\id LUK \h SAN LUCAS \toc1 EL SANTO EVANGELIO SEGÚN SAN LUCAS \toc2 SAN LUCAS \toc3 Lc. \mt1 EL SANTO EVANGELIO SEGÚN SAN LUCAS \c 1 \s1 Prólogo \p \v 1 Nuquɛ, ʉm tadaqui Teófilo, ya xná ngu̱ yʉ cja̱hni xí jñu̱x ca mí øti car Jesús bbʉ mí dyo hua jar jöy, pa gu pa̱dijʉ ter bɛh ca̱ bi ncja. \v 2 Mí bbʉh cʉ dda hñøjø cʉ xquí dɛn car Jesús desde jar mʉdi. Guegue‑cʉ bi cca̱hti göhtjo ja mí ncja, eso pé bi xijquije. Cja̱ nugöje, xtú e̱me̱bije cár palabrajʉ, como dí pa̱dijʉ, mí cierto ca mí ma̱jmʉ. Gueguejʉ bi möx cʉ to bi tʉngui car jña̱ digue car Jesús. \v 3 Nuguigö hne̱je̱, xtú hñöni rá zö, göhtjo ja mí ncja cár vida car Jesús, desde bbʉ mí mʉdi, cja̱ xtú mbe̱ni xtú ju̱xcö na̱r libro‑na̱, pa gui pa̱quɛ, tada Teófilo. \v 4 Por rá ngue na̱r libro‑na̱, tzö gui pa̱di, ntju̱mʉy car palabra xí tsjihqui. \s1 Un ángel anuncia el nacimiento de Juan el Bautista \p \v 5 Bbʉ már mandado car rey Herodes pʉ jar jöy Judea, már bbʉh pʉ hnar möcja̱, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Zacarías. Mí pertené ca hnar grupo cʉ möcja̱ ca mí tsjifi ʉr Abías. Nu cár bbɛjña̱ car Zacarías mí tsjifi ʉr Elisabet. Guejti guegue xcuí hñe̱je̱ digue cár cji car da̱möcja̱ Aarón. \v 6 Car Zacarías co cár bbɛjña̱, göhtjo yojmi már zö cár hmʉyhui, mí jonihui ca Ocja̱. Mí øtihui göhtjo ca xquí ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar ley, mí zøjtihui‑cá̱. \v 7 Pe jin tema ba̱jtzi mí hñiji, porque jí̱ mí ønte car Elisabet. Ya xquí nchujchu, guejti car Zacarías ya xquí ntita. \p \v 8 Diguebbʉ ya, car grupo cʉ möcja̱ pʉ jabʉ mí pertené car Zacarías, bi tocabi di möjmʉ pʉ jar ciudad Jerusalén, pa du sirvebijʉ ca Ocja̱ pʉ jar ndo ni̱cja̱ pʉ. Eso, ca hnajpa, car Zacarías már bbʉh pʉ jar ndo ni̱cja̱, már pɛjpi ca Ocja̱ gá möcja̱. \v 9 Cʉ möcja̱ mí echa suerte pa di tjajni toca̱ di da̱ja̱ pa di ñʉti pʉ jabʉ már nttzu̱jpi. Car pa‑ca̱, car suerte bi toca car Zacarías, eso, bi ñʉti pʉ mbo car ni̱cja̱, pʉ jabʉ már nttzu̱jpi. Bi dɛx car guitjoni, bi ña̱htibi ca Ocja̱. \v 10 Nu cʉ cja̱hni rá ngu̱ mbí tøhmitjo pʉ tji, mbí orajʉ car hora bbʉ már ña̱hti car guitjoni car Zacarías. \v 11 Nu pʉ mbo ya, bi hna ni̱guitjo hnár anxe car Tzi Ta ji̱tzi, már bböh pʉ jár jogui dyɛ car arta, pʉ jabʉ mí ttʉ́x car guitjoni. \v 12 Car Zacarías, bbʉ mí cca̱hti ya ca̱, bi ndo hño quí mfe̱ni cja̱ bi ndo ntzu̱. \v 13 Nu car anxe bi xifi: \p ―Dyo guí tzu̱guɛ, Zacarías. Ca Ocja̱ xí dyøh ca xcú dyöjpi. Quer bbɛjña̱, car Elisabet, da hmʉh hnár tzi ttʉ. Gui jñu̱htibi cár tju̱ju̱ dur Juan. \v 14 Nubbʉ́, gui mpöh bbʉ́. Nubbʉ́, da ddahqui gusto bbʉ́. Cja̱ bbʉ xta ncca̱hti quer tzi ba̱jtzi ca xta hmʉy, nubbʉ, guejtjo pé xta mpöh cʉ pé dda cja̱hni rá ngu̱. \v 15 Guegue da anunciabi cár palabra ca Ocja̱. Ca Ocja̱ da nú̱ rá zö quer ttʉ cja̱ da hñi̱tzi pa da pɛjpi. Jin da zi guegue yʉ cosa yʉ rí nti̱ yʉ cja̱hni, ni dur vino da zi. Göhtjo ʉ́r vida da yojmi car Espíritu Santo, desde bbʉ xta hmʉy. \v 16 Da nzoj yʉ pé dda cja̱hni israelita pa da mbe̱nijʉ ca Ocja̱, cja̱ da jionijʉ. \v 17 Guegue car Juan da hmɛto, pa da xij yʉ cja̱hni, ya xpa e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ. Da yojmi cár ttzɛdi ca Ocja̱ cja̱ co cár Tzi Espíritu. Da pɛjpi ncja ngu̱ ca hnár jma̱ndadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi ʉr Elías. Da nzoh cʉ ndo cja̱hnitsjɛ cja̱ co ni quí ba̱jtzi, pa da ma̱dijʉ. Da nzoh cʉ cja̱hni cʉ xí wembi ca Ocja̱, pa pé du coh‑cʉ. Bbʉ ya xtrú ngoh‑cʉ, da dyøjtibijʉ cár palabra cʉ jogui cja̱hni cʉ i pɛhtzi mfe̱ni rá zö. Guegue quer ttʉ ca da hmʉy, da nzoj yʉ cja̱hni, pa bbʉ xtu e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ, ya xtrá ngu̱ cja̱hni da guati cja̱ da hñemejʉ‑ca̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car ángele‑ca̱. \p \v 18 Nubbʉ, car Zacarías bi dyön car ángele, i̱mbi: \p ―¿Tema seña gui ddajqui pa grá pa̱di, cja cierto da hmʉh hnam ttʉ? Ya xtúr titagö, co cam bbɛjña̱, ya xí nchujchu hne̱je̱.― \p \v 19 Car ángele bi da̱di, bi ma̱: \p ―Nugö dúr Gabriel, dí cjajpi quí jmandado ca Ocja̱. Guegue‑ca̱ xpá ngu̱jqui xtú xihqui nʉr jogui jña̱, pa gui pa̱di. \v 20 Pe nuya, gui ngone, como jí̱ xquí hñe̱me̱gui ca xtú xihqui. Ya jin da nzö gui ña̱ hasta gue bbʉ xta hmʉh quer ba̱jtzi, ncja ngu̱ xtú xihqui, cja̱ nubbʉ, cja xta xoh quer ne, cja̱ xtí ña̱, bbʉ. Nde̱jma̱ da ncja nʉ xtú ma̱ bbʉ xta zʉh car tiempo.― Ncjanʉ gá ma̱n car ángele. \p \v 21 Cʉ cja̱hni már tøhmijʉ car Zacarías pʉ tji. Mí dyo quí mfe̱nijʉ, ¿te tza már pɛfi? como ya xcuí ndo de pʉ mbo car ni̱cja̱. \v 22 Guegue, bbʉ, bú pøh pʉ mbo car ni̱cja̱, pe jí̱ mí tzö te di xih cʉ cja̱hni, como ya xcuí ngone. Eso, bi fa̱di, pé te xquí cjajpi ca Ocja̱ xcuí cca̱hti pʉ mbo car ni̱cja̱. Car Zacarías dé mí cjadi ʉr seña, pe jí̱ mí tzö di ña̱. \p \v 23 Bbʉ mí zøx cʉ pa cʉ mí tocabi di sirve jar ni̱cja̱, bi ma ʉ́r ngu̱ bbʉ́. \v 24 Diguebbʉ, bi hñʉ cár bbɛjña̱ car Zacarías, gue car Elisabet. Cʉtta za̱na̱ mí bbʉjti pʉ mbo ʉ́r ngu̱, jin tza mí pøni. \v 25 Mí ma̱, i̱na̱: \p ―Nuya, xí jui̱guigui car Tzi Ta ji̱tzi, ya xí cjagui xtú hñʉ. Nuya, ya jin da dengui yʉ cja̱hni, ya jin da xijqui jin dí ønte.― Bi ma̱ ncjapʉ car Elisabet. \s1 Un ángel anuncia el nacimiento de Jesús \p \v 26 Bbʉ mí zʉ ddajto za̱na̱ mí hñʉ car Elisabet, nubbʉ, ca Ocja̱ pé bi gu̱h car anxe Gabriel, gá ma pʉ jar tzi jñi̱ni Nazaret, nu pʉ jar estado Galilea. \v 27 Bi ma pʉ jár ngu̱ ca hnar ba̱jtzi bbɛjña̱tjo ca jí̱ bbe mí yojmi hnar hñøjø. Mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr María. Ya xquí cja ttöjte, gue car José bi dyödi pa di cjajpi ʉ́r bbɛjña̱. Car José ya, xcuí hñe̱je̱ digue cár familia ca ndor David. \v 28 Car anxe bi ñʉti car ngu̱, bi xih car María: \p ―Jatzi, María. Xí ndo nequi ca Ocja̱, cja̱ guegue da möxqui. Más drá ndo zö car favor ca da dyøjtiqui ni ndra ngue cʉ pé dda bbɛjña̱.― \p \v 29 Car María bi zu̱ cʉ palabra‑cʉ, mí ndo dyo ʉ́r mʉy, mí mbe̱ni: “¿Ja i ncja car ttzɛnguate‑cá̱?” \v 30 Bi ma̱n car anxe, bbʉ: \p ―Dyo guí tzu̱guɛ, María. Ca Ocja̱ i ndo tzøhqui, xta möxqui. \v 31 Dyøjma̱ja̱ ya, gui ma gui hñʉ, cja̱ da hmʉh quer ttʉ. Gui jñu̱htibi cár tju̱ju̱ dur Jesús. \v 32 Guegue‑cá̱ da cja ʉr nda̱, cja̱ da tsjifi ʉ́r Ttʉ ca Ocja̱ ca bí bbʉ ji̱tzi. Car Tzi Ta ca dí i̱htzibijʉ da un cár cargo pa da mandado como ngu̱ nguá mandado ca ndór tita, David, como da hmʉy digue cár cji‑ca̱. \v 33 Göhtjo ʉr pá da mandadoquijʉ, guí cja̱hnijʉ israelita. Da mandado göhtjo ʉr tiempo, cja̱ jin da bøn cár cargo ca da ttuni.― Gue yʉ palabra‑yʉ bi ma̱n car ángele. \p \v 34 Car María bi da̱di, bi dyön car anxe, i̱na̱: \p ―¿Ja drí hmʉh cam ba̱jtzi, siendo jí̱ bbe dí yobbe hnar hñøjø?― \p \v 35 Bi da̱h car anxe, bbʉ, bi xifi: \p ―Car Espíritu Santo da guahqui pa gui hñʉ. Gue cár ttzɛdi car Tzi Ta ji̱tzi gui yojmi pa da hmʉh quer ba̱jtzi. Por rá nguehca̱, drá nttzu̱jpi quer tzi ba̱jtzi, cja̱ da tsjifi ʉ́r Ttʉ ca Ocja̱. \v 36 Dyøjma̱ja̱, guejti quer prima cjujuɛ car Elisabet, ya xqui tu̱ cár ba̱jtzi hne̱je̱, cja̱ hne̱, ya xnʉr chujchu. Ya xca pa ddajto za̱na̱ i hñʉ, cja̱ mí tsjifi jin gui ønte. \v 37 Rá nzɛh ca Ocja̱, jin te i tzöjpi rá ntji̱. I øte göhtjo ncja ngu̱ ga ma̱.― Guehca̱ bi ma̱n car anxe. \p \v 38 Car María bi ma̱n ya bbʉ: \p ―Nugö, ʉ́r muzaguigö ca Ocja̱. Nuya guegue da cjagui como ngu̱ xcá ma̱.― \p Diguebbʉ, bi hna wen car ángele, bbʉ. \s1 María visita a Elisabet \p \v 39-40 Bbʉ mí tsjih car María, ya xi mí tu̱ cár ba̱jtzi car Elisabet, nguetica̱ bi bøni gá ma jar estado Judea, pʉ jabʉ mí cja ttøø. Bi ma jár ngu̱ car Zacarías co car Elisabet. Bbʉ mí zøti jar jñi̱ni jabʉ mí bbʉ gueguehui, bi ñʉti pʉ jár ngu̱hui, bi zɛngua car Elisabet. \v 41 Cja̱ bbʉ mí dyøh car Elisabet már nzɛnguate car María, xní hñá̱n car ba̱jtzi pʉ mbo ʉ́r mʉy. Mismo car hora‑ca̱, car Espíritu Santo bi hna guatitjo car Elisabet, bi xij yʉ palabra yʉ bi ma̱ guegue. \v 42 Nubbʉ, bi ña̱ nzajqui car Elisabet, bi xih car María, i̱na̱: \p ―Nuquiguɛ, María, más da tti̱zquiguɛ ni digue yʉ pé dda bbɛjña̱, cja̱ da ndo tti̱htzibi quer ba̱jtzi ca da hmʉy. \v 43 Guehquiguɛ, ʉ́r mequi cam Tzi Jmu̱jʉ, cja̱ nugö, jin te dí ntju̱mʉygö. \v 44 Ca xtá øde xquí zɛnguagui, exque xí hñá̱n nʉm ba̱jtzi mbo nʉm mʉy, como xí ndo mpöjö. \v 45 Cja̱ hne̱hquiguɛ, rí ntzöhui gui mpöjquɛ, hne̱je̱, porque xcú hñe̱me̱ ca xí tsjihqui. Nde̱jma̱ da ncja como ngu xcá xihqui ca Ocja̱.― Ncjapʉ gá ma̱n car Elisabet. \q1 \v 46 Nubbʉ, car María bi ndo mpöjö, cja̱ bi ma̱m bbʉ: \q1 Dí ndo xöjtibi car Tzi Ta ji̱tzi, ntero göhtjo mbo nʉm tzi mʉy, \q1 \v 47 I ndo mpöj nʉm mʉy por rá ngue ca Ocja̱. \q1 Guegue‑ca̱ xta gʉzqui ca rá nttzo ca dí tu̱. \q1 \v 48 Xí nu̱gui co cár tzi tti̱jqui, exque ʉ́r muzagui, masque jin te dí vale. \q1 Desde guejya cʉ cja̱hni da ma̱, te tza rá zö car bendición xí ddajqui ca Ocja̱. \q1 \v 49 Rá ndo nzɛh ca Ocja̱, xí cjagui ca rá tzi zö. \q1 Rí ntzöhui gu xöjtibijʉ cár tzi tju̱ju̱. \q1 \v 50 Ca Ocja̱, siempre i ndo föx yʉ cja̱hni yʉ i e̱me̱, \q1 Cja̱ guejtjo i föx quí ba̱jtzi‑yʉ, co quí bbɛjto‑yʉ. \q1 \v 51 Ca Ocja̱ xí u̱jtiguijʉ, te tza rá nzɛdi guegue, \q1 Xí fongui cʉ cja̱hni cʉ mí ma̱ntsjɛ, mí ndo pa̱dijʉ. \q1 \v 52 Cʉ cja̱hni rá nzɛdi cʉ mí mandado, ca Ocja̱ xí jña̱jquibi cár cargo‑cʉ́, pa ya jin da mandado. \q1 Nu cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí hñi̱xtjsɛjʉ, guegue‑cʉ ca Ocja̱ xí un cár cargo pa xí mandadojʉ. \q1 \v 53 Ca Ocja̱ xí wi̱ni rá zö cʉ cja̱hni cʉ mí tu̱ntju̱, nu cʉ rico cʉ mí pɛhtzi rá ngu̱, xí ngu̱h‑cʉ́, jin te xcá uni. \q1 \v 54 Ca Ocja̱ xí möxquigöjʉ, dí cja̱hni israelitajʉ, como dí sirvebijʉ. \q1 Ya xí cumpli ca bi xih cʉ ndom titajʉ, ya má yabbʉ. \q1 \v 55 Bi ma̱n cam Tzi Tajʉ ji̱tzi di möx cam titajʉ Abraham, co quí ba̱jtzi, co guejti quí bbɛjto cʉ di hmʉy, hasta göhtjo cʉ cja̱hni cʉ di hmʉy digue cár cji car Abraham. \q1 Tzʉdi, guejcöjʉ bi ma̱n ca Ocja̱ di möxcöjʉ, Göhtjo ʉr vida jin di jiɛguijʉ. Cja̱ nuya xí jui̱guijʉ, ncja ngu̱ gá ma̱. \m Ncjapʉ gá ma̱n car María, ngá xöjtibi ca Ocja̱. \p \v 56 Diguebbʉ, car María bi døhmi pʉ jár ngu̱ car Elisabet. Bi hmʉjti pʉ jñu̱zna̱, sta gue bbʉ mí hmʉh cár ba̱jtzi car Elisabet, cja̱ nubbʉ, bi ma ʉ́r ngu̱, bbʉ. \s1 Nacimiento de Juan el Bautista \p \v 57 Ncjapʉ bi zøx cʉ pá, pa bi jñin car Elisabet, cja̱ bi hmʉh cár tzi ttʉ. \v 58 Bbʉ mí dyøh quí vecino co ni quí pariente, guejtjo bi mpöjmʉ, cja̱ bi möjmʉ pʉ jár ngu̱ car Zacarías pa di cca̱htijʉ. Bi ma̱jmʉ gueguejʉ: \p ―¡Te tza ngu̱ xí möx ca Ocja̱ nʉr Elisabet, eso, xí hmʉh cár ba̱jtzi!― \p \v 59 Bbʉ mí zʉ ñojto, bi ttøhtibi car ba̱jtzi car seña gá circuncisión, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jár ley cʉ israelita. Cja̱ cʉ cja̱hni mí ne di jñu̱htibi cár tju̱ju̱ car ba̱jtzi dur Zacarías, pa di dɛmbitjo cár tju̱ju̱ cár ta. \v 60 Nu cár me ya, jin gá ne‑cá̱. Bi ma̱n ya bbʉ, i̱na̱: \p ―Jin da joh cár tju̱ju̱ dur Zacarías. Da tju̱htibi cár tju̱ju̱ dur Juan.― \p \v 61 Cʉ pé dda cja̱hni bi da̱dijʉ ya bbʉ, i̱na̱jʉ: \p ―¿Dyoca̱ guí ne gui jñu̱htibi cár tju̱ju̱ dur Juan, cuando jin te i bbʉ ir familia ca di tsjifi ncjapʉ?― \p \v 62 Nubbʉ, bi cjajpitjo ʉr seña cár ta car ba̱jtzi, bbʉ, bi ttöni tema tju̱ju̱ mí ne guegue‑ca̱. \v 63 Car Zacarías bi dyöh hnar tzi tabla cja̱ bi jñu̱x pʉ cár tju̱ju̱ car ba̱jtzi, i̱na̱: \p ―Da tju̱htibi cár tju̱ju̱ dur Juan.― \p Cʉ cja̱hni bi ndo mbe̱nijʉ‑ca̱, bbʉ. \v 64 Cja̱ nubbʉ, bi hna xoh cár ne car Zacarías, bbʉ, cja̱ bi ña̱. Bi xöjtibi ca Ocja̱, bi ndo dyöjpi mpöjcje. \v 65 Mí ndo dyo í mʉyjʉ quí vecino, göhtjojʉ. Cja̱ bi ntʉngui car jña̱ ca te xquí ncja, hasta bi ttøh pʉ já ttøø, guehpʉ jar estado Judea. Bi dyøde göhtjo cʉ cja̱hni, ca Ocja̱, guehca̱ xquí uni car tzi ba̱jtzi pa di hmʉy. \v 66 Cʉ to bi dyøde, bi ndo mbe̱nijʉ‑ca̱. Cja̱ bi hñönijʉ: \p ―¿Te tza göhtjo da dyøti car ba̱jtzi‑ca̱ bbʉ xta té?― \p Mí ma̱ ncjapʉ cʉ cja̱hni, como ca Ocja̱ bi ndo bendeci car tzi ba̱jtzi. \s1 El canto de Zacarías \p \v 67 Car Espíritu Santo bi hna guati car Zacarías, cár ta car ba̱jtzi, cja̱ bi uni palabra pa drí xöjtibi ca Ocja̱. Bi ma̱n ya car Zacarías, bbʉ, i̱na̱: \q1 \v 68 Da ndo tsjöjtibi ca Ocja̱ ca dí tɛnijʉ, dí israelitajʉ, \q1 Porque guegue xí nu̱guijʉ rá zö, yí cja̱hniguijʉ, \q1 Ya xpá mɛjni ca hnar cja̱hni ca da gʉzquijʉ ca rá nttzo. \q1 \v 69 Guegue‑ca̱ du e̱h pʉ jár cji car David, cja̱ drá ndo nzɛdi. \q1 Xí hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa da gʉzquijʉ göhtjo ca rá nttzo. \q1 \v 70 Ya má yabbʉ bi promete ca Ocja̱ di mɛjni ca hnaa ca di gʉxcöjʉ. Bi xih quí jmandadero cʉ mí pɛjpi guegue. Cja̱ nuya xí dyøti guegue ncja ngu̱ gá ma̱. \q1 \v 71 Car Tzi Ta ji̱tzi xquí xijquijʉ di hñi̱xi hnar hñøjø pa da gʉxcöjʉ pʉ jáy dyɛ cʉm contrajʉ, pa ya jin te da cjaguijʉ‑cʉ. \q1 \v 72 Guegue xquí ma̱, di jui̱jqui cʉ ndom titajʉ, cja̱ di mbe̱n car acuerdo ca xquí dyøtihui car Abraham. \q1 \v 73 Car Tzi Ta ji̱tzi xquí ungui hnar promesa ca ndom titajʉ, car Abraham, cja̱ xquí dö cár palabra, cierto di cumpli. \q1 Bi xifi, di hñe̱h ca hnar cja̱hni ca di möxcöjʉ, cja̱ nuya, ya xí ni̱gui‑ca̱. \q1 \v 74 Bi xijcöjʉ, guegue‑ca̱ di gʉxcöjʉ pʉ jár dyɛ cʉm contrajʉ, pa ya jin te da cjaguijʉ‑cʉ. Nuya, gu hmʉpjʉ ʉ́r dyɛ ca Ocja̱, gu pɛjpijʉ, cja̱ jin te gu tzu̱jʉ ya. \q1 \v 75 Nuya, gu jɛguijʉ ca rá nttzo, cja̱ gu øtijʉ ca rá zö. Göhtjo ʉr vida gu tɛnijʉ ca Ocja̱, como guehca̱ dí e̱me̱jʉ‑ca̱. Gue nʉr palabra‑nʉ bi tsjih ca ndom titajʉ, cja̱ ya xí nzʉdi. \q1 \v 76 Nuquɛ, ʉm tzi ttʉqui, da tsjihqui ʉ́r jmandaderoqui ca Ocja̱, \q1 Cja̱ gui ma gui xij yʉ cja̱hni cár palabra car Tzi Ta ji̱tzi. \q1 Rí ntzöhui da ndo tti̱htzibi‑ca̱. Guehquɛ gui hmɛto, gui nzoj yʉ cja̱hni, gui xijmʉ, ya xpa e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ, \q1 \v 77 cja̱ gui xijmʉ ja ncja drí dötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, cja̱ co ja ncja drí mperdonaguijʉ ca rá nttzo ca xtú øtijʉ. \q1 \v 78 Xí ndo jui̱guijʉ car Tzi Ta ji̱tzi cja̱ xí ndo neguijʉ. \q1 Ncjahmʉ ya xpa jiahtzi hnar ddadyo mpá rá zö, como guegue xtu pɛjni cár tzi jiahtzi, pa da yoti mbo ʉm tzi mʉygöjʉ. \q1 \v 79 Car jiahtzi‑ca̱ guejtjo da yoti cʉ cja̱hni cʉ rá bbʉh pʉ jabʉ rá hmɛxu̱y, gue cʉ ya xní ma da du̱. \q1 Ca hnar ba̱jtzi ca da hmʉy da cjaguijʉ gu tɛnijʉ cár hñu̱, pa gu hmʉpjʉ rá zö, gu mpöjmʉ car Tzi Ta ji̱tzi. \m Ncjapʉ gá ma̱n car Zacarías, bbʉ már xöjtibi ca Ocja̱. \p \v 80 Cja̱ bi te car ba̱jtzi ya, car tzi Juan, bi ndo ncja ʉ́r mʉy, cja̱ mí ndo tɛn ca Ocja̱. Mí dyo pʉ jabʉ jin to mí hñá̱ni. Bi døhmi pʉ hasta gue bbʉ bi xih car Tzi Ta ji̱tzi di nzoh quí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ, tzʉdi, cʉ cja̱hni israelita. \s1 Nacimiento de Jesús \c 2 \p \v 1 Nu cʉ pa‑cʉ, car Agusto César bi mandado bi ttøti hnar censo pa ntero cʉ cja̱hni mí bbʉjcua jar jöy. \v 2 Nucá̱ múr primera vez bi ttøti car censo. Bi tsjox car censo‑ca̱ bbʉ már mandado car Cirenio pʉ jar jöy Siria. \v 3 Göhtjo cʉ cja̱hni bi möjmʉ jar jñini pʉ jabʉ mí bbʉjma̱ja̱ cʉ ndo í tajʉ co ni cʉ ndo í titajʉ, cja̱ bú ju̱x quí tju̱ju̱jʉ pʉ. \v 4 Nu car José bi bøm pʉ jar jñini Nazaret, pʉ jar estado Galilea, como guehpʉ múr mi̱ngu̱ pʉ. Bi bøtze gá ma jar estado Judea, bi zøti jar jñini Belén. Múr ngu̱jma̱ pʉ ca ndo ʉ́r tita David, como car José ya, xcuí hñe̱je̱ digue cár familia ca ndor David. \v 5 Eso, bi ma pʉ Belén pa du tju̱x cár tju̱ju̱ pʉ. Bi zix cár bbɛjña̱, múr María, como ya xquí cja ttöjte. Nu car María, ya xi mí hñʉ. \v 6 Cja̱ bbʉ már bbʉjti pʉ Belén, bi zʉh car tiempo pa bi jñin car María. \v 7 Cja̱ bi hmʉh ca primero ʉ́r ba̱jtzi. Cár me ya, bi panti quí da̱jtu̱, cja̱ bi göti pʉ jar presebe, como mí u̱jtjo lugar pʉ mbo car mesón. \s1 Los ángeles y los pastores \p \v 8 Mismo car jöy‑ca̱, már bbʉh cʉ dda mödi. Már ohmi quí dɛjti car xu̱y‑ca̱. \v 9 Nubbʉ́, bi hna ni̱guitjo hnár anxe ca Ocja̱, mír hmöh hnanguadi pʉ jabʉ már bbʉh cʉ mödi, cja̱ cár tjay ca Ocja̱ bi ndo yoti pʉ. Cʉ mödi ya, bi ndo zu̱jʉ. \v 10 Nu car ángele ya bi xijmʉ: \p ―Dyo guí ntzu̱jʉ, porque nugö dá ja̱gö hnar ddadyo jña̱ pa da mpöj yʉ cja̱hni, ntero yʉ i bbʉjcua jar jöy. \v 11 Nuya, rá pa ya, xí hmʉh ca hnar cja̱hni ca da gʉzquijʉ ca rá nttzo. Guegue‑ca̱ ʉr Cristo‑ca̱, como xí hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ ʉm Tzi Jmu̱göjʉ. Xí hmʉ jár jñi̱ni nʉ jabʉ mí bbʉjma̱ ca ndo ʉ́r tita, David. \v 12 Dí xihquijʉ hnar seña pa grí meyajʉ car ba̱jtzi. Gui ma gui tötijʉ hnar tzi wɛne, xí bbanti quí tzi da̱tu̱, cja̱ rá bbɛni jar presebe. Gue car tzi ba̱jtzi‑cá̱.― Ncjapʉ gá xih cʉ mödi car ángele. \p \v 13 Nubbʉ, bi hna ni̱gui pʉ cʉ dda ángele rá ngu̱, güí ga̱j nʉ jar ji̱tzi, bi mpɛjnijʉ car anxe‑ca̱. Bi ncötijʉ bi xöjtibijʉ car Tzi Ta ji̱tzi, már ma̱jmʉ, i̱na̱jʉ: \q1 \v 14 ¡Da tsjöjtibi ca Ocja̱ pʉ jar ji̱tzi, \q1 Nuhua jar jöy da hmʉy rá zö yʉ cja̱hni, porque ca Ocja̱ xí nu̱‑yʉ co cár tzi tti̱jqui! \m Ncjapʉ gá ma̱n cʉ anxe. \p \v 15 Nubbʉ, bi ma gá ngojmʉ pʉ jar ji̱tzi. Cja̱ cʉ mödi ya, bi ña̱tsjɛjʉ, bi ma̱jmʉ: \p ―Möj nʉ Belén. Má cca̱htijʉ car tzi ba̱jtzi ca xí hmʉj nʉ, como ya xí xijcöjʉ ca Ocja̱, guehca̱ xpá mɛjnquijʉ‑ca̱.― \p \v 16 Cja̱ bi möjmʉ nttzɛdi, bú tötijʉ car María co car José, cja̱ co car tzi ba̱jtzi már bbɛm pʉ jar presebe. \v 17 Cʉ mödi ya, bbʉ mí cca̱htijʉ car tzi ba̱jtzi, bi xijmʉ car María co car José car palabra ca xquí ma̱n car ángele. Guejtjo bi göxjʉ cʉ pé dda cja̱hni cʉ bi ntjɛjʉ. \v 18 Göhtjo cʉ to bi dyøh ca mí ma̱n cʉ mödi, bi ndo hño í mʉyjʉ, bi ndo mpöjmʉ. \v 19 Nu car María bi ndo mbe̱n cʉ palabra cʉ xquí tsjifi digue cár tzi ba̱jtzi. Jin gá da̱be̱ni‑cʉ́. \v 20 Nubbʉ, bi ma cʉ mödi, bbʉ. Bi ma gá ngojmʉ pʉ jabʉ xcuí hñe̱jmʉ. Má xöjtibijʉ ca Ocja̱, má ndo öjpijʉ cjama̱di, porque ya xquí dötijʉ car tzi wɛne, ncja ngu̱ gá ma̱n cár anxe ca Ocja̱. Bi dyöjpijʉ mpöjcje por rá ngue göhtjo cʉ xquí dyødejʉ cja̱ xquí cca̱htijʉ. \s1 El niño Jesús es presentado en el templo \p \v 21 Bbʉ ya xi mí pɛhtzi ñojto car tzi ba̱jtzi, bi ttøhtibi jár cuerpo car seña ca i tsjifi circuncisión, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar ley ca bi dyøti car Moisés, cja̱ bi tju̱htibi cár tju̱ju̱ múr Jesús. Gue nʉr tju̱ju̱‑nʉ bi tsjih car María di jñu̱htibi cár tzi ba̱jtzi. Ante que di hñʉ guegue, car ángele bi xifi ncjapʉ. \p \v 22 I ma̱m pʉ jar ley ca bi dyøti car Moisés, bbʉ ga hmʉh hnar ba̱jtzi ʉr tzi hñøjø, cár me da døhmi cuarenta día, nubbʉ, cja da zix car ba̱jtzi pa du presentabi ca Ocja̱. Eso, bbʉ mí zøx cʉ cuarenta día, car María bi mɛhui car José pʉ Jerusalén pa du presenta cár ba̱jtzi. \v 23 Pʉ jar Escritura i cuati cʉ dda palabra cʉ i ma̱ ncjahua: “Cada hnar familia yʉ cja̱hni israelita, da ña̱htibi ca Ocja̱ cár primero car tzi hñøjø ca da hmʉy, como nuca̱ ʉ́r mɛjti ca Ocja̱‑ca̱.” Tzʉdi, mí nesta di möhti hnar zu̱we̱ cja̱ di dʉti pʉ jar altar. Di ncjapʉ drí mbonihui car tzi hñøjø car zu̱we̱, cja̱ nuca̱, di ttun ca Ocja̱‑ca̱. \v 24 Eso, car José co car María bi mɛhui pʉ Jerusalén pa di ña̱htibi ca Ocja̱ hnar zu̱we̱, guehca̱ drí mbonihui cár tzi ttʉ. I ma̱m pʉ jar Escritura, pʉ jar ley, i̱na̱: “Da ña̱htibi ca Ocja̱ yojo tzi paloma o yo tzi juilo.” \p \v 25 Car ciudad pʉ Jerusalén már bbʉh hnar tada, mí tsjifi múr Simeón. Ya xi múr tita. Már zö cár vida, cja̱ mí ndo jon ca Ocja̱. Göhtjo ʉr pa, mí pa jar templo. Mí tøhmitjo ca hnar cja̱hni ca di hñe̱je̱ pa di gʉhtzibi cʉ cja̱hni israelita ca mír sufrijʉ. Car Espíritu Santo mí yojmi car Simeón, cja̱ mí nzofo. \v 26 Car Espíritu Santo ya xquí xih car Simeón, jin di du̱ hasta gue bbʉ ya xtrú cca̱hti car cja̱hni ca xtrú hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi, pa di salva cʉ cja̱hni israelita. \v 27 Ca hnajpa, car Simeón bi ma pʉ jar templo, bi guati pʉ, ncja ngu̱ xquí xih car Espíritu Santo. Ncjapʉ, ya xi már bbʉh pʉ jar ni̱cja̱ bbʉ mí ñʉtihui cár ta co cár me car tzi Jesús. Gueguehui mír ma di presentahui ca Ocja̱ cár tzi ba̱jtzi cja̱ di ña̱htibi cʉ zu̱we̱ cʉ i ma̱m pʉ jár ley ca Ocja̱. \v 28 Car Simeón ya bbʉ, bi dyöh car ba̱jtzi, bi dɛtzi, cja̱ bi nzoh car Tzi Ta ji̱tzi. Bi ma̱, i̱na̱: \q1 \v 29 Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, ir mɛfiguigö. Nuya, ya xná zö gui tzixquigö ya. Ya xí jñu̱ ʉm mʉy. Ya xí nzʉh quer palabra ca gú xijqui. \q1 \v 30 Ya xtú cca̱hti na̱r cja̱hni na̱ xcú pɛjni pa da gʉzquije ca rá nttzo. \q1 \v 31 Guejna̱ xcú pɛjni‑na̱ pa da gʉhtzibi ca rá nttzo göhtjo yʉ cja̱hni. \q1 \v 32 Da ncjá ncja hnar jiahtzi na̱r tzi ba̱jtzi‑na̱. Guejna̱ xcú pɛjni‑na̱ pa da yoti mbo í mʉyjʉ cʉ cja̱hni cʉ jin gui pa̱di ja guí ncjaguɛ. Por rá ngue guegue‑na̱ da tti̱htzibi yʉ cja̱hni israelita, como ir cja̱hniguɛ‑yʉ. \m Ncjapʉ gá ma̱n car Simeón bbʉ már xöjtibi car Tzi Ta ji̱tzi, már ma̱ te di dyøti car tzi Jesús bbʉ ya xtrú te. \p \v 33 Bbʉ mí dyøj yʉ palabra‑yʉ cár ta co cár me car ba̱jtzi, bi ndo hño í mʉyhui. \v 34-35 Car Simeón, bbʉ, pé bi nzoh ca Ocja̱, bi dyöjpi di bendeci car tzi ba̱jtzi cja̱ co cár ta hne̱h cár me. Diguebbʉ ya, bi nzoh car meba̱jtzi, car María, bi xifi, i̱na̱: \p ―Dyøjma̱ja̱, car Tzi Ta ji̱tzi xí hñi̱x na̱r ba̱jtzi‑na̱ pa da ba̱j yʉ cja̱hni israelita, guegue i cumpli ca i ma̱. Cja̱ bbʉ ya xtrú te na̱r ba̱jtzi, da ndo jmeya. Da guatijʉ cja̱hni drá ngu̱, cja̱ da hñe̱me̱ ca Ocja̱. Nu cʉ pé ddaa ya, da wembijʉ, jin da nejʉ. Da ncjapʉ drí fa̱di ja ncja ga mbe̱n yʉ cja̱hni mbo í mʉyjʉ. Da ndo sufri na̱r ba̱jtzi‑na̱, como drá ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ da ʉhui cja̱ da zani. Hne̱hquiguɛ, como xta sufri nir ba̱jtzi, xquí ndo sufri hne̱je̱, ncjahmʉ da ntjojtiqui quer tzi mʉy co hnar cjuay.― Ncjapʉ gá ma̱n car Simeón. \p \v 36 Guejtjo hne̱je̱ már bbʉh pʉ jar templo ca hnar bbɛjña̱, múr mensajera ca Ocja̱. Mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Ana. Múr tti̱xu̱ car Fanuel, xcuí hñe̱je̱ digue cár familia ca ndór tita, Aser. Car Ana, ya xquí ndo nchujchutsjɛ. Xquí ntja̱jti bbʉ múr ba̱jtzi bbɛjña̱tjo, cja̱ bi hmʉbi cár da̱me̱ yojto cjeya. Diguebbʉ, bi du̱‑ca̱. \v 37 Cja̱ ya xi mí pɛhtzi ochenta y cuatro año xquí go ddanxu̱. Guejti guegue mí tøhmi ca hnar cja̱hni ca di mɛjni ca Ocja̱. Car Ana jí̱ mí bbɛh pʉ jar templo. Már dedi pʉ, mí xöjtibi ca Ocja̱, hasta mí be̱je̱ pa más di jion ca Ocja̱. Mí mahti ca Ocja̱ gá oración bbʉ mpa co hne̱h bbʉ nxu̱y. \v 38 Mismo car hora‑ca̱, car Ana bi guati car José co car María. Bbʉ mí cca̱hti car tzi ba̱jtzi Jesús, exque bi ba̱di, guehca̱ xcuí mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi‑ca̱, cja̱ bi dyöjpi cjama̱di. Diguebbʉ, bi bøni cja̱ bi ndo ngöxte, ya xquí hmʉh ca hnar cja̱hni ca xcuí mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi pa drí möx quí cja̱hni. Bi xifi ntero cʉ cja̱hni jar ciudad pʉ Jerusalén, göhtjo cʉ to mí tøhmijʉ car pá bbʉ xti ni̱gui car hñøjø ca di gʉx‑cʉ. \s1 El regreso a Nazaret \p \v 39 Car José co car María bi cumplihui göhtjo ca mí ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱, tzʉdi, ca i ma̱m pʉ jar ley. Diguebbʉ, bi ma gá ngojmi pʉ jar jñi̱ni Nazaret cja̱ pé bi hmʉbi pʉ. Car tzi jñini Nazaret, mí bbʉh pʉ jar estado Galilea. \v 40 Bi te car ba̱jtzi, car tzi Jesús, cja̱ bi zɛdi. Múr tzi jiaxi mʉy, cja̱ mí ndo yojmi car Tzi Ta ji̱tzi, guegue‑ca̱ mí fötzi. \s1 El niño Jesús en el templo \p \v 41 Cada cjeya mí pa jar mbaxcjua pʉ Jerusalén cár me co cár ta car Jesús. Cʉ cja̱hni israelita mí tzöjpijʉ hnar da̱mbaxcjua bbʉ mí mbe̱nijʉ ja ncja gá mbøn cʉ ndo í titajʉ pʉ jar jöy Egipto. \v 42 Bbʉ mí pɛhtzi doce año car Jesús, bi ttzitzi gá möjmʉ pʉ Jerusalén, como ngu̱ nguá dyøti cár ta co cár me cada cjeya bbʉ ya xti ncja car mbaxcjua‑ca̱. \v 43 Cja̱ bbʉ mí guah car mbaxcjua, bú coh cʉ cja̱hni. Nu car tzi Jesús ya, bú dé pʉ Jerusalén, pe jin gá mba̱h cár me, ni ndra ngue cár ta, ¿cja xcuí goh pʉ? \v 44 Ngá ma̱ndi gueguehui, car Jesús má hñohui cʉ pé dda cja̱hni. Eso, bi hñojʉ göhtjo car pa‑ca̱, mír möjmʉ í ngu̱jʉ. Bbʉ mí nde, bi jionihui car Jesús. Bi dyön quí pariente cja̱ co quí hnangu̱jʉ. u̱jtjo. \v 45 Jin te gá ndötihui. Nubbʉ, bi ma gá ngojmi Jerusalén, bú jonihui pʉ. \p \v 46 Ca mír cja jñu̱jpa, bi dötihui pʉ jar ndo ni̱cja̱. Már bbʉbi cʉ maestro cʉ mí nxödijʉ cʉ Escritura, már ju̱dijʉ pʉ. Car Jesús már øh ca már ma̱n cʉ maestro cja̱ már öni nttöni. \v 47 Bbʉ mí dyøh cʉ maestro ca már ma̱n car Jesús, bi hñöntsjɛjʉ: \p ―¿Ja xcá mba̱j ya nʉr ba̱jtzi yʉ mfe̱ni rá ji̱tzi? Rá ndo zö ca i ma̱ cja̱ co ca i tja̱di.― \p \v 48 Cár me co cár ta, bi cca̱hti car Jesús, már bbʉh pʉ, már ña̱hui cʉ maestro. Cja̱ bi ndo hño ʉ́r mʉyhui, bi hñöntsjɛhui, ¿ter bɛh ca̱ mí jom pʉ? Bi ma̱n cár me, bbʉ, bi dyöni: \p ―Nuquɛ, ttʉ, ¿dyoca̱ xcú cojtiguɛ hua? Xtú ndo jonquibbe nir ta. Te tza ndí cjabbe ndu̱mʉy.― \p \v 49 Bi ma̱n car ba̱jtzi, bbʉ, i̱na̱: \p ―¿Dyoca̱ xcú dé xcú jionguihui? ¿Cja jin guí pa̱dihui, i nesta gu hmʉjcua jár ngu̱ cam Tzi Ta?― Ncjapʉ gá nda̱di. \p \v 50 Nu cár ta co cár me jin gá ntiendehui toca̱ mí xifi múr Tzi Ta. \p \v 51 Nubbʉ, car Jesús bi dɛn cár me co cár ta, bi ma gá ngojmʉ pʉ Nazaret. Cja̱ guegue bi dyøjti ca mí xijmi. Cár me ya, dé mí mbe̱ntjo göhtjo cʉ palabra cʉ xquí ma̱n car Jesús. \p \v 52 Cja̱ car Jesús bi te, más bi ncja ʉ́r mʉy, cja̱ bi hñøjø. Nu cʉ cja̱hni mí ndo tzøjmʉ‑ca̱. Guejti car Tzi Ta ji̱tzi mí ndo ne car Jesús cja̱ mí fötzi. \s1 Juan el Bautista predica en el desierto \c 3 \p \v 1 Bi tjoh cʉ cjeya. Bbʉ ya xti zʉh car tiempo ca xquí ma̱n ca Ocja̱, pa di mʉdi di predica car Juan ca mí xix yʉ cja̱hni, car Tiberio César már mandado jar gobierno romano. Ya xi mí pɛhtzi quince año már mandado pʉ. Car Poncio Pilato múr gobernador pʉ jar estado Judea. Car Herodes már mandado pʉ jar estado Galilea, cja̱ cár cjua̱da̱ Felipe már mandado pʉ jar estado Iturea cja̱ co jar estado Traconite. Car Lisanias már mandado pʉ jar estado Abilinia. \v 2 Bbʉ ya xti mʉdi di predica car Juan ca mí xix yʉ cja̱hni, cʉ möcja̱ cʉ mí ju̱ quí tju̱ju̱hui car Anás co car Caifás már mandadohui pʉ jár templo cʉ judio. Car cjeya‑ca̱, ca Ocja̱ bi nzoh car Juan, cár ttʉ car Zacarías, bbʉ má dyo pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Bi gu̱y di ma du nzoh cʉ cja̱hni. \v 3 Nubbʉ, bi ma car Juan, má tjoh pʉ já jñi̱ni cʉ mír hmʉh pʉ jáy nttza̱ni car da̱tje Jordán, má xih cʉ cja̱hni di ntzohmijʉ, di jiɛjmʉ ca rá nttzo, cja̱ di xixtjejʉ pa drí ni̱gui, ya xi mí jonijʉ ca Ocja̱. Nubbʉ, ca Ocja̱ di gʉhtzibijʉ ca rá nttzo ca xquí dyøtijʉ. \v 4 Bbʉ mí predica car Juan bi zʉh cʉ dda palabra cʉ xquí ma̱n car profeta Isaías ya má yabbʉ. Xquí jñu̱x cʉ palabra‑cʉ pʉ jár libro xquí dyøte. Bi ma̱ ncjahua: \q1 Dyøjma̱jʉ, i dyo hnar cja̱hni pʉ jabʉ jin to i hña̱ni, i ndo ña̱ nzajqui, \q1 I xih cʉ pé dda cja̱hni da jojqui quí vidajʉ, como ya xpa e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ. \q1 I nzojmʉ ncjahua, i̱na̱: “Gui jojquijʉ ya car hñu̱ pʉ jabʉ xtu e̱h ca Ocja̱, \q1 Gui cjajpijʉ drá ncjua̱ni. \q1 \v 5 Gui ñu̱htzijʉ jöy göhtjo pʉ jabʉ rá je̱, \q1 Gui yøhtijʉ jabʉ rá nte, göhtjo cʉ ttøø, \q1 Pʉ jabʉ xí mögui, gui cjʉjquijʉ derecho, \q1 Gui jojquijʉ car hñu̱ drá nconi, \q1 \v 6 Pa du e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ. Guehca̱ da gʉzquijʉ ca rá nttzo‑ca̱, \q1 Cja̱ jin gui jønguitsjɛgöjʉ da möxquijʉ, pe guejtjo da mötzi göhtjo cʉ pé dda cja̱hni cʉ i bbʉjcua jar jöy.” \m Bi ma̱ ncjapʉ car profeta Isaías. \p \v 7 Már ngu̱ cʉ cja̱hni bi guatijʉ car Juan, mí ne di xixtjejʉ. Car Juan ya, mí nzojmʉ, mí xijmʉ: \p ―¿Toca̱ xí xihquijʉ gui xixtjejʉ? Rá nttzo quir mʉyjʉ. Guí ncjajʉ ncja ngu̱ cci̱ña̱. ¿Cja guí i̱na̱jʉ, bbʉ jøntjo gui xixtjejʉ, nubbʉ, jin da zʉhquijʉ car castigo drá ndo ʉ́ ca xtu pɛnquijʉ ca Ocja̱? \v 8 Bbʉ de vera gui repentijʉ cja̱ gui jiɛguijʉ ca rá nttzo, nubbʉ, xquí dyøtijʉ ca rá zö. Nubbʉ, cja da ni̱gui, de vera guí e̱me̱jʉ ca Ocja̱, bbʉ. Nuquiguɛjʉ, guí mbe̱ni mbo ir mʉyjʉ, jin tema castigo da ttahquijʉ, como xquí hñe̱jmʉ jár cji ca ndom titajʉ Abraham. Nugö, dí xihquijʉ, jin te i cja jabʉ xcuí hñe̱h quer cjijʉ. Bbʉ di mandado ca Ocja̱, hasta guejti yʉ me̱do yʉ i bbongua, di cja í ba̱jtzi ca ndom titajʉ Abrahám. \v 9 Xí ma̱n ca Ocja̱, ya xtu pɛnqui quer castigojʉ. Ya xqui guejti pʉ xta zʉhquijʉ. Car hacha ya xna bböjti pʉ hnanguadi car za pa da zɛjqui. Göhtjo cʉ za cʉ jin gui tu̱ ixi rá zö, xta ttzɛjqui, cja̱ xta ddʉti pʉ jar tzibi.― Mí ma̱ ncjapʉ car Juan. \p \v 10 Cʉ cja̱hni ya, bi dyön car Juan ya bbʉ́, i̱na̱: \p ―¿Te gu pɛjme ya bbʉ́, pa jin da castigaguije ca Ocja̱?― \p \v 11 Car Juan bi da̱di: \p ―Bbʉ guí ca̱ yo pajni, gui u̱ni hnaa car cja̱hni ca jin te i ca̱ja̱. Bbʉ guí pɛhtzi semilla rá ngu̱, gui u̱ni tzʉ car cja̱hni ca jin te i pɛhtzi.― Bi ma̱ ncjanʉ car Juan. \p \v 12 Pé bú e̱jmʉ cʉ dda publicano, tzʉdi, cʉ hñøjø cʉ mí cobra cʉ contribución, bi guatijʉ car Juan. Guejti guegue‑cʉ mí ne di xixtje hne̱je̱. Bi dyönijʉ, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, Maestro, xijcöje, ¿te bɛh ca̱ gu pɛjme, bbʉ́, pa da neguije ca Ocja̱?― \p \v 13 Car Juan bi xijmʉ, bbʉ: \p ―Gui cobrajʉ lúnico ca i ma̱n car gobierno. Dyo pé guí ju̱htzijʉ ca gui cobrajʉ.― \p \v 14 Guejti cʉ sundado bi guati car Juan, bi dyönijʉ: \p ―Xigöje, ¿te gu pɛjme?― \p Cja̱ car Juan bi xijmʉ: \p ―Dyo guí tzímbi quir hñohuijʉ quí zu̱we̱ gá fuerza, cja̱ dyo te guí ja̱mbijʉ. Dyo guí jøxjʉ bbɛtjri yʉ cja̱hni, hne̱je̱. Gui hmʉpjʉ conforme quer rayajʉ.― Bi ma̱ ncjapʉ car Juan. \p \v 15 Cʉ cja̱hni ya, mí tøhmijʉ ca hnar cja̱hni ca di gu̱h ca Ocja̱ pa di gʉhtzibijʉ ca rá nttzo. Mí mbe̱nijʉ, ya xti ni̱gui‑ca̱. Bi cca̱htijʉ már ndo zö car Juan. Göhtjo mí mbe̱nijʉ, má̱s guegue car Juan múr Cristo ca xquí hñi̱x ca Ocja̱ pa di hñe̱je̱ di möxjʉ. \v 16 Bi ba̱h car Juan te mí mbe̱n cʉ cja̱hni, eso, bi xifi göhtjo‑cʉ: \p ―Nugö, jin dúr Cristo‑gö. Jin gui guejquigö guí tøbiguijʉ. Cierto i bbʉh cam cargo. Dí xixquijʉ cor deje. Nu car Cristo, ya xpa e̱je̱, cja̱ guegue más i ndo ja̱ cár cargo ni ndra nguejquigö. Nugö, jin dár ntzögöbbe gu cjajpi quí jmandado‑ca̱. Guegue da ddahquijʉ car tzi Espíritu Santo pa gui yojmʉ‑ca̱, cja̱ car tzi Espíritu Santo i jñɛjmi hnar tzibi. \v 17 Ca hnaa ca ya xpa e̱je̱, da mijqui quí ttɛy, da wejque cʉ baxa co cʉ semilla. Car ttɛy ya, da bbɛhtzi, cja̱ car baxa da ddʉti pʉ jar tzibi ca jin gui jui̱ti.― \p \v 18 Mí ncjapʉ nguá nzoh cʉ cja̱hni car Juan. Mí xijmʉ, ya xti mʉdi di mandado ca Ocja̱ hua jar jöy. Guejtjo, pé mí xijmʉ pé dda palabra rá ngu̱, hne̱je̱, cja̱ mí ɛti pa di hñe̱me̱jʉ. \v 19 Car Juan guejtjo bi nzoh car rey Herodes, bi huɛnti. Guegue‑ca̱ mí mandado pʉ jar jöy‑ca̱. Car Juan bi huɛnti, porque car Herodes xquí cuajti cár bbɛjpo gá bbɛjña̱, siendo mí bbʉjti cár cjua̱da̱. Cja̱ pé bi huɛnti car Herodes por rá ngue cʉ pé dda cosa cʉ xquí dyøte már nttzo. \v 20 Car Herodes ya, jin gá ne gá dyøte ncja ngu̱ gá ma̱n car Juan. Más bien, pé bi dyøti pé hnar cosa más már nttzo. Bi mandado bi ttzʉh car Juan, bi cjoti födi. \s1 El bautismo de Jesús \p \v 21 Pe bbʉ jí̱ bbe mí cjoti car Juan, mí dyodi‑ca̱, mí xix cʉ cja̱hni rá ngu̱. Guejtjo hne̱je̱ bi xix car Jesús. Nu car Jesús, bbʉ mí guadi mí xixtje, bi nzoh ca Ocja̱. Cja̱ bbʉ már oratjo, bi xoj nʉr ji̱tzi, \v 22 cja̱ bú ca̱h car Espíritu Santo, mí ni̱gui ncja hnar paloma. Nuca̱, bi dex car Jesús. Cja̱ bi ttøh hnar jña̱ mbí ña̱ pʉ mbo jar ji̱tzi, mí ma̱: \p ―Nuquiguɛ, ʉm tzi ttʉquigö. Guí pöjpigui nʉm tzi mʉy.― \s1 Los antepasados de Jesucristo \p \v 23 Car Jesús, jabʉ ya xi mí pɛhtzi hnar treinta año, cja̱ bi mʉdi bi predica. Mí ma̱n cʉ cja̱hni, mí i̱na̱jʉ, car Jesús, múr ta car José. Car José ya, múr ta car Elí. \v 24 Cja̱ car Elí múr ta car Matat, cja̱ car Matat múr ta car Levi, cja̱ car Leví múr ta car Melquí, cja̱ car Melquí múr ta car Jana, cja̱ car Jana múr ta car José. \v 25 Car José ya múr ta car Matatías, cja̱ car Matatías múr ta car Amós, cja̱ car Amós múr ta car Nahum, cja̱ car Nahum múr ta car Esli, cja̱ nucá̱ múr ta car Nagai. \v 26 Car Nagai ya, múr ta car Maat, cja̱ car Maat múr ta car Matatías, cja̱ car Matatías múr ta car Semei, cja̱ car Semei múr ta car José, cja̱ nucá̱ múr ta car Judá. \v 27 Car Judá ya, múr ta car Joana, cja̱ car Joana múr ta car Resa, cja̱ car Resa múr ta car Zorobabel, cja̱ car Zorobabel múr ta car Salatiel, cja̱ nucá̱ múr ta car Neri. \v 28 Car Neri ya, múr ta car Melqui, cja̱ car Melqui múr ta car Adi, cja̱ car Adi múr ta car Cosam, cja̱ car Cosam múr ta car Elmodam, cja̱ nucá̱ múr ta car Er. \v 29 Car Er ya, múr ta car Josué, cja̱ car Josué múr ta car Eliezer, cja̱ car Eliezer múr ta car Jorim, cja̱ car Jorim múr ta car Matat, cja̱ nucá̱ múr ta car Leví. \v 30 Car Leví ya, múr ta car Simeón, cja̱ car Simeón múr ta car Judá, cja̱ car Judá múr ta car José, cja̱ car José múr ta car Jonán, cja̱ nucá̱ múr ta car Eliaquim. \v 31 Car Eliaquim ya, múr ta car Melea, cja̱ car Melea múr ta car Mainán, cja̱ car Mainán múr ta car Matata, cja̱ car Matata múr ta car Natán, cja̱ nucá̱ múr ta car David. \v 32 Car David ya, múr ta car Isaí, cja̱ car Isaí múr ta car Obed, cja̱ car Obed múr ta car Booz, cja̱ car Booz múr ta car Salmón, cja̱ nucá̱ múr ta car Naasón. \v 33 Car Naasón ya, múr ta car Aminadab, cja̱ car Aminadab múr ta car Aram, cja̱ car Aram múr ta car Esrom, cja̱ car Esrom múr ta car Fares, cja̱ nucá̱ múr ta car Judá. \v 34 Car Judá ya, múr ta car Jacob, cja̱ car Jacob múr ta car Isaac, cja̱ car Isaac múr ta car Abraham, cja̱ nucá̱ múr ta car Taré, cja̱ car Taré múr ta car Nacor. \v 35 Car Nacor ya, múr ta car Serug, cja̱ car Serug múr ta car Ragau, cja̱ car Ragau múr ta car Peleg, cja̱ car Peleg múr ta car Heber, cja̱ nucá̱ múr ta car Sala. \v 36 Car Sala ya, múr ta car Cainán, cja̱ car Cainán múr ta car Arfaxad, cja̱ car Arfaxad múr ta car Sem, cja̱ car Sem múr ta car Noé, cja̱ car Noé múr ta car Lamec. \v 37 Car Lamec ya, múr ta car Matusalén, cja̱ car Matasulén múr ta car Enoc, cja̱ car Enoc múr ta car Jared, cja̱ car Jared múr ta car Mahalaleel, cja̱ nucá̱ múr ta car Cainán. \v 38 Car Cainán ya, múr ta car Enós, cja̱ car Enós múr ta car Set, cja̱ car Set múr ta car Adán. Nu car Adán ya, bi dyøti ca Ocja̱‑cá̱. \s1 Tentación de Jesús \c 4 \p \v 1 Car Jesús mí ndo yojmi car Espíritu Santo, mí øte göhtjo ca mí xih‑ca̱. Bbʉ ya xquí xixtje, bi wem pʉ jar da̱tje Jordán. Car tzi Espíritu Santo bi zitzi gá ma pʉ jabʉ jin to mí hñá̱ni, cja̱ bi hño pʉ car Jesús. \v 2 Bu dé pʉ cuarenta mpá. Nu ca Jin Gui Jo mí ndo jon car manera ja ncja drí jiöti car Jesús pa di dyøti tema cosa ca jin di tzö. Mí øhtibi prueba. Car Jesús jin te gá nzi cʉ pa‑cʉ. Diguebbʉ ya, bi ndo du̱ntju̱, bbʉ. \p \v 3 Nubbʉ, ca Jin Gui Jo bi xifi, i̱na̱: \p ―I jma̱ntjo, ʉ́r ttʉqui ca Ocja̱. Bbʉ de vera ʉ́r ttʉqui ca Ocja̱, gui cjajpi nʉr me̱do‑nʉ da cja tju̱me̱, pa gui tzi.― Bi ma̱ ncjapʉ ca Jin Gui Jo. \p \v 4 Bi da̱h car Jesús, i̱mbi: \p ―I ju̱x pʉ jár palabra ca Ocja̱, i̱na̱: “Jin gui jøña̱ nʉr tju̱jme̱ i tzi nʉr cja̱hni drí hmʉy. Bbʉ ga mandadotsjɛ ca Ocja̱, da hmʉ ʉ́r nzajqui nʉr cja̱hni, nubbʉ́, da hmʉy.”― \p \v 5 Diguebbʉ ya, ca Jin Gui Jo bi zix car Jesús ca hnar ttøø pʉ jabʉ már nte. Hna ratotjo bú u̱jti göhtjo nʉr mundo co göhtjo cʉ jöy, már tzi zö mír ni̱gui‑cʉ. \v 6 Bi ma̱n ca Jin Gui Jo ya bbʉ, i̱mbi: \p ―Nugö, xtá ddahqui quer cargo göhtjo gui mandadobi yʉ, pa göhtjo cʉ cja̱hni cʉ i bbʉy ntero nʉr mundo da hñi̱zquiguɛ gú Ocja̱‑guɛ. Nuguigö, i tocagui dí mandadobi nʉr mundo, cja̱ bbʉ dí ne to gu un cam cargo, rá nzɛjqui pa gu uni. \v 7 Nuque, bbʉ gui ndadiña̱jmu̱, gui hñi̱zquigö, gu ddahquigö‑yʉ, gui cjajpi ir mɛjtiguɛ.― Bi ma̱ ncjapʉ ca Jin Gui Jo. \p \v 8 Bi da̱h car Jesús, bi ma̱: \p ―Nuquɛ Satanás, gui wembigui nttzɛdi. I ju̱x pʉ jar Escritura ya palabra‑yá, i̱na̱: “Gui nda̱ne ca Ocja̱ quer Tzi Jmu̱. Ddatsjɛ guegue gui nda̱ne cja̱ gui dyøjte.”― \p \v 9 Diguebbʉ ca Jin Gui Jo bi zix jar Jesús car ciudad pʉ Jerusalén, bi hñi̱x pʉ jár ña̱jcu̱ car ndo ni̱cja̱, pʉ jabʉ már ndo nte. Nubbʉ́, bi xifi: \p ―Bbʉ ʉ́r ttʉqui ca Ocja̱ gui hñɛn ya guír tö jöy. \v 10 Porque i ju̱x pʉ jar Escritura, i̱na̱: \q1 Ca Ocja̱ da bbɛjpi quí ángele da möhqui. \q1 \v 11 Guegue‑cʉ́ da zɛti quir dyɛ pa jin te gui cja, \q1 Nim pa jabʉ gui fehtzi hnar me̱do.― \p \v 12 Nu car Jesús bi da̱di ncjahua: \p ―Guejtjo i ma̱n ca Ocja̱ cam Tzi Jmu̱je pʉ jar Escritura: “Jin gui ma gui dyøti hnar cosa drá nttzo pa grí cca̱hti, ¿cja da dyøti milagro ca Ocja̱ pa da möxqui?”― \p \v 13 Ca Jin Gui Jo, bbʉ ya xquí guadi xquí dyøhtibi yʉ prueba‑yʉ car Jesús, diguebbʉ, bi jiɛgui, bi wembi tengu̱ mpa, hasta bbʉ pé di hñe̱h hnar hora drá zö pa pé di guati. \s1 Jesús comienza su trabajo en Galilea \p \v 14 Car Jesús bi ma gá ngoh pʉ jar estado Galilea. Göhtjo ca mí øti guegue, mí föx car tzi Espíritu Santo, como göhtjo ʉr tiempo mí yojmi cja̱ mí pɛhtzibi cár ttzɛdi. Göhtjo pʉ jar estado Galilea bi ntʉngui car jña̱, hasta bi ndo fa̱di ter bɛh ca̱ mí øti car Jesús. \v 15 Mí dyo pʉ Galilea, mí tzøte rá ngu̱ cʉ tzi jñi̱ni, cja̱ mí cʉti cʉ tzi templo pʉ jabʉ mí jmu̱ntzi cʉ cja̱hni, mí u̱jti‑cʉ́ cár palabra ca Ocja̱. Cja̱ cʉ cja̱hni mí ndo respetajʉ. Guejtjo mí ma̱jmʉ, már ndo zö ca mí ma̱n car Jesús. \s1 Jesús en Nazaret \p \v 16 Car Jesús bi zøti pʉ jar jñi̱ni Nazaret, pʉ jabʉ bú te. Car pa ca mí cja tsjödi, gue car nsábado, bi ma jár ni̱cja̱ cʉ judio, porque mí øte ncjapʉ göhtjo ʉ́r vida. Bi hna ttöjpi di nøn cʉ Escritura, pa di dyøh cʉ pé dda cja̱hni, eso bi bböy. \v 17 Bi ttu̱n ca hnar jɛhmi ca xquí dyøti ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi ʉr Isaías. Car Jesús bi xohti car rollo, bbʉ, bi jion car lugar pʉ jabʉ i ma̱ ncjahua, i̱na̱: \q1 \v 18 Xí nguajqui cár tzi Espíritu ca Ocja̱, cja̱ dí yobbe‑ca̱. \q1 Guegue xí hñi̱xquigö gu tʉngui car jogui jña̱, gu föx yʉ cja̱hni, göhtjo yʉ to te i nesta. \q1 Xpá ngu̱jqui ca Ocja̱ pa gu ju̱htibi í mʉy yʉ cja̱hni yʉ i ndo du̱mʉy, \q1 Xpá ngu̱jqui gu xij yʉ preso, ya xta bøxijʉ, \q1 Gu xij yʉ godö, ya xta xoj yí döjʉ, \q1 Gu föx yʉ to i bbʉ ʉ́r dyɛ quí contrajʉ, \q1 \v 19 Gu xij yʉ cja̱hni, ya xí nzʉh car cjeya pa da gʉx yí cja̱hni ca Ocja̱. \m Gue yʉ palabra‑yʉ bi nøn car Jesús pʉ jar Escritura. \p \v 20 Bi pantzi car rollo, bbʉ, pé bi un car hñøjø ca mí pɛhtzi cʉ jɛhmi, cja̱ bi mi̱jöy, bbʉ. Cʉ pé dda cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ jar ni̱cja̱ már jantitjojʉ car Jesús. Már tøhmijʉ, ngá ma̱jmʉ te pé di ma̱. \v 21 Car Jesús bi ma̱m bbʉ: \p ―Nuya, rá pa ya, ya xí nzʉh ca i ma̱ngua jar Escritura, como nuya guí cca̱jtiguijʉ, cja̱ guí ødejʉ ca dár ma̱.― \p \v 22 Göhtjo cʉ cja̱hni mí tzøjmʉ ca mí ma̱n car Jesús. Bi mbe̱ntsjɛ mbo í mʉyjʉ: “¿Jabʉ xcuí hñe̱j yʉ palabra yʉ i ma̱‑nʉ? Rá ndo zö ca i ma̱. ¿Ja ncja ga mba̱j yʉ cosa‑yʉ?” Guejtjo már hñöntsjɛjʉ: \p ―¿Cja jí̱ ʉ́r ttʉ car José nʉr hñøjø‑nʉ?― \p \v 23 Guegue car Jesús bi ma̱m, bbʉ: \p ―Pé ntoja guí ne gui xijquijʉ nʉr dicho‑nʉ: “Nuquɛ, guí ma̱nguɛ gúr doctor. Nuya, gui hñøtjetsjɛ ya, pa gu cca̱htije, ¿cja cierto guí pa̱di gui dyøtje?” Cja̱ pé guí ne gui xijquijʉ: “Xtu ødeje gú ndo dyøti milagro pʉ jar jñini Capernaum. Nuya, gui dyøjtiguije milagro rá ngu̱ hua jam jñinijʉ Nazaret, hne̱je̱.” Guehca̱ guí ne gui xijquijʉ‑ca̱. \p \v 24 Nugö, dí xihquijʉ, jin gui tte̱me̱bi hnár jmandadero ca Ocja̱ pʉ jabʉ ʉr mi̱ngu̱, eso, jin guí neguɛjʉ gui hñe̱me̱guijʉ. \v 25 Cja̱ pé dí xihquijʉ, már ngu̱ cʉ ddanxu̱ mír hmʉjcua jam jöyjʉ, nuhua Israel, bbʉ mí dyo ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi ʉr Elías. Cʉ pa‑cʉ, bi zʉdi jñu̱ cjeya hne̱ ddajtjo za̱na̱, jí̱ mí wa̱y, cja̱ mí cja hnar ndo tju̱ju̱ göhtjo nʉm jöygöjʉ. \v 26 Pe jin gá cjú̱h car Elías pʉ jár ngu̱ hnam mi̱nga̱‑israelitajʉ pa drí guati pʉ. Ji̱na̱‑ca̱. Bi cju̱h pʉ jar jñini Sarepta, cerca pʉ jar jñi̱ni Sidón, cja̱ bi guati pʉ jár ngu̱ hnar ddanxu̱ múr mi̱ngu̱ pʉ, masque jí̱ múr cja̱hni israelita guegue‑ca̱. \v 27 Guejtjo már ngu̱ cʉ cja̱hni israelita cʉ mí tzöhui cʉ tsja̱xi cʉ i tsjifi ʉr lepra, cʉ pa cʉ mí bbʉh cár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi ʉr Eliseo. Nu car Eliseo jin gá dyøtje‑cʉ. Ji̱na̱. Bi dyøtje ca hnar mi̱ngu̱ Siria ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Naamán. Nuca̱, jí̱ múr cja̱hni israelita‑ca̱ hne̱je̱. Eso, dí xihquijʉ, car Tzi Ta ji̱tzi i pɛjni yí jmandadero pʉ jabʉ jin gui mi̱ngu̱‑yʉ.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús. \p \v 28 Cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ jar tzi ni̱cja̱, bbʉ mí dyødejʉ‑ca̱, bi ndo unijʉ ʉr cuɛ, gá jña̱jʉ ʉr huɛnda, már ma̱n car Jesús, jin drí möx cʉ mi̱ngu̱ pʉ Nazaret. Hnahño cja̱hni di möxi guegue. \v 29 Eso, bi mföxjʉ, bi zɛtijʉ car Jesús, bi gʉtijʉ gá ma jár nttza̱ni car jñi̱ni, pʉ jabʉ már bbʉh hnar ndo jñe̱. Bi hñi̱xjʉ jár nttza̱ni car jñe̱, mí ne di tsjöjquijʉ pʉ car Jesús. \v 30 Nu car Jesús ya, xní bböti nttzɛdi, bi hui̱x cʉ cja̱hni, bi wem pʉ. \s1 Un hombre que tenía un espíritu malo \p \v 31 Nubbʉ, car Jesús bi maa gá nzøti pʉ jar jñi̱ni Capernaum. Car jñi̱ni‑ca̱, guejtjo már bbʉh pʉ jar jöy Galilea. Cʉ pa cʉ mí cja tsjödi, car Jesús mí pa pʉ jar ni̱cja̱, cja̱ mí u̱jti cʉ cja̱hni pʉ. \v 32 Guegue‑cʉ mí ndo mpöjmʉ cja̱ mí ndo i̱htzibijʉ car Jesús, porque már ndo zö ca mí ma̱n‑ca̱. Mí pa̱di rá zö, te i ne da ma̱n car Escritura. \p \v 33 Már bbʉh pʉ jar ni̱cja̱ ca hnar hñøjø ca mí yojmi cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo. Nuca̱, bbʉ mí cca̱hti car Jesús, bi mafi nzajqui, bi ma̱: \p \v 34 ―Nuya, ¿te guí cjaguije ya, nuquɛ, Jesús, gúr mi̱ngu̱ pʉ Nazaret? ¿Cja xcú hñe̱je̱ pa gui jña̱guije cam nttzɛdije? Dí pa̱dije toquiguɛ. Xpá ngu̱hqui car Tzi Ta ji̱tzi, xpá ddahqui quer cargo pa gui ta̱guigöje. Nuquiguɛ, gúr hñøjø rá nttzu̱jpiqui xquí hñe̱h pʉ jabʉ i bbʉh ca Ocja̱.― \p \v 35 Nu car Jesús bi huɛnti car ttzonda̱ji̱, bi xifi: \p ―Nuya, gui jui̱j ya, cja̱ gui wembi nʉr cja̱hni‑nʉ.― \p Nubbʉ, cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo bi dɛjni car hñøjø pʉ jár madé cʉ cja̱hni már bbʉh pʉ, cja̱ bi wembi. Pe car hñøjø, jin te gá cjajpi, bi jogui rá zö‑cá̱. \v 36 Bbʉ mí cca̱hti cʉ cja̱hni ya‑cá̱, bi ndo zu̱jʉ, bi ma̱jmʉ: \p ―¿Jabʉ xtú cca̱htijʉ ca di jñɛjmi‑nʉ? Nʉr hñøjø nʉ i tsjifi ʉr Jesús, i pɛhtzi cár cargo más rá ndo nzɛdi. I bbɛjpi yʉ ttzonda̱ji̱ da bøni, cja̱ nuyʉ i øjte.― \p \v 37 Cja̱ bi ntʉngui car jña̱ digue cʉ milagro cʉ mí øti car Jesús. Bi dyøh cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉ já tzi jñi̱ni cʉ mí cerca pʉ. \s1 Jesús sana a la suegra de Simón Pedro \p \v 38 Diguebbʉ, bi bøm pʉ jar ni̱cja̱ car Jesús, cja̱ bi ma pʉ jár ngu̱ car Simón. Cár too car Simón mí ndo ca̱x car pá. Quí familia car Simón bi xih car Jesús di dyøtje tzʉ car döhtji. \v 39 Nu car Jesús, bbʉ, bi guati pʉ jabʉ már bbɛn car bbɛjña̱, cja̱ bi mandado pa di wen car jñi̱ni ca már tzöhui. Bi wen car jñi̱ni, bbʉ, cja̱ exque bi joh car bbɛjña̱. Bi nantzi, bi wi̱n car Jesús cja̱ co quí amigo cʉ mí yojmi. \s1 Jesús sana a muchos enfermos \p \v 40 Diguebbʉ ya, bbʉ ya xi már cʉh car jiadi, göhtjo cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉh quí döhtjijʉ, bú tzimpijʉ car Jesús. Cja̱ guegue ya, bi dyʉx quí dyɛ, bi jojqui göhtjo cʉ mí jñini. \v 41 Guejto már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ mí yojmi cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, cja̱ car Jesús bi cjajpi cár nda̱ji̱‑ca̱ bi bøni. Cja̱ bbʉ nguá mbøn car nda̱ji̱, mí ndo ña̱ nzajqui, mí ma̱: \p ―Nuquɛ, ʉ́r Ttʉqui ca Ocja̱.― \p Nu car Jesús ya, mí ccax car ttzonda̱ji̱, jí̱ mí jɛgui di ña̱, porque nuca̱ mí pa̱di, guegue múr hñøjø ca xquí hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di mandado. \s1 Jesús predica en Galilea \p \v 42 Bbʉ mí ni̱gui ya car jiax‑ca̱, bi bøn car Jesús gá ma ca hnar lugar pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Cja̱ bú tɛn cʉ cja̱hni, como mí ne di za̱mijʉ pa di hmʉjti pʉ, jin di ma di zoh‑cʉ́. \v 43 Nu car Jesús bi xijmʉ: \p ―Nugö, xpá cju̱jquigö gu má cʉ pé dda jñini hne̱je̱, gu ma grí xih cʉ cja̱hni car tzi jogui jña̱ dá ja̱. Gu xijmʉ, ya xqui mandado ca Ocja̱ hua jar jöy.― \p \v 44 Nubbʉ, bi ma gá tjogui göhtjo cʉ tzi jñi̱ni jar estado Galilea. Mí cʉti göhtjo cʉ tzi ni̱cja̱, cja̱ mí xih cʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱ ca mbá ja̱. \s1 La pesca milagrosa \c 5 \p \v 1 Diguebbʉ ya, ca hnar pa, car Jesús már bbʉh pʉ jár nttza̱ni car mar ca i tsjifi Genesaret. Már ndo dʉ cʉ cja̱hni, mí ne di dyøjmʉ cár palabra ca Ocja̱, hasta mí ndo ntu̱jquijʉ, cja̱ car Jesús, jí̱ mí tzö jabʉ ngu̱ di hmöy pa di jogui di u̱jti cʉ cja̱hni. \v 2 Nubbʉ, bi jianti yo tzi barco, ya xquí ttzoh pʉ jár nttza̱ni car mar. Ya xquí bøn cʉ mamöy, már pehti quí hmamöyjʉ. \v 3 Car Jesús, bbʉ, bi ñʉti ca hnar barco ca múr mɛjti car Simón. Bi xifi di dyɛti car barco drí tzi ñʉta mbo car mar. Nubbʉ, bi mi̱h pʉ jar barco, bbʉ, cja̱ bi segue bi u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. \p \v 4 Bbʉ ya xquí guadi, pé bi nzoh car Simón, bi xifi: \p ―Nuya, gui dyɛti nʉr barco drí ma nʉ mbo nʉr deje, nʉ jabʉ rá je̱, cja̱ gui pøti quir hmamöyjʉ pa gui tzʉdijʉ cʉ möy rá ngu̱.― \p \v 5 Bi da̱h car Simón, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Maestro, ya xtú pɛjme, xtú jaxje hua má̱nxu̱y, cja̱ jin te xtá tzʉdije cʉ möy. Pe nuya gu pøti nʉr hmamöy, porque guehquɛ guí ma̱.― \p \v 6 Bi møtijʉ cʉ hmamöy bbʉ, cja̱ bi zʉdijʉ rá ndo ngu̱ cʉ möy, hasta ya xi már xɛh quí hmamöyjʉ. \v 7 Nubbʉ, bi cjajpi ʉr seña quí mi̱nga̱‑mamöyjʉ cʉ már bbʉh ca hnar barco, pa di mföxjʉ di gʉxjʉ cʉ möy. Bú e̱jmʉ, bbʉ, cja̱ bi ñu̱htzijʉ cʉ möy göhtjo cʉ yo barco. Már ndo ngu̱ cʉ möy, hasta ya xi mí ne di ñʉh cʉ barco. \v 8 Car Simón (guejtjo mí tsjifi ʉr Pedro) bi hna ba̱di, gue ca Ocja̱ xquí unijʉ cʉ möy rá ngu̱. Bi hna guati car Jesús, bbʉ, bi nda̱ndiña̱jmu̱, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, dí pɛhtzi ʉm tzö já gár hmʉbi, porque rá ndo nttzoguigö.― \p \v 9 Car Pedro co cʉ pé dda mamöy cʉ már bbʉpjʉ jár barco guegue, bi ndo mbe̱nijʉ car milagro ca xquí ncja, como már ndo ngu̱tsjɛ cʉ möy xquí zʉdijʉ. \v 10 Guejti car Jacobo co car Juan bi mbe̱nihui car milagro hne̱je̱. Guegue‑cʉ́ mí mi̱nga̱‑mamöyhui car Simón. Cár tahui múr Zebedeo. Car Jesús bi xih car Simón, bbʉ: \p ―Dyo guí tzu̱, porque nuya dí ddahqui quer bbɛfi hnahño. Nuya gui nzoj yʉ cja̱hni pa da dɛnguigö. Ya jin gui cja mamöy ya.― \p \v 11 Diguebbʉ ya, bi dyɛnijʉ cʉ barco gá ma pʉ jár nttza̱ni car deje. Cja̱ cʉ jñu̱ mamöy bi zoh quí barco co göhtjo cʉ már cʉ pʉ, bi dɛnijʉ car Jesús. \s1 Jesús sana a un leproso \p \v 12 Pé hnar vez, car Jesús már dyo pé hnar jñini. Már bbʉh pʉ hnar hñøjø, mí tzöhui hnar jnini i tsjifi ʉr lepra, mí jøtze ntero cár ndodyo rá ngu̱ cʉ ttzotsja̱xi. Guegue‑cá̱, bbʉ mí jianti car Jesús, bi guati, bi nda̱ndiña̱jmu̱, cja̱ bi xifi, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ¿cja guí ne gui joguigui yʉm tsja̱xi?― \p \v 13 Cja̱ car Jesús bi tʉngui cár dyɛ, bi döni, bi xifi: \p ―Dyo ya ca̱, dí ne. Xta joh quir tsja̱xi.― \p Cja̱ bi hna wen cʉ tsja̱xi bbʉ́, bi zö. \v 14 Car Jesús, bbʉ́, bi xifi jin to di götzi, i̱na̱: \p ―Ma ya, gui ma u̱jti car möcja̱, ya xcú zö, cja̱ gui dö hnar zu̱we̱ pa da jña̱htibi ca Ocja̱, como ngu̱ ga mandado car Moisés pʉ jar ley. Gui dyøte göhtjo ca i ma̱m pʉ, pa ncjapʉ drí ba̱j yʉ cja̱hni, ya xí joh quir tsja̱xi.― \p \v 15 Pe nde̱jma̱ bi hño car jña̱, más bi ndo fa̱di te mí øti car Jesús. Rá ndo ngu̱ cja̱hni bi jmu̱ntzijʉ pa di dyødejʉ cár tzi palabra ca Ocja̱. Guejtjo bi ngu̱jqui cʉ to mbá tzí quí döhtjijʉ pa di jojqui car Jesús. \v 16 Nu car Jesús pé bi wem pʉ, bi ma gá ma pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni, cja̱ nupʉ, bú nzoh ca Ocja̱. \s1 Jesús sana a un paralítico \p \v 17 Pé hnar vez, bbʉ már bbʉjti car Jesús pʉ jar estado Galilea, bi nzoh cʉ cja̱hni. Cja̱ bi guati cja̱hni rá ngu̱ pa di dyøh cár palabra ca Ocja̱. Guejtjo már ju̱h pʉ cʉ dda fariseo co ni cʉ dda maestro, cja̱ nucʉ, bi dyødejʉ hne̱je̱. Cʉ cja̱hni‑cʉ, xquí ndo nxöh cár ley car Moisés. Xcuí hñe̱jmʉ göhtjo tema jñi̱ni pʉ jar estado Galilea, co ni pʉ jar estado Judea, co hne̱h pʉ jar ciudad Jerusalén, pa di dyødejʉ te mí ma̱n car Jesús cja̱ di cca̱htijʉ cʉ milagro mí øte. Car Jesús mí ndo yojmi cár ttzɛdi ca Ocja̱, eso, mí xoxi döhtji rá ngu̱. \v 18 Bi zøti cʉ dda hñøjø, mbá tu̱jʉ hnar döhtji, xquí hna̱htzi quí hua cja̱ jí̱ mí tzö di hña̱ni. Mí ne di ñʉtijʉ pʉ mbo car ngu̱ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, pa di dyöjpijʉ di jojqui tzʉ car döhtji. \v 19 Bi cca̱htijʉ ya, jí̱ mí tzö di cʉhtijʉ car döhtji, como már ndo dʉ cʉ cja̱hni pʉ jar goxtji. Nubbʉ, bi dexjʉ jar ña̱jcu̱, bi xohtzijʉ tengu̱ cʉ teja, cja̱ bi ga̱hmijʉ car hñøjø, ntero co cár mfi̱di, gá tzo pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús. \v 20 Car Jesús ya, bi cca̱hti quí amigo car döhtji cʉ mbá tu̱jʉ, mí ndo e̱me̱jʉ guegue. Cja̱ bi nzoh car döhtji, bbʉ, bi xifi: \p ―Nuquɛ, tada, ya xí mperdonaqui ca xcú dyøti ca rá nttzo.― \p \v 21 Cʉ maestro cʉ mí ndo nxöh car ley, co cʉ fariseo, bbʉ mí dyødejʉ car palabra‑ca̱, bi unijʉ ʉ́r cuɛ, como gá mbe̱nijʉ: “¿Dyoca̱ i ma̱ ncjapʉ? Ncjahmʉ i ne da cjatsjɛ Ocja̱ nʉr cja̱hni‑nʉ. Ddatsjɛ ca Ocja̱ i pɛhtzi derecho da perdonabi yʉ cja̱hni ca xí dyøti ca rá nttzo.” \p \v 22 Nu car Jesús bi ba̱tibi quí mfe̱ni cʉ cja̱hni‑cʉ. Bi dyöni, bbʉ: \p \v 23 ―¿Dyoca̱ xí ddahquijʉ ʉr cuɛ ca xtá xij nʉr hñøjø‑nʉ́, xí mperdonabi ca xí dyøte? Guejtjo di zö nʉr döhtji bbʉ gua xifi di bböy cja̱ di hño. \v 24 Nuya, gu u̱jtiquijʉ, cierto dí pɛhtzigö ʉm cargo hua jar jöy pa gu perdonabi yʉ cja̱hni ca te xí dyøte, como guejcö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy.― \p Nubbʉ́, bi nzoh car döhtji bbʉ́, bi hñi̱mbi: \p ―Dí xihqui, nuya gui nantzi, tu̱x nir mfi̱di, cja̱ gui me ir ngu̱.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 25 Cja̱ car döhtji ya, bi hna bböy, bi du̱x cár mfi̱di, cja̱ bi ma ʉ́r ngu̱. Má ndo öjpi mpöjcje ca Ocja̱. Göhtjo cʉ cja̱hni bi cca̱htijʉ te bi ncja. \v 26 Bi ndo mbe̱nijʉ car milagro, göhtjojʉ, már ndo i̱htzibijʉ car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ co guejti car Jesús, por rá ngue ca xquí dyøti‑cá̱. Bi ma̱jmʉ: \p ―¿Jabʉ xtú nu̱jʉ hnar cosa ca di jñɛjmi ca xí ncja ya? Rá ndo zö.― \s1 Jesús llama a Leví \p \v 27 Diguebbʉ ya, bi bøn car Jesús, cja̱ bi jianti hnar hñøjø, mí pɛjpi car gobierno, mí cobra cʉ contribución. Már ju̱ pʉ jabʉ mí jmu̱ntzi‑cʉ. Mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Leví. Car Jesús bi nzofo, bi xifi: \p ―Nuquiguɛ, gui tɛnguigö ya.― \p \v 28 Cja̱ guegue car Leví bi bböy nguetica̱, bi zoh cár bbɛfi, bi dɛn car Jesús. \p \v 29 Ca hnajpa, car Leví bi mandado bi ttøti hnar mbaxcjua pʉ́r ngu̱, bi mvitabi car Jesús cja̱ co quí amigo‑ca̱. Guejtjo bi mvitabi quí amigotsjɛ cʉ mí pɛjpi car gobierno. Guejti‑cʉ mí jmuntzi cʉ contribución. Guegue‑cʉ cja̱ co pé dda cja̱hni rá ngu̱ már tzijʉ pʉ́r ngu̱ car Leví. \v 30 Guejtjo bi guati pʉ cʉ dda fariseo co ni cʉ dda maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni car ley ca bi dyøti car Moisés. Guegue‑cʉ́ bi cca̱htijʉ car Jesús cja̱ co quí amigo, már tzijʉ pʉ hne̱je̱, cja̱ bi zohmijʉ. Bi xijmʉ quí amigo car Jesús: \p ―¿Dyoca̱ xcú mpɛjnijʉ yʉ jiöjte yʉ i cobra car contribución, co hne̱j yʉ pé dda cja̱hni yʉ rá ndo nttzo? Hnaadi hua gár tzijʉ‑yʉ.― \p \v 31 Car Jesús bi da̱di bi xijmʉ: \p ―Rí ntzöhui gu yobbe yʉ cja̱hni yʉ jin gui tzö cár vida. Como i ncjá ncja ngu̱ döhtji‑yʉ́, i nesta nʉr médico. Nu cʉ cja̱hni cʉ jin te i cja, jin gui nesta médico. \v 32 Nugö xtú e̱je̱ pa gu nzoj yʉ cja̱hni yʉ i ndu̱jpite, pa da jiɛh ca rá nttzo, da jionijʉ ca Ocja̱. Jí̱ xtá e̱je̱ pa te gu xij yʉ cja̱hni yʉ i ma̱ jin gui ndu̱jpite.― \s1 Le preguntan a Jesús sobre el ayuno \p \v 33 Nubbʉ́, quí contra car Jesús bi dyönijʉ, bbʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―I ayuna cʉ hñøjø cʉ i tɛn car Juan, segue i ayuna‑cʉ́ cja̱ i mahtijʉ ca Ocja̱. Guejti yʉ to i tɛn yʉ fariseo, i øtijʉ ncjadipʉ. Nu yʉ i tɛnquiguɛ, jin gui ayunajʉ. ¿Dyo ya ca̱?― \p \v 34 Car Jesús bi xijmʉ, bbʉ: \p ―Cierto, jin gui ayuna yʉm amigo yʉ pa ya. Jin da jogui da ayuna yí amigo nʉr novio, bbʉ ra bbʉjti nʉr novio, ra ttøhtibitjo cár mbaxcjua gá ntja̱jti. \v 35 Ba e̱j yʉ pa bbʉ ya xtrú ma nʉr novio. Nubbʉ, da ayuna yí amigo, bbʉ.― Ncjapʉ gá nda̱h car Jesús. \p \v 36 Cja̱ pé bi xih cʉ cja̱hni pé hnar comparación, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Jin to di xɛjquibi hnár pedazo hnar ddadyo pajni pa drí møhti hnar zɛpajni. Hmɛditjo xtrú xɛh car ddadyo, cja̱ jin di jñøhui car zɛda̱tu̱. \v 37 Guejtjo jin gui tsjiti hnar zɛxfani car ddadyo vino ca jí̱ bbe i mbödi, porque da fʉgui, da ndʉ cár jña̱, da xɛh car xifani. Nubbʉ́, da mfön car vino cja̱ da ttzon car xifani hne̱. \v 38 I tsjiti car ddadyo vino hnar xifani rá zö. \v 39 Car cja̱hni ca xí nzi car vino ca ya xí mbödi, ya jin gui ne car jugo gá uvatjo. I ma̱ntjo, más rá ncʉji car vino ca ya xí mbödi.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. Gue yʉ palabra‑yʉ́ mír jɛquihui cʉ ddadyo palabra cʉ mí ma̱ guegue co car jugo ca jí̱ bbe i mbödi. Nu cʉ costumbre cʉ mí tɛn cʉ judio desde ya má yabbʉ, mír jɛquihui car vino ca ya xí mbödi. \s1 Los discípulos recogen trigo en el día de descanso \c 6 \p \v 1 Ca hnar pa nsabado, car Jesús bi tjoh pʉ ja jua̱ttɛy, má hñohui cʉ hñøjø cʉ mí tɛni. Nucʉ, má tʉjqui cʉ ña̱ttɛy, má ta̱jmi co quí dyɛjʉ, cja̱ má tzajʉ hña̱tjo cʉ ttɛy. \v 2 Már bbʉh pʉ hne̱je̱ cʉ dda fariseo, cja̱ bbʉ mí cca̱htijʉ te má øti quí amigo car Jesús cʉ mí tɛnijʉ, bi ma̱ guegue‑cʉ: \p ―¿Dyoca̱ guí øtijʉ ca jin gui tjɛgui da ttøti nʉr pa nsabado, como rá nttzu̱jpi nʉr pa ya?― \p \v 3 Bi da̱h car Jesús, bbʉ, bi xijmʉ: \p ―¿Te rá nguehca̱ guí tzobiguije? ¿Cja jí̱ xquí cca̱htijʉ cʉ Escritura, pʉ jabʉ i cuati car bbede, te bi dyøti car David ca hnar vez bbʉ már tu̱ntju̱, co ni cʉ hñøjø cʉ már hñohui? \v 4 Guegue bi ñʉti pʉ jár ngu̱ ca Ocja̱, bi gʉjqui cʉ tju̱jme̱ rá nttzu̱jpi cʉ xquí jña̱htibi ca Ocja̱, cja̱ bi zi. Guejtjo bi un cʉ hñøjø cʉ már hñohui, cja̱ nucʉ bi zi hne̱je̱. Jin gui tjɛgui to da zi cʉ tju̱jme̱‑cʉ, jøntsjɛ cʉ möcja̱. \v 5 Nugö, dí xihquijʉ, guejcö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy, eso dí pɛhtzi derecho gu mandado, ter bɛh ca̱ da ttøti nʉr pa nʉ rá nttzu̱jpi.― \s1 El hombre de la mano seca \p \v 6 Ca pé hnar nsabado, car Jesús bi ñʉti jar ni̱cja̱, cja̱ bi u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. Guejtjo már bbʉh pʉ hnar hñøjø xquí dyoti cár jogui dyɛ. \v 7 Cʉ maestro cʉ mí u̱jti car ley, co ni cʉ fariseo, mí jantitjojʉ car Jesús, mí tøhmitjojʉ, cja di dyøtje car döhtji car pa‑cá̱, como már nttzu̱jpi. Mí jonijʉ te di jiøxjʉ car Jesús ca drá nttzo. \v 8 Car Jesús ya, bi ba̱di te már be̱nijʉ. Bi nzoh car hñøjø ca xquí dyoti ca hnár dyɛ, bi xifi: \p ―Bböy, bú e̱cua jabʉ da cca̱jtiqui yʉ cja̱hni.― \p Bi bböh car hñøjø, bbʉ́, cja̱ bi ma gá nguati car Jesús. \v 9 Diguebbʉ ya, car Jesús bi dyön cʉ hñøjø cʉ már cca̱htijʉ: \p ―Dí önquijʉ ya, ¿cja gu föxjʉ yʉ cja̱hni na̱r pa na̱ rá nttzu̱jpi cja huá gu øhtibijʉ ca rá nttzo? ¿Cja gu föxjʉ hnar döhtji pa jin da du̱, cja huá gu jɛguijʉ da du̱?― \p \v 10 Nubbʉ́, car Jesús bi cca̱hti göhtjo cʉ már bbʉh pʉ, guegue‑cʉ mí ne te di jiøxjʉ. Bi døhmi te drí da̱h‑cʉ́, pe u̱jtjo. Diguebbʉ bi xih car hñøjø, bi hñi̱mbi: \p ―Tʉngui ya quer dyɛ.― \p Car hñøjø bi tʉngui cár dyɛ bbʉ́, cja̱ bi hna jojtjo. \v 11 Cʉ fariseo ya, co ni cʉ maestro, bi ndo ʉjʉ car Jesús, hasta ngu̱ di nlocojʉ. Bi ña̱tsjɛjʉ ja di ncjajʉ pa drí möhtijʉ car Jesús. \s1 Jesús escoge a los doce apóstoles \p \v 12 Gue cʉ pá cʉ́, car Jesús bi bøx pʉ jar ttøø pa di nzoh ca Ocja̱. Bi jaxti ʉr xu̱y, mí mahti Ocja̱. \v 13 Bbʉ mí nxu̱di ya bbʉ́, bi nzoh cʉ hñøjø cʉ mí tɛni cja̱ bi juajni doce pa di yojmi guegue. Bi un‑cʉ́ cár cargo gá apóstole pa drí hñojʉ, drí tʉngui cár palabra ca Ocja̱. \v 14 Bi hñi̱x car Simón, ca mí tsjifi múr Pedro. Cja̱ bi hñi̱x cár cjua̱da̱, gue car Andrés. Guejtjo bi hñi̱x car Jacobo co car Juan, car Felipe, co ni car Bartolomé. \v 15 Guejti car Mateo, car Tomás, co car Jacobo (múr ttʉ car Alfeo‑cá̱) co car Simón ca mí tsjifi ʉr cananista. Bi hñi̱tzi göhtjo‑cʉ́. \v 16 Bi hñi̱x car Judas, cár cjua̱da̱ car Jacobo. Guejti car Judas Iscariote, ca bi dö car Jesús, bi hñi̱tzi hne̱je̱. Mí doce quí möxte cʉ bi hñi̱x car Jesús pa di yojmi guegue cja̱ di mötzi di tʉnguibi cár palabra ca Ocja̱. \s1 Jesús enseña a mucha gente \p \v 17 Bú ca̱jmʉ jar ttøø, gá nzøjmʉ pʉ jar bbatja. Nupʉ, bi ndo guati cja̱hni rá ngu̱, mír dɛnijʉ pa di dyødejʉ cár palabra ca Ocja̱. Xcuí hñe̱jmʉ car estado Judea, co car jñi̱ni pʉ Jerusalén, co pʉ jar jöy pʉ jár nttza̱ni car ndo mar, pʉ jabʉ mír hmʉh cʉ jñi̱ni Tiro co pʉ Sidón. Bú e̱jmʉ pa di dyødejʉ ca mí ma̱n car Jesús, cja̱ mbá tzimpijʉ döhtji pa di dyøtje guegue. Cja̱ bi zö göhtjo cʉ döhtji. \v 18 Guejti cʉ cja̱hni cʉ xquí zʉ ttzonda̱ji̱, car Jesús bi jojqui ntero‑cʉ́. \v 19 Göhtjo cʉ cja̱hni, mí ne di guatijʉ car Jesús pa di dönijʉ, como mí ndo pɛhtzi ʉ́r ttzɛdi guegue‑ca̱. Bbʉ mí tjöndijʉ jøntsjɛ quí da̱jtu̱ car Jesús, mí joh cʉ döhtji, göhtjo ca te mí tzöjʉ. \s1 La felicidad y la infelicidad \p \v 20 Car Jesús bi nzoh cʉ hñøjø cʉ mí tɛni, bi xijmʉ: \p ―Rá ndo zö guir hmʉpjʉ, nuquɛjʉ jin te guí pɛhtzijʉ, porque ca Ocja̱ xí nzohquijʉ pa grí hmʉpjʉ pʉ jabʉ i mandado guegue. \p \v 21 Guejtjo, masque guí tu̱ntju̱jʉ hua jar jöy, rá zö guir hmʉpjʉ, porque ba e̱h car pa bbʉ xta ttahquijʉ te gui tzijʉ hasta gui niña̱jʉ rá zö. \p Nuquiguɛjʉ, como ngu̱ guir nzonijʉ yʉ pa ya, dí xihquijʉ, rá zö gri hmʉpjʉ, porque xta zøh car pa bbʉ xquí tjedejʉ. \p \v 22 Guejtjo como ngu̱ ga ʉquijʉ yʉ cja̱hni por rá nguejquigö, rí ntzöhui gui mpöjmʉ. Masque da fonquiquijʉ yʉ cja̱hni, yʉ pa ya, masque da zanquijʉ, masque da zo ʉ́r cji̱jnijʉ bbʉ xta dyøh quir tju̱ju̱jʉ, por rá nguehca guír tɛnguigöjʉ, rí ntzöhui gui mpöjmʉ. \v 23 Gui ndo mpöjmʉ, hasta gui ntsjöjquijʉ hne̱, porque pʉ jar ji̱tzi da ttahquijʉ ca drá tzi zö. Guejti cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉ ya má yabbʉ, mí ncjajʉ pʉ, mí ʉn quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ mí xijmʉ cár tzi palabra‑ca̱. \p \v 24 Nu yʉ rico yʉ rí ma ʉ́r mʉyjʉ yʉ i pɛhtzi hua jar jöy, da ndo du̱mʉyjʉ, como ya jin te pé da ttun‑yʉ pʉ jar ji̱tzi. \p \v 25 Tzi probe yʉ cja̱hni yʉ i ndo ñu̱nijʉ yʉ pa ya, porque xta zøh car pa da ndo du̱ntju̱‑yʉ. \p Tzi probe hne̱je̱ yʉ cja̱hni yʉ i mpöjmʉ por rá nguehca̱ rí nu̱jʉ cosa rá zö hua jar mundo. Tzi probe‑yʉ, como ya xpa e̱h car pa bbʉ xta nzonijʉ. \p \v 26 Da ndo sufri hne̱je̱ yʉ cja̱hni yʉ jin gui ttzangua jar jöy, göhtjo cʉ pé ddaa i tzøjmʉ cja̱ i xijmʉ ca rá zö. I jñɛjmʉ cʉ jiöjte profeta cʉ mí bbʉ ya má yabbʉ. Guegue‑cʉ mí ndo tti̱htzibi cja̱ mí ndo jne hne̱je̱. \s1 El amor a los enemigos \p \v 27 Nuquɛjʉ, ncja ngu̱ guir tɛnijʉ yʉ palabra yʉ dí xihquijʉ, gui ma̱dijʉ quir contrajʉ, cja̱ gui dyøhtibijʉ ca rá zö cʉ to i ʉquijʉ. \v 28 Gui dyöjpijʉ ca Ocja̱ da möx cʉ to i tzanquijʉ. Gui nzojmʉ pa da bendeci cʉ to i øjtiquijʉ ca rá nttzo. \v 29 Nu ca to da cuajtiqui hnar mpɛhti jer jmi, gui jiɛgui pé drí cuajtiqui hnar mpɛhti ca pé hner jmi. Ca to da ga̱nqui quer manga, jiɛgui da ga̱nqui quer pajni hne̱je̱. \v 30 Car cja̱hni ca te da dyöhqui, gui u̱ni. Bbʉ to da jña̱zqui tema cosa dir mɛjtiguɛ, ya jin gui ma gui dyöjpi‑ca̱. \v 31 Gui dyøhtibi ca rá zö quer hñohui. Dyøhtibi ncja ngu̱ gri ne di ttøjtiquiguɛ. \p \v 32 Bbʉ guí nejʉ jøntsjɛ cʉ cja̱hni cʉ i nequijʉ, jin gui tzö ca guí øtijʉ, bbʉ. Hasta yʉ cja̱hni yʉ jin gui e̱me̱ ca Ocja̱, i nejʉ cʉ to i ne gueguejʉ. \v 33 Guejtjo bbʉ guí fötzi jøntsjɛ cʉ cja̱hni cʉ xí möxqui, jin gui tzö‑ca̱. Ncjahmʉ guí cohtzibitjo car favor ca xí dyøjtiqui‑cʉ. Guejti cʉ cja̱hni cʉ i ndu̱jpite, i cohtzi cʉ favor cʉ i ttøhtibijʉ, hne̱je̱. \v 34 Guejti car cosa ca te guí pɛhtzi, gui jmi̱pi car cja̱hni ca di nesta, masque jin te di ja̱ pa te pé da jmi̱hqui. Bbʉ gui jmi̱pi quir cosa jøntsjɛ cʉ cja̱hni cʉ te pé da jmi̱hqui, jin gui tzö ca guí øte, bbʉ. Hasta yʉ cja̱hni yʉ i ndu̱jpite, i jmi̱pi yí mi̱nga̱‑cja̱hnihui quí cosa, como i ne pé da jmi̱pi ca te da nesta, pé hnar pá. \v 35 Nuquɛjʉ, dí xihquijʉ, gui ma̱dijʉ quir contrajʉ, cja̱ gui dyøhtibijʉ ca rá zö. Gui jmi̱pijʉ ca i öhquijʉ, masque jin te pé da jmi̱hquijʉ gueguejʉ. Bbʉ gui dyøtijʉ ncjapʉ, nubbʉ, xquí jñɛjmʉ quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ ji̱tzi, cja̱ guegue‑ca̱ da ddahquijʉ ca drá tzi zö. Guegue‑ca̱ i jui̱jquite cja̱ i föx yʉ cja̱hni, masque nuyʉ, jin gui öjpijʉ cja̱ma̱di, como rá nttzo quí mʉyjʉ. \v 36 Nuquɛjʉ, i nesta gui jui̱jquijʉ yʉ cja̱hni, hne̱je̱, ncja ngu̱ quer Tzi Tajʉ i jui̱jquite. \s1 No juzguen a otros \p \v 37 Nuquɛjʉ, bbʉ jin gui nejʉ da ttzopiquijʉ, dyo guí tzohmijʉ quir mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. Dyo guí ma̱nguɛ i ndu̱jpite quer hñohui bbʉ jin guí ne da tsjihqui guí ndu̱jpiteguɛ hne̱je̱. Gui perdonabi quer hñohui pa da mperdonaqui ca guí tu̱guɛ, hne̱je̱. \v 38 Bbʉ to te gui u̱nijʉ, da cja Ocja̱ pa pé da ttahquijʉ ca gui nestajʉ. Da ñu̱htzi rá zö car ttɛni, da dʉhti, da jua̱ti, hasta da mfonti. Ncjapʉ da ttahquijʉ. Ncja ngu̱ gri u̱nijʉ, da ncjapʉ drí ttahquijʉ hne̱je̱.― \p \v 39 Car Jesús bi nzoh quí amigo cʉ mí tɛnijʉ. Bi xijmʉ nʉr ejemplo‑nʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Hnar godö ya, co pe hnar godö, ¿cja da jogui da u̱jti jabʉ da hño? Ji̱na̱. Pe ntoja göhtjo yojmi da tzohui jar hñu̱tje. \v 40 Hnar éscula, cja i nxöjtjo ca i ma̱n cár maestro. Como i nxöjtjo, jin gui jogui da da̱pi cár maestro. Sólo bbʉ xta cjuajti rá zö quí estudio, nubbʉ, xta ba̱di rá zö, ncja ngu̱ cár maestro, bbʉ. \p \v 41 ¿Dyoca̱ guí tzohmi quer hñohui bbʉ guí cca̱hti, xtrú dyøti ca rá nttzo? ¿Dyoca̱ jin gui cca̱htitsjɛ quer falta gú dyøte? Guí jñɛjmi hnar cja̱hni i ne da möx cár hñohui da jña̱hmi hnar tzi ngʉnza xí tzo jár dö. Pe guegue, i o hnar za rá ndo nojo jár dö. \v 42 ¿Cja da jogui gui xih quer hñohui: “Tøhmi, xtá ja̱hmi ca i o nir dö,” siendo, jin guí pa̱di, i o quer döguɛ hnar za rá nojo? ¿Toca̱ guí ne gui jiöti ya, bbʉ? Bbɛto gui jña̱hmi car za ca i o quer döguɛ, cja̱ diguebbʉ ya, cja da jogui gui jña̱hmpi ca te i o jár dö quer hñohui. \s1 El árbol se conoce por su fruto \p \v 43 Bbʉ rá zö hnar za, i tu̱ cár fruta rá zö hne̱je̱. Cja̱ bbʉ jin gui tzö car za, jin gui tzö cár fruta i tu̱, bbʉ. \v 44 Según car fruta, i fa̱di tema clase car za. Jin gui tu̱ higo yʉ tzi paxi gá hmini. Jin gui tu̱ uva hnar za gá hmini. \v 45 Hnar jogui cja̱hni i mbe̱ngui jogui mfe̱ni, eso i ma̱n ca rá zö hne̱je̱. Hnar cja̱hni rá nttzo i mbe̱ngui nttzomfe̱ni, eso, i ma̱ngui palabra jin gui tzö hne̱je̱. Ca te xí mbe̱ni mbo ʉ́r mʉy hnar cja̱hni, guehcá̱ da ma̱. \s1 Las dos bases \p \v 46 ¿Dyoca̱ guí nzojquigö ir jmu̱guijʉ, bbʉ jin guí ne gui dyøtijʉ ca dí xihquijʉ? \v 47 Xtá xihquijʉ ja i ncja car cja̱hni ca i øh ca dí ma̱, cja̱ i øte. \v 48 Guegue‑ca̱ i jñɛjmi hnar hñøjø ca bi xotzi rá zö cár ngu̱. Bbɛto bi göti car cimiento já me̱do. Bi xi̱hmi car jöy, már je̱ bi dyøti car cimiento, hasta bbʉ mí döti car do rá me̱. Cja̱ diguebbʉ ya, bi xox cár ngu̱ pʉ xøtze jar cimiento‑ca̱. Masque bú ndo e̱ deje cja̱ co nzøjtje, bi dɛjni car ngu̱, pe jí̱ mí tzö di dyenti, porque xquí tsjotzi pʉ xøtze car me̱do. \v 49 Nu car cja̱hni ca i øh ca dí ma̱, pe jin gui øte, i jñɛjmi car hñøjø ca bi xox cár ngu̱ jar bbomu̱tjo, mí u̱jtjo car cimiento. Bú e̱h cʉ nzøjtje, bi dɛjni, cja̱ ncjatica̱ bi dyenti. Bi tjegue rá zö car ngu̱‑ca̱.― Ncjanʉ gá xih quí möxte car Jesús. \s1 Jesús sana al siervo de un oficial romano \c 7 \p \v 1 Car Jesús bi xih cʉ cja̱hni yʉ palabra‑yʉ, cja̱ guegue‑cʉ bi dyøde. Bbʉ mí guadi mí u̱jti cʉ cja̱hni, nubbʉ, bi ma gá ñʉti jar jñi̱ni Capernaum. \v 2 Mí bbʉh pʉ ca hnar capitán romano, mí jñi̱ngui hnár mɛfi. Nucá̱, mí ndo ne rá ngu̱. Cja̱ nu car mɛfi, mí ndo jñini, hasta ya xi mí ne di du̱. \v 3 Nu car capitán, bi dyøh ca mí ma̱n cʉ cja̱hni digue car Jesús. Nubbʉ́, bú pɛjni cʉ dda tita cʉ mí mandadobi cʉ cja̱hni israelita, pa di dyöjpi car Jesús hnar favor di ma tzʉ, du dyøtjebi cár mɛfi. \v 4 Cja̱ nucʉ́, bú e̱jmʉ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús. Bi ndo dyöjpijʉ car favor, bi xijmʉ: \p ―ʉr jogui cja̱hni car capitán ca xpá ngu̱jquije. Rí ntzöhui gui ma bú dyøtjebi cár mɛfi. \v 5 Porque i ndo ma̱j yʉm cja̱hnijʉ, hasta xí dyøjtiguije hnar ni̱cja̱ pʉ jam jñi̱nije.― \p \v 6 Nubbʉ́, car Jesús bi möjmʉ. Pe bbʉ ya xti zøtijʉ jár ngu̱, car capitán pé bú pɛjni cʉ dda hñøjø cʉ mí yojmi. Hnaa cʉ cja̱hni‑cʉ́ bi guati car Jesús, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ya jin gui nesta gui ma pʉ jár ngu̱ car capitán, porque i ma̱ guegue, jí̱ rí ntzöhui gui cʉti pʉ́r ngu̱. \v 7 Guejtjo jí̱ xcuá ne xcuá hñe̱cua pa di nzohqui, como i ma̱ guegue, desde guejcua, bbʉ jøntjo gui ma̱n quer palabra, da zö cár mɛfi. I ma̱ guegue da ttøti ca gui ma̱, como rá nzɛhqui. \v 8 I ma̱n car capitán, i̱na̱: “Hne̱quigö, xí tti̱xqui, xí ttajqui cam cargo. I bbʉh cʉ to i mandadogui, cja̱ nugö dí øjtibi cár palabrajʉ. Cja̱ pé dí hñi̱jcö cʉm sundado hne̱je̱ cʉ dí mandadobi. Bbʉ dí xij nʉ́ da ma, i pa. Cja̱ nʉ pé hnáa, bbʉ dí mahtitjo du e̱je̱, ba e̱je̱. Hne̱h cam mɛfi, bbʉ dí xifi: Dyøti nʉ́, i øte. Eso, dí pa̱di, ncja ngu̱ ga ttøjtigui cam palabra, ncjadipʉ da ttøjtiqui quer palabra, hne̱je̱.” Ncjapʉ xpá ma̱n car capitán.― \p \v 9 Bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ car Jesús, bi ndo tzøjø. Bi bböti, bbʉ, bi xih cʉ cja̱hni cʉ má tɛni: \p ―Nugö dí xihquijʉ, ni jabʉ xtá nu̱ hnar cja̱hni ca xtrú ndo hñe̱me̱gui ncja ngu̱ car capitán‑ca̱. Ni digue yʉm mi̱nga̱‑israelitajʉ, jin gui e̱me̱gui ncja ngu̱‑ca̱.― Bi da̱di ncjapʉ car Jesús. \p \v 10 Nubbʉ, cʉ hñøjø cʉ xcuí bbɛjni pʉ jár ngu̱ car capitán bi ma gá ngojmʉ pʉ, cja̱ bi dötijʉ, ya xquí zö car mɛfi ca mí jñi̱nijma̱ja̱. \s1 Jesús resucita al hijo de una viuda \p \v 11 Diguebbʉ ya, car Jesús bi bøni, mír ma jar jñi̱ni ca mí tsjifi Naín. Má pöjmʉ quí möxte cʉ mí ntzixihui. Guejtjo már ngu̱ cʉ pé dda cja̱hni cʉ má tɛnijʉ hne̱je̱. \v 12 Cja̱ bbʉ ya xi mír ma di ñʉti jar jñi̱ni, bi jianti hnar ánima, ya xi mbá hnu̱ du ttögui. Car hñøjø ca xquí du̱, mí ddatsjɛ múr ttʉ cár me, cja̱ nuca̱ múr ddanxu̱. Cja̱ mbá hñojʉ cár me car añima pé dda cja̱hni rá ngu̱. \v 13 Car Jesús ya, bbʉ mí ntjɛhui cár me car ánima, bi jui̱jqui, cja̱ bi xifi: \p ―Dyo guí zoni.― \p \v 14 Cja̱ bi guati, bi göx cár dyɛ pʉ jar tabla pʉ jabʉ már ox car ba̱jtzi hñøjøtjo, cja̱ nu cʉ to mbá tu̱ ya, bi tzi døhmijʉ. Cja̱ guegue bi nzoh car ánima, bi xifi: \p ―Nuquɛ, ttʉ, dí xihqui, nantziguɛ ya.― \p \v 15 Diguebbʉ ya, bi zö car ba̱jtzi hñøjø, pé bú coh cár mʉy, cja̱ bi mi̱, bi mʉdi bi ña̱. Nubbʉ, car Jesús bi hñi̱hti cár me. \v 16 Cja̱ bi ntzu̱jʉ göhtjo cʉ már cca̱htijʉ, bi ma̱jmʉ te tza rá nzɛh ca Ocja̱. Bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Cierto rá nzɛdi nʉ hnár jmandadero ca Ocja̱ nʉ xí nzøcua.― \p Mí bbʉh cʉ ddáa cʉ bi ma̱jmʉ: \p ―Cierto xí mbe̱nguigöjʉ cam Tzi Tajʉ ji̱tzi, cja̱ xí ndo möxquijʉ, yí cja̱hniguijʉ.― \p \v 17 Cja̱ diguebbʉ ya, bi ndo ngöxtejʉ nʉr milagro nʉ xquí dyøti car Jesús. Bi dyøde göhtjo cʉ cja̱hni pʉ jar estado Judea, cja̱ guejtjo bi ttøde hasta cʉ lugar göhtjo jáy nttza̱ni car estado‑ca̱. \s1 Los enviados de Juan el Bautista \p \v 18 Cʉ hñøjø cʉ mí tɛnijʉ car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni bi xifi göhtjo cʉ te xquí ncja. Nubbʉ, car Juan bi nzofo yojo‑cʉ. \v 19 Bi gu̱jmi drí ma pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús pa di dyönihui, ¿cja mí gue car Cristo ca di hñe̱cua jar jöy, cja huá mí nesta di døhmijʉ hnahño ʉr cja̱hni? \v 20 Bi ma cʉ yojo jmandadero, bbʉ́, bi guatihui car Jesús, cja̱ bi dyönihui ncjahua: \p ―¿Cja guehquiguɛ gúr cja̱hni xquí jma̱ du bbɛnqui hua jar jöy pa güi föxcöje, cja huá hnahño ʉr cja̱hni dí tøhmije pa da möxcöje?― Ncjapʉ gá hñönihui. \p \v 21 Mero bbʉ mí zøti pʉ cʉ yojo jmandadero, car Jesús már ndo cjʉhtzi rá ngu̱ jñi̱ni, co jñi̱ni cʉ xcuí hñe̱ gá castigo. Guejtjo már cjʉhtzibi cʉ dda döhtji cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, cja̱ már xojquibi quí dö cʉ godö rá ngu̱. \p \v 22 Diguebbʉ, bi da̱h car Jesús, bi xih cʉ yo hñøjø: \p ―Ma grí xijmi car Juan digue nʉ xcú cca̱jtiguihui dár øte, hne̱j nʉ xcú dyødehui dár ma̱. Gui xijmi, ya xqui janti yʉ godö, cja̱ yʉ dohua ya xqui dyo. Guejti yʉ döhtji yʉ mí jøxi tsja̱xi gá lepra, ya xí jogui. Guejti yʉ gogu̱, ya xqui øde. Hne̱j yʉ dda ánima yʉ xquí du̱, ya xí nantzi. Cja̱ yʉ tzi probe yʉ jin te i ja̱, ya xí tsjih car tzi ddadyo jña̱ ja ncja drí döti cár nzajqui.― Ncjapʉ gá nda̱h car Jesús, gá mbe̱mbi car Juan digue ca hnar palabra ca i cuati pʉ jar Escritura. \p \v 23 Cja̱ car Jesús pé bi xih quí jmandadero car Juan: \p ―Car Tzi Ta ji̱tzi da ndo bendeci car cja̱hni ca da hñemegui göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉy, cja̱ jin da jiɛh ca drí hñemegui, guejcö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy.― \p \v 24 Bbʉ ya xquí tsjij yʉ palabra‑yʉ, bi ma quí jmandadero car Juan, bbʉ. Diguebbʉ ya, car Jesús bi mʉdi bi ma̱ ja mí ncja car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni. Bi hñi̱mbijʉ: \p ―¿Ja mí ncja ca hnar cja̱hni ca gú ma cca̱htijʉ pʉ jabʉ jin to i hña̱ni? ¿Cja i jñɛjmi cʉ tule cʉ i jua̱n car nda̱ji̱? ¿Cja jí̱ mí pa̱di te di xihquijʉ? \v 25 ¿Cja huá gú möjmʉ pa güi cca̱htijʉ hnar hñøjø ca di je quí da̱jtu̱ drá tzi zö? Nu̱jma̱jʉ, cʉ cja̱hni cʉ i je quí da̱jtu̱ rá tzi zö cja̱ i ndo tzijʉ rá zö i bbʉpjʉ pʉ jáy ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ i mandado. \v 26 Bbʉ jin gui gue yʉ gú ma cca̱htijʉ, ¿ja mí ncja car hñøjø gú ma cca̱htijʉ, bbʉ? ¿Cja jin gúr jmandadero ca Ocja̱ guegue? Ja̱a̱, guehca̱ dí xihquijʉ. Cja̱ pé dí xihquijʉ, más rá ngu̱ cár cargo car Juan nin dra ngue cʉ ddaa quí jmandadero ca Ocja̱. \v 27 I ju̱x pʉ jar Escritura nʉr jña̱ nʉ i ma̱ ja di ncja ca hnar jmandadero ca di mɛjni car Tzi, Ta ji̱tzi, i̱na̱: \q1 Nu̱jma̱ja̱, dí pɛjni nʉm jmandadero da hmɛto, cja̱ nuquɛ gui hmɛfa, \q1 Guegue da nzoh cʉ cja̱hni, da xijmʉ, ya xcuá e̱quɛ. \m Ncjapʉ ga ma̱m pʉ jar Escritura. \v 28 Cierto dí xihquijʉ, jin tema jmandadero ca Ocja̱ xí ni̱gui hua jar jöy ca di ja̱ cár cargo drá ngu̱ ncja ngu̱ ca i pɛhtzi car Juan. Guejtjo dí xihquijʉ, más drá ndo zö ca da döti cʉ cja̱hnitjo cʉ da nu̱ cár jmandado ca Ocja̱ hua jar jöy, bbʉ ya xtrú cumpli ca Ocja̱ ca xí ma̱. Nucʉ́, masque di cja̱hnitjo cʉ jin te di bbʉh quí cargo, más drá ndo zö ca da dötijʉ ni ndra ngue ca bi döti car Juan.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 29 Cʉ cja̱hnitjo co hne̱h cʉ hñøjø cʉ mí cobra cʉ contribución, bbʉ mí dyødejʉ, bi ma̱jmʉ, i̱na̱jʉ: \p ―Ra ndo zö ca xí dyøti car Tzi Ta ji̱tzi. Bú pɛnquijʉ car Juan, cja̱ guegue‑ca̱ xí nzojcöjʉ. Xí xijquijʉ ca ncjua̱ni‑ca̱.― Cʉ cja̱hni cʉ mí ma̱ ncjanʉ, car Juan xquí xix‑cʉ. \v 30 Nu cʉ fariseo hne̱h cʉ maestro cʉ mí nxöh car ley ca xquí ma̱n car Moisés, jí̱ mí ne di hñe̱me̱jʉ car Juan, cja̱ jí̱ mí ne di repentijʉ. Cʉ cja̱hni‑cʉ, jin gá nguati car Juan pa di xixtjejʉ. \p \v 31 Nubbʉ, bi ma̱n car Tzi Ta Jesús: \p ―Nuya, gu xihquijʉ ter bɛh ca̱ guí jñɛjmʉ, nuquɛjʉ, guí bbʉpjʉ yʉ pa ya. \v 32 Guí jñɛjmʉ cʉ ba̱jtzi cʉ i ju̱h pʉ jar töy cja̱ i i̱ni. I mahti quí hñohuijʉ, i i̱na̱jʉ: “Xtú jʉxti yʉm tjʉxije, pe nuquɛjʉ jí̱ xquí ne xquí ni̱pjʉ. Cja̱ pé xtú nzonije, xtú i̱ni̱je gá nttögui, hni̱xquiguɛjʉ, jí̱ xquí ne xquí nzonijʉ.” Ncjapʉ ga ma̱n cʉ ba̱jtzi. \v 33 Nuquɛjʉ, dí xihquijʉ, guí ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ ba̱jtzi‑cʉ́, como jin guí tzøjmʉ yí jmandadero ca Ocja̱ yʉ xpá ngu̱y. Xpá hñe̱h car Juan ca mí xix yʉ cja̱hni. Jin tza te mí tzi, cja̱ jin te mí tzi car vino. Cja̱ nuquɛjʉ, nguí xijtijʉ mí yojmi hnar nda̱ji̱ ca jin gui tzö. \v 34 Ma ya, pé xtú e̱cö, nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. Dí cuati pʉ jabʉ i mvitagui pa gu tzi, cja̱ dí tzigö göhtjo ca i ttajqui. Pe nuquɛjʉ, pé guí tzanguijʉ hne̱je̱, guí ma̱jmʉ: “Nʉr hñøjø‑nʉ, ʉr ttzodyo cja̱ i ndo tzi vino. Guejtjo i yojmi yʉ jiöjte hñøjø yʉ i cobra contribución, hne̱j yʉ pé dda cja̱hni yʉ i øti ca rá nttzo.” \v 35 Dí xihquijʉ, da jogui da jmeya yʉ to xpá ngu̱h car Tzi Ta ji̱tzi masque di ayuna‑yʉ o di pa mbaxcjua. Göhtjo da jmeya, como i pɛhtzi jogui mfe̱ni göhtjo cʉ to rí hñe̱h ca Ocja̱.― \s1 Jesús en la casa de Simón el fariseo \p \v 36 Mí bbʉh ca hnar fariseo, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Simón. Guegue bi mvitabi car Jesús pa di zihui pʉ́r ngu̱. Bi ma car Jesús pʉ jár ngu̱ car fariseo, bbʉ, cja̱ bi mi̱h pʉ jar mexa. \v 37 Diguebbʉ bi zøh hnar bbɛjña̱ múr mi̱ngu̱ pʉ jar jñi̱ni‑cá̱. Nucá̱ múr mañaso bbɛjña̱. Guegue‑ca̱ xquí dyøde, car Jesús már bbʉh pʉ jár ngu̱ car Simón, már tzi pʉ car pa‑ca̱. Eso, bi guati pʉ car bbɛjña̱. Mbá tu̱ hnar xijto már tzi zö, mí po hnar perfume mí yʉni rá tzi ncʉji, cja̱ már ma̱di. \v 38 Car bbɛjña̱ bi guati pʉ jabʉ már ju̱ car Jesús, bi hmöh pʉ hnanguadi guegue, cja̱ bi nzoni. Bi tzox quí guidö pʉ jáy hua car Jesús, cja̱ bi du̱jquibi co ni quí xta̱. Guejtjo bi nda̱nebi quí hua, cja̱ bi xihtzibi car perfume. \v 39 Bi cca̱hti‑ca̱ car fariseo ca xquí mvitabi car Jesús, cja̱ bi mbe̱ni ncjahua: “Nʉr hñøjø‑nʉ, bbʉ xtrú mɛjni ca Ocja̱, di pa̱di ja i ncja nʉr bbɛjña̱ nʉ i tjöni, como rá ndo nttzo cár vida.” \v 40 Diguebbʉ, bi ma̱n car Jesús, bi xih car hñøjø: \p ―Nuquɛ, Simón, dí ne gu xihqui hnar razón.― \p Cja̱ bi da̱j ya‑cá̱: \p ―Ma̱nguɛ ya, Maestro.― \p \v 41 Bi ma̱n car Jesús, bbʉ́: \p ―Mí bbʉh hnar hñøjø ca mí jmi̱jpite domi, cja̱ pé mí bbʉ yo hñøjø cʉ mí tu̱jpi guegue. Ca hnar hñøjø mí tu̱jpi quiniento domi gá denario. Cja̱ ca hnaa mí tu̱jpi cincuentatjo. \v 42 Jin te mí ja̱ cʉ hñøjø‑cʉ pa drí gu̱hti ca mí tu̱hui. Nu ca hnaa ca mí ja̱, bi perdonabi göhtjo cʉ yojo‑cʉ́. Nuya, gui ma̱nguɛ ya, digue cʉ yojo hñøjø, ¿ja̱ ndrá nguehcá̱ más di ma̱h ca hnaá ca xquí jmi̱pi car domi?― \p \v 43 Nubbʉ́, bi da̱h car Simón: \p ―Dí mbe̱ngö, gue car hñøjø ca más már ngu̱ ca mí tu̱.― \p Guegue car Jesús bi xifi: \p ―Cierto, xcú tja̱di rá zö.― \p \v 44 Diguebbʉ bi bböti, bi cca̱hti car bbɛjña̱, cja̱ bi xih car Simón: \p ―¿Cja guí cca̱hti nʉr bbɛjña̱‑nʉ? Dí xihqui, rá zö ca xí dyøjtigui, como i ndo ma̱jqui. Nuquiguɛ, jí̱ xquí ddajqui tzʉ ʉr deje pa gua xʉjqui yʉm hua ca xtá cʉjcua jer ngu̱. Pe guegue‑nʉ, xí xʉjqui yʉm hua co ni quí guidö, cja̱ pé xí ndu̱jqui co ni yí xta̱. \v 45 Nuquɛ, jí̱ xquí nda̱negui, pe guegue‑nʉ, desde ca xtá cʉjʉ, jin gui tzöya ca dé ra nda̱neguitjo yʉm huá. \v 46 Nuquɛ, jin tema aste xquí xizqui nʉm ña̱, pe nʉr bbɛjña̱‑nʉ, xí xizqui yʉm hua nʉr perfume rá ma̱di. \v 47 Eso, dí xihqui, i ma̱jqui rá ngu̱ nʉr bbɛjña̱‑nʉ, como i pa̱di, már ngu̱ ca mí ndu̱jpite cja̱ nugö dí xifi, ya xí mperdonabi. Pe nʉr cja̱hni nʉ i mperdonabi tchʉtjo, tchʉtjo i ma̱jte hne̱je̱.― \p \v 48 Cja̱ car Jesús pé bi xih car bbɛjña̱: \p ―Ya xí mperdonaqui ca rá nttzo ca nguí tu̱.― \p \v 49 Cʉ pé dda cja̱hni cʉ már ju̱jʉ jar mexa bi ma̱ntsjɛjʉ: \p ―¿Xi nʉr hñøjø, to guegue‑nʉ pa da ma̱, guegue i perdonabi ca rá nttzo ca i øti yʉ cja̱hni?― \p \v 50 Nu car Jesús bi xih car bbɛjña̱: \p ―Xcú hñe̱me̱gui, eso, ya xí ccʉzqui ca rá nttzo ca nguí tu̱. Nuya, dyo te guí mbe̱ni. Gui ma rá zö ya.― \s1 Mujeres que ayudaban a Jesús \c 8 \p \v 1 Car Jesús mí dyo, mí visita cʉ jñi̱ni. Má yojmi cʉ doce quí möxte. Mí xih cʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱. Mí xijmʉ: “Ya xta mʉdi da mandado hua jar jöy ca Ocja̱, ya xta ni̱gui cár jmandado.” \v 2 Guejtjo má pa cʉ dda bbɛjña̱ cʉ xquí dyøtje car Jesús. Guegue‑cʉ́ má̱hmɛto mí hñohui ttzonda̱ji̱ hne̱ mí tzöhui jñini, pe nuya, ya jin te mí cja. Ca hnáa, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr María, cja̱ cár yotju̱ ya, múr Lena. Guegue‑ca̱, bbʉ jí̱ bbe mí ntjɛhui car Jesús, mí hñohui yojto cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö, nu car Jesús bi fongui‑cʉ. \v 3 Ca pé hnaa ya, múr Juana, múr bbɛjña̱ car Chuza. Nu car Chuza mí pɛhtzi cár cargo jar gobierno, mí pɛjpi car Herodes. Ca pé hnaa ya, múr Susana. Guejtjo már ngu̱jʉ cʉ pé dda bbɛjña̱ cʉ mí föxjʉ car Jesús. Gueguejʉ mí unijʉ car Jesús cja̱ co quí amigo cʉ mí tɛni ca te mí nesta‑cʉ́. \s1 El ejemplo del sembrador \p \v 4 Már ndo ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi jmuntzi. Mír hñe̱jmʉ ja jñini, mbá cuatijʉ jabʉ már bbʉh car Jesús. Cja̱ car Jesús bi xijmʉ hnar tzi bbede gá comparación. Bi ma̱: \p \v 5 ―Hnar monttɛy bi bøni du pon cár ttɛy. Má poni, cja̱ bi mfonti cʉ ddaa pʉ jar hñu̱. Bi tjoh cʉ cja̱hni, bi di̱ni, cja̱ guejtjo bi zøh cʉ ttzʉntzʉ, bi za. \v 6 Pé dda ttɛy bi jiøh pʉ jabʉ jin tza mí bbon car jöy, como mí ndo cʉ́ pʉ cʉ me̱do rá nojo. Bi bøtze, pe bi dyotitjo, porque jin te mí bbʉh car xajöy. \v 7 Guejtjo bi jiøh cʉ dda ttɛy pʉ jabʉ mí bbon quí ndö cʉ hmi̱ni̱. Bi bøxihui parejo cʉ ttɛy co ni cʉ hmi̱ni̱. Cʉ hmi̱ni̱ ya, bi te, hasta bi gohmi cʉ ttɛy, cja̱ cʉ ttɛy ya, bi go jöy. \v 8 Cja̱ pé dda ttɛy bi jiøh pʉ jar jogui jöy. Bi bøtze, bi ndo jogui. Cada hnar tzi ña̱ttɛy ya, mí ndo tu̱ cʉ tzi ttɛy. Hasta cien tzi ttɛy mí tu̱ cʉ ddaa.― \p Bbʉ mí guaj ya mí ma̱n car bbede‑cá̱, car Jesús, bi ña̱ nzajqui, bi nzoh cʉ cja̱hni cʉ már øde, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Yʉ to i bbʉj yí gu̱, da dyøde te i ne da ma̱n yʉ palabra‑yʉ.― \s1 El propósito de los ejemplos \p \v 9 Cja̱ cʉ doce quí möxte car Jesús bi dyöni, bbʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―¿Te i ne da ma̱n car bbɛde ca xcú ma̱?― \p \v 10 Cja̱ guegue bi da̱di: \p ―Nuquɛjʉ, rí ntzöhui gui pa̱dijʉ ja ncja ga mandado ca Ocja̱. Eso, xtá xihquijʉ te i ne da ma̱n yʉ bbede gá comparación. Nu cʉ pé dda cja̱hni, jin gu xijmʉ te i ne da ma̱n yʉ bbede gá comparación. Guegue‑cʉ, bbʉ xta dyøh cʉ dí ma̱, da cjajʉ ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura. Masque da cca̱htijʉ cʉ dí øte, pe jin da ba̱dijʉ ja i ncja. Masque da dyødejʉ cʉ dí ma̱ngö, pe jin da ba̱dijʉ te i ne da ma̱. \s1 Jesús explica el ejemplo del sembrador \p \v 11 Nuya, xtá xihquijʉ te i ne da ma̱n nʉr bbede digue cʉ ttɛy. Nʉr ttɛy i jñɛjmi nʉ́r palabra ca Ocja̱. \v 12 Nu cʉ ttɛy cʉ xí jiøh hnanguadi car hñu̱ i jñɛjmi cʉ cja̱hni cʉ i øde, pe jin gui e̱me̱. Ba cuati ca Jin Gui Jo, cja̱ i cjʉhtzibi jáy mʉyjʉ car palabra, pa jin da hñe̱me̱, cja̱ jin da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue. \v 13 Cja̱ cʉ ttɛy cʉ xí jiøh pʉ jabʉ i cʉ́ cʉ me̱do, pʉ jabʉ jin tza i bbon car jöy, i jñɛjmi cʉ cja̱hni cʉ xí dyøde, bi mpöjö gá hñe̱me̱ car palabra, pe jin tza gá hñi̱ti mbo ʉ́r mʉyjʉ. Bi ncjajʉ ncja ngu̱ hnar planta ca jin te i bbʉh quí dyʉ. Cʉ cja̱hni‑cʉ, i e̱me̱ hna tzi tiempotjo, cja̱ bbʉ xta zøh car prueba ya, xta jiɛh bbʉ. \v 14 Guejti cʉ ttɛy cʉ i jøh pʉ jáy ndö cʉ hmi̱ni, i jñɛjmi nʉr cja̱hni nʉ i øde, cja̱ diguebbʉ ya, i mbe̱n cʉ pé dda cosa i ne da jña̱, o i mbe̱n quí asunto i ne da nu̱, o i mbe̱ni te da dyøte pa da mpöh cár tzi mʉy. Eso, jin gui ni̱gui má̱s xtrú dyøh cár palabra ca Ocja̱. I ncjadipʉ cár vida, i bbʉy ncja ngu̱ mír hmʉ má̱hmɛto. \v 15 Pe nu cʉ ttɛy cʉ xí jiøh pʉ jar jogui jöy, i jñɛjmi car cja̱hni ca i jon ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉ́r mʉy. Gue yʉ cja̱hni yʉ i cuajti car palabra ca xí dyøde, cja̱ i seguetjo, jin gui jɛgui. Guegue‑yʉ i jñɛjmi car ttɛy ca i cʉ́ cár semilla rá ngu̱, como xí ungui í mʉyjʉ, xí hñe̱me̱bijʉ cár tzi palabra ca Ocja̱. \s1 El ejemplo de la lámpara \p \v 16 Bbʉ to i tzøqui hnar tzibi, jin da gohmi, cja̱ jin da jiøh pʉ jöy car gama. Nde̱jma̱ja̱ da hñi̱x pʉ jabʉ rá nte, pʉ jabʉ da ni̱gui, pa drí yoti cʉ to da ñʉti pʉ. \v 17 Masque xí tta̱h hnar cosa, pe nde̱jma̱ja̱ xta zøh car pá bbʉ xta ni̱gui. Masque xí cjohmitjo hnar cosa, pe nde̱jma̱ja̱ xta fa̱di, xta ccʉjqui jar bbɛxu̱y, cja̱ xta ncca̱hti pʉ jar jiahtzi. Xta fa̱di hne̱je̱ te i ne da ma̱ yʉm palabra yʉ dí xihquijʉ, yʉ jin gui pa̱h cʉ pé dda cja̱hni yʉ pa ya. \p \v 18 Eso, dí xihquijʉ, gui dyødejʉ rá zö yʉ palabra yʉ dí xihquijʉ. Ca to i tzi pa̱di, más drá ngu̱ da ttu̱jti. Cja̱ nu ca jin tza te i pa̱di, hasta da bbɛh ca tchʉ ca i ma̱ i pa̱di.― Ncjapʉ gá xijmʉ quí möxte car Jesús. Ncjapʉ gá xijmʉ quí möxte car Jesús. \s1 La madre y los hermanos de Jesús \p \v 19 Diguebbʉ bi zøh cár me co quí cjua̱da̱ car Jesús, gá hñe̱jmʉ pʉ jabʉ már bbʉ guegue. Pe jí̱ mí tzö di ntjɛjʉ car Jesús, como már ndo dʉ cʉ cja̱hni már bbʉh pʉ. \v 20 Cja̱ bi tsjih car Jesús, bi tti̱mbi ncjahua: \p ―Quer me co quir cjua̱da̱, ya xpí bböh pʉ tji, i ne da cca̱jtiqui.― \p \v 21 Guegue ya bi da̱di, bi ma̱: \p ―Yʉ cja̱hni yʉ xí dyøj nʉ́r palabra ca Ocja̱ cja̱ i øtijʉ ncja ngu̱ ga ma̱, guejyʉ́ dí cca̱htigö ncjahmʉ dʉm megö‑yʉ o dʉm cjua̱da̱gö‑yʉ.― \s1 Jesús calma el viento y las olas \p \v 22 Ca pé hnar pa, car Jesús bi dex car barco co ni cʉ doce quí moxte cʉ mí ntzixihui. Bi xijmʉ: \p ―Möjö, dá ddaxjʉ nʉ hnanguadi nʉr mar.― \p Cja̱ bi ddaxjʉ bbʉ́. \v 23 Cja̱ menta má pöjmʉ, bi a̱h car Jesús. Cja̱ bi ndo hño hnar ndo nda̱ji̱ jar mar, bi ndo dɛjni car deje. Ya xi mí ne di ñu̱xi deje car barco. \v 24 Bbʉ mí nu̱jʉ quí amigo car Jesús te mí ncja, bi nzojmʉ car Jesús, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquɛ maestro, ya xqui ne da ñʉj nʉr barco. Ya xtá cjá̱tije deje.― \p Nubbʉ́, bi zö car Jesús, cja̱ bi huɛnti car nda̱ji co car deje, cja̱ bi tzöya ca mír mföhtzi car deje. \v 25 Cja̱ guegue bi dyön‑cʉ́: \p ―¿Dyoca̱ jí̱ xcú hñe̱me̱jʉ ca Ocja̱?― \p Nu gueguejʉ bi ndo ntzu̱jʉ cja̱ bi ndo hño í mʉyjʉ. Bi hñöntsjɛjʉ: \p ―¿To nʉr hñøjø‑nʉ́? Hasta nʉr nda̱ji̱ cja̱ co nʉr deje, xí nzoj‑nʉ cja̱ nuyʉ́ xí dyøjti‑yʉ́.― \s1 El hombre endemoniado de Gadara \p \v 26 Car Jesús co quí möxte bi zøjmʉ jar jöy ca mí tsjifi Gadara, ca hnanguadi car deje, mír jñantihui car estado Galilea. \v 27 Bi ga̱jmʉ jar barco, bi hñojʉ jar jöy. Cja̱ bú hna e̱h hnar hñøjø, bi ntjɛhui car Jesús co quí möxte. Múr mi̱ngu̱ car hñøjø pʉ jar jñi̱ni Gadara. Ya xquí ndo cja tiempo xquí yojmi ttzonda̱ji̱. Jin te mí je í da̱jtu̱, cja̱ jin te mí bbʉ ʉ́r ngu̱. Jøntjo mí cuatitjojo pʉ já tzi ni̱cja̱ pʉ jabʉ mí cjöti cʉ ánima. \v 28 Car hñøjø‑cá̱, bbʉ mí jianti car Jesús, bi ndo mafi nzajqui. Bi nda̱ndiña̱jmu̱ jáy hua car Jesús, cja̱ bi ndo majtsjɛ, bi xifi: \p ―Xi ya, ¿te guí mbe̱ni gui cjaguigö ya, Jesús, ʉ́r ttʉqui ca Ocja̱ ca bí bbʉ ji̱tzi? Dí ttzi̱nqui, jin gui ma gui ʉngui.― \p \v 29 Bi ma̱ ncjanʉ car hñøjø‑ca, como car Jesús xquí bbɛjpi car ttzonda̱ji̱ di bøni, di zoh car hñøjø. Ya xquí ndo cja tiempo xquí yojmi car ttzonda̱ji̱. Masque mí hnu̱htibi cadena quí dyɛ co quí hua car hñøjø‑ca̱, pe mí wajquitjojo‑cʉ́. Car demonio mí tzitzi mír ma pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. \v 30 Nubbʉ́, car Jesús bi dyöni, i̱mbi: \p ―¿Te gúr ju̱?― \p Guegue bi da̱di: \p ―Dúr Ejército.― \p Bi ma̱ ncjapʉ porque ntero cár ttzɛdi ca Jin Gui Jo xquí ñʉti mbo ʉ́r mʉy guegue. \v 31 Cʉ ttzonda̱ji̱‑cʉ, bi ttzi̱n car Jesús, pa jin di gu̱pjʉ pʉ jabʉ jin gui tzö. \v 32 Már ndo ngu̱ cʉ zacjua má dyo nʉ rá cjanʉ jar ttøø. Quí nda̱ji̱ ca Jin Gui Tzö bi ndo ttzi̱n car Jesús pa di ungui ʉr tsjɛjqui di ma drí zʉh‑cʉ cja̱ drí yojmʉ. Cja̱ bi uni ʉr tsjɛjqui, bbʉ. \v 33 Nubbʉ, cʉ ttzonda̱ji̱ bi wembijʉ car hñøjø, bi ma gá ma pʉ jabʉ már ca̱ cʉ zacjua, bi guatijʉ, cja̱ bi ñʉtijʉ mbo í mʉy‑cʉ́. Cʉ zacjua ya, bi gʉjʉ ʉr ddiji gá nga̱jmʉ, gá jiøjʉ jar deje, bú cjá̱tijʉ pʉ. \p \v 34 Nubbʉ, cʉ to már föh cʉ zacjua, bbʉ mí cca̱htijʉ te xquí ncja, bi ddaguijʉ, bi ma bú ngöxtejʉ jar jñi̱ni. Guejtjo bi xijmʉ cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉ já rancho, cʉ mí cerca pʉ. \v 35 Nu cʉ cja̱hni ya bbʉ, bú pøjmʉ guá hñe̱jmʉ jabʉ már bbʉh car Jesús. Bi dötijʉ car hñøjø, már ju̱h pʉ hnanguadi car Jesús, ya xi mí je í da̱jtu̱, cja̱ ya xcuí goh cár mfe̱ni. Bi cca̱htijʉ ya‑ca̱ bbʉ, cja̱ bi ndo ntzu̱jʉ. \v 36 Diguebbʉ, cʉ cja̱hni cʉ xquí jianti te xquí ncja, bi xih cʉ ddáa cʉ cja mbá tzøjmʉ, bi xijmʉ ja ncja xquí mfongui cʉ ttzonda̱ji̱ cʉ mí yojma̱hui car hñøjø‑ca̱. \v 37 Cja̱ diguebbʉ ya, cʉ mi̱ngu̱ car jñi̱ni Gadara co cʉ pé dda jñi̱ni cʉ mí bbʉ cerca pʉ, bi xijmʉ car Jesús di wen tzʉ pʉ, di ma, como mí ndo ntzu̱jʉ. Nubbʉ, car Jesús bi dex car barco, bi möjmʉ quí möxte, pe gá ngojmʉ pʉ jabʉ xcuí hñe̱jmʉ. \v 38 Nu car hñøjø ca xquí zö, bbʉ ya xquí wen cʉ ttzonda̱ji̱, bi dyöjpi favor car Jesús pa di jiɛgui di dɛni. Pe guegue‑ca̱, jin gá ne gá uni ʉr tsjɛjqui. Bi xih car hñøjø: \p \v 39 ―Ji̱na̱, gui ma ya, grí coj jer ngu̱. Gui ngöxte pʉ, ja xcá dyøtjequi ca Ocja̱, como rá ndo zö ca xí cjahqui.― \p Nu car hñøjø bi ma ya, bbʉ, bi ngöxte jar jñi̱ni ja ncja gá zö. Bi xih quí mi̱ngu̱jʉ, már ndo zö ca xquí dyøhtibi car Jesús. \s1 La hija de Jairo, y la mujer que tocó la ropa de Jesús \p \v 40 Nu car Jesús, bbʉ mí zøti pʉ jabʉ xcuí hñe̱je̱, ya xi már tøhmitjo cʉ cja̱hni rá ngu̱. Cja̱ nucʉ́, bi ndo mpöjmʉ gá jiantijʉ, ya pé xqui zø guegue. \v 41 Diguebbʉ bi guati hnar hñøjø, mí tsjifi múr Jairo, mí mandado pʉ jár ni̱cja̱ cʉ judio. Bi nda̱ndiña̱jmu̱ pʉ jabʉ már bböh car Jesús. Bi dyöjpi di ma tzʉ pʉ jár ngu̱ guegue. \v 42 Mí jñi̱n cár tti̱xu̱, cja̱ mí jøña̱‑cá̱, mí pɛhtzi doce año. Ya xi már cömbe̱ni. \p Menta mír ma pʉ car Jesús, bi dɛn cʉ cja̱hni már ndo ngu̱, hasta má ndo ttzi̱htzijʉ. \p \v 43 Guejtjo má tɛni pʉ hnar bbɛjña̱, mí xoti cji. Ya xquí cja como doce año xquí tzöhui car jñini‑ca̱. Ya xquí ndo bböti já médico, xquí ndo gasto ca mí pɛhtzi, hni̱, jin te mí øjte. \v 44 Guegue‑ca̱ hne̱je̱ bi dɛngui ʉ́r xʉtja car Jesús, cja̱ bi zɛtibi cár nttzani cár da̱jtu̱. Nguetica̱, bbʉ, bi hmöh cár cji. \p \v 45 Cja̱ ya car Jesús bi ma̱: \p ―¿Toca̱ xí ndöngui?― \p Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ már bbʉ cerca bi ma̱jmʉ, “Jí̱ xtá tjö́nquije.” Diguebbʉ ya bi ma̱n car Pedro, co ni cʉ ddaa cʉ már bböpjʉ pʉ: \p ―Nuquɛ, maestro, cca̱htijma̱, i ndo dʉ hua yʉ cja̱hni rá ngu̱, hasta i ttzi̱zqui, cja̱ nuquɛ, guí önguije: “¿Toca̱ xí ndöngui?”― \p \v 46 Pe car Jesús bi ma̱: \p ―Nde̱jma̱ja̱, dí pa̱di, cierto xí ndöngui hnar cja̱hni, porque xtú tzö ca xtá jojqui hnar döhtji co ni cam ttzɛdi.― \p \v 47 Diguebbʉ, bi nu̱ car bbɛjña̱, ya xi mí pa̱h car Jesús, guegue xquí dömbi cár da̱jtu̱. Nubbʉ, bi guati pʉ jabʉ már bböh car Jesús, bi nda̱ndiña̱jmu̱ pʉ jáy hua. Mí ndo ntzu̱, hasta már jua̱. Masque már øjmʉ göhtjo cʉ cja̱hni te már ma̱ guegue, car bbɛjña̱ bi ncjua̱ni ja gá zö bbʉ mí zɛtibi quí da̱jtu̱ car Jesús. \v 48 Nuya car Jesús bi xifi: \p ―Nuquɛ, na̱na̱, guehca̱ xquí hñemegui, eso xcú zö. Nuya, gui ma rá zö ya.― \p \v 49 Menta már ña̱di car Jesús, bi zøh hnar jmandadero, güí hñe̱h pʉ́ jár ngu̱ car Jairo, tzʉdi, car hñøjø ca mí mandado pʉ jár ni̱cja̱ cʉ judio. Bi ma̱n car jmandadero, bi xih car Jairo: \p ―Ya xí ndu̱ quer tti̱xu̱. Ya jin gui nesta gui tzix nʉr Maestro.― \p \v 50 Nu car Jesús bi dyøde cja̱ bi xih car Jairo: \p ―Dyo guí ntzu̱. Gui hñe̱me̱tjojo, xta zö‑cá̱.― \p \v 51 Bi mɛhui bbʉ́, bi ñʉti pʉ́r ngu̱ car Jairo. Pe jin gá jiɛgui di ñʉti göhtjo cʉ cja̱hni cʉ má tɛni, jøña̱ car Pedro hne̱h car Jacobo co car Juan, guejti cár ta, co cár me car ba̱jtzi bbɛjña̱tjo. \v 52 Cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi pʉ, már ndo zonijʉ, como mí ndo jui̱jquijʉ car ba̱jtzi ca ya xquí du̱. Pe guegue car Jesús bi ma̱: \p ―Dyo guí zonijʉ. Jin gui tu̱ nʉr ba̱jtzi. Xí a̱tjo.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús, como guegue ya xti cjajpi di jña̱ ʉ́r jña̱. \p \v 53 Nu cʉ pé dda cja̱hni jin gá mba̱dijʉ te mí ne di ma̱. Eso, bi dendijʉ, como mí pa̱dijʉ, ya xquí du̱ car ba̱jtzi. \v 54 Nu car Jesús bi pɛntibi cár dyɛ car ba̱jtzi bbɛjña̱ cja̱ bi nzofo, i̱mbi: \p ―Nuquɛ chju̱, bböj ya.― \p \v 55 Diguebbʉ, cár tzi mʉy bú coji, cja̱ nguetica̱ bi bböh car ba̱jtzi. Car Jesús bi mandado di ttu̱ni te di zi. \v 56 Nuya, cár ta ya, co cár me, bi ndo hño í mʉyhui cja̱ bi ndo mpöjmi ca gá zö cár ba̱jtzihui. Nu car Jesús bi xijmi jin to di göxihui‑cá̱. \s1 Jesús envía a los doce discípulos \c 9 \p \v 1 Diguebbʉ ya, car Jesús bi jmuntzi cʉ doce quí möxte cʉ xquí hñi̱tzi gá apóstole, cja̱ bi un cár cargojʉ pa di fongui göhtjo tema ttzonda̱ji̱ cja̱ di gʉhtzi göhtjo tema jñi̱ni. \v 2 Bi gu̱pjʉ pa di nzojmʉ cʉ cja̱hni, di xijmʉ, ya xti ni̱gui hua jar jöy ca mír mandado ca Ocja̱. Bi u̱jti cár bbɛfijʉ, ja drí gʉhtzibi quí jñi̱ni cʉ döhtji. \v 3 Bi xijmʉ, i̱na̱: \p ―Bbʉ xtí möjmʉ jar hñu̱, jin te gui jña̱xjʉ, ni di hnar tøjø, ni di hnar ddøza̱ pa gui dyʉtijʉ pʉ ca te da ttahquijʉ, ni dur tju̱jme̱, ni mpa ʉr domi, ni mpa gui ca̱xjʉ yojo quir mangajʉ. \v 4 Car ngu̱ pʉ jabʉ gui cuatijʉ, gui hmʉjtijʉ pʉ, hasta gue bbʉ xquí pønijʉ car jñi̱ni‑cá̱. \v 5 Cja̱ pé dí xihquijʉ, bbʉ gui cʉtijʉ hnar jñi̱ni, cja̱ jin da jnequijʉ pʉ, gui pønijʉ car jñi̱ni‑cá̱, gui jøjmijʉ cʉ jöy i tu̱ quir huajʉ, pa da ba̱h cʉ mi̱ngu̱, ya jim pé grí cojmʉ pʉ, como jin gá dyøh ca gú xijmʉ, cja̱ jin gá nequijʉ.― Ncjapʉ gá xih quí möxte car Jesús, cʉ xquí hñi̱tzi gá apóstole. \p \v 6 Bi bøn cʉ apóstole, bi ma, bbʉ́. Bi tjojmʉ göhtjo cʉ jñi̱ni pʉ jar jöy‑cá̱, bi xijmʉ cʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱ ca xquí ma̱n car Jesús. Guejtjo bi dyøtjejʉ cʉ döhtji, göhtjo pʉ jabʉ mí tzøtijʉ. \s1 La muerte de Juan el Bautista \p \v 7 Car rey Herodes bi dyøde göhtjo ca mí øti car Jesús. Nubbʉ, bi ndo hño ʉ́r mʉy, cja̱ bi hñöntsjɛ: “¿To car cja̱hni i dyo ya, i øti milagro?” Mí yomfe̱ni car Herodes, como mí bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ mí ma̱jmʉ: “Gue car Juan ca mí xix yʉ cja̱hni cja̱ bi bböhti. Nuya, pé xí nantzitjo, ya pé xqui dyo.” \v 8 Mí bbʉh cʉ pé dda cja̱hni cʉ mí ma̱jmʉ, ya pé xquí ni̱gui car profeta Elías, ya pé xi mí dyo hua jar jöy. Cja̱ pé ddaa ya, mí ma̱jmʉ, car Jesús múr profetatjo, mí hnáa digue quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ xquí du̱ ya má yabbʉ, cja̱ nuya, pé xquí nantzi, pé mí dyo mí øti milagro. \v 9 Nu car Herodes bi ma̱: \p ―Sá dú jɛjquibi cár dyʉga car Juan. Xi ya, ¿to ya ca̱ pé xqui dyo, i ndo øti milagro rá nzɛdi, cja̱ göhtjo yʉ cja̱hni i ma̱jmʉ te tza rá nzɛ guegue?― \p Eso, car Herodes mí jon car manera ja ncja drí cca̱hti car Jesús. \s1 Jesús da de comer a cinco mil hombres \p \v 10 Bbʉ ya xquí goh cʉ doce quí möxte car Jesús, gueguejʉ bi xijmʉ car Jesús göhtjo ca xquí dyøtijʉ pʉ jabʉ xcuí zøtijʉ. Diguebbʉ bi möjmʉ car Jesús gá möjmʉ hnanguadi, pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Bi möjmʉ jár nttza̱ni car jñi̱ni ca mí tsjifi Betsaida. \v 11 Nuya, bbʉ mí ba̱h cʉ cja̱hni jabʉ mír ma car Jesús, bi dɛnijʉ. Nu car Jesús bi nzojmʉ cor tti̱jqui, cja̱ diguebbʉ bi u̱jtijʉ, bi xijmʉ ja ncja ga mandado ca Ocja̱. Guejtjo bi jojqui cʉ cja̱hni cʉ mí jñi̱ni. \p \v 12 Bbʉ ya xquí nde, nubbʉ, bi guati cʉ doce quí apóstole, bi xijmʉ car Jesús di gu̱h cʉ cja̱hni drí möjmʉ cʉ tzi jñi̱ni cʉ mí bbʉh pʉ cerca, pa di dötijʉ te di zijʉ cja̱ di oxijʉ pʉ. Bi ma̱jmʉ: \p ―Nuhua jabʉ dí bbʉpjʉ, jin te i bbʉ ngu̱, cja̱ jin te i bbʉy pa te da zi yʉ cja̱hni.― \p \v 13 Nu car Jesús ya, bi xih quí möxte: \p ―Nuquɛjʉ, gui unijʉ ca da zi‑yʉ́.― \p Pe guegue‑cʉ́ bi da̱di: \p ―Jin te dí pɛhtzije, jøntsjɛtjo cʉtta yʉ tzi tju̱jme̱ cja̱ yo möy. Sólo bbʉ gu ma töjme ca da zi göhtjo‑yʉ́. ¿Pe jabʉ da ni̱gui‑cá̱, como rá ndo ngu̱‑yʉ?― \p \v 14 Bi ma̱jmʉ ncjapʉ, como jabʉ mí zøti cʉtta mil cʉ hñøjø cʉ már bbʉh pʉ. Diguebbʉ, car Jesús bi xih cʉ doce quí möxte: \p ―Gui xijmʉ yʉ cja̱hni da mi̱pjʉ jöy. Da jmu̱ntzijʉ gá tzi jmundo, cincuenta cja̱hni cada hnar tzi jmundo, cja̱ da mi̱pjʉ jöy.― \p \v 15 Bi dyøtijʉ ncjapʉ, bbʉ. Göhtjo cʉ cja̱hni bi mi̱pjʉ gá grupo. \v 16 Nubbʉ, car Jesús bi gʉ́ cʉ cʉtta tju̱jme̱, cja̱ co cʉ yojo möy. Bi nøhtza ji̱tzi, bi dyöjpi cár ncja̱jpi‑cʉ́, cja̱ bi jejque, bi un cʉ doce quí möxte pa di wi̱n cʉ cja̱hni. \v 17 Bi zijʉ göhtjo cʉ cja̱hni, bi niña̱jʉ, hasta bi sobratjo doce canista cʉ tzi pɛdazo. \s1 Pedro declara que Jesús es el Cristo \p \v 18 Diguebbʉ ya, car Jesús bi ma gá ma hnanguadi co quí möxte, cja̱ guegue bi nzoh ca Ocja̱. Bbʉ mí guaj ya, car Jesús bi dyön quí möxte, i̱mbijʉ: \p ―¿Te i ma̱n yʉ cja̱hni? ¿Cja i pa̱dijʉ toguigö?― \p \v 19 Gueguejʉ bi da̱dijʉ, i̱na̱: \p ―I ma̱jmʉ guehquiguɛ, gúr Juan ca mí xix yʉ cja̱hni. Cʉ pé ddaa i ma̱jmʉ guehquiguɛ gúr profeta Elías, pé xcú cojti hua jar jöy. Hne̱h cʉ pé ddaa i ma̱, guehquiguɛ gúr jmandadero ca Ocja̱, hnáa digue cʉ mí bbʉy ya má yabbʉ, cja̱ pé xcú jña̱ ir jña̱.― \p \v 20 Nubbʉ́, car Jesús bi dyön‑cʉ́, i̱na̱: \p ―Xiquɛjʉ, ¿te guí mbe̱nijʉ bbʉ́?― \p Bi da̱h car Pedro bbʉ, i̱na̱: \p ―Guehquiguɛ gúr Cristo, xí hñi̱xqui car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ guegue‑ca̱ xpá ngu̱hqui hua jar jöy.― \s1 Jesús anuncia su muerte \p \v 21 Car Jesús, bbʉ, bi ccax quí möxte pa jin di ngöxtejʉ to guegue. \v 22 Diguebbʉ, pé bi xijmʉ: \p ―Guejcö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy, cja̱ i nesta gu ndo sufri. Nu cʉ tita co cʉ maestro cʉ i nxöh car ley, cja̱ co cʉ möcja̱ cʉ i mandado, jin da hñeme‑cʉ, ¿cja guejquigö xpá mɛnqui car Tzi Ta ji̱tzi? Da ndo ʉgui‑cʉ, hasta da möjtigui. Pe nugö, pé gu nantzi bbʉ xtrí zʉh cʉ jñu̱jpa.― \p \v 23 Ma ya, car Jesús bi nzoh cʉ cja̱hni, göhtjo cʉ mí ne di dɛnijʉ, bi xijmʉ: \p ―Ca to i ne da dɛngui, i nesta cada mpa da jiɛh ca i netsjɛ guegue, da dyɛmbi ʉ́r mʉy pa da sufri, ncjahmʉ i bbʉy pa da du̱ por rá nguejquigö. Da ncjapʉ drí dɛnguigö. \v 24 Porque jin da jogui da dɛnguigö cʉ cja̱hni cʉ i ne da möjtsjɛ quí vida. Cʉ cja̱hni‑cʉ da bbɛh quí nzajqui‑cʉ. Nu car cja̱hni ca da dɛnguigö, masque xín da bbɛh cár nzajqui por rá nguejquigö, da mɛhtzitjo car nzajqui ca ntju̱mʉy. \v 25 ¿Te da provechabi hnar cja̱hni bbʉ da cjajpi ʉ́r mɛjti göhtjo yʉ cosa rá zö yʉ i bbʉjcua jar jöy, pe jin da zøm pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱? \v 26 Cʉ cja̱hni cʉ i pɛhtzi í tzöjʉ pa drí dɛngui cja̱ pa drí hñeme cam palabra, jin gʉm cja̱hnigö‑cʉ. Car pa ca xcuá coji pa gu mandado hua jar jöy, gu ma̱ngö, jin te ʉm ncjagöbbe cʉ cja̱hni‑cʉ. Nubbʉ, xcuá yojme cʉ ángele rá ngu̱ cʉ i pɛjpi cam Tzi Ta ji̱tzi. Da ndo yoti cár tjayjʉ cja̱ co cár tjay cam Tzi Ta. Nubbʉ, da ni̱gui te tza dúr nda̱gö, cja̱ te tza rá ngu̱ cam cargo. \v 27 Cja̱ dí xihquijʉ, i bbʉjcua yʉ dda cja̱hni yʉ jin da du̱ hasta gue bbʉ ya xtrú cca̱hti cár jmandado ca Ocja̱, bbʉ xta ni̱gui hua jar jöy.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 La transfiguración de Jesús \p \v 28 Bbʉ ya xquí tjoh cʉ jña̱jto mpa xquí ma̱n yʉ palabra‑yʉ, car Jesús bi zix car Pedro co car Juan co car Jacobo, gá mbøxjʉ hnar ttøø, cja̱ nupʉ, car Jesús bú nzoh cár Tzi Ta ji̱tzi. \v 29 Bbʉ már nzoh cár Tzi Ta, bi ni̱gui hnahño cár cara, cja̱ cár da̱jtu̱, masque már nttaxi, más bi ndo nttaxqui, sta mí juɛtzi. Bi ti̱ti quí döjʉ cʉ bi cca̱hti. \v 30 Cja̱ bi hna ni̱guitjo pʉ yojo hñøjø, már ña̱hui car Jesús. Ca hnaa, múr tita Moisés, cja̱ ca pé hnaa, múr tita Elías. Nucʉ xcuí hñe̱ ji̱tzi. \v 31 Guejti‑cʉ mí juɛx quí da̱jtu̱hui cja̱ már tzi zö mír ni̱guihui. Cʉ yojo cʉ xcuí hñe̱ ji̱tzi cja̱ co car Jesús már ña̱jʉ, ja ncja di du̱ car Jesús pʉ Jerusalén. \v 32 Nu car Pedro co car Juan cja̱ co car Jacobo, mí ndo cohmijʉ car tta̱ja̱, pe bi tji̱htzijʉ, bi zödijʉ cja̱ bi cca̱htijʉ mí ndo juɛx car Tzi Ta Jesús. Ncjahmʉ mí yoti cár tjay. Cja̱ guejtjo bi cca̱htijʉ cʉ yojo hñøjø cʉ már ña̱hui car Jesús. \v 33 Cja̱ bbʉ ya xi mír ma di wem pʉ car Moisés cja̱ co car Elías, car Pedro bi xih car Jesús, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquɛ, Maestro, rá zö dar hmʉpjʉ hua. Gu øtijʉ jñu̱ tzi ngu̱ gá dyɛza, ca hnaa pa guehquɛ, ca pé hnaa pa gue car Moisés, cja̱ guejti pé hnaa pa gue car Elías.― \p Car Pedro bi hna ma̱ ncjapʉ, pe jin tza gá mbe̱ni ter bɛh ca̱ már ma̱. \v 34 Már ña̱di guegue cja̱ bú hna ca̱h hnar gu̱y, bi gohmijʉ, hasta bi zu̱ cʉ jñu̱ quí amigo car Jesús gá ñʉtijʉ jar gu̱y. \v 35 Cja̱ bi hna ttøh hnar jña̱, már ña̱ pʉ mbo car gu̱y, már ma̱: \p ―Gue nʉm ttʉ‑nʉ, dí ma̱di. Gui dyødejʉ ca i ma̱‑nʉ.― \p \v 36 Bbʉ mí tzöya car jña̱ ya, bi cca̱htijʉ cʉ jñu̱ quí möxte, ya xi már ddatsjɛ car Jesús. Cja̱ guegue‑cʉ bi ndo mbe̱nijʉ ca xquí cca̱htijʉ, pe jin to gá ngöxjʉ cʉ pa‑cʉ. \s1 Jesús sana a un muchacho que tenía un espíritu malo \p \v 37 Ca xtrá yojpa ya, bbʉ ya xi mír ga̱pjʉ jar ttøø, bú tja̱dijʉ hnar ndo jmundo cʉ cja̱hni. \v 38 Hnar hñøjø ca már yojmi cʉ cja̱hni rá ngu̱ bi nzoh car Jesús, bi mahti nzajqui, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquɛ, Maestro, dí öhqui hnar favor, gui cca̱hti tzʉ cam ttʉ, jøña̱‑ca̱ dí hñi̱h‑ca̱. \v 39 I yojmi hnar ttzonda̱ji̱. Cada bbʉ ga nzʉdi, i ndo mah car ba̱jtzi, cja̱ i jua̱htzi nzajqui, hasta i cjajpi i fʉh cár ne. Jin gui ne da jiɛgui da hmʉy rá zö. Cada bbʉ ga dyenti, i pʉhmi nzajqui cár cuerpo, cja̱ i ndo mbʉntzi jar jöy, sta ngu̱ da nxɛni. \v 40 Xtú xij yir amigo yʉ i tɛnqui di fonguijʉ tzʉ‑ca̱, hni̱, jin gá jiöti di fonguijʉ.― \p \v 41 Nuya car Jesús bi da̱di, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquɛjʉ, guí mɛgui cja̱hnijʉ, jin guí e̱me̱jʉ ca Ocja̱. Ya xná ngu̱ mpa xtú hmʉpjʉ, cja̱ xtú nzohquijʉ. Hasta ya xtú ʉxi ʉm mʉy, como jin guí nejʉ gui hñe̱me̱guijʉ.― \p Diguebbʉ bi nzoh car hñøjø, bi xifi: \p ―Bú tzí hua quer ttʉ.― \p \v 42 Nubbʉ, menta má cuati car tzi hñøjø, pé bi zʉh cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, bi dyenti, bi jua̱htzi nzajqui. Cja̱ bi mbʉntzi jar jöy car ba̱jtzi. \p Nu car Jesús bi huɛnti cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, cja̱ bi dyøtje car ba̱jtzi. Diguebbʉ ya, bi hñi̱hti cár ta. \v 43 Nu cʉ cja̱hni, bbʉ mí cca̱htijʉ ter bɛh ca̱ xquí ncja, göhtjo bi ndo zu̱jʉ, como bi ba̱dijʉ, car Jesús mí ndo yojmi cár ttzɛdi ca Ocja̱. \s1 Jesús anuncia otra vez su muerte \p Már mbe̱ndi cʉ cja̱hni cʉ milagro rá ngu̱ cʉ mí øti car Jesús, már ndo dyodi í mʉyjʉ. Nu guegue bi xih quí möxte cʉ mí yojmi, bi hñi̱mbijʉ: \p \v 44 ―Gui dyødejʉ rá zö ya palabra‑ya. Nugö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy, pe nde̱jma̱ja̱ i bbʉh cʉ to da döguigö jáy dyɛ cʉ cja̱hni cʉm contra.― \v 45 Nu quí möxte car Jesús jí̱ mí pa̱dijʉ te mí ne di ma̱n cʉ palabra‑cʉ. Ncjahmʉ mí bbʉh ca te mí ccahtzijʉ pa jin di ntiendejʉ. \s1 ¿Quién es el más importante? \p \v 46 Diguebbʉ ya, quí möxte car Jesús bi mʉdi bi hñɛxijʉ, már ma̱jmʉ toca̱ más di ndo tti̱htzibi. \v 47 Nu car Jesús bi ba̱di te már mbe̱ni mbo ʉ́r mʉyjʉ. Eso, bú tzí pʉ hnar tzi ba̱jtzi, \v 48 cja̱ bi xih quí möxte: \p ―Ca to da dɛngui cja̱ da mbe̱n yʉm palabra yʉ dí ma̱, bbʉ da cuajti hnar tzi ba̱jtzi ncja‑na̱, da mötzi, ncjahmʉ guejquigö i cuajtigui cja̱ i föxqui. Cja̱ bbʉ to da cuajtigui, ncjahmʉ gue cam Tzi Ta ca bú pɛnqui i cuajti hne̱je̱. Car cja̱hni ca jin da hñi̱xtsjɛ, pe da ncjá ncja ngu̱ na̱r tzi ba̱jtzi‑na̱, guegue‑ca̱ más da ndo tti̱htzibi.― Bi ma̱n yʉ palabra‑yʉ car Jesús. \s1 El que no está contra nosotros está a nuestro favor \p \v 49 Nuya bbʉ, bi ma̱n car Juan, bi xih car Jesús: \p ―Nuquiguɛ, Maestro, xtú cca̱htije hnar hñøjø, már nøn quer tju̱ju̱guɛ, már fongui ttzonda̱ji̱. Nugöje, dú ccahtzije, porque jin gui tɛnguijʉ‑cá̱.― \p \v 50 Pe car Jesús bi xifi: \p ―¿Dyoca̱ gú ccahtzijʉ‑ca̱? Car cja̱hni ca jin gui contragui, nuca̱ i föxqui‑ca̱.― \s1 Jesús reprende a Jacobo y a Juan \p \v 51 Bbʉ ya xti zʉh car tiempo pa di ttzitzi drí ma ji̱tzi, car Jesús bi dyɛmbi ʉ́r mʉy di ma Jerusalén, masque ya xi mí pa̱di te di ncjajpi pʉ. \v 52 Cja̱ bbʉ mí bøn car Jesús, bi bbɛhto dda quí möxte di ma pʉ hnar tzi jñi̱ni pʉ jar jöy Samaria. Eso, bi hmɛto guegue‑cʉ pa di ma drí jioni jabʉ di dyopjʉ bbʉ xti zøti pʉ car Jesús. \v 53 Nu cʉ mi̱ngu̱ pʉ, jin gá ne gá unijʉ ʉr tsjɛjqui, como bi ba̱dijʉ, car Jesús cja̱ co quí möxte mí israelitajʉ, mír möjmʉ Jerusalén pa drí xöjtibijʉ ca Ocja̱. \v 54 Bi nu̱ ya car Jacobo co car Juan ja nguá mbe̱n cʉ cja̱hni‑cʉ, cja̱ gueguehui bi xih car Tzi Tada Jesús: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ¿cja jin guí ne gu mandadoje hnar tzibi drí hñe̱h pʉ ji̱tzi pa da möhti yʉ cja̱hni‑yʉ, ncja ngu̱ gá dyøti car Elías?― \p \v 55 Guegue ya bi bböti, bi huɛnti‑cʉ́, bi xijmi: \p ―Nuquɛhui, jin guí pa̱dihui ja ncja dra mbe̱ngö, masque guí ne gui tɛnguihui. Porque nugö dúr cja̱hni xtú e̱cua jar jöy pa gu föx yʉ cja̱hni cja̱ pa gu cjʉhtzibijʉ ca rá nttzo ca i tu̱jʉ. Jí̱ xtá e̱jcö pa gu cjajpi yʉ cja̱hni da du̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús. \v 56 Diguebbʉ pé gá möjmʉ pé hnar tzi jñi̱ni, bbʉ́. \s1 Los que querían seguir a Jesús \p \v 57 Bbʉ má dyodijʉ, bi guati car Jesús ca hnar hñøjø, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, xtá tɛnqui göhtjo pʉ jabʉ gui ma.― \p \v 58 Car Jesús bi da̱di: \p ―Cʉ zorra i pɛhtzi quí ojqui pʉ jabʉ i bbʉpjʉ. Cʉ ttzʉntzʉ i pɛhtzi quí ttoxi. Nugö masque dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy, pe jin te i bbʉh cam ngu̱ pʉ jabʉ gu tzöya.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús, ca to i mbe̱ni da dɛni guegue, da ntzohmi, ¿cja ntju̱mʉy i ne da dɛni? \p \v 59 Diguebbʉ ya car Jesús pé bi ntjɛhui hnar hñøjø, bi nzofo, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquɛ, gui tɛnguigö ya.― \p Nucá̱ bi da̱di: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ddajqui tzʉ ʉr tsjɛjqui bbɛto gu ma öh cam ta.― \p \v 60 Car Jesús bi xifi: \p ―Jiɛh cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱gui da dyöh quí ánimajʉ. Pe nuquɛ, gui maguɛ ya, bú tʉngui car jña̱, ya xí ni̱gui hua jar jöy já ncja ga mandado ca Ocja̱.― \p \v 61 Nubbʉ, pé hnar hñøjø guejtjo bi xih car Jesús: \p ―Guejquitjogö, Tzi Jmu̱, dí ne gu tɛnquigö hne̱je̱. Jøña̱tjo dí ne bbɛto gu má hmʉbbe tzʉ cam familia cʉ rá bbʉh pʉm ngu̱, cja̱ diguebbʉ ya, xcuá hñi̱di, xcuá e̱je̱ gu tɛnqui.― \p \v 62 Nu car Jesús bi xih‑ca̱: \p ―Hnar hua̱ji̱, bbʉ xta pɛnti car ttabi, i nesta da jianti delante, jabʉ rí ma car yunda. Porque bbʉ da bböti drí jani xʉtja, jin da bøni derecho car tje, bbʉ. Guejti car cja̱hni ca i ne da möxqui cam bbɛfi, hnadi ca da dyøte hne̱je̱. Bbʉ i ne da yohti cár mfe̱ni, te i ne da dyøte, jin gui tzö da pɛjpi ca Ocja̱ pa da tʉnguibi cár jmandado.― \s1 Jesús envía a los setenta \c 10 \p \v 1 Car Tzi Ta Jesús pé bi nzo setenta hñøjø cʉ mí yojmi, cja̱ bi hñi̱tzi pa di mötzi. Bi juejque gá yojo, bi gu̱h‑cʉ́ drí möjmʉ cʉ tzi jñi̱ni, di xijmʉ cʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱. Di hmɛto‑cʉ́, cja̱ guegue ya di hmɛfa. \v 2 Bi xijmʉ: \p ―Rá ndo ngu̱ nʉr bbɛfi, nu yʉ mɛfi tzi yotjo. Gui nzojmʉ car Tzi Ta ji̱tzi pa pé du pɛjni pé dda mɛfi, como guegue i mandado nʉr bbɛfi‑nʉ. \v 3 Nuya, dí cu̱hquijʉ, gui möjmʉ ya, gui hñojʉ pʉ jabʉ i bbʉh cʉ cja̱hni cʉ jin gui tzu̱ ca Ocja̱. Eso, gui jña̱jʉ ʉr huɛnda pa jin te da cjahquijʉ. Guí ncjajʉ ncja ngu̱ dɛjti cʉ da hño pʉ jabʉ i bbʉh cʉ mi̱hño. \v 4 Jin gui jña̱xjʉ domi bbʉ xtí möjmʉ jar hñu̱. Guejtjo jin gui ca̱xjʉ hnar ddøza̱ pa gui dyʉtijʉ ca te di ttahquijʉ. Gui ti̱htijʉ zɛxtji, cja̱ jin gui cʉxijʉ pé hnar pare. Guejtjo, jin gui dejʉ jar hñu̱ grí nzɛnguatejʉ. Gui xønijʉ. \v 5 Car ngu̱ pʉ jabʉ gui tzøtijʉ, gui nzojmʉ ca Ocja̱, gui dyöjpijʉ da bendeci cʉ cja̱hni rá bbʉh car ngu̱‑ca̱. \v 6 Bbʉ i bbʉh pʉ jar ngu̱ hnar cja̱hni ca i pɛhtzi tti̱jqui, ca Ocja̱ da mötzi, da bendeci. Cja̱ bbʉ jin to di bbʉh pʉ jar ngu̱ ca di pɛhtzi tti̱jqui, ca Ocja̱ jin da bendeci cʉ cja̱hni‑cʉ, bbʉ. \v 7 Car ngu̱ pʉ jabʉ gui tzøtijʉ, guehpʉ gui dyopjʉ hasta bbʉ xtí pønijʉ car jñi̱ni‑ca̱. Cja̱ gui tzijʉ ca te da ttahquijʉ pʉ. Como guí pɛjpijʉ ca Ocja̱, rí ntzöhui da tti̱nquijʉ. Jin gui ddaxjʉ pé dda ngu̱. \v 8 Bbʉ xquí tzøtijʉ hnar jñi̱ni, bbʉ da cuajtiquijʉ cʉ mi̱ngu̱, gui tzijʉ ca da ttahquijʉ. \v 9 Gui jojquijʉ cʉ döhtji, cja̱ gui xijmʉ cʉ cja̱hni, ya xí mʉdi i mandado hua jar jöy ca Ocja̱. \v 10 Pe bbʉ xquí tzøtijʉ hnar jñi̱ni, cja̱ jin da ne da cuajtiquijʉ cʉ mi̱ngu̱ pʉ, nubbʉ́, gui pønijʉ car jñi̱ni‑ca̱. Cja̱ bbʉ xtí tjoguijʉ ja calle, \v 11 gui xijmʉ cʉ cja̱hni bbʉ: “Ya xtrá mɛbbe. Ya jin gu cobbe hua. Hasta ya jöy xí jiøx yʉm huabbe, gu tju̱jquibbe, porque jí̱ xcú dyødejʉ car palabra ca xtú xihquibbe. Pe nde̱jma̱ dí xihquijʉ, ya xi ni̱gui hua jer jñi̱nijʉ ja ncja ga mandado ca Ocja̱ hua jar jöy, masque nuquɛjʉ, jí̱ xquí ne xquí dyødejʉ cár palabra.” Da ncjapʉ grí xijmʉ cʉ cja̱hni‑cʉ. \v 12 Dí xihquijʉ, bbʉ xta zøh car pá bbʉ xta ttun cár castigo yʉ cja̱hni, más da ndo ncastiga cʉ cja̱hni, cʉ mi̱ngu̱ pʉ jabʉ jin gá nequijʉ cja̱ jin gá dyødejʉ nʉm palabra, ni digue cʉ mi̱ngu̱ Sodoma.― \s1 Los pueblos desobedientes \p \v 13 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Nuquɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Corazín, drá ndo ngu̱ xquí sufriguɛjʉ. Hne̱hquitjoguɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Betsaida, drá ndo ngu̱ xquí sufriguɛjʉ hne̱je̱. Cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉh pʉ jar jñini Tiro co pʉ jar jñi̱ni Sidón, bbʉ xtrú cca̱hti gueguejʉ cʉ milagro cʉ xcú cca̱htiguɛjʉ, ya má yabbʉ xtrú repentijʉ, xtrú jiɛjmʉ ca rá nttzo. Guegue‑cʉ́ xtrú ngoxjʉ bojtzibi jáy de̱jʉ pa dír ni̱gui, mí ndo du̱mʉyjʉ por rá nguehca̱ xquí dyøtijʉ ca rá nttzo. Nuquɛjʉ, masque xcú cca̱htijʉ cʉ milagro rá nzɛdi xtú øte, pe jí̱ xcú hñe̱me̱guijʉ. \v 14 Más da ndo jñu̱x quer castigojʉ ni digue cár castigo ca da ttun cʉ mi̱ngu̱ Tiro co cʉ mi̱ngu̱ Sidón. \v 15 Hne̱hquiguɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Capernaum, ¿cja guí ma̱nguɛjʉ da ndo tti̱zquijʉ? Ncjahmʉ gri ma̱ntsjɛjʉ, ya xquí tzøxjʉ nʉ jar ji̱tzi. Pe ya xpa e̱h car pa bbʉ xta tjøhti quer jñi̱nijʉ, tje da mpu̱ni. Cja̱ nuquiguɛjʉ, da cju̱hquijʉ pʉ jabʉ jin gui tzö.― \p \v 16 Cja̱ car Jesús pé bi xih quí möxte: \p ―Yʉ cja̱hni yʉ to da dyøh ca guí ma̱jmʉ, guejquitjogö hne̱je̱ i øjtigui. Nu yʉ cja̱hni yʉ jin da nequijʉ, guejquitjogö jin gui negui‑yʉ hne̱je̱. Yʉ cja̱hni yʉ jin da negui, gueguejʉ jin gui nejʉ cam Tzi Ta ca xpá mɛnquigö, hne̱je̱.― \s1 Regreso de los setenta \p \v 17 Diguebbʉ ya, cʉ setenta hñøjø cʉ xquí tjajni, bi möjmʉ bú øtijʉ ca xquí ma̱n car Tzi Ta Jesús. Cja̱ bbʉ pé mbú cojmʉ, mí ndo mpöjmʉ, bi ma̱jmʉ: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, cʉ ttzonda̱ji̱ i weni bbʉ dí nømbiquije quer tzi tju̱ju̱ cja̱ dí bbɛjpije da bøni.― \p \v 18 Cja̱ bi da̱h car Jesús: \p ―Ja̱a̱, dú pa̱cö bbʉ nguí fonguijʉ‑cʉ́. Dú janti bbʉ mbú töh car Satanás jar ji̱tzi, ncja hnar rayo. \v 19 Nugö, xtú ddahquijʉ poder pa gui ti̱nijʉ cʉ cci̱ña̱ co cʉ alacrán, cja̱ pa gui ta̱pijʉ cár ttzɛdi ca Jin Gui Jo, cja̱ nucʉ́, jin te da cjahquijʉ‑cʉ́. \v 20 Nuquɛjʉ, guí mpöjmʉ ya, porque xcú ta̱jpijʉ cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö. Pe más i ndo mu̱hui ca ya xpí ju̱x pʉ ji̱tzi quir tju̱ju̱jʉ. Rí ntzöhui gui ndo mpöjmʉ por rá nguehca̱.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús bbʉ mí nzoh cʉ setenta hñøjø cʉ xquí juajni. \s1 Jesús se alegra \p \v 21 Guejti car hora‑ca̱ hne̱je̱, car Jesús bi ndo mpöjö, cja̱ bi nzoh ca Ocja̱. Car Espíritu Santo bi ún ya palabra ya bi ma̱. Bi xih cár Tzi Ta ji̱tzi: \p ―Nuquɛ, Tzi Ta, ir mɛjtiguɛ nʉr ji̱tzi cja̱ co nʉr jöy, como guehquiguɛ, guí mandadobi‑yʉ. Dí öhqui cjama̱di porque xcú u̱jti yʉm cja̱hni yʉ i tɛngui ja guí ncjaguɛ, cja̱ co ja ncja gri mandado. Nu cʉ sabio, jin gui pa̱di ja guí ncjaguɛ, como jí̱ xquí föxquɛ‑cʉ. Gue yʉm cja̱hni yʉ i tɛngui xcú föx‑yʉ, cja̱ nuyʉ́, i jñɛjmi cʉ tzi ba̱jtzi cʉ jin te bbe i nxödi. Nuquɛ, Tzi Ta, xcú föx‑yʉ co quer tzi pojö como guehca̱ xcú mbe̱ni, cja̱ rá zö quer mfe̱ni.― \p \v 22 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Cam Tzi Ta xí ddajqui cam cargo pa gu u̱jti yʉ cja̱hni ja i ncja guegue, cja̱ pa gu cojcö ʉ́r lugar guegue hua jar jöy. Ddatsjɛ guegue cam Tzi Ta ji̱tzi i cca̱jtigui mbo nʉm tzi mʉy, como ʉ́r Ttʉguigö‑ca̱. Cja̱ ddatsjɛguigö, dí pa̱di göhtjo ja i ncja cam Tzi Ta. Guejti yʉ dda cja̱hni yʉ dí xijmʉ ja i ncja cam Tzi Ta, guegue‑yʉ i pa̱di ja i ncja‑ca̱ hne̱je̱. Nuyʉ́, cja̱ co cʉ pé ddaa cʉ to dí ne gu fötzi, da ba̱dijʉ ja i ncja cam Tzi Ta.― Bi ma̱ ncjanʉ car Jesús bbʉ már ora. \p \v 23 Diguebbʉ ya, car Jesús bi zix quí möxte, gá möjmʉ hnanguadi pa jin di dyøh cʉ pé dda cja̱hni. Cja̱ bi nzoh‑cʉ́, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, xí ndo möxquijʉ ca Ocja̱, xí ddahquijʉ xcú cca̱jtiguijʉ cja̱ co cʉ cosa rá zö cʉ xí ncja yʉ pa ya. \v 24 Dí xihquijʉ, már ndo ngu̱ quí jmandadero ca Ocja̱, co cʉ rey cʉ mí bbʉ ya má yabbʉ, mí ndo ne di cca̱htijʉ ca hnar cja̱hni ca di hñi̱x ca Ocja̱. Nu gueguejʉ, jin gá nzʉdi di cca̱jtiguijʉ. Guejtjo mí ndo ne di dyødejʉ cʉ palabra cʉ di ma̱n ca hnaa ca di mɛjni ca Ocja̱. Pe jin gá nzʉdi di dyødejʉ. Nuquiguɛjʉ, xcú dyødejʉ cʉ palabra‑cʉ.― Ncjapʉ gá xih quí möxte car Jesús. \s1 Ejemplo del buen samaritano \p \v 25 Ca pé hnar pa ya, hnar cja̱hni ca xquí ndo nxöh cár ley car Moisés bi guati car Jesús. Mí ne di dyøhtibi ʉr prueba, eso bi dyöni: \p ―Maestro, ¿ter bɛh ca̱ gu øte pa gu töti cam nzajqui ca jin da tjegue?― \p \v 26 Bi xih car Jesús: \p ―¿Ter bɛh ca̱ i ju̱x pʉ jar ley? ¿Te guí cca̱hti pʉ?― \p \v 27 Bi da̱di, i̱na̱: \p ―“Gui ndo jion ca Ocja̱, göhtjo mbo ir tzi mʉy. Gui ndo ne car Tzi Ta ji̱tzi göhtjo co quer ttzɛdi, göhtjo co quer mfe̱ni. Cja̱ gui ma̱h quir hñohui, ncja ngu̱ guir ma̱jtsjɛ.”― \p \v 28 Bi ma̱n car Jesús, bbʉ́, i̱mbi: \p ―Xcú tja̱di rá zö. Gui dyøte ncja ngu̱ xcú ma̱, cja̱ nubbʉ, da hmʉh quer nzajqui, bbʉ.― \p \v 29 Nu car maestro bi hñöni, bbʉ́: \p ―¿Ja ncja grá pa̱di to cʉm hñohui? ¿Toca̱ dí nesta gu fötzi?― Bi dyöni nʉr nttöni‑nʉ, como jin tza mí ne di möx quí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. \p \v 30 Car Jesús bi da̱j ya bbʉ́, bi xih hnar tzi bbede gá ejemplo: \p ―øde, hnar hñøjø bi bøm pʉ Jerusalén, mír ma pʉ Jericó. Cja̱ bbʉ má pa jar hñu̱, bi ntjɛhui cʉ be̱. Nucʉ, bi møjquibi göhtjo quí da̱jtu̱, bi jña̱htzibi cár domi, cja̱ bi ndo ʉnijʉ. Bi guaj ya bi ʉnijʉ ya, cja̱ bi zoguijʉ pʉ jar hñu̱, gá ma̱jmʉ, ya xquí du̱. \v 31 Diguebbʉ ya, bi tjoh pʉ hnar möcja̱ digue cár religión cʉ israelita. Cja̱ nuca̱, bi jianti car hñøjø már bbɛm pʉ, cja̱ bi tjojtjo. \v 32 Guejtjo bi tjoh pʉ hnar levita, tzʉdi, hnar hñøjø ca mí föx cʉ möcja̱, mí pɛh pʉ jár templo cʉ israelita. Guejti‑ca̱ bi tjojtjo hne̱je̱. \v 33 Diguebbʉ ya, ca hnar mi̱ngu̱ Samaria bi tjoh pʉ jar hñu̱ cja̱ bi jianti már bbɛm pʉ car hñøjø‑cá̱. Bi jianti cja̱ bi ndo jui̱jqui. \v 34 Guegue ya bi guati, bi xix car aste co ni car vino pʉ jabʉ mí bbʉh quí herido, cja̱ bi pantibi da̱jtu̱. Ma ya bi hñi̱x pʉ jár zu̱we̱ ca má tø guegue, bi zitzi gá mɛhui hnar mesón. Cja̱ nupʉ, car mi̱ngu̱ Samaria bi nu̱ göhtjo ca te mí nesta car hñøjø ca xquí ttʉni. \v 35 Car jiax pʉ ya cá̱, bi gʉhmi yo pieza cʉ domi, bi un car mi̱ngu̱ pʉ jar mesón. Bi xifi: “Föh tzʉ nʉr cja̱hni. Bbʉ te da nesta gui tömbi, bbʉ pé xcuá cojcö, pé xtá cju̱jtiqui.”― Bi nttzɛdi pʉ car bbede. \p \v 36 Nu car Jesús bi dyön car maestro ca már øde, bi hñi̱mbi: \p ―Digue cʉ jñu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi tjoh pʉ jar hñu̱, ¿toca̱ bi cja ʉ́r hñohui car probe ca xquí ʉn cʉ be̱?― \p \v 37 Car maestro bi da̱h bbʉ́: \p ―Gue ca hnaa ca bi jui̱jqui.― \p Car Jesús bi xih, bbʉ: \p ―Guehquitjoguɛ, gui ma gui dyøte ncja ngu̱ gá dyøti car mi̱ngu̱ Samaria. Gui jui̱jqui car cja̱hni ca i nesta to da mötzi.― \s1 Jesús en la casa de Marta y María \p \v 38 Diguebbʉ ya, car Jesús bi segue bi ma pʉ jabʉ mír ma. Bi möjmʉ quí amigo cʉ mí yojmi, cja̱ bi zøtijʉ hnar tzi jñi̱ni. Mí bbʉh pʉ hnar bbɛjña̱, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Marta. Guegue‑ca̱ bi mvitabi car Jesús co quí möxte di ma pʉ́r ngu̱. Cja̱ bi möjmʉ. \v 39 Mí bbʉh cár cju̱juɛ car Marta, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr María. Guegue‑ca̱ bi mi̱jta hnanguadi pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, cja̱ bi dyøjti ca már ma̱n‑ca̱. Jin gá mföxte pa di tjojqui car jñu̱ni. Nu car Marta már mpɛgui már jojqui car jñu̱ni. \v 40 Eso, bi ndo ungui ʉr cuɛ car Marta, como már ngu̱ cár bbɛfi. Nubbʉ, bi guati pʉ jabʉ már ju̱ car Jesús, cja̱ bi xifi: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ¿cja jin guí cja ndu̱mʉy, xí nzogui hua nʉm cju̱juɛ, dí ddatsjɛ nʉr bbɛfi. Xih tzʉ da möxqui.― \p \v 41 Bi da̱h car Jesús ya bbʉ: \p ―Nuquɛ, Marta, guí ndo ntzøte, como rá ngu̱ quer bbɛfi gár øte. Pe jin tza i nesta pa gui dyøte göhtjo‑ca̱. Más i nesta gui dyøj nʉm palabra nʉ dár ma̱. \v 42 Xí mbe̱n nʉr María, i ndo ne da dyøj nʉm palabragö, masque jin te da möxquiguɛ. Rá zö cár mfe̱ni, eso da tjɛgui da mi̱jti hua, jin gu cu̱y.― Ncjapʉ gá nda̱h car Jesús. \s1 Jesús y la oración \c 11 \p \v 1 Hna vez, car Jesús már bbʉh hnar lugar, már nzoh cár Tzi Ta gá oración. Bbʉ mí guaj ya, bi ma̱ngui hnaa quí möxte, bi xifi, i̱mbi: \p ―Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, gui u̱jtiguije tzʉ ja dá nzojme car Tzi Ta ji̱tzi, ncja ngu̱ car Juan bi u̱jti cʉ cja̱hni cʉ i tɛni guegue ja drí nzoh car Tzi Ta.― \p \v 2 Cja̱ car Jesús bi xijmʉ: \p ―Bbʉ guí mahtijʉ Ocja̱, gui ma̱jmʉ ncjahua: \q1 Nuquɛ, ʉm Tzi Taquije, guí bbʉh pʉ jar ji̱tzi, \q1 Dí i̱zquije gú Ocja̱‑guɛ, \q1 Tzin drí hñe̱h car pá bbʉ xtí mandado hua jar jöy, \q1 Gui föxquije gu øtije hua jar jöy ca guí neguɛ, ncja ngu̱ ga ttøti pʉ jar ji̱tzi. \q1 \v 3 Ddajquije tzʉ ca gu tzije rá pa ya, \q1 \v 4 Cja̱ gui perdonaguije ca rá nttzo ca xtú øtije, ncja ngu̱göje, dí perdonabije ca to te i tu̱jquije. \q1 Gui nú̱guije tzʉ pa jin da ttøjtiguije prueba rá pa ya, \q1 Cja̱ jin gui jiɛh ca Jin Gui Jo da da̱guije. \m Da ncjapʉ grí nzojmʉ car Tzi Ta ji̱tzi.― \p \v 5 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi xih quí möxte pé hnar palabra pa di ba̱dijʉ ja i ncja car oración: \p ―Nuquiguɛjʉ, bbʉ di bbʉhquiguɛjʉ hnaa ca di ma jár ngu̱ hnár amigo, madé ʉr xu̱y, cja̱ di dyöjpi ncjahua: “Hñohui, jmi̱qui tzʉ yojo ir jme̱. \v 6 Xí nzøh cam visitaje, yanʉ xcuá hñe̱je̱. u̱jtjo te gu unije.” \v 7 Car amigo ya, di da̱h pʉ mbo: “Dyo guí mfadagui. Ya xtú coti car goxtji, cja̱ ya xtú obbe yʉm ba̱jtzi hua jar gama. Jin gui tzö gu nantzi te gu ddahqui.” Nu cár amigo ya, jin di tzöya ca mír mahti cja̱ mír dyöjpi cʉ jme̱. \v 8 Nugö, dí xihquijʉ, masque jin di ne di nantzi car mi̱ngu̱ pa te di un cár amigo, pe nde̱jma̱ja̱ di nantzi, di uni göhtjo ca mí joni, porque bbʉ ji̱na̱, di dé di dyöjpi. \v 9 Guejtigö, dí xihquijʉ, bbʉ guí orajʉ, dyöjpijʉ ca Ocja̱ ca guí nestajʉ, cja̱ xta ddahquijʉ. Jionijʉ, cja̱ xquí tötijʉ. Ddootijʉ car goxtji, cja̱ xta tsjoquiquijʉ. \v 10 Bbʉ to da dyöjpi ca Ocja̱ ca te i joni, xta ttu̱ni. Bbʉ to da jion ca i ne, xta döti. Bbʉ to da ddooti car goxtji, xta tsjojquibi. \p \v 11 Hne̱hquiguɛjʉ, nʉ to i bbʉh quí ba̱jtzi, bbʉ te da dyöjpi, da uni. Hnar ba̱jtzi, bbʉ da dyöjpi cár ta hnar tju̱jme̱, ¿cja da uni hnar me̱do? Ji̱na̱. Bbʉ da dyöjpi hnar möy, ¿cja da uni hnar cci̱ña̱? Ji̱na̱, hne̱je̱. \v 12 Bbʉ da dyöh hnar doni, ¿cja da uni hnar alacrán? Ji̱na̱. \v 13 Nuquiguɛjʉ, rá nttzo quir tzi mʉyjʉ pe nde̱jma̱ guí pa̱dijʉ gui un quir ba̱jtzijʉ ca rá zö. Hni̱xjma̱ja̱ quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ ji̱tzi, ¿ja jin drí ddahquijʉ car Espíritu Santo bbʉ gui dyöjpijʉ‑ca̱?― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Acusan a Jesús de tener el poder del demonio \p \v 14 Ca pé hnar vez, car Jesús bi fonguibi cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo. Car nda̱ji̱‑ca̱ mí yojmi hnar hñøjø múr ngone, jí̱ mí tzö di ña̱. Cja̱ bbʉ mí bøn car ttzonda̱ji̱, exque bi mʉdi bi ña̱ rá zö car cja̱hni, bbʉ. Már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi cca̱htijʉ te bi ncja. Cja̱ bi ndo hño í mʉyjʉ, bbʉ. \v 15 Pe mí bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ mí ma̱jmʉ: \p ―Nʉr Jesús, i yojmi cár nda̱ cʉ ttzonda̱ji̱, cja̱ guegue‑ca̱ xí un cár ttzɛdi, eso, i pɛhtzi poder drí fongui ttzonda̱ji̱. Tzʉdi, i yojmi ca hnar ttzonda̱ji̱ más rá nzɛdi ca i tsjifi Beelzebú.― Ncjapʉ gá ma̱n cʉ cja̱hni‑cʉ. \p \v 16 Cja̱ pé mí bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ bi dyøhtibi prueba car Jesús. Bi dyöjpijʉ di mandado pa di ni̱gui hnar seña pʉ jar ji̱tzi, pa di ba̱dijʉ, ¿cja guegue xcuí mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi? \v 17 Nu car Jesús bi ba̱di te már mbe̱nijʉ, cja̱ bi xijmʉ: \p ―Car cja̱hni ca i mandado, bbʉ da ntu̱jnihui quí hñohui, ya jin gui tzö da segue da mandadobi, bbʉ. Xta wen quí hñohui, cja̱ xta mfontijʉ. Ncjadipʉ hnar familia, bbʉ da ntujnijʉ, da mfontijʉ, hne̱je̱. \v 18 Guejti car Satanás, jin di ne di ntu̱jnihui cʉ pé dda nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö, como nucʉ, i mandadobi‑cʉ, eso, jin da ne da fongui pʉ jabʉ i bbʉh‑cʉ. Bbʉ di fongui‑cʉ, ya jin di jogui di mandadotjobi. Nuquɛjʉ, guí ma̱jmʉ dí yobbe car Beelzebú, cja̱ guegue‑ca̱ i mandadobi cʉ pé dda ttzonda̱ji̱. \v 19 I bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ i tɛnquiguɛjʉ. Guejti‑cʉ i fongui ttzonda̱ji̱ hne̱je̱. Gui dyönijʉ cʉ cja̱hni‑cʉ, ¿jabʉ rí hñe̱h cár ttzɛdijʉ pa drí fongui ttzonda̱ji̱? ¿Cja jin da xihquijʉ, rí hñe̱h car Tzi Ta ji̱tzi? Eso, jin gui cierto ca guí xijcöjʉ, tzʉdi, por rá ngue cár ttzɛdi ca Jin Gui Jo dár fongui ttzonda̱ji̱. \v 20 Nugö, dí xihquijʉ, guejtigö dí yobbe car Tzi Ta ji̱tzi, hne̱je̱, cja̱ por rá ngue cár ttzɛdi guegue‑ca̱ dí fongui cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö. Por rá nguehca̱ dár ta̱jpi cʉ ttzonda̱ji̱, ya xqui fa̱di, ya xqui mandado ca Ocja̱ hua jar jöy co cár ttzɛdi, cja̱ nuquɛjʉ, xcú cca̱htijʉ. \p \v 21 Bbʉ i bbʉh hnar hñøjø rá nzɛdi ca i pɛhtzi quí arma, jin to da be̱jpi quí mɛjti guegue. Como rá nzɛdi, da mödi rá zö cár ngu̱. \v 22 Sólo bbʉ pé du e̱h hnar cja̱hni más drá nzɛdi ni ndra ngue car mi̱ngu̱, guegue da gʉ́mbi quí arma car mi̱ngu̱ cja̱ da da̱pi. Nubbʉ, da jogui da du̱htzibi quí mɛjti pa pé drí jejquibi quí amigo guegue.― \p Bbʉ mí ma̱ nʉr palabra‑nʉ car Jesús, mír jɛquihui car mi̱ngu̱ rá nzɛdi co ca Jin Gui Jo. Nu ca hnar hñøjø ca más rá nzɛdi, mír jɛquihui guejtsjɛ guegue. \p \v 23 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Nugö, dí xihquijʉ, car cja̱hni ca jin gui föxquigö, i contragui. Car cja̱hni ca jin gui föxqui gu jmuntzi cja̱hni pa drí dɛngui, guegue i fonti‑cʉ.― \s1 El espíritu malo que vuelve \p \v 24 Hna vez, ca hnár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo bi bøm pʉ jár mʉy car cja̱hni ca mí yojmi, cja̱ bi ma bú hño cʉ lugar jabʉ jin te i po deje. Mí joni pé hnar cja̱hni pa di ñʉti mbo ʉ́r mʉy, di hmʉh pʉ. Pe jin to gá ndöti pa di guati. Nubbʉ, bi ma̱ntsjɛ: “Gu ma grá jon ca hnar cja̱hni ca ndí bbʉ mbo ʉ́r mʉy má̱hmɛto, pé gu hmʉh pʉ.” \v 25 Nubbʉ, bi ma car ttzonda̱ji̱, bbʉ, bi ma gá ndöti car cja̱hni ca bbɛto mí yojmi. Ya xquí jñojqui rá zö cja̱ jin te mí cja. \v 26 Diguebbʉ ya, car ttzonda̱ji̱ pé bi ma bú tzí pé yojto quí hñohui, más már ndo nttzo‑cʉ ni di guegue. Göhtjo‑cʉ bú e̱jmʉ, bbʉ, bi ñʉtijʉ jár mʉy car cja̱hni‑ca̱, cja̱ bi hmʉjtijʉ pʉ. Nubbʉ, bi ndo ttzon cár vida car cja̱hni, bbʉ. Más már ndo nttzo ca mí tzöhui ni digue ca xquí tzöhui má̱hmɛto bbʉ mí jøntsjɛ ca hnar nda̱ji̱ mí bbʉbi.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 La felicidad verdadera \p \v 27 Diguebbʉ ya, menta már ma̱ndi yʉ palabra‑yʉ car Jesús, ca hnar bbɛjña̱ ca már bbʉbi cʉ cja̱hni rá ngu̱ bi hna ña̱ nzajqui, bi xih car Jesús, i̱na̱: \p ―¡Da ndo tti̱htzibi quer me, como guegue xí ønqui cja̱ xí tehqui! Car Tzi Ta ji̱tzi xí ndo möxi guegue, xí uni hnar bendición rá ndo zö!― \p \v 28 Nu car Jesús bi da̱di, bi hñi̱mbi: \p ―Yʉ cja̱jni yʉ i øj nʉ́r palabra ca Ocja̱ cja̱ i øjte, guejyʉ́ da ndo möx car Tzi Ta ji̱tzi.― \s1 La gente mala pide una señal milagrosa \p \v 29 Ca hnar vez, bbʉ ya xquí ndo ngu̱jqui cʉ cja̱hni, ca mír guatijʉ car Jesús, bi ma̱ guegue, i̱na̱: \p ―Jin gui tzö quí mfe̱ni yʉ cja̱hni yʉ i bbʉj yʉ pa ya. I öjqui gu u̱jtijʉ hnar milagro pa da ni̱gui, ¿cja guejcö xpá mɛnquigö car Tzi Ta ji̱tzi? Pe ya jin gu u̱jtigö‑yʉ pé hnar milagro. Jøntjo da cca̱htijʉ te da ncjaguigö. Nuca̱ da jñɛjmi ca bi ncjajpi ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi ʉr Jonás. \v 30 Guegue car Jonás bú de jñujpa pʉ mbo ʉ́r mʉy car ndo möy, cja̱ pé bi bøni, jin te gá cja. Nu cʉ mi̱ngu̱ Nínive bi cca̱htijʉ car Jonás, xcuí bøh pʉ jár mʉy car ndo möy, jin te mí cja, cja̱ por rá nguehca̱, bi hñe̱me̱, cierto xcuí mɛjni car Jonás ca Ocja̱. Hne̱quigö, car cosa ca xtá tjojcö, xta jñɛjmi ca bi tjoh car Jonás, pa ncjapʉ drí ba̱j yʉ cja̱hni yʉ i bbʉj yʉ pa ya, cierto, guejquigö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. \v 31 Pe bbʉ pé xtu e̱h car Tzi Ta ji̱tzi pa da jña̱mpi ʉ́r huɛnda yʉ cja̱hni, nubbʉ, da nantzi göhtjo cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉ ya má yabbʉ. Guejtjo da ni̱gui pʉ ca hnar reina ca mí mandado ca hnar jöy nʉ jar Sur. Guegue‑ca̱ da xij yʉ cja̱hni yʉ i bbʉj yʉ pa ya, rá nttzo ca xí dyøtijʉ, como jí̱ xcá ne xcá hñe̱me̱guijʉ. Guegue car bbɛjña̱‑ca̱, güí hñe̱ yapʉ, hne̱ bi cca̱hti car rey Salomón, te tza mí ndo pa̱h‑ca̱, bi dyøh ca mí ma̱n‑ca̱, cja̱ bi hñe̱me̱. Nuquɛjʉ, rá ngu̱quiguɛjʉ xcú dyødejʉ ca dí ma̱ngö, pe jin guí e̱me̱guijʉ, cja̱ nugö, más dí ja̱gö cam cargo ni ndra ngue ca mí ja̱ car Salomón. \v 32 Bbʉ xta tja̱mpi ʉ́r huɛnda yʉ cja̱hni, cja̱ da nantzi cʉ mí bbʉy ya má yabbʉ, guejti cʉ mi̱ngu̱ Nínive xta hmöjti pʉ hne̱je̱, xta xij yʉ cja̱hni i bbʉj yʉ pa ya, rá nttzo ca xí dyøtijʉ, como jí̱ xcá hñemeguijʉ. Gueguejʉ cʉ mi̱ngu̱ Nínive, bbʉ mí dyødejʉ ca mí ma̱n car Jonás, bi repentijʉ cja̱ bi jiɛjmʉ ca rá nttzo. Nuquɛjʉ, xcú dyøh ca xtú xihquijʉ, pe jí̱ xquí jiɛjmʉ ca rá nttzo, cja̱ nugö, más dí ja̱gö cam cargo ni ndra ngue ca mí ja̱ car Jonás. \s1 La lámpara del cuerpo \p \v 33 Bbʉ to i tzøqui hnar tzibi, jin gui a̱gui, cja̱ jin gui cohmi hnar caja. I tti̱x car tzibi pʉ jabʉ rá nte, pa drí ni̱gui göhtjo cʉ to da ñʉti pʉ. \v 34 I jñɛjmi hnar tzibi yʉm döjʉ. Co guejyʉ dár jantijʉ. Bbʉ jin te i cja yʉm döjʉ, nubbʉ, dí cca̱htijʉ car jiahtzi, bbʉ. Pe bbʉ te da cja yʉm döjʉ, dí bbʉpjʉ jar bbɛxu̱y, bbʉ. Ncjadipʉ yʉm tzi mʉyjʉ, hne̱je̱. Bbʉ te i cja‑yʉ, ncjahmʉ dí bbʉpjʉ jar bbɛxu̱y, hne̱je̱. \v 35 Nuya, gui jña̱ ʉr huɛnda pa da hmʉy rá zö quer tzi mʉy, pa sa̱nta̱ jin gui jñɛjmi car cja̱hni ca i bbʉ jar bbɛxu̱y. \v 36 Bbʉ jin te i cja quer tzi mʉy, nubbʉ, i yoti car jiahtzi mbo quer tzi mʉy. Nubbʉ, da jogui gui cca̱hti rá zö ja i ncja göhtjo, ncjahmʉ di yoti hnar tzibi pʉ jabʉ guí bbʉy.― \s1 Jesús acusa a los fariseos y a los maestros de la ley \p \v 37 Bbʉ mí guadi mí ma̱n yʉ palabra‑yʉ́ car Jesús, hnar fariseo bi mvitabi di mɛhui pʉ́r ngu̱ du tzihui. Bi mɛhui car Jesús, bbʉ́, bi ñʉti jár ngu̱ cja̱ bi mi̱bi jar mexa. Bbʉ mí xʉdyɛ car Jesús, jin gá dyøte ncja ngu̱ nguá dyøti cʉ fariseo bbʉ nguá nzijʉ. \v 38 Bi cca̱hti‑cá̱ car fariseo, cja̱ bi mbe̱ntsjɛ: \p ―¿Dyoca̱ jin gui xʉdyɛ ya‑nʉ́ ncja ngu̱ dra xʉdyɛgöje?― \p \v 39 Nu cam Tzi Jmu̱jʉ ya, bi xifi: \p ―Nuquiguɛjʉ, guí fariseojʉ, guí ndo xʉtijʉ rá zö yʉ xaro co yʉ moji pa jin da contiqui quir tzi mʉyjʉ ca rá nttzo ca di tu̱‑yʉ́. Pe nuquɛjʉ, pʉ mbo ir mʉyjʉ, rá nttzoquiguɛjʉ, como guí ttzodyojʉ, guí já̱mbijʉ quí domi quir mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. \v 40 ¡Guí dondojʉ! Hnadi ca Ocja̱ xí dyøjquijʉ cja̱ co ca i bbʉ xøtze yʉm cuerpojʉ. Guejti guegue xí dyøti ca rá bbʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ, cja̱ bí janti göhtjo. \v 41 Dí xihquijʉ, bbʉ güi unijʉ cʉ probe ca te di zi, nucá̱ di tzøh ca Ocja̱, cja̱ di ma̱, göhtjo rá nttaxi quir trastejʉ, ya jin di contiqui quir tzi mʉyjʉ, bbʉ́. \p \v 42 Nuquɛjʉ, guí fariseojʉ, da ndo ttahqui quer castigojʉ. Guí unijʉ ca Ocja̱ gá diezmo cʉ xa̱ccani co cʉ loda co göhtjo tema paxi ca i pɛhui car jñu̱ni, pe jin guí øtijʉ ca i ne ca Ocja̱. I ne guegue gui ma̱dijʉ‑ca̱, cja̱ gui nu̱jʉ rá zö quir hñohuijʉ, gui unijʉ ca i tocabi‑cʉ́. I nesta gui dyøtijʉ‑cá̱, nubbʉ́, guejtjo da jogui gui döjʉ car diezmo hne̱je̱. \p \v 43 Nuquɛjʉ, guí fariseojʉ, da ndo ttahqui quer castigojʉ. Bbʉ guí pöjmʉ jar templo, i ndo gustaquijʉ gui jñu̱xjʉ cʉ tju̱jni cʉ rí hmʉ delante, pʉ jabʉ da cca̱jtiquijʉ cʉ pé ddaa. Guejtjo bbʉ guí pöjmʉ jar töy, o bbʉ guí dyojʉ ja calle, guí ndo nejʉ pa da tti̱zquiguɛjʉ cja̱ da ttzɛnguaquijʉ rá zö. \p \v 44 Drá ndo ngu̱ quer castigojʉ, nuquɛjʉ, guí fariseojʉ co hne̱hquiquɛjʉ guí maestrojʉ guí nxöjmʉ car ley. Guí jiöjtejʉ, guí jñɛjmʉ hnar ohtzi pʉ jabʉ xí ttöh hnar ánima. Ya xná nttzo pʉ mbo, cja̱ jin gui fa̱di, má̱s te xí ttöh pʉ. Eso, i dyo pʉ xøtze cʉ cja̱hni, cja̱ i ttzombi quí tzi mʉyjʉ. Ncjapʉ hne̱je̱, cʉ cja̱hni cʉ i tɛnquijʉ, da nxödi da dyøtijʉ ncja ngu̱quiguɛjʉ, cja̱ nucʉ́, jin gui pa̱dijʉ, ¿cja rá nttzo quir tzi mʉyjʉ?― Bi ma̱n yʉ palabra‑yʉ car Jesús. \p \v 45 Ca hnar hñøjø ca xquí nxödi rá zö cár ley car Moisés bi ma̱m bbʉ, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, Maestro, ncjahmʉ guí xijquije rá ndo nttzoguigöje, hne̱je̱, bbʉ guí ma̱ ncjapʉ.― \p \v 46 Nu car Jesús pé bi ma̱m bbʉ: \p ―Guehquitjoguɛjʉ hne̱je̱, guí maestrojʉ, guí u̱jtijʉ yʉ cja̱hni cár ley car Moisés, drá ndo ngu̱ quer castigojʉ. Guí xijmʉ yʉ cja̱hni rá ndo ngu̱ cosa cʉ i nesta da dyøtijʉ, ncjahmʉ di tzøh ca Ocja̱ quí vidajʉ bbʉ di hmʉpjʉ ncja ngu̱ gri xijmʉ. Pe nuquɛjʉ, jin te guí föxjʉ yʉ cja̱hni pa da hmʉpjʉ rá zö. \p \v 47 Drá ngu̱ quer castigojʉ, como guí xoxjʉ cʉ tzi ni̱cja̱ pa da ni̱gui jabʉ xí ttöh quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ mí bbʉ ya má yabbʉ cja̱ bi bböhti. Gue qui ndor titajʉ bi möhti‑cʉ, cja̱ nuquɛjʉ guí tɛmbijʉ cár mfe̱ni guegue‑cʉ. \v 48 Qui ndor titajʉ jin gá ne gá dyødejʉ car palabra ca mí ma̱n quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ xcuí mɛjni, eso, bi möhti‑cʉ. Cja̱ nuquɛjʉ ya, guí xohtzibijʉ quí tzi ni̱cja̱ cʉ profeta cʉ bi möhti qui ndor titajʉ, ncjahmʉ guí ma̱jmʉ, már zö ca bi dyøti‑cʉ́, como guí tɛmbijʉ cár mfe̱ni‑cʉ́. \v 49 Ya má yabbʉ, ya xi mí pa̱h car Tzi Ta ji̱tzi te di ttøhtibi quí jmandadero, eso, bi ma̱ ncjahua: “Gu cu̱h cʉm profeta co cʉm apóstole, pa da nzoj yʉ cja̱hni. Cʉ ddaa da bböhti, cja̱ cʉ ddaa da cjöhmitjo.” Ncjapʉ gá ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi. \v 50 Nugö, dí xihquijʉ, nuquiguɛjʉ, guí bbʉpjʉ yʉ pa ya, da ttahqui quer castigojʉ por rá ngue quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ xí bböhti, göhtjo cʉ xí bböhti desde bbʉ mí mʉj nʉr mundo. \v 51 Nuquɛjʉ, guí bbʉpjʉ yʉ pa ya, ca Ocja̱ da dyöhquijʉ ʉr huɛnda digue göhtjo cʉ jogui cja̱hni cʉ xí bböhti desde bbʉ mí mʉj nʉr mundo hasta rá pa ya, desde bbʉ mí bböhti car Abel, cár ttʉ car Adán, hasta bbʉ mí bböhti ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi ʉr Zacarías. Guegue‑ca̱ bi bböhti jár tji car ndo templo, már bbö mfrente car goxtji. Guehquiguɛjʉ da ttahquijʉ car castigo digue göhtjo cʉ cja̱hni‑cʉ, da zʉhquijʉ hnar castigo drá ndo jñʉ. \p \v 52 Drá ndo ngu̱ quer castigojʉ, nuquɛjʉ, guí maestrojʉ, guí ndo nxödijʉ cár ley car Moisés. Pe guí ccaxjʉ yʉ cja̱hni pa jin da ntiendejʉ te i ne da ma̱n cár palabra ca Ocja̱. Nuquɛjʉ, jin guí ne gui cʉtijʉ jár dyɛ ca Ocja̱, guejtjo jin guí jɛguijʉ da ñʉti cʉ pé dda cja̱hni cʉ i ne da ñʉti pʉ.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 53 Bbʉ ya xquí guah car Jesús, xquí ma̱n yʉ palabra‑yʉ́, bi ndo cja í cuɛ cʉ fariseo co ni cʉ maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni car ley. Nucʉ́, como mí ndo ʉjʉ car Jesús, bi dejʉ, bi dyönijʉ nttöni, mí jonijʉ ja drí da̱pijʉ guegue. \v 54 Pʉ jabʉ mí pa car Jesús, ddáa cʉ cja̱hni‑cʉ́ mí tɛnijʉ, mí hñøxjʉ te mí ma̱, como gueguejʉ mí tøhmijʉ, má̱s di ma̱n car Jesús, hnar palabra ca jin di tzö. \s1 Jesús enseña contra la hipocresía \c 12 \p \v 1 Már ndo ngu̱ cʉ cja̱hni bi jmu̱ntzijʉ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús. Mí tengu̱ mil, mí ndo dʉjʉ, hasta mí ntu̱jquijʉ, jí̱ mí tzö jabʉ di hmöpjʉ. Car Jesús bi nzoh quí möxte, bi xijmʉ: \p ―Gui mfödijʉ pa jin gui ma gui dyøtijʉ ncja ngu̱ ga dyøti cʉ fariseo, cja̱ jin gui ma gui hñe̱me̱bijʉ ca i ma̱n‑cʉ. Cár vidajʉ i ni̱gui rá zö, pe xøtzetjo. Nu pʉ mbo ʉ́r mʉyjʉ, rá nttzo‑cʉ. \v 2 Yʉ pa ya, i bbʉh cʉ dda cosa cʉ jin gui fa̱di ja i ncja. Pe ba e̱h car pa bbʉ xta ni̱gui ja i ncja cʉ cosa‑cʉ. Göhtjo yʉ cja̱hni da ba̱di ja i ncja cʉ i cjohmi yʉ pa ya. \v 3 Hne̱hquiguɛjʉ, cʉ palabra cʉ xcú ma̱jmʉ pʉ jabʉ nguí i̱na̱jʉ, jin to már bbʉh pʉ, da dyøde göhtjo cʉ cja̱hni. Ca te xcú ma̱jmʉ pʉ jabʉ jin to di dyøde, da ndo fa̱di. \s1 A quién se debe tener miedo \p \v 4 Nuquɛjʉ, ʉm amigoquijʉ, dí xihquijʉ, jin gui tzu̱jʉ yʉ cja̱hni, masque da möjtiquijʉ, porque jin gui tzö te da cjajpi quir tzi mʉyjʉ. \v 5 Pe i nesta gui tzu̱jʉ ca Ocja̱, como nuca̱ i pɛhtzi ʉ́r ttzɛdi da möjtiquijʉ cja̱ diguebbʉ ya da gu̱hquijʉ pʉ jabʉ jin gui tzö, pʉ jar infierno. Guehca̱ rí ntzöhui gui tzu̱jʉ‑cá̱. \p \v 6 Dyo guí tzu̱jʉ ca te da ncjahquijʉ. Gui mbe̱nijʉ cʉ tzi ttzʉntzʉ cʉ i bbö cʉtta por yojtsjɛ tzi domi. Jin tza te i mu̱hui‑cʉ́, pe car Tzi Ta ji̱tzi bí janti bbʉ te i cja‑cʉ́. Jin gui da̱be̱ni‑cʉ́. \v 7 Cja̱ nuquɛjʉ, más guí ndo mu̱diguɛjʉ ni ndra ngue cʉ ttzʉntzʉ drá ngu̱. Dyo guí tzu̱jʉ bbʉ́, ca te da ncjahquijʉ, como car Tzi Ta ji̱tzi i föhquijʉ hne̱je̱, hasta i pa̱di tengu̱ yir xta̱jʉ. \s1 Los que reconocen a Jesucristo delante de la gente \p \v 8 Dí xihquijʉ ya, ca to jin da mɛhtzi ʉ́r tzö drí xij yʉ cja̱hni i tɛnguigö, bbʉ xta bböj yʉ cja̱hni delante quí anxe cam Tzi Ta, guejtigö, gu ma̱ngö, ʉm cja̱hnigö‑ca̱, xí ndɛnguigö. Nugö dúr cja̱hni, xpá bbɛnqui hua jar jöy. \v 9 Nu ca to da mɛhtzi ʉ́r tzö delante yʉ cja̱hni, cja̱ da ma̱, jin gui tɛnguigö, bbʉ xta bböj yʉ cja̱hni delante quí anxe cam Tzi Ta, guejtigö, gu ma̱ngö, jin te ʉm ncjagöbbe‑ca̱. \p \v 10 Bbʉ da ma̱n hnar cja̱hni, jí̱ rí ntzöhui da tti̱zquigö, i bbʉh car manera pa da mperdonabi. Guejquigö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. Pe bbʉ to da zan ca i øti car Espíritu Santo, bbʉ da ma̱, gue ca Jin Gui Jo xí dyøti‑ca̱, jin da mperdonabi car cja̱hni‑ca̱. \p \v 11 Bbʉ da ttɛnquijʉ pʉ jáy ni̱cja̱ cʉ judio, o ja nzöya, o jabʉ pé i bbʉh cʉ autoridad, dyo cjuá gui ntzohmijʉ te gui tja̱dijʉ, o te gui ma̱jmʉ. \v 12 Gue car Espíritu Santo xta xihquijʉ mero car hora‑cá̱ ter bɛh ca̱ gui tja̱jmʉ.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús. \s1 El peligro de las riquezas \p \v 13 Hnar hñøjø ca már yojmʉ cʉ cja̱hni rá ngu̱, bi xifi, i̱na̱: \p ―Maestro, xih tzʉ nʉm cjua̱da̱ gu jebbe car herencia xí ttzoguije.― \p \v 14 Nu car Jesús bi xifi: \p ―Nuquɛ, tada, ¿tema cargo dí ja̱gö pa gu reglaqui quir asuntojʉ?― \p \v 15 Cja̱ pé bi xih quí möxte, bbʉ, i̱mbijʉ: \p ―Gui jña̱jʉ ʉr huɛnda. Jin da ma ir mʉyjʉ yʉ cosa hua jar jöy. Masque drá ngu̱ cosa i pɛhtzi hnar cja̱hni, jin gui gue yʉ cosa‑yʉ da un cár nzajqui o da jñu̱htibi cár tzi mʉy.― \p \v 16 Cja̱ bi xijmʉ hnar bbede gá comparación, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Ca hnar rico ya, mí ndo tjɛ quí jöy, cja̱ mí ndo joh quí semilla. \v 17 Cja̱ bi mbe̱ntsjɛ guegue, bbʉ́, bi ma̱: “¿Te gu cjajpi yʉm semilla rá ngu̱? porque ya xqui u̱jtjo jabʉ gu pɛhtzi.” \v 18 Nubbʉ́, bi ma̱: “Gu øte ncjahua, gu yøhti cʉm ngu̱ jabʉ dí pɛhtzi cʉm semilla, cja̱ gu xoxi pé dda ngu̱ más drá nojo, pa gu pɛhtzi pʉ göhtjo cʉm semilla. \v 19 Cja̱ bbʉ ya xcrú cuajti göhtjo yʉ xtú jmu̱ntzi, ya jin gu pɛfi, como da zö‑yʉ pa rá ngu̱ cjeya gu tzi. Nubbʉ, jin gu pɛfi, gu tzöyatjo. Gri ju̱jcua gu ñu̱ni, gu øti mbaxcjua cja̱ gu mpöjö.” Ncjapʉ gá ma̱n car hñøjø‑ca̱. \v 20 Pe diguebbʉ ya, ca Ocja̱ bi nzofo, i̱mbi: “Nuquɛ, nttzɛditjo gúr dondo. Rá nxu̱nya, xquí tu̱. Nuya bbʉ, ¿toca̱ da cjajpi ʉ́r mɛjti yʉ cosa rá ngu̱ yʉ xcú jmuntzi?” Ncjapʉ bi tsjih car rico‑ca̱. \v 21 Nugö, pé dí xihquijʉ, göhtjo dondo cʉ cja̱hni cʉ i jmuntzi rá ngu̱ quí mɛjtijʉ, cja̱ i mbe̱ni te drí cjajpijʉ, pe jin gui mbe̱n ca Ocja̱ pa da dyøti ca i ne‑cá̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús. \s1 Dios cuida a sus hijos \p \v 22 Diguebbʉ ya car Jesús bi xih quí möxte, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛjʉ, dí xihquijʉ, dyo cjuá guí mbe̱nijʉ ja grí hmʉpjʉ cja̱ co te gui tzijʉ. Dyo cjuá gui mbe̱n yir cuerpojʉ, te da jie. \v 23 Car Tzi Ta ji̱tzi xí ddahqui quer nzajquijʉ. ¿Cja jin da ddahquijʉ hne̱je̱ ca guí nesta pa gui tzijʉ? Guejtjo xí ddahqui quir cuerpojʉ. ¿Cja jin da ddahquijʉ hne̱je̱ ca te gui jiejʉ? \v 24 Gui mbe̱nijʉ ja i ncja cʉ ttzʉntzʉ. Jin gui ponttɛy cʉ, jin gui xattɛy. Jin gui pɛhtzi ttu̱ pʉ jabʉ di jmuntzi car semilla. Nu quer Tzi Tajʉ ji̱tzi i jui̱jqui cʉ, i wi̱ni. Cja̱ nuquɛjʉ, más guí ndo mu̱huijʉ ni digue cʉ ttzʉntzʉ. \v 25 ¿Cja di bbʉh hnaa diguehquɛjʉ ca di pa̱di da tøhtzi madé metro cár cuerpo, pa más drá nte? Ji̱na̱. \v 26 Jin guí pa̱dijʉ gui dyøtijʉ‑ca̱. Nubbʉ, ¿dyoca̱ guí ndo mbe̱nijʉ jabʉ drí hñe̱h quir da̱jtu̱jʉ cja̱ co ca te gui tzijʉ? \p \v 27 Gui mbe̱nijʉ ja i ncja cʉ tzi døni cʉ i jø nʉ jar jua̱ji̱. Jin gui pɛh‑cʉ, cja̱ jin gui pa̱di da dyøti tema da̱jtu̱. Nugö, dí xihquijʉ car rey Salomón bbʉ mí je quí da̱jtu̱ más már ma̱di cja̱ más már njuɛhtzi, jin di ni̱gui rá tzi zö ncja cʉ tzi døni. \v 28 Nu car Tzi Ta ji̱tzi xí dyøti cʉ tzi døni pa da ni̱gui rá tzi zö. Nʉr pa ya, i bbʉjtjo, i jø nʉ jar jua̱ji̱. Xu̱di xta tsja co cʉ paxi, pa da ddʉti. Hne̱hquiguɛjʉ, ¿cja jin da nu̱quijʉ ca Ocja̱ hne̱je̱? Ngu̱ jin tza guí e̱me̱jʉ guegue. \v 29 Dyo cjuá guí ntzøtijʉ jabʉ drí hñe̱h ca gui tzijʉ. Dyo guí yomfe̱nijʉ ¿cja da möxquijʉ ca Ocja̱ pa gui hmʉpjʉ? \v 30 Yʉ cja̱hni yʉ jin gui e̱me̱ ca Ocja̱ i ndo pɛjmʉ, göhtjo mbo ʉ́r mʉyjʉ, pa drí dötijʉ cʉ cosa‑cʉ. Nuquiguɛjʉ, quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ ji̱tzi, bí pa̱di göhtjo ca te guí nestajʉ. \v 31 Nuquiguɛjʉ, gui uni ir mʉyjʉ, gui jionijʉ ca Ocja̱, cja̱ gui dyøtijʉ ca i ne guegue, pa da tte̱me̱bi cár palabra. Nubbʉ, ca Ocja̱ da ddahquijʉ göhtjo cʉ pé dda cosa cʉ guí nestajʉ. \s1 Riqueza en el cielo \p \v 32 Dyo guí tzu̱jʉ, nuquɛjʉ ʉm tzi dɛtiquijʉ. Masque te guí tzi ngu̱dijʉ, pe ya xí ma̱n quer Tzi Tajʉ ji̱tzi gui möjmʉ grí hmʉpjʉ pʉ jabʉ i mandado guegue. \v 33 Gui pöjʉ ca guí pɛhtzijʉ, gui jejquibijʉ cʉ probe. Da ncjapʉ gui jmu̱ntzi quir mɛjtijʉ pʉ jar ji̱tzi. Nucʉ, jin da tjeh‑cʉ, como jin gui tzøm pʉ cʉ be̱, cja̱ jin gui bbʉ ta̱ni zu̱we̱ pʉ, pa da deh cʉ guí pɛhtzijʉ. Porque bbʉ gui jmuntzijʉ domi hua jar jöy, nde̱jma̱ da tjegue. \v 34 Bbʉ gui jmuntzijʉ rá ngu̱ quir mɛjtijʉ hua jar jöy, gue nʉr jöy gui mbe̱nijʉ, bbʉ. Pe bbʉ gui jmuntzijʉ ca rá zö pʉ jar ji̱tzi, nubbʉ, guehca̱ gui mbe̱nijʉ, bbʉ. \s1 Hay que estar preparados \p \v 35 Gui tøhmijʉ ter hora da zøh quer Tzi Jmu̱jʉ, cja̱ gui mbe̱nijʉ, cierto xtu e̱je̱. Gui hmʉpjʉ listo. \v 36 Gui cjajʉ ncja ngu̱ cʉ mɛfi cʉ i tøhmi cár patrónjʉ, ter hora du e̱je̱. Guegue‑ca̱ xí ma jar ntja̱jti cja̱ jin gui fa̱di ter hora da zøjø. Cʉ mɛfi i tøhmitjojʉ, pa bbʉ xta zøjø cja̱ xta ddooti car goxtji, xní bböpjʉ, xní xojquibijʉ nguetica̱. \v 37 Bbʉ xta zøh cár jmu̱jʉ cja̱ xta döti cʉ mɛfi dra øtitjojʉ ca xquí bbɛjpijʉ, da ndo mpöh cʉ mɛfi, bbʉ. Ntju̱mʉy, dí xihquijʉ, car jmu̱ da bbɛjpi quí mɛfi da mi̱pjʉ jar mexa, cja̱ guejtsjɛ guegue da sirvebi, da wi̱n‑cʉ́. \v 38 Cja̱ bbʉ xta zøh car patrón, ya xtrú ndo nxu̱y, o bbʉ ya xtrú tjo madé ʉr xu̱y, o ya xní ma da ni̱gui, nde̱jma̱ da ndo mpöh cʉ mɛfi ca xcá ndøhmitjojʉ hasta bbʉ xcá nzøh cár jmu̱jʉ. \v 39 Pa gui pa̱dijʉ ja da ncja bbʉ pé xcuá cojcö, dí xihquijʉ, xcuá hna e̱tjo ncja hnar be̱. Bbʉ di ba̱h car mi̱ngu̱ ter hora di zøh car be̱, di zötjo, di dyøjtjo pa jin di jiɛgui di ñʉti pʉ́r ngu̱. \v 40 Guehquitjoguɛjʉ, dí xihquijʉ, gui tzödijʉ, gui tøbiguijʉ, gui hmʉpjʉ listo, porque car hora ca guí ma̱jmʉ jin te da ncja, xcuá hna cojcö car hora‑ca̱. Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnquigö hua jar jöy.― Ncjapʉ gá xih quí möxte car Jesús. \s1 El siervo fiel y el siervo infiel \p \v 41 Nubbʉ, car Pedro bi dyön car Jesús, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquɛ, Maestro, ¿cja xcú ma̱ nʉr bbede‑nʉ pa göhtjo yʉ cja̱hni, cja huá jønguitjogöje guí xijquije, gu cjaje ncja ngu̱ cʉ mɛfi cʉ i tøhmi cár patrónjʉ?― \p \v 42 Car Tzi Ta Jesús bi ma̱n ya bbʉ: \p ―Dí nzofo göhtjo yʉ i ntju̱mʉy da dɛngui. Guegue‑yʉ da jñɛjmʉ car mayordomo ca bi ttzogui pa di jianti cʉ pé dda mɛfi cʉ mí pɛjpi cár jmu̱, cja̱ pa di un car jñu̱ni ca mí tocabijʉ. Car mɛfi‑ca̱, i ndo pa̱di rá zö cár bbɛfi, cja̱ i øte göhtjo ca i ma̱n cár jmu̱. \v 43 Bbʉ xta zøh cár jmu̱ cja̱ da döti dra øti ca xquí bbɛjpi, nubbʉ, da ttuni hnar tja̱ja̱ drá ndo zö, cja̱ da ndo mpöh, bbʉ. \v 44 Cierto, dí xihquijʉ, cár jmu̱ da hñi̱x car mɛfi‑ca̱ pa da cca̱htibi göhtjo cʉ i pɛhtzi. \v 45 Nu car mɛfi ca xí ttun cár cargo, bbʉ da mbe̱ntsjɛ mbo ʉ́r mʉy: “Ya xpá ndo dé cam jmu̱ ya, ya jin du e̱j ya,” cja̱ bbʉ da mʉdi da ʉn cʉ pé dda mɛfi cja̱ co cʉ muza, pe guejtsjɛ guegue da ñu̱ni rá zö, dír zo ʉr mbaxcjua cja̱ da nti̱, \v 46 nubbʉ, xtu hna e̱h cár jmu̱jʉ car pa ca jí̱ mí ddøhmi. Car hora ca mí jma̱ jin di hñe̱je̱, xta hna zøjø, cja̱ da ndo castiga car mɛfi‑ca̱. Xta gu̱y drí ma pʉ jabʉ i bbʉh cʉ cja̱hni cʉ jí̱ xcá dyøti ca xquí ma̱n ca Ocja̱, cja̱ da ttun cár castigo, drá ndo ʉ́. \p \v 47 Da ndo ncastiga car mɛfi‑ca̱, porque mí pa̱di te mí ne cár jmu̱ pe jin gá dyøte, bi jiɛjtjo. \v 48 Nu car mɛfi ca jí̱ mí pa̱di te mí ne cár jmu̱, cja̱ jin gá dyøti ca rá zö, guejtjo da ncastiga‑ca̱, pe da tzi meno car castigo ca da ttuni. Nu car mɛfi ca xí ttun cár cargo rá ngu̱, como mí pɛhtzibi confianza cár jmu̱, da nesta da dö rá ngu̱ cár bbɛfi. Yʉ mɛfi yʉ i ndo tte̱me̱, cja̱ i ttuni rá ngu̱ cár cargojʉ, da ndo ttöjpi rá ngu̱ car bbɛfi ca xtrú dyøti‑yʉ.― \s1 Jesús es causa de división \p \v 49 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―I jñɛjmi ʉr tzibi nʉr ddadyo jña̱ nʉ xtá ja̱ hua jar jöy. ¡Quiera ya xtrú ndɛ car tzibi‑ca̱! \v 50 I nesta gu nu̱gö hnar sufrimiento drá ndo ʉ́, cja̱ jin da jñu̱ ʉm mʉy hasta gue bbʉ gu tjojcö‑ca̱. \v 51 Nuquɛjʉ, pé ntoja guí mbe̱nijʉ, xtú e̱cö hua jar jöy pa gu juejqui yʉ cja̱hni yʉ i ntu̱jni. Ji̱na̱, dí xihquijʉ, xtú e̱cö pa gu cjajpi yʉ cja̱hni da ncontrajʉ. \v 52 Dí xihquijʉ, desde rá pa ya, hnar ngu̱ pʉ jabʉ i bbʉ cʉtta cja̱hni, da ncontrahui cʉ jñu̱, cʉ pé yojo, como cʉ ddaa da hñe̱me̱gui, nʉ cʉ pé ddaa ya, da ʉgui. \v 53 Car mi̱ngu̱ da ʉhui cár ttʉ, cja̱ car ba̱jtzi da ʉhui cár ta. Car na̱na̱ pʉ jar ngu̱ da ʉhui cár tti̱xu̱, cja̱ car tzi bbɛjña̱tjo da ʉhui cár me. Car na̱na̱ da ʉhui cár ttzijuɛ, cja̱ cár ttzijuɛ da ʉhui cár cö.― Ncjapʉ gá xih quí möxte car Jesús. \s1 Las señales de los tiempos \p \v 54 Diguebbʉ car Jesús bi nzoh cʉ cja̱hni rá ngu̱, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Bbʉ guí jantijʉ, ya xpá mbøx cʉ gu̱y, guí ma̱jmʉ, ya xpa e̱h car dye. Nubbʉ́, i wa̱h bbʉ́. \v 55 Cja̱ bbʉ guí jantijʉ, i dyo car nda̱ji̱ rí hñe̱ jar sur, guí ma̱jmʉ, cierto da ncja jiadi. Cja̱ i ncjapʉ, hne̱. \v 56 Guí jiöjtejʉ. Guí pa̱dijʉ te i ne da ma̱n cʉ gu̱y co car nda̱ji̱. Guí jantijʉ car ji̱tzi pa gui pa̱dijʉ tema tiempo da ncja hua jar jöy. ¿Sa jin guí pa̱dijʉ te i ne da ma̱n yʉ xcú cca̱jtigöjʉ dár øtigö yʉ pa ya? Dyoca̱ guí nejʉ da ttahquijʉ seña pa gui pa̱dijʉ, ¿cja ya xí nzøh ca hnar cja̱hni ca bi ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi di hñe̱je̱? \s1 Procura ponerte en paz con tu enemigo \p \v 57 Nuquiguɛjʉ, ¿cja jin guí pa̱tsjɛjʉ ter bɛh ca̱ i tzøh car Tzi Ta ji̱tzi? I nesta gui dyøtijʉ‑ca̱ menta i cjadi tiempo. \v 58 Bbʉ da ttzixquihui jar nzöya, nuquɛ, cja̱ co hner contra ca xcrú huɛnihui, gui mbe̱ni nttzɛdi ja grí reglatjohui, menta gá pɛhui jar hñu̱. Porque bbʉ ya xtí tzønihui pʉ jabʉ i ttøti jujticia, cja̱ jí̱ bbe gui reglahui, nubbʉ, car nzʉttabi da döqui jár dyɛ car nzöya, cja̱ guegue‑ca̱ da mandado pa da cjohqui födi. \v 59 Dí xihqui, jin da tjɛqui gui pøx pʉ hasta gue bbʉ ya xcrú cju̱ti göhtjo car multa ca da ttöhqui.― \p Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. Tzʉdi, guejtjo i bbʉh ca hnar Nzöya ca bí bbʉ ji̱tzi. Guegue‑ca̱ da ncjadipʉ, da jña̱nquijʉ ʉr huɛnda digue ca dí øtijʉ. \s1 Importancia de un cambio de actitud \c 13 \p \v 1 Mismo cʉ pa cʉ́, bi cjöx car Jesús, bi tsjifi, i̱mbijʉ: \p ―Xí bböhti cʉ dda mi̱ngu̱ Galilea. øde, car Pilato bi mandado bi bböhti‑cʉ́, cja̱ quí cji cʉ cja̱hni ya, bi hua̱nihui quí cji cʉ zu̱we̱ cʉ már ña̱htibijʉ ca Ocja̱.― \p \v 2 Bi da̱h car Jesús, bbʉ́, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Ntoja guí ma̱nguɛjʉ, mí ndo ndu̱jpite cʉ cja̱hni‑cʉ́, más mí ndo ndu̱jpite ni digue cʉ pé dda mi̱ngu̱ Galilea, eso xí jiɛh ca Ocja̱ xí bböhti. \v 3 Nugö, dí xihquijʉ jí̱na̱. Dí xihquijʉ guehquitjoguɛjʉ, parejo guí ndu̱jpitejʉ co cʉ ddaa cʉ xí bböhti. Cja̱ pé dí xihquijʉ, bbʉ jin gui repentijʉ, xquí hna tu̱jʉ ncjapʉ hne̱je̱. \v 4 Xí cʉ dieciocho hñøjø cʉ mí mi̱ngu̱ Jerusalén, nu cʉ bi zɛhmi car ntorre pʉ Siloé bbʉ mí yøte, ¿cja guí ma̱nguɛjʉ, más mí ndo ndu̱jpite‑cʉ́ ni digue cʉ pé dda mi̱ngu̱ Jerusalén? \v 5 Ji̱na̱ hne̱je̱. Dí xihquijʉ, bbʉ jin gui repentijʉ, da ncjadipʉ drí zʉhqui quer castigojʉ hne̱je̱, ncja ngu̱ gá nzʉh cár castigo guegue‑cʉ́.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús. \s1 El ejemplo de la higuera sin fruto \p \v 6 Diguebbʉ ya car Jesús bi xih cʉ cja̱hni hnar bbede gá comparación, i̱na̱: \p ―Hnar hñøjø bi mandado bi hñi̱ti hnar za gá higo jár jardín. Cja̱ bbʉ ya xquí cja tengu̱ cjeya, car jmu̱ bi ma pʉ jár jardin, bú cca̱hti car za gá higo, pe jin te mí tu̱. Bi segue bi dyøti ncjapʉ tengu̱ vez. \v 7 Diguebbʉ ya, car jmu̱ bi xih car jardinero, bbʉ́, i̱mbi: “Nu̱u̱, ya xí nzʉ jñu̱ cjeya, dé dá e̱je̱ dí cca̱hti nʉr za gá higo, hni̱, jin te i tu̱. ¿Te i pɛjcua jabʉ i jø? Mejor gu tzɛjqui.” \v 8 Bi da̱h car jardinero, i̱na̱: “Nuquɛ, Tzi Jmu̱, tøhmijma̱ nʉr cjeya‑yá, gu føhmi nʉr jöy, cja̱ gu jøhti lama. \v 9 Diguebbʉ ya, ʉr cjeya, bbʉ da du̱u̱ cʉ higo, rá zö bbʉ́. Cja̱ bbʉ jin te xcá ndu̱ car cjeya‑cá̱, nubbʉ́, xtá tzɛjqui bbʉ guí netjo.” Ncjapʉ gá nda̱h car jardinero.― \s1 Jesús sana en día de descanso a una mujer jorobada \p \v 10 Ca hnar nsabado, car Jesús már bbʉh pʉ jár templo cʉ judio, már u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. \v 11 Cja̱ bi cca̱hti, már bbʉh pʉ hnar bbɛjña̱, xquí ntjɛhui cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, eso, mí jñi̱ni. Mí ántjo nguá hño, cja̱ jí̱ mí tzö di hmöy derecho. \v 12 Bbʉ mí cca̱hti car bbɛjña̱‑ca̱ car Jesús, bi nzofo, bi xifi: \p ―Nuquɛ, na̱na̱, ya xí wen quer jñi̱ni ya.― Bi hñi̱mbi ncjapʉ. \p \v 13 Diguebbʉ ya, bi dyʉx quí dyɛ car Jesús, cja̱ exque bi joh car döhtji, bi hmöy rá zö, bi ncjua̱ngui cár xʉtja, bbʉ. Cja̱ car bbɛjña̱ ya, bi ndo xöjtibi car Tzi Ta ji̱tzi, bi dyöjpi mpöjcje. \v 14 Nu car hñøjø ca már dirigi car tsjödi, bi ndo ungui ʉr cuɛ, porque car pa‑ca̱ múr pa ca mí tzu̱jpi cʉ judio, nu car Jesús, nde̱jma̱ bi jojqui hnar döhtji. Eso, car hñøjø‑ca̱ bi huɛnti cʉ cja̱hni cʉ xquí jmuntzijʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Jin gui tzö ca i øti nʉr cja̱hni‑nʉ, porque i dyøtje döhtji nʉr pa nsábado. I bbʉ ddajto mpa cʉ rí ntzöhui gui pɛjmʉ o gui hñøtjejʉ, meno nʉr pa nsábado. Bbʉ guí ne gui hñøtjejʉ, i nesta gu e̱jmʉ cʉ pé dda ddajto mpa.― Bi ma̱ ncjapʉ car hñøjø‑cá̱. \p \v 15 Nu car Tzi Ta Jesús bi da̱di, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquiguɛjʉ, rá ndo ntjötiquiguɛjʉ. Guí göhtjojʉ, ¿cja jin guí tzijtijʉ deje quir nda̱nijʉ cja̱ co quir burrojʉ nʉr pa nsábado? Guí jui̱jquitjojʉ quir zu̱we̱jʉ rá pa ya. Xigö ya, ¿cja jin gui tzö ca dár jui̱jqui yʉ döhtji rá pa ya hne̱je̱? \v 16 ¿Cja jin gui tzö ca xcá joj nʉr bbɛjña̱‑nʉ, xí zötjo, nʉr pa nsábado ya? Dí ma̱ngö, rá ndo zö, como guejti‑nʉ́, ʉ́r cji ca ndom titajʉ Abraham. Mír ntzöhui gua cjʉhtzibi cár jñi̱ni rá pa ya, como ya xí nzʉ dieciocho año ca xcá nguati cár nda̱ji̱ car Satanás.― \p \v 17 Bbʉ mí ma̱ ncjapʉ car Jesús, bi ncja í tzö quí contra, como jin gá mba̱di te pé drí da̱dijʉ. Nu cʉ pé dda cja̱hni bi mpöjmʉ, ca gá zö car bbɛjña̱ ca múr döhtji jma̱ja̱. Bi mpöjmʉ, como mí ndo ni̱gui cár ttzɛdi car Tzi Ta ji̱tzi por rá ngue cʉ milagro cʉ mí øti car Jesús. \s1 El ejemplo de la semilla de mostaza \p \v 18 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih cʉ cja̱hni: \p ―Pé gu xihquijʉ ya ja ncja ga mandado ca Ocja̱ hua jar jöy. Gu jɛqui cár jmandado ca Ocja̱ co hnar cosa ya xcú cca̱htijʉ, pa gui pa̱dijʉ ja i ncja. \v 19 I ncjá ncja ngu̱ hnár tzi ndö ʉr murtaza ca bi dyɛnti hnar hñøjø pʉ jár jardín. Nttzɛditjo mí chi tchʉ car semilla‑ca̱, pe bi bøtze, bi te, ncja hnar tzi za. Bú e̱h cʉ tzi ttzʉntzʉ, bi ndøh pʉ jáy dyɛ car planta.― Da ncjadipʉ drí ngu̱jqui yʉ cja̱hni yʉ da hñe̱me̱bi nʉ́r palabra ca Ocja̱. \s1 El ejemplo de la levadura \p \v 20 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús, i̱na̱: \p ―Pé gu xihquijʉ pé hnar palabra gá ejemplo, pa gui pa̱dijʉ ja ncja ga ngu̱jqui cár jmandado ca Ocja̱. \v 21 Nʉ́r palabra ca Ocja̱ i jñɛjmi car levadura ca i hua̱nihui rá ngu̱ car harina pa da ttøti ttu̱jme̱. Es xi jñu̱ ttɛni gá harina xí ñʉti pʉ, cja̱ hna tzi tʉjquitjo car levadura, pe nucá̱, i dyo göhtjo car cjʉni, i cjajpi da mføntzi.― \p Car Jesús bi nzoh cʉ cja̱hni por rá ngue yʉ tzi bbede‑yʉ́. \s1 La puerta angosta \p \v 22 Diguebbʉ ya, bi ma car Jesús. Bi bøm pʉ pa drí ma Jerusalén. Bi tjoh cʉ dda jñi̱ni rá nojo co cʉ dda tzi jñi̱nitjo hne̱je̱, má u̱jti cʉ cja̱hni. \v 23 Ca hnar cja̱hni bi dyön car Jesús nʉr nttöni‑nʉ́: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ¿cja drá ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ da nsalva, da döti car nzajqui ca jin da tjegue?― \p Cja̱ guegue bi da̱di, i̱na̱: \p \v 24 ―Gui uni ir mʉyjʉ gui cʉtijʉ jar goxtji rá nttzʉhti, menta i xojtjo. Ba e̱h car pa bbʉ xta ne rá ngu̱ cʉ cja̱hni da ñʉti, pe ya jin da jogui da ñʉtijʉ. \v 25 Car pa‑cá̱, ya xtrú bböh car mi̱ngu, ya xtrú ngoti car goxtji. Nubbʉ, masque xquí hmöjtijʉ pʉ tji, xquí ddootijʉ car goxtji, ya jin da jogui gui cʉtijʉ pʉ. Nubbʉ, xquí xijmʉ car mi̱ngu̱: “Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, xoguije tzʉ nir goxtji, pa gu cʉtije.” Pe guegue da da̱di: “Jin dí pa̱di jabʉ xquí hñe̱jmʉ. Jin dí meyaquijʉ.” \v 26 Diguebbʉ ya, pé xquí xijmʉ car mi̱ngu̱: “Dyøjma̱ja̱, Tzi Jmu̱, guí meyaguitjoje, hasta hnadi pʉ dú tzijʉ, cja̱ nuquiguɛ, gú u̱jtiguije quer tzi palabra pʉ jam ngu̱je.” \v 27 Nu guegue pé da da̱di: “Dí xihquijʉ, jin dí pa̱di to í cja̱hniquiguɛjʉ. Wenijʉ ya, como guí ndu̱jpitejʉ.” Da ma̱ ncjapʉ car mi̱ngu̱. \v 28 Nuquɛjʉ, guí israelitajʉ, dí xihquijʉ, ba e̱h car pa bbʉ xtí cca̱htijʉ cár jmandado cam Tzi Ta ji̱tzi cja̱ co te da ncja pʉ. Nubbʉ, xquí cca̱htijʉ cʉ ndom titajʉ, nu car Abraham, co car Isaac, co car Jacob cja̱ co göhtjo cʉ profeta cʉ mí bbʉ ya má yabbʉ, guegue‑cʉ́ dra bbʉh pʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱, cja̱ nuquɛjʉ, jin gui cʉtijʉ pʉ, gui cojtijʉ pʉ tji. Nu pʉ tji, xquí ndo nzonijʉ cja̱ xquí ndo ntzøtijʉ. \v 29 Nubbʉ́, cʉ hnahño cja̱hni cʉ cjá xí dyøjmʉ ja i ncja ca Ocja̱, du e̱jmʉ desde pʉ jabʉ ba pøx nʉr jiadi, cja̱ co pʉ jabʉ rí ñʉy, du e̱jmʉ desde jar norte, cja̱ co desde jar sur. Masque jin gui israelita‑cʉ́, xta ñʉti pʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱, da dyøtijʉ mbaxcjua. Nuquiguɛjʉ, guí israelitajʉ, xquí cojtijʉ pʉ tji. \v 30 Nubbʉ́, cʉ dda cja̱hni cʉ jin tza i pa̱di, yʉ pa ya, ja i ncja ca Ocja̱, da ñʉti‑cʉ́ pʉ jabʉ i bbʉ guegue. Cja̱ yʉ dda cja̱hni yʉ xí ndo nxöjmʉ cár palabra ca Ocja̱, da gojmʉ xʉtja, ni mpa da ñʉtijʉ pʉ.― Car Jesús bi xih cʉ cja̱hni yʉ palabra‑yʉ́. \s1 Jesús llora sobre Jerusalén \p \v 31 Mismo car hora‑cá̱, bú e̱h cʉ dda fariseo, bi göx car Jesús, bi xifi: \p ―Gui ddaj ya, wengua ya, porque ya xqui ne da möjtiqui car Herodes.― \p \v 32 Nu car Jesús bi da̱di, bi xih‑cʉ: \p ―Má bú xijmʉ car jiöjte Herodes, gui hñi̱mbijʉ: “I ma̱n car Jesús, Rá pa ya dí fongui cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö, cja̱ dí jojqui döhtji. Gu ncjadipʉ ʉr xu̱di hne̱je̱. Hasta bbʉ xtrí zʉ jñu̱jpa, cja̱ gu cjuajti nʉr bbɛfi dí øte.” Da ncjanʉ grí xijmʉ car Herodes. \v 33 Cja̱ pé dí xihquijʉ, gu tɛn cam hñu̱ rá pa ya cor xu̱di, cja̱ ʉr ma̱ni xtá tzøngö pʉ jabʉ drá ma. Jí̱ rí ntzöhui da bböjtigui hua, como guehpʉ Jerusalén rá bböhti cʉ profeta, desde ya má yabbʉ. \p \v 34 Nuquɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Jerusalén, segue guí pöhtijʉ cʉ profeta, guí ccajnijʉ me̱do yí jmandadero car Tzi Ta ji̱tzi yʉ mbá pɛjni guegue pa drí nzohquijʉ. Guejquitjogö, xtú nzohquijʉ rá ngu̱ vez, ncja hnar tzu̱huade ga nzoh quí tzi huadetjo da guati, pa da juitzi. Pe nuquɛjʉ, jí̱ xquí ne xquí cuajquijʉ. \v 35 Dyøjma̱jʉ ya, ya xpa e̱h car pa bbʉ xta tjøhti quir ngu̱jʉ, como ya xta zoquijʉ car Tzi Ta ji̱tzi. Nugö dí xihquijʉ, ya jim pé gui cca̱jtiguijʉ, desde rá pa ya sta gue bbʉ xtí xijquigöjʉ: “Car Tzi Ta ji̱tzi da bendeci nʉr hñøjø nʉ ya xpa e̱je̱, guejnʉ xpá mɛjni guegue pa da mandadoguije.”― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Jesús sana a un hombre con una enfermedad de hinchazón \c 14 \p \v 1 Ca hnar pa nsábado, hnar fariseo ca mí ja̱ cár cargo bi mvitabi car Jesús di ma pʉ́r ngu̱, du tzi pʉ. Cja̱ cʉ pé dda fariseo cʉ már bbʉh pʉ, már cca̱htijʉ, ¿ter bɛh ca̱ di dyøti car Jesús? Como múr pa gá nttzöya car pa‑ca̱. \v 2 Cja̱ nu̱jma̱, már bbʉjti pʉ hnar hñøjø, mí jñi̱ni, xquí nen cár cuerpo. \v 3 Car Jesús bi nzoh cʉ maestro co ni cʉ fariseo cʉ már cca̱htijʉ guegue, bi dyöni, i̱na̱: \p ―¿Te i ma̱n car ley? ¿Cja i jogui da ncja nttøtje nʉr pa nsábado cja huá ji̱na̱?― \p \v 4 Nu gueguejʉ, jin te gá nda̱dijʉ. Nubbʉ́, car Jesús bi zɛtibi cár dyɛ car döhtji, bi zitzi hnanguadi, cja̱ bi jojqui. Cja̱ car döhtji bi ma ʉ́r ngu̱ bbʉ́. \v 5 Diguebbʉ, car Jesús bi xih cʉ fariseo cʉ már bbʉh pʉ: \p ―Xiquiguɛjʉ, ¿te güi dyøtijʉ bbʉ di tzoh hnar jñe̱ hner burro o hner nda̱ni nʉr pa nsábado? ¿Cja gra bböjtijʉ pʉ, cja güi jiɛjtijʉ? ¿Cja jin güi cjʉxjʉ‑cá̱?― \p \v 6 Gueguejʉ ya, jin gá mba̱di te drí da̱dijʉ. \s1 Los invitados al casamiento \p \v 7 Diguebbʉ car Jesús bi jianti cʉ cja̱hni cʉ xquí ttzofo pa di zijʉ pʉ. Mí juajnijʉ cʉ tju̱jni cʉ más már zö. Cja̱ guegue bi xijmʉ bbʉ́, i̱na̱: \p \v 8 ―Bbʉ da ttzohqui hnar mbaxcjua pa gui ma tzi, jin gui ma gui jñu̱xti car tju̱jni ca más rá zö, porque tal vez da zøh hnar hñøjø más i ntju̱mʉy ni diguehquɛ. \v 9 Nubbʉ́, xtu e̱h car mi̱ngu̱ ca bi nzohqui, xta xihqui: “Gui u̱ni tzʉ quer tju̱jni nʉr tada‑nʉ́.” Cja̱ nuquɛ ya, xquí pɛhtzi ir tzö, xquí un car tju̱jni‑cá̱, cja̱ gui ma mi̱jti pʉ jabʉ jin tza i ntju̱mʉy. \v 10 Bbʉ da ttzohqui hnar mbaxcjua, gui ma bú mi̱jti pʉ jabʉ xí mi̱h cʉ cja̱hni cʉ jin tza i ntju̱mʉy. Diguebbʉ ya, bbʉ xta ne car mi̱ngu̱, du e̱je̱, da xihqui: “Amigo, dí ddaxcua jabʉ rá zö.” Nubbʉ, da jiantiqui cʉ ddáa cʉ gár tzihui, guí tzi ntju̱mʉyguɛ hne̱je̱. \v 11 Ca to da hñi̱xtsjɛ, da hmɛtibi ʉ́r tzö, cja̱ nu ca to jin da hñi̱xtsjɛ, da nrespetabi‑cá̱.― \p \v 12 Diguebbʉ ya, car Jesús bi nzoh car cja̱hni ca xquí mvitabi, imbi: \p ―Bbʉ gui dyøti hnar mbaxcjua, hnar cena o hnar jñuni, jin gui jøntsjɛ quir amigo co quir cjua̱da̱ co quir mi̱ni co quir hnangu̱ cʉ i tzi ja̱jʉ gui mvitabi. Bbʉ gui mvitabi‑cʉ́, pé xta mvitaqui quí mbaxcjuajʉ. Nu ca Ocja̱, ya jin da cozqui ca gú dyøte. \v 13 Nuquiguɛ, bbʉ gui dyøti hnar mbaxcjua, gui mvitabi cʉ probe, co ni cʉ jin gui zøti ʉ́r cuerpo, co ni cʉ dohua, cja̱ co cʉ godö. \v 14 Nubbʉ, ca Ocja̱ da möxqui, porque cʉ cja̱hni‑cʉ́, jin te i ja̱ pa pé drí cozquijʉ. Bbʉ xta ncja car juicio, cja̱ xta nantzi cʉ ánima cʉ mí e̱me̱jʉ ca Ocja̱, nubbʉ́, da ttahqui quer tja̱ja̱, bbʉ.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 El ejemplo de la gran cena \p \v 15 Ca hnar cja̱hni ca már tzi pʉ hne̱, bbʉ mí dyøh ca mí ma̱n car Jesús, bi ma̱ guegue, i̱na̱: \p ―Da ndo mpöh cʉ cja̱hni cʉ da nú̱jʉ bbʉ xta mandado ca Ocja̱ hua jar jöy cja̱ da guatijʉ car ndo mbaxcjua ca da dyøti‑cá̱.― \p \v 16 Nu car Jesús bi da̱di, bi xih hnar bbede gá ejemplo digue ja i ncja cʉ cja̱hni cʉ bi ttzofo pa di ñʉti pʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱. Bi ma̱ ncjahua: \p ―Mí bbʉh ca hnar hñøjø, bi dyøti hnar ndo mbaxcjua gá cena, cja̱ bi mvitabi rá ngu̱ cja̱hni. \v 17 Bbʉ mí zøh car hora, bi gu̱h cár mɛfi di ma du nzoh cʉ cja̱hni cʉ xquí mvitabi, du xijmʉ: “Bú e̱jmʉ ya, ya xí joh car jñuni.” \v 18 Nuya cʉ xquí mvitabi, jin guá ne guá hñe̱jmʉ. Cada hnaa‑cʉ́ bi xifi te rá nguehcá̱ jin di ma. Ca hnáa bi ma̱, i̱na̱: “Cja xtú töngö hnar jua̱ji̱, i nesta gu ma cca̱hti. Despensagui, hnar favor.” \v 19 Ca hnáa bi ma̱, i̱na̱: “Cja xtú töngö cʉtta yunda cʉ nda̱ni. I nesta gu ma tzö. Despensagui hnar favor. Jin gui tzö gu e̱je̱.” \v 20 Nu ca pé hnáa bi ma̱: “Cja xtú ntja̱jtigöbbe cam bbɛjña̱. Jin gui tzö gu ma. Despensagui hnar favor.” \v 21 Car mɛfi bú coh bbʉ, bi xih cár jmu̱ te xcuí ma̱n‑cʉ́. Nubbʉ, cár jmu̱ bi ndo ungui ʉr cuɛ. Bi xih car mɛfi bbʉ: “Má nttzɛdi, gui hño nʉ jar jñi̱ni, gui tɛn cʉ calle co cʉ tzi hñu̱ cʉ i bbʉj nʉ. Ma bú tzí cʉ tzi probe cja̱ co cʉ te i cja quí cuerpo, cʉ godö, cʉ dohua.” \v 22 Bi dyøti car mɛfi ca xquí tsjifi, cja̱ pé bú coji, bi xih cár lamo: “Nuya, ya xtú coj ya, Tzi Jmu̱, ya xtú øti ca xcú mandado, cja̱ todavía i cjadi lugar pʉ jar mexa, pʉ jabʉ da zi cʉ cja̱hni.” \p \v 23 Cja̱ car jmu̱ pé bi gu̱h car mɛfi, bbʉ, bi xifi: “Nuya, gui ma pʉ jar carretera, cja̱ co pʉ jáy nttza̱ni nʉr jñini, cja̱ gu tzí göhtjo cʉ gu ntjɛhui pʉ. Du e̱je̱ göhtjo‑cʉ, pa da ndʉ nʉm ngu̱. \v 24 Dí xihqui ya, cʉ cja̱hni cʉ bbɛto xtú mvitabi, ni di hnaa‑cʉ́ da zi cam cena, nim pa da zöjʉ ¿cja rá ncʉji car jñuni?” Ncjapʉ gá ma̱n car tada‑ca̱.― \s1 Lo que cuesta seguir a Cristo \p \v 25 Már ngu̱ cʉ cja̱hni má tɛnijʉ car Jesús. Guegue ya, bi bböti, bi xijmʉ, i̱na̱: \p \v 26 ―Bbʉ to da guajquigö, i nesta da ndo negui. Más da negui ni ndra ngue ca i ne cár ta, co cár me, co cár bbɛjña̱, co quí ba̱jtzi, cja̱ co quí cjua̱da̱, co ni quí ncju̱. Guejtjo, más da neguigö ni ndra nguejtsjɛ guegue. Bbʉ da ndo ne‑yʉ, cja̱ jin tza da negui, jin da jogui da dɛnguigö, bbʉ. \v 27 Bbʉ to i ne da dɛngui, jin da jiøjqui cár nzajqui. Masque xín da zö ca rá ʉ por rá nguejquigö, ncja ngu̱ hnar cja̱hni ca i ddøti pʉ jar ponti pa da du̱, pe da zɛjtitjojo. Da ncjapʉ drí dɛnguigö. \v 28 Bbʉ to i mbe̱ni da jiøh hnár ngu̱ rá nte, ante que da mʉdi, i nesta da ntzohmi, da dyʉti ʉr huɛnda, ¿cja da zö car domi drí guah car ngu̱? \v 29 Bbʉ di ji̱na̱, una vez ya xtrú dyøti cʉ cimiento, cja̱ ya jin gui pɛhtzi pa drí cjuajti, da jianti yí vecino, cja̱ da denijʉ bbʉ. \v 30 Da ma̱jmʉ: “Jiantijma̱, nʉr tada xí fʉjti nʉ́r ngu̱, cja̱ nin tzö da cjuajti.” \v 31 Guejti hnar rey, bbʉ i mbe̱ni da contrabi cár mi̱nga̱‑reyhui, bbɛto da mbe̱ni, da ña̱hui quí capitán cʉ i pɛjpi, da dyöni, ¿cja da da̱pi cʉ veinte mil quí contra, siendo guegue ddɛtta miltjo quí sundado i pɛhtzi? \v 32 Bbʉ i pa̱di jin da jiöti, menta ba e̱ti yanʉ car rey ca i ne da contrabi, da gu̱h hnar corrego, du öjpi mpaz. \v 33 Ncjadijma̱ nʉr cja̱hni nʉ i ne da dɛnguigö. Jin da jiøjqui quí mɛjti cja̱ jin da ndo ne‑cʉ́. I nesta da mbe̱ni, jin te i mporta göhtjo cʉ i pɛhtzi, pa drí dɛnguigö göhtjo mbo ʉ́r mʉy.― \s1 Cuando la sal deja de estar salada \p \v 34 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús nʉ pé hnar palabra, ja da ncja cʉ cja̱hni cʉ i mbe̱ni da dɛni guegue. Bi hñi̱na̱: \p ―I ndo sirve car u̱. Pe bbʉ ya jin gui u̱xi, ¿te da ncjajpi pa pé drí u̱xqui, bbʉ? u̱jtjo. \v 35 Ya jin te i sirve, bbʉ. Nim pa da sirve gá lama pa da tjøti jar jöy. Da bbontjo. Yʉ to i bbʉj yí gu̱, da dyøde te i ne da ma̱n yʉ palabra yʉ xtú ma̱.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 El ejemplo de la oveja perdida \c 15 \p \v 1 Bbʉ már u̱jti cʉ cja̱hni car Jesús, pe bi guati cʉ jiöjte cja̱hni cʉ mí cobra cʉ contribución, co ni cʉ pé dda cja̱hni cʉ mí ndu̱jpitejʉ. Mí ne di dyødejʉ ca mí ma̱n car Jesús. \v 2 Bbʉ mí nú̱ ya‑ca̱ cʉ fariseo, co cʉ maestro cʉ mí nxöh car ley, bi zohmijʉ car Jesús, bi ma̱jmʉ: \p ―Nʉr Jesús i ntzixihui yʉ cja̱hni rá nttzo, hnadi pʉ i tzihui‑yʉ.― \p \v 3 Car Jesús ya bbʉ, bi xijmʉ hnar bbede gá comparación, i̱na̱: \p \v 4 ―Hnar hñøjø mí hñi̱h hna ciento quí dɛjti, cja̱ bi bbɛh ca hnáa. Nubbʉ́ bi zoh cʉ noventa y nueve pʉ jar bbatja, cja̱ bi ma bú hño, bú jon ca hnaa ca xquí bbɛdi, hasta bbʉ mbú töti. \v 5 Nubbʉ́, bú cöxi ʉ́r xi̱hnxi̱, pé bú coji, mbá tzí cár dɛjti, cjuá mbá mpöjö. \v 6 Cja̱ bbʉ mí zøti pʉ jár ngu̱, bi nzoh quí amigo, co quí hnangu̱, bi xijmʉ: “Gu mpöjmʉ ya. Ya xtú töti nʉm tzi dɛti xtá bbɛdi.”― \p \v 7 Cja̱ bi ma̱n car Jesús: \p ―Nugö dí xihquijʉ ya, ncjapʉ hne̱, nʉ jar ji̱tzi bí ndo ncja ʉr pöjö cada bbʉ ga repenti hnar cja̱hni ca i øti ca rá nttzo. Bí ndo ncja ʉr pöjö por rá ngue car cja̱hni‑cá̱, nu cʉ noventa y nueve cja̱hni cʉ i ma̱jmʉ jin gui ndu̱jpite cja̱ jin gui nesta da repenti, nucʉ́, jin gui pöjpi ʉ́r mʉy ca Ocja̱.― \s1 El ejemplo de la moneda perdida \p \v 8 Pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Mí bbʉh hnar bbɛjña̱, mí pɛhtzi ddɛtta quí domi gá plata, cja̱ bi bbɛh ca hnáa. Nubbʉ́, bi tzøqui hnar tzibi, bi paxi jár ngu̱, bi jioni hasta bbʉ mí döti. \v 9 Bbʉ mí döti ya, bi nzoh quí amiga, co quí hnangu̱, bi xifi: “Gu mpöjmʉ ya. Ya xtú töti cam domi xtá bbɛdi.” \p \v 10 Cja̱ bi ma̱n car Jesús: \p ―Dí xihquijʉ, ncjapʉ hne̱, nʉ jar ji̱tzi bí mpöh quí anxe ca Ocja̱ bbʉ ga repenti hnar cja̱hni ca xí dyøti ca rá nttzo.― \s1 El ejemplo del hijo pródigo \p \v 11 Diguebbʉ ya car Jesús pé bi xih cʉ cja̱hni pé hnar bbede, i̱na̱: \p ―Mí bbʉh ca hnar hñøjø, mí hñi̱ yojo quí ttʉ. \v 12 Car ba̱jtzi ca múr menor bi xih cár ta: “Nuquɛ ta, dí ne ya gui ddajqui cam parte ca i tocagui.” Nubbʉ́, cár ta bi jejquibi cár herencia cʉ yojo quí ttʉ. \v 13 Bbʉ ya xquí tjogui tengu̱ mpa, car ba̱jtzi hñøjø bi jmu̱ntzi quí mɛjti cja̱ bi bøni, gá ma hnar jöy yapʉ. Nupʉ́, bú ttzon cár domi pʉ, mí ndo øti mbaxcjua, jí̱ mí tzö cár vida. \v 14 Bbʉ mí tjeh cár domi ya, bú e̱h hnar ndo tju̱ju̱ jar jöy‑cá̱. Cja̱ mí u̱jtjo te di zi. \v 15 Nubbʉ́, bi ma bú öjpi bbɛfi hnar mi̱ngu̱ pʉ jar jöy‑cá̱. Cja̱ nucá̱ bi cjajpi ʉ́r mödi, bi gu̱h pʉ jar bbatja pa di cca̱htibi quí zacjua cja̱ di wi̱ni. \v 16 Nubbʉ́, mí ndo tu̱ntju̱ car ba̱jtzi hñøjø, hasta mí ne di zi ca mí ttun cʉ zacjua. Pe u̱jtjo, jin to gá uni te di zi. \v 17 Diguebbʉ ya, bi mbe̱ni, bú coh cár mʉy, bi ma̱: “Quí mɛfi cam ta i pɛhtzijʉ tju̱jme̱ rá ngu̱, hasta i sobratjo. Xigö ya, ¿dyoca̱ dí me̱ntju̱ hua? \v 18 Nuya, gu pøngua, gu ma grí cuati cam ta, gu xifi: Nuquɛ, ta, xtú øti ca rá nttzo. Jí̱ xtá øti ca i ne ca Ocja̱, cja̱ hne̱hquiguɛ, jí̱ xtá øjtiqui. \v 19 Ya nuya, jin drá ntzögöbbe gui xijqui ir ttʉgui. Gui cjaguitjo ncja hner mɛfi ya.” Guejnʉ́ bi mbe̱n car ba̱jtzi hñøjø. \v 20 Nubbʉ́, bi bøm pʉ jar jöy‑cá̱, bi ma gá ngoh pʉ jabʉ már bbʉh cár ta. \p Cja̱ bbʉ jí̱ bbe má tzøte, yadi pʉ má pa, cár ta ya bi jianti, ya xi mbá e̱je̱. Bi jui̱jqui, bbʉ, bi gʉ ʉr ddiji, bi ma bú tja̱di, bi jiʉfi cja̱ bi zʉhtibi cár jmi. \v 21 Car ba̱jtzi hñøjø ya bi xifi: “Nuquɛ, ta, xtú ndo øtigö ca rá nttzo. Jí̱ xtá øti ca i ne ca Ocja̱, cja̱ hne̱hquiguɛ, jí̱ xtá øjtiqui. Ya jin drá ntzögöbbe gui xijqui ir ttʉgui.” \v 22 Nu cár ta ya, bi nzoh quí mɛfi, bi hñi̱mbijʉ: “Má ca̱jʉ ca hnar da̱jtu̱ ca más rá zö, gui jiejtijʉ, cja̱ gu ja̱mpijʉ hnar mfodyɛ da fojti nʉ́r xö, cja̱ gu cʉmpijʉ zɛxtji da di̱hti. \v 23 Cja̱ bú tzijʉ car tzi nda̱nitjo ca ya xí nojqui, gui pöhtijʉ, gu tzajʉ. Gu øhtibijʉ hnar mbaxcjua nʉm ttʉ nʉ xí nzøjø. \v 24 Nʉm ttʉ‑nʉ́, ncjahmʉ ya xquí du̱, cja̱ nuya pé xí jña̱ ʉ́r jña̱. Xquí bbɛdi, cja̱ nuya pé xí ni̱gui.” Cja̱ bi mpöjmʉ bbʉ́, bi mʉdijʉ bi dyøtijʉ mbaxcjua. \p \v 25 Nu car da̱ttʉ, már bbʉ jar jua̱ji̱, cja̱ bú e̱j ya, bi dyøde már jʉx cʉ músico, már ca̱ cʉ ñi̱, cja̱ már mpöjmʉ cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ mbo. \v 26 Nubbʉ́, bi mahti hnar mɛfi, bi dyöni ter bɛh ca̱ már ncja. \v 27 Bi da̱h car mɛfi: “Ya xí nzøh quer cjua̱da̱. Quer ta, xí möhti car nda̱ni ca már tzi nojo, como ya xí nzøh quer cjua̱da̱, jin te i cja.” \v 28 Nubbʉ́, bi ntsjeya car da̱ttʉ, jí̱ mí ne di ñʉti. Bi bøn cár ta bbʉ́, bi ttzi̱ni di ñʉti. \v 29 Nu car da̱ttʉ bi xih cár ta, bbʉ́, i̱mbi: “Nugö, rá ndo ngu̱ cjeya xtú pɛjpiqui. Göhtjo ca guí bbɛjpigui, göhtjo dí øte. Pe nuquɛ, ni di hnar chivo xcrú pöhti pa gua øtije tzʉ ʉr mbaxcjua cʉm amigo. \v 30 Cja̱ nuya, ca xcá nzøh ca hner ttʉ ca xpá ttzon quer domi, xpá yojmi bbɛjña̱ rá nttzo, nuya xcú pöhtibi guegue car tzi nda̱ni ca már nojo.” \v 31 Cár ta ya bi xifi: “Nuquɛ, ttʉ, dí bbʉbi göhtjo ʉr pa. Göhtjo yʉm mɛjtigö, ir mɛjtiguɛ hne̱je̱. \v 32 Pe nuya, rí ntzöhui gu mpöjmʉ ya, gu øtijʉ mbaxcjua, como ncjahmʉ ya xquí du̱ quer cjua̱da̱, cja̱ nuya pé xí jña̱ ʉ́r jña̱. Xquí bbɛdi, cja̱ nuya, ya pé xí ni̱gui.”― \s1 Parábola del mayordomo que abusó de confianza \c 16 \p \v 1 Diguebbʉ ya, car Jesús bi nzoh quí möxte, bi xijmʉ hnar bbede, i̱na̱: \p ―Hnar hñøjø mí bbʉbi hnar ndo rico, mí föjtibi cár domi. Cja̱ bi tsjih car rico, car hñøjø‑cá̱ mí ttzombi cár domi. \v 2 Car rico ya, bi nzoh car hñøjø ca mí nu̱htibi cár domi. Bi hñi̱mbi: “¿Ter bɛh ca̱ xí tsjijqui? øde, jin gui tzö ca xcú dyøte. u̱jtigui ya cʉ cuenta, te xcú cjajpi cam domi. Diguebbʉ, gui pøngua, ya jin gui hmʉjquɛ hua.” \v 3 Bi mbe̱n ya car mɛfi, bi ma̱ntsjɛ: “Xi ya, ¿te gu pɛj ya? Jin gui nzɛjqui pa gu ca̱hmi hñu̱tje. Dí pɛhtzi ʉm tzö gu mpɛti.” \v 4 Nubbʉ́, bi mbe̱n car mɛfi, bbʉ́, ja di ncja bbʉ xti mfongui. Bi ma̱m bbʉ: “Ya xtí mbe̱ngö te gu pɛjcö bbʉ xta mfonguigui hua, sa̱nta̱ da cuajtigui jáy ngu̱jʉ cʉ to i tzi ja̱ cár domijʉ.” \v 5 Nubbʉ́, bi ma bú nzoh cʉ cja̱hni cʉ mí tu̱jpi domi cár patrón. Hna‑hnaa gá nzofo. Car primero, bi dyöni: “¿Tengu guí tu̱jpi cam jmu̱?” \v 6 “Dí tu̱jpi cʉtta ciento decálitro car aste,” i̱na̱ ya cá̱. Bi ma̱n car mɛfi bbʉ: “Tji na̱r nota na̱ gú dyøjtigui. Xɛjqui ya, cja̱ pé gui dyøti pé hnaa. Gui jñu̱tzi yo ciento cincuentatjo ca guí tu̱jpi.” \v 7 Diguebbʉ ya, pé bi dyön ca pé hnar cja̱hni: “¿Tengu̱ guí tu̱jpiguɛ?” Cja̱ bi ma̱n‑ca̱: “Nugö, dí tu̱jpi cien carga car trigo.” Car mɛfi bi xih, bbʉ: “Tji nir nota. Gui xɛjqui ya, cja̱ pé gui dyøti pé hnaa, gui jñu̱tzi ochentatjo.” \v 8 Bi dyøj ya cár patrón te xquí dyøti car jiöjte mɛfi, cja̱ bi ma̱: “Nʉm mɛgui mɛfi, i pɛhtzi mfe̱ni rá zö. Macja̱ ya xta mfongui, pe xí jioni ja drí wejqui algo pa da bøni rá zö.” Ncjapʉ gá ma̱n car rico. Nu car Jesús bi xih quí möxte: \p ―Yʉ cja̱hni yʉ jí̱ í ba̱jtzi ca Ocja̱ i pa̱di ja drí dyøtijʉ pa da ntzixihui rá zö quí hñohuijʉ hua jar mundo. Nu yʉ cja̱hni yʉ i tɛn nʉr jiahtzi, jin tza i pa̱dijʉ ja drí cjajpi quí hñohuijʉ pa da ntzixihui rá zö. \v 9 Nugö, dí xihquijʉ ya, masque ʉ́r mɛjti nʉr mundo car domi, gui mbe̱nijʉ ja grí cjajpijʉ‑cá̱, sa̱nta̱ gui tzøpijʉ car Tzi Ta ca bí bbʉ ji̱tzi. Nubbʉ, bbʉ xta guah quir vidajʉ cja̱ ya jin da sirvequijʉ car domi, pe guegue ya, da cuajtiquijʉ pʉ jar ji̱tzi, pʉ ja ngu̱ cʉ jin da mpu̱ni. \p \v 10 Car cja̱hni ca i födi rá zö ca tchʉtjo ca i ja̱, cja̱ jin gui øti ntjöti co nica̱, bbʉ da ttuni rá ngu̱, guejtjo da mödi rá zö. Nu car cja̱hni ca i ja̱ tchʉtjo cja̱ i tzi øti ntjöti, bbʉ di ttuni rá ngu̱, más drá ngu̱ di dyøti ntjöti, bbʉ. \v 11 Nuquɛjʉ, bbʉ jin gui tzö ca guí cjajpijʉ car domi ca ya xquí pɛhtzijʉ, cja̱ nuca̱, rí hñe̱cua nʉr mundotjo, nubbʉ, car Tzi Ta ji̱tzi jin da ddahquijʉ cʉ cosa más pé rá tzi zö cʉ rí hñe̱h pʉ ji̱tzi, como guejtjo jin di tzö ca güi cjajpijʉ‑cʉ, hne̱je̱. \v 12 Bbʉ xcú nu̱htibijʉ quí mɛjti pé hnar cja̱hni cja̱ xcú dyøtijʉ ntjöti co nicʉ, ¿toca̱ da ddahquijʉ pé dda cosa pa gui cjajpi ir mɛjtitsjɛjʉ‑cʉ? \p \v 13 Jin gui tzö da dɛngui yojo jmu̱ hnadi car mɛfi. I nesta da juajni ja̱ ndrá nguehca̱ da dɛni. Nde̱jma̱ i bbʉh ca hnaa ca da ne da jiɛgui. Nu ca pé hnaa ya, da ndo ne da guati. Guehquitjoguɛjʉ, jin gui tzö gui un quir mʉyjʉ gui pɛjpijʉ ca Ocja̱ bbʉ guí ndo ne gui jña̱jʉ nʉr domi.― \p \v 14 Nu cʉ fariseo, bbʉ mí dyøj ya nʉr palabra‑nʉ, bi dembitjojʉ car Jesús, como gueguejʉ mí ndo nejʉ car domi. \v 15 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xijmʉ‑cʉ́: \p ―Nuquɛjʉ, guí mbe̱nijʉ ja grí dyøtijʉ ca da ni̱gui rá zö, pa da hñi̱zquijʉ yʉ cja̱hni. Nu car Tzi Ta ji̱tzi göhtjo bí janti, cja̱ guegue bí pa̱di ja ncja gri mbe̱nijʉ mbo ir tzi mʉyjʉ. I bbʉh ca i ndo jon yʉ cja̱hni yʉ i tti̱htzibi hua jar mundo. Nu ca Ocja̱ i ma̱, rá nttzo quí mfe̱ni yʉ́. \s1 La ley y el reino de Dios \p \v 16 Bbʉ jí̱ bbe mí fʉdi mí predica car Juan ca mí xix yʉ cja̱hni, todavía mí ddɛndi car ley ca xquí ma̱n car Moisés, cja̱ co cʉ palabra cʉ mí ma̱n cʉ profeta cʉ mí bbʉ ya má yabbʉ. Pe bbʉ mí mʉdi mí nzoj yʉ cja̱hni car Juan, jí̱ mí ña̱ digue car ley cja̱ co cʉ profeta. Mí xij yʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱, mí ma̱: “Ya xta mʉdi xta mandado ca Ocja̱ hua jar jöy.” Cʉ pa‑cʉ, dú fʉjcö dú nzoj yʉ cja̱hni, hne̱je̱. Cja̱ nuya, göhtjo yʉ to i ne, i ndo mpɛgui pa da guajquijʉ, pa drí jña̱jʉ cʉ bendición cʉ rí hñe̱h cár jmandado ca Ocja̱. \v 17 Nuya, ya xqui ddɛni nʉr tzi ddadyo jña̱ nʉ xtú ja̱gö. Pe nde̱jma̱ i sirvetjo car ley ca bi ma̱n car Moisés. Ni di hnar tzi puntotjo da mpuni. Göhtjo da ncumpli. Masque da mpun nʉr jöy cja̱ co nʉr ji̱tzi, pe jin da mpun car ley. \s1 Jesús enseña sobre el divorcio \p \v 18 Car hñøjø ca da mɛh cár bbɛjña̱ cja̱ pé da ntja̱jtihui pé hnaa, i øhtibi car rá nttzo ca bbɛto ʉ́r bbɛjña̱. I jñɛjmi car hñøjø ca i yohti bbɛjña̱. Guejti car hñøjø ca da ntja̱jtihui hnar bbɛjña̱ ca ya xí bbɛgui, guejtjo i øti ca rá nttzo. I jñɛjmi ca to i jöhtibi cár bbɛjña̱ pé hnar hñøjø.― Ncjapʉ gá man car Jesús. \s1 El hombre rico y Lázaro \p \v 19 Cja̱ pé bi xih cʉ cja̱hni pé hnar bbede: \p ―Hna vez, mí bbʉh hnar rico. Mí je quí da̱jtu̱ már ma̱di cja̱ mí finu, cja̱ mí tzí rá zö göhtjo ʉr pa. \v 20 Guejtjo mí bbʉh ca hnar tzi mɛti, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Lázaro, mí ndo jøxi tsja̱xi. Göhtjo ʉr pa, mbá ttziji, mí ju̱h pʉ jár goxtji car rico. \v 21 Mí öh cár jme̱, di ttuni te xquí sobra jár mexa car rico. Cja̱ mbá e̱h cʉ dyo, mí tehtzibi quí tsja̱xi. \v 22 Diguebbʉ ya, bi du̱ car tzi probe, car mɛti. Bi zix cʉ anxe pʉ jar ji̱tzi, jabʉ mí bbʉh car Abraham. Cja̱ guejtjo bi du̱ car rico hne̱, bi hñögui rá zö. \v 23 Guegue‑cá̱ bi ttzix pʉ jabʉ jin gui tzö, mí ndo sufri pʉ. Desde pʉ, bi nøhtze, bi jianti car Lázaro, yapʉ mí bbʉy, guehpʉ jár nttzöya ca Ocja̱, már yojmi ca ndom titajʉ car Abraham. \v 24 Nubbʉ́, car rico bi mafi, i̱na̱: “Tzi Ta, Abraham, jui̱guigui tzʉ. Cú̱h tzʉ car Lázaro, du coxi deje cár xö, du e̱ da gozqui tzʉ nʉm cja̱jni, xí nza̱ti, como dí ndo sufrigö hua jar tzibi.” \v 25 Pe car Abraham bi xifi: “Nuquɛ, ttʉ, gui mbe̱ni tzʉ ja nguír hmʉ jar jöy. Nuquɛ, nguí bbʉy rá zö, cja̱ nʉr Lázaro mí tjoh cár trabajo, mí ndo sufri, pe nuquɛ jin gú fötzi. Cja̱ nuya, guegue‑nʉ́ xí ndöti cár consuelo ya, cja̱ nuquiguɛ ya, i tocaqui gui sufri. \v 26 Cja̱ guejtjo hne̱ i o madé hnar ndo jñe̱, jin gui tzö to da ddatzi. Yʉ to i bbʉjcua, jin gui tzö da ddax pʉ jabʉ guí bbʉy. Guejtjo, jin gui tzö du ddatzi drí hñe̱cua cʉ to rá bbʉh pʉ.” \v 27 Bi ma̱n car rico bbʉ: “Bbʉ jin gui tzö du ddaxcua car Lázaro, gui jioni to gui cu̱y, da ma pʉ jár ngu̱ cam ta. \v 28 Porque i bbʉh cʉtta cʉm cjua̱da̱. Gui cu̱h tzʉ ca to da ma du nzofo, du xifi da hñe̱me̱bijʉ cár palabra ca Ocja̱, pa jin du e̱jmʉ hua, jin da sufrijʉ hne̱, ncja ngu̱ dra sufrigö.” \v 29 Nu car Abraham pé bi xih bbʉ́: “Gueguejʉ i tjɛjʉ car Escritura ca bi jñu̱x car Moisés co cʉ pé dda profeta. Rí ntzöhui da hñe̱me̱jʉ ya cá̱.” \v 30 Car rico bi da̱h bbʉ́: “Ji̱na̱, Tzi Ta Abraham. Bbʉ da nantzi hnar ánima digue cʉ ya xí ndu̱, cja̱ da ma du nzojmʉ, nubbʉ, da hñe̱me̱jʉ cja̱ da repentijʉ, bbʉ.” \v 31 Bi da̱j ya car Abraham, i̱na̱: “Bbʉ jin gui cjadi mʉy quir cjua̱da̱ digue ca bi ma̱n car Moisés co cʉ pé dda profeta pʉ jar Escritura, guejtjo jin da hñe̱me̱, masque xín da ma hnaa ca ya xtrú ndu̱ cja̱ pé xtrú jña̱ ʉ́r jña̱. Masque da ma du nzojmʉ, guejtjo jin da hñe̱me̱jʉ‑cá̱.”― \p Bi nttzɛdi pʉ car bbede ca mí ma̱n car Jesús. \s1 El peligro de caer en pecado \c 17 \p \v 1 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih quí möxte, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Yʉ cja̱hni yʉ i bbʉjcua jar mundo, segue i øti ca rá nttzo. Guejtjo i bbʉj yʉ ddaa yʉ i jöti quí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ pa da dyøtijʉ ca rá nttzo. Pe dí xihquijʉ, car cja̱hni ca da jiöti cár hñohui pa da dyøti ca rá nttzo, da ttuni hnar castigo drá ndo ʉ́. \v 2 Más drá ngu̱ da sufri hnar cja̱hni ca xtrú jiöti cár mi̱nga̱‑cja̱hnihui pa xtrú dyøti ca rá nttzo, ni ndra ngue car cja̱hni ca di hna̱htibi hnar me̱do drá nojo cár dyʉga, di ttɛnti pʉ jar deje pa di du̱. \v 3 Eso, dí xihquijʉ, gui jña̱jʉ ʉr huɛnda pa jin gui dyøhtibijʉ ca rá nttzo quir mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. Pe bbʉ da dyøjtiqui ca rá nttzo quer hñohui, gui nzofo. Gui xifi, ¿dyoca̱ xí dyøjtiqui ncjapʉ? Cja̱ bbʉ da repenti, gui perdonabi, bbʉ. \v 4 Masque xín da dyøjtiqui ca rá nttzo yojto vez, hnajpatjo, bbʉ da mbe̱ni cada vez cja̱ da xihqui: “Dí repenti ca xtú cjahqui ca jin gui tzö,” nubbʉ, gui perdonabi yojto vez hne̱je̱.― \s1 El poder de la fe \p \v 5 Bi guaj ya car Jesús, bi ma̱n yʉ palabra‑yʉ. Diguebbʉ ya cʉ doce quí möxte cʉ xquí tti̱tzi gá apóstole bi xijmʉ: \p ―Gui föxquije tzʉ, pa gu zɛdije ca dár e̱me̱je car Tzi Ta ji̱tzi.― \p \v 6 Car Jesús bi da̱h, bbʉ: \p ―Hnár tzi ndö ʉr murtaza, nttzɛditjo chi tchʉ‑ca̱. Pe bbʉ xta bøtze, nde̱jma̱ da te cár planta, da zɛdi. Hne̱hquiguɛjʉ, ya xquí tzi e̱me̱jʉ ca Ocja̱, hne̱je̱, masque cja guí nxödijʉ gui hñe̱me̱jʉ. Pe bbʉ güi dyøtijʉ ʉr prueba co ca tengu̱tjo ca ya xcú hñe̱me̱jʉ, di jogui güi bbɛjpijʉ nʉr ndo za nʉ rá jø‑nʉ, di ccʉhtzi di ma drí tti̱ti nʉ jar mar, cja̱ di ncjapʉ.― \s1 El deber del que sirve \p \v 7 Car Jesús pé bi ma̱ngui hnar bbede, bi xih cʉ cja̱hni cʉ mí tɛnijʉ. \p ―Ca hnar hñøjø mí hñi̱h hnár mɛfi, cja̱ nucá̱, cjabbʉ mí hua̱ji, cjabbʉ mí mfödi. Göhtjo ʉ́r nde bbʉ mí nde, mbá e̱ jar jua̱ji̱, cja̱ mír zøm pʉ́ jár ngu̱ cár patrón. Nu cár patrón, jí̱ mí xifi di ñʉta mbo, pa di mi̱ jar mexa. \v 8 Al contrario, mí xifi: “Jojqui ya ca gu tzi, cja̱ gui mpɛgui gui sirvegui. Cja̱ bbʉ ya xcúr tzigö, nubbʉ́, xtí tziguɛ hne̱je̱.” Mí xifi ncjapʉ cár jmu̱. \v 9 Cja̱ jí̱ mí öjpi mpöjcje digue car bbɛfi ca xquí dyøte, ji̱na̱. Como gue cár oficio hnar mɛfi, da cjajpi quí jmandado cár jmu̱. \v 10 Nuquiguɛjʉ, hne̱je̱, masque gui purajʉ gui dyøtijʉ göhtjo ca xí mandadoquijʉ ca Ocja̱, jí̱ rí ntzöhui da tti̱zquiguɛjʉ o da ttöhquijʉ mpöjcje por rá ngue ca xcú dyøtijʉ, como gue quer bbɛfitjojʉ‑ca̱. Rí ntzöhui gui ma̱ndijʉ: “Jin te xtú øhtibije ca Ocja̱. Jøntjo xtú øtije ca mí nesta, guehca̱ bi bbɛjpiguije cam Tzi Jmu̱jʉ.”― \s1 Diez leprosos son limpiados \p \v 11 Hna vez, car Jesús má tjoh pʉ jár lindero car estado Samaria co ni car estado Galilea, mír ma Jerusalén. \v 12 Bbʉ ya xi má tzøtijʉ ca hnar tzi jñi̱ni, bi jianti ddɛtta hñøjø, gueguejʉ mí jøx cʉ ttzotsja̱xi cʉ mí tsjifi ʉr lepra. Yadinʉ már bböpjʉ, como jí̱ mí tjɛgui di yojmʉ cʉ cja̱hni cʉ jin te mí cja. \v 13 Cʉ hñøjø‑cʉ bi mahtijʉ car Jesús, bi xijmʉ: \p ―Nuquɛ, Jesús, maestro, jui̱guije tzʉ.― \p \v 14 Car Jesús ya bi cca̱hti‑cʉ, bi xijmʉ ncjahua: \p ―Nuya, ya xcú zöjʉ. Gui möjmʉ ya bbʉ, möjmʉ bú u̱jtijʉ car möcja̱, ya xí wen quir tsja̱xi cʉ nguí tzöjʉ.― \p Bi möjmʉ, bbʉ, cja̱ bbʉ má pöjmʉ jar hñu̱, bi hna jojtsjɛ quí tsja̱xijʉ. \v 15 Ca hnar hñøjø, bbʉ mí cca̱hti, ya xquí joh quí tsja̱xi, bú coh pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, bi xöjtibi ca Ocja̱, bi ña̱ nzajqui. \v 16 Bi nda̱ndiña̱jmu̱ pʉ jáy hua car Jesús, bi ndo ani jöy cja̱ bi dyöjpi cjama̱di. Múr mi̱ngu̱ car jöy Samaria car hñøjø‑ca̱. \v 17 Bi ma̱n car Jesús, bbʉ, bi xih cʉ cja̱hni cʉ mbá yojmi: \p ―Sá, mí ddɛtta hñøjø xtú jojqui. ¿Jabʉ i bbʉj ya cʉ pé dda gʉjtjo cʉ xí zö? \v 18 ¿Dyoca̱ jí̱ xcá dyöjqui cjama̱di guegue‑cʉ? Ddatsjɛ nʉr hñøjø‑nʉ xpá ngoy, xí xöjtibi ca Ocja̱, cja̱ hné̱, jin gur judio‑nʉ.― \p \v 19 Cja̱ diguebbʉ ya bi nzoh car hñøjø‑ca̱, bi xifi: \p ―Bböj ya, cja̱ gui me ir ngu̱. Ya xcú töti car nzajqui ca jin da tjegue, como xcú hñe̱me̱gui.― \s1 Cómo llegará el reino de Dios \p \v 20 Ca hnajpa cʉ fariseo bi dyönijʉ car Jesús tema mpa di mʉdi di mandado ca Ocja̱ hua jar jöy. Car Jesús bi da̱di: \p ―Jin da ncca̱hti bbʉ xta mʉdi xta mandado ca Ocja̱ hua jar jöy. \v 21 Jin da jma̱: “Tji nʉ rá cjanʉ,” o “Tji hua ra cjahua, ya xí ni̱gui hua cár gobierno ca Ocja̱.” Como cár jmandado ca Ocja̱ jin gui ncja ngu̱ yʉ gobierno yʉ i ncca̱hti. Dí xihquijʉ, ya xí mʉdi xí mandado ca Ocja̱ hua jabʉ guí bbʉpjʉ.― \p \v 22 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih quí möxte, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Xtu e̱h cʉ pa bbʉ xtí ndo sufrijʉ. Nubbʉ, cja xtí ndo mbe̱n yʉ palabra yʉ xtú xihquijʉ digue ja da ncja bbʉ xtá mandadogö hua jar jöy. Nubbʉ, xquí ma̱jmʉ, bbʉ: “Xim pé du coh cam Tzi Jmu̱jʉ pa da möxcöjʉ.” Pe nde̱jma̱, bbʉ xtí ma̱jmʉ ncjapʉ, di bbɛjtjo pa pé xcuá coji. \v 23 Cʉ pa‑cʉ da tsjihquijʉ: “Ya pé xí nzøh ca hnar cja̱hni ca xpá mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi. Rá bbʉjcua rá cjahua.” O bbʉ ji̱na̱, xta tsjihquijʉ: “Rí hmʉ pé hnar parte.” Pe jin gui hñe̱me̱jʉ, má̱s guejquigö, como jim pé xcrú coji, cja̱ jin gui ma gui tɛnijʉ cʉ to da xihquijʉ ncjapʉ. \v 24 Como bbʉ xta zøh car pa bbʉ pé xcuá e̱cö, da fa̱di rá zö. Xta hna zøh car pa‑ca̱ ncja ngu̱ bbʉ i juɛx nʉr rayo. I juɛxi hnanguadi, cja̱ pé i yoti göhtjo nʉr ji̱tzi. Da ncjadipʉ hne̱je̱, drí ndo fa̱h bbʉ pé xcuá coji. \v 25 Pe i bbɛjtjo pa da ncja‑ca̱. Porque i nesta bbɛto gu sufri rá ngu̱. Xta zanguitjo cja̱ xta ʉguitjo yʉ cja̱hni yʉ i bbʉj yʉ pa ya. Nuyʉ, jin da hñe̱me̱gui, ¿cja cierto dúr cja̱hnigö xtrú bbɛnquigö hua jar jöy. \v 26 Nu car pa ca pé xcuá e̱, da dyøti cʉ cja̱hni ncja ngu̱ nguá dyøti cʉ cja̱hni bbʉ mí bbʉh ca ndom titajʉ Noé. \v 27 Cʉ pa‑cʉ, cʉ cja̱hni mí ñu̱nijʉ, mí øtijʉ mbaxcjua, cja̱ mí ntja̱jtijʉ, hasta mero car pa bbʉ mí ñʉti jar barco car Noé. Diguebbʉ ya, bi ndo wa̱y, sta bi ñu̱xi deje car jöy, cja̱ bi mpuni göhtjo cʉ cja̱hni‑cʉ, bi du̱ pʉ jar deje. \v 28 Guejtjo mí ncjapʉ cʉ pa bbʉ mí bbʉh car Lot, bbʉ ya xti mpun car jñi̱ni Sodoma. Mí ñuni cʉ cja̱hni, mí øtijʉ mbaxcjua, mí ntöjmʉ, mí mpöjʉ, mí tu̱jmʉ semilla, mí xoxjʉ ngu̱. Jin gá mba̱dijʉ ¿cja di hñe̱h car castigo? \v 29 Pero bbʉ mí ccʉjqui car Lot, ngá mbøm pʉ jar jñini Sodoma, pa di wem pʉ, nubbʉ, bi jiø tzibi güí hñe̱ ji̱tzi, mí yojmi azufre cja̱ mí ndo fʉni, bi dʉti göhtjo cʉ mi̱ngu̱ pʉ. \v 30 Guejtjo da ncjapʉ bbʉ pé xcuá e̱cö, jin da ba̱h cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱ nʉ́r palabra ca Ocja̱, ¿cja ba e̱h car castigo? \v 31 Car pa‑cá̱, bbʉ to xtrú mbøx pʉ jar ña̱jcu̱, cja̱ quí mɛjti dra bbʉh pʉ mbo car ngu̱, jin da ñʉti pʉ mbo cár ngu̱ pa da gʉjqui‑cʉ. Guejtjo, ca to dra bbʉh pʉ jár jua̱ji̱, jin du coh pʉ jár ngu̱ pa da gʉjqui pʉ ca te i pɛhtzi. \v 32 Gui mbe̱nijʉ te bi ncjajpi cár bbɛjña̱ car Lot. Guegue bi ñe̱gui gá jani ʉ́r xʉtja, bi jiøjqui cʉ xquí zogui, cja̱ por rá nguehcá̱, bi bbɛh cár nzajqui. \v 33 Cja̱ pé dí xihquijʉ, ca to jin da ne da dɛngui por rá nguehca̱ rí jiøjqui cár vida cja̱ rí mödi, nde̱jma̱ da bbɛdi. Nu ca to da hñi̱ti ʉ́r mʉy ca Ocja̱, masque da bbɛh cár vida hua jar jöy, ca Ocja̱ da un car vida ca ntju̱mʉy, cja̱ nucá̱, jin da bbɛh‑ca̱. \v 34 Dí xihquijʉ ya, te da ncja bbʉ pé xcuá cojcö. Yojo cja̱hni cʉ di a̱jmi hnadi car gama, ca hnaa xta hna ttzitzi, da u̱jtjo, nu ca pé hnaa da goji. \v 35 Yojo bbɛjña̱ dar cʉnihui jar cjʉni, xta hna ttzix ca hnaa, xta u̱jtjo, nu ca pé hnaa, da goji. \v 36 Car pa‑ca̱, yojo hñøjø dar pɛh pʉ jar jua̱ji̱. Xta hna bbɛjti ca hnaa, xta u̱jtjo, nu ca pé hnaa ya, da gojti‑ca̱.― \p \v 37 Diguebbʉ ya, quí möxte car Jesús bi dyönijʉ, bbʉ́: \p ―¿Jabʉ da ncja ya‑ca̱, Tzi Jmu̱?― \p Cja̱ guegue bi da̱di: \p ―Pʉ jabʉ guí jantijʉ, i ndo jöntzi cʉ ndojpada, guí pa̱dijʉ, ra bbɛm pʉ hnar ndu̱dyo. Da ncjadipʉ hne̱je̱ bbʉ xta zøh car pa ca xí ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi. Göhtjo pʉ jabʉ xtrú ndo jiɛjmʉ ca Ocja̱ cʉ cja̱hni, guehpʉ xta hna zʉh cár castigojʉ.― Ncjapʉ gá nda̱h car Jesús. \s1 El ejemplo de la viuda y el juez injusto \c 18 \p \v 1 Car Jesús bi xih quí möxte hnar bbede pa di nxödijʉ di nzojmʉ ca Ocja̱ göhtjo ʉr pá, cja̱ jin di jiɛjmʉ ca mír mahtijʉ‑ca̱. \p \v 2 Bi ma̱: \p ―øde, pʉ ca hnar jñini, már bbʉh hnar nzöya már nttzo. Nucá̱, jí̱ mí tzu̱ cʉ cja̱hni, ni mpa digue ca Ocja̱ di zu̱. \v 3 Már bbʉh pʉ hne̱je̱ ca hnar ddanxu̱. Guegue‑ca bi ma bú cöx car nzöya, bi xifi di gohtibi hnár contra. \v 4 Car nzöya jí̱ mí øhtibi ncaso. Nu car ddanxu̱, dé mí bböti, dé mí öjpi di gohtibi cár contra. Diguebbʉ ya, bi ma̱ntsjɛ car nzöya bbʉ: “Jin dí tzu̱ yʉ cja̱hni, ni mpa digue ca Ocja̱ dí tzu̱. \v 5 Pe mejor gu castigabi cár contra nʉr ddanxu̱, porque ya xná ʉdi nʉm ña̱. Dé i bböti hua, dé ba quejagui.” Cja̱ bi cjajpi, bbʉ́.― \p \v 6 Nu car Jesús bi xih quí möxte: \p ―Gui mbe̱nijʉ ter bɛh ca̱ bi dyøti car nzöya már nttzo. Nde̱jma̱ bi dyøhtibi jujticia car ddanxu̱. \v 7 Xi car Tzi Ta ji̱tzi, ¿cja jin da möx yí cja̱hni guegue bbʉ te i ttøhtibi‑yʉ? Como xí juajni‑yʉ pa dí mɛjtitsjɛ, cja̱ nuyʉ, i nzofo pá ʉr xu̱y. ¿Cja guí i̱na̱jʉ, da dé car Tzi Ta ji̱tzi drí dyøhtibi jujticia quí cja̱hni? \v 8 Ji̱na̱, dí xihquijʉ, guegue tzin drí möx yí cja̱hni. Pe nde̱jma̱ da nesta da hñe̱me̱tjo‑yʉ, cja̱ jin da dyʉxi ʉ́r mʉyjʉ, como jim pé ba e̱h car pa bbʉ xta ncja car juicio. Nugö, dí xihquijʉ, guejquigö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. Cja̱ bbʉ pé xcuá cojcö, ya jin tza drá ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ da dɛnguitjo. Cʉ pé ddaa rá ngu̱, ya xtrú wembigui.― \s1 El ejemplo del fariseo y el cobrador de impuestos \p \v 9 Mí bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ mí mbe̱ntsjɛ, már ndo zö nguá hmʉpjʉ. Nucʉ, mí tzohmi cʉ pé ddaa, mí ma̱jmʉ, jí̱ mí tzö mír hmʉ guegue‑cʉ. Car Jesús bi ma̱n nʉr bbede‑nʉ, bi xih cʉ cja̱hni cʉ mí hñi̱xtsjɛ, i̱na̱: \p \v 10 ―øde, mí bbʉ yojo hñøjø, bi bøxihui jar ndo ni̱cja̱ pa di nzoh ca Ocja̱. Ca hnáa múr fariseo cja̱ ca hnáa múr tesorero, mí cobrabi yʉ cja̱hni car contribución. \v 11 Car fariseo bi hmöjtjo, bi nzo Ocja̱, bi ma̱: “Nuquɛ Ocja̱, dí öhqui cjama̱di jin dí jñɛbbe yʉ dda cja̱hni. Jin dí mpe̱, jin dí øti ntjöti, jin dí jöti bbɛjña̱, jin dí øtigö ncja ngu̱ ga dyøti nʉr jiöjte tesorero nʉ ra bböjcua. \v 12 Dí ayuna yo vez ʉr semana, cja̱ dí un cam diezmo, göhtjo ca dí ta̱ja̱.” \v 13 Nu car tesorero, már bböjti nʉ tzi yanʉ. Mí pɛhtzi ʉ́r tzö ja drí nzoh ca Ocja̱, como mí mbe̱n ca xquí dyøte. Bi ñe̱jmi, bi ma̱: “Nuquɛ Ocja̱, gui jui̱gui tzʉ. Dí ndo ndu̱jpitegö.” Ncjapʉ gá ma̱n car tesorero.― \p \v 14 Cja̱ bi ma̱n car Jesús: \p ―Dí xihquijʉ ya, bi mperdonabi car tesorero, porque már zö cár mfe̱ni gá nzoh ca Ocja̱. Pe nu car fariseo ya, jin gá mperdonabi‑ca̱, como mí ndo hñi̱xtsjɛ. Car cja̱hni ca da hñi̱xtsjɛ, ca Ocja̱ da bbɛtibi ʉ́r tzö, cja̱ nu ca to da ncja ʉ́r tzö, ca Ocja̱ da recibi‑cá̱.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Jesús bendice a los niños \p \v 15 Hna vez, mbá ttzi cʉ tzi ba̱jtzi pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, pa di orabi guegue, di dyöjpi car Tzi Ta ji̱tzi di mötzi. Nu quí möxte car Jesús, bbʉ mí cca̱htijʉ te már ncja, jí̱ mí ne di jiɛjmʉ cʉ cja̱hni di guatijʉ. Eso, bi huɛntijʉ quí me co quí ta cʉ ba̱jtzi, bi ccahtzijʉ. \v 16 Nu car Jesús, bi nzoh cʉ cja̱hni cʉ mbá tzijʉ‑cʉ́, bi xijmʉ di guatitjojʉ. Cja̱ pé bi xih quí möxte: \p ―Gui jiɛjmʉ yʉ tzi ba̱jtzi du e̱ da guajquigö. Dyo guí ccahtzijʉ. Cam Tzi Ta ji̱tzi xí uni ʉ́r tsjɛjqui cʉ cja̱hni cʉ i ncjajʉ ncja ngu̱ yʉ tzi ba̱jtzi da hmʉh pʉ jabʉ i mandado guegue. \v 17 Cierto, dí xihquijʉ, ca to jin da guati jár dyɛ ca Ocja̱ pa da jñɛgui da mandadobi, ncja ngu̱ hnar tzi ba̱jtzi ga jñɛgui da hmɛjpi jmandado, guegue jin da ñʉti pʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús. \s1 Un joven rico habla con Jesús \p \v 18 Bú e̱h hnar hñøjø ca mí bbʉh cár cargo pʉ jár ni̱cja̱ cʉ judio, bi dyön car Jesús: \p ―Nuquɛ, Maestro, rá ndo zöquiguɛ, ¿te gu øtigö pa gu töti cam nzajqui ca jin da tjegue?― \p \v 19 Car Jesús bi xifi: \p ―¿Te rá nguehcá̱ guí xijqui rá ndo zöguigö? Jin te i bbʉ cja̱hni drá ndo zö. Ddatsjɛ ca Ocja̱, ntero rá zö cár hmʉy. \v 20 Guí pa̱h cʉ mandamiento cʉ bi zoguijʉ car Moisés: “Jin gui jiöti bbɛjña̱; jin gui pöhtite; jin gui mpe̱; jin gui ña̱jqui bbɛtjri; gui respetabi quer ta, quer me.”― \p \v 21 Bi da̱h car hñøjø, i̱na̱: \p ―Xtú øti göhtjo‑cʉ́ desde bbʉ ndí tchʉ.― \p \v 22 Bi dyøj ya cá̱ car Jesús, bi xih bbʉ: \p ―Todavía hnar cosa i bbɛjtjo. Ma grí coji, ma bú pö göhtjo quir mɛjti, gui jejquibi cʉ probe, pa gui pɛhtzi pʉ ji̱tzi ca ntju̱mʉy rá zö. Cja̱ nubbʉ, gu e̱je̱ gui tɛnguigö, bbʉ́.― \p \v 23 Car hñøjø ya, bbʉ mí dyøh ca bi ma̱n car Jesús, bi ndo du̱mʉytjo, como múr ndo rico. \v 24 Bi nú̱ ya‑ca̱ car Jesús, bi ma̱: \p ―Rá ndo ntji̱ pa drí ñʉti jár dyɛ ca Ocja̱ hnar rico. \v 25 Jin da jogui drí tjoh hnar camello pʉ jár gu̱ hnar dyofani. ¿Jabʉ di ntzöhui‑ca̱? Ncjadipʉ hne̱je̱ hnar rico, jin da jogui drí nʉti jár dyɛ ca Ocja, bbʉ da jiøjqui quí riqueza cʉ i pɛhtzi.― \p \v 26 Bi dyøjmʉ ya‑ca̱ quí möxte car Jesús, cja̱ bi hñönijʉ: \p ―Xi ya, ¿toca̱ da jogui da nsalva, bbʉ?― \p \v 27 Car Jesús pé bi xijmʉ: \p ―Ca Ocja̱ i pa̱di ja ncja da nsalva yʉ cja̱hni, como guegue i pa̱di da dyøti yʉ cosa yʉ jin gui tzö da dyøti yʉ cja̱hni.― \p \v 28 Bi ma̱n car Pedro, bbʉ: \p ―Nugöje, xtú tzoguije göhtjo cʉ ndí pɛhtzije, pa \m xtá tɛnquije.― \p \v 29 Bi da̱h car Jesús: \p ―Cierto dí xihquijʉ, car cja̱hni ca xí nzoh cár ngu̱, o cár bbɛjña̱, o quí cjua̱da̱, o cár ta, o cár me, o quí ba̱jtzi, por rá nguehca̱ xcá ndɛnguigö. \v 30 Guegue‑cá̱ da ttuni más rá ndo ngu̱ ni ndra ngue cʉ xí nzogui. Da ttun‑cʉ́ menta i bbʉjcua jar jöy, cja̱ bbʉ ya xtrú tjej nʉr mundo, guejtjo da ttun car nzajqui ca jin da tjegue.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Nuevamente Jesús anuncia su muerte \p \v 31 Diguebbʉ ya, car Jesús bi mahti cʉ doce quí möxte cʉ xquí hñi̱tzi gá apóstole. Bi xijmʉ: \p ―Nuya, gu pøxjʉ, gu mö Jerusalén, cja̱ xta ttøjtigui göhtjo ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura da ttøhtibi ca hnar cja̱hni ca di bbɛjni hua jar jöy. Ya má yabbʉ bi ma̱n quí jmandadero ca Ocja̱ ter bɛh ca̱ di ttøhtibi. \v 32 Bi ma̱jmʉ, guegue da ndö jáy dyɛ cʉ autoridad cʉ jin gui e̱me̱ ca Ocja̱, da ttøhtibi ʉr burla, da hmɛtibi ʉ́r tzö, cja̱ da ttzotzi. \v 33 Guejtjo da tjʉhmi, cja̱ drí ga̱x ya, da bböhti. Pe diguebbʉ ya, ca xtrá jñu̱jpa, pé da nantzi.― Ncjapʉ gá xih quí möxte car Jesús. \p \v 34 Nu quí möxte bi dyøj yʉ palabra yʉ már ma̱n car Jesús, pe jin gá mba̱dijʉ, ¿cja ya xquí zøh car cja̱hni ca di bbɛjni hua jar jöy? Eso, jin gá ntiendejʉ, ¿cja guejtsjɛ guegue‑ca̱ di bböhti? Ncjahmʉ mí bbʉh ca mí ccahtzijʉ pa jin di ntiendejʉ. \s1 Un ciego de Jericó recibe la vista \p \v 35 Diguebbʉ ya, car Jesús cja̱ co quí möxte ya xti zønijʉ jar jñini pʉ Jericó. Nʉ hnanguadi car hñu̱, mí ju̱ hnar hñøjø, múr godö, mí mpɛti. \v 36 Guegue‑ca̱ bi dyøj ya má tjogui rá ngu̱ cja̱hni, cja̱ bi hñöni: \p ―Xi yʉ cja̱hni yʉ ga tjogui, ¿te i jon ya yʉ?― \p \v 37 Bi tsjifi: \p ―Ya xpa e̱h car Jesús, car mi̱ngu̱ Nazaret.― \p \v 38 Nubbʉ́, car godö bi mahti nzajqui, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, Jesús, guehquiguɛ, xpá mɛnqui ca Ocja̱ pa gui mandado ncja ngu̱ car rey David. Gui jui̱guigui tzʉ.― \p \v 39 Cʉ cja̱hni cʉ má bbɛto, mí cohtibi ʉ́r ne car godö, pe guegue más mír ndo mafi nzajqui, mí ma̱: \p ―Nuquɛ, guír hñe̱ gui mandado, ncja ngu̱ car rey David, gui jui̱guigui tzʉ.― \p \v 40 Bi dyøh car Jesús, bbʉ, bi hmöy, bi mandado du ttzi car godö. Mí zøti ya car godö jabʉ már bbʉ guegue, cja̱ car Jesús bi dyöni: \p \v 41 ―¿Te guí ne gu cjahqui?― \p Bi ma̱n car godö bbʉ: \p ―Dí ne gu jani.― \p \v 42 Car Jesús bi xifi: \p ―Janiguɛ ya bbʉ. Xcú hñe̱me̱gui, eso, xcú jogui.― \p \v 43 Nubbʉ, bi hna xojti quí dö car godö, cja̱ bi dɛn car Jesús, má ndo xöjtibi ca Ocja̱. Cʉ cja̱hni ya, bi nu̱jʉ, ya xquí xoh quí dö car godö, cja̱ gueguejʉ bi ndo xöjtibijʉ ca Ocja̱ hne̱je̱. \s1 Jesús y Zaqueo \c 19 \p \v 1 Diguebbʉ, car Jesús bi zøti pʉ jar jñini Jericó cja̱ bi ñʉti pʉ. \v 2 Mí bbʉh pʉ ca hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Zaqueo. Guegue múr tesorero, múr jefe, mí mandadobi cʉ pé ddaa cʉ mí cobra cʉ contribución. Múr ndo rico car Zaqueo. \v 3 Guegue mí ne di cca̱hti car Jesús, di meya tzʉ. Pe már ndo dʉ cʉ cja̱hni, cja̱ car Zaqueo múr tzi chaparro, jí̱ mí tzö di jianti. \v 4 Eso, bi gʉ ʉr ddiji, bi hmɛto, bi ma guí dexi hnar ndo za pa di jogui di jianti car Jesús, porque ya xti tjoh pʉ. \v 5 Bbʉ mí tjoh pʉ‑cá̱, bi nøhtza ña̱, bi nzoh car Zaqueo: \p ―Nuquɛ Zaqueo, cá̱ nttzɛdi. Rá pa ya gu tzøti pʉ ir ngu̱, gu zɛnguaqui tzʉ.― \p \v 6 Bi ga̱ nttzɛdi car Zaqueo bbʉ́, te tza má mpöjö, cja̱ bi zix car Jesús pʉ́r ngu̱. \v 7 Bi nú̱ ya cʉ cja̱hni, cja̱ bi zohmijʉ car Jesús. Bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Nu nʉr Jesús, xí ma du cʉti pʉ́r ngu̱ nʉr cja̱hni ʉr jiöjte.― \p \v 8 Nu car Zaqueo, bbʉ ya xquí ña̱hui car Jesús, bi bböy, bi xifi: \p ―Nuquɛ Tzi Jmu̱, nu̱jma̱ja̱, car madé göhtjo cʉ dí pɛhtzi gu jejquibi cʉ tzi probe, cja̱ bbʉ to xcrú cobrabi rá ngu̱ cár domi, xcrú øhtibi ntjöti, gu cohtzibi hnar go vez ca xcrú ja̱mbi.― \p \v 9 Car Jesús bi da̱di, i̱na̱: \p ―Nuya xcú töti quer nzajqui ca jin da tjegue, porque xcú hñemegui. Guí jñɛjmi ca ndom titajʉ Abraham, como guegue‑ca̱ bi hñeme ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉy. \v 10 Nugö, dúr cja̱hni, xpá bbɛnqui hua jar jöy pa gu jon yʉ cja̱hni yʉ xí bbɛdi, cja̱ gu cjʉhtzibi ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ.― Bi ma̱n yʉ palabra‑yʉ car Jesús. \s1 El ejemplo de las diez monedas \p \v 11 Car Jesús má pa jar hñu̱ pa drí zøti pʉ Jerusalén. Cʉ cja̱hni cʉ má yojmi guegue bi dyøjmʉ göhtjo ca mí ma̱. Nu car Jesús ya, pé bi xijmʉ pé hnar bbede gá ejemplo, porque ya xti zøti pʉ Jerusalén, cja̱ mí mbe̱n cʉ dda cja̱hni, ya xti mʉdi di mandado hua jar jöy car Jesús. \v 12 Como mí pa̱h car Jesús ja nguá mbe̱n‑cʉ, bi xih cʉ cja̱hni na̱r bbede‑ná̱, pa di ntiendejʉ, jí̱ bbe di mʉdi di mandado. Bi xijmʉ, i̱na̱: \p ―øde, mí bbʉh hnar hñøjø, mí ndo tti̱htzibi, cja̱ mí pɛhtzi cár cargo. Bi ttzofo pa di ma pé hnar jöy yapʉ, cja̱ di ttuni pé hnar cargo más drá ngu̱ ni ndra ngue ca mí pɛhtzi, cja̱ diguebbʉ ya, pé di goh pʉ, pé di mandadotjo. \v 13 Bbʉ ya xti bøni, bi nzofo ddɛtta quí muzo, cja̱ cada hnaa bi uni hnáatjo ʉ́r domi ca mí mu̱hui rá ngu̱. Bi xijmʉ, i̱na̱: “Ya xtrá magö ya. Gui comerciajʉ co nʉr domi, cja̱ bbʉ xcuá coji, pé xtí ddajquijʉ bbʉ, co ni cár tja̱ja̱.” \v 14 Diguebbʉ ya, bi ma. Nu cʉ mi̱ngu̱ car jñini‑cá̱, mí ʉjʉ car tada‑cá̱. Jí̱ mí ne di jiɛguijʉ di mandadobijʉ. Eso bi gu̱pjʉ tengu̱ jmandadero, cja̱ nucʉ́ bi dɛnijʉ car tada, bi ma bú reclamajʉ pʉ jabʉ mír ma guegue pa di ttun cár ddadyo cargo, bú ma̱jmʉ: “Nugöje, jin gu jɛguije nʉr hñøjø‑nʉ da mandadoguije.” \v 15 Pe nde̱jma̱ car tada‑cá̱, bú ttun cár cargo, cja̱ pé bú coji. Nubbʉ́, bi nzoh quí muzo, bbʉ́, cʉ xquí un car domi. Mí ne di ba̱di tengu̱ xquí da̱jmʉ ca gá comerciájʉ. \v 16 Bú e̱h car primero, bi xifi: “Nuquɛ, tzi jmu̱, tji nir domi. Ya xtú ta̱cö pé ddɛtta.” \v 17 Bi xih bbʉ: “Rá zö ca xcú dyøte. Gúr jogui mɛfi. Gú cca̱hti rá zö ca jin tza mí ngu̱. Nuya, gu ddahqui quer cargo, gui mandadobi ddɛtta jñini.” \v 18 Bú e̱j ya car segundo, bi ma̱: “Nuquɛ, tzi jmu̱, xtú ta̱cö pé cʉtta domi.” \v 19 Bi xih bbʉ: “Nuya, xtá ddahqui cʉtta jñini ya, pa gui mandadobi.” \v 20 Pé bú e̱h ca hnaa ca mír cja jñu̱, bi xifi: “Nuquɛ, tzi jmu̱, tji nir domiguɛ. Xtú tu̱htitjo hnar da̱jtu̱. \v 21 Dú tzu̱gö, jin di joh bbʉ gua comerciá, cja̱ nuquɛ güi tzangui, como guí ndo föh quer domi. Nuquɛ, guí xoj nʉ jabʉ jí̱ xquí tu̱ju̱, cja̱ guí cuajti cʉ semilla cʉ di tocabi pé hnar cja̱hni, como jin guí jui̱jqui quer mi̱nga̱‑cja̱hnihui.” Ncjapʉ gá ma̱n car muzo‑ca̱. \v 22 Bi ma̱n car tada, bbʉ: “Co nʉr palabra nʉ xcú ma̱, xcú ncjua̱ntsjɛ, jí̱ xquí pɛjpigui rá zö. Gúr ttzomuzoguɛ. Ya xi nguí pa̱di, dí ndo föh cam domi. Ncja ngu̱ gri ma̱nguɛ, nugö dí cuajti ca di tocabi pé hnar cja̱hni, cja̱ dí xoj nʉ jabʉ jin dá tu̱ju̱. \v 23 Nuya bbʉ, ¿dyoca̱ jin gú tzoh cam domi nʉ jar bango, pa sa̱nta̱ di ttajqui cár tja̱ja̱?” Guejnʉ bi ma̱n car tada‑ca̱. \v 24 Nubbʉ́, bi bbɛjpi cʉ dda muzo cʉ már bböjti pʉ hnanguadi, bi xijmʉ: “Jña̱mbijʉ ya cár domi‑nʉ́, cja̱ gui unijʉ car hñøjø ca i pɛhtzi ddɛtta domi.” \v 25 Nucʉ́ bi da̱dijʉ: “Tzi Jmu̱, ya xqui pɛhtzi ddɛtta‑cá̱.” \v 26 Nu car jmu̱, pé gá nda̱di, bi ma̱ntjo: “Dí xihquijʉ, ca to i tzi ja̱, más drá ngu̱ pé da ttuni, cja̱ nu ca jin tza te i ja̱, hasta ca tchʉtjo ca i ja̱ da tja̱mbi. \v 27 Nu cʉm ncontra ya, cʉ jí̱ mí ne di jiɛgui gua mandadobijʉ, bú tzijʉ hua‑cʉ, gu jantigö guír pöhtijʉ.”― \s1 La entrada triunfal en Jerusalén \p \v 28 Bbʉ mí guadi mí ma̱ nʉr bbede‑nʉ́, car Jesús bi dɛn car hñu̱, bi hmɛto, cja̱ quí möxte bi dɛnijʉ, mír bøxjʉ pʉ Jerusalén. \v 29 Ya xi má tzøtijʉ cʉ tzi jñini car Betfagé co car Betania. Bi bøxjʉ ca hnar ttøø ca mí tsjifi Olivos, cja̱ car Jesús bi gu̱j yojo quí möxte di mɛhui hnar jmandado. \v 30 Bi xijmi: \p ―Mɛhui nʉ jar tzi jñini nʉ rá cjanʉ. Cja̱ nu pʉ jabʉ gui cʉtihui, xquí tötihui hnar tzi burro, rá hna̱ti pʉ. Jí̱ bbe i ddøh car tzi burro‑ca̱. Gui xohtihui ya‑ca̱, cja̱ gu ɛhui. \v 31 Cja̱ bbʉ to da dyönquihui, ¿dyoca̱ guí xohtihui? gui xijmi: “I nesta cam Tzi Jmu̱je.”― \p \v 32 Cja̱ bi ma ya cʉ yojo cʉ xquí cju̱y, bi dötihui car burro, ncja ngu̱ gá tsjijmi. \v 33 Nu bbʉ már xohtihui, bi zøh cʉ to múr mɛjti car burro, bi xifi: \p ―¿Dyoca̱ guí xohtihui nʉm burroje?― bi hñi̱mbihui. \p \v 34 Bi da̱h cʉ yo jmandadero: \p ―Cam Tzi Jmu̱je i nesta.― Cja̱ bi jiɛjmʉ, bbʉ. \p \v 35 Diguebbʉ, bú ɛhui jabʉ már bbʉh car Jesús. Cʉ ddaa quí möxte car Jesús bi møh quí da̱jtu̱jʉ, bi ga̱htzijʉ car burro, cja̱ bi tøh car Jesús, bbʉ. \v 36 Cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi, guejtjo bi xi̱h quí da̱jtu̱jʉ pʉ jar hñu̱, pʉ jabʉ di tjoh car Jesús. \v 37 Car Jesús co cʉ cja̱hni cʉ má tɛnijʉ bú ca̱jmʉ jar ttøø, ya xti zøtijʉ pʉ Jerusalén. Göhtjo cʉ má tɛni bi mʉdi bi ndo majmʉ. Ya xi má ndo mpöjmʉ. Má xöjtibijʉ ca Ocja̱ por rá ngue cʉ milagro xquí cca̱htijʉ, gue cʉ xquí dyøti car Jesús, como már ndo ngu̱‑cʉ. \v 38 Má ña̱jʉ nzajqui, má ma̱jmʉ: \p ―Rá ndo zö nʉm reyjʉ. Ya xca pa hua nʉ hnáa nʉ xpá mɛjni ca Ocja̱. Ya xqui nú̱guijʉ rá zö car Tzi Ta ca bí bbʉh pʉ ji̱tzi, eso dí ndo xöjtibijʉ.― Ncjapʉ mír ma̱n cʉ cja̱hni. \p \v 39 Má yojmi cʉ cja̱hni rá ngu̱ cʉ dda fariseo. Nucʉ́ bi ma̱: \p ―Nuquɛ, maestro, huɛnti yir möxte. Xijmʉ da gohti í nejʉ, como jin gui tzö ca i ma̱n‑yʉ.― \p \v 40 Nu car Jesús bi da̱h, bbʉ: \p ―Dí xihquijʉ, bbʉ di gohti í ne‑yʉ, di tzöya ca rí xödijʉ, nubbʉ, di cja Ocja̱ di ndo maj yʉ me̱do yʉ i bbongua, drí xöjtigui‑yʉ́.― \p \v 41 Bbʉ ya xti zøti pʉ Jerusalén, car Jesús bi cca̱hti car ciudad cja̱ bi nzoni, como rá ngu̱ vez xquí nzoh cʉ cja̱hni pʉ. Pe nucʉ́, jí̱ mí ne di hñemejʉ. \v 42 Bi ma̱n car Jesús: \p ―Nuquɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Jerusalén, xa̱jma̱ güi pa̱dijʉ yʉ pa ya, toguigö cja̱ jabʉ xtá e̱je̱. Xa̱jma̱ja̱ güi hñemejʉ ca ndí xihquijʉ. Nubbʉ́, güi nú̱jʉ car paz. Pe nuya, ya xtrá magö. Ya xta zʉhquijʉ hnar castigo rá nttzo. \v 43 Ya xta zøh car pa bbʉ xtu e̱h quir contrajʉ, xta hñi̱hquijʉ madé, xta goti nir jñinijʉ, göhtjo jáy nttza̱ni. Göhtjo ʉr pa da möh quer jñi̱nijʉ, nim pa jabʉ grí pønijʉ. \v 44 Da möjtiquijʉ, göhtjo co ni quir ba̱jtzijʉ. Da yøhti quir ngu̱jʉ, tje da fonti cʉ me̱do, ni di yojo da mfi̱tzi. Da ttøjtiquijʉ ncjapʉ, porque bbʉ mí nzohquijʉ ca Ocja̱, jin gú hñemeguijʉ, ¿cja guejcö, xpá mɛnquigö guegue?― Guejnʉ bi ma̱n car Jesús. \s1 Jesús purifica el templo \p \v 45 Diguebbʉ ya, car Jesús bi zøti pʉ jar jñi̱ni Jerusalén, bi guati jar ndo ni̱cja̱, cja̱ bi fongui cʉ to már pö pʉ cʉ zu̱we̱ cʉ mí bböhti pa di ddʉti pʉ jar arta. \v 46 Bi huɛnti‑cʉ, bi xijmʉ: \p ―I ju̱x pʉ jar Escritura, i̱na̱: “Nugö, dú Ocja̱, cja̱ bi ttøti nʉm ngu̱ pa du e̱cua yʉ cja̱hni, da nzojquigö.” Pe nuquɛjʉ, xcú cjajpijʉ ʉ́r ngu̱ cʉ be̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús, como cʉ mö mí ndo jöti yʉ cja̱hni. \p \v 47 Göhtjo ʉr pa, car Jesús mí cuati pʉ jar ndo ni̱cja̱, mí u̱jti cʉ cja̱hni. Nu cʉ möcja̱ cʉ mí mandadobi cʉ pé ddaa, co cʉ maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni cʉ Escritura, cja̱ co cʉ tita cʉ mí mandadobi cʉ cja̱hni, nucʉ, mí jonijʉ ja drí möhtijʉ guegue. \v 48 Pe jí̱ mí tzö te di cjajpijʉ, como már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ mí tɛnijʉ car Jesús, cja̱ mí ndo tzøjmʉ di dyødejʉ göhtjo ca mí ma̱ guegue. \s1 La autoridad de Jesús \c 20 \p \v 1 Nu cʉ pa cʉ́, ca hnar vez, car Jesús már bbʉh pʉ jar ndo templo, már ujti cʉ cja̱hni pʉ, már xijmʉ ja i ncja car tzi jogui jña̱. Nubbʉ́, bú e̱h cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, co ni cʉ ddáa cʉ mí nxöh cár ley car Moisés, co ni cʉ tita cʉ mí pɛhtzi quí cargojʉ jar templo. \v 2 Guegue‑cʉ́ bi dyön car Jesús: \p ―Xijquije ya, ¿tema cargo guí pɛhtziguɛ pa gui dyøti yʉ cosa rá ngu̱? ¿To car cja̱hni xí ddahqui quer cargo?― \p \v 3 Car Jesús bi da̱di, bi xijmʉ: \p ―Guejtjo gu önquijʉ hnar nttöni, cja̱ nuquɛjʉ, gui tja̱jtiguijʉ hne̱. \v 4 Nu car Juan ca mí xix yʉ cja̱hni, ¿cja güí hñe̱h ca Ocja̱ car cargo ca mí ja̱ guegue, cja̱ huá bú hna mbe̱ntsjɛ di hñe̱ di nzohquijʉ?― \p \v 5 Gueguejʉ ya, bi ña̱tsjɛjʉ bi ma̱jmʉ: \p ―Bbʉ gu ma̱jmʉ, guá hñe̱h ca Ocja̱ car Juan, xta dyönguijʉ nʉr Jesús, ¿dyoca̱ jí̱ xtá e̱me̱jʉ bbʉ́? \v 6 Guejtjo bbʉ gu ma̱jmʉ, bú hna mbe̱ntsjɛ car Juan di hñe̱je̱ di nzojcöjʉ, nubbʉ, xta ccajnquijʉ me̱do yʉ cja̱hni, porque nuyʉ́ i ma̱jmʉ múr jmandadero ca Ocja̱ car Juan.― \p \v 7 Nubbʉ́, bi da̱h cʉ hñøjø‑cʉ́, jí̱ mí pa̱dijʉ jabʉ güí hñe̱h cár cargo car Juan. \v 8 Car Jesús bi xijmʉ, bbʉ: \p ―Guejtjo jin gu xihquijʉ jabʉ xcuá hñe̱j nʉm cargo nʉ dí pɛhtzigö pa drá øti yʉ dí øte.― \s1 El ejemplo de los trabajadores malvados \p \v 9 Diguebbʉ ya car Jesús bi nzoh cʉ cja̱hni, bi xih hnar bbede gá ejemplo: \p ―øde, ca hnar hñøjø mí tjɛ hnar jöy, xquí hñi̱ti pʉ cʉ za gá uva. Diguebbʉ, bi jion cʉ mɛfi pa di möh cʉ uva. Nucʉ, bbʉ xti da̱ cʉ uva, di döjtijʉ guegue car parte ca mí tocabi. Nubbʉ, bi ma gá ma pé hnar jöy car hñøjø‑ca̱, bú dé pʉ. \v 10 Cja̱ bbʉ mí zøh car tiempo pa di joh cʉ uva, car jmu̱ bi gu̱h hnar mɛfi di ma du öjpi cʉ mɛfi cʉ uva cʉ mí tocabi guegue. Nu cʉ mɛfi cʉ mí föh car huerta, már ndo nttzo, jin gá ne gá döjtijʉ cʉ uva. Bú fɛtitjojʉ car mɛfi, bú ʉnijʉ, cja̱ bú tøjna̱ddijʉ. \p \v 11 Bi ma gá ngoh car mɛfi pʉ jabʉ már bbʉh cár jmu̱, cja̱ guegue‑ca̱ pé bi gu̱h hnar mɛfi pa pé di ma pʉ. Nu cʉ mɛfi cʉ már bbʉh pʉ jar huerta, pé bú cjajpitjojʉ pʉ, bú fɛtijʉ, bú bbɛtibijʉ ʉ́r tzö, cja̱ bú tøjna̱dditjojʉ. Jin te gá döjtijʉ cʉ uva. \v 12 Diguebbʉ ya, car jmu̱ pé bi gú̱ pé hnar mɛfi ca rí cja jñu̱. Lo mismo, pé bú jojʉ‑cá̱, cja̱ bú fonguijʉ. \p \v 13 Gá nga̱x ya, car hñøjø ca múr mɛjti car huerta bi mbe̱ntsjɛ, bbʉ: “¿Xi ya? ¿Ja gu ncja ya? Gu cú̱j nʉm tzi ttʉ. ¿Cja jin da respetajʉ nʉ?” \v 14 Bi ma cár ttʉ, bbʉ. Nu cʉ mɛfi cʉ mí föh car huerta gá uva, bbʉ mí cca̱htijʉ, ya xi mbá e̱h cár ttʉ car jmu̱, bi chalajʉ, bi ma̱ntsjɛjʉ: “Tji nʉ́r ttʉ car jmu̱, ya xpa e̱je̱. Guejnʉ da tocabi car herencia‑nʉ́. Gu pöhtijʉ pa guejcöjʉ da tocaguijʉ car herencia.” \v 15 Cja̱ bbʉ mí zøti pʉ car ba̱jtzi hñøjø, cʉ mɛfi bú fonguijʉ‑ca̱ cja̱ bú pöhtijʉ.― \p Diguebbʉ ya car Jesús bi dyön cʉ cja̱hni cʉ már ødejʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuya bbʉ, gui xijquijʉ, car tada ca to ʉ́r mɛjti car huerta, ¿te da cjajpi cʉ mɛfi‑cʉ? \v 16 Da ma du mandado da bböhti. Diguebbʉ ya, pé da jioni pé ddáa cja̱ da döjti guegue‑cʉ cár huerta.― \p Gue nʉr bbede‑nʉ bi ma̱n car Jesús. Nu cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ maestro cʉ mí nxöh car ley, bbʉ mí dyødejʉ nʉr bbede, bi ntzøtijʉ, bbʉ́, cja̱ bi ma̱jmʉ: \p ―Xa̱jma̱, jin da ncjá ncja ngu̱ ga ma̱ nʉr bbede‑nʉ́.― Bi ma̱jmʉ ncjapʉ porque bi jña̱jʉ ʉr huɛnda, mír tjɛquihui gueguejʉ cʉ mɛfi már nttzo. \p \v 17 Car Jesús, bbʉ, bi cca̱htitjo‑cʉ, cja̱ bi da̱di: \p ―Nde̱jma̱ da ncja ca i ma̱ nʉr bbede, como i ma̱m pʉ jar Escritura, guehca̱ i nesta da ncja‑ca̱. I ma̱ ncjahua: \q1 Car me̱do ca bi dyɛndi cʉ cja̱hni cʉ mí jøh car ngu̱, \q1 Guehcá̱ xí cjöx pʉ jár esquina car ngu̱, pʉ jabʉ i pɛnti cʉ cjoti. \q1 Guejtsjɛ ca Ocja̱ xí mandado xí cjöx pʉ. \m \v 18 Bbʉ to da fehtzi car do‑ca̱, menta i bbʉjti hua jar jöy, da wah quí ndodyo. Pe bbʉ ya xtrú tti̱x pʉ ji̱tzi car me̱do‑ca̱, bbʉ da dögui cja̱ da zʉh hnar cja̱hni, exque da möhti.― Bi ma̱ ncjanʉ car Jesús. \s1 El asunto de los impuestos \p \v 19 Bbʉ mí dyødejʉ nʉr palabra‑nʉ́, cʉ maestro cʉ mí nxöh car ley ca bi ma̱n car Moisés, co ni cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, mí ne di zʉdijʉ car Jesús pa di gotijʉ födi. Como bi ba̱dijʉ, car Jesús már jɛqui gueguejʉ co cʉ mɛfi rá nttzo. Pe mí tzu̱jʉ di zʉjmʉ car Jesús, porque mí i̱na̱jʉ, certa te di cjajpijʉ cʉ cja̱hni. \v 20 Pe nde̱jma̱ mí föjmʉ car Jesús pa jin di weni. Bi gu̱pjʉ cʉ dda hñøjø pa drí dɛnijʉ‑ca̱ cja̱ drí hñøxjʉ te mí ma̱. Nucʉ, mí cuatijʉ car Jesús ncjahmʉ mí ndo tzøjmʉ di dyødejʉ ca mí ma̱ guegue. Xquí tsjih cʉ hñøjø‑cʉ di jionijʉ ja drí jiötijʉ car Jesús pa di ma̱n hnar palabra ca di contrabi car gobierno, pa ncjapʉ di jogui di zʉdijʉ cja̱ di döjtijʉ jár dyɛ car gobernador. \v 21 Cʉ hñøjø‑cʉ bi möjmʉ, bbʉ, bi guatijʉ car Jesús, cja̱ bi dyønijʉ ncjahua: \p ―Nuquɛ, maestro, dí pa̱dije guí ma̱n ca ncjua̱ni, cja̱ guí u̱jtiguije gu øtije ncjapʉ hne̱je̱. Jin guí johtitjoguɛ car cja̱hni ca i tti̱htzibi, guejtjo jin guí despreciabi car cja̱hni ca jin te i ntju̱mʉy. Guí xijtijʉ göhtjo yʉ cja̱hni parejo ja ncja drí hmʉy pa drí tzøh ca Ocja̱. \v 22 ¿Te guí xijquije ya? ¿Cja rá zö ca dár döjtije car emperador romano cʉ contribución, cja̱ huá jin gui tzö? ¿Te i ma̱m pʉ jár ley ca Ocja̱?― \p \v 23 Nu car Jesús bi ba̱di, cʉ cja̱hni‑cʉ már joni ja drí dyøhtibijʉ ʉr ntjöti. Eso, bi xijmʉ: \p ―¿Dyoca̱ guí øjtiguijʉ trampa? \v 24 Gui u̱jtiguijʉ ya hnar domi gá denario.― \p Cja̱ bi ttuni hnaa, bi cca̱hti. Nubbʉ, bi hñöni: \p ―¿To ʉ́r retrato na̱ i cuati huá, cja̱ to ʉ́r tju̱ju̱?― \p Cja̱ guegue‑cʉ bi da̱dijʉ: \p ―Gue car emperador, tzʉdi, car César.― \p \v 25 Cja̱ car Jesús bi xijmʉ, bbʉ: \p ―Nubbʉ, i nesta gu cju̱htijʉ car emperador cʉ contribución, como í mɛjti guegue. Guejtjo i nesta gu döjtijʉ ca Ocja̱ quí mɛjti guegue‑ca̱ hne̱je̱.― \p \v 26 Cʉ cja̱hni‑cʉ, masque mí joni ja ncja drí jiötijʉ car Jesús, pe jin gá nda̱pijʉ. Bbʉ mí dyøjmʉ ja ncja gá nda̱ guegue, bi hño í mʉyjʉ, cja̱ bi gohti í nejʉ. Guejtjo már øde rá ngu̱ cja̱hni ca te bi jma̱, cja̱ co ja gá nda̱h car Jesús. \s1 La pregunta sobre la resurrección \p \v 27 Diguebbʉ ya, bú e̱h cʉ dda cja̱hni cʉ mí tsjifi saduceo, bi guatijʉ car Jesús, como guejti‑cʉ mí ne di dyøhtibijʉ hnar prueba. Cʉ saduceo ya, i ma̱jmʉ, bbʉ i tu̱ hnar cja̱hni, ya jin da jña̱ ʉ́r jña̱. Ya xí mpuntjo. \p \v 28 Cʉ cja̱hni‑cʉ bi dyönijʉ car Jesús: \p ―Nuquɛ, maestro, ca ndom titajʉ Moisés bi jñux pʉ jar Escritura, i̱na̱: “Bbʉ di du̱ hnar hñøjø, cja̱ jin te di zo yí ba̱jtzi, cja̱ bbʉ di hñi̱h hnár cjua̱da̱, bbʉ ya xtrú ndu̱ car hñøjø, nubbʉ́, cár cjua̱da̱ di ntja̱jtihui ca múr bbɛjña̱jma̱ car ánima, pa di hmʉh quí ba̱jtzi, ncjahmʉ dí ba̱jtzi car ánima, bbʉ́.” \v 29 Nuya bbʉ, hna vez, mí bbʉ yojto cjua̱da̱. Car da̱cjua̱da̱ bi ntjɛhui cár bbɛjña̱ cja̱ bi hmʉbi. Diguebbʉ bi du̱, jin te gá hñi̱hpi ba̱jtzi. \v 30 Ca rí cja yojo bi cuajti bbʉ́. Nucá̱ pé bi ncjatjo ncja ca bbɛto ʉ́r cjua̱da̱, pé bi du̱tjo hne̱je̱, jin tema ba̱jtzi gá nzogui. \v 31 Nubbʉ́, cár cjua̱da̱ ca mír cja jñu̱ bi cuajti car bbɛjña̱ hne̱je̱. Jønca̱ bi ncjadi pʉ. Göhtjo cʉ yojto hna‑hnáa gá hmʉbi car bbɛjña̱. Nu car bbɛjña̱ jin gá ønte. Bi du̱ göhtjo cʉ cjua̱da̱. \v 32 Gá nga̱x ya, bi du̱ car bbɛjña̱ hne̱je̱. \v 33 Nuya, bbʉ xta jña̱ ʉ́r jña̱ cʉ ánima, ¿to da hmʉbi car bbɛjña̱? como göhtjo xquí cjajpijʉ ʉ́r bbɛjña̱ hua jar jöy.― \p \v 34 Bi da̱h car Jesús bbʉ: \p ―Nuhua jar jöy yʉ hñøjø i ntjɛhui quí bbɛjña̱, i ntja̱jtihui. \v 35 Pe nu yʉ cja̱hni yʉ da ma̱n ca Ocja̱ da jña̱ ʉ́r jña̱ bbʉ ya xtrú ndu̱ cja̱ da hmʉh pʉ jabʉ rá zö, nuyʉ́, ya jin da ntja̱jti pʉ. \v 36 Guejtjo ya jin da du̱jʉ. Da ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ ángele cʉ bí bbʉh pʉ jar ji̱tzi göhtjo ʉr tiempo. Ca Ocja̱ xta xox‑yʉ́, guejtjo xta uni hnar ddadyo nzajqui, ncja ngu̱ ca i pɛhtzi guegue. \v 37 Pe guejtsjɛ ca ndom titajʉ Moisés i xijquijʉ já libro cʉ bi dyøti guegue, cierto da jña̱ ʉ́r jña̱ cʉ cja̱hni cʉ xí ndu̱. Bbʉ mí ntjɛhui ca Ocja̱ car Moisés, pʉ jabʉ mí cca̱hti car tzi za már zø, nubbʉ ca Ocja̱ bi nzoh car Moisés, bi xifi: “Nugö, ʉ́r Cja̱a̱‑guigö car Abraham, cja̱ co car Isaac, cja̱ cor Jacob.” Ncjapʉ gá ma̱n ca Ocja̱. Pe nucʉ́, ya má yabbʉ xquí du‑cʉ. \v 38 ¿Xi ya bbʉ? Bbʉ di mpun cʉ cja̱hni cʉ i tu̱, ¿cja di ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi, ʉ́r Cja̱a̱ guegue cʉ cja̱hni cʉ xí ndu̱? Ji̱na̱. Guegue ʉ́r Cja̱a̱ cʉ cja̱hni cʉ i bbʉjtjo, masque ya xtrú ndu̱ quí cuerpojʉ. Eso, dí pa̱dijʉ, jin gui mpun cʉ cja̱hni cʉ mí e̱me̱jʉ ca Ocja̱ cja̱ xí ndu̱. Ca Ocja̱ i cca̱hti, i cjadi ʉ́r nzajqui göhtjo‑cʉ.― Bi ma̱ ncjanʉ car Jesús. \p \v 39 Cʉ ddaa maestro cʉ már ødejʉ, bi tzøjmʉ nʉr palabra nʉ xquí ma̱n car Jesús. Cja̱ bi ma̱jmʉ: \p ―Ra zö nʉr palabra xcú ma̱nguɛ, maestro.― \p \v 40 Nu cʉ cja̱hni cʉ xquí dyøhtibijʉ car prueba car Jesús, bi cca̱htijʉ ya, gueguejʉ xquí hna̱pijʉ. Eso, ya jin gá tzö í mʉyjʉ pé di dyøhtibijʉ prueba car Jesús. \s1 ¿De quién es hijo el Cristo? \p \v 41 Diguebbʉ ya, car Jesús bi dyøhtibi hnar prueba cʉ maestro cʉ mí nxöh cʉ Escritura, bi dyöni digue car Cristo ca di hñe̱je̱, ¿te dúr ncjahui car David? Bi ma̱: \p ―¿Dyoca̱ i ma̱n yʉ to i nxöh cʉ Escritura, bbʉ di hñe̱h ca hnaa ca di hñi̱x ca Ocja̱ pa drí mandado, guegue dúr mboxibbɛjto car David? \v 42 Guejtsjɛ car David bi jñu̱x pʉ jar libro cʉ Salmo, bi hñi̱na̱: \q1 Car Tzi Ta ji̱tzi bi xih cam Tzi Jmu̱gö, bi hñi̱mbi: \q1 “Gui mi̱jcua jam jogui dyɛ, gu mföxihui gu mandadohui \q1 \v 43 Hasta bbʉ xtá cjajpigö quir contra du e̱je̱, \q1 Da nda̱ndiña̱jmu̱ jer tzi huá, cja̱ nuquiguɛ, xquí mandadobi‑cʉ́.” \m \v 44 Bbʉ mí ma̱ ncjapʉ car David, mí xifi ʉ́r tzi Jmu̱ car Cristo ca di hñe̱je̱. Xi ya bbʉ, ¿ja di ncja dúr jmu̱ car David car Cristo cja̱ guejtjo dúr mboxibbɛjto?― \p Gue nʉr nttöni‑nʉ bi dyön car Jesús. Nu cʉ maestro cʉ már ødejʉ, jin gá mba̱di ja drí da̱dijʉ, cja̱ bi gohtitjo í nejʉ. \s1 Jesús acusa a los maestros de la ley \p \v 45 Már bbʉh pʉ rá ngu̱ cja̱hni, már øde. Nu car Jesús bi nzoh quí möxte, bi xijmʉ: \p \v 46 ―Gui mfödijʉ, jin gui cjajʉ ncja ngu̱ yʉ maestro yʉ i nxöh car ley. Guegue‑yʉ i ndo tzøjmʉ da jiejʉ yí da̱jtu̱ rá ma, pa da ndo tti̱htzibi. Cja̱ i ne da ttzɛnguajʉ rá zö bbʉ ga hñojʉ já töy o já calle. Guejtjo i ndo tzøjmʉ da mi̱pjʉ jar templo pʉ jabʉ más rá ndo zö, cja̱ guejtjo bbʉ da ncja mbaxcjua, i ne da mi̱pjʉ pʉ jabʉ más da nrespetabijʉ. \v 47 Nu cʉ cja̱hni‑cʉ, i cobrabi rá ma̱di cʉ tzi ddanxu̱ cʉ xí jmi̱pi domi, cja̱ diguebbʉ, bbʉ jin gui tzö da gu̱ti, i fongui jáy ngu̱‑cʉ. Guejtjo i ndo dé ga mahtijʉ ca Ocja̱ pa da mbe̱n cʉ cja̱hni, de vera i e̱me̱jʉ, cja̱ pa da ndo hñi̱htzibijʉ. Jiöjtetjo cʉ cja̱hni‑cʉ́. Ca más xtrú ndo jiöti yʉ cja̱hni, más drá ndo ngu̱ car castigo ca da ttun‑cʉ́.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús. \s1 La ofrenda de la viuda \c 21 \p \v 1 Car Jesús már bbʉh pʉ jar goxtji car templo. Már jantitjo cʉ cja̱hni cʉ má tjohpʉ, már ʉti quí domijʉ jar caja, már döjʉ gá ofrenda. Bi tjoh cʉ dda rico, bi dyʉti quí domi rá tzi ngu̱. \v 2 Diguebbʉ bi tjoh hnar ddanxu̱, múr tzi probe, bi dyʉti yojo cʉ tzi domi chi tchʉ. \v 3 Bi ma̱n car Jesús: \p ―Dyøjma̱jʉ nʉ dí xihquijʉ, nʉr tzi ddanxu̱‑nʉ xí dyʉti más rá ngu̱ ni digue yʉ rico, masque jin te i ja̱. \v 4 Yʉ rico, gue ca mí sobrabi xí döjʉ. Pe nʉr ddanxu̱‑nʉ́, xí dö göhtjo ca mí ja̱.― \s1 Jesús predice la destrucción del templo \p \v 5 Már ña̱jʉ cʉ cja̱hni, már cca̱htijʉ ja mí ncja car ndo templo. Bi ma̱jmʉ te tza már zö nguá ni̱gui cʉ ndo me̱do cʉ xcá ttøti car templo, cja̱ co te tza már zö hne̱je̱ cʉ adorno gá oro co gá plata cʉ xquí un cʉ cja̱hni gá ofrenda. \v 6 Car Jesús bi ma̱m bbʉ: \p ―Nu yʉ cosa yʉ guí cca̱htijʉ jar templo, xta zøh car pa bbʉ xta mpuni ntero‑yʉ́, ntero xta tjøhte. Da mfonti yʉ ndo me̱do, ni di yojo da mfi̱tzi.― \s1 Señales antes del fin \p \v 7 Cja̱ quí möxte bi dyönijʉ bbʉ: \p ―Maestro, ¿ncjahmʉ da mpun nʉr templo? ¿Tema seña da ni̱gui pa drí fa̱h bbʉ ya xta ncjapʉ?― \p \v 8 Cja̱ bi da̱h car Jesús: \p ―I bbɛjtjo. Pe gui mfödijʉ rá zö pa jin to da jiöhquijʉ. Dí xihquijʉ, du e̱ rá ngu̱ cja̱hni cʉ da ma̱: “Guejcö dúr cja̱hni xí hñi̱xquigö ca Ocja̱ pa gu mandado.” Guejtjo da xihquijʉ: “Ya xí nzøh car hora, ya xta guaj nʉr mundo.” Pe jin gui ma gui tɛnijʉ‑cʉ́. \v 9 Cja̱ bbʉ xtí dyødejʉ, i ndo cja tu̱jni, o i ndo cja guerra, dyo guí ntzu̱jʉ. I nesta bbɛto da ncja‑cʉ́, pe jí̱ bbe di tzøh car pá bbʉ xta ncja ca xtú ma̱. Nucá̱, pé da tzi dé.― \p \v 10 Cja̱ pé bi xih quí möxte, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Cʉ mi̱ngu̱ hnar jöy da ʉjʉ cʉ pé dda mi̱ngu̱ ca pé hnar jöy. Cár gobierno hnar jöy da ntu̱jnihui cár gobierno ca pé hnar jöy. \v 11 Da ndo hño cʉ hña̱mijöy, cja̱ cʉ dda lugar da ncja tju̱ju̱, da ndo hño cʉ jñi̱ni rá nttzo. Da ndo ntzu̱ yʉ cja̱hni, cja̱ nʉ jar ji̱tzi da ni̱gui cʉ ndo seña. \v 12 Pe ante que da ncja ya‑cʉ́, da ttzʉhquijʉ, da cjöpiquijʉ, da ttzixquijʉ já ni̱cja̱, da cjohquijʉ födi, da ttɛnquijʉ delante cʉ rey co ni cʉ gobernador, por rá nguehca̱ grí tɛnguigöjʉ. \v 13 Pe bbʉ xta ttzixquijʉ pʉ, da ttönquijʉ, ¿toca̱ guí e̱me̱jʉ? nubbʉ́, da jogui gui xijmʉ guejquigö guí tɛnguigöjʉ. \v 14 Nuya bbʉ, gui dyɛn quir mʉyjʉ, jin gui ndo mbe̱nijʉ te gui tja̱dijʉ. \v 15 Nugö, gu ddahquijʉ jogui mfe̱ni pa gui tja̱dijʉ rá zö, cja̱ quir contrajʉ jin da ba̱dijʉ te pé da xihquijʉ pa da da̱hquijʉ. \v 16-17 Drá ngu̱ cja̱hni da ʉquijʉ por rá nguejquigö. Hasta mismo quer me, quer ta, quir cjua̱da̱, quir parientejʉ, quir amigojʉ, guejti‑cʉ da döquijʉ pʉ jáy dyɛ quir contrajʉ. Cja̱ ddaaquiguɛjʉ da bböjtiquijʉ. \v 18 Pe jin to te da cjahquijʉ bbʉ jí̱ xtrú un cár tsjɛjqui ca Ocja̱. Nim pa hner xta̱jʉ da bbɛdi. \v 19 Bbʉ gui zɛjmʉ ca grí hñe̱me̱guijʉ cja̱ jin da dyʉxi ir mʉyjʉ, nubbʉ, cierto da ttahquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \v 20 Xta zøh cʉ sundado rá ngu̱ cja̱ xta hñi̱ti madé na̱r jñi̱ni Jerusalén. Bbʉ xquí jiantijʉ‑cʉ, nubbʉ, xtí pa̱dijʉ, ya xta tjøhti na̱r jñi̱ni‑na̱, bbʉ. \v 21 Cʉ cja̱hni cʉ di bbʉjcua nʉr estado Judea, cʉ pa‑cʉ́, da mpɛgui da ddaguijʉ, drí möjmʉ já ttøø. Cja̱ cʉ to di bbʉjcua na̱r jñi̱ni, mejor da bønijʉ nttzɛdi. Cʉ cja̱hni cʉ di bbʉ jar campo, jim pé du cojmʉ hua jar ciudad, da ddaguijʉ yapʉ. \v 22 Cʉ pa‑cʉ́, da ncohtzibi cʉ cja̱hni ca rá nttzo ca xí dyøte, da ncastigajʉ. Da ncumpli göhtjo ca i ma̱m pʉ jar Escritura. \v 23 Cʉ bbɛjña̱ cʉ di hñʉ, cja̱ co cʉ di tzi quí tzi wɛne, da ndo sufrijʉ cʉ pa‑cʉ́. Da ndo ncastiga göhtjo cʉ cja̱hni cʉ di bbʉjcua nʉr jöy Israel, cʉ pa‑cʉ́, como ya xtrú ungui ʉr cuɛ ca Ocja̱. \v 24 Da ndo ncja guerra, drá ngu̱ cja̱hni da bböhti gá espada, cʉ dda mi̱ngu̱ hua da ttɛni gá preso, pé drí möjmʉ hnahño jöy. Cja̱ cʉ gentile cʉ jin gui tzu̱jʉ ca Ocja̱ da mandadojʉ hua jár jöy yʉ judio. Nu cʉ judio cʉ múr mɛjtijma̱jʉ na̱r jñi̱ni Jerusalén da gojmʉ jöy cja̱ da sufrijʉ. Cʉ hnahño cja̱hni da mandado hua hasta bbʉ xta zøh car tiempo ca xí mbe̱n ca Ocja̱. \s1 La venida del Hijo del Hombre \p \v 25 Nubbʉ, da ni̱gui cʉ dda seña nʉ jar ji̱tzi, co hne̱cua jar jöy. Bbʉ xta jianti cʉ cja̱hni ja ncja drí ni̱gui car jiadi, car za̱na̱, cja̱ co yʉ tzø, da ndo hño í mʉyjʉ. Guejti nʉr mar da ndota jia, cja̱ nʉr nda̱ji̱ da ndo dyɛntzi car deje. Cja̱ bbʉ da cca̱hti cʉ cja̱hni cʉ seña‑cʉ, da ndo ntzøtijʉ. \v 26 Da ndo ntzu̱ yʉ cja̱hni, hasta da ma̱jmʉ, ya jin da jiötijʉ. Da mbe̱nijʉ, ya xta tjej nʉr mundo. Cja̱ guejti pʉ jar ji̱tzi, da ndo hñá̱n cʉ tzø, car jiadi, car za̱na̱, ncjahmʉ di ne di mpunijʉ. \v 27 Hasta gue bbʉ ya xtrú ni̱gui cʉ seña‑cʉ, nubbʉ, cja pé xcuá e̱cö. Nubbʉ, cja xta jiantigui yʉ cja̱hni, gár ca̱ já gu̱y, gár ja̱ cam cargo pa gu mandado. Nubbʉ, xta ni̱gui te tza drá nzɛjqui cja̱ te tza dúr nda̱gö. \v 28 Pe nuquɛjʉ, bbʉ xta mʉdi xta ncja cʉ cosa‑cʉ, jin gui ndo ntzøtijʉ, da jñu̱ ir mʉyjʉ. Gui mbe̱nijʉ, ya tchʉtjo pé xcuá cojcö, gu cjʉxquijʉ pa jin gui nú̱jʉ car castigo ca ba e̱je̱.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 29 Diguebbʉ ya car Jesús bi xih quí möxte hnar palabra gá comparación, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Jiantijma̱jʉ nʉr za gá higo co ni yʉ pé dda za hne̱je̱, cja̱ gui mbe̱nijʉ ja i ncja‑yʉ. \v 30 Bbʉ i ddoj ya‑yʉ, nubbʉ, guí pa̱dijʉ, ya xta zøh cʉ za̱na̱ rá mpa. Jin gui nesta da tsjihquijʉ te da ncja. \v 31 Guejtjo bbʉ xta ncja cʉ cosa cʉ xtú xihquijʉ, nubbʉ, cja xquí pa̱dijʉ, bbʉ, ya xqui tchʉdipʉ xcuá cojcö hua jar jöy pa gu mandado. \p \v 32 Dyøjma̱jʉ nʉ gu xihquijʉ, ddaaquiguɛjʉ, yʉ cja̱hni yʉ i bbʉj yʉ pa ya, da hmʉjtijʉ hasta cʉ pa‑cʉ, hasta gue bbʉ ya xtrú ncja göhtjo cʉ xtú xihquijʉ ya. \v 33 Xtu e̱h car pá bbʉ xta mpun nʉr jöy co ni nʉr ji̱tzi, ncja ngu̱ xtá xihquijʉ. Nu cʉm palabra xtú ma̱, jin da mpun‑cʉ. \p \v 34-35 Gui mbe̱nijʉ, cierto da ncja yʉ cosa yʉ xtú xihquijʉ, cja̱ gui hmʉpjʉ listo. Jin da ma ir mʉyjʉ yʉ te i cja hua jar jöy. Jin gui nti̱jʉ, cja̱ jin gui teti quir fuerzajʉ co cʉ cosa cʉ da tjojtjo. Bbʉ gui dyøtijʉ ncjapʉ, gui hñojʉ peligro, certa da hna zʉhquijʉ car pa bbʉ pé xcuá e̱cö, cja̱ nuquɛjʉ, xtá töhquijʉ guir øtijʉ ca jin gui conveni, ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ jin gui tɛnguigö. Como xta hna zʉh cʉ cja̱hni car pa‑ca̱, göhtjo cʉ di bbʉjcua jar jöy, cja̱ jin da ba̱h‑cʉ, má̱s te da ncja. \v 36 Pe nuquɛjʉ, gui mfödijʉ göhtjo ʉr tiempo, gui tøhmijʉ car pa‑cá̱. Gui nzojmʉ ca Ocja̱ pa jin da da̱hquijʉ cʉ prueba cʉ ba e̱je̱. Nubbʉ́, da jogui gui mpresentajʉ pʉ jabʉ xtá hmʉjcö, bbʉ pé xcuá e̱je̱, cja̱ jin gui pɛhtzi ir tzöjʉ. Nugö, dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús. \p \v 37 Göhtjo ʉr pa, car Jesús mí ujti cʉ cja̱hni pʉ jar ndo templo. Bbʉ nxu̱y mí pøni, mí pa jar ttøø ca mí tsjifi Olivos, mbí oxi pʉ. \v 38 Bbʉ nxudi ya, mí ndo nxuditjo, mí pa jar templo, már u̱jti cʉ cja̱hni pʉ. Mbá cuatijʉ cja̱hni rá ngu̱ pa di dyødejʉ te mí ma̱. \s1 Conspiración para prender a Jesús \c 22 \p \v 1 Diguebbʉ ya, ya xti ncja car mbaxcjua bbʉ mí tzijʉ tju̱jme̱ cʉ jin te mí yojmi car levadura. Mí tsjih car mbaxcjua‑cá̱, ʉr Pascua. \v 2 Cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, co ni cʉ maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni cár ley car Moisés, nucʉ́ mí ne di möhti car Jesús. Mí jonijʉ ja drí möhtijʉ cja̱ jin di ba̱h cʉ cja̱hni, como gueguejʉ mí tzu̱jʉ‑cʉ́. \v 3 Nubbʉ́, ca Jin Gui Jo bi guati car Judas ca mí tsjifi ʉr Iscariote, cja̱ bi xifi di dö car Jesús. Car Judas mí hñohui cʉ pé once quí möxte car Jesús, cja̱ mí tsjifi múr möxte hne̱je̱. \v 4 Cja̱ bi ma car Judas, bú nzoh cʉ möcja̱ cʉ mí mandado co ni cʉ policia cʉ mí föh car ni̱cja̱. Bi xih‑cʉ, guegue mí ne di dö car Jesús. \v 5 Nuya cʉ́, bi mpöjmʉ cja̱ bi ña̱htijʉ domi bbʉ. \v 6 Car Judas bi jña̱ car domi cja̱ bi prometebi cʉ möcja̱ di jion car manera ja drí dö car Jesús bbʉ jin di tɛn cʉ cja̱hni. \s1 La Cena del Señor \p \v 7 Pé bi tjoh cʉ pa, cja̱ bi zøh ca mero ʉr pa bbʉ mí tzijʉ cʉ tju̱jme̱ cʉ jin te mí yojmi levadura. Car pa‑cá̱, mí bböhti cʉ tzi dɛtitjo, pa di jña̱htibi car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ di ttzajpi cár ngø. \v 8 Nubbʉ, car Jesús bi gu̱h car Pedro co car Juan, bi xijmi: \p ―Gui mɛhui ya, ma bú jojquihui car jñu̱ni gá mbaxcjua pa gu tzijʉ.― \p \v 9 Gueguehui bi dyönihui: \p ―¿Jabʉ guehpʉ guí ne gu jojquigöbbe‑ca̱?― \p \v 10 Bi ma̱n car Jesús, bbʉ, bi hñi̱mbihui: \p ―Bbʉ ya xtí cʉtihui jar ciudad pʉ Jerusalén, xtí ntjɛjʉ hnar hñøjø ba tu̱ hnar xøni car deje. Gui tɛnihui, cja̱ gui cʉtihui pʉ jabʉ da ñʉti‑ca̱. \v 11 Gui xijmi car mi̱ngu̱ pʉ, gui hñi̱mbihui: “Cam Maestroje i önqui, i̱na̱: ¿Jabʉ i bbʉh car cuarto pa cʉ visita, pʉ jabʉ gu tzije car jñu̱ni gá mbaxcjua, nugö co cʉm möxte?” Gui dyönihui ncjapʉ. \v 12 Cja̱ car mi̱ngu̱ pʉ, da u̱jtiquihui hnar cuarto pʉ ña̱. Drá tzi noh car cuarto‑ca̱, cja̱ ya xtrú tjojqui. Guehpʉ jar cuarto‑ca̱ gui jojquihui ca te i nesta pa gu tzijʉ car jñu̱ni gá mba̱xcjua.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 13 Nubbʉ, bi ma car Pedro co car Juan, gá ma jar ciudad, bú tötihui ncja ngu̱ gá tsjijmi, cja̱ bú jojquihui car jñu̱ni gá mbaxcjua pʉ. \p \v 14 Bbʉ mí zʉh car hora, bi ma car Jesús co cʉ pé dda quí möxte. Bi zøtijʉ pʉ, cja̱ göhtjo bi guatijʉ jar mexa. \v 15 Car Jesús bi xih‑cʉ: \p ―Xtú ndo tøhmi nʉr pa‑ya pa da jogui gu tzijʉ na̱r jñu̱ni gá mbaxcjua, dí göhtjojʉ, cja̱ diguebbʉ ya, i nesta gu sufrigö. \v 16 Dí xihquijʉ, ya jim pé gu tzögö na̱r mbaxcjua‑na̱ hasta gue bbʉ xtá mandadogöbbe car Tzi Ta ji̱tzi hua jar jöy. Nubbʉ, pé da ttøti hnar mbaxcjua ncja ngu̱‑ná̱.― \p \v 17 Diguebbʉ, bi du̱u̱ hnar vaso ca mí po vino, cja̱ bi dyöjpi cjama̱di car Tzi Ta. Ma ya, bi un quí möxte, bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, hna‑hnaa grí tzijʉ na̱r vino‑na̱. \v 18 Nugö, desde rá pa ya, jim pé gu yojpi gu tzi ná̱r jugo car uva hasta gue bbʉ xta mandado cam Tzi Ta hua jar jöy.― \p \v 19 Diguebbʉ, bi jña̱ hnar tju̱jme̱, bi dyöjpi cjama̱di car Tzi Ta ji̱tzi, bi jejque cja̱ bi un quí möxte, bi xijmʉ: \p ―Na̱r tju̱jme̱‑na̱, gue nʉm cuerpogö gu dö por rá nguehquɛjʉ. Gui tzijʉ na̱r tju̱jme̱‑na̱ pa grí mbe̱nguigöjʉ.― \p \v 20 Cja̱ bbʉ mí guadi mí zijʉ, car Jesús pé bi du̱u̱ hnar vaso ca mí po vino, bi ma̱: \p ―Tji na̱r vino‑na̱, gue cam cji ca ya xta mfömbigui por rá nguehquɛjʉ. Da ncjapʉ drí ttøti car ddadyo acuerdo ca gu ddahquijʉ. \p \v 21 Dyøjma̱jʉ. Ra bbʉjcua jar mexa, hua jabʉ dár tzijʉ, ca hnar hñøjø ca da döguigö. \v 22 Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnquigö hua jar jöy, cja̱ i nesta gu sufri ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura. Nu car cja̱hni ca da döguigö, guegue da ndo castiga ca Ocja̱.― \p \v 23 Diguebbʉ ya, quí möxte car Jesús bi mʉdi bi hñöntsjɛjʉ, ¿toca̱ di dyøhtibi‑ca̱? \s1 Se discute quién sería el más importante \p \v 24 Quí möxte car Jesús már hñɛxjʉ, már ma̱jmʉ ja ndrá nguehca̱ más di tti̱htzibi, como cada hnaa mí ne di mandadobi cʉ pé ddaa. \v 25 Nu car Jesús bi nzojmʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Dyo guí ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱ ca Ocja̱. I ndo hñi̱xtsjɛ quí rey cʉ i mandadobi‑cʉ, cja̱ i ndo ɛti cʉ cja̱hni da cjajpi quí jmandadojʉ. Cja̱ nucʉ, i ndo johtitjo quí autoridadjʉ ga nzojmʉ. \v 26 Nuquiguɛjʉ, dyo guí ncjajʉ pʉ. Bbʉ to i ne da cja ʉr nda̱, da mbe̱ni ncjahmʉ jin te di ntjumʉy guegue. Bbʉ to i ne da tti̱htzibi, da ncjá ncja hnar muzo, da dyøhtibi quí jmandado cʉ pé ddaa. \v 27 Digue yʉ cja̱hni yʉ i bbʉjcua jar mundo, ¿toca̱ más i tti̱htzibi? ¿Cja gue car muzo ca i cja jmandado? ¿Cja huá gue cár patrón ca i ju̱jti pʉ jar mexa? Nuquɛjʉ, güi ma̱jmʉ, más i tti̱htzibi car patrón ca i ju̱h pʉ jar mexa. Pe nugö, ir tzi jmu̱guijʉ, cja̱ dí sirvequitjojʉ ncja ngu̱ hnar muzo. \p \v 28 Xí ndo ttøjtigui tu̱jni, pe nuquɛjʉ, xcú tɛnguitjojʉ, jí̱ xquí wembiguijʉ. \v 29 Por rá nguehca̱, bbʉ xta zøh car pa ca xí ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi̱, nugö, xtá ddahqui quir cargojʉ, ncja ngu̱ cam Tzi Ta xcá ddajqui cam cargogö. \v 30 Bbʉ xta ttajqui cam cargo pa gu mandado, da tocaquijʉ gui föxquijʉ. Xquí mi̱pjʉ jam mexagö, xcrí tzijʉ pʉ, dí göhtjojʉ. Guejtjo da tocaquijʉ cada hnaaquɛjʉ hner tronojʉ pa gui jñu̱xjʉ pʉ jabʉ gui mandadobijʉ göhtjo cʉ pé dda cja̱hni israelita.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús. \s1 Jesús anuncia que Pedro lo negará \p \v 31 Diguebbʉ ya, guegue bi nzoh car Simón, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Simón, dyøjma̱ na̱r palabra na̱ gu xihqui. Car Satanás xí dyöjqui ʉr tsjɛjqui da dyøjtiqui hnar prueba, xta jion car manera ja drí wentziqui pa ya jin gui tɛnguigö. Cja̱ cierto xta dá̱hqui, xta cjahqui gui wembigui pa hna ratotjo. \v 32 Pe nugö, xtú nzoh cam Tzi Ta ji̱tzi por rá nguehquɛ, pa jin gui jiɛh ca guír hñe̱me̱gui. Bbʉ pé xcuí coji, pé xtí tɛngui. Nubbʉ, cja xtí föx yir hñohui pa da zɛdi drí dɛngui‑yʉ hne̱je̱.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 33 Nu car Pedro bi da̱j ya bbʉ́, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, jin gu wembiqui. Xtá tɛnquitjo masque da cjojquihui födi. Masque xín da bböjtiguihui dí yojmi, pe jin gu jɛquiqui.― \p \v 34 Car Jesús ya bi da̱di: \p ―Dí xihqui, Pedro, jim bé di mah car ndøxca, rá nxu̱nya, cja̱ xquí cønguigö jñu̱ vez, xquí ma̱, nim pa guí meyagui.― \s1 Se acerca la hora de prueba \p \v 35 Diguebbʉ ya car Jesús bi xih quí möxte: \p ―¿Cja guí mbe̱nijʉ bbʉ ndú cu̱hquijʉ car jmandado, cja̱ jin te guí jña̱x quir domijʉ, ni digue quir ddøza̱jʉ, guejtjo jin guí cʉxijʉpé hnar pare quir zɛxtijʉ? ¿Cja bi cjahquijʉ tema falta, bbʉ́?― \p Bi da̱j ya quí möxte, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Jin te gá cjaguije ʉr falta.― \p \v 36 Cja̱ pé bi xijmʉ bbʉ: \p ―Nuya, dí xihquijʉ, bbʉ guí pɛhtzijʉ domi o bbʉ guí pɛhtzijʉ hner ddøza̱, gui jña̱xjʉ‑cʉ. Guejtjo gui jña̱xjʉ hnar espada. Cja̱ bbʉ jin te guí pɛhtzijʉ espada, gui pö hner da̱jtu̱jʉ, pa gui töjmʉ‑cá̱, porque nugö, ya jin gu hmʉjcua. \v 37 Dí xihquijʉ, ya xta ncjagui ca i ma̱m pʉ jar Escritura, pʉ jabʉ i ma̱: “Bi tja̱mpi ʉr huɛnda, bi ma̱jmʉ, mí ndo ndu̱jpite car cja̱hni‑ca̱.” Car palabra‑ca̱, i ña̱ diguejquigö, i ma̱, da tjøxqui ca rá nttzo, cja̱ da bböjtigui. Tiene que da ncumpli göhtjo ca i ma̱.― \p \v 38 Diguebbʉ ya, bi ma̱n quí möxte, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, nú̱jma̱, ya xtí pɛhtzije yojo yʉm espadaje.― Cja̱ bi u̱jtijʉ. \p Car Jesús ya bi da̱h bbʉ́: \p ―Ya co guejyʉ́.― \s1 Jesús ora en Getsemaní \p \v 39 Diguebbʉ ya, bi bøn car Jesús, bi ma gá ma jar ttøø ca i tsjifi Olivos, porque göhtjo ʉr nde mí pa pʉ, cja̱ bi dɛn quí möxte. \v 40 Bbʉ mí zønijʉ pʉ, car Jesús bi xih‑cʉ́, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Gui dyöjpijʉ car Tzi Ta ji̱tzi da möxquijʉ, pa jin da da̱hquijʉ cʉ prueba cʉ ba e̱je̱.― \p \v 41 Nubbʉ, bi weni guegue gá ma hnanguadi. Cja̱ pʉ jabʉ már bbʉy, mí tzi jñajquihui quí möxte, ncjá nʉ jabʉ i tzoh hnar doo bbʉ ga ttɛy. Nupʉ́, bi nda̱ndiña̱jmu̱ cja̱ bi nzoh car Tzi Ta. \v 42 Bi xifi: \p ―Nuquɛ, Tzi Ta, bbʉ guí ne, gui jña̱gui tzʉ car sufrimiento ca xta zʉjqui, pa jin da nesta gu tu̱. Pe jin da ncjá ncja ngu̱ dar negö. Nu ca guí neguɛ, da ncja‑cá̱.― \p \v 43 Cja̱ bú ca̱h hnar anxe jar ji̱tzi, bi guati car Jesús, bi jñu̱htibi ʉ́r mʉy. \v 44 Nu car Jesús como már ndo sufri, más bi ndo ora, hasta bi ndo xöntje. Cár xöntje már yojmi cji, cja̱ bi cjʉxti jar jöy. \p \v 45 Bi guadi bi nzoh cár Tzi Ta, cja̱ bi bböy, bi ma gá ngoh pʉ jabʉ már bbʉh quí möxte. Bi döti már a̱jmʉ, como mí ndo du̱mʉy‑cʉ́, jin gá jiöti di zödijʉ. \v 46 Car Jesús bi nzojmʉ, bi dyönijʉ: \p ―¿Dyoca̱ guí a̱jmʉ? Nantzijʉ ya, cja̱ gui nzojmʉ car Tzi Ta ji̱tzi pa jin da da̱hquijʉ cʉ prueba cʉ ba e̱je̱.― \s1 Llevan preso a Jesús \p \v 47 Már ma̱ndi cʉ palabra‑cʉ́, cja̱ bi hna zøh cʉ cja̱hni már ngu̱. Mbá bbɛto car Judas Iscariote. Nucá̱, xquí hñohui cʉ pé dda once hñøjø cʉ xquí ttun cár cargojʉ gá apóstole. Guegue‑ca̱ bi guati car Jesús, cja̱ bi zʉhtibi cár jmi. \v 48 Car Jesús bi xifi: \p ―Nuquɛ, Judas, ¿cja ya xcrí hñe̱j ya, gui döguigö pa da zʉjqui yʉ cja̱hni? ¿Sá hne̱ guá tzʉjtigui nʉm jmi, bbʉ?― \p \v 49 Cʉ pé dda hñøjø cʉ már bbʉbi car Jesús bi cca̱htijʉ ya xti ttzʉh‑cá̱. Bi dyönijʉ, bbʉ: \p ―¿Cja gu cja ʉm dyɛje, Tzi Jmu̱? ¿Cja gu fendequije co yʉ cjuay?― \p \v 50 Ca hnár möxte ya, bi hna jiɛjquibi hnár gu̱ cár muzo car da̱möcja̱ ca mí mandadobi cʉ pé ddaa. Mí gue cár gu̱ pʉ jár lado derecho bi jiɛjquibi. \v 51 Car Jesús bi nzoh quí möxte, bi xijmʉ: \p ―Jiɛjma̱jʉ ya.― \p Cja̱ bi pɛhmpi cár gu̱ car hñøjø‑cá̱, bi jojquibi. \v 52 Diguebbʉ ya, car Jesús bi nzoh cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, co cʉ sundado cʉ mí föh car templo, co ni cʉ tita. Göhtjo‑cʉ xquí zøjø, xcuí hñe̱jmʉ pa di zʉdijʉ. Guegue bi xijmʉ: \p ―¿Dyoca̱ xcú hñe̱jmʉ hua gui tzʉjcöjʉ, guá cʉjʉ cjuay co za, ncjahmʉ dúr be̱gö? \v 53 Göhtjo ʉr pa ndí bbʉpjʉ jar templo. ¿Sá, jin gú tzʉjquijʉ bbʉ́? Gue nʉr hora‑ya xí ttungui ʉr tsjɛjqui ca Jin Gui Jo pa da mandado. Eso, ya xí jogui gui cjaguijʉ ca guí nejʉ.― \s1 Pedro niega a Jesús \p \v 54 Nubbʉ́, bi pɛntijʉ car Jesús cja̱ bi zixjʉ gá ma pʉ jár ngu̱ car möcja̱ ca más mí ja̱ cár cargo. Nu car Pedro má tɛnda xʉtja car Jesús. \v 55 Bi hñu̱h hnar tzibi cʉ cja̱hni pʉ jar patio, cja̱ bi mi̱pjʉ pʉ pa di pahtijʉ. Cja̱ car Pedro ya, guejtjo bi mi̱h pʉ. \v 56 Nubbʉ́, ca hnar muza bi meya car Pedro, como mí töti cár tjay car tzibi pʉ jabʉ már ju̱ guegue. Bi ma̱m bbʉ: \p ―Nʉr hñøjø‑nʉ́, mí yojmi car Jesús.― \p \v 57 Bi gøn car Pedro, bbʉ́, bi ma̱: \p ―Nuquɛ, na̱na̱, jin dí meyagö‑cá̱.― \p \v 58 Pé hna tzi rato bi ma̱ pé hnar cja̱hni: \p ―Nuquɛ, nguí yojmi quí möxte car Jesús.― \p Bi da̱h car Pedro, bbʉ́: \p ―Ji̱na̱‑gö, tada.― \p \v 59 Pé bi tjoh hnar hora, cja̱ bi hna ma̱ndi pé hnar cja̱hni̱: \p ―Ncjua̱ni, nʉr hñøjø‑nʉ mí yojmi car Jesús, como guejti nʉ́ ʉr mi̱ngu̱ Galilea.― \p \v 60 Car Pedro bi da̱di: \p ―Nuquɛ, tada, jin dí pa̱di ter bɛh ca̱ guí ma̱.― \p Már ma̱ndi ncjapʉ car Pedro, cja̱ bi hna mah car ndøxca. \v 61 Nu car Tzi Jesús, bi bböti pʉ jabʉ már bböy, bi jianti car Pedro. Nubbʉ́, bi mbe̱n car Pedro te xquí ma̱n car Jesús bbʉ mí xifi: “Ante que da mah car ndøxca, xquí cønguigö jñu̱ vez.” \v 62 Bi bøn car Pedro bbʉ, cja̱ bi ndo nzoni. \s1 Se burlan de Jesús \p \v 63 Cʉ hñøjø cʉ mí zɛti car Jesús, bi dyøhtibijʉ ʉr burla, cja̱ bi gʉjʉ za gá mɛtijʉ. \v 64 Bi gojtibi hnar da̱jtu̱ qui dö, bi segue bi mɛtijʉ, bi xijmʉ: \p ―Ma̱nguɛ ya, toca̱ xí ʉnqui, bbʉ guí pa̱di.― \v 65 Cja̱ pé bi xijmʉ ndu̱ntji palabra már nttzo. Bi dé bi bbɛtibijʉ ʉ́r tzö car Jesús. \s1 Jesús delante de la Junta Suprema \p \v 66 Cja̱ bbʉ ya xquí ni̱gui ya, bi jmu̱ntzi cʉ nzöya, co hne̱h cʉ möcja̱ cʉ más mí mandado, co cʉ maestro cʉ mí nxöh car ley. Bi dyɛnijʉ car Jesús pʉ jabʉ már ncja cár junta gueguejʉ, pa di ttöni ter bɛh ca̱ xquí dyøte. \p \v 67 Bi xijmʉ, bbʉ: \p ―Nuquɛ, gui xijquije ya, ¿cja xí hñi̱xqui ca Ocja̱ pa gui mandado? ¿Cja guehquɛ gúr Cristo ca di mɛjni guegue?― \p Bi da̱j ya car Jesús: \p ―Bbʉ gu xihquijʉ, guejquigö, jin gui hñe̱me̱jʉ. \v 68 Guejtjo hne̱, bbʉ gu önquijʉ, ¿cja guejquigö dúr cja̱hni di bbɛnqui hua jar jöy? Nuquɛjʉ, jin gui tja̱jtiguiJʉ. Guejtjo jin gui xojtiguijʉ. \v 69 Pe desde rá pa ya, xta tti̱xquigö pʉ jabʉ bí bbʉh car Tzi Ta ji̱tzi. Guegue‑ca̱ rá nzɛdi cja̱ göhtjo i mandado. Gu má grí mi̱jcö pʉ jár jogui dyɛ, gu mföxibbe cár jmandado. Guejquigö dúr cja̱hni, xpá bbɛnqui hua jar jöy.― \p \v 70 Gueguejʉ bi dyönijʉ, bbʉ: \p ―¿Casʉ guí ma̱nguɛ ʉ́r Ttʉquiguɛ ca Ocja̱, bbʉ?― \p Cja̱ car Jesús bi da̱di: \p ―Ja̱a̱, guejguigö. Guehquiguɛjʉ, ya xcú ma̱ntsjɛjʉ.― \p \v 71 Bi ma̱n‑cʉ, bbʉ: \p ―¿Te pé dí jonijʉ ya? I nesta da bböhti‑nʉ. Cja xtú ødejʉ xcá ma̱, i ne da cjatsjɛ ca Ocja̱‑nʉ.― \s1 Jesús ante Pilato \c 23 \p \v 1 Bi bøn cár juntajʉ bbʉ, cʉ tita co cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, bi zixjʉ car Jesús pʉ jabʉ már bbʉh car gobernador. Guegue‑ca̱ mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Pilato. \v 2 Cja̱ bbʉ mí zøtijʉ pʉ, bi mʉdi bi jiøxjʉ bbɛtjri rá ngu̱, mí ma̱jmʉ: \p ―Nʉr hñøjø‑nʉ, i ndo jöti yʉ cja̱hni, i xifi jin da gu̱hti car gobierno car contribución, cja̱ i ma̱ntsjɛ guegue ʉr rey xpá mɛjni ca Ocja̱, pa da mandadoguije, dí judioje.― \p \v 3 Car Pilato bi dyöni, bbʉ: \p ―¿Cja cierto ʉ́r reyqui yʉ judio?― \p Cja̱ bi da̱h car Jesús: \p ―Guejquigö, ncja ngu̱ gri ma̱.― \p \v 4 Nubbʉ, car Pilato bi xih cʉ möcja̱ cʉ mí mandado co cʉ cja̱hni rá ngu̱ cʉ xquí jmu̱ntzi, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nunʉ́, jin te dí töhtibi ca xtrú dyøti ca rá nttzo.― \p \v 5 Nu cʉ cja̱hni bi ndo zɛtjo, bi ma̱jmʉ: \p ―Nʉr hñøjø‑nʉ, cjuá xí jiöti cʉ cja̱hni. I ne da xoxi tu̱jni, como i u̱jti yʉ cja̱hni ddadyo mfe̱ni. Bú fʉh pʉ jar estado Galilea, guá u̱jti cʉ cja̱hni cʉ mfe̱ni‑cʉ, cja̱ pé xcuá hñe̱cua, pé xqui u̱jti hua hne̱je̱. Ya xqui ne da jiöti göhtjo yʉ i bbʉjcua nʉr estado Judea.― Ncjapʉ gá ma̱jmʉ. \s1 Jesús ante Herodes \p \v 6 Nu car Pilato ya, bbʉ mí dyøde, guehpʉ Galilea xcuí mʉdi xcuí u̱jti cʉ cja̱hni car Jesús, nubbʉ, bi dyön cʉ cja̱hni: \p ―¿Cja ʉr mi̱ngu̱ Galilea nʉr hñøjø‑nʉ?― \p Cja̱ bi da̱h‑cʉ: \p ―Ja̱a̱, ʉr mi̱ngu̱ Galilea.― \p \v 7 Cʉ pa‑cʉ́, car Herodes már bbʉh pʉ jar jñi̱ni Jerusalén, xcuí hñe̱h pʉ jar estado Galilea, pʉ jabʉ már mandado. Mí tocabi guegue di reglabi quí asunto cʉ mi̱ngu̱ Galilea. Nubbʉ, car Pilato, bbʉ mí dyøde múr mi̱ngu̱ pʉ Galilea car Jesús, bi gu̱y gá ma pʉ jabʉ már bbʉh car Herodes. \v 8 Cja̱ car Heroes, bbʉ mí cca̱hti car Jesús, bi ndo mpöjö. Ya xquí cja tiempo mí ne di cca̱hti, pe jí̱ mí tzö di ntjɛhui. Guegue xquí dyøde te mí ma̱n cʉ cja̱hni digue car Jesús, cja̱ mí ne di cca̱hti hnar milagro. \v 9 Eso, bi dyön car Jesús rá ngu̱ nttöni, pe jin te gá nda̱h‑cá̱. \v 10 Guejtjo már bböh pʉ cʉ möcja̱ cʉ mí mandado co cʉ maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni car ley. Nucʉ́, bi ndo jiøxjʉ bbɛtjri car Jesús. \v 11 Nubbʉ́, car Herodes co quí sundado, mí øhtibijʉ ʉr burla car Jesús. Bi jejtijʉ ca hnar da̱jtu̱ már njuɛhtzi. Ncøni mí xijmʉ múr rey, cja̱ bi ndo i̱mbitjojʉ. Cja̱ diguebbʉ, car Herodes pé bi gu̱h car Jesús, bi ma gá ngoh pʉ jabʉ már bbʉh car Pilato. Nu car Herodes nde̱jma̱ bi mpöjö por rá nguehca̱ xcuí cju̱h car Jesús pa di juzga guegue. \v 12 Cja̱ por rá nguehcá̱, bi mpöjmi car Pilato co car Herodes car pa‑cá̱, masque má̱hmɛto mí ʉhui. \s1 Jesús es sentenciado a muerte \p \v 13 Diguebbʉ ya car Pilato bi nzojni cʉ möcja̱ co cʉ nzöya, co cʉ pé dda cja̱hni rá ngu̱. \v 14 Bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, xcú tzijnquijʉ nʉr cja̱hni, guí ma̱nguɛjʉ xí dyøti ca rá nttzo. Guí ma̱jmʉ i ɛti yʉ cja̱hni da dyøhtibi tu̱jni car gobierno. Pe nugö, xtú ndo hñöni, cja̱ jin te dí töhtibi ca xtrú dyøti ca rá nttzo. \v 15 Guejti car Herodes jin te xcuá ndöhtibi, eso pé xpá cohtzitjo xcuá ngojcua‑nʉ. Nugöbbe dí ma̱mbbe, jin te i ndu̱jpite nʉr Jesús pa da bböhti. \v 16 Gu tzi castigatjo, cja̱ diguebbʉ gu jɛgui da ma libre.― \p \v 17 Cʉ judio mí pɛhtzijʉ car costumbre, cada cjeya, bbʉ nguá nzöjʉ car mbaxcjua‑ca̱, car gobernador mí xojqui hnar preso, mí jɛgui di ma libre. \v 18 Nu cʉ cja̱hni bi ndo majmʉ nzajqui, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Da tzix nʉr hñøjø‑nʉ pa da bböhti, cja̱ gui xojqui car Barrabás. Guehca̱ gui jiɛgui da ma‑cá̱.― \p \v 19 Nu car Barrabás xquí cjoti porque xquí jiöti cʉ dda cja̱hni xquí xoxjʉ hnar tu̱jni, guejtjo xquí möhti hnar ánima bbʉ már ntu̱jnijʉ. \v 20 Car Pilato pé bi nzoh cʉ cja̱hni, porque guegue mí ne di jiɛh car Jesús di ma libre. \v 21 Nu cʉ cja̱hni bi segue bi majmʉ: \p ―¡Da bböhti‑nʉ́, da ddøti jar ponti!― \p \v 22 Car Pilato bi hñön ca rá jñu̱ vez: \p ―¿Dyoca̱ guí nejʉ da bböhti nʉr hñøjø‑nʉ? Jin gui tzö gu mandado da bböhti, como jin te dí töhtibi ca drá nttzo. Gu mandado da tjʉtitjo, cja̱ diguebbʉ, gu jɛgui da ma libre.― \p \v 23 Pe cʉ cja̱hni co cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, más bi ndo zɛjmʉ bbʉ. Bi dé bi majmʉ: \p ―¡Da bböhti‑nʉ! ¡Da ddøti jar ponti!― \p \v 24 Nubbʉ, car Pilato, bi mandado di ttøti ca mí ne cʉ cja̱hni, como jí̱ mí ne di tzöyajʉ ca mír majmʉ. \v 25 Bi un car orden pa di bböhti car Jesús, cja̱ di tsjojqui car hñøjø ca xquí ma̱n cʉ cja̱hni di tjɛgui. Nu car hnøjø‑cá̱, xquí jiöti cʉ dda cja̱hni xquí xoxjʉ hnar tu̱jni. Guejtjo xquí pöhtite. \s1 La crucifixión de Jesús \p \v 26 Nubbʉ́, bi bønijʉ bi zixjʉ car Jesús pa di bböhti. Bbʉ má pöjmʉ jar hñu̱, bi ntjɛjʉ ca hnar hñøjø, ya xcuí hñe̱h pʉ jáy jua̱ji̱. Guegue mí tsjifi ʉr Simón, múr mi̱ngu̱ Cirene. Cʉ sundado bi dyøhtibijʉ fuerza car hñøjø‑cá̱ pa bi du̱htzibi cár ponti car Jesús, má tɛni xʉtja. \v 27 Má pa rá ngu̱ cja̱hni, má tɛnijʉ car Jesús. Má hñojʉ pʉ hne̱je̱ bbɛjña̱ rá ngu̱, cja̱ nucʉ, má zonijʉ, como mí ndo jui̱jquijʉ car Jesús. \v 28 Nu car Jesús bi bböti, bi ñe̱gui, bi nzoh cʉ bbɛjña̱‑cʉ, bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, na̱na̱, guí mi̱ngu̱jʉ hua Jerusalén, dyo cjuá guí zonijʉ por rá nguejquigö. Mejor gui nzonijʉ por rá nguehquitsjɛguɛjʉ cja̱ co quir ba̱jtzijʉ. \v 29 Porque ya xta zøh car pa bbʉ xtí ndo sufrijʉ hne̱je̱. Cʉ pa‑cʉ, xta ma̱n cʉ cja̱hni: “Tzi probe yʉ bbɛjña̱ yʉ i hñʉ, cja̱ co yʉ ddáa yʉ ya xqui tjɛ yí tzi wɛne cja̱ i nesta da tzʉjti. Di joh bbʉ jin di ønte.” \v 30 Cʉ pa‑cʉ, da ndo sufri cʉ cja̱hni, hasta da ma̱n cʉ ddáa: “Xín da yøti yʉ ttøø, da gobiguijʉ, pa ex xcu tu̱jʉ nttzɛdi, cja̱ pa jin da zʉjcöjʉ car castigo ca ya xpa e̱je̱!” \v 31 Nugö, dí xihquijʉ, ya xta ttzɛjqui na̱r ccangui za. ¿Te da ncjajpi car za ca ya xtrú dyoti, bbʉ?― \p Bbʉ mí ma̱ nʉr palabra‑nʉ car Jesús, mí jɛquitsjɛ hnar ccangui za ca jí̱ mír ntzöhui di ttzɛjqui, cja̱ mí xih cʉ cja̱hni di zʉ guegue‑cʉ hnar castigo drá ndo ʉ́. \p \v 32 Cja̱ mí bbʉ yojo cʉ hñøjø rá nttzo, xquí contrabi car ley. Cʉ yojo hñøjø‑cʉ bi ttzitzi co car Jesús pa di bböhti. Hnadi pʉ jabʉ di hmöh quí pontijʉ pa di bböhtijʉ. \v 33 Bi zøtijʉ car lugar ca mí tsjifi ʉr Ximo. Diguebbʉ bi døtijʉ car Jesús jar ponti. Mí hña̱ntjo, bi døhtibi quí dyɛ co quí hua jar ponti. Nubbʉ, bi bböhmijʉ car ponti. Guejtjo bi døtijʉ cʉ pé yojo hñøjø, ca hnaa jár jogui dyɛ car Jesús, cja̱ ca pé hnaa jár nccuarga. \v 34 Car Jesús bi ma̱: \p ―Nuquɛ, ʉm tzi Taqui, gui perdonabi tzʉ yʉ cja̱hni yʉ xí ndøjqui hua jar ponti, porque jin gui pa̱dijʉ, ¿cja guejquigö xcú pɛnqui?― \p Cja̱ cʉ sundado bi jejquibi quí da̱jtu̱ car Jesús. Bi dyɛntzijʉ bolado pa di ba̱dijʉ tema da̱jtu̱ di tocabi cada hnaa. \v 35 Cʉ pé dda cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ, mí ndo ntsjundötjojʉ, már jantijʉ ter bɛh ca̱ már ncja. Guejti cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ tita cʉ mí pɛhtzi quí cargojʉ mí ntsjundöjʉ hne̱je̱, cja̱ bi ma̱ndijʉ: \p ―Nʉr hñøjø‑nʉ, xí salva cʉ pé dda cja̱hni cʉ ya xti du̱. A ver, ¿cja da nsalvatsjɛ hua ya? Como i ma̱, guegue ʉr Cristo, xpá mɛjni ca Ocja̱.― \p \v 36 Cʉ sundado mí øhtibijʉ ʉr burla, mí ña̱htibijʉ vinagre pa di zi, cja̱ mí xijmʉ: \p \v 37 ―Nuquiguɛ, bbʉ cierto ʉ́r reyqui yʉ judio, gui ca̱jtsjɛ pʉ jar ponti ya, pa jin gui tu̱.― \p \v 38 Mí cuati hnar jɛhmi pʉ jár ña̱ car ponti, mí ju̱x ya palabra‑ya: “Gue nʉ́r rey yʉ judio‑nʉ́.” Bi tju̱x car seña‑cá̱ gá jñu̱ idioma, tzʉdi, gá hebreo, cja̱ co gá griego, cja̱ co gá latín. \p \v 39 Már ddøti pʉ já ponti hne̱je̱ yojo hñøjø cʉ xquí contrabi car ley. Guejti ca hnaa digue cʉ yojo‑cʉ, bi dyøhtibi ʉr burla car Jesús, hne̱je̱, bi xifi: \p ―Nuquiguɛ, bbʉ cierto gúr hñøjø xí hñi̱xqui ca Ocja̱, gui ca̱jquɛ ya, bbʉ, cja̱ gui tziguigöbbe hne̱je̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car cja̱hni‑cá̱. \p \v 40 Nu ca hnaa bi huɛnti cár hñohui, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquiguɛ, ngu̱ jin guí tzu̱ ca Ocja̱, cja̱ ya xquír ma grí ntjɛhui. Nugöjʉ, hnadi na̱r castigo dár tzöjʉ hua, ya xtrá ma gu tu̱jʉ. \v 41 Nugöhui, drá ntzögöhui na̱r castigo‑na̱, como xtú ndo øtihui ca rá nttzo. Pe nʉr hñøjø‑nʉ, jin te xcá dyøti ca rá nttzo.― \p \v 42 Diguebbʉ ya, guegue bi nzoh car Jesús, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Jesús, gui mbe̱ngui tzʉ bbʉ xta ttahqui quer cargo pa gui mandado.― \p \v 43 Cja̱ car Jesús bi xifi: \p ―Cierto, dí xihqui, nuya rá pa ya, xcrí ntjɛhui pʉ jabʉ i bbʉh cam Tzi Ta.― \s1 Muerte de Jesús \p \v 44 Ya xquí zʉ ngu̱ ju̱xadi, cja̱ bi ncju̱ni, bi hmɛxu̱y göhtjo car jöy‑ca̱, már hmɛxu̱ytjo hasta gue bbʉ mí zʉ jñu̱ nde. \v 45 Jin te gá ncca̱ car jiadi cʉ jñu̱ hora‑cʉ. Pʉ mbo cár ndo ni̱cja̱ cʉ judio bi hna xɛjtsjɛ car da̱jtu̱ ca mír cjojti ca hnar cuarto ca más már nttzu̱jpi. Bi hna xɛh‑ca̱, bbʉ ya xti du̱ car Jesús. \v 46 Nubbʉ, car Jesús bi hna mafi nzajqui, bi ma̱: \p ―Nuquɛ, Tzi Ta, dí döhqui jer tzi dyɛ nʉm tzi mʉy, gui cuajti ya.― Xní ma̱ ncjapʉ, xní bøn cár tzi mʉy, xní du̱, bbʉ. \p \v 47 Ca hnar sundado múr capitán, már mföh pʉ. Bi cca̱hti ya ja ncja gá ndu̱ car Jesús, cja̱ bi ba̱di, guegue‑cá̱ de vera xcuí hñe̱h pʉ jar Tzi Ta ji̱tzi. Cja̱ bi ma̱: \p ―Cierto múr jogui cja̱hni nʉr hñøjø‑nʉ. Jin te mí ndu̱jpite‑nʉ́.― \p \v 48 Car hora‑ca̱, cʉ pé dda cja̱hni rá ngu̱ cʉ xquí jmu̱ntzijʉ, bi cca̱htijʉ hne̱je̱ ja gá ndu̱ car Jesús, cja̱ bi ndo unijʉ ʉr du̱mʉy. Nubbʉ, bi möjmʉ gá ngojmʉ, mí ndo ntzu̱jʉ cja̱ mí ndo ntzøtijʉ. \v 49 Nu quí amigo car Jesús co ni cʉ bbɛjña̱ cʉ xcuí dɛnijʉ bbʉ mbú e̱h pʉ Galilea, bi tzi døhmijʉ pʉ. Már bböjtijʉ tzi yanʉ, már jantitjojʉ te már ncja. \s1 Jesús es sepultado \p \v 50 Mí bbʉh hnar hñøjø, mí tsjifi múr José. Múr jogui cja̱hni, mí tzu̱ ca Ocja̱. Guegue mí pɛhtzi cár cargo, mí pertene pʉ jar junta cʉ tita cʉ mí mandado pʉ jár ni̱cja̱ cʉ judio. Nʉr José múr mi̱ngu̱ car jñi̱ni Arimatea, pʉ jar estado Judea. \v 51 Guegue mí tøhmi car pa bbʉ xti ni̱gui ca hnar rey ca xquí ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi di hñe̱je̱ pa di möx cʉ cja̱hni israelita. Car José jin gá ndɛmbi cár mfe̱ni cʉ pé dda tita cʉ xquí hmʉpjʉ gá acuerdo pa gá bböhti car Jesús. \v 52 Bbʉ ya xquí du̱ car Jesús, car José bi guati pʉ jabʉ már bbʉh car Pilato, bi dyöjpi ʉr tsjɛjqui di du̱htzibi cár ndodyo car Jesús du pɛhtzi. Cja̱ bi ttuni ʉr tsjɛjqui. \v 53 Nubbʉ, bi ma bú dɛjqui cár cuerpo car Jesús pʉ jar ponti, bi panti hnar ttaxi da̱tu̱ cja̱ bú cöti hnar cueva. Múr ddadyotjo car cueva. Jim be mí cjöti ánima pʉ. \v 54 Nu car nde‑ca̱ quí amigo car Jesús bi ndo mpɛguijʉ bi götijʉ cár cuerpo car Jesús jar cueva ante que di ñʉh car jiadi, porque car hora bbʉ xti ñʉh‑ca̱, ya xti mʉh ca hnar mbaxcjua ca mí ndo tzu̱jpi cʉ judio. Jí̱ mí tjɛgui to te di mɛh car pa‑ca̱. Cja̱ ya xquí ndo nde bbʉ mí cjöhtibi cár cuerpo car Jesús pʉ jar cueva. \p \v 55 Nu cʉ bbɛjña̱ cʉ xcuí hñe̱jmʉ pʉ Galilea, xcuí dɛnijʉ car Jesús, bi ndo jña̱jʉ ʉr huɛnda ja gá cjöti car ánima pʉ mbo car cueva. \v 56 Diguebbʉ ya, bi ma gá ngojmʉ, bi jojquijʉ cʉ dda hñi̱tji cʉ mí yʉni rá zö, co cʉ dda ungüento hne̱je̱. Nucʉ, di gohtzibijʉ cár cuerpo car Jesús, pa jim bé di ttzontjo. Pe bi tzöyajʉ car pa car nsábado, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar ley ca mí tɛnijʉ, como már nttzu̱jpi car pa‑ca̱. \s1 La resurrección de Jesús \c 24 \p \v 1 Car pa ca mí ñʉti ca hnar semana, bbʉ ya xi mír ma di ni̱gui, cʉ bbɛjña̱ bi möjmʉ jar cueva, bi du̱xjʉ cʉ hñi̱tji cʉ ya xquí jojquijʉ. \v 2 Bbʉ mí zøtijʉ pʉ, ya xquí bböti car me̱do ca xquí gojtijma̱ja̱ car goxtji, ya xi mír hmöh hnanguadi. \v 3 Bi ñʉtijʉ jar cueva ya, pe jin gá ndötijʉ cár cuerpo car Tzi Jesús. \v 4 Cja̱ bi ndo hño í mʉyjʉ, ¿toca̱ xquí du̱x‑ca̱? Diguebbʉ ya, bi hna ni̱guitjo yojo cʉ hñøjø, mí ndo juɛx quí da̱jtu̱ már tzi nttaxi. \v 5 Cʉ bbɛjña̱ ya, bi ndo zu̱jʉ, bi gojti quí döjʉ co quí dyɛjʉ, cja̱ bi anijʉ jar jöy. Bi ma̱n cʉ hñøjø, bbʉ: \p ―¿Dyoca̱ guí jonguɛjʉ hua hnar cja̱hni ca ya pé xqui bbʉ ʉ́r nzajqui? \v 6 Ya jin gui bbʉjcua jabʉ i cjöti cʉ ánima, como ya xí jña̱ ʉ́r jña̱. ¿Cja jin guí mbe̱nijʉ te bi xihquijʉ car Jesús bbʉ ngár bbʉpjʉ guegue pʉ Galilea? \v 7 Bi xihquijʉ, i̱na̱, guegue di ndöjti jáy dyɛ cʉ cja̱hni rá nttzo cja̱ di ddøti pʉ jar ponti, di du̱. Cja̱ bbʉ xtrí cja jñu̱jpa, pé di jña̱ ʉ́r jña̱.― Bi ma̱ ncjapʉ cʉ ángele. \p \v 8 Nubbʉ, cʉ bbɛjña̱ bi mbe̱n cʉ palabra cʉ xquí ma̱n car Jesús, bbʉ jí̱ bbe mí tu̱. \v 9 Cja̱ bi bønijʉ jar cueva, bi ma gá ngojmʉ, bú cöxjʉ cʉ once quí möxte, co ni cʉ pé ddaa, bú xijmʉ te xcuí cca̱htijʉ. \v 10 Mí gue car María Magdalena, co car Juana, co car María, cár me car Santiago, co cʉ pé dda bbɛjña̱ cʉ mí yojmʉ, guegue‑cʉ bi möjmʉ bú xijmʉ cʉ apóstole. \v 11 Nu cʉ apóstole jin gá hñe̱me̱jʉ ¿cja mí cierto ca bi ma̱n cʉ bbɛjña̱? Gá mbe̱nijʉ, más múr hña̱ntitjo. \p \v 12 Nu car Pedro bi bböy, bi gʉ ʉr ddiji, bi ma pʉ jar cueva, bi ani, bi cca̱hti pʉ mbo. Már bbøndi pʉ hnanguadi cʉ ttaxi da̱tu̱ cʉ xquí bbantzibi cár cuerpo car Jesús. Jøndi‑cʉ bi cca̱hti‑cʉ. Cja̱ bi ma ʉ́r ngu̱ bbʉ, mí ndo dyo ʉ́r mʉy, má mbe̱ntsjɛ ter bbɛhca̱ xquí ncja. \s1 En el camino a Emaús \p \v 13 Mismo car pa‑ca̱, bi bøm pʉ Jerusalén yojo cʉ hñøjø cʉ xquí dɛn car Jesús, mír ma hnar tzi jñi̱ni ca mí tsjifi Emaús. Car tzi jñi̱ni‑ca̱ mí jñajquihui car ciudad Jerusalén como once quilómetro. \v 14 Cʉ hñøjø má ña̱hui, ja ncja xquí bböhti car Jesús pʉ Jerusalén. \v 15 Má hñohui jar hñu̱, má ña̱hui ncjapʉ. Cja̱ bi hna guatitjo hnar hñøjø, bi ntjɛjʉ cʉ yojo, cja̱ bi segue bi hñojʉ‑cʉ. Mí gue car Jesús. \v 16 Nu cʉ yojo hñøjø jin gá meyahui car Jesús. Ncjahmʉ mí bbʉh ca te mí cojtibi quí döhui. \v 17 Bi dyön car Jesús, bbʉ, i̱na̱: \p ―¿Ter fɛh ca̱ ngár ma̱jmi ca xtá ntjɛjʉ? ¿Te rá nguehca̱ guí ndo du̱mʉyhui?― \p \v 18 Ca hnar hñøjø ca mí tsjifi múr Cleofas bi da̱di, i̱na̱: \p ―¿Casʉ cja xcú tzøn nʉ Jerusalén, cja̱ jí̱ bbe guí pa̱di ter bɛh ca̱ xí ncja nʉ? Hasta cʉ visita, ntero i pa̱dijʉ te xí ncja yʉ pa yʉ cja xí tjogui.― \p \v 19 Cja̱ pé bi hñön car Jesús: \p ―¿Te xí ncja ya, bbʉ?― \p Cja̱ gueguehui bi da̱dihui, bbʉ: \p ―Gue car Jesús, múr mi̱ngu̱ Nazaret. Guegue‑ca̱ múr jmandadero ca Ocja̱ mí ndo pa̱di rá zö. Mí øti milagro már ndo zö. Guejtjo hne̱je̱ már ndo zö ca mí u̱jtiguije. Mí yojmi cár poder car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ cʉ cja̱hni mí ndo i̱htzibijʉ. \v 20 Guegue‑ca̱ xí nzʉh cʉm möcja̱je, co ni cʉ tita cʉ i mandadoguije, cja̱ xí ttun cár sentencia, xí ddøti jar ponti, xí ndu̱. \v 21 Pe nugöje, ndí e̱me̱je guegue car Jesús di gʉxquigöje, dí mi̱nguje israel, cja̱ di möxcöje pa gua hmʉpje libre. Pe ncja ya, ya xí cja jñu̱jpa ca xcá ndu̱. \v 22-23 Masque xí xijquije cʉ dda bbɛjña̱ hnar jña̱, (¿Ja̱di, cja cierto? I ndo dyo yʉm mʉyje) xí xijquije, ya pé xí nantzi car Jesús. øde, cʉ bbɛjña̱‑cʉ, xí möjmʉ pʉ jar cueva bbʉ jí̱ bbe mbá pøx nʉr jiadi, cja̱ jí̱ xcuá ndötijʉ cár cuerpo car Jesús. Guejtjo i ma̱jmʉ, xpá cca̱htijʉ cʉ dda ángele, cja̱ nucʉ, bú xijmʉ, ya xí jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesús, ya xí nantzi. \v 24 Nu cʉ dda ʉm hñohuije cʉ bi tsjifi ncjapʉ, xí möjmʉ jar cueva hne̱je̱, xpá cca̱htijʉ ncja ngu̱ xcá ma̱n cʉ bbɛjña̱, ya xi mí u̱jtjo cár cuerpo pʉ. Pe jí̱ xcá ntjɛjʉ car Jesús.― Guejnʉ bi ma̱n cʉ yo hñøjø‑cʉ. \p \v 25 Diguebbʉ ya bi ma̱n car Jesús, bi hñi̱mbi: \p ―Guí hmɛditjojʉ, rá ndo me̱ quir mʉyjʉ. ¿Cja jin guí ntiendejʉ te i ne da ma̱n car Escritura? ¿Ncjahmʉ gui hñemejʉ ca bi ma̱n quí jmandadero ca Ocja̱? \v 26 ¿Cja jin gui ma̱m pʉ jar Escritura, mír ntzöhui di sufri ca hnar cja̱hni ca di hñe̱je̱, tzʉdi, car Cristo? Ngué, i ma̱m pʉ, di nesta di du̱‑ca̱, cja̱ pé di jña̱ ʉ́r jña̱, pa ncjapʉ drí ttun cár cargo cja̱ di mandado.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 27 Nubbʉ, car Jesús bi xih cʉ hñøjø te i ma̱m pʉ jar Escritura digue car Cristo ca di hñe̱je̱. Bi mʉdi bi xih ca xquí ma̱n car Moisés. Ma ya, bi xijmi ca xquí ma̱n cʉ dda quí jmandadero ca Ocja̱, cada hnaa. Ddahtzʉ bi xijmi göhtjo ca i cuati pʉ jar Escritura, cʉ parte pʉ jabʉ i ma̱ ja di ncja ca hnaa ca di mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi. Má dyojʉ jar hñu̱ bbʉ má xijmi ncjapʉ car Jesús. \p \v 28 Nubbʉ, bi zøtijʉ jar tzi jñi̱ni pʉ jabʉ mír ma cʉ yo hñøjø. Nu car Jesús mí ne di segue, di hñotjo, ncjahmʉ jabʉ pé mír ma. \v 29 Pe gueguehui bi za̱mihui, bi xifi: \p ―Oxi ya, ya xí nde. ¿Jabʉ gui ma ya?― bi hñi̱mbihui. Diguebbʉ, bi døhmi guegue, cja̱ bi ñʉtijʉ pʉ mbo car ngu̱. \v 30 Nubbʉ, bi mi̱pjʉ jar mexa pa di zijʉ car cena. Cja̱ car Jesús bi jña̱ hnar tju̱jme̱, bi dyöjpi cjama̱di car Tzi Ta ji̱tzi. Bi jejqui car tju̱jme̱ cja̱ bi unihui. \v 31 Nubbʉ, bi hna wen ca mí cojtibi quí döhui cʉ yojo hñøjø, cja̱ bi meyahui car Jesús, bbʉ. Nu car Jesús, bi hna bbɛjti pʉ. \p \v 32 Nubbʉ, bi ma̱n cʉ yojo‑cʉ: \p ―Gue cam Tzi Jmu̱jʉ‑ca̱. ¿Cierto, xpá mpöj yʉm tzi mʉyhui, bbʉ ndár ña̱jʉ guegue jar hñu̱, bbʉ már xijquihui te i ma̱n cʉ Escritura. Xtú hna ntiendetjogöhui te i ma̱n‑cʉ. ¡Tji ya ca̱!― Ncjapʉ gá ma̱n cʉ yo hñøjø‑cʉ. \p \v 33 Bi hna bböjmi, bbʉ, mismo car hora‑ca̱, bi xønihui bi ma gá ngojmi pʉ Jerusalén. Bi zøtihui pʉ jabʉ már bbʉh cʉ once apóstole cja̱ co cʉ pé dda cja̱hni cʉ már yojmʉ, bú cöxihui te xcuí ncja. \v 34 Nu cʉ once apóstole, bbʉ mí dyødejʉ, bi ma̱jmʉ: \p ―Cierto, xí jña̱ ʉ́r jña̱ cam Tzi Jmu̱jʉ como guejti nʉr Simón xpá ntjɛhui cja̱ xí xijquije.― \p \v 35 Diguebbʉ cʉ yojo hñøjø bi xih cʉ apóstole göhtjo te xcuí ncja pʉ jar hñu̱, cja̱ co ja gá meyahui car Jesús bbʉ már xɛjqui car tju̱jme̱. \s1 Jesús aparece a los discípulos \p \v 36 Már ña̱di ncjapʉ, cja̱ bi hna ni̱guitjo pʉ car Jesús, bi hmöh pʉ madé, bi zɛngua quí möxte, bi xijmʉ: \p ―Da hmʉy rá zö quir tzi mʉyjʉ.― \p \v 37 Nu gueguejʉ mí ndo ntzu̱jʉ, ngá ma̱jmʉ, mí gue cár nda̱ji̱tjo car Jesús már cca̱htijʉ. \v 38 Nu car Jesús pé bi ma̱m, bbʉ: \p ―¿Dyoca̱ guí ntzu̱jʉ? ¿Dyoca̱ cjuá guí yomfe̱nijʉ, toguigö? \v 39 Cca̱htijma̱jʉ yʉm dyɛ co yʉm hua. Tjönguijʉ pa gui pa̱dijʉ, ¿cja guejquigö? Bbʉ gur nda̱jitjogö, jin te di bbʉj yʉm ndodyo, ni ndra ngue nʉm ngø.― \p \v 40 Nubbʉ́, bi u̱jti quí dyɛ, co quí hua, pʉ jabʉ xquí ntjohtibi bbʉ mí ddøti jar ponti. \p \v 41 Gueguejʉ bi ndo mpöjmʉ bbʉ́, pe jí̱ bbe mí e̱me̱jʉ rá zö, mí yomfe̱nitjojʉ. Nubbʉ́, car Jesús bi dyöni, bi hñi̱mbijʉ: \p ―¿Cja guí pɛhtzijʉ hua te gu tzigö?― \p \v 42 Cja̱ bi unijʉ hna pedazo ʉr jogui möy ca ya xquí da̱, co hna pedazo ʉr lonja ca mí po ttafi gá colimena. \v 43 Guegue ya bi jña̱‑cʉ cja̱ bi za. Már cca̱htitjojʉ quí möxte. \v 44 Nubbʉ, bi nzoh quí möxte, bi xijmʉ: \p ―Bbʉ jí̱ bbe ndí tu̱, dú xihquijʉ ter bɛh ca̱ di ncja, cja̱ nuya xí nzʉdi ncja ngu̱ dá ma̱, xtú tu̱gö cja̱ pé xtú ja̱ ʉm jña̱. Guejyʉ mí nesta di ncja‑yʉ pa di zʉdi göhtjo ca bi ma̱n car Moisés co cʉ pé dda quí jmandadero ca Ocja̱, co ni cʉ palabra cʉ i ju̱x pʉ já salmo digue ca hnar cja̱hni ca di bbɛjni hua jar jöy.― \p \v 45 Nubbʉ, bi xijmʉ quí möxte te i ma̱m pʉ jar Escritura, cja̱ bi möx‑cʉ́ pa gá ntiendejʉ göhtjo ca i ma̱m pʉ digue ca hnáa ca di mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi. \v 46 Bi xijmʉ ncjahua: \p ―I ma̱m pʉ jar Escritura, bbʉ xti hñe̱h car Cristo, tiene que di sufri, di du̱, cja̱ pé di jña̱ ʉ́r jña̱ ca xtrá jñu̱jpa. \v 47 Cja̱ bbʉ ya xtrú ncja‑ca̱, di ntʉngui car jña̱, di tsjijmʉ göhtjo yʉ cja̱hni yʉ i bbʉjcua jar jöy. Bbɛto da tsjij yʉ cja̱hni israelita hua jar jñi̱ni Jerusalén. Ma ya, da tsjih cʉ cja̱hni cʉ rá bbʉh cʉ pé dda jñi̱ni, göhtjo cʉ i bbʉ jar mundo. Da tsjijmʉ, ya xí ní̱gui car Cristo ca xquí promete car Tzi Ta ji̱tzi. Da hñe̱me̱jʉ guegue cja̱ da jiɛjmʉ ca rá nttzo. Da ncjapʉ drí mperdonabi ca xí dyøtijʉ ca rá8nttzo, göhtjo cʉ to da guatijʉ jár dyɛ. Guejnʉ i ma̱m pʉ jar Escritura. \v 48 Cja̱ nuquɛjʉ, guí testigojʉ, i nesta gui xijmʉ cʉ cja̱hni nʉr palabra‑nʉ. \v 49 Nuya, dí cu̱hquijʉ gui möjmʉ pa grí nzojmʉ göhtjo cʉ cja̱hni. Pe ante que gui pønijʉ, gui tøhmitjojʉ hua Jerusalén hasta gue bbʉ xtu ca̱h ca hnaa ca xtú xihquijʉ du e̱je̱. Bbʉ xta guahquijʉ‑ca̱, nubbʉ, xquí yojmʉ car ttzɛdi ca rí hñe̱ ji̱tzi, bbʉ.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Jesús sube a los cielos \p \v 50-51 Diguebbʉ ya, car Jesús bi zix quí möxte, bi bønijʉ pʉ Jerusalén gá ndɛnijʉ car hñu̱ ca mír zøti pʉ car tzi jñi̱ni Betania. Pe bbʉ mí bbɛjtjo pa di zøtijʉ pʉ, bi hmöpjʉ, bbʉ, cja̱ car Jesús bi pahtzi quí dyɛ, bi dyöjpi car Tzi Ta ji̱tzi di bendeci quí möxte, cja̱ diguebbʉ ya bi hñi̱h‑cʉ́. Bi guaj ya bi hñi̱h‑cʉ, cja̱ bi hna ttzix pʉ ji̱tzi, bi bbɛdi. \v 52 Nu quí möxte car Jesús, bbʉ ya xquí bøxi ji̱tzi guegue‑ca̱, bi xöjtibijʉ. Diguebbʉ ya, bi möjmʉ gá ngojmʉ pʉ Jerusalén, cjuá má mpöjmʉ. \v 53 Bi tjoh cʉ pá, nu guegue‑cʉ mí ndo mpöjtijʉ. Mí dedijʉ pʉ jar ndo ni̱cja̱, mí xöjtibijʉ ca Ocja̱ göhtjo ʉr pa. Amén. \q1 I ttzɛdi hua na̱r libro‑na̱.