\id JAS - Yové Koĩni Vana \ide UTF-8 \h Tiago \toc2 Tiago \toc1 Tiago \mt1 Tiago \mt2 Jesusnẽ take Tiagõ ato wichashoti ivo yoã \c 1 \p \v 1 “Mã shokosa? Earo Tiagovere, Yové Koĩni nitxĩa, Yora Ivo Jesus Cristõ nitxĩa ivo yora aká. Naa wicháro matonávere, Israẽl vake 12 ivomẽsho revoa ivo, Jesusmẽ txipoi shokoya, maitioi peás ishõ shokoyavorasĩná. \p \v 2 Ase takevó, ichnárasĩ õsi õsipa oĩsmẽinã metsápai shokotsoma. \v 3 Aaro awesáma, ichnárasĩ tanai shokosmẽinã, ‘Yové Koĩmẽ txipotashõ enékawãtĩpá’, ikĩ noke chinãya. \v 4 Askásho enétĩpa ivo chinã keyá atsoma. Mã aská akáro, mã tsasikatsa, Yové Koĩni mato chinãshoa ivorasĩni mãaimai mã shokokatsa aká. \p \v 5 Askávai mato wetsase ‘ea yosímarvi, ẽ yosíkoĩkanõ’, ikĩ chinãinãro, Yové Koĩ mã ãtsã ati. Aa ivõ pãté imísma, vatxin imísma aká. Mã ãtsã aka ivorasĩ mato ashõkatsa. \v 6 Askámaĩnõ, aská akĩ ãtsã avaikĩ anõ atsoma. ‘Ea ashõkatsarmẽ, ea ashõtĩpará’, itsomároa. Yora aská akĩ chinãyaro waka niwẽ shovi aká ãwẽ reshkérasĩ tanatĩpai rakáa keskásho ikí. \v 7 Aská akĩ chinãi niaya ivoro ‘Yora Ivõ ea ashõkatsa’, ikĩ chinãtĩpá. \v 8 Chinã ravéya, westíse verõ ashõ meesma aká. \p \v 9 Askávaíse wetsaro, Jesustxõya ivorasĩní, onís awei shokoi, yorã ari oĩtanáma mã akásmẽkĩ aakiri chinãtima, mekípakĩka chinãsho shokotsoma. Aaro awesáma, Yové Koĩniro yora roapa akátõ akĩ matomẽ eséyaai. \v 10 Askámaĩnõ yora mãaimai niaya kakáya\f + \fr 1.10 \fr*\ft “Yora mãaimai niaya”, ikíro, wetsã chinãro, Jesustxõyavo, wetsã chinãro, Jesustxõya ivorasĩma aká. \ft*\f* ivoro Yové Koĩni ravĩ awemasmẽkĩ mekíi niti. Wai matxi vimi oarasĩ tsoívaĩi ikítõ ikí makisho niokatsa. \v 11 Vari tachiináki mestẽináki ãwẽ shanã vaná oa roaka, yoíka ivorasĩ keyoki ãwẽ pei menoatõ ikísevi, aaivo yorarasĩ mee ishõ keyókatsavo”, iinã mato ẽ aká. \p \v 12 “Askái, ichnárasĩ oĩsmẽinã ‘Jesustxõiro ea enétĩpá’, ikĩ chinãya ivoro Yové Koĩni roapa ivo ashõya. Ãwẽ askái niá oĩinã awetimakĩ nitxĩkatsa. Ãatõ tavámatima ivõ ikí ato ãwẽ vana ati, anõ noípa ivorasĩ yoí. \p \v 13 Askámaĩnõ, noke anõ itimatõ ikatsiinã ‘Ii, Yové Koĩni ea yomẽ ashõrívi’, ikĩ chinãtimarvi. Yové Koĩro yora ãwẽ yomẽ ashõa yamarvi, arí anõ itimatõ iokatsi imísmarvi aká. \v 14 Noke yorarasĩ anõ itimatõ ikatsiinãro noke kẽeyãwasho, nokẽ chinã naki ichná tsaósho, yorã akátõ akĩ noke parãsho ichnák pakeya. \v 15 Askátõ kẽei nõ tapisro, kawásho, anõ itimatõ noke iyakemíska. Aaivo chinãyai nõ kaniro noke veí akaya. \v 16 Askásho marí parãnai shokotsomároa. \v 17 Katsése roapa ivorasĩ nõ anõ ikíro, naĩsho veá ivorvi, nokẽ papa Yové Koĩnamãsho. Aaro naĩ naóya ivorasĩ shovimayãtáya. Askámẽkĩ atõ naó ikítõ ikí tekísma, Yové Koĩni chinãro. \v 18 Askávaíki, ãwẽ anõpa ivo vanamẽsho ãwẽ vake ayakekĩ noke ãwẽ shovimati. Awe wetsarasĩ keskáma, noke ãwẽ shovimaáro yoraro roapa ivo ave shokonõvo iinã noke ãwẽ ati”, iinã ẽ ikívere. \p \v 19 “Askámaĩnõ matomẽ ẽ noíatõ neskátõ ẽ vanaavere, tanatsoma. Matsíshopari nĩkãtsoma. Ikívisi vananíma, ichnákémasevi atsoma. \v 20 Chinã ichnákesho nõ shokoro Yové Koĩni chinã mekika ivõ ishõ noke shokotĩpá. \v 21 Askásho katsése tanaimai mã anõ ikívorasĩro enetsoma. Marí ravítáimai shokosho Yové Koĩni vana matõ chinãnamã ãwẽ tsaõa ivo anõ atsoma. Aavisirívi mato shavá amaya. \p \v 22 Aaivo vana askásevi, nĩkãkastsomároa. Anõ ikí shokotsoma. Pãtxõkase nĩkãsho mã shokoro maríse mã parãnarívi. \v 23 Aská vana nĩkãsmẽinã anõ ayamai niayaro yora veístĩsho arí oĩnavai \v 24 kashõ ‘aská ẽ oĩnáitserã’, imísmarvi, inói petxisma. \v 25 Askámaĩnõ Yové Koĩni esé ichnáma, veí pashamaya ivo toĩyaro neská. Aaivo esé toĩsho, anõ petxitaníma ã nimaĩnõro, ãatõ roapa ivo ashõmtsãwa. \p \v 26 Askávaíse, yora ‘eavisi Yové Koĩni vanã eséyairívi’, ikí vanayasmẽkĩ arí ãwẽ vana atxikésma ivoro, arí parãnai niá. Yamã ãwẽ esé ikírvi. \v 27 Askámaĩnõ esé koĩ, nokẽ Papa Yové Koĩni roa aka ivoro neská. Vake maõrasĩ ato vesoi, aĩvo mekẽyavorasĩ vesoi, naaivo mai shavapa ichnárasĩ ivõ ‘aa keskákemísi’, iinã vesótái ati”, iinã mato ẽ aká. \b \c 2 \p \v 1 “Takevó, matoro Yora Ivo Jesus Cristo Yové naóya ivomẽ txipoya mato. Askásho yora wetsaro anõ noíkaki oĩi, wetsaro anõ noíkimase oĩi atsomároa. \v 2 Aská akĩse tanánõ. Mã vanai kãtxívaĩanamã, wetsa yoíka, mevĩ osõti ouro ivo sawei, õpo oraka ivo sawei, akaya ivo tachikaĩaitĩ. Wetsa askásevi, onís awei niayaro õpo sheni ichnáse sawesho tachikaĩóaitĩ. \v 3 Aská oĩinã, yoíka oaya ivomẽ eséyakĩ roakatõ ‘nãatõ tsaótso’, avaikĩ, awe onísi niaya ivoro ‘miãro nishõse oĩtso’, ioiro ‘ea taváse maĩ mĩ tsaóa roase’, mã akatĩ. \v 4 Mã aská akáro, atõ tanáti tanakoĩmasho veyóse oĩsho ato mã akamarakĩ? Askáro tanáti roa ivo toĩsho mã ikímarívi. \v 5 Neská nĩkãtsoma. Naaivo mai shavapashõ yorarasĩni oĩro onís aweyavorasĩrvi, askámaĩnõ atotsikĩ Yové Koĩni kavẽanã. Anõ txiposho atõ shokomaĩnõro, roapa ivo ato ashõyarvi. ‘Kakáyai nishõ ẽ ato vesoa oĩkatsavo’, ikĩ tavámatima ivo vana ato ashõti, anõ noíyavo yoí. \v 6 Askámẽkĩ matõro awe onísiyavorasĩ mato ichnamtsãwa. Awesái mã ikíra? Yora mãaimai shokoya kakáya ivorasĩnivísikatá, mato ati akayavonã. Anõ kakáyatõ yora meki akánamã mato aki ashõ yonokõmtsãwasevikatá. \v 7 Jesuski vanaomtsãwavósevi, mã anõ txirísho shokoa ivomẽ. \p \v 8 Matxi niaya kakáyatõ eneshoti esé ivoro neská. ‘Mirí mĩ vesótatõsevi ikí wetsamẽ mĩ noíti’, ikí vana neeti. Aaivo anõ ashõ mã shokoro roaka. \v 9 Askámẽkĩ aská ẽ ikitĩ, wetsa noíkaki oĩi, wetsaro noíkimase oĩi mã akáro, anõ itimatõ ikĩ esé mã tavámáarvi. \v 10 Aaro awesáma, yora eséyãwa niámẽkĩ, Yové Koĩni Moisés eneshoti esé vana ivo wetsachta kanero neská, keyokíse tavámakãorívi. \v 11 ‘Aĩyashõ wetsã aĩ meetima. Veneyashõ vene wetsa oĩtima’, ikí Yové Koĩ vanati, chinãtso. Aská ‘yora ati akĩ yamamatima’, ikí vanaóyarvi. Askásho aĩyashõ wetsã aĩ meei, iokiro veneyashõ vene wetsa oĩi akíma mã shokoasmẽkĩ, yora ati akĩ mã yamamáro, esé tavámaorívi. \v 12 Neská chinãtsoma, keyókaĩa shavapa, Yové Koĩniro ãwẽ vana veí pashamaya ivokiri oĩsho, ‘nĩkãsho mĩ nikaikaina. Miaro ari nĩkãyamai mĩ nikaikaina’, ikĩ ato chinãshokatsai. Askásho aaivokiri chinãsho roai yoranĩ vanai, roa akĩ ato oĩi atsoma. \v 13 Aaivo keyókaĩa shavapa askásevi, yora onis akíma niaya ivoro yostaki isĩpa akatsai. Askámaĩnõ ato onis akí niaya ivoro, yostátáma ikatsai”, iinã ẽ ikí. \p \v 14 “Askámaĩnõ wetsaro, yora ‘earo Jesus anõ akí ẽ niá’, ikiyasmẽkĩ ãwẽ yonoatõ ikí nimísma ivonã ãwẽ roasetirá? Askátõ vanayai nishõ awetima ikitáinã ã itirá mã chinãnã? \v 15 Neská akĩse tanánõ. Matõ take wetsa õpoma, pitima aká ãwẽ nimaĩnõ \v 16 mato wetsãse yoãshokĩ ‘ase katãtso. Õpo anõ shanati sawei, yanii ashõ mĩ nitikĩ irawẽ’, mã akámẽkĩ ãwẽ anõ mãa ivorasĩni mã onis akámaro, yamã mã ikírvi. \v 17 Aská keskásevitsikĩ. ‘Jesus anõ akí ẽ niá’, ikiyasmẽkĩ ãwẽ yonoatõ ikí nimísma ivoro chinãsho niárvi. \p \v 18 Askámaĩnõ yora wetsã chinãro neská. ‘Yové Koĩni pashamakatsairo neská. Wetsa Jesus ãwẽ chinãnechtase anõ akí nii, akayaro kakatsai. Wetsa askásevi, ãwẽ yonoatõ ikí nii akaya iokaĩókatsasevi, avévakĩa’, imíska. Askámaĩnõ eãpaĩkoro neská akĩ ẽ revíkeãai. ‘Aská akĩ mĩ yoã askákémaro. Neská nĩkãtso. Jesus ãwẽ chinãnechtase anõ akí nismẽinã, ãwẽ yonoa ivo ashõimai nimaĩnõro Yové Koĩni pashamatĩpá. Anõ akí nishõro, ashõtirívi’, ikĩ ẽ revíkeãai. \v 19 Anoshóse neská akĩ ẽ yoãoshokenkeãai. ‘Yové Koĩ westíkase niá’, ikĩ chinãnechtase mĩ anõ akárá? Ii, askámẽkĩ yochĩ ichnárasĩnivísi, atõ chinãnechtase anõ aosmẽinã rakéshoi tari iki shokovokatá. \v 20 Tanamavísi mia. Jesus mĩ chinãnechtase anõ akí nismẽinã, ãwẽ yonoa ivo ashõimai mĩ niáro, chinãsho mĩ niárvi. \p \v 21 Neská akĩse tanáonõ. Nokẽ sheniwetsa Abraãone, ãwẽ vake Isaque anõ maki ati tapõ rakãnímaĩnõ, Yové Koĩni ‘aaro chinã mekikará’, ikĩ chinãsho oĩti, ãwẽ ati ivomẽsho. \v 22 Askásho ãwẽ chinãne tanai, ãwẽ yonoarasĩ anõ akí avévakĩti, Abraãone. Ãatõ ãwẽ akárasĩmẽsho ‘anõserívi’, ikĩ Yové Koĩ oĩmati. \v 23 Vana aská neea ivo nokóti. ‘Abraãone Yové Koĩ anõ akatõsho, yora chinã mekika oĩti’, ikí. ‘Yové Koĩnĩ takéa’, ikí anéoti. \v 24 Askáinã ẽ ikítsikĩ, Yové Koĩni yora chinã meki oĩro ‘Jesus ẽ chinãnechtase anõ akí ẽ niá’, ikí ivomẽchtasho ikímarívi. Roapa ivo ãwẽ ashõamẽsho aská akĩ ãwẽ oĩrívi. \p \v 25 Raabe askáseviti. Aaro vesãkara shavo Jericónamã ãwẽ rakámaĩnõ, Israel yorarasĩ ãwẽ mainamã yosívaĩsho ‘mai nõ verõ anõ’, ikĩ chinãinã tachivaĩaivotĩ. Askái vemaĩnõvo, ãwẽ shovõ ato kawivarãsho, aaparasĩni ato atxikatsiimaĩnõ, ato pashamavaikĩ, vai wetsã roaka akĩ ato yonoti. Ãwẽ aská akamẽsho Yové Koĩni yora chinã meki oĩotísevi, Raabero. \v 26 Askásho yora chinã yamaro vopiyarvi, chinãtso. Aská keskásevi, yora Jesus ãwẽ chinãnechtase anõ akí nismẽinã, ãwẽ yonoa ivo ashõsma ivoro”, ẽ akenkeãai. \b \c 3 \p \v 1 “Takevó, yora ‘Yové Koĩni vanã ato ẽ yosĩnõ’, ikí ivo ashkã anõ kẽetsomároa. Aaro awesáma, noke yosin ikiyavo wetsarasĩ keskáma, chinãtsoma. Keyókaĩa shavapa Yové Koĩni anõ itimatõ ishõ nõ shokoa ivo oĩsho tavákepa ivõ akĩ noke yoãshokatsai. \v 2 Aská nokero ashkãse kanéyarvi noke. Wetsa anõ itimatõ vanataníma niaya ivoro tsasiya ikenkeãai, ãwẽ tanáti katsése ichnámatõ ikí nikenkeãai aká. \v 3 Neská akĩse tanánõ. Cavalo anõ ninosho iinãro manechta aõt amasho, katséi nõ anõ shokorívi. \v 4 Rãtxa askásevi chinãtso. Pichtama. Niwe mestẽkatõ vivaĩmtsãwasevi. Askámaĩnõ ãwẽ katero ichtóchtamẽkĩ meki akayatõ imavaĩki ãwẽ chinãvaĩanamã kamíska. \v 5 Anaro aa keskásevi. Ichtóchta sawéasmẽkĩ ‘eakavísi’, ikiya. Mã oĩyaitĩ. Nii pichtamamẽkĩ txii natochta vishõ mã ketĩa keyói koomtsãwanã. \v 6 Ana askásevi, txiirviró. Ichnárasĩ õsi õsipa anõsho veárvi. Nokemẽ txiríasmẽkĩ noke keyoki ichná akaya. Taní ikítõ ikĩ noke keyoya. \v 7 Yoini õsi õsipavorasĩ yorã rawe akayarívi. \v 8 Askámaĩnõ anaro aaivo yoini keskáma, wetsã rawe akatĩpárvi. Tasavaĩtĩpá, yamatiya. \v 9 Nokẽ ana Yora Ivo nokẽ Papa anõsho nõ ravia. Askámẽkĩ anõshósevi nokenĩ yorarasĩ noke veí netãmtsãwasevi, Yové Koĩni ãwẽ yora vimaki aa keská akĩ ato ãwẽ shovimatismẽkĩ. \v 10 Nĩkãwẽ, ana westísemẽki vana roapatõ ikí, roá vanã ikí akaya. Askátõ itãimai mã shokoi. \v 11 Aská akĩse tanáonõ. Ene vero westíse avámaĩnõ akĩ mã tanáa roaka, ichnáka amískará mã chinãnã? \v 12 Askávaíse vimi wetsakéinã ã itirá? Azeitona viminã figueirã sanáinã ãwẽ itirá? Figo vimirorá, uvãnã ãwẽ sanáotirá? Askásmarvi. Ene vero askásevi, katxi vataka ãwẽ avásmẽkĩ roakésmarvi”, iinã ẽ ikí, anaro. \p \v 13 “Askávaíse wetsaro, mato wetsase Yové Koĩni yosí, yosí wetsase aká ayará? Aská ayashoro roai yosíkai shokosho mã akárasĩ ato mã oĩmati, marí ravítáimai shokosho. \v 14 Askámaĩnõ chinã naíyai shokoi, yoranĩ tavananãti chinãi, mã akáro, marí ravítái vanai ‘ea yosíka’, ikí atsomároa, mã yoarívi aaro. \v 15 Yosí aská ivoro matxisho oámarívi. Naaivo mai shavapashõ, nokẽ norí chinãne, yochĩ ichnárasĩmẽsho aká veárvi aaro. \v 16 Askáinã ẽ yoãtsikĩ, naíti chinã, yoranĩ tavananãti chinã aká ayashoro, tanatĩpá chinãyai, ichnárasĩ õsi õsipa meráoyarvi. \v 17 Askámaĩnõ matxisho oá ivo yosí tanayaro neská. Yoramẽ ranótái, ichnátana yama, yora ranokásmasma, chinã roaya, yora onis ati chinãya, roapa ivorasĩ ato ashõya, yora wetsa anõ noíkaki oĩi, wetsaro anõ noíkimase oĩi amísma, chinãne pãté imísmase aká. \v 18 Askávaíse yora, ãwẽ roa chinãyashõ ato vesõkõa, roa chinãyaí, chinã mekiyaí aká revoókatsavo”, iinã mato ẽ akávere. \b \c 4 \p \v 1 “Askámaĩnõ wetsaro, marímamẽ mã ichnánanã neskásho mã ikí. Askárasĩro matõ chinã oke chinã ichná tsaósho mã ikítsikĩ, Yové Koĩni chinãrasĩ avé ranokasmananãyanã. \v 2 Mato awẽ kẽeki viátĩpa oĩinã yora mã yamamakatsikí. Awẽ naíki viátĩpa oĩinã ichnánanãi mã aka. Yové Koĩ yokásmasho mã ikí, mato awemanã. \v 3 Mã yokáasmẽkĩ ãatõ mato ashõtĩpá, ari chinãsho mã yokámasho. ‘Eríse metsá ichnátõ ishõ ẽ ninõ’, mã ikítõsho ikí. \p \v 4 Mato Yové Koĩkiri chinãkoĩsma, aĩvo veneyasmẽkĩ vene wetsa oĩkaya ivo ikítõ ikiya mato. Mato naaivo mai shavá noíi shokoshoro Yové Koĩ ranokasmai mã shokorívi. Mato naroshoirívi. Mato naaivo mai shavá noíi shokoshoro Yové Koĩ ranokasmai mã shokorívi. \v 5 Yové Koĩni ãwẽ Chinã nokemẽ tsaõa ivo naíyarvi. ‘Ea westíse ave chinãnõvo’, ikí vana neero chinãsho neemarvi. \v 6 Askámaĩnõ Yové Koĩni tavákepa akĩ noke onis akaya. Aaro awesáma, ‘yora arí ravítái niayaro Yové Koĩni ichnayarvi. Askámaĩnõ yora arí ravítáimai niayaro onis amíska’, ikí neeorívi. \v 7 Askásho Yové Koĩni mato yonoa ivorasĩ ashõtsoma. Askámaĩnõ yochĩ ichnátõ kakáyã mato meskomaĩnõ ashõtsomároa. Mã ashõma ivoro ãatõ mato kayashokatsai. \v 8 Aská Yové Koĩmẽ txirítashõpá shokotsoma. Mã aská akáro ãatõ mato tasakékatsa. Anõ itimatõ ikí chinã ravéyavorasĩní, aaivorasĩ enei, mato chinã mekii atsoma. \v 9 Matõ ichná tanasho kavimai wai ikí txakar itsoma. Matõ osã iki enésho wai ikí, metsá enésho ronai atsoma. \v 10 Askátõ ikí marí ravítákima Yora Ivo mã oĩmáaro ãatõ matomẽ eséyakĩ mato oĩkatsa. \p \v 11 Askásho, yora wetsaki ichnái vanatsomároa. Askái vanai, ‘aaro ma ichnáya’, ikí akayaro esé ichnaki ãwẽ vana aosevirívi.\f + \fr 4.11 \fr*\ft Aaivo esémẽ ãwẽ vanaro “mirí mĩ vesótatõsevi ikí wetsamẽ mĩ noíti”, ikí vana ivo, askámẽkĩ yora “aaro ma ichnáya”, ikí vanaro aaivo tanátinĩ ãwẽ ikímarívi.\ft*\f* Esé oĩsho ‘aaro ma ichnáya’, ikĩ chinãyaro, esémasho ãwẽ ikírvi. ‘Ato ivo anõpárki’, ikĩ yora meki akaya ivo kakáyakéai, aaro, aaivo yoramamẽkĩ. \v 12 Askámaĩnõ aská ivo kakáya, esé eneshoaya akáro Yové Koĩ westíse, yora keyosi, ato shavá amasi akaya. Matomarívi aská akaya”, iinã ẽ ioa. \p \v 13 “Mato wetsase neskái vanamtsãwasevi, nĩkãtsoma. ‘Ramachta, ioiro shavámase aká cidade wetsanamã voshõ vari westíkase tavái shokosho yora awe inãvaíki anõsho kopímati ãtsapá ẽ meranoshõ’, \v 14 mã ikímẽkĩ ‘shaváma noke askákatsa’, ikĩ mã tanamarvi. Neno mai shavapa nõ shokoa ivoro wichnã keskárvi. Wichnã aská, oĩnavai atishõmase makimtsãwa, chinãtso. \v 15 Askáinã neskái vanati askáro. ‘Yora Ivõ “ase roase”, ikĩ noke ãwẽ chinãshomaĩnõro, aská, “niisi, naaivo meei, waaivo meei”, ẽ akatsai’, itsoma. \v 16 Mã aská akámaro mã chinã ivomẽ vanayái ravítái mã shokorívi. Aaro ichnárvi. \v 17 Askásho, yora ‘aská ati’, ikĩ tanayasmẽkĩ, ãwẽ akámaro, anõ itimatõ ikí niaya”, iinã mato ẽ aoa. \b \c 5 \p \v 1 “Ramaro mãaimai shokoya kakáyavorasĩní, nĩkãtsoma. ‘Noke ichnák pakékatsíkĩ’, iinã naípai wai itsoma. \v 2 Matõ awerasĩro patóyarvi. Õpo pashpi roapa ivorasĩ ichnáya, osõ piátõ ikí. \v 3 Matõ ouro prata akárasĩ ichnái, pae okõvaĩi. Aaivo awẽ mã txipoásho txii txichkóatõ ikí mato keyokatsa. Keyókaĩa shavapa, Yové Koĩni awe pae okõa ivo oĩsho mato yostakatsa.\f + \fr 5.3 \fr*\ft “Pae okõa”, ikíro neskásho ãwẽ ikí. Yora awẽ mãaimai shokoya kakáya ivorasĩni kopímati, awerasĩ akáse yora anõ onis akĩma kãtxiki ãwẽ ichnámáa ivo yoã.\ft*\f* \v 4 Matõ waĩ mee ikiyavorasĩ, ato mã roa akĩ kopímamatõsho naí atõ txakar imaĩnõ Yové Weeya Ivõ ato nĩkãai. \v 5 Naaivo mai shavapashõ awe roapatõ aweyái, marí mã roakatõ ishõ vesokõi akaya mato, ‘txasho yamamanosho’, iinã chaomatõ ikí. \v 6 Yora, ãwẽ ichná yamamẽkĩ yora meki akaya ivo kakáyanamã mã ewevaĩshoatõsho, ãatõ ‘minõ ichná neevere’, ikĩ yoãshomíska, mĩ yonoatõ akĩ. Aaivorasĩ askásevi, ‘noke yamamashõ’, iinã mato aomtsãwasevi, teamasmẽkĩ”, iinã mato ẽ aká, mãaimai shokoya kakáyavorasĩní. \p \v 7 “Askásho atovõ mato yomãnamásmẽkĩ Yora Ivo oátishõi wenái shokotsomároa, takevó. Piti merámaiyaro aská chinãtso. Ãatõ vanavaíki oi txitavía ivo manái, enékaĩa manái avaikĩ ãwẽ ikaĩya ivo manáorívi. \v 8 Askásho ‘Yora Ivo omakéaitserã’, iinã wenáimai shokoi, matõ chinã mestẽ mestẽ iskoĩtsoma. \p \v 9 Wetsaro, marímamẽ ichnánanãtsomároa. Enékaĩanamãsho mã ichná ivorasĩmẽ Yora Ivõ mato kayá amísi. Aarvi yora meki akaya ivo kakáya. Ma omakéaivere. \v 10 Wetsaro neská akĩse mato ẽ tanáoshonõ, yomãa tanasmẽina wenáimai shokoa ivo. Yové Koĩni vana teki akayavorasĩro, ‘neskái vanatsoma’, iinã ato yonoatõsho ãwẽ vana yoãpaóvo. Atovo onís awei shokosmẽinã tenetivo. \v 11 Yora, yomãnasmẽinã ‘Jesustxõiro ea enétĩpá’, ikiyaro noke anõ eséyamískatserã? Jó yoãnáa mã nĩkãyatĩ. Aaro enéti chinãsma ãwẽ nimaĩnõ Yora Ivõ enékaĩanamãsho roapa ivo ashõti. Aaro awesáma, yora onis akaipá, Yora Ivoro. \p \v 12 Askávaíse anipa ivo wetsa mato ẽ yoãoshonõ. ‘Ẽ vana anõserá’, ikĩ ato oĩmakatsiinãro, ‘ẽ ashõma ivoro Yové Koĩni, ioiro yora wetsãse ea yostatikĩ ẽ iki’, itsomároa. ‘Nõ anõ’, iinãro akí, ‘ashõmasnõ’, iinãro ashõma atsoma, Yové Koĩni anõsho mato kayá amísi. \p \v 13 Askámaĩnõ, mato wetsase ichnáse tanainãro, Yové Koĩ tanamatsoma. Wetsase mekípakĩ chinãi shokoshoro, aa ravii koká itsoma. \v 14 Isĩ teneinãro, Jesusmẽ txipoyavo kakáya ivorasĩ kenatsoma. Atovõ Yora Ivo Jesus vana ashõvaíki ãwẽ anemẽsho shenĩ ave mavó aonõvo, aaivo yora. \v 15 Yora Ivo anõ ashõ atõ vanamaĩnõro, ãatõ isĩ matsi akĩ tsaõníkatsa. Askámaĩnõ anõ itimatõ ãwẽ ishõ, isĩ teneshoro, ‘anõse, ea kanéai’, ikĩ yoãshoáro, Yora Ivõ, ãwẽ ichná neeakiri chinãshoóma ikatsai. \v 16 Askásho anõ itimatõ ishõro wetsarasĩ tanamai, Yové Koĩ tanamashõi, akinanãtsoma, isĩ roanoshõ. Chinã meki ivo yorã Yové Koĩ ãwẽ tanamáaro, ãatõ weeyashõ ashõkatsa. \v 17 Elias askáoti chinãtsoma, Yové Koĩni vana teki akayanã. Aaro nokenĩ yorarvimẽkĩ ano maĩ ‘oi imaroa’, iinã tavámatĩpá aweki Yové Koĩ tanamati. Ãwẽ aská akatõsho 3 varivaí wetsa potxini oi itãma. \v 18 Aská ashõ txipo ãwẽ tanamaoáse, oi ãwẽ imaa, mai roakéi, atõ piti vanárasĩ iovaĩóti”, iinã mato ẽ yoãshoá. \p \v 19 “Askávaíse, mato wetsase anõpa ivo vana ãwẽ enemaĩnõro wetsã ãwẽ chinãne arimẽse mato imakeóro, neská, \v 20 yora mã shavá amaorívi, vai ichnátõ shokoasmẽkĩ. Mã aská amaĩnõ Yové Koĩni ãwẽ ichná neea ivokiri chinãoshoáma ikatsai”, iinã mato ẽ yoãshoávere, takevó, aatíise.