\id MAT NKO Book of Matthew in the Nkonya Language of Ghana \rem Proofread 29-06-09 \h Mateo \toc1 Asʋn Wankláán Ánɩ́ Mateo Lɔ́wanlɩ́n \toc2 Mateo \toc3 Mat. \mt2 Asʋn Wankláán Ánɩ́ \mt1 Mateo \mt2 Lɔ́wanlɩ́n \c 1 \s1 Yesu Anáin Ɩlɩ́ntɔ \r (Luka 3:23-38) \p \v 1 Yesu Kristo, Owíe \w Dawid\w* mʋ na, \w Abraham\w* mʋ na ámʋ ɩlɩ́ntɔ nɩ́. \p \v 2 Abraham lɔ́kwɩɩ́ Isak. Isak lɔ́kwɩɩ́ Yakob. Yakob lɔ́kwɩɩ́ Yuda mʋa mʋ apio yinhɛ́\f + \fr 1:2 \fq Apio yinhɛ́ \ft ánfɩ gyí Israel abusuan dúanyɔ ámʋ anáin nɩ.\f*. \v 3 Yuda lɔ́kwɩɩ́ Peres mʋa Sera. Amʋ́ yín gyí Tamar. Peres lɔ́kwɩɩ́ Hesron. Hesron lɔ́kwɩɩ́ Ram. \v 4 Ram lɔ́kwɩɩ́ Aminadab. Aminadab lɔ́kwɩɩ́ Nahson. Nahson lɔ́kwɩɩ́ Salmon. \v 5 Salmon lɔ́kwɩɩ́ Boas. Boas mʋ yin gyí Rahab. Boas lɔ́kwɩɩ́ Obed. Obed mʋ yin gyí Rut. Obed lɔ́kwɩɩ́ Yisai. \v 6 Yisai lɔ́kwɩɩ́ Owíe Dawid. \p Owíe Dawid lɔ́kwɩɩ́ Salomo. Salomo mʋ yin gyí ɔtsɩ ɔkʋá tɛkɩ ogyi Uria mʋ ka. \v 7 Salomo lɔ́kwɩɩ́ Rehabeam. Rehabeam lɔ́kwɩɩ́ Abia. Abia lɔ́kwɩɩ́ Asa. \v 8 Asa lɔ́kwɩɩ́ Yehosafat. Yehosafat lɔ́kwɩɩ́ Yoram. Yoram lɔ́kwɩɩ́ Usia. \v 9 Usia lɔ́kwɩɩ́ Yotam. Yotam lɔ́kwɩɩ́ Ahas. Ahas lɔ́kwɩɩ́ Hiskia. \v 10 Hiskia lɔ́kwɩɩ́ Manase. Manase lɔ́kwɩɩ́ Amon. Amon lɔ́kwɩɩ́ Yosia. \v 11 Yosia lɔ́kwɩɩ́ Yekonia mʋa mʋ apio yinhɛ́. Mʋ brɛ́sʋ́ bɛkɩtá Israelfɔ, hɩ́ɛ́ amʋ́ bɛɛ bʋyétsiá \w Babilon\w* ɔmátɔ́ nɩ́. \p \v 12 Amʋ́ Babilon yɔtɔ́ á, Yekonia lɔ́kwɩɩ́ Sealtiel. Sealtiel lɔ́kwɩɩ́ Serubabel. \v 13 Serubabel lɔ́kwɩɩ́ Abihud. Abihud lɔ́kwɩɩ́ Eliakim. Eliakim lɔ́kwɩɩ́ Asor. \v 14 Asor lɔ́kwɩɩ́ Sadok. Sadok lɔ́kwɩɩ́ Akim. Akim lɔ́kwɩɩ́ Elihud. \v 15 Elihud lɔ́kwɩɩ́ Eleasar. Eleasar lɔ́kwɩɩ́ Matan. Matan lɔ́kwɩɩ́ Yakob. \v 16 Yakob lɔ́kwɩɩ́ \w Yosef\w*, Yosef létsiá \w Maria\w*. Maria lɔ́kwɩɩ́ Yesu. Yesu gyí \w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ. \p \v 17 Mʋ́ sʋ tsú Abrahamsʋ bɔtʋ Owíe Dawidsʋ bʋgyi anáin ɩlɩ́ntɔ dúana. Tsú Dawidsʋ bɔtʋ brɛ́á bɔyɔ Babilon ɔmátɔ́ ɛ́ bʋgyi anáin ɩlɩ́ntɔ dúana. Asa tsú amʋ́ Babilon yɔtɔ́ bɔtʋ Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) kwɩɩ́sʋ́ ɛ́ bʋgyi anáin ɩlɩ́ntɔ dúana. \s1 Yesu Kristo Kwɩɩ́ \r (Luka 2:1-7) \p \v 18 Ɔkpa ánfɩsʋ Yesu Kristo kwɩɩ́ lɔtsʋn nɩ. Bɔpʋ \w Maria\w* há \w Yosef\w* bɛɛ otsía. Támɛ asa bétsiá, abʋfia ɔtsɩ mʋ́a oyin á, bowun ánɩ́ Maria dɛ́ ɔmɛ́ \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* túmitɔ. \v 19 Mʋ kulu Yosef a, mʋ asʋ́n da ɔkpa, támɛ omekle ánɩ́ ɔbɔ́wa mʋ pɛ́lɩtɔ. Mʋ́ sʋ ɔlɔbwɛ agywɩɩn ánɩ́ obékiná mʋ ŋáintɔ. \v 20 Támɛ brɛ́á ɔdɛ mʋ́ agywɩɩn bwɛ á, kɩ, \w Bulu-ɔbɔpʋ\w* ɔkʋ lɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan súná mʋ okudetɔ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Yosef, \w Dawid\w* mʋ na, mánya pɛ́lɩ ánɩ́ fɛ́kpa fʋ́ ká Maria ba fʋ́ wá, tsúfɛ́ ɔmɛ́ ámʋ́ʋ́ ɔdɛ ámʋ itsú Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ túmitɔ. \v 21 Ɔbɔ́kwɩɩ́ obiyímbi, bɛ́dɩnká mʋ dá Yesu. (Mʋ́ asɩ gyí, ‘Ɔlɛpʋ́.’) Tsúfɛ́ mʋ ɔbɛ́lɛ mʋ ahá tsú amʋ́ lakpantɔ nɩ́.” \p \v 22 Ɩ́nɩ lɛ́ha Bulu asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ tsʋn mʋ ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́sʋ ámʋ ɩlɛba mʋ́tɔ́. \v 23 Ɔbɛ́ɛ, “Kɩ, obitebí ánɩ́ ɔmɔkʋ́yɔ́ oyin wá kɩ obénya ɔmɛ́. Ɔbɔ́kwɩɩ́ obiyímbi, bɛ́dɩnká mʋ dá Imanuel.” (Mʋ́ asɩ gyí, “Bulu bʋ anɩ wá.”) \p \v 24 Brɛ́á Yosef létsinkí á, olegyi asʋ́n ámʋ́ʋ́ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́bláa mʋ amʋsʋ. Oletsiá Maria, kpáɩ́n mʋ. \v 25 Támɛ ɔmɔpʋ ɩbɩ da Maria, kpɛ́fʋn brɛ́á ɔlɔkwɩɩ́ mʋ bi yínhɛ́ gyankpapʋ, ɔlɛdɩnká mʋ dá Yesu. \c 2 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Anyansapʋ Akʋ Bá \p \v 1 Brɛ́á Owíe \w Herode\w* dɛ́ iwíe gyí Yudea ɔmátɔ́ bɔkwɩɩ́ Yesu wúlu kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Betlehem, ɩbʋ Yudea ɔmátɔ́ ɩnʋ. Mʋ́ ɔma a, anyansapʋ akʋá bʋtowun atɔ́ ntsrakpabitɔ botsu owí ɔdalɩkpa ɔmá kʋtɔ ba Yerusalem wúlutɔ. \v 2 Bɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Nkʋ́nʋ́ bakwɩ́ɩ́ \w Yudafɔ\w* owíe amʋ? Anɩlówun mʋ osúna ánɩ́ igyi ɔtsrakpabi owí ɔdalɩkpa ɩnʋ. Mʋ́ sʋ abá bosúm mʋ.” \fig Anyansapʋ lówun mʋ osúna ánɩ́ igyi ɔtsrakpabi owí∼ɔdalɩkpa ɩnʋ. Mʋ́ sʋ bɛbá bosúm mʋ.|src="CN01628b.tif" size="span" loc="MAT2:1-12" copy="David C. Cook Foundation" ref="Mateo 2:2" \fig* \p \v 3 Owíe Herode lónu asʋ́n ánfɩ á, opúni letsií mʋa Yerusalemfɔ fɛ́ɛ́. \v 4 Mʋ́ sʋ ɔlɛtɩ Yudafɔ Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose \w mbla asunápʋ́\w* fɛ́ɛ́ fía, fɩ́tɛ́ amʋ́ ɔtɩ́nɛ́á bɔ́kwɩɩ́ \w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ). \p \v 5 Bɛbláa mʋ bɛɛ “Betlehem wúluá ɩbʋ Yudea ɔmátɔ́. Alɩ́ Bulu \w ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w* ɔkʋ lɔ́wanlɩ́n tswɩ nɩ. \v 6 Ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Fʋ́ Betlehem, Yudea wúlu, \q2 fʋmegyí wúlu túkúrííbi ɔkpagyíɔkpasʋ Yudea awúlu yilé ámʋtɔ. \q1 Tsúfɛ́ ɔmásʋ́ ogyípʋ́ ɔkʋ ɔbɛ́dalɩ tsu fʋ́tɔ́á, \q2 ɔbɛ́kpa Bulu ahá Israelfɔ.’ ” \p \v 7 Mʋ́ sʋ Owíe Herode lɛ́tɩ anyansapʋ amʋ nkʋlɛ, fɩ́tɛ́ amʋ́ brɛ́á bowun osúna ɔtsrakpabi amʋ, bɛbláa mʋ. \v 8 Mʋ́ʋ́ ɔlɔwa amʋ́ Betlehem ɔbɛ́ɛ, bʋyódunká kebi ámʋ wankláán. Nɩ́ bowun mʋ a, bʋyínki bɛbláa mʋ, mɛ́nɩ mʋ ɛ́ móyósum mʋ. \p \v 9 Olenya bláa amʋ́ tá alɩ bɛnatɩ́. Ɔtsrakpabi amʋ́ʋ́ bowun owí ɔdalɩkpa amʋ, lɛ́kpa amʋ́ alɩɩ yɛ́lɩɩ́ ɔtɩ́nɛ́á kebi ámʋ bʋ. \v 10 Brɛ́á bowun ɔtsrakpabi amʋ a, ansɩ́ lɛhɩɛ gyi amʋ́. \v 11 Bowie wóyítɔ́ ɩnʋ á, bowun kebi ámʋ mʋa mʋ yin \w Maria\w*, bɛda akpawunu súm kebi ámʋ. Bɛsankɩ́ amʋ́ akentebi, bekie mʋ sika pɛpɛ, ɔhɩ́ɛ́n pʋ́ \w ohuam\w*. \p \v 12 Mʋ́ ɔma a, Bulu lɔ́wa mbla há amʋ́ okudetɔ ɔbɛ́ɛ, bʋmáyinkí yɔ́tsʋn Herode wá. Mʋ́ sʋ bɔtsʋn ɔkpa bámbásʋ́ yɔ́ amʋ́ wúlutɔ. \s1 Yesu Mʋa Mʋ Akwɩɩ́pʋ́ Egyipte Ɔmátɔ́ Yɔ \p \v 13 Brɛ́á anyansapʋ amʋ bɛnatɩ́ á, \w Bulu-ɔbɔpʋ\w* lɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan súná \w Yosef\w* okudetɔ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Kʋsʋ, afʋkpa kebi ámʋ mʋa mʋ yin srɩ ya Egyipte ɔmátɔ́. Mlɩtsia ɩnʋ yɔ́fʋn brɛ́á nɛ́bláa fʋ mbɛ́ɛ mlɩyínki ba, tsúfɛ́ Owíe Herode obódunká kebi ámʋ, mɔ́ mʋ.” \p \v 14 Mʋ́ sʋ Yosef lɔ́kʋsʋ́ onyé-onyé ámʋ, kpá Maria mʋa kebi ámʋ srɩ́ ya Egyipte ɔmátɔ́. \v 15 Betsiá ɩnʋ yɔ́fʋn brɛ́á Herode lówu. Ɩ́nɩ lɛ́ha Bulu asʋ́n ánɩ́ ɔlɛblɩ́ tsʋn mʋ ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔkʋsʋ lɛba mʋ́tɔ́. Ɔbɛ́ɛ, “Nɛtɩ mɩ́ bí ámʋ tsú Egyipte ɔmátɔ́.” \s1 Betlehemfɔ Abí Mɔ \p \v 16 Brɛ́á Owíe \w Herode\w* lówun ánɩ́ anyansapʋ amʋ bamlɛ́ mʋ a, ɔblɔ́ lɛhɩɛ kɩ́tá mʋ́. Ɔlɔwa mʋ ɩsá akɔpʋ́ ɔbɛ́ɛ, bʋyɔ́ Betlehem wúlutɔ pʋ́ mʋ́ nkudasɩ, abʋyɔmɔ abi yinhɛ́ ánɩ́ bahɔ tsú nfinyɔ ba ayasɩ fɛ́ɛ́. Tsúfɛ́ anyansapʋ amʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, begyankpá wun ɔtsrakpabi amʋ nfinyɔ nɩ́. \p \v 17 Ɩ́nɩ lɛ́ha Bulu asʋ́n ánɩ́ ɔlɛblɩ́ tsʋn mʋ ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Yeremiasʋ\w* lɛba mʋ́tɔ́. \v 18 Ɔbɛ́ɛ, \q1 “Bonu isú mʋ́a olú kʋá ɩmɛká tin Rama wúlutɔ. \q2 Rahel dɛ́ mʋ abí sú. Omotsulá ánɩ́ bʋkpáta mʋ, \q1 tsúfɛ́ bʋtráa bʋma ɩnʋ.” \s1 Yesu Mʋa Mʋ Akwɩɩ́pʋ́ Yinkí Tsú Egyipte \p \v 19 Owíe Herode lowu ɔma a, Bulu-ɔbɔpʋ lɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan súná Yosef okudetɔ Egyipte ɩnʋ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, \v 20 “Kʋsʋ, afʋkpa kebi ámʋ mʋa mʋ yin, amlɩyinki yɔ \w Israel\w* ɔmátɔ́. Tsúfɛ́ ahá ámʋ́ʋ́ bodunká ánɩ́ bɔ́mɔ kebi ámʋ, bawú.” \v 21 Mʋ́ sʋ Yosef lɔ́kʋsʋ́ kpá kebi ámʋ mʋa mʋ yin, beyinkí yɔ́ Israel ɔmátɔ́. \p \v 22 Támɛ brɛ́á bowie ɩnʋ á, olonu ánɩ́ Arkelao latsíá mʋ sɩ \w Herode\w* obíásʋ́, ɔdɛ Yudea ɔmásʋ́ gyí. Mʋ́ sʋ olenya ifú ánɩ́ ɔbɔ́pʋ kebi ámʋ ya ɩnʋ. Bulu lɛ́lawá mbla há mʋ okudetɔ ɔbɛ́ɛ, ɔpʋ́ʋ mʋ ya Galilea ɔmátɔ́. \v 23 Mʋ́ sʋ bɔyɔ yétsiá Nasaret wúlutɔ. Ɩ́nɩ lɛ́ha Bulu asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ tsʋn mʋ ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́sʋ ɔbɛ́ɛ, “Bɛ́tɩ mʋ Nasaretyin” amʋ ɩlɛba mʋ́tɔ́ nɩ́. \c 3 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane Bulu Asʋ́n Ɔkanda \r (Marko 1:1-8; Luka 3:1-18; Yohane 1:19-28) \p \v 1 Brɛ́ kʋtɔ á, Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lɛ́ba ɔdɛ Bulu asʋ́n ɔkan da Yudea \w dimbísʋ́\w*. \v 2 Ɔbɛ́ɛ, “Mlɩdamli klʋntɔ, amlɩsi lakpan bwɛ, tsúfɛ́ \w Bulu iwíegyí\w* lawíé wóyí tá.” \v 3 Yohane ɩwɩ asʋ́n \w Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w*\w Yesaia\w* lɔ́wanlɩ́n ɔbɛ́ɛ, \q1 “Ɔkʋ dɛ́kplʋn dimbísʋ́ ɔbɛ́ɛ, \q2 ‘Mlɩla anɩ Wíe ɔkpa. \q2 Mlɩtswii ɩkpa ha mʋ’ ” amʋ nɩ. \p \v 4 Yohane lɔ́wa \w kpɔ́sɔ́\w*-imi atadɩɛ, ɔlɔpʋ ɔwʋlʋ́-kpákpá ɔfɛ́ klɩ́ mʋ́sʋ́. Atsantsankʋ pʋ́ ɔkwɛ́n otegyi. \v 5 Ahá botsu Yerusalem wúlutɔ, Yudea ɔmátɔ́ pʋ́ Yordan bʋnkpa ɔnɔ́ awúlu fɛ́ɛ́sʋ́ ba bonu mʋ asʋn blɩ́hɛ́. \v 6 Bɛlɛ amʋ́ lakpan blɩ́, ɔlɔbɔ amʋ́ \w asú\w* Yordan ntsutso. \p \v 7 Támɛ brɛ́á \w Farisifɔ\w* pʋ́ \w Sadukifɔ\w* tsɔtsɔɔtsɔ bɛba bɛɛ, ɔbɔ́ɔ amʋ́ asú á, ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Abɛ abí-aná, ntɔ gyá mlɩ, mlɩsrɩ́ Bulu ɩsʋbɩtɩ́ ámʋ́ʋ́ ɩbá ámʋ? \v 8 Mʋ́mʋ́ mlɩswie abíá ibósuná ánɩ́ lɛ́lɛ́ mlɩladámlí klʋntɔ. \v 9 Mlɩmákɩ mlɩaa, mlɩ náin gyí \w Abraham\w*. Mʋ́ sʋ Bulu mɛ́ɛbɩtɩ́ mlɩ ɩsʋ. Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu ɔbɛ́talɩ́ há abwi ánfɩ ɩbɛ́damlí Abraham abí-aná. \v 10 Séi á, Bulu lapʋ́ ɛfɛ́ yi nyí-atsitsitɔ. Oyígyíoyí ánɩ́ imoswie abi wankláán á, bókun mʋ́ dá, wá mʋ́ fɛ́ɛ́ ogyá. \v 11 Mɩ́ mʋ́ á, ntsu ndɛpʋbɔ́ mlɩ asú pʋ́súná ánɩ́ mlɩladámlí klʋntɔ. Támɛ ɔkʋá ɔdʋn mɩ bʋ ɔma ɔbá. Mmɔfʋn ánɩ́ nɔ́sʋrá mʋ ntʋkʋta kʋ́ráá. Mʋ ɔbɔ́pʋ \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* pʋ́ ogyá bɔ́ mlɩ asú nɩ́. \v 12 Ɔdɛ mʋ ɩlɩ́n, ɔbɔ́pʋfúní ntɛ́tɛ lɛ́ ayó ámʋtɔ. Ɔbɛ́kpa ayó ámʋ wá mʋ odudutɔ. Támɛ ɔbɛ́fɛɩ́ ofuníkpá ɩnʋ wankláán, kpá ntɛ́tɛ amʋ wá ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ.” \s1 Yesu Asúbɔ \r (Marko 1:9-11; Luka 3:21-22) \p \v 13 Yesu lótsu Galilea ɔmátɔ́ ba Yordan ntsu ɔnɔ́ Yohane wá ɔbɛ́ɛ, ɔbɔ́ mʋ asú. \v 14 Tɛkɩ Yohane mótsulá ánɩ́ ɔbɔ́bɔ mʋ asú. Ɩ́nɩ sʋ ɔlɛbláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ ilehián ánɩ́ fɔ́bɔ asú. Nkálɩ ígyi sʋ́ faba fɛɛ mɩ́ ɔbɔ́ɔ fʋ́ asú?” \p \v 15 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Séi á, ha atsu mʋ́ alɩ asa, tsúfɛ́ ilehián ánɩ́ abɔ́bwɛ tógyítɔ́á ɩda ɔkpa Bulu ansɩ́tɔ́.” \p Mʋ́ sʋ Yohane lótsulá. \v 16 Brɛ́á ɔlɔbɔ Yesu asú tá, Yesu lɛ́dalɩ ntsu ámʋtɔ alɩ nwʋlʋ́táa lefinkí, olowun Bulu Ɔŋɛ́ dɛkplɩ́ fɛ́ abrɔ́dʋma, ilobogyonká mʋsʋ. \v 17 Ɩnʋ ɔmɛ kʋ lotsu ɔsʋ́sʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔ́nɩ gyí mɩ́ Bíá ntɔdwɛ́ mʋ, mɩ ansɩ́ tɛhɩ́ɛ́ gyi mʋ ɩwɩ nɩ́.” \c 4 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Yesu Ɩsɔ́kɩ \r (Marko 1:12-13; Luka 4:1-13) \p \v 1 Ɩnʋnʋ \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* amʋ lɛ́kpa Yesu ya \w dimbísʋ́\w*, mɛ́nɩ Ɔbʋnsám ɔbɔ́sɔ mʋ kɩ. \v 2 Oletsiá ɩnʋ \w klɩ́ ɔnɔ́\w* nkɛ adʋana (40), onyé adʋana (40). Mʋ́ sʋ akʋ́n lɛhɩɛ kɩ́tá mʋ. \v 3 Ɩnʋ Ɔbʋnsám lɔ́sɔ mʋ kɩ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ Bulu mʋ Bi fʋ́gyi á, mʋ́mʋ́ ha abwi ánfɩ ɩdamli bwɛ bodobodo.” \p \v 4 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Megyí atogyihɛ wʋlɛ nyankpʋsa obégyi tsiá nkpa, támɛ ɔpʋ́ʋ Bulu asʋn blɩ́hɛ́ ɛ́ tsia nkpa.’ ” \p \v 5 Ɔbʋnsám lɛ́kpa mʋ ya Yerusalem, wúlu wankɩ́hɛ́ amʋtɔ, ɔlɔpʋ mʋ yɛ́lɩɩ́ \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* obu ámʋ ɔtántra. \v 6 Ɩnʋ ɔlɛbláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ Bulu mʋ Bi fʋ́gyi lɛ́lɛ́ á, tu kpayi. Tsúfɛ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, \q1 ‘Bulu ɔbɛ́ha mʋ abɔpʋ bɛ́kpatá fʋ́ ɩbɩtɔ, \q2 mɛ́nɩ fʋ́ yabi mɛ́ɛda ibwi kʋkʋsʋ.’ ” \p \v 7 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Bɛtrá wanlɩ́n bɛɛ, ‘Mákapʋ́ fʋ́ Wíe Bulu kɩ.’ ” \p \v 8 Mʋ́ ɔma a, Ɔbʋnsám lɔ́pʋ mʋ ya ɩbʋ fʋ́áhɛ́ kʋsʋ, olosuná mʋ ɔyɩ́tɔ́ iwíe ogyíkpá fɛ́ɛ́, pʋ́ mʋ́ numnyam. \v 9 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ fɛ́da akpawunu súm mɩ́ á, nɔ́pʋ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ há fʋ́.” \p \v 10 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔbʋnsám, natɩ tɛɩ mɩ́sʋ́! Tsúfɛ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Da akpawunu ha fʋ́ Wíe Bulu. Mʋ nkʋlɛ fʋ súm.’ ” \p \v 11 Ɩnʋ Ɔbʋnsám lɛ́natɩ́ mʋ wá, \w Bulu-abɔpʋ\w* bɛba bɛkɩ mʋsʋ. \s1 Yesu Gyumagyihɛ Asɩtsuá Galilea Ɔmátɔ́ \r (Marko 1:14-15; Luka 4:14-15) \p \v 12 Mʋ́ ɔma a, Yesu lónu ánɩ́ bakɩ́tá Yohane tswɩ obu, oleyinkí ba Galilea ɔsʋlʋ́sʋ. \v 13 Olotu tsú Nasaret wúlutɔ yɔ́ Kapernaum, wúluá ɩbʋ mantáa Galilea ɔpʋ ɔnɔ́, Sebulon mʋ́a Naftali ɔsʋlʋ́sʋ. \v 14 Mʋ ɩnʋ yɔ lɛ́ha asʋ́n ámʋ́ʋ́ Bulu \w ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w*\w Yesaia\w* lɛ́blɩ́ ámʋ ɩlɛba mʋ́tɔ́. Ɔbɛ́ɛ, \q1 \v 15 “Sebulon pʋ́ Naftali \q2 ɔsʋlʋ́ʋá ɩda Yordan bʋnkpa ɔnɔ́, mantáa Galilea ɔpʋ. \q2 Galilea ɔmátɔ́ ɔmá bámbásʋ́fɔ bʋtsie. \q1 \v 16 Ahá ánfɩ́ bʋtsie oklúntɔ ánfɩ \q2 bawun wankɩ kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ kʋ. \q1 Bʋtsie ɔsʋlʋ́ʋá lowu dɛ́ iwíe gyí mʋ́sʋ́. \q2 Wankɩ kʋ lawánkɩ́ wʋ́lɩ́ amʋ́sʋ́.” \p \v 17 Tsú ɩnʋ Yesu léfi asɩ ɔdɛ Bulu asʋ́n ɔkan da, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩdamli klʋntɔ, \w Bulu iwíegyí\w* lawíé wóyí tá.” \s1 Akasɩ́pʋ́ Abaná Lɛ \r (Marko 1:16-20; Luka 5:1-11) \p \v 18 Ɛkɛ ɔkʋá Yesu ná Galilea ɔpʋ ɔnɔ́ á, olowun apíó abanyɔ́ akʋ. Simon ánɩ́ bʋtɛtɩ́ mʋ Petro mʋa mʋ gyama Andrea, bʋdɛ asawu tswɩ́ɩ, tsúfɛ́ aye alɛpʋ́ bʋgyi. \v 19 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩba bobuo mɩ. Nɔ́bwɛ mlɩ anyánkpʋ́sa alɛpʋ́.” \v 20 Ɩnʋnʋ besi amʋ́ asawu aná tswɩ, kplá buo mʋ. \p \v 21 Ɔlɛnatɩ́ yɔ́ nkpá kpalobí, olowun apíó abanyɔ́ akʋ ɛ́, Yakobo mʋa mʋ gyama Yohane. Amʋ́a amʋ́ sɩ́ Sebedeo bʋbʋ ɔklʋntɔ, bʋdɛ amʋ́ asawu bɩ́ɩn, Yesu lɛ́tɩ amʋ́. \v 22 Ɩnʋnʋ amʋ́ ɛ́ bɛnatɩ́ sí amʋ́ sɩ́ mʋa ɔklʋn amʋ bobuo mʋ. \s1 Yesu Atósuná, Mʋ Asʋ́n Ɔkanda Pʋ́ Ɩlɔtsa \r (Luka 6:17-19) \p \v 23 Yesu léki Galilea ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́, súná atɔ́ Yudafɔ \w ofíakpa\w*. Ɔlɛda Bulu iwíegyí ámʋ ɩwɩ \w asʋn wankláán\w* ɔkan. Ɔlɛtsa ɔŋɛ́tɔ́ mʋ́a awútɔ́ ɩlɔ kugyíkʋ. \v 24 Ɩ́nɩ sʋ mʋ ɩwɩ asʋ́n lɛklɛɩ́ yɔ́ Siria ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́. Bɔpʋ alɔpʋ tsúa ntɩ́nɛ́-ntɩ́nɛ́ ba mʋ. Ɔlɛtsa ɩlɔ kugyíkʋ, ahá ánɩ́ bʋdɛ ɩwɩɔsɩn wúun, amʋ́á \w ɔŋɛ laláhɛ\w* dɛ́ amʋ́ háan, amʋ́á ɩlɔ dɩ́dahɛ bʋ amʋ́sʋ́ pʋ́ abubúpʋ aná fɛ́ɛ́. \v 25 Mʋ́ sʋ ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bobuo mʋ. Ahá ánɩ́ botsú Galilea ɔmátɔ́ pʋ́ Dekapoli\f + \fr 4:25 \fq Dekapoli \ft asɩ gyí awúlu dú.\f* awúlu amʋsʋ, Yerusalem wúlutɔ, Yudea ɔmátɔ́ pʋ́ Yordan ntsu ɔbɩn ɔsʋlʋ́sʋ fɛ́ɛ́. \c 5 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Ɩbʋsʋ Atosunáhɛ́ \p \v 1 Brɛ́á Yesu lówun ɔdɔm amʋ a, ɔlɔdʋ yɔ́ ɩbʋ kʋsʋ yétsiá asɩ, mʋ \w akasɩ́pʋ́\w* amʋ bɛba mʋ wá. \v 2 Ɩnʋ olosuná amʋ́ atɔ́ ɔbɛ́ɛ, \s1 Oyúla Asʋ́n \r (Luka 6:20-23) \q1 \v 3 “Bulu layúlá ahá ánɩ́ amʋ́ ansɩ́ mɛdɩ́n tɔtɔsʋ dʋn mʋ Bulu, \q2 tsúfɛ́ amʋ́bʋ́ mʋ \w iwíegyí\w* ámʋ nɩ. \q1 \v 4 Bulu layúlá awɩrɛhɔ agyípʋ́, \q2 tsúfɛ́ obólwií amʋ́ klʋn. \q1 \v 5 Bulu layúlá ɩwɩasɩ abápʋ, \q2 tsúfɛ́ amʋ́ obégyi ɔsʋlʋ́ʋ amʋ nɩ. \q1 \v 6 Bulu layúlá ahá ánɩ́ mʋ apɛ́bwɛ akʋ́n mʋ́a ɔmɛwʋ́lɩ dɛ amʋ́, \q2 tsúfɛ́ ɔbɛ́ha amʋ́ bɔ́mwɛ. \q1 \v 7 Bulu layúlá nwɛ awúnpʋ, \q2 tsúfɛ́ obówun amʋ́ nwɛ. \q1 \v 8 Bulu layúlá ahá ánɩ́ amʋ́ klʋntɔ lɔwankɩ́, \q2 tsúfɛ́ amʋ́ obówun mʋ nɩ. \q1 \v 9 Bulu layúlá ahá nsɩnɛ́ alapʋ́, \q2 tsúfɛ́ ɔbɛ́tɩ amʋ́ ɔbɛ́ɛ mʋ abí. \q1 \v 10 Bulu layúlá ahá ánɩ́ bʋdɩn amʋ́sʋ́ mʋ apɛ́bwɛ sʋ, \q2 tsúfɛ́ amʋ́bʋ́ mʋ \w iwíegyí\w* amʋ nɩ. \p \v 11 “Bulu layúlá mlɩ, nɩ́ bʋdɛ mlɩ sia, bʋdɩn mlɩsʋ, bʋdɛ afunu wa dɩ́nká mlɩsʋ. \v 12 Ansɩ́ igyí mlɩ, ɩwɩ ɩsankɩ mlɩ, tsúfɛ́ mlɩ ɩkɔká tsɔ ɔsʋ́sʋ́. Alɩ́ bɔbwɛ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ agyankpapʋ amʋ nɩ. \s1 Nfɔ́lɩ Mʋ́a Wankɩ \r (Marko 9:50; Luka 14:34-35) \p \v 13 “Mlɩgyí ɔyɩ́tɔ́ nfɔ́lɩ nɩ. Nɩ́ nfɔ́lɩ ɩtá ɔdwɛ á, ntɔ bɛ́lapʋ́wá mʋ́ ɔdwɛ? Ɩtráa ma alɛ há tɔtɔɔtɔ bwɛ. Tsɛɩ́ bʋtɛtsɛ́ɩ́ mʋ́ tsítsá, ahá bʋtɛtsátsa mʋ́sʋ́ tsʋn. \p \v 14 “Mlɩgyí ɔyɩ́tɔ́ wankɩ ɛ́ nɩ́. Wúluá ɩdɩn bʋsʋ tamaŋáín. \v 15 Bʋtamanywɛ́ ɔkandɩ́ɛ, pʋ́ ɔlɔ́ bun mʋ́sʋ́. Ɔfʋákpá bʋtɔpʋ́bían, mɛ́nɩ ɩbɔ́wankɩ́ há ahá ánɩ́ bʋtsie wóyí ámʋtɔ fɛ́ɛ́. \v 16 Mʋ́ sʋ mlɩha mlɩ bwɛhɛ́ ɩwankɩ alɩ, mɛ́nɩ ahá bówun mlɩ bwɛhɛ́ wankláán ámʋ, fówun bɛ́kanfʋ́ mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ. \s1 Mose Mbla Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \p \v 17 “Mlɩmákɩ mlɩaa, nɛba Mose Mbla ntɛ́ɛ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ atosunáhɛ́tɔ ɔkakpá. Mmɛba mʋ́tɔ́ ɔkakpá, mboún nɛbá bɔbwɛ mʋ́ ɩfʋn. \v 18 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa, ɔsʋ́ mʋ́a asɩ bɔ́mɔ ɔnɔ́, támɛ itoduáhɛ́ ntɛ́ɛ asʋ́nbi kʋlɛ kʋ́ráá ɩmɛ́ɛdalɩ Mbla ámʋtɔ, yɔ́fʋn brɛ́á mʋ́tɔ́ asʋ́n fɛ́ɛ́ laba mʋ́tɔ́. \v 19 Ɔhagyíɔha ánɩ́ omobu mbla ámʋtɔ túkúrííbi kʋ, olosuná mʋ aba ɛ́ ɔbɛ́ɛ bʋmábu mʋ́ á, bɛ́tɩ mʋ kebi túkúrííbi ɔsʋ́sʋ́ iwíe ogyíkpá ɩnʋ. Támɛ ɔhá ánɩ́ olegyi mbla ámʋ fɛ́ɛ́sʋ́, súná mʋ aba ánɩ́ bʋgyíi mʋ́sʋ́ á, bɛ́tɩ mʋ ɔha yilé ɔsʋ́sʋ́ iwíe ogyíkpá ɩnʋ. \v 20 Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, nɩ́ mlɩmɔ́bwɛ Bulu apɛ́ dʋn Mose \w mbla asunápʋ́\w* pʋ́ \w Farisifɔ\w* ámʋ a, mlɩmóowie \w Bulu iwíegyí\w* amʋtɔ ɛkɛkɛɛkɛ. \s1 Ɔblɔ́ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Luka 12:57-59) \p \v 21 “Mlɩlanú ánɩ́ bɛbláa mlɩ anáin atɩtɩfɔ ámʋ bɛɛ, ‘Mámɔ ɔha. Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔmɔ́ ɔha a, Bulu obégyi mʋ asʋ́n, há mʋ ɩpɔ́n.’ \v 22 Támɛ mɩ́ mʋ́ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, ɔhagyíɔha ánɩ́ olenya ɔblɔ́ wa mʋ ba á, Bulu obégyi mʋ asʋ́n. Ɔhá ánɩ́ olesia mʋ ba ɔbɛ́ɛ, ‘Ɔhakpan!’ á, obégyi ɩpɔ́n \w Yudafɔ\w* asʋ́n agyípʋ́ ansɩ́tɔ́. Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɛbláa mʋ ba ɛ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Raka!’\f + \fr 5:22 \fq Raka \ft asɩ gyí “Ɔbwɩ!”\f* a, obégyi ɩpɔ́n yɔ́ ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ. \v 23 Ɩ́nɩ sʋ nɩ́ fotsu atɔ hahɛ́ fɔyɔ́ afɔdɩɛ ɔbɔkpá, fɛkaɩ́n ánɩ́ fapʋ́ asʋn laláhɛ kʋ gyi fʋ́ bá á, \v 24 si fʋ́ atɔ́ amʋ́ yaɩ \w afɔdɩɛ-asubwisʋ\w* ɩnʋ. Yɔ fʋ́a mʋnyɔ amlɩla mlɩ nsɩnɛ́, asa afʋba bɔbɔ afɔdɩɛ ámʋ ha Bulu. \p \v 25 “Nɩ́ ɔkʋ ɔsáma fʋ á, wa ɔsa ha abʋyobwií ɩpa ha mʋ asa asʋ́n ámʋ ogyíkɛ́ ɩfʋn, mɛ́nɩ fʋ́ onyabá ámʋ ɔmɛ́ɛha asʋ́n agyípʋ́ bʋmɔ́ɔpʋ fʋ́ ha obu adɩpʋ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ, ɔwa fʋ́ obu. \v 26 Mbláa fʋ ɔnɔkwalɩ, nkɛ́tɩ faká ɩkɔ ámʋ fɛ́ɛ́ tá asa fɛ́dalɩ ɩnʋ. \s1 Otsiába Ɔmadalɩ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \p \v 27 “Mlɩlanú ánɩ́ bɛbláa mlɩ bɛɛ, ‘Mákle ɔkʋ tsiába.’ \v 28 Támɛ mɩ́ mʋ́ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, oyingyíoyin ánɩ́ olowun ɔtsɩ, ɔlɔbwɛ mʋ klé ɩwɩ agywɩɩn á, alatɔ́ mbʋa dodo mʋ klʋntɔ. \v 29 Mʋ́ sʋ nɩ́ fʋ́ gyɔpɩ nsíbi tɛhá fʋ́tɔbwɛ́ lakpan á, loti mʋ́ lɛ, tswɩ tsalɩfwɩ. Ɩbʋ alɛ́á fʋ́ ɩwɩ ɔtɩnɛkʋ má ɩnʋ, dʋn ánɩ́ bɔ́tswɩ fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ wá ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ. \v 30 Mʋ́ sʋ nɩ́ fʋ́ gyɔpɩ ɩbɩ tɛhá fʋ́tɔbwɛ́ lakpan á, ka mʋ́ tswɩ tsalɩfwɩ. Ɩbʋ alɛ́á fʋma ɩbɩ kʋlɛ, dʋn ánɩ́ bɔ́tswɩ fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ wá ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ. \s1 Ɔkákiná Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Mateo 19:9; Marko 10:11-12; Luka 16:18) \p \v 31 “Bɛtrá bláa mlɩ bɛɛ, ‘Ɔhagyíɔha ánɩ́ obékiná ɔká á, ɔwánlɩn ɔkákiná ɔwʋlʋ́ ha mʋ asa.’ \v 32 Támɛ mɩ́ mʋ́ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, nɩ́ oyin okíná mʋ ka ánɩ́ ɔmɔkʋ́dálɩ mʋ ɔma a, mʋláhá sʋ ɔtsɩ ámʋ ɔbɛ́dalɩ mʋ ɔma. Oyingyíoyin ánɩ́ otsía ɔtsɩ ánfɩ mʋ kulu lakíná mʋ anfɩ ɛ́ latɔ́ mbʋa. \s1 Ntamka Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \p \v 33 “Mlɩlɛ́trá nu ánɩ́ bɛbláa mlɩ anáin atɩtɩfɔ ámʋ bɛɛ, ‘Máka ntam kpaalɩ. Mboún bwɛ dɩnka ntam amʋ́ʋ́ fɛka há Bulu ámʋsʋ.’ \v 34 Támɛ mɩ́ mʋ́ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, máka tɔtɔɔtɔ kʋ́ráá. Mápʋ ɔsʋ́sʋ́ ká ntam, tsúfɛ́ Bulu owíe obíá igyi. \v 35 Mápʋ ɔsʋlʋ́ʋ ká ntam. Bulu ayabi oyíkpa igyi. Mápʋ Yerusalem wúlu ká ntam. Awíetɔ Owíe wúlu kpɔnkpɔntɩ nɩ́. \v 36 Mlɩmápʋ mlɩ nwun ká ntam, tsúfɛ́ mlɩmɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ imi kʋlɛ futútú ntɛ́ɛ bíbi. \v 37 Mboún fʋ́ ‘Iin!’ ɩbwɛ́ɛ ‘Iin!’ Fʋ́ ‘Ó-o!’ ɛ́ ɩbwɛ ‘Ó-o!’ Kugyíkʋá fɛ́trá blɩ́ tsɩ́a mʋ́tɔ́ itsú Ɔbʋnsám wá. \s1 Lalahɛ Ɩkɔka Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Luka 6:29-30) \p \v 38 “Mlɩlanú ánɩ́ bɛblɩ́ bɛɛ, ‘Ɔha obwíé mʋ ba nsíbi a, bʋbwíe mʋ ɛ́ mʋ klɛ ka ɩkɔ. Ɔha otsíí mʋ ba iyín ɛ́ á, bʋtsíi mʋ klɛ ka ɩkɔ.’ \v 39 Támɛ mɩ́ mʋ́ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩmákplá ɔha laláhɛ. Mboún nɩ́ ɔha ɔdá fʋ́ ɩsʋtɔ á, damli nyɔɔsɩ ɛ́ ha mʋ ɔdáa. \v 40 Nɩ́ ɔha dékléá ɔbɛ́samáa fʋ, hɔ fʋ́ atadɩɛ á, pʋ fʋ́ tati ɛ́ ha mʋ. \v 41 Ɔhá ánɩ́ ɔdʋn fʋ ɔhɩ́ɛ́ fʋ́ ɔbɛ́ɛ, fʋsʋ́ra mʋ atɔ́ máɩlɩ kʋlɛ ha mʋ a, sʋra mʋ́ máɩlɩ anyɔ. \v 42 Ɔha ɔkʋ́lɩ́ fʋ́ atɔ́ á, ha mʋ. Nɩ́ ɔkʋ ɛ́ ɔbɛ́ɛ fʋpáan mʋ tɔkʋ á, mákiná. \s1 Alupʋ́dwɛ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Luka 6:27-28, 32-36) \p \v 43 “Mlɩlónuá bɛblɩ́ bɛɛ, ‘Dwɛ fʋ́ bá, afʋlu fʋ́ olupʋ́.’ \v 44-45 Támɛ mɩ́ mʋ́ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩdwɛ mlɩ alupʋ́. Mlɩbɔ mpáɩ ha ahá ánɩ́ bʋdɩn mlɩsʋ, mɛ́nɩ mlɔ́bwɛ mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ abí. Tsúfɛ́ mʋtɛ́há owí tɛlɩn, ɔtɛhá nyankpʋ ɛ́ itotswie wʋlɩ́ aha wankláán pʋ́ aha laláhɛ fɛ́ɛ́sʋ́. \v 46 Nɩ́ fʋ́ adwɛpʋ́ nkʋlɛ fʋtɔdwɛ́ á, ɩpán mɔmʋ fénya? \w Lampóo ahɔ́pʋ\w* kʋ́ráá bʋtɔbwɛ́ alɩ. \v 47 Nɩ́ fʋ́ anyawíe nkʋlɛ fʋtɔwá ɔnɔ́ á, ntɔ fakʋkʋ bwɛ dʋbɩ? Alɩ kɛ́n ɔmátɔ́fɔ bʋtɔbwɛ́ nɩ́. \v 48 Ɩ́nɩ sʋ mlɩfʋn fɛ́ alɩá mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ lɔ́fʋn. \c 6 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Yilébwɛ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \p \v 1 “Mlɩkɩ wankláán ánɩ́ mlɩmɔ́ɔbwɛ mlɩ yilé ahá ansɩ́tɔ́. Nɩ́ mlɔbwɛ́ mʋ́ alɩ á, mlɩméenya ɩkɔká mlɩ Sɩ́á ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ wá. \p \v 2 “Mʋ́ sʋ nɩ́ fɔbwɛ́ yilé há ohiáni á, máda mʋ́ ɔkan fɛ́ alɩá apinabwɛbí abwɛpʋ́ bʋtɔbwɛ́ Yudafɔ \w ofíakpa\w* pʋ́ dɩnsʋ, mɛ́nɩ ahá bɛ́kanfʋ́ amʋ́. Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu laká amʋ́ ɩkɔ dodo. \v 3 Támɛ nɩ́ fɔbwɛ́ yilé há ohiáni á, máha fʋ́ bɩna ɔbɩ tɔ́á gyɔpɩ labwɛ́. Bwɛ mʋ́ ŋáintɔ, \v 4 mɛ́nɩ fʋ́ Sɩ́ oklúntɔ atɔ́ owúnpʋ amʋ ɔbɛ́ka fʋ́ ɩkɔ. \s1 Mpáɩbɔ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Luka 11:2-4) \p \v 5 “Nɩ́ mlɔ́bɔ mpáɩ á, mlɩmábwɛ fɛ́ apinabwɛbí abwɛpʋ́. Amʋ́ tekle Yudafɔ ofíakpa pʋ́ dɩnsʋ lɩɩ́ bɔ́ mpáɩ, mɛ́nɩ ahá bówun amʋ́. Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu laká amʋ́ ɩkɔ dodo. \v 6 Támɛ nɩ́ fɔ́bɔ mpáɩ á, bítíwíé fʋ́ obutótɔ́, afʋfin obu wa ɩwɩ, bɔ mpáɩ ha fʋ́ Sɩ́ ŋáintɔ. Fʋ́ Sɩ́ ŋáintɔ atɔ́ owúnpʋ amʋ ɔbɛ́ka fʋ́ ɩkɔ. \p \v 7 “Nɩ́ mlɩdɛ́ mpáɩ bɔ á, mlɩmátsiá plá mʋ́tɔ́ há mʋ́ ɩwa swɩ́ fɛ́ ɔmátɔ́fɔ. Bʋtosúsu bɛɛ, nɩ́ bɔbɔ́ mʋ́ ɩwá swɩ́ asa Bulu obónu mʋ́ há amʋ́. \v 8 Mlɩmábwɛ fɛ́ amʋ́, tsúfɛ́ mlɩ Sɩ́ Bulu yín tɔ́á ɩdɛ mlɩ hián asa mlɩdɛ́ mʋ kʋlɩ́. \v 9 Mʋ́ sʋ mlɩbɔ mpáɩ mlɩaa, \q1 ‘Anɩ Sɩ́á fʋ́bʋ ɔsʋ́sʋ́. \q2 Ahá bʋbúu fʋ́ dá. \q2 \v 10 Ba begyi iwíe. \q2 Ahá bʋbwɛ́ɛ fʋ́ apɛ́ ɔsʋlʋ́sʋ, fɛ́ alɩá bʋtɔbwɛ́ mʋ́ ɔsʋ́sʋ́. \q2 \v 11 Ha anɩ atogyihɛá ɩbɔ́fʋn anɩ ndɛ. \q2 \v 12 Si anɩ lakpan kie anɩ, \q2 fɛ́ alɩá anɩtesíkíé ahá ánɩ́ bʋtɔpʋ́ ɩlá gyi anɩ. \q2 \v 13 Mákpa anɩ wá ɩsɔ́kɩtɔ, mboún lɛ anɩ tsu Ɔbʋnsám ɩbɩtɔ.’\f + \fr 6:13 \ft Ɩ́nɩ bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Tsúfɛ́ fʋ́bʋ́ iwíegyí, túmi pʋ́ ɩwɩwankɩ brɛ́ fɛ́ɛ́tɔ́. Amen.\f* \p \v 14 “Tsúfɛ́ nɩ́ mlesí ahá lakpan kíé amʋ́ á, mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ ɛ́ obési mlɩ klɛ́ kíé mlɩ. \v 15 Támɛ nɩ́ mlɩmésikíé ahá a, mlɩ Sɩ́ ámʋ ɛ́ oméesikíé mlɩ. \s1 Ɔnɔ́klɩ́ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \p \v 16 “Nɩ́ mlɩdɛ́ \w ɔnɔ́ klɩ́\w* á, mlɩmábwɛ mlɩ ɩwɩ bʋ́mbláán fɛ́ alɩá akʋ bʋtepina bwɛ́. Alɩá ahá bówun ánɩ́ bʋdɛ ɔnɔ́ klɩ sʋ́ bʋtɔbwɛ́ ɩwɩ alɩ. Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu laká amʋ́ ɩkɔ dodo. \v 17 Mboún nɩ́ mlɩdɛ́ \w ɔnɔ́ klɩ́\w* á, mlɩbie ntsu, amlɩfunya nwun, \v 18 mɛ́nɩ ahá bʋmóowun ánɩ́ mlɩdɛ́ ɔnɔ́ klɩ́. Támɛ mlɩ Sɩ́ oklúntɔ atɔ́ owúnpʋ amʋ mʋ́ obówun mlɩ, ká mlɩ ɩkɔ. \s1 Atonyahɛ́ Pʋyáɩ́ Ɔsʋ́sʋ́ \r (Luka 12:33-34) \p \v 19 “Mlɩmákle atɔ́ yáɩ́ ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ. Ɔtɩ́nɛ́ ánfɩ atɛ́plɛ bʋtɔwɩ́ atɔ́, ɩkʋ aná tɔwɩ́ nkanʋ yíntá, awikplu ɛ́ bʋtobwíé wíé obuto wí atɔ́ ánfɩ. \v 20 Mboún mlɩkle atɔ́ yáɩ́ ɔsʋ́sʋ́. Ɩnʋ mʋ́ á, atɛ́plɛ bʋtamawɩ́ atɔ́, ɩtamawɩ́ nkanʋ, awikplu ɛ́ bʋtamabwíé wíé obuto wí atɔ́. \v 21 Tsúfɛ́ ɔtɩ́nɛ́á fʋ́ siadɩɛ bʋ a, ɩnʋ́ fʋ́ agywɩɩn tetsíá. \s1 Nyankpʋsa-oyí Ɔkandɩ́ɛ \r (Luka 11:34-36) \p \v 22 “Ansíbi igyi ɔkandɩ́ɛ há nyankpʋsa-oyí. Nɩ́ fʋ́ ansíbi bʋ alɛ́ á, fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ bɔ́wankɩ́. \v 23 Támɛ nɩ́ fʋ́ ansíbi ma alɛ a, fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ ɩbʋ oklúntɔ. Nɩ́ ɔkandɩ́ɛ ámʋ́ʋ́ ɩbʋ fʋtɔ ámʋ idun a, mʋ́mʋ́ fawíé oklún kpɔnkpɔɔnkpɔntɩtɔ. \s1 Bulu Mʋa Atonyahɛ́ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Luka 16:13; 12:22-31) \p \v 24 “Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ súm awie anyɔ. Ɔbɔ́dwɛ ɔkʋlɛ, lú ɔkʋlɛ. Ntɛ́ɛ obóbu ɔkʋlɛ, omóobu ɔkʋlɛ. Fʋmɛ́ɛtalɩ́ súm Bulu, súm kɔ́ba. \p \v 25 “Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩmáhan ɩwɩ tɔ́á mlégyi, tɔ́á mlónu tsiá nkpa pʋ́ tɔ́á mlɛ́dɩdá sʋ. Mbɛ́ɛ, nkpa medéhián dʋn atogyihɛ? Ntɛ́ɛ ɔyʋlʋ́ʋ medéhián dʋn atɔ dɩdáhɛ́? \v 26 Mlɩkɩ mbubwi, bʋtamadú, bʋtamasɩ́ɛ́tɩ́ wá ɩdantɔ, támɛ mlɩ Sɩ́á ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ tɛhá amʋ́ atogyihɛ. Mlɩmá labi dʋn amʋ́? \v 27 Mlɩtɔ ma ɔbɛ́talɩ́ han ɩwɩ pʋ́ brɛ́ kpalobí tsɩ́a mʋ nkɛtɔ? \p \v 28 “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ɩwɩ háan mlɩ atɔ dɩdáhɛ́ sʋ? Mlɩkɩ alɩá pututɔ-oyí ntswɩ́tswɩ tɛdan. Ɩtamayɔ́ agyʋ́má ntɛ́ɛ lʋ́ atati. \v 29 Támɛ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Owíe \w Salomo\w*, mʋ inya fɛ́ɛ́tɔ́ a, ɔmɛtalɩ́ hɩ́hɩɛ ɩwɩ, wá akɩ́lɛ fɛ́ oyí ntswɩ́tswɩ anfɩtɔ kʋkʋ. \v 30 Nɩ́ Bulu dɛ́ ɩfá ánɩ́ ndɛ ɩlɩɩ́, ɔkɛ ɩlawú, bawá mʋ́ ogyá tati dɩdá á, ntogyi sʋ́ ɔmɛ́ɛtalɩ́ dɩ́dá mlɩ atati dʋn mʋ́? Mlɩ hógyi mɔtsɔ́! \p \v 31 “Mʋ́ sʋ mlɩmáhan ɩwɩ fɩ́tɛ́ mlɩaa, ‘Ntɔ abégyi?’ ntɛ́ɛ ‘Ntɔ abónu?’ ntɛ́ɛ ‘Ntɔ abɛ́dɩdá?’ \v 32 Ɩ́nɩ aná ɔmátɔ́fɔ bʋtɛsrɩ́ gya nɩ. Mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ yin ánɩ́ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ dɛ mlɩ hián. \v 33 Ɩtɔ́á mlɩgyánkpa dunka gyí, Bulu iwíegyí pʋ́ mʋ yilébwɛ, fówun Bulu ɔbɔ́pʋ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ tsɩ́a mʋ́tɔ́ há mlɩ. \v 34 Mlɩmásusúu ɔkɛ ɩwɩ. Ɔkɛtɔ asʋ́n igyi ɔkɛ klɛ́. Ekekegyíɛkɛtɔ asʋn wunhɛ ɩtsɔ há ɛkɛ ámʋ. \c 7 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Ɩlálɛ \r (Luka 6:37-38, 41-42) \p \v 1 “Mlɩmálɛ ahá ɩlá, mɛ́nɩ Bulu ɔmɛ́ɛlɛ mlɩ ɩlá. \v 2 Tsúfɛ́ alɩ ámʋ́ʋ́ mlɩdɛ́ ahá ɩlá lɛ ámʋ a, alɩ Bulu ɔbɛ́lɛ mlɩ ɩlá nɩ́. Ɩtɔ́á fɔpʋ́súsu ha fʋ́ bá á, mʋ́ kɛ́n Bulu ɔbɔ́pʋsúsu ha fʋ́ ɛ́ nɩ́. \v 3 Ntogyi sʋ́ fʋ́dɛ ipí túkúrííbi wun fʋ́ bá nsíbisʋ, támɛ fʋmɛdɛ́ ogyakpatín ánɩ́ ɩdɩn fʋ́ klɛ́sʋ mʋ́ wun? \v 4 Ntɛ́ɛ ntogyi sʋ́ fʋ́dɛ fʋ́ bá bláa fɛɛ, ‘Ha mɩ́ andɩnkɩ ipí fʋ́ nsíbisʋ?’ brɛ́á ogyakpatín dɩn fʋ́ klɛ́sʋ? \v 5 Apinabwɛbí ɔbwɛpʋ́! Gyankpa dɩnkɩ ogyakpatín ámʋ fʋ́ nsíbisʋ, mɛ́nɩ fówun atɔ́ wankláán, tálɩ́ dɩ́nkɩ́ ipí ámʋ fʋ́ bá klɛ́sʋ. \p \v 6 “Mlɩmápʋ Bulu atɔ wankɩ́hɛ́ há ahá ánɩ́ bʋgyi fɛ́ akɩ́aɩ, Bulu asʋ́n tamawá amʋ́ ogyá. Bénya ɔblɔ́ dámlí dun mlɩ. Alɩ kɛ́n mlɩmápʋ mlɩ abutó wʋlɩhɛ há ahá ánɩ́ bʋgyi fɛ́ mprákuo nɩ́. Tsúfɛ́ bɛ́tsatsáa mʋ́sʋ́, tsɩ́á mʋ́ wá ɔdɩbatɔ. \s1 Atɔ́kʋlɩ́ Tsú Bulu Wá \r (Luka 11:9-13) \p \v 7 “Mlɩkʋlɩ Bulu, ɔbɛ́ha mlɩ. Mlɩdunka, mlówun. Mlɩda mʋ klʋnsʋ, obéfinkí mʋ́ há mlɩ. \v 8 Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ ɔtɔkʋ́lɩ́ atɔ́ tenyá. Ɔhá ánɩ́ otodúnká atɔ́ towun. Ɔhá ánɩ́ ɔtɛdá klʋnsʋ bʋ́tefínkí há. \v 9 Ma bʋ́ʋ mlɩtɔá mʋ bi ɔkʋ́lɩ́ mʋ bodobodo a, obótsu ibwi wá mʋ ɩbɩtɔ? \v 10 Ntɛ́ɛ nɩ́ ɔkʋ́lɩ́ mʋ iye a, ɔbɛ́kɩtá ɩwɔ wá mʋ ɩbɩtɔ? \v 11 Mlɩ lakpan abwɛpʋ́ kʋ́ráá mlɩyin alɩá bʋtɔpʋ́ atɔ wankláán há mlɩ abí. Ntogyi sʋ́ mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ mʋ́ mɔ́ɔpʋ atɔ wankláán há ahá ánɩ́ bʋdɛ mʋ kʋlɩ́. \p \v 12 “Bwɛ ha ahá alɩá fʋdeklé fɛɛ bʋbwɛ́ɛ ha fʋ. Ɩ́nɩ Mose Mbla pʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ atosunáhɛ́ dɛblɩ́ nɩ́. \s1 Ɔkpa Kplanhɛ Mʋ́a Tɛɩ́hɛ́ \r (Luka 13:24) \p \v 13-14 “Mlɩtsʋn ɔkpa kplanhɛ amʋsʋ, mlɔ́yɔ nkpa ánɩ́ ɩtamatátɔ́. Ahá kpalobí pɛ́ tɛbɩ́ mʋ́. Támɛ nɩ́ mlɔtsʋn tɛ́ɩ́hɛ́ ámʋ́ʋ́ ɩbʋ atsʋ́nlɛ amʋsʋ á, mlɔ́yɔ ɔhɩkpá. Ahá tsɔtsɔɔtsɔ tɔ́tsʋn mʋ́sʋ́. \s1 Oyí Pʋ́ Mʋ́ Abi Swiehɛ́ \r (Luka 6:43-44) \p \v 15 “Mlɩkɩ wankláán ahá ánɩ́ bʋtɔwá afunu bɛɛ, Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ bʋgyisʋ. Bʋtepina bwɛ ɩwɩ fɛ́ akúfa ba mlɩ wá, támɛ nkpatakuá bʋbʋ ɩyɩn bʋ́gyi. \v 16 Amʋ́ bwɛhɛ́ mlɔ́pʋbɩ́ amʋ́. Bʋtamakpɔ́tɩ́ kankaba okplóto oyísʋ́, bʋtamakpɔ́tɩ́ tsɔkpʋn ɛ́ tʋnkpa ɩflasʋ. \v 17 Oyi wankláán toswíé abi wankláán. Oyi laláhɛ ɛ́ toswíé abi laláhɛ. \v 18 Oyi wankláán mɛ́ɛtalɩ́ swíé abi laláhɛ. Alɩ kɛ́n oyi laláhɛ ɛ́ mɛ́ɛtalɩ́ swíé abi wankláán nɩ́. \v 19 Oyíá ɩtamaswíé abi wankláán á, kún bʋtokun mʋ́ dá, wá mʋ́ ogyá. \v 20 Mʋ́ alɩ sʋ á, ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ afunupʋ anfɩ bwɛhɛ́ mlɔ́pʋbɩ́ amʋ́. \s1 Bulu Iwíegyí Ámʋtɔ Awiepʋ́ \r (Luka 13:25-27) \p \v 21 “Megyí ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔtɛtɩ́ mɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ Wíé, mɩ́ Wíé’ obówie Bulu iwíegyí ámʋtɔ. Mboún ɔhá ánɩ́ ɔtɔbwɛ́ mɩ́ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ apɛ́ ɔbɔ́yɔ ɩnʋ. \v 22 Bulu asʋ́n ogyíkɛ́ amʋ a, ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɛ́fɩtɛ́ mɩ́ bɛɛ, ‘Mɩ́ Wíé, megyí fʋ́ dátɔ́ anɩlɛ́blɩ́ Bulu ɔnɔ́ asʋ́n, gya \w ɔŋɛ laláhɛ\w* lɛ́ ahátɔ, bwɛ́ ofúla ɛ́ nɩ́?’ \v 23 Ɩnʋ nɛ́lɛ bláa amʋ́ mbɛ́ɛ, ‘Mmeyín mlɩ ɔkpagyíɔkpasʋ. Mlɩnatɩ tɛɩ mɩ́sʋ́, mlɩ lakpan abwɛpʋ́!’ \s1 Bʋtásʋ́ pʋ́ Osublútɔ Obuyíi \r (Luka 6:47-49) \p \v 24 “Mʋ́ sʋ ɔhagyíɔha ánɩ́ olonu mɩ́ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ, olegyi mʋ́sʋ́ á, ogyi fɛ́ ɔtɩansɩpʋ ɔkʋá oleyi mʋ obu dɩ́nká bʋtásʋ́. \v 25 Nyankpʋ lótswíe, ntsu lɔ́bʋlá wa mʋ́, atsufú lɔtsʋn wʋlɩ́ mʋ́sʋ́, támɛ imobwie. Tsúfɛ́ oleyi mʋ́ dɩ́nká bʋtásʋ́. \p \v 26 “Támɛ ɔhagyíɔha ánɩ́ olonu mɩ́ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ, omegyi mʋ́sʋ́ á, ogyi fɛ́ ɔha mimláhɛ ánɩ́ oleyi mʋ obu osublútɔ. \v 27 Nyankpʋ lótswíe, ntsu lɔ́bʋlá wá mʋ́, atsufú ɛ́ lɔtsʋn wʋlɩ́ mʋ́sʋ́. Obu ámʋ lobwie, ɩlɛda asɩ gbloo!” \s1 Túmiá Yesu Bʋ \p \v 28 Brɛ́á Yesu lɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ tá á, mʋ atosunáhɛ́ lɛha ɔnɔ́ lobwie ɔdɔm amʋ. \v 29 Tsúfɛ́ olosuná amʋ́ atɔ́ túmisʋ. Omosuná mʋ́ fɛ́ Mose \w mbla asunápʋ́\w* amʋ. \c 8 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Ɩlɔ Pɛpɛ Ɔlɔpʋ́ Ɔkʋ Tsa \r (Marko 1:40-45; Luka 5:12-16) \p \v 1 Brɛ́á Yesu lɛ́kplɩ́ tsú ɩbʋ ámʋsʋ á, ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bobuo mʋ. \v 2 Ɩnʋ á, \w ɩlɔ pɛpɛ\w* ɔlɔpʋ́ ɔkʋ lɛ́ba bɛda akpawunu mʋ ayabitɔ, kókóli mʋ ɔbɛ́ɛ, “Owíé! Nɩ́ fótsulá á, fɛ́talɩ́ há mɩ́ ɩwɩ bɛ́plɩ.” \p \v 3 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́tɩnkɩ́ ɩbɩ da mʋ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Natsúlá, fʋ́ ɩwɩ ɩplɩ́ɩ!” Ɩnʋnʋ mʋ ɩwɩ lɛ́plɩ. \v 4 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́da mʋ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mábla ɔhaa asʋ́n ánfɩ. Natɩ laa afʋpʋ fʋ́ ɩwɩ yosuná Bulu igyí ɔhapʋ́, afʋha mʋ ɩwɩgyʋrátɔ amʋ́ʋ́ Mose mbla losuná tsú ɩlɔ pɛpɛtsa ɩwɩ ámʋ. Igyi adánsɩɛ suna ahá ánɩ́ fʋ́ ɩwɩ laplɩ́ɩ.” \s1 Romafɔ Ɩsá Akɔpʋ́ Ɔhandɛ Osúmpʋ́ Ɔkʋ Ɩlɔ Tsa \r (Luka 7:1-10) \p \v 5 Yesu lówie Kapernaum wúlutɔ. Romafɔ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ ɔkʋ lɛ́ba mʋ wá, bóbwií ɩpa há mʋ ɔbɛ́ɛ, \v 6 “Owíé, mɩ́ osúmpʋ́ dɛ́lɔ. Alasin tsukʋlɛ, ɔda wóyítɔ́ ɔdɛ ɩwɩɔsɩn wúun dʋbɩ.” \p \v 7 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɛ́ba bɛtsa mʋ ɩlɔ.” \p \v 8-9 Támɛ ɔhandɛ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Owíé, mmɔfʋn ánɩ́ fɛ́ba mɩ́ wóyítɔ́. Fʋ́ mʋ́ blɩ asʋankʋ, ɩwɩ bɔ́wa mɩ́ osúmpʋ́ amʋ ɔnlɩn. Tsúfɛ́ mɩ́ ɛ́ mbʋ ahandɛ akʋ asɩ, ɩsá akɔpʋ́ akʋ ɛ́ bʋbʋ mɩ́ asɩ. Nɛlɛ́ ɔnɔ́ mbɛ́ɛ amʋ́tɔ́ ɔkʋ ɔnátɩ á, ɔtɛnátɩ́. Nɩ́ mbɛ́ɛ ɔbá ɛ́ á, ɔtɛba. Tógyítɔ́á nɛbláa mɩ́ osúmpʋ́ mbɛ́ɛ ɔbwɛ́ɛ á, ɔtɔbwɛ́.” \p \v 10 Brɛ́á Yesu lónu asʋ́n ánfɩ á, ɔnɔ́ lobwie mʋ, ɔlɛdamlí bláa ahá ámʋ́ʋ́ bʋbuo mʋ amʋ, ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa, mmɔkʋ́wun ɔhá ánɩ́ ɔbʋ hógyi kpɔnkpɔntɩ ánfɩ odu Israelfɔtɔ kʋ́ráá kɩ!” \v 11 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, “Ahá tsɔtsɔɔtsɔ bótsu owí ɔdalɩkpa pʋ́ owí ɔkplɩ́wíékpá ba, betsiá atɔ́ ogyíkpá Bulu iwíegyí ámʋtɔ, amʋ́a anɩ anáin \w Abraham\w*, \w Isak\w* pʋ́ \w Yakob\w* aná bɔ́wa ɩbɩ gyi atɔ́. \v 12 Támɛ bɛ́lɛ Israelfɔ ámʋ́ʋ́ tɛkɩ bʋgyi Bulu iwíegyí ámʋtɔ atsiápʋ́ amʋ lɛ́ ɩnʋ, tswɩ amʋ́ wá oklúntɔ. Ɩnʋ́ isú mʋ́a kpisíi bʋ nɩ.” \v 13 Mʋ́ʋ́ ɔlɛlabláa ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Natɩ, ɩbá mʋ́tɔ́ ha fʋ fʋ́ hógyi ɔnɔ́.” \p Alɩ brɛ́ ámʋtɔ pɛ́pɛ́ɛ́pɛ́ osúmpʋ́ amʋ ɩwɩ lɔ́wa mʋ ɔnlɩn. \s1 Alɔpʋ Tsɔtsɔɔtsɔ Tsa \r (Marko 1:29-34; Luka 4:38-41) \p \v 14 Yesu lɔ́yɔ Petro wóyítɔ́. Ɔlɔyɔ á, owísó lakɩ́tá Petro mʋ sia tsɩ́hɛ́, ɔda. \v 15 Mʋ́ʋ́ ɔlɛyɛ́kɩtá ɔtsɩ ámʋ ɩbɩ. Ɩnʋnʋ owísó amʋ lɔ́kʋsʋ́ mʋsʋ, ɔlɔbwɛ Yesu afɔɔ́tɔ. \p \v 16 Mʋ́ ntʋ́pwɛsʋ á, bɔpʋ ahá tsɔtsɔɔtsɔá \w ɔŋɛ laláhɛ\w* dɛ́ amʋ́ háan ba Yesu. Ɔlɔtɔɩ́ gya ɔŋɛ laláhɛ amʋ, tsá alɔpʋ amʋ fɛ́ɛ́. \v 17 Ɩ́nɩ lɛ́ha asʋ́n ámʋ́ʋ́ \w Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w*\w Yesaia\w* lɛ́blɩ́ ámʋ lɛba mʋ́tɔ́. Ɔbɛ́ɛ, “Mʋlɛ́tsa anɩ ɩlɔ, tsú ipian kʋ́sʋ́ anɩsʋ.” \s1 Ahá Ánɩ́ Bɛɛ Bɔ́bwɛ Yesu Abúopʋ \r (Luka 9:57-62) \p \v 18 Yesu lówun ánɩ́ ɔdɔm babomlí mʋ, ɔlɛbláa mʋ \w akasɩ́pʋ́\w* amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha afa Galilea ɔpʋ yɔ mʋ́ ɔbɩn.” \v 19 Ɩnʋ Mose mbla osunápʋ́ ɔkʋ lɛ́bá mʋ wá, bɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, nóbuo fʋ yɔ́ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́á fɔ́yɔ.” \p \v 20 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Awɩá bʋbʋ mbɔ́, mbubwi ɛ́ bʋbʋ asia, támɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ mʋ́ mma ɔtɩ́nɛ́á nɔ́pʋ mɩ́ nwun tswɩ.” \p \v 21 Ahá ámʋ́ʋ́ bʋbuo mʋ amʋtɔ ɔkʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Owíé, ha mɩ́ anyopulá mɩ́ sɩ́ asa ambobuo fʋ.” \p \v 22 Támɛ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Bobuo mɩ, afʋsi awupʋ́ abʋpula amʋ́ afúli.” \s1 Atsufú Asɩbá \r (Marko 4:35-41; Luka 8:22-25) \p \v 23 Yesu lówie ɔklʋntɔ, mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɛ́ bowie buo mʋ. \v 24 Brɛ́á bɔyɔ́ á, afú kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ kʋ lɔ́wa tsʋ́ʋn bɩ. Mʋ́ sʋ ntsu dɛda wíé ɔklʋn amʋtɔ, ideklé ɩmɛ, támɛ Yesu mʋ́ da ɔdɛdɩdɩ. \v 25 Akasɩ́pʋ́ amʋ betsinkí mʋ, bláa mʋ bɛɛ, “Anɩ Wíe lɛ anɩ. Anɩdɛ́ ntsu wie!” \p \v 26 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ifú nya alɩ? Mlɩ hógyi mɔtsɔ́!” Ɩnʋ ɔlɔkʋsʋ́ lɛ́ ɔnɔ́ wa afú mʋ́a ntsu ámʋ, ɩnʋ fɛ́ɛ́ lɔlʋá. \p \v 27 Ifú lɛhɩɛ kɩ́tá amʋ́, bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Nyankpʋsa ɔmɔmʋ nɩ, afú mʋ́a ntsu kʋ́ráá tonú mʋ ɔmɛ alɩ?” \s1 Ɔŋɛ Laláhɛ Gyáa Lɛ Agbedépʋ́ Abanyɔ́tɔ́ \r (Marko 5:1-20; Luka 8:26-39) \p \v 28 Brɛ́á Yesu lówie Galilea ɔpʋ ɔbɩn, Gadarafɔ ɔsʋlʋ́sʋ á, ayin abanyɔ́ akʋá ɔŋɛ laláhɛ bʋ amʋ́tɔ́ bɛdalɩ tsu afúli opulákpá befia mʋ. Amʋ́ ɩyɩn sʋ ɔhaa tamatálɩ́ tsʋn ɔkpa ámʋsʋ. \v 29 Ɩnʋnʋ bɔkplʋ́n fɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Bulu mʋ Bi, amansʋ igyi? Fɛbá bɛpɩtɩ́ anɩ atɔ́ asa Bulu ɩsʋbɩtɩ́bɩ ɩfʋn?” \p \v 30 Mprákuo tsɔtsɔɔtsɔ akʋ bʋdegyí ɩnʋ fʋ́n. \v 31 Mʋ́ sʋ ɔŋɛ laláhɛ amʋ bokokóli Yesu bɛɛ, “Nɩ́ fégya anɩ lɛ́ ahá ánfɩtɔ á, ha ayowie mprákuo ánfɩtɔ.” \p \v 32 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyɔ.” Ɩnʋnʋ bɛdalɩ ayin ámʋtɔ yówie mprákuo ámʋtɔ. Amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛsrɩ́ kplɩ́ okúku kʋ wíé ɔpʋ amʋtɔ, wúwu. \p \v 33 Mprákuo ámʋ akpapʋ́ bɛsrɩ́ yɔ́ wúlutɔ, yɛ́bláa ahá tógyítɔ́á ɩlaba ahá ámʋ́ʋ́ tɛkɩ ɔŋɛ laláhɛ bʋ amʋ́tɔ́ ámʋsʋ. \v 34 Mʋ́ sʋ wúlu amʋtɔ ahá fɛ́ɛ́ bɛdalɩ ba Yesu wá. Brɛ́á bowun mʋ a, bokokóli mʋ bɛɛ, ɔdálɩ amʋ́ ɔsʋlʋ́sʋ. \c 9 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Tsukʋlɛ Osínpʋ Tsa \r (Marko 2:1-12; Luka 5:17-26) \p \v 1 Mʋ́ sʋ Yesu léyinkí wíé ɔklʋntɔ, fá ɔpʋ amʋ yɔ́ wúlu amʋ́ʋ́ otsie mʋ́tɔ́ ámʋsʋ\f + \fr 9:1 \ft Mʋ wúlu gyí Kapernaum. Kɩ 4:13. \f*. \v 2 Ɩnʋ á, akʋ bɔsʋrá tsukʋlɛ osínpʋ akpasʋ ba mʋ. Brɛ́á Yesu lówun ánɩ́ bahɔ mʋ gyi a, ɔlɛbláa tsukʋlɛ osínpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ bí, klʋn ɩdɩ́ fʋ́ asɩ. Nasí fʋ́ lakpan kíé fʋ́.” \p \v 3 Ɩnʋ Mose \w mbla asunápʋ́\w* akʋá bʋtsie ɩnʋ, bɛblɩ́ wá nwuntɔ bɛɛ, “Oyin ánfɩ labɔ́ mbusuo.” \p \v 4 Yesu lɛ́bɩ amʋ́ agywɩɩn. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ɩ́nɩ odu gywɩɩ́n? \v 5 Mɔmʋ bɔ́wa ablɩ́lɛ́ dʋn? ‘Nasí fʋ́ lakpan kíé fʋ́.’ ntɛ́ɛ ‘Kʋsʋ tsu fʋ́ akpa afʋnatɩ?’ \v 6 Támɛ ndekléá mlɩbɩ́ɩ ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ mbʋ túmi ɔyɩ́ ánfɩtɔ sí ahá lakpan kíé amʋ́.” Ɩnʋ ɔlɛbláa tsukʋlɛ osínpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ fʋ́ bláa mbɛ́ɛ, kʋsʋ. Tsu fʋ́ akpa afʋnatɩ yɔ wóyítɔ́!” \p \v 7 Ɩnʋ ɔlɔkʋsʋ́ nátɩ́ yɔ́ wóyítɔ́. \v 8 Ɩ́nɩ lɔ́wa amʋ́ fɛ́ɛ́ wánwan, bɛkanfʋ́ Bulu ánɩ́ alapʋ́ túmiá igyi alɩ há anyánkpʋ́sa. \s1 Mateo Tɩ \r (Marko 2:13-17; Luka 5:27-32) \p \v 9 Brɛ́á Yesu lɔ́pʋ ɔyɔ́ á, olowun \w lampóo ɔhɔ́pʋ\w* ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Mateo tsie lampóo ɔhɔ́kpa. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Bobuo mɩ.” \p Ɩnʋnʋ Mateo lɔ́kʋsʋ́ buo mʋ. \p \v 10 Mateo lɛ́tɩ Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ atɔ́ ogyíkpá mʋ wóyítɔ́. Lampóo ahɔ́pʋ pʋ́ lakpan abwɛpʋ́ tsɔtsɔɔtsɔ bɛba atɔ́ ámʋ ogyíkpá. \v 11 \w Farisifɔ\w* ámʋ benya wun amʋ́ alɩ, bɛfɩtɛ́ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩ osunápʋ́ mʋa ahá ánfɩ odu bʋtɔwá ɩbɩ gyi atɔ́?” \p \v 12 Yesu lónu asʋ́n ánfɩ, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Alɔpʋ léhián ɩlɔ ɔtsapʋ́, megyí ahá ánɩ́ ɩwɩ bʋ amʋ́ ɔnlɩn. \v 13 Mlɩyɔ amlɩyɛfɩtɛ́ Bulu asʋ́n ánfɩ bɔwanlɩ́n tswɩ anfɩ asɩ. Bɛɛ, ‘Nwewúun ntekle, megyí igyíha.’ Mmɛba aha wankláán ɔtɩkpá, lakpan abwɛpʋ́ ɔtɩkpá nɛba.” \s1 Ɔnɔ́klɩ́ Ɩwɩ Asʋn Fɩtɛ́hɛ́ \r (Marko 2:18-22; Luka 5:33-39) \p \v 14 Ɛkɛ ɔkʋ Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane akasɩ́pʋ́ bɛba Yesu wá bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ anɩa Farisifɔ \w anɩtɛklɩ́ ɔnɔ́\w*, támɛ fʋ́ akasɩ́pʋ́ mʋ́ bʋtamaklɩ́ ɔnɔ́?” \p \v 15 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔtsɩ ɔkpaɩ́npʋ́ anyawíeá bʋbʋ mʋ wá bégyi awɩrɛhɔ? Ɛkɛkɛɛkɛ! Támɛ ɛkɛ kʋ bɛ́ba ánɩ́ bɛ́kpa ɔká otsiápʋ amʋ nátɩ́ sí amʋ́. Alɩ nkɛ ámʋtɔ bɛ́klɩ́ ɔnɔ́ nɩ́.” \p \v 16 “Ɔhaa tamapʋ́ tati pɔpwɛ tan tati dada. Tsúfɛ́ tati pɔpwɛ amʋ bɛ́kpɩkpɩ́ɩ tsií dáda amʋ kʋ lɛ́, há ɔtánkpa ɩnʋ bɛ́latɛ́ɩ́ tsɩ́a. \v 17 Alɩ kɛ́n bʋtamapʋ́ nta pɔpwɛ wá ɔwʋlʋ́-kpákpá kɛntɛ wuhɛ́tɔ́ nɩ́. Nta pɔpwɛ amʋ ibófu fá kɛntɛ amʋ, tsítsá, ibéyintá kɛntɛ amʋ ɛ́. Ɩ́nɩ sʋ ɔwʋlʋ́-kpákpá kɛntɛ pɔpwɛtɔ bʋ́tɔpʋ́ nta pɔpwɛ wá, mɛ́nɩ mʋ́ anyɔ ámʋ fɛ́ɛ́ bétsiá.” \s1 Ɔhandɛ Ɔkʋ Mʋ Bi Mʋa Ɔtsɩ Ɔkʋ Ɩlɔ Tsa \r (Marko 5:21-43; Luka 8:40-56) \p \v 18 Brɛ́á Yesu dɛ́tɔɩ́ á, Yudafɔ \w ofíakpa\w* ɔhandɛ ɔkʋ lɛ́ba bɛda akpawunu mʋ ayabitɔ, kókóli mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ bí tsɩ́hɛ́ lawú sésééséi, támɛ ba afʋbɔpʋ ɩbɩ dɩnka mʋsʋ onya nkpa.” \p \v 19 Mʋ́ sʋ Yesu lɔ́kʋsʋ́, mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bobuo ɔhandɛ amʋ. \p \v 20 Ɔtsɩ ɔkʋá obugya dɛ mʋ wʋlɩ́ nfí dúanyɔ nɩ́ lɔ́tsʋn yɔ Yesu ɔma, pʋ́ ɩbɩ da mʋ tati osiebí. \v 21 Tsúfɛ́ ɔlɛblɩ́ wá mʋ nwuntɔ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ nɔpʋ́ ɩbɩ da mʋ tati kpán á, ɩlɔ bési mɩ́.” \p \v 22 Yesu lɛ́damlí kɩ mʋ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ bí, klʋn ɩdɩ́ fʋ́ asɩ. Fʋ́ hógyi latsá fʋ́ ɩlɔ.” Ɩnʋnʋ ɔtsɩ ámʋ ɩwɩ lɔ́wa mʋ ɔnlɩn. \p \v 23 Brɛ́á olowie ɔhandɛ amʋ wóyítɔ́ a, olowun ɩkpɛ afʋlɩ́pʋ́, nú awɩrɛhɔ agyípʋ́ amʋ okitikíti. \v 24 Olegya amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩdalɩ nfɩ! Otsibi amʋ mɔ́kʋ́wú, dɩdɩ́ ɔdɛ.” Ahá ámʋ bɔmɔsɩ́ mʋ. \v 25 Brɛ́á amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛdalɩ ba wunsɩnɛ́sʋ́ a, Yesu lébitíwíé obu ámʋ́ʋ́ otsibi amʋ da mʋ́tɔ́ ámʋtɔ yɛ́kɩtá mʋ ɩbɩ, ɔlɔkʋsʋ́. \v 26 Asʋ́n ánfɩ lɛ́klɛɩ́ wá ɔmá ámʋtɔ fɛ́ɛ́. \s1 Ansibi Abwiepʋ́ Ɩlɔ Tsa \p \v 27 Yesu lɛ́dalɩ ɔyɔ́ á, ansibi abwiepʋ́ abanyɔ́ akʋ bobuo mʋ, bʋdɛ okitikíti sʋrá kpólí mʋ bɛɛ, “Owíe \w Dawid\w* mʋ na, wun anɩ nwɛ!” \p \v 28 Brɛ́á olowie wóyítɔ́ a, ansibi abwiepʋ́ ámʋ bɛba mʋ wá. Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlahogyi mlɩaa, nɛ́talɩ́ há mlɩ ansíbi bóbwií?” \p Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Anɩ Wíé, Ee!” \p \v 29 Mʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ ɩbɩ dada amʋ́ ansíbi, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩbá mʋ́tɔ́ ha mlɩ, mlɩ hógyi ɔnɔ́.” \v 30 Ɩnʋ bɔwa atɔ́ wun bɩ. Yesu lɛ́da amʋ́ ɔlá ɔbɛ́ɛ, bʋmábláa ɔhaa. \p \v 31 Támɛ brɛ́á bɛdalɩ bɔyɔ́ á, bɛda mʋ ɔkan ɔmá ámʋ fɛ́ɛ́tɔ́. \s1 Omúmu Ɩlɔ Tsa \p \v 32 Benya nátɩ́ alɩ, bɔpʋ oyin ɔkʋá \w ɔŋɛ laláhɛ\w* bʋ mʋtɔ, sʋ alatɔ́ omúmu ba Yesu. \v 33 Olenya gya ɔŋɛ laláhɛ amʋ lɛ́ oyin ámʋtɔ alɩ, ɔlɔwa tɔɩ́ bɩ. Ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bowun, sʋ ɔnɔ́ lobwie amʋ́. Mʋ́ sʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Anɩmɔ́kʋ́wun ɩ́nɩ odu Israelfɔtɔ kɩ!” \p \v 34 Farisifɔ ámʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Ɔŋɛ laláhɛ owíe túmi ɔdɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ.” \s1 Ahá Nwewúun \p \v 35 Yesu léki awúlu pʋ́ nkuda fɛ́ɛ́ asɩ, súná atɔ́ Yudafɔ ofíakpa. Ɔlɛda Bulu iwíegyí ámʋ ɩwɩ \w asʋn wankláán\w* ɔkan. Ɔlɛtsa ɩlɔ kugyíkʋ fɛ́ɛ́. \v 36 Brɛ́á olowun ɔdɔm amʋ a, amʋ́ asʋ́n lɔ́wa mʋ nwɛ. Bʋgyi fɛ́ akúfa ánɩ́ bʋma ɔkpapʋ́, tsúfɛ́ asʋ́n dɛ amʋ́ háan, bʋma tɔtɔ bwɛtɔ́. \v 37 Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Atɔ kpɔtɩ́hɛ́ amʋ ɩtsɔ, támɛ mʋ́ akpɔtɩ́pʋ́ bʋmɔtsɔ́. \v 38 Mʋ́ sʋ mlɩkokoli ndɔ mʋ wie, ɔwa atɔ́ akpɔtɩ́pʋ́ tsɔtsɔ abʋba bɔkpɔtɩ́ atɔ́ ámʋ.” \c 10 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Akasɩ́pʋ́ Amʋ Adá \r (Marko 3:13-19; Luka 6:12-16, 9:1-6) \p \v 1 Yesu lɛ́tɩ mʋ \w akasɩ́pʋ́\w* dúanyɔ ámʋ, ɔlɛha amʋ́ túmi ánɩ́ bʋgyíi ɔŋɛ laláhɛsʋ. Bʋgyáa amʋ́ lɛ́ ahátɔ, abʋtsa ɩlɔ mʋ́a ɩwɩɔsɩn kugyíkʋ. \v 2 \w Sumbí ayɔpʋ́\w* dúanyɔ ámʋ adá nɩ́: Ogyankpapʋ gyí Simon ánɩ́ bʋtɛtɩ́ mʋ Petro mʋa mʋ pio Andrea. Yakobo mʋa mʋ pio Yohane ánɩ́ bʋgyi Sebedeo abí; \v 3 Filipo, Bartolomeo, Toma, \w lampóo ɔhɔ́pʋ\w* Mateo, Alfeo mʋ bi Yakobo, Tadeo, \v 4 Simon ánɩ́ ogyi ɩwɩsʋtsiá adunkápʋ́ ɔpasuatɔ ɔha pʋ́ Yuda Iskariot ánɩ́ ɔlɛlɛ Yesu há. \s1 Akasɩ́pʋ́ Dúanyɔ Ámʋ Sumbíwa \r (Marko 6:7-13; Luka 9:1-6) \p \v 5 Ɔlɔwa \w sumbí ayɔpʋ́\w* dúanyɔ ámʋ sɩ́sɩ́, wá mbla há amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmáyɔ ahá ánɩ́ bʋmegyí \w Yudafɔ\w* ɔsʋlʋ́ʋ pʋ́ \w Samariafɔ\w* awúlu kʋkʋsʋ. \v 6 Mboún mlɩyɔ Israelfɔ wá. Bʋgyi fɛ́ akúfa ánɩ́ bafwɩ́. \v 7 Nɩ́ mlɔyɔ́ á, mlɩda asʋ́n ámʋ ɔkan mlɩaa, ‘Bulu iwíegyí amʋ lawíé wóyí tá.’ \v 8 Mlɩtsa ɩlɔ, amlɩtsinki afúli. Mlɩtsa \w ɩlɔ pɛpɛ\w* alɔpʋ́, amlɩgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ ahátɔ. Mlɩmáhɔ amʋ́ tɔtɔ. Mlɩbwɛ mʋ́ pʋkie amʋ́, fɛ́ alɩá napʋ́kíé mlɩ. \v 9 Mlɩmátsu sika kʋkʋʋkʋ wá mlɩ akɛntɛtɔ. \v 10 Mlɩmátsu akpankogyo ánɩ́ mlɔ́pʋ atɔ́ wá mʋ́tɔ́ há ɔkpa ámʋ tu. Mlɩmátsu atadɩɛ nyɔɔsɩ, ntʋkʋta pʋ́ oyi yiáhɛ́. Tsúfɛ́ agyʋ́má ɔyɔpʋ́ bʋtɛhá atogyihɛ. \p \v 11 “Nɩ́ mlɔyɔ́swɩɩ́ wúlu kugyíkʋsʋ á, mlɩdunka ɔha wankláán, amlɩswɩɩ mʋ wá. Mlɩtsia ɩnʋ kpɛfʋn ɛkɛá mlɛ́natɩ́. \v 12-13 Nɩ́ mlowíé wóyítɔ́ ɩnʋ á, mlɩha amʋ́ itsiá mlɩaa, ‘Bulu ɔhá mlɩ iwilwii.’ Nɩ́ wóyí ámʋtɔfɔ bɔhɔ mlɩ á, mlɩ oyúla amʋ isín amʋ́sʋ́. Támɛ nɩ́ bʋmɔhɔ mlɩ á, mʋ́mʋ́ mlɩ oyúla amʋ ɩsánki ba mlɩsʋ. \v 14 Nɩ́ bʋmɔhɔ mlɩ, ntɛ́ɛ nú mlɩ asʋ́n á, mlɩdalɩ wóyí ntɛ́ɛ wúlu amʋtɔ, amlɩkpakpa mlɩ ayabitɔ-ɩsɩ wʋlɩ ɩnʋ. \v 15 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu ɔbɛ́bɩtɩ́ amʋ́ ɩsʋ dʋn Sodom mʋ́a Gomorafɔ mʋ asʋ́n ogyíkɛ́ amʋ.” \s1 Ɩwɩɔsɩn Ánɩ́ Ɩbɛ́ba Sumbí Ayɔpʋ́ Ámʋsʋ \r (Marko 13:9-13; Luka 21:12-17) \p \v 16 Ɔlɛtrá bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩbɩ ánɩ́ ndɛ mlɩ wa fɛ́ akúfa ánɩ́ bɔyɔ́ nkpatakutɔ. Mlɩfwifwi ansɩ́ fɛ́ awɔ, amlɩha mlɩ ɩwɩ ɩtɩn fɛ́ abrɔ́dʋma. \v 17 Mlɩkɩ mlɩ ɩwɩ wankláán anyánkpʋ́sasʋ. Tsúfɛ́ bɛ́kɩtá mlɩ ya asʋ́n ogyíkpá, nwɛ́n mlɩ atɔ́ amʋ́ \w ofíakpa\w*. \v 18 Mɩ́ sʋ bɛ́kpa mlɩ ya ɔmásʋ́ agyípʋ́ pʋ́ awíe ansɩ́tɔ́, mɛ́nɩ mlégyi mɩ́ ɩwɩ adánsɩɛ súná amʋ́a ɔmátɔ́fɔ. \v 19 Nɩ́ bɛkɩ́tá mlɩ ya a, mlɩmágywɩ́ɩn asʋ́n ánɩ́ mlɛ́blɩ́ pʋ́ alɩá mlɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́. Bɔ́pʋ asʋ́n ánɩ́ mlɛ́blɩ́ brɛ́ ámʋtɔ wá mlɩ ɔnɔ́. \v 20 Tsúfɛ́ megyí mlɩ ɔbɔ́tɔɩ́. Mlɩ Sɩ́ Ɔŋɛ́ ámʋ ɔbɔ́tɔɩ́ tsʋn mlɩsʋ. \p \v 21 “Apíó bɛ́lɛ amʋ́ apíó há lowu. Abí asɩ́ bɛ́lɛ amʋ́ abí há. Abí ɛ́ bɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ amʋ́ akwɩɩ́pʋ́sʋ, há bɔ́mɔ amʋ́. \v 22 Mɩ́ sʋ ahá fɛ́ɛ́ bólu mlɩ, támɛ nɩ́ mlɛ́talɩ́ wá klʋn lɩ́ɩ́ kínkíínkín yɔ́fʋn mʋ́ ɔnɔ́mɔ á, Bulu ɔbɔ́hɔ mlɩ nkpa. \v 23 Nɩ́ bʋdɩn mlɩsʋ wúlu kʋtɔ á, mlɩsrɩ yɔ wúlu bámbátɔ́. Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Mlɩméeki Israel awúlu amʋ fɛ́ɛ́sʋ́ tá asa mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ néyinkí ba. \p \v 24 “Okasɩ́pʋ́ tamadʋn mʋ osunápʋ́. Osúmpʋ́ ɛ́ tamadʋn mʋ wie. \v 25 Ɩbɔ́wa alɛ́ nɩ́ ɔkasɩ́pʋ́ ɔbɔ́bwɛ fɛ́ mʋ osunápʋ́, osúmpʋ́ ɛ́ ɔbɔ́bwɛ fɛ́ mʋ wie. Nɩ́ batálɩ́ bʋdɛ wóyí mʋ wie amʋ tɩ bɛɛ, ‘Ɔbʋnsám’ ntɛ́ɛ ‘\w Beelsebul\w*’ a, mʋ́mʋ́ ɩda laláhɛ mɔmʋ bʋmɔ́ɔpʋtɩ́ mʋ wóyítɔ́ atsiápʋ́ mʋ́? \s1 Ɔhá Ánɩ́ Abénya Ifú \r (Luka 12:2-7) \p \v 26 “Támɛ mlɩmánya ifú. Tɔtɔ má ɩnʋá babun atɔ́ mʋ́sʋ́ ánɩ́ bʋmóobwií mʋ́sʋ́. Tógyítɔ́ ɛ́ ma ɩnʋá ileŋaín ánɩ́ ɩmɛ́ɛlɩn ɔwan. \v 27 Nɩ́ nɛlɛ́ atɔ́ súná mlɩ onyé á, mlɩkplʋn blɩ mʋ́ ɔpa. Mlɩda asʋ́n ánɩ́ nɛ́bláa mlɩ nklobítɔ ɛ́ ɔkan. \v 28 Mlɩmánya nyankpʋsa ifú. Ɔbɛ́talɩ́ mɔ́ mlɩ ɔyʋlʋ́ʋ, támɛ ɔmɛ́ɛtalɩ́ mɔ́ mlɩ ɔkláa. Mboún ɔhá ánɩ́ mlɩnyá ifú gyí Bulu. Mʋ ɔbɛ́talɩ́ yíntá ɔyʋlʋ́ʋ mʋ́a ɔkláa amʋ fɛ́ɛ́ ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ. \v 29 Megyí káplɛ bʋtɛfɛ́ akénsire anyɔ kɛ́kɛ́? Támɛ amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ tamakpádá ɔsʋlʋ́tɔ ánɩ́ mlɩ Sɩ́ ámʋ méyín mʋ́ ɩwɩ. \v 30 Tsúfɛ́ Bulu yin mlɩ nwunsʋ-imi kʋ́ráá klátɔ. \v 31 Mʋ́ sʋ mlɩmánya ifú, tsúfɛ́ mlɩbʋ ibíá dʋn akénsire tsɔtsɔɔtsɔ.” \s1 Adánsɩɛgyí Pʋ́ Asʋ́nkiná \r (Luka 12:8-9) \p \v 32 “Nɩ́ ɔkʋ lɛ́talɩ́ gyi mɩ́ ɩwɩ adánsɩɛ ahátɔ á, mɩ́ ɛ́ négyi mʋ ɩwɩ adánsɩɛ súná mɩ́ Sɩ́ ɔsʋ́sʋ́. \v 33 Támɛ nɩ́ ɔkʋ lékiná mɩ́ ahátɔ á, mɩ́ ɛ́ nékiná mʋ mɩ́ Sɩ́ ansɩ́tɔ́ ɔsʋ́sʋ́. \s1 Ipian Yesu Lɔ́pʋba, Megyí Iwilwii \r (Luka 12:51-53; 14:26-27) \p \v 34 “Ɩmábwɛ mlɩ fɛ́ iwilwii nɔpʋba ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ. Megyí iwilwii, mboún ɔdayí ɩya anyɔ nɔpʋba. \v 35 Tsúfɛ́ abi yinhɛ́ mʋ́a amʋ́ asɩ́ nsɩnɛ́ béyintá. Abi tsɩhɛ́ mʋ́a amʋ́ ayín ɛ́ nsɩnɛ́ béyintá. Osia tsɩhɛ́ mʋ́a mʋ sia tsɩ́hɛ́nyɔ ɛ́ nsɩnɛ́ béyintá. \v 36 Ɔha alupʋ́ bótsu mʋ wóyítɔ́. \p \v 37 “Ɔhá ánɩ́ ɔtɔdwɛ́ mʋ sɩ ntɛ́ɛ mʋ yin dʋn mɩ mɔ́fʋn ánɩ́ ɔbɔ́bwɛ mɩ́ ɔkasɩ́pʋ́. Ɔhá ánɩ́ ɔtɔdwɛ́ mʋ bi tsɩ́hɛ́, ntɛ́ɛ mʋ bi yínhɛ́ dʋn mɩ ɛ́ mɔ́fʋn ánɩ́ ɔbɔ́bwɛ mɩ́ ɔkasɩ́pʋ́. \v 38 Ɔhá ánɩ́ omotsu mʋ \w oyikpalíhɛ\w* bobuo mɩ ɛ́ mɔ́fʋn ánɩ́ ɔbɔ́bwɛ mɩ́ ɔkasɩ́pʋ́. \v 39 Nɩ́ ɔkʋ lɛ́prɩ mʋ nkpa á, ɔbɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ́. Nɩ́ ɔkʋ ɛ́ lɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ nkpa mɩ́ sʋ á, obénya mʋ́. \s1 Yilébwɛ Ɩwɩ Ɩkɔká \r (Marko 9:41) \p \v 40 “Ɔhá ánɩ́ ɔlɔhɔ mlɩ lahɔ mɩ. Nɩ́ ɔkʋ lɔ́hɔ mɩ ɛ́ á, alahɔ mɩ́ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ ámʋ. \v 41 Nɩ́ fɔhɔ \w Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w* ɔfɔɔ́ á, Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ oyúla fénya. Ɔhá ánɩ́ ɔlɔhɔ yilé ɔbwɛpʋ́ ɛ́ ɔfɔɔ́ obénya yilé ɔbwɛpʋ́ oyúla. \v 42 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɛha mɩ́ \w akasɩ́pʋ́tɔ\w* ɔkʋsʋ kʋ́ráá ntsu-owebi ɔbɔ olonu a, ɔmɔ́ɔhʋlɩ́ɩ mʋ ɩpán.” \c 11 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Yesu Mʋa Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane \r (Luka 7:18-35) \p \v 1 Brɛ́á Yesu lɔ́pʋ agyʋ́má ánfɩ wá mʋ akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋ ɩbɩtɔ tá á, ɔlɔyɔ yéki Galilea awúlusʋ, súná ahá atɔ́, dá asʋ́n ámʋ ɛ́ ɔkan. \p \v 2-3 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane da obu, olonu \w Kristo\w* bwɛhɛ́. Mʋ́ sʋ ɔlɔwa mʋ akasɩ́pʋ́ abanyɔ́ sɩ́sɩ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, bʋyɛ́fɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Fʋ́gyí ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔbɛ́ba amʋ nɩ, ntɛ́ɛ akɩ́ɩ ɔha bambá ɔkpa?” \p \v 4 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyinki yɛbláa Yohane asʋ́n ánɩ́ mlɩlabonu pʋ́ atɔ́á mlɩlabowun. \v 5 Mlɩlabowun ánɩ́ ansibi abwiepʋ́ bʋdɛ atɔ́ wun, abɔ bʋna. \w Ɩlɔ pɛpɛ\w* alɔpʋ́ ɩwɩ dɛplɩ́ɩ. Ɩsʋ atínpʋ bʋdɛ asʋ́n nu. Afúli bʋdetsinkí, ahiánfɔ ɛ́ bʋdɛ \w asʋn wankláán\w* ámʋ nu. \v 6 Bulu obóyulá ɔhá ánɩ́ mɩ́ bwɛhɛ́ mɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mʋsʋ.” \p \v 7 Brɛ́á Yohane akasɩ́pʋ́ ámʋ beyinkí bɔyɔ́ á, Yesu lɔ́wa tɔɩ́ tsú Yohane ɩwɩ súná ɔdɔm amʋ bɩ. Ɔbɛ́ɛ, “Brɛ́á mlɩlɛ́dalɩ yɔ \w dimbísʋ́\w* ɩnʋ á, ntɔ ɔkɩ́kpa mlɩlɔ́yɔ? Fɩtáa ánɩ́ afú dɛ mʋ́ tsʋ́ʋn lóó? Ɛkɛkɛɛkɛ! \v 8 Nɩ́ megyí mʋ́ á, ntɔ kóún ɔkɩ́kpa mlɩlɔ́yɔ? Ɔhá ánɩ́ ɔdɩdɩ́ ntsrim? Ɛkɛkɛɛkɛ! Awíe wóyí atati ámʋ odu adɩdápʋ́ bʋtetsíá. \v 9 Mlɩbla mɩ! Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ mlɩlɛ́dalɩ yɛ́kɩ? Ee, Yohane nɩ. Ɔdʋn Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́. \v 10 Mʋ ɩwɩ asʋ́n Bulu lɛ́blɩ́ bɔwanlɩ́n mʋ́ tswɩ bɛɛ, ‘Kɩ, ndɛ obí wa gya fʋ nkpá. Mʋ ɔbɛ́la ɔkpa há fʋ́ nɩ́.’ \v 11 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔha tsɩhɛ́ lakɛn kwɩɩ́ mɔ́fʋn Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane, támɛ mʋ ɛ́ ɔmɔfʋn Bulu iwíegyí ámʋtɔ ɔkʋsʋ kʋ́ráá. \v 12 Tsú Yohane brɛ́sʋ́ bɔtʋ ndɛ á, ahá bʋdɛ Bulu iwíegyí ámʋ prɩ́ɩ ɔwʋnlɩ́nsʋ́. Awʋnlɩ́npʋ́ bʋdɛ mʋ́ prɩ́ɩ. \v 13 Tsúfɛ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ pʋ́ Mose Mbla ámʋ bɔfʋn Yohanesʋ fɛ́ɛ́ bɔtɔɩ́ tsú Bulu iwíegyí ámʋ ɩwɩ. \v 14 Nɩ́ mlɔ́hɔ asʋ́n ámʋ gyi a, mʋ́mʋ́ mlɛ́bɩ ánɩ́ mʋgyí \w Elia\w*. Mʋ ɔbɛ́ba nɩ. \v 15 Ɔhá ánɩ́ ɔbʋ asʋ onúu. \p \v 16 “Séi ánfɩ á, amɛndɩ nɔ́pʋ ndɛmba-abí ánfɩ kápʋ́? Bʋgyi fɛ́ nyebíá bʋtsie dɩnsʋ bʋdɛ aba kpolí, \v 17 blɩ́ bɛɛ, ‘Anɩlapléí ansigyísʋ́, mlɩmɛ́tsa. Mʋ́ sʋ anɩlalá wá awɩrɛhɔ ɩlʋ, támɛ mlɩmósu.’ \v 18 Mlɩgyí fɛ́ nyebí ánfɩ, tsúfɛ́ Yohane lɛ́ba á, oletsiá klɩ́ ɔnɔ́, omonu ntá, támɛ mlɩaa, ‘Ɔŋɛ laláhɛ bʋ mʋtɔ!’ \v 19 Támɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ mʋ́ naba ndɛ atɔ́ gyí, ndɛ ntá núu. Mʋ́ ɛ́ mlɩaa, ‘Mlɩkɩ opotsuapʋ pʋ́ nta ɔbʋpʋ́, lakpan abwɛpʋ́ pʋ́ \w lampóo ahɔ́pʋ\w* onyawíe.’ Támɛ Bulu ɔha tsiátɔ́ tɛlɛ́ mʋ nyánsa ɔwan.” \s1 Ahá Ánɩ́ Bʋmɛdamlí Klʋntɔ Asʋ́ngyí \r (Luka 10:13-15) \p \v 20 Yesu lɔ́pʋ ɔblɔ́ tɔ́ɩ́ tsú awúlu akʋ ɩwɩ. Awúlu amʋá ɔlɔbwɛ ofúla akpɔnkpɔntɩ mʋ́tɔ́, támɛ bʋmɛdamlí klʋntɔ ámʋ. \v 21 Ɔbɛ́ɛ, “Korasinfɔ, mlɩgyɔwɩ. Betsaidafɔ, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Nɩ́ Tiro pʋ́ Sidon awúlu laláhɛ amʋtɔ nɔbwɛ ofúla akpɔnkpɔntɩ ánfɩ nɔbwɛ mlɩtɔ á, tɛkɩ bɛdamlí klʋntɔ dodoodo. Tɛkɩ bʋda akpekpetɔ, bakpá nsúó wá nwuntɔ pʋ́súná ánɩ́ badámlí klʋntɔ. \v 22 Mlɩbɩ ánɩ́ Bulu ɔbɛ́bɩtɩ́ mlɩ ɩsʋ mʋ asʋ́n ogyíkɛ́ dʋn Tiro mʋ́a Sidonfɔ. \v 23 Mlɩ Kapernaumfɔ, mlɩdéklé mlɩaa mlótsu ɩwɩ fʋ́á alɩɩ yɔ́wɔ ɔsʋ́sʋ́? Ɛkɛkɛɛkɛ! Bulu ɔbɛ́ba mlɩ asɩ yówie afúlitɔ. Tsúfɛ́ nɩ́ Sodom wúlutɔ nɔbwɛ ofúla akpɔnkpɔntɩ ánfɩ odu á, tɛkɩ wúlu amʋ ɩtráa bʋ ɩnʋ bɔtʋ ndɛ. \v 24 Mlɩkaɩn ánɩ́ Bulu obówun Sodomfɔ nwɛ asʋ́n ogyíkɛ́ amʋ dʋn mlɩ.” \s1 Mlɩbɛda Ɔkpʋ́nʋ́ Mɩ́ Wá \r (Luka 10:21-22) \p \v 25 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yesu lɔ́bɔ mpáɩ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Sɩ́, ɔsʋ́ mʋa asɩ Owíé! Nɛdá fʋ́ ɩpán ánɩ́ falɛ́ tɔ́á fɔpʋŋáín anyansapʋ pʋ́ asʋ́n abɩpʋ́ ɔwan súná ahá ánɩ́ bʋmeyín ɔlala, bʋgyi fɛ́ nyebí. \v 26 Ee, Mɩ́ Sɩ́! Alɩ́ fʋdeklé fɛɛ ɩbá mʋ́tɔ́ nɩ́.” \p \v 27 “Mɩ́ Sɩ́ lɔ́pʋ tógyítɔ́ wá mɩ́ ɩbɩtɔ. Ɔhaa méyín Obí ámʋ, nkɛ́tɩ Ɔsɩ́ ámʋ nkʋlɛ. Ɔhaa méyín Ɔsɩ́ ámʋ ɛ́, nkɛ́tɩ Obí ámʋ pʋ́ ɔhá ánɩ́ Obí ámʋ latsúlá ánɩ́ ɔbɛ́lɛ mʋ súná mʋ.” \p \v 28 “Mlɩba mɩ́ wá, mlɩ ahá ánɩ́ ɩlapíán mlɩ, mlɩ atɔ sʋráhɛ́ dɛ mlɩ dʋ́ʋn. Nɛ́ha mlɛ́da ɔkpʋ́nʋ́. \v 29 Mlɩba ɩwɩasɩ ha mɩ, amlɩsuan mɩ, tsúfɛ́ nɛba ɩwɩasɩ, nolwií, mɛ́nɩ mlénya iwilwii. \v 30 Tsúfɛ́ mɩ́ wá tsiá bʋ atsiálɛ́. Mɩ́ atɔ sʋráhɛ́ ɛ́ mɔ́ɔdʋn mlɩ sʋrá.” \c 12 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Ɔkpʋ́nʋ́ Ɔdakɛ́ Mʋ Wie \r (Marko 2:23-28; Luka 6:1-5) \p \v 1 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɔtsʋn ayó ndɔ kʋtɔ \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w*. Akʋ́n dɛ akasɩ́pʋ́ amʋ, sʋ bɔpʋsáa ayó ámʋ kʋ wɩ́. \v 2 Farisifɔ akʋ bowun amʋ́, bɛbláa Yesu bɛɛ, “Kɩ, fʋ́ akasɩ́pʋ́ amʋ bʋdɛ tɔ́á mbla mɛha ɔkpa bwɛ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́!” \p \v 3 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmɔ́kʋ́kla nu tɔ́á Owíe \w Dawid\w* lɔ́bwɛ brɛ́á akʋ́n dɛ mʋa mʋ abúopʋ kɩ? \v 4 Olebitíwíé Bulu osúmkpa yótsu bodobodoá bapʋ́há Bulu igyí ba, mʋa mʋ abúopʋ amʋ begyi. Bulu igyí ahapʋ́ nkʋlɛ bɛha ɔkpa, bʋtegyi alɩ bodobodo amʋ. \v 5 Mlɩlakla Mose Mbla, nú ánɩ́ Bulu igyí ahapʋ́ ámʋ bʋtɔyɔ́ agyʋ́má \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* ɩnʋ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́, támɛ bʋtamahá amʋ́ ɩpɔ́n. \v 6 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, ɔhá ánɩ́ ɔdʋn Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ bʋ́ʋ nfɩ á. \v 7 Bulu asʋ́n lɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nwewúun ntekle, megyí igyíha.’ Nɩ́ mlɩyin mʋ́ asɩ á, tɛkɩ mlɩmɛ́ɛha ahá ánfɩ amʋ́ asʋ́n da ɔkpa ánfɩ ɩpɔ́n. \v 8 Tsúfɛ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ gyí ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ mʋ wie nɩ.” \s1 Ɩlɔtsa Ɔkpʋ́nʋ́ Ɔdakɛ́ \r (Marko 3:1-6; Luka 6:6-11) \p \v 9 Yesu lɛ́natɩ́ ɩnʋ, ɔlɔyɔ Yudafɔ ofíakpa. \v 10 Olowun oyin ɔkʋá mʋ ɩbɩ kʋlɛ lawú ɩnʋ. Farisifɔ ámʋ bʋdɛ Yesu tɛ́ɛ. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Mbla lɛha ɔkpa ánɩ́ bʋtsáa ɩlɔ \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w*?” \p \v 11 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɩtɔ ɔkʋ bʋ kufa, alakpádá wíé ibúntɔ́ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ á, ɔmɛ́ɛlɛ mʋ? \v 12 Yɛ́ɛ nyankpʋsa bʋ labi dʋn kufa a? Mʋ́ sʋ mbla lɛha ɔkpa ánɩ́ ɔha ɔbɔ́bwɛ yilé ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́.” \v 13 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa oyin ámʋ́ʋ́ mʋ ɩbɩ lawú ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Tɩnkɩ fʋ́ ɩbɩ amʋ.” \p Olenya tɩ́nkɩ́ mʋ́ alɩ pɛ́, ɔŋɛ́ lowie mʋ́tɔ́ fɛ́ nyɔɔsɩ amʋ. \v 14 Támɛ mʋ́ ó á, Farisifɔ ámʋ bɛdalɩ yɛ́kɩtá agywɩɩn alɩá bɔ́bwɛ bɔ́mɔ Yesu. \s1 Osúmbi Ánɩ́ Bulu Lɛ́lɛ \p \v 15 Yesu lɛ́bɩ amʋ́ agywɩɩn. Mʋ́ sʋ ɔlɛnatɩ́ ɩnʋ. Ɔdɔm bobuo mʋ, ɔlɛtsa amʋ́tɔ́ alɔpʋ fɛ́ɛ́ ɩlɔ. \v 16 Mʋ́ʋ́ ɔlɛda amʋ́ ɔlá ɔbɛ́ɛ, bʋmáha ahá abʋbɩ mʋ. \v 17 Ɩ́nɩ lɛ́ha asʋ́n ámʋ́ʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Yesaia\w* lɛ́blɩ́ yáɩ́ ámʋ lɛ́ba mʋ́tɔ́ nɩ́. \v 18 Ɔbɛ́ɛ, \q1 “Kɩ, mɩ́ osúmpʋ́á nalɛ́ nɩ́. \q2 Ntɔdwɛ́ mʋ, mɩ ansɩ́ tegyi mʋ ɩwɩ. \q1 Nɔ́pʋ mɩ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ wá mʋtɔ. \q2 Ɔbɛ́bláa ɔmátɔ́fɔ ɔbɛ́ɛ, ‘négyi amʋ́ asʋ́n ɔnɔkwalɩsʋ.’ \q1 \v 19 Oméegyi nwɛ́ɛn, ɔmɔ́ɔkplʋ́n. \q2 Ɔhaa móonu mʋ ɔnɔ́ brɔnʋsʋ. \q1 \v 20 Obénya klʋn há ahá ánɩ́ amʋ́ hógyi ɔnɔ́ ma ɔnlɩn, \q2 bábwɛ́ fɛ́ oyíá ɩlatá bia tá. \q1 Ɔbɔ́wa awɩtɔlɛ há ahá ánɩ́ bʋma ɔwʋnlɩ́n, \q2 bábwɛ́ fɛ́ ɔkandɩ́ɛá nfɔ latá mʋ́tɔ́, \q1 yɔ́fʋn brɛ́á bɛ́bɩ ánɩ́ ntegyi asʋ́n ɔnɔkwalɩsʋ. \q1 \v 21 Ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ bɔ́pʋ ansɩ́ dɩ́nká mʋsʋ.” \s1 Yesu Mʋa Beelsebul \r (Marko 3:20-30; Luka 11:14-23) \p \v 22 Ɩnʋ bɔpʋ oyin ɔkʋ ba Yesu, ɔŋɛ laláhɛ bʋ mʋtɔ. Mʋ́ sʋ ɩlɛha mʋ ansíbi lobwie; álatɔ́ omúmu ɛ́. Yesu lɛ́tsa mʋ ɩlɔ, ɔdɛ atɔ́ wúun, ɔdɛtɔɩ́ ɛ́. \v 23 Ɔnɔ́ lobwie ahá ámʋ fɛ́ɛ́, bɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Megyí Dawid mʋ na ámʋ nɩ?” \p \v 24 Támɛ Farisifɔ ámʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, bɛblɩ́ bɛɛ, “Ɔŋɛ laláhɛ owíe \w Beelsebul\w* túmi ɔ́dɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ.” \p \v 25 Yesu lɛ́bɩ amʋ́ agywɩɩn. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Iwíe ogyíkpá ánɩ́ ɩlaye anyɔ, bʋdɛ aba kɔ bɛ́dɩda. Alɩ kɛ́n wúlu ntɛ́ɛ wóyí oduá mʋ́tɔ́ atsiápʋ́ bʋdɛ aba kɔ ɛ́ itobwíé nɩ́. \v 26 Mʋ́ sʋ nɩ́ Ɔbʋnsám dɛ́ mʋ ɩwɩ gyáa a, mʋ iwíegyí bɛ́dɩda. \v 27 Nɩ́ Beelsebul túmi ndɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ á, mʋ́mʋ́ ma túmi mlɩ abí ɛ́ bʋdɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ? Mlɩ abí ámʋ onutó obégyi mlɩ asʋ́n. \v 28 Támɛ ɩ́nɩá Bulu Ɔŋɛ́ ndɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ sʋ á, mlɩbɩ ánɩ́ Bulu iwíegyí ámʋ laba mlɩ wá dodo.” \p \v 29 Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ wíé ɔwʋnlɩ́npʋ́ wóyítɔ́ yɔ́kʋlá mʋ atɔ́, nkɛ́tɩ alagyankpá kɩ́klɩ mʋ tswɩ, asa ɔbɛ́talɩ́ kʋ́lá mʋ atɔ́ fɛ́ɛ́. \p \v 30 Ɔhá ánɩ́ omobuo mɩ dɛ́ mɩ́ lu. Ɔhá ánɩ́ ɔmɛdɛ́ mɩ́ tsa akpa ahá ba Bulu ɛ́ dɛ́ amʋ́ gyáa tɛɩ́a mɩ. \v 31 Ɩ́nɩ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu obési ahá lakpan pʋ́ abususʋ kugyíkʋ kíé amʋ́. Támɛ nɩ́ ɔkʋ ɔblɩ́ \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* amʋ ɩwɩ abususʋ a, Bulu méesikíé mʋ ɛkɛkɛɛkɛ. \v 32 Nɩ́ ɔkʋ lɛ́blɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ ɩwɩ asʋn laláhɛ a, Bulu ɔbɛ́talɩ́ sikíé mʋ. Támɛ nɩ́ ɔkʋ lɛ́blɩ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ ɩwɩ asʋn laláhɛ mʋ́ á, Bulu méesikíé ɔhá ámʋ ndɛ ɔyɩ kɛhɛ, ntɛ́ɛ brɛ́ ámʋ́ʋ́ ɩbá ámʋtɔ. \s1 Tsiátɔ́ Itsú Ɩklʋntɔ \r (Luka 6:43-45) \p \v 33 Oyí abí bʋtɔpʋ́bɩ́ mʋ́. Oyi wankláán toswíé abi wankláán. Oyi laláhɛ ɛ́ toswíé abi laláhɛ. \v 34 Mlɩ awɔ abí-aná! Nkálɩ mlɩ aha laláhɛ mlɛ́talɩ́ blɩ́ asʋn wankláán? Tsúfɛ́ tɔ́á ɩdʋn ɔha klʋn a, mʋ́tɛ́dálɩ tsu mʋ ɔnɔ́. \v 35 Ɔha wankláán tɛblɩ́ asʋn wankláán tsú mʋ klʋntɔ, ɔha laláhɛ ɛ́ tɛblɩ́ asʋn laláhɛ tsú mʋ klʋntɔ. \p \v 36 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, ɔhagyíɔha ɔbɛ́lɛ asʋn laláhɛ kugyíkʋá ɔlɛblɩ́ ɔnɔ́ Bulu asʋ́n ogyíkɛ́ amʋ. \v 37 Tsúfɛ́ ɔha asʋn blɩ́hɛ́ Bulu ɔbɔ́pʋhá mʋ asʋ ntɛ́ɛ ɩpɔ́n. \s1 Bodunká Ofúla \r (Marko 8:11-12; Luka 11:29-32) \p \v 38 Mʋ́ʋ́ Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ akʋ bɛbláa Yesu bɛɛ, “Osunápʋ́, anɩdéklé anɩaa fʋbwɛ́ɛ osúna kʋ suna anɩ.” \p \v 39 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ “Mlɩ ndɛmba-abí laláhɛ ánɩ́ mlɩladálɩ Bulu ɔma. Mlɩdɛ́ osúna dunká amlɩwun, támɛ mlɩmóowun kʋkʋʋkʋ dʋn Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Yona\w* osúna amʋ. \v 40 Alɩ ámʋ́ʋ́ Yona létsiá bonsu ɩwɩtɔ nkɛnsá, ɔpa mʋ́a onyé ámʋ a, alɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ nétsiá ɔsʋlʋ́ʋ ɔtɔ́tɔ́ nkɛnsá, ɔpa mʋ́a onyé nɩ́. \v 41 Niniwefɔ ɛ́ bɔ́kʋsʋ́ Bulu asʋ́n ogyíkɛ́ amʋ, há mlɩ ndɛmba-abí ánfɩ ɩpɔ́n. Tsúfɛ́ brɛ́á Yona lɛ́da Bulu asʋ́n ɔkan súná amʋ́ á, bɛdamlí klʋntɔ ba Bulu wá. Mlɩkɩ, ɔhá ánɩ́ ɔdʋn Yona onutó lɩ́ɩ́ nfɩ á. \v 42 Seba owíe tsɩhɛ́ ɔbɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ Bulu asʋ́n ogyíkɛ, há mlɩ ndɛmba-abí ánfɩ ɩpɔ́n. Tsúfɛ́ olotsu ɔsaasɩ́ ɔmá ɩkʋtɔ kéín gya ɔkpa ba, bonu \w Salomo\w* nyánsa atosunáhɛ́. Mlɩkɩ, ɔhá ánɩ́ ɔdʋn Salomo lɩ́ɩ́ nfɩ á.” \s1 Ɔŋɛ Laláhɛ Yinkí Ba Ɔhatɔ \r (Luka 11:24-26) \p \v 43 “Nɩ́ ɔŋɛ laláhɛ ɩdálɩ ɔhatɔ á, iteyéki \w dimbísʋ́\w* dúnká ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakpá, támɛ ɩtamanyá. \v 44 Ɩnʋ ɩtɛblɩ́ ánɩ́ ibéyinkí yɔ́ mʋ́ wóyí dadatɔ. Nɩ́ ɩsánkí yɔ́ á, itowun ánɩ́ bafɛ́ɩ́ mʋ́tɔ́, lá mʋ́tɔ́ wankláán, ɩda kpan. \v 45 Iteyínkí yɛ́kpa mʋ́ aba asienɔ́ ánɩ́ bʋtɔbwɛ́ lalahɛ dʋn mʋ́, bʋtɛba betsiá ɩnʋ. Ɩnʋ ɔhá ámʋ tsiátɔ́ teyíntá dʋn alɩá igyi yáɩ́. Alɩ́ ɩbɛ́ba ha mlɩ ndɛmba-abí laláhɛ anfɩ nɩ́.” \s1 Yesu Abusuanfɔ Onutó \r (Marko 3:31-35; Luka 8:19-21) \p \v 46 Brɛ́á Yesu trá ɔdɛ ahá ámʋ asʋ́n bláa a, mʋ yin mʋa mʋ apíó bɛba bɛlɩɩ́ kpankpá, bʋdedunká ánɩ́ bɛ́bláa mʋ asʋ́n. \v 47 Ahá ámʋtɔ ɔkʋ lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Kɩ, fʋ́ yín mʋa fʋ́ apíó bʋlɩɩ́ kpankpá. Bʋdɛ fʋ́ dunká, abʋbla fʋ asʋ́n.”\f + \fr 12:47 \ft Mʋ́tɔ́ yée 47 ɩma nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* \p \v 48 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Amɛndɩ gyí mɩ́ yín mʋa mɩ́ apíó?” \v 49 Ɩnʋ ɔlɛtɩnkɩ́ ɩbɩ sɩ́sɩ́ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ, mɩ́ yín mʋa mɩ́ apíó gyí ahá ánfɩ á. \v 50 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔtɔbwɛ́ mɩ́ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ apɛ́ á, mʋgyí mɩ́ yín mʋ́a mɩ́ píó nɩ́.” \c 13 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Atɔ́-abí Owunyápʋ Ɩwɩ Yébi \r (Marko 4:1-9; Luka 8:4-8) \p \v 1 Ɛkɛ ámʋ kɛ́n á, Yesu lɛ́dalɩ tsu wóyítɔ́ yétsiá ɔpʋ ɔnɔ́. \v 2 Ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bɛba befia bomlí mʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɔdʋ wíé ɔklʋntɔ, yétsiá ɔpʋ amʋsʋ, ahá ámʋ ɛ́ bʋlɩɩ́ ɔpʋ ɔnɔ́ ɩnʋ. \v 3 Ɩnʋ olosuná amʋ́ atɔ́ tsɔtsɔɔtsɔ ayébitɔ ɔbɛ́ɛ, \p “Ɔdɔtɔpʋ ɔkʋ lɔ́yɔ atɔ́-abí owunyákpa. \v 4 Brɛ́á ɔdɛ mʋ́ wunyáa a, ɩkʋ lɔ́wʋlɩ́ ɔkpatɔ, mbubwi bɛba bɔtswɛtswɛ́ɛ mʋ́ fɛ́ɛ́. \v 5 Ɩkʋ ɛ́ lɔwʋlɩ́ abʋtásʋ́, ɔtɩ́nɛ́á ɩsɩ kpalobí dɩn. Mʋ́ sʋ ɩlɔwa ɔsa kwɛ, \v 6 támɛ brɛ́á owí lɛlɩn a, ɩlɔtɔ mʋ́ mɔ́, tsúfɛ́ mʋ́ nlín mɔyɔ ɔtɔ́tɔ́. \v 7 Abí ámʋ kʋ lobun awutɔ, awu ámʋ lɔbʋlá kɩ́tá mʋ́. Mʋ́ sʋ ɩmɛdan. \v 8 Támɛ abí ámʋ kʋ ɛ́ lobun ɔsʋlʋ́ʋ wankláánsʋ́, ɩlɔkwɛ, dan, swie abí. Ɩkʋ lafa (100), ɩkʋ aduesie (60), ɩkʋ ɛ́ adʋasa (30).” \p \v 9 Yesu lɔ́mɔ mʋ asʋ́n ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔha ánɩ́ ɔbʋ asʋ onúu!” \s1 Tɔ́á Sʋá Yesu Lɔ́tɔɩ́ Ayébisʋ \r (Marko 4:10-12; Luka 8:9-10) \p \v 10 Mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛba bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ fʋdɛ amʋ́ asʋ́n bláa ayébisʋ?” \p \v 11 Mʋ́ʋ́ ɔlɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ mʋ́ á, Bulu lahá mlɩ ɔkpa ɔbɛ́ɛ, mlɩbɩ́ɩ mʋ \w iwíegyí\w* ámʋ ɩwɩ asʋn ŋaínhɛ́, támɛ ɔmɛha amʋ́ mʋ́ alɩ. \v 12 Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ odekléá obónu mɩ́ atosunáhɛ́ amʋ asɩ á, Bulu ɔbɔ́pʋ ɩkʋ tsɩ́a mʋ́tɔ́ há mʋ, mɛ́nɩ ɔbɛ́tra bɩ tsɩ́a mʋ́tɔ́. Támɛ ɔhá ánɩ́ omedékléá obónu mʋ́ asɩ á, Bulu ɔbɔ́swɩɩ́ mʋ kpalobí ámʋ́ʋ́ alabɩ́ ámʋ kʋ́ráá. \v 13 Tɔ́á sʋá ndɛ amʋ́ asʋ́n bláa ayébisʋ gyí, bʋdɛ mʋ́ nu, támɛ bʋmɛdɛ́ mʋ́ asɩ nu. Bʋdɛ mʋ́ wúun, támɛ bʋmɛdɛ́ mʋ́ bɩ. \v 14 Ahá ánfɩ sʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Yesaia\w* asʋ́n ánɩ́ ɔlɛblɩ́ tswɩ́ɩ laba mʋ́tɔ́ nɩ́. Ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Bónu lánú, támɛ bʋmóonu mʋ́ asɩ. \q2 Bɛ́kɩ lákɩ, támɛ bʋmóowun mʋ́. \q1 \v 15 Tsúfɛ́ amʋ́ agywɩɩn lawú. \q2 Batílá asʋ, bun ansíbi ɛ́. \q1 Ɩ́nɩ sʋ bʋmóonu, bʋmóowun ɛ́. \q2 Nɩ́ megyí alɩ á, tɛkɩ bówun atɔ́, \q1 bónu asʋ́n, amʋ́ agywɩɩn bóbwií, \q2 bɛ́damlí ba mɩ́ wá, nɛ́tsa amʋ́ ɩlɔ.’ \p \v 16 “Támɛ mlɩ mʋ́ á, Bulu layúlá mlɩ. Mlɛ́talɩ́ pʋ́ ansíbi wun atɔ́, pʋ́ asʋ nú asʋ́n. \v 17 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ pʋ́ yilé abwɛpʋ́ tsɔtsɔɔtsɔ bekleá bɔ́pʋ amʋ́ ansíbi wun atɔ́ ánfɩ, abʋpʋ amʋ́ asʋ nu asʋ́n ánfɩ mlɩdénu, támɛ bʋmenya mʋ́ alɩ. \s1 Atɔ́-abí Owunyápʋ Yébi Amʋ Asɩ \r (Marko 4:13-20; Luka 8:11-15) \p \v 18 “Mlɩnu atɔ́-abí owunyápʋ yébi amʋ asɩ ngya. \v 19 Ahá ánɩ́ bonú Bulu iwíegyí ɩwɩ asʋ́n ámʋ, támɛ bʋmonu mʋ́ asɩ á, bʋgyi fɛ́ abí ámʋ́ʋ́ ilobun ɔkpatɔ ámʋ. Ɔbʋnsám tɛba bɛlɛ asʋ́n ámʋ́ʋ́ bodu wá amʋ́ klʋntɔ ámʋ nátɩ́. \v 20 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ abʋtásʋ́ amʋ gyí ahá ámʋ́ʋ́ bonú asʋ́n ámʋ pɛ́, bahɔ mʋ́ ansigyísʋ́, \v 21 támɛ ɩ́nɩá bʋma nlín sʋ á, ɩtamatsíá amʋ́tɔ́ yɔ́. Mʋ́ sʋ nɩ́ bʋdɩn amʋ́sʋ́ ntɛ́ɛ ɩwɩɔsɩn kʋ ɩtʋ́ amʋ́ asʋ́n ámʋ sʋ á, ɩnʋnʋ bʋtɛdɩda. \v 22 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ awutɔ ámʋ gyí ahá ámʋ́ʋ́ bonú asʋ́n ámʋ a, bahɔ mʋ́, támɛ ɔyɩ́ ánfɩtɔ atɔ hiánhɛ ɩwɩ gywɩɩ́n pʋ́ mʋ́tɔ́ atonyahɛ́ ɩwɩ ɔnsɩ́pɛ tegyi Bulu asʋ́n ámʋsʋ. Ɩ́nɩ sʋ bʋtamaswíé abí. \v 23 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ ɔsʋlʋ́ʋ wankláánsʋ́ amʋ gyí ahá ámʋ́ʋ́ bʋtonú asʋ́n ámʋ, nú mʋ́ asɩ. Ɩ́nɩ sʋ ɩtɛhá bʋtɔbwɛ́ yilé fɛ́ alɩá atɔ́-abí ámʋ loswie, ɩkʋ lafa (100), ɩkʋ aduesie (60), ɩkʋ ɛ́ adʋasa (30) ámʋ.” \s1 Atɔ́-abí Wankláán Pʋ́ Ɩfa Laláhɛ Ɩwɩ Yébi \p \v 24 Yesu lɛ́trá ha ahá ámʋ yébi kʋ ɔbɛ́ɛ, “Bulu iwíegyí ámʋ igyi fɛ́ ɔdɔtɔpʋ ɔkʋá oloyódu ayó wankláán mʋ ndɔtɔ. \v 25 Támɛ onyé, brɛ́á ahá bɛdɩ á, mʋ olupʋ́ lóyódu ɩfa laláhɛ ánɩ́ ɩlɛlɩan ayó ámʋ wá mʋ́tɔ́, ɔlɛnatɩ́. \v 26 Brɛ́á ayó ámʋ lɛ́dan, ɩdɛkwɩɩ́ á, ɩfá ámʋ ɛ́ lɛlɩn ɔwan mʋ́tɔ́. \v 27 Ɔdɔtɔpʋ amʋ apafɔ botsu ndɔ ámʋtɔ ba bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, ‘Anɩ wíé, megyí ayó fodu wá fʋ́ ndɔ ámʋtɔ? Nkʋ́nʋ́ ɩfa laláhɛ ɛ́ itsú mʋ́tɔ́?’ \v 28 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ olupʋ́ bwɛhɛ́ nɩ́.’ Ɩnʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, ‘Nɩ́ fótsulá á, ha ayetsitsíi mʋ́ lɛ ayó ámʋtɔ.’ \v 29 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Ó-o! Mlɩha mʋ́ itsia. Nɩ́ mlɩdɛ́ mʋ́ tsií á, mlétsií mɩ́ ayó ámʋ ɛ́ kʋ tsítsá. \v 30 Mlɩsi mʋ́ fɛ́ɛ́ ɩlɩɩ yɔ́fʋn mʋ́ tɩ́nbɩ. Nɩ́ ɩfʋn a, nɛ́bláa mʋ́ atɩ́npʋ mbɛ́ɛ, bʋgyánkpa saɩn ɩfa laláhɛ amʋ, abʋklɩ mʋ́ tswɩ ha mʋ́ ogyá wa, asa abʋtɩn ayó ámʋ yɔwa mɩ́ odudutɔ.’ ” \s1 Takyí-akpin Ibí Yébi \r (Marko 4:30-32; Luka 13:18-19) \p \v 31 Yesu lɛ́trá ha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, “Bulu iwíegyí ámʋ igyi fɛ́ takyí-akpin ibí, oyin ɔkʋ lódu wá mʋ ndɔtɔ. \v 32 Mʋ́gyí túkúrííbi nyí-abí fɛ́ɛ́tɔ́ nɩ, támɛ nɩ́ ɩdan a, ɩtɔbwɛ́ ɩfá fʋ́áhɛ́ dʋn ɩfá kugyíkʋ. Mʋ́ abámbi tekpíkpli, mbubwi bʋtogyónká mʋ́sʋ́.” \s1 Bodobodotu-afá Yébi \r (Luka 13:20-21) \p \v 33 Yesu lɛ́trá ha amʋ́ yébi kʋ ɔbɛ́ɛ, “Bulu iwíegyí ámʋ igyi fɛ́ bodobodotu-afá ánɩ́ ɔtsɩ ɔkʋ lɔ́pʋtsɩ́á bodobodo nfúó kɛntɛ kʋlɛ, ɩlɛha mʋ́ lotu.” \s1 Yesu Lɔ́tɔɩ́ Ayébisʋ \r (Marko 4:33-34) \p \v 34 Ayébi anfɩ odu tsɔtsɔɔtsɔ oletsiá pʋ́bláa ɔdɔm amʋ asʋ́n nɩ́. Ɔmɛbláa amʋ́ asʋ́n kʋkʋá imegyí ayébi ɔlɔpʋtɔ́ɩ́. \v 35 Ɩ́nɩ lɛ́ha asʋ́n ámʋ́ʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔkʋ lɛ́blɩ́ yáɩ́ ámʋ lɛ́ba mʋ́tɔ́. Ɔbɛ́ɛ, \q1 “Nɔ́tɔɩ́ ayébisʋ \q2 pʋ́lɛ́ asʋ́n ánɩ́ Bulu lɔ́pʋŋáín tsú ɔyɩ́ asɩtsuábɩ ɔwan.” \s1 Ɩfa Laláhɛ Yébi Amʋ Asɩ \p \v 36 Yesu lɛ́natɩ́ ɔdɔm amʋ wá ba wóyítɔ́. Mʋ́ʋ́ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɔyɔ mʋ wá yɛ́bláa mʋ bɛɛ, “Lɛ ndɔ ámʋtɔ ɩfa laláhɛ ɩwɩ yébi amʋ asɩ suna anɩ.” \p \v 37 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ gyí atɔ́-abí wankláán odupʋ́ ámʋ nɩ. \v 38 Ndɔ ámʋ gyí ɔyɩ́ ánfɩ. Atɔ́-abí wankláán ámʋ gyí Bulu iwíegyí ámʋtɔ abí. Ɩfa laláhɛ amʋ gyí Ɔbʋnsám abí. \v 39 Olupʋ́ ámʋ́ʋ́ olodu ɩfa laláhɛ abí ámʋ gyí Ɔbʋnsám. Atɔ́tɩnbɩ amʋ gyí ɔyɩ́ ɔnɔ́mɔkɛ́. Atɔ́ atɩ́npʋ amʋ ɛ́ gyí Bulu-abɔpʋ. \p \v 40 “Alɩ ámʋ́ʋ́ bɛsaɩ́n ɩfa laláhɛ amʋ, wá mʋ́ ogyá ámʋ a, alɩ́ kɛ́n ɩbɛ́ba ha aha laláhɛ ɔyɩ́ ɔnɔ́mɔkɛ́ ámʋ nɩ. \v 41 Mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɔ́wa mɩ́ abɔpʋ bɛ́kpa tógyítɔ́á ɩtɛhá ɔha tɔbwɛ́ lakpan pʋ́ lalahɛ abwɛpʋ́ fɛ́ɛ́ lɛ́ mɩ́ iwíegyí amʋtɔ. \v 42 Bɔ́tswɩ amʋ́ fɛ́ɛ́ wá ogyá kpɔnkpɔntɩtɔ. Ɩnʋ́ isú mʋ́a kpisíi bʋ nɩ. \v 43 Támɛ yilé abwɛpʋ́ mʋ́ bɔ́wankɩ́ fɛ́ owí amʋ́ Sɩ́ Bulu iwíe ogyíkpá ɩnʋ. Ɔhá ánɩ́ ɔbʋ asʋ onúu.” \s1 Siadɩɛ Mɛ́ntɩ́hɛ́ Ɩwɩ Yébi \p \v 44 Yesu lɛ́trá ha amʋ́ yébi kʋ ɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu iwíegyí ámʋ igyi fɛ́ siadɩɛ kʋá bopulá ɔsʋlʋ́ʋ kʋsʋ. Oyin ɔkʋ lɛ́yɛ́mɛntɩ́ mʋ́, láŋáín mʋ́. Mʋ́ ɩwɩ ansigyí sʋ á, ɔlɛyɛ́fɛ mʋ atɔ́ fɛ́ɛ́ pʋ́bɔhɔ ɔsʋlʋ́ʋ amʋ.” \s1 Abutó Wʋ́lɩhɛ Ɩwɩ Yébi \p \v 45 Bulu iwíegyí ámʋ ɩtráa gyi fɛ́ ibíá ogyípʋ́ ɔkʋá ɔna ɔdɛ abutó wʋ́lɩhɛ dunká ɔhɔ. \v 46 Brɛ́á olowun butóbi wʋlɩhɛ kʋlɛ pɛ́á ɩhɩ́ɛ́ bʋ ibíá á, ɔlɛfɛ mʋ atɔ́ fɛ́ɛ́ pʋ́yɔ́hɔ butóbi amʋ. \s1 Asawu Ɩwɩ Yébi \p \v 47 Bulu iwíegyí ámʋ lɛ́la igyi fɛ́ asawu ánɩ́ bɔtswɩ wa ɔpʋtɔ lɛ́ aye ɔtsan-ɔtsan. \v 48 Brɛ́á aye lɔbʋlá mʋ́ á, aye alɛpʋ́ ámʋ bɛbɩtɩ́a mʋ́ ba ɔpʋ ɔnɔ́. Betsiá asɩ, tɔ́sɩ́ gyíhɛ amʋ wá blanwɛ́tɔ́, tswɩ mʋ́á bʋtamagyi tsítsá. \v 49 Alɩ́ ɩbɛ́ba ɔyɩ́ ɔnɔ́mɔkɛ́ ámʋ nɩ. Bulu-abɔpʋ bɛ́ba bɔtɔsɩ́ aha laláhɛ lɛ́ aha wankláántɔ́. \v 50 Fówun batswɩ aha laláhɛ amʋ wá ogyá kpɔnkpɔntɩtɔ. Ɩnʋ́ isú mʋ́a kpisíi bʋ nɩ. \s1 Atonyahɛ́ Pɔpwɛ Mʋ́a Dáda \p \v 51 Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlanú mʋ́ fɛ́ɛ́ asɩ?” \p Bɛɛ, “Ee, anɩlanú mʋ́ asɩ.” \p \v 52 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mbla osunápʋ́ oduá alakásɩ́ Bulu iwíegyí ámʋ ɩwɩ asʋ́n ɛ́ bɩ́ á, ogyi fɛ́ wóyí mʋ wie oduá ɔtɛlɛ́ atɔ pɔpwɛ mʋ́a dáda fɛ́ɛ́ tsú mʋ atɔ́ ɔyaɩ́kpá.” \s1 Bʋmɔhɔ Yesu Mʋ Wúlutɔ \r (Marko 6:1-6; Luka 4:16-30) \p \v 53 Yesu lénya mɔ́ mʋ ayébi amʋ ɔnɔ́ alɩ, ɔlɛnatɩ́ ɩnʋ. \v 54 Oleyinkí yɔ́ mʋ onutó wúlutɔ Nasaret, oloyósuná atɔ́ Yudafɔ ofíakpa. Mʋ atosunáhɛ́ lɛha ɔnɔ́ lobwie ahá ámʋ fɛ́ɛ́. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Nkʋ́nʋ́ olenya nyánsa mʋ́a ofúlabwɛ túmi ánfɩ ɛ́ tsú? \v 55 Megyí atɔ́ osrépʋ́ mʋ bi ámʋ nɩ? Megyí mʋ yin gyí \w Maria\w*, mʋ apio yinhɛ́ gyí Yakobo mʋa \w Yosef\w* pʋ́ Simon mʋa Yuda? \v 56 Yɛ́ɛ anɩa mʋ apio tsɩhɛ́ tsie nfɩ á? Mʋ́ʋ́ nkʋ́nʋ olenya ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ tsú?” \v 57 Ɩ́nɩ sʋ mʋ asʋ́n lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ amʋ́sʋ́. \p Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ahá bʋtobú Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́, támɛ mʋ onutó wúlutɔfɔ pʋ́ mʋ wóyítɔ́ ahá mʋ́ bʋtamabú mʋ.” \v 58 Ɩ́nɩá bʋmɔhɔ mʋ gyi sʋ á, ofúla kpalobí kʋ pɛ́ ɔlɔbwɛ ɩnʋ. \c 14 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane Lowu \r (Marko 6:14-29; Luka 9:7-9) \p \v 1 Galilea ɔmásʋ́ ogyípʋ́ \w Herode\w* lónu Yesu ɩwɩ asʋ́n alɩ brɛ́ ámʋtɔ. \v 2 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ asúmpʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane amʋ nɩ. Mʋlákʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ. Mʋ́ sʋ́ ɔdɛ ofúla anfɩ odu bwɛ nɩ́.” \p \v 3-4 Brɛ́ kʋtɔ á, Yohane létsiá bláa Owíe Herode ɔbɛ́ɛ, mbla mɛha ɔkpa ánɩ́ otsía mʋ pio Filipo mʋ ka Herodia. Ɩ́nɩ sʋ Herode lɛ́ha bɛkɩtá Yohane, wá mʋ ɩkan, pʋ́ mʋ wá obu. \v 5 Ɔlɔbwɛ agywɩɩn ánɩ́ ɔbɔ́mɔ Yohane, támɛ olenya ahá ámʋ ifú, tsúfɛ́ bʋtobú Yohane ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ogyi. \p \v 6 Támɛ ɛkɛ ɔkʋá Owíe Herode dɛ́ mʋ ɔkwɩɩ́kɛ́ gyí a, mʋ ka Herodia mʋ bi tsɩ́hɛ́ lóbowie ɔbʋntɔ tsa Herode mʋa mʋ ahandɛ ansɩ́tɔ́. Mʋ ɩtsáa amʋ lɔ́wa owíe amʋ ansigyí. \v 7 Mʋ́ sʋ ɔlɛka ntam ɔbɛ́ɛ, ɔbɛ́ha mʋ tógyítɔ́á odeklé. \p \v 8 Otsibi amʋ mʋ yin lɛ́ha mʋ ɔlɛbláa Herode ɔbɛ́ɛ, “Ndekléá fʋpʋ́ Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane nwun dɩnka ɩlɩ́nsʋ́ ha mɩ sésééséi.” \p \v 9 Asʋ́n ánfɩ lɛ́hɩɛ han Herode, támɛ mʋ ntam amʋ́ʋ́ ɔlɛka, pʋ́ ahá ámʋ́ʋ́ bʋbʋ ɩnʋ ámʋ sʋ á, ɔlɛha mʋ ahá ɔtɩ́npʋ ɔkpa ɔbɛ́ɛ, ɔbwɛ́ɛ tɔ́á otsibi amʋ lafɩ́tɛ́ ha mʋ. \v 10 Ahá ɔtɩ́npʋ amʋ lɛ́yɛtɩn Yohane nwun obu ɔdɩkpá ɩnʋ. \v 11 Mʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ nwun ámʋ dɩ́nká ɩlɩ́nsʋ́ ba otsibi amʋ, mʋ ɛ́ ɔlɔpʋya mʋ yin Herodia. \v 12 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane akasɩ́pʋ́ bɛba botsu mʋ satin yópulá. Mʋ́ ɔma a, bɔyɔ yɛ́bláa Yesu asʋ́n ánɩ́ ɩlaba. \s1 Ahá Mpɩ́m-nu Atogyihɛ Ha \r (Marko 6:30-44; Luka 9:10-17; Yohane 6:1-14) \p \v 13 Yesu lénya nú asʋ́n ámʋ alɩ, olowie ɔklʋntɔ, fá ntsu yétsiá ɔtɩnɛkʋ mʋ nkʋlɛ. Támɛ ɔdɔm ámʋ bɛbɩ ɔtɩ́nɛ́á ɔyɔ́. Mʋ́ sʋ bɛnatɩ́ ayabitɔ tsú amʋ́ awúlusʋ gya mʋ nkpá. \v 14 Brɛ́á ɔlɛkplɩ́ dalɩ ɔklʋn amʋtɔ, wun ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ á, amʋ́ asʋ́n lɔwa mʋ nwɛ. Mʋ́ sʋ ɔlɛtsa amʋ́tɔ́ alɔpʋ. \p \v 15 Owí lɔpɔn a, akasɩ́pʋ́ amʋ bɛba mʋ wá bɛbláa mʋ bɛɛ, “Dimbísʋ́ nfɩ gyí, owí ɛ́ dɛta. Mʋ́ sʋ ha amʋ́ abʋyɔ awúluá ɩbʋ bomlí nfɩ asɩ yɔhɔ tɔkʋ gyi.” \p \v 16 Támɛ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Imehián ánɩ́ bɔ́yɔ. Mlɩdunka tɔkʋ ha amʋ́ abʋgyi.” \p \v 17 Mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Tɔ́á anɩbʋ fɛ́ɛ́ gyí bodobodo apin anu pʋ́ ntsutso iye bwáhɛ́ anyɔ pɛ́.” \p \v 18 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩtsu ba mɩ.” \v 19 Mʋ́ʋ́ ɔlɛha ahá ámʋ betsiatsía ɩfa bɔbwɛ amʋsʋ. Ɩnʋ olotsu bodobodo anu pʋ́ ntsutso iye bwáhɛ́ anyɔ ámʋ. Ɩnʋ olotsu ansɩ́ fʋ́á kɩ ɔsʋ́sʋ́, ɔlɛda Bulu ɩpán. Mʋ́ʋ́ olebiabía bodobodo amʋtɔ há akasɩ́pʋ́ amʋ, amʋ́ ɛ́ beye mʋ́ ha ahá ámʋ fɛ́ɛ́. \v 20 Amʋ́ fɛ́ɛ́ begyi mwɛ sian. Akasɩ́pʋ́ amʋ bɔtɔsɩ́ síanhɛ amʋ. Ɩlɔbʋlá alakpá dúanyɔ. \v 21 Ayin ánɩ́ begyi atɔ́ ámʋ nkʋlɛ bʋgyi fɛ́ mpɩ́m-nu (5,000). Bʋmɛkla atsɩ mʋ́a nyebí mʋ́. \s1 Ɔpʋsʋ Natɩ́ \r (Marko 6:45-52; Yohane 6:15-21) \p \v 22 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́ha akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, bʋwíe ɔklʋntɔ, abʋgyankpa fa ɔpʋ amʋ yɔ mʋ́ ɔbɩn. Mʋ mʋ́ olesin ɔma sí ahá ámʋ ɔkpa. \v 23 Brɛ́á olesi amʋ́ ɔkpa tá á, ɔlɔdʋ yɔ́ bʋsʋ yɔ́bɔ mpáɩ. Mʋ nkʋlɛ oletsiá ɩnʋ yɔ́fʋn owi tahɛ́. \v 24 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, ɔklʋn amʋ lawíé ntsu nsɩnɛ́. Ilefia afú kpɔnkpɔntɩ kʋ, ɔpʋ amʋ lɔ́wa dabɩ. \p \v 25 Bakɛ-bakɛ a, Yesu lɛ́natɩ́ ntsu ámʋsʋ ayabitɔ buo amʋ́. \v 26 Brɛ́á bowun mʋ, ɔna ɔpʋ amʋsʋ á, benya ifú sʋ́rá okitikíti, blɩ́ bɛɛ, “Fúli ogyi.” \p \v 27 Támɛ ɔlɔwa ɔsa bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩwa klʋn. Mɩ́ nɩ́. Mlɩmánya ifú.” \p \v 28 Petro lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, nɩ́ fʋ́ nɩ́ mʋ́ á, ha mɩ́ ɛ́ annatɩ ɔpʋ amʋsʋ bɔtʋ fʋ́.” \p \v 29 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Natɩ ba.” Petro lɛ́dalɩ ɔklʋn amʋtɔ ɔna ɔpʋ amʋsʋ ɔyɔ́ Yesu wá. \v 30 Támɛ brɛ́á olowun alɩá afú ámʋ ɔnɔ́ bʋ ɔnlɩn á, ifú lowie mʋ ayetɔ. Mʋ́ sʋ ɔlɔwa mɛ bɩ. Mʋ́ʋ́ ɔlɔkplʋ́n kpolí Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, hɔ mɩ!” \p \v 31 Ɩnʋnʋ Yesu lɛ́tɩnkɩ́ ɩbɩ kɩ́tá mʋ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ hógyi mɔtsɔ́. Ntogyi sʋ́ fʋ́dɛ nwɛ́ɛn gyí?” \p \v 32 Benya dʋ́ wíé ɔklʋn amʋtɔ alɩ, afú ámʋ lɛ́ka itin. \v 33 Ɩnʋ ahá ámʋ́ʋ́ bʋbʋ ɔklʋn amʋtɔ ámʋ bɛda akpawunu Yesu ayabitɔ, blɩ́ bɛɛ, “Lɛ́lɛ́, Bulu mʋ Bi fʋ́gyi.” \s1 Genesaretfɔ Alɔpʋ Tsa \r (Marko 6:53-56) \p \v 34 Yesu mʋa amʋ́nyɔ bɛfa ɔpʋ amʋ yési Genesaret otsubúnɔ. \v 35 Brɛ́á ɩnʋfɔ bɛbɩ ánɩ́ mʋ nɩ á, bɔwa abí ya amʋ́ awúlu fɛ́ɛ́sʋ́, há amʋ́ bɔpʋ alɔpʋ fɛ́ɛ́ ba mʋ. \v 36 Bokokóli Yesu bɛɛ, ɔhá alɔpʋ amʋ abʋpʋ ɩbɩ da mʋ atadɩɛ ɔdanʋ́ kpán. Amʋ́á bɔpʋ ɩbɩ da mʋ́ fɛ́ɛ́ benya ɩlɔtsá. \c 15 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Atɩtɩfɔ Amándɩ́ɛ́ \r (Marko 7:1-13) \p \v 1 Mʋ́ ɔma a, Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ akʋ botsu Yerusalem ba Yesu wá, bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, \v 2 “Ntogyi sʋ́ fʋ́ akasɩ́pʋ́ amʋ bʋtamagyi anɩ anáin amándɩ́ɛ́sʋ́. Bʋtamafwɩ́ ɩbɩ amándɩ́ɛ́ ɔkpasʋ asa bʋtegyi atɔ́?” \p \v 3 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩ ɛ́ mlɩ anáin amándɩ́ɛ́ sʋ mlɩmɛ́dɛ́ Bulu mbla ámʋsʋ gyí? \v 4 Mose lɔ́wanlɩ́n wá Bulu mbla ámʋtɔ ɔbɛ́ɛ, ‘Bu fʋ́ sɩ́ mʋa fʋ́ yín,’ ɔlɛtrá wanlɩ́n ɔbɛ́ɛ, ‘Nɩ́ ɔkʋ lɛ́blɩ́ asʋkpan tsú mʋ sɩ ntɛ́ɛ mʋ yin ɩwɩ á, bʋmɔ́ɔ mʋ?’ \v 5-6 Támɛ mlɩ mʋ́ mlɩaa, ɔha ɔbɛ́talɩ́ bláa mʋ sɩ ntɛ́ɛ mʋ yin ɔbɛ́ɛ, ‘Tɔ́á tɛkɩ nɔ́pʋhá fʋ́ á, napʋ́há Bulu. Imehián ánɩ́ nɛ́trá kɩ fʋ.’ Mlɩ anáin amándɩ́ɛ́ sʋ mlɩtráa mlɩmɛ́dɛ́ Bulu mblasʋ gyí. \v 7 Apinabwɛbí abwɛpʋ́! Ɔnɔkwalɩ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Yesaia lɛ́blɩ́ tsú mlɩ ɩwɩ tswɩ ɔbɛ́ɛ, \q1 \v 8 ‘Ahá ánfɩ bʋdɛpʋ amʋ́ ɔnɔ́ bú mɩ́, \q2 támɛ amʋ́ klʋn bʋ ɩfɔ́ mɩ́ wá. \q1 \v 9 Kpaalɩ bʋdɛ mɩ́ sum, \q2 tsúfɛ́ basí Bulu mbla tswɩ, yɔ́ bʋdɛ anyánkpʋ́sa mbla suná.’ ” \s1 Tɔ́á Ɩtɔkpɔ́ɩ́ Ɔha Bulu Ansɩ́tɔ́ \r (Marko 7:14-23) \p \v 10 Yesu lɛ́trá tɩ ɔdɔm amʋ ba mʋ ɩwɩ wá, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyaa asʋ, mɛ́nɩ mlónu ɩ́nɩ asɩ. \v 11 Megyí tɔ́á ɔha tegyi tɔ́kpɔ́ɩ́ mʋ Bulu ansɩ́tɔ́, mboún mʋ́á ɩtɛdálɩ tsu mʋ ɔnɔ́ tɔ́kpɔ́ɩ́ mʋ.” \p \v 12 Ɩnʋ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛba mʋ wá bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Fʋyin ánɩ́ fʋ́ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ lawɔ Farisifɔ ámʋ?” \p \v 13 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Bópulí oyígyíoyí ánɩ́ megyí mɩ́ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ lóswíe tsitsá. \v 14 Mlɩsi Farisifɔ ámʋ asʋ́n. Ansibi abwiepʋ́ bʋgyi, bʋdɛ ansibi abwiepʋ́ kpa. Nɩ́ nsibi obwiepʋ́ dɛ́ nsibi obwiepʋ́ kpa á, ɔbɔ́tɔ́ amʋ́ abanyɔ́ bʋtɛkpá wíé.” \p \v 15 Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Lɛ yébi amʋ asɩ suna anɩ.” \p \v 16 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́ sʋ mlɩ ɛ́ mlɩtamanú asʋ́n asɩ? \v 17 Mlɩméyín ánɩ́ tɔ́á iwíé ɔha ɔnɔ́ á, mʋ iputɔ itowíé, ɔtɛyɛ́lɛ mʋ́ wá ɔkpʋntɔ? \v 18 Asʋ́ngyíasʋ́n ánɩ́ ɩtɛdálɩ tsu ɔha ɔnɔ́ á, mʋ klʋntɔ ɩ́tɛdálɩ tsu. Mʋ́tɔkpɔ́ɩ́ mʋ Bulu ansɩ́tɔ́ nɩ́. \v 19 Tsúfɛ́ ɔha klʋntɔ ágywɩɩn laláhɛ tɛdálɩ tsu. Mʋ́tɛ́há ɔtɔmɔ́ ɔha, ɔtɔtɔ́ mbʋa, ɔtɔwá atsɩ mʋ́a ayin asʋ́n, otowí atɔ́, ɔtɔwá afunu, otetsii ɔha. \v 20 Ɩ́nɩ aná tɔ́kpɔ́ɩ́ ɔha, támɛ nɩ́ ɔha mɔ́fwɩ ɩbɩ amándɩ́ɛ́ ɔkpasʋ asa olegyi atɔ́ á, ɩtamakpɔ́ɩ́ mʋ Bulu ansɩ́tɔ́.” \s1 Ɔtsɩ Ɔkʋá Omegyí Yudayin Hógyi \r (Marko 7:24-30) \p \v 21 Yesu lɛ́natɩ́ ɩnʋ yɔ́ Tiro mʋ́a Sidon nsáɩntɔ. \v 22 \w Kanaanyintse\w* ɔkʋá otsie ɩnʋ lɛ́ba Yesu wá. Ɔdɛ okitikíti sʋrá, olokokóli Yesu ɔbɛ́ɛ, “Dawid mʋ na, wun mɩ nwɛ! Ɔŋɛ laláhɛ bʋ mɩ́ bí tsɩ́hɛ́tɔ́. Ɩdɛ mʋ háan dʋbɩ.” \p \v 23 Támɛ Yesu mɛ́kpla mʋ. Ɩnʋ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bobwií ɩpa há mʋ bɛɛ “Ha ɔtsɩ ámʋ ɔnatɩ, tsúfɛ́ obuo anɩ ɔdɛ okitikíti sʋrá dʋbɩ.” \p \v 24 Yesu lɛ́bláa ɔtsɩ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Israel akúfa fwɩhɛ́ pɛ́ wá Bulu lɔ́wa mɩ́.” \p \v 25 Támɛ ɔtsɩ ámʋ lɛ́da akpawunu mʋ ayabitɔ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, gyi mɩ bʋalɛ.” \p \v 26 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɩma alɛá fɔ́swɩɩ́ nyebí atogyihɛ pʋ́há akɩ́aɩ.” \p \v 27 Ɔtsɩ ámʋ lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Owíé, ɩbʋ mʋ́tɔ́ alɩ, támɛ akɩ́aɩ ɛ́ bʋtegyi atogyihɛ mpupubi ánɩ́ ɩtɛkpákpa bun amʋ́ wíe ɔpʋ́nʋ́asɩ.” \p \v 28 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔtsɩ, fʋ́ hógyi lomoní. Ɩbá mʋ́tɔ́ ha fʋ alɩá fʋdeklé.” Ɩnʋnʋ ɩwɩ lɔ́wa mʋ bi ámʋ ɔnlɩn. \s1 Ahá Tsɔtsɔɔtsɔ Ɩlɔ Tsa \p \v 29 Tsú ɩnʋ á, Yesu lɔ́tsʋn Galilea ɔpʋ ɔnɔ́, dʋ́ yétsiá okúku kʋsʋ. \v 30 Ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔpʋ abubúpʋ, ansibi abwiepʋ́, abɔ, amúmu pʋ́ ɩlɔ bámbá alɔpʋ́ bobun Yesu ayabiasɩ, ɔlɛtsa amʋ́ fɛ́ɛ́. \v 31 Ahá ámʋ ɔnɔ́ lobwie amʋ́ brɛ́á bowun amúmu bʋdɛtɔɩ́, abubúpʋ ɩwɩ lawá amʋ́ ɔnlɩn, abɔ bʋna, ansibi abwiepʋ́ ɛ́ bʋdɛ atɔ́ wúun, bɛkanfʋ́ \w Israel\w* Bulu ámʋ. \s1 Ahá Mpɩ́m-na Atogyihɛ Ha \r (Marko 8:1-10) \p \v 32 Yesu lɛ́tɩ mʋ akasɩ́pʋ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ahá ánfɩ asʋ́n dɛ mɩ́ nwɛ wa. Ndɛ ɛkɛ sáásɩ́ ɔpá bʋbuo mɩ, bʋtráa bʋma tɔtɔá bégyi. Nɩ́ nɛhá amʋ́ bɔpʋ́ akʋ́n nátɩ́ á, ansɩ́tɔ́ béyebi amʋ́ ɔkpatɔ.” \p \v 33 Mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Nkʋ́nʋ́ abénya atogyihɛ há ɔdɔm anfɩ \w dimbí\w* ánfɩsʋ?” \p \v 34 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bodobodo afɩnɩ mlɩbʋ?” \p Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Asienɔ́ pʋ́ aye pútúpútú kpalobí kʋ.” \p \v 35 Yesu lɛ́ha ɔdɔm amʋ betsiá asɩ. \v 36 Mʋ́ʋ́ olotsu bodobodo asienɔ́ pʋ́ aye amʋ, dá Bulu ɩpán, olebiabía mʋ́tɔ́ há akasɩ́pʋ́ amʋ, beye ha amʋ́. \v 37 Amʋ́ fɛ́ɛ́ begyi mwɛ. Bɔtɔsɩ́ síanhɛ amʋ bʋ́lá alakpá yílé asienɔ́. \v 38 Ayin ánɩ́ begyi atɔ́ ámʋ nkʋlɛ bʋgyi mpɩ́m-na (4,000). Bʋmɛkla atsɩ mʋ́a nyebí. \p \v 39 Ɩnʋ Yesu lési ahá ámʋ ɔkpa, olowie ɔklʋntɔ fá ɔpʋ yɔ́ Magadanfɔ ɔsʋlʋ́sʋ. \c 16 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Farisifɔ Bodunká Ofúla \r (Marko 8:11-13; Luka 12:54-56) \p \v 1 Ɛkɛ ɔkʋ \w Farisifɔ\w* pʋ́ \w Sadukifɔ\w* akʋ bɛba Yesu ɔsɔ́kɩkpa. Mʋ́ sʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, ɔbwɛ́ɛ osúna pʋsuna amʋ́ ánɩ́ lɛ́lɛ́ otsú Bulu wá. \v 2 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ owí ɩpɔn, nsaɩntɔ ɩpɛ́ á, mlɩtɛblɩ́ mlɩaa, ‘Ɔkɛ nsaɩntɔ bɛ́dɩ.’ \v 3 Nɩ́ nyankpʋ obílá tuun nyankɩ a, mlɩtɛblɩ́ mlɩaa, ‘Ndɛ nyankpʋ obótswie tsʋn afú.’ Mlɩtɛtálɩ́ kɩ nsaɩntɔ, bɩ́ tɔ́á ɩbɛ́ba. Ntogyi sʋ́ mlɩmɛ́tálɩ́ nú tɔ́á mlɩdéwúun séi ánfɩ mʋ́ asɩ.\f + \fr 16:3 \ft Mʋ́tɔ́ yée 2 mʋ́a 3 ɩma nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* \v 4 Mlɩ ndɛmba-abí laláhɛ ánɩ́ mlɩladálɩ Bulu ɔma, mlɩdɛ́ osúna dunká amlɩwun, támɛ mlɩmóowun kʋkʋʋkʋ dʋn Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Yona osúna amʋ odu.” \p Ɩ́nɩ sʋ ɔlɛnatɩ́ sí amʋ́. \s1 Farisifɔ Pʋ́ Sadukifɔ Bodobodotu-afá \r (Marko 8:14-21) \p \v 5 Yesu akasɩ́pʋ́ amʋ bʋmɛkaɩ́n tsú bodobodo kɩ́tá asa bɛfa ɔpʋ amʋ yɔ́ ɔbɩn. \v 6 Yesu lɛ́da amʋ́ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ wankláán Farisifɔ pʋ́ Sadukifɔ Bodobodotu-afásʋ́.” \p \v 7 Akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Bodobodo amʋ́ʋ́ anɩmɛ́dɛ́ ámʋ sʋ́ ɔdɛ asʋ́n ánfɩ blɩ́ lóó?” \p \v 8 Yesu lónu asʋ́n ánɩ́ bʋdɛblɩ́. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Óo, mlɩ hógyi mɔ́tsɔ́. Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́blɩ́ mlɩaa bodobodo ámʋ́ʋ́ mlɩmɛ́dɛ́ ámʋ sʋ? \v 9 Ɩmɔkʋ́wánkɩ́ mlɩ kɩ? Mlɩlatan bodobodo apin anu ámʋ́ʋ́ nɛha ahá mpɩ́m-nu (5,000) begyi amʋsʋ? Alakpá afɩnɩ lésían mlɩlɔ́tɔsɩ́? \v 10 Ntɛ́ɛ mlɩlatan bodobodo apin asienɔ́ ámʋ́ʋ́ nɛha ahá mpɩ́m-na (4,000) begyi amʋsʋ? Alakpá afɩnɩ lésián mlɩlɔ́tɔsɩ́?” \v 11 Ntogyi sʋ́ ɩmɔkʋ́wánkɩ́ mlɩ ánɩ́ megyí bodobodo ɩwɩ asʋ́n ndɛblɩ́? Bláa ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ wankláán Farisifɔ pʋ́ Sadukifɔ Bodobodotu-afásʋ́.” \p \v 12 Ɩnʋ asa ɩlɔwankɩ́ amʋ́ ánɩ́ megyí Bodobodotu-afásʋ́ ɔdɛ, mboún amʋ́ atosunáhɛ́. \s1 Ɔhá Ánɩ́ Yesu Gyí \r (Marko 8:27-30; Luka 9:18-21) \p \v 13 Brɛ́á Yesu lówie Kaesarea Filipi nsáɩntɔ á, ɔlɛfɩtɛ́ mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma ahá bɛɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ngyi?” \p \v 14 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Akʋ bɛɛ, fʋ́gyí Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane. Akʋ bɛɛ, Bulu Ɔnɔ́sʋ́ Ɔtɔɩ́pʋ́ \w Elia\w*. Akʋ ɛ́ bɛɛ, \w Yeremia\w* ntɛ́ɛ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ bambá ɔkʋ.” \p \v 15 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ ɛ́ mɛ́? Mlɩa mɩ́gyí ma?” \p \v 16 Simon Petro lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ. Bulu Ɔkɩankpapʋ amʋ mʋ Bi.” \p \v 17 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Bulu layúlá fʋ́ Simon, Yona mʋ bi, tsúfɛ́ megyí nyankpʋsa ɔkʋkʋ lɛ́lɛ ɔnɔkwalɩ anfɩ ɔwan súná fʋ́. Mɩ́ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ nɩ. \v 18 Ɩ́nɩ sʋ mɩ́ ɛ́ ndɛ fʋ́ bláa mbɛ́ɛ, fʋ́ dá gyí Petro. Mʋ́ asɩ gyí, ‘Bʋtá.’ Bʋtá ánfɩsʋ néyi mɩ́ ɔpasua dɩ́nká nɩ́. Lowu túmi mɛ́ɛtalɩ́ gyí mʋ́sʋ́ ɛkɛkɛɛkɛ. \v 19 Nɔ́pʋ Bulu iwíegyí ámʋ asáafɩ wá fʋ́ ɩbɩtɔ. Asʋ́ngyíasʋ́n ánɩ́ fékiná ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ á, Bulu ɛ́ obékiná mʋ́ ɔsʋ́sʋ́. Mʋ́á fótsulá á, Bulu ɛ́ obótsulá mʋ́sʋ́ ɔsʋ́sʋ́.” \p \v 20 Ɩnʋ ɔlɛda amʋ́ ɔlá kpákpáákpá ɔbɛ́ɛ, bʋmábláa ɔhaa ánɩ́ mʋgyí Kristo amʋ. \s1 Yesu Ɩwɩɔsɩn Pʋ́ Mʋ Lowu Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ \r (Marko 8:31–9:1; Luka 9:22-27) \p \v 21 Tsú brɛ́ ámʋsʋ á, Yesu léfi asɩ ɔdɛ asʋ́ntɔ́ lɛ súná amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ilehián ánɩ́ mɔ́yɔ Yerusalem yówun ɩwɩɔsɩn tsɔtsɔɔtsɔ Yudafɔ ahandɛ, Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ ɩbɩtɔ. Bɔ́mɔ mʋ, támɛ Bulu ɔbɛ́lakʋ́sʋ́a mʋ ɛkɛ sáásɩ́ tsú afúlitɔ.” \p \v 22 Mʋ́ sʋ Petro lɛ́tɩ mʋ ya ɩtsɛ́tɔ́, yɛ́ka mʋ itin ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, Bulu ogyáa mʋ́ tɛ́ɩ́ ya fʋ́ ɩwɩ. Ɩ́nɩ mába fʋsʋ ɛkɛkɛɛkɛ.” \p \v 23 Ɩnʋ ɔlɛdamlí bláa Petro ɔbɛ́ɛ, “\w Satan\w*, natɩ tɛɩ mɩ́sʋ́! Fʋdɛ mɩ́ ɔkpa tíin. Megyí tɔ́á Bulu dɛ́gywɩɩ́n fʋdɛgywɩɩ́n, anyánkpʋ́sa klɛ́ fʋdɛgywɩɩ́n.” \p \v 24 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ ɔkʋ dékléá obóbuo mɩ á, osíi tɔ́á otekle bwɛ, otsu mʋ \w oyikpalíhɛ\w* bobuo mɩ. \v 25 Tsúfɛ́ nɩ́ ɔkʋ lɛ́prɩ mʋ nkpa á, ɩbɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ. Támɛ nɩ́ ɔkʋ lési mʋ nkpa há mɩ́ sʋ á, ɔbɛ́lanyá nkpa ánɩ́ ɩtamatá. \v 26 Nɩ́ ɔkʋ onyá ɔyɩ́tɔ́ atɔ́ fɛ́ɛ́, támɛ ɔhʋ́lɩ mʋ ɔkláa a, labi mɔmʋ ɩlɔwa há mʋ? Ntɛ́ɛ ntɔ ɔha ɔbɛ́talɩ́ pʋ́tsɛ mʋ nkpa? \v 27 Tsúfɛ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛ́ba mɩ́ Sɩ́ numnyamtɔ, mɩ́a mʋ abɔpʋ. Ɩnʋ́ nɛ́ka ɔhagyíɔha ɩkɔ alɩá mʋ tsiátɔ́ gyi nɩ́. \v 28 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Akʋ bʋbʋ mlɩtɔ nfɩ ánɩ́ bʋmóowu, yɔ́fʋn brɛ́á bawun ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛbá mɩ́ iwíe ogyíkpá.” \c 17 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Yesu Ɩwɩtsɛ́ɛ \r (Marko 9:2-13; Luka 9:28-36) \p \v 1 Nkensíé ɔma a, Yesu lɛ́kpa Petro mʋa Yakobo pʋ́ mʋ pio Yohane, bɔdʋ yɔ́ ɩbʋ kʋsʋ. \v 2 Amʋ́ ansɩ́tɔ́ ɩnʋ á, Yesu ɩwɩ lɛtsɛ. Mʋ ansɩ́tɔ́ lɔ́wankɩ́ fɛ́ owí, mʋ atadɩɛ ɛ́ lɛdamlí fútútúútú. \v 3 Ɩnʋnʋ mʋ akasɩ́pʋ́ abasá ámʋ bowun ánɩ́ Mose mʋa \w Elia\w* bɛlɛ ɩwɩ ɔwan, amʋ́a Yesu bʋdɛtɔɩ́. \v 4 Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, ɩbʋ alɛ́á abétsiá nfɩ. Nɩ́ fótsulá á, ha ada abú asa. Fʋ́ klɛ́ kʋlɛ, Mose klɛ́ kʋlɛ, Elia ɛ́ klɛ́ kʋlɛ.” \p \v 5 Brɛ́á ɔdɛ asʋ́n ánfɩ blɩ́ á, agyinde wánkɩ́hɛ́ kʋ lobobun amʋ́sʋ́. Ɩnʋ ɔmɛ kʋ lɛdalɩ tsu agyinde ámʋtɔ ɔbɛ́ɛ, “Ɔ́nɩ gyí mɩ́ Bí ɔdwɛpʋ́á olegyi mɩ ansɩ́ nɩ́. Mlɩnu mʋ ɔmɛ.” \p \v 6 Ifú lɛhɩɛ kɩ́tá amʋ́ brɛ́á bonu asʋ́n ánfɩ. Mʋ́ sʋ bɔwa ɔsa mlí bun ɔsʋlʋ́tɔ. \v 7 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́ba bɔpʋ ɩbɩ dada amʋ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkʋsʋ, mlɩmánya ifú.” \v 8 Ɩnʋ bɔwa ansɩ́ kɩ a, bʋmɛtrá wun ɔhaa dʋn Yesu nkʋlɛ. \p \v 9 Brɛ́á bʋdɛ ɩbʋ ámʋ kplɩ́ á, Yesu lɛ́da amʋ́ ɔlá ɔbɛ́ɛ, bʋmábláa ɔhaa tɔ́á bayówun, yɔ́fʋn ɛkɛá Bulu ɔbɔ́kʋsʋ́a Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ámʋ tsú afúlitɔ. \p \v 10 Mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ bɛɛ, ilehián ánɩ́ Elia obéyinkí bá asa Kristo amʋ ɔbɛ́ba?” \p \v 11 Ɔlɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ igyi. Elia obégyankpá bá bɛla tógyítɔ́ yáɩ́ wankláán. \v 12 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Elia layínkí bá dodoodo, támɛ ɔhaa mɛ́bɩ mʋ. Bɔwa mʋ amʋmʋyɔ. Alɩ kɛ́n mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ nówun ɩwɩɔsɩn amʋ́ ɩbɩtɔ nɩ́.” \p \v 13 Ɩnʋ á, ɩlɔwankɩ́ akasɩ́pʋ́ amʋ ánɩ́ Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane ɩwɩ asʋ́n ɔdɛblɩ́. \s1 Ɩlɔ Dɩ́dahɛ Ɔlɔpʋ́ Tsa \r (Marko 9:14-29; Luka 9:37-43a) \p \v 14 Brɛ́á beyinkí kplɩ́ bowie ɔdɔm amʋ wá á, oyin ɔkʋ lɛ́ba bɛda akpawunu Yesu ayabitɔ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, \v 15 “Mɩ́ Wíé, wun mɩ́ bí ánfɩ nwɛ, tsúfɛ́ ɩlɔ dɩ́dahɛ dɛ mʋ háan. Otetsíá dɩda wíé ntsu mʋ́a ogyátɔ́. \v 16 Nɔpʋ mʋ ba fʋ́ akasɩ́pʋ́ amʋ, támɛ bʋmɛtalɩ́ tsá mʋ ɩlɔ.” \p \v 17 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛmba-abíá mlɩmá hógyi, mlɩ tsiátɔ́ ma alɛ. Alɩ́ nétsiá mlɩ wá yɔ́ ekekegyíɛkɛ nɩ́? Nnyá klʋn ha mlɩ yɔ́fʋn ɔmɛnkɛ? Mlɩkpa kebi ámʋ ba mɩ!” \v 18 Ɩnʋ ɔlɔkplʋ́n gya ɔŋɛ laláhɛ amʋ. Ɩlɛdalɩ kebi ámʋtɔ, ɩwɩ lɔ́wa mʋ ɔnlɩn. \p \v 19 Mʋ́ ɔma a, akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩtɛ́ Yesu ɩtsɛ́tɔ́ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ anɩ mʋ́ anɩmɛ́talɩ́ gya ɔŋɛ laláhɛ amʋ dálɩ kebi ámʋtɔ?” \p \v 20-21 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ hógyi mɔtsɔ́ kʋ́ráá. Mbláa mlɩ ɔnɔkwalɩ. Nɩ́ mlɩ hógyi lomoní fɛ́ takyí-akpin ibí á, tɛkɩ mlɛ́talɩ́ bláa ɩbʋ ánfɩ mlɩaa ipúli. Lɛ́lɛ́ ibópulí, tɔtɔɔtɔ mɔ́ɔdʋn mlɩ bwɛ.”\f + \fr 17:20-21 \ft Mʋ́tɔ́ yée 21 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Támɛ ɩ́nɩ odu mʋ́ á, nkɛ́tɩ mpáɩ mʋ́a ɔnɔ́klɩ́ pɛ́ mlɛ́talɩ́ pʋ́gya mʋ́.\f* \s1 Yesu Lowu Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ Otse Nyɔɔsɩ \r (Marko 9:30-32; Luka 9:43b-45) \p \v 22-23 Brɛ́á akasɩ́pʋ́ amʋ fɛ́ɛ́ bɛba befia Galilea ɔmátɔ́ á, Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bɛ́lɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ há adʋ́n bɔ́mɔ mɩ́, támɛ Bulu ɔbɔ́kʋsʋ́a mɩ ɛkɛ sáásɩ́.” \p Asʋ́n ánfɩ lɛhɩɛ han akasɩ́pʋ́ amʋ. \s1 Bulu Ɔtswɛ́kpa Ofí Ɩkɔka \p \v 24 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɛba Kapernaum wúlutɔ. Ɩnʋ \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* ofíkɔ ahɔ́pʋ akʋ bɛba bɛfɩtɛ́ Petro bɛɛ, “Fʋ́ wíe tɛká Bulu ɔtswɛ́kpa ofí ɩkɔ?” \p \v 25 Petro lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔtɛká.” \p Brɛ́á Petro lɔ́yɔ wóyítɔ́ a, Yesu légyankpá fɩ́tɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Simon, nkálɩ gyí fʋ́ agywɩɩn? Amɛndɩ tɛ́ká dútɛ mʋ́a lampóo há awíe? Afɔɔ́ ntɛ́ɛ wúlu awíe?” \p \v 26 Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Afɔɔ́ tɛká.” \p Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Yɛ́ɛ mʋ́mʋ́ wúlu awíe bagyi ɩwɩ nɩ́? \v 27 Támɛ mmedéklé mbɛ́ɛ, abɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ amʋ́sʋ́ sʋ á, tsu ɔdadʋwa afʋyɔ ɔpʋ ɔnɔ́ yɔtswɩ. Kɩ klɛmɛtɩ́ gyankpapʋ ánɩ́ fɛ́lɛ ɔnɔ́tɔ́. Fénya kɔ́ba ánɩ́ ɩbɔ́fʋn anɩ abanyɔ́ ofíkɔ ámʋ ka. Lɛ mʋ́, afʋyɛka ha amʋ́.” \c 18 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Ma Ɔbɔ́bwɛ Ɔhandɛ? \r (Marko 9:33-37; Luka 9:46-48) \p \v 1 Bɛba Kapernaum wúlutɔ, akasɩ́pʋ́ amʋ bɛba Yesu wá bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ma gyí ɔhandɛ Bulu iwíegyí ámʋtɔ?” \p \v 2 Yesu lɛ́tɩ kebi ɔkʋ bɛlɩɩ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́, \v 3 ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Nɩ́ mlɩmɛ́tsɛ, bwɛ ɩwɩ fɛ́ nyebí á, mlɩmóowie Bulu iwíegyí ámʋtɔ. \v 4 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɛba ɩwɩasɩ fɛ́ kebi ánfɩ á, mʋgyí ɔhandɛ Bulu iwíegyí ámʋtɔ nɩ́. \v 5 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ kebiá ogyi alɩ mɩ́ dátɔ́ lahɔ mɩ. \s1 Ɔha Kpa Wá Lakpantɔ \r (Marko 9:42-48; Luka 17:1-2) \p \v 6 “Nɩ́ ɔkʋ lɛ́ha ahá ánfɩ bʋmɔkʋ́dan mɩ́sʋ́ hógyitɔ ánfɩtɔ ɔkʋ lɔ́bwɛ lakpan á, nɩ́ bɛda nfúókwɛbʋ síán mʋ ɔmɛtɔ, tswɩ mʋ wá ɔpʋ okluklúkpá, mɔ́ mʋ pó á, ɩbʋ alɛ́ dʋn. \v 7 Ɔyɩ́tɔ́ atsiápʋ́ bʋgyɔ́wɩ nɩ́. Tsúfɛ́ ɩtɔ́á ɩtɛhá ɔha tɔbwɛ́ lakpan bʋ ɩnʋ. Ɩbɛ́ba alɩ, támɛ ɔhá ánɩ́ ɩna mʋsʋ mʋ ba lɔ́bwɛ lakpan ɔgyɔ́wɩ nɩ́. \p \v 8 “Mʋ́ sʋ nɩ́ fʋ́ ɩbɩ ntɛ́ɛ fʋ́ yabi tɛ́há fʋtɛdɩda hógyitɔ á, ka mʋ́ lɛ, afʋtswɩ mʋ́ tsalɩfwɩ. Ɩbʋ alɛ́á fɔ́pʋ ɩbɩ kʋlɛ ntɛ́ɛ yabi kʋlɛ nyá nkpa ánɩ́ ɩtamatá, dʋn ánɩ́ fɔ́pʋ ɩbɩ anyɔ ntɛ́ɛ ayabi anyɔ wíé ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ. \v 9 Nɩ́ fʋ́ nsíbi tɛ́há fʋ́tɔbwɛ́ lakpan á, loti mʋ́ lɛ, afʋtswɩ mʋ́ tsalɩfwɩ. Ɩbʋ alɛ́á fɔ́pʋ nsibi kʋlɛ nyá nkpa ánɩ́ ɩtamatá, dʋn ánɩ́ fɔ́pʋ ansibi anyɔ wíé ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ. \s1 Kufa Fwɩhɛ́ \r (Luka 15:3-7) \p \v 10-11 “Mlɩkɩ wankláán ánɩ́ mlɩmɛ́ɛkɩ nyebí pútúpútú ánfɩtɔ ɔkʋkʋ ansɩ́tɔ́ kótíkótí. Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, bʋbʋ Bulu-abɔpʋ ánɩ́ bʋtɔkɔ́sɩ́ pʋ́ amʋ́ asʋ́n ya mɩ́ Sɩ́ ɔsʋ́sʋ́. \f + \fr 18:10-11 \ft Mʋ́tɔ́ yée 11 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Tsúfɛ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛba ánɩ́ nɔ́hɔ ahá ámʋ́ʋ́ bafwɩ́ ámʋ nkpa.\f* \p \v 12 “Mlɩyɔ asʋ́n ánfɩtɔ amlɩkɩ. Nɩ́ ɔkʋ bʋ akúfa lafakʋlɛ (100), amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛ ɔfwɩ́ á, ntɔ ɔhá ámʋ tɔbwɛ́? Megyí si otesí adukwebá-kwebá (99) atráhɛ amʋ lɩ́ɩ́ okúku amʋsʋ, yódunká ɔkʋlɛ pɛ́ ámʋ́ʋ́ alafwɩ́ ámʋ? \v 13 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Nɩ́ owun mʋ a, mʋ ansɩ́ bégyi mʋ ɩwɩ dʋn adukwebá-kwebá atráhɛ amʋ́ʋ́ bʋmɔfwɩ ámʋ. \v 14 Alɩ kɛ́n mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ médékle ɔbɛ́ɛ, nyebí pútúpútú ánfɩtɔ ɔkʋkʋ ɛ́ ɔfwɩ́ nɩ́. \s1 Nɩ́ Fʋ́ Bá Ɔpʋ́ Ɩlá Gyi Fʋ \p \v 15 “Nɩ́ fʋ́ bá ohógyipʋ ɔpʋ́ ɩlá gyi fʋ á, yɔ mʋ wá, mlɩ abanyɔ́ pɛ́ amlɩblɩ mʋ́. Nɩ́ olonu ɩwɩasɩ á, falányá opíó. \v 16 Támɛ nɩ́ omonu ɩwɩasɩ á, kpa ɔbakʋ́lɛ ntɛ́ɛ abanyɔ́ manta ɩwɩsʋ amlɩyɔ mʋ wá, mɛ́nɩ bégyi asʋ́ngyíasʋ́n ánɩ́ mlɛ́blɩ́ ɩwɩ adánsɩɛ fɛ́ alɩá Bulu asʋ́n lɛblɩ́. \v 17 Nɩ́ omonu amʋ́ asʋ́n ɛ́ á, pʋ asʋ́n ámʋ ya mlɩ ɔpasuafɔ. Támɛ nɩ́ omonu amʋ́ asʋ́n ɛ́ á, mʋ́mʋ́ bu mʋ ɔmátɔ́yín ntɛ́ɛ lampóo ɔhɔ́pʋ. \s1 Asʋ́nkiná Pʋ́ Mʋ́sʋ́ Tsulá \p \v 18 “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Asʋ́ngyíasʋ́n ánɩ́ mlékiná ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ á, Bulu obékiná mʋ́ ɔsʋ́sʋ́. Mʋ́á mlótsulá á, Bulu obótsulá mʋ́sʋ́ ɔsʋ́sʋ́. \p \v 19 “Ntráa ndɛblɩ́ mbɛ́ɛ, nɩ́ mlɩ abanyɔ́ mlɔbwɛ́ agywɩɩn kʋlɛ ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ kʋ́lɩ́ tɔkʋ á, mɩ́ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ ɔbɔ́bwɛ mʋ́ há mlɩ. \v 20 Tsúfɛ́ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́ ánɩ́ ahá abanyɔ́-abasá befia mɩ́ dátɔ́ á, mbʋ amʋ́ wá.” \s1 Osúmpʋ́ Owuntɔlɩnpʋ Ɩwɩ Yébi \p \v 21 Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́ba bɛfɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, tsefɩnɩ nsíkie mɩ́ bá nɩ́ ɔpʋ́ ɩlá gyi mɩ? Tse sienɔ́ lóó?” \p \v 22 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ó-o, megyí tse sienɔ́ fésikíé mʋ, tsé aduesienɔ́ (70) aku asienɔ́. \v 23 Ɩ́nɩ sʋ Bulu iwíegyí ámʋ igyi fɛ́ asʋ́n ánfɩ. Owíe ɔkʋ lɔ́bwɛ agywɩɩn ánɩ́ mʋa mʋ asúmpʋ́ bóbu akúnta. \v 24 Brɛ́á olefi mʋ́ asɩ á, mʋ asúmpʋ́ bɛkpa amʋ́tɔ́ ɔkʋá ɔdɛ mʋ ɩkɔ mpɩ́m-mpɩ́mtɔ́ ba mʋ. \v 25 Támɛ osúmpʋ́ amʋ má tɔtɔá ɔbɔ́pʋká ɩkɔ ámʋ sʋ á, owíe amʋ lɛ́ha ɔbɛ́ɛ bʋfɛ́ɛ mʋa mʋ ka, mʋ abí pʋ́ mʋ atɔ́ fɛ́ɛ́ pʋ́kɩ́tá ɩkɔ ámʋtɔ. \v 26 Ɩnʋ á, osúmpʋ́ amʋ lɔ́kʋsʋ́ dá akpawunu owíe amʋ ayabitɔ, bwíí ɩpa há mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ Wíé, nya klʋn ha mɩ. Ɩbwɛ́ nɛ́ka fʋ́ ɩkɔ ámʋ fɛ́ɛ́.’ \v 27 Mʋ asʋ́n lɔwa mʋ wie amʋ nwɛ. Mʋ́ sʋ olesi ɩkɔ ámʋ fɛ́ɛ́ kíé mʋ, há mʋ ɔlɛnatɩ́. \p \v 28 “Támɛ brɛ́á osúmpʋ́ amʋ lɛ́dalɩ ɩnʋ á, ɔlɔyɔ́tʋ mʋ osúmba ɔkʋá ɔdɛ mʋ ɩkɔ kpalobí kʋ. Ɔlɛkɩtá mʋ ba ámʋ ɔmɛtɔ kínkíínkín, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Pʋ mɩ́ kɔ́ba ha mɩ!’ \fig Ɔlɛkɩtá mʋ ba ámʋ ɔmɛtɔ kínkíínkín, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Pʋ mɩ́ kɔ́ba ha mɩ!’|src="DN00464b.tif" size="col" loc="MAT18:23-35" copy="Darwin Dunham, United Bible Societies" ref="Mateo 18:29" \fig* \v 29 Mʋ osúmba amʋ ɛ́ lɛ́da akpawunu bwíí ɩpa há mʋ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Nya klʋn ha mɩ. Ɩbwɛ́ nɛ́ka fʋ́ kɔ.’ \v 30 Támɛ osúmpʋ́ anfɩ mʋ́ mótsulá. Ɔlɛha ánɩ́ bʋpʋ́ʋ mʋ yɔwa obu yɔ́fʋn ɛkɛá ɔbɛ́ka mʋ ɩkɔ ámʋ. \v 31 Mʋ asúmba bowun tɔ́á alapʋ́gyi mʋ ba ámʋ a, ilowie amʋ́ ɩwɩtɔ. Mʋ́ sʋ bɔyɔ yɛ́bláa amʋ́ wíe asʋ́n ámʋ fɛ́ɛ́. \v 32 Mʋ́ʋ́ amʋ́ wíe amʋ lɛ́ha bɛtɩ osúmpʋ́ amʋ ba, ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Osúmpʋ́ owuntɔlɩnpʋ, fʋ́ ɩpabwií sʋ nesi ɩkɔ tsɔtsɔɔtsɔ ámʋ́ʋ́ fʋ́dɛ mɩ́ ámʋ fɛ́ɛ́ kíé fʋ́. \v 33 Ɩma alɛá fʋ́ mʋ́ fówun fʋ́ bá ámʋ nwɛ fɛ́ alɩá nowun fʋ nwɛ?’ \v 34 Ɔblɔ́ lɛkɩtá owíe amʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɛha ɔbɛ́ɛ, bʋwáa mʋ obu, abʋpɩtɩ mʋ atɔ́ yɔ́fʋn ɛkɛá ɔbɛ́ka ɩkɔ ámʋ fɛ́ɛ́. \p \v 35 “Alɩ́ mɩ́ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ ɔbɔ́bwɛ mlɩtɔ okugyíɔkʋá omesi mʋ ba lakpan kíé mʋ tsú mʋ klʋntɔ nɩ́.” \c 19 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Ɔkákiná Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Marko 10:1-12) \p \v 1 Brɛ́á Yesu lɔ́tɔɩ́ tá á, ɔlɛnatɩ́ Galilea ɔmátɔ́ yɔ́ Yudea ɔmátɔ́ Yordan ntsu ámʋ ɔbɩn. \v 2 Ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bobuo mʋ, ɔlɛtsa amʋ́ ɩlɔ ɩnʋ. \p \v 3 Farisifɔ akʋ bɛba mʋ wá bɔsɔ mʋ kɩ, fɩ́tɛ́ mʋ bɛɛ, “Anɩ Mbla lɛ́ha ɔkpa ánɩ́ oyin ɔbɛ́talɩ́ kíná mʋ ka ɔkpagyíɔkpasʋ?” \p \v 4 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmɔ́kʋ́kla Bulu asʋ́n ámʋ kɩ ánɩ́ brɛ́ ámʋ́ʋ́ Bulu léfi ɔyɩ́ asɩ á, ɔtsɩ mʋ́a oyin ɔ́lɔbwɛ? \v 5 Bulu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Ɩ́nɩ sʋ oyin obótu sí mʋ sɩ mʋa mʋ yin yɛ́mantá mʋ kasʋ, amʋ́ abanyɔ́ bɔ́bwɛ ɔyʋlʋ́ʋ kʋlɛ nɩ.’ \v 6 Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, bʋtráa bʋmegyí abanyɔ́, támɛ babwɛ́ ɔbakʋ́lɛ. Ahá ánɩ́ Bulu labwɛ́ amʋ́ ɩkʋlɛ a, ɔhaa mámaɩ́n amʋ́ abasʋ.” \p \v 7 Farisifɔ ámʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ Mose lɔ́wa mbla ɔbɛ́ɛ, oyin ɔbɛ́talɩ́ wánlɩ́n ɔkákiná ɔwʋlʋ́ pʋ́kíná mʋ ka?” \p \v 8 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ klʋntɔ odwin sʋ́ Mose lɛ́ha mlɩ ɔkpa ɔbɛ́ɛ, mlɩkína mlɩ aká, tɛkɩ megyí alɩ Bulu lɔ́bwɛ mʋ́ brɛ́á olefi ɔyɩ́ ámʋ asɩ nɩ́. \v 9 Támɛ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, nɩ́ oyin okíná mʋ ka láyétsiá ɔtsɩ bámbá á, alatɔ́ mbʋa. Ɔkpa oduásʋ́á oyin ɔbɛ́talɩ́ kíná mʋ ka pɛ́ gyí aladálɩ mʋ ɔma.” \p \v 10 Mʋ́ʋ́ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Nɩ́ alɩ okúlu mʋa ɔká abatsiátɔ asʋ́n igyi nɩ́ mʋ́ á, mʋ́mʋ́ ɩma alɛ́á oyin mʋa ɔtsɩ bétsiá aba pó.” \p \v 11 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí ahá fɛ́ɛ́ ɔbɛ́talɩ́ hɔ atosunáhɛ́ anfɩ. Nkɛ́tɩ ahá ánɩ́ Bulu lɔ́pʋhá amʋ́ pɛ́. \v 12 Tsúfɛ́ ɩna ɔkpa tsɔtsɔɔtsɔsʋ ayin akʋ bʋtamatsía aká. Ayin ámʋ akʋ á, alɩ́ bɔkwɩɩ́ amʋ́ nɩ́. Akʋ ɛ́ anyánkpʋ́sa láflo amʋ́. Akʋ ɛ́ basin kpankʋ Bulu iwíegyí ámʋ sʋ. Ɔhá ánɩ́ ɔbɛ́talɩ́ á, ɔhɔ́ɔ mɩ́ atosunáhɛ́ anfɩ.” \s1 Nyebí Yulá \r (Marko 10:13-16; Luka 18:15-17) \p \v 13 Aha akʋ bɛkpa nyebí ba Yesu bɛɛ, ɔpʋ́ʋ ɩbɩ dɩnka amʋ́sʋ́, ɔkʋlɩ Bulu oyúla ha amʋ́. Támɛ akasɩ́pʋ́ amʋ bɔwa ɩyɩn wá amʋ́. \v 14 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha nyebí ámʋ ɔkpa abʋba mɩ́ wá. Mlɩmátin amʋ́ ɔkpa, tsúfɛ́ ahá ánfɩ odu bʋ́ Bulu iwíegyí ámʋ nɩ.” \p \v 15 Mʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ ɩbɩ dɩ́ndɩ́nka amʋ́sʋ́, ɔlɛnatɩ́ ɩnʋ á. \s1 Atonyahɛ́ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Marko 10:17-31; Luka 18:18-30) \p \v 16 Ɛkɛ ɔkʋ oyin ɔkʋ lɛ́ba Yesu wá bɛfɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, yilé mɔmʋ nɔ́bwɛ asa nénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá?” \p \v 17 Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ fʋdɛ mɩ́ yilé ɩwɩ asʋ́n fɩtɛ́? Ɔbakʋ́lɛ pɛ́ gyí ɔha yilé. Mʋgyí Bulu. Támɛ nɩ́ fʋdekléá fʋnyáa nkpa ánɩ́ ɩtamatá á, mʋ́mʋ́ gyi Bulu mbla asʋ́n ámʋsʋ.” \p \v 18 Oyin ámʋ lɛ́lafɩ́tɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́tɔ́ mɔmʋ?” \p Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mámɔ ɔha, mátɔ mbʋa, máwi atɔ́, máka asʋ́n dɩ́nká fʋ́ básʋ́. \v 19 Bu fʋ́ sɩ́ mʋa fʋ́ yín, afʋdwɛ fʋ́ bá fɛ́ fʋ́ ɩwɩ.” \p \v 20 Ɔyasubi ámʋ lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Ntegyi mʋ́ fɛ́ɛ́sʋ́. Ntɔ ɛ́ ntráa bwɛ?” \p \v 21 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ fʋdekléá fɔ́fʋn mʋ́ á, yɛfɛ fʋ́ ɩwɩsʋ atɔ́ fɛ́ɛ́, afʋye kɔ́ba amʋ ha ahiánfɔ, mɛ́nɩ fénya siadɩɛ ɔsʋ́sʋ́. Fɔbwɛ́ mʋ́ tá á, ba afʋbobuo mɩ.” \p \v 22 Brɛ́á ɔyasubi ámʋ lónu asʋ́n ánfɩ á, ɩlɛhɩɛ́ han mʋ, ɔlɛnatɩ́ díín, tsúfɛ́ ɔhɩ́ɛ́ ɔbʋ atɔ́. \p \v 23 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, ɩbɛ́hɩɛ wá ɔnlɩn asa ɩwɩ onyapʋ́ obówie Bulu iwíegyí ámʋtɔ. \v 24 Ntráa ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, ɩlɔpɔn ha \w kpɔ́sɔ́\w* ánɩ́ ɔbɔ́tsʋn ɔbɩn-atɔ ɔbɔ́tɔ́, dʋn ánɩ́ ɩwɩ onyapʋ́ obówie Bulu iwíegyí ámʋtɔ.” \p \v 25 Akasɩ́pʋ́ amʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, ɔnɔ́ lobwie amʋ́. Ɩ́nɩ sʋ bɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Mʋ́mʋ́ ma mɛɛ Bulu ɔbɔ́hɔ nkpa?” \p \v 26 Ɩnʋ Yesu lɛ́lɩɩ́ kɩ amʋ́ alɩɩ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Anyánkpʋ́satɔ mʋ́ á, ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ ɩ́nɩ, támɛ Bulu mʋ́ tɛtálɩ́ bwɛ́ tógyítɔ́.” \p \v 27 Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɩ́nɩá anɩlasí tógyítɔ́ tswɩ bobuo fʋ á, ntɔ abénya tsú fʋ́ búotɔ?” \p \v 28 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Brɛ́á Bulu ɔbwɛ́ ɔyɩ́ pɔpwɛ amʋ, mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ netsíá mɩ́ numnyam owíe obíá ámʋsʋ á, mlɩ ahá ánfɩ mlɩbuo mɩ ánfɩ ɛ́ mlétsiá awíe mbíá dúanyɔsʋ, gyi \w Israel\w* abusuan dúanyɔ ámʋ asʋ́n. \v 29 Ɔhagyíɔha ánɩ́ alanátɩ́ sí mʋ wóyí, mʋ apíó, mʋ sɩ mʋa mʋ yin, mʋ abí ntɛ́ɛ ɔsʋlʋ́ʋ mɩ́ sʋ á, Bulu ɔbɛ́la há mʋ mʋ́ tsé dú tsé lafa, trá lahá mʋ nkpa ánɩ́ ɩtamatá. \v 30 Támɛ agyankpapʋ akʋ bɛ́ba bemlí amapʋ, amapʋ amʋ akʋ ɛ́ bébemlí agyankpapʋ.” \c 20 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Ndɔtɔ Agyʋ́má Ayɔpʋ́ Ɩwɩ Yébi \p \v 1 Yesu lɛ́trá bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́ sʋ Bulu iwíegyí ámʋ igyi fɛ́ asʋ́n ánfɩ. Ɔdɔtɔpʋ ɔkʋ létsiá. Ɛkɛ ɔkʋ ɔlɔkʋsʋ́ nyankɩ-nyankɩ ɔyɔ́ ɩpa agyípʋ́ odunkákpá, abʋyɔyɔ agyʋ́má mʋ ndɔtɔ. \v 2 Mʋa amʋ́nyɔ begyi bíá ánɩ́ ɔbɛ́ka amʋ́ alɩá bʋtɔhɔ ɛkɛwʋ́lɛ, ɔlɔpʋ amʋ́ sɩ́sɩ́ agyʋ́má ámʋ ɔyɔkpá. \v 3 Dokwebátɔ́ a, ɔlɛdalɩ yɔ dɩnsʋ, oloyówun akʋ ɛ́ bʋlɩɩ́, bʋmɛdɛ́ tɔtɔ bwɛ. \v 4 Olotsu amʋ́ ɛ́ ɔbɛ́ɛ bʋyɔ́yɔ agyʋ́má mʋ ndɔtɔ ha mʋ. Ɩbwɛ́ ɔbɛ́ka amʋ́ tɔ́á ɩbʋ alɛ́. Mʋ́ sʋ bɔyɔ. \v 5 Dódúanyɔ pʋ́ dɔsatɔ ɛ́ á, ɔlɛtrá pʋ akʋ sɩ́sɩ́ ndɔ ámʋtɔ. \v 6 Ntʋ́pwɛ donutɔ, brɛ́á ɔlɛdalɩ a, ɔlɛtrá wun akʋá bʋlɩɩ́ kpaalɩ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Ntogyi sʋ́ ndɛ fɛ́ɛ́ mlɩlɩ́ɩ́ nfɩ, mlɩmɛ́dɛ́ tɔtɔ bwɛ?’ \v 7 Bɛbláa mʋ bɛɛ, ‘Ɔhaa mɔ́kʋ́bɔ́ anɩ ɩpa.’ Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mʋ́mʋ́ mlɩ ɛ́ mlɩbɔtsʋn yɔyɔ agyʋ́má mɩ́ ndɔtɔ.’ \p \v 8 “Brɛ́á owí lɔpɔn a, ɔdɔtɔpʋ amʋ lɛ́tɩ mʋ agyʋ́másʋ́ ɔkɩ́pʋ bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ɔtɩ́ɩ ɩpa agyípʋ́ ámʋ fɛ́ɛ́, ɔkáa amʋ́ akɔ. Ɔkáa amʋ́ tsu amapʋ amʋsʋ alɩɩ bɔtʋ agyankpapʋ amʋ. \v 9 Brɛ́á ɩpa agyípʋ́ amʋ bɛba a, agyʋ́másʋ́ ɔkɩ́pʋ amʋ lɛ́ka ahá ámʋ́ʋ́ bɔyɔ donutɔ ámʋ alɩá bʋtɔhɔ ɛkɛwʋ́lɛ. \v 10 Brɛ́á ɩlɔtʋ agyankpapʋ amʋ a, bʋkɩ bɛɛ bénya dʋn alɩ, támɛ alɩ kɛ́n ɔlɛka amʋ́ ɛ́ nɩ́. \v 11 Mʋ́ sʋ ɔlɛka amʋ́ akɔ tá á, agyankpapʋ amʋ bɔwa tɔtɔ́ɩ ɔdɔtɔpʋ amʋsʋ bɩ. \v 12 Bɛblɩ́ bɛɛ, ‘Amapʋ anfɩ mʋ́ á, dɔnhwɩ́rɩ kʋlɛ pɛ́ bɔyɔ agyʋ́má. Anɩ mʋ́ anɩlalɩ́ɩ́ owí kpankpli ánfɩsʋ yɔ́ agyʋ́má, támɛ faká anɩa amʋ́nyɔ fɛ́ɛ́ akɔ kʋlɛ.’ \p \v 13 “Ɔdɔtɔpʋ amʋ lɛ́bláa amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛ ɔbɛ́ɛ, ‘Agya, yɛ́ɛ mmɔkʋ́tafá fʋ o! Megyí ɩtɔ́ ámʋ́ʋ́ mɩ́a fʋnyɔ anɩlɛ́blɩ́ ámʋ napʋ́há fʋ́ á? \v 14 Pʋ fʋ́ atɔ́ natɩ. Mɩ́déklé mbɛ́ɛ, nɛ́ha amapʋ amʋ alɩá naká fʋ́. \v 15 Mma ɔkpa ánɩ́ nɔ́pʋ mɩ́ kɔ́ba bwɛ́ tɔ́á ndeklé? Ntɛ́ɛ mɩ́ awɩtɔlɛwa dɛ́ fʋ́ ɩwɩtɔ wie?’ \p \v 16 “Alɩ́ amapʋ bɔ́bwɛ agyankpapʋ, agyankpapʋ ɛ́ bɔ́bwɛ amapʋ nɩ.” \s1 Yesu Lowu Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ Otse Saasɩ \r (Marko 10:32-34; Luka 18:31-34) \p \v 17 Brɛ́á Yesu ɔyɔ́ Yerusalem a, ɔlɛkpa akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋ ya ɩtsɛ́tɔ́ bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 18 “Mlɩnu! Ayɔ́ Yerusalem. Ɩnʋ á, bɛ́lɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ há Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́. Bɛ́ha mɩ́ lowu ɩpɔ́n. \v 19 Bɔ́pʋ mɩ́ wá ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ ɩbɩtɔ bɔ́bwɛ mɩ́ ahinlá, bɔ́nwɛn mɩ́ mplɩ, dá mɩ́ mántá \w oyikpalíhɛsʋ\w*. Támɛ Bulu ɔbɛ́lakʋ́sʋ́a mɩ ɛkɛ sáásɩ́ tsú afúlitɔ.” \s1 Abí Oyín Ɔkʋ Atɔ Kʋlɩ́hɛ́ \r (Marko 10:35-45) \p \v 20 Mʋ́ʋ́ Sebedeo mʋ ka lɛ́kpa mʋ abi anyɔ bɛba, ɔlɛda akpawunu Yesu ayabitɔ, kʋ́lɩ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, ɔbwɛ́ɛ tɔkʋ ha mʋ. \p \v 21 Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ fʋdeklé?” \p Ɔtsɩ ámʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ha mɩ́ abi anyɔ ánfɩtɔ ɔkʋlɛ otsia fʋ́ gyɔpɩsʋ, ɔkʋlɛ ɛ́ otsia fʋ́ bɩnasʋ brɛ́á fʋ́dɛ \w iwíe gyí\w*.” \p \v 22 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩméyín tɔ́á mlɩdɛ́kʋlɩ́.” Ɔlɛfɩtɛ́ Yohane mʋa Yakobo ɔbɛ́ɛ, “Mlɛ́talɩ́ wun ɩwɩɔsɩn ámʋ́ʋ́ nɛbá bowun amʋ?” \p Bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ee, abɛ́talɩ́.” \p \v 23 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlówun ɩwɩɔsɩn ámʋ mʋ́, támɛ mma túmi ánɩ́ nɛ́lɛ ahá ánɩ́ bétsiá mɩ́ gyɔpɩsʋ ntɛ́ɛ mɩ́ bɩnasʋ. Otsiákpá ɩnʋ ɩda gyo ahá ámʋ́ʋ́ mɩ́ Sɩ́ Bulu lalá ɩnʋ yáɩ́ há ámʋ.” \p \v 24 Brɛ́á akasɩ́pʋ́ dú atráhɛ amʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, Yakobo mʋa Yohane ɩwɩ lɔ́wa amʋ́ ɔblɔ́. \v 25 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́tɩ amʋ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyin ánɩ́ ɔmátɔ́fɔsʋ agyípʋ́ bʋtɛhɩ́ɛ́ amʋ́ ahá, amʋ́ ahandɛ ɛ́ bʋtenyá túmi amʋ́sʋ́. \v 26 Támɛ mlɩtɔ mʋ́ á, ɩmába alɩ. Ɔhagyíɔha ánɩ́ odekléá ɔbɔ́bwɛ mlɩtɔ ɔhandɛ a, ɔbwɛ́ɛ mʋ ɩwɩ osúmpʋ́ ha mʋ aba atráhɛ. \v 27 Ɔhá ánɩ́ odekléá ɔbɔ́bwɛ mlɩ nkpá ogyápʋ ɔbwɛ́ɛ mlɩ ɔkpábi. \v 28 Alɩ kɛ́n mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ mmɛba mbɛ́ɛ, bʋsúm mɩ́ nɩ́. Ahá osúmkpá nɛba, ampʋ mɩ́ nkpa hɔ ahá tsɔtsɔɔtsɔ nkpa.” \s1 Ansibi Abwiepʋ́ Abanyɔ́ Ɩlɔ Tsa \r (Marko 10:46-52; Luka 18:35-43) \p \v 29 Brɛ́á Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bʋdɛdalɩ Yeriko wúlutɔ bɔyɔ́ á, ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bobuo amʋ́. \v 30 Ansibi abwiepʋ́ abanyɔ́ akʋ bʋtsie ɔkpa ámʋtɔ, bonu ánɩ́ Yesu dɛ́tsʋ́ʋn. Ɩnʋ bɔkplʋ́n blɩ́ bɛɛ, “Anɩ Wíe, \w Dawid\w* mʋ na, wun anɩ nwɛ.” \p \v 31 Ɔdɔm amʋ bɔkplʋ́n wa amʋ́ bɛɛ bʋkpá ɔnɔ́ bun. Támɛ bɛlakplʋ́n dʋn alɩ bɛɛ, “Anɩ Wíe, Dawid mʋ na, wun anɩ nwɛ!” \p \v 32 Mʋ́ʋ́ Yesu lési lɩɩ́, tɩ́ amʋ́, ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ mlɩdéklé mlɩaa, mbwɛ́ɛ ha mlɩ?” \p \v 33 Bɛbláa mʋ bɛɛ, “Anɩ Wíe, ha anɩ awun atɔ́.” \p \v 34 Ɩnʋ amʋ́ asʋ́n lɔ́wa Yesu nwɛ, ɔlɔpʋ mʋ ɩbɩ dada amʋ́ ansíbi. Ɩnʋnʋ bowun atɔ́, bɛkplá buo mʋ. \c 21 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Bɔhɔ Yesu Fɛ́ Owíe Yerusalem \r (Marko 11:1-11; Luka 19:28-40; Yohane 12:12-19) \p \v 1-2 Brɛ́á Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɛbɛ́ɛn Yerusalem wúlu, bɛta Betfage wúlu ánɩ́ ɩbʋ Nfɔ-nyíbʋ\f + \fr 21:1-2 \fq Nfɔ-nyíbʋ \ft igyi obubwí kʋá ɩbʋ mantáa Yerusalem, bʋtɛtɩ́ mʋ́ Olifbʋ.\f* ámʋ asɩ wie tá á, ɔlɔwa mʋ akasɩ́pʋ́ abanyɔ́ gyankpá. Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyɔ wúlu anfɩ́ ɩda mlɩ ansɩ́tɔ́ ánfɩsʋ. Nɩ́ mlowíé wúlu amʋ ɔnɔ́ á, mlówun afrímú tsɩ́hɛ́ ɔkʋá ɔda ɔfɛ́tɔ́, mʋ bi lɩ́ɩ́ mʋ wá. Mlɩsankɩ mʋ, amlɩkpa amʋ́ ba mɩ. \v 3 Nɩ́ ɔkʋ ɔfɩ́tɛ́ mlɩ asʋankʋ á, mlɩbla mʋ mlɩaa, ‘Anɩ Wíe dɛ́ amʋ́ hián.’ Ɩnʋnʋ ɔbɛ́ha mlɔ́pʋ amʋ́ ba mɩ.” \p \v 4 Ɩ́nɩ lɛ́ha Bulu asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ tsʋn mʋ ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́sʋ ámʋ lɛ́ba mʋ́tɔ́. Ɔbɛ́ɛ, \q1 \v 5 “Mlɩbla \w Sionfɔ\w* mlɩaa, \q2 Mlɩkɩ, mlɩ Wíe ɔbá mlɩ wá. \q1 Ololwií, ɔdɩn afrímúsʋ́. \q2 Ɔdɩn afrímú ibí yínhɛ́sʋ́ ɔbá.” \p \v 6 Yesu akasɩ́pʋ́ abanyɔ́ ámʋ bɔyɔ́bwɛ alɩ ámʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ámʋ. \v 7 Bɛkpa afrímú mʋa mʋ bi ámʋ ba, bɛyaɩ́ amʋ́ atati dɩ́nká amʋ́sʋ́, ɔlɔdʋ bian mʋsʋ. \v 8 Ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bɛyaɩ́ amʋ́ atati tswɩ ɔkpatɔ, akʋ ɛ́ bebiabía afɩtáa bunbun ɔkpa ámʋtɔ. \v 9 Ɔdɔm amʋ́ʋ́ bʋgya Yesu nkpá mʋ́a ɔma amʋ bɔsʋrá okitikíti bɛɛ, “\w Hosiána\w* há Dawid mʋ na ámʋ! Bulu oyúla owíe anfɩ ɔbá mʋ dátɔ́ ánfɩ! Hosiána bʋ ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́!” \p \v 10 Brɛ́á Yesu lówie Yerusalem a, wúlu amʋtɔ fɛ́ɛ́ lɛda kpokiti, bʋdɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Ma gyí ɔhá ánfɩ?” \p \v 11 Ɔdɔm amʋ́ʋ́ bʋbuo mʋ amʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ɔ́nɩ gyí Yesu, Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ otsú Nasaret wúluá ɩbʋ Galilea ɔmátɔ́ ámʋ nɩ.” \s1 Yesu Bulu Ɔtswɛ́kpa Yɔ \r (Marko 11:15-19; Luka 19:45-48; Yohane 2:13-22) \p \v 12 Mʋ́ʋ́ Yesu lɔ́yɔ \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, yégya atɔ́ afɛpʋ́ pʋ́ atɔ́ ahɔ́pʋ fɛ́ɛ́ dalɩ. Olowuwúta kɔ́ba atsɛ́pʋ mpʋ́nʋ́ dá, súnsúnki abrɔ́dʋma afɛpʋ́ ɛ́ mbíá dá. \v 13 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Bɛ́tɩ mɩ́ ɔtswɛ́kpa bɛɛ, mpáɩ ɔbɔkpá.’ Támɛ mlɩlapʋ́ ɩnʋ mlí awikplu ɔŋaínkpá.” \p \v 14 Ansibi abwiepʋ́ pʋ́ abubúpʋ akʋ bɛba mʋ wá Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, ɔlɛtsa amʋ́ ɩlɔ. \v 15 Brɛ́á Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ bowun ofúla ánɩ́ Yesu dɛ́bwɛ, pʋ́ alɩá nyebí bʋdɛkplʋ́n Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ bɛɛ, “Hosiána há Dawid mʋ na ámʋ!” a, ɔblɔ́ lɛkɩtá amʋ́. \v 16 Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Fʋmedénu asʋ́n ánɩ́ nyebí ánfɩ bʋdɛblɩ́?” \p Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndenu. Mlɩmɔ́kʋ́kla asʋ́n ánɩ́ Bulu asʋ́n wanlɩ́nhɛ́ amʋ lɛ́blɩ́? Ɔbɛ́ɛ, ‘Fasúná nyebí pʋ́ amʋ́á bʋmɔkʋ́tɩn nyɔ́pʋ alɩá bʋkánfʋ fʋ́.’ ” \p \v 17 Yesu lɛ́dalɩ wúlu amʋtɔ sí amʋ́ yɔ́ Betania. Ɩnʋ́ ɔlɛdɩ ɛkɛ ámʋ nɩ. \s1 Pɔntɔ Oyí Lwɩɩ́ \r (Marko 11:12-14, 20-24) \p \v 18 Ɔyɩ kɛhɛ nyankɩ, brɛ́á Yesu léyinkí ɔbá Yerusalem a, akʋ́n dɛ mʋ. \v 19 Mʋ́ sʋ brɛ́á olowun pɔntɔ kʋá ɩlɩɩ́ mantáa ɔkpa á, ɔlɛbaɩ́ yɔ́ mʋ́ asɩ. Ɔlɔyɔ á, omowun abí kʋkʋ mʋ́tɔ́, afɩtáa sɔ́ɔ́n bʋ mʋ́sʋ́. Ɩnʋ ɔlɛbláa pɔntɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Tsú ndɛ fʋmɛ́ɛtrá swie abí ɛkɛkɛɛkɛ!” Ɩnʋnʋ oyí ámʋ lówu. \p \v 20 Mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bowun alɩá oyí ámʋ labwɛ́ á, ɔnɔ́ lobwie amʋ́. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ bɛɛ “Ntogyi sʋ́ oyí ánfɩ lawú ɔtsáwʋlɛ pɛ́ alɩ?” \p \v 21 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Nɩ́ mlɔhɔ Bulu gyi, mlɩmégyi nwɛ́ɛn a, mlɛ́talɩ́ bwɛ́ ɩtɔ́ ánfɩ nabwɛ́ oyí ánfɩ pʋ́ mʋ́á ɩdʋn mʋ́. Mlɛ́talɩ́ bláa ɩbʋ ánfɩ mlɩaa, ‘Puli yowie ɔpʋtɔ.’ Ibópulí yɔ́. \v 22 Nɩ́ mlɔhɔ Bulu gyi, mlɔkʋ́lɩ́ mʋ tógyítɔ́ á, mlɩ ɩbɩ bɛ́da mʋ́.” \s1 Yesu Túmi Ɩwɩ Asʋn Fɩtɛ́hɛ́ \r (Marko 11:27-33; Luka 20:1-8) \p \v 23 Yesu léyinkí bowie Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ. Brɛ́á ɔdɛ atɔ́ suná á, Bulu igyi ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛba mʋ wá. Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ma lɛ́ha fʋ́ ɔkpa, fʋ́dɛ ntobí ánfɩ bwɛ? Ma lɛ́ha fʋ́ túmi?” \p \v 24 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ ɛ́ nfɩ́tɛ mlɩ asʋn kua kʋlɛ. Nɩ́ mlɛlɛ́ mʋ́ ɔnɔ́ á, nɛ́bláa mlɩ túmi oduá ndɛpʋbwɛ́ ntobí ánfɩ. \v 25 Bulu wá Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lénya túmi pʋ́bɔ́ ahá \w asú\w*, ntɛ́ɛ nyankpʋsa?” \p Amʋ́ wʋlɛwʋlɛ bɔyɔ asʋ́n ánfɩtɔ bɛɛ, “Nɩ́ ablɩ́ anɩaa itsú Bulu wá á, ɔbɛ́fɩtɛ́ anɩ ɔbɛ́ɛ, mʋ́ ntogyi sʋ́ anɩmɔ́hɔ mʋ gyi? \v 26 Ntɛ́ɛ ablɩ́ɩ anɩaa, anyánkpʋ́sa wá itsú.” Támɛ bʋdɛ tɔ́á ahá tsɔtsɔɔtsɔ ámʋ bɔ́bwɛ amʋ́ ifú nya. Tsúfɛ́ amʋ́ fɛ́ɛ́ bohogyi ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Yohane gyí. \v 27 Mʋ́ sʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ohwée! Anɩméyín ɔtɩ́nɛ́á olenya mʋ túmi tsú.” \p Mʋ́ʋ́ Yesu ɛ́ lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mɩ́ ɛ́ mmɛ́ɛbláa mlɩ túmi oduá ndɛpʋbwɛ́ ntobí ánfɩ.” \s1 Oyin Ɔkʋ Abi Anyɔ Ɩwɩ Yébi \p \v 28 “Mlɩyɔ asʋ́n ánfɩtɔ amlɩkɩ. Oyin ɔkʋ mʋa mʋ abi anyɔ betsiá. Ɛkɛ ɔkʋ ɔlɔyɔ yɛ́bláa ɔdɛ́hɛn ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ bí, ndɛ yɔyɔ agyʋ́má mɩ́ ndɔtɔ ha mɩ.’ \v 29 Ɔlɛbláa mʋ sɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Mmɔ́ɔyɔ.’ Mʋ́ ɔma a, ɔlɛlatsɛ mʋ agywɩɩn, yɔ́ ndɔ ámʋtɔ. \v 30 Amʋ́ sɩ́ lɛ́natɩ́ yɔ́ ɔkʋsʋ amʋ ɛ́ wá yɛ́bláa mʋ alɩ kɛ́n. Ɔkʋsʋ amʋ lótsulá ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ sɩ́, nɔ́yɔ.’ Támɛ ɔmɔyɔ.” \v 31 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ ahá ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Abi anyɔ ámʋtɔ ɔmɔmʋ lɔ́bwɛ dɩ́nká mʋ sɩ asʋ́nsʋ́?” \p Yudafɔ igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ɔdɛ́hɛn amʋ.” \p Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Lampóo ahɔ́pʋ pʋ́ obu-ɔnɔ́ atsiápʋ́ bówie Bulu iwíegyí ámʋtɔ sí mlɩ. \v 32 Tsúfɛ́ Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lóbosuná mlɩ tsiátɔ́ oduá ɩda ɔkpa Bulu ansɩ́tɔ́, támɛ mlɩmɔ́hɔ mʋ gyi. Lampóo ahɔ́pʋ pʋ́ obu-ɔnɔ́ atsiápʋ́ bɔhɔ mʋ gyi. Ɔma mlɩlówun ánɩ́ amʋ́ kʋ́ráá batsɛ a, mlɩmɛ́tsɛ mlɩ agywɩɩn hɔ mʋ gyi. \s1 Apafɔ Laláhɛ Akʋ \r (Marko 12:1-12; Luka 20:9-19) \p \v 33 “Mlɩnu yébi ɩkʋ ɛ́. Ɔdɔtɔpʋ ɔkʋ lɔ́dɔ \w wáɩn\w* ndɔ. Olegyi ɩban bómlí mʋ́. Olokwi wáɩn amʋ onyimɛ́kpá. Ɔlɔpwɛ obu fʋ́áhɛ́ kʋ há ndɔ ámʋ agyópʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ ndɔ ámʋ wá apafɔ ɩbɩtɔ, olotu ɔkpa yɔ́ ɔmá ɩkʋtɔ. \fig Wáɩn Ndɔ nɩ́.|src="lb00103b.tif" size="span" loc="MAT21:33-41" copy="Louise Bass, The Bible Society, London" ref="Mateo 21:33" \fig* \v 34 Brɛ́á wáɩn-abí amʋ kpɔtɩ́bɩ lɔ́fʋn a, ɔlɔwa mʋ asúmpʋ́ apafɔ ámʋ wá ɔbɛ́ɛ, bʋyɔ́hɔ mʋ ogyíkpá ba mʋ. \v 35 Támɛ apafɔ ámʋ bɛkɩtá amʋ́, dá ɔkʋlɛ, mɔ́ ɔkʋlɛ, dá ɔkʋlɛ ɛ́ abwi. \v 36 Ndɔ mʋ wie amʋ lɛ́trá wa mʋ asúmpʋ́ bámbá ánɩ́ bʋtsɔ dʋn agyankpapʋ amʋ. Apafɔ ámʋ bɔbwɛ amʋ́ ɛ́ alɩ kɛ́n. \v 37 Mʋ́ tráhɛ kʋ́ráá á, ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Oo, bóbu mɩ́ bí kwɩ́ɩ́hɛ́ mʋ́.’ Mʋ́ sʋ ɔlɔwa mʋ ɛ́. \v 38 Támɛ brɛ́á apafɔ ámʋ bowun mʋ bi ámʋ sɩ́sɩ́ á, bɛbláa aba bɛɛ, ‘Ɔ́nɩ obégyi mʋ sɩ atɔ́ nɩ́. Mlɩha amɔ mʋ, mɛ́nɩ ndɔ ámʋ ibémlí anɩ klɛ́.’ \v 39 Mʋ́ sʋ bɛkɩtá mʋ, bɩ́tɩ́a mʋ dálɩ ndɔ ámʋtɔ yɔ́mɔ mʋ.” \p \v 40 “Nɩ́ ndɔ mʋ wie ɔbá á, ntɔ mlɩlahogyi mlɩaa, ɔbɔ́bwɛ apafɔ ánfɩ?” \p \v 41 Yudafɔ igyi ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ɔbɛ́ha aha laláhɛ anfɩ bówu lowu sɩ́nsɩ́n, ɔbɛ́lapʋ́ ndɔ ámʋ wá apafɔ bámbá ɩbɩtɔ. Amʋ́á bétsiá pʋ́ mʋ atɔ́-abí ba mʋ mʋ́ kpɔtɩ́bɩ.” \p \v 42 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɛ́ɛ mlɩmɔ́kʋ́kla Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ kɩ? Bɔwanlɩ́n bɛɛ, \q1 ‘Ibwi ámʋ́ʋ́ obu ayípʋ bekiná ámʋ \q2 lébemlí okonkísʋ́bwi nɩ́. \q1 Bulu lɔ́bwɛ mʋ́ alɩ. \q2 Ɩbʋ wánwan.’ \p \v 43 “Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu ɔbɔ́hɔ mʋ \w iwíegyí\w* ámʋ lɛ́ mlɩ ɩbɩtɔ pʋ́há ɔmá ánɩ́ bɔbwɛ tɔ́á otekle. \p \v 44 “Ɩ́nɩ sʋ ɔhá ánɩ́ ɔlɛdɩda ibwi ámʋsʋ obébiabía blúblúblúblú. Nɩ́ ibwi ámʋ isúnkí dá ɔkʋsʋ ɛ́ á, ɩbɔ́kwɛ mʋ fɩ́kɔ́fɩ́kɔ́fɩ́kɔ́ fɛ́ nfúó.\f + \fr 21:44 \ft Mʋ́tɔ́ yée 44 ɩma nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f*” \v 45 Brɛ́á Bulu igyi ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Farisifɔ ámʋ bonu Yesu ayébi anfɩ á, ɩlɔwankɩ́ amʋ́ ánɩ́ amʋ́ ɔdɛ. \v 46 Tɛkɩ bekleá bɛ́kɩtá mʋ, támɛ benya ifú, tsúfɛ́ ɔdɔm amʋ bʋtobú Yesu ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ogyi. \c 22 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Ɔtsɩkpaɩ́n Ɩwɩ Yébi \r (Luka 14:15-24) \p \v 1-2 Yesu lɛ́trá bláa Yudafɔ igyi ahapʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ asʋ́n yébitɔ ɔbɛ́ɛ, “Bulu iwíegyí ámʋ igyi fɛ́ asʋ́n ánfɩ. Owíe ɔkʋ dɛ́ ɔtsɩ kpaɩ́n há mʋ bi, \v 3 ɔlɛtɩ ahá ɔbɛ́ɛ, bʋbá nkɛ ámʋ asɩ. Brɛ́á owíe ámʋ lɔ́bwɛ tá á, ɔlɔwa mʋ asúmpʋ́ ɔbɛ́ɛ, bʋyɛ́tɩ ahá ámʋ abʋba, támɛ bekiná bá. \v 4 Mʋ́ sʋ ɔlɛlawá mʋ asúmpʋ́ bámbá ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩtra yɛbláa ahá ámʋ mlɩaa, nabwɛ́ tógyítɔ́ tá. Bamɔ́ mɩ́ nnantswie akpɔnkpɔntɩ ámʋ pʋ́ amʋ́á bawá nfɔ, nɩ́ná atɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́ tá. Mʋ́ sʋ bʋbá ɔtsɩ ɔkpaɩ́nkpá ɩnʋ.’ \v 5 Támɛ ahá ámʋ́ʋ́ bɛyɛ́tɩ ámʋ bʋmɛkplá amʋ́. Bɛnatɩ́ sí amʋ́ yɔ́ amʋ́ agyʋ́másʋ́. Akʋ bɛnatɩ́ yɔ́ amʋ́ ndɔtɔ. Akʋ ɛ́ bɛnatɩ́ yɔ́ amʋ́ ibíá ogyíkpá. \v 6 Amʋ́ atráhɛ bɛkɩtá asúmpʋ́ amʋ, dá amʋ́, mɔ́ amʋ́. \v 7 Brɛ́á owíe amʋ lónu asʋ́n ánfɩ á, ɔblɔ́ lɛhɩɛ́ kɩ́tá mʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɔwa mʋ ɩsá akɔpʋ́, bɔyɔ́mɔ ahá ámʋ́ʋ́ bɔmɔ mʋ asúmpʋ́ amʋ, wá amʋ́ wúlu ogyá. \v 8 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ asúmpʋ́ bámbá ɔbɛ́ɛ, ‘Banɩ́ná ɔtsɩkpaɩ́n atogyihɛ amʋ tá, támɛ ahá ámʋ́ʋ́ nɛtɩ ámʋ bʋmɔfʋn ha mɩ́ wóyítɔ́ ba. \v 9 Mʋ́ sʋ mlɩwie awúlutɔ, amlɩtɩ ɔhagyíɔha ánɩ́ mlówun, ɔba ɔtsɩ ɔkpaɩ́nkpá ɩnʋ.’ \v 10 Ɩnʋ asúmpʋ́ amʋ bowie awúlutɔ. Bɛtɩ ɔhagyíɔha ánɩ́ bowun, aha wankláán pʋ́ aha laláhɛ fɛ́ɛ́. Mʋ́ sʋ ahá bɔbʋlá ɔtsɩ ɔkpaɩ́nkpá ɩnʋ dɛ́dɛ́ɛ́dɛ́. \p \v 11 “Támɛ brɛ́á owíe amʋ lɛ́bɛkɩ ahá ámʋ́ʋ́ batɩ́ ámʋ a, olowun oyin ɔkʋá ɔmɔwa ɔtsɩkpaɩ́n nkɛtɔ atadɩɛ. \v 12 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Agya, nkálɩ ɩlɔbwɛ fʋmɔwa ɔtsɩkpaɩ́n nkɛtɔ atadɩɛ asa fɛba nfɩ?’ Oyin ámʋ mɛ́talɩ́ lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́. \v 13 Mʋ́ʋ́ owíe amʋ lɛ́labláa mʋ asúmpʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩklɩ mʋ ayabi pʋ́ mʋ ɩbɩ, amlɩtswɩ mʋ wa oklún amʋtɔ. Ɩnʋ́ isú mʋ́a kpisíi bʋ nɩ.’ ” \p \v 14 Yesu lɔ́mɔ mʋ asʋ́n ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu tɛtɩ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ, támɛ ahá kpalobí pɛ́ ɔtɛlɛ́.” \s1 Lampóoka \r (Marko 12:13-17; Luka 20:20-26) \p \v 15 Farisifɔ ámʋ bɔyɔ́bwɛ ɔnɔ-ɔkʋlɛ ánɩ́ bɛ́tɛtɛ́ɛ Yesu ɔnɔ́tɔ́ asʋ́n nú, abʋnya mʋ akɩtálɛ́. \v 16 Mʋ́ sʋ bɔwa amʋ́ akasɩ́pʋ́ pʋ́ Owíe \w Herode\w* ahá Yesu wá bɛɛ bʋyɛ́fɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, anɩyin ánɩ́ ɔnɔkwalɩpʋ fʋgyi, fʋ́tosúná Bulu asʋ́n ámʋ ɛ́ ɔnɔkwalɩsʋ. Fʋtamahá ɔhaa ɔtsɛ fʋ́ agywɩɩn, tsúfɛ́ fʋtamakɩ ɔhaa ansɩ́tɔ́. \v 17 Mʋ́ sʋ anɩdɛ́ fʋ́ fɩtɛ́ anu. Anɩ mbla lɛ́ha ɔkpa ánɩ́ akáa lampóo ha Roma owíe dɛhɛn Kaesare, ntɛ́ɛ anɩmáka?” \p \v 18 Támɛ Yesu lówun amʋ́ agywɩɩn laláhɛ amʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Apinabwɛbí abwɛpʋ́, ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mɩ́ sɔ́ɔ kɩ? \v 19 Mlɩtsu kɔ́ba amʋ́ʋ́ bʋtɔpʋ́ká lampóo amʋ ɩkʋ ba mɩ ankɩ.”\fig Lampóoka kɔ́ba nɩ.|src="hk00166b.tif" size="col" loc="MAT22:15-22" copy="Horace Knowles, The Bible Society, London" ref="Mateo 22:19" \fig* \p Bɔpʋba mʋ, \v 20 ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma nwun pʋ́ mʋ dá dɩ́n mʋ́sʋ́?” \p \v 21 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Kaesare.” \p Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mlɩpʋ tɔ́á igyi Kaesare klɛ́ ha Kaesare, amlɩpʋ mʋ́á igyi Bulu klɛ́ ɛ́ ha Bulu.” \p \v 22 Yesu mbuaɩ ánfɩ lóbwie amʋ́ ɔnɔ́. Mʋ́ sʋ bɛnatɩ́. \s1 Kʋsʋ́ Tsú Afúlitɔ Ɩwɩ Asʋn Fɩtɛ́hɛ́ \r (Marko 12:18-27; Luka 20:27-40) \p \v 23 Ɛkɛ ámʋ kɛ́n á, \w Sadukifɔ\w* akʋ bɛba Yesu wá. Bʋgyi ɔpasua kʋá bʋtɛblɩ́ bɛɛ, kʋsʋ́ tsú afúlitɔ má ɩnʋ. Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, \v 24 “Osunápʋ́, Mose lɔ́wanlɩ́n tswɩ anɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Nɩ́ ɔkʋ mʋa mʋ ka bʋmɔkwɩɩ́ asa olowu sí mʋ ka ámʋ a, mʋ pio otsú mʋ ka ámʋ tsia, fɛ́kɩ ɔkwɩɩ ha owupʋ́ ámʋ.’ \v 25 Oyin ɔkʋlɛ abí abasíénɔ́ akʋ betsiá. Amʋ́tɔ́ ogyankpapʋ létsiá ɔká, támɛ ɔmɔkwɩɩ́ asa olowu. Mʋ pio lótsu ɔsʋrapʋka amʋ tsía, \v 26 támɛ mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. Ɔsaasɩ lótsu ɔtsɩ ámʋ tsía. Mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. Alɩɩ yɔ́tʋ osienɔ́sɩ́ amʋ. \v 27 Ɔma-ɔma a, ɔsʋrapʋ mʋ ɛ́ lóbowu. \v 28 Afúli ɔkʋsʋ́kɛ́ a, amʋ́tɔ́ ɔmɔmʋ ɔbɔ́bwɛ mʋ kulu? Tsúfɛ́ amʋ́ abasíénɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́ betsiá mʋ.” \p \v 29 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí mlɩ ológyi. Mlɩméyín Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ntɛ́ɛ Bulu túmi. \v 30 Nɩ́ afúli bɔkʋ́sʋ́ á, bɔ́bwɛ fɛ́ Bulu-abɔpʋ. Bʋméetsiá aká mʋ́a akúlu. \v 31 Mlɩmɔ́kʋ́kla asʋ́n ánɩ́ Bulu onutó lɛ́bláa mlɩ tsú afúlikʋsʋ́ ɩwɩ? \v 32 Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́gyí mlɩ anáin \w Abraham\w* mʋa \w Isak\w* pʋ́ \w Yakob\w* Bulu ámʋ nɩ.’ Ɩ́nɩ sʋ megyí awupʋ́ Bulu ógyi, akɩankpapʋ Bulu ógyi.” \p \v 33 Brɛ́á ɔdɔm amʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, mʋ atosunáhɛ́ anfɩ lɛha ɔnɔ́ lobwie amʋ́. \s1 Bulu Mbla Ámʋtɔ Mʋ́á Ɩdʋn \r (Marko 12:28-34; Luka 10:25-28) \p \v 34 Brɛ́á Farisifɔ bowun ánɩ́ Yesu lalɛ́ Sadukifɔ ámʋ asʋ́n ɔnɔ́, asʋ́n lawú wá amʋ́ ɔnɔ́ á, bɛkpa aba ya Yesu wá. \v 35 Amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛá ogyi mbla osunápʋ́ lɛ́fɩtɛ́ Yesu asʋ́n, ɔpʋsɔ mʋ kɩ. \v 36 Ɔlɛfɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, Bulu mbla ámʋtɔ mɔmʋ dʋ́n?” \p \v 37 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “ ‘Pʋ fʋ́ klʋn, fʋ́ ɔkláa pʋ́ fʋ́ agywɩɩn fɛ́ɛ́ dwɛ fʋ́ Wíe Bulu.’ \v 38 Ɩ́nɩ gyí mbla ámʋtɔ gyankpapʋ ánɩ́ ɩdʋn mʋ́ fɛ́ɛ́ nɩ́. \v 39 Nyɔɔsɩ ɛ́ igyi fɛ́ mʋ́. ‘Dwɛ fʋ́ bá fɛ́ fʋ́ ɩwɩ.’ \v 40 Mose Mbla pʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ atosunáhɛ́ fɛ́ɛ́ ɩlɩɩ́ mbla anyɔ ánfɩsʋ.” \s1 Ma Gyí Kristo Amʋ? \r (Marko 12:35-37; Luka 20:41-44) \p \v 41 Ɩ́nɩá Farisifɔ ámʋ bebefia sí bʋlɩɩ́ sʋ á, Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 42 “Nkálɩ mlɩdɛ́ Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) ɩwɩ gywɩɩ́n? Ma mʋ na nɩ́?” \p Bɛbláa mʋ bɛɛ, “Owíe Dawid mʋ na nɩ́.” \p \v 43 Ɔlɛlafɩ́tɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́ ntogyi sʋ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́ha Owíe Dawid lɛ́tɩ mʋ ɔbɛ́ɛ ‘Mɩ́ Wíé?’ Tsúfɛ́ Owíe Dawid lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, \q1 \v 44 ‘Anɩ Wíe Bulu lɛ́bláa mɩ́ Wíe ɔbɛ́ɛ, \q2 Tsia mɩ́ gyɔpɩsʋ nfɩ \q2 yɔ́fʋn brɛ́á nɛ́ha fɛ́tsatsáa fʋ́ alupʋ́sʋ́?’ \m \v 45 Nɩ́ Owíe Dawid onutó lɛ́tɩ ɔhá ánfɩ Bulu ladá ofúli anfɩ ɔbɛ́ɛ, mʋ wie a, nkálɩ sʋ́ ɔtráa ogyi mʋ na?” \p \v 46 Amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɛ́talɩ́ lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́. Tsú ɛkɛ ámʋ a, ɔhaa mɛ́trá wa klʋn fɩtɛ́ mʋ asʋansʋ. \c 23 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Mose Mbla Asunápʋ́ Pʋ́ Farisifɔ Tsiátɔ́ \r (Marko 12:38-39; Luka 11:43, 46; 20:45-46) \p \v 1 Asʋ́n ánfɩ ɔma a, Yesu lɛ́bláa ɔdɔm amʋ pʋ́ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, \v 2 “Mose mbla Farisifɔ pʋ́ Mbla asunápʋ́ amʋ bʋdesuná. \v 3 Mʋ́ sʋ mlɩgyi amʋ́ asʋn blɩ́hɛ́ fɛ́ɛ́sʋ́, támɛ mlɩmátsiá amʋ́ atsiábi. Tsúfɛ́ bʋtamagyi amʋ́ onutó asʋn blɩ́hɛ́sʋ. \v 4 Bʋtɔpʋ́ atɔ dwindwín sʋ́rá ahá, támɛ amʋ́ onutó bʋtamapʋ́ osrebi ɔkʋlɛ kʋ́ráá tsá amʋ́ tsu. \v 5 Bʋtɔbwɛ́ amʋ́ tógyítɔ́ ahá ansɩ́sʋ́. Bʋtɔwánlɩ́n Bulu asʋ́n dɩ́nká tati tɛ́ɩ́hɛ́sʋ, pʋ́klɩ́ amʋ́ ɔsʋkpɩ pʋ́ amʋ́ bɩna ɩbasʋ. Bʋtɔlʋ́ nfɛ́ tɩ́ntɩ́ɩ́ntɩ́n síánsían amʋ́ atadɩɛ ɔnɔ́. \fig Farisiyin nɩ.|src="hk00274b.tif" size="col" loc="MAT23:3-12" copy="Horace Knowles, The Bible Society, London" ref="Mateo 23:5" \fig* \v 6 Bʋtekle otsiákpá yilé tsiá nkɛ ogyíkpá pʋ́ Yudafɔ Ofíakpa. \v 7 Bɛdálɩ yɔ dɩnsʋ á, bʋtekle bɛɛ ahá bʋtɩ́ɩ amʋ́ bɛɛ, ‘Asunápʋ́,’ abʋbun ha amʋ́ itsiá. \v 8 Mlɩ fɛ́ɛ́ á, apíó mlɩgyí. Mʋ́ sʋ mlɩmáha abʋtɩ mlɩtɔ ɔhaa osunápʋ́. Ɔbakʋ́lɛ pɛ́ gyí mlɩ osunápʋ́. \v 9 Alɩ kɛ́n mlɩmátɩ ɔhaa mlɩ sɩ́ ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ nɩ́. Tsúfɛ́ Ɔsɩ́ ɔkʋlɛ pɛ́ mlɩbʋ, ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́. \v 10 Tráhɛtráhɛ a, mlɩtɔ ɔhaa máha abʋtɩ mʋ nkpá ogyápʋ. Tsúfɛ́ nkpá ogyápʋ ɔkʋlɛ pɛ́ mlɩbʋ. Mʋgyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ). \v 11 Mlɩtɔ ɔhandɛ ɔbwɛ́ɛ mlɩ osúmpʋ́. \v 12 Tsúfɛ́ fʋ́á fotsu ɩwɩ á, Bulu ɔbɛ́ba fʋ asɩ. Fʋ́á fɛba ɩwɩasɩ ɛ́ á, Bulu obótsu fʋ fʋ́á. \s1 Apinabwɛbí Abwɛpʋ́ \r (Marko 12:40; Luka 11:39-42, 44, 52; 20:47) \p \v 13-14 “Mlɩ Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́, apinabwɛbí abwɛpʋ́, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Mlɩlatin Bulu iwíegyí ámʋ ɔkpa wá ahá. Mlɩ onutó mlɩmédékléá mlówie ɩnʋ, mlɩdɛ́ ahá ánɩ́ bʋdɛ mbɔ́dɩ́ bɔ bɛɛ bówie ɩnʋ ɛ́ ɔkpa tíin.\f + \fr 23:13-14 \ft Mʋ́tɔ́ yée 14 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Mlɩ Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́, apinabwɛbí abwɛpʋ́, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Mlɩtɛlɩ́ɩ́ ahátɔ bɔ́ mpáɩ tɩ́ntɩ́ɩ́ntɩ́n, támɛ mlɩtɔswɩ́ɩ́ asʋrapʋ amʋ́ wóyí pʋ́ amʋ́ atɔ́ fɛ́ɛ́ ɛ́. Ɩ́nɩ sʋ Bulu ɔbɛ́bɩtɩ́ mlɩ ɩsʋ dʋn aha tráhɛ. \f* \p \v 15 “Mlɩ Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́, apinabwɛbí abwɛpʋ́, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Tsúfɛ́ mlɩtɛfá ɩlɩn fá ɔpʋ, dʋ́ ɩbʋ kplɩ́ ɩbʋ há ɔha tɛdámlí klʋntɔ. Támɛ nɩ́ ɔdámlí klʋntɔ tá á, mlɩtɛlábwɛ́ mʋ otemlí ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ ɔyɔpʋ́ dʋn mlɩ onutó. \p \v 16 “Ansibi abwiepʋ́ ánɩ́ mlɩdɛ́ ahá kpa, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Mlɩtɛblɩ́ mlɩaa, ‘Nɩ́ ɔkʋ ɔká Bulu ɔtswɛ́kpa obu ámʋ ntam a, imehián ánɩ́ obégyi mʋ́sʋ́. Támɛ nɩ́ ɔká sika pɛpɛ atɔ́á ɩbʋ ɔtswɛ́kpa obuto ɩnʋ mʋ́ ntam a, ilehián ánɩ́ obégyi mʋ́sʋ́.’ \v 17 Ansibi abwiepʋ́! Aha mimláhɛ! Mʋ́tɔ́ mɔmʋ bʋ labi dʋn? Sika pɛpɛ atɔ́ ámʋ lóó, ntɛ́ɛ Bulu ɔtswɛ́kpa obu ámʋ́ʋ́ ɩlahá sika ámʋ lamlí Bulu klɛ́ amʋ? \v 18 Mlɩtɛtráa blɩ́ mlɩaa, ‘Nɩ́ ɔkʋ ɔká \w afɔdɩɛ-asubwi\w* ntam a, imehián ánɩ́ obégyi mʋ́sʋ́. Támɛ nɩ́ ɔká afɔdɩɛ-abɔtɔ́ ámʋ ntam mʋ́ á, ilehián ánɩ́ obégyi mʋ́sʋ́.’ \v 19 Ansibi abwiepʋ́! Mʋ́tɔ́ mɔmʋ bʋ labi dʋn? Afɔdɩɛ-abɔtɔ́ ámʋ ntɛ́ɛ afɔdɩɛ-asubwi ámʋ́ʋ́ ɩlahá mʋ́ ɩlamlí Bulu klɛ́ amʋ? \v 20 Nɩ́ fɛká afɔdɩɛ-asubwi amʋ ntam a, faká ibwi ámʋ pʋ́ atɔ́á ɩdɩn mʋ́sʋ́ fɛ́ɛ́ ntam. \v 21 Nɩ́ fɛká Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ ntam a, faká Bulu mʋa mʋ otsiákpá ntam. \v 22 Nɩ́ fɛká ɔsʋ́sʋ́ ntam a, faká Bulu mʋa mʋ owíe obíá ntam. \p \v 23 “Mlɩ Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́, apinabwɛbí abwɛpʋ́, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Mlɩteye mlɩ ɔtsʋtsʋ́ pʋ́ kpántánkplámá aná fɛ́ɛ́tɔ́ idú, pʋ́ \w idúsɩ́\w* há Bulu. Támɛ mlɩmɛ́dɛ́ Bulu mbla amʋ́ʋ́ ɩhɩ́ɛ́ dehián, igyi asʋ́ngyí ɔnɔkwalɩsʋ, aba nwewúun pʋ́ ɔnɔkwalɩwa ámʋsʋ gyi. Mʋ́déhián nɩ, támɛ mlɩmákiná iyétɔ dúsɩ́ amʋ ɛ́ ha. \v 24 Ansibi abwiepʋ́ ánɩ́ mlɩdɛ́ ahá kpa, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Mlɩtɔtsrɔ́ mbépi lɛ́ oputsútɔ́, támɛ mlɩtɛmɛ́ mbéwun. \p \v 25 “Mlɩ Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́, apinabwɛbí abwɛpʋ́, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Tsúfɛ́ mlɩtɔfwɩ́ mlɩ nwɛ pʋ́ mlɩ nlɛpɛ ɔma wankláán, támɛ atɔ́á mlɩlapʋ́ owi mʋ́a ɔnsɩpɛ swɩ́ɩ́ ahá sɔ́ɔ́n bʋ mʋ́tɔ́. \v 26 Farisifɔ ansibi abwiepʋ́, mlɩgyankpa fwɩ nwɛ mʋ́a nlɛpɛ ámʋtɔ, mʋ́ ɔma ɛ́ bɛ́tɩn. \p \v 27 “Mlɩ Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́, apinabwɛbí abwɛpʋ́, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Mlɩlabwɛ́ fɛ́ ntsán ánɩ́ bakpá mʋ́ afá futútúútú, mʋ́ ɩwɩ lawá akɩ́lɛ. Támɛ mʋ́tɔ́ mʋ́ á, afúli awú pʋ́ atɔ plɔ́hɛ́ sɔ́ɔ́n bɔ́ mʋ́. \v 28 Alɩ kɛ́n mlɩgyí nɩ́. Ahá bʋtɛkɩ mlɩ ánɩ́ mlɩgyí yilé abwɛpʋ́. Támɛ mlɩ klʋntɔ mʋ́ á, apinabwɛbíbwɛ mʋ́a lalahɛbwɛ sɔ́ɔ́n bɔ́ mʋ́. \s1 Bulu Ɩsʋbɩtɩ́ \r (Luka 11:47-51) \p \v 29-30 “Mlɩ Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́, apinabwɛbí abwɛpʋ́, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Tsúfɛ́ mlɩtɔpwɛ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ pʋ́ yilé abwɛpʋ́ ámʋ́ʋ́ betsiá ámʋ ntsán, lá mʋ́ ɩwɩ wankláán, blɩ́ mlɩaa, ‘Nɩ́ anɩlétsiá anɩ anáin brɛ́sʋ́ asa bɔmɔ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ anfɩ á, tɛkɩ anɩmɔ́wa ɩbɩ mʋ́tɔ́.’ \v 31 Mlɩ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ désuná ánɩ́ mlɩgyí Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amɔpʋ́ ámʋ abí-aná nɩ́. \v 32 Mlɩwuna yɔ mʋ́sʋ́, amlɩmɔ mlɩ anáin bwɛhɛ́ ámʋ ɔnɔ́. \v 33 Awɔ, abɛ abí-aná! Mlɛ́talɩ́ srɩ́ sí ɩpɔ́n ámʋ́ʋ́ Bulu ɔbɛ́ha mlɩ, kpá mlɩ wá ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ámʋ́ʋ́ ɩtamaduntɔ ámʋ? \v 34 Mʋ́ sʋ ndɛ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́, anyansapʋ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ wa sɩ́sɩ́ mlɩ. Támɛ mlɔ́mɔ akʋ, dá amʋ́tɔ́ akʋ mántá oyikpalíhɛsʋ. Mlɔ́nwɛn amʋ́tɔ́ akʋ mplɩ mlɩ ofíakpa, dɩ́nká akʋsʋ tsú awúlusʋ yɔ́ awúlusʋ. \v 35 Ɩ́nɩ sʋ yilé abwɛpʋ́ ámʋ́ʋ́ mlɩa mlɩ anáin mlɩlamɔ́ tsú \w Habelsʋ\w* bɔfʋn Sakaria, ogyi Barakia mʋ bi ámʋ́ʋ́ mlɩlɔ́mɔ Bulu ɔtswɛ́kpa obu mʋ́a \w afɔdɩɛ-asubwi\w* amʋ nsɩnɛ́ ámʋ fɛ́ɛ́ obugya bɛ́ba mlɩsʋ. \v 36 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ɩ́nɩ aná fɛ́ɛ́ sʋ Bulu ɩsʋbɩtɩ́ bɛ́ba mlɩ ndɛmba-abí ánfɩsʋ nɩ́. \s1 Yerusalemfɔ Ɩwɩ Ɔdwɛ \r (Luka 13:34-35) \p \v 37 “Óo Yerusalemfɔ, Yerusalemfɔ! Mlɩtɔ́mɔ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́, dá abí ánɩ́ Bulu lawá sɩ́sɩ́ mlɩ abwi mɔ́ nɩ́. Ntekleá nóbun mlɩ abísʋ́ brégyíbrɛ́, fɛ́ alɩá batɛ tobun mʋ abísʋ́, támɛ mlɩtamahá mɩ́ ɔkpa. \v 38 Mlɩkɩ, Bulu obési mlɩ ɔtswɛ́kpa tswɩ mlɩ, ɩbɛ́dɩ kpan. \v 39 Tsúfɛ́ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩmɛ́ɛtrá wun mɩ ɛkɛkɛɛkɛ, yɔ́fʋn ɛkɛá mlɛ́blɩ́ mlɩaa, ‘Bulu oyúla ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔbá mʋ ɩdátɔ́.’ ámʋ.” \c 24 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Bulu Ɔtswɛ́kpa Amʋ Bwie \r (Marko 13:1-2; Luka 21:5-6) \p \v 1 Brɛ́á Yesu lɛ́dalɩ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ ɔyɔ́ á, mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛnatɩ́ yɔ́tʋ mʋ, súná mʋ ɔtswɛ́kpa ɩnʋ mbu ámʋ. \v 2 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlawun mbu akpɔnkpɔɔnkpɔntɩ ánfɩ fɛ́ɛ́? Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Bóbwie mʋ́ fɛ́ɛ́ bun. Ibwi kʋlɛ kʋ́ráá méesian dɩnká mʋ́ básʋ́.” \s1 Ɩwɩɔsɩn Mʋ́a Ɩkplán \r (Marko 13:3-13; Luka 21:7-19) \p \v 3 Brɛ́á Yesu tsie Nfɔ-nyíbʋ ámʋsʋ, ɔdɛ Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ kɩ́ɩ a, mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ nkʋlɛ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Bla anɩ, brɛ́ mɔmʋtɔ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ bɛ́ba? Osúna mɔmʋ ɛ́ ɔbɛ́ba, ibósuná ánɩ́ fʋ́ bábɩ pʋ́ ɔyɩ́ ɔnɔ́mɔkɛ́ lafʋn?” \p \v 4 Ɩnʋ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ wankláán, mɛ́nɩ ɔhaa mɛ́ɛmlɛ́ mlɩ. \v 5 Tsúfɛ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔ́pʋ mɩ́ dá ba bɛɛ, amʋ́gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ. Bɛ́mlɛ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔ́fwɩ ɔkpa. \v 6 Nɩ́ mlonúá ɩsá ladá mantáa mlɩ ntɛ́ɛ ɔtɩnɛkʋ á, opúni mátsií mlɩ. Tsúfɛ́ lehián ánɩ́ ɩ́nɩ aná fɛ́ɛ́ bɛ́ba, támɛ imedésuná ánɩ́ ɔyɩ́ ɔnɔ́mɔkɛ́ ámʋ lafʋn. \v 7 Tsúfɛ́ ɔmá bɔ́kɔ aba. Awíe bɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ abasʋ. Akʋ́n bɛ́ba, ɔsʋlʋ́ʋ bɛ́kpɩnkɩ́ ntɩ́nɛ́-ntɩ́nɛ́. \v 8 Ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ igyi fɛ́ ɩwɩɔsɩn ánɩ́ ɔtsɩ towun brɛ́á ɩkwɩ́ɩ dɛ mʋ dwiín. \p \v 9 “Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, mɩ́ sʋ ɔmá-ɔmá bólu mlɩ. Bɛ́dɩnká mlɩsʋ, pʋ́ mlɩ há bɔ́wa mlɩ amʋmʋyɔ, mɔ́ mlɩ. \v 10 Mlɩtɔ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɛ́dɩda hógyitɔ. Bólu aba, lɛ́ aba há. \v 11 Afunu awapʋ́ bɛ́blɩ́ bɛɛ, Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ bʋgyi tsɔtsɔɔtsɔ bɛ́ba bɛmlɛ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ, há amʋ́ bɔ́fwɩ ɔkpa. \v 12 Lalahɛbwɛ bómoní. Mʋ́ sʋ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bʋmɛ́ɛtrá dwɛ aba. \v 13 Támɛ ɔhá ánɩ́ ɔlɛtalɩ́ lɩ́ɩ́ kínkíínkín yɔ́fʋn ɔyɩ́ ɔnɔ́mɔkɛ́ á, Bulu ɔbɔ́hɔ mʋ nkpa. \v 14 Mʋ́ óó á, ahá bɛ́da Bulu iwíegyí ámʋ ɩwɩ asʋn wankláán ánfɩ ɔkan ɔyɩ́tɔ́ fɛ́ɛ́, mɛ́nɩ ahá fɛ́ɛ́ bónu mʋ́, asa ɔyɩ́ ɩbɔ́mɔ ɔnɔ́. \s1 Ɩwɩɔsɩn Wúunbɩ \r (Marko 13:14-23; Luka 21:20-24) \p \v 15 “Nɩ́ mlowun akisítɔá itobwíé ɔmá, ɩda Ɔwankɩ́kpá ɩnʋ, ɩdɛ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ kpɔɩ́, fɛ́ alɩá Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Daniel lɛ́blɩ́ tswɩ a, —Aklápʋ, mlɩnu mʋ́ asɩ!— \v 16 mʋ́mʋ́ ahá ánɩ́ bʋbʋ Yudea ɔmátɔ́ bʋsrɩ́ɩ yɔ abʋsʋ. \v 17 Ɔhá ánɩ́ ɔdɩn obusʋ mákplɩ ɔbɛ́ɛ, moyótsu tɔtɔ obuto. \v 18 Ɔhá ánɩ́ ɔbʋ ndɔtɔ ɛ́ ɔmáyinkí ba wóyítɔ́ botsu mʋ tati. \v 19 Amenyapʋ́ pʋ́ abí-ayín ánɩ́ bʋpia abi bɔbwɛ alɩ brɛ́ ámʋtɔ, bʋgyɔ́wɩ nɩ́. \v 20 Mlɩkokoli Bulu mlɩaa, mlɩ ɔsrɩ́kɛ́ amʋ ɩmábwɛ nyankpʋ mʋ́a atsalɩbɩ́ ntɛ́ɛ \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w*. \v 21 Tsúfɛ́ tsú ɔyɩ́ asɩtsuábɩ a, asʋn wunhɛ ánɩ́ ɩbɛ́ba alɩ brɛ́ ámʋtɔ odu kʋkʋ mɔ́kʋ́ba kɩ. Mʋ́ odu kʋkʋ ɛ́ mɛ́ɛtrá ba ɛkɛkɛɛkɛ. \v 22 Nɩ́ Bulu mɛ́dɩnkɩ́ nkɛ ámʋsʋ á, tɛkɩ ɔhaa méesian ɔyɩ́tɔ́. Támɛ ahá ámʋ́ʋ́ alalɛ́ pʋ́bwɛ́ mʋ klɛ amʋ sʋ aladɩ́nkɩ́ nkɛ ámʋsʋ. \p \v 23 “Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, nɩ́ ɔkʋ lɛ́bláa fʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Kɩ, Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) bʋ nfɩ ntɛ́ɛ nána’ á, máhogyi. \v 24 Tsúfɛ́ ahá ánɩ́ bɛɛ amʋ́gyí Kristo amʋ pʋ́ ahá ánɩ́ bɔ́wa afunu bɛɛ, Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ bʋgyi tsɔtsɔɔtsɔ bɛ́ba ɔyɩ́tɔ́. Bɔ́bwɛ ofúla pʋ́ osúna akpɔnkpɔntɩ pʋ́mlɛ́ ahá. Nɩ́ bɛ́talɩ́ kʋ́ráá á, bɛ́mlɛ́ ahá ámʋ́ʋ́ Bulu lalɛ́ ámʋ ɛ́. \v 25 Mlɩnu, ndɛ mlɩ ɔlá da yáɩ́ asa ɩba. \p \v 26 “Nɩ́ ɔkʋ ɔbláa mlɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Kɩ, Kristo amʋ laba ɔbʋ dimbísʋ́’ a, mlɩmádalɩ yɛ́kɩ. Alɩ kɛ́n nɩ́ bɛblɩ́ bɛɛ, ‘Ɔbʋ obutótɔ́’ ɛ́ mlɩmáhogyi nɩ. \v 27 Tsúfɛ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɔbákɛ ɩbɔ́bwɛ fɛ́ alɩ ámʋ́ʋ́ nyankpʋ tɔfwɩ́ ɩbɩ, bʋtowun mʋ́ tsú owí ɔdalɩkpa yɛ́dalɩ owí ɔkplɩ́wíékpá amʋ. \p \v 28 “Ɔtɩ́nɛ́á ɩtɔ wuhɛ́ da a, ɩnʋ́ alása bʋtefia. \s1 Nyankpʋsa-Mʋ-Bi Ámʋ Ɩbábɩ \r (Marko 13:24-27; Luka 21:25-28) \p \v 29 “Ɩwɩɔsɩn wúun amʋ ɔma a, owí ɔbɛ́ta, ɔtsra ɛ́ ɔmɛ́ɛtrá fɛɩ́. Ntsrakpabi bɛ́kpa tsú ɔsʋ́sʋ́ bɛda. Nwʋlʋ́táa mʋ́a mʋ́tɔ́ atɔ́ fɛ́ɛ́ bɛ́kpɩnkɩ́. \v 30 Mʋ́ ɔma a, mlówun mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɩbá ɩwɩ osúna ɔsʋ́sʋ́. Ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́ bósu. Ɔhagyíɔha obówun ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ napʋ́ túmi mʋ́a numnyam kpɔnkpɔntɩ mbʋ nwʋlʋ́táatɔ tsú ɔsʋ́sʋ́ nɛbá. \v 31 Ɩnʋ á, ɔkpɛ kʋ ɩbɛ́lɩn kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́, Bulu ɔbɔ́wa mʋ abɔpʋ bɛ́yɛkpa mʋ ahá ámʋ́ʋ́ alalɛ́ ámʋ tsú ɔyɩ́ afʋnka ana ámʋ fɛ́ɛ́sʋ́. \s1 Ɔyɩ́ Ɔnɔ́mɔ Ɩwɩ Osúna \r (Marko 13:28-31; Luka 21:29-33) \p \v 32 “Mlɩpʋkɩ pɔntɔ oyí. Nɩ́ mʋ́ abámbi dɛpɔɩ́, ɩdɛ atɛ pɔpwɛ lɛ á, mlɩtɛbɩ́ ánɩ́ awikpan brɛ́ lafʋn. \v 33 Alɩ kɛ́n, nɩ́ mlowun ánɩ́ ntobí ánfɩ fɛ́ɛ́ ɩdɛ mʋ́tɔ́ bá a, mlɛ́bɩ ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɩbábɩ lafʋn ta nɩ́. Nawíé wóyí ámʋ ɔnɔ́ tá. \v 34 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, ndɛmba-abí ánfɩ fɛ́ɛ́ bʋmóowu tá asa ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ bɛ́ba mʋ́tɔ́. \v 35 Ɔsʋ́ mʋ́a asɩ fɛ́ɛ́ bɔ́tsʋn, támɛ mɩ́ asʋn blɩ́hɛ́ mɔ́ɔtsʋn ɛkɛkɛɛkɛ. \s1 Nyankpʋsa-Mʋ-Bi Ámʋ Ɔbákɛ \r (Marko 13:32-37; Luka 17:26-30, 34-36) \p \v 36 “Ɔhaa méyín ɛkɛ ntɛ́ɛ brɛ́á ntobí ánfɩ fɛ́ɛ́ ɩbɛ́ba. Bulu-abɔpʋ bʋmeyín. Bulu mʋ Bi ámʋ ɛ́ méyín, nkɛ́tɩ anɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ nkʋlɛ pɛ́ yin. \v 37 Alɩ ámʋ́ʋ́ ilegyi \w Noa\w* brɛ́sʋ́ amʋ a, alɩ́ ibégyi mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ ɩbábɩ nɩ. \v 38 Tsúfɛ́ asa ntsubʋlábɩ́ amʋ lɔfʋn a, ahá betsiá bʋ́dɛ atɔ́ gyí, bʋdɛ ntá núu, bʋdɛ aká tsiá, bʋdɛ atsɩ kɩ́tá há akúlu alɩɩ yɔ́fʋn ɛkɛá Noa lówie mʋ dáka kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ ámʋtɔ. \v 39 Ɔhaa mɛ́bɩ tɔ́á ɩdɛ mʋ́sʋ́ yɔ, kpɛ́fʋn brɛ́á ntsu ámʋ lɔbʋlá sʋ́rá amʋ́ fɛ́ɛ́ nátɩ́. Alɩ kɛ́n bʋmɛ́ɛbɩ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɩbábɩ nɩ. \v 40 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, nɩ́ ayin abanyɔ́ bʋlɩɩ́ ndɔ kʋlɛtɔ bʋdɛ agyʋ́má yɔ á, Bulu obótsu ɔkʋlɛ sí ɔkʋlɛ. \v 41 Nɩ́ atsɩ abanyɔ́ bʋdɛ nfúó kwɛ á, Bulu obótsu ɔkʋlɛ sí ɔkʋlɛ. \p \v 42 “Mlɩdɩnka ansɩ́ ɩwɩsʋ, tsúfɛ́ mlɩméyín ɛkɛá mlɩ Wíe ɔbɛ́ba. \v 43 Támɛ mlɩnu asʋ́n ánfɩ. Nɩ́ wóyí mʋ wie yin onyé brɛ́á owikplu ɔbɛ́ba mʋ wóyítɔ́ a, tɛkɩ ologyo mʋ wóyí, owikplu móbwie wíé, wí mʋ atɔ́. \v 44 Mʋ́ sʋ mlɩ ɛ́ mlɩgyo, tsúfɛ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛ́ba brɛ́á mlɩ ansɩ́ mɛdɩ́n mɩ́sʋ́. \s1 Osúmpʋ́ Wankláán Pʋ́ Ɔlaláhɛ \r (Luka 12:41-48) \p \v 45 “Ma mɛɛ gyí osúmpʋ́á ɔlɛtɩn ansɩ́, ɔbʋ ɔnɔkwalɩ? Mʋ ɩbɩtɔ mʋ wie tɔpʋ́ mʋ aba atráhɛ wá, ɔbɛ́ɛ ɔhá amʋ́ atogyihɛ dɩnka brɛ́sʋ́. \v 46 Ansɩ́ bégyi osúmpʋ́ amʋ, nɩ́ mʋ wie amʋ ɔbá bowun ánɩ́ lɛ́lɛ́ ɔdɛ mʋ́ bwɛ. \v 47 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Mʋ wie amʋ ɔbɔ́pʋ mʋ atɔ́ fɛ́ɛ́ wá mʋ ɩbɩtɔ. \v 48 Támɛ nɩ́ osúmpʋ́ laláhɛ ogyi, ɔlɛblɩ́ wá nwuntɔ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíe mɛ́ɛba séi.’ \v 49 Ɩ́nɩ sʋ olefi asɩ ɔdɛ mʋ aba asúmpʋ́ da, mʋa ntá abʋpʋ́ bʋdɛ atɔ́ gyí si amʋ́, bʋdɛ ntá núu bʋ á, \v 50 mʋ wie amʋ ɔbɛ́ba bófwie mʋtɔ ɛkɛá ɔmɛdɩ́n ansɩ́. \v 51 Mʋ wie amʋ ɔbɛ́hɩɛ tɩ́tɩ mʋtɔ, trá bɩtɩ́ mʋa apinabwɛbífɔ ámʋ asʋ kɛ́kɛ́ɛ. Ɩnʋ́ isú mʋ́a kpisíi bʋ nɩ. \c 25 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Mbitebí Dú Akʋ Ɩwɩ Yébi \p \v 1 “Bulu iwíegyí ámʋ ɩbɔ́bwɛ fɛ́ mbitebí dú akʋá botsu amʋ́ nkandɩ́ɛ dálɩ beyéfia ɔká pɔpwɛ otsiápʋ ɔkʋ. \v 2 Amʋ́tɔ́ abanú bemimláa, abanú ɛ́ bɛtɩn ansɩ́. \v 3 Aha mimláhɛ amʋ botsu amʋ́ nkandɩ́ɛ, támɛ bʋmotsu nfɔ kʋkʋ kɩ́tá. \v 4 Támɛ atɩansɩpʋ amʋ botsu nfɔ wá atɔ́tɔ́ kɩ́tá. \v 5 Ɔká otsiápʋ amʋ mɔ́kɔsɩ́ ba. Mʋ́ sʋ mbitebí ámʋ fɛ́ɛ́ bɔgyɔsɩ́, tsʋn mʋ́tɔ́ dɩ́dɩ. \p \v 6 “Ɔyɩ́-nsɩnɛ́ á, ɔkʋ lɔ́sʋrá okitikíti ɔbɛ́ɛ, ‘Anɩ pɩ, ɔká otsiápʋ amʋ ɔbá o! Mlɩdalɩ yefia mʋ!’ \v 7 Ɩnʋ mbitebí ámʋ fɛ́ɛ́ bɔkʋsʋ́ nywɛ́ amʋ́ nkandɩ́ɛ. \fig Mbitebí ámʋ fɛ́ɛ́ bɔkʋsʋ́ nywɛ́ amʋ́ nkandɩ́ɛ.|src="WA03904b.tif" size="span" loc="MAT25:1-13" copy="Graham Wade, United Bible Societies, Nairobi" ref="Mateo 25:7" \fig* \v 8 Aha mimláhɛ amʋ bɛbláa atɩansɩpʋ amʋ bɛɛ, ‘Anɩ nkandɩ́ɛ dedúun. Mʋ́ sʋ mlɩha anɩ nfɔ kpalobí awa anɩ klɛ́tɔ.’ \v 9 Mʋ́ʋ́ atɩansɩpʋ amʋ bɛbláa amʋ́ bɛɛ, ‘Ó-o, ɩmɔtsɔ́. Ɩmɔ́ɔfʋn anɩa mlɩnyɔ. Mlɩyɔ afɛpʋ́ wá, amlɩyɔhɔ mlɩ klɛ́.’ \v 10 Brɛ́á aha mimláhɛ amʋ bɔpʋ ɔkpa bɔyɔ́ á, ɔká otsiápʋ amʋ lɛ́ba. Amʋ́ ámʋ́ʋ́ bɛda ɩwɩsʋ ámʋ bobuo ɔká otsiápʋ amʋ wíé ɔká otsiákpá ɩnʋ, oyin ámʋ asúmpʋ́ befin obu ámʋ. \p \v 11 “Mʋ́ ɔma a, mbitebí atráhɛ amʋ ɛ́ bɛba bɛlɩɩ́ klʋn ɔma, blɩ́ bɛɛ, ‘Anɩ sɩ́, finki ha anɩ awie.’ \v 12 Támɛ ɔká otsiápʋ amʋ lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa, mmeyín mlɩ ɔkpagyíɔkpasʋ.’ ” \p \v 13 Yesu lɔ́mɔ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩ́nɩ sʋ mlɩda ɩwɩsʋ, tsúfɛ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛ́ba brɛ́á mlɩ ansɩ́ mɛdɩ́n mɩ́sʋ́. \s1 Asúmpʋ́ Abasá Ɩwɩ Yébi \r (Luka 19:11-27) \p \v 14 “Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ámʋ ɩbábɩ bɔ́bwɛ fɛ́ ɔkʋá ɔdɛ ɔkpa tu, ɔlɛtɩ mʋ asúmpʋ́, ye mʋ atɔ́ há amʋ́ ɔbɛ́ɛ, bʋkɩ́ɩ mʋ́sʋ́ yaɩ mʋ. \v 15 Ɔlɔpʋ sika pɛpɛ akɛntɛ anu há ɔkʋlɛ, pʋ́ akɛntɛ anyɔ há onyɔɔsɩ, ɔlɔpʋ kɛntɛ kʋlɛ ɛ́ há ɔsaasɩ. Ɔlɛha okugyíɔkʋ mʋ ɔwʋnlɩ́n ɔnɔ́ asa ɔlɛnatɩ́. \v 16 Osúmpʋ́ ámʋ́ʋ́ olenya akɛntɛ anu ámʋ lɔ́wa ɔsa pʋ́ kɔ́ba amʋ fi ibíágyí asɩ. Mʋ́ sʋ ɩmɔwa ɔpá kʋkʋ, olenya akɛntɛ anu dɩ́nká mʋ́sʋ́. \v 17 Onyɔɔsɩ amʋ ɛ́ lɛ́damlí ɩbɩ mʋ sika pɛpɛ akɛntɛ anyɔ ámʋsʋ alɩ kɛ́n. Mʋ́ sʋ olenya akɛntɛ anyɔ dɩ́nká mʋ́sʋ́. \v 18 Támɛ ɔsaasɩ amʋ́ʋ́ olenya kɛntɛ kʋlɛ amʋ mʋ́ lóyókwi ɔbɔ́, pʋ́ mʋ wie sika pɛpɛ amʋ ŋáín mʋ́tɔ́. \p \v 19 “Ɩlɔwa ɔpá asa amʋ́ wíe amʋ lótsu mʋ ɔkpa ámʋ ba, ɔlɛtɩ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, mʋa amʋ́nyɔ bóbu akúnta. \v 20 Osúmpʋ́ ámʋ́ʋ́ olenya sika pɛpɛ akɛntɛ anu ámʋ lótsu mʋ́a mʋ́sʋ́ ɔdɩ́nka akɛntɛ anu ámʋ ba mʋ wie, bɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, fɛha mɩ́ sika pɛpɛ akɛntɛ anu. Mɩ́ ɛ́ nanyá akɛntɛ anu dɩ́nká mʋ́sʋ́. Mʋ́ nɩ́.’ \v 21 Mʋ wie amʋ lɛ́da mʋ ɩpán, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Fabwɛ́ atɔ́. Osúmpʋ́ wankláán fʋ́gyi. Ɩ́nɩá fawá ɔnɔkwalɩ atɔ́ túkúrííbi ánfɩtɔ sʋ á, nɔ́pʋ fʋ́ yáɩ́ mɩ́ atɔ́ tsɔtsɔɔtsɔ ɔnɔ́. Ba afʋbetsiá mɩ́ wá, anya ansigyí.’ \p \v 22 “Osúmpʋ́ onyɔɔsɩ amʋ́ʋ́ olenya sika pɛpɛ akɛntɛ anyɔ ámʋ ɛ́ lɛ́bláa mʋ wie ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, sika pɛpɛ akɛntɛ anyɔ fɛha mɩ́. Mɩ́ ɛ́ nanyá anyɔ dɩ́nká mʋ́sʋ́. Mʋ́ nɩ́.’ \v 23 Mʋ wie amʋ lɛ́da mʋ ɩpán, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Fabwɛ́ atɔ́. Osúmpʋ́ ɔnɔkwalɩpʋ fʋgyi. Ɩ́nɩá fawá ɔnɔkwalɩ atɔ́ túkúrííbi ánfɩtɔ sʋ á, nɔ́pʋ fʋ́ yáɩ́ mɩ́ atɔ́ tsɔtsɔɔtsɔ ɔnɔ́. Ba afʋbetsiá mɩ́ wá, anya ansigyí.’ \p \v 24 “Mʋ́ʋ́ osúmpʋ́ amʋ́ʋ́ olenya sika pɛpɛ kɛntɛ kʋlɛ amʋ ɛ́ lɛ́bɛbláa mʋ wie ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, nyin ánɩ́ fʋ́ asʋ́n bʋ ɔnlɩn. Fʋtɔkpɔ́tɩ́ atɔ́ ɔtɩ́nɛ́á fʋmodu; fʋtɛkpá atɔ́-abí ɔtɩ́nɛ́á fʋmɛfɩtá. \v 25 Mʋ́ sʋ nenya ifú pʋ́ fʋ́ sika pɛpɛ amʋ ŋáín ɔbɔ́tɔ́. Mʋ́ nɩ́, hɔ fʋ́ atɔ́.’ \p \v 26 “Ɩnʋ mʋ wie amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Osúmpʋ́ laláhɛ, ɔwʋlɩyɔpʋ́ fʋ́gyi. Fʋyin ánɩ́ ntɔkpɔ́tɩ́ atɔ́ ɔtɩ́nɛ́á mmodu, ntɛkpá atɔ́-abí ɔtɩ́nɛ́á mmɛfɩtá atɔ́. \v 27 Ɩ́nɩá fʋyin mʋ́ alɩ á, tɛkɩ fɔpʋ yɔ́tswɩ sika ɔyaɩ́kpá. Ɩ́nɩá naba a, tɛkɩ nɔ́yɔhɔ mʋ́a mʋ́sʋ́ abí.’ \v 28 Mʋ́ʋ́ oyin ámʋ lɛ́bláa mʋ asúmpʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩswɩɩ mʋ sika pɛpɛ kɛntɛ kʋlɛ amʋ ha ɔmʋamʋ́ʋ́ alanyá akɛntɛ idú ámʋ. \v 29 Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ ɔbʋ tsɔtsɔ á, bɛtrá pʋ ɩkʋ tsɩ́a mʋ́tɔ́ há mʋ, obénya tsɔtsɔɔtsɔ. Támɛ ɔhá ánɩ́ ɔma á, bɔ́swɩɩ́ mʋ kpalobíbiá ɔbʋ, \v 30 amlɩtswɩ osúmpʋ́ anfɩ́ ɔma labi ánfɩ wa oklúntɔ. Ɩnʋ́ isú mʋ́a kpisíi bʋ nɩ.’ \s1 Asʋ́ngyí \p \v 31 “Nɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛbá mɩ́ iwíe ogyíkpá, Bulu-abɔpʋ fɛ́ɛ́ bʋbuo mɩ á, nétsiá mɩ́ ɔsʋ́sʋ́ numnyam owíe obíásʋ́. \v 32 Bɛ́kpa ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́ befia mɩ́ ansɩ́tɔ́. Ɩnʋ nɔ́tɔsɩ́ amʋ́tɔ́, fɛ́ alɩá mbwɩ ɔkpapʋ́ tɔtɔ́sɩ́ akúfa lɛ́ akpalátɔ. \v 33 Fówun nahá akúfa amʋ balɩ́ɩ́ mɩ́ gyɔpɩsʋ, akpaláa amʋ ɛ́ balɩ́ɩ́ mɩ́ bɩnasʋ. \v 34 Ɩnʋ mɩ́ ánfɩ ngyi Owíe anfɩ nɛ́bláa ahá ámʋ́ʋ́ bʋlɩɩ́ mɩ́ gyɔpɩsʋ ámʋ mbɛ́ɛ, ‘Mlɩ ahá ánfɩ mɩ́ Sɩ́ layúlá ánfɩ mlɩba, amlɩbetsiá iwíegyí ámʋ́ʋ́ ɔlɛlayáɩ́ há mlɩ tsú ɔyɩ́ asɩtsuábɩ ɔpá ámʋtɔ. \v 35 Tsúfɛ́ akʋ́n lɛkɩtá mɩ́ á, mlɩlɛ́ha mɩ́ atɔ́ negyi. Ɔmɛwʋ́lɩ lɛkɩtá mɩ́, mlɩlɛ́ha mɩ́ ntsu nonu. Nɔbwɛ ɔfɔɔ́, mlɩlɔ́hɔ mɩ ɔfɔɔ́. \v 36 Nɛnatɩ́ yayá, mlɩlɛ́ha mɩ́ tati nɛdɩdá. Nɔlɔ, mlɩlɛ́kɩ mɩ. Nɛdɩ obu, mlɩlɛ́bá bɛkɩ mɩ.’ \p \v 37 “Ɩnʋ yilé abwɛpʋ́ ámʋ bɛ́fɩtɛ́ mɩ́ bɛɛ, ‘Anɩ Wíé, ɔmɛnkɛ anɩlówun ánɩ́ akʋ́n dɛ fʋ́, anɩlɛ́ha fʋ́ atɔ́ fegyi? Ɔmɛwʋ́lɩ dɛ fʋ́, anɩlɛ́ha fʋ́ ntsu fonu? \v 38 Fɔbwɛ ɔfɔɔ́, anɩlɔ́hɔ fʋ ɔfɔɔ́? Ɔmɛnkɛ fɛnatɩ́ yayá, anɩlɛ́ha fʋ́ tati fɛdɩdá? \v 39 Ɔmɛnkɛ fɔlɔ, ntɛ́ɛ fɛdɩ obu, anɩlɛ́bá bɛkɩ fʋ?’ \p \v 40 “Ɩnʋ mɩ́ ánfɩ ngyi Owíe ánfɩ nɛ́bláa amʋ́ mbɛ́ɛ, ‘Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Tógyítɔ́á mlɩlɔ́bwɛ há mɩ́ apíó ánfɩ ahá bʋtamabú amʋ́ wá ahátɔ ánfɩtɔ ɔkʋ á, mɩ́ mlɩlɔ́bwɛ mʋ́ há á.’ \p \v 41 “Ɩnʋ nɛ́bláa ahá ámʋ́ʋ́ bʋlɩɩ́ mɩ́ bɩnasʋ ámʋ ɛ́ mbɛ́ɛ, ‘Mlɩkpʋkpɛ tɛɩ nfɩ. Bulu lalwɩ́ɩ́ mlɩ. Mlɩyɔ ogyá ámʋ́ʋ́ ɩtamadun, Bulu lɛ́layáɩ́ há Ɔbʋnsám mʋ́a mʋ abɔpʋ amʋtɔ. \v 42 Tsúfɛ́ akʋ́n lɛkɩtá mɩ́, mlɩmɛ́ha mɩ́ atogyihɛ. Ɔmɛwʋ́lɩ lɛkɩtá mɩ́, mlɩmɛ́ha mɩ́ ntsu annu. \v 43 Nɔbwɛ ɔfɔɔ́, mlɩmɔ́hɔ mɩ ɔfɔɔ́. Nɛnatɩ́ yayá, mlɩmɛ́ha mɩ́ tati andɩda. Nɔlɔ, nɛdɩ obu; mlɩmɛ́kɩ mɩ.’ \p \v 44 “Ɩnʋ amʋ́ ɛ́ bɛ́fɩtɛ́ mɩ́ bɛɛ, ‘Anɩ Wíé, ɔmɛnkɛ anɩlówun ánɩ́ akʋ́n dɛ fʋ́, ɔmɛwʋ́lɩ dɛ fʋ́, fʋgyi ɔfɔɔ́, fʋna yayá, fʋdɛlɔ ntɛ́ɛ fʋda obu; anɩmɛ́bɛkɩ fʋ?’ \v 45 Ɩnʋ mɩ́ ánfɩ ngyi Owíe anfɩ nɛ́bláa amʋ́ mbɛ́ɛ, ‘Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Alɩ ámʋ́ʋ́ mlɩmɔ́bwɛ mʋ́ há mɩ́ apíó ánfɩ ahá bʋtamabú amʋ́ wá ahátɔ ánfɩtɔ ɔkʋ á, mɩ́ mlɩmɔ́bwɛ há á.’ \v 46 Bulu ɔbɛ́ha amʋ́ bɔ́yɔ ɩwɩɔsɩn ánɩ́ ɩtamatátɔ́, támɛ yilé abwɛpʋ́ ámʋ mʋ́ bénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá.” \c 26 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Bɛkɩklɩ́ɩ Yesu Nwunsʋ \r (Marko 14:1-2; Luka 22:1-2; Yohane 11:45-53) \p \v 1 Brɛ́á Yesu lósuná atɔ́ ánfɩ fɛ́ɛ́ tá á, ɔlɛbláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, \v 2 “Mlɩyin ánɩ́ ɩlasí nkenyɔ́ bégyi Israelfɔsʋ \w Katsʋn Nkɛ\w*. Nkɛ ámʋtɔ á, ɔkʋ ɔbɔ́pʋ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ wá mɩ́ alupʋ́ ɩbɩtɔ, bɛ́da mɩ́ mántá \w oyikpalíhɛsʋ\w*.” \p \v 3-4 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yudafɔ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ amʋ́ ahandɛ befia igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn Kaiafa wóyítɔ́, kɩ́tá agywɩɩn ɔkpa ánɩ́ bɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ kɩ́tá Yesu ŋáintɔ, mɔ́ mʋ. \v 5 Támɛ bɛblɩ́ bɛɛ bʋmɔ́ɔbwɛ mʋ́ nkɛ ámʋtɔ, mɛ́nɩ kpokiti mɛ́ɛda ɔmá ámʋtɔ. \s1 Ofobí Fánfáánfán Pʋwʋ́lɩ́ Yesu \r (Marko 14:3-9; Yohane 12:1-8) \p \v 6 Brɛ́á Yesu bʋ Betania wúlutɔ, Simon ɔkʋá alalɔ́ \w ɩlɔ pɛpɛ\w* kɩ wóyítɔ́ ɔdɛ atɔ́ gyí a, \v 7 ɔtsɩ ɔkʋ lɛ́ba mʋ wá. Ɔdɛ prɛntʋa wankláán kʋá ofobí fánfán ánɩ́ ɩbʋ bíá bɔ mʋ́, ɔlɛtsɛɩ́ ofobí ámʋ wʋ́lɩ́ Yesu nwuntɔ. \v 8 Yesu akasɩ́pʋ́ amʋ benya ɔblɔ́ brɛ́á bowun ɩ́nɩ. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ ɔtsɩ ánfɩ layíntá ofobí fánfán ánfɩ? \v 9 Abɛ́talɩ́ fɛ́ mʋ́ ibíá kpékplé, pʋ́ kɔ́ba amʋ há ahiánfɔ.” \p \v 10 Yesu lɛ́bɩ ánɩ́ ɔblɔ́ lakɩ́tá amʋ́. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mʋ háan? Ɩtɔ yilé alabwɛ́ há mɩ́. \v 11 Ahiánfɔ bétsiá mlɩtɔ ekekegyíɛkɛ, támɛ mɩ́ mʋ́ mméetsiá mlɩ wá yɔ́. \v 12 Alatsɛ́ɩ́ ofobí fánfán ánfɩ wʋ́lɩ́ mɩ́, pʋ́lá mɩ́ ɔyʋlʋ́ʋ yáɩ́ há mɩ́ opulákɛ́. \v 13 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ɔyɩ́tɔ́ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́á bɛ́da Bulu asʋn wankláán ámʋ ɔkan a, bɛ́blɩ́ tɔ́ ánfɩ ɔtsɩ ánfɩ labwɛ́ ánfɩ pʋ́káɩ́n mʋsʋ.” \s1 Yuda Iskariot Lótsulá Ánɩ́ Ɔbɛ́lɛ Yesu Há \r (Marko 14:10; Luka 22:3-6) \p \v 14 Mʋ́ ɔma a, mʋ akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋtɔ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Yuda Iskariot lɔ́yɔ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ wá. \v 15 Ɔlɛyɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ nɛlɛ́ Yesu há mlɩ á, ntɔ mlɛ́ha mɩ́?” Mʋ́ sʋ bɛkla sika futútú adʋasa (30) wá mʋ ɩbɩtɔ. \v 16 Tsú brɛ́ ámʋtɔ ɔlɔwa ɔkpa dunká ánɩ́ ɔbɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ lɛ́ Yesu há amʋ́. \s1 Katsʋn Atogyihɛ Gyí \r (Marko 14:12-21; Luka 22:7-14, 21-23; Yohane 13:21-30) \p \v 17 Israelfɔ \w Bodobodo Mátúhɛ́\w*\w Nkɛ\w* ámʋtɔ ɛkɛ gyankpapʋ a, akasɩ́pʋ́ amʋ bɛba Yesu wá bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Anɩ Wíé, obu mɔmʋtɔ ayɛla ha fʋ, afʋgyi Israelfɔsʋ Katsʋn Nkɛ atogyihɛ amʋ?” \p \v 18 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyɔ asímasi wá wúlutɔ, amlɩyɛbláa mʋ mlɩaa, ‘Osunápʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, mɩ́ brɛ́ lafʋn. Ɩ́nɩ sʋ mɩ́a mɩ́ akasɩ́pʋ́ abá begyi Israelfɔsʋ Katsʋn Nkɛ ámʋ fʋ́ wóyítɔ́.’ ” \p \v 19 Mʋ́ sʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɔyɔ́bwɛ alɩ ámʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ámʋ pɛ́pɛ́ɛ́pɛ́. Bɛla obu ámʋtɔ, bwɛ́ Katsʋn Nkɛtɔ atogyihɛ amʋ yáɩ́ ɩnʋ. \p \v 20 Brɛ́á nsaɩntɔ deklúun a, Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɛba betsiá ɔpʋ́nʋ́ ámʋ asɩ. \v 21 Atɔ́ ámʋ ogyíkpá a, Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa, mlɩtɔ ɔkʋlɛ ɔbɛ́lɛ mɩ́ há.” \p \v 22 Asʋ́n ánfɩ lɛ́hɩɛ han akasɩ́pʋ́ amʋ. Mʋ́ sʋ befi asɩ bʋdɛ mʋ fɩtɛ́ kʋlɛkʋlɛ bɛɛ, “Mɩ́ Wíé, mɩ́ nɩ́ lóó?” \p \v 23 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhá ámʋ́ʋ́ mɩ́a mʋnyɔ anɩdɛ́ ɩbɩ wa ɔlɛpɛ ɔkʋlɛtɔ ámʋ ɔbɛ́lɛ mɩ́ há. \v 24 Mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nówu fɛ́ alɩá bɔwanlɩ́n tswɩ́ɩ, támɛ ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔbɛ́lɛ mɩ́ há ámʋ ɔgyɔ́wɩ nɩ́. Nɩ́ bʋmetepí kwɩ́ɩ́ mʋ kʋ́ráá á, tɛkɩ ɩbʋ alɛ́ há mʋ.” \p \v 25 Yuda Iskariot amʋ́ʋ́ ɔlɛlɛ mʋ há ámʋ ɛ́ lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, mɩ́ nɩ́ lóó?” Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ee, fablɩ́.” \s1 Yesu Ntʋ́pwɛ Atogyihɛ Tráhɛ \r (Marko 14:22-26; Luka 22:14-20; 1 Korintofɔ 11:23-25) \p \v 26 Brɛ́á bʋdɛ atɔ́ ámʋ gyí a, Yesu lɛ́lɛ bodobodo ipín, ɔlɛda Bulu ɩpán, bíábía mʋ́tɔ́ pʋ́há mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩhɔ amlɩgyi. Mɩ́ ɔyʋlʋ́ʋ nɩ.” \p \v 27 Ɩnʋ olotsu ntá-ɛwɛ, ɔlɛda Bulu ɩpán, pʋ́há amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ fɛ́ɛ́ mlɩhɔ amlɩnu. \v 28 Mɩ́ obugya nɩ. Mʋ́ Bulu dɛ́pʋsí mʋ ntam\f + \fr 26:28 \fqa Ntam pɔ́pwɛ \ft bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* ánɩ́ alaká há ahásʋ nɩ́. Bɛ́tsɛɩ́ mʋ́ wʋ́lɩ́ asɩ, mɛ́nɩ obési ahá tsɔtsɔɔtsɔ lakpan kíé amʋ́. \v 29 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mmɛ́ɛtrá nu \w wáɩn-abí\w* ntá ánfɩ alɩɩ yɔ́fʋn ɛkɛá mɩ́a mlɩnyɔ abɛ́lanu mʋ́ pɔ́pwɛ mɩ́ Sɩ́ \w iwíegyí\w* ámʋtɔ.” \p \v 30 Benya wá ɩlʋ dá Bulu ɩpán tá alɩ, bɛnatɩ́ yɔ́ Nfɔ-nyíbʋ ámʋsʋ. \s1 Petro Ɔbɔ́swɩɩ́ Ɔbɛ́ɛ Mʋmeyín Yesu \r (Marko 14:27-31; Luka 22:31-34; Yohane 13:36-38) \p \v 31 Brɛ́á bowie Nfɔ-nyíbʋ ámʋsʋ á, Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ “Mlɩ fɛ́ɛ́ mléyinkí mɩ́ ɔma onyenɩ. Tsúfɛ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Nɛ́da akúfa ɔkpapʋ́ ámʋ lɛ́dá, mʋ akúfa bɛ́dasáɩ́n.’ ” \v 32 Mʋ́ʋ́ ɔlɛtrá blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Támɛ nɩ́ Bulu ɔkʋ́sʋ́a mɩ tsú afúlitɔ á, négya mlɩ nkpá yɔ́ Galilea ɔmátɔ́. Ɩnʋ mlɔ́bɔtʋ mɩ́ nɩ́.” \p \v 33 Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ amʋ́ fɛ́ɛ́ beyinkí fʋ́ ɔma kʋ́ráá á, mɩ́ mʋ́ mméeyinkí ɛkɛkɛɛkɛ.” \p \v 34 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ fʋ́ bláa. Onyenɩ, asa batɛ ɔbɛ́lɛ ɔnɔ́ á, fɔ́swɩɩ́ pʋ́ ɩbɩ wá ogyá tse sa fɛɛ fʋmeyín mɩ́.” \p \v 35 Ɩnʋ Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ lowu ígyi kʋ́ráá á, mméekiná fʋ́ ɛkɛkɛɛkɛ.” Alɩ kɛ́n akasɩ́pʋ́ atráhɛ amʋ ɛ́ bɛblɩ́ nɩ́. \s1 Mpáɩbɔ Getsemane \r (Marko 14:32-42; Luka 22:39-46) \p \v 36 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɔyɔ ɔtɩnɛkʋá bʋtɛtɩ́ ɩnʋ Getsemane. Brɛ́á bowie ɩnʋ á, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩtsia nfɩ, nɔyɔ́ nkpá yɔ́bɔ mpáɩ.” \v 37 Ɔlɛkpa Sebedeo abi anyɔ, bʋgyi Yakobo mʋa mʋ pio Yohane pʋ́ Petro ya. Ɩnʋ asʋ́n lɛhɩɛ́ han mʋ, mʋ ansɩ́ lɛpɛ. \v 38 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Asʋ́n ɩhɩ́ɛ́ dɛ mɩ́ háan, ideklé ɩmɔ mɩ́. Mlɩtsia nfɩ, mɩ́a mlɩnyɔ agyo.” \p \v 39 Ɩnʋ ɔlɛnatɩ́ yɔ́ nkpá kpalobí, ɔlɛda akpawunu pʋ́ ansɩ́tɔ́ bun ɔsʋlʋ́tɔ, kókóli Bulu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Sɩ́, nɩ́ ɩbɔ́wa alɛ́ á, ha ntá-ɛwɛ ánfɩ\f + \fr 26:39 \fq Ntá-ɛwɛ ánfɩ\ft igyi ɩwɩɔsɩn ánɩ́ Yesu obówun.\f* ɩtsʋn mɩsʋ. Támɛ megyí tɔ́á ndeklé, mboún mʋ́á fʋdeklé ɩbá mʋ́tɔ́.” \p \v 40 Mʋ́ʋ́ oleyinkí ba akasɩ́pʋ́ amʋ wá bowun ánɩ́ bʋdɛdɩdɩ. Ɩ́nɩ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ Petro ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́ sʋ mlɩmɛ́talɩ́ tsíá, mɩ́a mlɩnyɔ agyo dɔnhwɩ́rɩ kʋlɛ kpán? \v 41 Mlɩgyo amlɩkokoli Bulu, mɛ́nɩ mlɩmóowie ɩsɔ́kɩtɔ, tsúfɛ́ mlɩ ɔŋɛ́ deklé, támɛ nyankpʋsa-oyí lɔpɔn.” \p \v 42 Yesu lɛ́trá yókokóli Bulu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Sɩ́, nɩ́ ntá-ɛwɛ ánfɩ mɔ́ɔtsʋn mɩsʋ, ɩbwɛ́ alɩágyíalɩ́á nónu mʋ́ á, mʋ́mʋ́ tɔ́á fʋdeklé ɩbá mʋ́tɔ́.” \v 43 Ɔlɛtrá yinkí ba bowun ánɩ́ akasɩ́pʋ́ amʋ bʋtráa bʋdɛdɩdɩ, tsúfɛ́ dɩdɩ́ dɛ amʋ́ bʋ. \p \v 44 Mʋ́ sʋ ɔlɛnatɩ́ sí amʋ́, trá yókokóli Bulu otse saasɩ, blɩ́ asʋ́n ámʋ kɛ́n. \v 45 Oleyinkí ba akasɩ́pʋ́ amʋ wá, bɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlatráa si mlɩda mlɩdɛ́ ɔkpʋ́nʋ́ da? Mlɩkɩ, brɛ́ ámʋ lafʋn ánɩ́ bɔ́pʋ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ wá lakpan abwɛpʋ́ ɩbɩtɔ. \v 46 Mlɩkʋsʋ ayɔ. Mlɩkɩ, ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔdɛ mɩ́ lɛ há ámʋ ná á.” \s1 Yesu Kɩtá \r (Marko 14:43-50; Luka 22:47-53; Yohane 18:3-12) \p \v 47 Yesu ɔnɔ́ mesi asa \w akasɩ́pʋ́\w* dúanyɔ ámʋtɔ ɔkʋlɛá bʋtɛtɩ́ mʋ Yuda lóbowie ɩnʋ. Ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩá bʋdɛ ndayí pʋ́ nkpotí bʋbuo mʋ. Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ lɔ́wa amʋ́. \v 48 Yuda amʋ́ʋ́ ɔbɛ́lɛ Yesu há ámʋ lɛ́bláa ɔdɔm amʋ yáɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhá ámʋ́ʋ́ nɛ́latá pútá ámʋ gyí ɔhá ámʋ nɩ. Mlɩkɩta mʋ.” \p \v 49 Ɩ́nɩ sʋ ɔlɛnatɩ́ laa yɛ́ha Yesu itsiá ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, tsia nɩ́!” Ɔlɛlatá mʋ pútá. \p \v 50 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Agya, bwɛ tɔ́á ɔbwɛkpá fɛba.” \p Ɩnʋ ahá ámʋ bɛnatɩ́ tʋ́ Yesu, kɩ́tá mʋ kínkíínkín. \v 51 Ɩnʋ Yesu akasɩ́pʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ lɔ́tswɩ mʋ ɔdayí, kpá Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn osúmbi ɔkʋ ɩsʋ lɛ́. \v 52 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Yinkia fʋ́ ɔdayí wa mʋ́ ɔflɛtɔ. Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ ɔtɛnátɩ́ kɩ́tá ɔdayí á, ɔdayí ɔnɔ́ otesin. \v 53 Fʋmeyín fɛɛ nɛ́talɩ́ kókóli mɩ́ Sɩ́ ɔbɛ́ha mʋ abɔpʋ tsɔtsɔɔtsɔ akú dúanyɔ bɛ́ba bɔkɔ hɔ mɩ? \v 54 Támɛ nɩ́ ɩbá alɩ á, nkálɩ ɩbɔ́bwɛ asa Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́?” \p \v 55 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ogyo otswapʋ́ ngyi, sʋ́ mlɩlatsú nkpotí pʋ́ ndayí mlɛbá mɩ́ ɔkɩtákpá? Ntsie mlɩ wá Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ ekekegyíɛkɛ ndɛ mlɩ atɔ́ suná, mlɩmɛ́kɩtá mɩ́ ɛkɛkɛɛkɛ. \v 56 Támɛ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ laba mʋ́tɔ́, mɛ́nɩ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ asʋ́n wanlɩ́nhɛ́ amʋ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́.” \p Ɩnʋ akasɩ́pʋ́ amʋ fɛ́ɛ́ bɛsrɩ́ sí mʋ. \s1 Yudafɔ Ahandɛ Ansɩ́tɔ́ Lɩɩ́ \r (Marko 14:53-65; Luka 22:54-55, 63-71; Yohane 18:13-14, 19-24) \p \v 57 Mʋ́ʋ́ Yesu akɩtápʋ́ amʋ bɛkpa mʋ ya Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn Kaiafa. Ɩnʋ́ mʋa Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ befia nɩ. \v 58 Támɛ Petro lɛ́pɛtɩ́ obuo amʋ́ ɔma tsútsúútsú alɩɩ bowie igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn wóyítɔ́ ɩnʋ. Oleyétsiá amʋ́ agyópʋ wá, mɛ́nɩ obówun alɩá asʋ́n ámʋ ɩbɔ́mɔ ɔnɔ́. \v 59 Ɩnʋ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ mʋa Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ amʋ fɛ́ɛ́ bodunká ahá ánɩ́ bɛ́ka asʋ́n dɩ́nká Yesusʋ, mɛ́nɩ bɛ́lɩɩ́ mʋ́sʋ́ mɔ́ mʋ. \v 60 Afunupʋ tsɔtsɔɔtsɔ bɛdalɩ ba, támɛ amʋ́ fɛ́ɛ́ ɔnɔ́ lɔtsʋn ɔtsan. Mʋ́ ɔma a, ahá abanyɔ́ bɛdalɩ bɛlɩɩ́ ahandɛ amʋ ansɩ́tɔ́, \v 61 blɩ́ bɛɛ, “Oyin ánfɩ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nɛ́talɩ́ bwíé Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ, lápʋ́ nkɛnsá yi mʋ́.’ ” \p \v 62 Mʋ́ʋ́ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ fɩ́tɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Fʋma ɔnɔ́ lɛ́? Fʋma asʋansʋ blɩ́ pʋ́lɛ́ fʋ́ ɩwɩ?” \v 63 Támɛ Yesu móbwií ɔnɔ́. Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɛ́labláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Nɛká Bulu Ɔkɩankpapʋ amʋ, nɩ́ fʋ́gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli), ogyi Bulu mʋ Bi ámʋ a, bláa anɩ.” \p \v 64 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́ fablɩ́ á. Támɛ mlɩbɩ ánɩ́ tsú ndɛ pʋ́ya a, mlówun mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ntsie Bulu Otúmípʋ gyɔpɩsʋ ánfɩ, ndɩn ɔsʋ́sʋ́ nwʋlʋ́táasʋ nɛbá.” \p \v 65 Mʋ́ʋ́ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɛ́kɩtá mʋ atadɩɛ bálɩ́ mʋ́ kɩaan,\f + \fr 26:65 \ft Ilosuná ánɩ́ asʋ́n ámʋ lawíé mʋ ɩwɩtɔ dʋbɩ.\f* blɩ́ ɔbɛ́ɛ “Alabɔ́ mbusuo! Adánsɩɛ mɔmʋ anɩtráa anɩgyó? Yɛ́ɛ mlɩlanú abususʋ ánɩ́ alablɩ́. \v 66 Nkálɩ gyí mlɩ agywɩɩn?” \p Bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ilehián ánɩ́ obówu!” \p \v 67 Ɩnʋ botutúu atsʋnɔ́ wʋlɩ́ mʋ ansɩ́tɔ́, wɔwɔ mʋ atswɛ. Akʋ ɛ́ bɛdadáa mʋ asʋtɔ, \v 68 fɩ́tɛ́ mʋ bɛɛ, “Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Kristo, ma ládá fʋ́? Bla anɩ.” \s1 Petro Lɔ́swɩɩ́ Ɔbɛ́ɛ Mʋmeyín Yesu \r (Marko 14:66-72; Luka 22:56-62; Yohane 18:15-18, 25-27) \p \v 69 Petro tsie wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, otsibi ɔkʋ lɔ́bɔtʋ mʋ. Ɔlɛbláa Petro ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́a Yesu Galileayin amʋ nyɔ ná.” \p \v 70 Támɛ Petro lɔ́wa ɔnɔlɩ́ ahá ámʋ fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mmeyín asʋ́n ánfɩ fʋdɛblɩ́ ánfɩ ɩwɩ kʋkʋʋkʋ.” \v 71 Mʋ́ ɔma wóyí ɔnɔ́ ɩnʋ ɛ́ á, otsibi ɔkʋ ɛ́ lɛ́bɩ Petro. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa ahá ánɩ́ bʋlɩɩ́ ɩnʋ ɔbɛ́ɛ, “Oyin ánfɩ mʋa Yesu Nasaretyin amʋnyɔ tɛ́nátɩ́.” \p \v 72 Ɩnʋ Petro lɔ́pʋ ɔnɔlɩ́ ká ntam, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mmeyín mʋ.” \p \v 73 Mʋ́ ɔma a, ahá ámʋ́ʋ́ bʋlɩɩ́ ɩnʋ ámʋtɔ akʋ bɛba bɛbláa Petro bɛɛ, “Lɛ́lɛ́ mʋ́ á, anɩyin ánɩ́ fʋ́a Yesunyɔ ná, tsúfɛ́ fʋ́ tɔ́ɩtɔ dɛ anɩ suná alɩ.” \p \v 74 Ɩnʋ Petro lɔ́wa ntam kakáa bɩ ɔbɛ́ɛ, “Nɛká tógyítɔ́, mmeyín oyin ámʋ́ʋ́ mlɩdɛ́ mʋ ɩwɩ asʋ́n blɩ́ ámʋ!” \p Ɩnʋnʋ batɛ lɔ́bɔn. \v 75 Petro lɛ́kaɩ́n ánɩ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fɔ́swɩɩ́ tse sa fɛɛ fʋmeyín mɩ́ asa batɛ ɔbɛ́lɛ ɔnɔ́.” Ɩnʋ ɔlɛdalɩ hɩ́ɛ́ yósu. \c 27 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Yesu Kpa Ya Pilato \r (Marko 15:1; Luka 23:1-2; Yohane 18:28-32) \p \v 1 Ɔyɩ kɛhɛ nyankɩ-nyankɩ a, Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛkɩtá agywɩɩn bɛɛ, bɔ́mɔ Yesu. \v 2 Mʋ́ sʋ bɛklɩ́ɩ mʋ, pʋ́ mʋ yɔ́wa Pilato ɩbɩtɔ. Mʋgyí Roma ɔhandɛá ɔdɛ Yudea ɔmásʋ́ gyí nɩ. \s1 Yuda Iskariot Ɩwɩ Sián \r (Gyumagyihɛ 1:18-19) \p \v 3 Yuda amʋ́ʋ́ ɔlɛlɛ Yesu há ámʋ lówun ánɩ́ bahá Yesu pɔ́n. Ɩlɛhan mʋ. Mʋ́ sʋ oleyinkía sika futútú adʋasa ámʋ ya Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ. \v 4 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nalɛ́ ɔhá ánɩ́ ɔmɔkʋ́bwɛ́ lakpan kʋkʋ há. Mʋ́ sʋ nabwɛ́ lakpan.” \p Mʋ́ʋ́ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Anɩméyín mʋ́ ɩwɩ kʋkʋ. Fʋ́ asʋ́n igyi.” \p \v 5 Mʋ́ sʋ Yuda lɔ́tswɩ sika futútú ámʋ sɩ́sɩ́ amʋ́ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, nátɩ́ yésián ɩwɩ. \p \v 6 Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ bɔtɔsɩ́ kɔ́ba amʋ, blɩ́ bɛɛ, “Anɩ mbla mɛha ɔkpa ánɩ́ apʋ́ʋ kɔ́ba anfɩ odu wa Bulu ɔtswɛ́kpa kɔ́batɔ, tsúfɛ́ mʋ́ ɩwɩ mɛtɩn. Obugya kɔ́ba igyi.” \v 7 Mʋ́ sʋ bɔbwɛ agywɩɩn, pʋ́ kɔ́ba ámʋ yɔ́hɔ atɔ́ ɔpwɛpʋ́ ɔkʋ ɔsʋlʋ́ʋ, pʋ́ ɩnʋ bwɛ́ afɔɔ́ ánɩ́ bʋbʋ Yerusalem opulákpá. \v 8 Ɩ́nɩ sʋ bɔtʋ ndɛ bʋtɛtɩ́ ɩnʋ bɛɛ, “Obugya ɔsʋlʋ́ʋ.” \p \v 9-10 Ɩ́nɩ lɛ́ha Bulu asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ tsʋn mʋ ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Yeremiasʋ\w* ámʋ lɛ́ba mʋ́tɔ́. Ɔbɛ́ɛ, “Botsu sika futútú adʋasa ámʋ́ʋ́ Israelfɔ begyi mʋ ibíá, hɔ mʋ amʋ yɔ́hɔ atɔ́ ɔpwɛpʋ́ ɔkʋ ɔsʋlʋ́ʋ fɛ́ alɩá Bulu lɛ́bláa mɩ.” \s1 Yesu Lɩ́ɩ́ Pilato Ansɩ́tɔ́ \r (Marko 15:2-5; Luka 23:3-5; Yohane 18:33-38) \p \v 11 Yesu lɩ́ɩ́ ɔmásʋ́ ɔkɩ́pʋ Pilato ansɩ́tɔ́. Mʋ́ʋ́ Pilato lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́gyí Yudafɔ owíe amʋ nɩ?” \p Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ee, mʋ́ fablɩ́ á.” \v 12 Támɛ brɛ́á Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛka asʋ́n dɩ́nká Yesusʋ á, ɔmɛlɛ kʋkʋ ɔnɔ́. \p \v 13 Mʋ́ʋ́ Pilato lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋmɛdɛ́ asʋ́n ánfɩ bakla dɩnká fʋ́sʋ́ ánfɩ nu?” \p \v 14 Támɛ Yesu métepí bwíí ɔnɔ́. Mʋ́ sʋ ilobwie Roma ɔhandɛ amʋ ɔnɔ́. \s1 Yesu Lowu Ɩpɔ́n Ha \r (Marko 15:6-15; Luka 23:13-25; Yohane 18:39–19:16) \p \v 15 Ofífígyíofí, nɩ́ bʋdɛ Israelfɔsʋ \w Katsʋn Nkɛ\w* gyí a, Roma ɔhandɛ amʋ tesí obu ɔdɩpʋ́ ɔkʋlɛá ɔdɔm amʋ bʋdeklé há amʋ́. \v 16 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, obu ɔdɩpʋ́ ɔkʋá alahɔ dá, bʋtɛtɩ́ mʋ Baraba da obu. \v 17 Mʋ́ sʋ brɛ́á Yudafɔ ámʋ fɛ́ɛ́ bebefia a, Pilato lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma nsíi ha mlɩ? Baraba lóó, ntɛ́ɛ Yesu, bʋtɛtɩ́ mʋ Kristo amʋ?” \v 18 Tsúfɛ́ Pilato yin ánɩ́ Yesu ɩwɩ olu sʋ́ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bakɩ́tá mʋ ba mʋ. \p \v 19 Brɛ́á Pilato tsie ɔdɛ Yesu asʋ́n ámʋ gyí a, mʋ ka lɔ́wa obí mʋ wá ɔbɛ́ɛ, “Mábwɛ oyin ánfɩ mʋ asʋ́n da ɔkpa ánfɩ tɔtɔ. Tsúfɛ́ ígye onyé á, nokun okude wun mʋ, ifú lɛhɩɛ́ kɩ́tá mɩ́.” \p \v 20 Támɛ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛha ɔdɔm amʋ ɔnɔ́ bɛɛ, bʋkókoli Pilato osi Baraba, abʋmɔ Yesu. \v 21 Mʋ́ sʋ Roma ɔhandɛ amʋ lɛ́lafɩ́tɛ́ ɔdɔm amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ahá abanyɔ́ ánfɩtɔ ɔmɔmʋ nsíi ha mlɩ?” \p Botsu ɔnɔ́ bɛɛ, “Baraba!” \p \v 22 Mʋ́ʋ́ Pilato lɛ́trá fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ mbwɛ́ɛ Yesu, bʋtɛtɩ́ mʋ Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ)?” \p Amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ha abʋda mʋ manta oyikpalíhɛsʋ!” \p \v 23 Pilato lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ! Tsitsa mɔmʋ alabwɛ́?” \p Ɩnʋ bɛlakplʋ́n kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́ bɛɛ, “Ha abʋda mʋ manta oyikpalíhɛsʋ!” \p \v 24 Brɛ́á Pilato lówun ánɩ́ alabwɛ́ kásíán, kpokiti mboún deklé ɩda ɩnʋ á, olotsu ntsu fwɩ́ ɩbɩ amʋ́ ansɩ́tɔ́ ɩnʋ, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ ɩbɩ anyɔ ɩma oyin ánfɩ lowutɔ. Mlɩ asʋ́n igyi.” \p \v 25 Yudafɔ ámʋ fɛ́ɛ́ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Mʋ lowu ɩsʋbɩtɩ́ ɩbá anɩa anɩ abí-anásʋ́!” \p \v 26 Ɩnʋ Pilato lési Baraba há amʋ́, ɔlɛha mʋ ɩsá akɔpʋ́ bɛpɩtɩ́ Yesu atɔ́, ɔlɔpʋ mʋ wá amʋ́ ɩbɩtɔ ɔbɛ́ɛ, bʋyɛ́da mʋ manta oyikpalíhɛsʋ. \s1 Yesu Ahinlá Bwɛ \r (Marko 15:16-20; Yohane 19:2-3) \p \v 27 Ɩnʋ ɔmásʋ́ ogyípʋ́ amʋ ɩsá akɔpʋ́ bɛkpa Yesu ya mʋ wóyítɔ́. Bɛtɩ amʋ́ aba ɩsá akɔpʋ́ atráhɛ amʋ fɛ́ɛ́, bɛda Yesu ɔbʋn. \v 28 Bɔwɔɩ́ Yesu atadɩɛ, pʋ́ ligá pɛpɛ kʋ wá mʋ. \v 29 Bɔlʋ obungyo-awu, bwɛ́ mʋ́ owíepa bun mʋ nwun. Bɔpʋ oyí kʋ wá mʋ gyɔpɩ ɩbɩtɔ, fɛ́ akɔnfra. Bɛda akpawunu mʋ ansɩ́tɔ́, bʋdɛ mʋ ahinlá bwɛ bɛɛ, “Yudafɔ Owíe, fʋ́ nkpasʋ ɔnlɩnsʋ!” \v 30 Botu atsʋnɔ́ wʋ́lɩ́ Yesu, swɩ́ɩ́ mʋ oyí ámʋ pʋ́pɩ́tɩ́ mʋ nwuntɔ. \v 31 Bɔbwɛ mʋ ahinlá tá á, bɔwɔɩ́ amʋ́ ligá pɛpɛ amʋ, yínkía mʋ onutó atadɩɛ wá mʋ, bɛkpa mʋ dálɩ bɔyɔ́ abʋyɛda mʋ manta oyikpalíhɛsʋ. \s1 Yesu Da Mántá Oyikpalíhɛsʋ \r (Marko 15:21-32; Luka 23:26-43; Yohane 19:17-27) \p \v 32 Brɛ́á bɔyɔ́ á, befia Kireneyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Simon. Ɩsá akɔpʋ́ ámʋ bɛka mʋ hɩ́ɛ́ bɛɛ, ɔhɔ́ɔ oyikpalíhɛ amʋ sʋra. \v 33 Boyówie ɔtɩnɛkʋá bʋtɛtɩ́ ɩnʋ Golgota. Mʋ́ asɩ gyí, “Nwun Okokobi Otsiákpá.” \v 34 Bɔpʋ afá kɩ́tákɩ́tá wá ntátɔ́ tin Yesu ɔnɔ́ bɛɛ onúu, támɛ brɛ́á ɔlɛda mʋ́ ɔnɔ́ á, olekiná nu. \p \v 35 Bɛda mʋ mántá oyikpalíhɛ amʋsʋ tá á, beye mʋ atadɩɛtɔ. Ɩnʋ bɔtswɩ abi pʋ́kɩ ɔhagyíɔha ogyíkpá. \v 36 Besi bʋtsie ɩnʋ, bʋdɛ mʋ ɩwɩ gyóo. \v 37 Mʋ́ʋ́ bɔwanlɩ́n tɔ́á sʋá bʋdɛ mʋ da mántá oyikpalíhɛsʋ, dá mántá mʋ awunso bɛɛ, “\sc Yesu, Yudafɔ owíe amʋ nɩ\sc*.” \v 38 Bɛda awikplu abanyɔ́ ɛ́ mántá nyikpalíhɛsʋ tsɩ́a mʋtɔ. Ɔkʋlɛ bʋ mʋ gyɔpɩsʋ, ɔkʋlɛ ɛ́ bʋ mʋ bɩnasʋ. \p \v 39 Ɩnʋ atsʋ́npʋ bɔkpʋkpʋ́ʋ nwuntɔ, blɩ́ Yesu ɩwɩ abususʋ bɛɛ, \v 40 “Yɛ́ɛ fʋ́ fɛɛ fɛ́talɩ́ bwíé Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ, lápwɛ́ mʋ́ nkɛnsá owítɔ́ nɩ́? Hɔ fʋ́ ɩwɩ! Nɩ́ lɛ́lɛ́ Bulu mʋ Bi fʋ́gyi á, kplɩ tsu oyí ámʋsʋ akɩ.” \p \v 41 Alɩ kɛ́n Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ ɛ́ bɔbwɛ mʋ ahinlá nɩ́. \v 42 Bɛblɩ́ bɛɛ, “Ɔlɔhɔ ahá nkpa, támɛ ɔmɛtálɩ́ hɔ mʋ ɩwɩ. Nɩ́ mʋgyí Israelfɔ owíe amʋ a, ɔkplɩ́ɩ tsu oyí ámʋsʋ, mɛ́nɩ abɔ́hɔ mʋ gyi. \v 43 Yɛ́ɛ ɔbɛ́ɛ Bulu mʋ Bi mʋgyi, mʋ ansɩ́ dɩn Bulusʋ. Bulu ɔlɛ́ mʋ séi, akɩ ánɩ́ otekle mʋ asʋ́n.” \p \v 44 Alɩ kɛ́n awikplu ámʋ́ʋ́ bɛda mántá nyikpalíhɛsʋ mʋ wá ámʋ ɛ́ bɔbwɛ mʋ ahinlá nɩ́. \s1 Yesu Lowu \r (Marko 15:33-41; Luka 23:44-49; Yohane 19:28-30) \p \v 45 Owí lɛta ɔsʋlʋ́ʋ amʋsʋ fɛ́ɛ́, tsú dódúanyɔtɔ alɩɩ yɔ́fʋn ntʋ́pwɛ dɔsatɔ. Owí mɛtrá lɩn ɛ. \v 46 Dɔsa ámʋtɔ á, Yesu lɔ́kplʋn kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́ \w Hebri\w* ɔblɩ́tɔ ɔbɛ́ɛ, “Eli, Eli, Lama Sabaktani?” Mʋ́ asɩ gyí, “Mɩ́ Bulu, mɩ́ Bulu, ntogyi sʋ́ fakpá mɩ́ ɔma?” \p \v 47 Brɛ́á ahá ámʋ́ʋ́ bʋlɩɩ́ ɩnʋ ámʋtɔ akʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, bɛblɩ́ bɛɛ, “Ɔdɛ \w Elia\w* kpolí.” \v 48 Ɩnʋ amʋ́tɔ́ ɔkʋ lɛ́srɩ́ yótsu ɔsapɔ, pʋ́dá ntá ɔdáɩtɔ, pʋ́yi oyísʋ́, tsú mʋ́ fʋ́á, pʋ́tin mʋ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ onúu. \p \v 49 Támɛ mʋ aba atráhɛ amʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Si, alɩɩ kɩ bɛɛ Elia ɔbɛ́ba bɔhɔ mʋ.” \p \v 50 Yesu lɛ́trá kplʋ́n kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́, ɔlɛlɛ ɔŋɛ́. \p \v 51 Ɩnʋ Bulu lɛ́balɩ́ tati ámʋ́ʋ́ bɔpʋká Bulu Ɔtswɛ́kpa obu ámʋtɔ anyɔ, tsú awunso beyi asɩ kɩaan. Bulu lɛ́ha ɔsʋlʋ́ʋ lɛkpɩnkɩ́, ɔlɛha abʋtá lɛmamáɩn. \v 52 Olefinfínki ntsán, aha wankɩ́hɛ́ tsɔtsɔɔtsɔ bɔkʋsʋ́ tsú afúlitɔ. \v 53 Yesu kʋsʋ́ tsú afúlitɔ ɔma a, aha wankɩ́hɛ́ anfɩ́ bakʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ ánfɩ bɔyɔ Yerusalem wúlu wankɩ́hɛ́ amʋtɔ, yɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan súná ahá tsɔtsɔɔtsɔ. \p \v 54 Brɛ́á ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ pʋ́ ɩsá akɔpʋ́ ámʋ́ʋ́ bʋdɛ Yesu ɩwɩ gyóo amʋ bowun ɔsʋlʋ́kpɩnkɩ́ ámʋ pʋ́ tɔ́á ɩdɛ mʋ́sʋ́ yɔ fɛ́ɛ́ á, ifú lɛhɩɛ kɩ́tá amʋ́, bɛblɩ́ bɛɛ, “Lɛ́lɛ́, Bulu mʋ Bi óyin ánfɩ gyí.” \p \v 55 Atsɩ tsɔtsɔɔtsɔ bobuo Yesu, bʋdɛ mʋsʋ kɩ́ɩ tsu Galilea ɔmátɔ́. Amʋ́ ɛ́ besi lɩɩ́ tsútsúútsú, bʋdɛ mʋ kɩ́ɩ sɩsɩ́. \v 56 Amʋ́tɔ́ akʋ gyí, Magdalayintse \w Maria\w* mʋa \w Maria\w* ánɩ́ ɔlɔkwɩɩ́ Yakobo mʋa \w Yosef\w* pʋ́ Sebedeo mʋ ka ánɩ́ ogyi Yakobo mʋa Yohane aná oyín. \s1 Yesu Pulá \r (Marko 15:42-47; Luka 23:50-56; Yohane 19:38-42) \p \v 57-58 Brɛ́á owí dɛpɔ́ɔn a, Arimateayin ɩwɩ onyapʋ́ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Yosef, alamlí Yesu ɔkasɩ́pʋ́ lɔ́yɔ Pilato wá, yɔ́kʋlɩ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, osíi Yesu fúli amʋ ha mʋ. Pilato lɛ́ha ánɩ́ bʋsíi fúli amʋ ha mʋ. \v 59 Mʋ́ sʋ Yosef lɔ́pʋ ɔhráda ánɩ́ ɩlɛtɩn wankláán kɩ́klɩ fúli amʋ ɩwɩ, \v 60 ɔlɔpʋ mʋ yɔ́wa ɔbɔ́ pɔpwɛ ánɩ́ aladá bʋtátɔ́ yáɩ́ há mʋ ɩwɩtɔ. Mʋ́ʋ́ olemináa ibwi yíléyílé kʋ tin ɔbɔ́ ámʋ ɔnɔ́, ɔlɛnatɩ́. \v 61 Magdalayintse Maria mʋa Maria nyɔɔsɩ amʋ besi bʋtsie ɩnʋ fʋ́n bʋdɛ ntsán ámʋ kɩ́ɩ sɩsɩ́. \s1 Yesu Ntsán Gyo \p \v 62 Yudafɔ ɩwɩsʋ ɔdakɛ́ ɔyɩ kɛhɛ, igyi \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w* á, Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Farisifɔ ámʋ fɛ́ɛ́ pʋ́ Pilato befia. \v 63 Bɛbláa mʋ bɛɛ, “Owíe, anɩlakáɩ́n ánɩ́ brɛ́á ofunupʋ anfɩ tsie nkpa á, ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nkɛnsá ɔma a, Bulu ɔbɛ́lakʋ́sʋ́a mɩ tsú afúlitɔ.’ \v 64 Mʋ́ sʋ ha abʋyogyo mʋ ntsán ámʋ ɔnɔ́ wankláán, yɔ́fʋn ɛkɛ sáásɩ́. Nɩ́ megyí alɩ á, mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bóyówi mʋ lɛ́, bɛmlɛ́ ahá bɛɛ alakʋ́sʋ́. Ɩbá alɩ á, akasɩ́pʋ́ amʋ ahámlɛ́ bɔ́dʋn mʋ klɛ.” \p \v 65 Pilato lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩsá akɔpʋ́ nɩ́. Mlɩha amʋ́ abʋyogyo ɩnʋ wankláán alɩá mlɛ́talɩ́.” \p \v 66 Mʋ́ sʋ bɛyɛ́tan ɔbɔ́ ámʋ ɔnɔ́ wankláán, há agyópʋ bogyo mʋ́ asɩ. \c 28 \rem Proofread 29-06-09 \s1 Yesu Kʋsʋ́ Tsú Afúlitɔ \r (Marko 16:1-10; Luka 24:1-12; Yohane 20:1-10) \p \v 1 Yudafɔ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ ɔyɩ kɛhɛ, igyi Kwasieda bakɛ a, Magdalayintse \w Maria\w* mʋa \w Maria\w* nyɔɔsɩ amʋ bɔkʋsʋ́ yɔ́ Yesu ntsán ámʋ ɔkɩ́kpa. \v 2 Ɩnʋnʋ á, ɔsʋlʋ́ʋ lɛkpɩnkɩ́ kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́, Bulu-ɔbɔpʋ lɛ́kplɩ́ tsú ɔsʋ́sʋ́ bemináa ibwi yílé ámʋ lɛ́ ɔbɔ́ ámʋ ɔnɔ́, tsíá mʋ́sʋ́. \v 3 Mʋ ansɩ́tɔ́ lɛhɩɛ wankɩ́, ɩdɛ ogyá kpa. Mʋ atadɩɛ ɛ́ lofulí futútúútú fɛ́ opuli-mpútɔ́. \v 4 Brɛ́á bowun mʋ a, ifú lɛhɩɛ́ kɩ́tá ɩnʋ agyópʋ amʋ, bɛkpɩnkɩ́ kpakpakpakpa, dɩda, lwíí fɛ́ afúli. \p \v 5 Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́bláa atsɩ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmánya ifú! Nawun ánɩ́ Yesu amʋ́ʋ́ bɛda mántá oyikpalíhɛsʋ ámʋ mlɩdédunká. \v 6 Ɔma nfɩ. Bulu lakʋ́sʋ́a mʋ fɛ́ alɩá ɔlɛblɩ́ yáɩ́. Mlɩbɛkɩ ɔtɩ́nɛ́ ámʋ́ʋ́ bɔpʋ mʋ tswɩ amʋ. \fig “Ɔma nfɩ. Bulu lakʋ́sʋ́a mʋ fɛ́ alɩá ɔlɛblɩ́ yáɩ́.”|src="WA03930b.tif" size="span" loc="MAT28:1-10" copy="Graham Wade, United Bible Societies, Nairobi" ref="Mateo 28:6" \fig* \v 7 Mlɩwa ɔsa yɛbláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ mlɩaa, Bulu lakʋ́sʋ́a mʋ tsú afúlitɔ. Alagya mlɩ nkpá ɔyɔ́ Galilea ɔmátɔ́. Ɩnʋ́ mlówun mʋ nɩ. Asʋ́n ánɩ́ mbʋ ha mlɩ nɩ́.” \p \v 8 Ifú lɛkɩtá atsɩ ámʋ, támɛ bɔpʋ ansigyí tsíí ɔsrɩ́ɩ tsú opulákpá ɩnʋ bɔyɔ́ yɛ́bláa akasɩ́pʋ́ amʋ tɔ́á bawun. \p \v 9 Ɩmɔwa ɔpá kʋkʋ Yesu léfía amʋ́, há amʋ́ ɩtɛ́. Ɩnʋ bɛda akpawunu kɩ́tá mʋ ayabi, súm mʋ. \v 10 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmánya ifú. Mlɩyɛbláa mɩ́ apíó ámʋ mlɩaa, bʋyɔ́ Galilea ɔmátɔ́. Ɩnʋ́ bówun mɩ nɩ́.” \s1 Ntsán Agyópʋ Amʋ Asʋn Klahɛ \p \v 11 Brɛ́á atsɩ ámʋ bɔpʋ bɔyɔ́ á, ntsán agyópʋ amʋ akʋ ɛ́ bɔyɔ wúlutɔ yɛ́bláa Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ tɔ́á ɩlaba fɛ́ɛ́. \v 12 Ɩ́nɩ sʋ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ bɛtɩ Yudafɔ ahandɛ amʋ fɛ́ɛ́ fía, kɩ́tá agywɩɩn. Bɛha ntsán agyópʋ amʋ kɔ́ba tsɔtsɔɔtsɔ. \v 13 Bɛha amʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Mlɩblɩ mlɩaa, ‘Onyé, brɛ́á anɩdɛ́dɩdɩ á, Yesu akasɩ́pʋ́ amʋ bɛ́ba bowi mʋ nátɩ́.’ \v 14 Nɩ́ Roma ɔhandɛ onú á, anɩa mʋnyɔ abɛ́blɩ́ mʋ́, mɛ́nɩ mlɩmóowie asʋ́ntɔ́.” \p \v 15 Mʋ́ sʋ ntsán agyópʋ amʋ botsulá hɔ kɔ́ba amʋ, begyi dɩnká Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩsʋ. Ɔnɔ́ ánfɩ bɛha amʋ́ ánfɩ lobwie wá Yudafɔ ɔmá ámʋ fɛ́ɛ́tɔ́ bɔfʋn ndɛ. \s1 Yesu Ɩwɩɔwanlɛ Súná Mʋ Akasɩ́pʋ́ \r (Marko 16:14-18; Luka 24:36-49; Yohane 20:19-23; Gyumagyihɛ 1:6-8) \p \v 16 Akasɩ́pʋ́ dúɔkʋn ámʋ bɛnatɩ́ yɔ́ Galilea ɔmátɔ́, ɩbʋ ámʋ́ʋ́ Yesu lósuná amʋ́ ɔbɛ́ɛ bʋfía mʋ mʋ́sʋ́ ámʋsʋ. \v 17 Brɛ́á bowun mʋ a, bɛda akpawunu súm mʋ, támɛ ɩmɔwankɩ́ amʋ́tɔ́ akʋ ánɩ́ mʋ nɩ. \v 18 Mʋ́ʋ́ Yesu lɔ́kpʋkpɛ́ ba amʋ́ wá, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu lapʋ́ ɔsʋ́ mʋ́a asɩ túmi fɛ́ɛ́ wá mɩ́ ɩbɩtɔ. \v 19 Mʋ́ sʋ mlɩyɔ ɔyɩ́tɔ́ fɛ́ɛ́, amlɩbwɛ ahá fɛ́ɛ́ mɩ́ akasɩ́pʋ́. Mlɩbɔ amʋ́ \w asú\w* Ɔsɩ́, Obí pʋ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ dátɔ́. \v 20 Mlɩsuna amʋ́ abʋgyi mbla ámʋ́ʋ́ nɔwa há mlɩ ámʋ fɛ́ɛ́sʋ́. Mlɩbɩ ánɩ́ mbʋ mlɩ wá brégyíbrɛ́, yɔ́fʋn ɔyɩ́ ɔnɔ́mɔ.”