ i pɛhtzibi ʉr tti̱jqui quí mi̱nga̱‑cja̱hnihui. Nucʉ́ da ttuni ca hnar herencia rá zö ca xí ma̱ guegue. \p \v 6 Ca Ocja̱ da uni bendición cʉ cja̱hni cʉ i ndo joni ja drí dyøtijʉ ca rá zö. Guegue da möx cʉ cja̱hni‑cʉ́ pa da döti ca i jonijʉ. \p \v 7 Ca Ocja̱ da uni bendición cʉ cja̱hni cʉ i jui̱jqui quí hñohui. Guejti guegue i jui̱jqui‑cʉ́. \p \v 8 Ca Ocja̱ da uni bendición cʉ cja̱hni cʉ i joni göhtjo mbo í tzi mʉyjʉ. Nucʉ́, da cca̱htijʉ ca Ocja̱, cja̱ da hmʉpjʉ guegue. \p \v 9 Ca Ocja̱ da uni bendición cʉ cja̱hni cʉ i jonijʉ ja drí hmʉbi rá zö quí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ, pa jin da ntu̱jnijʉ. Guegue‑cʉ́ da tsjifi í ttʉ ca Ocja̱. \p \v 10 Ca Ocja̱ da uni bendición cʉ cja̱hni cʉ i øti ca rá zö, masque da ttøhtibi tu̱jni por rá ngue guegue. Nucʉ́, da hmʉbi car Tzi Ta ca bí mandado pʉ jar ji̱tzi. \p \v 11 Nuquiguɛjʉ, bbʉ da zanquijʉ yʉ cja̱hni, cja̱ bbʉ da dyøjtiquijʉ tu̱jni cja̱ da ña̱quijʉ göhtjo tema bbɛtjri por rá nguehca̱ guír tɛnguigöjʉ, gui ndo mpöjmʉ bbʉ. \v 12 Dyo guí du̱mʉyjʉ, da ndo mpöj yir tzi mʉyjʉ, porque drá tzi zö ca da ttahquijʉ pʉ jar ji̱tzi. Guejti quí mɛfi ca Ocja̱ cʉ mí bbʉ má̱hmɛto, mí ttʉjʉ hne̱je̱ por rá ngue ca Ocja̱. \s1 Sal y luz para el mundo \p \v 13 Nuquɛjʉ, guí jñɛjmʉ car u̱. I ndo sirve car u̱. Pe bbʉ jin gui nxøgue ʉr u̱, nubbʉ, jin tza i u̱xi. ¿Te gui cjajpi pa drá u̱xi? u̱jtjo. ¿Te da mɛj ya bbʉ? Da bbom pʉ tji̱, da di̱ni yʉ cja̱hni. Hne̱hquitjoguɛjʉ, bbʉ guí ncjajʉ ncja car u̱ ca jin gui u̱xi, jin te guí sirveguijʉ hne̱je̱. \p \v 14 Nuquiguɛjʉ, guí jñɛjmʉ cʉ tzibi, i zø bbʉ nxu̱y, como guí yotijʉ yʉ cja̱hni hua jar jöy. Nu yʉ pé dda cja̱hni, i cca̱jtiquijʉ, ja i ncja quir vidajʉ. Guejtjo guí jñɛjmʉ hnar jñi̱ni bí cuati jar ttøø. Como jin te i cju̱jti, göhtjo cʉ cja̱hni i janti. \v 15 Bbʉ to i tzøqui hnar tzibi, jin gui cohmi co hnar cajón. I i̱x pʉ ña̱, pʉ jabʉ da yoti göhtjo cʉ cja̱hni pʉ mbo car ngu̱. \v 16 Nuquɛjʉ, como guí ncjajʉ ncja hnar tzibi, i nesta gui hmʉpjʉ rá zö pa gui jñɛjmʉ ncja hnar lámpara i yoti rá zö. Nubbʉ, yʉ pé dda cja̱hni da cca̱jtiquijʉ, rá zö guir hmʉpjʉ, cja̱ da hñi̱htzibijʉ quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ jar ji̱tzi. \s1 Jesús enseña sobre la ley \p \v 17 Dyo guí mbenijʉ, má̱s dá e̱cö pa gu xij yʉ cja̱hni, ya jin da dɛnijʉ car ley ca bi dyøti car Moisés, co cʉ libro cʉ bi dyøti cʉ profeta. Nugö, xtú e̱je̱ pa gu u̱jtiquijʉ göhtjo te mí ne di ma̱n car ley cja̱ co cʉ libro cʉ bi dyøti cʉ profeta. \v 18 Dí xihquijʉ ca ncjua̱ni, menta i bbʉjti nʉr ji̱tzi co nʉr jöy, jin da bbɛj nʉr ley. Jin da mpuni ni di hnar jota, ni di hnar tzi punto. Da zʉdi göhtjo cʉ palabra cʉ i ma̱. \v 19 I bbʉh cʉ dda cja̱hni, i tɛni tengu̱ cʉ mandamiento, pe nde̱jma̱ i jɛjti hnáa o yojo, cja̱ hne̱je̱ pé i xihquijʉ jin guí nesta gui dyøtijʉ cʉ mandamiento‑cʉ́. Nugö, dí xihquijʉ, cʉ cja̱hni‑cʉ́, jin da tti̱htzibi pʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱. Cja̱ pé i bbʉh cʉ pé dda cja̱hni cʉ i øte göhtjo cʉ mandamiento, cja̱ pé i xihquijʉ gui dyøtijʉ göhtjo, hne̱je̱. Gue cʉ cja̱hni‑cʉ́ da tti̱htzibi pʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱. \v 20 Nugö, dí xihquijʉ, jin gui hmʉpjʉ ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ i tsjifi fariseo, cja̱ co cʉ pé dda cja̱hni cʉ i u̱jtiquijʉ car ley. Bbʉ gui hmʉpjʉ ncjapʉ, jin da jogui gui cʉtijʉ pʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱. I nesta ntju̱mʉy drá zö quir tzi mʉyjʉ pa gui cʉtijʉ pʉ. \s1 Jesús enseña sobre el enojo \p \v 21 Ya xcú dyødejʉ nʉr palabra nʉ bi ma̱n car Moisés, bi xih cʉ ndom titajʉ, i̱na̱: “Dyo guí pöhtite. Ca to da pöhtite, da ttzix pʉ jabʉ i bbʉh cʉ nzöya, da ttun cár castigo.” \v 22 Pe nugö dí xihquijʉ, car cja̱hni ca i tsjeyabitjo cár hñohui, guejti‑cá̱ da ttzix pʉ jar jujticia. Nu ca to da zán cár hñohui, da xifi ʉr dondo ca jin te i mu̱hui, guegue da ttɛm pʉ jabʉ i bbʉh cʉ autoridad pa da ttuni hnár castigo drá ngu̱. Cja̱ nu ca to da zán cár hñohui, da xifi nttzɛdi ʉr zu̱we̱, guejtsjɛ guegue rí ntzöhuí da cju̱h pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti. \p \v 23 I ne ca Ocja̱ gui johui quer hñohui. Eso, bbʉ ya xcuá ja̱ quer ofrenda, hne̱ gui dö, cja̱ gui hna mbe̱ndi pʉ quer hñohui, te xcú dyøhtibi, \v 24 dí cöxta hnanguadi quer ofrenda, gui ma gui dyöjpi perdón quer hñohui, bbʉ. Diguebbʉ ya, da jogui gu coji cja̱ gui cöti quer ofrenda, bbʉ. \p \v 25 Bbʉ to xí dyøjtiqui tu̱jni, cja̱ bí ttzojnqui jar jujticia, gui reglahui nttzɛdi, menta gá pɛhui jar hñu̱, ante que gui tzønihui pʉ jar jujticia. Bbʉ ji̱na̱, da döqui jar nzöya, cja̱ car nzöya ya, da döqui jar nzʉttabi pa da gohqui pʉ jar födi. \v 26 Cierto dí xihquijʉ, jin gui pøx pʉ hasta gue bbʉ xcrú cju̱ti göhtjo car multa ca da ttɛmbiqui. \s1 Jesús enseña sobre el adulterio \p \v 27 Ya xcú dyødejʉ nʉr palabra nʉ bi ma̱n car Moisés má̱hmɛto. Guegue mí ma̱: “Dyo guí yojmi hnar bbɛjña̱ ca jí̱ xquí ntja̱jtihui. Cja̱ dyo guí jöhtibi cár bbɛjña̱ pé hnar hñøjø.” \v 28 Pe nugö, dí xihquijʉ, bbʉ to da cca̱hti hnar bbɛjña̱ cja̱ da ma̱ntsjɛ mbo ʉ́r mʉy: “Dí ne gu yobbe‑nʉ,” rá nttzo ga mbe̱ni. Ca Ocja̱ bí janti car hñøjø‑ca̱ ncjahmʉ ya xtrú jiöti car bbɛjña̱. \p \v 29 Eso, dí xihquijʉ, bbʉ i ne da jiöhqui que hner dö ca más i sirvequi, pa gui dyøti ca rá nttzo, nde̱jma̱ jin gui dyøte. Más di jogui güi jña̱hmi quer dö, güi dyɛy, ni ndra ngue bbʉ güi dyøti ca rá nttzo. Más bí jogui da bbɛh hner dö cja̱ gui cʉti pʉ jabʉ i bbʉh ca Ocja̱ ni ndra ngue bbʉ di zøti quer cuerpo cja̱ di ttɛntiqui pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti. \v 30 Ncjadi pʉ, quer jogui dyɛ, bbʉ i ne da jiöhqui pa gui dyøti ca rá nttzo, nde̱jma̱ jin gui dyøte. Más di joh bbʉ güi dyojqui, güi dyɛy, ni ndra ngue bbʉ güi dyøti ca rá nttzo. Más bí joh bbʉ da bbɛh hner dyɛ cja̱ gui cʉti pʉ jabʉ i bbʉh ca Ocja̱ ni ndra ngue bbʉ di zøti quer cuerpo cja̱ di ttɛntiqui pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti. \s1 Jesús enseña sobre el divorcio \p \v 31 Guejtjo bi ma̱n car Moisés má̱hmɛto, bi xihquijʉ: “Hnar hñøjø, bbʉ i ne da mpoguihui cár bbɛjña̱, da ttøti hnar jɛhmi gá ntsjʉjqui‑ntja̱jti, da ttun car bbɛjña̱ pa da dɛtzi. Nubbʉ́, da mpoguihui, bbʉ.” Ncjapʉ gá ma̱n car Moisés. \v 32 Pe nugö, dí xihquijʉ, car hñøjø ca da mpoguihui cár bbɛjña̱, i øti ca rá nttzo, cja̱ pé i cjajpi cár bbɛjña̱ da dyøti ca rá nttzo. Como bbʉ pé xta ntja̱jtihui pé hnar hñøjø car bbɛjña̱, xta yohti da̱me. Nubbʉ́, dúr nttzojqui ca bbɛto ʉ́r da̱me, como guegue‑ca̱ xí mɛgui. Solo bbʉ pé xtrú mɛhui pé hnar hñøjø cár bbɛjña̱, nubbʉ́, i pɛhtzi derecho da mɛgui. Guejti car hñøjø ca da ntja̱jtihui hnar bbɛjña̱ ca xí bbɛgui, i øti ca rá nttzo hne̱je̱, como i bbʉbi cár bbɛjña̱ pé hnar hñøjø. \s1 Jesús enseña sobre los juramentos \p \v 33 Guejtjo hne̱je̱ xcú dyødejʉ na̱r palabra na̱ bi ma̱n car Moisés má̱hmɛto. Guegue bi xih cʉ ndo ʉm titajʉ: “Bbʉ te xcú prometebi quer mi̱nga̱‑cja̱hnihui, xcú hñi̱h ca Ocja̱ gá testigo, gui uni ca xcú promete.” \v 34 Pe nugö, dí xihquijʉ, bbʉ te guí ma̱jmʉ, jin gui hñi̱jmʉ ca Ocja̱ gá testigo. Guejtjo jin gui hñi̱jmʉ nʉr ji̱tzi, como ʉ́r nttzöya pʉ ca Ocja̱, guehpʉ bí bbʉh pʉ. \v 35 Hne̱j nʉr jöy, jin gui hñi̱jmʉ gá testigo, porque guejtjo ʉ́r mɛjti ca Ocja̱. Guejti nʉr jñi̱ni Jerusalén, jin gui hñi̱jmʉ gá testigo hne̱je̱, porque guejnʉ́ rá bbʉjnʉ cár templo ca Ocja̱. \v 36 Jin gui hñi̱jmʉ nir ña̱ gá testigo, porque jin tema cargo guí pɛhtzi pa gui cjajpi hner xta̱a̱ da ttaxqui, o bbʉ ya xná nttaxi, pa gui cjajpi pé da pojqui. \v 37 Gui ntzohmi ter bɛh ca̱ guí ne gui ma̱, cja̱ gui ma̱ntjo. Gue ca Jin Gui Tzö i cjahquijʉ gui nømbijʉ cár tju̱ju̱ ca Ocja̱ o pé hnar cosa rá nttzu̱jpi pa da tte̱me̱ ca guí ma̱jmʉ. \s1 Jesús enseña sobre la venganza \p \v 38 Ya xcú dyødejʉ na̱r palabra na̱ bi ma̱n car Moisés má̱hmɛto, i̱na̱: “Car cja̱hni ca da ccɛhtibi ʉ́r dö cár hñohui, guejtjo da nccɛhtibi hnár dö guegue. Car cja̱hni ca da tsjöjquibi hnár ttzafi cár hñohui, guejtjo da ntsjöjquibi hnár ttzafi guegue.” \v 39 Pe nugö, dí xihquijʉ: Bbʉ to te da cjahquijʉ, gui jiɛguijʉ. Bbʉ to da ddahqui hnar mpɛhti jer jmi, nuquiguɛ, pé dí bbötitjo ca pé hnanguadi, pa pé da mɛjtiqui pʉ hne̱je̱. \v 40 Cja̱ bbʉ to da zixqui pʉ jar jujticia cja̱ nupʉ́ da ttöhqui quer chamarra, bbʉ pé i ne da ga̱nqui quer manga, gui jiɛjtjo da ga̱nqui. \v 41 Nu cʉ cja̱hni cʉ i pɛhtzi cargo, bbʉ da bbɛjpiqui gá fuerza gui mɛhui yo quilómetro, gui tu̱htzibi ʉ́r bbötzi, gui mɛhui hasta go quilómetro. \v 42 Bbʉ to da dyöhqui ca te i nesta, gui fötzi, cja̱ hne̱h bbʉ to te i nesta da jmi̱hqui, gui jmi̱pi hne̱je̱. \s1 El amor para los enemigos \p \v 43 Ya xcú dyødejʉ ca bi jma̱ má̱hmɛto: “Gui ma̱j yir hñojʉ, cja̱ gui fötzi. Nu quir contra, jin gui föx‑cʉ́.” \v 44 Pe nugö dí xihquijʉ: Gui föx cʉ cja̱hni cʉ i ʉquijʉ, cja̱ gui ña̱hui cor tti̱jqui cʉ cja̱hni cʉ i tzanquijʉ. Gui dyøhtibijʉ ca rá zö cʉ cja̱hni cʉ jin gui nequijʉ. Gui dyöjpijʉ car Tzi Ta ji̱tzi da bendeci cʉ cja̱hni cʉ i øjtiquijʉ tu̱jni, co ni cʉ i nu̱quijʉ rá nttzo. \v 45 Bbʉ gui dyøtijʉ‑cá̱, xquí jñɛjmʉ quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ ji̱tzi. Guegue bi dyøti nʉr jiadi, cja̱ göhtjo ʉr pa i cjajpi da bøx nʉr jiadi pa da yoti nʉr jöy. I yoti nʉr cja̱hni nʉ i øti ca rá nttzo, cja̱ co hne̱j nʉ i øti ca rá zö. Guejtjo ba pɛjni car dye pa da bendeci yʉ jogui cja̱hni, cja̱ co hne̱j yʉ i ndu̱jpite. \v 46 Hne̱hquitjoguɛjʉ, i nesta gui nu̱jʉ rá zö göhtjo yʉ cja̱hni. Porque bbʉ guí nejʉ jøña̱ yʉ cja̱hni yʉ i nequijʉ, ¿tema cosa rá zö da cozquijʉ ca Ocja̱, bbʉ́? Guejti cʉ jiöjte cja̱hni cʉ jin gui meya ca Ocja̱ i ne quí amigojʉ. \v 47 Nuquɛjʉ, bbʉ guí zɛnguajʉ jøña̱ quir parientejʉ, ¿ter bɛh ca̱ guí øtijʉ ca rá zö? Guejti cʉ cja̱hni cʉ jin gui meya ca Ocja̱ i zɛngua quí parientejʉ. \v 48 Eso, dí xihquijʉ, gui nu̱jʉ rá zö göhtjo yʉ cja̱hni, pa gui ncjajʉ ncja ngu̱ quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ ji̱tzi. Guegue‑cá̱ i nu̱ rá zö göhtjo yʉ cja̱hni.― \s1 Jesús enseña sobre las buenas obras \c 6 \p \v 1 Car Jesús pé bi xih quí möxte: \p ―Cʉ cosa rá zö cʉ guí ne gui dyøtijʉ, gui mbe̱nijʉ ja grí dyøtijʉ pa da tzøh ca Ocja̱. Gui mfödijʉ pa jin gui mbe̱nijʉ jøntsjɛ ja grí cjajpijʉ pa da hñi̱zquijʉ yʉ cja̱hni. Bbʉ gui dyøtijʉ tema cosa jøntsjɛ pa da hñi̱zquijʉ yʉ cja̱hni, jin te da ddahquijʉ quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ jar ji̱tzi. \v 2 Eso, bbʉ guí uni ca te i nesta cʉ cja̱hni cʉ jin te i ja̱, jin gui xijmʉ yʉ pé dda cja̱hni te xcú u̱ni. Cʉ jiöjte cja̱hni cʉ i tɛn ca Ocja̱ xøtzetjo, bbʉ ya xta dö cár ofrendajʉ, i mandadojʉ da tsjih cʉ cja̱hni cʉ i bbʉh pʉ jar templo cja̱ co cʉ cja̱hni cʉ i dyo ja calle, como gueguejʉ i ne pa da tti̱htzibijʉ. Cierto, dí xihquijʉ, cʉ cja̱hni cʉ i øti ca rá zö jøntsjɛ pa da tti̱htzibi, ya xí cja ca mí nejʉ. Ya jin te pé da ttunijʉ pʉ jar ji̱tzi. \v 3 Pe nuquiguɛ, bbʉ guí föx cʉ tzi probe, jin da ba̱h quer hñohui ca más guí ntzixihui te xcú uni. \v 4 Jøña̱ ca Ocja̱ da ba̱di. Guegue i cca̱hti ca jin gui cca̱hti yʉ cja̱hni, cja̱ xta cozqui hnar cosa más drá zö. \s1 Jesús enseña cómo orar \p \v 5 Guejtjo bbʉ guí orajʉ, dyo guí ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ jiöjte cja̱hni. Nucʉ́, i gustabi da hmöjti pʉ mbo car templo, o guejnʉ jáy nttza̱ni yʉ calle, da orajʉ pʉ jabʉ da ncca̱htijʉ. Dí xihquigöjʉ, ya xí cja ca mí nejʉ. Ya jin te pé da ttunijʉ pʉ jar ji̱tzi. \v 6 Pe nuquiguɛ, bbʉ guí ora, gui cʉti mbo quer ngu̱ pʉ más ya mbo, cja̱ gui coti car goxtji, gui ña̱hui quer Tzi Ta ca bí bbʉ ji̱tzi. Guegue i cca̱hti ca jin gui cca̱hti yʉ cja̱hni, cja̱ da ddahqui hnar cosa drá ndo zö. \p \v 7 Nuquɛjʉ, bbʉ guí orajʉ, dyo guí ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ jin gui meya ca Ocja̱. Guegue‑cʉ́ i hna ma̱ndi cʉ tsjödi, cja̱ jin gui mbe̱ni te i ne da ma̱n cʉ palabra. I mbe̱nijʉ, jøntsjɛ bbʉ da dedijʉ ʉr tsjödi, nubbʉ́, da dyøh ca Ocja̱, bbʉ́. \v 8 Nuquiguɛjʉ, jin gui yojpijʉ rá ngu̱ vez ca gui dyöjpijʉ ca Ocja̱. Co guehca̱ ya xcú xifi, guegue da dyøjtiqui. Porque i pa̱h quer Tzi Tajʉ ter bɛh ca̱ guí nestajʉ, ante que gui dyöjpijʉ. \v 9 Nuquiguɛjʉ, bbʉ guí nzojmʉ ca Ocja̱, cʉ palabra cʉ gui xijmʉ da ncjá ncja ngu̱ ya gu xihquijʉ ya. Gui hñi̱na̱jʉ: \q1 Nuquiguɛ, ʉm Tzi Taquije, guí bbʉh pʉ jar ji̱tzi, \q1 Dí i̱zquije gú Ocja̱‑guɛ, \q1 \v 10 Tzin drí hñe̱h car pa bbʉ xtí mandado hua jar jöy, \q1 Gui föxquije gu øtije hua jar jöy ca guí neguɛ, como ngu̱ ga ttøti pʉ jar ji̱tzi. \q1 \v 11 Gui ddajquije tzʉ ca gu tzije rá pa ya. \q1 \v 12 Cja̱ gui perdonaguije ca rá nttzo ca xtú øtije, como ngu̱göje, dí perdonabije cʉm mi̱nga̱‑cja̱hnije ca te xí dyøjtiguije. \q1 \v 13 Gui nú̱guije tzʉ, pa jin da ttøjtiguije prueba rá pa ya, \q1 Cja̱ jin gui jiɛh ca Jin Gui Jo da da̱guije. \q1 Porque nuquiguɛ, guí mandado, rá nzɛhqui, cja̱ rí ntzöhui da tti̱zqui göhtjo ʉr tiempo. Ni jabʉ gu tzöyaje ca dár xöjtiquije. Da ncjapʉ, amén. \m Da ncjanʉ grí nzojmʉ ca Ocja̱. \p \v 14 Porque bbʉ guí perdonabijʉ yʉ cja̱hni ca te xtrú dyøjtiquijʉ, guejtjo da perdonaquijʉ hne̱je quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ jar ji̱tzi. \v 15 Cja̱ bbʉ jin guí perdonabijʉ yʉ cja̱hni ca xí dyøjtiquijʉ, guejtjo hne̱je̱ quer Tzi Tajʉ jin da perdonaquijʉ ca xcú dyøtijʉ. \s1 Jesús enseña sobre el ayuno \p \v 16 Guejtjo hne̱je̱, bbʉ guí ayunajʉ, jin gui ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ i tɛn ca Ocja̱ jøntsjɛ xøtzetjo. Gueguejʉ i ndo jmi̱du̱, hasta i coxi bbojtzibi jáy ña̱jʉ co jáy carajʉ pa drí ba̱h cʉ pé dda cja̱hni, i ayunajʉ, cja̱ da hñe̱me̱‑cʉ́, más i ndo jonijʉ ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉ́r mʉyjʉ. Cierto, dí xihquijʉ, ya xí ncja ca mí ne cʉ cja̱hni‑cʉ. Ya jin te pé da ttuni pʉ ji̱tzi. \v 17 Pe nuquiguɛ, bbʉ guí be̱je̱, gui jojqui quer ña̱, cja̱ gui xʉdö, pa da ni̱gui drá zöqui, \v 18 pa jin da ba̱j yʉ cja̱hni ¿cja guí be̱jquɛ? jøntsjɛtjo quer Tzi Ta da ba̱di. Guegue i cca̱hti ca jin gui cca̱hti yʉ cja̱hni, cja̱ da ddahqui ca rí ntzöhui. \s1 Riquezas en el cielo \p \v 19 Guejtjo dí xihquijʉ, jin gui jmu̱ntzijʉ rá ngu̱ quir mɛjtijʉ hua jar jöy, porque jin da me̱h cʉ riqueza‑cʉ́. Cʉ ddáa, da nga̱ cʉ ta̱ni zu̱we̱, da zoni, cja̱ cʉ ddáa, da mboxcjuay. Cja̱ cʉ pé ddaa, da jña̱nquijʉ cʉ be̱, da ñʉti ir ngu̱jʉ, tje da gʉjqui. \v 20 Pe nuquɛjʉ, gui cjajpijʉ ca rá zö co quir mɛjtijʉ hua jar jöy, pa drí ngu̱jqui car bendición ca bí ttahquijʉ pʉ jar ji̱tzi. Ntju̱mʉy rá zö cʉ riqueza cʉ bí bbʉh pʉ, cja̱ nucʉ́, jin da mpuni. Jin da za cʉ ta̱ni zu̱we̱, jin da mboxcjuay, cja̱ jin da fe̱. \v 21 Nu pʉ jabʉ guí pɛhtzi quir mɛjtijʉ cʉ guí ndo nejʉ, guehpʉ rí me ir mʉyjʉ. \s1 La lámpara del cuerpo \p \v 22 Yʉm döjʉ i zø pa drá janijʉ. Bbʉ jin te i cja yir dö, i zø rá zö. Rá zö gri jani pa gui hño göhtjo pʉ jabʉ gui ne, cja̱ car jiahtzi i bbʉ jer mʉy, bbʉ́. \v 23 Pe bbʉ ya xí ttzoni yir dö, göhtjo ʉr bbɛxu̱y gri hmʉy. Bbʉ ya xí ni̱gui car jiahtzi, pe mbo ir tzi mʉy, i bbʉjti car bbɛxu̱y, nubbʉ́, mero guí ndo bbʉy yapʉ mbo car bbɛxu̱y. \s1 Dios y el dinero \p \v 24 Jin gui tzö bbʉ i ntoja hnar cja̱hni da dɛni yojo jmu̱. Bbʉ di bbʉ yojo quí jmu̱, da ʉhui ca hnáa, nu ca hnáa da johui. I nesta da jiɛh ca hnáa, cja̱ ca pé hnáa, da dɛni. Guehquitjoguɛjʉ, jin gui tzö gui uni ir mʉyjʉ gui pɛjpijʉ ca Ocja̱ bbʉ guí ndo ne gui jña̱jʉ car domi. \s1 Dios cuida a sus hijos \p \v 25 Nugö, dí xihquijʉ, dyo guí ntzøtijʉ digue quer nzajquijʉ. Dyo guí i̱na̱jʉ: ¿Ter bɛh ca̱ gu tzijʉ? Guejtjo dyo guí yomfe̱nijʉ, ¿ter bɛh ca̱ grí jñejʉ? Ca Ocja̱ i ddahquijʉ quir cuerpojʉ, cja̱ co quer nzajquijʉ. ¿Cja guí i̱na̱jʉ da zö drá ntji̱ pa pé da ddahquijʉ ca te gui tzijʉ cja̱ co ca te grí jñejʉ? \v 26 Gui mbe̱nijʉ ja ncja ga hmʉj yʉ tzi ttzʉntzʉ yʉ i dyo jar ji̱tzi. Nuyʉ́, jin gui tu̱jmʉ semilla, cja̱ jin gui xojmʉ, cja̱ jin gui pɛhtzijʉ ttu̱ pa da mɛhtzi ca da zijʉ. Nu quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ ji̱tzi i wi̱n‑cʉ́. Nuquiguɛjʉ, más guí ndo mu̱huijʉ ni ndra ngue cʉ tzi ttzʉntzʉ. \v 27 ¿Tema cja̱hni di pa̱di da jñu̱htzitsjɛ quí cjeya, pa pé da tzi hmʉjtjo? Masque da ndo mbe̱ni ja drí cjajpi, pe jin da jogui. \p \v 28 Guejtjo hne̱je̱, ¿dyoca̱ guí yomfe̱nijʉ digue quir da̱jtu̱jʉ? Gui mbe̱nijʉ ja i ncja yʉ tzi lirio i jø pʉ jar bbatja. Rá tzi zö ga te, pe jin gui pɛfi pa da dön ca da jie, cja̱ jin gui ji̱ti pa da dyøti quí da̱jtu̱. \v 29 Nugö, dí xihquijʉ, más rá ndo zö ga ni̱gui hnar tzi lirio ni digue car rey Salomón. Guegue‑cá̱ bbʉ mí je cár da̱jtu̱ ca más már njuɛhtzi, jí̱ mí jñɛjmi ca rá zö ga ni̱gui hna yʉ tzi døni. \v 30 Ca Ocja̱ i cjajpi da ndøni cʉ paxi i jø pʉ jar bbatja, i ncjahmʉ i jejti hnár da̱jtu̱ rá tzi zö. Nu cʉ tzi paxi‑cʉ́, rá pa ya i jø, pe ʉr xu̱di, ya xtrú tjøti jar tzibi. Hni̱xquiguɛjʉ guí cja̱hnijʉ, ¿cja jin da jejtiquijʉ ca Ocja̱ hne̱je̱, masque jin tza guí e̱me̱jʉ? \v 31 Eso, dyo guí ntzøtijʉ, dyo guí ma̱jmʉ: “¿Jabʉ drí hñe̱h cam jñu̱nijʉ? ¿Tema deje gu tzijʉ? ¿Te grá jñegöjʉ?” \v 32 Porque cʉ cja̱hni cʉ jin gui meya ca Ocja̱ i mpɛgui i joni göhtjo yʉ cosa‑yʉ́. Nuquiguɛjʉ, i bbʉh quer Tzi Tajʉ pʉ jar ji̱tzi, cja̱ guegue bí pa̱di göhtjo ca guí nestajʉ. \v 33 Eso, bbɛto gui jionijʉ ja grí dyøtijʉ ca rá zö ca i ne ca Ocja̱, cja̱ gui mbe̱nijʉ ja gui ncjajʉ pa da tte̱me̱bi cár palabra. Diguebbʉ ya, da ttahquijʉ hne̱je̱ göhtjo cʉ pe dda cosa guí jonijʉ. \v 34 Nugö, dí xihquijʉ, dyo guí ntzøtijʉ te da ncja ʉr xu̱di. Hasta ʉr xu̱di xtí cca̱htijʉ te da ncja. Gui mbe̱nijʉ ja gui cjajpijʉ cʉ i ncja rá pa ya, cja̱ ya jøña̱‑cʉ́.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 No juzguen a otros \c 7 \p \v 1 Bi ma̱n car Jesús: \p ―Dyo guí tzohmitejʉ, pa jin da dyɛmpiqui quer castigojʉ car Tzi Ta ji̱tzi. \v 2 Porque bbʉ guí tzohmi yir hñohui, ca Ocja̱ jin da nu̱qui cor ntti̱jqui. Car medida ca grí dyɛmbi quer hñohui, mismo‑ca̱, pé drí dyɛmbiqui car Tzi Ta ji̱tzi, hne̱je̱. \v 3 ¿Dyoca̱ cjuá guí ju̱dö quer hñohui, i o hnar tzi ngʉnza cár dö? ¿Sá jin guí tzöguɛ car za rá nojo i o quer döguɛ? \v 4 ¿Dyoca̱ guí xih quer hñohui: “Cjajma̱, gu ja̱piqui car ngʉnza i o nir dö”? Hni̱xquiguɛ, i o hnar ndo viga quer dö. \v 5 ¿Cja guí ma̱nguɛ jin te guí tu̱? ¡Gúr mɛtjri tjojo! Bbɛto gui cjʉhtzi car ndo zatsjɛ i o quer dö, nubbʉ, cja da jogui gui cca̱htibi cár dö quer hñohui, gui cjʉhtzibi car ngʉnza. \p \v 6 Dí xihquijʉ hne̱je̱, gui ntzohmi ter bɛh ca̱ gui uni quer mi̱nga̱‑cja̱hnihui, cja̱ gui mbe̱ni ja ncja grí nzofo. Jí̱ rí ntzöhui gui dyɛmbi cʉ dyo cʉ cosa rá nttzu̱jpi, porque i bbʉy peligro da cja ʉ́r cuɛ, da zaquitjo. Guejtjo, jí̱ rí ntzöhui gui pombijʉ tjebe cʉ zacjua, porque jin da ne‑cʉ, xta di̱ntjo, xta ccɛhtitjo. I bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ jin gui ne da recibi nʉr palabra rá nttzu̱jpi rí hñe̱h ca Ocja̱. Bbʉ ya xcú nzojmʉ cʉ cja̱hni cʉ́, cja̱ i segue i tzanijʉ cár palabra ca Ocja̱, gui jiɛjmʉ bbʉ. \s1 Pedir, buscar y tocar la puerta \p \v 7 Gui dyöjpijʉ ca Ocja̱ ca guí nestajʉ, cja̱ xta ddahquijʉ. Gui jionijʉ ca guí nejʉ, cja̱ xquí tötijʉ. Gui nzojmʉ ca Ocja̱, cja̱ xta xoquiquijʉ car goxtji. \v 8 Car cja̱hni ca te i nesta, bbʉ da dyöjpi ca Ocja̱, da ttuni. Car cja̱hni ca te i joni, xta döti. Car cja̱hni ca i nzoh ca Ocja̱, da tsjojquibi car goxtji. \p \v 9 Nuquiguɛ, ¿bbʉ di dyöhqui hnar tju̱jme̱ quer ba̱jtzi, cja̱ güi uni hnar me̱do? Ji̱na̱. \v 10 ¿Cja̱ huá bbʉ di dyöhqui hnar tzi möy, cja güi ungui hnar cci̱ña̱? Ji̱na̱ hne̱je̱. \v 11 Nuquiguɛjʉ, guí cja̱hnitjojʉ, rá nttzo quir mʉyjʉ, pe nde̱jma̱ guí pa̱dijʉ gui un quir ba̱jtzijʉ cʉ cosa rá zö cʉ i nejʉ. Hni̱xjma̱ja̱ quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ jar ji̱tzi, ¿cja jin da un ca rá zö ca to da dyöjpi guegue? \p \v 12 Rá zö ca i øjtiquijʉ ca Ocja̱. Eso, i nesta gui dyøhtibijʉ ca rá zö quer mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ hne̱je̱, ncja ngu̱ gri mbe̱nijʉ da tzøjø. Guejnʉ i ma̱n car ley ca bi zoguijʉ car Moisés, cja̱ guejti cʉ profeta bi ma̱ ncjanʉ hne̱je̱. \s1 La puerta angosta \p \v 13 Car goxtji rá zö pa gui cʉtijʉ, gue ca rá nttzʉhti. Nu car goxtji co car hñu̱ cʉ rá nxi̱di, rí zøti pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti, cja̱ rá ndo ngu̱ cja̱hni rí ma pʉ. \v 14 Pe i bbʉh pé hnar goxtji cja̱ ba ca̱h pʉ ca hnar hñu̱ rí zøm pʉ jabʉ gui tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Rá nttzʉhti car hñu̱‑cá̱, cja̱ te tzi ngu̱di cʉ cja̱hni i pa pʉ. \s1 El árbol se conoce por su fruto \p \v 15 Gui mfödijʉ, jin da ma da jiöhquijʉ cʉ dda cja̱hni cʉ da xihquijʉ, gueguejʉ ba ja̱jʉ hnar palabra rí hñe̱h ca Ocja̱. Cʉ jiöjte‑cʉ́, i ni̱gui ncjahmʉ tzi jogui cja̱hnitjojo, pe mbo ʉ́r mʉyjʉ, i ncjajʉ ngu̱ nʉr mi̱hño, rá ndo nttzo. \v 16 Da jogui gui meyajʉ cʉ jiöjte cja̱hni cʉ ba ja̱ quí palabratsjɛjʉ ncja ngu̱ gri meyajʉ cʉ za. ¿Cja i ddʉjqui uva hnar za gá pɛni? ¿Cja huá i ddʉjqui higo hnar xa̱tta̱? \v 17 Cʉ za rá zö, göhtjo i tu̱ quí ixi rá zö, nu cʉ ttzoza, i tu̱ quí ixi jin gui ttza. \v 18 Hnar za drá zö, jin gui tzö da du̱ quí ixi jin di tzö, ni di hnar ttzoza, jin gui tzö da du̱ quí ixi drá zö. \v 19 Göhtjo tema za ca jin gui tu̱ quí fruta rá zö, da ttzɛjqui cja̱ da cjöti jar tzibi pa da nzø. \v 20 Eso, dí xihquijʉ, por rá ngue quí fruta cʉ i tu̱, grí meyajʉ cʉ za. Guejtjo por rá ngue ca i øti cʉ cja̱hni cʉ ba ja̱nquijʉ hnar palabra, grí meyajʉ ¿cja jogui cja̱hni‑cʉ́ o jiöjtetjo? \s1 No todos entrarán en el reino de los cielos \p \v 21 Drá ngu̱ cja̱hni da nzojquigö gá jmu̱, pe jin gui göhtjo‑cʉ́ da ñʉti pʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱, jøntsjɛ cʉ to xtrú dyøti ca i ne cam Tzi Tagö ca bí bbʉ ji̱tzi. \v 22 Bbʉ xtu e̱h car pa bbʉ xtá ja̱mpi ʉr huɛnda yʉ cja̱hni, drá ngu̱ cja̱hni da xijqui: “Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ndí tɛnquigöje hne̱je̱. ¿Cja jin dú xijme cʉ cja̱hni te i ma̱n quer palabra? ¿Cja jin dú nzojtiquije quer tzi tju̱ju̱ bbʉ ndí fonguije cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo? Guejtjo hne̱je̱ ndí nønije quer tzi tju̱ju̱ cja̱ ndí øtije rá ngu̱ milagro.” Ncjapʉ da xijqui‑cʉ́. \v 23 Nugö, jin gu cuajti cʉ cja̱hni‑cʉ́. Xtá xijmʉ ncjahua: “Nuquɛjʉ, jí̱ ʉm cja̱hniquigöjʉ. Wenijʉ ya, porque guí ndu̱jpitejʉ.” \s1 Las dos bases \p \v 24 Nu ca to da dyøj yʉm palabragö cja̱ da dyøte ncja ngu̱ ga ma̱, i jñɛjmi hnar hñøjø ca i pɛhtzi mfe̱ni rá zö. Bi jiøh cár ngu̱ xøtze hnar ndo me̱do. \v 25 Cja̱ bi ndo wa̱y, bú e̱h cʉ nzøjtje, cja̱ bi hño nda̱ji̱ rá ngu̱. Mí tɛjni car ngu̱ hasta mí ndo jua̱ni. Pe jin gá yøhte, porque xquí tjøh pʉ xøtze hnar me̱do rá nojo. \v 26 Nu car cja̱hni ca to da dyøj yʉm palabra dí ma̱, cja̱ jin da dyøjte, guegue i jñɛjmi hnar dondo hñøjø ca bi jiøh cár ngu̱ xøtze cʉ bbomu̱. \v 27 Bú e̱h car dye co cʉ nzøjtje, cja̱ bi hño nda̱ji̱ rá ngu̱. Bi dɛjni, bi du̱jqui cár ngu̱ hasta bi ndo ngönitsjɛ. Tje bi yøte, como xquí tjøh pʉ xøtze car bbomu̱.― Ncjapʉ gá xih cʉ cja̱hni car Jesús. \p \v 28 Cja̱ bbʉ mí guadi mí ma̱n car Jesús yʉ palabra‑yʉ́, bi ndo hño í mʉy cʉ cja̱hni, como már ndo zö ca mí u̱jti guegue. \v 29 Car Jesús mí u̱jti rá zö cár palabra ca Ocja̱, como gue ca Ocja̱ xquí un cár cargo. Jí̱ mí u̱jti ncja ngu̱ cʉ maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni cʉ Escritura. Nucʉ́, jin tza mí ntjumʉy ca mí ma̱jmʉ, como jí̱ mí pa̱dijʉ te i ne da ma̱n cʉ Escritura. \s1 Jesús sana a un leproso \c 8 \p \v 1 Cja̱ bbʉ mbú ca̱ jar ttøø car Jesús, bú hñɛ cja̱hni rá ngu̱, bi dɛnijʉ. \v 2 Nuya bú e̱h hnar döhtji ca mí tzöhui car jnini lepra, ddahtzʉ mír jiøh cár ngø. Bi nda̱ndiña̱jmu̱ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, bbʉ guí ne gui cjagui car favor, gui cjʉzqui tzʉ na̱r jnini dí tzöbbe.― \p \v 3 Diguebbʉ ya, car Jesús bi cjua̱n cár dyɛ, bi dön car döhtji, bi xifi: \p ―Dyo ya cá̱, dí ne gu föxqui pa gui zö.― \p Cja̱ nguetica̱ bi joh car döhtji bbʉ. \p \v 4 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús, bbʉ: \p ―Gui ma ya, pe jin gui ma guír xih cʉ cja̱hni ter bɛh ca̱ xí ncja. Gui ma bú u̱jti car möcja̱, ya xcú jogui, cja̱ gui ña̱htibi ca Ocja̱ pʉ jar altar cʉ zu̱we̱ cʉ bi mandado car Moisés pʉ jar ley. Da ncjapʉ da ba̱j yʉ cja̱hni, ntjumʉy xí joquiqui ca Ocja̱.― Bi xifi ncjapʉ car Jesús. \s1 Jesús sana al siervo de un capitán romano \p \v 5 Diguebbʉ ya car Jesús bi ñʉti jar jñini Capernaum. Cja̱ bú e̱h hnar hñøjø, múr capitán, mí mandadobi hnar partido cʉ sundado. Car capitán bi guati car Jesús, bi dyöjpi hnar favor. \v 6 Bi xifi: \p ―Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, i jñin car ba̱jtzi hñøjø ca i pɛjpigui. Rá bbɛndi pʉ jam ngu̱. Jin gui tzö da hña̱ni, cja̱ rá ndo ʉ́ cár ndodyo.― \p \v 7 Cja̱ bi ma̱n ya car Jesús, bi xifi: \p ―Mɛ pʉ ya, bbʉ. Gu má cca̱htigö, pa da jogui.― \p \v 8 Nu car capitán bi da̱di: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, jí̱ rí ntzöhui gui cʉti jam ngu̱gö, porque jin te dí mu̱göbbe. Jøntsjɛtjo gui ma̱n quer palabra, cja̱ xta joh cam möxte. \v 9 Dí pa̱cö da jogui, como guehquɛ guí ja̱ quer cargo pa gui mandado, cja̱ i ttøjtiqui ca guí ma̱. Ncjagö hne̱je̱, dí pɛhtzi cam cargo, cja̱ i ttøjtigui ca dí ma̱. Cʉ sundado cʉ dí mandado, i øti ca dí bbɛjpi. Ca to dí nzofo, ba e̱je̱, cja̱ ca to dí cu̱y, i pa‑cá̱. Guejtjo hne̱je̱ i bbʉh cʉ ddáa cʉ i mandadoguigö, cja̱ dí øjti ca i ma̱n‑cʉ́.― \p \v 10 Nu car Jesús, bbʉ mí dyøj nʉr palabra xquí ma̱n car capitán, bi ndo mbe̱ni bbʉ, bi ndo tzøjø. Nubbʉ́, bi xih cʉ cja̱hni cʉ mí tɛni: \p \v 11 ―Cierto, dí xihquijʉ, nʉr hñøjø‑nʉ́ i ndo e̱me̱gui göhtjo mbo ʉ́r mʉy, masque jin gur israelita. Nu cʉ pé dda cja̱hni cʉ xí nguajqui, masque israelita‑cʉ́, pe jin gui e̱me̱gui rá zö como ngu̱‑nʉ́. Nugö, dí xihquijʉ, xtu e̱je̱ rá ngu̱ cja̱hni cʉ jin gui judio, drí hñe̱j nʉ jabʉ rí bøxi jiadi, drí hñe̱j nʉ jabʉ rí ñʉy, cja̱ nucʉ́, da guajqui. Cam Tzi Ta pʉ ji̱tzi da cuajti cʉ cja̱hni‑cʉ́, drí ñʉti pʉ jabʉ i bbʉ guegue. Masque jin gui judio‑cʉ́, da hmʉpjʉ pʉ ji̱tzi co car Abraham, cja̱ co car Isaac, cja̱ co car Jacob. Da mpöjmʉ cja̱ da dyøtijʉ mbaxcjua. \v 12 Nu yʉ cja̱hni judio yʉ i ma̱jmʉ ʉ́r tajʉ car Abraham, pe jin gui ne da hñemegui, jin da ñʉtijʉ pʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱. Gueguejʉ da cju̱pjʉ, drí möjmʉ tji pʉ jabʉ rá hmɛxu̱y, da hmʉjti pʉ göhtjo ʉr tiempo. Nupʉ da nzonijʉ cja̱ da ndo sufrijʉ.― \p \v 13 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi nzoh car capitán, bi hñi̱mbi: \p ―Gui ma ir ngu̱ ya, xta ncja ca xcú dyöjqui, como xcú hñemegui.― \p Cja̱ car möxte ca mí jñi̱ni, exque bi joh car hora‑cá̱. \s1 Jesús sana a la suegra de Pedro \p \v 14 Diguebbʉ ya, car Jesús bi ma pʉ jár ngu̱ car Pedro, bi cca̱hti cár too‑cá̱, már oxti pʉ jar gama, mí ca̱x car pa. \v 15 Car Jesús ya, bi dömbi cár dyɛ, cja̱ bi wen car pa, bbʉ. Nguetica̱ bi joh car bbɛjña̱. Bi nantzi, bi hño, bi dyøti te bi zijʉ. \s1 Jesús sana a muchos enfermos \p \v 16 Bbʉ ya xi már cʉh car jiadi, bú ttzi pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús rá ndo ngu̱ cja̱hni cʉ mbá yojmi cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo. Cja̱ car Jesús bi huɛnti cʉ ttzonda̱ji̱, bi fongui, cja̱ bi wen‑cʉ, bbʉ. Guegue bi jojqui göhtjo cʉ cja̱hni cʉ mí jñini. \v 17 Ca mír jojqui döhtji car Jesús, bi zʉh car palabra ca xquí ma̱n ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi ʉr Isaías. Guegue‑ca̱, ya má yabbʉ bi ma̱ ja di ncja ca hnar hñøjø ca di mɛjni ca Ocja̱ hua jar jöy. Bi ma̱ ncjahua: “Guejtsjɛ guegue bi gʉzquijʉ cʉm jñinijʉ cja̱ co göhtjo cʉ te ndí tzöjʉ.” \s1 Los que querían seguir a Jesús \p \v 18 Bbʉ mí cca̱hti car Jesús, ya xquí ndo jmu̱ntzi cja̱hni rá ngu̱, hasta ya xi mí i̱tijʉ madé, bi xih quí amigo cʉ mí ntzixihui di mɛhui hnanguadi. Bi hñi̱mbijʉ: \p ―Möjö, grá ddaxjʉ nʉ pé hnanguadi nʉr deje.― \v 19 Ante que di ñʉtijʉ car barco, bi zøm pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús hnar hñøjø múr maestro, mí u̱jti cʉ cja̱hni cʉ Escritura. Guegue‑cá̱ bi guati car Jesús, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Maestro, gu tɛnquigö göhtjo pʉ jabʉ grí ma.― \p \v 20 Bi da̱j ya car Jesús, bi xifi di mbe̱ni rá zö, ¿cja ntjumʉy mí ne di dɛni? Bi hñi̱mbi: \p ―Cʉ mi̱hño i pɛhtzi quí ngu̱ mbo nʉr jöy, cja̱ cʉ ttzʉntzʉ i pɛhtzi quí tzi ngu̱, hne̱je̱. Nuguigö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy, pe jin tema ngu̱ dí pɛhtzigö.― \p \v 21 Diguebbʉ ya, bi guati car Jesús pé hnar hñøjø. Mí yojmi quí amigo car Jesús. Bi ma̱n car hñøjø‑cá̱: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ddajqui tzʉ ʉr tsjɛjqui gu ma grí hmʉh pʉm ngu̱ hasta bbʉ xta du̱ cam ta. Nubbʉ, cja xcuá e̱cö xtá tɛnqui, bbʉ.― \p \v 22 Nu car Jesús bi xifi, i̱na̱: \p ―Ji̱na̱. Gui jiɛh cʉ cja̱hni cʉ jin gui ne da dɛngui pa da dyöh quí ánimajʉ. Pe nuquɛ, como ngu̱ xquí töti ca rá zö, gui tij ya, gui tɛngui gu mɛ.― \s1 Jesús calma el viento y las olas \p \v 23 Diguebbʉ ya, car Jesús bi dex car barco, bi möjmʉ quí möxte pa di ddaxjʉ car deje. \v 24 Cja̱ bi zɛh car nda̱ji, bi ndo hño, mí ndo föhtzi car deje. Mí tjojta xøtze jar barco car deje, mí cʉti pʉ mbo. Nu car Jesús, ya xi már a̱ja̱. \v 25 Cja̱ quí amigo car Jesús bi dyö, bi xijmʉ, i̱mbijʉ: \p ―Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, gui na̱ntza̱ nttzɛdi, gui cjʉxquije, porque ya xtá cjá̱tije deje, exque ya xtá tu̱je hua.― \p \v 26 Bi da̱j ya bbʉ car Jesús, i̱na̱: \p ―¿Casʉ guí ntzu̱jʉ ya? Nuquɛjʉ, jin tza guí e̱me̱jʉ ca Ocja̱.― \p Diguebbʉ, bi bböh car Jesús, bi huɛhti car nda̱ji̱ co car deje. Cja̱ bi hna tzöya‑cʉ́, bi jui̱gui rá zö. \v 27 Cja̱ mí ndo dyo í mʉyjʉ quí amigo bbʉ mí cca̱htijʉ te xquí ncja. Bi hñöntsjɛjʉ: \p ―¿Xí ya‑nʉ, ja i ncja‑nʉ bbʉ? Xí dyøjti nʉr deje co car nda̱ji̱ ca xcá nzofo, xí hmöy.― \s1 Los hombres endemoniados de Gadara \p \v 28 Diguebbʉ ya, car Jesús co quí möxte bi zøtijʉ ca hnanguadi car deje. Bú ca̱jmʉ jar barco, gá möjmʉ pʉ jar jöy ca mí tsjifi Gadara. Cja̱ bú e̱ yojo hñøjø cʉ mí yojmi cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, bi zʉdihui car Jesús. Gueguehui xcuí hñe̱jmi pʉ jabʉ mí cjöti cʉ ánima. Már ndo nttzo cʉ hñøjø‑cʉ, mí tøjna̱ ddiji cʉ cja̱hni cʉ mí cuati pʉ, hasta jin to mí ne di tjoh pʉ jabʉ mí dyo‑cʉ́. \v 29 Guegue‑cʉ́ bi mahtihui nzajqui car Jesús, bi xijmi: \p ―¿Te dí cjahquibbe, nuquɛ, Jesús, ʉ́r Ttʉqui ca Ocja̱? ¿Cja huá ya xcú e̱je̱ pa gui fonguiguije, masque jim be i tzʉh car hora pa da ttajquije cam castigoje?― Ncjapʉ gá ma̱n cʉ yojo hñøjø‑cʉ́. \p \v 30 Nuhua rá cjahua, mbá e̱h cʉ yojo hñøjø cʉ mí yojmi cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, cja̱ nʉ rá cjanʉ, már ca̱ hnar ndo pártida cʉ zacjua, már ñu̱ni. \v 31 Nu cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, mí bbʉh pʉ mbo í mʉyhui cʉ hñøjø, cja̱ nucá̱ bi dyöjpi hnar favor car Jesús, bi xifi: \p ―Bbʉ ya xcú e̱je̱ pa gui fonguigöje, ddajquije ʉr tsjɛjqui gu möjme nʉ jabʉ rá ca̱ yʉ zacjua rá ngu̱, gu cʉtije nʉ jáy mʉy‑yʉ́.― \p \v 32 Cja̱ car Jesús ya bi da̱di: \p ―Möjmʉ, bbʉ.― \p Cja̱ bi hna wem pʉ jáy mʉyhui cʉ yojo hñøjø, gá ma pʉ jabʉ már dyo cʉ zacjua, bi ñʉti mbo í mʉy‑cʉ́. Göhtjo car partida cʉ zacjua xí ngʉ ʉr ddiji, xí hna jiøjmʉ desde nʉ jabʉ már ndo nte, xcá jiǿjʉ jar deje, xí cjá̱tijʉ, xí ndu̱jʉ. \p \v 33 Diguebbʉ ya, cʉ mödi cʉ mí ɛ cʉ zacjua bi ddagui gá nzøti pʉ jar jñi̱ni pʉ jabʉ güí hñe̱jmʉ. Bú xih cʉ cja̱hni, ddahtzʉ gá xijmʉ göhtjo te xquí ncja, cja̱ co ja gá ncja xquí zö cʉ hñøjø cʉ mí yojma̱hui cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo. \v 34 Cja̱ diguebbʉ ya, göhtjo cʉ mi̱ngu̱ pʉ jar jñini, bú pøjmʉ bi ntjɛjʉ car Jesús. Cja̱ bbʉ mí ntjɛjʉ ya, bi dyöjpijʉ favor car Jesús di wem pʉ jár jöy gueguejʉ. Eso, bi bøm pʉ car Jesús. \s1 Jesús sana a un paralítico \c 9 \p \v 1 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi ñʉti car barco, bi ddatzi gá ma hnanguadi car deje, pé bi zøti pʉ jar jñini pʉ jabʉ mír hmʉy. \v 2 Cja̱ nupʉ, bú ttzimpi hnar döhtji, jí̱ mí tzö di hña̱ni, mbá oxti pʉ jár mfi̱di. Car Jesús bi cca̱hti cʉ cja̱hni cʉ mbá ncjʉnijʉ car döhtji, cja̱ bi ba̱di, mí e̱me̱jʉ guegue. Nubbʉ́, bi nzoh car döhtji, bi hñi̱mbi: \p ―Gui mpöjquɛ ya, ʉm ba̱jtziqui. Ya xí mperdonaqui cʉ rá nttzo cʉ nguí tu̱.― \p \v 3 Már bbʉh pʉ cʉ dda maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱, már cca̱htijʉ car Jesús. Guegue‑cʉ́ bi ma̱jmʉ mbo í mʉyjʉ: “Jin gui tzö nʉr palabra xí ma̱ nʉr hñøjø‑nʉ́. I ne da cjatsjɛ ca Ocja̱.” \v 4 Nu car Jesús, bi ba̱di ter bɛh ca̱ már mbenijʉ, cja̱ bi xijmʉ: \p ―¿Dyoca̱ guí ma̱jmʉ mbo ir mʉyjʉ, rá nttzo nʉr palabra nʉ xtú ma̱? \v 5 Nugö, rá nzɛjqui pa gu xij nʉr döhtji: “Ya xí mperdonaqui cʉ rá nttzo cʉ nguí tu̱.” Guejtjo rá nzɛjqui pa gu xifi: “Bböj ya, cja̱ gui hño.” \v 6 Pe xtú xij nʉr döhtji nʉr palabra nʉ xtú ma̱ pa güi pa̱quɛjʉ, guejcö dí pɛhtzi cam cargo hua jar jöy pa gu cjʉhtzibi yʉ cja̱hni cʉ rá nttzo cʉ xí dyøte. Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy.― \p Ma ya, car Jesús pé bi nzoh car döhtji, bi hñi̱mbi: \p ―Nuya, gui bböj ya, gui pantzi quer mfi̱di, gui ma ir ngu̱.― \p \v 7 Cja̱ car döhtji bi bböy, bi ma gá ma ʉ́r ngu̱. \v 8 Cja̱ bbʉ mí cca̱hti ya cʉ cja̱hni, bi ndo hño í mʉyjʉ, bi mbe̱nijʉ: “¿Ja xcá ncja ya nʉ́?” Guejtjo bi ma̱jmʉ: “Te tza rá ndo nzɛh car Tzi Ta ji̱tzi. Xí un cár cargo nʉr hñøjø‑nʉ́, xí jojqui nʉr döhtji, xí ngʉhtzibi ca rá nttzo ca mí tu̱.” \s1 Jesús llama a Mateo \p \v 9 Diguebbʉ ya, bi wem pʉ car Jesús, bi ma pé hnar lugar, cja̱ bbʉ má tjoh pʉ, bi cca̱hti ca hnar hñøjø, már ju̱ pʉ jar tju̱jni pʉ jabʉ mí ncobra cʉ contribución. Car hñøjø‑cá̱ múr tesorero, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Mateo. Car Jesús bi nzofo, bi xifi: \p ―Gui tɛngui.― \p Car hñøjø ya bi bböy bi mɛhui car Jesús. \p \v 10 Hna vez, car Jesús már ju̱ pʉ jar mexa pʉ jár ngu̱ car Mateo, már tzi. Bú e̱je̱ rá ngu̱ cʉ jiöjte hñøjø cʉ mí jmuntzi cʉ impuesto hne̱h cʉ contribución, co pé dda cja̱hni cʉ mí ndu̱jpite. Gueguejʉ bi guatijʉ jar mexa pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús co ni quí möxte, bi mi̱pjʉ cja̱ bi zihui‑cʉ. \v 11 Nu cʉ fariseo, bbʉ mí cca̱htijʉ car Jesús, már tzihui cʉ cja̱hni cʉ mí øti ca rá nttzo, gueguejʉ bi dyön quí möxte car Jesús, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Nir maestrojʉ, ¿dyoca̱ i tzihui yʉ jiöjte cja̱hni yʉ i cobra cʉ impuesto cja̱ hne̱j yʉ pé dda cja̱hni yʉ i ndu̱jpite?― \p \v 12 Nu car Jesús, bbʉ mí dyøj ya nʉr palabra‑nʉ́, bi da̱di: \p ―¿Te cja ya? Cʉ cja̱hni cʉ i bbʉy rá zö, jin gui nesta médico. Gue yʉ i jñini i nesta. Guehca̱ dár e̱jcö‑cá̱, pa gu föx‑yʉ́. \v 13 Nuquiguɛjʉ, i nesta gui nxödijʉ te i ne da ma̱ nʉr palabra nʉ i ju̱x pʉ jar Escritura. I ma̱n ca Ocja̱: “Dí negö gui jui̱jqui quer hñohui, cja̱ jin tza dí negö gui pöhtijʉ zu̱we̱, gui ña̱jtiguijʉ pʉ jar altar.” Ncjapʉ ga ma̱ guegue. Eso, jin dá e̱jcö pa gua nzoj yʉ cja̱hni yʉ i ma̱ jin te i tu̱. Nugö xtú e̱je̱ pa gu nzoj yʉ i ndu̱jpite pa da jiɛh ca rá nttzo cja̱ da jionijʉ ca Ocja̱.― \s1 Le preguntan a Jesús sobre el ayuno \p \v 14 Diguebbʉ ya, bú e̱h cʉ dda quí möxte car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni, bi guatijʉ car Jesús, cja̱ bi hñönijʉ, i̱na̱jʉ: \p ―Nugöje co yʉ fariseo, cjaatjo dí ayunaje. Hni̱xjma̱ja̱ yir amigo yʉ i tɛnqui, ¿dyoca̱ jin gui ayuna‑yʉ́?― \p \v 15 Cja̱ car Jesús bi da̱di, i̱na̱: \p ―Cʉ cja̱hni cʉ xí ttzix pʉ jar mbaxcjua jabʉ rá cja ntja̱jti, ¿ja drí du̱mʉy‑cʉ́ menta i ttøti car mbaxcjua cja̱ i bbʉjti pʉ car novio? Dí ncjagö pʉ co ni yʉm amigo, como dí yojtije‑yʉ́. Bbʉ xta zøh car pá bbʉ xta ttzix nʉr novio, cja̱ ya jin da hmʉbi yí amigo, nubbʉ́, ja̱a̱, da ayunajʉ bbʉ. \p \v 16 Hnar zɛda̱tu̱, jin gui tzö gui pøhtibi hnar ddadyo da̱tu̱. Bbʉ gui pøhte ncjapʉ, pé xtrí xɛh hnanguadi, cja̱ más da ngu̱jqui ca xí xɛgui. \v 17 Guejti cʉ xifani cʉ ya jin gui na̱xi, jin to da xiti cár jugo cʉ uva. Bbʉ gui dyøte ncjapʉ, da xɛh car xifani, tje da mfön car vino. Gue cʉ xifani rá zö gui xiti car jugo, pa jin da bbɛh car xifani ni digue car vino. Ncjapʉ hne̱je̱ rá nzɛj yʉm mfe̱ni dí xij yʉm amigo yʉ i tɛngui. Bbʉ to da hñeme‑yʉ́, jin gui tzö da dɛn cʉ costumbre cʉ mí tɛni má̱hmɛto.― \s1 La hija de Jairo, y la mujer que tocó la ropa de Jesús \p \v 18 Car Jesús már xih cʉ cja̱hni yʉ palabra‑yʉ́, cja̱ bi hna zøti pʉ hnar hñøjø, mí pɛhtzi cár cargo pʉ jár ni̱cja̱ cʉ judio. Bi ani jöy pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, cja̱ bi xifi: \p ―Cja nguehca̱ xí ndu̱ cam tzi tti̱xu̱, pe gui maguɛ tzʉ, gui cöx quer dyɛ, cja̱ pé da mɛhtzi ʉ́r nzajqui.― \p \v 19 Diguebbʉ ya, bi bböh car Jesús, bi mɛhui car hñøjø, cja̱ bi dɛni quí möxte. \v 20 Bbʉ má pa pʉ, bú hna e̱ hnar bbɛjña̱, bi guati jár xʉtja car Jesús. Guegue, mí jñini, mí xoti cji, ya xquí tzöhui‑cá̱ ngu̱ doce año. Bi zɛtibi cár nttza̱ni cár da̱jtu̱ car Jesús. \v 21 Porque mí ma̱ntsjɛ car bbɛjña̱, i̱na̱: \p ―Bbʉ gu tjömbitjojo nʉ́r da̱jtu̱ guegue‑nʉ́, gu zö.― \p \v 22 Nu car Jesús bi bböti, bi cca̱hti, cja̱ bi xifi: \p ―Nuya, gui mpöj ya, ʉm tti̱xu̱qui. Guehca̱ xquí hñemegui, xcú zö.― \p Cja̱ exque bi zö car bbɛjña̱ car hora‑ca̱. \p \v 23 Cja̱ bbʉ mí zøti car Jesús pʉ jár ngu̱ car hñøjø ca mí ja̱ ʉ́r cargo pʉ jár templo cʉ judio, bi cca̱hti cʉ cja̱hni rá ngu cʉ xquí jmuntzi pʉ, már ndo ngue̱nijʉ, cja̱ co cʉ músico, már jʉxti quí tjʉxijʉ, como ya xti ncja car nttögui. \v 24 Car Jesús bi xij ya‑cʉ, i̱na̱: \p ―Gui möjmʉ ya, jin gui tu̱ nʉr tzi ba̱jtzi bbɛjña̱. Jøntjo ra a̱tjo.― \p Nu cʉ cja̱hni ya, bi denijʉ car Jesús, como mí pa̱dijʉ, ya xquí du̱ car ba̱jtzi. \v 25 Diguebbʉ ya, car Jesús bi cjajpi bi bøm pʉ cʉ cja̱hni rá ngu̱, cja̱ guegue bi ñʉti pʉ jabʉ már bbɛn car tzi bbɛjña̱, bi pɛntibi cár dyɛ. Nubbʉ, car tzi bbɛjña̱ nguetica̱ bi zö, xní nantzi. \v 26 Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉ jar lugar‑cá̱ bi dyødejʉ ja ncja xquí nantzi car tzi bbɛjña̱ ca xquí du̱, cja̱ bi xox car Jesús. Cja̱ bi ndo ngöxtejʉ. \s1 Jesús sana a dos ciegos \p \v 27 Cja̱ car Jesús ya, bi bøm pʉ jar lugar‑cá̱, má dyo pʉ jar hñu̱, cja̱ pé bi dɛni yojo hñøjø cʉ mí godö. Mí mafi nzajqui, mí i̱na̱hui: \p ―Nuquiguɛ, xquí hñe̱h pʉ jár cji car rey David pa gui mandadoguije, gui jui̱guigöbbe tzʉ.― \p \v 28 Nu car Jesús jin gá nda̱di. Bi zøti pʉ jár ngu̱ guegue, bi ñʉti. Nu cʉ yojo godö bi dɛnihui, pé bi zøti pʉ hne̱je̱, cja̱ bi guatihui car Jesús. Diguebbʉ ya, car Jesús bi dyönihui: \p ―¿Cja guí e̱me̱hui rá nzɛjqui pa gu xojqui quir döhui?― \p Cja̱ gueguehui bi da̱dihui: \p ―Ja̱a̱, Tzi Jmu̱, dí e̱me̱quibbe.― \p \v 29 Diguebbʉ ya, car Jesús bi dömbi quí döhui cja̱ bi xijmi: \p ―Nuya, da xoj yir döhui, como xcú hñemeguihui, rá nzɛjqui pa gu föxquihui.― \p \v 30 Cja̱ bi xoh quí döhui bbʉ. Diguebbʉ ya, car Jesús bi ndo ccahtzi cʉ yojo hñøjø, bi xijmi: \p ―Jin gui ma gui ngöxtehui, guejquigö xtú jojqui quir döhui.― \p \v 31 Pe guegue bi bønihui, bi ndo ngöxtehui göhtjo pʉ jabʉ mí dyohui. \s1 Jesús sana a un mudo \p \v 32 Xní bøn cʉ godö, xní zøh cʉ dda cja̱hni, mbá tzí hnar hñøjø, jí̱ mí tzö di ña̱, xquí ntjɛhui cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo. \v 33 Cja̱ car Jesús bi fongui car nda̱ji̱‑cá̱. Diguebbʉ ya, bi ña̱ car hñøjø ca múr ngone jma̱ja̱. Ya xquí jogui. Nu cʉ cja̱hni cʉ már cca̱htijʉ bi ntzu̱jʉ cja̱ bi ndo hño í mʉyjʉ. Bi ma̱jmʉ: \p ―Nugöjʉ, dí cja̱hni israelitajʉ, í cja̱hniguigöjʉ ca Ocja̱. Ni jabʉ xtú nú̱jʉ hnar milagro ca di jñɛjmi‑nʉ́.― \p \v 34 Nu cʉ fariseo bi ma̱jmʉ: \p ―Gue ca Jin Gui Jo xí un nʉr Jesús cár ttzɛdi. Guehca̱ i pɛhtzi‑cá̱, eso rí fongui cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö.― \s1 Jesús tiene compasión de la gente \p \v 35 Diguebbʉ ya, mí dyo car Jesús, mí tjoh pʉ göhtjo cʉ jñini co ni cʉ tzi jñini chi tchʉ. Mí cʉti pʉ mbo cʉ templo, mí u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. Mí xijmʉ: \p ―Ya xí ni̱gui car pá nguí tøhmijʉ. Ya xqui mandado ca Ocja̱ hua jar jöy.― \p Car Jesús mí cjʉhtzibi göhtjo cʉ jnini cʉ mí tzöhui cʉ cja̱hni, co göhtjo te mar ʉ. \v 36 Guegue mí cca̱hti cʉ cja̱hni, mí yomfe̱nijʉ cja̱ mí ntzøtijʉ, como jí̱ mí pa̱di toca̱ di dɛnijʉ. Car Jesús ya, bi jui̱jqui cʉ cja̱hni, como mí ncjajʉ ncja yʉ dɛjti yʉ jin te i bbʉ ʉ́r mödi. \p \v 37-38 Diguebbʉ ya car Jesús bi xih quí möxte, i̱na̱: \p ―Rá ndo ngu yʉ cja̱hni, pe nuquɛjʉ, guí tzi yotjojʉ pa gu mföxjʉ gu xijmʉ toca̱ da hñe̱me̱jʉ. Ncjahmʉ i bbʉ rá ngu car tsjofo, pe tzi yotjo yʉ mɛfi pa da cuajti nʉr semilla. Gui nzojmʉ car Tzi Ta ji̱tzi, gui dyöjpijʉ du pɛjni pé dda mɛfi pa da möx car bbɛfi, como ʉ́r mɛjti guegue car tsjofo.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Jesús escoge a los doce apóstoles \c 10 \p \v 1 Diguebbʉ ya, car Jesús bi nzoh cʉ doce quí möxte cʉ xquí juajni cja̱ bi un cár ttzɛdi pa di jojqui göhtjo tema clase cʉ döhtji. Bi bbɛjpi di möx cʉ döhtji, göhtjo pʉ jabʉ di ma, cja̱ di xih cʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱. Bi xijmʉ di möx cʉ cja̱hni cʉ xquí zʉh cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, di fonguibijʉ‑cá̱. Bi xijmʉ guejtjo di gʉhtzibi göhtjo tema jñi̱ni cja̱ co göhtjo te már ʉ́ cʉ di tzöhui cʉ cja̱hni. \p \v 2 I ju̱xcua yí tju̱ju̱ cʉ doce quí möxte cʉ bi hñi̱x car Jesús. Gue cʉ doce cʉ mí tsjifi apóstole: Bbɛto gue car Simón ca i tsjifi ʉr Pedro. Ma ya, gue car Andrés, cár cjua̱da̱ car Pedro. Diguebbʉ ya car Jacobo, cár ttʉ car Zebedeo, co hne̱h car Juan, cár cjua̱da̱. \v 3 Hne̱h car Felipe, hne̱h car Bartolomé, car Tomás, car Mateo ca mí cobra cʉ impuesto. Guejti car Jacobo, cár ttʉ car Alfeo, hne̱h car Lebeo, ca guejtjo mí tsjifi ʉr Tadeo. \v 4 Guejti car Simón ca mí tsjifi múr cananita, cja̱ co car Judas Iscariote. Guegue‑ca̱ bi dö car Jesús. \s1 Jesús envía a los discípulos a predicar \p \v 5 Gue yʉ doce hñøjø‑yʉ́ bi mandado car Jesús pa di bønijʉ di nzojmʉ cʉ cja̱hni, di xijmʉ car tzi ddadyo jña̱. Guegue bi bbɛjpi jabʉ di möjmʉ cja̱ co ter bɛh ca̱ di mɛjmʉ. Bi hñi̱mbijʉ: \p ―Dyo grí möjmʉ pʉ jabʉ i bbʉh cʉ cja̱hni cʉ jin gui meya ca Ocja̱, cja̱ dyo grí cʉtijʉ tema jñini pʉ jar estado Samaria. \v 6 Pe gui möjmʉ jabʉ i bbʉh cʉ cja̱hni israelita, gui nzojmʉ‑cʉ́. Nucʉ́, í cja̱hni ca Ocja̱, pe xí wenijʉ, ncja ngu̱ cʉ dɛjti cʉ xí bbɛdi. \v 7 Göhtjo pʉ jabʉ gui möjmʉ, gui xijmʉ cʉ cja̱hni, “Ya xta ni̱gui ja i ncja ga mandado ca Ocja̱ hua jar jöy.” \v 8 Gui cjʉhtzibijʉ cʉ jnini i tzöhui cʉ döhtji, cja̱ gui jojquijʉ cʉ cja̱hni cʉ i tzöhui car jnini lepra, cja̱ gui xoxjʉ cʉ ánima. Rá ndo ngu̱ xí ddahquijʉ ca Ocja̱ co cár tzi pöjö. Hne̱hquiguɛjʉ, gui föxjʉ cʉ cja̱hni ncjadipʉ, göhtjo co quer tzi pöjöjʉ. \p \v 9 Jin te gui ma gui jña̱xjʉ domi pa grí cju̱ti quir gastojʉ jar hñu̱. \v 10 Guejtjo, jin gui ma gui ca̱xjʉ hnar ddøza̱ pa gui dyöjpijʉ cʉ cja̱hni te da ddahquijʉ, gui dyʉtijʉ pʉ. Jin gui ca̱xjʉ yojo manga pa gui jiejʉ, cja̱ jin gui cʉxjʉ pé hna pare cʉ zɛxtji, guejtjo jin gui jña̱xjʉ hnar tøjø. Hnar patrón i wi̱n quí mɛfi cʉ i pɛjpi. Ncjadipʉ hne̱je̱, ca Ocja̱ i nú̱ cʉ to i pɛjpi guegue. \p \v 11 Göhtjo pʉ jabʉ gui cʉtijʉ, cʉ jñini rá nojo co cʉ tzi jñini chí tchʉ, gui hñönijʉ ¿jabʉ i bbʉ jogui cja̱hni cʉ di ddahquijʉ ʉr tsjɛjqui gui dyojmʉ pʉ jáy ngu̱‑cʉ́? Nubbʉ, gui cuatijʉ jar ngu̱‑ca̱ hasta gue bbʉ xquí pønijʉ pʉ jar jñini‑ca̱. \v 12 Bbʉ grí cʉtijʉ hnar ngu̱, gui zɛnguajʉ cʉ mi̱ngu̱, cja̱ gui dyöjpijʉ ca Ocja̱ da mötzi cja̱ da un cár bendición. \v 13 Bbʉ xta nu̱quijʉ rá zö cʉ mi̱ngu̱, gui tzoguijʉ hnar bendición, gui xijmʉ, ca Ocja̱ xta möxjʉ. Pe nu bbʉ jin da nú̱quijʉ rá zö cʉ mi̱ngu̱, gui xijmʉ, ca Ocja̱ ya jin da möxjʉ bbʉ́. \v 14 Cja̱ bbʉ jin da nequijʉ cʉ mi̱ngu̱ tema lugar, cja̱ jin da nejʉ car palabra ca xquí xijmʉ, nubbʉ, gui pønijʉ pʉ jar ngu̱‑cá̱ o jar jñini‑cá̱. Cja̱ bbʉ xquí pønijʉ, gui tju̱jquijʉ cʉ jöy quir huajʉ pa da fa̱di, ya jim pé grí cojmʉ pʉ. \v 15 Cierto dí xihquigöjʉ, bbʉ xtu e̱h ca Ocja̱, cja̱ da dyʉhtibi ʉr huɛnda yʉ cja̱hni hua jar jöy, drá ndo ngu̱ car castigo ca da ttun car jñi̱ni‑cá̱. Cʉ mi̱ngu̱ pʉ jar jñini Sodoma hne̱h pʉ jar jñini Gomorra da ttuni cár castigo hne̱je̱, pe jin da jñɛjmi car castigo ca da ttun cʉ cja̱hni cʉ jí̱ xcá nequijʉ. Más drá ndo ngu̱ da sufri‑cʉ́. \s1 Persecuciones \p \v 16 Nuya, dí cu̱hquijʉ gui möjmʉ grí nzojmʉ cʉ cja̱hni. Nuquiguɛjʉ, guí jñɛjmʉ dɛjti cʉ da tjoh pʉ jabʉ i bbʉh cʉ lobo. Eso, gui hmʉpjʉ listo pa jin to te da cjahquijʉ, pe guejtjo jin to te gui ma gui dyøhtibijʉ. Gui ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ tzi paloma. Gui cjajʉ jogui cja̱hni. \v 17 Dí xihquijʉ ante que da ncja, gui mfödijʉ, porque nde̱jma̱ da döquijʉ cʉ cja̱hni, da zixquijʉ pʉ jabʉ i bbʉh cʉ autoridad. Da ʉ́nquijʉ, da ma du jʉpiquijʉ co chirio jáy templo cʉ judio. \v 18 Guejtjo por rá nguehca̱ guír tɛnguigöjʉ, da ttzixquijʉ pʉ jabʉ i bbʉh cʉ gobernador cja̱ co cʉ rey pa du ttönquijʉ, ¿toca̱ guí e̱me̱jʉ? Gui ncjua̱nijʉ, bbʉ, pa da dyøh cʉ autoridad cʉ i mandado cja̱ co cʉ pé dda cja̱hni cʉ jin gui meya ca Ocja̱. \v 19 Cja̱ bbʉ ya xtrú ndöquijʉ, dyo guí ntzohmijʉ ter bɛh ca̱ gui xijmʉ, porque mero car hora ca xta ttönquijʉ cʉ nttöni, ca Ocja̱ xta xihquijʉ ter bɛh ca̱ gui ma̱jmʉ. \v 20 Porque jin gui guehquiguɛjʉ gui ña̱jʉ pʉ. Gue cár Espíritu quer Tzi Tajʉ pʉ ji̱tzi da xihquijʉ ter bɛh ca̱ gui tja̱jmʉ. \p \v 21 Bbʉ xta zøh cʉ pa‑cʉ́, hnar hñøjø da dö cár cjua̱da̱ pa da bböhti por rá nguehca̱ drí hñe̱me̱guigö, cja̱ pé hnar hñøjø ya, da dö cár ttʉ ca i e̱me̱gui hne̱je̱. Cʉ dda ba̱jtzi ya, da cja í dyɛjʉ, da ntu̱jnihui quí tajʉ, cja̱ da mandado pa da bböhti‑cʉ́. \v 22 Cja̱ da ʉquijʉ göhtjo cʉ cja̱hni por rá nguejquigö. Nu ca to da dɛngui göhtjo ʉ́r vida, cja̱ jin da jiɛguigui, guegue da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue. \v 23 Cja̱ bbʉ da dyøjtiquijʉ tu̱jni cʉ mi̱ngu̱ hnar jñini, gui wenijʉ pʉ, pé grí ddaxjʉ pé hnanguadi. Dí xihquijʉ ncjua̱ni, jin da ntzöhui car tiempo pa gui hñojʉ göhtjo cʉ jñini pʉ jabʉ i bbʉh cʉ cja̱hni israelita, ante que xcuá cojcö pa gu ja̱ cam cargo cja̱ gu mandado. Guejquigö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. \p \v 24 Ya xcú dyødejʉ nʉr jña̱‑nʉ́: Jin da tti̱htzibi nʉr möxte más ni ndra ngue nʉ́r maestro. Guejti nʉr muzo, jin da tti̱htzibi más ni ndra ngue nʉ́r jmu̱. \v 25 Bbʉ da ttøhtibi nʉr möxte ncja ngu̱ xcá ttøhtibi nʉ́r maestro, da jojtjo. Guejti yʉ muzo co nʉ́r jmu̱jʉ, bbʉ da jnu̱ parejo, da jojtjo. Nugö, ya xí tsjijqui dúr jefe cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö. Nuquiguɛjʉ, como guí ncjajʉ ncja ʉm ba̱jtziquijʉ, hne̱hquitjoguɛjʉ, da tsjihquijʉ ttzonda̱ji̱ hne̱je̱. \s1 A quién se debe tener miedo \p \v 26 Eso, dí xihquijʉ, jin gui tzu̱jʉ ca te da dyøjtiquijʉ yʉ cja̱hni, porque göhtjo ca i øtijʉ gá ntta̱gui tjojo, hnajpa da ni̱gui. Guejti cʉ cosa cʉ i øti yʉ cja̱hni pe jin gui fa̱j yʉ pa ya, hnajpa da ncca̱hti hne̱je̱. \v 27 Guejti yʉm palabra yʉ dí xihquijʉ, hua jabʉ jin gui øh cʉ pé dda cja̱hni, bbʉ xta zʉh car tiempo, nuquɛjʉ, xquí ma̱jmʉ pʉ jabʉ göhtjo da dyøde. Cja̱ nʉr palabra nʉ dí xihquijʉ, jønquitsjɛjʉ dí xihquijʉ, xtu e̱h car pa bbʉ xtí majmʉ nzajqui nupʉ jabʉ da dyøde göhtjo cʉ cja̱hni. \v 28 Dyo guí tzu̱jʉ yʉ cja̱hni yʉ da möjtiquijʉ, como nucʉ́, jin gui tzö te da cjajpi quir tzi mʉyjʉ. Nu ca guí nesta gui tzu̱jʉ, gue ca hnáa ca i pɛhtzi ʉ́r ttzɛdi pa da dyɛntiquijʉ pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti, pʉ jabʉ da bbɛh quer cuerpojʉ co hne̱h quir tzi mʉyjʉ. \v 29 Gui mbe̱nijʉ, quer Tzi Tajʉ pʉ ji̱tzi i föh cʉ tzi ttzʉntzʉ cʉ i bbö yojo por hnar veintetjo. Masque jin tza te i mu̱hui, jin gui tu̱ hnáa‑cʉ́ hasta bbʉ xta ma̱n ca Ocja̱. \v 30 Guehquitjoguɛjʉ, bí föhquijʉ quer Tzi Tajʉ, hne̱je̱, hasta i pa̱di tengu̱ quir xta̱jʉ, cada hnáaquiguɛjʉ. \v 31 Dyo guí ntzu̱jʉ bbʉ, más guí mu̱guɛjʉ ni ndra ngue cʉ tzi ttzʉntzʉ rá ngu̱. \s1 Los que reconocen a Jesucristo delante de la gente \p \v 32 Car cja̱hni ca da xih cʉ pé ddáa, i e̱me̱gui, guejtigö xtá xih cam Tzi Ta ca bí bbʉ ji̱tzi, ʉm mɛjtigö car cja̱hni‑cá̱. \v 33 Nu car cja̱hni ca da mɛhtzi ʉ́r tzö, da xih cʉ pé ddáa, jin gui e̱me̱gui guegue, hne̱quigö, xtá xih cam Tzi Ta ca bí bbʉ ji̱tzi, jin gʉm mɛjtigö‑cá̱. \s1 Jesús es causa de división \p \v 34 Dyo guí mbe̱nijʉ, nugö xtá e̱jcö pa ya jin da ncja tu̱jni hua jar jöy. Jin gui guehca̱ xtá e̱jcö‑cá̱. Más bien, por rá nguejquigö da ʉjʉ yʉ dda cja̱hni, da ntu̱jnijʉ. \v 35 Xtá e̱jcö pa gu juejqui yʉ cja̱hni. Yʉ ddáa, da dɛngui, cja̱ yʉ pé ddáa ya, da ʉgui. Hnar hñøjø da ntu̱jnihui cár ta, cja̱ hnar bbɛjña̱ da ntujnihui cár me, nu ca pé hnar bbɛjña̱ ya, da ntujnihui cár cö. \v 36 Por rá nguejquigö, jin da jnu̱ rá zö hnar hñøjø ca i ne da dɛnguigö. Gue quí familia cʉ i bbʉh pʉ jár ngu̱ da ncontrahui, da ʉjʉ. \p \v 37 Car cja̱hni ca más i ndo ne cár ta o cár me ni ndra nguejquigö, jí̱ rí ntzöhui da dɛnguigö. Guejti car cja̱hni ca más i ndo ne cár ttʉ o cár tti̱xu̱ ni ndra nguejquigö, jí̱ rí ntzöhui da dɛnguigö. \v 38 Ca to i ne da dɛngui pe jin gui ne da sufri por rá nguejquigö, jí̱ rí ntzöhui da dɛngui. Car cja̱hni ca i ne da dɛnguigö, da ncjajpi ncja ngu da ncjaguigö, cja̱ nugö gu sufri pʉ jar ponti. \v 39 Car cja̱hni ca jin gui ne da dɛngui, como i ne da möjtsjɛ cár vida, guegue da bbɛh cár vida. Nu ca to da dɛngui göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉy, masque xín da bböhti por rá nguejquigö, guegue da döti car nzajqui ca ntju̱mʉy. \s1 Premios \p \v 40 Ca to da nu̱quijʉ rá zö por rá nguehca̱ grí tɛnguijʉ, ncjahmʉ guejquigö i nu̱guigö rá zö hne̱je̱, cja̱ co hne̱h car Tzi Ta ji̱tzi ca xpá mɛnquigö. \v 41 Car cja̱hni ca i föx cár mi̱nga̱‑cja̱hnihui porque ʉ́r jmandadero ca Ocja̱ guegue‑cá̱, ca Ocja̱ da nu̱ car cja̱hni ca i mföxte ncjahmʉ dúr jmandadero guegue hne̱je̱. Guejti car cja̱hni ca i tzu̱ ca Ocja̱ cja̱ i föx cár mi̱nga̱‑cja̱hnihui por rá nguehca̱ rí dyøhtibi cár voluntad ca Ocja̱, guejti guegue da jnu̱ ncjahmʉ xtrú dyøti ca rá zö ca xí dyøti ca hnaa. Car Tzi Ta ji̱tzi da cohtzibi ca rá zö. \v 42 Cja̱ bbʉ to da möxi hnáa digue yʉm amigo yʉ i e̱me̱gui, masque jin tza di ntjumʉy‑cá̱, bbʉ da uni ma̱di hna vaso ʉr tsɛtje por rá nguehca̱ rí dɛnguigö, dí xihquijʉ cierto, ca Ocja̱ da cohtzibi car cja̱hni‑cá̱ ca rá zö ca xtrú dyøte.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Los enviados de Juan el Bautista \c 11 \p \v 1 Bbʉ mí guaj ya car Jesús, mí xih quí möxte ter bɛh ca̱ di dyøtijʉ, nubbʉ, bi bøn car lugar‑cá̱, gá ma cʉ tzi jñi̱ni cʉ mí bbʉ cerca pʉ. Hna‑hnáa gá tjojmʉ cʉ tzi jñini‑cʉ́, má predica, má xih cʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱. Mí xijmʉ, ya xi mí mandado ca Ocja hua jar jöy. \p \v 2 Car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni, már cjoti pʉ jar födi, pe bi dyøde ter bɛh ca̱ már pɛh car Jesús. Diguebbʉ ya, car Juan bú pɛjni yo quí möxte, bi mɛhui pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús. \v 3 Gueguehui bi dyönihui car Jesús, i̱na̱: \p ―Nuquiguɛ, ¿cja guehquɛ gúr cja̱hni ndí tøpiquije, cja huá hnahño dí tøhmije? ¿Cja guehquɛ gúr Cristo, xí hñi̱xqui ca Ocja̱, cja huá ji̱na̱?― \p \v 4 Cja̱ bi da̱h car Jesús, bi xijmi: \p ―Mɛguehui ya, bú xijmi car Juan te xcú dyøjmi cja̱ te xcú cca̱htihui. \v 5 Gui xijmi, xcú cca̱htihui cʉ cja̱hni cʉ mí godö, cja̱ ya xqui janti‑cʉ́, guejti cʉ mí dohua, xcú cca̱htihui ya xqui dyo‑cʉ́. Xcú cca̱htihui cʉ döhtji cʉ mí tzöhui car jnini lepra, cja̱ ya xí jogui. Guejti cʉ mí gogu̱, ya xqui øde. Hasta cʉ dda ánima, ya xí nantzi. Guejtjo xcú dyødehui, ya xqui tsjij yʉ tzi probe ja ncja drí döti car nzajqui ca jin da tjegue. Ya xí ncja cʉ bi ma̱n cʉ profeta ya má yabbʉ. \v 6 Cja̱ pé gui xijmi car Juan, da ndo ttuni bendición yʉ cja̱hni yʉ da hñe̱me̱ göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉyjʉ, guejquigö xpá mɛnqui car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ jin da jiɛh ca drí hñe̱me̱gui.― Ncjapʉ gá nda̱h car Jesús. \p \v 7 Bbʉ ya xquí ma quí möxte car Juan, bi mʉh car Jesús bi xih cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi, ja mí ncja car Juan, cja̱ co cár cargo ca mí pɛhtzi. Bi ma̱: \p ―Nuquɛjʉ, gú möjmʉ pʉ jabʉ jin to i hña̱ni, gú cca̱htijʉ car Juan. ¿Ja mí ncja guegue? ¿Cja jí̱ mí pa̱di te di xihquijʉ? ¡Ngué! Mí pa̱h‑ca̱. \v 8 ¿Cja huá nguí ma̱jmʉ di jie da̱jtu̱ drá tzi zö car Juan, eso gú möjmʉ gú cca̱htijʉ tzʉ́? Pe jin te ntjumʉy quí da̱jtu̱ i je guegue. Nu cʉ cja̱hni cʉ i je da̱jtu̱ gá lujo, i bbʉh pʉ jáy ngu̱ cʉ rey. \v 9 ¿Nuquɛjʉ, cja jin gú möjmʉ pʉ jabʉ jin to i hña̱ni pa güi cca̱htijʉ hnár jmandadero ca Ocja̱? ¡Guehcá̱! Dí xihquijʉ cierto, ʉ́r jmandadero ca Ocja̱ car Juan, cja̱ i ndo ja̱ cár cargo rá ngu̱. \v 10 Gue car Juan ca i ma̱n car Escritura nu pʉ jabʉ i ña̱ digue ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca di hñe̱je̱, bbʉ ya xti mʉdi xti mandado ca Ocja̱ hua jar jöy. I ma̱ ncjahua: \q1 Cca̱htijma̱, gu pɛjni nʉm jmandadero. Guegue‑nʉ́ da hmɛto, cja̱ nuquiguɛ, xquí hmɛfa. \q1 Guegue‑nʉ́ da nzoh cʉ cja̱hni, da xijmʉ, ya xcuá e̱quɛ. \m Ncjapʉ ga ma̱m pʉ jar Escritura. \v 11 Cierto dí xihquijʉ, jin tema jmandadero ca Ocja̱ xí ni̱gui hua jar jöy ca di ja̱ cár cargo drá ngu̱ ncja ngu̱ ca i pɛhtzi car Juan. Guejtjo dí xihquijʉ, más drá ndo zö ca da döti cʉ cja̱hnitjo cʉ da nú̱ cár jmandado ca Ocja̱ hua jar jöy, bbʉ ya xtrú cumpli ca Ocja̱ ca xí ma̱. Nucʉ́, masque di cja̱hnitjo cʉ jin te di bbʉh quí cargo, más drá ndo zö ca da dötijʉ ni ndra ngue ca bi döti car Juan. \p \v 12 Bbʉ mí mʉdi mí predica car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni, nubbʉ́ bi mʉdi bi ni̱gui cár jmandado ca Ocja̱ hua jar jöy cja̱ co cár ttzɛdi‑cá̱. Hasta rá paya, i ni̱guitjo cár ttzɛdi, cja̱ cʉ cja̱hni rá nzɛdi i chalajʉ, i mpɛguijʉ pa da guajquigö, cja̱ da hmʉpjʉ jabʉ da jña̱jʉ cʉ bendición cʉ rí hñe̱ jár jmandado ca Ocja̱. \v 13 Quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ mí bbʉ má yabbʉ, cja̱ hne̱h car ley ca bi dyøti car Moisés, göhtjo‑cʉ́ mí ma̱ te di ncja bbʉ di ni̱gui hua jar jöy cár jmandado ca Ocja̱. Gá nga̱x ya, bú e̱h car Juan, Nubbʉ́, bi mʉdi bi ncja cʉ xquí ma̱n cʉ pé dda quí jmandadero ca Ocja̱ má̱hmɛto. \v 14 Guegue‑cʉ́ xquí ma̱, bbʉ di tzi bbɛjtjo pa di hñe̱h car Cristo ca di bbɛjni pa di mandado, primero di hñe̱h ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi ʉr Elías. Nu cʉ to mí ma̱jmʉ ncjapʉ, mí ña̱jʉ digue car Juan ca i xix yʉ cja̱hni. Nuquiguɛjʉ, jin guí ne gui hñe̱me̱jʉ ¿cja ya xí nzʉh ca mí ma̱n cʉ profeta? \v 15 Yʉ to i bbʉj yí gu̱, da dyøde te i ne da ma̱n yʉ palabra‑yʉ́. \p \v 16 ¿Ter bɛh ca̱ gár jɛquigö yʉ cja̱hni yʉ i bbʉj yʉ pa ya? I jñɛjmʉ cʉ ba̱jtzi cʉ i ju̱h pʉ jar töy, i huɛhti quí hñohui, i xijmʉ: \v 17 “Xtú jʉxtiquijʉ yʉm tjʉxije pa güi ni̱pjʉ, cja̱ nuquɛjʉ, jí̱ xquí ni̱pjʉ. Xtú nzonije gá hñögui, cja̱ nuquɛjʉ, jí̱ xquí zontibijʉ car ánima.” I ncjapʉ yʉ cja̱hni yʉ i bbʉj yʉ pa ya. \v 18 Porque bú e̱h car Juan ca i xix yʉ cja̱hni. Jin gui ñu̱ni rá ngu̱, cja̱ jin te i tzi bebida yʉ rí nti̱ yʉ cja̱hni. Nubbʉ, bi ma̱n yʉ cja̱hni: “Nunʉ́, i hñohui cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo.” \v 19 Diguebbʉ ya, pé dú e̱cö, nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. Dí ñu̱ni rá zö, cja̱ dí tzí tzʉ ʉr vino. Cja̱ nuya i ma̱n yʉ cja̱hni: “Ndíguɛ ya, nunʉ́, ʉr ttzodyo‑nʉ́, cja̱ i ndo tzi vino rá ngu̱. I ntzixihui cʉ jiöjte hñøjø cʉ i jmu̱ntzi cʉ contribución, cja̱ co pé dda cja̱hni cʉ i ndu̱jpite.” I ncjapʉ gri ma̱jmʉ, nuquɛjʉ, jin guí ne gui hñe̱me̱jʉ yʉ to xpá mɛjni ca Ocja̱. Yí jmandadero guegue‑ca̱, xí ttungui jogui mfe̱ni. Masque di ayuna‑yʉ o di pa mbaxcjua, i fa̱di, göhtjo guá hñe̱h ca Ocja̱. Yʉ cja̱hni yʉ i øjti car palabra ca ba ja̱ yí jmandadero ca Ocja̱, i bbʉpjʉ hnar vida rá zö. Ncjapʉ ga ni̱gui, cierto guá hñe̱h ca Ocja̱ cʉ mfe̱ni cja̱ co car palabra ca xí tsjijmʉ.― \s1 Los pueblos desobedientes \p \v 20 Diguebbʉ ya, car Jesús bi mʉdi bi huɛnti cʉ cja̱hni, mi̱ngu̱ pʉ jabʉ xquí dyøti milagro rá ndo ngu̱. Cʉ cja̱hni‑cʉ́, jí̱ xquí jiɛjmʉ ca mír dyøtijʉ ca rá nttzo, cja̱ jí̱ xquí jionijʉ ca Ocja̱. Bi nzoh cʉ cja̱hni‑cʉ́, bi xijmʉ: \p \v 21 ―Nuquiguɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ car jñi̱ni Corazín co car jñi̱ni Betsaida, gui ma gui sufrijʉ rá ngu̱. Porque xcú cca̱htijʉ rá ndo ngu̱ milagro, cja̱ jí̱ xquí jionijʉ ca Ocja̱. Bbʉ di ttøti pʉ jar jñi̱ni Tiro co pʉ jar jñi̱ni Sidón cʉ milagro xtú øtigö pʉ jabʉ guí bbʉpjʉ, cʉ mi̱ngu̱ pʉ Tiro cja̱ co pʉ Sidón, ya má yabbʉ xtrú jiɛjmʉ ca rá nttzo, xtrú hñe̱me̱jʉ ca Ocja̱. Guegue‑cʉ, xtrú jie quí da̱jtu̱ rá hñøxque cja̱ xtrú dyʉxi bojtzibi jáy ña̱jʉ pa di ni̱gui, xí repentijʉ cja̱ xí jionijʉ ca Ocja̱, göhtjo mbo ʉ́r mʉyjʉ. Nuquiguɛjʉ, jí̱ xquí repentijʉ. \v 22 Eso, dí xihquijʉ, car pa bbʉ xtu e̱h ca Ocja̱ pa da cja ʉr nzöya, más drá ndo ʉ́ car castigo ca da ttahquijʉ ni digue car castigo ca da ttun cʉ mi̱ngu̱ car jñi̱ni Tiro co car jñi̱ni Sidón. \v 23 Guehquitjoguɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Capernaum, xcú hñi̱xtsjɛjʉ hasta guejnʉ jar ji̱tzi, pe dí xihquijʉ, da tjøhti nir jñi̱nijʉ, da mpum pʉ jar jöy, como jí̱ xquí hñe̱me̱guijʉ. Porque bbʉ xtrú ttøti milagro pʉ jar jñi̱ni Sodoma ncja ngu̱ cʉ xtú øtigö hua Capernaum, cʉ mi̱ngu̱ pʉ, ya má yabbʉ xtrú repentijʉ cja̱ xtrú jionijʉ ca Ocja̱. Nubbʉ, jin di mpun car jñi̱ni‑cá̱. Di bbʉjti ya, hasta rá pa ya. \v 24 Eso, dí xihquijʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Capernaum, car pa bbʉ xta ncja car juicio, xta ttahqui quer castigojʉ más drá ndo ʉ́ ni digue car castigo ca da ttun cʉ mi̱ngu̱ Sodoma cja̱ co cʉ jñi̱ni cʉ mí nzøtitjohui.― \s1 Vengan a mí y descansen \p \v 25 Cʉ pa‑cʉ́, ca hnar vez, car Jesús bi nzoh cár Tzi Ta ji̱tzi, bi ma̱: \p ―Nuquɛ, ʉm Tzi Taqui, rá ndo zö quer mfe̱ni. Guí mandado pʉ jar ji̱tzi co hne̱cua jar jöy. Jin gui gue cʉ cja̱hni cʉ i pɛhtzi mfe̱ni rá ngu̱ co ni cʉ xí nxödi rá ngu̱ i pa̱di toquiguɛ. Jin gui pa̱h‑cʉ́, como nuquiguɛ, jí̱ xquí ne güi u̱jti ja guí ncjaguɛ. Nu cʉ cja̱hni cʉ jin tza te i pa̱di, cʉ i jñɛjtihui cʉ tzi ba̱jtzi, guehcʉ́ xcú u̱jti ja guí ncjaguɛ. \v 26 Rá zö ca guí øte, ʉm Tzi Taqui. Dí öhqui mpöjcje xcú mbe̱ni xcú dyøte ncjapʉ.― \p \v 27 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Cam Tzi Ta bi ddajqui cam cargo cja̱ xpá mɛnquigö hua jar jöy, eso dí pa̱di rá zö göhtjo ja i ncja guegue. Jin to i cca̱jtigui mbo nʉm tzi mʉy, nugö ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱, jøña̱ cam Tzi Ta ca bí bbʉ jar ji̱tzi. Guejtjo, jin to i pa̱di göhtjo ja i ncja cam Tzi Ta ji̱tzi, jønguitsjɛgö, dí pa̱cö como ʉ́r Ttʉguigö‑cá̱, cja̱ guejti cʉ cja̱hni cʉ xtú xijmʉ ja i ncja guegue, guejti‑cʉ i pa̱h‑cʉ hne̱je̱.― \p \v 28 Diguebbʉ ya, car Jesús bi nzoh cʉ cja̱hni, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquiguɛjʉ, dí nzohquijʉ, göhtjoquiguɛjʉ, guí ndo pɛjmʉ nttzɛdi cja̱ guí tu̱jʉ ca rá jñʉ. Bú e̱jmʉ hua. Nugö, gu cjʉzqui quir bbötzijʉ, pa gui tzöyajʉ. \v 29 Gui jñɛguijʉ pa gu wɛjtiquijʉ nʉm yugogö, cja̱ gui nxödijʉ ca xtá u̱jtiquijʉ. Nugö, dí pɛhtzi ntti̱jqui. Ddahtzʉ xcrá ɛquijʉ, cja̱ jin gu pojpiqui ir cuɛjʉ. \v 30 Jin da zahquijʉ nʉm yugogö, cja̱ jin tza i jñʉ ca gu ɛquijʉ gui cjʉtijʉ.― \p Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús, bbʉ már nzoh cʉ cja̱hni. \s1 Los discípulos recogen trigo en el día de descanso \c 12 \p \v 1 Ca hnajpa, múr pa ca mí tzöya cʉ judio. Nu car Jesús má tjoh pʉ já jua̱ttɛy, má yojmi quí möxte. Guegue‑cʉ́ mí tu̱ntju̱, cja̱ bi mʉdi bi dʉjqui cʉ ña̱ttɛy, mí ta̱jmi co quí dyɛ mí tzadijʉ cʉ tzi ttɛy. \v 2 Mí bbʉh pʉ hne̱je̱ cʉ dda fariseo, cja̱ nucʉ́, bi xijmʉ car Jesús, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Cca̱htijma̱ yir amigo yʉ i tɛnqui. Ya xqui pɛj‑yʉ́, ya xqui ta̱jmi ttɛy nʉr pa ya. Jin gui tzö da ttøti‑nʉ́ nʉr pa nʉ dí tzöyajʉ.― \p \v 3 Bi da̱j ya car Jesús, i̱na̱: \p ―¿Cja jin guí cca̱htijʉ car Escritura pʉ jabʉ i ma̱ ter bɛh ca̱ bi dyøti ca ndor David? Guegue mí tu̱ntju̱ co hne̱h cʉ hñøjø cʉ mí yojmi. \v 4 Cja̱ car David bi ñʉti jár ngu̱ ca Ocja̱, bi zi cʉ tju̱jme̱ cʉ xquí jña̱htibi ca Ocja̱. Mí nttzu̱jpi cʉ tju̱jme̱‑cʉ́. Jí̱ mí tjɛgui to di zi, jøña̱ cʉ möcja̱. Pe nde̱jma̱ bi zi guegue co cʉ hñøjø cʉ mí yojmi. \v 5 Guejtjo, ¿jin guí cca̱htijʉ jár ley car Moisés, jabʉ i ma̱, da tjɛh cʉ möcja̱ da jojquijʉ car templo nʉr pa nʉ dí tzöyajʉ? Como rá nttzu̱jpi hne̱je̱ car templo, jin tema nttzojqui i tu̱ cʉ möcja̱ bbʉ i pɛjmʉ pʉ, nʉr pa gá nttzöya. \v 6 Nugö dí xihquijʉ, ya xí ni̱gui ca hnar cosa ca más i mu̱hui ni digue car templo. \v 7 Nuquiguëjʉ, jin guí pa̱dijʉ te i ne da ma̱ nʉr palabra nʉ bi ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura: “Nugö, dí ne gui jui̱jqui quir hñohuijʉ, cja̱ jin tza dí negö cʉ zu̱we̱ cʉ guí ña̱jtiguijʉ pʉ jar altar.” Ncjapʉ ga ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi. Nugö, pé dí xihquijʉ, bbʉ gri jui̱jqui yir mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ, nubbʉ, jin güi jiøxjʉ ca rá nttzo yʉ cja̱hni yʉ jin te i tu̱. \v 8 Nugö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy, cja̱ dí pɛhtzi derecho gu mandado ter bɛh ca̱ da ttøti nʉr pa nʉ dí tzöyajʉ.― \s1 El hombre de la mano seca \p \v 9 Diguebbʉ ya, car Jesús bi ma gá ñʉti jár templo cʉ judio. \v 10 Már bbʉh pʉ jar templo hnar hñøjø, xquí dyoti ca hnár dyɛ. Cja̱ cʉ cja̱hni cʉ mí fariseo bi dyön car Jesús, bi hñi̱mbijʉ: \p ―¿Cja rá zö bbʉ to da dyøtje döhtji nʉr pa nʉ gá nttzöya?― Guegue‑cʉ́ bi dyönijʉ ncjapʉ, como mí jonijʉ te di jiøxjʉ car Jesús. \p \v 11 Nu car Jesús bi da̱di, i̱na̱: \p ―Bbʉ to di hñi̱h hnar dɛjti, cja̱ nuca̱ di tzo hnar ohtzi rá je̱ nʉr pa gá nttzöya, ¿cja jin di ga̱ti pʉ cár jmu̱ di gʉtzi? Dí i̱ngö, di gʉtzi. \v 12 Más i ndo mu̱hui hnar hñøjø ni digue hnar dɛjti. Eso, dí ma̱ngö, nde̱jma̱ bí jogui pa gu föxjʉ yʉm hñohuijʉ nʉr pa nʉ dí tzöyajʉ.― \p \v 13 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih car hñøjø ca xquí dyoti cár dyɛ: \p ―Majqui quer dyɛ ya.― \p Guegue bi majqui, bbʉ, cja̱ bi joh cár dyɛ, bi goji ncja ngu̱ ca hnaa. \v 14 Diguebbʉ ya bi bøn cʉ fariseo, bi ña̱tsjɛjʉ ja di ncja pa di möhtijʉ car Jesús. \s1 Una profecía acerca de Jesús \p \v 15 Nu car Jesús mí pa̱di te mí mbe̱n quí contra, eso, bi wen car lugar‑cá̱. Cja̱ bi dɛnijʉ rá ngu̱ cja̱hni, cja̱ guegue mí dyøtje göhtjo cʉ döhtji. \v 16 Cʉ cja̱hni cʉ mí dyøtje car Jesús, guegue mí ccahtzi pa jin to di göxjʉ. \v 17 Bbʉ mí ccahtzi cʉ cja̱hni pa jin di ngöxtejʉ, bi zʉh ca hnar palabra ca bi ma̱n car profeta Isaías, ya má yabbʉ. Bi ma̱ ncjahua: \q1 \v 18 Jiantijma̱, nʉm jmandadero nʉ xtú i̱tzi pa da cja ʉr nzöya. \q1 Dí ma̱di, cja̱ i tzøj nʉm mʉy. \q1 Gu uni nʉm tzi Espíritu pa da yojmi, \q1 Da cja ʉr nzöya nʉm jmandadero, da dyøhtibi jujticia cʉ cja̱hni cʉ jin gui meya ca Ocja̱. \q1 \v 19 Guegue jin da hñɛxihui cár hñohui, cja̱ jin da huɛnihui, \q1 Jin da jion car manera ja drí jmeya o ja drí tti̱htzibi. \q1 \v 20 Guegue da jui̱jqui cʉ cja̱hni cʉ jin gui nzɛdi, cja̱ da möx cʉ jin te ntjumʉy, \q1 Jin da dé pa da dyøti jujticia, cja̱ jin da jiɛh cʉ cja̱hni rá nttzo da da̱pi cʉ jin gui nzɛdi. \q1 \v 21 Göhtjo cʉ hnahño cja̱hni cʉ jin gui pa̱di ja i ncja ca Ocja̱, da døhmi pa da dyødejʉ ter bɛh ca̱ da ma̱n cam jmandadero. \m Ncjapʉ gá ma̱n car profeta. \s1 Acusan a Jesús de tener el poder del demonio \p \v 22 Diguebbʉ ya, bú ttzih pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús hnar döhtji ca xquí ntjɛhui cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo. Múr godö cja̱ múr ngone. Nu car Jesús bi jojqui, cja̱ nubbʉ́, bi zö, bi cca̱hti cja̱ bi ña̱. \v 23 Nu cʉ cja̱hni cʉ bi cca̱hti, göhtjo bi ndo hño í mʉyjʉ, cja̱ mí hñöntsjɛjʉ to car Jesús, mí i̱na̱jʉ: \p ―¿Cja gue nʉr hñøjø‑nʉ́ di hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di mandadoguijʉ ncja ngu̱ nguá mandado car rey David?― \p \v 24 Nu cʉ fariseo, bbʉ mí dyødejʉ ja xquí fongui car ttzonda̱ji̱ car Jesús, bi ma̱jmʉ: \p ―Nʉr hñøjø‑nʉ́, i föx cár jefe cʉ ttzonda̱ji̱, tzʉdi, ca hnáa ca i tsjifi ʉr Beelzebú, eso, i pɛhtzi poder guegue‑nʉ́ pa da fongui cʉ nda̱ji̱‑cʉ́. Pe bbʉ jin di föx car Beelzebú, jin di jogui di fongui‑cʉ́.― \p \v 25 Nu car Jesús bi ba̱tibi quí mfe̱nijʉ cja̱ bi da̱di: \p ―Hnar gobierno, bbʉ da juejmi cʉ to i fötzi, nubbʉ, da mpun car gobierno, bbʉ. Guejti cʉ cja̱hni cʉ mi̱ngu̱ hnar jñi̱ni, o cʉ familia cʉ i bbʉh hnar ngu̱, bbʉ jin da mföxjʉ, bbʉ da ntu̱jnijʉ, da mfontijʉ hne̱je̱. \v 26 Guejtji car Satanás, bbʉ di jueguehui quí möxte cʉ i mandadobi cja̱ di fongui‑cʉ́, ¿tocʉ pé di bbɛjpi jmandado, bbʉ? ¿Cja jin di mpun cár cargo? \v 27 Nugö, dí fongui cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö, pe nuquɛjʉ guí jøxquijʉ dí yobbe cár jefe ca i mandadobi cʉ nda̱ji̱‑cʉ́. Guí ma̱jmʉ, guehcá̱ i föxquigö‑cá̱. Xí cʉ cja̱hni cʉ i tɛnquijʉ cja̱ i fongui cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö, ¿cja güi ma̱jmʉ, guejti‑cʉ́ i yojmi car Beelzebú, hne̱je̱? ¡Ji̱na̱! Güi ma̱jmʉ, gue ca Ocja̱ i föx‑cʉ́. Eso, i fa̱di to ʉ́r ttzɛdi i yojmi nʉr cja̱hni nʉ i fongui ttzonda̱ji̱. \v 28 Nugö, dí fongui ttzonda̱ji̱ porque i föxqui cár Tzi Espíritu ca Ocja̱. Eso, da jogui gui pa̱dijʉ, ya xqui mandado ca Ocja̱ hua jar jöy co cár ttzɛdi, como ya xqui hna̱jpi cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö. \p \v 29 ¿Toca̱ da ñʉti pʉ mbo ʉ́r ngu̱ hnar hñøjø rá nzɛdi pa da gʉjquibi quí mɛjti? ¿Cja jin da nesta bbɛto da du̱hti car mi̱ngu̱, cja̱ diguebbʉ da gʉjquibi cʉ i pɛhtzi pʉ mbo ʉ́r ngu̱? \p \v 30 Car cja̱hni ca jin gui ne da dɛngui, i ʉgui, cja̱ car cja̱hni ca jin gui föxqui pa gu jmuntzibbe cʉm mɛjti, ncjahmʉ i fontigui cʉm mɛjti. \v 31 Eso, dí xihquijʉ, göhtjo tema cosa rá nttzo ca da dyøti yʉ cja̱hni, co göhtjo tema palabra rá nttzo ca da ña̱guigö yʉ cja̱hni, car Tzi Ta ji̱tzi da perdonabi‑cʉ́. Pe bbʉ to da xifi rá nttzo ca i øti car Tzi Espíritu Santo, nucá̱, jin da mperdonabi‑cá̱. \v 32 Nugö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. Bbʉ to da zanguigö, car Tzi Ta ji̱tzi da perdonabi ca xí ma̱. Pe bbʉ to da xih car Tzi Espíritu Santo guegue Jin Gui Tzö, cja̱ co jin gui tzö ca i øte, jin da mperdonabi, ni digue yʉ pa ya, ni digue bbʉ xta guaj nʉr mundo cja̱ xta ncja car juicio. \s1 El árbol se conoce por su fruto \p \v 33 Ya xqui fa̱di, bbʉ rá zö hnar za, nubbʉ́, rá zö hne̱je̱ quí ixi cʉ i tu̱. O bbʉ ji̱na̱, bbʉ jin gui tzö car za, nubbʉ́, jin gui tzö hne̱je̱ quí ixi cʉ i tu̱. Por rá ngue ca i tu̱, i fa̱di ja i ncja hnar za. Ncjapʉ hne̱je̱ i fa̱di ja i ncja quí mfe̱ni hnar cja̱hni por rá ngue yʉ i øte. \v 34 Nuquëjʉ, guí jiöjtejʉ, guí ncjajʉ ncja ngu̱ nʉr cci̱ña̱. Como rá nttzo quir mʉyjʉ, jin guí pa̱di gui ma̱jmʉ consejo cʉ rá zö. Quí mfe̱ni cʉ i mbe̱n hnar cja̱hni mbo ʉ́r mʉy, guehcʉ́ da ma̱n‑cʉ́. \v 35 Hnar jogui cja̱hni i ma̱ngui palabra rá zö, porque rá zö ca i mbe̱ni mbo ʉ́r mʉy. Nu car cja̱hni ca jin gur jogui cja̱hni i ma̱ palabra jin gui tzö, porque i mbe̱ngui ttzomfe̱ni mbo ʉ́r mʉy. \v 36 Dí xihquijʉ, göhtjo tema palabra ca gui ma̱jmʉ, da nesta gui döjʉ ʉr huɛnda, ¿te rá nguehca̱ gú ma̱jmʉ ncjapʉ? masque xcrú hna ma̱ntjo. Car pa bbʉ xta cja ʉr nzöya ca Ocja̱, da jña̱nquijʉ ʉr huɛnda digue göhtjo cʉ palabra xcrú ma̱jmʉ. \v 37 Por rá ngue cʉ palabra cʉ xtrú ma̱ hnar cja̱hni, da njuzga. Da tsjifi, jin te i tu̱, o bbʉ ji̱na̱, nubbʉ, da tsjifi i ndu̱jpite cja̱ da ttɛmbi cár castigo.― \s1 La gente mala pide una señal milagrosa \p \v 38 Diguebbʉ ya, cʉ dda cja̱hni cʉ mí fariseo co ni cʉ dda hñøjø cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni car ley, bi xijmʉ car Jesús, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquɛ, Maestro, dí neje gui u̱jtiguije hnar seña pa gu pa̱dije: ¿Cja cierto xquí hñe̱jquɛ ca Ocja̱?― \p \v 39 Bi da̱j ya car Jesús, i̱na̱: \p ―Yʉ cja̱hni yʉ i öjqui hnar seña, gue yʉ xí jiɛjmʉ ca Ocja̱. Ya jin gui e̱me̱‑yʉ́. Pe nugö, ya jin gu ddahquijʉ pé dda seña, hasta bbʉ xtá ncjagö ncja ngu̱ ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi car Jonás. \v 40 Guegue‑ca̱ bú dé jñu̱jpa co jñu̱xu̱y pʉ mbo ʉ́r mʉy car ndo möy, cja̱ nugö, xtá u̱jtjogö ncjapʉ hne̱je̱. Gu hmʉh pʉ mbo nʉr jöy jñu̱jpa cja̱ jñu̱xu̱y. Nugö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. \v 41 Car Tzi Ta ji̱tzi bú pɛjni car profeta Jonás pa di ma du nzoh cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉ jar jñini Nínive, cja̱ guegue‑cʉ́ bi jiɛjmʉ ca rá nttzo bbʉ mí dyødejʉ te mí ma̱n car Jonás. Cja̱ nuya, xpá bbɛnquigö hua jar jöy pa gu nzohquijʉ. Más rá ji̱tzi cam cargogö ni ndra ngue ca mí pɛhtzi car profeta Jonás. Eso, bbʉ xta ncja car juicio, cja̱ xta nantzi cʉ ánima, cʉ mi̱ngu̱ Nínive da xij yʉ cja̱hni yʉ i bbʉj yʉ pa ya, rí ntzöhui da bbɛdijʉ, porque jí̱ xcá hñemeguijʉ. \v 42 Guejti car reina ca mí mandado ca hnar jöy ca i bbʉh pʉ jar Sur, ndo yapʉ, bú e̱je̱ desde pʉ jabʉ rá cca nʉr jöy, bi guati ca ndor rey Salomón, bi dyøh cʉ tzi jogui mfe̱ni cʉ mí ma̱ guegue, cja̱ bi hñemebi‑cʉ́. Cja̱ nuya, xpá bbɛnquigö hua jar jöy. Más ntjumʉy nʉ dí xihquijʉ ni ndra ngue ca mí ma̱n car Salomón, pe nuquɛjʉ, jin guí ne gui hñemeguijʉ. Eso, bbʉ xta ncja car juicio, car pa bbʉ xta nantzi cʉ ánima, car reina‑cá̱ da xij yʉ cja̱hni yʉ i bbʉ rá pa ya, rí ntzöhui da bbɛdijʉ, porque jí̱ xcá hñemeguijʉ. \s1 El espíritu malo que regresa \p \v 43 Yʉ cja̱hni yʉ i bbʉ rá pa ya, i jñɛjmi hnar cja̱hni ca mí hñojma̱hui cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, pe bi mfongui‑cá̱, eso gá mbøni. Nu car ttzonda̱ji̱ ya, rí hñe̱ rí ma, i dyo pʉ jabʉ jin to i hña̱ni, pʉ jabʉ nxøgue rá hñoni, i joni jabʉ pé da hmʉy, cja̱ jin gui töti. \v 44 Diguebbʉ ya i ma̱ntsjɛ: “Pé gu ma grá co jam ngu̱, nu pʉ jabʉ xtú pøjø.” Eso, ba coji, i töti car cja̱hni ca mí yojmi má̱hmɛto. Ya jin te i yojmi ttzonda̱ji̱. Ya xí jñojqui rá zö, como jin te i cja ya. \v 45 Nu car ttzonda̱ji̱, xní cca̱hti‑ca̱, xní ma pé du tzí pé yojto quí hñohu i ca Jin Gui Tzö, nucʉ, más drá nttzo ni ndra ngue guegue. Ba e̱h‑cʉ́, i cʉti mbo ʉ́r mʉy car cja̱hni, cja̱ más da ndo ttzombi cár vida car cja̱hni‑cá̱ ni ndra ngue bbʉ mí jøntsjɛ ca hnáa ca mí yojmi má̱hmɛto. Da ncjapʉ hne̱je̱ cár vida yʉ ttzocja̱hni yʉ i bbʉj yʉ pa ya, como nuyʉ́, jin gui ne da hñemegui, cja̱ ya xí jiɛjmʉ ca Ocja̱.― \s1 La madre y los hermanos de Jesús \p \v 46 Car Jesús már u̱jtitjo cʉ cja̱hni, már xijmʉ ncjahua. Cja̱ bi hna zøti pʉ cár me co quí cjua̱da̱, mbí bböjtijʉ pʉ tji. Mí nejʉ di ña̱hui car Jesús. \v 47 Cja̱ bi hna xih hnar cja̱hni: \p ―Tji quer me bí bböh pʉ tji, co quir cjua̱da̱.― \p \v 48 Car Jesús ya bi da̱jti car cja̱hni, bi xifi: \p ―¿Cja guí ne gui pa̱jmʉ to cam me co cʉm cjua̱da̱?― \p \v 49 Diguebbʉ ya, bi majqui cár dyɛ, bi u̱h quí amigo cʉ mí tɛnijʉ, i̱na̱: \p ―Tji ya yʉ dí cca̱htigö ncja cam me, ncja cʉm cjua̱da̱. \v 50 Dí xijmʉ ncjahua yʉ cja̱hni‑yʉ́, porque ca to i øti ca i ne cam Tzi Ta ca bí bbʉ ji̱tzi, gue cam cjua̱da̱gö‑cá̱ o gue cam ncju̱, o gue cam megö hne̱je̱.― \s1 El ejemplo del sembrador \c 13 \p \v 1 Mismo car pa‑cá̱, car Jesús bi bøm pʉ́r ngu̱, bi ma gá ma pʉ jár nttza̱ni car mar, bú mi̱h pʉ. \v 2 Cja̱ bi jmu̱ntzi cja̱hni rá ngu̱, már ndo dʉjʉ. Nu car Jesús bi dex car tzi barco, bi mi̱h pʉ, cja̱ göhtjo cʉ dda cja̱hni már bböjti pʉ jár nttza̱ni car deje, már øjmʉ. \v 3 Diguebbʉ ya, car Jesús bi u̱jti cʉ cja̱hni, mí peh cʉ bbede gá ejemplo. Bi ma̱: \p ―Dyøjma̱jʉ nʉr bbede nʉ dí xihquijʉ. Xí mbøni hnar hñøjø du ponttɛy. \v 4 Bbʉ má pongui ttɛy, cʉ dda ttɛy bi mfonti pʉ hnanguadi car hñu̱. Bú e̱ cʉ ttzʉntzʉ, bi go cʉ ttɛy. \v 5 Cja̱ pé dda ttɛy ya, bi jiøh pʉ já doo, pʉ jabʉ mí tchʉtjo car jöy. Nucʉ́, bi føxi nttzɛdi, porque jí̱ mí je̱ car jöy pʉ jabʉ mí bboni. \v 6 Pe bbʉ mí bøx car jiadi cja̱ bi pati, bi za̱ti cʉ tzi ttɛy, como jin te mí pøh quí dyʉ. \v 7 Nu cʉ pé dda ttɛy ya, bi jiøh pʉ jabʉ mí ndo cja quí ndö cʉ hmi̱ni̱. Bi te cʉ ttɛy, pe más bi ndo te cʉ hmini, hasta bi gohmi cʉ ttɛy. \v 8 Guejtjo bi bboni pé dda ttɛy, cja̱ nucʉ́, bi jiøh pʉ jabʉ már zö car jöy. Bi te cʉ ttɛy‑cʉ́, bi ndøn cʉ ña̱ttɛy. Cʉ dda ña̱ttɛy bi ñʉ cien tzi ttɛy, xquí bøxi hnaatjo ʉr semilla. Pé ddáa bi ñʉ sesenta tzi ttɛy, xquí bøxi hnaatjo ʉr semilla. Cja̱ cʉ pé ddáa ya, bi ñʉ treinta tzi ttɛy, xquí bøxi hnaatjo ʉr semilla. \v 9 Yʉ to i bbʉj yí gu̱, da dyøde te i ne da ma̱ nʉr bbede‑nʉ́.― \s1 El propósito de los ejemplos \p \v 10 Diguebbʉ ya, quí möxte car Jesús bi guatijʉ cja̱ bi dyönijʉ: \p ―¿Dyoca̱ guí xij yʉ cja̱hni yʉ bbede gá ejemplo? ¿Dyoca̱ jin gui nzojti‑yʉ pa da ntiendejʉ rá zö?― \p \v 11 Bi da̱j ya car Jesús, bi xijmʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, car Tzi Ta ji̱tzi xí möxquijʉ, eso, guí pa̱dijʉ ja ncja ga mandado guegue. Nu yʉ pé dda cja̱hni jin gui pa̱dijʉ ja i ncja cár jmandado, porque jí̱ xcá möx‑yʉ́ car Tzi Ta ji̱tzi. Xtú nzoj yʉ ddáa gá bbedetjo ca xtá xijmʉ ja ncja ga mandado ca Ocja̱. \v 12 Nʉr cja̱hni nʉ ya xí tzi mba̱di, más pé da möx car Tzi Ta ji̱tzi, pa más drá ngu̱ da dyøde cja̱ da ba̱di. Nu car cja̱hni ca jí̱ xcá ne xcá mba̱di, ni di gue ca tchʉtjo ca xí dyøde, ya jin da ba̱di ja i ncja‑cá̱. \v 13 Eso, bbʉ dí u̱jti yʉ cja̱hni yʉ rá ngu̱, dí xijmʉ bbede gá ejemplo. Guegue‑yʉ́, masque i cca̱hti te dí øtigö cja̱ i øde te dí ma̱ngö, nde̱jma̱ jin gui pa̱dijʉ ja ncja ga mandado ca Ocja̱, cja̱ jin gui ntiendejʉ te i ne da ma̱n yʉ bbede dí xijmʉ. \v 14 Eso, xí nzʉj nʉr palabra nʉ bi jma̱ ya má yabbʉ, bi ma̱n ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi ʉr Isaías. Bi ma̱ ncjahua, i̱na̱: \q1 Xta dyøj yʉ cja̱hni, pe jin da ntiendejʉ; \q1 Xta cca̱htijʉ, pe jin da ba̱dijʉ ja i ncja, \q1 \v 15 Porque ya xí ndo cja me̱mʉy yʉ cja̱hni; \q1 Bbʉ jí̱ xtrú cjajʉ me̱mʉy, pe ntoja di cca̱htijʉ cja̱ di ba̱dijʉ ja i ncja, \q1 Pé ntoja di dyødejʉ cja̱ guejtjo di ntiendejʉ, \q1 Nubbʉ́, di pöti quí mfe̱nijʉ cja̱ di jionijʉ ca Ocja̱, \q1 Cja̱ guegue di gʉhtzibi yʉ cja̱hni ca rá nttzo ca i tu̱jʉ. \m Ncjapʉ gá ma̱n car Isaías. \p \v 16 Pe nuquiguɛjʉ, como ngu̱ guír tɛnguijʉ, xí ndo möxquijʉ ca Ocja̱. Xí xoquijʉ yir döjʉ cja̱ co yir gu̱jʉ pa gui pa̱dijʉ, te i ne da ma̱n yʉ dí øtigö, cja̱ pa gui dyødejʉ te i ne da ma̱n yʉ palabra dí ma̱. \v 17 Cierto nʉr palabra dí xihquijʉ, cʉ cjeya cʉ xí tjogui, már ngu̱ cʉ profeta co cʉ pé dda cja̱hni cʉ mí e̱me̱jʉ ca Ocja̱. Guegue‑cʉ́ mí ne di cca̱htijʉ ca hnáa ca di mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi, pe jin gá nzʉdi di nú̱jʉ. Mí ne di dyødejʉ te di ma̱ guegue, pe jin gá nzʉdi di dyødejʉ. Nuquɛjʉ, xcú cca̱jtiguijʉ, cja̱ xcú dyødejʉ yʉ palabra yʉ dí ma̱. Xí ttahquijʉ ca hnar bendición rá tzi zö ca mí tøhmi cʉ pé ddáa. \s1 Jesús explica el ejemplo del sembrador \p \v 18 Nuya, gui dyødejʉ te i ne da ma̱n car bbede digue car monttɛy. \v 19 Bbʉ to da dyøj nʉr palabra ja ncja ga mandado ca Ocja̱ hua jar jöy, cja̱ bbʉ jin gui ntiende, nubbʉ́, ba e̱h ca Jin Gui Jo, i ja̱mbitjo car semilla ca xquí bbom pʉ mbo cár mʉy car cja̱hni. Car palabra ca xí dyøde i jñɛjmi cʉ ttɛy cʉ bi mfonti pʉ hnanguadi car hñu̱, gue cʉ bi gʉx cʉ ttzʉntzʉ. \v 20 Nu cʉ dda ttɛy cʉ bi jiøx pʉ já doo, i jñɛjmi car cja̱hni ca bi mpöh bbʉ mí dyøh cár palabra ca Ocja̱. Nguetica̱ bi hñeme. \v 21 Como jin te i pøh quí dyʉ car semilla‑cá̱, jøndi bbʉ rá zö car tiempo, da te. Cʉ cja̱hni‑cʉ́, bbʉ to da ʉni o da göhmi por rá ngue cár palabra ca Ocja̱, nubbʉ, pé xní pöti cár mfe̱ni. Ya jin gui ne da dɛn cár palabra ca Ocja̱. \v 22 Cʉ ttɛy cʉ bi jiøh pʉ madé cʉ ndöhmi̱ni, i jñɛjmi car cja̱hni ca i øh car palabra, pe rí ma ʉ́r mʉy yʉ cosa hua jar mundo. Xí jiöhtibi ʉ́r mʉy car domi co cʉ pé dda cosa cʉ i ne da mɛhtzi. Cʉ cosa‑cʉ́, i jñɛjmi cʉ hmi̱ni̱, i cohmijʉ cár palabra ca Ocja̱, i ccahtzi pa jin da joh car semilla. \v 23 Nu cʉ ttɛy cʉ bi jiøh pʉ jabʉ már zö car jöy, i jñɛjmi cʉ cja̱hni cʉ i øh car palabra, i ntiende rá zö, cja̱ i e̱me̱ göhtjo mbo ʉ́r mʉy. Nucʉ́, i jñɛjmi cʉ semilla cʉ bi jogui. Cʉ ddáa bi uni cien tzi ttɛy cada hnáa. Cʉ pé ddáa ya, bi uni sesenta tzi ttɛy cada hnáa, cja̱ cʉ pé ddáa ya, bi uni treinta tzi ttɛy cada hnáa. \s1 El ejemplo de la mala hierba entre el trigo \p \v 24 Diguebbʉ ya car Jesús pé bi xih cʉ cja̱hni pé hnar bbede gá ejemplo. Nʉr bbede‑nʉ́ i xijquijʉ te da ncja bbʉ xta ntʉngui nʉr tzi ddadyo jña̱ digue cár jmandado ca Ocja̱. øde, pʉ jabʉ xí ntʉngui cár palabra ca Ocja̱, i jñɛjmi hnar jua̱ttɛy. Car hñøjø ca to múr mɛjti car jua̱ttɛy bi mongui semilla rá zö pʉ jár jöy. \v 25 Bbʉ mí nxu̱y, bbʉ már a̱h cʉ cja̱hni, bú e̱h cár contra car mi̱ngu̱, bi mombi ngʉdi pʉ jabʉ xquí mon cʉ ttɛy, cja̱ pé bi ma. \v 26 Bi bøxi ya cʉ ttɛy, cja̱ bbʉ ya xi mí pøx í nga̱, bi ni̱gui pʉ cʉ ngʉdi hne̱je̱. \v 27 Nubbʉ́, bú e̱h cʉ mɛfi, bi dyön cár jmu̱jʉ, i̱na̱jʉ: “Nuquɛ, lamo, ¿cja jí̱ xquí pongui jogui semilla, nxøgue ttɛy? ¿Sá i hua̱nihui ngʉdi ya bbʉ?” \v 28 Cja̱ guegue bi da̱di: “Hnar hñøjø ʉm contra xí ma xpá mon cʉ ngʉdi pʉ jam ttɛy.” Diguebbʉ ya, pé bi dyön cʉ mɛfi: “¿Cja jin guí ne gui cu̱jquije gu ma ccʉhtzije cʉ́?” \v 29 Bi da̱j ya car jmu̱, i̱na̱: “Ji̱na̱, porque bbʉ gui ccʉhtzijʉ‑cʉ́, nde̱jma̱ i bbʉh pʉ jabʉ xtí ccʉhtzijʉ dda ttɛy, hne̱je̱. \v 30 Gui jiɛguijʉ göhtjo da te parejo hasta xtrí ntsjattɛy. Nubbʉ́, xtá xijcö cʉ mɛfi cʉ da xattɛy: Bbɛto gui xajʉ cʉ ngʉdi cja̱ gui tu̱htijʉ gá manajo pa gui tjʉtijʉ. Nu car trigo ya, gui tu̱xjʉ drí ma jam ngu̱.”― \p I ttzɛdi hua nʉr bbede‑nʉ́. \s1 El ejemplo de la semilla de mostaza \p \v 31 Diguebbʉ ya car Jesús pé bi xih cʉ cja̱hni hnar bbede, pa di ba̱dijʉ ja ncja di ngu̱jqui cʉ cja̱hni cʉ di hñeme nʉ́r palabra ca Ocja̱. Bi xijmʉ ncjahua: \p ―Nʉr palabra nʉ i xijquijʉ ja ncja ga mandado ca Ocja̱ hua jar jöy i jñɛjmi hnár ndö ʉr murtaza. Hnar cja̱hni da gʉ cʉ ndö‑cʉ́, da moni jár jua̱ji̱. Diguebbʉ ya, xta føtze cja̱ xta te. \v 32 Cʉ tzi ndö‑murtaza más chi tchʉ ni digue göhtjo cʉ pé dda semilla, pe bbʉ ya xí te car planta, i ta̱pi göhtjo cʉ ccani, rá nte ncja ngu̱ hnar tzi za. Ba e̱h cʉ tzi ttzʉntzʉ, i tex pʉ jáy dyɛ.― \s1 El ejemplo de la levadura \p \v 33 Guejtjo, pé bi ma̱n car Jesús nʉ pé hnar bbede gá ejemplo, bi xih cʉ cja̱hni ncjahua: \p ―Pa gui pa̱dijʉ ja ncja da ngu̱jqui cʉ to da hñe̱me̱bi cár jmandado ca Ocja̱ hua jar jöy, i jñɛjmi ca bi dyøti hnar bbɛjña̱ bbʉ már øti tju̱jme̱. Bi jña̱ car levadura, bi hua̱ntzihui ngu̱ jñu̱ ttɛni car harina. Car levadura bi ngu̱jqui cja̱ bi ntʉngui hasta bi mføntzi göhtjo car cjʉni tju̱jme̱.― \s1 El uso que Jesús hacía de los ejemplos \p \v 34 Car Jesús bi xih cʉ cja̱hni göhtjo yʉ palabra‑yʉ́ digue ja ncja ga mandado ca Ocja̱. Göhtjo bbʉ nguá u̱jti cʉ cja̱hni, mí xijmʉ tema bbede gá ejemplo. Jí̱ mí nzojtjo. \v 35 Bi ncjapʉ gá cumpli car palabra ca xquí ma̱n car profeta, ya má yabbʉ, i̱na̱: \q1 Gu ma̱ngö bbede gá ejemplo bbʉ gár nzoh cʉ cja̱hni, \q1 Gu xijmʉ hnar razón ca jí̱ bbe i pa̱dijʉ, \q1 Masque ya xquí mbe̱n ca Ocja̱ car mfe̱ni‑cá̱ desde bbʉ mí dyøti nʉr jöy. \s1 Jesús explica el ejemplo de la mala hierba entre el trigo \p \v 36 Diguebbʉ ya, car Jesús bi gu̱h cʉ cja̱hni di möjmʉ í ngu̱jʉ, cja̱ guegue bi ñʉti pʉ́r ngu̱. Cja̱ bi dɛn quí möxte, bi ñʉtijʉ hne̱je̱, bi dyönijʉ car Jesús: \p ―Xijquije tzʉ ¿te i ne da ma̱n car bbede digue cʉ ngʉdi cʉ mí hua̱nihui cʉ ttɛy?― \p \v 37 Bi da̱j ya car Jesús, i̱na̱: \p ―Car hñøjø ca bi mon car semilla ca rá zö, dí jñɛjcöbbe guegue. Nugö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. \v 38 Cja̱ car jua̱ttɛy, i jñɛjmi nʉr mundo. Nu car semilla rá zö ya, gue quí ba̱jtzi ca Ocja̱ cʉ i e̱me̱bi cár jmandado. Cʉ ngʉdi ya, gue quí ba̱jtzi ca Jin Gui Jo. \v 39 Car contra ca bi mon cʉ ngʉdi, gue ca Jin Gui Jo. Car pá bbʉ xta ncja tsjattɛy i jñɛjmi car pa bbʉ xta guaj nʉr mundo cja̱ xta ncja juicio. Cʉ mɛfi cʉ da xa cʉ ttɛy, gue cʉ ángele. \v 40 Ncja ngu̱ gá tjejqui yʉ ngʉdi cja̱ bi ddʉti pʉ jar tzibi, da ncjapʉ hne̱je̱ bbʉ xta guaj nʉr mundo. \v 41 Nugö, xcuá cu̱h cʉm ángele pa da gʉhtzijʉ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ i ʉjʉ ca rá zö, cja̱ co göhtjo cʉ i øti ca rá nttzo. Nugö, xpá bbɛnqui hua jar jöy pa gu mandado. Cʉm ángele da fongui cʉ cja̱hni‑cʉ́ pa jin da hmʉh pʉ jabʉ gu mandado. \v 42 Xta tjøti pʉ jar horno pʉ jabʉ ra zø car tzibi ca jin gui jui̱ti. Nupʉ, xta nzonijʉ cja̱ xta ndo sufrijʉ. \v 43 Nu cʉ cja̱hni cʉ jin te i tu̱, da hmʉh pʉ jabʉ i mandado cár Tzi Tajʉ, da ni̱gui rá tzi zö ncja nʉr jiadi bbʉ i ndo yoti. Bbʉ xcú dyødejʉ nʉr bbede‑nʉ́, gui mbe̱nijʉ te i ne da ma̱.― \s1 El ejemplo del tesoro escondido \p \v 44 Car Jesús pé bi ma̱ hnar bbede pa di dyøh cʉ cja̱hni, rá ndo zö ca dí tötijʉ bbʉ dí cuatijʉ jár dyɛ ca Ocja̱ pa da mandadoguijʉ. Bi hñi̱na̱: \p ―Cár jmandado ca Ocja̱ i jñɛjmi domi rá ngu̱ xpá nttöh pʉ madé hnar jua̱ji̱. Már pɛh pʉ hnar hñøjø, bi döti, cja̱ pé bi dyöjtjo, como jí̱ múr mɛjti guegue car jua̱ji̱. Bi ndo mpöjö gá ndöti. Bi gʉ ʉr ddiji, bi ma bú pö göhtjo ca mí pɛhtzi. Diguebbʉ ya bú coji cja̱ bi dön car jua̱ji̱, bi jña̱hmi car domi ca már o pʉ. \s1 El ejemplo de la perla de mucho valor \p \v 45 Guejtjo hne̱je̱ car cja̱hni ca xí nguati jár dyɛ ca Ocja̱ pa da mandadobi, i jñɛjmi hnar döy ca mí töngui perla. Mí jon cʉ perla cʉ más rá njuɛtzi cja̱ más rá nojo, como guehcʉ́, más i ndo mu̱hui. \v 46 Bbʉ ya xquí döti ca hnar perla rá ndo zö, mí ndo ne, masque már ndo ma̱di. Eso, bi ma bú pö göhtjo ca mí pɛhtzi, cja̱ pé bú cojya, bi dön car perla‑cá̱. Nubbʉ, bi ndo mpöh bbʉ. \s1 El ejemplo de la red \p \v 47 Guejtjo hne̱je̱ bbʉ xta ntʉngui nʉr palabra nʉ i ma̱, ja ncja ga mandado ca Ocja̱, da jñɛjmi hnar hmamöy, xí bbøti jar mar, xpá tzo pʉ göhtjo tema möy. \v 48 Cʉ mamöy, bbʉ ya xqui tzö rá jñʉ car hmamöy, xta gʉxjʉ bbʉ, xtrí ma jár nttza̱ni car mar, xtu mi̱pjʉ pʉ. Xta juajnijʉ cʉ möy rá zö, cja̱ cʉ jin gui tzö ya, pé xta monijʉ. \v 49 Da ncjapʉ hne̱je̱ bbʉ xtrí guaj nʉr mundo. Ca Ocja̱ du cu̱h quí ángele pa da wejqui quí ba̱jtzi guegue cʉ jin te i tu̱ co cʉ cja̱hni cʉ i ndu̱jpite. \v 50 Nu cʉ i ndu̱jpite da tjøti pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti, pʉ jabʉ da nzonijʉ cja̱ da ndo sufrijʉ.― \s1 Tesoros nuevos y viejos \p \v 51 Diguebbʉ ya, bi dyön car Jesús quí möxte: \p ―¿Cja xcú ntiendejʉ te i ne da ma̱ göhtjo yʉ bbede‑yʉ́?― \p Cja̱ bi da̱h quí möxte, i̱na̱jʉ: \p ―Ja̱a̱, xtú ntiendeje.― \p \v 52 Cja̱ guegue pé bi xijmʉ: \p ―Bbʉ xcú ntiendejʉ göhtjo yʉ bbede‑yʉ́, rá ndo zödi bbʉ. Ncjahmʉ xcú cjajʉ rico. Porque hnar hñøjø ca xí nxöh cʉ Escritura cja̱ diguebbʉ ya pé xí mba̱j nʉr tzi ddadyo jña̱ digue ja ga mandado ca Ocja̱, guegue i jñɛjmi hnar rico, rá ndo zö ca i pɛhtzi. Xí nzoquibi quí mɛjti quí ndo í tita, cja̱ jønca̱ pé xí ndöti guegue cár mɛjti tsjɛjɛ. Ca te da ne, ya xtar bbʉh pʉ́r ngu̱. Car hora ca da nesta, jøntjo da ma du ja̱.― \s1 Jesús en Nazaret \p \v 53 Cja̱ bbʉ mí guaj ya mí ma̱n yʉ bbede gá ejemplo, car Jesús bi bøm pʉ jar jñi̱ni‑cá̱, \v 54 bi ma gá ma pʉ jar jñini Nazaret, pʉ jabʉ xquí te, cja̱ pé bi u̱jti cʉ cja̱hni pʉ jár templojʉ. Cja̱ bi ndo hño í mʉyjʉ, bi hñöntsjɛjʉ: \p ―¿Ja xcá mba̱j ya‑nʉ́ göhtjo ca te i ma̱n cár palabra ca Ocja̱? ¿Jabʉ xí nxöj nʉr cja̱hni‑nʉ́ ca rí dyøti milagro? \v 55 ¿Cja jin gui gue nʉ́r ttʉ car yaxi‑nʉ́? ¿Cja jí̱ ʉ́r ttʉ‑nʉ́ car bbɛjña̱ ca i ju̱ cár tju̱ju̱ ʉr María? ¿Cja jí̱ ʉ́r cjua̱da̱‑nʉ́ car Santiago, hne̱h car José, co car Simón, cja̱ co car Judas? \v 56 ¿Cja jin gui bbʉjcua hne̱je̱ göhtjo quí ncju̱? Xi ya, ¿ja i ncja xcá mba̱j nʉr hñøjø‑nʉ́ yʉ i ma̱, cja̱ co yʉ i øte?― Mí ma̱ ncjapʉ quí mi̱ngu̱jʉ. \p \v 57 Cʉ mi̱ngu̱ Nazaret jí̱ mí ne di hñemejʉ, ¿cja xcuí hñe̱h ca Ocja̱ car Jesús? Nu car Jesús bi ma̱: \p ―I tti̱htzibi nʉ́r jmandadero ca Ocja̱ göhtjo pʉ jabʉ i pa. Jøntsjɛ pʉ jár jöy guegue cja̱ co pʉ jár ngu̱, nupʉ́, jin gui tti̱htzibi pʉ.― \p \v 58 Eso, jin gá dyøti rá ngu milagro pʉ. Mí tzi yotjo cʉ milagro bi dyøti pʉ. \s1 La muerte de Juan el Bautista \c 14 \p \v 1 Cʉ pa‑cʉ́, car Herodes mí mandado jar jöy‑ca̱, cja̱ bi dyøde, mí ndo oti milagro car Jesús. \v 2 Nu car Herodes bi mbe̱ni, mí gue car Juan ca mí øti milagro, cja̱ bi xih quí muzo cʉ mí tɛni: \p ―Ngu̱, ya pé xqui dyo car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni. Cierto bi bböhti, cja̱ pé xí nantzi, eso ya xqui ndo ja̱ ʉ́r ttzɛdi, i ndo øti milagro.― \p \v 3 Guejtsjɛ car Herodes xquí mandado xquí bböhti car Juan, como guegue mí hñi̱h hnár cjua̱da̱, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Felipe. Nu cár bbɛjña̱ car Felipe mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Herodías. Car Herodes xquí cuajti cár bbɛjpo, gue car Herodías. Nu car bbɛjña̱‑cá̱ bi bbɛjpi car Herodes di zʉh car Juan. Car Herodes bi cjajpi bbʉ, bi goti födi cja̱ bi da̱ti cadena. Car Herodías mí ʉhui car Juan, \v 4 porque car Juan mí huɛnti car Herodes, segue mí xifi: \p ―Jin gui tzö ca gri hmʉbi nir bbɛjpo.― \p \v 5 Car Herodes mí ne di möhti car Juan, pero mí tzu̱ cʉ cja̱hni, como nucʉ́ mí i̱htzibi car Juan, mí ma̱jmʉ xcuí mɛjni ca Ocja̱. \v 6 Diguebbʉ ya, bi tzo cár cumpleaño car Herodes, cja̱ bi ttøhtibi hnár mbaxcjua. Cár tti̱xu̱ car Herodías bi ñʉti pʉ jabʉ már ju̱ cʉ cja̱hni, bi ni̱h pʉ, cja̱ bi ndo tzøh car Herodes. \v 7 Guegue ya‑cá̱, bi nzoh car ba̱jtzi bbɛjña̱, bi xifi di dyöjpi ca mí ne, cja̱ bi hñi̱h ca Ocja̱ gá testigo, ntjumʉy di uni ca te di dyöjpi. \v 8 Nubbʉ́, car ba̱jtzi bbɛjña̱ bi ma bú ña̱hui cár me, cja̱ guegue‑cá̱ bú consejabi te di dyöjpi. Pé bú coh car ba̱jtzi bbɛjña̱ bbʉ, bi xih car Herodes: \p ―Dí ne hna moji ca di o cár ña̱ car Juan ca mí xix yʉ cja̱hni.― \p \v 9 Bbʉ mí dyøj ya nʉ́, bi ndo du̱mʉy car Herodes, pe nde̱jma̱ bi mandado di ttøti ca xquí dyöh car ba̱jtzi bbɛjña̱. Como guegue xquí hñi̱h ca Ocja̱, di uni ca te di ttöjpi, cja̱ como már cca̱htijʉ cʉ cja̱hni cʉ már ju̱ pʉ jar mexa, már tøhmijʉ, te di dyøte, \v 10 Nde̱jma̱ bi mandado du ttzɛjquibi cár dyʉga car Juan, pʉ jar födi. \v 11 Nubbʉ́, bú ttzɛjquibi cár ña̱, bú cjöti hnar moji, cja̱ bú tja̱mpi car ba̱jtzi bbɛjña̱, bi ttuni, cja̱ guegue ya, pé bi un cár me. \p \v 12 Diguebbʉ ya, bi ma quí möxte car Juan, bi du̱htzibijʉ cár cuerpo, bi ma bú öguijʉ, cja̱ pé bi möjmʉ bú xijmʉ car Jesús te xquí ncjajpi car Juan. \s1 Jesús da de comer a cinco mil hombres \p \v 13 Bbʉ mí dyøj ya car Jesús, bi wentsjɛ pʉ jabʉ már bbʉy, bi dexi hnar tzi barco, gá ma hnanguadi, pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Cja̱ bbʉ mí dyøh cʉ mi̱ngu̱ cʉ tzi jñi̱ni̱ cʉ már bbʉ cerca pʉ, bi hñɛ cʉ cja̱hni, gá möjmʉ pʉ jabʉ di ga̱h car Jesús bbʉ xti zøti car barco. Má dyodijʉ pʉ jáy nttza̱ni car deje pa di ntjɛjʉ guegue. \v 14 Bbʉ mí ga̱h car Jesús pʉ jar barco, bi jianti cʉ cja̱hni már ngu̱, ya xquí jmu̱ntzi pʉ, cja̱ bi jui̱jqui, bi jojqui quí döhtjijʉ. \v 15 Bbʉ ya xquí nde, quí möxte car Jesús bi guati, cja̱ bi xijmʉ: \p ―Nʉr lugar hua jabʉ dí bbʉpjʉ, jin te i bbʉ ngu̱, cja̱ ya xí ndo nde. Gui cu̱j ya yʉ cja̱hni pa da möjmʉ já tzi jñi̱ni yʉ i bbʉ cerca, du töjmʉ te da zijʉ.― \p \v 16 Nu car Jesús bi xijmʉ: \p ―Jin gui nesta da ma‑yʉ́. Nuquiguɛjʉ, gui unijʉ ca da zi‑yʉ́.― \p \v 17 Guegue quí möxte bi da̱dijʉ: \p ―Jin te dá ja̱göje, jøndi cʉtta tzi tju̱jme̱ co yojo tzi möy xtú tötije.― \p \v 18 Cja̱ car Jesús bi xijmʉ: \p ―Bú cʉ́jʉ huá.― \p \v 19 Diguebbʉ ya, car Jesús bi bbɛjpi cʉ cja̱hni di mi̱pjʉ já paxi, cja̱ guegue bi gʉ cʉ cʉtta tzi tju̱jme̱, bi nøhtza ji̱tzi, cja̱ bi dyöjpi ca Ocja̱ di bendeci cʉ tju̱jme̱. Ma ya bi jejque, cja̱ bi un quí möxte, cja̱ guegue ya‑cʉ́, bi un cʉ cja̱hni rá ngu̱. \v 20 Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni bi zijʉ, bi ñi̱ña̱jʉ. Cja̱ quí möxte bi jmuntzijʉ cʉ tzi pedazo cʉ xquí sobra, bi ñu̱htzijʉ doce bbøtze. \v 21 Mí zøti cʉtta mil cʉ hñøjø cʉ bi zijʉ. Nu cʉ bbɛjña̱ co cʉ ba̱jtzi, jí̱ mí ttʉti ʉr huɛnda‑cʉ́. \s1 Jesús camina sobre el agua \p \v 22 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih quí möxte di dex car barco pa di hmɛtojʉ, di ddaxjʉ jar deje cja̱ guegue di gojti pʉ menta di ma cʉ cja̱hni. \v 23 Nubbʉ́, car Jesús bi gu̱h cʉ cja̱hni di möjmʉ í ngu̱jʉ, cja̱ guegue bi bøx jar ttøø, má ddatsjɛ. Bú nzoh ca Ocja̱, bú de pʉ, bú ora, cja̱ bbʉ ya xquí hmɛxu̱y, car Jesús mbí bbʉjti pʉ jar ttøø. \v 24 Car tzi barco ya, ca xquí dex quí möxte car Jesús, má pa madé car mar. Mí jua̱ni, porque mbá e̱h car nda̱ji̱ nʉ jabʉ mír ma car barco, mbá tɛjni cár ña̱. Guejtjo mí ndo mföhtzi car deje. \v 25 Bbʉ mí bbɛh tzʉ pa di ni̱gui, car Jesús bú ca̱ jar ttøø. Bi hñodi xøtze car mar, má padi jár xʉtja car barco, bi ma guí zøti pʉ jabʉ má pa car barco. \v 26 Nu quí möxte car Jesús ya, bbʉ mí jiantijʉ guegue, xøtze car deje má dyo, bi mbidijʉ, bi majmʉ nzajqui, i̱na̱jʉ: \p ―¡Tji nʉ́r nda̱ji̱ hnar ánima ba e̱j nʉ!― \p \v 27 Nu car Jesús bi nzojmʉ, bi xijmʉ: \p ―Da jñu̱ ir mʉyjʉ. Guejquigö. Dyo guí ntzu̱jʉ.― \p \v 28 Diguebbʉ ya car Pedro bi da̱di, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, bbʉ ntju̱mʉy guehquiguɛ, gui ddajqui ʉr tsjɛjqui gu hñogö xøtze nʉr deje hne̱je̱, gu má ntjɛhui.― \p \v 29 Cja̱ car Jesús bi xifi: \p ―Bú e̱j ya bbʉ́.― \p Diguebbʉ ya bi ga̱ jar barco car Pedro, bi hño xøtze car deje, mír ma du ntjɛhui car Jesús. \v 30 Bbʉ mí zö car Pedro már nzɛh car nda̱ji̱, bi ndo zu̱ bbʉ́, xní ñʉ jar deje. Bi mafi, bi mahti car Jesús, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, cjʉxqui tzʉ ya, porque xtá cʉy.― \p \v 31 Nu car Jesús bi wa̱na̱ nttzɛdi cár dyɛ, bi zɛti car Pedro, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Pedro, jin tza guí e̱me̱gui. ¿Dyoca̱ xcú yomfe̱nitjo?― \p \v 32 Cja̱ bbʉ mí bøxihui jar barco, exque bi tzöya car nda̱ji̱. \v 33 Cja̱ cʉ pé dda hñøjø cʉ mí tøjti pʉ jar barco bi ndo hño í mʉyjʉ, bi hñi̱htzibijʉ car Jesús, bi ma̱jmʉ: \p ―Ntjumʉy, ʉ́r Ttʉqui ca Ocja̱.― \s1 Jesús sana a los enfermos en Genesaret \p \v 34 Diguebbʉ ya bi zøti car barco pʉ jár nttza̱ni car deje, tzʉdi, pʉ jar jöy Genesaret, cja̱ bi ga̱h car Jesús co ni quí möxte pʉ jar barco. \v 35 Cʉ mi̱ngu̱ pʉ jar lugar‑cá̱ bi meyajʉ car Jesús cja̱ bi tʉnguijʉ car jña̱, bi göxjʉ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh cʉ pé dda jñi̱ni pʉ jar jöy‑cá̱. Cja̱ bú ttzijmpi car Jesús göhtjo cʉ to mí jnini. \v 36 Cʉ döhtji mí öjpijʉ favor car Jesús di jiɛgui di zɛtibitjojʉ cár nttza̱ni cár da̱jtu̱ ca mí pöti. Cja̱ cʉ cja̱hni cʉ bí zɛtijʉ, göhtjo bi joguijʉ. \s1 Lo que hace impuro al hombre \c 15 \p \v 1 Diguebbʉ ya, bú e̱jmʉ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús cʉ dda hñøjø cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni car ley, co cʉ dda fariseo. Gueguejʉ xcuí hñe̱jmʉ pʉ Jerusalén, cja̱ bi dyönijʉ car Jesús, bi hñi̱na̱jʉ: \p \v 2 ―Yir möxte yʉ i tɛnqui jin gui tɛn quí costumbre cʉ ndom titajʉ, como jin gui xʉdyɛjʉ rá zö ga nzijʉ. ¿Dyoca̱ jin gui tɛn cʉ costumbre‑cʉ́?― \p \v 3 Cja̱ car Jesús bi da̱di, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, ¿dyoca̱ guí ndo uni ir mʉyjʉ gui tɛnijʉ cʉ dda costumbre, cja̱ por rá ngue cʉ costumbre‑cʉ, jin guí cjajpijʉ ngüɛnda cʉ jmandado cʉ xí ddajquijʉ ca Ocja̱? \v 4 Porque bi mandado ca Ocja̱ ncjahua: “Gui hñi̱htzibi quer ta cja̱ co quer me.” Guejtjo bi ma̱n ca Ocja̱: “Car cja̱hni ca da zan cár ta o cár me, rí ntzöhui da bböhti.” \v 5 Nuquiguɛjʉ, jin guí tɛnijʉ yʉ jmandado‑yʉ. Guí ɛtijʉ yʉ cja̱hni da dö göhtjo cár diezmo pʉ jar templo, masque jin te da sobra pa da möx quí tajʉ o quí mejʉ. Guí xijmʉ, da jojtjo bbʉ da xijmʉ cár ta co cár me: “Nuquɛ ta, nuquɛ me, ya jin te dí ja̱ pa gu föxquihui. Nu ca ndí ja̱ pa gua föxquihui, ya xtú un ca Ocja̱.” \v 6 Eso, guí xijmʉ cʉ cja̱hni, jin guí nesta da möx quí tajʉ cja̱ co quí mejʉ. Ncjahmʉ guí ja̱jquijʉ car palabra ca xí mandado ca Ocja̱, pe guí ndo tɛnijʉ ca xí ma̱n quir mi̱nga̱‑cja̱hnitjojʉ. \v 7 ¡Guí jiöjtejʉ! Car profeta Isaías, bbʉ mí dyøti cár libro, ya má yabbʉ, bi jñu̱x yʉ dda palabra yʉ i ma̱ ja guí ncjajʉ. Mí ma̱ ncjahua, i̱na̱: \q1 \v 8 Yʉ cja̱hni‑yʉ, xøtzetjo ga hñizquigö‑yʉ́, \q1 Pe mbo ʉ́r mʉyjʉ, jin gui cuajqui‑yʉ́. \q1 \v 9 Jin te ntju̱mʉy ga xöjtiguijʉ, \q1 Como jin gui gue cam palabragö i u̱jti quí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ pa da dɛn‑cʉ́, \q1 Gue quí mfe̱ni yʉ cja̱hnitjo i u̱jtijʉ. \m Ncjapʉ gá ma̱n car profeta‑cá̱.― \p \v 10 Diguebbʉ ya car Jesús bi nzoh cʉ cja̱hni cʉ xquí jmuntzi pʉ, bi xijmʉ du cuati pʉ jabʉ már bbʉ guegue, bi hñi̱na̱: \p ―Gui dyødejʉ, cja̱ gui mbe̱nijʉ rá zö te i ne da ma̱ nʉ gu xihquijʉ: \v 11 Digue yʉ cosa yʉ dí tzijʉ, jin te i bbʉh ca i ccaxquijʉ ca Ocja̱ pa jin gu tzijʉ, como guegue jin gui nu̱guijʉ rá nttzo por rá ngue cʉ dí tzijʉ. Bbʉ da ma̱ngui palabra rá nttzo hnar cja̱hni, nucá̱ cierto, jin gui tzøh ca Ocja̱‑cá̱.― \p \v 12 Diguebbʉ ya, quí möxte car Jesús bi guati cja̱ bi dyönijʉ: \p ―Nuquiguɛ, ¿cja guí pa̱di, xí unijʉ ʉr cuɛ cʉ fariseo ca xcá dyødejʉ nʉr palabra nʉ xcú ma̱?― \p \v 13 Cja̱ bi da̱ guegue, i̱na̱: \p ―Da nccʉ́htzi göhtjo tema planta ca jí̱ xcá mon cam Tzi Ta ca bí bbʉ jar ji̱tzi. Cʉ cja̱hni‑cʉ́, jí̱ í cja̱hni cam Tzi Tagö. \v 14 Dyo guí cjadi mʉyjʉ‑cʉ́. Godö‑cʉ́, cja̱ pé i cjʉti pé dda godö. Nu bbʉ ʉr godö ca to i cjʉti, cja̱ pé ʉr godö ca to i tɛni, nubbʉ́, da tzohui göhtjo yojmi jar hñu̱tje.― \p \v 15 Diguebbʉ ya car Pedro bi xih car Jesús: \p ―Xijquije tzʉ, ¿te i ne da ma̱n car palabra cja xcú ma̱?― \p \v 16 Cja̱ bi ma̱n car Jesús: \p ―Hne̱hquitjoguɛjʉ, ¿cja guí jñɛjmʉ cʉ pé dda cja̱hni cʉ jin gui ntiende? ¿Cja jí̱ bbe guí ntiendejʉ hne̱je̱? \v 17 ¿Cja jin guí ntiendejʉ, göhtjo ca dí cöti ʉm nejʉ rí má jam nttza̱mfojʉ, cja̱ diguebbʉ ya, rí madi tji? \v 18 Pe nu ca i pøxi ir nejʉ, guehca̱ rí hñe̱h pʉ jer tzi mʉyjʉ. Cja̱ bbʉ rá nttzo ca guí ma̱, nubbʉ́, cierto ca Ocja̱ i cca̱jtiqui guí tu̱ ca rá nttzo. \v 19 Porque rí hñe̱h pʉ jer tzi mʉyjʉ cʉ nttzomfe̱ni. Car mfe̱ni ca grí pöhti quer hñohui, car mfe̱ni ca grí jiöhtibi cár bbɛjña̱ pé hnar hñøjø o cár da̱me̱ pé hnar bbɛjña̱, car mfe̱ni ca grí jiöti hnar bbɛjña̱ o hnar hñøjø ca jin guí ntja̱jtihui, car mfe̱ni ca grí mpe̱, car mfe̱ni ca grí ña̱jqui bbɛtjri, car mfe̱ni ca grí jiøx quer mi̱nga̱‑cja̱hnihui tema cosa rá nttzo, göhtjo yʉ nttzomfe̱ni‑yʉ́ rí hñe̱h pʉ jer tzi mʉyjʉ. \v 20 Guejyʉ i ttzombiquijʉ yir tzi mʉyjʉ cja̱ guejyʉ jin gui tzøh ca Ocja̱‑yʉ́. Pe bbʉ jin gui xʉdyɛjʉ ncja ngu̱ ga xʉdyɛ cʉ fariseo, jin gui nttzo‑cá̱.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Una mujer extranjera que creyó en Jesús \p \v 21 Diguebbʉ ya, bi bøm pʉ car Jesús, gá ma jar jöy pʉ jabʉ mí bbʉh car jñini Tiro co hne̱h car jñini Sidón. \v 22 Hnar bbɛjña̱ múr mi̱ngu̱ car jöy‑cá̱, jí̱ múr judio, mí pertene car raza ca mí tsjifi cananea, guegue bú e̱je̱ bi ntjɛhui car Jesús. Bi nzofo, bi mahti nzajqui, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquiguɛ, Tada, xquí hñe̱je̱ digue cár cji car rey David, gui jui̱guigö tzʉ. I ndo jnin cam tti̱xu̱, xí nzʉh cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo.― \p \v 23 Nu car Jesús jin te gá nda̱di. Diguebbʉ bi guatijʉ quí möxte bi nzojmʉ car Jesús, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Xih tzʉ nʉr bbɛjña̱ da ma, porque ba tɛnguijʉ, dé i mafi.― \p \v 24 Cja̱ bi da̱j ya car Jesús, bi xih car bbɛjña̱: \p ―Xpá mɛnquigö cam Tzi Ta ji̱tzi pa gu jon quí tzi dɛti cʉ xí bbɛdi. Gue yʉ cja̱hni israelita, jøntsjɛ‑yʉ́. Yʉ pé dda cja̱hni, jí̱ í dɛjti cam Tzi Ta ji̱tzi.― \p \v 25 Nu car bbɛjña̱ nde̱jma̱ bi guati car Jesús, bi nda̱ndiña̱jmu̱ pʉ jáy hua, bi ndo dyöjpi favor, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, gui föxqui tzʉ.― \p \v 26 Bi da̱j ya car Jesús, bi xifi: \p ―Jin gui tzö gu ja̱mbi cár tju̱jme̱ quí ba̱jtzi ca Ocja̱ pa gu ɛmbi yʉ tzi dyo.― \p \v 27 Bi ma̱n car bbɛjña̱, bbʉ, i̱na̱: \p ―Cierto, Tzi Tada, pe nde̱jma̱ da jogui gui föxqui hne̱je̱. Porque guejti yʉ tzi dyo i tzí cʉ ngʉnti tju̱jme̱ cʉ i jøh pʉ jár mexa cár jmu̱jʉ.― \p \v 28 Diguebbʉ, bi da̱h car Jesús, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛ, na̱na̱, rá zö guir hñe̱me̱gui. Da ncja como ngu̱ guí neguɛ.― \p Cja̱ bi zö cár tti̱xu̱ desde car hora‑cá̱. \s1 Jesús sana a muchos enfermos \p \v 29 Bbʉ mí bøm pʉ jár lugar‑cá̱, car Jesús bi dɛn car hñu̱ rí ma jár nttza̱ni car mar Galilea. Cja̱ bi bøxi hnar ttøø, bú mi̱h pʉ. \v 30 Cja̱ bi guatijʉ car Jesús rá ndo ngu̱ cja̱hni, mbá tzijmpi rá ngu̱ clase cʉ döhtji, cʉ dohua, hne̱h cʉ godö, cʉ ngone co cʉ dodyɛ, cja̱ pé ddáa rá ngu̱ cʉ mí jñinijʉ. Bú tzijʉ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, cja̱ guegue bi jojqui göhtjo. \v 31 Mí ndo dyo í mʉy cʉ cja̱hni bbʉ mí cca̱htijʉ ja gá zö cʉ döhtji. Bi ña̱ cʉ ngone, bi joh cʉ dodyɛ, bi hño cʉ dohua, bi cca̱hti cʉ godö. Cʉ cja̱hni cʉ mí cca̱hti cʉ döhtji ngá zö, bi ndo xöjtibijʉ car Tzi Ta ji̱tzi, bi ma̱jmʉ: \p ―Ya xí ndo möxquigöjʉ ca Ocja̱, dí israelitajʉ, yí cja̱hniguijʉ guegue.― \s1 Jesús da de comer a cuatro mil hombres \p \v 32 Diguebbʉ ya, car Jesús bi nzoh quí möxte, bi xijmʉ: \p ―Dí ndo jui̱jqui yʉ cja̱hni. Ya xí nzʉ jñu̱jpa dí bbʉpjʉ hua, cja̱ jin te i tzijʉ. Jin dí ne gu cu̱y da möjmʉ í ngu̱jʉ, porque xtrí ngüentijʉ jar hñu̱.― \p \v 33 Cja̱ bi da̱h quí möxte, bi ma̱jmʉ: \p ―Nuhua jabʉ dí bbʉpjʉ, jin to i hña̱ni, ¿jabʉ gu tötijʉ drá ngu̱ cʉ tju̱jme̱ pa da ñi̱ña̱ göhtjo yʉ cja̱hni yʉ́?― \p \v 34 Nu car Jesús bi dyönijʉ: \p ―¿Tengu̱ tju̱jme̱ guí pɛhtzijʉ?― \p Cja̱ guegue bi da̱dijʉ: \p ―Yojto, cja̱ tengu̱di cʉ tzi möy.― \p \v 35 Nubbʉ́, car Jesús bi bbɛjpi cʉ cja̱hni di mi̱pjʉ jöy. \v 36 Cja̱ guegue ya bi gʉ cʉ yojto tju̱jme̱ cja̱ co cʉ tzi möy, cja̱ bi dyöjpi mpöcje car Tzi Ta ji̱tzi. Bi jejqui cʉ tju̱jme̱ co cʉ möy cja̱ bi un quí möxte. Cja̱ quí möxte ya, pé bi un cʉ cja̱hni. \v 37 Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni bi zijʉ, bi ñi̱ña̱jʉ. Cja̱ bi jmu̱ntzijʉ cʉ pedazo cʉ xquí sobra. Bi zö yojto bbøtze, bi ñu̱tzi rá zö. \v 38 Cja̱ cʉ cja̱hni cʉ bi zi, mí zøti go mil cʉ hñøjø, aparte cʉ bbɛjña̱ co cʉ tzi ba̱jtzi. \v 39 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih cʉ cja̱hni di möjmʉ í ngu̱jʉ ya, cja̱ guegue bi ma guí tøh car barco, bi ddax jar deje, gá nzøti pʉ jar jöy ca mí nzøtihui car jñi̱ni Magdala. \s1 Los fariseos y los saduceos piden una señal milagrosa \c 16 \p \v 1 Diguebbʉ ya, bi guati car Jesús cʉ fariseo hne̱h cʉ saduceo. Mí jon‑cʉ́ ja drí dyøhtibi car Jesús hnar trampa. Bi dyöjpi di u̱jti hnar seña ca di hna ni̱guitjo nʉ jar ji̱tzi pa di hñe̱me̱jʉ, guegue xcuí mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi. \v 2 Cja̱ guegue bi da̱di, bi xijmʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, bbʉ guí jantijʉ nʉr ji̱tzi, guí pa̱di gui ma̱jmʉ ja da ncja car tiempo. Bbʉ i tjɛngui nʉr ji̱tzi bbʉ xca nde, nubbʉ guí ma̱jmʉ: “Da ncja hnar jogui pa ʉr xu̱di.” \v 3 Bbʉ i tjɛngui nʉr ji̱tzi bbʉ nxudi cja̱ i ndo cja gu̱y, nubbʉ́, guí ma̱jmʉ: “Nuya da hño ʉr nda̱ji̱ ya, cja̱ da wa̱y.” ¡Nuquɛjʉ, guí jiöjtejʉ! Guí pa̱di gui ma̱jmʉ ja da ncja car tiempo bbʉ guí jantitjojʉ nʉr ji̱tzi. ¿Cja jin guí meyajʉ cʉ seña cʉ ya xquí cca̱htijʉ? ¿Dyoca̱ jin guí pa̱dijʉ, ya xí ncumpli cʉ di ncja bbʉ xti ni̱gui ca hnar cja̱hni ca du pɛjni ca Ocja̱? \v 4 Guí nejʉ pa gu cjajpigö da hna ni̱gui jar ji̱tzi hnar milagro, cja̱ bbʉ ji̱na̱, jin guí ne gui hñe̱me̱jʉ, ¿cja guejquigö xpá mɛnquigö car Tzi Ta ji̱tzi? Gue yʉ cja̱hni yʉ rá nttzo quí mfe̱ni cja̱ ya xí jiɛjmʉ ca Ocja̱ i ne da cca̱htijʉ milagro pa da hñe̱me̱jʉ. Pe nugö, jin gu øti tema milagro pa gui cca̱htijʉ. Jøña̱ gu ncjagö ncja ngu̱ car profeta Jonás ca mí bbʉ ya má yabbʉ, cja̱ ncjapʉ gu jñɛbbe ncja hnar seña.― \p Ncjapʉ gá nda̱jti cʉ fariseo car Jesús, cja̱ diguebbʉ ya, bi wembi, bi má. \s1 La levadura de los fariseos \p \v 5 Diguebbʉ ya guegue bi mɛhui quí möxte bi ddaxjʉ car mar. Cja̱ bbʉ mí zøtijʉ ca hnanguadi, quí möxte car Jesús bi hna mbe̱nijʉ, jin te xcuí gʉjʉ tju̱jme̱ pa di zijʉ. \p \v 6 Diguebbʉ ya car Jesús bi nzojmʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Dyøjma̱jʉ nʉr razón dí ne gu xihquijʉ: Jin gui tzö car levadura ca ba ja̱ cʉ fariseo co cʉ saduceo. Nuquɛjʉ, jin gui ma gui jña̱jʉ‑cá̱.― \p \v 7 Nu quí möxte bi ña̱tsjɛjʉ bi ma̱jmʉ: \p ―I xijquijʉ nʉr palabra‑nʉ porque jin te xtá cʉjʉ tju̱jme̱.― \p \v 8 Cja̱ car Jesús bi ba̱di ter bɛh ca̱ már ma̱jmʉ, cja̱ bi dyönijʉ: \p ―¿Dyoca̱ guí hñönijʉ ja gu ncjajʉ ya, porque jin te xcú cʉjʉ tju̱jme̱? ¿Cja jim be guí e̱me̱guijʉ? \v 9 ¿Cja jim be guí pa̱dijʉ, jin gui nesta gui ntzøtijʉ ter bɛh ca̱ gu tzijʉ? ¿Cja jin guí mbe̱nijʉ te dú cjajpi cʉ cʉtta tju̱jme̱ bbʉ mí zi cʉ cʉtta mil hñøjø? ¿Cja jin guí mbe̱nijʉ tengu̱ bbøtze cʉ pedazo pé bi sobratjo? \v 10 Co guejti cʉ yojto tju̱jme̱ cʉ bi zi cʉ go mil hñøjø, hasta bi ñi̱ña̱jʉ rá zö, ¿cja jin guí mbe̱nijʉ tengu̱ bbøtze cʉ pedazo pé bi huetitjo hne̱je̱? \v 11 Guí ma̱jmʉ, ndár ña̱gö digue car tju̱jme̱, ca xtá xihquijʉ güi mfödijʉ pa jin güi jña̱jʉ car levadura ca ba ja̱ cʉ fariseo co cʉ saduceo.― \p \v 12 Bbʉ mí dyødejʉ nʉr palabra‑nʉ, bi ba̱h quí möxte car Jesús te mí ne di ma̱ guegue. Jí̱ már ña̱ car Jesús digue car levadura ca i ntja̱ntzihui car cjʉni tju̱jme̱. Nu guegue már xih quí möxte jin di dɛmbijʉ cár mfe̱ni cʉ fariseo co cʉ saduceo. Mír jɛquihui cár mfe̱ni guegue‑cʉ́ car levadura. \s1 Pedro declara que Jesús es el Cristo \p \v 13 Diguebbʉ ya car Jesús bi ma jar jöy ca mí nzøtitjohui car jñini Cesarea de Filipo, cja̱ bi dɛn quí möxte. Nupʉ, car Jesús bi dyön‑cʉ́, bi hñi̱mbijʉ: \p ―¿Ter bɛh ca̱ i ma̱n yʉ cja̱hni diguejcö? ¿Tema cargo dí ja̱gö?― \p \v 14 Quí möxte ya, bi da̱dijʉ, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―I ma̱n cʉ dda cja̱hni, nuquiguɛ, gúr Juan ca mí xix yʉ cja̱hni cja̱ bi bböhti, cja̱ nuya pé xí jña̱ ʉ́r jña̱. Cʉ pé ddáa ya i ma̱jmʉ, gúr profeta Elías nguí bbʉy ya má yabbʉ, cja̱ nuya pé xcú ni̱gui. Cja̱ pé i bbʉ pé ddáa cʉ i ma̱jmʉ guehquɛ gúr ndodi Jeremías, o bbʉ ji̱na̱, pé hnahño ʉ́r jmandaderoqui ca Ocja̱.― \p \v 15 Guegue pé bi dyöni, bbʉ: \p ―Xiquiguɛjʉ, ¿te guí ma̱jmʉ digue cam cargo dí ja̱gö?― \p \v 16 Cja̱ bi da̱h car Simón ca guejtjo mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Pedro, bi hñi̱na̱: \p ―Guehquiguɛ, gúr Cristo, xí hñi̱xqui car Tzi Ta ji̱tzi pa gui mandadoguije. ʉ́r Ttʉqui ca Ocja̱ ca ntjumʉy i bbʉy.― \p \v 17 Diguebbʉ ya bi da̱h car Jesús, bi xih car Pedro: \p ―Nuquɛ, Simón, ʉ́r ttʉqui car Jonás. Xí ndo möxqui car Tzi Ta ji̱tzi. Jin tema cja̱hni xí xihqui nʉr palabra nʉ xcú ma̱. Guejtjsɛ cam Tzi Ta ca bí bbʉ ji̱tzi xí xihqui ncjanʉ, eso xcú pa̱di jabʉ xtá e̱jcö cja̱ co tema cargo dí ja̱. \v 18 Dí xihqui hne̱je̱, nuquɛ, gúr Pedro, guí jñɛjmi hnar me̱do pʉ jabʉ da tsjoxi hnar ngu̱. Ntjumʉy nʉr palabra nʉ xcú ma̱, cja̱ nuquɛ, gui ma gui föx cʉ pé dda cja̱hni pa da hñemegui ncja ngu̱ grí hñemegui. Yʉ to da hñemegui da cja ʉm templogö. Masque da contragui ca Jin Gui Jo co göhtjo quí möxte, pe jin da da̱gui, cja̱ jin da da̱pi yʉ to da hñemegui, hne̱je̱. \v 19 Nuquiguɛ, Pedro, xtá ddahqui cʉ ntsjogui pa gui jña̱ quer cargo, gui föxqui cam jmandado pʉ jabʉ i mandado cam Tzi Ta ji̱tzi. Dí ddahqui derecho gui xij yʉm cja̱hni yʉ i tɛngui hua jar jöy, ja i ncja cʉ jin da dyøtijʉ, cja̱ co ni cʉ ja i ncja cʉ i tjɛgui da dyøte. Ncja ngu̱ gri xijmʉ hua jar jöy, da ncjadipʉ drí ma̱n cam Tzi Ta pʉ jar ji̱tzi.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 20 Diguebbʉ ya, car Jesús bi ccax quí möxte cʉ már yojmi, bi xijmʉ, jí̱ bbe di ngöxtejʉ, ¿cja múr Cristo guegue ca xquí hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di mandado? \s1 Jesús anuncia su muerte \p \v 21 Desde car pa‑cá̱ car Jesús bi mʉdi bi xih quí möxte, guegue mí nesta di ma pʉ jar jñi̱ni Jerusalén cja̱ di du̱ pʉ. Bi xijmʉ, cʉ tita cʉ mí ja̱ cár cargojʉ pʉ, co cʉ möcja̱ cʉ mí mandadobi cʉ pé ddáa, co hne̱h cʉ hñøjø cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni israelita car ley, göhtjo‑cʉ́ di contrabi car Jesús, di mandado pa di ttʉni, cja̱ pa di bböhti. Nu guegue car Jesús, di du̱, cja̱ pé di jña̱ ʉ́r jña̱ ca xtrá jñu̱jpa. Guehcá̱ di ncja‑cá̱. \v 22 Nu car Pedro, bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ́, bi wejqui car Jesús, gá ma hnanguadi, cja̱ bi mʉdi bi nzofo. Bi xifi: \p ―Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, dyo guí ma̱nguɛ gui tu̱. Jin da jiɛqui car Tzi Ta ji̱tzi pa da bböjtiqui.― \p \v 23 Car Jesús ya, bi bböti, cja̱ pé bi nzoh car Pedro, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquɛ, Pedro, dyo guí xijqui ncjanʉ. Guí yojmi car Satanás. Jin gu øjtiqui nʉ xcú xijqui. Guí ne gui ccaxqui pa jin gu øti ca xí ma̱n cam Tzi Ta ji̱tzi. Jí̱ xcuá hñe̱h ca Ocja̱ nir mfe̱ni. ʉ́r mfe̱nitjo hnar cja̱hni.― \p \v 24 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih quí möxte: \p ―Car cja̱hni ca i ne da dɛnguigö, jin da jiøjqui cár nzajqui. Da dyɛmbi ʉ́r mʉy pa da sufri, ncja ngu̱ hnar cja̱hni ca i ddøti pʉ jar ponti pa da du̱. Da ncjapʉ drí dɛnguigö. \v 25 Car cja̱hni ca jin gui ne da dɛnguigö, como i ne da mɛhtzitjo cár vida, guegue da bbɛh cár vida. Nu car cja̱hni ca i bbʉy pa drí dɛnguigö, masque xín da bbɛh cár vida, nucá̱ da döti car nzajqui ca ntju̱mʉy rá zö. \v 26 ¿Ter bɛh ca̱ di ta̱h hnar cja̱hni bbʉ di cjajpi ʉ́r mɛjti göhtjo yʉ i bbʉjcua jar mundo, pe guejtsjɛ guegue di bbɛdi? ¿Ter bɛh ca̱ di dö pa di mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue? \v 27 Nugö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. Dí xihquijʉ, car pa ca pé xcuá cojcua jar jöy, bbʉ xcuá yobbe cʉ ángele cʉ i pɛjpi cam Tzi Ta, ya xcra ja̱gö cam cargo pa gu cja ʉr nzöya. Nubbʉ, gu juzga cada hnar cja̱hni según ca xtrú dyøte hua jar jöy. \v 28 Gui dyøjma̱jʉ nʉr palabra nʉ dí xihquijʉ ya digue yʉ cja̱hni yʉ i bbʉj yʉ pa ya: I bbʉ tengu̱ yʉ da hmʉjti bbʉ pé xcuá coji, jí̱ bbe di tu̱jʉ. Guegue‑yʉ́ xta nu̱jʉ bbʉ xcuá ja̱ cam cargo cja̱ xtá mandado. Guejquigö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy.― \s1 La transfiguración de Jesús \c 17 \p \v 1 Diguebbʉ ya, bbʉ mí cja ddajto mpa, car Jesús bi zix car Pedro, hne̱h car Santiago cja̱ co cár cjua̱da̱, gue car Juan. Jøntsjɛ‑cʉ́ bi zix‑cʉ́. Bi möjmʉ gá mbøxjʉ hnar ttøø, már ndo nte. \v 2 Yʉ jñu̱ yí möxte‑yʉ, már cca̱htijʉ car Jesús, cja̱ bi mböh cár cara, hnahño mír ni̱gui. Mí juɛtzi ncja nʉr jiadi. Guejti quí da̱jtu̱ már tzi nttaxi ncja nʉr jiahtzi. \v 3 Cja̱ bi hna ni̱gui pʉ car Moisés co car Elías, xcuí hñe̱jmi jar ji̱tzi. Cja̱ bi ña̱hui car Jesús. \v 4 Diguebbʉ ya car Pedro bi xih car Jesús, i̱na̱: \p ―Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, dí ndo mpöjcö ca dár hmʉpjʉ hua. Bbʉ guí neguɛ, gu øti jñu̱ tzi ngu̱ gá dyɛza: hnaaquiguɛ, pé hnáa nʉr Moisés, cja̱ pé hnáa nʉr Elías.― \p \v 5 Már ña̱di car Pedro, cja̱ bi hna ga̱h hnar gu̱y, már ndo nttaxi, bi gohmijʉ. Cja̱ bi ni̱gui hnar jña̱, mbí ña̱ pʉ mbo car gu̱y. Bi ma̱: \p ―Gue nʉm ttʉgö‑nʉ́, dí ma̱di. I pöjpigui nʉm tzi mʉy. Gui dyødejʉ ca i ma̱‑nʉ́.― \p \v 6 Nu quí möxte car Jesús, bbʉ mí dyøj nʉr jña̱ mbí ña̱ mbo car gu̱y, bi ndo ntzu̱jʉ, cja̱ bi hmɛmfojʉ jar jöy. \v 7 Diguebbʉ ya car Jesús bi guati cja̱ bi göx cár dyɛ, bi dön‑cʉ́. Bi xijmʉ: \p ―Gui bböpjʉ ya, dyo guí ntzu̱jʉ.― \p \v 8 Cja̱ bbʉ mí jani gueguejʉ, jøntsjɛ car Jesús bi jiantijʉ. Ya xquí wen cʉ pé yojo. \p \v 9 Bbʉ ya xi mbá ca̱jmʉ jar ttøø, car Jesús bi xih quí möxte, jin to di göxjʉ ca xcuí cca̱htijʉ pʉ jar ttøø. Bi xijmʉ: \p ―Jin to gui xijmʉ ter bɛh ca̱ xcú cca̱htijʉ hasta bbʉ xtá tu̱gö cja̱ pé xtá nantzi. Nugö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy.― \p \v 10 Diguebbʉ ya, quí möxte car Jesús, bi dyöni, bi hñi̱mbijʉ: \p ―¿Dyoca̱ i ma̱n cʉ maestro cʉ i u̱jtiguije car ley, bbɛto xtu e̱h car profeta Elías, cja̱ diguebbʉ, drí ga̱x ca hnaa ca da hñi̱x ca Ocja̱ pa da mandadoguijʉ?― \p \v 11 Cja̱ bi da̱h car Jesús, bi xijmʉ: \p ―Cierto nʉr palabra nʉ xí man cʉ maestro. Mí nesta bbɛto di hñe̱h car Elías, di nzoj yʉ cja̱hni pa drí hmʉpjʉ ncja ngu̱ ga ne ca Ocja̱, cja̱ diguebbʉ ya, di hñe̱j na̱ hnáa. \v 12 Pe nugö, dí xihquijʉ, ya xpá hñe̱h ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca i jñɛjmi car Elías, cja̱ yʉ cja̱hni, jin gá ne gá meya. Nuyʉ́, bi möhtijʉ. Hne̱jquigö, xta ncjagui ncja ngu̱ gá ncjajpi ca hnáa ca mí jñɛjmi car Elías. Guejquigö dúr cja̱hni, xpá bbɛnqui hua jar jöy.― \p \v 13 Nubbʉ́, cja bi hna ba̱h quí möxte car Jesús te mí ne di ma̱ guegue‑cá̱ bbʉ mí ma̱, ya xcuí hñe̱h car Elías. Bi ba̱dijʉ, már ña̱ digue car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni. \s1 Jesús sana a un muchacho epiléptico \p \v 14 Cja̱ bbʉ mí zønijʉ jár ndʉy car ttøø, bi cca̱htijʉ, ya xquí jmu̱ntzi pʉ rá ngu̱ cja̱hni. Bú e̱h hnar hñøjø, bi guati car Jesús, cja̱ bi nda̱ndiña̱jmu̱, bi hñi̱mbi: \p \v 15 ―Nuquɛ, Tzi Tada, föxquije tzʉ. Gui dyøtje tzʉ cam ttʉ. I tzöhui car jñini ʉr mexca̱ndu̱, cja̱ i ndo tzöhui nttzɛditjo. Dé i fʉntzi jar gootzibi, guejtjo rá ndo ngu̱ vez xí tzo já deje. \v 16 Cja̱ nuya, xtú tzijmpi yir möxte, pe nuyʉ, jí̱ xcá̱ mba̱di di jojqui.― \p \v 17 Bi da̱j ya car Jesús, i̱na̱: \p ―Nuquiguɛjʉ, guí cja̱hnijʉ guí bbʉpjʉ rá pa ya, jin te guí e̱me̱jʉ ca Ocja̱, cja̱ jin guí øjtijʉ ca i ma̱. Ya xná ngu̱ mpa xtú hmʉpjʉ, cja̱ jin guí ne gui hñe̱me̱guijʉ. Ya jin gu jötigö ca dár hmʉpjʉ. Bú tzí hua quer ttʉ.― \p \v 18 Cja̱ bú tzíji, bbʉ. Diguebbʉ ya, car Jesús bi huɛhti car ttzonda̱ji̱ ca mí yojmi car ba̱jtzi, cja̱ nucá̱, bi bøni, bi wem pʉ. Cja̱ desde car hora‑cá̱ bi joh car tzi hñøjø. \p \v 19 Diguebbʉ ya, bbʉ ya xquí wen cʉ cja̱hni rá ngu̱, bi guati car Jesús quí möxte, bi dyönijʉ: \p ―Xigöje, ¿Dyoca̱ jí̱ xtá pa̱jcöje gua fonguije car nda̱ji̱‑cá̱?― \p \v 20 Cja̱ bi da̱j ya car Jesús, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Porque jin guí e̱me̱jʉ ca Ocja̱ göhtjo mbo ir mʉyjʉ. Cierto nʉr palabra nʉ dí xihquijʉ, masque cja guí nxödi gui hñe̱me̱jʉ, bbʉ ntju̱mʉy gri hñe̱me̱jʉ, xquí zɛdijʉ, bbʉ. Bbʉ gui nxödi gui hñe̱me̱jʉ ca Ocja̱ göhtjo mbo ir mʉyjʉ, da jogui gui dyöjpijʉ ca te guí nejʉ, cja̱ da ncja ca xcú ma̱jmʉ. Hasta da jogui gui bbɛjpijʉ nʉr ttøø nʉ rá cjanʉ da wengua drí ma hnanguadi, cja̱ da weni. \v 21 Nu cʉ nda̱ji̱ rá nttzo, ncja ca hnáa ca mí yojmi nʉr ba̱jtzi‑nʉ́, jin gui ne da bøn‑cʉ́. Nesta gui ayunajʉ cja̱ gui ndo nzojmʉ ca Ocja̱ pa da jogui gui fonguijʉ cʉ́.― \s1 Jesús anuncia otra vez su muerte \p \v 22 Cja̱ bbʉ má dyojʉ car Jesús co quí möxte pʉ jar jöy Galilea, guegue bi xijmʉ te di ncja, bi hñi̱na̱: \p ―Guejquigö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy, cja̱ nuya da ndögui jáy dyɛ cʉ cja̱hni cʉ i ʉgui. \v 23 Nucʉ́, da möjtiguigö‑cʉ́, pe ca xtrá jñu̱jpa, pé gu nantzi.― \p Cja̱ bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ́ quí möxte car Jesús, bi ndo du̱mʉyjʉ rá ngu̱. \s1 El pago del impuesto para el templo \p \v 24 Diguebbʉ ya, car Jesús co quí möxte bi zøtijʉ jar jñini Capernaum. Cja̱ bú e̱h cʉ cobrador cʉ mí dyo, mí jmu̱ntzi cʉ contribución pa di ttzoh pʉ jár ni̱cja̱ cʉ judio. Cʉ cobrador bi guatijʉ car Pedro cja̱ bi dyöjpijʉ cár contribución. Bi dyön car Pedro, bi hñi̱mbijʉ: \p ―¿Cja i dö car contribución quer maestrojʉ pa da ttum pʉ jar ni̱cja̱?― \p \v 25 Bi da̱h car Pedro, bbʉ: \p ―Ja̱a̱, i dö.― \p Bbʉ ya xquí ma̱ ncjapʉ, bi ñʉti car Pedro pʉ jar ngu̱ pʉ jabʉ mí tzöya car Jesús. Nu car Jesús nguetica̱ bi nzoh car Pedro, bi dyöni: \p ―¿Nuquɛ, Simón, ja i ncja quer mfe̱ni? ¿Cja rí ntzöhui gu unijʉ ca i ttöjquijʉ, cja̱ huá ji̱na̱? ¿To cʉ cja̱hni cʉ i ncobrabi cʉ contribución pa da jña̱ car gobierno? ¿Cja gue quí familia car gobernador, cja̱ huá hnahño cja̱hni?― \p \v 26 Cja̱ bi da̱h car Pedro, i̱na̱: \p ―Gue cʉ hnahño cja̱hni i ncobrabi.― \p Car Jesús pé bi xih bbʉ: \p ―Guehcá̱. Nugöjʉ, jí̱ rí ntzöhui da ncobraguijʉ cʉ contribución cʉ da ttzoh pʉ jar templo, como í ttʉguijʉ ca Ocja̱. \v 27 Pe pa jin da hñi̱na̱ cʉ pé dda cja̱hni, dí tzangöjʉ car templo, nde̱jma̱ gu cju̱tijʉ ca i ttöjquijʉ. Eso, gui maguɛ ya jar mar, gui pøti quer hmamöy gá gancho. Car möy ca bbɛto gui tzʉdi, gui cjʉx‑cá̱ cja̱ gui yajquibi cár ne. Pʉ mbo ʉ́r ne xquí töti hnar domi. Gui jña̱x car domi‑cá̱, cja̱ gui ma bú dö pʉ jabʉ i jmu̱ntzi cʉ contribución. Da ntzöhui pa dí yojmi.― \s1 ¿Quién es el más importante? \c 18 \p \v 1 Ca hnajpa, quí möxte car Jesús bi guati cja̱ bi dyönijʉ: \p ―¿Ja i ncja car cja̱hni ca más da tti̱htzibi pʉ jabʉ i mandado car Tzi Ta ji̱tzi?― \p \v 2 Cja̱ car Jesús bi nzoh hnar tzi ba̱jtzi, bi hñi̱h pʉ jabʉ már bbʉh quí möxte, \v 3 cja̱ bi xijmʉ: \p ―Dyøjma̱jʉ nʉ dí xihquijʉ, i nesta gui pöti quir mfe̱nijʉ cja̱ gui ncjajʉ ncja ngu̱ hnar tzi ba̱jtzi. Bbʉ ji̱na̱, jin da jogui gui cuatijʉ pʉ jár dyɛ ca Ocja̱ pa da mandadoquijʉ. \v 4 Eso, dí xihquijʉ, ca to da ncjá ncja ngu̱ nʉr tzi ba̱jtzi nʉ jin gui mbe̱ni má̱s te i mu̱hui, guegue‑cá̱ da ndo tti̱htzibi pʉ jabʉ i mandado cam Tzi Ta ji̱tzi. \v 5 Car cja̱hni ca i tɛngui, cja̱ por rá nguejquigö da möxi hnar tzi ba̱jtzi ncja ngu̱‑nʉ́, ncjahmʉ guejquigö i föxqui hne̱je̱. \s1 El peligro de caer en pecado \p \v 6 Digue yʉ ba̱jtzi yʉ i e̱me̱gui cja̱ co cʉ cja̱hni cʉ di jñɛjmi‑yʉ́, car cja̱hni ca di jöti hna‑yʉ́ pa da dyøti ca rá nttzo, da ttuni hnar castigo drá ndo ʉ́. Más di jogui di hnu̱htibi hnar ndo me̱do jár dyʉga, cja̱ di ttɛnti jar mar, pʉ jabʉ rá ndo je̱, cja̱ jin di jiöti cár hñohui ca cja i fʉdi i e̱me̱gui. \v 7 Da ndo sufri yʉ cja̱hni yʉ i bbʉjcua jar mundo, porque nde̱jma̱ i bbʉh cʉ to i jöti quí hñohui pa da dyøtijʉ ca rá nttzo. Nu ca Ocja̱ da ndo castiga cʉ cja̱hni cʉ i øti ncjapʉ. \p \v 8 Nuquɛjʉ, gui ndo mfödijʉ pa jin gui dyøtijʉ ca rá nttzo. Dí xihquijʉ, bbʉ i ne da jiöhqui hner dyɛ o hner huá pa gui dyøti ca rá nttzo, más di joh bbʉ güi dyojqui, güi dyɛy, pa jin gui dyøti ca rá nttzo. Más di joh bbʉ di bbɛh hner hua o hner dyɛ, pe nuquɛ, gui cʉti pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱, ni ndra ngue bbʉ di zøti quer cuerpo cja̱ di ttɛntiqui pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti. \v 9 Guejtjo, bbʉ i ne da jiöhqui hner dö pa gui dyøti ca rá nttzo, más di joh bbʉ güi jña̱hmi, güi dyɛy pa jin gui dyøti ca rá nttzo. Más di joh bbʉ di bbɛh hner dö, pe nuquɛ, gui cʉti pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱, ni ndra ngue bbʉ güi pɛhtzi göhtjo yojo quir dö, cja̱ di ttɛntiqui pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti. \s1 El ejemplo de la oveja perdida \p \v 10 Gui jña̱jʉ ʉr huɛnda pa jin gui despreciajʉ hna yʉ ba̱jtzi yʉ i e̱me̱gui, como i ndo ma̱j‑yʉ́ cam Tzi Ta ji̱tzi. Cʉ ángele cʉ i föj yʉ tzi ba̱jtzi yʉ i e̱me̱, cada bbʉ ga nejʉ, i cuatijʉ cam Tzi Ta. \v 11 Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy pa gu jongö cʉ cja̱hni cʉ xí wembijʉ ca Ocja̱. Pé xcuá tzigö‑cʉ́ pa jin da bbɛdi. \p \v 12 Gui dyøjma̱jʉ nʉr bbede nʉ gu xihquijʉ. Hnar hñøjø i hñi̱ji̱ cien quí dɛjti. Bbʉ da bbɛh hnáa, ¿cja jin da zoh cʉ noventa y nueve pʉ jár gora cja̱ da má du jon ca pé hnáa? Dyo ya cá̱, da bøni da ma du jom pʉ jar ttøø pʉ jabʉ xpá bbɛdi. \v 13 Cja̱ bbʉ xtu töti, más da ndo pöjpi ʉ́r mʉy car dɛjti ca xquí bbɛdi ni ndra ngue cʉ noventa y nueve cʉ rá bbʉjti pʉ jár ngu̱. \v 14 Ncjapʉ hne̱je̱, quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ ji̱tzi i ndo ne yʉ tzi ba̱jtzi ncja‑yʉ́, cja̱ jin gui ne pa da bbɛh hnáa‑yʉ́. \s1 Cómo se debe perdonar al hermano \p \v 15 Cja̱ pé dí xihquijʉ, bbʉ te i øjtiqui quer cjua̱da̱ ca i e̱me̱gui, gui ma grí nzofo, gui ña̱hui, guí yojtsjɛhui. Cja̱ bbʉ xí dyøh ca xcú xifi, ya xcú ta̱h quer cjua̱da̱, bbʉ. \v 16 Cja̱ bbʉ jí̱ xcá dyøh ca xcú xifi, nubbʉ, gui tzix pé hnáa o pé yojo cja̱hni cʉ i e̱me̱gui, pa pé gui nzojmʉ car cjua̱da̱‑cá̱. Da hmʉy yojo o jñu̱ testigo pa da dyøde göhtjo cʉ palabra guí ma̱jmi. \v 17 Nu ca hner hñohui, bbʉ nde̱jma̱ jin gui ne da dyøh ca guí xijmʉ, nubbʉ́, pé gui xijmʉ cʉ pé dda ir hñohui pʉ jar templo te xí dyøti car cja̱hni‑cá̱, pa pé da nzojmʉ gueguejʉ hne̱je̱. Cja̱ bbʉ guejtjo jin da dyøjti ca da xih quir hñohui pʉ jar templo, nubbʉ́, ya jin gui cca̱htijʉ car cja̱hni‑cá̱ ncja hner hñojʉ. Gui cca̱htijʉ ncja hnar cja̱hni ca jin gui meya ca Ocja̱, o ncja hnar cja̱hni ca i ndu̱jpite. \p \v 18 Cierto nʉr palabra nʉ dí xihquijʉ, nuquɛjʉ, guí bbʉpjʉ hua jar jöy cja̱ guí tɛnguijʉ, car cja̱hni ca to güi xijmʉ di tu̱di ca rá nttzo ca xí dyøte, guejtica̱ bí ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar ji̱tzi hne̱je̱. Nu car cja̱hni ca to güi xijmʉ hua jar jöy, ya xí ccʉhtzibi ca rá nttzo ca mí tu̱, guejtica̱ xta ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar ji̱tzi hne̱je̱, ya jin te i tu̱ car cja̱hni‑cá̱. \p \v 19 Cja̱ pé dí xihquijʉ nʉ pé hnar palabra‑nʉ́, bbʉ i bbʉ yojo‑quiguɛjʉ yʉ i e̱me̱gui, cja̱ bbʉ i hnagu̱dihui ca xí mbe̱ni da dyöjpihui cam Tzi Ta pʉ ji̱tzi, guegue da dyøte ncja ngu̱ ga dyöjpihui. \v 20 Pʉ jabʉ i mpɛjni yojo o jñu̱ cja̱hni cʉ i nzojtigui cam tzi tju̱ju̱, dí bbʉjcö pʉ hne̱je̱.― \p \v 21 Diguebbʉ ya, car Pedro bi guati car Jesús cja̱ bi dyöni: \p ―Bbʉ te da dyøjtigui cam hñohui cja̱ da dyöjqui gu perdonabi, ¿tengu̱ vez gu perdonabi? ¿Cja gu perdonabi hasta yojto vez?― \p \v 22 Car Jesús bi da̱di, i̱na̱: \p ―Dí xihqui, jin gui jøntsjɛ yojto vez gui perdonabi. Gui segue gui perdonabi göhtjo cʉ vez cʉ da dyöhqui. \s1 El ejemplo del siervo que no quiso perdonar \p \v 23 Gui dyøjmʉ ya nʉr bbede‑nʉ́ pa gui pa̱dijʉ ja ncja da mbe̱n yʉ cja̱hni yʉ i bbʉ jár dyɛ ca Ocja̱ cja̱ i jñɛgui pa da mandadobi‑yʉ́. Mí bbʉh ca hnar rey, mí hñi̱ muzo cʉ mí pɛjpi. Nucʉ, mí nu̱htibi quí jöy cja̱ co cár domi. Ca hnar pa, car rey mí ne di dyʉhtibi ʉ́r huɛnda quí muzo, eso, bi nzojmʉ. \v 24 Hna‑hnáa gá nzofo pa di dyʉhtibi ʉr huɛnda. Bbɛto bú e̱h hnar muzo ca mí tu̱jpi hnar tjöy rá ndo ngu̱. Mí tu̱jpi cár jmu̱ ddɛtta mil cʉ domi cʉ mí tsjifi talento. \v 25 Como jin te mí ja̱ car muzo‑cá̱ pa drí gu̱ti cár tjöy, car rey ya, bi bbɛjpi di ma du joni pé hnar jmu̱ ca di cuajti gá muzo, cja̱ guegue‑cá̱ di gu̱htibi cár tjöy. Nubbʉ́, car muzo di pɛjpi göhtjo ʉ́r vida cár jmu̱‑cá̱. Guejti cár bbɛjña̱ car muzo, co quí ba̱jtzi, di guatijʉ pʉ hne̱je̱, pé di cjajʉ muzo, göhtjo di mföxjʉ. Guejtjo pé di bbö göhtjo ca mí pɛhtzijʉ, pa ncjapʉ di zøx car tjöy. \v 26 Bbʉ mí dyøh car muzo ter bɛh ca̱ bi bbɛjpi cár jmu̱, bi ndo ntzøte cja̱ bi ndo ungui ʉr du̱mʉy. Bi hmɛm pʉ jáy hua car rey, cja̱ bi ndo ttzi̱ni di perdonabi cja̱ di døhmi tzʉ. Bi xifi: “Nuquɛ, Jmu̱, pé gui tzi tøbigui tzʉ. Xtá nú̱gö ja grá cju̱jtiqui göhtjo ca dí tu̱.” \v 27 Diguebbʉ ya cár jmu̱ bi jui̱jqui, bi jiɛgui di ma libre. Ya jin gá cobrabi car tjöy ca mí tu̱. \v 28 Bi bøn ya car muzo pʉ jabʉ már bbʉh car rey. Bi ma guí ntjɛhui hna quí mi̱nga̱‑muzohui ca mí tu̱jpi hnar tjöy, jin tza mí ngu̱. Mí tju̱jpi hna cientotjo cʉ domi cʉ mí tsjifi denario. Ca bbɛto ʉr muzo ya, bi mi̱htibi ʉ́r dyʉga ca hnáa, cja̱ bi xifi: “Ex xca cju̱jtigui ya ca guí tu̱jqui.” \v 29 Nu cár mi̱nga̱‑muzohui bi hmɛm pʉ jáy hua, bi ndo dyöjpi favor, bi xifi: “Gui tzi tøbigui tzʉ. Xtá jon car manera ja gár cju̱jtiqui quer tjöy.” \v 30 Nu guegue jin gá ne gá jui̱jqui cár hñohui. Bi dyɛni, bú coti jar födi, bi xifi di hmʉjti pʉ hasta bbʉ di gu̱ti cár tjöy. \v 31 Nu cʉ pé dda quí mi̱nga̱‑muzojʉ, bbʉ mí dyødejʉ te xquí dyøti car muzo‑cá̱, bi ndo zøti í mʉyjʉ, cja̱ bi möjmʉ bú xih cár jmu̱jʉ göhtjo te xquí ncja. \v 32 Nubbʉ́, cár jmu̱jʉ pé bi nzojti car muzo ca xquí perdonabi, cja̱ bi xifi: “Nuquɛ, gúr nttzomfe̱ni muzoguɛ. Dú perdonaqui göhtjo car ndo tjöy ca nguí tu̱jqui, jøntsjɛtjo porque gú dyöjqui favor. \v 33 Xiquiguɛ ya, ¿cja jí̱ mí tzö güi jui̱jqui quer mi̱nga̱‑muzohui, como ngu̱gö, xtú jui̱quiqui?” Ncjapʉ gá nzofo. \v 34 Cja̱ bi ndo ungui ʉr cuɛ cár jmu̱jʉ cʉ muzo‑cʉ́, bi döjti ʉ́r dyɛ cʉ comandante car muzo‑cá̱, pa di ttʉni hasta gue bbʉ di gu̱ti göhtjo ca mí tu̱. Ncjapʉ gá dyøti car rey co car muzo ca jin gá perdonabi cár hñohui. \p \v 35 Nugö, dí xihquijʉ, cam Tzi Ta ca bí bbʉ ji̱tzi da cjahquijʉ ncjadipʉ bbʉ jin gui perdonabi quir hñohuijʉ, göhtjo mbo ir mʉyjʉ.― \s1 Jesús enseña sobre el divorcio \c 19 \p \v 1 Bi guadi bi ma̱ göhtjo yʉ palabra‑yʉ́, cja̱ diguebbʉ ya car Jesús bi bøm pʉ Galilea gá ma jar jöy Judea, cja̱ bi ddatzi gá ma pʉ rí ncjapʉ jar da̱tje Jordán. \v 2 Bi dɛnijʉ rá ndo ngu̱ cʉ cja̱hni, cja̱ car Jesús bi dyøtje cʉ döhtji. \p \v 3 Diguebbʉ ya, cʉ dda fariseo bi guati pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, mí jonijʉ ja drí da̱pijʉ. Mí ne di cjajpijʉ di ma̱ tema palabra ca jin di tzö. Eso, bi dyönijʉ nʉr nttöni‑nʉ́: \p ―¿Cja i pɛhtzi derecho hnar hñøjø da mɛh cár bbɛjña̱ bbʉ i töhtibi tema cosa ca jin di tzøpi?― \p \v 4 Guegue car Jesús bi da̱di̱, i̱na̱: \p ―¿Cja jin guí cca̱htijʉ te i ma̱m pʉ jar Escritura? Bbʉ jin te bbe mí bbʉj yʉ cja̱hni, ca Ocja̱ bi dyøti hnar hñøjø co cár bbɛjña̱ pa di hmʉbi. \v 5 Guejtjo bi ma̱n ca Ocja̱: “Bbʉ xí ndöti cár bbɛjña̱ hnar hñøjø, rí ntzöhui da weguehui cár ta, cár me, pa da hmubi cár bbɛjña̱. Nubbʉ́, cʉ mí yojo má̱hmɛto, da ncja hnadi cár hmʉyhui.” Ncjapʉ ga ma̱m pʉ jar Escritura. \v 6 Bbʉ ya xqui bbʉbi hnar hñøjø cár bbɛjña̱, ya xqui cjá ncja ngu̱ hnatjo ʉr cja̱hni ya. Ca Ocja̱ ya jin gui cca̱hti‑cʉ́ ncja ngu̱ yojo cja̱hni. Eso, dí xihquijʉ, jin gui tzö bbʉ to da wejqui yʉ ya xí ntja̱jti, como gue ca Ocja̱ xí pɛjni quí vidahui.― Bi da̱h car Jesús ncjapʉ. \p \v 7 Guegue cʉ fariseo pé bi dyönijʉ, bbʉ: \p ―Sá gá mandado car Moisés, bbʉ, i̱na̱: “Hnar hñøjø, bbʉ i ne da juejmi cár bbɛjña̱, da dyøhtibi hnar jɛhmi gá ntsjʉjqui‑ntja̱jti pa da dɛx car bbɛjña̱. Da ncjapʉ da jogui drí jueguehui.”― \p \v 8 Nu car Jesús bi da̱di: \p ―Car Moisés bi ddahquijʉ ʉr tsjɛjqui güi mpojmʉ quir bbɛjña̱jʉ porque mí pa̱ guegue, nuquɛjʉ, jin guí ma̱jtejʉ cja̱ jin guí ne gui hmʉpjʉ ncja ngu̱ ga ma̱n ca Ocja̱. Nu ca Ocja̱, bbʉ mí dyøti nʉr jöy jar mʉdi, jin gá dyøhtibi car hñøjø hnár bbɛjña̱ pa di mpoguihui. \v 9 Nugö, dí xihquijʉ, i pɛhtzi ʉr tsjɛjqui hnar hñøjø pa da mɛh cár bbɛjña̱ jøntsjɛ bbʉ xtrú yojmi pé hnar hñøjø. Car hñøjø ca ya xtrú mɛh cár bbɛjña̱, bbʉ pé da ntja̱jtihui pé hnáa, i yohti bbɛjña̱, bbʉ. Guejti car hñøjø ca da ntja̱jtihui hnar bbɛjña̱ ca xí bbɛgui, i yohti bbɛjña̱ hne̱je̱.― \p \v 10 Nu quí möxte car Jesús, bbʉ mí dyøjmʉ nʉr palabra‑nʉ́, bi ma̱jmʉ: \p ―Bbʉ jin to i pɛhtzi derecho da juejmi cár bbɛjña̱, jøntsjɛtjo bbʉ xtrú hmʉbi pé hnar hñøjø, mejor jin to da ntja̱jti, bbʉ́.― \p \v 11 Guegue bi da̱di, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Jin gui göhtjo yʉ cja̱hni da jiöti da hnatsjɛ, jøntsjɛtjo cʉ ddáa cʉ xí mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi da hmʉy ncjapʉ. \v 12 I bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ jin gui conveni da ntja̱jti. Exque mbá ncjapʉ desde car pa ca bi hmʉy. Guejtjo i bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ jin gui tzö da ønte, por rá ngue ca te xí ttøhtibi quí cuerpojʉ. Nucʉ́, jin gui conveni da ntja̱jti, hne̱je̱. Guejtjo i bbʉh cʉ pé dda cja̱hni cʉ jin gui ntja̱jti, porque i nejʉ jøña̱ ca Ocja̱ da sirvebijʉ. Bbʉ to i jöti da hnatsjɛ, cja̱ i ne da ungui ʉ́r mʉy pa da sirvebi jøña̱ ca Ocja̱, pa guegue bí jogui jin da ntja̱jti.― \s1 Jesús bendice a los niños \p \v 13 Diguebbʉ ya, bú ttzijmpi car Jesús cʉ dda tzi ba̱jtzi. Bi ttöjpi di dyʉx quí dyɛ jáy ña̱jʉ cja̱ di orabi. Nu quí möxte bi huɛnti cʉ cja̱hni cʉ mbá tzijʉ. \v 14 Nu car Jesús bi xijmʉ: \p ―Jiɛjmʉ yʉ tzi ba̱jtzi du e̱cua jabʉ dí bbʉy. Dyo guí ccahtzijʉ, porque i jñɛjmʉ yʉ tzi ba̱jtzi cʉ cja̱hni cʉ i cuati jár dyɛ ca Ocja̱ pa da jñɛguijʉ da mandadobijʉ.― \p \v 15 Nubbʉ́, car Jesús bi dyʉx quí dyɛ jáy ña̱ cʉ tzi ba̱jtzi, bi dyöjpi car Tzi Ta ji̱tzi di bendeci. Cja̱ diguebbʉ ya, pé bi ma pé hnar lugar. \s1 Un joven rico habla con Jesús \p \v 16 Diguebbʉ ya, bú e̱h hnar ba̱jtzi hñøjø, bi guati car Jesús, bi xifi: \p ―Nuquiguɛ, Maestro, gúr jogui cja̱hni, xijqui tzʉ tema cosa drá zö gu øte pa gu töti car nzajqui ca jin da tjegue.― \p \v 17 Nu car Jesús bi da̱di: \p ―¿Te rá nguehca̱ guí öngui ja i ncja ca rá zö? Hnáatjo ca to i bbʉy ntju̱mʉy rá zö, gue ca Ocja̱ ca bí bbʉ jar ji̱tzi. Nuquiguɛ, bbʉ guí ne gui pɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue, gui dyøjti cʉ mandamiento cʉ bi zoguijʉ car Moisés.― \p \v 18 Cja̱ car ba̱jtzi hñøjø pé bi dyöni bbʉ: \p ―¿Tema mandamiento‑cʉ́?― \p Cja̱ car Jesús bi da̱di: \p ―Gue cʉ i ma̱: “Jin gui pöhtite. Jin gui jiöti hnahño bbɛjña̱. Jin gui mpe̱. Jin gui ña̱jqui bbɛtjri. \v 19 Gui hñi̱htzibi quer ta hne̱h quer me. Gui ne quer hñohui, como ngu̱ gri netsjɛ.”― \p \v 20 Nubbʉ́, bi ma̱n car ba̱jtzi hñøjø, bbʉ: \p ―Ya xtú øte göhtjo‑yʉ́ desde bbʉ ndúr ba̱jtzitjo. ¿Te pé hnar cosa i nesta pa gu øte?― \p \v 21 Car Jesús bi xih, bbʉ: \p ―Bbʉ guí ne gui dyøte göhtjo ca i ne ca Ocja̱, gui ma bú pö göhtjo cʉ guí pɛhtzi, cja̱ gui un car domi yʉ cja̱hni yʉ jin te i ja̱. Da ncjapʉ grí pɛhtzi ca rá tzi zö pʉ jar ji̱tzi. Cja̱ diguebbʉ ya, pé gu e̱je̱, gui tɛngui, bbʉ.― \p \v 22 Nu car ba̱jtzi hñøjø, bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ, bi ndo du̱mʉy gá má, porque már ndo ngu̱ cʉ mí pɛhtzi. \p \v 23 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih quí amigo cʉ mí tɛni: \p ―Gui mbe̱nijʉ nʉr palabra nʉ dí xihquijʉ, i ndo tzöjpi rá ndo ntji̱ yʉ rico drí guati jár dyɛ ca Ocja̱ cja̱ drí jñɛgui pa da mandadobi. \v 24 Dí xihquijʉ, jin gui tzö da tjoh hnar camello pʉ jár gu̱ hnar dyofani. Guejtjo drá ndo ntji̱ pa hnar rico drí guati jár dyɛ ca Ocja̱, cja̱ drí jñɛgui pa da mandadobi.― \p \v 25 Nu quí möxte car Jesús, bbʉ mí dyøj ya‑nʉ́, bi ndo hño í mʉyjʉ, bi hñöntsjɛjʉ: \p ―Nubbʉ́, ¿toca̱ da jogui da döti car nzajqui ca jin da tjegue?― \p \v 26 Nu car Jesús bi cca̱hti quí möxte, cja̱ bi da̱di: \p ―Cierto, yʉ cja̱hni jin gui tzö da ñʉtitsjɛjʉ pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱. Nu ca Ocja̱, i pa̱di ja da cjajpi yʉ cja̱hni pa da jogui drí ñʉtijʉ pʉ.― \p \v 27 Diguebbʉ ya, car Pedro bi xifi: \p ―Xigöje ya bbʉ́, xtú tzoguije göhtjo pa xtá tɛnquije. ¿Ter bɛh ca̱ gu ta̱cöje ya, bbʉ́?― \p \v 28 Cja̱ bi da̱h car Jesús, i̱na̱: \p ―Nuquɛjʉ, xcú tɛnguijʉ, cierto da ttahquijʉ hnar tja̱ja̱ rá tzi zö hne̱je̱. Bbʉ xta ttøte ddadyo nʉr jöy, cja̱ xtá mandadogö pʉ, xtá mi̱h pʉ jabʉ da hñi̱zqui yʉ cja̱hni, cja̱ xta ni̱gui te tza rá nzɛjqui. Hne̱hquiguɛjʉ, guí docejʉ, xtí mi̱pjʉ hnanguadi pʉ jabʉ gu mi̱jcö, xtí föxquijʉ cam jmandado. Xtí cjajʉ nzöya, xtí jña̱mpijʉ ʉr huɛnda göhtjo yʉ cja̱hni israelita. Guehcá̱ da ttahquijʉ‑cá̱. \v 29 Cja̱ pé dí xihquijʉ, göhtjoquiguɛjʉ como ngu̱ gri ne gui tɛnguijʉ, ca to da zo ʉ́r ngu̱ o quí hñohui, o cár ta, o cár me, o quí ba̱jtzi, o quí jöy, bbʉ da zoh‑cʉ́ por rá nguejquigö, guegue da ncohtzibi más drá ndo ngu̱ ni digue cʉ xí nzogui, menta i bbʉjti hua jar jöy. Cja̱ bbʉ ya xtrú nguah cár vida hua jar jöy, guejtjo da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue. \v 30 Pe i bbʉ rá ngu̱ cja̱hni cʉ i tti̱htzibi yʉ pa ya, cja̱ nucʉ́, bbʉ pé xcuá e̱cö, jin da tti̱htzibi‑cʉ́. Guejtjo i bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ jin gui tti̱htzibi yʉ pa ya, pe nucʉ́, da ndo tti̱htzibi bbʉ pé xcuá e̱cö.― \s1 El ejemplo de los trabajadores \c 20 \p \v 1 Car Jesús pé bi ma̱n nʉr bbede‑nʉ́, pa di ba̱dijʉ ja ncja ga mandado ca Ocja̱. Bi ma̱ guegue: \p ―Mí bbʉh hnar hñøjø, mí tjɛ jöy, cja̱ mí pɛhtzi hnar huerta gá uva. Ca hnar pa ya, bi bøni nxu̱ditjo, bi má bú joni mɛfi, cja̱ bú reglahui pa di pɛh pʉ jár huerta gá uva. \v 2 Car jmu̱ bi reglahui cʉ mɛfi, cada hnáa di da̱h hnar domi gá denario cada pa. Cja̱ diguebbʉ ya guegue bi gu̱h cʉ mɛfi gá möjmʉ jár huerta pa du pɛjmʉ pʉ. \v 3 Cja̱ bbʉ ya xti zʉ ngu̱ gʉjto xu̱di, car jmu̱ bi ma gá ma jar töy, bi jianti cʉ dda mɛfi, már bböjti pʉ, jin te már pɛjmʉ. \v 4 Cja̱ guegue bi xijmʉ: “Guehquitjoguɛjʉ, gui möjmʉ jam huerta ya, cja̱ xtá cju̱jtiquijʉ ca drí ntzöhui gui ta̱jmʉ.” Cja̱ bi möjmʉ cʉ mɛfi‑cʉ́, hne̱je̱. \v 5 Bbʉ ya xti zʉ ngu̱ ju̱xadi, pé bi bøn car jmu̱ gá ma jar töy. Cja̱ pé hnar vez bi dyøtitjo ncjadipʉ bbʉ ya xti zʉ jñu̱ nde. Cada vez, bi döti pé dda mɛfi, bi reglahui‑cʉ́, cja̱ bi gu̱h pʉ jár huerta. \v 6 Cja̱ bbʉ ya xti zʉ ngu̱ cʉtta nde, pé bi bøn car hñøjø, cja̱ pé bú töti pé dda mɛfi, már bböjti pʉ jar töy, jin te már pɛjmʉ. Cja̱ bi dyönijʉ: “¿Dyoca̱ guí bböjtijʉ hua, göhtjo ʉr pa, jin te guí pɛjmʉ?” \v 7 Bi da̱dijʉ guegue‑cʉ́, bi hñi̱na̱: “Porque u̱jtjo jin to i cupaguije.” Car jmu̱ ya bi xijmʉ: “Hne̱hquiguɛjʉ, gui möjmʉ jam huerta, hne̱je̱, cja̱ xtá cju̱jtiquijʉ ca drí ntzöhui.” Cja̱ nucʉ́, bi möjmʉ hne̱je̱. \v 8 Bbʉ ya xquí nde, car hñøjø ca múr mɛjti car huerta gá uva bi nzoh ca hnar mɛfi ca mí nú̱ cʉ pé ddáa, bi xifi: “Nuya, gui mahti cʉ mɛfi, cja̱ gui cju̱hti cada hnaa cár tja̱ja̱. Dí fʉdi, gui cju̱hti cʉ xcá nga̱tzi xí ñʉti, cja̱ drí ga̱x ya, cʉ tza xcá mʉdi xí ñʉti. Gui uni cada hnáa hnár denario.” \v 9 Diguebbʉ ya, bú e̱h cʉ mɛfi. Bbɛto bú e̱h cʉ xquí ñʉti ngu̱ cʉtta nde, cja̱ bi ttunijʉ hna‑hnár domi gá denario. \v 10 Diguebbʉ ya, pé bú e̱h cʉ mɛfi cʉ bbɛto xquí ñʉti, gá mbe̱n‑cʉ́ di nccu̱htijʉ más drá ngu̱ ni digue cʉ xquí ñʉti bbʉ ya xquí nde. Cja̱ guejti‑cʉ́ bi ttunijʉ hna‑hnár domi gá denario. \v 11 Cja̱ bbʉ mí nccu̱hti‑cʉ́, bi zanijʉ car jmu̱, i̱na̱jʉ: \v 12 “Nuquɛ, Jmu̱, yʉ mɛfi yʉ cja xí nzøjø xí pɛfi hna horatjo, cja̱ xcú cju̱htitjo‑yʉ́ ncja ngu̱göje. Nugöje, xí mbo ʉm cuɛje cor bbɛfi, xtú dejpaje jar jiadi rá mpa.” \v 13 Nu car jmu̱ bi da̱di, bi xih ca hnar mɛfi ca már queja, i̱na̱: “Dyøjma̱ja̱, ñø, jin te dí øjtiqui. ¿Cja jí̱ xtú reglahui hnar domi gá denario güi ta̱ja̱? \v 14 Jña̱ ya nir mɛjti cja̱ gui má. ʉm gustogö, dí ne gu uni yʉ cja xí ñʉti, ddagu̱di ca xtú cju̱jtiquijʉ. \v 15 ʉm mɛjtigö nʉr domi. ¿Cja jin dí pɛhtzi derecho gu cjajpi ca dí ne? ¿Cja huá guí mvidiabi quer hñohui porque xtú un cam gusto?”― \p \v 16 Nu car Jesús pé bi xih cʉ to már øde: \p ―Da ncjapʉ drí zʉh car jña̱ ca xtú xihquijʉ: Cʉ dda cja̱hni cʉ ba bbɛfa, da jñɛjtihui cʉ xí hmɛto. Nu cʉ ddáa cʉ xí hmɛto, da jnu̱jʉ parejo co ni cʉ ba bbɛfa. Ca Ocja̱ xí nzofo rá ngu̱ cja̱hni, pe jin gui ngu̱ cʉ xí juajni.― \s1 Nuevamente Jesús anuncia su muerte \p \v 17 Cja̱ bbʉ ya xi má pa jar hñu̱ car Jesús, má pøtze pa drí ma Jerusalén, bi wejqui cʉ doce quí möxte cʉ más mí ntzixihui, gá ma hnanguadi, cja̱ bi xijmʉ: \p \v 18 ―Nuya, dá pøxijʉ drá mö Jerusalén. Nu pʉ Jerusalén xta ndöguigö jáy dyɛ cʉ möcja̱ cʉ i mandado cja̱ co jáy dyɛ cʉ maestro cʉ i u̱jti yʉ cja̱hni car ley. Cja̱ guegue‑cʉ́ da sentenciagui pa da bböjtigui. Guejquigö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. \v 19 Pʉ Jerusalén da ndöguigö jáy dyɛ cʉ cja̱hni cʉ jin gui meya ca Ocja̱. Da i̱mbiguijʉ, cja̱ da jiʉbiguijʉ, cja̱ da døjquijʉ jar ponti pa gu tu̱. Pe bbʉ xtrí zʉ jñu̱jpa, pé gu jña̱ ʉm jña̱.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Lo que pidió la madre de Jacobo y Juan \p \v 20 Diguebbʉ ya bú e̱h cár bbɛjña̱ car Zebedeo. Guegue múr me car Jacobo co car Juan, mbá yojmi quí ttʉ, cja̱ bi guatijʉ car Jesús. Cár mehui ya bi nda̱ndiña̱jmu̱ pʉ jáy hua car Jesús, cja̱ bi dyöjpi hnar favor. \v 21 Cja̱ car Jesús bi dyöni: \p ―¿Tema favor guí ne gui dyöjqui tzʉ?― \p Cja̱ bi ma̱n car bbɛjña̱, bbʉ: \p ―Gui hñi̱x tzʉ yʉ yojo yʉm ttʉ pa da möxqui bbʉ xtí jña̱ quer cargo, xtí mandado.― \p \v 22 Nu car Jesús, bi nzoh cʉ yojo quí ttʉ car bbɛjña̱, tzʉdi, car Jacobo co car Juan, bi hñi̱mbihui: \p ―Nuquɛhui, jin guí pa̱dihui ter fɛh ca̱ xcú dyöjquihui. ¿Cja gui jiötihui gui sufrihui ncja ngu̱ gár sufrigö?― \p Cja̱ bi da̱jmi car Jacobo co car Juan: \p ―Ja̱a̱, gu jötibbe‑cá̱.― \p \v 23 Ma ya, car Jesús bí xijmi: \p ―Cierto, gui ma gui sufrihui ncja ngu̱ gár sufrigö, pero pa gui mi̱bi jam jogui dyɛ cja̱ co jam ntchohta, gui föxquihui cam jmandado, jin dí pɛhtzigö derecho gu ddahquihui‑cá̱. Jøntsjɛ cam Tzi Ta ji̱tzi da ma̱ to cʉ cja̱hni cʉ da mi̱h pʉ, como ya xí mbe̱ni guegue tocʉ́.― \p \v 24 Nu cʉ pé ddɛtta quí möxte car Jesús, bbʉ mí dyøj nʉr favor nʉ xquí dyöh car Jacobo co car Juan, bi tsjeyabijʉ cʉ yo ncjua̱da̱‑cʉ́. \v 25 Diguebbʉ ya, car Jesús bi nzoh cʉ doce quí möxte, bi xijmʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, ya xquí pa̱dijʉ ja ncja ga dyøti yʉ cja̱hni yʉ jin gui e̱me̱ ca Ocja̱. Cʉ rey cja̱ co cʉ pé dda autoridad i mandadobijʉ cʉ pé ddáa. I ndo øhtibijʉ cár fuerza cʉ cja̱hnitjo, cja̱ i huɛhtijʉ pa da mpɛgui da cja ca i bbɛjpijʉ. \v 26 Pe nuquɛjʉ, jin gui ma gui ncjajʉ pʉ. Nuquiguɛjʉ, ca to i ne más da tti̱htzibi, guegue‑cá̱ da pɛjpi yʉ pé ddáa. \v 27 Cja̱ ca to i ne da mandado, guegue‑cá̱ da cja ir muzoguɛjʉ. \v 28 Gui nxödijʉ gui hmʉpjʉ ncja ngu̱ dar hmʉjcö. Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. Jí̱ xtá e̱je̱ pa gua mandadobi yʉ cja̱hni di pɛjpigui‑yʉ́. Xtá e̱jcö pa gu fötzi rá ngu̱ yʉ cja̱hni, hasta gu dö nʉm vida, gu tú̱, pa da dötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Jesús sana a dos ciegos \p \v 29 Cja̱ bbʉ mí bøn car Jesús co quí möxte pʉ jar jñini Jericó, bi dɛni hnar ndo jmundo cʉ cja̱hni. \v 30 Hnanguadi car hñu̱ pʉ jabʉ má pöjmʉ, már ju̱ yojo godö. Nucʉ́, bbʉ mí dyøde má tjoh pʉ car Jesús, bi majmi nzajqui, bi hñi̱na̱hui: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, gui jui̱guigöbbe tzʉ. ʉ́r cjiquiguɛ car rey David, xquí hñe̱je̱ pa gui föxquigöje.― \p \v 31 Cʉ cja̱hni ya, bi huɛhti, bi xijmi di gohti í nehui. Nu cʉ godö ya, más mír ndo majmi nzajqui, mí i̱na̱hui: \p ―Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, gui jui̱guigöbbe tzʉ. ʉ́r cjiquiguɛ car rey David, xquí hñe̱je̱ pa gui föxquigöje.― \p \v 32 Bi dyøh car Jesús te már majmi, bi hmöy, cja̱ bi nzoh cʉ godö, bi hñi̱mbihui: \p ―¿Te guí ne gu cjahquihui?― \p \v 33 Cja̱ gueguehui bi xijmi: \p ―Dí nebbe gui xoguiguibbe yʉm döbbe.― \p \v 34 Car Jesús bi jui̱jquihui cja̱ bi mötzi. Bi dyʉx quí dyɛ pʉ jáy dö cʉ godö. Cja̱ nguetica̱ bi xoh quí dö bbʉ. Nubbʉ́, cʉ yojo hñøjø bi dɛn car Jesús, bi mɛhui. \s1 Jesús entra en Jerusalén \c 21 \p \v 1 Car Jesús co quí möxte ya xti zøtijʉ jar jñini Jerusalén, cja̱ bi tjoh pʉ hnar tzi jñini mí tsjifi Betfagé. Car tzi jñini‑cá̱ mí bbʉ jár ndʉy car ttøø ca mí tsjifi Cerro de los Olivos. Cja̱ bbʉ mí zøti pʉ, car Jesús bi gu̱ yojo quí möxte di ma hnar jmandado. \v 2 Bi xijmi: \p ―Gui mɛhui nʉ jar tzi jñini nʉ rá cjanʉ, cja̱ xquí tötihui hnar meburro, rá hna̱ti pʉ, yojmi cár ba̱jtzi. Gui xohtihui cja̱ gu ɛhui hua. \v 3 Cja̱ bbʉ to te du xihquihui, gui xijmi: “Janti, cam Tzi Jmu̱göje i joni‑yʉ́. Pé xcuá cobbe hna rato, xtá tzoguibbe.” \p \v 4 Car Jesús bi bbɛjpi quí möxte di ma du tzimpi hnar ba̱jtzi burro pa di tøgue, como mí pa̱di, ya xquí zøh car hora pa di ncumpli car palabra ca xquí ma̱n car profeta, ya má yabbʉ. Bi ma̱ ncjahua car profeta: \q1 \v 5 Gui xijmʉ cʉ mi̱ngu̱ Jerusalén: \q1 “Jiantijma̱jʉ, ya xpa e̱j nir reyjʉ, hne̱ da mandadoquijʉ. \q1 Guegue‑nʉ́ jin gui hñi̱xtsjɛ‑nʉ́. Janti, ʉr tzi burrotjo nʉ ba tøgue, \q1 Ba tøj nʉ́r ba̱jtzi nʉr meburro, cja̱ nʉr meburro ba bbɛfa.” \m Ncjapʉ gá ma̱n car profeta. \p \v 6 Nubbʉ, cʉ yojo quí möxte car Jesús bi mɛhui bú øtihui ncja ngu̱ gá ma̱ngui guegue. \v 7 Cja̱ pé bú cojmi, bú ɛhui car meburro, yojmi cár ba̱jtzi, cja̱ bi ga̱htzihui quí da̱jtu̱ cʉ mí pötihui jár xʉtja car tzi burrotjo. Diguebbʉ ya, car Jesús bi tøh car ba̱jtzi burro. \v 8 Cʉ cja̱hni rá ngu̱ cʉ xquí jmu̱ntzi, guejtjo má pøh quí pötijʉ, má xi̱h pʉ jar hñu̱, cja̱ cʉ ddáa, má wajquibi quí dyɛ cʉ za. Má bbɛtojʉ, má pøjmʉ cʉ xiza pʉ jar hñu̱ pʉ jabʉ di tjoh car Jesús. \v 9 Már ndo ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ má yojmʉ car Jesús. Má bbɛto cʉ ddáa, nu cʉ ddáa má bbɛfa. Göhtjo má majmʉ nzajqui, má i̱na̱jʉ: \p ―¡Gloria a Dios! Dí xöjtibijʉ nʉm reyjʉ nʉ ya xpa e̱je̱ pa da mandadoguijʉ. Car Tzi Ta ji̱tzi da bendeci nʉr rey nʉ xpá mɛjnquijʉ guegue. Guejnʉ guá hñe̱je̱ digue cár cji car David. ¡Da tsjöjtibi hua jar jöy cja̱ guejti pʉ ji̱tzi!― Ncjapʉ nguá ma̱n cʉ cja̱hni. \p \v 10 Bbʉ mí ñʉti car Jesús jar jñini Jerusalén, göhtjo cʉ mi̱ngu̱ pʉ, bi ndo hño ʉ́r mʉyjʉ, cja̱ bi hñönijʉ: \p ―¿To ya nʉ xí nzøjø?― \p \v 11 Cja̱ cʉ cja̱hni cʉ mbá hñohui car Jesús bi da̱dijʉ, i̱na̱jʉ: \p ―Gue nʉr Jesús, ʉ́r jmandadero ca Ocja̱ nʉ ba ja̱ cár palabra guegue‑cá̱. ʉr mi̱ngu̱ car jñini Nazaret, pʉ jar estado Galilea.― \s1 Jesús purifica el templo \p \v 12 Diguebbʉ ya, bi ñʉti car Jesús jár ndo templo cʉ judio. Nu pʉ jár patio car templo, bi cca̱hti cʉ cja̱hni cʉ mí töjmʉ zu̱we̱ pa di möhtijʉ cja̱ di ña̱htibijʉ ca Ocja̱ pʉ jar altar. Guejtjo már bbʉh pʉ cʉ cja̱hni cʉ mí pöjʉ cʉ zu̱we̱‑cʉ́. Nu car Jesús bi fongui göhtjo cʉ cja̱hni‑cʉ́, co quí zu̱we̱. Bi dyentibi quí mexa cʉ pöti‑domi, hne̱h quí tju̱jni cʉ cja̱hni cʉ már pö paloma. \v 13 Cja̱ bi xijmʉ: \p ―I ma̱m pʉ jar Escritura: “Nu hua na̱r ngu̱‑na̱ da tsjifi ʉr ngu̱ pa da nzoh ca Ocja̱ yʉ cja̱hni,” pe nuquiguɛjʉ, xcú cjajpitjojʉ ncja ʉ́r ngu̱ ʉr be̱.― \p \v 14 Bbʉ már bbʉh car Jesús pʉ jár tji car templo, bi guati cʉ dohua hne̱h cʉ godö, cja̱ guegue bi jojqui. \v 15 Nu cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, hne̱h cʉ maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni car ley bi cca̱htijʉ car Jesús cja̱ co cʉ milagro cʉ már øte. Guejtjo bi dyøh cʉ ba̱jtzi hñøjø cʉ már xöjtibijʉ guegue. Már mah cʉ ba̱jtzi‑cʉ́: “Dí xöjtibijʉ nʉm reyjʉ nʉ guá hñe̱je̱ digue cár cji car David.” Nu cʉ maestro cʉ mí nxöh car ley cja̱ co cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, bbʉ mí dyødejʉ cʉ ba̱jtzi hñøjø, már xöjtibijʉ car Jesús, bi ndo ntsjeyajʉ. \v 16 Cja̱ bi xijmʉ car Jesús: \p ―Jin gui tzö nʉr palabra nʉ i ma̱n yʉ ba̱jtzi hñøjø yʉ i xöjtiqui.― \p Nu car Jesús bi da̱di: \p ―Dí ma̱ngö, rá zö nʉ i ma̱n‑yʉ́. Xiquiguɛjʉ, ¿cja jin guí cca̱htijʉ car palabra ca i ma̱m pʉ jar Escritura? I ma̱ ncjahua: \q1 Rá tzi zö cár tsjödi cʉ tzi ba̱jtzi bbʉ ga xöjtibi ca Ocja̱, \q1 Hasta cʉ tzi ba̱jtzi cʉ i tzʉtjo, i ndo tzøpi ca Ocja̱ cár tsjödijʉ.― \p \v 17 Diguebbʉ ya, car Jesús bi wembi cʉ hñøjø‑cʉ́, bi bøm pʉ jar jñi̱ni Jerusalén, bi ma gá ma jar tzi jñi̱ni Betania, cja̱ bú ox pʉ. Guejti quí möxte bi ma pʉ hne̱je̱. \s1 Jesús maldice a la higuera sin fruto \p \v 18 Car jiax ya cá̱, bbʉ mí nxu̱di, bi ma gá ngojmʉ Jerusalén. Bbʉ má dyojʉ jar hñu̱, ya xi mí tu̱ntju̱ car Jesús. \v 19 Bi cca̱hti hnar za gá higo, mí jø pʉ hnanguadi car hñu̱. Car Jesús bi guati, bi cca̱hti, ¿cja mí tu̱ higo car za? Pe u̱jtjo, jøntsjɛ quí xi. Cja̱ bi nzoh car za, bi xifi: \p ―Desde rá pa ya, göhtjo ʉr tiempo, jin te gui ungui higo.― \p Cja̱ nguetica̱ bi mʉdi bi dyoti car za gá higo. \v 20 Cja̱ bbʉ pé má tjojmʉ pʉ jabʉ mí jø car za‑cá̱, quí möxte car Jesús bi cca̱hti car za, ya xquí dyoti. Nubbʉ́, bi hño í mʉyjʉ cja̱ bi dyönijʉ car Jesús: \p ―¿Dyoca̱ hna hnijitjo xí dyoti nʉr za?― \p \v 21 Car Jesús bi da̱di, bi xijmʉ: \p ―Cierto, dí xihquijʉ, bbʉ gui hñe̱me̱jʉ ca Ocja̱ göhtjo mbo ir mʉyjʉ, cja̱ jin gui yomfe̱nijʉ, ¿cja da jogui da dyøti ca guí öjpijʉ? nubbʉ́, da jogui gui dyøti cʉ dda cosa más drá ntji̱ ni ndra ngue ca xtú cjajpi nʉr za gá higo. Nubbʉ́, bbʉ gui bbɛjpijʉ nʉr ttøø nʉ bí cjanʉ da wengua drí hñɛnti jar mar, da ncja‑ca̱. \v 22 Bbʉ gui hñe̱me̱jʉ, rá nzɛh ca Ocja̱, cja̱ gui tøhmijʉ da ncja ca guí öjpijʉ, nubbʉ́, cierto da ncja‑cá̱, bbʉ.― \s1 La autoridad de Jesús \p \v 23 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi ñʉti pʉ jár patio car ndo templo, cja̱ bi mʉdi bi u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. Cja̱ pé bi guati cʉ möcja̱ cʉ mí mandado hne̱h quí tita cʉ cja̱hni israelita cʉ mí ja̱ ʉ́r cargojʉ. Guegue‑cʉ́ bi dyönijʉ car Jesús: \p ―¿Tema cargo guí ja̱guɛ pa gui mandado hua jar templo? ¿Toca̱ xí ddahqui quer cargo?― \p \v 24 Cja̱ car Jesús bi da̱di, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Guehquitjoguɛjʉ, gu önquijʉ hnar nttöni, hne̱je̱. Bbʉ gui xijquijʉ ca ncjua̱ni ca gu önquijʉ, nubbʉ, xtá tja̱jcö ca xcú dyönguijʉ, hne̱je̱. \v 25 Car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni, ¿jabʉ xcuí jña̱ cár cargo? ¿Cja güí hñe̱ ji̱tzi, cja̱ huá güí hñe̱ti hua jar jöy?― \p Nu cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ tita cʉ mí mandado, bi ña̱tsjɛjʉ, bi ma̱jmʉ: \p ―Bbʉ gu ma̱jmʉ: “Guá hñe̱ ji̱tzi,” guegue‑nʉ́ xta xijquijʉ: “¿Dyoca̱ jí̱ xcú hñe̱me̱jʉ, bbʉ?” \v 26 Cja̱ bbʉ gu ma̱jmʉ, bi dyøtitsjɛ cár cargo car Juan, dí tzu̱jʉ te da cjaguijʉ cʉ cja̱hni, como nucʉ́, göhtjo i i̱htzibijʉ car Juan. I ma̱jmʉ, guegue‑cá̱ múr profeta, xcuí mɛjni ca Ocja̱.― \p \v 27 Diguebbʉ ya cʉ tita co cʉ möcja̱ bi da̱jtijʉ car Jesús, bi ma̱jmʉ: \p ―Jin dí pa̱dije jabʉ guá hñe̱h cár cargo car Juan.― \p Guejti car Jesús bi xijmʉ, bbʉ́: \p ―Hne̱quigö, jin gu xihquijʉ jabʉ xcuá hñe̱j nʉr cargo nʉ dí ja̱gö.― \s1 El ejemplo de los dos hijos \p \v 28 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús, bi xih cʉ cja̱hni‑cʉ́: \p ―Gui dyøjma̱jʉ nʉr bbede nʉ gu xihquijʉ, cja̱ gui ntzohmijʉ te i ne da ma̱. Mí bbʉh hnar hñøjø, mí hñi̱ yojo quí ttʉ. Bbɛto bi má bú ña̱hui ca hnáa, bi xifi: “Nuquɛ, ttʉ, gui ma bú pɛh pʉ jam huerta rá pa ya.” \v 29 Cja̱ car ttʉ‑ca̱ bi da̱di: “Jin dí ne gu ma.” Pe diguebbʉ ya, bbʉ mí hna tzi rato, bi repenti cja̱ bi ma. \v 30 Cja̱ cár ta pé bi ma bú nzoh ca pé hnár ttʉ, bi xifi ncjadipʉ. Nuca̱ bi da̱di, i̱na̱: “Ja̱a̱, tzi ta, nugö, xtá magö.” Pe nucá̱ jin gá má. \v 31 Nuya, gui ma̱nguɛjʉ ya, ¿ja̱ ndrá ngue cʉ yojo quí ttʉ car hñøjø bi dyøti ca mí ne cár ta?― \p Cja̱ bi da̱h cʉ möcja̱ co cʉ tita cʉ mí ja̱ ʉ́r cargojʉ pa di mandado, bi ma̱jmʉ: \p ―Gue car ttʉ ca bbɛto bi ttzofo.― \p Diguebbʉ ya car Jesús bi xijmʉ: \p ―Gui ntzohmijʉ te i ne da ma̱ nʉr bbede‑nʉ́ bbʉ, cja̱ gui dyødejʉ nʉ pé hnar palabra nʉ dí xihquijʉ. Cʉ jiöjte hñøjø cʉ i cobra cʉ contribución cja̱ co cʉ ma̱ñaso bbɛjña̱, ya xca cʉti jár dyɛ ca Ocja̱ pa da hñe̱me̱bi cár jmandado. Ya xta da̱hquijʉ cʉ cja̱hni‑cʉ́. Nuquiguɛjʉ, xcú ndo nxöjmʉ cár palabra ca Ocja̱, pe xcú cojmʉ xʉtja, como jin guí ne gui hñe̱me̱jʉ. \v 32 Bú e̱h car Juan ca mí xix yʉ cja̱hni. Már zö cár vida, cja̱ mí nzohquijʉ, mí xihquijʉ ja ncja güi hmʉpjʉ rá zö hne̱je̱. Pe nuquɛjʉ, jin gú hñe̱me̱jʉ ca mí ma̱. Cʉ jiöjte hñøjø cʉ i cobra cʉ contribución cja̱ cʉ ma̱ñaso bbɛjña̱, guegue‑cʉ́ bi hñe̱me̱. Nuquiguɛjʉ, masque gú cca̱htijʉ cʉ cja̱hni‑cʉ́, mír guatiju car Juan, nim pa gú repentijʉ pa güi hñe̱me̱jʉ.― \s1 El ejemplo de los trabajadores malvados \p \v 33 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Gui dyødejʉ nʉ pé hnar bbede gá ejemplo, hne̱je̱: Mí bbʉh hnar hñøjø, mí tjɛ jöy. Bi jojqui hnar huerta, bi hñi̱ti uva, bi goti co hnar cerca jáy nttza̱ni. Bi xi̱hmi hnar tanque pa di tjøti pʉ cʉ uva, di ddɛhmi. Guejtjo bi jiøh hnar ntorre pa di hmʉh pʉ car mɛfi ca di möh car huerta. Diguebbʉ ya, bi ma bú reglahui cʉ dda mɛfi pa di pɛjpi quí uva, cja̱ bbʉ ya xti dá̱‑cʉ, di döjʉ hna parte cʉ uva. Diguebbʉ ya car hñøjø ca múr mɛjti car huerta gá uva bi bøni, gá ma pé hnar jöy. \v 34 Cja̱ bbʉ mí zøh car tiempo pa di ddʉjqui cʉ uva, car hñøjø bú pɛjni cʉ dda muzo pʉ jabʉ már pɛh cʉ mɛfi. Bú pɛjni cʉ muzo di ma di dyöh cʉ uva cʉ mí tocabi guegue cja̱ pé drí du̱htzibi. \v 35 Bbʉ mí zøti cʉ muzo pʉ jar huerta pa di dyöh cʉ uva, cʉ mɛfi cʉ már pɛh pʉ, bi pɛntijʉ cja̱ bi ndo ʉnijʉ. Bi mɛtijʉ ca hnáa, ca pé hnáa ya bi ndo jøjtijʉ me̱do, cja̱ ca pé hnáa ya bi möhtijʉ. Jin gá ne gá döjʉ cʉ uva. \v 36 Car hñøjø ca múr mɛjti car huerta pé bú cu̱h cʉ dda mɛfi, cja̱ nucʉ́, más már ngu̱ ni ndra ngue cʉ bbɛto xcuí gu̱y. Nu cʉ mɛfi cʉ már bbʉ jar huerta pé bi cjajpitjo pʉ, ncja ngu̱ xquí cjajpi cʉ ddáa. \p \v 37 Tza gá nga̱x ya, car jmu̱ bú pɛjni cár ttʉ. Bi ma̱ntsjɛ: “Nuya, gu cu̱j ya nʉm ttʉ. ¿Cja jin da tte̱me̱bi‑nʉ́?” \v 38 Nu cʉ mɛfi cʉ már bbʉ jar huerta, bbʉ mí jiantijʉ cár ttʉ car jmu̱, ya xi mbá e̱je̱, bi ña̱tsjɛjʉ, bi hñi̱na̱jʉ: “Nunʉ́, guejnʉ́ da ttzoquibi nʉr huerta gá herencia. Gu mföxjʉ ya, gu pöhtijʉ, cja̱ gu cjajpi ʉm mɛjtijʉ nʉr huerta.” \v 39 Nubbʉ, bi pɛntijʉ cár ttʉ car jmu̱, bi fonguijʉ jar huerta, cja̱ bú pöhtijʉ.― \p \v 40 Diguebbʉ ya, car Jesús bi dyön cʉ már øde bi hñi̱mbijʉ: \p ―Xi ya, bbʉ xtu e̱h car hñøjø ca múr mɛjti car huerta, ¿te da cjajpi yʉ xí möhtibi cár ttʉ?― \p \v 41 Cja̱ gueguejʉ bi da̱dijʉ: \p ―Jin da jui̱jqui cʉ mɛfi‑cʉ́, como már ndo nttzo. Tje da möhti. Nu car huerta gá uva, pé da yojpi da zoquibi pé dda mɛfi cʉ da dö cʉ uva bbʉ ya xta zøh car tiempo.― Ncjapʉ gá ma̱jmʉ. \p \v 42 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi nzoh cʉ cja̱hni cʉ xquí dyøj nʉr bbede‑nʉ́. Bi xijmʉ: \p ―Gui mbe̱nijʉ ya te i ne da ma̱ nʉr palabra nʉ i ju̱x pʉ jar Escritura, i̱na̱: \q1 Car me̱do ca bi dyɛndi cʉ cja̱hni cʉ mí jøh car ngu̱, \q1 Guehcá̱ xí cjöx pʉ jár esquina car ngu̱, pʉ jabʉ i pɛnti cʉ cjoti. \q1 Guejtsjɛ ca Ocja̱ xí mandado xí cjöx pʉ. \q1 Nugöjʉ, bbʉ dí ccahtijʉ, i ndo dyo ʉm mʉyjʉ. \m Ncjapʉ ga ma̱m pʉ jar Escritura. \v 43 Eso, dí xihquijʉ, ya jin da tjɛquijʉ guí cja̱hni israelitajʉ gui hmʉpjʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱. Nu cʉ hnahño cja̱hni cʉ da dyøtijʉ ca i ma̱n ca Ocja̱, cja̱ da jionijʉ ja drí tzøpijʉ guegue, nucʉ́ da tjɛgui drí ñʉti pʉ jabʉ i mandado. \v 44 Digue car ndo me̱do ca dí xihquijʉ, menta i bbʉjti hua jar jöy, bbʉ to da mfehtze, da tzox pʉ xøtze, da wajqui quí ndodyo. Pe bbʉ ya xtrú ccʉxa ña̱ car me̱do, bbʉ pé xtu ca̱y, ca to da zʉdi, exque da möhti.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús. \p \v 45 Nu cʉ möcja̱ cʉ mí mandado hne̱h cʉ dda cʉ fariseo, bbʉ mí dyødejʉ yʉ bbede yʉ bi ma̱n car Jesús, bi ba̱dijʉ, mír jɛquihui gueguejʉ cʉ mɛfi már nttzo cja̱ co cʉ jiøngu̱ cʉ bi zan car me̱do már zö. Nubbʉ́, gueguejʉ bi ndo ʉjʉ car Jesús, bbʉ. \v 46 Cja̱ bi ña̱jʉ, bi mbe̱nijʉ ja drí zʉdijʉ‑cá̱. Pe nde̱jma̱ mí tzu̱jʉ te di cjajpijʉ car Jesús, como már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ mí i̱htzibi. Mí ma̱jmʉ, múr jmandadero ca Ocja̱, mbá ja̱ cár palabra guegue‑cá̱. \s1 El ejemplo del casamiento \c 22 \p \v 1 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi u̱jti cʉ cja̱hni, bi nzofo gá bbede, i̱na̱: \p \v 2 ―Pa gui pa̱dijʉ ja ncja ga mandado ca Ocja̱, i jñɛjmi hnar mbaxcjua gá ntja̱jti. Mí bbʉh ca hnar rey, ya xti ntja̱jti cár ttʉ. Bi dyøhtibi cár mbaxcjua. \v 3 Bbʉ mí tzi cjadi mpa pa di ncja car mbaxcjua, car rey bi gu̱h quí muzo di ma du nzoh cʉ cja̱hni cʉ xquí mvitabi di hñe̱h tzʉ jar ntja̱jti. Cja̱ guejtjo, bbʉ ya xquí zʉh car pá, pé bi gu̱h cʉ muzo. Bi ma‑cʉ́ bú nzoh cʉ cja̱hni cʉ xquí mvitabi pa di hñe̱h tzʉ ya. Nu cʉ bi ttzofo, jin guá ne guá hñe̱jmʉ. \v 4 Car rey ya, pé bi yojpi bi gu̱ pé dda muzo, bi xijmʉ: “Gui xijmʉ cʉ cja̱hni cʉ xtú mvitabi: Ya xtú jojqui cam mbaxcjua. Cʉm nda̱ni co cʉm dɛjti cʉ xquí nojqui, ya xtú pöhti. Göhtjo ya xí tjojqui. Bú e̱jmʉ tzʉ ya, ya xta ncja car mbaxcjua. Bi ma cʉ muzo pé hnar vez, pé bú nzoh cʉ cja̱hni ncja ngu̱ gá mandado car rey. \v 5 Nu cʉ cja̱hni‑cʉ́, jin gá dyøhtibi ncaso. Gá möjmʉ pʉ jabʉ mír nejʉ. Ca hnáa ya bi ma jáy jua̱ji̱, cja̱ ca hnáa gá ma jár negocio. \v 6 Nu cʉ pé ddáa ya bi ndo zandijʉ cʉ muzo, jønca̱ bi pɛntijʉ cja̱ bi möhtijʉ. \v 7 Diguebbʉ ya car rey, bbʉ mí dyøde te xquí ncja, bi ndo zøti ʉ́r mʉy. Bi mɛjni quí sundado. Bi möjmʉ bú pöhtijʉ cʉ möhtite‑cʉ́, cja̱ bú tjʉhtibijʉ cár jñini pʉ jabʉ mí bbʉh cʉ cja̱hni‑cʉ́. \v 8 Nubbʉ́, car rey pé bi nzoh quí muzo, bi xijmʉ: “Ya xtú jojqui rá zö car mbaxcjua gá ntja̱jti. Nu cʉ cja̱hni cʉ dú nzofo, jí̱ mír ntzöhui di nu̱jʉ car mbaxcjua. \v 9 Eso, gui möjmʉ ya, pʉ jabʉ i mbonti cʉ da̱hñu̱, cja̱ göhtjo cʉ to xcuí ntjɛjʉ pʉ, gui mvitabijʉ du e̱jmʉ nʉr mbaxcjua gá ntja̱jti.” Ncjapʉ gá ma̱n car rey. \v 10 Diguebbʉ ya, bi bøn cʉ mɛfi, gá hño já hñu̱, cja̱ bú jmu̱ntzi göhtjo cʉ to bú ntjɛhui, cʉ ttzocja̱hni co hne̱h cʉ jogui cja̱hni. Pé bú tziji jár ngu̱ car rey, bbʉ, cja̱ bi ñʉti göhtjo, hasta bi ndʉ pʉ jár ngu̱. \p \v 11 Diguebbʉ ya, bi ñʉti car rey pʉ jabʉ már ncja car mbaxcjua, pa di cca̱hti cʉ cja̱hni cʉ már ju̱ pʉ ja mexa. Bi cca̱hti pʉ hnar hñøjø, jí̱ már je da̱jtu̱ gá mbaxcjua. Göhtjo cʉ pé ddáa, ya xquí tjejtibi da̱jtu̱ rá zö. \v 12 Nubbʉ́, car rey bi nzoh car hñøjø‑ca̱ bbʉ, bi hñi̱mbi: “Nuquɛ, ñø, ¿ja ncja xquí cʉjquɛ hua, cja̱ jí̱ xcuá tjejtiqui da̱jtu̱ gá mbaxcjua?” Cja̱ guegue ya, bi jø gogu̱. \v 13 Diguebbʉ ya car rey bi bbɛjpi quí muzo, bi hñi̱mbijʉ: “Gui tu̱htibijʉ yí dyɛ co yí hua nʉr cja̱hni, cja̱ gui tzixjʉ, grí dyɛnijʉ pʉ tji, drí ma jar bbɛxu̱y. Cʉ cja̱hni cʉ drí hmʉh pʉ, da nzonijʉ cja̱ da sufrijʉ rá ngu̱.” Guehcá̱ bi mandado car rey. \v 14 Nugö, dí xihquijʉ, car Tzi Ta ji̱tzi xí nzofo rá ndo ngu̱ yʉ cja̱hni, xí mvitabi da guati jár dyɛ pa da mandadobi. Pe jin gui ngu̱ yʉ cja̱hni yʉ i øjtibi cár jña̱. Nu yʉ xí juajni ca Ocja̱ pa da hmʉpjʉ guegue, guejyʉ́ i øjti ca i ma̱.― \s1 El asunto de los impuestos \p \v 15 Diguebbʉ ya, bi möjmʉ cʉ fariseo, bú ña̱tsjɛjʉ. Bi mbe̱nijʉ ja drí jiötijʉ car Jesús pa di cjajpijʉ di ma̱ tema palabra ca jin di tzö. \v 16 Cja̱ bú pɛjnijʉ cʉ dda cja̱hni cʉ mí ntzixihui gueguejʉ. Nucʉ́, mbá yojmʉ cʉ dda cja̱hni cʉ mí föxjʉ cár gobierno car Herodes. Cʉ hñøjø‑cʉ́, bi guatijʉ car Jesús, bi xijmʉ: \p ―Nuquɛ, Maestro, dí pa̱dije, guehquɛ guí ma̱n ca ncjua̱ni. Guí xij yʉ cja̱hni ja ncja drí hmʉpjʉ pa da tzøh ca Ocja̱. Parejo guí xijmʉ göhtjo. Jin to guí johti cja̱ jin to guí tzu̱, masque dur cja̱hni ca di bbʉh cár cargo o di tti̱htzibi. \v 17 Xijquije tzʉ ya, ¿te guí ma̱nguɛ? ¿Cja rá zö ca dár cju̱tije car contribución ca i öh car gobierno romano, cja huá ji̱na̱?― Bi dyönijʉ nʉr nttöni‑nʉ́, como cʉ judio mí ndo ʉjʉ cʉ autoridad romano cʉ mí mandadobijʉ. \p \v 18 Nu car Jesús bi ba̱tibi cár mfe̱ni cʉ cja̱hni‑cʉ́. Guegue‑cʉ́ mí ne di jiöti pa di ma̱n hnar palabra di ni̱gui, ncjahmʉ mí contrabi car gobierno. Eso, bi da̱h car Jesús, bi xijmʉ: \p ―Guí jiöjtejʉ, ¿dyoca̱ guí øjtiguijʉ trampa? \v 19 u̱jtiguijʉ ya hnar domi digue cʉ dár cju̱tijʉ cʉ contribución.― \p Cja̱ bú tja̱ hnar domi gá denario, bi ttu̱jti car Jesús. \v 20 Diguebbʉ ya, car Jesús bi dyöni: \p ―¿To ʉ́r retrato‑ná̱ cja̱ to ʉ́r tju̱ju̱ na̱ i cuati na̱r domi?― \p \v 21 Cja̱ bi hñi̱mbijʉ: \p ―Gue yí mɛjti car emperador romano.― \p Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi xijmʉ: \p ―Guehcá̱. Nubbʉ́, gui u̱nijʉ car emperador romano ca bí tocabi, cja̱ guejti ca Ocja̱, gui unijʉ ca bí tocabi hne̱je̱.― \p \v 22 Cʉ cja̱hni‑cʉ́, bbʉ mí dyødejʉ nʉr palabra‑nʉ́, bi ndo hño í mʉyjʉ, bbʉ́. Cja̱ bi wembijʉ car Jesús, bi möjmʉ. \s1 La pregunta sobre la resurrección \p \v 23 Exque gue car pa‑cá̱, bú e̱h cʉ dda cja̱hni cʉ mí tsjifi saduceo, bi guatijʉ car Jesús. Cʉ saduceo i ma̱jmʉ, jin da jña̱ ʉ́r jña̱ cʉ ánima. Tzʉdi, i ma̱jmʉ, bbʉ ya xí ndu̱ hnar cja̱hni, xí nttzɛdi pʉ cár vida. Gueguejʉ bi xijmʉ car Jesús hnar bbede pa di dyøhtibijʉ hnar prueba. Bi ma̱jmʉ: \p \v 24 ―Nuquiguɛ, Maestro, bi ma̱n car Moisés pʉ jar ley, bbʉ xí ndu̱ hnar hñøjø, xí nzoh cár bbɛjña̱, pe jin te xí hmʉ í ba̱jtzi, cár cjua̱da̱ car ánima da hmʉbi cár bbɛjpo pa da hmʉ í ba̱jtzi, cja̱ cʉ ba̱jtzi cʉ da hmʉy, da dɛn cár tju̱ju̱ car ánima, pa jin da mpun cár familia. \v 25 Nde, bbʉ. Pʉ jabʉ ndí bbʉpje, ndí meyaje yojto hñøjø cʉ mí ncjua̱da̱jʉ. Car da̱cjua̱da̱ bi ntja̱jti, cja̱ diguebbʉ ya bi du̱, jin tema ba̱jtzi mí hñi̱ji̱. Bi goh cár bbɛjña̱, cja̱ nucá̱ pé bi hmʉbi cár mo, gue car cjua̱da̱ ca mír cja yojo. \v 26 Guejti ca xtrá yoncjua̱da̱ pé bi du̱tjo. Jin te pé gá hñi̱hpi ba̱jtzi car bbɛjña̱‑cá̱. Pé bi gojti guegue‑cá̱. Ca xtrá jñu̱ncjua̱da̱ ya hne̱je̱, pé bi ncjadipʉ, cja̱ co cʉ pé dda cjua̱da̱, hna‑hnáa, hasta bi tjeh cʉ yojto hñøjø. Göhtjo‑cʉ́, xquí hmʉbi hnaadi car bbɛjña̱. \v 27 Cja̱ bbʉ ya xquí du̱ göhtjo‑cʉ́, bi du̱ car bbɛjña̱, hne̱je̱. \v 28 Xijquije tzʉ ya, bbʉ xta jña̱ ʉ́r jña̱ cʉ ánima, digue cʉ yojto cjua̱da̱, ¿ja̱ ndrá nguehca̱ mero dúr da̱me car bbɛjña̱‑cá̱, porque göhtjo xquí hmʉbi?― \p \v 29 Nu car Jesús bi da̱di, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Jin gui tzö quer mfe̱nijʉ, porque jin guí ntiendejʉ te i ma̱n cʉ Escritura, cja̱ jin guí e̱me̱jʉ, ¿cja rá nzɛh ca Ocja̱ pa da ungui ʉ́r nzajqui cʉ cja̱hni cʉ xí ndu̱? \v 30 Guí ndo nquivocajʉ. Porque bbʉ xta jña̱ ʉ́r jña̱ cʉ ánima, ya jin da hmʉbi hñøjø co bbɛjña̱. Ya jin da ntja̱jti yʉ cja̱hni. Nubbʉ́, da hmʉj yʉ cja̱hni ncja ngu̱ ga hmʉh cʉ ángele cʉ bí bbʉ ji̱tzi. \v 31 Pe nuquɛjʉ, bbʉ guí ne gui pa̱dijʉ, ¿cja cierto da nantzi cʉ ánima? gui mbe̱nijʉ nʉr palabra nʉ xí ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura, i̱na̱: \v 32 “Nugö, dú Ocja̱‑gö, mí nzojqui ca ndor Abraham, guejti ca ndor Isaac, cja̱ co ca ndor Jacob. ʉ́r Cja̱a̱‑gui guegue‑cʉ́.” Ncjapʉ gá ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi. Guegue‑cá̱ jí̱ ʉ́r Cja̱a̱ cʉ cja̱hni cʉ xí mpu̱ni. ʉ́r Cja̱a̱ cʉ cja̱hni cʉ i bbʉjtjo. Tzʉdi, cʉ cja̱hni cʉ mí e̱me̱ ca Ocja̱ bbʉ mí bbʉjtijʉ hua jar jöy, cja̱ pé xí ndu̱, i bbʉjti‑cʉ́. Jin gá mpun‑cʉ́ bbʉ mí ndu̱. Tiene que da nantzijʉ hne̱je̱.― \p \v 33 Cʉ cja̱hni, bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ́, bi ndo hño í mʉyjʉ, porque már ji̱tzi cár mfe̱ni car Jesús, cja̱ már nzɛdi cʉ palabra cʉ mí ma̱. \s1 El mandamiento más importante \p \v 34 Diguebbʉ ya, cʉ fariseo, bi dyødejʉ te mí jma̱ digue car Jesús. øde, guegue‑cá̱ xquí da̱pi cʉ saduceo bbʉ mí ttøhtibi hnar prueba. Nubbʉ́, bi mpɛjnijʉ cʉ saduceo co cʉ fariseo, göhtjo bi guatijʉ car Jesús. \v 35 Mbá yojmʉ ca hnar fariseo ca mí ndo tti̱htzibi, porque mí ntiende rá zö te i ne da ma̱n car ley ca bi dyøti car Moisés. Guejti car maestro‑cá̱ mí ne di dyøhtibi hnar prueba car Jesús eso, bi dyöni: \p \v 36 ―Nuquiguɛ, Maestro, digue cʉ ddɛtta mandamiento cʉ bi zoguijʉ ca ndor Moisés, ¿ja̱ ndrá nguehca̱ más i nesta gu øjtijʉ?― \p \v 37 Cja̱ car Jesús bi da̱di: \p ―Gue car mandamiento ca i ma̱: “Gui jion ca Ocja̱ quer Tzi Jmu̱ göhtjo mbo ir mʉy, cja̱ gui ne‑cá̱, cja̱ gui hñe̱me̱, hne̱je̱.” \v 38 Gue nʉr mandamiento‑nʉ́ más rá nzɛdi. Guejnʉ́ gui fʉdi gui dyøjtijʉ. \v 39 Cja̱ car mandamiento ca rí cja yojo, i jñɛjmi nʉr primero. I ma̱n car mandamiento‑cá̱: “Gui ma̱h quer hñohui ncja ngu̱ gri ma̱jtsjɛ.” \v 40 Dí xihqui, bbʉ gui dyøjti ca i ma̱n yʉ yojo mandamiento‑yʉ́, i pøni ncjahmʉ xcrú dyøjti göhtjo ca i ma̱n car ley ca bi zoguijʉ car Moisés, cja̱ co göhtjo ca i ma̱m pʉ ja libro cʉ bi dyøti cʉ profeta.― Ncjapʉ gá nda̱h car Jesús. \s1 ¿De quién es hijo el Cristo? \p \v 41 Már bbʉjti pʉ cʉ fariseo, cja̱ car Jesús guejtjo bi dyöni nʉr nttöni‑nʉ́: \p \v 42 ―¿Te guí ma̱nguɛjʉ digue ca hnar hñøjø ca da hñi̱x ca Ocja̱ pa da mandadoguijʉ, dí cja̱hni israelitajʉ? ¿Tema familia drí hñe̱h‑cá̱?― \p Cja̱ gueguejʉ bi da̱dijʉ: \p ―Da hmʉy digue cár cji ca ndor David. Dúr mboxibbɛjto guegue‑cá̱.― \p \v 43 Cja̱ pé bi dyön car Jesús, bbʉ: \p ―Bbʉ da cja guegue ʉ́r mboxibbɛjto car Davíd, ¿ja ncja drí cja ʉ́r jmu̱‑ca̱ bbʉ́? Como guejtsjɛ car David i xifi ʉ́r jmu̱ pʉ jar Escritura. Gue cár Tzi Espíritu ca Ocja̱ bi möx car David bbʉ mí jñu̱x na̱r palabra‑ná̱ pʉ jar Escritura, i̱na̱: \q1 \v 44 Car Tzi Ta ji̱tzi bi xih cam Tzi Jmu̱gö, bi hñi̱mbi: \q1 “Gui mi̱jcua jam jogui dyɛ, gu mföxihui gu mandadohui, \q1 Hasta gue bbʉ xtá cjajpigö quir contra du e̱je̱, \q1 Da nda̱ndiña̱jmu̱ jer tzi huá, cja̱ nuquiguɛ, xquí mandadobi‑cʉ́.” \m \v 45 Bbʉ mí ma̱ ncjapʉ car David, mí xifi ʉ́r tzi Jmu̱ car Cristo ca di hñe̱je̱. Xi ya bbʉ, ¿ja di ncja dúr jmu̱ guegue car Cristo cja̱ guejtjo dúr mboxibbɛjto?― Ncjapʉ gá dyön car Jesús. \p \v 46 Nu cʉ fariseo, bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ́, jin gá mba̱di te drí da̱dijʉ. Bi gohti í nejʉ, bbʉ. Cja̱ desde car pa‑cá̱, göhtjo bi mɛhtzi ʉ́r tzöjʉ. Ya jin to pé gá dyøhtibi prueba car Jesús. \s1 Jesús acusa a los fariseos y a los maestros de la ley \c 23 \p \v 1 Diguebbʉ ya car Jesús bi nzoh cʉ cja̱hni rá ngu̱ cʉ xquí jmuntzi, co hne̱h quí möxte, bi xijmʉ: \p \v 2 ―Cʉ maestro cʉ i u̱jtiquijʉ car ley, xí ngojmʉ jár lugar ca ndor Moisés, porque i xihquijʉ te i ma̱n cʉ Escritura. \v 3 Gui dyødejʉ ca i xihquijʉ, cja̱ gui dyøjtijʉ, pe jin gui ma gui hmʉpjʉ ncja ngu̱ ga hmʉ gueguejʉ. Como hnahño ga ma̱jmʉ, hnahño ga dyøtijʉ. \v 4 Gueguejʉ i bbɛjpiquijʉ rá ngu̱ jmandado pa gui tɛnijʉ, ncjahmʉ xtrú hñe̱h ca Ocja̱ cʉ jmandado‑cʉ́, cuando ji̱na̱. Jin to di jiöti di dyøte göhtjo‑cʉ́. Cʉ maestro‑cʉ́, jin gui jui̱jqui yʉ cja̱hni cja̱ jin gui fötzi. \v 5 Göhtjo ca i øte, jøntsjɛtjo pa da tti̱htzibijʉ, da ma̱n yʉ pé dda cja̱hni, guegue‑cʉ́ i ndo jonijʉ ca Ocja̱. I cuajtijʉ testo rá ma pʉ jáy de̱jʉ co jáy ntchohta‑dyɛjʉ. Guejtjo i jejʉ da̱jtu̱ cʉ rá ma quí fleco. \v 6 Bbʉ i pa pʉ jabʉ to xí mvitabi da zi, i ne da mi̱h pʉ jabʉ da tti̱htzibi cja̱ da jnu̱ rá zö. Cja̱ bbʉ i pa jar templo, i ne da mi̱pjʉ pʉ delante, pʉ jabʉ da ncca̱hti. \v 7 Bbʉ i pa jar töy, i ne da ttzɛngua rá zö, da ttzofo gá maestro, pa da tti̱htzibijʉ. \v 8 Nuquiguɛjʉ, dyo guí jonijʉ ja drí tti̱zquijʉ pa da ttzohquijʉ gá maestro, como guí göhtjojʉ, guí hñohuitjojʉ. Cja̱ nuguigö, jønguitsjɛgö xí hñi̱xquigö car Tzi Ta ji̱tzi pa gui tɛnguijʉ gá maestro. \v 9 Jin gui ma gui xijmʉ ir tajʉ hnar cja̱hnitjo hua jar jöy, porque jøntsjɛ hnaatjo quer tajʉ guí hñi̱jmʉ, gue ca hnaa ca bí bbʉ jar ji̱tzi. \v 10 Guejtjo jin gui jiɛguijʉ cʉ cja̱hni da nzohquijʉ gá jmu̱, porque jønguitsjɛgö xí hñi̱xquigö ca Ocja̱ ir Jmu̱guijʉ, guejquigö xpá mɛnqui guegue. \v 11 Nuquiguɛjʉ, ca to más rí ntzöhui da tti̱htzibi gue ca to más da pɛjpi yʉ pé ddaa. \v 12 Porque car cja̱hni ca i ma̱ntsjɛ, rí ntzöhui da tti̱htzibi, guegue‑cá̱ da go jöy. Nu car cja̱hni ca jin gui hñi̱xtsjɛ, pe i cja jmandado, guehcá̱ da tti̱htzibi‑cá̱.― Ncjapʉ gá xih quí möxte. \p \v 13 Diguebbʉ ya bi mʉdi bi nzoh cʉ fariseo, cja̱ co cʉ pé dda maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni car ley. Bi ma̱: \p ―Nuquɛjʉ, guí maestrojʉ guí u̱jtijʉ yʉ cja̱hni car ley, cja̱ hne̱hquiguɛjʉ, guí fariseojʉ, guí jiöjtejʉ. Gui ma gui sufrijʉ rá ngu̱, como drá ndo ngu̱ quer castigojʉ. Guí ccaxjʉ cʉ cja̱hni cʉ i ne da guatijʉ pʉ jár dyɛ ca Ocja̱ pa da nu̱jʉ cár jmandado. Nuquiguɛjʉ, jin guí ne gui cuatijʉ pʉ. Guejtjo jin guí ne gui jiɛjmʉ cʉ pé dda cja̱hni cʉ ya xqui ne da guati pʉ. \p \v 14 Cja̱ pé dí xihquijʉ, guí maestrojʉ guí u̱jtijʉ yʉ cja̱hni car ley, cja̱ hne̱hquiguɛjʉ, guí fariseojʉ, gui ma gui sufrijʉ rá ngu̱, como drá ndo ngu̱ quer castigojʉ. Nuquɛjʉ guí jiöjtejʉ. Porque guí recogebijʉ quí ngu̱ cʉ ddanchu̱ cʉ jin te i ja̱, cja̱ pa jin da fa̱di, cja guehquɛjʉ xcú fonguijʉ pʉ, guí ndo dejʉ grí nzojmʉ ca Ocja̱. Guí jiöjtejʉ, da ndo jñu̱x quer castigojʉ. \p \v 15 Guí maestrojʉ, guí u̱jtijʉ yʉ cja̱hni car ley, cja̱ hne̱hquiguɛjʉ, guí fariseojʉ, guí jiöjtejʉ, gui ma gui sufrijʉ rá ngu̱, como drá ndo ngu quer castigojʉ. Porque guí ndo ungui ir mʉyjʉ gui jionijʉ cja̱hni pa gui jiötijʉ da ñʉti quer religiónjʉ. Cja̱ bbʉ ya xtrú ñʉti‑cʉ́, gui xöjpijʉ da cjajʉ más drá ndo nttzo ni ndra nguehquɛjʉ. Nuquɛjʉ, grí möjmʉ pʉ jabʉ jin gui tzö, cja̱ guejti cʉ to xcú jiötijʉ, da ma pʉ hne̱je̱. \p \v 16 Nuquɛjʉ, da ttahquijʉ quer castigojʉ drá ndo ngu̱. Guí jñɛjmʉ godö, cja̱ guí ne gui cjʉtijʉ cʉ pé dda cja̱hni pa da dɛnquijʉ. Jin te i ntjumʉy ca guí u̱jtijʉ yʉ cja̱hni, porque guí ma̱jmʉ: “Bbʉ da jura hnar cja̱hni, da hñi̱h car templo gá testigo, jin gui nesta da zøjte ca xí ma̱.” I pøni ncjahmʉ guí ma̱jmʉ jin te di ntjumʉy car templo. Cja̱ pé guí ma̱jmʉ, bbʉ to da hñi̱h car oro pʉ jar templo gá testigo, guegue‑cá̱ i nesta da zøjte ca xí ma̱. \v 17 ¡Nttzɛditjo guí dondojʉ! ¿Ja̱ ndrá nguehca̱ más rá nttzu̱ni? ¿Cja gue car oro? ¿Cja jin gui gue car templo pʉ jabʉ ra cuati car oro? \v 18 Guejtjo guí ma̱jmʉ, bbʉ da jura hnar cja̱hni, da hñi̱h car altar gá testigo, jin gui nesta da zøjte cár palabra. Pe bbʉ to da jura por rá ngue car ofrenda ca i cjöx pʉ xøtze car altar, guegue‑ca̱ i nesta da zøjte ca xí ma̱. \v 19 ¡Guí dondojʉ! ¿Ja̱ ndrá nguehca̱ más i mu̱hui? ¿Cja gue car ofrenda? Ji̱na̱. Gue car altar pʉ jabʉ i cjöx ca te i jña̱htibi ca Ocja̱, como guehcá̱ i cjajpi ʉ́r mɛjti ca Ocja̱ ca te i cjöx pʉ. \v 20 Dí xihquijʉ, bbʉ to da jura, da hñi̱h car altar gá testigo, i tzʉdi, xí hñi̱h car altar cja̱ co göhtjo ca i cjöx pʉ xøtze. \v 21 Guejti car templo, bbʉ to da hñi̱ji̱ gá testigo, i pøni ncjahmʉ xí hñi̱h ca Ocja̱, como ʉ́r mɛjti‑cá̱ car templo. \v 22 Guejti car cja̱hni ca i i̱h car ji̱tzi bbʉ ga jura, gue cár nttzöya ca Ocja̱ i i̱ji̱, cja̱ co guejtsjɛ ca Ocja̱ hne̱je̱, como guegue‑cá̱ bí ju̱h pʉ jar ji̱tzi, bí mandado. \p \v 23 Nuguɛjʉ, guí maestrojʉ, guí u̱jtijʉ yʉ cja̱hni car ley, cja̱ hne̱hquiguɛjʉ guí fariseojʉ, guí jiöjtejʉ, gui ma gui sufrijʉ rá ngu̱, como drá ndo ngu̱ quer castigo ca da ttahquijʉ. Guí döjʉ gá diezmo cʉ tzi paxitjo cʉ jin tza te i mu̱hui, ncja ngu̱ car xa̱ccani, co car anís, hne̱h car comino. Nu ca i xijquijʉ ca Ocja̱ pʉ jar ley pa gu øtijʉ, jin guí øtijʉ‑cá̱. Jin guí øtijʉ jujticia, cja̱ jin guí jui̱jqui quir mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. Guejtjo jin guí cumpli ca xcú ma̱jmʉ. Guehcʉ́ i ndo mu̱hui rá ngu̱, cja̱ guehcʉ́ i tzøh ca Ocja̱. Bbʉ ya xcrú dyøtijʉ‑cʉ́, guejtjo bí jogui pa gui döjʉ car diezmo, hasta cʉ tzi paxitjo hne̱je̱, bbʉ guí nejʉ. \v 24 Nuquɛjʉ, ncjahmʉ guí godöjʉ, cja̱ pé guí jötijʉ cʉ pé dda cja̱hni pa da dyøte ncja ngu̱ gri dyøtijʉ. Guí øtijʉ cosa rá ndo nttzo cʉ i ccax ca Ocja̱, cja̱ pé guí ungui ir mʉyjʉ grí tɛnijʉ cʉ dda costumbre cʉ xí mbentsjɛ yʉ cja̱hni, como guí i̱na̱jʉ, co guehcʉ́ gui tzøpijʉ ca Ocja̱. Nu cʉ costumbre‑cʉ́, jin te i ntju̱mʉy. \p \v 25 Cja̱ pé dí xihquijʉ, guí maestrojʉ, guí u̱jtijʉ yʉ cja̱hni car ley, co hne̱hquiguɛjʉ, guí fariseojʉ, gui ma gui sufrijʉ rá ngu̱, como guí jiöjtejʉ, cja̱ da ttahqui quer castigojʉ drá ngu̱. Guí ndo tzijʉ rá zö göhtjo ʉr pa. Guí pe̱jpi cár domi quer hñohuijʉ, o guí ja̱mbijʉ gá fuerza, pa más gui ndo tzijʉ rá zö. Hmɛditjo guí ndo cjádi mʉyjʉ ja grí xʉti quir trastejʉ pa jin te di tu̱ ca drá nttzo. Guí i̱na̱jʉ co guehcá̱ da nu̱quijʉ rá zö ca Ocja̱. \v 26 Yʉ to i tɛn quí costumbre yʉ fariseo, i jñɛjmʉ godö. Nugö, dí xihquijʉ, bbɛto gui jojqui ir mʉyjʉ, cja̱ nubbʉ, da jogui rá zö göhtjo quir vidajʉ, ncja ngu̱ ga tzøh ca Ocja̱. Nubbʉ́, xquí jñɛjmʉ hnar vaso o hnar moji ca xtrú tsjʉti rá zö. Jin te di tu̱ xøtze, cja̱ co guejti pʉ mbo. \p \v 27 Dí nzohquijʉ, guí maestrojʉ guí u̱jtijʉ yʉ cja̱hni car ley, cja̱ co hne̱hquiguɛjʉ, guí fariseojʉ. Guí jiöjtejʉ, gui ma gui sufrijʉ rá ngu̱, como drá ndo ngu̱ quer castigojʉ. Nuquɛjʉ, guí jñɛjmʉ cʉ ngu̱ pʉ jabʉ i cjöti ánima. Nucʉ́, xí ttaxqui rá tzi zö pʉ xøtze. Pe pʉ mbo ya, nxøgue ndodyo xí dya, rá ndo nxa̱, cja̱ rá ndo nttzo. \v 28 Guí ncjajʉ pʉ hne̱je̱. Rá zö ga ni̱gui quir vidajʉ pʉ xøtze, pe pʉ mbo ir mʉyjʉ, rá nttzoquijʉ, guí jiöjtejʉ. \p \v 29 Cja̱ pé dí xihquijʉ, guí jiöjtejʉ, guí maestrojʉ guí u̱jtijʉ yʉ cja̱hni car ley, co hne̱hquiguɛjʉ, guí fariseojʉ, gui ma gui sufrijʉ rá ngu̱, como drá ngu̱ quer castigojʉ. Guehquɛjʉ guí jojquibijʉ cʉ tzi ni̱cja̱ pʉ jabʉ gá cjöti quí ndodyo cʉ profeta cʉ bi du̱, ya má yabbʉ. Guejtjo guí tja̱xjʉ døni quí tzi ni̱cja̱ cʉ pé dda cja̱hni cʉ guejtjo mí pɛjpijʉ ca Ocja̱ cʉ cjeya xí tjogui. \v 30 Cja̱ guí ma̱jmʉ: “Bbʉ ya xcri bbʉjcöjʉ cʉ pá bbʉ mí bböhti quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ xí nttöjcua, nugöjʉ gua ccaxjʉ cʉ ndom titajʉ, pa jin di möhti‑cʉ́.” \v 31 Ca guír ma̱jmʉ ncjapʉ, guí ncjua̱nijʉ, í ttʉquiguɛjʉ cʉ ttzocja̱hni cʉ bi möhti cʉ profeta cʉ cjeya cʉ xí tjogui, cja̱ quir mfe̱nijʉ i jñɛjmi quí mfe̱ni gueguejʉ. \v 32 Mí ʉjʉ quí jmandadero car Tzi Ta ji̱tzi qui ndo ir titajʉ, cja̱ nuquɛjʉ, pé guí ncjajʉ pʉ. Bbʉ di hmʉjcua rá pa ya cʉ cja̱hni‑cʉ́, guejtjo di ʉguigö‑cʉ́ como ngu̱ gri ʉguijʉ. \p \v 33 Guí göhtjojʉ, guí jñɛjmʉ ncja nʉr cci̱ña̱, nuquɛjʉ, cja̱ co qui ndo ir titajʉ. Grí ntzöjʉ da cju̱hquijʉ pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti. ¿Ja ncja grí huetijʉ car castigo‑cá̱? \v 34 Nuquɛjʉ, rá ndo nttzo ca guí øtijʉ, eso, dí pɛjnigö cʉm jmandadero pa da nzohquijʉ. Cjaatjo xtá pɛnquijʉ cʉm mɛfi pa da xihquijʉ ja i ncja cam mfe̱nigö, cja̱ co cʉ ddáa cʉ i ndo pɛhtzi jogui mfe̱ni, cja̱ co pé ddáa cʉ da xihquijʉ te i ne da ma̱n cam palabragö. Nuquiguɛjʉ, xquí pöhtijʉ cʉ ddam jmandadero, cja̱ cʉ pé ddáa ya, xquí pɛntijʉ, xquí tøtijʉ já ponti, cja̱ cʉ pé ddáa ya, xquí tzixjʉ pʉ jer templojʉ cja̱ xquí jiʉtijʉ pʉ. Cʉ pé ddáa ya, xquí tøjna̱ddijʉ, drí ma pé dda jñi̱ni. Cjaatjo xcrí tɛnijʉ, xquí cjajpijʉ pé drí ddatzi pé dda lugar. \v 35 Nuquɛjʉ, ya xta zʉh car pa bbʉ xta ncozquijʉ ca xcú dyøtijʉ. Xta ttahquijʉ car castigo ca rí ntzöhui da ttun yʉ to xí möhti göhtjo cʉ jogui cja̱hni cʉ xí bböhti desde bbʉ mí mʉj nʉr mundo hasta rá pa ya. Jár mʉdi bi bböhti car Abel, masque jin te mí tu̱. Cja̱ bbʉ mí tjoh cʉ cjeya, pé bi bböhti pé dda cja̱hni rá ngu̱, cʉ jin te mí tu̱jʉ, hne̱je̱. Gá nga̱x ya, bi bböhti car möcja̱ Zacarías, cár ttʉ car Berequías. Qui ndo ir titajʉ bi möhtijʉ‑cá̱, bbʉ már bbʉh pʉ jár patio car templo, már bböh pʉ hnanguadi car altar. \v 36 Cierto dí xihquijʉ, guehquiguɛjʉ, como ngu̱ gri hmʉpjʉ yʉ pa ya yʉ xtú e̱cö, xta zʉhquijʉ car castigo ca mír ntzöhui cʉ to bi möhti cʉ cja̱hni cʉ jin te mí tu̱, göhtjo cʉ bi bböhti desde bbʉ mí mʉj nʉr mundo. Ya jin da jui̱quiquijʉ ca Ocja̱. \s1 Jesús llora sobre Jerusalén \p \v 37 Nuquɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Jerusalén, ¿dyoca̱ segue guí pöhtijʉ cʉ jmandadero cʉ ba e̱jmʉ? ¿Dyoca̱ guí ccajnijʉ me̱do quí jmandadero ca Ocja̱? Guegue cjaatjo ba pɛnquijʉ‑cʉ́ pa drí nzohquijʉ. Te tza ngu̱ vez ndí ne gua cuajtiquijʉ ncja hnar tzu̱huade i cuajti quí tzi ba̱jtzi, i juitzi co quí jua. Cja̱ nuquɛjʉ, jin gú ne güi hñe̱jmʉ. \v 38 Ya xta jiɛquijʉ car Tzi Ta ji̱tzi pa da da̱hquijʉ quir contrajʉ. Nubbʉ, tje da tjøhti nir templojʉ, ya jin to da hña̱m pʉ. \v 39 Nuya dí xihquijʉ, desde rá pa yá, ya jin gui ma gui cca̱jtiguijʉ hasta gue bbʉ xtí pønijʉ, gui má tja̱jquijʉ, cja̱ xtí ma̱jmʉ: “Car Tzi Ta ji̱tzi da bendeci nʉr hñøjø nʉ xpá mɛjni pa da mandadoguijʉ.”― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Jesús dice que el templo será destruido \c 24 \p \v 1 Ya xquí bøm pʉ jar templo car Jesús, cja̱ ya xi mír ma. Nubbʉ́, bi guatijʉ quí möxte, bi u̱jtijʉ cʉ edificio, bi mʉdi bi ña̱jʉ digue te tza már zö mír ni̱gui‑cʉ́. \v 2 Cja̱ car Jesús bi xijmʉ: \p ―¿Cja guí cca̱htijʉ nʉr templo, co göhtjo yʉ ndo edificio rá tzi zö? Cierto, dí xihquijʉ, jin da gojcua hnar me̱do ca di mfi̱xihui pé hnáa. Göhtjo da tjøhti‑yʉ́.― \s1 Señales antes del fin \p \v 3 Diguebbʉ ya, car Jesús bi mi̱h pʉ jar ttøø ca mí tsjifi Cerro de Olivos. Jí̱ már yojmi cja̱hni rá ngu̱ car hora‑cá̱. Nu quí möxte bi guati, mí ne di ña̱tsjɛjʉ. Bi dyönijʉ: \p ―Xijquije tzʉ, ¿ncjahmʉ da ncja cʉ xcú ma̱? ¿Ja i ncja gu pa̱dije bbʉ ya xqui guejti pʉ gu e̱je̱ cja̱ ya xta tjej nʉr mundo?― \p \v 4 Cja̱ car Jesús bi da̱di, bi xijmʉ: \p ―Gui mfödijʉ, jña̱jʉ ʉr huɛnda pa jin to da jiöhquijʉ. \v 5 Porque xtu e̱ rá ngu̱ cja̱hni, xta hño, xta nøn cam tju̱ju̱gö, xta ma̱jmʉ: “Guejquigö dúr Cristo‑gö, xpá mɛnqui ca Ocja̱.” Cja̱ rá ngu̱ cja̱hni da hñe̱me̱‑cʉ́. \v 6 Nuquɛjʉ, bbʉ xtí dyødejʉ, ya xqui ncja guerra, o bbʉ i jma̱, pé xta mʉdi xta ncja guerra, jin gui ma gui ntzu̱jʉ, como tiene que da ncja cʉ cosa‑cʉ́. Pe bbʉ xta ncja‑cʉ́, todavía di tzi bbɛjtjo pa drí tjej nʉr mundo. \v 7 Porque cʉ cja̱hni cʉ i bbʉh hnar jöy da ntu̱jnihui cʉ mi̱ngu̱ pé hnar jöy. Hnar gobierno da ncontrahui pé hnar gobierno. Guejtjo da hño jnini rá nttzo, cja̱ da ndo ncja tju̱ju̱, cja̱ da hño hña̱mijöy rá ngu̱ lugar. \v 8 Bbʉ xta ncja yʉ cosa‑yʉ́, ya xpa e̱h car tiempo bbʉ xta guaj nʉr mundo. Da sufri yʉ cja̱hni bbʉ xta ncja‑yʉ́, pe más da ndo sufritjo bbʉ pé xta ncja cʉ pé dda cosa cʉ ba bbɛfa. \p \v 9 Cʉ pa cʉ ba bbɛfa, da ndöquijʉ pa da ttʉnquijʉ, cja̱ da bböjtiquijʉ. Nuquiguɛjʉ, como ngu̱ guir tɛnguijʉ, cʉ cja̱hni, cʉ mi̱ngu̱ rá ngu̱ jöy, da ʉquijʉ por rá nguejquigö. \v 10 Bbʉ xtu e̱h cʉ pa‑cʉ́, da wembigui rá ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ mí tɛngui má̱hmɛto. Ya jin da hñe̱me̱gui. Mismo cʉ cja̱hni cʉ mí tɛnguijma̱ja̱, xta jiɛguigö, bbʉ́. Jønca̱ da contrahui cʉ pé ddáa cʉ i tɛnguitjo, da dödi quí hñohui cʉ mí yojma̱hui pa da ttʉni cja̱ da bböhti. \v 11 Cʉ pa‑cʉ́, da hño rá ngu̱ jiöjte, da xih cʉ cja̱hni: “Nugö, xpá mɛnquigö ca Ocja̱.” Cja̱ rá ngu̱ cʉ cja̱hni da hñe̱me̱ cʉ jiöjte‑cʉ́. \v 12 Cʉ pa‑cʉ́, da ngu̱jqui cʉ cja̱hni cʉ i øti ca rá nttzo, cja̱ da me̱no cʉ da segue da dɛnguigö. Cja̱ bbʉ ya xtrú ngu̱jqui cʉ cja̱hni cʉ da dyøti ca rá nttzo, nubbʉ, ya xti te tzi ngu̱di cʉ da negui cja̱ da ma̱h quí mi̱nga̱‑hermanojʉ. \v 13 Nu ca to da segue da dɛngui göhtjo ʉ́r vida, da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue. \v 14 Nʉr tzi ddadyo jña̱ nʉ i ma̱ ja ncja ga mandado ca Ocja̱ i nesta da tsjij yʉ cja̱hni, göhtjo yʉ i bbʉjcua nʉr mundo. Cja̱ diguebbʉ ya, da guaj nʉr mundo. \p \v 15 Nuquɛjʉ, ya xcú cca̱htijʉ jar Escritura te bi ma̱n car profeta Daniel. Ca to da cca̱hti car palabra‑cá̱, da mbe̱ni ja ncja drí ncumpli ca bi ma̱n car Daniel. I ju̱x pʉ jar libro ca bi dyøti‑cá̱, øde, bbʉ ya xti guejti pʉ da guaj nʉr mundo, xta ni̱gui ca hnar hñøjø ca da mandado. Nuca̱, jin da zu̱ ca Ocja̱, cja̱ jin da zu̱jpi nʉ́r templo. Da ñʉti pʉ jabʉ jin gui tjɛj yʉ cja̱hni, da hmöh pʉ mbo, cja̱ da dyøti ca jí̱ rí ntzöhui. Nuquɛjʉ, bbʉ xquí cca̱htijʉ car hmɛtzö‑cá̱, xtí pa̱dijʉ, bbʉ, ya xní zʉh car tiempo. \p \v 16 Bbʉ xta ncja‑cá̱, xquí pa̱dijʉ, bbʉ, ya xta mʉh car sufrimiento rá ndo ngu̱. Nubbʉ́, cʉ cja̱hni cʉ di bbʉjcua jar jöy Judea, da ddaguijʉ, drí möjmʉ já ttøø. \v 17 Guejti car cja̱hni ca di bbʉh pʉ jár sotea cár ngu̱, da ga̱ nttzɛdi, pe jin da ñʉti pʉ́r ngu̱ pa da gʉjqui cʉ cosa cʉ ra bbʉh pʉ. Da wenga nttzɛdi. \v 18 Cja̱ nu bbʉ to di dyo jar jua̱ji̱, guejti‑cá̱ da ddagui hne̱. Jin du coh pʉ́r ngu̱ pa da ga̱x cár manga. \v 19 Bbʉ xta zøh cʉ pa‑cʉ́, da ndo sufri cʉ bbɛjña̱ cʉ di hñʉ, cja̱ co ni cʉ di tjɛ quí tzi ba̱jtzi cʉ di tzʉtjo. \v 20 Gui nzojmʉ ca Ocja̱ pa jin da zʉh car tiempo‑cá̱ cʉ za̱na̱ cʉ rá ntzɛ, ni digue hnar pá drá nttzu̱jpi. Como da nesta gui möjmʉ yapʉ. \v 21 Cʉ pa‑cʉ́, da ndo sufri cʉ cja̱hni. Desde bbʉ mí mʉj nʉr mundo hasta gue bbʉ xta guadi, nunca xcá nú̱ yʉ cja̱hni hnar sufrimiento drá ndo ʉ ncja ngu̱ ca da tjojmʉ cʉ pa‑cʉ́. \v 22 Cja̱ bbʉ jin di jui̱jqui cʉ cja̱hni ca Ocja̱, bbʉ jin di mandado pa di meno cʉ cjeya cʉ da sufrijʉ, tje di du̱ cʉ cja̱hni, jin to di huete. Nu ca Ocja̱ da jui̱jqui quí cja̱jni cʉ xí juajni, eso da menobi cʉ pa‑cʉ́, pa jin da mpu̱n quí cja̱hni guegue. \p \v 23 Bbʉ xta zøh car tiempo‑cá̱, bbʉ to da xihquijʉ: “Dyøjma̱ja̱, dí pa̱di jabʉ i bbʉh car Cristo ca xí hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa da möxquijʉ. Rá bbʉj nʉ tal lugar,” o “Bí bbʉh ca hnar ngu̱ ca dí pa̱di,” nuquɛjʉ, jin gui ma gui hñe̱me̱jʉ. \v 24 Porque da hño jiöjte cja̱hni, da ma̱jmʉ: “Guejquigö xí hñi̱xquigö ca Ocja̱ pa gu föxquijʉ.” Guejtjo da hño pé dda jiöjte cʉ da xihquijʉ, gueguejʉ ba ja̱jʉ hnar palabra i ntju̱mʉy ca rí hñe̱h ca Ocja̱. Cʉ jiöjte‑cʉ́, da u̱jtiquijʉ milagro co maravilla pa da hño ir mʉyjʉ, cja̱ pa gui hñe̱me̱jʉ, cierto xcuí hñe̱jmʉ ca Ocja̱. Da jion car manera ja drí jiöti göhtjo cʉ cja̱hni, co hne̱hquiguɛjʉ xí juajnquijʉ ca Ocja̱, da jioni ja drí jiöhquijʉ hne̱je̱. \v 25 Gui mfödijʉ digue cʉ cja̱hni‑cʉ́. Ya xtú xihquijʉ ja da ncja‑cʉ́, ante que da ni̱gui. \v 26 Eso, bbʉ to da nzohquijʉ, da xihquijʉ ncjahua: “Bú e̱jmʉ ya, gui cca̱htijʉ car hñøjø ca xpá mɛjni ca Ocja̱. Rá bbʉjti pʉ jabʉ jin te i bbʉ ngu̱,” nuquɛjʉ, jin gui tɛnijʉ pa gui cca̱htijʉ. O guejtjo bbʉ da tsjihquijʉ: “Ya xí nzøh car cja̱hni ca xpá mɛjni ca Ocja̱. Rá ó ca hnar cuarto pʉ mbo nʉr ngu̱,” masque da tsjihquijʉ ncjapʉ, guejtjo jin gui hñe̱me̱jʉ, hne̱je̱. \v 27 Porque bbʉ pé xcuá e̱cö, jin gu e̱ gá ntta̱guitjo. Göhtjo cʉ cja̱hni da jiantigui, ncja ngu̱ bbʉ i ndota juɛtzi cja̱ i ni̱gui car rayo göhtjo jar ji̱tzi. Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. Bbʉ pé xcuá e̱je̱, xta fa̱di desde guejnʉ jabʉ rí bøx car jiadi hasta guejnʉ jabʉ rí ñʉy. \v 28 I fa̱di jabʉ i bbɛngui hnar ndu̱dyo, como guehpʉ i jmu̱ntzi pʉ cʉ ndojpada. Da ncjapʉ hne̱je̱ drí fa̱h bbʉ ya xí nzʉh car pá bbʉ pé xcuá cojcö. \s1 Cómo vendrá el Hijo del Hombre \p \v 29 Cja̱ bbʉ ya xtrú tjoh cʉ pa bbʉ xta ndo sufri cʉ cja̱hni, nubbʉ́, xta jui̱ti car jiadi cja̱ ya jin da yoti car za̱na̱. Cʉ tzø xtu xøti jar ji̱tzi, xta jiøy, cja̱ cʉ i tøx nʉr ji̱tzi xta hna jiɛgui. Cja̱ da ndo jua̱ nʉr ji̱tzi, da yøte. \v 30 Diguebbʉ ya, göhtjo cʉ cja̱hni cʉ i bbʉjcua jar jöy, cʉ mi̱ngu̱ göhtjo cʉ jñini cja̱ co göhtjo tema jöy, da ndo cjajʉ ndu̱mʉy. Da jiantijʉ pʉ jar ji̱tzi, xtu hna ni̱gui pʉ já gu̱y na̱r cja̱hni na̱ du e̱je̱ pa da mandado. Guejquigö, pé xcuá e̱cö, xcuá ja̱ cam cargo pa gu mandado hua jar jöy. Da ndo yoti cam tjay, cja̱ da ni̱gui te tza rá nzɛjquigö. \v 31 Diguebbʉ ya, xcuá cu̱jcö cʉm ángele, da ntʉngui göhtjo nʉr mundo, cja̱ xta jʉxti hnar tjʉxi, drá ndo nzɛh cár jña̱. Cʉ ángele da hñojʉ göhtjo nʉr jöy, hasta guehpʉ jabʉ rá cca. Da jmu̱ntzi quí cja̱hni ca Ocja̱ cʉ xí hñe̱me̱, göhtjo pʉ jabʉ di bbʉy, desde jabʉ rí bøx car jiadi hasta guehpʉ jabʉ rí ñʉy. \p \v 32 Gui mbe̱nijʉ ja i ncja nʉr za gá higo pa gui pa̱dijʉ ncjahmʉ da ncja‑cá̱. Bbʉ ya xqui ccangui quí dyɛ car za, cja̱ i ddoh quí xi, nubbʉ, xquí pa̱dijʉ, ya xta zøh cʉ za̱na̱ rá mpa. \v 33 Da ncjadipʉ hne̱je̱, bbʉ xquí cca̱htijʉ göhtjo yʉ xtú xihquijʉ ya, nubbʉ, xtí pa̱dijʉ, bbʉ, ya xpa cerca car pa bbʉ xcuá coji. \v 34 Dí xihquijʉ cierto, yʉ dda cja̱hni yʉ i bbʉjcua rá pa ya, da hmʉjtjo, jim be di tu̱‑yʉ́, bbʉ xta ncja cʉ xtú xihquijʉ ya. \v 35 Da mpuni nʉr ji̱tzi co nʉr jöy, pe nde̱jma̱ da ncumpli yʉm palabra yʉ xtú ma̱. Göhtjo da ncja‑yʉ, ncja ngu̱ xtá ma̱. \p \v 36 Digue car pá co car hora bbʉ pé xcuá cojcö, jin to i pa̱di ncjahmʉ‑cá̱. Ni digue cʉ ángele cʉ bí bbʉ jar ji̱tzi di pa̱di, ni diguejquigö, ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱. Jøntsjɛ cam Tzi Tagö bí pa̱di. \p \v 37 Da hna zøh car pa‑cá̱, ncja ngu̱ bbʉ mí hna ncja car mʉnti cja̱ bi ñu̱xi deje nʉr mundo, bbʉ mí bbʉh car Noé. Da ncjadipʉ bbʉ pé xcuá e̱cö. Guejquigö dúr cja̱hni xtu bbɛnqui pa gu mandado. \v 38 Bbʉ jí̱ bbe mí ñu̱xi deje nʉr mundo, cʉ cja̱hni jí̱ mí e̱me̱, ¿cja cierto di ncja‑ca̱? masque cjaatjo mír tsjijmʉ. Jí̱ mí cjadi mʉyjʉ digue ca mí xijmʉ car Noé. Mí mpöjmʉ, mí øtijʉ mbaxcjua, mí tzijʉ göhtjo ca mí nejʉ. Cʉ ddáa mí ntja̱jti. Jin te mí mbe̱n cʉ cja̱hni, hasta gue bbʉ mí ñʉti car Noé pʉ mbo car ndo barco. \v 39 Cʉ cja̱hni‑cʉ́, jin gá hñe̱me̱jʉ má̱s te di ncja, hasta bbʉ mí mʉdi mí ñu̱xi deje car jöy, cja̱ nubbʉ́, göhtjo cʉ cja̱hni bi cjá̱ti deje bi du̱. Da ncjapʉ hne̱je̱ bbʉ xcuá e̱cö pa gu mandado hua jar jöy. \v 40 Car pa‑cá̱, yojo hñøjø dra pɛh pʉ jar jua̱ji̱. Xta hna bbɛh ca hnáa, xta u̱jtjo, cja̱ ca pé hnáa ya, da gojti‑cá̱. \v 41 Hnar ngu̱, di bbʉ yojo bbɛjña̱, dra mföxihui ʉr cjʉni. Ca hnáa, xta hna bbɛjtjo, cja̱ ca hnáa, xta gojti pʉ. \p \v 42 Nuquiguɛjʉ, gui hmʉpjʉ listo, cja̱ gui tøbiguijʉ, nugö, ir Jmu̱guijʉ, ncjahmʉ pé xcuá e̱cö, como jin guí pa̱dijʉ tema pa da ncja‑cá̱. \v 43 ¿Te guí mbe̱nguɛjʉ? Car mi̱ngu̱, bbʉ di pa̱di tema hora di zøh car be̱, ¿cja jin di døhmi, bbʉ? ¿Cja di jiɛh car be̱ di ñʉti pʉ́r ngu̱ pa di gʉjquibi quí mɛjti? \v 44 Eso, dí xihquijʉ, gui tøbiguijʉ hne̱je̱, porque car hora ca guí ma̱jmʉ jin gu e̱je̱, xcuá hna e̱tigö, bbʉ. Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. \s1 El siervo fiel y el siervo infiel \p \v 45 Car muzo ca xí ttun cár cargo gá mayordomo, i mbe̱ni te i ne cár jmu̱ cja̱ i pɛjpi rá zö. I ntju̱mʉy car muzo‑cá̱, cja̱ i pɛhtzi mfe̱ni rá zö, eso xí tti̱tzi gá mayordomo, pa da cca̱htibi cár ngu̱ cár jmu̱, cja̱ da nú̱ cʉ pé dda muzo, da uni ca da zijʉ. \v 46 Bbʉ pé xta zøh car mi̱ngu̱, da döti car muzo‑cá̱, dra øte rá zö cár bbɛfi, cja̱ da ndo mpöh car muzo, bbʉ. \v 47 Dí xihquijʉ cierto, car mi̱ngu̱ da hñix car muzo‑cá̱ pa da nú̱ göhtjo quí mɛjti, como xí cca̱hti, i ntju̱mʉy. \v 48 Pe bbʉ jin di øti ca rá zö car muzo, bbʉ di ma̱ntsjɛ mbo ʉ́r mʉy: “Xtu ndo dé cam jmu̱göjʉ, jim bé drí gojti‑cá̱,” \v 49 cja̱ bbʉ di mʉdi di ʉ́n quí mi̱nga̱‑muzohui cja̱ drí zo mbaxcjua o drí zihui cʉ ti̱, \v 50 nubbʉ́, xtu hna e̱h car mi̱ngu̱ car pa ca di ma̱n car muzo jin du e̱je̱, cja̱ xta döti dra øti ca rá nttzo. Car hora ca jin gui ddøhmi, xta hna zøjø, \v 51 cja̱ da un car muzo‑cá̱ hnar castigo drá ndo ngu̱. Da cju̱h pʉ jabʉ rí ma cʉ jiöjte cja̱hni, ddagu̱tjo drí sufrihui‑cʉ́. Da nzom pʉ, cja̱ da ndo ungui ʉr du̱mʉy.― \s1 El ejemplo de las diez muchachas \c 25 \p \v 1 Car Jesús pé bi ma̱m bbʉ: \p ―Pa gui pa̱dijʉ ja da ncja bbʉ pé xcuá e̱h pʉ ji̱tzi pa gu mandado hua jar jöy, gui dyødejʉ nʉr bbede‑nʉ́: Hna vez, bi ttøti hnar ntja̱jti. Car novia bi mvitabi ddɛtta cʉ ba̱jtzi bbɛjña̱ cʉ mí ntzixihui guegue pa di hñe̱jmʉ car ntja̱jti. Nu cʉ amiga‑cʉ́ bi du̱x quí lámparajʉ gá aste cja̱ bi möjmʉ pʉ jár ngu̱ car novio. Bi døhmijʉ pʉ hasta bbʉ xti zʉh car hora pa di bønijʉ du ntjɛjʉ car novio. \v 2 Cʉtta cʉ ba̱jtzi bbɛjña̱ mí pɛhtzi mfe̱ni rá zö. Nu cʉ pé cʉtta jin gá mbe̱ni te di nestajʉ. \v 3 Cʉ ba̱jtzi bbɛjña̱ cʉ jin gá mbe̱ni di mprevenijʉ, bi du̱x quí lámparajʉ, pe jín gá ndu̱xjʉ pé hnar aste pa di xitijʉ bbʉ xti tjeh ca mí po. \v 4 Nu cʉ ba̱jtzi bbɛjña̱ cʉ xquí mpreveni rá zö, bi ñu̱htzi quí lámparajʉ cja̱ pé bi du̱xjʉ pé hnar aste pa di xitijʉ bbʉ xti tjeh ca mí po. \v 5 Nu car novio bú dé pʉ jabʉ xquí ma, jim be guá hñe̱tjo. Nu cʉ cja̱hni cʉ már tøhmijʉ, göhtjo bi nwahmijʉ cja̱ bi zʉjmʉ ʉr tta̱ja̱. \v 6 Bbʉ ya xquí zʉ madé ʉr xu̱y, car cja̱hni ca már bböh pʉ jar goxtji, bi hna nzoh cʉ pé ddáa, bi mafi: “Tzöjʉ ya, ya xpa e̱j nʉr novio. Exque gui pønijʉ ya, gui ma bú ntjɛjʉ.” \v 7 Diguebbʉ ya, göhtjo cʉ ba̱jtzi bbɛjña̱ bi bböpjʉ, bi jojqui quí lámparajʉ. \v 8 Nu cʉ jí̱ xquí mbe̱ni di du̱xi pé hnar aste bi xih cʉ pé ddáa cʉ xquí mpreveni, i̱mbijʉ: “Ddajquije tzʉ ir astejʉ, porque ya xqui ne da jui̱ti yʉm lámparaje.” \v 9 Nu cʉ xquí mpreveni bi da̱di, i̱na̱jʉ: “Ex xca ma bú töntsjɛjʉ nʉ jabʉ rá cja. Cam asteje jin da zö pa dí göhtjojʉ.” \v 10 Ya xi má pöjmʉ pa du töjmʉ car aceite, cja̱ bi zøh car novio. Cja̱ cʉ ba̱jtzi bbɛjña̱ cʉ mí pɛhtzi aste bú e̱jmi car novio cja̱ bi ñʉtijʉ jar ngu̱ pa di zöjʉ car mbaxcjua. Cja̱ bi cjoti car goxtji, bbʉ. \v 11 Ma ya, bú coh cʉ ba̱jtzi bbɛjña̱ cʉ xquí ma pa pé du töngui aste, cja̱ bi nzojmʉ car novio, bi dyöjpijʉ di xojquibijʉ car goxtji. Bi hñi̱na̱jʉ: “Nuquɛ, Tada, xoguije tzʉ car goxtji gu cʉtije.” \v 12 Bi da̱j ya car novio, bbʉ: “Jin gui tzö gu xoquiquijʉ, como jin dí pa̱di toquiguɛjʉ.”― \p \v 13 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih cʉ cja̱hni cʉ már ødejʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, dí xihquijʉ gui mprevenijʉ, porque jin guí pa̱dijʉ tema pa o tema hora pé xcuá e̱cö. Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy.― \s1 El ejemplo de los talentos \p \v 14 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi ma̱, i̱na̱: \p ―Gui dyødejʉ nʉ pé hnar bbede pa gui pa̱dijʉ ja ncja ga mandado ca Ocja̱. Mí bbʉh hnar hñøjø, múr rico. Mí ne di bøni di ma hnar jöy yapʉ. Bi nzoh quí muzo cja̱ bi döjti cár domi guegue pa di dyombi ʉ́r viaje. \p \v 15 Car mi̱ngu̱ ya bi uni domi cada hna quí muzo. Ca hnáa, bi ungui cʉtta mil car domi, cja̱ ca pé hnáa, pé bi ungui yo mil domi, cja̱ ca hnáa ya, pé bi ungui hna miltjo. Bi tantea car domi ca bi uni cada hnáa, según cʉ mfe̱ni cʉ mí pɛhtzijʉ pa di ba̱di te drí cjajpijʉ car domi. Diguebbʉ ya bi bøn car jmu̱. \v 16 Car muzo ca xquí jña̱x car cʉtta mil car domi, bi má bú dyombi ʉ́r viaje, cja̱ pé bú ta̱ cʉtta mil cár tja̱ja̱. \v 17 Pé bi ncjadipʉ car muzo ca xquí jña̱x cʉ yo mil car domi. Pé bú ta̱ pé hnar yo mil cár tja̱ja̱. \v 18 Nu car muzo ca xquí jña̱xi hna miltjo, bi ma bú xi̱hmi jar jöy, cja̱ bi dyöh pʉ cár domi cár jmu̱, pa jin di ttzoni. \p \v 19 Bi tjo tiempo rá ngu̱. Nubbʉ, pé bi zøh car jmu̱, bi nzojni cʉ muzo, bi dyʉhtibi ʉr huɛnda. \v 20 Bbɛto bú e̱h car muzo ca xquí jña̱x car cʉtta mil, mbá ja̱mpi cár lamo pé cʉtta mil. Bi ma̱: “Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, gú ddajqui cʉtta mil car domi. Tji na̱ pé hnar cʉtta mil xtú ta̱ja̱.” \v 21 Cja̱ car mi̱ngu̱ ya bi xifi: “Rá zö ca xcú dyøte. Gúr jogui mɛfi. Xcú pɛjpigui rá zö digue ca tengu̱. Nuya, gu ddahqui más rá ngu̱ pa gui pɛjpi. Dí cʉti jam ngu̱ ya, gu mpöjmʉ.” \v 22 Ma ya, pé bi zøh car muzo ca xquí jña̱x cʉ yo mil car domi. Cja̱ nucá̱ bi xih cár jmu̱: “Nuquɛ, Jmu̱, gú ddajqui yo mil. Nuya, tji ya na̱ pé yo mil, ʉ́r tja̱ja̱ digue ca gú ddajqui.” \v 23 Cja̱ pé bi xih car mi̱ngu̱, bi hñi̱mbi: “Rá zö ca xcú dyøte. Nuquɛ, gúr jogui muzo hne̱je̱. Xcú pɛjpi rá zö ca tengu̱ ca dú ddahqui. Nuya, gu ddahqui más rá ngu̱ pa gui pɛjpi. Dí cʉti ya jabʉ dí bbʉy, gu mpöjmʉ.” \v 24 Diguebbʉ ya, gá nga̱x ya, bi zøh car muzo ca xquí jña̱xi hna miltjo, bi xih cár lamo: “Nuquɛ, Jmu̱, dí pa̱di gúr hñøjø guí ndo pa̱di gui cuajti quer domi. Guí xofo nʉ jabʉ jí̱ xquí tu̱ju̱, cja̱ guí jmu̱ntzi semilla nʉ jabʉ jí̱ xquí poni. \v 25 Eso, dú tzu̱, cja̱ dú ma öh quer domi jar jöy. Cja̱ nuyá, hne̱ dá tzoj nir mɛjtiguɛ.” \v 26 Cja̱ bi da̱h cár jmu̱, bi xifi: “Nuquiguɛ, gúr da̱jni̱, gúr ttzomɛfi. Ya xi nguí pa̱di dí xojcö nʉ jabʉ jí̱ xtá tu̱ju̱, cja̱ dí jmuntzigö nʉ jabʉ jí̱ xtá poni. \v 27 Eso, mír ntzöhui güi ma tzoj nʉm domi pʉ jar banco, cja̱ bbʉ xcua cojcö, gua ma ja̱ cam domi cja̱ co cár tja̱ja̱.” \v 28 Diguebbʉ ya cár jmu̱ bi xih cʉ pé dda muzo: “Jña̱mbijʉ ya ca hna miltjo ca i ja̱, cja̱ gui unijʉ nʉ i ja̱ ddɛtta mil. \v 29 Porque ca to más i ja̱, más da ttuni. Pe nu ca jin tza te i ja̱, ca tchʉtjo ca i ja̱jma̱ja̱, da tja̱mbitjo. \v 30 Nʉ nʉr muzo nʉ jin te xcá mɛfi, gui fonguijʉ drí ma pʉ tji, pʉ jabʉ rá hmɛxu̱y. Da nzom pʉ cja̱ da ndo sufri.”― \p I ttzɛdi hua nʉr bbede‑nʉ́. \s1 El juicio de las naciones \p \v 31 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Bbʉ pé xcuá e̱cö pa gu mandado hua jar jöy, xcuá ja̱ cam cargo, cja̱ xcuá yobbe cʉm ángele rá ngu̱. Nubbʉ, gu mandado, gu cja ʉr rey, cja̱ da ni̱gui te tza rá ji̱tzi cam cargo. Guejquigö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. \v 32 Diguebbʉ, da jmuntzi göhtjo yʉ cja̱hni delante pʉ jabʉ xtá mi̱. Cja̱ gu juejqui cʉ cja̱hni ncja ngu̱ hnar mödi ga juejqui quí zu̱we̱, hnaani drí hmöh cʉ dɛjti, cja̱ pé hnaani cʉ chivo. \v 33 Gu i̱h cʉm dɛjti jam jogui dyɛ, cja̱ cʉ chivo gu i̱h pʉ jam ntchohta. \v 34 Car pa‑cá̱, ya xcrú cjagö ʉr rey. Xtá nzojcö cʉ cja̱hni cʉ drí hmʉh pʉ jam jogui dyɛ, xtá xijmʉ: “Bú e̱jmʉ ya, nuquɛjʉ, xí juajnquijʉ cam Tzi Ta pa dí cja̱hniquijʉ, cja̱ xí nú̱quijʉ co cár tzi jma̱jte. Nuya, gui cʉtijʉ hua jabʉ gui föxquigöjʉ cam jmandado. Gui hmʉjquɛjʉ hua nʉr lugar nʉ jabʉ xí tjojqui pa gui tzöyajʉ, desde bbʉ mí mʉj nʉr jöy. \v 35 Rí ntzöhui gui cʉtijʉ hua, porque bbʉ ndí tu̱ntju̱gö, nuquɛjʉ gú wi̱nguijʉ. Bbʉ ndí tu̱tjegö, nuquɛjʉ gú ddajquijʉ te dú tzi. Bbʉ ndí bbʉh pʉ jabʉ jin te mí bbʉh cam ngu̱, nuquɛjʉ, gú ddajquijʉ ʉr tsjɛjqui dú cuati jer ngu̱jʉ. \v 36 Bbʉ ndí nestagö da̱jtu̱, nuquɛjʉ, gú ddajquijʉ‑cá̱. Guejtjo, bbʉ ndí jnini, nuquɛjʉ, gú ma cca̱jtiguijʉ. Bbʉ ndí bbʉ jar födi, gú ma cca̱jtiguijʉ pʉ hne̱je̱.” Da ma̱ ncjapʉ car rey. \v 37 Diguebbʉ ya, da da̱h cʉ cja̱hni cʉ xí tsjifi da ñʉti pʉ jabʉ i bbʉh car rey, da hñi̱na̱jʉ: “Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ¿tema pa xcrú cca̱jtiquije nguí tu̱ntju̱ cja̱ xcrú wi̱nquije? ¿Tema pa nguí tu̱tje, cja̱ dú ddahquije te güi tzi? \v 38 ¿Ncjahmʉ xcrú cca̱jtiquije bbʉ jin te di bbʉh quer ngu̱ cja̱ xcrú mvitaquije güi cuati jam ngu̱je? Guejtjo, ¿ncjahmʉ nguí nesta da̱jtu̱, cja̱ nugöje xcrú ddahquije cá̱? \v 39 Guejtjo, ¿ncjahmʉ xcrú cca̱jtiquije, nguí jñini, o ngrá bbʉ jar födi, cja̱ dú ma föxquije?” \v 40 Nubbʉ, xta da̱h car rey, xta xijmʉ: “Cierto, dí xihquijʉ, ca te gú dyøhtibijʉ hna cʉm hñohui, masque jin tza di ntju̱mʉy car cja̱hni‑cá̱, ncjahmʉ guejquigö gú dyøjtiguijʉ ncjapʉ hne̱je̱.” \p \v 41 Diguebbʉ ya car rey pé da nzoh cʉ cja̱hni cʉ drí hmʉ jár ntchohta dyɛ, da xijmʉ: “Nuquiguɛjʉ, gui wembiguijʉ ya, rá nttzoquiguɛjʉ. Grí möjquɛjʉ pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti. Xí tjojqui car lugar‑cá̱ pa dúr nttzöya ca Jin Gui Jo co göhtjo quí möxte. \v 42 Rí ntzöhui gui möjmʉ pʉ, porque bbʉ ndí tu̱ntju̱, nuquɛjʉ jin te gú ddajquijʉ pa gua tzi. Bbʉ ndí tu̱tje, guejtjo jin te gú ddajquijʉ. \v 43 Bbʉ ndí dyo pʉ jabʉ jin te mí bbʉh cam ngu̱, nuquɛjʉ, jin gú ddajquijʉ ʉr tsjɛjqui gua cuati tzʉ jer ngu̱jʉ. Guejtjo, bbʉ jin te ndí ca̱ da̱jtu̱, jin gú ddajquijʉ‑cá̱. Bbʉ ndí jni̱ni, jin gú ma cca̱jtiguijʉ, cja̱ bbʉ ndár bbʉ jar födi, nuquɛjʉ, jin gú möjmʉ pa güi föxquijʉ tzʉ.” \v 44 Cja̱ diguebbʉ, guegue‑cʉ́ da da̱di hne̱je̱, da dyönijʉ: “Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ¿ncjahmʉ xcrú cca̱jtiquije nguí tu̱ntju̱ o nguí tu̱tje? ¿Ncjahmʉ xcrú cca̱jtiquije, nguí dyo pʉ jabʉ jin te mí bbʉh quer ngu̱, o jin te nguí ca̱ da̱jtu̱ pa güi jie? ¿Ncjahmʉ xcrú cca̱jtiquije, nguí jñini, o ngár bbʉ jar födi? ¿Ncjahmʉ xtrú ncja‑cʉ́, cja̱ nugöje, jin te dá föxquije?” \v 45 Diguebbʉ ya, da da̱h car rey, da xih cʉ cja̱hni‑cʉ́: “Cierto, dí xihquijʉ, cada bbʉ nguí cca̱htijʉ hnáa digue yʉm hñohui mír sufri, masque jin te di ntju̱mʉy car cja̱hni‑cá̱, bbʉ jin gú föxjʉ‑cá̱, ncjahmʉ guejquigö jin gú föxquigöjʉ, hne̱je̱.” \v 46 Nugö, dí xihquijʉ, cʉ cja̱hni cʉ jí̱ xcá ne xcá möx cʉm hñohui, da cju̱h pʉ jabʉ jin gui tzö, cja da ttun cár castigojʉ, ni mpa jabʉ drí tzöya. Nu cʉ cja̱hni cʉ xí dyøtijʉ ncja ngu̱ ga ne ca Ocja̱, da ma pʉ jabʉ da ncja car nzajqui göhtjo ʉr tiempo.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Planes para prender a Jesús \c 26 \p \v 1 Car Jesús, bbʉ ya xquí ma̱ göhtjo yʉ palabra‑yʉ́, pé bi xih quí möxte, bi hñi̱mbijʉ: \p \v 2 ―Nuquɛjʉ, ya xquí pa̱dijʉ, jøndi yojpa i bbɛj ya pa da ncja car mbaxcjua ca i tsjifi ʉr Pascua. Bbʉ xta ncja car mbaxcjua‑cá̱, xta ndöguigö pa da ddøjqui jar ponti. Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy.― \p \v 3 Diguebbʉ ya, cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, co ni cʉ dda hñøjø cʉ mí nxöh car ley, cja̱ co ni cʉ tita cʉ mí pɛhtzijʉ cargo di mandadobi cʉ cja̱hni israelita, göhtjo‑cʉ́ bi jmuntzi pʉ jár palacio car da̱möcja̱. Guegue‑cá̱ mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Caifás. \v 4 Bi ña̱tsjɛjʉ, bi jion car manera ja drí dyøhtibi hnar trampa pa di zʉh car Jesús cja̱ di möhtijʉ. \v 5 Bi ma̱jmʉ: \p ―Gu tøhmijʉ hasta bbʉ xta tjoj nʉr mbaxcjua, pa jin da mföxjʉ cʉ cja̱hni rá ngu̱ cʉ xí jmu̱ntzi, jin da cja ʉ́r dyɛjʉ.― \s1 Una mujer unge a Jesús \p \v 6 Ca hnajpa, car Jesús már bbʉh pʉ jar tzi jñi̱ni Betania. Már bbʉh pʉ jár ngu̱ ca hnar hñøjø mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Simón. Guegue‑cá̱ mí tzöhui car jnini ca mí tsjifi lepra. \v 7 Car Jesús már ju̱ pʉ jar mexa, már tzi. Cja̱ bú e̱h hnar bbɛjña̱, mbá tu̱ hnar xijto már ndo ma̱di. Car xijto mí po perfume már ma̱di hne̱je̱. Car bbɛjña̱ bi guati car Jesús, cja̱ bi xihtzibi cár ña̱‑cá̱. \v 8 Nu quí möxte car Jesús, bbʉ mí cca̱htijʉ te már øti car bbɛjña̱, bi unijʉ ʉr cuɛ, cja̱ bi ma̱jmʉ: \p ―¿Dyoca̱ xí föndi nʉr perfume mí ndo mu̱hui? \v 9 Mír ntzöhui di bbö, di nccu̱hti hnar precio rá ngu̱, cja̱ di ttun car domi cʉ tzi probe.― \p \v 10 Nu car Jesús, bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ́, bi xih quí möxte: \p ―¿Dyoca̱ gár huɛntijʉ nʉr bbɛjña̱? Rá zö ca xí dyøjtigui‑nʉ́. \v 11 Porque göhtjo ʉr pa guí bbʉpjʉ cʉ tzi probe. Göhtjo ʉr pa da jogui gui föxjʉ‑cʉ́. Pe nuguigö, ya jin gu hmʉpjʉ rá ngu̱ mpa. \v 12 Guegue‑nʉ́ xí xixqui nʉr perfume ncjahmʉ xí joguigui nʉm cuerpo pa bbʉ xta ttöguigö.― (Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús, como cʉ cja̱hni israelita mí pɛhtzijʉ hnar costumbre, mí cohtzibijʉ perfume quí cuerpo quí ánimajʉ.) \p \v 13 Cja̱ pé bi ma̱ guegue: \p ―Dyøjma̱jʉ nʉ dí xihquijʉ, göhtjo pʉ jabʉ da jma̱ nʉr tzi jogui jña̱, göhtjo hua jar mundo, guejtjo da tsjih cʉ cja̱hni te xí dyøti nʉr bbɛjña̱‑nʉ́, cja̱ da fe̱ni.― \s1 Judas traiciona a Jesús \p \v 14 Diguebbʉ ya, ca hnáa digue cʉ doce quí möxte car Jesús ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Judas Iscariote bi má pʉ jabʉ már bbʉh cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, \v 15 cja̱ bú öni: \p ―¿Tengu̱ gui ddajquijʉ pa gu döquijʉ car Jesús?― \p Cja̱ gueguejʉ bi gu̱tijʉ treinta domi gá plata. \v 16 Desde car hora‑cá̱, car Judas Iscariote mí tøhmi hnar hora bbʉ xti jogui di dö car Jesús. \s1 La Cena del Señor \p \v 17 Nubbʉ́, bi mʉdi bi ncja car mbaxcjua gá Pascua. Bbʉ mí ncja car mbaxcjua‑cá̱, cʉ cja̱hni judio mí tzi tju̱jme̱ cʉ jin te mí hua̱nihui levadura. Cár primero car pa car mbaxcjua‑cá̱, bú e̱h quí möxte car Jesús, bi guatijʉ, cja̱ bi dyönijʉ: \p ―¿Jabʉ guehpʉ guí ne gu jojquije pa gu tzöjʉ car mbaxcjua?― \p \v 18 Cja̱ guegue bi da̱di: \p ―Gui möjmʉ pʉ jar jñini Jerusalén, pʉ jár ngu̱ ca hnar hñøjø ca ya xtú xihquijʉ, cja̱ gui xijmʉ: “I ma̱n cam maestroje, ya xta zøh car hora pa da má. I ne guegue, gui ddajquije tzʉ ʉr tsjɛjqui gu tzije car jñu̱ni gá mbaxcjua nuhua ir ngu̱.” Da ncjapʉ grí xijmʉ.― \p \v 19 Diguebbʉ ya, bi ma quí möxte, bi dyøte ncja ngu̱ gá bbɛjpi car Jesús, bú jojqui car jñu̱ni gá mbaxcjua pʉ jár ngu̱‑cá̱. \p \v 20 Bbʉ ya xquí nde, car Jesús co ni cʉ doce quí möxte bi möjmʉ jár ngu̱‑cá̱. Bi guatijʉ jar mexa, bi mi̱pjʉ cja̱ bi zijʉ. \v 21 Bbʉ már tzijʉ, car Jesús bi xih quí möxte, i̱mbijʉ: \p ―Dí xihquijʉ cierto, i bbʉhquiguɛjʉ ca hnáa ca da döguigö.― \p \v 22 Nu quí möxte, bbʉ mí dyøjmʉ nʉr palabra‑nʉ́, bi du̱mʉyjʉ rá ngu̱, cja̱ bi mʉdi bi hñönijʉ ngu‑hna ngu̱‑hna: \p ―¿Cja huá guejquigö, Tzi Jmu̱?― \p \v 23 Diguebbʉ ya, car Jesús bi da̱di, i̱na̱: \p ―Car hñøjø ca dár tjʉhmibbe parejo cʉm tju̱jme̱bbe hua na̱r moji na̱ ra tixcua, guehcá̱ da döguigö. \v 24 Nuya, ya xní ma da bböjtigui, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura, pʉ jabʉ i ma̱ te di ncjajpi car cja̱hni ca di bbɛjni hua jar jöy. Nu car hñøjø ca da döguigö, da ndo ncastiga guegue‑cá̱. Más di joh bbʉ jí̱ xtrú hmʉy.― \p \v 25 Diguebbʉ ya bi da̱jtsjɛ car Judas. Guegue‑cá̱ ya xti dö car Jesús. Bi ma̱: \p ―¿Cja guejquigö, Maestro?― \p Bi xih car Jesús, i̱na̱: \p ―Guehquiguɛ, xcú ma̱ntsjɛ.― \p \v 26 Menta már tzijʉ, car Jesús bi jña̱ hnar tju̱jme̱, bi dyöjpi car Tzi Ta ji̱tzi di bendeci, bi jejque, cja̱ bi un quí möxte. Bi hñi̱mbijʉ: \p ―Gui jña̱jʉ na̱r tju̱jme̱‑ná̱, gui tzijʉ. Nuná̱, ʉm cuerpo‑ná̱.― \p \v 27 Diguebbʉ ya, bi du̱u̱ car vaso, mí po vino, cja̱ bi dyöjpi cjama̱di ca Ocja̱. Bi un quí möxte, bbʉ, cja̱ bi xijmʉ: \p ―Gui tzijʉ na̱r vino‑ná̱, guí göhtjojʉ, porque guejna̱ ʉm cji‑na̱ xta mföni. \v 28 Xtá föngö cam cji pa da ttøti hnar ddadyo acuerdo, pa ncjapʉ drí mperdonabi ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni rá ngu̱. \v 29 Dí xihquijʉ, desde rá pa ya, ya jin gu tzigö vino hasta gue bbʉ xtá fʉdi xtá mandadogöbbe hua jar jöy, nugö cja̱ co cam Tzi Ta. Nubbʉ, pé da ncja mbaxcjua, cja̱ pé gu mpɛjnijʉ, gu tzijʉ hnar ddadyo vino, dí göhtjojʉ.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Jesús anuncia que Pedro lo negará \p \v 30 Bbʉ ya xquí ncja‑yʉ́, car Jesús co quí möxte bi xöjmʉ hnar himno, cja̱ bi bøni gá möjmʉ jar ttøø ca mí tsjifi Cerro de Olivos. \v 31 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih quí möxte: \p ―Göhtjoquiguɛjʉ gui ma gui jiɛjmʉ ca grí hñe̱me̱guijʉ, cja̱ gui wembiguijʉ rá nxu̱nya. Guehcá̱ xta ncja‑cá̱, como i ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura: “Gu jɛh car mödi da bböhti, cja̱ da mfonti car tajo cʉ dɛjti.” \v 32 I tzʉdi, ya xta bböjtigui, pe bbʉ pé xtá jña̱ ʉm jña̱gö, gu hmɛto gu ma pʉ jar jöy Galilea, cja̱ nuquiguɛjʉ, xquí tɛnguijʉ.― \p \v 33 Diguebbʉ ya, bi da̱h car Pedro, bi xifi: \p ―Masque da wembiqui göhtjo yʉ ddáa, pe nugö, jin gu wembiqui.― \p \v 34 Nu car Jesús bi xifi: \p ―Cierto dí xihqui, rá nxu̱nya, ante que da mah car ndøxca, nuquiguɛ, xquí ma̱, jin guí meyagui. Jñu̱ vez xquí ma̱ ncjapʉ.― \p \v 35 Cja̱ car Pedro pé bi ma̱m bbʉ: \p ―Masque hnaadipʉ gu tu̱hui, pe jin gu cønqui, nim pa hnar vez.― \p Cja̱ cʉ pe dda quí möxte car Jesús, göhtjo bi ma̱ ncjapʉ hne̱je̱. \s1 Jesús ora en Getsemaní \p \v 36 Diguebbʉ ya, car Jesús bi möjmʉ quí möxte, gá möjmʉ hnar huerta ca mí tsjifi Getsemaní, cja̱ guegue bi xijmʉ: \p ―Mi̱jtijma̱jʉ hua menta gár ma nʉ rá cjanʉ, gu ma nzoh ca Ocja̱.― \p \v 37 Cja̱ car Jesús bi zix car Pedro co cʉ yojo quí ttʉ car Zebedeo, gue car Juan co car Jacobo. Diguebbʉ ya, car Jesús bi ndo du̱mʉy, cja̱ bi mʉdi bi ntzøte rá ngu̱. \v 38 Cja̱ bi xih cʉ jñu̱ quí amigo cʉ xquí zitzi, i̱mbijʉ: \p ―I ndo du̱mʉy nʉm tzi mʉy, ya xtrá ma gu tu̱. Xtí cojmʉ hua, cja̱ gui tzödijʉ. Nugö, pé xcrá magö nʉ rá cjanʉ, gu ma nzoh ca Ocja̱.― \p \v 39 Bbʉ xquí ma̱ ncjapʉ, pé gá ma nʉ rá tzi cjanʉ, bi hmɛmfo jar jöy, cja̱ bi ora, i̱na̱: \p ―ʉm Tzi Taquigö, bbʉ da jogui, gui cjʉzqui tzʉ nʉr prueba nʉ ba e̱je̱, pa jin da nesta gu tzöbbe. Pe nde̱jma̱ da ttøte ncja ngu̱ gri neguɛ, jin da ncjá ncja ngu̱ dra ne‑gö.― \p \v 40 Cja̱ pé bú e̱h pʉ jabʉ már bbʉh quí möxte. Bi döti, ya xi már a̱jmʉ, cja̱ guegue bi nzoh car Pedro, bi dyöni: \p ―Nuquɛjʉ, ¿cja jin güi jiötijʉ tzʉ güi tzödijʉ hna horatjo, menta ndár mahti ca Ocja̱? \v 41 Gui tzödijʉ cja̱ gui mahtijʉ ca Ocja̱, pa jin da zʉhquijʉ hnar prueba ca jin gui jiötijʉ. Nuquɛjʉ, mbo ir tzi mʉyjʉ, guí ne gui dyøtijʉ ca rá zö, nu quir cuerpojʉ jin gui jöti rá ngu̱.― \p \v 42 Ma ya, pé bi ma car Jesús pʉ jabʉ xcuí ora, pé bi yojpi bi nzoh car Tzi Ta ji̱tzi, bi ma̱: \p ―ʉm Tzi Taquigö, bbʉ jin gui tzö gui cjʉzqui nʉr prueba nʉ ba e̱je̱, bbʉ nde̱jma̱ dí nesta gu tzöbbe, da ttøjtigui ncja ngu̱ guí mbe̱ni, bbʉ.― \p \v 43 Diguebbʉ ya, pé bú coji, pé bi döti quí möxte, ya pé xquí a̱tijʉ, porque mí ndo ɛjʉ car tta̱ja̱. \v 44 Nubbʉ, bi jiɛjti‑cʉ́ car Jesús, pé bi ma bú ora ca xtrá jñu̱ vez. Pé bi nzoh ca Ocja̱, bi dyöjpi tzʉ, ¿cja jin di jogui di gʉhtzibi car prueba ca ya xti zʉdi? \v 45 Bi guadi bi ora, cja̱ pé bi guati car Jesús pʉ jabʉ már bbʉh quí möxte, cja̱ bi xijmʉ: \p ―Nuya, gui a̱tijʉ ya, bbʉ́, cja̱ gui tzöyajʉ. Ya xí tjoh car hora pa güi nzojmʉ ca Ocja̱. Ya xí nzʉh car hora pa da ttzʉjquigö cja̱ da ndöguigö jáy dyɛ cʉ cja̱hni cʉ i ndu̱jpite. Nugö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. \v 46 Nuya, gui bböpjʉ nttzɛdi ya, gu möjö. Ya xpa e̱j nʉr hñøjø nʉ da döguigö.― \s1 Llevan preso a Jesús \p \v 47 Már ña̱di car Jesús, cja̱ bi zøh car Judas Iscariote. Guegue‑cá̱ múr möxte car Jesús, mí yojmi cʉ pé dda once. Car Judas mbá yojmi cja̱hni rá ngu̱, mbá cʉjʉ espada, cja̱ co za. Cʉ cja̱hni rá ngu̱ cʉ mbá e̱je̱, xcuí gu̱h cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, cja̱ co cʉ tita cʉ mí pɛhtzijʉ cargo di mandadobi cʉ cja̱hni israelita. \v 48 Car Judas Iscariote ya xquí reglahui cʉ cja̱hni‑cʉ́ di dö car Jesús, cja̱ xquí xijmʉ cʉ cja̱hni cʉ mbá yojmi, hnar seña pa drí meya car Jesús. Guegue xquí xijmʉ, i̱na̱: \p ―Car hñøjø ca gu nda̱nebi jár jmi̱, guehcá̱ gui pɛntijʉ‑cá̱.― \p \v 49 Car Judas nguetica̱ bi guati pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, bi zɛngua, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquɛ, tzi Maestro, ¿cja guí bbʉjtjo?― \p Cja̱ bi nda̱nebi cár jmi̱. \v 50 Nu car Jesús bi xifi, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, ñø, ¿te grí hñe̱jquɛ tzʉ?― \p Cja̱ nguetica̱ bi guati cʉ nzʉttabi, bi zʉdijʉ car Jesús, bi pɛntijʉ rá zö. \p \v 51 Xní ncja‑cá̱, xní wá̱n cár dyɛ ca hnáa digue quí amigo car Jesús cʉ má yojmʉ, mí ne di mötzi. Bi ccohtzi cár espada jár ntto, cja̱ bi fʉjquibi ca hnár gu̱ car muzo ca mí pɛjpi car da̱möcja̱. \v 52 Nu car Jesús bi bbɛjpi: \p ―Gui cuajti ya quer espada. Dyo guí cje ir dyɛ, porque da bböhti yʉ cja̱hni yʉ i cja í dyɛjʉ pa drí möhti yí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. Ncja ngu̱ ga pöhtite‑yʉ́, da ncjapʉ drí bböhti, hne̱je̱. \v 53 ¿Cja jin guí pa̱di, bbʉ gua negö, gua nzoh cam Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ guegue di mɛjni nttzɛdi rá ndo ngu̱ mil quí ángele di möxqui? \v 54 Pe bbʉ gua öjpigö‑cá̱, ¿ja ncja drí zʉh ca i ma̱m pʉ jar Escritura? Como i ma̱m pʉ, i nesta da bböjtigö.― \p \v 55 Diguebbʉ ya, car Jesús bi nzoh cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi, bi xijmʉ: \p ―¿Dyoca̱ guá cʉjʉ espada co za? ¿Dyoca̱ grí hñe̱jmʉ gui tzʉjquigöjʉ ncja hnar be̱? Göhtjo ʉr pá ndí ju̱h pʉ jar templo ndí u̱jti yʉ cja̱hni. ¿Sá jin gú möjmʉ pa güi tzʉjquijʉ bbʉ ndí pa pʉ? \v 56 Nugö, dí pa̱di, xí ncja göhtjo‑yʉ, pa da ncumpli cʉ palabra cʉ bi ma̱n cʉ profeta, pʉ jar Escritura.― \p Nu quí möxte car Jesús, bbʉ mí cca̱htijʉ, ya xquí ttzʉ guegue, göhtjojʉ bi zoguijʉ cja̱ bi ddajmʉ. \s1 Jesús delante de la Junta Suprema \p \v 57 Cʉ hñøjø cʉ xquí pɛnti car Jesús bi zitzi gá möjmʉ jár ngu̱ car Caifás, cja̱ bi ñʉtijʉ pʉ. Guegue‑cá̱ múr da̱möcja̱. Ya xquí jmu̱ntzi pʉ cʉ dda hñøjø cʉ mí mandadobi cʉ cja̱hni israelita, tzʉdi, cʉ maestro cʉ mí nxöh car ley cja̱ co cʉ tita cʉ mí pɛhtzijʉ cargo. Már øtijʉ junta. \v 58 Nu car Pedro bi dɛn car Jesús, tzi yanʉ, hasta bbʉ gá nzøti pʉ jár patio cár ngu̱ car Caifás. Nupʉ, bi gojti pʉ, bi mi̱bi cʉ nzʉttabi pa di cca̱hti te di ncjajpi car Jesús. \p \v 59 Cʉ jefe cʉ mí mandadobi cʉ möcja̱ co hne̱je̱ göhtjo cár junta cʉ tita cʉ mí mandadobi cʉ cja̱hnitjo bi ña̱tjsɛjʉ. Mí jonijʉ tema bbɛtjri di jiøxijʉ car Jesús, pa di jogui di ttun car sentencia drí bböhti. \v 60 Már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi mpresenta, bi döjʉ testimonio. Hna‑hnáa bi ma̱jmʉ tema cosa rá nttzo xtrú dyøti car Jesús, pe jin te mí bbʉ testigo pa di ma̱, ¿cja cierto xtrú dyøti ncjapʉ? Gá nga̱x ya bi mpresenta pé yojo testigo, cja̱ guejti‑cʉ́ bi ma̱jmi bbɛtjri, hne̱je̱. \v 61 Gueguehui bi ma̱jmi: \p ―Xtú ødebbe nʉr Jesús, xcá ma̱: “Nugö rá nzɛjqui pa gu yøhti nʉ́r templo ca Ocja̱, cja̱ ca pé xtrá jñu̱jpa, ya xcrú cjuadi pé xcrú xotzi.”― \p \v 62 Nubbʉ, bi bböh car da̱möcja̱, bi dyön car Jesús: \p ―¿Cja cierto ca i ma̱n yʉ testigo‑yʉ? ¿Sá jin te guí tja̱j ya, bbʉ́?― \p \v 63 Nu car Jesús nde̱jma̱ jin te gá nda̱di. Cja̱ car da̱möcja̱ pé bi xih car Jesús: \p ―Dí bbɛjpiqui gui xijquije ya ca ncjua̱ni, cja̱ gui hñi̱h car Tzi Ta ji̱tzi gá testigo. Gui ma̱nguɛ ya, ¿Cja guehquiguɛ xí hñi̱xquiguɛ ca Ocja̱ gúr Cristo? ¿Cja ʉ́r Ttʉqui ca Ocja̱?― \p \v 64 Cja̱ car Jesús bi da̱di: \p ―Ja̱a̱, guejquigö. Guehquɛ xcú ma̱ntsjɛ. Guejtjo hne̱je̱ dí xihquijʉ, ba e̱h car pa bbʉ xtí cca̱jtiguijʉ, ya xcra ju̱ pʉ jár jogui dyɛ car Tzi Ta ca i mandado pʉ ji̱tzi, gra föx cár jmandado. Gue car pa bbʉ pé xcuá e̱h pʉ já gu̱y. Guejquigö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy.― Ncjapʉ gá nda̱h car Jesús. \p \v 65 Diguebbʉ ya, car da̱möcja̱ bi ndo uni ʉr cuɛ, bi xɛn quí da̱jtu̱, cja̱ bi xih cʉ pé ddáa cʉ már bbʉh pʉ: \p ―Nʉr hñøjø‑nʉ́ i ne da cjatsjɛ Ocja̱. ¿Dyoca̱ dí jonijʉ pé dda testigo pa pé da ma̱jmʉ te xtrú dyøti‑nʉ́? Ya xcú dyødejʉ cʉ palabra xí ma̱. Jin gui tzö‑cʉ́. \v 66 ¿Te guí ma̱nguɛjʉ? ¿Tema castigo da ttuni‑nʉ́?― \p Cja̱ bi da̱h cʉ cja̱hni, bi ma̱jmʉ: \p ―I tu̱ pena. ¡Rí ntzöhui da bböhti!― \p \v 67 Bbʉ xquí ma̱jmʉ ncjapʉ, cʉ cja̱hni bi zohtzibijʉ cár jmi car Jesús, cja̱ bi unijʉ mpɛhti. Mí bbʉh cʉ ddáa cʉ bi føjnijʉ, cja̱ bi xijmʉ: \p \v 68 ―Nuquiguɛ, bbʉ xí hñi̱xquiguɛ ca Ocja̱ gúr Cristo, má̱s göhtjo guí pa̱h bbʉ. Gui xijquije ya, ¿toca̱ xí ʉnqui?― \s1 Pedro niega conocer a Jesús \p \v 69 Nu car Pedro már ju̱di pʉ jar patio, cja̱ bú e̱h hnar muza, bi guati, bi hñi̱mbi: \p ―Guehquitjoguɛ, nguí ntzixihui car Jesús, car mi̱ngu̱ Galilea.― \p \v 70 Már øde göhtjo cʉ cja̱hni cʉ már bböh pʉ jar patio. Nu car Pedro bi gøni, bi xih car muza, i̱na̱: \p ―Jin dí pa̱cö te gár ma̱.― \p \v 71 Cja̱ bi wem pʉ, ya xi mír ma jár goxtji car patio, cja̱ pé bú ntjɛhui pé hnar muza. Guejti‑cá̱ bi xih cʉ dda cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ, i̱mbijʉ: \p ―Guejti nʉr hñøjø‑nʉ́ mí tɛn car Jesús, car mi̱ngu̱ Nazaret.― \p \v 72 Nu car Pedro pé bi yojpi bi gøni, hasta bi hñi̱h ca Ocja̱, bi hñi̱na̱: \p ―Bí janti car Tzi Ta ji̱tzi, nim pa dí meyagö car hñøjø‑cá̱.― \p \v 73 Pé mí hna tzi rato, bi guati car Pedro cʉ cja̱hni cʉ már bböh pʉ, bi xijmʉ: \p ―Nuquiguɛ, cierto nguí yojmi quí möxte car Jesús hne̱je̱. I ni̱guitjo, gúr mi̱ngu̱ pʉ Galilea, como guí ña̱ ncja ngu̱ ga ña̱ gueguejʉ.― \p \v 74 Diguebbʉ ya car Pedro bi mʉdi bi zán cʉ cja̱hni cʉ́, cja̱ pé bi hñi̱h ca Ocja̱ gá testigo, bi ma̱: \p ―Jin dí meyagö car hñøjø‑cá̱.― \p Xní ma̱ ncjapʉ, xní hna majti hnar ndøxca. \v 75 Bbʉ mí dyøj ya‑cá̱, car Pedro bi mbe̱n car palabra ca xquí ma̱n car Jesús: “Ante que da mah car ndøxca, nuquiguɛ, xquí cønguigö jñu̱ vez.” Nubbʉ́, bi bøni jar goxtji, bi ndo nzoni, como mí ndo ntzøte. \s1 Jesús es entregado a Pilato \c 27 \p \v 1 Bbʉ mí tzi nxu̱ditjo, pe bi jmuntzi göhtjo cʉ möcja̱ cʉ mí mandado hne̱h cʉ tita cʉ mí mandadobi cʉ cja̱hni israelita. Bi dyøtijʉ hnar junta, bi mbe̱nijʉ ja drí sentenciajʉ car Jesús pa di bböhti. \v 2 Diguebbʉ ya, bi du̱htibijʉ quí dyɛ car Jesús, cja̱ bi dyɛtijʉ, bú döjtijʉ car Pilato. Guegue‑cá̱ múr gobernador romano. \s1 La muerte de Judas \p \v 3 Diguebbʉ ya car Judas Iscariote, bbʉ mí cca̱hti, ya xquí jma̱ di bböhti car Jesús, bi ndo ntzøte cja̱ bi ndo du̱mʉy, como guegue xquí dö. Nubbʉ, bi gʉx cʉ treinta domi gá plata cʉ xquí un cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ tita cʉ mí pɛhtzi cargo, bi ma bú cohtzibi‑cʉ́, bi hñi̱mbijʉ: \p \v 4 ―Nugö, xtú øti ca rá nttzo. ʉm nttzojquigö ca xtrí bböhti car Jesús, como guejcö xtú döquijʉ, cja̱ jin te i tu̱‑cá̱.― \p Nu cʉ möcja̱ ya bi da̱dijʉ: \p ―Jin gui mportaguigöje‑cá̱. Nuquɛ, xtí mbe̱ntsjɛ, te gui dyøti ya.― \p \v 5 Nubbʉ́, car Judas bi jiøti cʉ treinta domi gá plata pʉ jár patio car templo, cja̱ bi wem pʉ. Bi ma bú ca̱ti hnar ntja̱ji jár dyʉga, bi hna̱xitsjɛ hnar za, bi du̱. \p \v 6 Nu cʉ möcja̱ cʉ mí mandado bi gʉx cʉ domi‑cʉ́, bi ma̱jmʉ: \p ―Jin gui tzö gu ʉtijʉ ya domi‑ya jar caja gá ofrenda, porque xí ttuni pa drí bböhti hnar cja̱hni. Ncjahmʉ ʉ́r precio cár cji guegue.― \p \v 7 Cja̱ bbʉ ya xquí ña̱jʉ te di cjajpijʉ, bi döjmʉ hna pɛdazo ʉr jöy, múr mɛjti hnar dyøti‑moji. Bi döjmʉ car jöy‑cá̱ pa di hñöh pʉ cʉ hnahño cja̱hni cʉ di du̱ pʉ Jerusalén. \v 8 Eso, hasta rá pa ya, i tsjih car jöy‑cá̱ ʉr Campo Gá Cji. \v 9-10 Bi ncjapʉ gá nzʉh car palabra ca xquí ma̱n car profeta Jeremías, ya má yabbʉ. Guegue bi ma̱ ncjahua: “Bi gʉxijʉ cʉ treinta domi gá plata, bi ma bú töjmʉ hnar jöy ca múr mɛjti car dyøti‑moji. Cʉ domi‑cʉ́ xquí ttuni ca hnar hñøjø. Cʉ ddáa cja̱hni israelita xquí ma̱jmʉ tengu̱ di nccu̱hti car hñøjø‑cá̱. Cja̱ cʉ domi‑cʉ́, bi ncjajpi ncja ngu̱ xquí ma̱n ca Ocja̱, como ya xquí xijquigö te di ncjajpi‑cʉ.” Gue yʉ palabra‑yʉ́ i ju̱x pʉ jar libro ca bi dyøti car profeta Jeremías. \s1 Jesús ante Pilato \p \v 11 Car Jesús bi ttzix pʉ jabʉ már bbʉh car gobernador romano, cja̱ bi hmöh pʉ jabʉ mír ncca̱htihui. Car gobernador‑cá̱ mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Pilato. Cja̱ guegue‑cá̱ bi dyön car Jesús, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, ¿cja ʉ́r reyqui yʉ judio?― \p Cja̱ bi da̱h car Jesús: \p ―Guejquigö, ncja ngu̱ xcú ma̱.― \p \v 12 Ma ya, quí jefe cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ tita cʉ mí mandadobi cʉ pé dda judio, bi jiøxjʉ car Jesús, xtrú dyøti cosa már nttzo. Nucá̱, jin te gá nda̱di. \v 13 Diguebbʉ ya car Pilato bi dyöni: \p ―¿Cja jin guí øde göhtjo yʉ cosa i jøxqui‑yʉ́?― \p \v 14 Nu car Jesús, nde̱jma̱ jin te gá nda̱di, nim pa hnar palabra gá ma̱. Eso, bi ndo hño ʉ́r mʉy car gobernador, ¿dyoca̱ jí̱ mí mfendetsjɛ car Jesús? \s1 Jesús es sentenciado a muerte \p \v 15 Cʉ cja̱hni israelita mí pɛhtzi hnar costumbre, cada bbʉ nguá dyøtijʉ car mbaxcjua ca mí tsjifi ʉr Pascua, cʉ cja̱hni mí juajnijʉ hnar preso di tsjojqui, cja̱ car gobernador romano mí mandado di tsjojqui car preso‑cá̱. \v 16 Cʉ pa‑cʉ, mí cjoti födi hnar preso ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Barrabás. Ya xquí jmentado már ndo nttzo. \v 17 Cja̱ bbʉ ya xquí jmu̱ntzi cʉ cja̱hni, car Pilato bi dyönijʉ: \p ―¿Tema preso guí nejʉ gu xojqui? ¿Cja gue car Barrabás, cja̱ huá gue nʉr Jesús nʉ guí xijmʉ ʉr Cristo?― \p \v 18 Car Pilato bi dyön cʉ cja̱hni ncjapʉ, porque mí pa̱ guegue, quí jefe cʉ judio xquí döjʉ car Jesús porque mí ʉjʉ‑cá̱. Mí ma̱ntsjɛ car gobernador, bbʉ di ttön cʉ cja̱hnitjo toca̱ mí nejʉ, guegue‑cʉ́ di dyöjpijʉ di tsjojqui car Jesús. \p \v 19 Car gobernador már ju̱di pʉ mbo car juzgado, már ju̱x car ndo silla pʉ jabʉ mí juzga cʉ cja̱hni. Cja̱ cár bbɛjña̱ bú pɛjni razón, bi hñi̱mbi: “Jin te gui ma gui cjajpi car hñøjø ca i tsjifi ʉr Jesús, porque jin te i tu̱. Má̱nxu̱y xtú wi̱gö guegue. Bbʉ te gui cjajpi‑cá̱, xta zʉhqui hnar cosa drá ndo nttzo.” \p \v 20 Eso, car gobernador mí jon car manera ja drí xojqui car Jesús. Nu quí jefe cʉ möcja̱ co cʉ tita cʉ mí mandadobi cʉ cja̱hni israelita bi dyɛtijʉ cʉ cja̱hnitjo pa di dyödijʉ di tsjojqui car Barrabás cja̱ di bböhti car Jesús. \v 21 Diguebbʉ ya, pé hnar vez car gobernador bi nzoh cʉ cja̱hni, bi dyön‑cʉ: \p ―¿Ja̱ ndrá ngue cʉ yojo guí nejʉ gu xojqui?― \p Cja̱ bi ma̱n cʉ cja̱hni: \p ―Gue car Barrabás.― \p \v 22 Ma ya, car gobernador pé bi dyön cʉ cja̱hni: \p ―Nubbʉ́, ¿te gu cjajpi nʉr Jesús nʉ guí xijmʉ ʉr Cristo nʉ xpá mɛjni ca Ocja̱?― \p Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni bi ncötijʉ, bi ma̱jmʉ: \p ―¡Da ddøti jar ponti!― \p \v 23 Diguebbʉ ya, car gobernador pé bi dyönijʉ: \p ―¿Ter bɛh ca̱ xí dyøti‑nʉ ca rá nttzo?― \p Cja̱ gueguejʉ más mí ndo majmʉ nzajqui: \p ―¡Da ddøti jar ponti!― \p \v 24 Bbʉ mí cca̱hti car Pilato, jí̱ mí ne cʉ cja̱hni di dyøjmʉ ca mí ma̱ guegue, pe ya xi mí ne di contrabi, bi mandado bú hnu̱ hnar lavamano ʉr deje, cja̱ bi xʉjqui quí dyɛ pʉ jabʉ már janti göhtjo cʉ cja̱hni. Cja̱ bi xijmʉ, bbʉ: \p ―Jin gu ja̱gö ʉr huɛnda bbʉ da bböhti nʉr hñøjø‑nʉ́. Nugö dí ma̱ngö, jin te i tu̱. Nuquɛjʉ, bbʉ guí nejʉ da bböhti, guehquɛjʉ, xquí tu̱xi ir nttzojquijʉ, bbʉ.― \p \v 25 Cja̱ bi da̱di göhtjo cʉ cja̱hni, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―¡Exque da bböhti, masque xín du pɛjnquije ca Ocja̱ cam castigoje, nugöje cja̱ co cʉm ba̱jtzije!― \p \v 26 Diguebbʉ ya, car Pilato bi mandado di tjɛh car Barrabás di ma libre. Cja̱ pé bi mandado di tjʉti car Jesús co chirio. Cja̱ bbʉ ya xquí ncjajpi‑cá̱, pé bi döjti jáy dyɛ cʉ sundado pa di zixijʉ pʉ jabʉ di ddøti jar ponti. \p \v 27 Diguebbʉ ya quí sundado car Pilato bi dyɛn car Jesús gá möjmʉ jár palacio car gobernador. Bi mpɛjni göhtjo car batallón cʉ sundado cja̱ bi hñi̱tijʉ madé car Jesús. \v 28 Nubbʉ, bi møjquibijʉ cʉ dda quí da̱jtu̱ cja̱ bi pöhtijʉ hnar pöti már ntjɛni. \v 29 Cja̱ bi mejʉ hnar corona gá hmi̱ni, bi jñu̱htzibijʉ‑cá̱, cja̱ bi göhtibijʉ hnar za jár jogui dyɛ. Bi guati cʉ sundado, bi nda̱ndiña̱jmu̱ pʉ jáy hua car Jesús. Mí øhtibijʉ ʉr burla, ncjahmʉ mí i̱htzibijʉ. Mí ma̱jmʉ: \p ―Nuquiguɛ, ʉ́r reyqui cʉ judio. ¡Que viva!― \p \v 30 Guejtjo mí tzoxijʉ guegue, cja̱ bi jña̱mbijʉ car za már ja̱, gá ndo mɛhtibijʉ cár ña̱. \v 31 Cja̱ bbʉ mí guaj ya mí i̱mbijʉ, pé bi møjquibijʉ car pöti cja̱ bi jejtijʉ quí da̱jtu̱tsjɛjɛ. Nubbʉ, bi zixijʉ pa du tøtijʉ jar ponti. \s1 La crucifixión \p \v 32 Cja̱ bbʉ má pønijʉ pʉ jar jñini Jerusalén, bi ntjɛjʉ hnar hñøjø, múr mi̱ngu̱ car jöy Cirene, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Simón. Nucá̱, bi cjajpijʉ ʉ́r ttzɛdi pa di du̱htzibi cár ponti car Jesús. \p \v 33 Diguebbʉ ya, bi zønijʉ hnar lugar ca mí tsjifi Golgota. Nʉr tju̱ju̱ Golgota i ne da ma̱, hnar ximo. \v 34 Cja̱ bi ttun car Jesús vinagre pa di zi. Car vinagre‑cá̱ xquí hua̱ni hnar hñi̱tji pa di meno drí zö ca rá ʉ́. Car Jesús bi zödi car hñi̱tji̱, bbʉ, pe jin gá ne gá nzi. \p \v 35 Nubbʉ, cʉ sundado bi døti car Jesús pʉ jar ponti, cja̱ diguebbʉ ya, bi jejquibi quí da̱jtu̱, bi dyɛntzijʉ bolado pa di ba̱dijʉ toca̱ di ga̱x cada hnáa‑cʉ́. Bi ncjapʉ gá nzʉh car palabra ca xquí ma̱n ca hnar profeta. Guegue bi ma̱ ncjahua: “Cʉ cja̱hni bi jejqui yʉm da̱jtu̱, cja̱ bi dyɛntzijʉ bolado pa di fa̱di toca̱ di mɛhtzi.” \v 36 Diguebbʉ ya cʉ sundado bi mi̱jtijʉ cerca cʉ jñu̱ ponti, mí jantitjojʉ car Jesús. \v 37 Pʉ jár ña̱ car ponti pʉ jabʉ már ddøti car Jesús, bi ncuajti hnar tzi tabla, cja̱ mí ju̱x pʉ hnar letrero pa drí fa̱di ter bɛh ca̱ xquí dyøte. Car letrero mí ma̱ ncjahua: “Guejnʉ́ ʉr Jesús. ʉ́r rey yʉ judio‑nʉ́.” \p \v 38 Bbʉ mí ddøti car Jesús, guejtjo hne̱je̱ bi ddøti yojo be̱. Cada hnáa bi ddøti hnár ponti. Ca hnar be̱ mí ddøti hnar ponti ca mí bbʉ jár jogui dyɛ car Jesús, cja̱ ca pé hnáa ya, már bbʉh pʉ jár nccuarga dyɛ. \v 39 Cʉ cja̱hni cʉ má tjoh pʉ jabʉ már ddøtijʉ, mí tzanijʉ car Jesús, hasta mí jua̱ti quí ña̱jʉ. \v 40 Mí i̱mbijʉ: \p ―Nuquiguɛ, nguí ma̱ már nzɛhqui pa güi yøhti car templo, cja̱ jñu̱jpatjo pé güi xotzi. Cá̱h pʉ jar ponti ya pa jin gui tu̱, bbʉ cierto ʉ́r ttʉqui ca Ocja̱.― \p \v 41 Guejtjo hne̱je̱ quí jefe cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni cár ley car Moisés, yojmi cʉ tita cʉ mí mandadobi cʉ cja̱hni, cja̱ co cʉ fariseo, gueguejʉ bi tjojmʉ pʉ jabʉ már ddøti car Jesús, cja̱ bi dyøhtibijʉ ʉr burla. \v 42 Mí ma̱jmʉ: \p ―Nʉr hñøjø‑nʉ́, xí ungui í nzajqui cʉ dda cja̱hni, pe guegue ya, jin gui pa̱di ja drí untsjɛ cár nzajqui ya. Xí ma̱ntsjɛ, guegue ʉm reyjʉ, dí israelitajʉ. Da ga̱jtsjɛ ya jar ponti pa gu pa̱di̱jʉ, ¿cja cierto xpá mɛjni ca Ocja̱? \v 43 øde, guegue‑nʉ́ xí hñi̱ti ʉ́r mʉy ca Ocja̱, cja̱ i tøhmi da mötzi, como ʉ́r Ttʉ. Nde bbʉ, xtá cca̱htijʉ ya, ¿cja cierto ca i ma̱? ¿Cja da möx ca Ocja̱ pa jin da du̱?― Ncjapʉ gá ma̱n cʉ cja̱hni‑cʉ́. \p \v 44 Guejtjo hne̱je̱ cʉ be̱ cʉ már ddøte hna‑hná hnanguadi car Jesús guejti‑cʉ́ bi zan‑cá̱, bi xijmi ncjadipʉ hne̱je̱. \s1 Muerte de Jesús \p \v 45 Desde car hora bbʉ mí ju̱ xadi, bi hmɛxu̱y göhtjo car jöy hasta gue bbʉ mí zʉ jñu̱ nde. \v 46 Bbʉ ya xti zʉh car hora bbʉ mí jñu̱ nde, car Jesús bi mafi nzajqui, bi ma̱ gá hebreo ya palabra ya, bi hñi̱na̱: \p ―Elí, Elí, ¿lama sabactani?― Ya palabra‑yá i ne da ma̱: “Nuquɛ, dí nzohqui ya, ʉm Cjá̱a̱‑quigö. ¿Dyoca̱ xcú tzoguigui ya?” \p \v 47 Cʉ dda cja̱hni cʉ már bböh pʉ, bi dyøj nʉr palabra nʉ bi ma̱, pe jin gá mba̱dijʉ, ¿cja már nzoh car Tzi Ta ji̱tzi? Mí i̱na̱jʉ, pé már mahti ca ndor profeta Elías pa di hñe̱je̱, di mötzi. \p \v 48 Ca hnar cja̱hni bi ne̱xa ddiji, bi ma bú ja̱ hnar esponja, bi ga̱ti jar vino, cja̱ bi tu̱jti hnar tzi za pa di ña̱htibi car Jesús. Diguebbʉ ya bi cuajtibi pʉ jár ne car Jesús, cja̱ guegue‑cá̱ bi zʉhtzi. \v 49 Nu cʉ pé dda cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ, mí ne di ccaxjʉ car hñøjø‑cá̱ pa jin di ña̱htibi vino car Jesús. Gueguejʉ bi ma̱jmʉ: \p ―Tøhmijʉ, gu cca̱htijʉ ¿cja du e̱h car Elías pa da xøhti hua jar ponti, pa jin da du̱?― \p \v 50 Nu car Jesús, pé bi mafi nzajqui, bi dö ʉ́r mʉy jáy dyɛ car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ bi du̱, bbʉ. \v 51 Mero bbʉ mí du̱ car Jesús bi xɛ madé ca hnar cortina ca már hna̱x pʉ mbo car ndo templo. Car cortina‑cá̱ mí coti car cuarto ca más már bbʉ mbo, cja̱ nucá̱ mí tsjifi: “Pʉ Jabʉ Más Rá Ndo Nttzu̱jpi.” Bi xɛ madé car cortina‑cá̱, bú fʉh pʉ ña̱ hasta gá nga̱y. Guejtjo bi hño car hña̱mijöy, hasta bi je madé cʉ ndo me̱do, cerca pʉ jabʉ bi du̱ car Jesús. \v 52 Mí bbʉh pʉ cʉ ddaa tzi ni̱cja̱ pʉ jabʉ mí cjöti cʉ ánima. Nucʉ́ bi hna xogui. Cja̱ rá ngu̱ cʉ ánima cʉ xquí hñe̱me̱jma̱ ca Ocja̱ bbʉ mí bbʉjtijʉ, bi nantzijʉ cja̱ bi bøm pʉ jabʉ xquí cjötijʉ. \v 53 Bbʉ ya xquí jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesús, cʉ ánima‑cʉ́ bi nantzijʉ, bi bøm pʉ jabʉ xquí cjötijʉ, bi möjmʉ gá möjmʉ jar jñi̱ni Jerusalén, bú hñojʉ pʉ. Cja̱ már ngu̱ cʉ mi̱ngu̱ Jerusalén bi cca̱hti cʉ ánima bbʉ ya xquí nantzi. \p \v 54 Cerca pʉ jabʉ bi ddøti car Jesús mí bböh hnar capitán, mí yojmi cʉ dda sundado. Gueguejʉ mí föjmʉ cár cuerpo car Jesús. Bbʉ mí zöjʉ car hña̱mijöy cja̱ mí cca̱htijʉ cʉ dda cosa, göhtjo cʉ bi ncja, bi ndo ntzu̱jʉ, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Ntju̱mʉy múr Ttʉ ca Ocja̱ nʉr hñøjø‑nʉ́.― \p \v 55 Tzi yanʉ már bböh cʉ dda bbɛjña̱ rá ngu̱. Guejti‑cʉ́ már jantijʉ ja gá ndu̱ car Jesús. Xcuí dɛnijʉ car Jesús desde pʉ jar estado Galilea, mbá cjajpijʉ ʉ́r jmandado. \v 56 Már bbʉh pʉ car María Magdalena, co car María cár me car Santiago hne̱h car José, co guejti cár me car Jacobo hne̱h car Juan. Guegue‑cá̱ múr bbɛjña̱ car Zebedeo. Cʉ jñu̱ bbɛjña̱‑cʉ́ már yojmʉ cʉ ddáa cʉ már jantijʉ. \s1 Jesús es sepultado \p \v 57 Cja̱ bbʉ ya xquí nde, bú e̱h hnar hñøjø, múr rico. Múr mi̱ngu̱ Arimatea, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr José. Guejti guegue xquí ntzixihui cʉ hñøjø cʉ mí tɛn car Jesús. \v 58 Car José bi ma pʉ jabʉ már bbʉh car Pilato, bú öjpi ʉr tsjɛjqui pa di ma drí du̱htzibi cár cuerpo car Jesús. Cja̱ car Pilato bi uni ʉr tsjɛjqui, bi mandado di ma du ndöjti. \v 59 Diguebbʉ ya, car José bi ma gá ngoh pʉ jabʉ már ddøti car Jesús, bi dɛjquibi cár cuerpo pʉ jar ponti, bi möxi hnar ttaxi da̱tu̱, múr ddadyotjo. \v 60 Car José ya xquí jojqui hnár ngu̱ gá ánima. Xquí tjohti hnar ndo me̱do, xquí dyøti hnar cueva pʉ jabʉ di cjöti bbʉ xti du̱. Jí̱ bbe mí cjöti pʉ tema ánima. Bi du̱htzibi cár cuerpo car Jesús, bi göti pʉ jar cueva‑cá̱, bi pʉntzi hnar ndo do gá ngoti cár goxtji, cja̱ bi má. \v 61 Már bbʉjti pʉ car María Magdalena, co ca pé hnar María ca múr me car Juan. Már ju̱hui pʉ, mír ncca̱htihui cár goxtji car cueva pʉ jabʉ bi cjöti cár cuerpo car Jesús. \s1 La guardia delante del sepulcro de Jesús \p \v 62 Car jiax pʉ ya‑cá̱, bbʉ mí mʉh car mbaxcjua ca mí tzu̱jpi cʉ judio, bi jmu̱ntzijʉ cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, cja̱ co cʉ fariseo. Bú e̱jmʉ pʉ jabʉ már bbʉh car Pilato, \v 63 Cja̱ bi xijmʉ: \p ―Nuquɛ, tada, dí mbe̱nije ca hnar palabra mí ma̱n car jiöjte‑cá̱ bbʉ mí bbʉjtjo. Mí ma̱, bbʉ xtrí cja jñu̱jpa, pé di jña̱ ʉ́r jña̱ guegue. \v 64 Nuya, gui mandado tzʉ du bböh car lugar pʉ jabʉ xí cjöti cár cuerpo, hasta gue bbʉ xtrí zʉ jñu̱jpa. Bbʉ ji̱na̱, pé ntoja du hna e̱h bbʉ nxu̱y quí amigo cʉ mí ntzixihui, da gʉjquibi cár cuerpo da du̱xijʉ, cja̱ da xih cʉ cja̱hni: “Cierto ya xquí du̱, pe nuya pé xí nantzi.” Cja̱ bbʉ di ncja‑cá̱, más drí ndo ngu̱jqui car ntjöti ca xí hñe̱me̱ yʉ cja̱hni, bbʉ.― Ncjapʉ gá ma̱n cʉ hñøjø‑cʉ́. \p \v 65 Cja̱ car Pilato bi da̱di: \p ―Dí ddahquijʉ ʉr tsjɛjqui gui tzixijʉ hnar grupo cʉ sundado pa da dyohmi pʉ jar ohtzi. Gui ma gui nú̱jʉ pa da ndo hmʉy seguro car ánima, jin to da gʉjqui.― \p \v 66 Diguebbʉ ya, bi ma cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, co ni cʉ fariseo, bú cotijʉ rá zö car ojqui co hnar ndo me̱do. Cja̱ car me̱do‑cá̱, pʉ jabʉ mí nzøtihui quí nttza̱ni car cjoti, bi tjojqui pa bi ncuajti pʉ cár sello car gobernador. Cja̱ bi gojti cʉ guardia pʉ tji car cueva, pa di mödijʉ, pʉ jabʉ xquí cjöti car ánima. \s1 La resurrección de Jesús \c 28 \p \v 1 Bbʉ ya xquí tjoh car pá nsabado, car jiax ya‑cá̱ múr primero ʉr pa car semana. Ndo nxu̱ditjo, bbʉ ya xi mír ni̱gui, bi ma car María Magdalena co ca pé hnar María pa du cca̱hti car lugar pʉ jabʉ xquí cjöhtibi cár cuerpo car Jesús. \v 2 Cja̱ bi hna hño hnar ndo hña̱mijöy, como ya xi mbá̱ ca̱h pʉ ji̱tzi hnár ángele ca Ocja̱, gá nzøh pʉ jar lugar pʉ jabʉ xquí cjöti cár cuerpo car Jesús. Car ángele bi gʉhtzi car me̱do ca xquí cjojti car goxtji, cja̱ bi mi̱h pʉ xøtze, bi jñu̱tzi. \v 3 Cár jmi car ángele mí juɛtzi rá tzi zö, cja̱ cár da̱jtu̱ hne̱je̱ már tzi nttaxi ncja yʉ xicja. \v 4 Nu cʉ sundado cʉ már föh car cueva, bbʉ mí cca̱htijʉ car ángele, bi ndo ntzu̱jʉ, hasta mí jua̱jʉ. Xní fʉntzijʉ jar jöy, ncjahmʉ xquí du̱jʉ. \v 5 Nu car ángele ya bi nzoh cʉ bbɛjña̱, bi xijmi: \p ―Dyo guí ntzu̱hui, porque dí pa̱di, nuquɛhui, hne̱ guá jonihui car Jesús. Guegue‑cá̱ bi du̱ jar ponti. \v 6 Pe nuya, ya jin gui bbʉjcua. Ya xí nantzi como ngu̱ gá ma̱. Bú e̱jmi ya, hne̱ guí cca̱htihui nʉr lugar nʉ jabʉ már bbɛn cár cuerpo.― \p Cja̱ bi guati cʉ bbɛjña̱, bbʉ, bi cca̱hti pʉ mbo car cueva. \v 7 Diguebbʉ ya, car ángele pé bi xijmi: \p ―Nuya, gui mɛhui nttzɛdi, gui ma grí xijmi quí möxte cʉ mí tɛni, ya pé xí nantzi car Jesús. Ya xí hmɛto guegue, ga pa jar hñu̱ ya, rí ma pʉ Galilea. Cja̱ nuquɛjʉ, í amigoquijʉ, gui möjmʉ pʉ hne̱je̱, gui ma grí ntjɛjʉ pʉ. Guejnʉ xtá e̱jcö xtú xihquihui.― Bi ma̱ ncjapʉ car ángele. \p \v 8 Diguebbʉ ya, cʉ bbɛjña̱ bi bøm pʉ jar cueva. Mí ndo dyo í mʉyhui, cja̱ mí ndo mpöjmi. Bi gʉ ʉr ddiji, bi ma guí xih quí möxte car Jesús car razón ca xquí tsjijmi. \v 9 Cja̱ bbʉ ya xi má pɛhui jar hñu̱, bi hna ntjɛjʉ car Jesús. Guegue bi zɛngua, bi xijmi: “Da möxquihui ca Ocja̱.” Nu cʉ bbɛjña̱ bi guatihui car Jesús, bi pɛntibihui quí hua, bi nda̱nehui. \v 10 Car Jesús ya bi xijmi: \p ―Dyo guí ntzu̱hui, gui mɛhui ya, ma grí xih cʉm möxte cʉ i tɛngui drí möjmʉ Galilea. Nugö, ya xtrá ma pʉ, cja̱ ya xcrí ntjɛje pʉ.― \s1 Lo que contaron los soldados \p \v 11 Menta má pɛhui pʉ Jerusalén cʉ bbɛjña̱, pa di xih quí möxte car Jesús nʉr razón‑nʉ́, cʉ ddáa cʉ guardia cʉ xquí möh car cueva guejtjo bi möjmʉ Jerusalén. Bi ma guí ngöxtejʉ, guí xijmʉ quí jefe cʉ möcja̱ göhtjo te xquí ncja. \v 12 Nu cʉ möcja̱, bbʉ mí dyødejʉ te xquí ncja, bi mpɛjnijʉ co cʉ tita cʉ mí pɛhtzi cár cargojʉ, cja̱ bi mbe̱nijʉ ter bɛh ca̱ di dyøtijʉ. Bi gu̱htijʉ domi rá ngu̱ cʉ sundado, cja̱ bi bbɛjpijʉ jin di ngöxtejʉ. \v 13 Bi hñi̱mbijʉ: \p ―Bbʉ to da dyönquijʉ te xí ncja, gui xijmʉ, quí amigo car Jesús xí ma pʉ jar cueva bbʉ mí nxu̱y, xpá ngʉjquijʉ cár cuerpo guegue, bbʉ ngár a̱quɛjʉ. \v 14 Cja̱ bbʉ da dyøh car gobernador te xí ncja, nugöje xtá nzojme, pa jin da ungui ʉr cuɛ cja̱ jin da castigaquijʉ.― \p \v 15 Nubbʉ́, cʉ sundado bi jña̱ car domi bbʉ, cja̱ bi xih cʉ pé dda cja̱hni ncja ngu̱ gá tsjijmʉ. Bi tʉnguijʉ car bbɛtjri ca bi ma̱n cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ tita cʉ mí mandado, hasta bi dyøde göhtjo cʉ cja̱hni israelita. Gue car razón‑cá̱ i ma̱jmʉ hasta rá pa ya. \s1 Jesús comisiona a los apóstoles \p \v 16 Diguebbʉ ya, quí möxte car Jesús cʉ mí tsjifi apóstole bi ma gá ma pʉ jar estado Galilea, bi zøtijʉ jar ttøø pʉ jabʉ xquí tsjijmʉ di ntjɛjʉ car Jesús. Cja̱ bú ntjɛjʉ pʉ. \v 17 Cʉ apóstole ya, bbʉ mí cca̱htijʉ car Jesús, bi nda̱ndiña̱jmu̱jʉ, cja̱ bi hñi̱htzibijʉ. Pe nde̱jma̱ mí bbʉh cʉ ddáa cʉ mí yomfe̱ni, ¿cja cierto múr Jesús‑cá̱? \v 18 Diguebbʉ ya, car Jesús bi guati quí möxte, bi nzojmʉ, i̱na̱: \p ―Car Tzi Ta ji̱tzi xí ddajqui cam nttzɛdi pa gu mandado göhtjo ʉr tiempo. Gu mandado pʉ jar ji̱tzi cja̱ hne̱cua jar jöy. \v 19 Nuya, dí cu̱hquijʉ gui pønijʉ ya, ma bú u̱jtijʉ cʉ cja̱hni, göhtjo cʉ i bbʉj nʉr mundo. Gui nzojmʉ cʉ mi̱ngu̱ göhtjo tema jöy pa da hñe̱me̱gui cja̱ da dɛn cam palabra. Cja̱ gui xixjʉ cʉ to da hñe̱me̱. Bbʉ xtí xixjʉ cʉ cja̱hni, gui nønijʉ cár tju̱ju̱ car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ co cam tju̱ju̱gö, ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱, cja̱ co cár tju̱ju̱ car Tzi Espíritu Santo, como nugöje, dí ddahquije quer cargojʉ. \v 20 Nu cʉ cja̱hni cʉ da hñe̱me̱, guejtjo gui u̱jtijʉ göhtjo ca xtú bbɛjpiquijʉ, pa da hmʉpjʉ ncja ngu̱ xtá xihquijʉ. Nuquiguɛjʉ, gu yocöjʉ göhtjo ʉr tiempo, hasta bbʉ xtrí tjej nʉr mundo, jin gu tzoquiquijʉ.― Amén. \p I ttzɛdi hua na̱r bbede‑ná̱.