\id ACT NKO Book of Acts in the Nkonya Language of Ghana \h Gyumagyihɛ \toc1 Sumbí Ayɔpʋ́ Ámʋ Gyumagyihɛ \toc2 Gyumagyihɛ \toc3 Gyu. \mt2 Sumbí Ayɔpʋ́ Ámʋ \mt1 Gyumagyihɛ \c 1 \rem Proofread 09/06/03 \p \v 1 Mɩ́ wíé Tiofilo, \p Mɩ́ Luka dɛ́ ɔwʋlʋ́ ánfɩ wanlɩ́n sɩ́sɩ́ fʋ́. Mɩ́ ɔwʋlʋ́ gyankpapʋ amʋtɔ á, nɔwanlɩ́n Yesu atɔ bwɛhɛ́ pʋ́ mʋ atosunáhɛ́ fɛ́ɛ́; tsú brɛ́á olefi mʋ agyʋ́má asɩ, \v 2 bɔfʋn ɛkɛá Bulu lótsu mʋ ya ɔsʋ́sʋ́. Asa Bulu lótsu mʋ nátɩ́ á, ɔlɔtsʋn \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* túmitɔ bláa ahá ámʋ́ʋ́ ɔlɛlɛ ɔbɛ́ɛ, bʋbwɛ́ɛ mʋ \w sumbí ayɔpʋ́\w* ámʋ tɔ́á bʋbwɛ́ɛ. \v 3 Mʋ ɩwɩɔsɩn wúun pʋ́ mʋ lowu ɔma a, oletsiá lɛ́ ɩwɩ ɔwan ɔkpa ɔtsan-ɔtsansʋ súná amʋ́, pʋ́súná ánɩ́ lɛ́lɛ́ otsie nkpa nkɛ adʋana ánɩ́ ɔlɛlatsíá ɔsʋlʋ́sʋ fɛ́ɛ́; ɔdɛ \w Bulu iwíegyí\w* ɩwɩ asʋ́n blɩ́. \v 4 Brɛ́ kʋá mʋa amʋ́nyɔ befia a, ɔlɛda amʋ́ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Mlɩmánatɩ́ Yerusalem. Mlɩtsia ɩnʋ gyo mɩ́ Sɩ́ atokiehɛ́ ámʋ́ʋ́ ɔlɛhɩɛ yáɩ́ ɔbɛ́ɛ mɛ́ha mlɩ, nɛbláa mlɩ mʋ́ ɩwɩ asʋ́n ámʋ. \v 5 Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lɔ́pʋ ntsu bɔ́ ahá \w asú\w*, támɛ nkɛ kútúklú kʋ ɔma a, Bulu ɔbɔ́pʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ bɔ́ mlɩ asú.” \s1 Yesu Ɔsʋ́sʋ́ Yɔ \p \v 6 Mʋ́ sʋ brɛ́á mʋa amʋ́nyɔ bɛlafia a, bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Anɩ Wíé, brɛ́ ánfɩtɔ féyinkía iwíegyí amʋ há Israelfɔ nɩ́?” \p \v 7 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Imehián ánɩ́ mlɛ́bɩ nkɛ ntɛ́ɛ brɛ́á mɩ́ Sɩ́ nkʋlɛ lahɩ́ɛ́ mʋ onutó túmitɔ. \v 8 Mboún nɩ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ owíé mlɩtɔ á, mlénya túmi tálɩ́ gyi mɩ́ ɩwɩ adánsɩɛ tsú Yerusalem wúlutɔ, Yudea pʋ́ Samaria ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́ yɔ́fʋn ɔyɩ́ ɔka.” \v 9 Brɛ́á ɔlɛblɩ́ asʋ́n ánfɩ tá á, amʋ́ ansɩ́tɔ́ ɩnʋ Bulu lótsu mʋ ya ɔsʋ́sʋ́, ɔlɔfwɩ wíé nwʋlʋ́táatɔ. \p \v 10 Besi bʋdɛ nwʋlʋ́táa kɩ́ɩ alɩɩ. Bɛlákɩ a, ayin abanyɔ́ akʋá bɔwa atadɩɛ futútú lɩ́ɩ́ amʋ́ wá á. \v 11 Ayin ámʋ bɛfɩtɛ́ amʋ́ bɛɛ, “Óo Galileafɔ ayin, ntɔ mlɩdɛ́kɩ́ɩ nwʋlʋ́táasʋ alɩ? Alɩ ánfɩ mlɩlawun Bulu latsú Yesu ɔya ɔsʋ́sʋ́ ánfɩ á, alɩ kɛ́n obéyinkía mʋ ba nɩ.” \s1 Matias Yuda Otsiákpá Tsiá \r (Mateo 27:3-10) \p \v 12 Ɩnʋ beyinkí kplɩ́ tsú Nfɔ-nyíbʋ ámʋsʋ\f + \fr 1:12 \fq Nfɔ-nyíbʋ \ft igyi obubwí kʋá ɩbʋ mantáa Yerusalem, bʋtɛtɩ́ mʋ́ Olifbʋ.\f* ba Yerusalem. Ɔkpa ámʋ ɩbɔ́bwɛ máɩlɩ fʋn. \v 13 Bowie wúlutɔ á, bɔdʋ yɔ́ abansʋ́rʋtɔ, ɔtɩ́nɛ́ ámʋ́ʋ́ bʋtsie yaɩ́ ámʋ. Sumbí ayɔpʋ́á bɔyɔ ɩnʋ gyí: Petro, Yohane, Yakobo mʋa Andrea, Filipo mʋa Toma, Bartolomeo mʋa Mateo, Alfeo mʋ bi Yakobo, Simon ánɩ́ ogyi ɩwɩsʋtsiá adunkápʋ́ ɔpasuatɔ ɔha pʋ́ oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Yakobo mʋ bi Yuda. \v 14 Ahá ánɩ́ bɛtrá dʋ yɔ́ ɩnʋ gyí, atsɩ akʋ, Yesu mʋ yin \w Maria\w* pʋ́ Yesu apíó. Ahá ánfɩ fɛ́ɛ́ létsiá bwɛ́ ɩkʋlɛ bɔ́ mpáɩ. \p \v 15 Nkɛ ámʋtɔ á, ahógyipʋ bɔ́bwɛ fɛ́ lafakʋlɛ-adʋanyɔ (120) befia. Ɩnʋ Petro lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ amʋ́ nsɩnɛ́ bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 16 “Mɩ́ apíó ahógyipʋ, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ tsʋn Owíe \w Dawidsʋ\w*, ɩbʋ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋtɔ, tsú Yuda Iskariot ámʋ́ʋ́ ɔlɛkpa ahá bɛyɛ́kɩtá Yesu ɩwɩ ámʋ ɩlaba mʋ́tɔ́. \v 17 Yuda Iskariot anfɩ létsiá anɩtɔ. Anɩa mʋnyɔ lɔ́yɔ osum agyʋ́má ánfɩ.” \p \v 18 Yuda lɔ́pʋ mʋ lalahɛ ánɩ́ ɔlɔbwɛ ɩkɔá bɛka mʋ yɔ́hɔ ɔsʋlʋ́ʋ kʋ. Ɔlɛkpa tsú ɔsʋ́sʋ́ bɛda ɔsʋlʋ́ʋ amʋsʋ pɔ, mʋ ipu lɛfa po, mʋ mpúni ɛ́ lɛfɛn dalɩ wʋrɔdɔ. \v 19 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔbʋ Yerusalem lónu asʋ́n ánfɩ. Bɛdɩnká ɔsʋlʋ́ʋ amʋ dá amʋ́ ɔblɩ́tɔ bɛɛ, “Hakeldama.” Mʋ́ asɩ gyí, “Ɔsʋlʋ́ʋá obugya lawʋ́lɩ́ mʋ́sʋ́.” \p \v 20 Petro lɔ́yɔ mʋ asʋ́nsʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Tsúfɛ́ bɔwanlɩ́n wá \w Israelfɔ ɩlʋ\w* ɔwʋlʋ́ ámʋtɔ bɛɛ, \q1 ‘Mʋ wóyí ɩdɩ́ kpan. \q2 Ɔhaa mátsiá mʋ́tɔ́.’ \m Bɛtrá wanlɩ́n tswɩ bɛɛ, \q1 ‘Ɔha bambá otsía mʋ otsiákpá.’ \p \v 21-22 “Mʋ́ sʋ ilehián ánɩ́ ɔkʋ ɔbɛ́tsa anɩ Yesu afúlitɔkʋsʋ́ ánfɩ ɩwɩ adánsɩɛ gyí. Ilehián ánɩ́ ɔhá ámʋ obótsu ayin ámʋ́ʋ́ betsiá anɩtɔ brɛ́ ámʋ́ʋ́ anɩlóbuo anɩ Wíe Yesu, nátɩ́ kí ntɩ́nɛ́-ntɩ́nɛ́ amʋtɔ. Ɔhá ánɩ́ olobuo anɩ tsú brɛ́á Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lɛ́blɩ́ \w asúbɔ\w* asʋ́n alɩɩ bɔfʋn ɛkɛ ámʋ́ʋ́ Bulu lótsu Yesu ya ɔsʋ́sʋ́ sí anɩ ámʋ.” \p \v 23 Ɩ́nɩ sʋ bɛlɛ ahá abanyɔ́, bʋgyi \w Yosef\w* ánɩ́ bʋtɛtɩ́ mʋ Barsaba, bʋtɛtráa tɩ mʋ Yustus mʋa Matia. \v 24 Mʋ́ʋ́ bɔbɔ mpáɩ bɛɛ, “Anɩ Wíe, fʋyin ɔhagyíɔha klʋntɔ asʋ́n. Suna anɩ ahá ánfɩtɔ ɔmʋá falɛ́, \v 25 otsia Yuda amʋ́ʋ́ alakíná agyʋ́má ánfɩ, nyá mʋ ɩsʋbɩtɩ́ ámʋ otsiákpá, ɔyɔ fʋ́ osum agyʋ́má ámʋ.” \v 26 Mʋ́ʋ́ bɛkapʋ́ atɔ́ amʋ́ abanyɔ́ nwunsʋ. Ileyi Matiasʋ. Mʋ́ sʋ bɔpʋ mʋ wá sumbí ayɔpʋ́ dúɔkʋn ámʋtɔ, bɛlabwɛ́ dúanyɔ. \c 2 \rem Proofread 09/06/03 \s1 Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ Ɩbátɔ \p \v 1 \w Pentekoste Ɛkɛ\w*, igyi Israelfɔ atɔ pɔpwɛ ɔnɔ́ ɔdakɛ́ ámʋ lɔfʋn a, ahógyipʋ amʋ fɛ́ɛ́ bɛba befia amʋ́ ofíakpa. \v 2 Ɔtsáwʋlɛ pɛ́ á, olú kʋá igyi fɛ́ afú kpɔnkpɔntɩ ilotsu ɔsʋ́sʋ́ bɔbʋlá wóyí ámʋ́ʋ́ bʋbʋ mʋ́tɔ́ ámʋ. \v 3 Ɩnʋ bowun tɔkʋá igyi fɛ́ ogya plɛnplɛn, ɩlɛlɩan ɔdandʋ. Ɩlɛdasáɩ́n dɩ́nká amʋ́tɔ́ okugyíɔkʋsʋ. \v 4 \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* lɔbʋlá okugyíɔkʋtɔ, ɩlɛha okugyíɔkʋ léfi asɩ ɔdɛ ɔblɩ́ɩ bámbá blɩ́. \p \v 5 Brɛ́ ámʋtɔ á, \w Yudafɔá\w* bʋtenyá Bulu ifú, bʋbʋ ndɩ́tɔ́ fɛ́ɛ́ baba bʋtsie Yerusalem. \v 6 Brɛ́á ɔdɔm anfɩ bonu okitikíti amʋ a, bɛsrɩ́ befia ɩnʋ. Amʋ́tɔ́ okugyíɔkʋ lónu mʋ wúlutɔ ɔblɩ́ɩ. Mʋ́ sʋ ɔnɔ́ lobwie amʋ́. \v 7 Ɩlɔwa amʋ́ ifú, wá amʋ́ wánwan. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Ahá ánfɩ bʋdɛtɔɩ́ á, megyí Galileafɔ sɔ́ɔ́n bʋgyi? \v 8 Mʋ́ nkálɩ ɩlɔbwɛ asa anɩdénuá bʋdɛ anɩtɔ okugyíɔkʋ wúlutɔ ɔblɩ́ɩ blɩ́? \v 9 Anɩtɔ akʋ atsú Partia, Media, Elam, Mesopotamia, Yudea, Kapadokia, Ponto, Asia, \v 10 Frigia, Pamfilia, Egyipte ɔmátɔ́ pʋ́ Libia awúlu ánɩ́ ɩbʋ mantáa Kirene wúlutɔ. Akʋ ɛ́ botsú Roma wúlutɔ, \v 11 bʋ́gyi Yudafɔ pʋ́ amʋ́á bʋmegyí Yudafɔ bawíé Yudafɔ Bulusúmtɔ́ aná fɛ́ɛ́ bʋbʋ anɩtɔ. Kretafɔ pʋ́ Arabifɔ ɛ́ bʋbʋ anɩtɔ. Támɛ anɩdénuá bʋdɛ Bulu atɔ kpɔnkpɔntɩ ánɩ́ alabwɛ́ blɩ́ anɩtɔ okugyíɔkʋ ɔblɩ́tɔ.” \v 12 Alɩ ámʋ́ʋ́ asʋ́n ámʋ ilobwie amʋ́ ɔnɔ́ ámʋ sʋ bɔbwɛ yɔɔ, sí bʋdɛ amʋ́ aba fɩtɛ́ bɛɛ, “Ngya amansʋ ɛ́ nɩ́?” \p \v 13 Támɛ amʋ́tɔ́ akʋ bɔbwɛ ahógyipʋ amʋ ahinlá bɛɛ, “Ntá banu bʋ.” \s1 Petro Asʋ́ntɔ́lɛ Súná Ahá Ámʋ \p \v 14 Ɩnʋ Petro mʋa mʋ aba dúɔkʋn ámʋ bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́. Mʋ́ʋ́ Petro lótsu ɔmɛ fʋ́á bláa ɔdɔm amʋ ɔbɛ́ɛ, “Apíó aba Yudafɔ pʋ́ mlɩ fɛ́ɛ́á mlɩbʋ Yerusalem, mlɩhɩɛ yaa asʋ, anlɛ asʋ́ntɔ́ suna mlɩ. \v 15 Mlɩmákɩ mlɩaa ahá ánfɩ babʋ́, tsúfɛ́ ɔyɩ́ mɔkʋ́kɛ. Brɛ́á dokwebá ladá nɩ́. \v 16 Mboún asʋ́n ánfɩ ɩlaba ndɛ ánfɩ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Yoel lɛ́blɩ́ yáɩ́ nɩ́. Ɔbɛ́ɛ, \q1 \v 17 ‘Bulu ɔbɛ́ɛ, “Nkɛ tráhɛ amʋtɔ á, \q2 nɔ́pʋ mɩ́ Ɔŋɛ́ wá anyánkpʋ́sa fɛ́ɛ́tɔ́. \q1 Mlɩ abi yinhɛ́ pʋ́ mlɩ abi tsɩhɛ́ bɛ́blɩ́ asʋ́n ánɩ́ nɔ́pʋwá amʋ́ ɔnɔ́. \q2 Mlɩ nyasubi bówun atɔ́. \q2 Mlɩ ayin dɛhɛn bókun nkude. \q1 \v 18 Nkɛ ámʋtɔ á, nɔ́pʋ mɩ́ Ɔŋɛ́ wá mɩ́ asúmpʋ́ \q2 atsɩ mʋ́a ayin fɛ́ɛ́tɔ́. \q2 Mʋ́ sʋ bɛ́blɩ́ asʋ́n ánɩ́ nɔ́pʋwá amʋ́ ɔnɔ́. \q1 \v 19 Nɔ́bwɛ ofúla nwʋlʋ́táasʋ, \q2 bwɛ́ osúna ɔsʋlʋ́sʋ. \q2 Ogyá, obugya pʋ́ ogyási tuun bɛ́ba ɔyɩ́tɔ́. \q1 \v 20 Owí ɔbɛ́ta ɔpá. \q2 Ɔtsra ɛ́ ɔbɛ́pɛ kɔɔ fɛ́ obugya, \q2 asa anɩ Wíe numnyam ɛkɛ kpɔnkpɔntɩ ámʋ ɩbɔ́fʋn. \q1 \v 21 Ɩbɛ́ba ánɩ́ ɔhagyíɔha ánɩ́ okpólí anɩ Wíe a, ɔbɛ́ha mʋ obénya nkpa.” ’ ” \p \v 22 Petro lɔ́yɔ mʋ́sʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ apíó Israelfɔ, mlɩyaa asʋ amlɩnu asʋ́n ánfɩ. Bulu lɔ́bwɛ ofúla mʋ́a atɔ́ kpɔnkpɔntɩ pʋ́ osúna tsɔtsɔɔtsɔ tsʋn Yesu Nasaretyin amʋsʋ, pʋ́súná ánɩ́ mʋlɔ́wa mʋ. Mlɩ fɛ́ɛ́ mlɩlówun mʋ́, tsúfɛ́ mlɩ ansɩ́sʋ́ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ lɛba. \v 23 Igyi tɔ́á Bulu yin yaɩ́ dodo, igyi mʋ apɛ́ ánɩ́ bɛ́lɛ Yesu há mlɩ. Mlɩlɛ́ha ahá ánɩ́ bʋtamagyi mblasʋ bɛda mʋ mántá \w oyikpalíhɛsʋ\w*, mɔ́ mʋ. \v 24 Támɛ Bulu lɛ́lɛ mʋ lowu sɩ́nsɩ́ɩ́nsɩ́ntɔ́, kʋ́sʋ́a mʋ tsú afúlitɔ. Tsúfɛ́ lowu mɛ́ɛtalɩ́ gyi mʋsʋ, osin afúlitɔ. \v 25 Ɩ́nɩ sʋ́ Owíe \w Dawid\w* lɛ́blɩ́ mʋ ɩwɩ asʋ́n ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Brégyíbrɛ́ á, ntowun anɩ Wíe mɩ́ ansɩ́sʋ́. \q2 Tsúfɛ́ ɔlɩɩ́ mɩ́ gyɔpɩsʋ, sʋ tɔtɔ mɔ́ɔwa mɩ́ ifú. \q1 \v 26 Mʋ́ sʋ ansɩ́ tegyi mɩ, \q2 ntɔtɔ́ɩ́ ansigyísʋ́. \q1 Nyankpʋsa ngyi. Lowu da gyo mɩ́, \q2 támɛ ndɛ Bulu ɔkpa kɩ́ɩ. \q1 \v 27 Tsúfɛ́ fʋméesi mɩ́ ɔkláa wá afúlitɔ. \q2 Fʋmɛ́ɛha mɩ́ fʋ́ osúmpʋ́ wankɩ́hɛ́ mmɔ́ɔplɔ́. \q1 \v 28 Fʋ́lósuná mɩ́ ɔkpa ánɩ́ ntsʋ́ʋn mʋ́sʋ́, mɩ́ anya nkpa ánɩ́ ɩtamatá. \q2 Nɩ́ fʋ́bʋ mɩ́ wá á, ansɩ́ bégyi mɩ ekekegyíɛkɛ.’ ” \p \v 29 Petro lɛ́trá bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ apíó Israelfɔ, mbʋ́a hɩɛ bla mlɩ amlɩnu. Anɩ náin Owíe Dawid lówu, bopulá mʋ. Bɔ́tʋ ndɛ mʋ ntsán da anɩ wá nfɩ. \v 30 Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ogyi, oyin ánɩ́ ntam ánɩ́ Bulu lɛ́ka há mʋ bɛ́ba mʋ́tɔ́. Bulu lɛ́ka ntam há mʋ ɔbɛ́ɛ, mɛ́ha mʋ natɩna ɔkʋ obétsiá mʋ obíásʋ́ ɛkɛ kʋ́. \v 31 Ɩ́nɩá anɩ náin Owíe Dawid lówun mʋ́ yáɩ́ sʋ á, ɔlɔtɔɩ́ tsú \w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) kʋsʋ́ tsú afúlitɔ ɩwɩ ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Bulu méesi mʋ wá afúlitɔ. \q2 Mʋ́ sʋ mʋ ɔyʋlʋ́ʋ mɔ́ɔplɔ́.’ ” \m \v 32 Petro lɔ́yɔ mʋ́sʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Yesu gyí ɔhá ánɩ́ Bulu lɔ́kʋsʋ́a tsu afúlitɔ, anɩ fɛ́ɛ́ anɩgyí mʋ́ adansɩfɔ. \v 33 Bulu lótsu Yesu ya ɔsʋ́sʋ́, há mʋ otsiákpá yilé mʋ gyɔpɩsʋ. Anɩ Sɩ́ Bulu lɔ́pʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ ánɩ́ ɔlɛhɩɛ yáɩ́ ɔbɛ́ɛ, mɔ́pʋhá mʋ ahógyipʋ há mʋ. Ɔŋɛ́ ámʋ Yesu lapʋ́há anɩ á. Mʋ́ gyumagyihɛ mlɩdéwúun, mlɩdénu á. \v 34 Megyí Owíe Dawid Bulu lótsu ya ɔsʋ́sʋ́, támɛ mʋlɛ́blɩ́ yáɩ́ ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Anɩ Wíe Bulu lɛ́bláa mɩ́ Wíe ɔbɛ́ɛ, \q2 Tsia mɩ́ gyɔpɩsʋ, \q1 \v 35 yɔ́fʋn brɛ́á nɔ́pʋ fʋ́ alupʋ́ bwɛ́ fʋ́ ayabi oyíkpa.’ ” \p \v 36 “Mʋ́ sʋ mlɩ Israelfɔ fɛ́ɛ́ mlɩnu. Ɩbʋ mʋ́tɔ́á mlɩlɛ́da Yesu mántá oyikpalíhɛsʋ. Támɛ mlɩhɩɛ bɩ ánɩ́ Bulu ladá mʋ ofúli, bwɛ́ mʋ Kristo pʋ́ anɩ Wíe.” \p \v 37 Brɛ́á Israelfɔ ámʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, ɩlɛhɩɛ han amʋ́. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ Petro mʋa mʋ aba \w sumbí ayɔpʋ́\w* atráhɛ amʋ bɛɛ, “Apíó, ntɔ abwɛ́ɛ?” \p \v 38 Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩtɔ okugyíɔkʋ ɔdámli klʋntɔ, abɔ mlɩ \w asú\w* Yesu Kristo dátɔ́, mɛ́nɩ Bulu obési mlɩ lakpan kíé mlɩ, há mlɩ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ. \v 39 Tsúfɛ́ mlɩa mlɩ abí-aná pʋ́ ahá ánɩ́ bʋbʋ tsútsúútsú ánɩ́ Bulu ɔbɛ́tɩ fɛ́ɛ́ ɔlɛhɩɛ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ anfɩ há.” \p \v 40 Petro lɛ́blɩ́ asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ, pʋ́tɔ́ɩ́ kplá amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlɛ mlɩ ɩwɩ tsu ndɛmba-abí laláhɛ anfɩtɔ.” \v 41 Amʋ́tɔ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔhɔ Petro asʋ́n ámʋ. Mʋ́ sʋ bɔbɔ amʋ́ asú. Ɛkɛ ámʋ a, ahá bɔ́bwɛ fɛ́ mpɩ́m-sa (3,000) bɛtsɩá ahógyipʋ amʋtɔ. \v 42 Ahógyipʋ amʋ bɛlɛ ansɩ́ kɩ́tá sumbí ayɔpʋ́ ámʋ atosunáhɛ́, amʋ́ ɩkʋlɛbwɛ tógyítɔ́tɔ́, ɔpasua ámʋtɔ atogyihɛtɔ yée pʋ́ mpáɩbɔtɔ́. \s1 Ahógyipʋ Amʋ Tsiátɔ́ \p \v 43 Sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bɔbwɛ ofúla pʋ́ osúna tsɔtsɔɔtsɔ, ɔnɔ́ lobwie ɔhagyíɔha. \v 44 Ahógyipʋ amʋ fɛ́ɛ́ bɔbwɛ tógyítɔ́ kʋlɛ. Betsiá ye amʋ́ atɔ́ há aba. \v 45 Betsiá fɛ́ amʋ́ atɔ́, ye kɔ́ba ánɩ́ benyatɔ há amʋ́tɔ́ okugyíɔkʋá ɔma. \v 46 Amʋ́ fɛ́ɛ́ betsiá fía \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* wunsɩnɛ́sʋ́ ekekegyíɛkɛ. Bɔpʋ amʋ́ klʋntɔ-ɔdwɛ tsíá gyi atɔ́ ɔpasuatɔ amʋ́ aba wóyítɔ́. \v 47 Betsiá kánfʋ́ Bulu, ahá fɛ́ɛ́ bekle amʋ́ asʋ́n, anɩ Wíe Bulu létsiá pʋ́ ahá ánɩ́ ɔdɛlɛ bɛtsɩá amʋ́tɔ́ ekekegyíɛkɛ. \c 3 \rem Proofread 09/06/03 \s1 Petro Mʋa Yohane Ɩbɔ Ɔkʋ Tsa \p \v 1 Ɛkɛ ɔkʋ ntʋ́pwɛ dɔsatɔ mpáɩbɔ brɛ́ á, Petro mʋa Yohane bɔyɔ Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ wunsɩnɛ́sʋ́. \v 2 Oyin ɔkʋá bɔkwɩɩ́ mʋ ɩbɔ tetsíá Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ ɔkpa ɔnɔ́ kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ “Ɔkpa ɔnɔ́ Wankláán.” Ahá bʋtotsú mʋ ba bɛyaɩ́ ɩnʋ ekekegyíɛkɛ, ɔtɔkʋ́lɩ́ ahá ánɩ́ bówie Ɔtswɛ́kpa ɩnʋ kɔ́ba. \v 3 Brɛ́á ɩbɔ amʋ lówun ánɩ́ Petro mʋa Yohane bʋdebitíwíé Ɔtswɛ́kpa ɩnʋ á, ɔlɔkʋlɩ́ amʋ́ kɔ́ba. \v 4 Petro mʋa Yohane besi lɩ́ɩ́ bʋdɛ mʋ kɩ́ɩ díín. Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ mʋ́ kɩ anɩ wʋlɛ.” \v 5 Ɩbɔ amʋ kɩ ɔbɛ́ɛ, bɛ́ha mʋ tɔkʋ. Mʋ́ sʋ olotsu ansɩ́ fʋ́á ɔdɛ amʋ́ kɩ́ɩ. \v 6 Támɛ Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mma sika futútú ntɛ́ɛ pɛ́pɛ, támɛ nɛ́ha fʋ́ tɔ́á mbʋ. Kʋsʋ lɩɩ, afʋnatɩ Yesu Kristo Nasaretyin amʋ dátɔ́!” \v 7 Ɩnʋ Petro lɛ́kɩtá mʋ gyɔpɩ bɩ, tsú mʋ lɩ́ɩ́, ɩnʋnʋ ɔwʋnlɩ́n lowie mʋ ayabi pʋ́ mʋ ntsakpátɔ́. \v 8 Olofulí kpáyi ɔtsáwʋlɛ pɛ́, wá natɩ́ bɩ. Mʋ́ sʋ ɔlɛkplá buo Petro aná wíé \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ; ɔna odefulí kpáyi; ɔdɛ Bulu kanfʋ́. \v 9 Ahá ánɩ́ bʋbʋ ɩnʋ fɛ́ɛ́ bowun mʋ ánɩ́ ɔna ɔdɛ Bulu kanfʋ́. \v 10 Mʋ́ sʋ brɛ́á ɩlɔwankɩ́ amʋ́ ánɩ́ ɩbɔ amʋ́ʋ́ otetsíá Ɔkpa Ɔnɔ́ Wankláán ɩnʋ kʋ́lɩ́ atɔ́ ámʋ nɩ á, ɩlɔwa amʋ́ wánwan, bwíé amʋ́ ɔnɔ́. \s1 Petro Tɔɩ́ Bulu Ɔtswɛ́kpa Wunsɩnɛ́sʋ́ \p \v 11 Oyin ámʋ pú Petro mʋa Yohane kínkíínkín \w Bulu ɔtswɛ́kpa\w* wunsɩnɛ́sʋ́, ɔtɩnɛkʋá bʋtɛtɩ́ ɩnʋ Salomo Abrándaásʋ́. Mʋ ɩlɔtsa lɔwa amʋ́ wánwan. Mʋ́ sʋ bɛsrɩ́ ba amʋ́ wá ɩnʋ. \v 12 Brɛ́á Petro lówun amʋ́ á, ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ apíó Israelfɔ, ntogyi sʋ́ asʋ́n ánfɩ lawá mlɩ wánwan alɩ? Ntogyi sʋ́ mlɩlaba mlɩdɛ́ anɩ kɩ́ɩ alɩ? Mlɩkɩ́ mlɩaa, anɩ onutó túmi ntɛ́ɛ anɩ Bulusúm wankláán láhá sʋ oyin ánfɩ lakʋ́sʋ́ ɔna? \v 13 Bulu ámʋ́ʋ́ anɩ anáin \w Abraham\w*, \w Isak\w* pʋ́ \w Yakob\w* bosúm ámʋ lɔ́wa mʋ osúmpʋ́ Yesu numnyam. Támɛ mlɩlɔ́pʋ mʋ há mlɩaa bʋmɔ́ɔ mʋ. Mlɩlékiná ɔhá ánfɩ tɛkɩ Pilato lɔ́bwɛ agywɩɩn ánɩ́ mési mʋ ɔnatɩ ánfɩ. \v 14 Mlɩlékiná Ɔha Wankɩ́hɛ́ pʋ́ Yilé Ɔbwɛpʋ́ ánfɩá bɔwanlɩ́n mʋ ɩwɩ asʋ́n wá Bulu asʋ́n ɔwʋlʋ́tɔ́ anfɩ, bláa Pilato mlɩaa, osíi ahá ɔmɔpʋ́ ámʋ mboún ha mlɩ. \v 15 Mlɩlɛ́ha bɔmɔ nkpa ɔhapʋ́ ánfɩ, támɛ Bulu lɔ́kʋsʋ́a mʋ tsú afúlitɔ. Anɩgyí mʋ́ ɩwɩ adansɩfɔ nɩ́. \v 16 Yesu túmi láhá ɩbɔ anfɩ́ mlɩyin yaɩ́, mlɩdɛ́kɩ́ɩ anfɩ ɩwɩ lawá mʋ ɔnlɩn. Anɩ Yesu hógyi látsá mʋ, mlɩ fɛ́ɛ́ mlɩdéwúun a. \p \v 17 “Ɩ́nɩ sʋ mɩ́ apíó, nyin ánɩ́ mábɩ́ lɛ́ha mlɩa mlɩ ahandɛ mlɩlɔ́pʋ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ gyi Yesu. \v 18 Támɛ a, Bulu lɛ́blɩ́ tsʋn mʋ ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ fɛ́ɛ́sʋ́ yáɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘\w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ nɛda mʋ ofúli amʋ) obówun ɩwɩɔsɩn.’ Mʋ́ sʋ ɔlɛha ɩlɛba alɩ nɩ́. \v 19 Mʋ́ sʋ mlɩdamli klʋntɔ, amlɩyinki ba Bulu wá, mɛ́nɩ obési mlɩ lakpan fɛ́ɛ́ kíé mlɩ, wá mlɩ ɔwʋnlɩ́n pɔpwɛ, \v 20 lápʋ́ Yesu sɩ́sɩ́ mlɩ. Mʋ Bulu lɛ́da ofúli yáɩ́ há mlɩ nɩ́. \v 21 Ilehián ánɩ́ Yesu obétsiá ɔsʋ́sʋ́ ɩnʋ yɔ́fʋn brɛ́á Bulu ɔbɛ́la tógyítɔ́ bwɛ́, fɛ́ alɩá ɔlɛha mʋ ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ wankɩ́hɛ́ amʋ bɛblɩ́ tswɩ. \v 22 Anɩ náin Mose lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩ Wíe Bulu ɔbɛ́ha mʋ ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔkʋá ogyi fɛ́ mɩ́ ɔbɛ́dalɩ tsú mlɩtɔ há mlɩ. Mlɩgyi mʋ asʋn blɩ́hɛ́ fɛ́ɛ́sʋ́. \v 23 Ɔhagyíɔha ánɩ́ omobu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ anfɩ á, Bulu ɔbɛ́lɛ mʋ lɛ́ mʋ ahátɔ, mɔ́ mʋ.’ \p \v 24 “Tsú Samuelsʋ á, Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́á bɛba fɛ́ɛ́ bɔtɔɩ́ tsú asʋ́n ánfɩ ɩdɛbá nkɛ ánfɩtɔ ɩwɩ. \v 25 Mlɩgyí Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ abí-aná. Mlɩbʋ́ ɩtɔ́ ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́hɩɛ yáɩ́ há anɩ anáin amʋ. Tsúfɛ́ Bulu lɛ́bláa Abraham ɔbɛ́ɛ, ‘Nɔ́tsʋn fʋ́ abí-anásʋ́ yúlá ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́.’ \v 26 Ɩ́nɩ sʋ́ brɛ́á Bulu lɛ́lɛ mʋ osúmpʋ́ Yesu a, olegyankpá pʋ́ mʋ sɩ́sɩ́ mlɩ Israelfɔ, ɔbɛ́ɛ obóyulá mlɩ, amlɩsi lakpan bwɛ nɩ́.” \c 4 \rem Proofread 09/06/03 \s1 Petro Mʋa Yohane Ɔnɔ́lɛ Yudafɔ Asʋ́n Ogyíkpá \p \v 1 Brɛ́á Petro mʋa Yohane bʋbʋ mʋ́sʋ́ bʋdɛtɔɩ́ kplá ahá ámʋ a, Bulu igyí ahapʋ́ mʋ́a Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ ɔhandɛ pʋ́ \w Sadukifɔ\w* akʋ bɛba bɔtʋ amʋ́. \v 2 Ɔblɔ́ lɛkɩtá ahandɛ anfɩ. Tsúfɛ́ \w sumbí ayɔpʋ́\w* ámʋ bʋdɛ ahá ámʋ atɔ́ suná bɛɛ, Yesu lawú kʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ. Mʋ́ sʋ wukʋ́sʋ́ bʋ ɩnʋ há ɔhagyíɔha. \v 3 Ahandɛ amʋ bɛkɩtá Petro mʋa Yohane. Owí dɛta sʋ bɔpʋ amʋ́ yɔ́wa obu yɛ́ha ɔyɩ kɛhɛ. \v 4 Támɛ ahá ámʋ́ʋ́ bonu amʋ́ atosunáhɛ́ amʋtɔ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bohogyi, bɛtsɩá ahógyipʋ amʋtɔ. Mʋ́ sʋ ahógyipʋ amʋtɔ ayin bɔbwɛ fɛ́ mpɩ́m-nu (5,000). \p \v 5 Ɔyɩ kɛhɛ nyankɩ a, \w Yudafɔ\w* awíe, amʋ́ ahandɛ pʋ́ Mose \w mbla asunápʋ́\w* bɛba befia Yerusalem. \v 6 Ahá ánfɩ pʋ́ ahandɛ ánɩ́ befia asʋ́n ámʋ asɩ gyí; Bulu \w igyí\w* ɔhapʋ́ dɛhɛn Hana, mʋ wóyítɔ́ ahandɛ Kaiafa, Yohane, Aleksandro pʋ́ wóyí ámʋtɔ ahá fɛ́ɛ́. \v 7 Bɛha bɔpʋ Petro mʋa Yohane bɛlɩɩ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́, bɛfɩtɛ́ amʋ́ bɛɛ, “Ma túmitɔ ntɛ́ɛ ma dátɔ́ mlɩlɛ́tsa oyin ánfɩ?” \p \v 8 Ɩnʋ á, \w Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́\w* lɔbʋlá Petrotɔ. Mʋ́ sʋ ɩlɛha mʋ túmi ɔlɛbláa Yudafɔ awíe pʋ́ amʋ́ ahandɛ amʋ ɔbɛ́ɛ, \v 9 “Ndɛ mʋ́ mlɩdɛ́ anɩ fɩtɛ́ tɔ́á sʋá anɩlawá awɩtɔlɛ há ɩbɔ anfɩ, tsá mʋ ɩlɔ? \v 10 Mʋ́mʋ́ tsú ndɛ mlɩa Israelfɔ fɛ́ɛ́ mlɩbɩ ánɩ́ Yesu Kristo, Nasaretyin amʋ túmi pʋ́ mʋ dátɔ́ oyin ánfɩ ɔ́lɩɩ́ mlɩ ansɩ́tɔ́ ánfɩ lanyá ɩlɔtsá. Mʋgyí ɔhá ámʋ́ʋ́ mlɩlɛ́da mántá \w oyikpalíhɛsʋ\w* mɔ́ mʋ asa Bulu lɔ́kʋsʋ́a mʋ tsú afúlitɔ ámʋ nɩ. \v 11 Yesu anfɩ ɩwɩ asʋ́n bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, \q1 ‘Ibwi ámʋ́ʋ́ mlɩ obu ayípʋ mlɩlékiná ámʋ \q2 lábɔbwɛ okonkísʋ́bwi nɩ́.’ \m \v 12 Yesu anfɩ nkʋlɛ pɛ́ gyí ɔhá ánɩ́ Bulu lɔ́pʋhá anɩ ɔyɩ́ ánfɩtɔ ɔbɛ́ɛ, atsʋ́ʋn mʋsʋ nya nkpa. Ɔhaa trá ɔma ɩnʋá ɔdʋn mʋ.” \p \v 13 Ɩ́nɩá Yudafɔ ahandɛ amʋ bʋyin ánɩ́ Petro mʋa Yohane bʋmɔkʋ́kásɩ́ ɔwʋlʋ́ kɩ, támɛ ifú mɛdɛ́ amʋ́ sʋ á, ɔnɔ́ lobwie amʋ́. Ɩlɔwankɩ́ amʋ́ ánɩ́ babuo Yesu kɩ. \v 14 Ahandɛ amʋ bʋmenya asʋansʋ blɩ́. Tsúfɛ́ bowun ánɩ́ ɩbɔ amʋ́ʋ́ alanyá ɩlɔtsá ámʋ lɩ́ɩ́ Petro mʋa Yohane wá. \v 15 Mʋ́ sʋ bɛbláa Petro aná bɛɛ, bʋdálɩ asʋ́n ogyíkpá ɩnʋ kpalobí, abʋkɩta agywɩɩn. Mʋ́ʋ́ ahandɛ amʋ bɛfɩtɛ́ aba bɛɛ, \v 16 “Nkálɩ abɔ́bwɛ ahá ánfɩ? Ɔhagyíɔha labɩ́ Yerusalem wúlutɔ ánɩ́ amʋ́ labwɛ́ osúna kpɔnkpɔntɩ ánfɩ. Anɩmɛ́ɛtalɩ́ gyi mʋ́ nwɛ́ɛn. \v 17 Támɛ alɩá ɩbɔ́bwɛ asʋ́n ánfɩ mɛ́ɛtrá klɛɩ́ á, mlɩha ada amʋ́ ɔlá kínkíínkín anɩaa bʋmátra bláa ɔhaa asʋansʋ Yesu dátɔ́ ɛ.” \p \v 18 Ɩnʋ bɛlatɩ́ Petro mʋa Yohane ba obuto ɩnʋ, bɛda amʋ́ ɔlá bɛɛ, bʋmátra bláa ɔhaa asʋ́ngyíasʋ́n ntɛ́ɛ súná atɔ́ Yesu dátɔ́ ɛkɛkɛɛkɛ. \v 19 Mʋ́ʋ́ Petro mʋa Yohane bɛbláa amʋ́ bɛɛ, “Mlɩ onutó mlɩkɩ. Mɔmʋ bʋ alɛ́ Bulu ansɩ́tɔ́, ánɩ́ abónu mlɩ asʋ́n lóó, ntɛ́ɛ Bulu klɛ́? \v 20 Tsúfɛ́ anɩ mʋ́ anɩmɛ́ɛtalɩ́ sí tɔ́á anɩlawun pʋ́ asʋ́n ánɩ́ anɩlanú blɩ́.” \v 21 Bʋmɛtalɩ́ bɩ́tɩ́ amʋ́ ɩsʋ, tsúfɛ́ ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bʋdɛ Bulu kanfʋ́ ofúla kpɔnkpɔntɩ ámʋ́ʋ́ alabwɛ́ ámʋ sʋ. Mʋ́ sʋ ahandɛ amʋ bɛtrá da amʋ́ ɔlá kínkíínkín, besi amʋ́ bɛnatɩ́. \v 22 Oyin ámʋ ɩlɔtsá lɔ́wa ifú, tsúfɛ́ alahɔ dʋn nfí adʋana (40) alɩ brɛ́ ámʋtɔ. \s1 Ahógyipʋ Amʋ Atɔ Kʋlɩ́hɛ́ \p \v 23 Yudafɔ ahandɛ amʋ benya sí amʋ́ alɩ, Petro mʋa Yohane beyinkí ba amʋ́ aba ahógyipʋ amʋ wá. Bɛbláa amʋ́ asʋ́n ánɩ́ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛblɩ́ fɛ́ɛ́. \v 24 Brɛ́á ahógyipʋ amʋ bonu asʋ́n ámʋ a, amʋ́ fɛ́ɛ́ bɔpʋ ɔmɛ kʋlɛ kʋ́lɩ́ Bulu bɛɛ, “Anɩ Wíe Bulu Otúmípʋ, fʋ́lɔ́bwɛ ɔsʋ́ fɔbwɛ asɩ, ɔpʋ mʋ́a ntsu pʋ́ mʋ́tɔ́ atɔ́ fɛ́ɛ́. \v 25 Fɔtsʋn Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́sʋ há anɩ náin Dawid, ogyi fʋ́ osúmpʋ́ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Ntogyi sʋ́ ɔmá-ɔmá banyá ɔblɔ́? \q2 Ntogyi sʋ́ ahá fɛ́ɛ́ babwɛ́ agywɩɩn kʋkʋ kpaalɩ? \q1 \v 26 Ɔsʋlʋ́sʋ awíe badɩ́dá atɔ́. \q2 Wúlu ahandɛ batɩ́ aba fia, \q2 kɩ́tá agywɩɩn laláhɛ anɩ Wíe Bulu mʋa \w Kristo\w*, (ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔlɛda mʋ ofúli) amʋsʋ.’ ” \m \v 27 Petro lɔ́yɔ mʋ asʋ́nsʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Lɛ́lɛ́ á, asʋ́n ánfɩ laba mʋ́tɔ́. Owíe \w Herode\w* mʋa Pontio Pilatoá bʋmegyí Yudafɔ pʋ́ Israelfɔ babwɛ́ kʋlɛ wúlu anfɩtɔ, kʋ́sʋ́ lɩ́ɩ́ Yesusʋ. Mʋgyí fʋ́ osúmpʋ́ wankɩ́hɛ́á fɛ́da mʋ ofúli nɩ. \v 28 Támɛ bʋmɛbɩ ánɩ́ tɔ́á fɛhɩhɩ́ɛ yaɩ́ fɛɛ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́ fʋ́ apɛ́ pʋ́ fʋ́ túmitɔ dodo babwɛ́ á. \v 29 Anɩ Wíe Bulu, kɩ alɩá baká anɩsʋ, afʋkpa fʋ́ asúmpʋ́, mɛ́nɩ abɛ́talɩ́ blɩ́ fʋ́ asʋ́n ámʋ, anɩméenya ifú. \v 30 Tsa ahá ɩlɔ fʋ́ túmitɔ, afʋha abwɛ ofúla pʋ́ osúna fʋ́ osúmpʋ́ wankɩ́hɛ́ Yesu dátɔ́.” \p \v 31 Brɛ́á bɔbɔ mpáɩ ánfɩ tá á, amʋ́ ofíakpa ɩnʋ fɛ́ɛ́ ɩlɔkpɩnkɩ́. Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɔ́bʋlá amʋ́tɔ́. Mʋ́ sʋ bɔwa klʋn dá Bulu asʋ́n ámʋ ɔkan. \s1 Ahógyipʋ Amʋ Atɔ́tɔ́ Yée \p \v 32 Ahógyipʋ amʋ fɛ́ɛ́ bɔpʋ klʋn kʋlɛ mʋ́a agywɩɩn kʋlɛ tsíá. Ɔkʋkʋ mɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ tɔ́á mʋbʋ igyi mʋ nkʋlɛ klɛ́. Mboún okugyíɔkʋ atɔ́ lɔbwɛ amʋ́ fɛ́ɛ́ klɛ́. \v 33 Sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bɔpʋ túmi kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ gyi anɩ Wíe Yesu ɩwɩ adánsɩɛ bɛɛ, Bulu lakʋ́sʋ́a mʋ tsú afúlitɔ. Bulu lɛ́hɩɛ wá awɩtɔlɛ há ahógyipʋ amʋ fɛ́ɛ́. \v 34 Amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mégyi ohian, tsúfɛ́ amʋ́á bʋbʋ ɔsʋlʋ́ʋ pʋ́ wóyí betsiá fɛ́ mʋ́, pʋ́ mʋ́ ɔnɔ́ kɔ́ba ba \v 35 sumbí ayɔpʋ́ ámʋ, betsiá ye mʋ́ há ɔhagyíɔha alɩá ilehián mʋ. \p \v 36-37 Mʋ́ sʋ alɩ kɛ́n Lewiyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ \w Yosef\w* lɛ́fɛ ɔsʋlʋ́ʋ, ɔlɔpʋ kɔ́ba amʋ ba sumbí ayɔpʋ́ ámʋ nɩ. Yosef anfɩ otsú Kipro ɔmátɔ́, sumbí ayɔpʋ́ bɛha mʋ ɩdá Barnaba, (mʋ́ asɩ gyí, “Ahá atɛtɔ-ɔnlɩn ɔwapʋ́.”) \c 5 \rem Proofread 09/06/03 \s1 Anania Mʋa Safira \p \v 1 Ɩnʋ oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Anania mʋa mʋ ka Safira ɛ́ bɛfɛ amʋ́ siadɩɛ kʋ. \v 2 Támɛ Anania lɛ́lɛ kɔ́ba amʋ kʋ ŋáín, mʋ ka ɛ́ yin mʋ́ ɩwɩ. Ɔlɔpʋ kɔ́ba amʋ tráhɛ ba \w sumbí ayɔpʋ́\w* ámʋ. \v 3 Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Anania, ntogyi sʋ́ fahá Ɔbʋnsám lagyi fʋsʋ, fapʋ́ kɔ́ba amʋ́ʋ́ fenya ámʋ kʋ ŋáín, bɔ́wa afunu suná Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́? \v 4 Fʋ́bʋ́ fʋ́ ɔsʋlʋ́ʋ asa fɛfɛ mʋ́. Ɩ́nɩá fɛfɛ mʋ́ ɛ́ á, fʋ́bʋ́ fʋ́ kɔ́ba. Ntɔ láhan fʋ sʋ́ fabwɛ́ ɩtɔ́á igyi alɩ? Bulu fawá afunu súná o, megyí anyánkpʋ́sa.” \v 5 Anania lénya nú asʋ́n ánfɩ alɩ á, ɔlɛtɩn da wú. Mʋ́ sʋ ifú lɛhɩɛ kɩ́tá ahá ánɩ́ bonu asʋ́n ánfɩ fɛ́ɛ́. \v 6 Ɩnʋ nyasubi akʋ bɔkʋsʋ́ tsú tati kɩ́klɩ mʋ ɩwɩ, tsú mʋ yópulá. \p \v 7 Ilegyi fɛ́ dɔnhwɩ́rɩ asa ɔma asa mʋ ka Safira ɛ́ lóbowie ɩnʋ. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, omeyín tɔ́á ɩlaba mʋ kulusʋ. \v 8 Petro lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Safira, bla mɩ. Kɔ́ba anfɩ gyí tɔ́á fʋ́a fʋ́ kulu mlɩlénya brɛ́á mlɩlɛ́fɛ ɔsʋlʋ́ʋ amʋ nɩ?” \p Safira lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ee, alɩ anɩlénya nɩ́.” \p \v 9 Mʋ́ sʋ Petro lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ fʋ́a fʋ́ kulu mlɩlabwɛ́ ɔnɔ-ɔkʋlɛ mlɩaa mlɔ́sɔ Anɩ Wíe Ɔŋɛ́ kɩ? Kɩ, nyasubi ánɩ́ bayópulá fʋ́ kulu yínkí lawíé obu-ɔnɔ́ ɩnʋ á. Bɔ́sʋrá fʋ́ ɛ́ ya.” \v 10 Ɩnʋnʋ ɔtsɩ ámʋ ɛ́ lɛ́tɩn da Petro ayabitɔ ɩnʋ wú. Brɛ́á nyasubi ámʋ bobowie ɩnʋ á, bowun ánɩ́ Safira ɛ́ lawú, sʋ botsu mʋ yópulá mʋ mantáa mʋ kulu. \v 11 Ifú lɛhɩɛ wíé ɔpasua ámʋ pʋ́ ahá ánɩ́ bonu asʋ́n ánfɩ fɛ́ɛ́tɔ́. \s1 Sumbí Ayɔpʋ́ Ámʋ Ofúla Pʋ́ Osúna Bwɛ \p \v 12 Bulu lɔ́tsʋn sumbí ayɔpʋ́ ámʋsʋ bwɛ́ ofúla pʋ́ osúna tsɔtsɔɔtsɔ wúlu amʋtɔ. Ahógyipʋ amʋ fɛ́ɛ́ bɔbwɛ kʋlɛ tsíá fia ɔtɩnɛkʋá bʋtɛtɩ́ ɩnʋ Salomo Abrándaásʋ́. \v 13 Ahá ánɩ́ bʋmegyí ahógyipʋ kʋ́ráá bɛtɩ ahógyipʋ amʋ ɩdayilé. Támɛ ɔkʋkʋ mɔ́bwɛ agywɩɩn ɔbɛ́ɛ, mɛ́bɛtsɩá ahógyipʋ amʋtɔ. \v 14 Igyi alɩ óó á, atsɩ mʋ́a ayin tsɔtsɔɔtsɔ bɔhɔ anɩ Wíe Yesu gyi. Bulu létsiá pʋ́ amʋ́ tsɩ́a ahógyipʋ amʋtɔ. \v 15 Sumbí ayɔpʋ́ ámʋ ofúlábwɛ sʋ wúlu amʋtɔ ahá betsiá tsú amʋ́ alɔpʋ ba brɔnʋsʋ, bɛyaɩ́ nklan tswɩ pʋ́ amʋ́ tswɩ mʋ́sʋ́. Fówun nɩ́ Petro ɔbá bɔtsʋn ɩnʋ á, mʋ yiyí bɔ́wʋlɩ́ amʋ́sʋ́. \v 16 Ɔdɔm ánɩ́ botsú awúluá ɩbʋ bomlí Yerusalemtɔ ɛ́ bɔpʋ amʋ́ alɔpʋ pʋ́ ahá ánɩ́ \w ɔŋɛ laláhɛ\w* dɛ́ amʋ́ háan ba, sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bɛtsa amʋ́ ɩlɔ. \s1 Sumbí Ayɔpʋ́ Ámʋ Lu \p \v 17 Sumbí ayɔpʋ́ ámʋ ɩwɩ lɔ́wa Bulu \w igyí\w* ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ mʋa mʋ aba ánɩ́ bʋbʋ Saduki ɔpasuatɔ olu. \v 18 Ɩ́nɩ sʋ bɛkɩtá sumbí ayɔpʋ́ ámʋ wá obu. \v 19 Támɛ onyé, \w Bulu-ɔbɔpʋ\w* ɔkʋ lɛ́ba befinkí obu ámʋ, kpá sumbí ayɔpʋ́ ámʋ dálɩ. \v 20 Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyɔ amlɩyɛlɩɩ́ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, amlɩbla ahá nkpa pɔpwɛ amʋ ɩwɩ asʋ́n fɛ́ɛ́.” \v 21 Sumbí ayɔpʋ́ ámʋ begyi Bulu-ɔbɔpʋ amʋ asʋ́nsʋ́. Mʋ́ sʋ bɛnatɩ́ yɔ́ wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ bakɛ, bʋdɛ ahá atɔ́ suná. \p Ɔma-ɔma a, Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɛ́tɩ Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ amʋ fɛ́ɛ́ fia. Mʋ́ʋ́ bɔwa abí bɛɛ bʋyɛ́lɛ sumbí ayɔpʋ́ ámʋ ba. \v 22 Támɛ bɔyɔ á, sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bʋma ɩnʋ. Ɩ́nɩ sʋ beyinkí bɛbláa ahandɛ amʋ bɛɛ, \v 23 “Anɩlɔ́yɔ ɩnʋ á, anɩlówun ánɩ́ aklʋn amʋ fin wankláán. Obu adɩpʋ́sʋ́ akɩ́pʋ amʋ bʋlɩɩ́ bʋdɛ aklʋn amʋ ɔnɔ́ gyo. Támɛ brɛ́á anɩléfinkí aklʋn amʋ a, anɩmówun ɔhaa obu ámʋtɔ.” \v 24 Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ ɔhandɛ mʋa Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ bonu asʋ́n ánfɩ a, bɔbwɛ yɔɔ, sí bʋdɛ asʋ́n ánɩ́ ɩbɛ́ba mʋ́ ɔma gywɩɩ́n. \v 25 Ɩnʋ ɔha ɔkʋ lɛ́bɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ, ahá ámʋ́ʋ́ mlɩlɔ́wa obu ámʋ bʋlɩɩ́ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, bʋdɛ ahá atɔ́ suná.” \v 26 Mʋ́ sʋ Bulu ɔtswɛ́kpa agyópʋ ɔhandɛ amʋ mʋa mʋ aba bɔyɔ yɛ́kpa sumbí ayɔpʋ́ ámʋ ba. Bɛkpa amʋ́ díín pʋ́ amʋ́ ba, tsúfɛ́ benya ifú ánɩ́ nɩ́ bɔpʋ́ ɩbɩ da amʋ́ á, ahá bɛ́da amʋ́ abwi. \p \v 27 Bɔpʋ amʋ́ ba bɛlɩɩ́ Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ amʋ ansɩ́tɔ́. Mʋ́ʋ́ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 28 “Anɩmɛ́da mlɩ ɔlá anɩaa, mlɩmátrá tɩ oyin ánfɩ dá súná atɔ́? Támɛ mlɩkɩ tɔ́á mlɩlabwɛ́. Mlɩlahá mlɩ atosunáhɛ́ labʋ́lá Yerusalem wúlutɔ fɛ́ɛ́. Mlɩdékléá mlɔ́pʋ mʋ lowu sʋ́rá anɩ.” \p \v 29 Petro mʋa sumbí ayɔpʋ́ atráhɛ amʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Bulu asʋ́nsʋ́ lehián ánɩ́ abégyi, megyí anyánkpʋ́sa. \v 30 Mlɩlɛ́da Yesu mántá oyikpalíhɛsʋ mɔ́ mʋ. Támɛ anɩ anáin Bulu lɔ́kʋsʋ́a mʋ tsú afúlitɔ. \v 31 Olotsu mʋ ya ɔsʋ́sʋ́, pʋ́ mʋ yɛ́yaɩ́ mʋ gyɔpɩsʋ, bwɛ́ mʋ ahá Ɔkpapʋ́ pʋ́ Nkpa Ɔhɔ́pʋ. Fówun ɔkpa ɩdɩ ha Israelfɔ abʋdamli klʋntɔ, Bulu osi amʋ́ lakpan kie amʋ́. \v 32 Anɩgyí alɩ asʋ́n ánfɩ ɩwɩ adansɩfɔ nɩ́. Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ́ʋ́ Bulu lɔ́pʋkíé ahá ánɩ́ bʋtegyi mʋ asʋ́nsʋ́ amʋ ɛ́ dɛ́ mʋ́ ɩwɩ adánsɩɛ gyí.” \p \v 33 Brɛ́á Yudafɔ ahandɛ amʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, ɩlɔwa amʋ́ ɔblɔ́. Mʋ́ sʋ bɔbwɛ agywɩɩn bɛɛ, bɔ́mɔ sumbí ayɔpʋ́ ámʋ. \v 34 Támɛ Yudafɔ ahandɛ amʋtɔ ɔkʋá ogyi Farisiyin, mʋ dá gyí Gamaliel, ogyi Mose mbla osunápʋ́ ánɩ́ ahá fɛ́ɛ́ bʋtobú mʋ lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́, blɩ́ ɔbɛ́ɛ bʋkpá sumbí ayɔpʋ́ ámʋ dalɩ kpalobí. \v 35 Ɩnʋ ɔlɛbláa Yudafɔ ahandɛ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Israelfɔ ayin, mlɩkɩ wankláán ɩtɔ́ ánfɩ mlɩaa mlɔ́pʋgyi ahá ánfɩ ɩwɩ. \v 36 Mlɩkaɩn ánɩ́ brɛ́ kʋtɔ á, oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Teuda létsiá. Ɔlɔbwɛ mʋ ɩwɩ fɛ́ ɔha kpɔnkpɔntɩ ɔkʋ. Mʋ́ sʋ ahá bɔ́bwɛ fɛ́ lafana (400) sɔ́ɔ́n bobuo mʋ. Támɛ bɔmɔ mʋ, mʋ abúopʋ fɛ́ɛ́ bɛdasáɩ́n, mʋ bwɛhɛ́ ɛ́ fɛ́ɛ́ lowie ntsu. \v 37 Mʋ ɔma a, Yuda ánɩ́ ogyi Galileayin ɛ́ lɛ́ba aháklábɩ. Mʋ ɛ́ ɔlɛkpa ɔdɔm buo ɩwɩ. Támɛ bɔmɔ mʋ, mʋ abúopʋ amʋ fɛ́ɛ́ bɛdasáɩ́n. \v 38 Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, mlɩsi ahá ánfɩ. Mlɩmápʋ ɩbɩ da amʋ́. Tsúfɛ́ nɩ́ itsú anyánkpʋ́sa wá á, mʋ́ fɛ́ɛ́ ɩbɛ́ba bɔtsʋn. \v 39 Támɛ nɩ́ itsú Bulu wá á, mlɩmɛ́ɛtalɩ́ ká amʋ́ itin. Mʋ́ sʋ mlɩmábwɛ amʋ́ tɔtɔ, mɛ́nɩ ɩmɔ́ɔbwɛ fɛ́ mlɩa Bulunyɔ mlɩdɛ́kɔ.” \p Yudafɔ ahandɛ amʋ botsulá dɩ́nká Gamaliel asʋ́n ánfɩsʋ. \v 40 Ɩnʋ bɛha bɛtɩ sumbí ayɔpʋ́ ámʋ ba obuto ɩnʋ. Bɛha bɔnwɛn amʋ́ atɔ́, bɛda amʋ́ ɔlá bɛɛ, bʋmátra tɩ Yesu dá súná atɔ́ ɛkɛkɛɛkɛ, besi amʋ́ bɛnatɩ́. \v 41 Brɛ́á sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bɛdalɩ Yudafɔ asʋ́n ogyíkpa ɩnʋ bɔyɔ́ á, ansɩ́ dɛ amʋ́ gyí. Tsúfɛ́ Bulu lahá amʋ́ ɛ́ bawun ɩwɩɔsɩn Yesu sʋ. \v 42 Sumbí ayɔpʋ́ ámʋ betsiá súná atɔ́ ekekegyíɛkɛ, dá Bulu \w asʋn wankláán\w* ámʋ ɔkan Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ pʋ́ wóyígyíwóyítɔ́ bɛɛ, Yesu gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ). \c 6 \rem Proofread 09/06/03 \s1 Ɔnɔ́ Alɩɩ́pʋ́ Abasíénɔ́ Lɛ \p \v 1 Brɛ́á akasɩ́pʋ́ amʋ bɛba bʋdɛklɛɩ́ á, ɩtrɛ́ lɛda Yudafɔ Griiki ablɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ bʋtɛblɩ́ \w Hebri\w* ɔblɩ́ɩ amʋ nsɩnɛ́. Griiki ablɩ́pʋ́ amʋ bɛɛ, ekekegyíɛkɛ, nɩ́ bʋdɛ atɔ́ yée a, bʋtamahá Griikifɔ asʋrapʋ amʋ. \v 2 Mʋ́ sʋ \w sumbí ayɔpʋ́\w* dúanyɔ ámʋ bɛtɩ ahógyipʋ amʋ fɛ́ɛ́ fia, bláa amʋ́ bɛɛ, “Ɩma alɛá abési Bulu asʋ́n ɔkanda betsiá ye atɔ́. \v 3 Ɩ́nɩ sʋ apíó, mlɩkɩ mlɩtɔ amlɩlɛ ahá abasíénɔ́ ánɩ́ obú bʋ amʋ́sʋ́, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ mʋ́a nyánsa ɩtsɔ amʋ́tɔ́. Fówun apʋ amʋ́ lɩɩ atɔ́tɔ́ yée ɔnɔ́, \v 4 mɛ́nɩ anɩ ɛ́ abɛ́lɛ ansɩ́ kɩ mpáɩbɔ pʋ́ Bulu asʋ́n ámʋ ɔkanda.” \p \v 5 Ansɩ́ legyi ahógyipʋ amʋ fɛ́ɛ́ asʋ́n ánfɩ ɩwɩ. Mʋ́ sʋ bɛlɛ oyin ɔkʋá mʋ hógyi ɔnɔ́ bʋ ɔnlɩn, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ ɛ́ ɩtsɔ mʋtɔ, bʋtɛtɩ́ mʋ Stefano mʋa Filipo, Prokoro, Nikanor, Timon, Parmena pʋ́ Nikolao, ogyi Griikiyin ɔkʋá otsú Antiokia asa alawíé Yudafɔ osúmtɔ́. \v 6 Bɔpʋ ahá ánfɩ bosuná sumbí ayɔpʋ́ ámʋ, sumbí ayɔpʋ́ ámʋ ɛ́ bɔpʋ ɩbɩ dɩ́nká amʋ́sʋ́, bɔ́ mpáɩ há amʋ́. \p \v 7 Ɩ́nɩ sʋ Bulu asʋ́n ámʋ lɛklɛɩ́, akasɩ́pʋ́ amʋ bomoní Yerusalem. Bulu igyí ahapʋ́ ámʋ óó tsɔtsɔɔtsɔ bɔhɔ Yesu asʋ́n ámʋ. \s1 Stefano Kɩtá \p \v 8 Bulu lɔ́wa awɩtɔlɛ há Stefano túmi kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ. Mʋ́ sʋ ɔlɔbwɛ ofúla pʋ́ osúna akpɔnkpɔntɩ ɔmá ámʋtɔ. \v 9 Támɛ akʋ bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mʋsʋ. Ahá ánfɩ botsú \w ofíakpa\w* kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ “Nkpábiá Bahɔ Ɩwɩsʋtsiá.” Amʋ́ akʋ bʋgyi Yudafɔá botsú Kirene pʋ́ Aleksandria awúlusʋ. Akʋ ɛ́ botsú Kilikia pʋ́ Asia ɔmátɔ́. \v 10 Támɛ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́ha Stefano nyánsa ɔlɔpʋtɔ́ɩ́. Mʋ́ sʋ bʋmɛtalɩ́ gyí mʋ nwɛ́ɛn. \v 11 Ɩ́nɩ sʋ bɛha akʋ ɔnɔ́ bɛɛ bʋblɩ́ bɛɛ, bonu ánɩ́ Stefano dɛ́tɔɩ́ wɔ Mose mʋa Bulu. \v 12 Ɩ́nɩ lɛ́ha ahá ánɩ́ bʋbʋ ɩnʋ pʋ́ Yudafɔ ahandɛ pʋ́ Mose \w mbla asunápʋ́\w* amʋ benya ɔblɔ́ Stefanosʋ. Ɩnʋ bɛnatɩ́ yɔ́tʋ mʋ, kɩ́tá mʋ, kpá mʋ ya Yudafɔ Asʋ́n Agyípʋ́ amʋ ansɩ́tɔ́. \v 13 Bɛlahá akʋ bɔwa afunu dɩ́nká mʋsʋ bɛɛ, “Oyin ánfɩ tɔtɔ́ɩ́ wɔ Bulu ɔtswɛ́kpa wankɩ́hɛ́ pʋ́ Mose mbla ámʋ ekekegyíɛkɛ. \v 14 Anɩlónu ánɩ́ ɔdɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Yesu Nasaretyin amʋ obóbwie Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ, tsɛ amándɩ́ɛ́ ánɩ́ Mose lósuná anɩ fɛ́ɛ́.’ ” \v 15 Yudafɔ Asʋ́n Agyípʋ́ amʋ fɛ́ɛ́ besi bʋdɛ Stefano kɩ́ɩ díín. Ɩnʋ bɛkɩ a, mʋ ansɩ́tɔ́ dɛ ogyá kpa fɛ́ Bulu-ɔbɔpʋ ansɩ́tɔ́. \c 7 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Stefano Ɩwɩ Ɔnɔ́lɛ \p \v 1 Bulu \w igyí\w* ɔhapʋ́ dɛhɛn amʋ lɛ́fɩtɛ́ Stefano ɔbɛ́ɛ, “Asʋ́n ánfɩ bablɩ́ tsú fʋ́ ɩwɩ ánfɩ fɛ́ɛ́ bʋ mʋ́tɔ́?” \p \v 2 Stefano lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ apíó pʋ́ mɩ́ asɩ́, mlɩyaa asʋ amlɩnu! Bulu Onumnyampʋ amʋ lɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan súná anɩ náin \w Abraham\w* brɛ́á otsie Mesopotamia ɔmátɔ́, Kaldeafɔtɔ asa olotu yétsiá Haran wúlutɔ. \v 3-4 Ɩnʋ Bulu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Tu dalɩ fʋ́ ɔmátɔ́ si fʋ́ abusuan, afʋyɔ ɔsʋlʋ́ʋ kʋá nósuná fʋ́sʋ́.’ Mʋ́ sʋ Abraham lótu tsú Kaldeafɔ ɔsʋlʋ́sʋ yétsiá Haran wúlutɔ. Mʋ sɩ lowu ɔma a, Bulu lɛ́ha mʋ olotu ba ɔtɩ́nɛ́ ánfɩ mlɩtsie ndɛ ánfɩ. \v 5 Brɛ́ ámʋtɔ á, Bulu mɔ́kʋ́nyá há Abraham ɔsʋlʋ́ʋ anfɩ yabi oyíkpa kʋlɛ kʋ́ráá. Támɛ Bulu lɛ́hɩɛ mʋ asɩ yaɩ́ ɔbɛ́ɛ, mʋa mʋ abí-aná obégyi ɔsʋlʋ́ʋ anfɩ ɛkɛkʋ́. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Abraham mɔ́kʋ́kwɩ́ɩ́ obí. \v 6 Asʋ́n ánɩ́ Bulu lɛ́bláa mʋ gyí, ‘Fʋ́ abí-aná bɔ́bwɛ afɔɔ́ ɔsʋlʋ́ʋ kʋsʋ. Bɔ́pʋ amʋ́ bwɛ́ nkpábi, wá amʋ́ amʋmʋyɔ nfí lafana (400). \v 7 Támɛ négyi ɔmá ámʋ́ʋ́ fʋ́ abí-aná béyetsiá amʋ́ asɩ ámʋ asʋ́n, bɩ́tɩ́ amʋ́ ɩsʋ. Mʋ́ ɔma a, nɛ́lɛ amʋ́ lɛ́ amʋ́ ɩbɩtɔ, fówun bɛ́ba bosúm mɩ́ nfɩ.’ \v 8 Bulu lɛ́ka ntam há \w Abraham\w*. Ntam amʋ ɔnɔ́ á, Abraham ɔbɛ́tɩn mʋ abí-aná \w keté\w*. Mʋ́ sʋ mʋ bi \w Isak\w* lɔ́hɔ nkekwé á, Abraham lɛ́tɩn mʋ keté. Isak ɛ́ lɛ́tɩn mʋ bi \w Yakob\w* keté. Yakob ɛ́ lɛ́tɩn mʋ abí, bʋgyi anɩ anáin dúanyɔ ámʋ keté amʋ́ nyebitɔ. \p \v 9 “Anɩ anáin anfɩ bɛfɛ amʋ́ gyama \w Yosef\w*, mʋ ɩwɩ olu sʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɔyɔ yɛ́bwɛ ɔkpábi Egyipte ɔmátɔ́. Támɛ Bulu lɛ́lɩɩ́ mʋ ɔma, \v 10 lɛ́ mʋ lɛ́ mʋ asʋn wunhɛ fɛ́ɛ́tɔ́. Bulu lɛ́ha mʋ nyánsa, há Egyipte owíe lénya mʋ ɩwɩ ansigyí. Mʋ́ sʋ ɔlɔbwɛ Yosef mʋ ɔmá pʋ́ mʋ wóyí fɛ́ɛ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ. \v 11 Akʋ́n kʋ lɛ́bá Egyipte pʋ́ \w Kanaan\w* ɔsʋlʋ́sʋ fɛ́ɛ́. Ɩlɔpʋ ɩkplán ba ɔmá ámʋtɔ. Anɩ anáin amʋ bʋmenyá atɔ́ gyi. \v 12 Mʋ́ sʋ brɛ́á Yakob lónu ánɩ́ atogyihɛ bʋ Egyipte a, ɔlɔwa anɩ anáin anfɩ sɩ́sɩ́. Bɔyɔ ɩnʋ ɛkɛ gyankpapʋ yénya atogyihɛ ba. \v 13 Beyinkí yɔ́ otse nyɔɔsɩ a, Yosef lɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan súná amʋ́ ɔbɛ́ɛ, mʋgyí amʋ́ gyama Yosef nɩ. Ɩ́nɩ sʋ Egyipte owíe ɛ́ lɛ́bɩ Yosef abusuan. \v 14 Mʋ́ ɔma a, Yosef lɔ́wa mʋ apíó sɩ́sɩ́ ɔbɛ́ɛ, bʋyɛ́kpa mʋ sɩ Yakob pʋ́ mʋ abusuanfɔ, bɔ́bwɛ fɛ́ ahá aduesienɔ́-nu (75) ba, abʋbetsiá Egyipte ɔmátɔ́. \v 15 Ɩnʋ Yakob lɔ́yɔ Egyipte. Ɩnʋ́ mʋa anɩ anáin amʋ bowu nɩ́. \v 16 Nfí tsɔtsɔɔtsɔ ɔma a, bɔpʋ amʋ́tɔ́ akʋ afúli ya Sekem. Wúlu anfɩtɔ Abraham légyankpá tsíá nɩ́. Bopulá amʋ́ ɩlán kʋá Abraham lɔ́pʋ kɔ́ba hɔ tsu oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Hamor abí wátɔ́. \p \v 17 “Nkɛ ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́hɩɛ Abraham amʋ lotsutsúa ɩbɔfʋn a, anɩ anáin amʋ baklɛ́ɩ́ wá Egyipte ɔmátɔ́. \v 18 Ɔma a, Egyipte owíe ɔkʋá ɔmɛbɩ Yosef lébetsiá obíá ámʋsʋ. \v 19 Owíe anfɩ lɔ́wa owuntɔlɩn anɩ anáin amʋsʋ. Ɔlɛka amʋ́ hɩ́ɛ́ ɔbɛ́ɛ, bʋtswɩ́ɩ amʋ́ abi bɔbwɛ tsalɩfwɩ abʋwu. \v 20 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ bɔkwɩɩ́ Mose nɩ. Ogyi obí ánɩ́ ɔhɩ́ɛ́ ɔbʋ akɩ́lɛ, Bulu ansɩ́ legyi mʋ ɩwɩ. Mʋ yin lɛ́yaɩ́ mʋ tsra asa mʋ sɩ wóyítɔ́. \v 21 Brɛ́á bɛlɛ mʋ mʋ wóyítɔ́ a, Farao mʋ bi tsɩ́hɛ́ lótsu mʋ, pʋ́ mʋ bwɛ́ mʋ bi alɩɩ, ɔlɛdan. \v 22 Egyiptefɔ bosuná Mose amʋ́ amándɩ́ɛ́ kugyíkʋ. Ɔlɔbwɛ ɔha kpɔnkpɔntɩ mʋ ɩtɔ́ɩ pʋ́ mʋ bwɛhɛ́tɔ́. \p \v 23 “Brɛ́á Mose lɔ́hɔ nfí adʋana (40) á, ɔlɔbwɛ agywɩɩn ɔbɛ́ɛ, mɔ́yɔ yɛ́kɩ alɩá Egyiptefɔ bɔpʋ bʋdɛ mʋ apíó Israelfɔ kpa. \v 24 Ɩnʋ á, olowun ánɩ́ Egyipteyin dɛ́ mʋ apíó Israelfɔ ámʋtɔ ɔkʋ da. Mʋ́ sʋ ɔlɔyɔ ɔyɔ́hɔ mʋ pio ámʋ́ʋ́ ɩdɛ mʋ dʋ́ʋn amʋ, ilemlí mʋa Egyipteyin amʋ nyɔ. Ɩnʋ ɔlɛda Egyipteyin ámʋ mɔ́. \v 25 Mose mʋ́ kɩ ɔbɛ́ɛ, ɩbɔ́wankɩ́ mʋ apíó Israelfɔ ánɩ́ Bulu dɛ́pʋ mʋ hɔ amʋ́ nkpa, támɛ ɩmɔwankɩ́ amʋ́. \v 26 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, olowun Israelfɔ abanyɔ́ bʋdɛkɔ. Ɔlɔyɔ ɔyɛ́kpatá amʋ́, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩkɩ, apíó mlɩgyí. Ntogyi sʋ́ mlɩ wʋlɛwʋlɛ mlɩdɛ́ aba amʋmʋyɔ wa?’ \v 27 Támɛ ɔmʋamʋ́ʋ́ ɔdɛ mʋ ba da ámʋ lówutá Mose sɩ́sɩ́, fɩ́tɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Ma lɔ́wa fʋ́ ɔbɛ́ɛ fʋbégyi anɩsʋ, afʋgyi anɩ nsɩnɛ́ asʋ́n? \v 28 Fʋdekléá fɔ́mɔ mɩ́, fɛ́ alɩ ámʋ́ʋ́ ígye fɔmɔ Egyipteyin amʋ lóó?’ \v 29 Mose lénya nú asʋ́n ánfɩ alɩ, ɔlɛsrɩ́ dalɩ Egyipte ɔmátɔ́ yɔ́ Midiafɔ ɔsʋlʋ́sʋ. Oletsiá ɩnʋ kwɩ́ɩ́ abi anyɔ. \p \v 30 “Nfí adʋana ɔma a, Bulu-ɔbɔpʋ lɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan súná Mose dimbísʋ́ oyíbi kʋá ɩbʋ awu, ogyá detsií mʋ́tɔ́tɔ́, mantáa Sinaibʋ. \v 31 Mose lówun mʋ́ á, ɩlɔwa mʋ ifú. Brɛ́á ɔlɔkpʋkpɛ́ ɔyɔ́ yɛ́kɩ mʋ́ wankláán á, Bulu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, \v 32 ‘Mɩ́gyí fʋ́ anáin Abraham, Isak pʋ́ Yakob Bulu.’ Mose lénya ifú, ɔdɛkpɩnkɩ́ kpakpakpakpa. Mʋ́ sʋ ɔmɛtalɩ́ kɩ mʋ́. \v 33 Anɩ Wíe Bulu lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Wɔɩ fʋ́ ntʋkʋta tswɩ, tsúfɛ́ ɔtɩ́nɛ́ ánfɩ fʋlɩɩ́ ánfɩ igyi ɔtɩnɛ wankɩ́hɛ́. \v 34 Nawun ánɩ́ mɩ́ ahá bʋdɛ ɩwɩɔsɩn wúun Egyipte ɔsʋlʋ́sʋ. Nanú amʋ́ isú. Mʋ́ sʋ nakplɩ́ nɛbá bɔhɔ amʋ́. Ba, anwa fʋ́ Egyipte.’ \p \v 35 “Mose anfɩ́ Israelfɔ bekiná Egyipte ɔmátɔ́, fɩ́tɛ́ mʋ bɛɛ, ‘Ma lɔ́wa fʋ́ ɔbɛ́ɛ fʋbégyi anɩsʋ, afʋgyi anɩ nsɩnɛ́ asʋ́n?’ nɩ́. Mose anfɩ kɛ́n Bulu lɛ́ha ɔbɛ́ɛ, ɔbwɛ́ɛ anɩ anáin amʋ́sʋ́ ogyípʋ́ pʋ́ amʋ́ ɔlɛpʋ́ nɩ́. Bulu lɔ́wa mʋ sumbí ánfɩ tsʋn Bulu-ɔbɔpʋ amʋ́ʋ́ ɔlɛlɛ ɩwɩ súná mʋ ogya plɛnplɛntɔ ámʋsʋ. \v 36 Mʋ kɛ́n gyí ɔhá ánɩ́ ɔlɛkpa amʋ́ dalɩ Egyipte, bwɛ́ ofúla pʋ́ osúna tsɔtsɔɔtsɔ Egyipte ɔsʋlʋ́sʋ, Ɔpʋ Pɛpɛ amʋ ɔnɔ́ pʋ́ dimbí ámʋsʋ nfí adʋana (40) kɛ́kɛ́ nɩ́. \v 37 Mʋ kɛ́n lɛ́bláa Israelfɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Bulu ɔbɛ́lɛ mʋ ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔkʋá ogyi fɛ́ mɩ́ tsú mlɩtɔ há mlɩ’ nɩ́. \v 38 Brɛ́á mʋa Israelfɔ ámʋ befia dimbí ámʋsʋ á, Mose anfɩsʋ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɔ́tɔɩ́ tsʋn Sinaibʋ ámʋsʋ há anɩ anáin amʋ nɩ. Mʋ kɛ́nsʋ́ Bulu lɔ́pʋ mʋ nkpa asʋ́n ámʋ tsʋn, ɩdɛ anɩ ɛ́ tʋ nɩ́. \p \v 39 “Támɛ anɩ anáin bʋmobu mʋ. Bekiná mʋ asʋ́n nu. Amʋ́ nkʋlɛ sʋ mʋ́ á, tɛkɩ bʋtráa bʋbʋ Egyipte ɔmátɔ́. \v 40 Ɩ́nɩ sʋ bɛbláa \w Aaron\w* bɛɛ, ɔyáɩ ɩkpɩ ánɩ́ bɛ́kpa amʋ́ ha amʋ́. Tsúfɛ́ bʋmeyín tɔ́á ɩlabwɛ́ Mose amʋ́ʋ́ ɔlɛkpa amʋ́ tsú Egyipte amʋ. \v 41 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, bɛblɩ́ sika pɛpɛ ɔnantswiebí pʋ́bwɛ́ ɔkpɩ, tsíá há mʋ́ igyí. Amʋ́ ansɩ́ legyi amʋ́ ɩbɩ ɔnɔ́ ɩtɔ bwɛhɛ́ ánfɩ ɩwɩ. \v 42 Bulu lési amʋ́ asʋ́n, bɔyɔ bʋdɛ owí mʋ́a ɔtsra pʋ́ ntsrakpabi tswɛ́ɛ. Fɛ́ alɩá bɔwanlɩ́n wá Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ ɔwʋlʋ́tɔ́ bɛɛ, \q1 ‘Israelfɔ! Megyí mɩ́ mlɩlɔ́mɔ mbwɩ bɔ́ afɔdɩɛ há \q2 nfí adʋana (40) ámʋ́ʋ́ mlɩlétsiá dimbí ámʋsʋ. \q1 \v 43 Mboún ɔkpɩ Molok tati-obu \q2 pʋ́ Refan ntsrakpabi ɔkpɩ \q2 mlɩlɔ́bwɛ sʋ́rá, nátɩ́ tswɛ. \q1 Ɩ́nɩ sʋ négya mlɩ yɔ́wa \w Babilonfɔ\w* ɔsʋlʋ́ʋ ɔma ɔtɩnɛkʋ.’ \p \v 44 “\w Tati-obu\w* ámʋ́ʋ́ itosúná amʋ́ ánɩ́ Bulu bʋ amʋ́ wá ámʋ ɛ́ letsiá anɩ anáin amʋ wá dimbí ámʋsʋ. Mose lɔ́bwɛ mʋ́ alɩá Bulu lósuná mʋ ɔbɛ́ɛ, ɔbwɛ́ɛ mʋ́ pɛ́pɛ́ɛ́pɛ́. \v 45 Anɩ anáin amʋ bowu sí Bulu \w tati-obu\w* ámʋ há anɩ asɩ́, \w Yosua\w* légya amʋ́ nkpá bɔpʋba ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ. Amʋ́ onutó ansɩ́tɔ́ Bulu légya ɔmá-ɔmá lɛ́ ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ pʋ́há amʋ́. Bulu tati-obu ámʋ letsiá amʋ́ wá alɩɩ bɔtʋ Owíe \w Dawid\w* brɛ́sʋ́. \v 46 Bulu ansɩ́ legyi Owíe Dawid ɩwɩ. Mʋ́ sʋ Dawid lɔ́kʋlɩ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, mʋyíi obu ha mʋ, mɛ́nɩ anɩ Yakob abí-aná fɛ́ɛ́ abósum mʋ ɩnʋ. \v 47 Támɛ Owíe \w Salomo\w* mboún lébeyi obu ámʋ. \p \v 48 “Támɛ Ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́ Bulu tamatsíá nyankpʋsa obu yihɛtɔ. Fɛ́ alɩá Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔkʋ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, \q1 \v 49 ‘Anɩ Wíe Bulu ɔbɛ́ɛ, “Ɔsʋ́sʋ́ gyí mɩ́ owíe obíá, \q2 ɔsʋlʋ́ʋ ɛ́ igyi mɩ́ ayabi oyíkpa. \q1 Ntɔ obu mlɩaa mléyi ha mɩ́? \q2 Nkʋ́nʋ gyí mɩ́ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakpá? \q1 \v 50 Megyí mɩ́ lɔ́bwɛ ntobí ánfɩ fɛ́ɛ́?” ’ ” \p \v 51 Stefano lɔ́mɔ mʋ asʋ́n ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Asʋtɔ-ɔnlɩn awíé, klʋntɔ bʋ mlɩ odwin. Mlɩlakíná Bulu asʋ́n ámʋ nu. Mlɩ ɛ́ mlɩtɔkʋ́sʋ́ lɩ́ɩ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ asʋ́nsʋ́ brégyíbrɛ́, fɛ́ alɩá mlɩ anáin amʋ betsiá bwɛ́. \v 52 Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ɔmɔmʋsʋ́ mlɩ anáin bʋmɛdɩnká? Bɔmɔ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ bɛblɩ́ yáɩ́ bɛɛ, Yilé Ɔbwɛpʋ́ ámʋ ɔbɛ́ba amʋ ɛ́. Mlɩlɛ́lɛ Yilé Ɔbwɛpʋ́ ámʋ há, bɔmɔ mʋ. \v 53 Mlɩlɔ́hɔ Mose mbla ámʋ tsú Bulu-abɔpʋ ámʋ wá nɩ́, támɛ mlɩmégyi mʋ́sʋ́.” \s1 Stefano Abwi Da Mɔ́ \p \v 54 Brɛ́á Yudafɔ ahandɛ amʋ bonu Stefano asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ á, ɔblɔ́ lɛhɩɛ kɩ́tá amʋ́, bɛda ansɩ́tɔ́ kpʋn. \v 55 Támɛ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɔ́bʋlá Stefanotɔ, olotsu ansɩ́ fʋ́á, ɔdɛ ɔsʋ́sʋ́ kɩ́ɩ. Olowun Bulu numnyam, Yesu lɩ́ɩ́ Bulu gyɔpɩsʋ. \v 56 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkɩ, nawun ánɩ́ ɔsʋ́sʋ́ lafínkí, Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ámʋ lɩ́ɩ́ Bulu gyɔpɩsʋ.” \p \v 57 Brɛ́á bonu ɩ́nɩ á, bɔpʋ ɩbɩ tin asʋ. Ɩnʋ amʋ́ fɛ́ɛ́ bɔsʋrá okitikíti tú bun mʋsʋ, \v 58 bɛbɩtɩ́a mʋ dalɩ wúlu amʋtɔ bɛyɛ́da mʋ abwi mɔ́. Adansɩfɔ ámʋ bɔwɔɩ́ amʋ́ awunso atadɩɛ tswɩ ɔyasubi ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Saulo wá. \v 59 Bʋdɛ mʋ abwi da alɩɩ, olokpolí anɩ Wíe ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíe Yesu, hɔ mɩ́ ɔŋɛ́.” \v 60 Ɩnʋ á, ɔlɛda akpawunu, kplʋ́n kʋklʋ́kʋ́ʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíe, si lakpan ánfɩ kie amʋ́.” Olenya blɩ́ alɩ pɛ́, olomu ɔnɔ́. \c 8 \rem Proofread 09/06/05 \p \v 1 Saulo ɛ́ lótsulá dɩ́nká Stefano mɔsʋ. \s1 Saulo Ɔpasua Ámʋsʋ Dɩnká \p Tsú ɛkɛ ámʋsʋ á, bɛdɩnká ɔpasua ámʋ́ʋ́ ɩbʋ Yerusalem amʋsʋ, wá amʋ́ mɔ bɩ. Mʋ́ sʋ ɔpasua ámʋ fɛ́ɛ́ bɛdasáɩ́n wá Yudea pʋ́ Samaria ɔmátɔ́, sí \w sumbí ayɔpʋ́\w* ámʋ nkʋlɛ pɛ́ wá ɩnʋ. \v 2 Támɛ Bulu asúmpʋ́ akʋ bosu Stefano, bɩn mʋ. \p \v 3 Saulo mʋ́ léfi ɔpasua ámʋ bwie asɩ. Oletsiá kí ahá wóyítɔ́, bɩ́tɩ́a ahógyipʋ atsɩ mʋ́a ayin fɛ́ɛ́ yɔ́wa obu. \s1 Filipo Bulu Asʋ́n Ɔkanda Samaria Wúlutɔ \p \v 4 Ahógyipʋ amʋ bɛda Bulu \w asʋn wankláán\w* ámʋ ɔkan ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́ ánɩ́ bɛdasáɩ́n yɔ́. \v 5 Mʋ́ sʋ Filipo lɔ́yɔ \w Samaria\w* wúlu yilé kʋtɔ yɛ́bláa amʋ́ Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) ɩwɩ asʋn wankláán ámʋ. \v 6 Afíapʋ amʋ fɛ́ɛ́ bonu mʋ asʋn blɩ́hɛ́, bowun osúna ánɩ́ ɔlɔbwɛ ɛ́. Mʋ́ sʋ bɔhɔ mʋ asʋ́n ámʋ. \v 7 \w Ɔŋɛ laláhɛ\w* lɔ́sʋrá okitikíti dálɩ ahá tsɔtsɔɔtsɔtɔ. Ahá ánɩ́ amʋ́ ɩfʋ́n lawú pʋ́ tsukʋlɛ asínpʋ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ benya ɩlɔtsá. \v 8 Mʋ́ sʋ ansɩ́ lɛhɩɛ gyi Samariafɔ ámʋ. \p \v 9 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, ɔfápʋ́ kpɔnkpɔntɩ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Simon bʋ wúlu amʋtɔ. Brɛ́á Filipo mɔ́kʋ́ba ɩnʋ á, ɔtɔbwɛ́ túmila súná mʋ pɩ amʋ, ɩtɔwá amʋ́ ifú. Ɔtɔpʋ́ ɩbɩ sí kántɔ́ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, otúmípʋ kpɔnkpɔntɩ mʋgyi. \v 10 Nyebí ahandɛ fɛ́ɛ́ bʋtobú mʋ, blɩ́ bɛɛ, “Oyin ánfɩ dɛ́ Bulu túmi kpɔnkpɔntɩ ámʋ.” \v 11 Ɩ́nɩá ɔdɛpʋ mʋ asuma bwɛ́ ofúla suná amʋ́, ɩlawá ɔpá sʋ á, amʋ́ fɛ́ɛ́ bɔhɔ mʋ gyi. \v 12 Támɛ brɛ́á Filipo lɛ́ba bɛda \w Bulu iwíegyí\w* pʋ́ Yesu Kristo ɩwɩ asʋn wankláán ámʋ ɔkan a, atsɩ mʋ́a ayin bɔhɔ mʋ asʋ́n ámʋsʋ gyi, ɔlɔbɔ amʋ́ \w asú\w*. \v 13 Simon onutó ɛ́ lóhogyi, ɔlɛha Filipo lɔ́bɔ mʋ asú. Mʋ asúbɔ ɔma a, ɔlɔpʋ ɩwɩ mantáa Filipo. Brɛ́á olowun alɩá Filipo dɛ́ ofúla mʋ́a osúna bwɛ á, ɔnɔ́ lobwie mʋ. \p \v 14 Sumbí ayɔpʋ́ ámʋ́ʋ́ bʋbʋ Yerusalem amʋ bonu ánɩ́ Samariafɔ bahɔ Bulu asʋ́n ámʋ. Mʋ́ sʋ bɔwa Petro mʋa Yohane amʋ́ wá. \v 15 Brɛ́á boyówie ɩnʋ á, bɔbɔ mpáɩ há Samariafɔ ahógyipʋ amʋ bɛɛ, bʋnyáa Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́. \v 16 Tsúfɛ́ asú kɛkɛ babɔ́ amʋ́ anɩ Wíe Yesu dátɔ́, támɛ amʋ́tɔ́ ɔkʋkʋ mɔ́kʋ́nyá Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ. \v 17 Ɩnʋ Petro mʋa Yohane bɔpʋ ɩbɩ dɩ́nká amʋ́ nwunsʋ, Bulu lɛ́ha amʋ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ. \p \v 18 Simon lówun ánɩ́ ɩbɩ kɛkɛ sumbí ayɔpʋ́ amʋ bapʋ́ dɩ́nká ahógyipʋ amʋ nwunsʋ, Bulu lahá amʋ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́. Mʋ́ sʋ ɔlɛlɛ kɔ́ba há Petro mʋa Yohane, \v 19 ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩha mɩ́ túmi ánfɩ kʋ, mɛ́nɩ nɩ́ mɩ́ ɛ́ nɔpʋ́ ɩbɩ dɩ́nká ɔkʋ nwunsʋ á, Bulu ɔbɛ́ha mʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́.” \p \v 20 Támɛ Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́a fʋ́ kɔ́ba ámʋ nyɔ fɛ́ɛ́ mlɩhɩ. Tsúfɛ́ fʋkɩ fɛɛ, fɛ́talɩ́ pʋ́ kɔ́ba hɔ Bulu itokiehɛ́ ánfɩ. \v 21 Fʋma ogyíkpá ntɛ́ɛ ɔlɩɩ́kpá anɩ gyumagyihɛ anfɩtɔ, tsúfɛ́ fʋ́ klʋntɔ mɛtɩn Bulu ansɩ́tɔ́. \v 22 Damli klʋntɔ tsu fʋ́ lakpan ánfɩtɔ, afʋkʋlɩ anɩ Wíe Bulu. Fíalɩ obési agywɩɩn laláhɛ anfɩ́ fabwɛ́ ánfɩ kíé fʋ́. \v 23 Tsúfɛ́ nawun ánɩ́ fʋhɩ́ɛ́ fʋ́bʋ ɔnsɩpɛ, lakpan lagyi fʋsʋ.” \p \v 24 Simon lɛ́bláa Petro mʋa Yohane ɔbɛ́ɛ, “Nobwíí ɩpa, mlɩkokoli mlɩ Wíe Bulu ha mɩ, mɛ́nɩ ɔmɛ́ɛha asʋ́n ánfɩ fablɩ́ ánfɩtɔ kʋkʋ mɛ́ɛba mɩsʋ.” \p \v 25 Brɛ́á Petro mʋa Yohane begyi adánsɩɛ, dá Yesu ɩwɩ asʋ́n ámʋ ɔkan tá á, beyinkí yɔ́ Yerusalem. Brɛ́á bʋna bɔyɔ́ á, bɛda asʋn wankláán ámʋ ɔkan Samaria nkuda tsɔtsɔɔtsɔ asɩ. \s1 Etiopia Owíe Sikasʋ Ɔkɩ́pʋ Klʋntɔdamlí \p \v 26 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Bulu-ɔbɔpʋ lɛ́bláa Filipo ɔbɛ́ɛ, “Kʋsʋ pʋ ɔsaasɩ́ \w dimbísʋ́\w* ɔkpa ámʋ́ʋ́ ɩda tsu Yerusalem ɩyɔ́ Gasa amʋ.” \v 27 Mʋ́ʋ́ Filipo lɔ́kʋsʋ́ pʋ́ ɔkpa. Brɛ́á ɔyɔ́ á, ɔlɔtʋ Etiopia ɔmá ɔhandɛ ɔkʋá baflo mʋ. Ɔhandɛ amʋ gyí Etiopia owíe tsɩhɛ́ Kandake sikasʋ ɔkɩ́pʋ. Oyin ánfɩ layɔ́ Yerusalem yósum Bulu, \v 28 yínkí ɔyɔ́ wóyí, otsie mʋ kekétɔ́, mpɔnkɔ bʋdɛ mʋ bɩtɩ́. Ɔdɛ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Yesaia\w* ɔwʋlʋ́ ámʋ kláa. \v 29 Mʋ́ʋ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́bláa Filipo ɔbɛ́ɛ, “Kpʋkpɛ manta keké ánfɩ.” \v 30 Filipo lɛ́srɩ́ tʋ́ keké ámʋ wun ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Yesaia\w* ɔwʋlʋ́ ámʋ oyin ámʋ dɛ́ kláa. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhandɛ, fʋdɛ asʋ́n ámʋ́ʋ́ fʋdɛkláa amʋ asɩ nu?” \p \v 31 Ɔhandɛ amʋ lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ ɩbɔ́bwɛ nónu mʋ́ asɩ nɩ́ ɔkʋ mɛ́lɛ mʋ́ asɩ súná mɩ́?” Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa Filipo ɔbɛ́ɛ, “Dʋ tsia mɩ́ wá ayɔ.” \v 32 Bulu asʋ́n ánɩ́ ɔdɛkláa ɔwʋlʋ́ ámʋtɔ gyí: \q1 “Ɔlɔbwɛ díín fɛ́ kufa ánɩ́ bapʋ́ bɛya ɔmɔkpá. Ɔmobwií mʋ nnonyɔ. \q2 Ɔlɔbwɛ díín fɛ́ alɩá kufa tɔbwɛ́ \q2 nɩ́ bʋdɛ mʋ ɩwɩ imi dɩnkɩ́. \q1 \v 33 Bɔkpɔɩ́ mʋ, bʋmegyi mʋ asʋ́n ɔnɔkwalɩsʋ. \q2 Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ súná mʋ abí-aná, \q2 tsúfɛ́ bɛka mʋ nkpa tin ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ.” \p \v 34 Mʋ́ʋ́ ɔmá ɔhandɛ amʋ lɛ́fɩtɛ́ Filipo ɔbɛ́ɛ, “Ma ɩwɩ asʋ́n Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ anfɩ dɛ́blɩ́, mʋ onutó ntɛ́ɛ ɔha bambá?” \v 35 Ɩnʋ Filipo lɛ́lɩɩ́ Yesaia asʋn wanlɩ́nhɛ́ anfɩsʋ bláa mʋ Yesu ɩwɩ asʋn wankláán ámʋ. \fig Filipo lɛ́lɩɩ́ Yesaia asʋn wanlɩ́nhɛ́ anfɩsʋ bláa mʋ Yesu ɩwɩ asʋn wankláán ámʋ.|src="CN01932B.tif" size="span" loc="ACT8:26-40" copy="David C. Cook Foundation" ref="Gyumagyihɛ 8:35" \fig* \v 36-37 Bɔpʋ bɔyɔ́ á, bɔtʋ ntsu kʋ. Mʋ́ʋ́ ɔmá ɔhandɛ amʋ lɛ́fɩtɛ́ Filipo ɔbɛ́ɛ, “Ntsu dá a, ntɔ létin mɩ́ asúbɔ ɔkpa?”\f + \fr 8:36-37 \ft Mʋ́tɔ́ yée 37 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Filipo lɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ “Nɩ́ fahɔ Kristo gyi tsú fʋ́ ɩklʋn fɛ́ɛ́tɔ́ a, nɛ́talɩ bɔ́ fʋ́ asú.” Ɔlɛbláa Filipo ɔbɛ́ɛ, “Ee, nahogyi mbɛɛ Yesu Kristo gyi Bulu mʋ Bi.”\f* \p \v 38 Mʋ́ sʋ ɔmá ɔhandɛ amʋ lɛ́ha mʋ keké ámʋ ɔbɩtɩ́pʋ́ lɛ́lɩɩ́. Mʋa Filipo bɛkplɩ́ wíé ntsu ámʋtɔ, Filipo lɔ́bɔ mʋ asú. \v 39 Brɛ́á bɛdalɩ ntsu ámʋtɔ á, anɩ Wíe Ɔŋɛ́ lotsu Filipo nátɩ́. Ɔmá ɔhandɛ amʋ mɛ́trá wun mʋ, támɛ ɔlɔpʋ ansigyí natɩ́ ɔyɔ́ wóyí. \v 40 Filipo ɛ́ lɛ́yɛdalɩ Asoto wúlutɔ. Ɔlɛnatɩ́ kí ɩnʋ awúlusʋ dá asʋn wankláán ámʋ ɔkan alɩɩ, oloyówie Kaesarea wúlutɔ. \c 9 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Saulo Klʋntɔdamlí \r (Gyumagyihɛ 22:6-16; 26:12-18) \p \v 1-2 Alɩ brɛ́ ánfɩtɔ fɛ́ɛ́ á, Saulo mɔ́kʋ́sí Yesu akasɩ́pʋ́ amʋ bláa ɔbɛ́ɛ, mɔ́mɔ amʋ́. Mʋ́ sʋ ɔlɔyɔ Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn wá yɔ́kʋlɩ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, ɔwánlɩn ɔwʋlʋ́ pʋlɛ mʋ suna Damasko Yudafɔ \w ofíakpa\w* ahandɛ, mɛ́nɩ nɩ́ mʋ ɩbɩ da oyin ntɛ́ɛ ɔtsɩ ɔkʋ, ɔna anɩ Wíe ɔkpa ámʋsʋ a, mɛ́kɩtá mʋ, kpá mʋ ba Yerusalem. \p \v 3 Saulo lɔ́pʋ ɔkpa ɔyɔ́ Damasko. Ɔlɛta wie tá á, nsaɩntɔ lɛkpa ogyá wa mʋ. \v 4 Ɔlɛdɩda ɔsʋlʋ́tɔ kpla. Ɩnʋ olonu ɔmɛ kʋ. Ɔmɛ amʋ lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Saulo, Saulo, ntogyi sʋ́ fʋ́dɩn mɩ́sʋ́ alɩ?” \p \v 5 Saulo lɛ́fɩtɛ́ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ ma nɩ, mɩ́ Wíé?” Mʋ́ʋ́ ɔmɛ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Yesu nɩ. Mɩ́sʋ́ fʋdɩn nɩ́. \v 6 Kʋsʋ, afʋyɔ wúlutɔ ɩnʋ. Ɔkʋ obósuná fʋ́ tɔ́á lehián ánɩ́ fɔ́bwɛ.” \p \v 7 Saulo aba ánɩ́ mʋa amʋ́nyɔ bʋna besi lɩ́ɩ́ díín. Bonu ɔmɛ amʋ, támɛ bʋmowun ɔhaa. \v 8 Saulo lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́. Olobwií ansíbi, támɛ ɔmɛdɛ́ atɔ́ wúun. Mʋ́ sʋ bɛkɩtá mʋ ɩbɩ, kpá mʋ ya Damasko wúlutɔ. \v 9 Oletsiá nkɛnsá owítɔ́ omowun atɔ́. Omegyi atɔ́, omonu tɔtɔ ɛ́ alɩ brɛ́ ámʋtɔ. \p \v 10 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yesu ɔkasɩ́pʋ́ ɔkʋ bʋ Damasko, bʋtɛtɩ́ mʋ Anania. Olowun atɔ́. Mʋ́tɔ́ á, anɩ Wíe Yesu lókpolí mʋ ɔbɛ́ɛ, “Anania!” \p Olotsulá ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, mɩ́ nɩ́.” \p \v 11 Mʋ́ʋ́ anɩ Wíe lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Kʋsʋ, yɔ brɔnʋ ámʋ́ʋ́ bʋtɛtɩ́ mʋ́ ‘Ɔkpa Tswííhɛ́’ amʋsʋ. Wie Yuda wóyítɔ́, afʋfɩtɛ oyin ámʋ́ʋ́ otsú Tarso, bʋtɛtɩ́ mʋ Saulo amʋsʋ. Alaba, ɔbʋ ɩnʋ ɔdɛ mpáɩ bɔ. \v 12 Alawun ánɩ́ oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Anania laba bɔpʋ ɩbɩ dɩ́nká mʋsʋ, mʋ ansíbi labwíí.” \p \v 13 Mʋ́ʋ́ Anania lɛ́bláa anɩ Wíe ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, nanú oyin ánfɩ ɩwɩ asʋ́n. Alɩá ɔdɛpʋ lalahɛ gyi fʋ́ ahá ánɩ́ bʋbʋ Yerusalem. \v 14 Igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ ɛ́ bahá mʋ túmi bɛɛ, ɔbá Damasko bɛkɩtá ahá ánɩ́ bʋtɔbɔ́ mpáɩ fʋ́ dátɔ́ fɛ́ɛ́.” \p \v 15 Anɩ Wíe lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Yɔ, mɩ́lalɛ́ mʋ mbɛ́ɛ, ɔbwɛ́ɛ mɩ́ osúmpʋ́, ɔha ɔmá bámbátɔ́fɔ, amʋ́ awíe pʋ́ Israelfɔ fɛ́ɛ́ abʋbɩ mɩ́. \v 16 Mɩ́ onutó nósuná mʋ alɩá ɔbɔ́kʋkʋ wun ipian mɩ́ sʋ.” \p \v 17 Mʋ́ sʋ Anania lɔ́yɔ Yuda wóyítɔ́, yɔ́pʋ ɩbɩ dɩ́nká Saulosʋ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ “Opíó Saulo, anɩ Wíe Yesu amʋ́ʋ́ ɔlɛlɛ ɩwɩ ɔwan súná fʋ́ brɛ́ ámʋ́ʋ́ fɛbá nfɩ ámʋ láwá mɩ́ fʋ́ wá. Ɔbɛ́ɛ, mbɛha fʋ́ afʋlawun atɔ́, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ ɔbʋla fʋ́tɔ́.” \v 18 Tɔkʋá igyi fɛ́ klɛmɛtɩ́ afwɩ lɛ́maɩ́n lɛ́ mʋ ansíbisʋ kpádá ɩnʋnʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɛla ɔdɛ atɔ́ wúun. Ɩnʋ ɔlɔkʋsʋ́, bɔbɔ mʋ asú. \v 19 Bɛha mʋ atɔ́ olegyi, ɔwʋnlɩ́n lɛlawíé mʋ. \s1 Saulo Bulu Asʋ́n Ɔkanda Damasko \p Saulo létsiá akasɩ́pʋ́ amʋ wá nkɛ kpalobí. \v 20 Ɩnʋnʋ ɔlɛnatɩ́ yɔ́ amʋ́ ofíakpa, yéfi Yesu ɩwɩ asʋ́n ɔkan da asɩ ɔbɛ́ɛ, “Yesu gyí Bulu mʋ bi ámʋ nɩ.” \p \v 21 Ahá ánɩ́ bonu mʋ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ fɛ́ɛ́ ɔnɔ́ lobwie amʋ́. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Megyí mʋdɛ́ Yesu asúmpʋ́ mɔ Yerusalem nɩ? Megyí amʋ́ ɔkɩtákpá ɔlɛba nfɩ, ɔkpa amʋ́ ya igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ?” \p \v 22 Támɛ Saulo lɛ́lanyá túmi blɩ́ asʋ́n ámʋ ɔwʋnlɩ́nsʋ́ ɔbɛ́ɛ, lɛ́lɛ́ Yesu gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ). Alɩá ɔlɛhɩɛ lɛ́ asʋ́n ámʋtɔ lɛha Yudafɔ ánɩ́ bʋbʋ Damasko ɩnʋ bɔbwɛ basaa. Bʋmowun mʋ́á bótsu. \p \v 23 Nkɛ tsɔtsɔɔtsɔ ɔma a, Yudafɔ ámʋ befia kɩ́tá agywɩɩn bɛɛ bɔ́mɔ Saulo. \v 24 Mʋ́ sʋ betsiá gyo wúlu amʋ ɔnɔ́ ɔpa onyé, mɛ́nɩ bénya mʋ mɔ́ mʋ. Támɛ akʋ bowi tsá Saulosʋ bɛɛ, alɩ́ Yudafɔ ámʋ babwɛ́ agywɩɩn nɩ́. \v 25 Mʋ́ sʋ ɛkɛ ɔkʋ onyé á, Saulo abúopʋ amʋtɔ akʋ botsu mʋ wá lakpátɔ́, pʋ́ mʋ tsʋn ikwitɔ kplɩ́ mʋ yi ɩban ɔma, ɔlɛsrɩ́ nátɩ́. \s1 Saulo Yerusalem Yɔ \p \v 26 Brɛ́á Saulo lówie Yerusalem a, ɔlɔtsʋn ɔkpa kugyíkʋsʋ ánɩ́ obówie Yesu akasɩ́pʋ́ amʋtɔ. Támɛ bʋmohogyi ánɩ́ alabwɛ́ ɔkasɩ́pʋ́. Mʋ́ sʋ benya mʋ ifú. \v 27 Ɩnʋ Barnaba lɛ́kpa mʋ ya, yɛ́lɛ mʋ súná \w sumbí ayɔpʋ́\w* amʋ. Ɔlɛbláa amʋ́ alɩá anɩ Wíe lɛ́lɛ ɩwɩ ɔwan súná Saulo Damasko ɔkpatɔ, mʋa Yesunyɔ batɔ́ɩ́; pʋ́ alɩá Saulo lɔ́wa klʋn dá Bulu asʋ́n ámʋ ɔkan ɔwʋnlɩ́nsʋ́ Yesu dátɔ́ Damasko wúlutɔ. \v 28 Mʋ́ sʋ Saulo lówie amʋ́tɔ́, beki Yerusalem wúlutɔ. Ɔlɔwa klʋn blɩ́ Bulu asʋ́n ámʋ Yesu dátɔ́. \v 29 Mʋa Yudafɔ ámʋ́ʋ́ bʋtɛblɩ́ Griiki ɔblɩ́ɩ amʋ betsiá tɔ́ɩ́, gyi aba nwɛ́ɛn. Támɛ alɩ brɛ́ ámʋtɔ fɛ́ɛ́ á, bʋdɛ agywɩɩn bwɛ ánɩ́ bɔ́mɔ mʋ. \v 30 Brɛ́á mʋ́ afú lɔwʋlɩ́ ahógyipʋ amʋ a, bɛkpa mʋ yáa Kaesarea, há mʋ ɔlɛnatɩ́ yɔ́ Tarso. \p \v 31 Mʋ́ sʋ ɩwɩ lolwií ɔpasua ánɩ́ bʋ Yudea, Galilea pʋ́ Samaria ɔmátɔ́. Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́kpa amʋ́ bɛklɛɩ́, dan hógyitɔ, betsiá tsiátɔ́á ilegyi anɩ Wíe Yesu ansɩ́. \s1 Aha Akʋ Ɩlɔ Tsa \p \v 32 Petro lɛ́natɩ́ ki Samaria nkudasɩ. Ɛkɛ ɔkʋ ɔlɛyɛ́kɩ Bulu ahá ánɩ́ bʋbʋ Lida wúlutɔ. \v 33 Ɩnʋ á, oleyéfia oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Enea, olesin tsukʋlɛ nfikwe nɩ́. \v 34 Petro lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Enea, Yesu Kristo latsá fʋ́ ɩlɔ. Kʋsʋ kunta fʋ́ ɔklan.” Ɩnʋ Enea lɔ́kʋsʋ́. \v 35 Ahá ánɩ́ bʋtsie Lida wúlutɔ pʋ́ Saron nsáɩntɔ fɛ́ɛ́ bowun oyin ámʋ. Mʋ́ sʋ bohogyi, bobuo anɩ Wíe. \p \v 36 Ɔtsɩ ɔkʋ bʋ Yopa wúlutɔ, ogyi ɔkasɩ́pʋ́. Bʋtɛtɩ́ mʋ Tabita. Mʋ dá ámʋ asɩ Griiki ɔblɩ́tɔ gyí, “Dorka.” Mʋ́ asɩ gyí, “Abrɛ.” Yilé ɔbwɛpʋ́ ogyi. Ɔbʋ awɩtɔlɛ há ahiánfɔ. \v 37 Brɛ́á Petro bʋ Lida a, ɩlɔ lɛda Tabitasʋ. Olowu, bebie mʋ ntsu, sí mʋ tswɩ abansʋ́rʋ kʋtɔ. \v 38 Yopa mʋ́a Lida awúlu ɩmafɔ́ aba wá. Mʋ́ sʋ brɛ́á akasɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ bʋbʋ Yopa amʋ bonu lowu ánfɩ á, bɔwa abi anyɔ sɩ́sɩ́ Petro bɛɛ, bobwíí ɩpa há mʋ, ɔwáa ɔsa tʋ amʋ́. \v 39 Ɩnʋ Petro lɔ́wa ɔsa bwɛ́, mʋ́a amʋ́nyɔ bɛnatɩ́. Brɛ́á olobowie ɩnʋ á, bɛkpa mʋ ya abansʋ́rʋ amʋtɔ. Wúlu amʋtɔ asʋrapʋ fɛ́ɛ́ bʋbʋ fúli amʋ asɩ. Bɛkpa pútá Petro bʋdesú, bʋdɛ atadɩɛá Dorka lɔ́bwɛ brɛ́á otsie nkpa pʋsúná mʋ. \v 40 Petro légya asʋrapʋ amʋ fɛ́ɛ́ lɛ́ obu ámʋtɔ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛda akpawunu bɔ́ mpáɩ, asa ɔlɛdamlɩ́ kɩ fúli amʋ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Tabita, kʋsʋ.” Ɩnʋ Tabita lóbwií ansíbi. Brɛ́á olowun Petro a, ɔlɔkʋsʋ́ tsíá. \v 41 Ɩnʋ Petro lɛ́kɩtá mʋ bɩ, ɔlɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́. Petro lɛ́tɩ asʋrapʋ amʋ pʋ́ ahógyipʋ atráhɛ amʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ Tabita súná amʋ́ ánɩ́ alatsínkí. \v 42 Asʋ́n ánfɩ lɛklɛɩ́ wá Yopa wúlutɔ. Mʋ́ sʋ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔhɔ anɩ Wíe gyi. \v 43 Petro létsiá Simon ánɩ́ ɔtɔyɔ́ ɔwʋlʋ́-kpákpá ɩwɩ agyʋ́má wá Yopa ɩnʋ wá ɔpá. \c 10 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Konelio Abí Wa Petro Wá \p \v 1 Oyin ɔkʋ létsiá Kaesarea ɩnʋ, bʋtɛtɩ́ mʋ Konelio. Ogyi Romafɔ ɩsá akɔpʋ́ ɔpasua kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Italia ɔhandɛ. \v 2 Ɔbʋ nsi Bulusúm ɩwɩ. Mʋa mʋ wóyítɔ́fɔ fɛ́ɛ́ bʋtosúm Bulu. Konelio tekíé Yudafɔ ahiánfɔ atɔ́. Ɔtɔbɔ́ mpáɩ há Bulu brégyíbrɛ́. \v 3 Ɛkɛ ɔkʋ Konelio lówun atɔ́ ntʋ́pwɛ dɔsatɔ. Mʋ atowunhɛ amʋtɔ á, olowun Bulu-ɔbɔpʋ ansɩ́ káɩ́n, Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lókpolí mʋ ɔbɛ́ɛ, “Konelio!” \p \v 4 Ifú lɛkɩtá mʋ. Mʋ́ sʋ olesi ɔdɛ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ kɩ́ɩ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé, nkálɩ́ igyi?” \p Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Bulu lahɔ fʋ́ mpáɩ. Fʋ́ ahá atɔ́ kie ɛ́ lagyi mʋ ansɩ́. \v 5 Wa abí abʋyɔ Yopa yɛtɩ Simon Petro ba. \v 6 Ɔlɔyɔ́swɩɩ́ ɔwʋlʋ́-kpákpá ɩwɩ agyʋ́má ɔyɔpʋ́ Simon wóyítɔ́, mantáa ɔpʋ ɔnɔ́.” \v 7 Brɛ́á Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́natɩ́ á, Konelio lɛ́tɩ mʋ asúmpʋ́ abanyɔ́ ánɩ́ bʋbʋ mʋ wóyítɔ́ pʋ́ mʋ ɔbɩsʋfɛ ánɩ́ ogyi ɩsá ɔkɔpʋ́, otenyá Bulu ifú. \v 8 Ɔlɛbláa amʋ́ asʋ́n ánɩ́ ɩlaba fɛ́ɛ́, ɔlɔwa amʋ́ sɩ́sɩ́ Yopa. \p \v 9 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ bɔkʋsʋ́ bɔyɔ́ Yopa. Bɛta ɩnʋ wie tá á, ɩbɔ́bwɛ fɛ́ ɔpa dódúanyɔtɔ. Petro ɛ́ dɛ́dʋ ɔyɔ́ obu awunso mpáɩ ɔbɔkpá. \v 10 Akʋ́n ɩhɩ́ɛ́ dɛ mʋ. Mʋ́ sʋ olekle ánɩ́ obénya tɔkʋ wá ɔnɔ́. Brɛ́á bʋdɛ atɔ́ ámʋ nɩná há mʋ a, Petro lówun atɔ́. \v 11 Atowunhɛ amʋtɔ á, olowun ánɩ́ ɔsʋ́sʋ́ lafínkí, tɔkʋá igyi fɛ́ ɔhráda tɛ́ɩ́hɛ́, bʋdɛ mʋ nsiebí ana, ɩdɛkplɩ́ ɩbá ɔsʋlʋ́sʋ. \v 12 Ɔyɩ́tɔ́ mbwɩ ɔtsan-ɔtsan, mbwɩá bʋbʋ ayín, támɛ bʋtɛká abɔnɔ pʋ́ ɔyɩ́tɔ́ mbubwi fɛ́ɛ́ bʋbʋ ɔhráda ámʋtɔ. \v 13 Mʋ́ʋ́ olonu ɔmɛ kʋ lɛ́dalɩ ɔbɛ́ɛ, “Petro, kʋsʋ mɔ mbwɩ ánfɩ afʋwɩ.” \p \v 14 Támɛ Petro lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ó-o! Mɩ́ Wíé, bɔkwɩɩ́ mɩ́ ɔpá á, mmɔkʋ́gyi tɔ́á Yudafɔ amándɩ́ɛ́ lekisí ntɛ́ɛ mʋ́ \w ɩwɩ\w* mɛtɩn kɩ.” \p \v 15 Ɔmɛ amʋ lɛ́la bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mátɩ tɔ́á Bulu latɩn mʋ́ ɩwɩ atokisíhɛ́.” \v 16 Atowunhɛ amʋ pʋ́ ɔmɛ amʋ lɛ́ba tse sa. Mʋ ansɩ́tɔ́ ɩnʋ á, botsu ɔhráda ámʋ ya ɔsʋ́sʋ́ ɔtsáwʋlɛ pɛ́. \p \v 17 Brɛ́á Petro dɛ́ nwuntɔ bu tsú atowunhɛ anfɩ ɩwɩ á, Konelio abí ámʋ ɛ́ bafɩ́tɛ́ wun Simon wóyítɔ́, ba bʋlɩɩ́ ɔkpa ɔnɔ́. \v 18 Konelio abí ámʋ bokpolí fɩ́tɛ́ bɛɛ, “Ɔfɔɔ́ ɔkʋ tsie nfɩ, bʋtɛtɩ́ mʋ Simon Petro?” \p \v 19 Petro trá ɔdɛ nwuntɔ bu tsú atowunhɛ amʋ ɩwɩ, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Simon, ahá abasá akʋ baba bʋdɛ fʋ́ dunká. \v 20 Kʋsʋ bwɛ, afʋkplɩ yefia amʋ́ amlɩnatɩ. Mágyi nwɛ́ɛn, tsúfɛ́ mɩ́lawá amʋ́ fʋ́ wá.” \v 21 Ɩnʋ Petro lɛ́kplɩ́ yɔ́tʋ amʋ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́gyí ɔhá ámʋ́ʋ́ mlɩdédunká ámʋ nɩ. Ntogyi sʋ́ mlɩná?” \p \v 22 Ahá ámʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Anɩmɛ́dɛ́ tsitsa. Ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ Konelio ánɩ́ otenyá Bulu ifú, Yudafɔ fɛ́ɛ́ bʋtɛtɩ́ mʋ ɩdayilé lɔ́wa anɩ fʋ́ wá. Bulu-ɔbɔpʋ ɔkʋ labɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ɔbá bɛtɩ fʋ́ afʋba mʋ wóyítɔ́, mɛ́nɩ obónu asʋ́n ánɩ́ fʋ́bʋ blɩ́.” \v 23 Mʋ́ʋ́ Petro lɛ́kpa amʋ́ wá wóyítɔ́, ɔlɛha amʋ́ ɔdɩkpa. \p Ɔyɩ kɛhɛ a, Petro mʋa amʋ́nyɔ bɔkʋsʋ́ pʋ́ ɔkpa bɔyɔ́ Kaesarea. Brɛ́á bɔyɔ́ á, ahógyipʋ akʋá bʋbʋ Yopa ɩnʋ ɛ́ bobuo amʋ́ yɔ́. \v 24 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, boyówie Kaesarea wúlutɔ. Botsutsúa abʋwie ɩnʋ á, Konelio latɩ́ mʋ wóyítɔ́ ahá pʋ́ mʋ anyawíe kláklá befia, ɔdɛ amʋ́ ɔkpa kɩ́ɩ. \v 25 Brɛ́á Petro lówie wóyí ámʋ ɔnɔ́ á, Konelio lɔ́kʋsʋ́ yéfia mʋ, dá akpawunu mʋ ayabitɔ súm mʋ. \v 26 Támɛ Petro lɛ́ha mʋ ɔlɔkʋsʋ́. Ɔlɛbláa Konelio ɔbɛ́ɛ, “Kʋsʋ, máda akpawunu há mɩ́. Nyankpʋsa mɩ́ ɛ́ ngyi.” \v 27 Petro mʋa mʋnyɔ bʋna bʋdɛtɔɩ́ alɩɩ olowie wóyítɔ́. Ɩnʋ olowun ánɩ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bafia. \v 28 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩ onutó mlɩyin ánɩ́ Yudafɔ mbla mɛha ɔkpa ánɩ́ Yudayin mʋa ɔmá bámbátɔ́yin bʋbwɛ́ɛ anyawíe ntɛ́ɛ ɔbɔ́yɔ mʋ wá kpán. Támɛ Bulu lahá mɩ́ nabɩ́ ánɩ́ mmákɩ mbɛ́ɛ ɔkʋ \w ɩwɩ\w* mɛtɩn ntɛ́ɛ ɔmɔfʋn amándɩ́ɛ́ ɔkpasʋ. \v 29 Mʋ́ sʋ́ brɛ́á fɔwa abí fɛ́ɛ́ bʋbɛ́tɩ mɩ́ á, mmɔkpʋkpʋ́ʋ nwuntɔ nɩ́. Amansʋ igyi? Bla mɩ.” \p \v 30 Mʋ́ʋ́ Konelio lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ndɛ ɛkɛ náásɩ́, ntʋ́pwɛ dɔsatɔ mbʋ wóyítɔ́ ndɛ mpáɩ bɔ. Ɔtsáwʋlɛ pɛ́ á, nowun oyin ɔkʋ lɩ́ɩ́ mɩ́ ansɩ́tɔ́. Oyin ámʋ lɔ́wa atadɩɛ futútú. \v 31 Oyin ámʋ lɛ́bláa mɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Konelio, Bulu lanú fʋ́ mpáɩ. Fʋ́ ahá atɔ́ kie ɛ́ lagyi mʋ ansɩ́. \v 32 Mʋ́ sʋ wa abí abʋyɔ Yopa wúlutɔ yɛtɩ Simon Petro ba. Ɔwʋlʋ́-kpákpá ɩwɩ agyʋ́má ɔyɔpʋ́ Simon wóyí ɔlɔswɩɩ́. Otsie mantáa ɔpʋ ɔnɔ́.’ \v 33 Mʋ́ sʋ ɩnʋnʋ nɔwa abí sɩ́sɩ́ fʋ́. Ɩbʋ alɛ́á faba. Séi á, anɩ fɛ́ɛ́ anɩlafia Bulu dátɔ́. Anɩgyó anɩ Wíe asʋ́n ánɩ́ alapʋ́há fʋ́ ɔbɛ́ɛ, fʋbláa anɩ.” \s1 Petro Asʋn Blɩ́hɛ́ \p \v 34 Mʋ́ʋ́ Petro lótsu ɔnɔ́ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Nawun ánɩ́ lɛ́lɛ́ Bulu tamakɩ ɔhaa ansɩ́tɔ́. \v 35 Mboún ɔhá ánɩ́ otenyá mʋ ifú, ɔtɔbwɛ́ yilé asʋ́n otekle ɔmágyíɔmátɔ́. \v 36 Mlɩyin asʋn wankláán ánɩ́ Bulu lɔ́pʋhá Israelfɔ. Asʋ́n ámʋ gyí, Bulu lapʋ́ iwilwii ba tsʋn Yesu Kristo, ahá fɛ́ɛ́ Owíe amʋsʋ. \v 37 Mlɩyin asʋ́n kpɔnkpɔntɩ ánɩ́ ɩlɛba Yudea ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́. Ilotsu asɩ tsú Galilea ɔmátɔ́, brɛ́á Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lɛ́da \w asúbɔ\w* ɔkan ɔma. \v 38 Mlɩyin anɩ Wíe Yesu Nasaretyin amʋ. Mlɩyin ánɩ́ Bulu lɔ́pʋ mʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ pʋ́ túmi wá mʋtɔ, oleki ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́ bwɛ́ yilé, tsá ahá ánɩ́ bʋbʋ ɔbʋnsám túmi asɩ ɩlɔ, tsúfɛ́ Bulu buo mʋ. \v 39 Anɩgyí ahá ánɩ́ anɩlówun mʋ bwɛhɛ́ ánɩ́ ɔlɔbwɛ Yudea pʋ́ Yerusalem ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́ nɩ́. Bɛda mʋ mántá \w oyikpalíhɛsʋ\w* mɔ́ mʋ. \v 40 Támɛ mʋ́ ɛkɛ sáásɩ́ a, Bulu lɔ́kʋsʋ́a mʋ, lɛ́ mʋ ɔwan, ahá bowun mʋ. \v 41 Megyí ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́ lówun mʋ, támɛ anɩ ahá ámʋ́ʋ́ Bulu lɛ́lɛ yáɩ́ ɔbɛ́ɛ, abwɛ́ɛ mʋ adansɩfɔ ámʋ mʋ́ anɩlówun mʋ. Mʋ kʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ ɔma a, anɩa mʋnyɔ légyi, anɩlɔ́wɩ nɩ́. \v 42 Ɔlɛhɩɛ anɩ ɔbɛ́ɛ, adáa mʋ asʋn wankláán ámʋ ɔkan suna ahá, agyi mʋ ɩwɩ adánsɩɛ ánɩ́ mʋgyí ɔhá ánɩ́ Bulu lalɛ́á obégyi akɩankpapʋ pʋ́ awupʋ́ fɛ́ɛ́ asʋ́n nɩ́. \v 43 Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ fɛ́ɛ́ bɛblɩ́ bɛɛ lɛ́lɛ́, ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ Kristo gyi a, Bulu obési mʋ lakpan fɛ́ɛ́ kíé mʋ Kristo dátɔ́.” \s1 Ɔmá Bámbásʋ́fɔ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ Nya \p \v 44 Brɛ́á Petro dɛ́ asʋ́n ánfɩ blɩ́ á, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́bá ahá ámʋ́ʋ́ bʋdɛ mʋ asʋ́n ámʋ nu ámʋ fɛ́ɛ́sʋ́. \v 45 Ɔnɔ́ lobwie Yudafɔ ahógyipʋ amʋ́ʋ́ bobuo Petro ba ɩnʋ ámʋ ánɩ́ Bulu lapʋ́ mʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ kíé ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ. \v 46 Tsúfɛ́ bowun ánɩ́ ahá ámʋ bʋdɛ ɔblɩ́ɩ bámbá blɩ́, bʋhɩ́ɛ́ bʋdɛ Bulu kanfʋ́. Mʋ́ sʋ Petro lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 47 “Bulu lahá ahá ánfɩ ɛ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ fɛ́ anɩ. Ɔkʋ ɔbɛ́talɩ́ tin amʋ́ ɔkpa ɔbɛ́ɛ bʋmábɔ amʋ́ asú?” \v 48 Mʋ́ sʋ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, bʋbɔ́ amʋ́ asú Yesu Kristo dátɔ́. Mʋ́ ɔma a, bokokóli Petro bɛɛ, otsía amʋ́ wá kpalobí. \c 11 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Petro Ɩwɩ Asʋ́n Ɔnɔ́lɛ Yerusalem \p \v 1 Yesu sumbí ayɔpʋ́ ámʋ pʋ́ ahógyipʋ amʋ́ʋ́ bʋbʋ Yudea ɔmátɔ́ ámʋ bonu ánɩ́ ɔmá bámbátɔ́fɔ ɛ́ bahɔ Bulu asʋ́n ámʋ. \v 2 Mʋ́ sʋ brɛ́á Petro lɔ́yɔ Yerusalem wúlutɔ á, mʋa ahógyipʋ akʋá bʋtekleá ahá bʋtɩ́ɩn \w keté\w* asa abʋwie ɔpasua ámʋtɔ bɛbɩtɩ́ asʋ́n. Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, \v 3 “Ntogyi sʋ fayɔ́ ahá ánɩ́ bʋmɛtɩn keté wóyí, fʋ́a amʋ́nyɔ mlɩlawá ɩbɩ gyi atɔ́?” \v 4 Mʋ́ sʋ Petro lɛ́lɛ asʋ́n ánɩ́ ɩlɛbatɔ súná amʋ́ ɩkʋlɛ-kʋlɛ ɔbɛ́ɛ, \p \v 5 “Mbʋ Yopa wúlutɔ ndɛ mpáɩ bɔ nowun atɔ́. Mʋ́tɔ́ á, nowun ánɩ́ tɔkʋá igyi fɛ́ ɔhráda tɛ́ɩ́hɛ́, bʋdɛ mʋ́ nsiebí ana lɛ́kplɩ́ tsú ɔsʋ́sʋ́ bá mɩ́ wá. \v 6 Nowun pututɔ-mbwɩ pʋ́ wúlutɔ mbwɩ, mbwɩá bʋbʋ ayín, támɛ bʋtɛká abɔnɔ pʋ́ ɔyɩ́tɔ́ mbubwi fɛ́ɛ́ ɔhráda ámʋtɔ. \v 7 Ɩnʋ nonu ɔmɛ kʋ lɛdalɩ bláa mɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Petro, kʋsʋ mɔ mbwɩ ánfɩ afʋwɩ.’ \p \v 8 “Mʋ́ʋ́ nɛblɩ́ mbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ Wíe, ɛkɛkɛɛkɛ. Bɔkwɩɩ́ mɩ́ ɔpá á, mmɔkʋ́gyi tɔ́á Yudafɔ amándɩ́ɛ́ lekisí ntɛ́ɛ mʋ́ \w ɩwɩ\w* mɛtɩn kɩ.’ \p \v 9 “Mʋ́ʋ́ ɔmɛ amʋ lótsu ɔsʋ́sʋ́ lábláa mɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Mátɩ tɔ́á Bulu latɩn mʋ́ ɩwɩ atokisíhɛ́.’ \v 10 Tsesa sɔ́ɔ́n nowun atowunhɛ anfɩ. Mʋ́ ɔma a, ɩlɛlayínkí yɔ́ ɔsʋ́sʋ́. \p \v 11 “Alɩ brɛ́ ámʋtɔ kɛ́n á, ayin abasá akʋá bɔwa mɩ́ wá tsú Kaesarea baba bʋlɩɩ́ wóyí ámʋ́ʋ́ ntsie mʋ́tɔ́ ámʋ ɔnɔ́. \v 12 Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́bláa mɩ ɔbɛ́ɛ, mbúo amʋ́ yɔ, mmágyi nwɛ́ɛn. Apíó abasíé ánfɩ botsú Yopa anfɩ ɛ́ bobuo mɩ yɔ́ Kaesarea, anɩ fɛ́ɛ́ anɩlɔ́yɔ Konelio wóyítɔ́. \v 13 Konelio lɛ́bláa anɩ ɔbɛ́ɛ, mowun Bulu-ɔbɔpʋ ɔkʋ mʋ wóyítɔ́, ɔlɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Wa abí abʋyɔ Yopa yɛtɩ oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Simon Petro ba. \v 14 Ɔbɛ́bláa fʋ asʋ́n ánɩ́ fʋ́a fʋ́ wóyítɔ́ ahá fɛ́ɛ́ mlɔ́tsʋn mʋ́sʋ́ nyá nkpa.’ \p \v 15 “Nenya tsú ɔnɔ́ ndɛtɔɩ́ alɩ, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́ba amʋ́sʋ́ fɛ́ alɩá ɩlɛba anɩsʋ ɛkɛ gyankpapʋ amʋ. \v 16 Ɩnʋ nɛkaɩ́n anɩ Wíe asʋn blɩ́hɛ́sʋ. Ɔbɛ́ɛ, ‘Yohane lɔ́pʋ ntsu bɔ́ ahá asú. Támɛ mlɩ mʋ́ á, Bulu ɔbɔ́pʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ bɔ́ mlɩ asú.’ \v 17 Mʋ́ sʋ nɩ́ Bulu lapʋ́ mʋ atokiehɛ́ ámʋ kíé amʋ́, fɛ́ alɩá ɔlɔpʋkíé anɩ ahá ámʋ́ʋ́ anɩlɔ́hɔ anɩ Wíe Yesu Kristo gyi amʋ a, mɩ́gyí ma ánɩ́ nétin Bulu ɔkpa?” \p \v 18 Brɛ́á sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, besi Petro tɔ́ɩ wa, bɛkanfʋ́ Bulu bɛɛ, “Mʋ́mʋ́ Bulu lahá ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ ɔkpa ɔbɛ́ɛ, amʋ́ ɛ́ bʋdámli klʋntɔ, abʋnya nkpa.” \s1 Kristo Ɔpasua Ánɩ́ Ɩbʋ Antiokia \p \v 19 Stefano lowu ɔma a, bɛdɩnká ahógyipʋ amʋsʋ. Mʋ́ sʋ bɛdasáɩ́n yɔ́ Foinike mʋ́a Kipro ɔsʋlʋ́sʋ pʋ́ Antiokia wúlutɔ. Yudafɔ nkʋlɛ bɛbláa Bulu asʋn wankláán ámʋ. \v 20 Támɛ amʋ́tɔ́ akʋ mʋ́ botsu Kipro pʋ́ Kirene ɔmátɔ́ ba Antiokia bɛbláa Griikifɔ ámʋ anɩ Wíe ɩwɩ asʋn wankláán ámʋ. \v 21 Anɩ Wíe Bulu lɛ́lɩɩ́ amʋ́ ɔma. Mʋ́ sʋ amʋ́tɔ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bohogyi, dámlí klʋntɔ ba anɩ Wíe Yesu wá. \p \v 22 Yerusalem ɔpasua ámʋ bonu asʋ́n ánfɩ. Mʋ́ sʋ bɔwa Barnaba sɩ́sɩ́ Antiokia. \v 23-24 Barnaba gyí ɔha wankláán, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ pʋ́ hógyi ɛ́ ɩtsɔ mʋtɔ. Brɛ́á olowie Antiokia, olowun alɩá Bulu lagyi amʋ́ bʋalɛ a, ansɩ́ legyi mʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɔtɔɩ́ kplá amʋ́ ɔbɛ́ɛ, bʋpʋ́ʋ amʋ́ klʋn fɛ́ɛ́ dɩnka anɩ Wíe Yesusʋ, abʋgyi mʋ mblasʋ. Ɩ́nɩ sʋ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔtsʋn mʋ asʋ́n ámʋsʋ hɔ anɩ Wíe gyi. \v 25 Mʋ́ ɔma a, Barnaba lɔ́yɔ Tarso wúlutɔ yódunká Saulo. \v 26 Brɛ́á olowun mʋ a, ɔlɛkpa mʋ ba Antiokia. Betsiá ɩnʋ ofi ɔkʋlɛ, tsíá fía ɔpasua ámʋ, súná amʋ́ atɔ́. Antiokia begyankpá tɩ́ akasɩ́pʋ́ amʋ bɛɛ “Akristofɔ” nɩ́. \p \v 27 Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ akʋ botsu Yerusalem ba Antiokia alɩ brɛ́ ámʋtɔ kɛ́n. \v 28 Amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛ dá gyí Agabo. Ɔlɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́, blɩ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ túmitɔ tswɩ ɔbɛ́ɛ, “Akʋ́n kpɔnkpɔntɩ kʋ bɛ́ba Roma ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́.” Ɩlɛba mʋ́tɔ́ brɛ́á Roma Owíe Klaudio tsie obíásʋ́. \v 29 Akasɩ́pʋ́ amʋ bɔbwɛ agywɩɩn bɛɛ, amʋ́tɔ́ okugyíɔkʋ obódunká tɔ́á obénya, abʋpʋ yekie apíó ahógyipʋ ánɩ́ bʋbʋ Yudea ɔmátɔ́. \v 30 Begyi dɩnká mʋ́sʋ́, bɔpʋhá Barnaba mʋa Saulo bɔpʋya ɔpasua ámʋ ahandɛ. \c 12 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Petro Obudɩ \p \v 1 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Owíe \w Herode\w* lɛ́dɩnká ɔpasua ámʋtɔ akʋsʋ, wá amʋ́ amʋmʋyɔ. \v 2 Ɔlɛha bɛtɩn Yohane mʋ pio Yakobo ɔdayítɔ́. \v 3 Herode lówun ánɩ́ ɩbʋ Yudafɔ ámʋ ɔdwɛ. Mʋ́ sʋ omesi, ɔlɛyɛ́kɩtá Petro ɛ́. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ bʋdɛ Israelfɔ \w Bodobodo Mátúhɛ́\w*\w Nkɛ\w* gyí. \v 4 Mʋ́ sʋ brɛ́á ɔlɛkɩtá Petro a, ɔlɔpʋ mʋ tswɩ obu, ɔlɛlɛ ɩsá akɔpʋ́ dúasie ɔbɛ́ɛ, bʋtsía gyo mʋ ɩwɩ abaná-abaná. Ɔlɔbwɛ agywɩɩn ɔbɛ́ɛ, begyi Nkɛ ámʋ tá á, mégyi Petro asʋ́n dɩnsʋ. \v 5 Bɔwa Petro obu, támɛ ɔpasua ámʋ bɔbɔ mpáɩ kínkíínkín há mʋ. \s1 Petro Obulɛ \p \v 6 Onyé asa ɔyɩ́ ɔbɛ́kɛ Owíe Herode ɔbɛ́lɛ Petro ba dɩnsʋ begyi mʋ asʋ́n á, bɔwa Petro ɩkan anyɔ kɛ́kɛ́, ɔda ɔdɛdɩdɩ ɩsá akɔpʋ́ abanyɔ́ nsɩnɛ́. Ɩsá akɔpʋ́ akʋ ɛ́ bʋlɩɩ́ bʋdɛ obu ámʋ ɔnɔ́ gyo. \v 7 Ɔtsáwʋlɛ pɛ́ á, Bulu-ɔbɔpʋ ɔkʋ lɛ́bɛlɩɩ́ amʋ́ wá obuto ɩnʋ, ɩnʋ fɛ́ɛ́ lɔ́wankɩ́. Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɔ́pʋ ɩbɩ da Petro abɩntɔ, oletsinkí. Ɔlɛbláa Petro ɔbɛ́ɛ, “Wa ɔsa kʋsʋ.” Ɩnʋ ɩkan amʋ lɔ́wɔɩ́ lɛ́ mʋ ɩbɩ. \v 8 Mʋ́ʋ́ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Kʋsʋ pʋ ɔfɛ́ klɩ́ osíétɔ́, afʋtsu fʋ́ ntʋkʋta wa.” Petro lɔ́bwɛ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛtrá bláa Petro ɔbɛ́ɛ, “Tsu fʋ́ ligá wa afʋba ayɔ.” \v 9 Petro lóbuo Bulu-ɔbɔpʋ amʋ dálɩ obu ámʋtɔ. Ɩmɔwankɩ́ Petro nɩ́ akɩ́ankpatɔ ntɛ́ɛ atowunhɛtɔ Bulu-ɔbɔpʋ amʋ dɛ́ mʋ asʋ́n bláa. \v 10 Mʋa Bulu-ɔbɔpʋ amʋ bɔtsʋn obu-ɔnɔ́ gyankpapʋ pʋ́ nyɔɔsɩ agyópʋsʋ. Bɛba bɔtʋ dátɔ ɩklʋn ánɩ́ fɔ́pʋdálɩ wie wúlutɔ. Ɩklʋn amʋ onutó lefinkí há amʋ́ bɔtsʋn. Bɔpʋtsʋn brɔnʋ kʋsʋ bɔyɔ́ á, Bulu-ɔbɔpʋ amʋ lɔ́fwɩ sí Petro. \p \v 11 Brɛ́á Petro ansɩ́tɔ́ lɛtɩtɩ́ɩ mʋ a, ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Séi mʋ́ nawun ánɩ́ lɛ́lɛ́ Bulu lawá mʋ ɔbɔpʋ, alabɛlɛ mɩ́ Owíe Herode ɩbɩ pʋ́ tɔ́á Yudafɔ bʋdɛ ɔkpa kɩ́tɔ.” \p \v 12 Ɩ́nɩá Petro lówun mʋ́ alɩ sʋ á, ɔlɛnatɩ́ yɔ́ Yohane ánɩ́ bʋtɛtráa tɩ mʋ Marko mʋ yin \w Maria\w* wóyí. Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, ahá tsɔtsɔɔtsɔ bafia ɩnʋ bʋdɛ mpáɩ bɔ. \v 13 Petro lɛ́da amʋ́ ɩklʋnsʋ, osúmbi tsɩhɛ́ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Rode lɛ́bɛkɩ ɔhá ánɩ́ ogyi. \v 14 Brɛ́á Rode lɛ́bɩ ánɩ́ Petro ɔmɛ nɩ á, ansɩ́ lɛhɩɛ gyi mʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɛtan obu ámʋ finkí. Mboún oleyinkí srɩ́ yɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Petro laba ɔlɩɩ́ obu-ɔnɔ́.” \v 15 Ahá ámʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Fʋ́ nwun layíntá.” Támɛ ɔlɔyɔ mʋ́sʋ́, ɔdɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Lɛ́lɛ́ a.” Mʋ́ sʋ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Mʋ́mʋ́ fíalɩ \w Bulu-ɔbɔpʋá\w* ɔtɛkɩ Petrosʋ nɩ́.” \p \v 16 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ fɛ́ɛ́ á, Petro trá ɔdɛ ɩklʋn amʋsʋ da. Brɛ́á bɔyɔ yéfinkí mʋ́, bowun Petro a, ɔnɔ́ lobwie amʋ́. \v 17 Petro lɔ́bwɛ ɩbɩ súná amʋ́ ɔbɛ́ɛ bʋkásʋ, ɔlɛbláa amʋ́ alɩá anɩ Wíe lalɛ́ mʋ obu. Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩbla Yakobo mʋa apíó ahógyipʋ atráhɛ amʋ asʋ́n ánfɩ.” Mʋ́ʋ́ ɔlɛnatɩ́ amʋ́ wá yɔ́ ɔtɩnɛ bambá á. \p \v 18 Brɛ́á ɔyɩ́ lɛkɛ a, ɩsá akɔpʋ́ ámʋ fɛ́ɛ́ begyigyáa, fɩ́tɛ́ aba bɛɛ, “Nkɩ́ɩ Petro mɛ?” \v 19 Owíe Herode lɛ́ha bodunká Petro ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́, támɛ bʋmowun mʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɛtɩ obu adɩpʋ́sʋ́ akɩ́pʋ amʋ, fɩ́tɛ́ amʋ́ asʋ́n, ɔlɛha bɔmɔ amʋ́. \p Mʋ́ ɔma a, ɔlɛnatɩ́ Yudea ɔmátɔ́ yétsiá Kaesarea wúlutɔ nkɛnsá kʋ. \s1 Owíe Herode Lowu \p \v 20 Brɛ́ kʋtɔ á, ɔblɔ́ lɛhɩɛ kɩ́tá Owíe Herode Tiro mʋ́a Sidonfɔ sʋ. Mʋ́ sʋ awúlu anyɔ ánfɩ bɛlɛ abí bɛɛ bʋyókokóli mʋ, iwilwii itsia amʋ́ nsɩnɛ́. Tsúfɛ́ Owíe Herode ɔmátɔ́ bʋtenyá atogyihɛ tsú. Ahá ámʋ begyankpá yɛ́lɛ asʋ́ntɔ́ súná Owíe Herode wóyísʋ́ ɔkɩ́pʋ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Blasto, olotsulá gya amʋ́ nkpá bɔyɔ Owíe Herode wá yókokóli mʋ. \p \v 21 Owíe Herode lɛ́hɩɛ amʋ́ ɛkɛ. Ɛkɛ ámʋ lɔ́fʋn a, ɔlɛhɩhɩ́ɛ ɩwɩ dálɩ betsiá mʋ obíásʋ́, bláa amʋ́ asʋ́n. \v 22 Ahá ámʋ bɔkplʋ́n blɩ́ bɛɛ, “Megyí nyankpʋsa dɛ́tɔɩ́, mboún ɔkpɩ dɛ́tɔɩ́ o!” \v 23 Ɩnʋnʋ Bulu-ɔbɔpʋ lɛ́da Herode, anyambi bɔwɩ mʋ, olowu. Tsúfɛ́ ɔmɔpʋ numnyam há Bulu. \p \v 24 Bulu asʋ́n lɔyɔ mʋ́sʋ́, klɛ́ɩ́ yɔ́ tsútsúútsú. \p \v 25 Barnaba mʋa Saulo bɔyɔ amʋ́ agyʋ́má tá Yerusalem, bɛkpa Yohane ánɩ́ bʋtɛtráa tɩ mʋ Marko buo ɩwɩ yínkí yɔ́ Antiokia. \c 13 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Barnaba Mʋa Saulo Sumbí Wa \p \v 1 Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ pʋ́ atɔ́ asunápʋ́ akʋ betsiá Antiokia ɔpasua ámʋtɔ. Amʋ́gyí: Barnaba, Simeon ánɩ́ bʋtɛtɩ́ mʋ Obibi, Lukio ánɩ́ otsú Kirene ɔmátɔ́, Manaen ánɩ́ bɛyaɩ́ mʋa Galilea ɔmásʋ́ ogyípʋ́ \w Herodenyɔ\w* tsukʋlɛ pʋ́ Saulo. \v 2 Brɛ́á \w bɛklɩ́ ɔnɔ́\w*, bʋdɛ anɩ Wíe súm á, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlɛ Barnaba mʋa Saulo ha mɩ, abʋyɔ agyʋ́má ámʋ́ʋ́ nɛtɩ amʋ́ mbɛ́ɛ bʋbɔ́yɔ ámʋ.” \p \v 3 Mʋ́ sʋ brɛ́á bɛklɩ́ ɔnɔ́ ámʋ bɔ́ mpáɩ tá á, bɔpʋ ɩbɩ dɩ́nká amʋ́ nwunsʋ, sí amʋ́ ɔkpa. \s1 Barnaba Mʋa Saulo Kipro Ɔsʋlʋ́sʋ Yɔ \p \v 4 Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɔ́wa Barnaba mʋa Saulo sumbí. Bɔyɔ Seleukia wúlutɔ yótsu ntsusʋ-yibi fá yɔ́ ɔsʋlʋ́ʋ kʋá ɩbʋ ntsu nsɩnɛ́, bʋtɛtɩ́ mʋ́ Kiprosʋ. \v 5 Brɛ́á bowie wúlu kʋá ɩbʋ ɩnʋ, bʋtɛtɩ́ mʋ́ Salamisʋ á, bɔyɔ Yudafɔ \w ofíakpa\w* yɛ́da Bulu asʋ́n ámʋ ɔkan. Yohane ámʋ́ʋ́ bʋtɛtráa tɩ mʋ Marko amʋ ɛ́ lóbuo amʋ́ yɛ́tsa amʋ́ agyʋ́má yɔ. \p \v 6 Bɛdalɩ Salami wúlutɔ, bɛnatɩ́ alɩɩ bowie ɔsʋlʋ́ʋ kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Pafosʋ. Ɩnʋ befia ɔfápʋ́ kpɔnkpɔntɩ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Bar-Yesu. Ogyi Yudayin, ɔtɔwá afunu ɔbɛ́ɛ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ mʋgyi. \v 7 Mʋ nyawie gyí ɩnʋ ɔmásʋ́ ogyípʋ́ Sergio Paulo. Ɔmásʋ́ ogyípʋ́ anfɩ lɛ́tɩn ansɩ́. Ɔlɔwa bɛyɛ́tɩ Barnaba mʋa Saulo ba mʋ wóyítɔ́. Tsúfɛ́ odekléá mónu Bulu asʋ́n. \v 8 Támɛ ɔfápʋ́ Bar-Yesu anfɩ́ mʋ dá asɩ gyí, Elima Griiki ɔblɩ́tɔ anfɩ mɛ́ha amʋ́ ɔkpa abʋbla ɔmásʋ́ ogyípʋ́ amʋ Bulu asʋ́n ámʋ. Ɔlɔbɔ mbɔ́dɩ́ ánɩ́ ɔmásʋ́ ogyípʋ́ amʋ mánu Yesu ɩwɩ asʋ́n ámʋ, fówun ɔmɔ́ɔhɔ mʋ́sʋ́ gyi. \v 9 Ɩnʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɔ́bʋlá Saulo amʋ́ʋ́ bʋdɛ mʋ tɩ Paulo amʋtɔ, olesi ɔlɩɩ́ ɔdɛ ɔfápʋ́ amʋ ansɩ́tɔ́ kɩ́ɩ. \v 10 Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa ɔfápʋ́ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔbʋnsám mʋ bi, fʋtekísí ɩtɔ wankláán kugyíkʋ. Fapʋ́ ahámlɛ́ pʋ́ lalahɛgyí bwɛ́ fʋ́ agyʋ́má. Mʋ́ sʋ fʋméesi Bulu ɔnɔkwalɩ amʋ afunutɔ wa? \v 11 Kɩ, Bulu ɔbɛ́bɩtɩ́ fʋ́ ɩsʋ. Fʋ́ ansíbi bóbwie. Fʋmɛ́ɛtrá wun ɔyɩ kɛhɛtɔ owí alɩɩ yɔ́fʋn brɛ́ kʋ.” \p Ɩnʋnʋ Elima ansɩ́tɔ́ loklun mʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɔwa tatápʋ bɩ, ɔdɛ ɔkʋ dunká ɔkɩta mʋ oyítɔ́. \v 12 Brɛ́á ɔmásʋ́ ogyípʋ́ amʋ lówun tɔ́á ɩlaba a, ɔlɔhɔ anɩ Wíe gyi. Anɩ Wíe ɩwɩ asʋ́n ámʋ́ʋ́ bʋdɛ mʋ suná ámʋ lɛha ɔnɔ́ lobwie mʋ. \s1 Barnaba Mʋa Paulo Antiokia Ánɩ́ Ɩbʋ Pisidia Ɔmátɔ́ Yɔ \p \v 13 Paulo mʋa mʋ aba ámʋ botsu ntsusʋ-yibi tsú Pafo wúlutɔ yɔ́ Perge ánɩ́ ɩbʋ Pamfilia ɔsʋlʋ́sʋ. Támɛ Yohane Marko mʋ́ léyinkí amʋ́ ɔma tsú ɩnʋ yɔ́ Yerusalem. \v 14 Bɔkʋsʋ́ tsú Perge yɔ́ Antiokia ánɩ́ ɩbʋ Pisidia ɔsʋlʋ́sʋ. \w Ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w* á, bɔyɔ ɩnʋ Yudafɔ ofíakpa yétsiá asɩ. \v 15 Bɛkla atɔ́ tsú Mose Mbla pʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ nwʋlʋ́tɔ́ ta á, ofíakpa amʋ ahandɛ bɔwa abí bɛyɛ́bláa Paulo aná bɛɛ, “Apíó, nɩ́ mlɩdɛ́ asʋankʋá mlɛ́blɩ́ pʋ́wá ahá ánfɩ ɔwʋnlɩ́n á, ɔkpa da.” \v 16 Mʋ́ʋ́ Paulo lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́, ɔlɔbwɛ amʋ́ ɩbɩ ɔbɛ́ɛ bʋkásʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \p “Apíó Israelfɔ pʋ́ ɔmá bámbásʋ́fɔá mlɩtenyá Bulu ifú, mlɩyaa asʋ amlɩnu. \v 17 Israel Bulu lɛ́lɛ anɩ anáin bwɛ́ mʋ ahá. Ɔlɛha bɛklɛɩ́ brɛ́á bʋgyi afɔɔ́ Egyipte ɔsʋlʋ́sʋ. Ɔlɔpʋ mʋ túmi kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ kpá amʋ́ dalɩ ɔmá ámʋtɔ. \v 18 Olenya klʋn kpá amʋ́ nfí adʋana (40) kɛ́kɛ́ dimbí ámʋsʋ. \v 19 Oleyintá ɔmá asienɔ́ kɛ́kɛ́ Kanaan ɔsʋlʋ́sʋ, oleye amʋ́ ɔsʋlʋ́ʋ amʋ pʋ́bwɛ́ siadɩɛ há anɩ anáin. \v 20 Nfí lafana aduenu (450), ɔlɔpʋbwɛ́ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ há amʋ́. \p “Mʋ́ ɔma a, ɔlɛha asʋ́n agyípʋ́ bɛkpa amʋ́ alɩɩ bɔtʋ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Samuel. \v 21 Brɛ́á bɛbláa Bulu bɛɛ ɔyáɩ awíe ha amʋ́ á, Bulu lɛ́yaɩ́ Kis mʋ bi Saulo owíe há amʋ́. Saulo otsú Benyamin abusuantɔ. Olegyi iwíe nfí adʋana (40). \v 22 Brɛ́á Bulu lɛ́kplɩ́ mʋ a, ɔlɛha bɛyaɩ́ \w Dawid\w* obíásʋ́ há amʋ́. Asʋ́n ánfɩ Bulu lɛ́blɩ́ tsú mʋ ɩwɩ nɩ́. Ɔbɛ́ɛ, ‘Yisai mʋ bi Dawid gyí ɔhá ánɩ́ mɩ́ klʋn dɩn mʋsʋ, tsúfɛ́ ɔbɔ́bwɛ tógyítɔ́á nɛ́bláa mʋ mbɛ́ɛ ɔbwɛ́ɛ.’ \p \v 23 “Dawid anfɩ abí-anátɔ́ Bulu labɛlɛ Yesu tsú há Israelfɔ ɔbɛ́ɛ, ɔbwɛ́ɛ amʋ́ Ɔlɛpʋ́ fɛ́ alɩá ɔlɛhɩɛ yáɩ́. \v 24 Asa Yesu lɛ́bá a, Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane légyankpá dá ɔkan súná Israelfɔ fɛ́ɛ́ ɔbɛ́ɛ, bʋdámli klʋntɔ, abʋha mʋ ɔbɔ amʋ́ asú. \v 25 Brɛ́á Yohane ɔbá bɔmɔ mʋ agyʋ́má ɔnɔ́ á, ɔlɛfɩtɛ́ ahá ámʋ ɔbɛ́ɛ, ‘Ma mlɩdésusúu mlɩaa ngyi? Megyí mɩ́gyí ɔhá ámʋ́ʋ́ mlɩdɛ́ ɔkpa kɩ́ɩ amʋ. Mʋ mʋ́ ɔbɛ́ba mɩ́ ɔma. Mmɔfʋn ánɩ́ nɔ́wɔɩ́ mʋ ntʋkʋta.’ \p \v 26 “Mɩ́ apíó, \w Abraham \w* abí-aná pʋ́ ɔmá bámbásʋ́fɔá mlɩtenyá Bulu ifú, mlɩyaa asʋ amlɩnu. Anɩgyí ahá ánɩ́ Bulu lɔ́pʋ nkpahɔ́ɔ asʋ́n ámʋ sɩ́sɩ́. \v 27 Yerusalem atsiápʋ́ pʋ́ amʋ́ ahandɛ bʋmɛbɩ ánɩ́ Yesu gyí Ɔlɛpʋ́. Bʋmonu Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ asʋ́n ánɩ́ bɔwanlɩ́n tswɩ asɩ. Bʋtɛkla mʋ́ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ kugyíkʋ. Támɛ begyi Yesu asʋ́n, há mʋ ɩpɔ́n, mɔ́ mʋ; ɩlɛha Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ asʋ́n ánfɩ lɛba mʋ́tɔ́. \v 28 Bʋmenya Yesu ɩwɩ asʋ́n kʋkʋá bɛ́lɩɩ́ mʋ́sʋ́ mɔ́ mʋ, támɛ bɛbláa Pilato bɛɛ ɔhá abʋmɔ mʋ. \v 29 Mʋ́ sʋ brɛ́á bɔbwɛ tɔ́á bɔwanlɩ́n tsú mʋ ɩwɩ fɛ́ɛ́ tá á, bɛlɛ mʋ tsú \w oyikpalíhɛ\w* amʋsʋ yópulá mʋ. \v 30 Támɛ Bulu lɔ́kʋsʋ́a Yesu tsú afúlitɔ. \v 31 Mʋ́ ɔma a, oletsiá lɛ ɩwɩ súná ahá ámʋ́ʋ́ mʋa amʋ́nyɔ bɛnatɩ́ tsú Galilea yɔ́ Yerusalem amʋ brɛ́ tsɔtsɔɔtsɔtɔ. Ahá ánfɩ gyí ahá ánɩ́ bʋdɛ mʋ ɩwɩ adánsɩɛ gyí suná Israelfɔ nɩ́. \p \v 32-33 “Anɩ mʋ́ anɩdɛ́ mlɩ asʋn wankláán ámʋ bláa. Mʋ́gyí, Bulu labwɛ́ tɔ́ ámʋ́ʋ́ ɔlɛhɩɛ anɩ anáin amʋ há amʋ́ abí-aná. Amʋ́gyí anɩ á. Tsúfɛ́ alakʋ́sʋ́a Yesu tsú afúlitɔ há anɩ, fɛ́ alɩá bɔwanlɩ́n wá \w Israelfɔ ɩlʋ\w* nyɔɔsɩtɔ bɛɛ, \q1 ‘Mɩ́ Bí gyí fʋ́. \q2 Ndɛ nabwɛ́ fʋ́ Sɩ́.’ \m \v 34 Bulu lɛ́trá tɔɩ́ tsú Yesu kʋsʋ́ tsú afúlitɔ pʋ́ mʋ ɔyʋlʋ́ʋ amʋ́ʋ́ ɩmɔ́ɔplɔ́ wá ɔbɔ́tɔ́ ɛkɛkɛɛkɛ ámʋ ɩwɩ ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Nɔ́pʋ mɩ́ oyúla wankɩ́hɛ́ amʋ́ʋ́ nɛhɩɛ mbɛ́ɛ, ɩbwɛ́ alɩágyíalɩ́á \q2 nɔ́pʋhá Dawid amʋ há mlɩ.’ \m \v 35 Owíe Dawid ɛ́ lɛ́trá lawánlɩ́n wá Israelfɔ Ɩlʋ bámbátɔ́ ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Fʋmɛ́ɛha fʋ́ osúmpʋ́ wankɩ́hɛ́ mɔ́ɔplɔ́ wá fúli ɔbɔ́tɔ́.’ \m \v 36 Owíe Dawid lósum Bulu mʋ nkpatɔ, bwɛ́ Bulu apɛ́ tá á, olowu, bopulá mʋ mʋ anáintɔ, ɔlɔplɔ́. \v 37 Támɛ Yesu anfɩ́ Bulu lɔ́kʋsʋ́a tsu afúlitɔ ánfɩ mʋ́ mɔ́plɔ. \v 38-39 Mʋ́ sʋ apíó, mlɩnu asʋ́n ánfɩ anɩdɛ́ mlɩ bláa anfɩ asɩ. Yesu anfɩ nkʋlɛsʋ mlɔ́tsʋn nya lakpansikíé. Mose mbla mɛ́talɩ́ há amlɩgyi asʋ Bulu ansɩ́tɔ́. Támɛ ɔhagyíɔha ánɩ́ alahɔ Yesu anfɩ gyi obégyi asʋ Bulu ansɩ́tɔ́. \v 40 Mʋ́ sʋ mlɩkɩ wankláán, mɛ́nɩ asʋ́n ámʋ́ʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ bɛblɩ́ tswɩ amʋ mɛ́ɛba mlɩsʋ. \v 41 Asʋ́n ámʋ gyí, \q1 ‘Asʋ́n ámʋ ɩwá mlɩ \q2 ahá ánɩ́ mlɩtɔwá Bulu asʋ́n nyányáa ifú, amlɩwu. \q1 Tsúfɛ́ nɩ́ ndɛ ɔkʋ ɔblɩ́ gyʋma ánɩ́ ndegyí mlɩtɔ kʋ́ráá á, \q2 mlɩmóohogyi.’ ” \p \v 42 Brɛ́á Paulo mʋa Barnaba bʋdɛdalɩ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ á, ahá ámʋ bɔkʋlɩ́ amʋ́ bɛɛ bʋbá ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ ámʋ́ʋ́ ɩbá ámʋ, abʋtra bɔtɔɩ́ tsu asʋ́n ámʋ ɩwɩ suna amʋ́. \v 43 Brɛ́á ahá ámʋ bɛdalɩ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ á, Yudafɔ tsɔtsɔɔtsɔ pʋ́ ɔmá bámbátɔ́ abí ánɩ́ bawíé Yudafɔ osúmtɔ́ bɛkplá buo Paulo mʋa Barnaba. Mʋ́ sʋ sumbí ayɔpʋ́ ánfɩ bɔtɔɩ́ kplá amʋ́ bɛɛ, bʋpʋ́ʋ ansɩ́ dɩnka Bulu awɩtɔlɛsʋ. \p \v 44 Ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ amʋ́ʋ́ bɛbláa amʋ́ bɛɛ bʋbá amʋ lɔ́fʋn a, ilesi kpalobí tɛkɩ ahá bɛta wúlu amʋtɔ. Amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛba Bulu asʋ́n onukpá Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ. \v 45 Brɛ́á Yudafɔ bowun ɔdɔm amʋ a, Paulo aná ɩwɩ lɔ́wa amʋ́ olu. Ɩ́nɩ sʋ begyi Paulo asʋn blɩ́hɛ́ amʋ nwɛ́ɛn, síá mʋ. \v 46 Támɛ Paulo mʋa Barnaba bɔwa klʋn bláa ahá ámʋ bɛɛ, “Tɛkɩ mlɩ lehián ánɩ́ abégyankpá bláa Bulu asʋ́n ánfɩ. Támɛ ɩ́nɩá mlɩlékiná mʋ́ nu, mlɩdɛ́ mlɩ ɩwɩ kɩ́ɩ mlɩaa, mlɩméhián nkpa ánɩ́ ɩtamatá ámʋ sʋ á, anɩlayínkí ayɔ́ ɔmá bámbásʋ́fɔ wá. \v 47 Tsúfɛ́ alɩ́ Bulu lɔ́wa anɩ nɩ́. Ɔbɛ́ɛ, \q1 ‘Napʋ́ fʋ́ bwɛ́ ɔkandɩ́ɛ há ɔmá bámbásʋ́fɔ. \q2 Ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́ bɔ́tsʋn fʋsʋ nyá nkpa ánɩ́ ɩtamatá.’ ” \p \v 48 Brɛ́á ɔmá bámbásʋ́fɔ ámʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, ansɩ́ legyi amʋ́, bɛ́kanfʋ́ anɩ Wíe asʋ́n ámʋ. Ɩnʋ ahá ánɩ́ Bulu lalɛ́ ɔbɛ́ɛ, bʋnyáa nkpa ánɩ́ ɩtamatá bɔhɔ asʋ́n ámʋsʋ gyi. \p \v 49 Anɩ Wíe asʋ́n ámʋ ɩlɛklɛɩ́ wíé ɔmá ámʋtɔ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́. \v 50 Támɛ Yudafɔ ámʋ pʋ́ atsɩá bʋbʋ Yudafɔ osúmtɔ́, obú bʋ amʋ́sʋ́ pʋ́ wúlu ahandɛ bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ Paulo mʋa Barnabasʋ, gya amʋ́ lɛ́ ɔmá ámʋtɔ. \v 51 Sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bɛkpakpáa amʋ́ ayabitɔ-ɩsɩ wʋ́lɩ́ amʋ́ nwunsʋ, bɛnatɩ́ yɔ́ Ikonion wúlutɔ. \v 52 Támɛ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ pʋ́ ansigyí lɔbʋlá Antiokia akasɩ́pʋ́ amʋtɔ. \c 14 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Paulo Mʋa Barnaba Bulu Asʋ́n Blɩ́ Ikonion Wúlutɔ \p \v 1 Ikonion wúlutɔ ɛ́ á, alɩ kɛ́n Paulo mʋa Barnaba bɔyɔ Yudafɔ \w ofíakpa\w* nɩ. Bɛblɩ́ Bulu asʋ́n ɩnʋ wankláán. Mʋ́ sʋ Yudafɔ pʋ́ Griikifɔ tsɔtsɔɔtsɔ bɔhɔ Yesu gyi. \v 2 Támɛ Yudafɔ ámʋ́ʋ́ bʋmohogyi amʋ bɔtɔɩ́ wá ɔmátɔ́fɔ ámʋ asʋtɔ, há amʋ́ bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ ahógyipʋ amʋsʋ. \v 3 Ifú mɛkɩtá Paulo mʋa Barnaba. Betsiá ɩnʋ wá ɔpá blɩ́ anɩ Wíe Yesu asʋ́n ámʋ wankláán. Yesu ɛ́ lɛ́lɩɩ́ amʋ́ ɔma, sʋ bɔbwɛ ofúla pʋ́ osúna pʋ́súná ánɩ́ mʋ awɩtɔlɛ asʋ́n ámʋ́ʋ́ bʋdɛblɩ́ ámʋ igyi ɔnɔkwalɩ. \v 4 Mʋ́ sʋ wúlu amʋtɔ ɩlɔbɔɩ́ anyɔ. Akʋ bobuo Yudafɔ ámʋ, akʋ ɛ́ bobuo sumbí ayɔpʋ́ ámʋ. \p \v 5 Mʋ́ ɔma a, Yudafɔ, ɔmátɔ́fɔ pʋ́ amʋ́ ahandɛ bɔbwɛ agywɩɩn bɛɛ, bɔ́wa sumbí ayɔpʋ́ ámʋ ɩwɩɔsɩntɔ, dá amʋ́ abwi mɔ́. \v 6 Sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bonu asʋ́n ánfɩ. Mʋ́ sʋ bɛsrɩ́ yɔ́ Likaonia awúlu yilé Listra mʋ́a Derbe pʋ́ awúluá ɩbʋ mantáa ɩnʋsʋ. \v 7 Bɛda asʋn wankláán ámʋ ɔkan ɩnʋ ɛ́. \s1 Paulo Mʋa Barnaba Gyumagyihɛ Listra Mʋ́a Derbe \p \v 8 Oyin ɔkʋ létsiá Listra wúlutɔ, bɔkwɩɩ́ mʋ ɩbɔ. Ɔmɔkʋ́kʋ́sʋ́ lɩ́ɩ́ mʋ ayabisʋ kɩ. \v 9 Ɩbɔ anfɩ tsie ɔdɛ Paulo asʋn blɩ́hɛ́ nu. Paulo lési lɩɩ́ kɩ mʋ alɩɩ, olowun ánɩ́ alahogyiá Bulu ɔbɛ́talɩ́ tsá mʋ. \v 10 Mʋ́ sʋ ɔlɔkplʋ́n kʋklʋ́kʋ́ʋ́ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Kʋsʋ lɩɩ fʋ́ ayabi anyɔsʋ.” Ɩnʋ oyin ámʋ lɔ́kʋsʋ́ ɔtsáwʋlɛ pɛ́, wá natɩ́ bɩ. \v 11 Brɛ́á ɔdɔm amʋ bowun tɔ́á Paulo labwɛ́ á, bɔkplʋ́n blɩ́ Likaonia ɔblɩ́tɔ bɛɛ, “Ɩkpɩ ámʋ badámlí anyánkpʋ́sa kplɩ́ ba anɩ wá.” \v 12 Mʋ́ sʋ bɔpʋ amʋ́ ɔkpɩ kpɔnkpɔntɩ dá tɩ́ Barnaba bɛɛ, “Seus.” Bɔpʋ mʋ ɔtsɩámɩ dá tɩ́ Paulo bɛɛ, “Hermes,” tsúfɛ́ Paulo lɩ́ɩ́ amʋ́ ɔnɔ́, ɔdɛtɔɩ́ nɩ́. \v 13 Ɔkpɩ Seus ɔtswɛ́kpa bʋ wúlu ɔnɔ́. Seus igyí ɔhapʋ́ lɔ́yɔ́pʋ nnantswie pʋ́ oyí ntswɩ́tswɩ́ɩ ba wúlu ɔnɔ́ ɩnʋ. Tsúfɛ́ mʋa ɔdɔm amʋ bʋdekléá bɔ́tswɛ sumbí ayɔpʋ́ ámʋ. \p \v 14 Brɛ́á Barnaba mʋa Paulo bonu tɔ́á bɛbá bɔbwɛ á, bɛkɩtá amʋ́ atadɩɛ bálɩ́. Ilosuná ánɩ́ bʋmotsulá dɩ́nká ɩtɔ́ ámʋ́ʋ́ bɛbá bɔbwɛ ámʋsʋ. Bɛsrɩ́ wíé ɔdɔm amʋtɔ blɩ́ bɛɛ, \v 15 “Ntogyi mlɩdɛ́ ɩ́nɩ bwɛ? Anɩ ɛ́ anyánkpʋ́sa anɩgyí fɛ́ mlɩ. Bulu asʋn wankláán abá bɛbláa mlɩ, amlɩsi atɔkpan ánfɩ ɔmagyáa bobuo anɩ Wíe Bulu Ɔkɩankpapʋ. Mʋlɔ́bwɛ ɔsʋ́ mʋ́a asɩ, ɔpʋ pʋ́ mʋ́tɔ́ atɔ́ fɛ́ɛ́. \v 16 Bɩ́mbɩ́ ámʋ a, olesi ɔkpa há ɔmágyíɔmá ánɩ́ bʋbwɛ́ɛ tɔ́á bʋdeklé. \v 17 Támɛ mʋ́ ó á, Bulu mɔ́kʋ́sí atɔ wankláán tsɔtsɔɔtsɔ bwɛ, pʋ́súná ánɩ́ mʋbʋ ɩnʋ. Mʋtɛ́há nyankpʋ totswie, mlɩ ndɔtɔ atɔ́ tɔwá alɛ́. Mʋtɛ́há mlɩ atogyihɛ, ɔtɛhá ansɩ́ tegyi mlɩ.” \v 18 Paulo aná asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ fɛ́ɛ́ ɔma a, ɩlɔwa ɔnlɩn asa bɛtalɩ́ ká ɔdɔm amʋ tin bɛɛ, bʋmátɩn mbwɩ wʋ́lɩ́ amʋ́ ayabiasɩ tswɛ amʋ́. \p \v 19 Mʋ́ ɔma a, Yudafɔ akʋ botsu Antiokia ánɩ́ ɩbʋ Pisidia ɔmátɔ́ pʋ́ Ikonion wúlutɔ ba bɛblɩ́ asʋ́n pʋ́tsɛ ɔdɔm amʋ agywɩɩn, bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ Paulosʋ. Bɛda Paulo abwi, bɩ́tɩ́a mʋ dálɩ wúlu amʋtɔ. Bʋkɩ bɛɛ alawú, sʋ besi mʋ tswɩ. \v 20 Támɛ brɛ́á akasɩ́pʋ́ amʋ bɛba bobomlí Paulo a, ɔlɔkʋsʋ́ yínkí yɔ́ wúlu amʋtɔ. Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, mʋa Barnaba bɛnatɩ́ yɔ́ Derbe wúlutɔ. \s1 Antiokia Ánɩ́ Ɩbʋ Siria Ɔmátɔ́ Yinkí Bá \p \v 21 Paulo mʋa Barnaba bɛda asʋn wankláán ámʋ ɔkan Derbe. Ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɛdamlí klʋntɔ mlí Yesu akasɩ́pʋ́. Mʋ́ʋ́ bɛlayínkí yɔ́ Listra, tsʋn yɔ Ikonion alɩɩ bɛbɛdalɩ Antiokia ánɩ́ ɩbʋ Pisidia ɔmátɔ́. \v 22 Ɩnʋ Paulo mʋa Barnaba bɔwa akasɩ́pʋ́ amʋ atɛtɔ-ɔnlɩn bɛɛ, bʋkɩ́ta hógyi amʋtɔ. Bɛbláa amʋ́ bɛɛ, “Ilehián ánɩ́ abɔ́tsʋn ipian tsɔtsɔɔtsɔtɔ asa abówie Bulu iwíegyí ámʋtɔ.” \v 23 Bɔtʋ́ ɔpasua kugyíkʋ á, bʋtɛklɩ́ \w ɔnɔ́\w* bɔ́ mpáɩ, yáɩ́ ahandɛ há amʋ́, pʋ́ amʋ́ wá anɩ Wíe amʋ́ʋ́ amʋ́ ansɩ́ dɩn mʋsʋ ámʋ ɩbɩtɔ. \p \v 24 Beki Pisidia ɔmátɔ́ ɔpasua ámʋsʋ tá á, bɛba Pamfilia ɔmátɔ́. \v 25 Bɛda Bulu asʋn wankláán ámʋ ɔkan Perge wúlutɔ. Bɔkʋsʋ́ tsú ɩnʋ yɔ́ Atalia wúlutɔ. \v 26 Paulo mʋa Barnaba bɛlatsíá ntsusʋ-yibitɔ tsú ɩnʋ bowie Antiokia. Ɩnʋ gyí ɔtɩ́nɛ́á ahógyipʋ amʋ begyankpá klɩ́ ɔnɔ́ bɔ́ mpáɩ, ánɩ́ Bulu ɔwáa awɩtɔlɛ ha amʋ́, mɛ́nɩ bɔ́yɔ agyʋ́má ánfɩ bamɔ́ mʋ́ ɔnɔ́ ánfɩ nɩ́. \p \v 27 Brɛ́á bowie Antiokia a, bɛtɩ ɔpasua ámʋ fɛ́ɛ́ fia. Bɛbláa amʋ́ alɩá Bulu lapʋ́ amʋ́ gyi gyʋma, pʋ́ alɩá Bulu lahá ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ ɛ́ bahɔ mʋ gyi. \v 28 Betsiá akasɩ́pʋ́ amʋ wá nkɛ tsɔtsɔɔtsɔ. \c 15 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Sumbí Ayɔpʋ́ Pʋ́ Ɔpasua Ámʋ Ifía Yerusalem \p \v 1 Brɛ́á Paulo mʋa Barnaba bʋbʋ Antiokia a, ayin akʋ botsu Yudea ɔmátɔ́ ba ɩnʋ. Bosuná ahógyipʋ ámʋ́ʋ́ bʋmegyí Yudafɔ ámʋ atɔ́ bɛɛ, nɩ́ bʋmɔkʋ́tɩ́n \w keté\w* Mose mbla ɔnɔ́ á, Bulu mɔ́ɔhɔ amʋ́ nkpa. \v 2 Paulo mʋa Barnaba bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ asʋ́n ánfɩsʋ. Mʋ́ sʋ amʋ́a atɔ́ asunápʋ́ amʋ begyi mʋ́ nwɛ́ɛn kínkíínkín. Ɩ́nɩ sʋ bɛblɩ́ bɛɛ, bɔ́wa Paulo mʋa Barnaba pʋ́ Antiokia ahógyipʋ amʋ akʋ Yerusalem, abʋyowun Yesu sumbí ayɔpʋ́ pʋ́ ɩnʋ ɔpasua ahandɛ amʋ tsú asʋ́n ánfɩ ɩwɩ. \p \v 3 Ɔpasua ámʋ besi ahá ámʋ ɔkpa bɛnatɩ́. Brɛ́á bɔyɔ́ á, bʋna Foenike pʋ́ Samaria ɔmátɔ́. Bɛbláa ɩnʋfɔ ámʋ bɛɛ, ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ ɛ́ badámlí klʋntɔ ba Bulu wá. Asʋ́n ánfɩ lɛhɩɛ wá ahógyipʋ amʋ fɛ́ɛ́ ansigyí. \v 4 Brɛ́á bowie Yerusalem a, ɔpasua ámʋ, amʋ́ ahandɛ pʋ́ sumbí ayɔpʋ́ ámʋ bɔhɔ amʋ́ atúu. Paulo aná bɛbláa amʋ́ tɔ́á Bulu labwɛ́ tsʋn amʋ́sʋ́ fɛ́ɛ́. \v 5 Támɛ ahógyipʋ amʋ akʋá botsú \w Farisifɔtɔ\w* bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ blɩ́ bɛɛ, “Ilehián ánɩ́ ɔmá bámbásʋ́fɔ ámʋ bɛ́tɩn keté, gyi Mose mbla ɛ́sʋ́.” \p \v 6 Sumbí ayɔpʋ́ ámʋ pʋ́ ɔpasua ahandɛ amʋ befia yɔ asʋ́n ánfɩtɔ. \v 7 Bɛbɩtɩ́ asʋ́n ánfɩ wá ɔpá. Mʋ́ ɔma a, Petro lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ apíó, mlɩyin ánɩ́ tsú brɛ́ kʋtɔ á, Bulu lɛ́lɛ mɩ́ tsú mlɩtɔ ɔbɛ́ɛ, mbláa ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ mʋ asʋn wankláán ámʋ, mɛ́nɩ amʋ́ ɛ́ bónu, hɔ mʋ́sʋ́ gyí. \v 8 Bulu yín nyankpʋsa klʋntɔ. Ɔlɔpʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ há amʋ́, fɛ́ alɩá ɔlɔpʋhá anɩ pʋ́súná ánɩ́ alahɔ amʋ́. \v 9 Olosuná ánɩ́ bʋmegyí ɔtsan há anɩ, tsúfɛ́ ɔlɛha amʋ́ klʋntɔ lɛtɩn brɛ́á amʋ́ ɛ́ bohogyi. \v 10 Ntogyi sʋ mlɩdɛ́ Bulu sɔ́ɔ kɩ? Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́pʋ Mose mbla ánfɩ anɩa anɩ anáin anɩmɛ́talɩ́ gyi mʋ́sʋ́ ánfɩ han akasɩ́pʋ́ anfɩ? \v 11 Ɛkɛkɛɛkɛ! Anɩlahogyi ánɩ́ Bulu ɔbɔ́tsʋn anɩ Wíe Yesu awɩtɔlɛsʋ hɔ anɩ nkpa fɛ́ amʋ́.” \p \v 12 Brɛ́á Petro lɔ́tɔɩ́ tá á, afíapʋ amʋ fɛ́ɛ́ bɔbwɛ díín. Mʋ́ʋ́ Paulo mʋa Barnaba bɛbláa amʋ́ alɩá Bulu lɔ́tsʋn amʋ́sʋ́ bwɛ́ ofúla pʋ́ osúna tsɔtsɔɔtsɔ ahá ámʋ́ʋ́ bʋmegyí Yudafɔ ámʋtɔ. \v 13 Brɛ́á Paulo mʋa Barnaba bɔtɔɩ́ tá á, Yakobo lɔ́yɔ mʋ́sʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Apíó, mlɩyaa asʋ amlɩnu. \v 14 Simon Petro labláa anɩ ɔbɛ́ɛ, Bulu légyankpá lɛ́ súná ánɩ́ otekle ahá ámʋ́ʋ́ bʋmegyí Yudafɔ ámʋ asʋ́n. Mʋ́ sʋ ɔlɛlɛ amʋ́tɔ́ akʋ bwɛ́ mʋ ahá. \v 15 Asʋ́n ánfɩ pʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ asʋn blɩ́hɛ́ labwɛ́ kʋlɛ. Tsúfɛ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, \q1 \v 16 ‘Bulu ɔbɛ́ɛ. Ɩ́nɩ ɔma a, nɛ́latsú \w Dawid\w* iwíegyí \q2 amʋ́ʋ́ ɩladɩda ámʋ kʋ́sʋ́. \q1 Nɛ́layi mʋ́ abuntíi fɛ́ɛ́, \q2 há mʋ́ bɛ́lɩɩ́ wankláán, \q1 \v 17 mɛ́nɩ aha tráhɛ amʋ pʋ́ amʋ́á bʋmegyí Yudafɔ, \q2 mɩ́ dá dɩn amʋ́sʋ́ fɛ́ɛ́ bódunká mɩ́á ngyi amʋ́ Wíe, wun mɩ. \q1 \v 18 Alɩ́ mɩ́, mlɩ Wíe Buluá \q2 nɛlɛ ɩ́nɩ súná tsú bɩ́mbɩ́ ndɛblɩ́ nɩ́.’ \p \v 19 “Ɩ́nɩ sʋ tɔ́á mɩ́ Yakobo ndɛblɩ́ gyí, mlɩmáha apʋ asʋansʋ kɩ́klɩ ahá ánfɩ bʋmegyí Yudafɔ, badámlí klʋntɔ ba Bulu wá ánfɩ. \v 20 Mboún mlɩha awanlɩn ɔwʋlʋ́ bláa amʋ́ anɩaa, bʋmágyi atogyihɛá bapʋ́há ɩkpɩ, tsúfɛ́ mʋ́ \w ɩwɩ\w* mɛtɩn. Bʋmáwa atsɩ mʋ́a ayin asʋ́n. Bʋmágyi ɔbwɩá bɔpʋsáa mʋ mɔ́ pʋ́ obugya. \v 21 Tsúfɛ́ bɩ́mbɩ́ ɔpá á, bʋtɛdá Mose mbla ámʋ ɔkan wúlugyíwúlutɔ, bʋtɛkla mʋ́ Yudafɔ ofíakpa kugyíkʋ \w ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́\w* ɛ́.” \s1 Ɔwʋlʋ́ Pʋsɩ́sɩ́ Ahógyipʋá Bʋmegyí Yudafɔ \p \v 22 Mʋ́ sʋ sumbí ayɔpʋ́ ámʋ, ɔpasua ahandɛ amʋ pʋ́ ɔpasua ámʋ bɔbwɛ agywɩɩn bɛɛ, bɛlɛ ayin akʋ tsú amʋ́tɔ́ abʋbuo Paulo mʋa Barnaba yɔ Antiokia. Bɛlɛ Yuda ánɩ́ bʋtɛtɩ́ mʋ Barsaba mʋa Silas. Amʋ́ fɛ́ɛ́ bʋgyi akpapʋ́ há ahógyipʋ amʋ. \v 23 Ɔwʋlʋ́ ánɩ́ bɔpʋhá amʋ́ bɔpʋyátɔ asʋ́n gyí: \p “Ahógyipʋá mlɩmégyí Yudafɔ, mlɩbʋ Antiokia, Siria pʋ́ Kilikia ɔmátɔ́. Mlɩ apíó sumbí ayɔpʋ́ pʋ́ ɔpasua ahandɛ dɛ́ ɔwʋlʋ́ ánfɩ wanlɩ́n sɩ́sɩ́ mlɩ. \p “Anɩdɛ́ mlɩ itsiá ha. \p \v 24 “Anɩlónu ánɩ́ anɩ apíó akʋ botsu anɩtɔ ba mlɩ wá ɩnʋ, bɔpʋ asʋankʋ kɩ́klɩ mlɩ, pʋ́yíntá mlɩ agywɩɩn. Anɩmɔ́kʋ́wá amʋ́. \v 25 Ɩ́nɩ sʋ anɩlafia, tsúlá ánɩ́ abɛ́lɛ aha akʋ abʋkpa anɩ apíó adwɛpʋ́ Barnaba mʋa Paulo ba mlɩ wá. \v 26 Ahá ánfɩ lásí amʋ́ nkpa há anɩ Wíe Yesu Kristo agyʋ́má ámʋ sʋ nɩ́. \v 27 Mʋ́ sʋ anɩdɛ́ Yuda mʋa Silas wa anɩaa, bʋpʋ́ʋ ɔnɔ́ bɛbláa mlɩ asʋ́n ámʋ́ʋ́ anɩlawánlɩ́n wá ɔwʋlʋ́ ámʋtɔ ámʋ kɛ́n. \v 28 Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lalɛ́ súná anɩ, anɩ ɛ́ anɩlahɔ mʋ́ ánɩ́ ɩma alɛá abɔ́pʋ atɔ dwindwín kʋkʋ sʋ́rá mlɩ, dʋn mbla ánfɩ mʋ́ ɩwɩ dehián anfɩ. \v 29 Mbla ámʋ gyí, ‘Mlɩmágyi atogyihɛá bapʋ́há ɩkpɩ. Mlɩmágyi ɔbwɩá bɔpʋsáa mʋ mɔ́ pʋ́ obugya. Mlɩmáwa atsɩ mʋ́a ayin asʋ́n.’ \p “Nɩ́ mlɩdɛ́ mbla ánfɩsʋ gyi a, ɩbɔ́wa alɛ́ há mlɩ. Anɩlafʋn nfɩ.” \p \v 30 Bɔwanlɩ́n ɔwʋlʋ́ ánfɩ há amʋ́ tá á, besi amʋ́a sumbí ayɔpʋ́ ámʋ ɔkpa bɔpʋya Antiokia. Boyówie ɩnʋ tɩ́ ahógyipʋ amʋ fɛ́ɛ́ fía, pʋ́ ɔwʋlʋ́ ámʋ wá amʋ́ ɩbɩtɔ. \v 31 Bɛkla ɔwʋlʋ́ ámʋ a, ansɩ́ lɛhɩɛ gyi amʋ́, tsúfɛ́ mʋ́tɔ́ asʋ́n lɛha klʋn lɛ́dɩ amʋ́ asɩ. \v 32 Yuda mʋa Silas, bʋgyi Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ bɔtɔɩ́ kplá amʋ́ wankláán pʋ́wá amʋ́ ɔwʋnlɩ́n, wá amʋ́ atɛtɔ-ɔnlɩn. \v 33-34 Betsiá amʋ́ wá nkɛ kpalobí, ɔpasua ámʋ lési amʋ́ ɔkpa iwilwiitɔ, beyinkí yɔ́ ahá ámʋ́ʋ́ bɔwa amʋ́ sumbí ámʋ wá.\f + \fr 15:33-34 \ft 15:34 \ft Mʋ́tɔ́ yée 34 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Támɛ Silas mʋ́ lɔ́bwɛ agywɩɩn ánɩ́ obésin Antiokia ɩnʋ.\f* \p \v 35 Paulo mʋa Barnaba ɛ́ betsiá Antiokia ɩnʋ yɔ́fʋn brɛ́ kʋ. Amʋ́a ɩnʋ ahógyipʋ amʋ akʋ betsiá súná atɔ́, tsíá dá anɩ Wíe asʋn wankláán ámʋ ɔkan. \s1 Paulo Mʋa Barnaba Abasʋmaɩ́n \p \v 36 Brɛ́ kʋ ɔma a, Paulo lɛ́bláa Barnaba ɔbɛ́ɛ, “Ha ayinki yɔ awúluá anɩladá anɩ Wíe asʋn wankláán ámʋ ɔkan fɛ́ɛ́sʋ́, ayɛkɩ alɩá bʋtsie.” \v 37 Barnaba lékléá bɛ́kpa Yohane ánɩ́ bʋtɛtɩ́ mʋ Marko buo ɩwɩ. \v 38 Támɛ Paulo lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ɩma alɛá Marko obóbuo amʋ́, tsúfɛ́ ɔmɛtrá buo amʋ́ abʋyɔ Bulu agyʋ́má ámʋ. Oleyinkí amʋ́ ɔma tsú Pamfilia wúlutɔ ɔpá. \v 39 Paulo mʋa Barnaba bɛprɩ́ɩ asʋ́n ánfɩ kínkíínkín, ɩlɛha bɛmaɩ́n abasʋ. Barnaba lɛ́kpa Marko buo ɩwɩ, botsu ntsusʋ-yibi yɔ́ Kipro ɔmátɔ́. \v 40 Paulo ɛ́ lɛ́kpa Silas buo ɩwɩ, Antiokia ahógyipʋ amʋ bɔpʋ amʋ́ wá Bulu ɩbɩtɔ, bɔpʋ ɔkpa. \v 41 Paulo lɔ́yɔtsʋn Siria mʋ́a Kilikia ɔmátɔ́; ɔlɔwa ɔpasua ámʋ́ʋ́ ɩbʋbʋ ɩnʋ ámʋ ɔwʋnlɩ́n. \c 16 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Timoteo Lɛ́yɛ́tsɩá Paulo Mʋa Silastɔ \p \v 1 Paulo mʋa Silas bɛnatɩ́ yɔ́ Derbe pʋ́ Listra. Ohógyipʋ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Timoteo bʋ Listra wúlutɔ ɩnʋ. Mʋ yin gyí Yudayin ánɩ́ ɔlɔhɔ Yesu gyi, támɛ mʋ sɩ gyí Griikiyin. \v 2 Apíó ánɩ́ bʋbʋ Listra pʋ́ Ikonion bɛtɩ Timoteo ɩdayilé. \v 3 Paulo lékléá ɔbɛ́kpa Timoteo nátɩ́. Mʋ́ sʋ ɔlɛha bɛtɩn Timoteo keté, tsúfɛ́ Yudafɔ ámʋ́ʋ́ bʋbʋ ɩnʋ ámʋ fɛ́ɛ́ bʋyin ánɩ́ Griikiyin Timoteo mʋ sɩ gyí. \v 4 Brɛ́á bɔyɔ́ á, bowíé wúlugyíwúlusʋ bʋtosúná ɩnʋ ahógyipʋ mbla oduá Yesu sumbí ayɔpʋ́ ámʋ pʋ́ ɔpasua ahandɛ amʋ́ʋ́ bʋbʋ Yerusalem amʋ bawá bɛɛ bʋgyíi mʋ́sʋ́. \v 5 Ɩ́nɩ sʋ ɔpasua ámʋ benya ɔwʋnlɩ́n hógyitɔ, klɛ́ɩ́ ekekegyíɛkɛ. \s1 Paulo Makedonia Ɔmátɔ́ Yɔ \p \v 6 Paulo mʋa mʋ aba ámʋ bɔtsʋn Frigia pʋ́ Galatia ɔmásʋ́. Tsúfɛ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ mɛ́ha amʋ́ ɔkpa ɔbɛ́ɛ, bʋdáa Bulu asʋ́n ámʋ ɔkan Asia ɔmátɔ́. \v 7 Brɛ́á bowie Misia ɔsʋlʋ́ʋ ɔka á, bɔbwɛ agywɩɩn bɛɛ béyinkí tsʋn yɔ Bitinia ɔmátɔ́, támɛ Yesu Ɔŋɛ́ mɛha amʋ́ ɔkpa. \v 8 Mʋ́ sʋ bɔtsʋn Misia ɔsʋlʋ́sʋ kplɩ́ yɔ́ Troa wúlutɔ. \v 9 Mʋ́ onyé á, Paulo lówun atɔ́. Olowun ánɩ́ Makedoniayin ɔkʋ lɩ́ɩ́ mʋ ansɩ́tɔ́, ɔdɛ mʋ kokóli ɔbɛ́ɛ, “Fa ɔpʋ amʋ ba Makedonia, afʋbegyi anɩ bʋalɛ.” \v 10 Paulo lénya wun atɔ́ ámʋ alɩ, ɩlɔwankɩ́ mʋ ánɩ́ Bulu dɛ́ anɩ wa ɔbɛ́ɛ, ayɔ́ yɛda asʋn wankláán ámʋ ɔkan ɩnʋ. Mʋ́ sʋ anɩlɔ́pʋ ɔkpa yɔ́ Makedonia. \s1 Lidia Klʋntɔdamlí Filipi Wúlutɔ \p \v 11 Anɩlówie ntsusʋ-yibitɔ tsú Troa, fá ɔpʋ yɔ́ Samotrake ɔsʋlʋ́sʋ. Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, anɩlɛ́latsíá yɔ́ Neapoli wúlutɔ. \v 12 Anɩlɔ́pʋ ayabitɔ tsú Neapoli yɔ́ Filipi wúlutɔ. Filipi gyí Makedonia wúlu yilé nɩ́. Romafɔ bʋ́ʋ wúlu anfɩtɔ. Anɩlétsiá ɩnʋ nkɛ kpalobí. \v 13 Ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ á, anɩlɛ́dalɩ wúlutɔ yɔ́ ɔpʋ ɔnɔ́ ɔtɩnɛkʋá anɩkɩ́ anɩaa, abówun ɔtɩ́nɛ́á Yudafɔ bʋtefia bɔ mpáɩ. Anɩlétsiá ɩnʋ bláa atsɩ akʋá bebefia ɩnʋ Bulu asʋ́n. \v 14 Atsɩá bonu asʋ́n ámʋtɔ ɔkʋlɛ gyí Lidia. Tiatirayin ogyi, ɔtɛfɛ́ tatiá mʋ́ ntsu lɛpɛ, ɩbʋ bíá. Bulu osúmpʋ́ ogyi. Anɩ Wíe lɛ́ha mʋ olonu Paulo asʋn blɩ́hɛ́ amʋtɔ. \v 15 Mʋ́ sʋ brɛ́á anɩlɔ́bɔ mʋa mʋ wóyítɔ́ ahá asú á, olobwií ɩpa há anɩ, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ mlɩlahogyi ánɩ́ nahɔ Yesu gyi a, mlɩbetsiá mɩ́ wóyítɔ́.” Ɔtsɩ ánfɩ bʋ anɩsʋ alɩɩ anɩlóbuo mʋ yɔ́ mʋ wóyítɔ́. \s1 Paulo Mʋa Silas Obudɩ Filipi \p \v 16 Ɛkɛ ɔkʋ ayɔ́ Yudafɔ mpáɩ ɔbɔkpá ɩnʋ á, anɩlɔ́tʋ otsibi ɔkʋá ogyi ɔkpábi ɩnʋ. Atɔ́la ɔŋɛ́ bʋ mʋsʋ, ɔtɛlá atɔ́, blɩ́ asʋ́n ánɩ́ ɩbɛ́ba. Ɔtɔbwɛ́ kɔ́ba tsɔtsɔɔtsɔ há mʋ awíe tsú mʋ́tɔ́. \v 17 Otsibi anfɩ lɛ́kplá buo anɩa Paulonyɔ. Ɔna ɔdɛkplʋ́n blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ahá ánfɩ gyí Ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́ Bulu ámʋ asúmpʋ́ nɩ. Amʋ́dɛ́ mlɩ nkpahɔ́ɔ ɔkpa suná nɩ́.” \v 18 Ɔlɔbwɛ mʋ́ nkɛ tsɔtsɔɔtsɔ. Ɩ́nɩ lɛhan Paulo. Mʋ́ sʋ ɔlɛdamlí bláa otsibi amʋ ɔbɛ́ɛ, “Atɔ́la ɔŋɛ́, ndɛ mbla wa há fʋ́ Yesu Kristo dátɔ́, dalɩ mʋtɔ!” Ɩnʋnʋ ɔŋɛ́ ámʋ lɛ́dalɩ mʋtɔ. \p \v 19 Ɔkpábi amʋ awíe bowun ánɩ́ amʋ́ kɔ́ba ɔkpa latin. Mʋ́ sʋ bɛkɩtá Paulo mʋa Silas, bɩ́tɩ́a amʋ́ ya wúlu ahandɛ ansɩ́tɔ́. \v 20 Bɔpʋ amʋ́ ya Romafɔ asʋ́n agyípʋ́ bɛɛ, “Yudafɔ ahá ánfɩ bʋgyi, bʋdɛ asʋ́n klée wa anɩ wúlu anfɩtɔ. \v 21 Bʋdɛ amándɩ́ɛ́ laláhɛ ánɩ́ anɩ mbla mɛha mʋ́ ɩwɩ ɔkpa suná. Romafɔ anɩ mʋ́ anɩgyí. Anɩmɛ́ɛtalɩ́ hɔ amʋ́ amándɩ́ɛ́ ámʋ gyi mʋ́sʋ́.” \v 22 Ɩnʋ ɔdɔm amʋ botu bun Paulo mʋa Silasʋ. \p Asʋ́n agyípʋ́ amʋ bɛha bɛɛ bʋwɔ́ɩ amʋ́ atadɩɛ, abʋnwɛn amʋ́ mplɩ. \v 23 Bɛpɩtɩ́ Paulo mʋa Silas atɔ́ wankláán tá á, bɛha bɔpʋ amʋ́ tswɩ obu. Bɛbláa obu adɩpʋ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ bɛɛ, ogyóo amʋ́ wankláán. \v 24 Asʋ́n ámʋ́ʋ́ bɛbláa obu adɩpʋ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ amʋ sʋ ɔlɔpʋ amʋ́ yɛ́tswɩ obutótɔ́, wá amʋ́ ayabi kplakitsi. \fig Obu adɩpʋ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ lɔ́pʋ Paulo mʋa Silas yɛ́tswɩ obutótɔ́, wá amʋ́ ayabi kplakitsi.|src="AB02896b.tif" size="span" loc="ACT16:22-36" copy="John Lear, American Bible Society" ref="Gyumagyihɛ 16:24" \fig* \s1 Obu Adɩpʋ́sʋ́ Ɔkɩ́pʋ Yesu Hógyi \p \v 25 Mʋ́ ɔyɩ́-nsɩnɛ́ á, Paulo mʋa Silas bʋdɛ mpáɩ bɔ, bʋdɛ ɩlʋ wa kánfʋ́ Bulu. Obu adɩpʋ́ atráhɛ amʋ ɛ́ bʋda bʋdenu. \v 26 Ɔtsáwʋlɛ pɛ́ á, ɔsʋlʋ́ʋ lɛ́kpɩnkɩ́ ɔwʋnlɩ́nsʋ́, ɩlɛkpɩnkɩ́ obu ámʋ ntswɩasɩ. Mʋ́ aklʋn fɛ́ɛ́ lefinkí. Obu adɩpʋ́ ámʋ ɩkan pʋ́ amʋ́ kplakitsi amʋ fɛ́ɛ́ lɔwɔɩ́. \v 27 Obu adɩpʋ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ amʋ létsinkí, wun ánɩ́ aklʋn amʋ fɛ́ɛ́ lafínkí. Ɩnʋ ɔlɛlɛ ɔdayí ɩya anyɔ ɔbɛ́ɛ amʋwɔ ɩwɩ, tsúfɛ́ ɔkɩ ɔbɛ́ɛ obu adɩpʋ́ ámʋ fɛ́ɛ́ badálɩ srɩ́. \v 28 Támɛ Paulo lɔ́kplʋn kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́ bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mábwɛ ɩwɩ tɔtɔ. Anɩ fɛ́ɛ́ anɩbʋ ɩnʋ.” \p \v 29 Obu adɩpʋ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ amʋ lɛ́ha botsu ɔkandɩ́ɛ ba mʋ, ɔlɔwa ɔsa wíé obu ámʋtɔ. Ifú dɛ mʋ, sʋ ɔdɛkpɩnkɩ́ kpakpakpakpa. Ɔlɛyɛ́da akpawunu Paulo mʋa Silas ayabitɔ. \v 30 Ɩnʋ ɔlɛkpa amʋ́ dálɩ yɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ awíé, ntɔ mbwɛ́ɛ asa Bulu ɔhɔ mɩ nkpa?” \p \v 31 Mʋ́ʋ́ Paulo mʋa Silas bɛbláa mʋ bɛɛ, “Hɔ Yesu gyi, mɛ́nɩ Bulu ɔbɔ́hɔ fʋ́a fʋ́ wóyítɔ́ ahá fɛ́ɛ́ nkpa.” \v 32 Mʋ́ʋ́ bɛbláa mʋa mʋ wóyítɔ́ ahá fɛ́ɛ́ anɩ Wíe Yesu asʋn wankláán ámʋ. \v 33 Onyé-onyé ámʋ a, oyin ámʋ léyiá amʋ́ ɩwɩ nlɔ ámʋ́ʋ́ benya brɛ́ ámʋ́ʋ́ bɛpɩtɩ́ amʋ́ atɔ́ ámʋ. Ɔlɛha amʋ́ bɔbɔ mʋa mʋ wóyítɔ́ ahá ámʋ asú ɩnʋnʋ. \v 34 Obu adɩpʋ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ anfɩ lɔ́pʋ amʋ́ ya mʋ wóyítɔ́, ɔlɛyɛ́ha bɛnɩná atɔ́ há amʋ́ begyi. Ɩ́nɩá mʋa mʋ wóyítɔ́ ahá fɛ́ɛ́ bahɔ Bulu gyi sʋ á, ansɩ́ lɛhɩɛ gyi amʋ́. \p \v 35 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, asʋ́n agyípʋ́ amʋ bɔwa ahá akɩtápʋ́ akʋ bɛɛ bʋyɛ́bláa obu adɩpʋ́sʋ́ ɔkɩ́pʋ amʋ bɛɛ, osíi ahá ámʋ abʋnatɩ. \p \v 36 Mʋ́ sʋ oyin ámʋ lɛ́bláa Paulo ɔbɛ́ɛ, “Asʋ́n agyípʋ́ amʋ bapʋ́ ɔmɛ sɩ́sɩ́ mɩ́ bɛɛ, nsíi fʋ́a Silas amlɩnatɩ. Mʋ́ sʋ mlɩnatɩ iwilwiitɔ.” \p \v 37 Támɛ Paulo lɛ́bláa ahá akɩtápʋ́ amʋ akʋ ɔbɛ́ɛ, “Bʋmegyi anɩ asʋ́n, támɛ banwɛ́n anɩ atɔ́ ɔbʋntɔ. Romafɔ anɩgyí, támɛ bawá anɩ obu. Ntogyi sʋ bʋdekléá bési anɩ ŋáintɔ? Ɛkɛkɛɛkɛ! Asʋ́n agyípʋ́ amʋ onutó bʋbá bɛlɛ anɩ.” \p \v 38 Ahá akɩtápʋ́ amʋ beyinkí yɔ́ yɛ́bláa asʋ́n agyípʋ́ amʋ. Brɛ́á bonu ánɩ́ Romafɔ Paulo mʋa Silas bʋgyi á, ifú lɛhɩɛ́ kɩ́tá amʋ́. \v 39 Mʋ́ sʋ boyóbwií ɩpa há Paulo aná, bɛkpa amʋ́ dalɩ yókokóli amʋ́ bɛɛ bʋdálɩ wúlu amʋtɔ. \v 40 Ɩnʋ Paulo mʋa Silas bɛnatɩ́ yɔ́ Lidia wóyítɔ́. Befia apíó ahógyipʋ amʋ ɩnʋ, tɔɩ́ kplá amʋ́, wá amʋ́ ɔwʋnlɩ́n asa bɛnatɩ́. \c 17 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Paulo Tesalonika Yɔ \p \v 1 Brɛ́á Paulo mʋa Silas bɛnatɩ́ tsú ɩnʋ bɔyɔ́ á, bʋna Amfipoli pʋ́ Apolonia awúlusʋ bɛba Tesalonika. Yudafɔ \w ofíakpa\w* kʋ bʋ ɩnʋ. \v 2 Fɛ́ alɩá Paulo tɔbwɛ́ brégyíbrɛ́ á, ɔlɔyɔ ofíakpa ɩnʋ ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́, mʋa amʋ́nyɔ bɔyɔ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋtɔ. Ɔlɔbwɛ mʋ́ alɩ tse sa sɔ́ɔ́n. \v 3 Ɔlɛlɛ Bulu asʋ́n ámʋtɔ súná amʋ́, dɩ́nká ibwi mʋ́sʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ilehián ánɩ́ Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ), obówun ɩwɩɔsɩn wú, lákʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ.” Ɔlɔyɔ mʋ asʋ́n ámʋsʋ ɔbɛ́ɛ, “Yesu anfɩ́ ndɛ mʋ ɩwɩ asʋ́n blɩ́ ánfɩ gyí Kristo amʋ nɩ.” \v 4 Paulo asʋ́n ánfɩ lɔwankɩ́ Yudafɔ ámʋtɔ akʋ. Mʋ́ sʋ bobuo mʋa Silas. Alɩ kɛ́n Griikifɔ Bulu asúmpʋ́ pʋ́ atsɩá obú bʋ amʋ́sʋ́ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ bobuo amʋ́ nɩ́. \p \v 5 Ɩ́nɩ lɛ́ha Paulo mʋa Silas ɩwɩ lɔ́wa Yudafɔ ámʋ olu. Mʋ́ sʋ bɛkpa aha laláhɛ akʋ buo ɩwɩ tsú brɔnʋsʋ, bɔpʋ ahá tsɔtsɔɔtsɔ yɛ́han agywɩɩn wúlu amʋtɔ. Betsií yɔ́ oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Yason wóyítɔ́, bʋdɛ Paulo mʋa Silas dunká abʋbɩtɩa amʋ́ ba ɔdɔm amʋ ansɩ́tɔ́. \v 6 Támɛ bʋmowun Paulo mʋa Silas. Mʋ́ sʋ bɛbɩtɩ́a Yason mʋa ahógyipʋ amʋ akʋ ya wúlu ahandɛ ansɩ́tɔ́, bʋdɛ okitikíti bɛɛ, “Ahá ánfɩ ná bʋdɛ agywɩɩn háan ɔyɩ́tɔ́ fɛ́ɛ́ nɩ́. Bawíé nfɩ, \v 7 Yason lahɔ amʋ́ yáɩ́ mʋ wóyítɔ́. Amʋ́ fɛ́ɛ́ bʋdɛkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ Roma Owíe Dɛhɛn mblasʋ. Tsúfɛ́ bʋdɛ ahá bláa bɛɛ, owíe bambá ɔkʋ bʋ ɩnʋ, mʋ dá gyí Yesu.” \v 8 Brɛ́á wúlu ahandɛ pʋ́ ɔdɔm amʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, ɩlɛhɩɛ han amʋ́. \v 9 Támɛ bɛbɩtɩ́ Yason mʋa mʋ aba ámʋ ɩsʋ, bɛka ɩkɔ, ká ntam bɛɛ bʋmɛ́ɛtrá han agywɩɩn, besi amʋ́ bɛnatɩ́. \s1 Paulo Mʋa Silas Beroia Yɔ \p \v 10 Besi owí lɛta, ahógyipʋ amʋ bɛha Paulo mʋa Silas bɛnatɩ́ yɔ́ Beroia wúlutɔ. Benya wíé ɩnʋ alɩ, bɔyɔ Yudafɔ ofíakpa. \v 11 Yudafɔá bʋbʋ wúlu anfɩtɔ botsulá hɔ asʋ́n ámʋ dʋn amʋ́á bʋbʋ Tesalonika. Bɔpʋ ansigyí hɔ Bulu asʋ́n ámʋ, tsíá yɔ́ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋtɔ ekekegyíɛkɛ kɩ bɛɛ, ɔnɔkwalɩ Paulo dɛ́ amʋ́ bláa. \v 12 Yudafɔ tsɔtsɔɔtsɔ pʋ́ Griikifɔ atsɩ mʋ́a ayin ánɩ́ obú bʋ amʋ́sʋ́ ɛ́ bɔhɔ asʋ́n ámʋsʋ gyi. \v 13 Yudafɔ ámʋ́ʋ́ bʋbʋ Tesalonika amʋ bonu ánɩ́ Paulo layɔ́ ɔdɛ Bulu asʋ́n ámʋ ɔkan da Beroia. Ɩ́nɩ sʋ begya ɔkpa yɔ́ ɩnʋ bʋdɛ ɩnʋfɔ ámʋ agywɩɩn yintá. \v 14 Ɔsasʋ, ahógyipʋ amʋ bɛlɛ Paulo lɛ́ wúlu amʋtɔ ya ɔpʋ ɔnɔ́, támɛ Silas mʋa Timoteo mʋ́ besi bʋbʋ ɩnʋ. \v 15 Ahá ámʋ́ʋ́ beyési Paulo ɔkpa ámʋ bɛkpa mʋ alɩɩ yówie Atene wúlutɔ. Brɛ́á bʋdeyinkí á, Paulo lɔ́pʋ ɔmɛ sɩ́sɩ́ Silas mʋa Timoteo ɔbɛ́ɛ, bʋwáa ɔsa bɔtʋ mʋ. \s1 Paulo Atene Yɔ \p \v 16 Brɛ́á Paulo lési otsie ogyo Silas mʋa Timoteo Atene wúlutɔ á, ɩnʋ tsiá lɛhɩɛ han mʋ. Tsúfɛ́ olowun ánɩ́ ɩkpɩ sɔ́ɔ́n bʋ wúlu amʋtɔ. \v 17 Mʋ́ sʋ nɩ́ ɔyɔ́ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ á, mʋa Yudafɔ pʋ́ Griikifɔ ámʋ́ʋ́ bʋdɛ Bulu súm ámʋ bʋtetsíá lɛ́ asʋ́ntɔ́ há aba. Alɩ kɛ́n mʋa dɩnsʋ atsiápʋ́ ɛ́ betsiá tɔ́ɩ́ tsú mʋ́ ɩwɩ nɩ́. \v 18 Mʋa atɩansɩpʋ akʋá botsu Epikuro pʋ́ Stoak ɔpasuatɔ\f + \fr 17:18 \fq Epikuro \ft ɔpasuatɔfɔ bʋgyi aha akʋá bʋtɛblɩ́ bɛɛ, ilehián ánɩ́ ansɩ́ bégyi anɩ. Fowú á, ɩlatá. \fq Stoak \ft ɔpasuatɔfɔ ɛ́ bɛɛ, mehián ánɩ́ ansɩ́ bégyi anɩ dʋbɩdʋbɩ, awɩrɛhɔ ɛ́ mákɩtá anɩ dʋbɩ.\f* ba ɩnʋ ɛ́ betsiá bɩ́tɩ́ asʋ́n ánfɩ. Amʋ́tɔ́ akʋ bɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Ntɔ ɔkan ɔnɔ́tɔ́ ɔkapʋ́ ánfɩ dɛ́da?” \p Aha akʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ɩdɛbwɛ fɛ́ ɩkpɩ akʋ ɩwɩ ɔdɛtɔɩ́ tsú.” Tsúfɛ́ Paulo dɛ́ Yesu mʋa afúlikʋsʋ́ ɩwɩ asʋ́n ɔkan da. \v 19 Mʋ́ʋ́ bɛkɩtá Paulo, kpá mʋ ya Areopago, igyi amʋ́ wúlu ahandɛ ofíakpa. Ahandɛ amʋ bɛbláa Paulo bɛɛ, “Anɩdéklé anɩaa, fʋtɔ́ɩ tsu fʋ́ atosunáhɛ́ pɔpwɛ amʋ ɩwɩ suna anɩ. \v 20 Anɩmɔ́kʋ́nú asʋ́n ánfɩ kɩ. Mʋ́ sʋ anɩdéklé anɩaa, fʋlɛ́ɛ mʋ́tɔ́ suna anɩ.” \v 21 Tsúfɛ́ Atenefɔ pʋ́ afɔɔ́á bʋbʋ ɩnʋ fɛ́ɛ́ bʋtamabwɛ́ tɔtɔ dʋn asʋ́n ánɩ́ ɩlaba nu pʋ́ mʋ́ blɩ́. \p \v 22 Ɩnʋ Paulo lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ afíapʋ amʋ ansɩ́tɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Atenefɔ, nawun ánɩ́ mlɩtɛhɩ́ɛ́ tswɛ ɩkpɩ. \v 23 Tsúfɛ́ ɩ́nɩá ndeki wúlu anfɩtɔ fɛ́ɛ́ á, nawun ntobí oduá mlɩtɔtswɛ. Nawun afɔdɩɛ-asubwi kʋá bɔwanlɩ́n dɩ́nká mʋ́sʋ́ bɛɛ, ‘\sc Buluá Anɩméyín Mʋ\sc*.’ Mʋ́ sʋ Bulu ámʋ́ʋ́ mlɩdésum, mlɩméyín mʋ dá ámʋ ɩwɩ ɔkan ndɛda súná mlɩ á. \v 24 Bulu lɔ́bwɛ ɔyɩ́ pʋ́ mʋ́tɔ́ atɔ́ fɛ́ɛ́. Mʋgyí ɔsʋ́ mʋ́a asɩ Owíe. Ɔtamatsíá ɔtswɛ́kpa ánɩ́ anyánkpʋ́sa ɩbɩ léyi mʋ́tɔ́. \v 25 Ɔtamadúnká tɔtɔ tsú ɔhaa wá, mɛ́nɩ ɩbwɛ fɛ́ tɔkʋ tehían mʋ. Tsúfɛ́ mʋtɛ́há ahá fɛ́ɛ́ nkpa, ɔŋɛ́ pʋ́ tógyítɔ́á itehían amʋ́. \v 26 Mʋlɛ́ha sʋ ahá fɛ́ɛ́ bɛlɩn tsu ɔbakʋ́lɛ pɛ́tɔ́, ɔlɛha bɛklɛɩ́ wá ɔyɩ́tɔ́ fɛ́ɛ́. Mʋlɛ́ha ɔmá kugyíkʋ ɔtɩ́nɛ́á bʋtsie pʋ́ brɛ́á bétsiá yɔ́fʋn. \v 27 Ɔlɔbwɛ mʋ́ alɩ, mɛ́nɩ nyankpʋsa obódunká mʋ wun mʋ. Támɛ tɛkɩ ɔma ɩfɔ́ anɩtɔ ɔkʋkʋ wá. \v 28 Tsúfɛ́ ɔkʋ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Bulu sʋ anɩtsie nkpa. Mʋ sʋ́ anɩtɛkán ɩwɩ, anɩgyí alɩá anɩgyí.’ Fɛ́ alɩá mlɩ ɩlʋ awapʋ́ akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, ‘Bulu ahá anɩ ɛ́ anɩgyí.’ \p \v 29 “Ɩ́nɩá Bulu ahá anɩgyí sʋ á, anɩmákɩ anɩaa, Bulu gyí fɛ́ tunkuá nyankpʋsa lapʋ́ sika pɛpɛ, sika futútú ntɛ́ɛ ibwi pwɛ́ mʋ́ alɩá odeklé. \v 30 Bɩ́mbɩ́ ámʋ a, ahá bʋmɛbɩ alɩá Bulu gyí. Bulu lóbun ansíbi mʋ́sʋ́, támɛ séi mʋ́ á, alabláa anyánkpʋ́sa fɛ́ɛ́ ɔbɛ́ɛ, bʋdámli klʋntɔ. \v 31 Bulu lalɛ́ ɛkɛ yáɩ́ ánɩ́ ɔbɔ́tsʋn ɔhá ámʋ́ʋ́ alalɛ́ yáɩ́ ámʋsʋ gyi ɔyɩ́tɔ́ ɔhagyíɔha asʋ́n ɔnɔkwalɩsʋ. Odeklé ɔbɛ́ɛ ahá bʋbɩ́ɩ ánɩ́ ɔnɔkwalɩ igyi. Mʋ́ sʋ́ ɔlɔkʋsʋ́a ɔhá ámʋ tsú afúlitɔ nɩ́.” \p \v 32 Ɩ́nɩá Paulo lɔ́tɔɩ́ tsú afúlikʋsʋ́ ɩwɩ sʋ á, akʋ bɔmɔsɩ́ mʋ. Támɛ amʋ́tɔ́ akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Anɩdéklé anɩaa, fʋtráa ba afʋbɛbláa anɩ asʋ́n ánfɩ kʋ ɛ́.” \v 33 Ɩnʋ Paulo lɔ́kʋsʋ́ dálɩ ofíakpa ɩnʋ. \v 34 Támɛ ahá kpalobí kʋ bɔhɔ Paulo asʋ́n ámʋsʋ gyi, bobuo mʋ. Amʋ́tɔ́ ɔkʋlɛ dá gyí Dionisio, oletsiá wúlu ahandɛ amʋtɔ. Mʋa ɔtsɩ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Damari pʋ́ aha akʋ ɛ́. \c 18 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Paulo Korinto Yɔ \p \v 1 Ɩ́nɩ ɔma a, Paulo lɔ́kʋsʋ́ tsú Atene yɔ́ Korinto wúlutɔ. \v 2 Ɔlɔyɔ́tʋ Yudayin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Akwila, bɔkwɩɩ́ mʋ Italia ɔmanti kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Pontotɔ. Akwila mʋa mʋ ka Priskila bɛba Korinto ɩnʋ mɔkʋ́wá ɔpá. Tsúfɛ́ alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Roma Owíe Klaudio lagya Yudafɔ fɛ́ɛ́ lɛ́ Roma wúlutɔ. Paulo lɔ́yɔ amʋ́ wá. \v 3 Tati-obubí abwɛpʋ́ amʋ́ ɛ́ bʋgyi. Mʋ́ sʋ Paulo létsiá amʋ́ wá, mʋa mʋnyɔ betsiá bwɛ́ tati-obubí ámʋ fɛ́. \v 4 Ɔkpʋ́nʋ́ ɔdakɛ́ kugyíkʋ á, Paulo tɔyɔ́ Yudafɔ \w ofíakpa\w* yɛ́lɛ Bulu asʋ́n ámʋtɔ wankláán súná Yudafɔ pʋ́ Griikifɔ ámʋ, mɛ́nɩ bɔ́hɔ Yesu gyi. \p \v 5 Brɛ́á Silas mʋa Timoteo botsu Makedonia bɔtʋ Paulo a, olesi agyʋ́má ámʋ yɔ, pʋ́ Bulu asʋ́n ámʋ ɔkanda kóún bwɛ́ mʋ gyumagyihɛ. Oletsiá gyi adánsɩɛ súná Yudafɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, Yesu gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) nɩ. \v 6 Támɛ bʋmɔhɔ mʋ asʋ́n ámʋ. Bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mʋsʋ, síá mʋ. Mʋ́ sʋ Paulo lɔ́fwɩ ɩbɩ lɛ́ amʋ́ asʋ́ntɔ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Tsú ndɛ pʋ́ya a, nalɛ́ ɩbɩ mlɩ asʋ́ntɔ́. Nɩ́ lowu mlɩdéklé a, ɩbá mlɩsʋ. Nɛ́yɛ́bláa ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ mboún Bulu asʋ́n.” \v 7 Ɩ́nɩ sʋ Paulo lɛ́dalɩ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ yétsiá oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Tito Yustus wóyítɔ́. Megyí Yudayin oyin ámʋ gyí, támɛ ogyi Bulu osúmpʋ́. Mʋ wóyí ɩbʋ mantáa Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ. \v 8 Támɛ Krispu ánɩ́ ogyi Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ ɔhandɛ mʋa mʋ wóyítɔ́fɔ fɛ́ɛ́ mʋ́ bɔhɔ anɩ Wíe Yesu gyi. Korintofɔ ámʋ tsɔtsɔɔtsɔ ɛ́ bohogyi, bɔ́bɔ amʋ́ asú. \p \v 9 Ɛkɛ ɔkʋ onyé á, Paulo lówun atɔ́. Mʋ́tɔ́ á, anɩ Wíe lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mánya ifú. Yɔ mʋ́sʋ́ afʋda asʋ́n ámʋ ɔkan wʋlɛ. Mákpa ɔnɔ́ bun. \v 10 Tsúfɛ́ mɩ́a fʋnyɔ ná. Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ fʋ́ tɔtɔ. Mɩ́ ahá bʋtsɔ wúlu anfɩtɔ.” \v 11 Mʋ́ sʋ Paulo létsiá Korinto ɩnʋ súná ahá ámʋ Bulu asʋ́n ofi ɔkʋlɛ mʋ́a ɩfʋn. \p \v 12 Brɛ́á Galio létsiá Roma owíe otsiákpá, ɔdɛ Griikifɔ ɔsaasɩ́ ɔmanti kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Akaiasʋ kɩ́ɩ a, Yudafɔ ámʋ bɔbwɛ ɔnɔ-ɔkʋlɛ, kɩ́tá Paulo, pʋ́ mʋ ya mʋ ansɩ́tɔ́. \v 13 Bɛɛ, “Oyin ánfɩ dɛ́ ahá asʋkpan suná ɔbɛ́ɛ bʋsúm Bulu tsʋn ɔkpa ánɩ́ ɩlɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ anɩ mblasʋsʋ.” \p \v 14 Paulo lénya bwíí ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ amʋtɔɩ alɩ Galio lɛ́bláa Yudafɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ tsitsa ntɛ́ɛ lakpan kʋ oyin ánfɩ labwɛ́ á, tɛkɩ ɩbʋ alɛ́á nɛ́yaa asʋ nú mlɩ asʋ́n. \v 15 Támɛ ɩ́nɩá adá pʋ́ mlɩ onutó mbla ɩwɩ asʋ́n ɩwɩ nwɛ́ɛn mlɩdégyí sʋ á, mlɩyɔ amlɩyɛblɩ́ mʋ́. Mméegyi asʋ́n ánfɩ odu.” \v 16 Mʋ́ʋ́ ɔlɛha begya amʋ́ lɛ́ asʋ́n ogyíkpá ɩnʋ á. \v 17 Ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bowunáa kɩ́tá Sostene ánɩ́ ogyi Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ ɔhandɛ, dá mʋ ɩnʋ. Támɛ Galio mótsu kʋkʋ lɛ́ mʋ́tɔ́. \s1 Paulo Yinkí Yɔ́ Antiokia \p \v 18 Paulo létsiá ahógyipʋ amʋ wá Korinto yɔ́fʋn brɛ́ kʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛklá amʋ́, mʋa Priskila pʋ́ Akwila bɛnatɩ́ yɔ́ Kenkrea wúlutɔ. Paulo lɛ́kpa mʋ nwun Kenkrea ɩnʋ, pʋ́súná ánɩ́ alamɔ́ ntam kʋá ɔlɛka ɔnɔ́. Mʋ́ʋ́ botsu ntsusʋ-yibi pʋ́ bɔyɔ́ Siria ɔmátɔ́ á. \v 19 Brɛ́á bowie Efeso wúlutɔ á, Paulo lɛ́natɩ́ sí Priskila mʋa Akwila, yɔ́ Yudafɔ ofíakpa, mʋa Yudafɔ ámʋ bʋdɛ asʋ́ntɔ́ lɛ há aba. \v 20 Bokokóli mʋ bɛɛ, ɔtráa tsia amʋ́ wá kpalobí, omotsulá. \v 21 Támɛ brɛ́á ɔdɛdalɩ ɔyɔ́ á, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ Bulu lótsulá á, néyinkí ba mlɩ wá.” Ɩnʋ olowie ntsusʋ-yibitɔ tsú Efeso ɩnʋ nátɩ́. \p \v 22 Brɛ́á ɔlɛkplɩ́ Kaesarea a, ɔlɔdʋ yɔ́ Yerusalem yɛ́ha ɔpasua ámʋ tsiá. Mʋ́ʋ́ oleyinkí kplɩ́ yɔ́ Antiokia a. \v 23 Oletsiá Antiokia ɩnʋ kpalobí. Mʋ́ ɔma a, ɔlɛnatɩ́ ɩnʋ beki Galatia pʋ́ Frigia ɔsʋlʋ́sʋ, ɔdɛ akasɩ́pʋ́ amʋ Bulu asʋ́n bláa, pʋ́wá amʋ́ ɔwʋnlɩ́n. \s1 Apolo Bulu Asʋ́n Ɔkanda Efeso Mʋ́a Korinto \p \v 24 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yudayin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Apolo laba ɔbʋ Efeso wúlutɔ. Bɔkwɩɩ́ mʋ Aleksandria, wúlu ánɩ́ ɩbʋ Egyipte ɔmátɔ́. Oyin tɔɩ́, oyin Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ɛ́ wankláán. \v 25 Bosuná mʋ anɩ Wíe ɔkpa ámʋ. Mʋ́ sʋ Yesu ɩwɩ ɔnɔkwalɩ amʋ blɩ́ tɛhɩ́ɛ́ wá mʋ ansigyí. Támɛ Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane \w asúbɔ\w* ámʋ pɛ́ oyin. \v 26 Apolo ménya ifú. Ɔlɔwa klʋn súná atɔ́ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ wankláán. Brɛ́á Priskila mʋa Akwila bonu mʋ asʋn blɩ́hɛ́ a, bɛkpa mʋ yáa wóyítɔ́ yósuná mʋ Bulu ɔkpa ámʋ wankláán dʋn alɩá oyin yaɩ́. \v 27 Brɛ́á Apolo lɔ́bwɛ agywɩɩn ɔbɛ́ɛ, ɔbɔ́yɔ Akaia ɔsʋlʋ́sʋ á, ahógyipʋ amʋ bɔwa mʋ atɛtɔ-ɔnlɩn. Bɔwanlɩ́n ɔwʋlʋ́ sɩ́sɩ́ ɩnʋ ahógyipʋ bɛɛ, bʋhɔ́ɔ mʋ wankláán. Brɛ́á oloyówie ɩnʋ á, ɔlɛhɩɛ bʋ́a ahá ánɩ́ ɩna Bulu awɩtɔlɛsʋ bahɔ Yesu gyi. \v 28 Apolo mʋa Yudafɔ ámʋ begyi Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ ɩwɩ nwɛ́ɛn, ɔlɔtɔɩ́ lɛ́ asʋ́ntɔ́ túmisʋ pʋ́gyi amʋ́sʋ́. Ɔlɔpʋ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ súná amʋ́ ánɩ́ Yesu gyí Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ). \c 19 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Paulo Bulu Asʋ́n Ɔkanda Efeso \p \v 1 Brɛ́á Apolo bʋ Korinto a, Paulo lɔ́dʋ yɔ́tsʋn ɔsʋ́sʋ́ awúlusʋ bɛdalɩ tíí Efeso. Ɔlɔtʋ akasɩ́pʋ́ akʋ ɩnʋ. \v 2 Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlénya Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ brɛ́á mlɩlóhogyi?” \p Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Anɩmɔ́kʋ́nú kɩ ánɩ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ kʋ bʋ ɩnʋ.” \p \v 3 Paulo lɛ́trá fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Asú mɔmʋ bɔbɔ mlɩ?” \p Bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Yohane asú ámʋ bɔbɔ anɩ.” \p \v 4 Paulo lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Yohane lɔ́bɔ ahá ánɩ́ badámlí klʋntɔ asú. Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ bʋhɔ́ɔ ɔhá ámʋ́ʋ́ obuo mʋ ɔbá ámʋsʋ gyi. Mʋgyí Yesu.” \p \v 5 Brɛ́á ahá ámʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, bɛha bɔbɔ amʋ́ asú anɩ Wíe Yesu dátɔ́. \v 6 Mʋ́ ɔma a, Paulo lɔ́pʋ ɩbɩ dɩ́nká amʋ́ nwunsʋ, Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛba amʋ́sʋ́. Bɛblɩ́ ɔblɩ́ɩ bámbá, blɩ́ Bulu ɔnɔ́ asʋ́n ɛ́. \v 7 Amʋ́ fɛ́ɛ́ bɔ́bwɛ ayin dúanyɔ. \p \v 8 Paulo lɛ́latsiá yɔ́ Yudafɔ ofíakpa ɩnʋ. Ɔlɔwa klʋn tɔ́ɩ́ lɛ́ asʋ́ntɔ́ súná amʋ́ tsra asa kɛ́kɛ́. Omenya ifú, mɛ́nɩ bɔ́hɔ asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɔdɛblɩ́ tsú Bulu iwíegyí ɩwɩ ámʋsʋ gyi. \v 9 Támɛ amʋ́ akʋ bɔwa klʋntɔ odwin, bʋmɔhɔ mʋ asʋ́nsʋ́ gyi. Bɔtɔɩ́ wɔ anɩ Wíe Ɔkpa ámʋ́ʋ́ Paulo dɛ́ amʋ́ súná ámʋ ahátɔ ɩnʋ. Mʋ́ sʋ Paulo lɛ́kpa akasɩ́pʋ́ amʋ nátɩ́, oletsiá súná amʋ́ atɔ́ oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Tirano atɔ́ ɔkasɩ́kpá. \v 10 Paulo lósuná amʋ́ atɔ́ nfinyɔ kɛ́kɛ́. Mʋ́ sʋ Yudafɔ pʋ́ Griikifɔ ánɩ́ bʋbʋ Asia ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́ bonu anɩ Wíe asʋ́n ámʋ. \s1 Skewa Abí Asʋ́n \p \v 11 Bulu lɔ́tsʋn Paulosʋ bwɛ́ ofúla akpɔnkpɔntɩ kʋ. \v 12 Ahá bɔkʋlá mʋ adúkubi pʋ́ mʋ ɩwɩsʋ atɔ́ yɛ́dɩnká alɔpʋsʋ, benya ɩlɔtsá, ɔŋɛ laláhɛ ɛ́ lɛdalɩ ahátɔ. \v 13 Yudafɔ akʋ ɛ́ bʋbʋ nsɩnɛ́ ɩnʋ bʋna bʋdeki gya \w ɔŋɛ laláhɛ\w* lɛ́ ahátɔ. Bɔwa klʋn bɛɛ, bɔ́pʋ anɩ Wíe Yesu dá gya ɔŋɛ laláhɛ lɛ́ ahátɔ. Mʋ́ sʋ bɔkplʋ́n wa ɔŋɛ laláhɛ bɛɛ, “Dalɩ Yesu amʋ́ʋ́ Paulo dɛ́ mʋ ɩwɩ asʋ́n ɔkan da ámʋ dátɔ́.” \v 14 Igyí ahapʋ́ ɔhandɛ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Skewa abi yinhɛ́ abasíénɔ́ létsiá bwɛ́ ɩ́nɩ. \p \v 15 Ɛkɛ ɔkʋ ɔŋɛ laláhɛ lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nyin Yesu, nabɩ́ Paulo, mlɩ ɛ́ mɛ́, amɛndɩ mlɩgyí?” \v 16 Ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔŋɛ laláhɛ bʋ mʋtɔ ámʋ lótu wíé amʋ́tɔ́, dá amʋ́, tɩ́tɩ amʋ́ atadɩɛ fɛ́ɛ́. Ɩnʋ amʋ́ fɛ́ɛ́ bɔpʋ amʋ́ yayá pʋ́ amʋ́ ɩwɩ nlɔ srɩ́ dalɩ wóyí ámʋtɔ. \v 17 Yudafɔ pʋ́ Griikifɔá bʋbʋ Efeso ɩnʋ fɛ́ɛ́ bonu asʋ́n ánfɩ. Ifú lɛkɩtá amʋ́. Mʋ́ sʋ bɔpʋ obú há anɩ Wíe Yesu. \v 18 Ahá ámʋ́ʋ́ bohogyi amʋtɔ tsɔtsɔɔtsɔ bɛlɛ amʋ́ lakpan blɩ́. \v 19 Amʋ́tɔ́ akʋ bʋgyi okó alɛpʋ́. Botsu okó ámʋ nwʋlʋ́ ba bɔwa mʋ́ fɛ́ɛ́ ogyá ahá ansɩ́tɔ́ ɩnʋ. Bobu amʋ́ nwʋlʋ́ ámʋ ibíá á, ɩlɔbwɛ sika futútú mpɩ́m-aduenu (50,000)\f + \fr 19:19 \fq Sika futútú mpɩ́m-aduenu (50,000) \ft bɔ́bwɛ ɔbakʋ́lɛ nfí lafakʋlɛ-adʋasa (130) ɩkɔká.\f*. \v 20 Ɩna anɩ Wíe Yesu túmisʋ mʋ asʋ́n ámʋ lenya ɔkpa klɛ́ɩ́ wankláán. \s1 Demetrio Mʋa Mʋ Aba Ɩkɔ́ Lɛ Wá Efeso \p \v 21 Asʋ́n ánfɩ fɛ́ɛ́ ɔma a, Bulu Ɔŋɛ́ ámʋ lɛ́ha Paulo lɔ́bwɛ agywɩɩn ánɩ́ ɔbɔ́yɔ Makedonia pʋ́ Akaia ɔsʋlʋ́sʋ, fówun ɔyɔ Yerusalem. Mʋ́ʋ́ Paulo lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ nowíé ɩnʋ á, ilehián ánɩ́ nɛ́yɛ́kɩ Roma wúlutɔ ɛ́.” \v 22 Mʋ́ sʋ ɔlɔwa mʋ abʋápʋ abanyɔ́, bʋgyi Timoteo mʋa Erasto sɩ́sɩ́ Makedonia. Mʋ onutó olesi tsiá Asia ɔmátɔ́ kpalobí. \p \v 23 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, anɩ Wíe Ɔkpa ámʋ́ʋ́ bʋdɛ ahá suná ámʋ sʋ asʋ́n kpɔnkpɔntɩ kʋ lɛda Efeso ɩnʋ. \v 24 Oyin ɔkʋá ɔtɔbwɛ́ sika futútú atɔ́, bʋtɛtɩ́ mʋ Demetrio bʋ ɩnʋ. Oyin ánfɩ tɔpʋ́ sika futútú bwɛ́ ɔkpɩ yílé Artemi\f + \fr 19:24 \fq Artemi \ft gyí ɔkpɩ kpɔnkpɔntɩ ɔkʋ dá.\f* ɔtswɛ́kpa akusubi ánɩ́ ɩlɛlɩan mʋ ɔtswɛ́kpa yílé ámʋ fɛ́. Mʋa mʋ aba agyʋ́má ánfɩ ayɔpʋ́ bʋtenyá kɔ́ba tsɔtsɔɔtsɔ tsú mʋ́tɔ́. \v 25 Ɔlɛtɩ mʋ aba ámʋ pʋ́ ahá ánɩ́ bʋtɔbwɛ́ agyʋ́má ámʋ odu fia. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ apíó, mlɩyin ánɩ́ agyʋ́má ánfɩ sʋ́ anɩ fɛ́ɛ́ anɩlawá alɛ́ nɩ́. \v 26 Yɛ́ɛ mlɩtsie mlɩdénu, mlɩdéwúun tɔ́á Paulo dɛ́bwɛ? Alatá ahá bláa ta Efeso wúlutɔ pʋ́ Asia ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́ fía ɔbɛ́ɛ, ɩkpɩ ánɩ́ ahá bapʋ́ ɩbɩ pwɛ́ bʋmegyí tɔtɔ. Alatá ahá ɔnɔ́ mlɛ́ tá, bʋdɛ mʋ asʋ́nsʋ́ hógyi. \v 27 Megyí anɩ agyʋ́má wʋlɛ ibéyintá. Ɔhaa mɛ́ɛtrá bu ɔkpɩ tsɩ́hɛ́ Artemi ɔtswɛ́kpa yílé ámʋ. Ɔkpɩ ámʋ dá ɛ́ bɔ́fwɩ lɛ́ ɔyɩ́tɔ́. Támɛ tɛkɩ mʋgyí ɔkpɩá ahá fɛ́ɛ́ bʋtɔtswɛ Asia ɔmátɔ́ pʋ́ ɔyɩ́tɔ́ fɛ́ɛ́ nɩ́.” \p \v 28 Brɛ́á ɔdɔm amʋ bonu asʋ́n ánfɩ á, benya ɔblɔ́, sʋ́rá okitikíti bɛɛ, “Ɔkpɩ kpɔnkpɔntɩ anɩ Efesofɔ ɔkpɩ Artemi gyí!” \v 29 Kpokiti lɛda wúlu amʋtɔ fɛ́ɛ́. Ahá ámʋ bɛkɩtá Paulo abúopʋ Gaio mʋa Aristarko ánɩ́ botsú Makedonia srɩ́ pʋ́ amʋ́ ya wúlu ofíakpa. \v 30 Paulo onutó lékléá ɔbɔ́yɔ ofíakpa ɩnʋ, ɔyɔtɔɩ́ kpla ɔdɔm amʋ, támɛ akasɩ́pʋ́ amʋ bʋmɛha mʋ ɔkpa. \v 31 Ɔmá ámʋtɔ ahandɛ akpɔnkpɔntɩ akʋá bʋgyi Paulo anyawíe ɛ́ bɔwa obí lóyóbwií ɩpa há mʋ bɛɛ, ɔmáyɔ ofíakpa ɩnʋ. \v 32 Kpokiti lɛ́da ofíakpa ɩnʋ. Ánɩ bɛɛ alɩ, anɩ ɛ́ bɛɛ alɩ. Amʋ́tɔ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bʋmɛbɩ tɔ́á sʋá befia ɩnʋ. \v 33 Yudafɔ ámʋ akʋ bɔyɔ ofíakpa ɩnʋ. Bowutá Aleksandro sɩ́sɩ́ ɔbʋntɔ, bʋdɛ mʋ asʋ́n ánɩ́ ɔyɛ́blɩ́ bláa. Ɩ́nɩ sʋ Aleksandro lótsu ɩbɩ fʋ́á, ɔbɛ́ɛ amʋlɛ mʋ ɔnɔ́. \v 34 Támɛ brɛ́á bowun ánɩ́ Yudayin ogyi á, bɛlasʋ́rá okitikíti, blɩ́ asʋn kua kʋlɛ dɔnhwɩ́rɩ anyɔ kɛ́kɛ́ bɛɛ “Ɔkpɩ kpɔnkpɔntɩ anɩ Efesofɔ ɔkpɩ Artemi gyí!” \p \v 35 Ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ ɔma a, wúlu atɔ́ ɔwanlɩ́npʋ́ lɛ́ha ɔdɔm amʋ bɛkpa ɔnɔ́ bun. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Efesofɔ ayin, ma méyín ánɩ́ Efeso nfɩ gyí anɩ ɔkpɩ kpɔnkpɔntɩ Artemi pʋ́ mʋ ibwi ámʋ́ʋ́ ɩlɛkpa tsú ɔsʋ́sʋ́ ámʋ nwun? \v 36 Ɔhaa má ɩnʋá ɔbɛ́talɩ́ gyí asʋ́n ánfɩ ɩwɩ nwɛ́ɛn? Mlɩnya klʋn, mɛ́nɩ mlɩmóoko mli. \v 37 Ahá ánfɩ mlɩlakpá ba nfɩ ánfɩtɔ ɔkʋkʋ mɔ́kʋ́wí tɔtɔ tsú ɔtswɛ́kpa ɩnʋ. Bʋmɔkʋ́blɩ́ asʋansʋ kʋ́sʋ́ lɩ́ɩ́ anɩ ɔkpɩ tsɩ́hɛ́ Artemisʋ. \v 38 Támɛ nɩ́ Demetrio mʋa mʋ aba agyʋ́má ayɔpʋ́ amʋ bɛɛ bʋbʋ ɔkʋ ɩwɩ asʋ́n á, asʋ́n agyípʋ́ bʋbʋ ɩnʋ, asʋ́n ogyíkpá ɛ́ bʋ ɩnʋ. Bɛ́talɩ́ pʋ́ asʋ́n ámʋ ya ɩnʋ kpɛ́blɩ́ mʋ́. \v 39 Nɩ́ mlɩbʋ asʋn bambá kʋ tsɩ́a ɩ́nɩtɔ mʋ́ á, bɛ́talɩ́ yɛ́blɩ́ mʋ́ ɔtɩ́nɛ́ ámʋ́ʋ́ anɩ fɛ́ɛ́ anɩtefia gyi asʋ́n ámʋ. \v 40 Tsúfɛ́ nɩ́ anɩmɛ́kɩ wankláán á, abénya asʋ́n ánɩ́ anɩlahan wúlu amʋ agywɩɩn ndɛ. Nɩ́ bɛfɩ́tɛ́ anɩ ɛ́ á, anɩméenya asʋansʋ pʋ́lɛ́ mʋ́ ɔnɔ́.” \v 41 Olenya blɩ́ asʋ́n ánfɩ tá alɩ, ɔlɛha amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛdasáɩ́n. \c 20 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Paulo Yinkí Yɔ́ Makedonia Mʋ́a Griikifɔtɔ \p \v 1 Kpokiti amʋ ɔma a, Paulo lɛ́ba bɛtɩ akasɩ́pʋ́ amʋ fɛ́ɛ́ fía, tɔ́ɩ́ kplá amʋ́, wá amʋ́ atɛtɔ-ɔnlɩn. Ɔlɛklá amʋ́ asa ɔlɔpʋ ɔkpa ɔyɔ́ Makedonia ɔsʋlʋ́sʋ. \v 2 Oleki nsɩnɛ́ ɩnʋ ɔpasua ámʋsʋ tɔ́ɩ́ kplá amʋ́ asa olobowie Griikifɔ ɔsʋlʋ́sʋ. \v 3 Oletsiá ɩnʋ tsra asa. Brɛ́á ɔlɔbwɛ agywɩɩn ɔbɛ́ɛ, mɛ́fa ɔpʋ yɔ́ Siria ɔsʋlʋ́sʋ á, olowun ánɩ́ Yudafɔ bʋdɛ mʋ tɛ́ɛ abʋkɩta mʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɔbwɛ agywɩɩn ɔbɛ́ɛ mɛ́layɔ́tsʋn Makedonia ɔsʋlʋ́sʋ. \v 4 Ahá ánɩ́ bɛkpa mʋ ya ɩnʋ gyí Beroiayin Sopater, ogyi Piro mʋ bi; Tesalonikafɔ Aristarko mʋa Sekundo pʋ́ Derbeyin Gaio; amʋ́a Timoteo pʋ́ Asiafɔ Tihiko mʋa Trofimo. \v 5 Alɩ ahá ánfɩ begyankpá yógyo anɩ Troa wúlutɔ. \v 6 Israelfɔ begyi amʋ́ \w Bodobodo Mátúhɛ́\w*\w Nkɛ\w* ɔma a, anɩlétsiá ntsusʋ-yibitɔ tsú Filipi wúlutɔ. Anɩlɛ́natɩ́ nkɛná owítɔ́. Ɛkɛ núúsɩ́ a, anɩlɔ́bɔtʋ nkpá agyápʋ amʋ Troa wúlutɔ. Anɩ fɛ́ɛ́ anɩlétsiá ɩnʋ nkensíénɔ́. \s1 Eutiko Tsinkí Tsú Lowutɔ \p \v 7 Kwasieda, igyi ndawɔ́tswɩ́ ámʋtɔ ɛkɛ gyankpapʋ ntʋ́pwɛsʋ á, anɩléfía abégyi atɔ́ abatɔ fɛ́ alɩá anɩ Wíe lósuná anɩ. Ɩ́nɩá Paulo dékléá ɔbɛ́natɩ́ ɔyɩ kɛhɛ sʋ á, ɔlɔtɔɩ́ kplá amʋ́ alɩɩ yɛ́ha ɔyɩ́nsɩnɛ́. \v 8 Nkandɩ́ɛ tsɔtsɔɔtsɔ bʋ ɔsʋ́sʋ́ obu ámʋ́ʋ́ anɩléfía mʋ́tɔ́ ámʋtɔ. \v 9 Oyimbi ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Eutiko lɔ́dʋ bian nfánsrɩ́ ɔnɔ́, ɔdɛ asʋ́n ámʋ nu. Ɩ́nɩá Paulo lɔ́tɔɩ́ wá ɔpá sʋ á, dɩdɩ́ lowie mʋ, fʋ́rʋ mʋ. Ɔlɛkpa tsú ɔsʋ́sʋ́ abansʋ́rʋ saasɩ nfánsrɩ́tɔ́ ɩnʋ bɛda ɔsʋlʋ́tɔ. Brɛ́á boyótsu mʋ a, alawú fɛ́ɛ́. \v 10 Mʋ́ʋ́ Paulo lɛ́kplɩ́ yɔ́ ɩnʋ, yémlí bun mʋsʋ, látá mʋ pútá, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Opúni mátsií mlɩ, ɔŋɛ́ bʋ mʋtɔ.” \v 11 Paulo léyinkí dʋ́ yɔ́ ɔsʋ́sʋ́ ɩnʋ, mʋa mʋ aba ámʋ nyɔ bebiabía bodobodo gyi. Ɔlɔyɔ mʋ tɔ́ɩ amʋsʋ alɩɩ yɔ́fʋn ɔyɩ kɛhɛ, ɔlɛnatɩ́. \v 12 Mʋ́ʋ́ ahá ámʋ bɛ́kpa kebi ámʋ ya wóyí á. Ansɩ́ lɛhɩɛ gyi amʋ́ ánɩ́ ɔbʋ nkpa. \s1 Paulo Troa Tsu Yɔ́ Mileto Wúlutɔ \p \v 13 Anɩlégyankpá yówie ntsusʋ-yibi ámʋtɔ ayɔ́ Aso wúlutɔ yótsu Paulo ɩnʋ. Tsúfɛ́ Paulo lɛ́ha anɩ ɩbɩ ɔbɛ́ɛ, ɔbɔ́tsʋn ayabitɔ ɔkpa ká tíí ɩnʋ. \v 14 Brɛ́á anɩa mʋnyɔ anɩléyéfia aba Aso wúlutɔ ɩnʋ á, olowie ntsusʋ-yibi ámʋtɔ, anɩlɛ́fa yɔ́ Mitilene wúlutɔ. \v 15 Anɩlɛ́natɩ́ ɩnʋ ɔyɩ kɛhɛ, anɩlɔ́kʋsʋ́ ɩnʋ yówie Kio. Ɛkɛ nyɔɔsɩ a, anɩlɔ́kʋsʋ́ ɩnʋ yówie Samo wúlutɔ. Mʋ́ ɛkɛ sáásɩ́ ɛ́ á, anɩlɛ́trá kʋsʋ́ ɩnʋ yówie Mileto wúlutɔ. \v 16 Paulo mékléá obéyintá brɛ́ Asia ɔmátɔ́. Mʋ́ sʋ ɔmɛkplɩ́ Efeso wúlutɔ, tsúfɛ́ ɔdɛkɔsɩ́ ánɩ́ nɩ́ ɔbɛ́talɩ́ á, obóyówie Yerusalem asa abʋgyi Pentekoste nkɛ ámʋ. \s1 Paulo Efeso Ɔpasua Ahandɛ Klá \p \v 17 Brɛ́á anɩlóyowie Mileto wúlutɔ á, Paulo lɔ́wa abí sɩ́sɩ́ Efeso ɔpasua ahandɛ ɔbɛ́ɛ, bʋbá bɔtʋ mʋ. \v 18 Brɛ́á ahandɛ amʋ bebefia mʋ a, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩyin alɩá mɩ́a mlɩnyɔ anɩlɔ́pʋtsíá tsú ɛkɛ gyankpapʋ ánɩ́ nɛba Asia ɔmátɔ́. \v 19 Mlɩyin alɩá nɛba ɩwɩasɩ yɔ́ agyʋ́má há mɩ́ Wíe, pʋ́ alɩá Yudafɔ bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ mɩ́sʋ́, nowun ipian, su kʋ́ráá. \v 20 Mlɩyin ánɩ́ mmɔpʋ asʋ́n ánɩ́ ɩbɛ́kpa mlɩ ŋáín mlɩ brɛ́á nɛda Bulu asʋ́n ámʋ ɔkan dɩnsʋ pʋ́ mlɩ wóyítɔ́. \v 21 Alɩá nɔtɔɩ́ kplá Yudafɔ pʋ́ Griikifɔ fɛ́ɛ́ mbɛ́ɛ, bʋsíi lakpan bwɛ abʋdamli ba Bulu wá, abʋbɔhɔ anɩ Wíe Yesu gyi. \p \v 22 “Séi ánfɩ á, nɔyɔ́ Yerusalem, fɛ́ alɩá Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ labláa mɩ. Mmeyín tɔ́á ɩbɛ́ba mɩsʋ ɩnʋ. \v 23 Támɛ mʋ́á Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ tɛbláa mɩ́ wúlugyíwúlusʋ, nyin gyí, asʋn wunhɛ pʋ́ obudɩ da gyo mɩ́. \v 24 Támɛ mmotsu mʋ́ asʋnbogya. Mboún alɩá nɔ́mɔ agyʋ́má ámʋ́ʋ́ anɩ Wíe Yesu lɛ́ha mɩ́ ámʋ ɔnɔ́. Agyʋ́má ámʋ gyí, nɛ́bláa ahá Bulu awɩtɔlɛ asʋn wankláán ámʋ. \p \v 25 “Séi ánfɩ a, nyin ánɩ́ mlɩ ahá ánfɩ nɛbɛda Bulu iwíegyí ɩwɩ asʋ́n ɔkan mlɩtɔ ánfɩtɔ ɔkʋkʋ mɛ́ɛtrá wun mɩ ɛkɛkɛɛkɛ. \v 26 Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, nɩ́ mlɩtɔ ɔkʋ ménya nkpa ánɩ́ ɩtamatá á, megyí mɩ́ sʋ omenya. \v 27 Tsúfɛ́ nabláa mlɩ tógyítɔ́á Bulu déklé ɔbɛ́ɛ mlɩbɩ́ɩ. \p \v 28 “Mʋ́ sʋ mlɩkɩ mlɩ ɩwɩ pʋ́ ahá ámʋ́ʋ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɔ́pʋwá mlɩ ɩbɩtɔ ámʋsʋ wankláán. Mlɩkpa Bulu ɔpasua ámʋ́ʋ́ ɔlɛyaɩ́ tsʋn mʋ onutó mʋ bi lowusʋ ámʋ wankláán. \v 29 Nyin ánɩ́ nɛnátɩ́ á, akʋá bʋgyi fɛ́ nkpataku, bʋbʋ ɩyɩn bɛ́ba bowie mlɩtɔ, dá ɔpasua ámʋ sáɩ́n. \v 30 Mlɩtɔ akʋ óó bɔ́kʋsʋ́, dámlí ɔnɔkwalɩ amʋ pʋ́bɩ́tɩ́a mlɩtɔ akʋ buo ɩwɩ. \v 31 Mʋ́ sʋ mlɩda ɩwɩsʋ. Mlɩkaɩn ánɩ́ netsiá mlɩ wá nfinsa sɔ́ɔ́n, pʋ́ ansɩ́ ntsú yɩ́rɩ ɩwɩ súná mlɩ atɔ́ ɔpa onyé. \p \v 32 “Mʋ́ sʋ séi á, ndɛpʋ mlɩ wá Bulu mʋa mʋ awɩtɔlɛ asʋ́n ámʋtɔ. Mʋ awɩtɔlɛ asʋ́n ámʋ ɩwá mlɩ ɔwʋnlɩ́n, ɩha amlɩdan, talɩ lɩɩ kínkín, amlɩnya atɔ́ ámʋ́ʋ́ ɔlɛhɩɛ yáɩ́ há mʋ ahá ámʋ́ʋ́ bamlí mʋ klɛ amʋ. \v 33 Brɛ́á mbʋ mlɩ wá á, mmɛpɛ ansɩ́ ɔhaa sika pɛpɛ, mʋ sika futútú ntɛ́ɛ mʋ atɔ́sʋ́. \v 34 Mlɩ onutó mlɩyin ánɩ́ mɩ́ ɩbɩ anfɩ nɔpʋyɔ́ agyʋ́má nyá tɔ́á ɩdɛ mɩ́a mɩ́ aba ámʋ hián fɛ́ɛ́. \v 35 Natsʋn ɔkpagyíɔkpasʋ súná mlɩ alɩá mlɔ́pʋ ɩbɩ yɔ́ agyʋ́má, pʋ́gyi ahá ánɩ́ ɩwɩ ma amʋ́ ɔnlɩn bʋalɛ. Mlɩkaɩn anɩ Wíe Yesu onutó asʋn blɩ́hɛ́sʋ. Ɔbɛ́ɛ, ‘Bulu toyúlá ɔhá ánɩ́ otekíé atɔ́ dʋn ɔhá ánɩ́ bʋtekíé mʋ.’ ” \p \v 36 Brɛ́á Paulo lɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ tá á, mʋa amʋ́nyɔ fɛ́ɛ́ bɛda akpawunu bɔ́ mpáɩ. \v 37 Amʋ́ fɛ́ɛ́ bosu brɛ́á bɛlatá aba pútá, klá aba. \v 38 Tɔ́á ɩlɔwa amʋ́ ahʋmɩtɩ gyí mʋ́ ámʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, mʋmɛ́ɛtrá wun amʋ́ ɛkɛkɛɛkɛ ámʋ. Besi mʋ ɔkpa yówie ɔpʋ ɔnɔ́, olowie ntsusʋ-yibitɔ. \c 21 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Paulo Yerusalem Yɔ \p \v 1 Brɛ́á anɩlégyí nkla tá á, anɩlówie ntsusʋ-yibitɔ, nátɩ́ laa yɔ́ Ko wúlutɔ. Ɛkɛ nyɔɔsɩ a, anɩlɔ́yɔ Rodo. Tsú ɩnʋ á, anɩlɛ́bá Patara otsubúnɔ. \v 2 Anɩlénya ntsusʋ-yibi kʋá ɩyɔ́ Foinike otsubúnɔ, anɩlówie mʋ́tɔ́. \v 3 Brɛ́á ayɔ́ á, anɩlówun ɔsʋlʋ́ʋ kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Kipro sɩ́sɩ́. Anɩlési mʋ́ tswɩ bɩnasʋ ɩfʋ́n, tsʋn yɔ Siria ɔmátɔ́. Anɩlɛ́yɛkplɩ́ Tiro otsubúnɔ, tsúfɛ́ ɩnʋ́ bɛ́lɛ ntsusʋ-yibi ámʋtɔ atɔ́ nɩ́. \fig Tiro otsubúnɔ nɩ.|src="CN02006B.TIF" size="span" loc="ACT21:1-16" copy="David C. Cook Foundation" ref="Gyumagyihɛ 21:3" \fig* \v 4 Anɩlɔ́tʋ akasɩ́pʋ́ akʋ ɩnʋ, anɩlétsiá amʋ́ wá nkensíénɔ́. Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́lɛ súná amʋ́ ɔbɛ́ɛ, Paulo máyɔ Yerusalem wúlutɔ. \v 5 Anɩ nkɛ lɔfʋn, anɩlɔ́tʋá anɩ ɔkpasʋ. Brɛ́á anɩdɛ́natɩ́ á, akasɩ́pʋ́ amʋ, amʋ́ aká pʋ́ amʋ́ abí fɛ́ɛ́ beyési anɩ ɔkpa alɩɩ yówie ɔpʋ ɔnɔ́. Ɩnʋ á, anɩ fɛ́ɛ́ anɩlɛ́da akpawunu bɔ́ mpáɩ. \v 6 Anɩlégyí nkla, anɩlówie ntsusʋ-yibi ámʋtɔ pʋ́ ayɔ́, amʋ́ ɛ́ beyinkí yɔ́ wóyí. \p \v 7 Anɩlɛ́dɩnká ɔpʋsʋ tsú Tiro alɩɩ bowie Ptolemai otsubúnɔ. Brɛ́á anɩlówie ɩnʋ á, anɩlɛ́yɛha ahógyipʋ ánɩ́ bʋbʋ ɩnʋ itsiá, anɩlétsiá amʋ́ wá ɛkɛwʋ́lɛ. \v 8 Ɔyɩ kɛhɛ a, anɩlɔ́kʋsʋ́ tsú ɩnʋ ba Kaesarea otsubúnɔ. Anɩlɔ́yɔswɩɩ́ Bulu asʋ́n ɔkan ɔdapʋ́ Filipo wóyí. Oyin ánfɩ gyí ahá abasíénɔ́ ámʋ́ʋ́ bɛlɛ Yerusalem bɛɛ, bʋtsáa ahandɛ agyʋ́má yɔ ámʋtɔ ɔkʋlɛ. \v 9 Filipo bʋ abi tsɩhɛ́ abaná, bʋmɔkʋ́yɔ́ ayin wá kɩ. Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ mʋ abi tsɩhɛ́ ánfɩ bʋgyi. \v 10 Anɩlégyí nkɛ kpalobí ɩnʋ. Ɛkɛ ɔkʋ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Agabo lótsu Yudea ɔmátɔ́ ba ɩnʋ. \v 11 Olenya bowie laa alɩ́ olotsu Paulo osíétɔ́ ɔfɛ́ klɩ́ mʋ onutó ɩbɩ pʋ́ mʋ ayabi. Mʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Alɩ́ Yudafɔá bʋbʋ Yerusalem bɛ́klɩ́ ɔhá ámʋ́ʋ́ ɔbʋ ɔfɛ́ ánfɩ, pʋ́ mʋ wá ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ ɩbɩtɔ nɩ́.’ ” \p \v 12 Brɛ́á anɩlónu asʋ́n ánfɩ á, anɩa ahá ámʋ́ʋ́ bʋbʋ ɩnʋ ámʋ fɛ́ɛ́ anɩlókokóli Paulo anɩaa ɔmáyɔ Yerusalem. \v 13 Ɩnʋ Paulo lɛ́fɩtɛ́ anɩ ɔbɛ́ɛ, “Ntogyi sʋ́ mlɩdésú, mlɩlahá ɩwɩ lawú mɩ́ alɩ? Mɩ́ mʋ́ á, megyí klɩ́ ámʋ́ʋ́ bɛ́kɩklɩ́ɩ mɩ Yerusalem amʋ pɛ́ nalá ɩwɩ yáɩ́ há. Mboún nalá ɩwɩ yáɩ́ ánɩ́ nówu anɩ Wíe Yesu sʋ ɛ́.” \p \v 14 Paulo ɔnɔ́ lɔdʋn anɩ. Mʋ́ sʋ anɩlési mʋ tɔ́ɩ wa. Mʋ́ʋ́ anɩlɛ́blɩ́ anɩaa, “Ɩbá mʋ́tɔ́ alɩá anɩ Wíe déklé.” \p \v 15 Ɩ́nɩ ɔma a, anɩlɔ́kʋlá anɩ atɔ́ dʋ yɔ́ Yerusalem. \v 16 Anɩa Kaesareafɔ akasɩ́pʋ́ akʋ lɔ́yɔ ɩnʋ. Bɛkpa anɩ ya oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Mnason wóyítɔ́ bɛɛ, aswɩ́ɩ mʋ wá. Akasɩ́pʋ́ agyankpapʋ amʋtɔ ɔkʋlɛ ogyi, otsú Kipro ɔmátɔ́. \s1 Paulo Yerusalem Wie \p \v 17 Brɛ́á anɩlówie Yerusalem ɩnʋ á, ahógyipʋ amʋ bɔhɔ anɩ atúu. \v 18 Ɔyɩ kɛhɛ anɩa Paulonyɔ anɩlɛ́yɛkɩ Yakobo. Ɔpasua ahandɛ amʋ fɛ́ɛ́ bɛba ɩnʋ. \v 19 Paulo lɔ́wa amʋ́ ɔnɔ́, ɔlɛbláa amʋ́ tógyítɔ́á Bulu latsʋn mʋsʋ bwɛ́ ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔtɔ. \v 20 Brɛ́á bonu Paulo asʋ́n ánfɩ á, amʋ́ fɛ́ɛ́ bɛkanfʋ́ Bulu. Mʋ́ʋ́ bɛbláa mʋ bɛɛ, “Opíó nu, Yudafɔ mpɩ́m-mpɩ́m ánɩ́ badámlí klʋntɔ fɛ́ɛ́ bʋdɛ Mose mbla ámʋtɔ kínkíínkín. \v 21 Támɛ akʋ babláa amʋ́ bɛɛ, fasúná Yudafɔ ánɩ́ bʋbʋ ɔmá bámbásʋ́ fɛ́ɛ́ fɛɛ, bʋmágyi Mose mbla ámʋsʋ. Ɔma ɛ́ á, fɛɛ bʋmátɩn amʋ́ abí keté, bʋmágyi anɩ amándɩ́ɛ́ ɛ́sʋ́. \v 22 Ɩbwɛ́bwɛ́ɛ́bwɛ́ á, ahá bónu ánɩ́ faba nfɩ. Nkálɩ abɔ́bwɛ tsú mʋ́ ɩwɩ? \v 23 Abɛ́bláa fʋ tɔ́á fʋbwɛ́ɛ. Ayin abaná akʋá bʋbʋ anɩtɔ baká ntam há Bulu. Ilehián ánɩ́ bɔ́gyʋráa ɩwɩ. \v 24 Kpa amʋ́ ya, amlɩyɔgyʋráa ɩwɩ. Ka amʋ́ atɔ yintáhɛ́ fɛ́ɛ́ ɩkɔ, mɛ́nɩ bɛ́kpa amʋ́ nwun. Ɩ́nɩ ɔbɛ́ha ahá fɛ́ɛ́ bɛ́bɩ ánɩ́ fʋtegyi Mose mbla ámʋsʋ. Ɩ́nɩ sʋ fʋ́ ɩwɩ asʋ́n ámʋ́ʋ́ bonu ámʋ ɩma mʋ́tɔ́. \v 25 Anɩlawánlɩ́n ɔwʋlʋ́ sɩ́sɩ́ ahógyipʋá bʋmegyí Yudafɔ dodo. Anɩlɔ́wanlɩ́n anɩaa, anɩlablɩ́ ánɩ́ bʋmágyi atogyihɛá bapʋ́há ɩkpɩ. Bʋmágyi obugya pʋ́ ɔbwɩá bapʋ́sa mɔ. Bʋmáwa atsɩ mʋ́a ayin asʋ́n ɛ́.” \p \v 26 Mʋ́ sʋ brɛ́á ɔyɩ́ lɛkɛ a, Paulo lɛ́kpa ayin abaná ámʋ ya, mʋa amʋ́nyɔ bɔyɔ́gyʋráa ɩwɩ. Ɔlɔyɔ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ yɛ́blɩ́ ɛkɛá amʋ́ ɩwɩgyʋráa amʋ ɩbɔ́mɔ ɔnɔ́, ɔbɛ́ba bɔbɔ afɔdɩɛ há amʋ́tɔ́ okugyíɔkʋ. \s1 Paulo Kɩtá Bulu Ɔtswɛ́kpa \p \v 27 Brɛ́á nkensíénɔ́ ámʋ ɩbá bɔfʋn a, Yudafɔ akʋá botsú Asia ɔmátɔ́ bowun Paulo Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ. Ɔdɔm amʋ́ʋ́ bʋbʋ wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ ámʋ fɛ́ɛ́ benya ɔblɔ́ Paulosʋ, bɛkɩtá mʋ. \v 28 Bɔsʋrá okitikíti bɛɛ, “Israelfɔ ayin, mlɩdalɩ ba oo! Oyin ámʋ́ʋ́ ɔna ɔdɛ ahá atɔ́ suná, yíntá amʋ́ agywɩɩn ámʋ nɩ. Mʋdɛ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ ɔmá ánfɩ, Mose Mbla pʋ́ Bulu ɔtswɛ́kpa amʋsʋ nɩ́. Alakpá Griikifɔ kʋ́ráá ba Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ nfɩ. Mʋ́ sʋ alapʋ́ ifin da ɔwankɩ́kpá amʋ.” \v 29 Bɛblɩ́ mʋ́ alɩ, tsúfɛ́ bowun Efesoyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Trofimo mʋa Paulo wúlu amʋtɔ dodo. Ɩ́nɩ sʋ bʋkɩ bɛɛ Paulo lɔ́pʋ oyin ámʋ yáa Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ. \p \v 30 Wúlu amʋtɔ fɛ́ɛ́ lɛda kpokiti. Ahá bɛdalɩ tsu amʋ́ wóyítɔ́ srɩ́ ba bɛkɩtá Paulo, bɛbɩtɩ́a mʋ dálɩ ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, fin ɩban ámʋ. \v 31 Brɛ́á bʋdɛ mʋ da, bʋdekléá bɔ́mɔ mʋ a, ɔkʋ lɛ́yɛbláa Romafɔ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ ɔbɛ́ɛ, “Kpokiti ladá Yerusalem wúlutɔ.” \v 32 Ɩnʋnʋ ɔhandɛ amʋ lɛ́kpa ɩsá akɔpʋ́ ámʋ akʋ pʋ́ amʋ́ ahandɛ akʋ bɛsrɩ́ yɔ́ ɩnʋ. Ɔdɔm amʋ benya wun amʋ́ alɩ besi Paulo dá. \v 33 Ɔhandɛ amʋ lɛ́natɩ́ yɔ́tʋ Paulo, ɔlɛha mʋ ɩsá akɔpʋ́ ámʋ bɛkɩtá mʋ, wá mʋ ɩkan anyɔ. Mʋ́ʋ́ ɔlɛfɩtɛ́ ahá ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Ma gyí oyin ánfɩ? Ntɔ alabwɛ́?” \v 34 Ɔdɔm amʋ bʋdɛ okitikíti, bʋdɛtɔtɔ́ɩ. Akʋ bɛɛ alɩ, akʋ ɛ́ bɛɛ alɩ. Okitikíti amʋ ɔnɔ́ lɔwa ɔnlɩn. Mʋ́ sʋ ɔhandɛ amʋ mɛ́bɩ ɔnɔkwalɩá ɩbʋ asʋ́n ámʋtɔ. Ɩ́nɩ sʋ ɔlɛha ɔbɛ́ɛ, bʋkpá Paulo ya ɩsá akɔpʋ́ ámʋ otsiákpá. \v 35 Brɛ́á bowie obu-ɔnɔ́ ɔdʋkpá á, ɔdɔm amʋ bʋdɛ ɩyɩn wa. Mʋ́ sʋ ɩsá akɔpʋ́ ámʋ botsu Paulo wá nkɔnkɔ. \v 36 Ahá ámʋ fɛ́ɛ́ bʋbuo Paulo, bʋdɛ okitikíti bɛɛ, “Mlɩha awuna mɔ mʋ! Mlɩha awuna mɔ mʋ!” \s1 Paulo Ɩwɩ Ɔnɔ́lɛ \p \v 37 Brɛ́á bowie obu ámʋ ɔnɔ́, bɔ́dʋ wíé amʋ́ otsiákpá ɩnʋ á, Paulo lɛ́bláa ɔhandɛ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Nobwíí ɩpa, mbláa fʋ asʋankʋ.” \p Ɔhandɛ amʋ lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋtonú Griiki ɔblɩ́ɩ? \v 38 Mʋ́ sʋ megyí fʋ́gyí Egyipteyin amʋ́ʋ́ ɔlɛha kpokiti lɛda brɛ́ kʋtɔ, ɔlɛkpa ahá amɔpʋ́ mpɩ́m-na (4,000) buo ɩwɩ ya \w dimbísʋ́\w* ámʋ nɩ?” \p \v 39 Ɩnʋ Paulo lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Yudayin ngyi mɩ́ mʋ́. Tarso ánɩ́ ɩbʋ Kilikia ɔmátɔ́ bɔkwɩɩ́ mɩ́. Megyí wúlubitɔ notsú. Nobwíí ɩpa, ha mɩ́ ambla ahá ánfɩ asʋ́n.” \p \v 40 Ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lɛ́ha mʋ ɔkpa. Mʋ́ sʋ Paulo lɛ́yɛlɩɩ́ obu-ɔnɔ́ ɔdʋkpá ɩnʋ, bwɛ́ ahá ámʋ ɩbɩ bɛ́kasʋ. Ɩnʋ lɔ́tɔ diin. Mʋ́ʋ́ Paulo lɛ́bláa amʋ́ asʋ́n \w Hebri\w* ɔblɩ́tɔ ɔbɛ́ɛ, \c 22 \rem Proofread 09/06/05 \p \v 1 “Mɩ́ asɩ́, apíó aba, mlɩyaa asʋ mɩ́ anlɛ mɩ́ ɔnɔ́ amlɩnu.” \v 2 Brɛ́á bonu ánɩ́ Hebri ɔblɩ́tɔ Paulo dɛ́tɔɩ́ á, ɩnʋ lɔtɔ diin. Mʋ́ʋ́ Paulo lɔ́yɔ mʋ asʋ́nsʋ́ ɔbɛ́ɛ, \p \v 3 “Yudayin ngyi. Tarso wúlutɔ bɔkwɩɩ́ mɩ́ Kilikia ɔsʋlʋ́sʋ, támɛ Yerusalem nfɩ bɛyaɩ́ mɩ́. Gamaliel lósuná mɩ́ anɩ anáin mbla ámʋ wankláán. Nɔwa nsi Bulusúm ɩwɩ fɛ́ alɩá mlɩ ɛ́ mlɩdɛ́ mʋ súm ndɛ. \v 4 Ahá ánɩ́ bʋna anɩ Wíe ɔkpa ánfɩsʋ á, nɛdɩnká amʋ́sʋ́. Nɔmɔ akʋ kʋ́ráá. Nɛkɩtá amʋ́tɔ́ atsɩ mʋ́a ayin akʋ, kɩ́klɩ amʋ́ yɔ́twsɩ obu. \v 5 Bulu \w igyí\w* ɔhapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ amʋ fɛ́ɛ́ bɛ́talɩ́ gyi asʋ́n ánfɩ ɩwɩ adánsɩɛ. Amʋ́ wá nɔhɔ ɔwʋlʋ́ tsú pʋ́ nɛya apíó ánɩ́ bʋbʋ Damasko wúlutɔ, mɩ́ anyɛkɩtá alɩ ahá ámʋ wa amʋ́ ɩkan, pʋ amʋ́ ba Yerusalem, abʋbɩtɩ amʋ́ ɩsʋ. \s1 Paulo Klʋntɔdamlí Ɩwɩ Asʋ́n Blɩ́ \r (Gyumagyihɛ 9:1-19; 26:12-18) \p \v 6 “Ɛkɛá nɔpʋ ɔkpa nɔyɔ́, nɛta Damasko wúlutɔ wie tá, ɩbɔ́bwɛ fɛ́ ɔpa dódúanyɔtɔ á, ɔtsáwʋlɛ pɛ́, wankɩ kʋá mʋ́ ɔnɔ́ ɩhɩ́ɛ́ bʋ ɔnlɩn, itsú ɔsʋ́sʋ́ lɔwankɩ́ wʋ́lɩ́ mɩ́sʋ́. \v 7 Mʋ́á nówun a, nda ɔsʋlʋ́tɔ. Ɩnʋ nonu ɔmɛ kʋ. Ɔmɛ amʋ lɛ́fɩtɛ́ mɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Saulo, Saulo, ntogyi sʋ́ fʋdɩn mɩ́sʋ́ alɩ?’ \v 8 Ɩnʋ nɛfɩtɛ́ mbɛ́ɛ, ‘Fʋ́ ma nɩ, Owíé?’ Mʋ́ʋ́ ɔmɛ amʋ lɛ́bláa mɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ Yesu, Nasaretyin ámʋ́ʋ́ fʋ́dɩn mɩ́sʋ́ amʋ nɩ.’ \v 9 Mɩ́ aba ámʋ́ʋ́ mɩ́a amʋ́nyɔ anɩná ámʋ bowun wankɩ amʋ, támɛ bʋmonu asʋ́n ánɩ́ ɔmɛ amʋ dɛ́ mɩ́ bláa. \v 10 Nɛfɩtɛ́ mbɛ́ɛ, ‘Owíé, ntɔ mbwɛ́ɛ?’ Anɩ Wíe lɛ́bláa mɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Kʋsʋ, afʋyɔ Damasko wúlutɔ. Bɛ́bláa fʋ tógyítɔ́á Bulu lahá fʋ́ ɔbɛ́ɛ fʋbwɛ́ɛ.’ \v 11 Wankɩ amʋ ɔnɔ́ bʋ ɔnlɩn. Mʋ́ sʋ mmɛtrá wun tɔtɔ. Ɩ́nɩ sʋ mɩ́ aba ámʋ lɛ́kɩtá mɩ́ ɩbɩ, kpá mɩ́ ya Damasko wúlutɔ. \p \v 12 “Oyin ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Anania, otenyá Bulu ifú bʋ wúlu amʋtɔ. Otegyi Mose mbla ámʋsʋ wankláán. Mʋ́ sʋ Yudafɔ ánɩ́ bʋbʋ wúlu amʋtɔ fɛ́ɛ́ bʋtɛtɩ́ mʋ ɩdayilé. \v 13 Oyin ánfɩ lɛ́ba bɛlɩɩ́ mɩ́ ansɩ́tɔ́, bláa mɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Opíó Saulo, bwii ansíbi afʋkɩ atɔ́.’ Ɩnʋnʋ mɩ́ ansíbi lobwií, nowun mʋ. \v 14 Ɔlɛbláa mɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Anɩ anáin Bulu ámʋ lɛ́lɛ fʋ́ yáɩ́ ɔbɛ́ɛ, fʋbɛ́bɩ mʋ apɛ́, afʋbɩ mʋ Bi Yilé Ɔbwɛpʋ́ ámʋ, afʋnu mʋ ɔmɛ. \v 15 Tsúfɛ́ fɛ́ba begyi mʋ ɩwɩ adánsɩɛ, bláa ahá fɛ́ɛ́ asʋ́n ánɩ́ fonu pʋ́ mʋ́á fowun. \v 16 Ntɔ fʋtráa fʋgyo? Kʋsʋ kokoli anɩ Wíe, afʋha abʋbɔ fʋ́ asú, ɔfwɩ fʋ́ lakpan fɛ́ɛ́ lɛ.’ \s1 Paulo Bulu Asʋ́n Ɔkanda Ɔmátɔ́fɔtɔ \p \v 17 “Brɛ́á neyinkí yɔ́ Yerusalem wúlutɔ ndɛ mpáɩ bɔ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ á, nowun atɔ́. \v 18 Mʋ́tɔ́ á, nowun anɩ Wíe Yesu, ɔlɛbláa mɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Wa ɔsa bwɛ, afʋdalɩ Yerusalem nfɩ. Tsúfɛ́ bʋmɔ́ɔhɔ fʋ́ adánsɩɛ ánɩ́ fégyi tsu mɩ́ ɩwɩ.’ \v 19 Ɩnʋ nɛbláa mʋ mbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ Wíe, amʋ́ onutó bʋyin ánɩ́ netsiá yɔ́ Yudafɔ ofíakpa yɛ́kɩtá ahá ánɩ́ bɔhɔ fʋ gyi, dá amʋ́, wá amʋ́ obu. \v 20 Bʋyin ánɩ́ brɛ́á bɔmɔ fʋ́ ɔdansɩyin Stefano a, mbʋ ɩnʋ. Nɛlɩɩ́ amʋ́ ɔma mbɛ́ɛ bʋmɔ́ɔ mʋ, nɔhɔ ámʋ atadɩɛ kʋ́ráá kɩ́tá.’ \v 21 Támɛ anɩ Wíe lɛ́bláa mɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Natɩ, nɔ́wa fʋ́ fɔ́yɔ tsútsúútsú, ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ wá.’ ” \p \v 22 Ahá tsɔtsɔɔtsɔ amʋ bɛya asʋ nú Paulo asʋn blɩ́hɛ́ alɩɩ bɔtʋ brɛ́á ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, Bulu lɔ́wa mʋ ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ wá. Ɩnʋ bɔsʋrá okitikíti kʋ́klʋ́kʋ́ʋ́, blɩ́ bɛɛ, “Mlɩlɛ mʋ ɩnʋ! Ɩma alɛá obétsiá ɔsʋlʋ́ʋ anfɩsʋ!” \v 23 Ɩnʋ bɔsʋrá okitikíti, nyá ɔblɔ́ wɔ́ɩ́ amʋ́ atadɩɛ tswɩ tsalɩ́fwɩ́, kpá ɩsɩ tswɩ wá afútɔ́. \v 24 Mʋ́ʋ́ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lɛ́bláa mʋ ahá ɔbɛ́ɛ, “Mlɩkpa Paulo, amlɩpʋ mʋ ya mlɩ otsiákpá. Mlɩpɩtɩ mʋ atɔ́ ɔblɩ ɔnɔkwalɩ, abɩ tɔ́á sʋá ahá ámʋ bʋdɛ okitikíti sʋrá mʋ nwunsʋ alɩ.” \v 25 Brɛ́á bɛklɩ́ Paulo tá, bɛɛ abʋda mʋ a, ɔlɛfɩtɛ́ ɩsá ɔkɔpʋ́ ɔhandɛ ɔkʋá ɔlɩɩ́ mʋ wá ɔbɛ́ɛ, “Mbla lɛha ɔkpa ánɩ́ mlɩpɩ́tɩ Romayin oduá bʋmɔkʋ́gyi mʋ asʋ́n, há mʋ ɩpɔ́n atɔ́?” \p \v 26 Brɛ́á ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lónu asʋ́n ánfɩ á, ɔlɛyɛ́bláa mʋ ɔhandɛ amʋ ɔbɛ́ɛ, “Fakle afʋsɛ wʋlʋ manta ɩwɩ. Sáa Romayin oyin ámʋ gyí oo!” \p \v 27 Mʋ́ʋ́ ɔhandɛ amʋ lɛ́ba Paulo wá, bɛfɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Bla mɩ, lɛ́lɛ́ Romayin fʋgyi?” \p Paulo lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Romayin ngyi.” \p \v 28 Mʋ́ʋ́ ɔhandɛ amʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ mʋ́ á, ɩkɔ kpɔnkpɔntɩ nɛka asa nemlí Romayin.” \p Támɛ Paulo lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ mʋ́ á, Romayin onutónutó ngyi.” \p \v 29 Ɩnʋnʋ ahá ámʋ́ʋ́ bɛɛ abʋfɩtɛ Paulo asʋ́n ámʋ fɛ́ɛ́ badásáɩ́n. Ifú lɛkɩtá ɔhandɛ amʋ onutó ó, brɛ́á ɔlɛbɩ ánɩ́ Romayin Paulo gyí asa alahá bawá mʋ ɩkan. \s1 Paulo Yudafɔ Asʋ́n Agyípʋ́ Ansɩ́tɔ́ Lɩɩ́ \p \v 30 Ɔyɩ kɛhɛ a, ɔhandɛ amʋ lékléá ɔbɛ́bɩ tɔ́á Paulo lɔ́bwɛ, sʋ́ Yudafɔ bʋdɛ asʋ́n kláa dɩnká mʋsʋ. Mʋ́ sʋ ɔlɛha bɔwɔɩ́ Paulo lɛ́ ɩkan amʋtɔ, ɔlɛha bɛtɩ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ amʋ befia. Mʋ́ʋ́ ɔlɛha bɛkpa Paulo bɛlɩɩ́ amʋ́ ansɩ́tɔ́. \c 23 \rem Proofread 09/06/05 \p \v 1 Paulo lótsu ansɩ́ kɩ Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ amʋ díín. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ apíó Israelfɔ, nyin mɩ́ klʋntɔ ánɩ́ mmɔkʋ́tsíá nkpa laláhɛ Bulu ansɩ́tɔ́ bɔtʋ ndɛ.” \v 2 Mʋ́ʋ́ igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn Anania lɛ́bláa ahá ámʋ́ʋ́ bʋlɩɩ́ mantáa mʋ amʋ ɔbɛ́ɛ, bʋdáa mʋ ɔnɔ́sʋ́. \v 3 Ɩnʋ Paulo lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ Bulu ɔbɛ́da. Fabwɛ́ ɩwɩ fɛ́ buntíiá bakpá mʋ́ afá futútú, fabetsiá asɩ fɛɛ fɔ́pʋ Mose Mbla gyi mɩ́ asʋ́n. Fʋdɛ ahá bláa fɛɛ bʋdá mɩ́ ansɩ́tɔ́. Fʋ́ mʋ́ megyí mbla ámʋ fatʋ́n a?” \p \v 4 Aha akʋá bʋlɩɩ́ mantáa Paulo bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn fʋdesia alɩ á?” \p \v 5 Paulo lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ apíó, mmeyín mbɛ́ɛ, mʋgyí Bulu igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn. Tsúfɛ́ bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Máblɩ́ ɔhá ánɩ́ ɔdɛ fʋ́ ɔmásʋ́ gyí ɩwɩ asʋn laláhɛ.’ ” \p \v 6 Brɛ́á Paulo lówun ánɩ́ Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ amʋtɔ akʋ bʋgyi \w Sadukifɔ\w*, akʋ ɛ́ bʋgyi \w Farisifɔ\w* á, ɔlɔsʋrá okitikíti asʋ́n ogyíkpá ɩnʋ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ apíó, mɩ́ ánfɩ nlɩɩ́ á, Farisiyin ngyi. Mɩ́ anáin ɛ́ á, Farisifɔ bʋgyi. Mɩ́ ɛ́ nohogyi ánɩ́ awupʋ́ bɛ́lakʋ́sʋ́. Mʋ́ ndɛblɩ́ sʋ bakpá mɩ́ ba asʋ́n ogyíkpá nfɩ nɩ́.” \p \v 7 Olenya blɩ́ alɩ pɛ́, ahá tsɔtsɔɔtsɔ amʋtɔ leye anyɔ. Farisifɔ ámʋ pʋ́ Sadukifɔ ámʋ bɔwa aba nwɛ́ɛngyí bɩ. \v 8 Tsúfɛ́ Sadukifɔ bʋtɛblɩ́ bɛɛ, kʋsʋ́ tsú afúlitɔ kʋkʋ má ɩnʋ. Bulu-abɔpʋ pʋ́ ɔŋɛ laláhɛ kʋkʋ ɛ́ ma ɩnʋ. Támɛ Farisifɔ mʋ́ bohogyi ánɩ́ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ bʋ ɩnʋ. \v 9 Ɩ́nɩ lɛ́ha nwɛ́ɛn amʋ ɔnɔ́ lɛhɩɛ wá ɔnlɩn. Mbla asunápʋ́á bʋgyi Farisifɔ bɔkʋsʋ́ lɩ́ɩ́ blɩ́ bɛɛ, “Anɩmɔ́kʋ́wun tsitsa kʋkʋ oyin ánfɩ ɩwɩ. Fíalɩ ɔŋɛ́ kʋ ntɛ́ɛ Bulu-ɔbɔpʋ ɔkʋ lɛ́bláa mʋ.” \p \v 10 Nwɛ́ɛn amʋ ɔnɔ́ lɛhɩɛ wa ɔnlɩn, ideklé imli ɩkɔ́. Ɩnʋ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lénya ifú ánɩ́ bɔ́bwɛ tɩ́tɩ Paulo. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa ɩsá akɔpʋ́ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩwa ɔsa kpa Paulo ya mlɩ otsiákpá ɩnʋ.” \p \v 11 Mʋ́ onyé á, anɩ Wíe lɛ́bɛlɩɩ́ Paulo wá, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Wa klʋn! Alɩ ánfɩ fagyi mɩ́ ɩwɩ adánsɩɛ Yerusalem nfɩ á, alɩ kɛ́n fʋyégyi mʋ́ Roma wúlutɔ ɛ́ nɩ́.” \s1 Paulo Mɔ Ɩwɩ Agywɩɩn Kɩtá \p \v 12 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, Yudafɔ ámʋ akʋ befia, kɩ́tá Paulo ɩwɩ agywɩɩn. Bɛka ntam bɛɛ nɩ́ bʋmɔkʋ́mɔ́ Paulo bʋméegyi atɔ́, bʋmóonu ntsu. \v 13 Ahá ámʋ́ʋ́ bɛka ntam amʋ bʋdʋn adʋana (40). \v 14 Bɔyɔ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ wá, yɛ́bláa amʋ́ bɛɛ, “Anɩlahɩ́ɛ́ ká ntam anɩaa, nɩ́ anɩmɔ́kʋ́mɔ́ Paulo anɩmɛ́ɛda tɔtɔ ɔnɔ́. \v 15 Mʋ́ sʋ tɔ́á anɩdéklé anɩaa fʋ́a Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ amʋ mlɩbwɛ́ɛ ha anɩ gyí, mlɩkɩ ansɩ́ wa abí sɩsɩ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ mlɩaa, ɔpʋ́ʋ Paulo ba, amlɩlanu mʋ asʋ́ntɔ́. Anɩladá ɩwɩsʋ anɩaa, obótsutsúa obowie nfɩ anɩlamɔ́ mʋ.” \p \v 16 Paulo mʋ bitɛpʋ ɔkʋ lónu asʋ́n ánfɩ fɛ́ɛ́. Mʋ́ sʋ ɔlɛsrɩ́ yɔ́ ɩsá akɔpʋ́ otsiákpá ɩnʋ yówi tsá Paulosʋ. \v 17 Ɩnʋ Paulo lɛ́tɩ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ ɔkʋ, bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Kpa ɔyasubi ánfɩ ya mlɩ ɔhandɛ wá. Ɔdɛ asʋankʋ, ɔbɛ́bláa mʋ.” \v 18 Ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lɛ́kpa ɔyasubi ámʋ ya amʋ́ ɔhandɛ wá, yɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Obu ɔdɩpʋ́ Paulo ɔbɛ́ɛ, nkpá ɔyasubi ánfɩ ba fʋ. Ɔdɛ asʋankʋ, ɔbɛ́bláa fʋ.” \p \v 19 Ɔhandɛ amʋ lɛ́kɩtá ɔyasubi ámʋ ɩbɩ, kpá mʋ yáa ɩtsɛ́tɔ́ yɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Amansʋ fʋbʋ ánɩ́ fɛ́bláa mɩ?” \p \v 20 Ɔyasubi ámʋ lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Yudafɔ ahandɛ babwɛ́ agywɩɩn bɛɛ bépina wa abí fʋ́ wá bɛɛ, fʋkpá Paulo ba obowun amʋ́ ɔkɛ, abʋlanu mʋ asʋ́n ámʋtɔ wankláán. \v 21 Támɛ máhɔ mʋ́sʋ́ gyi, tsúfɛ́ amʋ́ ayin ánɩ́ bʋdʋn adʋana (40) bɛɛ béŋaín ɔkpatɔ gyo Paulo, mɔ́ mʋ. Amʋ́ fɛ́ɛ́ baká ntam bɛɛ, tɔtɔ mɛ́ɛda amʋ́ ɔnɔ́, kpɛ́fʋn brɛ́á bamɔ́ mʋ. Fʋ́ nkʋlɛ bʋgyo séi ánɩ́ fótsulá kpá mʋ ba.” \p \v 22 Mʋ́ʋ́ ɔhandɛ amʋ lɛ́da ɔyasubi ámʋ ɔlá ɔbɛ́ɛ, “Máyɛ́bláa ɔhaa fɛɛ fawí asʋ́n ánfɩ tsá mɩ́sʋ́.” Olesi mʋ ɔkpa. \s1 Paulo Lɛ Ya Kaesarea \p \v 23 Ɩnʋ ɔhandɛ amʋ lɛ́tɩ ɩsá akɔpʋ́ ahandɛ abanyɔ́, ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mlɩlɛ ɩsá akɔpʋ́ lafanyɔ (200), mpɔnkɔsʋ adɩnkápʋ́ aduesienɔ́ (70) pʋ́ pɩ́a atswɩ́pʋ lafanyɔ (200) abʋkʋsʋ onyenɩ dokwebátɔ́ yɔ Kaesarea. \v 24 Mlɩha Paulo mpɔnkɔ, odɩnká amʋ́sʋ́ yɔ. Mlɩkpa mʋ, amlɩha mʋ oyowie ɔmásʋ́ ogyípʋ́ Felike wá pisii.” \v 25 Ɔhandɛ amʋ lɔ́wanlɩ́n ɔwʋlʋ́ mántá mʋsʋ ɔbɛ́ɛ, \p \v 26 “Mɩ́ Klaudio Lisia dɛ́ ɔwʋlʋ́ ánfɩ wanlɩ́n sɩ́sɩ́ fʋ́, ɔmásʋ́ ogyípʋ́ onumnyampʋ Felike. Ndɛ fʋ́ itsiá ha. \v 27 Ndɛ fʋ́ ɩbɩ ha ánɩ́ Yudafɔ lɛ́kɩtá oyin ánfɩ, bʋdekléá bɔ́mɔ mʋ, támɛ mɩ́a ɩsá akɔpʋ́ tsɔtsɔɔtsɔ anɩlɔ́yɔ́hɔ mʋ lɛ́ amʋ́ ɩbɩ. Tsúfɛ́ nonu ánɩ́ Romayin ogyi. \v 28 Ndeklé mbɛ́ɛ, nɛ́bɩ tɔ́á ɔlɔbwɛ. Mʋ́ sʋ nɔpʋ mʋ ya amʋ́ Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ ansɩ́tɔ́. \v 29 Ɩnʋ nowun ánɩ́ amʋ́ mbla ɩwɩ nwɛ́ɛn bʋdegyí. Mʋ́ sʋ ɔmɔkʋ́bwɛ́ lakpan kʋkʋá bɔ́mɔ mʋ, ntɛ́ɛ bɔ́wa mʋ obu. \v 30 Támɛ ɔkʋ laba bowi tsá mɩ́sʋ́ ɔbɛ́ɛ, Yudafɔ ámʋ akʋ babwɛ́ agywɩɩn bɛɛ bɔ́mɔ mʋ. Ɩnʋ́ nɔbwɛ agywɩɩn mbɛ́ɛ, nɔ́pʋ mʋ sɩ́sɩ́ fʋ́. Nabláa mʋ anyabá ámʋ ɛ́ mbɛ́ɛ bʋpʋ́ʋ amʋ́ asʋ́n ba fʋ. Nafʋn nfɩ. Nɛhá fʋ́ itsiá gyágyáágyá.” \p \v 31 Ɩsá akɔpʋ́ ámʋ bɔbwɛ dɩ́nká amʋ́ ɔhandɛ asʋn blɩ́hɛ́sʋ. Onyé-onyé ámʋ bɛkpa Paulo kɔnkɔɔnkɔn alɩɩ yówie Antipatri wúlutɔ. \v 32 Brɛ́á ɔyɩ́ lɛkɛ a, bɛha mpɔnkɔsʋ adɩnkápʋ́ amʋ bɛkpa mʋ yáa Kaesarea, ayabitɔ anatɩ́pʋ́ amʋ beyinkí yɔ́ amʋ́ otsukpá. \v 33 Brɛ́á mpɔnkɔsʋ adɩnkápʋ́ amʋ boyówie ɩnʋ a, bɔpʋ Paulo pʋ́ ɔwʋlʋ́ ámʋ wá ɔmásʋ́ ogyípʋ́ amʋ ɩbɩtɔ. \v 34 Ɔmásʋ́ ogyípʋ́ amʋ lɛ́kla ɔwʋlʋ́ ámʋ, ɔlɛfɩtɛ́ Paulo ɔbɛ́ɛ, “Nkʋ́nʋ yin fʋgyi?” Brɛ́á ɔlɛbɩ ánɩ́ Kilikia ɔmátɔ́ Paulo otsú á, \v 35 ɔlɛbláa Paulo ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ fʋ́ anyabá ámʋ bɛbá á, nónu fʋ́ ɔnɔ́ asʋ́n.” Ɩnʋ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, bʋpʋ́ʋ Paulo yɔwa Owíe \w Herode\w* wóyítɔ́, abʋgyo mʋ ɩwɩ. \c 24 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Paulo Ɔnɔ́tɩn \p \v 1 Nkenú ɔma a, igyí ɔhapʋ́ dɛhɛn Anania mʋa Yudafɔ ahandɛ akʋ pʋ́ Mose mbla ɔbɩpʋ́ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Tertulo bɛba Kaesarea. Bɛbá bɛkla asʋ́n ánɩ́ bʋbʋ tsu Paulo ɩwɩ súná ɔmásʋ́ ogyípʋ́ Felike. \v 2 Bɛtɩ Paulo bɛlɩɩ́. Mʋ́ʋ́ Tetulo lɛ́kla mʋ asʋ́n ɔbɛ́ɛ, \p “Onumnyampʋ Felike, fahá iwilwii laba ɔmá ánfɩtɔ. Fʋ́ nyánsa lalá atɔ́ tsɔtsɔɔtsɔ bwɛ́ anɩ ɔmá ánfɩtɔ. \v 3 Fʋ́ bwɛhɛ́ legyi anɩ ansɩ́ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́. Fʋ́dɛ́ atɔ́ bwɛ. \v 4 Mmedéklé mbɛ́ɛ néyintá fʋ́ brɛ́ tsɔtsɔ. Mʋ́ sʋ nokókóli fʋ, nya klʋn ha anɩ, afunu anɩ asʋ́n tinbí ánfɩ. \v 5 Anɩlawun ánɩ́ atɔ́ oyintápʋ́ oyin ánfɩ gyí. Ɔtɛhá kpokiti tɛdá Yudafɔtɔ ɔyɩ́tɔ́ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́á ɔtɔyɔ́. Ɔtráa ogyi Nasaret ɔpasua ámʋ Bulu igyí ɔhapʋ́. \v 6-7 Alakle ɔpʋ ifin da Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ, asa ɔkláa ogyá anɩlɛ́kɩtá mʋ. \f + \fr 24:6-7 \ft Ɩ́nɩ bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Anɩlɔ́bwɛ agywɩɩn ánɩ́ abɔ́pʋ anɩ onutó mbla gyi mʋ asʋ́n. Támɛ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ Lisia lɔ́pʋ mʋ túmi bɔhɔ mʋ lɛ́ anɩ ɩbɩtɔ. Mʋ́ ɔma a, ɔlɛbláa anɩ ɔbɛ́ɛ, apʋ́ mʋ asʋ́n ba fʋ.\f* \v 8 Nɩ́ fʋ́ onutó fɛfɩ́tɛ́ mʋ a, fówun ánɩ́ asʋ́n ánfɩ anɩdɛ́blɩ́ tsú mʋ ɩwɩ ánfɩ fɛ́ɛ́ bʋ mʋ́tɔ́ ntɛ́ɛ ɩma mʋ́tɔ́.” \v 9 Ɩnʋ ámʋ fɛ́ɛ́ botsulá mʋ́sʋ́ bɛɛ, asʋ́n ámʋ́ʋ́ alablɩ́ ámʋ bʋ mʋ́tɔ́. \s1 Paulo Ɔnɔ́lɛ Felike Ansɩ́tɔ́ \p \v 10 Ɔmásʋ́ ogyípʋ́ Felike lɔ́bwɛ Paulo ɩbɩ ɔbɛ́ɛ, ɔlɛ́ mʋ ɔnɔ́. Ɩnʋ Paulo lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, \p “Nyin ánɩ́ fʋdɛ asʋ́n gyí ɔmá ánfɩtɔ ɩlawá ɔpá. Ɩ́nɩ sʋ ɩbʋ mɩ ɔdwɛ ánɩ́ nɛ́lɛ mɩ́ ɔnɔ́ fʋ́ ansɩ́tɔ́. \v 11 Nobwíí ɩpa, fɛ́talɩ́ fɩ́tɛ́ nú ánɩ́ ɩbʋ mʋ́tɔ́á nɔyɔ Yerusalem yósum Bulu, ɩmɔkʋ́dʋn nkɛ dúanyɔ. \v 12 Mɩ́ anyabá ánfɩ bʋmowun mɩ́a ɔhaa agyi nwɛ́ɛn Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ. Bʋmowun mɩ́ anha kpokiti ɩda Yudafɔ ofíakpa kʋkʋ ntɛ́ɛ ɔtɩnɛtɩnɛ wúlu amʋtɔ. \v 13 Bʋma asʋansʋá bɔ́pʋgyi adánsɩɛ ánɩ́ amʋ́ asʋ́n ánfɩ bʋ mʋ́tɔ́. \v 14 Támɛ natsúlá ánɩ́ ntosúm anɩ anáin Bulu tsʋn anɩ Wíe Ɔkpa ámʋ́ʋ́ bʋdɛ mʋ́ tɩ ɔpasua laláhɛ amʋsʋ. Nɔhɔ Mose Mbla ámʋ pʋ́ mʋ́á Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ bɔwanlɩ́n tswɩ ɛ́ fɛ́ɛ́sʋ́ gyi. \v 15 Ndɛ ɔkpa kɩ́ɩ fɛ́ alɩá amʋ́ ɛ́ bʋdɛ ɔkpa kɩ́ɩ ánɩ́ Bulu ɔbɔ́kʋsʋ́a aha yilé pʋ́ aha laláhɛ fɛ́ɛ́ tsú afúlitɔ ɛkɛ kʋ́. \v 16 Ɩ́nɩ sʋ ntɔbɔ́ mbɔ́dɩ́ ánɩ́ mɩ́ klʋn méetsiá há mɩ́ pɔ́n Bulu mʋa anyánkpʋ́sa fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́ brégyíbrɛ́. \p \v 17 “Ɩ́nɩá nɛdalɩ Yerusalem ɩlawá ɔpá á, nayínkí ba ɩnʋ, napʋ́ atokiehɛ́ nɛbá mɩ́ ahá abʋpʋha ahiánfɔ, mɩ́ anha Bulu igyí. \v 18 Mʋ́ ɔbwɛkpá mbʋ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ. Brɛ́á nɔgyʋráa ɩwɩ tá amándɩ́ɛ́ ámʋ ɔnɔ́ á, bɛba bɔtʋ mɩ́ ɩnʋ. Megyí mɩ́a ɔdɔm kʋkʋ lɔ́yɔ ɩnʋ. Kpokiti kʋkʋ ɛ́ mɛda ɩnʋ. \v 19 Yudafɔ akʋ botsu Asia ɔmátɔ́ ba bʋbʋ ɩnʋ. Nɩ́ nɔbwɛ ɩtɔ laláhɛ kʋ á, tɛkɩ amʋ́ kʋ́ráá ɔbɛ́ba bɛbláa fʋ, mɩ́a amʋ́nyɔ abɛ́blɩ́ mʋ́. \v 20 Nɩ́ ɩbɔ́wa alɛ́ kʋ́ráá á, ha ahá ánfɩ onutó abʋblɩ tsitsa oduá Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ amʋ bowun mɩ́ ɩwɩ, brɛ́á bɔpʋ mɩ́ ya amʋ́ ansɩ́tɔ́. \v 21 Asʋn kua kʋlɛ pɛ́á nɔkplʋ́n blɩ́ brɛ́á nlɩɩ́ Yudafɔ asʋ́n agyípʋ́ amʋ ansɩ́tɔ́ gyí, ‘Mlɩdɛ́ mɩ́ asʋ́n gyí ndɛ, tsúfɛ́ nohogyi ánɩ́ awupʋ́ bɛ́lakʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ.’ ” \p \v 22 Ɩ́nɩá onumnyampʋ Felike yin anɩ Wíe ɔkpa ámʋ wankláán sʋ á, olotu asʋ́n ámʋ hɩ́ɛ́. Ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ Lisia ɔbá nfɩ á, nówun alɩá nɔ́mɔ asʋ́n ámʋ ɔnɔ́.” \v 23 Ɔlɛbláa ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ ámʋ ɔbɛ́ɛ, ogyóo Paulo ɩwɩ wankláán, ɔha mʋ otsia iwilwiitɔ. Ɔhá mʋ aba ɔkpa abʋkɩ mʋsʋ. \s1 Paulo Felike Mʋa Mʋ Ka Drusila Ansɩ́tɔ́ Lɩɩ́ \p \v 24 Nkɛ kpalobí kʋ ɔma a, Felike mʋa mʋ ka Drusila ánɩ́ ogyi Yudayintse bɛba. Felike lɛ́ha bɛyɛ́kpa Paulo ba, ɔlɔbɔtɔɩ́ tsú mʋ hógyi ánɩ́ ɔbʋ Kristo Yesutɔ ɩwɩ súná amʋ́. \v 25 Támɛ brɛ́á ɔdɛtɔɩ́ tsú yilébwɛ, ɩwɩsʋgyí pʋ́ Bulu asʋ́n ogyíkɛ́ amʋ́ʋ́ ɩbá ámʋ ɩwɩ á, ifú lɛkɩtá Felike. Mʋ́ sʋ ɔlɛbláa Paulo ɔbɛ́ɛ, “Kʋ yinki asa. Nenyá brɛ́ wankláán kʋ á, nɛ́latɩ́ fʋ́.” \v 26 Brɛ́ ámʋtɔ fɛ́ɛ́ Felike lɛ́kɩ ɔkpa ánɩ́ Paulo obódunká tɔkʋ bɛha mʋ ɔnɔ́. Mʋ́ sʋ ɩbʋ nʋ bʋ ɩnʋ á, alapina wa abí bayɛ́tɩ Paulo, mʋa mʋnyɔ batɔ́ɩ́. \p \v 27 Nfinyɔ ɔma a, Felike lɛ́natɩ́. Porkio Festo lébetsiá mʋ obíásʋ́. Ɩ́nɩá Felike déklé ɔbɛ́ɛ, mʋ asʋ́n ɩwá Yudafɔ ámʋ ɔdwɛ sʋ á, olesi Paulo wá obu nátɩ́. \c 25 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Paulo Roma Owíe Ɔkpa Wá Yɔ \p \v 1 Ɔmásʋ́ ogyípʋ́ Porkio Festo lébetsiá obíásʋ́ Kaesarea. Mʋ́ ɛkɛ sáásɩ́ a, ɔlɔdʋ yɔ́ Yerusalem. \v 2 Ɩnʋ Bulu \w igyí\w* ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ akʋ bɔpʋ Paulo ɩwɩ asʋ́n yɔ́tswɩ mʋ ansɩ́tɔ́. \v 3 Bɔbwɛ agywɩɩn ánɩ́ bɔ́yɔwa obúun ɔkpatɔ, mɔ́ Paulo. Mʋ́ sʋ bɔyɔ́kʋlɩ́ Festo bɛɛ, ɔpʋ́ʋ Paulo ba Yerusalem. \v 4 Támɛ Festo lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Paulo da obu Kaesarea wúlutɔ dodo. Ɩmɔ́ɔwa ɔpá mɩ́ ɛ́ néyinkí yɔ́ ɩnʋ. \v 5 Mlɩha mlɩ ahandɛ amʋ akʋ abʋbuo mɩ yɔ ɩnʋ, abʋyɛblɩ́ tsitsa oduá alabwɛ́.” \p \v 6 Festo lɛ́trá tsiá Yerusalem nkekwé ntɛ́ɛ nkɛ dú asa oleyinkí yɔ́ Kaesarea. Olowie ɩnʋ á, ɔlɔwa bɔyɔ́pʋ Paulo ba, oletsiá asʋ́n ámʋsʋ ɔyɩ kɛhɛ. \v 7 Paulo lénya wíé ɩnʋ alɩ, ahandɛ amʋ́ʋ́ botsu Yerusalem ba amʋ bɛkafía mʋ, kla asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ dɩ́nká mʋsʋ. Támɛ bʋmɛtalɩ́ nyá tɔtɔ pʋ́súná ánɩ́ asʋ́n ámʋ ɩbʋ mʋ́tɔ́. \v 8 Mʋ́ʋ́ Paulo lɛ́lɛ mʋ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mmɔkʋ́tʋ́n Yudafɔ mbla kʋkʋ, ntɛ́ɛ bwɛ́ tɔkʋ pʋ́ ifin da Bulu ɔtswɛ́kpa amʋ ntɛ́ɛ pʋ́ lalahɛ kʋkʋ ɛ́ gyi Roma owíe dɛhɛn.” \p \v 9 Festo déklé ɔbɛ́ɛ mʋ asʋ́n ɩwá Yudafɔ ámʋ ɔdwɛ. Mʋ́ sʋ ɔlɛfɩtɛ́ Paulo ɔbɛ́ɛ, “Fʋdeklé fɛɛ fɔ́yɔ Yerusalem, mɩ́ anyegyi fʋ́ asʋ́n ɩnʋ?” \p \v 10 Paulo lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Roma Owíe Dɛhɛn asʋ́n ogyíkpá nlɩɩ́. Nfɩ́ ilehián ánɩ́ bégyi mɩ́ asʋ́n. Fʋ́ onutó fʋyin ánɩ́ mmɔkʋ́bwɛ́ Yudafɔ tɔtɔ. \v 11 Nɩ́ natʋ́n mbla, ilehián lowu á, mmɔkʋ́tin ɔkpa mbɛ́ɛ bʋmámɔ mɩ́. Támɛ nɩ́ asʋ́n ánfɩ Yudafɔ bablɩ́ dɩ́nká mɩ́sʋ́ anfɩ ma mʋ́tɔ́ á, ɔhaa má ɔkpa ánɩ́ ɔbɔ́pʋ mɩ́ wá amʋ́ ɩbɩtɔ. Mʋ́ sʋ mʋ́ bʋpʋ́ʋ mɩ́ asʋ́n ya Roma Owíe Dɛhɛn onutó ogyi mʋ́.” \p \v 12 Ɩnʋ Festo mʋa mʋ ahandɛ bɔyɔ abrɩwa wá. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbɛbláa Paulo ɔbɛ́ɛ, “Fʋ́ onutó fɛɛ, Roma Owíe Dɛhɛn ogyíi fʋ́ asʋ́n. Mʋ́ sʋ abɔ́pʋ fʋ́ ya mʋ wá.” \s1 Festo Agripa Paulo Ɩwɩ Asʋ́n Bláa \p \v 13 Nkɛ kʋ ɔma a, Owíe Agripa mʋa Berenike bɛba Kaesarea. Bɛbá bɛha Festo nwunkpa. \v 14 Betsiá ɩnʋ wá ɔpá. Mʋ́ sʋ Festo lɛ́bláa amʋ́ Paulo ɩwɩ asʋ́n. Ɔbɛ́ɛ, “Felike lɔ́wa oyin ɔkʋ obu nfɩ, olesi mʋ wá nátɩ́. \v 15 Brɛ́á nɔyɔ Yerusalem a, Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ bɛba bɛblɩ́ asʋ́n tsɔtsɔɔtsɔ dɩ́nká mʋsʋ, bláa mɩ bɛɛ nháa mʋ ɩpɔ́n, abʋmɔ mʋ. \v 16 Támɛ nɛbláa amʋ́ mbɛ́ɛ, ‘Ɩma anɩ Romafɔ amándɩ́ɛ́tɔ́ ánɩ́ bɛ́ha ɔkʋ ɩpɔ́n, nkɛ́tɩ mʋa mʋ anyabá bafia gyi asʋ́n.’ \v 17 Mʋ́ sʋ ɛkɛá mɩ́a Yudafɔ ámʋ anɩlóbowie Kaesarea nfɩ á, mmesi wá obíátɔ́. Ɔyɩ kɛhɛ kótóó nɛha bɔyɔ́pʋ oyin ámʋ ba, netsiá asʋ́n ámʋsʋ. \v 18 Nkɩ mbɛ́ɛ mʋ anyabá ámʋ bénya tsitsa kʋ tsú mʋ ɩwɩ, támɛ bʋmenya. \v 19 Mboún amʋ́ Bulusúm pʋ́ Yesu ɔkʋá alawú tsʋn, támɛ Paulo ɔbɛ́ɛ, ɔtráa otsie nkpa ɩwɩ asʋ́n bʋdɛbɩtɩ́. \v 20 Mʋ́ sʋ mmowun alɩá nɔ́yɔ asʋ́n ámʋtɔ. Nɛfɩtɛ́ Paulo mbɛ́ɛ, obótsulá abʋyɔ Yerusalem, yégyi asʋ́n ámʋ ɩnʋ. \v 21 Támɛ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, mʋdekléá mʋ asʋ́n ɩyɔ́ Roma Owíe Dɛhɛn ansɩ́tɔ́. Mʋ́ sʋ nɛha bɔwa mʋ obu yɔ́fʋn brɛ́á nɔ́pʋ mʋ sɩ́sɩ́ Roma Owíe Dɛhɛn.” \p \v 22 Mʋ́ʋ́ Agripa lɛ́bláa Festo ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ ɛ́ ndeklé mbɛ́ɛ nónu asʋ́n ánfɩ tsú mʋ onutó ɔnɔ́tɔ́.” Festo lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ɔkɛ nɛ́ha bɔ́pʋ mʋ ba, ɔbɛlɛ asʋ́n ámʋtɔ suna fʋ́.” \s1 Paulo Agripa Ansɩ́tɔ́ Lɩɩ́ \p \v 23 Ɔyɩ kɛhɛ a, Agripa mʋa Berenike bɛhɩ́hɩɛ ɩwɩ, ɩsá akɔpʋ́ pʋ́ wúlu ahandɛ bobuo amʋ́ ba. Festo lɛ́ha bɛkpa Paulo ba ɩnʋ. \v 24 Mʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Owíe Agripa mʋa ahá ánɩ́ bafia nfɩ fɛ́ɛ́, mlɩlawun oyin ánfɩ ɔlɩɩ́? Yudafɔ ánɩ́ bʋbʋ nfɩ pʋ́ Yerusalem fɛ́ɛ́ bɔpʋ mʋ asʋ́n ba mɩ. Bɛɛ, mehián ánɩ́ ɔbɛ́trá tsiá nkpa. \v 25 Brɛ́á nɔyɔ asʋ́n ámʋtɔ á, mmowun tɔ́á alabwɛ́ sʋ bɔ́mɔ mʋ. Támɛ mʋ onutó ɔbɛ́ɛ, mpʋ́ʋ mʋ asʋ́n ya Roma Owíe Dɛhɛn. Mʋ́ sʋ nabwɛ́ agywɩɩn mbɛ́ɛ, nɛ́ha bɔ́pʋ mʋ ya. \v 26 Támɛ mmowun tsitsa kʋkʋ mʋ ɩwɩ ánɩ́ nɔ́wanlɩ́n mántá mʋsʋ bɔ́pʋ mʋ ya. Mʋ́ sʋ́ nakpá mʋ ba mlɩ ansɩ́tɔ́ nɩ́, títriu fʋ́ Owíe Agripa. Ndekléá atɛ́tɛ asʋ́n ámʋtɔ, ɔtɩ́nɛ́á ileyéyi a, mɩ́ anya asʋankʋ wanlɩ́n sɩ́sɩ́ mʋ. \v 27 Tsúfɛ́ nawun ánɩ́ ɩma alɛá bɔ́pʋ obu ɔdɩpʋ́ sɩ́sɩ́, bʋmɔwanlɩ́n tɔ́á alabwɛ́ mántá mʋsʋ.” \c 26 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Paulo Ɩwɩ Ɔnɔ́lɛ Agripa Ansɩ́tɔ́ \p \v 1 Mʋ́ʋ́ Owíe Agripa lɛ́bláa Paulo ɔbɛ́ɛ, “Nahá fʋ́ ɔkpa, kʋsʋ lɛ fʋ́ ɔnɔ́.” Paulo lótsu ɩbɩ fʋ́á, lɛ́ mʋ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, \p \v 2 “Owíe Agripa, nawun ánɩ́ ɔkláa lawá mɩ́ ogyá nlɩɩ́ fʋ́ ansɩ́tɔ́, ndɛ mɩ́ ɔnɔ́ lɛ tsú asʋ́n ánfɩ Yudafɔ bakla dɩnká mɩ́sʋ́ anfɩ ɩwɩ. \v 3 Mʋ́á ɩbʋ ansigyí kʋ́ráá gyí, fʋyin Yudafɔ amándɩ́ɛ́ pʋ́ tɔ́á bʋtegyi mʋ́ ɩwɩ nwɛ́ɛn fɛ́ɛ́. Ɩ́nɩ sʋ kókoli, nya klʋn afʋnu mɩ́ ɔnɔ́. \p \v 4 “Yudafɔ fɛ́ɛ́ bʋyin mɩ́ tsiátɔ́. Bʋyin alɩá nɔpʋtsíá mɩ́ ɔmátɔ́ tsú mɩ́ nyebitɔ pʋ́ alɩá nɔpʋtsíá Yerusalem wúlutɔ. \v 5 Amʋ́ fɛ́ɛ́ bʋyin mɩ dodoodo. Nɩ́ bʋdeklé a, amʋ́ onutó bɛ́talɩ́ bláa fʋ ánɩ́ Farisiyin ngyi wankláán. \w Farisifɔ\w* ɛ́ bʋtegyi Yudafɔ Bulusúm mbla ámʋsʋ wankláán dʋn ɔpasua kugyíkʋ. \v 6 Tɔ́á sʋá ndɛ nlɩɩ́ nfɩ, fʋdɛ mɩ́ asʋ́n gyí gyí, ndɛ ɔkpa kɩ́ɩ ánɩ́ Bulu ɔbɔ́bwɛ dɩ́nká mʋ asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɔlɛka mʋ́ ɩwɩ ntam há anɩ anáin amʋsʋ. \v 7 Anɩ abusuan dúanyɔ ámʋ fɛ́ɛ́ bɔpʋ ansɩ́ dɩ́nká ntam anfɩsʋ ánɩ́ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́ há amʋ́. Mʋ́ sʋ́ bʋdɛ Bulu súm ekekegyíɛkɛ nɩ́. Nanáin, ntam anfɩ sʋ́ Yudafɔ bʋdɛ asʋ́n kláa dɩnká mɩ́sʋ́ nɩ. \v 8 Ntogyi sʋ́ mlɩ Yudafɔ ánfɩ mʋ́ mlɩmɛ́tálɩ́ hógyi ánɩ́ Bulu ɔbɛ́talɩ́ kʋ́sʋ́a ahá tsú afúlitɔ? \p \v 9 “Tɛkɩ mɩ́ óó nohogyiá nɔ́bwɛ tógyítɔ́á nɛ́talɩ́ pʋ́tin Yesu Nasaretyin amʋ gyumagyihɛ ɔkpa. \v 10 Ɩ́nɩ gyí tɔ́á nɔbwɛ Yerusalem nɩ. Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ bɛha mɩ́ túmi bɛɛ, nkɩ́ta Bulu ahá ámʋ tswɩ obu. Nɩ́ bɔ́mɔ amʋ́ ɛ́ á, mɩ́ ɛ́ ntotsúlá mbɛ́ɛ bʋmɔ́ɔ amʋ́. \v 11 Netsiá yɔ́ Yudafɔ ofíakpa kugyíkʋtɔ, ntɛhá bʋtɛkɩ́tá amʋ́, bɩ́tɩ́ amʋ́ ɩsʋ, hɩ́ɛ́ amʋ́ bʋtɛblɩ́ Yesu ɩwɩ abususʋ. Amʋ́ ɩwɩ ɔblɔ́ sʋ ntɛdɩ́nká amʋ́sʋ́ yɔ́ ɔmá bámbásʋ́ yɛ́kɩ́tá amʋ́, bɩ́tɩ́ amʋ́ ɩsʋ. \s1 Paulo Ɩklʋntɔdamlí Ɩwɩ Asʋ́n \r (Gyumagyihɛ 9:1-19; 22:6-16) \p \v 12 “Mʋ́ ɔkpa ɛkɛ ɔkʋ Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn amʋ bɛha mɩ́ nɔyɔ́ Damasko wúlutɔ yɔ́bwɛ nɩ́. \v 13 Brɛ́á nna ɔkpatɔ nɔyɔ́ á, Nanáin, ɩbwɛ fɛ́ ɔpa dódúanyɔtɔ, wankɩ kʋ lɔ́wankɩ́ tsú ɔsʋ́sʋ́ wʋ́lɩ́ mɩ́sʋ́. Ɩlɔwankɩ́ dʋn owí. Ɩlɔwankɩ́ wʋ́lɩ́ mɩ́a mɩ́ aba ámʋ́ʋ́ anɩná ámʋsʋ. \v 14 Ɩnʋ anɩ fɛ́ɛ́ anɩlɛ́dɩda. Nonu ɔmɛ kʋ \w Hebri\w* ɔblɩ́tɔ ɔbɛ́ɛ, ‘Saulo, Saulo, ntogyi sʋ́ fʋ́dɩn mɩ́sʋ́ alɩ? Ɩwɩ tɔ́ɩ fʋdɛwa.’ \v 15 Mʋ́ʋ́ nɛfɩtɛ́ mbɛ́ɛ, ‘Owíé, fʋ́ ma nɩ?’ Mʋ́ʋ́ anɩ Wíe lɛ́bláa mɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ Yesu nɩ. Mɩ́sʋ́ fʋdɩn nɩ́. \v 16 Nabɛlɛ ɩwɩ ɔwan súná fʋ́, mɛ́nɩ fɔ́bwɛ mɩ́ osúmpʋ́. Kʋsʋ, afʋyɛbláa ahá tɔ́á fawun tsu mɩ́ ɩwɩ ndɛ, pʋ́ mʋ́á nɛ́lɛ súná fʋ́. \v 17 Nɔ́kɔ hɔ fʋ tsú ahá ámʋ́ʋ́ ndɛ fʋ́ wa sɩ́sɩ́, bʋgyi fʋ́ onutó ahá Yudafɔ pʋ́ amʋ́á bʋmegyí Yudafɔ ɩbɩtɔ. \v 18 Fóbwií amʋ́ ansɩ́, bɛ́dalɩ tsu oklúntɔ ba wankɩtɔ. Fɛ́lɛ amʋ́ tsú \w Satan\w* túmi asɩ ba Bulu wá, mɛ́nɩ obési amʋ́ lakpan kíé amʋ́, fówun bénya otsiákpá ahá ámʋ́ʋ́ Bulu latsʋn amʋ́ hógyisʋ bwɛ́ amʋ́ mʋ ahá amʋtɔ.’ \s1 Paulo Gyumagyihɛ Ɩwɩ Asʋ́n \p \v 19 “Nanáin Agripa, ɩ́nɩ sʋ nɔbwɛ dɩ́nká atɔ́ ámʋ́ʋ́ nowun itsú ɔsʋ́sʋ́ ámʋsʋ. \v 20 Gyankpapʋ a, nɔyɔ Damasko wúlutɔ. Mʋ́ ɔma a, nɔyɔ Yerusalem pʋ́ Yudea ɔmátɔ́ fɛ́ɛ́. Nɔyɔ ahá ámʋ́ʋ́ bʋmegyí Yudafɔ ámʋ ɛ́ wá. Nɛyɛ́bláa amʋ́ mbɛ́ɛ, bʋsíi lakpan bwɛ, abʋdamli ba Bulu wá, abʋtsia tsiátɔ́ ánɩ́ ilosuná ánɩ́ badámlí klʋntɔ. \v 21 Ɩ́nɩ sʋ́ Yudafɔ ámʋ bɛkɩtá mɩ́ brɛ́á mbʋ Bulu ɔtswɛ́kpa ɩnʋ bɛɛ bɔ́mɔ mɩ́ nɩ́. \v 22 Támɛ Bulu dɛ́ mɩ́ kpa alɩɩ bɔfʋn ndɛ. Mʋ́ sʋ́ nlɩɩ́ nfɩ ndɛ, ndɛ mlɩ nyebí-ahandɛ fɛ́ɛ́ tɔ́á nawun bláa nɩ. Asʋ́n ánɩ́ Mose mʋa Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ bɛblɩ́ bɛɛ ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́ kɛ́n ndɛblɩ́. \v 23 Bɛɛ, ‘Ilehián ánɩ́ Kristo, (ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) obówun ɩwɩɔsɩn wú, mɛ́nɩ ɔbɔ́bwɛ ɔha gyankpapʋ ánɩ́ ɔbɔ́kʋsʋ́ tsú afúlitɔ. Ɔbɔ́pʋ wankɩ ba Yudafɔ pʋ́ ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ ɛ́.’ ” \p \v 24 Brɛ́á Paulo lɛ́blɩ́ ɩ́nɩ á, ɔmásʋ́ ogyípʋ́ Festo lɔ́kplʋn wa Paulo ɔbɛ́ɛ, “Paulo, fʋ́ nwun layíntá! Fʋ́ ɔwʋlʋ́bɩ dʋbɩdʋbɩ amʋ lahá fʋdɛ gbedé lɔ.” \p \v 25 Mʋ́ʋ́ Paulo lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Onumnyampʋ Festo, mmɛdɛ́ gbedé lɔ. Ɔnɔkwalɩ onutónutó ndɛ mlɩ bláa. \v 26 Nanáin Agripa yin asʋ́n ánfɩ fɛ́ɛ́ ɩwɩ. Nɛ́talɩ́ bláa mʋ faan. Nahogyi ánɩ́ megyí asʋn ŋaínhɛ́ igyi há mʋ, tsúfɛ́ bʋmɔbwɛ mʋ́ ŋáín. \v 27 Nanáin Agripa, fɔhɔ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋsʋ gyi? Nyin ánɩ́ fɔhɔ mʋ́sʋ́ gyí.” \p \v 28 Ɩnʋ Owíe Agripa lɛ́bláa Paulo ɔbɛ́ɛ, “Fahogyi fɛɛ fɛ́talɩ́ dámlí mɩ́ bwɛ́ Okristoyin brɛ́ tinbí ánfɩtɔ?” \p \v 29 Paulo lɛ́bláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Brɛ́ tinbí o, brɛ́ tsɔtsɔɔtsɔ o, mɩ́ mpáɩ ánɩ́ ndɛbɔ há Bulu gyí, fʋ́a ahá ánfɩ mlɩdɛ́ mɩ́ asʋn blɩ́hɛ́ nu ndɛ ánfɩ fɛ́ɛ́ mlɛ́ba bɔbwɛ fɛ́ mɩ́. Támɛ bʋmáwa mlɩ ɩkan anfɩ mʋ́.” \p \v 30 Ɩnʋ á, Owíe Agripa mʋa ɔmásʋ́ ogyípʋ́ Festo pʋ́ Berenike mʋa ahá ámʋ́ʋ́ bʋtsie ɩnʋ ámʋ fɛ́ɛ́ bɔkʋsʋ́ dálɩ. \v 31 Bɛyɛ́lɩɩ́ ɩtsɛ́tɔ́, amʋ́ wʋlɛwʋlɛ bʋdɛblɩ́ bɛɛ, “Oyin ánfɩ mɔ́kʋ́bwɛ́ tɔtɔá ilehián ha mʋ lowu ntɛ́ɛ mʋ obuwa.” \v 32 Mʋ́ʋ́ Owíe Agripa lɛ́bláa Festo ɔbɛ́ɛ, “Tɛkɩ nɩ́ oyin ánfɩ mɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, Roma owíe dɛhɛn kóún ogyíi mʋ asʋ́n á, tɛkɩ fɛ́talɩ́ sí mʋ.” \c 27 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Paulo Pʋya Roma Wúlutɔ \p \v 1 Brɛ́á bɛblɩ́ alɩ tá á, bɛkɩtá agywɩɩn bɛɛ, abɔ́tsʋn ɔpʋsʋ yɔ́ Italia ɔmátɔ́. Bɔpʋ Paulo mʋa obu adɩpʋ́ akʋ ɛ́ wá Romafɔ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ ɔkʋá bʋtɛtɩ́ mʋ Yulio ɩbɩtɔ. Ɔhandɛ anfɩ bʋ Roma Owíe Dɛhɛn Augusto ɩsá akɔpʋ́ ɔpasuatɔ. \v 2 Anɩlówie ntsusʋ-yibi kʋá itsú Adramitio fʋ́n, ɩyɔ́ ɔpʋ ɔnɔ́ awúluá ɩbʋ Asia ɔmátɔ́. Makedoniayin Aristarko, otsú Tesalonika amʋ ɛ́ bʋ anɩtɔ. \v 3 Ɔyɩ kɛhɛ a, anɩlɛ́lɩɩ́ Sidon ɔpʋ ɔnɔ́. Ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ Yulio lówun Paulo nwɛ, ɔlɛha mʋ ɔlɔyɔ mʋ aba wá, mɛ́nɩ bɛ́ha mʋ atɔ́á ibéhián mʋ. \v 4 Anɩlɔ́kʋsʋ́ tsú ɩnʋ, afú lefia anɩ ɔpʋ amʋsʋ. Mʋ́ʋ́ anɩlɔ́yɔtsʋn Kipro ɔsʋlʋ́ʋ awunso fʋ́n, tsúfɛ́ afú ámʋ mɛdɛ́tsʋ́ʋn ɩnʋ mʋ́. \v 5 Anɩlɔ́tsʋn ɔpʋsʋ yɔ́tsʋn Kilikia pʋ́ Pamfilia fʋ́nsʋ́ yówie Likia ɔsʋlʋ́sʋ, Mira wúlutɔ. \v 6 Ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lówun ntsusʋ-yibi kʋá itsú Aleksandria wúlutɔ ɩyɔ́ Italia ɔmátɔ́, ɔlɛlɛ anɩ wá mʋ́tɔ́. \p \v 7 Anɩdɩ́n ɔpʋ amʋsʋ pʋtɔɔ. Mʋ́ sʋ anɩlégyí nkɛ tsɔtsɔɔtsɔ ɔkpatɔ. Ilepian anɩ asa anɩlówie Knido. Afú ámʋ mɛ́ha anɩ ɔkpa. Mʋ́ sʋ anɩlɔ́pʋ yɔ́tsʋn mantáa Kreta ɔmá. Ɩnʋ á, anɩlɔ́pʋkplɩ́ tsʋn Salmone wúlu ɔsaasɩ́ fʋ́n. Tsúfɛ́ afú mɛdɛ́tsʋ́ʋn ɩnʋ mʋ́. \v 8 Ɩ́nɩá anɩlɔ́tsʋn ɔpʋ ɔnɔ́-ɔnɔ́ kʋ́ráá ó á, ilepian anɩ asa anɩlóbowie ɔtɩnɛkʋá bʋtɛtɩ́ ɩnʋ “Otsubúnɔ Wankláán,” ɩbʋ mantáa Lasea wúlutɔ. \p \v 9 Nkɛ tsɔtsɔɔtsɔ lɔ́bɔtsʋn, nkɛá bʋtɔpʋ́klɩ́ ɔnɔ́ kʋ́lɩ́ lakpansikíé ɛ́ ɩlɔtsʋn. Nkɛ ámʋtɔ ɛ́ á, ɔpʋ amʋ ɩdɛda. Mʋ́ sʋ mʋ́sʋ́ tsʋn lɔwa ifú. Ɩ́nɩ sʋ Paulo lɔ́tɔɩ́ kplá amʋ́ ɔbɛ́ɛ, \v 10 “Mɩ́ awíé, nawun ánɩ́ nɩ́ anɩmɛ́kɩ wankláán anɩ ɔkpa ánfɩ natɩ́tɔ́ a, abɔ́hʋlɩ́ɩ atɔ́ tsɔtsɔɔtsɔ. Megyí atɔ́ pʋ́ ntsusʋ-yibi ámʋ wʋlɛ, anɩ onutónutó ɛ́ abésin mʋ́tɔ́.” \v 11 Támɛ ɩsá akɔpʋ́ ɔhandɛ amʋ lɔ́hɔ ntsusʋ-yibi ámʋtɔ ɔhandɛ pʋ́ mʋ wie asʋ́n sí Paulo. \v 12 Ɩ́nɩá otsubúnɔ ɩnʋ ɩma alɛá abétsiá ɩnʋ nyankpʋtswíebɩ sʋ á, amʋ́tɔ́ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɛblɩ́ bɛɛ abɛ́natɩ́ ɩnʋ. Amʋ́ ansɩ́ dɩn ánɩ́ abóyówie Foinike, igyi Kreta otsubúnɔ, ɩbʋ owí ɔkplɩ́wíékpá fʋ́n, tsíá ɩnʋ nyankpʋtswíebɩ amʋ. \s1 Atsufú Kpɔnkpɔntɩ Ɔpʋsʋ Tsʋ́ʋn \p \v 13 Ɩnʋ afú kʋá itsú gyɔpɩsʋ lɔ́wa tsʋ́ʋn brɛʋʋ bɩ. Ɩ́nɩ sʋ ahá ámʋtɔ akʋ bosusúu ánɩ́ amʋ́ agywɩɩn ámʋ bɛ́kanáa. Mʋ sʋ bɛlatsú símpiá ɩtɛhá ntsusʋ-yibi tɛlɩ́ɩ́ tsukʋlɛ wá ntsusʋ-yibi ámʋtɔ, bɔpʋtsʋn Kreta ɔpʋ ɔnɔ́-ɔnɔ́. \v 14 Támɛ ɩmɔwa ɔpá kʋkʋ afú kpɔnkpɔntɩ kʋ lɔ́kʋsʋ́ tsú Kreta ɩfʋ́nsʋ́. Afú ámʋ dá gyí “Bɩnasʋ-owí-ɔdalɩkpa-afú.” \v 15 Afú ámʋ lébefia anɩ. Ɩ́nɩá anɩmɛ́talɩ́ sánkɩ́a ntsusʋ-yibi ámʋ sʋ á, anɩlési ɩwɩ há afú ámʋ, ɩlɔpʋ ntsusʋ-yibi ámʋ nátɩ́. \v 16 Ɩlɔpʋ mʋ́ srɩ́ yɔ́tsʋn mantáa ɔpʋ nsɩnɛ́ ɔsʋlʋ́ʋ kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Kauda asɩ. Ɩlɔwa ɔnlɩn asa bɛtalɩ́ tsú ɔklʋnbi ámʋ́ʋ́ bʋtɔpʋ́lɛ́ ahá ánɩ́ bʋdɛ ntsu wie, isian ntsusʋ-yibi ámʋ ɔma amʋ wá yibi ámʋtɔ. \v 17 Ɩnʋ ntsusʋ-yibi ámʋtɔ agyʋ́má ayɔpʋ́ bɛbɩtɩ́a ɔklʋnbi ámʋ wá ntsusʋ-yibi ámʋtɔ. Bɔpʋ ɔfɛ́ klɩ́ ntsusʋ-yibi ámʋ kínkíínkín, mɛ́nɩ ɩmɛ́ɛmaɩ́n. Benya ifú bɛɛ afú ámʋ ɩbɔ́tsʋan ntsusʋ-yibi ámʋ yówie Libia otsubúnɔ osublútɔ. Mʋ́ sʋ bɛlɛ tati ánɩ́ isian ntsusʋ-yibi ámʋsʋ, mɛ́nɩ ntsusʋ-yibi ámʋ bɛ́natɩ́ pʋtɔɔ. Mʋ́ óó á, afú ámʋ lɔ́tsʋan ntsusʋ-yibi ámʋ nátɩ́ ɔwʋnlɩ́nsʋ́. \v 18 Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, afú ámʋ ɔnɔ́ lɛhɩɛ́ wá ɔnlɩn. Mʋ́ sʋ bɔwa amʋ́ atɔ sʋráhɛ́ lɛ wá ɔpʋtɔ bɩ. \v 19 Ɔkɛ sáásɩ́ a, bɛlɛ ntsusʋ-yibi ámʋ ɩwɩ ntobí kugyíkʋá amʋ́ ɩbɩ lɛ́da wá ɔpʋ amʋtɔ. \v 20 Anɩtráa anɩmɛ́dɛ́ owí mʋ́a ntsrakpabi wúun nkɛ tsɔtsɔɔtsɔ, afú ámʋ ɔnɔ́ ɛ́ ɩtráa bʋ ɔnlɩn. Mʋ́ sʋ anɩ ansɩ́ mɛtrá dɩnká tɔtɔsʋ dʋn lowu. \p \v 21 Nkɛ tsɔtsɔɔtsɔ lɔtsʋn, ahá ámʋ bʋtráa bʋmɛdɛ́ atɔ́ gyí. Ɩnʋ Paulo lɔ́kʋsʋ́ lɩ́ɩ́ amʋ́ fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́, bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ awíé, tɛkɩ nɩ́ mlɩlónu mɩ́ ɔmɛ, anɩmɛ́natɩ́ Kreta otsubúnɔ a, tɛkɩ anɩmɔ́kʋ́ befia ipian, hʋ́lɩ anɩ atɔ́ alɩ. \v 22 Támɛ séi á, mbláa mlɩ amlɩnu. Mlɩwa klʋn, tsúfɛ́ anɩtɔ ɔkʋkʋ móowu, ntsusʋ-yibi ánfɩ wʋlɛ obéyintá. \v 23 Ígye onyé á, mɩ́ Buluá ntosúm lɔ́wa mʋ ɔbɔpʋ mɩ́ wá. \v 24 Ɔlɛbláa mɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Paulo, mánya ifú. Ɩbwɛ́bwɛ́ɛ́bwɛ́ á, fɛ́lɩɩ́ Roma Owíe Dɛhɛn ansɩ́tɔ́. Bulu lawá awɩtɔlɛ há fʋ́. Mʋ́ sʋ alahɔ ahá ánfɩ fʋ́a amʋ́nyɔ mlɩná ánfɩ fɛ́ɛ́ nkpa.’ \v 25 Mʋ́ sʋ mɩ́ awíé, mlɩnya klʋn, tsúfɛ́ mɩ́ ansɩ́ dɩn ánɩ́ Bulu ɔbɛ́ha ɩbɛ́ba mʋ́tɔ́ fɛ́ alɩá mʋ ɔbɔpʋ labɛbláa mɩ. \v 26 Támɛ ɩbwɛ́bwɛ́ɛ́bwɛ́ á, afú ámʋ ɩbɛ́da anɩ ya ɔpʋ nsɩnɛ́ ɔsʋlʋ́ʋ kʋsʋ.” \p \v 27 Ɛkɛ dúanasɩ onyé á, afú ámʋ bʋ mʋ́sʋ́ ɩdɛ anɩda yáa nsɩnɛ́ ɩnʋ ɔpʋá bʋ́tɛtɩ́ mʋ́ Adriasʋ. Mʋ́ ɔyɩ́nsɩnɛ́ á, ntsusʋ-yibi ámʋtɔ agyʋ́má ayɔpʋ́ bosusúu ánɩ́ anɩlatá ɔsʋlʋ́ʋ tʋ tá. \v 28 Mʋ́ sʋ bɔpʋ ɔfɛ́ kápʋ́ ɔpʋ amʋ oklú kɩ. Benya ayabi lafakʋlɛ adʋanyɔ (120). Brɛ́ kpalobí ɔma bɛtrá kapʋ́ mʋ́ kɩ a, benya ayabi adukwebá (90). \v 29 Ifú lɛkɩtá ntsusʋ-yibitɔ agyʋ́má ayɔpʋ́ ámʋ ánɩ́ abɔ́dʋ abʋtásʋ́. Mʋ́ sʋ bɛda asímpi ánɩ́ bʋtɔpʋ́kɩ́tá ntsusʋ-yibi lɩ́ɩ́ ana kɛ́kɛ́ síán mʋ́ ɔma, sí mʋ́ wá ɔpʋ amʋtɔ. Bokokóli Bulu bɛɛ ɔyɩ́ ɩkɛ́ɛ amʋ́. \v 30 Agyʋ́má ayɔpʋ́ amʋ akʋ bekleá bɛ́srɩ́ dalɩ ntsusʋ-yibi ámʋtɔ. Mʋ́ sʋ bɛkɩ ansɩ́ lɛ́ ɔklʋn kusubi ámʋ dɩ́nká ɔpʋ amʋsʋ hɩ́ɛ́ɛ́, fɛ́ símpi ámʋ bʋdɛpʋsíán ɔklʋn ámʋ ɔnɔ́sʋ́. \v 31 Támɛ Paulo lɛ́bláa ɩsá akɔpʋ́ ámʋ pʋ́ amʋ́ ɔhandɛ ɔbɛ́ɛ, “Nɩ́ ntsusʋ-yibi ámʋtɔ agyʋ́má ayɔpʋ́ bʋmetsiá mʋ́tɔ́ á, mlɩméenya nkpa.” \v 32 Mʋ́ sʋ ɩsá akɔpʋ́ amʋ bɛka ɔklʋn kusubi ámʋ ɔfɛ́ tɩn, há afú lɔtsʋan mʋ́ nátɩ́. \p \v 33 Ɔyɩ́ ɩbá bɛkɛ a, Paulo lóbwií ɩpa há amʋ́ fɛ́ɛ́ ɔbɛ́ɛ, bʋgyíi atɔ́. Ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Kwasieda anyɔ sɔ́ɔ́n nɩ́, atogyihɛ mɛdɩnká mlɩ ɔwɔ́lɩ. Mlɩmɔ́kʋ́gyi tɔtɔɔtɔ. \v 34 Nobwíí ɩpa há mlɩ, mlɩgyi atɔ́ ngya, mɛ́nɩ mlɩmóowu. Mlɩtɔ ɔkʋkʋ nwunsʋ-imi kʋlɛ kʋ́ráá mɔ́ɔfwɩ.” \v 35 Paulo lɔ́tɔɩ́ tá á, ɔlɛlɛ bodobodo ipín, dá Bulu ɩpán amʋ́ fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́, ɔlɛmaɩ́n kʋ wá gyí bɩ. \v 36 Ɩnʋ anɩtɔ okugyíɔkʋ lɔ́wa klʋn gyi atɔ́. \v 37 Anɩ ahá lafanyɔ aduesienɔ́-sie (276) bʋ ntsusʋ-yibi ámʋtɔ. \v 38 Brɛ́á amʋ́ fɛ́ɛ́ begyi atɔ́ alɩá bɛ́talɩ́ á, bɛlɛ ayó ámʋ́ʋ́ ɩbʋ ntsusʋ-yibi ámʋtɔ ámʋ fɛ́ɛ́ wá ɔpʋtɔ, há ntsusʋ-yibi ámʋ lɛta odwin. \s1 Ntsusʋ-yibi Ámʋ Bwiebwíe \p \v 39 Brɛ́á ɔyɩ́ dɛkɛ́ a, agyʋ́má ayɔpʋ́ ámʋ bowun ánɩ́ ɔpʋ amʋ bámbi lowie ɔsʋlʋ́ʋ kʋsʋ, támɛ bʋmɛbɩ otsubúnɔ oduá igyi. Ɩnʋ bɔbwɛ agywɩɩn bɛɛ bɛ́kan ntsusʋ-yibi ámʋ ya ɩnʋ. \v 40 Mʋ́ sʋ bɛkakáa símpi ámʋ tɩntɩn wa ɔpʋtɔ. Bɛsankɩ́ ntsusʋ-yibi ámʋ mpaɩ ɛ́. Mʋ́ʋ́ botsu tati yílé ámʋ́ʋ́ isian ntsusʋ-yibi ámʋ ansɩ́tɔ́ ámʋ fʋ́á, fía afú ámʋ, bɔpʋ bɔyɔ́ ɔpʋ ɔnɔ́. \v 41 Támɛ ntsusʋ-yibi ámʋ lɔyɔ́dʋ ŋɛsɩsʋ, sin ɩnʋ, ɔpʋ amʋ lɛda wʋ́lɩ́ ɔklʋn amʋ ɔma máɩ́n-máɩ́n mʋ́. \p \v 42 Ɩsá akɔpʋ́ ámʋ bɔbwɛ agywɩɩn bɛɛ bɔ́mɔ obu adɩpʋ́ ámʋ fɛ́ɛ́, mɛ́nɩ ɔkʋkʋ mɛ́ɛpɩtɩ́ dalɩ, srɩ́. \v 43 Támɛ amʋ́ ɔhandɛ léklé ánɩ́ ɔbɔ́hɔ Paulo nkpa. Mʋ́ sʋ ɔmɛha amʋ́ ɔkpa ánɩ́ bʋmɔ́ɔ obu adɩpʋ́ ámʋ. Támɛ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔbɛ́talɩ́ á, otúu wie ɔpʋ amʋtɔ, ɔpɩtɩ dalɩ. \v 44 Ɔma a, ɔlɛha atráhɛ amʋ ɛ́ bɔdʋ dɩ́nká ntsusʋ-yibi ámʋ afʋnsʋ yówie ogbémgbesʋ. Amʋ́ fɛ́ɛ́ begyi mbla ámʋsʋ, bɔyɔ ogbémgbesʋ ɩnʋ. \c 28 \rem Proofread 09/06/05 \s1 Malta Wúlutɔ Asʋ́n \p \v 1 Anɩ fɛ́ɛ́ anɩlɛ́dɩnká ogbémgbe amʋsʋ. Ɔma asa anɩlɛ́bɩ ánɩ́ ɔpʋ nsɩnɛ́ ɔsʋlʋ́ʋ kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Malta nɩ. \v 2 Nyankpʋ détswíe, sʋ atsalɩ bʋ ɩnʋ. Támɛ ɩnʋ atsiápʋ́ amʋ begyi anɩ bʋalɛ dʋ́dá ogyá ɔpʋ ɔnɔ́ ɩnʋ há anɩ, anɩ fɛ́ɛ́ anɩlétsiá mʋ́ asɩ. \v 3 Paulo lɛ́kpa ngyayibí ɔbɛ́ɛ amʋpʋwa ogyá ámʋtɔ. Sáa ɩbɛ bʋ mʋ́tɔ́. Ogyá ámʋ okunkúu sʋ ɩbɛ ámʋ lɔ́tswɩ yi Paulo ɔbɩwɛtɔ. \v 4 Brɛ́á ɩnʋ atsiápʋ́ amʋ bowun ánɩ́ ɩwɔ ámʋ yí mʋ a, bɛbláa aba bɛɛ, “Ahá ɔmɔpʋ́ oyin ánfɩ gyí. Ɩbʋ mʋ́tɔ́ ánɩ́ aladálɩ ɔpʋ amʋtɔ, támɛ anɩ ɔkpɩ ámʋ́ʋ́ ɔtɛbɩ́tɩ́ ɩsʋ ámʋ médékle ɔbɛ́ɛ otsía nkpa.” \v 5 Ɩnʋ Paulo lɔ́wʋnáa ɩbɩ, ɩwɔ ámʋ lɛ́kpa wíé ogyá, támɛ tɔtɔ mɔ́bwɛ Paulo. \v 6 Amʋ́ fɛ́ɛ́ besi bʋlɩɩ́ bʋdɛkɩ́ɩ. Bʋkɩ bɛɛ Paulo obópunyá, ntɛ́ɛ ɔbɛ́tɩn wu. Támɛ brɛ́á bɛlɩɩ́ wá ɔpá tɔtɔ mɛ́ba a, bɛladámlí amʋ́ agywɩɩn blɩ́ bɛɛ, “Ɔkpɩ ɔkʋ ɔhá ánfɩ gyí.” \p \v 7 Ɔhandɛ ɔkʋ bʋ ɔsʋlʋ́ʋ kʋ ɔpʋ nsɩnɛ́ ɩnʋ. Mʋ dá gyí Publio. Ɔlɔhɔ anɩ atúu, kpá anɩ ya mʋ wóyítɔ́, anɩlétsiá mʋ wá nkɛnsá kɛ́kɛ́. \v 8 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, owísó lakɩ́tá ɔhandɛ amʋ mʋ sɩ, mʋ ɩwɩtɔ latú; ɔda. Paulo lɛ́yɛkɩ mʋ, ɔlɔpʋ ɩbɩ dɩ́nká mʋsʋ bɔ́ mpáɩ há mʋ, ɩwɩ lɔwa mʋ ɔnlɩn. \v 9 Mʋ́ ɔma a, bɔpʋ alɔpʋá bʋbʋ ɔsʋlʋ́ʋ amʋsʋ fɛ́ɛ́ ba, Paulo lɛ́tsa amʋ́ ɩlɔ. \v 10 Anɩlétsiá ɩnʋ tsra asa, ɩnʋfɔ ámʋ bɔwa anɩ numnyam, kíé anɩ atɔ́ tsɔtsɔɔtsɔ. Brɛ́á anɩdɛ́natɩ́ á, bɔpʋ atɔ́á ibéhián anɩ ɔkpatɔ fɛ́ɛ́ sí anɩ ɔkpa. \s1 Roma Wúlutɔ Yɔ \p \v 11 Anɩlɔ́yɔ ɔpʋ ɔnɔ́ yótsu ntsusʋ-yibi kʋá ɩlatsíá ɩnʋ nyankpʋtswíebɩ amʋ fɛ́ɛ́. Itsú Aleksandria wúlutɔ. Besré atabí akʋá bʋgyi ɩkpɩ yi ntsusʋ-yibi ámʋ ansɩ́tɔ́. \v 12 Anɩlɛ́yɛlɩɩ́ ɔpʋ nsɩnɛ́ ɔsʋlʋ́ʋ kʋ otsubúnɔ, bʋtɛtɩ́ mʋ́ Sirakus, anɩlétsiá ɩnʋ nkɛnsá. \v 13 Tsú ɩnʋ á, anɩlóbomlí tsʋn bowie wúlu yílé kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Regiosʋ. Mʋ́ ɔyɩ kɛhɛ a, afú kʋ lɔ́wa tsʋ́ʋn bɩ tsu ayasɩ fʋ́n. Nkenyɔ́ ɔma a, anɩlóyowie otsubúnɔ kʋá bʋtɛtɩ́ mʋ́ Puteoli. \v 14 Anɩléfía ahógyipʋ akʋ ɩnʋ. Bokokóli anɩ bɛɛ, atsía amʋ́ wá nkensíénɔ́. Anɩlɔ́kʋsʋ́ tsú ɩnʋ á, anɩlɔ́yɔ Roma wúlutɔ. \v 15 Apíó ánɩ́ bʋbʋ Roma wúlutɔ bonu ánɩ́ abá. Mʋ́ sʋ amʋ́tɔ́ akʋ bɛba ibíá ogyíkpá, bʋtɛtɩ́ ɩnʋ Apia. Akʋ ɛ́ bɛba ɔtɩnɛkʋá bʋtɛtɩ́ ɩnʋ Afɔɔ́ Ɔswɩɩ́kpá Asa, ɩbʋ ɔkpatɔ befia anɩ. Brɛ́á Paulo lówun amʋ́ á, mʋ ansɩ́ legyi, ɔlɛda Bulu ɩpán. \s1 Bulu Asʋ́n Ɔkanda Roma Wúlutɔ \p \v 16 Brɛ́á anɩlóyowie Roma wúlutɔ á, Roma aban lɛ́ha Paulo ɔkpa ánɩ́ ɔbɛ́talɩ́ yétsiá ɔtɩ́nɛ́á odeklé, támɛ ɩsá ɔkɔpʋ́ ɔkʋ obógyo mʋ ɩwɩ brégyíbrɛ́. \p \v 17 Ɛkɛ sáásɩ́ a, Paulo lɛ́tɩ Yudafɔ ahandɛá bʋbʋ ɩnʋ fɛ́ɛ́ fia. Mʋ́ʋ́ ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ apíó, ɩbʋ mʋ́tɔ́á mmɔpʋ lalahɛ kʋkʋʋkʋ gyi mɩ́ ɔmátɔ́fɔ, mmeyintá anɩ anáin amándɩ́ɛ́ kʋkʋ ɛ́. Támɛ anɩ ahandɛ ánɩ́ bʋbʋ Yerusalem bɛkɩtá mɩ́ ya Romafɔ. \v 18 Bɔyɔ mɩ́ asʋ́ntɔ́ á, tɛkɩ bekleá bési mɩ́, tsúfɛ́ bomowun tsitsa kʋkʋ mɩ́ ɩwɩ asa bɛɛ bʋmɔ́ɔ mɩ́. \v 19 Támɛ Yudafɔ ámʋ bʋmotsulá ánɩ́ bʋsíi mɩ. Amʋ́ bwɛhɛ́ sʋ nɔkʋlɩ́ ɔkpa mbɛ́ɛ, Roma Owíe Dɛhɛn onutó ogyíi mɩ́ asʋ́n. Megyí bɛɛ mbʋ mɩ́ ɔmá ɩwɩ asʋansʋ. \v 20 Mʋ́ sʋ natɩ́ mlɩ fia nɩ. Tsúfɛ́ ɔhá ámʋ́ʋ́ Israelfɔ bʋdɛ mʋ ɔkpa kɩ́ɩ amʋ sʋ́ nda ɩkan anfɩtɔ.” \p \v 21 Amʋ́ ɛ́ bɛbláa Paulo bɛɛ, “Anɩmɔ́kʋ́hɔ ɔwʋlʋ́ kʋkʋ tsú Yudea ɔmátɔ́ tsú fʋ́ ɩwɩ. Anɩ apíó Yudafɔ ámʋtɔ ɔkʋkʋ ɛ́ mɔ́kʋ́tsú ɩnʋ bɛbláa anɩ asʋn laláhɛ kʋkʋ tsú fʋ́ ɩwɩ. \v 22 Támɛ ha anɩ abɩ fʋ́ agywɩɩn. Tsúfɛ́ anɩyin ánɩ́ ahá bʋtɛblɩ́ asʋn laláhɛ tsú Bulusúm ɔpasua ánfɩ fʋ́bʋ mʋ́tɔ́ ánfɩ ɩwɩ ɔtɩ́nɛgyíɔtɩ́nɛ́.” \p \v 23 Mʋ́ sʋ mʋa Yudafɔ ámʋ bɛhɩɛ ɛkɛá béfia. Ɛkɛ ámʋ lɔ́fʋn a, Yudafɔ tsɔtsɔɔtsɔ bɛba befia Paulo wóyí ɩnʋ. Paulo lɔ́tɔɩ́ kplá amʋ́. Ɔlɔpʋ Mose Mbla pʋ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ amʋ asʋn wanlɩ́nhɛ́ lɛ́ Bulu iwíegyí ámʋ ɩwɩ asʋ́ntɔ́ súná amʋ́ tsú nyankɩ pɔn owí. Ɔlɔbɔ mbɔ́dɩ́ ánɩ́ ɔbɛ́damlí amʋ́ abʋhɔ Yesu Kristo ɩwɩ asʋ́n ámʋsʋ gyi. \v 24 Amʋ́tɔ́ akʋ bohogyi, támɛ akʋ bʋmohogyi. \v 25 Amʋ́ wʋlɛwʋlɛ amʋ ɔnɔ́ mɔbwɛ kʋlɛ, bɔwa asʋ́n ámʋ prɩ́ɩ bɩ. Támɛ Paulo lɛ́trá bláa amʋ́ asʋn kua kʋlɛ asa bɛdasáɩ́n. Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ lɛ́bláa mlɩ anáin ɔnɔkwalɩ amʋ tsʋn Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ \w Yesaiasʋ\w*. Ɔbɛ́ɛ, \q1 \v 26 ‘Yɔ ahá ánfɩ wá afʋyɛbláa amʋ́ fɛɛ, \q1 Bónu lánú, támɛ bʋmóonu mʋ́ asɩ. \q2 Bɛ́kɩ lákɩ, támɛ bʋmɛ́ɛbɩ mʋ́. \q1 \v 27 Tsúfɛ́ klʋntɔ bʋ amʋ́ odwin. \q2 Batílá asʋ, bun ansíbi ɛ́. \q1 Nɩ́ megyí alɩ á, tɛkɩ bówun atɔ́ \q2 bónu asʋ́n, \q2 amʋ́ agywɩɩn bóbwií. \q1 Bɛ́damlí ba mɩ́ wá, \q2 nɛ́tsa amʋ́ ɩlɔ.’ ” \p \v 28-29 Paulo lɔ́mɔ mʋ asʋ́n ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mʋ́ sʋ ndekléá mlɩbɩ́ɩ ánɩ́ Bulu nkpahɔ́ɔ asʋ́n ámʋ lawíé ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ ɛ́ wá dodo. Amʋ́ mʋ́ bɔ́hɔ asʋ́n ámʋ.”\f + \fr 28:28-29 \ft Mʋ́tɔ́ yée 29 bʋ nwʋlʋ́ dada amʋ akʋtɔ: \fqa Brɛ́á Paulo lɛ́blɩ́ asʋ́n ánfɩ tá á, Yudafɔ ámʋ bɔkʋsʋ́ nátɩ́, amʋ́ wʋlɛwʋlɛ bʋna bʋdɛ asʋ́n ámʋ nwɛ́ɛn gyí.\f* \v 30 Paulo létsiá ɩnʋ nfinyɔ kɛ́kɛ́. Oletsiá mʋ onutó obu háɩhɛtɔ. Oletsiá hɔ afɔɔ́ ánɩ́ bɛba bɛsɩnáa mʋ fɛ́ɛ́. \v 31 Ɔlɔwa klʋn dá Bulu iwíegyí ámʋ ɩwɩ asʋ́n ɔkan, olosuná anɩ Wíe Yesu Kristo ɩwɩ asʋ́n ɛ́ ahá fɛ́ɛ́ ansɩ́tɔ́. Ɔhaa métin mʋ ɔkpa.