\id HEB \h HEBREOS \toc1 LA CARTA A LOS HEBREOS \toc2 HEBREOS \toc3 He. \mt1 LA CARTA A LOS HEBREOS \c 1 \s1 Dios ha hablado por medio de su Hijo \p \v 1 Ya má yabbʉ, cʉ tiempo cʉ xí tjogui, car Tzi Ta ji̱tzi bi mʉdi bi nzoh cʉ cja̱hni israelita pa di xijmʉ to guegue cja̱ co ja i ncja cár hmʉy. Bbʉ nguá tjoh cʉ cjeya, mbá nzoh quí jmandadero cʉ mí pɛjpi guegue. Már ngu̱ cʉ manera mír u̱jti quí jmandadero pa drí meyajʉ guegue. Cja̱ guegue‑cʉ, pé mí xih cʉ pe dda cja̱hni ja drí hñe̱me̱jʉ ca Ocja̱. Gue cʉ ndom titajʉ cʉ mí ttzofo ncjapʉ. \v 2 Gá nga̱x ya, xí nzøh car tiempo ca xquí mbe̱n ca Ocja̱ pa di u̱jtiguijʉ rá zö ja i ncja guegue. Nuya, xí nguadi xí xijquijʉ rá zö ja i ncja, como xpá mɛjni hua jar jöy ca mero ʉ́r Tzi Ttʉ, gue car Jesucristo. Guegue‑ca̱ bi dyøti nʉr mundo co göhtjo yʉ i bbʉy. Bi mföxihui cár Tzi Ta, bi dyøtihui göhtjo. Ba e̱h car pa bbʉ xta ndöjti jár dyɛ car Cristo nʉr mundo cja̱ co göhtjo yʉ i cja, pa da mandado hua‑ca̱. \v 3 Guegue cár Tzi Ttʉ ca Ocja̱ i u̱jtiguijʉ ja i ncja car Tzi Ta ji̱tzi. Cár hmʉy guegue i jñɛjtihui cár hmʉy ca Ocja̱. Rá ndo nzɛdi cja̱ nxøgue rá zö. Guegue car Jesucristo i ungui nzajqui göhtjo yʉ i bbʉy, cja̱ i ungui ʉ́r ttzɛdi pa da segue da hmʉy. Bi cja ʉr cja̱hni, bú ca̱jcua jar jöy, cja̱ bbʉ mí du̱ car Tzi Jesús, göhtjo ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni hua jar jöy, guegue bi gu̱ti. Bbʉ ya xquí guadi xquí gu̱ti ca xtá øtijʉ, bi jña̱ ʉ́r jña̱, pé gá ma jar ji̱tzi, guí mi̱h pʉ jár jogui dyɛ ca Ocja̱, cja̱ nuya i mföxihui cár jmandado cár Tzi Ta. \s1 El Hijo de Dios es superior a los ángeles \p \v 4 Más rá ji̱tzi cár cargo car Jesucristo ni ndra ngue cár cargo cʉ ángele, como guegue mero ʉ́r Ttʉ ca Ocja̱, cja̱ nucʉ, í mɛfitjo‑cʉ́. \v 5 Car Tzi Ta ji̱tzi jin gá xifi ʉ́r Ttʉ tema ángele. Nu car Jesucristo, bi xifi ʉ́r Ttʉ‑ca̱. Guehca̱ i ma̱m pʉ jar Escritura, pʉ jabʉ i i̱na̱: \q1 Nuquɛ, ʉm Ttʉqui; \q1 Nuya, xtú ddahqui quer nzajqui, pa da fa̱di to quer Ta. \m Guejtjo i bbʉh pé hnar tzi parte pʉ jabʉ i ña̱ ca Ocja̱ digue ca hnaa ca du pɛjni hua jar jöy. I i̱na̱: \q1 Nugö, dúr tagui‑ca̱, \q1 Cja̱ guegue‑ca̱ dʉm Ttʉ. \m \v 6 Hnaatjo ʉ́r Ttʉ mí hñi̱h car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ bbʉ mbú pɛjni hua jar mundo, bi mandado di tti̱htzibi, i̱na̱: \q1 Göhtjo yʉ ángele yʉ i sirvegui da nda̱nejʉ cam Tzi Ttʉgö. \m \v 7 Digue cʉ ángele, guejtjo i ma̱m pʉ jar Escritura ja i ncja‑cʉ. I ma̱ ncjahua: \q1 Bbʉ da ne car Tzi Ta ji̱tzi, da cjajpi da cja ʉr nda̱ji̱ quí ángele, \q1 O guejtjo da cjajpi da cja ʉr tzibi, pa da dyøhtibijʉ cár jmandado. \m (Tzʉdi, bbʉ ya xí nguadi xí dyøhtibijʉ cár jmandado, nubbʉ, da tjeh cár nzajqui‑cʉ.) \v 8 Nu cár Tzi Ttʉ ca Ocja̱, jin da tjeh cár nzajqui‑ca̱. Car Tzi Ta ji̱tzi i nzofo ncjahua jar Escritura: \q1 Nuquiguɛ, gúr Cja̱a̱, guí mandado göhtjo yʉ cjeya. \q1 Guí øti jujticia, cja̱ jin da tjeh quer cargo, göhtjo ʉr tiempo. \q1 \v 9 Guí föx cʉ to i øti ca ncjua̱ni, \q1 Cja̱ guí castiga cʉ to i øti ca rá nttzo. \q1 Guejtjo guí i̱zquigö, dúr Cja̱a̱, cja̱ como grí ntzöhui pa gui mandado, xtú i̱xquiguɛ gá rey. \q1 Da ndo mpöh quir hñohui, pe nuquɛ, más gui ndo mpöjtsjɛguɛ, como más rá ji̱tzi quer cargo. \m Ncjanʉ ga ma̱n car tzi salmo. \v 10 Guejtjo i bbʉ pé hnar tzi parte jar Escritura ca i ma̱ ja i ncja cár hmʉy cár Ttʉ ca Ocja̱. I ma̱ ncjahua: \q1 Nuquɛ, ʉm Tzi Jmu̱quije, bbʉ jí̱ bbe mí bbʉj nʉr jöy, gú cjajpi bi hñøte. \q1 Gú dyøti nʉr ji̱tzi co ni quir tzi dyɛguɛ. \q1 \v 11 Nʉr ji̱tzi co nʉr jöy da tjegue, pe nuquiguɛ, ni jabʉ grí tjegue. \q1 Nʉr jöy hne̱j nʉr ji̱tzi da bbɛdi, ncja ngu̱ hnar da̱jtu̱ ca ya xí mpuni. \q1 \v 12 Gui ma gui cjʉhtzi‑yʉ, ncja ngu̱ bbʉ to i pantzi hnar da̱jtu̱ pa da mɛhtzi, \q1 Cja̱ diguebbʉ ya, pé gui dyøte ddadyo‑yʉ. \q1 Pe nuquiguɛ, nunca gui ntita, cja̱ jin da tjeh quer nzajqui göhtjo ʉr tiempo. \m Ncjanʉ gá tsjih cár Ttʉ ca Ocja̱. \v 13 Cja̱ pé xí ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura, xí xih cár Ttʉ: \q1 Bú e̱j ya, gui mi̱jcua jam jogui dyɛ, gu mandadohui, \q1 Cja̱ nugö, gu ta̱pi quir contra, xtá cjajpigö du e̱cua pa da nda̱ndiña̱jmu̱jʉ jer tzi hua, da nda̱nequijʉ. \m Jin tema ángele bi tsjifi di mföxihui cár jmandado ca Ocja̱. Jøndi cár Ttʉ ca Ocja̱ bi tsjifi ncjahua. \v 14 Como í mɛfitjo ca Ocja̱ cʉ ángele, car Tzi Ta ji̱tzi i cu̱h pʉ jabʉ i ne, pa da möxquigöjʉ, dí cja̱hnijʉ, yʉ xí weguiguijʉ pa gu pɛhtzijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \s1 No hay que descuidar la salvación \c 2 \p \v 1 Nuya, xí nzojquijʉ ca Ocja̱ por digue cár Tzi Ttʉ, como guegue‑ca̱ xpá jña̱nquijʉ nʉr tzi ddadyo jña̱. Eso, i nesta gu ju̱hpijʉ ndu̱mʉy nʉr jña̱ nʉ xí tsjijquijʉ, cja̱ gu tɛnijʉ. Bbʉ jin gu cjajpijʉ ncaso, i bbʉ peligro, ddahtzʉ gu wembijʉ, cja̱ gu bbɛdijʉ. \v 2 Mí ángeletjo cʉ to bú ja̱ cʉ mandamiento cʉ bi tsjih cʉ cja̱hni israelita má̱hmɛto. Pe nde̱jma̱ mí ntjumʉy cʉ mandamiento‑cʉ, como güí hñe̱ ji̱tzi. Cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí ne di dyøjti cʉ mandamiento‑cʉ, mí ndu̱jpitejʉ, cja̱ mí ttun cár castigojʉ, cada hnaa como ngu̱ nguá dyøtijʉ. \v 3 Xigöjʉ, ¿ja ncja gár pøngöjʉ car castigo bbʉ jin gu øjtijʉ car palabra ca bú ja̱ cár Tzi Ttʉ ca Ocja̱? Nucá bú e̱je̱ pa di salvaguijʉ. Jin da jogui gu pønijʉ car castigo‑cá̱. Cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo bbɛto bi nzoh quí möxte cʉ mí hñohui bbʉ mí bbʉjti hua jar jöy. Bi xih‑cʉ́ ja mí ncja nʉr ddadyo jña̱ nʉ dí e̱me̱jʉ. Cja̱ gueguejʉ bi ba̱dijʉ, mí ntju̱mʉy, eso xcá xijquigöje. \v 4 Nu cʉ möxte‑cʉ co cʉ pé ddaa cʉ bi hñe̱me̱ nʉr evangelio jar mʉdi, bi dyøte ndu̱ntji milagro co maravilla. Ca Ocja̱ bi un cár ttzɛdi pa bi dyøti cʉ milagro‑cʉ, pa gá fa̱di mí ntju̱mʉy ca mí ma̱jmʉ. Guejtjo bi uni cada hnáa cár bbɛfi ca di dyøte co ni cár ttzɛdi car Espíritu Santo. Guejtsjɛ ca Ocja̱ bi juajni tema oficio di uni cada hnáa. Como göhtjo cʉ hermano‑cʉ́ mí yojmi cár Tzi Espíritu, göhtjo co cár ttzɛdi, bi fa̱di, güí hñe̱h ca Ocja̱ cár bbɛfijʉ cja̱ co cár palabrajʉ. \s1 Jesucristo, hecho como sus hermanos \p \v 5 Bbʉ xta dyøti ca Ocja̱ car ddadyo mundo, ncja ngu̱ dar xihquijʉ, jin da ungui ʉr tsjɛjqui cʉ ángele pa da mandado pʉ. Gue car Jesucristo da mandado pʉ, como guegue bi cja ʉr cja̱hni. \v 6 I ju̱x pʉ jar Escritura nʉr tzi palabra nʉ i ma̱ ja i ncja yʉ cja̱hni. I ma̱ ncjahua: \q1 Nuquɛ, Ocja̱, jin tza te i mu̱hui yʉ cja̱hni yʉ xcú dyøte, cja̱ segue guí mbe̱ni, \q1 Gá ngøtjo nʉ́r cuerpojʉ, cja̱ i tu̱, pe nuquɛ, segue guí nu̱, \q1 \v 7 Xcú un yʉ cja̱hni meno cár ttzɛdi ni ndra ngue ca xcú un cʉ ángele, \q1 Pe xcú uni mfe̱ni rá zö, cja̱ xcú dyøte nʉr cja̱hni pa gui jñɛjmi cja̱ pa da tti̱htzibi hne̱je̱. \q1 \v 8 Guejtjo xcú un cár cargo pa da mandadobi göhtjo yʉ i cja hua jar jöy, da da̱pi. \m Ncjanʉ ga ma̱m pʉ jar salmo. I ma̱n ca Ocja̱, gue nʉr cja̱hni da mandadobi nʉr mundo co göhtjo yʉ i bbʉjcua. Yʉ pa ya dí bbʉpjʉ ya, jin tema cja̱hni i bbʉh ca di ta̱pi göhtjo yʉ i bbʉjcua jar mundo. Bbɛjtjo gu nú̱göjʉ‑ca̱. \v 9 Pe nu ca ya xtá nu̱jʉ, gue car Jesús, nucá̱ bi cja ʉr cja̱hni. Bbʉ mbú cju̱jcua jar jöy, bi cja meno ni ndra ngue hnar ángele pa tengu̱ cjeya, como múr cja̱hni guegue, ncjaguigöjʉ. Bi hmʉjcua jar jöy tengu̱ cjeya, cja̱ bi tzöhui car du̱. Por rá nguehca̱ gá ndu̱ cja̱ pé bi jña̱ ʉ́r jña̱, eso, bi ttun cár cargo ca más rá ji̱tzi. Guehca̱ gá jui̱guigöjʉ car Tzi Ta ji̱tzi, bú pɛjni car Jesucristo, cja̱ nucá̱, bi mbombiguijʉ, bi du̱, pa sa̱nta̱ jin da bbɛj yʉ cja̱hni, göhtjo yʉ to i e̱me̱ guegue. \p \v 10 Ya má yabbʉ, car Tzi Ta ji̱tzi bi dyøte göhtjo yʉ i bbʉjcua jar jöy, cja̱ guejti yʉ pa ya, por rá ngue cár ttzɛdi guegue, ga hmʉ ʉ́r nzajqui göhtjo. Bi mbe̱ni hne̱je̱ di cjajpi rá ngu̱ cja̱hni di cjajʉ í ba̱jtzi guegue, pa di yojmʉ cár Tzi Ttʉ, como mí ne di cuajti rá ngu̱ pʉ ji̱tzi pʉ jabʉ rá tzí zö. Cja̱ pa di jogui di ncja‑ca̱, bi ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi mír ntzöhui di sufri car Cristo pa di dyøhtibi göhtjo cár tzi voluntad, cja̱ pa ncjapʉ di jogui gua cjagöjʉ í ba̱jtziguijʉ ca Ocja̱ hne̱. Guegue car Jesús da zixquigöjʉ pʉ ji̱tzi. \v 11 Guegue‑ca̱ xí ngʉzquigöjʉ ca ndí tu̱jʉ, cja̱ xí ddajquijʉ hnar ddadyo hmʉy ca rí hñe̱ ji̱tzi. Como ya xi í ba̱jtziguijʉ ca Ocja̱, nuya ʉm Tagöjʉ cár Ta car Jesucristo, cja̱ guegue‑ca̱ ncjahmʉ ʉm da̱cjua̱da̱jʉ. Jin gui pɛhtzi ʉ́r tzö drí xijquijʉ í hñohuiguijʉ. \v 12 Guegue i xih cár Tzi Ta ji̱tzi: \q1 Nugö xtá xih cʉm hñohui, ja guí ncjaguɛ, \q1 Xtá mpɛjnije cʉ cja̱hni cʉ i e̱me̱qui, pa grá xöjtiquije tsjödi. \m \v 13 Guejtjo i bbʉ pe hnar tzi parte pʉ jabʉ i ña̱ cár Ttʉ ca Ocja̱ ncja ngu̱ yʉ pé dda cja̱hni, i i̱na̱: \q1 Nugö, gu tøhmi cam Tzi Ta ji̱tzi da möxquigö. \m Cja̱ pé i ma̱n ca pe hnar tzi parte car Escritura, ncjahmʉ gue car Jesucristo ca i ña̱, i i̱na̱: \q1 Cca̱htijma̱, dí bbʉjcö hua, dí yojme yʉm ba̱jtzi yʉ xí ddajqui ca Ocja̱. \p \v 14 Eso, dí pa̱dijʉ, hnadi cam Tzi Tagöjʉ, nugöjʉ co ni cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Guejtjo hnagu̱u̱di nʉm cuerpojʉ, gá ngø, gá cji. Cam da̱cjua̱da̱jʉ, car Jesucristo, mí nesta di cja ʉr cja̱hni, pa di hmʉh cár cuerpo ncja ngu̱ yʉm cuerpojʉ, pa sa̱nta̱ di du̱, ncjaguigöjʉ. Bbʉ mí du̱ car Jesús cja̱ pe bi jña̱ ʉ́r jña̱, bi da̱pi ca Jin Gui Jo, bi gʉxquigöjʉ pʉ jár dyɛ. Dí göhtjojʉ ndí bbʉpjʉ ʉ́r dyɛ guegue‑ca̱, cja̱ rí hñe̱h ca Jin Gui Jo ca dár tu̱jʉ. \v 15 Bbʉ mí mandadotjoguijʉ ca Jin Gui Jo, göhtjo ʉr vida ndí ndo tzu̱jʉ gua tu̱jʉ. Pe nuya, ca ya xcá ccʉxquigöjʉ pʉ jár dyɛ guegue, ya jin dí tzu̱göjʉ car du̱. \v 16 Nu car Jesucristo jin guá hñe̱cua jar jöy pa di möx cʉ ángele. Guejcöjʉ dí cja̱hnitjojʉ, bú e̱je̱ bi möxcöjʉ. Xí ncjá ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura, i̱na̱: “Guegue i föx yʉ cja̱hni yʉ xcuá hñe̱h pʉ jár cji ca ndor Abraham.” \v 17 Eso, mí nesta cár Ttʉ ca Ocja̱ di cja ncjaguigöjʉ, pa dʉm hñogöjʉ guegue. Bi cja ʉr cja̱hni, bbʉ, cja̱ ncjapʉ bi jogui pa gá möxcöjʉ, como nuya i cuati ca Ocja̱ por rá nguejcöjʉ. Como guejti guegue car Jesucristo ʉr cja̱hni, i pa̱di göhtjo ja dí ncjajʉ, cja̱ i jui̱guigöjʉ. Guegue bi jñɛgui bi bböhti ncja hnar tzi dɛti, cja̱ cár cji bi jña̱htibi ca Ocja̱. Bi ncjapʉ gá ngu̱ti cʉ rá nttzo cʉ xtá øtijʉ cja̱ nuya i coji por rá nguejcöjʉ. \v 18 Car tzi Jesús, múr cja̱hni ncjaguigöjʉ. Bbʉ mí bbʉjcua jar jöy, bi tzöhui prueba rá ngu̱, ncja ngu̱ cʉ dí tzögöjʉ. Eso, i pa̱di rá zö ja drí möxquigöjʉ bbʉ ga nzʉjquijʉ tema prueba hne̱je̱. \s1 Jesús es más importante que Moisés \c 3 \p \v 1 Nuya, ʉm hñohuiquijʉ, gui mbe̱nijʉ, ca Ocja̱ xí juanquijʉ pa dí cja̱hniquijʉ, pa gui ma grí hmʉpjʉ guegue pʉ ji̱tzi. Gui mbe̱nijʉ te rá nguehca̱ bú e̱cua jar jöy car tzi Jesús, como xtú cuatijʉ guegue‑ca̱. Car tzi Jesús i ncja ngu̱ hnar da̱möcja̱ digue cár religión cʉ cja̱hni israelita, como i föxquijʉ, i ña̱hui car Tzi Ta ji̱tzi por rá nguejcöjʉ. Guejtjo múr jmandadero ca bú pɛjni car Tzi Ta ji̱tzi, bú e̱ bi nzojcöjʉ, bi u̱jtiguijʉ ja i ncja ca Ocja̱. \v 2 Car Tzi Ta ji̱tzi bi hñi̱x car Jesús, bi un cár bbɛfi pa da nu̱htibi quí familia, tzʉdi, göhtjoguigöjʉ yʉ dí e̱me̱jʉ. Cja̱ car Jesús bi dyøte rá zö göhtjo ca bi ma̱n cár Tzi Ta. Guejti ca ndor Moisés bi dyøte rá zö göhtjo cár bbɛfi ca xquí un ca Ocja̱. Mí mandadobi cʉ cja̱hni israelita, ncja ngu̱ hnar mɛfi ca i nu̱htibi quí ba̱jtzi cár jmu̱. \v 3 Nu car Jesucristo, más már ji̱tzi cár cargo ni ndra ngue cár cargo car Moisés eso, rí ntzöhui más da tti̱htzibi guegue. Como guegue múr Ttʉ ca Ocja̱, múr ngu̱tsjɛ pʉ jabʉ mí pɛfi. Nu car Moisés mí jñɛjmi hnar mɛfitjo ca mí pɛh pʉ jár ngu̱ ca Ocja̱. Cʉ cja̱hni cʉ xí juajni ca Ocja̱ i tjɛquihui cár ngu̱ ca Ocja̱ co ni quí familia cʉ i bbʉh pʉ, cja̱ car Moisés mí pertene car ngu̱‑ca̱. \v 4 Bbʉ i bbʉh hnar ngu̱, nde̱jma̱ i bbʉh hne̱je̱ hnar mi̱ngu̱ ca to ʉ́r mɛjti. Ca Ocja̱ bi dyøti nʉr mundo co göhtjo yʉ i bbʉy. Guejtsjɛ guegue bi mbe̱ni di ncja cár ngu̱, tzʉdi, gue cʉ cja̱hni cʉ di guatijʉ guegue. \v 5 Ca ndor Moisés mí jñɛjmi hnar mɛfi mí ntju̱mʉy ca bi mandadobi quí cja̱hni ca Ocja̱ ncja ngu̱ nguá tsjifi. Guejtjo bi xih quí cja̱hni ca Ocja̱ cʉ dda palabra cʉ jin di ncumpli hasta bbʉ di hñe̱cua jar jöy car Tzi Jesús. \v 6 Nu car Jesucristo jí̱ múr mɛfitjo. Guegue múr Ttʉ car mi̱ngu̱, cja̱ guegue di cjajpi ʉ́r mɛjti göhtjo cʉ mí bbʉh pʉ́r ngu̱ cár Tzi Ta. Bi dyøte rá zö göhtjo cár bbɛfi ca bi un cár Ta. Yʉ pa ya, nugöjʉ göhtjo como ngu̱ dar e̱me̱jʉ car Jesucristo, dí jñɛjmʉ quí familia ca Ocja̱ cʉ i bbʉh pʉ jár ngu̱. Pe bbʉ dí nejʉ gu ma grí hmʉpjʉ ca Ocja̱ pʉ jar ji̱tzi, i nesta jin gu tzu̱jʉ ca te da ncjaguijʉ, cja̱ jin gu jɛjmʉ ca dár e̱me̱jʉ car Cristo. Segue gu tɛnijʉ, cja̱ gu mpöjmʉ, porque dí pa̱dijʉ, cierto gu nu̱jʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \s1 El descanso para el pueblo de Dios \p \v 7 Eso, gu ødejʉ ca i ma̱n car Tzi Espíritu Santo pʉ jar Escritura, como guejtjo i nzojquijʉ hne̱je̱: \q1 Nuquɛjʉ, bbʉ guí ødejʉ rá pa ya, ya xqui nzohquijʉ ca Ocja̱, \q1 Gui jñu̱hmpijʉ ndu̱mʉy, cja̱ gui dyøjtijʉ, \q1 \v 8 Jin gui cjajʉ me̱mʉy. \q1 Jin gui ma gui cjajʉ ncja ngu̱ qui ndor titajʉ cʉ bú tu̱ pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. \q1 Nucʉ́ bi ttøhtibi prueba, cja̱ bi ni̱gui, jí̱ mí ne di dyøjtijʉ ca Ocja̱. \q1 \v 9 Cuarenta año mí dyo cʉ cja̱hni israelita pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni, \q1 Cʉ cjeya‑cʉ, ca Ocja̱ segue mí øti milagro pa di mötzi, \q1 Nu gueguejʉ, jin gá gradecebijʉ cár tzi tti̱jqui, \q1 Cjaatjo mír ntøxtijʉ ca Ocja̱. \q1 \v 10 Eso, ca Ocja̱ bi tsjeyabi cʉ ndom titajʉ, \q1 Bi ma̱: “Yʉm cja̱hni, cjaatjo i hmɛdijʉ. \q1 Jin te i ntju̱mʉy quí mfe̱nijʉ, cja̱ rá ndo me̱ quí mʉyjʉ. \q1 Jin gui ne da nxödijʉ da hmʉpjʉ ncja ngu̱ dar negö.” \q1 \v 11 Eso, bi zøti ʉ́r mʉy ca Ocja̱, cja̱ bi jiɛh quí cja̱hni. Bi ma̱ntsjɛ rá ngue cár tju̱ju̱, bi xijmʉ: \q1 “Cierto, ya jin da ñʉti‑cʉ pʉ jar jöy rá tzi zö pʉ jabʉ gua hmʉpje cja̱ di tzöyajʉ.” \m Ncjanʉ ga ma̱n car tzi salmo. \p \v 12 Nuya, ʉm hñohuiquijʉ, dyo guí cjajʉ me̱mʉy, cja̱ dyo guí yomfe̱nijʉ. Bbʉ jin guí cjajpijʉ ncaso ca i xihquijʉ ca Ocja̱ yʉ pa ya, ba e̱h car tiempo, nim pa xquí jña̱jʉ ʉr huɛnda, ¿cja i nzohquijʉ ca Ocja̱? Nubbʉ, ya xcrú ndo wembijʉ ca Ocja̱, masque guegue i ddajqui cam nzajquijʉ. \v 13 Gui nzojtsjɛjʉ cada mpa, menta guí ødejʉ ga nzohquijʉ ca Ocja̱. Jin to da mbeni mbo ʉ́r mʉy, da hñi̱na̱, má̱s jin te da cja bbʉ da jiɛh ca rí hñe̱me̱ car Jesucristo. \v 14 Ncja ngu̱ xtá ndötsjɛjʉ jár dyɛ car Jesucristo bbʉ ndú fʉdi ndú e̱me̱jʉ, i nesta gu segue gu e̱me̱jʉ ncjadipʉ, pa gár tzønijʉ pʉ jabʉ bí bbʉ guegue, pʉ jabʉ bí cja car tzi pöjö. \p \v 15 I ma̱m pʉ jar Escritura, i xijquijʉ ncjahua: \q1 Nuquɛjʉ, bbʉ guí ødejʉ rá pa ya, ya xqui nzohquijʉ ca Ocja̱, \q1 Gui jñu̱hmpijʉ ndu̱mʉy, cja̱ gui dyøjtijʉ, \q1 Jin gui cjajʉ me̱mʉy ncja ngu̱ qui ndor titajʉ. \q1 Nucʉ́, jin gá ne gá dyøjtijʉ. \m \v 16 ¿Cja guí mbe̱nijʉ to cʉ cja̱hni cʉ dé mí ttzofo, pe jin gá ne gá dyødejʉ, eso, bi cjajpijʉ ca Ocja̱ bi ungui ʉ́r cuɛ? Mí gue cʉ ndo ʉm titajʉ, tzʉdi, göhtjo cʉ israelita cʉ bi gʉjqui car Moisés pʉ jar jöy Egipto. \v 17 ¿Cja guí mbe̱nijʉ hne̱je̱ to cʉ cja̱hni cʉ bi tsjeyabi ca Ocja̱ cuarenta año? Mí gue cʉ ndom titajʉ hne̱je̱, como cjaatjo mír dyøtijʉ ca rá nttzo. Eso, ca Ocja̱ bi jiɛgui bú tu̱jʉ pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. \v 18 ¿Cja guí mbe̱nijʉ hne̱je̱ to cʉ cja̱hni cʉ bi tsjifi, cierto ya jin di ñʉti pʉ jar jöy ca xquí prometebi ca Ocja̱? Mismo cʉ cja̱hni cʉ xtú xihquijʉ, gue cʉ jin gá ne gá dyøjtibijʉ cár jña̱ ca Ocja̱. \v 19 Ncjapʉ gá nzʉh ca xquí ma̱n ca Ocja̱. Jin gá ñʉtijʉ car jöy‑ca̱, porque jin gá hñemejʉ ¿cja di nú̱jʉ ca xquí ma̱n ca Ocja̱? \c 4 \p \v 1 Guejquitjogöjʉ hne̱je̱, xí xijquijʉ ca Ocja̱, bbʉ gu e̱me̱jʉ car Jesucristo, gu cʉtijʉ pʉ jabʉ bí bbʉ guegue, cja̱ gu tzöyajʉ pʉ. Pe i nesta gu zɛdijʉ, cja̱ gu mfödijʉ pa jin gu cojmʉ jar hñu̱. \v 2 Dí jñɛjmʉ cʉ cja̱hni israelita cʉ xcuí bøm pʉ jar jöy Egipto cja̱ mír ma pʉ jar jöy Canaán, como guejquitjogöjʉ, xí tsjijquijʉ hne̱je̱ ja gár tzønijʉ pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱. Nu cʉ cja̱hni‑cʉ, jin te gá sirvebijʉ car palabra ca bi xih ca Ocja̱, porque jin gá hñemejʉ. \v 3 Pe nugöjʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ, dá pöjcöjʉ jar hñu̱ pa gár cʉtijʉ pʉ jabʉ xí xijquijʉ ca Ocja̱, pa guír tzöyajʉ pʉ. Gu nú̱göjʉ car nttzöya ca jin gá nu̱ cʉ ndom titajʉ. Xí ncjá ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura: \q1 Bi zøti ʉ́r mʉy ca Ocja̱, cja̱ bi jiɛh quí cja̱hni, bi ma̱ntsjɛ rá ngue cár tju̱ju̱, bi xijmʉ: \q1 “Cierto, ya jin da ñʉti‑cʉ pʉ jar jöy rá tzi zö pʉ jabʉ gua hmʉpje cja̱ di tzöyajʉ.” \m Ya xi mí bbʉh car nttzöya pʉ jabʉ di ñʉti quí cja̱hni ca Ocja̱ cja̱ di hmʉpjʉ guegue. Cja̱ ya xi mí tzöya ca Ocja̱, como ya má yabbʉ, bbʉ mí guadi mí dyøti nʉr mundo, bi mʉdi bi tzöya. \v 4 Cja̱ i bbʉ pe hnar tzi testo pʉ jar Escritura ca i xijquijʉ ter bɛh ca̱ bi mɛh ca Ocja̱ bbʉ mí zʉh cʉ yojto mpa. I i̱na̱: \q1 Ca rá yojto mpa, ca Ocja̱ ya xquí cjuajti göhtjo cʉ xquí dyøte. \q1 Ya xi mí zøte göhtjo, eso, bi tzöya guegue. \m \v 5 Nu cʉ cja̱hni cʉ bi mvitabi ca Ocja̱ ya má yabbʉ, nde̱jma̱ jin gá ñʉtijʉ pʉ jar nttzöya ca xquí ma̱ guegue. Bi zʉh ca hnar palabra ca xquí ma̱n ca Ocja̱: \q1 Cierto, ya jin da ñʉti‑cʉ pʉ jar jöy rá tzi zö. \q1 Pʉ jabʉ gua hmʉpje cja̱ di tzöyajʉ. \m \v 6 Cʉ cja̱hni cʉ bbɛto bi ttzofo pa di ma jar nttzöya ca xquí ma̱n ca Ocja̱, jin gá ñʉti‑cʉ́, por rá nguehca̱ jin gá hñemebijʉ cár palabra. Eso, ca Ocja̱ pé i tøhmitjo pé ddáa pa da ñʉtijʉ pʉ jabʉ xí tjojqui. \v 7 Guegue i yojpi i nzojcöjʉ rá pa ya, por rá ngue ca hnar palabra ca bi ma̱n ca ndor David, ya má yabbʉ. Nugö, ya xtú mbe̱mbiquijʉ te i ma̱n car tzi testo‑cá̱, i i̱na̱: \q1 Nuquɛjʉ, bbʉ guí ødejʉ rá pa ya, ga nzohquijʉ ca Ocja̱, \q1 Gui jñu̱hpijʉ ndu̱mʉy cja̱ gui dyøjtijʉ, \q1 Jin gui cjajʉ me̱mʉy. \m Bbʉ mí ma̱n yʉ palabra‑yʉ ca ndor David, ya xquí tjogui rá ngu̱ cjeya desde bbʉ mí du̱ cʉ cja̱hni cʉ xcuí bøm pʉ jar jöy Egipto pa drí zøti pʉ jabʉ xquí ma̱n ca Ocja̱. Cʉ cja̱hni‑cʉ, bú tu̱jʉ pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. \v 8 Nu quí ba̱jtzi cʉ cja̱hni cʉ xcuí du̱, car Josué bi cʉhti‑cʉ pʉ jar jöy ca xquí ma̱n ca Ocja̱, gue car jöy Canaán. Nucá̱ jí̱ múr nttzöya ca xquí ma̱n ca Ocja̱. Porque bbʉ dur nttzöya‑ca̱, ya jim pé di yojpi di nzojcöjʉ ca Ocja̱ rá pa ya, pa gu zɛdijʉ gu cʉtijʉ pʉ jár nttzöya guegue. \v 9 Pe ncja ya, ya xtí pa̱dijʉ pé i cojti hnar lugar pʉ jabʉ da tzöya yí cja̱hni ca Ocja̱. \v 10 Cʉ to da ñʉti pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱, da tzöya digue cár bbɛfijʉ ca mí pɛjmʉ hua jar jöy, como guejti ca Ocja̱ bi tzöya bbʉ mí guadi mí dyøti nʉr mundo. \v 11 Nugöjʉ, rí ntzöhui gu zɛdijʉ pa gu cʉtijʉ pʉ jar nttzöya‑ca̱. Jin gu ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ cja̱hni israelita cʉ jin gá hñemejʉ. Mí yomfe̱ni ¿cja di ncja ca mí ma̱n ca Ocja̱? \p \v 12 Nʉ́r palabra ca Ocja̱ i nzojquitjojʉ rá pa ya. Como rí hñe̱h ca Ocja̱, ncjahmʉ i bbʉ ʉ́r nzajqui cja̱ i bbʉ ʉ́r ttzɛdi. I jñɛjmi hnar cjuay, göhtjo yojo quí nttza̱ni rá njo. Hnar cjuay rá njo i sirve pa da xa̱ntibi cár xifani hnar zu̱we̱ xí bböhti, pa da ni̱gui ja göhtjo i ncja pʉ mbo cár mʉy. I ncjadipʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱ hne̱je̱. Ncjahmʉ i cca̱jtiguijʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ, ja ncja dár mbe̱nijʉ, cja̱ co ter bɛh ca̱ dí nejʉ. Pʉ jár palabra ca Ocja̱, i ma̱ ja i ncja göhtjo cʉm mfe̱nijʉ cʉ jin gui pa̱h cʉm mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. Guejtjo i juzgaguijʉ, i xijquijʉ, ¿cja rá zö ca dí mbe̱nijʉ, cja huá jin gui tzö? \v 13 Ca Ocja̱ xí dyøjquijʉ, göhtjoguigöjʉ, cja̱ i cca̱jtiguijʉ göhtjo ja dí ncjagöjʉ, cja̱ co te dí øtijʉ. Jin gui tzö te gu a̱jquibijʉ guegue. Ba e̱h car pa bbʉ xta jña̱nquijʉ ʉr huɛnda. Nubbʉ, da nesta cada hnaaguigöjʉ gu xijmʉ ca Ocja̱ göhtjo ca xcúr øtigöjʉ. \s1 Jesús es el gran sumo sacerdote \p \v 14 Como ya xtú xihquijʉ pʉ ña̱, i bbʉh ca to i bbö madé, i cuati ca Ocja̱ cja̱ i ña̱hui por rá nguejcöjʉ, gue car tzi Jesús, cár Ttʉ ca Ocja̱. Guegue ya xí nzøm pʉ ji̱tzi, ya xí ñʉti pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱. Gu mbe̱nijʉ, guegue rá nzɛdi, cja̱ segue gu e̱me̱jʉ car Jesús, göhtjo mbo ʉm tzi mʉyjʉ. \v 15 Car tzi Jesús i bbö madé pa da möxquijʉ, cja̱ i jui̱guigöjʉ, porque i pa̱di jin gui nzɛjcöjʉ. Como guejtsjɛ guegue bú e̱je̱, hne̱ bi sufri göhtjo tema prueba, ncja ngu̱ cʉ dí tjoguijʉ, pe guegue jin te gá dyøti ca már nttzo. \v 16 Nuya, bí bbʉbi ca Ocja̱ car tzi Jesús, bí ña̱hui por rá nguejcöjʉ, eso ya xí jogui pa gu cuatijʉ car Tzi Ta ji̱tzi. Jin gu yomfe̱nijʉ, cja̱ jin gu tzu̱jʉ. Gu öjpijʉ da nu̱göjʉ co cár tzi tti̱jqui, como dí pa̱dijʉ, guegue da möxquijʉ car hora ca dí tjojmʉ prueba, o bbʉ te dí nestajʉ. \c 5 \p \v 1 Guí pa̱dijʉ ja i ncja car da̱möcja̱ digue cár religión cʉ judio, ca ndí tɛnijʉ ma̱hmɛto. ʉr cja̱hnitjo‑cá̱, jin gur Cja̱a̱. I tti̱tzi pa da goji por rá ngue yʉ pe dda cja̱hnitjo, da guati ca Ocja̱, como nucʉ, jin gui tjɛgui da guatijʉ ca Ocja̱. Car möcja̱ i öjpi ca Ocja̱ da nu̱ yʉ cja̱hni co cár tti̱jqui, cja̱ i ña̱htibi pʉ jar altar cʉ zu̱we̱ cja̱ co cʉ pe dda ofrenda cʉ ba ja̱ cʉ cja̱hni, pa da ccʉhtzibi ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ. \v 2 Como ʉr cja̱hnitjo car da̱möcja̱, jin gui tzɛjti rá ngu̱. Guejti guegue i tzöhui prueba, cja̱ bbʉ i hna̱pi, i ndu̱jpite. Eso, i pɛhtzibi paciencia cʉ cja̱hni cʉ xí dyøti tema cosa rá nttzo, cja̱ co ni cʉ jin gui pa̱dijʉ ja i ncja ca Ocja̱. \v 3 Eso, i nesta car da̱möcja̱ da möhti hnar zu̱we̱, da ña̱htibi ca Ocja̱ por guejtsjɛ guegue, cja̱ diguebbʉ ya, pé da ña̱htibi pe hnaa por rá ngue cʉ pe dda cja̱hni cʉ xí dyøtijʉ ca rá nttzo. \p \v 4 Nu ca Ocja̱ jin gui jɛgui pa to da hna cjatsjɛ ʉr möcja̱. Jøña̱ guegue i pɛhtzi car derecho da hñi̱xi hnar cja̱hni gá möcja̱. Nu ca Ocja̱ bi hñi̱x car Aarón, bi cjajpi múr primero ʉr möcja̱. \v 5 I ncjadipʉ car Jesucristo hne̱je̱. Guegue‑ca̱ jin gá cjatsjɛ ʉr möcja̱. Nu ca Ocja̱ bi xifi ʉ́r Ttʉ, como ngu̱ ga ma̱m pʉ jar tzi salmo: \q1 Nuquiguɛ, ʉm Ttʉqui, \q1 Nuya xtú ddahqui quer nzajqui, pa da fa̱di to quer Ta. \m \v 6 Guejtjo i bbʉ pe hnar tzi parte pʉ jabʉ i ma̱ ja bi ncja gá tti̱x car Jesús pa bi cja ʉr da̱möcja̱, como guejtsjɛ car Tzi Ta ji̱tzi bi hñi̱tzi. I i̱na̱: \q1 Guehquiguɛ, gui cja ʉr da̱möcja̱. \q1 Jin da tjeh quer cargo pa göhtjo ʉr tiempo. \q1 Guí ncja ngu̱ car möcja̱ ca mí tsjifi Melquisedec. \m \v 7 Nu car tzi Jesús, bbʉ mí bbʉjcua jar jöy cja̱ ya xti bböhti, bi ndo nzoh ca Ocja̱, mí mahti nzajqui, cja̱ mí zoni. Mí öjpi cár Tzi Ta di gʉhtzibi car prueba ca di tzöhui, pa jin di du̱. Cja̱ como guegue mí mbe̱n ca Ocja̱ göhtjo ʉr tiempo, cja̱ mí øhtibi cár voluntad, car Tzi Ta ji̱tzi bi dyøjtibi cár jña̱, bi mötzi, pé bi cjajpi bi jña̱ ʉ́r jña̱. \v 8 Car Tzi Jesús, macja̱ múr Ttʉ ca Ocja̱, bbʉ mí bbʉjcua jar jöy, mí nesta di zɛjti ca rá ʉ́. Por rá ngue ca mí sufri, bi nxödi bi dyøjti cár Tzi Ta, hasta mero bi hmʉy ncja ngu̱ nguá mbe̱n‑cá̱. \v 9 Cja̱ bbʉ ya jin te mí bbɛtibi pa pé di nxödi, nubbʉ, bi cja ncja hnar maestro. Eso, nuya xí jogui pa da u̱jtiguijʉ ja gár tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, göhtjo yʉ to i e̱me̱ guegue cja̱ i øjtibi cár jña̱. \v 10 Car Tzi Ta ji̱tzi bi hñi̱tzi gá da̱möcja̱ car Jesús. Bi un cár cargo ncja ngu̱ ca hnar da̱möcja̱ ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Melquisedec. \s1 Peligro de renunciar a la fe \p \v 11 I bbʉy rá ngu̱ ca dí ne gu xihquijʉ digue car Melquisedec. Pe rá ntji̱ pa gu xihquijʉ, porque nuquɛjʉ, ncjahmʉ jin guí ne gui ntiendejʉ. \v 12 Ya xná ndo ngu̱ tiempo xcú dyødejʉ nʉr evangelio. Ya xcúr cjaguɛjʉ maestro, pe ngu̱ xcú cojmʉ xʉtja. Pé guí nedijʉ pé da yojpi da tsjihquijʉ cʉ palabra cʉ jin te i ntji̱, ncja ngu̱ ga tsjih cʉ cja̱hni cʉ cja i fʉdi i ødejʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱. Pé xcú ncjajʉ ncja ngu̱ hnar tzi ba̱jtzi ca ya xi mí dyo, cja̱ nuya pé xí mfɛ wɛne. Ya xi mí tzijme̱ rá zö, cja̱ co jñu̱ni, pe nuya, ya pé xqui ne da tzʉtjo. \v 13 Yʉ cja̱hni yʉ ya xí ttu̱jti nʉ́r palabra ca Ocja̱, cja̱ pé i nejʉ da ttu̱jti nxøgue palabra jin tza i ntji̱, jí̱ bbe i pa̱dijʉ ja ncja gu hmʉpjʉ pa da tzøh ca Ocja̱, cja̱ co ter bɛh ca̱ i nesta gu jɛjmʉ ya. I jñɛjmʉ hnar tzi ba̱jtzi ca i tzʉtjo cja̱ jí̱ bbe i cja ʉ́r mʉy. \v 14 Nu yʉ parte rá ntji̱ digue nʉ́r palabra ca Ocja̱ i jñɛjmi hnar jñu̱ni pa yʉ ndo cja̱hnitsjɛ. Tzʉdi, cʉ cja̱hni cʉ ya xí zɛdi xí hñemejʉ, i provechajʉ cʉ parte‑cʉ. Nucʉ́, ya xqui meyajʉ ja i ncja ca rá zö cja̱ co ca jin gui tzö. Ya xí nxödijʉ da hmʉpjʉ ncja ngu̱ ga ne ca Ocja̱. \c 6 \p \v 1 Nuya, ca ya xtá ødejʉ ja i ncja cʉ palabra cʉ bi tsjijquijʉ bbʉ cja ndí fʉdijʉ ndí ødejʉ nʉr evangelio, ya jin gui jøña̱‑cʉ gu mbe̱nijʉ. Nuya, rí ntzöhui gu ddaxjʉ pa pé gu nxödijʉ cʉ pe ddaa, pa gu cjajʉ ncja ngu̱ yʉ ndo cja̱hnitsjɛ, yʉ ya xqui pa̱di da mbe̱ni rá zö. Ya jim pé gu nxödijʉ cʉ palabra cʉ i tsjijmʉ yʉ cja̱hni yʉ cja i fʉdi da dɛn car Jesucristo, cuando ya xtí pa̱dijʉ‑cʉ. Yʉ to cja i fʉjtjo, i nesta da pöti quí mfe̱nijʉ cja̱ da jiɛjmʉ cʉ costumbre rá nttzo cʉ mí tɛnijʉ má̱hmɛto, pa jin da zøtijʉ pʉ jabʉ jin gui tzö. Guejtjo i nesta da hñe̱me̱jʉ ca Ocja̱, göhtjo mbo ʉ́r mʉyjʉ. \v 2 Gue cʉ cja̱hni cʉ cja i fʉdi da dɛn nʉ́r palabra ca Ocja̱ i nesta da ttu̱jti te i ne da ma̱n car tsjixtje. Cja̱ i nesta pa cʉ to i mandado pʉ jar templo da göhtzibi quí dyɛjʉ cja̱ da orabi. Cja̱ i nesta da ba̱dijʉ hne̱je̱, bbʉ xta nantzi cʉ cja̱hni cʉ xí ndu̱, nubbʉ́, ca Ocja̱ da jña̱nquijʉ ʉr huɛnda, cja̱ da ddajquijʉ cada hnaaguigöjʉ ca rí ntzöhui. Cʉ ddáa da ncuajti pʉ ji̱tzi, cʉ ddáa da cju̱h pʉ jabʉ jin gui tzö, da gojti pʉ göhtjo ʉr tiempo. \v 3 Nuquɛjʉ, ya xquí pa̱dijʉ göhtjo yʉ palabra yʉ xtú mbe̱mbiquijʉ. Cja̱ nuya, gui zɛdijʉ pa gui pa̱dijʉ cʉ pe dda cosa cʉ i bbɛjtjo, bbʉ da möxquigö ca Ocja̱ pa gu xihquijʉ, cja̱ hne̱je̱ bbʉ da möxquiguɛjʉ pa gui dyødejʉ. \p \v 4 I bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ ya xí meya nʉr evangelio, ncjahmʉ ya xí cca̱htijʉ car jiahtzi. Ya xí mba̱dijʉ ja i ncja ca Ocja̱, cja̱ ya xí nguati car Tzi Espíritu Santo, xí uni‑cʉ cár bendición. \v 5 Ya xí dyøde rá zö cár palabra ca Ocja̱, cja̱ nuca̱ i ddajquijʉ hnar ddadyo nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Ya xqui pa̱dijʉ, da tjogui göhtjo yʉ cosa yʉ i cja hua jar mundo. Nu cʉ cosa cʉ xtá cca̱htijʉ bbʉ xta ttøte ddadyo nʉr mundo, jin da tjoh‑cʉ. \v 6 Gueguejʉ, como ya xí dyøh car evangelio cja̱ pé xí dyɛy, xcá ngojmʉ xʉtja, ya jin da jogui pé da pöti quí mfe̱nijʉ pa pé da dɛnijʉ ca Ocja̱. Ya xí dyøtijʉ ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi døtijʉ cár Tzi Ttʉ ca Ocja̱ pʉ jar ponti, bi bbɛtibitjojʉ ʉ́r tzö pʉ jabʉ mí janti göhtjo cʉ cja̱hni. \v 7 Yʉ cja̱hni yʉ xí dyødejʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱, cja̱ pé xí dyɛjmʉ, i jñɛjmi nʉr jöy nʉ i tzi nʉr dye, göhtjo car deje ca i wa̱y, i tzi. Car jöy ca i pøxi semilla rá ngu̱ pa da xoh ca to i pɛjpi, nuca̱, ca Ocja̱ da ungui bendición. Da ncjadipʉ cʉ cja̱hni cʉ xí hñemejʉ car Jesucristo göhtjo mbo ʉ́r mʉyjʉ. \v 8 Pe nu car jöy ca da uni nxøgue hmi̱ni̱ cja̱ co paxi, jin te i mu̱hui. Da zan car me̱jua̱ji̱ cja̱ da mandado pa da ddʉti. I bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ da ttøhtibi ncjapʉ hne̱je̱. \s1 La esperanza que nos mantiene firmes \p \v 9 Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, masque dí nzohquijʉ ncjanʉ, dí mbe̱ngö guí jñɛjmʉ car jöy ca xí un car semilla rá ngu̱. Dí i̱ngö ca Ocja̱ da ddahquijʉ cár bendición, co ni car nzajqui ca jin da tjegue. \v 10 Ca Ocja̱ i uni cada hnáa ca rí ntzöhui. Guegue bí janti ter bɛh ca̱ guí pɛjmʉ, cja̱ jin da da̱be̱ni ja ncja xcú ma̱h quir mi̱nga̱‑hermanojʉ. Como xcú föxjʉ co quer tzi tti̱jqui cʉ pe dda hermano cʉ i e̱me̱jʉ car Jesucristo. Cja̱ hasta rá pa ya, segue guí föxjʉ‑cʉ. \v 11 Nugöje dí neje, cada hnaaquiguɛjʉ gui dyɛmbi ir mʉyjʉ, gui segue gui hñemejʉ car Cristo ncja ngu̱ nguír hñe̱me̱jʉ jar mʉdi. Jin gui jiɛjmʉ göhtjo ʉr vida, pa ncjapʉ da jogui da ttahquijʉ ca rá zö ca guí tøhmijʉ, gue car nzajqui ca jin da tjegue. \v 12 Xa̱jma̱ jin gui ma gui cjajʉ da̱jni. Jin da dyʉxi ir mʉyjʉ. Nesta gui tɛmbijʉ cár ejemplo cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉh cʉ cjeya̱ cʉ xí tjogui cja̱ bi hñemejʉ ca Ocja̱. Segue mí tɛnijʉ, cja̱ gá nga̱x ya, bi ttun car herencia rá zö ca xquí ma̱n ca Ocja̱, guehca̱ xquí døhmijʉ‑ca̱. \p \v 13 Nuquɛjʉ, gui nxödijʉ gui ncjajʉ ncja ngu̱ car Abraham. Guegue bi ndo hñe̱me̱ ca Ocja̱, göhtjo mbo ʉ́r mʉy. Ca Ocja̱ xquí prometebi car Abraham di uni hnár ba̱jtzi, cja̱ di cjajpi di nxa̱nti rá ngu̱. Bbʉ mí xih car Abraham car promesa‑ca̱, ca Ocja̱ bi ma̱ntsjɛ por cár tzi tju̱ju̱ guegue, como ddatsjɛ guegue i mandado, cja̱ u̱jtjo pé hnaa más drá nzɛdi pa di hñi̱ji̱ gá testigo. \v 14 Bi xih car Abraham, cierto di cjajpi di ndo ngu̱jqui quí ba̱jtzi hua jar jöy, cja̱ pé di uni hnar bendición drá tzi zö. \v 15 Car Abraham ya, bi døhmi rá ngu̱ cjeya, pe jin gá yomfe̱ni. Bi døhmi hasta bbʉ mí hmʉh cár ttʉ ca xquí prometebi ca Ocja̱. \v 16 Yʉ cja̱hni, bbʉ i ne da tte̱me̱bi cár palabra, i i̱jmʉ ca Ocja̱ gá testigo, como guegue más rá ndo nzɛdi cja̱ i mandado. Cja̱ bbʉ xí hñi̱h ca Ocja̱ hnar cja̱hni, ya jin gui nesta dé gu hñönijʉ, ¿cja da cumpli ca xí ma̱? \v 17 Nu ca Ocja̱, bbʉ mí un cár promesa car Abraham cja̱ co quí ntɛnihui cʉ di hmʉy, bi ma̱ntsjɛ cár tju̱ju̱ pa di fa̱di, ntjumʉy guegue di cumpli göhtjo ncja ngu̱ gá ma̱, cja̱ jin te di pöti. \v 18 Ncjapʉ dar pa̱dijʉ hne̱je̱, i ndo ntjumʉy car promesa ca xí ddajquijʉ ca Ocja̱. Bi dö cár palabra cja̱ pé bi hñi̱jtsjɛ guegue gá testigo, pa gua pa̱dijʉ, jin da pöti cár palabra cja̱ jin da jiöjquijʉ. Nugöjʉ, ya xtú cuatijʉ jár dyɛ car Jesucristo cja̱ dí tøhmijʉ da ddajquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Jin dí yomfe̱nijʉ, dí pa̱dijʉ ntjumʉy da ddajquijʉ‑ca̱, como guegue ca Ocja̱ xí ddajquijʉ cár promesa, cja̱ pé xí hñi̱jtsjɛ guegue gá testigo. \v 19 Car tja̱ja̱ ca dí tøhmijʉ bí bbʉh pʉ ji̱tzi, pʉ jabʉ i pɛzquijʉ ca Ocja̱. Dí pa̱dijʉ guegue da ddajquijʉ car tja̱ja̱‑ca̱. Bbʉ dí mbe̱nijʉ te tza rá nzɛj nʉ́r promesa ca Ocja̱, i zɛtiguijʉ yʉm tzi mʉyjʉ, pa jin gu wembijʉ jár hñu̱. Nʉr promesa nʉ xí ttajquijʉ i föxquijʉ ncja ngu̱ hnar ancla ga möxi hnar barco. Hnar ancla, i ttɛnti mero pʉ ndo mbo car mar, cja̱ i zɛti car barco pa jin da du̱x car deje. \v 20 Guejti car tzi Jesús i föxquijʉ. Xí hmɛto, xí u̱jtiguijʉ car hñu̱ pa gu möh pʉ ji̱tzi, cja̱ guegue ya xí nzøm pʉ. Nupʉ, bí ncca̱htihui car Tzi Ta ji̱tzi, bí ña̱hui por rá nguejcöjʉ. Nim pa jabʉ drí tjeh cár cargo, como guegue i jñɛjmi ncja ca hnar da̱möcja̱ ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Melquisedec. \s1 Jesús, sacerdote de la misma clase que Melquisedec \c 7 \p \v 1 Car Melquisedec múr rey pʉ jar ciudad Salem, cja̱ múr möcja̱ hne̱je̱, mí sirvebi ca Ocja̱ ca ntjumʉy i bbʉy. Cja̱ bbʉ mbú coh car Abraham pʉ jabʉ xcuí da̱pi cʉ gojo rey cʉ xcuí ntu̱jnihui, bi ntjɛhui car Melquisedec. Nuca̱, bi bøni bi ma bú tja̱h car Abraham, cja̱ bi un cár bendición. \v 2 Diguebbʉ ya, car Abraham bi dö hna parte digue göhtjo ca xcuí jña̱mbi cʉ rey, bi un car Melquisedec. Bi juejque gá ddɛtta parte göhtjo ca xcuí jña̱mbi cʉ rey, cja̱ bi döjti hna parte guegue‑ca̱. Nʉr tju̱ju̱ Melquisedec i ne da ma̱, guegue ʉr rey ca i øti jujticia rá zö, cja̱ guejtjo i ne da ma̱, ʉr rey ca i föj yí cja̱hni pa da hmʉpjʉ rá zö. Car Melquisedec mí mandado pʉ jar jñi̱ni Salem, cja̱ nʉ́r tju̱ju̱ car ciudad i ne da ma̱, cʉ mi̱ngu̱ pʉ, i ndo bbʉpjʉ rá zö. \v 3 Nʉr Melquisedec bi hna ni̱guitjo cja̱ bi ntjɛhui car Abraham. Mí pɛhtzi cár cargo gá möcja̱. Jin gui ma̱m pʉ jar Escritura toca̱ múr ta, toca̱ múr me car Melquisedec, co tocʉ mí tita guegue. Guejtjo jin gui ma̱, ncjahmʉ bi hmʉy o ncjahmʉ bi du̱. Ngu̱ dar cca̱htijʉ jar Escritura, nʉr Melquisedec, ncjahmʉ múr möcja̱ pa göhtjo ʉr tiempo, nim pa jabʉ di tjeh cár cargo, como jin gui ma̱ ncjahmʉ xtúr ndu̱. Ncjapʉ ga jñɛjmi cár Tzi Ttʉ ca Ocja̱, como guejtica̱ xí cja ʉr möcja̱, i pɛhtzi cár cargo pa göhtjo ʉr tiempo, nim pa jabʉ drí tjegue. \p \v 4 Nuya, gui mbe̱nijʉ tzʉ te tza már ji̱tzi cár cargo car Melquisedec. Como ca ndom titajʉ, car Abraham, bi döjti ca hnár parte digue göhtjo ca xcuí da̱pi cʉ gojo rey cʉ xcuí ntu̱jnihui. I tsjifi ʉr diezmo ca tengu̱ ca bi dö car Abraham. \v 5 Car ley ca bi ma̱n car Moisés mí bbɛjpi göhtjo cʉ cja̱hni israelita di döjtijʉ cʉ möcja̱ hnar diezmo digue göhtjo ca mí pɛhtzijʉ. Nu cʉ möcja̱, göhtjo güí hñe̱jmʉ cár cji car Leví. Tzʉdi, mí gue quí ntɛnihui car Leví mí ttun cʉ diezmo. Cja̱ car Leví múr mboxibbɛjto car Abraham. \v 6 Pe nu car Melquisedec, jin te múr ncjahui car Leví. Jí̱ múr pariente digue cʉ pe dda möcja̱, pe guegue nde̱jma̱ bi jña̱ ca tengu̱ ca bi ña̱htibi car Abraham. Bi ttuni hnar diezmo digue ca mí ja̱‑ca̱, cja̱ guejtjo bi bendecibi car Abraham. Nu car Abraham mí ndo tti̱htzibi. Guejtjsɛ ca Ocja̱ xquí xifi guegue di cjajpi í cja̱hni quí bbɛjto car Abraham, göhtjo quí ntɛnihui cʉ di hmʉy, cja̱ di uni rá ngu̱ bendición. \v 7 Hnar cja̱hni, bbʉ da bendecibi cár hñohui, ya xqui fa̱di, guegue más i ja̱ cár cargo ni ndra ngue ca hnaa ca i ttun car bendición. Cja̱ guegue car Melquisedec bi un car Abraham cár bendición, eso, dí pa̱dijʉ más már ngu̱ cár cargo car Melquisedec. \v 8 Nugöjʉ, yʉ pa ya, dí döjtitsjɛjʉ yʉm diezmojʉ yʉ cja̱hni yʉ i pɛhtzi cár cargojʉ pʉ jár ngu̱ ca Ocja̱. Como cja̱hnitjo‑yʉ, jin gui bbʉpjʉ göhtjo ʉr tiempo. I tu̱jʉ. Pe nu car Melquisedec, jin te i xijquijʉ jar Escritura, ¿cja bi du̱? Ncjahmʉ di bbʉjti‑ca̱. \v 9 Yʉ pa ya, yí möcja̱ digue cár religión cʉ israelita i recibitjo yí diezmo yʉ pé dda cja̱hni, quí mi̱nga̱‑israelitajʉ. Gueguejʉ cʉ möcja̱, göhtjo guá hñe̱jmʉ jár cji car Leví, cja̱ nu car Leví, múr mboxibbɛjto car Abraham. Nu car Abraham, bbʉ mbú ntjɛhui car Melquisedec, exque bi döjti cár diezmo pa guejtsjɛ guegue. Guejtjo bi goji por rá ngue göhtjo quí ba̱jtzi cʉ di hmʉy, co quí bbɛjto cja̱ hne̱h quí mboxibbɛjto. Como göhtjo‑cʉ bi hmʉy cja̱ bi mɛhtzi nzajqui por digue car Abraham. Eso, bbʉ mí dö car diezmo car Abraham, ncjahmʉ bi dö cár diezmo car Leví hne̱je̱, macja̱ jí̱ bbe mí bbʉh‑ca̱. \v 10 Eso, car Abraham, bbʉ mbú ntjɛhui car Melquisedec cja̱ bi gu̱ti car diezmo, bi goji por rá ngue göhtjo quí familia cʉ drí ga̱tzi di hmʉy. Nucʉ́, ncjahmʉ ya xi már bbʉh pʉ hne̱je̱, yojmi car Abraham, como guegue‑ca̱ di un cár nzajquijʉ. \p \v 11 Car ley ca bi ma̱n car Moisés, bi hñi̱x car Aarón co ni quí bbɛjto hne̱h cʉ pé ddáa cʉ di ntɛnihui pa di cjajʉ möcja̱. Cʉ pé dda cja̱hni jí̱ mí pɛhtzijʉ derecho di cjajʉ möcja̱. Nu quí ttʉ car Aarón, pé bi mandadobi cʉ pe dda cja̱hni israelita, bi xijmʉ te göhtjo mí ma̱n car ley. Nu cʉ möcja̱ digue cár religión cʉ israelita co cár bbɛfi ca mí øtijʉ, jí̱ mí cjʉhtzibi cʉ cja̱hni ca rá nttzo ca xquí dyøtijʉ. Bbʉ di gʉhtzibijʉ‑cá̱, nubbʉ, ya jin di nesta pa pé di ni̱gui pe hnar möcja̱. Nu car Tzi Ta ji̱tzi nde̱jma̱ bi hñi̱xi pé hnar möcja̱ pa di möxquijʉ. Guegue‑ca̱ jí̱ mí jñɛjmi ncja car Aarón, pe más mí jñɛjmi ncja car Melquisedec. \v 12 I ma̱m pʉ jar ley ca bi zoguijʉ car Moisés, to cʉ cja̱hni cʉ di tjɛgui di cjajʉ möcja̱. Gue quí familia car Leví cʉ drí hmʉy digue cár cji. Eso, bbʉ mí tti̱x ca hnar möcja̱ ca jin te múr ncjahui car Leví, mí nesta di mpöti car ley hne̱je̱. \v 13 Pe i ma̱m pʉ jar Escritura, di hñe̱h ca hnaa ca di cja ʉr möcja̱ ncja ngu̱ car Melquisedec, gue cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo. Nu guegue jin te múr ncjahui car Leví. Car Jesús mí pertene hnahño ʉr familia, cja̱ cʉ cja̱hni cʉ mí pertene car familia‑ca̱, jin to mí bbʉh ca di mɛhtzi cár cargo gá möcja̱. \v 14 Ya xqui fa̱di to cár familia mí pertene cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, gue cár familia car Judá. Nu car Judá co quí ttʉ cʉ di hmʉy, jin gá ttungui ʉr tsjɛjqui pa di cjajʉ möcja̱. Por eso, car cargo ca mí ja̱ car Jesús pa bi cja ʉr möcja̱, jin guá hñe̱je̱ digue car ley ca bi ma̱n car Moisés. \p \v 15 Nuya, dí cca̱htijʉ claro, car Tzi Ta Jesús xí cja hnar ddadyo möcja̱, como jin guá hñe̱je̱ digue cár cji car Leví. Guegue múr möcja̱ ncja ngu̱ car Melquisedec. \v 16 Nu car Jesús, car cargo gá möcja̱ ca i pɛhtzi, jin guá hñe̱je̱ digue car ley. Porque car ley ca bi ma̱n car Moisés bi uni ʉr tsjɛjqui jøña̱ cʉ drí hmʉy digue cár cji car Leví pa di cjajʉ möcja̱. Nucʉ, mí mbödijʉ, porque mí tu̱jʉ. Pe nu car Jesús, hnahño cár cargo bi ttuni gá möcja̱, como guegue i pɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue. Guegue ʉr möcja̱ ca jin da mbödi. Ncjapʉ gá jñɛjmi car Melquisedec, hne̱je̱. \v 17 Guejtsjɛ car Tzi Ta ji̱tzi bi hñi̱x car Jesús pa bi cja ʉr möcja̱, como i ma̱m pʉ jar tzi salmo: \q1 Nuquiguɛ, gúr möcja̱ pa göhtjo ʉr tiempo, jin da tjeh quer cargo. \q1 Gúr möcja̱ ncja ngu̱ ca hnaa ca mí tsjifi Melquisedec. \m \v 18 Nuya, dí pa̱dijʉ, ca Ocja̱ ya jin gui bbɛjpiguijʉ gu tɛnijʉ cʉ mandamiento cʉ i cuati pʉ jar ley. Cʉ mandamiento‑cʉ, jin te mí bbʉ ʉ́r ttzɛdi pa di möx yʉ cja̱hni, cja̱ guegue‑cʉ jin gá jiöti di dyøtijʉ. \v 19 Eso, ca Ocja̱ ya xí ddajquijʉ hnar ddadyo hñu̱, más rá ndo zö. Nuya dí pa̱dijʉ ja ncja da ccʉzquijʉ ca rá nttzo pa da jogui gu cuatijʉ ca Ocja̱, como ya xqui bbʉh ca hnar möcja̱ ca i ña̱hui ca Ocja̱ por rá nguejcöjʉ. Nucá̱, guejtsjɛ cár Tzi Ttʉ ca Ocja̱. \p \v 20 Car Tzi Ta ji̱tzi bi hñi̱jtsjɛ gá testigo bbʉ mí hñi̱tzi gá möcja̱ cár Tzi Ttʉ. Bi ma̱ntsjɛ rá ngue cár tju̱ju̱ pa gua pa̱dijʉ, ntjumʉy cár cargo car Jesús. \v 21 Cʉ möcja̱ israelita, bbʉ mí tti̱xjʉ, jin to gá hñi̱h cár tju̱ju̱ ca Ocja̱. Nu ca hnar ddadyo möcja̱ ca xtú xihquijʉ, car Tzi Ta ji̱tzi bi gojtsjɛ gá testigo bbʉ mí un cár cargo‑ca̱. I ma̱m pʉ jar Escritura ter bɛh ca̱ bi ma̱n ca Ocja̱ bbʉ mí hñi̱tzi gá möcja̱ car Jesús. Bi ma̱ ncjahua: \q1 I ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi, i̱na̱: “Dí ma̱ntsjɛ por rá ngue nʉm tju̱ju̱gö pa gui pa̱dijʉ, cierto da ncja ca dí ma̱, cja̱ jin gu pöti nʉm palabra, \q1 Nuquiguɛ, dí i̱xquigö gá möcja̱ pa göhtjo ʉr tiempo. Jin da tjeh quer cargo. \q1 Gúr möcja̱ ncja ngu̱ ca hnaa ca mí tsjifi Melquisedec.” \m \v 22 Cʉ möcja̱ cʉ i tɛndijʉ cár religión cʉ israelita, cierto i pɛhtzi cár cargojʉ, cja̱ nucʉ, i tɛnijʉ ca bbɛto ʉr acuerdo. Nugöjʉ, como ngu̱ xtá jɛjmʉ ca bbɛto ʉm religiónjʉ, nuya dí pɛhtzijʉ hnahño ʉr möcja̱, gue ca hnaa ca xí ddajcöjʉ car ddadyo acuerdo. Más rá ndo zö car möcja̱ ca dí tɛnijʉ ya, cja̱ co car ddadyo acuerdo, ni ndra ngue cʉ ddaa cʉ ndí tɛnijʉ má̱hmɛto. \p \v 23 Már ndo ngu̱ cʉ möcja̱ israelita, como segue mí tu̱jʉ, cja̱ segue mí tti̱x quí mbonijʉ. \v 24 Nu car Tzi Jesús, ya jin gui tu̱, cja̱ jin to pé i döjti cár cargo, siempre i pɛhtzi‑cá̱. \v 25 Como i bbʉ guegue göhtjo ʉr tiempo, i ja̱di cár ttzɛdi pa da un car nzajqui ca jin da tjegue göhtjo cʉ to da guati, hasta bbʉ xtrí guaj nʉr mundo. Guegue xí ngoji por rá nguejcöjʉ, cja̱ bí bbʉbi car Tzi Ta ji̱tzi göhtjo ʉr tiempo, i mbe̱mbi cár Tzi Ta da jui̱guiguijʉ cja̱ da möxquigöjʉ. \p \v 26 Car Tzi Jesús, mero ʉr da̱möcja̱ ca dí nestajʉ. Rá nttzu̱jpi guegue. Göhtjo rá zö cár hmʉy, cja̱ jin te i tu̱ ca rá nttzo. Masque bi hmʉjcua jar jöy, bi hñohui yʉ cja̱hni yʉ i øti ca rá nttzo, pe guegue nunca gá dyøti ca rá nttzo. Digue göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xí hmʉy, jøña̱ guegue jin te i tu̱. Eso, jin te i ccahtzi pa da guati ca Ocja̱. Cja̱ ya xí nzøni mero pʉ jabʉ bí bbʉh car Tzi Ta ji̱tzi, bí ncca̱htihui göhtjo ʉr tiempo. \v 27 Guegue car Tzi Jesús jin gui jñɛjmi ncja cʉ möcja̱ israelita. Nucʉ, göhtjo ʉr pa mí nesta di möhti zu̱we̱ cja̱ di ña̱htibi car Tzi Ta ji̱tzi. Bbɛto mí ña̱htibijʉ zu̱we̱ pa di ccʉhtzibijʉ ca rá nttzo ca xquí dyøti guejtsjɛ gueguejʉ. Cja̱ diguebbʉ ya, pé mí pöhtijʉ pé dda zu̱we̱, pé mí ña̱htibijʉ ca Ocja̱, pa di ccʉhtzibijʉ ca mí øti cʉ cja̱hnitjo hne̱je̱. Nu car Jesús, hna veztjo bi dötsjɛ cár vida, ncja hnar tzi dɛti ga bböhti. Nuca̱, bi ntzöhui pa bi gu̱ti ca rá nttzo ca xtúr dyøte göhtjo cʉ cja̱hni cʉ da hñe̱me̱, hasta bbʉ xtrí guaj nʉr mundo. \v 28 Car ley ca bi ttun cʉ cja̱hni israelita mí ma̱, to cʉ cja̱hni cʉ di tti̱tzi gá da̱möcja̱. Pe nu cʉ mí tti̱tzi, mí cja̱hnitjo‑cʉ, cja̱ mí øtitjojʉ ca rá nttzo ncja cʉ pé ddáa. Nubbʉ́, ca Ocja̱ pé bi hñi̱x cár Tzi Ttʉ pa dur da̱möcja̱. Cja̱ bbʉ mí hñi̱xi guegue‑ca̱, ca Ocja̱ bi cjatsjɛ ʉr testigo, bi dö cár palabra, ni jabʉ drí tjeh cár cargo car da̱möcja̱‑ca̱. Guegue‑ca̱ jin te i tu̱ ca drá nttzo, cja̱ xí cumpli göhtjo ca i ne car Tzi Ta ji̱tzi. Eso, xí cja ʉr da̱möcja̱ pa göhtjo ʉr tiempo. \s1 Jesús, abogado de un nuevo pacto \c 8 \p \v 1 Nuya, ya xtú mbe̱mbiquijʉ ja i ncja cʉ möcja̱ cʉ rí hñe̱ jár cji car Leví. Pe más i ndo sirve pa gui mbe̱nijʉ ja i ncja ca hnar da̱möcja̱ ca dí tɛnijʉ ya, como más rá ndo zö guegue. Bí bbʉh pʉ ji̱tzi, bí ju̱h pʉ jár jogui dyɛ ca Ocja̱, pʉ jabʉ i tti̱htzibi. \v 2 Bí pɛjpi cár Tzi Ta pʉ jar ji̱tzi, como bí bbʉh pʉ ji̱tzi hne̱je̱ ca hnar templo pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱. Nu car templo‑ca̱, jin gá dyøti yʉ cja̱hni, sino guejtsjɛ ca Ocja̱ bi dyøte. \v 3 Göhtjo yʉ möcja̱ yʉ i tti̱xcua jar jöy i pöhti zu̱we̱ cja̱ i ña̱htibijʉ ca Ocja̱. Guejtjo i ña̱htibijʉ cʉ pé dda ofrenda cʉ i dö yʉ cja̱hni. Guejti car tzi Jesucristo mí nesta te di ña̱htibi ca Ocja̱ bbʉ mí guati gá möcja̱. \v 4 Nu car tzi Jesús, bbʉ di bbʉjti hua jar jöy, nim pa di tjɛgui di sirve gá möcja̱, como jin guá hñe̱je̱ digue cár cji car Leví. Cja̱ i bbʉjti yʉ möcja̱ digue cár religión cʉ israelita. Guegue‑cʉ rí hñe̱je̱ digue cár cji car Leví, cja̱ i ña̱htibitjojʉ ca Ocja̱ cʉ zu̱we̱ ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar ley ca bi zoh car Moisés. \v 5 Nu quí cji cʉ zu̱we̱ cʉ i ña̱htibitjo ca Ocja̱ cʉ möcja̱ cʉ i tɛndijʉ car ley‑ca̱, co hne̱h car templo pʉ jabʉ i cuatijʉ ca Ocja̱, göhtjo‑cʉ í muestratjo ca hnar templo ca bí bbʉh pʉ ji̱tzi, pʉ jabʉ mero i bbʉh ca Ocja̱. Cʉ muestra‑cʉ i sirve pa gár pa̱dijʉ ja i ncja cʉ te bí ncja pʉ ji̱tzi. Dí pa̱dijʉ‑ca̱ por rá ngue car palabra ca bi tsjih car Moisés bbʉ mbí bbʉh pʉ jar ttøø Sinaí. Ca Ocja̱ bi u̱jti car Moisés hnar muestra ca mí jñɛjmi car templo ca bí bbʉh pʉ ji̱tzi, cja̱ diguebbʉ ya, pé bi xifi di dyøti ca hnar carpa ca di sirve gá templo, pa di jñɛjtihui car muestra ca xquí u̱jti. Göhtjo ca mí øti cʉ möcja̱ cʉ mí tɛn ca bbɛto ʉr acuerdo, mí sirve pa di nxöh cʉ cja̱hni ja ncja drí nda̱nejʉ ca Ocja̱, hasta car pa bbʉ xti ni̱gui car Jesucristo. \v 6 Pe nuya, ya xtí pɛhtzijʉ hnar ddadyo möcja̱, cja̱ más rá zö cár cargo ni ndra ngue ca i pɛhtzi yʉ möcja̱ yʉ i tɛndijʉ ca bbɛto ʉr acuerdo. Guegue cam möcja̱jʉ, bí bbʉh pʉ ji̱tzi cja̱ bí nzoh ca Ocja̱ por rá nguejcöjʉ. Guejtjo xí xoxi hnar ddadyo acuerdo ca más rá zö ni ndra ngue ca hnaa ca bi zoguijʉ car Moisés. Cja̱ nʉr ddadyo acuerdo i yojmi ddadyo promesa hne̱je̱. Nucʉ́, más rá zö ni ndra ngue cʉ promesa cʉ mí yojmi car ley ca bi ma̱n car Moisés. \v 7 Bbʉ di ma̱n ca Ocja̱, drá zödi ca bbɛto ʉr acuerdo, tzʉdi, car acuerdo ca bi xox car Moisés, ya jin di nesta pé di ddajquijʉ pé hnar acuerdo, bbʉ. \p \v 8 Nu ca Ocja̱ bi cca̱hti cʉ cja̱hni, jí̱ mí jötijʉ di cumpli ca bbɛto ʉr acuerdo, eso bi mbe̱ni guegue, ya jí̱ mí joh car acuerdo‑ca̱. Cja̱ bi zʉh car palabra ca i ma̱m pʉ jar Escritura: \q1 I i̱na̱ ca Ocja̱: “Ya xpa e̱h car pa, gu xoxibbe hnar ddadyo acuerdo, nugö co göhtjo cʉ cja̱hni israelita, ngu̱ cʉ rí hmʉh pʉ jar parte ca i tsjifi Israel, ngu̱ cʉ rí hmʉh pʉ jar parte ca i tsjifi Judá. \q1 \v 9 Car acuerdo ca gu xoxibbe, jin da jñɛjmi ca hnaa ca dú øhtibijʉ cʉ ndo í titajʉ, bbʉ ndú cjʉjqui pʉ jar jöy Egipto. \q1 Cʉ cja̱hni‑cʉ, jin gá dyøtijʉ como ngu̱ nguá ma̱n ca bbɛto ʉr acuerdo, eso dú jɛjcö‑cʉ́. \q1 \v 10 Nu car ddadyo acuerdo ca gu xoxibbe cʉ cba̱hni Israel bbʉ xta zøh car pa ca dí ma̱ngö, da ncjahua car acuerdo‑cá̱: \q1 Da mbe̱ntsjɛ cʉm cja̱hni te i ma̱n cʉm mandamiento, ncjahmʉ xtrú tju̱tzi mbo í mʉyjʉ. \q1 Nugö, gu cjaa ʉ́r Cja̱a̱‑guijʉ, \q1 Cja̱ nucʉ, da cjaa ʉm cja̱hni‑cʉ́. \q1 \v 11 Nubbʉ, ya jin to da nesta da u̱jti quí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ ja dí ncjagö, \q1 Cʉ cja̱hni cʉ i tɛngui, jin da nesta da nzojmʉ quí hñohui co quí amigo pa da xijmʉ: Dí ne gu xihqui ja i ncja ca Ocja̱, \q1 Porque bbʉ xta zøh car pa‑ca̱, göhtjo yʉ cja̱hni yʉ xtú nzofo, da ba̱di ja dí ncjagö, cja̱ da hñe̱me̱guijʉ, \q1 Desde cʉ tzi cja̱hnitjo cʉ jin tza i ntju̱mʉy, hasta cʉ cja̱hni cʉ i ja̱ quí cargo cja̱ i mandadojʉ, \q1 \v 12 Cja̱ nugö, gu perdonabi cʉ cja̱hni ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ, \q1 Ya jim pé gu yojpi gu mbe̱ni.” \m Ncjapʉ ga ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura. \v 13 Bbʉ mí tju̱x yʉ palabra‑yʉ, ya má ndo yabbʉ, ya xquí mbe̱n ca Ocja̱ di dyøti hnar ddadyo acuerdo, como ya xi mí pa̱di, cʉ cja̱hni jí̱ mí jöti di dɛnijʉ ca bbɛto ʉr acuerdo, eso, mí nesta di ttøhtibijʉ ca pé hnaa. Nu yʉ pa ya, ya xtí pa̱dijʉ ya xqui guejtipʉ da mpun car acuerdo ca bi xox car Moisés, como ya xí ni̱gui car ddadyo. \s1 El santuario terrenal y el santuario celestial \c 9 \p \v 1 Nu ca bbɛto ʉr acuerdo, mí bbʉh quí jmandado cʉ mí ma̱ ja ncja drí nzojmʉ ca Ocja̱ cʉ cja̱hni, cja̱ co ter bɛh ca̱ mí nesta di ña̱htibijʉ. Cja̱ mí bbʉh ca hnar templo gá carpa ca mí tsjifi ʉr tabernáculo. Nucá̱, mí bbʉjcua jar jöy. Bi dyøti cʉ cja̱hni pa di jogui di nzojmʉ ca Ocja̱ pʉ. \v 2 Nuya, gu mbe̱mbiquijʉ ja mí ncja car templo‑ca̱. Mí bbʉ yojo quí cuarto. Car primero ʉr cuarto, guehca̱ cja xquír cʉtitjo, mí tsjifi car Lugar Rá Nttzu̱jpi. Nupʉ, már bbʉh hnar bbøxi‑lámpara gá oro, cja̱ co hnar mexa már cʉx cʉ tju̱jme̱ cʉ mí jña̱htibi ca Ocja̱. \v 3 Nu ca pé hnar cuarto ca már bbʉh pʉ mbo, mír cja yojo‑ca̱. Már cjoti hnar cortina gá da̱jtu̱. Nu car cuarto‑ca̱, mí tsjifi car Lugar Más Rá Ndo Nttzu̱jpi, como más már ndo nttzu̱jpi ni ndra ngue ca hnaa. \v 4 Cja̱ nu pʉ mbo car Lugar Más Rá Ndo Nttzu̱jpi, már bbʉh hnar altar gá oro pʉ jabʉ mí ddʉti car guitjoni, cja̱ co hnar caja ca már nttzu̱jpi hne̱je̱. Como mí e̱me̱ cʉ cja̱hni israelita, mero guehpʉ xøtze car caja‑ca̱, mí bbʉh ca Ocja̱. Xquí ncuajti car caja nxøgue oro, cja̱ már jø pʉ mbo hnar tzi xaro gá oro ca mí cʉ maná, ncja ngu̱ car maná ca mí tzi cʉ cja̱hni israelita bbʉ mí dyojʉ pʉ jabʉ jin te mí bbʉ ngu̱. Guejtjo mí bbɛhtzi pʉ cár ttzʉto car Aarón, guegue‑ca̱ múr da̱möcja̱. Car ttzʉto‑ca̱, masque ya xquí dyoti, pé bi ddogui. Guejtjo mí bbɛhtzi pʉ mbo car caja‑ca̱ cʉ me̱do pʉ jabʉ mí ju̱x cʉ ddɛtta mandamiento cʉ bi tsjih car Moisés bbʉ mí tsjox ca bbɛto ʉr acuerdo. \v 5 Nupʉ xøtze car caja, mí bbʉh quí retrato cʉ yo ángele, xquí ttøte gá oro, cja̱ rá tzi zö mír ni̱gui. Nucʉ mí sirve pa di mbe̱mbi car da̱möcja̱ bbʉ xti ñʉti pʉ, guehpʉ már bbʉh ca Ocja̱. Nu cʉ yojo ángele, quí jua mí ntjɛhui pʉ xøtze car caja, mí cohmi. Guehpʉ jár ncjohmi car caja, mí tsjix car cji ca mí jña̱htibi ca Ocja̱. Ya co guehcʉ, como jin gui jogui gu dé gu xihquijʉ göhtjo ja mí ncja cʉ cosa‑cʉ. \p \v 6 Bbʉ ya xi mí bbʉh car tabernáculo, co cʉ xtú xihquijʉ cʉ már bbʉh pʉ mbo, cʉ möcja̱ bi ñʉtijʉ pʉ, bi dyøti cár bbɛfijʉ. Göhtjo ʉr pa mí cʉtijʉ pʉ mbo car Lugar Rá Nttzu̱jpi. Mí xödi cja̱ mí orajʉ, ncjapʉ nguá hñi̱htzibijʉ ca Ocja̱. \v 7 Pe jí̱ mí cʉti cʉ möcja̱ pʉ mbo ca hnar cuarto ca mí tsjifi ʉr Lugar Más Rá Ndo Nttzu̱jpi. Jøntsjɛ car da̱möcja̱ mí cʉti pʉ, cja̱ guegue mí cʉti hna veztjo cada ncjeya. Cada bbʉ nguá ñʉti pʉ, má tu̱mpi cár cji cʉ zu̱we̱ cʉ xquí bböhti, cja̱ már ña̱htibi ca Ocja̱ pa di gu̱ti ca rá nttzo ca xquí dyøti guegue, cja̱ co ca xquí dyøti cʉ pé dda cja̱hni hne̱je̱. \v 8 Bbʉ mí sirvetjo ca bbɛto ʉr acuerdo, cʉ möcja̱ mí cʉtijʉ pʉ mbo car tabernáculo pa drí guatijʉ ca Ocja̱. Como rá ndo nttzu̱jpi ca Ocja̱, már nttzu̱jpi hne̱je̱ car tabernáculo, göhtjo co car bbɛfi ca mí øti pʉ cʉ möcja̱, cja̱ mí sirve pa di ccax cʉ cja̱hnitjo, pa jin di guatijʉ ca Ocja̱. Por rá ngue ca mí ttøti pʉ jar tabernáculo, i xijquijʉ car Tzi Espíritu Santo, jí̱ bbe mí jogui pa guegue‑cʉ́ di guatijʉ ca Ocja̱. \v 9 Pʉ jar tabernáculo, mí øtitjo tsjödi cʉ möcja̱, mí nzojmʉ ca Ocja̱, pe jøntsjɛ gueguejʉ mí cʉtijʉ pʉ. Bbʉ jí̱ bbe mbá e̱h car Jesucristo, jí̱ mí tjɛh cʉ cja̱hnitjo di guatijʉ ca Ocja̱, como jí̱ bbe mí ccʉhtzibi ca rá nttzo ca mí tu̱jʉ. Pe nuya, ca ya xcuá hñe̱h car Jesucristo, ya xí jogui gu cuatijʉ ca Ocja̱, dí cja̱hnitjojʉ, por rá nguehca̱ gá mfömbi cár tzi cji car Jesús. Cʉ zu̱we̱ cʉ i pöhtijʉ cja̱ co cʉ ofrenda cʉ i ña̱htibijʉ ca Ocja̱ cʉ möcja̱ cʉ i tɛndi cár religión cʉ israelita, jin gui cjʉhtzibi ca rá nttzo ca i tu̱ yʉ cja̱hni. Eso, guegue‑yʉ jin gui da̱be̱ni ca xí dyøtijʉ. Dé i yomfe̱nijʉ, ¿cja xí mperdonabijʉ o ji̱na̱? \v 10 Nu cʉ ley cʉ bi ttzoquibi cʉ cja̱hni israelita bbʉ mí ttun ca bbɛto ʉr acuerdo, jøntsjɛtjo mí xih cʉ cja̱hni ter bɛh ca̱ di ña̱htibijʉ ca Ocja̱, co ni cʉ alimento cʉ jin di zijʉ, cja̱ co ja ncja drí nxajmʉ cja̱ drí nxʉtijʉ pa jin di cca̱hti ca Ocja̱ drá nttzo quí mʉyjʉ. Como mí mbe̱n cʉ israelita, gue yʉ dda cosa yʉ dí tzijʉ o dí ntjɛtijʉ, i tzɛjpi yʉm tzi mʉyjʉ, cja̱ jin gui nu̱guijʉ rá zö ca Ocja̱. Cʉ mandamiento‑cʉ, mí sirve xøtzetjo, pe jí̱ mí jojquibi quí tzi mʉy cʉ cja̱hni. Eso, mí ntju̱mʉy cja̱ mí tte̱me̱ ca bbɛto ʉr acuerdo jøntsjɛtjo hasta bbʉ di hñe̱h car Jesucristo cja̱ di xoxi guegue car ddadyo acuerdo. \p \v 11 Pe nuya, ya xpá hñe̱h car Jesucristo, hne̱ gá nguati ca Ocja̱ por rá nguejcöjʉ, cja̱ xí ddajcöjʉ cʉ bendición cʉ bi prometeguijʉ ca Ocja̱ má̱hmɛto. Nu car templo pʉ jabʉ bí pɛh cam da̱möcja̱jʉ yʉ pa ya, más rá zö ni ndra ngue cár templo cʉ israelita, pʉ jabʉ i xöjtibi ca Ocja̱ cʉ möcja̱ cʉ i tɛndijʉ car ley. Como nuya bí bbʉh car Cristo mero pʉ jár nttzöya car Tzi Ta ji̱tzi. Car nttzöya‑ca̱, i jñɛjmi ncja hnar templo, göhtjo rá zö cja̱ rá nttzu̱jpi cja̱ nunca da mpuni. Jin gui ncja ngu̱ cʉ templo cʉ i bbʉjcua jar mundo, como jin gur cja̱hni ca hnaa ca bi dyøte. \v 12 Nu car Jesucristo, ya xí ñʉti mero pʉ jabʉ bí bbʉh car Tzi Ta ji̱tzi, ncja ngu̱ nguá ñʉti cʉ da̱möcja̱ pʉ jabʉ mí tsjifi car Lugar Más Rá Ndo Nttzu̱jpi. Nu car Cristo ya, jin gá ndu̱htzibi cár cji cʉ chivo co ni cár cji cʉ nda̱ni pa di ña̱htibi ca Ocja̱. Nu guegue bi ña̱htibi guejtsjɛ cár cji. Por eso, bi ñʉti hna veztjo pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱ cja̱ bi gu̱ti co ni cár tzi cji göhtjo ca rá nttzo ca i bbʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ. Bi gu̱ti hna veztjo pa göhtjo ʉr tiempo, eso, ya jin te dí tu̱jpigöjʉ ca Ocja̱. \v 13 Bbʉ jí̱ bbe mbá e̱h car Jesucristo, cʉ cja̱hni israelita cʉ mí ne di guatijʉ ca Ocja̱ mí nesta di jojqui quí cuerpojʉ pa di tjɛgui di guatijʉ, como mí i̱na̱jʉ, jin gui jøña̱ quí tzi mʉyjʉ mí tu̱ ca rá nttzo ca xquí dyøtijʉ, pe guejti quí cuerpojʉ mí tu̱ ca rá nttzo. Eso, mí tsjihtzibi quí cuerpo cʉ cja̱hni cár cji cʉ toro hne̱h cʉ chivo cʉ xquí bböhti. Guejtjo cjabbʉ mí bbohtzibi jáy cuerpojʉ cár bbojtzibi hnar tzi bbagatjo ca xquí ddʉti. Göhtjo cʉ costumbre‑cʉ mí cjʉhtzibi quí cuerpo cʉ cja̱hni ca rá nttzo ca xquí tzɛjpi. Pe jin te gá jojqui quí tzi mʉyjʉ car cji‑ca̱ cja̱ co car bbojtzibi‑ca̱, como jøña̱ mí ncuajtibi jáy cuerpojʉ xøtzetjo. \v 14 Nu cár cji cʉ zu̱we̱ cʉ mí bböhti múr muestratjo, mí cca̱hti ca Ocja̱ ncjahmʉ dúr cji car Cristo, como nuca̱, jí̱ bbe mbá e̱je̱. Cja̱ más i ndo mu̱hui cár cji guegue‑ca̱. Car Jesucristo mí jñɛjmi ncja hnar tzi dɛtitjo ca jin te mí tu̱. Cja̱ cár Tzi Espíritu ca Ocja̱ bi möx car Jesús bbʉ mí dötsjɛ cár vida, bi jñɛgui bi bböhti pa bi gʉzquijʉ göhtjo ca rá nttzo ca mí ttzombigui yʉm tzi mʉyjʉ. Nu cár cji car Cristo jin gui xʉguijʉ xøtzetjo. I joguiguijʉ göhtjo pʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ, pa ya jin gu mbe̱nijʉ ca rá nttzo ca ndí tu̱jʉ. \p \v 15 Car Jesucristo bi hmöy por rá nguejcöjʉ. Bi xoxi hnar ddadyo acuerdo, cja̱ bi zoguiguijʉ‑ca̱, ncja ngu̱ ga xoxi hnar testamento hnar cja̱hni bbʉ ya xní ma da du̱, pa da zoquibi quí ba̱jtzi. Bbʉ mí du̱ car Jesucristo, bi tsjox car ddadyo acuerdo. Nubbʉ, göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xí nzoh ca Ocja̱ pa da cjajpi í ba̱jtzi, bi ttun ca xquí prometebijʉ, ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉ má̱hmɛto cja̱ mí tɛn ca bbɛto ʉr acuerdo, ncja ngu̱guigöjʉ, yʉ to xí nú̱jʉ nʉr ddadyo acuerdo. Xí ccʉzquigöjʉ ca rá nttzo ca ndí tu̱jʉ cja̱ xí ttajcöjʉ hnar ddadyo hmʉy, pa da jogui gu ma grí hmʉpjʉ ca Ocja̱ göhtjo ʉr tiempo. \v 16 Digue hnar testamento, bbʉ ya to xqui pøti ʉ́r dyɛ, i fa̱di, ya xí ndu̱ car cja̱hni ca xí nzogui. \v 17 Cja̱ bbʉ i bbʉjti car cja̱hni ca xí dyøti car testamento, jin te bbe i mu̱hui, bbʉ. Hasta bbʉ ya xtrú ndu̱ car cja̱hni, nubbʉ́, da valebi quí ba̱jtzi cʉ xí ttzoquibi. \v 18 Digue ca bbɛto ʉr acuerdo ya, bbʉ mí tsjox‑cá̱, car Moisés bi möhti zu̱we̱, bi fömbi cár cji, bi xix cʉ cja̱hni pa bi mu̱hui car acuerdo‑ca̱ cja̱ bi fa̱di mí ntju̱mʉy. \v 19 Guejtjo bi nømbi cʉ cja̱hni israelita göhtjo cʉ mandamiento co cʉ pe dda ley. Diguebbʉ ya, bi ga̱h hna tzi dyɛza co hnar tzi mi̱ti ʉr tjɛngui xidyo, bi ga̱ti jár cji cʉ tzi nda̱nitjo co cʉ chivo cʉ xquí bböhti, cja̱ pé bi ga̱ti jar deje, bi ccuaxti göhtjo cʉ cja̱hni. Guejtjo bi ccuaxti car libro ca mí cuati cʉ ley. \v 20 Diguebbʉ ya, car Moisés bi xih cʉ cja̱hni: “Por rá ngue na̱r cji na̱ dár ccuaxtiquijʉ, guí pa̱dijʉ, i ntju̱mʉy na̱r acuerdo na̱ xí ddajcöjʉ ca Ocja̱.” \v 21 Ma ya car Moisés pé bi ccuaxti car cji jar templo gá xifani, co göhtjo cʉ te már bbɛhtzi pʉ mbo. \v 22 Como i ma̱m pʉ jar ley ca bi ttun cʉ cja̱hni israelita, cʉ te i ncupa pʉ jár templojʉ, i nesta da ccuaxtijʉ cor cji, cja̱ bbʉ ji̱na̱, jin gui cca̱hti rá zö ca Ocja̱ cʉ cosa‑cʉ. Guejtjo bbʉ to i ne da mperdonabi ca rá nttzo ca xí dyøte, i nesta di bböhti hnar zu̱we̱, da mfömbi cár cji, cja̱ da jña̱htibi ca Ocja̱. Jøña̱ cor cji i ccʉhtzibi yʉ cja̱hni ca rá nttzo i tu̱jʉ. \s1 El sacrificio de Cristo quita el pecado \p \v 23 Cár templo cʉ cja̱hni israelita co ni cʉ te már bbɛhtzi pʉ mbo, mí nesta di tjojqui co cár cji cʉ dda zu̱we̱ pa di hmʉy limpio, porque cjaatjo mír guati pʉ cʉ möcja̱, mír gojmʉ por rá ngue cʉ pé dda cja̱hni. Car templo‑ca̱ cja̱ co cʉ már bbʉh pʉ mbo, mí muestratjo pa gár pa̱dijʉ ja i ncja ca mero ʉr templo pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱. Nu ca mero ʉr templo ca bí bbʉh pʉ ji̱tzi, mbí nesta cji ca más di ntju̱mʉy ni ndra ngue quí cji cʉ zu̱we̱, como nucʉ́, mí jojqui yʉ cja̱hni xøtzetjo. \v 24 Cam da̱möcja̱jʉ car Jesucristo jin gá ñʉti mbo car lugar rá nttzu̱jpi pʉ jabʉ mí cʉti cʉ möcja̱ israelita. Car templo‑cá̱ bi ttøti hua jar jöy. Múr muestratjo digue ca ntjumʉy ʉr templo ca bí bbʉh pʉ ji̱tzi. Guegue car Jesucristo bi ñʉti mero pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱. Bí bbʉjti pʉ hasta rá pa ya, bí ña̱hui cár Tzi Ta por rá nguejcöjʉ. \v 25 Car da̱möcja̱ ca mí cuati ca Ocja̱ por rá ngue cʉ cja̱hni israelita, cada ncjeya mí cʉti pʉ jar lugar ca mí tsjifi Más Rá Ndo Nttzu̱jpi. Cada ncjeya mí ña̱htibi ca Ocja̱ cár cji cʉ dda zu̱we̱. Nu car Jesucristo, bbʉ mí bböhti, bi dö cár cjitsjɛ, hna veztjo bi ña̱htibi ca Ocja̱. \v 26 Desde bbʉ mí mʉj nʉr mundo, segue xí jña̱htibi ca Ocja̱ quí cji cʉ zu̱we̱, pa di gu̱ti ca rá nttzo ca mí tu̱ yʉ cja̱hni. Nu cʉ zu̱we̱ co quí cji, jí̱ mí cjʉhtzibi ca mí tu̱jʉ, eso, segue mí jña̱htibi ca Ocja̱. Pe bbʉ mí mfömbi cár cji car Jesucristo, nucá̱ ntju̱mʉy bi gʉhtzibi ca rá nttzo ca mí tu̱ yʉ cja̱hni. Bbʉ jin di gʉhtzibi, di nesta di du̱ guegue rá ngu̱ vez. Nu car Jesucristo, hna veztjo bi du̱, bi ña̱htitsjɛ ca Ocja̱ co cár cjitsjɛ, cja̱ nuca̱ bi ntzöhui pa bi gu̱ti göhtjo ca már nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni hua jar mundo. Eso, bbʉ mbú e̱h car Jesucristo, ca Ocja̱ bi guadi bi nzoj yʉ cja̱hni. Ya xí xijquijʉ ja ncja da jogui da ccʉzquijʉ ca dí tu̱jʉ, pa da jogui gu cuatijʉ guegue. \v 27 Xí ma̱n ca Ocja̱, göhtjo yʉ cja̱hni hua jar mundo gu tu̱jʉ hna veztjo. Hna‑hnaaguijʉ gár tu̱jʉ, cja̱ diguebbʉ ya gu cca̱htijʉ car juicio. \v 28 Guejti car Jesucristo, bi du̱ hna veztjo. Bi du̱ pa gá ngu̱ti ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni, göhtjo yʉ to i e̱me̱ guegue. Cja̱ pé du e̱cua jar jöy ca rí cja yo vez. Nubbʉ, ya jim pé da nesta da du̱, como ya xí nguadi xí ngu̱ti ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni. Nubbʉ, du e̱je̱ pa da zix yʉ to i tøhmijʉ, cja̱ da cuajti pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱, pʉ jabʉ da nú̱jʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \c 10 \p \v 1 Por medio car ley ca bi ma̱n car Moisés, ca Ocja̱ bi un cʉ cja̱hni israelita te tzi ngu̱di bendición. Nucʉ, mí tzi jñɛjmi yʉ bendición yʉ xí ddajcöjʉ ca Ocja̱ yʉ pa ya, ca ya xcuá hñe̱h car Jesucristo. Pe más rá ngu̱ cja̱ más rá ndo zö yʉ xí ttajcöjʉ. Nu cʉ bendición mí tzöjʉ cʉ cja̱hni má̱hmɛto, mí ncja ngu̱ hnar muestratjo digue ca xquí promete ca Ocja̱. Nu cár cji cʉ zu̱we̱ cʉ mí bböhti cja̱ mí jña̱htibi ca Ocja̱, jí̱ mí jojquibi quí tzi mʉy cʉ cja̱hni pa di jogui di guatijʉ guegue‑ca̱. Eso, mí nesta cada ncjeya di möhti pé dda zu̱we̱ rá ngu̱. \v 2 Nu quí cji cʉ zu̱we̱‑cʉ, bbʉ di gʉhtzibi ca rá nttzo ca mí tu̱ cʉ cja̱hni, guegue‑cʉ ya jim pé di yojpi di ña̱htibijʉ ca Ocja̱ pé dda zu̱we̱. Porque bbʉ xtrú ccʉhtzibi ca xquí dyøtijʉ, ya jin te di mbe̱nijʉ, bbʉ. \v 3 Cʉ zu̱we̱ cʉ mí bböhti, mí sirvetjo pa di mbe̱mbi cʉ cja̱hni cada ncjeya digue ca mí tu̱jpijʉ ca Ocja̱. \v 4 Cár cji cʉ nda̱ni co cʉ chivo cʉ i bböhti, jin te i bbʉh cár ttzɛdi pa da gʉzquijʉ ca rá nttzo ca dí pɛhtzijʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ. \p \v 5 Por eso, bbʉ ya xi mí ne di hñe̱cua jar jöy car Jesucristo, guegue bi xih cár Tzi Ta nʉr tzi palabra nʉ i cuati pʉ jar salmo: \q1 Nuquiguɛ, ʉm Tzi Taqui, jin tza guí ne pa da jña̱jtiqui quí cji cʉ zu̱we̱ cʉ i bböhti. \q1 Nuquiguɛ, guí ne pa gu döquitsjɛ nʉm vidagö, eso, xcú dyøjtigui hnam cuerpo gá cja̱hni, pa da jogui gu tu̱. \q1 \v 6 Nuquiguɛ, guí cca̱hti, jin tza i sirve cʉ zu̱we̱ cʉ i bböhti cja̱ i jña̱jtiqui pʉ jar altar, como nucʉ, jin gui cjʉhtzibi yʉ cja̱hni ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ. \q1 \v 7 Diguebbʉ ya, pé dú xih cam Tzi Tagö: “Ya xtár magö nʉ jar jöy pa gu øti quer tzi voluntad, como ngu̱ ga ma̱m pʉ jer tzi palabra.” \m Ncjanʉ ga ma̱m pʉ jar Escritura. \v 8 Macja̱ i mandado pʉ jar ley, da jña̱htibi ca Ocja̱ cʉ zu̱we̱ cʉ da ddʉti pʉ jar altar pa dír gʉhtzibi ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni, pe nucʉ́ jin tza i tzøh ca Ocja̱‑cʉ. Eso, car tzi testo bbɛto i xijquijʉ, ca Ocja̱ jin gui joni zu̱we̱ pa da bböhtibi, cja̱ jin gui ne pa da ddʉhtibi zu̱we̱ pʉ jar altar. \v 9 Cja̱ diguebbʉ ya, pé i ma̱n car tzi Jesús: “Ya xtár magö nʉ jar jöy pa gu øti quer tzi voluntad, gu má ña̱jtiqui ca guí ne, nuquɛ, ʉm Tzi Taqui.” Nʉr tzi palabra‑nʉ, i ne da ma̱, car tzi Jesús bi dö cár cuerpo pa bi bböhti, gá mbonihui cʉ zu̱we̱ cʉ mí bböhti bbʉ jim be mbá e̱ guegue. Pe nuya, como ya xí ndu̱ car Jesús, ya jin gui ne car Tzi Ta ji̱tzi da jña̱htibi quí cji cʉ zu̱we̱. \v 10 Bbʉ mí du̱ car tzi Jesucristo, bi mfön cár cji, cja̱ nucá̱ bi joguiguijʉ yʉm tzi mʉyjʉ digue ca rá nttzo ca ndí tu̱jʉ. Hna veztjo bi jña̱htibi ca Ocja̱ cár tzi cji, cja̱ nucá̱ bi ntzöhui pa göhtjo ʉr tiempo. \p \v 11 Nu cʉ möcja̱ cʉ i tɛndijʉ cár religión cʉ judio, cada mpa i pöhtijʉ zu̱we̱ rá ngu̱ pa da ña̱htibijʉ ca Ocja̱, masque cʉ cji‑cʉ, nunca da gʉhtzibijʉ ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni. \v 12 Nu car tzi Jesucristo, bi ña̱htitsjɛ cár cji hna veztjo, pa gá ngu̱ti ca rá nttzo ca xtú øtijʉ, cja̱ ya jim pé da nesta da yojpi. Cja̱ nuya xí ma pʉ ji̱tzi, ya xpí ju̱h pʉ jár jogui dyɛ ca Ocja̱, bí mandadohui. \v 13 Ya bí bbʉj nʉ guegue, bí tøhmi hasta bbʉ xtu e̱h quí contra, da nda̱ndiña̱jmu̱ pʉ jáy hua, da dyøjtibi cár jña̱. \v 14 Ya xí cjuajti cár bbɛfi, como ca bi dyøti guegue bbʉ mí bböhti, bi ntzöhui pa göhtjo ʉr tiempo. Xí ngʉzquijʉ göhtjo ca rá nttzo ca mí bbʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ. Nuya, ca Ocja̱ bí jantiguijʉ ncjahmʉ ya jin te dí tu̱jʉ. \v 15 Guejti car tzi Espíritu Santo i xijcöjʉ, ya xí tjojqui ddadyo yʉm tzi mʉyjʉ. I nzojquijʉ por rá ngue car Escritura. I bbʉh ca hnar tzi parte car Escritura ca i xijcöjʉ ja ncja ga nu̱guijʉ ca Ocja̱ yʉ pa ya: \q1 \v 16 I ma̱n ca Ocja̱: Bbʉ xtu e̱h car pa ca xtú mbe̱ngö, gu xoxibbe hnar ddadyo acuerdo yʉm cja̱hni, \q1 Da mbe̱ntsjɛ cʉm cja̱hni cʉ da hñe̱me̱gui te i ma̱n cʉm mandamiento, ncjahmʉ xtúr tju̱tzi mbo í mʉyjʉ. \q1 Jin da nesta da tju̱x cʉ mandamiento‑cʉ pʉ ja me̱do. \m \v 17 Cja̱ diguebbʉ ya, pé i ma̱n ca Ocja̱: \q1 Gu cjʉhtzibijʉ ca xí dyøtijʉ, cja̱ ya nunca gu mbe̱ngö‑cá̱. \m \v 18 Como ya xí ngʉzquigöjʉ ca Ocja̱ ca ndí tu̱jʉ, ya jin gui nesta te pé da jña̱htibi, pa pé da gʉzcöjʉ ca rá nttzo ca xtú øtijʉ. \s1 Debemos acercarnos a Dios \p \v 19 Nuya, ʉm cjua̱da̱quijʉ, jin te i ccaxcöjʉ pa gu cuatijʉ car Tzi Ta ji̱tzi. Por rá ngue cár tzi cji car Jesucristo, dí pɛhtzijʉ confianza, guegue i cca̱jtiguijʉ rá zö. \v 20 Nuya, dí tɛnijʉ car ddadyo hñu̱ ca xí ddajcöjʉ car Jesús. Como bbʉ mí du̱ guegue, bi gʉhtzi ca mí ccaxcöjʉ pa jin gua cuatijʉ car Tzi Ta ji̱tzi. Má̱hmɛto, mí hna̱x pʉ mbo car tabernáculo hnar cortina ca mí cjoti car lugar ca más már ndo nttzu̱jpi, guehpʉ mero jabʉ már bbʉh ca Ocja̱. Pe bbʉ mí du̱ car Jesús, bi xɛh car cortina‑ca̱, cja̱ bi xojti car lugar ca más már nttzu̱jpi. Bi ncja‑ca̱ pa dár pa̱dijʉ, ya xquí tja̱jqui ca bbɛto ʉr acuerdo. \v 21 Nuya, car Tzi Ta Jesús xí ngoji gá da̱möcja̱, como guegue xí ngʉzquigöjʉ göhtjo ca mí ccaxcöjʉ pa jin gua cuatijʉ car Tzi Ta ji̱tzi. Cja̱ nuya guegue‑ca̱ i nu̱guijʉ ncjahmʉ í ba̱jtziguijʉ, göhtjoguigöjʉ yʉ xtú e̱me̱jʉ. \v 22 Nuya, rí ntzöhui gu cuatijʉ ca Ocja̱ ya, göhtjo mbo ʉm tzi mʉyjʉ. Jin gu yomfe̱nijʉ, gu pa̱dijʉ ntjumʉy xí perdonaguijʉ ca ndí tu̱jʉ. Gu mbe̱nijʉ, guegue xí jojqui rá zö yʉm tzi mʉyjʉ, cja̱ ya jin gu tzöjʉ, má̱s gri tu̱jʉ ca rá nttzo. Guejtjo ya xqui cca̱hti yʉm cuerpojʉ ca Ocja̱, ya xqui bbʉy limpio. Como yʉ to xí xixtje, ncjahmʉ ya xí mʉdi hnar ddadyo hmʉy. \v 23 Ca Ocja̱ da cumpli ca xí prometeguijʉ, cja̱ nugöjʉ i nesta segue gu e̱me̱jʉ car Jesucristo, ncja ngu̱ dá ødejʉ desde jar mʉdi. Jin gu jɛjmʉ ca dár tɛnijʉ. \v 24 Guejtjo i nesta gu mbe̱nijʉ ja ncja gár nzojmʉ cʉm hñohuijʉ, pa gár ma̱jtsjɛjʉ cja̱ pa gár zɛdijʉ gu øtijʉ ca rá zö. \v 25 Jin gu ncjajʉ ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ ya xí tzöyajʉ, ya jim ba e̱jmʉ tsjödi. Nugöjʉ, ngu‑hnaa ngu‑hnaa gu nzojmʉ yʉm mi̱nga̱‑hermanojʉ, pa da zɛdi drí dɛnijʉ car Jesucristo. Gu mbe̱nijʉ, ya xpa e̱ cerca car pa bbʉ pé xtu coh cam Tzi Jmu̱jʉ. \p \v 26 Nugöjʉ, ya xtú conocejʉ nʉr ddadyo palabra digue car Jesucristo. Cja̱ bbʉ pé gu tzanijʉ guegue cja̱ gu ma̱jmʉ, jin te mí ntjumʉy cár tzi cji pa di gu̱ti ca rá nttzo ca xtú øtijʉ, nubbʉ, ya jin tema perdón da ddajcöjʉ ca Ocja̱. Da nesta gu cju̱titsjɛjʉ ca rá nttzo ca xtú øtijʉ, bbʉ. \v 27 Nubbʉ, ya jøntsjɛ car castigo gu tøhmijʉ, bbʉ xta ncja car juicio. Nubbʉ, da cju̱jcöjʉ pʉ jar tzibi ca rá ndo mbʉni, pʉ jabʉ da tjøte göhtjo cʉ xí cja í contra ca Ocja̱. \v 28 Car ley ca bi ma̱n car Moisés már nttzu̱jpi. Hnar cja̱hni ca jin di dyøjti car ley‑ca̱, bbʉ di ccahti yo o jñu̱ testigo, guegue‑cʉ di xih cʉ nzöya, cja̱ di bböhti ca hnaa ca xquí dyøti ca rá nttzo. Jí̱ mí tjɛgui to di mötzi pa jin di ncastiga car cja̱hni‑ca̱. \v 29 Nu car ddadyo acuerdo ca xí ddajcöjʉ cár Ttʉ ca Ocja̱, más rá ndo nttzu̱jpi ni digue car acuerdo ca bi zoguijʉ car Moisés. Nugöjʉ, dí pɛhtzijʉ car palabra ca bi ddajquijʉ cár Tzi Ttʉ ca Ocja̱. Bbʉ gu ɛndijʉ‑cá̱, bbʉ gu ma̱jmʉ jin te i vale o gu tzandijʉ, más drá ndo nzɛdi car castigo da ttaquijʉ ni ndra ngue ca mí ttun cʉ cja̱hni ya má yabbʉ. Guejtjo, bbʉ gu tzandijʉ cár tzi cji ca bi fön car Jesús, ¿cja jin da ttajquijʉ hnar castigo más drá nttzo ni ndar ngue ca bi ttun cʉ ndom titajʉ? Como guebbʉ mí fön car tzi cji car Jesucristo, nubbʉ, bi tsjox car ddadyo acuerdo. Bbʉ gu tzanijʉ car ddadyo acuerdo cja co cár cji car Jesús, i tzʉdi ncjahmʉ dí ntøxtijʉ cár Tzi Espíritu ca Ocja̱, como guegue‑ca̱ i nzojtiguijʉ yʉm tzi mʉyjʉ pa gu e̱me̱jʉ. \v 30 Ya xtí pa̱dijʉ ter bɛh ca̱ xí ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura, i̱na̱: “Nugö, gu castiga cʉ cja̱hni cʉ i øti ca rá nttzo, gu cjajpijʉ da gu̱ti ca xí dyøtijʉ.” Cja̱ guejtjo i bbʉh ca pé hnar parte pʉ jabʉ xí ma̱ guegue: “Ca Ocja̱ da dyøhtibi jujticia yʉ cja̱hni hua jar jöy, da uni cada hnaa como ngu̱ gá dyøte.” \v 31 Rá nzɛdi ca Ocja̱, cja̱ rá nttzu̱jpi. Bbʉ to da ntøxtihui, rí ntzöhui da zu̱ car castigo ca da ttuni. \p \v 32 Nuquɛjʉ, gui mbe̱nijʉ cʉ tiempo cʉ xí tjogui, bbʉ cja ngú hñe̱me̱tjojʉ nʉr ddadyo palabra digue car Jesucristo. Gú tzɛjtijʉ, masque gú tjoguijʉ sufrimiento. Mí tjombiquijʉ tu̱jni, pe nuquɛjʉ, jin gú cjajpijʉ ndu̱mʉy. \v 33 Cʉ ddaaquiguɛjʉ, bi ttʉnquijʉ delante göhtjo cʉ cja̱hni por rá nguehca̱ nguír hñemejʉ car Jesucristo, cja̱ göhtjo te bi tsjihquijʉ. Cja̱ i bbʉhquiguɛjʉ pé ddaa, gú sufrijʉ por rá ngue cʉ dde ir hñohuijʉ cʉ bi ttʉni. Guehca̱ nguír ntzixijʉ‑cʉ, bi ttzanquijʉ hne̱je̱. \v 34 Cʉ hermano‑cʉ, mí cjotijʉ födi, pe nuquɛjʉ, gú jui̱jquijʉ, cja̱ gú resga gú föxjʉ. Guejtjo mí tja̱nqui quir mɛjtijʉ cʉ nguí pɛhtzijʉ, pe jin gú cjajpijʉ ndu̱mʉy. Gú mpöjtijʉ, como ya xi nguí pa̱dijʉ, más rá zö quer tzi tja̱ja̱jʉ ca guí pɛhtzijʉ pʉ jar ji̱tzi ni digue yʉ i bbʉjcua jar jöy, como jin da tjegue göhtjo ʉr tiempo car tja̱ja̱ ca da ttahquijʉ pʉ ji̱tzi. \v 35 Pe nuya, dyo guí yomfe̱nijʉ digue ca gú hñe̱me̱jʉ má̱hmɛto. Gui segue gui tɛnijʉ‑ca̱, pa da ttahqui quer tja̱ja̱jʉ drá tzi zö. \v 36 Jin da dyʉxi ir mʉyjʉ. Gui seguejʉ gui dyøhtibijʉ cár voluntad ca Ocja̱, sa̱nta̱ da ddahquijʉ guegue ca xí prometequijʉ, masque gui tzi sufrijʉ hua jar mundo. \v 37 Como i xijcöjʉ pʉ jar Escritura, i ma̱n ca Ocja̱, i̱na̱: \q1 Ya jin tza i bbɛdi rá ngu̱ tiempo pa pé du e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ. Ya jin du de‑ca̱. \q1 \v 38 Car cja̱hni ca xí hñemegui göhtjo mbo ʉ́r mʉy, dí cca̱htigö rá zö, cja̱ gu un car nzajqui ca jin da tjegue. \q1 Pe bbʉ da go xʉtja cja̱ da jiɛguigui, ya jin gu cca̱hti rá zö, bbʉ́. \m Ncjapʉ ga ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura. \v 39 Nugöjʉ, hermano, jin dár cojmʉ xʉtja, pʉ jabʉ gua bbɛdijʉ, göhtjo co yʉm tzi mʉyjʉ. Nugöjʉ, gu e̱me̱tjojʉ car Jesucristo göhtjo mbo ʉm mʉyjʉ, cja̱ gu pɛhtzitjojʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \s1 La fe \c 11 \p \v 1 Nugöjʉ, dí pa̱dijʉ ntju̱mʉy i bbʉh ca Ocja̱, masque jin dí cca̱htijʉ. Car cja̱hni ca i e̱me̱ ca Ocja̱, göhtjo mbo ʉ́r mʉy, i pa̱di ntju̱mʉy da recibi ca i tøhmi, como xí ma̱n ca Ocja̱ da úni, masque jí̱ bbe i nú̱ ca i tøhmi. \v 2 Nugöjʉ, dí israelitajʉ, ya má yabbʉ mí bbʉh cʉ dda ndom titajʉ cʉ bi hñe̱me̱ ca Ocja̱ göhtjo mbo í mʉyjʉ. Eso, ca Ocja̱ bi cca̱hti rá zö. \p \v 3 Guehca̱ dár e̱me̱jʉ ca Ocja̱, dí pa̱dijʉ guegue bi dyøti nʉr mundo, co göhtjo yʉ i bbʉy, cja̱ bbʉ jí̱ bbe mí ttøti yʉ dí cca̱htijʉ, mí u̱jtjo göhtjo‑yʉ́. Jøntsjɛtjo por rá nguehca̱ gá mandado ca Ocja̱, bi ni̱gui cja̱ bi ncja göhtjo yʉ i bbʉy. Co guejtsjɛ cár ttzɛdi, ca Ocja̱ bi cjajpi bi hmʉy. Jin guá hñe̱je̱ digue tema cosa ca di hmʉ má̱hmɛto. \p \v 4 Car Abel bi hñe̱me̱ ca xquí ma̱n ca Ocja̱, cja̱ bi ña̱htibi cʉ dda quí zu̱we̱ cʉ más már zö. Car Caín guejtjo bi ña̱htibi ca Ocja̱ cʉ ddaa digue cʉ mí pɛhtzi. Nu ca Ocja̱ más bi tzøh ca bi ña̱htibi car Abel ni ndra ngue ca bi ña̱htibi car Caín, como guegue car Abel mí e̱me̱ göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉy. Eso, ca Ocja̱ bi recibi cár ofrenda car Abel, cja̱ bi cca̱hti guegue ncjahmʉ jin te mí tu̱. Ya má yabbʉ bi du̱ car Abel, pe hasta rá pa ya i ddajcöjʉ hnar ejemplo por rá ngue ca bi dyøte, pa gár pa̱dijʉ ja ncja gár e̱me̱jʉ ca Ocja̱ hne̱je̱. \p \v 5 Car Enoc bi hñeme ca Ocja̱, cja̱ bi ttzix pʉ ji̱tzi vivo, nim pa gá ndu̱. Ya jin gá ddöti hua jar jöy, porque ca Ocja̱ ya xquí zitzi. I ma̱m pʉ jar Escritura, menta mí bbʉjti hua jar jöy car Enoc, ca Ocja̱ bi tzøjø, már zö cár vida. \v 6 Bbʉ to i ne da tzøpi ca Ocja̱, i nesta da hñeme, cierto da ncja ca i ma̱. Nu ca to jin gui e̱me̱ ca i ma̱n ca Ocja̱, jin gui tzö da tzøpi. Bbʉ dí ne gu cuatijʉ ca Ocja̱, i nesta gu e̱me̱jʉ, ntju̱mʉy i bbʉ guegue. Guejtjo i nesta gu e̱me̱jʉ, bbʉ gu jonijʉ ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉm mʉyjʉ, da ddajquijʉ hnar tja̱ja̱ rá tzi zö. \p \v 7 Guejti car Noé bbʉ mí ttzofo bi hñeme ca Ocja̱. Guegue ca Ocja̱ bi xifi di ncja cosa cʉ jí̱ bbe mí ncja. Bi xifi di ma di ñu̱xi deje nʉr mundo. Nubbʉ, car Noé bi dyøti ca xquí ma̱n ca Ocja̱. Bi dyøti hnar barco pa gá huete göhtjo co quí familia. Nu cʉ pé dda cja̱hni cʉ mí bbʉjcua jar jöy, masque bi tsjifi te di ncja, jin gá hñeme, ¿cja cierto di ncja‑ca̱? Por eso göhtjo‑cʉ, mí nttzojquitsjɛjʉ gá ndu̱jʉ pʉ jar deje. Nu car Noé bi hñeme ca xquí ma̱n ca Ocja̱, por eso guegue‑ca̱ bi cca̱hti rá zö cja̱ bi un cár vida. \p \v 8 Cja̱ hne̱h car Abraham bbʉ mí ttzofo, bi hñeme ca Ocja̱, cja̱ bi dyøjte. Bi bøm pʉ jabʉ múr mi̱ngu̱, bi ma gá ma pʉ jar lugar pʉ jabʉ xquí xih ca Ocja̱ di uni pa di cjajpi ʉ́r mɛjti. Bi bøm pʉ jabʉ múr mi̱ngu̱ cja̱ bi ma, masque jí̱ mí pa̱di jabʉ guehpʉ drí zøte. \v 9 Bi ma bú hmʉh pʉ jar jöy ca xquí prometebi ca Ocja̱. Pe como jí̱ bbe mí jogui pa di cjajpi ʉ́r mɛjti, bi dyøti cár ngu̱ gá carpatjo, ncjahmʉ jí̱ ndur mi̱ngu̱ pʉ. Car Abraham mí tøhmi di zøti pʉ ca pé hnar jöy más rá ndo zö pa drí hmʉh pʉ göhtjo ʉr tiempo. Guejti car Isaac, ca múr ttʉ car Abraham, co ni car Jacob, ca múr bbɛjto, gueguehui bi dyøtihui quí ngu̱hui gá carpatjo hne̱je̱, cja̱ bi hmʉh pʉ jar jöy ca xquí ma̱n ca Ocja̱, ncjahmʉ di nzøjø‑cja̱hnitjohui, macja̱ ca Ocja̱ xquí xih‑cʉ hne̱je̱ di cjajpi ʉ́r mɛjtihui car jöy‑ca̱. \v 10 Car Abraham bi dyøti cár ngu̱ gá carpatjo, porque mí pa̱di jin di hmʉh pʉ jar jöy‑ca̱ göhtjo ʉr tiempo. Mí tøhmi ncjahmʉ di wem pʉ, di ma drí zøm pʉ ca hnar ciudad ca i bbʉy pa göhtjo ʉr tiempo ca̱ jin da mpu̱ni, gue cár ttzöya ca Ocja̱ pʉ jar ji̱tzi, como car nttzöya‑ca̱ i jñɛjmi hnar ciudad rá tzi zö. \p \v 11 Cja̱ guejti car Sara, ca múr bbɛjña̱ car Abraham, bi hñeme, rá ndo nzɛh ca Ocja̱. Guegue jí̱ mí ønte cja̱ ya xquí nchujchu. Nu ca Ocja̱ bi xifi di uni hnár ba̱jtzi, masque ya xquí tjoh car tiempo. Cja̱ nuya car Sara bi hñeme ca bi xih ca Ocja̱, cja̱ guegue‑ca̱ bi un cár ttzɛdi pa bi ønte. Por rá nguehca̱ gá hñeme ca Ocja̱ di cumpli ca xquí ma̱, bi hmʉh cár ttʉ, gue car Isaac. \v 12 Guejti car Abraham, bbʉ mí hmʉh cár ttʉ, ya xquí ntita rá zö, ya xi má tjeh cár nzajqui. Pe nde̱jma̱ bi hmʉh cár ttʉ, cja̱ bi nxa̱nti rá ngu̱ quí ba̱jtzi car Isaac. Eso, bi hmʉh quí bbɛjto car Abraham, co quí mboxibbɛjto, co pe dda quí ntɛnihui. Bi nxa̱nti rá ngu̱, hasta már ngu̱ ncja yʉ tzø nʉ jar ji̱tzi o ncja cʉ bbomu̱ pʉ jár nttza̱ni car mar. Jin to di jiöti di mede. \p \v 13 Göhtjo yʉ cja̱hni yʉ xtú xihquijʉ, bi du̱jʉ, jim bé mí ttunijʉ car ddadyo nzajqui ca jin da tjegue, masque ya xquí mprometebijʉ. Pe nde̱jma̱ bi mpöjmʉ, como mí pa̱dijʉ, ntjumʉy di ncja ca xquí promete ca Ocja̱. Masque mí bbɛdi rá ngu̱ tiempo pa di zʉh ca xquí tsjifi, bi ba̱dijʉ, cierto di ncja‑ca̱. Ncjahmʉ ya xi mí jantijʉ ya xní ncja, cja̱ bi mpöjmʉ. Cʉ cja̱hni‑cʉ mí pa̱di, jí̱ mí mi̱ngu̱jʉ hua jar jöy, pe má tjojtijʉ hua jar mundo pa drí zønijʉ nʉ jar ji̱tzi. \v 14 Cʉ cja̱hni cʉ i ma̱, jin gui mi̱ngu̱jʉ hua jar mundo, jí̱ rí ma ʉ́r mʉyjʉ yʉ i cja hua, como i joni pé hnar jöy más drá zö, cja̱ bbɛjtjo da zøtijʉ pʉ jabʉ rí ma. \v 15 Cʉ cja̱hni‑cʉ, bbʉ di ma ʉ́r mʉyjʉ yʉ cosa hua jar mundo, di jogui di ma drí gojmʉ pʉ jabʉ güí hñe̱jmʉ cja̱ jin di jionijʉ ca pé hnar jöy. \v 16 Pe gueguejʉ mí jonijʉ ca hnar nttzöya más drá zö, gue cár nttzöya ca Ocja̱ pʉ jar ji̱tzi. Como mí jonijʉ ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉ́r mʉyjʉ, mí tti̱htzibi‑ca̱ por rá ngue quí vidajʉ. I fa̱di toca̱ i tɛn cʉ cja̱hni cʉ i bbʉpjʉ ncjapʉ, eso, i tzøpijʉ ca Ocja̱. Guegue‑ca̱ ya xí jojquibi cár nttzöya rá zö pʉ jabʉ drí tzöyajʉ. \p \v 17-18 Car Abraham bi segue bi hñeme ca Ocja̱. Nu ca Ocja̱ bi dyøhtibi hnar prueba, bi dyöjpi di dö cár ttʉ pʉ xøtze car altar ncja hnar zu̱we̱. Car Abraham bi dö car Isaac, ya xi mír ma di möhti. Macja̱ mí jøntsjɛ cár ttʉ‑ca̱, cja̱ mí gue car Isaac ca xquí ma̱n ca Ocja̱ di ndo nxa̱nti, pa drí ni̱gui rá ngu̱ quí familia car Abraham, nde̱jma̱ bi dö car Isaac pʉ jar altar. \v 19 Car Abraham mí pa̱di, ca Ocja̱ i pɛhtzi poder hasta da xoxi hnar ánima. Cja̱ mí mbe̱ni mbo ʉ́r mʉy, bbʉ di möhti car Isaac, ca Ocja̱ pé di cjajpi di jña̱ ʉ́r jña̱. Digue car Isaac, i jogui gu ma̱jmʉ, ncjahmʉ bi du̱‑ca̱ cja̱ pé bi yojpi bi jña̱ ʉ́r jña̱. Como ya xti möhti cár ta bbʉ mí nccahtzi, cja̱ pé gá recibi, pé bi ncjadi ʉ́r nzajqui cár ttʉ. \p \v 20 Guejti car Isaac bi hñeme ca Ocja̱. Guegue bi xih quí ttʉ, car Jacob co ni car Esaú, ca Ocja̱ di uni gueguehui cʉ bendición cʉ xquí prometebi quí familia car Abraham. \v 21 Guejti car Jacob bi hñeme ca Ocja̱. Bbʉ ya xi mír ma di du̱, guegue bi nzoh cʉ yojo quí bbɛjto, tzʉdi, quí ttʉ car José, cja̱ bi prometebi cʉ bendición cʉ xquí ma̱n ca Ocja̱. Car Jacob már ntøh cár tøjø, cja̱ bi nzoh ca Ocja̱, bi dyöjpi di bendecibi cʉ yojo quí bbɛjto‑cʉ. \v 22 Guejti car José bi hñeme ca Ocja̱ di cumpli ca xquí ma̱. Bbʉ ya xi mír ma di du̱, bi xih cʉ cja̱hni israelita, ya xi mbá e̱h car pa bbʉ xti bøni gueguejʉ pʉ jar jöy Egipto, ncja ngu̱ xquí ma̱n ca Ocja̱. Bi mandado car José, bbʉ xti ncja‑ca̱, di du̱htzibijʉ quí ndodyo, du öguijʉ pʉ jar jöy pʉ jabʉ drí zøtijʉ. \p \v 23 Guejti cár ta ʉ́r me car Moisés, bi hñemehui ca Ocja̱. Bbʉ mí hmʉh cár tzi ba̱jtzi, múr Moisés, bi hña̱guihui pa jin di bböhti. Jñu̱zna̱ gá hña̱guihui. Porque bi cca̱htihui már tzi zö car ba̱jtzi, cja̱ jin gá cjajpihui ncaso ca xquí mandado car rey. Guegue‑ca̱ xquí mandado pa di bböhti göhtjo cʉ tzi wɛne cʉ mí hñøjø, í ba̱jtzi cʉ cja̱hni israelita. \v 24 Cja̱ guejti car Moisés, bbʉ ya xquí te, ya jin gá ne di tsjifi ʉ́r ttʉ cár tti̱xu̱ car rey pʉ jar jöy Egipto, masque guegue‑ca̱ xquí tede. Nu car Moisés mí e̱me̱ ca Ocja̱, cja̱ mí ne di hmʉbi quí cja̱hni‑ca̱. \v 25 Guegue mí pa̱di, jí̱ múr mi̱ngu̱ pʉ Egipto, cja̱ bi wem pʉ jár ngu̱ car rey, pʉ jabʉ xquí te, pa gá ndɛn cʉ cja̱hni israelita, cja̱ bi sufri co nicʉ́. Nucʉ́, mí ndo ttʉnijʉ, como mí cja̱hni ca Ocja̱. Car Moisés bi wem pʉ jár ngu̱ car rey, pʉ jabʉ mí jnu̱ rá zö cja̱ jin te mí faltabi. Jin gá ne gá ndøhmi pʉ, como jin gá ne di ntzixihui cʉ cja̱hni cʉ mí øtijʉ ca rá nttzo. \v 26 Guegue bi juajni di dɛn quí cja̱hni ca Ocja̱, macja̱ mí ttʉnijʉ. Jin gá ne gá ndøhmi pʉ jár ngu̱ car rey, pʉ jabʉ di ttzoquibi göhtjo cʉ riqueza cʉ mí cja pʉ. Cʉ mi̱ngu̱ pʉ Egipto mí ʉhui car Moisés. Ncjadipʉ car Cristo hne̱je̱, mí ttʉtzö bbʉ mí bbʉjcua jar jöy. Nu car Moisés mí pa̱di, bbʉ di dɛn ca Ocja̱, guegue‑ca̱ di uni hnár tja̱ja̱ más drá zö ni digue cʉ riqueza cʉ di zoquibi car rey. \v 27 Ca mír hñeme ca Ocja̱ car Moisés, bi bøm pʉ jar jöy Egipto. Jin gá nzu̱ ca mír tsjeyabi car rey, pe segue mí mbe̱ni ja ncja dír möx quí mi̱nga̱‑israelitajʉ, como mí pa̱h car Moisés, rá ndo nzɛdi ca Ocja̱, masque jin dí cca̱htijʉ, cja̱ jin tza mí nzɛh car rey ca mí mandado pʉ. \p \v 28 Car Moisés, ca mír hñeme ca Ocja̱, bi mandadobi quí mi̱nga̱‑israelita bi dyøtijʉ ncja ngu̱ gá ma̱n ca Ocja̱ pa di jogui di wenijʉ pʉ jar jöy Egipto. Bi ccuaxtijʉ cár cji cʉ dɛjti cʉ xquí bböhti, pʉ jáy goxtji quí ngu̱jʉ, pa jin di ñʉti pʉ ca hnar ángele ca mbá ja̱ car castigo gá du̱. Car ángele‑cá̱, göhtjo cʉ ngu̱ pʉ jabʉ bi ñʉti, bi möhtibi cár da̱ba̱jtzi cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉh pʉ. \v 29 Cja̱ guejti cʉ cja̱hni israelita, ca mír hñemejʉ ca Ocja̱, bi bønijʉ pʉ jár jöy Egipto, bi ddaxjʉ car deje ca i tsjifi Mar Rojo. Ca Ocja̱ bi xojquibijʉ hnar hñu̱ pʉ jar deje, cja̱ bi hui̱tijʉ jar madé, ncjahmʉ dur jöy dár hñoni. Nu cʉ́m Egipto, bbʉ mí ñʉtijʉ pʉ pa di zʉh quí cja̱hni ca Ocja̱, gueguejʉ göhtjo bi du̱jʉ pʉ jar deje. \p \v 30 Cʉ cja̱hni israelita, ca mír hñemejʉ ca Ocja̱ di cumpli ncja ngu̱ gá ma̱, guejtjo bi bbötijʉ jáy nttza̱ni car ciudad Jericó. Bi zʉh cʉ yojto mpa gá bbötijʉ jáy cjoti car jñi̱ni‑ca̱. Cja̱ ca rá yojto mpa ya, bi yøte göhtjo cʉ cjoti cʉ mí coti car ciudad. Nubbʉ, cʉ israelita bi ñʉtijʉ pʉ, bi da̱pi quí contrajʉ. \v 31 Cja̱ guejti car Rahab, masque múr ma̱ña̱so bbɛjña̱, bi hñeme más rá nzɛh ca Ocja̱, cja̱ cierto di ncja ca xquí ma̱. Como mí tzu̱ ca Ocja̱, bi möx cʉ yojo hñøjø cʉ́m Israel cʉ mí tjoni pa di bböhti. Bi hña̱h pʉ jár ngu̱ pa jin gá ddöti‑cʉ. Eso, jin gá bböhti car Rahab bbʉ mí ñʉtijʉ jar jñi̱ni Jericó cʉ cja̱hni israelita. Nu cʉ pé dda cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ, ntero bi möhtijʉ‑cʉ́. \p \v 32 ¿Te tza más gu xihquijʉ digue cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉh cʉ cjeya cʉ xí tjogui cja̱ mí e̱me̱jʉ ca Ocja̱, göhtjo mbo ʉ́r mʉyjʉ? Ya jin da zʉ ʉr tiempo pa gu xihquijʉ ter bɛh ca̱ mí øte göhtjo‑cʉ. Mí bbʉh car Gedeón, co ni car Barac, co ni car Sansón, co ni car Jefté. Mí bbʉh car David, car Samuel, co ni cʉ pé dda profeta. \v 33 Cʉ cja̱hni‑cʉ, ca mír hñemejʉ ca Ocja̱ di dyøti ca xquí ma̱, bi da̱jmʉ cʉ pé dda nación cʉ mí contrabijʉ. Guejtjo mí bbʉh cʉ ddaa cʉ mí e̱me̱jʉ ca Ocja̱ cja̱ mí öjpijʉ di uni mfe̱ni rá zö pa di mandadobi cʉ cja̱hni israelita. Cja̱ mí bbʉh cʉ pé ddaa‑ya cʉ bi hñemejʉ ca Ocja̱, cja̱ guegue bi mötzi ncja ngu̱ xquí promete, bi uni ca mí jonijʉ. Guejtjo mí bbʉh ca hnaa ca bi ttɛnti pʉ jár gora cʉ león. Nu ca Ocja̱ bi mötzi, bi ccax cʉ león pa jin te gá cjajpi. \v 34 Guejtjo mí bbʉh cʉ pé ddaa cʉ bi bboti pʉ jar horno, bi zɛjti car tzibi ca már ndo fʉ́m pʉ, cja̱ jin gá nza̱tijʉ. Cja̱ cʉ pé ddaa ya, ya xti bböhti co cjuay, nu ca Ocja̱ bi mötzi pa bi ddajmʉ, jin gá bböhtijʉ. Guejti cʉ ddaa cʉ jí̱ mí nzɛdi, ca Ocja̱ bi un cár ttzɛdi, cja̱ gueguejʉ bi da̱pi quí contra cʉ mí ntu̱jnijʉ, bi døjna̱ddijʉ. \v 35 Guejtjo mí bbʉh cʉ dda bbɛjña̱ cʉ bi hñeme ca Ocja̱ pa di xox quí ánimajʉ, macja̱ ya xquí du̱jʉ, cja̱ ca Ocja̱ bi xotzi. \p Cja̱ mí bbʉh cʉ pé dda cja̱hni rá ngu̱ cʉ mí ttʉni por rá nguehca̱ mír dɛnijʉ ca Ocja̱. Mí tsjijmʉ, bbʉ di jiɛjmʉ ca mír hñemejʉ ca Ocja̱, di tjɛgui di hmʉy, ya jin di ttʉnijʉ. Pe gueguejʉ jin gá ne gá jiɛjmʉ, hasta gá bböhtijʉ, como mí pa̱dijʉ, di recibijʉ hnar vida más rá zö bbʉ xta nantzi cʉ ánima. \v 36 Cja̱ mí bbʉh cʉ pé ddaa cʉ mí ttøhtibijʉ ʉr burla cja̱ mí tjʉhmijʉ, co pé ddaa cʉ mí hna̱tijʉ co cadena cja̱ mí cjotijʉ já födi. \v 37 Cja̱ guejtjo mí bbʉh cʉ ddaa cʉ bi bböhti gá me̱do, cja̱ co pé ddaa cʉ bi tjɛjquibi madé quí cuerpo co tjɛgui. Bi ttøhtibijʉ tu̱jni pa di cjajpi di jiɛjmʉ ca Ocja̱. Cja̱ mí bbʉh cʉ ddaa cʉ bi bböhti gá cjuay, co pé ddaa cʉ segue mí dyojʉ, mír hñe̱jmʉ, mír möjmʉ, como jí̱ mí tjɛgui di hmʉh pʉ jáy ngu̱jʉ. Jin te mí ca̱jʉ da̱jtu̱, jøntsjɛ quí xifani dɛjti co quí xifani chivo mí jejʉ. Mí ndo probejʉ, mí ndo sufrijʉ por rá ngue cár palabra ca Ocja̱, cja̱ jin to gá mötzi. \v 38 Cʉ cja̱hni‑cʉ, ncjahmʉ jí̱ mí mi̱ngu̱jʉ hua jar mundo. Mí mi̱ngu̱jʉ pʉ ji̱tzi, eso, bi ttʉtzöjʉ hua jar mundo. Cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí e̱me̱ ca Ocja̱ bi xijmʉ, jí̱ mír ntzöhui di tjɛgui di hmʉpjʉ hua jar jöy. Mí ddøjna̱ddijʉ, eso, mí dyo, mí pöjmʉ pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Mí pøxjʉ́ pʉ ja ttøø, mí bbʉpjʉ pʉ já cueva, cja̱ mí tzöyajʉ pʉ já jñe̱, co pʉ jabʉ i jñajqui cʉ ndo me̱do. \p \v 39 Göhtjo cʉ cja̱hni‑cʉ mí e̱me̱ ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉ́r mʉyjʉ, cja̱ ca Ocja̱ bi cca̱hti rá zö, ncjahmʉ jin te mí tu̱jʉ. Mí tøhmijʉ di ttun car nzajqui ca jin da tjegue, pe nde̱jma̱ jin gá nu̱jʉ hua jar jöy jabʉ drí hñe̱h car nzajqui‑ca̱. Bi du̱‑cʉ́ ante que di ni̱gui ca hnaa ca mí tøhmijʉ. \v 40 Como ya xquí mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi jin di mɛjni cár Tzi Ttʉ hua jar mundo hasta yʉ pa yʉ dí bbʉpjʉ ya. Cja̱ nuya, göhtjoguigöjʉ como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ car Jesucristo, ya xtú nu̱jʉ ca bi prometeguijʉ ca Ocja̱. Guejti cʉ ddaa cʉ jin gá nzʉdi di cca̱htijʉ guegue, ya xí nu̱jʉ pʉ ji̱tzi ca mí tøhmijʉ hua jar jöy. \s1 Fijemos la mirada en Jesús \c 12 \p \v 1 Nugöjʉ, ya xtú nu̱jʉ ca hnaa ca mí ne di cca̱htijʉ cʉ cja̱hni cʉ mí e̱me̱ ca Ocja̱ ya má yabbʉ, eso, gu mbe̱nijʉ car ejemplo ca bi zoguijʉ‑cʉ́, gu e̱me̱jʉ ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉm mʉyjʉ, ncja ngu̱ nguá hñeme‑cʉ. Gu tzojmʉ hnanguadi göhtjo ca rá nttzo cja̱ co göhtjo cʉ pé dda cosa cʉ di ccaxquijʉ pa jin gua tɛnijʉ car Jesucristo. Gu ju̱ti ʉm mʉyjʉ pa jin gu cojmʉ pʉ madé ʉr hñu̱. \v 2 Guejtjo gu mbe̱nijʉ car Jesús, ja ncja gá hmʉjcua jar mundo, pa gu tɛnijʉ guegue. Bbʉ ndú fʉdi ndú e̱me̱jʉ, dú cuatijʉ jár dyɛ, cja̱ dí pa̱dijʉ, guejtjo da möxquigöjʉ guegue pa gu tzønijʉ pʉ jabʉ xí nzøni. Car Jesús bi zɛjti göhtjo ca mí ncjajpi, pa bi dyøhtibi cár tzi voluntad ca Ocja̱. Bi zɛjti hasta car hmɛtzö ca bi ttøhtibi bbʉ mí ddøti pʉ jar ponti. Como mí pa̱di, bbʉ di zɛjti car du̱, di jogui di uni rá ngu̱ cja̱hni car nzajqui ca jin da tjegue. Di ncjapʉ di cjajʉ rá ngu̱ quí ba̱jtzi ca Ocja̱, cja̱ nubbʉ́, di ndo mpöjtsjɛ car Jesús co cár Tzi Ta ji̱tzi. Eso bi zɛjti bbʉ mí bböhti, cja̱ bi ma guí mi̱h pʉ jár jogui dyɛ ca Ocja̱, pʉ jabʉ i tti̱htzibi. \p \v 3 Nuquiguɛjʉ, gui mbe̱nijʉ car ejemplo ca bi zoguijʉ car Jesús. Cʉ cja̱hni cʉ mí ndu̱jpite bi cjajpijʉ guegue ndu̱ntji cosa rá nttzo. Nu car Jesús, bi zɛjtitjo hasta bbʉ mí du̱. Cja̱ nuquɛjʉ, i nesta gui ncjadijʉ pʉ hne̱je̱. Jin da bo ir cuɛjʉ, nim pa da ga̱xi ir mʉyjʉ pa gui tɛnijʉ car tzi Jesús. \v 4 Cierto, guí tzi tzɛjtijʉ ca i ncjahquijʉ pa jin gui dyøtijʉ ca rá nttzo, pe jim be guír tu̱jʉ. Nu ca guí sufrijʉ, jin gui jñɛjmi ca bi sufri car tzi Jesús. \v 5 ¿Cja huá ya xcú da̱be̱nijʉ car palabra ca xí xihquijʉ ca Ocja̱? Guegue i nzohquijʉ ncjahmʉ í ba̱jtziquijʉ. I ma̱ ncjahua pʉ jar Escritura: \q1 Nuquɛ, ʉm tzi ttʉqui, dyo guí tzán ca Ocja̱ ca rí ddahqui hner castigo, como xí ddahqui‑ca̱ pa gui nxödi gui dyøti ca rá zö. \q1 Eso, jin da ga̱xi ir mʉy bbʉ xta jiɛqui gui sufri ca rá ʉ. \q1 \v 6 Porque guegue i nzoj yʉ to i ma̱di, \q1 Cja̱ i castiga göhtjo cʉ to xí cjajpi í ba̱jtzi. \m \v 7 Nuquiguɛjʉ, gui tzɛjtijʉ car castigo ca ba pɛnquijʉ ca Ocja̱, cja̱ gui ntzohmijʉ te i ne da ma̱n‑ca̱. Como i nú̱quijʉ ca Ocja̱ ncjahmʉ mero í ba̱jtziquijʉ. ¿Cja di bbʉ ba̱jtzi cʉ jin di castiga quí ta? Göhtjo yʉ to i hñi̱ ba̱jtzi i nesta da nzofo cja̱ da castiga pa da dyøjtijʉ ca i ma̱n cár ta ʉ́r me. \v 8 Guejti ca Ocja̱ i castiga göhtjo yí ba̱jtzi. Nuquɛjʉ, bbʉ jin gui castigaquijʉ ca Ocja̱, nubbʉ, jí̱ í ba̱jtziquijʉ, bbʉ. I pøni ncjahmʉ hnahño ca to í ba̱jtziquijʉ. \v 9 Bbʉ ndí ba̱jtzigöjʉ, mí castigaguijʉ cʉm tajʉ hua jar jöy, cja̱ ndí øjtijʉ‑cʉ. Hni̱xjma̱ja̱ ca Ocja̱, cam Tzi Tajʉ pʉ ji̱tzi, ¿dyoca̱ jin gu ju̱hpijʉ ndumʉy car castigo ca i ddajcöjʉ pa ncjapʉ grá hmʉpjʉ rá zö, cja̱ grá mpöjmʉ guegue. \v 10 Cʉ tengu̱ cjeya cʉ mí mandadoguijʉ cʉm ta ʉm mejʉ hua jar jöy, mí ddajquijʉ castigo ncja ngu̱ nguá mbe̱ni mír ntzöhui, pa gua nxödijʉ gua øtijʉ ca mí ne guegue‑cʉ. Nu cam Tzi Tajʉ ji̱tzi i ddajquijʉ castigo pa gu nxödijʉ gu øtijʉ ca rá zö, cja̱ pa gu jɛjmʉ göhtjo ca rá nttzo. Nxøgue rá zö ca Ocja̱, cja̱ i ne guegue pa gu ncjajʉ pʉ. \v 11 Car hora ca i ttajquijʉ car castigo, cierto jin dí tzøjmʉ, como dí sentijʉ rá ndo ʉ. Nu cʉ cja̱hni cʉ xí mba̱di te rá nguehca̱ rí ttun car castigo, bbʉ ya xí tjoj ya cá̱, nubbʉ, i øtijʉ ncja ngu̱ ga ne ca Ocja̱, cja̱ i ju̱ í mʉyjʉ, i mpöjmʉ ca Ocja̱, bbʉ. \s1 El peligro de rechazar la voz de Dios \p \v 12 Nuquiguɛjʉ ya, gui dyødejʉ‑nʉ. Gui jiɛjmʉ car da̱jni, gui zɛdijʉ pa gui tɛnijʉ car Jesucristo. Dyo guí yomfe̱nijʉ, cja̱ jin da dyʉxi ir mʉyjʉ. \v 13 Gui jionguɛjʉ ya car hñu̱ ca ncjua̱ni, cja̱ gui tɛnijʉ‑ca̱, pa ya jim pé gui yojpi gui wembijʉ jár hñu̱ ca Ocja̱ cja̱ pa jin da ngu̱jqui car castigo ca da ttahquijʉ. \p \v 14 Gui mbe̱nijʉ ja grí hmʉpjʉ rá zö cʉ pé dda cja̱hni. Cja̱ gui jiɛjmʉ göhtjo ca rá nttzo, como cʉ cja̱hni cʉ jin gui pɛhtzijʉ car ddadyo hmʉy cja̱ jin gui jɛjmʉ ca rá nttzo, jin da cca̱htijʉ ca Ocja̱. \v 15 Gui mfödijʉ pa jin to da wembi ca Ocja̱, porque bbʉ to da jiɛj nʉ́r hñu̱ ca Ocja̱, ya jin gui tzö da ttun cʉ bendición cʉ i ne da ddajcöjʉ guegue. Como bbʉ to di ma̱, jin gui tzö nʉ́r hñu̱ car Jesucristo, cja̱ di dyɛy, puede da jiöti cʉ cja̱hni cʉ i yojmi. Nubbʉ, di jñɛjmi hnar paxi dur venenoso, como di ndo dyøhtibi daño cʉ to pé di ntzixihui car cja̱hni‑ca̱. \v 16 Nuquɛjʉ, como ngu̱ guir hñemejʉ, jin da hmʉbi hnar bbɛjña̱ co hnar hñøjø cʉ jí̱ xtrú ntja̱jtihui. Jin gui dyøhtibijʉ ncaso quir nttzomfe̱ni cʉ i ne da jiöhquijʉ, pe gui jñu̱hpijʉ ndumʉy cʉ bendición cʉ rí hñe̱h ca Ocja̱, pa gui jña̱jʉ‑cʉ. Jin to da ma̱, jin te i mu̱hui‑cʉ como jin gui ni̱gui. Guehca̱ bi ma̱n car Esau, ca múr da̱ba̱jtzi car Isaac. Bi zandi car herencia rá nojo ca mí toca guegue, cja̱ bi pötibi hnar moji ʉr lanteja, bi ún cár cjua̱da̱ ca múr menor. \v 17 Nuquiguɛjʉ, ya xquí pa̱dijʉ te pé bi ncja. Car Esaú, bbʉ mí dyöjpi cár ta di un car bendición más rá zö ca mí tocabi, ya jin gá ttuni. Bi nccaxtjo, masque bi ndo nzoni rá ngu̱. Ya jin gá ndöti te pé di dyøte pa di ttun cʉ bendición cʉ xquí zantjo cja̱ xquí mö. Eso, dí xihquijʉ, jin gui jiɛjmʉ ca grí hñemejʉ ca Ocja̱, pa jin da bbɛh cʉ bendición cʉ i ne da ddahquijʉ. \p \v 18 Bbʉ mí ttun ca bbɛto ʉr acuerdo cʉ cja̱hni israelita, bi bøx car Moisés pʉ jar ttøø ca i tsjifi ʉr Sinaí, cja̱ bú ña̱hui ca Ocja̱. Diguebbʉ ya cʉ cja̱hni israelita bi guatijʉ pʉ jár ndʉy car ttøø. Nubbʉ, bi hmɛxu̱y rá zö, bi ndo ndʉ cʉ gu̱y már ndo mpotji, mí ndo juɛx car rayo, cja̱ bi ndo ñʉntzi. Göhtjo‑cʉ bi ncja pa bi ni̱gui te tza rá ndo nttzu̱jpi ca Ocja̱. \v 19 Diguebbʉ ya, cʉ cja̱hni israelita bi dyødejʉ mbí jʉxi hnar trompeta pʉ jar ttøø, mí ndo ni̱gui nzajqui, cja̱ pé bi dyødejʉ cár jña̱ ca Ocja̱, mbí nzojmʉ pʉ jar ttøø, cja̱ bi ndo ntzu̱jʉ bbʉ. Bbʉ mí dyødejʉ car jña̱‑ca̱, cʉ cja̱hni bi ndo ttzi̱nijʉ car Moisés di dyöjpi ca Ocja̱ pa ya jim pé di yojpi di nzojmʉ. \v 20 Ya jí̱ mí ne cʉ cja̱hni di ttzojmʉ, como mí tzu̱jʉ bbʉ mí tsjijmʉ már ndo nttzu̱jpi car ttøø‑ca̱, hasta jin di tjɛgui to di ñʉti pʉ, nim pa di jiɛguijʉ di ñʉti tema zu̱we̱. Cja̱ bbʉ di ñʉti tema zu̱we̱, di nesta di bböhti gá me̱do o gá lanza. \v 21 Cja̱ exque bi ndo pih cʉ cja̱hni‑cʉ, bi ndo ntzu̱jʉ, hasta guejtsjɛ car Moisés bi ma̱: “Dí ndo ntzu̱gö, hasta dí jua̱.” Guehcá̱ bi ncja‑cá̱ bbʉ mí ttun cʉ cja̱hni israelita ca bbɛto ʉr acuerdo. \p \v 22 Nugöjʉ, car ddadyo acuerdo ca xí ttajquijʉ, jin gui jñɛjmi ca bbɛto ʉr acuerdo. Nu car ddadyo acuerdo i ddajquijʉ derecho gu cuatijʉ mero pʉ jabʉ i bbʉh car Tzi Ta ji̱tzi. Ncjahmʉ ya xtú cuatijʉ car ttøø ca i tsjifi ʉr Sión, pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱, cja̱ guejtjo i tsjifi ʉr ddadyo ciudad Jerusalén ca bí bbʉh pʉ ji̱tzi. ʉ́r nttzöya ca Ocja̱ cja̱ nuca̱ i bbʉy pa göhtjo ʉr tiempo. Pʉ jabʉ xtú cuatijʉ, i bbʉ rá ndo ngu̱ mil cʉ ángele. Xí mpɛjnijʉ pʉ cja̱ i xöjtibijʉ ca Ocja̱. \v 23 Guejtipʉ i bbʉh cʉ pé dda quí ba̱jtzi ca Ocja̱, cʉ bí ju̱x quí tju̱ju̱jʉ pʉ ji̱tzi cja̱ ya xí nzøtijʉ pʉ. Nugöjʉ, ncjahmʉ ya xtú cuatijʉ cam Tzi Tajʉ mbo ji̱tzi hne̱je̱. Guegue‑ca̱ i ncja ngu̱ hnar nzöya ca da jña̱nquijʉ ʉr huɛnda, göhtjoguigöjʉ, yʉ cja̱hni hua jar jöy. Xtú cuatijʉ pʉ jabʉ bí bbʉh cʉ cja̱hni cʉ mí tɛn ca Ocja̱ cʉ cjeya cʉ xí tjogui, cja̱ ya xí ndu̱. Nucʉ, ca Ocja̱ ya xí cuajti cja̱ ya xí jojqui rá zö, eso, ya jin te i tu̱jʉ ya. \v 24 Guejtjo xtú cuatijʉ car Tzi Jesús. Guegue bi xox car ddadyo acuerdo ca bi zoguiguijʉ, cja̱ xí ngoji por rá nguejcöjʉ. Bbʉ mí fön cár cji car Jesús bi cjajpi ntjumʉy car ddadyo acuerdo, cja̱ nuca̱ i xijcöjʉ, ya xí ccʉzquijʉ ca rá nttzo ca xtú øtijʉ. Nu car Abel, bbʉ mí mfömbi cár cji guegue, ca Ocja̱ bi xih ca hnaa ca xquí möhti, jin di perdonabi ca xquí dyøte. \p \v 25 Nuquiguɛjʉ, gui mbe̱nijʉ te tza i mu̱hui car ddadyo acuerdo ca xí ttajcöjʉ, cja̱ gui mfödijʉ pa jin gui dyɛjmʉ, como por medio car ddadyo acuerdo, i nzojcöjʉ ca Ocja̱ yʉ pa ya. Cʉ cja̱hni israelita cʉ jin gá dyødejʉ ca bbɛto ʉr acuerdo, jin gá mbøndijʉ libre. Nde̱jma̱ bi ncastigajʉ, como xcuí hñe̱h ca Ocja̱ car acuerdo‑ca̱ hne̱je̱. Ca Ocja̱ bi nzoh car Moisés, bi xifi ja mí ncja ca bbɛto ʉr acuerdo, cja̱ guegue pé bi xih cʉ cja̱hni israelita, macja̱ múr cja̱hnitjo hua jar jöy. Nugöjʉ, yʉ pa ya, guejtsjɛ ca Ocja̱ i nzojcöjʉ desde guehpʉ ji̱tzi por medio cár Tzi Ttʉ. I nesta gu ju̱hpijʉ ndu̱mʉy ca i xijquijʉ, porque bbʉ gu jɛjmʉ‑ca̱, jin gu pøndijʉ libre. \v 26 Bbʉ mí ttun car Moisés ca bbɛto ʉr acuerdo, ca Ocja̱ bi cjajpi bi ndo hño car hña̱mijöy, como bi jua̱ti nʉr mundo. Cja̱ nuya, pé i xijquijʉ te pé da ncja. I ma̱m pʉ jar libro ca bi dyøti car profeta, i̱na̱: “Pé gu yojpi gu jua̱ti nʉr jöy, göhtjo co nʉr ji̱tzi.” \v 27 Como xí ma̱n ca Ocja̱, pé da yojpi da jua̱ni göhtjo, dí pa̱dijʉ, bbʉ pé xtu e̱h car Jesucristo, da mpuni göhtjo yʉ cosa yʉ dí cca̱htijʉ hua jar mundo. Jøña̱ quí mɛjti ca Ocja̱, da hmʉy pa göhtjo ʉr tiempo, cja̱ nucʉ́, da goji, como jin gui tzö da mpun‑cʉ́. \v 28 Nu car jöy ca da ddajquijʉ ca Ocja̱, pʉ jabʉ gu hmʉpjʉ guegue, guehpʉ bí mandado, cja̱ jin da mpun car jöy‑cá̱ pa göhtjo ʉr tiempo. Eso, gu öjpijʉ mpöjcje ca Ocja̱ por rá ngue car herencia ca xí ddajquijʉ, como jin da mpun‑ca̱ hne̱je̱. Guejtjo, gu cca̱htijʉ jøña̱ guegue mbo ʉm tzi mʉyjʉ, cja̱ gu jonijʉ ja grá hmʉpjʉ pa gu tzøpijʉ. Gu mbe̱nijʉ te tza rá nttzu̱jpi ca Ocja̱, cja̱ gu ndo i̱htzibijʉ‑ca̱. \v 29 Como guegue i jñɛjmi ncja hnar tzibi ca da wejque göhtjo ca rá nttzo pa da nzø. \s1 Cómo agradar a Dios \c 13 \p \v 1 Nuya, pé dí xihquijʉ, gui segue gui ma̱jtsjɛjʉ, como guí göhtjojʉ guí ncjua̱da̱jʉ. \v 2 Cja̱ guejtjo, i nesta gui nú̱jʉ rá zö cʉ to i tzøh pʉ jer ngu̱jʉ gá visita. Como mí bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ mí cuajti visita pʉ jáy ngu̱jʉ hne̱je̱ cja̱ mí föxjʉ, pe nucʉ, xcuí hñe̱jmʉ ca Ocja̱, cja̱ mí ángele‑cʉ́. \p \v 3 Guejtjo, gui mbe̱nijʉ cʉ hermano cʉ i cjotijʉ gá preso por rá ngue nʉ́r palabra ca Ocja̱, cja̱ gui föxjʉ, ncjahmʉ guehquɛjʉ di cjohquijʉ pʉ hne̱je̱. Gui mbe̱nijʉ tzʉ hne̱je̱ cʉ hermano cʉ xí ttʉni por rá ngue nʉ́r palabra ca Ocja̱. Da ddahquijʉ ʉr du̱mʉy, cja̱ gui föxjʉ, porque guí pa̱dijʉ ja dí ncjajʉ bbʉ dí sufrijʉ. \p \v 4 Göhtjoquiguɛjʉ, gui mbe̱nijʉ, xí ddajcöjʉ ca Ocja̱ car ntja̱jti, cja̱ gui respetajʉ cʉ xí ntja̱jti. Guejtjo gui mbe̱nijʉ, ca Ocja̱ tiene que da castiga cʉ to jin gui respeta car ntja̱jti, sea cʉ hñøjø co cʉ bbɛjña̱ cʉ i bbʉbi cja̱ jin gui ntja̱jtihui, o sea cʉ to i bbʉ í bbɛjña̱ o í da̱me̱ cja̱ pé di yojmi pé ddaa. \p \v 5 Cja̱ hne̱je̱, jin gui ndo nejʉ car domi. Gui mpöjmʉ co ni ca tengu̱ guí ja̱jʉ, como xí ma̱n ca Ocja̱: “Nugö, jin gu jɛquijʉ. Göhtjo ʉr tiempo gu cca̱jtiquijʉ.” \v 6 Eso, dí göhtjojʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ guegue, jin te gu tzu̱jʉ, cja̱ jin gu ntzøtijʉ. Gu mbe̱nijʉ ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar salmo: \q1 Ca Ocja̱ da möxquigö; \q1 Jin gu tzu̱ ca te da cjagui yʉ cja̱hni. \p \v 7 Gui mbe̱nijʉ cʉ hermano cʉ ya xí ndu̱, cʉ mí ja̱ cár cargojʉ pʉ jar templo cja̱ mí u̱jtiquijʉ cár palabra ca Ocja̱. Gui mbe̱nijʉ ja xcá mbøn cár bbɛfijʉ, cja̱ ja mí ncja nguá hñe̱me̱jʉ, cja̱ gui tɛnijʉ car ejemplo ca xí nzoh‑cʉ. \p \v 8 Guejtjo gui mbe̱nijʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo, ja ncja nguá möx cʉ to mí tɛni ma̱hmɛto. Guejtjo i föxcöjʉ rá pa ya, cja̱ da segue da möxcöjʉ ncjadipʉ göhtjo ʉr pa. \v 9 Gui jña̱jʉ ʉr huɛnda pa jin to da jiöhquijʉ grí tɛnijʉ hnahño mfe̱ni cʉ jin gui cierto. Nuquɛjʉ, gui mbe̱nijʉ car palabra ca i xijquijʉ, tzʉdi, por rá ngue cár tzi pöjötjo, ca Ocja̱ i un car nzajqui ca ntju̱mʉy göhtjo yʉ to i e̱me̱. Nu cʉ pé dda mandamiento cʉ i xijquijʉ tema jñu̱ni i tjɛgui da ttzi, co tema jñu̱ni i nccahtzi, jin te i sirve cja̱ jin tema nzajqui i un cʉ to i tɛn‑cʉ́. \p \v 10 Cʉ cja̱hni cʉ i tɛndijʉ cár religión cʉ judio, i ña̱htibitjojʉ ca Ocja̱ quí cji cʉ zu̱we̱, cada bbʉ ga nguatijʉ guegue. Nugöjʉ, dí pɛhtzijʉ ca más rá ndo zö ca xí jña̱htibi ca Ocja̱, gue cár tzi cji car Jesús ca bi mföni por rá nguejcöjʉ. Por rá ngue cár cji‑ca̱, nuya dí pɛhtzijʉ derecho gu cuatijʉ car Tzi Ta ji̱tzi. Nu cʉ möcja̱ cʉ i pɛh pʉ jár ni̱cja̱ cʉ judio, jin te di ntju̱mʉy ca drí guatijʉ ca Ocja̱, como jin gui ne da hñemejʉ ca hnaa ca xpá mɛjni guegue. \v 11 Bbʉ i pöhti zu̱we̱ cár da̱möcja̱ cʉ judio, i cʉhti cár cji cʉ zu̱we̱ pʉ jar lugar ca i tsjifi ca Más Rá Ndo Nttzu̱jpi, cja̱ i ma̱jmʉ, co guehca̱ rí gʉhtzibi ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni. Como ga ma̱n cʉ judio, ca Ocja̱ i cca̱hti yʉ to xí dyøti ca rá nttzo ncjahmʉ xtrú mbonihui cʉ zu̱we̱ cʉ xí bböhti. Diguebbʉ ya quí cuerpo cʉ zu̱we̱ cʉ xí bböhti i hnu̱tzi yanʉ digue quí ngu̱ cʉ cja̱hni, cja̱ rá ddʉti nʉ göhtjo cár ngø, hasta bbʉ xí nza̱ti rá zö quí cuerpo. Ga ma̱n cʉ cja̱hni israelita, i ncjapʉ ga mpuni göhtjo ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ. \v 12 Guejti car tzi Jesús, bbʉ mí du̱, bi ncjajpi guegue ncja ngu̱ ga ncjajpi quí cuerpo cʉ zu̱we̱, como bi ttzitzi yanʉ digue car ciudad Jerusalén, cja̱ bú mfömbi cár cji pʉ jar ponti pa gá ngʉhtzibi ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni yʉ xí hñeme guegue. \v 13 Nugöjʉ, bbʉ dí ne gu tɛnijʉ car Jesús, i nesta gu tzoguijʉ car religión ca ndí tɛnijʉ bbʉ jí̱ bbe ndí e̱me̱jʉ nʉr evangelio, pa ncjapʉ gár hmʉpjʉ guegue car Jesús, masque xín da ʉguijʉ yʉ dda cja̱hni, ncja ngu̱ nguá ʉjʉ guegue. \v 14 Jin dí pɛhtzijʉ hua jar mundo hnar jñi̱ni ca da dura pa göhtjo ʉr tiempo, como da tjegue göhtjo yʉ i bbʉjcua. Nu car ciudad ca dí jonijʉ, gue ca hnaa ca jim bé dí cca̱htijʉ, cja̱ jin da tjegue. \v 15 Cja̱ bbʉ dí mbe̱nijʉ car Jesucristo, ja ncja gá ndu̱ por rá nguejcöjʉ, rí ntzöhui gu xöjtibijʉ ca Ocja̱ cor pöjö, göhtjo ʉr tiempo. Como bbʉ dí xöjtibijʉ, i tzøh ca Ocja̱, cja̱ i jñɛjmi ncja hnar ofrenda ca dí ña̱htibijʉ. \v 16 Guejtjo rí ntzöhui gui föxjʉ cʉ hermano cʉ jin te i ja̱. Bbʉ guí tzi ja̱jʉ, gui xohti tzʉ ir dyɛjʉ, o gui jionijʉ ja grí föxjʉ‑cʉ. Como guejti‑ca̱, i ncja ngu̱ hnar ofrenda xcúr ña̱htibijʉ ca Ocja̱, cja̱ i tzøtsjɛ guegue. \p \v 17 Gui dyøjtijʉ cʉ to i pɛhtzi cargo pʉ jar templo. Cja̱ bbʉ da nzohquijʉ, gui tɛnijʉ ca da xihquijʉ, porque cʉ hermano‑cʉ i jñɛjmʉ mödi, cja̱ nuquɛjʉ, yʉ to i e̱me̱ car Jesucristo, guí jñɛjmʉ quí dɛjti‑ca̱. Car obrero cja̱ co cʉ pé ddaa cʉ i fötzi, tiene que xta döjti ʉr huɛnda ca Ocja̱ por rá nguehquɛjʉ hne̱je̱. Eso, gui dyøtijʉ ncja ngu̱ ga xihquijʉ, pa da mpöjmʉ. Porque bbʉ guí ntøxtijʉ‑cʉ́ o jin gui cjajpijʉ ncaso, da ungui ʉr du̱mʉy bbʉ xta döjʉ ʉr huɛnda diguequɛjʉ. Cja̱ hne̱hquiguɛjʉ, pé ntoja xquí pɛhtzi ir tzöjʉ hne̱je̱. \p \v 18 Nuya, dí öhquijʉ tzʉ gui oraguijʉ. Dí pa̱di, jin to te xtá øhtibi ca rá nttzo, como segue dí jongö ja gár hmʉy rá zö, göhtjo pʉ jabʉ dí pa. \v 19 Cja̱ dí öhquijʉ, gui dyöjpijʉ tzʉ ca Ocja̱ da möxquigö pa nguetica̱ gár coh pʉ jabʉ gár bbʉpjʉ. \s1 Bendición y saludos finales \p \v 20 Nuya, da möxquiguɛjʉ cam Tzi Tajʉ pʉ ji̱tzi, como xí ngo ʉ́r mʉy cja̱ xí nzojquijʉ pa gu mpöjmʉ guegue. Bbʉ mí du̱ car tzi Jesús, car Tzi Ta ji̱tzi bi cjajpi bi jña̱ ʉ́r jña̱ pa gár padijʉ, ntju̱mʉy car ddadyo acuerdo ca bi tsjotzi bbʉ mí mfön cár cji car Jesús, cja̱ ya jin da mpun car acuerdo‑ca̱, göhtjo ʉr tiempo. Car Tzi Jesús ʉr Da̱mödi ca i föjquigöjʉ, cja̱ nugöjʉ í dɛjtiguijʉ‑ca̱. \v 21 Por guegue car Jesucristo, ca Ocja̱ da möxquiguɛjʉ pa gui zɛdijʉ, gui cjajʉ göhtjo ca rá zö, cja̱ gui dyøhtibijʉ cár tzi voluntad. Göhtjoguigöjʉ da möxquigöjʉ pa gu cjajʉ ca da tzøjø. Rí ntzöhui gu xöjtibijʉ göhtjo ʉr tiempo, da ncjapʉ amén. \p \v 22 Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, dí xihquijʉ tzʉ, gui pɛzquijʉ ʉr tti̱jqui, gui dyødejʉ ya tengu̱di ya palabra gá consejo xtú ju̱xcua. Nugö dí i̱ngö, jin tza i ma na̱r carta na̱ xtú escribiquijʉ, xa̱jma̱ jin da mfadaquijʉ. \v 23 Guejtjo hne̱je̱ dí pɛnquijʉ razón, ya xí mbøx jar födi car hermano Timoteo, ya xqui dyo libre. Bbʉ nguetica̱ da zøjø, gu tzitzi, gu mɛbbe, gu má cca̱jtiquijʉ. \p \v 24 Gui zɛnguajʉ tzʉ göhtjo cʉ i pɛhtzi cargo pʉ jar templo, co göhtjo cʉ pé dda hermano cʉ i e̱me̱jʉ car Tzi Jesucristo. Cja̱ nu yʉ hermano mi̱ngu̱ Italia yʉ i bbʉjcua i pɛjnquijʉ nzɛngua hne̱je̱. \p \v 25 Ca Ocja̱ da möxquijʉ guí göhtjojʉ co ni cár tzi tti̱jqui. Da ncjapʉ, amén. \p I ttzɛdi hua nʉ́r bbede na̱r carta‑na̱.