\id GAL \h GÁLATAS \toc1 LA CARTA DEL APÓSTOL SAN PABLO A LOS GÁLATAS \toc2 GÁLATAS \toc3 Gá. \mt1 LA CARTA DEL APÓSTOL SAN PABLO A LOS GÁLATAS \c 1 \s1 Pablo escribe a las iglesias en Galacia \p \v 1 Nugö, dúr Pablo, ʉ́r jmandaderogui car Jesucristo. Jí̱ múr cja̱hnitjo ca hnáa ca bi hñi̱xqui gá apóstole, cja̱ jin gui cja̱hnitjo cʉ to xpá mɛnquigö. Guejtjsɛ car Jesucristo, yojmi car Tzi Ta ji̱tzi bú pɛnqui pa gu ma̱n nʉr evangelio. Car Tzi Ta ji̱tzi bi xox cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús bbʉ ya xquí du̱, cja̱ car Jesús bi ddajqui cam cargo. \v 2 Nugö co cʉ pé dda cjua̱da̱ cʉ i bbʉjcua, dí zɛnguaquijʉ, göhtjo cʉ hermano cʉ rá bbʉh pʉ jar estado ca i tsjifi Galacia. Dí pɛnquigöjʉ na̱r carta‑na̱. \v 3 Ca Ocja̱ cam Tzi Tagöjʉ, yojmi cam Tzi Jmu̱jʉ, car Jesucristo, da ddahquijʉ bendición cja̱ da möxquijʉ pa da hmʉy rá zö quir tzi mʉyjʉ. \v 4 Bi dö cár vida por rá nguejcöjʉ car Tzi Ta Jesús. Bbʉ mí du̱‑ca̱, bi gu̱ti ca rá nttzo ca xtú øtijʉ pa bi weguijʉ digue yʉ cja̱hni yʉ rí dɛn nʉr mundo, como nucʉ, i bbʉjti ʉ́r dyɛ ca Jin Gui Jo. Bi ncjapʉ gá dyøti car Jesús ncja ngu xquí mbe̱n ca Ocja̱, cam Tzi Tajʉ. \v 5 Rí ntzöhui gu xöjtibijʉ car Tzi Ta ji̱tzi cja̱ gu i̱htzibijʉ göhtjo ʉr tiempo nim pa jabʉ gár tzöyajʉ. Amén. \s1 No hay otro mensaje de salvación \p \v 6 I ndo dyo nʉm mʉygö digue ca dí øde. ¿Cja ntjumʉy ya xquí ne gui jiɛjmʉ ca Ocja̱? Guegue‑ca̱ bi nzohquijʉ co cár tzi tti̱jqui cja̱ bi ña̱jtiquijʉ quer salvaciónjʉ por guegue car Cristo. Nuquɛjʉ, ¿cja ya xquí ne gui jiɛjmʉ‑ca̱ pa gui tɛnijʉ hnahño ʉr mensaje ca i tsijfi ʉr evangelio? \v 7 Hnaatjo ʉr mensaje i bbʉy ca da ddahquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, gue car hñu̱ ca dú xihquijʉ, jøntsjɛ‑ca̱. Nu ca xí ncja, i bbʉ cʉ dda cja̱hni cʉ xí xihquijʉ pé hnahño ʉr mensaje, eso ya jin guí pa̱dijʉ ja̱ ndrá nguehca̱ guí ne gui hñe̱me̱jʉ. Gueguejʉ xí xihquijʉ, jin gui jøntsjɛ car Cristo gui hñemejʉ pa gui töti quer salvaciónjʉ. \v 8 Bbʉ to da xihquijʉ pé hnahño ʉr mensaje gui hñemejʉ pa gui tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, bbʉ jin gui jñɛjmi ca dú xihquijʉ, ca Ocja̱ da castiga car cja̱hni ca̱, da bbɛdi. Guejquitjogö hne̱je̱, bbʉ gu xihquijʉ pé hnahño ʉr hñu̱ ca jin gui cierto, ca Ocja̱ da castigagui hne̱je̱. Hasta guejti hnar ángele ca xtrú nga̱h pʉ ji̱tzi, bbʉ jin di xihquijʉ, gue car Jesucristo gui hñi̱ti ir mʉyjʉ, ca Ocja̱ di castiga hne̱je̱. \v 9 Dú xihquijʉ má̱hmɛto cja̱ pé dí xihquijʉ ya, bbʉ to da xihquijʉ hnahño ʉr mensaje pa gui töti quer salvaciónjʉ, cja̱ jin gui gue car hñu̱ ca ya xcú dyødejʉ, da bbɛh car cja̱hni‑ca̱. \p \v 10 Ngu̱ i bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ i ñá̱guigö bbɛtjri, i xihquijʉ, bbʉ ndí nzohquijʉ, ndí xihquijʉ hnar hñu̱ ca jin gui ntjí̱ pa gua jojtiquitjojʉ. ¿Te guí mbe̱nijʉ ya, cja dí jon car manera ja gár johti yʉ cja̱hni? ¿cja jin gui gue ca Ocja̱ dí ne gu tzøpi? ¿Cja xtú ma̱ngö yʉ palabra yʉ xtú ju̱xcua pa gu jojtiquijʉ? Bbʉ jí̱ bbe ndí e̱me̱ nʉr evangelio, ndí pɛjpi yʉ cja̱hnitjo cja̱ ndí joni ja ndár tzøpi‑yʉ́. Pe nuya, ya xtú e̱me̱, jin gui tzö gu mbe̱ni ja gár johtitjo yʉ cja̱hni, como nuya, gue car Jesucristo dí pɛjpi. \s1 Cómo llegó Pablo a ser apóstol \p \v 11 Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, pa gui pa̱dijʉ jabʉ güí hñe̱h car evangelio ca dú xihquijʉ, jin gúr mfe̱ni tema hñøjøtjo. \v 12 Jin tema cja̱hnitjo bi xijqui car palabra‑ca̱. Jin to gá u̱jtigui ja i ncja. Guejtsjɛ car Jesucristo bi nzojqui, bi xijqui ja i ncja. \p \v 13 Nuquɛjʉ, ya xcú dyødejʉ ja mí ncja cam vida ma̱hmɛto, bbʉ ndí tɛndigö cár religión cʉ judio. Ya xquí pa̱dijʉ ja ncja ndár ndo ʉbbe car evangelio, cja̱ ndí ndo ʉn cʉ cja̱hni cʉ mí tɛn car Cristo. Ndí ne gua pungö göhtjo‑cʉ. \v 14 Göhtjo mbo ʉm tzi mʉy ndí tɛngö cár religión cʉ judio. Más ndí ndo tɛngö cʉ costumbre cʉ xquí zogui cʉ ndom titaje ni ndra ngue cʉ pé dda hñøjø cʉ ddáa ndár teje. Nxøjtjo ndúr judio rá zö. \v 15 Nu car Tzi Ta ji̱tzi ante que gua hmʉy, ya xquí juegui pa gua pɛjpi guegue. Cja̱ bbʉ mí zøh car pa ca xquí mbe̱ni, göhtjo co cár tzi tti̱jqui bi nzojqui. \v 16 Bi ni̱gui cár Tzi Ttʉ pʉ jabʉ ndí dyo, bi nzojqui cja̱ dú meya toca̱, dú e̱me̱. Cja̱ bi mandadogui gua xih cʉ cja̱hni cʉ jin gui judio nʉr evangelio. Bbʉ mí nzojqui car Cristo, jin dá ma jongö to gua ña̱bbe, pa gua öjpi di u̱jtigui nʉr evangelio. \v 17 Guejtjo jin dá ma pʉ Jerusalén pa gua ña̱je cʉ hñøjø cʉ ya xquí ttun cár cargojʉ gá apóstole, pa di ujtigui‑cʉ. Lugar digue gua jongö to gua ña̱bbe, nguetica̱ dú ma pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni, pʉ jar jöy ca i tsjifi Arabia. Dú dé pʉ, cja̱ diguebbʉ ya, pé dú coh pʉ jar ciudad Damasco. \p \v 18 Jin dá ma pʉ jar ciudad Jerusalén hasta bbʉ ya xquí zʉ jñu̱ cjeya ca xtá e̱me̱ car Jesucristo. Nubbʉ, dú ma pʉ, dú ntjɛbbe car Pedro cja̱ dú hmʉbbe guegue hnɛtta ʉm cʉtta. \v 19 Nu cʉ pé dda cʉ jmandadero cʉ xquí hñi̱x car Jesucristo gá apóstole, jin dá ntjɛbbe‑cʉ, jøntsjɛ car Jacobo ca mí ncjua̱da̱hui car Tzi Ta Jesús. \v 20 Hasta dí hñi̱h ca Ocja̱ gá testigo, ncjua̱ni göhtjo ya palabra ya xtú ju̱xcö hua. Jin tema bbɛtjri dí xihquijʉ. \p \v 21 Cja̱ diguebbʉ ya, pé dú ma pʉ já jöy cʉ i tsjifi Siria cja̱ co pʉ Cilicia. Pe jí̱ bbe ndí pa pʉ jar estado Judea. \v 22 Eso, cʉ hermano cʉ xquí hñeme car Jesucristo, cʉ már bbʉh pʉ jar estado Judea, jí̱ bbe mí meyagui, como jí̱ bbe ndí ntjɛje‑cʉ. \v 23 Jøntjo xquí dyøjtijʉ te mí ma̱n cʉ cja̱hni bbʉ ndú pöti ca ndí e̱me̱. Xtá jɛh ca ndúr judio, ya xtá e̱me̱ car Jesucristo. Mí ma̱jmʉ: “øde, car cja̱hni ca mí ʉnguijʉ má̱hmɛto, ya xqui e̱me̱ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Masque mí nejma̱ja̱ di cjuajti yʉ i e̱me̱, nuya i dyo, i predica nʉr evangelio.” Ncjanʉ gá ma̱n cʉ hermano‑cʉ. \v 24 Cja̱ mí ndo öjpijʉ mpöjcje ca Ocja̱ porque guegue xquí pötigui cʉm mfe̱ni. \s1 Los otros apóstoles aceptan a Pablo \c 2 \p \v 1 Cja̱ bbʉ ya xquí tjo catorce año ca xtá e̱me̱ car Jesucristo, pé dú yojpi dú pøx pʉ Jerusalén, ndí yobbe car Bernabé. Guejtjo hne̱ dú tzixibbe car Tito. \v 2 Bi xijqui ca Ocja̱ ndí nesta gua ma pʉ, eso, dú ma. Bbʉ ndár bbʉh pʉ Jerusalén, dú ña̱je cʉ cjua̱da̱ cʉ mí pɛhtzi quí cargo pʉ jar templo. Dú möjme hnanguadi, dú ña̱je‑cʉ́. Dú xijmʉ göhtjo ja mí ncja car mensaje ca ndí u̱jti cʉ cja̱hni cʉ jin gui judio, pa da döti car nzajqui ca jin da tjegue. Ndí ne gua pa̱di, ¿cja ntju̱mʉy már zö ca ndí ma̱? Como jí̱ mí meyagui cʉ cjua̱da̱‑cʉ, guejtjo ndí ne gua xijmʉ ja mí ncja car mensaje ca ndí xih cʉ cja̱hni, pa jin di ccax cʉ cja̱hni cʉ ndí nzofo cja̱ jin di hñemegui‑cʉ. Nu cʉ hermano‑cʉ bi ma̱jmʉ, már zö ca ndí ma̱. \v 3 Jin gá ma̱jmʉ i nesta da ncjajpi yʉ hñøjø yʉ i ne da dɛn car Jesucristo ca hnar seña ca i ttøhtibi cʉ judio. Macja̱ jin gur judio car Tito, cja̱ ndí yobbe‑ca̱, jin gá mandado cʉ hermano‑cʉ pa di ttøhtibi car Tito car seña‑ca̱. \v 4 Cierto, már bbʉh pʉ cʉ dda fɛjti hermano cʉ jí̱ mí e̱me̱ car evangelio, masque mbá e̱jmʉ tsjödi. Cʉ cja̱hni‑cʉ xquí ñʉtijʉ pa di cca̱jtiguitjoje, ja mí ncja car mfe̱ni ca ndí tɛnije desde bbʉ ndú cuatije jár dyɛ car Jesucristo cja̱ ndú jɛjme cár religión cʉ judio. Mí ne di zobiguitjoje, cja̱ di bbɛjpiguije pa pé gua tɛnije car ley ca mí ma̱n car Moisés, sa̱nta̱ di cca̱jtiguije rá zö ca Ocja̱. Mí ncjapʉ nguá xijquije cʉ cja̱hni‑cʉ, cja̱ mí ne di dyɛtijʉ car Tito pa di ncjajpi ca hnar seña jár cuerpo. \v 5 Nugö, jin dá jñɛgui di da̱gui‑cʉ. Dú dé dú ntøxtije. Guejtjo jin dá jɛh cʉ cja̱hni‑cʉ di jiöti cʉ pe dda hermano. Como ndí negö segue gua xihquijʉ, guí cja̱hnitjojʉ jin guí judiojʉ, güi töti quer salvaciónjʉ por rá ngue cár tzi pöjö ca Ocja̱. Gui cuatitjojʉ jár dyɛ car Jesucristo cja̱ jin gui nesta gui tɛnijʉ car ley ca bi zoh car Moisés. \p \v 6 Nu cʉ cjua̱da̱ cʉ mí mandado pʉ jar templo pʉ Jerusalén bi xijqui már zödi car mensaje ca ndí ma̱. Jim pé gá jñu̱htzi tema ddadyo palabra. Nugö, jin tza dá cjadi mʉy cár oficio ca mí pɛhtzi cʉ cjua̱da̱‑cʉ, como ndí pa̱di, güí hñe̱h ca Ocja̱ cam cargo ca ndí pɛhtzigö, cja̱ nucá̱, jin gui cca̱jtiguijʉ xøtzetjo. \v 7 Cʉ cjua̱da̱‑cʉ, lugar di xijqui ndí nesta gua pöti ca ndí ma̱, bi ma̱jmʉ, guejtsjɛ car Tzi Ta ji̱tzi xquí ddajqui cʉm mfe̱ni‑cʉ cja̱ co cam cargo pa gua nzoh cʉ cja̱hni cʉ jin gui judio, pa sa̱nta̱ di dyøde ja ncja drí dötijʉ car nzajqui ca ntjumʉy. Nu car hermano Pedro, ca Ocja̱ xquí uni guegue‑ca̱ cár cargo pa di nzoh cʉ judio, di xih car evangelio‑cʉ. \v 8 Guejtsjɛ ca Ocja̱ bi ddajquigöbbe cʉm cargobbe, ngu̱ car Pedro ngu̱guigö, xcuí mɛjnquigöbbe gá jmandadero pa gua xibbe cʉ cja̱hni ja i ncja car Jesucristo, tanto cʉ judio, tanto cʉ cja̱hnitjo cʉ jin gui judio. \p \v 9 Nu car Jacobo co car Pedro co car Juan mí ndo pɛhtzi car cargojʉ entre cʉ hermano. Gueguejʉ, bbʉ mí cca̱htijʉ, güí hñe̱h ca Ocja̱ car cargo ca ndí pɛhtzigö, bi hñi̱zquigö, cja̱ bi zɛtiguibbe yʉm dyɛbbe, nugö co car Bernabé, bi presentaguibbe delante göhtjo cʉ hermano. Bi dyøtijʉ ncjapʉ pa di fa̱di, nugöbbe ndí hermanobbe hne̱je̱, mí hnagu̱u̱di ca ndí e̱me̱je, dí göhtjoje. Mí ma̱jmʉ, göhtjoguigöje gua mföxje gua øtije cár bbɛfi ca Ocja̱. Nugöbbe gua nzobbe cʉ cja̱hnitjo cʉ jin gui judio cja̱ gueguejʉ di nzojmʉ cʉ judio. \v 10 Jøntsjɛtjo bi dyöjquibbe tzʉ gua mbe̱nibbe cʉ hermano israelita cʉ mí probe, cja̱ gua jmuntzije domi pa gua föxje‑cʉ. Nucá̱, ya xtá uni ʉm mʉygö xtá xih cʉ hermano mí nesta gua øtije‑ca̱. \s1 Pablo reprende a Pedro en Antioquía \p \v 11 Diguebbʉ ya, car hermano Pedro bi ma gá ma pʉ jar jñini Antioquía, cja̱ hne̱cö, pé dú ma pʉ hne̱je̱. Bbʉ ndú tzøti pʉ, dú cca̱hti ja mí ncja nguá dyøti guegue. Car hermano Pedro, ya xquí jiɛh cʉ costumbre cʉ i tɛn cʉ judio. Nu cʉ pa bbʉ már bbʉ guegue pʉ Antioquía, mí ne di cja ncjahmʉ mí tɛntjo. Nugö, dú huɛnti, como múr ntjötjitjo ca mír dyøte. Mí ncøni mí tɛndi quí costumbre cʉ judio. \v 12 Guegue car Pedro, bbʉ cja xquí zøti pʉ Antioquía, mí tzihui cʉ hermano cʉ jí̱ mí judio, masque i ccax‑ca̱ car ley ca bi zoh car Moisés. Már zö ca mí øti guegue cʉ pa‑cʉ́. Diguebbʉ ya, bi zøti pʉ Antioquía cʉ dda cja̱hni cʉ xcuí hñe̱jmʉ Jerusalén, pʉ jabʉ már bbʉh car cjua̱da̱ Jacobo. Cja̱ nucʉ́, yojmi car Jacobo, mí tɛndijʉ cʉ dda quí parte car ley ca bi ma̱n car Moisés, eso, jí̱ mí tzihui cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí judio. Nu car Pedro ya, como mí pa̱di ja mí ncja nguá mbe̱n‑cʉ, ddahtzʉ gá wembi cʉ hermano cʉ jí̱ mí judio, hasta ya jí̱ mí tzihui‑cʉ hne̱je̱. Como guegue mí tzu̱ cʉ hermano cʉ xcuí hñe̱jmʉ Jerusalén. Jí̱ mí ne pa di cca̱htijʉ, ¿cja mí tzihui guegue cʉ cja̱hnitjo? \v 13 Nubbʉ, cʉ pé dda hermano pʉ Antioquía cʉ mí judiojʉ bi dɛnijʉ car Pedro. Ya jin gá jmuntzijʉ co cʉ hermano cʉ jí̱ mí judio pa di zihui‑cʉ́. Bi jiɛjmʉ‑cʉ, pa drí ni̱gui ncjahmʉ mír dɛndijʉ car ley ca mí ma̱n car Moisés. Hasta car Bernabé hne̱je̱ bi dyøti ntjöti. Ya jí̱ mí mpɛjnihui cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí judio, jøntsjɛtjo pa di johui cʉ ddáa cʉ xcuí hñe̱h pʉ Jerusalén. \v 14 Nugö, dú pa̱di te rá nguehca̱ mí øte ncjapʉ car Pedro cja̱ co cʉ pé ddaa. Cʉ costumbre cʉ ya xquí jiɛjmʉ, ya pé xi mír dɛnijʉ, ncjahmʉ mí tøhmi di nsalvajʉ por rá nguehcʉ́. Eso, dú nzoh car Pedro bbʉ már bbʉh pʉ göhtjo cʉ pe dda cjua̱da̱. Dú xifi ncjahua: “Nuquiguɛ, gúr judio, pe ca ya xquí cuati jár dyɛ car Jesucristo, xcú jiɛh ca nguír tɛn quí costumbre yʉ judio. Bbʉ jí̱ bbe mí tzøj yʉ cja̱hni yʉ xcuá hñe̱h pʉ Jerusalén, nuquɛ, nguí bbʉy ncja ngu̱ yʉ cja̱hni yʉ jin gui judio. Cja̱ nuya, ¿sá pé gri xöjpi ya yʉ cjua̱da̱‑yʉ da dɛmbi quí costumbre yʉ judio?” Mí ncjapʉ ca dú xih car Pedro. \s1 Los judíos, igual que todos, son salvados por fe \p \v 15 Nugöje dí judioje, xtú e̱jme digue cár cji car Abraham. Jin dá hmʉpjʉ hnar vida rá nttzo ncja ngu̱ cʉ cja̱hnitjo cʉ jin gui judio, como nucʉ, jin gui meya ca Ocja̱. \v 16 Cierto, má̱hmɛto ndí tɛnije car ley ca bi ma̱n car Moisés, pe nde̱jma̱ dí pa̱dije, ca Ocja̱ jin da nú̱guije rá zö por rá nguehca̱ xcrú tɛnije car ley. Bí janti guegue, guejquitjogöje, dí ndu̱jpiteje hne̱je̱, ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ jin gui judio. Jøntsjɛtjo porque xtú cuatije jár dyɛ car Jesucristo, nuya i cca̱jtiguije rá zö car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ ya xí ngʉzquigöje ca rá nttzo ca ndí tu̱je. Como jin to i bbʉy ca di zøjte göhtjo ca i ma̱n car ley, eso, jin to da jiöti da da̱tsjɛ car nzajqui ca jin da tjegue. \p \v 17 I bbʉ cʉ ddaa cʉ i ma̱jmʉ, ca ya xtá cuatije jár dyɛ car Jesucristo, ya xtú ttzontsjɛ cam vidaje, como ya xtú jɛjme car ley ca bi ma̱n car Moisés. Bbʉ di cierto‑ca̱, di pøni ncjahmʉ gue car Cristo xtrú u̱jtiguije gri bbʉpje hnar vida rá nttzo. ¡ʉr bbɛtjri‑ca̱! Más rá ndo zö car ddadyo vida ca i u̱jtiguijʉ car Jesucristo. \v 18 Pe bbʉ pé dí tɛndi car ley ca bi ma̱n car Moisés, cja̱ pé dí ma̱ntsjɛ, ca Ocja̱ da cca̱jtigui rá zö por rá nguehca̱, nubbʉ, cierto, rá nttzo ca dí øti bbʉ. Ncjahmʉ ya xtú co xʉtja, como ya jin gui gue car Jesucristo dí tøhmi pa da ddajqui cam salvación. \v 19 Bbʉ gua segue gua tɛn car ley, ya xtrú ttɛmbigui cam castigo, gue car du̱, como jin gua jöti gua zøjti ca i ma̱. Eso, ya xtú jɛh car ley pa xtá cuati car Jesucristo. Xí ncjapʉ xcá jogui pa ntju̱mʉy gu hmʉy ncja ngu̱ ga ne ca Ocja̱. \v 20 Bbʉ mí du̱ car Jesucristo pʉ jar ponti, ncjahmʉ dú tu̱gö pʉ hne̱je̱. Pe nde̱jma̱ dí bbʉjtjo, como dí yobbe car Jesucristo, cja̱ xí ddajqui hnar ddadyo hmʉy. Como xtú cuati jár dyɛ cár Tzi Ttʉ ca Ocja̱, dí bbʉbbe‑ca̱, ya jin dí bbʉjtsjɛ. Guegue‑ca̱ bi negui cja̱ bi ndötsjɛ pa jin gua bbɛdi, göhtjo co nʉm tzi mʉy. \v 21 Ya jin gu e̱me̱gö car ley ca bi ma̱n car Moisés. Porque bbʉ gu ma̱, da jogui gu ta̱tsjɛ cam salvación por rá nguehca̱ dár tɛn car ley, nubbʉ, i tzʉdi ncjahmʉ dí ma̱ngö, jin dí nesta cár tzi tti̱jqui ca Ocja̱. Bbʉ di cierto‑ca̱, jin di nesta di du̱ car Jesucristo pa di gʉxquigö, bbʉ. \s1 La ley o la fe \c 3 \p \v 1 Nuquiguɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Galacia, ¿cja ya xcú bbɛh quir mfe̱nijʉ? Bbʉ ndí bbʉh pʉ, dú u̱jtiquijʉ rá tzi zö ja ncja gá ndu̱ car Jesucristo pʉ jar ponti, cja̱ co te rá nguehca̱. ¿Toca̱ xí jiöhquijʉ pa ya jin gui hñemejʉ car palabra ca dú xihquijʉ? \v 2 Dí ne gu önquijʉ tzʉ, gui mbe̱nijʉ ya ¿ncjahmʉ bi guahquijʉ car Espíritu Santo? Jin gá nguahquijʉ bbʉ nguí tzödijʉ güi tɛnijʉ car ley ca bi ma̱n car Moisés. Bi guahquijʉ car Tzi Espíritu Santo bbʉ ngú hñemejʉ nʉr evangelio. \v 3 ¿Cja ya jin guí pa̱dijʉ ja i ncja nʉr evangelio, cja huá hní̱tjo xcú cjajʉ dondo? Guehca̱ xcá nzojtiqui ir tzi mʉyjʉ cár Tzi Espíritu ca Ocja̱, eso, xcú cuatijʉ car Jesucristo cja̱ xcú hñe̱me̱jʉ. ¿Cja huá má̱s nuya guí i̱na̱jʉ i nesta gui tɛnijʉ cʉ dda costumbre pa ncjapʉ gui segue grí tɛnijʉ ca Ocja̱? Guí hmɛditjojʉ. Bbʉ gui hñemejʉ cʉ costumbre‑cʉ, jí̱ xquí tötijʉ car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. \v 4 Bbʉ ngú hñemejʉ car Jesucristo, gú ndo sufrijʉ rá ngu̱ por rá ngue nʉr evangelio. ¡Lástima xcú sufrijʉ ncjapʉ, cja̱ nuya i tsjijqui guí ne gui jiɛjmʉ nʉr hñu̱ nʉ ntjumʉy! Xa̱jma̱ jin gui cierto ca xí tsjijqui. \v 5 ¿Cja jin guí pa̱dijʉ te rá nguehca̱ ca Ocja̱ xpá mɛjnquijʉ cár Tzi Espíritu, guejtjo xí dyøti milagro pʉ jabʉ guí bbʉpjʉ? ¿Cja guí i̱nguɛjʉ, xí dyøte ncjapʉ porque guí tɛnijʉ car ley? Ji̱na̱. Guegue xí ddahquijʉ‑cʉ porque gú cuatijʉ pʉ jár dyɛ car Jesucristo. \p \v 6 Gui mbe̱nijʉ te bi mɛh car Abraham. Guegue múr primero ʉr cja̱hni ca bi tsjifi ʉr judio. Bi hñeme, cierto di ncja car palabra ca xquí xih ca Ocja̱. Bi ncjapʉ gá tzøj yí dö ca Ocja̱, cja̱ guegue‑ca̱ bi perdonabi car Abraham ca rá nttzo ca mí tu̱. \v 7 Nuquiguɛjʉ, i nesta gui pa̱dijʉ, ¿to cʉ cja̱hni cʉ i cca̱hti ca Ocja̱ ncjahmʉ í ba̱jtzi car Abraham? Gue yʉ cja̱hni yʉ xí hñeme car Jesucristo ncja ngu̱ gá hñeme ca Ocja̱ car Abraham. Guejti yʉ cja̱hni‑yʉ́, xí mperdonabi ca rá nttzo ca i tu̱jʉ, ncja ngu̱ gá mperdonabi guegue‑ca̱. \v 8 Ya má ndo yabbʉ, ca Ocja̱ bi mbe̱ni di un cʉ cja̱hni cʉ jin gui judio car salvación, göhtjo cʉ to di guati jár dyɛ cár Ttʉ. Eso, i ju̱x pʉ jar Escritura na̱r palabra na̱ bi ma̱n ca Ocja̱ bbʉ mí nzoh car Abraham: “Nuquiguɛ, xcú hñeme da ncja ca xtú xihqui, eso, xcú töti car nzajqui ca ntjumʉy. Por guegue ca hnar cja̱hni ca da hmʉy digue quer cji, rá ngu̱ cja̱hni, mi̱ngu̱ göhtjo cʉ jöy hua jar mundo, da döti cár nzajquijʉ hne̱je̱.” \v 9 Gue cʉ cja̱hni cʉ xí hñeme car Jesucristo, macja̱ jin gui judio, xí ttuni mismo car bendición ca bi ttun car Abraham. Ca Ocja̱ jin da dyʉhtibi ʉr huɛnda digue ca rá nttzo ca i tu̱jʉ. \p \v 10 Nu cʉ cja̱hni cʉ i tɛnijʉ car ley ca bi ma̱n car Moisés, como ga hñi̱na̱jʉ, por rá nguehca̱, drí dötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, jin da dötijʉ‑ca̱. Da bbɛdijʉ, como nde̱jma̱ jin gui zøjtijʉ göhtjo ca i ma̱n car ley. Como i ju̱x pʉ jar Escritura: “Car cja̱hni ca jin da zøjte göhtjo ca i ma̱m pʉ jar ley, da bbɛdi.” \v 11 Ya xqui fa̱di, göhtjo cʉ to i tɛn car ley, jin gui jöti da zøjte göhtjo ca i ma̱. Eso, bí janti ca Ocja̱, göhtjo‑cʉ i ndu̱jpite. Guejtjo, i ma̱m pʉ jar Escritura: “Car cja̱hni ca i tøhmi ca Ocja̱ da gʉhtzibi göhtjo ca i tu̱, como guehca̱ xí man‑ca̱, guegue xí ndöti car nzajqui ca i ntjumʉy.” \v 12 Nu car ley ca bi ma̱n car Moisés jin gui xijquijʉ, bbʉ gu tøhmijʉ ca Ocja̱ da gʉzquitjojʉ ca dí tu̱jʉ, guegue da ddajquitjojʉ car nzajqui ca i ntjumʉy. I xijquijʉ car ley, bbʉ gu zøjtijʉ göhtjo ca i ma̱, nubbʉ, gu tötijʉ car nzajqui ca i ntjumʉy. Cja̱ bbʉ jin gu zøjtijʉ, nubbʉ, gu bbɛdijʉ bbʉ́. \p \v 13 Nu car Jesucristo bi tzöhui car castigo ca gua tzögöjʉ. Bbʉ mí ddøti pʉ jar ponti, ncjahmʉ dú mböjmʉ guegue. Guegue bi ttun car castigo ca i ju̱x pʉ jar ley da ttun cʉ cja̱hni cʉ i ndo ndu̱jpite. Nu car tiempo bbʉ mí tju̱x car ley, mí hna̱xi hnar za car cja̱hni ca xquí ttɛmbi cár castigo pa di bböhti. Ncjapʉ gá nzʉh car palabra ca i ma̱m pʉ jar Escritura: “Car cja̱hni ca i hna̱xi hnar za, ca Ocja̱ da gu̱h pʉ jabʉ da bbɛdi, pa drí gu̱ti ca xí dyøte.” Porque bbʉ mí du̱ car Jesucristo, guegue‑ca̱ bi gu̱ti ca rá nttzo ca xtá øtije. Ncjapʉ gá tjeh cár ttzɛdi car ley ca mí mandadoguije. \v 14 Cja̱ nuya, ya xí jogui pa da ttun cʉ cja̱hnitjo cʉ jin gui judio car bendición ca bi ttun car Abraham bbʉ mí ma̱n ca Ocja̱ jin te mí tu̱. Yʉ judio co hne̱j yʉ cja̱hnitjo yʉ jin gui judio, parejo da ttun car nzajqui ca jin da tjegue, göhtjo yʉ to da hñeme cár Ttʉ ca Ocja̱ ncja ngu̱ gá hñeme ca Ocja̱ car Abraham. Cja̱ nuya, göhtjoguigöjʉ como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ car Jesucristo, parejo xcá ttajquijʉ car Tzi Espíritu Santo, ncja ngu̱ gá promete ca Ocja̱ di mɛjnquigöjʉ‑ca̱. \s1 La ley y la promesa \p \v 15 Nuya, ʉm cjua̱da̱quijʉ, gu xihquijʉ hnar ejemplo pa gui ntiendejʉ, rá nzɛjti car acuerdo ca bi dyøtihui ca Ocja̱ car Abraham. Yʉ cja̱hni, bbʉ ga xoxjʉ hnar acuerdo, i reglajʉ pa göhtjo da hmʉpjʉ gá acuerdo, cja̱ diguebbʉ ya, i firmajʉ. Nubbʉ, ya xta tte̱me̱ car acuerdo, bbʉ. Ya jin da jogui da tju̱htzibi pe hnar palabra o da mpöti tema parte. \v 16 Ca Ocja̱ bi xih car Abraham hnar promesa, cja̱ rá nzɛjti car promesa‑cá̱. I jñɛjmi hnar acuerdo rá nzɛjtjo. Bi xifi di bendeci car Abraham, yojmi ca hnáa quí mboxibbɛjto ca drí ga̱tzi di hmʉy, cja̱ pé bi xifi, por rá ngue ca hnáa, di bendeci göhtjo cʉ cja̱hni hua jar jöy. Bbʉ mí dö nʉr promesa‑nʉ ca Ocja̱, jin gá ña̱ digue göhtjo quí ba̱jtzi car Abraham. Guegue bi ma̱: “Por rá ngue ca hnaatjo ca da hmʉy, gu bendeci göhtjo yʉ cja̱hni hua jar jöy.” Guegue mí ña̱ digue car Jesucristo. \v 17 Dyøjma̱jʉ ca gu xihquijʉ ya: Bbɛto ca Ocja̱ bi un cár promesa car Abraham, bi goh‑ca̱ ncja ngu̱ hnar acuerdo, cja̱ bi xifi, ntju̱mʉy di cumpli ca xquí ma̱. Diguebbʉ ya, bi tjo cuatrociento treinta año, cja̱ nubbʉ, ca Ocja̱ bi un car ley cʉ cja̱hni israelita. Pe jin gá mpun car promesa ca xquí ttun car Abraham. Már nzɛjti‑ca̱. \v 18 Yʉ to i e̱me̱ ca Ocja̱, i tøhmi da ttundi ca rá zö, porque guehca̱ xí ma̱n ca Ocja̱. Bbʉ di nesta cʉ cja̱hni cʉ i e̱me̱ ca Ocja̱ di dɛn car ley pa di da̱h car bendición ca xquí ma̱n ca Ocja̱ di un quí familia car Abraham, jin te di mu̱hui car promesa‑ca̱ bbʉ. Nu ca Ocja̱ xquí xih car Abraham di undi car bendición co cár tzi pöjö, di uni guegue‑ca̱ cja̱ co quí ba̱jtzi cʉ di hmʉy. Jin te mí nesta di mɛh car Abraham pa di da̱h car bendición. \p \v 19 Xi ya bbʉ, como ya xi mí bbʉh car promesa, ¿te rá nguehca̱ pé bi ttun cʉ cja̱hni car ley, bbʉ? Bi ttuni pa di ba̱dijʉ, már nttzo ca mí øtijʉ. Güí hñe̱ ji̱tzi car ley. Car Tzi Ta ji̱tzi bi döjti cʉ dda ángele, cja̱ gueguejʉ pé bi döjti car Moisés pa bi xih cʉ cja̱hni israelita. Car ley mí nesta di ttøjte hasta bbʉ di hñe̱h car Jesucristo. Nuca̱, guehca̱ xquí ma̱n ca Ocja̱ di hmʉy digue cár cji car Abraham pa di bendeci göhtjo yʉ cja̱hni jar jöy. Car ley mí ncja ngu̱ hnar acuerdo ca bi xoxihui ca Ocja̱ cʉ cja̱hni israelita. Bbʉ di dyøjti‑cʉ, ca Ocja̱ di bendecijʉ bbʉ. Car Moisés bi hmöh madé ncja hnar nzöya bbʉ mí tsjox car acuerdo‑ca̱. Guegue bi nzoh cʉ cja̱hni israelita, bi xijmʉ ter bɛh ca̱ mí ma̱n ca Ocja̱, cja̱ nucʉ, bi promete di dɛnijʉ car ley. \v 20 Pe bbʉ to i øti hnar promesa, jin gui nesta car nzöya pa da hmöh madé. Eso, jin tema cja̱hni gá ngo jár lugar ca Ocja̱ bbʉ mí tsjih car Abraham car promesa. Guejtjsɛ ca Ocja̱ bi ma̱n cár promesa, bi xih car Abraham. Más rá zö car promesa, bbʉ, ni ndra ngue car ley. \s1 El propósito de la ley \p \v 21 ¿Cja dár ma̱ngö bbʉ, i ncontrahui car ley ca bi ma̱n car Moisés co car promesa ca bi ma̱n ca Ocja̱? Jin gui ncontrahui‑cʉ. Como car promesa i ddajquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, nu car ley jin gui ddajquijʉ car nzajqui‑ca̱. Bbʉ di ddajquijʉ car ley hnar ddadyo hmʉy pa ya jin gua øtijʉ ca rá nttzo, nubbʉ, di jogui gua tɛnijʉ car ley pa di nu̱guijʉ rá zö ca Ocja̱. \v 22 Nu ca i sirve car ley, i xijquijʉ rí ntzöhui gu bbɛdijʉ, dí göhtjojʉ, como jí̱ xtá jötijʉ gua cumplijʉ ca i ma̱. Ncjapʉ gá ma̱n car Escritura digue car ley. Eso, jøña̱ yʉ cja̱hni yʉ xí nguatijʉ jár dyɛ car Jesucristo da nú̱ car nzajqui ca jin da tjegue, cja̱ guegue‑yʉ da ttuntjo ncja ngu̱ gá promete ca Ocja̱. \p \v 23 Nugöje, dí israelitaje, bbʉ jí̱ bbe ndí øjme, i nesta gu e̱me̱bitjoje cár tzi tti̱jqui ca Ocja̱ pa da ttajquije car nzajqui ca jin da tjegue, ndí ncjaje ncja ngu̱ yʉ preso. Ndí jonije ja gua pønije libre, pa jin gua bbɛdije, como gue car castigo‑cá̱ mí ɛmbiguije car ley. \v 24 Car ley mí ncja ngu̱ hnar möxte ca i cca̱htibi quí ba̱jtzi cár patrón, cja̱ nugöje ndí jñɛjme cʉ ba̱jtzi. Ncjahmʉ mí jantiguije cja̱ mí ccaxquije pa jin gua øtije ca rá nttzo. Pe nde̱jma̱ ndí øtije‑ca̱. Eso, bbʉ ndú ødeje digue car Jesucristo, dú cuatije guegue pa di gʉzquije ca rá nttzo ca ndí tu̱je. Nubbʉ, bi jogui pa bi cuajtiguije car Tzi Ta ji̱tzi ncjahmʉ jin te gri tu̱je. \v 25 Cja̱ nuya, como ya xtú e̱me̱bije cár tzi tti̱jqui car Jesucristo, ya jin dí cjajpije ncaso car ley. Ncjahmʉ ya xtú ncja̱hnije ya. Ya jin dí jonije car möxte pa da jiantiguije. \p \v 26 Nuquiguɛjʉ, guí cja̱hnitjojʉ, göhtjoquiguɛjʉ como ngu̱ xquí cuatijʉ jár dyɛ car Jesucristo pa gui töti quer nzajquijʉ, ya xcú cjajʉ í ba̱jtziquijʉ ca Ocja̱. \v 27 Guejtjo, como xcú xixtejʉ, göhtjoquiguɛjʉ xcú fʉdijʉ hnar ddadyo vida ca rí hñe̱h ca Ocja̱. Guí jñɛjmʉ ncja hnar cja̱hni, xí ngʉhtzi quí da̱jtu̱ rá nttzo cja̱ pé xí jie ddadyo da̱tu̱, göhtjo limpio. Nuya, göhtjo ir vidajʉ, gui hñojʉ car Jesucristo. \v 28 Bbʉ xcú hñemebijʉ cár tzi tti̱jqui car Jesucristo, jin te i cja bbʉ gúr judio o jin gúr judio. Guejtjo jin te i cja bbʉ gúr muzotjo, guí pɛjpite, o bbʉ guí nú̱tsjɛ quer bbɛfi cja̱ i bbʉ möxte cʉ i pɛjpiqui. Jin te i cja bbʉ gúr hñøjø o gúr bbɛjña̱. Car Tzi Ta ji̱tzi i cca̱jtiquijʉ göhtjo parejo. Göhtjo í ba̱jtziquijʉ, como xcú hñemebijʉ cár Ttʉ. \v 29 Como í cja̱hniquijʉ car Jesucristo, ya xqui jantiquijʉ ca Ocja̱ ncjahmʉ í ba̱jtziquijʉ ca ndor Abraham, cja̱ guegue da ddahquijʉ car bendición rá tzi zö ca bi prometebi car Abraham cja̱ co quí ba̱jtzi cʉ pé di hmʉy. \c 4 \p \v 1 Nuya, gu mbe̱nijʉ ja i ncja yʉ ba̱jtzi hua jar jöy hne̱ ja i ncja yí ba̱jtzi ca Ocja̱. Bbʉ di bbʉh hnar tzi hñøjø, cja̱ di ma̱n cár ta, guegue‑ca̱ da uni gá herencia göhtjo ca i pɛhtzi, nde̱jma̱ jin di uni hasta bbʉ ya xtrú hñøjø. Menta ʉr ba̱jtzitjo cár ttʉ, jin tema cargo i ja̱ pʉ jár ngu̱. I cja jmandado ncja hnar muzo, masque guegue da cjajpi ʉ́r mɛjti göhtjo cʉ i bbʉh pʉ jár ngu̱ cár ta. \v 2 Guejtjo i bbʉh car möxte ca i föh car ba̱jtzi cja̱ i nú̱, hasta bbʉ xta zøh car pa ca xí ma̱n cár ta, bbʉ ya xtrú te. \v 3 Nugöje, dí judioje, ndí ncjaje ncja ngu̱ ba̱jtzi, cʉ cjeya cʉ xí tjogui, bbʉ jí̱ bbe ndí pa̱dije digue car Jesucristo. Mí tsjijquije te gua øtije, como cja ndí fʉdije ndí nxöjme ter bɛh ca̱ rá zö, ter bɛh ca̱ jin gui tzö. \v 4 Pe bbʉ mí zøh car tiempo ca xquí mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi, guegue bú pɛjni cár Ttʉ hua jar jöy. Hnar bbɛjña̱ bi un cár nzajqui, cja̱ bi hmʉh cár tzi ba̱jtzi, mí gue car Jesús. Guegue‑ca̱ múr judio, bi cumpli göhtjo ca i ma̱n car ley ca bi zoguije car Moisés. \v 5 Eso, bi jogui dú mbödije guegue, göhtjoguigöje yʉ ndí tɛnije car ley. Como bbʉ mí du̱ car Jesucristo, bi tzöhui car castigo ca di ttajquigöje. Nubbʉ cja dú hmʉpje libre. Nuya, car Tzi Ta ji̱tzi xí cjagui í ba̱jtziguije, í ttʉguije o í tti̱xu̱guije. Ya jin dí ncjaje ncja ngu̱ muzo ya. \p \v 6 Nuquiguɛjʉ, como ya xcú cjajʉ í ttʉquijʉ ca Ocja̱, guegue‑ca̱ xpá mɛjnquijʉ car Espíritu Santo. Guejti‑ca̱ mí yojmi car Jesucristo, cár Ttʉ ca Ocja̱, cja̱ nuya i bbʉ mbo ir tzi mʉyjʉ. Nuya, bbʉ dí nzojmʉ ca Ocja̱, dí xijmʉ: “ʉm Tzi Taquije,” como gue car Tzi Espíritu Santo ca i ña̱. \v 7 Nuya, ya jin guí muzojʉ ya, como í ttʉquijʉ o í tti̱xu̱quijʉ ca Ocja̱. Ca ya xquí cuatijʉ jár dyɛ car Jesucristo, guí yojmʉ guegue ya ca̱. Nuya, car Tzi Ta ji̱tzi i cca̱jtiquijʉ ncja ngu̱ ga cca̱hti cár Tzi Ttʉ, cja̱ da jequijʉ car herencia ca da un cár Ttʉ. \s1 Pablo se preocupa por los creyentes en Galacia \p \v 8 Má̱hmɛto bbʉ jí̱ bbe nguí meyajʉ ca Ocja̱, nguí ncjajʉ ncja muzo, cja̱ mí mandadoquijʉ cʉ dda cjá̱a̱ cʉ jin te i bbʉ ʉ́r nzajqui. \v 9 Pe nuya, ya xquí meyajʉ ca Ocja̱ ca ntjumʉy i bbʉy, o mejor, gu ma̱jmʉ, guegue xí nzoh quir tzi mʉyjʉ. Xi ya ¿dyoca̱ guí ne gui cojmʉ xʉtja pa pé gui tɛnijʉ cʉ dda mandamiento cʉ jin te i ddajquijʉ nzajqui, cja̱ jin gui föxquijʉ pa gu øtijʉ ca rá zö? ¿Dyoca̱ pé guí ne gui jñɛguijʉ pa pé da mandadoquijʉ cʉ mandamiento‑cʉ? \v 10 Guí tzu̱jpitjojʉ cʉ pá cʉ i tsjifi rá ma̱di, cʉ mbaxcjua gá ddadyo za̱na̱, co cʉ tiempo rá nttzu̱jpi. Guí i̱htzibitjojʉ ca rá yojto cjeya bbʉ jin guí pɛjpijʉ nʉr jöy. \v 11 Dí ntzøtigö ca guír tɛndijʉ cʉ costumbre‑cʉ, cja̱ dí tzu̱gö, má̱s xí bbɛh cam bbɛfi ca dá xihquijʉ car evangelio. \p \v 12 Dí öhquijʉ tzʉ, ʉm cjua̱da̱quijʉ, gui jiɛjmʉ ya cár ley car Moisés, ncja ngu̱guigö, xtú jɛgui. Má̱hmɛto ndí tɛngö ca̱, pe dú jɛgui pa gua hmʉy ncja ngu̱quiguɛjʉ, guí cja̱hnitjojʉ, jin guí judiojʉ. Jin tema cosa rá nttzo gú dyøjtiguijʉ bbʉ ndí bbʉjcö pʉ. Ndí bbʉpjʉ rá zö. \v 13 Guí pa̱dijʉ, bbʉ ndú tzøti pʉ jabʉ guí bbʉpjʉ car primera vez, ndí jñini, eso jin dá tjojtjo, dú hmʉjti pʉ dú xihquijʉ car evangelio. \v 14 Már nttzo car jñini ca ndí tzöbbe, pe nuquiguɛjʉ, jin gú despreciaguijʉ por rá nguehca̱. Nde̱jma̱ gú cuajtiguijʉ ncjahmʉ ndúr ángele xtrú mɛjni ca Ocja̱ pʉ ji̱tzi. Gú nu̱guijʉ rá zö, ncja ngu̱ güi recibijʉ guejtsjɛ car Jesucristo. \v 15 Nguí ndo mpöjmʉ ca dá hmʉpjʉ tzʉ. Xi ya ¿dyoca̱ ya jin dí mpöjmʉ ya? Cierto dí xihquijʉ, cʉ pa cʉ ndí bbʉpjʉ, bbʉ di cjá manera, güi cʉhmi quir döjʉ cja̱ güi ddajquijʉ, güi dyøtijʉ ncjapʉ pa gua cca̱htigö rá zö, cja̱ nuquɛjʉ, güi ndo mpöjmʉ bbʉ. \v 16 ¿Te xcú cjajʉ ya? ¿Cja huá guí ʉguijʉ ya porque xtú xihquijʉ ca ncjua̱ni? \p \v 17 Nu cʉ dda cja̱hni cʉ i nzohquijʉ, i ndo jonijʉ ja guír ntzixijʉ, pe jin gui tzö ca i mbe̱nijʉ. I joni ja drí jueguijʉ pa ya jin gu jojʉ, cja̱ pa jøña̱ guegue‑cʉ́ gui tɛnijʉ. \v 18 Bbʉ di ntju̱mʉy di ma̱hquijʉ cʉ cja̱hni cʉ i ne gui ntzixijʉ, nubbʉ́, di ma̱hquijʉ göhtjo ʉr tiempo, cja̱ jin gui jøntsjɛ bbʉ dí pagö pʉ. Nubbʉ́, drá zö cár mfe̱nijʉ, bbʉ. Nugö, dí ma̱hquijʉ göhtjo mbo ʉm mʉy, masque jin gui tzö gu hmʉjcö pʉ. Nu cʉ to i nzohquijʉ pa gui ntzixijʉ‑cʉ́, jøntsjɛtjo porque i hui̱zquigö, guegue‑cʉ́, jin te ntju̱mʉy ga ma̱hquijʉ. \v 19 ʉm tzi ba̱jtziquijʉ, bbʉ dí mbe̱nquijʉ, dí ndo ntzøte. I ddajqui ʉr du̱mʉy ncja ngu̱ hnar bbɛjña̱ bbʉ ya xta odi. Jin da jñu̱ ʉm mʉygö hasta bbʉ xtá pa̱di, cierto, xcrú hñemebijʉ cár tzi tti̱jqui car Jesucristo, jøña̱‑ca̱. \v 20 Quiera gra bbʉjcö pʉ jabʉ gár bbʉpjʉ, pa di jogui gri ña̱jʉ tzʉ, cja̱ pa gua pa̱di ja pé grá nzohquijʉ pa gui dyødejʉ. I ndo dyo ʉm mʉygö, ¿dyoca̱ xí mböh quir mfe̱nijʉ ya bbʉ? \s1 El ejemplo de Agar y Sara \p \v 21 Nuquiguɛjʉ, yʉ to i ne da dɛnijʉ car ley ca bi ma̱n car Moisés, ¿cja jí̱ bbe guí ødejʉ te i ma̱? Gu xihquijʉ ya ja i ncja. \v 22 Porque i ma̱m pʉ jar Escritura, car Abraham, mí hñi̱ yojo quí ttʉ. Ca hnaa ya, múr ttʉ cár muza, cja̱ ca pé hnaa ya, mʉr ttʉ ca mero ʉ́r bbɛjña̱ car Abraham. Cár bbɛjña̱ car Abraham mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Sara. Nu cár muza mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Agar. \v 23 Car Abraham bi yojmi cár muza como bi mbe̱ni, guegue‑ca̱ di ømbi hnár ba̱jtzi. Cja̱ cierto bi hmʉh cár ttʉ cár muza, múr Ismael. Nu cár ttʉ ca mero ʉ́r bbɛjña̱ car Abraham, bi hmʉy pa di zʉh ca xquí promete ca Ocja̱. Guegue múr Isaac. Bbʉ mí hmʉh car ba̱jtzi‑ca̱, ya xquí nchujchu rá zö cár me, cja̱ jí̱ mí ønte göhtjo ʉ́r vida. \v 24-25 Nu cʉ yojo bbɛjña̱, car Agar co car Sara, i sirve gá ejemplo. Ca hnaa i jñɛjmi car ley ca bi tsjih cʉ cja̱hni israelita por digue car Moisés. Nu ca pé hnaa ya, i jñɛjmi car promesa ca bi tsjih car Abraham cja̱ co quí ba̱jtzi cʉ di hmʉy. Car ley bi ttun car Moisés bbʉ mí bøx pʉ jar ttøø Sinaí pʉ jar jöy Arabia. Cja̱ nu yʉ pa ya, guehpʉ jar jñini Jerusalén i ttu̱jti car ley ca bi zoh car Moisés. Cja̱ cʉ cja̱hni cʉ i tɛndijʉ car ley, i jñɛjmʉ muzo‑cʉ. Pe göhtjo yʉ to xí nguati jár dyɛ car Jesucristo, i jñɛjmʉ cár ba̱jtzi car Sara, como guejcöjʉ dí e̱me̱bitjojʉ cár promesa ca Ocja̱. \v 26 Car promesa‑ca̱ güí hñe̱h pʉ ji̱tzi pʉ jabʉ i tsjifi car ddadyo Jerusalén, cja̱ nu pʉ ji̱tzi, ya jin gui ttøhtibi ncaso car ley ca bi ma̱n car Moisés. Eso, i jñɛjmi ncja hnam mejʉ car ddadyo Jerusalén, como rí hñe̱h pʉ car ddadyo nzajqui ca dí pɛhtzijʉ ya. \v 27 I bbʉh ca hnar palabra ca bi jñu̱x car profeta Isaías, ncjahmʉ i ña̱ digue car ddadyo Jerusalén, i tjɛquihui hnar bbɛjña̱. I i̱na̱: \q1 Gui mpöj ya, nuquiguɛ, gúr bbɛjña̱, pe jin guí ønte. \q1 Nunca xquí odi, pe nuya gui xöjtibi ca Ocja̱ cor pöjö, cja̱ gui ña̱ nzajqui. \q1 Macja̱ xí nzoquiqui quer da̱me, nde̱jma̱ da hmʉh quir ba̱jtzi rá ngu̱, como ca Ocja̱ da ddahqui‑cʉ. \q1 Nuquɛ, xquí hñi̱ji̱ más drá ngu̱ ni ndra ngue car bbɛjña̱ ca i bbʉbi cár da̱me. \p \v 28 Nugöjʉ, cjua̱da̱, dí jñɛjmʉ car Isaac, ca múr ttʉ car Sara. Como xtú e̱me̱bijʉ cár promesa ca Ocja̱ ncja ngu̱ gá hñemebi car Abraham, car Tzi Ta ji̱tzi i nu̱guijʉ ncjahmʉ í ba̱jtziguijʉ guegue‑ca̱. \v 29 Cʉ pa cʉ mí bbʉh car Abraham, jin gá johui cʉ yojo quí ttʉ. Ca hnaa ca múr ba̱jtzi car muza bi ʉhui car Isaac. Nu ca Ocja̱ jin gá xih car Abraham di cuajti cár muza gá bbɛjña̱. Guejtsjɛhui yojmi bi mbe̱nihui‑ca̱. Nu car Isaac bi hmʉy porque guehca̱ xquí ma̱n ca Ocja̱. Car Abraham co ni car Sara bi hñemehui car promesa ca xquí tsjijmi, cja̱ ca Ocja̱ bi un cár ba̱jtzihui. Guejti yʉ pa ya, cʉ cja̱hni cʉ i tɛndijʉ car ley i ʉguijʉ, como jøña̱ cár promesa ca Ocja̱ dí e̱me̱bijʉ. \v 30 ¿Te i ma̱n car Escritura digue cʉ yojo ba̱jtzi‑cʉ? I xijquijʉ ncjahua: “Gui fongui car muza, da bøni, da zix cár ttʉ. Jin gui ma gui jiɛh cár ttʉ car muza da hui̱mbi cár herencia ca mero ir ttʉ. Gui uni cár ttʉ ca mero ir bbɛjña̱.” \v 31 Nugöjʉ cjua̱da̱, bbʉ ya xtú e̱me̱bijʉ cár tti̱jqui car Jesucristo, ya jí̱ rí ntzöhui gu e̱me̱bijʉ car ley, pa da ddajqui ʉm nzajquijʉ. Nuya, dí jñɛjmʉ cár ttʉ car Sara. Jí̱ múr muza guegue‑ca̱. Ya xtí pɛhtzijʉ car nzajqui ca i ntjumʉy pa gu hmʉpjʉ libre. \s1 Sigan firmes en la libertad \c 5 \p \v 1 Car Jesucristo bi goji por rá nguejcöjʉ bbʉ mí du̱, eso, dú pønijʉ libre. Ya jin gui mandadoguijʉ car ley ca bi ma̱n car Moisés. Hne̱hquiguɛjʉ, bbʉ ya xcú cuatijʉ jár dyɛ car Jesucristo, nuya jøntsjɛ cár tzi tti̱jqui gui hñemebijʉ. Dyo pé guí jñɛguijʉ da hmɛjpiquijʉ pa pé gui tɛnijʉ car ley. \p \v 2 Gui hñemejʉ nʉ dí xihquijʉ. Nugö, dúr Pablo, dí nzohquijʉ. Bbʉ gui jñɛguijʉ pa da ttøjtiquijʉ car seña ca i ttøhtibi cʉ judio, i pøni ncjahmʉ guehca̱ guí e̱me̱jʉ bbʉ, pa da nú̱quijʉ rá zö ca Ocja̱. Nubbʉ, jin te ntjumʉy ca xquí hñemejʉ car Jesucristo, bbʉ. \v 3 Dí yojpi mbe̱mbiquijʉ, cʉ to da jñɛgui pa da ttøhtibi car seña‑ca̱ jáy cuerpojʉ, guegue‑cʉ i nesta da zøjte göhtjo ca i ma̱n car ley, cja̱ bbʉ ji̱na̱, ca Ocja̱ jin da recibi. \v 4 Nuquiguɛjʉ, como ngu̱ gri hñi̱na̱jʉ, da nú̱quijʉ rá zö ca Ocja̱ porque guí tɛnijʉ car ley, ya xcú jiɛjmʉ car Jesucristo, bbʉ. Ya jin da salvaquijʉ co cár tzi tti̱jqui, como ya xqui hnahño ca guí e̱me̱jʉ ya. \v 5 Nugöje, como ngu̱ xtá cuatije jár dyɛ car Jesucristo, dí yojme cár Tzi Espíritu Santo, cja̱ guegue‑ca̱ i xijquije, bbʉ xtá ntjɛje car Tzi Ta ji̱tzi cja̱ da jña̱nquije ʉr huɛnda, da xijquije jin te dí tu̱göje. \v 6 Cʉ cja̱hni cʉ i e̱me̱bitjo cár tti̱jqui car Jesucristo, jin gui nesta da ttøhtibi car seña ca i ttøhtibi cʉ judio. Bbʉ ya xquí ttøhtibijʉ car seña‑ca̱, ante que di guatijʉ car Cristo, jin te i cja. Pe guejtjo jin te i mu̱hui ca xcá ttøhtibijʉ‑ca̱. I ne ca Ocja̱ pa gu e̱me̱jʉ car Jesucristo cja̱ co cár tzi tti̱jqui cja̱ gu ma̱jtejʉ hne̱je̱. \p \v 7 Bbʉ ndú pøngö pʉ jabʉ guí bbʉpjʉ, ya xi nguí tɛnijʉ rá zö nʉr hñu̱ nʉ i xijquijʉ, ca Ocja̱ i cca̱jtiquijʉ rá zö por rá ngue cár tzi tti̱jqui. Xi ya bbʉ, ¿toca̱ xí jiöhquijʉ, eso, ya jin guí ne gui tɛnijʉ bbʉ? \v 8 Güí hñe̱h ca Ocja̱ car palabra ca dí xihquijʉ, cja̱ guegue xí nzojtiqui ir tzi mʉyjʉ pa xquí hñemejʉ. Nu car palabra ca guí tɛnijʉ ya, jí̱ xcuí hñe̱h ca Ocja̱‑ca̱. \v 9 Ya xcú dyødejʉ na̱r jña̱‑na̱: “Hna tzi tʉjqui cár siento car tsji̱ da ntja̱ntzihui car cjʉni tju̱jme̱, cja̱ da ngu̱jqui hasta bbʉ ya xtrú ixqui göhtjo car cjʉni.” I ncjapʉ hne̱je̱ cʉ mfe̱ni cʉ jin gui tzö cʉ i tsjihquijʉ. \v 10 Nugö nde̱jma̱ dí tøhmi ca Ocja̱ da möxquijʉ pa gui tɛnijʉ ca ncjua̱ni cja̱ pa jin gui hñemejʉ cʉ mfe̱ni cʉ jin gui tzö. Bí pa̱h ca Ocja̱ to cʉ i ne da jiöhquijʉ, cja̱ guegue da un car castigo ca rí ntzöhui‑cʉ. \p \v 11 Gui mbe̱nguɛjʉ tzʉ, cjua̱da̱, te tza i øjtigui tu̱jni cʉ judio. Nugö, bbʉ gua xij yʉ cja̱hni, i nesta da ncuajtibi yí cuerpojʉ ca hnar seña ca i ncuajtibi cʉ judio pa di ccʉhtzibijʉ ca rá nttzo ca i tu̱jʉ, nubbʉ, jin to di dyøjtigui tu̱jni bbʉ́. Pe nugö dí ma̱, jøntsjɛtjo ca gá ndu̱ car Jesucristo pʉ jar ponti, por rá nguehca̱, xí ngʉzquijʉ ca Ocja̱ ca ndí tu̱jpijʉ cja̱ ya xqui nú̱guijʉ rá zö. Nu cʉ judio i ndo ʉjʉ car palabra‑ca̱. \v 12 Nu cʉ hñøjø cʉ i ne da wentziquijʉ jar hñu̱, dé i ɛquijʉ pa da ttøjtiquijʉ car seña‑ca̱. Dí ma̱ngö, xa̱jma̱ da jiɛjquitsjɛ cár ngøjʉ pa da zøjti quí mfe̱nijʉ cja̱ pa da jiɛquijʉ gui tɛnijʉ jøntsjɛ car Jesucristo. \p \v 13 Nuquiguɛjʉ, cjua̱da̱, ca Ocja̱ xí nzohquijʉ pa gui hmʉpjʉ libre, cja̱ pa ya jin da mandadoquijʉ car ley ca mí ma̱n car Moisés. Pe jin gui ttahquijʉ ʉr tsjɛjqui gui dyøtijʉ göhtjo tema cosa ca guí nejʉ por rá nguehca̱ ya xquí jiɛjmʉ car ley‑cá̱. Mejor gui ntzohmijʉ ya, ja grí mföxjʉ cja̱ co ja grí ma̱jtsjɛjʉ, guí göhtjojʉ yʉ xcú hñemejʉ car Jesucristo. \v 14 Bbʉ ntjumʉy guí ne gui cumplijʉ göhtjo ca i ma̱n car ley, gui dyødejʉ na̱r palabra na̱ i ma̱: “Gui ne quer mi̱nga̱‑cja̱hnihui ncja ngu̱ guir netsjɛguɛ.” \v 15 Pe nde̱jma̱ dí øjcö, i cja juɛni pʉ jabʉ guí bbʉpjʉ. Bbʉ jin gui jiɛjmʉ ca grí huɛnijʉ cja̱ guír ntzanijʉ, i dyo peligro, ya jin da tte̱me̱ car evangelio, cja̱ da bbɛj yʉ dda cja̱hni hne̱je̱. \s1 Los deseos humanos y la vida por el Espíritu \p \v 16 Nuquiguɛjʉ, pa gui hmʉpjʉ ncja ngu̱ ga ne ca Ocja̱, gui dyøtijʉ ca da xihquijʉ car Tzi Espíritu Santo. Nubbʉ, jin da da̱hquijʉ quir mfe̱nitsjɛjʉ pa gui dyøtijʉ ca jin gui tzö. \v 17 Nu cʉm mfe̱nitsjɛjʉ cʉ jin gui tzö, jin gui johui cár Tzi Espíritu ca Ocja̱. Hnahño dí netsjɛjʉ, hnahño i ne car Espíritu Santo, ncjahmʉ dí ntøxtijʉ‑ca̱. Eso, jin gui tzö gu øtijʉ göhtjo ca dí netsjɛjʉ, como cár Tzi Espíritu ca Ocja i ccahtzi cʉm mfe̱nitsjɛjʉ cʉ jin gui tzö, pa jin da da̱guijʉ‑cʉ. \v 18 Guejtjo, bbʉ gui dyøtijʉ ncja ngu̱ ga xihquijʉ car Espíritu Santo, ya jin guí nestajʉ car ley pa da mandadoquijʉ hne̱je̱. \p \v 19 Ya xqui fa̱di ja ga hmʉh cʉ cja̱hni cʉ i bbʉjtsjɛ cja̱ i øtijʉ göhtjo tema cosa ca i mbentsjɛ mbo í mʉyjʉ. Gueguejʉ i bbʉbi bbɛjña̱ o hñøjø cʉ jin gui ntja̱jtihui, i jñɛgui da da̱pi cʉ nttzomfe̱ni cʉ i mbe̱nijʉ, i bbɛ í tzöjʉ. \v 20 I e̱me̱jʉ cʉ dda cjá̱a̱ cʉ jin gui hña̱ni, i mbruja quí mi̱nga̱‑cja̱hnihui o i øti tjoni. I ʉhui quí hñohui, i huɛnihui cja̱ i hui̱htzihui. I ungui ʉr cuɛ. I hñɛxihui. Cada hnaa i joni ja drí tti̱htzibi guegue. I juejqui cʉ hermano cʉ xí hñeme car Jesucristo, cja̱ i u̱jti hnahño mfe̱ni cʉ jin gui ncjua̱ni. \v 21 I mvidiabi quí hñohui, i pöhtite, ttzodyo cja̱hni‑cʉ, i nti̱, i jaxti ʉr xu̱y gá mbaxcjua pʉ jabʉ i øtijʉ ca jin gui conveni. Cʉ cja̱hni‑cʉ i øti ndu̱ntji cosa rá nttzo, ncja ngu̱ yʉ xtú ju̱xcua. Nugö xtú xihquijʉ má̱hmɛto cja̱ pé dí xihquijʉ ya, cʉ cja̱hni cʉ i øti yʉ cosa‑yʉ, jí̱ í ba̱jtzi ca Ocja̱, cja̱ jin da ñʉti pʉ jabʉ bí bbʉ guegue‑ca̱. \p \v 22 Nu cʉ cja̱hni cʉ i yojmi car tzi Espíritu Santo, guejtjo i jmeya por rá ngue ca i øtijʉ. Nucʉ, i ma̱jte, i mpöjö, i ju̱ í mʉyjʉ, i pɛhtzibi ʉ́r tti̱jqui quí hñohui, i cca̱hti rá zö quí mi̱nga̱‑cja̱hnihui cja̱ i jui̱jqui, i ma̱n ca ncjua̱ni cja̱ i cumpli ca i ma̱jmʉ. \v 23 Jin gui hñi̱xtsjɛjʉ, i pɛnti quí mfe̱nijʉ, cja̱ jin gui jñɛgui da da̱pi quí nttzomfe̱nijʉ. Cʉ cja̱hni cʉ i bbʉy ncjapʉ, jin gui nesta car ley pa da mandadobijʉ. Guejtjo hne̱je̱ jin gui bbʉh hnar ley ca di ccahtzi ca i øti‑cʉ. \v 24 Nu yʉ cja̱hni yʉ xí nguatijʉ jár dyɛ car Jesucristo, ya xqui pɛhtzijʉ hnar ddadyo hmʉy. Guebbʉ mí du̱ car Cristo pʉ jar ponti, ncjahmʉ bi du̱ pʉ hne̱je̱ ca bbɛto ʉm hmʉyjʉ ca ndí bbʉjcöjʉ, göhtjo co cʉ nttzomfe̱ni cʉ mí ɛguijʉ má̱hmɛto. \v 25 Car Tzi Espíritu Santo xí ddajquijʉ car ddadyo nzajqui ca dí pɛhtzijʉ ya. Eso, rí ntzöhui gu øtijʉ ca i xijquijʉ‑ca̱, gu jñɛguijʉ pa da mandadoguijʉ. \v 26 Ya jin to da hñi̱xtsjɛ o da hñɛxihui cár hñohui pa más da tti̱htzibi guegue ni ndra ngue cár hñohui. Gu mpöjmʉ cja̱ gu jojʉ, pa jin gu tzøhtibijʉ ʉ́r mʉy cʉm hñohuijʉ. \s1 Ayúdense unos a otros \c 6 \p \v 1 Nuquiguɛjʉ, ʉm cjua̱da̱quijʉ, bbʉ xcú cca̱htijʉ hnar cjua̱da̱, xí jiöti ca Jin Gui Jo, nde̱jma̱ xcá dyøti hnar cosa rá nttzo, yʉ pé ddaa yʉ i dyojʉ rá zö jár hñu̱ ca Ocja̱, da nzojmʉ cor tti̱jqui ca hnaa ca xí ndögui, cja̱ pé da möxjʉ pa da dɛn car hñu̱. Nuquiguɛjʉ, yʉ pé ddaa, gui mföjtsjɛjʉ hne̱je̱, pa jin da da̱hquijʉ ca Jin Gui Jo. \v 2 Gui föxjʉ quir hñohuijʉ cʉ i tzö rá ntji̱ pa drí dɛn car Jesucristo. Gui ma̱dijʉ‑cʉ́. Gue nʉr ley nʉ xí nzoguijʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Cristo pa gu tɛnijʉ. \p \v 3 Bbʉ to i mbe̱ni mbo ʉ́r tzi mʉy, guegue i ndo sirve, i hñi̱xtsjɛ car cja̱hni‑ca̱. Nxøgue ʉr ntjötitjo ca i mbe̱ni, como jin gui mu̱hui más ni ndra ngue cʉ pé ddaa. \v 4 Dyo guí tzohmi quir hñohuijʉ pa gui ma̱ntsjɛjʉ, más rá ndo zö guir hmʉjquɛjʉ ni ndra nguehcʉ. Bbʉ guí jɛquitjohui quer vida cár vida quer hñohui, jí̱ rí ntzöhui gui hñi̱xtsjɛ, masque guí i̱na̱ guí ta̱pi‑ca̱. Cada hnaaquiguɛjʉ gui cca̱htitsjɛ quer vida. Cja̱ bbʉ guí bbʉy ncja ngu̱ ga ne ca Ocja̱, nubbʉ, rí ntzöhui gui mpöh bbʉ́. \v 5 Cada hnaaguigöjʉ gu döjtijʉ ʉr huɛnda ca Ocja̱ digue ca dí øtijʉ. Eso, cada hnaaguigöjʉ gu nú̱tsjɛ yʉm vidajʉ. \p \v 6 Car cjua̱da̱ ca i u̱jtiquijʉ cár palabra ca Ocja̱, i nesta gui jejquibijʉ hna parte göhtjo ca guí pɛhtzijʉ. \p \v 7 Dyo guí nquivocajʉ. Gui mbe̱nijʉ, ca Ocja̱ bí pa̱di göhtjo ca dí øtijʉ, cja̱ da cozquijʉ según ca xcrú øtigöjʉ. Jin to da jiöti pa jin da ba̱di ja i ncja cʉ xí dyøti guegue. \v 8 Car cja̱hni ca i mandadotsjɛ cja̱ i øti cʉ nttzomfe̱ni cʉ i mbe̱ni mbo ʉ́r mʉy, da bbɛdi. Nu car cja̱hni ca i yojmi car Tzi Espíritu Santo cja̱ i øti ca i ne‑ca̱, da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue, gue car nzajqui ca i ddajquijʉ cár tzi Espíritu ca Ocja̱. \v 9 Jin da mfadaguijʉ gár øtijʉ ca rá zö. Gu segue gu øhtibijʉ cár voluntad ca Ocja̱. Cja̱ bbʉ jin gu cojmʉ madé ʉr hñu̱, bbʉ xta zøh car tiempo, guegue da ddajquijʉ hnar tja̱ja̱ rá tzi zö. \v 10 Cada bbʉ ga jogui, gu øhtibijʉ ca rá zö cʉm hñohuijʉ cʉ xí hñeme car Jesucristo. Guejti cʉ pé dda cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱, rí ntzöhui gu föxjʉ‑cʉ hne̱je̱. \s1 Advertencias y saludos finales \p \v 11 Cca̱htijma̱guɛjʉ ya letra rá ndo nojo ya xtú ju̱xcua. Guejquitsjɛgö, dúr Pablo, xtú øtigö‑ya. \v 12 Dyøjma̱jʉ na̱r palabra na̱ dí xihquijʉ ya, cʉ dda fɛjti hermano cʉ i ɛquijʉ pa da ttøjtiquijʉ car seña ca i ttøhtibi cʉ judio, i jonijʉ ja drí jodihui cʉ judio. Bbʉ di xihquijʉ cʉ cja̱hni‑cʉ́, gui hñemebitjojʉ cár tzi tti̱jqui car Jesucristo pa gui tötijʉ car salvación, nubbʉ, di ttøhtibi tu̱jni‑cʉ. Eso, jin gui xihquijʉ ncjapʉ. \v 13 Ni digue cʉ cja̱hni‑cʉ, jin gui øtijʉ göhtjo ca i ma̱n car ley, masque xí ncuajtibi jáy cuerpojʉ ca hnar seña. Nucʉ, i ɛquijʉ pa guejtiquɛjʉ, da ncuajtiquijʉ car seña‑ca̱, como i ne da xih cʉ pé dda cja̱hni, nuquɛjʉ, guí tɛnijʉ‑cʉ, cja̱ xcú dyøti ca xí xihquijʉ. Ncjapʉ, ga jion cʉ cja̱hni‑cʉ́ ja drí tti̱htzibi. \v 14 Nugö, dí pa̱di, jin te dí mu̱bbe, cja̱ jin dí jongö ja drí tti̱zquigö. Nugö, dí ne pa da tte̱me̱bi cja̱ da tti̱htzibi cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, como guegue bi du̱ pʉ jar ponti. Bbʉ mí du̱‑ca̱, ncjahmʉ dú tu̱gö hne̱je̱. Eso, ya jin dí jongö ca i ña̱ti nʉr mundo, como ya jin gui mportagui. Guejti yʉ cja̱hni yʉ rí ɛn nʉr mundo i cca̱jtigui, ya jin te dí mportagö hne̱je̱. \v 15 Nugöjʉ yʉ xtú e̱me̱bijʉ cár tzi tti̱jqui car Jesucristo, dí pa̱dijʉ jin te i mu̱hui ca hnar seña ca i ttøhtibi cʉ judio. Jin te i mporta cja xtrú ncuajtiguijʉ‑ca̱ o ji̱na̱. Nu ca i mu̱hui, gue ca xcá ddajquijʉ ca Ocja̱ hnar ddadyo hmʉy. \v 16 Göhtjo cʉ to i tɛn na̱r palabra‑na̱, ca Ocja̱ da nú̱ göhtjo8co ni cár tzi tti̱jqui, cja̱ da mötzi pa da hmʉpjʉ rá zö. Cʉ to i e̱me̱jʉ ncjapʉ, ntjumʉy israelita‑cʉ, mero í cja̱hni ca Ocja̱. \p \v 17 Desde rá pa ya, jin to te da jiøxquigö. Jin da xijqui jí̱ ʉ́r mɛjtigui ca Ocja̱, o jí̱ rí hñe̱h ca Ocja̱ car palabra ca dí ma̱ngö. Por rá ngue ya seña ya i cuati nʉm cuerpo, i fa̱di to cam Jmu̱ cja̱ co to ʉ́r muzogui. Gue ya seña‑yá mí ncuajtigui bbʉ nguá ttʉngui por rá ngue car Jesucristo. \p \v 18 Nuquiguɛjʉ, cjua̱da̱, da möxquijʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo, cja̱ gui cojmʉ cár tzi tti̱jqui‑ca̱. Amén. \p I ttzɛdi hua na̱r carta‑na̱.