\id 1CO \h 1 CORINTIOS \toc1 PRIMERA CARTA DEL APÓSTOL SAN PABLO A LOS CORINTIOS \toc2 1 CORINTIOS \toc3 1 Co. \mt1 PRIMERA CARTA DEL APÓSTOL SAN PABLO A LOS CORINTIOS \c 1 \s1 Pablo escribe a la iglesia en Corinto \p \v 1 Nugö, dúr Pablo, co nʉm hñohuijʉ nʉr Sóstenes, dí pɛnquijʉ nzɛngua. Car Jesucristo xí nzojquigö, xí hñi̱xqui ʉ́r apóstolegui, como ngu gá ne car Tzi Ta ji̱tzi. \v 2 Dí pɛnquijʉ na̱r carta‑na̱, nuquɛjʉ, guí hermanojʉ guí jmu̱ntzijʉ jar templo pʉ Corinto. Car Tzi Ta ji̱tzi xí cjahqui í ba̱jtziquijʉ, como xcú hñe̱me̱jʉ, guegue bi hñix car Jesús, ca i tsjifi ʉr Cristo, cja̱ bú pɛjni hua jar jöy pa bi gʉzquigöjʉ ca rá nttzo ca ndí tu̱jʉ. Car Tzi Ta ji̱tzi xí nzohquijʉ pa gui jiɛjmʉ ca rá nttzo cja̱ pa gui hmʉpjʉ hnar vida drá zö, cja̱ co guejti cʉ dda hermano cʉ i nzoh cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, göhtjo pʉ jabʉ i bbʉpjʉ. Hnadi cam Tzi Jmu̱jʉ dí nzojmʉ, dí göhtjojʉ. \p \v 3 Nuya, da möxquijʉ cam Tzi Tajʉ, co cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo, pa drá zö grí hmʉpjʉ guegue. Da nu̱quijʉ co cár tzi tti̱jqui. \s1 Bendiciones por medio de Cristo \p \v 4 Göhtjo ʉr pá dí öjpi cjama̱di ca Ocja̱ por rá nguehquɛjʉ, como xí ndo ddahquijʉ bendición ca xquí hñe̱me̱jʉ car Jesucristo. \v 5 Por rá nguehca̱ xquí hñe̱me̱jʉ, cam Tzi Tajʉ pʉ ji̱tzi xí ddahquijʉ jogui mfe̱ni pa gui pa̱dijʉ ja i ncja guegue cja̱ guejtjo pa gui pa̱dijʉ gui xijmʉ yʉ pé dda cja̱hni palabra cʉ rí hñe̱h ca Ocja̱. \v 6 Guehca̱ xquí hñe̱me̱jʉ car palabra ca dú xihquijʉ digue car Jesucristo, ca Ocja̱ xpá mɛnquijʉ cʉ bendición cʉ rí hñe̱h cár Tzi Espíritu. \v 7 Cja̱ nuya, jin te i bbɛtiquijʉ pa gui zɛdijʉ ca guír tɛnijʉ car Jesucristo. Nuya, guí tøhmitjojʉ cam tzi Jmu̱jʉ Jesucristo, bbʉ xtu e̱cua jar jöy cja̱ gu cca̱htijʉ mero ja i ncja. \v 8 Guejtsjɛ cam Tzi Tajʉ ji̱tzi xta möxquijʉ gui tɛnijʉ car Jesucristo hasta bbʉ xtrí tjej nʉr mundo, pa jin te gri ndu̱jpitejʉ bbʉ xta nzojnquijʉ ca Ocja̱. \v 9 Guegue cam Tzi Tajʉ da möxquijʉ, como i cumpli ca i xijcöjʉ. Xí nzojtiqui ir tzi mʉyjʉ, eso, xcú cuatijʉ, cja̱ nuya guí bbʉpjʉ cár tzi Ttʉ, gue cam tzi Jmu̱jʉ Jesucristo. \s1 Divisiones en la iglesia \p \v 10 Dí nzohquijʉ bbʉ, ʉm hñohuiquijʉ, como gue cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo xí ddajqui cam cargo. Eso, dí xihquijʉ, dyo guí huɛnijʉ, dyo guí weguejʉ gá grupo. Da hnadi quer mfe̱nijʉ, cja̱ da hnadi ca guí tɛnijʉ. \v 11 Porque, ʉm hñohuiquijʉ, xí nzøcua cʉ ddáa cʉ már bbʉh pʉ́r ngu̱ car hermana Cloé, xí xijqui, øde, grá huɛnijʉ, hna̱. Jin gui hnadi ca guí tɛnijʉ. \v 12 Ca hnáa i ma̱, i̱na̱: “Nugö, dí tɛn car Pablo,” cja̱ ca hnáa ya i i̱na̱: “Nugö, dí tɛn car Apolos.” Nu ca pe hnáa ya i i̱na̱: “Nugö dí tɛn car Cefas,” cja̱ ca pe hnáa ya i ma̱: “Dí tɛngö car Cristo.” \v 13 ¿Cja di bbʉ rá ngu̱ cʉ guí tɛnijʉ? Hne̱ cuando hnadi car Cristo guí e̱me̱jʉ. ¿Cja guejquigö dúr Pablo bi ddøjqui pʉ jar ponti por rá nguehquɛjʉ? ¿Cja gú xixtjejʉ pa güi tɛnguigöjʉ dúr Pablo? Ji̱na̱. \v 14 Dí öjpi cjama̱di ca Ocja̱, jin to dú xixcö pʉ, jøña̱ car Crispo co ni car Gayo, dú xix‑cʉ. \v 15 Como jin dí negö má̱s di ma̱n cʉ cja̱hni, xcrú xixcö yʉ ddáaquiguɛjʉ pa güi tɛnguijʉ, sino que göhtjo cʉ i xixtje, dí negö da dɛnijʉ car Cristo. \v 16 Ncjua̱ni, guejtjo dú xix quí familia car Estéfanas, pe ya jin dí mbe̱ni to pé hnáa xcrú xitzi. \v 17 Jí̱ xcuá ngú̱jqui car Cristo pa gu xix yʉ cja̱hni, sino que xpá ngu̱jqui pa gu tʉngui nʉ́r tzi palabra digue ja ncja da ttajquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Cja̱ bbʉ dí nzoj yʉ cja̱hni, jin dí jongö palabra cʉ i ni̱gui rá zö, pa da hñi̱zquigö‑yʉ. Nugö, dí ne da tti̱htzibi car Jesucristo, como jøña̱‑ca̱ bi du̱ pʉ jar ponti pa gá ngʉzquigöjʉ ca rá nttzo ca ndí øtijʉ. \s1 Cristo, el poder y la sabiduría de Dios \p \v 18 I bbʉj yʉ dda cja̱hni yʉ i tjendi bbʉ i tsjifi, bi ddøti car Jesús pʉ jar ponti pa bi da̱guijʉ. I tjendijʉ como ya xní ma da bbɛdijʉ. Pe nugöjʉ, como ngu xtá e̱me̱jʉ, dí pa̱dijʉ, guehca̱ gá ndu̱ car Jesucristo, xí ddajquijʉ ca Ocja̱ car ddadyo nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Ncjanʉ dá pa̱dijʉ te tza rá nzɛh ca Ocja̱. \v 19 Xí ncjá ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱, i̱na̱: \q1 I ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi: Xtá cjajpigö jin da tti̱htzibi cʉ cja̱hni cʉ i ndo pɛhtzi mfe̱ni, \q1 Cja̱ jin gu cjajpi ncaso quí mfe̱ni cʉ to i ndo pa̱di rá ngu̱. \m \v 20 Yʉ cja̱hni yʉ i tsjifi ntju̱mʉy, pe jin gui mbe̱nijʉ ca Ocja̱, co yʉ xí nxödi rá ngu̱, co yʉ licenciado yʉ i ndo pa̱di da ña̱jʉ, hasta i ta̱pi quí hñohuijʉ, göhtjo‑yʉ́, i ma̱jmʉ i ndo pa̱dijʉ. Nu ca Ocja̱ jin gui cjajpi ncaso quí mfe̱ni cʉ i mbe̱n‑cʉ. \v 21 Rá ndo zö quí mfe̱ni ca Ocja̱, cja̱ i mandado guegue. Xí ma̱ guegue, jin da ba̱tsjɛ yʉ cja̱hni hua jar mundo ja i ncja ca Ocja̱, como jin gui cjajpijʉ ncaso cár palabra. Jøña̱ quí mfe̱ni quí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ i tɛnijʉ. Por eso bi mbe̱n ca Ocja̱ di möx yʉ cja̱hni yʉ di hñe̱me̱bi cár palabra. Gue car palabra‑cá̱ dí xijmʉ, masque i bbʉh cʉ ddáa cʉ i tjentjo, i ma̱jmʉ jin te i ntjumʉy ca dí ma̱. Pe nu yʉ i e̱me̱, guejyʉ́ i ttun car nzajqui ca jin da tjegue. \p \v 22 Yʉ cja̱hni judio, jin gui ne da hñe̱me̱ car palabra‑ca̱. I ne da cca̱htijʉ milagro drá nzɛdi, nubbʉ́, cja da hñe̱me̱jʉ bbʉ́. Guejti cʉ griego, jin gui ne da hñe̱me̱ hne̱je̱, como i ne da dyødejʉ palabra cʉ drá zö di ni̱gui, ncja ngu̱ cʉ di ma̱n cʉ cja̱hni cʉ xí ndo nxödi. \v 23 Pe nugö, hnaadi car palabra dí xifi göhtjo yʉ cja̱hni. Dí nzojmʉ digue car Jesucristo, jøña̱‑ca̱. Dí xijmʉ, bi ddøti jar ponti por rá nguejcöjʉ. Yʉ cja̱hni judio jin gui ne da hñe̱me̱jʉ, como i ma̱jmʉ, jí̱ rí ntzöhui da tti̱htzibi ca hnar hñøjø ca bi jñɛgui bi ddøti pʉ jar ponti. Cja̱ yʉ cja̱hni yʉ jin gui judio, guejtjo jin gui e̱me̱jʉ nʉr palabra nʉ dí ma̱. I tjentjo, cja̱ i ma̱jmʉ jin gui cierto nʉr evangelio. \v 24 Nugöjʉ göhtjo yʉ to xí nzoh ca Ocja̱, sea dí judiojʉ, o sea dí hnahño cja̱hnijʉ, dí pa̱dijʉ, bbʉ mí du̱ car Jesucristo pʉ jar ponti, nubbʉ, bi ni̱gui te tza rá nzɛh ca Ocja̱, cja̱ co te tza rá zö quí mfe̱ni. \v 25 I bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ i ma̱jmʉ, jin te i sirve nʉr palabra nʉ rí hñe̱h ca Ocja̱, pe nunʉ́, nde̱jma̱ i ta̱pi cʉ palabra cʉ i mbe̱ntsjɛ yʉ cja̱hni. Guejtjo hne̱je̱ i jma̱, jin te i bbʉ ʉ́r ttzɛdi hnar hñøjø ca di jñɛgui di bböhti. Nu cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús bi bböhti por rá nguejcöjʉ, cja̱ nde̱jma̱ i ta̱pi göhtjo cʉ to i bbʉy, masque drá ndo nzɛh‑cʉ. \v 26 Jiantijma̱jʉ, cjua̱da̱, diguequɛjʉ xcú hñe̱me̱jʉ nʉr evangelio, tzi yotjo i bbʉh cʉ i pa̱dijʉ rá ngu̱ digue yʉ i cjahua jar mundo. Tzi yotjo cʉ cja̱hni cʉ i pɛhtzijʉ hnar cargo rá zö. Tzi yotjo cʉ cja̱hni cʉ i tti̱htzibi cja̱ i tsjifi ntjumʉy. Nu cʉ pe ddaaquiguɛjʉ, guí cja̱hnitjojʉ, jin tza te guí pa̱dijʉ. \v 27 Nu ca Ocja̱ xí juajni yʉ cja̱hni yʉ i jma̱ jin tza i pa̱di, pa da ncja í tzö cʉ to i ndo pa̱cua jar mundo. Ca Ocja̱ xí juajni yʉ jin te i pɛhtzi cargo, pa da ncja í tzö yʉ to i pɛhtzi cargo hua jar mundo. \v 28 Ca Ocja̱ xí juajni yʉ cja̱hni yʉ jin gui tti̱htzibi cja̱ co yʉ cja̱hni yʉ jin gui fa̱di. Guejyʉ xí juajni ca Ocja̱, yʉ jin gui cja í mʉy, pa da ncja í tzö yʉ ddáa yʉ i tti̱htzibi. \v 29 Ncjapʉ xcá dyøti ca Ocja̱, pa jin to da hñi̱xtjo bbʉ xta guatijʉ guegue. \v 30 Nuquɛjʉ, xcú hñe̱me̱jʉ car Jesucristo, eso, ca Ocja̱ xí ddahquijʉ car ddadyo nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. Como guí bbʉpjʉ car Jesucristo, ca Ocja̱ xí ddahquijʉ ddadyo mfe̱ni rá zö. Guejtjo xí ma̱n ca Ocja̱, ya jin te guí ndu̱jpitejʉ, como bi gu̱ti car Jesucristo ca nguí tu̱jʉ, xí ngʉzquijʉ ca rá nttzo, cja̱ nuya ba jojqui quir vidajʉ. \v 31 Car cja̱hni ca i ne da hñi̱xtsjɛ, mejor da mbe̱ni, gue car Jesucristo xí cjajpi cʉ cosa rá zö cʉ xí nu̱. Ncja ngu̱ ga ma̱ nʉ́r palabra ca Ocja̱, i̱na̱: “Jøntsjɛ cʉ cja̱hni cʉ ya xqui bbʉpjʉ ca Ocja̱, da ma̱jmʉ, te tza rá zö ga hmʉpjʉ. Cja̱ nucʉ́, da xih quí mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ, te tza rá zö cʉ xí dyøhtibijʉ ca Ocja̱.” \s1 El mensaje de Cristo crucificado \c 2 \p \v 1 Nuquɛjʉ, hñohui, bbʉ ndú tzøti pʉ jabʉ guí bbʉpjʉ cja̱ dú nzohquijʉ car primera vez, jin dá xihquijʉ palabra cʉ di ni̱gui rá ndo zö, ncja ngu̱ ga ma̱n cʉ cja̱hni cʉ i ddɛni hua jar mundo. \v 2 Jin dá ne gua xihquijʉ pe dda palabra, jøndi car Jesucristo cja̱ co ja ncja gá ddøti jar ponti por rá nguejcöjʉ, guehca̱ dú xihquijʉ. \v 3 Bbʉ ndár bbʉh pʉ, jin dá hñi̱xtsjɛ. Ndí ncjagö ncja ngu̱ hnar cja̱hni ca jin tza i ntjumʉy. Ndí tzu̱ ca Ocja̱, cja̱ ndí joni ja guá nzohquijʉ ncja ngu̱ ga ne guegue. \v 4 Bbʉ ndí nzohquijʉ, jí̱ ndí xihquijʉ palabra cʉ di ni̱gui rá zö pa gua ta̱hquijʉ, ncja ngu̱ ga dyøti cʉ dda hñøjø cʉ xí ndo nxödijʉ cja̱ i ne da ddɛnijʉ. Nugö, bbʉ ndí nzohquijʉ, ndí xihquijʉ jøña̱ ca mí ma̱n car tzi Espíritu Santo. Ndí yojcöbbe‑ca̱, cja̱ mí xijqui mfe̱ni rá zö. \v 5 Ncjapʉ, jin gui gue quí mfe̱ni yʉ cja̱hni xcú hñemejʉ. Gue car palabra rí hñe̱h ca Ocja̱ xcú hñemejʉ, cja̱ rá nzɛ guegue. \s1 Dios se da a conocer por medio de su Espíritu \p \v 6 Pe nde̱jma̱ dí pɛhtzi mfe̱ni rá zö pa gu xihquijʉ hne̱je̱. Yʉ to xí zɛdi xí ndɛn car Cristo, guegue‑yʉ i pa̱di, rá ndo zö car mfe̱ni ca dí xihquijʉ. Jin gui jñɛjmi car consejo ca i ma̱n cʉ jefe cʉ i mandado hua jar mundo. Nu cʉ cja̱hni‑cʉ, ya xí ma̱n ca Ocja̱, da mpunijʉ, göhtjo co quí mfe̱nijʉ. \v 7 Car palabra ca dí xihquijʉ, rí hñe̱h ca Ocja̱, ʉ́r mfe̱ni guegue, pe jí̱ mí fa̱h cʉ cje̱ya cʉ xí tjogui. Hasta bbʉ mbú e̱cua jar jöy car Jesucristo, nubbʉ́, bi fa̱di ja nguá mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi. Desde ya má ndo yabbʉ, bbʉ jí̱ bbe mí ttøti nʉr mundo, ya xquí mbe̱ni guegue du pɛjni cár Tzi Ttʉ hua jar jöy pa gua e̱me̱jʉ‑ca̱. Da ncjapʉ drí jogui gu hmʉpjʉ ca Ocja̱ pʉ jar ji̱tzi göhtjo ʉr tiempo. \v 8 Cʉ cja̱hni cʉ i mandado hua jar mundo, jin gá mba̱dijʉ ja ncja mír mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi bbʉ mbú pɛjni car Jesús. Porque bbʉ xtrú mba̱dijʉ, jí̱ xtrú möhtijʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Guegue‑ca̱ güí hñe̱h pʉ ji̱tzi cja̱ mír ntzöhui di tti̱htzibi. \v 9 Nugöjʉ, yʉ xtú e̱me̱jʉ car Jesucristo, ya xtí pa̱dijʉ ja ncja mír mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi. Ncja ngu̱ ga ma̱ nʉ́r palabra ca Ocja̱, i̱na̱: \q1 Ca Ocja̱ xí xij yʉ cja̱hni yʉ i joni guegue, da ttunijʉ ca rá ndo zö, \q1 Masque jin to xcá cca̱hti ja i ncja pʉ ji̱tzi, \q1 Masque jin to xcá dyøde te bí cja pʉ, \q1 Nim pa to di mbe̱ni mbo ʉ́r mʉy ja di ncja. \m \v 10 Nugöjʉ, ca Ocja̱ xí ddajcöjʉ cár tzi Espíritu, cja̱ nuca̱ i u̱jtiguijʉ te bí ncja pʉ jar ji̱tzi. Car tzi Espíritu i pa̱di göhtjo quí mfe̱ni ca Ocja̱, hasta cʉ mfe̱ni cʉ jin gui tzö gu ntiendejʉ, guegue i pa̱di ja i ncja‑cʉ́ hne̱. \p \v 11 ¿To car cja̱hni da ba̱tibi cár mfe̱ni pe hnar cja̱hni? Jøndi cár mʉytsjɛ i pa̱di. Ncjadipʉ hne̱je̱ quí mfe̱ni ca Ocja̱. Jin gui pa̱tibi yʉ cja̱hni yʉ jin gui yojmi cár tzi Espíritu guegue. Jøntsjɛ cár tzi Espíritu ca Ocja̱ i xijcöjʉ já ncja ga mbe̱n‑ca̱. \v 12 Nugöjʉ, xí nguajquijʉ cár tzi Espíritu ca Ocja̱, cja̱ dí yojmʉ‑ca̱. Jí̱ rí hñe̱j nʉr mundo car Espíritu ca xí nguajquijʉ. Nu guegue rí hñe̱h ca Ocja̱, cja̱ i u̱jtiguijʉ ja i ncja göhtjo cʉ xí ddajquijʉ car Tzi Ta ji̱tzi ca xtá e̱me̱jʉ car Jesucristo. \v 13 Hne̱quigö, dí xihquijʉ ja i ncja cʉ bendición cʉ xí ddajquijʉ ca Ocja̱. Como jí̱ í mɛjti nʉr mundo‑cʉ, bbʉ dí nzohquijʉ, jin dí jongö palabra ncja ngu̱ cʉ i ma̱n cʉ cja̱hni cʉ i ndo pa̱dijʉ hua jar mundo. Dí ma̱ngö cʉ palabra cʉ i ddajqui car tzi Espíritu Santo, como rí ntzöhui cʉ palabra‑cʉ́ pa gu ma̱ngö quí mfe̱ni ca Ocja̱. Gue yʉ cja̱hni yʉ i yojmʉ car Espíritu Santo, dí xijmʉ ja i ncja cʉ mfe̱ni cʉ rí hñe̱h ca Ocja̱. \p \v 14 Car cja̱hni ca jin gui yojmi cár tzi Espíritu ca Ocja̱, jin gui ntiendebi quí mfe̱ni car Tzi Espíritu, cja̱ jin gui pa̱di ¿cja rí hñe̱h ca Ocja̱ cʉ mfe̱ni‑cʉ? I tjendi bbʉ i tsjijmʉ‑cʉ. Como jøña̱ cʉ cja̱hni cʉ i yojmi car Espíritu Santo i ntiende cʉ mfe̱ni cʉ rí hñe̱h ca Ocja̱. \v 15 Nu car cja̱hni ca xí nguati car tzi Espíritu, guegue i øh cʉ palabra cʉ rí hñe̱h ca Ocja̱. Göhtjo cʉ mfe̱ni cʉ i tsjifi, i pa̱di, ¿cja í mɛjti ca Ocja̱, cja huá ji̱na̱? Nu cʉ pe dda cja̱hni, jin gui ntiendejʉ ja ncja ga mbe̱n car cja̱hni ca i yojmi car Espíritu Santo. \v 16 Ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱: “¿Toca̱ di ndo pɛhtzi mfe̱ni rá zö pa di ntiende ja ncja ga mbe̱n ca Ocja̱, cja̱ pa pé di xifi pé hnar mfe̱ni más drá zö? u̱jtjo.” Pe nugöjʉ, como dí yojmʉ cár tzi Espíritu ca Ocja̱, ncjahmʉ dí pa̱dijʉ te i mbe̱n car Cristo digue yʉ dí øtijʉ. \s1 Compañeros de trabajo sirviendo a Dios \c 3 \p \v 1 Nuquɛjʉ, hñohui, bbʉ ndár bbʉpjʉ pʉ, jí̱ mí tzö gua nzohquijʉ ncja ngu̱ gua nzoj yʉ cja̱hni yʉ i hñohui car tzi Espíritu Santo. Ndí nzohquijʉ ncja ngu̱ gua nzoh cʉ to jin gui hñohui car Espíritu, cʉ i bbʉjtsjɛjʉ. Nuquɛjʉ, cierto, ya xquí hñe̱me̱jʉ car Jesucristo, pe jí̱ bbe mí nzɛhquijʉ. Nguí ncjadijʉ ncja ngu̱ yʉ tzi wɛnetjo. \v 2 Eso, ndí ddahquitjojʉ bba. Jí̱ mí tzö gua xihquijʉ cʉ pe dda palabra cʉ más rá tzi ntji̱, como jin güi dyødejʉ‑cʉ. Hasta yʉ pa ya, jí̱ bbe guí jötijʉ da tsjihquijʉ cʉ mfe̱ni rá ntji̱ digue nʉ́r palabra ca Ocja̱. \v 3 Hasta yʉ pa ya, ncjahmʉ guí bbʉjtsjɛjʉ. Guí bbʉpjʉ ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ jin gui hñohui cár Espíritu ca Ocja̱. Guí hñɛxjʉ, guí huɛnijʉ, guí jueguejʉ. Todavía guí øtitjojʉ ca guí netsjɛjʉ, ncja yʉ dda cja̱hni yʉ jin gui jon ca Ocja̱. \v 4 øde, cʉ ddaaquiguɛjʉ, guí ma̱jmʉ, i̱na̱: “Dí tɛnije car Pablo.” Cja̱ cʉ pe ddáa i ma̱jmʉ: “Nugöje, dí tɛnije car Apolos.” Tji ya ca̱. Guehca̱ dí xihquijʉ, guí mbe̱ndijʉ ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ jin gui yojmi ca Ocja̱. \p \v 5 ¿Te dí mu̱göbbe, dúr Pablo? Guejti car Apolos, ¿te i mu̱hui‑ca̱ hne̱je̱? Nugöbbe, í mɛfitjogöbbe ca Ocja̱. Guegue‑ca̱ xpá ngu̱jquigöbbe, hne̱ dá nzohquijʉ, eso gú hñe̱me̱jʉ car Jesucristo. Cada hnaaguigöje í mɛfiguije ca Ocja̱, xtú pɛjme car bbɛfi ca xí ddajquije guegue. Guejtjo, i bbʉh cʉ to da hñeme ca dí ma̱jme, como guegue ca Ocja̱ i nzojtibi í mʉyjʉ yʉ cja̱hni pa da hñemejʉ. \v 6 Nugö, ncjahmʉ dú pon car semilla, cja̱ car Apolos ya, xí hñu̱ntje. Nu ca Ocja̱ xí cjajpi xí te car semilla. \v 7 I tzʉdi, ncjahmʉ jin te i mu̱hui na̱ hnáa na̱ i pon car semilla, ni ndra ngue ca hnáa ca i hñu̱ntje. Jøña̱ ca Ocja̱ i mu̱hui, como guegue i cjajpi da ngu̱jqui cár palabra. \v 8 Car cja̱hni ca i ponttɛy, co ni ca hnáa ca i hñuntje, mɛfitjo‑cʉ́. Pe cada hnaa, da ttun cár tja̱ja̱, según ca xí mɛfi. \v 9 Nugöbbe, í mɛfiguibbe ca Ocja̱. Cja̱ nuquɛjʉ, guí ncjajʉ ncja ngu̱ hnar jua̱ji̱ pʉ jabʉ xí hnu̱h car semilla rá zö, gue cár palabra ca Ocja̱. \p Guejtjo guí jñɛjmʉ hnar ngu̱ ca i tsjotzi pa dúr mɛjti ca Ocja̱. \v 10 Nugö, xtú fʉjti car bbɛfi, xtú cöti car cimiento, ncja hnar albañí ca i pa̱di rá zö, como gue cam cargo ca xí ddajqui ca Ocja̱. Cja̱ cʉ pe dda albañí, i ʉx cʉ dda doo pʉ xøtze. Pe i nesta da cca̱htijʉ ja drí dyʉxjʉ cʉ doo. \v 11 Nu car cimiento ca xí cjöti, i ndo nesta‑ca̱. Digue cár ngu̱ ca Ocja̱ ca i tsjotzi, hnaatjo i bbʉy ca da sirve gá cimiento. Gue car Jesucristo, ddatsjɛ‑ca̱. \v 12 I bbʉh cʉ dda maestro cʉ i nzohquijʉ, i xihquijʉ car palabra ca i ntju̱mʉy. Nucʉ́ i jñɛjmʉ albañí cʉ i xoxjʉ cʉ cjoti co material rá zö. Guejtjo i bbʉh cʉ pe dda maestro, i jñɛjmʉ mɛfi cʉ i xoxjʉ cʉ cjoti co material cʉ jin gui sirve. \v 13 Bbʉ xtu e̱h car pa bbʉ xta dyʉti ʉr huɛnda ca Ocja̱, nubbʉ́, xta ni̱gui ja i ncja cár bbɛfi göhtjo yʉ to xí pɛjpi. Da ttzøqui hnar tzibi, cja̱ da ttʉti pʉ ca te xí mɛfi cada hnar cja̱hni. Nubbʉ́, da ni̱gui, ¿cja̱ már zö nguá pɛjpi ca Ocja̱, cja huá ji̱na̱? \v 14 Bbʉ jin da za̱ti ca xí mɛh hnar cja̱hni, xta ttun cár tja̱ja̱ bbʉ. \v 15 Pe bbʉ da za̱ti ca xí mɛh hnar cja̱hni, jin tema tja̱ja̱ da ttuni bbʉ́. Ddatsjɛ guegue da huete, xta hmʉy salvo. Da jñɛjmi hnar cja̱hni ca xtrú nza̱ti cár ngu̱, göhtjo co cʉ te mí pɛhtzi, nu guegue car cja̱hni bi bøni libre, jin gá nza̱ti. \p \v 16 Dyøjma̱jʉ hermano, nuquɛjʉ, ncjahmʉ guí cjajʉ hnar templo, como i bbʉ mbo ir mʉyjʉ cár Espíritu ca Ocja̱, cja̱ í mɛjtiquijʉ guegue. \v 17 Bbʉ to i ne da juequiguɛjʉ o da jiöhquijʉ pa gui tɛnijʉ hnahño ʉr palabra, guegue i ne da yøhtibi cár templo ca Ocja̱, como nuquɛjʉ, ncjahmʉ guí cjajʉ cár templo. Da ttun car cja̱hni‑ca̱ hnar castigo drá nttzo, como rá nttzu̱jpi cár templo ca Ocja̱. \p \v 18 Jin gui ma gui mbe̱nijʉ, di ndo mu̱hui quí mfe̱ni cʉ dda cja̱hni, por rá nguehca̱ ga mba̱di rá ngu̱ hua jar mundo. Ca to xtrú nxödi rá ngu̱ digue cʉ i jma̱ngua jar mundo, jin da hñi̱xtsjɛ. Jin da jñu̱hpi ndu̱mʉy quí mfe̱nitsjɛ. Mejor da ncjá ncja ngu̱ hnar cja̱hni ca jin gui cja ʉ́r mʉy, pa da jogui da nxödi ja i ncja quí mfe̱ni ca Ocja̱. \v 19 Como ya xí ma̱n ca Ocja̱, jin te i ntjumʉy quí mfe̱ni cʉ cjahni cʉ i tsjifi i ndo pa̱di rá ngu̱ hua jar mundo, cja̱ jin gui jonijʉ guegue. I ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱, i̱na̱: “Ca Ocja̱ da da̱pi cʉ cja̱hni cʉ i ndo pa̱di rá ngu̱ cja̱ i ntøxtihui guegue. Por digue quí mfe̱ni cʉ i mbe̱ntsjɛjʉ, ca Ocja̱ da cjajpi da tzo hnar trampa.” \v 20 Guejtjo i ma̱, i̱na̱: “Ca Ocja̱ i pa̱tibi göhtjo quí mfe̱ni cʉ cja̱hni cʉ i ndo pa̱di rá ngu̱. Hmɛditjo i ndo ntzohmi‑cʉ, como i ntøxtihui guegue.” \v 21 Eso, dí xihquijʉ, jí̱ rí ntzöhui gui hñi̱xtsjɛjʉ ca grí ma̱jmʉ, i ndo ntjumʉy cʉ hñøjø cʉ guí tɛnijʉ, porque cja̱hnitjo‑cʉ́, cja̱ göhtjo í mɛjti ca Ocja̱. Göhtjo yʉ te i bbʉjcua jar mundo, ncjahmʉ ir mɛjtijʉ, como ca Ocja̱ xí dyøte göhtjo pa da sirvequijʉ. \v 22 Guejquitjogöje, dúr Pablo, cja̱ co car Apolos, cja̱ co car Pedro, göhtjoguigöje dí bbʉpje pa gu föxquijʉ, como göhtjo í mɛjtiguije ca Ocja̱. Guejti nʉr mundo, xí dyøti ca Ocja̱ pa gui töti ca guí nestajʉ. Ca Ocja̱ i ddahquijʉ quer nzajquijʉ pa gui segue gui hmʉpjʉ hua jar mundo cja̱ gui nu̱jʉ göhtjo yʉ i cja yʉ pa ya, cja̱ co hne̱je̱ cʉ te da ncja cʉ cjeya cʉ ba e̱je̱. Guejti car pa ca xtí tu̱jʉ, ca Ocja̱ da cjajpi car du̱ da sirvequijʉ, como guebbʉ xta zixquijʉ pʉ jabʉ bí bbʉy. Göhtjo yʉ i bbʉy hne̱ göhtjo yʉ i ncja, i ddahquijʉ ca Ocja̱ pa gui hmʉpjʉ rá zö cja̱ gui yojmʉ guegue. \v 23 I ddahquijʉ göhtjo‑yʉ, como í cja̱hniquijʉ car Jesucristo, cja̱ nuca̱ i mandado göhtjo yʉ te i bbʉy. Guegue ʉ́r Ttʉ ca Ocja̱, cja̱ i øhtibi cár voluntad cár Tzi Ta. \s1 El trabajo de los apóstoles \c 4 \p \v 1 Nuya, dí negö da ddahquijʉ cuenta ja dí ncjaje, nugöje dí pɛjpije car Jesucristo. Nugöje, í mɛfiguitjoje car Cristo, cja̱ xí ddajquije cam cargo gu tʉnguije cár palabra, gue cʉ tzi jogui mfe̱ni cʉ rí hñe̱h car Tzi Ta ji̱tzi, pa gu ma̱jme‑cʉ. Cʉ cjeya cʉ xí tjogui, jí̱ bbe mí fa̱h cʉ mfe̱ni‑cʉ. \v 2 Car mɛfi ca xí ttun cár cargo pa da nú̱ cʉ pe ddaa, i nesta da mbe̱ni te i ne cár jmu̱, pa ncjapʉ da dyøte rá zö cár bbɛfi. \v 3 Nugö ya, dí ma̱ngö dí øte rá zö cam bbɛfi. Jin tza i mportagui ca guír yomfe̱nijʉ, guír ma̱jmʉ: ¿cja ntjumʉy i pɛjpi ca Ocja̱ car Pablo cja huá ji̱na̱? Yʉ cja̱hnitjo, jin dí cjajpi ngüɛnda bbʉ i tzobigui. Hasta guejquitsjɛgö, jin gui tocagui gu ma̱ ¿Cja dí øte rá zö cam bbɛfi, cja huá ji̱na̱? \v 4 Jin dí mbe̱ni má̱s xcrú øtigö hnar cosa rá nttzo, pe bbʉ gri dötsjɛ cam palabra, cja̱ gri xih ca Ocja̱ jin te dí tu̱gö, jin di tte̱me̱ cam palabra, como jøña̱ ca Ocja̱ bí pa̱di göhtjo. Guegue cam Tzi Jmu̱jʉ da cja ʉr nzöya pa da ma̱, ja i ncja ca xcrú øtigö. \v 5 Eso, dí xihquijʉ, dyo guí tzohmitejʉ yʉ pa ya. Sta guebbʉ xtu eh cam Tzi Jmu̱jʉ, nubbʉ́, cja dí göhtjojʉ gu cca̱htijʉ ja i ncja cʉ cosa cʉ xí ttøti yʉ pa ya, cʉ jin xcá mba̱j yʉ cja̱hni. Nubbʉ́, da xijquijʉ ca Ocja̱ ter bɛh ca̱ xtrú dyøte göhtjo yʉ cja̱hni, cja̱ co ja mí ncja nguá mbe̱nijʉ mbo í mʉyjʉ. Cja̱ cʉ to xtrú dyøti ca rá zö, ca Ocja̱ xta un cár tja̱ja̱ rá zö. Nu cʉ to jí̱ xtrú dyøti ca rá zö, jin da ttun cár tja̱ja̱. \p \v 6 Nu car Apolos co nigö, í mɛfitjogöbbe ca Ocja̱. Ya xtú xihquijʉ ja ncja ga nuguibbe ca Ocja̱. Ncjahmʉ dí sirvegöbbe gá ejemplo pa gui ntzohmijʉ ja da ncja quí mɛfi ca Ocja̱. Nuquiguɛjʉ, hermano, i nesta gui tɛnijʉ cam hmʉygöbbe, cja̱ gui nxödijʉ gui hmʉpjʉ ncja ngu̱ ga ma̱n cʉ Escritura. Jin to da hñi̱xtsjɛ por rá ngue ca hnar obrero ca i tɛni. Guejtjo jin to da despreciabi ca pé hnar obrero ca jin gui tɛni. \v 7 Nuquiguɛjʉ, cʉ to i hñi̱xtsjɛjʉ ¿dyoca̱ guí i̱na̱jʉ, rá ndo zöquiguɛjʉ, cja̱ jin te i ntjumʉy cʉ pe dda hermano? Bbʉ guí ma̱nguɛ, más guí ndo pa̱di ni ndra ngue quer hñohui, xijqui ya, ¿toca̱ xí ddahqui‑ca̱, pa gui pa̱di rá zö? ¿Ter bɛh ca̱ guí pɛhtzi ca jí̱ xtrú ddahqui ca Ocja̱? Bbʉ xí ddahqui ca Ocja̱ göhtjo ca guí pɛhtzi, ¿dyoca̱ guí hñi̱xtsjɛ, bbʉ? \p \v 8 Nuquɛjʉ, guí i̱nguɛjʉ, ya xquí ndo pa̱jmʉ cár palabra ca Ocja̱, ya jin te i faltaquijʉ. Ya jin guí nestaguijʉ pa te gua u̱jtiquijʉ. Ngu̱ guí i̱na̱jʉ, rá ndo nzɛhquijʉ, hasta ya xquí mandadotsjɛjʉ. Ojalá ntjumʉy ya xcri pa̱di gri mandadotsjɛjʉ. Nubbʉ́, gua magö pʉ, gua ma grí mpöjmʉ, dí göhtjojʉ, cja̱ gri ndo bbʉpjʉ rá zö. \v 9 Nugö, ngu̱ dra mbe̱ngö, ca Ocja̱ xí hñi̱xcöje xtú cjaje apóstole pa gu ndo sufrije. Dí jñɛjme cʉ dda cja̱hni cʉ jin to i ma̱di, ya xí tsjifi tiene que da du̱. Yʉ cja̱hni hua jar mundo i cca̱jtiguije, ncjahmʉ i ntsjundöjʉ hnar cja̱hni ca ya xta bböhti. I cca̱jtiguije, i tjenguije yʉ cja̱hni. Ngu̱ dra mbe̱ngö, hasta guejti cʉ anxe jar ji̱tzi bí ntsjundöguije hne̱je̱. \v 10 Nugöje, ca dár sufrije por rá ngue car Cristo, guí ma̱jmʉ dí dondoje. Nuquiguɛjʉ, ca xquí hñe̱me̱jʉ guegue, guí i̱na̱jʉ, ya xquí ndo pa̱dijʉ ja grí hmʉpjʉ pa gui tzøpijʉ ca Ocja̱. Guí i̱na̱jʉ, rá ndo nzɛhquijʉ, pe nugöje, jin gui nzɛjcöje. Nuquɛjʉ, i ndo nrespetaquijʉ, cja̱ nugöje, jin to i respetaguije. \v 11 Hasta guejya, cjuá dí tuntju̱je, dí tu̱tjeje, ya xí tjeh cʉm da̱jtu̱je. Cjatjo i ttʉnguije, cja̱ u̱jtjo jabʉ gu hmʉpje. \v 12 Dí pɛjme co yʉm dyɛje hasta ya xí mbo ʉm cuɛje pa dár tötije te gu tzije. I tzanguije yʉ cja̱hni, cja̱ pé dí nzojme cor tti̱jqui. I cöbiguije, cja̱ göhtjo dí tzɛjtije. \v 13 Bbʉ to i tzobiguije, pé dí jonije ja grá mpöjme car cja̱hni‑ca̱. I ndo despreciaguije yʉ cja̱hni. Hasta rá pa ya, jin gui tzö ga nu̱guije, ncjahmʉ dí basuraje, drí ntzöhui da ttɛnguije. \p \v 14 Nuquɛjʉ, ʉm hñohuiquijʉ, jin dí xihquijʉ‑nʉ́ pa má̱s da ncje ir tzöjʉ. Dí nzohquijʉ pa gu ddahquijʉ car hñu̱ gui tɛnijʉ. Ncjahmʉ ʉm ba̱jtziquijʉ, dí ndo nequijʉ. \v 15 Masque xín di bbʉ diez mil cʉ to pé da u̱jtiquijʉ, pe hnáatjo quer tajʉ guí hñi̱jmʉ. Jønguitsjɛgö ir taguijʉ, como guejcö xtú xihquijʉ nʉr evangelio, cja̱ xcú hñemejʉ car Jesucristo. \v 16 Nuya, dí öhquijʉ tzʉ, gui dyøtijʉ ncja ngu̱ dra øtigö. \p \v 17 Eso, ya xtrá cu̱j nʉr Timoteo, da ma pʉ jabʉ gár bbʉpjʉ, da yojpi da mbe̱mbiquijʉ ja i ncja nʉr hñu̱ dí tɛngö. Nugö dí bbʉy pa da fa̱di, ja i ncja car Jesucristo. Hnadi car hñu̱ dí xih cʉ pe dda hermano da dɛni hne̱je̱, göhtjo cʉ lugar pʉ jabʉ i bbʉh cʉ to xí hñeme̱jʉ car Cristo. Dí ndo ne nʉr Timoteo, ncjahmʉ mero ʉm ttʉgö, como bi hñe̱me̱ bbʉ ndí predica. Cja̱ hne̱je̱, xí ndɛni rá zö cam Tzi Jmu̱jʉ. \v 18 I bbʉhquiguɛjʉ cʉ ddáa cʉ i ma̱jmʉ, ya jin gu mágö pʉ, jin gu má cca̱jtiquijʉ. Jøña̱ nʉr Timoteo xtá cu̱jcö xta ma pʉ. I ndo hñi̱xtsjɛ cʉ to i mbe̱ni ncjapʉ, cja̱ jin gui i̱zquigö‑cʉ́. \v 19 Pe nde̱jma̱ gu magö pʉ hne̱je̱, gu ma grí cca̱jtiquijʉ, bbʉ da ne ca Ocja̱. Ya jin tza gu degö hua. Nubbʉ́, gu øhtibi ʉr prueba cʉ to i ndo hñi̱xtsje pa grá pa̱di, ¿cja cierto i zɛdijʉ i tɛnijʉ car Jesucristo cja huá nxøgue bbɛtjritjo ca i ma̱jmʉ? \v 20 Nu ca to xí ñʉti jár dyɛ ca Ocja̱, bbʉ ntjumʉy xí hñeme, nubbʉ́, i øte ncja ngu̱ ga ma̱n ca Ocja̱. Jin gui e̱me̱ xøtzetjo. \v 21 Xiquiguɛjʉ, ¿cja guí nejʉ gu ja̱xi hnar ttzʉto, gu ma grí jʉpiquijʉ, cja huá guí nejʉ gu nzohquijʉ cor tti̱jqui, cja̱ jin gu huɛntiquijʉ? Bbʉ guí nejʉ gu nzohquijʉ rá zö, nubbʉ́, gui jiɛjmʉ ca guír hñi̱xtsjɛjʉ. \s1 Se juzga un caso de inmoralidad \c 5 \p \v 1 Xí tsjijqui, i bbʉh ca hnar hermano ca xí dyøti ca rá nttzo, xí yojmi cár bbɛjña̱ pe hnar hñøjø. Rá ndo nttzo ca xí dyøti car hermano‑ca̱, como xí yotsjɛhui cár jøme. Ni digue cʉ cja̱hni cʉ jin gui meyajʉ ca Ocja̱, jin gui consentijʉ hnár hñohui bbʉ i øte ncjapʉ. \v 2 Cja̱ nuquɛjʉ, todavía guí hñi̱xtijʉ. Mír ntzöhui güi pɛhtzi ir tzöjʉ cja̱ güi du̱mʉyjʉ. Pe nuquɛjʉ, guí jɛjtijʉ i bbʉjti pʉ jar templo car hermano‑ca̱. I nesta gui fonguijʉ. \v 3 Nugö, masque jin dár bbʉh pʉ, pe nʉm tzi mʉy, i mbe̱nquijʉ ncjahmʉ de vera gri bbʉjcö pʉ. Dí ma̱ngö, rí ntzöhui gui castigajʉ car cja̱hni‑ca̱. \v 4 Nuya, gui jmuntzijʉ cja̱ gui dyöjpijʉ cam tzi Jmu̱jʉ Jesucristo da möxquijʉ pa gui jojquijʉ nʉr asunto‑nʉ́. Nugö, xtá mbe̱nquijʉ, cja̱ hne̱hquiguɛjʉ, gui mbe̱nguijʉ ¿ter bɛh ca̱ gua ma̱ngö bbʉ gri bbʉjcö pʉ? Cja̱ nu ca gui dyøtijʉ, cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo da möxquijʉ co cár ttzɛdi. \v 5 Nuquiguɛjʉ, gui xijmʉ car hñøjø‑ca̱, ya jin gui pertene jar templo. Diguebbʉ ya, gui nzojmʉ ca Ocja̱, gui dyöjpijʉ da uni ʉr tsjɛjqui ca Jin Gui Jo pa da castiga car cja̱hni‑ca̱, pa da nxödi, ya jin da jiɛh quí nttzomfe̱ni da mandadobi. Da ncjapʉ da tjɛh car cja̱hni‑ca̱ da sufri, sa̱nta̱ da repenti cja̱ pé da jion ca Ocja̱. Ncjapʉ, jin da bbɛdi bbʉ xtu e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo. \p \v 6 Jin gui tzö ca guír hñi̱xtijʉ. ¿Cja jin guí pa̱dijʉ na̱r jña̱ na̱ i ma̱, i̱na̱: “Bbʉ da ntja̱ntzi hna tzi tʉjqui ʉr levadura car cjʉni tju̱jme̱, da zi̱ni̱ göhtjo, da ndo ngu̱jqui”? Guehca̱ da ncja‑ca̱ bbʉ gui consentijʉ car cja̱hni‑ca̱. \v 7 Gui cjʉhtzijʉ göhtjo ca rá nttzo, pa jin da tzɛhquijʉ, como car Jesucristo ya xí ddahquijʉ hnar ddadyo hmʉy. Gui cjajʉ ncja ngu̱ cʉ ndom titajʉ bbʉ mí tzöjʉ car mbaxcjua gá pascua. Mí wejquijʉ car levadura, mí øti quí tju̱jme̱jʉ cʉ jin te mí yojmi levadura. Gui dyøtijʉ ncjapʉ hne̱je̱, jin gui jiɛjmʉ da hmʉh pʉ jar templo cʉ cja̱hni cʉ i øti ca rá nttzo. Car Jesucristo bi jñɛjmi car tzi dɛtitjo ca mí bböhti bbʉ mí tzöjʉ car mbaxcjua‑ca̱. \v 8 Nugöjʉ, rí ntzöhui gu mbe̱nijʉ ja ncja gá ndu̱ guegue pa gá ngʉzquigöjʉ ca rá nttzo ca ndí tu̱jʉ. Eso, gu cjʉhtzijʉ ya göhtjo tema cosa rá nttzo. Ncjapʉ gu jojqui yʉm vidajʉ pa gu cuatijʉ ca Ocja̱, göhtjo mbo ʉm tzi mʉyjʉ. Jin gu hñojʉ madé jár hñu̱ ca Ocja̱, madé jar hñu̱ ndí tɛnijʉ má̱hmɛto. Gu pɛhtzi ʉm tzöjʉ digue cʉ cosa cʉ ndí øtijʉ ma̱hmɛto, cja̱ gu jɛjmʉ ya. Gu ungui ʉm mʉyjʉ pa gu øtijʉ ca rá zö. \p \v 9 Ca hnar carta ca dú pɛnquijʉ, dú xihquijʉ jin gui ntzixihui yʉ to i yohti bbɛjña̱. \v 10 Claro jin dí ccaxquijʉ pa jin gui nzojmʉ yʉ cja̱hni hua jar mundo yʉ i yohti bbɛjña̱, o yʉ i ndo ne da jña̱, o yʉ i mpe̱, o yʉ i e̱me̱ cʉ cjá̱a̱ cʉ jin gui hña̱ni. Porque bbʉ güi wembijʉ‑yʉ, di nesta güi pønguɛjʉ hua jar mundo, bbʉ. \v 11 Nu ca dú xihquijʉ bbʉ ndú øti car carta‑ca̱, jin gui ntzixihui hnar cja̱hni ca i ma̱ntjo ʉr hermano, cja̱ i yohti bbɛjña̱. Guejtji hnar cja̱hni ca göhtjo ca i cca̱hti, göhtjo i ne da mɛhtzi, o hnar cja̱hni i e̱me̱tjo cʉ ídolo, o i tzajte, o i nti̱, o i mpe̱. Nugö, dí xihquijʉ, jin gui nzojmʉ gá hermano cʉ cja̱hni cʉ i øte ncjapʉ, cja̱ nim pa gui tzihui hnaadi pʉ. Gui nu̱jʉ cʉ cja̱hni‑cʉ́ ncja cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱ ca Ocja̱. \v 12 Porque jin te ʉm oficiogöjʉ pa gu ja̱mpijʉ ʉr huɛnda cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱. Pe i tocaguijʉ gu ja̱mpijʉ ʉr huɛnda yʉ ya xí hñeme̱ nʉr evangelio, cja̱ gu nzojmʉ pa ya jin da dyøti ca rá nttzo. \v 13 Nu cʉ bí dyo pʉ tji, ca Ocja̱ xta juzga, xta un cár castigo. Pe como ʉr hermano ca hnáa ca xí dyøti ca rá nttzo, rí ntzöhui gui fonguijʉ, ya jin gui ntzixihui‑ca̱. \s1 Pleitos delante de jueces que no son creyentes \c 6 \p \v 1 Bbʉ i bbʉh hnar hermano ca xí cjahqui hnar cosa jin gui tzö, ¿dyoca̱ guí pɛhui jar nzöya pa da reglaquihui, siendo jin gui e̱me̱ cár palabra ca Ocja̱ cʉ nzöya? ¿Dyoca̱ jin guí öjpihui cʉ cjua̱da̱ da jojqui quer juɛnihui, como guejti‑cʉ i tɛn ca Ocja̱? \v 2 Xí ma̱n ca Ocja̱, ba e̱h car pa bbʉ xta hñi̱xquigöjʉ, yí ba̱jtziguijʉ, gu cjajʉ nzöya, gu øhtibijʉ jujticia yʉ cja̱hni yʉ rí dɛn nʉr mundo. ¡Tji ya ca̱! Cja̱ bbʉ gui ma gui jojquijʉ quí juɛni yʉ cja̱hni yʉ rí dɛn nʉr mundo, bí jogui pa gui jojquitsjɛjʉ quir tzi juɛnitjojʉ, yʉ pa ya. \v 3 Hasta quí anxe ca Ocja̱, da tocaguijʉ gu ja̱mpijʉ ʉ́r huɛnda. Nu yʉ pa ya, ¿cja guí tzöjʉ rá ndo ntji̱ grí jojquijʉ yʉ guí cjatsjɛjʉ ya? \v 4 Nuquiguɛjʉ, bbʉ guí huɛnijʉ digue yʉ te i cja hua jar mundo yʉ pa ya, ¿dyoca̱ guí cuatijʉ cʉ cja̱hni cʉ nim pa i e̱me̱ nʉr evangelio pa gui dyöjpijʉ‑cʉ da jojqui quir asuntojʉ? Guegue‑cʉ jin gui pa̱di da juzgaguijʉ rá zö, como hnahño quí mfe̱nijʉ. \v 5 Rí ntzöhui gui pɛhtzi ir tzöjʉ. ¿Cja jin gui bbʉ ma̱di hnar hermano ca di pa̱di da jña̱mpi ʉr huɛnda yʉ hñohui yʉ xí huɛni cja̱ da xijmʉ toca̱ i ndu̱jpite? \v 6 Nuquiguɛjʉ, hnar hermano i huɛnihui cár hñohui, cja̱ i pa jar nzöya, bí quejabi, bí nzoh cʉ jin gui e̱me̱ nʉr evangelio pa da jojquibi cár juɛnihui. \p \v 7 Nxøgue ʉr hmɛtzö ca guí øtijʉ, como gue quir mi̱nga̱‑hermanojʉ guí quejabijʉ, guí ʉjʉ. ¿Dyoca̱ jin guí tzɛjti bbʉ to te i ja̱nqui? ¿Dyoca̱ jin guí tzɛjti, bbʉ to te i øjtiqui? \v 8 Pe nuquɛjʉ ya, mismo yir hñohuijʉ guí jñötitsjɛjʉ o guí øhtibijʉ ca jin gui tzö. \p \v 9 Mbe̱nijʉ tzʉ. ¿Cja jí̱ bbe guí pa̱dijʉ, jin da ñʉti pʉ jabʉ i mandado ca Ocja̱ yʉ to i ndu̱jpite? Dyo guí e̱me̱jʉ, ca Ocja̱ má̱s da perdonabitjo‑cʉ. Porque jin da ñʉti pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱ cʉ hñøjø cʉ i yojmi bbɛjña̱ cʉ jin gui ntja̱jtihui, ni digue cʉ bbɛjña̱ cʉ i yojmi hñøjø cʉ jí̱ í da̱mejʉ, ni digue cʉ cja̱hni cʉ i e̱me̱ ídolo, ni digue cʉ i jöhtibi cár bbɛjña̱ cár mi̱nga̱‑hñøjøhui, ni digue cʉ i hñotsjɛhui cár mi̱nga̱‑hñøjøhui, \v 10 ni digue cʉ be̱, ni digue cʉ i ndo ne da jña̱, ni digue cʉ i tzajte, ni digue cʉ cjatjo ga nti̱, ni digue cʉ i xohtzibi bbɛtjri quí cñohui, ni digue cʉ i øti ntjöti. Göhtjo‑cʉ, jin da ñʉti pʉ jabʉ bí mandado ca Ocja̱. \v 11 Nuquiguɛjʉ, i bbʉhquiguɛjʉ cʉ ddáa cʉ mí ncjajʉ pʉ ma̱hmɛto. Pe nuya, ca Ocja̱ xí pötiquijʉ ntero cʉ nttzomfe̱ni cʉ nguí mbe̱nijʉ, cja̱ ya xcú jiɛjmʉ cʉ cosa‑cʉ. Como ya xcú hñe̱me̱jʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, cja̱ guegue xí ngʉzquijʉ ca rá nttzo ca nguí tu̱jʉ, nuya xí ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi, jin guí ndu̱jpitejʉ ya. Cja̱ nuya guí yojmʉ cár tzi Espíritu ca Ocja̱. \s1 La santidad del cuerpo \p \v 12 øde, i bbʉh cʉ ddaaquiguɛjʉ guí ma̱jmʉ: “Nuya, ya jin gui ccaxqui car ley ca i tɛn cʉ judio. Tzö gu øte göhtjo ca dí ne.” Nugö, dí xihquijʉ, masque dí pɛhtzi derecho gu øte göhtjo ca dí ne, i bbʉh cʉ dda cosa cʉ jí̱ rí ntzöhui gu øte. Bbʉ gu øtigö‑cʉ́, xta dyɛgui cʉm nttzomfe̱ni, cja̱ ya jin gu hmʉy ncja ngu̱ ga ne ca Ocja̱. \v 13 Ya xcú dyøjmʉ na̱r jña̱‑ná̱: “I bbʉh car jñu̱ni pa nʉm mʉyjʉ, cja̱ i bbʉj nʉm mʉyjʉ pa gue car jñu̱ni.” Pe xta zøh car pa bbʉ xta ma̱n ca Ocja̱, ya jin gu nesta gu tzijʉ. Bbʉ ya xcrú tu̱jʉ cja̱ pé xcrú ja̱ ʉm jña̱jʉ, nubbʉ́, da mpun nʉm mʉyjʉ cja̱ co ca dár tzijʉ. Guejti nʉm cuerpojʉ, cierto ca Ocja̱ xí ddajquijʉ hne̱je̱, pa gu hmʉpjʉ hua jar mundo cja̱ gu pɛjpijʉ guegue. Jí̱ xcá ddajquijʉ nʉm cuerpojʉ pa gu yojmʉ bbɛjña̱ rá ngu̱, como ʉ́r mɛjti cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. \v 14 Masque gu tu̱göjʉ, pe jin da mpun nʉm cuerpojʉ. Car Tzi Ta ji̱tzi bi xox cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús bbʉ ya xquí du̱, pé bi un cár nzajqui. Guejquitjogöjʉ, da xoxquijʉ bbʉ ya xcrú tu̱jʉ, como rá nzɛ guegue pa pé da ddajqui cam nzajquijʉ, göhtjo co yʉm cuerpojʉ. \p \v 15 Dyøjma̱jʉ, nugöjʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ car Jesucristo, dí cjajʉ cár cuerpo guegue, como í mɛjtiguijʉ, göhtjo co yʉm cuerpojʉ. ¿Cja jin guí pa̱dijʉ nʉ́? Hnar hñøjø ca ya xí hñeme car Jesucristo, jin gui tzö da hmʉbi hnar puta bbɛjña̱. Jin gui tzö da mpɛjnihui quí cuerpohui, como ya xi ʉ́r mɛjti car Cristo cár cuerpo ca hnáa ca xí hñeme. Xí car Jesucristo ¿Cja di mpɛjnihui guegue cár cuerpo hnar puta bbɛjña̱? \v 16 ¿Cja jin guí pa̱dijʉ, hne̱je̱, ca to i mpɛjnihui hnar puta bbɛjña̱, car hora ca i pɛjni quí cuerpohui, i ncja hnatjo? Ncjahmʉ ya jí̱ ʉ́r mɛjti jøntsjɛ car hñøjø cár cuerpo, como ya xi ʉ́r mɛjti car bbɛjña̱ hne̱je̱. I tzʉdi ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱, i̱na̱: “Hnar hñøjø co cár bbɛjña̱, xta ncjahui hnadi cár cuerpohui cja̱ co cár vidahui.” \v 17 Ncjadipʉ ca to i yojmi cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, guegue‑ca̱ xí cjajpi ʉ́r mɛjti hne̱je̱. I hnaadi car Espíritu ca i bbʉ ʉ́r mʉyhui. \p \v 18 Nuya bbʉ́, dyo guí yojmʉ cʉ bbɛjña̱ cʉ jí̱ xquí ntja̱jtijʉ. Yʉ pé dda cosa rá nttzo yʉ i cja nʉr cja̱hni, jin gui ttzombi nʉ́r cuerpo ncja‑ca̱. Pe bbʉ guí bbʉbi hnar bbɛjña̱ ca jí̱ ir bbɛjña̱tsjɛ, ncjahmʉ guí döjti göhtjo quer cuerpo. \v 19 Dyøjma̱jʉ, ncjahmʉ ʉ́r templo car Espíritu Santo nir cuerpojʉ. Ca Ocja̱ xpá mɛjni cár tzi Espíritu pa da hmʉ mbo ir mʉyjʉ cja̱ pa gui yojmʉ‑ca̱. \v 20 Como xí ndönquijʉ ca Ocja̱, xí ngu̱ti rá ma̱di por rá nguehquɛjʉ, ya jí̱ ir mɛjtiguɛjʉ yir cuerpojʉ. Nuya i nesta gui hmʉpjʉ pa da tte̱me̱ ca Ocja̱. Gui sirvebijʉ, göhtjo mbo ir mʉyjʉ, cja̱ hne̱je̱ co yir cuerpojʉ, como göhtjo í mɛjti guegue. \s1 Consejos sobre el matrimonio \c 7 \p \v 1 Por digue car carta ca gú pɛnquijʉ, gú dyönguijʉ, “¿Cja más rá zö bbʉ jin da jiongui ʉ́r bbɛjña̱ nʉr hñøjø?” Nugö dí xihquijʉ, i joh bbʉ jin da jioni. \v 2 Pe pa jin da yojmi bbɛjña̱ cʉ jin gui ntja̱jtihui, ncja ngu̱ ga dyøti yʉ cja̱hni rá ngu̱, i conveni nʉr hñøjø da jion cár bbɛjña̱ pa da ntja̱jtihui, cja̱ guejti nʉr bbɛjña̱, da hñi̱h cár da̱me. \v 3 Rí ntzöhui nʉr hñøjø da yojmi cár bbɛjña̱, da hmʉbi. \v 4 Da mbe̱n car bbɛjña̱, ya jin gui jøña̱ guegue ʉ́r mɛjtitsjɛ cár cuerpo, sino ʉ́r mɛjti cár da̱me hne̱je̱. Guejti car hñøjø, da mbe̱ni, ya jin gui jøña̱ guegue ʉ́r mɛjtitsjɛ cár cuerpo. Ya xi ʉ́r mɛjti cár bbɛjña̱ hne̱je̱, como guegue‑ca̱ i pɛhtzi derecho da yojmi. \v 5 Car hñøjø, jin da ccax cár bbɛjña̱ bbʉ i ne da hmʉbi, cja̱ car bbɛjña̱ da ncjadipʉ, da jiɛh cár da̱me da hmʉbi. Jøntsjɛ bbʉ da ña̱tsjɛhui cja̱ da ma̱jmi, jin da ma da dyobi tengu̱ xu̱y, pa más da jogui da orahui, nubbʉ, da jogui, pa tengu̱ mpa, hnani da dyoy cada hnáa. Cja̱ bbʉ ya xtrú tjoh cʉ pa‑cʉ, pé da mpɛjnihui bbʉ. Bbʉ di seguehui göhtjo ʉr tiempo, jin di mpɛjnihui, pe ntoja to xti jiöti ca Jin Gui Tzö pa di jioni hnahño ʉr bbɛjña̱ o hnahño ʉr hñøjø. \p \v 6 Guejquitsjɛgö xtú xihquijʉ na̱r palabra‑na̱, ja da ncja, bbʉ i ma̱jmi hnar hñøjø cja̱ co cár bbɛjña̱ jin da dyobi tengu̱ xu̱y. Pe jin dí xihquijʉ i nesta gui dyøtijʉ ncjapʉ. \v 7 Nugö, dí mbe̱ngö, quisiera göhtjo yʉ cja̱hni di hnatsjɛ, ncja ngu̱gö. Nu ca Ocja̱ xí ddajquijʉ cada hnaá yʉm cuerpojʉ, pa gár hmʉpjʉ, pe jin gui hnaadi cʉm mfe̱nijʉ. Hnahño ga mbe̱n ca hnáa, cja̱ pé hnahño ga mbe̱n ca pé hnáa. \p \v 8 Nu cʉ jin te i bbʉ́ ʉ́r bbɛjña̱, o jin te i bbʉ ʉ́r da̱me, co cʉ ddanxu̱, dí xijmʉ, más rá zö da hnatsjɛjʉ, ncja ngu̱gö. \v 9 Pe bbʉ jin gui pa̱tibi da hnatsjɛ, mejor da jiongui hnár bbɛjña̱ o hnár da̱me, cja̱ da ntja̱jti bbʉ́. I conveni da ntja̱jti pa da jñu̱ ʉ́r mʉy, cja̱ ya jin da dé da mbe̱ni ja da ncja. \p \v 10 Nu cʉ ya xí ntja̱jti, dí xijmʉ, jin da weguehui. Jin gui jønguitsjɛgö dí xijmʉ ncjapʉ. Gue cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús bi ma̱ ncjapʉ. Car bbɛjña̱ ca ya xí ntja̱jti, jin da wembi cár da̱me. \v 11 Cja̱ bbʉ ya xtrú wembi, ya jim pé da ntja̱jtihui pe hnar hñøjø. Bbʉ nde̱jma̱ jin gui ne da hnatsjɛ, mejor da nzoh cár da̱me ca xí mɛgui pa pé da hmʉbi. Guejti car hñøjø, jin da mɛh cár bbɛjña̱. \p \v 12 Yʉ pe dda palabra yʉ gu xihquijʉ ya, jin gá ma̱n car Jesucristo, pe gue yʉm mfe̱nitsjɛ. Bbʉ i bbʉh hnar cjua̱da̱ ca ya xí ntja̱jti, cja̱ cár bbɛjña̱ jin gui e̱me̱ nʉr evangelio, bbʉ i mpöjmi car cjua̱da̱‑ca̱, jin da gu̱h cár bbɛjña̱. \v 13 Guejti hnar hermana ca ya xí ntja̱jtihui hnar hñøjø ca jin gui e̱me̱ nʉr evangelio, bbʉ i ne‑cá̱ da hmʉjtihui, jin da wembi. \v 14 Porque car hñøjø ca jin gui e̱me̱, pe i e̱me̱ cár bbɛjña̱, ca Ocja̱ parejo ga cca̱hti cʉ yojo‑cʉ́, como ya xí mpɛjnihui, ya jin gui bbʉtsjɛhui. Guejti car bbɛjña̱ ca jin gui e̱me̱ nʉr evangelio, pe i e̱me̱ cár da̱me, ca Ocja̱ i cca̱hti rá zö car bbɛjña̱ por rá ngue cár da̱me. Bbʉ di ji̱na̱ ca hnáa ca i e̱me̱, göhtjo quí ba̱jtzi cʉ di hmʉy, di nu̱ ca Ocja̱ ncjahmʉ í ba̱jtzi cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱. Pe xí ma̱n ca Ocja̱, bbʉ i e̱me̱ car hñøjø, o gue cár bbɛjña̱, guegue da nu̱ rá zö quí ba̱jtzi. \v 15 Pe bbʉ nde̱jma̱ i ne da wen ca hnáa ca jin gui e̱me̱, da tjɛgui da ma. Jin tema nttzojqui i tu̱ car cjua̱da̱ bbʉ da weguehui cár bbɛjña̱ por rá ngue nʉ́r palabra ca Ocja̱. Guejti hnar bbɛjña̱, bbʉ da weguehui cár da̱me por rá ngue nʉ́r palabra ca Ocja̱, jin tema nttzojqui i tu̱ hne̱je̱. Ca Ocja̱ xí nzojcöjʉ cja̱ xí cjagui í ba̱jtziguijʉ, pa gu hmʉpjʉ rá zö cja̱ jin gu ntu̱jnijʉ. \v 16 Pe bbʉ rá zö ga hmʉbi hnar hñøjø co cár bbɛjña̱, más bí jogui jin da weguehui. Nʉr bbɛjña̱ nʉ i e̱me̱, bbʉ da hmʉjtihui cár da̱me, quien quita, ¿cja jin da da̱pi car hñøjø pa da hñeme? Guejtji nʉr hñøjø nʉ i e̱me̱, quien quita, ¿cja jin da da̱pi cár bbɛjña̱? \s1 Que vivan como estaban cuando Dios les llamó \p \v 17 I pa̱h ca Ocja̱ ja mí ncja mír hmʉy cada hnaguigöjʉ bbʉ ndú e̱me̱jʉ car Jesucristo. Jin gui nesta gu jonijʉ hnahño ʉr bbɛfi gu pɛjmʉ, ca ya xtá e̱me̱jʉ. Como gue ca Ocja̱ xí ddajquijʉ cada hnaguigöjʉ cam bbɛfijʉ cja̱ co ja ncja gár hmʉpjʉ. Guejnʉ dí xih cʉ hermano göhtjo pʉ jabʉ dí dyo. \v 18 Nuquiguɛ, ncja ngu̱ mír hmʉh quer cuerpo bbʉ ngú dyøj nʉr evangelio cja̱ gú hñe̱me̱, da ncjadipʉ. Bbʉ ya xquí cjözqui ca hnar seña ca i ttøhtibi cʉ judio, jin te i cja‑ca̱. Dyo te pé gui cjajpi quer cuerpo pa jin da ni̱gui car seña. Guejtjo bbʉ jí̱ xquí cjözqui quer cuerpo car seña‑ca̱ bbʉ ngú hñe̱me̱ nʉr evangelio, ya jin da ttøjtiqui car seña‑ca̱. \v 19 Yʉ to xí hñe̱me̱ nʉr evangelio, ca Ocja̱ i cca̱hti göhtjo hnagu̱tjo, ncja ngu̱ yʉ to xí ncuajtibi yí cuerpo ca hnar seña, ncja ngu̱ yʉ jin te i cuati cár seña. Nu ca i ne ca Ocja̱, gu øtijʉ ncja ngu̱ ga ma̱n cár palabra. \v 20 Como ngu̱ nguír hmʉy bbʉ mí nzohqui ca Ocja̱ cja̱ gú hñe̱me̱ car Jesucristo, gui ncjadipʉ, cja̱ gui segue gui dyøti car bbɛfi ca nguí pɛfi. \v 21 Nuquiguɛ, i bbʉh quer jmu̱ ca i mandadoqui gui dyøti ca i ɛqui. Bbʉ jin gui ni̱gui car manera pa grí pøm pʉ, dyo guí du̱mʉy. Pe bbʉ da ni̱gui car manera grí pøni, pa jin gui dé gui sirvebi, gui mpɛgui pa gui pøm pʉ. \v 22 Hnar cja̱hni car mɛfitjo, göhtjo ʉ́r vida xí pɛjpi cár jmu̱, cja̱ diguebbʉ ya, xí hñeme car Jesucristo, ca Ocja̱ bí janti ncjahmʉ ya xtrú mbøm pʉ jár dyɛ cár jmu̱, masque segue i pɛjpitjo. Guejti car cja̱hni ca mí dyo libre bbʉ mí hñeme car Cristo, ca Ocja̱ bí janti, nuya i jñɛjmi ca hnar cja̱hni ca i pɛjpi cár jmu̱, como nuya xta hmʉ ʉ́r dyɛ car Cristo cja̱ xta pɛjpi‑ca̱. \v 23 Car Cristo xí ndönquijʉ, bi gu̱ti rá ma̱di pa gá cjahquijʉ í mɛjtiquijʉ. Nuya, como ir tzi Jmu̱jʉ ya ca̱, dyo guí jñɛguijʉ da mandadoquijʉ yʉ cja̱hni pa pé gui dyøtijʉ cosa cʉ jin gui tzøh ca Ocja̱. \v 24 Nuquɛjʉ, hñohui, según quer bbɛfi o quer oficio ca nguí bbʉpjʉ bbʉ ngú fʉdi ngú hñe̱me̱jʉ cár palabra ca Ocja̱, da ncjadipʉ gui hmʉpjʉ, pe nuya, guí yojmʉ ca Ocja̱. \s1 Más palabras de consejo acerca del matrimonio \p \v 25 Jin tema mandamiento xí nzoguijʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo digue ja da ncja cʉ ba̱jtzitjojo cʉ jí̱ bbe i ntja̱jti. Pe dí nzojcö‑yʉ ncja ngu̱ dra mbe̱ngö. Cja̱ como i föxqui cam Tzi Jmu̱jʉ co cár tzi tti̱jqui, rí ntzöhui gui dyødejʉ ca dí ne gu xihquijʉ. \v 26 Dí i̱ngö, rá ntji̱ yʉ pa ya, porque da ndo sufri yʉ to xí ndɛn car Jesucristo. Por eso, más rá zö bbʉ jin da ntja̱jti yʉ to i ddatsjɛ. \v 27 Bbʉ ya xcú ntja̱jti, rá zötjo, dyo guí mbe̱ni gui jiɛh quer bbɛjña̱. Pe bbʉ jin te bbe guí hñi̱ bbɛjña̱, jin gui jioni bbʉ́. \v 28 Bbʉ nde̱jma̱ guí ne gui ntja̱jti, rá zötjo, jin gui nttzo‑ca̱. Guejtjo bbʉ da ntja̱jti hnar ba̱jtzi bbɛjña̱, jin gui nttzo hne̱je̱. Solo, i nesta da mbe̱nijʉ te da ncja. Yʉ to da ntja̱jti, tiene que da sufri hua jar jöy. Cja̱ dí ma̱ngö, quiera jin gui sufrijʉ ncjanʉ. \p \v 29 Dí xihquijʉ, hñohui, ya jin tza i ngu̱ car tiempo ca dí pɛhtzijʉ pa gu hmʉjtijʉ hua jar jöy. Nuquiguɛ, bbʉ ya xqui bbʉh quer bbɛjña̱, jin gui jøña̱ guegue gui mbe̱ni. Guejtjo i nesta gui mbe̱ni, ja grí hmʉjcua jar jöy pa da tzøh ca Ocja̱. \v 30 O bbʉ xí ndu̱ hner ánimajʉ, dyo guí ndo mbe̱nijʉ. Guejtjo bbʉ guí ndo bbʉy rá zö, cjuá guí mpöjö, gui mbe̱ni, xta tjojtjo göhtjo yʉ i cja. Cja̱ bbʉ te xcú töy, dyo guí ndo ne ca̱. \v 31 Bbʉ guí tzi ja̱ hua jar mundo, dyo guí ndo ungui ir mʉy gui pɛhtzitjo, porque xta mpuni göhtjo yʉ dí cca̱htijʉ hua. \p \v 32 Nugö dí ma̱ngö, más da joh bbʉ jin te gui mbe̱nijʉ cja̱ gui uni ir mʉyjʉ gui tɛnijʉ ca Ocja̱. Nʉr hñøjø nʉ i ddatsjɛ, i mbe̱ni ja drí pɛjpi ca Ocja̱ cja̱ co ja drí hmʉy pa da tzøpi. \v 33 Pe nʉr hñøjø nʉ ya xí ntja̱jti, i ndo jon cʉ cosa cʉ i cja hua jar jöy, como i mbe̱ni ja drí pöjpi cár bbɛjña̱. Jin gui tzö da mbe̱ni jøña̱ ja drí tzøpi ca Ocja̱. Madé i mbe̱n cár bbɛjña̱, madé i mbe̱n ca Ocja̱. \v 34 Guejti nʉr bbɛjña̱ nʉ ya jin gui bbʉ ʉ́r da̱me cja̱ co nʉr ba̱jtzi bbɛjña̱tjo nʉ jí̱ bbe i ntja̱jti, i jon ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉ́r mʉy. I mbe̱ni ja drí hmʉy ncja ngu̱ ga ne ca Ocja̱, como ʉ́r mɛjti jøña̱ guegue‑ca̱ cár cuerpo co hne̱je̱ cár tzi mʉy. Nu nʉr bbɛjña̱ nʉ i bbʉ ʉ́r da̱me̱, dé ga mbe̱ni yʉ i cja hua jar jöy, cja̱ co ja drí dyøti cʉ i bbɛjpi cár da̱me̱. \v 35 Dí xihquijʉ‑nʉ pa gui mbe̱nijʉ ja i ncja car ntja̱jti. Jin dí ccaxquijʉ pa jin gui ntja̱jtijʉ. Jøntsjɛ dí ne pa gui dyøtijʉ ca rí ntzöhui pa gui hmʉpjʉ rá zö, cja̱ pa gui tɛnijʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo göhtjo mbo ir tzi mʉyjʉ. \p \v 36 Bbʉ i bbʉh hnar hermano ca i hñi̱h hnár tti̱xu̱ ca ya xí hmɛjña̱, bbʉ ya xqui ne da ntja̱jti cár tti̱xu̱, cja̱ bbʉ ya xqui bbʉh car hñøjø ca i ne da ntja̱jtihui, bbʉ i mbe̱n cár ta da convenibi cár tti̱xu̱ da ntja̱jti, da jiɛh bbʉ́. Jin di nttzo bbʉ da ntja̱jti. \v 37 Guejtjo bbʉ i bbʉh hnar hermano ca i hñi̱h hnár tti̱xu̱ ca ya xí hmɛjña̱, bbʉ ya xí mbe̱n car hñøjø, mejor da hnatsjɛ cár tti̱xu̱, bbʉ jí̱ xtrú dyøte tema compromiso cár ta pa da ntja̱jti cár tti̱xu̱, cja̱ bbʉ i bbʉy conforme cár tti̱xu̱ pa da hnatsjɛ, nubbʉ, bí jogui da hnatsjɛ car ba̱jtzi bbɛjña̱. \v 38 Car hñøjø ca i ungui ʉr tsjɛjqui cár tti̱xu̱ pa da ntja̱jti, i øti ca rá zö. Pe dí i̱ngö, ca to jin da ntja̱jti, más rá zö i cja‑ca̱. \p \v 39 Bbʉ ya xí ntja̱jti hnar bbɛjña̱, i ma̱n car ley, jin da wembi cár da̱me, göhtjo ʉ́r vida. Pe bbʉ da du̱ cár da̱me̱, ya xqui bbʉy libre pa pé da ntja̱jti bbʉ da ne. Jøntsjɛ i nesta da ntja̱jtihui hnar hñøjø ca i e̱me̱ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo. \v 40 Pe nugö, dí mbe̱ngö, bbʉ ya jim pé da ntja̱jti, más da mpöh bbʉ. Guejtjo dí ma̱ngö, gue car Tzi Espíritu Santo xí xijqui na̱r palabra‑na̱ hne̱je̱. \s1 Los alimentos consagrados a los ídolos \c 8 \p \v 1 Nuya bbʉ, gu nzohquijʉ digue cʉ jñu̱ni cʉ xí jña̱htibi cʉ ídolo. Nugöjʉ, dí pa̱dijʉ, jin gui hñá̱n cʉ ídolo. Pe ca ya xtí tzi pa̱dijʉ ja i ncja ca Ocja̱, ngu̱ dí hñi̱xtsjɛjʉ, cja̱ dí ma̱jmʉ, ya xtí ndo pa̱dijʉ. I nesta gu mbe̱nijʉ yʉm hñohuijʉ, yʉ cja i fʉdi da dɛnijʉ ca Ocja̱, cja̱ gu mbe̱nijʉ, ja gár hmʉpjʉ pa gu föxjʉ da zɛdi da dɛnijʉ. Nubbʉ́, gu zɛdijʉ, dí göhtjojʉ. \v 2 Car hermano ca di ma̱, ya xqui ndo pa̱di rá zö ja i ncja ca Ocja̱, jin gui cierto ca i mbe̱ni guegue, como cja i fʉdi da ba̱di. \v 3 Nu car cja̱hni ca i jon ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉy, guegue ntjumʉy i pa̱di ja i ncja. Car Tzi Ta ji̱tzi i pa̱tibi quí mfe̱ni car cja̱hni‑ca̱, cja̱ i xifi ʉ́r ba̱jtzi. \p \v 4 Nuya, digue cʉ jñu̱ni cʉ i jña̱htibi cʉ ídolo, hna parte, jin te i cja bbʉ gu tzijʉ‑cʉ, como dí pa̱dijʉ, jin te ntju̱mʉy cʉ ídolo. Ddatjsɛ ca Ocja̱ i bbʉy. \v 5 Cierto i bbʉj yʉ ddáa yʉ i tsjifi cjá̱a̱, i ma̱n yʉ cja̱hni, yʉ ddáa bí bbʉh pʉ jar ji̱tzi cja̱ yʉ pe ddáa i bbʉjcua jar jöy. Rá ngu̱ i bbʉy cʉ i i̱htzibijʉ yʉ cja̱hni ncjahmʉ Ocja̱, cja̱ rá ngu̱ cʉ i nzojmʉ yʉ cja̱hni, i xijmʉ í jmu̱jʉ. \v 6 Pe nugöjʉ, ddatsjɛ ca Ocja̱ dí nzojmʉ, gue car Tzi Ta ji̱tzi. Guegue‑ca̱ bi mandado bi ttøte göhtjo yʉ i bbʉy. Cja̱ guejquitjogöjʉ hne̱je̱, xí ddajqui cam nzajquijʉ pa gu jonijʉ cja̱ gu xöjtibijʉ guegue. Ddatsjɛ hne̱je̱ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo ca dí i̱htzibijʉ. Guegue bi dyøte göhtjo yʉ dí cca̱htijʉ, cja̱ guejtjo bi cjagui í ba̱jtziguijʉ ca Ocja̱. \p \v 7 I bbʉh cʉ dda cja̱hni, ya xí hñe̱me̱jʉ ca Ocja̱, pe jí̱ bbe i pa̱dijʉ, ¿cja ddatsjɛ guegue‑ca̱ i bbʉ ʉ́r ttzɛdi? Yʉ dda hermano, bbʉ jí̱ bbe mí e̱me̱, mí ndo i̱htzibi cʉ ídolo. Cja̱ nuya, masque ya xí hñemejʉ nʉr evangelio, bbʉ i tzijʉ hnar jñu̱ni ca xí jña̱htibi cʉ ídolo, i yomfe̱nijʉ, ¿cja rá zö ca i øtijʉ, cja huá ntoja rá nttzo? como ya jí̱ rí ntzöhui da hñi̱htzibi cʉ ídolo. \v 8 Yʉ dí tzijʉ, jin gui föxquijʉ pa gu cuatijʉ ca Ocja̱. I ncjadipʉ cʉ jñu̱ni cʉ xí jña̱htibi cʉ ídolo, bbʉ dí tzijʉ‑cʉ, jin gui ccaxquijʉ pa jin gu tɛnijʉ car Jesucristo, pe guejtjo jin gui föxquijʉ. \v 9 Bbʉ guí ne gui tzijʉ cʉ jñu̱ni‑cʉ́, jin dí ccaxquijʉ. Pe dí xihquijʉ, gui jña̱ ʉr huɛnda, jin gui ma gui tsjöjqui quer hñohui ca cja i fʉdi i e̱me̱ nʉ́r palabra ca Ocja̱. \v 10 Bbʉ da cca̱jtiqui guegue, gra tzi pʉ jabʉ i bbʉh cʉ ídolo, pé xta mbe̱ni, guejti guegue da jogui da zi pʉ. Nuquɛ, guí pa̱di, jin te i ntjumʉy cʉ cjá̱a̱‑cʉ, pe guegue, como jí̱ bbe i nzɛdi, ga ma̱, nde̱jma̱ja̱ ʉ́r jñu̱ni car ídolo ca grá tzi. Nubbʉ́, da dyøte ncjadipʉ, cja̱ ya jin da ne da dɛn car Jesucristo. \v 11 Tji ya ca̱. Da bbɛh quer hñohui ca jin gui nzɛdi, por rá nguehca̱ rí dɛnqui, cja̱ nuquɛ, ya xquí pa̱di rá zö te i ma̱ nʉ́r palabra ca Ocja̱. Gui mbe̱ni tzʉ, bi du̱ car Jesucristo por rá ngue car hñohui‑ca̱ hne̱je̱. \v 12 Gui mfödi, jin gui ma gui u̱jti quer hñohui da dyøti hnar cosa jin gui tzö, como guegue i mbe̱ndi cʉ ídolo ncja ngu̱ nguá mbe̱ni ma̱hmɛto. I tzʉdi ncjahmʉ guehquɛ guí u̱jti pé da dyøti cʉ cosa rá nttzo pʉ jabʉ ya xquí jiɛjma̱‑cʉ. Ncjapʉ guí øhtibi ca rá nttzo car hñohui‑ca̱. Ncjahmʉ guejti car Cristo guí øhtibi ca rá nttzo, hne̱je̱. \v 13 Nugö ya bbʉ, bbʉ gu tsjöjqui cam hñohui por rá nguehca̱ drá tzagö ngø ca xí jña̱htibi cʉ ídolo, ya jin gu tzagö‑ca̱ göhtjo ʉr vida, pa jin da cca̱hti cam hñohui cja̱ jim pe da dyøti ca rá nttzo ca ya xquí jiɛgui. \s1 Los derechos de un apóstol \c 9 \p \v 1 øde, i bbʉh cʉ ddaaquiguɛjʉ guí ma̱jmʉ, jin te i ntjumʉy cam oficiogö gá apóstole. Guejtjo i ma̱n cʉ ddaaquiguɛjʉ, jin gui tzö gu hmʉy como ngu̱ dra mbe̱ntsjɛ. ¡Ngue! Dúr apóstole hne̱je̱, como dú cca̱hti cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús. Guegue‑ca̱ xí cjagui ʉ́r jmandaderogui, cja̱ nuquɛjʉ gú hñemejʉ bbʉ ndú nzohquijʉ. \v 2 Masque i ma̱n cʉ pe ddáa, jin gá hñi̱xquigö car Cristo gá apóstole, nuquɛjʉ, tiene que gui ncjua̱nijʉ, cierto ʉ́r jmandaderogui car Jesucristo, porque bbʉ jí̱ xtrú ddajqui cam cargo guegue‑ca̱, nugö, jí̱ xcrú nzohquijʉ, cja̱ nuquɛjʉ, jí̱ xcrú hñemejʉ nʉr evangelio. \p \v 3 Cʉ to i xijqui jí̱ ʉ́r jmandaderogui car Cristo, dí xifi, ntjumʉy xí ddajqui cam cargo‑ca̱, como ya xqui bbʉh cʉ to xí hñeme ca xtá nzofo. \v 4 øde, guí ma̱jmʉ, nugö jin dí pɛhtzi derecho da ttajquitjo ca gu tzi. \v 5 Ngu̱ gri ma̱jmʉ hne̱je̱, jin dí pɛhtzi derecho gu ntja̱jtibbe hnar hermana cja̱ gu tzitzi göhtjo pʉ jabʉ dí pa, ncja cʉ pe dda apóstole, co quí cjua̱da̱ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, co ni car Pedro. \v 6 Nugö co car Bernabé, ¿cja jønguitsjɛgöbbe dí nesta gu seguebbe gu pɛbbe cʉm bbɛfibbe pa da ni̱gui te gár tzibbe? Hni̱xjma̱ja̱ cʉ pe dda hermano cʉ i predica nʉr evangelio, i ttundi ca da zijʉ. \v 7 Jabʉ gui nú̱ car hñøjø ca da ñʉti gá sundado cja̱ da jiontsjɛ cár raya? Guejti ca to i pɛjpi cʉ uva, ¿cja jin gui jogui da za cʉ uva? Co ni car cja̱hni ca i hñi̱ nda̱ni, ¿cja jin da jogui da zijpi cár bba? \p \v 8 Jin gui jøntsjɛ yʉ cja̱hni i ma̱jmʉ yʉ palabra‑yʉ. Guejtjo i ma̱ ncjapʉ cár palabra ca Ocja̱. \v 9 Porque i ma̱m pʉ jár ley car Moisés, i̱na̱: “Dyo guí tu̱htibi ʉ́r ne car nda̱ni bbʉ i ti̱nttɛy.” Tji ya ca̱. I tzʉdi, ca Ocja̱ i jui̱jqui cʉ zu̱we̱, pe jin gui jøntsjɛ cʉ zu̱we̱ i jui̱jqui guegue. \v 10 Guejtjo mí mbe̱n nʉr cja̱hni, eso xí ma̱ ncjapʉ. I hua̱j nʉr me̱jua̱ji̱, porque i tøhmi da bøx pʉ car semilla pa da zi. Cja̱ i ti̱nttɛy, porque i ne da zi car ttɛy. \v 11 Nugö dú pon car semilla jer mʉyjʉ, cja̱ nuquɛjʉ gú tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Eso, dí pɛhtzi derecho gu tzi, pa da mɛhtzi fuerza nʉm cuerpo, cja̱ nuquɛjʉ, i tocaquijʉ gui ddajquijʉ ca gu tzi. \v 12 Nuquɛjʉ, xcú unijʉ domi cʉ ddáa cʉ i pɛjpi ca Ocja̱. Nugö, más dí ndo pɛhtzigö derecho gui ddajquijʉ domi ni ndra nguehcʉ́. Pe jin te dí öhquijʉ. Mejor gu sufrigö, pa jin gui hñi̱na̱jʉ, i cobraquijʉ rá ma̱di yʉ to i xihquijʉ car evangelio. \p \v 13 ¿Cja huá jin guí pa̱dijʉ ter bɛh ca̱ i tzi cʉ to i pɛjmʉ pʉ jár ndo templo cʉ judio? Guegue‑cʉ i tzi hna parte cár ngø cʉ zu̱we̱ cʉ i bböhti cja̱ i jña̱htibi ca Ocja̱. Cʉ möcja̱ cʉ i pɛh pʉ jar altar, i tzajʉ hna parte car ngø ca i jña̱hti pʉ. \v 14 Guejtjo xí ma̱n ca Ocja̱, i̱na̱, ca to i ma̱ nʉr evangelio, da bøn ca da zi pʉ jabʉ i pɛfi. \v 15 Pe nugö, jin te xtá öhquijʉ. Guejti ya, masque dár escribiquijʉ na̱r carta‑na̱, pe jin te dí öhquijʉ gui ddajquijʉ. Masque xín gú tu̱ ʉr tju̱ju̱, pe jin te gu cobraquijʉ. Ngu̱ dí tzi hñi̱xtsjɛgö ca dár tʉngui nʉr evangelio gá grati tjojo. Cja̱ bbʉ gu fʉdi gu cobra, ¿ter bɛh ca̱ gu hñi̱xtsjɛ bbʉ? \p \v 16 Nde̱jma̱, jin gui tzö gu hñi̱xtjo ca dár ma̱n nʉr evangelio, porque xí bbɛjpigui ca Ocja̱ gu øti nʉr bbɛfi‑nʉ, eso i nesta gu cumpli. Xí bbʉ jin gu xij yʉ cja̱hni nʉr evangelio, ¿te da ncjagö bbʉ́? \v 17 Nde̱jma̱ i nesta gu xijmʉ. Bbʉ gu øte göhtjo mbo ʉm tzi mʉy, da ttajqui cam tja̱ja̱. Cja̱ guejtjo, masque jin tza gua ne gua xij yʉ cja̱hni nʉ́r palabra ca Ocja̱, tiene que gua xifi, porque gue ca Ocja̱ xí bbɛjpigui gu ma̱. \v 18 ¿Ter bɛh car tja̱ja̱ ca dí ma̱ngö bbʉ́? Ca dár tʉngui nʉr evangelio co ʉm pöjötjo cja̱ jin te gu ö domi. Masque dí pɛhtzi derecho da ttajqui algo, pe jin to te gu öjpi. I pöjpigui nʉm tzi mʉy ca dár pɛjpi ca Ocja̱ ncjapʉ. \p \v 19 Nugö dí bbʉy libre. Masque jin to ʉ́r mɛfiguigö, ncjahmʉ xtú cjagö ʉr mɛfi, como dí cjagö ca i ne yʉ cja̱hni, göhtjo pʉ jabʉ dí tʉngui nʉr evangelio, pa da hñe̱me̱jʉ car Jesucristo. \v 20 Bbʉ dí yobbe yʉ judio, dí bbʉy ncja ʉr judio, pa gu ta̱pi cár voluntad, sa̱nta̱ da dyøde cja̱ da hñemejʉ. Nugö, ya jin dí e̱me̱ car ley ca i tɛn cʉ judio, pa da ddajqui cam salvación. Pe bbʉ dí bbʉbbe cʉ judio, dí øjti car ley‑ca̱, pa da dyødejʉ bbʉ dí nzojmʉ. \v 21 Bbʉ dí yobbe yʉ cja̱hni yʉ jin gui pa̱h cár ley car Moisés, ya jin dí tɛngö‑ca̱. Jøntjo dí øti ca i ma̱n ca Ocja̱, co ni ca i ma̱n car Jesucristo. Ncjapʉ, dí joni ja gár ta̱jpi cár voluntad yʉ to jin gui tɛn cár ley car Moisés, xa̱jma̱ da hñeme‑yʉ hne̱je̱. \v 22 Bbʉ dí yobbe yʉ cja̱hni yʉ cja ga nxöjtjo ja i ncja nʉr evangelio, dí ndo mbe̱ni ja gár hmʉjcö, pa jin tema estorbo gu øhtibi‑yʉ, cja̱ pa da zɛdi ca drí hñemejʉ. Göhtjo cʉ to dí yobbe, dí cca̱hti ja i ncja cʉ costumbre cʉ i tɛnijʉ, cja̱ dí øti car posible gár hmʉpje rá zö, sa̱nta̱ da hñe̱me̱jʉ ca dí xijmʉ, cja̱ da dötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \v 23 Guejnʉ dí øti‑nʉ́, pa da guati car Jesucristo göhtjo yʉ clase yʉ cja̱hni dí nzofo, como dí ne gu yojme cja̱hni rá ngu̱ bbʉ xtá tzøm pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱. \p \v 24 Bbʉ ga dyøti carrera yʉ cja̱hni yʉ i tiji, göhtjo i ndo cjʉ ʉr ddijʉ, pe hnaatjo ca da da̱h car premio, gue ca bbɛto xta zøte. Nuquɛjʉ ya, i nesta gui dyɛmbi ir mʉyjʉ hne̱je̱, pa gui ta̱jmʉ car premio. \v 25 Guejti car hñøjø ca i i̱ni̱ gá mføjni, i föh cár cuerpo cja̱ i tzu̱ni pa drá nzɛdi. I xöjpi da zɛjti cʉ golpe, como guegue i ne da da̱h bbʉ to da mføjnihui, pa da ttun car premio. I tjeh car premio ca i ta̱h cʉ to i øti carrera o i i̱nijʉ. Nu car premio ca dí jongöjʉ, jin da tjegue. \v 26 Dí ncjagö pʉ hne̱je̱, dí tiji, dí mpɛgui pa gu ta̱ja̱. Cja̱ dí janti jabʉ gu føjni, pa jin da tjojta hnanguadi nʉm dyɛ. \v 27 Jin dí jiøjqui nʉm cuerpo. Dí xöjpi da zɛjti rá ngu̱, pa da cjá ca dí bbɛjpi. Como ya xtú xij yʉ ddáa ja drí hmʉpjʉ pa da tzøh ca Ocja̱, jin di ne da ttzangui cam vida xtú hmʉy. Dí ne drá zö xcrú pɛjpi ca Ocja̱, pa da ttajqui cam tja̱ja̱. \s1 Consejos contra la idolatría \c 10 \p \v 1 Nuquɛjʉ, hñohui, dí mbe̱mbiquijʉ ja mí ncja cʉ ndom tajʉ, dí israelitajʉ, bbʉ mí bønijʉ jar jöy Egipto. Nucʉ́, mí tɛnijʉ hnar gu̱y ca xcuí mɛjni ca Ocja̱, cja̱ bi ddaxjʉ car mar ca i tsjifi Mar Rojo. \v 2 Göhtjo mí tɛnijʉ car Moisés, bi tjojmʉ jar madé car mar ca i tsjifi Mar Rojo, cja̱ bbʉ má dyojʉ pʉ, bi hmöh car gu̱y ca má bbɛto, bi gohmi cʉ cja̱hni. Ncja ngu̱ dar xixtjejʉ pa gu tɛnijʉ car Jesucristo, bi ncjapʉ cʉ israelita gá tjojmʉ pʉ jar mar, gá ndɛnijʉ car Moisés. \v 3 Göhtjo mí tzijʉ car tju̱jme̱ ca mí un ca Ocja̱, mbá jøh pʉ jar ji̱tzi cada nxu̱di. \v 4 Cja̱ göhtjo bi zijʉ car deje ca mí un ca Ocja̱, gue car deje ca bi bøxi jar me̱do. Nu car me̱do‑ca̱, mí jñɛjmi car Cristo, como guegue‑ca̱ mí hñohui cʉ israelita göhtjo pʉ jabʉ mí dyojʉ, cja̱ mí un car nzajqui ca rí hñe̱ ji̱tzi. \v 5 Nu car mayoría cʉ cja̱hni israelita, nde̱jma̱ jí̱ mí ne di hmʉpjʉ ncja ngu̱ nguá ne ca Ocja̱. Cja̱ por rá nguehcá̱, ca Ocja̱ bi jiɛguijʉ bi du̱jʉ pʉ jabʉ jin to mí hña̱ni. Jin gá nzøtijʉ pʉ jar jöy Canaán, pʉ jabʉ mír möjmʉ. \p \v 6 Tji ya cá̱. Ca bi tjojmʉ guegue‑cʉ, i sirveguijʉ gá muestra. Gu mbe̱nijʉ ca bi tjoh‑cʉ pa gu nxödijʉ jin gu ndo nejʉ yʉ cosa yʉ jin gui tzö, ncja ngu̱ nguá ne gueguejʉ. \v 7 Guejtjo jin gu i̱htzibijʉ cʉ hnahño cjá̱a̱ cʉ jin gui guejtsjɛ ca Ocja̱, ncja ngu̱ nguá dyøti cʉ dda cja̱hni‑cʉ. I ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱, i̱na̱: “Bi mi̱pjʉ cja̱ bi zijʉ. Ma ya, bi bböpjʉ, bi ñi̱pjʉ. Bi dyøhtibijʉ mbaxcjua cʉ ídolo.” \v 8 Guejtjo hne̱, jin gu yojmʉ bbɛjña̱ cʉ jí̱ ʉm bbɛjñajʉ, ncja ngu̱ nguá dyøti cʉ ddaa cʉ́. Ca Ocja̱ bú pɛmpi car castigojʉ. Hnadi car pa, bi du̱jʉ veintitrés mil cʉ cja̱hni‑cʉ. \v 9 Jin gu øtijʉ cosa cʉ rá nttzo pa gu pa̱dijʉ, ¿cja cierto da cja ʉ́r cuɛ ca Ocja̱? Mí øti ncjapʉ cʉ dda cja̱hni‑cʉ, cja̱ ca Ocja̱ bú pɛjni cʉ cci̱ña̱, bi za, bi möhti cʉ cja̱hni‑cʉ. \v 10 Guejtjo, jin gui tzö gu tzanijʉ ca Ocja̱, cja̱ jin gu ma̱jmʉ, jin gui tzö ca xí ddajquijʉ, ncja ngu̱ nguá dyøti cʉ dda israelita. Nu ca Ocja̱ bú pɛjni ca hnár anxe ca bi möhti‑cʉ. \p \v 11 Bi ndo mɛhui castigo cʉ ndom titajʉ, cja̱ nugöjʉ, rí ntzöhui gu mbe̱nijʉ pa gu nxödijʉ gu tzu̱jʉ ca Ocja̱. Xí tju̱x pʉ jár palabra ca Ocja̱ göhtjo ca bi ncjajpi‑cʉ, pa jin gu ncjagöjʉ pʉ. Guejcöjʉ xí ttajquijʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱ nʉ i xijquijʉ göhtjo ter bɛh ca̱ bi dyøti cʉ cja̱hni desde bbʉ mí mʉj nʉr mundo. \v 12 I nesta gu mfödijʉ bbʉ́. Bbʉ to i mbe̱ni, ya xná zö rí dɛn ca Ocja̱, da zɛdi, pa jin da hna dyøti ca rá nttzo. \v 13 Bbʉ guí tzöhui hnar prueba pa gui dyøti ca rá nttzo, dyo guí mbe̱ni, jønquitsjɛguɛ, guí tzöhui car prueba‑ca̱. Guejti cʉ pe dda cja̱hni, ya xí tzöhui ncjadipʉ. Ca Ocja̱ jin da jiɛhqui pa da ttøjtiqui hnar prueba ca jin gui jiöti. Guejtjo, bbʉ da ttøjtiqui hnar prueba, guegue da u̱jtiqui ja ncja grí pøni, pa jin da nesta gui dyøti ca rá nttzo. \p \v 14 Nuya bbʉ́, dí nzohquijʉ, como dí ndo ma̱hquijʉ. Jiɛjmʉ cʉ ídolo. Dyo guí ntzixihui cʉ to i e̱me̱‑cʉ. \v 15 Guejtjo dí nzohquijʉ, porque guí pɛhtzijʉ mfe̱ni rá zö. Gui mbe̱nijʉ na̱ gu xihquijʉ ya, ¿cja jin gui cierto? \v 16 Bbʉ dí tzijʉ car Santa Cena, dí öjpijʉ cjama̱di ca Ocja̱ por rá ngue car vino, cja̱ dí mbe̱nijʉ ja ncja gá mfön cár cji car Jesucristo por rá nguejcöjʉ göhtjoguigöjʉ. Guejtjo bbʉ dí jejquijʉ car tju̱jme̱, dí mbe̱nijʉ ja ncja gá ddøti cár cuerpo pʉ jar ponti por rá nguejcöjʉ göhtjoguigöjʉ. Ncjahmʉ dí mföxjʉ, dí ma̱jmʉ, hnadi cam Tzi Jmu̱jʉ dí e̱me̱jʉ dí göhtjojʉ. \v 17 Masque rá ngu̱guigöjʉ, hnatjo car tju̱jme̱ dí jejquijʉ cja̱ dí tzijʉ, dí göhtjojʉ. Por rá nguehca̱ dár tzijʉ hnadi car tju̱jme̱, dí göhtjojʉ, i ni̱gui, dí cjajʉ hnadi car cuerpo hne̱je̱, gue cár cuerpo car Cristo. \p \v 18 Gui mbe̱nijʉ hne̱je̱ ter bɛh ca̱ mí øti cʉ mi̱ngu̱ Israel bbʉ mí cuatijʉ ca Ocja̱. Mí pöhtijʉ zu̱we̱, cja̱ mí ña̱htibijʉ ca Ocja̱ pʉ xøtze car altar. Göhtjo cʉ to mí tza car ngø‑ca̱, mí mföxjʉ mí öjpijʉ mpöjcje ca Ocja̱. Ncjahmʉ mí ma̱jmʉ, hnadi ca Ocja̱ mí i̱htzibijʉ, cja̱ göhtjo gueguejʉ mí cja̱hni guegue‑ca̱. \v 19 ¿Cja guí pa̱dijʉ ter bɛh ca̱ dí ne gu xihquijʉ bbʉ? ¿Cja di cja ʉ́r nzajqui car ídolo? ¿Cja huá dúr mɛjti car ídolo car ngø ca xí jña̱htibi? Ji̱na̱. \v 20 Nu ca dí xihquijʉ, cʉ cja̱hni cʉ i tɛn cʉ ídolo, bbʉ te i ña̱htibijʉ, gue quí möxte ca Jin Gui Jo i ña̱htibijʉ. Jin gui gue ca Ocja̱ i i̱htzibijʉ, cja̱ jin gui jøña̱ cʉ ídolo. Nugö, dí xihquijʉ, jin gui tzö gui hñi̱htzibijʉ cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui jo. \v 21 Bbʉ guí tzijʉ car vino ca i mbe̱mbiquijʉ digue cár cji cam Tzi Jmu̱jʉ, ya jin gui tzö pé gui tzijʉ car vino ca i jña̱htibi quí möxte ca Jin Gui Jo. Bbʉ guí cuatijʉ pʉ jabʉ i ttahquijʉ car Santa Cena, ya jin gui tzö pé gui cuatijʉ pʉ jabʉ i ttøhtibi mbaxcjua cʉ ídolo, porque bbʉ guí cuatijʉ pʉ, ncjahmʉ guí tɛnijʉ ca Jin Gui Jo. \v 22 ¿Cja jin guí tzu̱jʉ, má̱s da ddahquijʉ hner castigo ca Ocja̱ bbʉ guí yohtijʉ cʉ to guí tɛnijʉ? Gu ja̱jʉ ʉr huɛnda, jin gu cjajpijʉ ca Ocja̱ da ungui ʉr cuɛ, como más rá nzɛdi ni ndra nguejcöjʉ. \s1 La libertad y el amor cristiano \p \v 23 I bbʉ cʉ ddaa cʉ i ma̱jmʉ: “Dí pɛhtzi derecho gu øte göhtjo ca dí ne.” Cierto‑ca̱, pe nde̱jma̱ i bbʉh cʉ dda cosa cʉ jin gui föxcöjʉ pa gu tɛnijʉ car Jesucristo. \v 24 I jogui gui mbe̱ni ja grí hmʉy rá zö, pe jin gui tzö bbʉ gui mbe̱ni jønquitsjɛguɛ. Guejtjo i nesta gui mbe̱n quer hñohui ca i e̱me̱ car Jesucristo, como i cca̱jtiqui quer vida. \v 25 I jogui gui tza car ngø ca i bbö jar möngø. Jin gui nesta gui hñöni pʉ, ¿cja xtrú jña̱htibi cʉ ídolo? cja̱ jin gui yomfe̱ni, ¿cja da jogui gui tza car ngø‑ca̱, cja huá ji̱na̱? \v 26 Porque ʉ́r mɛjti ca Ocja̱ nʉr jöy, cja̱ göhtjo ca te i bbʉjcua, ncja ngu̱ ga mam pʉ jar Escritura. \p \v 27 Bbʉ da nzohqui hnar cja̱hni ca jin gui e̱me̱ nʉ́r palabra ca Ocja̱, da mvitaqui hnar jñu̱ni, bbʉ guí ne gui ma, má bbʉ́. I jogui pa gui tzi göhtjo ca da ttahqui. Cja̱ guejti pʉ, jin gui hñöni, ¿cja xí jña̱htibi cʉ ídolo nʉr ngø? Gui tzatjo, dyo te gui mbe̱ni. \v 28 Sólo, bbʉ to da xihqui: “Xí jña̱htibi cʉ ídolo nʉr ngø,” ya jin gui tza bbʉ, pa da ba̱h car cja̱hni‑ca̱, nuquɛ, jin guí ne gui föx cʉ to i nda̱nejʉ cʉ ídolo, como nugöjʉ, dí cuatijʉ jøña̱ ca Ocja̱ ca ntjumʉy i bbʉy. \v 29 Bbʉ da tsjihqui, xí jña̱htibi cʉ ídolo na̱r jñu̱ni, jin gui tzaguɛ bbʉ, pa da ba̱h car cja̱hni ca bi xihqui, nuquɛ, jin guí creo cʉ ídolo. \p Nuquɛjʉ, pé ntoja guí ma̱jmʉ ya: “¿Dyoca̱ guí xijqui i nesta gu mbe̱ni ter bɛh ca̱ da ma̱n cam hñohui mbo ʉ́r tzi mʉy, bbʉ da cca̱jtigui gra tza car ngø‑ca̱? \v 30 ¿Cja jin dí pɛhtzi derecho gu tza? Como xtú öjpi mpöjcje ca Ocja̱. ¿Dyoca̱ i tzobigui yʉ ddaa yʉ jin gui mbe̱ni ncja ngu̱ dra mbe̱ngö?” \v 31 Nugö, dí xihquijʉ, bbʉ gui ñunijʉ, bbʉ gui tzijʉ, o bbʉ te gui dyøtijʉ, gui jionijʉ ja grí dyøtijʉ göhtjo pa da tti̱htzibi ca Ocja̱. \v 32 Gui mbe̱nijʉ ja ncja grí hmʉpjʉ pa jin to gui dyøhtibijʉ estorbo, ni digue cʉ judio, ni digue cʉ pe dda cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱ ca Ocja̱, ni digue yʉ ya xí hñeme nʉr evangelio. \v 33 Göhtjo pʉ jabʉ dí bbʉjcö, dí tzögö gu øti ca da tzøj yʉ cja̱hni yʉ dí yobbe. Jin dí jongö ja grá mpöjtsjɛ, pe dí joni ja grá hmʉy pa guegue‑yʉ da döti car nzajqui ca jin da tjegue. \c 11 \p \v 1 Dí xihquijʉ gui hmʉpjʉ ncja ngu̱ dar hmʉjcö, como nugö, dí tɛn car Jesucristo, ja ncja nguá hmʉ guegue. \s1 Las mujeres en el culto \p \v 2 Nugö dí mpöjö, como dí pa̱di, guí mbe̱ndijʉ ca dú xihquijʉ, cja̱ guí tɛnijʉ car hñu̱ ca dú u̱jtiquijʉ. Rá zö ca grí dyøtijʉ ncjapʉ, hñohui. \v 3 Nuya, dí ne gu xihquijʉ cʉ dda palabra pa drá zö gui pa̱dijʉ ja da ncja car tsjödi. Cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo i mandadobi nʉr hñøjø, ncja ngu̱ nʉm ña̱jʉ i mandadobi nʉm cuerpojʉ. Ncjadipʉ hne̱je̱, nʉr hñøjø pé i mandadobi nʉr bbɛjña̱. Nu car Tzi Ta jitzi i mandadobi car Jesucristo, como ʉ́r Ta guegue. \v 4 Hnar hñøjø, bbʉ i mahti ca Ocja̱ o bbʉ i ma̱n cár palabra ca Ocja̱ pʉ jar tsjödi, jí̱ rí ntzöhui da gohmi cár ña̱. Porque bbʉ da gohmi, jin gui tzö ga ni̱gui, ncjahmʉ i pɛhtzi ʉ́r tzö da mandado. \v 5 Hnar bbɛjña̱ ya, bbʉ i mahti ca Ocja̱, o bbʉ i ma̱n cár palabra ca Ocja̱, rí ntzöhui da gohmi cár ña̱, como jin gui guegue da mandado. Cja̱ bbʉ jin gui ne da gohmi cár ña̱, i bbɛ ʉ́r tzö bbʉ, ncjahmʉ xtúr tta̱xi. \v 6 Porque car bbɛjña̱ ca jin gui ne da gohmi cár ña̱, mejor da hña̱xi, pa da jñɛjmi cár ña̱ hnar hñøjø. Ncjahmʉ i ne da mandado guegue. Cja̱ bbʉ i ma̱n car bbɛjña̱, dur hmɛtzö bbʉ di tta̱htzibi cár ña̱, nubbʉ, da gohmi cár ña̱, bbʉ. \v 7 Nʉr hñøjø, jí̱ rí ntzöhui da gohmi nʉ́r ña̱, como xí tti̱tzi pa da mandado. Ca Ocja̱ bi dyøti nʉr hñøjø pa di jñɛjmi guegue cja̱ di mandado hua jar jöy. Nu nʉr bbɛjña̱, ca Ocja̱ bi dyøti‑nʉ pa di dyøjti car hñøjø cja̱ di hñi̱htzibi. Eso, i nesta da gohmi cár ña̱ pʉ jar tsjödi. \v 8 Bbʉ mí ttøti nʉr mundo, ca Ocja̱ bbɛto bi dyøti nʉr hñøjø cja̱ diguebbʉ ya car bbɛjña̱, bi tja̱hmi jár bbøtze car hñøjø. Jin gá ttøte bbɛto car bbɛjña̱ cja̱ diguebbʉ ya car hñøjø. \v 9 Guejtjo hne̱je̱, jin gá ttøti nʉr hñøjø pa da pɛjpi nʉr bbɛjña̱. Nu nʉr bbɛjña̱ bi ttøte pa da sirvebi nʉr hñøjø. \v 10 Nuya bbʉ́, por rá nguehca̱, rí ntzöhui da gohmi cár ña̱ nʉr bbɛjña̱, pa da fa̱di, i bbʉh ca to i mandadobi. Da gohmi cár ña̱ hne̱je̱ por rá ngue cʉ ángele cʉ i jantiguijʉ. \v 11 Ca Ocja̱ xí uni göhtjo yojmi cár bbɛfihui, nʉr hñøjø cja̱ co hne̱j nʉr bbɛjña̱. Nʉr hñøjø i nesta nʉr bbɛjña̱ pa da hmʉy rá zö, cja̱ nʉr bbɛjña̱ i nesta nʉr hñøjø hne̱je̱. \v 12 Ncja ngu̱ car primer bbɛjña̱ bi tja̱hmi jár cuerpo car hñøjø, guejti yʉ pa ya, por rá ngue nʉr bbɛjña̱, rí hmʉ cja̱hni hua jar mundo. Ca Ocja̱ xí dyøti nʉr hñøjø cja̱ co hne̱j nʉr bbɛjña̱, eso, göhtjo yojmi i mu̱hui. \p \v 13 Ma̱nguɛjʉ ya, ¿ja gri mbe̱nijʉ? ¿Cja rá zö ga ni̱gui hnar bbɛjña̱ bbʉ jin gui cjohmi cár ña̱ ga nzoh ca Ocja̱? \v 14 Ya xquí pa̱dijʉ, bbʉ da majqui yí xta̱ hnar hñøjø, jin gui tzö ga ni̱gui, eso jí̱ rí ntzöhui da cjohmi nʉ́r ña̱ pʉ jabʉ i cja tsjödi. \v 15 Pe nu nʉr bbɛjña̱ ya, bbʉ da majqui yí xta̱ ya, i ni̱gui rá tzi zö. Xí ttun cár xta̱ pa da gohmpi cár ña̱. \v 16 Bbʉ nde̱jma̱ i bbʉh cʉ dda cja̱hni cʉ i ma̱jmʉ, bí jojtjo da xohtzi cár ña̱ hnar bbɛjña̱ bbʉ ga nzoh ca Ocja̱, gui xijmʉ cʉ cja̱hni‑cʉ, jin dí pɛhtzije car costumbre‑ca̱. Guejti cʉ pe dda hermano, göhtjo pʉ jabʉ i jmuntzi cʉ to i e̱me̱jʉ car Jesucristo, i øtijʉ ncja ngu dar øtije. \s1 Abusos en la Cena del Señor \p \v 17 Nuya, pé dí ne gu xihquijʉ ja ncja i nesta gui tzijʉ car Santa Cena. Nde̱jma̱ i nesta gu huɛntiquijʉ, porque jin gui tzö ca guí øtijʉ bbʉ guí jmu̱ntzijʉ pa gui tzijʉ car Santa Cena. \v 18 Como ngu̱ xtú øjcö, øde, xí tsjijqui, bbʉ guí øtijʉ tsjödi, guí weguejʉ gá grupo. Cja̱ dí mbe̱ngö, pé cierto i ncjapʉ. \v 19 Nde̱jma̱ i bbʉ cʉ ddáa cʉ i cuati jar templo pe jin gui tɛn car Cristo göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉyjʉ. Nucʉ́, como jin gui e̱me̱ car palabra ca ncjua̱ni, bbʉ i tsjijmʉ hnahño ʉr palabra, i e̱me̱jʉ‑ca̱, cja̱ i weguehui cʉ pé ddáa. Eso, i sirve cʉ hnahño palabra pa da wejqui cʉ to i tɛn car Cristo co cʉ to ji̱na̱. \v 20 Nuquɛjʉ, guí jmu̱ntzijʉ jar templo, cja̱ guí tzijʉ hnar cena ca guí ma̱jmʉ ʉr Santa Cena. ¿Cja de vera guí mbe̱nijʉ cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús bbʉ guí tzijʉ‑ca̱? Dí ma̱ngö ji̱na̱, como guí weguejʉ bbʉ guí tzijʉ. \v 21 øde, cada hnaaquiguɛjʉ, guí mpɛgui guí tzitsjɛ quer cena ca xcú ja̱. Jin gui mahti quer hñohui pa gui tzihui. Cja̱ bbʉ i tzøh car hora ca guí ne gui tzijʉ car Santa Cena, i tuntju̱ ca hnáa, nu ca pé hnaa ya, ya xí nti̱tjo. \v 22 ¡Tji ya ca̱! ¿Cja jin te i bbʉh quir ngu̱jʉ, pʉ jabʉ güi tzijʉ? ¿Cja huá jin guí mbe̱nijʉ, rá nttzu̱jpi cár ngu̱ ca Ocja̱ pʉ jabʉ guí bbʉpjʉ? I nesta gui mahtijʉ quer hñohui ca jin te i ja̱ pa gui jejquihui tzʉ ca xcú ja̱. Dyo guí cjajpi da mɛhtzi ʉ́r tzö. ¿Cja guí i̱na̱jʉ, rá zö ca guí øtijʉ? Ji̱na̱, dí xihquijʉ, jin gui tzö‑cá̱. \s1 La Cena del Señor \p \v 23 Cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús bi xijqui ja ncja grá tzijʉ car Santa Cena, cja̱ nugö, pé dú xihquijʉ ncja ngu gá xijqui guegue. Mismo car nxu̱y ca bi ndöjti ʉ́r dyɛ quí contra pa di bböhti, cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús mí yojmi quí amigo, bi zijʉ hnar cena. Cja̱ car Jesús bi jña̱ hnar tju̱jme̱. \v 24 Bi dyöjpi cjama̱di ca Ocja̱ cja̱ bi jejque. Bi un car tju̱jme̱ quí amigo cʉ mí yojmi cja̱ bi xijmʉ: “Cʉjʉ ya, cja̱ gui tzijʉ. Gue na̱m cuerpo‑na̱. Gu dö na̱m cuerpo por rá nguehquɛjʉ. Gui tzijʉ‑na̱ pa gui mbe̱nguigöjʉ.” \v 25 Ncjapʉ hne̱je̱, bbʉ ya xquí guadi xquí zijʉ, guegue bi du̱u̱ hnar vaso ca mí po vino, bi xijmʉ: “Na̱r vino‑na̱, ʉm cji ca da mföni pa da ttøti car ddadyo acuerdo ca gu tzoquiquijʉ. Gui tzijʉ na̱r vino ya. Cja̱ cada vez bbʉ pé gui tzijʉ, gui mbe̱nguigöjʉ.” Ncjapʉ gá ma̱n cam Tzi Jmu̱jʉ. \v 26 Cada bbʉ gui tzijʉ nʉr tju̱jme̱ cja̱ co nʉr vino, ncja ngu̱ xtú xihquijʉ ya, gui mbe̱nijʉ ja ncja gá ndu̱ car Jesús por rá nguehquɛjʉ. Da ncjapʉ grí dyøtijʉ hasta bbʉ pé xtu e̱je̱. \s1 Cómo se debe tomar la Cena del Señor \p \v 27 Nuya bbʉ́, ca to i hna tzidi car tju̱jme̱ o car vino digue car Santa Cena, bbʉ jin gui mbe̱ni ja ncja gá ndu̱ car Jesucristo, i ndu̱jpite car cja̱hni‑ca̱. Ncjahmʉ xtrú hna nzi cár cuerpo hne̱h cár cji car Cristo, cja̱ jí̱ xtrú mbe̱ni ¿cja rá nttzu̱ni‑cʉ? \v 28 Nu ca i nesta, bbɛto gui mbe̱ni mbo ir tzi mʉy, ¿cja guí bbʉy rá zö? ¿o ter bɛh ca̱ xcú dyøte? Cja̱ bbʉ xcú dyøte tema cosa ca jin gui tzö, gui jojqui‑ca̱. Diguebbʉ ya, da jogui gui tzi car tju̱jme̱ co car vino. \v 29 Nu car cja̱hni ca i hna tzitjo, cja̱ jin gui ntzohmitsjɛ cár vida, ca Ocja̱ da un cár castigo, porque jin gui cjajpi ndu̱mʉy cár cuerpo cam Tzi Jmu̱jʉ. \v 30 Nuquiguɛjʉ, i bbʉy rá ngu̱quijʉ, guí hna tzidijʉ car Santa Cena, eso guí jninijʉ, jin gui nzɛhquijʉ, cja̱ ya xí ndu̱ cʉ ddaaquiguɛjʉ. \v 31 Pe bbʉ gua mbe̱ntsjɛjʉ ja i ncja ca dár øtijʉ, cja̱ bbʉ gua jɛjmʉ cosa cʉ jin gui tzö, nubbʉ, jin di castigaguijʉ ca Ocja̱. \v 32 Bbʉ jin dí ntzohmitsjɛjʉ ja i ncja yʉm vidajʉ cja̱ dí tzidijʉ car Santa Cena, nubbʉ, i castigaguijʉ, pa jin da nesta da ddajquijʉ car castigo ca da ttun cʉ to i dyo jar mundo, tzʉdi, cʉ to jin gui e̱me̱. \p \v 33 ʉm hñohuiquijʉ, dí xihquijʉ tzʉ, bbʉ gui jmuntzijʉ pa gui tzijʉ car Santa Cena, gui ntøhmitsjɛjʉ pa gui tzijʉ parejo, guí göhtjojʉ. \v 34 Ca to jin gui jöti car tju̱ju̱, du tzi pʉ́r ngu̱, pa jin gui dyøtijʉ ca rá nttzo bbʉ ya xcrú jmu̱ntzijʉ, pa ncjapʉ jin da castigaquijʉ ca Ocja̱. Nu cʉ pe dda asunto, xtá xihquijʉ ja i ncja bbʉ xtá magö pʉ. \s1 Las capacidades que el Espíritu Santo da a cada uno \c 12 \p \v 1 Nuya, ʉm hñohuiquijʉ, i nesta gu xihquijʉ tengu̱ palabra digue ja i ncja cʉ cargo cʉ i jéguijʉ car Espíritu Santo, tzʉdi, car bbɛfi ca i ttuni cada hnar hermano pa gu pɛjpijʉ ca Ocja̱. \v 2 Guí mbe̱nijʉ ja mí ncja nguír hmʉpjʉ bbʉ jí̱ bbe nguí pa̱dijʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱. Cʉ pa cʉ́, nguí pöjmʉ nguí nda̱nejʉ cʉ cjá̱a̱ cʉ jin gui ña̱, masque jí̱ nguí pa̱dijʉ ¿cja mí øde cja huá ji̱na̱? Pe jin te mí xihquijʉ cʉ ídolo‑cʉ. \v 3 Nuya, gu xihquijʉ ja ncja grí meyajʉ hnar palabra ca rí hñe̱h car Espíritu Santo. Hnar cja̱hni ca di tzan car Jesucristo, jin gui yojmi car Tzi Espíritu Santo. Nu car cja̱hni ca di ma̱: “Dí ne gu tɛn car Jesucristo, como ʉ́r Ttʉ ca Ocja̱,” guegue i yojmi car Espíritu Santo, cja̱ rí hñe̱ guegue‑ca̱ nʉr palabra nʉ xí ma̱. \p \v 4 Hnadi car Espíritu Santo i bbʉy, cja̱ guegue i jéguijʉ car bbɛfi ca rí ntzöhui gu øhtibijʉ car Cristo, göhtjoguigöjʉ como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ. Cada hnaguigöjʉ i ddajquijʉ hnahño cam bbɛfijʉ. \v 5 Hnahño cʉ cargo cʉ i ddajquijʉ cár tzi Espíritu ca Ocja̱, pe hnadi cam Tzi Jmu̱jʉ dí pɛjpijʉ, dí göhtjojʉ. \v 6 Dí göhtjojʉ, como ngu̱ dar yojmʉ ca Ocja̱, i ni̱gui cár ttzɛdi cja̱ co quí mfe̱ni guegue por rá ngue cam vidajʉ. Pe nde̱jma̱ i tzi mböh ca dí øtijʉ cja̱ co ca dí mbe̱nijʉ, cada hnaaguigöjʉ. \v 7 Car Tzi Espíritu Santo xí nguajquijʉ cada hnaaguigöjʉ. Xí ttun ca xí ttun cár cargo cada hnaa, cja̱ co cár ttzɛdi guegue pa gu mföxjʉ gu zɛdijʉ. \v 8 Ca hnar hñohui ca i yojmi car Espíritu Santo, i ttungui mfe̱ni rá zö pa da jogui da ungui consejo cʉ pe ddaa. Nu ca pe hnar hñohui, xí ttuni da ba̱di rá ngu̱, pa pé da u̱jti cʉ pe ddaa. Hnadi car Espíritu xí un cʉ yo hermano‑cʉ́ cada hnaa cár bbɛfi. \v 9 Ca hnáa, xí ttuni da ndo hñe̱me̱ ca Ocja̱. Göhtjo ca te i öjpi, i pɛhtzi confianza da ttuni. Cja̱ ca pé hnaa, xí ttuni poder da xox cʉ döhtji. Hnadi car Espíritu xí un cár bbɛfihui cada hna‑cʉ. \v 10 Ca hnáa, xí ttun cár ttzɛdi da dyøti milagro. Ca pé hnaa xí ttuni mfe̱ni pa da ba̱di te i ne da xijquijʉ ca Ocja̱. Nu ca pe hnaa xí ttuni mfe̱ni pa da meya, ¿cja rí hñe̱h ca Ocja̱ cʉ mensaje cʉ i tsjijquijʉ, cja̱ huá bbɛtjritjo cʉ rí hñé̱h cár nda̱ji Ca Jin Gui Jo? Ca pe hnar hermano, car Espíritu Santo i cjajpi da hna ña̱ gá hnahño jña̱, nu ca pe hnar hermano ya, ca Ocja̱ xí ungui mfe̱ni da dyøh cʉ hnahño jña̱, cja̱ da nøni ter bɛh ca̱ i ne da ma̱n car hermano ca i ña̱ ncjapʉ. \v 11 Pe göhtjo cʉ bbɛfi‑cʉ, hnadi pʉ jabʉ rí hñe̱je̱. Gue car Espíritu Santo xí un cár cargo cada hnaa como ngu̱ gá ne guegue. Hnadi car Espíritu i jéguijʉ cʉm bbɛfijʉ cja̱ i ddajquijʉ cár poder. \s1 Todos pertenecemos a un solo cuerpo \p \v 12 Nʉm cuerpojʉ, i pɛhtzi rá ngu̱ parte, pe masque rá ngu parte, nde̱jma̱ göhtjo i cjajʉ hnatjo ʉm cuerpojʉ. Guejtjo hne̱je̱, i ncjadipʉ cár cuerpo car Cristo. \v 13 Nugöjʉ dí göhtjojʉ, ncjahmʉ dí cjajʉ cár cuerpo car Cristo. Como bbʉ ndú xixtjejʉ, cár tzi Espíritu ca Ocja̱ bi cjaguijʉ í mɛjtiguijʉ car Cristo. Nuya, hnadi ca i mandadoguijʉ göhtjoguigöjʉ, ncjahmʉ dí cjajʉ cár cuerpo guegue, bbʉ dí judiojʉ, o dí griegojʉ, bbʉ dí mɛfitjojʉ, o bbʉ jin to dí pɛjpijʉ. Cada hnaaguigöjʉ i bbʉh hnahño cár bbɛfi, pe hnadi car Espíritu dí yojmʉ. \p \v 14 Digue nʉm cuerpojʉ, i bbʉ rá ngu̱ yí parte, bbʉ ji̱na̱, jin di zøti nʉm cuerpojʉ. Ncjadipʉ cár cuerpo car Cristo, i mpɛjni rá ngu̱ quí parte pa da zøte. \v 15 Xi bbʉ di ña̱ nʉm huagöjʉ, cja̱ di hñi̱na̱: “Xin gúr dyɛgö hne̱, nubbʉ, guir cjagö hna parte nʉr cuerpo.” ¿Cja di cierto ca jin te dúr ncjahui nʉr cuerpo nʉm huajʉ? Bbʉ di ji̱na̱ nʉm huajʉ, jin di zøti nʉm cuerpojʉ. \v 16 Guejti yʉm gu̱göjʉ, bbʉ di ña̱ hnáa‑yʉ́ cja̱ di hñi̱na̱: “Xin gúr dögö, nubbʉ́, guir bbʉjcö jar cuerpo bbʉ́.” ¿Cja di cierto ca jin te dúr ncjahui nʉr cuerpo yʉm gu̱jʉ? Ji̱na̱. ʉ́r mɛjti nʉm cuerpojʉ yʉm gu̱jʉ hne̱je̱. \v 17 Bbʉ göhtjo nʉm cuerpojʉ dur dö, ¿jabʉ di bbʉh cʉm gu̱göjʉ pa grá ødejʉ? Cja̱ huá bbʉ göhtjo dur gu̱, ¿jabʉ di bbʉh cam xi̱ñu̱jʉ pa grá pa̱jmʉ? \v 18 Gue ca Ocja̱ xí jojqui cada hnáa yí tzi parte nʉm cuerpojʉ, cja̱ xí ungui ʉ́r bbɛfi cada hnáa como ngu̱ gá mbe̱ni guegue. \v 19 Bbʉ di göhtjo dur dyɛ nʉm cuerpojʉ, o bbʉ di göhtjo dur hua, cja huá bbʉ di göhtjo dur dö, nubbʉ́ ¿ja ncja di zøti nʉm cuerpojʉ bbʉ́? \v 20 Pe ncjá ya, i bbʉ rá ngu̱ parte nʉm cuerpojʉ. Göhtjo i föxquijʉ, cja̱ jin tema parte i bbʉjtsjɛ. \p \v 21 Nʉm döjʉ, jin da xij nʉm dyɛjʉ, da hñi̱mbi: “Jin dí jonquihui.” Guejtjo jin da ncjapʉ nʉm ña̱jʉ co yʉm huajʉ, jin da hñimbi: “Jin dí nestaquihui.” \v 22 Cʉ parte cʉ dí ma̱jmʉ jin tza i ntju̱mʉy, guehcʉ́ más dí ndo nestajʉ. \v 23 Cu parte cʉ dí ma̱jmʉ jin gui tzö ga ni̱gui, guehcʉ́ más dí cohmijʉ rá zö, cja̱ más dí föjmʉ cʉ. \v 24 Nu yʉ parte yʉ i ni̱gui rá zö, jin gui nesta gu tzunijʉ yʉ́. Ncjapʉ ca Ocja̱ xí dyøti nʉm cuerpojʉ, cada hnar parte i bbʉh cár bbɛfi, cja̱ yʉ parte yʉ dí ma̱jmʉ jin gui tzö ga ni̱gui, guejyʉ más i ndo sirveguijʉ. \v 25 Ca Ocja̱ xí dyøjquijʉ ncjapʉ pa da mföxjʉ yí parte nʉm cuerpojʉ, cja̱ pa jin gu tzanijʉ ca hnar parte cja̱ gu ndo födijʉ ca pé hnar parte. Eso, rí ntzöhui gu tzu̱nijʉ göhtjo parejo. \v 26 Bbʉ i tzö jabʉ rá ʉ hnar parte, guejti yʉ pe dda parte i sentijʉ hne̱je̱. Cja̱ bbʉ i ttøhtibi ca rá zö ca hnar parte, ncjahmʉ guegue‑ca̱ i föx cʉ pe dda parte pa da hmʉy rá zö hne̱je̱, como jin tema parte i bbʉjtsjɛ. \p \v 27 Nuquiguɛjʉ, guí hermanojʉ gár bbʉpjʉ pʉ Corinto, guí jñɛjmʉ hnar cuerpo, cja̱ göhtjoquiguɛjʉ í mɛjtiquijʉ car Cristo. Guejtjo, cada hnaaquiguɛjʉ i bbʉh quer bbɛfi pa gui mföxtsjɛjʉ cja̱ gui nu̱tsjɛjʉ. \v 28 Nu ca Ocja̱ xí juajni rá ngu̱ clase cʉ cja̱hni pa da hñeme car Jesucristo. Göhtjo‑cʉ da mföxtsjɛjʉ pa da zɛh cár cuerpo car Cristo. Ncjahmʉ xí hñi̱ti̱ cada hnaa jár ni̱cja̱, cja̱ xí un ca xí un cár bɛfi. Bbɛto xí hñi̱ti cʉ jmandadero cʉ i tsjifi apóstole, gue cʉ mí hñohui car Jesucristo. Diguebbʉ ya, yʉ profeta yʉ i xij yʉ hermano ja ncja ga mbe̱n ca Ocja̱. Ca xtrá jñu̱, xí hñi̱ti yʉ hermano yʉ i pɛhtzi mfe̱ni rá zö, pa da u̱jti yʉ ddáa cár palabra ca Ocja̱. Diguebbʉ ya, yʉ to i øti milagro; ma ya, yʉ i xoxi döhtji, diguebbʉ ya yʉ möxte, co yʉ i pa̱di da mandado, cja̱ co yʉ i ña̱ gá hnahño jña̱ bbʉ ra ora o ra xöjtibi ca Ocja̱. \v 29 ¿Cja göhtjo i cja apóstole? Ji̱na̱. Guejtjo, jin gui göhtjo profetajʉ pa da xij yʉ pe ddaa te i ma̱n ca Ocja̱. Jin gui göhtjo i pɛhtzi mfe̱ni pa da u̱jti yí hñohui. Jin gui göhtjo i øtijʉ milagro. \v 30 Jin gui göhtjo i xoxi döhtji, cja̱ jin gui göhtjo i ña̱jʉ gá hnahño jña̱. Guejtjo, jin gui göhtjo i pa̱dijʉ te i ne da ma̱n cʉ hnahño jña̱. \v 31 Gui dyöjpijʉ ca Ocja̱ cár ttzɛdi pa gui yojmʉ‑ca̱, göhtjoquiguɛjʉ, cja̱ co hner bbɛfijʉ ca rá zö. Pe bbʉ guí ne gui pɛjpijʉ ca Ocja̱ rá zö, i bbʉ pé hnar hñu̱ más rá zö pa gui tɛnijʉ. Cja̱ nuya, gu xihquijʉ ja i ncja‑cá̱. \s1 El amor \c 13 \p \v 1 Nu bbʉ gri pa̱cö gri ña̱ göhtjo tema jña̱, cja̱ bbʉ gri pa̱cö hne̱je̱ gua ña̱ ncja ngu̱ ga ña̱ cʉ ángele, pe bbʉ jin gri negö nʉm hñohui, nubbʉ́ gri jñɛbbe hnar ttɛgui ca di zʉntjo, o yʉ platillo yʉ i øti ruidotjo. \v 2 Guejtjo bbʉ gri ma̱ngö ddadyo palabra xtrú ddajqui ca Ocja̱, cja̱ bbʉ gri pa̱cö göhtjo cʉ mfe̱ni cʉ jin gui ntiende yʉ ddaa, bbʉ göhtjo gri ndo pa̱cö pe bbʉ jin gri ma̱j yʉ cja̱hni, jin te gri mu̱bbe bbʉ́. Guejtjo bbʉ gri ndo e̱me̱gö ca Ocja̱, hasta gua bbɛjpi yʉ ttøø drí ddaxi hnanguadi, cja̱ di hñemegui, pe bbʉ jin gri ma̱jcö yʉ cja̱hni, i pøni ncjahmʉ jin te gri mu̱bbe bbʉ́. \v 3 Guejtjo bbʉ gua jejqui göhtjo cʉm mɛjti pa gua un cʉ tzi probe ca di zi, hne̱h bbʉ gua dö nʉm cuerpo pa da ddʉti, guejtjo bbʉ jin gri ma̱j yʉ cja̱hni, hmɛditjo xcrú ndo sufrigö bbʉ́. \p \v 4 Bbʉ dí ne cam mi̱nga̱‑cja̱hnibbe, gu pɛhtzibi paciencia bbʉ te da cjagui, gu ña̱bbe cor tti̱jqui. Jin gu mvidiabi. Jin gu xifi te tza rá zöguigö. Jin gu hñi̱xtsjɛ. \v 5 Jin gu ca̱htzibi ʉ́r tzi mʉy cja̱ jin gu bbɛtibi ʉ́r tzö. Jin gui jønguitsjɛgö gu mbe̱ni, ja gár hmʉy rá zö, guejtjo gu mbe̱n yʉ pe ddaa hne̱je̱. Jin gu cja ʉr ddajcuɛ, cja̱ jin gu mbe̱n ca rá nttzo ca xtrú ncjagui. \v 6 Bbʉ dí ne cam mi̱nga̱‑cja̱hnibbe, jin gu mpöh bbʉ gu cca̱hti ya xqui øti ca rá nttzo. Pe bbʉ da dyøti ca rá zö, nubbʉ́, gu mpöh bbʉ́. \v 7 Bbʉ da ttøjtigui ca rá nttzo, jin da ga̱xi ʉm mʉy. Bbʉ dí ne cam hñohui, gu mbe̱ni, rá zö guegue, cja̱ gu tøhmi da dyøti ca rá zö. Bbʉ te gu sufri por rá ngue cam hñohui, gu tzɛjtitjo cor pöjö. \p \v 8 Bbʉ xta tjej nʉr mundo, jin da mpun yʉ cja̱hni yʉ i ma̱h quí hñohui. Nu cʉ palabra gá consejo cʉ xí ddajquijʉ ca Ocja̱, pa pé gu xih cʉm hñohuijʉ, xta nttzɛdi pʉ. Guejtjo da tzöya ca dár ña̱jʉ gá hnahño jña̱. Cja̱ ya jin da nesta pa da u̱jtiguijʉ yʉ ddáa yʉ rá ngu̱ xí nxödijʉ. \v 9 Porque tchʉtjo dí pa̱dijʉ yʉ pa ya. Guejti cʉ palabra cʉ rí hñe̱h ca Ocja̱ pa gu nzoh cʉm hñohuijʉ, te tzi ngu̱di cʉ mfe̱ni i xijquijʉ‑cʉ. \v 10 Pe bbʉ xtu e̱h car pa bbʉ xtá pa̱dijʉ göhtjo ja i ncja guegue, nubbʉ́, xta nttzɛdi pʉ yʉ xtú pa̱jmʉ hua jar jöy, cja̱ car Cristo xta u̱jtiguijʉ pe dda cosa más drá zö. \p \v 11 Bbʉ ndúr ba̱jtzigö, ndí ña̱ ncja yʉ ba̱jtzi, ndí mbe̱ni ncja yʉ ba̱jtzi hne̱je̱. Pe ca ya xtá te, xtá hñøjø, ya jin dí negö cʉ cosa cʉ ndí ne bbʉ ndúr ba̱jtzi, como más rá zö cʉ dí pa̱cö ya. \v 12 Yʉ pa‑ya, dí ncjajʉ ncja hnar cja̱hni ca i ncca̱htitsjɛ jar espejo, pʉ jabʉ jin tza i ni̱gui car jiahtzi, como yʉ pa‑ya, jin tza bbe dí pa̱dijʉ ja i ncja ca Ocja̱. Pe bbʉ xtu e̱h car Jesucristo, nubbʉ́, gu cca̱htijʉ rá zö, ncja ngu̱ dra ncca̱htitsjɛjʉ yʉ pa ya. Nuya, tchʉtjo dí pa̱dijʉ, nu car pa‑ca̱, gu pa̱dijʉ göhtjo ja i ncja ca Ocja̱, ncja ngu guegue‑ca̱ i pa̱di göhtjo ja dí ncjagöjʉ. \v 13 Nuya, i nesta gu segue gu e̱me̱jʉ, rá nzɛh ca Ocja̱, cja̱ gu tøhmijʉ da cjaguijʉ ca rá zö ca xí ma̱. Guejtjo gu ma̱dijʉ yʉm mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. Nu ca más i nesta digue yʉ jñu̱‑yʉ, gue ca gu ma̱dijʉ yʉm hñohuijʉ. \s1 El hablar en lenguas \c 14 \p \v 1 I nesta gui un quir mʉyjʉ pa gui ma̱h quir hñohuijʉ. Guejtjo gui nzojmʉ ca Ocja̱ pa da ddahquijʉ cada hnaa quer bbɛfijʉ ca drí hñe̱h car Espíritu Santo. Pe más i ndo mu̱hui car bbɛfi ca grí nzoj yʉ pe dda cja̱hni, grí xijmʉ ca i xihquijʉ ca Ocja̱. \v 2 Bbʉ ra ña̱ pʉ jar tsjödi hnar cja̱hni, cja̱ da hna mʉdi da ña̱ hnahño ʉr jña̱, jin gui gue yʉ cja̱hni i nzofo, como jin to i pa̱di te i ma̱. Gue ca Ocja̱ i nzofo, como car Espíritu i u̱ngui mfe̱ni pa da ña̱ hnahño ʉr jña̱ cja̱ da ma̱n cʉ dda mensaje cʉ jí̱ bbe dí pa̱dijʉ. \v 3 Pe bbʉ to i xih cʉ hermano cʉ dda palabra cʉ xí un ca Ocja̱ pa da nzojmʉ, guegue i föx yʉ pe ddaa yʉ i øde, pa da zɛdi drí dɛn ca Ocja̱. Bbʉ‑bbʉ i johti pa da jñu̱ ʉ́r mʉyjʉ. Bbʉ‑bbʉ i ungui consejo. \v 4 Ca to i ña̱ hnar jña̱ ca jin gui øh cʉ pe ddaa, guegue i cuati ca Ocja̱ mbo ʉ́r tzi mʉy, eso, i mföxtsjɛ. Pe jin te i föx cʉ pe ddaa. Nu ca hnaa ca i ma̱n cár palabra ca Ocja̱ pa da dyøh cʉ to ra bbʉh pʉ jar templo, guegue i fötzi göhtjo pa da zɛdijʉ. \p \v 5 Di joh bbʉ di ddahquijʉ ca Ocja̱ gui ña̱jʉ gá hnahño jña̱, guí göhtjojʉ. Pe más drá ndo zö bbʉ da ddahquijʉ ca Ocja̱ gui nzojmʉ quir hñohuijʉ, gui xijmʉ te i ma̱n cár palabra guegue. Más i föxquijʉ car hermano ca i ma̱n cár palabra ca Ocja̱ ni digue car hermano ca i ña̱ gá hnahño jña̱. Jøntsjɛ bbʉ da tsjih cʉ pe ddaa cʉ ra bbʉh pʉ, te xí ma̱n ca hnaa ca xí ña̱ digue car jña̱ ca jin gui øjmʉ, nubbʉ, guegue‑ca̱ hne̱je̱ i föx cʉ pe ddaa pa da zɛdijʉ. \v 6 Nuguigö hne̱je̱, bbʉ xtá ma pʉ, gu ma grí visitaquijʉ, hñohui, cja̱ bbʉ jøntjo gu ña̱ gá hnahño jña̱, ¿cja da möxquijʉ‑ca̱? Más da jogui bbʉ gu xihquijʉ, clarotjo, hnar palabra ca xí ujtigui cam Tzi Tajʉ Jesús, o bbʉ gu xihquijʉ ca te xtú nxödi, o gu ddahquijʉ consejo, o gu xihquijʉ hnar palabra ca xtrú hñe̱h ca Ocja̱, cja̱ nuquɛjʉ, gui dyødejʉ ter bɛh ca̱ xtá ma̱. Nubbʉ́, más drá zö gui pa̱dijʉ ja i ncja nʉ dí tɛnijʉ. \p \v 7 Bbʉ to i pɛbbida o to i jʉxti cár tjʉxi, i nesta da ba̱di ja drí dɛn car tonada. Cja̱ bbʉ jin gui ni̱gui tema nota i toca, ¿ja drí jmeya car tonada, bbʉ́? \v 8 Bbʉ to da jʉxti car corneta pa da nzoh cʉ sundado, cja̱ jin gui ni̱gui tema jña̱ i ne da jʉxti, jin da cjajpi ncaso cʉ sundado, bbʉ. Jin to da ma car tu̱jni. \v 9 Tji ya ca̱ bbʉ. Hne̱hquiguɛjʉ, bbʉ guí ña̱jʉ gá hnahño jña̱, guí jñɛjmʉ hnar cja̱hni ca i pɛbbida, pe jin gui ni̱gui tema tonada rí dɛni. Bbʉ guí ma̱n hnar palabra ca jin da ntiendejʉ cʉ ddaa, ¿ja drí fa̱di ter bɛh ca̱ xcú ma̱m bbʉ? I pøni ncjahmʉ xcú ña̱ jar nda̱ji̱. \v 10 Rá ndo ngu̱ clase yʉ jña̱ i bbʉjcua jar mundo, cja̱ göhtjo i sirve pa cʉ cja̱hni cʉ i ña̱dijʉ ncjapʉ. \v 11 Pe bbʉ jin dí pa̱cö car jña̱ ca i ña̱ hnar cja̱hni ca i nzojqui, nubbʉ, jin dí øde te i ne da xijqui. Dí mbe̱ni hnahño ʉr cja̱hni ca to i ña̱ ncjapʉ. Guejti guegue i cca̱jtigui hnahño dúr cja̱hni, como jin dí pa̱di gu ña̱bbe. \v 12 Nuquɛjʉ ya, gui mbe̱nijʉ nʉ xtú xihquijʉ. Ngu̱ guí ndo nejʉ pa da ttahquijʉ cʉ oficio cʉ rí hñe̱h car Espíritu Santo. Eso, dí xihquijʉ, cada hnaquiguɛjʉ, gui dyöjpijʉ ca Ocja̱ da ddahquijʉ hner cargo ca di sirve pa gui föx quir hñohuijʉ da zɛdi drí dɛnijʉ car Jesucristo. \p \v 13 Eso, dí xihqui, bbʉ xí ttahqui gui ña̱ gá hnahño jña̱, gui dyöjpi ca Ocja̱ da ddahqui hne̱je̱ gui xih cʉ hermano te i ne da ma̱n cʉ palabra cʉ xcú ma̱. \v 14 Bbʉ dí ña̱ gá hnahño jña̱ dar nzoh ca Ocja̱, nʉm tzi mʉy i nzoh ca Ocja̱ pe nugö jin dí pa̱di ter bɛh ca̱ dí ma̱. \v 15 Xi ya bbʉ, ¿ja gu cjajpi? Jin gui jøntsjɛtjo gu mahti ca Ocja̱ mbo nʉm tzi mʉy. Guejtjo gu mbe̱ni ter bɛh ca̱ drá ma̱ bbʉ dar ora. Gu xöjtibi ca Ocja̱ mbo nʉm tzi mʉy, cja̱ guejtjo gu mbe̱ni ter bɛh ca̱ drá ma̱ngö bbʉ dra xödi. \v 16 Tal vez guí nzoh ca Ocja̱ göhtjo mbo ir tzi mʉy bbʉ guí ña̱ gá hnahño jña̱. Pe ntoja rá zödi ca guí ma̱. Nu car cja̱hni ca jin gui øh car jña̱ ca gár ña̱, jin gui tzö da ma̱: “Da ncjá ncja ngu̱ xcú dyöjpi ca Ocja̱,” bbʉ ya xcú cjuadi xcú ora. Jin gui tzö da ma̱ “Amén,” como jin gui pa̱di ter bɛh ca̱ xcú ma̱. \v 17 Nuquiguɛ, cierto xcú dyöjpi mpöjcje ca Ocja̱, nu quer oración ca xcú ma̱, jin te xcá möx quer hñohui. \v 18 Hne̱jquigö, dí ña̱ gá hnahño jña̱ bbʉ dra nzoh ca Ocja̱. Más dí ña̱gö ncjapʉ ni diguehquɛjʉ, cja̱ dí öjpi mpöcje cam Tzi Tajʉ por rá nguehca̱. \v 19 Pe bbʉ dra bbʉjcö jar templo, dí ne gu xih cʉ cjua̱da̱ tzi yotjo palabra cʉ da ntiendejʉ pa da dyødejʉ rá zö ter bɛh ca̱ xcrú ma̱. Porque bbʉ gu xijmʉ rá ndo ngu̱tsjɛ palabra cja̱ gu ma̱ngö‑cʉ gá hnahño jña̱, jin te da provechabi cʉ hermano cʉ dra bbʉh pʉ. \p \v 20 Nuya bbʉ, hñohui, gui mbe̱nijʉ ja i ncja cʉ bbɛfi cʉ i ddajquijʉ car Espíritu Santo. Dyo guí mbe̱nijʉ ncja ngu̱ yʉ ba̱jtzi. Mbe̱nijʉ ncja ngu̱ yʉ ya xí te. Bbʉ guí ne gui cjajʉ ba̱jtzi, rá zö gui jñɛjmʉ hnar ba̱jtzi ca jí̱ bbe i nxödi da dyøti ca rá nttzo. \v 21 I ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱, i̱na̱: “Ya xtú ndo nzoj yʉm cja̱hni, pe jin gui ne da dyødejʉ. Nuya, gu cu̱h cʉ dda jmandadero cʉ yapʉ jabʉ mi̱ngu̱, du e̱je̱ cja̱ da nzoh cʉm cja̱hnigö gá hnahño jña̱, pe nde̱jma̱ jin da dyøjtigui cʉm cja̱hni.” Ncjanʉ ga ma̱n ca Ocja̱. \v 22 Tji ya ca̱. Car Espíritu Santo i ddajquijʉ dí ña̱jʉ gá hnahño jña̱ pa da hño quí mfe̱ni cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱, xa̱jma̱ da jña̱jʉ ʉr huɛnda, cierto dí yojmʉ cár ttzɛdi ca Ocja̱. Pe masque da dyødejʉ bbʉ dar ña̱jʉ ncjapʉ, nde̱jma̱ jin da ne da hñe̱me̱jʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱. Nugöjʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ nʉr evangelio, car Espíritu Santo i ddajquijʉ mensaje cʉ rí hñe̱h ca Ocja̱, pa gu xijmʉ yʉm mi̱nga̱‑hermanojʉ. Nu cʉ cja̱hni cʉ jin gui e̱me̱, jin gui ttzofo ncjapʉ. \v 23 Nuya bbʉ́, bbʉ gui jmuntzijʉ pʉ jar templo, cja̱ bbʉ guí göhtjojʉ gri ña̱jʉ gá hnahño jña̱, bbʉ da ñʉti pʉ cʉ ddaa cʉ jí̱ bbe i pa̱di o jí̱ bbe i e̱me̱jʉ, ¿cja jin da ma̱jmʉ, xcú nlocojʉ? \v 24 Pe bbʉ gui ma̱jmʉ cár palabra ca Ocja̱, clarotjo, cja̱ da ñʉti car cja̱hni ca jí̱ bbe i e̱me̱ o jí̱ bbe i pa̱di, nubbʉ́, xta dyøde göhtjo ca grá ma̱jmʉ, cja̱ xta ntzohmi ja i ncja cár vida. Göhtjo cʉ to i ma̱n cár palabra ca Ocja̱, ncjahmʉ i ja̱mpi ʉ́r huɛnda car cja̱hni ca jí̱ bbe i e̱me̱. \v 25 Como gue cár palabra ca Ocja̱ ca i tsjifi, ncjahmʉ guejtsjɛ ca Ocja̱ i cca̱hti mbo cár tzi mʉy cja̱ i xifi i ndu̱jpite. Como xta dyøde te i ma̱n cár palabra ca Ocja̱, xta mbe̱ni rá zö, xta nda̱ndiña̱jmu̱ cja̱ da nzoh ca Ocja̱, da ma̱, de vera guí yojmʉ guegue‑ca̱. \s1 Hagan todo decentemente y con orden \p \v 26 ¿Xi ya bbʉ́? ¿Ja ncja i nesta gui dyøti quer tsjödijʉ bbʉ́? Bbʉ gui jmuntzijʉ, cada hnaa du ja̱ hnar tzi salmo, hnar tsjödi pa drí xöjtibi ca Ocja̱, o du ja̱ hnar palabra pa da u̱jti cʉ ddaa, o da ma̱n hnar mensaje ca xtrú u̱jti cam Tzi Jmu̱jʉ, o da ña̱ gá hnahño jña̱, o da nøni te i ne da ma̱n car jña̱ ca xí ma̱n ca pe hnaa. Gui ma̱jmʉ jøña̱ ca da möx cʉ to i ødejʉ, pa ncjapʉ gui zɛdijʉ, guí göhtjojʉ, ʉm hñohuiquijʉ. \v 27 Bbʉ to da ña̱ gá hnahño jña̱ cʉ jin gui øh cʉ pe ddaa, bbɛto da ña̱ guegue, cja̱ diguebbʉ ya da ña̱ pé hnaa, pe jin da tjo jñu̱ cʉ da ña̱ gá hnahño jña̱. Diguebbʉ ya, hnar hermano ca di ntiendebi, da xih cʉ pé ddáa te i ne da ma̱n‑cʉ. \v 28 Cja̱ bbʉ jin di bbʉh hnaa ca di øh cʉ hnahño jña̱, car hermano ca di ña̱ cʉ jña̱‑cʉ, jin da ña̱ nzajqui pʉ jar tsjödi, sino da ña̱tsjɛhui ca Ocja̱ mbo ʉ́r tzi mʉy. \v 29 Cja̱ cʉ to da xih cʉ pe dda hermano tema tzi palabra ca di ma̱jmʉ xcuá hñe̱h ca Ocja̱, hna‑hnaa drí ña̱jʉ hne̱je̱, pe jin da tjogui yojo o jñu̱ cja̱hni cʉ da nzohquijʉ ncjapʉ. Nu yʉ pe ddaa da dyødejʉ, cja̱ da mbe̱nijʉ, ¿cja ntju̱mʉy guá hñe̱h ca Ocja̱ ca xí ma̱n‑cʉ? \v 30 Cja̱ bbʉ ra ña̱ hnar hermano, cja̱ pé i ne da ña̱ pé hnaa, como guejti‑ca̱ xí ttuni hnar tzi mfe̱ni ca rí hñe̱h ca Ocja̱, car hermano ca bbɛto xí ña̱ da guadi drí nzoh cʉ hñohui, pa ncjapʉ da ungui lugar da ña̱ ca pé hnaa hne̱je̱. \v 31 Da jogui guí göhtjojʉ gui ma̱jmʉ cʉ dda mfe̱ni cʉ rí hñe̱h ca Ocja̱. Hna‑hnaa grí ña̱jʉ. Jin gui jñøtijʉ. Ncjapʉ da jogui guí göhtjojʉ gui dyødejʉ ca te da tsjihquijʉ pa gui nxödijʉ, cja̱ pa gui zɛdijʉ ca grí tɛnijʉ ca Ocja̱. \v 32 Gui mbe̱nijʉ na̱r jña̱‑na̱: “Quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ i nzoj yʉ cja̱hni, i pɛnti quí mfe̱nijʉ, como gue ca Ocja̱ i mandadobi‑cʉ́.” \v 33 Bbʉ guí mpɛjnijʉ pa gui dyøtijʉ tsjödi, i nesta hna‑hnaa gri ña̱jʉ pa gui nzojmʉ cʉ hñohui, porque i ncjapʉ ga tzøh ca Ocja̱. Pe bbʉ guí jñøtijʉ gri ña̱jʉ, jin gui tzö‑ca̱, cja̱ jí̱ rí hñe̱h ca Ocja̱. \p Rí ntzöhui gui dyøtijʉ car tsjödi ncja ngu̱ ga dyøte göhtjo cʉ pé ddaa cʉ xí hñe̱me̱ car Jesucristo, cʉ rá bbʉh cʉ pe dda lugar. \v 34 Yʉ bbɛjña̱, jin da ña̱hui quí mi̱nga̱‑bbɛjña̱jʉ bbʉ ra cja tsjödi. Jin gui tzö da ña̱jʉ pʉ. Da mi̱jtijʉ pa da dyødejʉ, ncja ngu̱ ga ma̱m pʉ jár palabra ca Ocja̱. \v 35 Bbʉ i ne da ba̱dijʉ tema cosa, da dyön quí da̱me pʉ jáy ngu̱jʉ, como jí̱ rí ntzöhui da ña̱ yʉ bbɛjña̱ pʉ jar tsjödi. \p \v 36 ¿Dyoca̱ jin guí ne gui tɛnijʉ cʉ costumbre cʉ i tɛn cʉ hermano cʉ rá bbʉ pe dda lugar? ¿Cja guí i̱na̱jʉ jøña̱quiguɛjʉ xcú hñemejʉ nʉr evangelio, o guehquɛjʉ, bbɛto gú hñe̱me̱jʉ? Dí mbe̱mbiquijʉ, i bbʉ pe dda hermano cʉ ya xi mí eme̱ ante que güi dyødejʉ ja i ncja nʉ́r palabra ca Ocja̱. \p \v 37 Ca to di ma̱, guegue ba ja̱ cár palabra ca Ocja̱ pa da xih cʉ pe ddaa, o bbʉ di ma̱, guegue i ndo yojmi car Espíritu Santo, da ba̱di, cierto rí hñe̱h ca Ocja̱ yʉ consejo yʉ xtú ju̱xcua. \v 38 Nu car cja̱hni ca di contrabi yʉ palabra xtú xihquijʉ hua, o di ma̱ jí̱ xcuá hñe̱h ca Ocja̱‑yʉ, jin da ncjajpi ncaso car cja̱hni‑ca̱. \v 39 Ncja ngu̱ xtú xihquijʉ, hñohui, gui nzojmʉ ca Ocja̱, gui dyöjpijʉ da ddahquijʉ mfe̱ni pa gui ma̱jmʉ nʉ́r palabra guegue. Gue nʉr bbɛfi más rá zö‑nʉ. Pe bbʉ to i ne da ña̱ gá hnahño jña̱, dyo guí ccaxjʉ hne̱je̱. \v 40 Pe nde̱jma̱ gui dyøtijʉ ca rí ntzöhui jar tsjödi. Cada hnaa da døhmi hasta gue bbʉ da tocabi guegue, cja̱ nubbʉ, da ña̱ bbʉ́. \s1 La resurrección de Cristo \c 15 \p \v 1 Nuya, ʉm hñohuiquijʉ, dí ne gu mbe̱mbiquijʉ ja i ncja nʉr evangelio nʉ xtú xihquijʉ. Guejnʉ gú hñemejʉ desde bbʉ ngú fʉdi ngú cuatijʉ car Jesucristo. Guejnʉ guí e̱me̱tjojʉ hasta rá pa ya. \v 2 Por rá ngue nʉr palabra‑nʉ, xcú tötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Pe bbʉ jøntjo gú dyødejʉ ja i ncja, cja̱ nuya, ya xquí ne gui jiɛjmʉ ca guír hñemejʉ, nubbʉ, jin te di ntju̱mʉy xcrú hñemejʉ, bbʉ. \p \v 3 Dú xihquijʉ na̱r palabra na̱ xquí tsjijquigö, cja̱ i ndo ntjumʉy hne̱je̱: Car Jesucristo bi du̱ pa bi gʉzquigöjʉ cʉ rá nttzo cʉ ndí tu̱jʉ, ncja ngu̱ xquí tju̱x pʉ jár palabra ca Ocja̱. Ante que di hñe̱je̱, ya má ndo yabbʉ, bi tju̱x pʉ jar Escritura te di ncja bbʉ di hñe̱ guegue. Cja̱ bbʉ mbú e̱je̱, bi zʉdi. \v 4 Bi du̱, bi cjöti cár cuerpo ca hnar ngu̱ gá ánima, cja̱ bi jña̱ ʉ́r jña̱ ca xtrá jñu̱jpa. Guejti‑ca̱ bi ncjá ncja ngu̱ xquí tju̱x pʉ jár palabra ca Ocja̱. \v 5 Bbʉ ya xquí nantzi car Jesús, pé bi ni̱gui, bi ntjɛhui car Pedro. Diguebbʉ ya, pé bi ni̱gui pʉ jabʉ már bbʉh cʉ pe dda quí möxte cʉ xquí hñi̱tzi gá apóstole. \v 6 Diguebbʉ ya, pé bi ni̱gui car Jesús pʉ jabʉ xquí mpɛjnijʉ cʉ pé dda hñohui. Guegue‑cʉ mí tjo quiniento hñøjø. Hasta rá pa ya, i bbʉjti car mayoría cʉ hermano‑cʉ, masque ya xí ndu̱ cʉ ddáa. \v 7 Bbʉ ya xquí tzi cja mpa, pé bi ntjɛhui car Jacobo. Ma ya, pé bi ni̱gui pʉ jabʉ már bbʉy göhtjo quí möxte cʉ xquí hñi̱tzi gá apóstole. \p \v 8 Diguebbʉ ya, gá nga̱x ya, guejquigö bi hna nzojquigö car Cristo, nugö dúr Pablo, cja̱ dú cca̱hti. Bi hna hñi̱xquitjo pa gua ma̱ nʉ́r palabra guegue, masque jin dá yojcöbbe‑ca̱ bbʉ mí bbʉjcua jar jöy. Nu cʉ pé ddaa cʉ i tsjifi apóstole, mí yojmi‑cá̱. \v 9 Más rá zö cʉ pe dda apóstole ni diguejquigö. Jin drá ntzögöbbe da tsjijqui dúr apóstolegö, como ndí ʉbbe cʉ to mí tɛn car Jesucristo, ndí mandado mí bböhti‑cʉ. \v 10 Bbʉ jin di perdonagui ca Ocja̱ ca rá nttzo ca ndí øhtibi, jin gua cjagö apóstole. Nu guegue bi jui̱guigui cja̱ bi nzojqui pa gua pɛjpi. Cja̱ jin grá hmɛditjo ca gá nzojqui, como xtú ndo pɛjpi. Más xtú ndo pɛjpigö cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús ni digue cʉ pe dda apóstole. Pe jin da tti̱zquigö por rá nguehca̱, como jin dí pɛjtsjɛ. Nu ca Ocja̱ xí ndo möxqui, como dí yobbe guegue, eso xí joh cam bbɛfi. \v 11 Hnadi car palabra dí ma̱jme cʉ pe dda apóstole, tzʉdi, bi du̱ car Jesucristo cja̱ pé bi jña̱ ʉ́r jña̱ por rá nguejcöjʉ. Jin te i mporta toca̱ xí xihquijʉ na̱r palabra‑na̱, cja guejquigö, cja huá gue cʉ pe dda apóstole. Nu ca más i vale, guehca̱ xcú hñemejʉ. \s1 La resurrección de los muertos \p \v 12 Tji ya ca̱. Siendo ya xí tsjihquijʉ, cierto bi jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesucristo, ¿dyoca̱ i ma̱n cʉ ddaaquiguɛjʉ, jin da jña̱ ʉ́r jña̱ yʉ ddaa yʉ i tu̱? \v 13 Cja̱ bbʉ ya jin da nantzi hnar cja̱hni bbʉ xtrú ndu̱, nubbʉ́, i tzʉdi ncjahmʉ jí̱ xtrú jña̱ ʉ́r jña̱ car Cristo hne̱je̱. \v 14 Cja̱ bbʉ jí̱ xtrú nantzi car Cristo, nubbʉ́, di hmɛditjo car palabra ca dú xihquijʉ, cja̱ di hmɛditjo ca xcrú hñemejʉ hne̱je̱. \v 15 Hasta gua cjaje mɛtjri testigoje, como guejcöje dú xihquije, car Tzi Ta ji̱tzi bi cjajpi bi jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesucristo. Bbʉ jim pé da nantzi cʉ cja̱hni cʉ i tu̱, i pøni ncjahmʉ dur bbɛtjri ca dú xihquije bbʉ. \v 16 Bbʉ jin di cierto da nantzi cʉ ánima, guejtjo jí̱ xtrú nantzi car Cristo bbʉ. \v 17 Cja̱ bbʉ jí̱ xtrú nantzi car Cristo, di hmɛditjo ca xcrú cuatijʉ jár dyɛ guegue bbʉ. Gri tu̱dijʉ cʉ rá nttzo cʉ xcú dyøtijʉ bbʉ. \v 18 Guejti cʉ cja̱hni cʉ mí e̱me̱ car Jesucristo cja̱ ya xí ndu̱, ya xtrú bbɛdijʉ hne̱je̱. \v 19 Nugöjʉ, bbʉ dí ma̱jmʉ, da nttzɛdi pʉ nʉm vidajʉ car pa ca xtá tu̱jʉ, i pøni ncjahmʉ dí ma̱jmʉ, jin da xoxquijʉ car Cristo. Nubbʉ́, nttzɛditjo dí tzi probejʉ bbʉ́. \p \v 20 Pe ncja ya, dí pa̱dijʉ ntju̱mʉy car Jesucristo bi du̱, cja̱ guejtjo bi jña̱ ʉ́r jña̱. Como bbɛto bi jña̱ ʉ́r jña̱ guegue, por rá nguehca̱, dí pa̱dijʉ, guejtjo da nantzi cʉ pe ddáa cʉ xí ndu̱. \v 21 Car Adán bi dyøti ca már nttzo, cja̱ por rá nguehca̱, bi du̱. Ncjanʉ gá mʉdi pé gá ndu̱ yʉ pe dda cja̱hni. Nu car Jesucristo bi dyøti ca rá zö, cja̱ bbʉ mí du̱, pé bi jña̱ ʉ́r jña̱. Guehca̱ gá nantzi guegue, pé da nantzi göhtjo cʉ mí e̱me̱ cja̱ xí ndu̱. \v 22 Göhtjo yʉ cja̱hni rí hñe̱je̱ digue cár cji car Adán, eso göhtjo da du̱. Pe como í cja̱hniguijʉ car Jesucristo, dí göhtjojʉ gu nantzijʉ, ncja ngu̱ gá nantzi guegue. \v 23 Guegue xí hmɛto xí nantzi, cja̱ nugöjʉ xtá hmɛfajʉ. Bbʉ pé xtu coh car Jesucristo, pé da nantzi göhtjo cʉ to xí hñe̱me̱ guegue. \v 24 Cja̱ diguebbʉ ya, xta guaj nʉr mundo. Nubbʉ́, car Cristo ya xtrú nda̱pi göhtjo cʉ ddaa cʉ i mandado hua jar jöy, ya xtrú jña̱jquibijʉ cár bbɛfi. Xtrí ga̱x ya, car Cristo da döjti ʉ́r dyɛ cár Tzi Ta göhtjo cár cargo ca i pɛhtzi, cja̱ nubbʉ́, cár Tzi Ta da mandadobi göhtjo yʉ te i cja. \v 25 Nu car Jesucristo xí ttun cár cargo cja̱ guegue da mandado hua jar jöy hasta gue bbʉ ya xtrú nda̱pi göhtjo quí contra. \v 26 Cja̱ bbʉ ya xtrú nda̱pi göhtjo cʉ ddaa cʉ i contrahui, xtrí ga̱x ya, da da̱pi car du̱. I tzʉdi, da xotzi göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xí ndu̱, cja̱ ya jin to pé da du̱. \v 27 Nu car Tzi Ta ji̱tzi bi hñi̱x car Jesucristo pa da mandadobi göhtjo yʉ te i cja hua jar jöy. I ma̱m pʉ jar Escritura: “Guegue da mandadobi göhtjo yʉ i cja.” Nu na̱r tzi palabra‑na̱, claro jin gui ne da ma̱, car Jesús di mandadobi cár Tzi Ta, como gue car Tzi Ta ji̱tzi bi hñi̱x car Jesucristo pa da mandado hua jar jöy. \v 28 Nu car Jesucristo, bbʉ ya xtrú nda̱pi göhtjo cʉ ddaa cʉ i mandado hua jar mundo, nubbʉ́ da döjti cár Tzi Ta car cargo ca xquí ttuni, cja̱ guegue da jñɛgui da mandadobi cár Tzi Ta. Nubbʉ́, jøntsjɛ car Tzi Ta ji̱tzi da mandado göhtjo cʉ te i bbʉy. \p \v 29 Cierto da jña̱ ʉ́r jña̱ cʉ cja̱hni cʉ xí ndu̱. I bbʉh cʉ dda hermano cʉ i xixtje por rá ngue quí familiajʉ cʉ xí ndu̱. Xi bbʉ ya jin da nantzi cʉ xí ndu̱, ¿dyoca̱ i yojpi i xixtje cʉ hermano‑cʉ? Ga hñi̱na̱jʉ, gueguejʉ da goji por rá ngue quí familiajʉ cʉ jin gá xixtje. \p \v 30 Hne̱quigö, segue dí dyo, dí tʉngui nʉr tzi ddadyo jña̱. Cjaatjo dí dyo peligro da bböjtigui. Pe bbʉ di cierto, jim pé gri nantzijʉ bbʉ ya xcrú tu̱jʉ, nubbʉ́, di hmɛditjo dár sufrigö yʉ pa ya, bbʉ. \v 31 Cierto na̱ dí xihquijʉ hñohui, dí tzi hñi̱xtsjɛgö bbʉ dí xih cʉ pe dda cja̱hni ja ncja guí hñe̱me̱jʉ nʉr evangelio bbʉ ndú nzohquijʉ. Cierto hne̱je̱, göhtjo ʉr pa dí döjti nʉm tzi mʉy car Jesucristo, como jin dí pa̱di ncjahmʉ gu tu̱. \v 32 Guejcua Efeso, xí ndo tsjeyagui cʉ dda cja̱hni, por rá ngue nʉ́r palabra car Cristo, ncjahmʉ xcrú ntujnibbe zu̱we̱ rá nttzo. Xí bbʉ jin di cierto gu ja̱ ʉm jña̱ bbʉ xcrú tu̱gö, ¿te gri ta̱cö bbʉ́? u̱jtjo. Bbʉ jin di cierto da nantzi cʉ ánima, gua ma̱jmʉ ncja ngu̱ ga ma̱n cʉ cja̱hni cʉ jin gui mbe̱n ca Ocja̱, i̱na̱jʉ: “Gu ñunijʉ rá zö cja̱ gu tzijʉ göhtjo ca dí nejʉ, porque ʉr xu̱di gu tu̱jʉ, cja̱ göhtjo xta nttzɛdi pʉ.” \p \v 33 Gui mfödijʉ. Jin to da jiöhquijʉ pa gui jiɛjmʉ ca xcú hñemejʉ. Bbʉ guí yojmʉ cʉ cja̱hni cʉ i øti ca rá nttzo, da jiöhquijʉ pa gui dyøtijʉ ncja ngu̱ ga dyøti gueguejʉ. \v 34 Nuquɛjʉ, guí ncjajʉ ncja ngu̱ cja̱hni cʉ jin gui mbe̱nijʉ ter bɛh ca̱ i pɛjmʉ. I nesta gui mbe̱nijʉ ja ncja grí hmʉpjʉ pa jin gui dyøtijʉ ca rá nttzo. Ngu̱ i bbʉhquiguɛjʉ cʉ ddáa cʉ jí̱ í ba̱jtzi ca Ocja̱. Nucʉ́, nim pa i pa̱dijʉ ja i ncja ca Ocja̱. ¿Cja jin guí pɛhtzi ir tzöjʉ? \s1 Cómo van a resucitar los muertos \p \v 35 Pé ntoja guí hñönijʉ, guí ne gui pa̱dijʉ, ¿ja ncja da nantzi cʉ xí ndu̱? ¿Tema cuerpo da mɛhtzi bbʉ xta nantzijʉ? \v 36 ¿Cja jin guí pa̱dijʉ ja da ncja? Gui mbe̱nijʉ tzʉ, ja i ncja ga mbøx cʉ semilla. Bbʉ guí ponttɛyjʉ, jin da føx car ttɛy bbʉ jin da cjohmi jar jöy cja̱ da mpundi pʉ. \v 37 Nu ca guí ponijʉ, jin gui gue car planta ca da føtze. ʉr tzi semillatjo ca guí ponijʉ, dur trigo, o guejti cʉ pe dda semilla. \v 38 Diguebbʉ ya, ca Ocja̱ i cjajpi i føx car planta. Según car semilla ca bi bboni, exque i ni̱gui bbʉ ga mbøtze. ¿Cja huá ʉr cjʉ, cja huá ʉr dɛtja̱, cja huá ʉr ttɛy? Como ncjapʉ gá dyøti cʉ planta ca Ocja̱, i mbödi cada hnaa. Cada hnar clase car semilla, hnahño ga ni̱gui cár planta. \v 39 Guejti yʉ ddáa yʉ i bbʉ ʉ́r nzajqui, i mbödi, jin gui jñɛjmi göhtjo quí cuerpo. Hnahño nʉ́r cuerpo nʉr cja̱hni, pé hnahño nʉ́r cuerpo yʉ zu̱we̱ yʉ i dyo hua jar jöy. Hnahño nʉ́r cuerpo nʉr möy. Hnahño nʉ́r cuerpo nʉr ttzʉntzʉ. \v 40 Digue yʉ xí dyøti ca Ocja̱, yʉ i bbʉ ʉ́r nzajqui, i bbʉj yʉ ddaa hua jar jöy, cja̱ pé bí bbʉh cʉ pe ddaa pʉ jar ji̱tzi. Rá tzi zö ga ni̱gui yʉ xí dyøti ca Ocja̱, pe hnahño ga ni̱gui yʉ bí bbʉ jar ji̱tzi, hnahño yʉ i dyo hua jar jöy. \v 41 Rá tzi zö nʉr jiadi, hne̱j nʉr za̱na̱, hne̱j yʉ tzø. Göhtjo i zø, pe jin gui hnagu̱u̱tjo ga nzø. Cja̱ yʉ tzø hne̱je̱, i tzi mbödi rí juɛtzi cada hnaa. \p \v 42 Göhtjo yʉ xí dyøti ca Ocja̱, cada clase i mböh cár cuerpo. I mböh ca rí ni̱gui cja̱ co ca i pɛfi. Ncjapʉ hne̱je̱ da mböj nʉm cuerpojʉ bbʉ xtá nantzijʉ. Cam cuerpojʉ ca da ttajquijʉ, ya jin da jñɛjmi nʉm cuerpojʉ nʉ dí pɛhtzijʉ hua jar jöy. Nunʉ́, da dya‑nʉ, da mfɛjöy. Nu ca hnar cuerpo ca da ttajquijʉ, jin da mpuni. \v 43 Nʉr cuerpo nʉ dí pɛhtzijʉ nʉr tiempo ya, jin tza i tzö, pe drá ndo zö car cuerpo ca da ttajquijʉ bbʉ xtá nantzijʉ. Nʉm cuerpo nʉ dí pɛhtzijʉ ya, jin tza i nzɛdi. Nu ca hnáa ca da ttajquijʉ, da yojmi cár ttzɛdi ca Ocja̱. \v 44 Nʉr cuerpo nʉ dí pɛhtzijʉ ya, gá ngø‑nʉ. I po ʉ́r cuɛ, i tuntju̱, i nesta da jñe, pe nde̱jma̱ i sirveguijʉ pa gu hmʉpjʉ hua jar mundo. Nu ca pe hnar cuerpo ca da ddajquijʉ ca Ocja̱, nucá̱, ya jin dur ngø‑ca̱, cja̱ ya jin da nesta yʉ cosa yʉ i cja hua jar mundo. Nu car cuerpo ca̱, da sirveguijʉ pa gár hmʉpjʉ ca Ocja̱ göhtjo ʉr tiempo. \p \v 45 I xijquijʉ pʉ jar palabra ca Ocja̱ digue cʉ yojo clase cʉm cuerpojʉ. I i̱na̱: “Ca Ocja̱ bi dyøti car primer hñøjø, múr Adán, cja̱ bi jui̱mpi cár xi̱ñu̱, bi un cár nzajqui.” Cja̱ por guegue car Adán xí hmʉj yʉ pe dda cja̱hni hua jar mundo. Nu ca pe hnar hñøjø, gue car Jesucristo, guejti‑ca̱ bú e̱cua jar mundo hne̱je̱. Nuca̱, ca Ocja̱ bi cjajpi bi jña̱ ʉ́r jña̱ bbʉ ya xquí du̱, pa bi jogui da ddajquijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \v 46 Bbʉ mí ttøti car Adán, nubbʉ, bi ttøti nʉr cuerpo gá ngø. Pe hasta bbʉ mí jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesucristo, hasta guebbʉ́ bi ni̱gui car cuerpo ca jin da mpuni. \v 47 Ca bbɛto ʉr hñøjø bi ttøte gá jöy pa di hmʉjcua jar jöy. Nu car hñøjø ca rí cja yojo, gue cam Tzi Jmu̱jʉ Jesús, ca xcuí hñe̱ ji̱tzi. \v 48 Göhtjo yʉ cja̱hni hua jar jöy i jñɛjmi ca bbɛto ʉr hñøjø ca bi ttøte gá jöy, como göhtjo da du̱ cja̱ da mpun nʉ́r cuerpojʉ. Nu yʉ cja̱hni yí ba̱jtzi ca Ocja̱, guejtjo i jñɛjmi ca pe hnar hñøjø ca guá hñe̱ ji̱tzi, gue cam Tzi Jmu̱jʉ. \v 49 Nugöjʉ, masque dí e̱me̱jʉ car Cristo, nde̱jma̱ dí jñɛjmʉ car hñøjø ca bi ttøte gá jöy. Pe guejtjo hne̱je̱ ba e̱h car pa bbʉ xtá jñɛjmʉ ca hnar hnøjø ca guá hñe̱ jar ji̱tzi. \p \v 50 Cja̱ pé dí ne gu xihquijʉ pe hnar palabra, hñohui. Nʉr cuerpo gá ngø co gá cji, jin da hmʉh pʉ jabʉ bí mandado ca Ocja̱. Da tjeh cár nzajqui nʉm cuerpojʉ, cja̱ da dya. Eso bbʉ xtá tzønijʉ nʉ ji̱tzi, ya jin gu yojmʉ nʉr cuerpo nʉ dí pɛhtzijʉ ya, como nupʉ, gu pɛhtzijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. \v 51 Dyøjma̱jʉ cja̱ gu xihquijʉ hnar palabra ca jí̱ mí fa̱ má̱hmɛto. Jin gui göhtjoguijʉ gu tu̱jʉ, pe göhtjo da mböj yʉm cuerpojʉ. \v 52 Bbʉ pé xtu e̱h car Jesucristo, gu hna mböjtijʉ dí göhtjojʉ, como ngu̱ xtá e̱me̱jʉ‑cá̱. Xta hna mböj yʉm cuerpojʉ, ncja ngu̱ dra degöjʉ bbʉ dí ttzanti yʉm döjʉ cja̱ pé dí zøquijʉ, tzín drí mbödi. Bbʉ xta jʉx cár tjʉxi ca Ocja̱, xtrí nantzi cʉ ánima, xta mböh quí cuerpojʉ, xta ni̱gui ca pe hnar cuerpo ca jin da mpuni, como ya jim pe da du̱. Cja̱ cʉ to di bbʉjtjo, jí̱ bbe di tu̱, da mböh quí cuerpojʉ hne̱je̱. \v 53 Nʉr cuerpo nʉ i tu̱ cja̱ i mpuni, xta mbödihui ca hnar cuerpo ca jin da du̱ cja̱ jin da mpuni. \v 54 Cja̱ bbʉ ya xtrú mpun nʉr cuerpo nʉ i tu̱, bbʉ xtrú mbödihui ca pé hnaa ca jin da du̱ cja̱ jin da mpuni, nubbʉ́, xta zʉh ca i ma̱n cár palabra ca Ocja̱, i i̱na̱: “Ca Ocja̱ ya xí cohtzibi cár nzajqui cʉ cja̱hni cʉ xí ndu̱, cja̱ nuya, ya jin to da du̱.” \v 55 Cja̱ guejtjo i bbʉh ca pe hnar palabra ca i ma̱: “Ya jin da da̱guijʉ car du̱. Masque gu tu̱jʉ, pe jin gu cojmʉ pʉ jar ohtzi; pé xtá nantzitjojʉ.” \v 56 Yʉ pa ya, dí tu̱dijʉ, como gue car castigo ca bi ma̱n ca Ocja̱, por rá nguehca̱ dár øtijʉ ca rá nttzo. Car ley ca bi zoguijʉ ca Ocja̱ i xijquijʉ rí ntzöhui gu tu̱jʉ. \v 57 Pe dí öjpi cjama̱di ca Ocja̱, como dí pa̱dijʉ, masque xín gú tu̱jʉ, pe jin gu bbɛdijʉ. Guegue bi xox cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo, cja̱ pé da xoxquigöjʉ, göhtjo yʉ to xí hñeme. \p \v 58 Nuya, ʉm tzi hñohuiquijʉ, gui zɛdijʉ ya, jin gui wenijʉ jár hñu̱ ca Ocja̱. Gui mbe̱nijʉ, cierto gu ja̱ ʉm jña̱jʉ, cja̱ gui mpɛguijʉ, gui dyøhtibijʉ cár bbɛfi cam Tzi Jmu̱jʉ, como ya xquí pa̱dijʉ, jin da bbɛh car bbɛfi ca guí øhtibijʉ guegue. \s1 La colecta para los hermanos \c 16 \p \v 1 Nuya, dí xihquijʉ digue car domi ca da jmuntzi pa gu föxjʉ cʉ hñohui cʉ jin te i ja̱. Gui dyøtijʉ ncja ngu̱ dá xih cʉ hñohui cʉ rá bbʉh pʉ jar estado Galacia. \v 2 Cada ñojto, ca primero ʉr pa, gui juejquijʉ quer ofrendajʉ, hna parte digue ca xí ddahquijʉ ca Ocja̱, cja̱ gui pɛhtzijʉ. Bbʉ xí ddahqui rá ngu̱, gui juejqui rá tzi ngu̱, cja̱ bbʉ jin tza i ngu̱, da tzi meno gui juejque, bbʉ. Gui dyøtijʉ ncjapʉ, pa jin da nesta da ttöhquijʉ hnar ofrenda bbʉ xtá tzøtigö pʉ. \v 3 Cja̱ bbʉ ya xcrú tzøtigö pʉ, gui hñi̱xjʉ cʉ to da ma pʉ Jerusalén, da jña̱x quer ofrendajʉ, cja̱ xtá øhtibigö hnar carta pa da dɛxjʉ. \v 4 Cja̱ huá bbʉ da jogui gu magö tzʉ hne̱, xtá möjme‑cʉ bbʉ́. \s1 Planes de viaje de Pablo \p \v 5 I nesta gu tjoh pʉ jar estado Macedonia, cja̱ bbʉ ya xcrú tjoh pʉ, pé xtá ma pʉ Corinto, xtá ma zɛnguaquijʉ. \v 6 Nubbʉ́, pé gu tzi hmʉpjʉ tengu mpa, tal vez gu tøhmi pʉ göhtjo car nguarexma. Cja̱ diguebbʉ ya, gui föxquijʉ bbʉ, pa pé gu tɛn cam hñu̱ pʉ jabʉ pé grá ma. \v 7 Jin dí ne gu ma pʉ yʉ pa ya, gu cca̱jtiquitjojʉ cja̱ pé gu tzoquiquijʉ. Quisiera gu tzi dé gu hmʉpjʉ, bbʉ da ddajqui ʉr tsjɛjqui cam tzi Jmu̱jʉ. \v 8 Pe nuya, gu hmʉjti hua Efeso sta gue bbʉ xta jax car mbaxcjua gá Pentecostés. \v 9 Como i bbʉjcua rá ngu̱ cja̱hni cʉ ya xqui fʉdi da hñemejʉ nʉ́r palabra ca Ocja̱, eso i ndo cja cam bbɛfi. Pe guejtjo i bbʉ rá ngu̱ yʉ i contragui. \p \v 10 Ya xta ma pʉ car tzi Timoteo. Bbʉ xta zøti ya, gui cuajtijʉ cja̱ gui nu̱jʉ rá zö. Jin te da mbe̱ni, gui unijʉ ca da nesta, como guejti guegue i øti cár bbɛfi cam Tzi Jmu̱jʉ, ncjagö. \v 11 Jin to da cjajpi car hermano‑ca̱ da jmi̱du̱, jin to da despreciabi. Gui föxjʉ, cja̱ pé gu pɛjnijʉ du e̱cua, como dí tøhmitjo du yojmi cʉ pe ddaa cjua̱da̱ bbʉ xtu e̱h‑cʉ. \p \v 12 Nu cam cjua̱da̱jʉ Apolos, ndí xifi di joh bbʉ di möjmʉ cʉ dda cjua̱da̱, di ma drí zɛnguaquijʉ ya. Pe guegue jin gá ne gá ma yʉ pa ya, ncjahmʉ bi ccax ca Ocja̱. Xta ma pe hnar vez, bbʉ xta ncja ʉ́r lugar. \s1 Saludos finales \p \v 13 Nuquiguɛjʉ, gui mfödijʉ, jin gui jiɛjmʉ ca xcú hñemejʉ. Gui cjajʉ hñøjø, gui zɛdijʉ. \v 14 Göhtjo ca gui pɛjmʉ, gui dyøtijʉ cor jma̱jte. \p \v 15 Nuya, hñohui, ya xquí pa̱dijʉ nʉr cjua̱da̱ Estéfanas co yí familia. Gueguejʉ primero bi hñemejʉ digue cʉ hermano cʉ já bbʉh pʉ jar estado Acaya, pʉ jabʉ gár bbʉpjʉ. Cja̱ nuya i ungui í mʉyjʉ pa da möx yʉ pe dda hñohui. \v 16 Nuquɛjʉ ya, rí ntzöhui gui hñi̱htzibijʉ cja̱ gui dyøjtijʉ ca da xihquijʉ‑yʉ. Da ncjadipʉ hne̱je̱ gui dyøjtijʉ göhtjo cʉ to i ungui ʉ́r mʉy pa da pɛ jár bbɛfi ca Ocja̱. \v 17 Nugö, dú mpöh ca xcá nzøcua nʉr Estéfanas, co nʉr Fortunato, co ni nʉr Acaico. Masque jin gá jogui güi hñe̱jmʉ hua, ca xcá nzøj‑yʉ, dí tzögö ncjahmʉ gri bbʉpjʉ hua, guí göhtjojʉ. \v 18 Guegue‑yʉ xí pöjpigui nʉm tzi mʉy, ncja ngu̱ ga jojtiqui quir tzi mʉyjʉ hne̱je̱. Rí ntzöhui gui cca̱htijʉ ja ncja ga hmʉj‑yʉ́, pa gui hmʉpjʉ ncjapʉ, cja̱ rí ntzöhui gui hñi̱htzibijʉ göhtjo cʉ hermano cʉ i bbʉy ncja ngu̱‑yʉ. \p \v 19 I pɛnquijʉ ʉr nzɛngua göhtjo yʉm hñohuijʉ yʉ i bbʉjcua jar distrito Asia. Rá ndo ngu̱ nzɛngua i pɛnquijʉ car Aquila hne̱h car Priscila, co ni cʉ i cuati jár ngu̱hui pa da dyøtijʉ tsjödi, como hnadi cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo xtú e̱me̱jʉ. \v 20 Guejtjo i pɛnquijʉ nzɛngua göhtjo yʉm hñohuijʉ yʉ i bbʉjcua Efeso. Cja̱ nuquɛjʉ, gui nzɛnguatsjɛjʉ rá zö, gui ma̱di yir hñohuijʉ. \p \v 21 Gue na̱m nzɛngua‑na̱, dí ju̱xitsjɛ, dúr Pablogö. \p \v 22 Bbʉ di bbʉh pʉ tema cja̱hni ca jin di jon cam Tzi Jmu̱jʉ Jesucristo, car Tzi Ta ji̱tzi jin da nú̱ rá zö car cja̱hni‑ca̱. Nugöjʉ dí nejʉ cam Tzi Jmu̱jʉ, cja̱ dí ma̱ngöjʉ: “¡Quisiera tzin drí hñe̱h cam Tzi Tajʉ Jesús!” \p \v 23 Guegue cam Tzi Jmu̱jʉ da möxquijʉ pa gui yojmʉ cár tzi jma̱jte. \v 24 Nugö, dí nequijʉ, göhtjoquijʉ como ngu̱ guir tɛnijʉ car Jesucristo. Amén. \p I ttzɛdi hua na̱r carta‑ná̱.