\id LUK NKO Book of Luka in the Nkonya Language of Ghana \h Luka \toc1 Asʋn Wankláán Ánɩ́ Luka Lɔ́wanlɩ́n \toc2 Luka \toc3 Luk. \mt2 Asʋn Wankláán Ánɩ́ \mt1 Luka \mt2 Lɔ́wanlɩ́n \c 1 \rem Proofread 02-07-09 \p \v 1 Onumnyampʋ Tiofilo: \p Ahá tsɔtsɔɔtsɔ babɔ́ mbɔ́dɩ́ wanlɩ́n tɔ́á ɩlɛba anɩtɔ tswɩ. \v 2 Bɔwanlɩ́n tɔ́á ahá ámʋ́ʋ́ bʋbʋ ɩnʋ tsú mʋ́ nfiasɩ́, bʋgyi mʋ́ asúmpʋ́ amʋ bowun, dá mʋ́ ɔkan amʋ bɛbláa anɩ pɛ́pɛ́ɛ́pɛ́. \v 3 Onumnyampʋ Tiofilo, mɩ́ ɛ́ nabɔ́ mbɔ́dɩ́ kwí mʋ́tɔ́ wankláán tsú mʋ́ nfiasɩ́. Mʋ́ sʋ ndekléá nɔ́wanlɩ́n mʋ́ pɛ́pɛ́ɛ́pɛ́ há fʋ́, \v 4 mɛ́nɩ fɛ́bɩá atɔ́ ámʋ́ʋ́ basúná fʋ́ ámʋ igyi ɔnɔkwalɩ. \s1 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane Kwɩɩ́ Asʋ́n \p \v 5 Brɛ́á \w Herode\w* dɛ́ iwíe gyí Yudea ɔmátɔ́ á, Bulu igyí ɔhapʋ́ ɔkʋ létsiá, bʋtɛtɩ́ mʋ Sakaria. Otsú Bulu igyí ahapʋ́ ɔpasua kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Abiatɔ. Mʋ ka gyí Elisabet, otsú Bulu igyí ɔhapʋ́ \w Aaron\w* abí-anátɔ́. \v 6 Mʋa mʋ ka asʋ́n da ɔkpa Bulu ansɩ́tɔ́. Bʋtegyi anɩ Wíe Bulu mbla pʋ́ mʋ nhɩhɩɛ́ fɛ́ɛ́sʋ́ pɛ́pɛ́ɛ́pɛ́. \v 7 Bʋma obí, tsúfɛ́ Elisabet mégyí ɔtsɩ kwɩ́ɩ́pʋ́. Mʋa mʋ kulu fɛ́ɛ́ bahɩ́ɛ́ dan. \p \v 8 Ɛkɛ ɔkʋ ɩlɔtʋ Sakaria aná ɔpasua ánɩ́ amʋ́ ɔbɛ́ha Bulu igyí. Sakaria lɔ́yɔ ɔbʋ Bulu ansɩ́tɔ́ ɔdɛ mʋ agyʋ́má yɔ. \v 9 Abi bʋtɔtswɩ pʋlɛ́ ɔhá ánɩ́ obébitíwíe Ɔwankɩ́kpá ɩnʋ yɔ́wa ɔhɩ́ɛ́n ogyá, igyí ahapʋ́ ámʋ amándɩ́ɛ́ ɔnɔ́. Bɔtswɩ a, ileyi Sakariasʋ. \v 10 Brɛ́á ɔdɛ ɔhɩ́ɛ́n ámʋ ogyá wa á, ɔdɔm ánɩ́ bɔyɔ ɔtswɛ́kpa ɩnʋ fɛ́ɛ́ bʋlɩɩ́ kpankpá bʋdɛ mpáɩ bɔ. \p \v 11 \w Bulu-ɔbɔpʋ\w* ɔkʋ lɛ́bɛlɩɩ́ \w afɔdɩɛ-asubwi\w* ámʋ gyɔpɩsʋ, lɛ́ ɩwɩ ɔwan súná Sakaria. \v 12 Brɛ́á olowun Bulu-ɔbɔpʋ amʋ a, ɔlɔwan, ifú lowie mʋ ayetɔ. \v 13 Ɩnʋ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Sakaria, mánya ifú! Bulu lanú fʋ́ isú. Fʋ́ ká obénya ɔmɛ́ kwɩ́ɩ́ obi yinhɛ́ há fʋ́. Dɩnka mʋ dá ‘Yohane.’ \v 14 Obí ánfɩ kwɩɩ́ bɔ́wa mlɩ ɔdwɛ, wá mlɩ ansigyí. Ɩbɔ́wa ahá tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ ansigyí. \v 15 Tsúfɛ́ kebi ámʋ ɔbɔ́bwɛ ɔha kpɔnkpɔntɩ Bulu ansɩ́tɔ́. Nta bʋhɛ́ kʋkʋ máda mʋ ɔnɔ́ ɛkɛkɛɛkɛ. \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* ɔbɔ́bʋlá mʋtɔ tsú brɛ́á ɔbʋ mʋ yin ɩwɩtɔ. \v 16 Ɔbɛ́ha \w Israelfɔ\w* tsɔtsɔɔtsɔ bɛ́damlí klʋntɔ ba amʋ́ Wíe Bulu wá. \v 17 \w Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w*\w Elia\w* túmi pʋ́ mʋ ɔŋɛ́ bétsiá mʋtɔ. Obégya anɩ Wíe nkpá bá. Ɔbɛ́ha abí asɩ́ bɔ́dwɛ amʋ́ abí, ɔbɛ́damlí ahá ánɩ́ bʋtɔkʋ́sʋ́ lɩ́ɩ́ Bulusʋ agywɩɩn, ɩbwɛ fɛ́ yilé abwɛpʋ́ klɛ́, mɛ́nɩ ɔbɛ́la ahá yáɩ́ wankláán há anɩ Wíe.” \p \v 18 Sakaria lɛ́fɩtɛ́ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ nɔ́pʋbɩ́ ánɩ́ asʋ́n ánfɩ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́? Tsúfɛ́ mɩ́a mɩ́ ká anɩlapɔn.” \p \v 19 Ɩnʋ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ dá gyí Gabriel. Bulu ansɩ́tɔ́ ɔlɩɩ́pʋ́ ngyi. Mʋláwá mɩ́ ɔbɛ́ɛ, mbɛ́bláa fʋ asʋn wankláán ánfɩ. \v 20 Tsú ndɛ pʋ́ya ɛkɛá asʋ́n ánfɩ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́ á, fɔ́tɔ omúmu, tsúfɛ́ fʋmɔhɔ mɩ́ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ́ ɩbɛ́ba mʋ́ brɛ́tɔ́ anfɩsʋ gyi.” \p \v 21 Ɩlɔbwɛ alɩ á, ɩmɔwánkɩ́ ahá ámʋ́ʋ́ bʋlɩɩ́ bʋgyo Sakaria amʋ tɔ́á sʋá alawá ɔpá ɔtswɛ́kpa obutótɔ́ ɩnʋ alɩ. \v 22 Brɛ́á ɔlɛdalɩ ba a, alatɔ́ omúmu. Mʋ́ sʋ bowun ánɩ́ alawun tɔkʋ obutótɔ́ ɩnʋ. Ɩ́nɩá ɔmɛtálɩ́ tɔ́ɩ́ sʋ á, ɔlɔpʋ mʋ ɩbɩ mʋ́a mʋ nwun bláa amʋ́ asʋ́n. \p \v 23 Sakaria létsiá ɔtswɛ́kpa ɩnʋ yɔ́fʋn ɛkɛá ɔlɛha Bulu igyí tá, oleyinkí yɔ́ wóyí. \v 24 Nkɛ ámʋ ɔma a, Elisabet lénya ɔmɛ́, tsíá ŋáín ɩwɩ alɩɩ tsra anu kɛ́kɛ́. \v 25 Elisabet lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩ́nɩ mɩ́ Wíe Bulu labwɛ́ há mɩ́ nɩ́. Alawun mɩ́ nwɛ, dɩ́nkɩ́ nsʋ́pa lɛ́ mɩ́sʋ́ ahátɔ.” \s1 Yesu Kwɩɩ́ Ɩwɩ Asʋ́n \p \v 26 Brɛ́á Elisabet ɔmɛ́ lɔhɔ tsra asie á, Bulu lɔ́wa mʋ ɔbɔpʋ Gabriel wúlu kʋá ɩbʋ Galilea ɔmátɔ́, bʋtɛtɩ́ mʋ́ Nasaret. \v 27 Bulu lɔ́wa mʋ obitebí ɔkʋá ɔmɔkʋ́dɩ́ oyin wá kɩ, bʋtɛtɩ́ mʋ \w Maria\w* wá. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ bʋdɛpʋ obitebí ámʋ há oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ \w Yosef\w*, ogyi owíe \w Dawid\w* mʋ na bɛɛ otsía. \v 28 Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́ba Maria wóyítɔ́ bɛha mʋ itsiá, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Bulu lagyi fʋ bʋalɛ, alahɩ́ɛ́ yúlá fʋ́!” \p \v 29 Asʋ́n ánfɩ lɛha Maria légyigyáa, ɔlɛfɩtɛ́ mʋ ɩwɩ ɔbɛ́ɛ, “Ngya ntɔ itsiá odu ɔhá ánfɩ lahá mɩ́ alɩ?” \v 30 Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Maria, mánya ifú. Bulu lahɩ́ɛ́ yúlá fʋ́! \v 31 Kɩ, fénya ɔmɛ́ kwɩ́ɩ́ obi yinhɛ́. Dɩnka mʋ dá ‘Yesu.’ \v 32 Ɔbɔ́bwɛ ɔha yilé. Bɛ́tɩ mʋ Ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́ Bulu mʋ Bi. Anɩ Wíe Bulu ɔbɛ́yaɩ́ mʋ mʋ nain Owíe Dawid obíásʋ́. \v 33 Obégyi iwíe \w Yakob\w*\f + \fr 1:33 \ft Israelfɔ gyí Yakob abí-aná. \f* wóyísʋ́ brɛ́ fɛ́ɛ́tɔ́. Mʋ iwíegyí mɔ́ɔmɔ ɔnɔ́ ɛkɛkɛɛkɛ.” \p \v 34 Maria lɛ́fɩtɛ́ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ ɩbɔ́bwɛ asa ɩ́nɩ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́, tsúfɛ́ mmeyín oyin.” \p \v 35 Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ ɔbɛ́ba fʋsʋ. Ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́ Bulu ámʋ túmi bóbun fʋsʋ. Ɩ́nɩ sʋ ahá bɛ́tɩ Obi wankɩ́hɛ́ amʋ́ʋ́ fɔ́kwɩɩ́ ámʋ bɛɛ, ‘Bulu mʋ Bi.’ \v 36 Kɩ, fʋ́ obusuanyin Elisabet kʋ́ráá ɔbá bɔkwɩɩ́ obi yinhɛ́ mʋ tsɩdɛhɛn anfɩtɔ. Ahá bɛɛ, megyí ɔtsɩ kwɩ́ɩ́pʋ́ ogyi, támɛ mʋ ɔmɛ́ lahɔ tsra asie dodo. \v 37 Tsúfɛ́ tɔtɔ mɔdʋ́n Bulu bwɛ!” \p \v 38 Ɩnʋ Maria lɛ́bláa Bulu-ɔbɔpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Bulu osúmbi ngyi. Ɩbá mʋ́tɔ́ ha mɩ fɛ́ alɩá fablɩ́.” Ɩnʋ á, Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́natɩ́ sí mʋ. \s1 Maria Lɛ́yɛsɩnáa Elisabet \p \v 39 Nkɛ ámʋtɔ á, Maria lɔ́kʋlá atɔ́, wa ɔsa yɔ́ Yudea abʋsʋ wúlu kʋtɔ. \v 40 Mʋ́ʋ́ olowie Sakaria wóyítɔ́ há Elisabet itsiá. \v 41 Elisabet lénya nú itsiá ámʋ alɩ́ kebi ámʋ lɛ́kan ɩwɩ mʋ ɩwɩtɔ, \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* lɔbʋlá mʋtɔ. \v 42 Ɩnʋ ɔlɔkplʋ́n blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu layúlá fʋ́ atsɩ fɛ́ɛ́tɔ́. Alayúlá fʋ́ ɩwɩtɔ obí ámʋ ɛ́. \v 43 Iyé! Mɩ́ Wíe mʋ yin onutó lába mɩ́ wá á? Ntogyi sʋ́ Bulu lawá mɩ́ numnyam anfɩ odu? \v 44 Kɩ, nenyanú fʋ́ itsiá ámʋ alɩ obí ámʋ́ʋ́ ɔbʋ mɩ́ ɩwɩtɔ ámʋ lɛ́kan ɩwɩ ansigyísʋ́. \v 45 Bulu layúlá fʋ́, tsúfɛ́ fahogyi ánɩ́ tɔ́á alahɩ́ɛ́ há fʋ́ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́.” \s1 Maria Bulu Kanfʋ́ Ɩlʋ \p \v 46 Ɩnʋ Maria lɔ́wa ɩlʋ ɔbɛ́ɛ, \q1 “Mɩ́ ɔkláa dɛ́ mɩ́ Wíe Bulu kanfʋ́. \q2 \v 47 Mɩ́ Nkpa Ɔhɔ́pʋ Bulu lahá ansɩ́ dɛ mɩ́ gyí. \q2 \v 48 Tsúfɛ́ alakáɩ́n mɩ́ mʋ osúmbi ánɩ́ ɔma tɔtɔ bwɛtɔ́sʋ́, wun mɩ nwɛ. \q1 Tsú séi pʋ́ya a, abí-aná fɛ́ɛ́ bɛ́blɩ́ bɛɛ, Bulu layúlá mɩ́. \q2 \v 49 Bulu Otúmípʋ amʋ labwɛ́ atɔ́ kpɔnkpɔntɩ há mɩ́. \q1 Ɔlɔwankɩ́. \q2 \v 50 Otowun ɩlɩ́n kugyíkʋtɔ \q2 ahá ánɩ́ bʋtenyá mʋ ifú nwɛ. \q1 \v 51 Alapʋ́ mʋ túmi bwɛ́ atɔ́ akpɔnkpɔntɩ, \q2 pʋ́dá ɩwɩ atsupʋ́ nwuntɔ asʋ́n sáɩ́n. \q1 \v 52 Alakplɩ́ awíe mbíásʋ́, \q2 tsú ahá ánɩ́ bʋma tɔtɔ bwɛtɔ́ fʋ́á. \q1 \v 53 Alahá ahiánfɔ bamlí ɩwɩ anyapʋ́, \q2 há ɩwɩ anyapʋ́ banátɩ́ ɩbɩkpan. \q1 \v 54-55 Alakpá mʋ asúmpʋ́ Israelfɔ. \q2 Ɔmɛtan ánɩ́ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, mówun anɩ anáin \w Abraham\w* \q1 mʋa mʋ abí-aná nwɛ brɛ́ fɛ́ɛ́, \q2 fɛ́ alɩá ɔlɛbláa amʋ́.” \p Alɩ Maria lɔ́mɔ mʋ ɩlʋ ámʋ ɔnɔ́ nɩ́. \v 56 Oletsiá Elisabet wá fɛ́ tsra asa asa oleyinkí yɔ́ wóyí. \s1 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane Kwɩɩ́ \p \v 57 Brɛ́á Elisabet lɔ́bɔkwɩɩ́ á, ɔlɔkwɩɩ́ obi yinhɛ́. \v 58 Mʋ abusuanfɔ pʋ́ mʋ aba bonu ánɩ́ anɩ Wíe Bulu lahɩ́ɛ́ wun mʋ nwɛ. Mʋ́ sʋ ansɩ́ légyi amʋ́ fɛ́ɛ́. \p \v 59 Obí ámʋ lénya ndawɔ́tswɩ́ á, mʋ ɩwɩsʋ ahá bɛba mʋ obuto ɔlɛkpá, abʋtɩn mʋ \w keté\w*, dɩnka mʋ dá. Tɛkɩ bɛɛ abʋpʋ mʋ sɩ dá Sakaria dɩnka mʋ, \v 60 támɛ mʋ yin lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ó-o! Mlɩdɩnka mʋ Yohane.” \p \v 61 Ahá ámʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Anɩmɔ́kʋ́nú abʋtɩ fʋ́ obusuanyin ɔkʋkʋ alɩ kɩ.” \v 62 Ɩnʋ bɔbwɛ mʋ sɩ ɩbɩ, fɩ́tɛ́ mʋ alɩá bʋtɩ́ɩ kebi ámʋ. \p \v 63 Sakaria lɔ́bwɛ ɩbɩ ɔbɛ́ɛ bʋtsúu tɔkʋ ha mʋ amʋwanlɩn mʋ́ dɩnka mʋ́sʋ́, ɔlɔwanlɩ́n ɔbɛ́ɛ, “Mʋ dá gyí ‘Yohane.’ ” Ilofwie amʋ́ fɛ́ɛ́tɔ́. \v 64 Ɩnʋnʋ mʋ ɔdandʋ lɛsankɩ́, ɔlɔtɔɩ́ kánfʋ́ Bulu. \v 65 Ifú lɛkɩtá apíó aba ámʋ fɛ́ɛ́. Alɩ asʋ́n ánfɩ lɛklɛɩ́ wá Yudea abʋsʋ awúlu amʋ fɛ́ɛ́tɔ́. \v 66 Ɔhagyíɔha ánɩ́ olonu asʋ́n ánfɩ lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɩwɩ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ obí kebi ánfɩ ɔbɔ́bwɛ ɛkɛkʋ́?” Tsúfɛ́ ɩlɔwankɩ́ amʋ́ ánɩ́ Bulu ɩbɩ dɩ́n mʋsʋ. \s1 Sakaria Bulu Kanfʋ́ Ɩlʋ \p \v 67 Ɩnʋ á, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɔbʋlá Sakariatɔ, ɔlɔwa asʋ́n ánɩ́ Bulu lapʋ́há mʋ blɩ́ bɩ. \p \v 68 Ɔbɛ́ɛ, \q1 “Mlɩha akanfʋ anɩ Wíe Israel Bulu. \q2 Tsúfɛ́ alabɛlɛ mʋ ahá, há anɩlagyi ɩwɩ. \q1 \v 69 Alalɛ́ Ɔhɔ́pʋ Ɔwʋnlɩ́npʋ́ ɔkʋ \q2 tsú mʋ osúmpʋ́ Owíe Dawid abusuantɔ há anɩ. \q1 \v 70 (Fɛ́ alɩá ɔlɛblɩ́ tsʋn mʋ ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ wankɩ́hɛ́ amʋsʋ tswɩ dodoodo.) \q2 \v 71 Ɔbɛ́ɛ, mɛ́lɛ anɩ tsú anɩ alupʋ́ \q2 pʋ́ ahá ánɩ́ bʋtamafia anɩ ɩbɩtɔ. \q1 \v 72-73 Ɔbɛ́ɛ, mówun anɩ anáin nwɛ. \q2 Ɔmɛ́ɛtan mʋ ntam wankɩ́hɛ́ amʋ́ʋ́ ɔlɛka há anɩ náin Abraham amʋsʋ. \q1 \v 74 Ɔbɛ́ɛ, mɛ́lɛ anɩ tsú anɩ alupʋ́ ɩbɩtɔ, \q2 mɛ́nɩ abɛ́talɩ́ súm mʋ, anɩméenya adʋ́n ifú. \q1 \v 75 Ɔbɛ́ha abɔ́bwɛ mʋ ahá, \q2 bwɛ́ yilé mʋ ansɩ́sʋ́ anɩ nkpatɔ fɛ́ɛ́. \b \q1 \v 76 Mɩ́ bí, fʋ́ mʋ́ á, ahá bɛ́tɩ fʋ́ bɛɛ, ‘Ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́ Bulu ámʋ ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́.’ \q1 Tsúfɛ́ fégya anɩ Wíe nkpá, \q2 lá ɔkpa há mʋ. \q1 \v 77 Fɛ́bláa mʋ ahá fɛɛ, Bulu ɔbɛ́talɩ́ hɔ amʋ́ nkpa \q2 tsʋn lakpansikíésʋ́. \q1 \v 78 Anɩ Wíe Bulu nwewúun sʋ \q1 Kristo amʋ ɔbɛ́dalɩ fɛ́ owí tsú ɔsʋ́sʋ́ ba anɩ wá. \q2 \v 79 Ɔbɔ́wankɩ́ wʋ́lɩ́ ahá ámʋ́ʋ́ bʋtsie oklúntɔ pʋ́ lowu ɔkpasʋ ámʋ fɛ́ɛ́sʋ́. \q2 Ɔbɛ́kpa anɩ tsʋn iwilwii ɔkpasʋ.” \p Ɩ́nɩ Sakaria lɔ́pʋmɔ́ mʋ asʋ́n ɔnɔ́ nɩ́. \v 80 Kebi ámʋ lɛ́dan, nya Ɔŋɛ́tɔ́ ɔwʋnlɩ́n. Oletsiá \w dimbísʋ́\w* alɩɩ yɔ́fʋn ɛkɛá ɔlɛlɛ ɩwɩ ɔwan súná Israelfɔ. \c 2 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Yesu Kristo Kwɩɩ́ \r (Mateo 1:18-25) \p \v 1 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Roma owíe dɛhɛn Augusto lɔ́wa mbla ɔbɛ́ɛ, bʋkláa ahá ánɩ́ bʋbʋ Romafɔ asɩ fɛ́ɛ́, abʋwanlɩn amʋ́ adá. \v 2 Mʋ́gyí ahákla gyankpapʋ nɩ. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Kirenio dɛ́ Siria ɔmásʋ́ gyí. \v 3 Ɩ́nɩ sʋ ɔhagyíɔha lɔ́yɔ dá ɔwanlɩ́nkpá mʋ onutó wúlutɔ. \p \v 4 \w Yosef\w* ɛ́ lɔ́kʋsʋ́ tsú Nasaret wúlu ánɩ́ ɩbʋ Galilea ɔmátɔ́ dʋ́ yɔ́ Yudea ɔmátɔ́, Owíe \w Dawid\w* wúlutɔ Betlehem. Tsúfɛ́ Owíe Dawid mʋ na ógyi. \v 5 Mʋa \w Maria\w* amʋ́ʋ́ bapʋ́há mʋ bɛɛ otsía, ɔna odwinsʋ ámʋ nyɔ lɔ́yɔ dá ámʋ ɔwanlɩ́nkpá. \v 6 Brɛ́á bʋbʋ Betlehem ɩnʋ á, ɩkwɩ́ɩ lɛkan Maria, \v 7 ɔlɔkwɩɩ́ mʋ bitɩ́, ogyi oyin. Ɔlɛkɩklɩ́ɩ mʋ wá tatidatɔ, pʋ́ mʋ tswɩ mbwɩ atogyihɛ dákatɔ, tsúfɛ́ bʋmenya otsiákpá afɔɔ́ ɔswɩɩ́kpá. \fig Maria lɛ́kɩklɩ́ɩ Yesu wá tatidatɔ, pʋ́ mʋ tswɩ mbwɩ atogyihɛ dákatɔ.|src="CN01617b.tif" size="span" loc="LUK2:1-7" copy="David C. Cook Foundation" ref="Luka 2:7" \fig* \s1 Akúfa Akpapʋ́ Pʋ́ Bulu-abɔpʋ \p \v 8 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, akúfa akpapʋ́ akʋ bʋbʋ ɩnʋ fʋ́n dimbítɔ́, bʋdɛ amʋ́ akúfa ɩwɩ gyo onyé. \v 9 \w Bulu-ɔbɔpʋ\w* lɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan súná amʋ́, Bulu numnyam lɔ́wankɩ́ wʋ́lɩ́ amʋ́sʋ́. Mʋ́ sʋ ifú lɛhɩɛ kɩ́tá amʋ́. \v 10 Ɩnʋ á, Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmánya ifú! Mlɩkɩ, napʋ́ \w asʋn wankláán\w* ánɩ́ ɩbɔ́wa mlɩa ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́ ansigyí ba mlɩ. \v 11 Ndɛ bakwɩ́ɩ́ nkpa Ɔhɔ́pʋ, anɩ Wíe \w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) há mlɩ Owíe Dawid wúlutɔ! \v 12 Tɔ́á mlɔ́pʋbɩ́ mʋ gyí, mlówun kebi bɔbwɛ ɔkʋá bapʋ́ tatida kɩ́klɩ mʋ ɩwɩ, ɔda mbwɩ atogyihɛ dákatɔ.” \p \v 13 Ɔtsáwʋlɛ pɛ́ á, \w Bulu-abɔpʋ\w* tsɔtsɔɔtsɔ bɛba bɛtsɩá Bulu-ɔbɔpʋ amʋtɔ, bʋdɛ Bulu kanfʋ́ bɛɛ, \q1 \v 14 “Mlɩha apʋ numnyam ha Buluá ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́! \q2 Ɩwɩ ilwii ahá ánɩ́ Bulu ansɩ́ tegyi amʋ́ ɩwɩ ɔsʋlʋ́sʋ.” \p \v 15 Brɛ́á Bulu-abɔpʋ amʋ beyinkí yɔ́ ɔsʋ́sʋ́ á, akúfa akpapʋ́ ámʋ bɛbláa aba bɛɛ, “Mlɩha ayɔ Betlehem, ayɛkɩ ɩtɔ́ ánfɩ ɩlaba, Bulu lalɛ́ súná anɩ ánfɩ.” \p \v 16 Ɩ́nɩ sʋ bɔwa ɔsa yɔ́. Lɛ́lɛ́ á, bowun Maria mʋa Yosef pʋ́ kebi bɔbwɛ amʋ, ɔda mbwɩ atogyihɛ dákatɔ. \v 17 Brɛ́á bowun kebi ámʋ a, bɛlɛ mʋ ɩwɩ asʋ́n ámʋ́ʋ́ bonu ámʋ blɩ́. \v 18 Akúfa akpapʋ́ asʋ́n ánfɩ lɔ́wa ahá ánɩ́ bonu mʋ́ fɛ́ɛ́ wánwan. \v 19 Támɛ Maria mʋ́ lɛ́kɩtá asʋ́n ámʋ fɛ́ɛ́ wá nwuntɔ, tsíá gywɩɩ́n mʋ́ ɩwɩ. \v 20 Brɛ́á akúfa akpapʋ́ ámʋ beyinkí bɔyɔ́ á, bʋna bʋdɛ Bulu adábi da, kánfʋ́ mʋ, asʋ́n ámʋ́ʋ́ bonu pʋ́ ɩtɔ́ ámʋ́ʋ́ bayówun fɛ́ alɩ ámʋ́ʋ́ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́bláa amʋ́ ámʋ sʋ. \s1 Yesu Ɩdá Dɩnká \p \v 21 Kebi ámʋ obuto ɔlɛkɛ́ á, bɛtɩn mʋ \w keté\w*, dɩ́nká mʋ dá Yesu. Ɩdá ánfɩ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́ha mʋ asa mʋ yin lénya mʋ ɔmɛ́ nɩ́. \s1 Yesu Pʋya Bulu Ɔtswɛ́kpa \p \v 22 Brɛ́á mʋ akwɩɩ́pʋ́ bɔ́gyʋráa ɩwɩ Mose Mbla ɔnɔ́ lɔfʋn a, bɔpʋ mʋ dʋ́ yɔ́ Yerusalem, pʋ́ mʋ yɔ́pʋ wá Bulu ɩbɩtɔ. \v 23 (Tsúfɛ́ bɔwanlɩ́n wá Mose Mbla ámʋtɔ bɛɛ, “Ilehián ánɩ́ Israelfɔ bɔ́pʋ amʋ́ bitɩ́ okugyíɔkʋ há Bulu.”) \v 24 Mʋ́ sʋ bɔyɔ́bɔ afɔdɩɛ ámʋ Mbla ámʋ ɔnɔ́. Abrɔ́dʋma anyɔ ntɛ́ɛ aklobi anyɔ bɔpʋbɔ́ alɩ afɔdɩɛ ánfɩ há Bulu. \p \v 25 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, oyin dɛhɛn ɔkʋ bʋ Yerusalem, bʋtɛtɩ́ mʋ Simeon. Yilé ɔbwɛpʋ́ ógyi, otenyá Bulu ifú. \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* bʋ mʋsʋ, otsie ogyo brɛ́á Bulu ɔbɔ́pʋ Ɔlɛpʋ́ ba mʋ ahá Israelfɔ. \v 26 Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ lɛ́lɛ súná mʋ ánɩ́ omóowu, yɔ́fʋn brɛ́á alawun Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) asa. \v 27 Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ lɛ́ha Simeon lɔ́yɔ \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* wunsɩnɛ́sʋ́. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yesu akwɩɩ́pʋ́ baba mʋ amándɩ́ɛ́ ánfɩ ɔbwɛkpá fɛ́ alɩá Mose Mbla ámʋ lɛblɩ́. \v 28 Ɩnʋ Simeon lɔ́hɔ kebi bɔbwɛ amʋ, ɔlɛkanfʋ́ Bulu ɔbɛ́ɛ, \q1 \v 29 “Mɩ́ Wíé! Asʋ́n ámʋ́ʋ́ fɛblɩ́ tswɩ amʋ ɩlaba mʋ́tɔ́. \q2 Séi mʋ́ á, mɩ́ fʋ́ osúmbi anfɩ nɛ́talɩ́ wú iwilwiitɔ ngya. \q1 \v 30 Tsúfɛ́ mɩ́ onutó napʋ́ mɩ́ ansíbi wun Ɔlɛpʋ́ ámʋ. \q2 \v 31 Fʋ́ onutó falá mʋ bwɛ́ ahá fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́. \q1 \v 32 Wankɩ ogyi, ɔbɛ́lɛ fʋ́ súná ahá ánɩ́ bʋmegyí Israelfɔ, \q2 pʋ́ numnyam ba fʋ́ ahá Israelfɔ.” \p \v 33 Asʋ́n ánfɩ Simeon lɛ́blɩ́ tsú kebi bɔbwɛ anfɩ ɩwɩ lɛha ɔnɔ́ lobwie mʋ akwɩɩ́pʋ́. \v 34 Simeon lóyulá amʋ́, ɔlɛbláa obí mʋ yin Maria ɔbɛ́ɛ, “Ɩna kebi ánfɩ sʋ Israelfɔ ɔfan bɛ́dɩda, ɔfan ɛ́ bɛ́lɩɩ́. Osúna ogyi tsú Bulusʋ, ahá bɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mʋsʋ. \v 35 Ɩ́nɩ sʋ Bulu ɔbɛ́ha ahá tsɔtsɔɔtsɔ klʋnsʋ asʋ́n bɛ́lɩn ɔwan. Fʋ́ ɛ́ á, awɩrɛhɔ bɛ́hɩɛ kɩ́tá fʋ́ klʋn. Ɩbɔ́hɔ fʋ ɔsɩn fɛ́ ɔdayí ɩya anyɔ bakpíé yi fʋ.” \p \v 36 Ɔtsɩ dɛhɛn ɔkʋá ogyi \w Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w* ɛ́ bʋ ɩnʋ. Mʋ dá gyí Hana. Mʋ sɩ gyí Fanuel, otsú Asa abusuantɔ. Ɔtsɩ dɛhɛn anfɩ mʋa mʋ kulu betsiá aba nfinsienɔ́, mʋ kulu lówu. \v 37 Olosu ɩsʋra alɩɩ bɔfʋn brɛ́á ɔlɔhɔ nfí adukwe-na (84). Ɔlɔpʋ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ mlí mʋ ɔdɩkpa, ɔdɛ Bulu súm, \w klɩ́ ɔnɔ́\w*, bɔ́ mpáɩ ɔpa mʋ́a onyé. \v 38 Mʋ ɛ́ ɔlɛdalɩ ba bɛkanfʋ́ Bulu, blɩ́ kebi bɔbwɛ amʋ ɩwɩ asʋ́n súná ahá ámʋ́ʋ́ bʋdɛ Yerusalemfɔ ɩwɩgyí ɔkpa kɩ́ɩ amʋ. \s1 Yesu Yinkía Ya Nasaret Wúlutɔ \p \v 39 Brɛ́á Yesu akwɩɩ́pʋ́ bɔbwɛ amándɩ́ɛ́ ámʋ tá Bulu mbla ámʋ ɔnɔ́ á, beyinkí kplɩ́ yɔ́ amʋ́ wúlutɔ Nasaret, Galilea ɔsʋlʋ́sʋ. \v 40 Kebi ámʋ lɛ́dan, nyá ɔwʋnlɩ́n, nyá nyánsa, Bulu ɛ́ lóyulá mʋ. \s1 Yesu Bʋ Bulu Ɔtswɛ́kpa \p \v 41 Yesu akwɩɩ́pʋ́ bʋtetsíá yɔ́ Yerusalem yégyi Israelfɔsʋ \w Katsʋn Nkɛ\w* ofífígyíofí. \v 42 Brɛ́á Yesu lɔ́hɔ nfí dúanyɔ á, mʋa amʋ́nyɔ bɔyɔ nkɛ ámʋ ogyíkpá fɛ́ alɩá bʋtɔyɔ́ yáɩ́. \v 43 Brɛ́á begyi nkɛ ámʋ tá beyinkí á, Yesu akwɩɩ́pʋ́ bʋmɛbɩ ánɩ́ alasin ɩnʋ. \v 44 Bʋkɩ bɛɛ mʋa mʋ abanyɔ ná. Mʋ́ sʋ bɛnatɩ́ ɛkɛwʋ́lɛ owítɔ́ asa bɔwa mʋ dunká apíó abatɔ bɩ. \v 45 Brɛ́á bodunká mʋ kásíán á, beyinkí yɔ́ Yerusalem, yódunká mʋ. \v 46 Ɛkɛ sáásɩ́ a, boyówotií mʋsʋ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ. Otsie Mose \w mbla asunápʋ́\w* wá, ɔdɛ asʋ yáa amʋ́ asʋ́ntɔ́, ɔdɛ amʋ́ asʋ́n fɩtɛ́. \v 47 Ɔnɔ́ lobwie ahá ánɩ́ bʋbʋ ɩnʋ fɛ́ɛ́, tsú alɩá ɔdɛ asʋ́n ámʋ asɩ nu pʋ́ alɩá ɔdɛ mʋ́ ɔnɔ́ lɛ. \v 48 Ɔnɔ́ lobwie mʋ akwɩɩ́pʋ́ brɛ́á bowun mʋ. Mʋ yin lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ bí, ntogyi sʋ fabwɛ́ anɩ alɩ? Mɩ́a fʋ́ sɩ́nyɔ ansɩ́ lapɛ́ anɩdɛ́ fʋ́ dunká.” \p \v 49 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ mlɩdɛ́ mɩ́ dunká? Ilehián ánɩ́ mlɛ́bɩ ánɩ́ mɩ́ Sɩ́ wóyítɔ́ nétsiá.” \v 50 Támɛ mʋ akwɩɩ́pʋ́ bʋmonu asʋ́n ánɩ́ ɔdɛ amʋ́ bláa asɩ. \p \v 51 Mʋa amʋ́nyɔ beyinkí yɔ́ Nasaret, ɔlɛba ɩwɩasɩ há amʋ́. Maria lɛ́kɩtá asʋ́n ámʋ fɛ́ɛ́ wá kpawunutɔ, tsíá gywɩɩ́n mʋ́ ɩwɩ. \v 52 Yesu lɛ́dan, wa ɔwʋnlɩ́n, nyá nyánsa, Bulu mʋ́a anyánkpʋ́sa fɛ́ɛ́ ansɩ́ legyi mʋ ɩwɩ. \c 3 \rem Reviewers checked \s1 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane Bulu Asʋ́n Ɔkanda \r (Mateo 3:1-12; Marko 1:1-8; Yohane 1:19-28) \p \v 1-2 Roma owíe dɛhɛn Tiberio iwíegyí ofí dúanusɩtɔ á, Bulu lɛ́bláa mʋ igyí ɔhapʋ́ Sakaria mʋ bi Yohane \w dimbísʋ́\w* ɔbɛ́ɛ, ɔdáa mʋ asʋ́n ɔkan. (Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Pontio Pilato dɛ́ Yudea ɔmásʋ́ gyí. \w Herode\w* dɛ́ Galilea ɔmásʋ́ gyí. Herode mʋ dɛhɛn Filipo ɛ́ dɛ́ Iturea pʋ́ Trakoniti ɔmásʋ́ gyí, Lisania ɛ́ dɛ́ Abilene ɔmásʋ́ gyí. Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn ánɩ́ bʋbʋ ɩnʋ alɩ brɛ́ ámʋtɔ ɛ́ gyí Hana mʋa Kaiafa.) \v 3 Mʋ́ sʋ Yohane léki Yordan bʋnkpa ɔnɔ́, ɔdɛ ɔkan da blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩdamli klʋntɔ, amlɩsi lakpan bwɛ. Bulu osikie mlɩ, ambɔ mlɩ \w asú\w*.” \q1 \v 4 \w Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́\w*\w Yesaia\w* lɔ́wanlɩ́n Yohane ɩwɩ asʋ́n wá mʋ ɔwʋlʋ́tɔ́ ɔbɛ́ɛ, \q1 “Ɔkʋ dɛ́kplʋn dimbísʋ́ ɔbɛ́ɛ, \q2 ‘Mlɩla anɩ Wíe ɔkpa. \q2 Mlɩtswii ɩkpa ha mʋ! \q1 \v 5 Mlɩtin bʋnkpa kugyíkʋ, \q2 amlɩbwiebwie abʋ mʋ́a nkúku fɛ́ɛ́. \q1 Mlɩtswíi ɩkpa, \q2 amlɩla mʋ́sʋ́ wankláán. \q1 \v 6 Ahá fɛ́ɛ́ bówun Bulu nkpahɔ́ɔ.’ ” \p \v 7 Ɔdɔm bɛba Yohane wá bɛɛ, ɔbɔ́ amʋ́ asú. Ɔlɛfɩtɛ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Abɛ abí-aná, ntɔ gyá mlɩ, mlɩsrɩ́ Bulu ɩsʋbɩtɩ́ ámʋ́ʋ́ ɩbá ámʋ? \v 8 Mʋ́mʋ́ mlɩswie abí oduá ibósuná ánɩ́ lɛ́lɛ́ mlɩladámlí klʋntɔ. Mlɩmákɩ mlɩaa, mlɩ náin gyí \w Abraham\w*. Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu ɔbɛ́talɩ́ há abwi ánfɩ ɩbɛ́damlí Abraham abí-aná. \v 9 Séi á, Bulu lapʋ́ ɛfɛ́ yi nyí-atsitsitɔ. Oyígyíoyí ánɩ́ imoswie abi wankláán á, bókun mʋ́ dá, wá mʋ́ fɛ́ɛ́ ogyá.” \p \v 10 Ɔdɔm amʋ bɛfɩtɛ́ Yohane bɛɛ, “Ntɔ mɛɛ abwɛ́ɛ?” \p \v 11 Yohane lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́á fʋbʋ atadɩɛ anyɔ á, pʋ kʋlɛ ha ɔhá ánɩ́ ɔma kʋkʋ. Fʋ́á fʋbʋ atogyihɛ ɛ́ bwɛ mʋ́ alɩ.” \p \v 12 \w Lampóo ahɔ́pʋ\w* akʋ ɛ́ bɛba asú ɔbɔkpá. Bɛfɩtɛ́ Yohane bɛɛ, “Osunápʋ́, ntɔ ilehián ánɩ́ abɔ́bwɛ?” \p \v 13 Yohane lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmátswɩ dɩnká ahá. Mlɩhɔ tɔ́á bɛɛ mlɩhɔ́ɔ.” \p \v 14 Ɩsá akɔpʋ́ akʋ ɛ́ bɛfɩtɛ́ Yohane bɛɛ, “Anɩ ɛ́ mɛ́, ntɔ abwɛ́ɛ?” \p Yohane lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmápʋ ɔwʋnlɩ́n swɩ́ɩ́ ɔhaa kɔ́ba, ntɛ́ɛ wá afunu dɩ́nká ɔhaasʋ. Mlɩ akatua igyí mlɩ ansɩ́.” \p \v 15 Ɩ́nɩá amʋ́ ansɩ́ dɩn Kristo amʋsʋ, bʋdɛ mʋ ɔkpa kɩ́ɩ sʋ á, ɩmɔwánkɩ́ amʋ́ nɩ́ Yohane gyí Kristo amʋ. \v 16 Mʋ́ sʋ Yohane lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔkʋá ɔdʋn mɩ bʋ ɔma ɔbá. Mmɔfʋn ánɩ́ nɛ́sankɩ́ mʋ ntʋkʋta ɔfɛ́ kʋ́ráá. Mɩ́ mʋ́ á, ntsu ndɛpʋbɔ́ mlɩ asú. Mʋ ɔbɔ́pʋ \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* pʋ́ ogyá bɔ́ mlɩ asú nɩ́. \v 17 Ɔdɛ mʋ ɩlɩ́n, ɔbɔ́pʋfúní ntɛ́tɛ lɛ́ ayó ámʋtɔ. Ɔbɛ́kpa ayó ámʋ wá mʋ odudutɔ. Támɛ ɔbɛ́fɛɩ́ ofuníkpá ɩnʋ wankláán, kpá ntɛ́tɛ amʋ wá ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ.” \v 18 Yohane lɛ́da asʋn wankláán ámʋ ɔkan, bláa ahá ámʋ asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ ɔbɛ́ɛ, bʋdámli klʋntɔ. \p \v 19 Ɩsʋ ogyípʋ́ \w Herode\w* laswɩɩ́ mʋ dɛhɛn Filipo mʋ ka Herodia tsía, trá bwɛ lalahɛ tsɔtsɔɔtsɔ tsɩ́a mʋ́tɔ́. Mʋ́ sʋ Yohane lékiná há mʋ. \v 20 Mʋ́á ɩdʋn kʋ́ráá gyí, Herode lɛ́ha bɛkɩtá Yohane wá obu. \s1 Yesu Asúbɔ \r (Mateo 3:13-17; Marko 1:9-11) \p \v 21 Brɛ́á Yohane dɛ́ ahá ámʋ asú bɔ á, Yesu ɛ́ lɛ́ba, Yohane lɔ́bɔ mʋ asú. Brɛ́á Yesu dɛ́ mpáɩ bɔ á, nwʋlʋ́táa lefinkí, \v 22 Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́damlí fɛ́ abrɔ́dʋma, kplɩ́ bogyonká mʋsʋ. Ɔmɛ kʋ lotsu ɔsʋ́sʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́gyí mɩ́ bíá ntɔdwɛ́, mɩ ansɩ́ tɛhɩ́ɛ́ gyi fʋ́ ɩwɩ nɩ́.” \s1 Yesu Anáin Ɩlɩ́ntɔ \r (Mateo 1:1-17) \p \v 23 Brɛ́á Yesu lɔ́hɔ fɛ́ nfí adʋasa á, olefi Bulu asʋ́n ɔkanda asɩ. Ahá mʋ́ bʋyin ánɩ́ \w Yosef\w* mʋ bi nɩ́. Yosef mʋ sɩ gyí Eli. \v 24 Eli mʋ sɩ gyí Martat. Martat mʋ sɩ gyí Lewi. Lewi mʋ sɩ gyí Melki. Melki mʋ sɩ gyí Yanai. Yanai mʋ sɩ gyí Yosef. \v 25 Yosef mʋ sɩ gyí Martatia. Martatia mʋ sɩ gyí Amos. Amos mʋ sɩ gyí Nahum. Nahum mʋ sɩ gyí Hesli. Hesli mʋ sɩ gyí Nagai. \v 26 Nagai mʋ sɩ gyí Mahat. Mahat mʋ sɩ gyí Martatia. Martatia mʋ sɩ gyí Semein. Semein mʋ sɩ gyí Yosek. Yosek mʋ sɩ gyí Yoda. \v 27 Yoda mʋ sɩ gyí Yohanan. Yohanan mʋ sɩ gyí Resa. Resa mʋ sɩ gyí Serubabel. Serubabel mʋ sɩ gyí Sealtiel. Sealtiel mʋ sɩ gyí Neri. \v 28 Neri mʋ sɩ gyí Melki. Melki mʋ sɩ gyí Adi. Adi mʋ sɩ gyí Kosam. Kosam mʋ sɩ gyí Elmadam. Elmadam mʋ sɩ gyí Er. \v 29 Er mʋ sɩ gyí Yosua. Yosua mʋ sɩ gyí Elieser. Elieser mʋ sɩ gyí Yorim. Yorim mʋ sɩ gyí Martat. Martat mʋ sɩ gyí Lewi. \v 30 Lewi mʋ sɩ gyí Simeon. Simeon mʋ sɩ gyí Yuda. Yuda mʋ sɩ gyí Yosef. Yosef mʋ sɩ gyí Yonam. Yonam mʋ sɩ gyí Eliakim. \v 31 Eliakim mʋ sɩ gyí Melea. Melea mʋ sɩ gyí Mena. Mena mʋ sɩ gyí Martata. Martata mʋ sɩ gyí Natan. Natan mʋ sɩ gyí Owíe \w Dawid\w*. \v 32 Owíe Dawid mʋ sɩ gyí Yisai. Yisai mʋ sɩ gyí Obed. Obed mʋ sɩ gyí Boas. Boas mʋ sɩ gyí Salmon. Salmon mʋ sɩ gyí Nahson. \v 33 Nahson mʋ sɩ gyí Aminadab. Aminadab mʋ sɩ gyí Admin. Admin mʋ sɩ gyí Arni. Arni mʋ sɩ gyí Hesron. Hesron mʋ sɩ gyí Peres. Peres mʋ sɩ gyí Yuda. \v 34 Yuda mʋ sɩ gyí Yakob. Yakob mʋ sɩ gyí Isak. Isak mʋ sɩ gyí Abraham. Abraham mʋ sɩ gyí Tera. Tera mʋ sɩ gyí Nahor. \v 35 Nahor mʋ sɩ gyí Serug. Serug mʋ sɩ gyí Reu. Reu mʋ sɩ gyí Peleg. Peleg mʋ sɩ gyí Eber. Eber mʋ sɩ gyí Sala. \v 36 Sala mʋ sɩ gyí Kainan. Kainan mʋ sɩ gyí Arfaksad. Arfaksad mʋ sɩ gyí Sem. Sem mʋ sɩ gyí \w Noa\w*, Noa ɛ́ mʋ sɩ gyí Lamek. \v 37 Lamek mʋ sɩ gyí Metusela. Metusela mʋ sɩ gyí Enok. Enok mʋ sɩ gyí Yared. Yared mʋ sɩ gyí Mehalaleel. Mehalaleel mʋ sɩ gyí Kenan. \v 38 Kenan mʋ sɩ gyí Enos. Enos mʋ sɩ gyí Set. Set mʋ sɩ gyí \w Adam\w*. Adam ɛ́ mʋ sɩ gyí Bulu. \c 4 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Yesu Ɩsɔ́kɩ \r (Mateo 4:1-11; Marko 1:12-13) \p \v 1 Brɛ́á Yesu léyinkí tsú Yordan ntsu ɔnɔ́ á, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɔbʋlá mʋtɔ, ɩlɛkpa mʋ ya \w dimbísʋ́\w*. \v 2 Brɛ́á ɔbʋ ɩnʋ á, Ɔbʋnsám létsiá bɔsɔ mʋ kɩ nkɛ adʋana kɛ́kɛ́. Yesu mégyíi tɔtɔ nkɛ ámʋtɔ fɛ́ɛ́. Mʋ́ sʋ brɛ́á nkɛ ámʋ ɩlɔmɔ ɔnɔ́ á, akʋ́n hɩ́ɛ́ dɛ mʋ. \p \v 3 Ɩnʋ Ɔbʋnsám lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ Bulu mʋ Bi fʋgyi á, mʋ́mʋ́ ha ibwi ánfɩ ɩdamli bodobodo.” \p \v 4 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Megyí atogyihɛ wʋlɛ nyankpʋsa ogyíi tsia nkpa.’ ” \p \v 5 Ɔbʋnsám lɔ́pʋ mʋ ya ɩbʋ fʋ́áhɛ́ kʋsʋ. Olosuná mʋ ɔyɩ́tɔ́ iwíe ogyíkpá fɛ́ɛ́ ɔtsáwʋlɛ pɛ́. \v 6 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɔ́pʋ ɔmá ánfɩ fɛ́ɛ́ túmi pʋ́ amʋ́ numnyam há fʋ́, tsúfɛ́ mɩ́ ɩbɩtɔ bapʋ́wá. Ɔhá ánɩ́ ndeklé a, mʋ nɔ́pʋhá. \v 7 Mʋ́ sʋ nɩ́ fosúm mɩ́ á, nɔ́pʋ mʋ́ fɛ́ɛ́ há fʋ́.” \p \v 8 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Da akpawunu ha fʋ́ Wíe Bulu. Mʋ nkʋlɛ fʋ súm.’ ” \p \v 9 Ɔbʋnsám lɛ́kpa mʋ ya Yerusalem, ɔlɔpʋ mʋ yɛ́lɩɩ́ \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* obu ámʋ ɔtántra. Ɩnʋ ɔlɛbláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ Bulu mʋ Bi fʋ́gyi lɛ́lɛ́ á, tu kpayi. \v 10 Tsúfɛ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Bulu ɔbɛ́ha mʋ abɔpʋ bɛ́kɩ fʋsʋ. \v 11 Bɛ́kpatá fʋ́ ɩbɩtɔ, mɛ́nɩ fʋ́ yabi mɛ́ɛda ibwi kʋkʋsʋ.’ ” \p \v 12 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Bɛtrá wanlɩ́n bɛɛ, ‘Mákapʋ́ fʋ́ Wíe Bulu kɩ.’ ” \p \v 13 Brɛ́á Ɔbʋnsám lɔ́mɔ ɩsɔ́kɩ anfɩ fɛ́ɛ́ ɔnɔ́ á, ɔlɔkʋ nátɩ́ sí mʋ asa. \s1 Yesu Gyumagyihɛ Asɩtsuá Galilea Ɔmátɔ́ \r (Mateo 4:12-17; Marko 1:14-15) \p \v 14 Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ túmi lɛkpa Yesu, oleyinkí yɔ́ Galilea ɔmátɔ́. Mʋ ɩwɩ asʋ́n lɛklɛɩ́ wa ɔmá ámʋ fɛ́ɛ́tɔ́. \v 15 Oletsiá súná atɔ́ Yudafɔ \w ofíakpa\w*, ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bɛkanfʋ́ mʋ. \s1 Bʋmɔhɔ Yesu Mʋ Wúlutɔ \r (Mateo 13:53-58; Marko 6:1-6) \p \v 16 Ɩnʋ Yesu léyinkí bá Nasaret, ɔtɩ́nɛ́á oletsiá dan. Fɛ́ alɩá otetsíá bwɛ́ á, ɔlɔyɔ Yudafɔ ofíakpa \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w*. Brɛ́á ɔlɔkʋsʋ́ yɛ́lɩɩ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́ ɔbɛ́kla Bulu asʋ́n á, \v 17 botsu Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Yesaia\w* ɔwʋlʋ́ há mʋ. Ɔlɛsankɩ́ mʋ́ á, olowun ɔtɩnɛkʋá bɔwanlɩ́n wá bɛɛ, \q1 \v 18 “Anɩ Wíe Bulu ladá mɩ́ ofúli. \q2 Ɩ́nɩ sʋ mʋ Ɔŋɛ́ bʋ mɩsʋ. \q1 Alalɛ́ mɩ́ ɔbɛ́ɛ, ndáa \w asʋn wankláán\w* ámʋ ɔkan suna ahá ánɩ́ bʋma tɔtɔ. \q2 Ɔbɛ́ɛ, mbɛ́bláa nkpábi mbɛ́ɛ, masí amʋ́ ɩwɩ há amʋ́. \q1 Mɩ́ ambla ansibi abwiepʋ́ mbɛ́ɛ, mabwíí amʋ́ ansíbi. \q2 Ɔbɛ́ɛ mbɛ́bláa ahá ánɩ́ bʋdɛ amʋ́ ipiantɔ wa ɛ́ mbɛ́ɛ, malɛ́ amʋ́ ipiantɔ. \q2 \v 19 Fówun mɩ́ amblɩ mbɛ́ɛ, \q2 anɩ Wíe ahá nwewúunbɩ lafʋn.” \p \v 20 Ɩnʋ olokuntá ɔwʋlʋ́ ámʋ, yínkía ha mʋ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ, ɔlɔwɔɩ́ tɩ́á asɩ. Ahá ámʋ́ʋ́ bʋbʋ ofíakpa ɩnʋ ámʋ fɛ́ɛ́ besi bʋdɛ mʋ kɩ́ɩ díín. \v 21 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ, Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ anfɩ laba mʋ́tɔ́. Mʋ́ mlɩlanú á.” \p \v 22 Ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bonu asʋn wankláán ámʋ́ʋ́ ɩlɛdalɩ mʋ ɔnɔ́ ámʋ. Ɔnɔ́ lobwie amʋ́, bɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Megyí \w Yosef\w* mʋ bi ámʋ nɩ?” \p \v 23 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nyin ánɩ́ mlɛ́ha mɩ́ yébi anfɩ mlɩaa, ‘Ɩlɔ ɔtsapʋ́, tsa fʋ́ ɩwɩ!’ Mlɛ́labláa mɩ mlɩaa, ‘Bwɛ atɔ́ ámʋ́ʋ́ anɩlanú ánɩ́ fʋ́dɛbwɛ Kapernaum amʋ fʋ́ wúlutɔ nfɩ ɛ́.’ ” \v 24 Ɩnʋ oleyinkí bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Bʋtamahɔ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔkʋkʋ asʋ́n mʋ wúlutɔ. \p \v 25 “Mlɩnu, Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Elia\w* bɩ́sʋ́ á, nyankpʋ mótswíe nfinsa mʋ́a ɩfʋn kɛ́kɛ́. Akʋ́n lɛhɩɛ ba Israel ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́. Ɩbʋ mʋ́tɔ́ ánɩ́ asʋrapʋ tsɔtsɔɔtsɔ betsiá Israel ɔmátɔ́ alɩ brɛ́ ámʋtɔ, \v 26 támɛ Bulu mɛ́ha Elia ɔyɔ amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ wá. Ɔsʋrapʋ ɔkʋá ɔbʋ Sarefat wúlutɔ, Sidon ɔmátɔ́ nkʋlɛ wá ɔlɛha mʋ ɔlɔyɔ. \v 27 \w Ɩlɔ pɛpɛ\w* alɔpʋ́ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ betsiá Israel ɔmátɔ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Elisa bɩ́sʋ́. Támɛ ɔmɛha ɔkʋkʋ ɩwɩ mɛplɩ́, dʋn Naaman ánɩ́ otsú Siria nkʋlɛ.” \p \v 28 Ɔblɔ́ lɛhɩɛ kɩ́tá ahá ámʋ́ʋ́ bʋbʋ ofíakpa ɩnʋ ámʋ, brɛ́á bonu Yesu asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ. \v 29 Bɔkʋsʋ́ gya mʋ dálɩ amʋ́ wúlutɔ. Wúlu amʋ ɩdɩn bʋsʋ. Begya mʋ alɩɩ yówie wúlu amʋ ɔnɔ́, bɛɛ abʋwuta mʋ wa tsonkolitɔ. \v 30 Yesu lɛ́natɩ́ tsʋn amʋ́tɔ́ yɔ́ ɔtɩ́nɛ́á ɔyɔ́. \s1 Yesu Ɔŋɛ Laláhɛ Gyáa \r (Marko 1:21-28) \p \v 31 Ɩnʋ Yesu lɛ́kplɩ́ yɔ́ Kapernaum, Galilea wúlu kʋtɔ. Olosuná amʋ́ atɔ́ amʋ́ ofíakpa ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́. \v 32 Mʋ atosunáhɛ́ lobwie amʋ́ ɔnɔ́, tsúfɛ́ olosuná amʋ́ atɔ́ túmisʋ. \v 33 Oyin ɔkʋ bʋ ofíakpa ɩnʋ, ɔŋɛ laláhɛ bʋ mʋsʋ. Ɔlɔkplʋ́n blɩ́ ɔbɛ́ɛ, \v 34 “Kɩ mɩ! Yesu Nasaretyin, amansʋ bʋ anɩa fʋnyɔ nsɩnɛ́? Ntɛ́ɛ anɩ ɔhɩkpá fɛbá lóó? Nyin ɔhá oduá fʋ́gyi. Fʋ́gyí Bulu Ɔha Wankɩ́hɛ́ amʋ nɩ!” \p \v 35 Yesu lɔ́kplʋn wa ɔŋɛ́ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Kpa ɔnɔ́ bun, afʋdalɩ mʋtɔ.” Ɩnʋ \w ɔŋɛ laláhɛ\w* amʋ lɛ́fɩn oyin ámʋ dá ahá ámʋtɔ ɩnʋ, dálɩ mʋtɔ. Tɔtɔ mɔbwɛ mʋ. \p \v 36 Ɔnɔ́ lobwie amʋ́ fɛ́ɛ́, bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Amansʋ nɩ? Oyin ánfɩ bʋ túmi, ɔdɛkplʋ́n wa ɔŋɛ laláhɛ, ɩdɛ mʋ bu, dálɩ ahátɔ?” \v 37 Mʋ ɩwɩ asʋ́n lɛklɛɩ́ wá ɔmá ámʋ fɛ́ɛ́tɔ́. \s1 Alɔpʋ Tsɔtsɔɔtsɔ Tsa \r (Mateo 8:14-17; Marko 1:29-34) \p \v 38 Yesu lɛ́dalɩ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ yɔ́ Simon wóyítɔ́. Ɔlɔyɔ á, owísó lakɩ́tá Simon mʋ sia tsɩ́hɛ́, ɔda kínkíínkín. Bɛbláa Yesu bɛɛ, ogyíi mʋ bʋalɛ. \v 39 Yesu lɔ́kpʋkpɛ́ tʋ́ ɔtsɩ ámʋ, ɔlɔkplʋ́n wa owísó ámʋ ɔbɛ́ɛ, ɩkʋ́sʋ mʋsʋ. Ɩnʋnʋ ɩlɔkʋsʋ́ mʋsʋ, ɔtsɩ ámʋ lɔ́kʋsʋ́ bwɛ́ amʋ́ afɔɔ́tɔ. \p \v 40 Brɛ́á owí dɛta á, ahá bɔsʋrá amʋ́ ahá ánɩ́ bʋdɛ ɩlɔ ɔtsan-ɔtsan lɔ ba, Yesu lɔ́pʋ ɩbɩ dɩ́nká amʋ́sʋ́ tsá amʋ́tɔ́ okugyíɔkʋ ɩlɔ. \v 41 Ɔŋɛ laláhɛ bʋ amʋ́tɔ́ akʋtɔ. Yesu lɔ́kplʋn wa ɔŋɛ laláhɛ amʋ. Bɛdalɩ, bʋdɛ okitikíti bɛɛ, “Fʋ́gyí Bulu mʋ Bi ámʋ nɩ.” \p Támɛ Yesu lɔ́wa mbla wá ɔŋɛ laláhɛ amʋ ánɩ́ bʋmátɔɩ́, tsúfɛ́ bʋyin ánɩ́ mʋgyí \w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ. \s1 Bulu Asʋ́n Ɔkanda Yudafɔ Ofíakpa \r (Marko 1:35-39) \p \v 42 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ bakɛ a, Yesu lɛ́dalɩ wúlu amʋtɔ yɔ́ ɩtsɛ́tɔ́ ɔtɩnɛkʋ. Ahá bodunká mʋ alɩɩ yɔ́tʋ mʋ, bokokóli mʋ bɛɛ ɔmánatɩ́ sí amʋ́. \v 43 Támɛ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ilehián ánɩ́ nɛ́da \w Bulu iwíegyí\w* ɩwɩ \w asʋn wankláán\w* ámʋ ɔkan awúlu atráhɛ amʋ ɛ́sʋ́. Tsúfɛ́ mʋ́ ɔbwɛkpá Bulu lɔ́wa mɩ́ nɩ́.” \p \v 44 Ɩ́nɩ sʋ oleki Yudea ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́, dá Bulu asʋn wankláán amʋ ɔkan amʋ́ ofíakpa. \c 5 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Yesu Akasɩ́pʋ́ Gyankpapʋ Tɩ \r (Mateo 4:18-22; Marko 1:16-20) \p \v 1 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu lɩ́ɩ́ Genesaret paatɩ\f + \fr 5:1 \fq Genesaret paatɩ: \ft Mʋ́ kɛ́n gyí Galilea ɔpʋ nɩ.\f* ɔnɔ́, ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɛba boputá mʋ ánɩ́ bónu Bulu asʋ́n. \v 2 Olowun nklʋn anyɔ paatɩ ámʋ ɔnɔ́. Aye alɛpʋ́ ámʋ bakplɩ́ yɔ́ bʋdɛ amʋ́ asawutɔ da. \fig Aye alɛpʋ́ ámʋ bʋdɛ amʋ́ asawutɔ da.|src="lb00211b.tif" size="span" loc="LUK5:1-11" copy="Louise Bass, The Bible Society, London" ref="Luka 5:2" \fig* \v 3 Yesu lɔ́dʋ wíé kʋlɛá igyi Simon klɛ́tɔ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa Simon ɔbɛ́ɛ, osún mʋ́ kpalobí dɩnka ntsusʋ. Ɩnʋ oletsiá mʋ́tɔ́ súná ahá ámʋ atɔ́. \p \v 4 Brɛ́á ɔlɔtɔɩ́ tá á, ɔlɛbláa Simon ɔbɛ́ɛ, “Mlɩpla ɔklʋn amʋ ya okluklúkpá, amlɩyɔtswɩ asawu lɛ aye.” \p \v 5 Mʋ́ʋ́ Simon lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Owíé, anɩlɔ́bwɛ kásíán ígye onyé fɛ́ɛ́, anɩménya tɔtɔ. Támɛ ɩ́nɩá fɛɛ ayɔ́, sʋ nɔ́yɔtswɩ asawu amʋ.” \v 6 Brɛ́á bɔyɔ́tswɩ asawu amʋ a, bɛlɛ aye tsɔtsɔɔtsɔ. Mʋ́ sʋ asawu amʋ lɔ́wa tɩtɩ́ɩ bɩ. \v 7 Ɩnʋ bɔbwɛ ɩbɩ tɩ́ amʋ́ agyʋ́má ayɔbá ámʋ́ʋ́ bʋbʋ ɔklʋn nyɔɔsɩtɔ ámʋ bɛɛ bʋbɛ́tsa amʋ́. Bɛba bɛtsa amʋ́, bɛlɛ aye amʋ bʋ́lá nklʋn anyɔ ámʋ dɛ́dɛ́ɛ́dɛ́, ideklé ɩmɛ. \v 8 Brɛ́á Simon Petro lówun mʋ́ alɩ á, ɔlɛda akpawunu Yesu ayabitɔ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, mákpʋkpɛ́ mantáa mɩ! Lakpan ɔbwɛpʋ́ ngyi.” \p \v 9 Tsúfɛ́ aye amʋ́ʋ́ balɛ́ ámʋ lɔwa mʋa mʋ aba ámʋ wánwan. \v 10 Alɩ kɛ́n ɩlɔwa Sebedeo abí Yakobo mʋa Yohane, bʋgyi Simon agyʋ́má ayɔbá ámʋ ɛ́ wánwan nɩ́. \p Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa Simon ɔbɛ́ɛ, “Mánya ifú! Tsú ndɛ pʋ́ya a, anyánkpʋ́sa fɛ́lɛ.” \v 11 Simon mʋa mʋ aba ámʋ benya plá nklʋn amʋ besi otsubúnɔ alɩ, besi tógyítɔ́ tswɩ, kplá buo Yesu. \s1 Ɩlɔ Pɛpɛ Ɔlɔpʋ́ Ɔkʋ Tsa \r (Mateo 8:1-4; Marko 1:40-45) \p \v 12 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu bʋ wúlu kʋsʋ, \w ɩlɔ pɛpɛ\w* ɔlɔpʋ́ ɔkʋ lówun mʋ. Ɩnʋ ɔlɛbɛda akpawunu, pʋ́ ɔsʋkpɩ yi ɔsʋlʋ́tɔ, kókóli mʋ ɔbɛ́ɛ, “Owíé, nɩ́ fótsulá á, fɛ́talɩ́ há mɩ́ ɩwɩ bɛ́plɩ.” \p \v 13 Yesu lɛ́tɩnkɩ́ ɩbɩ da mʋ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Natsúlá, fʋ́ ɩwɩ ɩplɩ́ɩ.” Ɩnʋnʋ ɩlɔ ámʋ lɛ́ŋa lɛ mʋ ɩwɩ. \v 14 Ɩnʋ Yesu lɛ́da mʋ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mábla ɔhaa. Natɩ laa afʋpʋ fʋ́ ɩwɩ yosuná Bulu igyí ɔhapʋ́, afʋha mʋ ɩwɩgyʋrátɔ amʋ́ʋ́ Mose mbla losuná tsú ɩlɔ pɛpɛtsa ɩwɩ ámʋ. Igyi adánsɩɛ suna ahá ánɩ́ fʋ́ ɩwɩ laplɩ́ɩ.” \p \v 15 Támɛ Yesu ɩwɩ asʋ́n lɛ́trá klɛɩ́ yɔ́ ntɩ́nɛ́ dɩ́nká mʋ́sʋ́. Ɔdɔm bɛba mʋ atosunáhɛ́ onukpá, ɔtsa amʋ́tɔ́ alɔpʋ ɛ́ ɩlɔ. \v 16 Támɛ oletsiá dálɩ amʋ́tɔ́ brɛ́ kʋ yɔ́ \w dimbísʋ́\w* ɔtɩnɛkʋ mʋ nkʋlɛ yɔ́bɔ mpáɩ. \s1 Tsukʋlɛ Osínpʋ Tsa \r (Mateo 9:1-8; Marko 2:1-12) \p \v 17 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu dɛ́ atɔ́ suná. \w Farisifɔ\w*, Mose \w mbla asunápʋ́\w* akʋá botsú Galilea pʋ́ Yudea ɔmátɔ́ pʋ́ Yerusalem bɛba betsiá asɩ ɩnʋ. Bulu túmi bʋ Yesutɔ há ɩlɔtsa. \v 18 Ɩnʋ á, ayin akʋ bɔsʋrá tsukʋlɛ osínpʋ akpasʋ ba. Bekleá bɔ́pʋ mʋ wíé wóyítɔ́, pʋ́ mʋ tswɩ Yesu ansɩ́tɔ́. \v 19 Ɔdɔm amʋ sʋ bʋmenya ɔkpa. Ɩ́nɩ sʋ bɔyɔ́dʋ obu ámʋ awunso, dá mʋ́ ɔtɩnɛkʋ tíí, bɛkplɩ́a akpa amʋ tswɩ ahá ámʋtɔ Yesu ansɩ́tɔ́ ɩnʋ. \v 20 Brɛ́á Yesu lówun ánɩ́ bahɔ mʋ gyi a, ɔlɛbláa tsukʋlɛ osínpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Opíó, nasí fʋ́ lakpan kíé fʋ́.” \p \v 21 Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Farisifɔ ámʋ bɛblɩ́ wá nwuntɔ bɛɛ, “Ma gyí oyin ánfɩ ɔdɛ abususʋ blɩ́ ánfɩ? Ma ɔbɛ́talɩ́ sí lakpan kíé ahá dʋn Bulu nkʋlɛ?” \p \v 22 Yesu lɛ́bɩ amʋ́ agywɩɩn. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ɩ́nɩ odu gywɩɩ́n? \v 23 Mɔmʋ lɔ́pɔn ha blɩ́? ‘Nasí fʋ́ lakpan kíé fʋ́.’ lóó, ntɛ́ɛ ‘Kʋsʋ tsu fʋ́ akpa afʋnatɩ?’ \v 24 Támɛ ndekléá mlɩbɩ́ɩ ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ mbʋ túmi ɔyɩ́ ánfɩtɔ sí ahá lakpan kíé amʋ́.” Ɩnʋ ɔlɛbláa tsukʋlɛ osínpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ fʋ́ bláa mbɛ́ɛ, kʋsʋ. Tsu fʋ́ akpa afʋnatɩ yɔ wóyí!” \p \v 25 Ɩnʋnʋʋnʋ tsukʋlɛ osínpʋ amʋ lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ amʋ́ fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́, tsú mʋ akpa, ɔlɔpʋ ɔkpa ɔyɔ́ wóyí ɔdɛ Bulu kanfʋ́. \v 26 Ɔnɔ́ lobwie ahá ámʋ fɛ́ɛ́. Ifú lowie amʋ́ fɛ́ɛ́tɔ́, bɛkanfʋ́ Bulu bɛɛ, “Ndɛ anɩlawun ofúla!” \s1 Lewi Tɩ \r (Mateo 9:9-13; Marko 2:13-17) \p \v 27 Mʋ́ ɔma brɛ́á Yesu lɛ́dalɩ ɩnʋ á, olowun \w lampóo ɔhɔ́pʋ\w* ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Lewi, tsie mʋ lampóo ɔhɔ́kpa. Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Bobuo mɩ.” \v 28 Ɩnʋ Lewi lɔ́kʋsʋ́, sí mʋ tógyítɔ́ ɔmagyáa, yóbuo mʋ. \p \v 29 Mʋ́ ɔma a, Lewi lɔ́tswɩ ɔpʋ́nʋ́ mʋ wóyítɔ́ há Yesu. Lampóo ahɔ́pʋ tsɔtsɔɔtsɔ pʋ́ aha bambá ɛ́ bɛba atɔ́ ámʋ ogyíkpá. \v 30 Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ ánɩ́ bʋbʋ Farisifɔ ámʋtɔ bɛfɩtɛ́ Yesu \w akasɩ́pʋ́ \w* amʋ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩa lampóo ahɔ́pʋ pʋ́ lakpan abwɛpʋ́ mlɩdɛ́ ɩbɩ wa gyi atɔ́, mlɩdɛ́ ntá nú?” \p \v 31 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Alɔpʋ léhián ɩlɔ ɔtsapʋ́, megyí ahá ánɩ́ ɩwɩ bʋ amʋ́ ɔnlɩn. \v 32 Mmɛba aha wankláán ɔtɩkpá. Mboún lakpan abwɛpʋ́ ɔtɩkpá nɛba, mɛ́nɩ bɛ́damlí klʋntɔ.” \s1 Ɔnɔ́klɩ́ Ɩwɩ Asʋn Fɩtɛ́hɛ́ \r (Mateo 9:14-17; Marko 2:18-22) \p \v 33 Aha akʋ bɛbláa Yesu bɛɛ, “Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane akasɩ́pʋ́ bʋtetsíá \w klɩ́ ɔnɔ́\w* bɔ́ mpáɩ. Farisifɔ akasɩ́pʋ́ ɛ́ bʋtɔbwɛ́ alɩ, támɛ fʋ́ \w akasɩ́pʋ́\w* mʋ́ bʋdegyí, bʋdenúu.” \p \v 34 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔtsɩ ɔkpaɩ́npʋ́ anyawíe bɛ́klɩ́ ɔnɔ́ brɛ́á ɔbʋ amʋ́ wá? Ɛkɛkɛɛkɛ! \v 35 Támɛ ɛkɛ ɔkʋ bɛ́ba ánɩ́ bɛ́kpa mʋ nátɩ́ sí amʋ́. Alɩ nkɛ ámʋtɔ bɛ́klɩ́ ɔnɔ́ nɩ́.” \p \v 36 Ɩnʋ ɔlɛha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, “Ɔhaa tamapʋ́ tati pɔpwɛ tan tati dada. Nɩ́ ɔbwɛ́ mʋ́ alɩ á, alayíntá pɔpwɛ amʋ, pɔpwɛ amʋ pʋ́ dada amʋ ansɩ́ ɛ́ ɩmɛ́ɛkanáa aba. \v 37 Alɩ kɛ́n bʋtamapʋ́ nta pɔpwɛ wá ɔwʋlʋ́-kpákpá kɛntɛ wuhɛ́tɔ́ nɩ́. Nta pɔpwɛ amʋ ibófu fá kɛntɛ amʋ tsítsá, yíntá kɛntɛ amʋ ɛ́. \v 38 Ɩ́nɩ sʋ ɔwʋlʋ́-kpákpá kɛntɛ pɔpwɛtɔ bʋ́tɔpʋ́ nta pɔpwɛ wá. \v 39 Ɔhaa tamafɩ́tɛ́ nta pɔpwɛsʋ brɛ́á alanu dánhɛ. Tsúfɛ́ ɔtɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Ɩdánhɛ amʋ bʋ alɛ́ dʋn.’ ” \c 6 \rem Proofread 02-06-09 \s1 Ɔkpʋ́nʋ́ Ɔdakɛ́ Mʋ Wie \r (Mateo 12:1-8; Marko 2:23-28) \p \v 1 Yesu mʋa mʋ \w akasɩ́pʋ́\w* bɔtsʋn ayó ndɔ kʋtɔ \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w*. Mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɔprʋ́ʋn atɔ́-abí ámʋ kʋ, bɔpʋsáa mʋ́ wɩ́. \v 2 \w Farisifɔ\w* ámʋ akʋ bɛfɩtɛ́ amʋ́ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ tɔ́á anɩ mbla mɛha ɔkpa ánɩ́ bʋbwɛ́ɛ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ bwɛ?” \p \v 3 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmɔ́kʋ́kla nu tɔ́á Owíe \w Dawid\w* lɔ́bwɛ brɛ́á akʋ́n dɛ mʋa mʋ abúopʋ kɩ? \v 4 Olebitíwíé Bulu osúmkpa yótsu bodobodoá bapʋ́há Bulu igyí ba, mʋa mʋ abúopʋ amʋ begyi. Bulu igyí ahapʋ́ nkʋlɛ bɛlɛ ɔkpa bʋ́tegyi alɩ bodobodo amʋ.” \p \v 5 Mʋ́ʋ́ Yesu ɔlɔmɔ mʋ asʋ́n ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ gyí ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ mʋ wie.” \s1 Ɩlɔtsa Ɔkpʋ́nʋ́ Ɔdakɛ́ \r (Mateo 12:9-14; Marko 3:1-6) \p \v 6 Yesu lɔ́yɔ atɔ́ osunákpá Yudafɔ \w ofíakpa\w*\w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w* bámbá. Oyin ɔkʋá mʋ gyɔpɩ ɩbɩ lawú bʋ ɩnʋ. \v 7 Mose \w mbla asunápʋ́\w* pʋ́ Farisifɔ akʋ bɛtɛ Yesu kɩ bɛɛ, ɔbɛ́tsa ɩlɔ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́, mɛ́nɩ bénya mʋ ɩwɩ asʋ́n, pʋ́yɛ́natɩ́ mʋsʋ súná ahandɛ. \v 8 Yesu yin amʋ́ nwuntɔ asʋ́n. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa oyin ámʋ́ʋ́ mʋ ɩbɩ kʋlɛ lawú ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Kʋsʋ bɛlɩɩ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́ nfɩ.” Ɩnʋ oyin ámʋ lɔ́kʋsʋ́ bɛlɩɩ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́. \v 9 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ mlɩ fɩtɛ́, ntɔ mbla ámʋ lɛ́ha ɔkpa ánɩ́ abwɛ́ɛ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́? Yilé lóó, ntɛ́ɛ lalahɛ? Ahɔ́ɔ ɔha nkpa lóó, ntɛ́ɛ amɔ́ɔ mʋ?” \v 10 Ɩnʋ ɔlɛdamlí kɩ amʋ́ fɛ́ɛ́ fíá. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa oyin ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Tɩnkɩ fʋ́ ɩbɩ amʋ.” Olenya tɩ́nkɩ́ ɩbɩ amʋ alɩ pɛ́, ɔŋɛ́ lowie mʋ́tɔ́. \p \v 11 Ɔblɔ́ lɛkɩtá amʋ́, bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Ntɔ kóún abɛ́hɩɛ bwɛ́ Yesu anfɩ?” \s1 Akasɩ́pʋ́ Amʋ Adá \r (Mateo 10:1-4; Marko 3:13-19) \p \v 12 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu lɔ́dʋ yɔ́ ɩbʋsʋ yɔ́bɔ mpáɩ há Bulu tsú onyé yɛ́ha ɔyɩ kɛhɛ. \v 13 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, ɔlɛtɩ mʋ akasɩ́pʋ́, ɔlɛlɛ amʋ́tɔ́ dúanyɔ, ɔlɛtɩ amʋ́ mʋ \w sumbí ayɔpʋ́\w*. \v 14 Amʋ́gyí, Simon ánɩ́ ɔlɛdɩnká mʋ Petro mʋa mʋ pio Andrea; Yakobo mʋa Yohane; Filipo, Bartolomeo, \v 15 Mateo, Toma, Alfeo mʋ bi Yakobo, Simon ánɩ́ ogyi ɩwɩsʋtsiá adunkápʋ́ ɔpasuatɔ ɔha; \v 16 Yakobo ɔkʋ mʋ bi Yuda pʋ́ Yuda Iskariot ánɩ́ ɔlɛbɛlɛ Yesu há. \s1 Yesu Atósuná Mʋ́a Ɩlɔ Tsa \r (Mateo 4:23-25) \p \v 17 Yesu mʋa sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bɛkplɩ́ tsú ɩbʋ ámʋsʋ ba ɔsʋlʋ́ʋ tantasʋ. Mʋ abúopʋ tsɔtsɔɔtsɔ pʋ́ ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩá botsú Yudea ɔmátɔ́, Yerusalem pʋ́ ɔpʋ ɔnɔ́ awúlu Tiro mʋ́a Sidonsʋ bɛba ɩnʋ. \v 18 Bɛba bɛɛ bɛbá bonu mʋ asʋn blɩ́hɛ́, ɔtsa amʋ́ ɩlɔ. Ahá ánɩ́ \w ɔŋɛ laláhɛ\w* dɛ amʋ́ háan ɛ́ bɛba, olegya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ amʋ́tɔ́. \v 19 Amʋ́ fɛ́ɛ́ bekleá bɔ́pʋ ɩbɩ da mʋ, tsúfɛ́ ɔŋɛ́ dɛdalɩ mʋtɔ, ɔlɛtsa amʋ́ fɛ́ɛ́ ɩlɔ. \s1 Oyúla Asʋ́n \r (Mateo 5:1-12) \p \v 20 Yesu lótsu ansɩ́ kɩ mʋ akasɩ́pʋ́, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \q1 “Bulu layúlá mlɩá mlɩmá tɔtɔ, \q2 tsúfɛ́ mlɩbʋ́ mʋ \w iwíegyí\w* amʋ nɩ. \q1 \v 21 Bulu layúlá mlɩá akʋ́n dɛ mlɩ séi, \q2 tsúfɛ́ mlɛ́ba begyi mwɛ. \q1 Bulu layúlá mlɩá mlɩdésú séi, \q2 tsúfɛ́ mlɛ́ba bɔmɔsɩ́. \p \v 22 “Bulu layúlá mlɩá bʋdɛ mlɩ lu, bʋdɛ mlɩ gyáa lɛ amʋ́tɔ́, síá mlɩ, tɩ́ mlɩ ɩda laláhɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ sʋ. \v 23 Ansɩ́ igyí mlɩ ɛkɛ ámʋ, amlɩfuli kpayi ansigyísʋ́, tsúfɛ́ mlɩ ɩkɔká tsɔ ɔsʋ́sʋ́. Alɩ́ amʋ́ anáin bɔbwɛ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ nɩ. \q1 \v 24 Támɛ mlɩ ánɩ́ mlɩlanyá ɩwɩ séi, mlɩgyɔwɩ nɩ́. \q2 Tsúfɛ́ mlɩ ansigyí fɛ́ɛ́ mlɩlanyá á. \q1 \v 25 Mlɩ ánɩ́ mlɩlamwɛ́ séi, mlɩgyɔwɩ nɩ́. \q2 Tsúfɛ́ akʋ́n bɛ́ba bɛkɩtá mlɩ. \q1 Mlɩ ánɩ́ mlɩdɛ́mɔsɩ́ séi, mlɩgyɔwɩ nɩ́. \q2 Tsúfɛ́ mlɛ́ba begyi awɩrɛhɔ, su. \p \v 26 “Mlɩ ánɩ́ ahá fɛ́ɛ́ bʋdɛ mlɩ kanfʋ́, mlɩgyɔwɩ, tsúfɛ́ alɩ́ mlɩ anáin bɛkanfʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ afunupʋ amʋ ɛ́ nɩ́. \s1 Alupʋ́dwɛ \r (Mateo 5:38-48; 7:12a) \p \v 27 “Támɛ ndɛ mlɩ ánɩ́ mlónu bláa mbɛ́ɛ, Mlɩdwɛ mlɩ alupʋ́, amlɩbwɛ yilé ha amʋ́. \v 28 Mlɩyula ahá ánɩ́ bʋtɔlwɩ́ɩ́ mlɩ, amlɩbɔ mpáɩ ha ahá ánɩ́ bʋtesíá mlɩ. \v 29 Nɩ́ ɔha ɔdá fʋ́ ɩsʋtɔ a, damli nyɔɔsɩ ɛ́ ha mʋ ɔda. Nɩ́ ɔkʋ ɔswɩ́ɩ́ fʋ́ tati á, wɔɩ fʋ́ atadɩɛ ɛ́ ha mʋ. \v 30 Nɩ́ ɔkʋ ɔkʋ́lɩ́ fʋ́ atɔ́ á, ha mʋ. Nɩ́ ɔkʋ ɛ́ otsú fʋ́ atɔ́ á, máyɔ́hɔ mʋ́. \v 31 Bwɛ ha ahá alɩá fʋdeklé fɛɛ bʋbwɛ́ɛ ha fʋ. \p \v 32 “Nɩ́ fʋ́ adwɛpʋ́ nkʋlɛ fʋtɔdwɛ́ á, ɩpán mɔmʋ fénya? Lakpan abwɛpʋ́ kʋ́ráá bʋtɔdwɛ́ amʋ́ adwɛpʋ́. \v 33 Nɩ́ ɔhá ánɩ́ ɔtɔbwɛ́ yilé há fʋ́ nkʋlɛ fʋ́tɔbwɛ́ yilé há á, ntogyi sʋ́ Bulu ɔdáa fʋ́ ɩpán? Lakpan abwɛpʋ́ ɛ́ bʋtɔbwɛ́ alɩ. \v 34 Nɩ́ ɔhá ánɩ́ fʋyin ánɩ́ obénya há fʋ́ nkʋlɛ fʋtɛhá ɩpán a, ntogyi sʋ́ Bulu ɔdáa fʋ́ ɩpán? Lakpan abwɛpʋ́ óó bʋtɔpʋ́ atɔ́ pan amʋ́ aba, yínkí hɔ mʋ́ alɩ. \v 35 Mʋ́ sʋ mlɩdwɛ mlɩ alupʋ́, mlɩbwɛ yilé ha amʋ́, mlɩpan amʋ́ atɔ́, mlɩmátɩ amʋ́ akɔ, mɛ́nɩ Bulu ɔbɛ́ka mlɩ ɩkɔ tsɔtsɔɔtsɔ. Fówun mlɩlabwɛ́ Ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́ Bulu ámʋ abí. Tsúfɛ́ ɔbʋ awɩtɔlɛ há ahá ánɩ́ atɔ́ tamagyi amʋ́ ansɩ́ pʋ́ aha laláhɛ fɛ́ɛ́. \v 36 Mlɩbwɛ nwɛ awúnpʋ fɛ́ alɩá mlɩ Sɩ́ Bulu gyí nwɛ owúnpʋ. \s1 Ɩlálɛ \r (Mateo 7:1-5) \p \v 37 “Mlɩmálɛ ahá ɩlá, mɛ́nɩ Bulu mɛ́ɛlɛ mlɩ ɩlá. Mlɩmáha ɔhaa ɩpɔ́n, mɛ́nɩ Bulu ɛ́ ɔmɛ́ɛha mlɩ pɔ́n. Mlɩsi mlɩ aba ɩlá kie amʋ́, Bulu osi mlɩ klɛ́ kie mlɩ. \v 38 Mlɩha ahá tɔ́á dɛ amʋ́ hián, Bulu ɔbɛ́lahá mlɩ. Ɔbɔ́pʋ atɔ susúhɛ wankláán wá mʋ́, wʋ́sʋ́ʋ mʋ́, sílá mʋ́, ɩbɔ́bʋlá tsítsá há mlɩ. Tsúfɛ́ tɔ́á fɔpʋ́súsu ha fʋ́ bá á, mʋ́ kɛ́n Bulu ɔbɔ́pʋsúsu ha fʋ nɩ́.” \p \v 39 Yesu lɛ́trá ha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, “Nsibi obwiepʋ́ ɔbɛ́talɩ́ kpá nsibi obwiepʋ́? Amʋ́ fɛ́ɛ́ bʋmɛ́ɛkpa wíé ɔbɔ́tɔ́? \v 40 Ɔkasɩ́pʋ́ tamadʋn mʋ wie, támɛ ɔkasɩ́pʋ́ ɔkásɩ́ bɩ́ á, ɔtɔbwɛ́ fɛ́ mʋ wie. \p \v 41 “Ntogyi sʋ́ fʋ́dɛ ipí túkúrííbi wúun fʋ́ bá nsíbisʋ, támɛ fʋmɛdɛ́ ogyakpatín ánɩ́ ɩdɩn fʋ́ klɛ́sʋ mʋ́ wúun? \v 42 Ntɛ́ɛ ntogyi sʋ́ fʋ́dɛ fʋ́ bá bláa fɛɛ, ‘Mɩ́ píó, ha mɩ́ andɩnkɩ ipí fʋ́ nsíbisʋ’, támɛ fʋmɛdɛ́ ogyakpatín ánɩ́ ɩdɩn fʋ́ klɛ́sʋ mʋ́ wun? Apinabwɛbí ɔbwɛpʋ́, gyankpa dɩnkɩ ogyakpatín ámʋ fʋ́ nsíbisʋ, mɛ́nɩ fówun atɔ́ wankláán, tálɩ́ dɩ́nkɩ́ ipí ámʋ fʋ́ bá klɛ́sʋ. \s1 Oyí Pʋ́ Mʋ́ Abi Swiehɛ́ \r (Mateo 7:6-20; 12:33-35) \p \v 43 “Oyi wankláán mɛ́ɛtalɩ́ swíé abi laláhɛ. Alɩ kɛ́n oyi laláhɛ ɛ́ mɛ́ɛtalɩ́ swíé abi wankláán nɩ́. \v 44 Tsúfɛ́ oyí-ibí bʋtɔpʋ́bɩ́ mʋ́. Bʋtamakpɔ́tɩ́ kankaba okplóto oyísʋ́, bʋtamakpɔ́tɩ́ tsɔkpʋn ɛ́ tʋnkpa ɩflasʋ. \v 45 Ɔha wankláán tɛlɛ́ tsiátɔ́ wankláán ɔwan tsú mʋ klʋntɔ, ɔha laláhɛ ɛ́ tɛlɛ́ tsiátɔ́ laláhɛ ɔwan tsú mʋ klʋntɔ. Tsúfɛ́ tɔ́á ɩdʋn ɔha klʋn a, mʋ́tɛ́dálɩ́ tsu mʋ ɔnɔ́. \s1 Bʋtásʋ́ pʋ́ Osublútɔ Obuyíi \r (Mateo 7:24-27) \p \v 46 “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mɩ́ tɩ mlɩaa, ‘Mɩ́ Wíé! Mɩ́ Wíé!’ támɛ mlɩtamagyi mɩ́ asʋn blɩ́hɛ́sʋ? \v 47 Nósuná mlɩ alɩá ɔhá ánɩ́ ɔlɛba mɩ́ wá bonu mɩ́ asʋ́n, gyi dɩnká mʋ́sʋ́ gyí. \v 48 Ogyi fɛ́ ɔhá ánɩ́ ɔbá beyi obu á, olegyankpá kwí mʋ́ ntswɩasɩ ɔbɔ́ yɔ́tʋ bʋtá, ɔlɔwa ntswɩasɩ ámʋ dɩ́nká mʋ́sʋ́. Brɛ́á ntsu lɔ́bʋlá kɩ́tá mʋ́ á, ɩmɛtalɩ́ kpɩ́nkɩ́ obu ámʋ, tsúfɛ́ oleyi mʋ́ wankláán. \v 49 Támɛ ɔhagyíɔha ánɩ́ olonu mɩ́ asʋn blɩ́hɛ́, omegyi mʋ́sʋ́ gyí fɛ́ ɔhá ánɩ́ oleyi mʋ obu ɔsʋlʋ́sʋ kɛkɛ, ɔmɔwa mʋ́ ntswɩasɩ. Brɛ́á ntsu lɔbʋlá wa mʋ́ á, ilobwie dá gbloo ɩnʋnʋ, yíntá fɛ́ɛ́!” \c 7 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Romafɔ Ɩsá Akɔpʋ́ Ɔhandɛ Osúmpʋ́ Ɔkʋ Ɩlɔ Tsa \r (Mateo 8:5-13; Yohane 4:43-54) \p \v 1 Brɛ́á Yesu lɛ́bláa ahá ámʋ asʋ́n ánfɩ fɛ́ɛ́ tá á, ɔlɔyɔ Kapernaum wúlutɔ. \v 2 Romafɔ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ ɔkʋ bʋ ɩnʋ. Ɔbʋ osúmpʋ́ ɔkʋá ɔtɛhɩ́ɛ́ kle mʋ asʋ́n. Osúmpʋ́ amʋ dɛ́lɔ, odeklé owu. \v 3 Brɛ́á ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lónu Yesu nka á, ɔlɔwa \w Yudafɔ\w* ahandɛ akʋ sɩ́sɩ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, bʋyókokóli mʋ ɔbɛtsa mʋ osúmpʋ́ amʋ ɩlɔ ha mʋ. \v 4 Ahandɛ amʋ bɛhɩɛ kókóli Yesu bɛɛ, “Abwíí ɩpa, nɩ́ ɔkʋ léhián fʋ́ mbʋa á, mʋ́mʋ́ oyin ánfɩ nɩ́! \v 5 Tsúfɛ́ ɔtɔdwɛ́ anɩ pɩ. Mʋléyi anɩ \w ofíakpa\w* kʋ́ráá há anɩ nɩ́.” \p \v 6 Mʋ́ sʋ Yesu mʋa amʋ́nyɔ bɔpʋ ɔkpa. Brɛ́á bɛta wóyí ámʋtɔ wie tá á, ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lɔ́wa mʋ anyawíe ɔbɛ́ɛ bʋyéfia Yesu, abʋbla mʋ bɛɛ, mbɛ́ɛ, “Owíé! Máhan fʋ́ ɩwɩ, tsúfɛ́ mmɔfʋn ánɩ́ fɛ́ba mɩ́ wóyítɔ́. \v 7 Nawun ánɩ́ mɩ́ ɛ́ mmɔfʋn ánɩ́ nɛ́ba fʋ́ wá. Fʋ́ mʋ́ blɩ asʋankʋ, ɩwɩ bɔ́wa mɩ́ osúmpʋ́ amʋ ɔnlɩn. \v 8 Tsúfɛ́ mɩ́ ɛ́ mbʋ ahandɛ akʋ asɩ. Ɩsá akɔpʋ́ akʋ ɛ́ bʋbʋ mɩ́ asɩ. Nɛlɛ́ ɔnɔ́ mbɛ́ɛ amʋ́tɔ́ ɔkʋ ɔnátɩ á, ɔtɛnátɩ́. Nɩ́ mbɛ́ɛ ɔbá ɛ́ á, ɔtɛba. Tógyítɔ́á nɛbláa mɩ́ osúmpʋ́ mbɛ́ɛ ɔbwɛ́ɛ á, ɔtɔbwɛ́.” \p \v 9 Brɛ́á Yesu lónu asʋ́n ánfɩ á, ɔnɔ́ lobwie mʋ, ɔlɛdamlí bláa ɔdɔm amʋ́ʋ́ bʋbuo mʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ asʋ́n, ndɛ mlɩ bláa, mmɔkʋ́wun ɔhá ánɩ́ ɔbʋ hógyi kpɔnkpɔntɩ ánfɩ odu Israelfɔtɔ kʋ́ráá kɩ!” \p \v 10 Brɛ́á abɔpʋ amʋ́ʋ́ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lɔ́wa ámʋ beyinkí yɔ́ wóyítɔ́ a, bowun ánɩ́ osúmpʋ́ amʋ ɩwɩ lawá mʋ ɔnlɩn. \s1 Ɔsʋrapʋ Ɔkʋ Mʋ Bi Tsinkí \p \v 11 Ɩmɔwa ɔpá kʋkʋ Yesu lɔ́yɔ Nain wúlutɔ. Ɔdɔm bʋbuo mʋa mʋ \w akasɩ́pʋ́\w*. \v 12 Brɛ́á olowie wúlu ɔnɔ́ á, ɔlɔtʋ akʋ, bʋsʋn fúli akpasʋ bɛbá. Obi yinhɛ́ ɔkʋlɛ pɛ́ ogyi há ɔsʋrapʋ ɔkʋ. Ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩá botsú wúlu amʋtɔ ɛ́ bʋbuo ɔtsɩ ámʋ. \v 13 Brɛ́á anɩ Wíe lówun ɔtsɩ ámʋ a, mʋ asʋ́n lɔwa mʋ nwɛ, ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Másu!” \v 14 Mʋ́ʋ́ ɔlɔyɔ́pʋ ɩbɩ da akpa amʋ, asʋrápʋ́ amʋ besi lɩɩ́. Ɩnʋ ɔlɛbláa fúli amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔyasubi, ndɛ fʋ́ bláa mbɛ́ɛ, kʋsʋ!” \v 15 Ɩnʋ fúli amʋ lɔ́kʋsʋ́ tsíá, wá tɔɩ́ bɩ. Yesu lɔ́pʋ mʋ wá mʋ yin ɩbɩtɔ. \p \v 16 Ifú lɛkɩtá ahá ámʋ fɛ́ɛ́, bɛkanfʋ́ Bulu bɛɛ, “Bulu labɔbʋá mʋ ahá! Mʋ ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ kpɔnkpɔntɩ ɔkʋ lalɩn anɩtɔ!” \p \v 17 Yesu ɩwɩ asʋ́n ánfɩ lɛklɛɩ́ wá Yudea ɔmá pʋ́ awúlu ánɩ́ ɩbʋ nsɩnɛ́ ɩnʋ fɛ́ɛ́tɔ́. \s1 Yesu Mʋa Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane \r (Mateo 11:2-19) \p \v 18 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane akasɩ́pʋ́ bɛyɛ́bláa mʋ asʋ́n ánfɩ fɛ́ɛ́. Mʋ́ sʋ ɔlɔwa amʋ́tɔ́ abanyɔ́ sɩ́sɩ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, \v 19 bʋyɛ́fɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Fʋ́gyí ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔbɛ́ba amʋ nɩ, ntɛ́ɛ akɩ́ɩ ɔha bambá ɔkpa?” \p \v 20 Brɛ́á ahá ámʋ bɛba bowie Yesu wá á, bɛbláa mʋ bɛɛ, “Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane ɔbɛ́ɛ abɛ́fɩtɛ́ fʋ́ anɩaa, ‘Fʋ́gyí ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔbɛ́ba amʋ nɩ, ntɛ́ɛ akɩ́ɩ ɔha bambá ɔkpa?’ ” \p \v 21 Yesu lɛ́tsa alɔpʋ pʋ́ ahá ánɩ́ ɩwɩ dɛ́ amʋ́ ɔsɩn tsɔtsɔɔtsɔ alɩ brɛ́ ámʋtɔ. Olegya \w ɔŋɛ laláhɛ\w* lɛ́ ahátɔ, bwíí ansibi abwiepʋ́ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ ansíbi. \v 22 Ɩnʋ ɔlɛlɛ Yohane akasɩ́pʋ́ asʋ́n ámʋ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyinki yɛbláa Yohane tɔ́á mlɩlabowun pʋ́ mʋ́a mlɩlabonu. Mlɩlabowun ánɩ́ ansibi abwiepʋ́ bʋdɛ atɔ́ wúun, abɔ bʋna. \w Ɩlɔ pɛpɛ\w* alɔpʋ́ ɩwɩ dɛplɩ́ɩ, ɩsʋ atínpʋ bʋdɛ asʋ́n nu. Afúli bʋdetsinkí, ahiánfɔ ɛ́ bʋdɛ asʋn wankláán ámʋ nu. \v 23 Bulu obóyulá ɔhá ánɩ́ mɩ́ bwɛhɛ́ mɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mʋsʋ.” \p \v 24 Brɛ́á abí ámʋ́ʋ́ Yohane lɔ́wa sumbí ámʋ beyinkí bɔyɔ́ á, Yesu lɔ́wa tɔɩ́ tsú Yohane ɩwɩ súná ɔdɔm amʋ bɩ. Ɔbɛ́ɛ, “Brɛ́á mlɩlɛ́dalɩ yɔ dimbísʋ́ ɩnʋ á, ntɔ ɔkɩ́kpa mlɩlɔ́yɔ? Fɩtáa ánɩ́ afú dɛ mʋ́ tsʋ́ʋn lóó? Ɛkɛkɛɛkɛ! \v 25 Nɩ́ megyí mʋ́ á, ntɔ kóún ɔkɩ́kpa mlɩlɔ́yɔ? Ɔhá ánɩ́ ɔdɩdɩ́ ntsrim. Ɛkɛkɛɛkɛ! Ahá ánɩ́ bʋtɛdɩ́dá tati ámʋ odu gyi ɔdwɛ á, awíe wóyí bʋtetsíá. \v 26 Mlɩbla mɩ! Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ mlɩlɛ́dalɩ yɛ́kɩ? Ee, Yohane nɩ. Ɔdʋn Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́. \v 27 Mʋ ɩwɩ asʋ́n Bulu lɛ́blɩ́ bɔwanlɩ́n mʋ́ tswɩ bɛɛ, ‘Kɩ, ndɛ obí wa gya fʋ nkpá. Mʋ ɔbɛ́la ɔkpa há fʋ́ nɩ́.’ ” \v 28 Yesu lɔ́yɔ mʋ asʋ́nsʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔha tsɩhɛ́ lakɛn kwɩɩ́ mɔ́fʋn mʋ, támɛ mʋ ɛ́ ɔmɔfʋn \w Bulu iwíegyí\w* ámʋtɔ ɔkʋsʋ kʋ́ráá.” \p \v 29 Aha ánɩ́ bonu Yesu asʋ́n ánfɩ pʋ́ \w lampóo ahɔ́pʋ\w* kʋ́ráá bowun ánɩ́ Bulu asʋ́n da ɔkpa. Botsulá há Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lɔ́bɔ amʋ́ \w asú\w*. \v 30 Támɛ \w Farisifɔ\w* pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ mʋ́ bʋmɛha Yohane ɔbɔ amʋ́ asú. Bekiná tɔ́á Bulu lɛ́hɩhɩ́ɛ ha amʋ́ bwɛ. \p \v 31 Yesu lɔ́yɔ mʋ asʋ́nsʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Séi ánfɩ á, amɛndɩ nɔ́pʋkápʋ́ ndɛmba-abí ánfɩ? Ntɔ bɛlɩan? \v 32 Bʋgyi fɛ́ nyebíá bʋtsie dɩnsʋ bʋdɛ aba kpolí, blɩ́ bɛɛ, ‘Anɩlapléí ansigyísʋ́, mlɩmɛ́tsa. Mʋ́ sʋ anɩlawá awɩrɛhɔ ɩlʋ, támɛ mlɩmósú.’ \v 33 Mlɩgyí fɛ́ nyebí ánfɩ, tsúfɛ́ Yohane lɛ́ba á, oletsiá klɩ́ ɔnɔ́, omonu ntá, támɛ mlɩaa, ‘Ɔŋɛ laláhɛ bʋ mʋtɔ!’ \v 34 Mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ mʋ́ naba ndɛ atɔ́ gyí, ndɛ ntá núu. Mʋ́ ɛ́ mlɩaa, ‘Mlɩkɩ opotsuapʋ pʋ́ nta ɔbʋpʋ́. Lakpan abwɛpʋ́ pʋ́ lampóo ahɔ́pʋ onyawíe.’ \v 35 Támɛ ɔhá ánɩ́ ɔbʋ Bulu nyánsa á, mʋ tsíátɔ́ tɛlɛ́ mʋ́ ɔwan.” \s1 Ɔtsɩ Lakpan Ɔbwɛpʋ́ Ɔkʋ \p \v 36 Farisiyin ɔkʋ lɛ́tɩ Yesu atɔ́ ogyíkpá mʋ wóyítɔ́. Brɛ́á Yesu tsie ɔpʋ́nʋ́ ámʋ asɩ á, \v 37 ɔtsɩ ɔkʋá ɔbʋ wúlu amʋtɔ, ogyi lakpan ɔbwɛpʋ́ lónu Yesu nka ánɩ́ batswɩ ɔpʋ́nʋ́ há mʋ Farisiyin amʋ wóyítɔ́. Ɩnʋ olotsu mʋ ofobí fánfán ánɩ́ ɩbʋ bíá prɛntʋa wankláán ɔbɔ ba ɩnʋ. \v 38 Ɔlɛbɛda akpawunu Yesu ayabiasɩ, ɔlɛkpa isú yi woo. Ɔlɔpʋ mʋ ntsú fwɩ́ Yesu ayabiasɩ, pʋ́ mʋ nwunsʋ-imi tsítsi mʋ́. Ɔlɔkʋlá Yesu ayabi pútá, tsɛ́ɩ́ ofobí fánfán ámʋ wʋ́lɩ́ mʋ ayabisʋ. \v 39 Brɛ́á Farisiyin amʋ́ʋ́ ɔlɛtɩ Yesu amʋ lówun ɩ́nɩ á, ɔlɛblɩ́ wá nwuntɔ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ oyin ánfɩ gyí lɛ́lɛ́ á, tɛkɩ alawun ɔhá oduá ɔtsɩ ánfɩ gyí asa ɔdɛpʋ ɩbɩ da mʋ, tsúfɛ́ lakpan ɔbwɛpʋ́ ogyi.” \p \v 40 Yesu lɛ́bláa oyin ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Simon, mbʋ asʋankʋ bláa fʋ.” \p Simon lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, amansʋ igyi? Bla mɩ.” \p \v 41 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ahá abanyɔ́ akʋ bɛpan sika oyin ɔkʋ wá. Ɔkʋlɛ lɛ́pan blɩba-anu (5,000,000), ɔkʋlɛ ɛ́ lɛ́pan mpɩ́m lafanu (500,000)\f + \fr 7:41 \ft Sika ánfɩ igyi sika futútú lafanu (500) mʋ́a aduenu (50), igyi ɔha nkɛ lafanu (500) mʋ́a aduenu (50) ɩkɔká.\f*. \v 42 Bʋmenyá kɔ́ba amʋ ká. Mʋ́ sʋ oyin ámʋ lésikíé amʋ́ abanyɔ́ fɛ́ɛ́. Bla mɩ, amʋ́tɔ́ ɔmɔmʋ ɔbɔ́dwɛ oyin ámʋ dʋn?” \p \v 43 Simon lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nahogyiá ɔmʋamʋ́ʋ́ mʋ ɩkɔ tsɔ dʋn amʋ.” \p Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ igyi.” \v 44 Ɩnʋ Yesu léyinkí kɩ ɔtsɩ ámʋ, ɔlɛbláa Simon ɔbɛ́ɛ, “Fawun ɔtsɩ ánfɩ? Nɛba fʋ́ wóyítɔ́ a, fʋmɛha mɩ́ ntsu anfwɩ ayabiasɩ. Támɛ ɔtsɩ ánfɩ mʋ́ lapʋ́ mʋ ntsú fwɩ́ mɩ́ ayabiasɩ, pʋ́ mʋ nwunsʋ-imi tsítsi mʋ́. \v 45 Fʋmɛlatá mɩ́ pútá, támɛ tsú brɛ́á nɛba nfɩ ɔpá á, ɔtsɩ ánfɩ mɔ́kʋ́sí mɩ́ ayabi kʋlá pútá. \v 46 Fʋmɛtsɛɩ́ ofobí wʋ́lɩ́ mɩ́ nwuntɔ, támɛ mʋ mʋ́ alatsɛ́ɩ́ ofobí fánfán wʋ́lɩ́ mɩ́ ayabisʋ. \v 47 Mʋ́ sʋ ndɛ fʋ́ bláa mbɛ́ɛ, ɔdwɛ tsɔtsɔɔtsɔ ánfɩ alalɛ́ súná mɩ́ ánfɩ idesuná ánɩ́ Bulu lasí mʋ lakpan tsɔtsɔɔtsɔ ámʋ fɛ́ɛ́ kíé mʋ. Támɛ ɔhá ánɩ́ Bulu osíi lakpan kpalobí kíé á, ɔdwɛ kpalobí ɔtɛlɛ́ súná.” \p \v 48 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa ɔtsɩ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Nasí fʋ́ lakpan fɛ́ɛ́ kíé fʋ́.” \p \v 49 Ahá ámʋ́ʋ́ amʋ́a Yesu bʋtsie ɔpʋ́nʋ́asɩ ámʋ, bɛblɩ́ wá nwuntɔ bɛɛ, “Ma gyí oyin ánfɩ ɔbɛ́ɛ mʋna mʋdɛ ahá lakpan sikíé amʋ́.” \p \v 50 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa ɔtsɩ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ hógyi lahɔ fʋ nkpa. Natɩ iwilwiitɔ.” \c 8 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Atsɩá Bobuo Yesu \p \v 1-2 Ɩmɔwa ɔpá kʋkʋ, Yesu léki awúlu mʋ́a nkuda asɩ, ɔdɛ \w Bulu iwíegyí\w* ámʋ ɩwɩ asʋn wankláán ɔkan da. Mʋ akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋ pʋ́ atsɩ akʋá olegya \w ɔŋɛ laláhɛ\w* lɛ́ amʋ́tɔ́, tsá amʋ́ ɩlɔ bobuo mʋ. Atsɩ ámʋ gyí, Magdalayintse \w Maria\w* ánɩ́ Yesu légya ɔŋɛ laláhɛ asienɔ́ lɛ́ mʋtɔ. \v 3 Owíe \w Herode\w* wóyísʋ́ ɔkɩ́pʋ Kusa mʋ ka Yohana. Ɔtsɩ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Susana pʋ́ atsɩ tsɔtsɔɔtsɔá betsiá pʋ́ amʋ́ atɔ́ kɩ Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́sʋ. \s1 Atɔ́-abí Owunyápʋ Ɩwɩ Yébi \r (Mateo 13:1-9; Marko 4:1-9) \p \v 4 Brɛ́á ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ botsu awúlu-awúlusʋ ba befia Yesu wá á, ɔlɛha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, \p \v 5 “Ɔdɔtɔpʋ ɔkʋ lɔ́yɔ atɔ́-abí owunyákpa. Brɛ́á ɔdɛ mʋ́ wunyáa a, ɩkʋ lɔ́wʋlɩ́ ɔkpatɔ, ahá bɛtsatsáa mʋ́sʋ́, mbubwi ɛ́ bɔtswɛtswɛ́ɛ mʋ́ fɛ́ɛ́. \v 6 Ɩkʋ lɔ́wʋlɩ́ abʋtásʋ́, ɔtɩ́nɛ́á ɩsɩ kpalobí dɩn. Ɩlɔwa ɔsa kwɛ, támɛ brɛ́á owí lɛlɩn a, ɩlɔtɔ mʋ́ mɔ́, tsúfɛ́ imenya ntsu. \v 7 Abí ámʋ kʋ lɔwʋlɩ́ awutɔ, awu ámʋ lɔbʋlá kɩ́tá mʋ́, ɩmɛdan. \v 8 Abí ámʋ kʋ lɔwʋlɩ́ ɔsʋlʋ́ʋ wankláánsʋ́, dan. Iloswie abí tsɔtsɔɔtsɔ fɛ́ mʋ́ ámʋ́ʋ́ olodu ámʋ odu tsé lafa.” \p Yesu lɔ́mɔ mʋ asʋ́n ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhá ánɩ́ ɔbʋ asʋ onúu.” \s1 Tɔ́á Sʋá Yesu Lɔ́tɔɩ́ Ayébisʋ \r (Mateo 13:10-17; Marko 4:10-12) \p \v 9 Yesu akasɩ́pʋ́ bɛfɩtɛ́ mʋ yébi anfɩ asɩ. \v 10 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu lahá mlɩ ɔkpa ɔbɛ́ɛ, mlɩbɩ́ɩ mʋ \w iwíegyí\w* ámʋ ɩwɩ asʋn ŋaínhɛ́. Támɛ ndɛ aha bambá asʋ́n bláa ayébisʋ, mɛ́nɩ bówun, támɛ bʋmɛ́ɛbɩ. Bónu, támɛ bʋmóonu mʋ́ asɩ. \s1 Atɔ́-abí Owunyápʋ Yébi Amʋ Asɩ \r (Mateo 13:18-23; Marko 4:13-20) \p \v 11 “Yébi amʋ asɩ nɩ́. Atɔ́-abí ámʋ gyí Bulu asʋ́n. \v 12 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ ɔkpatɔ ámʋ gyí ahá ánɩ́ bʋtonú asʋ́n ámʋ, támɛ Ɔbʋnsám tɛba bɛlɛ mʋ́ lɛ́ amʋ́ klʋntɔ, mɛ́nɩ bʋmɔ́ɔhɔ mʋ́sʋ́ gyi, fówun bénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá. \v 13 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ abʋtásʋ́ amʋ gyí ahá ámʋ́ʋ́ bonú asʋ́n ámʋ pɛ́, bahɔ mʋ́ ansigyísʋ́, támɛ bʋma nlín. Mʋ́ sʋ bʋtamahogyi wa ɔpá. Nɩ́ ɩsɔ́kɩ kʋ inyá tʋ́ amʋ́ pɛ́, badɩda. \v 14 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ awutɔ ámʋ gyí ahá ánɩ́ bonú asʋ́n ámʋ a, bahɔ mʋ́, támɛ ɔyɩ́ ánfɩtɔ atɔ hiánhɛ ɩwɩ gywɩɩ́n, pʋ́ mʋ́tɔ́ atonyahɛ́ ɩwɩ ansigyí tegyi asʋ́n ámʋsʋ. Ɩ́nɩ sʋ bʋtamaswíé abí dan. \v 15 Abí ámʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ ɔsʋlʋ́ʋ wankláánsʋ́ ámʋ gyí ahá ámʋ́ʋ́ bonú asʋ́n ámʋ a, bʋtɔhɔ mʋ wá klʋn wankláán ánɩ́ itonú asʋ́n, gyi mʋ́sʋ́tɔ́. Ɩ́nɩ sʋ bʋtotomi swíé abí tsɔtsɔɔtsɔ. \s1 Ɔkandɩ́ɛ Ɩwɩ Yébi \r (Marko 4:21-25) \p \v 16 “Ɔhaa tamanywɛ́ ɔkandɩ́ɛ pʋ́ atɔ́ bun mʋ́sʋ́, ntɛ́ɛ pʋ́wá mpá ayasɩ. Ɔfʋákpá ɔtɔpʋ́bian, mɛ́nɩ ɩbɔ́wankɩ́ há ahá ánɩ́ bɛ́ba wóyí ámʋtɔ. \p \v 17 “Tsúfɛ́ tɔtɔ má ɩnʋá ibéŋaín, ɩmɛ́ɛlɩn ɔwan. Asʋn ŋaínhɛ́ kʋkʋ ɛ́ ma ɩnʋá bʋmɛ́ɛbɩ mʋ́. \p \v 18 “Mlɩkɩ wankláán mlɩ asʋ́n-nutɔ́. Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ odekléá obónu mɩ́ atosunáhɛ́ amʋ asɩ á, Bulu ɔbɔ́pʋ ɩkʋ tsɩ́a mʋ́tɔ́ há mʋ. Támɛ ɔhá ánɩ́ omedékléá obónu mʋ́ asɩ á, Bulu ɔbɔ́swɩɩ́ mʋ kpalobí ámʋ́ʋ́ olosusúu ánɩ́ alabɩ́ ámʋ kʋ́ráá.” \s1 Yesu Abusuanfɔ Onutó \r (Mateo 12:46-50; Marko 3:31-35) \p \v 19 Yesu mʋ yin mʋa mʋ apíó bɛba mʋ wá, támɛ ɔdɔm amʋ sʋ bʋmɛtalɩ́ wíé ba mʋ wá. \v 20 Ahá ámʋtɔ ɔkʋ lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ yín mʋa fʋ́ apíó bʋlɩɩ́ kpankpá, bʋdekléá bówun fʋ.” \p \v 21 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ yín mʋa mɩ́ apíó gyí ahá ánɩ́ bʋtonú Bulu asʋ́n ámʋ, gyi mʋ́sʋ́.” \s1 Atsufú Asɩbá \r (Mateo 8:23-27; Marko 4:35-41) \p \v 22 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha afa Galilea ɔpʋ yɔ mʋ́ ɔbɩn.” Mʋ́ sʋ bɔpʋ ɔkpa bɔyɔ́. \v 23 Brɛ́á bɔyɔ́ á, Yesu lɛ́dɩdɩ. Ɩnʋ afú kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ kʋ lɔ́wa tsʋ́ʋn bɩ. Ntsu ámʋ ɩdɛda wíé ɔklʋn amʋtɔ, ideklé ɩmɛ. Ɩlɔtʋ amʋ́ ansɩ́ pɛpɛ. \v 24 Mʋ́ sʋ betsinkí Yesu, bláa mʋ bɛɛ, “Anɩ Wíe! Anɩdɛ́ ntsu wie!” \p Yesu lɔ́kʋsʋ́ lɛ́ ɔnɔ́ wa afú mʋ́a ntsu ámʋ, ɩnʋ fɛ́ɛ́ lɔlʋá. \v 25 Ɩnʋ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ hógyi mɛ?” \p Ifú lɛkɩtá amʋ́, ɔnɔ́ lobwie amʋ́, bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Nyankpʋsa ɔmɔmʋ nɩ, alalɛ́ ɔnɔ́ wa afú mʋ́a ntsu kʋ́ráá, banú mʋ ɔmɛ alɩ?” \s1 Ɔŋɛ Laláhɛ Gyáa Lɛ Ogbedépʋ́tɔ́ \r (Mateo 8:28-34; Marko 5:1-20) \p \v 26 Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɛfa ɔpʋ tsú Galilea yówie Gerasefɔ\f + \fr 8:26 \fqa Gadarafɔ \ft bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* ɔsʋlʋ́sʋ. \v 27 Brɛ́á Yesu dɛ́dalɩ ɔklʋn amʋtɔ á, oyin ɔkʋá otsú wúlu amʋtɔ, ɔŋɛ laláhɛ bʋ mʋtɔ lébefia mʋ. Oyin ánfɩ lɛ́kpa atɔ́, tú dálɩ wóyítɔ́, yɔ́ otsie afúli opulákpá ɩlawá ɔpá. \v 28 Brɛ́á olowun Yesu a, ɔlɔsʋrá okitikíti, dá akpawunu Yesu ayabitɔ, kplʋ́n blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́ Bulu mʋ Bi Yesu, amansʋ igyi? Kókoli, mápɩtɩ́ mɩ́ atɔ́.” \v 29 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yesu lakplʋ́n wa ɔŋɛ laláhɛ amʋ ɔbɛ́ɛ, ɩdálɩ mʋtɔ dodo. Mʋ́ sʋ oyin ámʋ lɛ́blɩ́ alɩ nɩ́. Ɔŋɛ́ laláhɛ amʋ itowíé mʋtɔ brégyíbrɛ́. Mʋ́ sʋ bʋtɔwá mʋ ɩbɩ pʋ́ mʋ ayabi ɩkan, gyo mʋ ɩwɩ. Mʋ́ óó á, otebíá ɩkan amʋ, ɔŋɛ laláhɛ amʋ ɩtɛhá mʋ ɔtɛsrɩ́ wíé aputu. \p \v 30 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ bʋtɛtɩ́ fʋ́?” \p Oyin ámʋ lɛ́lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ dá gyí ‘Ɔdɔm.’ ” Tsúfɛ́ ɔŋɛ laláhɛ tsɔtsɔɔtsɔ bʋ mʋtɔ. \v 31 Ɔŋɛ laláhɛ amʋ bokokóli Yesu ɔbɛ́ɛ, ɔmágya amʋ́ yɔ́wa ɩlán klúklúúklúá ɩma ɔkatɔ.\f + \fr 8:31 \fq Ɩlán klúklúúklúá ɩma ɔka \ft gyí ɔŋɛ́ laláhɛ ɩsʋ ɔbɩtɩ́kpá.\f* \p \v 32 Mprákuo tsɔtsɔɔtsɔ akʋ bʋdegyí okúku kʋsʋ ɩnʋ fʋ́n. Mʋ́ sʋ ɔŋɛ laláhɛ amʋ bokokóli Yesu bɛɛ, ɔhá abʋyowie mprákuo ámʋtɔ. Ɔlɛha amʋ́ ɔkpa ɔbɛ́ɛ bʋyɔ́. \v 33 Ɩnʋnʋ bɛdalɩ oyin ámʋtɔ yówie mprákuo ámʋtɔ, amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛsrɩ́ kpákplɩ́ okúku amʋ wíé ɔpʋtɔ, wúwu. \p \v 34 Brɛ́á mprákuo akpapʋ́ ámʋ bowun tɔ́á ɩlaba a, bɛsrɩ́ yɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ wúlutɔ pʋ́ ɔmá ámʋtɔ. \v 35 Ɩnʋ ahá bɛba bɛkɩ tɔ́á ɩlaba. Bowun ánɩ́ oyin ámʋ́ʋ́ tɛkɩ ɔŋɛ laláhɛ bʋbʋ mʋtɔ ámʋ ansɩ́tɔ́ ladɩ́, alawá atadɩɛ otsie Yesu wá. Ɩlɔwa amʋ́ ifú. \v 36 Ahá ámʋ́ʋ́ bowun ɩtɔ́ ámʋ́ʋ́ ɩlɛba amʋ bɛbláa amʋ́ alɩá oyín ámʋ́ʋ́ ɔŋɛ laláhɛ bʋbʋ mʋtɔ ámʋ lénya mʋ ɩlɔtsá. \v 37 Ɔmá ámʋtɔ ahá fɛ́ɛ́ bokokóli Yesu bɛɛ, ɔdálɩ amʋ́ ɔmátɔ́, tsúfɛ́ ifú lɛhɩɛ kɩ́tá amʋ́. Mʋ́ sʋ Yesu lówie ɔklʋn amʋtɔ ɔbɛ́ɛ amʋnatɩ. \v 38 Oyin ámʋ́ʋ́ tɛkɩ ɔŋɛ laláhɛ tsie mʋtɔ ámʋ lókokóli mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ha mɩ́ ambuo fʋ yɔ.” Támɛ Yesu mɛ́ha mʋ ɔkpa. \p \v 39 Mboún ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Yinki yɔ wóyí, afʋyɛbláa mlɩ pɩ toyiléá Bulu labwɛ́ há fʋ́.” \p Mʋ́ sʋ oyin ámʋ léki wúlu amʋ fɛ́ɛ́ fíá, ɔdɛ toyilé ámʋ́ʋ́ Yesu labwɛ́ há mʋ amʋ blɩ́ wúlu amʋtɔ fɛ́ɛ́. \s1 Ɔhandɛ Ɔkʋ Mʋ Bi Mʋa Ɔtsɩ Ɔkʋ Ɩlɔ Tsa \r (Mateo 9:18-26; Marko 5:21-43) \p \v 40 Brɛ́á Yesu léyinkí yówie ɔpʋ amʋ ɔbɩn a, ɔdɔm bɔhɔ mʋ atúu, tsúfɛ́ bʋdɛ mʋ ɔkpa kɩ́ɩ. \v 41 Ɩnʋ oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Yairo, ogyi Yudafɔ \w ofíakpa\w* ɔhandɛ lɛ́ba bɛda akpawunu mʋ ayabitɔ, kókóli mʋ ɔbɛ́ɛ, ɔbá abʋyɔ mʋ wóyítɔ́. \v 42 Mʋ bi tsɩ́hɛ́ ɔkʋlɛ pɛ́á ɔbʋ, alahɔ nfí dúanyɔ da odewu. \p Brɛ́á Yesu lɔ́pʋ ɔyɔ́ ɩnʋ á, ɔdɔm amʋ́ʋ́ bʋbuo mʋ amʋ bɛkpa buo mʋ yɛɛ. \v 43 Ɔtsɩ ɔkʋá obugya dɛ mʋ wʋlɩ́ nfí dúanyɔ nɩ́, ɔhaa mɔ́kʋ́tálɩ́ tsá mʋ, alayíntá mʋ́ ɩwɩsʋ atɔ́ fɛ́ɛ́ ɩlɔ atsapʋ́ ɩbɩtɔ bʋ ahá ámʋtɔ. \v 44 Ɔtsɩ ánfɩ lɔ́tsʋn yɔ Yesu ɔma, pʋ́ ɩbɩ da mʋ tati osiebí. Ɩnʋnʋ obugya amʋ lɛka itin. \v 45 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́fɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ “Ma lápʋ́ ɩbɩ da mɩ?” \p Brɛ́á ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bɛɛ bʋmɔkʋ́pʋ́ ɩbɩ da mʋ a, Petro lɛ́fɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, ɔdɔm anfɩ́ bʋpu fʋ́ ánfɩ á, mʋ́ fʋ́dɛ asʋ́n ánfɩ fɩtɛ́?” \p \v 46 Támɛ Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔkʋ lapʋ́ ɩbɩ da mɩ. Nawun ánɩ́ ɔŋɛ́ kʋ ladálɩ mɩtɔ.” \v 47 Brɛ́á ɔtsɩ ámʋ lówun ánɩ́ ɩtɔ́ ámʋ́ʋ́ mabwɛ́ ámʋ lalɩn ɔwan á, ɔlɛdalɩ ba. Ɔdɛkpɩnkɩ́ kpakpakpakpa, ɔlɛyɛ́da akpawunu Yesu ayabitɔ, bláa mʋ ahá ámʋ fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́ tɔ́á sʋá mɔpʋ ɩbɩ da mʋ, pʋ́ alɩá manyá ɩlɔtsá. \v 48 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ bí, fʋ́ hógyi latsá fʋ́ ɩlɔ. Natɩ iwilwiitɔ.” \p \v 49 Brɛ́á Yesu bʋ mʋ tɔ́ɩ anfɩsʋ á, ɔkʋ lɛ́srɩ́ tsú Yairo wóyítɔ́ ba bɛbláa Yairo ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ bí ámʋ ɔdɩkpa mɔwa alɛ́. Mátepí trá wa osunápʋ́ tɔ́ɩ.” \p \v 50 Brɛ́á Yesu lónu asʋ́n ánfɩ á, ɔlɛbláa Yairo ɔbɛ́ɛ, “Mánya ifú. Fʋ́ mʋ́ hogyi wʋlɛ, obénya nkpa.” \p \v 51 Brɛ́á Yesu lówie wóyítɔ́ ɩnʋ á, ɔmɛha ɔhaa obuo mʋ yɔ obuá kebi ámʋ da mʋ́tɔ́, dʋn Petro, Yohane, Yakobo pʋ́ kebi ámʋ akwɩɩ́pʋ́. \v 52 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bʋdesú, bʋdɛ okitikíti. Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩsi okitikíti sʋrá. Ɔmɔkʋ́wú, dɩdɩ́ ɔdɛ.” \p \v 53 Ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bʋyin ánɩ́ otsibi amʋ lawú. Mʋ́ sʋ bɔmɔsɩ́ Yesu. \v 54 Ɩnʋ Yesu lɛ́kɩtá otsibi amʋ ɩbɩ, kpólí mʋ ɔbɛ́ɛ, “Obí, kʋsʋ!” \v 55 Ɔŋɛ́ lɛlawíé mʋ, ɔlɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ ɔtsáwʋlɛ pɛ́. Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩdunka tɔkʋ ha mʋ ogyi.” \v 56 Ɔnɔ́ lobwie otsibi amʋ akwɩɩ́pʋ́, támɛ Yesu lɛ́da amʋ́ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmábláa ɔhaa asʋ́n ánfɩ.” \c 9 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Akasɩ́pʋ́ Dúanyɔ Ámʋ Sumbíwa \r (Mateo 10:5-15; Marko 6:7-13) \p \v 1 Yesu lɛ́tɩ akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋ fia, ɔlɛha amʋ́ túmi, há amʋ́ ɔkpa ɔbɛ́ɛ, bʋgyáa \w ɔŋɛ laláhɛ\w* fɛ́ɛ́, abʋtsa ɩlɔ. \v 2 Ɔlɔwa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, bʋyɛ́da Bulu iwíegyí ámʋ ɔkan, abʋtsa alɔpʋ. \v 3 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɔyɔ́ á, mlɩmátsu tɔtɔ. Mlɩmátsu oyi yiáhɛ́, akpankogyo, atogyihɛ, kɔ́ba ntɛ́ɛ atadɩɛ nyɔɔsɩ. \v 4 Wóyígyíwóyítɔ́á bɔ́hɔ mlɩ á, mlɩtsia ɩnʋ yɔ́fʋn ɛkɛá mlɛ́dalɩ wúlu amʋtɔ. \v 5 Nɩ́ bʋmɔhɔ mlɩ wúlu kʋsʋ, mlɩdɛ́dalɩ mlɔyɔ́ á, mlɩkpakpa mlɩ ayabitɔ-ɩsɩ wʋlɩ wúlu amʋtɔ, isuna ánɩ́ bʋmɛbɩ bwɛ́.” \p \v 6 Bɛnatɩ́ kí nsɩnɛ́ ɩnʋ awúlu fɛ́ɛ́sʋ́, bʋdɛ asʋn wankláán ámʋ ɔkan da, tsá ɩlɔ. \s1 Herode Légyigyáa \r (Mateo 14:1-12; Marko 6:14-29) \p \v 7 Brɛ́á Galilea ɔmásʋ́ ogyípʋ́ \w Herode\w* lónu tɔ́á ɩdɛ mʋ́sʋ́ yɔ á, olegyigyáa. Tsúfɛ́ akʋ bʋdɛblɩ́ bɛɛ, “Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lakʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ.” \v 8 Akʋ ɛ́ bɛɛ, “Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ dada \w Elia\w* lálɛ́ ɩwɩ ɔwan.” Akʋ ɛ́ bɛɛ, “Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ dada amʋtɔ ɔkʋ lákʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ.” \v 9 Herode lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Nahá batɩn Yohane. Ngya oyin ɔmɔmʋ ɩwɩ asʋ́n ntráa ndenu alɩ?” Mʋ́ sʋ ɔlɔbɔ mbɔ́dɩ́ ánɩ́ mówun Yesu. \s1 Ahá Mpɩ́m-nu Atogyihɛ Ha \r (Mateo 14:13-21; Marko 6:30-44; Yohane 6:1-14) \p \v 10 Yesu \w sumbí ayɔpʋ́\w* amʋ beyinkí bá bɛbláa mʋ tɔ́á bayɔ́bwɛ. Ɔlɛkpa amʋ́ buo ɩwɩ, amʋ́ nkʋlɛ bɔyɔ Betsaida wúlutɔ. \v 11 Brɛ́á ɔdɔm amʋ bɛbɩ ánɩ́ ɔbʋ ɩnʋ á, begya mʋ ɔkpa yɔ́ ɩnʋ. Yesu lɔ́hɔ amʋ́ atúu, ɔlɛbláa amʋ́ Bulu iwíegyí amʋ ɩwɩ asʋ́n, ɔlɛtsa amʋ́á bʋdɛlɔ. \p \v 12 Brɛ́á owí dɛpɔ́ɔn a, sumbí ayɔpʋ́ dúanyɔ ámʋ bɛba bɛbláa Yesu bɛɛ, “Ha amʋ́ abʋnatɩ, mɛ́nɩ bɛ́talɩ́ yɔ́ awúlu ánɩ́ ɩbʋ mantáa nfɩsʋ yódunká atogyihɛ mʋ́a ɔdɩkpa, tsúfɛ́ anɩméenya tɔtɔ há amʋ́ dimbí ánfɩtɔ.” \p \v 13 Támɛ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩdunka atɔ́ ha amʋ́ abʋgyi.” \p Akasɩ́pʋ́ amʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Tɔ́á anɩbʋ fɛ́ɛ́ gyí bodobodo apin anu pʋ́ ntsutso iye bwáhɛ́ anyɔ. Nkɛ́tɩ anɩlayɔ́hɔ atogyihɛ ba ahá ánfɩ fɛ́ɛ́.” \v 14 (Ayin ánɩ́ bʋbʋ ɩnʋ bɔ́bwɛ fɛ́ mpɩ́m-nu (5,000).) \p Yesu lɛ́bláa akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha amʋ́ abʋtsia okútɔ́. Iku kʋlɛ ɩbwɛ́ɛ fɛ́ ahá aduenu (50).” \p \v 15 Akasɩ́pʋ́ amʋ bɔbwɛ dɩ́nká mʋ́sʋ́, ɔhagyíɔha létsiá asɩ. \v 16 Ɩnʋ olotsu bodobodo anu pʋ́ ntsutso iye bwáhɛ́ anyɔ ámʋ. Ɩnʋ olotsu ansɩ́ fʋ́á kɩ́ɩ ɔsʋ́sʋ́, ɔlɛda Bulu ɩpán. Mʋ́ʋ́ olebiabía mʋ́tɔ́ pʋ́há akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, bʋyée mʋ́ ha ahá ámʋ fɛ́ɛ́ abʋgyi. \v 17 Amʋ fɛ́ɛ́ begyi mwɛ sian. Brɛ́á akasɩ́pʋ́ amʋ bɔtɔsɩ́ isíanhɛ amʋ a, ɩlɔbʋlá alakpá dúanyɔ. \s1 Ɔhá Ánɩ́ Yesu Gyí \r (Mateo 16:13-19; Marko 8:27-29) \p \v 18 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu nkʋlɛ dɛ́ mpáɩ bɔ, mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bʋbʋ ɩnʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma ahá bɛɛ ngyi?” \p \v 19 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Akʋ bɛɛ, fʋ́gyí Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane. Akʋ bɛɛ, Bulu Ɔnɔ́sʋ́ Ɔtɔɩ́pʋ́ \w Elia\w*. Akʋ ɛ́ bɛɛ, Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ dada ɔkʋ lákʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ.” \p \v 20 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ ɛ́ mɛ́? Mlɩa mɩ́gyí ma?” Petro lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́gyí \w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ.” \s1 Yesu Ɩwɩɔsɩn Pʋ́ Mʋ Lowu Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ \r (Mateo 16:20-28; Marko 8:30–9:1) \p \v 21 Ɩnʋ Yesu lɛ́da amʋ́ ɔlá kpákpáákpá ɔbɛ́ɛ, bʋmábláa ɔhaa mʋ ɩwɩ asʋ́n ánfɩ. \v 22 Ɔlɛtrá bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ilehián ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛ́hɩɛ wun ɩwɩɔsɩn tsɔtsɔɔtsɔ Yudafɔ ahandɛ, Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ ɩbɩtɔ; amʋ́ fɛ́ɛ́ békiná mɩ́, há bɔ́mɔ mɩ́, támɛ Bulu ɔbɛ́lakʋ́sʋ́a mɩ tsú afúlitɔ ɛkɛ sáásɩ́.” \p \v 23 Ɩnʋ ɔlɛbláa ahá ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ ɔkʋ dékléá obóbuo mɩ á, osíi tɔ́á otekle bwɛ, otsu mʋ \w oyikpalíhɛ\w* ekekegyíɛkɛ bobuo mɩ. \v 24 Tsúfɛ́ nɩ́ ɔkʋ lɛ́prɩ mʋ nkpa á, ɔbɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ́. Nɩ́ ɔkʋ ɛ́ lési mʋ nkpa há mɩ́ sʋ ɛ́ á, Bulu ɔbɔ́hɔ mʋ nkpa. \v 25 Nɩ́ ɔkʋ onyá ɔyɩ́tɔ́ atɔ́ fɛ́ɛ́, támɛ ɔhʋ́lɩ mʋ ɔkláa a, labi mɔmʋ ɩlɔwa há mʋ? \v 26 Nɩ́ ɔkʋ onyá mɩ́a mɩ́ atosunáhɛ́ pɛ́lɩ a, mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ nénya mʋ pɛ́lɩ brɛ́á nna mɩ́a mɩ́ Sɩ́ pʋ́ mʋ abɔpʋ wánkɩ́hɛ́ numnyamtɔ nɛbá. \v 27 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Akʋ bʋbʋ mlɩtɔ nfɩ bʋmóowu asa bówun Bulu iwíegyí amʋ.” \s1 Yesu Ɩwɩtsɛ́ɛ \r (Mateo 17:1-8; Marko 9:2-8) \p \v 28 Yesu lɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ ndawɔ́tswɩ́ ɔma a, ɔlɛkpa Petro mʋa Yohane pʋ́ Yakobo buo ɩwɩ, bɔdʋ yɔ́ mpáɩ ɔbɔkpá ɩbʋ kʋsʋ. \v 29 Brɛ́á ɔdɛ mpáɩ ámʋ bɔ á, mʋ ansɩ́tɔ́ lɛtsɛ. Mʋ atadɩɛ lofulí hʋ́nánáná, ɩdɛ ogyá kpa. \v 30-31 Ɩnʋ á, ahá abanyɔ́ ánɩ́ batsíá kɩ, bʋgyi Mose mʋa Elia bɛlɛ ɩwɩ ɔwan ɔsʋ́sʋ́ numnyamtɔ. Amʋ́a Yesu bɔtɔɩ́ tsú mʋ lowuá Bulu lɛ́hɩɛ tswɩ mʋ ánɩ́ ɩmɔ́ɔwa ɔpá obówu Yerusalem ɩwɩ. \v 32 Petro mʋa mʋ aba ámʋ bɛdɩdɩ. Brɛ́á bɔwan tsinkí á, bowun Yesu numnyam, ahá abanyɔ́ ámʋ ɛ́ bʋlɩɩ́ mʋ wá. \v 33 Brɛ́á ahá abanyɔ́ ámʋ bʋdɛnatɩ́ á, Petro lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, ɩbʋ alɛ́á abétsiá nfɩ. Ha ada abú asa. Fʋ́ klɛ́ kʋlɛ, Mose klɛ́ kʋlɛ, Elia ɛ́ klɛ́ kʋlɛ.” (Ɔmɛbɩ tɔ́á ɔdɛblɩ́). \p \v 34 Brɛ́á ɔdɛ asʋ́n ánfɩ blɩ́ á, agyinde kʋ lobobun amʋ́ fɛ́ɛ́sʋ́. Ɩnʋ ifu lɛkɩtá amʋ́ abasá ámʋ. \v 35 Ɩnʋ á, ɔmɛ kʋ lɛdalɩ tsu agyinde amʋtɔ ɔbɛ́ɛ, “Ɔ́nɩ gyí mɩ́ Bíá nalɛ́ nɩ́. Mlɩyaa asʋ amlɩnu mʋ ɔmɛ.” \p \v 36 Ɔmɛ amʋ lótsutsúa ɩbɛka tin á, ɩlasí Yesu nkʋlɛ ɩnʋ. Akasɩ́pʋ́ amʋ bɛkpa ɔnɔ́ bun asʋ́n ánfɩsʋ nkɛ ámʋtɔ. Bʋmɛbláa ɔhaa ɩtɔ́á bayówun. \s1 Ɩlɔ Dɩ́dahɛ Ɔlɔpʋ́ Tsa \r (Mateo 17:14-18; Marko 9:14-27) \p \v 37 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, Yesu mʋa akasɩ́pʋ́ abasá ámʋ bɛkplɩ́ tsú ɩbʋ ámʋsʋ, ɔdɔm amʋ befia mʋ. \v 38 Ɩnʋ amʋ́tɔ́ ɔkʋ lɔ́kplʋn ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, kókoli, damli kɩ mɩ́ bí ha mɩ. Obi yinhɛ́ ɔkʋlɛ pɛ́ ogyi mɩ́. \v 39 Ɔŋɛ laláhɛ kʋ towíé mʋtɔ, ɔtɔkplʋ́n. Ɔtɛdɩda gbla, ɔdɛkɔ tsikitsiki, mʋ ɔnɔ́ tɔbwɛ́ afu. Ipiantɔ asa itesí mʋ, ɩdɛ mʋ yintá. \v 40 Nobobwií ɩpa há fʋ́ akasɩ́pʋ́ amʋ mbɛ́ɛ, bʋgyáa mʋ́ lɛ mʋtɔ, támɛ bʋmɛtalɩ́.” \p \v 41 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛmba-abíá mlɩmá hógyi, mlɩ tsiátɔ́ ma alɛ. Alɩ́ nétsiá mlɩ wá, nyá klʋn há mlɩ ekekegyíɛkɛ nɩ́?” \p Ɩnʋ ɔlɛbláa oyin ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Kpa fʋ́ bí ámʋ ba mɩ.” \v 42 Brɛ́á ɔlɛkpa kebi ámʋ ɔbá á, ɔŋɛ laláhɛ amʋ lɛ́fɩn mʋ dá, ɔdɛkɔ tsikitsiki. Támɛ Yesu lɔ́kplʋn wa ɔŋɛ laláhɛ amʋ, tsá kebi ámʋ. Ɩnʋ oleyinkía mʋ há mʋ sɩ. \v 43 Bulu túmi kpɔnkpɔntɩ ámʋ lɛha ɔnɔ́ lobwie ahá ámʋ fɛ́ɛ́. \s1 Yesu Lowu Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ Otse Nyɔɔsɩ \r (Mateo 17:22-23; Marko 9:30-32) \p Brɛ́á mʋ bwɛhɛ́ ɩdɛ ɔhagyíɔha wánwan wa á, Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 44 “Mlɩhɩɛ yaa asʋ amlɩnu. Bɛ́lɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ há adʋ́n bɔ́mɔ mɩ́.” \v 45 Támɛ akasɩ́pʋ́ amʋ bomonu mʋ́ asɩ. Bulu lɔ́pʋ mʋ́ asɩnu ŋáín amʋ́. Mʋ́ sʋ ɩmɔwankɩ́ amʋ́ asʋ́n ánɩ́ ɔdɛblɩ́. Ifú ɛ́ dɛ amʋ́ ánɩ́ bɛ́fɩtɛ́ mʋ. \s1 Ma Ɔbɔ́bwɛ Ɔhandɛ? \r (Mateo 18:1-5; Marko 9:33-37) \p \v 46 Nwɛ́ɛn kʋ lɛ́ba akasɩ́pʋ́ amʋ nsɩnɛ́, tsú amʋ́tɔ́ ɔhá ánɩ́ ɔbɔ́bwɛ ɔhandɛ ɩwɩ. \v 47 Yesu lɛ́bɩ amʋ́ agywɩɩn. Mʋ́ sʋ ɔlɛkpa kebi ɔkʋ bɛlɩɩ́ mʋ ɩwɩ wá. \v 48 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ kebi ánfɩ mɩ́ dátɔ́ lahɔ mɩ. Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔhɔ mɩ ɛ́ lahɔ ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ ámʋ. Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ ogyi ɔtráhɛ mlɩtɔ fɛ́ɛ́ gyí ɔdɛ́hɛn.” \s1 Anɩ Obúopʋ \r (Marko 9:38-40) \p \v 49 Yohane lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, anɩlówun oyin ɔkʋ dɛ́pʋ fʋ́ dá gya ɔŋɛ laláhɛ, anɩlɛ́ka mʋ tin, tsúfɛ́ ɔma anɩtɔ.” \p \v 50 Támɛ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmáka mʋ tin! Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ ɔmɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mlɩsʋ buo mlɩ.” \s1 Samariafɔ Bʋmɔhɔ Yesu \p \v 51 Brɛ́á nkɛá Bulu obótsu Yesu ya ɔsʋ́sʋ́ dɛkpʋkpɛ́ ba a, ɔlɔbwɛ agywɩɩn ánɩ́ ɔbɔ́yɔ Yerusalem kokooko. \v 52 Ɔlɔwa abí gyankpá yɔ́ \w Samaria\w* wúlu kʋsʋ ɔbɛ́ɛ, bʋyɛ́la ɩnʋ yaɩ ha mʋ. \v 53 Támɛ bʋmɔhɔ mʋ wúlu amʋtɔ, tsúfɛ́ Yerusalem ɔyɔ́. \v 54 Brɛ́á mʋ akasɩ́pʋ́ Yakobo mʋa Yohane bowun alɩ á, bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Anɩ Wíé, fʋdeklé fɛɛ ahá ogyá itsu ɔsʋ́sʋ́ bɔhɔ amʋ́ mɔ́?” \p \v 55 Támɛ Yesu lɛ́damlí, wá ɩyɩn wá amʋ́.\f + \fr 9:55 \ft Ɩ́nɩ bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Ɔbɛ́ɛ, “Mlɩméyín ɔŋɛ́ oduá ɩdɛ mlɩ kpa. Tsúfɛ́ Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ámʋ mɛ́ba ahá ɔmɔkpá, nkpa ɔhɔ́kpa ɔlɛba.”\f* \v 56 Mʋ́ʋ́ bɔpʋ ɔkpa yɔ́ wúlu bámbásʋ́ a. \s1 Ahá Ánɩ́ Bɛɛ Bɔ́bwɛ Yesu Abúopʋ \r (Mateo 8:18-22) \p \v 57 Brɛ́á bʋna ɔkpatɔ bɔyɔ́ á, oyin ɔkʋ lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Nóbuo fʋ yɔ́ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́á fɔyɔ́.” \p \v 58 Yesu lɛ́bláa oyin ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Awɩá bʋbʋ mbɔ́, mbubwi ɛ́ bʋbʋ asia, támɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ mʋ́ á, mma ɔtɩ́nɛ́á nɔ́pʋ mɩ́ nwun tswɩ.” \p \v 59 Yesu lɛ́bláa ɔha bambá ɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Bobuo mɩ.” \p Támɛ oyin ámʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ “Owíé, ha mɩ́ anyopulá mɩ́ sɩ́ asa ambobuo fʋ.” \p \v 60 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Si awupʋ́\f + \fr 9:60 \fq Awupʋ́ \ft gyí ahá ánɩ́ bawú ɔŋɛ́tɔ́.\f* abʋpula amʋ́ afúli. Támɛ fʋ́ mʋ́ yɔ afʋyɛda Bulu iwíegyí ámʋ ɔkan.” \p \v 61 Ɔkʋ ɛ́ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, nóbuo fʋ, támɛ ha mɩ́ anyinki yɛklá mɩ́ wóyítɔ́ ahá asa.” \p \v 62 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhá ánɩ́ ɔtɛsrɩ́ dámlí kɩ ɔma mɔ́fʋn ha Bulu iwíegyí ámʋtɔ agyʋ́má yɔ.” \c 10 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Akasɩ́pʋ́ Aduesienɔ́-nyɔ Sumbí Wa \r (Mateo 10:7-16) \p \v 1 Ɩ́nɩ ɔma a, Yesu lɛ́lɛ mʋ akasɩ́pʋ́ aduesienɔ́-nyɔ (72)\f + \fr 10:1 \fq Aduesienɔ́-nyɔ (72): \ft Aduesienɔ́ (70) bʋ nwʋlʋ́ ámʋ akʋtɔ.\f* akʋ ɛ́, ɔlɔwa amʋ́ abanyɔ́-abanyɔ́ ɔbɛ́ɛ bʋgyánkpa yɔ́ wúlugyíwúluá mʋ onutó mɔ́yɔ mʋ́sʋ́. \v 2 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Atɔ kpɔtɩ́hɛ́ amʋ ɩtsɔ, támɛ mʋ́ akpɔtɩ́pʋ́ bʋmɔtsɔ́. Mʋ́ sʋ mlɩkokoli ndɔ mʋ wie, ɔwa akpɔtɩ́pʋ́ tsɔtsɔ abʋba bɔkpɔtɩ́ mʋ atɔ́ ámʋ. \v 3 Mlɩnatɩ, mlɩbɩ ánɩ́ ndɛ mlɩ wa fɛ́ akúfabi ɔyɔ́ adúndutɔ. \v 4 Mlɩmátsu sika kɛntɛ, akpankogyo ntɛ́ɛ ntʋkʋta kɩ́tá. Nɩ́ mlɩná ɔkpatɔ á, mlɩmálɩɩ́ tʋ́ntʋn ahá. \v 5 Nɩ́ mlowíé wóyígyíwóyítɔ́á a, mlɩgyankpa bla amʋ́ mlɩaa, ‘Bulu ɔhá mlɩ iwilwii.’ \v 6 Nɩ́ wóyí mʋ wie amʋ tekle iwilwii a, mlɩ iwilwii bésin wóyí ámʋsʋ. Támɛ nɩ́ ɔtamakle iwilwii a, ɩbɛ́sankí bá mlɩ wá. \v 7 Mlɩtsia wóyí ámʋ́ʋ́ bɔhɔ mlɩ mʋ́tɔ́ ámʋtɔ. Mlɩgyi atɔ́, amlɩnu tógyítɔ́á bɛ́ha mlɩ, tsúfɛ́ agyʋ́má ɔyɔpʋ́ bʋtɛká ɩkɔ. Mlɩmátu láyétsiá wóyí bámbátɔ́. \v 8 Nɩ́ mlowíe wúlu kʋsʋ, bɔhɔ mlɩ á, mlɩgyi tɔ́á bɛ́ha mlɩ. \v 9 Mlɩtsa alɔpʋ ánɩ́ bʋbʋ wúlu amʋtɔ, amlɩbla wúlu amʋtɔ ahá mlɩaa, ‘Bulu iwíegyí lawíé wóyí tá.’ \v 10 Támɛ nɩ́ mlowíé wúlu kʋsʋ, bʋmɔhɔ mlɩ á, mlɩdalɩ yɛlɩɩ́ brɔnʋsʋ, amlɩblɩ mlɩaa, \v 11 ‘Anɩdɛ́ mlɩ wúlutɔ otútúu amʋ́ʋ́ ɩlawʋ́lɩ́ anɩ ayabiasɩ amʋ kʋ́ráá kpakpáa wʋlɩ́. Támɛ mlɩbɩ ánɩ́ Bulu iwíegyí ámʋ lawíé wóyí tá.’ \v 12 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu ɔbɛ́bɩtɩ́ wúlu amʋtɔ ahá ɩsʋ dʋn Sodomfɔ mʋ asʋ́n ogyíkɛ́ amʋ. \s1 Ahá Ánɩ́ Bʋmɛdamlí Klʋntɔ Asʋ́ngyí \r (Mateo 11:20-24) \p \v 13 “Korasinfɔ, mlɩgyɔwɩ. Betsaidafɔ, mlɩgyɔwɩ nɩ́. Nɩ́ Tiro pʋ́ Sidon awúlu laláhɛ amʋtɔ nɔbwɛ ofúla akpɔnkpɔntɩ ánfɩ nɔbwɛ mlɩtɔ ánfɩ á, tɛkɩ bʋda akpekpetɔ, bakpá nsúó wá nwuntɔ pʋ́súná ánɩ́ badámlí klʋntɔ. \v 14 Támɛ mlɩbɩ ánɩ́ Bulu ɔbɛ́bɩtɩ́ mlɩ ɩsʋ mʋ asʋ́n ogyíkɛ́ dʋn Tiro mʋ́a Sidonfɔ. \v 15 Mlɩ Kapernaumfɔ, mlɩdéklé mlɩaa mlótsu ɩwɩ fʋ́á alɩɩ yɔ́wɔ ɔsʋ́sʋ́? Ɛkɛkɛɛkɛ! Bulu ɔbɛ́ba mlɩ asɩ yówie afúlitɔ.” \p \v 16 Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhá ánɩ́ ɔhɔ mlɩ asʋ́n lahɔ mɩ. Ɔhá ánɩ́ olekiná mlɩ asʋ́n hɔ lakíná mɩ́ asʋ́n hɔ. Ɔhá ánɩ́ olekiná mɩ́ asʋ́n hɔ ɛ́ lakíná mɩ́ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔlɔwa mɩ́ ámʋ asʋ́n hɔ.” \s1 Akasɩ́pʋ́ Aduesienɔ́-nyɔ Ámʋ Yinkí Ba \p \v 17 Akasɩ́pʋ́ aduesienɔ́-nyɔ ámʋ beyinkí ba ansigyísʋ́. Bɛbláa Yesu bɛɛ, “Anɩ Wíé, nɩ́ akplʋ́n wa \w ɔŋɛ laláhɛ\w* kʋ́ráá fʋ́ dátɔ́ a, bʋtobú anɩ.” \p \v 18 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nowun ánɩ́ Satan lɛ́kpa tsú ɔsʋ́sʋ́ fɛ́ alɩá nsaɩntɔ tɔfwɩ́ ɩbɩ bɛda ɔsʋlʋ́tɔ pɔ. \v 19 Mlɩnu! Nahá mlɩ túmi ánɩ́ mlɩtsatsa awɔ pʋ́ nyankpʋkpíesʋ tsʋn, amlɩgyi Ɔbʋnsám túmi fɛ́ɛ́sʋ́. Tɔtɔɔtɔ mɔ́ɔbwɛ mlɩ. \v 20 Támɛ ansɩ́ mágyi mlɩ ánɩ́ ɔŋɛ laláhɛ labú mlɩ. Mboún ansɩ́ igyi mlɩ ánɩ́ Bulu lawánlɩ́n mlɩ adá tswɩ ɔsʋ́sʋ́.” \s1 Ansɩ́ Legyi Yesu \r (Mateo 11:25-27; 13:16-17) \p \v 21 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* lɛ́ha ansɩ́ lɛhɩɛ gyi Yesu. Mʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Sɩ́, ɔsʋ́ mʋa asɩ Owíé! Nɛdá fʋ́ ɩpán ánɩ́ falɛ́ tɔ́á fɔpʋŋáín anyansapʋ pʋ́ asʋ́n abɩpʋ́ ɔwan súná ahá ánɩ́ bʋmeyín ɔlala, bʋgyi fɛ́ nyebí. Ee, Mɩ́ Sɩ́! Alɩ́ fʋdeklé fɛɛ ɩbá mʋ́tɔ́ nɩ́.” \p \v 22 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Sɩ́ lapʋ́ tógyítɔ́ wá mɩ́ ɩbɩtɔ. Ɔhaa méyín ɔhá ánɩ́ Obí ámʋ gyí, nkɛ́tɩ Ɔsɩ́ ámʋ nkʋlɛ. Ɔhaa méyín Ɔsɩ́ ámʋ ɛ́, nkɛ́tɩ Obí ámʋ, pʋ́ ɔhá ánɩ́ Obí ámʋ latsúlá ánɩ́ ɔbɛ́lɛ mʋ súná mʋ.” \p \v 23 Brɛ́á ɔhaa má amʋ́ wá á, ɔlɛdamlí kɩ amʋ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ mʋ́ á, Bulu layúlá mlɩ, mlɩdɛ́ atɔ́ ánfɩ wúun. \v 24 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ pʋ́ awíe tsɔtsɔɔtsɔ bekle ánɩ́ bówun atɔ́ ánfɩ, abʋnu asʋ́n ánfɩ mlɩdénu, támɛ bʋmenya mʋ́ alɩ.” \s1 Samariayin Awɩtɔlɛpʋ Ɔkʋ \p \v 25 Mose mbla osunápʋ́ ɔkʋ lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ fɩ́tɛ́ Yesu asʋ́n ánfɩ pʋ́sɔ mʋ kɩ. Ɔlɛfɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, ntɔ mbwɛ́ɛ asa anya nkpa ánɩ́ ɩtamatá?” \p \v 26 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ Mose Mbla lɛ́blɩ́? Nkálɩ fonu mʋ́ asɩ?” \p \v 27 Oyin ámʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Pʋ fʋ́ klʋn, fʋ́ ɔkláa, fʋ́ ɔwʋnlɩ́n pʋ́ fʋ́ agywɩɩn fɛ́ɛ́ dwɛ fʋ́ Wíe Bulu, afʋdwɛ fʋ́ bá fɛ́ fʋ́ ɩwɩ.” \p \v 28 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́ fablɩ́ á. Bwɛ mʋ́, fénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá.” \p \v 29 Támɛ oyin ámʋ lékléá obósuná ánɩ́ mʋ́ asʋ́n da ɔkpa. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Ma gyí mɩ́ bá?” \p \v 30 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Brɛ́ kʋsʋ oyin ɔkʋ lɛ́kplɩ́ tsú Yerusalem ɔyɔ́ Yeriko. Brɛ́á ɔna ɔkpatɔ á, oleyéfia ogyo atswapʋ́ akʋ. Ahá ánfɩ bɛkpa mʋ tati, swɩ́ɩ́ mʋ atɔ́ fɛ́ɛ́, dá mʋ sian mʋ mɔ, nátɩ́ sí mʋ tswɩ. \v 31 Bulu igyí ɔhapʋ́ ɔkʋ ná ɔkpa ámʋ kɛ́nsʋ́. Brɛ́á olowun mʋ sɩ́sɩ́ á, ɔlɛbaɩ́ tsʋn ɩfʋ́ntɔ́ nátɩ́ sí mʋ. \v 32 Alɩ kɛ́n Lewiyin ɔkʋ ɛ́ lɔ́bɔtʋ mʋ, báɩ́ tsʋn ɩfʋ́ntɔ́ nátɩ́ nɩ́. \v 33 Támɛ \w Samariayin\w* ɔkʋá ɔná ɔkpa ámʋsʋ mʋ́ lɛ́ba bowotií mʋsʋ. Brɛ́á olowun oyin ámʋ a, ɔlɔwa mʋ nwɛ. \v 34 Ɔlɛnatɩ́ yɔ́tʋ mʋ. Ɔlɛtsɛɩ́ nta kpekplé wʋ́lɩ́ mʋ nlɔsʋ, yí ofobí wá mʋ́, klɩ́ mʋ́, tsú mʋ dɩ́nká mʋ afrímúsʋ́, pʋ́ mʋ ya afɔɔ́ ɔswɩɩ́kpá yɛ́kɩ mʋsʋ. \v 35 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, Samariayin amʋ lɛ́lɛ sika futútú anyɔ há afɔɔ́ ɔswɩɩ́kpá ɩnʋsʋ ɔkɩ́pʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Kɩ mʋsʋ ha mɩ. Nɩ́ feyintá tɔkʋ tsɩ́a a, neyínkí nɛ́ka fʋ́.’ ” \p \v 36 Yesu lɔ́mɔ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ atɔ kɩhɛtɔ á, ahá abasá ánfɩtɔ ɔmɔmʋ gyí oyin ámʋ́ʋ́ olefia ogyo atswapʋ́ ámʋ mʋ ba?” \p \v 37 Mose mbla osunápʋ́ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Oyin ámʋ́ʋ́ olowun mʋ nwɛ ámʋ.” Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ yɔ afʋyɔbwɛ mʋ́ odu.” \s1 Marta Mʋa Maria Wá Yɔ \p \v 38 Brɛ́á Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bʋna ɔkpatɔ bɔyɔ́ Yerusalem a, bowie wúlu kʋsʋ. Ɔtsɩ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Marta lɔ́hɔ mʋ ɔfɔɔ́, ɔlɛkpa mʋ ya mʋ wóyítɔ́. \v 39 Mʋ pio tsɩhɛ́ gyí \w Maria\w*. Maria anfɩ lébetsiá Yesu ayabiasɩ, ɔdɛ mʋ atosunáhɛ́ nu. \v 40 Marta nkʋlɛ dɛ́damlí tsʋn mʋ́tɔ́, alɩá ɩbɔ́bwɛ ɔbɔ́bwɛ amʋ́ afɔɔ́tɔ. Ɩlɔdʋn mʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛnatɩ́ yɔ́ Yesu wá, yɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, fawun ánɩ́ mɩ́ píó lasí agyʋ́má ámʋ fɛ́ɛ́ tswɩ mɩ nkʋlɛsʋ? Bla mʋ ɔbɛtsa mɩ́.” \p \v 41 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Óo Marta, Marta! Fʋdɛ fʋ́ ɩwɩ háan ntobí tsɔtsɔɔtsɔ ɩwɩ. \v 42 Toku kʋlɛ pɛ́ déhián, Maria lalɛ́ mʋ́á ɩbʋ alɛ́ dʋn. Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ swɩ́ɩ́ mʋ.” \c 11 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Mpáɩbɔ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Mateo 6:9-13; 7:7-11) \p \v 1 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu bʋ ɔtɩnɛkʋ ɔdɛ mpáɩ bɔ. Brɛ́á ɔlɔbɔ mpáɩ ámʋ tá á, mʋ akasɩ́pʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, suna anɩ mpáɩ bɔ fɛ́ alɩá Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lósuná mʋ akasɩ́pʋ́.” \p \v 2 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɔ́bɔ mpáɩ á, mlɩbɔ mʋ́ alɩ. \q1 ‘Anɩ Sɩ́, \q2 ahá bʋbúu fʋ́ dá. \q2 Ba begyi \w iwíe\w*. \q2 \v 3 Ha anɩ atogyihɛá ɩbɔ́fʋn anɩ ekekegyíɛkɛ. \q2 \v 4 Si anɩ lakpan kie anɩ, \q2 fɛ́ alɩá anɩtesíkíé ahá ánɩ́ bʋtɔpʋ́ ɩlá gyi anɩ. \q2 Mákpa anɩ wá ɩsɔ́kɩtɔ.’ ” \p \v 5 Ɩnʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɩtɔ ɔkʋ bʋ onyawíe a, ɔbɔ́kʋsʋ́ yɔ́ mʋ wá ɔyɩ́nsɩnɛ́ yɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ nyáwíé, pan mɩ bodobodo apin asa. \v 6 Mɩ́ nyáwíe ɔkʋ labɔswɩɩ́ mɩ́ sésééséi. Mma tɔtɔá nɛ́ha mʋ obégyi.’ \p \v 7 “Mʋ nyawie amʋ ɔbɛ́bláa mʋ sɩ́sɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Máwa mɩ́ tɔ́ɩ. Mɩ́a mɩ́ abí anɩladɩ́. Nafin obu, mmɛ́ɛtalɩ́ kʋ́sʋ́ bɛha fʋ́ tɔtɔ.’ \v 8 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, fíalɩ onyawíe ɔkpasʋ á, ɔmɔ́ɔkʋsʋ́ há mʋ. Támɛ alɩá ɔdɛ mʋ kokóli kótóó sʋ á, ɔbɔ́kʋsʋ́ há mʋ alɩá odeklé. \p \v 9 “Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩkʋlɩ Bulu, ɔbɛ́ha mlɩ. Mlɩdunka, mlówun. Mlɩda mʋ klʋnsʋ, obéfinkí mʋ́ há mlɩ. \v 10 Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ ɔtɔkʋ́lɩ́ atɔ́ tenyá. Ɔhá ánɩ́ otodúnká atɔ́ towun. Ɔhá ánɩ́ ɔtɛdá klʋnsʋ bʋ́tefínkí há. \v 11 Ɔsɩ́ ɔmɔmʋ bʋ ɩnʋ, mʋ bi ɔkʋ́lɩ́ mʋ iye a, ɔbɛ́kɩtá ɩwɔ wá mʋ ɩbɩtɔ? \v 12 Ntɛ́ɛ nɩ́ ɔkʋ́lɩ́ mʋ bɔnɔ a, ɔbɛ́kɩtá nyankpʋkpíe wá mʋ ɩbɩtɔ? \v 13 Mlɩ lakpan abwɛpʋ́ kʋ́ráá mlɩyin alɩá bʋtɔpʋ́ atɔ wankláán há mlɩ abí. Ntogyi sʋ́ mlɩ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔsʋ́sʋ́ ámʋ mʋ́ mɔ́ɔpʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ há ahá ánɩ́ bʋdɛ mʋ kʋlɩ́?” \s1 Yesu Mʋa Beelsebul \r (Mateo 12:22-30; Marko 3:20-27) \p \v 14 Yesu légya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ oyin ɔkʋá alatɔ́ omúmutɔ. Brɛ́á ɔŋɛ laláhɛ amʋ lɛ́dalɩ a, oyin ámʋ lɔ́wa tɔɩ́ bɩ. Mʋ́ sʋ ɔnɔ́ lobwie ɔdɔm amʋ. \v 15 Támɛ amʋ́tɔ́ akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Ɔŋɛ laláhɛ owíe \w Beelsebul\w* túmi ɔdɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ.” \p \v 16 Amʋ́tɔ́ akʋ ɛ́ bekleá bɔ́sɔ Yesu kɩ. Mʋ́ sʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, ɔbwɛ́ɛ osúna pʋsuna ánɩ́ lɛ́lɛ́ otsú Bulu wá. \v 17 Támɛ Yesu lɛ́bɩ amʋ́ agywɩɩn. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Iwíe ogyíkpá ánɩ́ ɩlaye anyɔ, bʋdɛ aba kɔ tɛdɩda. Wóyí oduá mʋ́tɔ́ atsiápʋ́ bʋdɛ aba kɔ ɛ́ tobwíé. \v 18 Nɩ́ \w Satan\w* iwíe ogyíkpá labɔ́ɩ́ anyɔ, bʋdɛ aba kɔ á, mʋ iwíegyí bɛ́dɩda. Támɛ mlɩdɛ́blɩ́ mlɩaa, Beelsebul dátɔ́ ndɛ ɔŋɛ laláhɛ gyáa lɛ ahátɔ. \v 19 Nɩ́ Beelsebul túmi ndɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ á, mʋ́mʋ́ ma túmi mlɩ abí ɛ́ bʋdɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ? Mlɩ abí ámʋ onutó obégyi mlɩ asʋ́n. \v 20 Támɛ ɩ́nɩá Bulu túmi ndɛpʋgya ɔŋɛ laláhɛ sʋ á, mlɩbɩ ánɩ́ Bulu iwíegyí ámʋ laba mlɩ wá dodo. \p \v 21 “Tsúfɛ́ nɩ́ ɔwʋnlɩ́npʋ́ bʋ akɔtɔ́, ɔdɛ mʋ wóyí gyo a, mʋ tɔtɔ tamafwɩ́. \v 22 Támɛ nɩ́ ɔhá ánɩ́ ɔbʋ ɔwʋnlɩ́n dʋn mʋ ɔbá begyi mʋsʋ á, ɔtɔswɩ́ɩ́ mʋ mʋ akɔtɔ́ ámʋ́ʋ́ mʋ ansɩ́ dɩn mʋ́sʋ́ ámʋ, yée mʋ atɔ́á olenya ɛ́tɔ́. \p \v 23 “Ɔhá ánɩ́ omobuo mɩ dɛ́ mɩ́ lu. Ɔhá ánɩ́ ɔmɛdɛ́ mɩ́ tsa akpa ahá ba Bulu ɛ́ dɛ́ amʋ́ gyáa tɛɩ́a mɩ. \s1 Ɔŋɛ Laláhɛ Yinkí Ba Ɔhatɔ \r (Mateo 12:43-45) \p \v 24 “Nɩ́ ɔŋɛ laláhɛ ɩdálɩ ɔhatɔ á, iteyéki dimbísʋ́ dúnká otsiákpá, támɛ ɩtamanyá. Ɩnʋ ɩtɛblɩ́ ánɩ́ ibéyinkí yɔ́ mʋ́ wóyí dadatɔ. \v 25 Nɩ́ ɩsánkí yɔ́ á, itowun ánɩ́ bafɛ́ɩ́ mʋ́tɔ́, lá mʋ́tɔ́ wankláán. \v 26 Iteyínkí yɛ́kpa mʋ́ aba asienɔ́ ánɩ́ bʋtɔbwɛ́ lalahɛ dʋn mʋ, bʋtɛba betsiá ɩnʋ. Ɩnʋ ɔhá ámʋ tsiátɔ́ teyíntá dʋn alɩá igyi yáɩ́.” \s1 Oyúla Onutó \p \v 27 Brɛ́á Yesu dɛ́ asʋ́n ánfɩ blɩ́ á, ɔtsɩ ɔkʋ bʋ ɔdɔm amʋtɔ. Ɔtsɩ ámʋ lótsu ɔmɛ fʋ́á blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu layúlá opúni amʋ́ʋ́ fɛdɩ mʋ́tɔ́ pʋ́ nyɔ́pʋ amʋ́ʋ́ fɔnyɔpʋ́ ámʋ.” \p \v 28 Támɛ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ahá ánɩ́ bʋtonú Bulu asʋ́n, gyí mʋ́sʋ́ mboún Bulu layúlá!” \s1 Bodunká Ofúla \r (Mateo 12:38-42) \p \v 29 Brɛ́á ɔdɔm amʋ bʋdemoní tsɩ́a a, Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛmba-abí laláhɛ, mlɩdɛ́ osúna dunká amlɩwun, támɛ mlɩmóowun kʋkʋʋkʋ dʋn Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Yona\w* osúna amʋ. \v 30 Tsúfɛ́ alɩ ámʋ́ʋ́ Yona lɔ́bwɛ osúna há Niniwefɔ ámʋ a, alɩ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ nɔ́bwɛ osúna há ndɛmba-abí nɩ́. \v 31 Seba owíe tsɩhɛ́ ɔbɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ Bulu asʋ́n ogyíkɛ́, há mlɩ ndɛmba-abí ánfɩ ɩpɔ́n. Tsúfɛ́ olotsu ɔsaasɩ́ ɔmá kʋtɔ kéín gya ɔkpa ba, bonu \w Salomo\w* nyánsa atosunáhɛ́. Mlɩkɩ, ɔhá ánɩ́ ɔdʋn Salomo lɩ́ɩ́ nfɩ á. \v 32 Niniwefɔ ɛ́ bɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ Bulu asʋ́n ogyíkɛ́ amʋ, há mlɩ ndɛmba-abí ánfɩ ɩpɔ́n. Tsúfɛ́ brɛ́á Yona lɛ́da Bulu asʋ́n ɔkan súná amʋ́ á, bɛdamlí klʋntɔ ba Bulu wá. Mlɩkɩ, ɔhá ánɩ́ ɔdʋn Yona onutó lɩ́ɩ́ nfɩ á. \s1 Nyankpʋsa-oyí Ɔkandɩ́ɛ \r (Mateo 5:15; 6:22-23) \p \v 33 “Ɔhaa tamanywɛ́ ɔkandɩ́ɛ pʋ́ŋáín, ntɛ́ɛ pʋ́ ɔlɔ́ bun mʋ́sʋ́. Ɔfʋákpá ɔtɔpʋ́bian, mɛ́nɩ ɩbɔ́wankɩ́ há ahá ánɩ́ bɛ́ba wóyí ámʋtɔ. \v 34 Fʋ́ ansíbi igyi ɔkandɩ́ɛ há fʋ́ nyankpʋsa-oyí. Nɩ́ fʋ́ ansíbi bʋ alɛ́ á, fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ bɔ́wankɩ́. Támɛ nɩ́ fʋ́ ansíbi ma alɛ a, fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ ibóklun. \v 35 Mʋ́ sʋ mlɩkɩ ánɩ́ wankɩ onutó bʋ́ mlɩtɔ, megyí oklún. \v 36 Nɩ́ fʋ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ lɔ́wankɩ́, oklún ma ɔtɩnɛtɩnɛ a, fʋ́ ɩwɩ fɛ́ɛ́ bɔ́wankɩ́ fɛ́ alɩá ɔkandɩ́ɛ tɔwánkɩ́ wʋ́lɩ́ fʋ́sʋ́.” \s1 Mose Mbla Asunápʋ́ Pʋ́ Farisifɔ Tsiátɔ́ \r (Mateo 23:1-36; Marko 12:38-40) \p \v 37 Brɛ́á Yesu lɔ́tɔɩ́ tá á, Farisiyin ɔkʋ lɛ́tɩ mʋ atɔ́ ogyíkpá mʋ wóyítɔ́. Mʋ́ sʋ Yesu lɔ́yɔ yétsiá ɔpʋ́nʋ́ ámʋ asɩ. \v 38 Ɩlɔwa Farisiyin amʋ wánwan ánɩ́ Yesu mɔ́fwɩ ɩbɩ pʋ́gyʋ́ra ɩwɩ asa ɔdɛ atɔ́ ámʋ gyí. \v 39 Ɩ́nɩ sʋ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ \w Farisifɔ\w* mlɩtɔfwɩ́ mlɩ nwɛ pʋ́ mlɩ ablanwɛ́ wankláán, támɛ ɔnsɩ́pɛ mʋ́a owuntɔlɩn sɔ́ɔ́n lábʋ́lá mlɩ. \v 40 Mlɩ aha mimláhɛ, megyí mʋ́tɔ́ mʋ́a mʋ́ ɔma fɛ́ɛ́ Bulu lɔ́bwɛ? \v 41 Mlɩpʋ mlɩ atonyahɛ́ ámʋ ha ahiánfɔ, tógyítɔ́ \w ɩwɩ\w* bɛ́tɩn ha mlɩ. \p \v 42 “Farisifɔ, mlɩgyɔwɩ nɩ́! Mlɩteye mlɩ ɔtsʋtsʋ́ pʋ́ kpántánkplámá aná fɛ́ɛ́tɔ́ idú, pʋ́ \w idúsɩ́\w* amʋ há Bulu. Támɛ mlɩmɛ́dɛ́ Bulu mbla ámʋ́ʋ́ ɩhɩ́ɛ́ dehián, igyi asʋ́ngyí ɔnɔkwalɩsʋ pʋ́ Buludwɛ ámʋsʋ gyí. Mʋ́déhián nɩ, támɛ mlɩmákiná iyétɔ dúsɩ́ amʋ ɛ́ ha. \p \v 43 “Farisifɔ, mlɩgyɔwɩ nɩ́! Mlɩtekle otsiákpá yílé tsiá Yudafɔ \w ofíakpa\w*. Mlɩtekle mlɩaa, ahá bʋbún ha mlɩ itsiá dɩnsʋ. \v 44 Mlɩgyɔwɩ nɩ́! Mlɩlabwɛ́ fɛ́ ntsán ánɩ́ bʋmɛhɩɛ mʋ́ nsʋ\f + \fr 11:44 \ft Yudafɔ amándɩ́ɛ́ ɔnɔ́ á, nɩ́ fɛtsá ntsánsʋ́ a, ifin lada fʋ. Mʋ́ sʋ bʋtɛkpá mʋ́ afá futútú, pʋ́hɩ́ɛ mʋ́ nsʋ.\f*, ahá bʋtɔtsʋn mʋ́sʋ́ bʋmeyín ánɩ́ ntsán igyi.” \p \v 45 Mose mbla asunápʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, nɩ́ fɛblɩ́ alɩ á, fasíá anɩ ɛ́ o.” \p \v 46 Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mose mbla asunápʋ́, mlɩ ɛ́ mlɩgyɔwɩ nɩ́! Tsúfɛ́ mlɩtɔpʋ́ atɔ dwindwín sʋ́rá ahá, támɛ mlɩtamapʋ́ osrebi ɔkʋlɛ kʋ́ráá tsá amʋ́ sʋrá. \v 47 Mlɩgyɔwɩ nɩ́! Tsúfɛ́ mlɩtɔpwɛ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ mlɩ anáin bɔmɔ ámʋ ntsán wankláán. \v 48 Ɩ́nɩ désuná ánɩ́ mlɩlatsúlá dɩ́nká mlɩ anáin bwɛhɛ́ ámʋsʋ nɩ́. Tsúfɛ́ mlɩ anáin bɔmɔ amʋ́, mlɩ ɛ́ mlɩlapwɛ́ amʋ́ ntsán. \v 49 Mʋ́ sʋ Bulu lɔ́pʋ mʋ nyánsa blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nɔ́wa mɩ́ ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ pʋ́ mɩ́ \w sumbí ayɔpʋ́\w* amʋ́tɔ́. Bɔ́mɔ akʋ, dɩ́nká akʋ ɛ́sʋ́.’ \v 50 Bulu ɔbɛ́fɩtɛ́ mlɩ ndɛmba-abí ánfɩ mʋ ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ ámʋ obugya amʋ́ʋ́ ɩlɔwʋlɩ́ asɩ tsú brɛ́á ɔyɩ́ lɛlɩn ɔpá ámʋ. \v 51 Ɔbɛ́fɩtɛ́ tsú \w Habel\w* obugyasʋ alɩɩ bɔfʋn Sakaria klɛ́sʋ. Mʋ bɔmɔ \w afɔdɩɛ-asubwi\w* mʋ́a Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ nsɩnɛ́ nɩ́. Ee! Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu ɔbɛ́fɩtɛ́ mʋ́ tsú mlɩ ndɛmba-abí ánfɩ wá. \p \v 52 “Mose mbla asunápʋ́, mlɩgyɔwɩ nɩ́! Tsúfɛ́ mlɩdɛ́ asʋ́nbɩ sáafɩ amʋ. Mlɩméfínkí wíé, mlɩmɛ́há ahá ɔkpa ɛ́ abʋwie.” \p \v 53 Brɛ́á Yesu lɛ́natɩ́ ɩnʋ ɔyɔ́ á, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Farisifɔ ámʋ bɔpʋ mʋ ɩwɩ ɔblɔ́, yɔ́ bʋdɛ mʋ asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ fɩtɛ́ pʋ́fɩ́nɩ mʋ yibi, \v 54 kɩ bɛɛ bénya mʋ ɔnɔ́tɔ́ asʋankʋ pʋ́kɩ́tá mʋ. \c 12 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Apinabwɛbíbwɛ Ɩwɩ Ɔláda \r (Mateo 10:26-27) \p \v 1 Igyi alɩ, brɛ́á ahá mpɩ́m-mpɩ́m bɛba befia ɩnʋ, bʋdɛ aba ayabiasɩ tsatsáa a, Yesu légyankpá dá mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ wankláán Farisifɔ Bodobodotu-afásʋ́,\f + \fr 12:1 \fq Farisifɔ Bodobodotu-afá \ft gyí amʋ́ afunu atosunáhɛ́. Kɩ Mateo 16:12.\f* tsúfɛ́ apinabwɛbí abwɛpʋ́ bʋgyi. \v 2 Tɔtɔ má ɩnʋá babun atɔ́ mʋ́sʋ́ ánɩ́ bʋmóobwií mʋ́sʋ́. Tógyítɔ́ ɛ́ ma ɩnʋá ileŋaín ánɩ́ ɩmɛ́ɛlɩn ɔwan. \v 3 Bɛ́da asʋ́n ánɩ́ mlɩlɛ́blɩ́ nklobítɔ ɔkan. Kugyíkʋá igyi, ɩplɔ́ bóbon. \s1 Ɔhá Ánɩ́ Abénya Ifú \r (Mateo 10:28-31) \p \v 4 “Apíó aba, ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩmánya nyankpʋsa ifú. Ɔbɛ́talɩ́ mɔ́ mlɩ ɔyʋlʋ́ʋ, támɛ ɔmɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ mlɩ tɔtɔ mʋ́ ɔma. \v 5 Nósuná mlɩ ɔhá ánɩ́ mlɩnyá ifú. Mʋgyí Bulu. Mʋ ɔmɔ́ mlɩ ɔma a, ɔbʋ túmi tswɩ mlɩ ɔkláa ɛ́ wá ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ. Ee! Mʋ mlɩnyá ifú nɩ́! \p \v 6 “Afɩnɩ bʋtɔkʋkʋ fɛ akénsire anu kɛ́kɛ́? Megyí kɔ́ba ana? Amʋ́ kʋ́ráá á, Bulu tamatan ɔkʋkʋsʋ, \v 7 mɛ́nɩ bɛɛ mlɩá Bulu yin mlɩ nwunsʋ imi kʋ́ráá klátɔ. Mʋ́ sʋ mlɩmánya ifú. Mlɩbʋ ibíá dʋn akénsire tsɔtsɔɔtsɔ! \s1 Adánsɩɛgyí Pʋ́ Asʋ́nkiná \r (Mateo 10:32-33; 12:32; 10:19-20) \p \v 8 “Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, nɩ́ ɔkʋ lɛ́talɩ́ gyi mɩ́ ɩwɩ adánsɩɛ ahátɔ á, mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ négyi mʋ ɩwɩ adánsɩɛ Bulu-abɔpʋ ansɩ́tɔ́. \v 9 Támɛ nɩ́ ɔkʋ lékiná mɩ́ ahátɔ á, mɩ́ ɛ́ nékiná mʋ Bulu-abɔpʋ ansɩ́tɔ́. \p \v 10 “Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɛblɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɩwɩ asʋn laláhɛ a, Bulu ɔbɛ́talɩ́ sikíé mʋ. Támɛ nɩ́ ɔkʋ lɛ́blɩ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ ɩwɩ abususʋ a, Bulu méesikíé ndɛ, oméesikíé mʋ ɔkɛ. \p \v 11 “Nɩ́ bɛkpá mlɩ ya Yudafɔ \w ofíakpa\w*, ntɛ́ɛ ɔmásʋ́ agyípʋ́ pʋ́ awíe ansɩ́tɔ́ á, mlɩmágywɩ́ɩn asʋ́n ánɩ́ mlɛ́blɩ́ pʋ́ká ɩwɩ lɛ́ ntɛ́ɛ alɩá mlɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́. \v 12 Tsúfɛ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ obósuná mlɩ alɩá mlɛ́blɩ́ alɩ brɛ́ ámʋtɔ.” \s1 Osikani Mimláhɛ Ɔkʋ Ɩwɩ Yébi \p \v 13 Ɔdɔm amʋtɔ ɔkʋ lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, bla mɩ́ dɛ́hɛn, ɔha mɩ́a mʋnyɔ aye atɔ́á anɩ sɩ́ lési yáɩ́ anɩtɔ.” \p \v 14 Támɛ Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Agya, ma lɛ́yaɩ́ mɩ́ asʋ́n ogyípʋ́ ntɛ́ɛ atɔ́tɔ́ oyépʋ há mlɩ?” \v 15 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa ahá ámʋ fɛ́ɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ wankláán ɔnsɩ́pɛwasʋ, tsúfɛ́ nyankpʋsa nkpa ɩma atonyahɛ́ tsɔtsɔɔtsɔtɔ.” \p \v 16 Ɩnʋ ɔlɛha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, “Osikani ɔkʋ ndɔtɔ atɔ́ lɛhɩɛ wá alɛ́ ofi ɔkʋ. \v 17 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ mʋ ɩwɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Nkálɩ nɔ́bwɛ mɩ́ atɔ́-abí? Mma ɔtɩ́nɛ́á nɔ́pʋyáɩ́.’ \v 18 Ɩnʋ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nyin tɔ́á nɔ́bwɛ. Nóbwie mɩ́ ɩdan, láwá akpɔnkpɔntɩ. Mʋ́tɔ́ nɔ́pʋ mɩ́ atɩ́kɔ pʋ́ mɩ́ ntobí ámʋ wá nɩ́. \v 19 Fówun nabláa mɩ́ ɔkláa mbɛ́ɛ, “Mɩ́ ɔkláa, ɩklʋn ɩdɩ́ fʋ́ asɩ. Kɩ, fʋbʋ atɔ́ tsɔtsɔɔtsɔá ɩda ha fʋ́ nfí-nfí. Gyi, afʋnu, ansɩ́ igyi fʋ.” ’ \v 20 Ɩnʋ Bulu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Ɔha mimláhɛ! Onyenɩ ndɛ fʋ́ ɔkláa hɔ́ɔ lɛ fʋ́ ɩbɩtɔ. Ma obégyi atɔ́ ánfɩ fakle yáɩ́ ánfɩ fɛ́ɛ́?’ ” \p \v 21 Yesu lɔ́mɔ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Alɩ́ bɔ́bwɛ ɔhá ánɩ́ olekle atɔ́ yáɩ́ há mʋ ɩwɩ ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ, támɛ ɔma tɔtɔ Bulu wá nɩ́.” \s1 Ansɩ́ Pʋdɩ́nká Bulusʋ \r (Mateo 6:25-34) \p \v 22 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩmáhan ɩwɩ tɔ́á mlégyi, tɔ́á mlónu pʋ́ tɔ́á mlɛ́dɩdá sʋ. \v 23 Nyankpʋsa nkpa dehián dʋn atogyihɛ. Mʋ ɔyʋlʋ́ʋ ɛ́ ɩdʋn atɔ dɩdáhɛ́. \v 24 Mlɩkɩ aklankpa. Bʋtamadú, bʋtamasɩ́ɛ́tɩ́ wá ɩdantɔ. Bʋma ɩdan ntɛ́ɛ ɩfa, támɛ Bulu tɛhá amʋ́ atogyihɛ. Mlɩmá labi dʋn mbubwi? \v 25 Mlɩtɔ ma ɔbɛ́talɩ́ han ɩwɩ pʋ́ brɛ́ kpalobí tsɩ́a mʋ nkɛtɔ? \v 26 Nɩ́ mlɩmɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ ɩtɔ́ túkúrííbi ánfɩ kʋ́ráá á, ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ɩwɩ háan tráhɛ amʋsʋ? \v 27 Mlɩkɩ alɩá pututɔ-oyí ntswɩ́tswɩ́ɩ tɛdan. Ɩtamayɔ́ agyʋ́má ntɛ́ɛ lʋ́ atati. Támɛ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Owíe \w Salomo\w*, mʋ inya fɛ́ɛ́tɔ́ a, ɔmɛtalɩ́ hɩ́hɩɛ ɩwɩ wá akɩ́lɛ fɛ́ oyí ntswɩ́tswɩ́ɩ anfɩtɔ kʋkʋ. \v 28 Nɩ́ Bulu dɛ́ ɩfá ánɩ́ ndɛ ɩlɩɩ́, ɔkɛ ɩlawú, bawá mʋ́ ogyá tati dɩdá á, ɔmɛ́ɛtalɩ́ dɩ́dá mlɩ atati dʋn mʋ́? Ntogyi sʋ́ mlɩ hógyi mɔtsɔ́ alɩ? \p \v 29 “Mʋ́ sʋ mlɩmágywɩ́ɩn tɔ́á mlégyi ntɛ́ɛ tɔ́á mlónu ɩwɩ, ɩha mlɩ ansɩ́ ɩpɛ. \v 30 Tsúfɛ́ ɩ́nɩ aná ɔmá-ɔmá bʋtɛsrɩ́ gya nɩ. Mlɩ Sɩ́ ámʋ yin ánɩ́ ɩdɛ mlɩ hián. \v 31 Ɩtɔ́á mlɩgyánkpa dunka gyí Bulu iwíegyí, Bulu ɔbɔ́pʋ ɩ́nɩ tsɩ́a mʋ́tɔ́ há mlɩ. \s1 Atonyahɛ́ Pʋyáɩ́ Ɔsʋ́sʋ́ \r (Mateo 6:19-21) \p \v 32 “Ɔpasua túkúrííbi, mlɩmánya ifú. Tsúfɛ́ ɩbʋ mlɩ Sɩ́ ámʋ ɔdwɛ ánɩ́ ɔbɔ́pʋ iwíe ogyíkpá amʋ há mlɩ. \v 33 Mlɩfɛ mlɩ ɩwɩsʋ atɔ́, amlɩpʋ kɔ́ba amʋ kie ahá ánɩ́ bʋma tɔtɔ. Mlɩbɩn akɛntɛá iméeyintá ha mlɩ ɩwɩ. Mʋ́gyí, mlɩyaɩ mlɩ siadɩɛ ɔsʋ́sʋ́. Ɩnʋ mʋ́ á, kʋkʋ mɛ́ɛdalɩ mʋ́tɔ́, tsúfɛ́ awikplu bʋma ɩnʋ, atɛ́plɛ ɛ́ bʋtamawɩ́ atɔ́ ɩnʋ. \v 34 Tsúfɛ́ ɔtɩ́nɛ́á fʋ́ siadɩɛ bʋ a, ɩnʋ́ fʋ́ agywɩɩn tetsíá. \s1 Asúmpʋ́á Bʋtogyo \p \v 35 “Mlɩwa atadɩɛ, amlɩnywɛ mlɩ nkandɩ́ɛ. \v 36 Mlɩbwɛ ɩwɩ fɛ́ asúmpʋ́á bʋdɛ amʋ́ wíe ɔkpa kɩ́ɩ, obótsu ɔká otsiákpá ba. Fɛ́kɩ nɩ́ ɔbá bɛda klʋnsʋ á, béfinkí há mʋ. \v 37 Ansɩ́ bégyi asúmpʋ́ oduá amʋ́ wíe ɔbɛ́ba bɔtʋ amʋ́ bʋtsie bʋgyo mʋ. Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Amʋ́ wíe amʋ ɔbɛ́sabáa tati, há amʋ́ bétsiá ɔpʋ́nʋ́asɩ, mʋ onutó ɔbɔ́kɔnkɩ́ atogyihɛ amʋ há amʋ́. \v 38 Ansɩ́ bégyi amʋ́, nɩ́ ɔbá bɔtʋ amʋ́ bʋtsie bʋgyo mʋ, ɔyɩ́nsɩnɛ́ ntɛ́ɛ bakɛ. \v 39 Támɛ mlɩnu asʋ́n ánfɩ. Nɩ́ wóyí mʋ wie yin brɛ́á owikplu ɔbɛ́ba mʋ wóyítɔ́ a, tɛkɩ omesi wóyí ámʋ tswɩ, owikplu móbwie wíé wí mʋ atɔ́. \v 40 Mlɩ ɛ́ mlɩgyo, tsúfɛ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛ́ba brɛ́á mlɩ ansɩ́ mɛdɩ́n mɩ́sʋ́.” \s1 Osúmpʋ́ Wankláán Pʋ́ Ɔlaláhɛ \r (Mateo 24:45-51) \p \v 41 Petro lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Anɩ nkʋlɛ fʋdɛ yébi anfɩ ha lóó, ntɛ́ɛ anɩa ahá ánfɩ fɛ́ɛ́?” \p \v 42 Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma mɛɛ gyí osúmpʋ́á ɔlɛtɩn ansɩ́, ɔbʋ ɔnɔkwalɩ? Mʋ ɩbɩtɔ mʋ wie tɔpʋ́ mʋ aba atráhɛ wá, ɔbɛ́ɛ ɔhá amʋ́ atogyihɛ dɩnka brɛ́sʋ́. \v 43 Ansɩ́ bégyi osúmpʋ́ amʋ nɩ́ mʋ wie amʋ ɔbá bowun ánɩ́ lɛ́lɛ́ ɔdɛ mʋ́ bwɛ. \v 44 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Mʋ wie amʋ ɔbɔ́pʋ mʋ atɔ́ fɛ́ɛ́ wá mʋ ɩbɩtɔ. \v 45 Támɛ nɩ́ osúmpʋ́ amʋ lɛ́blɩ́ wá nwuntɔ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíe ɩbábɩ mɔkʋ́fʋn, ɔbɔ́wa ɔpá.’ Ɩ́nɩ sʋ olefi asɩ ɔdɛ mʋ aba asúmpʋ́ atsɩ mʋ́a ayin da, ɔdɛ atɔ́ gyí si amʋ́, ɔdɛ ntá núu bʋ á, \v 46 mʋ wie amʋ ɔbɛ́ba bofwie mʋtɔ ɛkɛá ɔmɛdɩ́n ansɩ́. Mʋ wie amʋ ɔbɛ́hɩɛ tɩ́tɩ mʋtɔ, trá bɩtɩ́ mʋa ahá ánɩ́ bɔmɔhɔ mʋ gyi ɩsʋ kɛ́kɛ́ɛ. \p \v 47 “Osúmpʋ́ oduá oyin tɔ́á igyi mʋ wie apɛ́, támɛ ɔmɛla ɩwɩ bwɛ́ yáɩ́ á, mʋ wie ɔbɛ́hɩɛ pɩ́tɩ́ mʋ atɔ́ wankláán. \v 48 Támɛ osúmpʋ́á omeyín mʋ wie apɛ́, ɔlɔbwɛ tɔ́á ilehián ha atɔ́ pɩtɩ́ á, mʋ wie ɔbɛ́pɩtɩ́ mʋ kpalobí. Bulu tɛfɩ́tɛ́ tsɔtsɔ tsú ɔhá ánɩ́ ɔlɛha mʋ tsɔtsɔ wá, ɔtɛfɩ́tɛ́ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ tsú ɔhá ánɩ́ ɔlɛha tsɔtsɔɔtsɔ wá. \s1 Ipian Yesu Lɔ́pʋba, Megyí Iwilwii \r (Mateo 10:34-36) \p \v 49 “Ogyá ɔdʋdákpá nɛba ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ. Nɩ́ mɩ́ nkʋlɛ sʋ mʋ́ á, tɛkɩ idetsií dodoodo. \v 50 \w Asúbɔ\w* kʋ ɩda mɩsʋá bɔ́bɔ mɩ́. Mɩ́ klʋn mɛ́ɛdɩ mɩ́ asɩ yɔ́fʋn brɛ́á ɩlamɔ́ ɔnɔ́. \v 51 Ɩmábwɛ mlɩ fɛ́ iwilwii nɔpʋba ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ. Megyí iwilwii, ahá nsɩnɛ́ yintá nɔpʋba. \v 52 Tsúfɛ́ tsú séi pʋ́ya a, wóyí ánɩ́ ahá abanú bʋbʋ mʋ́tɔ́ á, abasá bɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ abanyɔ́sʋ́. Abanyɔ́ ɛ́ bɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ abasásʋ́. \v 53 Abi yinhɛ́ mʋ́a amʋ́ asɩ́ nsɩnɛ́ béyintá. Abi tsɩhɛ́ mʋ́a amʋ́ ayín ɛ́ nsɩnɛ́ béyintá. Osia tsɩhɛ́ mʋ́a mʋ sia tsɩ́hɛ́ nsɩnɛ́ ɛ́ béyintá.” \s1 Brɛ́tɔ́ Asʋ́n Asɩnu \r (Mateo 16:2-3) \p \v 54 Yesu lɛ́trá bláa ahá ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ nyankpʋ obílá bʋsʋ á, mlɩtɛblɩ́ mlɩaa, ndɛ nyankpʋ obótswie, lɛ́lɛ́ ototswie. \v 55 Nɩ́ nsaɩntɔ itsú fʋ́á á, mlɩtɛblɩ́ mlɩaa, ndɛ owí ɔbɛ́lɩn, lɛ́lɛ́ ɩtɛlɩn. \v 56 Apinabwɛbí abwɛpʋ́! Mlɩyin alɩá bʋtɛlɛ́ ɔsʋlʋ́sʋ pʋ́ nwʋlʋ́táasʋ atɔ́ asɩ. Ntogyi sʋ́ mlɩmɛ́tálɩ́ nú ɩtɔ́ ánfɩ ɩdɛbá séi ánfɩ mʋ́ asɩ? \s1 Anyabá Nsɩnɛ́la \r (Mateo 5:25-26) \p \v 57 “Ntogyi sʋ́ mlɩtamatálɩ́ gyí asʋ́n wankláán há mlɩ ɩwɩ? \v 58 Nɩ́ ɔkʋ ɔsáma fʋ á, wa ɔsa ha amlɩblɩ mʋ́ wóyítɔ́, mɛ́nɩ fʋ́ onyabá mɔ́ɔpʋ fʋ́ ya asʋ́n ogyíkpá. Fówun asʋ́n ogyípʋ́ méegyi fʋ́ asʋ́n, pʋ́ fʋ́ wá prósiyin ɩbɩtɔ, ɔwa fʋ́ obu. \v 59 Nɩ́ megyí alɩ á, mmɛ́ɛmlɛ́ fʋ́, nkɛ́tɩ faká tógyítɔ́ tá asa fɛ́dalɩ ɩnʋ.” \c 13 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Mlɩdamli Ɩklʋntɔ, Mɛ́nɩ Mlɩmóowu \p \v 1 Ahá ámʋ́ʋ́ bʋbʋ ɩnʋ alɩ brɛ́ ámʋtɔ akʋ bɛbláa Yesu bɛɛ, Pilato lamɔ́ Galileafɔ akʋ brɛ́á bʋdɛ afɔdɩɛ bɔ há Bulu, Yerusalem \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* ɩnʋ, há obugya lada afɔdɩɛ ámʋ. \v 2 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ́ mlɩaa, Galileafɔ ánfɩ bʋgyi lakpan abwɛpʋ́ dʋn Galileafɔ atráhɛ, sʋ́ bowun ɩwɩɔsɩn ánfɩ odu? \v 3 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, megyí alɩ ígyi! Nɩ́ mlɩ ɛ́ mlɩmɛ́damlí klʋntɔ á, mlɩ fɛ́ɛ́ mlówu fɛ́ amʋ́. \v 4 Ntɛ́ɛ ahá dúkwe ámʋ́ʋ́ abansʋ́rʋ lobwie dá mɔ́ Siloam ɔmanti ánɩ́ ɩbʋ Yerusalemtɔ ámʋ mɛ́, mlɩkɩ́ mlɩaa, lakpan abwɛpʋ́ bʋgyi dʋn aha atráhɛ ánɩ́ betsiá Yerusalem alɩ brɛ́ ámʋtɔ fɛ́ɛ́? \v 5 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, megyí alɩ ígyi. Nɩ́ mlɩmɛ́damlí klʋntɔ á, mlɩ ɛ́ mlówu fɛ́ amʋ́.” \s1 Pɔntɔ Máswíéhɛ́ \p \v 6 Mʋ́ʋ́ ɔlɛha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, “Oyin ɔkʋ lótswíe pɔntɔ mʋ ndɔtɔ. Ɛkɛ ɔkʋ ɔlɔyɔ yɛ́kɩ bɛɛ, abí kʋ ɩdɩn mʋ́tɔ́. Ɔlɔyɔ á, kʋkʋ mɛdɩ́n mʋ́tɔ́. \v 7 Ɩ́nɩ sʋ ɔlɛbláa mʋ ɔpayin ɔbɛ́ɛ, ‘Nfinsa nɩ́, nna oyí ánfɩ asɩ. Mmɔkʋ́wun kʋkʋʋkʋ mʋ́tɔ́. Ntogyi sʋ́ ɩbɛ́trá lɩɩ́ yíntá ɔsʋlʋ́ʋ? Kun mʋ́ da!’ \v 8 Támɛ ɔpayin amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, fʋ́ mʋ́ si mʋ́ ɩtra lɩɩ ofi ɔkʋlɛ, ampulipuli mʋ́ asɩ, kpa wúna wa mʋ́ asɩ. \v 9 Nɩ́ ofíébá iloswie á, ɩbʋ alɛ́, támɛ nɩ́ imoswie á, nakun mʋ́ dá.’ ” \s1 Ɔtsɩ Ɔkʋ Ɩlɔ Tsa Ɔkpʋ́nʋ́ Ɔdakɛ́ \p \v 10 Yesu lɔ́yɔ ɔdɛ atɔ́ suná Yudafɔ ofíakpa \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w* ɩkʋ. \v 11 Ɔtsɩ ɔkʋá ɔŋɛ laláhɛ lɔ́wa mʋ ɩlɔ nfí dúkwe nɩ́, ɩlahá mʋ alaklo, ɔmɛtálɩ́ bwíí nátɩ́ bʋ ɩnʋ. \fig Ɔtsɩá alaklo, ɔmɛtálɩ́ bwíí nátɩ́.|src="AB02876b.tif" size="col" loc="LUK13:10-17" copy="John Lear, American Bible Society" ref="Luka 13:11" \fig* \v 12 Brɛ́á Yesu lówun mʋ á, ɔlɛtɩ mʋ bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Anɩ yín, ɩwɩ ɩwá fʋ́ ɔnlɩn!” \v 13 Ɩnʋ ɔlɔpʋ ɩbɩ da ɔtsɩ ámʋ. Ɩnʋnʋ olotswií lɩ́ɩ́ kánfʋ́ Bulu. \p \v 14 Ofíakpa ɔhandɛ amʋ lénya ɔblɔ́ ánɩ́ Yesu latsá ɔha ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa ahá ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Nkensíé bʋ ɩnʋ há agyʋ́má yɔ. Mlɩba nkɛ ámʋtɔ, abʋtsa mlɩ ɩlɔ. Megyí ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́!” \p \v 15 Anɩ Wíe Yesu lɛ́lɛ mɔ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Apinabwɛbí abwɛpʋ́! Mlɩtɔ okugyíɔkʋ tɔwɔ́ɩ́ mʋ nnantswie ntɛ́ɛ afrímú lɛ́ ɩbantɔ, pʋ́ amʋ́ ya ntsu onúkpa ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́. \v 16 Mʋ́ ɩma alɛá mɩ́ mʋ́ nɛ́sankɩ́ \w Abraham\w* mʋ na ánfɩ Ɔbʋnsám lakɩ́klɩ mʋ nfí dúkwe kɛ́kɛ́ ánfɩ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́?” \v 17 Mʋ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ lɛ́ha pɛ́lɩ lɛ́kɩtá mʋ alupʋ́ ámʋ, ansɩ́ légyi atráhɛ amʋ fɛ́ɛ́, ofúla kpɔnkpɔntɩ ámʋ́ʋ́ ɔdɛbwɛ ámʋ sʋ. \s1 Takyí-akpin Ibí Yébi \r (Mateo 13:31-32; Marko 4:30-32) \p \v 18 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ Bulu iwíegyí ámʋ lɛlɩan? Ntɛ́ɛ ntɔ nɔ́pʋkápʋ́ mʋ? \v 19 Igyi fɛ́ takyí-akpin ibí, oyin ɔkʋ lódu wá mʋ ndɔtɔ. Ɩlɛdan mlí oyi yilé, mbubwi bʋtogyónká mʋ́ abámbitɔ.” \s1 Bodobodotu-afá Yébi \r (Mateo 13:33) \p \v 20 Yesu lɛ́trá blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɔ mpʋ́kapʋ Bulu iwíegyí ámʋ? \v 21 Igyi fɛ́ Bodobodotu-afá ánɩ́ ɔtsɩ ɔkʋ lɔ́pʋtsɩ́á bodobodo nfúó kɛntɛ kʋlɛ, ɩlɛha mʋ́ ilotu.” \s1 Obu-ɔnɔ́ Kplánhɛ \r (Mateo 7:13-14, 21-23) \p \v 22 Brɛ́á Yesu ɔyɔ́ Yerusalem a, ɔlɔtsʋn nkudasɩ pʋ́ awúlusʋ. Ɔna ɔdɛ amʋ́ atɔ́ suná. \v 23 Ɔha ɔkʋ lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Owíé, ahá kpalobí kʋ obénya nkpa?” \p Yesu lɛ́bláa ahá ámʋ ɔbɛ́ɛ, \v 24 “Mlɩbɔ mbɔ́dɩ́ amlɩtsʋn obu-ɔnɔ́ kplánhɛ amʋtɔ. Tsúfɛ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔ́bɔ mbɔ́dɩ́ ánɩ́ bɔ́tsʋn wie ɩnʋ, támɛ bʋmɛ́ɛtalɩ́. \v 25 Támɛ nɩ́ wóyí mʋ wie ɔkʋ́sʋ́ fin obu ámʋ, mlɛbá bɛlɩɩ́ klʋn ɔma, dá klʋn amʋsʋ mlɩaa, ‘Owíé, finki ha anɩ!’ á, ɔbɛ́bláa mlɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Mmeyín mlɩ, mmeyín ɔtɩ́nɛ́á mlotsú.’ \v 26 Ɩnʋ́ mlɛ́blɩ́ mlɩaa, ‘Anɩa fʋnyɔ létsiá gyi atɔ́, nú ntá, fetsiá súná atɔ́ anɩ dɩnsʋ!’ \v 27 Támɛ ɔbɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mmeyín mlɩ. Mmeyín ɔtɩ́nɛ́á mlotsú. Mlɩnatɩ tɛɩ mɩ́sʋ́, mlɩ lalahɛ abwɛpʋ́ fɛ́ɛ́!’ \v 28 Nɩ́ mlowun \w Abraham\w*, \w Isak\w*, \w Yakob\w* pʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ fɛ́ɛ́ bʋbʋ Bulu iwíe ogyíkpá, támɛ bʋmɛha mlɩ mʋ́ ɔkpa amlɩwie ɩnʋ á, ɩnʋ́ mlósu kpisíi nɩ. \v 29 Ahá bótsu owí ɔdalɩkpa pʋ́ owí ɔkplɩ́wíékpá, bɩnasʋ mʋ́a gyɔpɩsʋ ba betsiá atɔ́ ogyíkpá Bulu iwíegyí ámʋtɔ. \v 30 Ɔnɔkwalɩ, amapʋ akʋ bémlí agyankpapʋ. Agyankpapʋ akʋ ɛ́ bémlí amapʋ.” \s1 Yesu Lósú Ha Yerusalem \r (Mateo 23:37-39) \p \v 31 Ɩnʋ Farisifɔ akʋ bɛba Yesu wá bɛbláa mʋ bɛɛ, “Dalɩ Galilea ɔmátɔ́ nfɩ, tsúfɛ́ ɔmásʋ́ ogyípʋ́ \w Herode\w* dékléá ɔbɔ́mɔ fʋ́.” \p \v 32 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyɛbláa ɔkpataku ámʋ mlɩaa, ‘Négya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ, tsá ahá ɩlɔ ndɛ, gya lɛ ɔkɛ, mɔ́ mʋ́ ɔnɔ́ kláɩ.’ \v 33 Támɛ ilehián ánɩ́ nɔ́yɔ mɩ́ ɔnátɩ amʋsʋ ndɛ, ɔkɛ mʋ́a kláɩ. Tsúfɛ́ ɔkpa má ɩnʋá bɔ́mɔ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔkʋkʋ ɔtɩnɛtɩnɛ, dʋn Yerusalem! \p \v 34 “Óo Yerusalemfɔ, Yerusalemfɔ! Mlɩtɔ́mɔ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́, dá abí ánɩ́ Bulu lawá sɩ́sɩ́ mlɩ abwi mɔ́ nɩ́. Ntekleá nóbun mlɩ abísʋ́ brégyíbrɛ́, fɛ́ alɩá batɛ tobun mʋ abísʋ́, támɛ mlɩtamahá mɩ́ ɔkpa. \v 35 Mlɩkɩ, Bulu obési mlɩ ɔtswɛ́kpa tswɩ mlɩ. Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩmɛ́ɛtrá wun mɩ ɛkɛkɛɛkɛ, yɔ́fʋn ɛkɛá mlɛ́blɩ́ mlɩaa, ‘Bulu oyúla ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔbá mʋ dátɔ́’ ámʋ.” \c 14 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Ɔlɔpʋ Ɔkʋ Tsa \p \v 1 Farisifɔ ɔhandɛ ɔkʋ lɛ́tɩ Yesu atɔ́ ogyíkpá mʋ wóyítɔ́ \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w*. Ahá bɔpʋ ansɩ́ yi Yesusʋ, bʋdɛ mʋ tɛ́ɛ. \v 2 Ɩnʋ oyin ɔkʋá alapúnyá lɛ́ba Yesu wá. \v 3 Yesu lɛ́fɩtɛ́ Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Farisifɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Anɩ mbla lɛ́ha ɔkpa ánɩ́ bʋtsáa ɩlɔ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ lóó, ntɛ́ɛ ɩmɛha ɔkpa?” \p \v 4 Amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ móbwií ɔnɔ́. Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́kɩtá oyin ámʋ, tsá mʋ ɩlɔ, olesi mʋ ɔlɛnatɩ́. \v 5 Ɩnʋ ɔlɛfɩtɛ́ ahá ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩtɔ ma mʋ bi ntɛ́ɛ mʋ ɔnantswie ɔbɛ́kpadá wíé ibúntɔ́ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́, ɔmɔ́ɔkɔsɩ́ lɛ́ mʋ?” \p \v 6 Bʋmɛtalɩ́ lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́. \s1 Ɩwɩasɩbá \p \v 7 Ɩnʋ Yesu lówun ánɩ́ ahá ámʋ́ʋ́ bɛtɩ atɔ́ ogyíkpá ɩnʋ ámʋtɔ akʋ bʋdɛ otsiákpá yilé dunká bétsiá. Mʋ́ʋ́ ɔlɛha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, \v 8 “Nɩ́ ɔkʋ ɔtɩ́ fʋ́ ɔká otsiákpá a, máyétsiá ɔfʋákpá. Fíalɩ ɔlɛtɩ ɔhandɛ ɔkʋá ɔdʋn fʋ. \v 9 Ɩnʋ ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɛtɩ mlɩ ámʋ ɔbɛbláa fʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, kʋsʋ pʋ obíá ha ɔhá ánfɩ.’ Ɩnʋ pɛ́lɩ bɛ́kɩtá fʋ́, fɛ́pɛtɩ́ yódunká ɔtɩnɛkʋ tsíá. \v 10 Mʋ́ sʋ nɩ́ ɔha ɔtɩ́ fʋ́ atɔ́ ogyíkpá a, yetsiá obíá kusubisʋ mboún, ɔhá ámʋ ɔbɛbláa fʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, betsiá ɔfʋákpá nfɩ.’ Ɩ́nɩ obótsu fʋ́ ansɩ́tɔ́ fʋ́á ahá ámʋ fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́. \v 11 Tsúfɛ́ ɔhagyíɔha ánɩ́ ototsú ɩwɩ á, Bulu tɛba mʋ asɩ. Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔtɛba ɩwɩasɩ ɛ́ á, Bulu totsú mʋ fʋ́á.” \p \v 12 Yesu lɛ́bláa ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɛtɩ mʋ atɔ́ ogyíkpá amʋ ɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ fɔtswɩ ɔpʋ́nʋ́ ɔpa onyé á, mátɩ fʋ́ anyawíe, fʋ́ apíó, fʋ́ abusuanfɔ ntɛ́ɛ ɩwɩ anyapʋ́á bʋtsie mantáa fʋ́. Nɩ́ fɔbwɛ́ mʋ́ alɩ á, amʋ́ ɛ́ bɛ́latɩ́ fʋ́ amʋ́ klɛ asɩ ká ɩkɔ. \v 13 Mboún tɩ ahiánfɔ, tsukʋlɛ asínpʋ, abubúpʋ pʋ́ ansibi abwiepʋ́. \v 14 Bulu obóyulá fʋ́, tsúfɛ́ bʋma tɔtɔá bɔ́pʋká fʋ́ ɩkɔ. Bulu ɔbɛ́ka fʋ́ ɩkɔ ɛkɛá ɔbɔ́kʋsʋ́a aha yilé tsú afúlitɔ.” \s1 Nkɛ Kpɔnkpɔntɩ Kʋ Yébi \r (Mateo 22:1-10) \p \v 15 Ahá ámʋ́ʋ́ amʋ́a Yesu bʋtsie ɔpʋ́nʋ́asɩ ámʋtɔ ɔkʋlɛ lónu mʋ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ, ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ansɩ́ bégyi ahá ánɩ́ bégyi atɔ́ Bulu ɔpʋ́nʋ́ ɔtswɩ́kɛ mʋ \w iwíegyí\w* ámʋtɔ!” \p \v 16 Támɛ Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Oyin ɔkʋ lɔ́tswɩ ɔpʋ́nʋ́ kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ kʋ, ɔlɛtɩ ahá tsɔtsɔɔtsɔ. \v 17 Brɛ́á bɛnɩná atogyihɛ amʋ tá á, ɔlɔwa mʋ asúmpʋ́ ɔbɛ́ɛ bʋyɛ́bláa ahá ámʋ́ʋ́ ɔlɛtɩ ámʋ bɛɛ, ‘Babwɛ́ tá!’ \v 18 Támɛ amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛblɩ́ bɛɛ amʋ́ ɩbɩ dɛ. Ogyankpapʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Nahɔ ɔsʋlʋ́ʋ kʋ. Ilehián ánɩ́ nɛ́yɛ́kɩ mʋ́. Mʋ́ sʋ mlɩkɩta mʋ́tɔ́ ha mɩ.’ \v 19 Onyɔɔsɩ ɛ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nahɔ nnantswie yínhɛ́ idú, bópulipúli mɩ́ ndɔtɔ há mɩ́. Nɛyɛ́kapʋ́ amʋ́ kɩ. Mʋ́ sʋ mlɩkɩta mʋ́tɔ́ ha mɩ.’ \v 20 Ɔbambá ɛ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nwɛ́ɛn kótóó netsiá ɔká. Mʋ́ sʋ mmɛ́ɛtalɩ́ ba.’ \p \v 21 “Ɩnʋ osúmpʋ́ amʋ léyinkí bɛbláa mʋ wie. Ɔblɔ́ lɛkɩtá mʋ wie amʋ, ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Wa ɔsa srɩ yeki dɩnsʋ pʋ́ brɔnʋsʋ, afʋkpa ahiánfɔ, tsukʋlɛ asínpʋ, ansibi abwiepʋ́ pʋ́ abubúpʋ ba.’ \v 22 Ɩmɔwa ɔpá osúmpʋ́ amʋ lɛ́ba bɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, nayɔ́ sumbí ámʋ, támɛ otsiákpá trá da.’ \v 23 Mʋ wie amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Tsʋn mmuátse mʋ́a nkpakwí fɛ́ɛ́. Tɩ ɔhagyíɔha ánɩ́ fówun fɛɛ ɔbá, mɛ́nɩ ahá bɔ́bʋlá mɩ́ wóyítɔ́. \v 24 Nɛkásɛ, ahá ámʋ́ʋ́ nɛhɩɛ tɩ́ ámʋtɔ ɔkʋkʋ mɛ́ɛda mɩ́ atɔ́ ánfɩ ɔnɔ́!’ ” \s1 Yesu Búotɔ Ipian \r (Mateo 10:37-38) \p \v 25 Yesu mʋa ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ ámʋ ná bɔyɔ́. Mʋ́ʋ́ ɔlɛdamlí bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 26 “Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɛba mɩ́ wá, támɛ ɔdɛ mʋ sɩ, mʋ yin, mʋ otsiába, mʋ abí, mʋ apíó, mʋ onutó kʋ́ráá ɩwɩ dwɛ dʋn mɩ á, ɔmɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ mɩ́ ɔkasɩ́pʋ́. \v 27 Ɔhá ánɩ́ omotsu mʋ \w oyikpalíhɛ\w* bobuo mɩ mɔ́fʋn ánɩ́ ɔbɔ́bwɛ mɩ́ ɔkasɩ́pʋ́. \p \v 28 “Mlɩtɔ ɔmɔmʋ bʋ́ ɩnʋ, nɩ́ obéyi obu kpɔnkpɔntɩ á, oméetsiá asɩ kɩ tɔ́á obéyintá, wun ánɩ́ mʋ kɔ́ba bɔ́fʋn? \v 29 Nɩ́ ɔmɛkɩ mʋ́ alɩ, asa ɔlɔkʋsʋ́ wá obu ámʋ ntswɩasɩ, pwɛ́ mʋ́ fʋn ɔkpatɔ, ɔmɛtalɩ́ mɔ́ mʋ́ ɔnɔ́ á, obu ámʋ awúnpʋ fɛ́ɛ́ bɔ́mɔsɩ́ mʋ. \v 30 Bɛ́blɩ́ bɛɛ, ‘Oyin ánfɩ lɔ́kʋsʋ́ ɔdɛ obu yíi, ɔmɛtalɩ́ mɔ́ mʋ́ ɔnɔ́.’ \p \v 31 “Ntɛ́ɛ owíe ɔmɔmʋ bʋ ɩnʋá nɩ́ owíe ɔkʋ dɛ́ akɔpʋ́ mpɩ́m-adʋanyɔ (20,000) ɔbá bɔkɔ mʋ a, oméetsiá asɩ kɩ alɩá ɔbɔ́bwɛ ɔbɔ́pʋ mʋ ɩsá akɔpʋ́ mpɩ́m-dú (10,000) yéfia amʋ́? \v 32 Nɩ́ owun ánɩ́ ɔmɛ́ɛtalɩ́ á, ɔbɔ́wa abí ɔsasʋ bóyókokóli mʋ há ɩkʋlɛbwɛ, brɛ́á bʋmɔkʋ́nyá kpʋ́kpɛ́ ba. \v 33 Ɩ́nɩ sʋ mlɩtɔ ɔhá ánɩ́ omesi mʋ tógyítɔ́ ɔmagyáa ɔmɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ mɩ́ ɔkasɩ́pʋ́. \s1 Nfɔ́lɩá Ɩma Labi \r (Mateo 5:13; Marko 9:50) \p \v 34 “Nfɔ́lɩ bʋ alɛ́, támɛ nɩ́ ɩtá ɔdwɛ á, ntɔ bɛ́lapʋ́wá mʋ́ ɔdwɛ? \v 35 Ɩtráa ma alɛ há tɔtɔɔtɔ bwɛ. Tsɛɩ́ bʋtɛtsɛ́ɩ́ mʋ́ tsítsá wúnasʋ. Ɔhá ánɩ́ ɔbʋ asʋ onúu asʋ́n ánfɩ.” \c 15 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Kufa Fwɩhɛ́ \r (Mateo 18:12-14) \p \v 1 Ɛkɛ ɔkʋ \w lampóo ahɔ́pʋ\w* pʋ́ lakpan abwɛpʋ́ bɛba Yesu asʋn blɩ́hɛ́ onukpá. \v 2 Farisifɔ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ bowuntí mʋ bɛɛ, “Oyin ánfɩ mʋa lakpan abwɛpʋ́ tɛ́nátɩ́, bʋtɔwá ɩbɩ gyi atɔ́ kʋ́ráá.” \v 3 Mʋ́ sʋ Yesu lɛ́ha yébi pʋ́súná amʋ́ atɔ́ ɔbɛ́ɛ, \p \v 4 “Mlɩtɔ ma bʋ́ akúfa lafakʋlɛ (100), ɔkʋlɛ ɔfwɩ́ á, omesi adukwebá-kwebá (99) tráhɛ wá dimbítɔ́ ɩnʋ, yódunká mʋ alɩɩ kpɛ́fʋn brɛ́á obówun mʋ? \v 5 Nahogyi mbɛ́ɛ, nɩ́ owun mʋ a, ansɩ́ bégyi mʋ, obótsu mʋ wá nkɔnkɔ, \v 6 pʋ́ mʋ ya wóyítɔ́. Ɔbɛ́tɩ mʋ anyawíe pʋ́ mʋ aba, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩha anya ansigyí. Nawun mɩ́ kufa amʋ́ʋ́ ɔlɔfwɩ ámʋ!’ \v 7 Alɩ kɛ́n ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, nɩ́ lakpan ɔbwɛpʋ́ ɔkʋlɛ pɛ́ ɔdámlí klʋntɔ á, ansɩ́ bɛ́hɩɛ gyi ahá ɔsʋ́sʋ́ ɩnʋ dʋn alɩá ibégyi amʋ́ aha wankláán adukwebá-kwebá (99) ánɩ́ bʋmɛtrá hián klʋntɔdamlí ɩwɩ. \s1 Kɔ́ba Fwɩhɛ́ \p \v 8 “Ntɛ́ɛ nɩ́ ɔtsɩ ɔkʋ bʋ sika futútú dú, mʋ́tɔ́ kʋlɛ lafwɩ́ á, omóonywɛ ɔkandɩ́ɛ kɩkɩ mʋ wóyítɔ́ wankláán, kpákpá ntobítɔ́ kɩ, fɛ́ɩ́ wóyí ámʋtɔ wankláán yɔ́fʋn brɛ́á alawun mʋ́? \v 9 Nɩ́ owun mʋ́ á, ɔbɛ́tɩ mʋ apíó aba, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩha anya ansigyí. Nawun mɩ́ sika futútú ámʋ́ʋ́ ɩlɔfwɩ ámʋ. \v 10 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, alɩ́ ansɩ́ bɛ́hɩɛ gyi Bulu-abɔpʋ nɩ́ lakpan ɔbwɛpʋ́ ɔkʋlɛ ɔdámlí klʋntɔ nɩ́.’ ” \s1 Obi Fwɩhɛ́ Ɔkʋ \p \v 11 Yesu lɛ́trá ha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, “Oyin ɔkʋ létsiá, ɔbʋ abi yinhɛ́ anyɔ. \v 12 Ɔkʋsʋ amʋ lɛ́bláa mʋ sɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ sɩ́, ye fʋ́ atɔ́tɔ́, afʋpʋ mɩ́ klɛ́ ha mɩ.’ Ɩnʋ mʋ sɩ lɛ́kɩtá mʋ atɔ́tɔ́ ye há amʋ́. \v 13 Imegyi nkɛ kʋkʋ ɔkʋsʋ amʋ lɔ́kʋlá mʋ atɔ́ fɛ́ɛ́, olotu ɔkpa yɔ́ tsútsúútsú ɔmá kʋtɔ. Ɩnʋ oleyétsiá nkpa laláhɛ yíntá mʋ atɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́. \v 14 Brɛ́á oleyintá atɔ́ ámʋ tá á, akʋ́n kpɔnkpɔntɩ kʋ lɛ́ba ɔmá ámʋtɔ, ɔlɔwa akʋ́n dɩ bɩ. \v 15 Mʋ́ sʋ ɔlɔpʋ ɩwɩ yɛ́mantá ɩnʋyin ɔkʋsʋ, oyin ámʋ lɛ́kpa mʋ yáa mʋ ibúasɩ ɔbɛ́ɛ, ɔyɛ́kɩ mʋ mprákuosʋ ha mʋ. \v 16 Tɛkɩ olekleá obétsiá gyi mprákuo atogyihɛ amʋ kʋ, támɛ ɔhaa mɛ́ha mʋ mʋ́ ɩwɩ ɔkpa. \v 17 Brɛ́á mʋ ansɩ́ leyinkí ba mʋ ɩwɩsʋ á, ɔlɛfɩtɛ́ mʋ ɩwɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Apafɔ amɔmʋ kʋ́ráá má mɩ́ sɩ́ wóyítɔ́, bʋmɛdɛ́ atɔ́ gyí sian ekekegyíɛkɛ? Mʋ́ ntsie nfɩ, akʋ́n dɛ mɩ́ mɔ? \v 18 Nɔ́kʋsʋ́ yínkí yɔ́ mɩ́ sɩ́ wá, yɛ́bláa mʋ mbɛ́ɛ, mɩ́ sɩ́, napʋ́ ɩlá gyí Bulu, pʋ́gyi fʋ́ ɛ́. \v 19 Mmɛkanáa ánɩ́ fɛ́trá tɩ mɩ́ fʋ́ bí. Pʋ mɩ́ bwɛ́ɛ fʋ́ apafɔ ámʋtɔ ɔkʋlɛ.’ \v 20 Mʋ́ sʋ ɔlɔkʋsʋ́ pʋ́ ɔkpa ɔbá mʋ sɩ wá. \p “Brɛ́á olowotií, mʋ sɩ lówun mʋ sɩ́sɩ́ á, ɔlɔwa mʋ nwɛ, ɔlɛsrɩ́ yéfia mʋ, látá mʋ pútá. \v 21 Ɩnʋ mʋ bi ámʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ sɩ́, napʋ́ ɩlá gyí Bulu, pʋ́gyi fʋ́ ɛ́. Mmɛkanáa ánɩ́ fɛ́trá tɩ mɩ́ fʋ́ bí.’ \v 22 Támɛ mʋ sɩ lɛ́tɩ mʋ asúmpʋ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩwa ɔsa yotsu atadɩɛ wankláán ámʋ bɔwa mʋ. Mlɩwa mʋ opetia, amlɩwa mʋ ntʋkʋta. \v 23 Mlɩyɛlɛ ɔnantswie yínhɛ́ kánáhɛ amʋ́ʋ́ alawá nfɔ ámʋ ba, amlɩbɔmɔ mʋ, apʋgyi nkɛ ha mʋ. \v 24 Tsúfɛ́ mɩ́ bí ánfɩ lawú tsínkí. Ɔlɔfwɩ, anɩlawun mʋ.’ Ɩnʋ bɔwa nkɛ gyí bɩ. \p \v 25 “Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, obi dɛhɛn amʋ bʋ ndɔtɔ. Brɛ́á olotsu ndɔ ámʋtɔ ɔbá, alatá wóyítɔ́ wie tá á, olonu ánɩ́ pléi dɛ wóyítɔ́ ɩnʋ. \v 26 Mʋ́ sʋ ɔlɛtɩ mʋ sɩ asúmpʋ́ amʋtɔ ɔkʋlɛ, fɩ́tɛ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Amansʋ lába?’ \v 27 Osúmpʋ́ amʋ lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Fʋ́ píó laba. Mʋ́ sʋ fʋ́ sɩ́ lahá bamɔ́ ɔnantswie kánáhɛ amʋ, tsúfɛ́ alayínkí bɔtʋ mʋ, ɔbʋ nkpa, ɔbʋ ɔnlɩn.’ \p \v 28 “Ɔblɔ́ lɛkɩtá ɔdɛ́hɛn amʋ. Mʋ́ sʋ olesin mmuáa. Mʋ sɩ lɛ́dalɩ ba bokokóli mʋ ɔbɛ́ɛ, ɔbá wóyítɔ́. \v 29 Támɛ ɔlɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ sɩ́, kɩ nfí dʋ́dʋ́ʋ́dʋ́á napʋ́tsíá fʋ́ wá súm fʋ́. Mmɔkʋ́bwɛ́ mábúla kʋkʋ kɩ. Támɛ fʋmɔkʋ́há mɩ́ ɔkpalábi fɛɛ mɩ́a mɩ́ aba apʋ́wa ɩwɩ ansigyí kɩ. \v 30 Támɛ fʋ́ bí ánfɩ alayíntá fʋ́ tógyítɔ́, mʋa akipʋ́ bayégyi nkpa ánfɩ mʋ́ laba a, famɔ́ ɔnantswie yinhɛ́ kánáhɛ amʋ́ʋ́ alawá nfɔ ámʋ há mʋ!’ \v 31 Ɩnʋ mʋ sɩ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ bí, yɛ́ɛ fʋ́ mʋ́ fʋ́bʋ mɩ́ wá brégyíbrɛ́. Fʋ́bʋ́ mɩ́ atɔ́ fɛ́ɛ́. \v 32 Fʋ́ píó ánfɩ lawú tsínkí. Ɔlɔfwɩ, anɩlawun mʋ. Mʋ́ sʋ lehián ánɩ́ abégyi mʋ́ nkɛ, nyá ansigyí.’ ” \c 16 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Agyʋ́másʋ́ Ɔkɩ́pʋ Ansɩtɩ́npʋ Ɔkʋ \p \v 1 Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩwɩ onyapʋ́ ɔkʋ létsiá, ɔbʋ agyʋ́másʋ́ ɔkɩ́pʋ. Ahá bowi tsá mʋ wie amʋsʋ bɛɛ ɔdɛ mʋ gyí. \v 2 Ɩ́nɩ sʋ ɔlɛtɩ oyin ámʋ, fɩ́tɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Ntɔ asʋ́n ndenu tsú fʋ́ ɩwɩ alɩ? Bobu akúnta ha mɩ, tsúfɛ́ fʋmɛ́ɛtrá kɩ mɩ́ agyʋ́másʋ́.’ \v 3 Agyʋ́másʋ́ ɔkɩ́pʋ amʋ lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɩwɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Nkálɩ nɔ́bwɛ? Mɩ́ wíe ɔbá begya mɩ. Mma ɔwʋnlɩ́n ánɩ́ nɛ́natɩ́ dɔ ha ahá. Ɩbʋ mɩ pɛ́lɩ ánɩ́ nɛ́natɩ́ kʋ́lɩ́ atɔ́ ɛ́. \v 4 Ɩbʋ alɛ́! Nyin tɔ́á nɔ́bwɛ, mɛ́nɩ nɩ́ osí mɩ́ á, nénya ahá ánɩ́ bɔ́hɔ mɩ wá amʋ́ wóyítɔ́.’ \p \v 5 “Mʋ́ sʋ ɔlɛtɩ ahá ánɩ́ bʋdɛ mʋ wie ɩkɔ kʋlɛkʋlɛ. Ɔlɛfɩtɛ́ ogyankpapʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Ɩkɔ afɩnɩ fʋ́dɛ mɩ́ wíe?’ \v 6 Ɩkɔ ɔkɩtápʋ́ amʋ lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nfɔ agbɔngbɔ́ lafa-anyɔ (200).’ Agyʋ́másʋ́ ɔkɩ́pʋ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Tsan fʋ́ adánsɩɛ ɔwʋlʋ́ ámʋtɔ, afʋwanlɩn lafakʋlɛ (100).’ \v 7 Ɔlɛfɩtɛ́ ɔkʋ ɛ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Ɩkɔ afɩnɩ fʋ́dɛ?’ Ɩkɔ ɔkɩtápʋ́ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Bodobodo nfúó akɛntɛ ɔpɩ́m-ɔkʋlɛ (1,000).’ Agyʋ́másʋ́ ɔkɩ́pʋ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Tsan fʋ́ adánsɩɛ ɔwʋlʋ́ ámʋtɔ afʋwanlɩn lafakwe (800).’ \p \v 8 “Osikani ámʋ lɛ́kanfʋ́ agyʋ́másʋ́ ɔkɩ́pʋ anfɩ́ ɔma ɔnɔkwalɩ ánfɩ ánɩ́ alatálɩ́ tɩn ansɩ́ alɩ.” Yesu lɔ́mɔ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛmba-abí ánɩ́ bʋbuo ɔyɩ́tɔ́ atɔ́ ansɩtɩ́ɩn ánɩ́ bɔpʋ bʋtsie amʋ́ abatɔ ɩdʋn amʋ́á bʋyin Bulu klɛ́. \p \v 9 “Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩpʋ ɔyɩ́tɔ́ atɔ́ bwɛ apíó, mɛ́nɩ nɩ́ ɩtá á, Bulu ɔbɔ́hɔ mlɩ wá mʋ wóyíá ɩbʋ ɩnʋ brɛ́ fɛ́ɛ́tɔ́. \v 10 Ɔhá ánɩ́ ɔlɛtalɩ́ kɩ́tá atɔ́ túkúrííbi, olegyi ɔnɔkwalɩ mʋ́sʋ́ á, mʋ kɛ́n obégyi ɔnɔkwalɩ atɔ́ kpɔnkpɔntɩ ɛ́sʋ́ nɩ. Támɛ ɔhá ánɩ́ ɔmɔwa ɔnɔkwalɩ atɔ́ túkúrííbisʋ ɔmɔ́ɔwa ɔnɔkwalɩ atɔ́ kpɔnkpɔntɩsʋ. \v 11 Mʋ́ sʋ nɩ́ mlɩmá ɔnɔkwalɩ ɔyɩ́tɔ́ atɔ́sʋ́ a, ma mɛɛ ɔbɔ́hɔ mlɩsʋ gyi, pʋ́ ɔsʋ́sʋ́ atɔ́ onutó wá mlɩ ɩbɩtɔ? \v 12 Ntɛ́ɛ nɩ́ fʋma ɔnɔkwalɩ ɔkʋ klɛ́sʋ á, ma mɛɛ ɔbɔ́pʋ fʋ́ klɛ́ há fʋ́? \p \v 13 “Osúmpʋ́ ɔkʋkʋ mɛ́ɛtalɩ́ súm awie anyɔ. Ɔbɔ́dwɛ ɔkʋlɛ, lú ɔkʋlɛ. Ntɛ́ɛ obóbu ɔkʋlɛ, omóobu ɔkʋlɛ. Fʋmɛ́ɛtalɩ́ súm Bulu, súm Kɔ́ba.” \s1 Yesu Asʋn Blɩ́hɛ́ Kʋ \r (Mateo 11:12-13; 5:31-32; Marko 10:11-12) \p \v 14 Farisifɔ bʋtɔdwɛ́ kɔ́ba. Mʋ́ sʋ brɛ́á bonu Yesu asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ á, bɔbwɛ mʋ ahinlá. \v 15 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩtɛlɛ́ ɩwɩ súná ánɩ́ aha yilé mlɩgyí ahá ansɩ́tɔ́, támɛ Bulu mʋ́ yin mlɩ klʋntɔ. Tsúfɛ́ tɔ́á nyankpʋsa tɛkɩá ɩbʋ labi igyi Bulu akisítɔ. \p \v 16 “Mose Mbla ámʋ pʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ asʋn wanlɩ́nhɛ́ lɔyɔ agyʋ́má alɩɩ bɔfʋn Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane brɛ́sʋ́. Tsú mʋsʋ bʋdɛ Bulu iwíegyí ámʋ ɩwɩ asʋn wankláán ɔkan da, ahá ɛ́ bʋdɛprɩ́ɩ wie mʋ́tɔ́. \v 17 Ɔsʋ́ mʋ́a asɩ bɛ́talɩ́ mɔ́ ɔnɔ́, támɛ itoduáhɛ́ ntɛ́ɛ asʋ́nbi ɩkʋlɛ kʋ́ráá móowu Mose Mbla ámʋtɔ. \p \v 18 “Oyin okíná mʋ ka láyétsiá ɔtsɩ bámbá á, alatɔ́ mbʋa. Oyingyíoyin ánɩ́ otsía ɔtsɩ ánfɩ mʋ kulu lakíná mʋ ɛ́ latɔ́ mbʋa.” \s1 Ɩwɩ Onyapʋ́ Ɔkʋ Mʋa Lasaro \p \v 19 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩwɩ onyapʋ́ ɔkʋ létsiá. Atati wʋlɩhɛ ɔtɛdɩ́dá, otegyi nkpa wankláán ekekegyíɛkɛ. \v 20 Atɔ́ ɔkʋ́lɩ́pʋ́ ɔkʋá mʋ ɩwɩ letsitsíí nlɔ ɛ́ létsiá. Bʋtɛtɩ́ mʋ Lasaro. Betsiá pʋ́ ohiáni ánfɩ yɛ́yaɩ́ ɩwɩ onyapʋ́ ámʋ ɔkpa ɔnɔ́. \v 21 Ɔkɩá obénya atogyihɛ mpupubiá ɩbɛ́kpakpáa bun oyin ámʋ ɔpʋ́nʋ́asɩ gyi. Akɩ́aɩ létsiá beyintá mʋ nlɔ ámʋ kʋ́ráátɔ́. \p \v 22 “Brɛ́á ohiáni ánfɩ lówu á, Bulu-abɔpʋ botsu mʋ ya, oleyétsiá anɩ náin Abraham wá ɔsʋ́sʋ́. Ɩwɩ onyapʋ́ ánfɩ ɛ́ lóbowu, bopulá mʋ. \v 23 Ɔlɔyɔ ɔbʋ ɩsʋbɩtɩ́ ogyá ánɩ́ ɩtamaduntɔ, ɔdɛ ɩwɩɔsɩn wúun. Olotsu ansɩ́ fʋ́á, olowun ánɩ́ Lasaro tsie Abraham wá tsútsúútsú. \v 24 Ɩnʋ ɔlɔkplʋ́n ɔbɛ́ɛ, ‘Anɩ sɩ́ Abraham-ée! Wun mɩ nwɛ, afʋha Lasaro ɔyɔpʋ mʋ osrebi da ntsutso pʋbɛda mɩ́ ɔdandʋsʋ, ilwii kpalobí. Ndɛ ɩwɩɔsɩn wúun ogyá ánfɩtɔ dʋbɩ!’ \p \v 25 “Támɛ Abraham lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Obí, kaɩn, fʋ́ nkpatsiátɔ́ a, fegyi ɔdwɛ, Lasaro ɛ́ letsiá ɔsɩntɔ. Séi á, ɔbʋ ɔdwɛtɔ, fʋ́ ɛ́ fʋ́bʋ ɔsɩntɔ. \v 26 Ɔma a, ɩlán kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ kʋ da anɩa fʋnyɔ nsɩnɛ́. Mʋ́ sʋ ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ fá tsú nfɩ ba fʋ́ wá ɩnʋ, ɔhaa ɛ́ mɛ́ɛtalɩ́ fá tsú ɩnʋ ba anɩ wá nfɩ.’ \v 27 Oyin ámʋ lɛ́bláa Abraham ɔbɛ́ɛ, ‘Mʋ́mʋ́ nobwíí ɩpa, anɩ sɩ́ Abraham, wa Lasaro sɩsɩ mɩ́ sɩ́ wóyítɔ́. \v 28 Mbʋ apio yinhɛ́ abanú akʋ ɩnʋ, ɔyɛda amʋ́ ɔlá, mɛ́nɩ bowú á, bʋmɛ́ɛba bowun ɩwɩɔsɩn ánfɩ odu.’ \p \v 29 “Abraham lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mose mʋa Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ nwʋlʋ́ bʋ amʋ́ wá, ɩdɛ amʋ́ ɔlá da. Bʋnúu mʋ́, abʋgyi mʋ́sʋ́.’ \v 30 Oyin ámʋ lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Anɩ sɩ́ Abraham, asʋ́n ámʋ nu kɛkɛ mɛ́ɛha amʋ́ abʋdamli klʋntɔ. Mboún nɩ́ ɔkʋ ɔkʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ yɔ́ amʋ́ wá á, bɛ́damlí klʋntɔ.’ \v 31 Támɛ Abraham lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Nɩ́ bʋmegyi Mose mʋa Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ nwʋlʋ́tɔ́ asʋ́n ámʋsʋ á, ɔkʋ ɔkʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ yɔ́ ɩnʋ kʋ́ráá á, bʋmóonu ɔhá ámʋ asʋ́n.’ ” \c 17 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Lakpanbwɛ \r (Mateo 18:6-7, 21-22; Marko 9:42) \p \v 1 Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɩbwɛ́bwɛ́ɛ́bwɛ́ á, tɔkʋ bɛ́ha nyankpʋsa ɔbɔ́bwɛ lakpan, támɛ ɔhá ánɩ́ ɩna mʋsʋ mʋ ba lɔ́bwɛ lakpan ɔgyɔ́wɩ nɩ́. \v 2 Nɩ́ ɔkʋ lɛ́ha ahá ánfɩ bʋmɔkʋ́dan mɩ́sʋ́ hógyitɔ ánfɩtɔ ɔkʋ lɔ́bwɛ lakpan á, nɩ́ bɛda nfúókwɛbʋ síán mʋ ɔmɛtɔ, tswɩ mʋ wá ɔpʋ okluklúkpá pó á, ɩbʋ alɛ́ dʋn. \fig Nfúókwɛbʋ|src="lb00130b.tif" size="col" loc="LUK17:2" copy="Louise Bass, The Bible Society, London" ref="Luka 17:2" \fig* \v 3 Mʋ́ sʋ mlɩkɩ mlɩ ɩwɩ wankláán. \p “Nɩ́ fʋ́ bá ɔpʋ́ ɩlá gyi fʋ á, wa ɩyɩn wa mʋ. Nɩ́ ɔlɛdamlí klʋntɔ á, sikie mʋ. \v 4 Nɩ́ ɔlɔpʋ ɩlá gyi fʋ tse sienɔ́\f + \fr 17:4 \ft Idesuná ánɩ́ tsé dʋ́dʋ́á ɔlɔpʋ ɩlá gyi fʋ.\f* ɛkɛwʋ́lɛ owítɔ́, ɔlɛla bobwií ɩpa há fʋ́ á, sikie mʋ.” \s1 Hógyi \p \v 5 Yesu \w sumbí ayɔpʋ́\w* ámʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Ha anɩ hógyi imoni tsɩa.” \p \v 6 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɩ hógyi lómoní fɛ́ takyí-akpin ibí á, mlɛ́talɩ́ bláa kɛlɩ ánfɩ mlɩaa, ‘Puli yɛlɩɩ́ ɔpʋtɔ.’ Ɩbɔ́bwɛ dɩ́nká mʋ́sʋ́. \s1 Osúmpʋ́ Gyumagyihɛ \p \v 7 “Nɩ́ mlɩtɔ ɔkʋ bʋ osúmpʋ́á ɔtɔyɔ́ agyʋ́má mʋ ndɔtɔ ntɛ́ɛ ɔtɛkɩ mʋ akúfasʋ, otsú agyʋ́mátɔ́ ba a, bláa mʋ wie tɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Wa ɔsa bwɛ afʋgyi atɔ́?’ Ɛkɛkɛɛkɛ! \v 8 Bláa ɔtɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Tsu tati saba, afʋbɔtswɩ ɔpʋ́nʋ́ ha mɩ. Bɛlɩɩ́ mɩ́ angyi atɔ́. Negyi ta á, fayégyi fʋ́ klɛ́.’ \v 9 Ɔtɛdá osúmpʋ́ amʋ ɩpán ɔbɛ́ɛ, alabwɛ́ tɔ́á mɔwa mʋ bwɛ? Ɛkɛkɛɛkɛ! \v 10 Ɩ́nɩ sʋ nɩ́ mlɩ ɛ́ mlɔbwɛ́ tɔ́á bɔwa mlɩ bwɛ tá á, mlɩblɩ mlɩaa, ‘Asúmpʋ́ kɛkɛ anɩgyí. Tɔ́á igyi anɩ bwɛhɛ́ anɩlabwɛ́ á.’ ” \s1 Ɩlɔ Pɛpɛ Alɔpʋ́ Dú Tsa \p \v 11 Yesu ná Samaria pʋ́ Galileafɔ ɔkasʋ ɔyɔ́ Yerusalem. \v 12 Brɛ́á ɔlɛta wúlu kʋsʋ wie tá á, \w ɩlɔ pɛpɛ\w* alɔpʋ́ dú akʋ bʋna bɛbá befia mʋ, besi lɩɩ́ tsútsú. \v 13 Ɩnʋ bɔkplʋ́n blɩ́ bɛɛ, “Yesu! Owíé! Wun anɩ nwɛ.” \p \v 14 Yesu lótsu ansɩ́ kɩ amʋ́, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩpʋ mlɩ ɩwɩ yosuná Bulu igyí ɔhapʋ́.\f + \fr 17:14 \ft Abʋbɩ ánɩ́ mlɩ ɩwɩ laplɩ́ɩ Mose mbla ɔkpasʋ.\f*” \p Brɛ́á bɔpʋ ɔkpa bɔyɔ́ á, amʋ́ ɩwɩ lɛ́plɩ. \v 15 Ɔkʋlɛ mʋ́ lówun ánɩ́ mʋ ɩwɩ laplɩ́ɩ a, oleyinkí ɔdɛkplʋ́n kanfʋ́ Bulu kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́. \v 16 Olebemlí bún Yesu ayabitɔ, ɔdɛ mʋ ɩpán da. \w Samariayin\w* oyin ánfɩ gyí. \v 17 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí ahá idú natsá? Mʋ́ kwebá atráhɛ mɛ́? \v 18 Mʋ́ sʋ amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɛ́ba bɛkanfʋ́ Bulu dʋn Samariayin ɔfɔɔ́ ánfɩ nkʋlɛ?” \v 19 Ɩnʋ ɔlɛbláa oyin ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Kʋsʋ natɩ. Fʋ́ hógyi latsá fʋ́ ɩlɔ.” \s1 Bulu Iwíegyí Ámʋ Ɩbá \r (Mateo 24:23-28, 37-41) \p \v 20 Farisifɔ akʋ bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Ɔmɛnkɛ Bulu iwíegyí ámʋ ɩbɛ́ba?” Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Megyí tɔ́á ɔha ɔbɔ́pʋ ansíbi wun Bulu iwíegyí ámʋ igyi. \v 21 Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Kɩ, mʋ́bʋ nfɩ.’ Ntɛ́ɛ ‘Mʋ́bʋ nána á.’ Tsúfɛ́ mlɩ klʋntɔ Bulu iwíegyí amʋ bʋ.” \p \v 22 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa mʋ akasɩ́pʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɛkɛ ɔkʋ ɩbá, mlódunká ánɩ́ mlówun mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛkɛwʋ́lɛ pɛ́, támɛ mlɩmóowun mʋ́. \v 23 Ahá bɛ́bláa mlɩ bɛɛ, ‘Ɔbʋ nfɩ.’ ntɛ́ɛ ‘Ɔbʋ nána,’ támɛ mlɩmásrɩ́ buo amʋ́ yɛ́kɩ. \v 24 Tsúfɛ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɔbákɛ bɔ́bwɛ fɛ́ alɩ ámʋ́ʋ́ nyankpʋ tɔfwɩ́ ɩbɩ, bʋtowun mʋ́ nsaɩntɔ fɛ́ɛ́ ámʋ. \v 25 Támɛ négyankpá wun ɩwɩɔsɩn tsɔtsɔɔtsɔ, ndɛmba-abí ánfɩ ɛ́ békiná mɩ́. \v 26 Alɩ ámʋ́ʋ́ ilegyi \w Noa\w* brɛ́sʋ́ amʋ a, alɩ́ ibégyi mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɛ́ ɩbábɩ nɩ. \v 27 Ahá betsiá, bʋdɛ atɔ́ gyí, bʋdɛ ntá núu; bʋdɛ aká tsiá, bʋdɛ atsɩ kɩ́tá há akúlu alɩɩ yɔ́fʋn ɛkɛá Noa lówie mʋ dáka kpɔnkpɔntɩ ámʋtɔ, ntsu lɔ́bʋlá bɔmɔ amʋ́ fɛ́ɛ́. \v 28 Alɩ kɛ́n ɩlɛba \w Lot\w* ɛ́ brɛ́sʋ́ nɩ. Ahá betsiá, bʋdɛ atɔ́ gyí, bʋdɛ ntá núu, bʋdɛ atɔ́ hɔ́ɔ, bʋdɛ atɔ́ fɛ; bʋdɛ atɔ́ du, bʋdɛ ibu yíi, \v 29 yɔ́fʋn ɛkɛá Lot lɛ́dalɩ Sodom wúlutɔ, ogyá mʋ́a \w atonkodu\w* lotswie tsu ɔsʋ́sʋ́ bɛhɩ amʋ́ fɛ́ɛ́. \v 30 Alɩ́ kɛ́n mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɩwɩɔwanlɛkɛ́ bófwie ahátɔ nɩ́. \p \v 31 “Ɛkɛ ámʋ a, ɔhá ánɩ́ ɔdɩn obusʋ, mʋ atɔ́ ɩbʋ obuto ɔmákplɩ́ botsu tɔtɔ. Alɩ kɛ́n ɔhá ánɩ́ ɔbʋ ndɔtɔ ɛ́ máyinkí botsu tɔtɔ nɩ. \v 32 Mlɩkaɩn Lot mʋ ka asʋ́nsʋ́!\f + \fr 17:32 \ft Brɛ́á omobu Bulu, ɔlɛdamlí kɩ ɔma a, olemlí nfɔ́lɩsín. Kɩ Genesis 19:26.\f* \v 33 Tsúfɛ́ nɩ́ ɔkʋ lódunká ánɩ́ ɔbɛ́prɩ mʋ nkpa á, ɔbɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ́. Támɛ nɩ́ ɔkʋ lɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ nkpa á, ɔbɛ́lanyá mʋ́. \v 34 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, alɩ ɛkɛ ámʋ onyé á, nɩ́ ahá abanyɔ́ bʋda ɔklan kʋlɛsʋ á, Bulu obótsu ɔkʋlɛ sí ɔkʋlɛ. \p \v 35-36 “Nɩ́ atsɩ abanyɔ́ bʋdɛ nfúó kwɛ á, Bulu obótsu ɔkʋlɛ sí ɔkʋlɛ.\f + \fr 17:35-36 \ft Mʋ́tɔ́ yée 36 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Nɩ́ ayin abanyɔ́ bʋdɛ agyʋ́má yɔ ndɔ kʋlɛtɔ á, Bulu obótsu ɔkʋlɛ sí ɔkʋlɛ.\f*” \v 37 Yesu akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Anɩ Wíe, nkʋ́nʋ́ ɩbɛ́ba?” \p Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔtɩ́nɛ́á ɩtɔ wuhɛ́ da a, ɩnʋ́ alása bʋtefia nɩ.” \c 18 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Ɔsʋrapʋ Mʋa Asʋ́n Ogyípʋ́ Ɔkʋ \p \v 1 Ɩnʋ Yesu lɛ́ha yébi kʋ pʋ́súná ánɩ́ bʋbɔ́ɔ mpáɩ brégyíbrɛ́, ɩmákpɔn amʋ́. \v 2 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Asʋ́n ogyípʋ́ ɔkʋ létsiá wúlu kʋsʋ. Ɔtamanyá Bulu ifú, ɔtamanyá ɔhaa ɛ́ pɛ́lɩ. \v 3 Ɔsʋrapʋ ɔkʋ ɛ́ létsiá wúlu amʋtɔ. Oletsiá bokokóli mʋ ɔbɛ́ɛ, ogyíi mʋ asʋ́n ɔnɔkwalɩsʋ ha mʋ, ɔlɛ mʋ tsu mʋ olupʋ́ ɩbɩtɔ! \v 4 Tɛkɩ olekle okina, támɛ ɔma-ɔma a, ɔlɛbláa mʋ ɩwɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Ɩbʋ mʋ́tɔ́á ntamanyá Bulu ifú, ntamanyá ɔhaa ɛ́ pɛ́lɩ. \v 5 Támɛ alɩ ánfɩ ɔsʋrapʋ anfɩ ná ɔdɛ mɩ́ háan anfɩ sʋ á, négyi mʋ asʋ́n ɔnɔkwalɩsʋ. Nɩ́ megyí alɩ á, oméesi mɩ́ tɔ́ɩ wa. Ɔmɛ́ɛha mméenya ɔkpa bwɛ́ tɔtɔ.’ ” \p \v 6 Yesu lɔ́yɔ mʋ́sʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ alɩá asʋ́n ogyípʋ́ anfɩ́ ɔtamagyi asʋ́n ɔnɔkwalɩsʋ ánfɩ lablɩ́. \v 7 Mʋ́mʋ́ nkálɩ Bulu mʋ́ méegyi mʋ ahá ámʋ́ʋ́ alalɛ́, bʋdesú kpolí mʋ ɔpa-onyé ámʋ asʋ́n ɔnɔkwalɩsʋ? Obési amʋ́ asʋ́n wá obíátɔ́? Ɛkɛkɛɛkɛ! \v 8 Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, obégyi mʋ́ ɔnɔkwalɩsʋ há amʋ́ ɔsasʋ. Támɛ ndɛfɩtɛ́ mbɛ́ɛ, nɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ neyínkí bá a, nówun ahógyipʋ akʋ ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ?” \s1 Lampóo Ɔhɔ́pʋ Mʋa Farisiyin \p \v 9 Yesu lɛ́trá ha yébi kʋ pʋ́súná amʋ́ atɔ́ tsú ahá ánɩ́ bʋtɛkɩ amʋ́ ɩwɩ yilé abwɛpʋ́ dʋn amʋ́ aba. \v 10 Ɔlɛha yébi amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ayin abanyɔ́ akʋ bɔdʋ yɔ́ mpáɩ ɔbɔkpá Bulu ɔtswɛ́kpa. Amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛ gyí Farisiyin, ɔkʋlɛ ɛ́ gyí lampóo ɔhɔ́pʋ. \p \v 11 “Farisiyin amʋ lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́, bɔ́ mpáɩ wá nwuntɔ ɔbɛ́ɛ, ‘Bulu, nɛdá fʋ́ ɩpán ánɩ́ mmegyí fɛ́ akʋ. Mɩ́ mʋ́ mma ɔnsɩ́pɛ, ntamasísi ɔha, ntamatɔ́ mbʋa, mmegyí fɛ́ Lampóo ɔhɔ́pʋ anfɩ ɛ́. \v 12 Ntɛklɩ́ \w ɔnɔ́\w* tse nyɔ ndawɔ́tswɩ́ ɩkʋlɛtɔ. Nteye mɩ́ atɔ́ fɛ́ɛ́tɔ́ dú, lɛ́ idúsɩ́ há fʋ́.’ \p \v 13 “Támɛ lampóo ɔhɔ́pʋ amʋ mʋ́ lɛ́yɛlɩɩ́ tsútsú, oloko nwuntɔ wá. Omotsulá tsú ansɩ́ kʋ́ráá fʋ́á kɩ ɔsʋ́sʋ́. Ɔlɔpʋ ɔbɩmáa dá ɩbɩtɔ, kókóli Bulu ɔbɛ́ɛ, ‘Óo Bulu, wun mɩ nwɛ, lakpan ɔbwɛpʋ́ ngyi.’ ” \v 14 Yesu lɔ́mɔ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, asa beyinkí yɔ́ wóyí á, Bulu ansɩ́ légyi lampóo ɔhɔ́pʋ amʋ ɩwɩ dʋn Farisiyin amʋ. Tsúfɛ́ ɔhá ánɩ́ ototsú ɩwɩ á, Bulu ɔbɛ́ba mʋ asɩ. Ɔhá ánɩ́ ɔtɛba ɩwɩasɩ ɛ́ á, Bulu obótsu mʋ fʋ́á.” \s1 Nyebí Yulá \r (Mateo 19:13-15; Marko 10:13-16) \p \v 15 Aha akʋ bɔpʋ amʋ́ abí ba Yesu bɛɛ, ɔpʋ́ʋ ɩbɩ dɩnka amʋ́sʋ́, oyula amʋ́. Mʋ akasɩ́pʋ́ bowun amʋ́. Mʋ́ sʋ bɔwa ɩyɩn wá amʋ́. \v 16 Támɛ Yesu lɛ́tɩ nyebí ámʋ ba mʋ ɩwɩ wá, ɔlɛbláa akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha nyebí ámʋ abʋba mɩ́ wá. Mlɩmátin amʋ́ ɔkpa, tsúfɛ́ ahá ánfɩ odu bʋ́ Bulu iwíegyí amʋ nɩ. \v 17 Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ɔhá ánɩ́ ɔmɔhɔ Bulu iwíegyí ámʋ fɛ́ kebi á, omóowie mʋ́tɔ́.” \s1 Atonyahɛ́ Ɩwɩ Atosunáhɛ́ \r (Mateo 19:16-30; Marko 10:17-31) \p \v 18 Ɛkɛ ɔkʋ Yudafɔ ɔhandɛ ɔkʋ lɛ́bɛfɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́ yilé, ntɔ nɔ́bwɛ asa nénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá?” \p \v 19 Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ fʋdɛ mɩ́ tɩ ɔha yilé? Ɔhaa mégyí ɔha yilé, nkɛ́tɩ Bulu nkʋlɛ. \v 20 Yɛ́ɛ fʋyin Bulu mbla ámʋ o. Mʋ́gyí, mátɔ mbʋa, mámɔ ɔha, máwi atɔ́, máka asʋ́n dɩ́nká fʋ́ básʋ́, bu fʋ́ sí mʋa fʋ́ yín.” \p \v 21 Ɔhandɛ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Tsú mɩ́ nyebitɔ ɔpá ndɛ mʋ́ fɛ́ɛ́sʋ́ gyí.” \p \v 22 Yesu lónu mʋ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ á, ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Toku kʋlɛ ɩlasí ánɩ́ fɔ́bwɛ. Yɛfɛ fʋ́ ɩwɩsʋ atɔ́ fɛ́ɛ́, afʋye kɔ́ba amʋ ha ahiánfɔ, mɛ́nɩ fénya siadɩɛ ɔsʋ́sʋ́. Fɔbwɛ́ mʋ́ tá á, ba afʋbobuo mɩ.” \v 23 Brɛ́á oyin ámʋ lónu asʋ́n ánfɩ á, ɩlɔtɔ mʋ klʋn, tsúfɛ́ ɔhɩ́ɛ́ ɔbʋ atɔ́. \p \v 24 Yesu lówun ánɩ́ ɩlahan mʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩbʋ ɔnlɩn asa ɩwɩ onyapʋ́ obówie Bulu iwíegyí ámʋtɔ. \v 25 Lɛ́lɛ́ mʋ́ á, ɩlɔpɔn ha \w kpɔ́sɔ́\w* ánɩ́ ɔbɔ́tsʋn ɔbɩn-atɔ ɔbɔ́tɔ́, dʋn ánɩ́ ɩwɩ onyapʋ́ obówie Bulu iwíegyí ámʋtɔ.” \p \v 26 Ahá ánɩ́ bonu asʋ́n ánfɩ bɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Mʋ́mʋ́ ma mɛɛ Bulu ɔbɔ́hɔ nkpa?” \p \v 27 Támɛ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Tɔ́á nyankpʋsa mɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ mɔdʋ́n Bulu bwɛ.” \p \v 28 Ɩnʋ Petro lɛ́bláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíe, kɩ, anɩlasí anɩ wóyí tswɩ bobuo fʋ.” \p \v 29 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ɔhaa má ɩnʋá obési mʋ wóyí, mʋ ka, mʋ apíó, mʋ akwɩɩ́pʋ́ ntɛ́ɛ mʋ abí tswɩ Bulu iwíegyí ámʋ sʋ, \v 30 Bulu mɛ́ɛlawá mʋ́ otsiákpá há mʋ tsé dú tsé lafa séi, láha mʋ nkpa ánɩ́ ɩtamatá brɛ́ ámʋ́ʋ́ ɩbá ámʋtɔ.” \s1 Yesu Lowu Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ Otse Saasɩ \r (Mateo 20:17-19; Marko 10:32-34) \p \v 31 Yesu lɛ́tɩ akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋ ya ɩtsɛ́tɔ́, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ayɔ́ Yerusalem. Ɩnʋ́ asʋ́n ámʋ́ʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ bɔwanlɩ́n tsú mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɩwɩ ámʋ fɛ́ɛ́ bɛ́ba mʋ́tɔ́ nɩ́. \v 32 Bɛ́lɛ mɩ́ há ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ. Bɔ́bwɛ mɩ́ ahinlá, síá mɩ́, tú atsʋnɔ́ wʋ́lɩ́ mɩ́. \v 33 Bɛ́pɩtɩ́ mɩ́ atɔ́, mɔ́ mɩ́. Mʋ́ ɛkɛ sáásɩ́ a, nɔ́kʋsʋ́ tsú afúlitɔ.” \p \v 34 Akasɩ́pʋ́ amʋ bʋmonu ɩ́nɩ asɩ, tsúfɛ́ Bulu lɔ́pʋŋáín amʋ́. Bʋmɛbɩ tɔ́á ɔdɛblɩ́ ɛ́. \s1 Ansibi Obwiepʋ́ Ɔkʋ Ɩlɔ Tsa \r (Mateo 20:29-34; Marko 10:46-52) \p \v 35 Yesu lɛ́ta Yeriko wúlutɔ wie tá á, ansibi obwiepʋ́ ɔkʋ tsie ɔkpa ɔnɔ́, ɔdɛ atɔ́ kʋlɩ́. \v 36 Ansibi obwiepʋ́ ámʋ lónu ánɩ́ ɔdɔm bʋdɛtsʋ́ʋn. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Amansʋ igyi?” \p \v 37 Ahá bɛbláa mʋ bɛɛ, “Yesu Nasaretyin amʋ dɛ́tsʋ́ʋn.” \p \v 38 Ɩnʋ ansibi obwiepʋ́ ámʋ lɔ́kplʋn blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Anɩ wíe \w Dawid\w* mʋ na Yesu, wun mɩ nwɛ!” \p \v 39 Ahá ámʋ́ʋ́ bʋgya Yesu nkpá ámʋ bɔkplʋ́n wa ansibi obwiepʋ́ ámʋ bɛɛ, ɔwáa ɔsa kpa ɔnɔ́ bun. Ɔlɛlakplʋ́n dʋn alɩ ɔbɛ́ɛ, “Anɩ wíe Dawid mʋ na, wun mɩ nwɛ!” \p \v 40 Yesu lési lɩɩ́, ɔlɛha ɔbɛ́ɛ bʋkpá mʋ ba mʋ. Brɛ́á bɛkpa mʋ ba a, Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, \v 41 “Ntɔ fʋdeklé fɛɛ mbwɛ́ɛ ha fʋ?” \p Ɔlɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Owíe, ha mɩ́ anwun atɔ́!” \p \v 42 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ hógyi latsá fʋ́ ɩlɔ. Wun atɔ́.” \p \v 43 Ɩnʋnʋ mʋ ansíbi lobwií, ɔlɛkplá buo Yesu, ɔdɛ Bulu kanfʋ́. Ɔdɔm amʋ fɛ́ɛ́ bowun ɩ́nɩ, amʋ́ ɛ́ bɛkanfʋ́ Bulu. \c 19 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Yesu Mʋa Sakeo \p \v 1 Yesu dɛ́ka tsʋn Yeriko wúlutɔ. \v 2 Lampóo ahɔ́pʋ ɔhandɛ ɔkʋá ɔbʋ kɔ́ba bʋ wúlu amʋtɔ, bʋtɛtɩ́ mʋ Sakeo. \v 3 Oyin ánfɩ dékléá ɔbɔ́pʋ ansíbi wun Yesu, támɛ ɔma ɩswɩ́, ahá ɛ́ bɔdʋbɩ. \v 4 Mʋ́ sʋ ɔlɛsrɩ́ yɔ́dʋ pɔntɔ-oyí kʋá Yesu ɔbɔ́tsʋn mʋ́ asɩ, mɛ́nɩ obówun mʋ. \v 5 Brɛ́á Yesu lówie oyí ámʋ asɩ á, olotsu ansɩ́ fʋ́á, wun Sakeo, ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Sakeo, wa ɔsa kplɩ ba. Ndɛ, fʋ́ wóyí nɔ́swɩɩ́ nɩ́.” \p \v 6 Sakeo lɔ́wa ɔsa kplɩ́, pʋ́ ansigyí kpá mʋ ya wóyítɔ́. \v 7 Ahá ánɩ́ bowun mʋ́ fɛ́ɛ́ bowuntí bɛɛ, “Oyin ánfɩ layɔ́swɩɩ́ lakpan ɔbwɛpʋ́ wóyítɔ́.” \p \v 8 Sakeo lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ wóyítɔ́ ɩnʋ, bláa anɩ Wíe Yesu ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, kɩ, néye mɩ́ atɔ́tɔ́ anyɔ, pʋ́ ɩfʋn kíé ahiánfɔ. Nɩ́ nasísi ɔkʋ ɛ́ á, nɛ́lahá mʋ mʋ́ aku ana.” \p \v 9 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ Bulu lahɔ wóyí ánfɩ nkpa, tsúfɛ́ Abraham mʋ na ɔ́nɩ ánfɩ ɛ́ gyí. \v 10 Ahá ánɩ́ bafwɩ́ odunkákpá mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nɛba, anhɔ amʋ́ nkpa.” \s1 Asúmpʋ́ Kɔ́ba Ha \r (Mateo 25:14-30) \p \v 11 Ahá ámʋ bʋdɛ asʋ́n ámʋ́ʋ́ Yesu dɛ́blɩ́ ámʋ nu. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yesu latá Yerusalem wie tá. Mʋ́ sʋ ɔlɛha amʋ́ yébi pʋ́tswíí amʋ́, tsúfɛ́ bʋdesusúu bɛɛ Bulu iwíegyí béfi asɩ ɩnʋnʋ. \v 12 Ɔlɛha yébi amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɩwɩ onyapʋ́ ɔkʋ lɔ́bwɛ agywɩɩn ɔbɛ́ɛ, mótu ɔkpa yɔ́ amʋ́ owíe dɛhɛn wá, ɔyaɩ mʋ owíe, oyinki begyi iwíe mʋ ɔmátɔ́. \v 13 Asa ɔbɔ́yɔ á, ɔlɛtɩ mʋ asúmpʋ́ idú, oleye pɔ́ɔnʋ kʋlɛkʋlɛ há amʋ́ fɛ́ɛ́. Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ bʋpʋ́yɔ agyʋ́má yɔ́fʋn ɛkɛá mɛ́ba. \v 14 Támɛ mʋ wúlutɔ ahá bolu mʋ, wá abí buo mʋ bɛɛ, bʋmedékléá ɔbwɛ́ɛ amʋ́ owíe. \p \v 15 “Támɛ mʋ́ óó á, owíe dɛhɛn amʋ lɛ́yaɩ́ mʋ iwíe amʋ, ɔlɛsankí ba wóyí. Olenya wíé pɛ́ ɔlɛha bɛtɩ mʋ asúmpʋ́ amʋ, ɔkɩ tɔ́á banyá dɩ́nká kɔ́ba amʋsʋ. \v 16 Ogyankpapʋ lɛ́ba bɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, nanyá pɔ́ɔnʋ dú tsɩ́a fʋ́ klɛ́ amʋtɔ.’ \v 17 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa osúmpʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Fabwɛ́ atɔ́. Osúmpʋ́ wankláán fʋ́gyi. Ɩ́nɩá fawá ɔnɔkwalɩ ɩtɔ́ túkúrííbi ánfɩ ɩwɩ sʋ á, nɔ́pʋ awúlu idú wá fʋ́ ɩbɩtɔ, fɛ́kɩ mʋ́sʋ́.’ \v 18 Onyɔɔsɩ lɛ́ba bɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, nanyá pɔ́ɔnʋ anu tsɩ́a fʋ́ klɛ́ amʋtɔ.’ \v 19 Owíe amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Fʋ́ ɛ́ fɛ́kɩ awúlu anusʋ.’ \p \v 20 “Ɔbambá ɛ́ lɛ́ba bɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ wíé, fʋ́ sika ámʋ nɩ. Nɛda mʋ́ wá dúkubi ɔnɔ́ yáɩ́. \v 21 Nyin fʋ. Ndɛ fʋ́ ifú nya, tsúfɛ́ fʋ́ asʋ́n bʋ ɔnlɩn. Fʋtotsú atɔ́ ɔtɩ́nɛ́á fʋmɔpʋ tɔtɔ yáɩ́, fʋ́tɔkpɔ́tɩ́ atɔ́ ɛ́ ɔtɩ́nɛ́á fʋmodu tɔtɔ.’ \v 22 Mʋ wie amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Osúmpʋ́ laláhɛ. Fʋ́ ɔnɔ́tɔ́ asʋ́n nɔ́pʋgyi fʋ asʋ́n. Yɛ́ɛ fʋyin ánɩ́ mɩ́ asʋ́n ɩhɩ́ɛ́ bʋ ɔnlɩn, ntotsú atɔ́ ɔtɩ́nɛ́á mmɔpʋ tɔtɔ tswɩ, kpɔ́tɩ́ atɔ́ ɔtɩ́nɛ́á mmodu tɔtɔ a? \v 23 Mʋ́ ntogyi sʋ́ fʋmɔpʋ mɩ́ kɔ́ba amʋ yɔ́tswɩ sika ɔyaɩ́kpá. Fɛ́kɩ nɩ́ neyínkí ba a, nɔ́yɔhɔ mʋ́a mʋ́sʋ́ abí?’ \p \v 24 “Ɩnʋ owíe amʋ lɛ́bláa ahá ánɩ́ bʋbʋ ɩnʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩswɩɩ osúmpʋ́ anfɩ kɔ́ba amʋ ha ɔmʋamʋ́ʋ́ olenya idú ámʋ.’ \v 25 Támɛ ahá ámʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, ‘Nanáin, ɔbʋ pɔ́ɔnʋ dú dodo o!’ \v 26 Owíe amʋ lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, ɔhá ánɩ́ odekléá obónu mɩ́ atosunáhɛ́ amʋ asɩ á, Bulu ɔbɔ́pʋ ɩkʋ tsɩ́a mʋ́tɔ́ há mʋ. Támɛ ɔhá ánɩ́ omedékléá obónu mɩ́ atosunáhɛ́ amʋ asɩ á, Bulu ɔbɔ́swɩɩ́ mʋ kpalobí ámʋ́ʋ́ alabɩ́ ámʋ kʋ́ráá. \v 27 Séi á, mlɩkpa ahá ámʋ́ʋ́ bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mɩ́sʋ́ bɛɛ mmágyi iwíe amʋ ba, amlɩbɔmɔmɔ́ɔ amʋ́ mɩ́ ansɩ́tɔ́ nfɩ!’ ” \s1 Bɔhɔ Yesu Fɛ́ Owíe Yerusalem \r (Mateo 21:1-11; Marko 11:1-11; Yohane 12:12-19) \p \v 28 Yesu lɛ́ha amʋ́ yébi anfɩ tá á, ɔlɔtsʋn gyankpá pʋ́ ɔyɔ́ Yerusalem. \v 29 Ɔlɛta Betfage mʋ́a Betania awúluá ɩdɩn Nfɔ-nyíbʋ\f + \fr 19:29 \fq Nfɔ-nyíbʋ \ft igyi obubwí kʋá ɩbʋ mantáa Yerusalem, bʋtɛtɩ́ mʋ́ Olifbʋ.\f* ámʋsʋ wie tá á, ɔlɔwa mʋ akasɩ́pʋ́ abanyɔ́ gyankpá, \v 30 bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyɔ wúlu anfɩ́ ɩda mlɩ ansɩ́tɔ́ ánfɩsʋ. Nɩ́ mlowíé wúlu ɔnɔ́ á, mlówun afrímú kanáhɛ ɔkʋ da ɔfɛ́tɔ́, ɔhaa mɔ́kʋ́tsíá mʋsʋ kɩ. Mlɩsankɩ mʋ ba mɩ. \v 31 Nɩ́ ɔkʋ ɔfɩ́tɛ́ mlɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mʋ sankɩ́?’ á, mlɩbla mʋ mlɩaa, ‘Anɩ Wíe dɛ́ mʋ hián.’ ” \p \v 32 Akasɩ́pʋ́ abanyɔ́ ámʋ bɔyówun afrímú kánáhɛ ámʋ fɛ́ alɩá Yesu lɛ́bláa amʋ́. \v 33 Brɛ́á bʋdɛ mʋ sankɩ́ á, mʋ awíe bɛfɩtɛ́ amʋ́ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ mʋ sankɩ́?” \p \v 34 Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Anɩ Wíe dɛ́ mʋ hián.” \v 35 Besi bɛkpa afrímú kánáhɛ amʋ ba Yesu, bɛyaɩ́ amʋ́ atati dɩ́nká mʋsʋ, tsú Yesu bian mʋsʋ. \v 36 Brɛ́á Yesu tsie mʋsʋ ɔyɔ́ á, ahá ámʋ bɛkpa amʋ́ atati yáɩ́ tswɩ ɔkpatɔ, ɔlɛnatɩ́ mʋ́sʋ́ tsʋn. \p \v 37 Brɛ́á Yesu lɔ́wa Nfɔ-nyíbʋ ámʋ kplɩ́ ɔyɔ́ Yerusalem wúlutɔ bɩ a, mʋ abúopʋ amʋ fɛ́ɛ́ bɔtswɩ opé kánfʋ́ Bulu kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́, ofúla amʋ́ʋ́ ɔlɔbwɛ, bowun amʋ fɛ́ɛ́ sʋ. \v 38 Bɛɛ, “Bulu oyúla owíe anfɩ ɔbá mʋ dátɔ́ ánfɩ! Iwilwii bʋ ɔsʋ́sʋ́. Numnyam ɩbwɛ́ɛ Bulu klɛ́ ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́ ɩnʋ.” \p \v 39 Farisifɔ akʋ bʋbʋ ɔdɔm amʋtɔ. Ɩnʋ bɛbláa Yesu bɛɛ, “Osunápʋ́, ka fʋ́ abúopʋ anfɩ itin!” \p \v 40 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, nɩ́ ahá ánfɩ bɛhɩ́ɛ́ kpá ɔnɔ́ bun kʋ́ráá á, abwi ánfɩ bɔ́kplʋn kanfʋ́ Bulu.” \s1 Yesu Lósú Yerusalem Sʋ \p \v 41 Brɛ́á Yesu lɛ́ta Yerusalem wie tá, olowun wúlu amʋ sɩ́sɩ́ á, olosu ha mʋ́. \v 42 Ɔbɛ́ɛ, “Yerusalemfɔ, tɛkɩ ilehián ánɩ́ mlɛ́bɩ tɔ́á ɩtɔpʋ́ iwilwii ba ndɛ, támɛ mlɩmɛ́tálɩ́ bɩ́ mʋ́. \v 43 Brɛ́ kʋ ɩbá, mlɩ alupʋ́ bɛ́kafía mlɩ abuntíi, pwɛ́ okpó wá mlɩ, sá mlɩ tin ɔkpagyíɔkpasʋ. \v 44 Bɛ́hɩ wúlu anfɩ pʋ́ mʋ́tɔ́ atsiápʋ́. Bʋméesi ibwi kʋlɛ dɩ́nká mʋ́ básʋ́, tsúfɛ́ mlɩmɛ́bɩ brɛ́á Bulu lɛ́ba mlɩ nkpa ɔhɔ́kpa!” \s1 Ibíá Agyípʋ́ Gyáa Lɛ Bulu Ɔtswɛ́kpa Wunsɩnɛ́sʋ́ \r (Mateo 21:12-17; Marko 11:15-19; Yohane 2:13-22) \p \v 45 Brɛ́á Yesu lówie Yerusalem a, ɔlɔyɔ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́. Olenya wíé ɩnʋ alɩ, ɔlɔwa ibíá agyípʋ́ gyáa bɩ. \v 46 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Bɛ́tɩ mɩ́ ɔtswɛ́kpa bɛɛ, mpáɩ ɔbɔkpá.’ Támɛ mlɩlapʋ́ ɩnʋ mlí awikplu ɔŋaínkpá.” \p \v 47 Oletsiá súná atɔ́ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ ekekegyíɛkɛ. Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bodunká ɔkpa ánɩ́ bɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ mɔ́ mʋ. \v 48 Támɛ bʋmenya, tsúfɛ́ ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bʋbuo mʋ asʋn blɩ́hɛ́. \c 20 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Yesu Túmi Ɩwɩ Asʋn Fɩtɛ́hɛ́ \r (Mateo 21:23-27; Marko 11:27-33) \p \v 1 Ɛkɛ ɔkʋ Yesu bʋ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ ɔdɛ Bulu asʋ́n wankláán ámʋ ɔkan da, ɔdɛ atɔ́ suná. Ɩnʋ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ \w Yudafɔ\w* ahandɛ bɛba bɔtʋ mʋ. \v 2 Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ma lɛ́ha fʋ́ ɔkpa fʋ́dɛ ntobí ánfɩ bwɛ? Ma lɛ́ha fʋ́ túmi?” \p \v 3 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ ɛ́ nfɩ́tɛ mlɩ asʋn kua kʋlɛ. \v 4 Bulu wá Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lénya túmi pʋ́bɔ́ ahá \w asú\w* lóó, ntɛ́ɛ nyankpʋsa? Mlɩbla mɩ.” \p \v 5 Amʋ́ wʋlɛwʋlɛ bɔyɔ asʋ́n ánfɩtɔ bɛɛ, “Nɩ́ ablɩ́ anɩaa itsú Bulu wá á, ɔbɛ́fɩtɛ́ anɩ ɔbɛ́ɛ, mʋ́ ntogyi sʋ́ anɩmɔ́hɔ mʋ gyi? \v 6 Nɩ́ ablɩ́ anɩaa nyankpʋsa wá ɛ́ á, ɔdɔm anfɩ bɛ́da anɩ abwi mɔ́, tsúfɛ́ bohogyi ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Yohane gyí.” \v 7 Mʋ́ sʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ohwée! Anɩméyín ɔtɩ́nɛ́á olenya mʋ túmi tsú.” \p \v 8 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mɩ́ ɛ́ mmɛ́ɛbláa mlɩ túmi oduá ndɛpʋbwɛ́ ntobí ánfɩ.” \s1 Apafɔ Laláhɛ Akʋ \r (Mateo 21:33-46; Marko 12:1-12) \p \v 9 Ɩnʋ Yesu lɛ́trá ha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, “Ɔdɔtɔpʋ ɔkʋ lɔ́dɔ \w wáɩn\w* ndɔ, ɔlɔpʋ ndɔ ámʋ wá apafɔ ɩbɩtɔ, tú ɔkpa yɔ́ ɔmá kʋtɔ yétsiá ɩnʋ nfí-nfí. \v 10 Brɛ́á wáɩn-abí ámʋ kpɔtɩ́bɩ lɔfʋn a, ɔlɔwa mʋ osúmpʋ́ apafɔ ámʋ wá ɔbɛ́ɛ, ɔyɔ́hɔ mʋ ogyíkpá ba mʋ. Támɛ apafɔ ámʋ bɛda obí ámʋ, gya mʋ sɩ́sɩ́ ɩbɩkpan. \v 11 Ɔdɔtɔpʋ amʋ lɛ́lawá mʋ osúmpʋ́ nyɔɔsɩ amʋ́ wá. Apafɔ ámʋ bɛda mʋ, sʋ́pa mʋ, gya mʋ ɛ́ sɩ́sɩ́ ɩbɩkpan. \v 12 Ɔlɛtrá lawá ɔba sáásɩ́. Apafɔ ámʋ bepilán mʋ, gya mʋ lɛ́ ndɔ ámʋtɔ. \v 13 Mʋ́ʋ́ ndɔ mʋ wie amʋ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Nkálɩ kʋ́ráá nɔ́bwɛ? Nɔ́wa mɩ́ onutó mɩ́ bí ɔdwɛpʋ́ amʋ́ wá. Fíalɩ bóbu mʋ mʋ́.’ \v 14 Támɛ brɛ́á apafɔ ámʋ bowun mʋ bi ámʋ sɩ́sɩ́ á, bɛbláa aba bɛɛ, ‘Ɔ́nɩ obégyi mʋ sɩ atɔ́ nɩ́. Mlɩha amɔ mʋ, mɛ́nɩ ndɔ ámʋ ibémlí anɩ klɛ́.’ \v 15 Ɩnʋ bɛkɩtá mʋ, bɩ́tɩ́a mʋ dálɩ ndɔ ámʋtɔ yɔ́mɔ mʋ. \p “Ntɔ mlɩlahogyi mlɩaa ndɔ mʋ wie amʋ ɔbɔ́bwɛ apafɔ ánfɩ? \v 16 Ɔbɛ́ba bɔmɔ amʋ́, pʋ́ ndɔ ámʋ wá apafɔ bámbá ɩbɩtɔ.” \p Brɛ́á ahá ámʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, bɛblɩ́ bɛɛ, “Ɩ́nɩ mʋ́ ɩtsʋ́ʋn anɩsʋ!” \p \v 17 Yesu lɛ́kɩ amʋ́ ansɩ́tɔ́ díín, ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu asʋ́n ánfɩ asɩ mɛ́? \q1 ‘Ibwi ámʋ́ʋ́ obu ayípʋ bekiná ámʋ \q2 lébemlí okonkísʋ́bwi nɩ́.’ \m \v 18 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɛdɩda ibwi ámʋsʋ obébiabía blúblúblúblú. Nɩ́ ibwi ámʋ isúnkí dá ɔkʋsʋ ɛ́ á, ɩbɔ́kwɛ mʋ fɩ́kɔ́fɩ́kɔ́fɩ́kɔ́ fɛ́ nfúó.” \s1 Lampóoka \r (Mateo 22:15-22; Marko 12:13-17) \p \v 19 Ɩlɔwankɩ́ Mose mbla asunápʋ́ pʋ́ Bulu igyí ahapʋ́ amʋ ánɩ́ amʋ́ ɩwɩ yébi alahá. Ɩnʋ bekleá bɛ́kɩtá mʋ, támɛ benya ahá ámʋ ifú. \v 20 Mʋ́ sʋ bodunká ɔkpa ánɩ́ bɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ kɩ́tá Yesu. Ɩnʋ bɛlɛ ahá bɛɛ bʋpína bwɛ ɩwɩ fɛ́ aha wankláán, abʋtɛ mʋ kɩ bɛɛ bónu asʋankʋ tsú mʋ ɔnɔ́, mɛ́nɩ bɛ́lɩɩ́ mʋ́sʋ́ kɩ́tá mʋ ya ɔmásʋ́ ogyípʋ́. Mʋbʋ́ʋ túmi gyi mʋ asʋ́n. \v 21 Yesu atɛ́pʋ amʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, anɩyin ánɩ́ ɔnɔkwalɩpʋ fʋgyi, fʋ́tosúná mʋ́ ɛ́. Fʋtamakɩ ɔhaa ansɩ́tɔ́. Mboún fʋtosúná Bulu ɔkpa ámʋ ɔnɔkwalɩsʋ. \v 22 Afɩ́tɛ fʋ́! Anɩ mbla lɛha ɔkpa ánɩ́ akáa lampóo ha Roma owíe dɛhɛn Kaesare, ntɛ́ɛ anɩmáka?” \p \v 23 Támɛ Yesu lówun amʋ́ agywɩɩn. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 24 “Mlɩpʋ kɔ́ba amʋ kʋ ba mɩ́ ankɩ.” Bɔpʋba mʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ma nwun pʋ́ mʋ ɩdá dɩ́n mʋ́sʋ́?” \p Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Kaesare.” \p \v 25 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́mʋ́ mlɩpʋ tɔ́á igyi Kaesare klɛ́ ha Kaesare, amlɩpʋ mʋ́á igyi Bulu klɛ́ ɛ́ ha Bulu.” \p \v 26 Mʋ́ sʋ bʋmɛtalɩ́ lɩ́ɩ́ Yesu asʋn blɩ́hɛ́ anfɩsʋ kɩ́tá mʋ ahá ámʋ ansɩ́tɔ́. Ɔnɔ́ ɛ́ lobwie amʋ́, bʋmɛtalɩ́ trá bwií ɔnɔ́. \s1 Kʋsʋ́ Tsú Afúlitɔ Ɩwɩ Asʋn Fɩtɛ́hɛ́ \r (Mateo 22:23-33; Marko 12:18-27) \p \v 27 \w Sadukifɔ\w* ɔpasua bʋtɛblɩ́ bɛɛ, kʋsʋ́ tsú afúlitɔ ma ɩnʋ. Amʋ́tɔ́ akʋ bɛba Yesu wá, \v 28 bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, Mose lɔ́wanlɩ́n tswɩ anɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Nɩ́ ɔkʋ mʋa mʋ ka bʋmɔkwɩɩ́ asa olowu sí mʋ ka ámʋ a, mʋ pio otsú mʋ ka ámʋ tsia, fɛ́kɩ ɔkwɩɩ ha owupʋ́ ámʋ.’ \v 29 Oyin ɔkʋlɛ abí abasíénɔ́ akʋ betsiá. Amʋ́tɔ́ ogyankpapʋ létsiá ɔká, támɛ ɔmɔkwɩɩ́ asa olowu. \v 30 Mʋ gyama lótsu ɔsʋrapʋka amʋ tsía, támɛ mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. \v 31 Ɔsaasɩ ɛ́ lótsu ɔtsɩ ámʋ tsía. Mʋ ɛ́ ɔmɔkwɩɩ́. Alɩɩ yɔ́tʋ osienɔ́sɩ́ amʋ. Amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɔ́kwɩɩ́ asa olowu. \v 32 Ɔma-ɔma a, ɔsʋrapʋ amʋ ɛ́ lóbowu. \v 33 Afúli ɔkʋsʋ́kɛ́ a, amʋ́tɔ́ ɔmɔmʋ ɔbɔ́bwɛ mʋ kulu? Tsúfɛ́ amʋ́ abasíénɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́ betsiá mʋ.” \p \v 34 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔyɩ́ ánfɩtɔ ahá tétsía aká mʋ́a akúlu. \v 35 Támɛ ɩmɛ́ɛba alɩ brɛ́ ámʋ́ʋ́ ɩbá ámʋtɔ. Ahá ámʋ́ʋ́ bɔfʋn ánɩ́ bɔ́kʋsʋ́ tsú afúlitɔ, tsíá nkpa ɔyɩ́ ámʋ́ʋ́ ɩbɛ́ba amʋtɔ ámʋ mʋ́ bʋméetsiá akúlu, bʋméetsiá aká. \v 36 Bʋmɛ́ɛtrá wu, tsúfɛ́ bɔ́bwɛ fɛ́ Bulu-abɔpʋ. Bulu ahá bʋgyi, tsúfɛ́ bakʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ. \v 37 Anɩ náin Mose kʋ́ráá lɔ́wanlɩ́n atɔ́ tsú afúlikʋsʋ́ ɩwɩ. Tsúfɛ́ ɔlɔwanlɩ́n ɔbɛ́ɛ, ɛkɛ ámʋ́ʋ́ olowun oyíbi kʋ dɛ ogyá tsií, támɛ ɩmɛdɛ́hɔ́ɔ amʋ a, ɔlɛtɩ Bulu ɔbɛ́ɛ, ‘Abraham mʋa Isak pʋ́ Yakob Bulu.’ \v 38 Megyí awupʋ́ Bulu ógyi, akɩankpapʋ Bulu ógyi, tsúfɛ́ mʋ ansɩ́tɔ́ mʋ́ á, amʋ́ fɛ́ɛ́ bʋbʋ nkpa.” \p \v 39 Ɩnʋ Mose mbla asunápʋ́ amʋ akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Osunápʋ́, fabɩ́ lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́!” \v 40 Mʋ́ sʋ amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋʋkʋ mɛ́trá wa klʋn fɩtɛ́ mʋ asʋansʋ. \s1 Ma Gyí Kristo Amʋ? \r (Mateo 22:41-46; Marko 12:35-37) \p \v 41 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ mbla asunápʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ ɩlɔbwɛ asa ahá bɛɛ, Owíe Dawid mʋ na gyí Kristo amʋ? \v 42 Tsúfɛ́ owíe Dawid onutó lɛ́blɩ́ \w Israelfɔ ɩlʋ\w* ámʋtɔ ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Anɩ Wíe Bulu lɛ́bláa mɩ́ Wíe ɔbɛ́ɛ, \q2 Tsia mɩ́ gyɔpɩsʋ, \q2 \v 43 yɔ́fʋn brɛ́á nɔ́pʋ fʋ́ alupʋ́ bwɛ́ fʋ́ ayabi oyíkpa.’ \m \v 44 Owíe Dawid lɛ́tɩ Kristo amʋ ɔbɛ́ɛ, mʋ wie. Mʋ́ nkálɩ sʋ ɔtráa ogyi mʋ na?” \s1 Mose Mbla Asunápʋ́ Tsiátɔ́ \r (Mateo 23:1-36; Marko 12:38-40) \p \v 45 Ɩnʋ ɔlɛbláa mʋ akasɩ́pʋ́ ahá ámʋ ansɩ́tɔ́ ɔbɛ́ɛ, \v 46 “Mlɩkɩ Mose mbla asunápʋ́ anfɩ wankláán. Bʋtekle ligá wa nátɩ́ kí. Bʋtekle bɛɛ ahá bʋbún ha amʋ́ itsiá dɩnsʋ. Otsiákpá yilé bʋtekle tsiá Yudafɔ ofíakpa pʋ́ nkɛ ogyíkpá. \v 47 Bʋtɔswɩ́ɩ́ asʋrapʋ amʋ́ wóyí, bʋtepina bɔ mpáɩ tɩ́ntɩ́ɩ́ntɩ́n ahátɔ pʋ́bun amʋ́ lalahɛsʋ. Bulu ɔbɛ́bɩtɩ́ amʋ́ ɩsʋ kínkíínkín!” \c 21 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Ɔsʋrapʋ Ɔkʋ Tswɩtswɩ \r (Marko 12:41-44) \p \v 1 Brɛ́á Yesu tsie mantáa tswɩtswɩ dáka ámʋ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ á, olowun alɩá ahá ánɩ́ amʋ́ ɩbɩtɔ bʋ odwin bʋdɛpʋ kɔ́ba akpɔnkpɔntɩ bɔwa dáka ámʋtɔ. \v 2 Ɩnʋ ɔsʋrapʋ ohiáni ɔkʋ ɛ́ lɔ́pʋ mʋ kɔ́ba ana bɔwa mʋ́tɔ́. \v 3 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa, tswɩtswɩá ɔsʋrapʋ anfɩ, ɔma tɔtɔ anfɩ lawá á, ɩdʋn ɔhagyíɔha klɛ́. \v 4 Tsúfɛ́ atráhɛ amʋ fɛ́ɛ́ á, amʋ́ kɔ́ba tsɔtsɔɔtsɔtɔ balɛ́ kpalobí tsú bɔwa. Támɛ ɔsʋrapʋ anfɩ mʋ́ ɩ́nɩá ɔma tɔtɔ sʋ tɔ́á ɔbʋ fɛ́ɛ́ alapʋ́ bɔwa á.” \s1 Bulu Ɔtswɛ́kpa Amʋ Bwie \r (Mateo 24:1-2; Marko 13:1-2) \p \v 5 Yesu akasɩ́pʋ́ akʋ bʋdɛtɔɩ́ tsú alɩá bɔpʋ abwi ánɩ́ ɩbʋ bíá yi Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ, pʋ́ atokiehɛ́ wankláán lá mʋ́tɔ́. Támɛ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 6 “Brɛ́ kʋ ɩbá, bóbwie mʋ́ fɛ́ɛ́ bun. Ibwi kʋlɛ kʋ́ráá méesian dɩnká mʋ́ básʋ́.” \s1 Ɩwɩɔsɩn Mʋ́a Ɩkplán \r (Mateo 24:3-14; Marko 13:3-13) \p \v 7 Mʋ́ʋ́ mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, brɛ́ mɔmʋtɔ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ bɛ́ba? Osúna mɔmʋ abɔ́pʋbɩ́á brɛ́ ámʋ ɩlafʋn?” \p \v 8 Ɩnʋ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ wankláán, mɛ́nɩ ɔhaa mɛ́ɛmlɛ́ mlɩ. Tsúfɛ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔ́pʋ mɩ́ dá ba bɛɛ, amʋ́gyí Kristo amʋ nɩ. Mʋ́ brɛ́ lafʋn ta, támɛ mlɩmábuo amʋ́. \v 9 Nɩ́ mlonúá ɩsá mʋ́a kpokiti ladá á, opúni mátsií mlɩ. Tsúfɛ́ ilehián ánɩ́ ɩ́nɩ aná bégyankpá bá, támɛ ɔyɩ́ ɔnɔ́mɔkɛ́ ɩmɛ́ɛba ɩnʋnʋ.” \p \v 10 Ɩnʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔmá bɔ́kɔ aba. Awíe bɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ abasʋ. \v 11 Ɔsʋlʋ́ʋ ɩbɛ́kpɩnkɩ́ ntɩ́nɛ́-ntɩ́nɛ́. Akʋ́n mʋ́a ɩlɔ tsánkɩ́hɛ́ ɛ́ bɛ́ba ntɩ́nɛ́-ntɩ́nɛ́. Ntobíá ɩhɩ́ɛ́ bʋ ifú pʋ́ osúna akpɔnkpɔntɩ bɛ́ba tsú ɔsʋ́sʋ́. \v 12 Támɛ asa mʋ́ fɛ́ɛ́ bɛ́ba a, bɛ́kɩtá mlɩ, bɛ́hɩɛ dɩ́nká mlɩsʋ, pʋ́ mlɩ ya Yudafɔ ofíakpa yégyi mlɩ asʋ́n, wá mlɩ obu. Mɩ́ sʋ bɛ́kpa mlɩ ya awíe pʋ́ ɔmásʋ́ agyípʋ́ ansɩ́tɔ́. \v 13 Ɩ́nɩ ɔbɛ́ha mlɩ ɔkpa mlɛ́talɩ́ gyi mɩ́ ɩwɩ adánsɩɛ súná amʋ́ nɩ́. \v 14 Támɛ mlɩmáhan mlɩ ɩwɩ susúu alɩá mlɛ́lɛ ɩwɩ ɔnɔ́. \v 15 Tsúfɛ́ nɛ́ha mlɩ nyánsa mʋ́a ɔnɔwankɩ, mlɩ anyabá ámʋtɔ ɔkʋkʋ mɛ́ɛtalɩ́ gyi mlɩ nwɛ́ɛn. \v 16 Mlɩ akwɩɩ́pʋ́, mlɩ apíó, mlɩ wóyítɔ́ ahá pʋ́ mlɩ anyawíe kʋ́ráá bɛ́lɛ mlɩ há, bɔ́mɔ mlɩtɔ akʋ. \v 17 Mɩ́ sʋ ahá fɛ́ɛ́ bólu mlɩ. \v 18 Támɛ mlɩ nwunsʋ-imi kʋlɛ kʋ́ráá mɔ́ɔfwɩ. \v 19 Nɩ́ mlɛtálɩ́ lɩ́ɩ́ kínkín á, mlénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá. \s1 Yerusalem Bwie Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ \r (Mateo 24:15-21; Marko 13:14-19) \p \v 20 “Nɩ́ mlowun ánɩ́ ɩsá akɔpʋ́ bakáfía Yerusalem wúlu a, mlɩbɩá wúlu amʋ ɩbá obwiekpá. \v 21 Mʋ́mʋ́ ahá ánɩ́ bʋbʋ Yudea ɔmátɔ́ bʋsrɩ́ɩ yɔ abʋsʋ. Ahá ánɩ́ bʋbʋ Yerusalem wúlutɔ bʋdálɩ. Amʋ́á bʋma wúlu amʋtɔ ɛ́ bʋmáyinkí ba. \v 22 Tsúfɛ́ alɩ nkɛ ámʋ ɩbɔ́bwɛ Israelfɔ ɩsʋbɩtɩ́ nkɛ fɛ́ alɩá Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ bɔwanlɩ́n tswɩ. \v 23 Amenyapʋ́ pʋ́ abí ayín ánɩ́ bʋpia abi bɔbwɛ alɩ brɛ́ ámʋtɔ, bʋgyɔ́wɩ nɩ́. Tsúfɛ́ asʋn wunhɛ amʋ ɔnɔ́ bɔ́wa ɔnlɩn. Ɩkplán kpɔnkpɔntɩ bɛ́ba ɔsʋlʋ́sʋ, ɩsʋbɩtɩ́ kpɔnkpɔntɩ ɛ́ ɩbɛ́ba mʋ́sʋ́ atsiápʋ́sʋ. \v 24 Amʋ́tɔ́ akʋ bésin ɔdayí ɔnɔ́. Bɛ́kɩtá amʋ́ akʋ ɛ́ ndoun ya ɔmá-ɔmátɔ́. Yerusalem wúlu bétsiá ɔmá bámbásʋ́fɔ asɩ, alɩɩ yɔ́fʋn brɛ́á amʋ́ ɔmá ámʋ asɩtsiábɩ́ lamɔ́ ɔnɔ́. \s1 Nyankpʋsa-Mʋ-Bi Ámʋ Ɩbábɩ \r (Mateo 24:29-31; Marko 13:24-27) \p \v 25 “Bówun osúna owí, ɔtsra pʋ́ ntsrakpabisʋ. Ɔpʋ bɛ́da ifúsʋ́. Ɔsʋlʋ́sʋ atsiápʋ́ bénya ifú, bʋmɛ́ɛbɩ tɔ́á bʋbwɛ́ɛ. \v 26 Nwʋlʋ́táa mʋ́a mʋ́tɔ́ atɔ́ fɛ́ɛ́ bɛ́kpɩnkɩ́. Mʋ́ sʋ ahá bénya ifú, tɩ́ɩn ŋɛ́ tɔ́á ɩdɛbá sʋ. \v 27 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, ɔhagyíɔha obówun ánɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ napʋ́ túmi mʋ́a numnyam kpɔnkpɔntɩ mbʋ nwʋlʋ́táatɔ tsú ɔsʋ́sʋ́ nɛbá. \v 28 Nɩ́ ntobí ánfɩ ɩdɛ mʋ́sʋ́ yɔ á, mlɩkʋsʋ lɩɩ, amlɩtsu ansɩ́ fʋa kɩ, tsúfɛ́ mlɩ nkpahɔ́bɩ lafʋn.” \s1 Ɔyɩ́ Ɔnɔ́mɔ Ɩwɩ Osúna \r (Mateo 24:32-35; Marko 13:28-31) \p \v 29 Yesu lɛ́ha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, “Mlɩpʋkɩ pɔntɔ mʋ́a nyí atráhɛ. \v 30 Nɩ́ ɩdɛ atɛ pɔpwɛ lɛ á, mlɩtowun mʋ́, bɩ́ ánɩ́ awikpan brɛ́ lafʋn ta. \v 31 Alɩ kɛ́n, nɩ́ mlowun ánɩ́ ntobí ánfɩ fɛ́ɛ́ ɩdɛ mʋ́tɔ́ bá a, mlɩbɩ ánɩ́ Bulu iwíegyí ámʋ ɩlawíé wóyí tá. \p \v 32 “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ndɛmba-abí ánfɩ fɛ́ɛ́ bʋmóowu tá, asa ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ bɛ́ba mʋ́tɔ́. \v 33 Ɔsʋ́ mʋ́a asɩ fɛ́ɛ́ bɔ́tsʋn, támɛ mɩ́ asʋn blɩ́hɛ́ mɔ́ɔtsʋn ɛkɛkɛɛkɛ. \s1 Ɩwɩsʋda \p \v 34 “Mlɩkɩ wankláán, mɛ́nɩ opotsuawa, ntábʋ pʋ́ ɔyɩ́tɔ́ atɔ́ ɔmagyáa méegyi mlɩ agywɩɩnsʋ, mɛ́nɩ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ɔbákɛ amʋ mɛ́ɛbɛkɩtá mlɩ fɛ́ yibi. \v 35 Tsúfɛ́ ɩbɛ́ba ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́sʋ́. \v 36 Ɩ́nɩ sʋ mlɩgyo, amlɩbɔ mpáɩ, mɛ́nɩ mlénya ɔwʋnlɩ́n tálɩ́ tsʋn ofúla amʋ fɛ́ɛ́tɔ́, bɛlɩɩ́ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ ansɩ́tɔ́.” \p \v 37 Nkɛ ámʋtɔ á, Yesu létsiá yósuná atɔ́ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ ɔpa. Onyé á, alanátɩ́ yɔ́ Nfɔ-nyíbʋ ámʋsʋ. \v 38 Ahá tsɔtsɔɔtsɔ bʋtɔkʋ́sʋ́ ba Ɔtswɛ́kpa ɩnʋ bakɛ, bonu mʋ asʋn blɩ́hɛ́. \c 22 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Bɛkɩklɩ́ Yesu Nwunsʋ \r (Mateo 26:1-5; Marko 14:1-2; Yohane 11:45-53) \p \v 1 Israelfɔ \w Bodobodo Mátúhɛ́\w*\w Nkɛ\w*, igyi amʋ́sʋ́ Katsʋn \w Nkɛ\w* ámʋ gyí ɩbá bɔfʋn. \v 2 Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ bodunká ɔkpa ánɩ́ bɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ kɩ́tá Yesu ŋáintɔ, mɔ́ mʋ, tsúfɛ́ bʋdɛ ahá ámʋ ifú nya. \s1 Yuda Iskariot Lótsulá Ánɩ́ Ɔbɛ́lɛ Yesu Há \r (Mateo 26:14-16; Marko 14:10-11) \p \v 3 Ɩnʋ Ɔbʋnsám lówie Yuda Iskariot, ogyi Yesu akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋtɔ ɔkʋlɛtɔ. \v 4 Mʋ́ sʋ ɔlɔyɔ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ dɛhɛn wá, bɛkɩtá agywɩɩn alɩá ɔbɛ́lɛ Yesu há amʋ́. \v 5 Ansɩ́ légyi amʋ́. Mʋ́ sʋ botsulá ánɩ́ bɛ́ka mʋ ɩkɔ. \v 6 Yuda lótsulá. Mʋ́ sʋ olodunká ɔkpa ánɩ́ ɔbɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ hɩ́ɛ́ɛ́ lɛ́ Yesu há amʋ́, brɛ́á ahá tsɔtsɔɔtsɔ ámʋ bʋma ɩnʋ. \s1 Katsʋn Atogyihɛ Gyí \r (Mateo 26:17-19; Marko 14:12-21; Yohane 13:21-30) \p \v 7 \w Bodobodo Mátúhɛ́\w*\w Nkɛ\w* ámʋtɔ ɛkɛá bʋtɔmɔ́ Israelfɔsʋ Katsʋn \w Nkɛ\w* akúfa lɔfʋn. \v 8 Yesu lɔ́wa Petro mʋa Yohane ɔbɛ́ɛ, bʋyɔ́bwɛ Israelfɔsʋ Katsʋn atogyihɛ amʋ yaɩ ha amʋ́. \p \v 9 Petro mʋa Yohane bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Anɩ Wíé, nkʋ́nʋ ayɔ́bwɛ mʋ́ yaɩ?” \p \v 10 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlowíé wúlu ɔnɔ́ á, mléfia oyin ɔkʋá ɔsʋ ntsu-ɔlɔ́. Mlɩbuo mʋ yɔ wóyítɔ́. \v 11 Mlowíé á, mlɩfɩtɛ wóyí mʋ wie amʋ mlɩaa, ‘Osunápʋ́ ɔbɛ́ɛ, afɩ́tɛ fʋ́, nkʋ́nʋ afɔɔ́ ɔswɩɩ́kpá bʋ, ánɩ́ mɩ́a mɩ́ akasɩ́pʋ́ abɛ́ba begyi Katsʋn atogyihɛ amʋ?’ \v 12 Obósuná mlɩ abansʋ́rʋ yílé kʋá balá mʋ́tɔ́ yáɩ́. Mlɩbwɛ atɔ́ ámʋ yaɩ ɩnʋ.” \p \v 13 Petro mʋa Yohane bɔpʋ ɔkpa. Boyówun tógyítɔ́ alɩ ámʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ámʋ pɛ́pɛ́ɛ́pɛ́, bɔbwɛ Katsʋn atogyihɛ amʋ yáɩ́ ɩnʋ. \s1 Yesu Ntʋ́pwɛ Atogyihɛ Tráhɛ \r (Mateo 26:26-30; Marko 14:22-26; 1 Korintofɔ 11:23-25) \p \v 14 Atɔ́ ámʋ gyíbɩ lɔfʋn, Yesu mʋa mʋ \w sumbí ayɔpʋ́\w* bɛba betsiá ɔpʋ́nʋ́ ámʋ asɩ. \v 15 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nhɩ́ɛ́ ndeklé mbɛ́ɛ, mɩ́a mlɩnyɔ abégyi \w Katsʋn Nkɛtɔ\w* atogyihɛ anfɩ asa mɩ́ anwun ɩwɩɔsɩn. \v 16 Tsúfɛ́ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mmɛ́ɛtrá gyi mʋ́ ɛkɛkɛɛkɛ yɔ́fʋn ɛkɛá ɩtɔ́ ámʋ́ʋ́ atogyihɛ anfɩ ɩlɩɩ́ há ámʋ laba mʋ́tɔ́ Bulu iwíegyí amʋtɔ.” \p \v 17 Ɩnʋ olotsu ntá-ɛwɛ, dá Bulu ɩpán, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩhɔ amlɩnu ha aba. \v 18 Tsúfɛ́ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mmɛ́ɛtrá nu \w wáɩn-abí\w* ntá ánfɩ ɛkɛkɛɛkɛ yɔ́fʋn brɛ́á Bulu iwíegyí ámʋ ɩbɛ́ba.” \p \v 19 Ɩnʋ ɔlɛlɛ bodobodo ipín, ɔlɛda Bulu ɩpán, bíábía mʋ́tɔ́ pʋ́há amʋ́, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ ɔyʋlʋ́á mlɩ sʋ nasí há nɩ́. Mlɩtsia bwɛ ɩ́nɩ pʋkaɩn mɩ́sʋ́.” \v 20 Alɩ kɛ́n, brɛ́á begyi atɔ́ ámʋ tá á, olotsu ntá-ɛwɛ ámʋ há amʋ́, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntá-ɛwɛ ánfɩ gyí Bulu ntam pɔpwɛ ánɩ́ nɛ́tsɛɩ́ mɩ́ obugya wʋ́lɩ́ pʋ́sí mʋ́sʋ́ há mlɩ nɩ́. \p \v 21 “Ɩ́nɩá ndɛblɩ́ á, mɩ́a ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔbɛ́lɛ mɩ́ há ámʋ ɩbɩ da ɔlɛpɛ ɔkʋlɛtɔ. \v 22 Mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nówu fɛ́ alɩá Bulu lɛ́hɩɛ yáɩ́, támɛ ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔbɛ́lɛ mɩ́ há ámʋ ɔgyɔ́wɩ.” \p \v 23 Ɩnʋ befi asɩ bʋdɛ aba fɩtɛ́ bɛɛ, “Ngya anɩtɔ ma ɔbɔ́bwɛ ɩ́nɩ?” \s1 Ma Ɔbɔ́bwɛ Ɔhandɛ? \p \v 24 Nwɛ́ɛngyí lɛ́ba sumbí ayɔpʋ́ ámʋtɔ, amʋ́tɔ́ ɔmʋá ɔbɔ́bwɛ ɔhandɛ sʋ. \v 25 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔmátɔ́fɔ awíe bʋbʋ túmi amʋ́ ahásʋ. Ahá ámʋ bʋtɛtɩ́ amʋ́ ahandɛ bɛɛ, ‘Bʋalɛ agyípʋ́.’ \v 26 Támɛ mlɩtɔ mʋ́ á, ɩmába alɩ. Ɔhá ánɩ́ odekléá ɔbɔ́bwɛ mlɩtɔ ɔhandɛ ɔbwɛ́ɛ mʋ ɩwɩ ɔtráhɛ. Ɔhá ánɩ́ odeklé ɔbɛ́ɛ, mɔ́bwɛ mlɩ nkpá ogyápʋ ɛ́ ɔbwɛ́ɛ mʋ ɩwɩ fɛ́ osúmpʋ́. \v 27 Ma dʋ́n mʋ ba? Ɔhá ánɩ́ otsie ɔpʋ́nʋ́asɩ lóó, ntɛ́ɛ ɔhá ánɩ́ odesúm ɔpʋ́nʋ́ ámʋ asɩ? Megyí ɔhá ámʋ́ʋ́ otsie mʋ́ asɩ ámʋ dʋn? Támɛ mbʋ mlɩtɔ fɛ́ osúmpʋ́. \p \v 28 “Mlɩlɔ́wa klʋn buo mɩ mɩ́ ɩsɔ́kɩ fɛ́ɛ́tɔ́ nɩ. \v 29 Alɩ ámʋ́ʋ́ mɩ́ Sɩ́ layáɩ́ mɩ́ owíe amʋ a, alɩ́ mɩ́ ɛ́ ndɛ mlɩ yaɩ́ nɩ́, \v 30 mɛ́nɩ mlétsiá mɩ́ ɔpʋ́nʋ́asɩ, gyi atɔ́, nú ntá mɩ́ iwíe ogyíkpá ɩnʋ. Mlétsiá awíe mbíásʋ́, gyi \w Israel\w* abusuan dúanyɔ ámʋ asʋ́n.” \s1 Petro Ɔbɔ́swɩɩ́ Ɔbɛ́ɛ Mʋmeyín Yesu \r (Mateo 26:31-35; Marko 14:27-31; Yohane 13:36-38) \p \v 31 Yesu lɛ́bláa Simon Petro ɔbɛ́ɛ, “Simon, Simon! Kɩ, Ɔbʋnsám dɛ́ ɔkpa kʋlɩ́ ɔbɛ́ɛ, obófuní mlɩ fɛ́ ayó. \v 32 Támɛ nakókóli Bulu há fʋ́ mbɛ́ɛ, fʋmádɩda hógyitɔ. Nɩ́ feyínkí ba mɩ́ wá á, wa fʋ́ aba ámʋ ɛ́ ɔwʋnlɩ́n.” \p \v 33 Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé natsúlá, nɩ́ obu igyi kʋ́ráá mɩ́a fʋnyɔ abɛ́dɩ. Nɩ́ lowu ígyi ɛ́ á, mɩ́a fʋnyɔ abówu.” \p \v 34 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Petro, ndɛ fʋ́ bláa mbɛ́ɛ, ndɛ, asa batɛ ɔbɛ́lɛ ɔnɔ́ á, fɔ́swɩɩ́ pʋ́ ɩbɩ wá ogyá tse sa fɛɛ fʋmeyín mɩ́.” \s1 Ɩwɩklɩ́ Ánɩ́ Ɩbɛ́ba Ɛkɛkʋ́ \p \v 35 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ akasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Brɛ́á nɔwa mlɩ sumbí, mlɩmɛ́dɛ́ sika akɛntɛ, mlɩmɛ́dɛ́ akpankogyo ntɛ́ɛ ntʋkʋta nyɔɔsɩ a, tɔkʋ lehián mlɩ?” \p Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ɛkɛkɛɛkɛ! Tɔtɔ mehián anɩ.” \p \v 36 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Támɛ séi mʋ́ á, fʋ́á fʋ́bʋ sika kɛntɛ, ntɛ́ɛ akpankogyo a, tsu kɩta. Nɩ́ mlɩtɔ ɔkʋ má ɔdayí ɩya anyɔ á, ɔfɛ́ mʋ tati pʋhɔ kʋ! \v 37 Tsúfɛ́ ilehián ánɩ́ mɩ́ ɩwɩ asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɩbʋ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́tɔ ámʋ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́. Bɔwanlɩ́n bɛɛ, ‘Bɛkla mʋ wá lakpan abwɛpʋ́tɔ́.’ Tsúfɛ́ asʋ́n ámʋ́ʋ́ bɔwanlɩ́n tsú mɩ́ ɩwɩ ámʋ ɩbá lafʋn ta.” \p \v 38 Akasɩ́pʋ́ amʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Anɩ Wíe, kɩ, ndayí anyɔ nɩ́.” \p Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩtsɔ.” \s1 Mpáɩbɔ Nfɔ-nyíbʋsʋ \r (Mateo 26:36-46; Marko 14:32-42) \p \v 39 Yesu lɛ́dalɩ wúlutɔ yɔ́ Nfɔ-nyíbʋ ámʋsʋ, fɛ́ alɩá otetsíá yɔ́ ɩnʋ yáɩ́. Mʋ akasɩ́pʋ́ ɛ́ bobuo mʋ. \v 40 Brɛ́á bowie ɩnʋ á, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkokoli Bulu, mɛ́nɩ mlɩmóowie ɩsɔ́kɩtɔ.” \p \v 41 Mʋ́ʋ́ ɔlɛdalɩ amʋ́tɔ́ yɔ́ nkpá kpalobí fɛ́ nfɩ mʋ́a nfɩ, yɛ́da akpawunu bɔ́ mpáɩ ɔbɛ́ɛ, \v 42 “Mɩ́ Sɩ́, nɩ́ fótsulá á, ha ntá-ɛwɛ ánfɩ\f + \fr 22:42 \fq Ntá-ɛwɛ ánfɩ\ft igyi ɩwɩɔsɩn ánɩ́ Yesu obówun.\f* ɩtsʋn mɩsʋ. Támɛ megyí tɔ́á ndeklé, mʋ́a fʋdeklé ɩbá mʋ́tɔ́.” \v 43 Ɩnʋ Bulu-ɔbɔpʋ lótsu ɔsʋ́sʋ́ bá bɛlɛ ɩwɩ ɔwan súná mʋ, wá mʋ ɔwʋnlɩ́n. \v 44 Asʋ́n ɩhɩ́ɛ́ dɛ mʋ háan. Mʋ́ sʋ ɔlɔbɔ mpáɩ kínkíínkín. Ɩlɛha mʋ apípi lemlí fɛ́ obugya, ɩdɛtɩ́ɩn da ɔsʋlʋ́tɔ ta-ta-ta. \p \v 45 Brɛ́á ɔlɔkʋsʋ́ tsú mpáɩ ámʋ ɔbɔkpá, yínkí ba akasɩ́pʋ́ amʋ wá á, olowun ánɩ́ bʋdɛdɩdɩ. Awɩrɛhɔ dɛ amʋ́. Mʋ́ sʋ ɩwɩ lawú amʋ́. \v 46 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́dɩdɩ? Mlɩkʋsʋ amlɩkokoli Bulu, mɛ́nɩ mlɩmóowie ɩsɔ́kɩtɔ.” \s1 Yesu Kɩtá \r (Mateo 26:47-56; Marko 14:43-50; Yohane 18:1-11) \p \v 47 Yesu ɔnɔ́ mesi, ɔdɔm bowotií amʋ́sʋ́. Akasɩ́pʋ́ dúanyɔ ámʋtɔ ɔkʋlɛá bʋtɛtɩ́ mʋ Yuda gyá amʋ́ nkpá. Ɩnʋ ɔlɛnatɩ́ tʋ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, amʋlata mʋ puta, \v 48 támɛ Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Yuda, latá fɛ́latá mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ pútá, pʋ́lɛ́ mɩ́ há?” \p \v 49 Akasɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ bʋbʋ Yesu wá ámʋ bowun tɔ́á ɩbá. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Akɔ́ɔ amʋ́? Anɩbʋ ndayí.” \v 50 Ɩnʋ amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛ lɔ́tswɩ mʋ ɔdayí kpá Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn osúmpʋ́ ɔkʋ gyɔpɩ-ɩsʋ lɛ́. \p \v 51 Yesu lɛ́bláa ɔkasɩ́pʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mábwɛ! Isíi mlɩ ɔka!” Ɩnʋ ɔlɔpʋ ɩbɩ da osúmpʋ́ amʋ ɩsʋ ámʋ, ileyinkí tsá. \p \v 52 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́fɩtɛ́ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ ahandɛ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ́ʋ́ bɛba mʋ ɔkɩtákpá amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ogyo otswapʋ́ ngyi, sʋ́ mlɩlatsú nkpotí pʋ́ ndayí mlɛbá mɩ́ ɔkɩtákpá? \v 53 Ntsie mlɩ wá Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ekekegyíɛkɛ, mlɩmɔ́pʋ ɩbɩ da mɩ ɛkɛkɛɛkɛ. Támɛ mlɩ brɛ́ nɩ́, oklún túmi dɛ́ iwíe gyí.” \s1 Petro Lɔ́swɩɩ́ Ɔbɛ́ɛ Mʋmeyín Yesu \r (Mateo 26:57-58, 69-75; Marko 14:53-54, 66-72; Yohane 18:12-18, 25-27) \p \v 54 Ɩnʋ ahá ámʋ bɛkɩtá Yesu, kpá mʋ ya Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn wóyítɔ́. Petro lɛ́pɛtɩ́ obuo amʋ́ ɔma tsútsúútsú. \v 55 Támɛ brɛ́á bosun agyabi wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, bʋtsie mʋ́ asɩ á, Petro léyétsiá amʋ́ wá. \v 56 Otsibi ɔkʋá ogyi osúmpʋ́ ɩnʋ lówun ánɩ́ Petro tsie ogyá ámʋ asɩ, ɔlɛkɩ mʋ díín, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Oyin ánfɩ ɛ́ buo Yesu!” \p \v 57 Támɛ Petro lɔ́pʋ ɔnɔlɩ́ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔtsɩ, mmeyín mʋ ɔtɩnɛtɩnɛ!” \p \v 58 Ɩlɔbwɛ kpalobí á, ɔha ɔkʋ ɛ́ lówun Petro, ɔlɛbláa Petro ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ ɛ́ fʋ́bʋ amʋ́tɔ́.” \p Támɛ Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Owíé, megyí mɩ́ nɩ́!” \p \v 59 Fɛ́ dɔnhwɩ́rɩ kʋlɛ ɔma a, ɔha bambá ɛ́ lɛ́ba botsulá mʋ́sʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Lɛ́lɛ́, oyin ánfɩ ɛ́ létsiá mʋ wá, tsúfɛ́ Galileayin ogyi.” \p \v 60 Támɛ Petro lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Agya! Kɩ, mmeyín asʋ́n ánfɩ ɩwɩ kʋkʋ.” \p Petro ɔnɔ́ mesi, batɛ lɔ́bɔn. \v 61 Anɩ Wíe Yesu lɛ́damlí kɩ Petro. Ɩnʋ Petro lɛ́kaɩ́n asʋ́n ámʋ́ʋ́ anɩ Wíe lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fɔ́swɩɩ́ tse sa fɛɛ fʋmeyín mɩ́ asa batɛ ɔbɛ́lɛ ɔnɔ́ onyenɩ.” ámʋsʋ. \v 62 Ɩnʋ ɔlɛdalɩ yɔ́ kpankpá hɩ́ɛ́ yósu. \s1 Yesu Ahinlá Bwɛ \r (Mateo 26:67-68; Marko 14:65) \p \v 63 Yesusʋ akɩ́pʋ befi asɩ bʋdɛ mʋ ahinlá bwɛ, bʋdɛ mʋ da. \v 64 Bɔpʋ atɔ́ klɩ́ mʋ ansíbi, fɩ́tɛ́ mʋ bɛɛ, “Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́, maládá fʋ́? Bla anɩ.” \v 65 Bɛkpa mʋ asiabí, bláa mʋ nyányála. \s1 Yudafɔ Asʋ́n Agyípʋ́ Ansɩ́tɔ́ Lɩɩ́ \r (Mateo 26:59-66; Marko 14:55-64; Yohane 18:19-24) \p \v 66 Yudafɔ ahandɛ, Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ befia ɔyɩ kɛhɛ nyankɩ-nyankɩ, bɛbɩtɩ́a Yesu bɛlɩɩ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́. \v 67 Bɛbláa Yesu bɛɛ, “Nɩ́ fʋ́gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) a, bla anɩ.” \p Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ nɛbláa mlɩ kʋ́ráá, mlɩmóohogyi. \v 68 Nɩ́ nɛfɩtɛ́ mlɩ asʋankʋ ɛ́ á, mlɩmɛ́ɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́. \v 69 Támɛ tsú séi pʋ́ya a, mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ nétsiá Bulu Otúmípʋ amʋ gyɔpɩsʋ.” \p \v 70 Amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Mʋ́ sʋ fʋ́gyí Bulu mʋ Bi ámʋ nɩ?” \p Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ee, ɔnɔkwalɩ amʋ mlɩlablɩ́ á.” \p \v 71 Ɩnʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ abɛ́trá dunká adansɩfɔ bámbá? Mʋ́ anɩlanú tsú mʋ onutó ɔnɔ́ á.” \c 23 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Yesu Kpa Ya Pilato \r (Mateo 27:1-2, 11-14; Marko 15:1-5; Yohane 18:28-38) \p \v 1 Ɩnʋ ahá ámʋ́ʋ́ befia ɩnʋ ámʋ bɔkʋsʋ́ kpá Yesu ya ɔmásʋ́ ogyípʋ́ Pilato. \v 2 Bɛka asʋ́n dɩ́nká mʋsʋ bɛɛ, “Anɩlawun ánɩ́ oyin ánfɩ dɛ́ ɔmá ánfɩtɔ ahá yintá. Ɔdɛ amʋ́ bláa ɔbɛ́ɛ, bʋmátra ka lampóo há Roma owíe dɛhɛn. Ɔdɛblɩ́ ɛ́ ɔbɛ́ɛ, mʋgyí Kristo, (ɔhá ánɩ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ), idesuná ánɩ́ owíe ogyi.” \p \v 3 Pilato lɛ́fɩtɛ́ Yesu ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́gyí Yudafɔ owíe amʋ nɩ?” \p Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ee, mʋ́ fablɩ́ á.” \p \v 4 Pilato lɛ́bláa Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ ɔdɔm amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mmɔkʋ́wun tsitsa kʋkʋá oyin ánfɩ labwɛ́.” \p \v 5 Támɛ amʋ́ mʋ́ bʋdɛ mʋ́tɔ́ kótóó bɛɛ, “Ɔdɛpʋ mʋ atosunáhɛ́ tɩ́ ɩtrɛ́ mʋ́a ɩkɔ́ wá Yudea ɔmá ánfɩtɔ. Olefi mʋ́ asɩ tsú Galilea, alapʋ́ bowie nfɩ.” \s1 Yesu Lɩ́ɩ́ Herode Ansɩ́tɔ́ \p \v 6 Brɛ́á Pilato lónu asʋ́n ánfɩ á, ɔlɛfɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Galileayin oyin ánfɩ gyí?” \v 7 Brɛ́á ɔlɛbɩ ánɩ́ Yesu otsú Galilea, ɔtɩ́nɛ́á owíe \w Herode\w* dɛ́ iwíe gyí a, ɔlɛha bɛkpa mʋ ya Herode. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Herode bʋ Yerusalem wúlutɔ ɩnʋ. \v 8 Brɛ́á owíe Herode lówun Yesu a, ansɩ́ lɛhɩɛ gyi mʋ. Tsúfɛ́ olodunká ánɩ́ obówun mʋ dodoodo, mʋ ɩwɩ asʋ́n ánɩ́ alanú sʋ. Odeklé ánɩ́ Yesu ɔbwɛ́ɛ osúna kʋ suna mʋ. \v 9 Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ Yesu asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ, támɛ Yesu mɛ́lɛ kʋkʋ ɔnɔ́. \v 10 Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ bʋlɩɩ́ ɩnʋ, bʋdɛkplʋ́n ka asʋ́n dɩ́nká mʋsʋ. \v 11 Owíe Herode mʋa mʋ ɩsá akɔpʋ́ ámʋ ɛ́ bɔsʋpáa mʋ, bwɛ́ mʋ ahinlá. Bɔpʋ srɩ́kɩ ligá kʋ wá mʋ, beyinkía mʋ ya Pilato. \v 12 Owíe Herode mʋa Pilato bemlí anyawíe tsú ɛkɛ ámʋ. Tɛkɩ amʋ́ nsɩnɛ́ ɩma alɛ yáɩ́. \s1 Yesu Lowu Ɩpɔ́n Ha \r (Mateo 27:15-26; Marko 15:6-15; Yohane 18:39–19:16) \p \v 13 Pilato lɛ́tɩ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn, Yudafɔ ahandɛ pʋ́ ɔmá ámʋ fɛ́ɛ́ befia. \v 14 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlɛ́kpa oyin ánfɩ ba mɩ mlɩaa, ɔdɛ ɔmá ámʋ agywɩɩn yintá. Nafɩtɛ́ mʋ ɔnɔ́tɔ́ asʋ́n mlɩ ansɩ́tɔ́, nawun ánɩ́ asʋ́n ámʋ́ʋ́ mlɩlɛ́ka dɩ́nká mʋsʋ ámʋ ɩma mʋ́tɔ́. \v 15 Owíe Herode ɛ́ lawun mʋ́ alɩ. Mʋ́ sʋ́ alayínkía mʋ sɩ́sɩ́ anɩ nɩ́. Oyin ánfɩ mɔ́kʋ́bwɛ́ tɔtɔá bɔ́mɔ mʋ. \v 16 Ɩ́nɩ sʋ nɛ́ha bɛ́pɩtɩ́ mʋ atɔ́, mɩ́ ansi mʋ ɔnatɩ.” \p \v 17-18 Ɩnʋ ɔdɔm amʋ fɛ́ɛ́ bɔkplʋ́n blɩ́ bɛɛ, “Lɛ mʋ ɩnʋ, afʋsi Baraba ha anɩ!”\f + \fr 23:17-18 \ft Mʋ́tɔ́ yée 17 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Katsʋn Nkɛ kugyíkʋtɔ á, lehián ánɩ́ Pilato obési obu ɔdɩpʋ́ ɔkʋlɛ ánɩ́ Yudafɔ ámʋ bʋdeklé há amʋ́.\f* \v 19 (Baraba anfɩ da obu, tsúfɛ́ ɔlɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ wúlu amʋsʋ, ɔlɔmɔ ɔha ɛ́ mʋ́tɔ́.) \p \v 20 Pilato lékléá obési Yesu. Mʋ́ sʋ ɔlɛtrá tɔɩ́ kplá ɔdɔm amʋ. \v 21 Támɛ bɔkplʋ́n kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́ bláa mʋ bɛɛ, “Da mʋ manta \w oyikpalíhɛsʋ\w*! Da mʋ manta oyikpalíhɛsʋ!” \p \v 22 Pilato lɛ́bláa amʋ́ otse saasɩ ɔbɛ́ɛ, “Tsitsa mɔmʋ alabwɛ́? Mmɔkʋ́wun tɔ́á alabwɛ́, sʋ́ nɛ́ha bɔ́mɔ mʋ. Nɛ́ha abʋpɩtɩ mʋ atɔ́, ɔnatɩ.” \p \v 23 Támɛ bʋbʋ mʋ́sʋ́ bʋdɛkplʋ́n kʋklʋ́kʋ́ʋ́ bɛɛ, ɔháa abʋda mʋ manta oyikpalíhɛsʋ. Ɩnʋ bɔdʋn mʋ ɔnɔlɩ́. \v 24 Mʋ́ sʋ Pilato lɔ́bwɛ dɩ́nká tɔ́ ámʋ́ʋ́ bʋdedunká ámʋsʋ. \v 25 Olesi oyin ámʋ́ʋ́ ɔlɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ ɔmá ámʋsʋ, mɔ́ ɔha mʋ́tɔ́ sʋ́ ɔda obu ámʋ, olesi Yesu há mʋ ɩsá akɔpʋ́ ɔbɛ́ɛ bʋbwɛ́ɛ mʋ alɩá ahá ámʋ bʋdeklé. \s1 Yesu Da Mántá Oyikpalíhɛsʋ \r (Mateo 27:32-44; Marko 15:21-32; Yohane 19:17-27) \p \v 26 Brɛ́á bɛkpa Yesu bɔyɔ́ á, befia Kireneyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Simon. Otsú abúasɩ. Ɩsá akɔpʋ́ ámʋ bɛka mʋ hɩ́ɛ́ bɛɛ ɔsʋ́ra oyikpalíhɛ amʋ buo Yesu. \p \v 27 Ɔdɔm bobuo Yesu. Atsɩá bʋbʋ amʋ́tɔ́ bʋpu amʋ́ anyɔ́pʋ, bʋhɩ́ɛ́ bʋdesú ha Yesu. \v 28 Yesu lɛ́damlí, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Yerusalemfɔ atsɩ, mlɩmásu mɩ. Mlɩsu mlɩ ɩwɩ pʋ́ mlɩ abí. \v 29 Tsúfɛ́ nkɛ kʋ ɩbá mlɛ́blɩ́ mlɩaa, ‘Bulu layúlá atsɩá bʋmɔkʋ́kwɩ́ɩ́ kɩ, obí mɔ́kʋ́dɩ́ amʋ́ opúnitɔ kɩ, obí mɔ́kʋ́nyɔ́pʋ́ amʋ́ ɛ́ kɩ.’ \v 30 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, ahá bɛ́bláa abʋ bɛɛ, ‘Mlɩbwie bun anɩsʋ. Nkúku, mlɩpula anɩ.’ \v 31 Tsúfɛ́ nɩ́ bʋdɛ oyi bɔbwɛ ogyá wa alɩ á, nkálɩ bɔ́bwɛ oyi wʋlɩhɛ?”\f + \fr 23:31 \ft Nɩ́ mɩ́ ánfɩ mɩ́ asʋ́n da ɔkpa ánfɩ kʋ́ráá bʋdɛbwɛ alɩ á, nkálɩ Bulu ɔbɔ́bwɛ ahá ánɩ́ bégyi pɔ́n mʋ ansɩ́tɔ́?\f* \p \v 32 Ɩsá akɔpʋ́ ámʋ bɛkpa lalahɛ abwɛpʋ́ abanyɔ́ ɛ́ mántá Yesusʋ, bɔyɔ́mɔ amʋ́. \v 33 Brɛ́á bowie ɔtɩnɛkʋá bʋtɛtɩ́ ɩnʋ “Nwun Okokobi” a, bɛda Yesu mántá oyikpalíhɛsʋ. Bɛda amʋ́ abanyɔ́ ámʋ ɛ́ mántá nyikpalíhɛsʋ. Ɔkʋlɛ bʋ Yesu gyɔpɩsʋ, ɔkʋlɛ ɛ́ bʋ mʋ bɩnasʋ. \v 34 Ɩnʋ Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Sɩ́, sikie amʋ́, tsúfɛ́ bʋmeyín tɔ́á bʋdɛbwɛ.”\f + \fr 23:34 \ft Mʋ́tɔ́ yée 34 ɩma nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* \p Ɩsá akɔpʋ́ ámʋ bɔtswɩ abi ye Yesu atadɩɛtɔ. \v 35 Ahá tsɔtsɔɔtsɔ ámʋ́ʋ́ bobuo amʋ́ yɔ́ ɩnʋ ámʋ besi bʋlɩɩ́ ɩnʋ bʋdɛ mʋ kɩ́ɩ. Yudafɔ ahandɛ amʋ bɔbwɛ mʋ ahinlá bɛɛ, “Ɔlɔhɔ ahá nkpa. Nɩ́ lɛ́lɛ́ mʋgyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli), mʋ Bulu lalɛ́ nɩ́ á, ɔhɔ́ɔ mʋ ɩwɩ nkpa!” \fig Yesu Da Mántá Oyikpalíhɛsʋ nɩ.|src="DN00493b.tif" size="span" loc="LUK 23:32-49" copy="Darwin Dunham, United Bible Societies, Nairobi" ref="Luka 23:32" \fig* \p \v 36-37 Ɩsá akɔpʋ́ ámʋ ɛ́ bɔpʋ ntá ɔdáɩ tin mʋ ɔnɔ́, bwɛ́ mʋ ahinlá bɛɛ, “Nɩ́ fʋ́gyí Yudafɔ owíe amʋ nɩ á, lɛ fʋ́ ɩwɩ!” \p \v 38 Bɔwanlɩ́n atɔ́ mántá oyikpalíhɛ amʋ awunso bɛɛ, “\sc Yudafɔ Owíe amʋ nɩ\sc*.” \p \v 39 Lalahɛ abwɛpʋ́ ámʋ́ʋ́ bɛda mántá oyikpalíhɛsʋ ámʋtɔ ɔkʋlɛ lɛ́blɩ́ Yesu ɩwɩ abususʋ ɔbɛ́ɛ, “Megyí fʋ́gyí Kristo amʋ nɩ? Lɛ fʋ́ ɩwɩ, afʋlɛ anɩ mɛɛ!” \p \v 40 Támɛ onyɔɔsɩ amʋ lɔ́wa ɩyɩn wá mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋmɛdɛ́ Bulu ifú nya! Fʋ́a mʋnyɔ fɛ́ɛ́ dɛ́ ɩsʋbɩtɩ́ kʋlɛ hɔ́ɔ. \v 41 Anɩ mʋ́ á, anɩ ɩsʋbɩtɩ́ ɩda ɔkpa, anɩ lakpan ánɩ́ anɩlɔ́bwɛ sʋ. Támɛ oyin ánfɩ mʋ́ mɔ́kʋ́bwɛ́ laláhɛ kʋkʋ.” \v 42 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa Yesu ɔbɛ́ɛ, “Yesu, nɩ́ fɛbá fʋ́ iwíe ogyíkpá a, kaɩn mɩ́sʋ́!” \p \v 43 Yesu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ fʋ́ bláa. Ndɛ, mɩ́a fʋnyɔ abétsiá \w Paradiso\w*.” \s1 Yesu Lowu \r (Mateo 27:45-56; Marko 15:33-41; Yohane 19:28-30) \p \v 44-45 Alɩ brɛ́ ánfɩ ɩbɔ́bwɛ fɛ́ ɔpa dódúanyɔ. Owí lɛta ɔsʋlʋ́ʋ amʋsʋ fɛ́ɛ́ alɩɩ yɔ́fʋn ntʋ́pwɛ dɔsatɔ. Owí mɛtrá lɩn ɛ. Ɩnʋ á, tati ámʋ́ʋ́ bɔpʋká Bulu Ɔtswɛ́kpa obu ámʋtɔ ɩlɛbalɩ́ anyɔ. \v 46 Yesu lɔ́kplʋn kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Sɩ́, napʋ́ mɩ́ ɔŋɛ́ wá fʋ́ ɩbɩtɔ.” Olenya blɩ́ alɩ tá pɛ́, ɔlɛlɛ ɔŋɛ́. \p \v 47 Brɛ́á ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lówun tɔ́á ɩlaba a, ɔlɛkanfʋ́ Bulu ɔbɛ́ɛ, “Lɛ́lɛ́, ɔha yilé oyin ánfɩ gyí.” \p \v 48 Ahá ámʋ́ʋ́ bʋlɩɩ́ ɩnʋ ámʋ fɛ́ɛ́ bowun tɔ́á ɩlaba, bɔpʋ awɩrɛhɔ nátɩ́ bɔyɔ́ wóyí. \v 49 Támɛ amʋ́á bʋyin Yesu pʋ́ atsɩ ámʋ́ʋ́ bobuo mʋ tsú Galilea ɔmátɔ́ ámʋ besi bʋlɩɩ́ tsútsúútsú bʋdɛ ɩtɔ́á ɩdɛ mʋ́sʋ́ yɔ kɩ́ɩ. \s1 Yesu Pulá \r (Mateo 27:57-61; Marko 15:42-47; Yohane 19:38-42) \p \v 50-51 Oyin ɔkʋ létsiá, bʋtɛtɩ́ mʋ \w Yosef\w*. Otsú Yuda wúlu kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Arimateatɔ. Ɔha yilé ogyi, obú ɛ́ bʋ mʋsʋ. Ɩbʋ mʋ́tɔ́á ɔbʋ ɔmá ámʋ asʋ́n agyípʋ́tɔ, támɛ omotsulá dɩ́nká amʋ́ agywɩɩn pʋ́ amʋ́ bwɛhɛ́ ánfɩsʋ. Otsie ogyo Bulu iwíegyí ámʋ. \v 52 Oyin ánfɩ lɔ́yɔ Pilato wá, yɔ́kʋlɩ́ mʋ ɔkpa ɔbɛ́ɛ, osíi Yesu fúli amʋ ha mʋ. Pilato lɛ́ha mʋ ɔkpa. \v 53 Ɩnʋ Yosef lɛ́yɛsɩɛɩ́ Yesu fúli, ɔlɔpʋ ɔhráda kɩ́klɩ mʋ ɩwɩ, pʋ́ mʋ yɔ́wa ɔbɔ́ kʋá mʋ onutó ɔlɛha bɛda bʋtátɔ́ há mʋ ɩwɩ, bʋmɔkʋ́púlá ɔhaa mʋ́tɔ́ kɩ. \v 54 Ɛkɛ ámʋ igyi Fieda. Ɛkɛ ámʋ igyi \w ogyá ɔdʋdákɛ́\w*. Owí inyá tá pɛ́, ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ ámʋ lafi asɩ. \p \v 55 Atsɩ ámʋ́ʋ́ bʋbuo mʋ tsú Galilea amʋ bobuo Yosef yɛ́kɩ Yesu opulákpá pʋ́ alɩá ɔlɔpʋ fúli amʋ tswɩ ɔbɔ́ ámʋtɔ. \v 56 Beyinkí yɔ́ wóyí yɔ́kwɛ \w ohuam\w*, ɔhɩ́ɛ́n pʋ́ ofobí fánfán ánɩ́ bɔ́pʋ yɛ́kpa Yesu. Botsutsúa abʋbwɛ ta á, owí latá, bɛda ɔkpʋ́nʋ́ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ ámʋ fɛ́ alɩá Mose Mbla lɛblɩ́. \c 24 \rem Proofread 02-07-09 \s1 Yesu Kʋsʋ́ Tsú Afúlitɔ \r (Mateo 28:1-10; Marko 16:1-8; Yohane 20:1-10) \p \v 1 Kwasieda, igyi ndawɔ́tswɩ́tɔ́ ɛkɛ gyankpapʋ bakɛ a, atsɩ ámʋ bɔkʋsʋ́ tsú afá ámʋ́ʋ́ bɔkwɛ yáɩ́ ámʋ yɔ́ Yesu ntsán ámʋ asɩ. \v 2 Bowun ánɩ́ bamína ibwi ámʋ́ʋ́ bɔpʋtin ɔbɔ́ ámʋ ɔnɔ́ ámʋ lɛ́ ɩnʋ. \v 3 Mʋ́ sʋ bebitíwíé ɔbɔ́ ámʋtɔ, támɛ bʋmowun Yesu fúli amʋ. \v 4 Besi bʋlɩɩ́, bʋdɛ nwuntɔ bu. Bɛkɩ a, ayin abanyɔ́ akʋ lɩ́ɩ́ amʋ́ wá ɩnʋ á. Amʋ́ atadɩɛ dɛ ogyá kpa. \v 5 Ifú lɛkɩtá atsɩ ámʋ, bɛda akpawunu pʋ́ ansɩ́tɔ́ bun ɔsʋlʋ́tɔ. Támɛ ayin ámʋ bɛfɩtɛ́ amʋ́ bɛɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ɔkɩankpapʋ dunká afúlitɔ? \v 6 Ɔma nfɩ, alakʋ́sʋ́! Mlɩkaɩn asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɔlɛbláa mlɩ brɛ́á mlɩa mʋnyɔ mlɩbʋ Galilea ɔmátɔ́ ámʋsʋ. \v 7 Ɔbɛ́ɛ, ‘Ilehián ánɩ́ bɛ́lɛ mɩ́, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ánfɩ há lakpan abwɛpʋ́. Bɛ́da mɩ́ mántá oyikpalíhɛsʋ. Mʋ́ ɛkɛ sáásɩ́ a, nɔ́kʋsʋ́ tsú afúlitɔ.’ ” \v 8 Ɩnʋ atsɩ ámʋ bɛkaɩ́n Yesu asʋ́n ánfɩsʋ. \v 9 Beyinkí tsú ntsán ámʋ asɩ bɛbláa \w sumbí ayɔpʋ́\w* dúɔkʋn ámʋ pʋ́ aha atráhɛ amʋ́ʋ́ bʋbʋ ɩnʋ ámʋ fɛ́ɛ́ tɔ́á bayówun. \p \v 10 Atsɩá bɔyɔ ntsán ámʋ asɩ gyí, Magdalayintse Maria, Yohana pʋ́ Yakobo mʋ yin Maria. Amʋ́a atsɩ akʋá bʋbʋ amʋ́tɔ́ lɛ́kla asʋ́n ánfɩ suná sumbí ayɔpʋ́ ámʋ. \v 11 Asʋ́n ámʋ lɔbwɛ sumbí ayɔpʋ́ ámʋ fɛ́ mimlála. Mʋ́ sʋ bʋmɔhɔ mʋ́sʋ́ gyi. \v 12 Támɛ Petro mʋ́ lɔ́kʋsʋ́, tsíí ɔsrɩ yɔ́ ntsán ámʋ asɩ. Olobun kpɛlɛ́kɩ ɔbɔ́ ámʋtɔ. Tati ámʋ́ʋ́ bɔpʋpúlá Yesu nkʋlɛ olowun ánɩ́ ɩda ɩfʋ́ntɔ́. Oleyinkí yɔ́ wóyítɔ́, ɔdɛ nwuntɔ bu tsú asʋ́n ánfɩ ɩlaba anfɩ ɩwɩ.\f + \fr 24:12 \ft Mʋ́tɔ́ yée 12 ɩma nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* \s1 Emaus Wúlutɔ Yɔ \r (Marko 16:12-13) \p \v 13 Ɛkɛ ámʋ kɛ́n á, abúopʋ amʋ abanyɔ́ bɛnatɩ́ bɔyɔ́ wúlu kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Emaustɔ. Tsú Yerusalem ya ɩnʋ bɔ́bwɛ fɛ́ máɩlɩ asienɔ́. \v 14 Amʋ́ nkʋlɛ bʋna bʋdɛ nkɔmbɔ gyí tsu asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɩlaba amʋ ɩwɩ. \v 15 Brɛ́á bʋdɛ mʋ́tɔ́ yɔ á, Yesu onutó ɛ́ lɔ́bɔtʋ amʋ́, mʋa amʋ́nyɔ bʋna. \v 16 Bulu létin amʋ́ ansɩ́. Mʋ́ sʋ bʋmɛbɩ mʋ. \v 17 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Amansʋ ɩwɩ nkɔmbɔ mlɩná mlɩdégyí alɩ?” \p Besi lɩɩ́ tikpa, awɩrɛhɔ lɛkɩtá amʋ́. \v 18 Amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛá bʋtɛtɩ́ mʋ Kleopa lɛ́fɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ nkʋlɛ gyí ɔfɔɔ́ Yerusalem wúlutɔ, fʋ́meyín asʋ́n ánɩ́ ɩlaba ɩnʋ nkɛ ánfɩtɔ?” \p \v 19 Yesu lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Amansʋ igyi?” \p Bɛbláa mʋ bɛɛ, “Yesu, Nasaretyin amʋ ɩwɩ asʋ́n igyi. Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ogyi. Ɔlɔbwɛ ofúla akpɔnkpɔntɩ, blɩ́ Bulu asʋ́n túmisʋ, Bulu mʋa anyánkpʋ́sa fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́. \v 20 Anɩ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ wúlu ahandɛ bapʋ́ mʋ há ahá, bahá mʋ lowu ɩpɔ́n, dá mʋ mántá oyikpalíhɛsʋ. \v 21 Tɛkɩ mʋgyí ɔhá ánɩ́ anɩlɛ́kɩ ɔkpa anɩaa, ɔbɛ́ha anɩ Israelfɔ abégyi ɩwɩ nɩ́. Ndɛ ɛkɛ sáásɩ́ ɔpá asʋ́n ánfɩ lɛ́bá. \v 22-23 Mʋ́á ɩdʋn kʋ́ráá á, anɩtɔ atsɩ akʋ bayɔ́ mʋ ntsán ámʋ asɩ bakɩɛnɩ, támɛ bʋmowun mʋ fúli amʋ. Bɛɛ, bayówun Bulu-abɔpʋ akʋ babláa amʋ́ bɛɛ, ɔbʋ nkpa. Tɔ́á beyinkí bɛbláa anɩ lawá anɩ wánwan. \v 24 Ɩ́nɩ sʋ anɩtɔ akʋ ɛ́ basrɩ́ yɔ́ ntsán ámʋ asɩ, bayówun mʋ́ fɛ́ alɩá atsɩ ámʋ bɛba bɛblɩ́. Amʋ́ ɛ́ bʋmowun fúli amʋ.” \p \v 25 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlémimlá o! Mlɩ agywɩɩn tamayɔ́ agyʋ́má ɔsasʋ. Nkálɩ igyi sʋ́ mlɩmɔ́hɔ asʋ́n ámʋ́ʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ bɛblɩ́ tswɩ amʋ fɛ́ɛ́sʋ́ gyi? \v 26 Mlɩméyín mlɩaa, ilehián ánɩ́ Kristo, (ɔhá ánɩ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) obówun ɩwɩɔsɩn, asa obénya mʋ numnyam?” \v 27 Ɩnʋ Yesu lɛ́lɛ mʋ ɩwɩ asʋ́n ánɩ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋtɔ, tsú Mosesʋ bɔtʋ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ fɛ́ɛ́sʋ́ asɩ súná amʋ́. \p \v 28 Brɛ́á bowie wúlu amʋtɔ bɔyɔ́ á, Yesu lɔ́bwɛ fɛ́ ɔdɛtsʋ́ʋn ɔyɔ́ ɔtɩnɛ bambá. \v 29 Támɛ abúopʋ amʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Anɩ sɩ́, owí lapɔn, dɩ anɩ wá ndɛ.” Mʋ́ sʋ Yesu lɛ́baɩ́ yɔ́ amʋ́ wá. \v 30 Brɛ́á bʋdɛ atɔ́ gyí a, Yesu lɛ́lɛ bodobodo ipín, dá Bulu ɩpán. Mʋ́ʋ́ olebiabía mʋ́tɔ́ pʋ́há amʋ́. \v 31 Ɩnʋnʋ amʋ́ ansɩ́sʋ́ lɛtɩtɩ́ɩ amʋ́, bɛbɩ mʋ, támɛ ɔlɔfwɩ sí amʋ́. \v 32 Ɩnʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, “Ansɩ́ mɛhɩɛ gyí anɩ brɛ́ ámʋ́ʋ́ anɩa mʋnyɔ anɩná, ɔdɛ anɩ asʋ́n bláa, ɔdɛ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ asɩ lɛ súná anɩ ámʋ?” \p \v 33 Bɔkʋsʋ́ ɩnʋnʋ yínkí ba Yerusalem. Bɛba a, sumbí ayɔpʋ́ dúɔkʋn ámʋ pʋ́ aha tráhɛ bafia, \v 34 bʋ́dɛblɩ́ bɛɛ, “Lɛ́lɛ́, anɩ Wíe lakʋ́sʋ́. Alalɛ́ ɩwɩ ɔwan súná Simon!” \p \v 35 Mʋ́ sʋ ahá abanyɔ́ ámʋ ɛ́ bɛblɩ́ tɔ́á bayówun ɔkpatɔ. Tɔ́á bɔpʋbɩ́ mʋ gyí bodobodo amʋ́ʋ́ oleye ha amʋ́ ámʋ. \s1 Yesu Ɩwɩɔwanlɛ Súná Mʋ Akasɩ́pʋ́ \r (Mateo 28:16-20; Marko 16:14-18; Yohane 20:19-23; Gyumagyihɛ 1:6-8) \p \v 36 Ahá abanyɔ́ ámʋ bʋbʋ mʋ́sʋ́ bʋdɛtɔɩ́ alɩ á, Yesu onutó lɛ́ba bɛlɩɩ́ amʋ́ nsɩnɛ́. Ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩwɩ ilwíi mlɩ.”\f + \fr 24:36 \fq Ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩwɩ ilwíi mlɩ.” \ft ɩma nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ.\f* \p \v 37 Opúni letsií amʋ́, bɔwan. Ɩlɔbwɛ amʋ́ fɛ́ fúli bʋdewúun. \v 38 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ifú nya, mlɩdɛ́ nwɛ́ɛn gyí mlɩ klʋntɔ alɩ? \v 39 Mlɩkɩ mɩ́ ɩbɩ, amlɩkɩ mɩ́ ayabiasɩ. Megyí mɩ́ onutó nɩ́? Mlɩkɩta mɩ́ amlɩkɩ. Fúli má ɔyʋlʋ́ʋ mʋ́a awú fɛ́ alɩá mbʋ.” \p \v 40 Brɛ́á ɔlɛblɩ́ asʋ́n ánfɩ tá á, ɔlɔpʋ mʋ ɩbɩ pʋ́ mʋ ayabi súná amʋ́. \v 41 Ansɩ́ lɛhɩɛ gyi amʋ́, asʋ́n ámʋ ɛ́ lɔ́wa amʋ́ wánwan. Mʋ́ sʋ bʋmohogyi ánɩ́ lɛ́lɛ́ mʋ nɩ. Ɩnʋ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩbʋ atogyihɛ kʋ nfɩ?” \v 42 Bɛha mʋ iye tɔhɛ́ itin kʋ, \v 43 ɔlɔhɔ mʋ́, wɩ́ mʋ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́ ɩnʋ. \p \v 44 Ɩnʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɩ́nɩ gyí asʋ́n ánɩ́ nɛbláa mlɩ brɛ́á mbʋ mlɩ wá nɩ́. Nɛbláa mlɩ mbɛ́ɛ, ilehián ánɩ́ mɩ́ ɩwɩ asʋ́n kugyíkʋá bɔwanlɩ́n wá Mose Mbla, Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ nwʋlʋ́ pʋ́ \w Israelfɔ ɩlʋ\w* ɔwʋlʋ́tɔ́ fɛ́ɛ́ bɛ́ba mʋ́tɔ́.” \p \v 45 Ɩnʋ olobwií amʋ́ agywɩɩn, mɛ́nɩ bónu Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ asɩ. \v 46 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bɔwanlɩ́n tswɩ bɛɛ, Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) amʋ obówun ɩwɩɔsɩn, wú. Bulu ɔbɔ́kʋsʋ́a mʋ mʋ́ ɛkɛ sáásɩ́ tsú afúlitɔ. \v 47 Mʋ́ ɔma a, ahá bɛ́da Bulu asʋn wankláán ámʋ ɔkan mɩ́ ɩdátɔ́ há ɔmá fɛ́ɛ́ bɛɛ bʋdámli klʋntɔ, fɛ́kɩ Bulu obési amʋ́ lakpan kíé amʋ́. Béfi mʋ́ asɩ tsú Yerusalem. \v 48 Mlɩgyí mɩ́ adansɩfɔ há asʋ́n ánfɩ nɩ́. \v 49 Nɔ́pʋ \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* amʋ́ʋ́ mɩ́ Sɩ́ lɛ́hɩɛ yáɩ́ há mlɩ ámʋ sɩ́sɩ́ mlɩ. Mʋ́ sʋ mlɩtsia wúlu anfɩtɔ alɩɩ yɔ́fʋn ɛkɛá Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ obótsu ɔsʋ́sʋ́ bá bɛha mlɩ túmi.” \s1 Yesu Ɔsʋ́sʋ́ Yɔ \r (Marko 16:19-20; Gyumagyihɛ 1:9-11) \p \v 50 Brɛ́á Yesu lɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ tá á, ɔlɛkpa amʋ́ dálɩ, bɔyɔ Betania wúlutɔ. Ɩnʋ olotsu ɩbɩ fʋ́á, yúlá amʋ́. \v 51 Brɛ́á ɔdɛ amʋ́ yulá á, mʋa amʋ́nyɔ nsɩnɛ́ lɔ́wa ɩfɔ́ wa bɩ, Bulu lótsu mʋ ya ɔsʋ́sʋ́. \v 52 Ɩnʋ bɛda akpawunu súm mʋ, bɔpʋ ansigyí kpɔnkpɔntɩ yínkí yétsiá Yerusalem. \v 53 Betsiá yɔ́ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ brégyíbrɛ́, yɛ́kanfʋ́ Bulu.