\id ACT \h HECHOS \toc1 LOS HECHOS DE LOS APÓSTOLES \toc2 HECHOS \toc3 Hch. \mt1 LOS HECHOS DE LOS APÓSTOLES \c 1 \s1 La promesa del Espíritu Santo \p \v 1-2 Nuquɛ, Teófilo, dú øti ca hnar libro, dú ju̱x pʉ göhtjo ca mí øti car Jesús bbʉ mí dyo hua jar jöy, cja̱ co göhtjo ca mí u̱jti quí möxte. Guegue bi fʉjti car bbɛfi, cja̱ bbʉ mí bøx pʉ jar ji̱tzi, bi zoquibi cʉ once hñøjø cʉ xquí hñi̱tzi gá apóstole. Car Jesús mí yojmi car Espíritu Santo, cja̱ guegue‑cá̱ bi mötzi bbʉ mí ún quí apóstole cár bbɛfijʉ. \v 3 Cʉ once hñøjø‑cʉ́, ya xi mí pa̱dijʉ, cierto xquí nantzi car Jesús. Guegue‑ca̱ bi du̱ cja̱ pé bi jña̱ ʉ́r jña̱, cja̱ diguebbʉ ya bi ni̱gui rá ngu̱ vez pʉ jabʉ mí jmu̱ntzi quí möxte. Desde car pa bbʉ mí nantzi hasta car pá bbʉ mí ttzix pʉ jar ji̱tzi, mí zʉh car cuarenta día. Cʉ pa‑cʉ́, car Jesús ya jí̱ mí hñohui quí möxte göhtjo ʉr tiempo. Cjaatjo mír ni̱gui pʉ jabʉ már bbʉh‑cʉ́, mí nzojmʉ, mí xijmʉ, por rá ngue guegue, ya xquí mʉdi xquí mandado ca Ocja̱ hua jar jöy. Cja̱ mí xijmʉ göhtjo ja i ncja cár jmandado‑cá̱. \p \v 4-5 Hna vez, bbʉ jí̱ bbe mí bøx pʉ jar ji̱tzi, car Jesús bi xih quí möxte jin di wenijʉ pʉ Jerusalén bbʉ ya xtrú ma guegue. Bi xijmʉ di døhmijʉ hasta gue bbʉ xti guatijʉ car Espíritu Santo, como ya xquí promete car Tzi Ta ji̱tzi du pɛjni‑cá̱. Bi ma̱n car Jesús, i̱na̱: \p ―Gui tøhmijʉ hasta bbʉ xta ncja ca dú xihquijʉ. Car Juan mí xix yʉ cja̱hni gá deje. Nuquɛjʉ, car Tzi Ta ji̱tzi xtu pɛnquijʉ car Espíritu Santo pa gui yojmʉ‑cá̱ göhtjo ʉr tiempo. Nucá̱, dur bendición más drá zö ni ndra ngue car tsjixtje. Jin gui ngu̱ mpa i bbɛdi pa du e̱je̱.― Bi ncjapʉ gá tsjih cʉ apóstole. \s1 Jesús sube al cielo \p \v 6 Diguebbʉ ya, quí möxte car Jesús bi mpɛjnihui guegue cja̱ bi dyönijʉ: \p ―Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, ¿cja gue yʉ pa‑ya gui ddajquije car libertad, dí cja̱hni israelitaje? ¿Cja guejya da mfongui cʉ hnahño cja̱hni cʉ i mandadoguije?― \p \v 7 Nu guegue ya bi da̱di: \p ―Jin gui tocaquijʉ gui pa̱dijʉ ncjahmʉ da ncja‑cá̱, o ncjahmʉ da zøh car pá gui mandadotsjɛjʉ. Xí ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi, ddatsjɛ guegue da ba̱h‑cá̱. \v 8 Pe bbʉ xta guahquijʉ car Espíritu Santo, guegue‑cá̱ xta ddahquijʉ cár poder pa gui yojmʉ‑cá̱. Nubbʉ́, cja xquí möjmʉ göhtjo nʉr mundo, xquí jña̱xjʉ nʉm palabragö pa gui xijmʉ yʉ cja̱hni. Bbɛto gui nzojmʉ yʉ to i bbʉjcua Jerusalén. Diguebbʉ ya, gui nzojmʉ cʉ pé dda cja̱hni cʉ i bbʉjcua göhtjo nʉr estado Judea, co hne̱h cʉ cja̱hni rá bbʉh pʉ jar estado Samaria. Gui hñojʉ göhtjo nʉr mundo, hasta guehpʉ jabʉ rá cca, gui nzojmʉ göhtjo cʉ cja̱hni, hasta ya jin to gui tötijʉ cʉ jí̱ bbe i øj nʉm palabragö.― Ncjapʉ gá mandado car Jesús. \p \v 9 Bbʉ mí guaj ya car Jesús mí ma̱ ncjapʉ, bi ttzix pʉ jar ji̱tzi. Bi jiantijʉ cʉ once quí möxte gá mbøtze. Bú ca̱h hnar gu̱y, bi gohmi, cja̱ diguebbʉ ya bi bbɛh car Jesús. \v 10 Már nøhtzitjojʉ pʉ jar ji̱tzi quí möxte, cja̱ bi hna ni̱gui pʉ yojo hñøjø, nxøgue ttaxi da̱tu̱ mí jehui, mír hmöh hnanguadi cʉ once apóstole. \v 11 Gueguehui bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Galilea, ¿dyoca̱ guí jantijʉ jar ji̱tzi? Guejtsjɛ car Jesús ca xí mbøx nʉ jar ji̱tzi, ncjadinʉ pé xtrí hñe̱je̱, como ngu̱ xquí jiantijʉ xcá ma.― \s1 Se escoge a Matías para reemplazar a Judas \p \v 12 Diguebbʉ ya, cʉ once quí apóstole car Jesús bú ca̱pjʉ jar ttøø pʉ jabʉ xcuí bøxi guegue, bi ma gá ngojmʉ pʉ Jerusalén. Car ttøø‑cá̱ mí tsjifi Cerro de los Olivos. Mí nzøtitjohui car ciudad pʉ Jerusalén. Mí tzi tjoh hna quilómetro ca mí jñajquihui. \v 13 Bbʉ ya xquí ñʉtijʉ jar jñi̱ni, cʉ once quí möxte car Jesús bi ñʉti hnar ngu̱ gá yo piso, cja̱ bi bøxijʉ pʉ jar cuarto pʉ ña̱. Ya xquí cja mpa mí bbʉh pʉ cʉ apóstole cja̱ co pé dda tengu̱ cja̱hni cʉ mí e̱me̱jʉ car Jesucristo. I ju̱xcua quí tju̱ju̱ cʉ once apóstole: Car Pedro, car Jacobo, car Juan, car Andrés, car Felipe, car Tomás, car Bartolomé, car Mateo, car Jacobo ca múr ttʉ car Alfeo, co ni car Simón Zelotes, co car Judas ca múr cjua̱da̱ car Jacobo. \v 14 Göhtjo‑yʉ́ segue mí mpɛjnijʉ pʉ cja̱ mí orajʉ. Guejti quí cjua̱da̱ car Jesús co cár me, tzʉdi car María, co cʉ pé dda bbɛjña̱ cʉ mí e̱me̱jʉ car Jesús mí cuatijʉ pʉ hne̱je̱, mí mpɛjnihui cʉ apóstole. Mí hnadi cár mfe̱nijʉ, göhtjo mí mahtijʉ ca Ocja̱. \p \v 15 Cʉ pa‑cʉ́, már ngu̱ cʉ hermano mí jmu̱ntzi, mí bbʉy como ciento veintejʉ. Ca hnajpa, bi hmöh car Pedro pʉ madé cʉ cjua̱da̱, bi xijmʉ: \p \v 16 ―Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, mí nesta di ncjajpi car Judas Iscariote ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura, como guegue bi zix quí contra car Jesús pʉ jabʉ már bbʉh‑cá̱ cja̱ bi döjti jáy dyɛjʉ. Ya má yabbʉ car David bi ma̱ tema castigo di ttun car hñøjø ca di dö car Cristo. Car Espíritu Santo bi xifi ter bɛh ca̱ di ncja. Cja̱ nuya, ya xí ncumpli ca bi ma̱. \v 17 Guejti car Judas mí tɛn car Jesús cja̱ bi tti̱tzi gá apóstole. Guejti‑cá̱ bi ttun cár cargo ncja ngu̱guigöje. Dí göhtjoje ndí hñoje car Jesús. \v 18 Nu car Judas, ya xí ndu̱ por rá nguehca̱ gá dyøti ca rá nttzo. Bi mpöhtitsjɛ, bi dögui gá tzoh cár ña̱, cja̱ bi xɛh cár mʉy. Co cʉ domi cʉ bi ttuni, gá ddöni ca hnar pedazo ʉr jöy pʉ jabʉ bi du̱. Como bi ddöni co cʉ domi cʉ bi ttun car Judas, bi tsjih car jua̱ji̱‑cá̱, ʉr jöy gá cji. \v 19 Göhtjo cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ Jerusalén cʉ pa‑cʉ́, bi dyøde te xquí ncja, cja̱ bi xijmʉ car pedazo‑ca̱ Acéldama, como nʉr palabra Acéldama i ne da ma̱, ʉr jöy gá cji. \v 20 Nuya, cjua̱da̱, ya xí bbɛh car Judas, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar libro de los Salmos, i̱na̱: \q1 Da hmʉy triste cár ngu̱ car cja̱hni‑cá̱. Da tjɛgui da yøte, como ya jin to da ne da hmʉh pʉ. \q1 Nu car cargo ca mí pɛhtzi guegue, da ttuni pé hnar cja̱hni. \m Ncjapʉ ga ma̱m pʉ jar salmo. \p \v 21 Nuya i nesta gu i̱xjʉ pé hnar testigo digue yʉ hñøjø yʉ xtú hmʉpje göhtjo cʉ pá cʉ ndí yojme cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. \v 22 Car hñøjø ca da tti̱tzi, i nesta xtrú ndɛn car Jesús, desde jár mʉdi, bbʉ mí xix car Juan, hasta car pá bbʉ mí bøxa ji̱tzi. I nesta da möxquije, da cja ʉr testigo digue ja ncja gá jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesús, como guehca̱ dí xijme yʉ cja̱hni, dí apóstoleje.― Guehca̱ bi ma̱n car Pedro. \p \v 23 Diguebbʉ ya, bi hñi̱xjʉ yojo hñøjø. Ca hnáa múr José Barsabás, guejtjo mí tsjifi ʉr Justo, cja̱ ca hnáa múr Matías. \v 24 Ma ya, bi mahtijʉ ca Ocja̱, bi ma̱jmʉ: \p ―Nuquiguɛ, Tzi Ta, guí cca̱jtiguije mbo ʉm tzi mʉyje, göhtjoguigöje. u̱jtiguije tzʉ, ja̱ ndrá ngue yʉ yojo xcú juajniguɛ, \v 25 pa da ttun cár cargo gá apóstole cja̱ da dyøti nʉr bbɛfi nʉ xí jiɛh car Judas. Nucá̱, bi dyøti ca hnar cosa már ndo nttzo, bi du̱, cja̱ ya xí ma cár tzi mʉy pʉ jabʉ jin gui tzö.― \p \v 26 Mí guaj ya mí orajʉ ncjapʉ, nubbʉ́, bi echajʉ suerte, cja̱ bi toca car Matías. Eso, bi goji gá apóstole guegue, cja̱ bi yojmi cʉ pé dda once. \s1 La venida del Espíritu Santo \c 2 \p \v 1 Nu bbʉ mí zøh car pa gá Pentecostés, bi mpɛjni göhtjo cʉ hermano. Mí hnaadi pʉ jabʉ bi mpɛjnijʉ. Guejtjo mí hnaadi cár mfe̱ni ca mí mbe̱nijʉ. \v 2 Cja̱ bi hna dyødejʉ, mbá ndo jia jar ji̱tzi, ncja bbʉ i dyo hnar ndo nda̱ji̱. Már ndo jia göhtjo pʉ jar ngu̱ pʉ jabʉ már ju̱jʉ. \v 3 Diguebbʉ ya, bú hna jøh cʉ mí ncja ʉr tzibi, gá ndöh pʉ jabʉ már ju̱ cʉ hermano. Cja̱ bi mfonti cʉ tzibi, bi tzoxi hnar tzibi cár ña̱ cada hnaa cʉ hermano. \v 4 Cja̱ bi guati car Espíritu Santo göhtjo cʉ már bbʉh pʉ, cja̱ nucʉ, bi mʉdi bi ña̱jʉ hnahño jña̱, como car Espíritu Santo bi cjajpi bi ña̱jʉ cʉ jña̱‑cʉ. \p \v 5 Cʉ pa‑cʉ, cʉ cja̱hni cʉ mí tɛnijʉ cár religión cʉ judio már tzöjʉ hnar mbaxcjua. Ya xquí jmuntzi pʉ Jerusalén már ngu̱ cʉ judio cʉ mí tzu̱jʉ ca Ocja̱. Xcuí hñe̱jmʉ göhtjo cʉ dda jñi̱ni cja̱ co rá ngu̱ cʉ jöy pa di zöjʉ car mbaxcjua‑ca̱. \v 6 Cʉ cja̱hni‑cʉ́, bbʉ mí dyøh cʉ hermano, már xöjtibijʉ ca Ocja̱, bú e̱jmʉ nttzɛdi, bi guatijʉ pʉ jabʉ már bbʉh‑cʉ́. Gueguejʉ mí mi̱ngu̱jʉ hnahño jñi̱ni cja̱ co hnahño jöy, cja̱ bi dyødejʉ, már ña̱ cʉ hermano cada hnáa hnar jña̱ digue cʉ mí ña̱ gueguejʉ. Nubbʉ́, bi ndo hño í mʉyjʉ, bbʉ. \v 7 Bi ndo hñöntsjɛjʉ, ¿ter bɛh ca̱ xquí ncja? hasta mí ntzu̱jʉ. Már ma̱jmʉ: \p ―¿Ja xcá mba̱j yʉ cja̱hni‑yʉ ga ña̱ cʉm jña̱göjʉ? ¿Cja jin guí mi̱ngu̱ Galilea göhtjo‑yʉ́? \v 8 ¿Sá dí ødejʉ, ya xná ña̱‑yʉ́ cʉ jña̱ dí ña̱jʉ, cada hnáaguijʉ pʉ jabʉ dí mi̱ngu̱jʉ? \v 9 Nuguigöjʉ, hnahño jabʉ dí mi̱ngu̱jʉ. I bbʉj yʉ ddaa, mi̱ngu̱jʉ Parto, co yʉ ddaa, mi̱ngu̱jʉ Elam, cja̱ co yʉ ddaa yʉ xcuá hñe̱h pʉ Mesopotamia, cja̱ co nʉ Judea, cja̱ co pʉ Capadocia, cja̱ co pʉ Ponto, cja̱ co pʉ Asia. \v 10 I bbʉj yʉ ddáa, xpá hñe̱h pʉ jar jöy Frigia, co ni pʉ Panfilia, co ni pʉ Egipto. Guejtjo i bbʉj yʉ ddáa, mi̱ngu̱ cár parte car jöy Africa ca pé rí ncjadi pʉ Cirene. Guejtjo i bbʉjcua yʉ dda mi̱ngu̱ Roma. Yʉ ddaaguigöjʉ, mí judio cʉm tajʉ, eso xtú nacejʉ gá judio. Nu yʉ pé ddáa, jin gá hmʉy gá judio, nu guegue‑yʉ́ xí ñʉtitsjɛjʉ nʉm religiónjʉ. \v 11 Yʉ ddaaguigöjʉ mi̱ngu̱ Creta, cja̱ yʉ pé ddáa ya, mi̱ngu̱ Arabia. Göhtjoguigöjʉ, dí mi̱ngu̱jʉ hnahño jöy, cja̱ dí ña̱jʉ rá ngu̱ clase yʉ jña̱. Cada hnar jöy i mböh cár jña̱. Pe nuya, dí ødejʉ yʉ hñøjø‑yʉ́, ya xná ña̱ cʉm jña̱göjʉ. I xijcöjʉ te tza rá nzɛh ca Ocja̱, cja̱ co te tza rá ndo zö ca xí dyøte.― Bi ncjapʉ gá ma̱n cʉ cja̱hni‑cʉ́. \p \v 12 Bi ndo hño í mʉyjʉ, bi hñöntsjɛjʉ ter bɛh ca̱ már ncja. Cʉ ddáa mí ma̱jmʉ: \p ―¿Te i ne da ma̱n ca xcá ncjajʉ pʉ?― \p \v 13 Nu cʉ pé ddáa mí ma̱jmʉ: \p ―Exque ya xí nti̱‑yʉ́.― \s1 Lo que Pedro dijo a la gente \p \v 14 Már bböh pʉ cʉ once quí möxte car Jesús. Guejti car Pedro már yojmʉ cʉ pé ddaa, cja̱ guegue‑ca̱ bi ña̱ nzajqui, bi nzoh cʉ cja̱hni, bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, guí hñøjøjʉ, guí judiojʉ cja̱ co göhtjo yʉ pé ddaa yʉ i bbʉpjʉ hua Jerusalén, dyøjma̱jʉ car palabra ca gu xihquijʉ, pa gui pa̱dijʉ ter bɛj nʉ xí ncja. \v 15 Nugöje, jin dí nti̱je, ncja ngu̱ gri mbe̱nijʉ, como nxu̱ditjo, cja xqui las nueve. Jin gui gue na̱r hora‑na̱ ga nti̱ yʉ cja̱hni ya. \v 16 Nuya, ya xí nzʉh ca bi ma̱n ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi múr Joel, i̱na̱: \q1 \v 17 Bbʉ xta zøh cʉ pa cʉ rí ga̱tzi, bi ma̱n ca Ocja̱, \q1 Xcuá pɛjnigö cam Espíritu pa da guati göhtjo yʉ cja̱hni. \q1 Bbʉ xta ncja‑cá̱, yir ttʉjʉ co yir tti̱xu̱jʉ da ma̱jmʉ cam palabragö ca xtá xijmʉ, \q1 Car Espíritu Santo da cjajpi yʉ ba̱jtzi hñøjøtjo da hna cca̱htitjo ca xtá u̱jtigö, ncjahmʉ da wi̱, \q1 Guejti yʉ hñøjø yʉ ya xí ntada, da wi̱ ca xtá u̱jti. \q1 \v 18 Cʉ pa‑cʉ́, gu pɛjni cam Espíritu pa da yojmi cár ttzɛdi göhtjo cʉ to i sirvegui, bbɛjña̱ cja̱ co hñøjø, cja̱ guegue‑cʉ da nzoh cʉ cja̱hni, da xijmʉ cam palabragö. \q1 \v 19 Gu u̱jtiquijʉ maravilla jar ji̱tzi, pa gui ndo mbe̱nijʉ, \q1 Cja̱ nuhua jar jöy, pé gu u̱jtiquijʉ seña, pa da hño ir mʉyjʉ. \q1 Da ncja guerra, da bböhti cja̱hni rá ngu̱, da mfömbi cár cji. Da ddʉti cʉ ngu̱, da ndo fʉn cʉ tzibi, da bøxi bbifi rá ngu̱. \q1 \v 20 Nʉr jiadi da hmɛxu̱y, cja̱ nʉr za̱na̱ da tjɛnguitjo, ncja ʉr cji, ante que da zøh car pa bbʉ xtu e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ. Bbʉ xtu e̱h‑ca̱, da ndo hño í mʉy yʉ cja̱hni, göhtjo da ntzu̱jʉ. \q1 \v 21 Nu cʉ cja̱hni göhtjo cʉ to da hñe̱me̱ cam Tzi Jmu̱jʉ cja̱ da nzojtibi cár tzi tju̱ju̱, ca Ocja̱ da gʉhtzibijʉ ca rá nttzo. \m Ncjapʉ ga ma̱m pʉ jar libro ca bi dyøti car Joel. \p \v 22 Cja̱ pé bi ma̱n car Pedro, hne̱je̱: \p ―Nuquɛjʉ, guí hñøjøjʉ, guí israelitajʉ, dyøjma̱jʉ nʉ dí ma̱: Gú cca̱htijʉ car Jesús, múr mi̱ngu̱ Nazaret, cja̱ gú pa̱dijʉ ja mí ncja. Car Tzi Ta ji̱tzi bi un cár ttzɛdi, eso, car Jesús bi ndo xoxi döhtji, cja̱ bi dyøti pé dda milagro rá ngu̱. Por rá ngue cʉ milagro cʉ bi dyøti guegue, bi fa̱di, xcuí hñe̱h car Tzi Ta ji̱tzi car Jesús. \v 23 Nu car Jesús, bi ndö jer dyɛjʉ, ncja ngu̱ gá mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi, como ya má yabbʉ, ya xquí mbe̱ni guegue‑ca̱ ja di ncja göhtjo. Nuquɛjʉ, guí hñøjøjʉ, guí mandadobijʉ yʉ cja̱hni israelita, guehquɛjʉ gú tzʉdijʉ car Jesús cja̱ gú döjtijʉ jáy dyɛ cʉ cja̱hni cʉ jin gui tzu̱ ca Ocja̱, pa bi ddøti pʉ jar ponti, bi bböhti. \v 24 Nu car Tzi Ta ji̱tzi, bbʉ ya xquí du̱ car Jesús, pé bi xotzi, pé bi un cár nzajqui. Jí̱ mí tzö di ttza̱mi‑cá̱ pʉ jar ohtzi, como más már ndo nzɛdi. \v 25 I bbʉh ca hnar salmo pʉ jabʉ bi ma̱n car David, jin di goh pʉ jar ohtzi cár cuerpo car hñøjø ca di hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di mandadobi yí cja̱hni. I ma̱ ncjahua car salmo‑cá̱: \q1 Nugö, göhtjo ʉr tiempo dí mbe̱n ca Ocja̱, dí pa̱di, i bbʉy, cja̱ bí jantigui. \q1 Dí bbʉjcö ʉ́r dyɛ ca Ocja̱. Dí yobbe‑ca̱, eso jin te dí tzu̱. \q1 \v 26 I mpöj nʉm tzi mʉy, cja̱ dí xöjtibi ca Ocja̱ co ni nʉm ne. \q1 Masque gu tu̱, cja̱ da nttöj nʉm cuerpo jar jöy, pe nde̱jma̱ dí tøhmi da xoxquigö cam Tzi Ta ji̱tzi, göhtjo co nʉm cuerpo. \q1 \v 27 Nuquɛ, ʉm Tzi Taqui, dí tøpiqui gui xoxquigö. Jin gui jiɛj nʉm tzi mʉy pʉ jabʉ i bbʉh quí nda̱ji̱ cʉ ánima. \q1 Nuquɛ, xcú hñi̱xquigö, cja̱ guí pa̱di, xtú sirvequi, eso, jin gui jiɛj nʉm ndodyo da dya. \q1 \v 28 Nuquɛ, xcú u̱jtigui ja grá hño pa gu tzøm pʉ jabʉ i cja car nzajqui ca jin da tjegue. \q1 Bbʉ xtá cca̱jtiqui, gu mpöjö, göhtjo mbo ʉm tzi mʉy. \m Ncjapʉ ga ma̱n car tzi salmo‑ca̱. \p \v 29 Nuquɛjʉ ya, cjua̱da̱, rá zö gu xihquijʉ ya, cam titajʉ, car David, bi du̱, cja̱ bi cjöti cár ndodyo pʉ jár ngu̱ gá ánima, bi mfɛjöy. Nuca̱ i bbʉjcua Jerusalén, hua jabʉ dí bbʉpjʉ, ncja ngu̱ gri pa̱dijʉ. Hasta rá pa ya, dí cca̱htijʉ cár ngu̱ gá ánima. \v 30 Nu car David múr profeta, eso, ya má yabbʉ mí ma̱ ter bɛh ca̱ di ncja. Mí ña̱ digue ca hnar hñøjø ca xquí ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi di mɛjni hua jar jöy. Car Tzi Ta ji̱tzi xquí prometebi car David di hmʉh ca hnar hñøjø ca di hñe̱je̱ jár cji guegue‑ca̱ pa di cja ʉr rey, ncja ngu̱ car David, cja̱ di mandado göhtjo ʉr tiempo. \v 31 Ya má yabbʉ bi ma̱n car David ja di ncja car Cristo bbʉ xti hñe̱je̱. Ncjahmʉ ya xquí cca̱hti ja drí nantzi car Jesús bbʉ ya xtrú ndu̱. Eso, bi jñu̱x pʉ jar salmo, jin di dya cár ndodyo car Cristo, cja̱ cár tzi mʉy jin di gojti pʉ jabʉ i bbʉh quí nda̱ji̱ cʉ ánima. \v 32 Car palabra ca bi ma̱n car David, cierto ya xí ncja. Göhtjoguigöje, dí testigoje, dí pa̱dije, cierto bi jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesús. \v 33 Car Tzi Ta ji̱tzi bi xotzi co cár ttzɛdi cja̱ bi hñi̱x pʉ jar ji̱tzi, hnanguadi pʉ jabʉ bí ju̱ guegue. Nubbʉ́, car Cristo bi ña̱hui cár Tzi Ta ji̱tzi pa bú pɛjni car Tzi Espíritu Santo hua jar jöy, ncja ngu̱ gá promete. Cja̱ nuya, guejnʉ xí nguajquije‑nʉ́. Rí hñe̱h car Espíritu Santo göhtjo nʉ guí cca̱htijʉ cja̱ guí ødejʉ na̱r hora ya. \v 34 Car tzi salmo ca xtú xihquijʉ, jin gui ña̱ digue car David, como jin gá mbøx pʉ ji̱tzi‑cá̱. Pe guegue pé bi jñu̱xi pé hnar tzi palabra i ma̱ ncjahua: \q1 Bi ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi, bi xih cam Tzi Jmu̱gö, i̱mbi, \q1 “Bú e̱j ya, gui mi̱jcua jam jogui dyɛ, \q1 \v 35 Hasta bbʉ gu mföxihui gu mandadohui, xtá cjajpigö quir contra du e̱je̱ \q1 Da nda̱ndiña̱jmu̱ jer tzi hua, cja̱ nuquɛ, xquí mandadobi‑cʉ.”― \p \v 36 Cja̱ guejtjo bi ma̱n car Pedro: \p ―Nuya, guí göhtjojʉ, guí israelitajʉ, dyøjma̱jʉ pa gui pa̱dijʉ to car Jesús ca gú tøtijʉ pʉ jar ponti. Guegue mero múr hñøjø ca bi hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di mandadoguijʉ, cja̱ nuya xí cja ʉm Tzi Jmu̱göjʉ.― Ncjapʉ gá ma̱n car Pedro. \p \v 37 Cja̱ bbʉ mí dyøj ya‑ca̱ cʉ judio cʉ már ødejʉ, bi ndo ntzøtijʉ, bbʉ, cja̱ bi dyön car Pedro co ni cʉ pé dda apóstole, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, ¿ter bɛh ca̱ gu pɛjme ya bbʉ, pa da perdonaguije ca Ocja̱?― \p \v 38 Bi da̱j ya car Pedro, bi xijmʉ: \p ―Gui jiɛguijʉ ca rá nttzo cja̱ gui hñe̱me̱jʉ car Jesús, guegue ʉr Cristo ca di mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi. Guejtjo gui xixtjejʉ, cada hnaaquiguɛjʉ, pa da fa̱di, ya xquí e̱me̱jʉ. Nubbʉ́, car Tzi Ta ji̱tzi da gʉzquijʉ ca rá nttzo ca guí tu̱jʉ, cja̱ xtu pɛjni car Espíritu Santo pa da guahquijʉ. \v 39 Guehquitjoguɛjʉ xí xihquijʉ car Tzi Ta ji̱tzi da jogui gui yojmʉ car Espíritu Santo, cja̱ co hne̱h quir ba̱jtzijʉ cja̱ co quir bbɛjtojʉ. Guejti cʉ cja̱hni cʉ i bbʉ yanʉ, cʉ jí̱ bbe i pa̱di ja i ncja ca Ocja̱, hasta göhtjo cʉ to i ne car Tzi Ta ji̱tzi da nzofo, guejti‑cʉ́ da yojmʉ car Espíritu Santo, hne̱je̱. Da yojmʉ car Tzi Espíritu göhtjo cʉ cja̱hni cʉ du tzí car Tzi Ta ji̱tzi pa da hñe̱me̱jʉ car Jesucristo.― Ncjapʉ gá ma̱n car Pedro. \p \v 40 Bi pura car Pedro, bi nzoh cʉ cja̱hni, bi xijmʉ pé dda palabra rá ngu̱. Bi xijmʉ: \p ―Gui jiɛjmʉ ya car hñu̱ rá nttzo ca guír tɛnijʉ, cja̱ nuya gui tɛnijʉ car Jesucristo, pa jin da zʉhquijʉ car castigo ca da ttun yʉ cja̱hni yʉ bi cca̱htijʉ ja mí ncja car Jesús pe jin gá ne gá hñe̱me̱jʉ ¿cja xtrú mɛjni‑ca̱ car Tzi Ta ji̱tzi?― Ncjapʉ gá ma̱n car Pedro. \p \v 41 Már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi dyøde te mí ma̱n car Pedro car pa‑ca̱, bi hñe̱me̱jʉ cja̱ bi xixtjejʉ. Pé jabʉ mí tres mil cja̱hni cʉ bi hñe̱me̱jʉ, eso, bi ndo ngu̱jqui cʉ hermano car pa‑ca̱. \v 42 Göhtjo cʉ hermano bi hñe̱me̱ car palabra ca mí u̱jti cʉ once quí möxte car Jesús cʉ xquí tti̱tzi gá apóstole, cja̱ göhtjo mí ntzixihui‑cʉ́. Segue mí jmu̱ntzijʉ, mí øh car palabra ca mí u̱jti cʉ apóstole, mí tzijʉ car Santa Cena, cja̱ mí nzojmʉ ca Ocja̱. \s1 La vida de los primeros cristianos \p \v 43 Bi dyøh cʉ cja̱hni te xquí ncja, cja̱ göhtjo bi ndo hño í mʉyjʉ. Nu cʉ apóstole mí ndo yojmʉ cár ttzɛdi ca Ocja̱. Mí ndo xoxijʉ rá ngu̱ cʉ döhtji, cja̱ mí øtijʉ pé dda milagro rá ngu̱, eso, mí ndo tti̱htzibijʉ. \v 44 Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱ car Jesucristo mí ndo ntzixijʉ. Bbʉ to te mí nesta, mí föx cʉ dda hermano cʉ mí tzi ja̱. \v 45 Guegue‑cʉ mí pö cʉ mí pɛhtzijʉ cja̱ mí jejquibijʉ car domi cʉ ddaa cʉ mí nestajʉ. \v 46 Göhtjo ʉr pa cʉ hermano mí jmu̱ntzi pʉ jár ndo templo cʉ judio. Guejtjo mí mpɛjni pʉ jáy ngu̱tsjɛjʉ, mí tzijʉ tju̱jme̱. Mí ndo mpöjmʉ cja̱ mí ndo öjpijʉ mpöjcje ca Ocja̱. \v 47 Mí xöjtibijʉ ca Ocja̱, cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni bi cca̱hti cʉ hermano, már zö nguá hmʉpjʉ, cja̱ bi respetajʉ. Cada mpa mbá cuati pé dda cja̱hni cʉ mí ne di dötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Nucʉ́, ca Ocja̱ xquí nzojtibi quí mʉyjʉ pa bi hñe̱me̱jʉ. Cja̱ ddahtzʉ mír jñu̱x car número cʉ cja̱hni cʉ má e̱me̱. \s1 Un cojo es sanado \c 3 \p \v 1 Ca hnajpa, car Pedro co ni car Juan bi bøxihui jár ndo templo cʉ judio. Ya xquí ndé, ya xi mí las tres. Car hora‑ca̱ göhtjo ʉr nde mí pöjmʉ már øtijʉ tsjödi pʉ jar templo. \v 2 Cja̱ bbʉ ya xti ñʉtihui pʉ jar goxtji ca mí tsjifi múr Hermosa, bi cca̱htihui hnar hñøjø, már ju̱ pʉ, múr dohua desde bbʉ mí hmʉy. Göhtjo ʉr pá mbá ttzí jar templo, mí ttzoh pʉ jar goxtji‑ca̱. Car dohua mí öjpi cʉ cja̱hni cʉ mí cʉti pʉ di ún cár limosna. \v 3 Ya xi má cʉti car Pedro co car Juan, cja̱ car dohua bi cca̱hti‑cʉ, bi dyöjpi cár limosna. \v 4 Nu car Pedro co car Juan bi cca̱htihui, cja̱ car Pedro bi xifi: \p ―Gui cca̱jtiguibbe tzʉ, nuhua jabʉ dí bbʉbbe.― \p \v 5 Car dohua bi cca̱hti, bbʉ, pe guegue mí tøhmi te di ttuni. \v 6 Nu car Pedro bi xifi: \p ―Jin te dí ja̱bbe domi pa gu ddahquibbe. Pe más rá zö ca gu ddahquibbe, como dí ja̱bbe hnam cargobbe xí ddajquibbe car Jesucristo ca múr mi̱ngu̱ Nazaret. Por rá ngue guegue‑cá, dí xihquibbe, gui bböj ya, gui hño.― \p \v 7 Diguebbʉ ya, car Pedro bi pɛntibi cár jogui dyɛ car dohua cja̱ bi bböhmi. Cja̱ exque bi joh quí hua, bi zɛh quí ndodyo quí graboxi. \v 8 Nu car dohua, xní bbö nttzɛdi, xní hño, bbʉ. Bi dɛn cʉ yojo apóstole, bi ñʉtijʉ jar ndo templo. Má dyo rá zö, hasta má ntsjöjqui nguá xöjtibi ca Ocja̱. \v 9 Göhtjo cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ jar templo bi cca̱htijʉ car dohua gá ñʉti, ya xi má dyo rá zö, hasta má ntsjöjqui, cja̱ má ndo öjpi mpöjcje ca Ocja̱. \v 10 Cʉ pé dda cja̱hni bi meya car hñøjø, guegue‑ca̱ segue mí ju̱h pʉ jár goxtji car ndo templo ca mí tsjifi Hermosa. Mí ju̱jma̱ pʉ, mí öjma̱ cár limosna. Cja̱ bi ndo hño í mʉy cʉ cja̱hni, hasta bi ntzu̱jʉ. Bi hñöntsjɛjʉ, ¿ja xquí zö‑ca̱? \s1 Discurso de Pedro en el Portal de Salomón \p \v 11 Car hñøjø ca múr dohua jma̱ja̱ már yojmi car Pedro co car Juan. Már bbʉpjʉ jar portal ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ Salomón. Göhtjo cʉ cja̱hni bi gʉ ʉr ddiji, bi guatijʉ pa bi cca̱htijʉ car hñøjø ca xquí zö, como mí ndo dyo í mʉyjʉ. \v 12 Nu car Pedro, bbʉ mí cca̱hti cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi, bi nzofo, bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, guí hñøjøjʉ, guí israelitajʉ, ¿dyoca̱ i ndo dyo ir mʉyjʉ por rá ngue nʉr hñøjø nʉ xí zö? ¿Dyoca̱ guí ndo cca̱jtiguigöbbe, nugö co nʉr Juan, ncjadi bbʉ guejcöbbe xcrú cjajpibbe xcá hño? ¿Cja huá guí mbe̱nijʉ, rá ndo nzɛjquibbe, o rá ndo zö yʉm mfe̱nigöbbe, eso, xcrú pa̱tsjɛbbe pa gua jojquibbe nʉr hñøjø‑nʉ́? Ji̱na̱, jin gui guejcöbbe xtú jojquibbe. Gue ca Ocja̱ xí jojqui. \v 13 Xí cja ca Ocja̱ xí zö nʉr döhtji‑nʉ por rá ngue cár Tzi Ttʉ, tzʉdi, car Jesús, pa da ni̱gui te tza rá nzɛ guegue‑ca̱. Gue cam Tzi Tajʉ ji̱tzi ca mí nzoh car Abraham, cja̱ co car Isaac, cja̱ co car Jacob, cja̱ co cʉ pé dda cʉm titajʉ, dí nzojtije guegue ya hne̱je̱. Nuquiguɛjʉ, gú döjʉ car Jesús pʉ jár dyɛ car gobernador romano pa bi mandado bi bböhti. Guegue‑ca̱ mí ne di xojqui car Jesús, pe nuquɛjʉ, gú ccahtzijʉ, gú ma̱jmʉ mír ntzöhui di bböhti. \v 14 Jin te mí tu̱ car Jesús, göhtjo már zö cár vida, pe nuquɛjʉ, jin gú ne gú jiɛjmʉ pa di tsjojqui‑cá̱. A lugar, gú dyöjmʉ bi tsjojqui ca hnar hñøjø ca múr möhtite, \v 15 cja̱ gú mandadojʉ bi bböhti cam Tzi Jmu̱jʉ, masque guegue‑ca̱ i ddajquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Bi du̱ car Jesús, nu car Tzi Ta ji̱tzi pé bi xotzi. Nugöje, dí testigoje, dú cca̱htije car Jesús bbʉ ya xquí jña̱ ʉ́r jña̱. \v 16 Cja̱ nuya, nʉr hñøjø nʉ múr dohua jma̱ja̱ xí hñe̱me̱ car Jesús, guegue‑ca̱ i pɛhtzi cár ttzɛdi pa xcá jojqui. Nuquɛjʉ, guí pa̱dijʉ ja mí ncja nʉr hñøjø‑nʉ, cja̱ xcú cca̱htijʉ xcá zö. Dí xihquijʉ, ca xcá hñe̱me̱ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, por rá nguehca̱, ya xí zö, ya jin te i cja‑nʉ. \p \v 17 Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, gú dyöjpijʉ cʉ autoridad bi mandado bi bböhti car Jesús, pe dí pa̱di, jin gú pa̱dijʉ, ¿cja guegue‑ca̱ múr hñøjø ca xcuí mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi pa di möxquigöjʉ? Guejti cʉ autoridad cʉ mí ja̱ cár cargo bbʉ mí bböhti car Jesús, jin gá mba̱h‑cʉ hne̱je̱, ¿cja xcuí mɛjni‑ca̱ car Tzi Ta ji̱tzi? \v 18 Ya má yabbʉ bi ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi, mí nesta di sufri car cja̱hni ca di mɛjni guegue, tzʉdi, car Cristo. Quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ bi dyøti cʉ Escritura bi ma̱jmʉ, di sufri cja̱ di du̱ ca hnáa ca di bbɛjni pa di möx yʉ cja̱hni. Cja̱ nuya, ya xí nzʉdi ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura. \v 19 Nuquɛjʉ, gui jiɛjmʉ ca rá nttzo ya, cja̱ gui jionijʉ ca Ocja̱, gui dyöjpijʉ da perdonaquijʉ ca xcú dyøtijʉ cja̱ da gʉzquijʉ ca guí tu̱jʉ. Guejtjo gui hñe̱me̱jʉ car Jesús, guegue ʉr Cristo ca bú bbɛjni hua jar jöy. Nubbʉ́, da zøh cʉ pa bbʉ xtu ndo pɛjnquijʉ bendición car Tzi Ta ji̱tzi. \v 20 Cja̱ xtrí ga̱x ya, pé du pɛjni car Jesucristo, ncja ngu gá ma̱. Ya má yabbʉ bi hñi̱xi guegue pa da möxquijʉ cja̱ da mandadoguijʉ. \v 21 Nuca̱, nde̱jma̱ du hmʉjti pʉ jar ji̱tzi hasta bbʉ xta zʉh car pá ca xí mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi desde ya má yabbʉ, cja̱ nubbʉ́, xtu coh bbʉ. Xí xijquijʉ car Tzi Ta ji̱tzi, bbʉ pé xtu e̱h car Cristo, xta tjojqui rá zö göhtjo yʉ te i bbʉjcua jar mundo. I ma̱ ncjapʉ pʉ já libro cʉ bi dyøti quí jmandadero ca Ocja̱, ya má yabbʉ. \v 22 Guejti car Moisés bi ma̱ ja di ncja car Cristo bbʉ xti hñe̱je̱. Guegue bi xih cʉ ndom titajʉ, ya má yabbʉ, bi hñi̱mbijʉ: “Ca Ocja̱ ca dí i̱htzibijʉ du pɛjni hnar cja̱hni ncjaguigöjʉ, da hñi̱xi guegue pa da nzohquijʉ ncja ngu̱ xtá nzohquigöjʉ, da xihquijʉ ja ngu̱ ga mbe̱n ca Ocja̱. Nu ca hnáa ca du e̱je̱, gui jñu̱hpijʉ ndu̱mʉy göhtjo ca te da xihquijʉ‑cá̱. \v 23 Porque car cja̱hni ca jin da dyøjti car jmandadero‑ca̱, da bbɛdi, ya jin da tjɛgui da hmʉbi cʉ pé dda í cja̱hni ca Ocja̱.” Ncjapʉ gá ma̱n car Moisés. \p \v 24 Guejti cʉ pé dda quí jmandadero ca Ocja̱, göhtjo‑cʉ́ bi ma̱ te di ncja bbʉ ya xtrú ni̱gui car Cristo. Gue yʉ pa‑ya xí ncja ca mí ma̱n‑cʉ́. Bi ma̱ ncjapʉ car profeta Samuel, cja̱ pé bi ma̱ ncjadipʉ cʉ pé dda quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ mbá e̱ xʉtja car Samuel. \v 25 Nuquɛjʉ, xí ttzoquiquijʉ cʉ promesa cʉ bi ma̱n quí jmandadero ca Ocja̱, ya má yabbʉ. Hne̱hquiguɛjʉ, hne̱je̱, xí tocaquijʉ xcú cca̱htijʉ car Cristo ca mí ddøhmi di hñe̱je̱. Car Tzi Ta ji̱tzi bi promete di mɛjni‑cá̱. Bbʉ mí dyøhtibi hnar acuerdo ca ndom titajʉ, car Abraham, ca Ocja̱ bi xifi ncjahua, i̱na̱: “Da hmʉh ca hnar hñøjø digue quer cji, nucá̱ da mötzi göhtjo cʉ cja̱hni hua jar jöy, da uni rá ngu̱ bendición rá tzi zö.” \v 26 Bbʉ mí ma̱ ncjapʉ car Tzi Ta ji̱tzi, mí ña̱ digue cár Ttʉ. Bi hñi̱x‑ca̱, cja̱ bú pɛjni hua jar jöy pa gá nda̱j yʉ cja̱hni. Bbɛto bi da̱guigöjʉ, dí israelitajʉ. Cja̱ nuya, i nzohquijʉ car Cristo pa gui jiɛjmʉ ya ca rá nttzo cja̱ gui tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, guí göhtjojʉ.― Bi ncjapʉ gá ma̱n car Pedro. \s1 Pedro y Juan delante de las autoridades \c 4 \p \v 1 Car Pedro co car Juan már nzojtihui cʉ cja̱hni pʉ jár ndo templo, cja̱ bi guati pʉ cʉ möcja̱ digue cár religión cʉ israelita, cja̱ co car sundado ca mí mandadobi cʉ pé dda guardia pʉ. Mbá yojmʉ cʉ dda maestro cʉ mí tsjifi saduceo. \v 2 Cʉ saduceo mí tsjeyabijʉ car Juan co ni car Pedro, porque guegue‑cʉ mí xijmʉ cʉ cja̱hni, cierto xquí jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesús, cja̱ guejti cʉ pé dda cja̱hni cʉ xí ndu̱, ba e̱h car pa bbʉ xta jña̱ ʉ́r jña̱jʉ hne̱je̱. \v 3 Eso, cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ maestro cʉ mí tsjifi saduceo bi zɛtijʉ car Juan co car Pedro, bi dyɛnijʉ jar födi, bú cotijʉ pʉ. Cja̱ bú jax pʉ cʉ yojo apóstole, como ya xquí nde. \v 4 Pe már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi hñe̱me̱jʉ ca bi ma̱n car Pedro co ni car Juan car pa‑ca̱. Cʉ cja̱hni cʉ bi hñeme car pa‑ca̱ cja̱ co cʉ pé ddáa cʉ ya xi mí e̱me̱, bi zøtijʉ como cinco mil cʉ hñøjø. \p \v 5 Car jiax ya‑ca̱ bi jmu̱ntzi pʉ Jerusalén cʉ möcja̱ cʉ mí mandadobi cʉ pé ddaa, co ni cʉ tita cʉ mí ja̱ cár cargojʉ, co ni cʉ hñøjø cʉ mí nxöh car ley ca mí tɛn cʉ israelita. \v 6 Cja̱ már bbʉh pʉ hne̱je̱ car da̱möcja̱, ca hnáa ca más mí mandado. Mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Anás. Guejtjo már bbʉh pʉ car Caifás co car Juan co ni car Alejandro cja̱ co göhtjo cʉ pé dda möcja̱ cʉ mí mparientejʉ car Anás. \v 7 Guegue‑cʉ bi nzojni car Pedro co car Juan, cja̱ bbʉ mbú ttziji, bi hñi̱ti made, bi dyönihui, i̱na̱: \p ―¿Toca̱ xí ddahqui quer cargohui ca xquí jojquihui nʉr döhtji‑nʉ?― \p \v 8 Nu car Pedro mí ndo yojmi car Espíritu Santo, cja̱ bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, guí autoridadjʉ guí mandadoguije, dí cja̱hni israelitaje, cja̱ guejtiquɛjʉ, guí titajʉ, como ngu̱ guir pɛhtzi quir cargojʉ hne̱je̱, \v 9 guí önguibbe rá pa ya ¿ter bɛh ca̱ xtú cjajpibbe nʉr döhtji pa xcá zö? \v 10 Göhtjoquiguɛjʉ, dí xihquijʉ, gue cár ttzɛdi car Jesucristo ca múr mi̱ngu̱ Nazaret xí jojqui nʉr döhtji. Cja̱ dí nebbe pa da ba̱di göhtjo cʉ pé dda mi̱ngu̱ Israel, gue cár ttzɛdi car Jesús xí dyøti nʉr milagro‑nʉ. Nuquɛjʉ, gú mandadojʉ bi bböhti car Jesús, bi ddøti jar ponti. Nu car Tzi Ta ji̱tzi bi cjajpi bi jña̱ ʉ́r jña̱ bbʉ ya xquí du̱. \v 11 Guegue car Jesús mí jñɛjmi ca hnar ndo me̱do rá zö, cja̱ nuquɛjʉ guí jñɛjmʉ cʉ jiøngu̱ cʉ bi zan car doo‑ca̱, como jin gú hñe̱me̱jʉ, ¿cja xcuí hñe̱ ji̱tzi guegue? Gú dyøtijʉ ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar salmo, pʉ jabʉ i ma̱, i̱na̱: \q1 Cʉ jiøngu̱ bi zan car me̱do‑ca̱, bi dyɛjmʉ, \q1 Nu car Tzi Ta ji̱tzi ya, bi mandado pé xpá hnu̱, cja̱ nuya bí cjöx pʉ jár ésquina car ngu̱, \q1 Pʉ jabʉ i pɛnti cʉ cjoti. \m Ncjapʉ ga ma̱m pʉ jar Escritura. \v 12 Cja̱ nuya dí xihquijʉ, jøntsjɛ car Jesús da ddajcöjʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Como u̱jtjo pé hnar cja̱hni jar jöy ca xtrú hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa da gʉzquijʉ ca rá nttzo ca dí tu̱jʉ.― Bi ma̱ ncjapʉ car Pedro. \p \v 13 Cʉ möcja̱ co cʉ maestro cʉ xquí jmu̱ntzi pʉ, bi cca̱hti car Pedro co car Juan, jí̱ mí tzu̱hui cja̱ jí̱ mí pɛhtzi ʉ́r tzöhui. Mí pa̱h cʉ cja̱hni‑cʉ, jin tza xquí nxödihui car Pedro co car Juan, cja̱ jin tza mí pa̱dihui rá ngu̱ digue car ley. Nubbʉ, bi hño í mʉyjʉ cja̱ bi mbe̱nijʉ, gueguehui xquí yojmi car Jesús, cja̱ nucá̱ xquí u̱jtihui cár palabra. \v 14 Guejtjo bi cca̱htijʉ, ya xi már bböh pʉ car hñøjø ca múr dohua jma̱ja̱ cja̱ xquí zö, eso, jin gá jogui di gønijʉ digue ca xquí ncja. \v 15 Diguebbʉ ya cʉ möcja̱ co cʉ tita cʉ mí mandado, bi bbɛjpi di bønihui car Pedro co car Juan. Cja̱ bi bønihui, bbʉ. Ma ya, cʉ cja̱hni cʉ xquí goh pʉ, bi ña̱tsjɛjʉ, bi ma̱jmʉ te di cjajpi cʉ yojo‑cʉ. \v 16 Bi ma̱jmʉ: \p ―¿Te gu cjajpijʉ yʉ hñøjø‑yʉ? Cierto, xí dyøtihui hnar milagro rá ndo zö. Ya xí mba̱di göhtjo yʉ i bbʉjcua Jerusalén, cja̱ jin gui tzö gu cønijʉ. \v 17 Pe nde̱jma̱ jin gu jɛguijʉ da dé da tʉnguijʉ car jña̱ ja i ncja car Jesús. Eso, gu cöhmijʉ, gu xijmʉ, ya jim pé da xih cʉ pé dda cja̱hni digue car Jesús, cja̱ bbʉ da segue da nzojmʉ yʉ cja̱hni, nubbʉ, da ndo ncastigajʉ, bbʉ.― \p \v 18 Cja̱ bbʉ xquí jma̱ ncjapʉ, nubbʉ, bi jmahti car Pedro co car Juan cja̱ bi juɛntihui. Exque bi tsjijmi ya jin di xih cʉ cja̱hni ja i ncja car Jesús, cja̱ ya jin to di nzojmi pa di hñe̱me̱jʉ‑ca̱. \v 19 Nu car Pedro co car Juan bi da̱dihui, bi ma̱jmi: \p ―Perdonaguibbe tzʉ nʉr palabra nʉ gu xihquijʉ ya. Ca Ocja̱ xí xijquije gu segue gu tʉnguibije cár palabra. Nuquiguɛjʉ, xcú ccaxquije pa jin gu ma̱jme car palabra‑cá̱. ¿Cja guí i̱na̱jʉ, rí ntzöhui guehquɛjʉ gu øjtiquije cja̱ ya jin gu øjtije ca Ocja̱? \v 20 Dí i̱na̱je, tiene que gu øjtije ca Ocja̱, segue gu xijme yʉ cja̱hni ca xtú ødeje cja̱ xtú cca̱htije.― Bi da̱dihui ncjapʉ. \p \v 21 Diguebbʉ ya cʉ möcja̱ co cʉ tita cʉ mí ja̱ cár cargojʉ pé bi yojpi bi göhmi cʉ yojo apóstole‑cʉ, pe como jin gá ndöhtibihui tema cosa rá nttzo pa di ncastigahui, bi jiɛguijʉ bi mɛhui, bbʉ. Jin gá jogui di ncastiga cʉ apóstole, como göhtjo cʉ cja̱hni mí ma̱jmʉ, cierto mú Ocja̱ xquí dyøti car milagro‑ca̱. \v 22 Mí ma̱jmʉ, már ndo zö car milagro ca xquí ttøhtibi car dohua, como nunca xquí hño‑ca̱, cja̱ ya xi múr tada. Ya xi mí pɛhtzi más de cuarenta año, cja̱ bi hño. \s1 Los creyentes piden confianza y valor \p \v 23 Bi tsjojquihui car Pedro co car Juan, bbʉ. Cja̱ nucʉ, bi mɛhui bú xih quí hñojʉ göhtjo ca xquí ma̱n cʉ autoridad. \v 24 Cja̱ cʉ pé dda hermano, bbʉ mí dyøjmʉ, bi mahtijʉ ca Ocja̱. Bi ncötijʉ, bi ña̱jʉ nzajqui, göhtjo bi ma̱jmʉ: \p ―Nuquɛ, ʉm Tzi Jmu̱quije, rá ndo nzɛhqui. Guehquɛ gú Ocja̱‑guɛ, gú dyøti nʉr ji̱tzi, nʉr jöy, yʉ mar, co göhtjo yʉ i bbʉy. \v 25 Quer mɛfi David bi jñu̱xi nʉr palabra‑nʉ pʉ já Salmo, como gue quer Tzi Espíritu bi xifi te di ma̱. Bi ma̱ ncjahua: \q1 ¿Dyoca̱ i ntøxtihui ca Ocja̱ yʉ cja̱hni? ¿Dyoca̱ i mbe̱ntsjɛ mbo í mʉyjʉ da contrabijʉ guegue? \q1 \v 26 Xí mpɛjni yʉ rey yʉ i mandado hua jar jöy, co ni cʉ pé dda cja̱hni cʉ i pɛhtzi quí cargo. \q1 Xí mbe̱nijʉ ja drí ntu̱jnihui ca Ocja̱ co ni car Cristo ca xí hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa da mandado. \p \v 27 Cierto, ya xí nzʉh ca i ma̱ nʉr tzi salmo. Guejcua na̱r jñi̱ni hua Jerusalén bi jmuntzi car Herodes co car Poncio Pilato cja̱ co cʉ pé dda gentile cʉ jin gui tzu̱ ca Ocja̱, cja̱ co guejti quí jefe cʉm cja̱hnije Israel cʉ i pɛhtzi cargo. Guegue‑cʉ bi jion car manera bi möhti quer Tzi Ttʉ, car Jesús. Guegue‑ca̱ jin te mí tu̱, cja̱ nuquiguɛ, gú hñi̱tzi pa di mandadoguije. \v 28 Nu cʉ autoridad hua jar mundo bi möhti quer Tzi Ttʉ, como guehca̱ ya xquí mbe̱nguɛ di ncjajpi‑ca̱. Masque bi möhti cʉ cja̱hni‑cʉ, nuquiguɛ, ya xquí uni ʉr tsjɛjqui. \v 29 Cja̱ nuya, ʉm Tzi Taquije, ya pé xqui cöbiguije cʉ autoridad, nugöje ir mɛfiguije. Gui föxquije tzʉ pa segue gu ma̱jme quer palabra cja̱ jin gu ntzu̱je. \v 30 Guejtjo, gui segue gui ddajquije quer tzi poder pa gu xoxje yʉ döhtji, cja̱ pa da ttøti pé dda milagro cja̱ da fa̱di, gue car Jesús i øti‑cʉ́. Guegue‑cá̱ mero ir Tzi Ttʉguɛ, i øjtiqui quer jmandado.― Bi ma̱jmʉ ncjapʉ cʉ már orajʉ. \p \v 31 Cja̱ bbʉ mí guadi mí mahtijʉ ca Ocja̱, bi hñá̱n car ngu̱ pʉ jabʉ már jmu̱ntzijʉ. Nu cʉ hermano más bi ndo zöjʉ cár ttzɛdi car Espíritu Santo, cja̱ bi yojmʉ‑cá̱. Diguebbʉ ya, bi bønijʉ pʉ, bi xijmʉ cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. Már ndo zö gá nzojmʉ, jin gá ntzu̱jʉ, como mí ndo föx car Espíritu Santo. \s1 Todas las cosas eran de todos \p \v 32 Göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱ car evangelio mí ntzixijʉ. Mí hnaadi ca mí mbe̱nijʉ cja̱ co ca mí nejʉ. Jin to mí ma̱ múr mɛjtitsjɛ ca mí pɛhtzi. Göhtjo mí jejquibi quí mi̱nga̱‑hermanojʉ ca te mí pɛhtzijʉ. \v 33 Cja̱ cʉ once quí möxte car Jesús mí ndo yojmi cár ttzɛdi car Espíritu Santo. Bi mpɛguijʉ, bi tʉnguijʉ car palabra digue ja gá jña̱ ʉ́r jña̱ car Tzi Ta Jesús. Gueguejʉ mí testigojʉ, como xquí cca̱htijʉ car Jesús bbʉ ya xquí nantzi. Jí̱ mí bbʉjtsjɛjʉ cʉ hermano. Mí ndo ma̱jtsjɛjʉ, cja̱ ca Ocja̱ mí ndo unijʉ cár bendición. \v 34 Jin te mí bbʉ hermano cʉ mí probe. Bbʉ mí nesta tema cosa hnar hermano, cʉ pé ddáa cʉ mí tjɛ jöy o mí pɛhtzi ngu̱, mí pöjʉ, cja̱ pé mbá ja̱jʉ car precio xquí ttunijʉ. \v 35 Mí döjtijʉ car domi‑ca̱ cʉ once apóstole. Cja̱ guegue ya‑cʉ, mí jejquibi cʉ to te mí nesta. \v 36 Mí bbʉh ca hnar hermano, múr José, xquí hmʉy digue cár cji car Levi. Guegue car José múr mi̱ngu̱ pʉ jar jöy Chipre. Nu cʉ apóstole bi jñu̱htibi ca pé hnár tju̱ju̱, i tzʉdi, ʉr Bernabé. Nʉr tju̱ju̱ Bernabé i ne da ma̱, hnar cja̱hni ca i ndo föx quí hñohui. \v 37 Guegue car Bernabé mí tjɛ hnar jöy. Bi mö cja̱ bú ja̱ car domi ca bú nccu̱hti, bi un cʉ apóstole. \s1 El pecado de Ananías y Safira \c 5 \p \v 1 Mí bbʉh ca hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Ananías, cja̱ cár bbɛjña̱ mí tsjifi múr Safira. Guejti‑cʉ́ mí tjɛ hnar jua̱ji̱, cja̱ bi möhui. \v 2 Diguebbʉ ya, car Ananías bú ja̱ hna partetjo car domi, cja̱ bi un cʉ hermano cʉ mí tsjifi apóstole. Cja̱ bbʉ mí dö car domi mbá ja̱, bi xih cʉ apóstole, guehcá̱ xquí mu̱hui car jöy‑cá̱. Car Ananías ya xquí ña̱hui cár bbɛjña̱ te di cjajpihui car domi. \v 3 Nu car Pedro bi xih car Ananías, i̱na̱: \p ―Nuquɛ, Ananías, ¿dyoca̱ xcú hñi̱hti car Satanás pʉ mbo ir mʉy, eso, xcú ma̱ nʉr bbɛtjri‑nʉ́? Ngu̱ gue car Espíritu Santo xcú xih hnar bbɛtjri. Xcú xijquigö, na̱r domi guá ja̱, ntero ʉ́r precio xpá nccu̱jtiquihui quer jöyhui. Pe nde̱jma̱ xcú jña̱jquihui hna parte. \v 4 Bbʉ nguí nehui, di jogui güi tjɛdihui quer jua̱ji̱hui. Cja̱ guejtjo bbʉ ya xquí pöhui, múr mɛjtitjohui car domi, hne̱je̱, pa güi cjajpihui ca te nguí nehui. ¿Dyoca̱ xcú mbe̱nihui güi dyøtihui nʉr ntjöti‑nʉ́? Jin gui jønguitsjɛgöje, dí apóstoleje, xcú ña̱guije bbɛtjri. Ncjahmʉ guejti ca Ocja̱ xcú ña̱jquibi bbɛtjri, hne̱je̱.― Bi xifi ncjapʉ car Pedro. \p \v 5 Bbʉ mí dyøj ya car Ananaías cʉ palabra‑cʉ, bi hna ntɛjnitjo, xní du̱. Cja̱ bbʉ mí dyøh cʉ ddáa te xquí ncja, bi ndo ntzu̱jʉ bbʉ. \v 6 Nubbʉ́, bú e̱h cʉ dda ba̱jtzi hñøjøtjo, bi panti hnar ndo da̱jtu̱, bi du̱xjʉ, bi ma bú öguijʉ. \p \v 7 Bbʉ ya xquí tjo jñu̱ hora, bú e̱h cár bbɛjña̱ car Ananías, bi ñʉti pʉ jabʉ már bbʉh car Pedro. Jí̱ bbe mí pa̱di ter bɛh ca̱ xquí ncja. \v 8 Nubbʉ́, bi dyön car Pedro, bi hñi̱mbi: \p ―Xijqui tzʉ, ¿cja gue nʉr tanto‑nʉ xí nccu̱jtiquihui car jua̱ji̱ ca xcú pöhui?― \p Cja̱ bi da̱h car bbɛjña̱: \p ―Ja̱a̱, guehca̱ xí ttajquibbe‑ca̱.― \p \v 9 Nu car Pedro bi xifi: \p ―¿Dyoca̱ xcú mföxihui quer da̱me, xcú xijquihui hnar bbɛtjri? I pøni ncjahmʉ xcú jionihui ja grí jiötihui cár Tzi Espíritu ca Ocja̱. Dyøjma̱ja̱, ba ñʉni quí hua cʉ hñøjø cʉ xpá dyöh quer da̱me, ba e̱ jar goxtji. Guejtiquiguɛ xta du̱xqui‑cʉ hne̱je̱,― bi hñi̱mbi ncjapʉ car Pedro. \p \v 10 Bbʉ mí dyøj ya‑ca̱, exque bi hna ntɛjni car bbɛjña̱ pʉ jáy hua car Pedro, xní du̱ guegue hne̱je̱. Cja̱ bi ñʉti cʉ ba̱jtzi hñøjøtjo, bi dötijʉ ya xquí du̱. Bi du̱xjʉ, bbʉ, bi ma bú öguijʉ hnadipʉ jabʉ xquí dyöjmʉ cár da̱me. \v 11 Bi ndo ntzu̱jʉ göhtjo cʉ xquí guatijʉ car evangelio, cja̱ guejti cʉ pé dda cja̱hni cʉ jí̱ mí e̱me̱jʉ, bbʉ mí dyødejʉ te xquí ncja, bi ndo ntzu̱jʉ hne̱je̱. \s1 Muchos milagros y señales \p \v 12 Ca Ocja̱ mí yojmi cʉ apóstole cja̱ mí föx‑cʉ, cja̱ guegue‑cʉ bi dyøtijʉ rá ngu̱ milagro cja̱ bi xoxijʉ rá ngu̱ döhtji. Bi cca̱hti cʉ milagro göhtjo cʉ cja̱hni. Nu cʉ cja̱hni cʉ ya xi mí e̱me̱, mí jmu̱ntzijʉ pʉ jar portal ca mí tsjifi Portal de Salomón cja̱ mí ntzixijʉ. \v 13 Nu cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí e̱me̱, mí tzu̱ ja drí guatijʉ cʉ hermano, pe nde̱jma̱ mí i̱htzibi‑cʉ. \v 14 Bi ndo ngu̱jqui car número cʉ cja̱hni cʉ bi hñe̱me̱ car Jesucristo, hñøjø cja̱ co bbɛjña̱. \v 15 Cʉ to mí ne di hñe̱me̱jʉ, mbá cjʉjqui quí döhtjijʉ cja̱ mí poguijʉ já calle, mbá ca̱mpijʉ te mí fi̱jtijʉ. Mí tøhmijʉ, bbʉ di tjoh pʉ car Pedro, má̱di gue cár xu̱mʉy di gu̱jti cʉ döhtji pa di zöjʉ. \v 16 Guejti cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ cʉ jñi̱ni cʉ mí nzøtihui pʉ Jerusalén, mbá hñɛdijʉ mír zøjmʉ pʉ, mbá tzijʉ döhtji, cja̱ mbá tzijʉ cʉ xquí zʉh cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo. Cja̱ bi zöjʉ, göhtjojʉ. \s1 Pedro y Juan son perseguidos \p \v 17 Bbʉ mí dyøh car da̱möcja̱ te mí ncja, bi ndo ntsjeya, cja̱ guejti cʉ pé dda möcja̱ cʉ mí yojmi guegue, tzʉdi, cʉ mí saduceo, göhtjo‑cʉ bi ndo ʉjʉ cʉ yojo cʉ apóstole, gue car Pedro co ni car Juan. \v 18 Nubbʉ, bi zɛtijʉ cʉ apóstole, bi gotijʉ jar födi pʉ jar jñi̱ni. \v 19 Pe bú e̱h hnár anxe ca Ocja̱ bbʉ mí nxu̱y, bi gʉjqui cʉ apóstole cʉ mí cjoti, bi xijmi: \p \v 20 ―Mɛhui ya, cja̱ bbʉ xquí tzøtihui pʉ jar ndo templo, gui segue gui xijmi cʉ cja̱hni ja drí dötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue.― \p \v 21 Car Pedro co car Juan bi dyøjtihui car palabra ca̱. Car jiax ya‑ca̱, tzin gá nantzihui, bi mɛhui pʉ jar ndo templo, bi ñʉtihui pʉ, cja̱ bi u̱jtihui cʉ cja̱hni digue car Jesús. \p Bbʉ már u̱jtihui cʉ cja̱hni cʉ apóstole, car da̱möcja̱ co cʉ tita cʉ mí pɛhtzi cár cargojʉ bi jmu̱ntzijʉ, bi ncja hnar junta pa di nzojni cʉ apóstole. Cja̱ bi cju̱h cʉ nzʉttabi pʉ jar födi pa di ma du xojqui cʉ apóstole cja̱ du tziji pa di tja̱mpi ʉr huɛnda. \v 22 Cja̱ bbʉ mí zøti cʉ nzʉttabi, ya jin to gá ndötijʉ jar födi. Bú cojmʉ, hne̱ bi ngöxtejʉ, \v 23 bi ma̱jmʉ: \p ―Ca xtá tzøtije jar födi ya, mí cjotitjo rá zö, cja̱ cʉ velador már bböjti pʉ jar goxtji. Pe ca xtá xojquije, jin to xtá tötije pʉ mbo.― Bi ma̱ ncjapʉ cʉ nzʉttabi. \p \v 24 Bbʉ mí dyø ncjapʉ car da̱möcja̱ co ni cʉ pé dda möcja̱ cʉ mí mandadojʉ, cja̱ co car capitán ca mí mandadobi cʉ pé dda sundado pʉ jar ndo templo, bi ndo hño í mʉyjʉ. Mí hñöntsjɛjʉ ncjahmʉ di tzöya cʉ milagro. \v 25 Bbʉ már ña̱di cʉ möcja̱ cja̱ co car capitán, bi zø pé hnar cja̱hni, bi göxijʉ, i̱na̱: \p ―Dyøjma̱jʉ, cʉ hñøjø cʉ gú cotijʉ jar födi mánde, ya pé xná bbʉh pʉ jar ndo templo, pé xná u̱jti cʉ cja̱hni.― \p \v 26 Nubbʉ́, bi ma car capitán, bi zix cʉ nzʉttabi. Bi ma bú tzijʉ car Pedro co car Juan. Rá zö guá nzijʉ, porque mí tzu̱jʉ cʉ cja̱hni, certa di ccajni dojʉ. \v 27 Como ngu̱ guá nzijʉ cʉ apóstole, bi döjtijʉ jar junta cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ tita cʉ mí pɛhtzi cargo, pa di tja̱mpihui ʉr huɛnda. Nubbʉ, car da̱möcja̱ bi dyön cʉ yojo apóstole‑cʉ, bi hñi̱mbihui: \p \v 28 ―Nugöje, sa xtú xihquijʉ ya jim pé güi u̱jtijʉ yʉ cja̱hni digue car Jesús. ¡Ndíguɛ ya! Ya xqui ndo fa̱jcua Jerusalén car religión ca guí u̱jtijʉ. Cja̱ jønca̱, pé guí ne gui jiøxquije guejcöje xtú pöhtije ca hnar hñøjø ca guí tɛnijʉ.― Bi huɛntihui ncjapʉ car da̱möcja̱. \p \v 29 Cja̱ bi da̱h car Pedro ya co cʉ dda apóstole, bi ma̱jmʉ: \p ―Rí ntzöhui gu øjtitjoje ca Ocja̱, masque jin gu øjtije yʉ cja̱hni. \v 30 Car Tzi Ta ji̱tzi, guegue‑ca̱ mí nzoh cʉ ndom titajʉ, guejti guegue bi hñi̱x car Jesús cja̱ bú pɛjni hua jar jöy. Nuquɛjʉ, gú tøtijʉ jar ponti, gú cjajpijʉ bi du̱. \v 31 Nu car Tzi Ta ji̱tzi bi xotzi co ni cár ttzɛdi, cja̱ bi hñi̱x pʉ jar ji̱tzi, pʉ jabʉ i föx cár jmandado. Bi hñi̱tzi pa da mandadoguijʉ cja̱ pa da gʉzquijʉ ca dí tu̱jʉ. Cja̱ nuya, i nzohquijʉ car Tzi Ta ji̱tzi, guí cja̱hni israelitajʉ, pa gui jiɛjmʉ ca rá nttzo cja̱ gui hñe̱me̱jʉ car Jesús, guegue ʉr Cristo xpá mɛjni hua jar jöy. Nubbʉ́, da gʉzquijʉ ca rá nttzo ca guí tu̱jʉ, bbʉ́. \p \v 32 Cja̱ nugöje, í möxteguije car Jesús, dí xihquije gá testigo, ja gá ndu̱ car Jesús, cja̱ ja pé gá jña̱ ʉ́r jña̱. Cja̱ guejti car Espíritu Santo ʉr testigo hne̱je̱, cierto nʉr palabra nʉ xtú xihquije. Ca Ocja̱ xpá mɛjni cár Tzi Espíritu pa da yojmi‑ca̱ göhtjo cʉ to da dyøjtibi cár palabra guegue.― Bi ma̱ ncjapʉ car Pedro. \p \v 33 Nu cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi pʉ, xquí dyøtijʉ junta, bbʉ mí dyøjmʉ yʉ palabra‑yʉ, bi ndo tsjeyabijʉ cʉ apóstole, hasta mí ne di möhtijʉ. \v 34 Guejtjo már bbʉh pʉ ca hnar fariseo, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Gamaliel. Mí yojmi cʉ tita cʉ mí cjajʉ car junta, cja̱ guegue mí pɛhtzi cár cargo pʉ jar junta. Car Gamaliel múr maestro, mí u̱jti cʉ cja̱hni car ley ca mí ma̱n car Moisés. Göhtjo cʉ cja̱hni mí i̱htzibijʉ. Nuca̱, bbʉ mí dyøh car palabra ca xquí ma̱n cʉ apóstole, bi bböy cja̱ bi mandado di bønga tji cʉ apóstole hna tzi rato. Cja̱ bi bønihui, bbʉ. \v 35 Diguebbʉ ya, car Gamaliel bi nzoh cʉ pé ddaa cʉ már bbʉh pʉ jar junta, bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, ʉm mi̱nga̱‑israelitaquijʉ, i nesta gui jña̱jʉ ʉr huɛnda, pa jin te gui cjajpijʉ cʉ hñøjø‑cʉ. \v 36 Gui mbe̱nijʉ te bi ncja cʉ cjeya cʉ xí tjogui. Mí dyo ca hnar cja̱hni, mí tsjifi múr Teudas. Guegue mí ma̱, mí ndo pa̱di cja̱ mí ne di mandado. Bi jiöti cʉ dda cja̱hni gá ndɛni guegue. Bi zøte como cuatro ciento cʉ bi dɛni. Diguebbʉ, bi bböhti car Teudas, cja̱ bi mfonti göhtjo cʉ cja̱hni cʉ mí tɛni. Bi nttzɛdi pʉ car asunto‑cá̱. \v 37 Bbʉ ya xquí du̱ car Teudas, pé bi ncjadipʉ ca hnar hñøjø ca mí tsjifi ʉr Judas. Guegue‑ca̱ múr mi̱ngu̱ Galilea. Bi hna hñodi car Judas cʉ pa bbʉ már tsjox car censo. Guejti guegue mí ne di mɛhtzi cár cargo pa di mandado, cja̱ bi jiöti rá ngu̱ cja̱hni pa bi dɛnijʉ. Pe guejti car Judas bi bböhti, cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ mí tɛni bi mfontijʉ hne̱je̱. \v 38 Cja̱ nuya dí xihquijʉ, gui jiɛguijʉ cʉ hñøjø cʉ xcú nzojnijʉ. Jin te gui cjajpijʉ‑cʉ. Bbʉ ʉ́r mfe̱nitsjɛ yʉ cja̱hni car palabra ca ba ja̱jʉ, xta mpuntsjɛ. \v 39 Pe bbʉ xcuá hñe̱h ca Ocja̱ cár palabra‑cʉ́, jin da jogui gui ta̱pijʉ. Bbʉ gui ntøxtihui cʉ cja̱hni cʉ ba ja̱jʉ cár palabra ca Ocja̱, ncjahmʉ guejtsjɛ guegue gui ntøxtihui, bbʉ́.― Bi ma̱ ncjapʉ car Gamaliel. \p \v 40 Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni bi tzøjmʉ car palabra ca bi ma̱ guegue. Nubbʉ, pé bi mahtijʉ cʉ apóstole, cja̱ nucʉ́, pé bi ñʉtihui pʉ jabʉ már bbʉh cʉ pé ddaa. Pe nde̱jma̱ bi tjʉtihui cja̱ bi cjöhmihui cʉ apóstole. Bi tsjijmi, ya jin di segue di xijmi cʉ cja̱hni te xquí dyøti car Jesús, cja̱ ya jin di nzojmi pa di hñe̱me̱jʉ‑ca̱. Diguebbʉ ya bi ttuni ʉr tsjɛjqui di bønihui. \v 41 Cja̱ cʉ yojo cʉ apóstole‑cʉ bi bønihui jar junta, má mpöjmi porque xquí cja ca Ocja̱ xquí sufrihui por rá nguehca̱ mír dɛnihui car Jesucristo. \v 42 Nu cʉ apóstole jin gá cjajpi ncaso ca xquí tsjih cʉ yojo. Göhtjo ʉr pa mí u̱jti cʉ cja̱hni digue car Jesús. Jin gá jiɛguijʉ ca mír u̱jti cʉ cja̱hni pʉ jar ndo templo cja̱ co pʉ já ngu̱ hne̱je̱. Mí xijmʉ, guegue car Jesús múr hñøjø ca xquí tti̱tzi pa di möx yʉ cja̱hni cja̱ di un car nzajqui ca jin da tjegue, i tzʉdi, guegue múr Cristo, xcuí mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi. \s1 Se nombran a siete diáconos \c 6 \p \v 1 Nu cʉ pa‑cʉ́, má ngu̱jqui cʉ cja̱hni cʉ mí tɛn car evangelio. Pe nu cʉ hermano cʉ mí ña̱ gá griego mí huɛnihui cʉ hermano cʉ mí ña̱ gá hebreo. Cʉ griego mí jøx cʉ hebreo, øde, nucʉ́, i̱na̱, jí̱ mí nu̱jʉ rá zö cʉ ddanxu̱ cʉ mí griega bbʉ mí u̱nijʉ jñu̱ni, como cada pá mí ttu̱ni te di zi cʉ hermano cʉ mí probe. Mí bbʉh cʉ dda hermano cʉ mí i̱na̱jʉ, mí nesta di hmöjti pʉ cʉ dda cʉ apóstole pa guegue‑cʉ di jejquitsjɛ car jñu̱ni. \v 2 Nubbʉ, cʉ doce apóstole bi nzojni ntero cʉ cja̱hni cʉ mí tɛn car evangelio. Ya bbʉ mí jmu̱ntzi göhtjo, bi xijmʉ, bbʉ: \p ―Nuquɛjʉ, hñohui, jí̱ rí ntzöhui gu jɛjme ca drá u̱jtije yʉ cja̱hni pa gu wi̱ngöje yʉ probe. \v 3 Nuya, cjua̱da̱, gui juajnijʉ má̱di yojto yʉm hñohuijʉ, yʉ rá zö ga hmʉy, yʉ i ndo yojmi car Espíritu Santo, i pɛhtzi quí mfe̱ni rá zö, cja̱ gu i̱xjʉ guegue‑yʉ pa da nú̱ car bbɛfi‑cá̱. \v 4 Cja̱ nugöje, gu segue gu nzojme ca Ocja̱, cja̱ gu ma̱jme cár palabra.― Bi ma̱ ncjapʉ cʉ apóstole. \p \v 5 Cja̱ bi tzøjmʉ göhtjo cʉ cja̱hni nʉr consejo nʉ bi ma̱n cʉ apóstole. Nubbʉ, bi hñi̱xjʉ yojto hermano. Bi tti̱x car Esteban, hnar hñøjø ca mí ndo e̱me̱ ca Ocja̱ cja̱ mí ndo yojmi car Espíritu Santo. Guejtjo bi tti̱x car Felipe, cja̱ co ni car Prócoro, co ni car Nicanor, co ni car Timón, co car Parmenas, cja̱ co hne̱je̱ car Nicolás ca múr mi̱ngu̱ Antioquía. Car Nicolás xquí ñʉti cár religión cʉ judio, masque jí̱ mí judiohui cár ta co cár me. Gue cʉ hermano‑cʉ bi tti̱tzi pa di jña̱ ʉr huɛnda pʉ jar jñu̱ni. \v 6 Cja̱ bi mpresentajʉ pʉ jabʉ már bbʉh cʉ apóstole. Cja̱ nucʉ́, bi nzojmʉ ca Ocja̱ cja̱ bi dyʉx quí dyɛjʉ jáy ña̱ cʉ yojto hermano cʉ bi ttun cár cargojʉ. Bi dyöjpijʉ ca Ocja̱ di möx cʉ hermano‑cʉ. \p \v 7 Cja̱ segue mí ntʉngui cár palabra ca Ocja̱. Bi ndo ngu̱jqui pʉ Jerusalén cʉ to mí tɛn car evangelio, hasta bi hñe̱me̱ rá ngu̱ cʉ möcja̱ cʉ mí tɛndi cár religión cʉ judio. \s1 Toman preso a Esteban \p \v 8 Car Esteban ya, múr ndo jogui cja̱hni, mí yojmi cár ttzɛdi ca Ocja̱ cja̱ co cár jma̱jte. Mí øte rá ngu̱ milagro, cja̱ cʉ cja̱hni cʉ bi cca̱hti, bi ba̱dijʉ, cierto mí yojmi ca Ocja̱ guegue. \v 9 Pe mí bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ mí cʉtijʉ jár templo cʉ judio ca mí tsjifi Esclavos Libertados. Guejtjo már bbʉh pʉ Jerusalén cʉ dda cja̱hni cʉ mí mi̱ngu̱jʉ pʉ Cirene, co pʉ Alejandría, co pʉ Cilicia, co ni pʉ jar estado ca mí tsjifi Asia, Cʉ cja̱hni‑cʉ́, mí ʉjʉ car Esteban. Bi dyødejʉ bbʉ már predica guegue, már ma̱n cár palabra ca Ocja̱, cja̱ bi ntøxtihui. \v 10 Car Esteban mí ndo yojmi car Espíritu Santo, cja̱ már ndo zö quí mfe̱ni. Nu quí contra mí ntøxtijʉ guegue pe jí̱ mí pa̱di ja drí da̱pijʉ, eso, mí ndo ʉjʉ car Esteban. \v 11 Cʉ cja̱hni‑cʉ bi jioni testigo gá mɛtjri cja̱ bi gu̱ti pa gá ma̱n‑cʉ́, xquí dyødejʉ car Esteban nguá nzan car Moisés cja̱ co guejti car Tzi Ta ji̱tzi. \v 12 Cʉ mɛtjri testigo bi tʉngui nʉr bbɛtjri‑nʉ, cja̱ bi ncjapʉ gá jiöti cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí e̱me̱ car evangelio, cja̱ co cʉ tita cʉ mí pɛhtzi cargo cja̱ co cʉ maestro cʉ mí nxöh cár ley car Moisés. Bi dyɛti göhtjo‑cʉ́ di ma du tzʉh car Esteban. Cja̱ nucʉ́, bi ma bú zɛtijʉ, bbʉ, bi zixjʉ pʉ jár ndo templo cʉ judio, como már cja junta pʉ. Bi döjʉ car Esteban pʉ jáy dyɛ cʉ tita cʉ mí mandado, pa di tja̱mpi ʉr huɛnda. \v 13 Cja̱ pé bi jionijʉ pé dda mɛtjri testigo pa pé di jiøxijʉ bbɛtjri car Esteban. Nucʉ́, bi ma̱jmʉ: \p ―Nʉr hñøjø‑nʉ, segue i tzan nʉm templojʉ. Guejti car ley ca bi zoguiguijʉ car Moisés, guejtjo i tzan‑ca̱. \v 14 Nugöje, xtú ødeje xcá ma̱, da jiøhti nʉm templojʉ cja̱ da tja̱guiguijʉ cʉ costumbre cʉ bi zoguiguijʉ car Moisés. I ma̱ guegue‑nʉ, gue car Jesús, ca múr mi̱ngu̱ Nazaret, da yøhti nʉr templo cja̱ da pöti cʉ costumbre cʉ bi ttzoguigöjʉ.― Ncjapʉ gá ma̱n cʉ mɛtjri testigo. \p \v 15 Cja̱ bbʉ mí jma̱ nʉr palabra‑nʉ, göhtjo cʉ möcja̱ co cʉ tita cʉ már ju̱ pʉ jar junta bi ju̱döjʉ car Esteban pa di cca̱htijʉ te drí da̱ guegue. Cja̱ bi cca̱htijʉ, már juɛx cár cara guegue ncjahmʉ múr cara hnar ángele. \s1 La Defensa de Esteban \c 7 \p \v 1 Cja̱ car da̱möcja̱ bi dyön car Esteban, bi hñi̱mbi: \p ―¿Cja cierto ca i jøxqui‑yʉ́?― \p \v 2 Cja̱ bi da̱j ya guegue: \p ―Nuquiguɛjʉ, cjua̱da̱, nuquiguɛjʉ tada, dyøjma̱jʉ tzʉ ca gu má̱: Ca Ocja̱ ca dí i̱htzibijʉ bi hna ni̱guitjo, bi ña̱hui ca ndom titajʉ car Abraham bbʉ már bbʉjti pʉ jar jöy Mesopotamia, bbʉ jí̱ bbe mí pa pʉ jar jöy Harán. \v 3 Cja̱ bi xifi: “Gui pøm pʉ jer jöy, gui tzoh quir pariente, cja̱ bú e̱cua jar jöy ca xtá u̱jtiqui,” bi hñi̱mbi. \v 4 Diguebbʉ ya car Abraham bi bøm pʉ jar jöy Mesopotamia, gá ma jar jöy Harán, cja̱ bú hmʉh pʉ tengu̱ cjeya. Bbʉ már bbʉjti pʉ jar jöy Harán, bi du̱ cár ta car Abraham, cja̱ diguebbʉ ya car Abraham bú ddaxcua jar jöy Canaán, hua jabʉ dí bbʉpjʉ ya, ncja ngu̱ xquí xih ca Ocja̱. \v 5 Bú ddatzi bi hmʉjcua car Abraham, nu ca Ocja̱ jin te gá uni jöy pa dúr mɛjti guegue, nim pa hna tzi pedazo pʉ jabʉ di hñi̱h quí hua. Pe bi prometebi car Abraham di uni gá herencia nʉr jöy hua jabʉ dí bbʉpjʉ, pa dúr mɛjtijʉ quí bbɛjto cja̱ co cʉ pé ddáa drí ga̱tzi di hmʉy. Nucʉ́, di cjajpi ʉ́r mɛjtijʉ nʉr jöy Canaán. Cja̱ bbʉ mí tsjifi ncjapʉ, nin te bbe mí bbʉh hnár ba̱jtzi car Abraham. \v 6 Cja̱ pé bi tsjih car Abraham, quí mboxibbɛjto co cʉ ddáa cʉ di ntɛnihui, di möjmʉ hnahño ʉr jöy, pʉ jabʉ jin di mi̱ngu̱jʉ. Nupʉ, di hmʉjti pʉ cuatrocientos año, cja̱ cʉ mi̱ngu̱ pʉ di cjajpijʉ di pɛjpi‑cʉ́ göhtjo ʉ́r vida. Di pɛjpijʉ gá fuerza cja̱ dé di ttʉnijʉ. \v 7 Ca Ocja̱ guejtjo bi xih car Abraham: “Nugö, xtá ɛmbi cár castigojʉ cʉ mi̱ngu̱ jar jöy‑ca̱, como nucʉ́, xta cjajpi quir mboxibbɛjto da pɛjpijʉ gá fuerza. Cja̱ bbʉ ya xtrú ncastiga cʉ cja̱hni‑cʉ, nubbʉ́, xtu pøh quir mboxibbɛjto, du e̱cua nʉr jöy hua, da nzojquigö ʉ́r Cja̱a̱‑guigö, cja̱ da dɛnguigö‑cʉ.” Bi ma̱ ncjapʉ ca Ocja̱. \v 8 Diguebbʉ ya, ca Ocja̱ bi dyøtihui car Abraham hnar acuerdo, bi xifi mí nesta di ncuajtibi hnar seña cár cuerpo, co guejti quí cuerpo quí ba̱jtzi co quí bbɛjto, göhtjo co ni cʉ pé ddaa cʉ drí ga̱tzi di hmʉy, göhtjo cʉ di hñøjø. Cja̱ bbʉ mí hmʉh car Isaac, cár ttʉ car Abraham, bbʉ mí zʉ jña̱jto mpa, car Abraham bi dyøhtibi car seña ca xquí ma̱n ca Ocja̱. Guejtjo, bbʉ mí hmʉh car Jacob, cár ttʉ car Isaac, bi ncuajtibi car seña‑ca̱ jár cuerpo hne̱je̱. Cja̱ guejti car Jacob, bbʉ mí hmʉh cʉ doce quí ttʉ, tzʉdi, cʉ ndom titajʉ, bi ncjajpi‑cʉ car seña‑cá̱ hne̱je̱, pa di mbe̱nijʉ, mí cja̱hni ca Ocja̱ göhtjo‑cʉ. \p \v 9 Nu quí ttʉ car Jacob mí ʉjʉ ca hnár cjua̱da̱jʉ ca mí tsjifi múr José, cja̱ bi möjʉ‑ca̱, gá ttzix pʉ jar jöy Egipto. Nu ca Ocja̱ mí yojmi car José, mí fötzi. \v 10 Masque bi sufri rá ngu̱ car José, ca Ocja̱ bi gʉhtzibi göhtjo ca mí sufri cja̱ bi uni mfe̱ni már zö, pa gá ndo mba̱di ja nguá pɛjpi car rey. Eso, bi nu̱ rá zö car rey ca mí mandado pʉ jar jöy Egipto. Guegue‑ca̱ mí tsjifi múr Faraón. Bi hñi̱tzi gá gobernador car José pa di möx cár jmandado. Guejtjo bi hñi̱tzi pa di cca̱htibi cár ngu̱ cja̱ co göhtjo cʉ mí pɛhtzi. \p \v 11 Nu cʉ pa‑cʉ́, bi ncja hnar tju̱ju̱, göhtjo jar jöy Egipto co guejti pʉ jar jöy Canaán. Mí ndo tu̱ntju̱ cʉ cja̱hni, cja̱ cʉ ndom titajʉ, quí cjua̱da̱ car José, jin te mí tötijʉ pa di zijʉ. \v 12 Cja̱ bbʉ mí dyøh car Jacob, már cja trigo pʉ Egipto, bi gu̱h quí ttʉ, cja̱ nucʉ́ bi möjmʉ Egipto hnar primera vez, bú töjmʉ trigo, cja̱ pé gá ngojmʉ Canaán. \v 13 Cja̱ bbʉ mír möjmʉ pʉ Egipto ca xtrá yo vez, car José bi xih quí cjua̱da̱ to mí guegue. Nubbʉ́, cja bi ba̱h car rey Faraón guejti car José múr israelita cja̱ múr cjua̱da̱jʉ cʉ once hñøjø cʉ xcuí hñe̱jmʉ Canaán pa gá ndöjmʉ trigo. \v 14 Diguebbʉ ya, car José bú pɛmpi ʉr jña̱ car Jacob, cár ta, di hñe̱h pʉ jar jöy Egipto göhtjo co quí familia. Ya xi mí setenta y cincojʉ. \v 15 Bbʉ mí dyøj ya‑cá̱ car Jacob, bi ma gá ma pʉ Egipto, bi zitzi göhtjo quí familia. Bú hmʉjti pʉ hasta gue bbʉ mí du̱. Cja̱ hne̱h quí cjua̱da̱ car José, cʉ ndom titajʉ, bú tu̱jʉ pʉ Egipto hne̱je̱. \v 16 Nu car Jacob co quí ttʉ, jin gá hñöh pʉ jar jöy Egipto. Bi hnu̱htzibi quí ndodyojʉ, gá ma pʉ jar jñi̱ni Siquem, ya bú hñöjmʉ pʉ. Bi ttʉtijʉ jar cueva ca xquí dön car Abraham. Guegue‑ca̱ xquí dömbi cʉ́m Hamor cʉ mí bbʉjma̱ja̱ pʉ Siquem. \p \v 17 Nu cʉ pé dda cja̱hni israelita, göhtjo már bbʉjti pʉ Egipto. I tzʉdi, quí bbɛjto cʉ doce quí ttʉ car Jacob, co quí mboxibbɛjto, cja̱ co ni cʉ pé ddaa cʉ pé xcuí hmʉh pʉ. Bú déjʉ pʉ Egipto rá ngu̱ cjeya, cja̱ bi nxa̱ntijʉ rá ngu̱. Pe ya xi mbá e̱h car tiempo ca xquí ma̱n ca Ocja̱, xquí xih car Abraham, cierto di bøm pʉ jar jöy Egipto cʉ cja̱hni cʉ xtrú hñe̱ jár cji guegue. Menta má tjoh cʉ cjeya, más má nxa̱nti quí familia car Jacob pʉ jar jöy Egipto. \v 18 Cʉ pa‑cʉ, bi ñʉti pé hnar rey, bi mʉdi bi mandado pʉ jar jöy‑ca̱. Car rey‑ca̱ jí̱ xquí zʉdi di meya ca ndor José, cja̱ mí ʉhui cʉ cja̱hni cʉ xcuí hñe̱ jár cji car José, tzʉdi, cʉ cja̱hni israelita. \v 19 Múr jiöjte car rey‑ca̱. Mí øhtibi ca rá nttzo cʉ ndom titajʉ. Mí jon car manera ja drí pun cʉ cja̱hni israelita. Bi bbɛjpi‑cʉ di mótijʉ jar ndo da̱tje quí tzi ba̱jtzi cʉ cja xquí hmʉy, göhtjo cʉ mí hñøjø, pa ncjapʉ drí mpunijʉ. \v 20 Bbʉ ya xquí jmandado cʉ cja̱hni israelita di dyøte ncjapʉ, bi hmʉh car Moisés. Már tzi zö guegue, cja̱ ca Ocja̱ mí ndo ne. Cár ta co cár me car Moisés bi hña̱guihui jñu̱zna̱ pʉ mbo ʉ́r ngu̱hui. Cja̱ bbʉ ya jí̱ mí jogui di hña̱guihui pʉ, \v 21 nubbʉ́, bi götihui hnar tzi canista, bú tzoguihui hnanguadi car da̱tje, pʉ jar deje, pʉ jabʉ már jø cʉ tule. Nu cár tti̱xu̱ car rey pʉ Egipto bi döti car tzi ba̱jtzi. Bi gʉtzi cja̱ bi dɛx pʉ jár ngu̱ car rey. Bi tede ncjahmʉ mero dúr ttʉ guegue. Bi ncjapʉ gá te car Moisés pʉ jár ngu̱ car rey. \v 22 Cja̱ bi nxöh car Moisés göhtjo ca mí pa̱h cʉ́m Egipto. Mí ndo pɛhtzi mfe̱ni rá zö, már zö nguá ña̱, cja̱ már zö ca mí øte, eso, mí ndo tti̱htzibi. \p \v 23 Cja̱ bbʉ ya xi mí pɛhtzi cuarenta año car Moisés, bi mbe̱ni di ma du cca̱hti quí hñohui, tzʉdi, cʉ́m Israel. \v 24 Cja̱ bi cca̱hti hna quí mi̱nga̱‑israelitajʉ, már ntu̱jnihui hnar mi̱ngu̱ Egipto, cja̱ bi ttʉn car israelita. Nubbʉ́, car Moisés bi möx cár hñohui, bi hna möhti car mi̱ngu̱ Egipto, bi cohtzibi ca xquí ʉn car israelita. \v 25 Mí mbe̱ntsjɛ car Moisés, ca Ocja̱ xquí hñi̱tzi pa di gʉjqui quí mi̱nga̱‑israelitajʉ pʉ jáy dyɛ car rey pʉ Egipto. Guejtjo mí mbe̱ni, ya xi mí pa̱h cʉ israelita, guegue di möx‑cʉ́ pa di hmʉpjʉ libre. Nu cʉ pé dda israelita jin gá mba̱dijʉ te mí ne di dyøti car Moisés. \v 26 Ca xní cja yojpa, car Moisés pé bi cca̱hti yojo quí mi̱ngu̱, már ntu̱jnitsjɛhui. Bi ma bú juejque, bi hñi̱mbihui: “Nuquɛhui, ñø, guí ncjua̱da̱hui, ¿dyoca̱ guí ntu̱jnitsjɛhui?” \v 27 Nu car hñøjø ca már cjajpi ʉ́r dyɛ cár hñohui, bi un car Moisés hnar ntu̱jqui cja̱ bi dyöni: “¿Toca̱ xí hñi̱xquiguɛ gúr nzöya pa gui mandadoguije? \v 28 ¿Casʉ guí ne gui pöjtiguigö, ncja ngu̱ xquí pöhti ca hnar mi̱ngu̱ Egipto má̱nde?” Bi hñi̱mbi ncjapʉ. \v 29 Bbʉ mí dyøj ya ca̱ car Moisés, exque bi ddah pʉ. Bi ma pʉ jar jöy Madián, pʉ jabʉ jí̱ mí jmeya. Pʉ jar jöy‑ca̱ bi döti cár bbɛjña̱ cja̱ bi hmʉh cʉ yojo quí ttʉ pʉ. \p \v 30 Cuarenta año bú de car Moisés pʉ jar jöy Madián. Ca hnajpa, má dyo pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni, pʉ jar ttøø ca i tsjifi Sinaí, cja̱ bi jianti hnár anxe ca Ocja̱. Bi jianti ca hnar za gá hmi̱ni, már zø, cja̱ hni̱, múr ángele már bböh pʉ, már ncju̱jtitjohui car tzibi. \v 31 Nu car Moisés ya, bbʉ mí jianti‑ca̱, bi ndo hño ʉ́r mʉy, cja̱ bi guati pʉ pa di cca̱hti te múr bɛh ca̱. Bbʉ ya xi má cuati jar za, bi dyøh hnar jña̱ már nzo guegue, már i̱mbi: \v 32 “Guejquigö dú Ocja̱‑gö. Mí nzojqui qui ndor tita, car Abraham, cja̱ co car Isaac, cja̱ co car Jacob.” Bbʉ mí dyøj ya‑ca̱ car Moisés, bi ndo ntzu̱, hasta mí jua̱. Mí tzu̱ ja drí cca̱hti ca to már nzofo. \v 33 Cja̱ pé bi xih ca Ocja̱, bi hñi̱mbi: “Ccohti quir zɛxtji, porque rá nttzu̱jpi nʉr jöy nʉ jabʉ guí bböy. Guejquigö ya xcár cuajquigö. \v 34 Nugö dí pa̱di göhtjo cʉ te rá ncjajpi cʉm cja̱hni. Rá ndo sufri‑cʉ pʉ jar jöy Egipto. Xtú øde, rá ndo da̱ntzi cʉm cja̱hni. Eso, xtú ca̱y pa gu ma cjʉjqui pʉ jabʉ rá sufrijʉ. Guehquiguɛ gu cu̱hqui grí ma Egipto pa gu cjʉjqui pʉ cʉm cja̱hni.” Ncjapʉ gá xih car Moisés ca Ocja̱. \p \v 35 Nu cʉ cja̱hni israelita, ya xquí zanijʉ car Moisés, ya xquí xijmʉ: “¿Toca̱ xtrú hñi̱xquiguɛ gá nzöya pa güi mandadoguije?” Pe nde̱jma̱ xquí tti̱x car Moisés pa di mandadobi quí cja̱hni ca Ocja̱ cja̱ di gʉjqui pʉ jabʉ már sufrijʉ. Gue car Tzi Ta ji̱tzi xquí un cár cargo. Ca hnár anxe ca Ocja̱ bi hna ni̱guitjo pʉ jabʉ mí jø hnar za gá hmi̱ni cja̱ bi nzoh car Moisés, bi gu̱y di ma pʉ Egipto pa di mandadobi cʉ cja̱hni israelita cja̱ di gʉjqui pʉ jar jöy‑ca̱. \v 36 Diguebbʉ ya, car Moisés bi ma gá ma pʉ Egipto, bú föx cʉ israelita. Cja̱ bi dyøti milagro rá ngu̱ pʉ jar jöy‑ca̱. Guejtjo bbʉ mí gʉjqui cʉ cja̱hni pʉ, bi ndo ni̱gui cár ttzɛdi ca Ocja̱. Bbʉ mí ddaxjʉ car Mar Bermejo cʉ israelita, bi cja Ocja̱ bi nxa̱ntzi cʉ deje, cja̱ guegue‑cʉ́ bi hñojʉ pʉ jabʉ mí bbʉjma̱ja̱ car deje, ncjahmʉ dur hñu̱ már hñoni. Cja̱ pé bi hño cʉ cja̱hni israelita, yojmi car Moisés, pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Bú dejʉ pʉ cuarenta año. Cʉ cjeya‑cʉ, car Moisés segue mí øti milagro co cár ttzɛdi ca Ocja̱. \v 37 Guegue car Moisés bi xih cʉ́m Israel, bi hñi̱mbijʉ: “Cʉ cjeya cʉ ba e̱je̱, ca Ocja̱ cam Tzi Jmu̱jʉ da hñi̱x ca hnam hñohuijʉ pa drí nzohquijʉ, da xihquijʉ ja ncja ga mbe̱ni guegue, ncja ngu̱guigö dar xihquijʉ. Bbʉ xtu e̱h‑ca̱, da nesta gui dyøjtijʉ.” \v 38 Guegue car Moisés mí mandadobi göhtjo cʉ cja̱hni israelita bbʉ mí dyojʉ pʉ jabʉ jin te mí po deje. Guejtjo bi bøx pʉ jar ttøø Sinaí, cja̱ bbʉ mbí bbʉh pʉ, bú ca̱h hnar anxe, bi ña̱hui, bi un car ley ca xcuí hñe̱h ca Ocja̱. Cja̱ car Moisés pé bi xih cʉ ndom titajʉ ja mí ncja car ley‑cá̱. I ma̱m pʉ jar ley, ja ncja di hmʉj yʉ cja̱hni pa drí dɛn ca Ocja̱ cja̱ pa drí hmʉpjʉ rá zö. \p \v 39 Nu cʉ ndom titajʉ, jin gá ne gá dyøjtijʉ car Moisés. Guegue‑cʉ́ bi ʉjʉ cja̱ bi zanijʉ‑cá̱. Ya xi mí nejʉ pé drí gojmʉ pʉ jar jöy Egipto. \v 40 Eso, bi nzojmʉ car Aarón, cár cjua̱da̱ car Moisés, bi xijmʉ: “Gui dyøti ya cʉ dda cjá̱a̱, tzödi ca da u̱jtiguijʉ car hñu̱ pʉ jabʉ gu möjö. Ngu̱ ya xí bbɛh car Moisés, masque guegue‑ca̱ xpá ngʉguijʉ pʉ Egipto. Pe nuya, ya jin dí pa̱dije te xpá ncjajpi‑cá̱.” Ncjapʉ gá ma̱n cʉ cja̱hni. \v 41 Nubbʉ́, car Aarón bi möx cʉ cja̱hni, bi dyøtijʉ hnar tzi nda̱nitjo gá oro, cja̱ bi möhtijʉ cʉ dda zu̱we̱, bi ña̱htibijʉ car ídolo. Cja̱ bi dyøtijʉ mbaxcjua, bi hñi̱htzibijʉ car ídolo ca xquí dyøtitsjɛjʉ. \v 42 Nubbʉ, ca Ocja̱ bi jiɛh cʉ cja̱hni‑cʉ, ya jin gá ne gá nu̱‑cʉ. Cja̱ guegue‑cʉ más bi ndo wembijʉ ca Ocja̱. Bi mʉdi bi nda̱nejʉ cʉ tzø, car za̱na̱, car jiadi. Bi ncjapʉ gá nzʉh ca hnar palabra ca xquí ma̱n cʉ dda quí jmandadero ca Ocja̱, pʉ jabʉ i ma̱, i̱na̱: \q1 Nuquɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Israel, bbʉ ngüí dyojʉ pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni cʉ cuarenta año, nguí ndo pöhtijʉ zu̱we̱, nguí ndo ña̱jtiguijʉ‑cʉ. \q1 ¿Casʉ guí ma̱jmʉ, guejquigö nguí ndo i̱zquigöjʉ, bbʉ? Dí ma̱ngö ji̱na̱. \q1 \v 43 Nugö, dí ma̱ngö, hnahño cjá̱a̱ nguí i̱htzibijʉ. \q1 Nguí i̱htzibijʉ car ídolo Molóc, como nguí tu̱htzibijʉ cár tzi ni̱cja̱, \q1 Guejti car cjá̱a̱ ca i tsjifi Renfán, nguí ja̱htzibijʉ cár tzø. \q1 Nu cʉ cja̱a̱‑cʉ́, ídolotjo cʉ xquí dyøtitsjɛjʉ pa güi nda̱nejʉ. \q1 Por rá nguehca̱ gú hñe̱me̱jʉ cʉ cja̱a̱‑cʉ́, cja̱ nu̱guigö, jin guí hñe̱me̱guijʉ, \q1 Nuya, gu fonquiquijʉ hua nʉr jöy hua jabʉ xtú ddahquijʉ, \q1 Da ttzixquijʉ yapʉ, pa grí hmʉpjʉ pʉ rí ncjapʉ jar jöy Babilonia. \m Ncjapʉ gá ma̱n ca Ocja̱ pʉ ja libro cʉ bi dyøti cʉ profeta.― \p \v 44 Cja̱ pé bi ma̱n car Esteban: \p ―Cʉ ndom titajʉ, bbʉ mí dyo pʉ jar desierto, mí pɛhtzijʉ hnar ngu̱ pʉ jabʉ di guatijʉ ca Ocja̱ cja̱ di nzojmʉ, como mí bbʉh pʉ car templo gá xifani, mí tsjifi car tabernáculo. Guehpʉ mí bbɛhtzi cʉ me̱do pʉ jabʉ mí ju̱x car ley. Ca Ocja̱ xquí mandado di ttøti car templo‑ca̱. Bbʉ mbú ña̱hui car Moisés pʉ jar ttøø, bi u̱jti hnar ntsjøjque cja̱ bi xifi di cjajpi pʉ car tabernáculo. \v 45 Nu quí ba̱jtzi cʉ cja̱hni cʉ güí bøm pʉ jar jöy Egipto, bú e̱jmʉ hua jar jöy Canaan, guá ndu̱jʉ car tabernáculo. Cʉ cja̱hni‑cʉ́, mbá yojmʉ car Josué. Bbʉ mí zøjmʉ hua, már bbʉjcua rá ngu̱ cʉ hnahño cja̱hni, cja̱ nucʉ́, jí̱ mí tzu̱ ca Ocja̱. Nu ca Ocja̱ bi möx cʉ ndom titajʉ pa gá mfongui cʉ cja̱hni‑cʉ́ cja̱ pa gá ñʉjmʉ hua nʉm jöygöjʉ. Car templo gá xifani mí bbʉjti hua nʉr jöy hua, hasta gue bbʉ mí mandado car rey David. \v 46 Car David mí ndo i̱htzibi ca Ocja̱, ncja ngu̱ nguá hñi̱htzibi ca ndór tita, car Jacob. Ca Ocja̱ mí ndo ne car David, hne̱je̱, cja̱ nucá̱ bi dyöjpi ʉr tsjɛjqui di jiøhmpi hnár templo gá me̱do. \v 47 Pe jí̱ mí gue car David ca bi xox cár templo ca Ocja̱. Nu cár ttʉ ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Salomón, nucá̱ bi jiøhmpi cár templo ca Ocja̱. \v 48 Nu ca Ocja̱ ca dí i̱htzibijʉ, jin gur cja̱hni ncjaguigöjʉ. Guegue bí bbʉh pʉ jar ji̱tzi. ¿Ja ncja di hmʉ guegue hnar ngu̱ digue yʉ xí dyøti yʉ cja̱hni? Guehca̱ bi ma̱n ca hnár jmandadero ca Ocja̱ pʉ jar Escritura. I ma̱ ncjahua, i̱na̱: \q1 \v 49 I ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi: “Nʉr ji̱tzi i jñɛjmi ncja hnar tju̱jnitjo hua jabʉ dí ju̱tzi, \q1 Cja̱ nʉr mundo i sirvegui pa dár i̱j yʉm hua. \q1 Nuquɛjʉ, guí cja̱hnijʉ, ¿ja ncja grí jiøbiguijʉ hnar ngu̱ grá ntzögöbbe? \q1 ¿Cja guí pa̱dijʉ ja di ncja car ngu̱ pʉ jabʉ gua tzöyagö? \q1 \v 50 ¿Cja jin dú øtigö göhtjo yʉ i bbʉy?” \m Ncjapʉ ga ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura.― \p \v 51 Cja̱ pé bi ma̱n car Esteban: \p ―Nuquiguɛjʉ, guí israelitajʉ, jin guí ne gui dyøjtijʉ ca i ma̱n ca Ocja̱. Göhtjo ʉr vida guí ncjajʉ pʉ. Guí cojti quir gu̱jʉ pa jin gui dyødejʉ ca i xihquijʉ guegue. Göhtjo ʉr vida guí ntøxtijʉ car Espíritu Santo, ncja ngu̱ nguá dyøti qui ndor titajʉ, ya má yabbʉ. \v 52 Qui ndor titajʉ dé mí øhtibijʉ tu̱jni quí jmandadero ca Ocja̱. Guegue‑cʉ mí ma̱jmʉ, di hñe̱h ca hnar hñøjø ca di hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di möxquigöjʉ. Nucá̱ jin te di tu̱‑ca̱. Nu qui ndor titajʉ mí pöhti quí mɛfi ca Ocja̱ cʉ mí nzojmʉ. Cja̱ bbʉ mí zøh ca hnáa ca xquí jma̱ di hñe̱je̱, nuquɛjʉ, gú döjʉ jáy dyɛ cʉ cja̱hni cʉ bi möhtijʉ. \v 53 Guehquiguɛjʉ, bi ttahquijʉ car ley güí hñe̱ ji̱tzi. Bú ja̱ cʉ ángele pa güi tɛnijʉ, pe nde̱jma̱ jin gú dyøjtijʉ.― Bi ma̱ ncjapʉ car Esteban. \s1 Muerte de Esteban \p \v 54 Cʉ cja̱hni cʉ már øde, bbʉ mí dyøj nʉr palabra‑nʉ, bi ndo ntsjeyajʉ, bi ndo zøti ʉ́r mʉyjʉ, bi ndo ʉjʉ car Esteban. \v 55 Nu car Esteban ya, mí ndo yojmi car Espíritu Santo. Bi nøhtzi jar ji̱tzi, bi jiantibi cár tjay ca Ocja̱. Guejtjo bi jianti car Jesús, mbí bböjti pʉ jár jogui dyɛ car Tzi Ta ji̱tzi. \v 56 Bi ma̱n car Esteban, bbʉ: \p ―Jiantijma̱jʉ, dí janti nʉr ji̱tzi xí xogui, cja̱ bí bbʉh pʉ ca hnar cja̱hni ca bú bbɛjni hua jar jöy. Bí bböh pʉ jár jogui dyɛ car Tzi Ta ji̱tzi.― Ncjapʉ gá ma̱ guegue. \p \v 57 Nubbʉ́, cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ tita cʉ már øjmʉ, bi ndo majmʉ, xní gojti quí gu̱jʉ. Bi gʉjʉ ʉr ddiji, bi ma bú tzʉdijʉ car Esteban. Mí ndo tsjeyajʉ, como mí i̱na̱jʉ, ¿dyoca̱ rí jɛquihui ca Ocja̱ car Jesús? \v 58 Bi gʉjquijʉ car Esteban jar jñi̱ni, bi jøjti cʉ ndo me̱do pa di möhtijʉ. Cʉ testigo cʉ bi jøjtijʉ cʉ me̱do bi møh quí da̱jtu̱ cʉ mí pötijʉ, bi zojmʉ pʉ jáy hua ca hnar ba̱jtzi hñøjøtjo, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Saulo. \v 59 Bbʉ már ccajnijʉ car Esteban, guegue bi nzoh ca Ocja̱, bi xifi: \p ―Nuquɛ, ʉm Tzi Jmu̱qui Jesús, gui cuajti tzʉ nʉm tzi mʉy.― \p \v 60 Diguebbʉ ya, bi nda̱ndiña̱jmu̱, pé bi ndo mahti nzajqui, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquiguɛ, Tzi Jmu̱, jin gui castiga yʉ cja̱hni por rá nguehca̱ xcá möjtigui.― \p Bi guaj ya bi ma̱ ncjapʉ, cja̱ diguebbʉ ya, rá zö gá ndu̱. \s1 Saulo persigue a la iglesia \c 8 \p \v 1 Car Saulo már bbʉh pʉ, bbʉ mí du̱ car Esteban. Guejti guegue bi ma̱, mír ntzöhui di bböhti‑cá̱. \p Mismo car pa ca bi bböhti car Esteban, bi mʉdi bi ttøhtibi tu̱jni cʉ hermano pʉ Jerusalén. Cʉ cja̱hni cʉ mí ʉjʉ car evangelio bi dyøhtibijʉ tu̱jni cʉ hermano. Cja̱ bi mfonti‑cʉ́, bi bønijʉ pʉ Jerusalén, pé gá möjmʉ cʉ pé dda lugar pʉ jar estado Judea, co ni pʉ jar estado Samaria. Jøña̱ cʉ once hñøjø cʉ xquí tti̱tzi gá apóstole bi gojti pʉ Jerusalén. \v 2 Bbʉ ya xquí du̱ car Esteban, cʉ dda hñøjø cʉ mí i̱htzibijʉ ca Ocja̱ bi du̱xjʉ cár cuerpo, bi ma bú öguijʉ. Mí ndo u̱nijʉ ʉr du̱mʉy cja̱ mí ndo zontibijʉ. \v 3 Nu car Saulo, bi segue bi ʉhui cʉ cja̱hni cʉ xquí guati car evangelio. Mí cʉti mbo quí ngu̱‑cʉ, mí tzʉ hñøjø cja̱ co bbɛjña̱, mí ɛti, mí dö jar födi. \s1 Predicación del evangelio en Samaria \p \v 4 Nʉ cʉ hermano cʉ xquí mfonti ya, göhtjo pʉ jabʉ mí dyojʉ, mí ma̱jmʉ cár palabra ca Ocja̱. \v 5 Mí bbʉh ca hnar hermano, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Felipe. Guegue bi ma gá nga̱h pʉ jar jñi̱ni Samaria, mí xih cʉ cja̱hni, car Jesús mí gue car hñøjø ca xquí hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di gʉzquigöjʉ ca rá nttzo ca xtú øtijʉ. \v 6 Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni pʉ Samaria bi ndo dyøjtijʉ car palabra ca mí ma̱n car Felipe. Bbʉ mí dyødejʉ te mí ma̱n car Felipe cja̱ bbʉ mí cca̱htijʉ cʉ milagro cʉ mí øte, bi hñe̱me̱jʉ, cierto güí hñe̱h ca Ocja̱ car palabra ca mbá ja̱ guegue. \v 7 Bi jogui rá ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ xquí zʉh cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo. Bbʉ mí bøn cʉ ttzonda̱ji̱, mí ndo majmʉ nzajqui. Guejtjo bi zö rá ngu̱ cʉ döhtji cʉ jí̱ mí tzö di hña̱ni cja̱ co cʉ jí̱ mí tzö di hño. \v 8 Eso, mí ndo mpöh cʉ cja̱hni pʉ jar jñi̱ni Samaria. \p \v 9 Guejtjo már bbʉh pʉ Samaria hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Simón. Guegue múr dyøti‑tjoni, mí øti magia, mí ndo jöti cʉ cja̱hni pʉ Samaria, cja̱ nucʉ́, mí ndo e̱me̱bijʉ. Car Simón mí xih cʉ cja̱hni, mí ndo ntju̱mʉy guegue, como ca Ocja̱ xquí uni ca mí pa̱di. \v 10 Göhtjo cʉ mi̱ngu̱ pʉ mí ndo i̱htzibijʉ car Simón, desde cʉ más mí tchʉ hasta cʉ ndo cja̱hnitsjɛ. Mí ma̱jmʉ: \p ―Nʉr hñøjø‑nʉ, de vera xpá mɛjni ca Ocja̱‑nʉ́, eso, i ndo øti milagro rá ndo zö.― Mí ncjapʉ nguá ma̱jmʉ. \p \v 11 Cʉ cja̱hni mí ndo ju̱hmpijʉ ndu̱mʉy ca te mí ma̱n car Simón. Ya xi már ngu̱ cjeya xquí jiöti‑cʉ, xquí dyøte rá ngu̱ fɛjti milagro. Nu cʉ cja̱hni mí e̱me̱tjo, cierto mí milagro cʉ mí øte. \v 12 Diguebbʉ ya, cʉ cja̱hni pé bi dyødejʉ car Felipe bbʉ mí ma̱n car evangelio cja̱ mí xih cʉ cja̱hni ja i ncja cár jmandado ca Ocja̱ cja̱ co ja i ncja car Jesucristo. Cja̱ bi hñe̱me̱jʉ, xní xixtjejʉ, hñøjø cja̱ co bbɛjña̱. \v 13 Guejti car Simón bi hñe̱me̱ car evangelio hne̱je̱, cja̱ bi xixtje. Bbʉ ya xquí xixtje, bi mʉdi bi dɛn car Felipe. Guegue‑ca̱, pʉ jabʉ mí dyo, mí xih cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱ cja̱ mí øti milagro rá ngu̱. Car Simón bi cca̱hti cʉ milagro‑cʉ́. Nucʉ́, már zö cja̱ mí ntju̱mʉy. Mí fa̱di cierto xcuí hñe̱h ca Ocja̱ cʉ maravilla‑cʉ. Cja̱ bi ndo hño ʉ́r mʉy car Simón, bbʉ. \p \v 14 Cʉ once hñøjø cʉ xquí tti̱tzi gá apóstole, xcuí gojti pʉ Jerusalén, cja̱ bi dyødejʉ, már ngu̱ cʉ mi̱ngu̱ Samaria xquí hñe̱me̱ cár palabra ca Ocja̱. Nubbʉ́, bi gu̱jmʉ car Pedro co ni car Juan di mɛhui pʉ. \v 15 Nucʉ́, bbʉ mí zøtihui pʉ Samaria, bi mahtihui ca Ocja̱, bi orabihui cʉ cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱jʉ, pa di guati‑cʉ́ car Espíritu Santo. \v 16 Como nucʉ́, jin to bbe mí cuati car Espíritu Santo. Ya xquí hñe̱me̱ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús cʉ cja̱hni‑cʉ, cja̱ bbʉ mí xixtjejʉ, jøña̱ cár tju̱ju̱ car Jesucristo bi jnøni. \v 17 Nubbʉ, car Pedro co car Juan bi dyʉhtzibi quí dyɛhui cʉ cja̱hni, cja̱ diguebbʉ bi guati car Espíritu Santo, bbʉ. \p \v 18 Nu car Simón bi cca̱hti cʉ yojo apóstole‑cʉ, jøntjo mí ʉhtzibi quí dyɛhui cʉ cja̱hni, cja̱ exque mí cuati car Espíritu Santo cʉ cja̱hni‑cʉ. Nubbʉ, car Simón bi ña̱htihui domi car Pedro co ni car Juan, cja̱ bi xijmi: \p \v 19 ―Guejtigö, gui ddajcöhui tzʉ hne̱je̱ nʉr ttzɛdi nʉ guí pɛhtzihui, pa jøntjo gu ʉx yʉm dyɛ hnar cja̱hni, cja̱ da guati car Espíritu Santo, bbʉ.― \p \v 20 Nu car Pedro bi xifi: \p ―Nuquiguɛ, ntero co quir domi da cju̱hqui pʉ jabʉ jin gui tzö, como guí mbe̱ni i jogui da ddömbi cár ttzɛdi ca Ocja̱. Nucá̱ ʉ́r mɛjti ca Ocja̱ pa da u̱ndi ca to i ne. \v 21 Nuquɛ, jin gui tzö gui dyøti nʉr bbɛfi‑nʉ, porque bí janti car Tzi Ta ji̱tzi, jin gui tzö quir mfe̱ni. \v 22 Jiɛj ya car nttzomfe̱ni ca guí mbe̱ni, cja̱ gui nzoh ca Ocja̱, xa̱jma̱ da gʉzqui quer nttzomfe̱ni ca xcú mbe̱ni, cja̱ da ddahqui hnar mfe̱ni drá zö. \v 23 Porque dí pa̱di ja i ncja quer tzi mʉy, nxøgue rá nttzotjo, cja̱ nxøgue rá hmɛxu̱y. Todavía guí bbʉjti pʉ jár dyɛ ca Jin Gui Jo.― Bi xifi ncjapʉ car Pedro. \p \v 24 Bi da̱h car Simón bbʉ, bi hñi̱mbi: \p ―Nzoh tzʉ ca Ocja̱ por rá nguejquigö, pa jin da zʉjqui car castigo rá nttzo ca xcú xijqui.― \p \v 25 Diguebbʉ ya, car Pedro co ni car Juan bi guadi bi nzoh cʉ cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱, bi xijmʉ rá zö ja i ncja cár palabra ca Ocja̱. Nubbʉ, bi mɛhui gá ngojmi Jerusalén. Menta má pɛhui jar hñu̱, má tjojmi rá ngu̱ pé dda tzi jñi̱ni pʉ jar jöy Samaria, má xijmi car evangelio cʉ mi̱ngu̱ pʉ, hne̱je̱. \s1 Felipe y el hombre de Etiopía \p \v 26 Ca hnajpa ya, hnár ángele ca Ocja̱ bi nzoh car Felipe, bi xifi: \p ―Bböj ya, grí ma jar sur, gui tɛn car hñu̱ rí bøm pʉ Jerusalén, rí zøti pʉ jar jñini Gaza, gue car hñu̱ ca rí tjoh pʉ jabʉ jin te i bbʉ jñi̱ni.― Bi hñi̱mbi ncjapʉ car ángele. \v 27 Car Felipe bi bböy, bi ma, bbʉ. Cja̱ menta má pa jar hñu̱, bi jianti hnar hñøjø, múr mi̱ngu̱ Etiopía, mí bbʉh cár cargo már ji̱tzi. Múr tesorero, mí föjtibi cár domi ca hnar reina ca mí mandado pʉ jar jöy Etiopía. Car reina mí tsjifi múr Candace. Cja̱ car tesorero, ya xi mír ma ʉ́r ngu̱. Xquí ma pʉ Jerusalén, xcuí nzoh ca Ocja̱ pʉ, cja̱ nuya, ya xi mbá coji. \v 28 Nu car Felipe bi cca̱hti car hñøjø mbá e̱h pʉ jar hñu̱, mbá cjʉti fani cár carro, cja̱ guegue‑ca̱ mbá tøh pʉ. Ya xi mbá tjɛ car libro ca bi dyøti car profeta Isaías, mbá cca̱hti. \v 29 Diguebbʉ ya, car Espíritu Santo bi xih car Felipe, bi hñi̱mbi: \p ―Gui cuati nʉ jar carro, cja̱ gui tɛni.― \p \v 30 Car Felipe bi guati, bbʉ, cja̱ bi dyøh car hñøjø, mbá nøn car libro ca mbá tjɛ, tzʉdi, car libro ca bi dyøti car profeta Isaías. Guegue bi dyön car hñøjø, bbʉ: \p ―¿Cja guí pa̱di te i ne da ma̱ nʉ guí nøni?― \p \v 31 Nu car hñøjø bi da̱di: \p ―¿Ja grá pa̱jcö bbʉ jin to da u̱jtigui?― \p Nubbʉ, car hñøjø bi xih car Felipe di dexi tzʉ jar carro, di mi̱bi. \p \v 32 Car Escritura ca mbá nøni mí ma̱ ncjahua: \q1 Guegue bi ttzitzi bi bböhti, ncja ngu̱ hnar dɛjti. \q1 Bi jñɛjtjo, jin gá ntøxtihui cʉ cja̱hni cʉ bi möhti cja̱ jin te gá nda̱di. \q1 Mí ncja ngu̱ hnar dɛjti bbʉ i tta̱xi, jin gui mafi. \q1 \v 33 Bbʉ mí tja̱mpi ʉr huɛnda, jin gá ttøhtibi jujticia. Bi hmɛtibitjo ʉ́r tzö. \q1 Jin te mí hñi̱ ba̱jtzi hua jar jöy, como bi bböhti, jin gá tjɛgui di hmʉy. \m Gue yʉ palabra‑yʉ mbá nøn car hñøjø ca mbá cca̱hti car libro. \p \v 34 Cja̱ bi ma̱ guegue‑ca̱, bbʉ, bi dyön car Felipe: \p ―Xijqui tzʉ, ¿tema hñøjø mí ma̱n car profeta di jñɛjmi ncja hnar dɛjti? ¿Cja mí ña̱ di guejtsjɛ guegue, cja̱ huá mí ma̱ pé hnar cja̱hni?― \p \v 35 Nubbʉ, car Felipe bi mʉdi bi xifi te i ne da ma̱n car Escritura‑cá̱. Bi xih car evangelio cja̱ co ja ncja gá ndu̱ car Jesucristo, por rá ngue yʉ to di hñe̱me̱. \v 36 Má tɛn car hñu̱, cja̱ bi tjojmʉ pʉ jabʉ már po deje. Bi ma̱n car tesorero bbʉ́: \p ―Cca̱htijma̱, i po nʉr deje hua. ¿Te da ccaxcö ya pa jin gu xixtjegö?― Bi hñöni ncjapʉ. \p \v 37 Car Felipe bi xifi: \p ―Bbʉ guí e̱me̱ göhtjo mbo ir mʉy, dyo ya ca̱, da jogui.― \p Cja̱ guegue bi da̱di: \p ―Cierto dí e̱me̱ ʉ́r Ttʉ ca Ocja̱ car Jesucristo,― bi ma̱n ncjapʉ car tesorero. \p \v 38 Bi mandado di hmöhmi car carro, bbʉ, cja̱ bi guatihui cʉ yojo jar deje, cja̱ car Felipe bi xixi bbʉ́. \v 39 Cja̱ bbʉ mí bøxihui jar deje, cár Espíritu ca Ocja̱ bi hna zix car Felipe, ya jim pé gá cca̱hti car tesorero. Guegue ya‑cá̱ bi dɛn cár hñu̱, te tza má mpöjö. \v 40 Nu car Felipe bi hna zøti pʉ jar jñi̱ni Azoto. Diguebbʉ ya, pé bi hño, má tjoh cʉ dda tzi jñi̱ni, göhtjo cʉ mí bbʉh pʉ, má ma̱n car evangelio, hasta gá nzøti pʉ jar jñi̱ni Cesarea. \s1 Conversión de Saulo \c 9 \p \v 1 Car Saulo ya, dé mí cöhmite, mí joni ja drí möhti cʉ cja̱hni cʉ mí tɛn car Tzi Jmu̱ Jesús. Guegue bi ma pʉ jabʉ mí bbʉh car da̱möcja̱ cja̱ bi dyöjpi di mötzi. \v 2 Bi dyöjpi car da̱möcja̱ di dyøhtibi hnar carta pa di dɛx pʉ jar jñi̱ni Damasco, di un cʉ pé dda judio cʉ már jmu̱ntzi pʉ. Car carta‑cá̱ di xih cʉ judio pʉ Damasco di möxjʉ car Pablo di zʉh cʉ cja̱hni cʉ mí e̱me̱jʉ car Jesús. Göhtjo cʉ to di döti, hñøjø cja̱ bbɛjña̱, car Pablo di dyɛm pʉ Jerusalén pa di cjoti födi. Car da̱möcja̱ bi dyøhtibi car carta, bbʉ́, cja̱ car Pablo bi dɛtzi, bi bøm pʉ gá ma Damasco. \v 3 Bbʉ má padi jar hñu̱, ya xti zøti pʉ Damasco, bi hna yotitjo hnar tjay, güí hñi̱ jar ji̱tzi, bi hñi̱ti madé car Saulo. \v 4 Exque bi dɛjna̱ jöy, cja̱ bi dyøh hnar jña̱ már nzofo. Bi ma̱n car jña̱, i̱na̱: \p ―¡Saulo! ¡Saulo! ¿Dyoca̱ guí cöbigui?― \p \v 5 Cja̱ bi da̱h car Saulo: \p ―¿Toquiguɛ? ¿Cja huá guehquiguɛ gú Ocja̱‑guɛ?― \p Cja̱ bi da̱h car jña̱: \p ―Guejquigö, dúr Jesús. Guejcö guí cöbigui. Guí jñɛjmi ncja hnar nda̱ni ca i ntsjʉni pa da ma derecho, cja̱ i ti̱jtetjo. Guehquiguɛ guí ʉntsjɛ ca dé grí dyøjtigui tu̱jni.― Bi ncjapʉ gá ma̱n car jña̱. \p \v 6 Bbʉ mí dyøj ya‑cá̱, bi ndo ntzu̱ car Saulo, hasta mí jua̱. Cja̱ bi da̱di: \p ―¿Ter bɛh ca̱ guí ne gu øti ya bbʉ́, Tzi Jmu̱ Jesús?― \p Cja̱ car Jesús bi xifi: \p ―Bböj ya, gui ma nʉ jar jñi̱ni Damasco, cja̱ xtu tsjihqui pʉ ter bɛh ca̱ gui dyøte.― \p \v 7 Guejti cʉ hñøjø cʉ má yojmi car Saulo bi dyødejʉ car jña̱ cja̱ bi hmöpjʉ. Bi ndo ntzu̱jʉ, como jin to gá jiantijʉ. \v 8 Nu car Saulo bi bböh bbʉ́, bi zøqui quí dö, bi jani, pe ya jí̱ mí janti. Como jí̱ mí janti pa di hñotsjɛ, bi bbɛntibitjo cár dyɛ cja̱ bi ttzix pʉ Damasco. \v 9 Jñu̱jpa gá hmʉh pʉ, jí̱ mí janti cja̱ jí̱ mí tzi. \p \v 10 Guejtjo mí bbʉh pʉ Damasco ca hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Ananías. Guegue mí tɛn car evangelio. Ca hnajpa, guegue bi hna cca̱htitjo, ncjahmʉ bi hna ni̱gui pʉ car Jesucristo, cja̱ nucá̱ már nzofo, már ma̱: \p ―Nuquɛ, Ananías.― \p Cja̱ guegue bi da̱di: \p ―¿Te guí cjagui, Tzi Jmu̱ Jesús?― \p \v 11 Cja̱ car Jesús bi xifi: \p ―Bböj ya, gui tɛn car hñu̱ ca i tsjifi Derecha, gui ma pʉ jár ngu̱ car hermano Judas, cja̱ gui hñöni, ¿cja jin gui bbʉh pʉ hnar hñøjø i tsjifi ʉr Saulo? ʉr mi̱ngu̱ Tarso‑cá̱. Dyøjma̱ja̱, gui maguɛ pʉ, bú nzofo, como guegue‑cá̱ ya xná mahti ca Ocja̱. \v 12 Guegue car Saulo xí hna cca̱jtiquitjo, ncjahmʉ ya xcú cʉti pʉ jabʉ rá bbʉy, xcár ʉx quir dyɛ pa da xoh quí dö cja̱ pé da cca̱hti. Nugö, xtú cjajpi xí hna cca̱jtiquitjo ncjapʉ.― Bi ma̱ ncjapʉ ca Ocja̱. \p \v 13 Bbʉ mí dyøj ya‑cá̱, bi da̱h car Ananías: \p ―Nuquɛ, Tzi Jmu̱ Jesús, ya xtú øde rá ngu̱ digue car hñøjø‑cá̱. Xí ndo dyøhtibi tu̱jni quir ba̱jtzi cʉ i e̱me̱qui. Xí jio cʉ hermano cʉ rá bbʉh pʉ Jerusalén. \v 14 Nu cʉ möcja̱ cʉ i mandado pʉ, xpá un cár cargojʉ, eso xpá hñe̱cua car hñøjø‑cá̱, hne̱ da zʉdi göhtjo yʉ i nzohqui quer tzi tju̱ju̱, pa pé da dyɛni du cjoti pʉ Jerusalén.― Bi da̱di ncjapʉ car Ananías. \p \v 15 Cja̱ bi da̱h car Jesucristo, bi xifi: \p ―Maguɛ ya, guehcá̱ mero car hñøjø xtú i̱x‑cá̱ pa da tʉngui cam palabragö, da xih cʉ gentile co ni cʉ rey co ni cʉ́m Israel, toguigö. \v 16 Cja̱ nugö, xtá u̱jti car Saulo, drá ngu̱ da nesta da sufri por rá nguejquigö.― Bi tsjifi ncjapʉ car Ananías. \p \v 17 Bi ma car Ananías bbʉ́, bi ñʉti jar ngu̱ pʉ jabʉ már bbʉh car Saulo, bi dyʉx quí dyɛ cja̱ bi xifi: \p ―Hñohui, Saulo, xpá ngu̱jqui cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, guehca̱ xquí ntjɛhui jar hñu̱ pʉ jabʉ nguá e̱je̱. Xpá ngu̱jqui gu ʉxqui yʉm dyɛ pa pé gui jianti, cja̱ da guahqui car Espíritu Santo, pa gui ndo hñohui‑cá̱.― Ncjapʉ gá xih car Ananías. \p \v 18 Mí guaj ya mí xifi ncjapʉ, bi hna xoh quí dö car Saulo, cja̱ exque bi cca̱hti. Ncjahmʉ bi wen ca mí cojtibi quí dö. Nubbʉ́, bi bböy, cja̱ bi ma bú xixtje, bbʉ́. \v 19 Diguebbʉ ya, bi zi, cja̱ pé bi zɛdi. Ma ya, bi gojti pʉ Damasco tengu̱ mpa, bi yojmi cʉ pé ddaa cʉ mí tɛn car evangelio. \s1 Saulo predica en Damasco \p \v 20 Menta már bbʉh pʉ, mí pa pʉ jáy templo quí mi̱nga̱‑judiojʉ, mí nzojmʉ cʉ cja̱hni pʉ, mí xijmʉ, ya xquí ni̱gui car Cristo ca mí ddøhmijma̱ja̱ pa di hñe̱cua jar jöy. Mí xijmʉ, gue car Jesús múr Cristo, cja̱ múr Ttʉ ca Ocja̱. \v 21 Nu cʉ cja̱hni cʉ mí ødejʉ, mí ndo dyo í mʉyjʉ, cja̱ mí hñöntsjɛjʉ: \p ―¿Cja jin gui gue nʉr hñøjø‑nʉ́ mí ʉn cʉ cja̱hni pʉ Jerusalén cʉ mí tɛn car Jesucristo? ¿Cja jin gui guejnʉ́ xcuá hñe̱je̱ pa di dyɛn cʉ cja̱hni cʉ xí hñe̱me̱ car Jesucristo, di zihtzibi cʉ möcja̱ pʉ Jerusalén?― \p \v 22 Nu car Saulo jin gá jiɛh ca mír predica. Bi ndo zɛh ca mír hñe̱me̱. Segue mí nzoh cʉ cja̱hni, mí xijmʉ, ya xquí ni̱gui car Cristo ca xquí døhmi cʉ israelita, mí gue car Jesús, cja̱ bi u̱jtijʉ ja ncja ga ma̱m pʉ já Escritura. Cʉ judio pʉ Damasco jí̱ mí pa̱di ja drí da̱jtijʉ car Saulo. \s1 Saulo escapa de los judíos \p \v 23 Bbʉ ya xquí cja mpa, cʉ judio bi ña̱tsjɛjʉ pa di möhtijʉ car Saulo. \v 24 Nucá̱, bi dyøde te mí mbe̱n quí contra. Guegue ya‑cʉ́, pá ʉr xu̱y mí tøhmijʉ pʉ jáy goxtji car jñi̱ni Damasco pa di zʉdijʉ car Saulo bbʉ xti bøni, cja̱ di möhtijʉ. \v 25 Nubbʉ́, cʉ hermano bi zixjʉ car Saulo bbʉ mí nxu̱y, bi götijʉ hnar ndo bbøtze rá nte, bi gʉxijʉ co hnar ntja̱ji̱, gá tontzitjojʉ car cjoti mír goti car jñi̱ni. Bi ncjapʉ gá mbøn car Saulo, gá ma Jerusalén. \s1 Saulo en Jerusalén \p \v 26 Bbʉ mí zøti pʉ Jerusalén, bi mbe̱n car Saulo di guati cʉ hermano pʉ, pe nucʉ́, göhtjo mí tzu̱di‑cʉ́. Jí̱ mí e̱me̱jʉ, ¿cja cierto xtrú hñe̱me̱ car Jesucristo car Saulo? \v 27 Nu car Bernabé jí̱ mí tzu̱. Guegue bi hñe̱me̱, cierto gue ca Ocja̱ xquí pöti cár mfe̱ni car Saulo, cja̱ bi zix pʉ jabʉ már bbʉh cʉ once hermano cʉ xquí tti̱tzi gá apóstole. Car Bernabé ya bi xih cʉ apóstole ter bɛh ca̱ xcuí ncja bbʉ má pa pʉ Damasco car Saulo. Xcuí hna dyøh hnar voz már nzofo, gue cár jña̱ car Tzi Jmu̱ Jesús. Guejtjo bi tsjih cʉ apóstole, guegue car Saulo xquí predica pʉ Damasco, xquí zɛdi, xquí nzoh cʉ judio mír hmʉh pʉ. Xquí xijmʉ, car Jesús mí gue car cja̱hni ca mí ddøhmijma̱ja̱ pa di bbɛjni hua jar jöy. \v 28 Bbʉ mí dyødejʉ ncjapʉ, nubbʉ, cʉ pé dda hermano bi cuajtijʉ car Saulo. Guegue ya‑ca̱ bi hmʉh pʉ Jerusalén, bi hmʉbi cʉ ddáa cʉ mí e̱me̱jʉ car Jesucristo. Bi zɛdi, bi nzoh cʉ cja̱hni göhtjo pʉ jar ciudad Jerusalén. \v 29 Mí bbʉh pʉ cʉ dda judio cʉ mí ña̱ gá griego. Guejti cʉ́, car Saulo bi nzoh‑cʉ́, bi xijmʉ to car Jesucristo, cja̱ bi ntøxtihui‑cʉ́. Nu cʉ judio‑cʉ́ mí joni ja drí möhtijʉ guegue. \v 30 Cja̱ bbʉ mí dyøh cʉ hñohui te di ncja, bi zixjʉ car Saulo gá möjmʉ Cesarea. Cja̱ diguebbʉ ya, pé bi cju̱y gá ma pʉ jar jñi̱ni Tarso, pʉ jabʉ múr mi̱ngu̱ guegue. \p \v 31 Bbʉ ya xquí ncja yʉ cosa‑yʉ, bi hmʉpjʉ rá zö cʉ cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱ car evangelio, göhtjo pʉ jar estado Judea cja̱ hne̱h pʉ Galilea cja̱ co pʉ Samaria. Ya jin gá ttøhtibi tu̱jni. Bi zɛdijʉ ca mír dɛnijʉ cár palabra ca Ocja̱. Car Espíritu Santo mí yojmi cʉ cja̱hni cʉ mí e̱me̱, mí ndo föx‑cʉ, eso, bi ndo ngu̱jqui cár númerojʉ. \s1 Eneas es sanado \p \v 32 Cʉ pa‑cʉ, car Pedro má dyo göhtjo cʉ jñi̱ni pʉ, má cca̱hti cʉ cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱. Cja̱ bi zøti hnar jñi̱ni ca mí tsjifi Lida, bi zɛngua cʉ hermano cʉ már bbʉh pʉ. \v 33 Nupʉ, bi tjoh pʉ hnar ngu̱ pʉ jabʉ mí bbʉh hnar hñøjø, múr döhtji. Mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Eneas. Guegue‑ca̱, ya xquí ncja jña̱jto cjeya mí oxti gama, jí̱ mí tzö di hña̱ni. \v 34 Nu car Pedro bi nzofo, bi xifi: \p ―Nuquiguɛ, Eneas, nuya xta joquiqui car Jesucristo ya. Bböj ya, gui tzoj ya quer mfi̱di,― bi hñi̱mbi. \p Cja̱ nguetica̱ bi bböy, ya xquí zö. \v 35 Göhtjo cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ jar jñi̱ni Lida bi cca̱htijʉ car milagro‑ca̱, cja̱ guejti cʉ már bbʉh pʉ jar jñi̱ni Sarón bi dyødejʉ. Cja̱ bi jiɛjmʉ cʉ cosa cʉ xquí hñe̱me̱jʉ má̱hmɛto, gá hñe̱me̱jʉ car Tzi Jmu̱ Jesucristo. \s1 Dorcas es resucitada \p \v 36 Nu pʉ jar jñi̱ni Jope, mí bbʉh ca hnar bbɛjña̱, mí tɛn car evangelio. Guegue mí tsjifi múr Tabita digue car jña̱ hebreo, cja̱ mí tsjifi múr Dorcas digue car jña̱ griego. Guegue múr tzi jogui bbɛjña̱, mí ndo föx cʉ ddaa cʉ jin te mí ja̱. \v 37 Cʉ pa cʉ má dyo pʉ Lida car Pedro, bi jnin car Dorcas, exque bi du̱. Cja̱ cʉ hermano bi xajtijʉ cja̱ bú pɛjmʉ car ánima hnar cuarto pʉ ña̱. \v 38 Car jñi̱ni Jope pʉ jabʉ múr mi̱ngu̱ car Dorcas, mí nzøtitjohui car jñi̱ni Lida. Cʉ hermano pʉ Jope bi dyøde, már bbʉh pʉ Lida car Pedro. Eso bi gu̱pjʉ yo hñøjø di ma pʉ Lida di xijmi car Pedro di hñe̱h tzʉ nttzɛdi pʉ Jope. \p \v 39 Cja̱ bbʉ mí tsjifi ncjapʉ, car Pedro bi bbö nttzɛdi, bi möjmʉ cʉ jmandadero, bi ma gá ma Jop]. Cja̱ bbʉ mí zøtijʉ, bi ttzix pʉ jar cuarto pʉ ña̱. Ya xquí guati pʉ rá ngu̱ ddanxu̱, már tøhmijʉ car ánima, már zontibijʉ. Guegue‑cʉ́ bi u̱jtijʉ car Pedro cʉ vestido co cʉ pé dda da̱jtu̱ xquí dyøhtibijʉ car Dorcas bbʉ mí bbʉjtjo. \v 40 Car Pedro ya bi gu̱y gá ma tji göhtjo cʉ már bbʉh pʉ mbo, cja̱ guegue ya bi nda̱ndiña̱jmu̱, bi nzoh ca Ocja̱. Bbʉ mí guaj ya mí ora, bi bböti gá cca̱hti car ánima, bi nzofo, bi hñi̱mbi: \p ―Nuquɛ, Tabita, nantziguɛ ya.― \p Cja̱ guegue bi zøqui quí dö, bi cca̱hti car Pedro, cja̱ bi mi̱. \v 41 Ma ya, car Pedro bi pɛntibi cár dyɛ cja̱ bi xotzi. Nubbʉ́, bi mahti cʉ pé dda hermano cja̱ co cʉ ddanxu̱ cʉ xquí guati pʉ, cja̱ bi u̱jti‑cʉ, ya xquí jña̱ ʉ́r jña̱ car Tabita. \v 42 Bi ba̱h cʉ́m Jope te xquí ncja, cja̱ rá ngu̱‑cʉ́ bi hñe̱me̱jʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. \v 43 Nu car Pedro bú dé pʉ Jope tengu̱ mpá. Bi guati pʉ jár ngu̱ hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Simón. Guegue‑ca̱ mí jojqui xifani gá nda̱ni. \s1 Pedro y Cornelio \c 10 \p \v 1 Mí bbʉh hnar hñøjø pʉ jar jñi̱ni Cesarea, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Cornelio. Mí mandadobi hna ciento cʉ sundado. Car grupo‑cá̱ mí tsjifi Italiana. \v 2 Masque jí̱ múr judio car Cornelio, mí e̱me̱ ca Ocja̱, cja̱ mí joni, göhtjo co cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ jár ngu̱. Dé mí nzoh ca Ocja̱, guejtjo mí ndo föx cʉ judio cʉ jin te mí ja̱. \v 3 Ca hnajpa, ya xquí zʉdi como jñu̱ nde, cja̱ car Cornelio bi hna cca̱htitjo hnár ángele ca Ocja̱. Mí ba̱di, ya xca cʉti pʉ, ya xca cuati. Cja̱ car ángele bi nzofo, bi xifi: \p ―¡Nuquɛ, Cornelio!― \p \v 4 Guegue, bbʉ mí cca̱hti‑cá̱, bi ndo ntzu̱. Cja̱ bi da̱di: \p ―¿Te gui cjagui ya, Tzi Jmu̱?― \p Cja̱ bi xij ya car ángele: \p ―I nu̱qui rá zö ca Ocja̱, como dé guí nzofo cja̱ guí föx cʉ cja̱hni cʉ jin te i ja̱. Ya xí cca̱hti yʉ guí øte, cja̱ i tzøjø. \v 5 Nuya, gui cu̱h cʉ dda hñøjø da ma pʉ jar jñi̱ni Jope, du tzih car hñøjø i ju̱ cár tju̱ju̱ ʉr Simón Pedro. \v 6 Nuya‑cá̱ i bbʉh pʉ jár ngu̱ hnar hñøjø i jojqui xifani gá nda̱ni cja̱ i tsjifi ʉr Simón. Cár ngu̱ car Simón rá jø pʉ jár nttza̱ni car mar. Bbʉ xtu e̱cua car Pedro, xta xihqui hnar palabra drá zö gui dyøde.― Bi ma ncjapʉ car ángele. \p \v 7 Bi guadi bi ña̱hui car Cornelio car ángele, cja̱ bi wem pʉ. Nubbʉ́, car Cornelio bi nzojni yojo quí muzo cja̱ co hna quí sundado cʉ mí sirvebi. Guejtjo mí e̱me̱ ca Ocja̱ car sundado‑cá̱. \v 8 Bi xijmʉ göhtjo te xquí ncja, cja̱ bi gu̱pjʉ gá ma pʉ Jope. \p \v 9 Ca xní cja yojpa ya, má pöjmʉ pʉ jar hñu̱, ya xti zøtijʉ jar jñi̱ni Jope. Nu car Pedro ya, már bbʉjti pʉ jár ngu̱ car Simón. Bbʉ mí zʉdi como ju̱xadi, bi dex pʉ jar sotea pa di nzoh ca Ocja̱. \v 10 Cja̱ ya xi mí ndo tu̱ntju̱, mí ne di zi. Menta már ttøti car jñu̱ni pʉ mbo car ngu̱, car Pedro bi hna cca̱htitjo cʉ dda cosa cʉ bi u̱jti ca Ocja̱, ncjahmʉ te már wi̱. \v 11 Bi jianti nʉr ji̱tzi, mbá ca̱h pʉ hnar cosa ncja ʉr ndo da̱jtu̱, mí hná̱tzi co ni cʉ gojo quí gu̱. \v 12 Mí ca̱ pʉ göhtjo tema zu̱we̱ cʉ i bbʉ í dyɛ, i bbʉ í hua, cja̱ co cʉ zu̱we̱ cʉ i dyo jar jöy, co cʉ cci̱ña̱, cja̱ co cʉ ttzʉntzʉ cʉ bí dyo nʉ ña̱. \v 13 Car Pedro bi hna dyøh hnar jña̱, bi hñi̱mbi: \p ―Bböj ya, Pedro, pöhti tengu̱‑yʉ́, cja̱ gui tza.― \p \v 14 Nu car Pedro bi da̱j ya: \p ―Ji̱na̱, Tzi Jmu̱. Jin dí tzagö tema ngø yʉ jin gui tzö da ttza. Göhtjo ʉr vida, jin dí tzagö yʉ ngø rá nttzo.― \p \v 15 Cja̱ pé bi xih hnar vez, bi ma̱: \p ―Ya xí ma̱n ca Ocja̱, rá zö‑yʉ, cja̱ xpá mɛjnqui, eso, dyo guí xifi rá nttzo.― \p \v 16 Es xi jñu̱ vez bi tsjih car Pedro, már zö cʉ zu̱we̱‑cʉ́ pa di ttza. Cja̱ diguebbʉ ya, pé bi ccʉx car da̱jtu̱, bi ma gá ma jar ji̱tzi. \v 17 Car Pedro már mbe̱ndi‑cá̱, már mbe̱ntsjɛ mbo ʉ́r mʉy ¿te mí ne di ma̱ göhtjo ca xquí cca̱hti? Jiantijma̱, cʉ hñøjø cʉ xcuí gu̱h car Cornelio, ya xi má tzøti pʉ jár ngu̱ car Simón. Bi hñömbijʉ cár ngu̱ cja̱ bi zøjmʉ jar goxtji. \v 18 Bi nzɛnguatejʉ, cja̱ bi hñönijʉ, ¿cja már bbʉh pʉ car Simón Pedro? \v 19 Nu car Pedro mí mbe̱ndi ca xquí cca̱hti, cja̱ car Espíritu Santo bi xifi: \p ―Nu̱jma̱ja̱, i jonqui jñu̱ hñøjø. \v 20 Bböj ya, gui ca̱y. Dyo guí yomfe̱ni, pe gui mɛhui‑cʉ́, como guejcö xtú cu̱h‑cʉ́.― Bi ma̱ ncjapʉ car Espíritu. \p \v 21 Nubbʉ́, bi ga̱h car Pedro, bú ntjɛhui cʉ hñøjø cʉ xcuí gu̱h car Cornelio, cja̱ bi xijmʉ: \p ―Guejcö guí jonguijʉ. ¿Te guír hñe̱jmʉ tzʉ ya bbʉ?― \p \v 22 Cja̱ guegue‑cʉ́ bi da̱dijʉ: \p ―Xpá ngu̱jquije car Cornelio ca i mandadobi hna ciento cʉ sundado. ʉr jogui hñøjø‑cá̱, cja̱ i tzu̱ ca Ocja̱. Göhtjo cʉ judio i ma̱jmʉ, rá zö ga hmʉy. Hnár ángele ca Ocja̱ bi xih car Cornelio du cu̱jquije hua, hne̱ gu tzixquije jár ngu̱ guegue, cja̱ nuquiguɛ, gui xih car Cornelio ja i ncja ca guí e̱me̱.― Bi ma̱ ncjapʉ cʉ hñøjø. \p \v 23 Nubbʉ́, car Pedro bi xijmʉ di tjojmʉ tzʉ pʉ jár ngu̱ car Simón, pa di oxijʉ pʉ. Car jiax ya cá̱, bi nantzijʉ cja̱ bi möjmʉ. Guejtjo bi dɛnijʉ tengu̱ hermano cʉ́m Jope. \p \v 24 Ca pé hnar pa ya, bi zøtijʉ pʉ jar jñi̱ni Cesarea. Nu car Cornelio xquí mvitabi quí pariente co ni cʉ dda quí amigo cʉ más mí ntzixihui. Már tøhmijʉ, bbʉ xti zøh car Pedro, pa di dyødejʉ te di ma̱. \v 25 Cja̱ bbʉ ya xi má cʉti car Pedro, bi bøn car Cornelio, bi ma bú ntjɛhui. Bi nda̱ndiña̱jmu̱ jáy hua, cja̱ bi nda̱ne. \v 26 Nu car Pedro bi xotzi, bi xifi: \p ―Bböy, guejtigö dúr hñøjøtjogö, ncja ngu̱quiguɛ,― bi hñi̱mbi. \p \v 27 Cja̱ má ña̱hui mír ñʉtihui. Bi dötihui már ngu̱ cja̱hni xquí jmu̱ntzi pʉ. \v 28 Cja̱ car Pedro bi xih cʉ cja̱hni‑cʉ́, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquiguɛjʉ, guí gentilejʉ, guí pa̱dijʉ, i tjá̱guigöje dí israelitaje pa jin gu ntzixijʉ, nugöje co niquɛjʉ, nim pa gu mpɛjnijʉ. Pe ya xí u̱jtigui ca Ocja̱, jin gui tzö gu despreciabi nʉr cja̱hni nʉ jin gur israelita. Guejtjo jin gui tzö gu ma̱jme, car Tzi Ta ji̱tzi jin da recibi yʉ gentile, por rá ngue cʉ hnahño costumbre cʉ rí dɛni‑yʉ́. \v 29 Eso, ca xcá ttzojnquigö, xtú e̱tjo. Jin dá ntøxtibbe cʉ jmandadero. Nuquiguɛ ya, xijqui tzʉ, ¿te grí nzojnqui?― Bi ma̱ ncjapʉ car Pedro. \p \v 30 Nubbʉ́, bi da̱h car Cornelio, bi xifi: \p ―Ya xí nzʉ go mpa xcá ncja ca gu xihquijʉ ya. Car pa‑cá̱, dú be̱je̱, cja̱ bbʉ mí zʉ jñu̱ nde, ngu̱ nʉr hora ya, ndár nzoh ca Ocja̱, nuhua jam ngu̱. Cja̱ bi hna hmöjti hnar hñøjø pʉ jabʉ ndár bbʉy, quí da̱jtu̱ nxøgue már nttaxi. \v 31 Cja̱ bi xijqui: “Nuquɛ, Cornelio, ca dé grí nzoh ca Ocja̱, xí dyø guegue. Ca grí ndo föx cʉ tzi probe, ca Ocja̱ xí mbe̱nquiguɛ, hne̱je̱. \v 32 Nuya, gui cu̱h cʉ dda hñøjø pʉ jar jñi̱ni̱ Jope, du tzí car Simón Pedro. Nucá̱ rá bbʉh pʉ jár ngu̱ car Simón, ʉr jojqui xifani. Cár ngu̱ guegue‑cá̱ rá bbʉh pʉ jár nttza̱ni car mar. Car Pedro xtu e̱je̱ cja̱ xta xihqui hnar palabra drá zö.” Ncjapʉ gá xijqui car ángele. \v 33 Eso, exque xtú cu̱j yʉ hñøjø‑yʉ, xí ma xpá nziquijʉ. Cja̱ nuquiguɛ, dí gradecequi car favor xcú cjagui ca xquí hñe̱jcua. Ya xtú jmu̱ntzije hua, dí göhtjoje, pa gu ødeje göhtjo ca xí bbɛjpiqui ca Ocja̱ gui xijquije.― Bi ma̱ ncjapʉ car Cornelio. \s1 Discurso de Pedro en la casa de Cornelio \p \v 34 Diguebbʉ ya, car Pedro bi xijmʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Dí pa̱di, jin gui jøña̱göje dí judioje i cca̱jtiguije rá zö ca Ocja̱, como guegue i cca̱jtiguigöjʉ, göhtjoguigöjʉ, mbo ʉm tzi mʉyjʉ. Parejo i ne göhtjo yʉ cja̱hni, ngu̱ yʉ judio, ngu̱ yʉ jin gui judio. \v 35 Jin te i cja, jabʉ dur mi̱ngu̱ hnáa, o jabʉ güí hñe̱h cár cji. Bbʉ to i tzu̱ ca Ocja̱ cja̱ i øti ca rá zö, ca Ocja̱ i ne car cja̱hni‑cá̱. \v 36 Ca Ocja̱ xpá mɛnquije car jña̱, nugöje dí mi̱ngu̱je Israel. Xí xijquije, ya xí ngo ʉ́r mʉy, por rá nguehca̱ xcá hmöh madé car Jesucristo. Nucá̱, ʉ́r Jmu̱ göhtjo yʉ to i e̱me̱, masque di judio o di hnahño cja̱hni‑yʉ́. \v 37 Nuquɛjʉ, ya xcú dyødejʉ te bi ncja pʉ jam jöygöje, dí judioje. Bbʉ ya xquí tzi cja mpa ca mír xix cʉ cja̱hni car Juan cja̱ mír nzojmʉ pa di jiɛjmʉ ca rá nttzo, nubbʉ́, car Jesús bi mʉdi bi hño pʉ jar jöy Galilea. \v 38 Nuquɛjʉ, ya xcú dyødejʉ to car Jesús, múr mi̱ngu̱ pʉ Nazaret. Car Tzi Ta ji̱tzi bi un cár ttzɛdi cja̱ co car Espíritu Santo, pa bi yojmi‑cá̱. Car Jesús mí dyo, mí ndo föx cʉ cja̱hni, mí øti milagro rá ngu̱. Mí dyøtje döhtji, cja̱ mí fongui cʉ ttzonda̱ji̱, como mí ndo föx car Tzi Ta ji̱tzi. \v 39 Cja̱ nugöje, dí testigoje, dí xij yʉ cja̱hni göhtjo ca bi dyøti car Jesús pʉ jar jöy Judea, cja̱ hne̱h pʉ jar cuidad Jerusalén. Gá nga̱x ya, bi ddøti jar ponti, bi bböhti. \v 40 Nu ca Ocja̱ bi cjajpi bi jña̱ ʉ́r jña̱ ca xtrá jñu̱jpa. Nubbʉ́, cja pé bi ni̱gui car Jesús, bbʉ́. \v 41 Jin gá cca̱hti göhtjo yʉ cja̱hni bbʉ ya xquí jña̱ ʉ́r jña̱, jøña̱ cʉ dda testigo cʉ bbɛto xquí juajni car Tzi Ta ji̱tzi. Nugöje, bi cjaguije testigo ca Ocja̱, como dú cca̱htije bbʉ mí du̱ car Jesús cja̱ bbʉ pé mí jña̱ ʉ́r jña̱. Nugöje co nicá̱, dú hñogöje cja̱ dú tzigöje bbʉ ya xquí nantzi. \v 42 Cja̱ guegue car Jesús bi bbɛjpiguije gu xijme yʉ cja̱hni, car Tzi Ta ji̱tzi xí hñi̱tzi pa da cja ʉr nzöya. Bbʉ pé xtu e̱je̱, da juzga yʉ di bbʉjtjo, cja̱ hne̱h cʉ ya xtrú ndu̱. \v 43 Gue car Jesús mí ma̱n quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ mí bbʉ ya má yabbʉ. Nucʉ́ bi ma̱jmʉ, di hñe̱h ca hnáa ca xtrú hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di möx yʉ cja̱hni. Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ di guati jár dyɛ guegue, di ccʉhtzibijʉ ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ, cja̱ di mperdonabijʉ. Guegue car Jesucristo dí xihquijʉ i cjʉzquijʉ ca rá nttzo.― Ncjapʉ gá ma̱n car Pedro. \s1 Reciben el Espíritu Santo los que no son judíos \p \v 44 Mero már ma̱ ncjapʉ car Pedro, cja̱ car Espíritu Santo bi hna guati cʉ cja̱hni már øde. Nucʉ́, bi mʉdi bi ña̱jʉ gá hnahño jña̱. \v 45 Guejtjo már bbʉh pʉ jár ngu̱ car Cornelio cʉ dda judio cʉ mbá yojmʉ car Pedro. Gueguejʉ ya xquí hñe̱me̱jʉ car evangelio, pe mí tɛndijʉ cár ley car Moisés. Cʉ hermano‑cʉ́, bi jña̱jʉ ʉr huɛnda, gue car Espíritu Santo xquí guati cʉ gentile cʉ már bbʉh pʉ, már ødejʉ cár palabra ca Ocja̱. Cja̱ bi ndo hño ʉ́r mʉy gueguejʉ. \v 46 Cʉ judio‑cʉ́, bi dyødejʉ már ña̱jʉ hnahño jña̱ cʉ gentile cʉ xquí hñe̱me̱, már xöjtibijʉ ca Ocja̱. \m \v 47 Diguebbʉ ya bi ma̱n car Pedro: \p ―¿Toca̱ da ccax‑yʉ́ pa jin da xixtje? Nuyʉ́, ya xí nguati car Espíritu Santo, ncja ngu̱ gá nguajquigöjʉ hne̱je̱.― \v 48 Nubbʉ́, car Pedro bi mandado bi xixtje cʉ cja̱hni‑cʉ́, como ya xquí hñe̱me̱jʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo. Cja̱ guegue‑cʉ́ bi za̱mijʉ car Pedro pa di døhmi pʉ tengu̱ mpa, di segue di u̱jtijʉ. \s1 Informe de Pedro a la iglesia de Jerusalén \c 11 \p \v 1 Diguebbʉ ya, cʉ once cʉ mí tsjifi apóstole, co ni cʉ pé dda hñohui cʉ már bbʉh pʉ jar jöy Judea, bi dyødejʉ te xquí ncja. øde, cʉ gentile ya xi mí fʉdi mí e̱me̱jʉ cár palabra ca Ocja̱. \v 2 Car Pedro ya, bú coh pʉ Cesarea gá ma pʉ Jerusalén. Mí bbʉh pʉ cʉ dda hermano cʉ mí tɛndi cár ley car Moisés, cja̱ bbʉ mí zøti pʉ car Pedro, guegue‑cʉ́ bi huɛnti, como nucá̱ xquí zihui cʉ gentile pʉ Cesarea, cja̱ xquí hmʉbi tengu̱ mpá. \v 3 Cʉ hermano‑cʉ́ bi dyön car Pedro, bi hñi̱mbijʉ: \p ―¿Dyoca̱ xcú cʉti pʉ jabʉ rá bbʉh cʉ hñøjø cʉ jin gui tɛn cár ley ca Ocja̱? ¿Dyoca̱ xcú mpɛjnihui cja̱ xcú tzihui‑cʉ́?― Bi dyönijʉ ncjapʉ. \p \v 4 Nubbʉ́, bi mʉh car Pedro, ddahtzʉ gá xijmʉ rá zö te xquí tjogui. Bi xijmʉ ncjahua: \p \v 5 ―Nugö, ndár bbʉjcö pʉ jar jñi̱ni Jope, ndár nzoh ca Ocja̱. Cja̱ dú hna jantitjo hnar cosa, bi hna ni̱guitjo pʉ jabʉ ndár bbʉy. Mí jñɛjmi ncja hnar ndo sábana, mí hna̱tzi co ni cʉ gojo quí gu̱. Mbá ca̱ jar ji̱tzi, gá nzøh pʉ jabʉ ndár bbʉjcö. \v 6 Dú cuati‑ca̱, dú cca̱hti rá zö pa gua pa̱di te mbá e̱h pʉ. Dú cca̱hti cʉ dda zu̱we̱, i bbʉh quí hua, co quí dyɛ, cja̱ i dyo jar jöy, co zu̱we̱ cʉ i tzajte, co cci̱ña̱, co ttzʉntzʉ cʉ bí dyo ña̱. \v 7 Cja̱ dú øh hnar jña̱ mbí nzojqui, i̱ngui: “Bböj ya, Pedro, ex xca pöhti tengu̱‑yʉ́, cja̱ gui tza.” \v 8 Nugö, dú tja̱di: “Ji̱na̱, Tzi Jmu̱, ni jabʉ xtá tzagö yʉ zu̱we̱ yʉ jin gui tjɛguije gu tzaje, o yʉ rá nttzo.” \v 9 Diguebbʉ ya, car jña̱ bú tja̱ jar ji̱tzi, i̱ngui: “Yʉ te xí jojqui ca Ocja̱, dyo guí xijquɛ rá nttzo.” \v 10 Bi nzojqui ncjapʉ car voz, cja̱ diguebbʉ ya, pé bi ccʉx car da̱jtu̱ yojmi cʉ zu̱we̱, pé gá mbøx nʉ jar ji̱tzi. \v 11 Cja̱ dyøjma̱jʉ, exque gue car hora‑cá̱ bi zøti jñu̱ cʉ hñøjø jar ngu̱ pʉ jabʉ ndár bbʉjcö, xcuí cju̱h pʉ jar jñi̱ni Cesarea pa di zixquigö. \v 12 Cja̱ car Espíritu Santo bi xijqui gua möjme‑cʉ́, bi xijqui, jin gua yomfe̱ni, ¿cja di jogui gua möjme yʉ hnahño cja̱hni? Nu yʉ ddajto cjua̱da̱ yʉ dá yojme ya, guejti‑yʉ́ xpá ndɛngui. Eso, dú möjme pʉ Cesarea, cja̱ dú tzøtije pʉ jár ngu̱ car hñøjø xcuí mandado di ttzixquigö pʉ. \v 13 Guegue‑cá̱ bi xijquije, xquí hna cca̱hti hnár ángele ca Ocja̱, már bböh pʉ mbo cár ngu̱, már nzofo. Cja̱ car ángele bi xifi, i̱mbi: “Nuquiguɛ, gui cú̱ tengu̱ yir mɛfi da ma jar jñi̱ni Jope, du tzíh car Simón Pedro. \v 14 Nucá̱ da xihqui ja ncja gui töti car nzajqui ca jin da tjegue, nuquɛ, cja̱ co göhtjo yʉ i bbʉ jer ngu̱.” Ncjapʉ gá ma̱n car ángele. \v 15 Cja̱ bbʉ ndú tzøti pʉ jár ngu̱, dú xih car hñøjø‑cá̱ nʉ́r palabra car Jesucristo, göhtjo co cʉ dda cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi pʉ. Cja̱ bbʉ cja ndrá fʉdi ndrá xijmʉ cár palabra ca Ocja̱, bi hna guatijʉ car Espíritu Santo, ncja ngu̱ gá nguajcöjʉ bbʉ cja ndú e̱me̱tjojʉ hne̱je̱. \v 16 Cja̱ nubbʉ́, dú mben ca xquí ma̱n cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Bi xijquije, dí apóstoleguije: “Car Juan cierto mí xix yʉ cja̱hni gá deje, pe nuquiguɛjʉ, ca Ocja̱ du pɛnquijʉ car Espíritu Santo pa gui yoquɛjʉ‑ca̱.” Ncjapʉ gá xijquije guegue. \v 17 Nubbʉ́, cja dú pa̱di, ca Ocja̱ xquí uni ʉr tsjɛjqui car Espíritu Santo pa gá nguati cʉ cja̱hni cʉ jin gui judio. Bi guati‑cʉ́ ncja ngu̱ gá nguajcöjʉ, dí judiojʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo. Eso, dú mbe̱ngö, hne̱je̱, ¿Ja ncja di jogui gua ccax ca Ocja̱, gua xijcö, jí̱ rí ntzöhui da dɛn car Jesucristo cʉ cja̱hni cʉ jin gui israelita?― Bi ma̱ ncjapʉ car Pedro. \p \v 18 Bbʉ mí dyødejʉ yʉ palabra‑yʉ cʉ hermano cʉ mí tɛndijʉ cár ley car Moisés, bi gohti í nejʉ, bbʉ. Cja̱ bi xöjtibijʉ ca Ocja̱, bi ma̱jmʉ: \p ―Cierto, ca Ocja̱ xí jui̱jqui cʉ gentile hne̱je̱, xí nzojtibi quí mʉyjʉ pa xcá jiɛjmʉ car vida rá nttzo mír hmʉpjʉ, cja̱ nuya guegue‑cʉ́ xí ndöti car nzajqui ca jin da tjegue.― \s1 La iglesia de Antioquía \p \v 19 Bbʉ mí bböhti car Esteban, bi ttøhtibi tu̱jni cʉ hermano már bbʉh pʉ Jerusalén, cja̱ bi mfontijʉ. Cʉ ddáa, bi ma gá ma jar jöy Fenicia. Cʉ pé ddáa bi ddax car deje, bi ma gá ma jar jöy Chipre. Guejtjo mí bbʉh cʉ ddáa cʉ bi ma pʉ jar jñi̱ni Antioquía. Göhtjo pʉ jabʉ mír ma cʉ hermano, má xih cʉ cja̱hni car palabra digue car Jesucristo, pe jøndi cʉ judio mí nzojmʉ. \v 20 Diguebbʉ ya, bi möjmʉ pʉ Antioquía cʉ dda hermano, mí mi̱ngu̱jʉ pʉ Chipre cja̱ co pʉ Cirene. Guegue‑cʉ́ bi mʉdi bi nzojmʉ cʉ gentile, hne̱je̱. Bi xijmʉ ja i ncja cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. \v 21 Ca Ocja̱ bi ndo möx cʉ hermano‑cʉ́. Már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ mí gentile bi hñe̱me̱jʉ car Jesúcristo cja̱ bi dɛnijʉ. \p \v 22 Nu cʉ hermano pʉ Jerusalén, bbʉ mí dyødejʉ, ya xi mír hñe̱me̱ nʉr evangelio cʉ gentile, bi gu̱jmʉ car Bernabé di ma pʉ Antioquía, di cca̱hti tzʉ, te már ncja pʉ. \v 23 Car Bernabé, bbʉ mí zøti pʉ, bi cca̱hti, cierto, már ngu̱ cʉ gentile cʉ xquí hñe̱me̱, cja̱ guegue bi jña̱ ʉr huɛnda, ca Ocja̱ mí ma̱h cʉ cja̱hni‑cʉ́, hne̱je̱. Nubbʉ́, bi ndo mpöh car Bernabé, cja̱ bi xifi göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱, di dyɛmbi í mʉyjʉ, di segue di dɛnijʉ car Jesucristo. \v 24 Múr jogui hñøjø car Bernabé, mí ndo yojmi car Espíritu Santo, cja̱ por rá nguehca̱, mí ndo pa̱di ja drí nzoh cʉ cja̱hni. Guejtjo, mí ndo e̱me̱ ca Ocja̱, göhtjo mbo ʉ́r mʉy. Már ndo ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi ttzofo, bi guatijʉ car Jesucristo cʉ pa‑cʉ́. \p \v 25 Diguebbʉ ya, bi bøm pʉ Antioquía car Bernabé, gá ma pʉ Tarso du jon car Saulo. Cja̱ bbʉ mbú töti ya, bú tziji pé guá hñe̱h pʉ Antioquía. \v 26 Bi hmʉjtihui pʉ, ntero hna cjeya. Gueguehui mí bbʉbi cʉ dda hermano cʉ xquí hñeme car evangelio. Mí u̱jtihui rá ngu̱ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. Guehpʉ jar jñini Antioquía bi mʉdi bi tsjifi Cristiano cʉ to mí tɛn car evangelio. \p \v 27 Cʉ pa‑cʉ́, bi bøm pʉ Jerusalén cʉ dda hermano cʉ mí profeta, gá nga̱jmʉ pʉ Antioquía. Ca Ocja̱ mí nzoh cʉ hermano‑cʉ́, mí xijmʉ consejo pa pé drí xih cʉ pé ddáa. \v 28 Bbʉ ya xquí zøti pʉ Antioquía cʉ hermano‑cʉ́, bi bböh ca hnáa ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Agabo, bi nzoh cʉ hermano cʉ xquí jmu̱ntzi, bi xih cʉ hermano hnar razón xquí xih car Espíritu Santo. Bi xijmʉ, di ndo hño car tju̱ju̱ hua jar jöy, göhtjo jabʉ mí bbʉh cʉ cja̱hni. Cja̱ bi zʉdi ncja ngu̱ gá ma̱ guegue. Bi ndo hño car tju̱ju̱ cʉ cjeya bbʉ már mandado pʉ Roma car emperador Claudio. \v 29 Nubbʉ́, cʉ hermano cʉ mí tɛn car evangelio, bi mbe̱nijʉ di möx cʉ cjua̱da̱ cʉ már bbʉh pʉ Judea, di mɛjnijʉ domi, según ca tengu̱ mí ja̱ cada hnáa. \v 30 Bi cjajpijʉ, bbʉ, cja̱ bi hñi̱xjʉ car Bernabé co car Saulo, pa di jña̱xihui car domi, di ma drí un cʉ anciano pʉ já templo pʉ Judea, como guehpʉ már sufri pʉ cʉ hermano. \s1 Muerte de Jacobo y encarcelamiento de Pedro \c 12 \p \v 1 Mismotjo cʉ pa‑cʉ́, car rey Herodes bi cja ʉ́r dyɛ, bi castiga cʉ dda cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱ car evangelio. \v 2 Bi zɛjquibi cár ña̱ car Jacobo, cár cjua̱da̱ car Juan. \v 3 Nubbʉ́, bi ndo mpöh cʉ judio. Diguebbʉ ya car Herodes, bbʉ mí cca̱hti ja mír mpöh cʉ judio, bi ma bú tzʉh car Pedro, hne̱je̱. Mero cʉ pa‑cʉ́, ya xti zøh cár mbaxcjuajʉ bbʉ mí tzijʉ tju̱jme̱ cʉ jin te mí yojmi levadura. \v 4 Bbʉ ya xquí ttzʉh car Pedro, bi cjoti födi. Bi tti̱xi dieciseis sundado cʉ di mbonijʉ gá gojo, drí mödijʉ‑cá̱. Mí mbe̱n car Herodes, bbʉ xtrí jahtzi mbaxcjua, di gʉjqui car Pedro, di u̱jti cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí e̱me̱, cja̱ diguebbʉ ya, di mandado di bböhti. \v 5 Bi ncjapʉ gá cjoti födi car Pedro. Nu cʉ hermano, dé mí mahtibijʉ ca Ocja̱. \s1 Dios libra de la cárcel a Pedro \p \v 6 Bbʉ ya xti zʉh car pa ca di ccʉjqui car Pedro, mismo car nxu̱‑víspera, már a̱ guegue, már cötihui madé yojo cʉ sundado. Hna‑hnár cadena xquí hna̱htibi quí dyɛ. Cja̱ nu cʉ pé yojo sundado, pé mbí bböh hna‑hná hnaguadi jar goxtji, mí föjmi car födi. \v 7 Cja̱ bú hna ni̱gui pʉ hnár anxe ca Ocja̱, cja̱ bi ndo yoti cár tjay pʉ mbo car födi. Car ángele bi mʉmbi cár bbøtze car Pedro, ca hnanguadi, bi ncjapʉ gá dyö, cja̱ bi xifi: \p ―Bbö nttzɛdi ya.― \p Xní ma̱ ncjapʉ, xní jiøh cʉ cadena pʉ jáy dyɛ car Pedro. \p \v 8 Diguebbʉ ya, pé bi xih car ángele: \p ―Ngʉti quer ngʉti, cja̱ gui ti̱hti quir zɛxtji.― \p Cja̱ bi cjajpi pʉ. Ma ya pé bi xih bbʉ: \p ―Pöti ya quer pöti, cja̱ gui tɛnguigö.― \p \v 9 Nubbʉ́, bi bøn car Pedro, bi dɛn car ángele. Má mbe̱ntsjɛ guegue, ¿cja cierto má pøm pʉ jar födi, cja huá má̱s már wi̱tjo? \v 10 Nubbʉ́, bi tjojmi car primer lugar jabʉ mí bbödi, ma ya, bi tjojmi ca rá yojo, cja̱ gá nga̱x ya, bi zøtihui jar goxtji gá ttɛgui ca mír jani jar jñi̱ni. Bi xojtsjɛ car goxtji‑cá̱. Bi bønihui, bbʉ, cja̱ bi tjoguihui hnar calle. Nubbʉ́, bi hna wembi car anxe, bbʉ́. \v 11 Cja̱ bú coh cár mfe̱ni car Pedro, bi ma̱: \p ―Nuya, dí pa̱di, ntju̱mʉy gue ca Ocja̱ xpá ngu̱h hnár anxe, xí ngʉguigö jár dyɛ car Herodes. Nuya, jin te da cjagui‑ca̱, cja̱ jin te da cjagui cʉ judio cʉ mí tøhmi di möjtigui.― \p \v 12 Má mbe̱ni ncjapʉ car Pedro, cja̱ bi zøti pʉ́r ngu̱ car María, cár me car Juan Marcos. Már ngu̱ hermano már bbʉh pʉ, már nzojmʉ ca Ocja̱. \v 13 Car Pedro bi ddooti car goxtji jar patio. Cja̱ bi bøn ca hnar tzi bbɛjña̱, bi dyöni: ¿Toquɛ? Mí tsjifi ʉr Rode car tzi bbɛjña̱‑cá̱. Bi da̱h car Pedro bbʉ. \v 14 Car tzi bbɛjña̱ bi meyabi cár jña̱ car Pedro, pe jin gá xojqui car goxtji, cjuá már mpöjö. Bi gʉ ʉr ddiji gá ma pʉ mbo, bú ngöxte, gue car Pedro mbí bböh pʉ jar goxtji. \v 15 Nu cʉ hermano cʉ már bbʉh pʉ mbo bi xijtjo, i̱mbi: \p ―Pe ngu̱ gúr locaguɛ.― \p Pe guegue mí zɛtjo, mí ma̱, cierto, mí gue car Pedro mbí bbʉh pʉ. Nu cʉ ddáa jin gá hñe̱me̱, bi ma̱jmʉ: \p ―Jin gui guejtsjɛ car Pedro. Gue cár ángele ca i yojmi.― \p \v 16 Nu car Pedro ya, mí segue, mí ddooti, cja̱ bbʉ mí tsjojquibi car goxtji, cʉ hermano bi cca̱htijʉ guegue, cja̱ bi ndo zu̱jʉ bbʉ. \v 17 Nu car Pedro bi cjajpijʉ ʉr seña co cár dyɛ, pa di gohti í nejʉ, cja̱ bi xijmʉ ja xquí cjajpi ca Ocja̱, xcuí gʉjqui jar födi. Bi xijmʉ, i̱na̱: \p ―Gui xijmʉ car Jacobo co ni cʉ dda cjua̱da̱, ya xtú pøtze.― Nubbʉ́, bi wem pʉ car Pedro, gá ma pé hnar lugar. \p \v 18 Car jiax pʉ ya‑ca̱, mí ndo dyo í mʉy cʉ sundado cʉ xquí døhmi car födi, cja̱ mí ndo jonijʉ car Pedro, pe ya xi mí u̱jtjo, cja̱ jin to mí pa̱di jabʉ xtrú ma. \v 19 Nubbʉ́, bi mandado car Herodes di tjoni rá zö, pe nde̱jma̱ jin gá ddöti. Diguebbʉ ya, bi ttöni rá zö cʉ sundado cʉ már mföh pʉ, te xquí ncja, cja̱ como jí̱ mí pa̱di te drí da̱di, car Herodes bi mandado di ttzix‑cʉ́, du bböhti. Diguebbʉ ya, car Herodes bi bøm pʉ Judea, bi ma gá nga̱h pʉ Cesarea, cja̱ bú hmʉjti pʉ. \s1 La muerte de Herodes \p \v 20 Car Herodes mí tsjeyɛbi cʉ́m Tiro co ni cʉ́m Sidón. Guegue‑cʉ́, bbʉ, bi ña̱tsjɛjʉ te di dyøtijʉ, cja̱ bú e̱jmʉ bi guatijʉ ca hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Blasto. Guegue‑cá̱ mí sirvebi car Herodes. Cʉ cja̱hni‑cʉ́ bi unijʉ domi car Blasto, bi dyöjpijʉ di nzoh tzʉ car rey pa di jogui di regla cár juɛnijʉ. Cʉ́m Tiro co cʉ́m Sidón mí jonijʉ ja drí mpöjmi car rey Herodes, como pʉ jár jöy gueguejʉ, jin te már pɛhtzijʉ te di zijʉ, cja̱ nupʉ jabʉ mí mandado car Herodes, mí cja semilla pʉ. Eso, mí öjmʉ di cjöh hnar pá, pa di guatijʉ car rey, di reglajʉ. \v 21 Car Herodes ya, bi göh hnar pá pa di hñe̱jmʉ cʉ cja̱hni‑cʉ́, di ña̱hui guegue. Cja̱ bbʉ mí zøh car pa‑cá̱, car Herodes bi jie quí da̱jtu̱ gá rey, bi mi̱h pʉ mfrente pʉ jabʉ xquí jmu̱ntzi cʉ cja̱hni, cja̱ bi dö hnar discurso, bi xih cʉ cja̱hni rá ngu̱ palabra már tzi zö, \v 22 hasta bi hño í mʉyjʉ cʉ már øjmʉ, cja̱ bi ndo majmʉ nzajqui: \p ―Rá ndo zö ca i ma̱n ya‑nʉ́. Ncjahmʉ jin gur cja̱hni ga ña̱. Ncjahmʉ Ocja̱.― \p Car Herodes bi dyøj ya‑cá̱, pe jin gá ccax cʉ cja̱hni cʉ már jɛquihui guegue ca Ocja̱. \p \v 23 Mismo car hora‑cá̱, hnár ángele ca Ocja̱ bi cjajpi bi jñi̱n car Herodes, porque bi jñɛgui bi tti̱htzibi ncjahmʉ du Ocja̱. Eso, bi cja Ocja̱ bi ñʉti ta̱ni zu̱we̱ cár ngø, cja̱ nucʉ́ bi dequibi cár cuerpo. Bi ncjapʉ gá ndu̱ car Herodes. \p \v 24 Nu car palabra digue car Jesucristo má ntʉngui göhtjo tema lugar, cja̱ má ngu̱jqui cʉ to mí e̱me̱. \p \v 25 Nu car Bernabé co car Saulo, bbʉ ya xquí dö car domi pa di ttun cʉ to mí nesta pʉ Jerusalén, bi bønihui pʉ, bi ma gá ngojmi pʉ Antioquía, como ya xquí guah cár bbɛfihui. Bi zixihui hne̱je̱ car Juan Marcos. \s1 Bernabé y Saulo comienzan su trabajo misionero \c 13 \p \v 1 Pʉ Antioquía, már tzi ngu̱ cʉ hermano cʉ mí jmu̱ntzijʉ. Mí bbʉh cʉ dda hermano cʉ mí profeta, mí nzoh cʉ pé ddáa, mí xijmʉ mensaje guá hñe̱h ca Ocja̱. Guejtjo mí bbʉh cʉ ddáa cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni te i ma̱n cʉ Escritura. Mí bbʉh car Bernabé, co ni car Simón ca mí tsjifi ʉr Negro. Guejtjo mí bbʉh car Lucio ca múr mi̱ngu̱ Cirene, co ni car Manahén ca múr jøcjua̱da̱ car rey Herodes. Guejtjo mí bbʉh pʉ car Saulo ca múr mi̱ngu̱ Tarso. \v 2 Ca hnajpa, mero már mahtijʉ ca Ocja̱ cja̱ már ayunajʉ cʉ hermano. Cja̱ car Espíritu Santo bi nzojmʉ, bi xijmʉ: \p ―Nugö, dí nzoj nʉr Bernabé co nʉr Saulo da dyøtihui hnahño ʉr bbɛfi ca xtú mbe̱ngö. Nuquiguɛjʉ ya, gui hñi̱xjʉ ya yʉ́, gui unijʉ cár cargohui pa da bønihui hua, da ma drí dyøtihui car bbɛfi dí ma̱.― \p \v 3 Gueguejʉ, bbʉ, pé bi be̱jmʉ. Bbʉ mí guadi mí be̱jmʉ, bi orabijʉ cʉ yojo hermano cʉ xquí tsjijmʉ, cja̱ bi dyʉx quí dyɛjʉ jáy ña̱‑cʉ́. Diguebbʉ ya car Bernabé co car Pablo bi hñi̱dihui cʉ pé dda hermano, cja̱ guegue‑cʉ́ bi despedijʉ cor jma̱jte. \s1 Los apóstoles predican en Chipre \p \v 4 Diguebbʉ ya, car Saulo co car Bernabé bi bønihui pʉ Antioquía gá mɛhui pʉ jar jñi̱ni Seleucia. Car Espíritu Santo bi xijmi jabʉ drí mɛhui. Cja̱ bi zixihui car Juan Marcos pa di möxihui. Guehpʉ Seleucia, bi tøjmʉ hnar barco gá ddaxjʉ jar mar, gá nzøtijʉ jar isla Chipre. \v 5 Bi zøtijʉ hnar jñini mí tsjifi Salamina, mí bbʉ jár nttza̱ni car mar. Bi bønijʉ pʉ jar barco, cja̱ car Saulo co car Bernabé bi xih cár palabra ca Ocja̱ cʉ cja̱hni cʉ már bbʉh car lugar‑cá̱, bi mpredica pʉ jáy templo cʉ judio. Mí yojmʉ car Juan Marcos, cja̱ guegue bi möx cár bbɛfihui. \v 6 Bi hñojʉ göhtjo car isla Chipre, gá nzøtijʉ jar jni̱ni ca mí tsjifi Pafos. Nupʉ, bi ntjɛhui hnar dyøti‑tjoni ca múr ntjöti profeta. Guegue‑cá̱ múr judio, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Barjesús. \v 7-8 Nu cʉ cja̱hni cʉ mí ña̱jʉ gá griego, mí xijmʉ ʉr Elimas. Nʉr tju̱ju̱‑nʉ́ i ne da ma̱, ʉr dyøti‑tjoni. Guegue car Elimas mí ntzixihui car gobernador, cja̱ nucá̱ mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Sergio Paulo. Car gobernador mí pɛhtzi mfe̱ni rá zö, cja̱ bi nzoh car Bernabé co car Saulo pa di ña̱hui‑cʉ́, como mí ndo ne di dyøh cár palabra ca Ocja̱. Nu car dyøti‑tjoni bi ntøxtihui car Bernabé co car Saulo. Mí ne di ccax car gobernador, pa jin di hñe̱me̱ car evangelio. \v 9 Diguebbʉ ya, car Saulo, ca guejtjo mí tsjifi ʉr Pablo, bi ju̱dö car dyøti‑tjoni cja̱ bi huɛnti. Guegue car Pablo mí ndo yojmi car Espíritu Santo, eso, bi ba̱tibi quí mfe̱ni car dyøti‑tjoni. Cja̱ bi xifi ncjahua: \p \v 10 ―Nuquiguɛ, nxøgue ntjöti i bbʉ jer mʉyguɛ, co göhtjo ca rá nttzo. ʉ́r ba̱jtziqui ca Jin Gui Jo. Guí ʉhui göhtjo ca rí hñe̱h ca Ocja̱. ¿Ncjahmʉ gui jiɛh ca grí ccahtzibi cár bbɛfi ca Ocja̱ bbʉ ga nzoj yʉ cja̱hni? \v 11 Nuya, ya xtu pɛnqui quer castigo ca Ocja̱, gui ngodö pa tengu mpa, ni jabʉ grí jianti tzʉ nʉr jiadi.― \p Car Saulo bi xifi ncjapʉ car Elimas. Cja̱ bi hna ngodötjo guegue‑cá̱, bi hmɛxuy quí dö. Mí ntjöntjo, mí joni to di pɛntibi ʉ́r dyɛ, di zix pʉ jabʉ mí ne di hño. \v 12 Nu car gobernador, bbʉ mí cca̱hti te xquí ncja, bi hñeme, mí ncjua̱ni car palabra ca mí ma̱n car Pablo co car Bernabé. Bi hño ʉ́r mʉy, como bi cca̱hti már ndo nzɛh ca Ocja̱, cja̱ mí ntjumʉy cár palabra. \s1 Pablo y Bernabé en Antioquía de Pisidia \p \v 13 Diguebbʉ, bi bøm pʉ jar jñini Pafos car Pablo co ni cʉ má hñohui. Bi tøjmʉ hnar barco gá ddaxjʉ car mar, gá nzøtijʉ jar jñini Perge. Nucá̱ mí bbʉh pʉ jar jöy Panfilia. Nubbʉ, bi jueh car Juan, bi ma gá ngoh pʉ Jerusalén. \v 14 Nu car Pablo co car Bernabé bi bønihui pʉ Perge, bi tjojmi gá nzøtihui jar jñi̱ni Antioquía ca mí bbʉh pʉ jar jöy Pisidia, cja̱ bi mɛhui jár templo cʉ judio, car pa gá nttzöya, bi ñʉtihui pʉ, cja̱ bi mi̱bi. \v 15 Már bbʉh pʉ hnar hñøjø, bi nøn cʉ Escritura. Bi nøni cʉ dda parte digue car ley ca bi jñu̱x car Moisés, co hne̱je̱ cʉ dda parte cʉ libro cʉ bi dyøti cʉ profeta. Mí guaj ya ca̱, bi mɛjni hnar cja̱hni di ma pʉ jabʉ már ju̱ car Pablo co car Bernabé, gá hñi̱mbihui: \p ―Nuquɛhui ʉm cjua̱da̱quihui, bbʉ guá mbe̱nihui te gui xijmi yʉ cja̱hni pa da zɛtibi ʉ́r mʉyjʉ, xijquɛhui ya,― bi tti̱mbihui. \p \v 16 Bi bböh car Pablo bbʉ, bi cjajpi ʉr seña cʉ cja̱hni pa di dyødejʉ, cja̱ bi ma̱: \p ―Nuquɛjʉ, ʉm mi̱nga̱‑israelitajʉ, cja̱ co yʉ pé ddaa yʉ i tzu̱jʉ ca Ocja̱, gui dyødejʉ ya ca gu ma̱: \v 17 Ca Ocja̱ ca dí nzojmʉ, dí cja̱hnijʉ israelita, guegue bi hñi̱x cʉ ndom titajʉ pa di cjajʉ hnar ndo nación. Bbʉ már bbʉjtijʉ pʉ jar jöy Egipto, pʉ jabʉ jí̱ mí mi̱ngu̱jʉ, ca Ocja̱ bi möxjʉ, bi cjajpi bú ndo nxa̱ntijʉ pʉ jar jöy‑ca̱, cja̱ gá nga̱x ya, bú cjʉjqui pʉ, cja̱ bi ni̱gui te tza rá nzɛ guegue. \v 18 Cuarenta año bi hño cʉ cja̱hni israelita pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Cʉ cja̱hni‑cʉ́, jí̱ mí gradecejʉ ca mí øti ca Ocja̱ por rá ngue gueguejʉ. Dé mí tzandijʉ. Nu ca Ocja̱ segue bi mɛhtzibitjojʉ paciencia. \v 19 Guejtjo bi cjajpi bi mpun cʉ yojto nación cʉ már bbʉh pʉ Canaán, pa di jogui di ñʉti pʉ quí cja̱hni guegue. Nu cʉ jöy cʉ mí mɛjti jma̱ja̱ cʉ mi̱ngu̱ Canaán, ca Ocja̱ bi un cʉ cja̱hni israelita. \v 20 Cja̱ bbʉ ya xquí ñʉti pʉ Canaán cʉ cja̱hni Israel, ca Ocja̱ bi uni nzöya pa drí mandadobijʉ. Cuatrocientos cincuenta año mír mandado cʉ nzöya. Gá nga̱x ya, bi mandado gá nzöya car profeta Samuel. \v 21 Diguebbʉ ya, cʉ cja̱hni israelita bi dyödijʉ di tti̱x hnar rey pa di mandadobijʉ. Cja̱ ca Ocja̱ bi hñi̱x car Saul, cár ttʉ car Cis. Nuca̱ mí pertene cár familia car Benjamín. Cja̱ guegue car Saul bi mandadobi cʉ cja̱hni israelita cuarenta cjeya. \v 22 Diguebbʉ ya, bi ccʉhtzi car Saul pa ya jin di mandado, cja̱ ca Ocja̱ pé bi hñi̱xi pé hnar rey, gue car David. Ca Ocja̱ bi ma̱m pʉ jar Antiguo Testamento ja mí ncja car David, i̱na̱: “Xtú cca̱hti ja i ncja car David, cár ttʉ car Isaí, xtú i̱xcö‑cá̱ pa da mandadoquijʉ. Dí ndo tzø guegue, como dí pa̱di, da dyøte göhtjo ca dí negö.” Bi ma̱ ncjapʉ ca Ocja̱.― \p \v 23 Cja̱ bi segue bi ma̱n car Pablo: \p ―Cʉ cjeya cʉ cja xí tjogui, ya xí ni̱gui car hñøjø ca mí ma̱n ca Ocja̱ du pɛnquigöjʉ. Guá hñe̱je̱ jár cji ca ndom reyjʉ David. Gue car Jesús xpá mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi pa da gʉzquigöjʉ ca rá nttzo ca dí tu̱jʉ, dí israelitajʉ. Nuya, ya xí ncumpli ca bi tsjih cʉ ndom titajʉ. \v 24 Bbʉ jí̱ bbe mbá e̱h car Jesús, bú e̱h car Juan ca mí xix yʉ cja̱hni. Nucá̱ mí nzojcöje, dí cja̱hnije ndár bbʉpje pʉ jar jöy Israel. Mí xijcöje gua jɛguije ca rá nttzo, cja̱ gua xixtjeje, pa di jogui gua cuatije ca Ocja̱. \v 25 Car Juan, bbʉ ya xti guah cár bbɛfi, bi ma̱: “¿Cja guí mbe̱nijʉ, má̱s, guejquigö xtrú hñi̱xquigö ca Ocja̱ pa gu mandadoquijʉ? Jin gui guejquigö. Dyøjma̱jʉ, ba bbɛfa car cja̱hni ca xí tti̱tzi cja̱ guegue‑cá̱ más i ndo pɛhtzi poder ni ndra nguejquigö. Nugö, ni mpa drá ntzögöbbe gu cjagö ʉ́r muzo‑ca̱.” Ncjapʉ gá ma̱n car Juan. \p \v 26 Nuquiguɛjʉ, cjua̱da̱, ʉ́r cjiquijʉ ca ndor Abraham, dí nzohquiguɛjʉ ya, co yʉ pé ddaa yʉ i tzu̱jʉ ca Ocja̱. Guegue‑cá̱ xpá mɛnquijʉ nʉr jña̱ nʉ dá ja̱bbe, ja drí gʉzquijʉ ca rá nttzo ca xcú dyøtijʉ. \v 27 Nu cʉm mi̱nga̱‑israelitajʉ cʉ mbí bbʉh pʉ Jerusalén, co ni cʉ möcja̱ cʉ mí mandadobi, jin gá mba̱dijʉ jabʉ güí hñe̱h car Jesús, cja̱ jin gá ntiendejʉ, guegue car Jesús mí gue car cja̱hni ca mí ddøhmi pa di hñe̱cua jar mundo. Segue i jnøn cʉ Escritura pʉ jabʉ i ña̱ digue ca hnáa ca di hñe̱je̱, i jnøn‑cʉ́ pʉ já templo, göhtjo cʉ pa gá nttzöya. Nu cʉm jefejʉ, nim pa gá meya bbʉ mí ni̱gui guegue. Nucʉ́, bi dyödijʉ bi bböhti car Cristo ca xcuí mɛjni ca Ocja̱. Ncjapʉ gá nzʉh cʉ palabra cʉ xquí ma̱n cʉ profeta, ya má yabbʉ. \v 28 Cʉm jefejʉ, masque jin te gá ndöhtibi car Jesús ca már nttzo, pa di bböhti, pe nde̱jma̱ bi dyöjpi car Pilato di mandado di bböhti. \v 29 Bi ncjajpi car Jesús göhtjo ncja ngu̱ gá ma̱n cʉ profeta, cja̱ bbʉ ya xquí du̱, bi ttzijqui pʉ jar ponti, bú cjöti hnar ngu̱ gá ánima. \v 30 Nu ca Ocja̱ pé bi xotzi. \v 31 Diguebbʉ ya car Jesús, bbʉ ya xquí jña̱ ʉ́r jña̱, bi ni̱gui rá ngu̱ mpá pʉ jabʉ mí bbʉh quí möxte, cja̱ nucʉ́, bi cca̱htijʉ rá ngu̱ vez. Car Jesús cja̱ co quí möxte güí hñe̱jmʉ pʉ Galilea, göhtjo mbá yojmʉ, cja̱ gá nzøtijʉ pʉ Jerusalén, cja̱ nupʉ, bi bböhti guegue. Cja̱ nuya, como pé xí jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesús, mismo quí möxte cʉ mí tɛnijʉ má̱hmɛto, ya pé xqui dyojʉ gá testigo. I xih cʉ cja̱hni, cierto, xí jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesús. \p \v 32 Guejquitjogöbbe, hne̱je̱, dí xihquijʉ nʉr tzi ddadyo jña̱. Car Tzi Ta ji̱tzi ya xpá mɛnquijʉ car hñøjø ca da ddajquijʉ rá ngu̱ cʉ bendición rá tzi zö, ncja ngu̱ gá prometebi cʉ ndom titajʉ, ya má yabbʉ. \v 33 Nugöjʉ, xtá e̱jmʉ digue cár cji cʉ cja̱hni cʉ bi tsjijmʉ car promesa‑ca̱. Cja̱ nuya car Tzi Ta ji̱tzi xí cumpli car palabra ca bi xih‑cʉ́. Nugöjʉ, xí tocaguijʉ xtú cca̱htijʉ ja xcá cumpli car promesa‑ca̱. Bi xox car Jesús bbʉ ya xquí du̱. Bi ncjapʉ gá fa̱di, cierto múr Ttʉ ca Ocja̱ guegue, güí hñe̱h ca Ocja̱ cár nzajqui. Bi ncja como ngu̱ ga ma̱m pʉ jar salmo dos, pʉ jabʉ i ttzoh car Cristo ca di hñe̱je̱. I ma̱ ncjahua: “Nuquiguɛ, ʉm Ttʉquigö. Rá pa ya, xtú ddahquigö quer nzajqui.” \v 34 Guejtjo, ya xquí ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi, bbʉ di hñe̱h ca hnar cja̱hni ca du pɛjni, di du̱‑ca̱, nu guegue pé di xotzi, pa jin di dya cár ndodyo, porque car jmandadero‑cá̱ di hmʉy göhtjo ʉr tiempo cja̱ jin di tjeh cár jmandado. Bi tsjih cʉ ndom titajʉ, di ttunijʉ cʉ dda bendición rá tzi zö cʉ jin di tjegue göhtjo ʉr tiempo. Di ttunijʉ‑cʉ́ por rá ngue ca hnáa ca di tsjifi dúr Ttʉ car David. \v 35 Guejtjo i bbʉj nʉ pé hnar palabra nʉ i cuati pé hnar salmo, pʉ jabʉ mí nzoh ca Ocja̱ car David, mí xifi ncjahua: “Nuquɛ, Ocja̱, jin gui ma gui jiɛj nʉm cuerpo da dya. Nugö dí øte göhtjo ca guí bbɛjpigui, cja̱ guí negui.” Bbʉ mí ma̱ nʉr palabra‑nʉ́ ca ndor David, jin gá ña̱ diguejtsjɛ guegue. \v 36 Nugöjʉ, dí pa̱dijʉ, bi dya cár ndodyo car David. Guegue‑cá̱ bi sirvebi ca Ocja̱ cʉ cjeya cʉ mí bbʉjcua jar jöy. Bi dyøti ca tengu̱ ca xquí ma̱n ca Ocja̱, cja̱ diguebbʉ ya, bi du̱, bi ma guí ntjɛjʉ cʉ ndo í tita. Nu cár cuerpo, bi mfɛjöy. \v 37 Nu car Jesucristo, jin gá dya cár cuerpo‑cá̱, como bi xox car Tzi Ta ji̱tzi. \v 38 Nuya, cjua̱da̱, dyøjma̱jʉ nʉr palabra nʉ dí xihquijʉ ya. Guegue car Jesús xí tti̱tzi pa da gʉzquiguɛjʉ ca rá nttzo ca guí tu̱jʉ. \v 39 Bi du̱ guegue pa gá ngu̱ti ca ndí tu̱jʉ, göhtjo yʉ to i e̱me̱. Bbʉ ndí tɛndijʉ cár ley car Moisés, jin dá tötijʉ ja drí ccʉzquijʉ ca ndí tu̱jʉ. \v 40 Nuquiguɛjʉ ya, gui jñu̱hpijʉ ndu̱mʉy nʉ xtú xihquijʉ ya, cja̱ gui hñe̱me̱jʉ. Gui jña̱jʉ ʉr huɛnda pa jin da zʉhquijʉ car castigo ca bi ma̱n cʉ profeta. Guegue‑cʉ́ bi ma̱jmʉ ncjahua pʉ jar Escritura: \q1 \v 41 Nuquɛjʉ, yʉ to i despreciajʉ nʉm palabra cja̱ jin gui ne da dyødejʉ, \q1 Nuya, gui tzu̱jʉ ya. Bbʉ xtí cca̱htijʉ ca xta ncja, xquí ndo mbe̱nijʉ, pe nde̱jma̱ gui bbɛdijʉ. \q1 Nugö, dú Ocja̱‑gö, ya xqui guejtipʉ xtá pɛnquijʉ hnar castigo drá ndo ʉ́. \q1 Masque xta tsjihquijʉ ter bɛh ca̱ da ncja, nuquɛjʉ, jí̱ xquí hñe̱me̱jʉ, ¿cja cierto da ncja‑cá̱?― \m Ncjapʉ gá ma̱n car Pablo. \p \v 42 Cja̱ bbʉ ya xi má pønijʉ jár templo cʉ judio, cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí judio bi dyöjpijʉ car Pablo cja̱ co car Bernabé pa pé di hñe̱jmi ca hnar pa gá nttzöya bbʉ xtrí zʉ ñojto, cja̱ pé di xijmʉ ja mí ncja car palabra ca mbá ja̱hui. \v 43 Bbʉ mí guah car tsjödi cja̱ mí mfonti cʉ cja̱hni, már ngu̱ cʉ bi dɛnijʉ car Pablo co car Bernabé. Cʉ cja̱hni‑cʉ́, mí judio cʉ ddáa, nu cʉ pé ddáa ya, mí gentile cʉ xquí ñʉti jár religiónjʉ cʉ judio. Cja̱ gueguehui car Pablo co car Bernabé, bi nzoh cʉ xquí guatijʉ, bi xijmʉ, jin di wembijʉ ca Ocja̱, pe di segue di hñe̱me̱jʉ car ddadyo palabra digue car Jesucristo, ja ncja ga möx yʉ cja̱hni co cár tzi pöjö. \p \v 44 Car ñojto ya, bbʉ mí zøh car pa gá nttzöya, bi jmu̱ntzi casi göhtjo car ciudad pa di dyøh cár palabra ca Ocja̱. \v 45 Nu cʉ judio cʉ jí̱ mí ne di hñe̱me̱, bbʉ mí cca̱hti cʉ cja̱hni már ngu̱jʉ, bi ndo unijʉ ʉr cuɛ, bi ntøxtihui car Pablo, mí ma̱jmʉ jí̱ mí ncjua̱ni ca mí ma̱, hasta mí xijmʉ múr mɛtjritjo car Pablo hne̱je̱. \v 46 Diguebbʉ ya, car Pablo co car Bernabé bi xijmʉ mero ca mí mbe̱nihui, jin gá ntzu̱hui. Bi ma̱jmi: \p ―Nuquɛjʉ, ʉm mi̱nga̱‑judioquijʉ, mír ntzöhui gua xihquijʉ nʉr ddadyo palabra digue cár Ttʉ ca Ocja̱, ante que gua nzobbe cʉ hnahño cja̱hni. Pe nuquɛjʉ, jí̱ xquí nejʉ, xcú tzandijʉ car palabra ca di ddahquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, eso, jí̱ rí ntzöhui da ttahquijʉ‑cá̱. Eso, gu mɛbbe ya, grí nzobbe cʉ cja̱hni cʉ jin gui judio, gu xibbe‑cʉ́. \v 47 Gue car cargo‑cá̱ xí ddajquibbe ca Ocja̱, xí bbɛjpiguibbe ncjahua: \q1 Nuquiguɛ, xtú i̱xquigö pa gui ma nzoh cʉ gentile, gui xijmʉ cam palabragö. Nucá̱ da ncjá ncja ngu̱ hnar jiahtzi pa da yoti‑cʉ́. \q1 Xtú i̱xquigö pa gui jña̱x nʉr ddadyo jña̱, gui hño göhtjo nʉr jöy, göhtjo pʉ jabʉ gui töti cja̱hni. \q1 Gui xijmʉ ja drí ccʉhtzibijʉ ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ.― \m Ncjapʉ gá ma̱n car Pablo co car Bernabé. \p \v 48 Nu cʉ gentile ya, bbʉ mí dyødejʉ ncjapʉ, bi ndo mpöjmʉ, cja̱ bi ma̱jmʉ, te tza rá zö cár palabra car Tzi Jmu̱ Jesús. Cja̱ bi hñe̱me̱ rá ngu̱ cja̱hni, göhtjo cʉ to xquí ma̱n ca Ocja̱ di ttun car nzajqui ca jin da tjegue. \v 49 Cja̱ bi ndo ntʉngui car jña̱ digue car Jesucristo, bi dyøh cʉ cja̱hni, göhtjo cʉ már bbʉh pʉ jar jöy Pisidia. \v 50 Nu cʉ judio cʉ jí̱ mí ne nʉr evangelio, bi nzojmʉ cʉ bbɛjña̱ cʉ mí tɛn cár religión guegue‑cʉ́ cja̱ mí tti̱htzibijʉ, bi dyɛtijʉ‑cʉ́ pa di xohtzibijʉ tu̱jni car Pablo co car Bernabé. Guejtjo bi nzojmʉ cʉ hñøjø cʉ mí mandado jar jñi̱ni. Göhtjo bi mföxjʉ, bi dyøhtibijʉ hnar tu̱jni car Pablo co ni car Bernabé, cja̱ bi fonguijʉ pʉ jar jñi̱ni‑ca̱. \v 51 Nubbʉ́, gueguehui bi du̱jquihui cʉ jöy cʉ mí tu̱ quí huahui, como xquí zandijʉ car evangelio cʉ mi̱ngu̱ pʉ. Cja̱ bi bønihui pʉ, gá mɛhui jar jñi̱ni Iconio. \v 52 Nu cʉ cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱ car Jesucristo mí ndo mpöjmʉ, cja̱ mí ndo yojmʉ car Espíritu Santo. \s1 Pablo y Bernabé en Iconio \c 14 \p \v 1 Car Pablo co car Bernabé, bbʉ mí zøtihui pʉ jar jñi̱ni Iconio, bi ñʉtihui cár templo cʉ judio cja̱ bi nzojmi cʉ cja̱hni, bi xijmi car evangelio. Cja̱ már ngu̱ cʉ judio co hne̱h cʉ gentile cʉ bi hñe̱me̱jʉ. \v 2 Pe guejtjo mí bbʉh pʉ cʉ dda judio cʉ mí tzan car evangelio. Nucʉ́, bi dyɛti cʉ gentile di ʉjʉ cʉ hermano. \v 3 Nu car Pablo co car Bernabé, macja̱ dé mí ttøhtibihui tu̱jni, jin gá jiɛguihui ca mír nzoh cʉ cja̱hni. Bi døhmihui pʉ Iconio rá ngu̱ mpa. Jin te mí tzu̱hui, mí u̱jtitjohui cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱, cja̱ mí xijmi ja ncja cár tzi tti̱jqui car Jesucristo. Cja̱ ca Ocja̱, segue bi möx car Pablo co car Bernabé, bi un cár ttzɛdi guegue, cja̱ nucʉ́ mí øtihui milagro cja̱ co maravilla már ndo zö. Ncjapʉ mír ba̱h cʉ cja̱hni, mí ntju̱mʉy car palabra ca mbá ja̱hui. \v 4 Nu cʉ cja̱hni jar jñi̱ni‑ca̱, bbʉ mí dyøjmʉ car evangelio, bi juegue. Cʉ ddáa bi dɛn cʉ judio, nu cʉ pé ddáa bi dɛn car Pablo co car Bernabé. \v 5 Nubbʉ, bi mföxjʉ cʉ judio co ni cʉ gentile cʉ jí̱ mí nejʉ cár palabra ca Ocja̱. Bi guati quí jefejʉ cja̱ bi ma̱jmʉ te di cjajpijʉ car Pablo co car Bernabé. Bi mbe̱nijʉ di nzojni‑cʉ́ pa di zanijʉ, cja̱ diguebbʉ ya di ccajni‑doojʉ, di möhtijʉ ncjapʉ. \v 6 Nu car Pablo co car Bernabé bi dyødehui ter bɛh ca̱ mír mbe̱n cʉ cja̱hni‑cʉ́, cja̱ bi ddaguihui gá mɛhui cʉ dda jñi̱ni cʉ már bbʉh pʉ jar jöy Licaonia. Cʉ jñi̱ni‑cʉ́, mí tsjifi Listra cja̱ co Derbe. Guejtjo bi tjojmi cʉ dda tzi rancheríatjo cʉ mí nzøtitjohui pʉ. \v 7 Bi hñohui pʉ jar jöy‑cá̱, má xih cʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱. \s1 Apedrean a Pablo en Listra \p \v 8 Nu pʉ jar jñi̱ni Listra, mí bbʉh hnar hñøjø, mí hna̱htzi quí hua desde bbʉ mí hmʉy. Göhtjo ʉ́r vida mí ju̱jtjo, jí̱ mí dyo. \v 9 Nucá̱, mí øde már ña̱ car Pablo. Cja̱ nu car Pablo bi cca̱hti rá zö cja̱ bi ba̱di, car hñøjø‑ca̱ mí ndo e̱me̱ ca Ocja̱ pa di cjajpi di zö. \v 10 Car Pablo bi ña̱ nzajqui, bbʉ, bi xifi: \p ―Cjua̱n quir hua, gui bböj ya.― \p Cja̱ guegue ya, bi hna ntsjöjqui, xní bböy, bi hño. \v 11 Diguebbʉ ya, cʉ mi̱ngu̱ pʉ, bbʉ mí cca̱htijʉ te xquí ncja, bi ña̱jʉ nzajqui, már ña̱di cár jña̱ gueguejʉ, bi ma̱jmʉ: \p ―Nuyʉ́, mero gue yʉ cjá̱a̱‑yʉ́, xpá cjahui hñøjø. Xcuí ga̱j nʉ jar ji̱tzi, hne̱ da cca̱jtiguijʉ.― \p \v 12 Cja̱ bi xijmʉ ʉr Júpiter car Bernabé. Nu car Pablo, bi xijmʉ ʉr Mercurio, porque guegue car Pablo mí nzoh cʉ cja̱hni. Eso, mí mbe̱nijʉ guegue múr jmandadero car Bernabé. \v 13 Pʉ jáy goxtji car jñi̱ni Listra, mí bbʉh hnar ni̱cja̱, mí tsjifi múr mɛjti car Júpiter. Nucá̱ múr cjá̱a̱ ca mí nda̱nejʉ cʉ mi̱ngu̱ pʉ. Bú e̱j ya car möcja̱ ca mí pɛjpi pʉ, mbá tzimpi nda̱ni car Pablo co car Bernabé, cja̱ cʉ nda̱ni mbá tøh quí tjøde gá døni. Bú tzí‑cʉ́ pa di möhti cja̱ di ña̱htibi car Pablo co car Bernabé, cja̱ diguebbʉ ya, göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi di xöjtibijʉ. \v 14 Nu car Pablo co car Bernabé, bbʉ mí dyøde ncjapʉ, bi ntzøtihui, bi xɛjqui quí da̱jtu̱hui, como jí̱ mí nehui di tsjöjtibihui. Bi gʉ ʉr ddiji, bi ma bú ccax cʉ to mí ne di möhti cʉ nda̱ni. Bi nzojmʉ, bi majmi nzajqui, i̱na̱hui: \p \v 15 ―Nuquɛjʉ, tada, ¿dyoca̱ guí nejʉ gui nda̱neguigöbbe? Guejquitjogöbbe, guejtjo dí cja̱hnitjobbe, ncjaquɛjʉ. Xtú e̱bbe hua pa gu nzohquijʉ, gu xihquijʉ gui jiɛjmʉ cʉ cjá̱a̱ cʉ jin te i ntju̱mʉy, cja̱ gui jionijʉ ca Ocja̱ ca ntju̱mʉy i bbʉy. Ddatsjɛ guegue Ocja̱. Ddatsjɛ guegue bi dyøti nʉr ji̱tzi co nʉr jöy cja̱ hne̱j yʉ mar, co göhtjo yʉ i bbʉy. \v 16 Cʉ cjeya cʉ ya xí tjogui, ca Ocja̱ jí̱ bbe mí nzoj yʉ cja̱hni yʉ jin gui judio, ncjaquiguɛjʉ. Jí̱ bbe mí xihquijʉ car hñu̱ ca rá zö pa gui tɛnijʉ. Bi jiɛj yʉ cja̱hni di hmʉpjʉ ncja ngu̱ nguá mbe̱ntsjɛjʉ már zö. \v 17 Pe nde̱jma̱ mí pa̱j yʉ cja̱hni, i bbʉh ca Ocja̱. Por digue yʉ xí dyøti guegue, yʉ dí cca̱htijʉ hua jar mundo, i fa̱di, guegue i bbʉy. Ca Ocja̱ i ddajquijʉ car dye, rí hñe̱ jar ji̱tzi. I cjajpi i pøx nʉr semilla, cja̱ i ddajquijʉ nʉ dí tzijʉ cja̱ co yʉm nzajquijʉ, pa gu hmʉpjʉ rá zö cja̱ gu mpöjmʉ.― Ncjapʉ gá xijmʉ car Pablo. \p \v 18 Masque mí xih cʉ cja̱hni ncjapʉ, cuɛtjo gá ccahtzibi cár mfe̱nijʉ, pa jin gá möhtijʉ cʉ nda̱ni cʉ mí ne di ña̱htibihui. \p \v 19 Bbʉ ya xquí tjo tengu mpá, bú e̱h cʉ dda judio cʉ́m Antioquía co ni cʉ́m Iconio. Nucʉ́, bi jiöti cʉ cja̱hni pʉ Listra, bi dyɛti bi ccajnijʉ me̱do car Pablo. Diguebbʉ, bi gʉjquijʉ pʉ jar jñini, bi ma bú tzojmʉ hnanguadi, ngá ma̱jmʉ ya xquí du̱, cja̱ bi möjmʉ, bbʉ́. \v 20 Diguebbʉ ya, cʉ hermano bi guatijʉ, bi hñi̱ti madé car Pablo, cja̱ guegue ya, pé bi bböy, bi ma gá ngo jar jñini. Cja̱ car jiax ya ca̱, bi bønihui car Bernabé co car Pablo, gá mɛhui jar jñini Derbe. \p \v 21 Bi ma̱jmi car evangelio pʉ jar jñini‑cá̱, cja̱ bi hñemejʉ rá ngu̱ cja̱hni. Diguebbʉ ya, bi ma gá ngojmi pʉ Listra, cja̱ pé bi tjojmi pʉ Iconio. Ma ya pé gá nzøtihui pʉ Antioquía, \v 22 Má tjojmi pʉ jabʉ mí bbʉh cʉ hermano, mí ju̱htibihui í mʉyjʉ, mí xijmi di zɛjmʉ, jin di jiɛh ca xquí hñemejʉ. Bi xijmʉ nde̱jma̱ i nesta gu sufrijʉ rá ngu̱ ante que gu cʉtijʉ pʉ jabʉ bí mandado ca Ocja̱. \v 23 Göhtjo pʉ jabʉ mí jmu̱ntzi hermano, car Pablo co car Bernabé mí i̱xihui anciano. Nucʉ́ di jña̱mpi ʉ́r huɛnda cʉ pé dda hermano. Mí ayunajʉ, cja̱ diguebbʉ ya, car Pablo co car Bernabé mí nzojmi ca Ocja̱ por rá ngue cʉ hermano cʉ xquí tti̱tzi. Mí öjpihui cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús di möx‑cʉ́ pa di dyøtijʉ car cargo ca xquí ttu̱nijʉ, como xquí hñe̱me̱jʉ‑cá̱, cja̱ ya xquí guatijʉ jár dyɛ. \s1 Pablo y Bernabé vuelven a Antioquía de Siria \p \v 24 Diguebbʉ ya, car Pablo co car Bernabé pé bi tjojmi jar jöy Pisidia, gá nzøtihui pʉ jar jöy Panfilia. \v 25 Bi zøtihui pʉ jar jñi̱ni Perge, cja̱ bi xijmi cʉ cja̱hni car tzi ddadyo palabra digue car Jesucristo. Má ya bi ga̱jmi gá mɛhui jar jñi̱ni Atalia. Nucá̱ mí bbʉ jár nttza̱ni car mar. \v 26 Nu pʉ Atalia, bi tøguehui hnar barco gá ddaxihui car mar, pé gá ngojmi pʉ jar jñi̱ni Antioquía. Mí gue cʉ hermano pʉ Antioquía xquí döjtihui jár dyɛ ca Ocja̱ cʉ yojo‑cʉ́, cja̱ xquí gu̱pjʉ pa drí hñohui hnahño lugar, drí ma̱jmi cár palabra ca Ocja̱. Cja̱ nuya, ya pé xcuí gojmi pʉ. \v 27 Bbʉ pé mí zøtihui pʉ car Pablo co car Bernabé, bi jmu̱ntzi göhtjo cʉ hermano, cja̱ gueguehui bi xijmʉ te tza rá ngu̱ xquí möxihui ca Ocja̱ digue cár bbɛfihui. Bi xijmʉ, ya xi már ngu̱ cʉ gentile cʉ xquí hñe̱me̱ car evangelio. Nucʉ́, má̱hmɛto nim pa mí meya ja i ncja cár palabra ca Ocja̱, cja̱ nuya, ya xquí guatijʉ jár dyɛ car Jesucristo. \v 28 Cja̱ diguebbʉ ya, car Pablo co car Bernabé bi hmʉjtihui pʉ Antioquía rá ngu̱ mpa, bi hmʉpjʉ cʉ pé dda hermano. \s1 La reunión en Jerusalén \c 15 \p \v 1 Diguebbʉ ya, bi zøti pʉ Antioquía cʉ dda hñøjø güí hñe̱jmʉ pʉ jar estado Judea. Mí xih cʉ cja̱hni ncjahua, i̱na̱jʉ: \p ―Bbʉ jin da ncuajtiquijʉ jer cuerpojʉ car seña gá circuncisión, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar ley, ca Ocja̱ jin da ddahquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue.― \v 2 Nu car Pablo co car Bernabé bi ma̱jmi, jí̱ mí cierto cá̱, cja̱ bi ntøxtihui cʉ cja̱hni cʉ mí ma̱ ncjapʉ. Nubbʉ́, cʉ cjua̱da̱ cʉ már bbʉh pʉ Antioquía bi mbe̱nijʉ di gu̱jmʉ pʉ Jerusalén car Pablo co car Bernabé co tengu̱ pé dda cjua̱da̱, di ma du hñönijʉ, di ña̱hui cʉ apóstole co cʉ pé dda tita cʉ mí ja̱jʉ ʉr huɛnda pʉ Jerusalén, pa di tsjijmʉ, ¿cja cierto mí nesta di dɛndijʉ cár ley car Moisés? \p \v 3 Nubbʉ́, bi ma cʉ dda cjua̱da̱, mí mi̱ngu̱ pʉ Antioquía, bú pønijʉ car Pablo co car Bernabé co cʉ pé dda hermano pa drí ma Jerusalén. Guegue‑cʉ́ bi tjojmʉ jar jöy Fenicia co ni pʉ jar jöy Samaria. Göhtjo cʉ lugar pʉ jabʉ már bbʉ hermano, car Pablo co car Bernabé mí xijmʉ, ya xi már ngu̱ cʉ gentile cʉ mí e̱me̱ car evangelio. Cja̱ bbʉ mí dyødejʉ‑cá̱, bi ndo mpöh cʉ cjua̱da̱. \p \v 4 Cja̱ bbʉ mí zøtihui pʉ Jerusalén car Pablo co car Bernabé, bi recibi cʉ hermano cʉ már bbʉh pʉ, göhtjo co cʉ apóstole, hne̱h cʉ pé dda tita cʉ mí ja̱ cár cargojʉ. Nubbʉ́, car Pablo co car Bernabé bi xih‑cʉ́ göhtjo ca xquí dyøti ca Ocja̱ pʉ jabʉ xcuí hñohui. \v 5 Pe guejtjo már bbʉh pʉ cʉ dda fariseo cʉ xquí hñe̱me̱ car evangelio. Nucʉ́, bi bböpjʉ cja̱ bi xih cʉ pé dda hermano, i̱na̱jʉ: \p ―Cʉ hñøjø cʉ jin gui judio cja̱ i ne da guatijʉ car Jesucristo, i nesta gui xijmʉ‑cʉ́, da ttøhtibijʉ ca hnar seña jáy cuerpojʉ ca i ttøjtiguijʉ, dí hñøjø israelitajʉ. Guejtjo gui xijmʉ, i nesta da dɛnijʉ göhtjo cʉ ley cʉ bi ma̱n car Moisés.― Ncjapʉ gá ma̱n cʉ cja̱hni‑cʉ́. \p \v 6 Nubbʉ́, bi jmu̱ntzijʉ cʉ apóstole co ni cʉ pé dda tita cʉ mí ja̱jʉ ʉr huɛnda pʉ, cja̱ bi mbe̱nijʉ, ¿cja cierto mí nesta di ddɛndi cár ley car Moisés? \v 7 Bi ña̱jʉ rá ngu̱, cja̱ bbʉ ya xi mí bbʉpjʉ acuerdo, diguebbʉ, bi bböh car Pedro, bi ma̱: \p ―Nuquɛjʉ, ʉm cjua̱da̱quijʉ, guí pa̱dijʉ, ya xí tzi cja mpa xcá nzojquigö ca Ocja̱, xí ddajqui cam bbɛfi ca dár nzoh cʉ gentile, pa guejti gueguejʉ da dyødejʉ nʉr evangelio cja̱ da hñe̱me̱jʉ. \v 8 Nu ca Ocja̱ bí janti mbo ʉm mʉyjʉ, göhtjoguigöjʉ, cja̱ xí u̱jtiguijʉ, guegue xí cjajpi í ba̱jtzi cʉ gentile cʉ xí hñeme car Jesucristo. Como guegue xí un‑cʉ́ cár Tzi Espíritu Santo, ncja ngu̱ gá ddajquigöjʉ hne̱je̱, dí israelitajʉ, bbʉ ndú e̱me̱jʉ. \v 9 Ca Ocja̱ i cca̱hti cʉ gentile ncja ngu̱ ga cca̱jtiguijʉ, dí judiojʉ. Ncja ngu̱ gá xʉguigöjʉ yʉm mʉyjʉ bbʉ ndú emejʉ car Jesucristo, ncjapʉ hne̱je̱ xí xʉjquibi quí mʉy‑cʉ, como guejti‑cʉ xí hñeme‑cʉ́ hne̱je̱. \v 10 Nuya, ¿dyoca̱ guí ne gui xijmʉ cʉ gentile cʉ xí hñeme car Jesucristo, i nesta da dɛnijʉ cár ley car Moisés? Ncjahmʉ guí i̱na̱jʉ, jin gui ntjumʉy ca xtrú recibi cʉ gentile ca Ocja̱. ¿Dyoca̱ guí ne gui ccaxjʉ cʉ gentile cʉ xí ndɛn nʉr evangelio, pa jin da hñojʉ libre? Guí ne gui cjajpijʉ da dyøjtijʉ ca i ma̱n car ley, ncja hnar nda̱ni, tiene que da nttɛti cár yugo. Guejquitjogöjʉ, jin dí jötijʉ gu cumplijʉ ca i ma̱n car ley. Rá ndo ntji̱ dar tzöjpijʉ. Ni digue cʉ ndom titajʉ, jin gá jiöti di cumplijʉ hne̱je̱. \v 11 Nugöjʉ, masque dí judiojʉ, xtú cuatijʉ jár dyɛ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo pa da möxquijʉ co cár tzi pöjö, da gʉzquijʉ ca rá nttzo ca xtú øtijʉ. Cja̱ guejti cʉ gentile hne̱je̱, car Jesucristo da möx‑cʉ́ ncja ngu̱ xcá möxquigöjʉ.― Bi ncjapʉ gá ma̱n car Pedro. \p \v 12 Bbʉ mí dyøj yʉ palabra‑yʉ cʉ cja̱hni cʉ xquí jmuntzi, jin to te gá nda̱di. Diguebbʉ ya, göhtjo bi dyødejʉ ca mí ma̱n car Bernabé co car Pablo. Gueguehui bi xijmʉ, ja ncja xquí möxihui ca Ocja̱, xquí dyøtihui milagro már ndo zö, bbʉ mír hñohui pʉ jabʉ mí bbʉh cʉ gentile, mír xijmʉ cár palabra ca Ocja̱. \p \v 13 Bbʉ mí guadihui mí ña̱hui car Pablo cja̱ co car Bernabé, nubbʉ́, bi ña̱ car Santiago, bbʉ, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, gui dyøjma̱jʉ ca gu ma̱ngö ya: \v 14 Nʉr Simón Pedro cja xí xijquijʉ ja xcá mʉdi xcá hñe̱me̱jʉ cʉ cja̱hni cʉ jin gui judio. Nuya, ca Ocja̱ xí nzoh cʉ dda gentile pa da cjajpi í cja̱hni guegue, cja̱ nucʉ́, ya xí nguati jár dyɛ car Jesucristo. \v 15 Ncjapʉ xcá nzʉh ca bi ma̱n quí jmandadero ca Ocja̱, ya má yabbʉ. Como i ju̱x pʉ jar Escritura, i̱na̱: \q1 \v 16 I ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi: \q1 Bbʉ ya xtrú ncja‑cá̱, diguebbʉ ya, xta goj nʉm mʉy, cja̱ pé xtá bendeci cʉm cja̱hnigö Israel. Xtú jɛh‑cʉ́, xtú un cár castigo, pe ba e̱h car pá bbʉ pé xtá jui̱jqui. \q1 Ya jin gui ngu̱ cʉm cja̱hnigö, tzʉdi, cʉ cja̱hni israelita cʉ i jonguitjo. Ya xta mpun‑cʉ́. Pe nugö pé gu fötzi pa da ngu̱jqui cja̱ da zɛdi. \q1 Da hmʉh ca hnar hñøjø digue cár cji car rey David, cja̱ nucá̱ da möx quí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. \q1 \v 17 Nubbʉ́, da guati guegue cʉ pé dda cja̱hni cʉ jin gui judio, da jion ca Ocja̱. Cʉ hnahño cja̱hni cʉ jí̱ mí meyagui, da jiongui‑cʉ́, göhtjo cʉ to xtú juajni pa gu cjajpi ʉm cja̱hnigö, cja̱ da tsjijmʉ í cja̱hni ca Ocja̱. \m \v 18 Ncjapʉ ga ma̱n ca Ocja̱ pʉ jar Escritura. Desde ya má yabbʉ, xí ma̱ guegue, da guatijʉ cʉ gentile, cja̱ da hñe̱me̱jʉ.― \p \v 19 Cja̱ bi segue bi ma̱n car Santiago: \p ―Nugö, dí ma̱ngö gu nzojmʉ cor tti̱jqui cʉ gentile cʉ xí hñe̱me̱ car Jesucristo. Jin gu bbɛjpijʉ rá ngu̱ cosa pa da dyøtijʉ, pa jin da zöjpijʉ rá ntji̱ drí dɛnijʉ cár hñu̱. \v 20 Mejor gu pɛjnijʉ hnar carta, gu xijmʉ, jin te da zijʉ cʉ cosa cʉ xtrú jña̱htibi cʉ ídolo, cja̱ jin da hñodihui hnar bbɛjña̱ co hnar hñøjø cʉ jin di ntja̱jtihui. Jin da zajʉ ngø ca xí zin cár cji, cja̱ jin da zijpijʉ quí cji cʉ zu̱we̱ cʉ xí bböhti. \v 21 Gu xijmʉ ncjanʉ, como xí ndo ntʉngui cár ley car Moisés, desde ya má yabbʉ, cja̱ rí ntzöhui da ttøjte tengu̱ tzi parte. Göhtjo cʉ jñi̱ni, i bbʉh cʉ to i nzoh cʉ cja̱hni pa da dɛnijʉ car ley ca bi ma̱n car Moisés. Göhtjo cʉ pa gá nttzöya, pʉ jáy templo cʉ israelita, i jnøn car ley‑ca̱, pa da dyøh cʉ cja̱hni.― Bi ma̱ ncjapʉ car Santiago. \p \v 22 Diguebbʉ ya, cʉ apóstole co ni cʉ tita cʉ mí mandado cja̱ co göhtjo cʉ pé dda hermano pʉ Jerusalén bi mbe̱nijʉ di hñi̱xjʉ cʉ dda hñøjø pa di gu̱jmʉ pʉ Antioquía. Cʉ to di tti̱tzi, di dɛnijʉ car Pablo co car Bernabé, göhtjo di ma drí nzojmʉ cʉ cjua̱da̱ cʉ már bbʉh pʉ. Nubbʉ́, bi hñi̱xjʉ car Judas Barsabás co ni car Silas. Mí tti̱htzibi cʉ yo hermano‑cʉ́, cja̱ nu car Silas mí pɛhtzi cár cargo pʉ jar templo. \v 23 Diguebbʉ ya, bi ttøhtibijʉ hnar carta pa di dɛxijʉ. Car carta‑cá̱ mí ma̱ ncjahua: \p “Nugöje dí apóstoleje cja̱ dí titaje, co yʉ pé dda cjua̱da̱ yʉ i bbʉjcua Jerusalén. Nuquiguɛjʉ, ʉm cjua̱da̱quijʉ, guí gentilejʉ, grá bbʉjquɛjʉ pʉ Antioquía hne̱h pʉ Siria, cja̱ co pʉ Silicia. Dí pɛnquije nzɛngua, göhtjoquiguɛjʉ. \v 24 Xtú ødeje, i bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ xí xihquijʉ hnar ddadyo palabra, cja̱ nuya, ya xquí yomfe̱nijʉ, ¿cja rá zö car hñu̱ ca guí tɛnijʉ? øde, cʉ cja̱hni‑cʉ xí xihquijʉ, i nesta da ncuajtiqui jer cuerpojʉ ca hnar seña ca i tsjifi circuncisión, cja̱ gui tɛnijʉ göhtjo ca i ma̱m pʉ jar ley ca bi jñu̱x car Moisés. Cʉ cja̱hni cʉ xí xihquijʉ ncjapʉ, cierto xí mbøngua Jerusalén, pe jin dá cu̱jme‑cʉ́. \v 25 Como xtú ødeje ncjapʉ, dí göhtjoje xtú mbe̱nije, xtú i̱xje yʉ hermano yʉ ya xta dɛx na̱r carta‑ná̱, xta mɛhui nʉm tzi Bernabéjʉ co nʉm Pablojʉ. \v 26 Yʉ yojo‑yʉ́, xí ndo hñohui, xí nzojmi cʉ cja̱hni digue cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo, jí̱ xcá jiøjqui quí vidahui. Xí ndo sirvebihui cam Tzi Jmu̱jʉ, cja̱ xí ndo nu̱hui car peligro por rá nguehcá̱. \v 27 Nugöje, dí neje gu ju̱jtiqui quir tzi mʉyjʉ, eso, ya xtár pɛjnije nʉr Judas co ni nʉr Silas, pa da mɛhui yʉ pé yojo. Guegue cʉ go cjua̱da̱‑cʉ́ xta xihquijʉ ja i ncja cʉm mfe̱nije xtá mbe̱nije digue quer nttönijʉ xcú dyönguije. Guehcá̱ xtú ju̱xije hua na̱r carta‑ná̱. \v 28 Xtú mbe̱nije rá zö digue car asunto‑cá̱, cja̱ xí möxquije car Espíritu Santo pa gu ddahquijʉ consejo. Eso, jøña̱ te tzi ngu̱di cosa dí ccaxquije pa jin gui dyøtijʉ. \v 29 Jøntsjɛtjo, ya jin gui tzajʉ car ngø ca xí jña̱htibi cʉ ídolo. Guejtjo, jin gui tzajʉ car ngø ca xí zintsjɛ cár cji. Guejti cár cji cʉ zu̱we̱ cʉ xí bböhti, ya jin gui tzijpijʉ‑cá̱. Cja̱ ya jin gui hmʉbi tema bbɛjña̱ o tema hñøjø ca jin guí ntja̱jtihui. Bbʉ gui jiɛjmʉ yʉ cosa‑yʉ, xquí hmʉpjʉ rá zö, bbʉ́, cja̱ da möxquijʉ cam Tzi Tajʉ ji̱tzi. Jøña̱‑cʉ́ xtú mbe̱nije‑cʉ́.” Ncjapʉ gá ma̱n car carta. \p \v 30 Nubbʉ́, cʉ go cjua̱da̱ cʉ xquí tti̱tzi, bi hñi̱jtejʉ, cja̱ diguebbʉ ya bi bønijʉ gá möjmʉ pʉ Antioquía. Cja̱ bbʉ mí zøtijʉ pʉ, bi jmu̱ntzi cʉ hermano cja̱ bi ttun car carta. \v 31 Diguebbʉ ya, bi jnøn car carta pa di dyøde göhtjo cʉ hermano. Cja̱ bbʉ mí dyødejʉ te mí ma̱, bi jñu̱ í mʉyjʉ, bi ndo mpöjmʉ. \v 32 Nu car Judas cja̱ co car Silas, pé bi nzoh cʉ cjua̱da̱. Gueguehui mí profetahui. Car Espíritu Santo mí xijmi consejo pa pé drí tsjih cʉ pé dda cja̱hni. Eso, gueguehui mí nzoh cʉ pé dda cjua̱da̱, mí zɛtibihui í mʉy‑cʉ́. \v 33 Bú dedijʉ tengu̱ mpá pʉ Antioquía cʉ hermano cʉ xcuí hñe̱h pʉ Jerusalén. Diguebbʉ ya, bi hñi̱dijʉ cʉ hermano pʉ Antioquía, cja̱ nucʉ́ bi xijmʉ di möjmʉ ca Ocja̱. Nubbʉ́, bi ma gá ngojmʉ pʉ Jerusalén. \v 34 Nu car Silas jin gá má. Guegue bi gojti pʉ Antioquía. \v 35 Guejti car Pablo co car Bernabé bi hmʉjtihui pʉ Antioquía. Gueguehui cja̱ co pé dda hermano már ngu̱, bi u̱jtijʉ cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱, bi xijmʉ ja i ncja cár hñu̱ car Jesucristo. \s1 Pablo comienza su segundo viaje misionero \p \v 36 Pé bi cja mpa. Diguebbʉ ya car Pablo bi nzoh car Bernabé, bi xifi: \p ―Mɛ dá cojmi göhtjo cʉ jñini pʉ jabʉ xtú hñohui, mɛ grí cca̱htihui cʉ cjua̱da̱ cʉ xtú xijmi cár palabra cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Mɛ gár cca̱htihui, ¿cja rá bbʉjtijʉ rá zö, cja huá ji̱na̱?― \p \v 37 Car Bernabé pé mí ne di zix car Juan Marcos, hne̱je̱. \v 38 Nu car Pablo, jí̱ mí ne di zitzi, como guegue‑ca̱ bú wendi pʉ Panfilia cja̱ jin gá ndɛnihui pa di möx car bbɛfi. \v 39 Car Pablo co car Bernabé bi huɛnitsjɛhui bbʉ, cja̱ bi weguehui. Diguebbʉ car Bernabé bi zix car Marcos, bi tøjmi hnar barco pé gá mɛhui jar isla Chipre. \v 40 Nu car Pablo bi nzoh car Silas, pa di mɛhui‑ca̱. Cja̱ cʉ dda cjua̱da̱ pʉ Antioquía, bi orabijʉ car Pablo co car Silas, bi hñi̱tijʉ jár dyɛ ca Ocja̱ pa di möxihui, cja̱ cʉ yojo‑cʉ́ bi bønihui, bbʉ. \v 41 Bi ma bú tjojmi pʉ jar jöy Siria co ni pʉ jar jöy Silicia, göhtjo pʉ jabʉ mí bbʉ hermano, má ju̱htibihui í mʉyjʉ, pa jin di jiɛjmʉ ca mír dɛnijʉ car Jesucristo. \s1 Timoteo acompaña a Pablo y a Silas \c 16 \p \v 1 Diguebbʉ ya, car Pablo co car Silas bi zøtihui jar jñi̱ni Derbe cja̱ pé gá mɛhui pʉ jar jñi̱ni Listra. Nu pʉ Listra, már bbʉh hnar ba̱jtzi hñøjø, mí e̱me̱ car evangelio, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Timoteo. Cár me múr judia, cja̱ guejti‑ca̱ ya xquí hñe̱me̱ car Jesucristo, hne̱je̱. Nu cár ta ya, múr gentile‑cá̱. \v 2 Cʉ cjua̱da̱ cʉ már bbʉh pʉ Listra co ni pʉ Iconio, mí i̱htzibijʉ car Timoteo, mí ma̱jmʉ már zö cár vida. \v 3 Car Pablo mí ne di zix car Timoteo pa di mötzi co cár bbɛfi ca Ocja̱. Nu cʉ judio cʉ mí bbʉh pʉ Listra co cʉ pé dda jñi̱ni cʉ mí nzøtitjohui, göhtjo mí pa̱dijʉ, múr gentile cár ta car Timoteo. Pa jin di ntsjeya cʉ cja̱hni‑cʉ́, car Pablo bi cjajpi car Timoteo car seña gá circuncisión, pa di jogui di zitzi gá möxte pʉ jabʉ mí ne di má. \v 4 Diguebbʉ ya, bi bøn car Pablo co ni car Silas cja̱ co car Timoteo, bi tjojmʉ cʉ pé dda jñi̱ni pʉ jabʉ mí bbʉ hermano, bi xih cʉ gentile cʉ xquí hñe̱me̱jʉ, ter bɛh ca̱ mí ma̱n car carta ca xquí dyøti car Santiago, yojmi cʉ pé dda apóstole cja̱ co cʉ tita cʉ mí pɛhtzi cár cargojʉ entre cʉ hermano pʉ Jerusalén. \v 5 Cja̱ bbʉ mí dyødejʉ cʉ hermano‑cʉ́, bi ntiendejʉ rá zö ja i ncja nʉr evangelio, cja̱ bi zɛh ca mír hñe̱me̱jʉ. Cja̱ göhtjo ʉr pa, má ngu̱jqui cár número cʉ cja̱hni cʉ mí e̱me̱. \s1 La visión que Pablo tuvo de un hombre de Macedonia \p \v 6-7 Car Espíritu Santo bi ccax car Pablo co car Silas pa jin di ma̱n cár palabra ca Ocja̱ pʉ jar jöy Asia. Nubbʉ́, bi mbe̱nihui di ma pʉ jar jöy Bitinia. Cja̱ bi tjojtihui pʉ Frigia co hne̱h pʉ Galacia. Guejtjo bi tjojtihui pʉ Misia, bi zøtihui jár lindero car jöy Bitinia. Cja̱ mí ne di tjojmi pʉ Bitinia, di predicahui pʉ hne̱je̱. Nu car Espíritu Santo pé bi ccahtzihui, jin gá jiɛgui di ñʉtihui pʉ. \v 8 Nubbʉ́, pé gá ngojmi, gá tjojtihui pʉ jar jöy Misia, cja̱ bi zøtihui jar jñi̱ni Troas, pʉ jár nttza̱ni car mar. \v 9 Bbʉ ya xi már bbʉbi pʉ, ca hnaxu̱y bi wi̱ car Pablo. Bi wi̱ hnar hñøjø, múr mi̱ngu̱ Macedonia, mír hmöh hnanguadi, mí nzoh car Pablo, mí xifi: “Gui tjoh tzʉ hua nʉr jöy Macedonia, pa gui föxquije,” bi hñi̱mbi ncjapʉ. Nubbʉ́, bi jña̱ ʉr huɛnda car Pablo, ca Ocja̱ mír nzofo por rá ngue ca bi cca̱hti bbʉ már wi̱. \v 10 Diguebbʉ ya dú mpɛguije, dú pønije dá möjme Macedonia, como dú pa̱dije ntju̱mʉy xquí nzojquije ca Ocja̱ pa gua möjme grí tʉnguije car evangelio pʉ jar estado Macedonia. Car estado‑cá̱ i pertene car jöy Grecia. \s1 Pablo y Silas en Filipos \p \v 11 Nubbʉ́, dú pønije pʉ Troas, pé dú ddaxije car már, dú möjme derecho jar isla Samotracia. Cja̱ diguebbʉ ya, car jiax ya‑cá̱, pé dú ddaxije, dá tzøtije pʉ Neápolis. \v 12 Ma ya, dú pønije jar jñini Neápolis, dá möjme pʉ jar jñi̱ni Filipos. Car jñi̱ni‑cá̱ más mí jmeya digue göhtjo cʉ jñi̱ni pʉ jar estado Macedonia. Cʉ autoridad cʉ mí mandado pʉ, mí pertene car gobierno pʉ Roma. Cja̱ dú hmʉpje pʉ Filipos tengu̱ tzi mpa. \v 13 Ca hnar pa gá nttzöya, dú pønije jár goxtji car jñi̱ni, dá möjme jar da̱tje, como mí jmu̱ntzi pʉ jar neda̱tje cʉ cja̱hni cʉ mí e̱me̱jʉ ca Ocja̱. Guehpʉ mí nzojmʉ ca Ocja̱ pʉ. Dú cuatije cʉ bbɛjña̱ cʉ xquí jmuntzi pʉ, dú mi̱pje, dú ña̱je‑cʉ́. Dú xijme car evangelio. \v 14 Már øh ca hnar bbɛjña̱, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Lidia. Nucá̱ múr mi̱ngu̱ Tiatira, pʉ jar jöy Asia, cja̱ mí pö da̱jtu̱ már ncjʉjpöy cja̱ mí tzi fino. Car Lidia mí i̱htzibi ca Ocja̱, cja̱ guegue‑ca̱ bi nzojtibi cár tzi mʉy bbʉ már øh cár palabra. Bi dyøde rá zö car palabra ca mbá ja̱ car Pablo. Exque bi hñe̱me̱ car Jesucristo car pa‑cá̱. \v 15 Cja̱ bi xixtje car Lidia, göhtjo co quí familia. Nubbʉ, bi dyöjquije favor, bi hñi̱na̱: \p ―Bbʉ guí ma̱nguɛjʉ, cierto xtú e̱me̱ car Tzi Jmu̱ Jesucristo gui cʉtijʉ pʉ jam ngu̱gö, cja̱ gui hmʉjtijʉ pʉ.― Bi za̱mbiguije ncjapʉ. \p \v 16 Ca hnajpa, bbʉ ya xi ndár möjme, gua má nzojme ca Ocja̱, dú ntjɛje hnar ba̱jtzi bbɛjña̱, múr dyøti‑tjoni. Mí yojmi hnar demonio gá adivinador, cja̱ nucá̱ mí cjajpi göhtjo te di ba̱di. Mí bbʉh quí jmu̱ cʉ mí pɛjpi, cja̱ car bbɛjña̱ mí ta̱ domi rá ngu̱. Gue quí jmu̱ mí ttu̱n car domi ca mí ta̱ja̱. \v 17 Bbʉ ndú ntjɛje car bbɛjña̱‑cá̱, bi mʉdi bi dɛnguigöje. Bi ña̱ nzajqui, bi hñi̱na̱: \p ―Yʉ hñøjø‑yʉ́, í mɛfi ca Ocja̱ ca i mandado pʉ jar ji̱tzi. Nuyʉ́, i xihquijʉ ja grí tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue.― Segue mí ma̱ ncjapʉ car bbɛjña̱‑ca̱. \p \v 18 Dé mí tɛnguije, rá ngu̱ mpa, mí ma̱ ncjapʉ, hasta bi zøti ʉ́r mʉy car Pablo. Nubbʉ́, bi bböti car Pablo, bi huɛnti car ttzonda̱ji̱ ca mí yojmi car bbɛjña̱, bi hñi̱mbi: \p ―Dí mandadoqui por rá ngue cár tju̱ju̱ car Jesucristo, gui wenguɛ nttzɛdi jár mʉy nʉr bbɛjña̱‑nʉ́.― \p Cja̱ exque, gue car hora‑cá̱, bi wen car demonio. \p \v 19 Nu quí jmu̱ car bbɛjña̱‑ca̱, bbʉ mí ba̱dijʉ, ya jí̱ mí tzö di da̱ domi guegue, bi tsjeyabijʉ car Pablo co car Silas. Bi ma bú tzʉjmʉ bbʉ, bi dyɛnijʉ jar juzgado pʉ jabʉ már bbʉh cʉ nzöya. \v 20 Bi presentabi cʉ nzöya cja̱ bi xijmʉ: \p ―Yʉ hñøjø‑yʉ́, judio‑yʉ́. Ngu̱ rí hñe̱jmʉ hua, hne̱ da storbabi nʉm jñi̱nijʉ, como i i̱hmi yʉ cja̱hni da huɛnijʉ. \v 21 Nuyʉ́, i xij yʉ cja̱hni cʉ dda mandamiento cʉ jí̱ rí ntzöhui gu e̱me̱jʉ, cja̱ jí̱ rí ntzöhui gu tɛnijʉ, como dí romanogöjʉ.― Ncjapʉ gá ma̱n quí jmu̱ car bbɛjña̱ ca múr dyøti‑tjoni jma̱ja̱. \p \v 22 Cja̱ bi ndo ntsjeya cʉ cja̱hni cʉ már øjmʉ, mí ne di ʉnijʉ car Pablo co car Silas. Nu cʉ nzöya bi mandado di bbøjquibi quí da̱jtu̱ cʉ mí jehui cja̱ di tjʉtihui co za. \v 23 Bbʉ ya xquí ndo jiʉtijʉ, bi dyɛtijʉ jar födi, bi bbɛjpi car hñøjø ca már föh car födi di goti rá zö. \v 24 Cja̱ guegue bi dyøte ncja ngu̱ gá hmɛjpi, bi dyɛtihui jar födi pʉ más ya mbo. Bi dyʉhtibi quí huahui hnar za mí bbʉh quí ojqui. Jí̱ mí tzö di hña̱nihui. \p \v 25 Bbʉ mí zʉ madé ʉr xu̱y, már mahtihui ca Ocja̱ car Pablo co car Silas, már xödihui tsjödi, cja̱ cʉ pé dda preso már ødejʉ. \v 26 Nubbʉ́, bi hna hñodi hnar hña̱mijöy, sta mí ndo jua̱n quí cimiento car födi. Cja̱ diguebbʉ ya, xní hna xojtsjɛ göhtjo cʉ goxtji, cja̱ xní jiø göhtjo cʉ cadena. \v 27 Cja̱ bi hna zö car guardia. Bi cca̱hti, ya xi már xojti cʉ goxtji jar födi. Xní ccohtzi hnar ndo cjuaytsjɛ, mí ne di mpöhtitsjɛ, ngá ma̱, ya göhtjo xquí bøn cʉ preso, xquí ddagui. \v 28 Nu car Pablo bi mahti nzajqui, bi hñi̱mbi: \p ―Jin gui má gui mpöhtitsjɛ. Dí göhtjoje drá bbʉjtije hua.― Bi xifi ncjapʉ. \p \v 29 Nubbʉ́, car hñøjø ca mí föh car födi bi dyöh hnar tzibi, bi ñʉti pʉ mbo, mí ndo ntzu̱ sta mí jua̱. Bi nda̱ndiña̱jmu̱ pʉ jáy hua car Pablo co car Silas. \v 30 Ma ya, bi gʉjquihui pʉ tji cja̱ bi dyönihui: \p ―Nuquɛhui, tada, ¿ter bɛh ca̱ gu pɛj ya bbʉ, pa da perdonagui ca Ocja̱ cʉ rá nttzo cʉ xtú øte?― Bi ma̱ ncjapʉ car guardia. \p \v 31 Cja̱ gueguehui bi hñi̱mbihui: \p ―Gui hñe̱me̱ car Tzi Jmu̱ Jesucristo, nuquɛ, cja̱ co göhtjo cʉ i bbʉh pir ngu̱, cja̱ xta ttahquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue.― \p \v 32 Nubbʉ́, bi xijmi car palabra digue cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, bi xih car guardia cja̱ co göhtjo quí familia. \v 33 Cja̱ mismo car hora‑cá̱, car guardia bi zix car Pablo co ni car Silas, bi ma bú xʉjquibi quí xʉtjahui, pʉ jabʉ xquí bbɛhtibihui. Diguebbʉ ya, bi xixtje guegue cja̱ co göhtjo quí familia. \v 34 Ma ya, car guardia pé bi zix car Pablo co car Silas pʉ jár ngu̱, cja̱ bú wi̱nihui. Cja̱ bi mpö guegue, göhtjo co quí familia, porque ya xi mí e̱me̱jʉ ca Ocja̱. Diguebbʉ ya, pé bi ma bú tzoh car Pablo co ni car Silas pʉ jar födi. \p \v 35 Bbʉ mí jiax ya, cʉ nzöya bi gu̱pjʉ cʉ nzʉttabi, bi xijmʉ: \p ―Xojquijʉ ya cʉ hñøjø‑cʉ́ pa da ma.― \p \v 36 Cja̱ car hñøjø ca mí föh car födi bi xih car Pablo ca xquí ma̱n cʉ nzöya, bi hñi̱mbi: \p ―Xpá mɛjni ʉr jña̱ cʉ nzöya, øde, nuya da tsjoquihui ya, pa gui pøxihui, gui mɛhui rá zö.― \p \v 37 Nu car Pablo bi da̱di, bi hñi̱na̱: \p ―Ji̱na̱‑cá̱, como xí jiʉbiguibbe delante cʉ cja̱hni, siendo dí ciudadano romanobbe, cja̱ jí̱ bbe mí hñöni tema asunto dár e̱bbe. Xí ngojquitjobbe jar födi. Cja̱ nuya, i ne da fonguibbe gá ntta̱guitjo. Nesta du e̱tsjɛ da xoguibbe.― Bi da̱di ncjapʉ car Pablo. \p \v 38 Diguebbʉ ya cʉ nzʉttabi bi ma gá ngoji, bú xih cʉ nzöya ca xcuí ma̱n car Pablo. Cja̱ cʉ nzöya bi zu̱jʉ bbʉ mí dyødejʉ mí ciudadano romano car Pablo co car Silas. \v 39 Nubbʉ́, bú e̱h cʉ nzöya, bbʉ, bi johtijʉ car Pablo, bi gʉjquijʉ, yojmi car Silas, cja̱ bi dyödijʉ di bønihui tzʉ jar jñi̱ni‑cá̱. \v 40 Nu car Pablo co car Silas, bbʉ mí bøxihui jar fö̱di, bi mɛhui gá ñʉtihui jár ngu̱ car bbɛjña̱ ca mí tsjifi ʉr Lidia. Bi cca̱htihui cʉ pé dda cjua̱da̱ cja̱ bi jñu̱htibihui quí mʉyjʉ. Cja̱ diguebbʉ ya, bi bønihui jar jñi̱ni Filipos. \s1 El alboroto en Tesalónica \c 17 \p \v 1 Nubbʉ́, car Pablo co car Silas bi tjojmi pʉ jar jñi̱ni Anfípolis co ni pʉ Apolonia, gá nzøtihui pʉ jar jñi̱ni Tesalónica. Nu pʉ Tesalónica mí bbʉh hnar templo pʉ jabʉ mí jmu̱ntzi cʉ judio. \v 2 Como ngu̱ nguá dyøti car Pablo, bbʉ mí zøh car pa gá nttzöya, guegue bi ñʉti car templo, cja̱ bi u̱jti cár palabra ca Ocja̱ cʉ cja̱hni már bbʉh pʉ. Car Pablo co car Silas bú dehui pʉ Tesalónica ngu̱ quince día, cja̱ bbʉ pé mí zøh car pa gá nttzöya, pé bi u̱jti cʉ cja̱hni pʉ jar templo. Bi dyøte ncja̱pʉ jñu̱ vez. \v 3 Car Pablo mí nøn cʉ dda parte digue car Escritura, cja̱ mí xih cʉ cja̱hni, i ma̱m pʉ já Escritura, bbʉ di hñe̱h car cja̱hni ca di hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di möx cʉ israelita, guegue di du̱ cja̱ pé di jña̱ ʉ́r jña̱. Mí xijmʉ ncjahua: \p ―Car Jesús ca dí xihquijʉ, gue car Cristo ca xí hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa da möxquigöjʉ, yí cja̱hniguijʉ.― Ncjapʉ nguá ma̱n car Pablo. \p \v 4 Cja̱ cʉ dda judio bi hñe̱me̱jʉ nʉr palabra‑nʉ́, cja̱ bi guatijʉ car Pablo co car Silas. Guejtjo hne̱je̱ bi hñe̱me̱ rá ngu̱ cʉ gentile cʉ mí tzu̱jʉ ca Ocja̱, cja̱ co rá tzi ngu̱ quí bbɛjña̱ cʉ hñøjø cʉ mí pɛhtzi quí cargojʉ cja̱ mí tti̱htzibi. \v 5 Diguebbʉ ya, cʉ judio cʉ jí̱ mí e̱me̱jʉ bi ʉjʉ car Pablo co car Silas, bi dyøhtibijʉ tu̱jni. Bi ma bú jonijʉ cʉ dda hñøjø már nttzo quí mfe̱ni cja̱ mí da̱jnijʉ. Göhtjo jabʉ mí bböjtijʉ. Cʉ cja̱hni‑cʉ́ bi mföxjʉ, bi jmu̱ntzijʉ pé dda cja̱hni rá ngu̱, xcuí hna hñe̱jtijʉ rá ngu̱ parte car jñi̱ni. Bi dyɛtijʉ‑cʉ́ pa di dyøhtibi tu̱jni car Pablo co car Silas. Bi möjmʉ pʉ́r ngu̱ car Jasón, pʉ jabʉ xquí guati car Pablo co car Silas, már jonijʉ cʉ yojo‑cʉ́, mí ne di gʉjquijʉ pʉ tji cja̱ di döjʉ pʉ jáy dyɛ cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi. \v 6 Pe como jin gá ndötijʉ pʉ car Pablo co car Silas, bú ɛjʉ car Jasón co cʉ pé dda cjua̱da̱ cʉ ya xi mí e̱me̱ car evangelio. Bú ttɛ cʉ hermano‑cʉ́ pʉ jabʉ már bbʉh cʉ autoridad cʉ mí mandado jar jñi̱ni‑cá̱. Cja̱ cʉ judio cʉ xcuí dyɛ cʉ hermano bi quejabijʉ. Bi majmʉ nzajqui, mí i̱na̱jʉ: \p ―Ya xí nzøcua jam jñi̱ni̱jʉ cʉ dda hñøjø, i dyojʉ göhtjo nʉr mundo, i jötijʉ yʉ cja̱hni pa da dɛnijʉ cʉ dda costumbre cʉ jin gui tzö. Cja̱ nuya, ya xpá hñe̱jmʉ hua pa pé da dyøjtiguijʉ estorbo hua hne̱je̱. \v 7 Cja̱ nʉr Jasón, xí cuajti cʉ cja̱hni‑cʉ́. Göhtjo cʉ to i tɛn car religión ca ba ja̱ guegue‑cʉ, i contrabi cam emperadorjʉ, gue car César. Como nucʉ́, i ma̱jmʉ, pé i bbʉh hnar rey rí ntzöhui da tti̱htzibi, gue car hñøjø ca i tsjifi ʉr Jesús.― Bi ma̱ ncjapʉ cʉ judio. \p \v 8 Bbʉ mí dyøde ncjapʉ cʉ cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi, bi ndo ntzøtijʉ cja̱ co guejti cʉ jefe cʉ mí mandado pʉ jar jñi̱ni‑cá̱. Göhtjo bi u̱nijʉ ʉr cuɛ. \v 9 Nubbʉ́, bi ncobrabi hnar multa car Jasón co ni cʉ pé dda hermano, cja̱ diguebbʉ ya, bi tjɛguijʉ bi má. \s1 Pablo y Silas en Berea \p \v 10 Ma ya, exque gue car nxu̱y‑cá̱, cʉ cjua̱da̱ bi gu̱h car Pablo co car Silas, gá mɛhui Berea. Nu pʉ Berea, car Pablo co car Silas pé bi ñʉtihui jár templo cʉ judio, bi u̱jtihui cʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱ digue car Jesucristo. \v 11 Nu cʉ mi̱ngu̱ pʉ Berea, más már ngu̱ cʉ jogui cja̱hni ni digue cʉ már bbʉh pʉ Tesalónica. Már ngu̱ cʉ mi̱ngu̱ pʉ Berea bi dyøjmʉ car palabra mí ma̱n car Pablo, cja̱ bi tzøjmʉ. Göhtjo ʉr pa mí jmu̱ntzijʉ cja̱ mí cca̱htijʉ cʉ Escritura pa di ba̱dijʉ, ¿cja mí cierto ca mí ma̱jmi car Pablo co car Silas, huá ji̱na̱? \v 12 Bi ncjapʉ gá hñe̱me̱jʉ cja̱hni rá ngu̱ digue cʉ mí cuati jár templo cʉ judio, co guejti cʉ cja̱hni cʉ jí̱ mí judio. Bi hñe̱me̱ rá tzi ngu̱ cʉ bbɛjña̱ cʉ mí jmeya cja̱ mí tti̱htzibi, cja̱ co hñøjø rá ngu̱ hne̱je̱. \v 13 Nu cʉ judio pʉ Tesalónica bi dyødejʉ te xquí ncja pʉ Berea. Bi dyødejʉ, car Pablo már predica car palabra digue car Jesucristo, cja̱ már ngu̱ cʉ cja̱hni már e̱me̱jʉ. Nubbʉ́, pé bi möjmʉ pʉ Berea hne̱je̱ quí contra car Pablo, bi ma bú jötijʉ cʉ cja̱hni pʉ, pa gá dyøhtibijʉ tu̱jni car Pablo. \v 14 Diguebbʉ ya, cʉ cjua̱da̱ pʉ Berea bi gu̱pjʉ car Pablo, cja̱ nucá̱ bi bøni gá ma jár nttza̱ni car mar, cja̱ bi dexi hnar barco pʉ. Nu car Silas co ni car Timoteo bi gojti pʉ Berea. \v 15 Cʉ cjua̱da̱ cʉ xquí mɛhui car Pablo bi dexijʉ car barco hne̱je̱, gá nzøtijʉ pʉ Atenas, bi ma bú tzoguijʉ pʉ. Diguebbʉ ya, guegue‑cʉ́ bi ma gá ngojmʉ pʉ Berea. Nu car Pablo bi mɛmpi ʉr jña̱ car Silas co ni car Timoteo, bi dyöjpi di hñe̱jmi tzʉ nttzɛdi pʉ jabʉ már bbʉ guegue, pʉ Atenas. \s1 Pablo en Atenas \p \v 16 Bi døhmi car Pablo tengu̱ mpa pʉ jar jñi̱ni Atenas. Menta már tøhmi di hñe̱h cʉ yojo, mí dyo jar jñi̱ni, mí cca̱hti ter bɛh ca̱ mí bbʉh pʉ. Cja̱ bi ndo ungui ʉr du̱mʉy por rá ngue cʉ ídolo már ngu̱ mí i̱htzibijʉ cʉ mi̱ngu̱ pʉ. \v 17 Guejtjo mí pa pʉ jár templo cʉ judio, mí nzoh quí mi̱nga̱‑judiojʉ cʉ mbá e̱jmʉ jar templo, cja̱ co cʉ gentile cʉ mí tzu̱jʉ ca Ocja̱ hne̱je̱. Guejtjo mí pa jar töy göhtjo ʉr pá, mí dyo pʉ, mí nzoh cʉ to má ntjɛhui pʉ, mí xijmʉ cár palabra ca Ocja̱. \v 18 Bbʉ má dyo pʉ jar töy, car Pablo bi ntjɛhui cʉ dda maestro xquí nxödi rá ngu̱. Segue mí mbe̱nijʉ cja̱ mí ña̱jʉ, ter bɛh ca̱ da tte̱me̱ cja̱ da tjoni. Ca hnar grupo cʉ maestro‑cʉ́, mí tsjifi epicúreos, cja̱ ca pé hnar grupo mí tsjifi estóicos. Guegue‑cʉ́ mí ña̱hui car Pablo, pe jí̱ mí e̱me̱jʉ ca mí ma̱n‑cá̱. Cʉ ddáa mí ma̱: \p ―¿Te i ne da xijquijʉ nʉr hñøjø‑nʉ́? I ndo ña̱tsjɛ.― \p Cja̱ mí bbʉh cʉ pé ddáa cʉ bi ma̱jmʉ: \p ―Ngu̱ i nzojcöjʉ digue cʉ dda cjá̱a̱ cʉ jim be dí meyajʉ.― \p Mí ma̱jmʉ ncjapʉ, porque mí ma̱n car Pablo ja mí ncja car Jesucristo. Guejtjo mí xijmʉ, ba e̱h car pa bbʉ xta jña̱ ʉ́r jña̱ cʉ ánima. \v 19 Diguebbʉ ya bi ttzix car Pablo gá ma hnar lugar mí tsjifi car Areópago. Pʉ jar lugar‑cá̱ mí jmu̱ntzi cʉ cja̱hni bbʉ mí ne di jojqui tema asunto. Cja̱ nupʉ bi ttön car Pablo, bi ma̱n cʉ dda cja̱hni, i̱na̱: \p ―Gui xijquije tzʉ ja i ncja nʉr ddadyo razón nʉ guá ja̱guɛ. \v 20 Göhtjo ʉr vida, jin dí ødeje hnar palabra ca di jñɛjmi nʉ guí ma̱, cja̱ dí ne gu pa̱dije göhtjo ja i ncja.― \p \v 21 Bi hñöni ncjapʉ cʉ mi̱ngu̱ Atenas, como mí ndo gustabijʉ di dyøde göhtjo tema ddadyo mfe̱ni cja̱ di ña̱jʉ ¿ja mí ncja cʉ mfe̱ni‑cʉ́? Guejti cʉ mi̱ngu̱ hnahño lugar cʉ ya xquí dé pʉ Atenas, ya xquí nxödi di dyøtijʉ ncjapʉ hne̱je̱. \p \v 22 Bbʉ ya xquí zøti car Pablo pʉ jar Areópago, bi hmöh pʉ madé, bi nzoh cʉ cja̱hni, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛjʉ, tada, guí mi̱ngu̱jʉ Atenas, dí pa̱di, guí ndo e̱me̱jʉ rá ngu̱ cʉ cjá̱a̱, cja̱ guí i̱htzibijʉ‑cʉ́. \v 23 Porque ya xtú tzi hñogö hua jer jñi̱nijʉ, cja̱ ya xtú cca̱hti quir ni̱cja̱jʉ. Bbʉ ndár cca̱hti‑cʉ́, dú cca̱hti ca hnar altar, i cuati hnar letrero, i ma̱ ncjahua: \q1 NA̱R ALTAR-NÁ̱, XÍ TTØHTIBI CA HNAR CJÁ̱A̱ JIN DÍ MEYAJɄ \m Nugö, dí xihquijʉ, car cjá̱a̱ guí i̱htzibijʉ ncjapʉ, pe jin guí pa̱dijʉ tocá̱, guehcá̱ dí xihquijʉ ya‑cá̱. \p \v 24 Guegue‑cá̱ bi dyøti nʉr mundo cja̱ co göhtjo yʉ i bbʉy. Bí mandado pʉ jar ji̱tzi, guejtjo i mandado hua jar jöy. Nucá̱, jin gui nesta hnar ngu̱ pʉ jabʉ da hmʉjtjo, ncja yʉ ni̱cja̱ i øti yʉ cja̱hni. \v 25 Nugöjʉ, dí cja̱hnitjojʉ, cja̱ guegue Ocja̱. Bbʉ jin te gu unijʉ, jin tema falta da cjajpi guegue. Al contrario, guegue Ocja̱ i ddajqui nʉm nzajquijʉ, nugöjʉ cja̱ co göhtjo yʉ i bbʉy. Guejtjo i ddajquijʉ ʉr tsjɛjqui dár cjoxi ʉm jña̱jʉ, cja̱ göhtjo ca dí pɛhtzijʉ, xí ddajquijʉ guegue hne̱je̱. \p \v 26 Guegue bi dyøti hnatjo ʉr cja̱hni cja̱ bi cjajpi bi nxa̱nti. Göhtjo yʉ nación i bbʉjcua jar mundo guá hñe̱h car cja̱hni‑cá̱, eso, hnaadi cam cjigöjʉ, dí göhtjojʉ. Guejtjo xí ma̱n ca Ocja̱ tema parte nʉr mundo da hmʉy göhtjo yʉ nación. Xí ma̱ ncjahmʉ da ni̱gui‑yʉ hua jar mundo cja̱ co tengu̱ cjeya da dura cada hnáa. \v 27 Guejtjo xí uni mfe̱ni yʉ cja̱hni, pa da jionijʉ guegue, xa̱jma̱ja̱ da jogui da dötijʉ. Nuyʉ́, jin gui pa̱di ja i ncja ca Ocja̱, masque jin gui bbʉy yapʉ‑cá̱. \v 28 Guegue Ocja̱ i ddajquijʉ ʉr tsjɛjqui pa dár hmʉpjʉ, guejtjo pa dár pɛjmʉ cja̱ pa dár mbe̱nijʉ ter bɛh ca̱ dár øtijʉ. Cierto nʉr palabra nʉ xí ma̱n cʉ dda quir maestrojʉ, xí jñu̱x pʉ jáy librojʉ, i̱na̱jʉ: “Nugöjʉ, í ba̱jtziguijʉ ca Ocja̱.” \v 29 Como rí hñe̱h ca Ocja̱ cam nzajquijʉ, cja̱ í ba̱jtziguijʉ‑cá̱, eso, jin gu mbe̱nijʉ, má̱s di jñɛjmi guegue tema cjá̱a̱ xtrú dyøti nʉr cja̱hni, sea xtrú dyøte gá oro o gá plata o gá me̱do. Como xí mbe̱ntsjɛ yʉ cja̱hni ja ncja da ni̱gui yʉ ídolo cja̱ i ncjapʉ ga dyøtijʉ. \v 30 Cʉ cjeya xí tjogui, car Tzi Ta ji̱tzi mí cca̱hti yʉ cja̱hni, mír hñi̱htzibijʉ hnahño cjá̱a̱, cja̱ mír dyøtijʉ ca rá nttzo. Nu guegue jí̱ bbe mí ʉhtibijʉ ʉr huɛnda, como jí̱ bbe mí pa̱j yʉ cja̱hni ja i ncja ca Ocja̱. Pe nuya, ya xqui nzoj yʉ cja̱hni car Tzi Ta ji̱tzi, göhtjo yʉ i bbʉ jar mundo. I xijmʉ, nuya, da jiɛjmʉ ya ca rá nttzo cja̱ da jionijʉ guegue. \v 31 I xihquijʉ ca Ocja̱, ya xpa e̱h car pa bbʉ xta ni̱gui ca hnar hñøjø ca da cja ʉr nzöya. Car Tzi Ta ji̱tzi xí hñi̱x‑ca̱ pa da dyøhtibi jujticia yʉ cja̱hni, göhtjo yʉ i bbʉjcua jar jöy. Cja̱ pa gui pa̱dijʉ, cierto pé du e̱h car Jesucristo pa da cja ʉr nzöya, guegue‑cá̱ pé bi jña̱ ʉ́r jña̱ bbʉ ya xquí du̱, como cár Tzi Ta ji̱tzi bi xotzi.― Bi ma̱ ncjapʉ car Pablo. \p \v 32 Cʉ cja̱hni cʉ már ødejʉ, bi dyøde rá zö hasta bbʉ mí ma̱n car Pablo, ya xí jña̱ ʉ́r jña̱ hnar cja̱hni ca xí ndu̱, cja̱ nubbʉ́, bi ccahtzijʉ, bbʉ. Cʉ ddáa, bi dendijʉ, nu cʉ pé ddáa ya, bi xijmʉ: \p ―Ya co guehcá̱. Pé hnar pá, pé xtí xijquije nʉr palabra nʉ xcú ma̱n ya.― \p \v 33 Car Pablo ya, exque bi jui̱gui cja̱ bi bøm pʉ. \p \v 34 Pe nde̱jma̱ mí bbʉ tengu̱di cʉ cja̱hni cʉ bi hñe̱me̱ cja̱ bi guatijʉ car Pablo. Bi hñe̱me̱ ca hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Dionisio. Guegue‑cá̱ múr nzöya pʉ jar lugar ca mí tsjifi car Areópago. Guejtjo bi hñe̱me̱ ca hnar bbɛjña̱ ca mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Damaris. Cja̱ pé mí bbʉ tengu̱ pé ddáa cʉ bi hñe̱me̱jʉ hne̱je̱. \s1 Pablo en Corinto \c 18 \p \v 1 Bbʉ ya xquí ncja cʉ cosa‑cʉ́, bi bøn car Pablo pʉ Atenas, bi ma gá ma jar jñi̱ni Corinto. \v 2 Bi ntjɛhui pʉ hnar hñøjø, múr judio, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Aquila. Múr mi̱ngu̱ pʉ jar estado Ponto, pʉ jar jöy Asia. Mí yojmi cár bbɛjña̱, cja̱ nucá̱ mí ju̱ cár tjuju̱ múr Priscila. Gueguehui cja xquí zøtihui pʉ Corinto, xcuí hñe̱jmi pʉ jar jöy Italia, como car emperador Claudio xquí mandado di bøm pʉ Roma göhtjo cʉ judio. Car Pablo ya bi ntjɛhui‑cʉ́, cja̱ bi ma pʉ́r ngu̱ gueguehui. \v 3 Cja̱ car Aquila co cár bbɛjña̱ bi za̱mihui car Pablo pa di hmʉjti pʉ, como mí hnadi cár bbɛfijʉ. Bi gojti pʉ, cja̱ mí mfö́xijʉ, mí pɛh cár bbɛfijʉ. Mí wɛtijʉ xifani pa mí øtijʉ carpa. \v 4 Nu car Pablo, guejtjo mí nzoh cʉ cja̱hni pʉ jár templo cʉ judio, göhtjo cʉ pa gá nttzöya. Mí xih cʉ judio co cʉ griego, car Tzi Ta ji̱tzi xcuí mɛjni car Jesús pa da gʉhtzibi ca rá nttzo ca i tu̱ yʉ cja̱hni. Nu cʉ cja̱hni cʉ mí ødejʉ, cʉ ddáa mí tja̱jtijʉ car Pablo, cʉ ddáa mí ntøxtihui‑cá̱. \p \v 5 Diguebbʉ ya, bi zøti pʉ Corinto car Silas co car Timoteo, xcuí hñe̱jmi jar estado Macedonia. Cja̱ bbʉ mí zøtihui‑cʉ́, bi mʉh car Pablo bi dedica gá u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. Mí xih cʉ judio, guegue car Jesús mí gue car Cristo xquí ddøhmi, cja̱ xcuí mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi. \v 6 Nu cʉ judio cʉ jí̱ mí ne di hñe̱me̱, mí ma̱jmʉ, jí̱ mí cierto‑cá̱. Mí ntøxtihui car Pablo cja̱ mí tzandijʉ car Jesucristo. Nubbʉ́, car Pablo bi xijmʉ, i̱na̱: \p ―Nuquɛjʉ, bbʉ gui bbɛdijʉ, ir nttzojquitsjɛjʉ, jin te ʉm nttzojquigö. Desde rá pa ya, gue cʉ cja̱hni jin gui judio gu nzojcö.― \p Cja̱ bbʉ mí ma̱ ncjapʉ car Pablo, bi jua̱qui quí da̱jtu̱ pa di ba̱h cʉ judio, ya jim pé di nzojmʉ. \p \v 7 Nubbʉ́, bi wem pʉ jár templo cʉ judio, ya jin gá ma pʉ pa di u̱jti cʉ cja̱hni. Desde guebbʉ, bi jmu̱ntzi cʉ cja̱hni pʉ jár ngu̱ hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Justo, cja̱ car Pablo bi u̱jti cʉ cja̱hni pʉ. Car Justo mí i̱htzibi ca Ocja̱, cja̱ cár ngu̱ mí nzøtitjohui cár templo cʉ judio. \v 8 Nu ca hnar hñøjø ca mí tsjifi ʉr Crispo guejtjo bi hñe̱me̱ car Jesucristo. Guegue mí mandado pʉ jár templo cʉ judio, cja̱ bi hñe̱me̱ car evangelio, göhtjo co quí familia. \p Cja̱ már ngu̱ cʉ pé dda mi̱ngu̱ Corinto bi dyødejʉ car palabra digue car Jesucristo, bi hñemejʉ cja̱ bi xixtjejʉ. \v 9 Diguebbʉ ya, ca hnar xu̱y, car Tzi Ta Jesús bi nzoh car Pablo bbʉ már wi̱, bi xifi: \p ―Dyo guí tzu̱. Gui segue gui nzoh cʉ cja̱hni, cja̱ jin gui jiɛh‑ca̱. \v 10 Porque nugö, dí yojmi. Xtá nu̱qui pa jin to te da cjahqui. Gui segue gui ma̱n cam palabra, porque i ndo bbʉ cja̱hni hua jar jñini cʉ da hñemegui.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús. \v 11 Eso, bi dedi pʉ Corinto car Pablo. Bi hmʉjti pʉ hna cjeya madé. Segue mí u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. \p \v 12 Pe bbʉ mí ñʉti gá gobernador car Galión cja̱ bi mʉdi bi mandado pʉ jar estado Acaya, tzʉdi, pʉ jabʉ már bbʉh car Pablo, nubbʉ́, cʉ judio bi mpɛjnijʉ, bi ma bú tzʉdijʉ car Pablo. Bi zixjʉ jar juzgado, bbʉ́, cja̱ bú döjtijʉ jár dyɛ car gobernador. \v 13 Bi jiøxijʉ car Pablo, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―Nʉr hñøjø‑nʉ, i xij yʉ cja̱hni ya jin da dyøjtijʉ cam leyje, dí judioje, como guegue i xijmʉ hnahño ʉr manera ja drí hñi̱htzibijʉ ca Ocja̱.― \p \v 14 Diguebbʉ ya, car Pablo ya xi mí ne di da̱di, nu car Galión nim pa gá ungui lugar di ña̱. Guegue‑ca̱ bi huɛnti cʉ judio, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquɛjʉ, guí judiojʉ, ¿dyoca̱ guá tzijʉ hua nʉr hñøjø‑nʉ́? ¿Dyoca̱ xcú jiøxijʉ ca rá nttzo? Bbʉ cierto xtrú dyøte tema cosa drá nttzo, o bbʉ xtrú contrabi cár ley nʉr gobierno, gua ɛmbigö cár castigo, ncja ngu̱ gri dyöjquijʉ. \v 15 Pe nuquɛjʉ, ngu̱ grí hñe̱jtijʉ hua gui xijquigöjʉ tema palabra digue quer religiónjʉ o cár tju̱ju̱ tema cja̱hni ca guí tɛnijʉ, o tema razón digue quer leyjʉ. Nugö jin dúr nzöya pa guehcʉ́. Eso, gui nu̱tsjɛjʉ ja gui cjajpijʉ car asunto guá ja̱jʉ.― Ncjapʉ gá nda̱h car gobernador. \p \v 16 Cja̱ bbʉ ya xquí ma̱ ncjapʉ, bi fongui cʉ judio jar juzgado. \v 17 Már bbʉh pʉ hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Sóstenes. Nuca̱ mí mandado pʉ jár templo cʉ judio. Guegue‑cá̱ már yojmi cʉ judio cʉ már quejabijʉ car Pablo. Diguebbʉ ya, cʉ griego cʉ xquí jmu̱ntzi pʉ, bi pɛntijʉ car Sóstenes cja̱ bi jiʉtijʉ mero pʉ jar juzgado. Nu car Galión ya, jin gá cjadi mʉy digue ca bi dyøti cʉ cja̱hni‑cʉ́. \s1 Pablo vuelve a Antioquía y comienza su tercer viaje misionero \p \v 18 Nu car Pablo pé bi dedi pʉ Corinto pé dda mpa rá ngu̱, bi segue bi u̱jti cʉ cja̱hni cár hñu̱ car Jesucristo. Diguebbʉ ya, bi hñi̱h cʉ cjua̱da̱, cja̱ bi tøh hnar barco mír ma jar jöy Siria. Guejtjo bi zix car Aquila co ni cár bbɛjña̱, múr Priscila, göhtjo bi möjmʉ. Bbʉ már bbʉh pʉ jar jñi̱ni Cencrea, ante que di tøjmʉ car barco, bi tjɛjquibi quí xta̱ car Pablo, como xquí jiɛgui xquí majqui, ncja ngu̱ nguá dyøti cʉ judio bbʉ mí dyøhtibijʉ hnar promesa ca Ocja̱. \v 19 Bbʉ mí zøtijʉ pʉ jar jñi̱ni Efeso, pʉ jar jöy Asia, car Pablo bi zoh pʉ car Aquila co cár bbɛjña̱, cja̱ guegue bi ma pʉ jár templo cʉ judio. Bi ña̱hui cʉ judio már bbʉh pʉ, bi xijmʉ digue car Jesucristo. \v 20 Nu ya‑cʉ́, mí ne di za̱mijʉ car Pablo pa pé di tzi hmʉjti pʉ tengu̱ mpá, pe guegue ya, mí xøni di ma drí ma pʉ Jerusalén. \v 21 Nubbʉ́, bi hñi̱h cʉ hermano, bi xijmʉ: \p ―Nde̱jma̱ i nesta gu ma pʉ Jerusalén, grí tzögö pʉ car mbaxcjua ya xta ncja. Ncjahmʉ pé xcuá coji, pé xtá cca̱jtiquijʉ bbʉ da ne ca Ocja̱.― \p Diguebbʉ ya bi bøm pʉ Efeso, bi tøh car barco, bi ddax car mar. \v 22 Cja̱ bbʉ ya xquí zøti pʉ jar jñi̱ni Cesarea, bi ga̱h pʉ jar barco, bi tjojti pʉ, cja̱ bi ma gá mbøx pʉ Jerusalén. Bi zɛngua cʉ hermano cʉ mí jmu̱ntzi pʉ jabʉ mí cja tsjödi. Diguebbʉ ya, pé bi ma gá nga̱h pʉ Antioquía. \v 23 Bi døhmi tengu̱ mpa pʉ Antioquía. Diguebbʉ ya, car Pablo pé bi bøni, bi ma gá tjoh pʉ jar jöy Galacia. Ma ya, bi tjoh pʉ jar jöy Frigia hne̱je̱. Göhtjo pʉ jabʉ mí tjoh car Pablo, mí ju̱htibi í mʉy cʉ to mír dɛn car evangelio, mí nzojmʉ pa di zɛdijʉ. \s1 Apolos predica en Efeso \p \v 24 Cʉ pa‑cʉ́, bi zøti pʉ Efeso ca hnar judio, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Apolos. Guegue múr mi̱ngu̱ pʉ jar jñi̱ni Alejandria, pʉ jar jöy Egipto. Mí pa̱di rá zö ja drí nzoh cʉ cja̱hni. Guejtjo mí pa̱di rá zö te i ma̱n cʉ Escritura (tzʉdi, cʉ Escritura cʉ mí nxöh cʉ israelita bbʉ jí̱ bbe mbá e̱h car Jesucristo). \v 25 Car Apolos ya xi mí tzi pa̱h car ddadyo jña̱ digue car Jesucristo, hne̱je̱. Mí ndo gustabi. Mí ɛmbi ʉ́r mʉy, segue mí nzoh cʉ cja̱hni. Guejtjo, ya xquí xixtje ncja ngu̱ nguá tsjix cʉ cja̱hni xquí dɛn car Juan. Pe jí̱ bbe mí pa̱h car Apolos ja ncja car tsjixtje ca rí tsjix cʉ cja̱hni cʉ xí nguati jár dyɛ car Jesucristo. \v 26 Guegue car Apolos bi mʉdi bi nzoh cʉ cja̱hni mbá cuatijʉ jár templo cʉ judio pʉ Efeso. Már zö nguá nzojmʉ, mí xijmʉ, guegue car Jesús mí gue cár jmandadero ca Ocja̱ ca mí ddøhmi, mí gue Cristo ca xquí hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi. Nu car Priscila co ni car Aquila, bbʉ mí dyødehui te mí ma̱n car Apolos, bi zixihui hnanguadi cja̱ bi u̱jtihui rá zö. Bi xijmi göhtjo ja i ncja cár hñu̱ car Jesucristo. \v 27 Diguebbʉ ya, car Apolos bi mbe̱ni di ma drí ma pʉ jar estado Acaya, pʉ jar jöy Grecia. Cja̱ cʉ cjua̱da̱ cʉ már bbʉh pʉ Efeso bi mötzi, bi dyøhtibijʉ hnar carta pa di dɛtzi, drí un cʉ hermano pʉ Acaya. Bi xijmʉ‑cʉ́ di cuajtijʉ tzʉ car Apolos bbʉ xti zøti pʉ, cja̱ di nú̱jʉ. Cja̱ car Apolos bi dɛx car jɛhmi, bi ma gá ddax pʉ Acaya. Bi ddax car mar gá nzøti pʉ. Cja̱ bbʉ ya xquí zøti pʉ, bú dé pʉ. Bi u̱jti cʉ hermano, bi xijmʉ rá zö te i ma̱n cʉ Escritura. Cja̱ guegue‑cʉ́ bi ndo ngu̱jqui ca mír ba̱dijʉ digue cár palabra ca Ocja̱. Ca Ocja̱ co cár tzi ntti̱jqui ya xquí nzojtibi quí mʉy cʉ hermano‑cʉ́, cja̱ por rá nguehcá̱, xquí hñe̱me̱jʉ nʉr evangelio. \v 28 Car Apolos guejtjo mí nzoh cʉ judio cʉ jí̱ bbe mí e̱me̱jʉ, mí ña̱hui‑cʉ́ pʉ jabʉ már ø cja̱hni rá ngu̱. Bi nømbi cʉ dda parte cʉ Escritura pʉ jabʉ i ma̱, ja di ncja ca hnáa ca di hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa da gʉhtzibi quí cja̱hni ca rá nttzo i øtijʉ. Cja̱ guegue pé bi xih cʉ judio, cierto mí gue car Jesús xquí ddøhmi desde ya má yabbʉ. Cʉ judio bi ntøxtihui car Apolos, pe nde̱jma̱ guegue‑cá̱ bi da̱ja̱. \s1 Pablo en Efeso \c 19 \p \v 1 Bbʉ már bbʉjti pʉ Corinto car Apolos, car Pablo má tjoh pʉ jar jöy Frigia, má visita cʉ hermano. Ma ya, bi tjoh pʉ jabʉ mí cja ttøø, pé gá nzøti pʉ jar jñi̱ni Efeso. Nupʉ, pé bú ntjɛhui cʉ dda hermano már bbʉh pʉ. \v 2 Car Pablo ya, bi dyön‑cʉ́: \p ―¿Cja bi guahquijʉ car Espíritu Santo bbʉ ngú hñe̱me̱jʉ car Jesucristo?― \p Gueguejʉ bi da̱dijʉ: \p ―Ji̱na̱. Nim pa xtá ødeje, ¿cja i bbʉh car Espíritu Santo?― \p \v 3 Diguebbʉ ya, car Pablo pé bi dyönijʉ: \p ―¿To ʉ́r hñu̱ nguí tɛnijʉ bbʉ ngú xixtjejʉ ya, bbʉ?― \p Cja̱ pé bi da̱di gueguejʉ: \p ―Ndí tɛnije cár hñu̱ car Juan ca mí xix yʉ cja̱hni.― \p \v 4 Bi ma̱n car Pablo, bbʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Car Juan mí xix yʉ cja̱hni pa di jiɛjmʉ ca rá nttzo mí øtijʉ. Pe guejtjo mí xih cʉ cja̱hni di hñe̱me̱jʉ ca hnáa ca mbá bbɛfa, cja̱ di dɛnijʉ‑cá̱, i tzʉdi, di hñe̱me̱jʉ car Jesucristo.― Ncjapʉ gá ma̱n car Pablo. \p \v 5 Cja̱ cʉ hermano‑cʉ́, bbʉ mí dyødejʉ ncjapʉ, bi xixtjejʉ pa bi dɛnijʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. \v 6 Diguebbʉ ya, bi dyʉx quí dyɛ car Pablo, cja̱ car Espíritu Santo bi guati cʉ hermano‑cʉ, bi cjajpijʉ bi ña̱jʉ gá hnahño jña̱ cja̱ bi ma̱jmʉ mensaje xquí hñe̱h ca Ocja̱. \v 7 Cʉ cja̱hni cʉ bi guati car Espíritu Santo, pe jabʉ mí doce hñøjø. \p \v 8 Nu car Pablo, cʉ primero cʉ jñu̱zna̱ bbʉ már bbʉh pʉ Efeso, mí pa jár templo cʉ judio. Segue mí nzoh cʉ cja̱hni cʉ mí jmu̱ntzi pʉ, mí xijmʉ, bbʉ mí du̱ cja̱ pé mí jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesucristo, nubbʉ́ bi ni̱gui car pá ca mí tøhmi cʉ judio, cja̱ bi mʉdi bi mandado ca Ocja̱ hua jar jöy, como guegue car Jesús xcuí bbɛjni pa di mandado. Nu cʉ cjahni cʉ jí̱ mí ne di hñe̱me̱, mí ntøxtihui car Pablo. Nucá̱, bi ungui ʉ́r mʉy bi nzojmʉ pa drí hñe̱me̱jʉ. Cja̱ nde̱jma̱ bi hñe̱me̱ cʉ ddáa. \v 9 Nu cʉ pé ddáa cʉ jin gá hñe̱me̱jʉ, bi zɛdijʉ bi døxtijʉ car Pablo, ya jin gá ne gá dyødejʉ. Mí tzandijʉ car ddadyo palabra ca mí ma̱n car Pablo. Guejtjo, mí jonijʉ ja drí ccaxjʉ cʉ pé ddáa, pa jin di hñe̱me̱‑cʉ́ hne̱je̱. Nu car Pablo, bbʉ mí cca̱hti ya‑cá̱, bi jiɛj ya ca mír ma jár templo cʉ judio. Bi wejqui cʉ cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱ car evangelio, bi möjmʉ gá ddaxijʉ hnar lugar mí tsjifi ʉ́r colegio car Tiranno. Diguebbʉ ya, segue mí jmu̱ntzijʉ pʉ jar lugar‑cá̱, cja̱ car Pablo mí u̱jtijʉ, göhtjo ʉr pa. \v 10 Bi ncjapʉ bi zʉ yo cjeya gá u̱jti cʉ cja̱hni car Pablo. Cja̱ bi ndo guati pʉ rá ndo ngu̱ cja̱hni, hasta göhtjo cʉ már bbʉh pʉ jar estado Asia bi dyødejʉ ja i ncja cár hñu̱ car Tzi Jmu̱ Jesús. Bi dyøde rá ngu̱ cʉ judio, co hne̱je̱ rá ngu̱ cʉ hnahño cja̱hni, jí̱ mí judio. \v 11 Ca Ocja̱ bi möx car Pablo, bi un cár ttzɛdi pa bi dyøti milagro már ndo zö. Már ngu̱ cʉ milagro mí øte, cja̱ por rá nguehcʉ́, bi fa̱di te tza rá nzɛh ca Ocja̱, hasta mí ndo dyo í mʉy cʉ cja̱hni. \v 12 Cʉ cja̱hni mí ca̱htzibitjo cʉ delantal cja̱ co cʉ bayo cʉ xquí ga̱ car Pablo, mí ca̱x pʉ jabʉ már bbʉh quí döhtjijʉ. Nu cʉ döhtji, bbʉ mí recibi cʉ da̱jtu̱‑cʉ́, exque mí zöjʉ. \p \v 13 Cʉ pa‑cʉ́, guejtjo mí dyo pʉ Efeso cʉ dda judio cʉ mí tzöhui di fongui ttzonda̱ji̱, ncja ngu̱ nguá dyøti car Pablo. Göhtjo pʉ jabʉ mí dyo cʉ hñøjø‑cʉ́, bbʉ mí ntjɛjʉ cja̱hni cʉ xquí zʉ ttzonda̱ji̱, mí nønijʉ cár tju̱ju̱ car Jesús, mí mandadobijʉ cʉ nda̱ji̱ di bøni. Mí xijmʉ ncjahua, i̱na̱: \p ―Por digue cár tju̱ju̱ car Jesús ca i predica car Pablo, nugöje dí bbɛjpiquijʉ gui pønijʉ ya.― Ncjapʉ nguá ma̱jmʉ. \p \v 14 Mí bbʉ yojto hñøjø cʉ mí ncjua̱da̱, mí dyo, mí øtijʉ ncjapʉ. Guegue‑cʉ́, múr tajʉ ca hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Esceva. Nucá̱, múr da̱möcja̱ digue cár religión cʉ judio. Mí mandadobi cʉ pé dda möcja̱. \v 15 Hna vez, cʉ yojto hñøjø‑cʉ́ bi tzöjʉ di gʉjquijʉ cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Tzö. Nu car nda̱ji̱‑cá̱, jin gá hñe̱me̱. Bi chalatjo, bi hñi̱mbi‑cʉ́: \p ―Dí pa̱di to car Jesús. Guejti car Pablo, dí meyagö‑cá̱ hne̱je̱. Xíquiguɛjʉ ya, ¿toquiguɛjʉ?― \p \v 16 Xní ma̱ ncjapʉ car hñøjø ca mí yojmi car ttzonda̱ji̱, xní ntsjöjqui, cja̱ bi hna zʉh cʉ to mí ne di fongui, bi ntu̱jnihui. Nu car ttzonda̱ji̱ már ndo nzɛdi, eso, bi døjna̱ddiji cʉ yojto hñøjø, bi da̱pi‑cʉ́. Cja̱ nucʉ́ bi ddah‑cʉ́, como car hñøjø ca mí hñohui car ttzonda̱ji̱ xquí ndo xɛjquibi quí da̱jtu̱jʉ, cja̱ xquí ʉnijʉ rá ngu̱. \v 17 Göhtjo cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉpjʉ pʉ Efeso bi dyødejʉ te xquí ncja, tanto cʉ judio, tanto cʉ jí̱ mí judio. Eso, bi ndo ntzu̱jʉ, cja̱ ya jí̱ mí nømbi cár tju̱ju̱ car Jesucristo cʉ to jí̱ mí e̱me̱‑cá̱. Göhtjo ya xi mí pa̱dijʉ, rá nttzu̱jpi cár tju̱ju̱‑cá̱. \p \v 18 Guejtjo már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ cja xquí hñe̱me̱ car evangelio, mbá cuati cʉ hermano, mí ncjua̱nijʉ cʉ cosa rá nttzo xquí dyøtijʉ má̱hmɛto. \v 19 Már ngu̱ cʉ xquí nxödi gá dyøti‑tjoni, cja̱ nucʉ́ mbá tjɛjʉ quí libro gá magia xquí nxödijʉ. Bi hñu̱dijʉ hnar tzibi, bi dʉtijʉ cʉ libro‑cʉ́ pʉ jabʉ már cca̱hti göhtjo cʉ cja̱hni. Bi ttʉti ʉr huɛnda, tengu̱ mí mu̱hui cʉ libro‑cʉ́, cja̱ bi zøti cincuenta mil domi gá plata, digue quí domijʉ. \v 20 Mí ncjapʉ nguá ntʉngui cár palabra cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Cʉ cja̱hni bi ndo hñi̱htzibijʉ cár tju̱ju̱ guegue, cja̱ már ngu̱ cʉ bi hñe̱me̱jʉ. \p \v 21 Bbʉ ya xquí ncja cʉ cosa‑cʉ́, bi mbe̱n car Pablo pé di tjoh pʉ jar estado Macedonia co pʉ jar estado Acaya, pa drí zɛngua tzʉ cʉ hermano cʉ már bbʉh pʉ, cja̱ diguebbʉ, pé di ma pʉ Jerusalén. Bi ma̱ guegue, “Bbʉ xtá tzøti pʉ Jerusalén, nubbʉ́, dí ne gu ma grá cca̱hti car ciudad pʉ Roma, hne̱je̱.” Bi ncjapʉ gá mbe̱ni. \v 22 Nubbʉ́, bi gu̱h car Timoteo co car Erasto bi hmɛtohui gá mɛhui pʉ Macedonia, como cʉ yojo‑cʉ́ mí föx car Pablo. Pe nu guegue bi dedi pʉ jar estado Asia pé dda mpa. \s1 El alboroto en Efeso \p \v 23 Nu cʉ pa‑cʉ́, bi ncja hnar ndo tu̱jni pʉ jar jñi̱ni Efeso. Mí ndo ttzan cʉ cja̱hni cʉ xquí ñʉtijʉ car evangelio. \v 24 Mí bbʉh pʉ Efeso ca hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Demetrio. Guegue mí pɛfi gá plata. Mí øti tzi ídolo gá plata cʉ mí retrato car Tzi Ma̱jqui Me Diana. Nuca̱ múr cjá̱a̱ mí tti̱htzibi pʉ Efeso. Car Demetrio co cʉ pé ddáa cʉ mí föx cár bbɛfi, mí ndo ta̱jmʉ domi. \v 25 Guegue ya bi jmu̱ntzi cʉ pé dda mɛfi cʉ mí øti cʉ tzi ídolo‑cʉ́ hne̱je̱, cja̱ bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, tada, guí pa̱dijʉ, gue nʉm bbɛfijʉ dár hmʉpjʉ rá zö. Rá tzi ngu̱ dí ta̱jmʉ por rá nguejnʉ́. \v 26 Pe nuya, ya xcú cca̱htijʉ te xí ncja. Xcú dyødejʉ te i øti car Pablo, cja̱ co te i xij yʉ cja̱hni. øde, i ma̱ guegue, jin gui Ocja̱ cʉ i øti yʉ cja̱hni. Eso, ya jin gui ddömbigui cʉm ídolojʉ ncja ngu̱ nguá ddöni má̱hmɛto. Jin gui jøña̱ hua Efeso xí jiɛh cʉ cja̱hni ca mír hñe̱me̱jʉ cʉ ídolo. Exque casi göhtjo nʉr jöy Asia, rá ngu̱ cja̱hni ya xí jiɛjmʉ‑cʉ́, como ya xí hñe̱me̱jʉ ca i ma̱ guegue car Pablo. \v 27 Nuya, dí bbʉpjʉ peligro, como jin gui jøña̱ nʉm bbɛfijʉ xta mpu̱ni, pe guejti cár ni̱cja̱ car Tzi Ma̱jqui Me Diana ya jin da tti̱htzibi. Hasta guejtsjɛ guegue car Tzi Ma̱jqui Me, ya jin da tte̱me̱ cja̱ ya jin to da cjadi mʉy. Göhtjo yʉ i bbʉjcua nʉr estado Asia, cja̱ co hne̱h cʉ mi̱ngu̱ göhtjo tema parte nʉr mundo, ba e̱jmʉ hua pa da nda̱nejʉ guegue. Bbʉ da segue da tte̱me̱ ca i ma̱n car Pablo, nubbʉ́, nim pa du e̱jmʉ hua yʉ cja̱hni.― Ncjapʉ gá ma̱n car Demetrio. \p \v 28 Bbʉ mí dyødejʉ nʉr palabra‑nʉ́, cʉ pé dda hñøjø cʉ mí øti ídolo, bi ndo unijʉ ʉr cuɛ. Bi majmʉ nzajqui, bi hñi̱na̱jʉ: \p ―¡Rá ndo zödi nʉr Tzi Ma̱jqui Me Diana nʉ dí i̱htzibijʉ, dí mi̱ngu̱jʉ hua Efeso!― Bi dé bi majmʉ ncjapʉ, hasta bi ni̱gui yapʉ, como mí ndo majtsjɛjʉ. \p \v 29 Cja̱ cʉ pé dda mi̱ngu̱ pʉ Efeso bi dyødejʉ, már ndo majmʉ nzajqui cʉ hñøjø‑cʉ́, pe jí̱ mí pa̱dijʉ te már ncja. Göhtjo bi gʉjʉ ʉr ddiji, bi guatijʉ car auditorio pʉ jabʉ xquí jmu̱ntzi cʉ dyøti‑ídolo. Cʉ ddáa ya, bi ma bú hñönijʉ te már ncja, nu cʉ pé ddáa ya, bi ma bú tzʉdijʉ yojo hermano cʉ mí ju̱ quí tju̱ju̱hui car Gayo co car Aristarco. Cʉ yojo‑cʉ́ mí mi̱ngu̱hui pʉ jar estado Macedonia, cja̱ már yojmʉ car Pablo cʉ pa‑cʉ́. Bi ttzʉ gueguehui cja̱ bi ttɛnihui pʉ jar auditorio pʉ jabʉ xcuí jmu̱ntzi cʉ cja̱hni rá ngu̱. \v 30 Nu car Pablo guejtjo már yojmi pé dda hermano hne̱je̱. Guegue mí ne di ñʉti pʉ jar auditiorio pa di nzoh cʉ cja̱hni. Nu cʉ pé dda hermano, jin gá jiɛguijʉ. \v 31 Guejtjo hne̱je̱ már bbʉh pʉ cʉ dda hñøjø, mí pɛhtzi quí cargo pʉ jar estado Asia, cja̱ nucʉ́ mí ntzixijʉ car Pablo, mí amigo guegue‑cá̱. Cʉ hñøjø‑cʉ́, bú pɛmpijʉ ʉr jña̱ car Pablo, bi xijmʉ, jin di ñʉti pʉ jar auditorio. \v 32 Segue már ndo majmʉ nzajqui cʉ cja̱hni xquí jmu̱ntzi pʉ. Hnahño mí ma̱n cʉ ddáa, hnahño mí ma̱n cʉ pé ddáa. Nu car mayoría xcuí hna hñe̱ti pʉ, cja̱ jí̱ mí pa̱dijʉ te rá nguehca̱ xquí jmu̱ntzijʉ pʉ. \v 33 Már bbʉh pʉ hne̱je̱ ca hnar hñøjø ca mí pɛhtzi cár cargo pa di mandado. Mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Alejandro. Cʉ dda judio cʉ már bbʉh pʉ bi du̱jquijʉ‑cá̱ pa di hmöh delante cʉ cja̱hni cja̱ di nzofo, como nucá̱, már ntzah pʉ madé. Car Alejandro mí ne di möx car Aristarco co ni car Gayo. Bi dyøti ʉr seña co cár dyɛ pa di gohti quí nejʉ cʉ cja̱hni cja̱ di dyødejʉ te mí ne di ma̱. \v 34 Nu cʉ cja̱hni bi meyajʉ car Alejandro cja̱ bi ba̱dijʉ, múr judio‑cá̱, eso, jin gá jiɛguijʉ di ña̱. Bi zɛjmʉ, más gá ndo majmʉ nzajqui, bi ncötijʉ, bi ma̱jmʉ: \p ―¡Rá ndo zödi nʉr tzi Ma̱jqui Me Diana nʉ dí i̱htzibijʉ, dí mi̱ngu̱jʉ Efeso!― Bi dejʉ ngu̱ yo hora gá majmʉ ncjanʉ. \p \v 35 Diguebbʉ ya car hñøjø ca múr secretario pʉ Efeso, bi cjajpi cʉ cja̱hni bi jui̱guijʉ, cja̱ bbʉ ya xquí jogui pa di nzojmʉ, bi xijmʉ guegue: \p ―Nuquiguɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ hua Efeso, ¿to car cja̱hni ca jin di pa̱di, guejcua Efeso dí föjmʉ cár ni̱cja̱ car Tzi Ma̱jqui Me Diana? ¿To car cja̱hni ca jin di pa̱di, guejquigöjʉ, dí föjmʉ cár retrato car Tzi Na̱na̱ ca xpá ndöh pʉ jar ji̱tzi? \v 36 Göhtjo nʉr mundo i pa̱di, guejcua i bbʉjcua‑cʉ́, cja̱ jin gui tzö da cjøni. Pe nuya, ya xí jogui pa gui cohti ir nejʉ, cja̱ jin gui ma gui dyøtijʉ tema cosa drá nttzo, como jin tema du̱mʉy. \v 37 Yʉ hñøjø xcú tzijʉ hua, jin te xcá cjajpi cár ni̱cja̱ car Tzi Ma̱jqui Me, guejtjo jí̱ xcá nzanijʉ‑cá̱. \v 38 Nuya bbʉ, digue nʉr Demetrio co yʉ pé dda yʉ i mföxijʉ cár negocio, bbʉ i pɛhtzijʉ tema queja, i bbʉ jabʉ da reglajʉ. I bbʉ nzöya pa da guatijʉ, da göxjʉ te xí ncjajpi, pa da ttøhtibijʉ jujticia. \v 39 Cja̱ huá bbʉ hnahño ʉr cosa guí ne gui dyödijʉ, bbʉ ʉr cosa ca jin di regla cʉ nzöya, nubbʉ́, bbʉ xta ncja cam juntajʉ, da jogui gui regla quer juɛnijʉ, bbʉ́. \v 40 Pe digue nʉ xcú dyøtijʉ ya, ya tchʉdipʉ di tjøxquigöjʉ, xtú jmuntzijʉ pa gua contrabijʉ car gobierno romano. Porque bbʉ da ttönguije ya, dí autoridadje, te rá nguehca̱ xtá jmuntzijʉ hua rá pa ya, ¿ter fɛh ca̱ grá tja̱dije ya bbʉ?― Ncjapʉ gá ma̱n car secretario. \p \v 41 Bbʉ mí guaj ya mí ma̱n cʉ palabra‑cʉ, guegue bi gu̱h cʉ cja̱hni rá ngu̱ xquí jmu̱ntzi pʉ, bi xijmʉ di möjmʉ ya. Cja̱ bi mfontijʉ bbʉ. \s1 El viaje de Pablo a Macedonia y a Grecia \c 20 \p \v 1 Diguebbʉ ya, bbʉ ya xquí tzöya car juɛni, car Pablo bi nzojni cʉ hermano cja̱ bi nzojmʉ. Bi xijmʉ di zɛh car mír dɛnijʉ car Jesucristo. Diguebbʉ ya, bi hñi̱dijʉ, cja̱ guegue bi bøni gá ma Macedonia. \v 2 Cja̱ bbʉ ya xquí zøti pʉ, bi hño göhtjo car jöy‑ca̱, má zɛngua cʉ cjua̱da̱ már bbʉh pʉ, má fötzi pa di zɛdijʉ. Bú tzi dé pʉ, cja̱ diguebbʉ, bi ma gá nzøti pʉ jar jöy Grecia. \v 3 Cja̱ bi hmʉjti pʉ jar jöy Grecia jñu̱zna̱. Diguebbʉ ya, mí ne di ddatzi gá barco, pa pé drí ma pʉ jar estado Siria. Pe bbʉ ya xi mí ne di tøh car barco, bi dyøh car Pablo, már bbʉh pʉ cʉ dda judio, már tøhmijʉ pa di dyøhtibijʉ hnar trampa. Eso, bi wem pʉ, bi mbe̱ni, más di jogui pé di ma drí tjoh pʉ Macedonia, cja̱ nupʉ, di tøh hnar barco pa drí ddax car mar, drí zøti pʉ jar estado Siria. Cja̱ bi cjajpi, bbʉ. \v 4 Bi mɛhui car Pablo cʉ dda cjua̱da̱ hasta bbʉ mí zøtijʉ pʉ jar jöy Asia. Cʉ hermano cʉ bi mɛhui múr Sopater (guegue‑cá̱ múr mi̱ngu̱ Berea), co car Segundo hne̱h car Aristarco, gueguehui mí mi̱ngu̱hui Tesalónica, co car Gayo, múr mi̱ngu̱ Derbe, co car Timoteo. Guejti cʉ dda mi̱ngu̱ Asia bi möjmʉ, gue car Tíquico co car Trófimo. \v 5 Bi hmɛto‑cʉ́, cja̱ bbʉ ndú tzøtije pʉ Troas, ya xi már tøbiguije pʉ. \v 6 Nugöje, bbʉ ya xquí tjoh cʉ pa bbʉ mí ttzi cʉ tju̱jme̱ cʉ jin te mí yojmi levadura, dú pønije pʉ Filipos, dá tøjme car barco, dú ddaxije car mar. Dú cjajpije cʉtta mpa dá tzøtije pʉ Troas, cja̱ pé dú hmʉpje pʉ Troas yojto mpa. \s1 Visita de Pablo en Troas \p \v 7 Car primero ʉr pa car semana, bi jmuntzi cʉ hermano pa di dyøtijʉ tsjödi cja̱ di zijʉ car Santa Cena. Bi jmuntzijʉ hnar ngu̱, car cuarto pʉ ña̱. Car Pablo bi u̱jtijʉ cár palabra ca Ocja̱. Bi ndo dé gá u̱jti, hasta bbʉ mí zʉ madé ʉr xu̱y, como exque mí ne di bøn car jiax‑ca̱. \v 8 Car ngu̱ pʉ jabʉ már cja car tsjödi, mí jñu̱ piso. Cʉ hermano bi jmuntzi pʉ jabʉ rí cja jñu̱ piso, cja̱ már zø cʉ lámpara már ngu̱. \v 9 Már ju̱x pʉ jar vɛndana hnar ba̱jtzi hñøjøtjo, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Eutico. Mí ndo ɛ car tta̱ja̱, cja̱ car Pablo ya, bi ndo dé gá u̱jti cʉ hermano. Car ba̱jtzi hñøjø ya, bi ndo a̱tsjɛ, bi hna ncöjmi bi dögui. Desde ca rí cja jñu̱ piso, bi dögui hasta jöy. Bi ga̱ nttzɛdi cʉ hermano, bbʉ́, bi ma bú xotzi, pe ya xquí du̱. \v 10 Diguebbʉ, bi ga̱h car Pablo, bbʉ, bi hmɛm pʉ jabʉ már bbɛn car ba̱jtzi hñøjø, cja̱ bi jiʉfi. Cja̱ bi xifi göhtjo cʉ már bbʉh pʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Dyo guí cjajʉ ndu̱mʉy. Cierto ya xquí bøn cár tzi mʉy nʉr ba̱jtzi hñøjø, pe nuya, ya pé xí jña̱ ʉ́r jña̱.― \p \v 11 Diguebbʉ ya, göhtjo cʉ hermano pé bi bøxjʉ jar cuarto, bi jejquijʉ car tju̱jme̱, cja̱ bi zijʉ. Cja̱ car Pablo pé bi nzojmʉ, bi xijmʉ cár palabra ca Ocja̱ hasta bbʉ mí ni̱gui. Cja̱ diguebbʉ ya, bi bøni. \v 12 Nubbʉ́, göhtjo bi möjmʉ í ngu̱jʉ. Guejti car ba̱jtzi hñøjø ca xquí dögui, bi ttzix pʉ́r ngu̱ hne̱je̱, ya jin te mí cja. Cja̱ bi ndo mpöjmʉ göhtjo cʉ hermano. \s1 El Viaje desde Troas a Mileto \p \v 13 Nugöje, dú hmɛtoje, dú tøjme car barco, dá ddaxje pʉ Asón pa gua ntjɛje car Pablo pʉ, ncja ngu̱ xquí xijquije. Nu guegue mí ne di hñodi jar jöy pa drí zøti pʉ Asón. \v 14 Diguebbʉ ya dú ntjɛje pʉ Asón, cja̱ dú tzixje car Pablo, dá möjme pʉ Mitilene. \v 15 Pé dú pønije pʉ, cja̱ car jiax‑ca̱ dú tjojme hnanguadi car isla Quío. Diguebbʉ ya, ca pé hnar pa ya, pé dú tzøtije pʉ jar jñi̱ni Samos. Ca hnar pa ya, dú tzöyaje pʉ jar jñi̱ni Trogilio, cja̱ ca pé hnar pa ya, dú tzøtije pʉ Mileto. Nu car jñi̱ni Mileto, rá bbʉh pʉ jár nttza̱ni car mar, pʉ jar jöy Asia. \v 16 Dú möjme ncjapʉ, como mí mbe̱n car Pablo di tjojti pʉ hnanguadi car jñi̱ni Efeso, como jí̱ mí ne di dé pʉ jar jöy Asia. Mí xøni di zøti pʉ Jerusalén, como mí ne, ya xtra bbʉh pʉ bbʉ xti bøn car mbaxcjua gá Pentecostés. \s1 Pablo habla a los ancianos de Efeso \p \v 17 Bbʉ ndú tzøtije pʉ Mileto, pʉ jár nttza̱ni car mar, car Pablo bi mɛmpi ʉr jña̱ cʉ hermano pʉ Efeso cʉ xquí tti̱tzi gá anciano. Bi dyöjpjʉ di hñe̱jmʉ tzʉ pʉ jabʉ már tøhmi guegue. \v 18 Cja̱ bbʉ ya xcuí hñe̱h cʉ cjua̱da̱‑cʉ́, car Pablo bi xijmʉ, i̱na̱: \p ―Nuquiguɛjʉ, hermano, guí pa̱dijʉ ja i ncja cam vida desde car primero ʉr pa bbʉ ndú tzøcua nʉr estado Asia. \v 19 Göhtjo ʉr tiempo xtú pɛjpi cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Como ʉ́r muzogui‑cá̱, jí̱ xtá hñi̱xtsjɛ. Xtú ndo ntzøte por rá nguehquɛjʉ, hasta xtú nzoni rá ngu̱ vez. Guejtjo xí ndo dyøjtigui tu̱jni cʉm mi̱nga̱‑judioje, cja̱ xtú ndo sufri por rá ngue cam Tzi Jmu̱jʉ. \v 20 Segue ndí u̱jtiquijʉ göhtjo ca mí nesta pa güi hñe̱me̱jʉ rá zö. Jí̱ nda̱ ntzu̱gö, cja̱ jin te dá cømpiquijʉ. Xtú xihquijʉ göhtjo ca i ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱. Ndí u̱jtiquijʉ pʉ jar tsjödi, cja̱ co hne̱h pʉ ir ngu̱jʉ. \v 21 Dú nzoh cʉm mi̱nga̱‑judioje cja̱ hne̱j yʉ gentile. Dú xijmʉ di jiɛguijʉ ca rá nttzo, di jionijʉ ca Ocja̱, cja̱ di hñe̱me̱jʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, gue car Cristo xpá mɛjni car Tzi Ta ji̱tzi. \v 22 Pe nuya, ya xtrá magö pʉ Jerusalén, como xí xijqui car Espíritu Santo i nesta gu ma pʉ, masque jin dí pa̱di te du ncjagui pʉ. \v 23 Jøntsjɛ‑nʉ dí pa̱j‑nʉ́, göhtjo pʉ jabʉ dí dyo, car Espíritu Santo i nzojtigui nʉm tzi mʉy, i xijqui, bbʉ xtá tzøti pʉ Jerusalén, xta cjojqui, cja̱ gu sufri rá ngu̱. \v 24 Pe nde̱jma̱ gu magö pʉ, porque jin dí jiøjqui nʉm vida, cja̱ jin dí tzu̱ gu tu̱. Bbʉ da jogui gu cjuajti nʉm bbɛfi xí ddajqui cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, nubbʉ́, gu mpöjö. Como xí hñi̱xquigö pa gu xij yʉ cja̱hni, nuya, por rá ngue car Jesucristo, i ttajquitjojʉ car salvación. Car Tzi Ta ji̱tzi i ddajquitjojʉ co cár pöjö. \p \v 25 Nuquiguɛjʉ, gui mbe̱nijʉ ja mí ncja ndár u̱jtiquijʉ bbʉ ndí bbʉpjʉ. Ndí xihquijʉ, gue bbʉ mí du̱ car Jesucristo cja̱ pé mí jña̱ ʉ́r jña̱, nubbʉ́, bi zʉh car pá ndí tøhmijʉ, bbʉ xti mandado ca Ocja̱ hua jar jöy. Mí ncjapʉ ndí xihquijʉ. Cja̱ nuya pé dí xihquijʉ, göhtjoquiguɛjʉ, ya jim pé gu ncca̱htijʉ. \v 26 Guejtjo dí xihquijʉ ya, bbʉ to da bbɛdi, jin gʉm nttzojquigö, como xtú nzohquijʉ göhtjoquiguɛjʉ. \v 27 Jin te dá cømpiquijʉ, göhtjo dú xihquijʉ, pa gui pa̱dijʉ göhtjo ja i ncja cár hñu̱ ca Ocja̱. \v 28 Nuya, gui ndo mfödijʉ. Gui tɛnijʉ ca xtú u̱jtiquijʉ cja̱ gui födijʉ cʉ pé dda hermano cʉ xí tti̱ti jer dyɛjʉ pa gui nú̱jʉ. Gue car Espíritu Santo xí ddahquijʉ car cargo‑cá̱. Nuquɛjʉ, gui ncjajʉ ncja ngu̱ mödi. Gui wi̱nijʉ quí tzi dɛti cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Nucá̱ bi dön‑cʉ́, bi gu̱ti co cár tzi cji. \v 29 Dí xihquijʉ ncjapʉ, como dí pa̱di, bbʉ ya xcrú pøngö hua, xtu e̱h cʉ dda cja̱hni cʉ jin da jui̱quiquijʉ. Drá nttzo quí mfe̱ni‑cʉ́. Da ncjajʉ ncja ngu̱ mi̱hño, da fonti cʉ dɛjti, da jiojʉ. \v 30 Guehquitjoguɛjʉ, i bbʉhquiguɛjʉ cʉ ddáa cʉ da u̱jti yʉ hermano hnahño mfe̱ni cʉ jin gui cierto, pa drí jiötijʉ‑yʉ́ cja̱ pa drí zixjʉ hnanguadi. \v 31 Eso, gui ndo jña̱jʉ ʉr huɛnda, cja gui mbe̱nijʉ ca dú u̱jtiquijʉ cʉ jñu̱ cjeya dú hmʉpjʉ pʉ Efeso. Pá ʉr xu̱y ndí föhquijʉ, jin dá tzöya. Ndí ndo ntzøte por rá nguehquɛjʉ, hasta ndí zongö bbʉ ndí nzohquijʉ. \p \v 32 Cja̱ nuya, cjua̱da̱, dí tzoquijʉ pʉ jár tzi dyɛ ca Ocja̱, pa gui cojmʉ‑cá̱. Gui mbe̱nijʉ car palabra ca ya xcú hñe̱me̱jʉ. Guejtsjɛ ca Ocja̱ co cár tzi tti̱jqui xí ngʉzquigöjʉ ca rá nttzo ca ndí tu̱jʉ. Bbʉ gui segue gui tɛnijʉ car palabra‑cá̱, nubbʉ́, xquí zɛdijʉ ca guír hñe̱me̱jʉ cam Tzi Jmu̱jʉ, bbʉ́, cja̱ da ncjapʉ grí tzønijʉ nʉ jabʉ rá tzi zö. Gui ma grí hmʉpjʉ cʉ pé dda quí cja̱hni cam Tzi Jmu̱jʉ, göhtjo cʉ ya xí ccʉhtzibi ca rá nttzo ca mí tu̱jʉ. \v 33 Guejtjo gui mbe̱nijʉ tzʉ ja ncja xtá hmʉjcö. Jí̱ xtá jongö ja guá ja̱ domi rá ngu̱ o da̱jtu̱ gá lugo. Jin to xtá neciobi quí mɛjti cʉ i pɛhtzi. \v 34 Al contrario, guí pa̱dijʉ, nugö ndí pɛjtsjɛgö pa gua töti göhtjo ca ndí nesta. Hasta cʉ to ndí yojme, cjabbʉ ndí pɛfi pa gua föx‑cʉ́ hne̱je̱. \v 35 Desde ʉ́r mʉdi dú u̱jtiquijʉ güi hmʉpjʉ ncjapʉ, hne̱je̱, Dú xihquijʉ, gui pɛjmʉ pa gui pɛhtzi ca guí nestajʉ, cja̱ pa pé gui föxjʉ cʉ cja̱hni cʉ jin gui nzɛdi. Guejtjo dú xihquijʉ gui mbe̱nijʉ car palabra ca bi ma̱n cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Bi ma̱ ncjahua: “Más gui ndo mpöjmʉ bbʉ gui unijʉ cʉ cja̱hni cʉ te i nesta ni ndra ngue bbʉ gui jña̱tsjɛjʉ.”― Bi ma̱ ncjapʉ car Pablo, már nzoh cʉ anciano. \p \v 36 Bbʉ mí guaj ya mí ma̱ ncjapʉ car Pablo, bi nda̱ndiña̱jmu̱ göhtjo cʉ már bbʉh pʉ, bi mahtijʉ ca Ocja̱. \v 37 Ma ya, bi ndo nzonijʉ, göhtjo bi jiʉjmʉ car Pablo cja̱ bi zʉhtibijʉ ʉ́r jmi. \v 38 Bi ndo du̱mʉyjʉ por rá ngue car palabra ca xquí ma̱n car Pablo, ya jin di cca̱htibijʉ quí dö. Diguebbʉ ya, bi ma bú pønijʉ jar barco, cja̱ guegue bi bøx pʉ. \s1 El viaje de Pablo a Jerusalén \c 21 \p \v 1 Bbʉ ya xtá wegueje cʉ hermano, bi hño car barco, bbʉ́. Dú ddaxije car mar, dú möjme derecho hasta dá tzøtije pʉ jar tzi isla ca i tsjifi Cos. Cja̱ car jiax‑cá̱, pé dú tzøtije pʉ jar isla ca i tsjifi Rodas. Diguebbʉ ya, dú pønije pʉ Rodas, cja̱ dá möjme jar jñi̱ni Patara, cja̱ nupʉ, dú ca̱pje pʉ jar barco. \v 2 Pʉ jar jñi̱ni‑cá̱, dú tötije pé hnar barco mír ma Fenicia. Dú tøjme‑cá̱ bbʉ, cja̱ pé dú pønije. \v 3 Nubbʉ́, pé dú hñoje jar mar, cja̱ dú jantitjoje car isla Chipre, mír go jam ntchohtaje, dú tjojtije hnanguadi, dú möjme derecho hasta bbʉ ndú tzøtije pʉ jar jöy Siria. Pé dú ca̱pje pʉ jar jñi̱ni Tiro. Como nupʉ, di ttzʉ́jquibi cár carga ca mbá tu̱ car barco. \v 4 Guejti pʉ jar jñi̱ni Tiro, dú jonije cʉ hermano mír hmʉh pʉ, cja̱ dú tötije. Dú hmʉjtije pʉ yojto mpa co cʉ hermano‑cʉ́. Guegue‑cʉ́ mí ne di ccaxjʉ car Pablo pa jin di bøx pʉ Jerusalén, como car Espíritu Santo xquí xijmʉ ncjapʉ. \v 5 Bbʉ ya xquí zʉ yojto mpa ca xtá déje pʉ, pé dú pønije pʉ Tiro. Göhtjo cʉ hermano már bbʉh pʉ, bi pønguije jar hñu̱, mbá yojmʉ quí bbɛjña̱jʉ hne̱h quí ba̱jtzijʉ. Bi zixcöje hasta cár salida car jñi̱ni. Dú nda̱ndiña̱jmu̱je pʉ jár nttza̱ni car deje, dú nzojme ca Ocja̱. \v 6 Diguebbʉ ya, dú jñʉjme, dú hñi̱dije. Ma ya, pé dú pøxije jar barco, cja̱ guegue ya‑cʉ, bi ma gá ma í ngu̱jʉ. \p \v 7 Bi bøm pʉ Tiro car barco bbʉ, pé bi hño jar deje, cja̱ dú tzøtije pʉ Tolemaida. Nu pʉ Tolemaida, dú ca̱pje jar barco, ya jim pé dá hñoje jar mar. Dú zɛnguaje cʉ hermano már bbʉh pʉ, dú hmʉpje pʉ hnajpa. \v 8 Car jiax ya‑ca̱, pé dú pønije pʉ Tolemaida, dá möjme pʉ jar jñi̱ni Cesarea. Nupʉ, dú cuatije pʉ jár ngu̱ car hermano Felipe, dú oxije pʉ. Car Felipe mí pøni, mí xih cʉ cja̱hni car evangelio. Guejtjo mí nu̱ ca te mí nesta pʉ jar templo, como xquí tti̱x car Felipe cja̱ co pé dda ddajto hermano pa di dyøtijʉ car bbɛfi‑cá̱. \v 9 Car Felipe mí hñi̱ji̱ gojo quí tti̱xu̱ cʉ jí̱ mí ntja̱jti. Guegue‑cʉ́ mí ma̱jmʉ consejo cʉ xquí xijmʉ ca Ocja̱. Mí ña̱jʉ gá profecía. \v 10 Nugöje, dú dedije pʉ Cesarea tengu̱ mpa. Bbʉ ndár bbʉpje pʉ, bú e̱h pʉ jar jöy Judea hnar profeta, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Agabo. \v 11 Bi zøti pʉ jabʉ ndár bbʉpje, cja̱ bi ga̱mbi cár ngʉti car Pablo, bi du̱htitsjɛ quí hua hne̱h quí dyɛ, cja̱ bi ma̱: \p ―Nuquɛ, Pablo, xí ma̱n car Espíritu Santo, da hnu̱jtiqui ncjahua. Cʉ judio cʉ i mandado pʉ Jerusalén da du̱jtiqui, cja̱ da döqui pʉ jáy dyɛ cʉ autoridad cʉ jin gui e̱me̱ ca Ocja̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car Agabo. \p \v 12 Bbʉ ndú øjcöje‑cá̱, dú ndo öjpije car Pablo pa jin di bøx pʉ Jerusalén. Nugöje ndár yojme guegue cja̱ co cʉ hermano cʉ már bbʉ pʉ Cesarea, dí göhtjoje dú öjpije ncjapʉ. \v 13 Nu car Pablo bi xijquije: \p ―¿Dyoca̱ guí zonijʉ? ¿Dyoca̱ guí ne gui cjaguijʉ gu du̱mʉy? Nugö, jin dí tzu̱ masque da hnu̱jtigui cja̱ da cjojqui pʉ Jerusalén. Jin dí tzu̱ masque xín gu tu̱gö por rá ngue cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús.― Bi ma̱ ncjapʉ car Pablo. \p \v 14 Diguebbʉ ya dú cca̱htije, ya xquí dyɛmbi ʉ́r mʉy guegue di ma pʉ Jerusalén, cja̱ jí̱ mí ne di pöti cár mfe̱ni. Nubbʉ́, dú jɛjtije, bbʉ, cja̱ dú xijme: \p ―Ndé, bbʉ, da ncjá ncja ngu̱ ga ne ca Ocja̱.― \p \v 15 Diguebbʉ ya, dú reglaje ja gua øtije car viaje, cja̱ dú pønije pʉ Cesarea pa dá möjme pʉ Jerusalén. \v 16 Dú möjme cʉ dda hermano cʉ mí mi̱ngu̱jʉ Cesarea. Guejtjo dú yojme ca hnar hermano, múr mi̱ngu̱ Chipre. Guegue mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Mnasón, cja̱ ya xquí cja tiempo xquí hñe̱me̱ car Jesucristo. Mí bbʉh cár ngu̱ pʉ jar hñu̱ pʉ jabʉ gua tjojme. Cja̱ cʉ hermano cʉ xcuí hñe̱jmʉ Cesarea bi zoguije pʉ, pa dá oxije. \s1 Pablo visita a Jacobo \p \v 17 Car jiax ya‑ca̱, dú tzønije pʉ Jerusalén, cja̱ cʉ cjua̱da̱ bi ndo mpöjmʉ gá cuajtiguije. \v 18 Ca mír cja yojpa ya, dú möjme car Pablo, dú ma zɛnguaje car hermano Jacobo. Ya xquí jmuntzi pʉ jár ngu̱ car Jacobo göhtjo cʉ dda anciano cʉ mí ja̱ cár cargojʉ pʉ jar templo. \v 19 Car Pablo ya bi zɛngua göhtjo‑cʉ, cja̱ diguebbʉ ya bi xijmʉ göhtjo te xcuí ncja, cʉ lugar rá ngu̱ pʉ jabʉ xcuí hño guegue. Ddahtzʉ bi xijmʉ göhtjo te xquí dyøti ca Ocja̱ pʉ jabʉ már bbʉh cʉ gentile, cja̱ co ja i ncja xquí bendeci cár bbɛfi car Pablo, tzʉdi, ya xi már ngu̱ cʉ cja̱hni xquí guati car Jesucristo. \v 20 Cʉ hermano cʉ már ødejʉ, bi ndo mpöjmʉ cja̱ bi ndo xöjtibijʉ ca Ocja̱. Diguebbʉ ya, bi dyönijʉ hnar nttöni car Pablo, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Rá zö nʉ xcú xijquije, hermano. Pe gui mbe̱ni tzʉ te da ma̱n cʉm mi̱nga‑judiojʉ cʉ xí hñemejʉ nʉr evangelio hne̱je̱. Ya xná ngu̱ mil xí hñe̱me̱jʉ, cja̱ nucʉ́ i ma̱jmʉ, i nesta gu segue gu tɛndijʉ car ley ca bi ddajquijʉ car Moisés. \v 21 Nu cʉm mi̱nga̱‑judiojʉ cʉ xí hñe̱me̱jʉ car Jesucristo, ya xí dyødejʉ ja i ncja car palabra guí ma̱. øde, bbʉ guí dyo pʉ jabʉ rá bbʉh cʉ gentile, guí xih cʉ judio rá bbʉh pʉ, guejti‑cʉ́ ya jin da dɛn car ley ca bi ma̱n car Moisés, cja̱ ya jin da cjajpi quí ba̱jtzijʉ car seña ca i ncuajtiguijʉ, dí hñøjø israelitajʉ, desde ya má yabbʉ. Guejti cʉ pé dda costumbre cʉ xtú tɛnijʉ desde ya má yabbʉ, øde, guí xijmʉ da jiɛjmʉ ya‑cʉ́ hne̱je̱. \v 22 Nuya, ¿ja gu ncjajʉ ya, pa da fa̱di, nuquiguɛ, guí tɛndi car ley ca bi zoguiguijʉ car Moisés? Como nde̱jma̱ da jmu̱ntzi yʉ cja̱hni bbʉ xta dyødejʉ, ya xcú tzøjø, cja̱ i nesta gu mbe̱nijʉ ter bɛh ca̱ gu xijmʉ‑cʉ́. \v 23 Nuya, gui dyøti nʉ dí xihquije. I bbʉjcua gojo hñøjø cʉ xí dyøhtibijʉ hnar promesa ca Ocja̱, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jár ley car Moisés. \v 24 Nuquiguɛ, gui tzix ya‑cʉ, grí möjmʉ pʉ jár templo cʉ israelita cja̱ gui jñojquitsjɛ pa hne̱hquiguɛ gui dyøhtibi hnar promesa ca Ocja̱ hne̱je̱. Ma ya, gui mandado pa da tta̱htzibi quí xta̱ cʉ go hñøjø‑cʉ, cja̱ nuquɛ, gui pa̱tibi quí gastojʉ. Gui dyøte ncjapʉ pa da ba̱h cʉ cja̱hni, jin gui cierto ca xí tsjijmʉ. Ncjapʉ da cca̱htijʉ, guí dyo rá zö, guí tɛndi car ley ca bi ddajquijʉ car Moisés. \v 25 Digue cʉ gentile cʉ xí ñʉti nʉr evangelio, ya xtú pɛjnije hnar carta, xtú xijme, ya jin da zajʉ ngø cʉ xí jña̱htibi cʉ ídolo. Guejtjo jin da zijpijʉ cár cji cʉ zu̱we̱ cʉ xí bböhti, cja̱ jin da zajʉ ngø cʉ xí zintsjɛ cár cji. Guejtjo jin da hmʉbi tema bbɛjña̱ o tema hñøjø ca jin gui ntja̱jtihui.― Ncjapʉ gá ma̱n cʉ anciano. \s1 Toman preso a Pablo en el templo \p \v 26 Car jiax ya‑ca̱, car Pablo bi zix cʉ go hñøjø‑cʉ, cja̱ bi jñojquijʉ ncja ngu ga ma̱m pʉ jár ley car Moisés, pa di dyøhtibijʉ ca Ocja̱ hnar promesa. Nubbʉ́, bi ñʉtijʉ jar templo, tzʉdi, pʉ jar patio, cja̱ bú øti cár promesajʉ. Bi ma̱jmʉ, bbʉ xti zʉ ñojto, pé di gojmʉ pʉ pa di dö cár ofrendajʉ. Cada hnáa gueguejʉ di döjʉ cʉ zu̱we̱ cʉ i ma̱m pʉ jár ley car Moisés, pa di ddʉti pʉ jar altar. \p \v 27 Bbʉ ya xti zʉh car ñojto, ca hnajpa, car Pablo co cʉ gojo hñøjø pé bi ma pʉ jár patio car ndo templo. Már bbʉh pʉ hne̱je̱ cʉ dda judio, mí mi̱ngu̱jʉ pʉ Asia. Guegue‑cʉ́ bi cca̱htijʉ car Pablo cja̱ co cʉ hñøjø már yojmi, cja̱ bi meyajʉ car Pablo. Exque bi dyɛtijʉ cʉ cja̱hni xquí jmu̱ntzi jar templo pa gá dyøhtibijʉ ʉr tu̱jni car Pablo. Bi zɛtijʉ car Pablo, cja̱ bi ndo majmʉ nzajqui, i̱na̱ ca hnáa: \p \v 28 ―Nuquɛjʉ, ʉm mi̱nga̱‑israelitaquijʉ, ¡gu mföxijʉ ya! Ya xtú tzʉdijʉ nʉr hñøjø nʉ göhtjo jabʉ i dyo, ba u̱jti yʉ cja̱hni da despreciaguijʉ, dí israelitajʉ, cja̱ ba xijmʉ jin te i ntju̱mʉy car ley ca bi zoguiguijʉ car Moisés. Guejtjo i xijmʉ‑nʉ́, ya jin da tti̱htzibi nʉm templojʉ hua jabʉ rá nttzu̱jpi. Jønca̱, pé xpá hñe̱cua, xpá nzí yʉ dda hñøjø yʉ jin gui israelita cja̱ jin gui tjɛgui du cʉcua, xí cʉhti hua‑yʉ́, cja̱ ncjapʉ xcá ttzongua nʉm ni̱cja̱jʉ hua jabʉ rá nttzu̱jpi.― Bi ma̱ ncjapʉ car hñøjø‑cá̱. \p \v 29 Guegue‑cá̱, ya xquí meya car Pablo bbʉ má dyo pʉ jar jñi̱ni. Bi cca̱hti bbʉ má hñohui car hermano Trófimo, cja̱ nucá̱ múr mi̱ngu̱ Efeso, guejtjo hne̱je̱ múr gentile. Diguebbʉ ya, mismo car judio‑cá̱, pé bi cca̱hti car Pablo pʉ mbo cár patio car templo, ya pé xi má hñohui cʉ dda hñøjø, cja̱ bi ma̱ntsjɛ, car Pablo pé má hñohui car Trófimo. Como jí̱ mí tjɛh cʉ gentile di ñʉti pʉ jar patio‑ca̱, bi ndo zøhtibi ʉ́r mʉy car hñøjø‑cá̱. \p \v 30 Guejti cʉ pé dda cja̱hni cʉ xquí jmu̱ntzi pʉ jar templo, bi ndo unijʉ ʉr cuɛ, hne̱je̱. Diguebbʉ ya, pé bú e̱jmʉ pé dda cja̱hni rá ngu̱. Bú cjʉjʉ ʉr ddiji, bi guatijʉ nttzɛdi. Casi ntero car jñi̱ni bi jmu̱ntzi pʉ. Cʉ ddáa xní pɛntijʉ car Pablo, xní gʉjquijʉ xcá möjmʉ tji. Cʉ ddáa xní goti quí goxtji car ndo templo, bbʉ́. \v 31 Már mpɛgui di möhtijʉ car Pablo, pe bú cjöx car comandante ca mí mandadobi cʉ sundado cʉ mí mfödijʉ pʉ jar templo. Bi tsjifi, már ndo cja tu̱jni nʉ jar templo, casi göhtjo car jñini xquí jmuntzi pʉ. \v 32 Car comandante ya, bú pɛjni quí sundado co cʉ dda capitán. Guegue‑cʉ bi xønijʉ gá nguatijʉ pʉ jabʉ már ntu̱jnijʉ. Cja̱ cʉ cja̱hni, bbʉ mí jiantijʉ‑cʉ, bi jiɛjmʉ ca mír ʉnijʉ car Pablo. \v 33 Bi zøh car comandante co cʉ sundado, bbʉ́, bi pɛntijʉ car Pablo, cja̱ car comandante bi mandado bi hnu̱hti co yojo cadena. Ma ya, guegue bi dyön cʉ cja̱hni, ¿to nʉr hñøjø‑nʉ́, cja̱ ter bɛh ca̱ xí dyøte? \v 34 Bbʉ mí da̱j ya cʉ cja̱hni, hnahño gá ma̱n cʉ ddáa, pé hnahño gá ma̱n cʉ pé ddáa. Jin gá ni̱gui ter fɛh ca̱ már ma̱jmʉ, como mí ndo jñøtijʉ ngá ña̱jʉ, cja̱ már ndo majmʉ nzajqui. Eso, car comandante bi mandado di ttzix car Pablo di ncʉhti pʉ jar ngu̱ pʉ jabʉ mí bbʉh cʉ sundado. \v 35 Bbʉ mí zøti cʉ sundado pʉ jár hnɛndö, pa di bøx pʉ jár ngu̱jʉ, bi pɛntijʉ car Pablo cja̱ bi mɛxjʉ, como már ndo ntu̱jqui cʉ cja̱hni, mí rezgajʉ di zɛdijʉ di möhtijʉ. \v 36 Cja̱ ya xi mbá cuati pé dda cja̱hni rá ngu̱, már majmʉ: \p ―¡Exque da du̱‑nʉ́, exque gu pöhtijʉ‑nʉ́!― \s1 Pablo hace su defensa delante de la gente \p \v 37 Diguebbʉ ya cʉ sundado, ya xti cʉhtijʉ car Pablo pʉ mbo cár ngu̱jʉ. Nu car Pablo ya, bi nzoh car comandante, bi dyöni: \p ―¿Cja da jogui gu xihqui hnar razón?― \p Bi da̱ guegue‑cá̱, bi dyön car Pablo: \p ―¿Cja guí pa̱di gui ña̱ gá griego? \v 38 Casʉ, ¿jin gúr mi̱ngu̱ Egiptoguɛ? ¿Cja jin gui guehquiguɛ, ya xí tzi cja mpa gú dyɛti cʉ cja̱hni bi xoxijʉ hnar tu̱jni contra car gobierno? ¿Cja jin guí guehquiguɛ gú tzix cʉ go mil cʉ hñøjø i tsjifi möhtite, gú möjmʉ pʉ jar desierto?― Bi ncjapʉ gá dyöni guegue. \p \v 39 Cja̱ bi da̱h car Pablo, bi hñi̱mbi: \p ―Nugö, dúr judiogö. Dúr mi̱ngu̱ car jñini Tarso, pʉ jar jöy Cilicia. Car jñini‑ca̱, i fa̱di rá zö. Nuya dí öhqui ʉr tsjɛjqui gu nzoh tzʉ yʉ cja̱hni.― Ncjapʉ gá xih tzʉ car Pablo car comandante. \p \v 40 Cja̱ nucá̱ bi ungui ʉr tsjɛjqui, bbʉ. Diguebbʉ ya, car Pablo bi hmöh pʉ jar hnɛndö, cja̱ bi cjajpi ʉr seña cʉ cja̱hni pa di jui̱guijʉ cja̱ di dyødejʉ. Cja̱ bbʉ ya xquí jui̱guijʉ, car Pablo bi nzojmʉ bbʉ. Bi ña̱ cár jña̱ cʉ judio. \c 22 \p \v 1 Car Pablo bi xih cʉ cja̱hni, bbʉ́: \p ―Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, nuquɛjʉ, guí tadajʉ, dyøjma̱jʉ ca gu xihquijʉ ya:― \p \v 2 Cʉ cja̱hni ya, bbʉ mí dyødejʉ, már ña̱ cár jña̱ gueguejʉ car Pablo, más gá ngohti í nejʉ, bi dyødejʉ rá zö. Cja̱ pé bi ma̱n car Pablo, bbʉ́: \p \v 3 ―Nugö, ntju̱mʉy dúr israelitagö. Dú hmʉh pʉ Tarso, pʉ jar estado Cilicia, pe xtú te nʉr jñi̱ni hua Jerusalén. Guejcua dú nxöjcua cʉ Escritura. Car Gamaliel bi u̱jtigui. Dú nxödi göhtjo ca i ma̱n car ley ca bi zoguijʉ cʉ ndom titajʉ, ya má yabbʉ, cja̱ ndí ndo tɛni. Göhtjo ʉm vida, xtú tɛn ca Ocja̱, göhtjo mbo ʉm mʉy, ncjaquiguɛjʉ ya. \v 4 Ma̱hmɛto, ndí cöhmi cʉ cja̱hni cʉ mí tɛn cár hñu̱ car Jesús. Ndí ndo ʉbbe‑cʉ́, hasta ndí mandado mí bböhti hne̱je̱. Ndí tzʉh hñøjø cja̱ co bbɛjña̱, ndí ɛni, ndí tzoh pʉ jar födi. \v 5 Car da̱möcja̱ co göhtjo car junta cʉ anciano cʉ i mandadoquijʉ, testigo‑cʉ́ digue göhtjo ca ndí øte. Guegue‑cʉ́ bi ddajqui cʉ jɛhmi ndí tjɛ bbʉ ndí øhtibi tu̱jni cʉ cja̱hni cʉ i tɛn car Jesús. Ca hnajpa, ya xi ndá ma jar jñi̱ni pʉ Damasco, ndár tjɛx cʉ carta‑cʉ́ pa gua döjti cʉ israelita mír hmʉh pʉ, cja̱ pa gua mföxije gua tzʉdije cʉ cja̱hni cʉ mí e̱me̱jʉ car Jesús. Diguebbʉ ya, pé gua ɛgö cʉ cja̱hni‑cʉ́ hua Jerusalén, pa di ncastigajʉ. \s1 Pablo cuenta de su conversión \p \v 6 Eso, dú pøngö hua Jerusalén, ya xi ndá ma pʉ Damasco. Ndá pa jar hñu̱, ya xcua tzøti pʉ Damasco. Bbʉ mí zʉ ju̱xadi, bi hna ni̱guitjo hnar ndo tjay, güí hñe̱ jar ji̱tzi, bi hñi̱jqui madé. \v 7 Dú fʉntzi, bbʉ, cja̱ dú øh hnar jña̱, már nzojquigö, mbí ma̱: “¡Saulo! ¡Saulo! ¿Dyoca̱ guí jongui pa gui pöjtigui?” \v 8 Cja̱ dú tja̱jcö, bbʉ́, dú hñöni: “¿Toquiguɛ? ¿Cja huá guehquiguɛ gú Ocja̱‑guɛ?” Cja̱ guegue bi xijqui, “Guejquigö, dúr Jesús, dúr mi̱ngu̱ Nazaret. Guejquigö guí ne gui pöjtigui.” \v 9 Cʉ hñøjø cʉ ndá hñobbe bi cca̱htijʉ car tjay, cja̱ bi ndo ntzu̱jʉ. Nu gueguejʉ jin gá dyøjmʉ cár jña̱ car cja̱hni már nzojquigö. \v 10 Nugö, pé dú xih ca hnáa ca ndár ña̱göbbe: “Nuquɛ, ʉm Tzi Jmu̱qui, ¿ja gu ncja ya bbʉ́?” Cja̱ guegue bi xijqui: “Bböj ya, cja̱ gui ma nʉ Damasco. Bbʉ xtí tzøni nʉ́, xtu tsjihqui göhtjo ca i nesta gui dyøte, como ya xí mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi ja ncja gui pɛjpi.” Ncjapʉ gá xijqui car jña̱. \v 11 Nugö, ya xtá ngodö, mí gue car tjay xquí ndo ti̱ti yʉm dö, ya jí̱ ndí janti. Eso, bi pɛntiguitjo nʉm dyɛ cʉ hñøjø ndá hñobbe, bi zixquijʉ dá ma Damasco. \p \v 12 Nu pʉ Damasco, már bbʉh hnar hñøjø, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Ananías. Guegue mí tzu̱ ca Ocja̱, mí tɛndi car ley ca xquí ma̱n car Moisés. Guejtjo mí e̱me̱ car Jesucristo. Hasta göhtjo cʉ judio mír hmʉh pʉ Damasco mí ma̱jmʉ, már zö cár vida car Ananías. \v 13 Guegue car Ananías bú e̱h pʉ jabʉ ndár bbʉy. Bi guajqui, bi xijqui: “Cjua̱da̱ Saulo, zøqui ya yir dö.” Cja̱ nugö, exque bi joj yʉm dö car hora‑ca̱, cja̱ dú cca̱hti guegue. \v 14 Nubbʉ́, pé bi xijqui car Ananías: “Car Tzi Ta ji̱tzi ca mí i̱htzibijʉ cʉ ndom titajʉ desde ya má yabbʉ, xí hñi̱xquiguɛ pa gui pa̱di ja i ncja cár mfe̱ni cja̱ pa gui cca̱hti car Cristo ca ndí tøhmijʉ, guejtjo pa gui dyø guegue‑cá̱ xtrí nzohqui. \v 15 Cam Tzi Tajʉ ji̱tzi xí hñi̱xquiguɛ pa gui nzofo göhtjo yʉ cja̱hni hua jar jöy, gui cja ʉr testigo, gui xijmʉ ter bɛh ca̱ xcú cca̱hti cja̱ xcú dyøde. \v 16 Cja̱ pé bi xijqui car Ananías, bbʉ́: “Nuya, ¿te pé guí tøhmi ya bbʉ́? Gui nzoh cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, pa da gʉzqui ca rá nttzo ca guí tu̱. Cja̱ diguebbʉ ya, gui xixtje, bbʉ́.” Cja̱ dú øte ncja ngu̱ gá xijqui guegue. \s1 Pablo cuenta cómo fue enviado a los que no eran judíos \p \v 17 Diguebbʉ ya, dú ma dá cojcua Jerusalén, cja̱ dú cuati pʉ jar ndo templo. Cja̱ bbʉ ndár mahti ca Ocja̱, dú hna cca̱htitjo car Tzi Tada Jesús. \v 18 Guegue bi xijqui: “Gui tij ya, gui pøni nttzɛdi hua Jerusalén, porque jin da hñeme yʉ cja̱hni i bbʉjcua ca guí ne gui xijmʉ diguejquigö.” \v 19 Nubbʉ, dú tja̱di: “Ncjua̱ni, Tzi Jmu̱, como guejtsjɛ gueguejʉ i pa̱dijʉ ja ndár coti födi cʉ hermano. Guejtjo i pa̱dijʉ, ja ndár hño pʉ jáy templo cʉm mi̱nga̱‑judioje, cja̱ göhtjo pʉ jabʉ ndí töti cʉ cja̱hni cʉ ya xquí hñe̱me̱qui, ndí jʉti‑cʉ́. \v 20 Guejtjo i pa̱h cʉ cja̱hni, guejquigö, ndár bbʉjcö pʉ bbʉ mí bböhti car Esteban, quer testigo. Guegue‑cá̱ már dö cár palabra por rá nguehquɛ bbʉ mí mfömbi cár cji. Dú dögö cam palabra pa di bböhti‑cá̱, cja̱ dú ca̱mpi quí da̱jtu̱ cʉ hñøjø cʉ bi ccajni me̱do, bi möhtijʉ.” Mí ncjapʉ dá xih car Tzi Tada Jesús. \v 21 Cja̱ guegue pé bi xijqui, bbʉ́: “Gui pøngua nttzɛdi ya. Nugö dí cú̱hqui gui ma yapʉ, gui ma grí xih cʉ gentile toguigö, gue cʉ cja̱hni jin gui judio gui nzoh‑cʉ́.” Bi xijquigö ncjapʉ car Jesús.― \s1 Pablo en manos del comandante \p \v 22 Cʉ cja̱hni cʉ már øde, bi dyøjtijʉ hasta bbʉ mí ma̱n car Pablo gue cʉ gentile di nzo guegue. Nubbʉ́, pé bi mʉdi bi ndo majmʉ nzajqui, bi ma̱jmʉ: \p ―¡Da du̱ nʉr hñøjø‑nʉ́! Ya jin gu jɛguijʉ da hmʉy.― \p \v 23 Segue mí mah cʉ cja̱hni, mí pøh quí pötijʉ, mí jua̱quijʉ, hasta mí poxijʉ jöy, como mí ndo tsjeyajʉ. \v 24 Diguebbʉ ya, car comandante bi mandado di ncʉhti car Pablo pʉ mbo jár ngu̱jʉ cʉ sundado. Bi mandado di tjʉti cja̱ di ttöni, ¿ter bɛh ca̱ xquí xih cʉ cja̱hni, pa gá ndo unijʉ ʉr cuɛ? Bi dyöni ncjapʉ car comandante, como jí̱ mí øh cár jña̱ cʉ judio. \v 25 Bi hnu̱hti car Pablo co correa gá xifani bbʉ. Nu car Pablo bi nzoh car capitán már bböh pʉ, bi dyöni, i̱mbi: \p ―¿Tema derecho guí pɛhtzijʉ gui jiʉbiguijʉ? Como nugö, dúr ciudadano romano, cja̱ jí̱ bbe guí önguijʉ ter bɛh ca̱ xtú øte.― \p \v 26 Bbʉ mí dyøde ncjapʉ car capitán, bi ma bú cöx car comandante, bi xifi: \p ―ʉr ciudadano romano car hñøjø xcú mandado da tjʉti. ¿Cja nde̱jma̱ da jogui da tjʉti‑cá̱?― \p \v 27 Car comandante bbʉ, bi ma bú ön car Pablo, bi hñi̱mbi: \p ―Xijqui ya, ¿cja cierto gúr ciudadano romano?― \p Cja̱ bi da̱h car Pablo: \p ―Dyo ya cá̱.― \p \v 28 Nu car comandante bi ma̱m bbʉ: \p ―Guejquitjogö, dúr ciudadano romano hne̱je̱. Nugö dú cju̱ti domi rá ngu̱ pa dá tön cam derecho gá ciudadano.― \p Nu car Pablo bi da̱h bbʉ, bi xifi: \p ―Nugö, bi ttajqui cam derechogö desde bbʉ ndú hmʉy.― \p \v 29 Bbʉ mí dyøjmʉ ya‑cá̱, cʉ sundado ya xi mír ma di ʉn car Pablo, cja̱ bi hna wem pʉ. Guejti car comandante bi ntzu̱ bbʉ mí dyøde, múr ciudadano romano car Pablo, como guegue xquí mandado xquí hnu̱hti. Eso, bi mandado bi ttza̱mitjo car Pablo pʉ mbo cár ngu̱ cʉ sundado. \s1 Pablo delante de la Junta Suprema de los judíos \p \v 30 Car jiax‑ca̱ car comandante mí ne di ba̱h ca ntjumʉy, ter bɛh ca̱ mí tjøx car Pablo. Eso, bi xojqui car Pablo cja̱ bi nzojni cʉ möcja̱ cʉ mí mandadobi cʉ judio, co ni cʉ pé dda anciano cʉ más mí pɛhtzi quí cargojʉ. Bi gʉjqui car Pablo, bbʉ, bi zix pʉ jabʉ xquí jmu̱ntzi‑cʉ́ pa di dö cár testimonio. \c 23 \p \v 1 Car Pablo ya bi cca̱hti car junta cʉ anciano xquí jmuntzi pʉ, cja̱ bi ma̱: \p ―Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, xtú hño rá zö delante ca Ocja̱ hasta rá pa ya. Jin te i mbe̱n nʉm mʉy ca rá nttzo xcrú øtigö.― \p \v 2 Bbʉ mí dyøj ya‑cá̱, car da̱möcja̱, gue car Ananías, bi xih cʉ dda cja̱hni már bböh pʉ, di mɛhtibijʉ ʉ́r ne car Pablo. \v 3 Nu car Pablo bi da̱di, bi hñi̱na̱: \p ―Ca Ocja̱ da cozquiguɛ nʉ xcú cjagui. Gúr jiöjteguɛ, ncjahmʉ rá zöqui, pe xøtzetjo. Nuquiguɛ, gúr nzöya, xcú hñe̱jcua pa gui juzgagui ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar ley ca bi ma̱n car Moisés, pe nde̱jma̱ xcú mandado xí ttʉngui, cja̱ jí̱ bbe gui hñöni ter bɛh ca̱ xtú øte. Nʉ xcú cjagui ya, i ccax car ley ca bi ma̱n car Moisés.― Bi da̱di ncjapʉ car Pablo. \p \v 4 Nu cʉ pé dda cja̱hni cʉ már bbʉh pʉ, bi huɛntijʉ car Pablo, bi xijmʉ: \p ―¿Dyoca̱ xcú tzani nʉr da̱möcja̱? Nunʉ́, i sirvebi ca Ocja̱‑nʉ́.― \p \v 5 Cja̱ pé bi ma̱n car Pablo, bbʉ́, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, perdonaguijʉ tzʉ. Jin dá pa̱di, má̱s gue nʉr da̱möcja̱‑nʉ́. Cierto, i ju̱x pʉ jar Escritura: “Jin gui tzö gu tzanijʉ nʉr cja̱hni xí tti̱tzi pa da mandadoguijʉ.”― \p \v 6 Diguebbʉ ya bi cca̱hti car Pablo tocʉ xquí jmu̱ntzi pʉ jar junta. Cʉ ddáa cʉ nzöya mí saduceojʉ, cja̱ cʉ pé ddáa mí fariseojʉ. Hnahño mí e̱me̱ cʉ saduceo, hnahño cʉ fariseo. Nubbʉ, guegue bi ña̱ nzajqui, bi nzoh cʉ nzöya ncjahua, i̱na̱: \p ―Dyøjma̱jʉ, cjua̱da̱. Nuguigö, dúr fariseogö. Guejti cʉ ndom tita cja̱ co ca ndom ta, mí fariseojʉ, hne̱je̱. Nuquiguɛjʉ, xcú nzojquigöjʉ ya, pa gui jña̱nquijʉ ʉr huɛnda digue ca dí e̱me̱gö, como ya xcú dyødejʉ, dí e̱me̱gö, da nantzi cʉ ánima.― \p \v 7 Bbʉ xquí ma̱ ncjapʉ car Pablo, exque bi mʉdi bi huɛni cʉ nzöya. Bi wejque gá yo parte car junta, bi ntøxtihui cʉ fariseo co cʉ saduceo. \v 8 Como i ma̱jmʉ cʉ saduceo, cʉ cja̱hni cʉ ya xí ndu̱, jim pé da jña̱ ʉ́r jña̱. Guejtjo i ma̱jmʉ, jin te i bbʉ ángele, cja̱ jin te i bbʉ nda̱ji̱. Guehcá̱ i e̱me̱‑cʉ́. Nu cʉ fariseo i ma̱jmʉ, da nantzi cʉ xí ndu̱, cja̱ i bbʉjti quí tzi mʉyjʉ. Guejtjo i bbʉ ángele, cja̱ co nda̱ji̱. Ncjapʉ ga hñe̱me̱‑cʉ́. \v 9 Bi ndo huɛnihui cʉ saduceo, cʉ fariseo, bi ndo ña̱jʉ nzajqui. Nubbʉ́, bi bböh cʉ dda maestro cʉ mí nxöh car ley. Guegue‑cʉ́ mí fariseo, cja̱ bi ma̱jmʉ: \p ―Jin te dí tötije te xtrú dyøti‑nʉ́ ca drá nttzo. ¿Xi bbʉ xtrú nzoh hnár nda̱ji̱ o hnár ángele ca Ocja̱? Mejor, jin gu tøxtijʉ ca Ocja̱.― \p Nu cʉ pé ddáa, jin gá cjajpi ncaso ca bi ma̱n cʉ fariseo‑cʉ́, cja̱ bi segue bi ntøxtitsjɛjʉ. \p \v 10 Bbʉ mí cca̱hti car comandante te tza már cja juɛni, bi ntzu̱. Mí ma̱ guegue, ntoja di ccʉnijʉ car Pablo, di möhtijʉ. Bi mandado cʉ dda sundado du ca̱jmʉ pa pé drí gʉjquijʉ‑cá̱ cja̱ pé drí zixjʉ pʉ jár ngu̱jʉ. Cja̱ bi cjajpijʉ, bbʉ́. \p \v 11 Car nxu̱nya‑ca̱, bbʉ már a̱h car Pablo, bi hna ni̱gui pʉ car Tzi Ta Jesús, bi xifi: \p ―Dyo guí ntzu̱, Pablo, cja̱ jin da dyʉxi ir mʉy. Como ngu̱ xquí tʉngui cam jña̱ hua jar jñini Jerusalén, da ncjadipʉ grí tʉngui cam jña̱ pʉ Roma hne̱je̱.― Bi xifi ncjapʉ. \s1 Planes para matar a Pablo \p \v 12 Bbʉ mí ni̱gui car jiax‑cá̱, bi mpɛjnijʉ cʉ dda judio, bi ma̱jmʉ di möhtijʉ car Pablo. Bi hñi̱jmʉ ca Ocja̱ gá testigo, bi ma̱jmʉ, jin te di zijʉ hasta gue bbʉ ya xtrú möhtijʉ. \v 13 Mí tjo cuarenta hñøjø cʉ bi jurajʉ ncjapʉ. \v 14 Bi ma‑cʉ́, bi guatijʉ cʉ möcja̱ cʉ mí mandado, cja̱ co cʉ tita, bi xijmʉ: \p ―Nugöje, xtú hñi̱jme ca Ocja̱, jin te gu tzije hasta bbʉ xcrú pöhtije car Pablo. \v 15 Nuquiguɛjʉ ya, guí göhtjojʉ, co hne̱j nʉr junta yʉ anciano, gui xijmʉ car comandante du tzí tzʉ hua car Pablo, ncjahmʉ te pé güi ne güi dyönijʉ pa güi pa̱dijʉ ca ntjumʉy. Cja̱ nugöje, ante que da zøcua‑cʉ́, ya xcrú mprevenije pa gu pöhtije car Pablo.― Bi ma̱n ncjapʉ cʉ hñøjø‑cʉ́. \p \v 16 Már bbʉh pʉ ca hnar ba̱jtzi hñøjøtjo, múr sobrino car Pablo. Nucá̱ bi dyøh ca xquí ma̱n cʉ hñøjø‑cʉ́, cja̱ bi ma bú cʉti mbo cár ngu̱jʉ cʉ sundado, bú cöx car Pablo. \v 17 Car Pablo ya, bi nzoh hna cʉ capitán, bi xifi: \p ―Gui tzixi tzʉ nʉr ba̱jtzi hñøjø da ma drí ña̱hui car comandante. Ba ja̱ hnar razón i ne da xifi.― \p \v 18 Car capitán bi zihtzibi car comandante bbʉ, bi xifi: \p ―Xpá xijqui car Pablo ca i cjoti, gua tzinquigö nʉr ba̱jtzi hñøjø, como nunʉ́, ba ja̱ hnar razón pa da xihqui.― \p \v 19 Car comandante ya bi pɛntibi cár dyɛ, gá ma hnanguadi, cja̱ bi dyöni: \p ―¿Ter bɛh ca̱ guí ne gui xijqui?― \p \v 20 Bi da̱h car ba̱jtzi hñøjø, bi hñi̱mbi: \p ―Cʉ judio cʉ i mandado, ya xí ña̱jʉ pa da dyöhqui hnar nttödi. øde, ʉr xu̱di da dyöhqui gui tzihtzibijʉ car Pablo pʉ jabʉ i jmu̱ntzi quí nzöyajʉ, ncjahmʉ te di ttön car Pablo. \v 21 Pe dyo guí e̱me̱guɛ‑cʉ́. I tjo cuarenta hñøjø cʉ xí dyøhtibijʉ hnar trampa car Pablo. Xí hñi̱jmʉ ca Ocja̱ gá testigo, jin te da zijʉ hasta gue bbʉ ya xtrú möhtijʉ. Guegue‑cʉ́ ya xqui tøpiquijʉ gui unijʉ ʉr tsjɛjqui pa da ttzix car Pablo, da ma drí tjoh pʉ jabʉ rá bbʉh‑cʉ́.― Bi ma̱ ncjapʉ car ba̱jtzi hñøjø. \p \v 22 Bbʉ mí dyøj ya‑cá̱, car comandante bi xih car ba̱jtzi hñøjø: \p ―Jin to pé gui xih ca xcú xijqui ya.― Cja̱ diguebbʉ ya, bi xifi di ma ya. \s1 Envían a Pablo ante Félix, el gobernador \p \v 23 Nubbʉ́, car comandante, bi nzojni yojo capitán, bi bbɛjpi ncjahua: \p ―Gui mandadobihui yo ciento cʉ sundado da jñojquijʉ pa gui möjmʉ Cesarea. Cja̱ pé dda setenta sundado da jñojquijʉ pa da tøjmʉ fani, co guejti pé yo ciento sundado cʉ i cʉ́ lanza da jñojquijʉ pa da ma hne̱je̱, da hñodi‑cʉ́. Guí göhtjojʉ, gui pønijʉ como xtrí gʉjto nxu̱y, gui tzixjʉ car Pablo, grí möjmʉ Cesarea.― \v 24 Guejtjo bi mandado car comandante di tjojqui cʉ dda fani pa di tøh car Pablo. Di ttzix car Pablo drí ma pʉ Cesarea, pʉ jabʉ már bbʉh car gobernador, cja̱ di mfödi rá zö pʉ jar hñu̱. Car gobernador mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Félix. \v 25 Diguebbʉ ya car comandante bi dyøti hnar carta pa di ddɛx pʉ Cesarea. Car carta mí ma̱ ncjahua: \p \v 26 “Nugö, dúr Claudio Lisias. Dí pɛnqui nzɛngua, nuquiguɛ Félix, gúr gobernador, rá zö gri mandado. \v 27 Nʉr hñøjø dí pɛnqui, xí nzʉh cʉ dda judio, cja̱ ya xi mír ma di möhtijʉ. Nuguigö, bbʉ ndú øjcö, ʉr ciudadano romano guegue, dú tzix cʉ dda sundado, dú cʉtije madé cʉ cja̱hni rá ngu̱ xquí jmu̱ntzi, dú ma cjʉjquije pʉ. \v 28 Nugö, ndí ne gua pa̱di ter bɛh ca̱ mí tjøx nʉr preso, eso, dú tzix pʉ delante cár junta cʉ nzöya cʉ i mandadobi cʉ judio. \v 29 Nupʉ, dú øde, mí jøxijʉ tema cosa digue cár leyjʉ, tzʉdi, gá religión. Pe jin te xquí dyøti nʉr hñøjø‑nʉ́ pa di du̱ o pa di cjoti. \v 30 Diguebbʉ ya, bi cjöxquigö, øde, i bbʉh cʉ dda judio xquí dyøhtibijʉ hnar trampa nʉr hñøjø‑nʉ́, pa di möhtijʉ. Por eso, xtú mpɛgui xtú cu̱h pʉ jabʉ gár bbʉy. Guejti cʉ cja̱hni cʉ te i jøx nʉr preso, xtú xijcö‑cʉ hne̱je̱ da ma drí guahquijʉ pʉ Cesarea, pa da xihquiguɛ ter bɛh ca̱ xí dyøti guegue, cja̱ pa guír reglajʉ pʉ. Jøña̱‑nʉ́ dí xihqui‑nʉ́.” Ncjapʉ mír ma̱n car carta ca bi mɛjni car comandante. \p \v 31 Nubbʉ́, cʉ sundado, bi zixjʉ car Pablo como ngu gá hmɛjpijʉ, bi zixjʉ nxu̱y, sta guehpʉ jar jñini Antípatris. \v 32 Cja̱ ca xtrá yojpa, bi ma gá ngojtijʉ pʉ Jerusalén cʉ sundado cʉ mí dyotjo. Nu cʉ mí tøgue, bi segue bi möjmʉ car Pablo‑cʉ́. \v 33 Bbʉ mí zøtijʉ pʉ Cesarea, bi döjtijʉ car carta car gobernador, cja̱ bi presentabijʉ car Pablo. \v 34 Nu car gobernador, bbʉ ya xquí cca̱hti car carta, bi dyön car Pablo jabʉ guehpʉ múr mi̱ngu̱. Cja̱ guegue‑ca̱ bi xifi, múr mi̱ngu̱ pʉ jar estado Cilicia. \v 35 Nubbʉ́, bi xih car gobernador, i̱na̱: \p ―Gu reglaqui quer asunto bbʉ xta zøcua cʉ cja̱hni cʉ te i jøxque.― \p Diguebbʉ ya, bi mandado di ttzix car Pablo pʉ jár palacio car Herodes, cja̱ di bbödi. \s1 La defensa de Pablo delante de Félix \c 24 \p \v 1 Bbʉ ya xquí tjo cʉtta mpa, bi zøti pʉ Cesarea car da̱möcja̱. Mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Ananías. Mbá hñohui cʉ dda anciano cʉ mí mandadobi cʉ judio, cja̱ co hnar licenciado. Nucá̱, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Tértulo. Car da̱möcja̱ cja̱ co cʉ ddáa cʉ mbá hñohui bi guatijʉ car gobernador, bi mpresentajʉ pʉ, pa di quejabijʉ car Pablo. \v 2 Diguebbʉ ya, bú ttzí car Pablo, bi mpresenta pʉ hne̱je̱. Nu car licenciado bi ttuni ʉr tsjɛjqui bbɛto di ña̱, di jiøx car Pablo te xquí dyøte. Cja̱ bi ma̱ ncjahua car licenciado, i̱na̱: \p ―Nuquiguɛ, Félix, por rá nguehca̱ guír mandado, dí bbʉpje rá zö. Nugöje, dí i̱zquije, como guí ndo pɛhtzi jogui mfe̱ni, cja̱ xcú ndo föxquije, dí judioje. \v 3 Göhtjoguigöje, como ngu̱ xquí mandadoguije, masque jabʉ dí mi̱ngu̱je, dí ndo gradeceje ca guír dyøjtiguije jujticia, cja̱ co ca guír nú̱guije rá zö. Dí ndo tzøjme ca guí øte, cja̱ dí öhquije cjama̱di, hmɛgui ʉm tadaqui, Don Félix. \v 4 Nuya, pa jin gu ja̱quiqui quer tiempo, dí neje gui cjaguije car favor gui dyøh ca gu xihquije. \v 5 Nʉr hñøjø nʉ xpá ttzinqui, ngu̱ dí cca̱htije, i ndo øti molestia. I dyo göhtjo nʉr mundo, i i̱hmi cʉ judio da huɛnijʉ cja̱ da ntu̱jnijʉ. Guejtjo hne̱je̱, ncjahmʉ guegue‑nʉ́ i mandadobi cʉ cja̱hni cʉ i tɛnijʉ car Jesús, ca múr mi̱ngu̱ Nazaret. \v 6 Cja̱ jønca̱, bi ddöti már øti ca jin gui tjɛgui da ttøti pʉ jár patio cam ndo temploje. Pe nugöje dú tzʉdije, cja̱ ndí ne gua ja̱mpije ʉr huɛnda pa gua øhtibije jujticia, ncja ngu ga ma̱n cam leyje ca bi zoguije car Moisés. \v 7 Nu car comandante Lisias bi ntza madé, gá fuerza guá nzinguije nʉr Pablo. \v 8 Guejtjo xpá mandado guegue, du e̱cua cʉ to te i jøx nʉr Pablo, pa guehquɛ gui jña̱mpijʉ ʉr huɛnda, ¿toca̱ i ndu̱jpite? Cja̱ nuya da jogui gui dyöntsjɛ, ¿cja cierto ca dí jøxije nʉr hñøjø‑nʉ́, cja huá ji̱na̱?― Ncjapʉ gá ma̱n car Tértulo. \p \v 9 Diguebbʉ ya, cʉ pé dda judio cʉ már bbʉh pʉ, bi ma̱jmʉ, mí cierto göhtjo ca xquí ma̱n car Tértulo. \v 10 Ma ya car gobernador bi cjajpi ʉr seña car Pablo pa di ña̱. Cja̱ nubbʉ́, bi mʉdi bi ña̱ car Pablo, i̱na̱: \p ―Nugö, dí mpöjö dar tja̱di delantequiguɛ, como dí pa̱di, ya xná ngu̱ cjeya guí mandado nʉr jöy hua, nuquɛ Félix. \v 11 Pa guehquɛ, jin gui ntji̱ pa gui pa̱di, ¿cja cierto nʉ dí xihqui, o ji̱na̱? Cja̱ nguehca̱ xí nzʉ doce día ca xtá pøngua Cesarea, xtá pøx pʉ Jerusalén pa gua nzoh ca Ocja̱ pʉ jam temploje. \v 12 Cja̱ nu pʉ Jerusalén, jin to xcá cca̱jtigui gua øti juɛni pʉ jar ndo templo. Guejtjo jí̱ xtá i̱hmi cʉ cja̱hni di ntujnijʉ, ni ndra ngue pʉ jar ndo templo, ni ndra ngue cʉ pé dda quí ni̱cja̱ yʉ judio pʉ jabʉ xtú hño. Guejti pʉ jar jñini Jerusalén, nim pa jabʉ xtá ɛti cʉ cja̱hni di ntujnijʉ. \v 13 Jin gui cierto ca i jøxquigö yʉ cja̱hni‑yʉ́, cja̱ jin te i bbʉ testigo pa di möx yʉ to i jøxquigö ca rá nttzo. \v 14 Pe nugö, gu xihquitsjɛ ter bɛh ca̱ dí øte. Nugö, cierto, dí tɛngö ca hnar hñu̱ ca i ma̱n yʉ cja̱hni, jí̱ rí ntzöhui da tte̱me. Macja̱ dí tɛngö car hñu̱‑ca̱, guejtjo dí nzoh ca Ocja̱, guejtica̱ bi nzoh cʉ ndom titaje, cʉ cjeya xí tjogui. Cja̱ dí e̱me̱ göhtjo ca i ju̱x pʉ jar ley ca bi ma̱n car Moisés. Guejtjo dí emegö göhtjo ca bi jñu̱x cʉ profeta pʉ já libro cʉ bi dyøti‑cʉ́. \v 15 Guejtjo dí eme ncja ngu ga hñe̱me̱ yʉ dda anciano yʉ i bbʉjcua. Tzʉdi, dí tøhmije car pa bbʉ xta xox ca Ocja̱ göhtjo cʉ xí ndu̱, tanto cʉ cja̱hni cʉ mí ndujpite, cja̱ co cʉ jin te mí tu̱jʉ. \v 16 Como dí pa̱di, ya xpa e̱h car pa bbʉ xtá nantzijʉ, dí göhtjojʉ, cja̱ xta tja̱nquijʉ ʉr huɛnda digue ca dú øtijʉ hua jar jöy. Por rá nguehca̱ dár e̱me̱gö ncjapʉ, göhtjo ʉr vida dí jongö car manera ja gár hmʉy rá zö, pa jin te gu øhtibi ca Ocja̱, ni digue yʉ cja̱hni. \p \v 17 Ya xí cja cjeya dú pøm pʉ Jerusalén, dá ma pé dda lugar, dú hño pʉ. Cja̱ nuya, yʉ pa yʉ cja xí tjogui, pé xtú coh pʉ. Ndá ja̱ tzʉ ʉr domi pa gua föx cʉ probe cja̱ pa gua dö pʉ jam temploje pʉ Jerusalén. \v 18 Eso, xtá cʉtigö pʉ jár patio car templo pa gua tzoh cam ofrenda, cja̱ bi jiantigui cʉ dda judio, mi̱ngu̱ pʉ Asia. Nugö, ya xtá jñojqui ncja ngu̱ ga ma̱n cam leygöje i nesta da jñojqui ca to da guati ca Ocja̱. Tengu̱di cʉ cja̱hni ndá hñobbe, cja̱ jin tema juɛni dá øtije. \v 19 Nu cʉ judio‑cʉ́, bi jiantigui ndár dyo pʉ jar templo. Bbʉ tza di ne‑cʉ́ te di jiøxquigö, mír ntzöhui di hñe̱cua pa di xihquitsjɛjʉ. \v 20 Pe como jí̱ xcuá hñe̱cua‑cʉ́, guejtjo di joh bbʉ di xihquijʉ yʉ pé dda judio yʉ xí nzøcua ¿ter bɛh ca̱ xí ndöjtiguijʉ xcrú øtigö? Como ya xpá tja̱nquigö ʉr huɛnda pʉ Jerusalén, gue cár junta cʉ tita cʉ i mandadobi yʉ cja̱hni israelita bi juzgagui. \v 21 Tan sólo dú ma̱ngö na̱r palabra‑ná̱ bbʉ ndár bbʉh pʉ delante car junta, dú ña̱ nzajqui, dú ma̱ ncjahua: “Nuquɛjʉ, xcú nzojnquijʉ rá pa ya, como xcú dyødejʉ, dí e̱me̱gö, ca Ocja̱ da xox cʉ ánima.”― Ncjapʉ gá nda̱h car Pablo. \p \v 22 Nu car gobernador Félix, ya xi mí pa̱di ja i ncja cár hñu̱ car Jesucristo. Bi dyøh ca mí ma̱n car Pablo, pe bi hña̱nguitjo, jim pe gá regla car asunto‑cá̱. Bi xih cʉ cja̱hni di døhmijʉ, bi hñi̱mbijʉ: \p ―Hasta gue bbʉ xtu ca̱h pʉ Jerusalén car comandante Lisias, nubbʉ́, cja xtá hñöngö göhtjo ja i ncja quer asuntojʉ.― \p \v 23 Diguebbʉ ya car Félix bi nzoh car capitán, bi xifi di segue di möh car Pablo, pe jin di du̱hti. Cja̱ bbʉ di hñe̱h cʉ dda quí amigo car Pablo, di jiɛjmʉ di cca̱hti cja̱ má̱s di mötzi. \p \v 24 Bi tjogui tengu̱ mpa. Diguebbʉ, pé bi ñʉti jar juzgado car Félix, mbá hñohui cár bbɛjña̱. Guegue‑cá̱ mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Drusila, múr judia‑cá̱. Car Félix pé bi nzojni car Pablo pa di dyönihui, ¿ja mí ncja cár hñu̱ car Jesucristo, bbʉ to di hñeme? Cja̱ car Pablo bi xijmi ncjahua: \v 25 Bi xijmi, i nesta gu hmʉpjʉ gá honrado, jin gu ndu̱jpitejʉ, cja̱ jin gu jñɛguijʉ pa da da̱guijʉ nttzomfe̱ni. Bi xijmi hne̱je̱, ba e̱h car pa bbʉ xta juzgaguijʉ ca Ocja̱ digue göhtjo ca xtú øtijʉ. Nu car Félix, bbʉ mí dyøde ncjapʉ, bi ntzu̱ cja̱ bi xih car Pablo: \p ―Ya co guehcá̱. Bbʉ pé xta ncja ʉm lugar, pé xtá nzohqui bbʉ.― \v 26 Cja̱, cierto, pé bi nzoh car Pablo tengu̱ vez, segue bi ña̱hui. Mí ma̱ntsjɛ car Félix, bbʉ segue di nzojni car Pablo, guegue‑cá̱ di uni domi pa di tsjojqui. Nu car Pablo, jin te gá uni. \v 27 Bi tjo yo cjeya, cja̱ bi bøn cár cargo car Félix, már cjotitjo car Pablo. Nubbʉ́, bi ñʉti pé hnar gobernador, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Porcio Festo. Car Félix ya, mí ne di dyøhtibi hnar favor cʉ judio, eso, bi zoti car Pablo jar födi. \s1 Pablo delante de Festo \c 25 \p \v 1 Car Festo ya bi zøti pʉ Cesarea cja̱ bi ñʉti cár cargo. Bi døhmi pʉ jñu̱jpa, cja̱ diguebbʉ ya, bi ma gá mbøx pʉ Jerusalén. \v 2 Nu pʉ Jerusalén, cʉ möcja̱ cʉ mí mandado cja̱ co cʉ anciano cʉ mí ja̱ quí cargo bú cöxjʉ car Festo, bú jøxjʉ car Pablo cʉ dda cosa, cja̱ bi dyöjpijʉ car gobernador di mandado pa pé di tja̱mpi ʉr huɛnda. \v 3 Bi dyöjpijʉ car favor di ttzojni car Pablo cja̱ di mandado pa du ttzimpijʉ tzʉ pʉ Jerusalén. Nu gueguejʉ, pé mí jondijʉ ja drí dyøhtibijʉ hnar trampa car Pablo, pa di möhtijʉ ante que di zøti pʉ. \v 4 Nu car Festo bi da̱di, bi xijmʉ ncjahua cʉ möcja̱ cja̱ co cʉ anciano: \p ―Rá cjoti pʉ Cesarea car Pablo, cja̱ nugö ya xtrá magö pʉ hne̱. \v 5 Nuquiguɛjʉ, bbʉ te guí ne gui jiøxijʉ car hñøjø‑ca̱, da jogui da ma pʉ yʉ ddáa yʉ más i ja̱ ʉ́r cargojʉ, gu möjme.― \p \v 6 Nubbʉ́, pé bú dé pʉ Jerusalén car Festo jabʉ ñojto o ddɛtta mpa, cja̱ diguebbʉ ya, bi ma gá ngoh pʉ Cesarea. Bi dɛnijʉ gá möjmʉ hne̱je̱ cʉ dda möcja̱ cʉ mí mandado cja̱ co cʉ dda anciano. Car jiax‑ca̱ car Festo bi ñʉti jar juzgado cja̱ bi mi̱h pʉ jabʉ mí ja̱mpi ʉr huɛnda cʉ cja̱hni. Bi mandado du ccʉjqui car Pablo, du ttzi pʉ hne̱je̱. \v 7 Cja̱ bbʉ mí zøh‑ca̱, cʉ judio xní hñi̱tijʉ madé cja̱ bi jiøxijʉ nduntji cosa rá nttzo, pe jí̱ mí cierto ca mí ma̱jmʉ. Guejtjo, jin te mí bbʉ testigo pa di möx cár testimonio cʉ cja̱hni‑cʉ́ cja̱ pa di tte̱me̱ ca mí ma̱jmʉ. \v 8 Nu car Pablo bi da̱di: \p ―Jí̱ xtá øtí cʉ cosa guí jøxquijʉ. Jin dí contrabi car ley ca bi zoguijʉ car Moisés, guejti pʉ jar ndo templo pʉ Jerusalén, jin dá øte tema cosa ca i nccahtzi. Guejtjo, jí̱ xtá contrabi car emperador.― Ncjapʉ gá nda̱h car Pablo. \p \v 9 Nu car Festo mí ne di dyøhtibi hnar favor cʉ judio. Eso, bi dyön car Pablo, bi hñi̱mbi: \p ―¿Cja i parecequi grá pøxihui pʉ Jerusalén pa grá reglajʉ pʉ nir asunto?― \p \v 10 Bi da̱h car Pablo, bbʉ: \p ―Ya xtú mpresenta hua nʉr juzgado hua, como guejcua i pertene car gobierno romano. Guejcua rí ntzöhui da tja̱nqui ʉr huɛnda. Jin te xtú cjajpigö yʉ judio, ncja ngu̱ guir pa̱di. \v 11 Bbʉ gri ndu̱jpitegö, o bbʉ te xcrú øtigö drí ntzöhui gua tu̱, jin dí cøngö pa jin da ttajqui cam castigo. Pe bbʉ bbɛtjritjo cʉ xí jiøxquigö yʉ judio‑yʉ́, nuquiguɛ, jin guí pɛhtzi derecho gui döguigö jáy dyɛ‑yʉ́. Nugö, ya jin gu ma pʉ Jerusalén. Mejor dí ne gu ma pʉ Roma, du tja̱nquigö ʉr huɛnda pʉ jár juzgado car emperador.― Ncjapʉ gá ma̱n car Pablo. \p \v 12 Diguebbʉ ya, car Festo bi ña̱hui cʉ hñøjø cʉ mí föx cár jmandado. Cja̱ nubbʉ́, bi xih car Pablo: \p ―Ya xcú dyö ʉr tsjɛjqui gui ma guír mpresenta pʉ jabʉ rá bbʉh car emperador. Ndé bbʉ́, gu cu̱hqui gui ma pʉ pa du tja̱nqui ʉr huɛnda pʉ.― \s1 Pablo delante de Agripa y Berenice \p \v 13 Bbʉ ya xquí tjogui tengu mpa bi zøti pʉ Cesarea car rey Agripa cja̱ co cár bbɛjña̱. Guegue‑ca̱ mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Berenice. Bi zɛnguahui car Festo. \v 14 Como bi dehui pʉ tengu tzi mpa, car Festo bi xijmi cár asunto car Pablo. Bi ma̱n car Festo, i̱na̱: \p ―I bbʉjcua ca hnar preso, már cjoti födi bbʉ ndú cʉti nʉm cargo. Xquí zo jar födi car gobernador Félix. \v 15 Cja̱ bbʉ ndár bbʉh pʉ Jerusalén, bi nzojqui quí möcja̱ cʉ judio cʉ i mandado, cja̱ co cʉ anciano cʉ i ja̱ ʉ́r cargojʉ hne̱je̱, gueguejʉ bi dyöjqui gua sentencia car Pablo pa di bböhti. \v 16 Pe nugö, dú xijmʉ jin gui øte ncjapʉ nʉr gobierno romano. Jin dí ɛmbije cár castigo hnar cja̱hni bbʉ jí̱ bbe i njuzga. I nesta bbɛto da ncca̱htijʉ cʉ to te i quejabi co guejti car cja̱hni ca i ttzojni, cja̱ da ttungui lugar car cja̱hni‑ca̱ pa da da̱di digue ca xí tjøtze. Cja̱ dú xih cʉ möcja̱ ncjapʉ. \v 17 Diguebbʉ ya, bú e̱cua guegue‑cʉ́. Cja̱ nugö, jin dá dé pa gua nzojni. Nguetica̱ dú nu̱htibi cár asuntojʉ. Mero car jiax‑cá̱, dú mi̱h pʉ jar juzgado, cja̱ dú mandado bú ttzí car preso. \v 18 Nugö, ndár ma̱ngö, má̱s xquí dyøte tema cosa rá nttzo. Pe bbʉ mí ma̱n cʉ judio te mí ne di jiøxijʉ guegue, jí̱ mí nttzo‑cʉ́. \v 19 Mí tzanijʉ car Pablo, como hnahño car religión i tɛn‑ca̱. I ma̱jmʉ, mí bbʉh ca hnar hñøjø, mí tsjifi ʉr Jesús. Xí ndu̱‑ca̱, nu car Pablo i ma̱ i bbʉjtjo. Eso, xí huɛnihui car Pablo cʉ judio por rá ngue ca i e̱me̱jʉ. \v 20 Nugö, jin dá pa̱di ja guá jojqui car asunto‑ca̱. Eso dú xih car Pablo, bbʉ mí ne di ma pʉ Jerusalén, gua möjme grí reglaje pʉ. \v 21 Nu car Pablo bi da̱di ji̱na̱. Mí ma̱ guegue, bbʉ jin di ttøhtibi jujticia hua, di ma hasta guehpʉ Roma du regla pʉ. Nubbʉ́, pé dú mandado di cjotitjo hasta bbʉ xta jogui gu pɛjni pʉ Roma, pa da ma drí nú̱ car emperador.― Bi ma̱ ncjapʉ car Festo. \p \v 22 Cja̱ bi ma̱n car Agripa bbʉ, bi xih car Festo: \p ―Guejquitjogö, dí ne gu øh tzʉ te i ma̱n car hñøjø‑ca̱.― \p Cja̱ bi da̱h car Festo: \p ―Xudi xquí dyøh bbʉ.― \p \v 23 Ca pé hnar pa ya, pé bú cojmi jar juzgado car Agripa co cár bbɛjña̱, car Berenice, már tzi zö mír ni̱guihui. Xquí jiehui quí da̱jtu̱hui már njuɛhtzi. Bi ñʉtihui pʉ jabʉ mí ttøh cʉ asunto, mbá yojmi cʉ dda quí jefe cʉ sundado cja̱ co cʉ autoridad cʉ mí ja̱ í cargojʉ pʉ jar jñini Cesarea. Nubbʉ, bi mandado car Festo du ttzi car Pablo, bbʉ́. \v 24 Cja̱ bbʉ ya xcuí hñe̱h‑cá̱, bi ma̱n car Festo, bi hñi̱na̱: \p ―Nuquɛ, rey Agripa, nuquiguɛjʉ, guí hñøjøjʉ guí bbʉpjʉ hua, guí cca̱htijʉ nʉr hñøjø nʉ ra bböjcua. Göhtjo cʉ cja̱hni judio xpá dyöjqui pʉ Jerusalén, cja̱ pé xí dyöjqui hua, da ttuni‑nʉ́ car sentencia pa da du̱. I ndo zɛh‑cʉ́, segue i nzojquigö, i xijqui, rí ntzöhui da bböhti‑nʉ́. \v 25 Pe nugö, jin te dá töhtibi te xtrú dyøti ca rá nttzo, masque ya xtú ja̱mpi ʉr huɛnda, xtú ndo hñöni rá zö. Cja̱ como guejtsjɛ nʉr preso xí dyöjqui da cju̱h pʉ Roma pa drí njuzga pʉ, nugö xtú mbe̱ni gu pɛjni pʉ. \v 26 Pe u̱jtjo jin tema du̱mʉy grá cu̱y, cja̱ i nesta gu xih car emperador pʉ Roma, te rá nguehca̱ drí cju̱h pʉ. Eso, xtú mandado xpá ttzí hua, pa guehquɛjʉ gui dyødejʉ te da ma̱ nʉr preso. Nuquiguɛ, rey Agripa, bbʉ guí ne gui cjagui tzʉ car favor, guehquitsjɛguɛ, gui jña̱mpi ʉr huɛnda nʉr hñøjø‑nʉ́, sa̱nta̱ gu pa̱di tema razón gu ju̱htzibi car emperador bbʉ xtá pɛmpi nʉr preso. \v 27 Como jin da jogui gu pɛmpi nʉr preso bbʉ jin gu ju̱tzi ter bɛh ca̱ xtrú dyøti ca rá nttzo.― Ncjapʉ gá ma̱n car Festo. \s1 Pablo presenta su caso delante del rey Agripa \c 26 \p \v 1 Car Agripa ya, bi nzoh car Pablo, bbʉ, bi hñi̱na̱: \p ―Tzö gui ña̱guɛ ya, gui xijquitsjɛ ter fɛh ca̱ i tjøxque.― \p Car Pablo, bbʉ, bi tʉngui cár dyɛ cja̱ bi ma̱ ncjahua: \p \v 2 ―Dí mpöjö ca xcá ttajqui ʉr tsɛjqui gu tja̱jtsjɛ digue göhtjo ca xí jiøxqui cʉ judio. Dí mpöjö, como guehquiguɛ gu döjtiqui cam aclaración, nuquɛ, rey Agripa. \v 3 Nuquiguɛ, rá zö gri pa̱di göhtjo ja i ncja cʉm costumbre dí tɛnije, dí judioje, cja̱ co cʉm creencia dí e̱me̱je. Nuya, dí öhqui tzʉ, jin da mfadaqui pa gui dyøj yʉ palabra yʉ gu ma̱n ya. \s1 La vida de Pablo antes de su conversión \p \v 4 I pa̱di göhtjo cʉ judio ter bɛh ca̱ xtú pɛfi desde bbʉ ndí tchʉ. I pa̱dijʉ ja mí ncja cam vida bbʉ ndí yojme cʉm mi̱ngu̱je pʉ Jerusalén. \v 5 I pa̱dijʉ hne̱je̱, nttzɛditjo ndúr fariseogö, ndí cumpli göhtjo cʉ costumbre cʉ i tɛn cʉ fariseo. Bbʉ di ne gueguejʉ, di jogui di hmöpjʉ gá testigo, di ma̱jmʉ, te tza már zö ndí tɛngö cár religiónjʉ má̱hmɛto. \v 6 Nugö, dí e̱me̱, ba e̱h car pa bbʉ xta xox cʉ ánima ca Ocja̱, como guegue bi prometebi cʉ ndom titaje da dyøte ncjapʉ. Guehca̱ dár emegö, da nantzi cʉ ánima, eso, xí nzojnquigö yʉ anciano yʉ i mandadobi yʉ cja̱hni israelita pa da njuzgagui hua. \v 7 Göhtjo cʉ doce quí familia cʉm cja̱hnije Israel, i tøhmijʉ car pá bbʉ xta ncumpli car promesa‑cá̱. Eso, dí ndo i̱htzibije ca Ocja̱, cja̱ dí nzojme pa ʉr xu̱y. Nuquɛ, rey Agripa, jøña̱ por rá nguehca̱ dár e̱me̱gö ncjapʉ, eso, xí tsjeyagui yʉ judio, cja̱ nuyʉ́, göhtjo te xí jiøxquigö. \v 8 Xiquiguɛjʉ, guí judiojʉ guí bbʉpjʉ hua, ¿cja jin guí e̱me̱jʉ, hne̱je̱, ca Ocja̱ da xox cʉ cja̱hni cʉ xí ndu̱? \s1 Cómo Pablo antes perseguía a los cristianos \p \v 9 Má̱hmɛto, nuguitsjɛgö ndí øtigö rá ngu̱ cosa pa dá contrabi cʉ cja̱hni cʉ mí tɛnijʉ car Jesús ca múr mi̱ngu̱ Nazaret, como ndí mbe̱ni mí tzøh ca Ocja̱ ca ndí contrabi‑cʉ́. \v 10 Ndí ndo øhtibijʉ tu̱jni bbʉ ndár bbʉh pʉ Jerusalén. Bi ddajqui cam cargo cʉ möcja̱ cʉ i mandado. Ndí tzʉdi rá ngu̱ cʉ cja̱hni mí e̱me̱jʉ car Jesús, cja̱ ndí coti födi, masque jin te mí tu̱jʉ. Cja̱ bbʉ mí bböhti, ndí ma̱ngö, mír ntzöhui di du̱‑cʉ́. \v 11 Segue ndí castiga cʉ cja̱hni‑cʉ́, pa di jiɛh ca xquí hñe̱me̱jʉ. Ndí dyo pʉ jáy templo cʉm mi̱nga̱‑judioje, ndí jon cʉ cja̱hni‑cʉ́, como ndí ndo ʉbbe. Bbʉ‑bbʉ ndí pa hasta hnahño jöy pa gua øhtibijʉ tu̱jni cʉ cja̱hni cʉ xquí guatijʉ car Jesús. \s1 Pablo cuenta otra vez su conversión \p \v 12 Ca hnajpa, ndár ma pʉ Damasco, pa gua tzʉh cʉ dda cja̱hni cʉ mí e̱me̱jʉ car Jesús. Ndí pɛhtzi cam cargo pa gua øti‑cá̱, gue cʉ möcja̱ cʉ i mandado xquí ddajqui carta cja̱ xquí gu̱jqui gua ma pʉ. \v 13 Nuquɛ rey, dí xihqui, ndá pa pʉ jar hñu̱, bbʉ mí zʉ ju̱ xadi, cja̱ dú janti hnar tjay más már nti̱ ni ndra ngue nʉr jiadi. Nuca̱ bi hñi̱jquije madé, nugö cja̱ co göhtjo cʉ ndá yobbe. \v 14 Nubbʉ́, dí göhtjoje, dú fʉntzije jar jöy, cja̱ nugö dú øh hnar jña̱, már nzojqui digue cam jña̱je, dí judioje. Bi xijqui: “¡Saulo! ¡Saulo! ¿Dyoca̱ guí ʉgui? Guehquitsjɛguɛ guí lastima. Guí ncja ngu̱ hnar nda̱ni bbʉ ga ntsjʉni, i tí̱titjo car maza.” \v 15 Nubbʉ́, dú tja̱di, “¿Toquiguɛ? ¿Cja huá guehquiguɛ gú Ocja̱‑guɛ?” Cja̱ bi xijqui guegue‑cá̱: “Guejcö dúr Jesús. Guejcö guí cöbigui. \v 16 Nuya, gui nantzi ya, gui bböy. Xtú nzohqui ya pa gui sirvegui. Xtú i̱xqui pa gui xih cʉ cja̱hni ja ncja xquí cca̱jtigui ya. Guejtjo gui ma gui cca̱jtigui pé dda vez, gui cja ʉm testigo, cja̱ pé gui nzoh cʉ cja̱hni por rá nguejquigö. \v 17 Nugö, xtá cjʉxqui jáy dyɛ cʉ judio, bbʉ te da ne da cjahqui. Guejti cʉ hnahño cja̱hni cʉ jin gui judio, xtá cjʉxqui pʉ jáy dyɛ‑cʉ́ hne̱je̱. Gue cʉ cja̱hni‑cʉ́ dí cu̱hqui gui ma grí nzoh‑cʉ́. \v 18 Gui xojquibi quí döjʉ pa da bønijʉ jar bbɛxu̱y, drí guatijʉ nʉr jiahtzi. Gui nzojmʉ pa da bønijʉ pʉ jabʉ i mandado car Satanás, drí ñʉtijʉ pʉ jár dyɛ ca Ocja̱. Gui xijmʉ ja drí hñe̱me̱gui pa drí ccʉhtzibi ca rá nttzo ca xí dyøtijʉ. Da ncjapʉ da cjajʉ í ba̱jtzi ca Ocja̱, cja̱ da hmʉbi cʉ pé ddaa cʉ xí hñe̱me̱gui cja̱ ya jin te i tu̱jʉ. Guejtjo da ttunijʉ hnar herencia drá tzi zö.” Ncjapʉ gá xijqui car Jesús. \s1 Pablo obedece la visión \p \v 19 Nuquɛ, rey Agripa, bbʉ ndú øjcö car voz mbí nzojqui desde jar ji̱tzi, jin dá ntøxtibbe‑ca̱. Dú øti ca bi bbɛjpigui. \v 20 Nu car mensaje ca bi tsjijqui, bbɛto dú xih cʉ cja̱hni pʉ Damasco, cja̱ diguebbʉ pé dú xih cʉ́m Jerusalén. Ma ya, dú ma dá hño göhtjo pʉ jar estado Judea, dá xih cʉ cja̱hni már bbʉh pʉ. Guejtjo dú ma dá nzoh cʉ gentile, dú xijmʉ di jiɛguijʉ ca rá nttzo, cja̱ di jionijʉ ca Ocja̱. Dú xijmʉ di nxödi di dyøtijʉ ca rá zö pa di fa̱di, ntjumʉy xtrú hñe̱me̱jʉ‑cá̱. \v 21 Segue ndá xih cʉ cja̱hni digue car Jesucristo. Por rá nguehcá̱, bú tzʉjqui cʉm mi̱nga̱‑judioje bbʉ ndár bbʉh pʉ jár patio car templo, mí ne di möjtigui. \v 22 Nu ca Ocja̱ bi hmöh madé, cja̱ segue i föxqui guegue, eso dí bbʉjtjo hasta rá pa ya, dí predicatjo cár palabra. Dí xij yʉ cja̱hni yʉ i bbʉh cár cargojʉ, co ni yʉ pé ddáa yʉ jin te i bbʉ ʉ́r cargojʉ. Parejo dar xijmʉ göhtjo. Dí xijmʉ ca bi ma̱n cʉ profeta cja̱ co ni car Moisés bbʉ mí ma̱jmʉ ja di ncja ca hnar hñøjø ca di hñi̱x ca Ocja̱ pa di gʉxquigöjʉ. Jøndi‑cá̱ dí xij yʉ cja̱hni. \p \v 23 Car Moisés co ni cʉ pé dda profeta mí ma̱jmʉ, bbʉ di hñe̱h ca hnáa ca di hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di möxquigöjʉ, guegue di sufri, di bböhti, cja̱ diguebbʉ ya pé di nantzi. Car cja̱hni‑cá̱ bbɛto di jña̱ ʉ́r jña̱, cja̱ drí ga̱x ya, di jña̱ ʉ́r jña̱ cʉ ánima. Como bi du̱ car Jesucristo cja̱ pé bi nantzi, ya xí jogui da tsjij yʉ judio, co guejti yʉ pé dda cja̱hni yʉ jin gui judio, ja drí cca̱htijʉ cár tzi jiahtzi ca Ocja̱.― Ncjapʉ gá ma̱n car Pablo. \s1 Pablo trata de convencer a Agripa de que crea en Cristo \p \v 24 Bbʉ mí guadi mí ña̱ car Pablo, car Festo ya bi ña̱ nzajqui, bi xifi: \p ―Nuquɛ, Pablo, ngu̱ ya xquí ne gui nloco. Guehca̱ xquí ndo nxödi rá ngu̱, xí cjahqui xcú nloco.― \p \v 25 Nu car Pablo bi da̱di, i̱na̱: \p ―Nuquiguɛ, Don Festo, jin dí nlocogö. I bbʉh cam juicio, cja̱ ntju̱mʉy göhtjo yʉ xtú xihquijʉ. \v 26 I jñɛjmi ncja hnar testigo nʉr rey Agripa. Guegue‑nʉ́ i pa̱di, cierto göhtjo yʉ xtú ma̱, eso, jin dí ntzu̱gö dar dö cam aclaración pa da dyøj‑nʉ́. Guí göhtjojʉ cja̱ co hne̱j nʉr rey Agripa, xcú dyødejʉ ja ncja gá ndu̱ car Jesucristo cja̱ pé bi jña̱ ʉ́r jña̱, como jin gá ncja‑ca̱ gá ntta̱gui tjojo. Göhtjo yʉ cja̱hni xí dyødejʉ ter bɛh ca̱ bi ncja. \v 27 Nuquɛ, rey Agripa, ¿cja guí e̱me̱ ca bi ma̱n cʉ profeta? Nugö, dí i̱ngö guí e̱me̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car Pablo. \p \v 28 Nu car Agripa bi da̱di: \p ―Ya tchʉtjo güi ta̱gui pa gua e̱me̱gö car Jesús, hne̱je̱.― \p \v 29 Cja̱ pé bi ma̱n car Pablo, bbʉ: \p ―Xa̱jma̱ da cja Ocja̱ gui hñe̱me̱. Bbʉ i nesta da tsjihqui tchʉtjo palabra, o bbʉ i nesta da tsjihqui rá ngu̱, quiera güi hñe̱me̱ car Jesucristo, ncjaguigö, cja̱ jin gui jøña̱quiguɛ, pe guejti yʉ pé ddáa, göhtjo yʉ i øjque dra ña̱. Pe jin dí negö pa da hna̱hquijʉ cadena ncja ngu̱ ga hna̱jquigö.― \p \v 30 Bbʉ mí guadi mí ma̱ ncjapʉ car Pablo, bi bböh car rey co cár bbɛjña̱ cja̱ co hne̱h car gobernador, cja̱ co cʉ pé dda cja̱hni már ju̱jʉ pʉ, göhtjo bi bønijʉ. \v 31 Gá möjmʉ hnanguadi, bi ña̱jʉ te di cjajpijʉ cár asunto car Pablo, cja̱ bi ma̱jmʉ: \p ―Jin te xí dyøti car hñøjø‑ca̱ pa drí ntzöhui da bböhti, nim pa digue ca rí cjoti födi.― \p \v 32 Nubbʉ, bi ma̱n car Agripa, bi xih car Festo: \p ―Bbʉ jin di dyö guegue di ma du nreglabi cár asunto pʉ Roma, di jogui di tsjojquitjo.― \s1 Pablo es enviado a Roma \c 27 \p \v 1 Bbʉ mí jma̱ di ttzix car Pablo pʉ Italia co cʉ pé dda preso, bi ndöjti ʉ́r dyɛ ca hnar capitán, mí ju̱ cár tju̱ju múr Julio. Guegue mí pertene hnar batallón, mí tsjifi cár batallón car emperador Augusto. \v 2 Nubbʉ́, dú tøjme hnar barco xcuí hñe̱h car jñi̱ni Adramitio, pʉ jar jöy Asia, cja̱ ya xti bøni pé drí goh pʉ, di tjogui göhtjo jár nttza̱ni car jöy Asia. Bi bøn car barco, bbʉ. Nugöje ndí yojme car hermano Aristarco, guegue‑cá̱ múr mi̱ngu̱ pʉ Tesalónica pʉ jar jöy Macedonia. \v 3 Car jiax‑ca̱, dú tzønije pʉ jar jñini Sidón. Múr jogui cja̱hni car Julio, eso bi ungui ʉr tsjɛjqui car Pablo di ma du cca̱hti quí amigo pa di möxjʉ. \v 4 Cja̱ diguebbʉ, pé dú pønije pʉ Sidón. Dú tjojme car isla Chipre jam ntchohta dyɛje, pʉ jabʉ mí cju̱jti car nda̱ji̱, porque bbʉ ji̱na̱, mí ndo tɛjnquije car nda̱ji̱, mí ne di cohtzitjo car barco. \v 5 Diguebbʉ ya, dú tjojme pʉ jabʉ mír ncca̱htihui car barco co ni cár nttza̱ni car jöy Cilicia, co guejti car jöy Panfilia, cja̱ dú tzøtije pʉ Mira, hnar jñi̱ni pʉ jar jöy Licia, cja̱ nupʉ dú ca̱pje jar barco. \p \v 6 Nu pʉ Licia, car capitán bi döti hnar barco xcuí hñe̱ Alejandría cja̱ mír ma Italia. Bi ddazquije, bbʉ́, cja̱ dú tøjme car barco‑cá̱ pa gua möjme Roma. \v 7 Diguebbʉ ya, rá ngu̱ mpa dú hñoje jar mar. Ddahtzʉ mír hño car barco, como segue mí tɛjnquije car nda̱ji̱, eso cuɛtjo dá tzøtije pʉ jabʉ ndár ncca̱htije car jñini Gnido. (Car jñi̱ni‑cá̱ i bbʉ jar isla Creta.) Car nda̱ji̱ segue mí ne di cohtzitjo car barco, eso, pé dú tjojme pʉ jabʉ ndár ncca̱htije car jñi̱ni Salmón, cja̱ diguebbʉ ya, dú bbötije jár sur car isla Creta, pʉ jabʉ mí cju̱jti car nda̱ji̱. \v 8 Ddahtzʉ ndá tɛntije jár nttza̱ni car isla, már ndo ntji̱ dá möjme. Cja̱ pé dú tzøtije jar lugar ca mí tsjifi Buenos Puertos. Car lugar‑ca̱ jin tza mí jñajquihui car jñi̱ni Lasea. \p \v 9 Bbʉ ndú tzøtije pʉ, ya xtá ndo déje jar mar, porque ya xi már ntji̱ mír hño cʉ barco. Ya xi mí ndo dyo nda̱ji̱, como ya xi mír mʉh cʉ za̱na̱ bbʉ rá ntzɛ. Nubbʉ́, car Pablo bi nzoh cʉ to mí ncargado digue car barco cja̱ co jabʉ gua möjme. \v 10 Bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, tada, ngu̱ dí mbe̱ngö, mejor ya jin gu segue gu hñojʉ jar mar, como i ndo dyo nda̱ji̱ yʉ za̱na̱ xtú cʉtijʉ ya. Dí tzö ʉm mʉy, bbʉ gu segue gu hñojʉ, xta bbɛj nʉr barco co nʉ́r carga i tu̱, cja̱ jin gui jøña̱‑yʉ́. Guejquitjogöjʉ, gu bbɛh cam vidajʉ, hne̱je̱.― Bi ma̱ ncjapʉ car Pablo. \p \v 11 Nu car capitán, jin tza gá cjajpi ncaso car Pablo. Más bi hñeme car hñøjø mír dyɛ car barco, co ni ca hnáa ca múr mɛjti. \v 12 Nu cʉ pé dda cja̱hni cʉ mí bbʉ jar barco, casi göhtjo mí ne di bøm pʉ Buenos Puertos. Car lugar‑ca̱, mí ndo tɛjni car nda̱ji̱, eso, jí̱ mí tzö pa di døhmijʉ pʉ car nguarexma. Mí mbe̱nijʉ di bbötijʉ car isla pa di zøtijʉ pʉ jar jñi̱ni Fenice cja̱ di tjojmʉ pʉ car nguarexma. Car Fenice, guejtjo múr puerto pʉ jar isla Creta, cja̱ mí cju̱jti rá zö cʉ nda̱ji̱ mír hñe̱h pʉ jabʉ rí bøxi jiadi. Nu car lado pʉ jabʉ rí ñʉh car jiadi, mír ncca̱htihui car mar, cja̱ mír dɛjni pʉ car nda̱ji̱. \s1 La tempestad en el mar \p \v 13 Diguebbʉ ya, bi hño hnar tzi nda̱ji̱, güí hñe̱j nʉ rí ncja jar sur. Gueguejʉ ya bbʉ, bi mbe̱nijʉ, ya xquí ncjá ca ndí tøhmije pa gua tzøtije pʉ Fenice. Nubbʉ́, dú pønije pʉ Buenos Puertos, dú möjme jar mar, dú tɛnije cár nttza̱ni car isla Creta. \v 14 Cja̱ bbʉ jin tza xtá hñoje rá ngu̱, ya xi ndár cca̱je jar isla, bi ndo hño hnar nda̱ji̱ gá dye, güí hñe̱j nʉ rí ncja Noreste. \v 15 Mí ndo tɛjni car barco car nda̱ji̱, hasta mbá cohtzitjo. Cja̱ bbʉ mí cca̱hti cʉ marinero, ya jí̱ mí jöti di hño car barco, bi bböhtijʉ, bi jiɛjtijʉ di du̱xti car nda̱ji̱, pʉ jabʉ xtrí matjo. \v 16 Nubbʉ́, dú tjojme jár xʉtja car tzi islatjo ca i tsjifi Clauda, pʉ jabʉ mí tzi cju̱jti car nda̱ji̱. Diguebbʉ ya, cʉ marinero bi cuajtijʉ xøtze car barco car tzi chalupatjo, como nucá̱, mbá e̱ti xʉtja car ndo barco, mbá hna̱titjo. Cuɛtjo dá cjʉhtzije car tzi chalupatjo, como mbá ndo tu̱jquitjo car nda̱ji̱. \v 17 Bbʉ ya xtá pɛhtzije car tzi chalupatjo, nubbʉ́, cʉ marinero bi du̱htijʉ‑cá̱. Guejtjo bi du̱htijʉ cʉ cable pʉ madé car ndo barcotsjɛ pa di zɛti, como már ndo tɛjni cʉ deje. Ndí tzu̱je di dyɛnguije ndo yapʉ car nda̱ji̱, di du̱x car barco mero pʉ jar lugar ca mí tsjifi Sirte. Pʉ jar lugar‑cá̱, mí ca̱ cʉ jui̱na̱ni, cja̱ mí hñöti car deje pʉ madé. Bbʉ di tjoh pʉ hnar barco, már cʉy. Eso, dú xohtije cʉ da̱jtu̱ cʉ mí hna̱x pʉ ña̱, dú ca̱jquije. Diguebbʉ ya, bi tjɛh car barco bi du̱xti car nda̱ji̱. \v 18 Bi segue bi ndo hño car nda̱ji̱, már ndo nzɛdi, cja̱ mbá yojmi dye. Mí ndo jua̱n car barco. Car jiax‑ca̱ bbʉ, dú tzʉ́jquije hna parte car carga, dú potije jar deje, pa di meno ca már jñʉ car barco. \v 19 Ca xtrá jñu̱jpa, dí göhtjoje dú mföxije, dú cjʉhtzije cʉ pé dda cosa mbá tu̱ car barco, pé dú potije‑cʉ́ jar deje. \v 20 Bi tjogui rá ngu̱ mpa, jin te mí ncca̱ car jiadi, cja̱ bbʉ nxu̱y jí̱ mí ni̱gui cʉ tzø. Segue mí dyodi car nda̱ji̱, mí yojmi dye. Ya xi ndí i̱na̱je, jin gua pøxije. \p \v 21 Diguebbʉ, bbʉ ya xquí cja mpa cja̱ jin te xtá tzije, bi bböh car Pablo bi nzoh cʉ pé dda cja̱hni, bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, tada, más di joh bbʉ güi dyøjtiguijʉ caso cja̱ jin gua pønijʉ pʉ Creta. Nubbʉ́, jin gua sufrijʉ cja̱ jin te gua bbɛdijʉ. \v 22 Pe nde̱jma̱ xtú resgajʉ xtú e̱jmʉ hua. Cja̱ nuya dí xihquijʉ, da jñu̱ ir mʉyjʉ, como jin to da bbɛh cár nzajqui. Jøndi nʉr barco da bbɛdi. \v 23 Má̱nxu̱y, xtú cca̱hti hnár anxe ca Ocja̱, xcá nzojqui. Gue ca Ocja̱ dí tɛngö cja̱ dí sirvebi. Bi ni̱gui car ángele‑cá̱, \v 24 cja̱ bi xijqui: “Nuquɛ, Pablo, dyo guí ntzu̱. Tiene que gui tzøti pʉ Roma cja̱ gui hmöh pʉ delante car emperador pa gui xifi toca̱ guí e̱me̱. Cja̱ por rá nguehquiguɛ, ca Ocja̱ da mötzi göhtjo yʉ cja̱hni yʉ guí yojmi hua jar barco, jin to da bbɛdi.” Bi xijqui ncjapʉ car ángele. \v 25 Nuya, tada, dí xihquijʉ, da jñu̱ ir mʉyjʉ, porque dí pa̱di, cierto xta dyøti ca Ocja̱ ncja ngu̱ gá xijqui cár ángele. \v 26 Nugöjʉ, masque gu tzojʉ jar deje, gu pøxijʉ pʉ hnar tzi isla.― Ncjapʉ gá ma̱n car Pablo. \p \v 27 Bbʉ ya xtá hñoje quince día pʉ jar mar Mediterraneo, bi zʉh ca xquí ma̱n car Pablo. Xquí ndo dɛjnquije car nda̱ji̱ göhtjo car tiempo‑cá̱. Ca hnar xu̱y, car barco mír ma hua, mír ma nʉ. Cja̱ bbʉ mí zʉ madé ʉr xu̱y, cʉ marinero bi jña̱ ʉr huɛnda, ya xi ndá cuatije hnar jöy. \v 28 Nubbʉ́, bi dyɛnijʉ tengu̱ már je̱ car deje, cja̱ bi zʉ treinta y seis metro. Pé bi tzi hño car barco, cja̱ pé bi yojpi bi dyɛnijʉ. Nubbʉ́, ya xi mí veintisiete metrotjo. \v 29 Mí tzu̱ cʉ marinero, certa di mpʉjtihui já me̱do car barco, eso, bi motijʉ cʉ gojo ancla pʉ jár xicji car barco. Nucʉ́, bi ccahtzi pa jin di hño. Nubbʉ́, cʉ marinero bi døhmitjo hasta bbʉ xti ni̱gui. Már ndo ntzøtijʉ, már ndo yomfe̱nijʉ. \v 30 Guegue‑cʉ́ mí ne di ddaguijʉ, di zoguitjoje pʉ jar barco, dí göhtjoje ndá pöjme pʉ. Bi xohtijʉ car tzi chalupatjo, ya xti tsjöjqui jar deje, cja̱ ya xi mí ne di ga̱pjʉ pʉ, ncjahmʉ mír ma di motijʉ pé dda ancla pʉ jár ña̱ car barco. \v 31 Nu car Pablo bi jña̱ ʉr huɛnda te mí ne di dyøti cʉ marinero, cja̱ bi ma bú cöx car capitán cja̱ co cʉ sundado. Bi xijmʉ: \p ―Bbʉ da wembi nʉr barco yʉ marinero, jin da jogui gu pønijʉ.― \p \v 32 Bbʉ mí dyødejʉ‑nʉ, cʉ sundado bi ma bú jɛjquijʉ cʉ nta̱ji̱ cʉ mí hna̱ti car tzi chalupatjo, bi jiɛguijʉ gá tzo jar deje. \p \v 33 Cja̱ bbʉ ya xi mbá fʉdi mbá ni̱gui, car Pablo bi pɛmindobijʉ göhtjo cʉ cja̱hni pa te di zijʉ, bi xijmʉ: \p ―Ya xí cja quince día dí tøhmijʉ te da ncja, jin te dí tzijʉ, cja̱ jin tza te dí a̱jmʉ hne̱je̱. \v 34 Nuya dí nzohquijʉ ya, dí ma̱ngö i nesta gu tzijʉ ya pa gu zɛdijʉ. Dí pa̱di, da möxquijʉ ca Ocja̱ pa gu pøxjʉ. Ni digue hnam xta̱jʉ da bbɛdi.― Bi ma̱ ncjapʉ car Pablo. \p \v 35 Bbʉ ya xquí ma̱ ncjapʉ, bi jña̱ hnar tju̱jme̱, bi dyöjpi cjama̱di ca Ocja̱, bi xɛjqui delante göhtjo cʉ cja̱hni, cja̱ bi mʉdi bi zi. \v 36 Nubbʉ́, cʉ pé dda cja̱hni, bbʉ mí cca̱htijʉ már tzi car Pablo, bi animajʉ hne̱je̱ cja̱ göhtjo bi zijʉ. \v 37 Nugöje ndí bbʉpje jar barco, ndí zøtije doscientos setenta y seis. \v 38 Bbʉ ya xtá ñi̱ña̱je, bi ttzʉ́jqui car trigo ca má tu̱ car barco, bi jiøtijʉ jar deje, pa di meno ca már jñʉ car barco. \s1 Se hunde el barco \p \v 39 Cja̱ bbʉ ya xquí ni̱gui, cʉ marinero bi jiantijʉ car jöy pʉ jabʉ ndá cuatije, pe jin gá meyajʉ. Bi jiantijʉ hnar lugar ncja ngu̱ hnar goxtji, mí cju̱jti car jöy cʉ yonguadi, cja̱ mí po deje jar madé, eso, jin tza mí hñá̱n car deje. Guejtjo már zö cár nttza̱ni car jöy, pa gua ca̱pje jar barco. Bi ma̱jmʉ, ¿cja jin di jogui di dyɛtijʉ car barco pʉ jar goxtji‑cá̱, pa gua tzønije rá zö jar jöy? \v 40 Nubbʉ́, bi jiɛjquijʉ cʉ ntja̱ji̱ mír hna̱ti cʉ ancla, cja̱ bi zoguijʉ jar mar‑cʉ́. Guejtjo bi ga̱htijʉ cʉ remo mír dyɛ car barco. Cja̱ bi xohtijʉ ca hnar da̱jtu̱ jár ña̱ car barco pa di du̱jqui car barco car nda̱ji̱. Diguebbʉ ya, car barco bi mʉdi bi hño, ya xi mír ma di guati jár nttza̱ni car jöy. \v 41 Pe nubbʉ́, bi zøti pʉ jar madé cʉ yojo tzi isla, pʉ jabʉ mír mpɛjnihui cʉ deje guá hñe̱h cʉ yonguadi. Como jin tza mí je̱ pʉ, bi hmöh pʉ car barco, bi ndʉ cár ña̱ já bbomu̱. Ya jí̱ mí tzö di hñá̱ni. Nu cár xicji car barco bi mʉdi bi wagui, como mír ndo dɛjni car deje, göhtjo cʉ yonguadi. \v 42 Cja̱ cʉ sundado cʉ xquí ndöjti cʉ preso pa drí zix pʉ Roma, ya xi mí ne di möhti‑cʉ́. Mí tzu̱jʉ, bbʉ di tjɛgui di hmʉy, di mfɛtijʉ jar deje cʉ preso, di ddaguijʉ, cja̱ guegue cʉ sundado di ncastigajʉ. \v 43 Nu car capitán mí ne di möx car Pablo, eso, bi ccax cʉ sundado pa jin di möhti cʉ preso. Guegue bi mandadobi cʉ hñøjø cʉ mí pa̱di di mfɛtijʉ jar deje di hmɛtojʉ, di hñɛntijʉ jar deje cja̱ di mfɛtijʉ pa drí zønijʉ jar jöy. \v 44 Nu cʉ pé ddáa ya cʉ jí̱ mí pa̱dijʉ, cada hnáa di jña̱xi hnar xitjɛ o tema za digue cʉ mí bbʉ jar barco, como ya xi már juagui göhtjo. Di tøguejʉ cada hnáa hnár za pa ncjapʉ drí zønijʉ jar jöy. Nubbʉ́, göhtjo bi dyøtijʉ ncja ngu̱ gá hmɛjpijʉ, cja̱ göhtjo bi zønijʉ jar jöy, bi bøxijʉ rá zö. \s1 Pablo en la isla de Malta \c 28 \p \v 1 Bbʉ ndú pøxje jar jöy, dú jñönije ja ncja mí tsjih car isla‑cá̱. Cja̱ bi tsjijquije, múr Malta. \v 2 Nu cʉ mi̱ngu̱ pʉ, bi jui̱guije, bi hñu̱jmʉ hnar ndo tzibi cja̱ bi cuajtiguije, göhtjoguigöje, pa gua pahtije, como mí wa̱jti car dye cja̱ már ntzɛ. \v 3 Car Pablo ya, bi ma bú cjo tengu̱ za, bi dyʉxi jar tzibi, cja̱ nubbʉ́, bi hna bøni jar tzibi hnar cci̱ña̱, mbá yojmi cʉ za, bi mpöx jár dyɛ car Pablo. \v 4 Cʉ mi̱ngu̱ pʉ, bbʉ mí cca̱htijʉ car cci̱ña̱ már hna̱x pʉ jár dyɛ car Pablo, bi ma̱jmʉ: \p ―Pe ntoja ʉr möhtite nʉr hñøjø‑nʉ́. Xí mbøx nʉ jar deje, nu car Ndo Nzöya pʉ jar ji̱tzi nde̱jma̱ jin da jiɛgui da hmʉy.― Ncjapʉ gá ma̱n cʉ cja̱hni‑cʉ́. \p \v 5 Nu car Pablo ya, bi jua̱qui car cci̱ña̱, cja̱ bi tzo jar tzibi‑ca̱, nu guegue jin te gá cja. \v 6 Nubbʉ́, cʉ mi̱ngu̱ pʉ bi ndo yomfe̱nijʉ, bi døhmijʉ ter hora di nen car Pablo, o di hna ntɛjnitjo, di du̱. Pe bbʉ ya xquí ndo døhmijʉ, cja̱ bi nu̱jʉ jin te mí cja guegue, nubbʉ́, bi pöti quí mfe̱nijʉ, bi mʉdi bi ma̱jmʉ: “Ngu̱ ʉr cjá̱a̱ nʉr hñøjø‑nʉ́. ¿Sa jin te xí cja ya bbʉ́?” Mí ncjapʉ ngá mbe̱nijʉ. \p \v 7 Car jefe ca mí mandado pʉ jar isla‑ca̱, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Publio. Guegue mí tjɛ jöy cerca pʉ jabʉ ndí bbʉpje. Car Publio bi zixquije pʉ́r ngu̱, bi cuajtiguije, bi wi̱nguije jñu̱jpa, bi nu̱guije rá zö. \v 8 Cár ta car Publio ya, már oxi gama, mí jnini. Mí ca̱x car pá cja̱ mí ungui ddiji. Car Pablo ya bi ñʉti pʉ jabʉ már bbʉ guegue, cja̱ bi nzoh ca Ocja̱. Bi dyʉx quí dyɛ, cja̱ exque bi zö car döhtji bbʉ. \v 9 Bbʉ ya xquí ncja‑cá̱, bú e̱h cʉ pé dda mi̱ngu̱ car isla‑cá̱ cʉ mí tzöhui tema jnini. Guejti‑cʉ́, car Pablo bi orabi, cja̱ bi zöjʉ hne̱je̱. \v 10 Eso, cʉ mi̱ngu̱ pʉ mí ndo neguije cja̱ mí i̱zquije. Cja̱ bbʉ ndú pønije pʉ, göhtjo bi ddajquije ca ndí nestaje pʉ jar barco. \s1 Pablo llega a Roma \p \v 11 Dú tøhmije jñu̱zna pʉ jar isla Malta, cja̱ diguebbʉ dú pønije. Dú tøjme hnar barco xcuí hñe̱ Alejandria, xquí døhmi pʉ jar isla‑cá̱ göhtjo car nguarexma. Car barco mí cuati quí dibujo cʉ yojo cjá̱a̱ cʉ i tsjifi Cástor y Pólux. \v 12 Diguebbʉ dú tzøtije pʉ jar jñini Siracusa, cja̱ dú hmʉpje pʉ jñu̱jpá. \v 13 Cja̱ pé dú pønije pʉ, dú tɛntije cár nttza̱ni car isla, hasta bbʉ ndú tzøtije pʉ jar jñi̱ni Regio. Hnajpatjo dú hmʉpje pʉ, cja̱ diguebbʉ ya, pé dú pønije. Como ya xi mí dyo hnar nda̱ji̱ mír hñe̱ jam xʉtjaje, bi dyɛti car barco pʉ jabʉ ndá möjme, eso gá hño nttzɛdi. Ca xtrá yojpa ya, dú tzøtije pʉ jar jñi̱ni Puteoli. Car jñi̱ni‑cá̱ jin tza i jñajquihui car ciudad Roma. Nubbʉ́, dú ca̱pje jar barco. \v 14 Nu pʉ Puteoli, dú ntjɛje cʉ dda cjua̱da̱, cja̱ gueguejʉ bi za̱mbiguije dú hmʉpje ñojto. Cja̱ diguebbʉ ya, dú möjme pʉ Roma, dú hñodije. \v 15 Cʉ cjua̱da̱ cʉ mí bbʉh pʉ Roma bi dyødejʉ, ya xi ndá pöjme pʉ. Bú e̱jmʉ gá nda̱jquije jar hñu̱, cja̱ dú ntjɛje pʉ ca hnar lugar múr töy, mí tsjifi Apio, pʉ jabʉ i bbʉ jñu̱ dɛnda. Nu car Pablo, bbʉ mí cca̱hti cʉ hermano cʉ xquí hñe̱ Roma, bi dyöjpi cjama̱di ca Ocja̱ cja̱ bi mpöh cár mʉy. \v 16 Bbʉ ndú tzøtije pʉ Roma, car capitán bi döjti cʉ preso jár dyɛ car jefe ca mí mandadobi cʉ guardia már bbʉh pʉ. Nu car Pablo, jin gá cjoti födi, bi ttuni ʉr tsjɛjqui di hnatsjɛ co hnatjo ʉr sundado pa di mödi. Bi tjombi hnar tzi ngu̱ pʉ Roma, cja̱ bi hmʉh pʉ. \s1 Pablo predica en Roma \p \v 17 Ca mír cja jñu̱jpa, car Pablo bi nzojni cʉ judio cʉ mí pɛhtzi quí cargojʉ entre cʉ pé dda judio pʉ Roma. Cja̱ bbʉ ya xquí jmu̱ntzijʉ, guegue bi xijmʉ: \p ―Nuquɛjʉ, tada, nuquɛjʉ ʉm cjua̱da̱quijʉ, bbʉ ndár bbʉh pʉ Jerusalén, bi ttzʉjqui gá preso cja̱ xpá bbɛnqui hua, masque jin te dá øhtibi cʉm mi̱nga̱‑judiojʉ, cja̱ jin to dí ja̱jquibi cʉ costumbre xí nzoguijʉ cʉ ndom titajʉ. Pe nuya, ya xtú tzøcua, dúr preso, ya xtí bbʉ ʉ́r dyɛ cʉ autoridad romano. \v 18 Cʉ autoridad romano cʉ rá mandado pʉ jar jöy Judea, bú nzojnqui, cja̱ bú öngui rá zö, ter bɛh ca̱ xtá øte. Nucʉ́, jin te gá ndöjtigui ca már nttzo, eso, bi ma̱jmʉ, jí̱ mír ntzöhui di mandadojʉ pa di bböjtigui, cja̱ ya xi mí ne di xojtigui‑cʉ́. \v 19 Nu cʉm mi̱nga̱‑judiojʉ cʉ rá bbʉh pʉ, bi ccahtzijʉ pa jin di tsjojtigui. Eso, dú ödi di bbɛnqui hua Roma, pa da juzgagui car emperador. Pe nugö, jin dá e̱cua pa gua quejabi cʉ judio pʉ jar jöy Judea, como ʉm cja̱hnigö‑cʉ́. \v 20 Nuquiguɛjʉ, xtú nzohquijʉ rá pa ya pa gu ncca̱htijʉ cja̱ gu ña̱jʉ. Cja̱ dí xihquijʉ, i hna̱jquigö ya cadena‑ya porque dí tʉngui car tzi ddadyo jña̱, dí xij yʉ cja̱hni, ya xí ni̱gui car Cristo ca ndí tøhmijʉ, nugöjʉ dí israelitajʉ.― Ncjapʉ gá ma̱n car Pablo. \p \v 21 Cja̱ bi da̱h cʉ judio‑cʉ́, bi xifi: \p ―Nugöje, jin te xtú recibije carta xtrú hñe̱h pʉ Judea pa di xijquije te xcrú dyøtiguɛ. Guejti cʉm mi̱nga̱‑judiojʉ cʉ guá hñe̱jmʉ Judea, jin te xí xijquije diguehquɛ, hne̱je̱. \v 22 Pe nugöje, dí ne gu ødeje ja i ncja car ddadyo religión guí tɛnguɛ. Ya xtí pa̱dije, göhtjo pʉ jabʉ xí jma̱n car palabra‑cá̱, göhtjo cʉ cja̱hni i ndo tzandi car hñu̱‑cá̱.― Bi ma̱ ncjapʉ cʉ judio‑cʉ́. \p \v 23 Cja̱ bi göjmʉ hnar pá, pa pé du cojmʉ pʉ jabʉ mí bbʉh car Pablo. Cja̱ bbʉ mí zøh car pa, bi guati rá ngu̱ cʉ judio. Cja̱ car Pablo bi xijmʉ rá zö ja i ncja cár jmandado ca Ocja̱. Guejtjo bi xijmʉ mí gue car Jesús ca xquí hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di mandadobi cʉ judio cja̱ di gʉhtzibi ca rá nttzo. Bi u̱jtijʉ cʉ dda parte digue cár ley car Moisés cja̱ co cʉ libro cʉ bi dyøti cʉ profeta, pʉ jabʉ i ma̱ ja di ncja car Cristo ca mí ddøhmi. Bi dé bi xijmʉ ja ncja gá nzʉh cʉ palabra i cuati pʉ ja Escritura, por guegue car Jesús. Bi mʉdi bi u̱jti bbʉ mí nxu̱di, cja̱ jin gá nguadi hasta bbʉ ya xquí nde. \p \v 24 Cʉ ddáa ya, bi hñemejʉ ca mí ma̱n car Pablo, nu cʉ pé ddáa, jin gá hñemejʉ. \v 25 Bi weguejʉ cja̱ bi ntøxtijʉ bbʉ. Nubbʉ́, bi mʉdi bi mfontijʉ. Bbʉ ya xi mír ma di mfontijʉ nterojʉ, bi ma̱n car Pablo: \p ―Rá zö gá ma̱n car Espíritu Santo ja guí ncjaguɛjʉ. Gue car profeta Isaías bi nzoh cʉ ndom titajʉ cja̱ bi jñu̱x ya palabra‑ya jár libro ca bi dyøte. Car Espíritu Santo bi xifi te di ma̱, i̱na̱: Xí ma̱n ca Ocja̱, xí xijqui ncjahua: \q1 \v 26 Gui ma nzoj yʉm cja̱hnigö Israel, gui xijmʉ: \q1 Nuquɛjʉ, bbʉ xtá nzohquijʉ, xquí dyødejʉ, pe jí̱ xquí ntiendejʉ te dí ne gu xihquijʉ. \q1 Guejtjo, bbʉ xtá u̱jtiquijʉ cʉ dda cosa, xquí cca̱htijʉ‑cʉ́, pe jí̱ xquí jña̱jʉ ʉr huɛnda ja i ncja. \q1 \v 27 Ncjahmʉ xcú ndo cjajʉ me̱mʉy, jin guí ne gui pa̱dijʉ ja dí ncjagö. \q1 Ncjahmʉ xcú cojti yir gu̱jʉ, ncjahmʉ xcú ttza̱nti yir döjʉ, \q1 Pa jin gui cca̱htijʉ te dí ne gu u̱jtiquijʉ \q1 Cja̱ jin gui dyødejʉ te dí ne gu xihquijʉ. \q1 Bbʉ güi cca̱htijʉ rá zö cja̱ bbʉ güi dyødejʉ rá zö, \q1 Bbʉ güi uni ir mʉyjʉ pa güi ntiendejʉ, \q1 Nubbʉ́, güi jiɛjmʉ ca rá nttzo, cja̱ pé güi jionguigöjʉ, \q1 Cja̱ nugö, gua joquiqui quir tzi mʉyjʉ, bbʉ́. \m Ncjapʉ ga ma̱n ca Ocja̱, ga nzoh quí cja̱hni.― I ju̱x yʉ palabra‑yʉ́ pʉ jar libro ca bi dyøti car profeta Isaías. \p \v 28 Cja̱ pé bi ma̱n car Pablo, bi xih cʉ judio: \p ―Dyøjma̱jʉ ya, desde rá pa ya, gue cʉ cja̱hni cʉ jin gui judio da tsjij nʉr ddadyo jña̱, pa da dɛnijʉ ca Ocja̱ cja̱ da dötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Nucʉ́, da hñeme‑cʉ́.― \p \v 29 Bbʉ ya xquí ma̱ ncjapʉ car Pablo, bi bøn cʉ judio, má ntøxtsjɛjʉ. \p \v 30 Nu car Pablo bi hmʉ yo cjeya jár ngu̱ ca xquí jmi̱ji̱, cja̱ mbá cuati pʉ rá ngu cja̱hni, mí ña̱hui. Göhtjo cʉ to mbá e̱jmʉ, car Pablo mí recibi cja̱ mí nzofo. \v 31 Mí xijmʉ ja ncja ga mandado ca Ocja̱ hua jar jöy, cja̱ co ja i ncja cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo. Mí xijmʉ, bbʉ mí du̱ cja̱ pé mí jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesús, nubbʉ́, bi ni̱gui cár jmandado ca Ocja̱ ca mí ddøhmi. Car Pablo segue mí u̱jti cʉ cja̱hni car palabra‑cá̱. Jin te mí tzu̱, cja̱ jin to mí ccahtzi. \p I ttzɛdi hua nʉ́r bbede na̱r libro‑ná̱.