\id MRK NKO Book of Mark in the Nkonya Language of Ghana \h Marko \toc1 Asʋn Wankláán Ánɩ́ Marko Lɔ́wanlɩ́n \toc2 Marko \toc3 Mar. \mt2 Asʋn Wankláán Ánɩ́ \mt1 Marko \mt2 Lɔ́wanlɩ́n \c 1 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane Bulu Asʋ́n Ɔkanda \r (Mateo 3:1-12; Luka 3:1-18; Yohane 1:19-28) \p \v 1 Alɩ́ Bulu mʋ Bi Yesu Kristo ɩwɩ \w asʋn wankláán\w* ámʋ ilotsuá asɩ nɩ́. \v 2 Ɩlɛba mʋ́tɔ́ fɛ́ alɩá \w Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w*\w Yesaia\w* lɔ́wanlɩ́n wá mʋ ɔwʋlʋ́tɔ́ ɔbɛ́ɛ, \q1 “Kɩ, ndɛ obí wa gya fʋ nkpá. \q2 Mʋ ɔbɛ́la ɔkpa há fʋ́ nɩ́. \q1 \v 3 Ɔkʋ dɛ́kplʋn \w dimbísʋ́\w* ɔbɛ́ɛ, \q2 ‘Mlɩla anɩ Wíe ɔkpa. \q2 Mlɩtswii ɩkpa ha mʋ!’ ” \p \v 4 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lɛ́ba ɔdɛ ahá \w asú\w* bɔ, ɔdɛ Bulu asʋ́n ɔkan da Yudea dimbísʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩdamli klʋntɔ, amlɩsi lakpan bwɛ. Bulu osikie mlɩ, ambɔ mlɩ asú.” \v 5 Ahá botsu Yerusalem wúlutɔ pʋ́ Yudea ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́ bá mʋ wá. Bɛlɛ amʋ́ lakpan blɩ́, ɔlɔbɔ amʋ́ asú Yordan ntsutso. \p \v 6 Yohane lɔ́wa \w kpɔ́sɔ́\w*-imi atadɩɛ, ɔlɔpʋ ɔwʋlʋ́-kpákpá ɔfɛ́ klɩ́ mʋ́sʋ́. Atsantsankʋ pʋ́ ɔkwɛ́n otegyi. \v 7 Oletsiá dá asʋ́n ɔkan, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔkʋá ɔdʋn mɩ bʋ ɔma ɔbá. Mmɔfʋn ánɩ́ nógyonká sánkɩ́ mʋ ntʋkʋta ɔfɛ́ kʋ́ráá. \v 8 Mɩ́ mʋ́ á, ntsu ndɛpʋbɔ́ mlɩ asú, támɛ mʋ mʋ́ ɔbɔ́pʋ \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* bɔ́ mlɩ asú.” \s1 Yesu Asúbɔ Pʋ́ Mʋ Ɩsɔ́kɩ \r (Mateo 3:13–4:11; Luka 3:21-22; 4:1-13) \p \v 9 Nkɛ ámʋtɔ á, Yesu lótsu Nasaret, wúluá ɩbʋ Galilea ɔmátɔ́ ba Yohane wá, Yohane lɔ́bɔ mʋ asú Yordan ntsutso. \v 10 Yesu lénya dálɩ ntsu ámʋtɔ alɩ, olowun nwʋlʋ́táa lefinkí, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ dɛ́kplɩ́ dalɩ mʋ́tɔ́ fɛ́ abrɔ́dʋma, ɩlobogyonká mʋsʋ. \v 11 Ɩnʋ ɔmɛ kʋ lótsu ɔsʋ́sʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́gyí mɩ́ bíá ntɔdwɛ́, mɩ ansɩ́ tɛhɩ́ɛ́ gyí fʋ́ ɩwɩ nɩ́.” \p \v 12 Ɩnʋnʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ lɛ́kpa Yesu ya dimbísʋ́. \v 13 Oletsiá ɩnʋ nkɛ adʋana, \w Satan\w* létsiá bɔsɔ mʋ kɩ. Mʋa pututɔ-mbwɩ létsiá, \w Bulu-abɔpʋ\w* bɛba bɛkɩ mʋsʋ. \s1 Yesu Gyumagyihɛ Asɩtsuá \r (Mateo 4:12-22; Luka 4:14-15; 5:1-11) \p \v 14 Bɛkɩtá Yohane tswɩ obu ɔma a, Yesu lɔ́yɔ Galilea ɔmátɔ́, ɔdɛ Bulu asʋn wankláán ámʋ ɔkan da. \v 15 Ɔbɛ́ɛ, “Brɛ́ ámʋ lafʋn. \w Bulu iwíegyí\w* ámʋ lawíé wóyí tá. Mlɩdamli klʋntɔ ba Bulu wá, amlɩhɔ mʋ asʋn wankláán ámʋsʋ gyi.” \p \v 16 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu ná Galilea ɔpʋ ɔnɔ́, olowun Simon mʋa mʋ gyama Andrea. Bʋdɛ asawu tswɩ́ɩ, tsúfɛ́ aye alɛpʋ́ bʋgyi. \v 17 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩba bobuo mɩ. Nɔ́bwɛ mlɩ anyánkpʋ́sa alɛpʋ́.” \v 18 Ɩnʋnʋ besi amʋ́ asawu aná tswɩ, kplá buo mʋ. \p \v 19 Ɔlɛnatɩ́ yɔ́ nkpá kpalobí á, olowun Sebedeo abí, Yakobo mʋa mʋ gyama Yohane ɛ́. Bʋbʋ ɔklʋntɔ, bʋdɛ amʋ́ asawu bɩ́ɩn. \v 20 Ɩnʋnʋ Yesu lɛ́tɩ amʋ́ ɛ́, bɛnatɩ́ sí amʋ́ sɩ́ mʋ́a mʋ apafɔ wá ɔklʋn amʋtɔ ba bobuo mʋ. \s1 Yesu Ɔŋɛ Laláhɛ Gyáa \r (Luka 4:31-37) \p \v 21 Yesu mʋa mʋ \w akasɩ́pʋ́\w* bɔyɔ Kapernaum wúlutɔ. Ɔlɔyɔ Yudafɔ \w ofíakpa\w* yósuná atɔ́ \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w*. \v 22 Mʋ atosunáhɛ́ lobwie amʋ́ ɔnɔ́, tsúfɛ́ olosuná amʋ́ atɔ́ túmisʋ. Megyí fɛ́ Mose \w mbla asunápʋ́\w* amʋ. \p \v 23 Oyin ɔkʋ lɛ́ba ofíakpa ɩnʋ, \w ɔŋɛ laláhɛ\w* bʋ mʋsʋ. \v 24 Ɔlɔkplʋ́n blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Yesu Nasaretyin, amansʋ bʋ́ʋ anɩa fʋnyɔ nsɩnɛ́? Anɩ ɔhɩkpá fɛbá lóó? Nyin ɔhá oduá fʋgyi. Fʋ́gyí Bulu Ɔha Wankɩ́hɛ́ amʋ nɩ!” \p \v 25 Yesu lɔ́kplʋn wa ɔŋɛ́ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Kpa ɔnɔ́ bun, afʋdalɩ mʋtɔ.” \p \v 26 Ɩnʋ ɔŋɛ laláhɛ amʋ lɔ́wʋsʋ́ʋ oyin ámʋ ɔwʋnlɩ́nsʋ́, sʋ́rá okitikíti kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́, dálɩ mʋtɔ. \v 27 Ɔnɔ́ lobwie amʋ́ fɛ́ɛ́, bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Ntɔ ofúla nɩ? Ɩ́nɩ mʋ́ á, atosunáhɛ́ pɔpwɛ nɩ. Oyin ánfɩ bʋ túmi, ɔtɔkplʋ́n wa ɔŋɛ laláhɛ, itobú mʋ.” \p \v 28 Ɩ́nɩ sʋ Yesu ɩdá lɛklɛɩ́ wá Galilea ɔmá ámʋtɔ fɛ́ɛ́. \s1 Alɔpʋ Tsɔtsɔɔtsɔ Tsa \r (Mateo 8:14-17; Luka 4:38-41) \p \v 29 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ benya dálɩ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ alɩ, bɔyɔ Simon mʋa Andrea wóyítɔ́. Yakobo mʋa Yohane ɛ́ bʋbʋ amʋ́tɔ́. \v 30 Bɔyɔ á, owísó lakɩ́tá Simon mʋ sia tsɩ́hɛ́, ɔda. Ɩnʋnʋ bɛbláa Yesu ɔtsɩ ámʋ ɩwɩ asʋ́n. \v 31 Mʋ́ʋ́ ɔlɔyɔ yɛ́kɩtá ɔtsɩ ámʋ ɩbɩ, tsú mʋ kʋ́sʋ́. Ɩnʋnʋ owísó ámʋ lɔ́kʋsʋ́ mʋsʋ, ɔlɔbwɛ amʋ́ afɔɔ́tɔ. \p \v 32 Mʋ́ ntʋ́pwɛ fɔɔn a, bɔpʋ alɔpʋ pʋ́ ahá ánɩ́ ɔŋɛ laláhɛ dɛ amʋ́ háan fɛ́ɛ́ ba Yesu. \v 33 Wúlu amʋ fɛ́ɛ́ bɛba befia wóyí ámʋ ɔnɔ́. \v 34 Yesu lɛ́tsa ahá tsɔtsɔɔtsɔá bʋdɛ ɩlɔ ɔtsan-ɔtsan lɔ, olegya ɔŋɛ laláhɛ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ lɛ́ ahátɔ. Ɔmɛha ɔŋɛ laláhɛ amʋ abʋtɔɩ, tsúfɛ́ amʋ́ fɛ́ɛ́ bʋyin mʋ. \s1 Bulu Asʋ́n Ɔkanda Galilea Ɔmátɔ́ \r (Luka 4:42-44) \p \v 35 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ bakɛ a, Yesu lɛ́dalɩ wúlu amʋtɔ yɔ ɩtsɛ́tɔ́ ɔdɛ mpáɩ bɔ. \v 36 Támɛ Simon mʋa mʋ aba bɔbɔ mbɔ́dɩ́ dúnká mʋ alɩɩ yówun mʋ. \v 37 Brɛ́á bowun mʋ a, bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ahá fɛ́ɛ́ bʋdɛ fʋ́ dunká.” \p \v 38 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ “Mlɩha ayɔ awúlu bámbásʋ́, anyɛda Bulu asʋ́n ámʋ ɔkan ɩnʋ ɛ́, tsúfɛ́ ɩ́nɩ sʋ nɛba nɩ.” \p \v 39 Ɩnʋ ɔlɔyɔ yéki Galilea ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́, ɔdɛ asʋ́n ámʋ ɔkan da Yudafɔ ofíakpa fɛ́ɛ́, ɔdɛ ɔŋɛ laláhɛ ɛ́ gyáa lɛ ahátɔ. \s1 Ɩlɔ Pɛpɛ Ɔlɔpʋ́ Ɔkʋ Tsa \r (Mateo 8:1-4; Luka 5:12-16) \p \v 40 \w Ɩlɔ pɛpɛ\w* ɔlɔpʋ́ ɔkʋ lɛ́ba bɛda akpawunu Yesu ayabitɔ, kókóli mʋ ɔbɛ́ɛ, “Owíé! Nɩ́ fótsulá á, fɛ́talɩ́ há mɩ́ ɩwɩ bɛ́plɩ.” \p \v 41 Mʋ asʋ́n lɔ́wa Yesu nwɛ. Mʋ́ sʋ ɔlɛtɩnkɩ́ ɩbɩ da mʋ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Natsúlá, fʋ́ ɩwɩ ɩplɩ́ɩ!” \v 42 Ɩnʋnʋ ɩlɔ pɛpɛ amʋ ɩlɛta, mʋ ɩwɩ lɛ́plɩ. \v 43-44 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́da mʋ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mábla ɔhaa asʋ́n ánfɩ. Natɩ laa afʋpʋ fʋ́ ɩwɩ yosuná Bulu igyí ɔhapʋ́, afʋha mʋ ɩwɩgyʋrátɔ amʋ́ʋ́ Mose mbla lósuná tsú ɩlɔ pɛpɛtsa ɩwɩ ámʋ. Igyi adánsɩɛ suna ahá ánɩ́ fʋ́ ɩwɩ laplɩ́ɩ.” \p \v 45 Támɛ oyin ámʋ lénya dálɩ ɩnʋ alɩ, ɔlɔwa mʋ́ ɔkan da bɩ. Ɔlɛda asʋ́n ámʋ ɔkan wúlu amʋtɔ fɛ́ɛ́ fíá. Mʋ́ sʋ Yesu mɛ́tra talɩ́ lɛ́ ɩwɩ ɔwan wíé wúlu kʋkʋtɔ, ɩtsɛ́tɔ́ oletsiá tsíá. Támɛ mʋ́ ó á, ahá betsiá tsú ntɩ́nɛ́-ntɩ́nɛ́ ba mʋ wá. \c 2 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Tsukʋlɛ Osínpʋ Tsa \r (Mateo 9:1-8; Luka 5:17-26) \p \v 1 Nkɛ kpalobí kʋ ɔma a, Yesu léyinkí yɔ́ Kapernaum wúlutɔ. Ahá bonu ánɩ́ alaba wóyí. \v 2 Mʋ́ sʋ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɛba bɔbʋlá wóyí ámʋ. Ɔkpa kʋ́ráá ɩtráa ma ɩnʋá fɔ́tsʋn wie mʋ́tɔ́. Yesu lɛ́da Bulu asʋ́n ámʋ ɔkan súná amʋ́. \v 3 Ahá abaná bɔsʋrá tsukʋlɛ osínpʋ ɔkʋ akpasʋ ba mʋ. \v 4 Ɔdɔm amʋ sʋ bʋmenya ɔkpa pʋ́ mʋ wíé Yesu wá. Ɩ́nɩ sʋ bɔyɔ́dʋ obu ámʋ awunso, dá mʋ́ ɔtɩnɛkʋ tíí, bɛkplɩ́a akpa amʋ tsʋn ɔbɔ́ ámʋtɔ, pʋ́ mʋ tswɩ Yesu ansɩ́tɔ́. \fig Bɛkplɩ́a akpa amʋ tsʋn ɔbɔ́ ámʋtɔ, pʋ́ mʋ tswɩ Yesu ansɩ́tɔ́.|src="WA03824b.tif" size="span" loc="MRK2:3-12" copy="Graham Wade, United Bible Societies, Nairobi" ref="Marko 2:4" \fig* \v 5 Brɛ́á Yesu lówun ánɩ́ bahɔ mʋ gyi a, ɔlɛbláa tsukʋlɛ osínpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ bí, nasí fʋ́ lakpan kíé fʋ́.” \p \v 6 Ɩnʋ Mose \w mbla asunápʋ́\w* akʋá bʋtsie ɩnʋ, bɛblɩ́ wá nwuntɔ bɛɛ, \v 7 “Ntɔ asʋ́n oyin ánfɩ dɛ́blɩ́ alɩ? Megyí mbusuo álabɔ́ á? Ma ɛ́ ɔbɛ́talɩ́ sí lakpan kíé ahá dʋn Bulu nkʋlɛ?” \p \v 8 Yesu lɛ́bɩ ánɩ́ bʋdɛ nwɛ́ɛn gyí amʋ́ nwuntɔ. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ɩ́nɩ odu gywɩɩ́n? \v 9 Mɔmʋ bɔ́wa ablɩ́lɛ́ ánɩ́ nɛ́bláa tsukʋlɛ osínpʋ anfɩ? ‘Nasí fʋ́ lakpan kíé fʋ́’ ntɛ́ɛ ‘Kʋsʋ tsu fʋ́ akpa afʋnatɩ?’ \v 10 Támɛ ndekléá mlɩbɩ́ɩ ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ mbʋ túmi ɔyɩ́ ánfɩtɔ sí ahá lakpan kíé amʋ́.” Ɩnʋ ɔlɛbláa tsukʋlɛ osínpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, \v 11 “Ndɛ fʋ́ bláa mbɛ́ɛ, kʋsʋ! Tsu fʋ́ akpa afʋnatɩ yɔ wóyítɔ́!” \p \v 12 Ɩnʋnʋʋnʋ ɔlɔkʋsʋ́, tsú mʋ akpa, nátɩ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́ ɩnʋ. Ɩ́nɩ lɔ́wa amʋ́ fɛ́ɛ́ wánwan, bɛkanfʋ́ Bulu blɩ́ bɛɛ, “Anɩmɔ́kʋ́wun ofúla anfɩ odu kɩ.” \s1 Lewi Tɩ \r (Mateo 9:9-13; Luka 5:27-32) \p \v 13 Yesu lɛ́trá yɔ Galilea ɔpʋ ɔnɔ́. Ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bɛba mʋ wá, olosuná amʋ́ atɔ́. \v 14 Brɛ́á ɔlɔpʋ ɔyɔ́ á, olowun Alfeo mʋ bi Lewi tsie mʋ lampóo ɔhɔ́kpa. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Bobuo mɩ.” Ɩnʋnʋ ɔlɔkʋsʋ́ buo mʋ. \p \v 15 Mʋ́ ɔma a, Lewi lɛ́tɩ Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ atɔ́ ogyíkpá mʋ wóyítɔ́. \w Lampóo ahɔ́pʋ\w* pʋ́ lakpan abwɛpʋ́ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ bobuo mʋ ba atɔ́ ámʋ ogyíkpá. \v 16 Brɛ́á Mose mbla asunápʋ́ amʋtɔ akʋá bʋgyi \w Farisifɔ\w* bowun ánɩ́ Yesu mʋa lakpan abwɛpʋ́ pʋ́ lampóo ahɔ́pʋ bʋdɛ atɔ́ gyí a, bɛfɩtɛ́ mʋ akasɩ́pʋ́ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ mʋa lakpan abwɛpʋ́ pʋ́ lampóo ahɔ́pʋ bʋdɛ ɩbɩ wa gyi atɔ́?” \p \v 17 Yesu lónu asʋ́n ánfɩ, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Alɔpʋ léhián ɩlɔ ɔtsapʋ́, megyí ahá ánɩ́ ɩwɩ bʋ amʋ́ ɔnlɩn. Mmɛba aha wankláán ɔtɩkpá, mboún lakpan abwɛpʋ́ ɔtɩkpá nɛba.” \s1 Ɔnɔ́klɩ́ Ɩwɩ Asʋn Fɩtɛ́hɛ́ \r (Mateo 9:14-17; Luka 5:33-39) \p \v 18 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane akasɩ́pʋ́ pʋ́ Farisifɔ bʋtetsíá \w klɩ́ ɔnɔ́\w*. Ɛkɛ ɔkʋ akʋ bɛba bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ Yohane akasɩ́pʋ́ pʋ́ Farisifɔ akasɩ́pʋ́ bʋtɛklɩ́ ɔnɔ́, támɛ fʋ́ akasɩ́pʋ́ mʋ́ bʋtamaklɩ́ ɔnɔ́?” \p \v 19 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ ɔtsɩ ɔkpaɩ́npʋ́ bʋ mʋ anyawíe wá á, bɛ́klɩ́ ɔnɔ́? Ɛkɛkɛɛkɛ! Ɩ́nɩá ɔbʋ amʋ́ wá ánfɩ mʋ́ á, bʋmɛ́ɛklɩ́ ɔnɔ́. \v 20 Támɛ ɛkɛ kʋ bɛ́ba ánɩ́ bɛ́kpa ɔká otsiápʋ amʋ nátɩ́ sí amʋ́. Alɩ nkɛ ámʋtɔ bɛ́klɩ́ ɔnɔ́ nɩ́. \p \v 21 “Ɔhaa tamapʋ́ tati pɔpwɛ tan tati dada. Tsúfɛ́ tati pɔpwɛ amʋ bɛ́kpɩkpɩ́ɩ tsií dáda amʋ ɩkʋ lɛ́, há ɔtánkpa ɩnʋ bɛ́latɛ́ɩ́ tsɩ́a. \v 22 Alɩ kɛ́n bʋtamapʋ́ nta pɔpwɛ wá ɔwʋlʋ́-kpákpá kɛntɛ wuhɛ́tɔ́ nɩ́. Nta pɔpwɛ amʋ ibófu fá kɛntɛ amʋ tsítsá, yíntá kɛntɛ amʋ ɛ́. Ɩ́nɩ sʋ ɔwʋlʋ́-kpákpá kɛntɛ pɔpwɛtɔ bʋ́tɔpʋ́ nta pɔpwɛ wá.” \s1 Ɔkpʋ́nʋ́ Ɔdakɛ́ Mʋ Wie \r (Mateo 12:1-8; Luka 6:1-5) \p \v 23 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɔtsʋn ayó ndɔ kʋtɔ \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w*, mʋ akasɩ́pʋ́ bɔpʋsáa ayó ámʋ kʋ wɩ́. \v 24 Farisifɔ akʋ bowun amʋ́, bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Kɩ, ntogyi sʋ́ bʋdɛ tɔ́á anɩ mbla mɛha ɔkpa bwɛ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́?” \p \v 25 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmɔ́kʋ́kla nu tɔ́á Owíe \w Dawid\w* lɔ́bwɛ brɛ́á akʋ́n dɛ mʋa mʋ abúopʋ, bʋma tɔtɔá bégyi kɩ? \v 26 Olebitíwíé Bulu osúmkpa yótsu bodobodoá bapʋ́há Bulu igyí ba, mʋa mʋ abúopʋ amʋ begyi, Bulu \w igyí\w* ɔhapʋ́ dɛhɛn Abiata bɩ́sʋ́. Bulu igyí ahapʋ́ nkʋlɛ bɛlɛ ɔkpa bʋ́tegyi alɩ bodobodo amʋ.” \p \v 27 Mʋ́ʋ́ ɔlɛtrá bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nyankpʋsa sʋ́ Bulu lɔ́bwɛ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ ámʋ. Megyí ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ ámʋ sʋ́ Bulu lɔ́bwɛ nyankpʋsa. \v 28 Mʋ́ sʋ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ gyí ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ mʋ wie!” \c 3 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Ɩlɔtsa Ɔkpʋ́nʋ́ Ɔdakɛ́ \r (Mateo 12:9-14; Luka 6:6-11) \p \v 1 Yesu lɛ́trá yɔ Yudafɔ \w ofíakpa\w* ɩnʋ á, oyin ɔkʋ tsie ɩnʋ, mʋ ɩbɩ kʋlɛ lawú. \v 2 Aha akʋ bʋdɛ Yesu tɛ́ɛ, abʋkɩ bɛɛ ɔbɛ́tsa mʋ ɩlɔ \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w* ámʋ, mɛ́nɩ bénya mʋ ɩwɩ asʋ́n blɩ́. \v 3 Yesu lɛ́bláa oyin ámʋ́ʋ́ mʋ ɩbɩ kʋlɛ lawú ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Kʋsʋ bɛlɩɩ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́ nfɩ.” \v 4 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ anɩ mbla lɛ́ha ɔkpa ánɩ́ abwɛ́ɛ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́? Yilé lóó, ntɛ́ɛ lalahɛ. Ahɔ́ɔ ɔha nkpa lóó, ntɛ́ɛ amɔ́ɔ mʋ?” \p Támɛ ɔhaa mɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́. \v 5 Yesu lɔ́pʋ ɔblɔ́ kɩ amʋ́ bómlí. Ɩlɔhɔ mʋ ɔsɩn, tsúfɛ́ klʋntɔ bʋ amʋ́ odwin. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa oyin ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Tɩnkɩ fʋ́ ɩbɩ amʋ.” Olenya tɩ́nkɩ́ mʋ́ alɩ pɛ́, ɔŋɛ́ lowie mʋ́tɔ́. \v 6 \w Farisifɔ\w* ámʋ bɛdalɩ yɔ, amʋ́a Owíe \w Herode\w* ahá bɛkɩtá agywɩɩn ɩnʋnʋ alɩá bɔ́bwɛ bɔ́mɔ Yesu. \s1 Ahá Tsɔtsɔɔtsɔ Ɩlɔ Tsa \p \v 7-8 Yesu mʋa mʋ \w akasɩ́pʋ́\w* bɛnatɩ́ bɔyɔ́ Galilea ɔpʋ ɔnɔ́. Ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bobuo mʋ tsú Galilea mʋ́a Yudea ɔmátɔ́, Yerusalem, Idumea, Yordan bʋnkpa ɔbɩn pʋ́ Tiro mʋ́a Sidon nsáɩntɔ ba mʋ wá. \v 9 Ahá ámʋ bɔdʋbɩ. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, bʋdúnka ɔklʋn kʋ yaɩ ha mʋ, mɛ́nɩ bʋmóoputá mʋ. \v 10 Tsúfɛ́ alatsá ahá tsɔtsɔɔtsɔ ɩlɔ. Mʋ́ sʋ alɔpʋ amʋtɔ okugyíɔkʋ dékléá ɔbɔ́pʋ ɩbɩ da mʋ. \v 11 Nɩ́ ahá ánɩ́ \w ɔŋɛ laláhɛ\w* bʋ amʋ́sʋ́ benyá wun mʋ alɩ á, badɩda mʋ ayabiasɩ, sʋ́rá okitikíti blɩ́ bɛɛ, “Fʋ́gyí Bulu mʋ Bi ámʋ nɩ!” \p \v 12 Támɛ ɔlɛda ɔŋɛ laláhɛ amʋ ɔlá kínkíínkín ɔbɛ́ɛ, ɩmáha ahá abʋbɩ mʋ. \s1 Akasɩ́pʋ́ Amʋ Adá \r (Mateo 10:1-4; Luka 6:12-16) \p \v 13 Yesu lɔ́dʋ yɔ́ bʋsʋ, ɔlɛtɩ ahá ánɩ́ mʋ onutó odeklé, bɔyɔ́tʋ mʋ. \v 14-15 Mʋ́ʋ́ ɔlɛlɛ amʋ́tɔ́ ahá dúanyɔ, ɔlɛtɩ amʋ́ mʋ \w sumbí ayɔpʋ́\w* ánɩ́ mʋa amʋ́nyɔ bétsiá, otsia wa amʋ́ abʋyɛda mʋ asʋ́n ɔkan, abʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ. \p \v 16 Ahá dúanyɔ ámʋ adá gyí, Simon ánɩ́ ɔlɛdɩnká mʋ Petro; \v 17 Sebedeo abí Yakobo mʋa mʋ pio Yohane (ɔlɛdɩnká amʋ́ adá ɔbɛ́ɛ, “Boanerges.” Mʋ́ asɩ gyí, “Ɔpráda abí.”); \v 18 Atráhɛ gyí, Andrea, Filipo, Bartolomeo, Mateo, Toma, Alfeo mʋ bi Yakobo, Tadeo mʋa Simon ánɩ́ ogyi ɩwɩsʋtsiá adunkápʋ́ ɔpasuatɔ ɔha; \v 19 pʋ́ Yuda Iskariot ánɩ́ ɔlɛbɛlɛ mʋ há. \s1 Yesu Mʋa Beelsebul \r (Mateo 12:22-32; Luka 11:14-23; 12:10) \p \v 20 Brɛ́á Yesu lɔ́yɔ wóyítɔ́ a, ɔdɔm bɛtrá ba ɩnʋ. Mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bʋmenyá ɔkpa ánɩ́ bégyi atɔ́ kʋ́ráá. \v 21 Brɛ́á mʋ wóyítɔ́ ahá bonu mʋ ɩwɩ asʋ́n á, bɔyɔ bɛyɛ́kpa mʋ, tsúfɛ́ bʋkɩ bɛɛ mʋ nwun layíntá. \p \v 22 Mose \w mbla asunápʋ́\w* akʋá botsu Yerusalem ba ɩnʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Ɔŋɛ laláhɛ owíe \w Beelsebul\w* tsíe mʋtɔ. Mʋ túmi ɔdɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ.” \p \v 23 Mʋ́ sʋ Yesu lɛ́tɩ amʋ́ ba mʋ ɩwɩ wá, ɔlɛbláa amʋ́ asʋ́n ayébitɔ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ Ɔbʋnsám ɔbɛ́talɩ́ gya mʋ ɩwɩ? \v 24 Iwíe ogyíkpá ánɩ́ ɩlaye anyɔ, bʋdɛ aba kɔ ɩbɛ́dɩda. \v 25 Wóyí oduá mʋ́tɔ́ atsiápʋ́ bʋdɛ aba kɔ ɛ́ itobwíé. \v 26 Mʋ́ sʋ nɩ́ Ɔbʋnsám dɛ́ mʋ ɩwɩ gyáa a, ɔmɛ́ɛtalɩ́ lɩ́ɩ́. Mʋ ɔnɔ́ ɔmɔkpá nɩ́. \p \v 27 “Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ wíé ɔwʋnlɩ́npʋ́ wóyítɔ́ yɔ́kʋlá mʋ atɔ́, nkɛ́tɩ alagyankpá kɩ́klɩ mʋ tswɩ, asa ɔbɛ́talɩ́ kʋ́lá mʋ atɔ́ fɛ́ɛ́. \p \v 28 “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu ɔbɛ́talɩ́ sí lakpan pʋ́ abususʋ kugyíkʋ kíé nyankpʋsa. \v 29 Támɛ nɩ́ ɔkʋ ɔblɩ́ abususʋ \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* amʋ ɩwɩ á, Bulu méesikíé mʋ ɛkɛkɛɛkɛ, tsúfɛ́ alabwɛ́ lakpan ánɩ́ sikíé ma mʋ́ ɩwɩ.” \v 30 Aha akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, ɔŋɛ laláhɛ bʋ́ Yesutɔ. Mʋ́ sʋ ɔdɛ ɩ́nɩ blɩ́ nɩ́. \s1 Yesu Abusuanfɔ Onutó \r (Mateo 12:46-50; Luka 8:19-21) \p \v 31 Yesu mʋ yin mʋa mʋ apio bɛba bɛlɩɩ́ kpankpá, bɔwa ɔkʋ bɛɛ, ɔtɩ́ɩ mʋ ha amʋ́. \v 32 Ɔdɔm bʋtsie bomlí mʋ, bɛbláa mʋ bɛɛ, “Fʋ́ yín mʋa fʋ́ apíó bʋlɩɩ́ kpankpá, bʋdɛ fʋ́ dunká.” \p \v 33 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Amɛndɩ gyí mɩ́ yín mʋa mɩ́ apíó?” \v 34 Mʋ́ʋ́ ɔlɛkɩ ahá ámʋ́ʋ́ bʋtsie bomlí mʋ amʋ, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ, mɩ́ yín mʋa mɩ́ apíó gyí ahá ánfɩ á! \v 35 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔtɔbwɛ́ Bulu apɛ́ a, mʋgyí mɩ́ píó pʋ́ mɩ́ yín nɩ́.” \c 4 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Atɔ́-abí Owunyápʋ Ɩwɩ Yébi \r (Mateo 13:1-9; Luka 8:4-8) \p \v 1 Yesu lɛ́trá kʋsʋ́ yɔ́ ɔdɛ atɔ́ suná Galilea ɔpʋ ɔnɔ́ ɛkɛ ɔkʋ. Ɔdɔm amʋ bobomlí mʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɔdʋ wíé ɔklʋntɔ, yétsiá ɔpʋ amʋsʋ, ahá ámʋ ɛ́ bʋlɩɩ́ ɔpʋ ɔnɔ́ ɩnʋ. \v 2 Ɩnʋ olosuná amʋ́ atɔ́ tsɔtsɔɔtsɔ ayébitɔ ɔbɛ́ɛ, \p \v 3 “Mlɩnu! Ɔdɔtɔpʋ ɔkʋ lɔ́yɔ atɔ́-abí owunyákpa. \v 4 Brɛ́á ɔdɛ mʋ́ wunyáa a, ɩkʋ lɔwʋlɩ́ ɔkpatɔ, mbubwi bɛba bɔtswɛtswɛ́ɛ mʋ́ fɛ́ɛ́. \v 5 Ɩkʋ ɛ́ lɔwʋlɩ́ abʋtásʋ́, ɔtɩ́nɛ́á ɩsɩ kpalobí dɩn. Ɩlɔwa ɔsa kwɛ, \v 6 támɛ brɛ́á owí lɛlɩn a, ɩlɔtɔ mʋ́ mɔ́, tsúfɛ́ mʋ́ nlín mɔyɔ ɔtɔ́tɔ́. \v 7 Abí ámʋ kʋ lobun awutɔ, awu ámʋ lɔbʋlá kɩ́tá mʋ́, ɩmɛdan. Mʋ́ sʋ imoswie abí. \v 8 Támɛ abí ámʋ kʋ ɛ́ lɔwʋlɩ́ ɔsʋlʋ́ʋ wankláánsʋ́, ɩlɔkwɛ, dan, swie abí, ɩkʋ adʋasa (30). Ɩkʋ aduesie (60), ɩkʋ ɛ́ lafa (100).” \p \v 9 Ɩnʋ ɔlɔmɔ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhá ánɩ́ ɔbʋ asʋ onúu!” \s1 Tɔ́á Sʋá Yesu Lɔ́tɔɩ́ Ayébisʋ \r (Mateo 13:10-17; Luka 8:9-10) \p \v 10 Brɛ́á ilesi Yesu mʋa \w sumbí ayɔpʋ́\w* dúanyɔ ámʋ pʋ́ ahá kpalobí akʋá bʋbuo mʋ a, bobwií ɩpa há mʋ bɛɛ, ɔlɛ́ yébi anfɩ asɩ suna amʋ́. \v 11 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ mʋ́ á, Bulu lahá mlɩ ɔkpa ɔbɛ́ɛ, mlɩbɩ́ɩ mʋ \w iwíegyí\w* ámʋ ɩwɩ asʋn ŋaínhɛ́. Támɛ ndɛ aha bambá asʋ́n bláa ayébisʋ, \q1 \v 12 ‘mɛ́nɩ bówun láwun, \q2 támɛ bʋmɛ́ɛbɩ mʋ́. \q1 Bónu lánú, \q2 támɛ bʋmóonu mʋ́ asɩ. \q1 Nɩ́ megyí alɩ tɛkɩ bɛ́damlí klʋntɔ, \q2 Bulu obési amʋ́ lakpan kíé amʋ́.’ ” \s1 Atɔ́-abí Owunyápʋ Yébi Amʋ Asɩ \r (Mateo 13:18-23; Luka 8:11-15) \p \v 13 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɩmónu yébi anfɩ asɩ á, mʋ́ nkálɩ mlɔ́bwɛ asa mlónu tráhɛ fɛ́ɛ́ asɩ? \v 14 Atɔ́-abí ámʋ́ʋ́ owunyápʋ amʋ déwunyáa amʋ gyí Bulu asʋ́n ámʋ. \v 15 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ ɔkpasʋ ámʋ gyí ahá ámʋ́ʋ́ benyá nú Bulu asʋ́n ámʋ alɩ Ɔbʋnsám labɛlɛ mʋ́ lɛ́ amʋ́ klʋntɔ nátɩ́ ámʋ. \v 16 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ abʋtásʋ́ amʋ gyí ahá amʋ́ʋ́ bonú asʋ́n ámʋ pɛ́, bahɔ mʋ́ ansigyísʋ́, \v 17 támɛ ɩ́nɩá bʋma nlín sʋ á, asʋ́n ámʋ ɩtamatsíá amʋ́tɔ́ yɔ́. Mʋ́ sʋ nɩ́ bʋdɩn amʋ́sʋ́ ntɛ́ɛ ɩwɩɔsɩn kʋ ɩtʋ́ amʋ́ asʋ́n ámʋ sʋ á, ɩnʋnʋ bʋtɛdɩda. \v 18 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ awutɔ ámʋ gyí ahá amʋ́ʋ́ bonú asʋ́n ámʋ a, bahɔ mʋ́, \v 19 támɛ ɔyɩ́ ánfɩtɔ atɔ hiánhɛ ɩwɩ gywɩɩ́n, pʋ́ mʋ́tɔ́ atonyahɛ́ ɩwɩ ɔnsɩ́pɛ tegyi asʋ́n ámʋsʋ. Ɩ́nɩ sʋ bʋtamaswíé abí. \v 20 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ ɔsʋlʋ́ʋ wankláánsʋ́ amʋ gyí ahá amʋ́ʋ́ bonú asʋ́n ámʋ a, bʋtegyi mʋ́sʋ́. Ɩ́nɩ sʋ ɩtɛhá bʋtɔbwɛ́ yilé fɛ́ alɩá atɔ́-abí ámʋ loswie, ɩkʋ adʋasa (30), ɩkʋ aduesie (60), ɩkʋ ɛ́ lafa (100) ámʋ.” \s1 Ɔkandɩ́ɛ Ɩwɩ Yébi \r (Luka 8:16-18) \p \v 21 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bʋtonywɛ́ ɔkandɩ́ɛ pʋ́ ɔlɔ́ bun mʋ́sʋ́, ntɛ́ɛ pʋ́wá mpá ayasɩ? Megyí ɔfʋákpá bʋtɔpʋ́bian? \v 22 Tɔtɔ ma ɩnʋá ibéŋaín, ɩmɛ́ɛlɩn ɔwan. Asʋn ŋaínhɛ́ kʋkʋ ɛ́ ɩma ɩnʋá bʋmɛ́ɛbɩ mʋ́. \v 23 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔbʋ asʋ onúu!” \p \v 24 Mʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyaa asʋ wankláán mlɩ asʋ́n-nutɔ́. Ɩtɔ́á mlɔ́pʋsúsu ha mlɩ aba á, mʋ́ kɛ́n Bulu ɔbɔ́pʋsúsu mʋ́ wankláán, lápʋ́ ɩkʋ tsɩ́a mʋ́tɔ́ há mlɩ nɩ́. \v 25 Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ odekléá obónu mɩ́ atosunáhɛ́ amʋ asɩ á, Bulu ɔbɔ́pʋ ɩkʋ tsɩ́a mʋ́tɔ́ há mʋ. Támɛ ɔhá ánɩ́ omedékléá obónu mʋ́ asɩ á, Bulu ɔbɔ́swɩɩ́ mʋ kpalobí ámʋ́ʋ́ alabɩ́ ámʋ kʋ́ráá.” \s1 Oyí-ibíá Ɩdɛdáan Ɩwɩ Asʋ́n \p \v 26 Yesu lɛ́trá blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “\w Bulu iwíegyí\w* amʋ igyi fɛ́ alɩá ɔha todú oyí-ibí mʋ ndɔtɔ. \v 27 Nɩ́ owí ɩtá á, ɔhá ámʋ tɛklɛdɩ. Nɩ́ ɔyɩ́ ɩkɛ a, ɔtɛlákʋ́sʋ́, támɛ omeyín alɩá ɩtɔbwɛ́ asa oyí-ibí ámʋ ɩtɔkwɛ dan. \v 28 Ɔsʋlʋ́ʋ onutó tɛhá mʋ́ tɔkwɛ. Itegyankpá lɛ́ atɛ, wá ntswɩ́tswɩ́ɩ, asa ɩtɔbɔbwɛ abí onutó. \v 29 Támɛ ayó ámʋ inyá blɩ pɛ́, ɔdɔ́pʋ amʋ latsú mʋ ɔdayí ɔyɛ́tɩn mʋ́, tsúfɛ́ mʋ́ tɩ́nbɩ lafʋn.” \s1 Takyí-akpin Ibí Yébi \r (Mateo 13:31-32, 34; Luka 13:18-19) \p \v 30 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ Bulu iwíegyí ámʋ lɛlɩan? Ntɛ́ɛ yébi mɔmʋ nɔ́pʋsúná alɩá igyi? \v 31 Igyi fɛ́ takyí-akpin ibí. Mʋ́gyí túkúrííbi nyí-abítɔ́ fɛ́ɛ́ nɩ́. \v 32 Támɛ nɩ́ ɩdan a, ɩtɔbwɛ́ ɩfá fʋ́áhɛ́ dʋn ɩfá kugyíkʋ. Mʋ́ abámbi tekpíkpli, mbubwi bʋtogyónká mʋ́ asɩ.” \p \v 33 Oletsiá pʋ́ ayébi anfɩ odu tsɔtsɔɔtsɔ súná amʋ́ atɔ́, yɔ́fʋn alɩá ahá ámʋ bɛ́talɩ́ nú mʋ́ asɩ. \v 34 Ɔmɛbláa amʋ́ asʋ́n kʋkʋá imegyí ayébi ɔlɔpʋtɔ́ɩ́. Támɛ nɩ́ isí mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ nkʋlɛ a, ɔtɛlɛ́ tógyítɔ́ asɩ. \s1 Atsufú Asɩbá \r (Mateo 8:23-27; Luka 8:22-25) \p \v 35 Alɩ ɛkɛ ámʋ ntʋ́pwɛsʋ á, Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha afa Galilea ɔpʋ yɔ mʋ́ ɔbɩn!” \v 36 Mʋ́ʋ́ bowie ɔklʋntɔ, akasɩ́pʋ́ amʋ bɛplá mʋ́, bɛnatɩ́ sí ɔdɔm amʋ. Nklʋn bámbá kʋ ɛ́ lobuo amʋ́. \v 37 Afú kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ kʋ lɔ́wa tsʋ́ʋn bɩ. Mʋ́ sʋ ntsu dɛda wíé ɔklʋn amʋtɔ, ideklé ɩmɛ. \v 38 Támɛ Yesu mʋ́ ŋɛ́lɩ́n sumuɛsʋ ɔklʋn amʋ ɔma ɔdɛdɩdɩ. Akasɩ́pʋ́ amʋ betsinkí mʋ. Mʋ́ʋ́ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, ɩ́nɩá anɩdɛ́ ntsu wie á, fʋmotsu kʋkʋ lɛ́ mʋ́tɔ́?” \p \v 39 Ɩnʋ Yesu lɔ́kʋsʋ́ lɛ́ ɔnɔ́ wa afú ámʋ, ɔlɛbláa ɔpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Kpa ɔnɔ́ bun! Dɩ díín!” Ɩnʋ afú ámʋ lési tsʋ́ʋn, ɩnʋ fɛ́ɛ́ lɔlʋá. \fig Yesu lɔ́kʋsʋ́ lɛ́ ɔnɔ́ wa afú ámʋ.|src="DN00435b.tif" size="span" loc="MRK4:36-41" copy="Darwin Dunham, United Bible Societies, Nairobi" ref="Marko 4:39" \fig* \v 40 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ifú nya alɩ? Mlɩmá hógyi?” \p \v 41 Ifú lɛhɩɛ kɩ́tá amʋ́, bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Nyankpʋsa ɔmɔmʋ nɩ, afú mʋ́a ntsu kʋ́ráá tonú mʋ ɔmɛ alɩ?” \c 5 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Ɔŋɛ Laláhɛ Gyáa Lɛ Ogbedépʋ́tɔ́ \r (Mateo 8:28-34; Luka 8:26-39) \p \v 1 Brɛ́á Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bowie Galilea ɔpʋ amʋ ɔbɩn Gerasefɔ\f + \fr 5:1 \fqa Gadarafɔ \ft bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* ɔsʋlʋ́sʋ á, \v 2 olenya kplɩ́ dálɩ ɔklʋntɔ alɩ, oyin ɔkʋá \w ɔŋɛ laláhɛ\w* bʋ mʋtɔ lɛ́dalɩ tsu afúli opulákpá befia mʋ. \v 3 Oyin ánfɩ lapʋ́ afúli opulákpá ɩnʋ bwɛ́ mʋ otsiákpá. Ɔhɩ́ɛ́ ɔbʋ ɩyɩn. Mʋ́ sʋ ɔhaa tamatráa talɩ́ bwɛ́ mʋ otsia díín, ntɛ́ɛ wá mʋ ɩkan. \v 4 Tsúfɛ́ tɛkɩ betsiá wá mʋ ayabi pʋ́ mʋ ɩbɩ ɩkan, támɛ oletsiá tɩn mʋ́, bíábía ɩkan amʋ tsálɩ́fwɩ́. Ɔhaa ɛ́ má ɔwʋnlɩ́n ánɩ́ ɔbɛ́talɩ́ pɔ́n mʋ. \v 5 Ekekegyíɛkɛ ɔpa mʋ́a onyé fɛ́ɛ́ á, ɔbʋ afúli opulákpá ɩnʋ mʋ́a abʋsʋ, ɔdɛ okitikíti, ɔdɛpʋ abwi tsantsan ɩwɩ. \p \v 6 Olenya wun Yesu sɩ́sɩ́ alɩ, ɔlɛsrɩ́ yɛ́da akpawunu mʋ ayabitɔ. \v 7 Mʋ́ʋ́ ɔlɔsʋrá okitikíti kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́ Bulu mʋ Bi Yesu, amansʋ igyi? Tanʋ Bulu ánɩ́ fʋmɛ́ɛpɩtɩ́ mɩ́ atɔ́!” \v 8 Ɔlɛblɩ́ asʋ́n ánfɩ, tsúfɛ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔŋɛ laláhɛ, dalɩ oyin ánfɩtɔ.” \p \v 9 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ bʋtɛtɩ́ fʋ́?” \p Ɔlɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ dá gyí, ‘Ɔdɔm’, tsúfɛ́ anɩhɩ́ɛ́ anɩ tsɔ́.” \v 10 Ɩnʋ ɔŋɛ laláhɛ amʋ bɛhɩɛ kókóli mʋ bɛɛ, ɔmágya amʋ́ lɛ́ Gerasefɔ ɔsʋlʋ́ʋ amʋsʋ. \p \v 11 Mprákuo tsɔtsɔɔtsɔ akʋ bʋdegyí okúku kʋsʋ ɩnʋ fʋ́n. \v 12 Ɔŋɛ laláhɛ amʋ bokokóli mʋ bɛɛ, ɔhá amʋ́ abʋyowie mprákuo ámʋtɔ. \v 13 Mʋ́ʋ́ ɔlɛha amʋ́ ɔkpa. Bɛdalɩ oyin ámʋtɔ yówie mprákuo ánɩ́ bɔ́bwɛ fɛ́ mpɩ́m-anyɔtɔ (2,000). Amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛsrɩ́ kplɩ́ okúku kʋ wíé ɔpʋ amʋtɔ, wúwu. \p \v 14 Mprákuo ámʋ akpapʋ́ bɛsrɩ́ yɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ ɩlaba anfɩ awúlusʋ pʋ́ nkudasɩ fɛ́ɛ́. Ahá bɛdalɩ bɛɛ bɛbá bɛkɩ tɔ́á ɩlaba. \v 15 Brɛ́á bɛba bowie Yesu wá á, bowun ánɩ́ oyin ámʋ́ʋ́ ɔŋɛ laláhɛ betsiá mʋtɔ ámʋ ansɩ́tɔ́ ladɩ́, alawá atadɩɛ otsie. Ɩlɔwa amʋ́ ifú. \v 16 Ahá ámʋ́ʋ́ bowun tɔ́á ɩlɛba oyin ámʋ́ʋ́ tɛkɩ ɔŋɛ laláhɛ tsie mʋtɔ ámʋ pʋ́ mprákuo ámʋsʋ ámʋ bɛbláa amʋ́ tɔ́á ɩlaba fɛ́ɛ́. \p \v 17 Ɩnʋ bokokóli Yesu bɛɛ, ɔdálɩ amʋ́ ɔsʋlʋ́sʋ. \p \v 18 Brɛ́á olowie ɔklʋn amʋtɔ á, oyin ámʋ́ʋ́ tɛkɩ ɔŋɛ laláhɛ tsie mʋtɔ ámʋ lókokóli mʋ ɔbɛ́ɛ, ɔhá amʋbuo mʋ natɩ. \p \v 19 Támɛ Yesu mɛ́ha mʋ ɔkpa. Mboún ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Yinki yɔ fʋ́ apíó wá wóyítɔ́, afʋyɛbláa amʋ́ ɩtɔ yiléá anɩ Wíe Bulu labwɛ́ há fʋ́, pʋ́ alɩá alawun fʋ nwɛ.” \p \v 20 Mʋ́ sʋ oyin ámʋ lɛ́natɩ́ tsʋntsʋn, ɔdɛ ɩtɔ yilé ámʋ́ʋ́ Yesu labwɛ́ há mʋ blɩ́ Dekapoli\f + \fr 5:20 \fq Dekapoli \ft asɩ gyí awúlu dú.\f* awúlu amʋ fɛ́ɛ́tɔ́. Ɔnɔ́ lobwie ahá ámʋ fɛ́ɛ́. \s1 Ɔhandɛ Ɔkʋ Mʋ Bi Mʋa Ɔtsɩ Ɔkʋ Ɩlɔ Tsa \r (Mateo 9:18-26; Luka 8:40-56) \p \v 21 Yesu lɛ́la fá ɔpʋ amʋ yɔ́ mʋ́ ɔbɩn. Brɛ́á ɔbʋ ɔpʋ ɔnɔ́ ɩnʋ á, ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bɛba bobomlí mʋ. \v 22 Ɩnʋ Yudafɔ \w ofíakpa\w* ɔhandɛ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Yairo lɛ́ba ɩnʋ. Brɛ́á olowun Yesu a, ɔlɛda akpawunu mʋ ayabitɔ, \v 23 kókóli mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ bí tsɩ́hɛ́ déwu. Ba, afʋbɔpʋ ɩbɩ dɩnka mʋsʋ, mʋ awútɔ́ ɩwa mʋ ɔnlɩn, onya nkpa.” \p \v 24 Mʋ́ʋ́ mʋa Yesu bɛnatɩ́ bɔyɔ́ á. Ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bɛkplá buo mʋ, kpá pútá mʋ. \p \v 25 Ɔtsɩ ɔkʋ ɛ́ bʋ ahá ámʋtɔ, obugya dɛ mʋ wʋlɩ́ nfí dúanyɔ nɩ́. \v 26 Alahɩ́ɛ́ wun ipian ɩlɔ atsapʋ́ tsɔtsɔɔtsɔ ɩbɩtɔ, hʋ́lɩ mʋ ɩwɩsʋ atɔ́ fɛ́ɛ́, támɛ ɩlɔ ámʋ ɩmɛkálá bwɛ́ mʋ. Ɩyɩn ɩdɛwa tsɩ́a. \v 27 Brɛ́á ɔtsɩ ánfɩ lónu Yesu nka á, ɔlɔtsʋn yɔ mʋ ɔma, fifítíwie ɔdɔm amʋtɔ yɔ́pʋ ɩbɩ da Yesu atadɩɛ. \v 28 Tsúfɛ́ ɔlɛblɩ́ wá mʋ nwuntɔ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ nɔpʋ́ ɩbɩ da mʋ atadɩɛ kpán á, ɩlɔ ámʋ ibési mɩ́.” \p \v 29 Olenya pʋ́ ɩbɩ da mʋ atadɩɛ ámʋ alɩ, obugya amʋ lɛ́ka itin. Olonu mʋ́ nka mʋ awútɔ́ ánɩ́ ɩlɔ ámʋ lasí mʋ. \v 30 Ɩnʋ Yesu lónu mʋ́ nka mʋ awútɔ́ mʋ ɛ́ ánɩ́ ɔŋɛ́ kʋ ladálɩ mʋtɔ. Ɩnʋnʋ ɔlɛdamlí kɩ ɔdɔm amʋ, ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma lápʋ́ ɩbɩ da mɩ́ atadɩɛ?” \p \v 31 Mʋ́ʋ́ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Fʋ́ onutó fawun ánɩ́ ɔdɔm bakpá pútá fʋ. Mʋ́ʋ́ fʋtráa fʋdɛfɩtɛ́ fɛɛ, ‘Ma lápʋ́ ɩbɩ da mɩ?’ ” \p \v 32 Yesu lɔ́wa ansɩ́ kɩ amʋ́tɔ́ fɛ́ɛ́, ɔdɛ ɔhá ánɩ́ ɔlɔpʋ ɩbɩ da mʋ dunká. \v 33 Ifú lɛ́kɩtá ɔtsɩ ámʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɔwa kpɩnkɩ́ kpakpakpakpa bɩ, tsúfɛ́ oyin ɩtɔ́á alanyá. Ɩnʋ ɔlɛba bɛda akpawunu Yesu ayabitɔ, bláa mʋ ɔnɔkwalɩ amʋ fɛ́ɛ́. \v 34 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ bí, fʋ́ hógyi lahɔ fʋ nkpa. Natɩ iwilwiitɔ. Fʋ́ ɩlɔ ámʋ ɩta.” \p \v 35 Brɛ́á Yesu bʋ mʋ́sʋ́ ɔdɛtɔɩ́ á, aha akʋ botsu ofíakpa ɔhandɛ amʋ wóyítɔ́ ba bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ɔhandɛ, fʋ́ bí tsɩ́hɛ́ ámʋ ɔdɩkpa mɔ́wa alɛ́. Mátepí trá wa osunápʋ́ tɔ́ɩ.” \p \v 36 Yesu mɛ́kplá asʋ́n ámʋ́ʋ́ bʋdɛblɩ́ ámʋ. Mboún ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mánya ifú. Fʋ́ mʋ́ hogyi wʋlɛ.” \v 37 Yesu mɛ́ha ɔhaa ɔkpa obuo mʋ dʋn Petro pʋ́ Yakobo mʋa mʋ pio Yohane nkʋlɛ. \v 38 Brɛ́á bowie ɔhandɛ amʋ wóyítɔ́ á, Yesu lówun ánɩ́ ahá babʋ́lá ɩnʋ, bʋdesú, bʋdɛ okitikíti. \v 39 Olowie ɩnʋ fɩ́tɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ipian wúun, mlɩdɛ́ okitikíti alɩ? Otsibi amʋ mɔ́kʋ́wú, dɩdɩ́ ɔdɛ.” \p \v 40 Ahá ámʋ bɔmɔsɩ́ mʋ. Mʋ́ʋ́ olegya amʋ́ fɛ́ɛ́ dálɩ ba wunsɩnɛ́, ɔlɛkpa obí ámʋ akwɩɩ́pʋ́ pʋ́ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ bʋbuo mʋ amʋ bebitíwíé obu ámʋ́ʋ́ otsibi amʋ da mʋ́tɔ́ ámʋtɔ. \v 41 Ɩnʋ ɔlɛkɩtá kebi ámʋ ɩbɩ, bláa mʋ amʋ́ ɔblɩ́tɔ ɔbɛ́ɛ, “Talita Kuum!” (Mʋ́ asɩ gyí, “Obitebí, kʋsʋ!”) \p \v 42 Ɩnʋnʋ ɔlɔkʋsʋ́ ɔna. (Otsibi amʋ lahɔ nfí dúanyɔ.) Ilobwie ahá ámʋ fɛ́ɛ́ ɔnɔ́ dáfá. \v 43 Mʋ́ʋ́ ɔlɛda amʋ́ ɔlá kínkíínkín ɔbɛ́ɛ, bʋmábláa ɔhaa asʋ́n ánfɩ. Ɩnʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, bʋháa kebi ámʋ atɔ́ ogyi. \c 6 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Bʋmɔhɔ Yesu Mʋ Wúlutɔ \r (Mateo 13:53-58; Luka 4:16-30) \p \v 1 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɛdalɩ ɔmá ámʋtɔ yínkí yɔ́ mʋ wúlutɔ. \v 2 \w Ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w* lenya fʋn alɩ, ɔlɔyɔ ɔdɛ atɔ́ suná Yudafɔ \w ofíakpa\w*. Mʋ atosunáhɛ́ lɛha ɔnɔ́ lobwie ahá tsɔtsɔɔtsɔá bonu mʋ́. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Nkʋ́nʋ́ olenya nyánsa mʋ́a ofúlábwɛ túmi ánfɩ ɛ́ tsú? \v 3 Megyí atɔ́ osrépʋ́ amʋ nɩ. Megyí mʋ yin gyí \w Maria\w*, mʋ apio yinhɛ́ gyí Yakobo, \w Yosef\w*, Yuda pʋ́ Simon? Yɛ́ɛ anɩa mʋ apio tsɩhɛ́ ɛ́ tsie nfɩ á?” Benya ɔblɔ́ mʋsʋ. \p \v 4 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ahá bʋtobú \w Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w* ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́, támɛ mʋ wúlutɔfɔ, mʋ abusuanfɔ pʋ́ mʋ wóyítɔ́ ahá mʋ́ bʋtamabú mʋ.” \p \v 5 Ɩ́nɩá bʋmɔhɔ mʋ gyi sʋ ɔmɛtalɩ́ bwɛ́ ofúla kʋkʋ, dʋn ahá kpalobí akʋsʋ ɔ́lɔpʋ ɩbɩ dɩ́nká, tsá amʋ́ ɩlɔ. \v 6 Ɩlɔwa mʋ ifú ánɩ́ bʋmɔhɔ mʋ gyi. \s1 Akasɩ́pʋ́ Dúanyɔ Ámʋ Sumbíwa \r (Mateo 10:5-15; Luka 9:1-6) \p Yesu léki nkuda ánɩ́ ɩbʋ bomlí ɩnʋ asɩ, ɔdɛ atɔ́ suná. \v 7 Ɩnʋ ɔlɛtɩ akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋ ba mʋ ɩwɩ wá. Mʋ́ʋ́ ɔlɔwa amʋ́ sumbí abanyɔ́-abanyɔ́. Ɔlɛha amʋ́ túmiá bɔ́pʋgyi \w ɔŋɛ laláhɛsʋ\w*. \v 8 Ɔlɛda amʋ́ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmátsu tɔtɔ kɩ́tá yɔ́ ɔkpa ámʋ, dʋn mlɩ oyi yiáhɛ́! Mlɩmátsu atogyihɛ ntɛ́ɛ akpankogyo, ntɛ́ɛ kɔ́ba kɩ́tá! \v 9 Mlɩwa ntʋkʋta, támɛ mlɩmátsu atadɩɛ nyɔɔsɩ kɩ́tá! \v 10 Wóyígyíwóyíá mlɔswɩ́ɩ́ mʋ́tɔ́ á, mlɩtsia ɩnʋ yɔ́fʋn brɛ́á mlɛ́dalɩ wúlu amʋtɔ. \v 11 Nɩ́ mlɔyɔ́ wúlu kʋsʋ, bʋmɔhɔ mlɩ, ntɛ́ɛ bʋmekleá bónu mlɩ atosunáhɛ́, mlɩdɛ́dalɩ mʋ́tɔ́ mlɔyɔ́ á, mlɩkpakpa mlɩ ayabitɔ-ɩsɩ wʋlɩ ɩnʋ, isuna ánɩ́ bʋmɛbɩ bwɛ́.” \p \v 12 Mʋ́ sʋ bɔyɔ yɛ́da asʋ́n ámʋ ɔkan bɛɛ, ahá bʋdámli klʋntɔ. \v 13 Begya ɔŋɛ laláhɛ tsɔtsɔɔtsɔ lɛ́ ahátɔ, bɛkpa alɔpʋ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ ofobí, tsá amʋ́ ɩlɔ. \s1 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane Lowu \r (Mateo 14:1-12; Luka 9:7-9) \p \v 14 Galilea ɔmásʋ́ ogyípʋ́ \w Herode\w* lónu Yesu ɩwɩ asʋ́n ánfɩ, tsúfɛ́ mʋ ɩdayilé dɛ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́. Akʋ bʋdɛblɩ́ bɛɛ, “Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lákʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ. Mʋ́ sʋ́, ɔdɛ ofúla anfɩ odu bwɛ nɩ́.” \p \v 15 Támɛ akʋ ɛ́ bɛɛ, “Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ dada \w Elia\w* nɩ́.” \p Akʋ ɛ́ bɛɛ, “Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ dada amʋtɔ ɔkʋ nɩ́.” \p \v 16 Brɛ́á Herode lónu asʋ́n ámʋ a, ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Yohane amʋ́ʋ́ nɛha bɛtɩn amʋ látsínkí tsú afúlitɔ.” \v 17-18 Herode lɛ́ha bɛkɩtá Yohane, wá mʋ ɩkan, pʋ́ mʋ wá obu. Tsúfɛ́ oletsiá bláa Herode ɔbɛ́ɛ, mbla mɛha ɔkpa ánɩ́ obétsiá mʋ pio Filipo mʋ ka Herodia amʋ́ʋ́ otsia amʋ. \p \v 19 Mʋ́ sʋ Herodia lɔ́hɔ Yohane asʋ́n wá ɩwɩtɔ. Ɔlɔbwɛ agywɩɩn ánɩ́ ɔbɔ́mɔ mʋ, támɛ ɔmɛtálɩ́, tsúfɛ́ Herode mɛ́há mʋ́ ɔkpa. \v 20 Herode yin ánɩ́ Yohane asʋ́n da ɔkpa, ogyi ɔha wankɩ́hɛ́. Mʋ́ sʋ olenya mʋ ifú, ɔlɛkɩ mʋsʋ wankláán ánɩ́ tɔtɔ mɔ́ɔbwɛ mʋ. Ɩbʋ mʋ́tɔ́á Yohane asʋn blɩ́hɛ́ tɛhan Herode, támɛ otekle mʋ́ nu. \p \v 21 Tɔ́á Herodia dédunká lɛ́ba ha mʋ. Ɛkɛ ɔkʋá Herode dɛ́ mʋ ɔkwɩɩ́kɛ́ gyí a, ɔlɔtswɩ ɔpʋ́nʋ́, tɩ́ ahandɛ pʋ́ ɩsá akɔpʋ́ dɛhɛn pʋ́ Galileafɔ ahandɛ ba atɔ́ ámʋ ogyíkpá. \v 22 Brɛ́á Herodia mʋ bi tsɩ́hɛ́ lóbowie ɔbʋntɔ tsa a, ɩlɔwa Herode mʋa ahandɛ amʋ fɛ́ɛ́ ansigyí. Herode lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fɩtɛ mɩ́ tógyítɔ́á fʋdeklé, nɛ́ha fʋ́.” \v 23 Ɩnʋ ɔlɛka ntam há mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɛ́ha fʋ́ tótógyítɔ́á fɛ́fɩtɛ́ mɩ́. Nɩ́ igyi mɩ́ iwíe ogyíkpá ɩfʋn kʋ́ráá.” \p \v 24 Otsibi amʋ lɛ́dalɩ yɛ́fɩtɛ́ mʋ yin ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ nfɩ́tɛ?” \p Mʋ yin lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fɩtɛ Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane nwun.” \p \v 25 Ɔsasʋ otsibi amʋ lɛ́ba bɛbláa Herode ɔbɛ́ɛ, “Ndekléá fʋpʋ́ Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane nwun dɩnka ɩlɩ́nsʋ́ ha mɩ sésééséi.” \p \v 26 Asʋ́n ámʋ lɛ́hɩɛ han owíe amʋ, támɛ mʋ ntam amʋ́ʋ́ ɔlɛka, pʋ́ ahá ámʋ́ʋ́ bʋbʋ ɩnʋ ámʋ sʋ á, omekleá ɔbɔ́tʋn ntam amʋ. \v 27 Ɩnʋnʋ ɔlɔwa mʋ ahá ɔtɩ́npʋ ɔbɛ́ɛ, ɔyɛ́tɩn Yohane nwun ba mʋ. Ɔlɔyɔ yɛ́tɩn Yohane nwun obu ɔdɩkpá ɩnʋ. \v 28 Mʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ nwun ámʋ dɩ́nká ɩlɩ́nsʋ́ ba otsibi amʋ, mʋ ɛ́ ɔlɔpʋyáa mʋ yin Herodia. \v 29 Brɛ́á Yohane akasɩ́pʋ́ bonu asʋ́n ánfɩ á, bɛba botsu mʋ satin yópulá. \s1 Ahá Mpɩ́m-nu Atogyihɛ Ha \r (Mateo 14:13-21; Luka 9:10-17; Yohane 6:1-14) \p \v 30 Yesu \w sumbí ayɔpʋ́\w* ámʋ beyinkí bá bɛbláa mʋ atɔ́á bayɔ́bwɛ pʋ́ mʋ́á bayósuná fɛ́ɛ́. \v 31 Mʋ́ ɔma a, ahá bʋna amʋ́ wá alɩɩ, bʋmenyá ɔkpa gyi atɔ́ kʋ́ráá. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha ayɔ ɩtsɛ́tɔ́ flɛ́ɛ́n, ayɛda ɔkpʋ́nʋ́.” \v 32 Ɩnʋ bowie ɔklʋntɔ, pʋ́ ɔkpa bɔyɔ́ ɩtsɛ́tɔ́ ɔtɩnɛkʋ. \p \v 33 Támɛ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bowun amʋ́, bɩ́ ɔtɩ́nɛ́á bɔyɔ́. Mʋ́ sʋ botsu awúlu ámʋ fɛ́ɛ́sʋ́, tsíí ɔsrɩ́ɩ gyankpá yówie ɔtɩ́nɛ́ ámʋ́ʋ́ Yesu aná bɔyɔ́ ámʋ. \v 34 Brɛ́á Yesu lɛ́kplɩ́ dálɩ ɔklʋn amʋtɔ, wun ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ ámʋ a, amʋ́ asʋ́n lɔwa mʋ nwɛ, tsúfɛ́ bʋgyi fɛ́ akúfa ánɩ́ bʋma ɔkpapʋ́. Mʋ́ sʋ olosuná amʋ́ atɔ́ tsɔtsɔɔtsɔ. \v 35 Owí lɔpɔn a, akasɩ́pʋ́ amʋ bɛba mʋ wá bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ɩtsɛ́tɔ́ nfɩ gyí, owí ɛ́ latá. \v 36 Ha amʋ́ abʋyɔ nkuda mʋ́a awúlu ánɩ́ ɩbʋ bomlí nfɩ asɩ yodunká tɔkʋ gyi.” \p \v 37 Támɛ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩdunka atɔ́ ha amʋ́ abʋgyi.” \p Mʋ́ʋ́ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Abɛ́talɩ́ nyá sika\f + \fr 6:37 \ft Sika ánfɩ igyi sika futútú lafa-anyɔ (200), igyi ɔha nkɛ lafa-anyɔ (200) ɩkɔká.\f* hɔ atɔ́ há ahá ánfɩ fɛ́ɛ́ bégyi?” \p \v 38 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bodobodo apin afɩnɩ mlɩbʋ? Mlɩyɔ amlɩyɛkɩ!” \p Beyinkí bɛbláa mʋ bɛɛ, “Bodobodo apin anu pʋ́ ntsutso iye bwáhɛ́ anyɔ bʋ ɩnʋ.” \p \v 39 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha amʋ́ abʋtsiatsia ɩfá bɔbwɛ amʋsʋ.” \v 40 Betsiá asɩ akúsʋ́-akúsʋ́, akʋ lafa (100), akʋ ɛ́ aduenu (50). \v 41 Ɩnʋ olotsu bodobodo anu pʋ́ ntsutso iye bwáhɛ́ anyɔ ámʋ. Mʋ́ʋ́ olotsu ansɩ́ fʋ́á kɩ ɔsʋ́sʋ́, ɔlɛda Bulu ɩpán. Ɩnʋ olebiabía bodobodo amʋ há mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, bʋyée ha amʋ́. Oleye iye bwáhɛ́ anyɔ ámʋ ɛ́ há amʋ́, bɔpʋhá ahá ámʋ. \v 42 Amʋ́ fɛ́ɛ́ begyi mwɛ sian. \v 43 Akasɩ́pʋ́ amʋ bɔtɔsɩ́ bodobodo mʋ́a iye sianhɛ amʋ a, ɩlɔbʋlá alakpá dúanyɔ. \v 44 Ayin ánɩ́ begyi atɔ́ ámʋ nkʋlɛ bʋgyi mpɩ́m-nu (5,000). \s1 Ɔpʋsʋ Natɩ́ \r (Mateo 14:22-33; Yohane 6:15-21) \p \v 45 Benya gyi atɔ́ ámʋ tá alɩ, Yesu lɛ́bláa akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, bʋwíe ɔklʋntɔ abʋgyankpa fa ɔpʋ amʋ yɔ Betsaida wúlutɔ. Mʋ mʋ́ olesin ɔma sí ɔdɔm amʋ ɔkpa. \v 46 Brɛ́á olesi amʋ́ ɔkpa tá á, ɔlɔdʋ yɔ́ bʋsʋ yɔ́bɔ mpáɩ. \v 47 Brɛ́á owí lɛta, ɔklʋn amʋ lawíé ntsu nsɩnɛ́ á, ilesi Yesu nkʋlɛ ɩbʋ ámʋsʋ. \v 48 Ɩnʋ olowun ánɩ́ ɔklʋn amʋ plá dɛ ɔnlɩn wa wá akasɩ́pʋ́ amʋ, tsúfɛ́ afú kpɔnkpɔntɩ dɛtsʋ́ʋn fia amʋ́. Bakɛ-bakɛ a, Yesu lɛ́natɩ́ ntsu ámʋsʋ ayabitɔ buo amʋ́, odeklé ɔtsʋn amʋ́sʋ́. \v 49 Támɛ brɛ́á bowun mʋ a, bʋkɩ bɛɛ, fúli ogyi. Mʋ́ sʋ bɔsʋrá okitikíti. \v 50 Opúni letsií amʋ́ fɛ́ɛ́. \p Támɛ ɔlɔwa ɔsa bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩwa klʋn. Mɩ́ nɩ́. Mlɩmánya ifú.” \v 51 Mʋ́ʋ́ ɔlɔdʋ wíé ɔklʋn amʋtɔ, afú ámʋ lɛka itin á. Asʋ́n ánfɩ lɔ́wa amʋ́ wánwan. \v 52 Amʋ́ klʋntɔ-odwin sʋ bʋmɔkʋ́nyá nú bodobodo ɩwɩ asʋ́n ámʋ asɩ. \s1 Genesaretfɔ Alɔpʋ Tsa \r (Mateo 14:34-36) \p \v 53 Yesu mʋa amʋ́nyɔ bɛfa ɔpʋ amʋ yési Genesaret otsubúnɔ, bɔwa ɔfɛ́ kɩ́tá ɔklʋn amʋ. \v 54 Benya kplɩ́ dálɩ ɔklʋn amʋtɔ alɩ́ ahá bowun Yesu, bɩ́ mʋ ɔtsáwʋlɛ pɛ́. \v 55 Mʋ́ sʋ bɛsrɩ́ yótsu amʋ́ alɔpʋ sʋ́rá akpasʋ, tsú ntɩ́nɛ́-ntɩ́nɛ́ bɔtʋ mʋ ɩnʋ. \v 56 Ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́á Yesu lɔ́yɔ, igyi wúlutɔ ntɛ́ɛ akuda ó á, bɔpʋ amʋ́ alɔpʋ bɔtswɩ brɔnʋsʋ, kókóli mʋ bɛɛ, ɔhá alɔpʋ amʋ abʋpʋ ɩbɩ da mʋ atadɩɛ ɔdanʋ́ kpán. Amʋ́á bɔpʋ ɩbɩ da mʋ́ fɛ́ɛ́ benya ɩlɔtsá. \c 7 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Atɩtɩfɔ Amándɩ́ɛ́ \r (Mateo 15:1-9) \p \v 1 \w Farisifɔ\w* pʋ́ Mose \w mbla asunápʋ́\w* akʋ botsu Yerusalem ba befia Yesu wá. \v 2 Mʋ́ʋ́ bowun ánɩ́ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ akʋ bʋmɔfwɩ ɩbɩ amándɩ́ɛ́ ɔkpasʋ asa bʋdɛ atɔ́ gyí. \p \v 3 (Tsúfɛ́ \w Yudafɔ\w*, títriu Farisifɔ bʋmɔkʋ́sí amʋ́ anáin amándɩ́ɛ́tɔ́. Mʋ́ sʋ nɩ́ bʋmɔkʋ́fwɩ́ ɩbɩ amándɩ́ɛ́ ɔkpasʋ á, bʋtamagyi atɔ́. \v 4 Alɩ kɛ́n nɩ́ bʋmɔkʋ́gyʋ́ra ɩwɩ á, bʋtamagyi tɔ́á bɔpʋtsúa bíásʋ́ ba nɩ. Amándɩ́ɛ́ bámbá kʋ aná ɛ́ bʋ ɩnʋ, bʋtráa bʋdɛ mʋ́tɔ́ tsú nwɛ núu ntsu, nlɔ́ pʋ́ nlanka ɩwɩ.) \p \v 5 Mʋ́ sʋ amʋ́a Mose mbla asunápʋ́ bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ fʋ́ akasɩ́pʋ́ amʋ bʋtamagyi anɩ anáin amándɩ́ɛ́sʋ́, bʋmɔfwɩ ɩbɩ amándɩ́ɛ́ ɔkpasʋ asa abʋgyi atɔ́?” \p \v 6 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ \w Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w*\w Yesaia\w* lɛ́blɩ́ tswɩ tsú mlɩ apinabwɛbí abwɛpʋ́ ánfɩ ɩwɩ ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Ahá ánfɩ bʋdɛpʋ amʋ́ ɔnɔ́ bú mɩ́, \q2 támɛ amʋ́ klʋn bʋ ɩfɔ́ mɩ́ wá. \q1 \v 7 Kpaalɩ bʋdɛ mɩ́ sum, \q2 tsúfɛ́ basí Bulu mbla tswɩ, \q2 yɔ́ bʋdɛ anyánkpʋ́sa mbla suná.’ \p \v 8 “Mlɩlasí Bulu mbla ámʋ tswɩ, mlɩdɛ́ mlɩ anáin amándɩ́ɛ́tɔ́.” \p \v 9 Ɩnʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlapina si Bulu mbla ámʋ tswɩ nyánsatɔ, mɛ́nɩ mlégyi mlɩ onutó amándɩ́ɛ́sʋ́. \v 10 Tsúfɛ́ Mose lɔ́wanlɩ́n wá Bulu mbla ámʋtɔ ɔbɛ́ɛ, ‘Bu fʋ́ sɩ́ mʋa fʋ́ yin.’ Ɔlɛtrá wanlɩ́n ɔbɛ́ɛ, ‘Nɩ́ ɔkʋ lɛ́blɩ́ asʋkpan tsú mʋ sɩ ntɛ́ɛ mʋ yin ɩwɩ á, bʋmɔ́ɔ mʋ.’ \v 11 Támɛ mlɩ mʋ́ mlɩaa, ɔha ɔbɛ́talɩ́ bláa mʋ sɩ ntɛ́ɛ mʋ yin ɔbɛ́ɛ, ‘Tɔ́á tɛkɩ nɔ́pʋhá fʋ́ á, napʋ́bwɛ́ Koban.’\f + \fr 7:11 \fq Koban \ft asɩ gyí, napʋ́kíé Bulu.\f* \v 12 Mlɩlahá ahá bʋmɛdɛ́ tɔtɔ bwɛ há amʋ́ akwɩɩ́pʋ́. \v 13 Mlɩ anáin amándɩ́ɛ́ sʋ mlɩtráa mlɩmɛ́dɛ́ Bulu mblasʋ gyí. Ntobí tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ bʋ ɩnʋá mlɩtráa mlɩdɛ́bwɛ tsɩ́a ɩ́nɩtɔ.” \s1 Tɔ́á Ɩtɔkpɔ́ɩ́ Ɔha Bulu Ansɩ́tɔ́ \r (Mateo 15:10-20) \p \v 14 Yesu lɛ́trá tɩ ɔdɔm amʋ ba mʋ ɩwɩ wá, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ fɛ́ɛ́ mlɩyaa asʋ amlɩnu ɩ́nɩ asɩ! \v 15-16 Megyí tɔ́á ɔha tegyi tɔ́kpɔ́ɩ́ mʋ Bulu ansɩ́tɔ́. Mboún mʋ́á ɩtɛdálɩ tsu mʋ ɔnɔ́.\f + \fr 7:15-16 \ft Mʋ́tɔ́ yée 16 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔbʋ asʋ, onúu!\f*” \p \v 17 Brɛ́á ɔlɛnatɩ́ sí ɔdɔm amʋ yɔ́ wóyítɔ́ a, mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩ́tɛ́ mʋ yébi anfɩ asɩ. \v 18 Ɔlɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ ɛ́ mlɩtamanú asʋ́n asɩ? Mlɩméyín ánɩ́ tɔ́á itowíé ɔha ɔnɔ́ tamakpɔ́ɩ́ mʋ Bulu ansɩ́tɔ́? \v 19 Tsúfɛ́ megyí mʋ klʋntɔ itowíé, mboún mʋ iputɔ itowíé, ɔtɛyɛ́lɛ mʋ́ wá ɔkpʋntɔ.” (Yesu lɛ́lɛ mʋ́tɔ́ pʋ́súná ánɩ́ atogyihɛ kugyíkʋ \w ɩwɩ\w* lɛtɩn.) \p \v 20 Ɩnʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Tɔ́á ɩtɛdálɩ tsu ɔha klʋntɔ tɔ́kpɔ́ɩ́ mʋ Bulu ansɩ́tɔ́. \v 21 Tsúfɛ́ ɔha klʋntɔ ágywɩɩn laláhɛ kugyíkʋ tɛdálɩ tsu. Mʋ́tɛhá mʋ ɔtɔwá atsɩ mʋ́a ayin asʋ́n, otowí atɔ́, ɔtɔmɔ́ ɔha, ɔtɔtɔ́ mbʋa, \v 22 ɔtɔwá ɔnsɩpɛ, ɔtɔbwɛ́ lalahɛ, ɔtɛmlɛ́ ahá, ɔtɔwá hakpan, ɔtɔwá olu, otetsii ɔha, ototsú ɩwɩ, ɔtɔbwɛ́ mimlála. \v 23 Ɔha klʋntɔ, atɔ laláhɛ anfɩ fɛ́ɛ́ ɩtɛdálɩ tsu. Mʋ́tɔ́kpɔ́ɩ́ mʋ nɩ.” \s1 Ɔtsɩ Ɔkʋá Omegyí Yudayin Hógyi \r (Mateo 15:21-28) \p \v 24 Yesu lɛ́natɩ́ ɩnʋ yɔ́ Tiro nsáɩntɔ. Ɔlɔyɔ́swɩɩ́ wóyí kʋtɔ. Omedéklé ɔbɛ́ɛ ahá bʋbɩ́ɩ ánɩ́ maba ɩnʋ, támɛ ɔmɛtalɩ́ ŋáín mʋ ɩwɩ. \v 25 \w Ɔŋɛ laláhɛ\w* bʋ ɔtsɩ ɔkʋ mʋ bi tsɩ́hɛ́tɔ́. Olenya nú Yesu nka alɩ, ɔlɔwa ɔsa bɛda akpawunu mʋ ayabitɔ. \v 26 Griikiyintse ɔtsɩ ánfɩ gyí. Bɔkwɩɩ́ mʋ Siro Foenike ɔsʋlʋ́sʋ. Olokokóli Yesu ɔbɛ́ɛ, ogyáa ɔŋɛ laláhɛ amʋ lɛ mʋ bi ámʋtɔ. \v 27 Támɛ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ha nyebí ámʋ abʋmwɛ asa, tsúfɛ́ ɩma alɛá fɔ́swɩɩ́ nyebí atogyihɛ pʋ́há akɩ́aɩ.” \p \v 28 Ɔtsɩ ámʋ lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Owíé, ɩbʋ mʋ́tɔ́ alɩ, támɛ akɩ́aɩ ánɩ́ bʋda ɔpʋ́nʋ́ ámʋ asɩ ɛ́ bʋtegyi nyebí atogyihɛ mpupubiá ɩtɛkpákpa bun amʋ́ ɔpʋ́nʋ́asɩ.” \p \v 29 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fabɩ́ lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́. Mʋ́ sʋ natɩ, ɔŋɛ laláhɛ amʋ ladálɩ fʋ́ bí tsɩ́hɛ́ ámʋtɔ.” \p \v 30 Brɛ́á ɔtsɩ ámʋ lɔ́yɔ wóyítɔ́ a, olowun ánɩ́ ɔŋɛ laláhɛ amʋ ladálɩ mʋ bi ámʋtɔ, alasí ɔda mpásʋ́. \s1 Yesu Lɛ́tsa Ɩsʋtín Ɔkʋá Ɔtamatɔ́ɩ́ Wankláán \p \v 31 Yesu lɛ́natɩ́ Tiro ɩnʋ yɔ́ Sidon yóbomlí kplɩ́ ba Dekapoli\f + \fr 7:31 \fq Dekapoli \ft asɩ gyí awúlu dú.\f* awúlu amʋ nsáɩntɔ asa ɔlɛladʋ́ yɔ́ Galilea ɔpʋ ɔnɔ́. \v 32 Bɔpʋ ɩsʋtín ɔkʋ ba mʋ, ɔtamatálɩ́ tɔ́ɩ́ wankláán. Bokokóli mʋ bɛɛ, ɔpʋ́ʋ ɩbɩ dɩnka mʋsʋ. \v 33 Mʋ́ʋ́ ɔlɛkpa oyin ámʋ ya ɩfʋ́ntɔ́, pʋ́ mʋ asrebi wá oyin ámʋ asʋtɔ, olotu atsʋnɔ́ dɩ́nká mʋ osrebisʋ, pʋ́dá oyin ámʋ ɔdandʋsʋ. \v 34 Ɩnʋ olotsu ansɩ́ fʋ́á kɩ ɔsʋ́sʋ́, lʋ́n ɔŋɛ́ fʋ́. Mʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Hefata.” \w Hebri\w* ɔblɩ́tɔ. Mʋ́ asɩ gyí, “Finki.” \p \v 35 Ɩnʋnʋ mʋ asʋ lefinkí, mʋ ɔdandʋ ɛ́ lɛsankɩ́, ɔlɔtɔɩ́ wankláán. \v 36 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́da ahá ámʋ ɔlá kpákpáákpá ɔbɛ́ɛ, bʋmábláa ɔhaa. Támɛ tsé dʋ́dʋ́ʋ́dʋ́á ɔlɛda amʋ́ ɔlá á, alɩ kɛ́n bɛda asʋ́n ámʋ ɔkan nɩ. \v 37 Ɔnɔ́ lɛhɩɛ bwíé amʋ́, bɛblɩ́ bɛɛ, “Alabwɛ́ tógyítɔ́ wankláán. Alahá asʋtín bʋdɛ asʋ́n nu, amúmu ɛ́ bʋdɛtɔɩ́.” \c 8 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Ahá Mpɩ́m-na Atogyihɛ Ha \r (Mateo 15:32-39) \p \v 1 Nkɛ ámʋtɔ á, ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bɛtrá befia Yesu wá. Amʋ́ atogyihɛ lɛta. Mʋ́ sʋ Yesu lɛ́tɩ mʋ akasɩ́pʋ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 2 “Ahá ánfɩ asʋ́n dɛ mɩ́ nwɛ wa. Ndɛ ɛkɛ sáásɩ́ ɔpá bʋbuo mɩ. Bʋtráa bʋma tɔtɔá bégyi. \v 3 Nɩ́ nɛhá amʋ́ bɔpʋ́ akʋ́n nátɩ́ bɔyɔ́ wóyí á, ansɩ́tɔ́ béyébi amʋ́ ɔkpatɔ, tsúfɛ́ amʋ́tɔ́ akʋ ɔkpa bʋ ɩfɔ́.” \p \v 4 Mʋ́ʋ́ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Nkʋ́nʋ́ abénya atogyihɛ há ahá ánfɩ fɛ́ɛ́ bégyi mwɛ dimbí ánfɩsʋ.” \p \v 5 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bodobodo afɩnɩ mlɩbʋ?” \p Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Asienɔ́.” \p \v 6 Yesu lɛ́ha ɔdɔm amʋ betsiá ɔsʋlʋ́tɔ. Mʋ́ʋ́ olotsu bodobodo asienɔ́ ámʋ, dá Bulu ɩpán, olebiabía mʋ́tɔ́ há akasɩ́pʋ́ amʋ beye mʋ́ há amʋ́. \v 7 Bʋbʋ ntsutso iye bwáhɛ́ kpalobí kʋ ɛ́. Yesu lóyulá mʋ́sʋ́, ɔlɔpʋ mʋ́ ɛ́ há akasɩ́pʋ́ amʋ, beye ha amʋ́. \v 8 Amʋ́ fɛ́ɛ́ begyi mwɛ. Akasɩ́pʋ́ amʋ bɔtɔsɩ́ isíanhɛ bʋ́lá alakpá yilé asienɔ́. \v 9 Ahá ámʋ bɔ́bwɛ fɛ́ mpɩ́m-na (4,000), Yesu lési amʋ́ ɔkpa. \v 10 Ɩnʋnʋ mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɔdʋ wíé ɔklʋntɔ ba Dalmanutafɔ ɔsʋlʋ́sʋ. \s1 Farisifɔ Bodunká Ofúla \r (Mateo 12:38-42; 16:1-4) \p \v 11 Farisifɔ bonu ánɩ́ Yesu laba ɩnʋ, bɛba bʋdɛ mʋ asʋ́n fɩtɛ́. Bɛbláa mʋ bɛɛ, ɔbwɛ́ɛ osúna pʋsuna amʋ́ ánɩ́ lɛ́lɛ́ otsú Bulu wá. \v 12 Yesu lɔ́lʋn ɔŋɛ́ fʋ́. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩ ndɛmba-abí mlɩdɛ́ osúna dunká amlɩwun? Mbláa mlɩ ɔnɔkwalɩ. Mmɔ́ɔbwɛ osúna kʋkʋ súná mlɩ!” \p \v 13 Ɩnʋ ɔlɛnatɩ sí amʋ́, yɔ́ dʋ wíé ɔklʋntɔ, fá ɔpʋ ámʋ yɔ́ mʋ́ ɔbɩn. \s1 Farisifɔ Pʋ́ Owíe Herode Bodobodotu-afá \r (Mateo 16:5-12) \p \v 14 Yesu akasɩ́pʋ́ amʋ bʋmɛkaɩ́n tsú bodobodo kɩ́tá. Ipin kʋlɛ pɛ́ bʋ ɔklʋn amʋtɔ. \v 15 Brɛ́á bʋdɩn ntsu ámʋsʋ bɔyɔ́ á, Yesu lɛ́da amʋ́ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ wankláán Farisifɔ pʋ́ ɔmásʋ́ ogyípʋ́ \w Herode\w* bodobodotu-afásʋ́.” \p \v 16 Akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Bodobodo amʋ́ʋ́ anɩmɛ́dɛ́ ámʋ sʋ́ ɔdɛ asʋ́n ánfɩ blɩ́ lóó?” \p \v 17 Yesu lónu asʋ́n ánɩ́ bʋdɛblɩ́. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́blɩ́ mlɩaa, mlɩmɛ́dɛ́ bodobodo? Mʋ́ sʋ ɩklʋntɔ bʋ mlɩ odwin mlɩ ɛ́? \v 18 Mlɩ ansíbi tamawun atɔ́, mlɩ asʋ ɛ́ tamanú asʋ́n? Mlɩtamakáɩ́n asʋ́nsʋ́? \v 19 Brɛ́á neye bodobodo apin anu ámʋ há ahá mpɩ́m-nu (5,000) á, isíanhɛ alakpá afɩnɩ mlɩlɔ́tɔsɩ́?” \p Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Dúanyɔ.” \p \v 20 “Bodobodo apin asienɔ́ ámʋ́ʋ́ neye ha ahá mpɩ́m-na ámʋ ɛ́ mɛ́, isíanhɛ alakpá yílé afɩnɩ mlɩlɔ́tɔsɩ́?” \p Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Asienɔ́.” \p \v 21 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩmɔkʋ́wánkɩ́ mlɩ kɩ?” \s1 Ansibi Obwiepʋ́ Ɔkʋ Ansíbi Bwií \p \v 22 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɛba Betsaida wúlutɔ. Aha akʋ bɛkpa ansibi obwiepʋ́ ɔkʋ ba. Bobwií ɩpa há mʋ bɛɛ, ɔpʋ́ʋ ɩbɩ da mʋ, ɔtsa mʋ ɩlɔ. \v 23 Yesu lɛ́kɩtá ansibi obwiepʋ́ ámʋ ɩbɩ, kpá mʋ dálɩ wúlu amʋtɔ. Ɩnʋ olotu atsʋnɔ́ dɩ́nká oyin ámʋ ansíbisʋ, pʋ́ ɩbɩ dɩ́nká mʋsʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋdɛ atɔ́ wúun?” \p \v 24 Ansibi obwiepʋ́ ámʋ lótsu nwun fʋ́á kɩ, ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ anyánkpʋ́sa wúun, támɛ bʋgyi fɛ́ nyí bʋna.” \p \v 25 Ɩnʋ Yesu lɛ́trá pʋ mʋ ɩbɩ dɩ́nká mʋ ansíbisʋ. Oyin ámʋ lóbwií ansíbi kɩ a, mʋ ansíbi lawá alɛ́, ɔdɛ tógyítɔ́ wúun wankláán ngya. \v 26 Yesu léyinkía mʋ sɩ́sɩ́ wóyítɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Natɩ laa yɔ wóyí. Mátepí wíé wúlu amʋtɔ kʋ́ráá.” \s1 Ɔhá Ánɩ́ Yesu Gyí \r (Mateo 16:13-20; Luka 9:18-21) \p \v 27 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛnatɩ́ ɩnʋ bɔyɔ́ Kaesarea Filipi awúlusʋ. Brɛ́á bʋna ɔkpatɔ á, ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma ahá bɛɛ ngyi?” \p \v 28 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Akʋ bɛɛ, fʋ́gyí Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane. Akʋ bɛɛ, Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Elia\w*. Akʋ ɛ́ bɛɛ, Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋtɔ ɔkʋ.” \p \v 29 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ ɛ́ mɛ́? Mlɩa mɩ́gyí ma?” \p Petro lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́gyí \w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ.” \p \v 30 Ɩnʋ ɔlɛda amʋ́ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmábláa ɔhaa mɩ́ ɩwɩ asʋ́n ánfɩ.” \s1 Yesu Ɩwɩɔsɩn Pʋ́ Mʋ Lowu Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ \r (Mateo 16:21-28; Luka 9:22-27) \p \v 31 Ɩnʋ Yesu léfi asɩ ɔdɛ asʋ́ntɔ́ lɛ súná amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ilehián ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛ́hɩɛ wun ɩwɩɔsɩn tsɔtsɔɔtsɔ. \w Yudafɔ\w* ahandɛ, Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose \w mbla asunápʋ́\w* fɛ́ɛ́ bekiná mɩ́ bɛɛ, megyí mɩ́gyí Kristo amʋ. Bɔ́mɔ mɩ́, támɛ Bulu ɔbɛ́lakʋ́sʋ́a mɩ tsú afúlitɔ nkɛnsá ɔma.” \v 32 Ɔmɔpʋ asʋ́n ánfɩ ŋáín amʋ́. Mʋ́ sʋ Petro lɛ́tɩ mʋ ya ɩtsɛ́tɔ́ yɛ́ka mʋ itin ɔbɛ́ɛ, ɔmátrá blɩ́ alɩ. \v 33 Ɩnʋ ɔlɛdamlí kɩ akasɩ́pʋ́ amʋ, ɔlɔkplʋ́n wa Petro ɔbɛ́ɛ, “\w Satan\w*, natɩ tɛɩ mɩ́sʋ́! Megyí tɔ́á Bulu dɛ́gywɩɩ́n fʋdɛgywɩɩ́n, anyánkpʋ́sa klɛ́ fʋdɛgywɩɩ́n.” \p \v 34 Ɩnʋ ɔlɛtɩ ɔdɔm amʋ pʋ́ mʋ akasɩ́pʋ́ ba mʋ ɩwɩ wá. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ ɔkʋ dékléá obóbuo mɩ á, osíi tɔ́á otekle bwɛ, otsu mʋ \w oyikpalíhɛ\w* bobuo mɩ. \v 35 Tsúfɛ́ nɩ́ ɔkʋ lɛ́prɩ mʋ nkpa á, ɔbɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ́. Nɩ́ ɔkʋ ɛ́ lɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ nkpa mɩ́a Bulu \w asʋn wankláán\w* ámʋsʋ á, Bulu ɔbɔ́hɔ mʋ nkpa. \v 36 Nɩ́ ɔkʋ onyá ɔyɩ́tɔ́ atɔ́ fɛ́ɛ́, támɛ ɔhʋ́lɩ mʋ ɔkláa a, labi mɔmʋ ɩlɔwa há mʋ? \v 37 Ntɛ́ɛ ntɔ ɔha ɔbɛ́talɩ́ pʋ́tsɛ mʋ nkpa? \v 38 Tsúfɛ́ nɩ́ ɔkʋ onyá mɩ́a mɩ́ atosunáhɛ́ pɛ́lɩ ndɛmba-abí laláhɛá badámlí ɔma há Bulu ansɩ́tɔ́ á, mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ nénya mʋ pɛ́lɩ brɛ́á mɩ́a \w Bulu-abɔpʋ\w* wánkɩ́hɛ́ amʋ anɩná mɩ́ Sɩ́ numnyamtɔ abá.” \c 9 \rem Proofread 30-06-09 \p \v 1 Yesu lɔ́yɔ mʋ tɔ́ɩsʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Akʋ bʋbʋ mlɩtɔ nfɩ bʋmóowu, yɔ́fʋn brɛ́á bawun ánɩ́ Bulu iwíegyí amʋ ɩna túmisʋ ɩbá.” \s1 Yesu Ɩwɩtsɛ́ɛ \r (Mateo 17:1-13; Luka 9:28-36) \p \v 2 Nkensíé ɔma a, Yesu lɛ́kpa Petro, Yakobo mʋa Yohane, mʋa amʋ́nyɔ bɔdʋ yɔ́ ɩbʋ kʋsʋ amʋ́ nkʋlɛ. Ɩnʋ Yesu lɛ́tsɛ amʋ́ ansɩ́tɔ́. \v 3 Mʋ atadɩɛ lɛdamlí futútúútú, ɩdɛ ogyá kpa. Tɔtɔ ma ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋá ɩbɛ́talɩ́ bwɛ́ mʋ́ ibófulí alɩ. \v 4 Ɩnʋ \w Elia\w* mʋa Mose bɛlɛ ɩwɩ ɔwan, amʋ́a Yesu bʋdɛtɔɩ́. \v 5 Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, ɩbʋ alɛ́á abétsiá nfɩ. Ha ada abú asa. Fʋ́ klɛ́ kʋlɛ, Mose klɛ́ kʋlɛ, Elia ɛ́ klɛ́ kʋlɛ.” \v 6 Ifú lɛhɩɛ kɩ́tá Petro mʋa mʋ aba ámʋ dʋbɩ. Mʋ́ sʋ omowun asʋ́n ánɩ́ ɔblɩ́ɩ. \p \v 7 Ɩnʋ agyinde kʋ lobobun amʋ́sʋ́, ɔmɛ kʋ lɛdalɩ tsu mʋ́tɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔ́nɩ gyí mɩ́ Bí ɔdwɛpʋ́ nɩ́! Mlɩyaa asʋ amlɩnu mʋ asʋ́n!” \v 8 Ɩnʋ bɛlakɩ, támɛ bʋmɛtrá wun ɔhaa dʋn Yesu nkʋlɛ. \p \v 9 Brɛ́á bʋdɛ ɩbʋ ámʋ kplɩ́ á, Yesu lɛ́da amʋ́ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mábláa ɔhaa tɔ́á bayówun, yɔ́fʋn ɛkɛá Bulu ɔbɔ́kʋsʋ́a mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ tsú afúlitɔ.” \p \v 10 Asʋ́n ánfɩ lesin amʋ́ nwuntɔ, betsiá fɩ́tɛ́ aba bɛɛ, “Kʋsʋ́ tsú afúlitɔ ánfɩ asɩ mɛ́?” \v 11 Ɩnʋ bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ bɛɛ, ilehián ánɩ́ Elia obéyinkí bá asa Kristo amʋ ɔbɛ́ba?” \p \v 12 Ɔlɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ igyi, ánɩ́ Elia obégyankpá bá bɛla tógyítɔ́ yáɩ́ wankláán. Mʋ́ ntogyi sʋ́ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ kɛ́n lɛ́blɩ́ tsú mɩ́ ɩwɩ ɔbɛ́ɛ, mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛ́hɩɛ wun ipian, ahá bɔ́sʋpáa mɩ? \v 13 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Elia layínkí bá dodo. Ahá bɔbwɛ mʋ alɩá bʋdeklé, fɛ́ alɩá bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ.” \s1 Ɩlɔ Dɩ́dahɛ Ɔlɔpʋ́ Tsa \r (Mateo 17:14-21; Luka 9:37-43a) \p \v 14 Brɛ́á beyinkí bowie akasɩ́pʋ́ atráhɛ amʋ wá á, bowun ánɩ́ ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bafia bomlí amʋ́, Mose mbla asunápʋ́ akʋ bʋdɛ akasɩ́pʋ́ amʋ nwɛ́ɛn gyí. \v 15 Brɛ́á ɔdɔm amʋ bowun Yesu a, ɩlɔwa amʋ́ wánwan, bɛsrɩ́ yéfia mʋ, há mʋ ayɛ. \v 16 Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Amansʋ mlɩa amʋ́nyɔ mlɩdɛ́bɩtɩ́?” \p \v 17 Ɔdɔm amʋtɔ ɔkʋ lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, nɛkpa mɩ́ bí yínhɛ́ ba fʋ mbɛ́ɛ afʋtsa mʋ ɩlɔ. Ɔŋɛ laláhɛ lahá ɔtamatɔ́ɩ́. \v 18 Brégyíbrɛ́á ɔŋɛ laláhɛ amʋ ɩba mʋsʋ á, ɩtɔwʋ́sʋ mʋ, fɩn mʋ dá ɔsʋlʋ́tɔ. Mʋ ɔnɔ́ tɔbwɛ́ afu, ɔtɔwɩ́ ayín, ɔtɛsɩ́nsɩn. Nɛbláa fʋ́ akasɩ́pʋ́ mbɛ́ɛ, bʋgyáa ɔŋɛ́ ámʋ lɛ mʋtɔ ha mɩ, támɛ bʋmɛtalɩ́.” \p \v 19 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛmba-abíá mlɩmá hógyi, alɩ́ nétsiá mlɩ wá yɔ́ nɩ́? Yɔ́fʋn ɔmɛnkɛ nnyá klʋn ha mlɩ? Mlɩkpa kebi ámʋ ba mɩ!” \v 20 Bɛkpa kebi ámʋ ba Yesu. \p Ɔŋɛ laláhɛ amʋ lénya wun Yesu alɩ, ɩlɔwʋsʋ́ʋ kebi ámʋ fɩn mʋ dá. Odemináa, mʋ ɔnɔ́ ɛ́ ɩdɛ afu. \v 21 Yesu lɛ́fɩtɛ́ obí mʋ sɩ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Tsú brɛ́ mɔmʋtɔ ɩlɔ ánfɩ lefi asɩ?” \p Ɔlɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Tsú mʋ nyebitɔ ɔpá. \v 22 Ɩtɔtswɩ mʋ wá ogyá mʋ́a ntsu aná fɛ́ɛ́tɔ́, itekleá ɩbɔ́mɔ mʋ, támɛ nɩ́ fɛ́talɩ́ bwɛ́ tɔkʋ tsú mʋ́ ɩwɩ á, wun anɩ nwɛ afʋgyi anɩ bʋalɛ.” \p \v 23 Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Blɩ́ fʋdɛ fɛɛ, nɩ́ nɛ́talɩ́? Tógyítɔ́ lɔpɔn ha ohógyipʋ.” \p \v 24 Ɩnʋ obí mʋ sɩ ámʋ lɔ́kplʋn blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Nohogyi, támɛ mɩ́ hógyi mɔtsɔ́. Gyi mɩ bʋalɛ, mɩ́ hógyi imoní!” \p \v 25 Brɛ́á Yesu lówun ánɩ́ ɔdɔm amʋ bʋtráa bʋsrɩ́ bɛbá á, ɔlɔkplʋ́n wa ɔŋɛ laláhɛ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ ɔdandʋbiabía mʋ́a ɩsʋtín ɔŋɛ́, dalɩ kebi ámʋtɔ. Mátrá wie mʋtɔ ɛkɛkɛɛkɛ!” \p \v 26 Ɔŋɛ laláhɛ amʋ lɔ́sʋrá okitikíti kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́, ɩlɛtrá wʋsʋ́ʋ mʋ nyányányányáa, ɩlɛdalɩ mʋtɔ. Ɔŋɛ́ lɛta mʋ. Mʋ́ sʋ ahá ámʋtɔ akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Alawú.” \v 27 Támɛ Yesu lɛ́kɩtá mʋ ɩbɩ tsú mʋ fʋ́á, ɔlɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́. \p \v 28 Mʋ́ ɔma, brɛ́á Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ nkʋlɛ bʋbʋ wóyítɔ́ a, bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ anɩ mʋ́ anɩmɛ́talɩ́ gya ɔŋɛ laláhɛ amʋ dálɩ kebi ámʋtɔ?” \p \v 29 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩ́nɩ odu mʋ́ á, nkɛ́tɩ mpáɩ\f + \fr 9:29 \fqa Mpáɩ mʋ́a ɔnɔ́klɩ́ \ft bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* pɛ́ mlɛ́talɩ́ pʋ́gya mʋ́.” \s1 Yesu Lowu Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ Otse Nyɔɔsɩ \r (Mateo 17:22-23; Luka 9:43b-45) \p \v 30 Brɛ́á Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛnatɩ́ ɩnʋ á, bɔtsʋn Galilea ɔsʋlʋ́sʋ, támɛ Yesu mékléá ɔhaa ɔbɩ́ɩ ɔtɩ́nɛ́á mʋbʋ. \v 31 Tsúfɛ́ ɔdɛ akasɩ́pʋ́ amʋ atɔ́ suná ɔbɛ́ɛ, “Bɛ́lɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ há adʋ́n bɔ́mɔ mɩ́, támɛ Bulu ɔbɛ́lakʋ́sʋ́a mɩ ɛkɛ sáásɩ́.” \p \v 32 Akasɩ́pʋ́ amʋ bʋmonu mʋ́ asɩ, ifú ɛ́ dɛ amʋ́ ánɩ́ bɛfɩtɛ́ mʋ. \s1 Ma Ɔbɔ́bwɛ Ɔhandɛ? \r (Mateo 18:1-5; Luka 9:46-48) \p \v 33 Bɛba Kapernaum wúlutɔ. Brɛ́á bowie wóyítɔ́ á, Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ nwɛ́ɛn mlɩdégyí ɔkpatɔ?” \p \v 34 Bɛkpa ɔnɔ́ bun mʋ́sʋ́, tsúfɛ́ ɩhandɛ bʋdɛprɩ́ɩ. \v 35 Yesu létsiá asɩ, ɔlɛtɩ akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋ, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɩtɔ ɔkʋ dékléá ɔbɔ́bwɛ mlɩ nkpá ogyápʋ a, ɔbwɛ́ɛ mʋ ɩwɩ ɔma ogyápʋ pʋ́ mlɩ fɛ́ɛ́ osúmpʋ́.” \v 36 Ɩnʋ ɔlɛkpa kebi ɔkʋ bɛlɩɩ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́, látá mʋ pútá, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 37 “Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ kebiá ogyi alɩ mɩ́ dátɔ́ lahɔ mɩ. Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔhɔ mɩ á, megyí mɩ́ ɔlɔhɔ, mboún ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ ámʋ.” \s1 Anɩ Obúopʋ \r (Luka 9:49-50) \p \v 38 Yohane lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, anɩlówun oyin ɔkʋ dɛ́pʋ fʋ́ dá gya ɔŋɛ laláhɛ, anɩlɛ́ka mʋ tin, tsúfɛ́ ɔma anɩtɔ.” \p \v 39 Támɛ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmáka mʋ itin! Tsúfɛ́ ɔhaa má ɩnʋá ɔbɔ́bwɛ ofúla mɩ́ dátɔ́, láblɩ́ mɩ́ ɩwɩ asʋn laláhɛ. \v 40 Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ ɔmɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ anɩsʋ buo anɩ. \v 41 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, nɩ́ ɔkʋ ɔhá mlɩ ntsu-owebi mlonu, mɩ́ dá ánɩ́ ɩdɩn mlɩsʋ sʋ á, ɔmɔ́ɔhʋlɩ́ɩ mʋ ɩpán. \s1 Ɔha Kpa Wá Lakpantɔ \r (Mateo 18:6-9; Luka 17:1-2) \p \v 42 “Nɩ́ ɔkʋ lɛ́ha ahá ánfɩ bʋmɔkʋ́dan mɩ́sʋ́ hógyitɔ ánfɩtɔ ɔkʋ lɔ́bwɛ lakpan á, nɩ́ bɛda nfúókwɛbʋ síán mʋ ɔmɛtɔ, tswɩ mʋ wá ɔpʋtɔ pó á, ɩbʋ alɛ́ dʋn. \v 43-44 Nɩ́ fʋ́ ɩbɩ kʋlɛ tɛ́há fʋ́tɔbwɛ́ lakpan á, ka mʋ́ lɛ! Ɩbʋ alɛ́á fɔ́pʋ ɩbɩ kʋlɛ nyá nkpa ánɩ́ ɩtamatá, dʋn ánɩ́ fɔ́pʋ ɩbɩ anyɔ wíé ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ.\f + \fr 9:43-44 \ft Mʋ́tɔ́ yée 44 mʋ́a 46 bɛlɩan 48, támɛ ɩma nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* \v 45-46 Nɩ́ fʋ́ yabi kʋlɛ tɛ́há fʋ́tɔbwɛ́ lakpan á, ka mʋ́ tswɩ tsalɩfwɩ! Ɩbʋ alɛ́á fɔ́pʋ yabi kʋlɛ nyá nkpa ánɩ́ ɩtamatá, dʋn ánɩ́ fɔ́pʋ ayabi anyɔ wíé ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ.\f + \fr 9:45-46 \ft Mʋ́tɔ́ yée 44 mʋ́a 46 bɛlɩan 48, támɛ ɩma nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* \v 47 Nɩ́ fʋ́ nsíbi tɛ́há fʋ́tɔbwɛ́ lakpan á, loti mʋ́ lɛ. Ɩbʋ alɛ́á fɔ́pʋ nsibi kʋlɛ wíé Bulu iwíegyí ámʋtɔ, dʋn ánɩ́ fɔ́pʋ ansibi anyɔ wíé ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ. \v 48 Ɔtɩ́nɛ́á ɩnʋ anyambi bʋtamawú, ɩnʋ ogyá ɛ́ ɩtamadun. \p \v 49 “Tsúfɛ́ bɔ́pʋ ogyá tɩn ɔhagyíɔha ɩwɩ, fɛ́ alɩá bʋtɔpʋ́ nfɔ́lɩ tɩn afɔdɩɛ ɩwɩ. \p \v 50 “Nfɔ́lɩ bʋ ɔdwɛ, támɛ nɩ́ ɩtá ɔdwɛ á, ntɔ bɛ́lapʋ́wá mʋ́ ɔdwɛ? \p “Mlɩha ɔdwɛ itsia mlɩtɔ fɛ́ nfɔ́lɩ, iwilwii itsia mlɩa mlɩ aba nsɩnɛ́.” \c 10 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Ɔkákiná Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Mateo 19:1-12; Luka 16:18) \p \v 1 Yesu lɔ́kʋsʋ́ tsú ɩnʋ yɔ́ Yudea ɔmátɔ́, Yordan ntsu ɔbɩn. Ɔdɔm bɛtrá befia bomlí mʋ, ɔlɛtrá suná amʋ́ atɔ́ fɛ́ alɩá ɔtɔbwɛ́ yáɩ́. \p \v 2 Farisifɔ akʋ bɛba mʋ wá, bʋdekléá bɔ́sɔ mʋ kɩ. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Anɩ Mbla lɛha ɔkpa ánɩ́ oyin ɔbɛ́talɩ́ kíná mʋ ka?” \p \v 3 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ anɩ náin Mose lɔ́wa mbla há mlɩ?” \p \v 4 Bɛlɛ mʋ ɔnɔ́ bɛɛ, “Mose lɛ́ha ɔkpa ánɩ́ oyin ɔwánlɩn ɔkákiná ɔwʋlʋ́ pʋkina mʋ ka.” \p \v 5 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ klʋntɔ-odwin sʋ́ Mose lɔ́wanlɩ́n mbla ánfɩ há mlɩ. \v 6 Tsú brɛ́á Bulu lɛ́lɛ ɔyɩ́ á, ɔtsɩ mʋ́a oyin ɔ́lɔbwɛ. \v 7 Ɩ́nɩ sʋ oyin obótu sí mʋ sɩ mʋa mʋ yin yɛ́mantá mʋ kasʋ, \v 8 amʋ́ abanyɔ́ bɔ́bwɛ ɔyʋlʋ́ʋ kʋlɛ nɩ. Bʋtráa bʋmegyí abanyɔ́, mboún babwɛ́ ɔbakʋ́lɛ. \v 9 Ɩ́nɩ sʋ ahá ánɩ́ Bulu labwɛ́ amʋ́ ɩkʋlɛ a, ɔhaa mámaɩ́n amʋ́ abasʋ.” \p \v 10 Brɛ́á beyinkí ba wóyítɔ́ a, Yesu akasɩ́pʋ́ amʋ bɛtrá fɩtɛ́ mʋ asʋ́n tsú asʋ́n ánfɩ ɩwɩ. \v 11 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ oyin okíná mʋ ka láyétsiá ɔtsɩ bámbá á, alatɔ́ mbʋa. \v 12 Alɩ kɛ́n nɩ́ ɔtsɩ okíná mʋ kulu láyétsiá oyin bámbá á, alatɔ́ mbʋa nɩ́.” \s1 Nyebí Yulá \r (Mateo 19:13-15; Luka 18:15-17) \p \v 13 Aha akʋ bɛkpa nyebí ba Yesu bɛɛ, ɔpʋ́ʋ ɩbɩ dɩnka amʋ́sʋ́, támɛ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɔwa ɩyɩn wá amʋ́. \v 14 Brɛ́á Yesu lówun a, ɔblɔ́ lɛkɩtá mʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha nyebí ámʋ ɔkpa abʋba mɩ́ wá. Mlɩmátin amʋ́ ɔkpa, tsúfɛ́ ahá ánfɩ odu bʋ́ Bulu iwíegyí ámʋ nɩ. \v 15 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ɔhá ánɩ́ ɔmɔhɔ Bulu iwíegyí amʋ fɛ́ kebi á, omóowie mʋ́tɔ́.” \v 16 Mʋ́ʋ́ ɔlɛlatá amʋ́ pútá, pʋ́ ɩbɩ dɩ́ndɩ́nka amʋ́sʋ́, oloyulá amʋ́ á. \s1 Atonyahɛ́ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Mateo 19:16-30; Luka 18:18-30) \p \v 17 Brɛ́á Yesu lɔ́pʋ ɔkpa ɔyɔ́ á, oyin ɔkʋ lɛ́srɩ́ ba bɛda akpawunu mʋ ayabitɔ fɩ́tɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́ yilé, ntɔ nɔ́bwɛ asa nénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá?” \p \v 18 Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ fʋdɛ mɩ́ tɩ ɔha yilé? Ɔhaa mégyí ɔha yilé, nkɛ́tɩ Bulu nkʋlɛ. \v 19 Yɛ́ɛ fʋyin Bulu mbla ámʋ dodo? Ɔbɛ́ɛ, mámɔ ɔha, mátɔ mbʋa, máwi atɔ́, máka asʋ́n dɩ́nká fʋ́ básʋ́, másisíi ɔha, bu fʋ́ sɩ́ mʋa fʋ́ yín.” \p \v 20 Oyin ámʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, tsú mɩ́ nyebitɔ ɔpá ndɛ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́sʋ́ gyí.” \p \v 21 Yesu lɛ́kɩ mʋ díín, mʋ asʋ́n lɔwa mʋ ɔdwɛ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɩlasí tokukʋlɛá fɔ́bwɛ. Yɛfɛ fʋ́ ɩwɩsʋ atɔ́ fɛ́ɛ́, afʋye kɔ́ba amʋ ha ahiánfɔ, mɛ́nɩ fénya siadɩɛ ɔsʋ́sʋ́. Fɔbwɛ́ mʋ́ tá á, ba afʋbobuo mɩ.” \v 22 Brɛ́á oyin ámʋ lónu asʋ́n ánfɩ á, ɩwɩ lowu mʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɛnatɩ́ díín, tsúfɛ́ ɔhɩ́ɛ́ ɔbʋ atɔ́. \p \v 23 Yesu lɛ́kɩ bomlí, ɔlɛbláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɩbɛ́hɩɛ wá ɔnlɩn asa ɩwɩ onyapʋ́ obówie Bulu iwíegyí ámʋtɔ!” \p \v 24 Brɛ́á akasɩ́pʋ́ amʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, ɔnɔ́ lobwie amʋ́. Támɛ Yesu lɛ́labláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ abí, Bulu iwíegyí ámʋtɔ wie ɩbɛ́hɩɛ wá ɔnlɩn! \v 25 Ɩlɔpɔn ha \w kpɔ́sɔ́\w* ánɩ́ ɔbɔ́tsʋn ɔbɩn-atɔ ɔbɔ́tɔ́, dʋ́n ánɩ́ ɩwɩ onyapʋ́ obówie Bulu iwíegyí ámʋtɔ.” \fig Akpɔ́sɔ́ nɩ́.|src="hk00038b.tif" size="span" loc="MRK10:25-31" copy="Horace Knowles, The Bible Society, London" ref="Marko 10:25" \fig* \p \v 26 Asʋ́n ánfɩ lɛha ɔnɔ́ lɛhɩɛ bwíé amʋ́. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Mʋ́mʋ́ ma mɛɛ Bulu ɔbɔ́hɔ nkpa?” \p \v 27 Yesu lɛ́kɩ amʋ́ díín, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Tɔ́á ɩdʋn nyankpʋsa bwɛ mɔdʋ́n Bulu, tsúfɛ́ Bulu mʋ́ tɛtálɩ́ bwɛ́ tógyítɔ́.” \p \v 28 Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Yɛ́ɛ anɩ mʋ́ anɩlasí tógyítɔ́ tswɩ bobuo fʋ o!” \p \v 29 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ɔhagyíɔha ánɩ́ olesi mʋ wóyí, mʋ apíó, mʋ sɩ mʋa mʋ yin, mʋ abí ntɛ́ɛ mʋ ɔsʋlʋ́ʋ ɔmagyáa, mɩ́a mɩ́ \w asʋn wankláán\w* ámʋ sʋ á, \v 30 ɔbɛ́lanyá mʋ wóyí, mʋ apíó, mʋ ayín, mʋ abí pʋ́ mʋ agyapadɩɛ ámʋ odu tsé lafa séi. Bɛ́dɩnká mʋsʋ ɛ́ séi, támɛ obénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá brɛ́ ámʋ́ʋ́ ɩbá ámʋtɔ. \v 31 Támɛ agyankpapʋ tsɔtsɔɔtsɔ bɛ́ba bemlí amapʋ, amapʋ ɛ́ bɛ́ba bemlí agyankpapʋ.” \s1 Yesu Lowu Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ Otse Saasɩ \r (Mateo 20:17-19; Luka 18:31-34) \p \v 32 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɔpʋ ɔkpa bɔyɔ́ Yerusalem wúlutɔ, Yesu gyánkpá. Ɩlɔwa amʋ́ wánwan, ifú lɛkɩtá ahá ámʋ́ʋ́ bʋbuo amʋ́ ámʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛkpa akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋ ya ɩtsɛ́tɔ́, ɔlɛtrá bláa amʋ́ tɔ́á ɩbɛ́ba mʋsʋ. \v 33 Ɔbɛ́ɛ, “Mlɩnu! Nɩ́ awíé Yerusalem a, bɛ́lɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ há Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́. Bɛ́ha mɩ́ lowu ɩpɔ́n, pʋ́ mɩ́ wá ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ ɩbɩtɔ. \v 34 Bɔ́bwɛ mɩ́ ahinlá, tú atsʋnɔ́ wʋ́lɩ́ mɩ́, nwɛ́n mɩ́ mplɩ, mɔ́ mɩ́, támɛ ɛkɛ sáásɩ́ a, Bulu ɔbɔ́kʋsʋ́a mɩ tsú afúlitɔ.” \s1 Ɔhandɛ Osúm Mʋ Aba \r (Mateo 20:20-28) \p \v 35 Sebedeo abí Yakobo mʋa Yohane bɔkpʋkpɛ́ mantáa Yesu bláa mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, anɩdékléá fʋbwɛ́ɛ tɔkʋ ha anɩ.” \p \v 36 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ mlɩdéklé mlɩaa mbwɛ́ɛ ha mlɩ?” \p \v 37 Bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ha anɩtɔ ɔkʋlɛ otsia fʋ́ gyɔpɩsʋ, ɔkʋlɛ ɛ́ otsia fʋ́ bɩnasʋ brɛ́á Bulu ɔwá fʋ́ numnyam.” \p \v 38 Támɛ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩméyín tɔ́á mlɩdɛ́kʋlɩ́! Mlɛ́talɩ́ wun ɩwɩɔsɩn ámʋ́ʋ́ nɛbá bowun amʋ, ntɛ́ɛ mlɛ́talɩ́ wú lowu ámʋ́ʋ́ nówu ámʋ?”\f + \fr 10:38 \fq Mlɛ́talɩ́ wun ɩwɩɔsɩn ... wú lowu ámʋ́ʋ́ nówu ámʋ? \ft Ntɛ́ɛ \fqa Mlɛ́talɩ́ nu ntá nɛba bonu ntɛ́ɛ há bɔ́bɔ mlɩ asú ámʋ́ʋ́ nɛbá bɔbɔ ámʋ?\f* \p \v 39 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ee abɛ́talɩ́.” \p Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlówun ɩwɩɔsɩn ámʋ́ʋ́ nɛbá bowun amʋ, wú lowu ámʋ́ʋ́ nówu ámʋ ɛ́, \v 40 támɛ mma túmi ánɩ́ nɛ́lɛ ɔhá ánɩ́ obétsiá mɩ́ gyɔpɩ ntɛ́ɛ bɩnasʋ. Alɩ otsiákpá anfɩ mʋ́ ɩda gyo ahá ámʋ́ʋ́ Bulu lalá ɩnʋ yáɩ́ há ámʋ.” \p \v 41 Brɛ́á akasɩ́pʋ́ idú atráhɛ amʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, Yakobo mʋa Yohane ɩwɩ lɔ́wa amʋ́ ɔblɔ́. \v 42 Yesu lɛ́tɩ amʋ́ fɛ́ɛ́ ba mʋ ɩwɩ wá, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyin ánɩ́ ahá ánɩ́ bʋtobú amʋ́á bʋgyi ɔmátɔ́fɔsʋ agyípʋ́ bʋtɛhɩ́ɛ́ amʋ́ ahá, amʋ́ ahandɛ ɛ́ bʋtenyá túmi amʋ́sʋ́. \v 43 Támɛ mlɩtɔ mʋ́ á, ɩmába alɩ. Ɔhá ánɩ́ odekléá ɔbɔ́bwɛ mlɩtɔ ɔhandɛ ɔbwɛ́ɛ mlɩ fɛ́ɛ́ ɔkpábi. \v 44 Nɩ́ mlɩtɔ ɔkʋ ɛ́ dékléá ɔbɔ́bwɛ mlɩ nkpá ogyápʋ a, ɔbwɛ́ɛ mlɩ fɛ́ɛ́ ɔkpábi. \v 45 Tsúfɛ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ mmɛba mbɛ́ɛ, bʋsúm mɩ́. Ahá osúmkpá nɛba, ampʋ mɩ́ nkpa hɔ ahá tsɔtsɔɔtsɔ nkpa.” \s1 Ansibi Obwiepʋ́ Ɔkʋ Ɩlɔ Tsa \r (Mateo 20:29-34; Luka 18:35-43) \p \v 46 Boyówie Yeriko wúlutɔ. Brɛ́á mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ pʋ́ ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ ámʋ́ʋ́ bʋbuo mʋ amʋ bʋdɛdalɩ ɩnʋ á, bowun Timeo mʋ bi Bartimeo. Mʋ ansíbi labwíé, otsie ɔkpatɔ ɔdɛ atɔ́ kʋlɩ́. \v 47 Brɛ́á olonu ánɩ́ Yesu Nasaretyin amʋ dɛ́tsʋ́ʋn a, ɔlɔwa kplʋ́n bɩ ɔbɛ́ɛ, “Anɩ Wíe \w Dawid\w* mʋ na Yesu, wun mɩ nwɛ!” \p \v 48 Amʋ́tɔ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔkplʋ́n wa mʋ bɛɛ, ɔkpá ɔnɔ́ bun, támɛ mʋ mʋ́ ɔlɛlakplʋ́n dʋn alɩ ɔbɛ́ɛ, “Anɩ Wíe Dawid mʋ na, wun mɩ nwɛ!” \p \v 49 Yesu lési lɩɩ́, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩtɩ mʋ ha mɩ.” \p Bokpolí ansibi obwiepʋ́ ámʋ, bɛbláa mʋ bɛɛ, “Fʋ́ klʋn ɩdɩ́ fʋ́ asɩ, afʋkʋsʋ ba. Ɔdɛ fʋ́ tɩ!” \p \v 50 Ɩnʋ oyin ámʋ lɔ́tswɩ mʋ ɔsʋ́sʋ́ atadɩɛ tsálɩ́fwɩ́, wáan kʋsʋ́ ba Yesu wá. \p \v 51 Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ fʋdeklé fɛɛ mbwɛ́ɛ ha fʋ?” \p Ɩnʋ ansibi obwiepʋ́ ámʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, ha mɩ́ anwun atɔ́!” \p \v 52 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Natɩ, fʋ́ hógyi latsá fʋ́ ɩlɔ.” \p Ɩnʋnʋ mʋ ansíbi lobwií, ɔlɛkplá buo Yesu. \c 11 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Bɔhɔ Yesu Fɛ́ Owíe Yerusalem \r (Mateo 21:1-11; Luka 19:28-40; Yohane 12:12-19) \p \v 1 Brɛ́á bowie Betfage mʋ́a Betania, awúlu ánɩ́ ɩbʋ Nfɔ-nyíbʋ ámʋ\f + \fr 11:1 \fq Nfɔ-nyíbʋ \ft igyi obubwí kʋá ɩbʋ mantáa Yerusalem, bʋtɛtɩ́ mʋ́ Olifbʋ.\f* asɩ, batá Yerusalem wie tá á, ɔlɔwa mʋ akasɩ́pʋ́ abanyɔ́ gyankpá. \v 2 Ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyɔ wúlu anfɩ́ ɩda mlɩ ansɩ́tɔ́ ánfɩtɔ. Nɩ́ mlowíe wúlu amʋ ɔnɔ́ á, mlówun afrímú kanáhɛ ɔkʋ da ɔfɛ́tɔ́, ɔhaa mɔ́kʋ́tsíá mʋsʋ kɩ. Mlɩsankɩ mʋ, amlɩkpa mʋ ba mɩ. \v 3 Nɩ́ ɔkʋ ɔfɩ́tɛ́ mlɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mʋ sankɩ́?’ á, mlɩbla mʋ mlɩaa, ‘Anɩ Wíe dɛ́ mʋ hián. Obéyinkía mʋ ba séi.’ ” \p \v 4 Bɔyɔ á, bɔyɔ́tʋ afrímú ibí ámʋ da ɔfɛ́tɔ́ wóyí ámʋ ɔnɔ́ ɔkpabáɩ. \v 5 Brɛ́á bʋdɛ mʋ sankɩ́ á, aha akʋá bʋlɩɩ́ ɩnʋ bɛfɩtɛ́ amʋ́ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ afrímú ibí ámʋ sankɩ́.” \p \v 6 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ alɩ ámʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ámʋ pɛ́pɛ́ɛ́pɛ́. Besi amʋ́; akasɩ́pʋ́ amʋ bɛsankɩ́ mʋ́. \v 7 Bɛkpa afrímú ibí ámʋ ba Yesu. Bɛyaɩ́ amʋ́ atati dɩ́nká mʋsʋ, ɔlɔdʋ bian mʋsʋ. \v 8 Amʋ́tɔ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɛyaɩ́ amʋ́ atati tswɩ ɔkpatɔ, akʋ ɛ́ bebiabía afɩtáa bunbun ɔkpa ámʋsʋ. \v 9 Ahá ámʋ́ʋ́ bʋgya Yesu nkpá mʋ́a ɔma amʋ bɔsʋrá okitikíti bɛɛ, “\w Hosiána\w*! Bulu oyúla ɔhá ánfɩ ɔbá anɩ Wíe dátɔ́ ánfɩ! \v 10 Bulu oyúla anɩ náin \w Dawid\w* iwíegyí ámʋ́ʋ́ ɩbá ámʋ! Hosiána bʋ ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́!” \p \v 11 Brɛ́á Yesu lówie Yerusalem a, ɔlɔyɔ \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w*, ɔlɔwa ansɩ́ kɩ tógyítɔ́ wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ wankláán. Owí lapɔn. Mʋ́ sʋ mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋ beyinkí yɔ́ Betania wúlutɔ. \s1 Pɔntɔ Oyí Lwɩɩ́ \r (Mateo 21:18-19) \p \v 12 Ɔyɩ kɛhɛ brɛ́á beyinkí tsú Betania bɛbá á, akʋ́n dɛ Yesu. \v 13 Olowun pɔntɔ kʋá ɩlahɩ́ɛ́ pɔ́ɩ́ sɩ́sɩ́, ɩlɩɩ́ mantáa ɔkpa. Ɔlɔyɔ yɛ́kɩ bɛɛ obénya kʋ mʋ́tɔ́. Támɛ olowie mʋ́ asɩ á, afɩtáa sɔ́ɔ́n bʋ mʋ́sʋ́, tsúfɛ́ oyí ámʋ swiebɩ́ mɔkʋ́fʋn. \fig Pɔntɔ oyí mʋ́a mʋ́ abí nɩ́.|src="HK00088B.TIF" size="span" loc="MRK11:12-24" copy="Horace Knowles, The Bible Society, London" ref="Marko 11:13" \fig* \v 14 Ɩnʋ ɔlɛbláa oyí ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Tsú ndɛ pʋ́ya a, ɔhaa mɛ́ɛtrá gyi fʋ́ abi swiehɛ́.” \p Mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɛ́ bonu asʋ́n ánfɩ. \s1 Ibia Agyípʋ́ Gyáa Lɛ Bulu Ɔtswɛ́kpa Wunsɩnɛ́sʋ́ \r (Mateo 21:12-17; Luka 19:45-48; Yohane 2:13-22) \p \v 15 Brɛ́á bowie Yerusalem a, Yesu lɔ́yɔ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́. Ɩnʋnʋ ɔlɔwa atɔ́ afɛpʋ́ pʋ́ atɔ́ ahɔ́pʋ amʋ aná fɛ́ɛ́ gyáa dalɩ ɩnʋ bɩ. Olowuwúta kɔ́ba atsɛ́pʋ mpʋ́nʋ́ dá, súnsúnki abrɔ́dʋma afɛpʋ́ mbíá dá. \v 16 Ɔmɛha atɔ́ ɔfɛpʋ́ ɔkʋkʋ ɔsʋra mʋ atɔ fɛhɛ́ ka tsʋn Ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ kʋ́ráá. \v 17 Olosuná amʋ́ atɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Bʋmɔwanlɩ́n wá Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋtɔ bɛɛ, ‘Bɛ́tɩ mɩ́ ɔtswɛ́kpa bɛɛ, ɔmá fɛ́ɛ́ mpáɩ ɔbɔkpá?’ Támɛ mlɩlapʋ́ ɩnʋ mlí awikplu ɔŋaínkpá.” \p \v 18 Brɛ́á Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ bonu tɔ́á alabwɛ́ á, bodunká ɔkpa ánɩ́ bɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ mɔ́ mʋ. Benya ifú, tsúfɛ́ mʋ atosunáhɛ́ amʋ lɛha ɔnɔ́ lobwie ɔdɔm amʋ. \p \v 19 Brɛ́á owí lɔpɔn a, Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɛdalɩ wúlu amʋtɔ. \s1 Hógyi Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Mateo 21:20-22) \p \v 20 Brɛ́á bʋdɛtsʋ́ʋn nyankɩ a, bowun ánɩ́ pɔntɔ oyí ámʋ ɩlawú tsú mʋ́ ɔsʋ́ beyi asɩ. \v 21 Ɩnʋ Petro lɛ́kaɩ́n asʋ́n ánɩ́ Yesu lɛ́bláa pɔntɔ oyí ámʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, kɩ, pɔntɔ oyí ámʋ́ʋ́ fɔlwɩɩ́ ámʋ ɩlawú!” \p \v 22 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩhɔ Bulu gyi. \v 23 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa, ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔbɛ́bláa ɩbʋ ánfɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Púli yowie ɔpʋtɔ’, omegyi nwɛ́ɛn mʋ klʋntɔ, olohogyi ánɩ́ asʋ́n ámʋ́ʋ́ mablɩ́ ámʋ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́ á, ibópulí yɔ́. \v 24 Ɩ́nɩ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, tógyítɔ́á mlɔkʋ́lɩ́ Bulu á, mlɩhogyi ánɩ́ mlɩlanyá mʋ́ dodo. Mlɩ ɩbɩ bɛ́da mʋ́. \v 25-26 Nɩ́ mlɩlɩ́ɩ́ mlɩdɛ́ mpáɩ bɔ, ɔkʋ asʋ́n bʋ mlɩ klʋntɔ á, mlɩsi ɔhá ámʋ lakpan kie mʋ, mɛ́nɩ mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ ɛ́ obési mlɩ klɛ́ kíé mlɩ.\f + \fr 11:25-26 \ft Mʋ́tɔ́ yée 26 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Támɛ nɩ́ mlɩmésikíé ahá a, mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ ɛ́ oméesikíé mlɩ.\f*” \s1 Yesu Túmi Ɩwɩ Asʋn Fɩtɛ́hɛ́ \r (Mateo 21:23-27; Luka 20:1-8) \p \v 27 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛtrá yinkí ba Yerusalem. Brɛ́á ɔna odeki Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ á, Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛba mʋ wá. \v 28 Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Túmi mɔmʋ fʋ́dɛpʋbwɛ́ ntobí ánfɩ? Ma lɛ́ha fʋ́ túmi ámʋ?” \p \v 29 Yesu lɛ́lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Nfɩ́tɛ mlɩ asʋn kua kʋlɛ. Nɩ́ mlɛlɛ́ mʋ́ ɔnɔ́ há mɩ́ á, mɩ́ ɛ́ nɛ́bláa mlɩ túmi oduá ndɛpʋbwɛ́ ntobí ánfɩ. \v 30 Bulu wá Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lénya túmi pʋ́bɔ́ ahá \w asú\w* lóó, ntɛ́ɛ nyankpʋsa? Mlɩbla mɩ!” \p \v 31 Amʋ́ wʋlɛwʋlɛ bɔyɔ asʋ́n ánfɩtɔ bɛɛ, “Nɩ́ ablɩ́ anɩaa itsú Bulu wá á, ɔbɛ́fɩtɛ́ anɩ ɔbɛ́ɛ, mʋ́ ntogyi sʋ́ mlɩmɔ́hɔ mʋ gyi? \v 32 Ntɛ́ɛ ablɩ́ɩ anɩaa itsú anyánkpʋ́sa wá?” Támɛ bʋdɛ ahá ámʋ ifú nya, tsúfɛ́ amʋ́ fɛ́ɛ́ bohogyi ánɩ́ lɛ́lɛ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ onutó Yohane gyí. \v 33 Mʋ́ sʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ohwée! Anɩméyín ɔtɩ́nɛ́á olenya mʋ túmi tsú.” \p Mʋ́ʋ́ Yesu ɛ́ lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mɩ́ ɛ́ mmɛ́ɛbláa mlɩ túmi oduá ndɛpʋbwɛ́ ntobí ánfɩ.” \c 12 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Apafɔ Laláhɛ Akʋ \r (Mateo 21:33-46; Luka 20:9-19) \p \v 1 Yesu lɔ́wa amʋ́ asʋ́n bláa ayébitɔ bɩ. Ɔbɛ́ɛ, “Oyin ɔkʋ lɔ́dɔ \w wáɩn\w* ndɔ. Olegyi ɩban bómlí mʋ́. Olokwi wáɩn amʋ onyimɛ́kpá, ɔlɔpwɛ obu fʋ́áhɛ́ kʋ há ndɔ ámʋ agyópʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ ndɔ ámʋ wá apafɔ ɩbɩtɔ, olotu ɔkpa. \v 2 Brɛ́á wáɩn-abí ámʋ kpɔtɩ́bɩ lɔfʋn a, ɔlɔwa mʋ osúmpʋ́ apafɔ ámʋ wá ɔbɛ́ɛ, ɔyɔ́hɔ mʋ ogyíkpá ba mʋ. \v 3 Támɛ apafɔ ámʋ bɛkɩtá mʋ, dá mʋ, gya mʋ sɩ́sɩ́ ɩbɩkpan. \v 4 Ndɔ mʋ wie amʋ lɛ́trá wa mʋ osúmpʋ́ nyɔɔsɩ amʋ́ wá. Apafɔ ámʋ bɛda mʋ ɛ́, pílan mʋ nwuntɔ, sʋ́pa mʋ. \v 5 Ɔlɛtrá lawá ɔbambá. Mʋ mʋ́ á, bɔmɔ mʋ. Alɩ kɛ́n bɔbwɛ atráhɛ ɛ́ nɩ́. Bɛda akʋ, mɔ́ akʋ ɛ́. \v 6 Ilesi mʋ onutó mʋ bi ɔkʋlɛ pɛ́á ɔtamatsúlá mʋsʋ. Ɔkɩ ɔbɛ́ɛ, bóbu mʋ mʋ́. Mʋ́ sʋ ɔlɔwa mʋ ɛ́. \v 7 Támɛ apafɔ ámʋ bɛblɩ́ bɛɛ, ‘Ɔ́nɩ obégyi mʋ sɩ atɔ́ nɩ́. Mlɩha amɔ mʋ, mɛ́nɩ ndɔ ámʋ ibémlí anɩ klɛ́.’ \v 8 Mʋ́ sʋ bɛkɩtá mʋ, mɔ́ mʋ́, tswɩ mʋ dálɩ ndɔ ámʋtɔ. \p \v 9 “Ɛkɛá ndɔ mʋ wie amʋ ɔbá á, ntɔ mlɩlahogyi mlɩaa ɔbɔ́bwɛ apafɔ ánfɩ? Ɔbɛ́ha bɔmɔ amʋ́. Ɔbɛ́lapʋ́ ndɔ ámʋ wá apafɔ bámbá ɩbɩtɔ. \v 10 Ntɛ́ɛ mlɩmɔ́kʋ́kla Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ kɩ? Bɔwanlɩ́n bɛɛ, \q1 ‘Ibwi ámʋ́ʋ́ obu ayípʋ bekiná ámʋ \q2 lébemlí okonkísʋ́bwi nɩ́. \q1 \v 11 Bulu lɔ́bwɛ mʋ́ alɩ. \q2 Ɩbʋ wánwan.’ ” \p \v 12 Ɩnʋ Yudafɔ ámʋ bekleá bɛ́kɩtá Yesu, tsúfɛ́ bɛbɩ ánɩ́ amʋ́ sʋ alahá yébi ánfɩ, támɛ bʋdɛ ɔdɔm amʋ ifú nya. Mʋ́ sʋ bɛnatɩ́ sí mʋ. \s1 Lampóoka \r (Mateo 22:15-22; Luka 20:20-26) \p \v 13 Ɔma a, bɔwa Farisifɔ pʋ́ Owíe \w Herode\w* ahá bɛɛ, bʋyɛ́tɛtɛ́ɛ Yesu ɔnɔ́tɔ́ asʋ́n nu, abʋnya mʋ akɩtálɛ́. \v 14 Brɛ́á bɛba mʋ wá á, bɛbláa mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, anɩyin ánɩ́ ɔnɔkwalɩpʋ fʋgyi. Fʋtamahá ɔhaa ɔtsɛ fʋ́ agywɩɩn, tsúfɛ́ fʋtamakɩ ɔhaa ansɩ́tɔ́. Mboún Bulu asʋ́n ámʋ́ʋ́ igyi ɔnɔkwalɩ amʋ fʋdesuná. Mʋ́ sʋ anɩdɛ́ fʋ́ fɩtɛ́ anu. Anɩ mbla lɛha ɔkpa ánɩ́ akáa lampóo ha Roma owíe dɛhɛn Kaesare, ntɛ́ɛ anɩmáka?” \p \v 15 Yesu lɛ́bɩ ánɩ́ bʋkɩ ansɩ́. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Apinabwɛbí abwɛpʋ́, ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mɩ́ sɔ́ɔ kɩ? Mlɩtsu kɔ́ba amʋ ɩkʋ ba mɩ ankɩ.” \p \v 16 Bɔpʋba mʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma nwun pʋ́ mʋ ɩdá dɩ́n mʋ́sʋ́?” \p Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Kaesare.” \p \v 17 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mlɩpʋ tɔ́á igyi Kaesare klɛ́ ha Kaesare, amlɩpʋ mʋ́á igyi Bulu klɛ́ ɛ́ ha Bulu.” \p Mʋ ɩwɩ lɔ́wa amʋ́ ifú. \s1 Kʋsʋ́ Tsú Afúlitɔ Ɩwɩ Asʋn Fɩtɛ́hɛ́ \r (Mateo 22:23-33; Luka 20:27-40) \p \v 18 Ɔpasua kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ \w Sadukifɔ\w* akʋ bɛba Yesu wá. Bʋgyi ɔpasua kʋá bʋtɛblɩ́ bɛɛ, kʋsʋ́ tsú afúlitɔ ma ɩnʋ. Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, \v 19 “Osunápʋ́, Mose lɔ́wanlɩ́n tswɩ anɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Nɩ́ ɔkʋ mʋa mʋ ka bʋmɔkwɩɩ́ asa olowu sí mʋ ka ámʋ a, mʋ pio otsú mʋ ka ámʋ tsia, fɛ́kɩ ɔkwɩɩ ha owupʋ́ ámʋ.’ \v 20 Oyin ɔkʋlɛ abí abasíénɔ́ akʋ betsiá. Amʋ́tɔ́ ogyankpapʋ létsiá ɔká, támɛ ɔmɔkwɩɩ́ asa olowu. \v 21 Mʋ gyama lótsu ɔsʋrapʋka amʋ tsía, támɛ mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. Ɔsaasɩ lótsu ɔtsɩ ámʋ tsía. Mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. \v 22 Alɩɩ yɔ́tʋ osienɔ́sɩ́ amʋ. Amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɔ́kwɩɩ́ asa olowu. Ɔma-ɔma a, ɔsʋrapʋ amʋ ɛ́ lóbowu. \v 23 Afúli ɔkʋsʋ́kɛ́ a, amʋ́tɔ́ ɔmɔmʋ ɔbɔ́bwɛ mʋ kulu? Tsúfɛ́ amʋ́ abasíénɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́ betsiá mʋ.” \p \v 24 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí mlɩ ológyi. Mlɩméyín Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ntɛ́ɛ Bulu túmi. \v 25 Tsúfɛ́ nɩ́ afúli bɔkʋ́sʋ́ á, bɔ́bwɛ fɛ́ \w Bulu-abɔpʋ\w*. Bʋméetsiá aká mʋ́a akúlu. \v 26 Támɛ afúlikʋsʋ́ ɩwɩ mʋ́ á, yɛ́ɛ mlɩlakla Mose ɔwʋlʋ́, nú asʋ́n ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́bláa mʋ dimbísʋ́ brɛ́á olowun oyíbi kʋ dɛ ogyá tsií, támɛ ɩmɛdɛ́hɔ́ɔ amʋ? Ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́gyí mlɩ anáin \w Abraham\w* mʋa \w Isak\w* pʋ́ \w Yakob\w* Bulu ámʋ nɩ.’ ” \v 27 Ɩnʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí awupʋ́ Bulu ógyi, akɩankpapʋ Bulu ógyi. Mlɩ mʋ́ mlɩlafwɩ́ fɛ́ɛ́.” \s1 Bulu Mbla Ámʋtɔ Mʋ́á Ɩdʋn \r (Mateo 22:34-40; Luka 10:25-28) \p \v 28 Mose mbla asunápʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ lɔ́bɔtʋ amʋ́ ɩnʋ, olonu asʋ́n ánɩ́ bʋdɛbɩtɩ́. Olowun ánɩ́ Yesu lalɛ́ Sadukifɔ ámʋ asʋ́n ɔnɔ́ wankláán. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Bulu mbla ámʋtɔ mɔmʋ dʋ́n?” \p \v 29 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu mbla ámʋtɔ mʋ́á ɩdʋn nɩ. ‘Israelfɔ, mlɩnu. Bulu ɔkʋlɛ pɛ́ anɩ Wíe Bulu gyí. \v 30 Mʋ́ sʋ pʋ fʋ́ klʋn, fʋ́ ɔkláa, fʋ́ agywɩɩn pʋ́ fʋ́ ɔwʋnlɩ́n fɛ́ɛ́ dwɛ fʋ́ Wíe Bulu.’ \v 31 Mʋ́ nyɔɔsɩ ɛ́ gyí, ‘Dwɛ fʋ́ bá fɛ́ fʋ́ ɩwɩ.’ Mbla kʋkʋ ɩtráa ma ɩnʋá ɩdʋn ɩ́nɩ.” \p \v 32 Mbla osunápʋ́ amʋ lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, fablɩ́ ɔnɔkwalɩ. Anɩ Wíe Bulu nkʋlɛ pɛ́ bʋ ɩnʋ, ɔkʋkʋ trá ɔma ɩnʋ. \v 33 Apʋ́ʋ anɩ klʋn, anɩ agywɩɩn pʋ́ anɩ ɔwʋnlɩ́n fɛ́ɛ́ dwɛ́ mʋ, adwɛ anɩ aba fɛ́ anɩ ɩwɩ. Ɩdʋn mbwɩ tɔ́hɛ́ pʋ́ afɔdɩɛ kugyíkʋ.” \p \v 34 Yesu lówun ánɩ́ alabɩ́ lɛ́ asʋ́n ámʋ ɔnɔ́ wankláán, ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋma ɩfɔ́ Bulu iwíegyí ámʋtɔ.” \p Mʋ́ ɔma a, ɔhaa mɛ́trá wa klʋn fɩtɛ́ mʋ asʋansʋ. \s1 Ma Gyí Kristo Amʋ? \r (Mateo 22:41-46; Luka 20:41-44) \p \v 35 Brɛ́á Yesu dɛ́ atɔ́ suná \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* nwunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ á, ɔlɛfɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ sʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ bɛtalɩ́ blɩ́ bɛɛ, Owíe \w Dawid\w* mʋ na gyí \w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́da mʋ ofúli amʋ)? \v 36 Tsúfɛ́ \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* lɛ́ha Owíe Dawid onutó lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Anɩ Wíe Bulu lɛ́bláa mɩ́ Wíe ɔbɛ́ɛ, \q2 “Tsia mɩ́ gyɔpɩsʋ nfɩ \q2 yɔ́fʋn brɛ́á nɛ́ha fɛ́tsatsáa fʋ́ alupʋ́sʋ́.” ’ \m \v 37 Owíe Dawid onutó lɛ́tɩ mʋ ɔbɛ́ɛ mʋ wie. Nkálɩ sʋ ɔtráa ogyi mʋ na?” \p Asʋ́n ánfɩ lɔ́wa ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ ámʋ́ʋ́ befia bomlí mʋ amʋ ɔdwɛ, bɔpʋ ansigyí nú mʋ asʋ́n. \s1 Mose Mbla Asunápʋ́ Tsiátɔ́ \r (Mateo 23:1-36; Luka 20:45-47) \p \v 38 Yesu lɛ́blɩ́ mʋ atosunáhɛ́ amʋtɔ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ wankláán Mose mbla asunápʋ́sʋ. Bʋtekle ligá wa nátɩ́ kí, bʋtekle bɛɛ, ahá bʋbún ha amʋ́ itsiá dɩnsʋ. \v 39 Otsiákpá yilé bʋtekle tsiá Yudafɔ \w ofíakpa\w* pʋ́ nkɛ ogyíkpá. \v 40 Bʋtesísi asʋrapʋ, swɩ́ɩ́ amʋ́ amʋ́ wóyí. Bʋtepina bɔ mpáɩ tɩ́ntɩ́ɩ́ntɩ́n ahátɔ pʋ́bun amʋ́ lalahɛsʋ. Bulu ɔbɛ́bɩtɩ́ amʋ́ ɩsʋ kínkíínkín!” \s1 Ɔsʋrapʋ Ɔkʋ Tswɩtswɩ \r (Luka 21:1-4) \p \v 41 Yesu létsiá mantáa tswɩtswɩ dáka Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ, ɔdɛ ahá kɩ́ɩ bʋdɛpʋ amʋ́ tswɩtswɩ bɔwa mʋ́tɔ́. Ahá ánɩ́ amʋ́ ɩbɩtɔ bʋ odwin bʋdɛpʋ kɔ́ba akpɔnkpɔntɩ bɔwa. \v 42 Ɩnʋ ɔsʋrapʋ ɔkʋá ɔma tɔtɔ ɛ́ lɔ́pʋ mʋ kɔ́ba-ana bɔwa dáka ámʋtɔ. \v 43 Mʋ́ʋ́ ɔlɛtɩ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ba mʋ wá, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa, tswɩtswɩá ɔsʋrapʋ anfɩ́ ɔma tɔtɔ lawá á, ɩdʋn ɔhagyíɔha klɛ́. \v 44 Tsúfɛ́ atráhɛ amʋ fɛ́ɛ́ á, amʋ́ kɔ́ba tsɔtsɔɔtsɔtɔ balɛ́ kpalobí tsú bɔwa. Támɛ ɩ́nɩá ɔsʋrapʋ anfɩ mʋ́ má tɔtɔ sʋ tɔ́á ɔbʋ fɛ́ɛ́ alapʋ́ bɔwa á.” \c 13 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Bulu Ɔtswɛ́kpa Amʋ Bwie \r (Mateo 24:1-2; Luka 21:5-6) \p \v 1 Brɛ́á Yesu lɛ́dalɩ \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ ɔyɔ́ á, mʋ akasɩ́pʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, kɩ mbu wankláán pʋ́ abwi akpɔnkpɔntɩ ánfɩ bɔpʋyi mʋ́ ánfɩ akɩ́lɛ!” \p \v 2 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Yɛ́ɛ fawun mbu akpɔnkpɔɔnkpɔntɩ ánfɩ? Bóbwie mʋ́ fɛ́ɛ́ bun. Ibwi kʋlɛ kʋ́ráá méesian dɩnká mʋ́ básʋ́.” \s1 Ɩwɩɔsɩn Mʋ́a Ɩkplán \r (Mateo 24:3-14; Luka 21:7-19) \p \v 3 Brɛ́á Yesu tsie Nfɔ-nyíbʋ ámʋsʋ, ɔdɛ Bulu ɔtswɛ́kpa mbu ámʋ kɩ́ɩ a, Petro, Yakobo, Yohane mʋa Andrea nkʋlɛ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, \v 4 “Bla anɩ, brɛ́ mɔmʋtɔ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ bɛ́ba? Osúna mɔmʋ ɛ́ ɔbɛ́ba, ibósuná ánɩ́ mʋ́ brɛ́ lafʋn?” \p \v 5 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ wankláán, mɛ́nɩ ɔhaa mɛ́ɛmlɛ́ mlɩ. \v 6 Ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔ́pʋ mɩ́ dá ba bɛɛ, amʋ́gyí Kristo amʋ nɩ. Bɛ́mlɛ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔ́fwɩ ɔkpa. \v 7 Nɩ́ mlonúá ɩsá ladá mantáa mlɩ ntɛ́ɛ ɔtɩnɛkʋ á, opúni mátsií mlɩ Tsúfɛ́ lehián ánɩ́ ɩ́nɩ aná fɛ́ɛ́ bɛ́ba, támɛ imedésuná ánɩ́ ɔyɩ́ ɔnɔ́mɔkɛ́ ámʋ lafʋn. \v 8 Tsúfɛ́ ɔmá bɔ́kɔ aba. Awíe bɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ abasʋ. Ɔsʋlʋ́ʋ bɛ́kpɩnkɩ́ ntɩ́nɛ́-ntɩ́nɛ́. Akʋ́n ɛ́ bɛ́ba. Ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ igyi fɛ́ ɩwɩɔsɩn ánɩ́ ɔtsɩ towun brɛ́á ɩkwɩ́ɩ dɛ mʋ dwiín. \p \v 9 “Mʋ́ sʋ mlɩ mʋ́ mlɩkɩ mlɩ ɩwɩ wankláán. Tsúfɛ́ mɩ́ sʋ bɔ́pʋ mlɩ há Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́, bɛ́da mlɩ amʋ́ \w ofíakpa\w* awúlu-awúlusʋ. Bɛ́kpa mlɩ ya ɔmásʋ́ agyípʋ́ pʋ́ awíe ansɩ́tɔ́, mɛ́nɩ mlégyi mɩ́ ɩwɩ adánsɩɛ. \v 10 Támɛ ilehián ánɩ́ bégyankpá dá asʋn wankláán ámʋ ɔkan súná ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́. \v 11 Nɩ́ bɛkɩ́tá mlɩ ya a, mlɩmágywɩ́ɩn asʋ́n ánɩ́ mlɛ́blɩ́. Mlɩblɩ asʋ́ngyíasʋ́n ánɩ́ Bulu ɔbɔ́pʋwá mlɩ ɔnɔ́ alɩ brɛ́ ámʋtɔ. Tsúfɛ́ megyí mlɩ onutó ɔbɔ́tɔɩ́, \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* ɔbɔ́tɔɩ́ tsʋn mlɩsʋ. \p \v 12 “Apíó bɛ́lɛ amʋ́ apíó há lowu. Abí asɩ́ bɛ́lɛ amʋ́ abí há. Abí ɛ́ bɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ amʋ́ akwɩɩ́pʋ́sʋ, há bɔ́mɔ amʋ́. \v 13 Mɩ́ sʋ ahá fɛ́ɛ́ bólu mlɩ, támɛ nɩ́ mlɛ́talɩ́ wá klʋn lɩ́ɩ́ kínkíínkín yɔ́fʋn mʋ́ ɔnɔ́mɔ á, Bulu ɔbɔ́hɔ mlɩ nkpa. \s1 Ɩwɩɔsɩn Wúunbɩ \r (Mateo 24:15-28; Luka 21:20-24) \p \v 14 “Támɛ nɩ́ mlowun akisítɔá itobwíé ɔmá, ɩda ɔtɩ́nɛ́á mlɩmɛ́dɩ́n ansɩ́ ánɩ́ ɩbɛ́ba a, (aklápʋ, mlɩnu mʋ́ asɩ.) Mʋ́mʋ́ ahá ánɩ́ bʋbʋ Yudea ɔmátɔ́ bʋsrɩ yɔ abʋsʋ. \v 15 Ɔhá ánɩ́ ɔdɩn obusʋ mákplɩ botsu tɔtɔ obuto! \v 16 Ɔhá ánɩ́ ɔbʋ ndɔtɔ ɛ́ máyinkí botsu mʋ tati. \v 17 Amenyapʋ́ pʋ́ abí-ayín ánɩ́ bʋpia abi bɔbwɛ alɩ brɛ́ ámʋtɔ, bʋgyɔ́wɩ nɩ́! \v 18 Mlɩkokoli Bulu mlɩaa, mlɩ ɔsrɩ́kɛ́ amʋ ɩmábwɛ nyankpʋ mʋ́a atsalɩbɩ́. \v 19 Tsúfɛ́ asʋn wunhɛ ánɩ́ ɩbɛ́ba alɩ brɛ́ ámʋtɔ odu mɔkʋ́ba tsú brɛ́á Bulu lɔ́bwɛ ɔyɩ́ ɔpá kɩ. Mʋ́ odu kʋkʋ ɛ́ ɩmɛ́ɛtrá ba ɛkɛkɛɛkɛ. \v 20 Nɩ́ Bulu mɛ́dɩnkɩ́ nkɛ ámʋsʋ á, tɛkɩ ɔhaa méesian ɔyɩ́tɔ́. Támɛ ahá ámʋ́ʋ́ alalɛ́ pʋ́bwɛ́ mʋ klɛ amʋ sʋ aladɩ́nkɩ́ nkɛ ámʋsʋ. \p \v 21 “Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, nɩ́ ɔkʋ lɛ́bláa fʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Kɩ, Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) bʋ nfɩ ntɛ́ɛ nána’ á, máhógyi. \v 22 Tsúfɛ́ ahá ánɩ́ bɛɛ amʋ́gyí Kristo amʋ pʋ́ ahá ánɩ́ bɔ́wa afunu bɛɛ, Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ bʋgyi tsɔtsɔɔtsɔ bɛ́ba ɔyɩ́tɔ́. Bɔ́bwɛ ofúla pʋ́ osúna pʋ́mlɛ́ ahá. Nɩ́ bɛ́talɩ́ kʋ́ráá á, bɛ́mlɛ́ ahá ámʋ́ʋ́ Bulu lalɛ́ ámʋ ɛ́. \v 23 Támɛ mlɩkɩ wankláán! Nabláa mlɩ tógyítɔ́ asa ɩbɛ́ba. \s1 Nyankpʋsa-Mʋ-Bi Ámʋ Ɩbábɩ \r (Mateo 24:29-31; Luka 21:25-28) \p \v 24 “Ɩwɩɔsɩn wúun amʋ ɔma a, owí ɔbɛ́ta, ɔtsra ɛ́ ɔmɛ́ɛtrá fɛɩ́. \v 25 Ntsrakpabi bɛ́kpa tsú ɔsʋ́sʋ́ bɛda. Nwʋlʋ́táa mʋ́a mʋ́tɔ́ atɔ́ fɛ́ɛ́ bɛ́kpɩnkɩ́. \v 26 Ɔhagyíɔha obówun ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ napʋ́ túmi mʋ́a numnyam kpɔnkpɔntɩ mbʋ nwʋlʋ́táatɔ tsú ɔsʋ́sʋ́ nɛbá. \v 27 Ɩnʋ Bulu ɔbɔ́wa mʋ abɔpʋ bɛ́yɛkpa mʋ ahá ámʋ́ʋ́ alalɛ́ ámʋ tsú ɔyɩ́ afʋnka ana ámʋ fɛ́ɛ́sʋ́. \s1 Ɔyɩ́ Ɔnɔ́mɔ Ɩwɩ Osúna \r (Mateo 24:32-35; Luka 21:29-33) \p \v 28 “Mlɩpʋkɩ pɔntɔ oyí. Nɩ́ mʋ́ abámbi dɛpɔɩ́, ɩdɛ atɛ pɔpwɛ lɛ á, mlɩtɛbɩ́ ánɩ́ awikpan brɛ́ lafʋn. \v 29 Alɩ kɛ́n, nɩ́ mlowun ánɩ́ ntobí ánfɩ fɛ́ɛ́ ɩdɛ mʋ́tɔ́ bá a, mlɛ́bɩ ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɩbábɩ lafʋn ta nɩ́. Nawíé wóyí ámʋ ɔnɔ́ tá. \v 30 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ndɛmba-abí anfɩ fɛ́ɛ́ bʋmóowu tá, asa ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ bɛ́ba mʋ́tɔ́. \v 31 Ɔsʋ́ mʋ́a asɩ fɛ́ɛ́ bɔ́tsʋn, támɛ mɩ́ asʋn blɩ́hɛ́ mɔ́ɔtsʋn ɛkɛkɛɛkɛ. \s1 Nyankpʋsa-Mʋ-Bi Ámʋ Ɩbábɩ \r (Mateo 24:36-44) \p \v 32 “Támɛ ɔhaa méyín ɛkɛ ntɛ́ɛ brɛ́á ntobí ánfɩ fɛ́ɛ́ ɩbɛ́ba. Bulu-abɔpʋ bʋmeyín. Bulu mʋ Bi ámʋ ɛ́ méyín, nkɛ́tɩ anɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ nkʋlɛ pɛ́ yin. \v 33 Mlɩdɩnka ansɩ́ ɩwɩsʋ, tsúfɛ́ mlɩméyín ɛkɛá brɛ́ ámʋ ɩbɔ́fʋn. \v 34 Igyi fɛ́ ɔkʋá ɔdɛ ɔkpa tu, olesi mʋ wóyí wá mʋ asúmpʋ́ ɩbɩtɔ. Ɔlɛha okugyíɔkʋ agyʋ́má ɔbɛ́ɛ ɔbwɛ́ɛ. Ɔlɛbláa wóyí ámʋ ogyópʋ ɛ́ ɔbɛ́ɛ, ɔyɩ́rɩ ɩwɩ ogyo wóyí ámʋ wankláán. \v 35 Mʋ́ sʋ mlɩdɩnka ansɩ́ ɩwɩsʋ, tsúfɛ́ mlɩméyín brɛ́á wóyí mʋ wie amʋ ɔbɛ́ba. Fíalɩ ntʋ́pwɛ o, ɔyɩ́-nsɩnɛ́ o, bakɛ o, ntɛ́ɛ nyankɩ. \v 36 Mlɩdɩnka ansɩ́ ɩwɩsʋ, mɛ́nɩ ɔbá bofwie mlɩtɔ á, ɔmɔbɔtʋ mlɩ ánɩ́ mlɩladídɩ. \v 37 Asʋ́n ánfɩ ndɛ mlɩ bláa anfɩ kɛ́n ndɛ ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́ bláa. Mbɛ́ɛ, ‘Mlɩdɩnka ansɩ́ ɩwɩsʋ.’ ” \c 14 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Bɛkɩklɩ́ɩ Yesu Nwunsʋ \r (Mateo 26:1-5; Luka 22:1-2; Yohane 11:45-53) \p \v 1 Ilesi nkenyɔ́ Yudafɔ abʋgyi Israelfɔsʋ Katsʋn \w Nkɛ\w* pʋ́ \w Bodobodo Mátúhɛ́\w*\w Nkɛ\w*. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ bodunká ɔkpa ánɩ́ bɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ kɩ́tá Yesu ŋáintɔ, mɔ́ mʋ kokooko. \v 2 Támɛ bɛblɩ́ bɛɛ, “Megyí \w Katsʋn Nkɛ\w* ánfɩtɔ abɔ́mɔ mʋ, mɛ́nɩ kpokiti mɛ́ɛda ɔmá ámʋtɔ.” \s1 Ofobí Fánfáánfán Pʋwʋ́lɩ́ Yesu \r (Mateo 26:6-13; Yohane 12:1-8) \p \v 3 Brɛ́á Yesu bʋ Betania wúlutɔ, Simon ɔkʋá alalɔ́ \w ɩlɔ pɛpɛ\w* kɩ wóyítɔ́ ɔdɛ atɔ́ gyí a, ɔtsɩ ɔkʋ lɛ́ba ɩnʋ; ɔdɛ prɛntʋa wankláán kʋá ofobí fánfán ánɩ́ ɩbʋ ibíá bʋ mʋ́tɔ́. Oletií mʋ́ ɔnɔ́, ɔlɛtsɛɩ́ ofobí ámʋ wʋ́lɩ́ Yesu nwuntɔ. \v 4 Akʋ bʋbʋ ɩnʋá ɩmɔwa amʋ́ ɔdwɛ. Bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ ɔdɛ ofobí ánfɩ yintá? \v 5 Tɛkɩ abɛ́talɩ́ fɛ́ ofobí fánfán ánfɩ, mʋ́ ibíá bɔ́dʋn ɔbakʋ́lɛ ofi ɔkʋlɛ ɩkɔká ánfɩ, pʋ́há ahiánfɔ.” Bɛhɩɛ wá ɩyɩn wá ɔtsɩ ámʋ. \p \v 6 Támɛ Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩsi mʋ! Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mʋ háan? Ɩtɔ yilé alabwɛ́ há mɩ́. \v 7 Ahiánfɔ bétsiá mlɩ wá ekekegyíɛkɛ. Brégyíbrɛ́á mlɩdéklé a, mlɛ́talɩ́ wá awɩtɔlɛ há amʋ́, támɛ mɩ́ mʋ́ mméetsiá mlɩtɔ yɔ́. \v 8 Alabwɛ́ mʋ́á ɔbɛ́talɩ́ pʋ́lá mɩ́ ɔyʋlʋ́ʋ yáɩ́ há mɩ́ opulákɛ́. \v 9 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ɔyɩ́tɔ́ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́á bɛ́da Bulu asʋn wankláán ámʋ ɔkan a, bɛ́blɩ́ tɔ́ ánfɩ ɔtsɩ ánfɩ labwɛ́ ánfɩ pʋ́káɩ́n mʋsʋ.” \s1 Yuda Iskariot Lótsulá Ánɩ́ Ɔbɛ́lɛ Yesu Há \r (Mateo 26:14-16; Luka 22:3-6) \p \v 10 Mʋ́ ɔma a, mʋ akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋtɔ ɔkʋlɛá bʋtɛtɩ́ mʋ Yuda Iskariot lóyówun Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ, mɛ́nɩ ɔbɛ́lɛ Yesu há amʋ́. \v 11 Brɛ́á bonu asʋ́n ánfɩ á, ɩlɛhɩɛ wá amʋ́ ɔdwɛ. Bɛhɩɛ mʋ asɩ ánɩ́ bɛ́ka mʋ ɩkɔ. Mʋ́ sʋ olodunká ɔkpa ánɩ́ ɔbɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ lɛ́ Yesu há amʋ́. \s1 Katsʋn Atogyihɛ Gyí \r (Mateo 26:17-25; Luka 22:7-14, 21-23; Yohane 13:21-30) \p \v 12 \w Bodobodo Mátúhɛ́\w*\w Nkɛ\w* ámʋtɔ ɛkɛ gyankpapʋá bʋtɔmɔ́ Israelfɔsʋ Katsʋn \w Nkɛ\w* akúfa lɔ́fʋn. Yesu akasɩ́pʋ́ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, obu mɔmʋtɔ ayɛla ha fʋ, afʋgyi Katsʋn Nkɛtɔ atogyihɛ amʋ?” \p \v 13 Mʋ́ʋ́ ɔlɔwa amʋ́tɔ́ abanyɔ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyɔ Yerusalem wúlutɔ, mléfia oyin ɔkʋá ɔsʋ ntsu-ɔlɔ́, mlɩbuo mʋ. \v 14 Wóyí oduátɔ́ obówie á, mlɩfɩtɛ wóyí mʋ wie amʋ mlɩaa, ‘Nkʋ́nʋ́ afɔɔ́ ɔswɩɩ́kpá bʋ, ánɩ́ mɩ́a mɩ́ akasɩ́pʋ́ abɛ́ba begyi Israelfɔsʋ Katsʋn atogyihɛ amʋ?’ \v 15 Obósuná mlɩ abansʋ́rʋ yílé kʋá balá mʋ́tɔ́ yáɩ́. Mlɩbwɛ atɔ́ ámʋ yaɩ ɩnʋ.” \p \v 16 Yesu akasɩ́pʋ́ amʋ bɔyɔ wúlu amʋtɔ á, bowun tógyítɔ́ alɩ ámʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ámʋ pɛ́pɛ́ɛ́pɛ́, bɔbwɛ Israelfɔsʋ Katsʋn atogyihɛ amʋ yáɩ́ ɩnʋ. \p \v 17 Brɛ́á nsaɩntɔ deklúun a, Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɛba ɩnʋ. \v 18 Atɔ́ ámʋ ogyíkpá a, Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa, mlɩtɔ ɔkʋlɛá mɩ́a mʋnyɔ ɩbɩ da ɔlɛpɛtɔ ɔbɛ́lɛ mɩ́ há.” \p \v 19 Asʋ́n ánfɩ lɛ́hɩɛ han akasɩ́pʋ́ amʋ. Mʋ́ sʋ befi asɩ bʋdɛ mʋ fɩtɛ́ ɩkʋlɛ-kʋlɛ bɛɛ, “Mɩ́ nɩ́ lóó?” \p \v 20 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ ahá dúanyɔ ánfɩtɔ ɔkʋlɛá mɩ́a mʋnyɔ ɩbɩ da ɔlɛpɛtɔ ɔbɛ́lɛ mɩ́ há nɩ́. \v 21 Mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nówu fɛ́ alɩá bɔwanlɩ́n tswɩ, támɛ ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔbɛ́lɛ mɩ́ há ámʋ ɔgyɔ́wɩ nɩ́. Nɩ́ bʋmetepí kwɩ́ɩ́ mʋ kʋ́ráá á, tɛkɩ ɩbʋ alɛ́ há mʋ.” \s1 Yesu Ntʋ́pwɛ Atogyihɛ Tráhɛ \r (Mateo 26:26-30; Luka 22:14-20; 1 Korintofɔ 11:23-25) \p \v 22 Brɛ́á bʋdɛ atɔ́ ámʋ gyí a, Yesu lɛ́lɛ bodobodo ipín, ɔlɛda Bulu ɩpán, bíábía mʋ́tɔ́ pʋ́há amʋ́, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩhɔ, mɩ́ ɔyʋlʋ́ʋ nɩ.” \p \v 23 Ɩnʋ olotsu ntá-ɛwɛ, ɔlɛda Bulu ɩpán, pʋ́há amʋ́ fɛ́ɛ́ bonu. \v 24 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ obugya nɩ. Mʋ́ Bulu dɛ́pʋsí mʋ ntam\f + \fr 14:24 \fqa Ntam pɔ́pwɛ \ft bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* ánɩ́ alaká há ahásʋ nɩ́. Bɛ́tsɛɩ́ mʋ́ wʋ́lɩ́ asɩ ahá tsɔtsɔɔtsɔ lakpan sʋ. \fig Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ obugya nɩ.”|src="CN01803B.tif" size="span" loc="MRK14:22-26" copy="David C. Cook Foundation" ref="Marko 14:24" \fig* \v 25 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa, mmɛ́ɛtrá nu \w wáɩn-abí\w* ntá ánfɩ alɩɩ yɔ́fʋn ɛkɛá nónu mʋ́ pɔ́pwɛ Bulu iwíegyí ámʋtɔ.” \p \v 26 Benya wá ɩlʋ dá Bulu ɩpán tá alɩ, bɛnatɩ́ yɔ́ Nfɔ-nyíbʋ ámʋsʋ. \s1 Petro Ɔbɔ́swɩɩ́ Ɔbɛ́ɛ Mʋmeyín Yesu \r (Mateo 26:31-35; Luka 22:31-34; Yohane 13:36-38) \p \v 27 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ fɛ́ɛ́ mléyinkí mɩ́ ɔma. Tsúfɛ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Nɛ́da akúfa ɔkpapʋ́ ámʋ lɛ́dá, mʋ akúfa bɛ́dasáɩ́n.’ \v 28 Támɛ nɩ́ Bulu ɔkʋ́sʋ́a mɩ tsú afúlitɔ á, négya mlɩ nkpá yɔ́ Galilea ɔmátɔ́.” \p \v 29 Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ amʋ́ fɛ́ɛ́ beyinkí fʋ́ ɔmá kʋ́ráá á, mɩ́ mʋ́ mméeyinkí ɛkɛkɛɛkɛ.” \p \v 30 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ fʋ́ bláa. Onyenɩ, asa batɛ ɔbɛ́lɛ ɔnɔ́ tse nyɔ á, fɔ́swɩɩ́ pʋ́ ɩbɩ wá ogyá tse sa fɛɛ fʋmeyín mɩ́.” \p \v 31 Ɩnʋ Petro lɛ́fɩn yabi yi ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ lowu igyi kʋ́ráá á, mméekiná fʋ́ ɛkɛkɛɛkɛ.” \p Alɩ kɛ́n atráhɛ amʋ ɛ́ fɛ́ɛ́ bɛblɩ́ nɩ́. \s1 Mpáɩbɔ Getsemane \r (Mateo 26:36-46; Luka 22:39-46) \p \v 32 Boyówie ɔtɩnɛkʋá bʋtɛtɩ́ ɩnʋ Getsemane. Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩtsia nfɩ, nɔyɔ́bɔ mpáɩ.” \v 33 Ɔlɛkpa Petro mʋa Yakobo pʋ́ Yohane buo ɩwɩ. Ɩnʋ asʋ́n lɛhɩɛ́ han mʋ, mʋ ansɩ́ lɛpɛ. \v 34 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Asʋ́n ɩhɩ́ɛ́ dɛ mɩ́ háan. Ideklé mɔ mɩ́. Mlɩtsia nfɩ, amlɩgyo.” \p \v 35 Ɩnʋ ɔlɛnatɩ́ yɔ́ nkpá kpalobí, ɔlɛda akpawunu kókóli Bulu ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ ɩbɔ́wa alɛ́ á, ha brɛ́ ánfɩ ɩtsʋn mɩsʋ.” \v 36 Mʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Abba\f + \fr 14:36 \fq ‘Abba!’ \ft asɩ gyí, \fqa ‘Mɩ́ Sɩ́!’\f* Mɩ́ Sɩ́, fʋtɛtálɩ́ bwɛ́ tógyítɔ́. Ha ntá-ɛwɛ ánfɩ\f + \fr 14:36 \fq Ntá-ɛwɛ ánfɩ \ft igyi ɩwɩɔsɩn ánɩ́ Yesu obówun.\f* ɩtsʋn mɩsʋ! Támɛ megyí tɔ́á ndeklé, mboún mʋ́á fʋdeklé ɩbá mʋ́tɔ́!” \p \v 37 Oleyinkí bá akasɩ́pʋ́ amʋ wá bowun ánɩ́ bʋdɛdɩdɩ. Ɩ́nɩ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ Petro ɔbɛ́ɛ, “Simon, fʋdɛdɩdɩ? Fʋmɛtalɩ́ gyo dɔnhwɩ́rɩ kʋlɛ kpán? \v 38 Mlɩgyo amlɩkokoli Bulu, mɛ́nɩ mlɩmóowie ɩsɔ́kɩtɔ. Tsúfɛ́ ɔŋɛ́ ámʋ déklé, támɛ nyankpʋsa lɔ́pɔn.” \p \v 39 Ɔlɛtrá yɔ́bɔ mpáɩ, bláa Bulu asʋn kua kʋlɛ amʋ kɛ́n. \v 40 Ɔlɛtrá yinkí ba bowun ánɩ́ akasɩ́pʋ́ amʋ bʋtráa bʋdɛdɩdɩ, tsúfɛ́ dɩdɩ́ dɛ amʋ́ bʋ. Bʋmɛtalɩ́ bláa mʋ asʋansʋ. \p \v 41 Brɛ́á ɔlɛba otse saasɩ a, ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlatráa si mlɩda mlɩdɛ́ ɔkpʋ́nʋ́ da? Itsía alɩ ngya! Brɛ́ ámʋ lafʋn ánɩ́ bɔ́pʋ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ wá lakpan abwɛpʋ́ ɩbɩtɔ. \v 42 Mlɩkʋsʋ ayɔ. Mlɩkɩ, ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔdɛ mɩ́ lɛ há ámʋ ná á!” \s1 Yesu Kɩtá \r (Mateo 26:47-56; Luka 22:47-53; Yohane 18:3-12) \p \v 43 Yesu ɔnɔ́ mesi asa akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋtɔ ɔkʋlɛá bʋtɛtɩ́ mʋ Yuda lóbowie ɩnʋ. Ɔdɔm ánɩ́ bʋdɛ ndayí pʋ́ nkpotí bʋbuo mʋ. Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ lɔ́wa amʋ́. \v 44 Yuda amʋ́ʋ́ ɔlɛlɛ Yesu há ámʋ lɛ́bláa ɔdɔm amʋ yáɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhá ámʋ́ʋ́ nɛ́latá pútá ámʋ gyí ɔhá ámʋ nɩ. Mlɩkɩta mʋ kínkíínkín, amlɩkpa mʋ natɩ.” \p \v 45 Ɩnʋ ɔlɛnatɩ́ laa yɔ́ Yesu wá, yókpolí mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́!” Ɔlɛlatá mʋ pútá. \v 46 Ɩnʋ ahá ámʋ bɛnatɩ́ tʋ́ Yesu, kɩ́tá mʋ kínkíínkín. \v 47 Támɛ ɩnʋ alɩɩ́pʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ lɔ́tswɩ mʋ ɔdayí kpá Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn osúmbi ɔkʋ ɩsʋ lɛ́. \v 48 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ogyo otswapʋ́ ngyi, sʋ́ mlɩlatsú nkpotí pʋ́ ndayí mlɛbá mɩ́ ɔkɩtákpá? \v 49 Ntsie mlɩ wá Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ ekekegyíɛkɛ, ndɛ mlɩ atɔ́ suná, mlɩmɛ́kɩtá mɩ́ ɛkɛkɛɛkɛ. Ɩ́nɩ lahá Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ɩlaba mʋ́tɔ́.” \p \v 50 Ɩnʋ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ fɛ́ɛ́ bɛsrɩ́ sí mʋ. \p \v 51 Ilesi ɔyasubi ɔkʋá ɔlɔwa ligá nkʋlɛ. Bɛkɩtá mʋ, \v 52 támɛ ɔlɔkɔlɩ, sí mʋ ligá ámʋ wá amʋ́ ɩbɩtɔ, pʋ́ yayá srɩ́. \s1 Yudafɔ Ahandɛ Ansɩ́tɔ́ Lɩɩ́ \r (Mateo 26:57-68; Luka 22:54-55, 63-71; Yohane 18:13-14, 19-24) \p \v 53 Bɛkpa Yesu ya Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn wóyí. Igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ fɛ́ɛ́ bafia ɩnʋ. \v 54 Petro lɛ́pɛtɩ́ buo amʋ́ ɔma tsútsúútsú, alɩɩ yówie wóyítɔ́ ɩnʋ. Ɩnʋ oleyétsiá ɩnʋ asúmpʋ́ wá, ɔdɛ ogyá núu. \v 55 Ɩnʋ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́\f + \fr 14:55 \fq Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ \ft anfɩ bʋtɛtɩ́ \fqa Sanhedrin \ft Griiki ɔblɩ́tɔ.\f* atráhɛ fɛ́ɛ́ bodunká ahá ánɩ́ bɛ́ka asʋ́n dɩ́nká Yesusʋ, mɛ́nɩ bɛ́lɩɩ́ amʋ́ asʋn blɩ́hɛ́sʋ mɔ́ mʋ, támɛ bʋmenya. \v 56 Tsúfɛ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔwa afunu dɩ́nká mʋsʋ, támɛ amʋ́ fɛ́ɛ́ ɔnɔ́ lɔtsʋn ɔtsan. \p \v 57 Ɩnʋ akʋ bɔkʋsʋ́ ká asʋ́n dɩ́nká mʋsʋ bɛɛ, \v 58 “Anɩlónuá ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nóbwie Bulu ɔtswɛ́kpa anfɩ bapʋ́ ɩbɩ yi anfɩ, támɛ nkɛnsá ɔma a, nɛ́layi pɔ́pwɛá megyí nyankpʋsa ɔbɔ́pʋ ɩbɩ yi mʋ́.’ ” \v 59 Támɛ amʋ́ ɛ́ amʋ́ ɔnɔ́ mɔbwɛ kʋlɛ. \p \v 60 Ɩnʋ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ amʋ́ fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́, ɔlɛfɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Fʋma ɔnɔ́ lɛ́? Fʋma asʋansʋ blɩ́ pʋ́lɛ́ fʋ́ ɩwɩ?” \p \v 61 Támɛ Yesu mɛ́lɛ asʋansʋ ɔnɔ́. Mʋ́ʋ́ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɛ́trá fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Bulu ámʋ́ʋ́ bʋtɛkánfʋ́ ámʋ mʋ Bi gyí fʋ́? Fʋ́gyí \w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́da mʋ ofúli amʋ) nɩ?” \p \v 62 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ee! Mɩ́ nɩ́! Mlówun ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ntsie Bulu Otúmípʋ gyɔpɩsʋ ánfɩ ndɩn nwʋlʋ́táasʋ tsú ɔsʋ́sʋ́ nɛbá.” \p \v 63 Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɛ́kɩtá mʋ atadɩɛ bálɩ́ mʋ́ kɩaan.\f + \fr 14:63 \ft Ilosuná ánɩ́ asʋ́n ámʋ lawíé mʋ ɩwɩtɔ dʋbɩ.\f* Mʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Adánsɩɛ mɔmʋ anɩtráa anɩgyó? \v 64 Mlɩlanú abususʋ ánɩ́ alablɩ́. Nkálɩ gyí mlɩ agywɩɩn?” \p Amʋ́ fɛ́ɛ́ botsulá ánɩ́ olegyi pɔ́n, bʋmɔ́ɔ mʋ. \p \v 65 Amʋ́tɔ́ akʋ bɔwa atsʋnɔ́ tutúu wʋlɩ́ mʋ bɩ. Bɔpʋ atɔ́ tin mʋ ansíbi, bɔfʋlɩ́ mʋ atswɛ, bláa mʋ bɛɛ, “Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́, suna anɩ ɔhá ánɩ́ ɔlɔfʋlɩ́ fʋ́ ɩtswɛ!” Ɩnʋ agyópʋ amʋ ɛ́ bɛdadáa mʋ asʋtɔ. \s1 Petro Lɔ́swɩɩ́ Ɔbɛ́ɛ Mʋmeyín Yesu \r (Mateo 26:69-75; Luka 22:56-62; Yohane 18:15-18, 25-27) \p \v 66 Petro lési otsie wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ osúmbi tsɩ́hɛ́ ɔkʋ lɛ́ba. \v 67 Brɛ́á olowun Petro tsie ɔdɛ ogyá núu a, ɔlɛkɩ mʋ díín. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ Petro ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́a Yesu Nasaretyin amʋ nyɔ ná.” \p \v 68 Támɛ Petro lɔ́swɩɩ́ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mmeyín tɔtɔ tsú asʋ́n ánfɩ fʋdɛblɩ́ ánfɩ ɩwɩ!” Ɔlɛnatɩ́ yɛ́lɩɩ́ ɔkpa ɔnɔ́, ɩnʋ batɛ lɔ́bʋn.\f + \fr 14:68 \fq Ɩnʋ batɛ lɔ́bʋn \ft ɩma nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* \p \v 69 Osúmbi tsɩ́hɛ́ ámʋ lɛ́trá yɔ́tʋ mʋ ɩnʋ, ɔlɔwa ahá ámʋ́ʋ́ bʋlɩɩ́ ɩnʋ ámʋ bláa bɩ ɔbɛ́ɛ, “Amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛ gyí oyin ánfɩ.” \v 70 Támɛ Petro lɛ́trá swɩɩ́ pʋ́ ɩbɩ wá ogyá. \p Ɩlɔbwɛ kpalobí á, ahá ámʋ́ʋ́ bʋlɩɩ́ ɩnʋ ámʋ bɛbláa Petro bɛɛ, “Lɛ́lɛ́ mʋ́ á, amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛ fʋgyi, tsúfɛ́ Galileayin fʋ́ ɛ́ fʋ́gyi?” \p \v 71 Ɩnʋ Petro lɔ́wa ntam kakáa bɩ ɔbɛ́ɛ, “Nɛká tógyítɔ́, mmeyín oyin ánfɩ mlɩdɛ́ mʋ ɩwɩ asʋ́n blɩ́ ánfɩ.” \p \v 72 Ɩnʋ batɛ lɔ́bɔn otse nyɔɔsɩ. Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́kaɩ́n asʋ́n ámʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fɔ́swɩɩ́ tse sa fɛɛ fʋmeyín mɩ́ asa batɛ ɔbɛ́lɛ ɔnɔ́ tse nyɔ.” ámʋsʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛkpa isú yi, hɩ́ɛ́ sú woo. \c 15 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Yesu Pilato Ansɩ́tɔ́ Lɩɩ́ \r (Mateo 27:1-2, 11-14; Luka 23:1-5; Yohane 18:28-38) \p \v 1 Ɔyɩ kɛhɛ nyankɩ-nyankɩ a, Yudafɔ ahandɛ-ahandɛ amʋ fɛ́ɛ́ befia kɩtá agywɩɩn. Akʋ bʋgyi, Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ atráhɛ\f + \fr 15:1 \fq Ahandɛ atráhɛ \ft anfɩ bʋtɛtɩ́ \fqa Sanhedrin \ft Griiki ɔblɩ́tɔ.\f*. Ɩnʋ bɛha bɛklɩ́ɩ Yesu, pʋ́ mʋ yɔ́wa Pilato ɩbɩtɔ. \v 2 Pilato lɛ́fɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́gyí Yudafɔ owíe amʋ nɩ?” \p Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ee, mʋ́ fablɩ́ á!” \p \v 3 Ɩnʋ igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ bɛka asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ dɩ́nká Yesusʋ. \v 4 Mʋ́ sʋ Pilato lɛ́fɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Kɩ asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔá baká dɩ́nká fʋ́sʋ́, fʋma mʋ́ ɔnɔ́ lɛ́?” \p \v 5 Támɛ Yesu mɛlɛ asʋansʋ ɔnɔ́. Mʋ sʋ ɩlɔwa Pilato wánwan. \s1 Yesu Lowu Ɩpɔ́n Ha \r (Mateo 27:15-26; Luka 23:13-25; Yohane 18:39–19:16) \p \v 6 Katsʋn Nkɛ kugyíkʋtɔ á, igyi ɔmásʋ́ ogyípʋ́ Pilato amándɩ́ɛ́ ánɩ́ obési obu adɩpʋ́tɔ́ ɔkʋlɛá amʋ́ onutó bʋdeklé há amʋ́. \v 7 Oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Baraba mʋa mʋ aba bʋda obu alɩ brɛ́ ámʋtɔ. Bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ ɔmásʋ́, kpokiti lɛ́da, bɔmɔ ɔha mʋ́tɔ́. \v 8 Ɔdɔm amʋ́ʋ́ bɔyɔ Pilato wá yóbwií ɩpa há mʋ bɛɛ, osíi obu ɔdɩpʋ́ ɔkʋlɛ ha amʋ́ alɩ ámʋ́ʋ́ otetsíá bwɛ́ há amʋ́ ámʋ. \v 9 Mʋ́ʋ́ Pilato lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩdéklé mlɩaa, nsíi Yudafɔ Owíe anfɩ ha mlɩ lóó?” \v 10 Ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ alɩ, tsúfɛ́ olowun ánɩ́ Yesu ɩwɩ olu sʋ́ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ bakɩ́tá mʋ ba mʋ. \p \v 11 Igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ bɛha ɔdɔm amʋ ɔnɔ́ bɛɛ, bʋkókoli Pilato, osi Baraba mboún ha amʋ́. \v 12 Pilato lɛ́trá fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ mbwɛ́ɛ ɔhá ámʋ́ʋ́ mlɩdɛ́tɩ mlɩaa, Yudafɔ Owíe amʋ?” \p \v 13 Ɩnʋ amʋ́ fɛ́ɛ́ bɔsʋrá okitikíti bɛɛ, “Da mʋ manta \w oyikpalíhɛsʋ\w*!” \p \v 14 Pilato lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Tsitsa mɔmʋ alabwɛ́?” \p Támɛ bɛlasʋ́rá okitikíti kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́ bɛɛ “Da mʋ manta oyikpalíhɛsʋ!” \p \v 15 Pilato dékléá ɔbɔ́bwɛ ɔdɔm amʋ apɛ́ há amʋ́. Mʋ́ sʋ olesi Baraba há amʋ́, ɔlɛha mʋ ɩsá akɔpʋ́ bɛpɩtɩ́ Yesu mplɩ, ɔlɔpʋ mʋ wá amʋ́ ɩbɩtɔ ɔbɛ́ɛ, bʋyɛ́da mʋ manta oyikpalíhɛsʋ. \s1 Yesu Ahinlá Bwɛ \r (Mateo 27:27-31; Yohane 19:2-3) \p \v 16 Ɩsá akɔpʋ́ ámʋ bɛkpa Yesu ya ɔmásʋ́ ogyípʋ́ amʋ wóyítɔ́. Bɛtɩ amʋ́ aba ɩsá akɔpʋ́ atráhɛ amʋ fɛ́ɛ́, bɛda Yesu ɔbʋn. \v 17 Bɔpʋ ligá pɛpɛ kʋ wá mʋ, bɔlʋ obungyo-awu, bwɛ́ mʋ́ owíepa bun mʋ nwun. \v 18 Ɩnʋ bɔbwɛ mʋ ahinlá, bɛtɩ mʋ bɛɛ, “Yudafɔ Owíe, fʋ́ nkpasʋ ɔnlɩnsʋ!” Bɔtswɩ opé! \v 19 Ɩnʋ bɔpʋ oyí sísi mʋ nwuntɔ, tutúu atsʋnɔ́ wʋ́lɩ́ mʋ, dá akpawunu mʋ ansɩ́tɔ́. \v 20 Bɔbwɛ mʋ ahinlá tá á, bɔwɔɩ́ amʋ́ ligá pɛpɛ amʋ, yínkía mʋ onutó atadɩɛ wá mʋ, bɛkpa mʋ dálɩ bɛyɛ́da mʋ mántá oyikpalíhɛsʋ. \s1 Yesu Da Mántá Oyikpalíhɛsʋ \r (Mateo 27:32-44; Luka 23:26-43; Yohane 19:17-27) \p \v 21 Befia Kireneyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Simon, ogyi Aleksandro mʋa Rufo ɔsɩ́. Otsú abú asɩ ɔbá, bɛka mʋ hɩ́ɛ́ bɛɛ, ɔsʋ́ra oyikpalíhɛ amʋ. \v 22 Mʋ́ʋ́ bɛkpa Yesu ya ɔtɩnɛkʋá bʋtɛtɩ́ ɩnʋ Golgota. Mʋ́ asɩ gyí, “Nwun Okokobi Otsiákpá.” \v 23 Bɔpʋ afá kʋá ɩtɛba ɩwɩɔsɩn asɩ wá ntátɔ́ tin Yesu ɔnɔ́ bɛɛ onúu, támɛ omonu. \v 24 Bɛda mʋ mántá oyikpalíhɛ amʋsʋ tá á, beye mʋ atadɩɛtɔ. Ɩnʋ bɔtswɩ abi pʋ́kɩ ɔhagyíɔha ogyíkpá. \v 25 Ɩbɔ́bwɛ fɛ́ nyankɩ dokwebátɔ́ bɛda mʋ mántá oyikpalíhɛsʋ. \v 26 Mʋ́ʋ́ bɔwanlɩ́n tɔ́á sʋá bʋdɛ mʋ da mántá oyikpalíhɛ amʋsʋ dɩ́nká mʋ awunso bɛɛ, “\sc Yudafɔ Owíe\sc*.” \v 27-28 Bɛda awikplu abanyɔ́ akʋ ɛ́ mántá nyikpalíhɛsʋ tsɩ́a mʋtɔ. Ɔkʋlɛ bʋ mʋ gyɔpɩsʋ, ɔkʋlɛ ɛ́ bʋ mʋ bɩnasʋ.\f + \fr 15:27-28 \ft Mʋ́tɔ́ yée 28 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Ɩ́nɩ lɛ́ha Bulu asʋ́n ámʋ́ʋ́ bɔwanlɩ́n tswɩ amʋ lɛ́ba mʋ́tɔ́. Asʋ́n ámʋ gyí, “Bɛkla mʋ wá lakpan abwɛpʋ́tɔ́.”\f* \p \v 29 Ɩnʋ atsʋ́npʋ bɔkpʋkpʋ́ʋ nwuntɔ, blɩ́ mʋ ɩwɩ abususʋ bɛɛ, “Yɛ́ɛ fʋ́ fɛɛ, fɛ́talɩ́ bwíé Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ, lápwɛ́ mʋ nkɛnsá owítɔ́ nɩ́? \v 30 Hɔ fʋ́ ɩwɩ, afʋkplɩ tsu oyí ámʋsʋ akɩ!” \p \v 31 Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ ɛ́ bɔbwɛ mʋ ahinlá bɛɛ, “Ɔlɔhɔ ahá nkpa, támɛ ɔmɛtálɩ́ hɔ mʋ ɩwɩ. \v 32 Nɩ́ mʋgyí Israelfɔ owíe, Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́da mʋ ofúli) a, ɔkplɩ́ɩ tsu oyí ámʋsʋ awun, ahɔ mʋ gyi!” \p Ahá ámʋ́ʋ́ bɛda mántá oyísʋ́ mʋ gyɔpɩsʋ mʋ́a bɩnasʋ ámʋ ɛ́ bɔbwɛ mʋ ahinlá. \s1 Yesu Lowu \r (Mateo 27:45-56; Luka 23:44-49; Yohane 19:28-30) \p \v 33 Brɛ́á dódúanyɔ lɛda á, owí lɛta ɔsʋlʋ́ʋ amʋsʋ fɛ́ɛ́ alɩɩ yɔ́fʋn ntʋ́pwɛ dɔsatɔ. \v 34 Dɔsa ámʋtɔ a, Yesu lɔ́kplʋn kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Eloi, Eloi, Lama Sabaktani?” Mʋ́ asɩ gyí, “Mɩ́ Bulu, mɩ́ Bulu, ntogyi sʋ́ fakpá mɩ́ ɔma?” \p \v 35 Ahá amʋ́ʋ́ bʋlɩɩ́ ɩnʋ ámʋtɔ akʋ bonu asʋ́n ánfɩ, bɛblɩ́ bɛɛ, “Mlɩnu, ɔdɛ \w Elia\w* kpolí.” \v 36 Ɩnʋ amʋ́tɔ́ ɔkʋ lɛ́srɩ́ tsú ɔsapɔ, pʋ́dá ntá ɔdáɩtɔ, pʋ́yi oyísʋ́, tsú mʋ́ fʋ́a pʋ́tin mʋ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, onúu. Mʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlɩɩ akɩ bɛɛ, Elia ɔbɛ́ba bɛsɩɛɩ́ mʋ lɛ́ oyí ámʋsʋ?” \p \v 37 Ɩnʋ Yesu lɔ́kplʋn kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́, ɔlɛlɛ ɔŋɛ́. \p \v 38 Ɩnʋnʋ Bulu lɛ́balɩ́ tatiá bɔpʋká ɔtswɛ́kpa obu ámʋtɔ anyɔ, tsú awunso beyi asɩ. \v 39 Brɛ́á ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛá ɔlɩɩ́ Yesu ansɩ́tɔ́ ɔdɛkɩ́ɩ lówun alɩá Yesu lɛ́lɛ ɔŋɛ́ tráhɛ a, ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ “Lɛ́lɛ́, Bulu mʋ Bi oyin ánfɩ gyí!” \p \v 40 Atsɩ akʋ ɛ́ bʋlɩɩ́ ɩfʋ́ntɔ́ bʋdɛkɩ́ɩ sɩsɩ́. Amʋ́tɔ́ akʋ gyí, Magdalayintse Maria, Salome pʋ́ Maria ánɩ́ ɔlɔkwɩɩ́ Yakobo mʋa mʋ gyama \w Yosef\w*. \v 41 Amʋ́ ɛ́ betsiá buo Yesu, tsíá kɩ mʋsʋ brɛ́á ɔbʋ Galilea. Atsɩ tsɔtsɔɔtsɔ akʋá bobuo mʋ ba Yerusalem ɛ́ bʋbʋ ɩnʋ. \s1 Yesu Pulá \r (Mateo 27:57-61; Luka 23:50-56; Yohane 19:38-42) \p \v 42 Ɛkɛ ámʋ igyi ɛkɛá Yudafɔ bʋtɔpʋ́lá ɩwɩ asa bʋtegyi amʋ́ \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w*. Brɛ́á owí dɛpɔ́ɔn a, \v 43 Arimateayin Yosef lɔ́wa ɩklʋn yɔ́ Pilato wá yɔ́kʋlɩ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, osíi Yesu fúli ha mʋ amʋpula. Yudafɔ asʋ́n ogyípʋ́ ogyi, bʋtobú mʋ. Mʋ ɛ́ ɔdɛ Bulu iwíegyí ámʋ ɔkpa kɩ́ɩ. \v 44 Ɩlɔwa Pilato wánwan ánɩ́ Yesu lawúna wu. Mʋ́ sʋ ɔlɛtɩ mʋ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ, fɩ́tɛ́ mʋ nɩ́ olowu ɩlawá ɔpá. \v 45 Brɛ́á ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lótsulá mʋ́sʋ́ á, Pilato lési fúli amʋ há Yosef. \v 46 Mʋ́ʋ́ Yosef lɔ́hɔ ɔhráda, ɔlɔyɔ yɛ́sɩɛɩ́ Yesu lɛ́ oyí ámʋsʋ, kɩ́klɩ mʋ wá ɔhráda ámʋtɔ, tsú mʋ yópulá ɔbɔ́ kʋá bɛda bʋtátɔ́, olemináa ibwi yíléyílé kʋ tin ɔbɔ́ ámʋ ɔnɔ́. \fig Bopulá Yesu ɔbɔ́ kʋá bɛda bʋtátɔ́.|src="DN00494b.tif" size="span" loc="MRK15:42-16:8" copy="Darwin Dunham, United Bible Societies, Nairobi" ref="Marko 15:46" \fig* \v 47 Magdalayintse Maria mʋa Yosef mʋ yin Maria bowun Yesu opulákpá. \c 16 \rem Proofread 30-06-09 \s1 Yesu Kʋsʋ́ Tsú Afúlitɔ \r (Mateo 28:1-8; Luka 24:1-12; Yohane 20:1-10) \p \v 1 Yudafɔ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ ámʋ ɩlɔtsʋn a, Magdalayintse Maria mʋa Yakobo mʋ yin Maria pʋ́ Salome bɔhɔ ofobí fánfán kʋ bɛɛ, bɛyɛ́kpa Yesu fúli amʋ. \v 2 Kwasieda nyankɩ, brɛ́á owí lopwié a, bɔyɔ Yesu opulákpá ɩnʋ. \v 3 Brɛ́á bʋna ɔkpatɔ á, amʋ́ wʋlɛwʋlɛ bʋdɛ aba fɩtɛ́ bɛɛ, “Ma abénya obémináa ibwi ámʋ lɛ́ ɔbɔ́ ámʋ ɔnɔ́ há anɩ?” \v 4 Botsu ansɩ́ kɩ a, bamína ibwi ámʋ lɛ́ ɔbɔ́ ámʋ ɔnɔ́ dodo. Ibwi ámʋ lɛ́hɩɛ móní. \v 5 Brɛ́á bebitíwíé ɔbɔ́ ámʋtɔ á, bowun ánɩ́ ɔyasubi ɔkʋ lɔ́wa ligá futútúútú, otsie ɔbɔ́ ámʋ gyɔpɩsʋ. Ifú lɛkɩtá amʋ́. \p \v 6 Ɔyasubi ámʋ lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmánya ifú. Nawun ánɩ́ Yesu Nasaretyin amʋ́ʋ́ bɛda mántá oyikpalíhɛsʋ ámʋ mlɩdédunká. Bulu lakʋ́sʋ́a mʋ, ɔma nfɩ. Mlɩkɩ ɔtɩ́nɛ́ ámʋ́ʋ́ bopulá mʋ amʋ. \v 7 Mlɩyɛbláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ pʋ́ Petro mlɩaa, alagya mlɩ nkpá ɔyɔ́ Galilea ɔmátɔ́. Ɩnʋ́ mlówun mʋ fɛ́ alɩ ámʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mlɩ ámʋ nɩ.” \p \v 8 Ɩnʋ bɛsrɩ́ dalɩ ɔbɔ́ ámʋtɔ, tsúfɛ́ opúni letsií amʋ́, ɔnɔ́ ɛ́ lobwie amʋ́. Mʋ́ sʋ brɛ́á bɔyɔ á, bʋmɛbláa ɔhaa, tsúfɛ́ ifú dɛ amʋ́, bʋdɛkpɩnkɩ́ kpakpakpakpa. \s1 Yesu Ɩwɩɔwanlɛ Súná Magdalayintse Maria \r (Mateo 28:9-10; Yohane 20:11-18) \p \v 9 [Kwasieda bakɛ, brɛ́á Yesu lɔ́kʋsʋ́ tsú afúlitɔ á, olegyankpá lɛ́ ɩwɩ ɔwan súná Magdalayintse Maria amʋ́ʋ́ olegya ɔŋɛ laláhɛ asienɔ́ lɛ́ mʋtɔ ámʋ. \v 10 Mʋ ɛ́ ɔlɛyɛ́bláa Yesu abúopʋ amʋ́ʋ́ bʋdɛ mʋ sú, bʋdɛ awɩrɛhɔ gyí amʋ. \v 11 Támɛ brɛ́á ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, Yesu lakʋ́sʋ́, mawun mʋ a, bʋmohogyi. \s1 Yesu Ɩwɩɔwanlɛ Súná Mʋ Abúopʋ Abanyɔ́ \r (Luka 24:13-35) \p \v 12 Ɩ́nɩ ɔma a, Yesu lɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan ɔkpa bámbásʋ́ súná mʋ abúopʋ abanyɔ́ brɛ́á bʋna bɔyɔ́ akuda, támɛ bʋmɔkɔsɩ́ bɩ́ mʋ. \v 13 Amʋ́ ɛ́ beyinkí yɛ́bláa atráhɛ amʋ, támɛ amʋ́ ɛ́ bʋmohogyi. \s1 Yesu Ɩwɩɔwanlɛ Súná Mʋ Akasɩ́pʋ́ \r (Mateo 28:16-20; Luka 24:36-49; Yohane 20:19-23; Gyumagyihɛ 1:6-8) \p \v 14 Ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ ɔma a, Yesu lɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan súná mʋ \w akasɩ́pʋ́ \w* dúɔkʋn ámʋ brɛ́á bʋdɛ atɔ́ gyí. Amʋ́ klʋntɔ-odwin pʋ́ amʋ́ máhógyi sʋ ɔlɔwa ɩyɩn wá amʋ́. Tsúfɛ́ bʋmɔhɔ ahá ámʋ́ʋ́ bowun mʋ mʋ kʋsʋ́ tsú afúlitɔ ɔma amʋ gyi. \v 15 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyɔ ɔyɩ́tɔ́ fɛ́ɛ́, amlɩyɛda Bulu asʋn wankláán ámʋ ɔkan ha ahá fɛ́ɛ́. \v 16 Ɔha ánɩ́ olohogyi, bɔbɔ mʋ \w asú\w* á, Bulu ɔbɔ́hɔ mʋ nkpa, támɛ ɔhá ánɩ́ omohogyi obégyi pɔ́n. \v 17 Osúna anfɩ obóbuo ahá ánɩ́ bohogyi nɩ. Bégya ɔŋɛ laláhɛ mɩ́ ɩdátɔ́, bɛ́blɩ́ ɔblɩ́ɩ bámbá, \v 18 bɛ́kɩtá awɔ ɩbɩtɔ, bónu afá ánɩ́ ɩtɔmɔ́ kugyíkʋ, támɛ ɩmɔ́ɔbwɛ amʋ́ tɔtɔ. Bɔ́pʋ ɩbɩ dɩ́nká alɔpʋsʋ, ɩwɩ bɔ́wa amʋ́ ɔnlɩn.” \s1 Yesu Ɔsʋ́sʋ́ Yɔ \r (Luka 24:50-53; Gyumagyihɛ 1:9-11) \p \v 19 Brɛ́á anɩ Wíe Yesu lɛ́bláa amʋ́ asʋ́n tá á, Bulu lótsu mʋ ya ɔsʋ́sʋ́, oleyétsiá mʋ gyɔpɩsʋ. \v 20 Mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ befi asɩ bʋdɛ asʋ́n ámʋ ɔkan da ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́. Anɩ Wíe Yesu lɛ́lɩɩ́ amʋ́ ɔma bɔyɔ agyʋ́má. Ɔlɔtsʋn osúna ánɩ́ bɔbwɛsʋ, wá asʋ́n ámʋ ɔwʋnlɩ́n.]\f + \fr 16:20 \ft Mʋ́tɔ́ yée 9-20 ɩma nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f*