\id 2CO \h 2 CORINTIOS \toc1 SEGUNDA CARTA DEL APÓSTOL SAN PABLO A LOS CORINTIOS \toc2 2 CORINTIOS \toc3 2 Co. \mt1 SEGUNDA CARTA DEL APÓSTOL SAN PABLO A LOS CORINTIOS \c 1 \s1 Pablo escribe a la iglesia en Corinto \p \v 1 Nugö, dúr Pablo, xí nzojqui car Tzi Ta ji̱tzi cja̱ xí hñi̱xquigö ʉ́r jmandaderogui car Jesucristo. Nugöbbe nʉr hermano Timoteo, dí pɛnquibbe na̱r carta‑na̱, nuquɛjʉ, guí hermanojʉ grá bbʉpjʉ jar templo jar jñini pʉ Corinto, cja̱ co göhtjo cʉ pe dda quí cja̱hni ca Ocja̱ cʉ rá bbʉh pʉ jar estado Acaya. \v 2 Dí negö gui hmʉpjʉ rá zö. Cam Tzi Tajʉ pʉ ji̱tzi cja̱ co cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo da nu̱quijʉ co cár tzi jma̱jte, pa jin te gui mbe̱nijʉ. \s1 Sufrimientos de Pablo \p \v 3 Gu mföxijʉ gu xöjtibijʉ ca Ocja̱. Guegue ʉm Tzi Tagöjʉ, cja̱ guejtjo ʉ́r Ta cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo. Cam Tzi Tajʉ pʉ ji̱tzi i jui̱guijʉ ncja ngu̱ hnar ta ga jui̱jqui quí ba̱jtzi. Siempre i jojtiguijʉ bbʉ te dí cjajʉ, cja̱ rí ntzöhui gu öjpijʉ mpöjcje. \v 4 Guegue i ju̱jtigui ʉm tzi mʉygö, göhtjo nʉ dí sufri, pa gu pa̱cö gu ju̱htibi í mʉy yʉ pe ddáa bbʉ ga sufrijʉ hne̱je̱. Gu föxcö‑yʉ como ngu̱ ga möxquigö ca Ocja̱. \v 5 Nugö, dí sufri rá ngu̱, ncja ngu̱ nguá sufri car Jesucristo, porque dí yobbe‑ca̱. Pe ca más dár sufrigö, más rí möxqui car Cristo, como i ndo ju̱jtigui nʉm tzi mʉy. \v 6 Guehquitjoguɛjʉ hne̱je̱, ncjahmʉ i föxquiguɛjʉ cʉ prueba cʉ dí tjojcö hua. Como i ttøjtigui tu̱jni hua, por rá nguehca̱ dár tʉngui nʉr evangelio. Nde̱jma̱ dí nesta gu sufri pa gui dyødejʉ ja ncja guír tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue cja̱ pa guír hmʉpjʉ rá zö. I jojtigui ca Ocja̱ ca dár sufri, cja̱ guegue‑ca̱ da möxquiguɛjʉ hne̱je̱, pa gui nxödijʉ ja ncja grí tzɛjtijʉ bbʉ xta tocaquijʉ gui sufrijʉ por rá ngue car Jesucristo, ncja ngu̱ dar sufrigö yʉ pa ya. Ncja ngu̱ ga jñu̱jtigui nʉm tzi mu̱ygö ca Ocja̱, da ncjadipʉ drí jñu̱jtiquijʉ quir tzi mʉyjʉ hne̱je̱. \v 7 Dí pa̱di, bi ddahquijʉ ʉr du̱mʉy cja̱ gú ntzøtijʉ bbʉ ngú dyødejʉ ja ncja ndár sufrigö hua. Cja̱ nuya, dí tzö ʉm mʉy, pé da jñu̱ ir mʉyjʉ cja̱ gui mpöjmʉ bbʉ xquí dyødejʉ ja ncja xcá möxquigö ca Ocja̱. \p \v 8 Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, dí ne gu xihquijʉ ja ncja dá sufrigö bbʉ ndár bbʉh pʉ jar estado Asia. Mí ndo ttøjtigui tu̱jni cja̱ ndí ndo sufri, hasta ndí tzö, ya jin gua jöti. Ya xi ndí ma̱ngö, di bböjtigui, ya jin gua pøngö pʉ co nʉm vida. \v 9 Ndí mbe̱ngö, ya xquí zøh car pa di bböjtigui, cja̱ drá ndota nttzo car du̱ ca gua tu̱gö. Pe nde̱jma̱ bi sirvegui ca dú cca̱hti car hora‑ca̱, pa jin gu mbe̱ntsjɛ, ddatsjɛ dí bbʉjtsjɛ. Dú nzojtsjɛ ca Ocja̱ car hora‑ca̱, bbʉ. Ndí pa̱di, jøntsjɛ guegue di gʉgui pʉ, como rá nzɛh ca Ocja̱, hasta i xox cʉ cja̱hni cʉ ya xí ndu̱. \v 10 Ca Ocja̱ bi gʉguitjo pʉ jar peligro‑ca̱, ncjahmʉ bi cozqui cam nzajqui, cja̱ bbʉ pé xta zøh car hora bbʉ pé xta cjöbigui da bböjtigui, jøntsjɛ ca Ocja̱ gu tøhmi pa pé da möxquigö. \v 11 Nuquiguɛjʉ, hermano, dí öhquijʉ gui nzojmʉ tzʉ ca Ocja̱ por rá nguejquigö, pa da mɛzqui rá zö cja̱ da ndo möxqui. Dí pa̱di, bbʉ xta contesta ca Ocja̱, xta ddajquijʉ cʉ bendición cʉ xcrú öjpijʉ. Nubbʉ, xquí ndo dyöjpijʉ mpöjcje cja̱ co hne̱h cʉ pe dda hermano rá ngu̱ cʉ xí nzoh ca Ocja̱ por rá nguejquigö. \s1 Por qué Pablo se tardó en ir a Corinto \p \v 12 Nugö, jin dí pɛhtzi ʉm tzö, porque dí pa̱di, dí pɛjpi ca Ocja̱, göhtjo mbo ʉm tzi mʉy. Göhtjo nʉm vida xtú mbe̱ni, bí jantigui guegue, cja̱ xtú hmʉy gá honrado. Xtú hmʉjcö ncjapʉ bbʉ ndí yobbe cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱. Cja̱ bbʉ ndár bbʉjcöjʉ, más xtú ndo ju̱hpi ndu̱mʉy ja gua hmʉy pa gua föxquiguɛjʉ. \v 13 Nuquiguɛjʉ, ya xquí pa̱dijʉ, dúr honrado ca dár hmʉy, cja̱ guejtjo dúr honrado ca dár ña̱. Jin te i yojmi ntjöti ya carta ya dí escribiquijʉ. Dí xihquijʉ claro, ter bɛh ca̱ dí ne gu ma̱, pa sa̱nta̱ jin gui yomfe̱nijʉ bbʉ gri cca̱htijʉ yam carta, pe gui ntiendejʉ rá zö. Cja̱ pé dí øti na̱r carta‑na̱ hne̱je̱ pa más drá zö gui ntiendejʉ ja ncja dár hmʉjcö. \v 14 Hna parte, ya xquí ntiendejʉ, como ya xcú cca̱htijʉ ja i ncja cam vida. Pe dí negö gui hñemejʉ, göhtjo mbo ir mʉyjʉ, nugö, ʉ́r mɛfigui ca Ocja̱, ntjumʉy xpá mɛnquigö guegue. Xa̱jma̱ guí ntiendejʉ hne̱je̱, bbʉ pé xtu e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, rí ntzöhui gui mpöjmʉ ca dá mpa̱dijʉ, como dú u̱jtiquijʉ cár palabra ca Ocja̱. Ncjagö hne̱je̱, xtá mpöjcö por rá nguehquɛjʉ, ca xquí hñemejʉ car Jesucristo bbʉ ndú nzohquijʉ. \p \v 15 Nugö ndí i̱ngö, cierto guí i̱zquitjojʉ, eso ma̱hmɛto ndí mbe̱ngö gua ma grí tjoh pʉ Corinto ca rí cja yo vez, gua zɛnguaquijʉ, pa más güi ndo mpöjmʉ. \v 16 Ndí mbe̱ngö gua tjogui gua visitaquijʉ bbʉ gua ma grí tjoh pʉ jar estado Macedonia, cja̱ bbʉ pé gua coji, pé gua yojpi gua visitaquijʉ, cja̱ nuquɛjʉ, güi föxquijʉ pa gua ddatzi grá ma jar jöy Judea. \v 17 Guehca̱ dú mbe̱ni gua øti‑ca̱, pe ya jin gá jogui gua ma pʉ. Nuquɛjʉ, pé ntoja gár ma̱jmʉ, dú hna pötitjo cam mfe̱ni, dí ncja ngu̱ yʉ cja̱hni yʉ rí dɛn nʉr mundo. Jin te i ntju̱mʉy ca i promete. Bbɛto i ma̱ ja̱a̱, cja̱ diguebbʉ ya, pé i ma̱ ji̱na̱. \v 18 Nu ca Ocja̱, göhtjo cierto ca i ma̱, jin gui pöti cár palabra, cja̱ guehcá̱ dí pɛjpigö‑cá̱. Guegue bí pa̱di, dí ncjagö pʉ hne̱je̱, dí xihquijʉ ca ncjua̱ni, cja̱ jin dí hna pöti cam palabragö. \v 19 Nugöje, car Silvano co ni car Timoteo, dú xihquijʉ ja i ncja car Tzi Jesucristo, cár Ttʉ ca Ocja̱. Nuca̱, jí̱ mí jöti cʉ cja̱hni. Jí̱ mí ma̱ ja̱a̱, cja̱ diguebbʉ ya pé di ma̱ ji̱na̱. Mí ntjumʉy göhtjo ca mí ma̱n‑ca̱. \v 20 Bbʉ mbú e̱cua jar mundo car Jesucristo, bi cumpli göhtjo ca xquí ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi di ncja. Como ngu̱ xtá cuatijʉ jár dyɛ guegue, ya xtú tötijʉ göhtjo ca ndí tøhmijʉ, cja̱ nuya ya xí jogui gu xöjtibijʉ ca Ocja̱, gu ma̱jmʉ, cierto xí ncja göhtjo ca xquí xijquijʉ. \v 21 Nugöjʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ car Jesucristo, ca Ocja̱ xí ddajquijʉ ca i jñɛjmi hnar seña pa dár pa̱dijʉ, í ba̱jtziguijʉ guegue, nugöje cja̱ hne̱hquiguɛjʉ. Cja̱ nugö, pé xí hñi̱xquigö ca Ocja̱ pa gu xij yʉ cja̱hni nʉr tzi ddadyo jña̱. \v 22 Xí ddajquijʉ car Espíritu Santo pa gu yojmʉ. Por rá nguehca̱ dár yojmʉ car Tzi Espíritu Santo, dí pa̱dijʉ, cierto, ca Ocja̱ da ddajquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, ncja ngu̱ xcá xijquijʉ. \p \v 23 Nugö, cierto jin dá ma pʉ Corinto masque ya xtá xihquijʉ gua ma pʉ. Bí janti ca Ocja̱, cierto na̱ dí xihquijʉ. Dú mbe̱ni, mejor jin gua ma pʉ cʉ pa‑cʉ, como jí̱ ndí ne gua bbɛjpiquijʉ gá fuerza güi dyøtijʉ ca ya xtá xihquijʉ. \v 24 Nuquɛjʉ, como ngu̱ xquí hñemejʉ nʉr evangelio, ya xquí pa̱dijʉ toca̱ guí tɛnijʉ. Nugö, jin dí ne gu cja jmu̱, pa gu mandadoquijʉ. Jøntjo dí ne gu föxquijʉ pa gui hmʉpjʉ rá zö cja̱ pa más gui ndo mpöjmʉ. \c 2 \p \v 1 Eso, dú mbe̱ntsjɛ, mejor ya jin gua má visitaquijʉ cʉ pa‑cʉ, pa ya jin gua huɛntiquijʉ, cja̱ nuquɛjʉ, pe güi pɛhtzi ir tzöjʉ, como ya xtá magö pʉ ca hnar vez cja̱ dú huɛntiquijʉ bbʉ. \v 2 Porque bbʉ gu cjahquijʉ da ddahquijʉ ʉr du̱mʉy, nubbʉ́, da ddajquigö ʉr du̱mʉy hne̱je̱. ¿Toca̱ da pöjpigui nʉm tzi mʉy bbʉ gu cjahquijʉ gui ndu̱mʉyjʉ? Jin te gua mpöjcö digue car visita ca gua øte, bbʉ. \v 3 Por eso, dú mbe̱ni, dú escribitjo ca hnar carta ca dú pɛnquijʉ, pa güi jojquitsjɛjʉ cʉ cosa cʉ jí̱ mí tzö. Jin dá ne dá ma cca̱jtiquijʉ cʉ pa‑cʉ, pa jin gua du̱mʉygö pe hnar vez. Nuquɛjʉ, ncjahmʉ ʉm ba̱jtziquijʉ, rí ntzöhui gui pöjpiguijʉ nʉm tzi mʉy. Bbʉ gri tɛnguɛjʉ rá zö nʉ́r palabra ca Ocja̱, gua ndo mpöjcö, cja̱ dí i̱na̱, guejtiquɛjʉ, güi mpöjmʉ hne̱je̱. \v 4 Bbʉ ndú escribiquijʉ car carta‑ca̱, ndí ndo ntzøte cja̱ ndí du̱mʉy, hasta ndí zoni. Dú huɛntiquijʉ, pe jí̱ ndí ne jøntsjɛ gua cjahqui güi ntristejʉ. Dú nzohquijʉ pa güi pa̱dijʉ hne̱je̱, dí nequijʉ göhtjo mbo ʉm tzi mʉy, eso dí ndo ne pa gui dyøtijʉ ca rá zö. \s1 Perdón para el que había hecho el mal \p \v 5 Nu car cja̱hni ca bi dyøti ca rá nttzo, jin te gá cjaguigö, pa gua perdonabi. Guehquiguɛjʉ, ncjahmʉ xí dyøjtiquijʉ ca rá nttzo, göhtjoquiguɛjʉ. Masque pe ntoja i bbʉhquiguɛjʉ tengu̱ cʉ jí̱ xtrú unijʉ du̱mʉy, hne̱je̱. \v 6 Digue car hñøjø‑ca̱, ya xní ntzöhui gui nú̱jʉ cor tti̱jqui. Como bi ttun cár castigo bbʉ ngú jmu̱ntzijʉ pʉ jar templo, car mayoríaquiguɛjʉ. Bi ncastiga, cja̱ nuya, ya xí repenti. \v 7 Eso, gui perdonabitjojʉ ya, gui jñu̱htibijʉ ʉ́r mʉy, pa jin da ndo ntristetjo, cja̱ jin da ma̱: “Exque gu jɛj nʉ́r hñu̱ ca Ocja̱.” \v 8 Ya xní ntzöhui gui nzojmʉ guegue, gui xijmʉ, guí ma̱jtijʉ. \v 9 Ca hnar carta ca dú pɛnquijʉ, cʉ pa cʉ xí tjogui, dú nzohquijʉ digue nʉr asunto‑nʉ, dú øjtiquijʉ hnar prueba pa gua pa̱di ¿cja guí øtijʉ göhtjo ca dí mandadoquijʉ? Cja̱ nuya dí pa̱di, cierto, guí øjtiguijʉ. \v 10 Nuya, car cja̱hni ca xcú perdonabijʉ, dí perdonabi hne̱je̱. Masque jin te xcá dyøjtigui guegue, pe dí perdonabi ca rá nttzo ca bi dyøjtiquijʉ. Nuya, bí janti cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo, ya jin gu mbe̱n car cosa ca bi dyøti guegue. \v 11 I nesta gu perdonabijʉ car cja̱hni‑ca̱, cja̱ gu nzojmʉ cor tti̱jqui, pa jin da da̱guijʉ car Satanás. Como ya xtí pa̱dijʉ ja i ncja cʉ trampa cʉ i øjtiguijʉ guegue. \s1 Intranquilidad de Pablo en Troas \p \v 12 Nugö, dú e̱cua jar estado Macedonia. Bbʉ ndú tzøti pʉ jar ciudad ca i tsjifi ʉr Troas, pa gua ma̱ nʉ́r palabra ca Ocja̱, mí ndo cuajqui cʉ cja̱hni pa di dyøde, cja̱ jin to mí ccaxquigö. \v 13 Pe jin gá conforme nʉm tzi mʉy gua dé pʉ, gua u̱jti cʉ cja̱hni, como jin dá ntjɛbbe car cjua̱da̱ Tito, ncja ngu̱ xtá ña̱bbe. Eso, jin dá dé pʉ, dú hñi̱jcö cʉ hermano, cja̱ dú ddatzi dá e̱jcua jar jöy Macedonia. \s1 Victoriosos en Cristo \p \v 14 Dí ndo öjpi mpöjcje ca Ocja̱, como guegue i föxquigö dár tʉngui cár tzi palabra göhtjo pʉ jabʉ dí dyo. Como dí yobbe car Jesucristo, göhtjo pʉ jabʉ dí pa, ncjahmʉ i pa guegue hne̱je̱, cja̱ por rá nguejquigö i jmeya ja i ncja. Ncjapʉ ga tti̱htzibi cam Tzi Tajʉ pʉ ji̱tzi. Nu car Cristo i jñɛjmi hnar rey ca xí nda̱pi quí contra, ya xpá ngoh car guerra, cja̱ nuya, i ttøhtibi cár mbaxcjua. Nugöjʉ, yí cja̱hniguijʉ, dí jñɛjmʉ cʉ to ba tu̱ car guitjoni pʉ jabʉ i tjoh car rey, como guejcöjʉ i ncca̱jtiguijʉ, cja̱ i fa̱di, dí e̱me̱bijʉ cár tzi palabra car Jesucristo. \v 15 Yʉ pe dda cja̱hni ncjahmʉ i pá̱jmʉ cár olor car guitjoni bbʉ dár tjojmʉ. Yʉ ddaa i tzøjø, nu yʉ pe ddaa i ttzojʉ. Por rá nguejcöjʉ, i ja̱jʉ ʉr huɛnda ja i ncja nʉ́r tzi palabra car Jesucristo. \v 16 Cʉ cja̱hni cʉ jin gui ne da hñeme, bbʉ i pá̱jmʉ cár jña̱, i ma̱jmʉ rá í ga yʉni, co guehca̱ drí du̱jʉ‑ca̱. I ma̱jmʉ ncjapʉ, como ya xní ma da bbɛdijʉ. Nu yʉ ya xí hñeme car Jesucristo, bbʉ i pa̱h car jña̱, lugar di ma̱jmʉ, di pöhti, más rí un cár nzajquijʉ. Bbʉ jí̱ xtrú ddajqui cam cargo ca Ocja̱ pa gu xij yʉ cja̱hni nʉr evangelio, gua tzu̱tjo, jin gua tzö ʉm mʉy gua øti nʉr bbɛfi‑nʉ. \v 17 I bbʉ rá ngu̱ cja̱hni cʉ i ma̱ndijʉ, i tʉnguijʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱, pe gueguejʉ i tzi pöti car mensaje pa da tzøj yʉ cja̱hni. I hua̱ni pe dda palabra cʉ jí̱ rí hñe̱h ca Ocja̱. Nugö, dí tʉnguitjo nʉr evangelio, pe jin dí øte gá negocio, ncja ngu̱ ga dyøti cʉ ddaa. Dí ma̱ göhtjo ca ncjua̱ni, como xpá mɛnqui ca Ocja̱, xí ddajquigö nʉm cargo, cja̱ bí janti göhtjo ca dí øte. Guejtjo, dí yobbe car Jesucristo, eso jin to dí øhtibi ntjöti. \s1 El mensaje del nuevo acuerdo \c 3 \p \v 1 Ngu̱ ya xtár yojpi xtár xihquijʉ ja ncja dár pɛjpi ca Ocja̱. Nuquiguɛjʉ, pé ntoja guí ma̱jmʉ, guejquitsjɛgö, dí ma̱ntsjɛgö, rá zö dar pɛjpi ca Ocja̱. ¿Cja huá guí i̱na̱jʉ, i nesta gu tjɛ hnar carta, da ma̱ toca̱ xí recomendagui, pa gui hñemeguijʉ? O bbʉ ji̱na̱, guí i̱na̱jʉ, guehquiguɛjʉ, i nesta gui dyøjtiguijʉ hnar carta, gui jñu̱xjʉ pʉ, cierto ʉ́r jmandaderogui ca Ocja̱, rá zö dar pɛjpi‑ca̱. I bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ i nesta cʉ carta‑cʉ, pe nugö, jin dí nesta. \v 2 Nuquiguɛjʉ, ncjahmʉ guí jñɛjmʉ hnar carta gá recomendación. Como ya xqui fa̱di, guejcö dú xihquijʉ nʉr evangelio, i cca̱jtiquijʉ yʉ cja̱hni ja grí hmʉpjʉ, ncjanʉ ga mba̱dijʉ, ¿cja rá zö nʉr palabra nʉ guí tɛnijʉ? Ncjahmʉ xí tju̱xi hnar mensaje mbo ir tzi mʉyjʉ, cja̱ göhtjo yʉ cja̱hni da jogui da cca̱hti te i ma̱. \v 3 Guejcö, xtú ju̱xcö car mensaje‑ca̱, pe mí gue car Cristo bi bbɛjpigui ter bɛh ca̱ gua ju̱tzi. Jin dá ju̱xcö gá tinta cʉ palabra. Como dí yobbe cár Tzi Espíritu ca Ocja̱, guegue‑ca̱ bi jñu̱x pʉ mbo ir tzi mʉyjʉ car mensaje ca i yojmi cár ttzɛdi ca Ocja̱. Cʉ mandamiento cʉ bi ttun car Moisés, bi tju̱x pʉ ja me̱do. Nu cʉ palabra cʉ dú xihquijʉ, ncjahmʉ xí tju̱tzi mbo ir tzi mʉyjʉ, pa jin gui da̱be̱nijʉ. \p \v 4 Nugö, dí pa̱di, cierto xí hñi̱xqui ca Ocja̱ pa gu tʉngui nʉr evangelio, como guejtsjɛ car Jesucristo xpá mɛnqui. \v 5 Guejtjo dí pa̱di, jin te dí ntjumʉygö. Bbʉ gua pɛjtsjɛ cam bbɛfi, jin di pøni rá zö. Nu ca Ocja̱ i ddajqui quí mfe̱ni pa gu ma̱ngö‑cʉ, cja̱ co cár ttzɛdi pa dár pɛjpi. \v 6 Como xí nzojqui ca Ocja̱, guegue i föxquigö pa gu pɛjpi rá zö. Xí ddajqui cam cargo pa gu xij yʉ cja̱hni ja i ncja car ddadyo acuerdo ca bi ttøte bbʉ mí du̱ car Jesucristo. Jin gui jñɛjmi car acuerdo ca bi ttun cʉ cja̱hni israelita, cʉ pa bbʉ mí bbʉh car Moisés. Nucá̱, múr acuerdo gá ley. Bi tju̱x cʉ ley pa di dyøjti cʉ cja̱hni. Cja̱ i ma̱m pʉ ja ley, mír ntzöhui di du̱ cʉ cja̱hni, como jí̱ mí cumplijʉ‑cʉ́. Nu car ddadyo acuerdo ca bi zoguiguijʉ car Jesucristo, i bbʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ. Car Espíritu Santo i mbe̱mbiguijʉ te i ma̱n car acuerdo‑ca̱, cja̱ ja ncja i ddajquijʉ car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. \p \v 7 Ca bbɛto ʉr acuerdo bi ttun car Moisés bbʉ mbú ña̱hui ca Ocja̱ pʉ jar ttøø, cja̱ bi tju̱x pʉ ja me̱do cʉ mandamiento cʉ xquí ma̱n ca Ocja̱. Nu car Moisés, bbʉ mí guadi mí ña̱hui ca Ocja̱, pé bí nzoh cʉ cja̱hni israelita, cja̱ nucʉ, bi cca̱htijʉ, mír ndo juɛx cár jmi car Moisés, hasta mí ti̱ti quí döjʉ. Ddahtzʉ, ddahtzʉ nguá ni̱x ca mír yoti cár jmi. Nu cʉ ley cʉ bú ja̱ car Moisés i xijquijʉ, ca to jin da dyøte göhtjo ca i ma̱m pʉ ja ley, rí ntzöhui da du̱. \v 8 Nugö dí xij yʉ cja̱hni digue car ddadyo acuerdo ca bi zoguiguijʉ car Jesucristo. Car acuerdo‑ca̱, ncjahmʉ i tju̱x pʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ. Cár Tzi Espíritu ca Ocja̱ i xijquijʉ ja gár tötijʉ car ddadyo nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Más rá ndo zö car ddadyo acuerdo ni ndra ngue ca bbɛto ʉr acuerdo. \v 9 Nu ca Ocja̱ mí cjajpi mí yoti cár jmi car Moisés, pa di fa̱di, cierto güí hñe̱ ji̱tzi cʉ ley cʉ mbá ja̱, cja̱ nucʉ, mí xih cʉ cja̱hni, mí ndu̱jpitejʉ. Nu nʉr evangelio, más i ndo yojmi cár jiahtzi ca Ocja̱, como i xij yʉ cja̱hni ja ncja drí mperdonabi ca rá nttzo ca i tu̱jʉ. \v 10 Car ley ca bi ttun car Moisés, ya jin gui tti̱htzibi ncja ngu̱ nguá tti̱htzibi má̱hmɛto, como ya jin gui jøña̱‑cá̱ i u̱jtiguijʉ ja i ncja ca Ocja̱, como nuya, ya xí ttajquijʉ nʉr ddadyo acuerdo nʉ más rá ndo zö. Yʉ pa yá, gue nʉr ddadyo acuerdo más i ndo u̱jtiguijʉ ja i ncja ca Ocja̱. \v 11 Mí nzojquijʉ ca Ocja̱ por rá ngue ca bbɛto ʉr acuerdo ca i tsjifi car ley hasta bbʉ mí ttøti car ddadyo acuerdo. Pe ante que di hñe̱h car Jesucristo, mí ndo tti̱htzibi car ley. Nuya i nzojquijʉ ca Ocja̱ por rá ngue nʉr ddadyo acuerdo nʉ bi ddajquijʉ car Jesucristo cja̱ ya jin da ttajquijʉ péhnaa pa pé da mbödihui. Eso, más i ndo tti̱htzibi car ddadyo acuerdo ni ndra ngue ca bbɛto ʉr acuerdo. \p \v 12 Nugö dí xij yʉ cja̱hni ja i ncja nʉr ddadyo acuerdo nʉ bi ddajquijʉ car Jesucristo. Mí tzi tzö ca bbɛto ʉr acuerdo ca mí ma̱n car Moisés. Nu nʉr mensaje nʉ dá ja̱, más rá ndo zö‑nʉ, eso, dí xij yʉ cja̱hni göhtjo ja i ncja. Jin dí pɛhtzi ʉm tzö ca dár nzojmʉ, cja̱ jin te di cohmpijʉ. \v 13 Jin dí øtigö ncja ngu̱ nguá dyøti car Moisés. Guegue‑ca̱, bbʉ mí cjuadi mí nzoh cʉ cja̱hni israelita, mí cohmi cár jmi̱ co hnar da̱jtu̱, pa jin di cca̱htibijʉ, ja drí tjeh ca mír juɛtzi, como jin nguá dé nguá juɛtzi. \v 14 Nu cʉ israelita mí ma̱jmʉ, jin di tjoh car tiempo ca drí ddɛn car ley ca bi ma̱n car Moisés. Hasta rá pa ya, bbʉ i cca̱htijʉ car antiguo testamento, i mbe̱ndijʉ, i mandadotjoguijʉ car acuerdo‑ca̱. Jin gui pa̱dijʉ, ya xí mbödihui nʉr ddadyo acuerdo, cja̱ jin gui ntiendejʉ ter bɛh ca̱ i xijquijʉ ca Ocja̱ pʉ jar Escritura. Tan solo bbʉ ga hñemejʉ car Jesucristo, nubbʉ, ncjahmʉ i hna xoh quí döjʉ, cja̱ i pa̱dijʉ, gue car Cristo ya xí jña̱jquibi ca mír mandadobijʉ car ley. \v 15 Hasta guejti yʉ pa ya, cʉ cja̱hni cʉ i e̱me̱tjojʉ ca bbɛto ʉr acuerdo, bbʉ i cca̱htijʉ cʉ libro cʉ bi dyøti car Moisés, jin gui pa̱dijʉ, ¿cja ya xí ncja ca mí ma̱n ca Ocja̱? I ma̱jmʉ, bbɛjtjo da ncja. Ncjahmʉ godö‑cʉ. \v 16 Pe bbʉ i øjmʉ car palabra ca rí hñe̱h car Tzi Espíritu Santo cja̱ i e̱me̱jʉ, ncjahmʉ cja i xoh quí döjʉ bbʉ, cja̱ i hna pa̱dijʉ, ca Ocja̱ xí cumpli ca mí ma̱ bbʉ mí xox ca bbɛto ʉr acuerdo. \v 17 Ncjapʉ hne̱je̱, cár Tzi Espíritu ca Ocja̱ i ungui ddadyo mfe̱ni car cja̱hni ca i cuati jár dyɛ car Jesucristo. I cjʉhtzibi car ley, pa ya jin da mandadobi‑ca̱. \v 18 Nugöjʉ, dí göhtjojʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ car Jesucristo, ya xqui yojcöjʉ cár jiahtzi ca rí hñe̱ guegue‑ca̱. Ya jin te i ccaxquijʉ pa jin gu cca̱htijʉ te tza rá zö cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. I ɛnti mbo ʉm tzi mʉyjʉ cár jiahtzi cam Tzi Jmu̱jʉ. Ncja ngu̱ hnar espejo ga dyɛnti cár tjay car jiadi, nugöjʉ pé dí ɛntijʉ cár jiahtzi car Jesucristo, por digue yʉm vidajʉ. Por rá nguehca̱ dár yojmʉ guegue, hnajpa ngu̱ hnajpa i jojqui yʉm mfe̱nijʉ, hasta bbʉ xta zøh car pa xtá jñɛjmʉ guegue. Gue cár Tzi Espíritu ca Ocja̱ ba jojqui yʉm tzi mʉyjʉ pa gu jñɛjmʉ car Jesucristo, cja̱ pa nxøgue drá tzi zö yʉm vidajʉ. \c 4 \p \v 1 Xí ddajqui ca Ocja̱ cam cargo ca dár tʉngui car evangelio, masque jin dár ntzögöbbe. Co ni cár tzi pöjö, guegue xí nzojqui cja̱ xí ddajqui na̱r bbɛfi‑na̱. Eso, jin gui ca̱x ʉm mʉy, cja̱ jin gui ngüentigui. Segue dí nzoj yʉ cja̱hni. \v 2 Jin dí jñɛbbe cʉ dda cja̱hni cʉ i pöti cár mensaje ca Ocja̱. I ja̱jquijʉ hna parte, o i ju̱htzijʉ palabra cʉ jin gui cierto. Göhtjo dí xifi rá zö. Bí jantigui ca Ocja̱ ja i ncja cam vida cja̱ co nʉr palabra nʉ dí xij yʉ cja̱hni. Dí bbʉy gá honrado pa da tte̱me̱ nʉr evangelio, cja̱ jin dí pɛhtzi ʉm tzö digue yʉ dí øte. \v 3 I bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ jin gui ntiendejʉ nʉr mensaje nʉ dí ma̱, gue cʉ ya xní ma da bbɛdijʉ. \v 4 Cʉ cja̱hni cʉ rí dɛn nʉr mundo, ncjahmʉ godö‑cʉ, i bbʉjtijʉ ʉ́r dyɛ ca Jin Gui Jo. Guegue‑ca̱ i ccahtzi pa jin da ntiende cja̱ pa jin da ne da hñemebi nʉ́r palabra cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Ca to da hñeme car Jesucristo, ncjahmʉ da yoti mbo ʉ́r tzi mʉy hnar tjay rá tzi zö. Xta ba̱di te tza rá zö guegue. Guejtjo xta ba̱di ja i ncja car Tzi Ta ji̱tzi, como guegue car Jesús i u̱jtiguijʉ mero ja i ncja cár Tzi Ta. \v 5 Nugö, jin dí ne gu cjagö ir jmu̱guijʉ. Jin dí xij yʉ cja̱hni, guejquigö da hñi̱zquigö. Dí xijmʉ da hñemejʉ car Jesucristo cja̱ da guatijʉ jár dyɛ. Guegue i mandadoguijʉ, cja̱ nugö, ncjahmʉ dúr muzotjogö. Dí joni ja grá föxquijʉ pa gui hñemejʉ car Cristo, göhtjo mbo ir tzi mʉyjʉ. \v 6 Ya má yabbʉ, bbʉ jí̱ bbe mí ttøti nʉr mundo, göhtjo már hmɛxu̱y. Nubbʉ, ca Ocja̱ bi mandado di hmʉ jiahtzi pa di yoti cja̱ di wen car bbɛxu̱y. Ncjadipʉ, bbʉ ndí bbʉjtijʉ jar bbɛxu̱y, ca Ocja̱ bi dyɛnti cár tjay mbo ʉm tzi mʉyjʉ, cja̱ nubbʉ, cja dú e̱me̱jʉ car Jesucristo. Nuca̱, i jñɛjmi hnar jiahtzi ca i ndo yoti, i u̱jtiguijʉ te tza rá zö car Tzi Ta ji̱tzi. \s1 El vivir por la fe \p \v 7 Masque xí ddajquijʉ ca Ocja̱ hnam bbɛfijʉ rá ndo zö, ca dár xij yʉm mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ cár palabra guegue, nugöjʉ, jin tza i tzöguijʉ. Dí ncjajʉ ncja ttzøy gá jöytjo, cʉ corrientetjo. Masque rá ngu̱ cár ttzɛdi ca Ocja̱ ca dí yobbe, gu mbe̱nijʉ, göhtjo guegue rí hñe̱je̱, jin te ʉm mɛjtigöjʉ. \v 8 Nugö, dí ncjagö pʉ. Ca dár hñogö hua jar mundo, dí ndo sufri, pe jin gui ca̱x nʉm mʉy. Bbʉ‑bbʉ i dyo nʉm mʉy, como jin dí pa̱di ja gu ncja, pe dí tøhmi ca Ocja̱ da ddajqui mfe̱ni rá zö pa gu pa̱di ja grá cjajpi göhtjo cʉ te dí tjogui. \v 9 I cöbigui cʉm contra, pe jin gui jɛgui ca Ocja̱ pa da bböjtigui. Masque i tténtigui, pé dí nantzitjojo. \v 10 Göhtjo ʉr tiempo dí bbʉy pa gu dö nʉm vida por rá ngue cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Como dí tɛni guegue, dí sufrigö hne̱je̱, cja̱ dí mbe̱ngö ja ncja nguá sufri guegue, hasta bi bböhti. Pe nde̱jma̱ i bbʉjti nʉm nzajqui, como gue cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús cjaatjo i ddajqui. Eso, i ni̱gui, cierto bi jña̱ ʉ́r jña̱ guegue, cja̱ rá nzɛdi. Ncjapʉ dar bbʉjcö nʉm vida hne̱je̱, ncjahmʉ dí jñɛbbe car Jesús bbʉ pé xquí jña̱ ʉ́r jña̱. \v 11 Menta dí bbʉjcua jar jöy, dí dyo, dí ma̱ nʉr evangelio. Eso, göhtjo pʉ jabʉ dí pa, dí sufri, cja̱ i cjöbigui. Pe jin gui ta̱gui cʉ sufrimiento cʉ dí tzöbbe. Como dí yobbe car Jesucristo, ca Ocja̱ segue i ddajqui cam nzajqui, ncja ca bi un car Cristo bbʉ mí cjajpi bi jña̱ ʉ́r jña̱. \v 12 Ncjahmʉ cjaatjo dí tu̱ por rá nguehca̱ dár pɛjpi car Cristo. Pe guejtjo por rá nguejquigö cja̱ co car mensaje ca dú xihquijʉ, xcú tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue, cja̱ nuya guí bbʉpjʉ rá zö. \p \v 13 Dí i̱ti ʉm mʉy ca Ocja̱, ncja ngu̱ gá dyøti ca ndor David. Eso, pé dí ma̱ngö cʉ palabra cʉ bi ma̱ guegue, i̱na̱: “Dú e̱me̱ ca Ocja̱, i ndo ntju̱mʉy, eso, xtú xij yʉ cja̱hni te tza rá zö guegue.” Ncjapʉ ga ma̱m pʉ jar tzi salmo. \v 14 Hne̱quigö, dí e̱me̱ ca Ocja̱, porque dí pa̱di, guegue da xoxqui cja̱ pé da ddajcö cam nzajqui, como ngu̱ gá un cár nzajqui cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús bbʉ ya xquí du̱. Jin dí ntzu̱ te da ncjagui, como dí pa̱di da zʉh car pa bbʉ xta xoxqui ca Ocja̱ cja̱ da zixquigö pʉ jabʉ bí bbʉy, cja̱ hne̱hquiguɛjʉ, da zixquijʉ hne̱je̱. \v 15 Göhtjo yʉ xí ttøjtiguigö, xtú tzɛjti pa xtá xihquijʉ car evangelio, pa sa̱nta̱ da ngu̱jqui cʉ cja̱hni cʉ i e̱me̱. Bbʉ xta ttøde ja ncja ga ma̱jquijʉ ca Ocja̱, da ngu̱jqui cʉ cja̱hni cʉ da xöjtibi guegue cja̱ da dyöjpijʉ mpöjcje. \p \v 16 Nugö, jin gui ca̱x nʉm tzi mʉy por rá ngue yʉ dí sufri. Guejtjo jin gui ddajqui ʉr du̱mʉy ca dí tzögö, hnajpa ngu̱ hnajpa ga tjeh cam nzajqui. Nugö dí mpöjö, porque dí pa̱di, más rí te nʉm tzi mʉy. Hnajpa ngu̱ hnajpa ga ngu̱jqui cár ttzɛdi. \v 17 Göhtjo yʉ dí tzögöbbe, hna tzi tʉjquitjo, jin gui ngu̱, cja̱ jin da dé. Göhtjo yʉ dí tzöbbe, da ccʉzquigö, cja̱ da ttajqui hnar premio rá tzi zö ca jin da tjegue. Más drá ndo ngu̱ car premio ca da ttajqui ni ndra ngue car sufrimiento ca dí tzöbbe yʉ pa ya. \v 18 Jin dí cjadi mʉy yʉ cosa yʉ dí cca̱hti hua jar jöy, co yʉ dí tjojmʉ hua. Nugö, más dí ndo mbe̱n cʉ cosa cʉ jí̱ bbe dí cca̱hti. Porque yʉ cosa yʉ dí cca̱htijʉ hua jar jöy, xta mpun‑yʉ. Nu cʉ pe ddaa cʉ jim be dí cca̱htijʉ, jin da tjegue, cja̱ nim pa jabʉ drí mpun‑cʉ. \c 5 \p \v 1 Nugöjʉ, dí pa̱dijʉ, nʉm ndodyo nʉ dí pɛhtzijʉ hua jar jöy i jñɛjmi hnar ngu̱ gá ña̱jöy, como jin gui ngu̱ cjeya ga dura. Cja̱ bbʉ xtá tu̱jʉ, ca Ocja̱ da ddajquijʉ hnar ddadyo cuerpo pa grí hmʉpjʉ guegue pʉ ji̱tzi. Jin da tjeh car cuerpo‑ca̱. \v 2 Cierto, menta dí bbʉpjʉ co yʉm ndodyojʉ hua jar jöy, dí jmi̱du̱jʉ, como dí ndo ne da zixquijʉ ca Ocja̱ pʉ jabʉ bí bbʉ guegue, pa gu pɛhtzijʉ car ddadyo cuerpo ca da ddajcöjʉ. \v 3 Car cuerpo‑ca̱ da jñɛjmi hnar ddadyo da̱tu̱ ca xtá jejʉ pa da gohmi nʉm tzi mʉyjʉ, bbʉ ya xtrú tjeh cár nzajqui nʉm cuerpo nʉ dí pɛhtzijʉ ya. \v 4 Nugö, menta i bbʉjti nʉm cuerpo nʉ dí pɛhtzi hua jar jöy, jin gui ju̱ ʉm mʉy. Dí jmi̱du̱tjo. Pe guejtjo jin dí ne gu tu̱, porque bbʉ xtá tu̱, gu tzoj nʉm cuerpo, cja̱ nubbʉ, da u̱jtjo jabʉ da hmʉj nʉm tzi mʉy, bbʉ. Nu ca dí ne, quiera tzin drí hñe̱h car Jesucristo pa da zixqui pʉ jabʉ ya jin gu tu̱, cja̱ tzin drí ddajqui car ddadyo cuerpo ca jin da tjegue. Nubbʉ, da gohmi nʉm tzi mʉy car cuerpo‑ca̱, cja̱ gu hmʉy pa göhtjo ʉr tiempo. Cja̱ diguebbʉ ya, da mpun nʉr cuerpo nʉ dí pɛhtzi hua jar jöy, como ya jin gu nesta. \v 5 Bbʉ mí dyøjquijʉ ca Ocja̱, ya xi mí mbe̱ni di ddajquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Nugöjʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ car Jesucristo, car Tzi Ta ji̱tzi xí ddajquijʉ cár tzi Espíritu Santo pa da hmʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ. Nuya, dí yojmʉ car Tzi Espíritu‑ca̱, eso, dár pa̱dijʉ, ba e̱h car pá gu hmʉpjʉ ca Ocja̱ göhtjo ʉr tiempo, cja̱ gu pɛhtzijʉ hnar ddadyo cuerpo ca jin da tjegue. \p \v 6 Menta dí bbʉjtijma̱ hua jar jöy, dí mbe̱ni ja da ncja bbʉ xcrí hmʉbbe ca Ocja̱ pʉ ji̱tzi, cja̱ i mpöj nʉm mʉy. Guejtjo dí pa̱di, menta dí pɛhtzi nʉm cuerpo hua jar jöy, jin gui tzö gu hmʉh pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱. \v 7 Nugöjʉ, xtú e̱me̱jʉ car Jesucristo, dí pa̱dijʉ, cierto dí yojmʉ guegue menta dí bbʉjtijʉ hua jar jöy, masque jí̱ bbe dí cca̱htijʉ. \v 8 Eso, dí mpöjö, como guegue i föxqui, cja̱ jin dí tzu̱ gu tu̱. Pe dí ndo ne gu tzoj nʉm cuerpo nʉ dí pɛhtzi hua jar jöy pa gu ma grí hmʉbbe ca Ocja̱, como más rá ndo zö pʉ. \v 9 Menta dí bbʉjcö hua jar jöy, di jon car manera ja gár tzøpi ca Ocja̱, pa jin gu pɛhtzi ʉm tzö grá ntjɛbbe. Jin dí pa̱di ¿cja ya xcrú tu̱gö bbʉ pé xtu e̱h car Cristo, cja huá gri bbʉjtjo? Pe dí pa̱di, cierto da zixquigö. \v 10 Guejtjo dí pa̱di, dí göhtjojʉ como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ car Jesucristo, gu nesta gu hmöpjʉ delante guegue pa da jña̱nquijʉ ʉr huɛnda digue göhtjo ca xcrú øtijʉ bbʉ ndí bbʉjtijʉ hua jar jöy, bbʉ már zö ca xcrú øtijʉ, o guejtjo bbʉ jin te mí mu̱hui. Da ttun cár tja̱ja̱ cʉ xí dyøti ca rá zö, nu cʉ jí̱ xcá dyøti ca rá zö, guejtjo xta ttuni ca rí ntzöhui. \s1 El mensaje de la paz \p \v 11 Como dí tzu̱ ca Ocja̱, cja̱ dí pa̱di, ba e̱h car pa bbʉ xta juzgaguijʉ, dí nzojcö yʉ cja̱hni. Dí xijmʉ rí ntzöhui da hñemejʉ nʉr palabra nʉ dá ja̱. Bí pa̱h ca Ocja̱ göhtjo ja ncja dar hmʉy. Guejtiquɛjʉ hne̱je̱, xa̱jma̱ ya xquí pa̱dijʉ hne̱je̱, rá zö dar hmʉy. \v 12 Ya jin dí ne gu yojpi gu xihquijʉ te tza rá zö nʉm vida, ncjahmʉ gua hñi̱xtsjɛ. Pe dí mbembiquijʉ ja dí ncjagö, pa gui pa̱dijʉ ja grí tja̱jtijʉ cʉ dda cja̱hni cʉ i hñi̱xtsjɛ cja̱ i mbe̱nijʉ ja drí dyøtijʉ pa gui hñi̱htzibijʉ. Gueguejʉ i xihquijʉ palabra cʉ rá zö ga ni̱gui, pe bí janti ca Ocja̱, jin gui tzö ca i mbe̱ni mbo ʉ́r tzi mʉyjʉ. \v 13 Nugö, jin tza dí cjajpi ncaso ja ncja ga nu̱gui yʉ cja̱hni. I bbʉh cʉ ddaa cʉ i xijqui dúr loco, cja̱ pé i bbʉh cʉ pe ddaa cʉ i ma̱jmʉ, rá zö cʉm mfe̱ni. Jøntsjɛ dí ne gu hmʉjcö pa gu tzøpi ca Ocja̱ cja̱ pa gu föxquiguɛjʉ, pa más gui tɛnijʉ car Jesucristo. \v 14 Nugöjʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ car Jesucristo, bbʉ dí mbe̱nijʉ te tza ngu̱ mí neguijʉ‑ca̱, ya jin gui tzö gu hmʉjtsjɛjʉ. Car Cristo mí ndo neguijʉ, hasta bi du̱ por rá nguejcöjʉ, göhtjo yʉ to xí nguati jár dyɛ. Guejquitjogöjʉ, bbʉ ndú e̱me̱jʉ‑cá̱, ncjahmʉ dú tu̱göjʉ hne̱je̱, tzʉdi, dú jɛjmʉ car vida ndí bbʉpjʉ má̱hmɛto. \v 15 Bi du̱ car Cristo pʉ jar ponti, cja̱ pé bi jña̱ ʉ́r jña̱ pa bi ddajquijʉ hnar ddadyo hmʉy cja̱ co ddadyo mfe̱ni. Eso, ya jin gui tzö gu hmʉjtsjɛjʉ. Nuya dí yojmʉ guegue, cja̱ dí bbʉpjʉ pa gu øhtibijʉ cár tzi voluntad. \v 16 Nuya, desde bbʉ ndú cuatigö jár dyɛ car Jesucristo, guegue bi pötigui cʉm mfe̱ni. Ya jin dí cca̱hti yʉ cja̱hni xøtzetjo, ncja ngu̱ ga cca̱hti yʉ to rí dɛn nʉr mundo. Má̱hmɛto ndí mbe̱ngö, múr cja̱hni tjojo car Jesús, jí̱ mír ntzöhui di tti̱htzibi. Pe nuya dí pa̱di mero ʉ́r Ttʉ ca Ocja̱. \v 17 Ncjadipʉ, göhtjo yʉ to xí hñeme car Jesucristo, ncjahmʉ pé xí yojpi xí hmʉy. Ya xí mbödi göhtjo cár vida ca mír hmʉ má̱hmɛto. Nuya hnahño ga hmʉy cja̱ hnahño ga mbe̱ni. \p \v 18 Car Tzi Ta jiṯzi ya xí pötigui yʉm vidajʉ cja̱ co yʉm mfe̱nijʉ. Porque má̱hmɛto, ndí contrabijʉ guegue, nu guegue bú pɛjni cár Tzi Ttʉ pa di hmöh madé, di nzojquijʉ. Bi xijquijʉ‑cá̱, ya xquí jogui pa di mperdonagui ca xtá øtijʉ. Cja̱ nugö xí ddajqui nʉm cargo pa gu xij yʉ cja̱hni, ya xí ngo ʉ́r mʉy car Tzi Ta ji̱tzi, ya xqui nu̱guijʉ rá zö. Ya xqui tjɛguijʉ gu cuatijʉ por rá ngue car tzi Jesucristo. \v 19 Bbʉ mí du̱ car Jesucristo pʉ jar ponti, bi ncja ca xquí mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi. Guegue bi gu̱ti ca rá nttzo ca xquí dyøti yʉ cja̱hni hua jar jöy, pa ya jin di ttʉhtibi ʉr huɛnda. Bi ncjapʉ car Jesucristo gá johtibi ʉ́r mʉy car Tzi Ta ji̱tzi, cja̱ nuya dí mpöjmʉ‑ca̱. Cja̱ nugöjʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ car Jesucristo, ca Ocja̱ i ddajquijʉ nʉm cargojʉ pa gu nzojmʉ yʉ pe dda cja̱hni, gu xijmʉ, nuya xí jogui pa da guatijʉ car Tzi Ta ji̱tzi. \v 20 Como xí ddajqui ca Ocja̱ nʉr cargo‑nʉ, dí nzohquijʉ pa gui cuatijʉ guegue cja̱ gui mpöjmʉ‑cá̱. Guejtjo ʉ́r mensajerogui car Jesucristo. Dí xihquijʉ bi du̱ guegue‑ca̱ por rá nguehquɛjʉ, eso ya dyo guí tøxtijʉ car Tzi Ta ji̱tzi. Gui dyöjpijʉ da perdonaquijʉ ca rá nttzo ca xcú dyøtijʉ, cja̱ gui mpöjmʉ‑ca̱. \v 21 Jin te gá dyøti cosa rá nttzo car Jesucristo, pe bi jnu̱ ncjahmʉ mí tu̱ cʉ rá nttzo cʉ xtá øtijʉ, bi bböhti pa bi gu̱ti göhtjo‑cʉ. Ca ya xtá cuatijʉ jár dyɛ guegue, nuya bí jantiguijʉ car Tzi Ta ji̱tzi ncjahmʉ ya jin te gri tu̱jʉ, como ncjahmʉ ya xtú mbödijʉ ca hnaa ca jin te i tu̱. \c 6 \p \v 1 Nugö, dí mföxibbe ca Ocja̱, dí tʉnguibbe nʉr mensaje‑nʉ. Dí nzohquijʉ pa gui mbe̱nijʉ ja ncja gá möxquijʉ car Tzi Ta ji̱tzi ca guá mɛjnquigöjʉ car Jesucristo. Cja̱ dí xihquijʉ gui cuatijʉ jár dyɛ car Cristo. Nubbʉ, jin gár hmɛditjo xcrú dyødejʉ nʉr evangelio. \v 2 Gui mbe̱nijʉ na̱r palabra na̱ i ma̱m pʉ jar Escritura. I ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi: \q1 Rá zö na̱r tiempo na̱ xcú nzojquijʉ, eso, xtú tja̱di, \q1 Gue yʉ pa‑ya xtú mbe̱ni gu föx yʉ cja̱hni co cam tzi pöjö, pa da döti car nzajqui ca jin da tjegue. Eso, xtú föxquijʉ. \m Nuquiguɛjʉ, i nzohquijʉ ca Ocja̱ rá pa ya. I xihquijʉ, gue na̱r tiempo ya, rí ntzöhui gui cuatijʉ pa gui tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \p \v 3 Nugö, dí mbe̱ngö ja gár hmʉy pa jin to da cca̱jtigui gri øti ca rá nttzo, pa sa̱nta̱ jin da ttzan nʉr evangelio. Porque i fa̱di, gue nʉr palabra‑nʉ́ dí xij yʉ cja̱hni. \v 4 Como ʉ́r mɛfigui ca Ocja̱, dí øti car posible pa da tti̱htzibi guegue. Dí tzɛjti göhtjo ca i ttøjtigui. Segue dí sufri. Cja‑bbʉ i bbɛtigui cʉ dí nesta. Bbʉ‑bbʉ dí yobbe peligro gu tu̱. \v 5 Cja‑bbʉ i ttʉngui. Cja‑bbʉ i cjojqui födi. Cja‑bbʉ i jmuntzi cja̱hni rá ngu̱, i ne da möjtigui. Dí pɛfi hasta ya xí ndo mbo ʉm cuɛ. Bbʉ‑bbʉ dí jaxti ʉr xu̱y, jin te dí a̱ja̱. Cja‑bbʉ dí me̱ntju̱. \v 6 Jin to dí jöti. Dí bbʉy gá honrado. Dí pa̱di rá zö na̱r palabra na̱ dí ma̱. Bbʉ to te i øjtigui, dí perdonabitjo. Jin dúr hña̱tti̱jqui. Jin dí mbe̱ni nttzomfe̱ni, como i föxqui car Tzi Espíritu Santo. Dí ma̱j yʉ cja̱hni, göhtjo mbo ʉm tzi mʉy. Jin dí ma̱di gá palabratjo. \v 7 Dí ma̱n ca ncjua̱ni, cja̱ dí yobbe cár ttzɛdi ca Ocja̱. Dí jñɛbbe hnar sundado ca i pa̱di da mfende pa jin da hna̱pi. Guejtjo dí pa̱di gu zɛdi pa gu cú̱h cʉm contra, gu ta̱pi. Como dí mbe̱n ca Ocja̱ cja̱ dí bbʉy pa gár tzøpi guegue, jin dí ntzu̱ bbʉ to te i jøxquigö. \v 8 Masque i ncja ca te i ncja, pe dí segue dí pɛjpitjo ca Ocja̱. Bbʉ‑bbʉ i cca̱jtigui rá zö yʉ cja̱hni, cja̱ bbʉ‑bbʉ i bbɛtigui ʉm tzö. Bbʉ‑bbʉ i tsjijqui dúr jogui cja̱hni, cja̱ bbʉ‑bbʉ i ttzangui. Cja‑bbʉ i tsjijqui dúr mɛtjri apóstole, dí jöti yʉ cja̱hni. Pe ntjumʉy xpá mɛnqui car Cristo, cja̱ cierto ca dí ma̱. \v 9 Cja̱‑bbʉ jin gui cjagui ncaso cʉ cja̱hni cʉ dra bbʉh pʉ jabʉ dí tzøjø, ncjahmʉ jin di meyagui. Pe göhtjo i pa̱dijʉ toguigö. Segue i ne da bböjtigui, pe dí ja̱di ʉm jña̱. Masque cjaatjo i ncastigagui, jin dí tu̱. \v 10 Cja‑bbʉ dí ndo du̱mʉy, pe mbo ʉm tzi mʉy, nde̱jma̱ dí mpöjcö hne̱je̱. Ncjahmʉ dúr tzi probe, jin te dí ja̱, pe dí xih cʉ ddáa te da mɛjmʉ pa da cjajʉ rico, da mɛhtzijʉ riqueza cʉ jin da tjegue. Masque jin te dí pɛhtzi hua jar jöy, pe nde̱jma̱ jin te i bbɛtigui. \p \v 11 Dí nzohquijʉ, nuquɛjʉ, guí hermanojʉ gár bbʉpjʉ pʉ Corinto. Dí nzohquijʉ göhtjo cor jma̱jte. Jin te xtá cømbiquijʉ. Xtú xihquijʉ rá zö ca dí mbe̱ni. \v 12 Nugö, dí nequijʉ göhtjo mbo ʉm mʉy. Pe nuquɛjʉ, ngu̱ ya jin tza guí neguijʉ. Ncjahmʉ xcrú pöti quir mfe̱nijʉ, o xcrú da̱be̱nitjojʉ te tza ngu̱ dí nequijʉ. \v 13 Dí mbe̱nquijʉ, ncjahmʉ ʉm ba̱jtziquijʉ. ¿Cja jin da jogui gui ma̱jquijʉ hne̱je̱, ncjahmʉ ir taguijʉ? \s1 Somos Templo del Dios viviente \p \v 14 Dyo guí pɛjni quir vidajʉ co quí vida cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱ car Jesucristo, pa jin da nesta gui tɛnijʉ göhtjo ca i øti‑cʉ. ¿Ja ncja drí yojmi nʉr cja̱hni nʉ i øti ca i mandado ca Ocja̱ co ca hnáa ca i øti ca rá nttzo? Jin gui tzö da yojmi nʉr cja̱hni nʉ i dyo jar jiahtzi co ca hnáa ca i dyodi jar bbɛxu̱y. \v 15 Jin gui ncca̱htihui rá zö car Jesucristo co ca Jin Gui Jo, eso, jin gui tzö da mpɛjni quí vida car cja̱hni ca xí nguati jár dyɛ ca Ocja̱ co ca pe hnáa ca jin gui e̱me̱. \v 16 Jin di jogui bbʉ di tti̱htzibi cʉ cjá̱a̱ cʉ jin gui hña̱ni pʉ jár templo ca Ocja̱ ca ntjumʉy i bbʉy. Ncjapʉ hne̱je̱, jin gui tzö gui tɛnijʉ ca Ocja̱ cja̱ pé gui cuatijʉ cʉ ídolo. Porque nugöjʉ, ncjahmʉ ʉ́r temploguijʉ ca Ocja̱ ca ntjumʉy i bbʉy, como guegue‑ca̱ i bbʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jar Escritura. I ma̱ ncjahua car Tzi Ta ji̱tzi: \q1 Gu hmʉjcöbbe cʉm cja̱hni, gu yobbe‑cʉ, \q1 Gueguejʉ da xijqui ʉ́r Cja̱a̱‑guijʉ, da guajquijʉ, \q1 Cja̱ da cja ʉm cja̱hnigö‑cʉ́. \m \v 17 Cja̱ pé i xijquijʉ ca Ocja̱ ya palabra‑ya: \q1 Gui pønijʉ pʉ jabʉ gár bbʉpjʉ, gui wembijʉ cʉ cja̱hni cʉ jin gui tɛnguigö. \q1 Gui jiɛjmʉ cʉ cosa rá nttzo cʉ i øti‑cʉ, \q1 Cja̱ nugö gu cuajtiquijʉ, \q1 \v 18 Gu cjagö ir taguijʉ, cja̱ nuquɛjʉ, gu cjahquijʉ ʉm tti̱xu̱quijʉ cja̱ ʉm ttʉquijʉ. \q1 Ncjapʉ ga nzojcöjʉ car Tzi Ta ji̱tzi. Rá nzɛ guegue cja̱ rá nttzu̱ni. \c 7 \p \v 1 Como ya xí xijquijʉ ca Ocja̱ í ttʉgöjʉ, cja̱ guegue ʉm Tajʉ, como xí xijquijʉ i nesta gu hmʉpjʉ hnar vida rá zö pa gár yojmʉ guegue, nuya dí nzohquijʉ, ʉm tzi cjua̱da̱quijʉ, pa gui jiɛjmʉ göhtjo tema cosa rá nttzo. Ya jin gu øtijʉ ca te di ttzon nʉm cuerpojʉ, ni digue ca te di ttzon nʉm tzi mʉyjʉ. Gu tzu̱jʉ ca Ocja̱, cja̱ gu hmʉpjʉ hnar vida ca da tzø guegue. \s1 El cambio de actitud de los corintios \p \v 2 Nuquɛjʉ, cjua̱da̱, bbʉ guí neguijʉ, gui dyødejʉ tzʉ ca gu xihquijʉ ya, cja̱ gui mbe̱nijʉ, ¿cja jin gui cierto? Nugö, nim pa hnaaquiguɛjʉ gua øjtiquijʉ ca rá nttzo. Nim pa hnaaquiguɛjʉ gua xöjpiquijʉ güi dyøtijʉ ca rá nttzo hne̱je̱. Guejtjo jin dá cjahquijʉ gá fuerza güi föxquigöjʉ. \v 3 Guejtjo jin dí xihquijʉ, guehquiguɛjʉ xcrú dyøtijʉ yʉ cosa dí ma̱ngua. Como ngu̱ dá xihquijʉ bbɛto, dí yojpi dí xihquijʉ ya, dí nequijʉ göhtjo mbo ʉm tzi mʉy, cja̱ jin gu jɛh ca dár ma̱hquijʉ, hasta bbʉ xtá tu̱gö, masque da ncja ca te da ncja. \v 4 Nuya, dí mpöjö, como dí pa̱di, guí øtijʉ ca dí bbɛjpiquijʉ. Ya xí jñu̱ ʉm mʉy, como ya xí tsjijqui, gár bbʉpjʉ rá zö. Macja̱ dí sufri hua, nde̱jma̱ xí ndo mpöj nʉm tzi mʉy por rá nguehquɛjʉ. \p \v 5 Xtá e̱jcö pʉ Troas, porque jin dá ntjɛbbe pʉ car hermano Tito. Cja̱ bbʉ ndú tzøcua Macedonia, guejti hua, dé ndí mbe̱ntjo, porque ndí hñöntsjɛ mbo ʉm tzi mʉy, ¿dyoca̱ jí̱ xcuá hñe̱h car Tito? Guejtjo ndí mbe̱nquijʉ, ndí ma̱ntsjɛ, ¿xi bbʉ ya xtrú jiɛjmʉ ca Ocja̱ cʉ hermano pʉ Corinto? Cja̱ guejti hua, mí ttøjtigui tu̱jni, jí̱ mí ncca̱jtigui rá zö. \v 6 Nu ca Ocja̱ i pöjpi í tzi mʉy yʉ to i du̱mʉy, cja̱ guegue xí möxquigö ca xcuá ngu̱j nʉr Tito, eso xí nzøcua jabʉ dí bbʉy. \v 7 Cja̱ más xí ndo mpöj nʉm mʉy, porque nʉr Tito xpá jña̱nqui razön diguequɛjʉ. I xijqui, nuquɛjʉ, nguí nejʉ güi cca̱jtiguijʉ, cja̱ ya xi mí ddahquijʉ ʉr du̱mʉy, como nguí ma̱jmʉ, jí̱ mí tzö ca xquí jiɛjtijʉ car cja̱hni ca xquí dyøti ca rá nttzo. Guejtjo xí xijqui nʉr Tito, ya xi nguí nejʉ güi dyøtijʉ ca dú bbɛjpiquijʉ. \p \v 8 Nuya dí pa̱di bi joh car carta ca dú pɛnquijʉ bbʉ ndú huɛntiquijʉ, masque bi ddahquijʉ ʉr du̱mʉy cʉ tengu̱ mpa. Guejtigö mí ddajqui ʉr du̱mʉy bbʉ ya xtá pɛnquijʉ car carta‑ca̱, cja̱ mí bbɛjtjo pa di zø razón, ter bɛh ca̱ xcrú dyøtijʉ. Pe como ya xtú øde ja xquí nú̱jʉ car asunto, nuya, ya jin gui ddajqui ʉr du̱mʉy. \v 9 Jin dí mpöjcö ca gá ddahquijʉ ʉr du̱mʉy cam carta. Nugö dí mpöjö ca xcú ntzohmitsjɛjʉ, már nttzo car cosa ca nguí consentijʉ, cja̱ nuya, ya xcú jojquijʉ car asunto como ngu̱ ga ne ca Ocja̱. Jí̱ mí nttzo ca dá cjahquijʉ gú du̱mʉyjʉ. Bbʉ jin gua huɛntiquijʉ, nubbʉ, más gua ndo øjtiquijʉ mal, bbʉ. \v 10 Ca to i du̱mʉy, bbʉ jin gui mbe̱n ca Ocja̱ cja̱ jin gui ntzohmitsjɛ, ¿ter bɛh ca̱ xí dyøte? guegue más da ndo dyøti ca rá nttzo, cja̱ drí ga̱x ya, da bbɛdi. Nu car cja̱hni ca i ungui ʉr du̱mʉy porque i tzu̱ ca Ocja̱ cja̱ i pa̱di xí dyøti ca rá nttzo, car du̱mʉy da mötzi pa da jiɛh ca rá nttzo cja̱ pé da jion ca Ocja̱. Ca to i øti ncjapʉ, da mɛhtzi car nzajqui ca jin da tjegue. \v 11 Nuquɛjʉ, bbʉ ngú cca̱htijʉ ca hnar carta dú pɛnquijʉ, bi ddahquijʉ ʉr du̱mʉy, cja̱ gú tzu̱jʉ ca Ocja̱. Nubbʉ, gú ntzøtijʉ, cja̱ gú dyöjquijʉ perdón. Guejtjo gú tsjeyabijʉ car cja̱hni ca xquí dyøti ca rá nttzo. Gú ntzu̱jʉ, ncjahmʉ gú hñöntsjɛjʉ, ¿xi bbʉ jin gu castigajʉ, ter bɛh ca̱ da ncja, bbʉ? Diguebbʉ ya, pé gú mbe̱nijʉ güi dyøtijʉ ca gua xihquijʉ bbʉ gri bbʉjcö pʉ. Ma ya, gú mpɛjnijʉ, cja̱ gú dyɛmbijʉ cár castigo car cja̱hni ca xquí dyøti ca rá nttzo. Cja̱ nuya, ya xqui fa̱di, ya xcú jojquijʉ rá zö car asunto, ya jin te guí ndu̱jpitejʉ. \v 12 Bbʉ ndú pɛnquijʉ car carta‑ca̱, nde̱jma̱ ndí ntzøte por rá ngue car cja̱hni ca xquí dyøti ca rá nttzo. Pe más ndí ndo ntzøte por guehquɛjʉ, cja̱ dú øjtiquijʉ hnar prueba pa gua pa̱di, ¿cja cierto nguí neguijʉ? ¿Cja nguí bbʉpjʉ dispuesto pa güi dyøtijʉ ca dú bbɛjpiquijʉ? \v 13 Eso, bbʉ ndú øde, ya xquí jojquijʉ car asunto‑ca̱, dú mpöjö. \p Cja̱ pé dú mpöjö porque gú cca̱htijʉ rá zö nʉr Tito bbʉ mí zøti pʉ, cja̱ gú jñu̱htibijʉ ʉ́r mʉy. \v 14 Ante que di ma pʉ nʉr Tito, ya xtá xifi ja guí ncjajʉ, guí jogui cja̱hnijʉ. Cja̱ nuya guegue xí cca̱htitsjɛ, jí̱ múr bbɛtjri ca dú xifi, como gú recibijʉ rá zö, cja̱ jin dá nesta gua pɛhtzi ʉm tzö por rá nguehquɛjʉ. Como ngu̱ mí cierto göhtjo ca dú xihquijʉ, guejtjo mí cierto ca dú xij nʉr Tito hne̱je̱. \v 15 Nuya i mbe̱nquitjojʉ nʉr hermano Tito cja̱ guejtsjɛ guegue i ma̱hquijʉ, como gú recibijʉ rá zö. I mbe̱ni ja ncja guí dyøtijʉ ca dú bbɛjpiquijʉ, co guejtjo ja ncja guí cca̱htijʉ bbʉ mí zøti pʉ. Gú nu̱jʉ cor pöjö, cja̱ gú respetajʉ guegue, como guejcö xtá pɛjnigö pʉ. \v 16 Nuya dí ndo mpöjö, porque dí pa̱di, guí nú̱jʉ rá zö cʉ te i cja pʉ jar templo. \s1 Dando generosamente \c 8 \p \v 1 Nuya, ʉm tzi hñohuiquijʉ, dí ne gu xihquijʉ te i pɛj yʉ hermano hua Macedonia. Guegue‑yʉ xí uni rá ngu̱ domi pa car ofrenda ca ya xca jmuntzi. \v 2 Masque jin gui ncca̱hti rá zö yʉ hermano hua, cja̱ xí ndo tzöhui prueba, i ndo mpöjmʉ. Macja̱ jin tza te i ja̱jʉ, pe xí unijʉ rá tzí ngu̱. Xí unijʉ göhtjo mbo ʉ́r mʉyjʉ, ncjahmʉ di ndo ricojʉ. \v 3 Nugö dí bbʉjcö gá testigo, xí unijʉ rá ngu̱, xí jñu̱htzijʉ ca mír ntzöhui di döjʉ. \v 4 Guegue‑yʉ xí dyöjcö hnar favor gu jɛgui da möx cʉ dda hermano cʉ i pɛhtzi necesidad, da uni yí domijʉ. \v 5 Nugö, ndí mbe̱ngö, má̱s tengu̱tjo di unijʉ, pe bbʉ mí döjʉ, dú cca̱htigö, már ngu̱. Gueguejʉ mí ma̱jmʉ: “Göhtjo ca dí pɛhtzije, göhtjo ʉ́r mɛjti ca Ocja̱.” Por eso, jin gá jiøjquijʉ, bi unijʉ rá ngu̱, como gue ca Ocja̱ xquí nzojtibi ʉ́r tzi mʉyjʉ. \v 6 Ya xtú xij nʉr Tito, bbʉ pé xta ma pʉ, guegue da ma du ja̱ ca xcú prometejʉ. Xí xijqui, bbʉ már bbʉh pʉ má̱hmɛto, bi nzohquijʉ, cja̱ nuquɛjʉ, gú ma̱jmʉ güi unijʉ pa güi föxjʉ cʉ dda hermano cʉ jin te i ja̱. \v 7 Nuquɛjʉ, ya xquí e̱me̱jʉ rá zö, cja̱ ya xquí pa̱dijʉ rá zö ja i ncja nʉ́r palabra ca Ocja̱. Guejtjo guí pa̱di gui u̱jtijʉ cʉ pe ddáa, cja̱ guí uni ir mʉyjʉ gui tɛnijʉ nʉr evangelio. Cja̱ como guejtjo dí pa̱di, guí i̱zquigöjʉ hne̱je̱, dí xihquijʉ ya, rí ntzöhui gui xohtijʉ quir dyɛjʉ ya, pa ncjapʉ gui föxjʉ cʉ pe dda hermano co ni quir domijʉ. \p \v 8 Jin dí cjahquijʉ gá fuerza gui unijʉ. Jøntsjɛ dí ne gu pa̱di, ¿cja guí ma̱dijʉ cʉ hermano cʉ tzi probe? Eso, xtú xihquijʉ, i bbʉj yʉ dda hermano yʉ xí uni rá ngu̱, xa̱jma̱ gui dyøtijʉ ncjapʉ hne̱je̱. \v 9 Ya xquí pa̱dijʉ ja ncja mír ma̱jcöjʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo. Guegue bú tzoh pʉ ji̱tzi göhtjo ca mí pɛhtzi, cja̱ bú ca̱jcua jar jöy. Bi hmʉy gá probe, como mí ndo neguijʉ. Guegue bi cja probe pa nugöjʉ gua cjajʉ rico, tzʉdi, gua pɛhtzijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \p \v 10 Nuya, dí ddahquijʉ nʉm consejo. Ya xní ntzöhui gui mpɛgui gui jmuntzijʉ car domi ca xcú prometejʉ. Desde car cjeya xí tjogui gú dö quer palabrajʉ, cja̱ gú ma̱jmʉ göhtjo cor pöjö. Eso, dí mbe̱mbiquijʉ digue ca gú ma̱jmʉ, pa gui cumplijʉ ya. \v 11 Gú prometejʉ cor pöjö güi un quer domijʉ, cja̱ como ya xí nzʉh car pa, nuya, gui unijʉ cor pöjö hne̱je̱. Gui döjʉ conforme ca guí pɛhtzijʉ. \v 12 Car cja̱hni ca i dö ca xí nzʉjtibi ʉ́r ttzɛdi, bbʉ da uni göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉy, ca Ocja̱ da recibi ca tengu̱ ca i uni, cja̱ da tzøjø, sea drá ngu̱ o sea di tchʉtjo. Ca Ocja̱ jin gui öjquijʉ gu döjʉ ca jin dí pɛhtzijʉ. \p \v 13 Jin dí öhquijʉ gui unijʉ hasta güi cojmʉ probe, cja̱ cʉ dda hermano cʉ to da ttun car ofrenda di cjajʉ rico. \v 14 Nu ca i nesta, göhtjo parejo da jña̱jʉ. Nuquɛjʉ, guí pɛhtzijʉ rá tzi ngu̱ yʉ pa ya, pe i bbʉh cʉ ddaa cʉ jin te i ja̱, eso, gui unijʉ tengu̱, pa da mɛhtzi‑cʉ ca i nesta. Cja̱ bbʉ xta zøh car pa bbʉ jin te xquí jña̱guɛjʉ, cja̱ guegue‑cʉ di pɛhtzi rá ngu̱, nubbʉ́, da ddahquijʉ‑cʉ́ hne̱je̱. \v 15 Ncjapʉ da ncjá ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱ digue cʉ cja̱hni israelita. I i̱na̱: “Ca to bi jmuntzi rá ngu̱, cja̱ ca to bi jmuntzi chi tchʉtjo, bi tjejquibi ca xquí jmuntzi pa bi jña̱jʉ parejo.” \s1 Tito y sus compañeros \p \v 16 Nugö, dí öjpi mpöjcje cam Tzi Tajʉ ji̱tzi, ca xcá un nʉr Tito mismo nʉr mfe̱ni nʉ xtú mbe̱ngö. Ya xí mbe̱n nʉr Tito, i ne da ma drí ma pʉ pa da cca̱jtiquijʉ tzʉ. \v 17 Nugö, ya xtú nzoj nʉr Tito, xtú xifi da ma pʉ pa da nzohquijʉ, cja̱ guegue xí nda̱di da má. Pe ante que gua nzofo, ya xquí mbe̱ntsjɛ di ma. Como i mbe̱nquitjojʉ, i mpöjö ca pé xta ma drí cca̱jtiquijʉ. \p \v 18 Xta ma nʉr Tito, pe jin da matsjɛ. Da mɛhui ca hnar hermano ca i jmeya rá zö, porque xí ndo hño, xí predica nʉr evangelio. Göhtjo pʉ jabʉ i bbʉ hermano, i jmeya car cjua̱da̱‑ca̱, cja̱ i tti̱htzibi. \v 19 Jin gui jøntsjɛ ca rí jmeya, pe guejtjo xí tti̱tzi pa da nú̱ cʉ cjua̱da̱ cʉ i jmuntzi nʉr ofrenda. Cʉ hermano cʉ rá bbʉh pʉ göhtjo pʉ jabʉ xí ntʉngui nʉr evangelio, xí hñi̱xjʉ ca hnar hermano pa grá ja̱xje car ofrenda ca dár jmuntzigöjʉ, gu möjme grí döjtije cʉ hermano cʉ da ttuni. Xtú mbe̱nije gu jmuntzijʉ nʉr ofrenda‑nʉ pa da tti̱htzibi cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo, cja̱ pa da ba̱h cʉ dda hermano cʉ i sufri, dí ndo ma̱dijʉ. \v 20 Gu möjme yʉ hermano‑yʉ pa grá ja̱xije car domi, pa jin da ma̱n yʉ pe ddáa, hnahño dí xifi te da ncjajpi car domi, cja̱ hnahño dí cjajpi, como drá ngu̱ car domi. \v 21 Dí ne gu øtije rá zö car jmandado‑ca̱ pa da fa̱di, ntju̱mʉy gu döje car domi. Tanto cam Tzi Tajʉ ji̱tzi, tanto yʉ cja̱hni, da cca̱jtiguije, cierto rá zö ca xtú øtije, cja̱ da ba̱di dí honradoje. \p \v 22 Guejtjo pé da ma hnar hermano, como xtú cca̱htije, rá zö ga hmʉy. Ya xná ngu̱ vez xtú cca̱htije, i pɛjpi ca Ocja̱, göhtjo mbo ʉ́r mʉy. Cja̱ nuya i ndo mpöjö como xta ma pʉ jabʉ gár bbʉpjʉ. Como ya xqui meyaquijʉ, ga ma̱, nuquɛjʉ gui ma gui dö quer domijʉ göhtjo cor pöjö. \v 23 Nʉr Tito, hnadi car bbɛfi dí pɛjpibbe ca Ocja̱. Xtú mföxibbe, xtú nzohquijʉ. Cja̱ yʉ pe yojo yʉ da ma, gue yʉ jmandadero yʉ xí hñi̱x cʉ hermano, göhtjo pʉ jabʉ rá bbʉ templo. Rá ndo zö yʉ hermano‑yʉ. I tti̱htzibi cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo por rá ngue yí vida‑yʉ. \v 24 Bbʉ xta zøti yʉ cjua̱da̱‑yʉ pʉ jabʉ guí bbʉpjʉ, gui nú̱jʉ rá zö, pa jin te da bbɛtibi, cja̱ pa ncjapʉ drí ba̱di, cierto í ba̱jtziquijʉ ca Ocja̱, cja̱ guí jogui cja̱hnijʉ, ncja ngu̱ xtá xijme. Nubbʉ, da ba̱j yʉ hermano yʉ da ma pʉ, co guejti cʉ hermano cʉ rá bbʉ pe dda lugar, ntjumʉy guí ma̱dijʉ cʉ pe dda cjua̱da̱ cʉ i e̱me̱ cam Tzi Jmu̱jʉ. \s1 La colecta para los hermanos \c 9 \p \v 1 Ya jí̱ rí ntzöhui gu dé gu xihquijʉ digue car ofrenda ca da ttun cʉ hermano cʉ tzi probe, pe dí mbe̱mbiquitjojʉ. \v 2 Ya xtí pa̱di, göhtjo mbo ir mʉyjʉ gri unijʉ. Dí tzi hñi̱xtsjɛ bbʉ dí xih cʉ pe dda hermano te xcú cjajʉ. Ya xtú xij yʉ hermano hua Macedonia: “Cʉ hermano cʉ rá bbʉh pʉ jar estado Acaya, ya xi már jmuntzi quí domijʉ car cjeya xí tjogui.” Ca xcá dyøjmʉ ncjapʉ yʉ hermano hua, rá ngu̱ guegue‑yʉ xí uni ʉ́r mʉyjʉ pa da jmuntzi cár domijʉ hne̱je̱. \v 3 Cja̱ nuya dí bbɛhto yʉ dda hermano‑yʉ, pa da ma drí xihquijʉ gui tøbiguijʉ bbʉ xtá tzøte. Cja̱ bbʉ jí̱ bbe gar zøjtijʉ ca tengu̱ xcú prometejʉ, gui mpɛgui gui jmuntzijʉ ya. Como ya xtú xijcö‑yʉ, ya xi ngár mpɛguijʉ ngár dö quer domijʉ car cjeya ca xí tjogui, ¿te da mbe̱nijʉ bbʉ xta zøti pʉ‑yʉ, cja̱ xta döhquijʉ, jí̱ bbe gar cjuadijʉ gar jmuntzijʉ? \v 4 Xí bbʉ da dɛngui dda yʉ hermano hua Macedonia bbʉ xtá magö pʉ, cja̱ gu töhquijʉ, jim be gar döjʉ ca gú prometejʉ, gu bbɛ ʉm tzögö bbʉ́, porque ya xtú xij‑yʉ, ya xcú jmuntzi quer domijʉ. Cja̱ dí i̱ngö, guejtiquɛjʉ, gui bbɛ ir tzöjʉ hne̱je̱. \v 5 Por eso, xtú mbe̱ni xtú xij yʉ dda hermano da hmɛtojʉ, da ma drí hñönijʉ ¿cja ya xcú döjʉ ca xquí prometejʉ? pa sa̱nta̱ ya xtar bbʉy bbʉ xtá tzøtigö pʉ, cja̱ jin da nesta gu cjagö cobrador. \p \v 6 Dí mbe̱mbiquijʉ ja i ncja car tju̱ju̱ co ja i ncja car tsjofo. Ca to i tu̱ju̱ chi tchʉtjo jin da xongui rá ngu̱. Nu ca i tu̱ju̱ rá ngu̱ car semilla, más drá ngu̱ da jña̱tzi. Ncjadipʉ hne̱je̱, ca to da un cár domi pa nʉ́r obra ca Ocja̱. \v 7 Göhtjoquiguɛjʉ, dí xijquijʉ ante que da zøh car pa bbʉ xta tsjox car ofrenda, gui mbe̱nijʉ tengu̱ gui u̱nijʉ, cada hnaa ca tengu̱ ca xta senti cár tzi mʉy. Cja̱ bbʉ xtí dö, jin gui ma gui jiøjque, cja̱ jin gui ma gui du̱mʉy, porque jin gui ttöhquijʉ gá fuerza. Ca Ocja̱ i tzøh car cja̱hni ca i dö, göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉy, ca te i uni. \v 8 Guegue i pɛhtzi rá ngu̱ bendición pa da ddahquijʉ, cja̱ da cozquijʉ ca te gui döjʉ. Dyo guí ma̱jmʉ, bbʉ gui unijʉ rá ngu̱, xquí cojmʉ probe. Ca más grí unijʉ pa da sirve jár bbɛfi ca Ocja̱, más drí bendeciquijʉ, sa̱nta̱ jin da cjahquijʉ tema falta. \v 9 Dí mbe̱mbiquijʉ ca i ma̱m pʉ jar Escritura: \q1 Car cja̱hni ca i tzu̱ ca Ocja̱, i föx cʉ tzi probe, göhtjo mbo ʉ́r muy ga dö ca i uni. \q1 Jin gui tjeh ca i pɛhtzi. Göhtjo ʉr tiempo i ja̱, cja̱ göhtjo ʉr tiempo i jejquibi quí hñohui. \m \v 10 Por rá ngue ca Ocja̱ dí bbʉpjʉ, guegue i ddajquijʉ car semilla pa gu tu̱jmʉ, cja̱ co göhtjo ca dí tzijʉ. Guejtjo da ddahquijʉ ca guí nestajʉ, da cjajpi da ngu̱jqui göhtjo ca guí pɛhtzijʉ, pa jin te da bbɛtiquijʉ. Nubbʉ́, da jogui pé gui unijʉ más drá ngu̱ ni ndra ngue ca guí unijʉ yʉ pa ya. \v 11 Bbʉ gui unijʉ rá ngu̱ pa gui föxjʉ cʉ tzi hermano cʉ i pɛhtzi necesidad, ca Ocja̱ da ndo ddahquijʉ rá ngu̱ bendición. Cja̱ bbʉ xta recibi cʉ hermano car ofrenda, da ndo mpöjmʉ, cja̱ da ndo dyöjpijʉ mpöjcje ca Ocja̱. \v 12 Nʉr ofrenda‑nʉ, jin gui jøntsjɛ da sirve pa da mɛhtzi te da zi cʉ hermano‑cʉ. Guejtjo da sirve pa guegue‑cʉ da mpöjmʉ cja̱ da dyöjpijʉ mpöjcje cam Tzi Tajʉ ji̱tzi. \v 13 Por rá nguehca̱ xquí föxjʉ cʉ hermano co hnar ayuda rá tzi zö, da xöjtibijʉ ca Ocja̱, cja̱ da ma̱jmʉ, guehquitjoguɛjʉ guí cja̱hnijʉ jin guí judiojʉ, ntju̱mʉy xcú hñemejʉ car Jesucristo hne̱je̱. Da sirve quer tzi tti̱jquijʉ pa da fa̱di, hnadi cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo dí e̱me̱jʉ, göhtjoguigöjʉ dí hermanojʉ, cja̱ más da ndo tti̱htzibi guegue. \v 14 Nu cʉ hermano‑cʉ, da nequijʉ cja̱ da ora por rá nguehquɛjʉ, como xcrú föxjʉ co hnar ofrenda rá ngu̱. \v 15 Dí ndo öjpi mpöjcje cam Tzi Tajʉ ji̱tzi, como xpá mɛnquijʉ cár Tzi Ttʉ. Rá ndo ngu̱ xí ddajquijʉ por rá nguehcá̱. \s1 La autoridad de Pablo como apóstol \c 10 \p \v 1 Nugö dúr Pablo, dí nzohquijʉ cor tti̱jqui, ncjahmʉ di nzohquijʉ car Jesucristo, como guegue mí ndo pɛhtzi tti̱jqui. I bbʉh cʉ ddáa cʉ i ma̱jmʉ, tzi ddahtzʉ dar ña̱gö bbʉ drá bbʉjcö pʉ, cja̱ jin dí huɛntiquijʉ, como dár tzu̱quijʉ. Solo bbʉ dí bbʉy yahua, nuya jin dí tzu̱quijʉ, eso, dí huɛntiquijʉ gá cartatjo. \v 2 Rá bbʉh pʉ tengu̱ cʉ i ma̱jmʉ, dúr jiöjtegö, dí ncjagö ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ jin gui tzu̱ ca Ocja̱. Nugö, jin dí tzu̱ cʉ to i xihquijʉ ncjapʉ. Pe dí xihquijʉ, xa̱jma̱ jin da nesta to gu ntøxtibbe bbʉ xtá tzøtigö pʉ. Bbʉ da nesta‑cá̱, nubbʉ́, xquí cca̱jtiguijʉ, rá nzɛjqui bbʉ drá bbʉjcö pʉ hne̱je̱. \v 3 Cierto, dí bbʉjtigö hua jar mundo, gá ngøtjo nʉm cuerpo. Guejtjo dí ntøxtibbe cʉ to i contrabi nʉr evangelio, pe jin dí ntøxtibbe ncja ngu̱ yʉ cja̱hni yʉ rí dɛn nʉr mundo, yʉ jin gui tzu̱ ca Ocja̱. \v 4 Dí jñɛbbe hnar sundado ca ya xqui pa̱di ja drí da̱pi quí contra, como dí pa̱di hne̱je̱ ja gár ta̱pi cʉ jiöjte maestro. Guejtsjɛ ca Ocja̱ i ddajqui mfe̱ni rá zö cja̱ rá nzɛdi, cja̱ co palabra cʉ ncjua̱ni. ʉ́r mɛjtigui guegue, cja̱ jin dí mbe̱ngö ncja ngu̱ ga mbe̱n yʉ cja̱hni yí mɛjti nʉr mundo. Ca Ocja̱ i föxqui co cár poder pa gu ta̱pi cʉ to i contrabi guegue. \v 5 Dí ntøxtibbe cʉ to i ma̱ palabra jin gui cierto, cja̱ i ne da jiöhquijʉ co palabra rá ji̱tzi, pa ya jin gui hñemejʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱. I bbʉjtsjɛ cʉ cja̱hni‑cʉ́, cja̱ jí̱ rí hñe̱h ca Ocja̱ quí mfe̱ni. Nugö, bbʉ xtá tzøtigö pʉ, xtá jɛquihui quí mfe̱nijʉ co nʉ́r evangelio car Jesucristo, pa ncjapʉ grá cjʉzquijʉ cʉ mfe̱ni cʉ i contrabi nʉ́r palabra ca Ocja̱, pa sa̱nta̱ ya jin gui hñe̱me̱jʉ‑cʉ́. \v 6 Xtá ña̱göjʉ digue ter bɛh ca̱ guí e̱me̱jʉ, hasta bbʉ xtí hñemejʉ ca i ma̱ nʉ́r palabra ca Ocja̱ cja̱ xtí dyøjtijʉ hne̱je̱. Bbʉ i bbʉh cʉ ddaa cʉ nde̱jma̱ jin da ne da jiɛjmʉ cʉ mfe̱ni cʉ i contrabi nʉr evangelio, nubbʉ, gu castiga‑cʉ. \p \v 7 Nuquɛjʉ, guí cca̱htijʉ xøtzetjo cʉ maestro guí ne gui tɛnijʉ, cja̱ jin guí ntzohmijʉ ja ncja ga cca̱jtiguijʉ ca Ocja̱. I bbʉh cʉ ddaa cʉ i ne da cjajʉ maestro cja̱ i xihquijʉ, guegue‑cʉ, mero í jmandadero car Jesucristo. Gui mbe̱nijʉ tzʉ, guejtigö, ntju̱mʉy ʉ́r jmandaderogui car Jesucristo, hne̱je̱. \v 8 Ncjahmʉ dí hñi̱xtsjɛ ca cjaatjo dár xihquijʉ, guejtsjɛ car Jesucristo xí ddajqui cam cargo cja̱ xpá mɛnquigö. Pe cierto, hne̱je̱, cja̱ jin gu consenti da tjøxquigö dúr mɛtjri. Guegue car Jesucristo bi ddajqui nʉm bbɛfi pa gu föxquijʉ gui zɛdijʉ ca guír tɛnijʉ nʉr evangelio. Eso, jin dí ne gu jɛquijʉ pa da tjöhquijʉ, pa jin gui wenijʉ pʉ jár hñu̱ ca Ocja̱. \v 9 Jin dí ne dé gár ju̱x jam carta: “Gu castigaquijʉ bbʉ xtá tzøti pʉ.” Guejtjo, jin dí ne gu cjahquijʉ gui tzu̱guijʉ. \v 10 Pe ntoja i bbʉhquiguɛjʉ cʉ ddaa cʉ i ma̱jmʉ: “Car Pablo ba ju̱x yí carta, ba huɛntiguijʉ co palabra rá nzɛdi. Hni̱xjma̱ja̱, bbʉ ga nzøcua, jin te i ntju̱mʉy ca i xijquijʉ. Ncjahmʉ jin gui pa̱di ja drí nzojquijʉ pa gu cjajpijʉ ncaso.” Dí tzögö ʉm mʉy, pé gár ma̱nguɛjʉ ncjapʉ. \v 11 Cʉ to i ma̱jmʉ ncjapʉ, dí xijmʉ, jin gui cierto ca i mbe̱nijʉ. Nugö, hnadi na̱ dí xihquijʉ bbʉ dí nzohquijʉ gá carta, cja̱ co ni ca dár ma̱m bbʉ dár bbʉpjʉ. \p \v 12 Cierto, jin dí jñɛbbe cʉ dda cja̱hni cʉ i ndo hñi̱xtsjɛ ga ña̱jʉ, i xihquijʉ i ndo ntju̱mʉy guegue‑cʉ. Nugö jin dí ne pa to drí jɛguigui‑cʉ. Guegue‑cʉ́ i cca̱htibi quí vida quí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ cja̱ i tzohmijʉ. Ncjapʉ ga hñi̱xtsjɛjʉ, como i ma̱jmʉ, más rá zö ga hmʉ gueguejʉ ni ndra ngue cʉ pe ddaa. Pe jin gui tzö quí mfe̱nijʉ, como jin gui jɛqui quí vidajʉ co car ejemplo ca xí ddajquijʉ ca Ocja̱. \v 13 Pe nugö, jin dí jɛqui cam vida co quí vida cʉm mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ, cja̱ jin dí hñi̱xtsjɛgö. Dí mbe̱ni ja i ncja cam cargo xí ddajqui ca Ocja̱, eso, jin dí pɛhtzi ʉm tzö gu xih cam mi̱nga̱‑cja̱hnibbe, cierto, ʉ́r mɛfigui ca Ocja̱. Guegue‑ca̱ i cu̱jqui göhtjo pʉ jabʉ dí pa. Eso, dú tzøti pʉ Corinto pa dú xihquijʉ nʉ́r palabra. \v 14 Nugö, jin to dí hui̱htzibi cár bbɛfi, como guejcö bbɛto dú tzøti pʉ. Guejcö bbɛto dú xihquijʉ car mensaje digue car Jesucristo. Bbʉ gua cjá̱tzi gua tzøtigö pʉ, nubbʉ, jin tema derecho gua pɛhtzi pa gua pɛjcö pʉ. Jin dí ncjagö ncja ngu̱ cʉ ddaa cʉ i hui̱zquigö ca dár u̱jtiquijʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱. \v 15 Jin dí cʉtigö pʉ jabʉ xtrú nzøti pé hnar cja̱hni ca xtrú fʉjti xtrú ma̱n car mensaje digue car Cristo, como guejquigö dú fʉjti dú xihquijʉ car palabra‑ca̱. Nu ca dí negö, más gui pa̱quɛjʉ ja i ncja nʉ́r hñu̱ ca Ocja̱, pa ncjapʉ ya jin gui jueguejʉ, cja̱ ya jin da hmʉh pʉ tema cosa drá nttzo. Nubbʉ, da jogui jin gu dé gu nzohquijʉ. Nubbʉ, pé gu ddaxcö pé hnar parte, pé gu tʉngui pʉ nʉr evangelio, cja̱ nuquɛjʉ xquí föxquijʉ. \v 16 Como dí ne gu tʉnguigö nʉr evangelio cʉ pe dda jöy cʉ rí hmʉj nʉ pé rí ncjanʉ car jöy Acaya. Jin dí mbe̱ngö gu cʉti pʉ jabʉ ya xí ñʉti pe ddaa cʉ i ma̱n nʉr evangelio, cja̱ ya xqui bbʉ cja̱hni cʉ xí hñeme. Nugö, jin dí ne gu ña̱ digue cʉ to xí hñeme pʉ, ncjahmʉ guejquigö xcrú nzojcö‑cʉ. \p \v 17 Gu mbe̱nijʉ na̱r palabra na̱ i ma̱m pʉ jar Escritura: “Jin gui tzö bbʉ to da hñi̱xtsjɛ, da ma̱, te tza rá zö ca i øte. Mejor da ma̱, te tza rá zö ca i øti ca Ocja̱.” \v 18 Masque i ma̱ hnar cja̱hni, rá ndo zö ca i øte, pe jin da tte̱me̱bi cár palabra, como guejtsjɛ guegue xí ma̱. Ca Ocja̱ ʉr nzöya pa da ma̱, toca̱ i øti ca rá zö, toca̱ ji̱na̱. \s1 Pablo y los apóstoles falsos \c 11 \p \v 1 Dyøjma̱jʉ, dí ne pé gu xihquijʉ tengu̱ palabra, gu tzi hñi̱xtsjɛ gu ña̱, ncjahmʉ gri jöhquitjogöjʉ. Gui perdonaguijʉ tzʉ, cja̱ gui dyødejʉ. \v 2 Nuquɛjʉ, ncjahmʉ guí jñɛjmʉ hnar ba̱jtzi bbɛjña̱, cja̱ nugö ncjahmʉ dúr ta. Cam Tzi Tajʉ ji̱tzi i jñɛjmi hnar cja̱hni ca xí dyöjqui ʉr tsjɛjqui pa gui ntja̱jtihui cár Ttʉ, gue car Jesucristo. Cja̱ nugö, dí tja̱di Ja̱a̱, eso, dí manttɛyquijʉ, pa ya jin to da nzohquijʉ, cja̱ pa ddatsjɛ car Jesucristo gui tɛnijʉ. \v 3 Pe dí tzu̱gö, da jiöhquijʉ cʉ dda hñøjø cʉ xí nguahquijʉ pa da xihquijʉ pé hnahño palabra. Dí tzu̱gö, da jiöhquijʉ‑cʉ, ncja ngu̱ gá jiöti car Eva ca Jin Gui Jo, cja̱ nuquɛjʉ, pé gui ma gui tɛnijʉ pé hnahño ʉr hñu̱, pa ya jin gui jøntsjɛ car Cristo gui tɛnijʉ. \v 4 Cʉ cja̱hni cʉ xí nguahquijʉ, ba ja̱ hnar palabra ca jin gui cierto, cja̱ nuquɛjʉ, ngu̱ guí e̱me̱jʉ göhtjo ca i xihquijʉ. Guegue‑cʉ ba ja̱jʉ hnar palabra digue hnahño ʉr Jesús. Nucá̱, jin gui jñɛjmi car Jesús ca ya xtú xihquijʉ. Guejtjo i xihquijʉ, bbʉ gui hñemejʉ ca i ma̱ guegue‑cʉ, nubbʉ, xquí pɛhtzijʉ ddadyo mfe̱ni, drá ndo zö, cja̱ xquí tötijʉ ca ntju̱mʉy drá zö. Nugö, ya xtú xihquijʉ, jí̱ rí hñe̱h ca Ocja̱ cʉ mfe̱ni‑cʉ, cja̱ jí̱ í mfe̱ni cʉ to i yojmi car Espíritu Santo. Nuquiguɛjʉ, ya xquí yojmʉ‑cá̱. \v 5 Guegue‑cʉ i ne da cjatsjɛ apóstole, pe nugö, más dí pa̱di rá zö ja i ncja nʉr evangelio ni ndra ngue cʉ cja̱hni‑cʉ. \v 6 Masque dí ma̱ palabra sencillotjo, ncja hnar cja̱hni ca jin tza i pa̱di da ña̱, pe dí pa̱di rá zö ja i ncja nʉ́r palabra car Jesucristo. Desde bbʉ ndú fʉdi ndú nzohquijʉ, xcú pa̱dijʉ por rá ngue göhtjo ca dí ma̱, cja̱ co göhtjo ca dí øte, ntju̱mʉy dí pa̱di ja i ncja nʉ́r palabra ca Ocja̱. \p \v 7 Dí hñöntsjɛ, ¿dyoca̱ jin guí ne gui hñemeguijʉ? ¿Cja jin gá jogui ca jin te dá cobraquijʉ bbʉ ndí xihquijʉ car evangelio? ¿Cja huá más güi hñemeguijʉ bbʉ gua cobraquijʉ cam bbɛfi? Dú dé pʉ dú xihquijʉ ja ncja güi tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Jin te dá öhquijʉ, cja̱ nde̱jma̱ dú tzɛjti rá ngu̱. \v 8 Dú öjpi domi cʉ hermano cʉ rá bbʉ pe dda lugar, pa dá tøhmi pʉ Corinto, pa ncjapʉ dú segue dú u̱jtiquijʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱. Nuquɛjʉ, jin te dá öhquijʉ. \v 9 Dú pɛjtsjɛ, cja̱ bbʉ ya xquí tjeh cam domi, jin to dá øhtibi gasto, cja̱ jin to te dá öjpi. Nu cʉ dda hermano cʉ güí hñe̱ Macedonia, bi ddajqui domi pa gua tön ca te ndí nesta. Ncjapʉ, jin te dá cobraquijʉ, cja̱ guejti nʉr tiempo ya, jin te gu öhquijʉ hne̱je̱, sa̱nta̱ jin to da ma̱, dí øhtibi gasto. \v 10 Como ngu̱ nguá ma̱n ca ncjua̱ni car Jesucristo, dí xihquijʉ cierto hne̱je̱. Cʉ to i ne da xijquigö, i nesta gu cobra ca dár tʉngui nʉr evangelio bbʉ dí dyo pʉ jar estado Acaya, jin gu cjajpi ncaso‑cʉ. Gu segue gu predicatjo pʉ, cja̱ jin to te gu cobrabi. \v 11 Nugö, jin dí ne gu ja̱nqui quir domijʉ. ¿Cja guí pa̱dijʉ te rá nguehca̱? ¿Cja huá guí i̱na̱jʉ, jin dí nequijʉ, eso jin dí ne pa te gui ddajquijʉ? Bí pa̱h ca Ocja̱, dí ndo ma̱hquijʉ. \p \v 12 Gu segue gu ma̱ndi nʉr evangelio, cja̱ jin te gu cobra, como bbʉ gri cobra cʉ cja̱hni cʉ dí xij nʉr evangelio, nubbʉ, di ma̱n cʉ jiöjte maestro, ya xtí jñɛjme‑cʉ́ dar pɛjme. \v 13 Dí xihquijʉ claro, jiöjte apóstole‑cʉ. Jin gui gue ca Ocja̱ ca i pɛjpijʉ. I ne da cjatsjɛjʉ ncjahmʉ de vera í jmandadero car Jesucristo. \v 14 Jin gui nesta gu yomfe̱nijʉ, ¿cja dur jiöjte hnar cja̱hni ca di ni̱gui ncjahmʉ rá ndo zö? Gu mbe̱nijʉ, guejti car Satanás i pa̱di da cja ncjahmʉ ʉr ángele, xcuá hñe̱ ji̱tzi, pa da tte̱me̱. \v 15 Jin gui cja nguéhca̱ dar øjmʉ, ca Jin Gui Jo i pɛhtzi quí mɛfi, cja̱ nucʉ, i pa̱di ja drí cjajʉ cja̱hni ncjahmʉ di øtijʉ ca rá zö. Cʉ jiöjte‑cʉ, xta ttun cár tja̱ja̱jʉ como ngu̱ xtrú dyøtijʉ. \s1 Sufrimientos de Pablo como apóstol \p \v 16 Dí yojpi dí xihquijʉ, jin gui tzö quí mfe̱ni car cja̱hni ca i hñi̱xtsjɛ. Pe nuquɛjʉ, como guí øjtijʉ cʉ pe dda maestro cʉ i hñi̱xtsjɛ, dí xihquijʉ, guejtigö gui cjaguijʉ car favor gui dyøjmʉ ca gu ma̱n ya hne̱je̱. Pe ntoja guí i̱na̱jʉ, dár ña̱gö ncja ngu̱ hnar loco, pe nde̱jma̱ gu ña̱ pe hna tzi ratotjo, ncjahmʉ gua hñi̱xtsjɛgö hne̱je̱. \v 17 Ya palabra ya gu xihquijʉ ya, jí̱ rí ntzöhui da ma̱n yʉ to i pɛjpi ca Ocja̱. Gui mbe̱nijʉ tzʉ, gu ña̱ ya ncjahmʉ gur cja̱hnitjo ca jin gui mbe̱n ca Ocja̱ cja̱ i ndo hñi̱xtsjɛ. \v 18 Rá ndo ngu̱ yʉ cja̱hni yʉ i bbʉjtsjɛ hua jar mundo, i hñi̱xtsjɛ ga ña̱jʉ, cja̱ nugö gu ña̱ ncjahmʉ gri ncjagö pʉ hne̱je̱. \v 19 Nuquɛjʉ, guí i̱na̱jʉ, rá ndo zö quir mfe̱nijʉ, ya xquí pa̱dijʉ göhtjo, eso, guí recibijʉ cja̱hni cʉ jin tza i pɛhtzi mfe̱ni rá zö, cja̱ jin te i øjtiquijʉ estorbo‑cʉ́. Cja̱ dí pa̱di, guejtigö, gui ma gui dyødejʉ rá zö ca dí ne gu xihquijʉ hne̱je̱. \v 20 Guí recibijʉ cʉ jiöjte maestro, guí jɛjtijʉ da cjahquijʉ göhtjo ca i nejʉ. I ndo ɛquijʉ jmandado, ncjahmʉ ir jmu̱jʉ. I bbɛjpiquijʉ gui wi̱nijʉ rá zö, cja̱ pé i xihquijʉ guí nesta gui un quer domijʉ. I ne pa gui hñi̱htzibijʉ, pe nuquiguɛjʉ, i despreciaquijʉ, cja̱ bbʉ guí tja̱jtijʉ, ga ʉnquijʉ. \v 21 Cierto, dí xihquijʉ, jin dá cjahquijʉ ncja ngu̱ ga dyøti cʉ cja̱hni‑cʉ. Gua pɛhtzigö ʉm tzö bbʉ gua øte ncjapʉ. Pe ntoja nguí i̱na̱jʉ, jin te ndí pɛhtzigö fuerza pa gua mandadoquijʉ. \p I bbʉh cʉ to i hñi̱xtsjɛ bbʉ ga xihquijʉ ja i ncja cár vida ga hmʉy. Guejtigö gu xihquijʉ ja i ncja cam vidagö hne̱je̱. Más rá ngu̱ xtú øte pa gu xihquijʉ ni ndra ngue cʉ pe ddáa cʉ i hñi̱xtsjɛ ga ña̱. \v 22 Nucʉ, i ma̱jmʉ i ña̱jʉ gá hebreo. Guejtigö hne̱je̱. I ma̱jmʉ, israelita‑cʉ, mero í cja̱hni ca Ocja̱. Guejtigö hne̱je̱. I ma̱jmʉ, xcuí hñe̱h cár cji ca ndor Abraham. Guejtigö hne̱je̱, xtá e̱h pʉ. \v 23 I ma̱jmʉ, i pɛjpijʉ car Jesucristo. Nugö, más dí ndo pɛjpi rá ngu̱, cja̱ más rá ntji̱ car bbɛfi ca xtú øhtibi‑ca̱. \v 24 Ya xí ndo jiʉbigui cʉ judio. Cʉtta vez xí ddajqui cʉ treinta y nueva ntjʉhmi, como ngu̱ ga ma̱n cár ley car Moisés. \v 25 Cʉ cja̱hni cʉ jin gui meya ca Ocja̱, ya xqui jñu̱ vez xí mɛjqui co za. Hna vez ya xí nccajnqui rá ngu̱ me̱do, pa di bböjtigui. Jñu̱ vez, bbʉ ndí ddax pʉ ja mar, mí juah cʉ barco, mí cʉy, cja̱ ndí yobbe peligro gua tu̱je jar deje. Ca hna vez, co hnar tabla dá nsalva, dú dé pʉ jar mar hnajpa cja̱ hnaxu̱y. \v 26 Guejtjo xtú hño rá ngu̱ ja hñu̱, xtú ddatzi rá ngu̱ da̱tje jabʉ i tjo deje rá nzɛdi. Xtú tjoh pʉ jabʉ i ca̱ be̱. Guejtsjɛ cʉm mi̱nga̱‑israelitaje xí jioni ja drí möjtigui, cja̱ guejti cʉ hnahño cja̱hni cʉ jin gui pa̱dijʉ ja i ncja ca Ocja̱, xí cjagui ncjadipʉ. Xtú hñobbe peligro ja jñi̱ni, cja̱ guejti ja ttøø, pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Xtú hñobbe peligro ja mar. Hasta guejti cʉ dda cja̱hni cʉ i tsjifi hermano, xí jionijʉ ja drí dyøjtiguijʉ trampa hne̱je̱. \v 27 Xí ndo mbo ʉm cuɛ cja̱ xtú ndo sufri por digue nʉm bbɛfi. Dí nantzi nxu̱ditjo cja̱ ya xí nxu̱y dra oy. Bbʉ‑bbʉ dí jaxti ʉr xu̱y, jin te dí a̱ja̱. Xtú tuntju̱ cja̱ xtú tu̱tje rá ngu̱ vez. Xtú mentju̱ rá ngu̱ vez, guejtjo xtú tzöjtzɛ. Ya xquí tjeh cʉm da̱jtu̱, cja̱ ya jí̱ mí tzö cʉ ndí je. \p \v 28 Guejtjo xtú tzöbbe pe dda cosa cʉ jin gu ju̱xcua. Ca más dí cja ndu̱mʉy, hnajpa ngu̱ hnajpa dí ndo mbe̱n cʉ cja̱hni cʉ xí hñeme, göhtjo pʉ jabʉ xtú hño, cja̱ dí ntzøte. ¿Cja i tɛndijʉ car Jesucristo, cja huá ya xí jiɛguijʉ? \v 29 Bbʉ to jin gui bbʉy rá zö o i yomfe̱ni, dí sentigö ncjahmʉ guejquitsjɛgö jin gri bbʉy rá zö. Cja̱ bbʉ to i øhtibi estorbo hnar hermano ca cja i fʉdi i e̱me̱, dí ntzøtigö, cja̱ dí tsjeyabi guegue. \p \v 30 Ngu̱ dí tzi hñi̱xtsjɛ por göhtjo yʉ cosa yʉ xtú xihquijʉ, pe más bí jogui gu xihquijʉ pe dda cosa, pa gui pa̱dijʉ, jin tza i nzɛjqui, cja̱ jin tza dí ntju̱mʉy. \v 31 Ca Ocja̱ i pa̱di, jin dí ma̱ngö bbɛtjri. Guegue ʉ́r Tzi Ta cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, cja̱ rí ntzöhui da tsjöjtibi cja̱ da tti̱htzibi göhtjo ʉr tiempo, ni mpa jabʉ drí tzöya. Guegue i bbʉy gá testigo, cierto yʉ dí xihquijʉ. \v 32 Bbʉ ndár bbʉh pʉ jar jñini Damasco, bi pone guardia car gobernador pa di möh cʉ goxtji cja̱ di ttzʉjqui. Cʉ pa‑cʉ, car Aretas múr rey pʉ jar jöy‑ca̱. \v 33 Pe jin gá ttzʉjqui. Cʉ dda hermano bi möxquijʉ. Bi göjquijʉ hnar ndo canisto, bi da̱tijʉ ntja̱ji̱. Bi ddazquijʉ jar vendana ca mí bbʉh pʉ jar ndo muro ca mí coti car jñi̱ni. Ncjapʉ gá tontziguijʉ ca hnanguadi car cjoti. Bi ncjapʉ dá pøm pʉ jáy dyɛ cʉ to már föh pʉ. \s1 Visiones y revelaciones \c 12 \p \v 1 Jí̱ rí ntzöhui gu dé grá xihquijʉ ja i ncja yʉ xtú øte. Pe nde̱jma̱ pé gu xihquijʉ cʉ dda cosa cʉ jin gui fa̱di. Xí u̱jtigui ca Ocja̱ cʉ cosa‑cʉ, xtú cca̱htitsjɛ. \v 2 Dí meya hnar hñøjø, i e̱me̱ car Jesucristo. Ya xí cja catorce año bi hna ttzix pʉ jar ji̱tzi, mero pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱, cja̱ pé bú cojcua jar jöy. Jin dí pa̱di, ¿cja göhtjo cór cuerpo gá ttzi̱x pʉ, o jøntsjɛ cár tzi mʉy bi ttzix pʉ. Jøntsjɛ ca Ocja̱ bí pa̱di. \v 3 Pe dí pa̱di, cierto bi ttzix pʉ ji̱tzi car hñøjø‑ca̱. Ncja ngu̱ dar xihquijʉ, ddatsjɛ ca Ocja̱ i pa̱di, ¿cja bi ttzix pʉ göhtjo cór cuerpo? \v 4 Bú tzøti car lugar pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱, cja̱ nupʉ, bú ø palabra rá tzi zö cja̱ már ji̱tzi. Jin gui tzö da tsjij yʉ cja̱hni cʉ palabra cʉ bú øh pʉ ji̱tzi car hñøjø‑ca̱. \v 5 Nugö, dí ndo i̱htzibi ca Ocja̱, como guegue bi zix car hñøjø‑ca̱ pʉ jabʉ bí bbʉy. Pe jin gui tzö gu hñi̱xtsjɛgö. Bbʉ te gu xihquijʉ digue nʉm vida, pa gui hñi̱htzibijʉ ca Ocja̱, gu xihquijʉ, nugö, jin te i nzɛjqui. Dé dí nesta da möxquigö ca Ocja̱. \v 6 Quiera gri xihquigöjʉ pe dda cosa cʉ xí cjagui ca Ocja̱ xtú cca̱htitsjɛ. Bbʉ pé gua xihquijʉ‑cʉ, jin gua xihquitjojʉ tema cuento ca jin di cierto. Gua xihquijʉ cʉ dda cosa cʉ jin gui fa̱di, cja̱ göhtjo cierto‑cʉ. Pe ya co gue yʉ xtú xihquijʉ, pa jin gui ma̱jmʉ, dí ndo hñi̱xtsjɛgö. Más dí negö pa gui cca̱htijʉ cam vida cja̱ gui mbe̱nijʉ cʉ palabra cʉ xtú u̱jtiquijʉ. \p \v 7 Dí öjpi cjama̱di ca Ocja̱, porque rá ngu̱ vez guegue xí cjagui xtú cca̱hti hnahño cosa rá ndo zö, cʉ jin gui fa̱di. Pe guejtjo xí cjagui rá ʉ́ nʉm cuerpo, ncjahmʉ di o jam ngø hnar ndo clavo, pa jin gu ndo hñi̱xtsjɛ. Ca Ocja̱ xí uni ʉr tsjɛjqui ca Jin Gui Jo, cja̱ guegue‑ca̱ xí ddajqui hnar jñi̱ni rá ndo ʉ́, sa̱nta̱ jin gu hñi̱xtsjɛ por rá ngue yʉ xí u̱jtigui ca Ocja̱. \v 8 Ya xqui jñu̱ vez xtú öjpi cam Tzi Jmu̱jʉ da gʉzqui ca rá ʉ́ ca dí tzöbbe. \v 9 Nu guegue xí nda̱jtigui: “Gui tzɛjtitjo nʉ rá ʉ́, cja̱ nugö xtá föxqui co nʉm tti̱jqui. Gue yʉ cja̱hni ncjáquiguɛ, yʉ jin gui nzɛdi, más dí ndo föxcö‑yʉ, pa da ni̱gui, gue cam ttzɛdigö i yojmi.” Ncjapʉ gá xijqui cam Tzi Jmu̱jʉ. Eso, dí mpöjö bbʉ te dí sufri, porque ya xtí pa̱di, xta möxqui cam Tzi Jmu̱jʉ Cristo. Ya xtí pa̱di, car pa bbʉ dí tzögö jin gui nzɛjqui, nubbʉ, más dí ndo yobbe cár ttzɛdi car Jesucristo, cja̱ guegue‑ca̱ más i tti̱htzibi. \v 10 Nuya, jin gui ddajqui ʉr du̱mʉy ca dár sufri por rá ngue cam Tzi Jmu̱gö. Bbʉ dí tzöbbe jnini, bbʉ i ttzangui, bbʉ te i bbɛtigui, bbʉ i ddɛngui pa da bböjtigui, bbʉ dí hñobbe peligro, bbʉ dí ndo tjo trabajo, jin dí jmi̱du̱. Dí mbe̱ndi car palabra xí xijqui car Jesucristo. Bbʉ dí tzögö, jin te i nzɛjqui, dí tzögö hne̱je̱, i ndo föxqui guegue co cár tzi poder. \s1 Preocupación de Pablo por la iglesia de Corinto \p \v 11 Ya xtú dé xtú xihquijʉ rá ngu̱ yʉ xtú cjagö. Ncjahmʉ dí ndo hñi̱xtsjɛ. Guehquɛjʉ xcú cjaguijʉ xtú ña̱ ncjapʉ, como jin guí ne gui hñi̱zquigöjʉ. Mír ntzöhui guehquɛjʉ güi xijmʉ cʉ pe dda cja̱hni ja i ncja nʉm vidagö. Nugö dí pa̱di, jin te dí mu̱göbbe. Pe más ntjumʉy dúr apóstolegö ni ndra ngue cʉ fɛjti apóstole cʉ i ne da u̱jtiquijʉ hnahño palabra cʉ ba ja̱jʉ. Guegue‑cʉ i xijtsjɛjʉ apóstole rá ndo zö. \v 12 Nugö, bbʉ ndár bbʉh pʉ Corinto, gú cca̱htijʉ rá ngu̱ milagro pa güi pa̱dijʉ, de vera xí hñi̱xquigö gá apóstole car Jesucristo. Dú dé pʉ, segue dú u̱jtiquijʉ car mensaje, cja̱ dú tzɛjti rá ngu̱ prueba. Guejtjo gú cca̱htijʉ cʉ milagro dú øte. Cja̱ bbʉ ngú hñemejʉ nʉ́r palabra car Jesucristo, nubbʉ, bi mböh quir vidajʉ. \v 13 Nu cʉ dda jñi̱ni pʉ jabʉ dú tzøte, bi hñe̱me̱ cʉ cja̱hni, cierto, xpá mɛnquigö ca Ocja̱. ¿Xiquiguɛjʉ, dyoca̱ jin guí ne gui hñemeguijʉ? ¿te xtú cjahquijʉ? ¿Cja huá guehca̱ jin dá cobraquijʉ bbʉ ndár bbʉh pʉ, eso, jin guí ne gui hñi̱zquigöjʉ? Perdonaguijʉ ca jin te dá öhquijʉ. Jí̱ mí tzö‑ca̱. \p \v 14 Nuya pé xtú mbe̱ni pé gu ma pʉ. Ya xta zøti jñu̱ vez ca gár visitaquijʉ. Nde̱jma̱ jin te gu öhquijʉ, porque jin dí jon quer domijʉ. Gue quir tzi mʉyjʉ dí jongö, pa gui neguijʉ. Dí nu̱quijʉ ncjahmʉ ʉm tzi ba̱jtziquijʉ, cja̱ nugö ncjahmʉ ir taguijʉ. Yʉ ba̱jtzi jin gui cju̱htibi quí gasto cár tajʉ. Nu cár tajʉ i nu̱htibi quí gastojʉ yí ba̱jtzi. \v 15 Nugö, göhtjo mbo ʉm tzi mʉy, dí bbʉy pa gu gasto ca dí pɛhtzi, hasta guejquigö, da tjeh cam fuerza pa gu föxquijʉ, cja̱ pa da hmʉy rá zö quir tzi mʉyjʉ. Masque jin tza guí neguijʉ, pe nugö, gu segue gu ndo nequijʉ. \p \v 16 Masque guí pa̱dijʉ, jin te dí cobraquijʉ, i bbʉh cʉ ddáa cʉ i ma̱jmʉ, nde̱jma̱ xtú jon car manera xtú øjtiquijʉ ntjöti. \v 17 ¿Cja huá xí dyöhquijʉ domi cʉ mensajero cʉ xtú pɛjni pʉ? \v 18 Dú cu̱h car Tito gá ma pʉ, cja̱ bi mɛhui ca pe hnar hermano. ¿Huá bi dyöhquijʉ domi car Tito? ¿Cja jin gui ddagu̱u̱di cʉm mfe̱nibbe? ¿Cja jin gá dyøti car Tito ncja ngu̱ ndár øtigö bbʉ ndár bbʉh pʉ? \p \v 19 Ntoja guí ma̱nguɛjʉ, dí ndo ntzøtigö por rá ngue cʉ palabra cʉ xcú xijquijʉ, eso, xtú dé xtú tja̱jtiquijʉ. Ji̱na̱. Jin dí cja ndu̱mʉy bbʉ i tzobigui nʉr cja̱hni, como gue ca Ocja̱ i pa̱di göhtjo ja ncja dar hmʉy. Xí ddajqui cam cargo car Jesucristo gu nu̱quijʉ, eso xtú xihquijʉ göhtjo ya palabra‑ya, como dí ne gu föxquijʉ pa gui zɛdijʉ ca grí tɛnijʉ guegue. \v 20 Dí yomfe̱nitjo, ¿ter bɛh ca̱ gu töti bbʉ xtá tzøti pʉ? Bbʉ gu töhquijʉ, jin gar bbʉpjʉ rá zö, da ddajquigö du̱mʉy. Hne̱hquiguɛjʉ, bbʉ gu castigaquijʉ, da ddahquijʉ ʉr du̱mʉy hne̱je̱. Dí ma̱ntsjɛ, pe ntoja i bbʉhquiguɛjʉ cʉ ddáa cʉ i huɛnijʉ cja̱ i mvidiabijʉ cár hñohui, i tsjeyabi, i weguejʉ, i ntzantsjɛjʉ, i ña̱jquibijʉ bbɛtjri cár cñohui, i hñi̱xtsjɛjʉ, cada hnaa i øti ca i netsjɛ pʉ jar tsjödi. \v 21 Dí tzu̱gö, bbʉ xtá tzøtigö pʉ cja̱ pé gu cca̱jtiquijʉ, gu töhquijʉ, jin gri bbʉpjʉ rá zö. Nubbʉ, gu ndo pɛhtzi ʉm tzö cja̱ gu ndo ntzøte. Gu mbe̱ni, ncjahmʉ jin te i ntju̱mʉy cam bbɛfi ca xtú u̱jtiquijʉ nʉ́r hñu̱ ca Ocja̱. Da ndo ddajqui du̱mʉy bbʉ gu cca̱hti cʉ ddaa cʉ bi dyøti ca rá nttzo car tiempo ca xí tjogui, cja̱ masque ya xí cja tiempo cja̱ ya xí ttzofo, pe jin gui ne da jiɛjmʉ ca rá nttzo. I bbʉbi bbɛjña̱ o hñøjø cʉ jin gui ntja̱jtihui, i øtijʉ göhtjo cʉ nttzomfe̱ni cʉ i mbe̱ntsjɛjʉ. Ncjahmʉ ya jin te i cja ʉ́r tzöjʉ ca i øtijʉ. Bbʉ gu töhquijʉ gri øtijʉ ncjapʉ, xquí nu̱jʉ te da ncja. \s1 Advertencias y saludos finales \c 13 \p \v 1 Ya xtrá jñu̱ vez gu ma pʉ, gu má cca̱jtiquijʉ. Cja̱ bbʉ to da ne da xijqui tema cosa xtrú dyøti pe hnar hermano, da nesta yo o jñu̱ testigo, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱, pa gu reglajʉ car asunto. \v 2 Nuya dí nzoh cʉ cja̱hni cʉ ya xquí dyøti ca rá nttzo bbʉ ndú ma cca̱jtiquijʉ ca mír cja yo vez. Ya xtú nzoh cʉ cja̱hni‑cʉ́ hna vez. Nuya, pé dí xijtjo ante que gu magö pʉ, exque da jiɛjmʉ ca rá nttzo. Dí xijmʉ, bbʉ pé xtá tzøtigö pʉ, cja̱ jim be di jojqui quí vidajʉ, bbʉ jim be xtrú dyøti ca dú xijmʉ, ya jin gu perdonabijʉ, gu castigajʉ. Cja̱ pé dí xih cʉ pe dda hermano, guejti‑cʉ da jña̱jʉ ʉr huɛnda. \v 3 Bbʉ guí ne gui cca̱htijʉ, ¿cja cierto dí yobbe car Cristo, cja cierto xí ddajqui guegue cam cargo ca dí pɛhtzi? xtá u̱jtiquijʉ, ntju̱mʉy dí yobbe cár poder, cja̱ jin gu tzu̱ grá nzohquijʉ. \v 4 Cierto, car Jesucristo bi jñɛgui bi ddøti jar ponti, cja̱ jin gá mföjtsjɛ. Pe guejtjo bi jña̱ ʉ́r jña̱ por digue cár ttzɛdi cár Tzi Ta, cja̱ rá pa ya i bbʉjtjo, i yojmi göhtjo cár ttzɛdi cár Tzi Ta. Nugö, ncjahmʉ dú yobbe car Jesucristo bbʉ mí du̱, eso, i ni̱gui ncjahmʉ jin gui nzɛjqui, cja̱ jin dí cjahquijʉ gá fuerza gui dyøjtiguijʉ. Pe guejtjo dí yobbe car poder ca mí pɛhtzi car Cristo bbʉ mí jña̱ ʉ́r jña̱. Bbʉ pé xtá nzohquijʉ, nubbʉ́, xquí cca̱jtiguijʉ, ¿cja rá nzɛjquigö? \p \v 5 Gui ntzohmitsjɛjʉ cja̱ gui hñöntsjɛjʉ, ¿cja guí tɛndijʉ car palabra ca dú xihquijʉ? Guejtjo gui mbe̱nijʉ, ¿toca̱ guí e̱me̱jʉ? Bbʉ cierto gú cuatijʉ jár dyɛ car Jesucristo, nubbʉ, guí bbʉjtijʉ guegue, ncjahmʉ guegue i bbʉ mbo ir tzi mʉyjʉ. ¿Cja jin guí pa̱dijʉ‑ca̱? ¿Cja huá jøntsjɛtjo xcú conocejʉ ja i ncja nʉr evangelio, cja̱ jin gú hñe̱me̱jʉ? Xa̱jma̱ jin guí ncjajʉ pʉ. \v 6 Gui hñöntsjɛjʉ, ¿ter bɛh ca̱ guí e̱me̱jʉ? cja̱ bbʉ gui cca̱htijʉ, ntju̱mʉy guí yojmʉ car Jesucristo, nubbʉ, xquí pa̱dijʉ hne̱je̱, ntju̱mʉy ʉ́r jmandaderogui car Cristo hne̱je̱, como por rá nguejquigö gú fʉdi gú hñe̱me̱jʉ. \v 7 Pe nde̱jma̱ dí öjpi ca Ocja̱ da möxquijʉ pa jin gui dyøtijʉ cosa rá nttzo. Jin gui jøntsjɛ ca jin dí ne gu pɛhtzi ʉm tzö por rá nguehquɛjʉ. Más dí ndo negö gui dyøtijʉ ca da tzøh ca Ocja̱. Xa̱jma̱ ya jin to gu nesta gu castiga bbʉ xtá tzøtigö pʉ, masque xín da ni̱gui ncjahmʉ u̱jtjo cam cargogö, cja̱ jin da nesta te gu xihquijʉ. \v 8 Nugö, jin tema cargo dí ja̱ pa gu contrabi yʉ to i e̱me̱ cár palabra ca Ocja̱, como ncjua̱ni‑ca̱. Göhtjo ca dí øte, dí øte pa da tte̱me̱ car palabra‑ca̱, cja̱ pa da ddɛjquibi ʉ́r bbɛtjri cʉ cja̱hni cʉ i xihquijʉ ca jin gui cierto. \v 9 Más i gustagui bbʉ jin dí u̱jtiquijʉ ja i ncja cam cargo pa gu castigaquijʉ, cja̱ más dí mpöjö, bbʉ rá zö gri tɛnijʉ cár hñu̱ ca Ocja̱. Guehca̱ dí öjpi ca Ocja̱ bbʉ dí nzofo gá oración. Tzʉdi, dí öjpi da möxquiguɛjʉ pa gui zɛdijʉ cja̱ pa gui dyøtijʉ ca rá zö. \v 10 Dí escribiquijʉ ya palabra‑ya, ante que gu magö pʉ, pa nguetica̱ gui jojqui quir vidajʉ, pa bbʉ xtá tzøtigö pʉ, ya jin to gu nesta gu castiga. Xí ddajqui cam cargo car Jesucristo pa gu nú̱quijʉ, gu föxquijʉ gui zɛjmʉ ca grí tɛnijʉ. Jin tema cargo gá ddajqui pa gu castigaquijʉ bbʉ guí øtijʉ ca rá zö. \p \v 11 Nuya, ʉm cjua̱da̱quijʉ, dí hñi̱hquijʉ. Gui nzojtsjɛjʉ pa da jojqui quí vidajʉ, cʉ to jin gui bbʉy rá zö. Gui dyødejʉ nʉ xtú xihquijʉ. Da hnaadi ca gui mbe̱nijʉ. Jin gui huɛnijʉ. Gui yojmʉ ca Ocja̱, cja̱ guegue da möxquijʉ pa gui ma̱jtsjɛjʉ cja̱ pa da jñu̱ ir mʉyjʉ. \v 12 Gui nzɛnguatsjɛjʉ rá zö, pa da fa̱di, í ba̱jtziquijʉ ca Ocja̱. \v 13 Göhtjo cʉ hermano cʉ i bbʉjcua, i pɛnquijʉ nzɛngua. \p \v 14 Cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo da möxquijʉ co cár tzi tti̱jqui. Guejtjo cam Tzi Tajʉ pʉ ji̱tzi da nú̱quijʉ co cár jma̱jte. Cja̱ gui yojmʉ car Tzi Espíritu Santo, guí göhtjojʉ. Amén. \p I ttzɛdi hua na̱r carta‑na.