\id JHN \h SAN JUAN \toc1 EL SANTO EVANGELIO SEGÚN SAN JUAN \toc2 SAN JUAN \toc3 Jn. \mt1 EL SANTO EVANGELIO SEGÚN SAN JUAN \c 1 \s1 La Palabra de Dios hecha hombre \p \v 1 Bbʉ jí̱ bbe mí bbʉj nʉr mundo, ya xi mí bbʉh ca hnaa ca i tsjifi ʉr Jña̱. Dí xijmʉ ʉr Jña̱, como guegue i u̱jtiguijʉ ja i ncja car Tzi Ta ji̱tzi. Car Jña̱ mí bbʉbi ca Ocja̱, cja̱ guejtsjɛ guegue mú Ocja̱ hne̱je̱. \v 2 Bbʉ mí mʉdi göhtjo, mí bbʉj nʉ jar ji̱tzi car Jña̱, mí ncca̱htihui car Tzi Ta ji̱tzi. \v 3 Bi mföxihui car Tzi Ta ji̱tzi co ca hnaa ca i tsjifi ʉr Jña̱, bi dyøtihui göhtjo yʉ dí cca̱htijʉ. Guegue ca i tsjifi ʉr Jña̱ bi cjajpi bi hmʉy göhtjo yʉ i bbʉ í nzajqui hua jar jöy. \v 4 Mí bbʉ ʉ́r nzajqui guegue, cja̱ bi ungui ʉ́r nzajqui göhtjo yʉ i bbʉy. Car nzajqui ca xí ddajquijʉ, jin gui gue cár nzajqui yʉm cuerpojʉ, como da tjeh‑cá̱. Nu cár nzajqui guegue, i jñɛjmi hnar jiahtzi ca jin da hmɛxu̱y, segue i yoti mbo ʉm tzi mʉyjʉ. \v 5 Ca hnaa ca i tsjifi ʉr Jña̱ mí jñɛjmi hnar jiahtzi ca mí yoti jar bbɛxu̱y. Cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí e̱me̱jʉ guegue, bi jionijʉ ja drí ccahtzijʉ, pa jin di ni̱gui cár tjay. Pe jin gá jiöti di gohmijʉ. Hasta yʉ pa ya, i ni̱guitjo cár tjay. \p \v 6 Mí bbʉh ca hnar hñøjø ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Juan. \v 7 Car Tzi Ta ji̱tzi bi hñi̱x car Juan gá testigo pa di xih cʉ cja̱hni, ya xi mbá e̱cua jar mundo ca hnaa ca di jñɛjmi hnar jiahtzi. Car Juan bi nzoh‑cʉ́, pa sa̱nta̱ di hñemejʉ ca hnáa ca di hñe̱je̱. \v 8 Jí̱ mí gue car Juan ca múr jiahtzi. Guegue bú e̱je̱ gá testigotjo, mí xih cʉ cja̱hni di hñemejʉ ca hnar cja̱hni ca mí jñɛjmi hnar jiahtzi, como nuca̱ xcuí hñe̱h ca Ocja̱. \v 9 Nu ca hnaa ca i jñɛjmi hnar jiahtzi cja̱ xcuí hñe̱h pʉ jar ji̱tzi, ya xi mbá e̱cua jar jöy. Guegue‑cá̱ ʉr jiahtzi i yoti mbo ʉm tzi mʉyjʉ, dí cja̱hnijʉ. \p \v 10 Guegue bú e̱cua jar jöy, bi hmʉy gá cja̱hni. Guegue xquí dyøti nʉr mundo, nu cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉjcua jar mundo jin gá mba̱dijʉ, ¿cja xcuí hñe̱h ca Ocja̱? \v 11 Guegue bi cja ʉr cja̱hni, bi hmʉjcua jar jöy. Nu cʉ cja̱hni cʉ mí mi̱ngu̱jʉ pʉ jabʉ mí bbʉh car Jña̱, jin gá ne gá hñemejʉ, ¿cja güí hñe̱h pʉ jar ji̱tzi guegue? Tzi yotjo cʉ cja̱hni bi hñemejʉ. \v 12 Nu cʉ to bi hñemejʉ bi ttun car derecho bi cjajʉ í ba̱jtzi ca Ocja̱. Ca hnáa ca i jñɛjmi hnar jiahtzi bi ún‑cʉ́ car derecho. \v 13 Cʉ cja̱hni cʉ i e̱me̱jʉ guegue, i pɛhtzijʉ hnar ddadyo nzajqui. Car nzajqui‑ca̱ jin guá hñeje digue nʉm cuerpojʉ. Jin gui gue quí me co quí ta yʉ cja̱hni xí unijʉ car nzajqui‑cá̱. Guejtsjɛ car Tzi Ta ji̱tzi xí unijʉ, xí cjajpi í ba̱jtzi‑cʉ. \p \v 14 Ca hnáa ca i tsjifi ʉr Jña̱ bi cja ʉr cja̱hni, bi hmʉy. Bi hmʉjcua jar jöy, cja̱ nugöje, dú hmʉpje‑cá̱. Dú cca̱htibije cár vida, már tzi zö, cja̱ dú pa̱dije, ca Ocja̱ xcuí mɛjni‑ca̱, ddatsjɛ guegue múr Ttʉ. Cár Tzi Ttʉ ca Ocja̱ mí ndo jui̱jqui cʉ cja̱hni cja̱ bi mötzi. Guejtjo bi nzofo, bi xijmʉ ca ncjua̱ni. \v 15 Car Juan bi xih cʉ cja̱hni ja mí ncja ca hnáa ca xcuí hñe̱h ca Ocja̱ cja̱ ya xti ni̱gui. Bi xijmʉ, i̱na̱: \p ―Ya xí nzøh car cja̱hni ca ndí xihquijʉ: “Du e̱h ca hnar hñøjø ca más rá ji̱tzi cár cargo ni ndra ngue cam cargogö. Bbʉ jí̱ bbe ndí bbʉjcö, ya xi mí bbʉ guegue.”― Guejnʉ bi ma̱n car Juan. \p \v 16 Ca hnáa ca bú e̱cua jar jöy i jñɛjmi hnar hñøjø ʉr rico ca i un quí ba̱jtzi göhtjo ca i nestajʉ. Desde car pa ca xtú emejʉ, segue i ddajquijʉ rá ngu̱ bendición. \v 17 Ma̱hmɛto ca Ocja̱ bú pɛjni car Moisés, cja̱ nuca̱ bi dyøti car ley ca bi zoguigöjʉ. Gá nga̱x ya, pé bú pɛjni car Jesucristo, cja̱ guegue‑ca̱ bi u̱jtiguijʉ ja ncja ga ma̱jquijʉ car Tzi Ta ji̱tzi. Guejtjo bi xijquijʉ ca ncjua̱ni. \v 18 Jin gui bbʉh hnar cja̱hni ca xtrú cca̱hti car Tzi Ta ji̱tzi. Jøña̱ cár Tzi Ttʉ, ca jin te i bbʉ ʉ́r hñohui, guegue bí ju̱dihui car Tzi Ta ji̱tzi, bí ncca̱htihui. Guegue‑ca̱ xí u̱jtiguijʉ ja i ncja cár Tzi Ta. \s1 Juan el Bautista habla en favor de Jesucristo \p \v 19 Bú e̱h cʉ dda cja̱hni, bi guatijʉ car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni. Cʉ ddáa mí möcja̱jʉ digue cár religión cʉ judio. Cʉ pe ddáa ya, mí levitajʉ, mí föxjʉ cʉ möcja̱. Xcuí mɛjni quí mi̱nga̱‑möcja̱jʉ cʉ mbí mandado pʉ Jerusalén. Cʉ hñøjø cʉ xcuí bbɛjni bi dyönijʉ car Juan, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Nuquɛ, ¿ter oficioguɛ?― \p \v 20 Bi da̱j ya car Juan, bi xijmʉ ca ncjua̱ni, i̱na̱: \p ―Nugö, jin gui guejquigö nguí tøbiguijʉ gua e̱je̱ gua mandadoquijʉ.― \p \v 21 Diguebbʉ ya, pé bi dyönijʉ: \p ―¿Toquiguɛ, bbʉ? ¿Cja gúr profeta Elías?― \p Nu car Juan bi da̱di: \p ―Ji̱na̱, jin gui guejcö.― \p Cja̱ pé bi dyönijʉ: \p ―¿Cja huá guehquiguɛ ca hnar hñøjø ca mí ma̱n car Moisés di hñe̱je̱ pa di nzoj yʉ cja̱hni?― \p Nu car Juan pé bi xijtjo: \p ―Ji̱na̱ hne̱je̱.― \p \v 22 Diguebbʉ ya, pé bi dyönijʉ: \p ―¿Toquiguɛ, bbʉ́? I ne da ba̱h cʉ to xpá ngu̱jquije, ¿ter oficioguɛ? \p \v 23 Ma ya bi ma̱n car Juan, bi xijmʉ: \p ―Guejquigö ʉ́r jmandaderogui ca Ocja̱ ca bi ma̱n car profeta Isaías di hñe̱je̱. Dí dyo hua jabʉ jin to i hña̱ni, dí ña̱ nzajqui, dí nzohquijʉ. Dí xihquijʉ: “Gui jojqui quir vidajʉ pa bbʉ xtu e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ, ya xcri bbʉpjʉ pa gui recibijʉ.”― Ncjanʉ gá ma̱n car Juan. \p \v 24 Mí fariseojʉ cʉ́m Jerusalén cʉ xcuí gu̱h cʉ möcja̱ co cʉ levita pa di dyönijʉ car Juan, tema cargo mí pɛhtzi. \v 25 Diguebbʉ ya, cʉ möcja̱ co cʉ levita pé bi xijmʉ car Juan: \p ―Nuquɛ, guí ma̱nguɛ, jin guí guehquɛ du pɛjni ca Ocja̱ pa da mandadoguije. Guejtjo guí ma̱, jin gui guehquɛ gúr profeta ca mí tsjifi Elías, cja̱ jin gui guehquɛ ʉ́r jmandaderoqui ca Ocja̱ ca mí ma̱n car Moisés di hñe̱je̱ pa di nzojquije. ¿Tema cargo guí pɛhtziguɛ, bbʉ́, pa gui xix yʉ cja̱hni?― \p \v 26 Car Juan ya bi da̱di: \p ―Xí ttajcö nʉm cargo, dí xix yʉ cja̱hni cor deje. Pe ya xqui bbʉh ca hnáa ca ndí tøhmijʉ. Nuquɛjʉ, ya xquí cca̱htijʉ, pe jim be guí pa̱dijʉ jabʉ xcuá hñe̱je̱. \v 27 Nugö, xtú hmɛto, dá nzoj yʉ cja̱hni, cja̱ ca hnáa ba bbɛfa. Nuca̱ i pɛhtzi hnar cargo más rá ji̱tzi ni ndra ngue cam cargogö. Jin drá ntzögöbbe gu cjagö ʉ́r muzo guegue pa gu xohtibi quí zɛxtji.― Ncjapʉ gá ma̱n car Juan. \p \v 28 Cʉ möcja̱ co cʉ levita bú ntjɛhui car Juan nʉ rí ncjanʉ car da̱tje Jordán, nʉ jabʉ rí bøxi jiadi, cja̱ bú ña̱hui pʉ. Mí tsjifi Betábara car lugar pʉ jabʉ bú ntjɛhui. Már bbʉh pʉ car Juan, már xix cʉ cja̱hni. \s1 Jesús, el Cordero de Dios \p \v 29 Diguebbʉ ya, ca xní cja yojpa, car Juan bi jianti car Jesús, ya xi mbá e̱je̱, cja̱ bi ma̱: \p ―Jiantijma̱jʉ, ya xpa e̱j nʉr hñøjø nʉ xí hñi̱x ca Ocja̱ pa da ncjá ncja hnar tzi dɛti. Guejnʉ da gʉzquijʉ ca rá nttzo ca dí øtijʉ, göhtjo yʉ cja̱hni hua jar mundo. \v 30 Gue nʉr hñøjø‑nʉ ndí xihquijʉ: “Du e̱h ca hnar hñøjø ca más rá ji̱tzi cár cargo ni ndra ngue cam cargogö.” Bbʉ jí̱ bbe ndí bbʉjcö, ya xi mí bbʉ guegue. \v 31 Ma̱hmɛto, jim be ndí pa̱di, ¿cja gue nʉr hñøjø‑nʉ́ xquí ma̱n ca Ocja̱ di hñe̱je̱? Pe nuya, ya xtí pa̱di, guejnʉ. Nugö, dú e̱je̱, dí xix yʉ cja̱hni cor deje. Guejtjo dí nzojmʉ pa da hñemejʉ, gue nʉr hñøjø‑nʉ xpá mɛnquijʉ ca Ocja̱ pa da möxquijʉ, nugöjʉ dí israelitajʉ.― \p \v 32 Car Juan guejtjo bi xih cʉ cja̱hni ter bɛh ca̱ bi jianti bbʉ mí xix car Jesús, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Dú janti car Espíritu Santo, mbá ca̱ jar ji̱tzi ncja hnar tzi paloma, gá nguati car Jesús. \v 33 Hasta car pa‑ca̱, jí̱ bbe ndí pa̱di to car cja̱hni ca du pɛnquijʉ ca Ocja̱. Car Tzi Ta ji̱tzi xpá mɛnquigö pa gu xix yʉ cja̱hni cor deje. Guejti guegue bi xijqui ncjahua: “Pa gui meya toca̱ xtú i̱xcö pa da gʉzquijʉ ca rá nttzo ca guí tu̱jʉ, xquí jianti car Espíritu Santo xtrí ga̱ ji̱tzi ncja hnar paloma, xta guati pʉ jabʉ i bbʉ guegue. Gue car hñøjø‑ca̱ xtú cu̱h‑ca̱, cja̱ guegue‑ca̱ xta un yʉ cja̱hni car Espíritu Santo pa da yojmʉ.” Ncjanʉ gá xijqui car Tzi Ta ji̱tzi. \v 34 Nugö, dú janti car Espíritu Santo guá nga̱ ji̱tzi, gá nguati car Jesús. Dúr testigogö, cierto, ʉ́r Ttʉ ca Ocja̱ car hñøjø‑cá.― Ncjapʉ gá ma̱n car Juan. \s1 Los primeros discípulos de Jesús \p \v 35 Cja̱ bbʉ ya xní cja yojpa, pé bú tjoh car Jesús pʉ jabʉ már bbʉh car Juan. Car Juan mí yojmi yojo quí möxte cʉ mí ntzixihui. \v 36 Guegue‑ca̱ bi jianti car Jesús, má dyo pʉ, cja̱ bi xih quí möxte: \p ―Jiantijma̱hui, ya xpa e̱j nʉr hñøjø nʉ xpá mɛjni ca Ocja̱ pa da gʉzquijʉ ca rá nttzo ca dí tu̱jʉ.― \p \v 37 Cʉ yojo quí amigo car Juan bi dyøj nʉr palabra‑nʉ, cja̱ bi ma bú tzʉdihui car Jesús, bi dɛnihui. \v 38 Nubbʉ, bi bböti car Jesús, bi cca̱hti cʉ hñøjø cʉ má tɛni xʉtja, cja̱ bi dyöni: \p ―¿Te grí hñe̱jmi tzʉ?― \p Cja̱ gueguehui bi ma̱jmi bbʉ: \p ―Nuquɛ, Rabí, xijquibbe tzʉ, ¿jabʉ i bbʉh quer ngu̱?― (Gueguehui bi nzojmi car Jesús digue cár jña̱jʉ ca mí ña̱ cʉ judio, cja̱ nʉr palabra Rabí i ne da ma̱ Maestro.) \p \v 39 Bi da̱j ya car Jesús, bi hñi̱na̱: \p ―Möjö pa gui cca̱htihui.― \p Diguebbʉ ya, bi möjmʉ bbʉ, bú cca̱htihui jabʉ mí bbʉy, cja̱ bú dehui pʉ car nde‑ca̱, como ya xquí zʉdi ngu̱ go nde. \p \v 40 Mí yojo quí amigo car Juan cʉ bi dɛnihui car Jesús. Ca hnaa múr Andrés, mí ncjua̱da̱hui car Simón Pedro. \v 41 Guegue car Andrés ya, bbʉ ya xquí ña̱hui car Jesús, nguetica̱ bi ma bú xih cár cjua̱da̱, bi hñi̱na̱: \p ―Ya xtú tötije car Mesías ca xí hñi̱x ca Ocja̱ pa da mandadoguijʉ.― Cʉ cja̱hni cʉ mí ña̱ gá hebreo, mí xijmʉ ʉr Mesías car hñøjø ca di hñi̱x ca Ocja̱. Nu cʉ to mí ña̱ gá griego, mí xijmʉ ʉr Cristo. Hnaadi ca i ne da ma̱n cʉ yo tju̱ju̱‑cʉ. \p \v 42 Ma ya car Andrés bú tzí car Simón pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús. Cja̱ car Jesús bi cca̱hti car Simón ncjahmʉ ya xi mí meya. Bi xifi: \p ―Guehquɛ, gúr Simón, ʉ́r ttʉqui car Jonás. Nuya, hnahño drí ttzohqui quer tju̱ju̱ ya. Nuya, gúr Cefas.― (Nʉr tju̱ju̱‑nʉ i pøni, Pedro, cja̱ i ne da ma̱, ncja ʉr me̱do.) \s1 Jesús llama a Felipe y a Natanael \p \v 43 Diguebbʉ, ca xní cja yojpa, car Jesús mí ne di ma pʉ jar estado Galilea. Nupʉ, bú ntjɛhui ca hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Felipe. Car Jesús bi nzofo, bi xifi: \p ―Gui tɛngui.― Cja̱ bi dɛni. \p \v 44 Car Felipe múr mi̱ngu̱ car jñini Betsaida. Guejtjo mí mi̱ngu̱hui pʉ car Andrés co car Pedro. \v 45 Car Felipe ya, bi ma bú jon car Natanael, cja̱ bi xifi: \p ―Ya xtú tötije ca hnar hñøjø ca di hñe̱je̱, gueh ca hnaa ca mí ma̱n car Moisés pʉ jar ley. Guejti guegue mí ma̱n cʉ pe dda profeta pʉ jáy librojʉ. Gue car Jesús, ʉ́r ttʉ car José, ʉr mi̱ngu̱ Nazaret.― \p \v 46 Cja̱ bi dyön car Natanael, bbʉ: \p ―¿Casʉ ʉr mi̱ngu̱ pʉ jar tzi jñinitjojo Nazaret? ¡Hni̱! Jin te i ntju̱mʉy‑ca̱.― \p Bi da̱j ya car Felipe, bi hñi̱na̱: \p ―Gu mɛ, má cca̱htihui car Jesús, pa gui cca̱htitsjɛ ¿cja rá zö huá ji̱na̱?― Cja̱ bi mɛhui bbʉ. \p \v 47 Ya xi má cuati car Natanael pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, cja̱ car Jesús ya bi jianti, cja̱ bi xih cʉ to már bbʉbi: \p ―Cierto i jon ca Ocja̱ nʉr hñøjø nʉ ba e̱je̱. Jin gui øti ntjöti‑nʉ.― \p \v 48 Bi dyön car Natanael, bbʉ: \p ―Nuquɛ, ¿jabʉ xcú cca̱jtigui? Sá ngu̱ ya xquí pa̱di ja dí ncjagö.― \p Bi da̱j ya car Jesús bi hñi̱na: \p ―Nu bbʉ jí̱ bbe mí nzohqui car Felipe, dú cca̱jtiqui, ngár ju̱ pʉ jöy ca hnar za gá higo, cja̱ dú pa̱tiqui quir mfe̱ni.― \p \v 49 Cja̱ pé bi ma̱n car Natanael, bbʉ: \p ―Nuquɛ, Rabí, cierto ʉ́r Ttʉqui ca Ocja̱. Guehquiguɛ xquí hñe̱je̱ pa gui mandadoguije, dí israelitaje.― \p \v 50 Diguebbʉ ya car Jesús bi xifi: \p ―¿Cja guí ndo e̱me̱gui, ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱, jøntsjɛtjo porque xtú xihqui, dú cca̱jtiqui ngár ju̱ pʉ jöy ca hnar za gá higo? ¿Cja i ndo dyo quer mʉy por rá nguehca̱? Ba e̱h car pa bbʉ xtí cca̱hti ca más drá ndo zö ni ndra ngue ca xcú cca̱hti. Nubbʉ, cja más da ndo hño quer mʉy, bbʉ́. \v 51 Cierto na̱ dí xihquijʉ: Gui ma gui cca̱htijʉ, ya xtrú xoh car ji̱tzi, cja̱ da ni̱gui quí anxe cam Tzi Ta ji̱tzi, cʉ ddáa ya xtrí ga̱jmʉ, cʉ ddáa ya xtrí bøxijʉ pʉ jabʉ gri bbʉjcö. Nugö, dúr cja̱hni, xpá bbɛnqui hua jar jöy.― \s1 Un casamiento en Caná de Galilea \c 2 \p \v 1 Diguebbʉ ya, ca xtrá jñu̱jpa, bi ncja hnar ntja̱jti pʉ jar tzi jñini Caná, jar estado Galilea. Bi ma jar ntja̱jti cár me car Jesús. \v 2 Guejtjo bi ttzojni car Jesús co quí amigo cʉ mí ntzixihui, cja̱ bi möjmʉ pʉ jar mbaxcjua hne̱je̱. \v 3 Bbʉ már tzijʉ cʉ cja̱hni, bi tjeh car vino. Cja̱ cár me car Jesús bi xifi: \p ―Ya xí tjeh car vino. ¿Ter bɛh ca̱ da ttun yʉ cja̱hni pa da zijʉ ya?― \p \v 4 Car Jesús ya bi da̱di, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, me, jiɛgui. Bbʉ xta zøh car hora, xtá nu̱gö ja gu cjajpi‑ca̱.― \p \v 5 Diguebbʉ ya, cár me car Jesús bi xih cʉ muzo cʉ már döjʉ car jñu̱ni: \p ―Nuquɛjʉ, gui dyøtijʉ ca da bbɛjpiquijʉ nʉr hñøjø‑nʉ.― \p \v 6 Már jøx pʉ jar ngu̱ ddajto cʉ ndo ttzøy gá me̱do, mí po deje. Cada hnar ttzøy mí ntzöhui yo o jñu̱ xøni cʉ deje. Cʉ judio mí cupa nʉr deje rá ngu̱ pa drí nxʉtijʉ cja̱ drí nxajmʉ, ncja ngu̱ nguá ndɛn quí costumbrejʉ. \v 7 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih cʉ muzo: \p ―Bú tu̱jʉ deje, gui ñu̱htzijʉ yʉ ttzøy.― \p Cja̱ cʉ muzo bi ñu̱htzijʉ rá zö. \v 8 Ma ya, car Jesús pé bi xijmʉ: \p ―Dyöhtzijʉ ya, gui tu̱xijʉ pʉ jabʉ rá bbʉh car presidente pa du tzö, como guegue‑ca̱ i ja̱ ʉr huɛnda digue nʉr mbaxcjua.― \p Cja̱ bi cjajpi cʉ muzo, bbʉ. \v 9 Diguebbʉ ya, car presidente bi zö car deje ca xquí ttøti ʉr vino. Jí̱ mí pa̱ guegue jabʉ xcuí hñe̱h car vino‑ca̱, nu cʉ muzo cʉ xcuí du̱jʉ, mí pa̱dijʉ jabʉ xcuí hñe̱je̱. Car presidente bi nzoh car novio, bbʉ. \v 10 Bi xifi: \p ―Cam costumbrejʉ, bbɛto i ttun car vino ca rá zö, cja̱ bbʉ ya xí nzi rá ngu̱ vino yʉ cja̱hni, nubbʉ, i ttun ca jin tza i ncʉji. Pe nuquiguɛ, ¿dyoca̱ xcú pɛhtzi car vino ca rá zö hasta na̱r hora ya?― Bi ma̱n ncjapʉ. \p \v 11 Car Jesús bi dyøti nʉr milagro‑nʉ jar tzi jñini Caná, jar estado Galilea. Gue nʉr primero ʉr milagro bi dyøti guegue. Quí amigo car Jesús cʉ mí ntzixihui bi cca̱htijʉ ter bɛh ca̱ bi ncja, cja̱ bi ba̱dijʉ, mí yojmi cár ttzɛdi ca Ocja̱ car Jesús. Bi hñe̱me̱jʉ, cierto xcuí hñe̱ ji̱tzi‑ca̱. \p \v 12 Diguebbʉ ya car Jesús bi bøm pʉ jar jñini Caná, gá nga̱h pʉ Capernaum. Má yojmi cár me, quí cjua̱da̱, hne̱h quí amigo cʉ mí ntzixihui. Cja̱ bú hmʉpjʉ pʉ jar jñini Capernaum tengu̱ tzi mpa. \s1 Jesús purifica el templo \p \v 13 Cʉ judio ya xti zöjʉ car mbaxcjua ca i tsjifi ʉr Pascua. Nubbʉ, bi ma car Jesús, gá mbøx pʉ jar jñini Jerusalén. \v 14 Bi ñʉti pʉ jár tji car ndo templo, cja̱ bú töti pʉ cʉ hñøjø cʉ mí pö nda̱ni, cja̱ co cʉ ddaa cʉ mí pö dɛjti co paloma. Mí bbö cʉ zu̱we̱‑cʉ pa di bböhti cja̱ di jña̱htibi ca Ocja̱ pʉ jar altar. Guejtjo már bbʉh pʉ cʉ dda cja̱hni cʉ mí pöti domi. Göhtjo már øti negocio pʉ. \v 15 Bbʉ mí jianti ya‑cʉ car Jesús, bi dyøti hnar chirio gá ntja̱ji̱, bi fongui göhtjo cʉ már bbʉh pʉ, cja̱ co cʉ dɛjti co cʉ nda̱ni. Bi dyentibi quí mexa cʉ to mí pöti domi, bi fontibi quí domi. \v 16 Cja̱ bi xih cʉ to mí pö paloma: \p ―Cjʉhtzijʉ hua göhtjo yʉ. Dyo guí cjajpitjojʉ ʉr töy nʉ́r ngu̱ cam Tzi Ta.― \p \v 17 Bbʉ mí jianti quí möxte ter bɛh ca̱ bi ncja, bi mbe̱nijʉ ca hnar palabra ca i ju̱x pʉ jar Escritura, i ma̱: “Dí ndo ne pa da jma̱jtibi nʉ́r ngu̱ ca Ocja̱, eso, dí tsjeyabi yʉ to jin gui tzu̱jpi.” \p \v 18 Pe bi da̱j ya quí jefe cʉ judio cʉ mí mandadobi, bi dyönijʉ car Jesús: \p ―¿Dyoca̱ guí manttɛy hua jar templo? Gui u̱jtiguije hnar seña pa dá pa̱dije tema cargo guá ja̱guɛ.― \p \v 19 Bi da̱h car Jesús, bi xijmʉ: \p ―Cierto xtá u̱jtiquijʉ hnar seña pa gui pa̱dijʉ tema cargo dí ja̱gö. Gui yøhtijʉ na̱r templo‑na̱, cja̱ nugö, ca pé xtrá jñu̱jpa, pé gu xotzi.― \p \v 20 Diguebbʉ ya, pé bi ma̱n cʉ judio, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Bbʉ mí tjøj na̱r templo‑na̱, bi dura cuarenta y seis año pa gá nguadi. Hni̱xquiguɛ ya, guí ma̱nguɛ da jñøhti ya, cja̱ jñu̱jpatjo pé grí xotzi.― \p \v 21 Nu car Jesús mí ña̱ digue cár cuerpo guegue ncjahmʉ dur templo‑ca̱. \v 22 Hasta bbʉ mí du̱ car Jesús cja̱ pé bi nantzi, nubbʉ, cja bi mbe̱n quí möxte nʉr palabra nʉ xquí ma̱ guegue, cja̱ bi ba̱dijʉ te mí ne di ma̱. Nubbʉ, bi hñemejʉ, ya xquí zʉh cʉ palabra cʉ i ma̱m pʉ jar Escritura. \s1 Jesús conoce a todos \p \v 23 Car Jesús már bbʉh pʉ Jerusalén bbʉ mí ncja car mbaxcjua ca i tsjifi ʉr Pascua. Már ndo ngu̱ cʉ cja̱hni bi cca̱htijʉ cʉ milagro cʉ mí øti car Jesús, cja̱ bi guatijʉ. \v 24 Nu car Jesús, bi cca̱hti cʉ cja̱hni‑cʉ ncjahmʉ jin tza mí ntjumʉy ca mír dɛnijʉ, como ya xi mí pa̱di, jin di segue di dɛni göhtjo‑cʉ. \v 25 Como guegue mí cca̱hti mbo í mʉy göhtjo cʉ cja̱hni, cja̱ jí̱ mí nesta pa to di xifi ja i ncja nʉr cja̱hni. Guejtsjɛ guegue mí pa̱di ja ga mbe̱n yʉ cja̱hni mbo ʉ́r tzi mʉyjʉ. \s1 Jesús y Nicodemo \c 3 \p \v 1 Mí bbʉh hnar hñøjø, múr fariseo, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Nicodemo. Guegue mí ja̱ cár cargo co ni cʉ pe dda tada cʉ mí mandadobi cʉ judio. \v 2 Bbʉ mí nxu̱y, bú e̱h car Nicodemo pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, bi xifi: \p ―Nuquiguɛ, Maestro, rá ndo zö ca guí u̱jti yʉ cja̱hni. Dí pa̱dije, gue ca Ocja̱ xpá mɛnqui. Hnar cja̱hni ca jin di yojmi ca Ocja̱, jin di jogui di dyøti milagro. Pe nuquiguɛ, guí ndo øti milagro.― \p \v 3 Bi da̱j ya car Jesús bi xifi: \p ―Dyøjma̱ja̱ na̱ gu xihqui. Car cja̱hni ca jí̱ xcá ttuni hnar ddadyo hmʉy, jin gui tzö da guati pʉ jár dyɛ ca Ocja̱ pa da mandadobi.― \p \v 4 Diguebbʉ ya, bi dyön car Nicodemo, bi hñi̱na̱: \p ―Xi bbʉ ya xí ntada hnar cja̱hni, ¿Ja pé drí yojpi da hmʉy? ¿Cja da jogui pé drí ñʉti mbo ʉ́r mʉy cár me, pa pé da hmʉh ca xtrá yo vez?― \p \v 5 Bi da̱j ya car Jesús, bbʉ: \p ―Cierto na̱ dí xihqui, ca to i ne da guati pʉ jár dyɛ ca Ocja̱ pa da mandadobi, i nesta da tsjitzi cor deje pa da ni̱gui, ya xqui ne da jiɛh ca rá nttzo. Guejtjo i nesta da yojmi car Espíritu Santo pa da mɛhtzi hnar ddadyo hmʉy. \v 6 Yʉ bbɛjña̱, i øngui ba̱jtzi. Nu cʉ ba̱jtzi cʉ i bbʉy, rí jña̱xti cár ta ʉ́r me. Mi̱ngu̱tjojʉ hua jar jöy. Nu ca to i yojmi car Tzi Espíritu Santo, ddadyo ga hmʉy, cja̱ rí hñe̱ ji̱tzi car nzajqui ca i pɛhtzi. \v 7 Dyo te guí mbe̱ni digue nʉr palabra nʉ xtú xihqui. I nesta da ttahqui hnar ddadyo hmʉy, ncjahmʉ güi yojpi güi hmʉh ca xtrá yo vez. \v 8 Guí tzö nʉr nda̱ji̱, i dyo göhtjo pʉ jabʉ i ne. Guí øde i jia, pe jin guí pa̱di jabʉ xcuá hñe̱je̱ cja̱ co jabʉ rí ma. I ncjadipʉ hne̱je̱ car Espíritu Santo. Guegue‑ca̱ i un yʉ cja̱hni car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi, masque jin gui pa̱j yʉ cja̱hni ja ncja ga dyøte.― \p \v 9 Diguebbʉ ya, pé bi dyön car Nicodemo: \p ―¿Ja ncja di jogui di ttajquije car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi?― \p \v 10 Cja̱ pé bi da̱h car Jesús: \p ―Nuquiguɛ, gúr ndo maestro, guí u̱jti cár ley ca Ocja̱ yʉ cja̱hni israelita. ¿Cja jin guí pa̱di ja i ncja nʉ xtú xihqui? \v 11 Cierto dí xihqui, gue yʉ cosa dí pa̱di rá zö, dí xihqui, pa gui hñemejʉ. Dí ña̱ ncja hnar testigo, dí xihquijʉ yʉ cosa xtú cca̱hti. Nuquiguɛjʉ, jin guí ne gui hñemejʉ ca dí xihquijʉ. \v 12 Xtú xihquijʉ ja i ncja cʉ cosa cʉ rí hñe̱ ji̱tzi, xtú jɛqui yʉ cosa yʉ i ni̱gui hua jar jöy, pa gui ntiendejʉ. Pe nuquɛjʉ, jin guí e̱me̱jʉ yʉ palabra xtú ma̱. Xi bbʉ gua xihquijʉ cʉ dda cosa cʉ bí ncja pʉ jar ji̱tzi, cʉ jí̱ bbe i fa̱jcua jar jöy, meno gri hñemejʉ bbʉ́. \p \v 13 Jin to i bbʉh ca xtrú mbøx pʉ jar ji̱tzi. Jønguitsjɛgö, dúr mi̱ngu̱ pʉ ji̱tzi, xtú ca̱jcö pʉ. Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. \v 14 Guí pa̱dijʉ ter bɛh ca̱ bi dyøti car Moisés bbʉ mí hño cʉ cja̱hni israelita pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Guegue bi dyøti hnar dibujo, ʉr cci̱ña̱ gá ttɛgui, bi hñi̱xi hnar za, bi bböhmi pʉ ña̱ pa di jianti göhtjo cʉ cja̱hni. Guejtigö da ncjaguigö ncja ngu̱ gá ncjajpi car cci̱ña̱. Da tti̱xquigö pʉ ña̱ hne̱je̱. \v 15 I nesta da ncja‑ca̱ pa jin da bbɛj yʉ cja̱hni yʉ da hñemegui. Da mɛhtzi‑yʉ́ car nzajqui ca jin da tjegue.― \s1 El amor de Dios para el mundo \p \v 16 Ca Ocja̱ i ndo ne yʉ cja̱hni hua jar jöy, cja̱ jin gui ne pa da bbɛdijʉ. Eso, bú pɛjni cár Tzi Ttʉ, jøña̱‑ca̱ mí hñi̱ji̱. Ca to da guati jár dyɛ, jin da bbɛdi, da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue. \v 17 Ca Ocja̱ jin guá mɛjni cár Ttʉ hua jar jöy pa di xij yʉ cja̱hni da gu̱titsjɛjʉ ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ. Guegue bú pɛjni cár Tzi Ttʉ pa da gʉhtzibi ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ yʉ cja̱hni. \p \v 18 Ca to da guati jár dyɛ cár Ttʉ ca Ocja̱, jin da cju̱h pʉ jabʉ da gu̱ti ca rá nttzo ca xí dyøte. Nu ca jin da guati pʉ, i tu̱u̱di ca rá nttzo ca xí dyøte. Ya xí ma̱n ca Ocja̱, da cju̱h pʉ jabʉ jin gui tzö, du hmʉjti pʉ göhtjo ʉr tiempo, porque jin gá ne gá hñemebi cár Ttʉ ca Ocja̱. Nucá̱, ddatsjɛ‑cá̱. \v 19 Bú e̱cua jar jöy ca hnaa ca mí jñɛjmi hnar jiahtzi. Nu cʉ cja̱hni hua jar mundo jin tza mí nejʉ car jiahtzi‑ca̱. Mí nejʉ di hmʉjtijʉ pʉ jar bbɛxu̱y pa jin di ni̱gui, ¿cja már nttzo ca mí øtijʉ? Car Tzi Ta ji̱tzi ya xí dyɛmbi cár castigo cʉ cja̱hni cʉ jin gá ne gá nguati car jiahtzi. \v 20 Cʉ cja̱hni cʉ i øti ca rá nttzo, i ʉhui car jiahtzi, cja̱ jin gui ne da guatijʉ, pa jin da ni̱gui, ¿cja rá nttzo ca xí dyøtijʉ? \v 21 Nu cʉ cja̱hni cʉ i øti ca rá zö, i cuatijʉ jar jiahtzi pa da cca̱htijʉ, ja i ncja ca xí dyøtijʉ, cja̱ pa da fa̱di gue ca Ocja̱ xí möx‑cʉ́ pa xcá dyøtijʉ ca rá zö. \s1 Juan el Bautista vuelve a hablar de Jesús \p \v 22 Diguebbʉ ya, car Jesús bi bøm pʉ jar jñini Jerusalén, bi ma gá ma jar estado Judea. Bi mɛhui quí amigo cʉ mí tɛni. Bú hmʉpjʉ pʉ Judea tengu mpa, cja̱ mí xixjʉ cʉ cja̱hni. \v 23 Guejti car Juan mí xix cʉ cja̱hni pʉ jar lugar ca mí tsjifi Enón, como már cja deje rá ngu̱ pʉ. Car lugar Enón mí nzøtihui car lugar Salim. Mbá e̱h cʉ cja̱hni pʉ jabʉ már bbʉh car Juan, cja̱ guegue mí xitzi. \v 24 Como jí̱ bbe mí cjoti födi car Juan. \p \v 25 Cʉ ddaa quí möxte car Juan mí ntøxtihui cʉ ddaa quí jefe cʉ judio. Mí ña̱jʉ digue cʉ ntsjʉti cʉ mí øti cʉ judio pa di jogui di guati ca Ocja̱ cja̱ co car tsjixtje ca mí øti car Juan. \v 26 Diguebbʉ ya, quí amigo car Juan bi guatijʉ guegue, bi göxjʉ te mí ncja, bi xijmʉ, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, Maestro, bbʉ nguír hmʉj nʉ rí ncjanʉ nʉr da̱tje Jordán, nguí yojmi ca hnar hñøjø, nguí xijquije guegue‑ca̱ xí hñi̱x ca Ocja̱ pa da gʉzquigöjʉ ca rá nttzo. Ya xqui bbʉjcua car hñøjø‑ca̱, cja̱ ba ndo hñɛdi yʉ cja̱hni, i tɛnijʉ, cja̱ guegue i xitzi hne̱je̱.― \p \v 27 Bi da̱j ya car Juan, bi hñi̱na̱: \p ―Jin to di hñeme car hñøjø‑ca̱ bbʉ di ji̱na̱ car Tzi Ta ji̱tzi. Guegue‑ca̱ i mandado toca̱ da tti̱htzibi hua jar jöy. \v 28 Nuquɛjʉ, gú dyøjtsjɛjʉ bbʉ ndú ma̱ngö: “Jin gá hñi̱xquigö car Tzi Ta ji̱tzi pa gua mandadoquijʉ. Nugö xpá mɛnquitjojo, xtú hmɛtogö pa gu xij yʉ cja̱hni: “Ya xpa e̱h car hñøjø ca ndí tøhmijʉ. \v 29 Nugö, jin dí cja ndumʉy ca ya xqui ddɛn car Jesús. Ji̱na̱, dí mpöjcö göhtjo mbo ʉm tzi mʉy. Dí ncja ngu̱ hnar hñøjø ca i föx cár amigo car ttöjte. Cja̱ bbʉ ya xta ntja̱jti cár amigo, i mpöh car möxte hne̱je̱. \v 30 Nuya i nesta más da ndo tti̱htzibi car Jesús, cja̱ nuguigö, ya jin da tti̱zquigö.― Ncjanʉ gá ma̱n car Juan. \s1 El que viene de arriba \p \v 31 I bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ i u̱jtiguijʉ, i xijquijʉ ja i ncja cʉ cosa hua jar jöy. Guegue‑cʉ i tti̱htzibijʉ hua jar mundo. Pe como mi̱ngu̱tjojʉ hua jar mundo, jin gui pa̱dijʉ ter bɛh ca̱ bí ncja pʉ jar ji̱tzi. Guejtjo i bbʉ ca hnar cja̱hni xcuá hñe̱ ji̱tzi cja̱ i nzojquijʉ. Más rá zö guegue ni ndra ngue cʉ ddaa cʉ i tti̱htzibi. \v 32 Guegue‑ca̱ i xij yʉ cja̱hni ja i ncja cʉ cosa cʉ xpá cca̱hti cja̱ xpá dyøh pʉ jar ji̱tzi. Pe tzi yotjo yʉ cja̱hni i e̱me̱jʉ ca i ma̱. \v 33 I bbʉ tengu̱di cʉ cja̱hni cʉ i e̱me̱bijʉ cár palabra ca hnaa ca xcuá hñe̱h pʉ ji̱tzi. Nucʉ́, i ncjajʉ ncja ngu̱ testigo, i xijmʉ cʉ pe ddáa, cierto car palabra ca xí ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi: tzʉdi, xí ma̱n‑cá̱, ya xpá mɛjni cár Tzi Ttʉ hua jar jöy. \v 34 Car cja̱hni ca xcuá hñe̱h pʉ ji̱tzi i ma̱n cʉ palabra cʉ xí xih car Tzi Ta ji̱tzi, como i yojmi cár Tzi Espíritu ca Ocja̱. Car Tzi Espíritu‑ca̱ i fötzi göhtjo ʉr tiempo, jin gui wembi. \v 35 Car Tzi Ta ji̱tzi i ne cár Tzi Ttʉ, cja̱ xí döjti cár cargo pa da mandadobi göhtjo cʉ i bbʉ jar jöy. \v 36 Car cja̱hni ca i e̱me̱ cár Tzi Ttʉ ca Ocja̱, ya xqui pɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue. Nu ca to jin gui ne da hñeme cár Ttʉ ca Ocja̱, jin da mɛhtzi car nzajqui‑ca̱, como car Tzi Ta ji̱tzi jin gui ne da cca̱hti car cja̱hni‑cá̱, cja̱ da un cár castigo ca rí ntzöhui. \s1 Jesús y la mujer de Samaria \c 4 \p \v 1 Diguebbʉ ya, cʉ fariseo bi dyødejʉ car jña̱, ya xi mbá ndo hñɛdi cʉ cja̱hni, mbá cuatijʉ car Jesús, cja̱ nuca̱, mí xitzi. Guegue car Jesús, cja̱ co car Juan már bbʉh pʉ jar estado Judea, hnanguadi car da̱tje Jordán. Más már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ mí tɛn car Jesús ni ndra ngue cʉ mí tɛn car Juan. \v 2 Jí̱ mí gue car Jesús mí xix cʉ cja̱hni. Guegue quí möxte cʉ mí yojmi, mí xitzi. Cja̱ bi tsjih cʉ fariseo te mí ncja. \v 3 Nu car Jesús, bbʉ mí dyøde, ya xquí tsjih cʉ fariseo ter bɛh ca̱ már pɛ guegue, nubbʉ, bi wem pʉ jar estado Judea, pe gá ma nʉ jar estado Galilea. Má yojmi quí amigo cʉ mí föxjʉ. \p \v 4 Mí nesta di tjoh pʉ jar jöy Samaria pa di zøti pʉ Galilea. \v 5 Bi zøtijʉ hnar tzi jñini ca mí tsjifi Sicar. Car tzi jñini‑ca̱ már nzøtihui ca hna pɛdazo ʉr jöy ca múr mɛjtijma̱ja̱ ca ndor José. Ca ndor Jacobo, cár ta car José, xquí zoquibi car pedazo‑ca̱ gá herencia. \v 6 Pʉ jár nttza̱ni car jñini Sicar mí bbʉh hnar ttöti. Mí tsjifi ʉ́r ttöti ca ndor Jacobo. Bi zøti pʉ car Jesús, ya xi mí ju̱xadi. Ya xcuí bo ʉ́r cuɛ pʉ jar hñu̱, cja̱ bi mi̱h pʉ hnanguadi car ttöti. \v 7 Diguebbʉ ya, bú e̱h hnar bbɛjña̱, múr mi̱ngu̱ pʉ, hne̱ bi gʉxi deje. Car Jesús bi xifi, i̱na̱: \p ―Ddajqui tzʉ ʉr deje, gu tzi.― \p \v 8 Már ddatjsɛ car Jesús, como ya xquí ma nʉ jár centro car jñi̱ni quí möxte cʉ mbá yojmi. Xquí möjmʉ du töjmʉ te di zijʉ. \p \v 9 Car bbɛjña̱ ʉ́m Samaria bi da̱j ya bbʉ, i̱na̱: \p ―¿Dyoca̱ guí öjqui deje pa gui tzi, siendo gúr judioguɛ? Nuguigö, dúr mi̱ngu̱ hua Samaria.― \p Car bbɛjña̱ bi ma̱n nʉr palabra‑nʉ porque cʉ judio jí̱ mí johui cʉ́m Samaria, cja̱ jí̱ mí ntzixihui. \v 10 Pé bi da̱h car Jesús, bi hñi̱mbi: \p ―Bbʉ gri pa̱di toguigö hne̱ ja i ncja car nzajqui ca rí hñe̱h ca Ocja̱, nubbʉ, nuquiguɛ güi dyöjqui deje pa güi tzi. Car deje ca gua ddahquigö, i úngui nzajqui cʉ to i tzi.― \p \v 11 Nubbʉ, pé bi ma̱n car bbɛjña̱: \p ―Nuquɛ, tada, jin te guá tu̱ pa grí cjʉx car deje, cja̱ rá ndo je̱ nʉr ttöti. ¿Jabʉ güi tu̱ car deje güi ddajqui, car deje guí ma̱nguɛ da ddajqui cam nzajqui? \v 12 Casʉ, ¿más guí mandadoguɛ ni ndra ngue ca ndom tajʉ, car Jacobo? Guegue mí tzi nʉr deje‑nʉ́, guejti quí ba̱jtzi cja̱ co quí zu̱we̱ mí tzijʉ, cja̱ bi zoguije na̱r ttöti‑ná̱.― \p \v 13 Pé bi da̱h car Jesús, bi xifi: \p ―Na̱r deje i po na̱r ttöti, bbʉ to da zi, pé xta yojpi xta du̱tjetjo. \v 14 Nu car deje dí xihqui, ca to da zi, ya jim pé da yojpi da du̱tje. Como car deje dí un yʉ cja̱hni, da ncja ngu̱ hnar pøtje ca jin gui xö. Segue ba pøh car deje pʉ mbo ʉ́r tzi mʉy car cja̱hni, i un car nzajqui ca jin da tjegue.― \p \v 15 Diguebbʉ ya, bi ma̱n car bbɛjña̱: \p ―Nuquɛ, tada, ddajqui tzʉ car deje ca guí ma̱nguɛ, pa ya jin gu tu̱tje, cja̱ ya jin da nesta gu e̱cua, hne̱ gu cjʉxi deje.― \p \v 16 Car Jesús bi xih, bbʉ: \p ―Ma bú mahti quer da̱me, cja̱ gu e̱jmi hua.― \p \v 17 Bi da̱h car bbɛjña̱, bbʉ: \p ―Jin te dí hñi̱jcö da̱me.― \p Nu car Jesús bi hñi̱mbi: \p ―Rá zö nʉ xcú ma̱. Jin te guí pɛhtzi da̱me. \v 18 Porque xcú yojmi cʉtta quir da̱me, cja̱ nu ca guí bbʉbi ya, guejti‑ca̱ jí̱ ir da̱me. Cierto nʉ xcú xijqui.― \p \v 19 Diguebbʉ ya pé bi ma̱n car bbɛjña̱: \p ―Nuquɛ, tada, dí i̱ngö gúr vinador. Göhtjo guí pa̱di. \v 20 Cʉ ndom titaje, mí pøxi nʉ jar ttøø‑nʉ, mbí nda̱nejʉ ca Ocja̱ nʉ bí cjanʉ. Nuquiguɛjʉ, guí judiojʉ, guí ma̱jmʉ, bbʉ to i ne da nzoh ca Ocja̱, da ma pʉ jar jñini Jerusalén. Xiquiguɛ, ¿te guí xijquije? ¿Tema lugar i ne ca Ocja̱ pa gu nzojmʉ?― \p \v 21 Bi da̱h car Jesús, bbʉ: \p ―Dyøjma̱ja̱ nʉ gu xihqui, ya xta zøh car pa bbʉ gui ma gui nzojmʉ car Tzi Ta ji̱tzi sin que gui pøxijʉ nʉ jar ttøø‑nʉ nim pa gui möjmʉ pʉ Jerusalén. \v 22 Nuquiguɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Samaria, jin guí pa̱dijʉ ter fɛh ca̱ guí nda̱nejʉ. Nugöje, dí judioje, dí pa̱dije toca̱ dí nda̱neje. I ma̱m pʉ jar Escritura, dur judio ca hnar hñøjø ca da gʉhtzibi ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni hua jar mundo. \v 23 Ya xpa e̱h car pa, cja̱ mero ya xí nzøjø, ya xqui bbʉh cʉ cja̱hni cʉ i nzojmʉ ca Ocja̱ ncja ngu̱ ga ne guegue. Nucʉ, i jonijʉ ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉyjʉ cja̱ i e̱me̱jʉ ca ncjua̱ni. Car tsjödi‑ca̱, i tzøh car Tzi Ta ji̱tzi. \v 24 ʉr Espíritu car Tzi Ta ji̱tzi. I bbʉy ncjá ʉr nda̱ji̱. Nu cʉ cja̱hni cʉ i ne da guatijʉ car Tzi Ta ji̱tzi, ni jabʉ i nesta da ma. I nesta da guatijʉ mbo ʉ́r tzi mʉyjʉ, guejtjo i nesta da ba̱dijʉ ja i ncja guegue.― Guejnʉ bi ma̱n car Jesús. \p \v 25 Diguebbʉ ya pé bi ma̱n car bbɛjña̱, i̱na̱: \p ―Ya xtú øjcö, xtu e̱h ca hnar cja̱hni ca xtrú hñi̱x ca Ocja̱ pa da mandadoguijʉ. Guegue da tsjifi car Mesías, guejtjo da tsjifi ʉr Cristo, hne̱je̱. Bbʉ xtu e̱h‑ca̱ da ujtiguijʉ göhtjo ja i ncja ca Ocja̱.― \p \v 26 Bi da̱j ya car Jesús, \p ―Guejquigö di ña̱hui dúr Cristo. Guejquigö xí hñi̱xquigö ca Ocja̱ pa gu föx yʉ cja̱hni hua jar jöy.― \p \v 27 Diguebbʉ ya, pé bi zøh quí möxte car Jesús, bi cca̱htijʉ már ña̱hui car bbɛjña̱‑ca̱. Bi hño í mʉyjʉ, bbʉ, cja̱ mí ne di dyönijʉ: ¿“Ter bɛh ca̱ nguí ma̱jmi nʉr bbɛjña̱‑nʉ?” o “¿Te i joni‑nʉ?” Pe mí pɛhtzi ʉ́r tzöjʉ, cja̱ jin te gá xijmʉ. \v 28 Nu car bbɛjña̱ bi zoti pʉ cár xøni, bi ma gá ngoh pʉ jár centro car jñini, bú cöx cʉ cja̱hni ter bɛh ca̱ xquí ncja, bú xijmʉ: \p \v 29 ―Mö nttzɛdi, möjö gu má cca̱htijʉ hnar hñøjø xí xijqui göhtjo cʉ xtú øte. ¿Cja jin gui gue car Cristo ca dí tøhmijʉ?― \p \v 30 Diguebbʉ ya, bi dɛnijʉ car bbɛjña̱ cʉ cja̱hni, bi bønijʉ jar jñini, mír möjmʉ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús. \p \v 31 Jim be mbá coh car bbɛjña̱, nu car Jesús már ña̱hui quí möxte. Guegue‑cʉ mí xijmʉ car Jesús, ya xi mír ntzöhui di zi. Mí i̱na̱jʉ: \p ―Nuquɛ, Maestro, tziguɛ ya.― \p \v 32 Nu car Jesús bi xih‑cʉ: \p ―I bbʉh ca dí tzigö macja̱ guí i̱na̱jʉ jin te dí pɛhtzi pa gu tzi.― \p \v 33 Diguebbʉ ya quí möxte bi hñöntsjɛjʉ, bi ma̱jmʉ: \p ―Ja̱di, ¿cja huá i bbʉh ca to xpá jña̱mpi te xí nzi‑nʉ?― \p \v 34 Nu car Jesús pé bi ma̱m bbʉ: \p ―Nugö, jin tza dí tu̱ntju̱ bbʉ dí pɛh car bbɛfi ca xí ddajqui cam Tzi Ta ji̱tzi. Ncjahmʉ dí ñi̱ña̱tjo bbʉ dí øti car bbɛfi‑ca̱, cja̱ i nesta gu cjuajti. \v 35 Nuquɛjʉ, pe ntoja guí ma̱jmʉ: “I bbɛjti go za̱na̱ pa da cja tsjattɛy.” Dyøjma̱jʉ na̱ dí xihquijʉ. Gui jiantijʉ ya yʉ jua̱ttɛy, ya xí ccaxti yʉ ttɛy. Guejya xta cja tsjattɛy ya.― Bbʉ már ma̱ndi nʉr palabra‑nʉ car Jesús, ya xi mbá cuati cʉ cja̱hni xcuí hñe̱h car jñini Sicar. \v 36 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Nuquɛjʉ, guí ncjajʉ ncja yʉ xattɛy, cja̱ da ttahqui quer tja̱ja̱jʉ. Gui ma gui cuajtijʉ yʉ cja̱hni yʉ i ne da dɛnguigö, pa jin da bbɛdi. Nubbʉ, gu mpöjmʉ, dí göhtjojʉ, ngu̱ na̱r monttɛy, ngu̱ yʉ xattɛy. \v 37 Ya xí nzʉh car jña̱ ca i jma̱: “Xí ponttɛy ca hnaa, cja̱ ca pe hnaa da xattɛy.” \v 38 Nugö dú cu̱hquijʉ hua pa güi xattɛyjʉ hua jabʉ jí̱ xquí pɛjmʉ. Pé dda cja̱hni xí mon car semilla, xí xij yʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱. Cja̱ nuquɛjʉ, xí tocaquijʉ gui cuajtijʉ yʉ cja̱hni.― \p \v 39 Car jñi̱ni Sicar mí bbʉh pʉ jar jöy Samaria. Már ngu̱ cʉ́m Sicar bi hñeme car Jesús. Nucʉ́, mbá yojmʉ car bbɛjña̱ ca xquí xijmʉ, guegue xquí ntjɛhui hnar hñøjø ca mí pa̱di göhtjo cʉ xquí dyøti guegue, göhtjo cár vida. \v 40 Eso bú e̱h cʉ cja̱hni‑cʉ, mí mi̱ngu̱ Samaria, bi guatijʉ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, cja̱ bi dyöjpijʉ favor di hmʉpjʉ tzʉ, tengu̱ mpa. Cja̱ guegue bi døhmi yojpa pʉ, bi ujti cʉ cja̱hni. \v 41 Cja̱ bbʉ mí dyødejʉ cʉ palabra cʉ mí ma̱n car Jesús, bi ngu̱jqui cʉ cja̱hni cʉ bi hñemejʉ. \v 42 Cʉ cja̱hni cʉ bi hñeme, bi xijmʉ car bbɛjña̱ bbʉ: \p ―Nuya guejtigöje dí e̱me̱je nʉr Jesús, pe jin gui jøntsjɛ car palabra xcú xijquije. Nuya gue yʉ palabra xtú øjtsjɛje xcá ma̱n nʉr Jesús. Ya xtí pa̱dije, guegue nʉr Jesús da gʉzquijʉ ca rá nttzo ca dí tu̱jʉ, göhtjo yʉ cja̱hni yʉ i bbʉjcua jar mundo.― \s1 Jesús sana al hijo de un empleado del gobierno \p \v 43 Car Jesús, bbʉ ya xquí døhmi cʉ yojpa pʉ Samaria, bi bøm pʉ gá ma jar estado Galilea. Mí yojmi quí möxte. \v 44 Bi má gá ngojti pʉ jár jöy guegue, pʉ jabʉ jin tza di dɛn yʉ cja̱hni. Como guejtsjɛ car Jesús bi ma̱: Jin da tti̱htzibi hnár jmandadero ca Ocja̱ pʉ jabʉ ʉr mi̱ngu̱. \v 45 Bbʉ ya xti zøti pʉ Capernaum, pʉ jar estado Galilea, cʉ mi̱ngu̱ pʉ bú e̱jmʉ bi da̱jmʉ car Jesús, mí ndo mpöjmʉ, como xcuí cca̱htijʉ cʉ milagro rá ngu̱ cʉ xcuí dyøti car Jesús pʉ jar jñini Jerusalén. Como guejti cʉ mi̱ngu̱ pʉ Galilea xquí möjmʉ pʉ jar mbaxcjua pʉ Jerusalén. \p \v 46 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi ma gá nzøti pʉ jar jñini Caná, pʉ jar estado Galilea. Ya xi mír cja yo vez mír zøti pʉ. Guehpʉ jar jñini Caná car Jesús xquí cjajpi car deje xquí cja ʉr vino. Nu pʉ jar jñini Capernaum mí bbʉh ca hnar hñøjø ca mí pɛjpi car rey, cja̱ mí jnin cár ttʉ. \v 47 Bi dyøh car hñøjø, ya xcuí goh pʉ Judea car Jesús, ya pé xquí zøh pʉ Galilea, cja̱ bi má pʉ jar jñini Caná, bú jon car Jesús. Bi ntjɛhui cja̱ bi dyöjpi favor di ma tzʉ pʉ́r ngu̱, du dyøtjebi cár ttʉ, como ya xi mír ma di du̱. \v 48 Nu car Jesús ya, bi xih car hñøjø: \p ―Nuquɛjʉ, guí ne gui cca̱htijʉ milagro, cja̱ bbʉ ji̱na̱, jin guí ne gui hñe̱me̱jʉ, ¿cja dí yobbe cár ttzɛdi ca Ocja̱?― \p \v 49 Nubbʉ, bi da̱h car hñøjø, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛ, tada, gu mɛ tzʉ nttzɛdi, hnar favor. Ya xta du̱ cam ttʉ.― \p \v 50 Nu car Jesús bi xij ya: \p ―Maguɛ ya, ya xí zö quer ttʉ.― \p Nubbʉ, car hñøjø bi hñeme nʉr palabra nʉ bi ma̱n car Jesús, cja̱ bi ma ʉ́r ngu̱. \v 51 Cja̱ bbʉ ya xti zøti pʉ́r ngu̱, bú pøh quí muzo car hñøjø, bi xijmʉ: \p ―Ya xí joh quer ttʉ.― \p \v 52 Diguebbʉ ya, bi dyön car hñøjø: \p ―¿Como tema hora xí mʉdi xí jogui?― \p Cja̱ bi da̱h cʉ muzo, bi xijmʉ: \p ―Mande, mí zʉdi ngu̱ la una bbʉ mí nde, bi wen car pa.― \p \v 53 Nubbʉ, bi ba̱h car hñøjø‑ca̱, exque gue car hora ca xcuí ma̱n car Jesús: “Ya xí zö quer ttʉ,” mismo car hora‑ca̱ bi joh cár ba̱jtzi. Cja̱ bi hñeme car Jesús, guegue göhtjo co quí familia. \p \v 54 Ya xi mír cja yo vez ca mír dyøti milagro car Jesús. Nʉr milagro‑nʉ bi dyøti car Jesús bbʉ xcuí goh pʉ Judea, pé má tzøti pʉ Galilea. \s1 Jesús sana al paralítico de Betesda \c 5 \p \v 1 Bbʉ ya xquí tzi cja mpa, pé bi ncja hnar mbaxcjua pʉ Jerusalén, bi guatijʉ pʉ rá ngu̱ cʉ judio. Guejti car Jesús bi bøx pʉ jar jñini Jerusalén pe hnar vez. \v 2 Pʉ Jerusalén mí bbʉh hnar tanque ca mí po deje, mí nzøtihui car cjoti ca mí coti göhtjo car ciudad. Car tanque mí bbʉ cerca pʉ jar goxtji pʉ jabʉ mír ñʉti cʉ dɛjti, cja̱ mí ju̱ cár tju̱ju̱ Betesda. Ncjapʉ nguá xijmʉ cʉ cja̱hni cʉ mí ña̱ gá hebreo. Mí bbʉ cʉtta portal jáy nttza̱ni car tanque, \v 3 cja̱ mí cuati pʉ rá ngu̱ cʉ döhtji, mí bbom pʉ ja portal. Guegue‑cʉ mí tzöhui rá ngu̱ clase cʉ jnini. Mí bbʉh pʉ cʉ godö, co cʉ dohua, co cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí tzö di hña̱ni. Már tøhmijʉ di hña̱n car deje. \v 4 Bbʉ‑bbʉ mbá ca̱h hnar ángele, mí cjajpi mí hña̱n car deje. Nubbʉ, car döhtji ca di ga̱ta nttzɛdi primero bbʉ nguá hñá̱n car deje, nuca̱ di joh‑ca̱, di wen car jnini ca mí tzöhui. \v 5 Már bbʉh pʉ hnar hñøjø, ya xi mí pɛhtzi treinta y ocho año jí̱ mí tzö di hño. \v 6 Car Jesús bi cca̱hti car döhtji‑ca̱, már bbɛm pʉ, cja̱ bi ba̱di, ya xi már ndo ngu̱ cjeya xquí tzöhui car jñini‑ca̱, guejtjo ya xquí ndo dura pʉ jár nttza̱ni car tanque. Guegue bi dyön car döhtji, bbʉ: \p ―¿Cja guí ne gui zö?― \p \v 7 Bi da̱j ya car döhtji, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛ, tada, u̱jtjo to da hñi̱jcö pʉ jar tanque bbʉ ga hña̱n car deje. Bbʉ dí tzögö gu ca̱ti, ya xní hmɛto pé hnaa, xní ga̱ti, i ta̱guigö.― \p \v 8 Nubbʉ, bi da̱h car Jesús, bi xifi: \p ―Bböj ya, gui cjʉx quer mfi̱di, cja̱ gui hño.― \p \v 9 Nguetica̱ bi zö car hñøjø, bi nantzi, bi gʉx cár mfi̱di, bi hño. Bbʉ mí ncja‑ca̱, mí nsabado, car pa ca mí tzu̱jpi cʉ judio. \v 10 Diguebbʉ ya, cʉ dda möcja̱ cʉ mí mandadobi cʉ judio bi xijmʉ car hñøjø ca xquí zö: \p ―Jin gui tzö gui tu̱x quer mfi̱di ya, como nuya, ʉr pa dí tzöyajʉ. Jin gui tzö te gu pɛjmʉ ya.― \p \v 11 Pé bi da̱h car hñøjø ca múr döhtji jma̱ja̱: \p ―Car hñøjø ca xí dyøtjegui, guegue xí xijqui: “Cjʉx quer mfi̱di cja̱ gui hño.”― \p \v 12 Nubbʉ, quí jefe cʉ judio pé bi dyönijʉ car hñøjø, bi hñi̱mbijʉ: \p ―¿Toca̱ xí xihqui gui cjʉx quer mfi̱di cja̱ gui hño?― \p \v 13 Nu car hñøjø jin gá mba̱di te múr ju̱ cár tju̱ju̱ car cja̱hni ca xquí jojqui, como már dʉdi pʉ cʉ cja̱hni, cja̱ ya xquí wem pʉ car Jesús. \v 14 Diguebbʉ ya, bbʉ mí hna rato, car hñøjø pé bi ntjɛhui car Jesús pʉ jar templo. Cja̱ car Jesús ya bi xifi: \p ―Cca̱htijma̱, ya xcú zö. Gui jiɛj ya ca rá nttzo ca nguí øte, pa jim pé da zʉhqui pé hnar cosa más drá ʉ́.― \p \v 15 Diguebbʉ ya car hñøjø bi ma bú cöx quí jefe cʉ judio, mí gue car Jesús ca xquí dyøtje. \v 16 Mí dyøj ya‑ca̱ quí jefe cʉ judio, bi ʉjʉ car Jesús, cja̱ bi dyøhtibijʉ tu̱jni, como guegue mí dyøtje döhtji car pa nsabado, gue car pa mí tzu̱jpijʉ. \v 17 Nu car Jesús, bbʉ mí ttöni ¿dyoca̱ mí pɛh car pa gá nttzöya? bi xih cʉ cja̱hni cʉ mí hñöni: \p ―Göhtjo ʉr pa i øti ca rá zö cam Tzi Ta ji̱tzi, jin gui tzöya‑ca̱. Hne̱jquigö, dí ncjadipʉ, dí föx yʉ cja̱hni göhtjo ʉr pa.― \p \v 18 Nu cʉ judio cʉ mí mandado, bbʉ mí dyødejʉ nʉr palabra‑nʉ, más gá ndo ungui ʉr cuɛ. Bi mpɛguijʉ bi jioni ja drí möhtijʉ, como car Jesús jí̱ mí tzu̱jpi car pa gá nttzöya. Jønca̱, pé xquí ma̱, mero múr ta guegue car Tzi Ta ji̱tzi, ncjahmʉ mí ne di cjatsjɛ ca Ocja̱. Eso, cʉ judio‑cʉ mí ndo ʉjʉ car Jesús. \s1 La autoridad del Hijo de Dios \p \v 19 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi xih cʉ judio cʉ mí ja̱ ʉ́r cargojʉ: \p ―Cierto na̱r palabra na̱ gu xihquijʉ, nugö ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱, cja̱ jin dí mbe̱ntsjɛ ja grá pɛjcö. Dí cca̱hti ja ncja ga pɛh cam Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ dí øti ncjadipʉ. \v 20 Como i negui cam Tzi Ta pʉ ji̱tzi, i u̱jtigui göhtjo ja ncja grá pɛjcö, eso, dí øtigö milagro. Segue gu øtigö göhtjo ca da u̱jtigui cam Tzi Ta. Nuquiguɛjʉ, xquí cca̱htijʉ cʉ dda milagro más drá nzɛdi ni ndra ngue cʉ ya xcú cca̱htijʉ. Nubbʉ, da ndo hño ir mʉyjʉ, bbʉ. \v 21 Rá nzɛh cam Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ guegue da cjajpi da jña̱ ʉ́r jña̱ cʉ ánima, pé da xotzi, da un car nzajqui ca jin da tjegue. Hne̱quigö, ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱, dí pɛhtzi cam cargo pa gu ungui nzajqui göhtjo cʉ to dí ne gu xotzi. \v 22 Bbʉ xta nantzi cʉ ánima cja̱ da tja̱mpi ʉr huɛnda, jin gui gue cam Tzi Ta da juzga‑cʉ́. Nugö, xtá juzga. Como ʉ́r Ttʉguigö car Tzi Ta ji̱tzi, xí ddajqui cam cargo pa gu cja ʉr nzöya. \v 23 I ne guegue parejo da tti̱zquibbe dí yobbe. Yʉ cja̱hni yʉ i despreciaguigö, ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱, nuyʉ́ i despreciajʉ hne̱je̱ car Tzi Ta ji̱tzi, como nucá̱ xpá mɛnquigö. \p \v 24 Cierto na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ, cʉ cja̱hni cʉ i ju̱hpi ndu̱mʉy yʉ palabra dí ma̱, guejtjo i e̱me̱, gue car Tzi Ta ji̱tzi xpá mɛnquigö. Guegue‑cʉ ya xqui pɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue, cja̱ jin da cju̱h pʉ jabʉ da gu̱tijʉ ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ. Má̱hmɛto, ya xi mír ma di bbɛdijʉ, pe nuya, ya xí ndöti car nzajqui ca jin da tjegue. \v 25 Dyøjma̱jʉ na̱r palabra na̱ gu xihquijʉ: Nugö, ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱. Ya xí nzʉj nʉr pa, ya xtú fʉh cam bbɛfi. Dí nzoj yʉ cja̱hni, como jin gui pɛhtzi‑yʉ́ car nzajqui ca jin da tjegue. Cʉ to da dyøh ca dí ma̱ngö, xtá ungö cár nzajqui. \v 26 Car Tzi Ta ji̱tzi i pɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue, cja̱ rí hñe̱ guegue car nzajqui‑ca̱. Hne̱quigö, como ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱, dí pɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue. Guejtjo xí ttajqui cam cargo pa gu un yʉ cja̱hni car nzajqui‑ca̱. \v 27 Cam Tzi Ta ji̱tzi xí hñi̱xquigö pa gu cja ʉr nzöya, gu ja̱mpi ʉ́r huɛnda yʉ cja̱hni, como guejquigö dúr cja̱hni xpá mɛnqui hua jar jöy. \v 28 Dyo dí dyo ir mʉyjʉ por rá ngue nʉ xtú xihquijʉ. Ya xpa e̱h car hora bbʉ xtá nzojni göhtjo cʉ cja̱hni, gu ncjá ncja hnar nzöya, xtá mahti göhtjo cʉ ánima. Nucʉ́, xta dyøh bbʉ xtá nzojcö, cja̱ da bøxijʉ pʉ jabʉ xquí hñöjmʉ. \v 29 Göhtjo da nantzijʉ. Cʉ xí dyøti ca rá zö da ttun car nzajqui ca jin da tjegue. Nu cʉ xí dyøti ca rá nttzo da ttɛmbi cár castigojʉ, da cju̱h pʉ jabʉ da gu̱ti ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ. \s1 Pruebas de la autoridad de Jesús \p \v 30 Göhtjo yʉ dí øtigö, dí yobbe cam Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ guegue i xijqui ter bɛh ca̱ gu øte. Cam Tzi Ta xí hñi̱xquigö gá nzöya, cja̱ dí juzga yʉ cja̱hni ncja ngu̱ ga xijqui. Dí øhtibi jujticia yʉ cja̱hni, como dí pɛjpi car Tzi Ta ca xpá mɛnqui. Jin dí øhtibitjo ncja ngu̱ dra mbe̱ntsjɛ. \v 31 Dí jñɛbbe hnar cja̱hni xí ttzojni pa da dö cár aclaración. I ttönguigö tema cargo dí pɛhtzi. Jin di joh bbʉ gua dötsjɛ cam palabra, como jin di tte̱me̱gui. \v 32 I bbʉh ca hnam testigo ca i föxqui. Dí pa̱di, i ma̱n ca ncjua̱ni car testigo‑cá̱, cja̱ rí ntzöhui da tte̱me̱. \v 33 Nuquiguɛjʉ, gú cu̱jmʉ jmandadero, bi möjmʉ pʉ jabʉ már bbʉh car Juan, bú önijʉ guegue jabʉ xtá e̱jcö. Guegue bi ma̱n ca ncjua̱ni, bi xihquijʉ jabʉ xtá e̱jcö, cja̱ gú dyødejʉ ter bɛh ca̱ bi ma̱. Car Juan bi dö cár palabra ncja ngu̱ hnar testigo. \v 34 Nugö, jin tza dí nesta yʉ cja̱hni pa da dö cár testimoniojʉ, toguigö, como i bbʉ pé hnam testigo ca jin gur cja̱hni. Nuya, dí mbe̱mbiquijʉ digue ca mí xihquijʉ car Juan, xa̱jma̱ gui hñemejʉ, guejquigö xpá mɛnquigö car Tzi Ta ji̱tzi cja̱ pa ncjapʉ gui tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \v 35 Car Juan mí xihquijʉ ca ncjua̱ni. Tzi clarotjo mí nzohquijʉ. Mí jñɛjmi hnar lámpara ca i yoti rá zö. Nuquɛjʉ, tengu̱ mpatjo gú dyøjmʉ car palabra mí ma̱ guegue, ncjahmʉ nguí ne güi hñe̱me̱jʉ. \v 36 Car Juan mí xihquijʉ ntjumʉy jabʉ xtá e̱jcö. Mír ntzöhui güi hñe̱me̱jʉ ca mí ma̱. Nu cʉ milagro dí øtigö, mas rá ndo zö‑cʉ pa gui hñe̱me̱jʉ, gue car Tzi Ta ji̱tzi xpá mɛnquigö, cja̱ xí ddajqui poder. Como xí ddajqui cam ttzɛdi cja̱ co cam ntsjɛjqui pa gu øti‑cʉ́, eso, dí øte. \v 37 Guegue cam Tzi Ta xpá mɛnqui hua jar jöy. Guejtjo xí dö cár palabra xí ma̱ toguigö. Ncjahmʉ ʉr testigo guegue, pe como jin gur cja̱hni, jin gui tzö gui cca̱htijʉ dra bböh pʉ, o gui dyødejʉ dra ña̱, como jin gui ni̱gui. \v 38 Pe nde̱jma̱ ya xí dö cár palabra cam Tzi Ta. Guehpʉ ja Escritura xí dö cár testimonio. Nuquiguɛjʉ, jin guí e̱me̱jʉ cár palabra cam Tzi Ta, como jin guí e̱me̱jʉ, ¿cja guejcö xpá mɛnqui‑ca̱? \v 39 Nuquɛjʉ, guí mpɛguijʉ guí nxödijʉ cʉ Escritura, como guí i̱na̱jʉ, bbʉ gui dyøtijʉ ncjapʉ, xquí tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Pe guejtsjɛ cʉ Escritura i ma̱ guejquigö gua e̱jcö pa gua un yʉ cja̱hni car nzajqui‑ca̱. \v 40 Nuquiguɛjʉ, jin guí ne gui hñemeguijʉ pa gu ddahquijʉ car nzajqui ca dá ja̱. \p \v 41 Nugö, jí̱ xtá e̱jcö pa gu joni ja drí hñi̱zquigö yʉ cja̱hni. Gue car Tzi Ta ca bí bbʉ ji̱tzi i i̱zquigö. \v 42 Nuquiguɛjʉ, hnahño gri mbe̱nijʉ. Dí pa̱di, jin guí nejʉ ca Ocja̱ cja̱ jin guí i̱zquigöjʉ. \v 43 Cam Tzi Ta ji̱tzi xpá mɛnquigö cja̱ xí ddajqui cam cargo. Nuquiguɛjʉ, jin guí e̱me̱jʉ, ¿cja cierto xtá e̱jcö pʉ? Bbʉ di hñe̱je̱ pé hnar cja̱hni ca di ja̱tsjɛ cár cargo, nucá̱ güi hñemejʉ‑ca̱. \v 44 Pe jin guí ne gui hñemejʉ nʉr palabra dá ja̱. Nuquɛjʉ, guí ndo ne pa da tzøhquijʉ cja̱ da hñi̱zquijʉ quir mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. Jin guí jonijʉ ja grí hmʉpjʉ pa da tzøhquijʉ ca Ocja̱. Guegue i bbʉjtsjɛ, ddatsjɛ ca Ocja̱ rí ntzöhui gu i̱htzibijʉ. \v 45 Ba e̱h car pa bbʉ xta nzojnquijʉ cam Tzi Ta pʉ ji̱tzi, pa da jña̱nquijʉ ʉr huɛnda. Dyo guí mbe̱nijʉ, má̱s guejcö gu xifi tema cosa rá nttzo xcrú dyøtijʉ. Pe nde̱jma̱ i bbʉh ca hnaa ca da xihquijʉ guí tu̱jʉ ca rá nttzo bbʉ xta ncja car juicio, gue ca ndor Moisés, cja̱ guí ndo i̱htzibijʉ‑ca̱. Nuquɛjʉ, guí tøhmijʉ da möxquijʉ car Moisés, pe jin guí e̱me̱jʉ ca mí ma̱. \v 46 Bbʉ güi hñe̱me̱jʉ ca mí ma̱n ca ndor Moisés, güi hñe̱me̱jʉ, guejcö xpá mɛnquigö car Tzi Ta ji̱tzi. Como i ma̱m pʉ ja libro cʉ bi dyøti car Moisés, toguigö cja̱ te rá nguehca̱ gua e̱je̱. \v 47 Nuquiguɛjʉ, jin guí ne gui hñe̱me̱jʉ car palabra ca bi ma̱n car Moisés digue ca hnaa ca di hñe̱je̱. ¿Ja ncja grí hñemejʉ ca dí ma̱ngö bbʉ?― Ncjanʉ gá ma̱n car Jesús. \s1 Jesús da de comer a cinco mil hombres \c 6 \p \v 1 Bbʉ pé xquí tzi cja mpa, car Jesús pé bi ma gá ddax nʉ rí ncjanʉ car mar Galilea. Car mar‑ca̱ guejtjo i tsjifi ʉr mar Tiberias. \v 2 Cja̱ bi dɛn car Jesús hnar ndo jmundo cʉ cja̱hni, como ya xquí cca̱htijʉ cʉ milagro cʉ mí øti guegue, segue mí dyøtje döhtji. \v 3 Nu car Jesús bi bøxi hnar ttøø, mí yojmi quí amigo cʉ mí föxjʉ, cja̱ bú mi̱pjʉ pʉ. \v 4 Ya xti ncja car da̱mbaxcjua ca i tzö cʉ judio, gue car mbaxcjua ca i tsjifi car Pascua. \v 5 Car Jesús ya, bi ja̱xi ʉ́r ña̱, bi jianti, ya xi mbá e̱h hnar ndo jmundo cʉ cja̱hni. Cja̱ bi xih car Felipe, bi hñi̱mbi: \p ―¿Jabʉ gu tönijʉ tju̱jme̱ pa gu unijʉ, da zi‑yʉ?― \p \v 6 Car Jesús, masque bi dyön car Felipe nʉr nttöni nʉ, ya xi mí pa̱di ter bɛh ca̱ di dyøte, pe bi dyöni ncjapʉ pa di dyøhtibi hnar prueba. \v 7 Bi da̱j ya car Felipe: \p ―Bbʉ gua gastojʉ yojo ciento ʉr domi gá denario pa gua töjmʉ tju̱jme̱, jin di zö pa di zi hna tzi pedazo cada hnaa yʉ cja̱hni‑yʉ.― \p \v 8 Nu car Andrés, ca múr cjua̱da̱ car Simón Pedro, guejtjo mí ntzixihui car Jesús hne̱je̱. Guegue ya bi xih car Jesús, i̱na̱: \p \v 9 ―I dyo hua hnar tzi hñøjø, i cʉ cʉtta tju̱jme̱ gá cɛbara, cja̱ co yojo tzi möy. Pe nucʉ́, nim pa ʉ́r mʉdi ca da ttun nʉr ndo jmundo yʉ cja̱hni.― Pe nde̱jma̱ bi ttöjpi car tzi hñøjø cʉ tju̱jme̱ hne̱h cʉ möy cʉ mí cʉjʉ. \p \v 10 Diguebbʉ ya, pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Gui bbɛjpi yʉ cja̱hni da mi̱pjʉ jöy.― \p Mí ndo jø paxi pʉ jabʉ már bbʉpjʉ, cja̱ göhtjo bi mi̱pjʉ. Bi zøtijʉ como cinco mil hñøjø. \v 11 Diguebbʉ ya car Jesús bi gʉ cʉ tju̱jme̱, bi nzoh ca Ocja̱, bi dyöjpi mpöjcje, cja̱ bi xɛjqui cʉ tju̱jme̱. Nubbʉ, bi un cʉ pedazo quí möxte, cja̱ guegue‑cʉ bi jejquibi cʉ cja̱hni cʉ már ju̱h pʉ jar jöy. Cja̱ pé bi ncjadipʉ co cʉ tzi möy. Bi un cʉ cja̱hni göhtjo ca mí ne di zijʉ. \v 12 Cja̱ bbʉ ya xquí ñi̱ña̱ göhtjo cʉ cja̱hni, car Jesús bi xih quí möxte: \p ―Nuya, gui jmuntzijʉ göhtjo yʉ tzi pedazo yʉ xí sobra, pa jin da bbɛdi.― \p \v 13 Cja̱ bi jmuntzijʉ, bbʉ, bi ñu̱xi doce canista cʉ tzi pedazo tju̱jme̱ cʉ jin gá ttzi. Xquí sobratjo digue cʉ cʉtta tzi tju̱jme̱ gá cɛbara. \v 14 Nu cʉ cja̱hni, bbʉ mí cca̱htijʉ nʉr milagro nʉ bi dyøti car Jesús, bi ma̱jmʉ: \p ―Nʉr Jesús, mero gue ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca ndí tøhmijʉ di hñe̱cua jar mundo.― \p \v 15 Nubbʉ́, car Jesús bi jña̱ ʉr huɛnda, te mí ma̱n cʉ cja̱hni. Guegue‑cʉ mí ne di zitzi gá fuerza cja̱ di hñi̱xjʉ pa di cjajpi ʉ́r reyjʉ. Eso, bi wem pʉ car Jesús, pé gá ma jar ttøø, mí ddatsjɛ. \s1 Jesús camina sobre el agua \p \v 16 Cja̱ bbʉ mí mpumijöy, quí amigo car Jesús bú ca̱jmʉ jar ttøø gá nzøjmʉ jar mar. \v 17 Bi ñʉtijʉ hnar tzi chalupa pa drí ddaxjʉ car deje, pé drí möjmʉ nʉ Capernaum. Cja̱ bbʉ má dyo jar deje car tzi chalupa, bi hmɛxu̱y rá zö, nu car Jesús jí̱ bbe mbá ca̱h pʉ jar ttøø. \v 18 Ya xi mí dyo hnar ndo nda̱ji̱, mí tɛjni car deje, hasta mí nantzi. \v 19 Quí möxte car Jesús, bbʉ ya xquí caminajʉ como ddajto quilómetro, bi jiantijʉ, ya xi má tɛnijʉ car Jesús, guegue‑ca̱ má dyo xøtze car deje, ya xi má cuati jar barco. Cja̱ bi ndo ntzu̱jʉ, bbʉ. \v 20 Nu car Jesús bi nzofo, bi hñi̱mbijʉ: \p ―¡Dyo guí ntzu̱jʉ! Guejquigö.― \p \v 21 Diguebbʉ, bi jñu̱ í mʉyjʉ, cja̱ bi jiɛjmʉ car Jesús di ñʉti jar chalupa. Cja̱ nguetica̱ bi zøtijʉ nʉ Capernaum, nʉ jabʉ mír möjmʉ. \s1 La gente busca a Jesús \p \v 22 Diguebbʉ ya, car jiax pʉ ya, car ndo jmundo cʉ cja̱hni pé bi jion car Jesús. Pé bi jmu̱ntzijʉ nʉ rí ncjanʉ car mar Galilea, már bböpjʉ hnanguadi car deje, nʉ jabʉ xquí zijʉ cʉ tju̱jme̱ car pa ca xquí tjogui, már jonijʉ pʉ car Jesús. Bi mbe̱n cʉ cja̱hni, car pa ca xquí tjogui jin te xquí hmʉ barco nʉ jabʉ már bbʉpjʉ, jøña̱ ca hnaatjo pʉ jabʉ xcuí hñe̱h car Jesús co quí amigo. Guejtjo mí pa̱h cʉ cja̱hni rá ngu̱, bbʉ már cʉjʉ pʉ jar chalupa quí möxte car Jesús pa pé drí ddax car deje, jí̱ mí yojmʉ car Jesús, jøña̱ quí möxte már cʉjʉ pʉ. Eso, mí hñöntsjɛ cʉ cja̱hni, ¿jabʉ xquí ma ya car Jesús? \v 23 Nu car xudi‑ca̱, pé bi zøjø pé dda tzi barco pʉ jabʉ már bbʉh cʉ cja̱hni. Cʉ tzi barco‑cʉ́, xcuí hñe̱j nʉ jar jñini Tiberias, bi zøh pʉ cerca pʉ jabʉ xquí hmʉh car Jesús ca hnajpa ca xquí tjogui, guehpʉ jabʉ xquí dyöjpi mpöjcje car Tzi Ta ji̱tzi por rá ngue cʉ tju̱jme̱, cja̱ xquí ún car ndo jmundo cʉ cja̱hni. \v 24 Bbʉ mí cca̱hti cʉ cja̱hni, ya jí̱ már bbʉh pʉ car Jesús ni digue quí möxte, gueguejʉ bi ñʉti cʉ tzi chalupa cʉ xquí zøjø, bi ddaxjʉ car mar gá möjmʉ nʉ Capernaum pa du jonijʉ car Jesús. \s1 Jesús, el pan de la vida \p \v 25 Diguebbʉ ya, bbʉ mí zøtijʉ nʉ rí ncjanʉ car deje, bú ntjɛjʉ car Jesús, cja̱ bi dyönijʉ: \p ―Nuquɛ, Maestro, ¿ncjahmʉ xcú e̱quɛ hua?― \p \v 26 Bi da̱j ya car Jesús, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛjʉ, xcú e̱jmʉ hua, hne̱ guá jonguijʉ por rá nguehca̱ dá ddahquijʉ tju̱jme̱ cja̱ gú ñi̱ña̱jʉ. Masque xcú cca̱htijʉ cʉ milagro cʉ xtú øtigö, jí̱ rá nguehcʉ́ xquí hñe̱jmʉ hua. \v 27 Guí pɛjmʉ pa gui ta̱jmʉ tju̱jme̱, gui tzijʉ. Nu ca más i nesta gui jionijʉ, gue car tju̱jme̱ ca jin da tjegue cja̱ da ddahquijʉ car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Nugö, xtá ddahquijʉ car tju̱jme̱‑ca̱, como guejquigö dúr cja̱hni, dú ca̱h pʉ ji̱tzi. Guejquigö, xpá mɛnquigö car Tzi Ta ji̱tzi cja̱ xí ddajqui cam ttzɛdi gu øti milagro, pa ncjapʉ dír fa̱di jabʉ xtá e̱jcö.― \p \v 28 Diguebbʉ ya cʉ cja̱hni bi dyön car Jesús: \p ―¿Tema bbɛfi i ne ca Ocja̱ pa gu øtije?― \p \v 29 Bi da̱j ya car Jesús, bi hñi̱na̱: \p ―I ne ca Ocja̱ gui hñemeguijʉ, guejquigö, xpá mɛnquigö.― \p \v 30 Diguebbʉ ya, pé bi ma̱n cʉ cja̱hni: \p ―Dí neje gui u̱jtiguije hnar milagro rá nzɛdi pa gu e̱me̱quije, ¿cja cierto xquí hñe̱ ji̱tzi? ¿Tema milagro drá nzɛdi gui dyøte ncja ngu̱ cʉ milagro cʉ mí øti car Moisés? \v 31 Cʉ ndom tajʉ bi zijʉ car alimento mbá jøh pʉ ji̱tzi bbʉ mí dyojʉ pʉ jabʉ jin te mí bbʉ ngu̱, mí tɛnijʉ car Moisés. Bi zʉdi ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura: “Guegue mí wi̱n‑cʉ, mbá pɛmpi car tju̱jme̱ mír hñe̱ ji̱tzi.”― \p \v 32 Diguebbʉ ya, pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Dyøjma̱jʉ na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ: Jí̱ mí gue ca ndor Moisés mí un cʉ ndom tajʉ car tju̱jme̱ mír hñe̱ ji̱tzi. Gue cam Tzi Ta ca bí bbʉh pʉ, mí unijʉ‑cá̱. Car tju̱jme̱ ca mí un‑cʉ́ mí jñɛjmi na̱ mero ʉr tju̱jme, guejna̱ xcuá hñe̱ ji̱tzi yʉ pa ya. \v 33 Cja̱ nuya, guegue xí ddahquijʉ na̱ mero ʉr tju̱jme̱, guejna̱ da ddahquijʉ car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi, da un yʉ cja̱hni göhtjo yʉ i bbʉjcua jar jöy.― \p \v 34 Diguebbʉ ya, pé bi da̱h cʉ cja̱hni, bi xih car Jesús: \p ―Nuquɛ, Tzi Tada, ddajquije tzʉ car tju̱jme̱‑ca̱, nuya cja̱ göhtjo ʉr pa.― \p \v 35 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Nugö, dí jñɛjcöbbe car tju̱jme̱‑cá̱. Guejquigö dí un yʉ cja̱hni car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Ca to da guajquigö cja̱ da hñemegui, ya jin da du̱ntju̱ cja̱ jin da du̱tje, göhtjo ʉ́r vida. \v 36 Nuquɛjʉ, pé dí yojpi dí xihquijʉ, jin guí ne gui hñemeguijʉ, masque ya xcú cca̱htijʉ ja i ncja yʉ dí øte. \v 37 Ya xí mbe̱n cam Tzi Ta ji̱tzi to cʉ cja̱hni cʉ da hñemegui, cja̱ göhtjo cʉ xí mbe̱ni guegue, guehcʉ da dɛnguigö‑cʉ. Car cja̱hni ca du e̱je̱ pa da jionguigö, ¿cja jin gu cuajtigö‑ca̱? \v 38 Nugö, jí̱ xtá ca̱h pʉ ji̱tzi pa gu øti ca dí mbentsjɛgö. Xtá e̱jcö pʉ pa gu øti ca i ne cam Tzi Ta ca xpá mɛnqui. \v 39 Guegue i ne pa gu pɛhtzi rá zö cʉ cja̱hni, göhtjo cʉ xí ma̱ngui guegue da guajqui, cja̱ gu xoxcö‑cʉ bbʉ xta zøh car pa ca xta ncja car juicio. \v 40 Cʉ cja̱hni cʉ i pa̱di toguigö cja̱ i e̱me̱, guejcö ʉ́r Ttʉgui car Tzi Ta ji̱tzi, guegue‑cʉ da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue, cja̱ nugö gu cjajpi da jña̱ ʉ́r jña̱‑cʉ́ car pa ca xta ncja car juicio. Guehca̱ xí mandadogui cam Tzi Ta‑ca̱.― \p \v 41 Diguebbʉ ya quí jefe cʉ judio bi ña̱tsjɛjʉ, mí tzohmijʉ car Jesús, como xquí ma̱ guegue: “Nugö, mero guejquigö dí uni í nzajqui yʉ cja̱hni, xtá ca̱jcö pʉ ji̱tzi.” \v 42 Bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ cʉ cja̱hni, bi ma̱jmʉ: \p ―¿Cja jin gui gue nʉr Jesús, ʉ́r ttʉ car José? Hni̱, cuando dí meyajʉ cár ta ʉ́r me. ¿Dyoca̱ i ma̱m bbʉ, guegue xpá nga̱h pʉ jar ji̱tzi?― \p \v 43 Bi da̱jti car Jesús, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛjʉ, guí tzobiguijʉ, como jin guí ne gui hñemejʉ ca dí ma̱. \v 44 Jin gui tzö da dɛngui göhtjo yʉ cja̱hni, jøña̱ yʉ xí nzojtibi ʉ́r mʉyjʉ cam Tzi Ta ji̱tzi. Nuyʉ́ da dɛnguigö, cja̱ nugö gu cjajpi da jna̱ ʉ́r jña̱jʉ car pa ca da nantzi cʉ ánima. \v 45 Xí ncjá ncja ngu̱ ga ma̱n cʉ profeta pʉ ja libro cʉ bi dyøtijʉ: “Car Tzi Ta ji̱tzi da nzojtibi ʉ́r mʉyjʉ göhtjo quí cja̱hni.” Eso, dí xihquijʉ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xí hñeme cam palabragö, guegue‑cʉ́ xí mba̱dijʉ, rí hñe̱h cam Tzi Ta yʉ palabra dí ma̱, cja̱ guegue‑cʉ ba e̱je̱ ba tɛnguigö. \p \v 46 Jin to i bbʉh ca xtrú cca̱hti car Tzi Ta ji̱tzi, jønguitsjɛgö xtú cca̱hti, como xtá e̱jcö pʉ jabʉ bí bbʉy. \v 47 Ntjumʉy na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ: Car cja̱hni ca xí hñemegui, ya xqui pɛhtzi car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi, nim pa jabʉ dír tjeh car nzajqui‑ca̱. \v 48 Mero guejquigö dí un yʉ cja̱hni car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. \v 49 Cʉ ndo ʉm tajʉ mí tzijʉ car alimento ca mbá jøh pʉ ji̱tzi bbʉ mí dyojʉ pʉ jabʉ jin te mí bbʉ ngu̱. Pe nde̱jma̱ bi du̱‑cʉ, masque güí hñe̱ ji̱tzi car tju̱jme̱ ca mí tzijʉ. \v 50 Nuna̱ dí xihquijʉ, guejna̱ mero ʉr tju̱jme̱ na̱ xcuá hñe̱ ji̱tzi. Cʉ cja̱hni cʉ da zi na̱r tju̱jme̱ na̱ dí xihquijʉ, nim pa jabʉ dír du̱‑cʉ. \v 51 Guejquigö, mero dúr tju̱jme̱ xtá e̱ ji̱tzi, como guejquigö dí un yʉ cja̱hni car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Gue nʉm cuerpo gu ddahquijʉ ncja ngu̱ dá ún cʉ tju̱jme̱ cʉ cja̱hni rá ngu̱. Gu dö cam vida pa da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue, yʉ cja̱hni hua jar jöy.― Ncjanʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 52 Nu quí jefe cʉ judio, bbʉ mí dyøjmʉ nʉr palabra‑nʉ, bi mʉdi bi mbömbitsjɛjʉ, mí ma̱jmʉ: \p ―¿Ja ncja dír ddajquijʉ nʉ́r cuerpo nʉr hñøjø‑nʉ, pa gu tzijʉ?― \p \v 53 Car Jesús pé bi xijmʉ, bbʉ: \p ―Cierto na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ, bbʉ jin gui tzijʉ nʉm cuerpo cja̱ co cam cji, jin gui tzö gui pɛhtzijʉ car nzajqui ca ntju̱mʉy. \v 54 Car cja̱hni ca da zi nʉm cuerpo cja̱ co cam cji, por rá nguehcá̱, da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue, cja̱ nugö gu xotzi car pa ca xta ncja car juicio. \v 55 Como gue nʉm ngø co cam cji da un car nzajqui ca ntjumʉy. \v 56 Ca to da zi nʉm cuerpo cja̱ co cam cji, nucá̱ da ttun cár nzajqui‑ca̱, cja̱ gu yobbe guegue. Por rá nguehca̱ dár yobbe, da mɛhtzi car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. \v 57 Cam Tzi Ta ji̱tzi xpá mɛnquigö. Guegue i bbʉh cár nzajqui ca jin gui tjegue, cja̱ nugö dí yobbe cam Tzi Ta. Ca dár yobbe‑ca̱, eso, dí pɛhtzi car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Da ncjapʉ hne̱je̱ car cja̱hni ca da cuajtigui mbo ʉ́r tzi mʉy. Gu yobbe car cja̱hni‑ca̱, cja̱ guejti guegue da mɛhtzi nzajqui por rá nguejquigö. \v 58 Guejquigö mero dúr tju̱jme̱ xtá ca̱h pʉ ji̱tzi, ncja ngu̱ xtá xihquijʉ. Xtá e̱jcö pʉ pa gu ddahquijʉ car nzajqui ca ntjumʉy. Na̱r tju̱jme̱ na̱ dí xihquijʉ jin gui ncja ngu̱ car alimento mí tzi cʉ ndom titajʉ. Nde̱jma̱ bi du̱ cʉ cja̱hni cʉ mí tzi‑ca̱. Nu ca to da zi na̱r tju̱jme̱ na̱ xtú xihquijʉ, da hmʉy göhtjo ʉr tiempo.― \p \v 59 Car Jesús bi ma̱n yʉ palabra‑yʉ pʉ jar jñini Capernaum, már u̱jti cʉ cja̱hni pʉ jár templo cʉ judio. \s1 Palabras de vida eterna \p \v 60 Diguebbʉ ya cʉ cja̱hni rá ngu̱ cʉ mí tɛnijʉ car Jesús, bbʉ mí dyødejʉ yʉ palabra‑yʉ, rá ndo ngu̱‑cʉ bi wembijʉ car Jesús. Bi ma̱jmʉ: \p ―Jin gui tzö nʉr palabra nʉ xí ma̱. ¿To dur du̱mʉy da zajpi ʉ́r cuerpo ya‑nʉ́?― \p \v 61 Nu car Jesús bi ba̱di, ya xi mír yomfe̱ni cʉ ddaa cʉ mí tɛni, como mí ttzodijʉ nʉr palabra nʉ xquí ma̱. Cja̱ guegue bi dyöni bbʉ: \p ―Nuquɛjʉ, ¿cja jin guí tzøjmʉ nʉ xtú ma̱? ¿Cja ya jin gui tzö gui hñe̱me̱jʉ ca dí xihquijʉ? \v 62 Bbʉ xtí cca̱jtiguijʉ pé xtár pøxcö pʉ jabʉ ndí bbʉ ma̱hmɛto, nubbʉ, cja xquí ntiendejʉ nʉr palabra nʉ xtú ma̱. Guejquigö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. \v 63 Gue cár Espíritu ca Ocja̱ i un yʉ cja̱hni car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Bbʉ gri bbʉjcö hua ncja hnar cja̱hnitjo, jin di jogui gua ddahquijʉ car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Gue yʉ palabra yʉ dí xihquijʉ da ddahquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, como guejyʉ́ rí hñe̱h cár Espíritu ca Ocja̱. \v 64 Nuquiguɛjʉ, yʉ ddaaquiguɛjʉ guí e̱me̱guijʉ, pe nde̱jma̱ guí yojmjʉ yʉ ddaa yʉ jin gui e̱me̱gui hne̱je̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car Jesús, como mí pa̱di desde ʉ́r mʉdi tocʉ jí̱ mí e̱me̱ cja̱ toca̱ di dö. \v 65 Nubbʉ, car Jesús pé bi xih quí möxte cʉ mí ntzixihui: \p ―Jin gui tzö da dɛngui yʉ cja̱hni bbʉ jin gui nzojtibi ʉ́r mʉyjʉ cam Tzi Ta ji̱tzi.― \p \v 66 Bbʉ mí dyødejʉ yʉ palabra‑yʉ, rá ndo ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ xquí dɛn car Jesús bi wenijʉ, ya jin gá ndɛnijʉ. \v 67 Diguebbʉ ya, car Jesús bi dyön cʉ doce hñøjø cʉ má̱s mí ntzixihui: \p ―Xiquiguɛjʉ, ¿cja guí ne gui tzoguijʉ hne̱je̱?― \p \v 68 Bi da̱j ya car Simón Pedro, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, jin gu tzoquije, como u̱jtjo to pe gu tɛnije. Guehquiguɛ guí xijquije cʉ palabra cʉ i ddajquije car nzajqui ca jin da tjegue. \v 69 Nugöje dí meyaquije cja̱ dí e̱me̱je, guehquiguɛ xí hñi̱xqui car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ xpá mɛngui hua jar mundo.― \p \v 70 Car Jesús ya pé bi da̱di: \p ―Xtú juanquigöjʉ, guí docejʉ gá möxte. Pe nde̱jma̱ i bbʉhquiguɛjʉ ca hnaa ca i yojmi ca Jin Gui Jo.― \v 71 Bbʉ mí ma̱ nʉr palabra‑nʉ, mí ña̱ digue car Judas Iscariote, cár ttʉ car Simón. Car Judas mí yojmi cʉ pe dda once quí möxte car Jesús, cja̱ guegue di dö. \s1 Los hermanos de Jesús no le creían \c 7 \p \v 1 Cʉ pa‑cʉ, car Jesús segue mí dyo pʉ Galilea. Ya jí̱ mí ne di hño pʉ Judea, porque mí bbʉh pʉ cʉ dda judio cʉ mí mandado, cja̱ nucʉ́, ya xi mí joni ja dír möhtijʉ. \v 2 Ya xti zøh car mbaxcjua ca mí tzö cʉ judio bbʉ mí øti quí tzi ngu̱ gá dyɛza. \v 3 Nubbʉ, quí cjua̱da̱ car Jesús bi xijmʉ: \p ―Gui pønguɛ ya, gui ma guír ma pʉ Judea, ya xta ncja car mbaxcjua. Ma bú øti pʉ cʉ ndo milagro cʉ guí øte, pa da cca̱hti quir amigo cʉ i ne da dɛnqui.― Nu quí cjua̱da̱ car Jesús mí øhtibitjojʉ ʉr burla. \p \v 4 Cja̱ pé bi ma̱jmʉ: \p ―Bbʉ to i ne da ddɛni, jí̱ rí ntzöhui da pɛh pʉ jabʉ jin to i cca̱hti. Nuquiguɛ, guí øti milagro. Bbʉ guí ne da tti̱zqui, gui ma guír pɛh pʉ jabʉ i bbʉ cja̱hni rá ngu̱, pa da tjantiqui.― \p \v 5 Bi ma̱ ncjapʉ quí cjua̱da̱ car Jesús, como guejti gueguejʉ jí̱ mí e̱me̱jʉ ¿cja xcuí mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi? \v 6 Nu car Jesús pé bi da̱h bbʉ: \p ―Jí̱ bbe i tzøh car tiempo pa gu ma grí øti rá ngu̱ milagro pʉ Jerusalén. Nuquɛjʉ, rí ntzöhui gui möjmʉ pʉ car hora ca guí nejʉ, \v 7 como jin gui ʉquijʉ yʉ cja̱hni yʉ i tɛn nʉr mundo, pe nugö, i ʉgui, como dí xijmʉ ca ncjua̱ni. Dí xijmʉ, rá nttzo ca i øtijʉ. \v 8 Nuquɛjʉ, gui möquɛjʉ ya, guír möjmʉ jar mbaxcjua. Nugö, jí̱ bbe i tzøh car pá gu ma pʉ.― \p \v 9 Cja̱ bbʉ ya xquí xih quí cjua̱da̱ yʉ palabra‑yʉ, car Jesús pé bi døhmi pʉ Galilea tengu̱ tzi mpa. \s1 Jesús en la fiesta de las chozas \p \v 10 Bbʉ ya xquí möjmʉ jar mbaxcjua quí cjua̱da̱, diguebbʉ, guejti car Jesús bi ma gá ma pʉ. Bi precura pa jin di tjanti cja mír ma pʉ. \v 11 Nu cʉ judio cʉ mí mandado, mí dyo pʉ Jerusalén, pʉ jabʉ már ncja car mbaxcjua, mí jonijʉ car Jesús. Mí i̱na̱jʉ ya xtrú nzø guegue, eso mí hñöntsjɛjʉ: \p ―¿Jabʉ i bbʉh car hñøjø‑ca̱?― \p \v 12 Guejti cʉ cja̱hni már ngu̱ cʉ xquí jmuntzi pʉ jar mbaxcjua mí ña̱tsjɛjʉ digue car Jesús. Nucʉ, mí ntøxtijʉ. Cʉ ddaa mí ma̱: “Rá zö car hñøjø‑ca̱.” Nu cʉ pe ddaa mí ma̱: “Ji̱na̱, i jöti yʉ cja̱hni.” \p \v 13 Pe mí ña̱jʉ ntta̱guitjo cʉ cja̱hni, porque mí tzu̱jʉ, má̱s di dyøh cʉ möcja̱ cʉ mí mandado. \p \v 14 Bbʉ ya xi mí dyo madé car mbaxcjua, car Jesús bi hna ni̱gui pʉ, bi guati pʉ jar templo cja̱ bi u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. \v 15 Diguebbʉ ya bi guati cʉ dda cja̱hni cʉ mí mandadobi cʉ judio, bi dyødejʉ ter bɛh ca̱ mí ma̱n car Jesús. Bi ndo hño í mʉyjʉ bbʉ, cja̱ bi ma̱jmʉ: \p ―¿Ja gá mba̱j nʉr hñøjø‑nʉ te i ma̱n cʉ Escritura, hne̱ jí̱ xcá nxöh cár ley car Moisés ncja ngu̱ xtá nxöjcöjʉ?― \p \v 16 Pé bi da̱h car Jesús, bi hñi̱na̱: \p ―Nugö, jin dí ma̱ngö ca dí mbe̱ntsjɛgö. Dí u̱jti yʉ cja̱hni jøña̱ ca xí xijqui ca hnaa ca xpá mɛnquigö hua. \v 17 Car cja̱hni ca i e̱me̱ cam Tzi Ta ji̱tzi cja̱ i ne da hmʉy ncja ngu̱ ga ne guegue‑ca̱, da ba̱di jabʉ rí hñe̱j yʉ palabra yʉ dí ma̱. Da ba̱di, jin gʉm mfe̱nitsjɛ yʉ dí ma̱. \v 18 Bbʉ di hñe̱h hnar cja̱hni ca jí̱ xtrú mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi, guegue di xih quí mi̱nga̱‑cja̱hnihui ca te di mbe̱ntsjɛ, como i bbʉjtsjɛ cja̱ i mbe̱ni te da ma̱ pa da tti̱htzibi. Pe nugö, xpá mɛnqui cam Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ dí mbe̱ngö ja gu ncja pa da tti̱htzibi jøña̱ guegue. Eso, göhtjo cierto yʉ palabra yʉ dí ma̱. \p \v 19 Nuquiguɛjʉ, guí tjɛjʉ car ley ca bi zoguiguijʉ ca ndor Moisés, cja̱ guí cca̱htijʉ, pe guí göhtjojʉ, jin guí øtijʉ ncja ngu̱ ga ma̱n car ley‑ca̱. ¿Dyoca̱ guí jonijʉ já guír pöjtiguijʉ?― \p \v 20 Bi da̱j ya cʉ cja̱hni, bbʉ: \p ―Pé ngu̱ xcú ntjɛhui cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Tzö, xcú nloco. Xijquije ya, ¿toca̱ i ne da möjtiqui?― \p \v 21 Bi da̱j ya car Jesús, bi ma̱: \p ―Xtú dyøtje hnar döhtji car pa ca guí tzu̱jpijʉ, cja̱ nuquɛjʉ guí göhtjojʉ, guí tzobiguijʉ. \v 22 Dí mbe̱mbiquijʉ ya digue ca hnar mandamiento ca bi zoguiguijʉ car Moisés, masque jí̱ mí guejtsjɛ car Moisés ca bi ddajquijʉ car mandamiento‑ca̱. Mí gue cʉ ndom titajʉ. Nucʉ́, bi xijquijʉ, bbʉ xta zʉ ñojto ca xcá hmʉh hnar tzi hñøjø, da ncuajtibi car seña gá circuncisión jár ngø. Masque xín da zʉh car ñojto car pa ca dí tzu̱jpijʉ, nde̱jma̱ da ncuajtibi car seña‑ca̱. \v 23 Nuquɛjʉ, guí ma̱jmʉ, i nesta da ncuajtibi car seña‑ca̱, pa da ncumpli car ley ca bi zoguijʉ car Moisés, masque dur pa nsabado, nde̱jma̱ da ttøhtibi. Nugö xtú jojqui hnar döhtji car pa nsábado, pa xcá jogui rá zö göhtjo cár cuerpo, cja̱ nuquɛjʉ, guí tsjeyaguijʉ. \v 24 Jin gui tzö quir mfe̱nijʉ. Guí tzohmijʉ yʉ cja̱hni yʉ jin gui tɛn cʉ costumbre cʉ guí tɛnijʉ. Pe jin guí mbe̱nguɛjʉ, ¿ter bɛh ca i tzøh ca Ocja̱?― Ncjanʉ gá xih cʉ cja̱hni‑cʉ car Jesús. \s1 Jesús habla de su origen \p \v 25 Bbʉ mí dyødejʉ yʉ palabra‑yʉ́, bi ma̱n cʉ dda cja̱hni, cʉ́m Jerusalén, bi hñöntsjɛjʉ: \p ―¿Cja jin gui gue nʉr hñøjø‑nʉ i tjoni pa da bböhti? \v 26 ¡Tji ya ca̱ bbʉ! Cja i bböjti hua i u̱jti yʉ cja̱hni. Guejti yʉ ddáa yʉm jefejʉ i bbʉjcua hne̱je̱. ¿Sa jin te i xijmʉ ya? ¿Ja̱di? ¿Cja huá ya xí mbe̱n yʉm jefejʉ, má̱s gue nʉr hñøjø nʉ xí hñi̱x ca Ocja̱ pa da mandadoguijʉ? ¿Cja gue nʉr Cristo nʉ dí tøhmijʉ? Pé jin gui guejnʉ. \v 27 Como dí pa̱dijʉ to nʉr hñøjø‑nʉ cja̱ jabʉ ʉr mi̱ngu̱. Pe bbʉ xtu e̱h ca hnaa ca da hñi̱x ca Ocja̱ pa da mandadoguijʉ, jin to da ba̱di jabʉ dur mi̱ngu̱ guegue.― Ncjanʉ gá ma̱n cʉ cja̱hni. \p \v 28 Car Jesús már u̱jti cʉ cja̱hni pʉ jar templo, cja̱ bi dyøj nʉr palabra nʉ xquí jma̱. Guegue ya bi ña̱ nzajqui, bi da̱di: \p ―Nuquɛjʉ, guí ma̱jmʉ guí pa̱dijʉ toguigö cja̱ co jabʉ xtá e̱je̱. Pe nugö, jí̱ xtá mbe̱ntsjɛ gua e̱je̱. I bbʉh ca hnaa ca xpá mɛnquigö cja̱ xpá ddajqui nʉm cargo, gue car Tzi Ta ji̱tzi, i bbʉy göhtjo ʉr tiempo. Nuquɛjʉ, jin guí pa̱dijʉ ja i ncja guegue‑ca̱. \v 29 Nugö, dí meya, como ndí bbʉbbe, cja̱ guegue xpá mɛnquigö hua.― \p \v 30 Bbʉ mí ma̱ nʉr palabra‑nʉ car Jesús, mí bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ mí ne di zʉdijʉ pa di gotijʉ födi. Pe jin to gá ngöxi ʉ́r dyɛ, como jí̱ bbe mí tzʉh car hora pa di ttzʉdi. \v 31 Cja̱ már ndo ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi hñe̱me̱jʉ guegue. Mí ma̱jmʉ: \p ―¿Cja jin gui gue nʉr Cristo nʉ di hñi̱x ca Ocja̱ pa di mandadoguijʉ? Rá ndo zö yʉ i øte. Pé ya jin du e̱ pé hnar hñøjø ca da dyøti milagro más drá zö.― \s1 Los fariseos mandan policías a llevar preso a Jesús \p \v 32 Bi dyøh cʉ fariseo te mí ma̱n cʉ cja̱hni digue car Jesús. Nubbʉ, gueguejʉ co cʉ möcja̱ cʉ mí mandado bú pɛjni nzʉttabi pa di zʉdijʉ. \v 33 Diguebbʉ ya, pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Xtá hmʉjtigö gu hmʉpjʉ tengu̱ tzi mpa, cja̱ diguebbʉ ya, xtá ma pʉ jabʉ bí bbʉh ca hnáa ca xpá mɛnqui hua jar jöy. \v 34 Nuquɛjʉ, xquí jionguijʉ, pe jin da nzö gui töjquijʉ, porque jin da jogui gui möjmʉ pʉ jabʉ guir bbʉjcö.― \p \v 35 Nubbʉ, bi hñöntsjɛjʉ cʉ ddáa judio cʉ mí mandado: \p ―¿Jabʉ da ma nʉr hñøjø‑nʉ pa jin da nzö gu tötijʉ? ¿Cja pé ntoja da ma yapʉ, hnahño ʉr jöy? ¿Cja da bøngua, da ma drí zøti pʉ jabʉ rá bbʉh cʉ dda judio cʉ xí mbøngua, pa du u̱jti cʉ cja̱hni‑cʉ hne̱je̱? \v 36 Jin dí pa̱dijʉ te i ne da ma̱ na̱r palabra na̱ xí xijquijʉ: “Xquí jionguijʉ, pe jin da nzö gui töjquijʉ, porque jin da nzö gui möjmʉ pʉ jabʉ guir bbʉjcö.”― Ncjanʉ gá hñöntsjɛ cʉ cja̱hni. \s1 Ríos de agua viva \p \v 37 Bbʉ mí zøh car pa bbʉ ya xti guah car mbaxcjua, cja̱ ya xi mí ndo ncja mbaxcjua, car Jesús bi hmöh pʉ madé pʉ jabʉ xquí jmu̱ntzi cʉ cja̱hni, bi ña̱ nzajqui, bi nzojmʉ: \p ―Bbʉ to i tu̱tje, du e̱cua jabʉ dí bbʉjcö, cja̱ nugö gu un car deje ca ntjumʉy, pa ya jim pé da du̱tje. \v 38 Ca to da hñemegui, da döti car deje ca jin da tjegue. Cár tzi mʉy car cja̱hni‑ca̱, da jñɛjmi hnar pøtje ca i pøxi deje rá ngu̱ cja̱ jin gui xö, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura.― \p \v 39 Bbʉ mí ma̱n nʉr palabra‑nʉ, car Jesús mí jɛqui car Espíritu Santo ncja car deje. Tzʉdi, mí ma̱, car Espíritu Santo di guati cʉ cja̱hni cʉ di hñeme guegue. Cʉ pa‑cʉ́, jim be mí cuati cʉ cja̱hni car Espíritu Santo, como jim pe mí pøx car Jesús pʉ ji̱tzi. Hasta gue bbʉ xti bøtze cja̱ di mɛjni car Espíritu Santo, nubbʉ, cja di guati cʉ cja̱hni bbʉ́. \s1 División entre la gente \p \v 40 Bbʉ mí dyødejʉ nʉr palabra‑nʉ cʉ cja̱hni, bi ma̱n cʉ ddáa: \p ―¡Mero, gue nʉ́r jmandadero ca Ocja̱ nʉ mí tsjijquijʉ di hñe̱je̱!― \p \v 41 Cja̱ pé mí bbʉ pe ddáa cʉ mí ma̱jmʉ: \p ―Cierto, gue nʉr Cristo‑nʉ́. Xí hñi̱x‑nʉ́ ca Ocja̱ pa da mandadoguijʉ.― \p Nu cʉ pe ddaa, jin gá hñemejʉ. Guegue‑cʉ bi ma̱jmʉ: \p ―Pé jin gui guejnʉ. Jin du e̱h pʉ jar estado Galilea car Cristo. \v 42 Como i ma̱m pʉ jar Escritura, bbʉ xtu e̱h car Cristo ca xtúr hñi̱x ca Ocja̱ pa da mandadobi yí cja̱hni, da hmʉy digue cár cji ca ndor David. Guegue dur mi̱ngu̱ car tzi jñini Belén hua jar estado Judea, pʉ jabʉ mí bbʉh ca ndor David.― \p \v 43 Ncjanʉ nguá mbe̱n cʉ cja̱hni. Hnahño mír ma̱n cʉ ddaa, cja̱ pé hnahño cʉ pe ddaa, mí ntøxtijʉ. Cja̱ bi weguejʉ por rá ngue car Jesús. \v 44 Cʉ ddaa mí ne di zɛtijʉ cja̱ di zitzi gá preso, pe jin to gá ngöxi ʉ́r dyɛ. \s1 Las autoridades no creen en Jesús \p \v 45 Diguebbʉ ya, cʉ nzʉttabi cʉ xcuí cju̱y pa du tzʉh car Jesús, bú cojtijʉ jabʉ már bbʉh cʉ fariseo co cʉ möcja̱ cʉ mí mandado. Nucʉ́ bi dyönijʉ, bbʉ: \p ―¿Dyoca̱ jí̱ xcuá tzijʉ car Jesús?― \p \v 46 Bi da̱h cʉ nzʉttabi, bbʉ: \p ―Rá ndo zö ca i ma̱ guegue. Nim pa jabʉ xtú ødeje palabra cʉ di jñɛjmi cʉ i ma̱ guegue.― \p \v 47 Diguebbʉ ya bi dyön cʉ fariseo, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―¿Cja guehquitjoguɛjʉ hne̱ xí jiöhquijʉ? Guehca̱ jin te xquí nxödijʉ. \v 48 Yʉ cja̱hni yʉ xí nxöh cár ley ca Ocja̱, cja̱ co yʉ möcja̱ yʉ i pɛhtzi cargo, cja̱ co hne̱quigöje, dí fariseoje, dí göhtjogöje jin dí e̱me̱je ¿cja xcuá hñe̱h ca Ocja̱ car Jesús? \v 49 Nu nʉr ndo jmundo yʉ cja̱hni, jin te ntjumʉy ca i mbe̱n‑yʉ́, como jin gui pa̱j‑yʉ́ te i ma̱n car ley. Car Tzi Ta ji̱tzi jin gui nu̱ rá zö yʉ cja̱hni‑yʉ.― Ncjanʉ gá tsjih cʉ nzʉttabi. \p \v 50 Már bbʉh pʉ hne̱je̱ ca hnar fariseo, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Nicodemo. Guegue mí yojmi cʉ möcja̱ co cʉ pe dda fariseo. Mí gue car Nicodemo ca xcuí hñe̱je̱ ca hna nxu̱y pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, xquí ña̱hui. Car Nicodemo ya, bi xih cʉ möcja̱: \p \v 51 ―I ma̱n cam leygöjʉ, jin gui tzö gu ɛmbijʉ cár castigo hnar cja̱hni bbʉ jim be di tja̱mpi ʉr huɛnda pa da fa̱di ter bɛh ca̱ xtrú dyøte.― \p \v 52 Cja̱ pé bi da̱h cʉ pe dda fariseo, bi xijmʉ car Nicodemo: \p ―Hne̱hquitjoguɛ, ¿cja guí ne gui tɛn car Jesús hne̱je̱, ncja ngu̱ cʉ mi̱ngu̱ Galilea? Gui nxödi rá zö pa gui pa̱di te i ma̱n cʉ Escritura. I ma̱n‑cʉ, jin da hmʉh hnár jmandadero ca Ocja̱ ca dur mi̱ngu̱ Galilea.― \p \v 53 Cja̱ bbʉ ya xquí ma̱jmʉ nʉr palabra‑nʉ, göhtjo bi möjmʉ í ngu̱jʉ. \s1 La mujer adúltera \c 8 \p \v 1 Nu car Jesús bi ma jar ttøø ca mí tsjifi Olivos. Mí tsjifi ncjapʉ como mí jø pʉ rá ngu̱ cʉ za, nxøgue gá olivo. \v 2 Ca xní cja yojpa, mí ndo nxu̱ditjo, bú coh pʉ jar templo, cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni bi guatijʉ. Bi mi̱h car Jesús, bi mʉdi bi u̱jti‑cʉ. \v 3 Diguebbʉ ya, bú e̱h cʉ maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni cár ley ca Ocja̱, cja̱ co cʉ fariseo, mbá tzijʉ hnar bbɛjña̱ xcuí dötijʉ már øti ca rá nttzo. Cja̱ bi hñi̱tijʉ car bbɛjña̱ madé cʉ cja̱hni. \v 4 Nubbʉ, cʉ maestro co cʉ fariseo bi xijmʉ car Jesús: \p ―Nuquɛ, Maestro, xtú tötije na̱r bbɛjña̱‑na̱, már bbonihui hnar hñøjø jí̱ ʉ́r da̱me. Mero xtú tötije. \v 5 I ma̱m pʉ jar ley ca xí nzoguijʉ ca ndor Moisés te da ncjajpi hnar bbɛjña̱ di yohti da̱me. I nesta da bböhti, da nccajni me̱do. Xiquiguɛ, ¿te guí ma̱nguɛ?― \p \v 6 Nu cʉ cja̱hni‑cʉ, bi dyön car Jesús nʉr nttöni‑nʉ pa di dyøhtibijʉ hnar trampa. ¿Cja jin di da̱di tema palabra jin di tzö, pa ncjapʉ di döti te drí jiøxjʉ? Nu car Jesús, jin te gá nda̱di, bi ani jöy, bi dyøtitjo letra pʉ jar jöy co ni cár xö. \v 7 Diguebbʉ ya, cʉ maestro cja̱ co cʉ fariseo pé bi yojpi bi dyönijʉ ter bɛh ca̱ di ncjajpi car bbɛjña̱‑ca̱. Nubbʉ, bi bböh car Jesús, bi da̱di: \p ―Nuquiguɛjʉ, bbʉ i bbʉhquiguɛjʉ hnaa ca jin te i ndu̱jpite, guegue‑ca̱ bbɛto da ccajni hnar me̱do nʉr bbɛjña̱‑nʉ̱.― \p \v 8 Cja̱ bbʉ ya xquí ma̱ nʉr palabra‑nʉ, pé bi an car Jesús, pé bi escribi jar jöy. \v 9 Nu quí contra, bbʉ mí dyøjmʉ nʉr palabra‑nʉ, hna‑hnaa gá wenijʉ, como göhtjo mí mbe̱nijʉ cʉ cosa rá nttzo xquí dyøtijʉ hne̱je̱. Bbɛto bi bøn cʉ más ya xquí ntita, cja̱ gá nga̱x ya, cʉ mí ba̱jtzi tjojo. Bi gojti pʉ jøña̱ car Jesús co car bbɛjña̱. Nucá̱, már bböjti pʉ jabʉ xquí hmöhmi pa di njuzga. \v 10 Diguebbʉ ya, bi bböh car Jesús, bi cca̱hti jøña̱ car bbɛjña̱ xquí goh pʉ. Bi xifi: \p ―Nuquɛ, na̱na̱, ¿jabʉ xcá ma ya cʉ cja̱hni cʉ bi xijqui rí ntzöhui da bböjtiqui? ¿Cja jin to xcá ccajnqui doo?― \p \v 11 Cja̱ bi da̱h car bbɛjña̱: \p ―u̱jtjo.― \p Diguebbʉ ya, bi xih car Jesús: \p ―Hne̱quigö, jin te dí cjahqui, hne̱je̱. Nugö dí xihqui gui ma ya, pe jin gui ma gui yojpi gui dyøti ca rá nttzo ca xcú dyøte.― \s1 Jesús, la luz del mundo \p \v 12 Pe hnar vez, car Jesús bi nzoh cʉ cja̱hni, bi hñi̱na̱: \p ―Nugö, dí jñɛbbe hnar jiahtzi, xtú e̱cua jar jöy pa gu yoti yʉ cja̱hni. Ca to da dɛnguigö, jin da hño jar bbɛxu̱y. Nuca̱, ncjahmʉ da yoti hnar jiahtzi mbo ʉ́r tzi mʉy, da ncja ʉ́r nzajqui.― \p \v 13 Diguebbʉ ya, cʉ fariseo pé bi xijmʉ car Jesús: \p ―Nuquiguɛ, jin te i bbʉh quer testigo pa da ma̱ toquiguɛ. Eso, guí dötsjɛ quer palabra. Jin gui ntjumʉy ca guí ma̱.― \p \v 14 Bi da̱j ya car Jesús, i̱na̱: \p ―Macja̱ dí dötsjɛ nʉm palabra ncja hnar testigo, dí ma̱ toguigö, pe nde̱jma̱ ntjumʉy ca dí xihquijʉ, como dí pa̱di jabʉ dá e̱je̱ jar mʉdi, co hne̱je̱ jabʉ gár ma jar ga̱tzi. Nuquiguɛjʉ jin guí pa̱dijʉ jabʉ dá e̱je̱ ni jabʉ pé gár ma. \v 15 Nuquiguɛjʉ, guí ne gui cjajʉ nzöya, tzʉdi, guí ne gui cjaguijʉ gu ma̱n ca ncjua̱ni, ncjahmʉ gur mi̱ngutjo hua jar jöy. Nugö, jin dá e̱je̱ pa gua cjagö ʉr nzöya. \v 16 Pe bbʉ gua cjagö nzöya, nde̱jma̱ gua øti jujticia, como jin dí ddatsjɛ. Dí yobbe car Tzi Ta ji̱tzi ca xpá mɛnquigö, cja̱ bbʉ xtá cjagö nzöya, gu yobbe guegue, gu ja̱mpibbe ʉr huɛnda yʉ cja̱hni. \v 17 I ma̱n car ley ca guí tɛnijʉ, bbʉ di bbʉ yo testigo, cja̱ di hnagu̱di ca i ma̱, nubbʉ́, da tte̱me̱bi cár palabrahui. \v 18 Nugö, dúr testigo. Dí xij yʉ cja̱hni toguigö, dí dötsjɛ cam palabra. Cja̱ hne̱h cam Tzi Ta ca xpá mɛnquigö hua, guejti‑cá̱ i dö cár palabra, i ma̱ toguigö.― \p \v 19 Diguebbʉ ya quí jefe cʉ judio pé bi dyönijʉ: \p ―¿Jabʉ i bbʉh quer ta? Como guí ma̱nguɛ, guegue da dö cár palabra gá testigo.― \p Bi da̱h car Jesús: \p ―Nuquɛjʉ, como jin guí pa̱dijʉ toguigö, guejtjo jin guí pa̱dijʉ to cam Tzi Ta. Bbʉ güi pa̱dijʉ toguigö, nubbʉ, güi pa̱dijʉ to cam Tzi Tagö hne̱je̱.― \p \v 20 Car Jesús már u̱jti cʉ cja̱hni pʉ jar templo bbʉ mí ma̱n yʉ palabra‑yʉ́. Már bbʉh pʉ jabʉ mí ttzoh cʉ ofrenda. Cja̱ jin to te gá cjajpi, como jim be mí tzʉh car hora ca xquí mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi. \s1 “A donde yo voy, ustedes no pueden ir” \p \v 21 Car Jesús pé bi yojpi bi xih cʉ fariseo co cʉ maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni car ley: \p ―Gu magö, cja̱ nuquiguɛjʉ, gui má gui jionguijʉ, pe jin gui töjquijʉ, eso, xquí tu̱dijʉ, göhtjo co ca rá nttzo ca xcú dyøtijʉ. Pʉ jabʉ dár magö, jin da nzö gui tɛnguijʉ.― \p \v 22 Nubbʉ́, bi hñön cʉ judio, bi ma̱jmʉ: \p ―¿Ja̱di? ¿Cja huá da mpöhtitsjɛjɛ? Como i ma̱, pʉ jabʉ rí ma, jin da nzö gu tɛnijʉ.― \p \v 23 Car Jesús pé bi xijmʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, guí cja̱hnitjojʉ. Nuguigö, xtá ca̱jcö nʉ jar ji̱tzi. Nuquiguɛjʉ, guí mi̱ngu̱tjojʉ hua jar mundo. Nuguigö, jin dúr mi̱ngu̱ hua. \v 24 Eso, dí xihquijʉ, gui ma gui tu̱dijʉ, göhtjo co ca rá nttzo ca xcú dyøtijʉ. Jin da mperdonaquijʉ‑cá̱, como jin guí ne gui hñemejʉ, ¿cja guejquigö, xí ttajqui nʉm cargo pa gu cjʉzquijʉ ca guí tu̱jʉ?― \p \v 25 Nubbʉ́, cʉ judio pé bi dyönijʉ: \p ―¿Toquiguɛ, bbʉ́?― \p Bi da̱j ya car Jesús, i̱na̱: \p ―Ya xtú xihquijʉ. Desde ʉ́r mʉdi xtú xihquijʉ toguigö. \v 26 Nugö, dí mbe̱ngö rá ngu̱ cosa dí ne gu xihquijʉ. Dí ne gu nzohquijʉ, como jin gui tzö ca guí øtijʉ. Pe jin gu xihquijʉ ca dí mbe̱ntsjɛ. Gu xihquijʉ jøntsjɛ ca i ma̱n ca hnaa ca xpá mɛnquigö, cja̱ cierto göhtjo cʉ palabra i ma̱ guegue‑ca̱. Jøntsjɛ car palabra ca xí xijqui, guehca̱ dí xij yʉ cja̱hni hua jar mundo.― Ncjanʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 27 Nu cʉ judio cʉ már ña̱hui car Jesús jin gá mba̱dijʉ, ¿cja mí gue car Tzi Ta ji̱tzi ca mí ma̱n car Jesús? \v 28 Car Jesús pé bi xijmʉ, bbʉ́: \p ―Nuquɛjʉ, bbʉ xta zøh car pa bbʉ ya xcrú tu̱gö, nubbʉ́, cja xquí pa̱dijʉ, bbʉ́, nugö xtú xihquijʉ ntjumʉy toguigö. Nubbʉ, xquí pa̱dijʉ hne̱je̱, jin dí øtigö ca dí mbe̱ntsjɛ. Dí øte cja̱ dí ma̱ ncja ngu̱ ga xijqui cam Tzi Ta. Guejquigö, dúr cja̱hni, xpá mɛnqui hua jar jöy. \v 29 Cja̱ dí yobbe cam Tzi Ta ca xpá mɛnquigö. Guegue jin gui jɛguigui gu hnaatsjɛ. Dí yobbe‑ca̱, como göhtjo ʉr pa dí øti ca i ne guegue.― \p \v 30 Bbʉ mí ma̱n yʉ palabra‑yʉ car Jesús, rá ngu̱ cja̱hni bi hñemejʉ, cierto xcuí hñe̱h ca Ocja̱ guegue. \s1 Los hijos de Dios y los esclavos del pecado \p \v 31 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih cʉ judio cʉ xquí hñemejʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, bbʉ gui tɛnijʉ car palabra ca dí xihquijʉ, xquí cjajʉ ʉm cja̱hniquigöjʉ, cja̱ gui nxödi gui hmʉpjʉ ncja ngu̱ dar hmʉjcö. \v 32 Nubbʉ, xquí pa̱dijʉ ter bɛh ca ncjua̱ni, cja̱ xquí hmʉpjʉ libre bbʉ́.― \p \v 33 Cʉ judio pé bi da̱dijʉ: \p ―Nugöje, í ba̱jtziguije ca ndor Abraham, cja̱ jin te xcá hmʉh hnar jmu̱ ca di mandadoguije gá fuerza. ¿Dyoca̱ guí ma̱nguɛ, i nesta gu e̱me̱je ca ncjua̱ni pa gu hmʉpje libre? Göhtjo ʉr vida dí bbʉpje libre.― \p \v 34 Bi da̱j ya car Jesús, i̱na̱: \p ―Cierto na̱ dí xihquijʉ, göhtjo yʉ cja̱hni yʉ i øti ca rá nttzo, i jñɛjmʉ muzo. Cʉ nttzomfe̱ni i mbe̱nijʉ i mandadobi cja̱ i cjajpi da dyøtijʉ ca jin gui tzö. Nuquiguɛjʉ, guí ncjajʉ pʉ hne̱je̱. \v 35 Hnar muzo, da hmʉjti pʉ jár ngu̱ cár jmu̱ tengu̱ mpa, como i pɛjpitjo cár jmu̱, pe jin te ʉ́r ncjahui car mi̱ngu̱. Nu cár ttʉ car mi̱ngu̱, göhtjo ʉ́r vida da hmʉh pʉ jár ngu̱. \v 36 Nugö, bbʉ gu xojtiquijʉ jár dyɛ quer jmu̱jʉ, nubbʉ́, ntjumʉy xquí hmʉpjʉ libre bbʉ, göhtjo co quir tzi mʉyjʉ, como ʉ́r ttʉgui car mi̱ngu̱. \v 37 Ya xtí pa̱cö, nuquɛjʉ, xquí hñe̱jmʉ digue cár cji ca ndor Abraham. Pe nuquɛjʉ, guí ne gui pöjtiguijʉ, como jin guí tzøjmʉ ca dí ma̱. \v 38 Nugö, dí xij yʉ cja̱hni ca dú cca̱hti bbʉ ndí bbʉbbe cam Tzi Ta. Hne̱hquiguɛjʉ, guí øtijʉ ca xí xihquijʉ ca hnaa ca ntju̱mʉy ir tajʉ. Jin gui gue ca ndor Abraham dí ma̱.― \p \v 39 Bi da̱h cʉ cja̱hni‑cʉ́, bbʉ́: \p ―¡Ngue! Múr Abraham ca ndo ʉm tagöje.― \p Cja̱ pé bi xij ya car Jesús: \p ―Bbʉ dí ba̱jtziquijʉ car Abraham, güi dyøtijʉ ncja ngu̱ nguá dyøti guegue. \v 40 Nugö xtú xihquijʉ car palabra ca ncjua̱ni. Dú øjcö‑cá̱ bbʉ ndí bbʉbbe cam Tzi Ta, cja̱ nuquɛjʉ, guí mbe̱nijʉ gui pöjtiguijʉ. Nu car Abraham, jí̱ mí pöhtite‑cá̱. \v 41 Nuquɛjʉ, guí øtijʉ ncja ngu̱ ga dyøti ca hnaa quer tajʉ.― \p Ma ya, pé bi da̱h cʉ cja̱hni‑cʉ́: \p ―Nugöje, jin dí cco‑ba̱jtzije. Hnaatjo cam tagöje i bbʉy, gue ca Ocja̱.― \p \v 42 Nubbʉ́, bi da̱h car Jesús: \p ―Nu bbʉ dir taguɛjʉ ca Ocja̱, nubbʉ́, güi neguigöjʉ, como guegue bú pɛnquigö hua, eso dú e̱je̱. Jin dá mbe̱ntsjɛgö gua e̱je̱. Guegue bú cu̱jqui. \v 43 ¿Dyoca̱ jin guí ntiendejʉ yʉ palabra yʉ dí ma̱ngö? Jin guí ntiendejʉ, como jin guí ne gui hñe̱me̱jʉ, ¿cja cierto nʉ dí ma̱? \v 44 Nuquɛjʉ, guí jñɛjmʉ quer tajʉ, ca Jin Gui Jo, cja̱ guí tzøjmʉ ca i ne guegue. Desde bbʉ mí mʉdi mí hmʉj yʉ cja̱hni hua jar jöy, ʉr möhtite guegue. Jin gui ne da dyøh ca ncjua̱ni, cja̱ jin gui ne da dyøte. I ña̱jqui bbɛtjri, como i ma̱n ca i mbe̱ntsjɛ. ʉr mɛtjri guegue cja̱ rí hñe̱ guegue göhtjo cʉ bbɛtjri. \v 45 Nugö, dí ma̱ngö ca ncjua̱ni, cja̱ nuquiguɛjʉ jin guí e̱me̱guijʉ. \v 46 ¿Cja i bbʉy tema cosa drá nttzo xcrú øtigö? Bbʉ te xtú øtigö, gui ma̱nguɛjʉ ya. Cja̱ bbʉ dí ma̱ngö ca ncjua̱ni, ¿dyoca̱ jin guí e̱me̱guijʉ bbʉ́? \v 47 Hnar cja̱hni cár ba̱jtzi ca Ocja̱, i øjti ca i ma̱n ca Ocja̱. Pe nuquɛjʉ, jí̱ í ba̱jtziquijʉ ca Ocja̱, eso, jin guí ne gui dyødejʉ ca dí ma̱ngö.― \s1 Cristo existió antes que Abraham \p \v 48 Bi da̱h quí jefe cʉ judio, bbʉ, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Cierto na̱ dí ma̱jme: Nuquɛ, jí̱ ʉ́r ba̱jtziqui ca Ocja̱. Guí ncja ngu̱ cʉ mi̱ngu̱ Samaria, guí yojquɛhui hnar ttzonda̱ji̱.― \p \v 49 Nu car Jesús bi da̱di: \p ―Jin dí yojcöbbe hnar ttzonda̱ji̱. Bbʉ dí nzohquijʉ, dí xihquijʉ ca xí bbɛjpigui cam Tzi Ta, como dí i̱htzibi‑ca̱ cja̱ dí øjti ca i ma̱. Nuquɛjʉ, jin guí ne gui hñi̱zquijʉ, como jin guí e̱me̱jʉ, ¿cja ʉ́r Ttʉguigö‑ca̱? \v 50 Nugö, jin dí cja ndumʉy ¿cja da hñi̱zqui yʉ cja̱hni cja huá ji̱na̱? I bbʉh ca hnaa ca i ne pa da tti̱zquigö, gue car Da̱nzöya ca bí mandado pʉ ji̱tzi. \v 51 Dí xihquijʉ ntju̱mʉy, ca to da dɛn car palabra ca dí ma̱ngö, jin da nú̱ car du̱.― \p \v 52 Diguebbʉ ya, pé bi xih cʉ judio: \p ―Nuya, dí pa̱dije rá zö, guí yojquɛhui hnár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo, cja̱ xcú bbɛh quir mfe̱ni. Bi du̱ car Abraham, cja̱ pé bi du̱ cʉ profeta, masque mí ndo tɛnijʉ ca Ocja̱. Nuquiguɛ, guí ma̱nguɛ: “Car cja̱hni ca da dyøjti cam palabragö, nim pa da zö car du̱.” \v 53 ¿Cja más rá zöqui ni ndra ngue ca ndom taje, car Abraham? Bi du̱‑ca̱, guejti cʉ profeta bi du̱ hne̱je̱, cja̱ nucʉ́, mí ndo tɛn ca Ocja̱. Xiquiguɛ, ¿Toca̱ guí ne gui jñɛjquɛhui bbʉ?― \p \v 54 Bi da̱j ya car Jesús, bi xijmʉ: \p ―Bbʉ guir ma̱ntsjɛgö, dí pɛhtzi poder, jin di nesta güi hñemeguijʉ. Gue cam Tzi Tagö ca guí xijmʉ ir Cja̱a̱‑guɛjʉ, guegue‑ca̱ xí ddajqui poder, como i ne pa da tti̱zquigö. \v 55 Nuquiguɛjʉ, jin guí pa̱jmʉ ja i ncja guegue. Pe nugö dí pa̱di ja i ncja, cja̱ bbʉ gua cøni, gua cjagö hnar mɛtjri ncja ngu̱quiguɛjʉ. Nugö dí meya ca Ocja̱ cja̱ dí øtigö ca i ma̱ guegue. \v 56 Ca ndor Abraham ca guí xijmʉ ir tajʉ, cjuá mí tøhmi cja̱ mí ndo ne di cca̱hti car pa bbʉ gua e̱cö. Cja̱ bbʉ mí ba̱di ndá e̱cö, bi ndo mpöjö göhtjo mbo ʉ́r mʉy.― \p \v 57 Diguebbʉ ya pé bi xijmʉ cʉ judio: \p ―Nim pa guí pɛhtzi cincuenta año. ¿Dyoca̱ guí ma̱nguɛ, gú cca̱hti car Abraham?― \p \v 58 Bi da̱j ya car Jesús: \p ―Cierto na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ, bbʉ jim be mí bbʉh car Abraham, ya xi ndí bbʉjcö bbʉ.― \p \v 59 Diguebbʉ ya, bi ndo uni ʉr cuɛ cʉ judio cʉ már ña̱hui car Jesús. Bi gʉxjʉ me̱do pa di ccajnijʉ guegue, drí möhtijʉ, por rá ngue nʉr palabra xquí ma̱, como mí ma̱jmʉ, car Jesús mí ne di cjatsjɛ ca Ocja̱. Nu car Jesús bi hui̱ti madé cʉ cja̱hni, bi wem pʉ jar templo, bi ma. \s1 Jesús sana a un hombre que nació ciego \c 9 \p \v 1 Ca pé hnar pa, car Jesús má pa jar hñu̱, cja̱ bi cca̱hti hnar godö, már ju̱ pʉ hnanguadi car hñu̱. Nucá̱ múr godö desde bbʉ mí hmʉy. \v 2 Quí möxte car Jesús cʉ má yojmi bi dyönijʉ: \p ―Xijquije tzʉ, Maestro, nʉr hñøjø‑nʉ́, ¿dyoca̱ xí hmʉy ʉr godö? ¿Toca̱ i ndu̱jpite? ¿Cja xtrú dyøte ca rá nttzo guejtsjɛ guegue, cja huá gue cár ta o cár me?― \p \v 3 Bi da̱j ya car Jesús, bi hñi̱na̱: \p ―Jí̱ ʉ́r nttzojqui nʉr hñøjø‑nʉ. Guejtjo jí̱ ʉ́r nttzojqui cár ta co cár me. Exque i ncjanʉ gá hmʉ guegue pa gu xojquibi yí dö, cja̱ da ni̱gui te tza rá nzɛdi car Tzi Ta ji̱tzi ca xpá mɛnquigö. \v 4 I nesta gu øti car bbɛfi xí ddajqui cam Tzi Ta menta i cjadi tiempo. Ya xpa e̱h car pa bbʉ ya jin da ncja tiempo. \v 5 Menta dí bbʉjtigö hua jar jöy, dí jñɛbbe car jiahtzi ca i yoti yʉ cja̱hni hua jar jöy.― \p \v 6 Bbʉ mí guadi mí ma̱n car palabra‑ca̱, car Jesús bi zo ʉ́r cji̱jni jar jöy, bi dyøti tzʉ ʉr bøjöy, cja̱ bi gohtzibi quí dö car godö. \v 7 Diguebbʉ ya bi xifi: \p ―Gui ma bú xʉdö jar tanque ca i tsjifi Siloé.― (Mí bbʉh pʉ hnar pøtje, mí pøxi deje rá ngu̱, mí ñu̱x car tanque.) Nʉr tju̱ju̱ Siloé i ne da ma̱: “Guejna̱ xpá mɛnquijʉ ca Ocja̱.” \p Car godö ya, bi ma nttzɛdi, bi ma bú xʉjqui quí dö, cja̱ bbʉ mbú coji, ya xquí xoh quí dö. \v 8 Diguebbʉ ya bi ma̱n quí hnangu̱ co ni cʉ pe dda cja̱hni cʉ xquí meyajʉ má̱hmɛto, bi ma̱ntsjɛjʉ: \p ―¿Cja jin gui gue nʉr hñøjø‑nʉ, mí ju̱jtjo, mí öh cár limosna?― \p \v 9 Cʉ ddaa ya, mí ma̱: \p ―Guejnʉ.― \p Nu cʉ pe ddaa ya, bi ma̱jmʉ: \p ―Ncjahmʉ guejnʉ, pe jin gui guegue.― \p Nu car hñøjø bi ma̱ntsjɛ: \p ―Guejquigö.― \p \v 10 Bi dyönijʉ, bbʉ: \p ―¿Ja ncja xcá xoj yir dö ya bbʉ?― \p \v 11 Cja̱ bi da̱j ya car hñøjø ca múr godö jma̱ja̱: \p ―Car hñøjø ca i tsjifi ʉr Jesús bi dyøti bøjöy, bi pɛbigui yʉm dö, cja̱ bi xijqui: “Gui ma pʉ jar tanque Siloé, ma bú xʉdö.” Eso, dú ma xʉjqui yʉm dö, cja̱ bi xogui.― \p \v 12 Diguebbʉ ya, pé bi dyönijʉ: \p ―¿Jabʉ i bbʉh car hñøjø‑ca̱?― \p Cja̱ bi da̱ guegue: \p ―Jin dí pa̱di.― \s1 Los fariseos interrogan al ciego que fue sanado \p \v 13 Diguebbʉ ya bi ttzix car hñøjø ca múr godö jma̱ja̱, gá ma pʉ jabʉ mí bbʉh cʉ fariseo. \v 14 Mí nsabado, gue car pa ca mí tzu̱jpi cʉ judio, bbʉ mí dyøti bøjöy car Jesús cja̱ bi xojquibi quí dö car godö. \v 15 Nubbʉ́, guejti cʉ fariseo bi dyönijʉ ja bi ncja gá xoh quí dö. Cja̱ bi ma̱n car hñøjø ca múr godö jma̱ja̱: \p ―Car Jesús bi pɛbigui bøjöy jam dö, ma ya, dú má xʉdö, cja̱ nuya dí janti.― \p \v 16 Diguebbʉ ya, bi ma̱n cʉ dda fariseo, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Jí̱ xcuá hñe̱h ca Ocja̱ car hñøjø‑ca̱, porque jin gui tzu̱jpi nʉr pa gá nttzöya.― \p Nu cʉ pe dda cja̱hni ya bi ma̱jmʉ: \p ―Hnar cja̱hni ca di ndu̱jpite, ¿cja di jogui di dyøti milagro ncja ngu̱ ga dyøti guegue?― \p Cja̱ bi weguejʉ por rá ngue car Jesús. \v 17 Nubbʉ, pé bi yojpi bi dyönijʉ car godö: \p ―Xiquiguɛ, ¿Te guí mbe̱nguɛ digue car hñøjø ca xpá xoquiqui yir dö? ¿Cja xcuá hñe̱h ca Ocja̱ guegue?― \p Bi da̱h car hñøjø, bbʉ: \p ―Dí i̱ngö ʉ́r jmandadero ca Ocja̱.― \p \v 18 Nu cʉ fariseo‑cʉ jin gá hñemejʉ ¿cja cierto múr godö jma̱ja̱ car hñøjø‑ca̱? hasta bi nzojmʉ cár ta co cár me, \v 19 cja̱ bi dyönijʉ: \p ―¿Cja gue nir ttʉhui‑nʉ, guí ma̱jmi múr godö desde bbʉ mí hmʉy? ¿Ja ncja ga cca̱hti ya bbʉ?― \p \v 20 Ma ya, bi da̱dihui cár ta ʉ́r me, bi ma̱jmi: \p ―Dí pa̱dibbe, guejnʉ ʉm ttʉgöbbe‑nʉ, múr godö desde bbʉ mí hmʉy. \v 21 Cierto, hne̱je̱, ya xqui cca̱hti, pe jin dí pa̱dibbe já xcá ncja. Guejtjo jin dí pa̱dibbe to xí xojquibi yí dö. Guegue ya xí ncja̱hni. Guejtsjɛ guegue gui dyönijʉ ¿ter bɛh ca̱ xí ncja? Guegue xta ma̱ntsjɛ.― \v 22 Bi da̱di ncjapʉ cár ta co cár me, como mí tzu̱hui cʉ hñøjø cʉ mí mandado pʉ jár ni̱cja̱ cʉ judio. Ya xquí ma̱n cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, bbʉ to di ma̱, car Jesús múr Cristo ca xquí hñi̱x ca Ocja̱, gueguejʉ di fongui jár templojʉ, cja̱ jin di nu̱ rá zö. \v 23 Eso, bi da̱dihui cár ta co cár me: “Ya xí ncja̱hni. Gui dyönijʉ guejtsjɛ guegue ter bɛh ca̱ xí ncja.” \p \v 24 Diguebbʉ ya, cʉ fariseo pé bi nzojmʉ car hñøjø ca múr godö jma̱ja̱, bi xijmʉ: \p ―Nuya, gui xijquije göhtjo ca ncjua̱ni, pa da tti̱htzibi car Tzi Ta ji̱tzi. Nugöje dí pa̱dije i ndu̱jpite car hñøjø ca guí ma̱nguɛ xí xoquiqui yir dö. Xiquiguɛ, ¿te guí ma̱nguɛ digue car hñøjø‑ca̱?― \p \v 25 Bi da̱j ya car hñøjø, bi hñi̱na̱: \p ―¿Ja̱di̱? Jin dí pa̱cö ¿cja i ndu̱jpite guegue cja huá ji̱na̱? Guejnʉ́ dí pa̱j‑nʉ́, bbɛto ndúr godö, cja̱ nuya dí cca̱hti. Guejtjo dí pa̱di guegue bi xoguigui yʉm dö.― \p \v 26 Pé bi yojpi bi dyön cʉ fariseo: \p ―¿Te xpá cjahqui car hñøjø‑ca̱? ¿Ja xcá xoj yir dö?― \p \v 27 Car hñøjø pé bi da̱jti bbʉ: \p ―Ya xtú xihquijʉ, cja̱ jin guí ne gui dyødejʉ. ¿Te rá nguehca̱ pé guí nejʉ gu yojpi gu xihquijʉ? ¿Cja huá guí ne gui tɛnijʉ car Jesús, hne̱je̱?― \p \v 28 Nu cʉ fariseo, bbʉ mí tsjijmʉ ncjanʉ, bi ndo zanijʉ car hñøjø‑ca̱, bi xijmʉ: \p ―Nuquiguɛ, guí ne gui tɛn car Jesús, pe nugöje, ji̱na̱guigöje. Dí tɛndije ca ndor Moisés. \v 29 Dí pa̱dije, ca Ocja̱ bi nzoh ca ndor Moisés cja̱ bi un car ley. Nu car hñøjø ca i tsjifi ʉr Jesús, jin dí pa̱dije jabʉ xcuá hñe̱je̱.― \p \v 30 Nubbʉ, bi da̱h car hñøjø: \p ―¿Dyo ya‑ca̱ jin guí pa̱quɛjʉ jabʉ xcuá hñe̱je̱, cja̱ guegue xí xoguigui yʉm dö?― \v 31 Dí göhtjojʉ dí pa̱dijʉ, bbʉ i ndu̱jpite hnar cja̱hni, ca Ocja̱ jin gui cjajpi ncaso bbʉ te i öjpi. Nu car cja̱hni ca i bbʉy ncja ngu̱ ga tzøh ca Ocja̱ cja̱ i i̱htzibi, bbʉ te i ödi, da ttuni. \v 32 Desde bbʉ mí mʉj nʉr mundo, nim pa jabʉ xtá ødejʉ cja xtrú xoj yí dö hnar cja̱hni ca múr godö desde bbʉ mí hmʉy. \v 33 Nu car Jesús, bbʉ jí̱ xtrú mɛjni ca Ocja̱, jin di jogui di xoguigui yʉm dö.― Ncjanʉ gá nda̱h car hñøjø ca múr godö jma̱ja̱. \p \v 34 Cʉ fariseo bi xijmʉ, bbʉ: \p ―Nuquiguɛ, desde bbʉ ngú hmʉy, guí ndu̱jpite. Jin guí pa̱di ja i ncja ca Ocja̱. Hñi̱x ya, ya xquí ne gui u̱jtiguije.― \p Nubbʉ, bi fonguijʉ car hñøjø‑ca̱, bi ccahtzijʉ pa ya jin di guati pʉ jár templo cʉ judio. \s1 Ciegos espirituales \p \v 35 Diguebbʉ ya, bi dyøh car Jesús, ya xquí mfongui car hñøjø ca múr godö jma̱ja̱, cja̱ bi ma bú joni. Cja̱ bbʉ mbú ntjɛhui, bi dyöni: \p ―Nuquɛ, ¿cja guí e̱me̱, ya xí ni̱gui ca hnaa ca di mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi hua jar jöy?― \p \v 36 Bi da̱h car hñøjø, bi hñi̱na̱: \p ―Xijqui tzʉ, ¿toca̱? pa gu e̱me̱gö.― \p \v 37 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús, bbʉ: \p ―Guejquigö, ya xcú cca̱jtigui, cja̱ pé dí ña̱hui ya.― \p \v 38 Nubbʉ, bi ma̱n car hñøjø: \p ―Ja̱a̱, Tzi Jmu̱. Dí e̱me̱qui, guehquiguɛ xpá mɛnqui car Tzi Ta ji̱tzi.― \p Cja̱ bbʉ mí ma̱ ncjanʉ, bi nda̱ndiña̱jmu̱ pʉ jáy hua car Jesús. \p \v 39 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Nugö, xtá e̱jcua jar jöy pa gu jejqui yʉ cja̱hni. Yʉ jin gui cca̱hti, gu xojquibi yí dö pa da cca̱hti. Nu yʉ i ma̱ i cca̱hti rá zö, gu cjajpi da ngodö‑yʉ.― \p \v 40 Diguebbʉ ya, cʉ dda fariseo cʉ már bbʉh pʉ, bi dyøj nʉr palabra‑nʉ, cja̱ bi xijmʉ: \p ―¿Casʉ guír ma̱nguɛ, nugöje dí godöje hne̱je̱?― \p \v 41 Bi da̱j ya car Jesús: \p ―Bbʉ guir godöjʉ ncja ngʉ nʉ hnaa nʉ xtú xojquibi quí dö, jin guir tu̱jʉ ca rá nttzo bbʉ. Nuquɛjʉ, guí ma̱jmʉ, rá zö guir hmʉpjʉ, pe como jin gui cierto. Guí ncjajʉ ncja ngu̱ yʉ godö hne̱je̱ mbo ir tzi mʉyjʉ, eso, guí tu̱dijʉ ca rá nttzo.― Ncjanʉ gá xijmʉ car Jesús. \s1 El ejemplo del corral \c 10 \p \v 1 Pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Dí xihquijʉ ntjumʉy, ca to ba e̱ jar gora jabʉ i bbʉh cʉ dɛjti cja̱ jin gui cʉti pʉ jar goxtji, ʉr be̱ car cja̱hni‑ca̱. Ba e̱je̱ pa da zix cʉ dɛjti gá fuerza, cja̱ i pøx pʉ jár cjoti car gora, jí̱ rí ñʉti pʉ jar goxtji. \v 2 Pe nu ca to i cʉti jár goxtji, guegue‑ca̱ ʉ́r mödi cʉ dɛjti. \v 3 Bbʉ ba e̱h car mödi, car portero i meya, cja̱ i xojquibi car goxtji. Cʉ dɛjti i øjtibi cár jña̱ car mödi. Diguebbʉ ya car mödi i nømbi cada hnaa cár tju̱ju̱ cʉ dɛjti, cja̱ ba pøh‑cʉ. \v 4 Cja̱ bbʉ ya xtúr ngʉjqui göhtjo quí dɛjti, car mödi ya xta hmɛto, cja̱ cʉ dɛjti xta dɛndi ʉ́r xʉtja, como i meyabi cár jña̱. \v 5 Pe jin gui tɛnijʉ hnahño cja̱hni ca jí̱ ʉ́r mödi. I ddaguijʉ, porque jin gui meyabijʉ cár jña̱.― \p \v 6 Car Jesús bi xih cʉ cja̱hni nʉr palabra‑nʉ́ digue car mödi co cʉ dɛjti pa di ba̱dijʉ ja mí ncja guegue. Nu cʉ cja̱hni jin gá ntiendejʉ ter bɛh ca̱ mí ne di ma̱. \s1 Jesús, el buen pastor \p \v 7 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi xih cʉ cja̱hni pé hnar vez, i̱na̱: \p ―Cierto na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ. Guejquigö dúr goxtji pa da ñʉti cʉ dɛjti. \v 8 Göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xpá hñe̱je̱ ncjahmʉ mödi, bbʉ jí̱ bbe ndá e̱cö, mí be̱‑cʉ, mí ne di zix cʉ dɛjti gá fuerza. Nu cʉ dɛjti jin gá cjajpi ncaso‑cʉ. \v 9 Nugö dí jñɛbbe hnar goxtji pa da ñʉti cʉ dɛjti jar gora. Ca to da guajqui pa da ñʉti car gora, gu un car nzajqui ca jin da tjegue. Car cja̱hni‑ca̱ da hño libre. Da bøni pa da döti te da zi, cja̱ pé da ñʉti jar gora pa da tzöya pʉ. \p \v 10 ¿Te rí hñe̱h cʉ be̱? Nucʉ́ ba e̱je̱ pa da zix cʉ dɛjti, da jio, cja̱ da möhti. Pe nugö xtú e̱cö pa gu un í nzajqui yʉm tzi dɛti, pa da hmʉy rá zö cja̱ jin te da bbɛtibijʉ. \v 11 Dí jñɛbbe hnar mödi i nu̱ rá zö quí dɛjti. Nugö gu dö cam vida pa jin da ttzingui cʉm dɛjti. \v 12 Nu car ttömödi, ca jí̱ ʉ́r jmu̱ cʉ dɛjti, bbʉ ga jianti ya xpa e̱h car lobo, i jɛjti cʉ dɛjti, i ddajtjo. Car lobo ya, ba fonti cʉ dɛjti cja̱ ba tzʉh cʉ ddaa. \v 13 Car ttömödi i jɛh cʉ dɛjti da du̱x car lobo, como jí̱ í mɛjti‑cʉ, jøña̱ car domi i ne. \p \v 14 Nugö dúr jogui mödi. Dí mpa̱bbe cʉm dɛjti. \v 15 Ncja ngu̱ dar mpa̱bbe cam Tzi Ta, ncjapʉ hne̱je̱ ngu̱ dar mpa̱bbe cʉm dɛjti. Gu dö cam vida pa da mɛhtzi í nzajqui cʉm dɛjti. \v 16 Guejtjo pé i bbʉh cʉ ddam dɛjti cʉ jí̱ bbe i cʉti nʉr gora nʉ dí xihquijʉ. Guejti‑cʉ, dí ne gu ma tziji hne̱je̱. Cʉ dɛjti‑cʉ, da dyøh bbʉ xtá nzofo. Ncjapʉ gu cuajti göhtjo cʉm dɛjti, pa da hnaadi cam partida, cja̱ nugö gu födi göhtjo‑cʉ. \p \v 17 I negui cam Tzi Ta, porque gu dö nʉm vida, gu tu̱, cja̱ pé gu jña̱ ʉm jña̱, pé gu hmʉy. \v 18 Jin to da jña̱gui nʉm vida bbʉ jin gu jñɛgui. Guejquitsjɛgö gu dö cam vida. Dí pɛhtzigö poder gu dötsjɛ cam vida. Guejtjo dí pɛhtzi poder pa pé gu jña̱ ʉm jña̱. Guejnʉ́ xí xijqui cam Tzi Ta, i nesta gu tu̱, cja̱ pé gu jña̱ ʉm jña̱.― \p \v 19 Nu quí jefe cʉ judio, bbʉ mí dyøj yʉ palabra‑yʉ, pé bi ntøxtijʉ cja̱ bi weguejʉ. \v 20 Cʉ ddáa már ngu̱ bi ma̱jmʉ: \p ―Nʉr Jesús i yojmi hnar ttzonda̱ji̱. Xí bbɛh cár mfe̱ni. ¿Dyoca̱ guí øjmʉ ca i ma̱?― \p \v 21 Nu cʉ pé ddaa bi ma̱jmʉ: \p ―Ji̱na̱. Bbʉ to di yojmi hnar nda̱ji̱ drá nttzo, jin di ña̱ ncja ngu̱ ga ña̱ car Jesús. Guejtjo jin di jogui di xojquibi quí dö hnar godö.― \s1 Los jefes de los judíos rechazan a Jesús \p \v 22 Diguebbʉ ya, bi tzo car mbaxcjua bbʉ mí mbe̱n cʉ judio car pa ca xquí ndedica car ndo templo pʉ Jerusalén. Múr tiempo bbʉ mí jøh cʉ tzɛ. \v 23 Nu car Jesús már bbʉh pʉ jar templo pʉ Jerusalén. Má dyo pʉ jar portal ca i tsjifi ʉ́r portal car Salomón. \v 24 Cja̱ bi guati cʉ dda quí jefe cʉ judio, bi hñi̱tjʉ madé car Jesús, bi dyönijʉ: \p ―¿Hasta ncjahmʉ gui cjaguije gu yomfe̱nije? Bbʉ guehquiguɛ gúr Cristo, bbʉ xtrú hñi̱xqui ca Ocja̱ pa gui mandadoguije, ex xca xijquije rá zö ya, pa gu pa̱dije.― \p \v 25 Bi da̱j ya car Jesús: \p ―Ya xtú xihquijʉ, pe jin guí e̱me̱jʉ. Cam Tzi Ta xí hñi̱zquigö, xí ddajqui cam ttzɛdi pa gu øti milagro. Por rá ngue yʉ dí øte, i fa̱di toguigö. \v 26 Nuquɛjʉ, jin guí e̱me̱jʉ ca dí xihquijʉ, como jin gʉm dɛjtiquigöjʉ. Ya xtú xihquijʉ ma̱hmɛto, te rá nguehca̱ jin guí e̱me̱guijʉ. \v 27 Cʉ cja̱hni cʉm dɛjtigö i øh bbʉ dí nzofo. Dí meyagö‑cʉ, cja̱ i tɛngui. \v 28 Dí un car nzajqui ca jin da tjegue. Ni jabʉ da bbɛdijʉ. Dí pɛhtzi rá zö jam dyɛgö‑cʉ, cja̱ jin to da zingui. \v 29 Gue cam Tzi Ta xí ddajqui cʉm dɛjti. Guegue göhtjo i mandado, rá ndo nzɛdi, cja̱ jin to da da̱pi pa da zimbi cʉm tzi dɛti. Nucʉ, i bbʉ ʉ́r dyɛ guegue. \v 30 Nugö co cam Tzi Ta, hnaadi cam hmʉygöbbe, hnaadi cam mfe̱nibbe. Dí bbʉbbe göhtjo ʉr tiempo.― \p \v 31 Bbʉ mí dyøjmʉ nʉr palabra‑nʉ, quí jefe cʉ judio pé bi gʉxjʉ me̱do pa di ccajnijʉ car Jesús, dír möhtijʉ. \v 32 Diguebbʉ ya car Jesús bi xijmʉ: \p ―Rá ngu̱ vez xtú föx yʉ cja̱hni, xtú øti milagro co ni cár ttzɛdi cam Tzi Ta. Nuquɛjʉ, gú cca̱htijʉ cʉ milagro‑cʉ́ hne̱je̱. ¿Ter bɛh ca̱ xtú øtigö pa drí ntzöhui gui ccanquigöjʉ doo?― \p \v 33 Bi da̱j ya cʉ judio, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Cierto, dí ne gu ccanquije, pe jí̱ rá ngue cʉ xcú dyøhtibi yʉ cja̱hni. Guehca̱ guír ne gui cjatsjɛ ca Ocja̱, siendo gúr cja̱hnitjojo.― \p \v 34 Bi da̱j ya car Jesús, bi xijmʉ: \p ―I bbʉh ca hnar tzi palabra i ju̱x pʉ jar ley ca guí nxödijʉ, guehpʉ jabʉ i ña̱ digue cʉ nzöya. I ma̱ ncjahua: “Nuquiguɛjʉ, guí jñɛjmʉ cjá̱a̱.” \v 35 Jin gui tzö gu ma̱jmʉ jin gui cierto ca i ma̱n cʉ Escritura, como nucʉ́, rí hñe̱h ca Ocja̱. Guehpʉ ja Escritura i tjɛquihui ca Ocja̱ cʉ nzöya. I tsjifi ncjanʉ, como xquí ttun cʉ nzöya cár ley ca Ocja̱. \v 36 Cja̱ nugö, xí hñi̱xquigö car Tzi Ta ji̱tzi cja̱ xpá mɛnqui hua jar mundo pa gu øhtibi cár bbɛfi. ¿Dyoca̱ guí i̱na̱jʉ, rá nttzo na̱r palabra na̱ xtú ma̱, ca xtá xihquijʉ, ʉ́r Ttʉguigö ca Ocja̱? \v 37 Bbʉ jí̱ xtrú hñe̱h cam Tzi Ta ji̱tzi göhtjo yʉ dí øte, nubbʉ́, di jogui güi ma̱jmʉ, jí̱ xcuá mɛnquigö guegue hua jar jöy. \v 38 Pe göhtjo yʉ dí øtigö, rí hñe̱ guegue, como dí yobbe cár ttzɛdi ca Ocja̱. Eso, rí ntzöhui gui hñemeguijʉ por rá ngue yʉ milagro yʉ dí øte, macja̱ jin guí ne gui hñemejʉ ya palabra ya dí xihquijʉ. Por rá ngue yʉ dí øte, da jogui gui pa̱dijʉ, cierto dí yobbe cam Tzi Ta ji̱tzi, hnaadi cam bbɛfibbe.― Ncjanʉ gá ma̱n car Jesús. \p \v 39 Diguebbʉ ya, quí jefe cʉ judio pé bi yojpi bi ntoja di zɛtijʉ car Jesús pa di gotijʉ. Nu guegue bi hui̱ti madé cʉ cja̱hni, bi ma. \p \v 40 Ma ya, car Jesús pé bi ma gá ddax ca hnanguadi car da̱tje Jordán, pʉ jabʉ rí bøx car jiadi. Bú hmʉjti pʉ jabʉ xquí hmʉh car Juan má̱hmɛto, bbʉ mí xix cʉ cja̱hni. \v 41 Cja̱ mbá cuatijʉ car Jesús rá ngu̱ cja̱hni, mí ma̱jmʉ: \p ―Jí̱ mí øti milagro car Juan, pe nde̱jma̱ mí xijquijʉ ja di ncja nʉr Jesús. Mí cierto göhtjo ca mí xijquijʉ.― \v 42 Cja̱ már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi hñe̱me̱jʉ, car Jesús mí gue cár jmandadero ca Ocja̱ ca mí ddøhmi. \s1 Muerte de Lázaro \c 11 \p \v 1 Mí bbʉh ca hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Lázaro. Múr mi̱ngu̱ hnar tzi jñini ca mí tsjifi Betania. Car Lázaro mí bbʉh pʉ co ni quí ncju̱, car María hne̱h car Marta. Cja̱ bi jñin car Lázaro. \v 2 Car María, cár ncju̱ car Lázaro, guegue xquí xihtzibi perfume jáy hua car Tzi Tada Jesús, cja̱ xquí du̱jquibi co ni quí xta̱. \v 3 Bbʉ mí jñin car Lázaro, cʉ yojo quí ncju̱ bú pɛjnihui ʉr jña̱ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, bi xijmi: \p ―Nuquɛ, ʉm Tzi Jmu̱quije, i jñin quer amigo, car Lázaro.― \p \v 4 Bbʉ mí dyøj ya‑ca̱, bi ma̱n car Jesús: \p ―Jin da du̱ car jñini ca i tzöhui. Nu ca da ncja, da ni̱gui te tza rá nzɛh ca Ocja̱. Guejtjo da ni̱gui te tza rá nzɛjquigö, ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱.― \p \v 5 Car Jesús mí ndo ma̱h car Marta cja̱ co cár cju̱juɛ, co hne̱h car Lázaro. \v 6 Pe bbʉ mí dyøde, ya xi mí jñin car Lázaro, nde̱jma̱ pé bú dedi yojpa pʉ jabʉ már bbʉy. \v 7 Cja̱ bbʉ xquí tjoh cʉ yojpa‑cʉ, car Jesús bi xih quí amigo cʉ mí ntzixihui: \p ―Nuya, pé gu möjö, gár möh pʉ Judea.― \p \v 8 Bi da̱j ya quí amigo, bi xijmʉ: \p ―Nuquɛ, Maestro, jin tza bbe i cja mpa bbʉ mí ne di möjtiqui gá doo cʉ dda judio rá bbʉh pʉ Judea. ¿Dyoca̱ pé guí ne gui maguɛ pʉ ya?― \p \v 9 Nu car Jesús bi da̱di: \p ―Nde̱jma̱ dí ne gu ma pʉ. ¿Cja jin gui pɛhtzi doce hora hnajpa? Pa guejcö, mpatjo. Bbʉ i dyo bbʉ mpa hnar cja̱hni, jin da mfehtze. I dyo rá zö, porque i ni̱guitjo, jí̱ bbe i hmɛxu̱y. \v 10 Pe bbʉ to da hño bbʉ nxu̱y, da fʉntzi, porque jin gui cca̱hti jabʉ rí ma. Nugö dí ncja ngu̱ hnar cja̱hni i dyo bbʉ mpa, porque jí̱ bbe i tzʉh car hora ca xí ma̱n cam Tzi Ta ji̱tzi.― \p \v 11 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xih quí möxte: \p ―Ya xí a̱h cam amigojʉ, car Lázaro, pe nugö gu má dyö.― \p \v 12 Cja̱ quí möxte bi da̱dijʉ bbʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquɛ, Tzi Ta, bbʉ i a̱jtjo, pé ntoja da zö bbʉ.― \p \v 13 Car Jesús mí ne di ma̱, ya xquí du̱ car Lázaro. Nu quí möxte mí mbe̱nijʉ ncjahmʉ mí a̱jtjo. \v 14 Nubbʉ, car Jesús bi xijmʉ clarotjojo: \p ―Ya xí ndu̱ car Lázaro. \v 15 Dí mpöjcö ca jí̱ xtá hmʉh pʉ ca xcá ndu̱. Como nuya, rá zö grí hñemeguijʉ por rá ngue ca xquí cca̱htijʉ. Nuya, möj ya, gu ma grí cca̱htijʉ car Lázaro.― \p \v 16 Diguebbʉ ya ca hnaa quí möxte car Jesús ca mí tsjifi ʉr cuate, gue car Tomás, bi xih cʉ pe ddáa: \p ―Pe ntoja ya xta bböhti nʉr Jesús. Pe gu möj ya, pa ddáa gár tu̱göjʉ, dí göhtjojʉ.― \s1 Jesús es la resurrección y la vida \p \v 17 Bbʉ mí zøti pʉ Betania, car Jesús bi dyøde, ya xquí zʉ go mpa ca xquí nttöh car Lázaro. \v 18 Car Betania co car Jerusalén mí jñajquihui como yo quilómetro madé. \v 19 Ya xquí guatijʉ pʉ jár ngu̱ car Marta co car María rá ngu̱ quí amigohui. Göhtjo mí judiojʉ. Cʉ amigo‑cʉ, már ju̱htibi í mʉyhui cʉ yojo bbɛjña̱, como xquí du̱ cár i̱da̱hui. \v 20 Nu car Marta, bbʉ mí dyøde, ya xti zøh car Jesús, bi bøna nttzɛdi, bi ma bú ntjɛhui. \v 21 Cja̱ guegue bi xih car Jesús: \p ―Nuquɛ, ʉm Tzi Jmu̱quije, bbʉ güi hmʉjquɛ hua, jin di du̱ cam hñohui. \v 22 Pe guejtjo dí pa̱di, göhtjo ca gui dyöjpi car Tzi Ta ji̱tzi, da dyøte.― \p \v 23 Car Jesús bi xih car Marta, bbʉ: \p ―Pé xta jña̱ ʉ́r jña̱ quer hñohui, xta nantzi.― \p \v 24 Diguebbʉ ya, pé bi ma̱n car Marta: \p ―Ja̱a̱, ya xtí pa̱di, ba e̱h car pa bbʉ xta jña̱ ʉ́r jña̱, gue bbʉ xta nantzi cʉ ánima cja̱ xta ncja car juicio.― \p \v 25 Nu car Jesús pé bi xifi: \p ―Guejquigö gu xox cʉ ánima, gu cjajpi da jña̱ ʉ́r jña̱ cʉ cja̱hni cʉ xí ndu̱. Cʉ cja̱hni cʉ mí e̱me̱gui bbʉ mí bbʉjtijʉ, masque ya xí ndu̱, pé da jña̱ ʉ́r jña̱‑cʉ. \v 26 Cja̱ nu ca to i cjadi ʉ́r nzajqui, bbʉ da hñemegui, masque da du̱ cár cuerpo, da ttun car nzajqui ca jin da tjegue. Xiquiguɛ, ¿cja guí e̱me̱‑na̱?― \p \v 27 Bi da̱j ya car Marta, i̱na̱: \p ―Ja̱a̱, Tzi Ta, nugö dí e̱me̱, guehquɛ gúr Cristo, xí hñi̱xqui car Tzi Ta ji̱tzi, ʉ́r Tzi Ttʉqui ca Ocja̱. Guehquiguɛ ndí tøpiquije güi hñe̱cua jar jöy.― \s1 Jesús llora junto al sepulcro de Lázaro \p \v 28 Ncjanʉ gá nda̱h car Marta, cja̱ diguebbʉ ya bi ma bú nzoh cár cju̱juɛ, bi cjontibitjo, i̱na̱: \p ―Ya xí nzøh cam Maestrojʉ, bí bböh pʉ, bí nzohqui.― \p \v 29 Nu car María, bbʉ mí dyøj ya ca̱, bi ma nttzɛdi, bi ma bú ntjɛhui car Jesús. \v 30 Car Jesús jí̱ bbe mí cʉti pʉ jar jñi̱ni. Már tøhmitjo pʉ jabʉ xcuí ntjɛhui car Marta. \v 31 Nu quí amigo car María co car Marta már bbʉh pʉ jár ngu̱hui, már ju̱htibijʉ ʉ́r mʉy car María. Cja̱ bbʉ mí bøna nttzɛdi car María, bi mbe̱n quí amigo, má̱s ya xi mír ma jar lugar pʉ jabʉ xquí ttöh car Lázaro, mír má du nzom pʉ, eso bi dɛnijʉ gá möjmʉ pʉ hne̱je̱. \p \v 32 Cja̱ car María, bbʉ mí zøn nʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, bi nda̱ndiña̱jmu̱ jáy hua, bi xifi: \p ―Nuquɛ, ʉm Tzi Jmu̱quije, bbʉ güi hmʉjquɛ hua, jin di du̱ cam i̱da̱.― \p \v 33 Nu car Jesús, bbʉ mí cca̱hti már zon car María cja̱ co cʉ judio cʉ xquí dɛnijʉ, nubbʉ bi ndo ungui du̱mʉy, bi ntzøte. \v 34 Diguebbʉ bi dyöni: \p ―¿Jabʉ guehpʉ xcú dyöh quer ánimajʉ?― \p Cja̱ bi da̱dijʉ: \p ―Bú e̱quɛ gui cca̱htitsjɛ tzʉ, Tzi Ta.― \p Cja̱ bi guati pʉ car Jesús. \v 35 Nubbʉ, bi nzon car Jesús hne̱je̱. \v 36 Cʉ ddaa cʉ judio bi ma̱jmʉ, bbʉ: \p ―¡Te tza ngu̱ mí ne car Lázaro!― \p \v 37 Guejtjo mí bbʉh pʉ cʉ ddáa cʉ bi ma̱jmʉ: \p ―Gue nʉr hñøjø‑nʉ bi xojquibi quí dö hnar godö. ¿Cja jin di jogui di ccax car Lázaro pa jin di du̱ hne̱je̱?― \s1 Resurrección de Lázaro \p \v 38 Diguebbʉ ya, pé bi ndo ntzøti car Jesús, bi ma gá nguati car lugar pʉ jabʉ xquí ttöh car ánima. Múr cueva‑cá̱, xquí cjoti cár goxtji co hnar ndo me̱do. \v 39 Nubbʉ, bi ma̱n car Jesús: \p ―Gui cjʉhtzijʉ ya nʉr me̱do, dír ma hnanguadi.― \p Nu car Marta, cár ncju̱ car ánima, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Tzi Ta, ya xí cja go mpa ca xcá ndu̱. Pé ya xí xa̱gui.― \p \v 40 Nu car Jesús bi da̱jti: \p ―Gui mbe̱nguɛ tzʉ ca xtú xihqui, bbʉ gui hñe̱me̱gui, xtí cca̱hti te tza rá nzɛh ca Ocja̱.― \p \v 41 Diguebbʉ ya bi gʉhtzijʉ car doo. Ma ya car Jesús bi nøhtzi jar ji̱tzi, bi nzoh ca Ocja̱, bi ma̱: \p ―ʉm Tzi Taqui, cjama̱di quer tzi jma̱jte, xcú dyøh ca xtú öhqui. \v 42 Dí pa̱di, cada bbʉ dí nzohqui, guí øjtigui. Pe xtú xihqui na̱r palabra‑na̱ pa da dyøj yʉ cja̱hni rá ngu̱ yʉ i bbʉjcua, cja̱ pa da hñemejʉ, guehquiguɛ xcú pɛnqui hua jar jöy.― \p \v 43 Mí guaj ya mí ma̱n yʉ palabra‑yʉ, cja̱ bi nzoh car Lázaro, bi mahti nzajqui, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, Lázaro, bú pøj ya.― \p \v 44 Diguebbʉ, bi bøn car ánima, mí bbantitjo cʉ da̱jtu̱ jáy hua co jáy dyɛ. Guejtjo mí hnu̱hti cár ña̱ co pe hnar da̱jtu̱. Cja̱ car Jesús ya bi xih cʉ cja̱hni: \p ―Nuya, gui xohtibijʉ yʉ da̱jtu̱, gui jiɛguijʉ da hño libre.― Cja̱ bi cjajpijʉ. \s1 Conspiración para prender a Jesús \p \v 45 Már ndo ngu̱ cʉ judio cʉ már tɛnijʉ car María bbʉ mí jña̱ ʉ́r jña̱ car Lázaro. Por rá nguehca̱ gá cca̱htijʉ ter bɛh ca̱ bi ncja, bi hñemejʉ car Jesús. \v 46 Nu cʉ dda quí jefe cʉ judio bi ma bú ña̱hui cʉ fariseo, bi xijmʉ te xquí dyøti car Jesús. \v 47 Diguebbʉ ya, bi jmu̱ntzijʉ cʉ jefe cʉ mí mandadobi cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ fariseo, bi dyøtijʉ hnar junta, bi nzojmʉ hne̱je̱ cʉ pé dda tita cʉ mí ja̱ ʉ́r cargojʉ. Már bbʉh pʉ göhtjo cʉ jefe cʉ mí ntjumʉy, cja̱ bi ña̱jʉ digue car Jesús. Bi ma̱jmʉ: \p ―¿Ja gu cjajpijʉ car hñøjø‑ca̱? I ndo øti rá ngu̱ milagro. \v 48 Bbʉ gu jɛguijʉ da ncjadinʉ, nubbʉ́, göhtjo da hñeme yʉ cja̱hni cja̱ da hñi̱xjʉ gá rey. Nubbʉ, du e̱h cʉ autoridad romano, da yøhti cam templojʉ cja̱ da jña̱ngui cam cargojʉ. Guejtjo da möhti rá ngu̱ yʉm cja̱hnijʉ.― \p \v 49 Diguebbʉ ya, ca hnar hñøjø ca múr da̱möcja̱, bi ña̱ hne̱je̱. Mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Caifás. Car cjeya‑ca̱, guegue mí ja̱ cár cargo ga da̱möcja̱, mí mandadobi cʉ pe dda möcja̱. Nʉr Caifás bi xih cʉ pé ddáa, i̱na̱: \p \v 50 ―Nuquɛjʉ, jin te guí pa̱dijʉ, jin guí ntzohmijʉ ja gu ncjajʉ pa jin da mpun cam naciónjʉ. Nugö, dí i̱na̱, más bí conveni da du̱ ca hnaatjo ʉr hñøjø, cja̱ jin gu nesta gu tu̱jʉ, dí göhtjojʉ.― \p \v 51 Nʉr palabra nʉ bi ma̱n car Caifás, jin guá hñe̱je̱ digue cár mfe̱nitsjɛ, nu ca Ocja̱ bi un car palabra‑ca̱. Como car Caifás múr da̱möcja̱, cja̱ mí pɛhtzi cár cargo car cjeya‑ca̱, ca Ocja̱ bi cjajpi bi ma̱ ja dír du̱ car Jesús pa jin di bbɛdi göhtjo cʉ cja̱hni judio. \v 52 Bbʉ mí du̱ car Jesús, cierto bi möx cʉ cja̱hni cʉ mí judio, pe jin gui jøña̱‑cʉ. Guejtjo bi mötzi göhtjo quí cja̱hni ca Ocja̱, cja̱ nucʉ́, mí bbʉpjʉ göhtjo cʉ pé dda nación hua jar mundo. Mí hua̱nihui cʉ pe dda cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱. Bi du̱ car Jesús por rá ngue göhtjo cʉ to di hñeme, cja̱ bi pɛjni göhtjo‑cʉ, pa bi cjajʉ ʉ́r familia ca Ocja̱. \v 53 Nubbʉ, desde car pa bbʉ mí ma̱n car da̱möcja̱, mí conveni pa di du̱ car Jesús cja̱ jin di du̱ cʉ pe dda cja̱hni rá ngu̱, cʉ möcja̱ cʉ mí mandado mí jonijʉ ja dír möhtijʉ car Jesús. \p \v 54 Eso, bi wem pʉ Jerusalén car Jesús. Ya jin guá hño pʉ jabʉ mí bbʉh cʉ jefe cʉ mí mandadobi cʉ judio. Bi bøm pʉ jar estado Judea, bi ma gá ma pʉ hnar tzi jñini ca mí tsjifi Efraín. Nuca̱, mí bbʉ jár nttza̱ni car desierto, pʉ jabʉ jin tza mí bbʉ cja̱hni rá ngu̱. Car Jesús bú hmʉjti pʉ co ni quí möxte. \p \v 55 Mí bbɛh tzʉ pa di tzo cár mbaxcjua cʉ judio ca mí tsjifi ʉr Pascua. Már ngu̱ cʉ cja̱hni ya xi mír möjmʉ pʉ Jerusalén pa di jñojquijʉ ante que di ncja car mbaxcjua. Mí nxajmʉ ncja ngu̱ mír ma̱n cár ley gueguejʉ. \v 56 Cʉ cja̱hni cʉ xquí möjmʉ pʉ Jerusalén pa di zöjʉ car mbaxcjua, mí dyo mí jonijʉ car Jesús. Cja̱ bbʉ már bbʉpjʉ pʉ jar templo, mí hñöntsjɛjʉ, mí ma̱jmʉ: \p ―¿Te guí mbe̱nguɛjʉ? ¿Cja du e̱h car Jesús hua jar mbaxcjua, o jin du e̱je̱?― \p \v 57 Como cʉ fariseo co hne̱h cʉ jefe cʉ mí mandadobi cʉ möcja̱, ya xquí unijʉ car orden, bbʉ to di ba̱di jabʉ már bbʉh car Jesús, di ma du ngöxte pa di ttzʉdi cja̱ di cjoti födi. \s1 Una mujer unge a Jesús \c 12 \p \v 1 Bbʉ mí bbɛjti ddajto mpa pa di tzo car mbaxcjua, car Jesús bi ma pʉ jar tzi jñini Betania, pʉ jabʉ mí bbʉh car Lázaro. Guegue‑ca̱ xquí du̱, cja̱ car Jesús, pé xquí xotzi. \v 2 Pʉ jár ngu̱jʉ car Lázaro co cʉ yojo quí ncju̱, bi ttøhtibi car Jesús hnar jñu̱ni. Car Marta bi dö car jñu̱ni. Nu car Lázaro már ju̱bi cʉ pe dda cja̱hni pʉ jar mexa, már tzijʉ. \v 3 Diguebbʉ ya bi ñʉti car María, mbá tu̱ madé litro ʉr perfume ca mí tsjifi ʉr nardo, már ndo ma̱di. Bi xihtzibi quí hua car Jesús, cja̱ bi du̱jquibi quí hua co ni quí xta̱. Cja̱ car ngu̱ ya bi ndʉ cár jña̱ car perfume. \v 4 Már bbʉh pʉ hne̱je̱ ca hnaa quí möxte car Jesús ca mí tsjifi Judas Iscariote, cár ttʉ car Simón. Guegue di dö car Jesús. Bi ma̱n car Judas, i̱na̱: \p \v 5 ―¿Dyoca̱ xí mfön nʉr perfume‑nʉ? Di jogui di bbö por jñu̱ ciento ʉr domi, cja̱ di tjejquibi cʉ tzi probe.― \p \v 6 Car Judas bi ma̱ nʉr palabra‑nʉ ncjahmʉ de vera mí jui̱jqui cʉ probe, hne̱ jí̱ mí jui̱jqui. Jøntjo gá ma̱ntjo, como guegue mí tu̱ car ddøza̱ pʉ jabʉ mí ttʉti car domi, cja̱ mí ja̱jqui hna parte car domi, mí pe̱. \v 7 Nu car Jesús bi ma̱: \p ―Dyo te guí xij nʉr bbɛjña̱. Rá zö nʉ xí dyøjtigui. Guegue xí mɛhtzi nʉr perfume pa di xizqui car pa bbʉ xtá hñöjcö, cja̱ exque xí xizqui ya. \v 8 Göhtjo ʉr tiempo da hmʉj yʉ tzi probe pa gui föxjʉ‑yʉ, pe nugö, jin gui göhtjo ʉr tiempo gu hmʉpjʉ.― \s1 Conspiración contra Lázaro \p \v 9 Rá ndo ngu̱ cʉ judio bi dyødejʉ, már bbʉh pʉ Betania car Jesús, cja̱ bi hñɛjʉ bi möjmʉ pʉ, jin gui jøntsjɛ pa di cca̱htijʉ car Jesús, pe guejti car Lázaro, como car Jesús xquí cjajpi xquí jña̱ ʉ́r jña̱. \v 10 Por rá nguehca̱, quí jefe cʉ möcja̱ bi mbe̱nijʉ di möhtijʉ car Lázaro hne̱je̱. \v 11 Como guehca̱ gá jña̱ ʉ́r jña̱ car Lázaro, ya jin tza mí ddɛn cʉ möcja̱ cʉ mí pɛhtzi cár cargojʉ. Már ngu̱ cʉ cja̱hni, ya xi mí tɛnijʉ car Jesús cja̱ mí e̱me̱jʉ guegue. \s1 Jesús entra en Jerusalén \p \v 12 Már ndo ngu̱ cja̱hni xquí möjmʉ Jerusalén pa di zöjʉ car mbaxcjua ca ya xti ncja pʉ. Cʉ ddaa cja̱hni‑cʉ́, bi möjmʉ pʉ Betania, bi ma bú cca̱htijʉ car Jesús cja̱ co car Lázaro, cja̱ pé bú cojmʉ pʉ Jerusalén. Diguebbʉ ya, ca rá yojpa, bi dyøh cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ Jerusalén, ya xti zøm pʉ car Jesús hne̱je̱. \v 13 Nubbʉ́, bi bønijʉ du tja̱jmʉ car Jesús, cja̱ bú tʉjquijʉ quí xi cʉ dɛntji, mí pøjmʉ pʉ jar hñu̱ pʉ jabʉ mbá e̱h car Jesús. Guejtjo mí ndo majmʉ nzajqui, mí i̱na̱jʉ: \p ―Dí xöjtibijʉ car Tzi Ta ji̱tzi. Guegue da bendecibi nʉr hñøjø nʉ ba e̱je̱, como xpá mɛjni cja̱ xí un cár ttzɛdi. ʉm reygöjʉ‑nʉ, nugöjʉ dí cja̱hni israelitajʉ.― \p \v 14 Car Jesús ya bi döti hnar tzi burrotjo, cja̱ bi tøgue. Ncjapʉ gá nzʉh car palabra ca i ma̱m pʉ jar Escritura: \q1 \v 15 Dyo guí ntzu̱jʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Jerusalén, \q1 Jiantijma̱jʉ, ya xpa e̱j nir reyjʉ, ba tøh hnar tzi burrotjo. \m \v 16 Jin te gá mbe̱n quí möxte car Jesús car hora ca má cʉti pʉ Jerusalén ncja ngu̱ hnar rey, má tøh car tzi burrotjo. Hasta guehpʉ mí ttzi̱x car Jesús pʉ ji̱tzi, nubbʉ, bi mbe̱nijʉ cja̱ bi ba̱dijʉ, por rá ngue ca xquí ncja, xquí zʉdi ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura. \p \v 17 Cʉ cja̱hni cʉ mí yojmʉ car Jesús bbʉ mí xox car Lázaro, bi ndo ngöxtejʉ, bi xih cʉ pe dda cja̱hni te xcuí cca̱htijʉ. \v 18 Eso, bi bøm pʉ Jerusalén cʉ pe dda cja̱hni rá ngu̱, bi ma bú ntjɛjʉ car Jesús, como xquí dyødejʉ, guegue‑ca̱ xquí xoxi hnar ánima. \v 19 Nubbʉ́, más mí ndo ntzøtijʉ cʉ fariseo. Mí ña̱tsjɛjʉ, mí ma̱jmʉ: \p ―Jiantijma̱jʉ, ¿ja gu ncjajʉ ya? Göhtjo yʉ cja̱hni i tɛnijʉ guegue.― \s1 Unos griegos buscan a Jesús \p \v 20 Cʉ cja̱hni israelita cʉ xquí ma pʉ Jerusalén, xquí möjmʉ car mbaxcjua pa di nda̱nejʉ ca Ocja̱. Guejtjo mí yojmʉ cʉ dda griego. \v 21 Cʉ cja̱hni‑cʉ bi guatijʉ ca hnár möxte car Jesús ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Felipe. Guegue car Felipe múr mi̱ngu̱ car jñini Betsaida, pʉ jar estado Galilea. Nu cʉ griego bi dyöjpi ʉr tsjɛjqui car Felipe pa di cca̱htijʉ car Jesús, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquɛ, tada, dí neje gu cca̱htije tzʉ car Jesús, pa gu ña̱je.― \p \v 22 Diguebbʉ ya car Felipe bi ma bú xih car Andrés, cja̱ gueguehui ya, bi mɛhui bú xijmi car Jesús. \v 23 Nu car Jesús bi xih quí möxte: \p ―Ya xí nzøh car hora ca mí nesta di ncja. Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy. Por rá ngue ca xta ncja, da ni̱gui, i ndo i̱zqui cam Tzi Ta. \v 24 Dyøjma̱jʉ na̱ gu xihquijʉ. Nugö dí jñɛbbe hnar ttɛy. Bbʉ da bboni jar jöy hnar ttɛy, da mbödi, cja̱ pé da føtze, da te. Nubbʉ, pé da ndo nxa̱nti rá ngu. Pe bbʉ da bbɛhtzitjo cja̱ jin da bboni, segue da hnaadi car ttɛy, jin jabʉ drí ngu̱jqui, bbʉ. \v 25 Ca to i föh cár vida hua jar mundo, eso, jin gui ne da dɛngui, nde̱jma̱ da bbɛh cár vida. Nu ca to jin gui jiøjqui cár vida hua jar mundo, pe i ungui ʉ́r mʉy da dɛngui, masque da ncjajpi ca te da ncjajpi, guegue da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue. \v 26 Ca to i ne da sirvegui, i nesta da dɛngui, cja̱ nupʉ jabʉ gu hmʉjcö, guejti guegue da hmʉh pʉ hne̱je̱. Ca to da pɛjpiguigö, cam Tzi Ta ji̱tzi da nú̱ rá zö car cja̱hni‑ca̱. \s1 Jesús anuncia su muerte \p \v 27 Nuya, i ndo mbe̱n nʉm mʉy ja gu ncja. ¿Ter bɛh ca̱ gu xih cam Tzi Ta? ¿Cja gu öjpi: “Nuquɛ, Tzi Ta, föxqui tzʉ, pa jin gu nesta gu tu̱”? Jin da jogui gu öjpi ncjapʉ, como guehca̱ xtá e̱h‑ca̱.― \v 28 Diguebbʉ ya car Jesús bi nzoh ca Ocja̱, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Tzi Ta, ya xí nzøh car hora gu tu̱. Pe nde̱jma̱ gui cjagui ca i nesta pa da tti̱zquiguɛ.― Cja bbʉ mí guadi mí ma̱ ncjanʉ, bi dyøh hnar jña̱ mbí ña̱ pʉ jar ji̱tzi, mí ma̱: \p ―Por rá ngue ca xcú dyøte, ya xtú cjagö xí hñi̱zquigö yʉ cja̱hni, cja̱ pé gu yojpi gu cjajpi yʉ cja̱hni da hñi̱zquigö por rá ngue ca ya xta ma da ncja.― \p \v 29 Nu cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ, bbʉ mbí ña̱ car Tzi Ta pʉ jar ji̱tzi, bi dyødejʉ hnar ndo ruido. Cʉ ddáa ya, mí ma̱jmʉ, xquí mføjni car ji̱tzi. Nu cʉ pé ddaa ya mí ma̱jmʉ, múr anxe ca Ocja̱ már nzoh car Jesús. \p \v 30 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xijmʉ: \p ―Nʉr jña̱ nʉ xcú dyøjmʉ, jin gui jønguitsjɛgö xí nzojquigö. Guehquitjoguɛjʉ hne̱je̱, xí nzohquijʉ. \v 31 Nuya, ya xí nzøh car hora gu tu̱, cja̱ por rá nguehca̱, car Tzi Ta ji̱tzi da juejqui yʉ cja̱hni yʉ i bbʉjcua jar jöy. Car hora ca xtá tu̱gö, xta tja̱jquibi cár cargo ca Jin Gui Jo. Xta tja̱jquibi ca rí mandado hua jar mundo. \v 32 Cja̱ nugö, bbʉ xta ddøjtigui pʉ ña̱ pʉ jabʉ da jiantigui cʉ cja̱hni, gu nzojtibi quí tzi mʉy göhtjo cʉ cja̱hni, sa̱nta̱ du e̱jmʉ pa da ba̱dijʉ toguigö.― \p \v 33 Nʉr palabra nʉ bi ma̱n car Jesús mí ne di ma̱ ja ncja dír du̱. \v 34 Nu cʉ cja̱hni cʉ már ødejʉ bi da̱jtijʉ: \p ―I xijquije cʉ maestro cʉ xí nxöh cʉ Escritura, bbʉ xtu e̱h car Cristo ca da hñi̱x ca Ocja̱ pa da mandadoguije, guegue‑cá̱ da hmʉy göhtjo ʉr tiempo, jin da du̱. Nuquiguɛ, ncjahmʉ hnahño gri xijquije. Como guí xijquije i nesta da ddøti pʉ ña̱ ca hnar cjahni ca guí ma̱nguɛ, xpá bbɛjni hua jar jöy. Xijquije tzʉ, ¿to car cja̱hni‑ca̱?― \p \v 35 Diguebbʉ ya pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Dí bbʉjtigö hua jabʉ guí bbʉjquɛjʉ, dí ncja ngu̱ car jiahtzi. Pe ya xqui chi tchʉtjo i bbɛdi pa gu tzoquijʉ. Gui tɛnguijʉ ya, cja ya dí bbʉpjʉ hua. Ya xqui guejti pʉ xta zʉhquijʉ car bbɛxu̱y, cja̱ nubbʉ́, ya xcúr wengö hua. Dyo guí ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ dda cja̱hni cʉ i dyo jar bbɛxu̱y cja̱ jin gui pa̱di jabʉ rí möjmʉ. \v 36 Nugö, dí ncja ngu̱ car jiahtzi. Gui hñemeguijʉ menta guí cca̱jtiguijʉ, pa da hmʉh car jiahtzi mbo ir tzi mʉyjʉ.― \p Bbʉ ya xquí ma̱n yʉ palabra‑yʉ car Jesús, diguebbʉ bi weguehui cʉ cjahni cʉ már nzofo, bi wem pʉ. \s1 Por qué los judíos no creían en Jesús \p \v 37 Nu cʉ cja̱hni‑cʉ́, masque ya xquí cca̱htijʉ ndu̱ntji milagro cʉ xquí dyøti car Jesús, pe jin gá hñemejʉ, ¿cja xcuí hñeh ca Ocja̱ guegue? \v 38 Ncjapʉ gá nzʉh car palabra ca xquí ma̱n car profeta Isaías pʉ jar Escritura: I ma̱ ncjahua: \q1 Nuquɛ, ʉm Tzi Taqui, tzi yotjo cʉ cja̱hni xí hñeme car palabra ca xtú ma̱ngö. \q1 Xtú ndo øti milagro co ni quer ttzɛdi, pe jin tza to i e̱me̱, má̱s guehquiguɛ xcú pɛnquigö. \m \v 39 Eso, jí̱ mí tzö di hñeme car Jesús cʉ cja̱hni rá ngu̱, como ya xquí mbe̱n ca Ocja̱ di ncjajʉ pʉ. Bi ncjá ncja ngu̱ ga ma̱ na̱ pe hnar palabra na̱ bi escribi car profeta Isaías. I ma̱ ncjahua: \q1 \v 40 Ca Ocja̱ bi gojtibi quí döjʉ, pa jin di cca̱htijʉ, \q1 Guejtjo bi cjajpi quí mʉyjʉ ncja hnar do gá me̱do, pa jin di ntiendejʉ. \q1 Mí ma̱ guegue: “Xí ncjapʉ yʉ cja̱hni, pa jin du cojmʉ jabʉ dí bbʉy cja̱ jin di jionguigö, \q1 Como, bbʉ di jionguigö, gua jojquibi quí tzi mʉyjʉ.” \m \v 41 Bi ncjanʉ gá ma̱n car profeta Isaías, como guegue bi ba̱di ja di ncja car Cristo ca di hñe̱je̱. Bi cca̱hti te tza drá ji̱tzi car cargo di mɛhtzi‑ca̱. \p \v 42 Pe nde̱jma̱ bi hñeme car Jesús cʉ ddáa quí jefe cʉ judio. Nucʉ́, jí̱ mí ncjua̱nijʉ má̱s mí e̱me̱jʉ, como mí tzu̱jʉ cʉ fariseo. Ya xquí ma̱n cʉ fariseo, bbʉ to di ma̱, guegue car Jesús múr Cristo ca xquí hñi̱x ca Ocja̱, di fongui jár templojʉ. \v 43 Cʉ jefe cʉ bi hñemejʉ, jin gá ncjua̱nijʉ, como mí ndo nejʉ pa di tti̱htzibijʉ, cja̱ jin tza mí nejʉ di hmʉpjʉ pa di tzøh ca Ocja̱. \s1 Las palabras de Jesús juzgarán a la gente \p \v 44 Diguebbʉ ya, car Jesús bi ña̱ nzajqui, bi ma̱: \p ―Car cja̱hni ca i e̱me̱gui, jin gui jøña̱guigö i e̱me̱gui. Guejtjo i e̱me̱ cam Tzi Ta ca xpá mɛnqui. \v 45 Guejtjo dí xihquijʉ, ca to i cca̱jtiguigö, ncjahmʉ ya xí cca̱hti cam Tzi Ta ca xpá mɛnquigö. \v 46 Nugö, xtá e̱jcua jar mundo ncja ngu̱ hnar jiahtzi, pa jin da go jar bbɛxu̱y car cja̱hni ca da hñemegui. \v 47 Ca to da dyøj yʉ palabra yʉ dí ma̱ cja̱ jin da dyøjte, da ttun cár castigo, pe jí̱ rí ntzöhui da ma̱ guegue, guejquigö dí un cár castigo. Nugö, jí̱ xtá e̱jcö hua jar jöy pa gu castiga yʉ cja̱hni. Xtá e̱je̱ pa gu un car nzajqui ca jin da tjegue. \v 48 Nu car cja̱hni ca jin gui ne da hñeme, ¿cja xpá mɛnquigö car Tzi Ta ji̱tzi? cja̱ jin gui ne da dyøjti yʉ palabra yʉ dí ma̱, cierto ba e̱h car pa bbʉ xta tsjifi, i ndu̱jpite, cja̱ xta ncastiga. Bbʉ xta mbe̱n yʉ palabra yʉ xtú ma̱, xta ba̱tsjɛ mbo ʉ́r mʉy, rí ntzöhui da ttun cár castigo, como rá nttzo ca xí dyøte. \v 49 Jin gʉm mfe̱nitsjɛgö yʉ palabra yʉ dí xihquijʉ. Nu cam Tzi Ta ca xpá mɛnqui, guegue xí xijqui ter bɛh ca̱ gu ma̱, cja̱ co ja ncja gár nzoj yʉ cja̱hni. \v 50 Dí pa̱di, por rá nguehca̱ dár øti ca i xijqui cam Tzi Ta ji̱tzi, dí pɛhtzi car nzajqui ca rí hñe̱ guegue, gue car nzajqui ca jin da tjegue. Eso, dí nzohquijʉ ncja ngu̱ ga xijqui cam Tzi Ta. Dí xihquijʉ göhtjo ca i bbɛjpigui guegue.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesus. \s1 Jesús lava los pies de sus discípulos \c 13 \p \v 1 Bbʉ ya xti ncja car mbaxcjua ca mí tsjifi ʉr Pascua, bi ba̱h car Jesús, ya xquí zʉh car pá pa di bøngua jar jöy, cja̱ pé drí ma pʉ jabʉ bí bbʉh cár Tzi Ta. Desde bbʉ mí mʉdi mí nzoh quí amigo cʉ mí tɛni, mí ma̱di hasta gue bbʉ mí du̱. \p \v 2 Car Jesús már tzi car cena, már tzihui quí möxte, cja̱ már bbʉh pʉ hne̱je̱ car Judas Iscariote, cár ttʉ car Simón. Guegue car Judas ya xquí mbe̱ni di dö car Jesús pa di bböhti. Ca Jin Gui Tzö xquí un car mfe̱ni‑ca̱. \v 3 Nu car Jesús mí pa̱di xcuí hñe̱ guegue pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱, cja̱ ya pé xti ma drí goh pʉ. Guejtjo mí pa̱di, cár Tzi Ta pʉ ji̱tzi xquí un cár cargo cja̱ xquí uni ʉr tsjɛjqui di dyøti ca te mí ne. \v 4 Bbʉ már tzijʉ car cena, bi bböh car Jesús, bi møh car da̱jtu̱ mí pöti, cja̱ bi ga̱h hnar toalla, bi du̱hti pʉ jár ngʉti. \v 5 Diguebbʉ ya, bi xiti deje hnar bandeja, bi mʉdi bi xʉjquibi quí hua quí möxte. Hna‑hnaa gá xʉjquibi cja̱ pé bi du̱jquibi co ni car toalla xquí du̱hti jár ngʉti. \p \v 6 Bbʉ mí zøh pʉ jabʉ már ju̱ car Simón Pedro, ya xi mír ma di xʉjquibi quí hua, nu car Pedro bi ccax car Jesús, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Tzi Ta, ¿cja bí jogui guehquiguɛ gui xʉguigui yʉm hua? Jiɛj ya.― \p \v 7 Car Jesús bi da̱jti bbʉ́: \p ―Nuya, jin guí ntiende te rá nguehca̱ dár xʉjqui yir huajʉ. Hasta bbʉ ya xtrú ncja ca xta ncja, nubbʉ, cja xquí ntiendejʉ, bbʉ.― \p \v 8 Nubbʉ, pé bi ma̱n car Pedro: \p ―Jin gu jɛqui gui xʉguigö yʉm hua.― \p Cja̱ diguebbʉ ya bi da̱h car Jesús, bi xifi: \p ―Bbʉ jin gu xʉquiqui yir hua, ya jin gui tzö gui tɛngui bbʉ.― \p \v 9 Car Simón Pedro, bbʉ mí dyøh cʉ palabra‑cʉ́, nubbʉ́, bi pöta nttzɛdi quí mfe̱ni, bbʉ, bi ma̱: \p ―Jin gui jøntsjɛ yʉm hua gui xʉguigui. Guejtjo gui xʉguigui tzʉ yʉm dyɛ cja̱ co nʉm ña̱ hne̱je̱.― \p \v 10 Diguebbʉ ya, bi ma̱n car Jesús: \p ―Car cja̱hni ca xí nxaja, jin gui nesta jabʉ pé da tsjʉjquibi, jøntsjɛ quí hua. Nuquɛjʉ, guí bbʉpjʉ limpio, masque jin gui göhtjoquiguɛjʉ.― \p \v 11 Bi ma̱n car Jesús, jí̱ mí göhtjo mí bbʉpjʉ limpio mbo í mʉyjʉ, porque guegue mí pa̱di toca̱ di dö. \p \v 12 Cja̱ bbʉ mí guadi mí xʉjquibi quí hua göhtjo quí möxte, car Jesús pé bi möti car da̱jtu̱ xquí møgue. Cja̱ diguebbʉ, pé bi guati pʉ jar mexa, bi mi̱bi quí möxte, cja̱ bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, ¿cja guí ntiendejʉ te rá nguehca̱ xtú cjahquijʉ ncjanʉ? \v 13 Guí xijquijʉ ir maestroguijʉ hne̱ ir tzi Jmu̱guijʉ. Cierto ca guí ma̱jmʉ, hne̱je̱. \v 14 Macja̱ ir Jmu̱guijʉ hne̱ ir maestroguijʉ, nugö xtú xʉjqui yir huajʉ. Guehquitjoguɛjʉ, rí ntzöhui cada hnaaquiguɛjʉ gui xʉjquibi quí hua quir hñohuijʉ, gui dyøhtibijʉ ca te da nesta. \v 15 Xtú ddahquijʉ hnar ejemplo pa gui tɛnijʉ. Xtú ncjagö ncja hnar mɛfitjo. Gui dyøtitsjɛjʉ ncja ngu̱ xtú øjtiquijʉ. \v 16 Cja̱ gui dyødejʉ na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ: ca tengu̱ da tti̱zquijʉ jin da tjoh ca tengu̱ xí tti̱zquigö. Ca tengu̱ da tti̱htzibi yʉ jmandadero jin da tjoh ca tengu̱ xí tti̱htzibi ná̱r jmu̱‑yʉ. \v 17 Bbʉ ya xquí ntiendejʉ yʉ palabra xtú xihquijʉ, gui dyøtijʉ ncjapʉ, pa gui ndo mpöjmʉ bbʉ. \p \v 18 Jin gui göhtjoquiguɛjʉ, dí xihquijʉ gui dyøtijʉ ncjapʉ, sino jøña̱ yʉ ddaa yʉ xtú juajni pa da hñemegui. Dí pa̱di to cʉ xtú juajni. Nde̱jma̱ i bbʉquiguɛjʉ ca hnaa ca jin gui e̱me̱gui. Como i nesta da ncumpli na̱r palabra na̱ i ju̱x pʉ jar Escritura: “Ca hnam amigo ca ndí jeguebbe cam tju̱jme̱, xí cja ʉm contra.” \v 19 Nuya dí xihquijʉ te da ncjaguigö, ante que da ncja, pa bbʉ xta ncja, jin gui yomfe̱nijʉ, pe gui hñemejʉ, cierto guejquigö dúr cja̱hni xpá mɛnquigö ca Ocja̱. \v 20 Cierto na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ, ca to da nú̱ rá zö cam jmandadero ca xcuá pɛjnigö, ncjahmʉ guejquigö hne̱je̱ da nú̱gui rá zö. Hne̱quigö, bbʉ da nú̱gui rá zö hnar cja̱hni, i pøni ncjahmʉ gue cam Tzi Ta ca xpá mɛnquigö xtúr recibi hne̱je̱.― \s1 Jesús anuncia que Judas lo traicionará \p \v 21 Car Jesús, bbʉ mí guadi mí ma̱n ya palabra‑ya, bi ndo ntzøte, cja̱ bi ndo ungui ʉr dumʉy. Nubbʉ, pé bi nzoh quí möxte, bi xijmʉ claro ter bɛh ca̱ di ncja: \p ―Cierto na̱ dí xihquijʉ, i bbʉhquiguɛjʉ ca hnaa ca da döguigö pa da bböjtigui.― \p \v 22 Nu quí möxte ya, bi mʉdi bi ncca̱htitsjɛjʉ, cja̱ mí hñöntsjɛjʉ, ¿toca̱ di dyøhtibi‑ca̱? \v 23 Már ju̱jʉ pʉ jar mexa car Jesús cja̱ co quí möxte, cja̱ ya ca hnaa ca más mí ne, már nzøtihui car Jesús. \v 24 Nubbʉ, car Simón Pedro bi nzoh ca hnaa, bi xifi di dyöni tzʉ car Jesús toca̱ di dö. \v 25 Diguebbʉ ya, car möxte‑ca̱ bi ntja̱htzi gá nguati car Jesús, bi dyöni: \p ―Nuquiguɛ, Tzi Tada Jesús, ¿toca̱ da döqui ya?― \p \v 26 Car Jesús ya bi da̱jti guegue, bi hñi̱mbi: \p ―Gu tjʉhmi hna pedazo ʉr tju̱jme̱ hua jar moji. Car cja̱hni ca gu uni, guehca̱ da dögui‑ca̱.― \p Bbʉ mí ma̱ ncjapʉ, bi moh hna pedazo ʉr tju̱jme̱ cja̱ bi un car Judas Iscariote, cár ttʉ car Simón. \v 27 Bbʉ mí jña̱ car pedazo ʉr tju̱jme̱ car Judas, exque bi dyɛmbi ʉ́r mʉy di dyøti ca mí xih ca Jin Gui Jo. Diguebbʉ ya car Jesús bi xifi: \p ―Dyøti nttzɛdi ca guí ne gui dyøte.― \p \v 28 Nu cʉ pe dda quí amigo car Jesús cʉ már tzijʉ jar mexa, jin to gá mba̱di te mí ne di ma̱n cʉ palabra cʉ xquí tsjih car Judas. \v 29 Mí i̱na̱jʉ, car Jesús már nzoh car Judas, como nucá̱ mí tu̱ car ddøza̱ ca mí cʉ car domi. Mí mbe̱nijʉ, má̱s már xih car Judas di ma du töy tema cosa mí nestajʉ pa car mbaxcjua, o di uni algo ʉr domi cʉ tzi probe. \v 30 Nu car Judas, bbʉ ya xquí jña̱ car pedazo ʉr tju̱jme̱, nubbʉ, bi bøm pʉ jabʉ már tzijʉ. Cja̱ ya xi mí nxu̱y. \s1 El nuevo mandamiento \p \v 31 Bbʉ ya xquí bøn car Judas, bi ma̱n car Jesús: \p ―Nuya xta fa̱di ja ncja ga hñi̱zquigö cam Tzi Ta, nugö dúr cja̱hni xpá mɛnqui hua jar jöy. Por rá nguejquigö xta fa̱di hne̱je̱ te tza rá nzɛh ca Ocja̱. \v 32 Cja̱ bbʉ xta ncja nʉ dí xihquijʉ, nubbʉ́, cam Tzi Ta pé xta hñi̱zquigö pʉ jabʉ bí bbʉ guegue, cja̱ más da ndo tti̱zquigö, bbʉ́, nugö ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱. Cja̱ ncjatica̱ da ncja yʉ xtú xihquijʉ. \v 33 Nuquɛjʉ, ʉm tzi ba̱jtziquijʉ, ya xqui tchʉtjo ʉr tiempo gu hmʉpjʉ. Xquí jionguijʉ, pe jin gui töjquijʉ, como jin gui tzö gui möjmʉ pʉ jabʉ dár magö. Dí xihquijʉ mismo na̱r palabra na̱ dú xih quí jefe cʉ judio má̱hmɛto. Nuya, dí xihquijʉ hne̱je̱. \v 34 Dí tzohquijʉ hnar ddadyo jmandado. Gui ma̱jtsjɛjʉ, guí göhtjojʉ, como ngu̱ xtá ma̱hquigöjʉ. \v 35 Bbʉ gui ma̱jtsjɛjʉ, guí göhtjojʉ, nubbʉ da fa̱di, cierto, ʉm cja̱hniquiguɛjʉ.― \s1 Jesús anuncia que Pedro le negará \p \v 36 Diguebbʉ ya car Simón Pedro bi dyön car Jesús: \p ―Nuquɛ, Tzi Ta Jesús, ¿jabʉ guír ma ya bbʉ?― \p Cja̱ bi da̱jti car Jesús: \p ―Nugö, pʉ jabʉ dár ma, jin gui tzö gui möjmʉ ya. Xta zøh car pa xquí möjmʉ pʉ, pe jin gui guejya.― \p \v 37 Diguebbʉ ya, pé bi dyön car Pedro, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱ Jesús, ¿dyoca̱ jin da jogui gu tɛnqui ya? Dí bbʉy dispuesto gu tɛnqui, masque xin gu tu̱ por rá nguehquiguɛ.― \p \v 38 Ma ya pé bi da̱h car Jesús: \p ―¿Cja cierto, guí bbʉy dispuesto gui tu̱ por rá nguejquigö? Dyøjma̱ja̱ na̱ dí xihqui ya, ante que da mah car ndøxca rá nxu̱nya, gui ma gui cøngui jñu̱ vez, gui ma̱, jin guí meyagui.― \s1 Jesús, el camino al Padre Celestial \c 14 \p \v 1 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi xih quí möxte: \p ―Dyo guí ntzøtijʉ ca ya xtrá magö. Gui hñemejʉ ca Ocja̱. Guejtigö, gui hñemeguigöjʉ hne̱je̱. \v 2 Pʉ jár ngu̱ cam Tzi Ta i bbʉy rá ngu cʉ ngu̱ pʉ jabʉ gui tzöyajʉ. Bbʉ jin di ncjapʉ, jin gua xihquijʉ xquí möjmʉ pʉ. Nuya, ya xtrá magö, gu ma grí jojqui car lugar pʉ jabʉ gui hmʉpjʉ. \v 3 Diguebbʉ ya, bbʉ ya xcrú jojqui, xcuá cojcö pa gu tzixquijʉ. Pʉ jabʉ gu hmʉjcö, guehquitjoguɛjʉ gui ma grí hmʉpjʉ pʉ hne̱je̱. \v 4 Ya xquí pa̱dijʉ jabʉ gu ma, cja̱ guejtjo guí pa̱dijʉ car hñu̱.― \p \v 5 Nubbʉ, bi ma̱n car Tomás, bi dyön car Jesús: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, jin dí pa̱dije jabʉ grí ma. ¿Ja grá pa̱jcöje car hñu̱, bbʉ?― \p \v 6 Car Jesús bi xifi: \p ―Nugö dúr hñu̱ pa gui tɛnguijʉ, guejtjo dí xihquijʉ ca ncjua̱ni pa gui hñemejʉ. Guejtjo dí ja̱gö car nzajqui ca jin da tjegue pa gu ddahquijʉ. Bbʉ di ji̱na̱gö, jin to di zøm pʉ jabʉ bí bbʉh cam Tzi Ta. \v 7 Bbʉ gri pa̱dijʉ toguigö, guejtjo gri pa̱dijʉ to cam Tzi Ta. Pe nuya, ya xtú xihquijʉ, pa gui pa̱dijʉ ja i ncja cam Tzi Ta, como ya xcú cca̱jtiguijʉ ja dí ncjagö.― \p \v 8 Diguebbʉ ya, car Felipe pé bi xifi: \p ―Nuquɛ, Tzi Ta Jesús, u̱jtiguije tzʉ car Tzi Ta ji̱tzi, pa da mpöj yʉm tzi mʉyje.― \p \v 9 Car Jesús pé bi da̱jti, bbʉ: \p ―Nuquɛ, Felipe, ya xná ngu̱ tiempo xtú hmʉpjʉ. Ya xquí pa̱dijʉ ja dí ncjagö. ¿Cja jí̱ bbe guí pa̱di te ʉm ncjagöbbe car Tzi Ta ji̱tzi? Car cja̱hni ca xí cca̱jtigui, ncjahmʉ ya xí cca̱hti cam Tzi Ta hne̱je̱. ¿Sá guí ma̱nguɛ bbʉ́: “Ujtiguije tzʉ car Tzi Ta ji̱tzi”? \v 10 ¿Cja jin guí e̱me̱, guejquigö dí bbʉbbe car Tzi Ta ji̱tzi cja̱ dí yobbe‑ca̱? Jin gʉm mfe̱nitsjɛgö cʉ palabra dí xihquijʉ. Nucʉ́, rí hñe̱h cam Tzi Ta ji̱tzi. Guejti yʉ göhtjo yʉ dí øte, ncjahmʉ i øti‑yʉ́ cam Tzi Ta, como i bbʉ mbo ʉm tzi mʉy guegue, i nzojqui. \v 11 Gui hñemejʉ na̱ dí xihquijʉ, nugö, dí bbʉbbe car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ guegue i bbʉ mbo ʉm tzi mʉy. O bbʉ jí̱ bbe guí e̱me̱jʉ ya palabra dí xihquijʉ, nubbʉ, gui mbe̱nijʉ ja i ncja yʉ milagro dí øte, cja̱ por rá nguejyʉ, gui hñemejʉ, cierto dí yobbe car Tzi Ta ji̱tzi. \p \v 12 Dí xihquijʉ cierto, yʉ cja̱hni yʉ i e̱me̱gui, da dyøti milagro ncja ngu̱ yʉ dí øtigö. Hasta más drá nzɛdi cʉ milagro cʉ da dyøtijʉ ni ndra ngue yʉ dí øtigö, como ya xtrá magö pʉ jabʉ bí bbʉh cam Tzi Ta. \v 13 Nuquɛjʉ, göhtjo ca te gui dyöjpijʉ cam Tzi Ta por rá nguehca̱ guír hñemeguijʉ, ʉ́r Ttʉgui ca Ocja̱, nugö xtá øtigö, pa da ni̱gui te tza rá nzɛh cam Tzi Ta ji̱tzi. \v 14 Guejtjo, bbʉ te gui dyöjquijʉ gu øte por rá nguehca̱ guír hñemeguijʉ, xtá øtigö‑ca̱. \s1 Jesús promete enviar el Espíritu Santo \p \v 15 Bbʉ guí neguijʉ, gui dyøjtiguijʉ ca dí mandadoquijʉ. \v 16 Nugö xcuá öjpi cam Tzi Ta du pɛjnquijʉ ca hnaa ca da u̱jtiquijʉ car hñu̱, pa gui hmʉpjʉ‑ca̱ göhtjo ʉr vida. \v 17 Gue car Tzi Espíritu Santo gui hmʉpjʉ, cja̱ guegue da u̱jtiquijʉ ca ncjua̱ni. Car Espíritu‑ca̱ jin gui tzö da yojmi cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱gui. Nim pa i pa̱h‑cʉ́ ¿cja i bbʉ guegue? Guejtjo jin gui pa̱dijʉ ja i ncja. Nuquɛjʉ, ya xquí pa̱dijʉ to car Tzi Espíritu Santo, como guehca̱ guí bbʉpjʉ‑ca̱. \v 18 Nugö, ya xtá ma, pe jin gu tzoquijʉ ncja ngu̱ tzi jioya. Xcuá cojcö pa pé gu hmʉjcöjʉ. \v 19 Pé hna ratotjo, cja̱ ya jin da cca̱jtigui yʉ cja̱hni yʉ jin gui e̱me̱gui. Pe nuquɛjʉ, xquí cca̱jtiguijʉ, como pé xta ncjadi cam nzajqui. Hne̱hquiguɛjʉ, car nzajqui ca xtá pɛhtzigö, gui ma gui pɛhtziguɛjʉ‑cá̱ hne̱je̱. \v 20 Car pa‑ca̱, xquí pa̱dijʉ, dí göhtjojʉ dí bbʉpjʉ, nugö cja̱ co cam Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ co nuquɛjʉ. Nugö, dí yobbe cam Tzi Ta, co hne̱hquiguɛjʉ, dí yojmʉ hne̱je̱. Ncjahmʉ guir bbʉjcö mbo ir tzi mʉyjʉ, cja̱ cam Tzi Ta da nú̱quijʉ, ncja ngu̱ ga nú̱guigö‑ca̱. \v 21 Car cja̱hni ca ntjumʉy i negui, i mbe̱n cʉ jmandado cʉ xtú xihquijʉ, cja̱ i øti‑cʉ. Cam Tzi Ta ji̱tzi da ne car cja̱hni‑ca̱ hne̱je̱. Hne̱quigö xtá ne car cja̱hni‑ca̱ cja̱ xtá u̱jti rá zö, ja dí ncjagö.― \p \v 22 Diguebbʉ ya, bi ma̱n ca pé hnar Judas ca jí̱ múr Judas Iscariote, bi dyön car Jesús: \p ―¿Te rá nguehca̱ gui ma gui u̱jtiguije ja guí ncjaguɛ, pe nu cʉ cja̱hni cʉ i tɛn nʉr mundo, jin gui ma gui u̱jti‑cʉ?― \p \v 23 Bi da̱h car Jesús, bi xifi: \p ―Car cja̱hni ca i negui, i øjti yʉ palabra yʉ dí ma̱. Cam Tzi Ta ji̱tzi da ne car cja̱hni‑ca̱. Nugö co cam Tzi Ta, gu cuatibbe car cja̱hni‑ca̱, gu hmʉpje guegue. \v 24 Car cja̱hni ca jin gui negui, jin gui cjajpi ncaso yʉ palabra yʉ dí ma̱. Yʉ palabra yʉ xtú xihquijʉ cja̱ xcú dyøjmʉ, jin gʉm mfe̱nitsjɛjɛ. Gue quí mfe̱ni cam Tzi Ta ca xpá mɛjnquigö. Tzʉdi, car cja̱hni ca jin gui cjajpi ncaso ca dí ma̱, guejtjo jin gui cjajpi ncaso ca i ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi. \p \v 25 Yʉ palabra‑yʉ, ya xtú xihquijʉ cja ya dí bbʉjtijʉ. \v 26 Pe bbʉ ya xcúr magö ji̱tzi, gue car Tzi Espíritu Santo da ddahquijʉ consejo. Car Tzi Ta ji̱tzi du pɛjnquijʉ‑cá̱ pa gui hmʉpjʉ. Da go guegue jam lugar, ncjahmʉ segue guir bbʉjtigöjʉ. Guegue car Tzi Espíritu Santo da u̱jtiquijʉ göhtjo ca guí nesta gui pa̱dijʉ, cja̱ da mbe̱mbiquijʉ göhtjo cʉ palabra xtú xihquijʉ. \p \v 27 Nuya, ya xtí ne gu hñi̱hquijʉ, cja̱ dí ne gu tzohquijʉ hnar bendición, gue ca dír jñu̱ ir mʉyjʉ. Jin dí hñi̱hquijʉ ncja ngu̱ di hñi̱jte hnar cja̱hni ca di tɛndi nʉr mundo. Nugö, dí xihquijʉ, masque da zʉhquijʉ ca te da zʉhquijʉ, nde̱jma̱ da jñu̱ ir mʉyjʉ. Dyo te guí mbe̱nijʉ, cja̱ dyo guí ntzu̱jʉ. \v 28 Ya xcú dyødejʉ ca xtá xihquijʉ: “Ya xtár magö cja̱ pé xcuá coji pa gu hmʉpjʉ.” Bbʉ ntjumʉy guir neguijʉ, güi mpöjmʉ ca xtá xihquijʉ, ya xtár ma grí hmubbe cam Tzi Ta ji̱tzi. Nubbʉ́, da ndo tti̱zquigö bbʉ, como más i tti̱htzibi cam Tzi Ta ni ndra nguejquigö. \v 29 Nuya, dí xihquijʉ ter bɛh ca̱ da ncjagui, pa bbʉ xta ncja‑cá̱, nde̱jma̱ xquí hñemeguijʉ cja̱ jin gui yomfe̱nijʉ. \p \v 30-31 Ya jim pé gu dé gu ña̱jʉ, como ya xpa̱ e̱h ca hnáa ca i mandado hua jar mundo. Nucá̱, da dyøhtibi cár jmandado ca Jin Gui Jo, pe jin te i pɛhtzi ʉ́r ttzɛdi pa da mandadogui. Nugö, gu jñɛgui da dyøjtigui ca xí ttuni ʉr tsjɛjqui da dyøjtigui, pa ncjapʉ drí ni̱gui, dí ndo ne cam Tzi Ta, cja̱ dí øte ncja ngu̱ xcá bbɛjpigui. Bböpjʉ ya, gu wenijʉ hua.― \s1 La planta de uva y sus ramas \c 15 \p \v 1 Diguebbʉ, pé bi ma̱n car Jesús, bi xih quí möxte: \p ―Nugö, dí ncja ngu̱ hnar za gá uva ca i ndo tu̱ uva rá zö, cja̱ cam Tzi Ta ji̱tzi i ncja ngu̱ car mɛfi ca i föh car huerta. \v 2 Yʉ cja̱hni yʉ xí nguati jam dyɛ i jñɛjmʉ quí dyɛza car za gá uva. Cʉ dyɛza cʉ jin te i ungui ixi, da zɛjqui cam Tzi Ta. Nu cʉ dyɛza cʉ i tu̱ ixi, i jojqui‑cʉ, pa da ngu̱jqui car ixi i tu̱. \v 3 Nuquiguɛjʉ, guí ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ dyɛza cʉ ya xí tjojqui, nu cam palabra ca xtú u̱jtiquijʉ, guehca̱ xí jojqui quir tzi mʉyjʉ. \v 4 Gui segue gui tɛnguijʉ, cja̱ nugö gu segue gu yojmʉ. Hnar dyɛza, bbʉ da ttzɛjqui jár za, ya jin gui tzö da du̱ ixi. I nesta da hmʉjti pʉ jar za pa da ún quí ixi. Hne̱hquiguɛjʉ, jin te xquí sirveguijʉ bbʉ gui wembiguijʉ. \p \v 5 Nugö dí jñɛbbe hnar za, cja̱ nuquɛjʉ, guí jñɛjmʉ quí dyɛ. Yʉ to dí yobbe, dí ungö nzajqui hne̱je̱. Guegue‑yʉ da jñɛjmi dyɛza cʉ i tu̱ ixi rá ngu̱. Nu cʉ to jin dí yobbe, jin gui tzö da dyøti tema cosa drá zö. \v 6 Car cja̱hni ca jin gui ne da dɛnguigö, da ttzo hnanguadi, ya jin te da hmʉ ʉ́r nzajqui. Nucá̱ da ncjá ncja ngu̱ cʉ dyoti dyɛza i cuajti yʉ cja̱hni pa da ttu̱di. \p \v 7 Pe nuquɛjʉ, bbʉ segue gui tɛnguijʉ cja̱ gui mbe̱nijʉ cʉm palabra xtú xihquijʉ, da jogui gui dyöjpijʉ ca Ocja̱ göhtjo ca guí nejʉ, cja̱ guegue da ddahquijʉ. \v 8 Nubbʉ, xquí ncjajʉ ncja ngu̱ hnar jogui za, drá zö quir vidajʉ, cja̱ da fa̱di, cierto ʉm cja̱hniquijʉ. Guejtjo da fa̱di te tza rá zö cam Tzi Ta ji̱tzi, por rá ngue quir vidajʉ. \v 9 I neguigö cam Tzi Ta ji̱tzi. Guejtjo dí ncjadigö pʉ, dí nequijʉ. Nuquiguɛjʉ, gui tɛnguijʉ, bbʉ, cja̱ gui mbe̱nijʉ te tza ngu̱ dí nequijʉ. \v 10 Bbʉ gui dyøtijʉ ncja ngu̱ ga ma̱n cʉm mandamiento, nubbʉ, xquí mbe̱nijʉ ja ncja dar nequijʉ, cja̱ xquí tɛnguijʉ, bbʉ́. Ncjaguigö hne̱je̱, dí øjti cam Tzi Ta, cja̱ dí mbe̱ni ja ncja ga negui‑ca̱. \p \v 11 Ya xtú xihquijʉ ja gui ncjajʉ pa gui mpöjmʉ ncja ngu̱ dar mpöjcö. Bbʉ gui dyøtijʉ ncjapʉ, xquí mpöjmʉ göhtjo mbo ir tzi mʉyjʉ. \v 12 Dí tzohquiquijʉ hnar ddadyo mandamiento: Gui netsjɛjʉ, guí göhtjojʉ, ncja ngu̱ xtá nequigöjʉ. \v 13 Car cja̱hni ca más i ne quí hñohui, guegue da dö cár vida por rá nguehcʉ. Nugö gu øtigö ncjapʉ. \v 14 Nuquiguɛjʉ, ʉm amigoquijʉ bbʉ gui dyøtijʉ ca dí xihquijʉ. \v 15 Ya jin dí xihqui ʉm mɛfiquijʉ, como yʉ mɛfi, jin gui pa̱di ter bɛh ca̱ i mbe̱n cár jmu̱jʉ. Nuquɛjʉ, ya xtí nzohquijʉ gá ámigo, como ya xtú u̱jtiquijʉ göhtjo ca xí xijqui cam Tzi Ta ji̱tzi. \v 16 Jin guí guehquɛjʉ xcúr juanquigöjʉ. Guejquigö, xtú juanquijʉ pa gui hñe̱me̱guijʉ, cja̱ xtú i̱xquijʉ gui möjmʉ pʉ jabʉ gu cu̱hquijʉ, gui sirveguijʉ, cja̱ jin gui wembiguijʉ göhtjo ʉr vida. Como xtú juanquijʉ, bbʉ te gui dyöjpijʉ cam Tzi Ta por rá nguehca̱ guír hñemeguijʉ, da ddahquijʉ‑ca̱. \v 17 Gue na̱r mandamiento‑na̱ dí xihquijʉ, gui ma̱jtsjɛjʉ, guí göhtjojʉ. \s1 El mundo odia a Jesús y a los suyos \p \v 18 Bbʉ xta ʉquijʉ yʉ cja̱hni yʉ i tɛn nʉr mundo, gui mbe̱nijʉ, bbɛto xí ʉguigö‑yʉ hne̱je̱. \v 19 Bbʉ dí mɛjtiquijʉ nʉr mundo, nubbʉ, di ma̱hquijʉ bbʉ. Pe nugö, dú wequiquijʉ bbʉ nguí bbʉpjʉ jar mundo, pa güi tɛnguigöjʉ. Cja̱ nuya, como ya jí̱ í mɛjtiquijʉ nʉr mundo, ya jin gui nequijʉ yʉ cja̱hni yʉ i tɛn nʉr mundo. \v 20 Gui mbe̱nijʉ na̱r palabra na̱ xtú xihquijʉ. Da jnu̱ hnar mɛfi ncja ngu̱ ga jnu̱ cár jmu̱. Pʉ jabʉ xí ttøjtigui tu̱jni, guejtjo da ttøjtiquijʉ tu̱jni hne̱je̱. Cja̱ pʉ jabʉ xí tte̱me̱ ca dí ma̱, guejtjo da tte̱me̱ ca guí ma̱jmʉ. \v 21 Cʉ cja̱hni cʉ i ʉguigö da cjahquijʉ ndu̱ntji cosa rá nttzo, por rá nguehca̱ guír tɛnguigöjʉ, como guegue‑cʉ jin gui pa̱di ja i ncja ca hnáa ca xpá mɛnquigö. \p \v 22 Nugö xtú e̱je̱, xtú nzoh cʉ cja̱hni‑cʉ, xtú xijmʉ ca ncjua̱ni. Bbʉ jin gua nzofo, nubbʉ, jin di ndu̱jpitejʉ bbʉ. Pe xtú nzojcö‑cʉ, cja̱ jí̱ xcá ne xcá dyødejʉ, eso i tu̱di ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ, cja̱ jin da mperdonabi. \v 23 Car cja̱hni ca i ʉguigö, ncjahmʉ i ʉhui cam Tzi Ta ji̱tzi hne̱je̱. \v 24 Nugö, xtú e̱je̱, cja̱ xtú øti ndu̱ntji milagro pʉ jabʉ mí cca̱jtigui cʉm contra. Jin to i bbʉh ca xtrú dyøti milagro ncja ngu̱ cʉ xtú øtigö. Bbʉ jí̱ xtrú cca̱hti cʉm contra cʉ milagro xtú øte, jin di ndu̱jpite‑cʉ́. Pe guegue‑cʉ xí cca̱hti cʉ xtú øtigö cja̱ nde̱jma̱ xí ʉguitjo. Eso, i tzʉdi ncjahmʉ xí ʉhui cam Tzi Ta ji̱tzi hne̱je̱. \v 25 Xí dyøtijʉ ncjapʉ pa di ncumpli car palabra ca i ju̱x pʉ jar Escritura, pʉ jabʉ i ma̱: “Gueguejʉ xí ʉguigö, cja̱ u̱jtjo jin tema du̱muy.” \p \v 26 Pe bbʉ xtu e̱h car Tzi Espíritu ca da ddahquijʉ consejo, guegue da u̱jtiquijʉ ja dí ncjagö, cja̱ da xihquijʉ ca ncjua̱ni, da jñɛjmi hnar testigo. Cam Tzi Ta ji̱tzi co nigö, xcuá pɛjnibbe car Espíritu‑ca̱ pa da guahquijʉ. \v 27 Guehquitjoguɛjʉ hne̱je̱, xquí cjajʉ testigo, xquí xijmʉ cʉ cja̱hni toguigö, como guehquɛjʉ xtú hmʉpjʉ desde bbʉ ndú fʉdi dú nzoj yʉ cja̱hni.― \c 16 \p \v 1 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús: \p ―Ya xtú xihquijʉ te da ncja, pa bbʉ xta ncja, jin da ga̱x ir mʉyjʉ, cja̱ jingui wembiguijʉ. \v 2 Ba e̱h car pa bbʉ xta mfonquiquijʉ jáy templo cʉ judio. Guejtjo da zøh car pa bbʉ xta möjtiquijʉ cʉ cja̱hni, porque ga ma̱jmʉ, ncjapʉ ga tzøjmʉ ca Ocja̱. \v 3 Da ʉquijʉ, cja̱ da dyøjtiquijʉ tu̱jni, porque jí̱ xcá mba̱dijʉ ja i ncja cam Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ co toguigö. \v 4 Ya xtú xihquijʉ ncjanʉ, pa bbʉ xta zøh car hora, xquí mbe̱nijʉ, ya xtá xihquigöjʉ te di ncja. \s1 Lo que hace el Espíritu Santo \p Bbʉ cja ndí fʉdi ndí nzohquijʉ, jin dá xihquijʉ te da ncjahquijʉ, porque mí cjadi mpa pa gua hmʉpjʉ. \v 5 Pe nuya, ya xtár magö pʉ jabʉ bí bbʉh cam Tzi Ta ca bú pɛnqui, cja̱ ni di hnaaquiguɛjʉ, jin guí önguijʉ jabʉ gár ma. \v 6 Nuquɛjʉ, guí ndo du̱mʉyjʉ, porque xtú xihquijʉ ter bɛh ca̱ da ncja bbʉ ya xcrú magö. \v 7 Nugö dí xihquijʉ ca ncjua̱ni: Bí jogui pa guehquɛjʉ ca ya xtár magö. Bbʉ jin gu magö, nubbʉ, jin du e̱h ca hnaa ca da möxquijʉ. Cja̱ bbʉ xtá magö, nubbʉ, xcuá cu̱jcö‑ca̱ pa du e̱je̱ gui hmʉpjʉ. \v 8 Bbʉ xtu e̱h car Tzi Espíritu Santo, guegue da nzoj yʉ cja̱hni hua jar mundo. Da xijmʉ i tu̱jʉ ca rá nttzo. Guejtjo da xijmʉ ja i ncja ca rá zö, tzʉdi, cam hmʉygö ca xtú hmʉjcua jar jöy. Cja̱ pé da xijmʉ, ba e̱h car pa bbʉ xta tja̱mpijʉ ʉr huɛnda. \v 9 Da xij yʉ cja̱hni yʉ rí dɛn nʉr mundo, rá nttzo ca i øtijʉ, como jin gui ne da hñemeguijʉ. \v 10 Guejtjo da xijmʉ, göhtjo már zö ca ndí øtigö, por eso, ya xí cuajtigui pʉ ji̱tzi cam Tzi Ta. Pe como ya xcúr magö, ya jin da jogui gui cca̱jtiguijʉ. \v 11 Guejtjo da xij yʉ cja̱hni ja da ncja bbʉ xta dyøti cár juicio ca Ocja̱. Nugö, ya xtá juzga ca Jin Gui Jo, cja̱ nucá̱ i mandado hua jar mundo. Bbʉ xtá tu̱, gu ja̱jquibi cár poder. \p \v 12 I bbʉy pé dda palabra rá ngu̱ dí ne gu xihquijʉ, pero jin güi jiöti güi dyødejʉ rá pa ya. \v 13 Bbʉ xtu e̱h car Espíritu Santo, guegue da u̱jtiquijʉ pé dda mfe̱ni cʉ ncjua̱ni, da xihquijʉ göhtjo ca jí̱ xtá xihquijʉ. Como guegue jin da xihquijʉ quí mfe̱nitsjɛjɛ. Da xihquijʉ göhtjo ca xpá xih cam Tzi Ta ji̱tzi. Guejtjo da xihquijʉ pé dda cosa cʉ i nesta da ncja. \v 14 Como dí yojcöbbe car Tzi Espíritu Santo, guegue da u̱jtiquijʉ te tza ngu̱ cam poder, cja̱ da möxquijʉ pa gui ntiendejʉ cʉm mfe̱ni. \v 15 Dí yojcöbbe cam Tzi Ta ji̱tzi. Ncja ngu̱ ga hmʉh‑ca̱, dí bbʉjcö hne̱je̱. Cár ttzɛdi cja̱ co quí mfe̱ni cam Tzi Ta, göhtjo ʉm mɛjtigö hne̱je̱. Bbʉ xtu e̱h car Espíritu Santo, guegue da xihquijʉ göhtjo ja dí ncjagö. \s1 La tristeza se cambiará en alegría \p \v 16 I bbɛjti tengu̱ tzi hora, cja̱ ya jim pé gui cca̱jtiguijʉ. Diguebbʉ ya, pé tengu̱ tzi mpatjo, cja̱ pé xquí cca̱jtiguitjojʉ, porque ya xtá ma pʉ jabʉ bí bbʉh cam Tzi Ta.― \p \v 17 Diguebbʉ ya, cʉ dda quí möxte car Jesús bi hñöntsjɛjʉ ja mí ncja cʉ palabra cʉ xquí ma̱n car Jesús. Mí hñöntsjɛ‑cʉ: \p ―¿Ter bɛh ca̱ i ne da xijquijʉ bbʉ ga ma̱, i bbɛjti tengu̱ tzi hora, cja̱ ya jim pé gu cca̱htijʉ guegue, cja̱ diguebbʉ ya pé tengu̱ tzi mpa, cja̱ pé gu cca̱htitjojʉ, porque pé drí ma pʉ jabʉ bí bbʉh cár Tzi Ta? \v 18 ¿Te i ne da ma̱ bbʉ ga xijquijʉ: “I bbɛjti tengu̱ tzi hora”? Jin di ntiendejʉ‑cá̱.― \p \v 19 Bi ba̱h car Jesús te mí ne di dyön quí möxte, cja̱ bi xijmʉ: \p ―Nugö, xtú xihquijʉ: “I bbɛjti tengu̱ tzi hora cja̱ ya jim pé gui cca̱jtiguijʉ. Diguebbʉ, pé tengu̱ tzi mpatjo, cja̱ pé xquí cca̱jtiguitjojʉ.” Pe ntoja guí hñöntsjɛjʉ, ¿te i ne da ma̱n‑ca̱? \v 20 Cierto dí xihquijʉ, ya xqui guejtipʉ da ncjagui ca i ne nʉr mundo. Nubbʉ́, cʉ cja̱hni cʉ i tɛn nʉr mundo da mpöjmʉ. Nuquiguɛjʉ gui ma gui nzonijʉ, cja̱ gui ndo cjajʉ ndu̱mʉy. Pe diguebbʉ ya, pé da wen quer du̱mʉyjʉ, cja̱ da ndo mpöh quir tzi mʉyjʉ, bbʉ. \v 21 Hnar bbɛjña̱, bbʉ ya xní ma da odi, i ndo sufri. Pe bbʉ ya xí hmʉh cár tzi ba̱jtzi, ya nubbʉ, ni mpa di mbe̱n ca xí tzöhui, ¿cja már ʉ? I ndo mpöh bbʉ, como ya xí hmʉh hnar tzi ba̱jtzi. \v 22 Guehquitjoguɛjʉ hne̱je̱, xquí ncjajʉ pʉ. Da ndo ddahquijʉ ʉr du̱mʉy bbʉ xtá magö. Pe bbʉ xcuá coji, nubbʉ, da ndo mpöh quir tzi mʉyjʉ bbʉ, cja̱ jin da wen car pöjö‑ca̱. \p \v 23 Bbʉ ya xcúr pøxcö pʉ ji̱tzi, cja̱ ya xquí yojmʉ ca hnaa ca xcuá pɛnquijʉ, nubbʉ, jin da nesta gui dyönguijʉ tema nttöni. Cierto na̱ dí xihquijʉ, göhtjo ca te gui dyöjpijʉ cam Tzi Ta ji̱tzi por rá nguehca̱ guír hñemeguijʉ, xta ddahquijʉ. \v 24 Hasta rá pa ya, jin te xquí dyöjpijʉ cam Tzi Ta por rá nguehca̱ guír hñemeguijʉ. Dí xihquijʉ ya, gui dyöjpijʉ ca guí nejʉ, cja̱ da ddahquijʉ cam Tzi Ta, pa ncjapʉ da ndo mpöh quir tzi mʉyjʉ. \s1 Jesucristo, vencedor del mundo \p \v 25 Yʉ pa ya, xtú nzohquijʉ gá ejemplo. Cada bbʉ dí xihquijʉ ja i ncja ca Ocja̱, dí jɛquihui guegue tema cosa. Pe ya xpa e̱h car pa bbʉ ya jin gu ña̱ gá ejemplo bbʉ xtá nzohquijʉ. Nubbʉ, xtá xihquijʉ clarotjo, göhtjo ja i ncja cam Tzi Ta ji̱tzi. \v 26 Bbʉ ya xcrú magö pʉ jabʉ bí bbʉh cam Tzi Ta, nubbʉ da jogui gui dyöjpitsjɛjʉ quir nttödijʉ por rá nguehca̱ grí hñemeguijʉ. Nubbʉ́, ya jin da nesta gu cuatigö cam Tzi Ta pa gu öjpi da dyøh bbʉ xtí nzojmʉ, \v 27 Como guejtsjɛ guegue i ma̱hquijʉ. I nequijʉ cam Tzi Ta, porque xcú neguijʉ cja̱ xcú hñemejʉ, guegue xpá mɛnquigö hua jar jöy. \v 28 Nugö xtá e̱h pʉ jabʉ bí bbʉh cam Tzi Ta, xtú e̱jcua jar jöy. Cja̱ nuya gu tzoj nʉr jöy, pé gu ma dá ma pʉ jabʉ bí bbʉh cam Tzi Ta.― \p \v 29 Diguebbʉ quí möxte car Jesús bi ma̱jmʉ: \p ―Nuya, cja guí xijquije claro ter bɛh ca̱ gui ma gui dyøte. Ya jin te guí jɛqui gá ejemplo. \v 30 Nuya, cja dí pa̱dije guehquɛ guí pa̱di göhtjo, cja̱ jin gui nesta to te da dyönqui, pa da dyøjtiqui prueba. Nuya dí e̱me̱je guehquɛ xquí hñe̱h pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱.― \p \v 31 Diguebbʉ ya car Jesús pé bi xih quí möxte, i̱na̱: \p ―¿Cja ntju̱mʉy guí e̱me̱guijʉ ya? \v 32 Nuya, ya xpa e̱h car hora, ya mero xta zʉdi, guí göhtjojʉ gui mfontijʉ, hna‑hnaa jabʉ guír möjmʉ, cja̱ nuguigö, gui ma gui tzoguijʉ guir ddatsjɛ. Pe jin guir ddatsjɛgö, porque nde̱jma̱ dí yobbe cam Tzi Ta ji̱tzi. \v 33 Ya xtú xihquijʉ te da ncja, pa gui hñemeguijʉ, göhtjo mbo ir mʉyjʉ, cja̱ pa da jñu̱ ir mʉyjʉ. Masque da dyøjtiquijʉ tu̱jni yʉ cja̱hni yʉ i tɛn nʉr mundo, pe jin da ga̱x ir mʉyjʉ. Nugö, ya xtú ta̱pi göhtjo yʉ i cja hua jar mundo.― \s1 Jesús ora por sus discípulos \c 17 \p \v 1 Bbʉ mí guadi mí xih quí möxte yʉ palabra‑yʉ, car Jesús bi nøhtze jar ji̱tzi, cja̱ bi nzo Ocja̱, bi xifi: \p ―Nuquiguɛ, ʉm Tzi Taqui, ya xí nzøh car hora, ya xtrá ma gu tu̱. Gui föxqui tzʉ, pa da tti̱zquigö cja̱ da fa̱di ir Ttʉguigö. Guejtiquɛ, da tti̱zquiguɛ hne̱je̱ bbʉ xtá tu̱. \v 2 Guehquɛ gú ddajqui cam cargo bbʉ ndú e̱cua jar jöy, cja̱ gú döjqui jam dyɛ göhtjo yʉ cja̱hni. Nuquiguɛ, göhtjo cʉ to ya xquí juajni, xcú ddajqui cam cargo pa gu un‑cʉ́ car nzajqui ca jin da tjegue. \v 3 Nucʉ́ i pa̱di guí ddatsjɛ gú Ocja̱, cja̱ guejquigö xcú hñi̱xqui dúr Cristo, cja̱ xcú pɛnqui hua jar jöy. Guegue‑cʉ xí ttun car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. \p \v 4 Nuya, ya xtú cjuadi xtú u̱jti yʉ cja̱hni hua jar jöy göhtjo ca gú xijqui gua u̱jti. Xtú u̱jti‑yʉ te tza rá zöquiguɛ. \v 5 Cja̱ nuya, ʉm Tzi Taqui, gui cuajtigui tzʉ pʉ jabʉ ndí bbʉ ma̱hmɛto, bbʉ jí̱ bbe nguí øti nʉr jöy. Gui ddajqui tzʉ cam cargo ca ndí pɛhtzi bbʉ ndí bbʉbi pʉ, pa pé da tti̱zquigö ncja ngu̱ nguá tti̱zquigö ma̱hmɛto. \p \v 6 Yʉ cja̱hni hua jar jöy yʉ gú juajni pa di dɛngui, ya xtú u̱jti‑yʉ ja guí ncjaguɛ. Nuyʉ, bbʉ jí̱ bbe ndí nzofo, ya xquí juajniguɛ, cja̱ nuya xcú nzojtibi í tzi mʉyjʉ cja̱ xí hñemegui‑yʉ́. Guegue‑yʉ xí dyøjti quer palabra. \v 7 Ya xí mba̱dijʉ, rí hñe̱h car Tzi Ta ji̱tzi göhtjo cʉ palabra cʉ xtú xijmʉ, cja̱ co göhtjo ca xtú u̱jtijʉ, como guehquiguɛ gú xijqui ter bɛh ca̱ mír ntzöhui gua u̱jti‑yʉ. \v 8 Nugö xtú xijmʉ cʉ palabra cʉ gú xijqui, cja̱ guegue‑yʉ xí hñeme cja̱ xí mba̱dijʉ, ntjumʉy dá e̱h pʉ jabʉ ndí bbʉbi, cja̱ guehquɛ gú pɛnqui hua jar jöy. \p \v 9 Nuya, dí öhqui tzʉ, gui cuajti yʉ cja̱hni yʉ xí hñemegui. Jin dí öhqui gui cuajti cʉ cja̱hni cʉ jí̱ xquí nzojquɛ. Gue yʉ ya xcú nzojtibi í mʉyjʉ, dí öhqui tzʉ gui föj‑yʉ́, como ir mɛjtiguɛ‑yʉ. \v 10 Göhtjo cʉ cja̱hni cʉm mɛjtigö, ir mɛjtiguɛ hne̱je̱. ʉm mɛjtigöhui göhtjo yʉ to i e̱me̱gui, como nuquiguɛ, ya xquí juajni‑yʉ́. Por rá ngue yʉm cja̱hnihui, da tti̱zquigö. \p \v 11 Nugö, ya xtrá tzoj nʉr jöy, pe gueguejʉ da gojtijʉ hua. Nugö, ya xtrá ma pʉ jabʉ guí bbʉy pa pé gu hmʉbi. Nuquɛ, ʉm Tzi Taqui, göhtjo rá zöqui, dí öhqui gui pɛhtzi tzʉ jer dyɛ yʉ cja̱hni yʉ xcú nzojtibi í tzi mʉyjʉ, gue yʉ xí ndɛngui. Gui föx‑yʉ pa da hnaadi cár mfe̱nijʉ. Gui cjajpi da hmʉpjʉ rá zö ncja ngu̱ dra hmʉjcöhui rá zö. \v 12 Bbʉ ndí bbʉjcöbbe yʉm amigo yʉ xí ndɛngui hua jar jöy, ndí föj‑yʉ́ co ni quer ttzɛdi, ndí manttɛy. Jøndi ca hnaatjo xí bbɛdi, gue ca hnar cja̱hni ca ya xi nguí pa̱di di bbɛdi. Cja̱ nuca̱ bi bbɛh‑ca̱ pa di ncumpli ca i ma̱m pʉ jar Escritura. \p \v 13 Nuya, ya xtrá magö pʉ jabʉ guí bbʉy. Ante que gu tzoj nʉr jöy, xtú öhqui yʉ nttödi‑yʉ, pa da hmʉpjʉ rá zö yʉm amigo yʉ xí ndɛngui, como ya xtá tzoj‑yʉ́. Gui cjaguɛ tzʉ pa da mpöjmʉ göhtjo mbo í mʉyjʉ, ncja ngu̱ dra mpöjcö. \v 14 Yʉ cja̱hni yʉ xí ndɛngui, ya xtú xijcö quer tzi palabra. Nu cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱gui, jin gui ne da nú̱jʉ rá zö‑yʉ, como ya jí̱ í mɛjti nʉr mundo yʉm cja̱hnigö, ncja ngu̱guigö, jí̱ ʉ́r mɛjtigui nʉr mundo hne̱je̱. \v 15 Jin dí öhqui gui cjʉhtzi hua jar mundo yʉ cja̱hni yʉ xí hñemegui. Dí öhqui tzʉ gui manttɛy, gui föx‑yʉ́ pa jin da jiöti ca Jin Gui Jo. \v 16 Como jí̱ ʉ́r mɛjtiguigö nʉr mundo, guejti yʉ to xí hñemegui, jí̱ í mɛjti nʉr mundo, hne̱je̱. \v 17 Gui wejqui tzʉ yʉm cja̱hni yʉ xí hñemegui, pa da cjajʉ ir mɛjtiguɛ, cja̱ pa da segue da dɛnijʉ quer palabra. I ma̱n ca ncjua̱ni quer tzi palabra. \v 18 Nuquiguɛ, gú pɛnquigö hua jar jöy pa gua nzoj yʉ cja̱hni, cja̱ xtú nzofo. Ncjapʉ hne̱je̱, ya xtá pɛjni yʉm amigo yʉ xí hñemegui, xtá cu̱j‑yʉ pa da bøni da nzoj yʉ pé dda cja̱hni. \v 19 Ya xtár döjtiqui nʉm vida pa gu tu̱ ncja ngu̱ xcú mbe̱ni. Ya xtá tu̱gö pa da ccʉhtzibi göhtjo ca rá nttzo ca i tu̱ yʉ to xí hñemegui. Ncjapʉ da jogui pa guegue‑yʉ da cje ir mɛjti‑yʉ́ cja̱ da dɛndijʉ car palabra ca ncjua̱ni. \p \v 20 Pe jin gui jøntjo por rá ngue yʉ cja̱hni yʉ ya xí hñemegui dí öhqui. Guejtjo dí öhqui por rá ngue cʉ pé ddaa cʉ da hñemegui bbʉ xta dyøjmʉ quer tzi palabra, gue cʉ da nzoj yʉm möxte bbʉ xta bøn‑yʉ. \v 21 Dí öhqui por rá ngue göhtjo cʉ to da hñemegui. Da hnaadi cár mfe̱nijʉ. Ncja ngu̱ dar hmʉjcöhui rá zö, ncjapʉ da hmʉpjʉ rá zö hne̱je̱ göhtjo‑cʉ, ʉm Tzi Taqui. Gui cjaguɛ tzʉ gu yojmʉ, nuquɛ, cja̱ co nigö, cja̱ guejti cʉ to da hñemegui, sa̱nta̱ da ntzixjʉ por rá nguejcöhui. Ncjapʉ da fa̱di, cierto, guehquiguɛ xcú pɛnqui hua jar jöy. \v 22 ʉm Tzi Taqui, xcú cjaguɛ xí tti̱zquigö hua jar jöy. Nuya, ya xtrá magö. Gu cjagö da tti̱htzibi yʉm cja̱hnigö hne̱je̱, como dí yobbe‑yʉ. Da hnaadi cár mfe̱nijʉ, ncja ngu̱göhui, hnaadi ca dí mbe̱nihui cja̱ hnaadi cam hmʉyhui. Da ncjapʉ drí ni̱gui, ʉm cja̱hnigöhui‑yʉ́. \v 23 Nugö, gu yobbe‑cʉ, cja̱ nuquɛ, dí yojmi hne̱je̱. Gui cjaguɛ tzʉ da hmʉy rá zö cʉ to da hñemegui, como ngu̱ dra hmʉjcöhui rá zö, da hnaadi cár mfe̱nijʉ. Ncjapʉ da ba̱h cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱, guehquɛ gú pɛnqui hua jar jöy. Guejtjo da ba̱dijʉ, nuquiguɛ, guí ne cʉ to i e̱me̱gui, ncja ngu̱ gri neguigö. \p \v 24 Nuquiguɛ, ʉm Tzi Taqui, xcú nzojtibi í mʉyjʉ yʉm cja̱hnihui, xcú cjajpi xí ndɛngui. Cja̱ nuya dí ne pa da hmʉ guegue‑yʉ́ pʉ jabʉ drá ma hmʉjcö. Dí negö, da cca̱htijʉ te tza ngu̱ i tti̱zquigö pʉ ji̱tzi, como nuquɛ, ya xi nguí negui bbʉ jim be mí ttøti nʉr mundo. \v 25 Nuquiguɛ, ʉm Tzi Taqui, göhtjo rá zö ca guí øte. Cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱gui, jin gui pa̱di ja guí ncjaguɛ. Jøña̱guigö, ir Ttʉgui, dí bbʉbi desde ʉ́r mʉdi, cja̱ dí pa̱di göhtjo ja i ncja quer tzi mʉy. Guejti yʉ cja̱hni yʉ xí hñemegui i pa̱di, guehquiguɛ gú pɛnquigö. \v 26 Nuyʉ, ya xtú xijmʉ ja guí ncjaguɛ, cja̱ gu segue gu u̱jti‑yʉ, pa más da ba̱dijʉ. Gu segue gu yojme yʉm cja̱hnihui yʉ xí hñemegui, pa da netsjɛjʉ, ncja ngu̱ gri negui, ʉm Tzi Taqui. Ncjapʉ da hmʉpjʉ rá zö, ncjahmʉ guejquitsjɛgö gri bbʉ mbo ʉ́r mʉyjʉ.― \s1 Llevan preso a Jesús \c 18 \p \v 1 Bbʉ ya xquí guadi xquí ma̱n yʉ palabra‑yʉ, bi bøn car Jesús, bi mɛhui quí möxte, bi ddaxijʉ car jñe̱ ca i tsjifi Cedrón. Bi ma gá möjmʉ jabʉ mí jø rá ngu̱ cʉ za gá olivo. Ya xquí nxu̱y. Bi ñʉti pʉ mbo cʉ za car Jesús cja̱ co quí möxte. \v 2 Guejti car Judas Iscariote mí pa̱h car lugar‑ca̱, porque ya xi már ngu̱ vez car Jesús xquí mpɛjnihui quí amigo pʉ jar huerto‑ca̱. Nu car Judas, ya xti dö car Jesús. \v 3 Diguebbʉ ya, car Judas bi ma bú tzí hnar compañía cʉ sundado, mbá yojmi cʉ dda nzʉttabi cʉ xcuí gu̱h quí jefe cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ fariseo. Mbá tu̱jʉ linterna co za mbá zø, mír yojʉ‑cʉ. Guejtjo mbá cʉjʉ espada cja̱ co pé dda arma. \v 4 Nu car Jesús, ya xi mí pa̱di göhtjo te di ncjajpi, eso, bi bøni, bi ma bú ntjɛhui cʉ cja̱hni cʉ mbá cuati, cja̱ bi dyöni: \p ―¿Toca̱ guí jonijʉ?― \p \v 5 Bi da̱j ya cʉ: \p ―Gue car Jesús, car mi̱ngu̱ Nazaret.― \p Cja̱ bi da̱j ya car Jesús: \p ―Guejquigö.― \p Guejti car Judas mbá yojmʉ cʉ sundado cja̱ co cʉ pé dda hñøjø cʉ xcuí hñe̱je̱. Guegue xcuí zí cʉ cja̱hni‑cʉ pa di zʉdijʉ car Jesús. \v 6 Bbʉ mí ma̱n car Jesús: “Guejquigö,” cʉ hñøjø cʉ xcuí hñe̱je̱ pa di zʉdijʉ, bi ntji̱xtajʉ cja̱ bi fʉntzijʉ. \v 7 Ma ya, car Jesús pé bi dyöni: \p ―¿Toca̱ guí jonijʉ?― \p Cja̱ pé bi ma̱jmʉ: \p ―Car Jesús, car mi̱ngu̱ Nazaret.― \p \v 8 Car Jesús pé bi xijmʉ, bbʉ: \p ―Ya xtú xihquijʉ, guejquigö. Cja̱ bbʉ guejquigö guí jonguijʉ, gui jiɛguijʉ da ma yʉ pé ddaa.― \p \v 9 Car Jesús bi xih cʉ sundado di jiɛjmʉ quí möxte, pa di cumpli car palabra ca xquí xih cár Tzi Ta. Guegue xquí ma̱: “Xtú pɛhtzi rá zö göhtjo cʉ hñøjø cʉ xcú nzojtibi í mʉyjʉ pa di dɛnguigö. Jí̱ xtá bbɛdi nim pa hnaa‑cʉ.” \v 10 Diguebbʉ ya, car Simón Pedro bi ccohtzi cár espada jár ntto, cja̱ bi dyojquibi hnár gu̱ ca hnar muzo ca mí pɛjpi cár jefe cʉ möcja̱. Mí gue cár gu̱ jár lado derecho bi dyojquibi. Car muzo‑ca̱ mí ju̱ cár tju̱ju múr Malco. \v 11 Nu car Jesús nguetica̱ bi xih car Pedro: \p ―Fohtzi nir espada pʉ jár ntto. I nesta gu tzögöbbe nʉr prueba nʉ xí ddajqui cam Tzi Ta.― \s1 Jesús delante del jefe de los sacerdotes \p \v 12 Diguebbʉ ya, cʉ sundado co cár capitánjʉ, cja̱ co cʉ nzʉttabi cʉ xcuí gu̱h quí jefe cʉ judio, bi zʉh car Jesús, cja̱ bi du̱htibijʉ quí dyɛ. \v 13 Cja̱ bi dyɛnijʉ pʉ jár ngu̱ car Anás. Nu car Anás múr ndøjña̱ car da̱möcja̱. Car Caifás múr da̱möcja̱ car cjeya‑ca̱, mí mandadobi cʉ pé dda möcja̱. \v 14 Mí gue car Caifás xquí xih cʉ pé dda judio, di conveni bbʉ di bböhti hnaatjo ʉr hñøjø cja̱ jin di du̱ cʉ cja̱hni rá ngu̱. \s1 Pedro niega conocer a Jesús \p \v 15 Bbʉ mí ttɛn car Jesús pʉ jár ngu̱ car Anás, má tɛn car Simón Pedro co ca pé hnar möxte. Nu ca pé hnaa, mí mpa̱dihui car da̱möcja̱, gue car Caifás. Eso, bbʉ mí ñʉti car Jesús pʉ jár patio cár ngu̱ car da̱möcja̱, bi ñʉti pʉ hne̱je̱ ca pé hnaa quí möxte car Jesús. \v 16 Nu car Pedro már tøhmi pʉ tji, bi hmöjti pʉ jar goxtji. Diguebbʉ ya, ca hnar möxte ca mí mpa̱dihui car da̱möcja̱, bi ña̱hui car muza ca mí föh car goxtji. Ma ya car möxte‑ca̱ bi cʉhti car Pedro pʉ mbo. \v 17 Cja̱ car muza ca mí föh car goxtji bi dyön car Pedro: \p ―¿Nuquiguɛ, cja jin guí ntzixihui nʉr hñøjø nʉ xpá ttziji?― \p Bi da̱j ya car Pedro, bi hñi̱na̱: \p ―Jin gui guejquigö.― \p \v 18 Cʉ muzo cʉ mí pɛh pʉ jar ngu̱‑ca̱, co cʉ nzʉttabi, már bböh pʉ jar patio. Xquí hñu̱dijʉ hnar tzibi gá tji̱ña̱, como már ntzɛ. Már pahtijʉ pʉ. Guejti car Pedro xquí guati jar tzibi, már bböh pʉ co cʉ muzo, már pahti hne̱je̱. Nu car Jesús, ya xquí ttzix pʉ mbo car ngu̱. \s1 El jefe de los sacerdotes interroga a Jesús \p \v 19 Car da̱möcja̱ bi dyön car Jesús digue quí möxte cʉ mí ntzixihui, co hne̱je̱ ter bɛh ca̱ mí u̱jti‑cʉ. \p \v 20 Car Jesús ya bi da̱di, i̱na̱: \p ―Rá ngu̱ vez ndí ña̱ pʉ jabʉ mí jmuntzi cja̱hni rá ngu̱. Segue ndí u̱jti cʉ cja̱hni pʉ jam ni̱cja̱jʉ, co hua jam templojʉ. Rá ngu̱ cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ maestro cʉ i nxöh cam leyjʉ xí dyøde ter bɛh ca̱ dí ma̱. Jí̱ xtá ña̱gö gá ntta̱guitjo. \v 21 ¿Dyoca̱ guí öngui ter bɛh ca̱ ndí u̱jti, bbʉ? Gui dyön cʉ cja̱hni rá ngu̱ cʉ xí dyøh ca ndí ma̱. Gueguejʉ i pa̱di da xihqui.― \p \v 22 Bbʉ ya xquí ma̱ nʉr palabra‑nʉ car Jesús, hnáa digue cʉ nzʉttabi cʉ már bbʉh pʉ, bi uni hnar mpɛhti, cja̱ bi xifi: \p ―¿Dyoca̱ xcú tjá̱jti ncjanʉ nʉr da̱möcja̱?― \p \v 23 Cja̱ pé bi da̱h car Jesús, bi hñi̱na̱: \p ―Bbʉ már nttzo ca xtú ma̱, ma̱nguɛ ya bbʉ, ¿ter bɛh ca̱ jí̱ mí tzö? Pe bbʉ már zö ca xtú ma̱, ¿dyoca̱ xcú ddajqui hnar mpɛhti bbʉ?― \p \v 24 Diguebbʉ ya, car Anás bi mandado di ttzix car Jesús pʉ jabʉ már bbʉh car da̱möcja̱. Nuca̱ mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Caifás. Nubbʉ, bi ttzix car Jesús, mí hnu̱htitjo quí dyɛ. \s1 Pedro niega otra vez a Jesús \p \v 25 Car Pedro ya, már bböjti pʉ jár patio cár ngu̱ car Anás, Már pahtitjo jar tzibi. Cja̱ hnaa cʉ cja̱hni cʉ már bböbi, bi dyöni: \p ―¿Nuquiguɛ, cja jin guí ntzixihui car hñøjø ca xpá ttzí hua?― \p Cja̱ guegue ya bi gøntjo, bi ma̱: \p ―Ji̱na̱‑gö.― \p \v 26 Diguebbʉ ya, hna cʉ muzo cʉ mí pɛjpi car da̱möcja̱ bi dyön car Pedro: \p ―¿Cja jin guí guehquɛ xtú cca̱jtiqui nguí yojmi car Jesús pʉ jar huerto?― \p Car hñøjø ca bi dyön car Pedro, guegue múr pariente ca hnar muzo ca xquí ttojquibi hnár gu̱. \v 27 Nu car Pedro pé bi gøndi pé hnar vez. Nubbʉ, bi hna majti car ndøxca. \s1 Jesús delante de Pilato \p \v 28 Car hora‑ca̱, car Jesús már bbʉh pʉ jár ngu̱ car Caifás. Nubbʉ, cʉ sundado bi dyɛnijʉ, bi zixjʉ pʉ jár palacio car gobierno, cja̱ ya xi mír ma di ni̱gui. Nu cʉ judio jin gá ñʉti pʉ mbo car palacio, como már dyo pʉ cʉ gentile. Mí mbe̱n cʉ judio, már nttzo quí costumbre cʉ gentile, cja̱ bbʉ di ntjɛti‑cʉ, di contibi quí tzi mʉyjʉ, cja̱ ya jin di jogui di nú̱jʉ car mbaxcjua. Eso, mí tøhmitjojʉ pʉ tji. \v 29 Por rá nguehca̱, car gobernador bi bøm pʉ tji pʉ jabʉ mí tøhmi cʉ judio, pa di nzoh‑cʉ́. Guegue mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Pilato. Bi bøni ya, bi dyön cʉ judio: \p ―¿Ter bɛh ca̱ xí dyøti nʉr hñøjø‑nʉ, eso xcú tzijʉ hua?― \p \v 30 Cja̱ bi da̱jmʉ gueguejʉ: \p ―I ndu̱jpite. Bbʉ jí̱ xtrú dyøti ca rá nttzo, jí̱ xcrú tzije hua.― \p \v 31 Diguebbʉ ya car Pilato bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, rí ntzöhui gui tzixjʉ cja̱ gui juzgajʉ ncja ngu̱ ga ma̱n quer leyjʉ.― \p Cja̱ pé bi da̱h cʉ judio, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Jin gui jɛguije car ley gu castigaje hnar cja̱hni ca i nesta da bböhti.― \p Como jí̱ mí tjɛh cʉ judio di möhtijʉ hnar cja̱hni ca xquí njuzga, quí jefe cʉ judio bi döjʉ car Jesús pʉ jár dyɛ car gobernador romano pa di un car sentencia gá du̱. \v 32 Ncjanʉ gá nzʉh car palabra ca xquí ma̱n car Jesús, di ddøti pʉ jar ponti pa di du̱ pʉ. Como mí gue cʉ romano cʉ mí tøti pʉ ja ponti cʉ cja̱hni cʉ mí ndu̱jpite. \p \v 33 Diguebbʉ ya, car Pilato pé bi ñʉti pʉ mbo car palacio, cja̱ bi nzojni car Jesús, bi dyöni: \p ―¿Cja guehquiguɛ ʉ́r reyqui cʉ judio?― \p \v 34 Cja̱ bi da̱j ya car Jesús: \p ―¿Cja guehquitsjɛguɛ guí ne gui dyöngui‑nʉ, cja huá to xí xihqui gui dyöngui ncjanʉ?― \p \v 35 Bi da̱j ya car Pilato, bbʉ: \p ―Xigö, ¿cja dúr judiogö pa gua önqui ncjanʉ? Gue quir cja̱hnitsjɛ cja̱ co cʉ möcja̱ cʉ i mandadobi‑cʉ́ xpá nziqui hua, xí ndöqui jam dyɛ. ¿Ter bɛh ca̱ xcú dyøte?― \p \v 36 Cja̱ pé bi da̱h car Jesús: \p ―Cam cargo dí ja̱gö jin gui jñɛjmi cár cargo yʉ rey hua jar jöy. Bbʉ gur reygö hua jar mundo, nubbʉ, di möxqui cʉm mɛfi, di ntu̱jnihui cʉ to i ʉgui pa jin gua tzo jáy dyɛ‑cʉ. Nugö, hnahño cam cargo dí ja̱.― \p \v 37 Diguebbʉ ya, pé bi dyön car Pilato, bbʉ: \p ―¿Cja nde̱jma̱ gúr reyguɛ bbʉ?― \p Cja̱ bi da̱j ya car Jesús: \p ―Ja̱a̱, ncja ngu̱ gri ma̱nguɛ, dúr reygö. Nugö dú hmʉy cja̱ dá e̱jcua jar jöy pa gu xij yʉ cja̱hni ja i ncja ca ncjua̱ni. Göhtjo cʉ cja̱hni cʉ i ne da dɛn car palabra ca ncjua̱ni, guegue‑cʉ i e̱me̱ ca dí ma̱― \p \v 38 Cja̱ pé bi ma̱n car Pilato, bbʉ: \p ―¿Ter bɛh car palabra ca ncjua̱ni?― \s1 Jesús es sentenciado a muerte \p Nu car Pilato, bbʉ ya xquí dyön nʉr nttöni‑nʉ, pé bi bøm pʉ jabʉ mí tøhmi cʉ judio, cja̱ bi xih‑cʉ́: \p ―Jin te dí töhtibi ca rá nttzo xtrú dyøti car cja̱hni ca xcú döjquijʉ.― \v 39 Nuquɛjʉ, guí judiojʉ, guí pɛhtzijʉ hnar costumbre, cada ncjeya bbʉ i ncja na̱r mbaxcjua na̱ guí tzöjʉ ya, guí mandadojʉ pa da tsjojqui car preso ca da gustaquijʉ. ¿Cja jin guí nejʉ da tsjojqui ya car hñøjø ca i tsjifi ir reyjʉ?― \p \v 40 Nubbʉ, göhtjo cʉ judio bi ncötijʉ, bi majmʉ nzajqui, i̱na̱jʉ: \p ―Jin gui xojqui car hñøjø‑ca̱. Dí neje gui xojqui car Barrabás.― \p Nu car Barrabás múr be̱, már ndo nttzo. \c 19 \p \v 1 Diguebbʉ ya, car Pilato bi mandadobi cʉ sundado di zix car Jesús cja̱ di jiʉtijʉ. \v 2 Cʉ sundado ya, bi mejʉ hnar corona gá hmini, cja̱ bi jñu̱htzijʉ car Jesús. Diguebbʉ ya bi jejtijʉ hnar da̱jtu̱ már ncjʉjpöy. \v 3 Cja̱ mí burlabijʉ car Jesús, ncjahmʉ múr rey. Mí cuatijʉ, mí xijmʉ: \p ―¡Que viva! Guehquiguɛ ʉ́r reyqui cʉ judio.― Guejtjo mí cuajtibijʉ mpɛhti jár jmi. \p \v 4 Ma ya, pé bi bøn car Pilato pʉ jabʉ mí bbʉh cʉ judio, bi gʉjqui car Jesús pa di jianti cʉ cja̱hni. Cja̱ bi xijmʉ: \p ―Tji nʉr hñøjø nʉ xcú döjquijʉ. Pé xtú tziji pa gu xihquijʉ, ya xtú juzga, cja̱ jin te dí töhtibi ca rá nttzo ca xtrú dyøte.― \p \v 5 Nubbʉ, bi bøn car Jesús, mbá ju̱xti cár corona gá hmini, guejtjo mí pötitjo car da̱jtu̱ már ncjʉjpöy. Nubbʉ, car Pilato bi xih cʉ cja̱hni: \p ―Tji nʉr cja̱hni‑nʉ.― \p \v 6 Nu quí jefe cʉ möcja̱, co cʉ nzʉttabi, bbʉ mí cca̱htijʉ car Jesús, bi ncötijʉ, bi majmʉ nzajqui: \p ―¡Da ddøti jar ponti! ¡Da ddøti jar ponti!― \p Car Pilato ya bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, bbʉ guí ne gui tzixjʉ ya, cja̱ gui tøtijʉ jar ponti, gui cjajpijʉ ya. Nugö, jin te xtá töhtibi ca már nttzo.― \p \v 7 Diguebbʉ ya quí jefe cʉ judio bi da̱dijʉ: \p ―Nugöje, dí pɛhtzije hnar ley, cja̱ i ma̱n cam leyje i nesta da du̱ nʉr hñøjø‑nʉ, como i ne da cjatsjɛ ʉ́r Ttʉ ca Ocja̱.― \p \v 8 Nu car Pilato, bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ, más mí ndo ntzu̱ bbʉ, como mí yomfe̱ni, ¿to ʉr hñøjø‑nʉ? \v 9 Cja̱ pé bi ñʉti pé hnar vez pʉ mbo car palacio, pa di ña̱hui car Jesús. Cja̱ bi dyöni: \p ―Nuquiguɛ, ¿jabʉ xquí hñe̱je̱?― \p Nu car Jesús jin gá nda̱di. \p \v 10 Ma ya, car Pilato pé bi xifi: \p ―¿Dyoca̱ jin guí tja̱jtigui? ¿Cja jin guí pa̱di, dí pɛhtzigö cam cargo pa gu mandado. Bbʉ gu mandado pa da tsjoquiqui, nubbʉ, xquí ma libre, bbʉ, cja̱ bbʉ gu mandado pa da ddøjtiqui jar ponti, nubbʉ, xquí tu̱.― \p \v 11 Nu car Jesús ya bi da̱di: \p ―Rí hñe̱ ji̱tzi car cargo guí pɛhtziguɛ. Bbʉ jin di ddahqui ʉr tsjɛjqui ca Ocja̱ pa güi mandado, jin di jogui te güi cjaguigö, bbʉ. Nu car cja̱hni ca más xí dyøti ca rá ndo nttzo ni ndra nguehquɛ, gue ca hnár jefe yʉ judio ca xí döguigö jer dyɛ pa da bböjtigui.― \p \v 12 Car Pilato ya, bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ, mí ne di xohti car Jesús, cja̱ bi jion car manera pa di uni hnahño ʉr castigo, jin di bböhti. Nu car jmundo cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ, pé bi majmʉ nzajqui, mí i̱na̱jʉ: \p ―Nuquiguɛ, bbʉ gui xojqui nʉr hñøjø‑nʉ, jin guí föx car rey César, bbʉ. Hnar cja̱hni ca i ne da cjatsjɛ ʉr rey, i ne da contrabi car rey.― \p \v 13 Car Pilato, bbʉ mí dyøj nʉr palabra nʉ mí ma̱n cʉ judio, pé bi gʉjqui car Jesús pʉ jabʉ mí bbʉh‑cʉ. Cja̱ guegue car Pilato bi mi̱h pʉ jar ndo tjujni jabʉ mí juzga cʉ cja̱hni. Car tjujni‑ca̱ mí tix pʉ xøtze hnar plataforma gá me̱do. Car lugar‑ca̱, mí xijmʉ Gabata cʉ cja̱hni cʉ mí ña̱jʉ gá hebreo, tzʉdi, car lugar pʉ jabʉ xí cjöti doo. \v 14 Bbʉ mí mi̱h pʉ jar tjujni car Pilato pa di juzga car Jesús, ya xi mí ju̱ xadi, múr vispera car mbaxcjua. Nubbʉ, car Pilato bi xih cʉ judio: \p ―¡Tji nir reyjʉ, ra bböjcua!― \p \v 15 Nu cʉ judio pé bi ndo majmʉ nzajqui: \p ―¡Da bböhti‑nʉ! ¡Da bböhti‑nʉ! ¡Da ddøti jar ponti!― \p Car Pilato ya pé bi dyöni: \p ―¿Cja guí nejʉ da ddøti jar ponti nir reyjʉ?― \p Cja̱ bi da̱h cʉ möcja̱ cʉ mí mandado: \p ―Jin tema rey dí pɛhtzije, jøndi car César.― \p \v 16 Bbʉ mí dyøj ya‑nʉ car Pilato, bi dö car Jesús jáy dyɛ quí jefe cʉ judio pa di ddøti jar ponti. Nubbʉ, guegue‑cʉ bi dyɛnijʉ car Jesús pa du bböhti. \s1 La crucifixión \p \v 17 Nubbʉ, car Jesús bi bøm pʉ jar ciudad Jerusalén, bi ncjajpi bi ndu̱xtja cár ponti. Bi bønijʉ gá möjmʉ ca hnar lugar ca mí ju̱ cár tjuju múr Xímo, cja̱ guejtjo mí tsjifi Golgota, digue car jña̱ hebreo. \v 18 Bbʉ ya xquí zønijʉ jar lugar‑ca̱, cʉ sundado bi døtijʉ car Jesús pʉ jar ponti. Guejtjo pé bi døtijʉ yo hñøjø ja ponti hne̱je̱, hna‑hná hnanguadi car Jesús. \v 19 Cja̱ car Pilato bi mandado di ttøhtibi hnar seña pa di ncuajti pʉ jár ña̱ car ponti pʉ jabʉ mí ddøti car Jesús. Car seña mí ma̱ ncjahua: “Gue na̱r Jesús‑na̱, ʉr mi̱ngu̱ Nazaret, ʉ́r rey yʉ judio.” \v 20 Bi tju̱x car seña‑ca̱ gá jñu̱ idioma. Bi tju̱tzi gá hebreo, cja̱ co gá griego, cja̱ co gá latín. Rá ngu cʉ cja̱hni judio bi cca̱htijʉ car seña‑ca̱, como már nzøtihui car ciudad Jerusalén car lugar pʉ jabʉ bi ddøti car Jesús. \v 21 Cja̱ bbʉ mí cca̱hti car seña‑ca̱ quí jefe cʉ möcja̱, guegue‑cʉ bi nzojmʉ car Pilato, bi xijmʉ: \p ―Car seña ca xcú dyøtijʉ, jin gui tzö ga ma̱: “ʉ́r rey yʉ judio.” Mejor da ma̱: “I ma̱ntjsɛ guegue‑na̱, ʉ́r rey yʉ judio.”― \p \v 22 Nu car Pilato bi da̱jti: \p ―Da ncjadinʉ car seña, como ya xí ttøte.― \p \v 23 Nu cʉ sundado, bbʉ ya xquí døtijʉ car Jesús pʉ jar ponti, bi jmuntzibijʉ quí da̱jtu̱, cja̱ bi jejque gá go parte. Cada hnar sundado bi tocabi hnaa quí da̱jtu̱ car Jesús. Guejtjo bi ga̱jʉ cár pajni. Nuca̱ már ma, cja̱ como jin te mí bbʉ ʉ́r ttɛdi‑ca̱, bi mbe̱nijʉ jin di xɛjquijʉ. Car da̱jtu̱‑ca̱ xquí bbe hnaatjo ʉ́r pedazo, desde ca hnár nttza̱ni hasta ca pé hnaa. \v 24 Eso, bbʉ mí cca̱hti‑ca̱ cʉ sundado, bi ma̱jmʉ: \p ―Jin gu xɛjquijʉ‑na̱. Mejor gu ɛntzijʉ bolado pa gu pa̱dijʉ toca̱ da ga̱tzi.― \p Cja̱ bi cjajpijʉ bbʉ. Ncjanʉ gá nzʉh car palabra ca i ju̱x pʉ jar Escritura, pʉ jabʉ i ma̱: \q1 Cʉ cja̱hni bi jejqui cʉm da̱jtu̱ cja̱ bi ga̱tzi, \q1 Bi dyɛntzijʉ bolado pa di ba̱dijʉ toca̱ di cjajpi ʉ́r mɛjti cam pajni ndí je. \m Bi ncjanʉ gá dyøti cʉ sundado ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura. \p \v 25 Bbʉ mí ddøti car Jesús pʉ jar ponti, cár me már bböh pʉ cerca. Mí yojmi cár zijtzi car Jesús, cja̱ co pe yojo bbɛjña̱. Ca hnáa múr bbɛjña̱ car Cleofas, cja̱ mí ju̱ cár tjuju múr María. Cja̱ ca pé hnáa mí tsjifi María Magdalena, como múr mi̱ngu̱ Magdala. \v 26 Nu car Jesús, bbʉ mí cca̱hti cár me már bböh pʉ cerca, co hne̱h ca hnaa quí möxte ca más mí ndo ntzixihui, guegue bi nzoh cár me, bi xifi: \p ―Nuquɛ, me, tji nir ttʉ.― Mí ña̱ digue ca hnár möxte már bböh pʉ. \p \v 27 Ma ya, bi nzoh car möxte‑ca̱, bi xifi: \p ―Gui nú̱ tzʉ‑nʉ, ncjahmʉ dir me.― \p Desde car pa‑ca̱ car möxte ca bi ttzofo bi cuajti cár me car Jesús pʉ jár ngu̱ guegue. \s1 Muerte de Jesús \p \v 28 Diguebbʉ ya, bbʉ mí zö car Jesús, ya xti du̱, bi ma̱: \p ―Dí tu̱tje.― \p Bbʉ mí ma̱ ncjanʉ, bi zʉh ca hnar palabra ca i ju̱x pʉ jar Escritura. Como i ma̱m pʉ, di ttuni vinagre pa di zi. \v 29 Már jø pʉ jar jöy hnar bbada, hnanguadi pʉ jabʉ mí bbʉh cʉ sundado, mí ñuxi vinagre. Diguebbʉ ya, hna cʉ sundado bi jña̱ hnar esponja, bi zihmi jar vinagre, cja̱ bi fohtzi hnar tzi za ca mí tsjifi ʉr hisopo. Bi pahtzi‑ca̱, bi cuajti pʉ jár ne car Jesús pa di zʉhtzi. \v 30 Car Jesús bi zʉhtzi car vinagre bbʉ, cja̱ bi ma̱: \p ―Ya xí nzʉdi göhtjo ca mí nesta di ncja.― \p Nubbʉ, bi ñe̱jmi, bi döjti cár tzi mʉy pʉ jáy dyɛ car Tzi Ta, bi du̱. \s1 Un soldado abre con su lanza el costado de Jesús \p \v 31 Bbʉ mí du̱ car Jesús, múr vispera ca hnar ndo mbaxcjua, cja̱ ya xquí nde. Cʉ judio mí ne di dɛjquijʉ quí cuerpo cʉ to xquí ddøti pʉ ja ponti, pa jin di hmʉjti pʉ car pa gá mbaxcjua, como mí tzu̱jpijʉ car pa‑ca̱, már ndo ma̱di. Eso, guegue‑cʉ bi dyöjpi car Pilato di mandado pa di nwajquibi quí hua cʉ to mí ddøti ja ponti, pa di du̱ nttzɛdi‑cʉ cja̱ di hnu̱x quí cuerpojʉ. \v 32 Por rá nguehca̱, cʉ sundado bi wajquibi hna‑hnáa quí huahui cʉ yo be̱, pa nguetica̱ di du̱hui, tanto ca hnaa ca mí bbʉ jár derecho car Jesús, tanto ca hnaa ca mí bbʉ jár nccuarga. \v 33 Pe bbʉ mí zønijʉ pʉ jar ponti jabʉ mí ddøti car Jesús, bi cca̱htijʉ, ya xquí du̱‑ca̱, eso jin gá wajquibijʉ quí hua. \p \v 34 Nu ca hnar sundado ca mbá ja̱ hnar lanza, nde̱jma̱ bi tjohtibi cár ngø car Jesús, pʉ jáy bbøtze, cja̱ bi bøngui cji, mí yojmi deje. \v 35 Nugö xtú juxcö ya palabra‑ya, dú cca̱hti göhtjo te bi ncja, cja̱ dí xihquijʉ ca ncjua̱ni. Como dú cca̱hti bbʉ mí ncja, dí pa̱di, cierto göhtjo yʉ xtú ju̱xcua, cja̱ dí xihquijʉ pa gui hñemejʉ hne̱je̱, nuquɛjʉ, como ngu̱ gri cca̱htijʉ na̱r libro‑na̱. \v 36 Jin gá nwajquibi quí hua car Jesús. Nu cár ngø, pʉ jáy bbøtze, bi ntjohtibi‑cá̱. Bi ncjapʉ gá ncumpli yojo palabra cʉ i ma̱m pʉ jar Escritura. Ca hnaa i ma̱: “Car tzi dɛti ca da bböhti, jin da nwajquibi tema ndodyo.” \v 37 Cja̱ i ma̱n ca pé hnaa: “Cʉ cja̱hni cʉ bi tjohtibi cár cuerpo cár jmandadero ca Ocja̱, pé xta cca̱htijʉ‑ca̱.” \s1 Jesús es sepultado \p \v 38 Bbʉ ya xquí ncja‑yʉ, bú e̱h hnar hñøjø, mí ju cár tjuju múr José, múr mi̱ngu̱ Arimatea. Guegue mí e̱me̱, xcuí hñe̱h ca Ocja̱ car Jesús, pe jí̱ mí ne di ncjua̱ni, como mí tzu̱ quí jefe cʉ judio. Car José ya, bi guati car gobernador Pilato, cja̱ bi dyöjpi ʉr tsjɛjqui di ma du pɛhtzi cár cuerpo car Jesús. Cja̱ car Pilato bi ungui ʉr tsjɛjqui. Eso, bi ma car José gá ndu̱htzibi cár cuerpo car Jesús. \v 39 Guejtjo bú e̱h car Nicodemo. Guegue‑ca̱ xquí jion car Jesús ca hnar vez bbʉ mí nxu̱y. Nuya, bi guati pʉ jabʉ di cjöhtibi cár cuerpo car Jesús. Mbá tu̱ como treinta quilo hnar hñi̱tji̱ ca mí yʉni rá ncʉji, pa di dyʉhtzibi cár cuerpo car Jesús. Múr polvo car hñi̱tji̱‑ca̱, mí yojmi mirra co áloe. \v 40 Car José bi mföxihui car Nicodemo, bi du̱xihui cár cuerpo car Jesús, cja̱ bi jojquihui co ni car polvo rá ncʉji. Mí pantihui tzi da̱jtu̱ gá tira. Mí ncjapʉ nguá jojqui quí ánima cʉ judio bbʉ mí öjmʉ. \v 41 Mí bbʉh hnar huerto cerca pʉ jar lugar pʉ jabʉ bi ddøti car Jesús jar ponti, cja̱ pʉ jar huerto‑ca̱ mí bbʉh hnar cueva gá nttögui. Ya xquí tjojqui car cueva, pe jí̱ bbe mí cjöti pʉ tema ánima. \v 42 Bi mpɛguijʉ, bi götijʉ cár cuerpo car Jesús pʉ jar cueva‑ca̱, porque már cerca pʉ jabʉ xquí du̱, cja̱ guejtjo porque ya xi múr víspera cár mbaxcjua cʉ judio, cja̱ jin te mí pɛjmʉ car pa gá mbaxcjua. \s1 La resurrección de Jesús \c 20 \p \v 1 Car primero ʉr pa car semana, bi ma car María Magdalena ndo nxu̱ditjo pʉ jabʉ xquí cjöti cár cuerpo car Jesús. Jí̱ tza bbe mí ni̱gui bbʉ mí ma. Bi zøti pʉ jar cueva pʉ jabʉ xquí cjöti cár cuerpo, cja̱ bi cca̱hti, ya xquí ccʉhtzi car ndo me̱do pʉ jar goxtji, xquí ma hnanguadi. \v 2 Bbʉ mí cca̱hti‑ca̱ car María, bi gʉ ʉr ddiji, bi ma pʉ jabʉ mí bbʉh car Pedro cja̱ co ca hnaa quí möxte car Jesús ca más mí ntzixihui, cja̱ bi xih‑cʉ: \p ―Xí hnu̱htizibi cár cuerpo cam Tzi Jmu̱jʉ. Ya jí̱ rá bbʉh pʉ jabʉ bi cjöti, cja̱ jin dí pa̱dije jabʉ xcá hnu̱x ya.― \p \v 3 Bbʉ mí dyøj ya‑ca̱, car Pedro co ca pé hnaa quí möxte car Jesús bi bøm pʉ jar ciudad, bi ma nttzɛdi gá mɛhui pʉ jar cueva. \v 4 Bi tijmi car Pedro co ca pé hnar hñøjø ca más mí ntzixhui car Jesús. Cja̱ car Pedro bi ttzo xʉtja. Nu ca pé hnaa bi da̱ja̱, bbɛto bi zøti pʉ jabʉ xquí cjöhtibi cár cuerpo car Jesús. \v 5 Cja̱ bi am pʉ jar goxtji car cueva, bi cca̱hti pʉ mbo, xquí ttzoh pʉ cʉ da̱jtu̱ cʉ xquí bbanti cár cuerpo car Jesús. Nu car möxte‑ca̱, jim be mí cʉti pʉ mbo car cueva. \v 6 Diguebbʉ ya, pé bi zøti car Simón Pedro, mbá ntɛnihui ca pé hnaa. Guegue ya bi ñʉti jar cueva, cja̱ bi cca̱hti ja már ncja cʉ da̱jtu̱. \v 7 Car bayo ca xquí hnu̱htibi cár ña̱ car Jesús, jí̱ mí yojmi cʉ pé ddaa. Hnani már bbʉy, xquí bbantzi. \v 8 Bbʉ ya xquí ñʉti pʉ mbo car Pedro, diguebbʉ ya, pé bi ñʉti ca pé hnaa ca bbɛto xquí zøte. Guejti‑ca̱ bi cca̱hti ja már ncja cʉ da̱jtu̱. Nubbʉ, bi hñeme car möxte‑cá̱, cierto ya xquí jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesús. \v 9 Hasta car hora‑ca̱, jí̱ bbe mí ntiendejʉ quí möxte car Jesús car palabra ca i ma̱m pʉ jar Escritura, bbʉ di hñe̱h ca hnar hñøjø ca xtrú hñi̱x ca Ocja̱, guegue mí nesta di du̱ cja̱ pé di nantzi. Nu car hora‑ca̱, bi ntiendejʉ cja̱ bi hñe̱mejʉ bbʉ́. \v 10 Diguebbʉ ya cʉ yojo‑cʉ bi ma í ngu̱hui, bbʉ. \s1 Jesús se aparece a María Magdalena \p \v 11 Nu car María Magdalena xcuí goh pʉ jar cueva, pʉ jabʉ xquí cjöti car ánima már bböjti pʉ tji, már zontjo. Bi ani, bi cca̱hti pʉ mbo. \v 12 Bi cca̱hti yojo anxe mí je ttaxi da̱tu̱, már ju̱ pʉ mbo, pʉ jabʉ xquí cjötijma̱ car ánima. Ca hnaa már ju̱h pʉ jabʉ xquí cjöxjma̱ cár ña̱ car Jesús, nu ca pé hnaa ya már ju̱h pʉ jabʉ xquí bbojma̱ quí hua. \v 13 Guegue cʉ anxe bi xijmi car María: \p ―Nuquɛ, na̱na̱, ¿dyoca̱ guí zoni?― \p Cja̱ bi da̱h car María: \p ―Porque xí hnu̱htzibi cár cuerpo ca ndom Tzi Jmu̱je, cja̱ jin dí pa̱di jabʉ xí cjöti.― \p \v 14 Bbʉ mí ma̱ ncjapʉ, car María bi bböti, bi cca̱hti car Jesús már bböh pʉ. Pe jin gá meya toca̱. \v 15 Ma ya, car Jesús pé bi dyön car María: \p ―Nuquiguɛ, na̱na̱, ¿dyoca̱ guí zoni? ¿Toca̱ guí joni?― \p Nu car María bi mbe̱ni má̱s mí gue car hñøjø ca mí föh car huerta, cja̱ bi da̱di: \p ―Nuquɛ, tada, bbʉ guehquiguɛ xcú tu̱x cam tzi ánimaje, gui xijqui tzʉ jabʉ xcú cöti, cja̱ nugö gu ma tu̱.― \p \v 16 Diguebbʉ ya, car Jesús bi nømbi cár tju̱ju̱, bi nzofo, i̱na̱: \p ―¡Nuquɛ, María!― \p Nubbʉ, bi bböti car María, pé bi da̱di gá hebreo, car jña̱ ca mí ña̱ gueguejʉ, bi xifi: \p ―¡Nuquɛ, Raboni!― Na̱r palabra‑na̱ i ne da ma̱ Maestro. Cja̱ bbʉ mí ma̱ ncjanʉ, car María mí ne di zɛti car Jesús. \p \v 17 Diguebbʉ ya car Jesús bi xifi: \p ―Dyo guí tza̱mbigui, como jim pe dí pøx pʉ jabʉ bí bbʉh cam Tzi Tagö. Nuquiguɛ, gui ma pʉ jabʉ rá bbʉh cʉm hñohui, cja̱ gui xijmʉ, nugö, ya xtrá pøxcö pʉ jabʉ bí bbʉh cam Tzi Tagö, gue quer Tzi Tajʉ hne̱je̱. Ya xtrá pøx pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱ ca bú pɛnquigö, gue ca Ocja̱ ca xcú hñemejʉ hne̱je̱.― \p \v 18 Diguebbʉ ya car María Magdalena bi ma gá ma pʉ jabʉ már bbʉh quí möxte car Jesús, cja̱ bú xih‑cʉ́: \p ―Xtú cca̱htigö cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Ya xí nantzi‑ca̱.― Cja̱ pé bi xijmʉ cʉ pé dda palabra cʉ xquí ma̱n car Jesús. \s1 Jesús se aparece a los discípulos \p \v 19 Bbʉ ya xquí nde, exque gue car pa‑ca̱, car primero ʉr pa car semana, bi jmuntzi quí möxte car Jesús, bi gotijʉ cʉ goxtji, como mí ntzu̱jʉ, certa di zʉdijʉ quí jefe cʉ judio. Nubbʉ, car Jesús bi hna ni̱guitjo pʉ jabʉ már bbʉh‑cʉ. Bi hmöh madé cja̱ bi nzofo, bi xijmʉ: \p ―Dyo guí ntzu̱jʉ. Gui hmʉpjʉ rá zö.― \p \v 20 Bbʉ xquí ma̱ ncjanʉ car Jesús, bi tʉngui quí dyɛ cja̱ bi xohtzi cár bbøtze, bi u̱jti‑cʉ. Cja̱ bi cca̱hti quí möxte, bi meyajʉ car Tzi Ta Jesús. Nubbʉ, bi ndo mpöjmʉ bbʉ. \v 21 Ma ya, car Jesús pé bi xih‑cʉ: \p ―Dyo guí ntzu̱jʉ, gui hmʉpjʉ rá zö. Ncja ngu̱ guá ngujqui hua jar jöy cam Tzi Ta, cja̱ dú e̱cua, nuya dí cu̱hquijʉ pa gui pønijʉ, ma grí nzojmʉ cʉ pe dda cja̱hni. \p \v 22 Bbʉ mí guadi mí ma̱n car palabra‑ca̱, bi juijni quí möxte, bi xijmʉ: \p ―Dí ddahquijʉ car Tzi Espíritu Santo pa gui yojmʉ‑ca̱. \v 23 Guejtjo dí ddahqui quer cargojʉ pa gui xijmʉ cʉ cja̱hni cʉ da hñemegui, ca Ocja̱ ya xí perdonabi ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ. Guejti cʉ cja̱hni cʉ jin da hñemegui, dí ddahqui quer cargojʉ gui xijmʉ‑cʉ́, i tu̱di ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ. Ca Ocja̱ jin da perdonabi cʉ.― \s1 Tomás ve al Señor resucitado \p \v 24 Mí bbʉh ca hnaa quí möxte car Jesús, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Tomás, guejtjo mí tsjifi ʉr Cuate. Ca hna xu̱y bbʉ mí ni̱gui car Jesús pʉ jabʉ xquí jmuntzi quí möxte, jí̱ már bbʉh pʉ car Tomás. \v 25 Eso, cʉ pé dda möxte bi xijmʉ car Tomás bbʉ mí ntjɛjʉ: \p ―Xtú cca̱htije cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Ya xí jña̱ ʉ́r jña̱.― \p Nu car Tomás ya bi da̱di: \p ―Nugö, i nesta gu cca̱htibi quí dyɛ cja̱ co cár bbøtze, pa gu fojti nʉm xö pʉ jabʉ bi ntjohtibi. Cja̱ bbʉ ji̱na̱, jin gu e̱me̱gö, ¿cja xtrú jña̱ ʉ́r jña̱ guegue?― \p \v 26 Cja̱ bbʉ mí zʉ ñojto, quí möxte car Jesús pé bi jmu̱ntzi pʉ mbo car ngu̱. Car pa‑ca̱, guejti car Tomás már bbʉbi cʉ pé ddaa. Car Jesús, pé hnar vez bi ñʉti pʉ jabʉ már bbʉpjʉ, már cjotitjo cʉ goxtji. Bi hmöh pʉ madé, cja̱ bi nzoh quí möxte, pé bi xijmʉ: \p ―Dyo guí ntzu̱jʉ, gui hmʉpjʉ rá zö.― \p \v 27 Ma ya bi nzoh car Tomás, bi xifi: \p ―Nuquiguɛ, Tomás, gui cca̱hti ya yʉm dyɛ, cja̱ gui fohtzi quer xö hua jabʉ bi ntjojtigui. Gui jiɛj ya ca guír yomfe̱ni, ¿cja cierto xtú jña̱ ʉm jña̱gö? Gui hñemegui ya.― \p \v 28 Bi da̱j ya car Tomás, bi xifi: \p ―Nuquɛ, ʉm Tzi Jmu̱qui, gú Ocja̱‑guɛ, dí e̱me̱qui.― \p \v 29 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xifi: \p ―Tomás, guehca̱ xquí cca̱hti ya seña‑ya, eso xcú hñemegui. Más da ndo mpöh cʉ cja̱hni cʉ jí̱ xcá cca̱jtigui pe nde̱jma̱ da hñemegui.― \s1 El propósito de este libro \p \v 30 Car Jesús pé bi dyøti pé dda milagro már ngu̱, cja̱ bi cca̱htijʉ quí möxte. Jin gui ju̱xcua na̱r libro‑na̱ göhtjo cʉ milagro cʉ bi dyøte. \v 31 Yʉ tengu̱tjo xtú ju̱xcua da sirve pa gui hñemejʉ, car Jesús mí gue car Cristo ca xquí hñi̱x ca Ocja̱, guegue múr Ttʉ‑ca̱. Xí ttøti na̱r libro‑na̱ pa gui hñemejʉ guegue, cja̱ pa gui pɛhtzijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \s1 Jesús se aparece a siete de sus discípulos \c 21 \p \v 1 Bbʉ ya xquí tzi cja mpa, pé bi ni̱gui car Jesús pʉ jabʉ már bbʉh quí möxte. Guegue‑cʉ má dyojʉ ca hnanguadi car mar ca i tsjifi Tiberias. Bi ncjahua gá ni̱gui guegue. \v 2 Car pa‑ca̱, már yojmʉ cʉ ddaa quí möxte car Jesús: car Simón Pedro, car Tomás, ca guejtjo mí tsjifi ʉr Cuate, car Natanael ca múr mi̱ngu̱ Caná pʉ jar jöy Galilea, cʉ yojo quí ttʉ car Zebedeo, cja̱ co pé dda yojo cʉ hñøjø cʉ xquí dɛn car Jesús hne̱je̱. \v 3 Bi ma̱n car Simón Pedro, bi xih cʉ pé ddaa: \p ―Gu ma pamöy.― \p Bi da̱j ya cʉ ddaa hne̱je̱: \p ―Guejquitjogöje, gu möjö.― \p Bi möjmʉ bbʉ, bi ñʉtijʉ hnar barco, bi jaxi ʉr xu̱y, bú pamöyjʉ, pe jin te gá nzʉdijʉ. \v 4 Bbʉ ya xní ni̱gui, bi jiantijʉ hnar hñøjø, már bböj nʉ jár nttza̱ni car mar. Nu cʉ hñøjø cʉ már pamöyjʉ jin gá mba̱dijʉ, ¿cja gue car Jesús‑ca̱? \v 5 Diguebbʉ ya, car Jesús bi mahti, bi dyönijʉ: \p ―Nuquɛjʉ, ¿cja ya xcú tzʉdijʉ hnar möy?― \p Cja̱ bi da̱h quí möxte, bbʉ: \p ―Ujtjo, nim pa hnáa xtá tzʉdije.― \p \v 6 Diguebbʉ ya, car Jesús bi xijmʉ: \p ―Gui dyɛntijʉ ya quer hmamöyjʉ jar derecho nʉr barco, cja̱ xquí tzʉdijʉ, bbʉ.― \p Cja̱ bi cjajpijʉ. Nubbʉ, bi ndota ñu̱x car hmamöy cʉ möy, ya xti xɛgui. Ya jí̱ mí jöti di gʉxijʉ. \v 7 Diguebbʉ ya, ca hnaa quí möxte car Jesús ca más mí ntzixihui bi nzoh car Pedro, bi xifi: \p ―¡Gue nʉm Tzi Jmu̱jʉ‑nʉ!― \p Nu car Pedro, bbʉ mí dyøde, mí gue car Jesús már bböj nʉ, bi hna jie cár pajni, como ya xquí møgue, cja̱ bi hna hñɛnti jar mar, bi mfɛti jar deje pa gá nzøni nttzɛdi nʉ jabʉ már bbʉh car Jesús. \v 8 Nu cʉ pé dda quí möxte, ddahtzʉ nguá hñe̱jmʉ jar barco, mbá cjʉtijʉ car hmamöy, mí ñu̱xi möy. Porque mí bbɛjti como cien metro pa di zøni jár nttza̱ni car mar. \v 9 Cja̱ bbʉ mí bøxjʉ jar barco, bi cca̱htijʉ hnar tzibi, nxøgue dɛjtzibi, xquí cjöx pʉ xøtze cʉ dda möy, cja̱ co cʉ dda tju̱jme̱. \v 10 Car Jesús ya bi xih quí möxte: \p ―Bú cʉjʉ ya tengu̱ cʉ möy cʉ xcú tzʉdijʉ.― \p \v 11 Nubbʉ, car Pedro bi ñʉti jar barco, bi gʉx car hmamöy gá ma jar jöy, mí ñu̱x cʉ möy, cja̱ göhtjo mí ndo möytsjɛ, mí zøti ciento cincuenta y tres. Masque már ndo ngu̱, jin gá xɛh car hmamöy. \v 12 Diguebbʉ ya, car Jesús bi mahti quí möxte, bi xijmʉ: \p ―Bú e̱jmʉ ya, hne̱ gu tzijʉ.― \p Quí möxte, ya xi mí tzö ʉ́r mʉyjʉ, mí gue cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, masque mí tzi yomfe̱nitjojʉ. Pe jin to gá ne gá hñöni: “¿Toquiguɛ?” o “¿Te ʉ́r ju̱ quer tzi tju̱ju̱?” como mí pɛhtzi ʉ́r tzöjʉ. \v 13 Cja̱ bbʉ ya xquí guatijʉ jar tzibi, car Jesús bi gʉx cʉ tju̱jme̱ cja̱ bi un quí möxte, cja̱ co guejti cʉ möy. \p \v 14 Guejnʉ ya xi mír cja jñu̱ vez ca mír ni̱gui car Jesús pʉ jabʉ mí bbʉh quí möxte, bbʉ ya xquí du̱ guegue, cja̱ pé xquí jña̱ ʉ́r jña̱. \s1 Jesús habla con Simón Pedro \p \v 15 Cja̱ bbʉ ya xquí guadi xquí zijʉ, car Jesús bi nzoh car Simón Pedro, bi dyöni: \p ―Nuquɛ Simón, ʉ́r ttʉqui car Jonás, ¿cja más guí negui ni ndra ngue yʉ pé ddáa?― \p Bi da̱j ya car Pedro: \p ―Ja̱a̱, ʉm Tzi Jmu̱qui, guí pa̱di dí ma̱hqui.― \p Cja̱ pé bi xih car Jesús: \p ―Nubbʉ, gui wi̱n tzʉ cʉm tzi dɛti.― \p \v 16 Ma ya car Jesús bi yojpi bi dyön car Pedro: \p ―Nuquɛ, Simón, ʉ́r ttʉqui car Jonás, ¿cja ntjumʉy guí negui?― \p Cja̱ pé bi da̱h car Pedro bbʉ: \p ―Ja̱a̱, ʉm Tzi Jmu̱qui, guí pa̱di dí nequi.― \p Cja̱ pé bi xih car Jesús: \p ―Nuya, gui föh tzʉ cʉm tzi dɛti.― \p \v 17 Nu car Jesús pé bi ma̱n ca rí cja jñu̱ vez: \p ―Nuquɛ, Simón, ʉ́r ttʉqui car Jonás, ¿cja ntjumʉy guí ma̱jqui?― \p Nubbʉ, car Pedro ngu̱ bi cja ndumʉy ca gá dyön car Jesús ca rá jñu̱ vez, ¿cja mí ma̱di? Cja̱ bi da̱h car Pedro ca rá jñu̱ vez: \p ―Nuquiguɛ, ʉm Tzi Jmu̱qui, göhtjo guí pa̱di. Guí pa̱di dí ma̱hqui.― \p Car Jesús pé bi xih bbʉ: \p ―Gui wi̱n cʉm dɛjti bbʉ. \v 18 Dyøjma̱ja̱ nʉr palabra nʉ gu xihqui, bbʉ ngúr ba̱tjzi hñøjøtjo, nguí cøjtsjɛ quir da̱jtu̱, nguí pa pʉ jabʉ nguí ne. Pe bbʉ ya xcrú ntita ya, xquí tʉnguitjo quir dyɛ, cja̱ pé hnar cja̱hni da cøjtiquitjo quir da̱jtu̱ cja̱ da zixqui pʉ jabʉ jin gui ne gui ma.― \p \v 19 Bbʉ mí ma̱ ncjapʉ car Jesús, mí ne di ma̱ ja ncja drí du̱ car Pedro. Nucá̱ di ndo hñeme car Jesús göhtjo mbo ʉ́r mʉy, hasta di bböhti por rá nguehca̱. Nu car Jesús, bbʉ ya xquí xih car Pedro ncjapʉ, pé bi xifi: \p ―Gui tɛnguigö.― \s1 El discípulo amado \p \v 20 Má bbɛtohui car Pedro co car Jesús, cja̱ má tɛn ca hnaa ca más mí ntzixihui car Jesús. Guegue‑ca̱ xquí mi̱h pʉ jár lado car Jesús bbʉ már tzijma̱jʉ car cena. Guejtjo xquí guati pʉ jabʉ már bbʉjma̱ja̱ car Jesús, cja̱ xquí dyöni: “Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ¿toca̱ da döqui?” Car Pedro bi bböti, bi cca̱hti car möxte‑ca̱ mbá tɛni guegue. \v 21 Nubbʉ, car Pedro bi dyön car Jesús: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱, ¿ter bɛh ca̱ da dyøti nʉr hñøjø nʉ guí ndo ne?― \p \v 22 Cja̱ bi da̱j ya car Jesús: \p ―Nuquiguɛ, jin guí nesta gui pa̱di te da mɛj‑nʉ. Bbʉ dí ne gu xij‑nʉ da døhmi hasta pé xcuá e̱je̱, ¿te cja? Nuquiguɛ, gui tɛnguigö.― \p \v 23 Nubbʉ, bi ntʉngui car palabra ca xquí jma̱ digue car möxte‑ca̱. Mí ma̱n cʉ ddaa cʉ mí tɛnijʉ car Jesús, jin di du̱ ca hnaa hasta bbʉ pé xtu e̱h car Cristo. Pe jí̱ mí guehca̱ xquí ma̱n car Jesús‑ca̱, jøntsjɛtjo xquí ma̱: “Bbʉ dí ne pa da døhmi‑nʉ hasta pé xcuá e̱cö, ¿te cja, bbʉ?” \p \v 24 Nugö, xtú øti na̱r libro‑na̱, dúr möxtegö mí ndo ma̱jqui car Jesús, cja̱ guejcö bi xijqui ncjanʉ. Dú cca̱htitsjɛgö car Jesús bbʉ mí dyøti yʉ cosa yʉ i ju̱xcua. Eso, dí pa̱di, cierto göhtjo yʉ xtú ju̱xcua. \p \v 25 Guejtjo i bbʉ pé dda cosa rá ngu̱ cʉ bi dyøti car Jesús. Jin to di jiöti di jñu̱tzi göhtjo‑cʉ. Cja̱ bbʉ to di jñu̱x‑cʉ, dí i̱ngö ni mpa di ntzöhui hua jar mundo cʉ libro cʉ di ttøte. Amén. \p I ttzɛdi hua na̱r bbede‑na̱.